Květen je měsíc, kdy si člověk najednou uvědomí, že školní rok zase utekl až nečekaně rychle. Ještě nedávno začínal podzim a dnes už se blíží maturity, závěrečné zkoušky i poslední odborné praxe. Pro studenty i učitele je to období dokončování, bilancování, ale také přemýšlení nad tím, co všechno se za uplynulé měsíce podařilo a co by se dalo příště udělat ještě lépe. Všude je cítit určité napětí, ale zároveň i očekávání a úleva, že se blíží závěr celoroční práce. Letošní jaro navíc znovu ukazuje, jak důležité je téma vody. Vláhy je stále málo a zemědělci tak s nadějí sledují předpovědi počasí a čekají na vydatnější déšť. Voda dnes není jen problémem zemědělců, ale tématem, které se týká celé krajiny i běžného života. A je dobře, že právě školy vedou mladé lidi k tomu, aby těmto souvislostem rozuměli a dokázali přemýšlet o dopadech sucha i hospodaření v širších souvislostech. Často se ukazuje, že právě pochopení těchto vztahů je klíčem k odpovědnému přístupu k přírodě.
Zemědělské a lesnické školy ale dávají studentům mnohem víc než jen učivo. Učí je pracovat, nést odpovědnost a chápat, že jejich budoucí profese budou mít pro společnost stále velký význam. Moderní technologie, péče o půdu, hospodaření s vodou nebo vztah ke krajině – to všechno budou jednou ve své práci potřebovat. Zároveň si osvojují i praktické dovednosti, které nelze získat jen z učebnic, ale především v terénu a každodenní praxí.
Konec školního roku tak není jen o známkách a vysvědčení. Je také připomínkou, že školy připravují mladé lidi na svět, který se rychle mění a bude potřebovat schopné a prakticky uvažující odborníky víc než kdy dřív.
04
FAKTA
Odlehčená a nenáročná minutka na rozjezd. Zajímavé informace, které z vás udělají malou, ale opravdu malou chodící encyklopedii.
12
CESTOVÁNÍ
Jedeme na další výlet!
Krajina všude kolem nás hraje barvami, ale nejvíce to září v jedné rozkvetlé zahradě...
20 AKTIVITY ŠKOL
Aktivity, soutěže a akce škol jsou kořením vzdělávání. V tomto čísle se podíváme hned do několika škol.
květen 2026
06
PŘÍBĚH
Květen? Venku vše září barvami, takže tentokrát nás čeká krásný květinový příběh.
10
ANGLIČTINA
Objevujeme zeměděství po celém světě. Tentokrát se podíváme, jak to mají s prázdninami žáci zemědělek v různých státech Evropy. Využijte náš text ke zlepšení v angličtině.
>9/88
vydává
Ústav zemědělské ekonomiky a informací, Mánesova 1453/75 120 00, Praha 2
editor
Michal Petřík
e-mail petrik.michal@uzei.cz
telefon
+420 222 000 381
18 KALENDÁŘ
Konec školního roku znamená jednu akci za druhou. Ty nejzajímavější najdete v našem kalendáři.
34
ZEMĚDĚJSTVÍ
Nové informace pro odborníky na svých místech a především na místech vzdělávacích a vědeckých.
CEP, JEDINÉ UŽITEČNÉ MLÁCENÍ…
Než přišly kombajny, musel člověk do obilí sám. A jedním z nejdůležitějších
nástrojů byl cep. Dnes ho možná vídáte v muzeu nebo na výstavách historické zemědělské techniky, ale dřív ho měl na stěně každý hospodář.
Cep je jednoduchý, ale důmyslný nástroj: dvě dřevěné tyče – jedna pevná, druhá volně připevněná pomocí koženého řemínku. Tímhle kloubem cep „švihá“ a mlátí klasy, aby z nich vypadlo zrno.
Kde se vzal? Už ve starověku ho používali rolníci v Číně, Egyptě i Evropě. Jeho jednoduchost a účinnost ho rozšířily napříč světem. V českých zemích se používal stovky let, až do doby, kdy ho vytlačily mlátičky a později kombajny. Mlácení cepem byla dřina. Dělalo se to ve stodole na udusané podlaze. Cepem se tlouklo do klasů, někdy i celý den. Lidé pracovali ve dvojicích – každý z jedné strany – a museli být sehraní, aby se nezranili. Potom se zrno od plev oddělovalo větráním nebo přes síta. Cep sice vypadá jednoduše, ale práce s ním chtěla sílu i rytmus. Sloužil dlouho – někde ještě v polovině 20. století, když nebyly stroje nebo elektřina. Dnes už patří minulosti, ale kdo ho někdy držel v ruce, ví, že to nebyl jen kus dřeva, ale nástroj s duší a historií.
KDYŽ KLAS DOSTANE UPGRADE
V 60. letech byla běžná výnosnost pšenice v Evropě nebo Asii jen kolem 2 t/ha. Dnes není výjimkou, když pole vydá 6–8 tun na hektar, a ve vysoce intenzivním zemědělství (např. Francie, Německo) i přes 10 t/ha. Za tímto růstem stojí tzv. „zelená revoluce“ – tedy technologický a vědecký pokrok v šlechtění odrůd, zavádění minerálních hnojiv, pesticidů, zavlažování a moderní mechanizace. Kromě šlechtění se přidaly i nové přístupy jako precizní zemědělství, kde se pomocí satelitů, dronů a senzorů optimalizuje každý m² pole. Díky tomu je možné efektivně regulovat výživu rostlin, množství vody i zásahy proti chorobám, čímž se zvyšuje produktivita i ekologická udržitelnost.
text redakce | foto archiv
VÍTE, ŽE…
Střední lesnická škola v Hranicích obsadila první i druhé místo v letošním ročníku odborné soutěže Lesů ČR „ŘEŠ LES“. Ve židlochovickém finále porotu zaujaly projekty obou týmů. Do třetího ročníku soutěže se zapojilo sedm týmů, do finále postoupily čtyři. Tématem bylo vyznačení úmyslné předmýtní těžby v porostu do 40 let s cílem zlepšit stabilitu a zdravotní stav lesa. Týmy musely návrh i obhájit včetně prezentace odborných a praktických postupů. Soutěž propojuje výuku s praxí v lesním hospodářství.
COOLTURA
Muzeum Českého krasu v Berouně vás zve na výstavu, která připomene 10 let existence CHKO Brdy. Putovní fotografická expozice „Brdy zblízka i zdálky“ zachycuje jedinečnou krajinu bývalého vojenského prostoru i současné chráněné krajinné oblasti v různých ročních obdobích, denních světlech i detailech, které běžný návštěvník často nepostřehne. Výstava vznikla ve spolupráci s Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR a představuje Brdy jako území s výjimečnou přírodní hodnotou, klidem a rozmanitostí. Návštěvníci se mohou těšit na desítky velkoformátových fotografií, které ukazují jak známá, tak skrytá místa Brd, jejich faunu, flóru i proměny krajiny po ukončení vojenského využívání. Vernisáž se uskuteční 3. června 2026 v 17:00 v prostorách Konírny Muzea Českého krasu, Husovo náměstí 87, Beroun. Výstava bude přístupná od 3. června do 30. srpna 2026 v otevírací době muzea. Součástí programu budou také doprovodné akce, jako komentované vycházky, cyklovýlet či besedy s autory fotografií. Přijďte nahlédnout do krajiny Brd očima těch, kteří ji dlouhodobě sledují a dokumentují.
fakta ! FAKTA
VÍCE ZPRÁV ZE ZEMĚDĚLSKÝCH OBORŮ
NAJDETE NA PORTÁLU
WWW.AGRONAVIGATOR.CZ
ZAJÍMAWÉWÉWÉ
Rubrika ZAJÍMAWéWéWé v každém čísle přináší zajímavé novinky z internetu. Už tradičně ale v červnovém čísle odkládáme mobily a vracíme se k informačnímu zdroji, který je stejně bezedný jako internet. Ano, hádáte správně, máme na mysli knihy. Co nového tedy nabízí fond Knihovny Antonína Švehly, jedné z největších zemědělských knihoven světa? Určitě nejen milovníky koní zaujme publikace Terapie koní podle Mastersona od Jima Mastersona a Stefanie Reinholdové. Autoři v ní představují terapeutickou metodu práce s koňmi, která pomáhá uvolňovat napětí, bolest a ztuhlost pohybového aparátu. Důležitou roli zde hraje aktivní zapojení samotného koně jako partnera v terapii. Metoda vychází z principů fyzioterapie a neurologie a pracuje se stimulací specifických bodů na těle, což může přispět k lepšímu uvolnění svalového i kloubního systému a ke zlepšení celkové pohody zvířete. Fanoušky přírody a regionální historie pak může oslovit kniha Aleny Bartošíkové Za studánkami Bílých Karpat. Monografie čtenáře provází krajinou Bílých Karpat a zaměřuje se na místní prameny, potoky, studánky i památné stromy. Publikace propojuje místopis s kulturní a přírodní historií regionu a doplňuje jej bohatým fotografickým materiálem. Nechybějí ani popisy lidových zvyků, zajímavostí a příběhů spojených s jednotlivými místy, díky nimž kniha nabízí nejen poznání, ale i inspiraci k výletům do této jedinečné krajiny.
příběh
ŽIVOT MEZI KVĚTINAMI
text ing jiří ptáček | foto archiv sr
SLÁVEK RABUŠIC PATŘÍ MEZI VÝRAZNÉ OSOBNOSTI
ČESKÉ FLORISTIKY, KTERÁ SVOU DLOUHOLETOU PRAXÍ, TVORBOU I ORGANIZAČNÍ ČINNOSTÍ
VÝZNAMNĚ OVLIVNILA VÝVOJ OBORU. OD SVÝCH ZAČÁTKŮ, KDY SE K ZAHRADNICTVÍ DOSTAL DÍKY BOTANICE A RODINNÉMU ZÁZEMÍ, PROŠEL CESTOU OD PĚSTOVÁNÍ KVĚTIN AŽ K JEJICH ARANŽOVÁNÍ A VÝUCE DALŠÍCH GENERACÍ FLORISTŮ. STOJÍ ZA MEZINÁRODNÍ SOUTĚŽÍ BRNĚNSKÁ RŮŽE, KTERÁ SE STALA RESPEKTOVANOU PLATFORMOU PRO PREZENTACI FLORISTICKÉHO UMĚNÍ DOMA I V ZAHRANIČÍ.
ÚVODEM NAŠEHO ROZHOVORU BYCH ZAČAL NETRADIČNÍ OTÁZKOU. KDY JSTE SE ZAČAL POPRVÉ ZAJÍMAT O KVĚTINY A CO VÁS K TOMU MOTIVOVALO? BYLY KVĚTINY JASNOU VOLBOU PRO VÁŠ ŽIVOT A PROFESNÍ DRÁHU?
O květiny jsem se začal zajímat už na základní škole, a to v předmětu botanika, navíc jsem měl inspiraci v práci obou svých rodičů. Takže vlastně šlo jasnou a přirozenou volbu, která vyústila ve studium tohoto oboru na tehdejší Střední zemědělské technické škole v Brně-Bohunicích, obor okrasné zahradnictví. Jednalo se naprosto skvělou a výjimečnou školu, která mi dala výborný základ pro další práci.
MŮŽETE POPSAT, KDE JSTE POPRVÉ UPLATNIL
SVÉ ZÍSKANÉ VĚDOMOSTI A KAM VÁS
NÁSLEDNĚ ZAVEDLA PROFESNÍ DRÁHA?
Poprvé jsem teoretické znalosti mohl uplatnit ve sklenících tehdejšího družstva Mír Brno-Tuřany, kde se na tu dobu pěstovaly květiny na velmi vysoké úrovni. A v podstatě se dalo navázat na znalosti získané na již zmíněné vynikající střední škole, a tak nějak uzavřít ten kruh souvislosti teorie s praxí. Všechno, co jsem získal od tehdejších svých vzorů, mistrů ve svém oboru se dalo při této další etapě práce propojit, rozvinout a dále využít. Prošel jsem několika středisky této pěstitelské organizace, dodnes nabytých poznatků a praxe i z mých dalších vedoucích pozic stále využívám a rád se stýkám s tehdejšími kolegy, špičkami oboru pěstování květin.
V HORIZONTU VAŠEHO PŮSOBENÍ JSTE
PŘIŠEL S ORIGINÁLNÍ MYŠLENKOU POŘÁDAT ARANŽÉRSKOU SOUTĚŽ BRNĚNSKÁ RŮŽE.
JIŽ ÚVODNÍ ROČNÍK 1994 PLNĚ ZAUJAL A
PRO NAŠI FLORISTIKU JE NEODMYSLITELNÝM
PROJEKTEM, KTERÝ MÁ DNES NEJEN CELOSTÁTNÍ, ALE I MEZINÁRODNÍ ROZMĚR. JAK VNÍMÁTE TUTO SOUTĚŽ Z POHLEDU JEJÍHO ŘEDITELE?
Brněnská růže je jeden z mých nejvydařenějších projektů. V době mojí další práce v pozici vedoucího statku naší zahradnické školy jsem spolupracoval na výuce studentů, což byl další obohacující rozměr mojí profese, zároveň jsem se stal místopředsedou celostátního Svazu květinářů a floristů s gescí středních škol, floristiky a Flory Olomouc. V té době jsem začal květiny nejen pěstovat ale i sám aranžovat, posunul jsem se ve své profesi o hodně dál, což v rámci jiných souvislostí vyústilo v založení a dlouholetému provozování mezinárodní floristické soutěže, které jsem hned od začátku vtisknul jiného ducha náplně, průběhu, a hlavně zadávání originálních soutěžních témat, než bylo běžné u tehdejších podobných akcí. Každoroční víkendovou výstavu soutěžních floristických prací navštěvují stovky lidí a věřím, že tomu tak bude i při letošním 29. ročníku, který se uskuteční začátkem listopadu v brněnské vile Stiassni.
VAŠE PŮSOBENÍ FLORISTY ZAHRNUJE I
POŘÁDÁNÍ VÝSTAV KVĚTINOVÝCH ARANŽMÁ V
REPREZENTAČNÍCH MÍSTNOSTECH PAMÁTKOVÝCH
OBJEKTŮ, KDE PODÁVÁTE NEVŠEDNÍ OBRAZ, V NĚMŽ SE SNOUBÍ KOUZKO ARCHITEKTURY S KVĚTINOVÝMI VAZBAMI. MŮŽETE PŘIBLÍŽIT JEDINEČNOST TOHOTO PROJEKTU?
Dějiny aranžování květin jsou velice specifickým odvětví floristiky a mým hlavním oborem. A musím říct, že je to práce úžasná a velice dobrodružná. Realizace výstav na památkových objektech, hradech a zámcích, kde představujeme jednotlivá historická témata, anebo výstavy zaměřené na jednotlivé druhy květin a jejich dějiny, známé z historických pramenů, je naprosto úžasná a obohacující činnost jak pro mě, tak pro moje kolegy z řad historiků i floristů. Oblíbená a hojně navštěvovaná je např. výstava amaryllis na renesančním zámku v Třeboni, výstava růží a tulipánů na Kratochvíli a v Kuníně, podzimní vazby na hradě Pernštejně, lilií na zámku v Kroměříži a mnoho dalších.
OBOHACENÍM NAŠÍ FLORISTIKY JE I VAŠE
PŘEDNÁŠKOVÁ ČINNOST, KTERÁ DÁVÁ ZÁJEMCŮM POZORUHODNÉ INFORMACE O ARANŽOVÁNÍ, POUŽÍVÁNÍ KVĚTIN A RADÁCH, JAK SPRÁVNĚ PEČOVAT O ŘEZANÉ KVĚTINY.
NEZANEDBATELNÁ JE I VAŠE PŘEDNÁŠKOVÁ A PUBLIKAČNÍ ČINNOST, KTERÁ JE NEDÍLNOU SOUČÁSTÍ VAŠÍ FLORISTICKÉ PRÁCE.
Ano, k této práci se váže i přednášková a publikační činnost, což představuje různé předvádění aranžování květin na hradech a zámcích, přednášky pro studenty, pro turisty, pro vlastivědné společnosti a pro různé kolektivy, které zajímá propojení architektury a kouzla historických interiérů s květinami, vystihujícími konkrétní dějinný styl. Nedílnou součástí je pak výuka profesionálů i laiků v seminářích, zaměřených nejen na již zmíněnou činnost, ale i na vázání svatebních a dárkových kytic, tvorbu dekorací do keramických a skleněných nádob různými postupy a technikami, závěsných interiérových dekorací apod.
ZÁVĚREM BYCH CHTĚL OCENIT VAŠE OBDIVUHODNÉ PRACOVNÍ NASAZENÍ V KONTEXTU PODNIKATELE, KTERÝ V RÁMCI SVÉHO ZAMĚŘENÍ OBOHACUJE
ZÁKAZNÍKY O NEVŠEDNÍ POHLEDY NA
ZAHRADNICKÝ OBOR A AKTIVNÍHO FLORISTY.
DĚKUJI ZA ZAJÍMAVÝ ROZHOVOR A PŘEJI
HODNĚ ZDARU V PRÁCI I V OSOBNÍM ŽIVOTĚ A MNOHO DALŠÍCH PŘÍZNIVCŮ FLORISTIKY.
Děkuji a někdy na shledanou na Brněnské růži nebo na některé z květinových výstav na hradech a zámcích.
aj
SUMMER BREAK
For most high school students, summer is a time to relax and take a break from classes. But for students in vocational agricultural and forestry programs across Europe, summer holidays often mean much more than just time off. They represent a valuable opportunity to gain real-world experience, deepen their practical skills, travel, or take part in hands-on projects—both locally and abroad.
The length of the summer holiday varies quite a bit from country to country. In Central and Eastern Europe—like the Czech Republic, Slovakia, Poland or Hungary—summer vacation typically starts in the last week of June and runs until early September, giving students about ten to eleven weeks off. In contrast, Germany operates on a rotating system by federal states (Länder), so school holidays there last around six weeks and start at different times depending on the region. Southern countries such as Italy, France, or Spain tend to enjoy longer breaks of up to twelve or thirteen weeks, often stretching from mid-June to mid-September. The Baltic states—Estonia, Latvia, and Lithuania—also provide students with a long summer pause, usually beginning in early June and ending at the start of September.
But how do agricultural and forestry students actually spend this time? While some use it for typical summer jobs or vacations, many take advantage of their break to pursue experiences closely tied
to their field of study. In several countries, vocational schools operate their own farms, gardens, or forest plots, and students are encouraged—or even required— to help maintain them during the summer months. In places like Austria or Turkey, students may spend a few weeks working on their school’s facilities, whether that means tending crops, feeding animals, maintaining greenhouses, or helping with food processing units. This not only keeps their skills sharp, but also gives them a sense of responsibility and connection to the natural cycles of the land.
In other cases, schools or ministries organize summer training sessions or practical workshops. For example, Austrian vocational schools often offer voluntary courses over the summer focusing on bookkeeping for farmers, sustainable land use, or machinery maintenance. These are not formal classes, but rather short modules designed to support students who want to expand their competencies during the quiet season.
Another popular option is international summer schools or exchange programs. Institutions like the Czech University of Life Sciences in Prague (CZU) or AgroParisTech in France offer intensive summer courses in topics like sustainable agriculture, precision farming, climate change adaptation, and geoinformatics. These programs, often held in English, attract students from many countries and combine lectures, lab work, field visits, and even language or cultural sessions. Students not only learn from experts in their field but also get to explore different approaches to agriculture and forestry practiced across Europe.
Similarly, in Slovenia, students can
participate in field-based forestry and agriculture summer schools that combine science with practice. These programs often involve hiking, monitoring forest ecosystems, mapping species diversity, and engaging with local landowners. British institutions like Oxford University sometimes host summer courses for young people interested in environmental science or sustainable land management—often blending theory and real field data collection in forested areas.
In addition to formal programs, many students make use of the summer to volunteer or work on organic farms through networks like WWOOF (World Wide Opportunities on Organic Farms). Through this program, students can stay and work on farms across Europe and beyond, helping with planting, harvesting, animal care, and ecological building, all in exchange for food and lodging. These placements not only teach practical skills but also allow students to live sustainably and discover rural life in other cultures.
Some students also attend youth congresses or student-led gatherings organized by networks like IFSA (International Forestry Students’ Association) or IAAS (International Association of Students in Agricultural and Related Sciences). These summer events gather young people from across the globe to discuss pressing topics such as biodiversity loss, food security, or digitalization in agriculture. Participants attend workshops, go on field excursions, and build international friendships that often last far beyond the summer.
What unites all these diverse activities is a spirit of curiosity, commitment, and a willingness to learn beyond the classroom. While their peers may be at the beach or working part-time jobs, these students are
out in the field—sometimes literally—developing the practical knowledge, global perspective, and community ties that will serve them throughout their careers. For agricultural and forestry students in Europe, summer is not just a holiday—it’s a vital chapter in their education and personal growth.
Whether they spend their time on a family farm, join a forestry survey in the Alps, attend a summer academy abroad, or volunteer on an organic vineyard in Tuscany, they return in September with new skills, fresh ideas, and deeper roots in the world they are preparing to care for. For them, the season of growth doesn’t end in June—it simply changes form.
NEJEN TULIPÁNY V DENDROLOGICKÉ ZAHRADĚ
text | foto hana honsová
∞ CESTOVÁNÍ
Za tulipány mnozí lidé jezdí do Holandska. Přitom mohou obdivovat množství odrůd rozmanitých barev i tvarů také kousek od hlavního města v Průhonicích. Dendrologická zahrada v jarním období potěší nejen pestrobarevnými záhony tulipánů, narcisů, modřenců a dalších cibulovin.
Záhony s desítkami odrůd tulipánů v dendrologické zahradě každoročně vysazují na jiném místě. Po odkvětu pak cibulky vyjímají z půdy, aby je v další sezóně vysadili na další stanoviště. Každoročně se sortiment obměňuje a doplňuje.
I letos mohli návštěvníci obdivovat pestrobarevné záhony s odrůdami tulipánů, které postupně nakvétaly podle ranosti kultivarů.
Kvetení se tak prodlužovalo, takže si příchozí mohli prohlížet pozoruhodné květy v období od dubna až do května.
ŠEŘÍKY I JABLONĚ
Dendrologická zahrada, která se rozprostírá na ploše necelých 73 hektarů, soustřeďuje téměř deset tisíc taxonů rostlin. V roce 1994 byla zaregistrována jako významný krajinný prvek.
Zahrada je řešena v přírodně krajinářském slohu. Koncepce řešení se opírá o jedinečnost tohoto území, které umožňuje prostorově rozčlenit jednotlivé tematické celky tak, aby na sebe kompozičně navazovaly.
K nejvýznamnějším sbírkám v dendrologické
∞ CESTOVÁNÍ
zahradě patří kolekce rododendronů, okrasných jabloní, šeříků a tavolníků. Na přelomu dubna a května byly jabloně i šeříky v plném květu. Mnohé stromy jabloní byly vysazeny teprve nedávno.
VOLNÉ PLOCHY A VÝSADBY
V zahradě je zachován optimální poměr volných travnatých ploch vůči výsadbám. Pro některé tematické celky bylo nezbytné zajistit specifické podmínky modelací terénu, stavebními úpravami nebo budováním pomocných konstrukcí.
Umístění a kompoziční uspořádání jednotlivých tematických skupin se uskutečnilo se zřetelem k nárokům rostlin na stanoviště a jejich specifickým pěstitelským požadavkům. Část významných a bohatých rodů byla vysázena samostatně, například borovice, smrky, vrby, cypřišky, buky nebo okrasné jabloně.
Tyto rody se uplatňují jako kosterní dřeviny okrajových kulis, dělících pásů, nebo tvoří výrazné solitéry. Zvláštní postavení zaujímají trvalky, které netvoří samostatnou ucelenou skupinu, ale doplňují skupiny dřevin.
POUČENÍ I REKREACE
Zahrada je stále zaměřena na původní účel. Její větší část má podobu zahradních a parkových úprav, proto je oblíbená nejen pro poučení, ale i k rekreaci. Zahrada plní nejen funkci arboreta a botanické zahrady, ale i parku.
V dendrologické zahradě je soustředěna sbírka dřevin, která se stále obnovuje a doplňuje. Budují se tu nové expozice, nebo se některé obnovují podle měnících se podmínek a požadavků. V zahradě se zakládají další skupiny trvalek, které dnes tvoří
∞ CESTOVÁNÍ
neodmyslitelnou součást zahrady. Původní i nové kompozice také slouží k hodnocení nebo výzkumu.
Odborníci a široká veřejnost zde nacházejí podněty jak pro parky, tak i pro zahrádky.
NAUČNÉ STEZKY A OKRUHY
V areálu se mohou návštěvníci pohybovat po značených naučných stezkách. Příchozí si mohou vybrat z mnoha okruhů, z nichž ten základní dlouhý téměř dva a půl kilometru zahrnuje nejstarší centrální partie zahrady. Příchozí si mohou prohlédnout okolí Černého rybníka a dalších vodních ploch. K zajímavostem v této oblasti mimo jiné patří sbírky rododendronů nebo vřesoviště.
Čtyřkilometrový velký okruh kopíruje obvod celého areálu. Spojuje nejvýznamnější sbírky stromů
v nejvzdálenějších částech zahrady, sbírky rododendronů a hajních trvalek v lese, prochází okrajem vřesoviště a kolekcí pnoucích rostlin.
Jarní trasa dlouhá necelé tři kilometry prochází střední částí zahrady, kde se soustřeďují výsadby rostlin kvetoucích od konce dubna do konce května. Seznamuje návštěvníky především se sbírkami šeříků, rododendronů a azalek, ale například i s kolekcí vistárií.
Tříkilometrový letní okruh prezentuje rostliny kvetoucí v červnu a v červenci, mimo jiné i výsadby aromatických a vonných rostlin umístěné v tzv. spirále, kterou tato trasa prochází jako jediná. Vede k trvalkovým záhonům za Černým rybníkem, osluněnými sbírkami růží, ale i chladnějšími partiemi zahrady.
∞ CESTOVÁNÍ
ZÁHONY PRO OPYLOVAČE A MOTÝLY
V dendrologické zahradě také vybudovali záhon pro opylovače, na kterém roste množství různých trvalek. Slouží k podpoře hmyzu a ostatních bezobratlých organismů. Na záhonu byly vysázeny například solitérní i pokryvné rostliny, okrasné trávy, skupinové i doprovodné trvalky nebo cibuloviny.
Rostliny poskytují dostatek pylu a nektaru po většinu vegetačního období. Různé provrtané kameny a kamenné i cihlové zídky nabízejí úkryt kromě hmyzu i drobným obratlovcům. Záhon byl vybudován v roce 2023.
Před dvěma lety také vznikl záhon pro pastu motýlů a dalších opylovačů. Jedná se o výsadbu trvalek atraktivních pro motýly i ostatní opylující hmyz. Rostliny začínají kvést v předjaří a některé druhy kvetou až do podzimu.
Na nově vybudovaných záhonech se nacházejí různé domečky nejen pro motýly, například hotýlek u babočky nebo hmyzí hotel, ve kterém stále bzučí včely. Záhony doplňují i pítka.
kalendář 6 26
16. - 17. 6.
NAŠE POLE 2025
Zveme na celostátní přehlídku polních pokusů Naše pole 2026, která se uskuteční ve dnech 16.–17.
června 2026 v Nabočanech u Chrudimi. Čeká vás jedinečná možnost vidět moderní zemědělství v praxi – odrůdy polních plodin, systémy výživy a ochrany rostlin, ukázky zemědělské techniky i nejnovější výsledky výzkumu a šlechtění. Součástí programu budou odborné expozice vystavovatelů, poradenská centra a setkání s odborníky z praxe i výzkumu. Akce je určena farmářům, studentům i široké odborné veřejnosti. Přijďte se inspirovat budoucností českého zemědělství a získat nové poznatky pro vaši praxi.
Nabočany u Chrudimi
5. 6.
VÍŠ, CO JÍŠ?
Webinář u příležitosti Světového dne bezpečnosti potravin. Registrace zde
ONLINE
13.6.
DEN ZELENINY 2026
Srdečně vás zveme na Den farmářské zeleniny 2026, který se uskuteční v sobotu 13. června od 10 hodin na farmě Hanka Mochov v Zálezlicích u Mělníka. Čeká vás den plný čerstvé zeleniny, regionálních specialit, hudby, workshopů a zábavy pro celou rodinu. Návštěvníci se mohou těšit na komentované prohlídky farmy, ochutnávky, farmářský trh, kuchařskou show na ohni, ukázku zemědělských dronů i tradiční soutěž Kedlubnožrout. Připraven je také bohatý program pro děti – poznávačky zeleniny, tvořivé dílny, farmářské úkoly či malování na obličej. Chybět nebudou odborné přednášky a workshopy zaměřené na moderní zemědělství, ekologii a zdravé potraviny. Těšit se můžete také na společný stánek Knihovny Antonína Švehly a Zemědělské školy, kde budou připraveny zajímavé informace, publikace i aktivity pro návštěvníky. Vstup i parkování jsou zdarma. Přijďte poznat české farmáře, ochutnat poctivé produkty a užít si příjemný den na farmě. Zálezlice 112, okres Mělník
Příští číslo vychází
PŘEDVÁDĚNÍ KONÍ V KLADRUBECH PŘINESLO
ŽÁKYNÍM CENNOU PRAXI I ZÁŽITKY
text | foto s třední škola dostihového sportu a jezdectví praha - velká chuchle
Již tradičně se žákyně Střední škola dostihového sportu a jezdectví zúčastnily soutěže v Předvádění koní v Národním hřebčíně Kladruby nad Labem, kde sbíraly cenné zkušenosti. K předvádění jim byly zapůjčeny místní starokladrubské klisny, které opět potvrdily svou milou a klidnou povahu – typickou pro toto naše národní kulturní dědictví. Soutěž probíhala v přátelské atmosféře a všechny účastnice si odvezly nejen drobné odměny, ale především mnoho krásných zážitků, nových dovedností a cenných zkušeností.
JARO 2026 NA SZAŠ RAJHRAD V ZRCADLE FLORISTIKY
text | foto ing jiří ptáček , szaš rajhrad p o
Floristika jako umění vazby, prezentace květin a doplňků různého charakteru patří k atraktivním zahradnickým oborům a neustále zaujímá významné místo v popředí každodenního života. Významná role v tomto kontextu patří také zahradnickému školství.
Tato skutečnost je také nedílnou součástí portfolia SZaŠ Rajhrad p.o. Vždyť potřeby 21. století vyžadují v tomto směru nové aspekty, seznámení se se současnými trendy a přizpůsobování se potřebám a požadavkům trhu práce. Neuzavírat se za prostor školních lavic, hledat bohatou škálu
aktivit i mimo klasickou výuku. Ta je v zahradnické rajhradské škole bohatá a zaslouží se o ní čas od času alespoň krátce zmínit. Tradicí jsou tu i pravidelné floristické semináře. Rozsáhlý moderně vybavený školní areál umožňuje nejen jejich kvalitní přípravu, ale i vytvoření inspirativního prostředí pro účastníky. Z nedávného období to potvrzuje i nebývalý zájem o účast v rekvalifikačním floristickém kurzu konaném
∆ AKTIVITY ŠKOL
ve dnech 6. 3. – 11. 4. 2026. Jeho bohatý program přinesl seznámení se s estetikou vazačské a aranžérské tvorby, s přípravnými vazačskými a aranžérskými pracemi a s vlastní vazačskou a aranžérskou tvorbou.
Čistě jarní nádech pak nechyběl na jarním floristickém semináři dne 28. 3. 2026, který obohatil zájemce o vědomosti a dovednosti v oblasti jarní a velikonoční floristiky jako jsou např. aranžmá jarní misky, jarní ošatky, kočičkových a květinových vajíček, velikonočního závěsu a kytice, jarního koše nebo jarní misky.
Významnou prezentací rajhradské školy na veřejnosti byla její účast na brněnském výstavišti, kde v dubnu 2026 uspořádal Svaz květinářů a floristů České republiky projekt FLORISTIKA CZECHSKILLS 2026, na němž se představili také jak studenti tak i absolventi školy, kteří ve svých vystoupeních plně přiblížili floristiku jako moderní, tvůrčí a plnohodnotné kreativní řemeslo, které si zaslouží trvalou podporu vzdělávání a přílivnových talentů obohacujících svými novými myšlenkami naší floristickou scénu. Dne 25. 4. 2026 pak realizovala SZaŠ Rajhrad p.o. propagaci floristiky ve svém areálu v rámci Jarního jarmarku řemesel 2026. Pro širokou veřejnost předvedli Rajhradští květinová aranžmá číšící symboly jara komponovaná dle nejnovějších trendů a realizovaná z pozoruhodných rostlinných materiálů.
Nedílnou součástí celodenní akce byl Den otevřených dveří 23. 4. 2026. Zájemci si mohli prohlédnout celý rozsáhlý areál, seznámit se se zdejšími užitkovými a okrasnými plochami, Národní genobankou růží, v České republice ojedinělou specifikovanou sbírkou odrůd růží, která byla vytvořena ve spolupráci se Světovou federací růžařských společností/WFRS/. Mohli si také prohlédnout vodní plochu vytvořenou především pro potřeby učebních oborů Ekologie a životní prostředí a Zahradník, která se pyšní prameništěm, vodopádem, dřevěným mostem s molem, kamennými zídkami, solitárními kameny s řadou vodních rostlin a živočichů a seznámit se s nově otevřeným skleníkovým hospodářstvím plně vybaveným pro zahradnickou výrobu nejmodernějšími technologiemi a dalšími zajímavostmi doplňujícími výuku.
Celodenní akce byla protkána rovněž informacemi o dlouhodobé historii a současnosti rajhradské zahradnické školy, o 125 letech jejího vzniku připadajících na letošní rok 2026 a chystaných oslavách tohoto významného jubilea.
Mementem veškerých akcí realizovaných managementem SZaŠ Rajhrad p.o. vedeného ředitelem školy PaeDr. Markem Kňažíkem je ukázat veřejnosti, že práce zemědělců, potažmo zahradníků, jsou rovněž nezbytnou součástí našeho tisíciletí a musí mít své následníky i v dalších generacích.
KDYŽ ŽÁCI UČÍ ŽÁKY: INSPIRATIVNÍ SETKÁNÍ
NA ZŠ METEOROLOGICKÁ
Žákovský parlament Střední školy dostihového sportu a jezdectví přijal pozvání ZŠ Meteorologická, kde v rámci oslav Dne Země prezentoval informace o naší škole.
Vztah člověka k přírodě, konkrétně ke koním, patřil mezi témata, která žáky základní školy nejvíce zaujala.
žákyně druhého a třetího ročníku podporovaly žákyně prvního ročníku, předávaly jim své zkušenosti a pomáhaly jim při prezentaci.
Naši žáci si zároveň vyzkoušeli vystupování před novým publikem, práci se školní třídou i rozvoj komunikačních a spolupracujících dovedností. Součástí akce byl také tzv. „buddy systém“, kdy
Celý den se tak stal příkladem vzájemného učení, spolupráce a podpory napříč ročníky.
Tato zkušenost byla přínosná pro všechny zúčastněné a věříme, že reprezentace naší školy potěšila nejen nás, ale i žáky ZŠ Meteorologická. text | foto střední škola dostihového sportu a jezdectví praha - velká chuchle
PROJEKT SHE-GROWS: HYDROPONIE JAKO PŘÍLEŽITOST PRO ŽENY
NA VENKOVĚ V TUNISKU
text | foto mgr ivana vávrová – koordinátorka projektů erasmus+, ing libor kunte , ph d. – ředitel školy ; střední škola zahradnická a zemědělská antonína emanuela komerse , děčín - libverda
Jak hospodařit v oblastech s nedostatkem vody a degradující půdou? A jak zároveň vytvořit nové pracovní příležitosti pro ženy na venkově, které mají omezený přístup ke vzdělání i zaměstnání?
Právě na tyto otázky hledá odpovědi projekt
SHE-GROWS (Sustainable Hydroponic Education for Growing Rural Opportunities), tříletý projekt programu Erasmus+ zaměřený na odborné vzdělávání a přípravu (VET), spolufinancovaný
Evropskou unií.
Projekt odstartoval úvodním setkáním v Tunisu ve dnech 10.–12. února 2026, kde se sešlo šest partnerských organizací ze Španělska, Itálie, České republiky a Tuniska: EFA El Soto (koordinátor projektu), OpenCom i.s.s.c., Střední škola zahradnická a zemědělská A.E. Komerse, Děčín - Libverda a tři tuniské organizace ELEMTIEZ, UTAP a organizace Grow
It Yourself (GIY). Společně zde naplánovaly hlavní kroky projektu, jehož cílem je podpořit ženy ve venkovských regionech Béja a Jendouba na severozápadě Tuniska.
Tyto oblasti dnes čelí rostoucímu tlaku: klimatické změny přinášejí nepředvídatelné sezóny, hladiny podzemních vod klesají a zemědělské výnosy se snižují. Zemědělci jsou nuceni produkovat více s menším množstvím zdrojů. Ženy přitom často zůstávají na okraji – mají omezený přístup k odbornému vzdělávání, kvalifikované práci i ekonomickému rozhodování.
Jedním z hlavních řešení, které projekt přináší, je hydroponie – pěstování rostlin bez půdy s využitím živných roztoků. Tato metoda umožňuje snížit spotřebu vody až o 90 %, není závislá na kvalitě půdy a umožňuje celoroční produkci i na malých plochách. Přestože nejde o novou technologii, její využití ve venkovských oblastech severní Afriky je zatím omezené, především kvůli nedostatku znalostí, vzdělávacích programů a povědomí o alternativních způsobech pěstování.
Významnou roli v projektu hraje právě česká
škola Libverda, která do projektu přináší praktické zkušenosti s hydroponickým pěstováním ověřené v podmínkách České republiky. Společně se španělským partnerem EFA
El Soto se podílí na tvorbě vzdělávacích materiálů a přenosu dobré praxe, které budou přizpůsobeny potřebám tuniských účastnic, a zároveň budou oba partneři zajišťovat odborné školení budoucích lektorů hydroponie z Tuniska.
Projekt SHE-GROWS však nejprve zvolil méně obvyklý krok: ještě před vytvořením vzdělávacích programů si položil zásadní otázku – co vlastně ženy v těchto regionech brzdí?
Namísto rychlého návrhu školení proto partneři investovali úvodní fázi do důkladného výzkumu, který koordinuje italská organizace
OpenCom i.s.s.c.
Vznikl tak výzkumný rámec, který slouží
jako základ pro terénní šetření probíhající
během roku 2026. Tento rámec se zaměřuje na pět klíčových oblastí: socioekonomické
∆ AKTIVITY ŠKOL
podmínky (např. příjmy či přístup k půdě), kulturní normy a genderové role, nedostatky ve dovednostech a překážky ve vzdělávání, stávající zemědělské postupy a hospodaření s vodou a také místní institucionální a družstevní prostředí.
Výzkum kombinuje kvantitativní i kvalitativní metody. Dotazníkové šetření mezi 800 až 1 000 respondenty realizují tuniské partnerské organizace ELEMTIEZ, UTAP a GIY a doplňují jej hloubkové rozhovory, fokusní skupiny a případové studie.
Důraz je kladen na porozumění místnímu kontextu a skutečným potřebám žen, nikoli na univerzální řešení „shora“.
Na základě těchto poznatků vznikne vzdělávací program, který propojí technické dovednosti v oblasti hydroponie s praktickými znalostmi z oblasti družstevního podnikání. Účastnice se naučí nejen pěstovat plodiny moderními metodami, ale také zakládat a řídit zemědělská družstva a vstupovat na místní trhy.
Hlavním cílem projektu není pouze zvýšit zaměstnatelnost, ale umožnit šedesáti ženám vytvořit vlastní,
udržitelné a samostatně řízené podniky. Projekt tak propojuje inovace v zemědělství se sociálním a ekonomickým posílením žen.
Další kroky projektu zahrnují pokračující terénní výzkum v Tunisku a mezinárodní spolupráci partnerů, například na plánovaném setkání ve španělské Granadě, kde bude vyhodnocen pokrok přípravné fáze.
Projekt SHE-GROWS tak představuje komplexní přístup k rozvoji venkova – spojuje technologické inovace, vzdělávání a podporu podnikání s důrazem na místní potřeby a aktivní zapojení komunit.
Více informací o projektu: www.shegrowsproject.eu
SOUTĚŽ AGROPODNIKÁNÍ VYHRÁL
STUDENT Z CHRUDIMI
text | foto gabriela němcová , vyšší odborná škola a střední zemědělská škola , benešov
Vyšší odborná škola a Střední zemědělská škola v Benešově uspořádala 26. a 27. března celostátní soutěž studentů oboru agropodnikání. Vítězem se stal Lukáš Uchytil ze Střední školy zemědělské a Vyšší odborné školy Chrudim. V příštím roce tak bude soutěž pořádat chrudimská škola a benešovská zemědělka už také může vybírat svého reprezentanta. Tentokrát coby pořadatel soutěžit nemohla, přičemž příležitost posedmé uspořádat soutěž dostala po loňském vítězství studenta Martina Schenka v Klatovech. Do letošního 26. ročníku se přihlásilo 26 škol z
celé republiky. Z každé školy přijel vždy jeden student s jedním doprovázejícím pedagogem. Přímo ve škole studenty čekaly teoretické testy zaměřené na znalosti z rostlinné a živočišné výroby, z mechanizace a z ekonomiky zemědělství. Na školním statku pak soutěžící absolvovali praktickou část, kde například poznávali plevele, škůdce, plemena zvířat a součástky zemědělských strojů nebo třeba sestavovali ohlávku pro koně. Na parkovišti na Konopišti pak plnili třetí část soutěže, a to jízdu zručnosti s traktorem.
∆ AKTIVITY ŠKOL
Po skončení soutěžní části v pátek dopoledne se studenti ještě před vyhlášením výsledků mohli odreagovat návštěvou zámku Konopiště. Poté již zažívali chvíle napětí ve školní posluchárně. Poháry a hodnotné ceny spolu s ředitelkou školy
PaedDr. Bc. Ivanou Dobešovou a hlavními organizátory Ing. Martinem Duškem a Ing. Jiřím Adamem předával zástupce Krajského úřadu Středočeského kraje Ing. Pavel Pavlík. Putovní pohár převzal celkový vítěz Lukáš Uchytil z rukou loňského vítěze Martina Schenka.
Výsledky soutěže
Celkové umístění v soutěži:
1. místo – Lukáš Uchytil ze Střední školy zemědělské a Vyšší odborné školy Chrudim 2. místo – Matyáš Karban ze SZeŠ a SOU Čáslav
3. místo – David Groda z Masarykovy střední školy zemědělské a přírodovědné Opava
Umístění v praktické části:
1. místo – Tomáš Matas ze Střední zemědělské školy Písek
2. místo – Matěj Prouza ze SZeŠ a SOU chladicí a klimatizační techniky Kostelec nad Orlicí
3. místo – Šimon Horák z VOŠ a SOŠ Bystřice nad Pernštejnem
Umístění v teoretické části:
1. místo – Lukáš Uchytil ze Střední školy zemědělské a Vyšší odborné školy Chrudim
2. místo – Radovan Rajštetr ze Střední školy zemědělské a zahradnické Olomouc
3. místo – Matyáš Karban ze SZeŠ a SOU Čáslav
∆ AKTIVITY ŠKOL
JÍZDA ZRUČNOSTI TRAKTOREM POPRVÉ V HUMPOLCI
text | foto česká zemědělská akademie v humpolci
Ve středu 6. května proběhlo v Humpolci oblastní kolo soutěže v jízdě zručnosti traktorem s vlekem. Akce přilákala nejen studenty zemědělských škol a odbornou veřejnost, ale také rodiny s dětmi. Soutěž nabídla napínavé souboje, technicky náročné disciplíny i bohatý doprovodný program.
Účastníci museli prokázat přesnost řízení, schopnost manévrování i klid za volantem. Každá chyba znamenala trestné body a rozhodovaly často jen malé rozdíly. Nejlépe si vedl student pořádající školy Matěj Meloun, jenž po loňském
zisku bronzové medaile letos vystoupal až na nejvyšší stupínek. Druhé místo obsadil další domácí soutěžící Lukáš Lacina. Do republikového finále, které se uskuteční v Tišnově, postupují kromě vítězného Matěje
Melouna také Petr Szturc ze Střední odborné školy Nové Město na Moravě a David Kubizňák z Agro-technické střední školy Bystřice nad Pernštejnem.
Úspěch slavily také domácí studentky v kategorii dívek. První místo vybojovala Sabina Nováková, která si rovněž zajistila postup do
∆ AKTIVITY ŠKOL
finále v Tišnově. Druhé a třetí místo obsadily její spolužačky Nela Mrtková a Nela Lukačinová.
Velký zájem veřejnosti vzbudil také doprovodný program. Studenti oboru automechanik představili svou práci a humpolečtí hasiči předvedli ukázku vyproštění osoby z havarovaného vozidla. Dynamická ukázka přilákala desítky diváků a patřila k vrcholům celého dne.
Organizátoři hodnotí premiérový ročník velmi pozitivně. Celá akce se nesla v přátelské atmosféře a potvrdila, že podobné soutěže mají mezi mladými lidmi své místo.
O BUDOUCNOSTI ČESKÉHO OVOCE NEROZHODUJE JEN POČASÍ
text |phdr . simona haraštová foto | archiv
Je další jaro a hrozí, že ranní mrazíky zlikvidují první pupeny a květy a v důsledku toho nebude ovoce.
Některý rok se zadaří a jiný zase ne. Podle meteorologů by v květnových dnech mohla teplota klesnout až pod minus 4 °C. Pro ovocnáře byl rok 2024 velice tragický a je možné, že se tato situace bude letos opakovat.
V roce 2024 mrazy zlikvidovaly 60 – 80 % úrody ovoce a škoda byla vyčíslena na 1,3 miliard korun. Letos se meteorologové vyjádřili, že ranní mrazíky by mohly pokračovat až do konce května. „Jarní mrazíky patří dlouhodobě k největším hrozbám pro české ovocnářství. Letos je situace opět citlivá kvůli brzkému nástupu vegetace. Stromy jsou částečně poškozené, ale rozsah škod zatím nelze přesně odhadnout,“ pozastavuje se Martin Pýcha, předseda Zemědělského svazu ČR.
O OVOCI ROZHODUJE ČAS A
NEJSOU TO JENOM MRAZY
Nejvíce ohrožené druhy jsou tradičně meruňky, broskvoně, třešně a švestky, ale i jabloně. Poškození květu a malého plůdku může nastat již při teplotách -2 °C. Aby se ovocnáři a zahrádkáři vyhnuli případným škodám, jsou tu různá opatření, která mohou dopady mrazů hodně zmírnit. Důležité ale je provést tato opatření
Ω ZEMĚDĚJSTVÍ
správně a včas.
Kromě ranních mrazíků jsou zde ještě ekonomické potíže. Od doby Sametové revoluce se ovocnářská produkce snížila až o 40 %. V roce 2023 ubylo více než milion stromů a v roce 2024 ovocnáři vyprodukovali pouhých 48 tisíc tun. „Pěstitelé často nemají jinou možnost než sady likvidovat. Nízké výkupní ceny, vysoké náklady, včetně nákladů způsobených složitými regulacemi, a silná konkurence dovozů – zejména z Polska – v kombinaci s nízkou preferencí domácí produkce ze strany supermarketů postupně vytlačují domácí produkci z trhu,“ varuje
Martin Pýcha. Čeští ovocnáři se tak musí přizpůsobovat polským cenám, což pro ně není zrovna výhodné. A právě mrazy, sucho či krupobití a v neposlední řadě nedostatek pracovních sil, vede k nízké produkci českých ovocnářských firem.
VŠE VYŘEŠÍ ZPROSTŘEDKOVATEL
Na základě příkladu sítě zpracovatelských podniků navázaných na pěstitele, což je dnes již vlastně historie, bychom si mohli vzít ponaučení a vrátit se k této tradici. Zemědělský svaz se inspiruje v minulosti a navrhuje posílení odbytových družstev, jejichž úlohou bývá vyjednání výhodnější ceny při komunikaci s maloobchody spolu s možným společným zpracováním. „Odbytová družstva jsou klíčem k tomu, aby české ovoce fungovalo jako jeden spolehlivý dodavatel. Nejde jen o cenu – jde o schopnost dodat obchodům stabilní objemy, jednotnou kvalitu a pokrýt delší část roku. Zároveň mohou pomoci lépe využít celou úrodu – například prostřednictvím společného třídění, logistiky a cíleného zpracování plodů, které nelze uplatnit jako čerstvé. Právě kombinace těchto kroků je v řadě evropských zemí důvodem, proč tamní ovocnáři dokážou dlouhodobě obstát, ať už
společně vlastní velké zpracovatelské závody nebo pragmaticky sdílejí vybrané činnosti na regionální či národní úrovni,“ vyjádřil se Martin Pýcha. Abychom nepřišli o české ovocnářství, nejlepší bude, když budeme kupovat české ovoce. Toto je přání Zemědělského svazu ČR a Ovocnářské unie a je nejvyšší čas, abychom tímto způsobem činili a zachránili tak domácí ovocnářskou produkci a krajinu. „O tom, zda budou české sady existovat i za deset let, nerozhodují jen mrazy. Rozhodujeme o tom i my všichni svými nákupy,“ uzavírá Martin Pýcha. Mimo jiné na pomoc českému ovocnářství vznikla i mapa NajdiZemědělce.cz, která má za cíl propojení výrobců a zákazníků.
NEZNÁMÝ UŽ ZNÁMÝ
text | foto ing. alena krajíčková
Byli jste někdy v Botanické zahradě Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy?
Jestli ne, tak určitě stojí za návštěvu, jestli ano, tak určitě stojí za opakovanou návštěvu, má svůj půvab v každém ročním období. Je možná trochu méně propagovaná než větší Botanická zahrada v Praze v Tróji, ale má své velké osobité kouzlo, intimnější charakter a vstup do jejich venkovních prostor je bezplatný. A ještě se nachází přímo ve středu historické Prahy, kousek od Karlova náměstí, obklopena budovami naší nejstarší univerzity.
Tentokrát se tam na stránkách časopisu nevydáme, ale pozor, třeba v červnu tam můžete prožít
Pražskou muzejní noc, či si ve sklenících prohlédnout masožravé rostliny, kaktusy a sukulenty či výstavu pelargonií.
SKRYTÝ ZAHRADNÍK
Zmínila jsem se však o nedalekém Karlově náměstí, které ukrývá velké či malé (jak to vezmete) botanické tajemství. Všechny botaniky, zahradníky, cestovatele a odvážné milovníky dálek jistě potěší, že trochu ve skrytu rozlehlého náměstí má svůj pomník velmi významná ale trochu zapomenutá osobnost. A aby zůstala méně známá..., to přece nemůžeme připustit!
TALENTOVANÝ SAMOUK
Benedikt Roezl (1824-1885) se narodil v Horoměřicích u Prahy, kde jeho otec působil jako zahradník premonstrátského velkostatku. Benedikt se tam vyučil, ale toužil
se stát botanikem, cestovat, poznávat. Aby získal nějaké peníze pro své cesty, vrátil se načas k zahradnictví. Vyrazil do Telče, do Děčína k hraběti Thunovi, zavítal také do Karpat, Haliče, do Vídně (s pověstnou rozsáhlou kolekcí rostlin z celého světa), do belgického Gentu. Všude překvapoval svými znalostmi a schopnostmi a jeho touha svobodně bádat narůstala. Měl k tomu všechny předpoklady: úžasnou paměť, perfektní znalost všech evropských rostlin, nadání na jazyky (ovládal osm řečí).
Své evropské působení uzavřel nakonec - on téměř samouk - jako zástupce ředitele nové státní zahradnické školy v Gentu. A právě zde se mu staly životně osudovými dvě rostliny. Tou první byla orchidej, ta druhá se jmenovala ramie. Čím ho ta neznámá vysoká rostlina z čeledi kopřivovitých zaujala?
ZNÁTE RAMII?
Ramie má pevná lesklá dlouhá vlákna, která se získávají ze stonku a dají se spřádat jako bavlna. Může se stát její náhradu v krajích, kde je chladněji, její kvalita, jemnost a pevnost je údajně lepší než u bavlny.
A protože v Evropě nejsou pro pěstování ramie vhodné podmínky, přemýšlel Roezl, kde ji zkusit pěstovat ve velkém. V 30 letech s nákladem sazenic vzácných rostlin nasedl na loď a vyrazil do Ameriky.
DO SVĚTA
Při své první výpravě procestoval New Orleans, Mexiko, sbíral především orchideje, zažil i různé dobrodružné okamžiky, do Ameriky si ještě dvakrát na dlouhou dobu vrátil. Opakovaně si tu zřizoval zahradnictví, kde zkoušel pěstovat některé rostliny dovážené z Evropy, ale nezapomněl na svou ramii. Kvůli ní se vydal na Kubu, aby v Havaně předvedl stroj na zpracování ramiových vláken a zde se mu přihodila ta nešťastná událost, při které přišel o část ruky. Ale ani to ho neodradilo, zavedl na Kubě ramiové plantáže, postavil závody a dílny na výrobu vláken a tkaniny, zasloužil se o přádelny.
Stále však v sobě nosil cestovatelskou touhu, snil o tom vydat se napříč Amerikou, cestovat horami, pouštěmi, savanou, pralesem, objevovat a sbírat semena a rostliny a posílat nové neobjevené exempláře (především orchideje) do Evropy velkým zahradnickým podnikům.
SPLNILO SE MU
Procestoval Venezuelu, Nové Mexiko, Kalifornii, Bolívii, Ekvádor, Peru, cestoval většinou pěšky, případně na koni nebo na mezku, na kterých přepravoval i bedny se semeny, sazenicemi a květy. S místními obyvateli všude výborně vycházel, běžela s ním pověst dobrého člověka. Hlavnímu městu Mexico City se neoficiálně také říká “Město v eukalyptech”. A co s tím má Benedikt Roezl společného? Na závěr svého amerického putování byl požádán, aby v hlavním městě založil veřejné sady, do ulic vysázel stromořadí, vytvořil parkové plochy s vodotrysky, jezírky..., velká pocta a krásné trvalé rozloučení s Amerikou! Nejenom mnohé rostliny nesou jeho jméno, v Mexiku je po Roezlovi pojmenováno i jedno pěkné nábřeží. Po návratu do vlasti dál žil svým světem rostlin. V Praze na Smíchově si zřídil proslulý obchod se semeny a rostlinami, publikoval články o jihoamerické floře, předával zkušenosti u nás i v zahraničí. V roce 1880 založil v Praze první český odborný zahradnický spolek Flora a o tři roky později začal vydávat i stejnojmenný časopis.
VRAŤME SE NA KARLOVO NÁMĚSTÍ
A co ten výše zmíněný pomník? Po jeho smrti se domácí i zahraniční zahradníci a přátelé dohodli, že se složí na jeho pomník. Teď se ale děj trošičku zamotává. Ve stejné době se objevily návrhy postavit pomník na Karlově náměstí buď přírodovědci Janu Svatopluku Preslovi, nebo vynálezci lodního šroubu Josefu Resselovi (od druhého návrhu se rozumně upustilo a vybrané peníze se předaly nemajetným příbuzným). Takže Preslovi? Ale Roezlům pomník už byl zhotoven a hledalo se pro něj umístění. Někdo si snad vzpomněl, že už jedno úředně schválené místo je na Karlově náměstí. Co je na tom pravdy, dnes těžko říci, ale dle dobovém tisku se snad někdo přeslechl nebo přepsal, a to co bylo slibováno Preslovi, odepřeno Resselovi dostal nakonec Roezl.
Hezký konec, že!
(Presl se později také dočkal pomníku a podle Ressla je v Praze pojmenovaná ulice.)
