Má totiž před sebou spoustu práce se kterou není možné otálet.
A co všechno musí jaro stihnout?
O tom už napsal básník František Halas: Vytáhnout trávu z hlíny a na zeleno natřít.
Načernit pěkně stíny a všechno živé sbratřit.
Všem hadům svléci kůži, načesat řádně louky, spočítat lístky růží a pruty leštit, brouky...
Vše zmíněné lze zachytit na fotografii a vzhledem ke každoroční kráse jara to nebude nijak těžký úkol. Takže ať už se vydáte do naší krajiny v rámci výuky, či ve volném čase, nezapomeňte zachytit vaše jaro objektivem fotoaparátu či telefonu.
Navíc pokud budete chtít, můžete své fotky se zemědělskou tematikou stále označovat hashtagem agricult. To je totiž slovo, díky kterému vaše výtvory uvidíme a vy zase uvidíte ty naše na našem instagramovém profilu. Na něm se s jarem vylíhla nová soutěž. Když s námi prostřednictvím fotek budete sdílet to, co máte rádi, tak se s vámi také o něco podělíme. Každý týden totiž vybereme z fotek ty nejlepší a odměníme je dárkovými balíčky, ve kterých se urodilo spoustu skvělých věcí.
Kreativitě se meze ani lány nekladou. Více informací najdete na IG :)
04
FAKTA
Odlehčená a nenáročná minutka na rozjezd. Zajímavé informace, které z vás udělají menší velikonoční encyklopedii.
12
CESTOVÁNÍ
Jedeme na další virtuální výlet! Jaro to jsou barvy a tak se na ně podíváme v křišťálové zahradě.
22
AKTIVITY ŠKOL
Co je nového na zemědělských školách? O tom je rubrika Aktivity škol. Tentokrát se podíváme do škol v Děčíně a Březnici.
06
PŘÍBĚH
Proč si vybrat zemědělku? Třeba ze stejného důvodu jako to udělala Verča.
10
ANGLIČTINA
Objevujeme zeměděství po celém světě. A protože se blíží Velikonoce, tak i angličtina bude v jejich barvách.
18
>7/88
vydává
Ústav zemědělské ekonomiky a informací, Mánesova 1453/75 120 00, Praha 2
editor Michal Petřík e-mail
petrik.michal@uzei.cz
telefon
+420 222 000 381
design
Ginger & Fred www zemedelskaskola.cz
KALENDÁŘ
Jaro je tady a s ním i spousta tradičních i netradičních zemědělských akcí.
26
ZEMĚDĚJSTVÍ
Nové informace pro odborníky na svých místech a především na místech vzdělávacích a vědeckých.
UNITED COLOURS OF VELIKONOCE
Jarní dekorace dokážou snadno navodit sváteční atmosféru a pocit svěžesti, ať už jde o naaranžované misky, košíčky, sesazované nádoby nebo volně vázané kytice ve vázách. Při jejich tvorbě je možné využít širokou škálu květin, materiálů i různých aranžérských technik, které umožňují vytvářet originální a působivé kompozice. Velikonoční a jarní výzdoba by měla především vyjadřovat radostné očekávání přicházejícího jara a probouzející se přírody, proto je důležité vycházet z pestré palety barev typických pro toto období.
Mezi hlavní jarní barvy patří zelená, oranžová, žlutá, červená, bílá a hnědá. Zelená symbolizuje nový život, růst a klid, a v aranžmá ji často zastupují větvičky stálezelených keřů nebo břízy. Oranžová patří k nejteplejším barvám, dodává dekoracím energii, měkkost a oživení, přičemž ji reprezentují například narcisy, tulipány či hyacinty. Žlutá barva připomíná hřejivé sluneční paprsky a přináší do kompozice jas a optimismus. Červená, významná pro velikonoční období, symbolizuje život a sílu a často se objevuje u tulipánů nebo sasanek. Bílá vyjadřuje čistotu a klid, působí vznešeně, ale je vhodné ji kombinovat s dalšími barvami, aby nepůsobila příliš chladně. Hnědá, barva země, dodává aranžmá stabilitu a přirozenost a slouží jako doplňující prvek, často v podobě proutí či větviček, které zvýrazňují ostatní barvy.
JARO, ZAJÍC, OSTERN
Velikonoce a jejich tradice jsou v Německu pevně zakořeněné, a to mimo jiné skrze velikonočního zajíce a samotný název svátků, Ostern. Myšlenka zajíce, který přináší vajíčka, vznikla ve středověkém Německu, přičemž první písemné zmínky pocházejí ze 16. století. Zajíc symbolizoval plodnost a nový život, což ladilo s jarní tematikou a křesťanským významem Vzkříšení. Slovo Ostern má kořeny v germánské bohyni Ostaře, představující jaro, obnovu a život, jejíž symboly – zajíc a ptáci – se postupně spojily s velikonočními zvyky. Tradice se odtud rozšířila do dalších zemí, včetně Ameriky, a dodnes Německo zůstává kulturním centrem původu moderního Easter Bunny a velikonočních oslav.
fakta
text redakce | foto archiv
VÍTE, ŽE…
datum Velikonoc se mění v závislosti na datu prvního úplňku po jarní rovnodennosti? Výpočet data je postup, kterým lze datum velikonoční neděle a tím i dalších souvisejících svátků určit vypočtením fází Měsíce pro daný rok. V různých církvích se metodika a výsledné datum může lišit. Od data Velikonoc je odvozeno stanovení data dalších pohyblivých svátků – např. Nanebevstoupení Páně, Letnic, svátku Nejsvětější Trojice.
fakta ! FAKTA
VÍCE ZPRÁV
ZE ZEMĚDĚLSKÝCH
OBORŮ
NAJDETE TAKÉ
NA NOVÉM PORTÁLU
WWW.AGRONAVIGATOR.CZ
COOLTURA
Velikonoce na památkách ve správě Národního památkového ústavu letos nabídnou bohatý program plný tradic, jarní atmosféry a zážitků pro celou rodinu. Hrady, zámky, kláštery i další historické objekty se promění ve svátečně vyzdobené prostory, doplněné květinovými aranžemi a tematickými expozicemi. Návštěvníci tak mohou během prohlídek poznat, jak se Velikonoce slavily v minulosti, a seznámit se s tradičními lidovými zvyky, které provázely jarní svátky. Součástí programu jsou ukázky tradičních řemesel a zvyků. Na zámku Konopiště si například návštěvníci mohou vyzkoušet pletení pomlázek, na hradě Litice a v klášteře Zlatá Koruna se děti zapojí do tvořivých dílen a hledání velikonočních vajíček. Na vile Stiassni se připravují tematické hry a tvoření, zatímco zámek Krásný Dvůr láká na soutěže, hry a interaktivní programy pro celé rodiny. Tyto aktivity propojují vzdělávání s praktickou tvorbou a umožňují každému vyzkoušet si tradice vlastními rukama.
Velký důraz je kladen také na rodiny s dětmi. Připraveny jsou tvořivé dílny, hledání vajíček či zajíčků a další hry, které baví a zároveň nenásilně seznamují s historií a tradicemi. Děti mohou objevovat, jak se dříve slavily Velikonoce, zkoušet tradiční řemesla a tvořit dekorace z přírodních materiálů.
ZAJÍMAWÉWÉWÉ
Jak už víte, tak ZAJÍMAWéWéWé je rubrika o zajímavých www stránkách a pokud zároveň hledáte inspiraci, jak si užít jaro a Velikonoce trochu jinak, tak pro vás máme jeden velmi zajímawwwý web z dílny Ministerstva zemědělství. LesníPedagogika.cz nabízí řadu tipů a aktivit, které propojují tradice s pobytem v přírodě a tvořením z přírodních materiálů. Zjistíte například, proč je právě vrba neodmyslitelně spojená s Velikonocemi a jakou roli hraje v krajině. Praktická část pak nabízí možnost vyzkoušet si pletení pomlázky nebo práci s přírodním materiálem přímo v terénu. Pro rodiny s dětmi jsou připraveny i tvořivé aktivity. Vyzkoušet si můžete přírodní zdobení vajec pomocí listů, květů nebo přírodních barviv, které najdete v okolí. Oblíbenou aktivitou je také výroba jednoduché píšťalky z vrbového proutí, která potěší malé i velké a zároveň přiblíží tradiční řemeslné dovednosti. Tyto akce jsou ideální příležitostí, jak strávit čas venku, naučit se něco nového a vrátit se k jednoduchým tradicím. Les se tak stává nejen místem odpočinku, ale i prostorem pro zážitky, tvoření a poznávání. Sledujte web Lesní pedagogika, kde najdete aktuální nabídku akcí a inspiraci pro jarní dny v přírodě.
příběh
DĚLÁM, CO MĚ BAVÍ
text | michal petřík foto | archiv veroniky
BAVÍ VÁS POBYT V PŘÍRODĚ? MÁTE
KLADNÝ VZTAH KE ZVÍŘATŮM? ZAJÍMÁTE
SE O ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ? LÁKÁ VÁS
MODERNÍ TECHNIKA A PRACUJETE RÁDI S NOVÝMI TECHNOLOGIEMI? DŮVODŮ, PROČ SI VYBRAT ZEMĚDĚLSKÝ OBOR JE CELÁ ŘADA. PŘINÁŠÍME PROTO SERIÁL ROZHOVORŮ SE ŽÁKY A ABSOLVENTY
STŘEDNÍCH ZEMĚDĚLSKÝCH ŠKOL, KTEŘÍ
SE S NÁMI PODĚLÍ NEJEN O TO, PROČ SI VYBRALI SVŮJ OBOR, ALE TAKÉ O SPOUSTU DALŠÍCH INFORMACÍ ZE ŽIVOTA NA „ZEMĚDĚLCE“. V TOMTO ČÍSLE SE VYDÁVÁME
ZA VERONIKOU, ABSOLVENTKOU OBORU VETERINÁŘSTVÍ NA STŘEDNÍ ZEMĚDĚLSKÉ A VETERINÁRNÍ ŠKOLE V LANŠKROUNĚ.
PROČ SIS VYBRALA PRÁVĚ TENTO OBOR?
Odpověď asi nebude překvapením, ale vybrala jsem si tento obor, protože miluji zvířata. Chtěla jsem se jim věnovat a vybrat si takovou školu mi k tomu přišlo jako skvělá vstupní brána.
JE VE TVÉM OKOLÍ ZÁJEM O ABSOLVENTY TVÉHO
OBORU?
V mem okolí toho ani moc není, takže vyloženě ne, není. Já měla celkem štěstí, že se uvolnilo místo zootechnika v blízkosti mého domova, kde je jediný kravín v okolí.
CO TĚ NEJVÍCE BAVILO VE ŠKOLE?
Ve škole mě nejvíc bavily předměty z oboru. Asi nejvíc chirurgie, anatomie, reprodukce a pak samozřejmě praxe, kde jsme si teorii mohli vyzkoušet a neseděli jsme jen v lavicích.
PŘIPRAVILA TĚ ŠKOLNÍ PRAXE DOSTATEČNĚ NA REÁLNÉ PODMÍNKY PO ŠKOLE?
Podle mě na to ani připravit tak úplně nejde. Zkusit si něco ve škole na praxích je super a něco to tomu člověku dá, ale pak v práci toho je mnohem více a většinou je to i u různých zaměstnavatelů hodně odlišné. Vše je tedy o reálné praxi, je třeba si vše vyzkoušet na vlastní kůži a proniknout do toho.
NA CO JSI SE NEJVÍCE TĚŠILA V RÁMCI
BUDOUCÍHO UPLATNĚNÍ? NA PRÁCI VENKU, DOBRÝ KOLEKTIV, PRÁCI S MODERNÍMI
TECHNOLOGIEMI? A SPLNILO SE TI TO? : )
Těšila jsem se na práci se zvířaty a celkově na práci v zemědělství, protože jsem věděla, že budu moct dělat to co mě baví a s takovou prací přichází i nové a nové věci a chuť se jim učit. Zemědělství je obor, který jde pořad dopředu, a to je dobře, protože to není nuda. Chtěla jsem být zootechnička u kraviček, a to se mi splnilo :)
ZÍSKALA JSI NA ŠKOLE NĚJAKÉ CERTIFIKÁTY, KTERÉ V BUDOUCNU UPLATNÍŠ PŘI SVÉM POVOLÁNÍ?
Měli jsme možnost inseminačního kurzu a ten jsem zvládla, tak ten mám. Zatím jsem ho tedy formálně nepoužila, ale to, co jsem se v něm ohledně reprodukce naučila, tak ano.
PŘEMÝŠLELA JSI O VLASTNÍM PODNIKÁNÍ? CO BY PŘÍPADNĚ HRÁLO ROLI V TOMTO ROZHODOVÁNÍ?
Myšlenka byla, ale jsem spokojena v roli zaměstnance a dělám co mě baví
ZEMĚDĚLSTVÍ JE NÁROČNÁ PRÁCE, KTERÁ MÁ ALE SPOUSTU POZITIV, PO KTERÝCH SI STÝSKAJÍ ZAMĚSTNANCI V JINÝCH OBORECH. MNOHO ZEMĚDĚLCŮ ZMIŇUJE HLAVNĚ POBYT VENKU V PŘÍRODĚ. NAPADÁ TĚ JEŠTĚ NĚCO DALŠÍHO?
Ano pobyt venku, člověk pořad jen nesedí, je pořád co dělat a vymýšlet. Za mě i to, že jsem se zvířaty a hlavně že jsou v zemědělství pořad nové věci, takže je potřeba se jim učit a to aspoň není nuda.
PRÁCE V ZEMĚDĚLSTVÍ JE NĚKDY VE SPOLEČNOSTI NEDOSTATEČNĚ OCEŇOVÁNA. V POSLEDNÍCH
LETECH VŠAK PRESTIŽ TOHOTO ODVĚTVÍ STOUPÁ, ZVLÁŠTĚ U ZEMĚDĚLCŮ, KTEŘÍ HOSPODAŘÍ V SOULADU S PŘÍRODOU. JAK TY VNÍMÁŠ POHLED NA ZEMĚDĚLSKÝ OBOR VE SVÉM OKOLÍ?
Když se mi někdo ptá na to, co dělám, tak to obdivuje, a ne jenom mě, ale celkově lidi pracující v zemědělství. Zatím jsem se ve svém okolí s ničím negativním nesetkala.
DĚKUJI ZA ROZHOVOR A PŘEJI HODNĚ ŠTĚSTÍ I V BUDOUCNU : )
aj
VELIKONOCE V CZECHIA
Czech Easter customs and traditions form a rich and fascinating tapestry of cultural practices that combine deep Christian symbolism with much older pagan rituals. For many people, Easter represents the most important celebration of the Christian year, commemorating the crucifixion and resurrection of Jesus Christ. For others, however, it is primarily a joyful celebration of spring, marking the end of a long, cold winter and the beginning of a warmer, brighter season filled with life and renewal. This dual meaning gives Czech Easter its unique character, where spiritual reflection meets lively folk traditions that have been passed down through generations and are still very much alive today.
The arrival of spring has always held great importance for people living in Central Europe. After months of darkness, cold and limited sunlight, the return of warmth and longer days brings not only physical comfort but also a renewed sense of energy and optimism. Nature begins to awaken, trees start to blossom, and flowers emerge from the ground, creating a colorful and vibrant environment. This transformation is reflected in Easter decorations and customs, which emphasize life, fertility and growth. Even in modern times, many people in the Czech Republic associate Easter more strongly with these natural cycles than with its strictly religious meaning.
One of the most recognizable and beloved symbols of Czech Easter is the decorated egg. Eggs have long been seen as a universal symbol of new life, fertility and rebirth, making them a perfect representation of both spring and the Christian idea of resurrection. During the Easter season, beautifully decorated eggs can be found almost everywhere – at
traditional markets, in households, and as part of exhibitions in historical interiors such as folk cottages or aristocratic residences. The methods used to decorate these eggs are incredibly diverse and often require great skill and patience. Techniques include hand painting, scratching intricate patterns into dyed shells, using natural dyes made from plants, etching designs with acid, wrapping eggs in fine wire, or carefully perforating them to create delicate, lace-like ornaments. Each region may have its own specific style and motifs, making every egg unique. These decorated eggs are also one of the most popular Easter souvenirs, although their fragility means they must be handled and transported with care.
The timing of Easter is determined by the lunar calendar, which is why the holiday falls on a different date each year. The celebrations begin with Palm Sunday, followed by Good Friday, which commemorates the crucifixion of Jesus Christ, and Easter Sunday, marking his resurrection. In the Czech Republic, however, the festivities reach their peak on Easter Monday, a day that is less focused on church services and more on traditional folk customs that have their roots in pre-Christian times.
Long before Christianity spread to this region more than a thousand years ago, people celebrated this period as a festival of nature’s rebirth. It was a time to honor the victory of light and warmth over darkness and cold, symbolizing the triumph of life over death. Ancient communities believed in the magical power of nature, collecting herbs thought to have healing properties and performing rituals in sacred groves and forests. Trees were especially revered, as they were seen as a connection between the
earth and the spiritual world. The spring equinox, when day and night are of equal length, was an important moment symbolizing balance and the strengthening power of the sun. Although Christianity later introduced new meanings and traditions, many of these older customs continued to exist and gradually blended with Christian practices. Today, it is common for people in the Czech Republic to view Easter primarily as a celebration of spring, spending time outdoors, enjoying nature and recharging their energy, while the religious aspect often remains secondary.
One of the most distinctive and sometimes surprising Czech Easter traditions is the use of the pomlázka, a whip made from freshly cut willow branches. On Easter Monday, boys and men visit girls and women, gently tapping them with the pomlázka while reciting traditional rhymes. This act is meant to transfer vitality, health and youth from the fresh willow branches to the person being tapped, ensuring they remain strong and full of life throughout the year. In return, the women reward the visitors with decorated eggs, sweets, ribbons or even small amounts of alcohol. While this custom may seem unusual or even uncomfortable to those unfamiliar with it, it is generally carried out in a playful and symbolic spirit, without any intention of harm. The willow branches themselves are significant, as willow trees are among the first to show signs of life in spring. In some regions, the used pomlázka is later planted in the ground, where it may take root and grow into a new tree, further reinforcing the theme of renewal and continuity.
Food also plays a central role in Czech Easter celebrations, with many traditional dishes carrying symbolic meanings. No festive table would be complete without the Easter lamb, which is not made of meat but is instead a sweet cake shaped like a lamb. This dessert represents the Lamb of God and symbolizes sacrifice and purity. After baking, it is often
decorated with raisins to form eyes, dusted with powdered sugar or covered with chocolate icing, making it both meaningful and visually appealing. Another essential item is mazanec, a sweet yeast bread enriched with raisins and almonds. It is typically served sliced, with butter or jam, and enjoyed as part of a festive breakfast.
In some regions, people prepare special pastries known as Judas’ Rope, which are traditionally eaten on Green Thursday. According to custom, they should be spread with honey and consumed early in the morning, ideally before sunrise, to bring good health and protection. Easter Saturday marks the end of Lent, a period of fasting and restraint, and it is customary to celebrate this moment with more substantial dishes. One traditional meal is stuffed meat, filled with fresh herbs or young nettles. These ingredients symbolize the freshness and vitality of spring, as well as the awakening of nature after winter. Altogether, the Czech Easter table offers a rich combination of sweet and savory foods, each connected to long-standing customs and beliefs.
Through its blend of ancient rituals, Christian symbolism and joyful celebration of nature, Czech Easter remains a vivid and meaningful holiday. Whether people observe it for religious reasons or simply as a celebration of spring, it continues to bring communities together, preserve cultural heritage and highlight the enduring connection between human life and the natural world.
KŘIŠŤÁLOVÁ ZAHRADA
text | foto hana honsová
∞ CESTOVÁNÍ
Botanická zahrada
hlavního města Prahy
leží v Troji na pravém
břehu Vltavy v těsném sousedství Trojského zámku. Venkovní expozice, ve kterých roste kolem dvaceti tisíc druhů rostlin, zaujímají plochu téměř pětadvaceti hektarů.
Návštěvníci si zde mohou prohlédnout rozmanité expozice, ke kterým patří Ornamentální zahrada, Japonská zahrada, Flóra Středomoří a Turecka, Stráň, Pivoňková louka, Stínomilné trvalky a stálezelené dřeviny, Severoamerická polopoušť i Rašeliniště a jezero. K vidění se nabízejí také různé lesní biotopy, Vinice svaté Kláry
nebo skleník Fata Morgana.
SKLENĚNÉ INSTALACE
V zimním období se botanická zahrada již podruhé rozzářila a rozkvetla monumentálními skleněnými instalacemi na výstavě Křišťálová zahrada s podtitulem Skleněná symfonie.
Desítky fantastických děl s motivy rostlin a zvířat vytvořil sklářský mistr Jiří Pačinek a jeho tým ze sklárny Pačinek Glass. Letošní ročník obohatila spolupráce s Prague Philharmonia a studenty UMPRUM.
Tato jedinečná výstava, která návštěvníkům nabídla neopakovatelný umělecký zážitek jak
∞ CESTOVÁNÍ
během dne, tak při večerní procházce zahradou, se konala pod záštitou České komise pro UNESCO.
VÝSTAVNÍ SÁL
V rámci výstavy Křišťálová zahrada se návštěvníkům otevřel i Výstavní sál, který představil dílo Jiřího Pačinka, samotnou výstavu a další tvůrce projektu. Příchozí se seznámili s příběhem skla – od jeho původu a vzniku, přes barvení až po samotný proces tvorby.
Návštěvníci si tu mohli prohlédnout jemné skleněné objekty, pro které nejsou venkovní podmínky vyhovující. Mezi vystavenými díly se nacházel majestátní skleněný orel, zuborožci, plameňáci a další křišťálové skvosty. Představila se jedinečná kolekce váz Breeze z dílny Jiřího Pačinka.
MAGIE SKLA
Ve druhé části expozice návštěvníky přímo pohltila Magie skla. Zde se propojila krása skutečných rostlin s nádhernými a barevnými květy skleněných orchidejí a tajemnými křišťálovými rostlinami.
Tato část výstavy, ponořená do přítmí, oslovila návštěvníky expozice nejenom zrakem, ale i čichem, jako poetické spojení umění a přírody, a zavedla je do fantastického světa rostlin.
SKLÁŘ SVĚTOVÉHO VÝZNAMU
Jiří Pačinek patří k nejvýznamnějším českým i světovým sklářům současnosti. Bohaté zkušenosti a spolupráce s největšími kapacitami v umělecké branži ho přivedly k založení vlastní značky Pačinek Glass. Ta vznikla v roce 2007 v Lindavě. V roce 2015 pak Jiří Pačinek otevřel svou
∞ CESTOVÁNÍ
sklárnu v Kunraticích u Cvikova, kde působí doposud. Sklárna se těší značné oblibě, navštěvují ji milovníci sklářského umění ze všech koutů světa.
V roce 2020 Jiří Pačinek poprvé představil projekt Křišťálový chrám, který našel své místo v kostele Povýšení svatého Kříže v Kunraticích u Cvikova, jež přímo sousedí se sklárnou. Chrám nabízí unikátní propojení uměleckého skla a sakrální architektury.
Výstava Křišťálová zahrada v Botanické zahradě Praha je dalším jedinečným projektem navazujícím na celoživotní dílo uznávaného skláře.
ŽIVOUCÍ SYMFONIE
Výstavu Křišťálová zahrada doprovázel jedinečný hudební zážitek v podání Prague
Philharmonia, který návštěvníky zavedl do křehkého světa světla, ticha a skla. Hudební kulisa vznikla speciálně pro tuto výstavu a vytvořila atmosféru, jako by se člověk ocitl na jiné planetě –planetě skleněných květin.
Dramaturgii připravil Jindřich Pavliš, klarinetista a člen orchestru, jenž propojil jednotlivé skladby do harmonického vyprávění, v němž zaznívají skladby Dvořáka, Suka či Nováka, ale i současné kompozice Beaty Hlavenkové, Miloše Vacíka a Clarinet Factory.
Prague Philharmonia (dříve Pražská komorní filharmonie), založená roku 1994 Jiřím Bělohlávkem, v současnosti patří pod vedením Emmanuela Villauma k nejvýznamnějším orchestrům nejen v České republice, ale i ve světě. Hudební doprovod tak spojil světlo, prostor a zvuk do jedné křišťálově čisté symfonie.
∞ CESTOVÁNÍ
DIGITÁLNÍ UMĚNÍ STUDENTŮ
Večerní program výstavy Křišťálová zahrada obohatil originální audiovizuální projekt s názvem PHOTOSYSTEMA, který vznikl ve spolupráci Botanické zahrady hl. m. Prahy a Ateliéru designu a digitálních technologií UMPRUM pod vedením Jana Netušila a Jiřího Hölzela.
Digitální umění studentů rozzářilo Kapli sv. Kláry. Studenti Vysoké školy uměleckoprůmyslové vytvořili pro Kapli sv. Kláry jedinečný videomapping, jenž propojil prostorovou hloubku, atmosféru a emoci. Každý večer po setmění se díky němu historická stavba proměnila a ožila zcela novým světelným jazykem.
SKLÁŘSKÁ ŠKOLA
Sklářská škola v Kamenickém Šenově vznikla
roku 1856 na přání místních výrobců, aby vzdělávala malíře a rytce skla. Od té doby formuje výtvarnou, řemeslnou i technologickou úroveň sklářství v regionu i mimo něj.
Studenti pod vedením pedagogů navrhli pro výstavu Křišťálová zahrada v Botanické zahradě Praha skleněné objekty a instalace inspirované světem flóry a fauny. Jejich návrhy uskutečnili zkušení skláři v Pačinek Glass.
Spolupráce školy, sklárny v Kunraticích u Cvikova a botanické zahrady propojila řemeslo, umění a vzdělávání a poskytla příležitost pro prezentaci práce mladých a talentovaných tvůrců.
text redakce
1. 4.
VÝCHOVNÝ ŘEZ OVOC -
NÝCH STROMŮ
Chcete se dozvědět, jak správně pečovat o ovocné stromy a zvýšit jejich úrodu? Přijďte na workshop „Výchovný řez ovocných stromů" ve středu 1. 4. v 10:00 do zámeckého ovocného sadu. Během akce získáte praktické dovednosti i odborné rady, jak provádět řez pro zdravý růst stromů a lepší plodnost. Program je vhodný pro začátečníky i pokročilé a zahrnuje ukázky přímo na stromech v muzeální zahradě. Naučíte se techniky, které můžete využít na vlastní zahradě.
NZM Kačina – Svatý Mikuláš 51, Kutná Hora
2. - 6. 4.
TULIPOMÁNIE 2026
Přijďte oslavit jaro na akci plnou pestrých tulipánů a květinových instalací , kde si užijete krásu tisíců barevných květů, inspirativní zahradnické tipy i příjemnou atmosféru pro celou rodinu. Čekají vás krásné zahradní expozice, možnost naučit se o pěstování jarních cibulovin atd.
Zámek Buchlovice
12. - 15.4.
ANIMAL TECH 2026
Zemědělství v praxi, moderní technologie i inspirace pro budoucnost – to vše nabídne AGRISHOW 2026, který se uskuteční na brněnském výstavišti. Tato akce je určena všem, kteří se zajímají o současné trendy v zemědělství, inovace i efektivní hospodaření. Návštěvníci se mohou těšit na ukázky moderní zemědělské techniky, novinky v oblasti rostlinné i živočišné výroby a prezentace firem i odborníků z praxe. AGRISHOW propojuje zemědělce, studenty i širokou veřejnost a nabízí prostor pro sdílení zkušeností i navazování nových kontaktů. Součástí programu budou také odborné přednášky, praktické ukázky a diskuse o aktuálních tématech, jako je udržitelnost, digitalizace nebo adaptace na klimatické změny. Akce tak přináší nejen přehled novinek, ale i konkrétní inspiraci pro každodenní praxi. AGRISHOW 2026 je ideální příležitostí, jak se dozvědět více o budoucnosti zemědělství a zažít ho na vlastní oči.
BVV Brno
Příští číslo vychází
∆ AKTIVITY ŠKOL
PROPOJENÍ TEORIE A PRAXE NA VOŠ A SOŠ BŘEZNICE
text | daniela woroňová a eliška podskalská , 3. ročník oboru agropodnikání voš a soš březnice
V rámci výuky jsme se ve spolupráci se společností Primagra zúčastnili několika odborných přednášek, které se zaměřovaly na různá témata ze zemědělské praxe a které vhodně doplnily probírané učivo.
První přednáška proběhla 2. 12. 2025 a byla zaměřená na chov skotu. Ing. Tereza Bláhová nám přiblížila základní činnosti a pojmy související s danou problematikou. Mluvilo se například o reprodukčním cyklu, období březosti, telení a běžné péči o zvířata. Dále se probíral odchov telat. Přednáška sloužila hlavně k upevnění znalostí, které bychom jako studenti zemědělského oboru měli ovládat. Hodně zajímavé bylo právě i propojení s praxí, protože přednášející mluvila o podniku, ve kterém pracuje. Další přednáška se uskutečnila 12. 1. 2026 a věnovala se ochraně rostlin. Martin Hetto nám vysvětlil základní zásady ochrany rostlin, správné používání ochranných prostředků a také to, jakým chybám je nutné se vyhnout. Dále vysvětlil principy příjmu vody a minerálních živin rostlinou a jejich využití v rostlinách. Výklad byl doplněn o velmi zajímavé videoukázky, které pomohly lépe pochopit probírané téma.
Poslední přednáška, která proběhla 17. 2. 2026 byla rozdělena do dvou částí. V první části Ing. Milan Kočí představil činnost firmy, především výrobu krmných směsí, nákup a prodej obilovin a jejich skladování. Popsal také celý proces výroby od navažování surovin až po výstupní kontrolu. Dále jsme se dozvěděli, že jsou jedni z mála v republice, kteří dokážou zpracovat už jednou použitý olej a vytvářet z něj bionaftu. Ve druhé části Dalibor Kubový mluvil o chovu prasat a organizaci Piggy Camp. Jelikož měl zkušenosti z práce na Islandu, vyprávěl nám, jak funguje provoz v jiné zemi. Jeho myšlenkou je převést zkušenosti se zásadami welfare ustájení prasat i do našich podmínek, což už také uskutečňuje.
Přednášky byly přínosné, dozvěděli jsme se řadu nových informací a pomohly nám lépe propojit školní teorii s praxí. Všichni přednášející byli otevřeni jakékoliv diskusi a bylo to celkově velmi příjemné. Velké poděkování patří všem přednášejícím, především paní Ing. Jindřichové, která pro nás přednášky zajistila.
ERASMUS+ NA LIBVERDĚ: VZDĚLÁVÁNÍ
BEZ HRANIC
text | foto mgr ivana vávrová , kordinátorka projektů; střední škola zahradnická a zemědělská a e komerse , děčin - libverda
Program Erasmus+ je už několik let pevnou součástí života naší školy a přináší studentům i pedagogům jedinečné příležitosti k osobnímu i odbornému rozvoji. Umožňuje získávat zkušenosti v zahraničí, poznávat nové kultury, zdokonalovat jazykové dovednosti a navazovat mezinárodní spolupráci.
V uplynulém školním roce se do zahraničních
pracovních stáží zapojilo celkem 31 našich žáků, kteří vycestovali do Španělska, Norska, Dánska a na Slovensko. Podle zaměření svého studia pracovali například na farmách, v botanických zahradách, zahradnických podnicích a květinářstvích. Studenti oboru Veterinářství získávali cennou praxi na veterinárních klinikách a v útulcích, kde se podíleli na péči o opuštěná či nemocná zvířata.
∆ AKTIVITY ŠKOL
Zahraniční stáže jim přinesly nejen nové odborné dovednosti, ale také větší samostatnost, sebevědomí a motivaci do dalšího studia i budoucí kariéry. Nechyběl ani prostor pro poznávání místní kultury, cestování a navazování nových přátelství. V letošním školním roce už vycestovalo dalších 30 žáků na stáže v Itálii, Dánsku, Holandsku a Norsku, a na květen ještě chystáme nové pracovní zkušenosti pro více než 20 žáků. Erasmus+ však není určen pouze studentům. Do programu se aktivně zapojili také naši pedagogové. Dvanáct učitelů absolvovalo zahraniční vzdělávací pobyty, jazykové kurzy a tzv. job shadowing – stínování kolegů v zahraničních firmách a institucích. Osm učitelů se zúčastnilo jazykových kurzů v Irsku a na Maltě, kde si prohloubili své jazykové kompetence a získali nové metodické podněty pro výuku. Další čtyři pedagogové sbírali inspiraci přímo v praxi ve firmách na Slovensku, ve Španělsku a na Mallorce. Seznamovali se například s moderními technologiemi pěstování zeleniny, péčí o koně v jezdeckých areálech či pěstováním středomořských rostlin v botanické zahradě. Získané zkušenosti následně přenášejí do výuky, čímž obohacují vzdělávání našich žáků.
Významnou součástí aktivit je také mezinárodní partnerský projekt, který naše škola od roku 2024 koordinuje. Projekt se zaměřuje na dopady klimatických změn na lesní ekosystémy a propojuje naši školu s partnery ze Španělska a Portugalska. Zapojení studenti oboru Ekologie se seznamují s aktuálními environmentálními tématy, pracují na společných úkolech a sdílejí své poznatky se zahraničními vrstevníky.
V dubnu 2025 jsme hostili mezinárodní setkání partnerských škol, jehož součástí byly odborné exkurze i společné aktivity. Účastníci navštívili Národní park České Švýcarsko, kde se seznámili s problematikou kůrovcové kalamity, následky požárů i ochranou přírody. Další exkurze směřovala do Ptačího parku Mnišské louky, kde studenti poznávali praktické přístupy k obnově mokřadů, ochraně biodiverzity a managementu krajiny. Studenti se setkali také v partnerské škole ve španělské Granadě, kde navštívili například centrum pro záchranu ohrožených druhů nebo místní mokřady s bohatým výskytem ptactva. Program Erasmus+ tak přispívá nejen k rozvoji odborných znalostí a jazykových dovedností, ale také k otevřenosti, spolupráci a odpovědnému přístupu k současným výzvám. Jsme rádi, že můžeme být součástí evropské vzdělávací komunity a těšíme se na další projekty, které našim studentům i učitelům opět otevřou nové obzory.
SYMBOL JARA, POHANSKÝCH SVÁTKŮ I VELIKONOC
text | veronika lišková | foto archiv
Poslední dobou jsme o této tradičně velikonoční komoditě mohli slyšet častěji než obvykle. Mluví se však o ní spíše hanlivě, a to především kvůli její dnešní „nekřesťanské ceně“. Už víte, o čem je řeč? Jistě, o vejci. Protože se blíží Velikonoce, byla by škoda vejce skloňovat pouze v negativním slova smyslu. Pojďme si společně tento nesmírně zajímavý jarní symbol představit i z trochu jiného úhlu.
ZA VŠÍM HLEDEJ VEJCE
Pokrm, surovina všední i sváteční stravy, odměna pro koledníky i dar, naturálie a platidlo, velikonoční svěcenina, předmět velikonočních her, předmět lidové víry, přírodních rituálů a symbol hospodářských a lidových obyčejů. Tento výčet, zahrnující historickou i současnou funkci, nám v plné šíří ukazuje význam vejce, které bylo již odpradávna atributem svátků jara a Velikonoc. Ale proč vlastně? Abychom se dostali k
pravé podstatě vejce, pojďme se na věc podívat z širší perspektivy. Velikonoce datujeme do období jara. Změny, které se v přírodě touto dobou odehrávají, jsou fascinující: pučení, rašení, líhnutí, rození mláďat – obrozující se příroda po dlouhé zimě. Vše se v cyklu začíná dít znovu, od začátku. V předkřesťanských dobách byly oslavy vítání jara, oslavy rovnodennosti nejpodstatnější částí roku. Symbolický význam vejce pro tuto roční dobu je dán už vlastně z jeho podstaty – vejce je zárodek nového života. Během pohanských oslav sehrávalo ústřední roli. Lidé ho uctívali jako symbol plodnosti, zrození, vzkříšení i nové životní síly. V tomto smyslu je doloženo již v pravěku a starověku. Vyrytá pštrosí vejce, stará 60 tisíc let, byla objevena v Africe, zdobená vejce se běžně dávala do hrobů starých Sumerů a Egypťanů před pěti tisíci lety a vejce obarvená načerveno si jako dárky dávali lidé již ve starověkém
Egyptě, Persii, Řecku a Římě. Velký zájem našich předků o (z dnešního pohledu obyčejnou) komoditu je dokladem její mimořádnosti a významnosti napříč celými dějinami jarních oslav.
OD POHANŮ KE KŘESŤANSTVÍ
Další indicii při pátrání za významností tohoto atributu můžeme nalézt v etymologii. Právě od jména germánské bohyně jara či probuzení přírody Ostary (Eostre) odvozují některé anglosaské země svůj název pro Velikonoce. Angličtina má pro Velikonoce slovo Easter, němčina Ostern. Vědecká terminologie má pro ženský pohlavní hormon slovo estrogen a sexuální cyklus, v němž může samice zabřeznout, se nazývá estrální cyklus. Zjednodušeně řečeno je to cyklus, v němž může u zvířat dojít k zahnízdění oplodněného vajíčka. Zatímco v našem prostředí používáme k označení názvu svátků křesťanskou
terminologii (Velikonoce – velká noc – rozumí se ta, v níž došlo ke Kristovu vzkříšení), anglosaské země vycházejí z té pohanské, v níž hraje prim právě vejce.
Ačkoli dnes vnímáme vejce jako symbol křesťanský, spjatý s velikonočními svátky, tento původně pohanský atribut se v nastupujícím křesťanství neujímal snadno. V bibli se jeho symbolika neobjevuje, až křesťanští myslitelé se k obrazu vajíčka vracejí, začali ho postupně akceptovat a sami používat. Například raně křesťanský učitel Efrém Syrský (306–373) píše: „... hroby puknou jako vejce a těla povstanou...“; a známe i slova Hildegardy z Bingenu řečené Sibyly (1098–1179): „Když pták uvidí ve svém hnízdě vejce, bez váhání si na něj sedá a vlastním teplem z něj vyvádí mladé. Skořápka zůstává a mládě vyjde ven...“ Trvalo ale do 13. století, než se vejce stalo běžnou součástí křesťanských Velikonoc. Církev se smířila s původně pohanským symbolem moci obrozující se přírody – shledala ho neškodným (podobně jako například další původně pohanské atributy a rituály – oheň, vodu, šlehání pomlázkou aj.) ve svém monoteistickém náboženství a začlenila ho do své velikonoční symboliky jako symbol Vzkříšení – neboť vejce představuje zamčený hrob, ve kterém je přesto ukryt život a z něhož vstal Ježíš Kristus. Oba významy – křesťanský i pohanský –vystihují slova Williama Harveyho (1578–1657), britského anatoma a fyziologa, objevitele krevního oběhu: „Omne vivum ex ovo.“ Vše živé pochází z vejce.
Svou roli hraje vejce i v judaismu. Ačkoli Starý zákon ho rovněž nezmiňuje, během oslav židovského svátku Pesach nesmí uvařené natvrdo chybět na tradičním sedarovém talíři. Symbolizovat zde má nový život a též Izrael, přirovnávaný ke žloutku, který nikdy nesplyne s bílkem, stejně jako Izraelité nikdy nesplynuli během pobytu v Egyptě s okolními národy.
DEJTE VEJCE MALOVANÝ
„Hody, hody do provody, dejte vejce malovaný...,“ zní začátek notoricky známé velikonoční koledy. Po třech nejvýznamnějších křesťanských dnech (Velkém pátku, Bílé sobotě a Božím hodu velikonočním) přichází Pondělí velikonoční – lidová tradice jarního veselí, zasazená do křesťanských Velikonoc, při které se odehrává darování vajíček. Po akceptování a přijetí symbolu bylo samozřejmě nutné, aby si křesťanství vytvořilo vlastní výklad tradice darování vajec. V legendě pocházející z Blešna u Hradce Králové se můžeme dočíst: „Když Ježíš se svatým Petrem chodili po světě, přišli do jednoho statku a poprosili hospodyni o kousek chleba. Ta však neměla v celém stavení ani skývu. Vtom uslyšela kdákání slepice, seběhla ke kurníku a našla vejce. Upekla ho v teplém popelu a jím nakrmila oba pocestné. Když odešli, chtěla smést koštětem pohozené skořápky. Jaké bylo její překvapení, když uviděla, že se proměnily ve zlato. Selka potom každého pocestného častovala vejci, ale žádná skořápka se ve zlato neproměnila. Časem začala vejce rozdávat na výroční den návštěvy oněch dvou pocestných.“
Jak řečeno, běžnou součástí křesťanských svátků se vajíčka stala během 13. století. Z doby okolo roku 1200 pochází nejstarší zmínka o obřadu svěcení velikonočních vajec v křesťanských chrámech, která byla nejprve určena jako dar duchovním. V našich zemích je zvyk darování velikonočních vajíček poprvé doložen ve 14. století. Vajíčka se rozdávala i jako almužna žebrákům. Dětem se začala vajíčka rozdávat až v 17. století. Dostávaly je s dalšími dárky od svých kmotrů a učitelů. V některých protestantských krajích byl a stále je zvyk nadělování vajec spojen s živočichem: skřivanem, kohoutem, zajíčkem... Nejvíce byla samozřejmě ceněna vajíčka vykoledovaná chlapci od děvčat za „pomlázku“. Z rudolfinské doby pochází zápis o tom, „že se před
Velikonocemi v Praze prodávaly po ulicích pestrobarevné metly, s nimiž pak všichni venku pobíhali. Potkali-li prý kdo pannu, šlehal ji po ramenou i rukou, aby dostal velikonoční vejce.“
KRASLICE KRÁSNÁ – ČERVENÁ
A jak by vlastně mělo vypadat tradiční velikonoční vajíčko? Koledníci dostávali v Pondělí velikonoční kraslice namalované i jednobarevné. Opět si na pomoc můžeme přizvat etymology, podle nich je význam slova kraslice odvozen od slova krásný – což ještě ve staročeštině znamenalo červený. Starověk přisuzoval červené barvě vajec symboliku dělohy, tedy plodnosti, křesťanství červené vejce vykládá jako krev Kristovu. Dodnes můžeme někde slyšet označení Velikonočního pondělí jako červené a celého velikonočního cyklu jako červené svátky. I v současnosti jsou, stejně jako před několika sty lety, české kraslice obvykle červeně obarvené, i když se samozřejmě během doby výzdoba rozpracovala do různorodých technik a vzorů, lišících se podle regionu a času. Zdobením se moc vejce měla ještě násobit. Nejstarším dokladem červeného malovaného vejce na našem území je nález fragmentů červeného vejce s geometrickými vzory, které bylo objeveno na pohřebišti na Břeclavsku, datovaném do počátku 11. století. Z počátku 4. století pochází z Německa nestarší evropský nález. Asi nejrozšířenější technikou zdobení je malba voskem na bílé vejce, která vytvoří barevnou batiku. Klasické červené kraslice zdobené tímto způsobem se zachovaly hlavně na Chodsku. Dále se můžeme setkat s leptáním, vyškrabáváním i dalšími způsoby krášlení. Každý kraj má své specifické prvky zdobení – od nejjednoduššího prostého barvení po složité grafické práce či gravírování, což je ryze česká tradice. Na Hané doplňují barevné vajíčko ještě kousky slámy, jinde ústřižky textilu či drátek a z Plzeňska pochází i ojedinělá kraslice zdobená okutím. V umění zdobení kraslic vynikají kromě nás i další národy. Tradice zůstala dodnes živá na Slovensku, v Polsku, na Ukrajině a v dalších oblastech, hlavně východně od nás. Až do počátku 20. století se používala pouze přírodní barviva. Dívky chystající velikonoční vaječnou nadílku si musely vystačit s tím, co nabízela jejich spíž. Dodnes se k barvení používají například cibulové slupky, víno, kurkuma, červená řepa, špenát, kopřivy, červené zelí, heřmánek, zázvor, nastrouhaná
mrkev, borůvky, bezinky, káva, saze apod. Co je však nejdůležitější, podle starého zvyku má být darované vajíčko červené, plné (tedy nevyfouknuté), osobně vymalované, aby splňovalo pradávný magický, životodárný obsah. Jedině pak platí (třeba i na něm vepsané) věnování: „Kdo toto vajíčko dostane, sto roků na světě ostane.“ K vejci jako dárku dívky milému mohlo být připsáno: „Komu já vajíčko daruju, toho já upřímně miluju, komu já vajíčko dám, toho já ráda mám.“
HOD VEJCEM
Kromě jiného sloužilo vejce také jako rituální předmět a prvek hry. Například tradiční americké „koulení vajec“ po trávníku Bílého domu, kdy děti závodí a posunují vejce pomocí lžic, má vlastně své kořeny ve starověku. Dnes je motivem akce především hra,
v minulosti bychom hledali význam opět u kultu matky země – ploditelky. Již před více než šesti tisíci lety pokládali, zakopávali nebo kouleli rolníci vejce při jarní rovnodennosti na polích proto, aby tím zajistili půdě plodnost v následujícím roce. V Řecku je zase dodnes živý zvyk ťukání natvrdo uvařenými červenými vejci při velikonoční večeři. Vejce, které vydrží neprasklé, má přinášet po celý rok štěstí tomu, kdo ho drží. S podobným zvykem se můžeme setkat i v našem prostředí. Stačí navštívit jihočeské Prachatice. Tam totiž každoročně u kostela sv. Petra a Pavla probíhá tzv. pekání, což je prý na Prachaticku tradice stará 200 let. Podle etnografů má pekání symbolizovat definitivní vítězství jara nad zimou. Ve hře jde o ťukání vajíčky o sebe, přičemž vyhrává ten, jehož vajíčko je méně poškozené. Některé hry s vajíčky se datují až do středověku, a to po celé Evropě. Kromě pekání je to například ještě sekání. Principem této hry bylo, že jeden chlapec uchopil vejce do dlaně, aby byla viditelná pouze špička. Druhý hoch krejcarem mrštil proti vejci, a když se mince zasekla do skořápky, náleželo vajíčko házejícímu chlapci. Koulení spočívalo ve vyskládání vajíček do řady. Z větší dálky se k nim pak kutálela kudrna – koule slepená z volských chlupů. Kdo zasáhl kudrnou vejce, mohl si ho vzít. Na Chodsku zase probíhal hod vejcem, buď přes střechu,
nebo do výšky, aby dopadlo na měkký drn. Pokud se vejce rozbilo, sklidila dívka, která ho darovala, posměch a hoši říkali, že bude nestálá. Her, ve kterých bylo vejce ústřední pomůckou, bychom mohli jmenovat více. Během jarního rituálu vynášení Morany plnilo funkci estetickou a symbolickou. Při vyhánění zimy se figurína dozdobila výsměšným náhrdelníkem z vyfouknutých vajec, která měla symbolizovat smrt a prázdnotu. Církev obřady tohoto typu velmi provokovaly, právě kvůli motivu smrti, se kterou není radno si zahrávat, díky této nevraživosti se ale naštěstí zachovaly dokumenty dokládající jejich existenci, a to již ve 14. století.
VČERA A DNES
Třeba vás povídání inspirovalo a vyzkoušíte si o letošních Velikonocích některou z technik zdobení, nebo si s vajíčky zahrajete alespoň koulení či pekání. O vejci, technikách zdobení, hrách i obřadech s ním spojených by se dalo říci ještě mnohem více. Jisté je, že v životech našich předků hrálo poněkud jinou roli než dnes. Rituálnější, symboličtější. Něco z minulosti se ale přece jen přeneslo i do dnešní pomlázky – možnost někoho obdarovat. A tak se na Velikonoce doma nezavírejte, ale přivítejte koledníky a dejte jim vejce malovaný. Nedáte-li malovaný, dejte aspoň bílý, slepička vám… možná jiný nesnese, ale jistě tím uděláte radost jim i sobě.
FADN/FSDN A JEJICH TAZATELÉ
text | foto phdr . simona haraštová
FADN (Farm Accountancy Data Network) existuje již více než 60 let a je založena na sběru dat prostřednictvím tzv. tazatelů. Jedná se o zemědělskou účetní datovou síť, která je cenným oficiálním zdrojem informací o ekonomické situaci zemědělských podniků nejen v České republice.
Databázi FADN provozuje Ústav zemědělské ekonomiky a informací (ÚZEI), kde je na základě ministra zemědělství zřízeno Kontaktní pracoviště FADN ČR s cílem implementovat unijní systém FADN v České republice. Systém FADN vznikl před více než 60 lety a je založen na sběru mikroekonomických dat o zemědělských podnicích EU. V roce 2022 uveřejnila Evropská komise návrh na změnu FADN na FSDN (Farm Sustainability Data Network). FSDN obohacuje FADN o environmentální a sociální rozměr. V letošním roce se odstartoval sběr dat i položek týkajících se těchto dvou oblastí.
Jak sbírat data FSDN?
Ten, kdo se rozhodne stát se tazatelem, se může těšit na finanční odměnu. „Zapojit se do šetření může vlastně každý, koho zajímají data zemědělských podniků v ČR a získá souhlas zemědělského podniku se zařazením do šetření FSDN,“ vysvětluje Ing. Jana Macháčková, vedoucí Kontaktního pracoviště FADN ČR při ÚZEI. Mohou se připojit tazatelé z řad studentů, poradců nebo i zemědělské podniky a rodinné farmy. Takřka to může být kdokoliv, kdo si je jistý, že od zemědělského podniku dostane požadovaná data do dotazníku FSDN. Aktivita tazatelů je dobrovolná, a proto se jich týká finanční ohodnocení za jejich úsilí. Odměnu dostane vždy ten, kdo získá a překontroluje data nějakého zemědělského podniku a posléze vysvětlí kontrolní hlášení. „Dále může zemědělský podnik čerpat výhody ze zapojení do šetření tím, že bude součástí agregovaných výsledků, které slouží k porovnání ekonomických výsledků podniků a nastavování a hodnocení zemědělské politiky v celé Evropské unii. Také získá bezplatný přístup
do aplikace, kde si může porovnat výsledky svého podniku s agregovanými výsledky za skupinu podobných podniků, zjistit silné i slabé stránky svého podnikání, a tím zlepšit svou efektivitu a konkurenceschopnost.
Nebo se v případě zájmu může podnik zapojit do soutěže Zemědělec roku, aniž by musel posílat do soutěže přihlášku nebo kopie účetních výkazů,“ uvádí Jana Macháčková. Kromě finanční odměny mají tazatelé nárok na publikaci hospodářských výsledků zemědělských podniků v ČR s grafy, analýzami nebo porovnáním agregovaných dat podle různých kritérií a hledisek.
Pokud se chcete do šetření zapojit a přispět tak informacemi o zemědělském podniku do unikátní databáze Zemědělské účetní datové sítě FADN, která se mění na Datovou síť pro udržitelnost zemědělských podniků FSDN, kontaktujte nás emailem fadn@fadn.cz nebo telefonicky na čísle 724571976.
SLEPICE - “SYMBOL SVĚTLA, ŽIVOTA A ZDRAVÍ”
text | ing . alena krajíčková
Je jaro a slepice patří mezi jeho symboly. Ať už jsou velikonoční svátky před námi či za námi, vajíčka (spíše čokoládová) snědena a kraslice visí všude kolem nás, je stále slepice s Velikonocemi a jarem spojená. Nebudeme však řešit, zda bylo první vejce nebo slepice, ale podívejme se, jak se k nám vlastně tento opeřenec dostal. Ještě pořád ho známe z venkova, i když to není jako za našich babiček či prababiček a kohoutí zakokrhání se už někde stává vzácností. A asi by nás ani nenapadlo, že k nám slepice měla dosti dlouhou cestu. Tak se podívejme se, jak k nám putovala...
POHLED DO HISTORIE
Kur domácí vznikl domestikací kura obecného, a to z populací žijících v Přední Indii. Je možné, že domestikace probíhala na více místech, dokonce i na ostrově Jáva. S domestikací se začalo zřejmě postupně.
Pospolitý způsob života kura, velká ekologická valence kmenového druhu a jeho pronikání až k lidským obydlím dávaly podnět k jeho držení při lidských sídlech na malé ploše a v primitivních podmínkách existence tehdejších obyvatel.
Byla slepice od počátku chovaná pro užitek?
Zprvu se tak nejspíš dělo z pověrčivosti. Kur totiž svým hlasem hlásil nástup nového dne, takže se zřejmě stal symbolem světla, života a zdraví, pro své chování byl symbolem erotiky a plodnosti a pro svou bojovnost se stal symbolem mužnosti.
Proto jej lidé nejdříve používali k rituálním obřadům, pro kohoutí zápasy a jako hospodářsky cenný byl využit teprve později.
Počátky domestikace sahají několik tisíciletí (asi 4000 let) před náš letopočet a za její kolébku je zřejmě třeba považovat Přední Indii, zejména povodí řeky Indus. Odtud se kur domácí poměrně rychle šířil do sousedních zemí, tedy i na západ do Iránu, Mezopotámie atd.
Už ve 14. až 15. století př. n. l. jej chovali v Egyptě, a to zprvu jako posvátného ptáka. V 6. až 8. století př. n. l. kura znali Řekové jako “perského” nebo “medijského” ptáka, což zřejmě souvisí s cestami, jimiž se dostával na západ již před politickým panstvím Peršanů.
V 5. století př. n. l. byl kur domácí rozšířen po celém Středomoří a národy střední Evropy se s ním seznámily na počátku doby železné. V 1. století př. n. l. jej znali Keltové, jeho široké uplatnění je však dílem Římanů.
Středověk podtrhl ještě více význam kura domácího jako zdroje postních jídel. Značný význam tu měla jeho malá náročnost a přizpůsobivost primitivním podmínkám tehdejších chovů a to, že část potravy si kur obstarával sám z přírody, a dále i možnost jej všestranně zužitkovat (peří, vejce, maso).
Římané sice znali již různá plemena kura domácího, rozlišitelné podle barvy peří, stavby těla a výkonnosti, přece však až do počátku tohoto století se v Evropě na selských dvorech udržoval chov kura, jehož pestře zbarvený kohout se jen velmi málo lišil od kohouta žijícího divoce v Indii.
A JSME ZASE V SOUČASNOSTI
Pokud nemáme vlastní slepičky, jsou dnes vajíčka docela drahou záležitostí. Ale dobrou a potřebnou! Jen si vzpomeňme, do jakých všech pokrmů vajíčka přidáváme...
A i taková obyčejná míchanice :-)
I podle výživových poradců jsou vejce v přiměřeném množství zdraví velmi prospěšná, u drůbežího masa to není žádná novinka.
Přeji všem dobrou chuť a važme si slepic a chovejme se k nim ohleduplně!
