z emědělská škola
PÔDOHOSPODÁRSKA
#
Michal Petřík editor
Milí čtenáři, časopis, který právě čtete, slaví v tomto roce devadesát let od svého prvního vydání. Tento významný milník si žádá ohlédnutí za tím, co bylo, a to nejen v těchto několika řádcích.
Náš časopis vznikal v době, kdy bylo zemědělství považované za základní pilíře hospodářství i venkovského života. Od té doby se svět změnil k nepoznání – stejně jako zemědělské školství a zemědělství samotné. Prošlo velkými proměnami, krizemi i obdobími prosperity. A náš časopis byl u toho. Jako jakýsi kronikář i partner těch, kteří ve školách, na poli, v lese či ve stájích denně odváděli stále důležitou a poctivou práci. Přes všechny změny jsou totiž vzdělávání a zemědělství obory se zcela zásadním přínosem pro celou společnost – a právě proto mají i do budoucna pevné a nezastupitelné místo. Péče o krajinu, produkce potravin i předávání odborných znalostí zůstávají hodnotami, bez nichž se žádná moderní společnost neobejde.
Stejně jako zemědělství má i náš časopis bohatou minulost, na kterou můžeme být hrdí. Mapoval vývoj obory, přinášel odborné poznatky i lidské příběhy a stal se také důležitou platformou, která propojovala zemědělské školy, pedagogy a odbornou veřejnost. Vždy byl také místem, kde se potkávala tradice s inovací.
A právě tato schopnost naslouchat době, ale neztratit přitom kořeny, je tím, co nás provází už devět desetiletí. Právě proto se v následujících vydáních časopisu chceme ke kořenům cíleně vracet – nahlédnout do historie samotného titulu, připomenout vývoj zemědělských škol, osobnosti českého zemědělského školství i milníky, které formovaly směřování našeho časopisu.
Děkujeme všem čtenářům, autorům i spolupracovníkům, kteří byli a jsou součástí našeho příběhu. Věříme, že společně budeme psát i jeho další kapitoly – s úctou k minulosti a s vírou v budoucnost.
04
FAKTA
Odlehčená a nenáročná minutka na rozjezd. Zajímavé informace, které z vás udělají malou, ale opravdu malou chodící encyklopedii.
12
CESTOVÁNÍ
Slavíme a k oslavě patří květiny, pojďte se s námi podívat na jedno krásné barevné místo.
20
AKTIVITY ŠKOL
Aktivity, soutěže a akce škol jsou kořením vzdělávání. V tomto čísle se podíváme hned do několika škol, z nichž jedna také slaví :)
06
PŘÍBĚH
Příběh Zemědělské školy, aneb ohlédnutí za devíti desetiletími, která formovala zemědělské školství i náš časopis – od prvních kroků až dnešní vydání.
12
ANGLIČTINA
Náš časopis slaví i angličtině! Ninety years of the magazine! Dá se říci, že jsme světoví :) Využijte náš text i během výuky ke zlepšení v angličtině.
>5/88
vydává
Ústav zemědělské ekonomiky a informací, Mánesova 1453/75 120 00, Praha 2
editor
Michal Petřík
petrik.michal@uzei.cz
telefon
+420 222 000 381
18
KALENDÁŘ
Krajina v zimě odpočívá, ale školní, odborné a kulturní akce běží dál. Nahlédněte, zda vás nějaká zaujme.
28
ZEMĚDĚJSTVÍ
Nové informace pro odborníky na svých místech a především na místech vzdělávacích a vědeckých.
KNIHOVNA, KTERÁ ROSTE SE ZEMĚDĚLSTVÍM
Letos se slaví nejen významné jubileum našeho časopisu, ale i další instituce, která má zásadní význam pro zemědělskou komunitu – Knihovna Antonína Švehly (KAŠ). Tato odborná knihovna, spadající pod Ústav zemědělské ekonomiky a informací (ÚZEI), existuje již sto let a dnes patří mezi největší zemědělské knihovny na světě. Její vznik sahá do období meziválečné Československé republiky, kdy v roce 1926 byla založena jako Ústřední slovanská zemědělská knihovna a čítárna, aby sloužila odborné veřejnosti a uchovávala bohaté odborné fondy věnované zemědělství, potravinářství a příbuzným oborům. Knihovna od té doby disponuje rozsáhlými sbírkami, včetně unikátních tisků a dokumentů, a její fond se postupně rozrostl až na více než milion svazků. Dnes je Knihovna Antonína Švehly knihovnou 21. století, která nabízí nejen tradiční knihovnické služby, ale i moderní studovnu, přístup k elektronickým databázím, online katalog a digitalizované fondy. Nová studovna se stala populárním prostorem pro studenty, výzkumníky i širokou veřejnost, která zde může pohodlně pracovat s odbornou literaturou i digitálními zdroji. Posláním knihovny je informovat a podporovat odbornou i laickou veřejnost v oblasti zemědělství a souvisejících disciplín, a to v souladu se současnými trendy sdílení informací. Stejně jako náš časopis, i Knihovna Antonína Švehly dokazuje, že i instituce s dlouhou historií mohou být zároveň dynamické a moderní. Společný jubilejní rok tak není jen připomínkou minulosti, ale i potvrzením, že oba „oslavenci“ mají pevné místo i v budoucnosti odborné komunity.
ZEMĚDĚLSTVÍ JAKO ZÁKLAD ČASOPISU I VŠEHO OSTATNÍHO
Říkáte si, jak je možné, že náš časopis vznikl již před devadesáti lety? Odpověď je vlastně jednoduchá. Protože zemědělské školství bylo už tehdy mimořádně důležité – a důležité bylo proto, že zemědělství samo tvořilo jeden ze základních pilířů společnosti. Obživa obyvatel, péče o půdu, krajinu i lesy nebyly okrajovým tématem, ale otázkou prosperity země. Právě proto vznikaly na českém území jako první právě zemědělské a lesnické školy. Stát i hospodáři si brzy uvědomili, že bez vzdělaných odborníků nelze zajistit dostatek potravin, udržitelné hospodaření ani ochranu lesů, které byly klíčovým zdrojem surovin. Tyto školy měly za úkol předávat praktické i teoretické znalosti, zavádět nové postupy a zvyšovat úroveň hospodaření na venkově. Zemědělské a lesnické vzdělávání tak stálo u samotných kořenů odborného školství. Není proto překvapivé, že spolu s rozvojem těchto škol vznikaly i odborné časopisy – jako prostor pro sdílení zkušeností, poznatků a dobré praxe. I náš časopis je tak přirozeným pokračováním tradice, která vychází z hlubokého významu zemědělství pro společnost.
text redakce | foto archiv
! FAKTA
VÍTE, ŽE…
Zemědělská škola není jen časopis, ale i moderní webový portál zemedelskaskola.cz? Nabízí přehledné a aktuální informace o středních zemědělských školách a studijních oborech v celé České republice. Na jednom místě zde najdete archiv časopisu Zemědělská škola k online prohlížení i ke stažení a ucelený přehled škol a oborů. Web slouží zároveň jako náborová platforma pro žáky základních škol, kteří hledají směr svého dalšího studia. Propojuje tištěný obsah s online prostředím a ukazuje, že zemědělství je moderní, perspektivní a má budoucnost. Tady jste správně!
COOLTURA
V Galerii ČZU byla zahájena výstava Umění uchování přírody, která představuje především práce studentů studijního programu Konzervace přírodnin a taxidermie Fakulty lesnické a dřevařské ČZU v Praze. Návštěvníci mohou obdivovat dermoplastiky, plastináty, kosterní preparáty, vědecké kresby a další exponáty až do 24. dubna 2026. Věděli jste, že obojživelníky lze zakonzervovat tak, že si uchovají tvar, barvu i detaily, a to díky plastinaci? Nebo že ilustrace v učebnicích biologie často vznikají jako ručně kreslené vědecké kresby? A proč někdy preparátoři spolupracují i s 3D tiskárnami? Odpovědi najdete na výstavě Umění uchování přírody, která byla zahájena 16. ledna v Galerii ČZU (1. patro Knihovny ČZU). „Výstava je ideálním místem pro všechny, které zajímá příroda, ale třeba i kreslení. Umožňuje nahlédnout pod pokličku toho, jak se dají přírodniny zachytit a uchovat pro výuku, výzkum i veřejnost,“ říká kurátorka výstavy Hana Brinkeová z Fakulty lesnické a dřevařské. „Na výstavě mají návštěvníci možnost zhlédnout téměř 150 exponátů. Uvidí zde například dermoplastiky, plastináty, kosterní i entomologické preparáty, které studenti během studia vytvořili,“ dodává kurátorka. Výstava nabízí víc než jen pohled na exponáty. „Těší mě, že můžeme veřejnosti představit část výstupů z našeho unikátního studijního programu, ve kterém se propojuje věda, výtvarné umění i nejnovější technologie,“ zmiňuje garant studijního programu Konzervace přírodnin a taxidermie docent Oto Nakládal. Tento program lze studovat na Fakultě lesnické a dřevařské ČZU v Praze a přihlášky je možné podávat až do 31. března.
ZAJÍMAWÉWÉWÉ
Rubrika ZAJÍMAWéWéWé v každém čísle přináší zajímavé novinky z internetu. Tentokrát se vydáme na web Knihovny Antonína Švehly. Ta ve svých sbírkách uchovává také publikace významného pedagoga a historika zemědělského školství Josefa Rozmana, jehož práce dodnes patří k základním pramenům pro poznání vývoje tohoto oboru. Rozman se celý profesní život věnoval výuce, dokumentaci dějin zemědělského vzdělávání a mapování osudů škol i osobností, které je utvářely. Jeho knihy propojují odborný pohled s hlubokým respektem k tradici a paměti oboru. Jednou z nejvýznamnějších publikací je kniha A zapomínat se nemá , v níž autor připomíná osobnosti českého zemědělského školství, jejich životní dráhy a přínos pro výuku i praxi. Jde o soubor textů, které zachycují lidské příběhy učitelů a odborníků, jež by bez této práce často upadly v zapomnění.
Druhou klíčovou knihou je Naše zemědělské školství neznalo hranic , která se věnuje historii zemědělského školství v širším, mezinárodním kontextu. Rozman zde ukazuje, že české zemědělské školy byly přirozenou součástí evropského vzdělávacího prostoru a aktivně se podílely na výměně poznatků i pedagogických přístupů.
fakta
příběh
DLOUHÁ CESTA ZEMĚDĚLSKÉ ŠKOLY
text | foto ing. alena krajíčková
DEVADESÁT LET V ŽIVOTĚ ČLOVĚKA – TO UŽ NĚCO
ZNAMENÁ! TAKOVÝCH DEVĚT DESETILETÍ JE PĚKNĚ DLOUHÁ DOBA. PRVNÍ DESETILETÍ – TO JE JEŠTĚ ŠKOLÁK, DRUHÉ DESETILETÍ – UŽ KONČÍ TŘEBA STUDIUM, TŘETÍ – PRAVDĚPODOBNĚ ZAKLÁDÁ RODINU, ČTVRTÉ
DESETILETÍ – VYCHOVÁVÁ, PRACUJE, VZDĚLÁVÁ
SE... TAKTO BYCHOM MOHLI STÁLE POKRAČOVAT –
AŽ PO DVOU TŘETINÁCH TÉTO DOBY DOCHÁZÍ ZASE
K POSTUPNÉMU ZPOMALOVÁNÍ, STÁVÁ SE VÍCE POZOROVATELEM, ZKUŠENÝM NASLOUCHAJÍCÍM
A BOHATÝM PAMĚTNÍKEM. A PLATÍ NĚCO Z TOHO I PRO NÁŠ ČASOPIS, KTERÝ V LEDNU 2026 OSLAVÍ 90 LET? ANO I NE, ZKUSME TAKÉ ZAČÍT OD ZAČÁTKU.
PŘED 90 LETY VYŠLO PRVNÍ ČÍSLO
Historie našich zemědělských pedagogických časopisů je téměř tak dlouhá a významná jako historie našich zemědělských škol. Už od jejich vzniku si učitelé uvědomovali potřebu a důležitost vzájemné komunikace. Devadesát let je v životě tak specializovaného odborného časopisu jako je Zemědělská škola podstatná doba a neměl to vždy jednoduché. Vícekrát hrozil jeho zánik, ale vždy se podařilo (i třeba ve skromnějších podmínkách) jeho vydávání udržet. Časopis Zemědělská škola nebyl nejstarším časopisem, který se zemědělským školstvím zabýval, ale určitě je časopisem nejdéle vycházejícím. A snad to bude platit i nadále!
PŘEDCHŮDCI ZEMĚDĚLSKÉ ŠKOLY
Prvním časopisem, který se zabýval výhradně zemědělským vyučováním, byl v bývalé monarchii čtvrtletník Land- und forstwirth-schaftliche Unterrichts-Zeitung. Založen byl v roce 1887 a zahrnovat
v německém jazyce oficiální zprávy a dokumenty řídících školských orgánů, věnoval se pedagogickým otázkám zemědělského a lesnického školství, odborným zajímavostem z domova i z ciziny... Vydáván byl vídeňským ministerstvem orby a ovlivňoval dění v dané oblasti plných 30 let, poslední číslo vyšlo v roce 1917.
Prvním českým periodikem tohoto zaměření byl Časopis učitelstva škol zemědělských v království českém. Jeho nakladatelem a vydavatelem byla Jednota škol zemědělských v království českém, založená v roce 1895, a časopis začal vycházet v roce 1901.
Důležitým pramenem informací v dané oblasti se stal rovněž časopis Kodym (založený v roce 1905) se zvláštní rubrikou Hospodářské školství. V roce 1919 zakládá zemědělský rada dr. E. Reich týdeník s názvem Československý zemědělec, jehož součástí se v témže roce stává příloha Zemědělské školství a výzkumnictví.
Nadějným milníkem ve vývoji organizační struktury zemědělského učitelstva se stalo založení Pedagogické společnosti zemědělské v roce 1935 a na její půdě vznikl i náš
nejdéle vycházející časopis určený zemědělskému školství Zemědělská škola.
A KONEČNĚ ZEMĚDĚLSKÁ ŠKOLA!
„Původní“ Zemědělská škola vycházela bez přerušení 15 let (1936–1950, tj. včetně let válečných), a to jednak jako stálá příloha měsíční revue Zemědělský pokrok (kolem 200 výtisků), jednak (od 6. čísla 1. ročníku) také ve formě samostatného separátu (asi 200 výtisků). Ctila kalendářní rok – nikoliv školní rok – vycházela tedy včetně hlavních prázdnin. Poslední číslo nese datum prosinec 1950.
V lednu 1951 vychází 1. číslo Zemědělské školy označené jako I. ročník, vychází však pouze do června. Tzv. II. ročník začíná opět v lednu 1952 s odkazem na reorganizaci ministerstva zemědělství a s ní spojenými změnami v řízení zemědělských škol.
Tato čísla však pro význam časopisu zase nejsou tak podstatná. Časopis byl vždy provázán se zemědělským školství, a jak se měnili zřizovatelé zemědělských škol, tak se měnili i vydavatelé časopisu. Zemědělskou školu
vydávalo ministerstvo zemědělství, ministerstvo školství, v r. 1991 jeho vydávání převzaly a existenci časopisu tak zachránily zemědělské školy všech stupňů a některé vzdělávací instituce a zemědělské organizace. I po rozdělení Československa zůstal časopis společným pojítkem zemědělského školství v České republice a ve Slovenské republice.
Od školního roku 2002/2003 se ujal vydávání časopisu tehdejší Ústav zemědělských a potravinářských informací Praha – dnes Ústav zemědělské ekonomiky a informací.
V červnu 2013 vychází poslední číslo Zemědělské školy v „papírové” podobě. Od školního roku 2013/2014 dochází k významné změně, je ukončeno vydávání v tiskové podobě a časopis Zemědělská škola je všem čtenářům zdarma k dispozici v elektronické formě: www.zemedelskaskola.cz
A DNES?
Vraťme se k úvodním řádkům článku – devadesát let v životě člověka, v životě časopisu. Časopis během svého vývoje neustále sbírá, získává zkušenosti. Už v prvním roce
svého života může být velmi vzdělávající, zkušený, vyzrálý. Vše je v rukou lidí, kteří jej tvoří, společnosti, která určuje podmínky tvorby. Ale i v „nejlepších letech” může najednou „upadnout”, tak jako lidé a společnost. Myslím si však, že se to nikdy našemu časopisu nijak dramaticky nestalo.
A je oslavenec Zemědělská škola devadesátiletá stařenka, naslouchající pamětnice? To naprosto ne. Časopis v posledních letech naopak mládne k potřebám svých čtenářů, je stále vzdělávající, a navíc hodně živý, pestrý a plný elánu. A to je dobře!
Ráda přeji i já Zemědělské škole úspěšné další desetiletí k té krásné stovce!
(Sluší se nezapomenout – informace k tomuto článku jsem získala od pana Ing. Josefa Rozmana, středoškolského učitele z bývalé zemědělské školy v Moravské Třebové – největšího našeho znalce historie zemědělského vzdělávání.)
aj
NINETY YEARS OF THE MAGAZINE
text red /akr
Ninety years in a human life – that really means something. Nine decades is a long time. The first decade is childhood, the second is often the end of studies, the third is a time when people usually start a family, the fourth is about work, education and raising children. We could continue like this for a long time – and after about two thirds of life, people often slow down, become observers, good listeners and keepers of memories. But does any of this apply to our magazine, which will celebrate its 90th anniversary in January 2026? Yes – and no. Let us start from the beginning.
Ninety Years Ago: The First Issue
The history of agricultural educational magazines in our country is almost as long and important as the history of agricultural schools themselves. From the very beginning, teachers understood the need for communication and sharing experience. Ninety years is a very long time for such a specialised professional magazine as Zemědělská škola, and its journey was not always easy. Several times, its existence was in danger, but it was always possible to continue publishing it, sometimes under very modest conditions. Although Zemědělská škola was not the oldest magazine focused on agricultural education, it is certainly the longest-running one – and we hope this will continue in the future.
The
Predecessors of Zemědělská škola
The first magazine focused exclusively on
agricultural education in the former Austro-Hungarian Empire was the quarterly Land- und forstwirthschaftliche Unterrichts-Zeitung, founded in 1887. Published in German, it brought official reports, documents from school authorities, pedagogical topics and professional news from home and abroad. It was published by the Ministry of Agriculture in Vienna and influenced agricultural education for thirty years, until 1917.
The first Czech magazine of this type was Časopis učitelstva škol zemědělských v království českém, published from 1901 by the Association of Agricultural Schools in the Kingdom of Bohemia. Another important source of information was the magazine Kodym (founded in 1905), which included a special section on agricultural education. In 1919, the weekly Československý zemědělec was founded, including a supplement focused on agricultural education and research.
An important milestone was the founding of the Agricultural Pedagogical Society in 1935. It was within this organisation that our longest-running magazine for agricultural education – Zemědělská škola – was created.
And Finally: Zemědělská škola
The original Zemědělská škola was published continuously for fifteen years (1936–1950), including the war years. It first appeared as a regular supplement to the monthly magazine Zemědělský pokrok and later also as an independent publication. It followed the calendar year and was published even during summer holidays. The last issue was published in December 1950.
In January 1951, a new volume began, but publication was interrupted and changed several times due to reorganisations in agricultural education. Over the years, the publisher changed as agricultural schools came under different authorities. In 1991, agricultural schools and institutions helped save the magazine and ensured its continuation. Even after the split of Czechoslovakia, the magazine remained a shared platform for agricultural education in both the Czech and Slovak Republics.
Since the school year 2002/2003, the magazine has been published by the Institute of Agricultural Economics and Information. In June 2013, the last printed issue was published, and since the 2013/2014 school year, Zemědělská škola has been available free of charge in electronic form at www.zemedelskaskola.cz
And Today?
Let us return to the opening idea – ninety years in the life of a person and in the life of a magazine. Over time, a magazine gains experience and knowledge. Its quality always depends on the people who create it and on the society around it. Like people, magazines can face difficult periods. However, we believe that Zemědělská škola has never truly lost its strength.
Is Zemědělská škola today a quiet old lady, full of memories? Definitely not. In recent years, the magazine has become younger in spirit, closer to its readers, still educational, but also lively, colourful and full of energy. And that is exactly how it should be. (It should not be forgotten – the information for this article was obtained from Mr. Ing. Josef Rozman, a secondary school teacher from the former agricultural school in
Moravská Třebová, who is considered the greatest expert on the history of agricultural education in our country.)
NEJEN TULIPÁNY V DENDROLOGICKÉ ZAHRADĚ
text | foto hana honsová
∞ CESTOVÁNÍ
Za tulipány mnozí lidé jezdí do Holandska. Přitom mohou obdivovat množství odrůd rozmanitých barev i tvarů také kousek od hlavního města v Průhonicích. Dendrologická zahrada v jarním období potěší nejen pestrobarevnými záhony tulipánů, narcisů, modřenců a dalších cibulovin.
Záhony s desítkami odrůd tulipánů v dendrologické zahradě každoročně vysazují na jiném místě. Po odkvětu pak cibulky vyjímají z půdy, aby je v další sezóně vysadili na další stanoviště. Každoročně se sortiment obměňuje a doplňuje.
I letos mohli návštěvníci obdivovat pestrobarevné záhony s odrůdami tulipánů, které postupně nakvétaly podle ranosti kultivarů.
Kvetení se tak prodlužovalo, takže si příchozí mohli prohlížet pozoruhodné květy v období od dubna až do května.
ŠEŘÍKY I JABLONĚ
Dendrologická zahrada, která se rozprostírá na ploše necelých 73 hektarů, soustřeďuje téměř deset tisíc taxonů rostlin. V roce 1994 byla zaregistrována jako významný krajinný prvek.
Zahrada je řešena v přírodně krajinářském slohu. Koncepce řešení se opírá o jedinečnost tohoto území, které umožňuje prostorově rozčlenit jednotlivé tematické celky tak, aby na sebe kompozičně navazovaly.
K nejvýznamnějším sbírkám v dendrologické
∞ CESTOVÁNÍ
zahradě patří kolekce rododendronů, okrasných jabloní, šeříků a tavolníků. Na přelomu dubna a května byly jabloně i šeříky v plném květu. Mnohé stromy jabloní byly vysazeny teprve nedávno.
VOLNÉ PLOCHY A VÝSADBY
V zahradě je zachován optimální poměr volných travnatých ploch vůči výsadbám. Pro některé tematické celky bylo nezbytné zajistit specifické podmínky modelací terénu, stavebními úpravami nebo budováním pomocných konstrukcí.
Umístění a kompoziční uspořádání jednotlivých tematických skupin se uskutečnilo se zřetelem k nárokům rostlin na stanoviště a jejich specifickým pěstitelským požadavkům. Část významných a bohatých rodů byla vysázena samostatně, například borovice, smrky, vrby, cypřišky, buky nebo okrasné jabloně.
Tyto rody se uplatňují jako kosterní dřeviny okrajových kulis, dělících pásů, nebo tvoří výrazné solitéry. Zvláštní postavení zaujímají trvalky, které netvoří samostatnou ucelenou skupinu, ale doplňují skupiny dřevin.
POUČENÍ I REKREACE
Zahrada je stále zaměřena na původní účel. Její větší část má podobu zahradních a parkových úprav, proto je oblíbená nejen pro poučení, ale i k rekreaci. Zahrada plní nejen funkci arboreta a botanické zahrady, ale i parku.
V dendrologické zahradě je soustředěna sbírka dřevin, která se stále obnovuje a doplňuje. Budují se tu nové expozice, nebo se některé obnovují podle měnících se podmínek a požadavků. V zahradě se zakládají další skupiny trvalek, které dnes tvoří
∞ CESTOVÁNÍ
neodmyslitelnou součást zahrady. Původní i nové kompozice také slouží k hodnocení nebo výzkumu.
Odborníci a široká veřejnost zde nacházejí podněty jak pro parky, tak i pro zahrádky.
NAUČNÉ STEZKY A OKRUHY
V areálu se mohou návštěvníci pohybovat po značených naučných stezkách. Příchozí si mohou vybrat z mnoha okruhů, z nichž ten základní dlouhý téměř dva a půl kilometru zahrnuje nejstarší centrální partie zahrady. Příchozí si mohou prohlédnout okolí Černého rybníka a dalších vodních ploch. K zajímavostem v této oblasti mimo jiné patří sbírky rododendronů nebo vřesoviště.
Čtyřkilometrový velký okruh kopíruje obvod celého areálu. Spojuje nejvýznamnější sbírky stromů
v nejvzdálenějších částech zahrady, sbírky rododendronů a hajních trvalek v lese, prochází okrajem vřesoviště a kolekcí pnoucích rostlin.
Jarní trasa dlouhá necelé tři kilometry prochází střední částí zahrady, kde se soustřeďují výsadby rostlin kvetoucích od konce dubna do konce května. Seznamuje návštěvníky především se sbírkami šeříků, rododendronů a azalek, ale například i s kolekcí vistárií.
Tříkilometrový letní okruh prezentuje rostliny kvetoucí v červnu a v červenci, mimo jiné i výsadby aromatických a vonných rostlin umístěné v tzv. spirále, kterou tato trasa prochází jako jediná. Vede k trvalkovým záhonům za Černým rybníkem, osluněnými sbírkami růží, ale i chladnějšími partiemi zahrady.
∞ CESTOVÁNÍ
ZÁHONY PRO OPYLOVAČE A MOTÝLY
V dendrologické zahradě také vybudovali záhon pro opylovače, na kterém roste množství různých trvalek. Slouží k podpoře hmyzu a ostatních bezobratlých organismů. Na záhonu byly vysázeny například solitérní i pokryvné rostliny, okrasné trávy, skupinové i doprovodné trvalky nebo cibuloviny.
Rostliny poskytují dostatek pylu a nektaru po většinu vegetačního období. Různé provrtané kameny a kamenné i cihlové zídky nabízejí úkryt kromě hmyzu i drobným obratlovcům. Záhon byl vybudován v roce 2023.
Před dvěma lety také vznikl záhon pro pastu motýlů a dalších opylovačů. Jedná se o výsadbu trvalek atraktivních pro motýly i ostatní opylující hmyz. Rostliny začínají kvést v předjaří a některé druhy kvetou až do podzimu.
Na nově vybudovaných záhonech se nacházejí různé domečky nejen pro motýly, například hotýlek u babočky nebo hmyzí hotel, ve kterém stále bzučí včely. Záhony doplňují i pítka.
text redakce
kalendář 1-2
11. 2.
MENDEL-INFO 2026
Odborné setkání Mendel-Info 2026 nabídne aktuální poznatky z dlouhodobých polních pokusů a jejich dopadů na produkci plodin, úrodnost půdy a reakci zemědělství na změnu klimatu. Program se zaměří na vývoj počasí a klimatu, stoletou historii polního pokusnictví v Žabčicích i výsledky výzkumů sledujících vliv různých způsobů zpracování půdy na výnosy, kvalitu a zdraví půdy, obsah organického uhlíku či emise CO₂. Prostor dostanou také nové agrotechnické postupy, které pomáhají zemědělství lépe se přizpůsobit měnícím se podmínkám.
Na akci zve Agronomická fakulta Mendelovy univerzity v Brně, která patří mezi klíčová pracoviště zemědělského výzkumu.
Žabčice - Lidový dům
4. - 6.2
FRUIT LOGISTICA 2026
Mezinárodní veletrh pro ovoce a zeleninu, kde se setkávají producenti, zpracovatelé, obchodníci i odborníci z celého světa.
Messe Berlin, SRN
3. - 4. 2.
VÝMĚNA KNOW-HOW A ZKUŠENOSTÍ MEZI MLADÝMI LIDMI NA VENKOVĚ MĚ ŽIVITELKA
Společnost mladých agrárníků ČR zve na již 9. ročník akce.
Setkání je určeno především začínajícím zemědělcům, studentům a mladým profesionálům, kteří chtějí rozvíjet své podnikání na venkově a lépe se orientovat v aktuálních výzvách současného zemědělství. Program nabídne několik odborných bloků zaměřených na dotační podporu mladých zemědělců, novou Společnou zemědělskou politiku, bariéry vstupu do oboru, precizní zemědělství, využití dronů v praxi, moderní přístupy ve veterinární péči, výživu hospodářských zvířat i adaptaci zemědělství na změnu klimatu. Důležitou součástí setkání bude také výměna know-how a zkušeností, prostor pro otevřenou diskusi a sdílení příkladů dobré praxe mezi účastníky i odborníky z praxe. Akce nabízí příležitost k navázání nových kontaktů a k inspiraci pro další profesní směřování v zemědělství. Více info na webu SMA ČR.
Zámek Kostelec nad Černými lesy
Příští číslo vychází 22.2.
redakční rada
Věra Reljićová , Ministerstvo zemědělství ČR |
PhDr. Aleš Hradečný, Praha | Ing. Alena Krajíčková , Praha | Ing. Zorka Husová , Národní ústav pro vzdělávání Praha | Evidenční číslo MK ČR E 2826 ISSN 1803-8271 (Online)
Mgr. Otakar Březina , Česká zemědělská akademie v Humpolci | Ing. Ludmila Gočálová , Ministerstvo zemědělství ČR | Ing. Petr Hienl , Místní akční skupina Krajina srdce | PhDr. Aleš Hradečný, Praha | Ing. Zorka Husová , Národní ústav pro vzdělávání Praha | Ing. Alena Krajíčková , Praha | Ing. Emil Kříž, Ph.D. , Institut vzdělávání a poradenství ČZU Praha | doc. PhDr. Dana Linhartová, CSc. , Institut celoživotního vzdělávání MENDELU Brno | Ing. Václav Stránský, Ministerstvo zemědělství ČR | Evidenční číslo MK ČR E 2826 ISSN 1803-8271 (Online)
∆ AKTIVITY ŠKOL
STŘEDNÍ ŠKOLA DOSTIHOVÉHO SPORTU
ZAUJALA NA SCHOLE PRAGENSIS
text | foto s š dostihového sportu a jezdectví praha - velká chuchle /red
Již tradičně se Střední škola dostihového sportu a jezdectví z Velké Chuchle představila na veletrhu Schola Pragensis, který je určen především žákům devátých tříd a jejich rodičům, hledajícím vhodnou střední školu i budoucí profesní směřování. Tato přehlídka pražských středních škol nabízí jedinečnou možnost poznat školy nejen prostřednictvím letáků, ale především osobně – skrze přímý kontakt se studenty a pedagogy.
Velkou pozornost návštěvníků letos přitáhla prezentace chuchelské školy, kterou zajišťovaly samotné žákyně. Ty představily studium atraktivní a názornou formou – jízdou na dostihovém trenažéru, který umožnil zájemcům alespoň na chvíli nahlédnout do světa profesionálního jezdectví. Nechyběly ani podrobné informace o přijímacím řízení do maturitního oboru Chovatelství a učebního oboru Jezdec a chovatel koní, které škola dlouhodobě nabízí.
Střední škola dostihového sportu a jezdectví sídlí v unikátním prostředí Velké Chuchle, přímo v areálu dostihového závodiště, což studentům poskytuje výjimečné zázemí i každodenní kontakt s praxí. Výuka je úzce propojena s reálným provozem stájí, tréninkem koní a jezdeckou přípravou. Vedle odborných znalostí klade škola důraz také na vztah ke koním, odpovědnost, disciplínu a týmovou spolupráci.
Absolventi školy nacházejí uplatnění nejen v dostihovém a sportovním jezdectví, ale i v chovech koní, stájích, zemědělských podnicích či při dalším studiu na vyšších odborných a vysokých školách. Účast na
veletrhu Schola Pragensis tak byla nejen příležitostí školu představit, ale i ukázat, že tradiční obory spojené s chovem koní mají své pevné místo i v moderním vzdělávání.
SETKÁNÍ LIBVERĎÁKŮ: SPOLEČNÁ OSLAVA
175 LET ŠKOLY PLNÁ VZPOMÍNEK A RADOSTI
text | foto střední škola zahradnická a zemědělská antonína emanuela komerse , děčín - libverda
Oslava 175. výročí naší školy se nesla v duchu přátelských setkání, radosti a silných vzpomínek. A právě to se ukázalo během velkého "Sletu Libverďáků", který proběhl v místním pivovaru a přilákal úžasný počet návštěvníků — sešlo se nás přibližně 600 absolventů napříč generacemi, během večera.
Nejsilnější zastoupení měli absolventi z 80. a 90. let, ale dorazili i ti, kteří školou prošli už začátkem 70. let. Sál byl plný energie, vzpomínek na praxi, učitele, školní budovy i legendární příhody, které dnes rozesmály nejen jejich spolužáky, ale i přítomné pedagogy.
Atmosféra byla od první chvíle srdečná a přátelská — lidé se objímali, poznávali se i po mnoha desetiletích, sdíleli fotky, historky a osudy. Mnozí využili příležitosti nahlédnout zpět na místa,
která formovala jejich profesní i osobní život, a připomenout si, jak velký kus historie naše škola nese.
Setkání krásně ukázalo, jak silnou komunitou Libverďáci jsou. Ať už šlo o bývalé zahradníky, zemědělce, floristy, nebo ty, kdo spojili život s úplně jinou profesí — všechny spojovala společná zkušenost a hrdost, že prošli právě naší školou.
Oslava 175 let tak nebyla jen o historii. Byla hlavně o lidech, kteří jí dali tvář, o vzájemném setkávání a o skvělé atmosféře, která ukázala, že Libverda pořád žije v srdcích mnoha generací.
FLORISTICKÁ CESTA KOLEM SVĚTA ZAČÍNÁ
text | foto střední škola zahradnická a zemědělská antonína emanuela komerse , děčín - libverda
Děčínská kotva – Mistrovství floristů České republiky – se v roce 2026 opět vrací v květnu 13. - 17. května do jedinečných prostor Zámku Děčín. Nadcházející ročník ponese silné, inspirativní a velmi osobní téma: „Do světa“.
Soutěžící si zvolí jednu zemi světa – vysněnou, navštívenou nebo takovou, která je dlouhodobě inspiruje. Právě tato země se stane společným jmenovatelem jejich soutěžních prací a prostorem pro vyjádření emocí, příběhů i floristického rukopisu.
Každá disciplína nabídne jiný pohled na vybranou kulturu, tradice, krajinu i atmosféru – s výjimkou disciplíny Překvapení, která zůstává tajemstvím až do poslední chvíle.
Soutěž je tradičně otevřena kategoriím JUNIOR i SENIOR a klade důraz nejen na technickou zručnost, ale i na kreativitu, myšlenku, trvanlivost a respekt k materiálu.
Soutěžní disciplíny – Děčínská kotva 2026
Společné téma: Soutěžící si zvolí jednu zemi světa, která je inspirací pro jednotlivé disciplíny Slavnosti země - Vázaná kytice inspirovaná vybranou zemí, určená k oficiálním oslavám. Důraz na charakter země, kompozici, techniku vázání a trvanlivost práce. Překvapení - Tajná disciplína, jejíž zadání, téma i materiál soutěžící obdrží až na místě. Prověřuje kreativitu, improvizaci a schopnost pracovat pod tlakem. Jako doma - Sesazovaná nádoba do interiéru inspirovaná vybranou zemí s povinným prvkem UPCYKLACE. Důraz na dlouhodobou trvanlivost a interiérové použití. Země zahrada - Samostojný florální objekt do exteriéru, který vystihuje genius loci vybrané země. Práce musí být stabilní, odolná povětrnostním podmínkám a vhodná do zahradního prostředí.
LESNICKÉ ŠKOLY ZMĚŘILY SÍLY
NA SOUTĚŽI JIZERSKÝ DŘEVORUBEC
text | foto střední škola hospodářská a lesnická frýdlant
Devět soutěžních týmů ze sedmi lesnických škol z České republiky a Slovenska se ve středu 15. a ve čtvrtek 16. října 2025 utkalo v městském parku ve Frýdlantu o nejlepší umístění v soutěži Jizerský dřevorubec 2025.
Soutěž v práci s motorovou pilou, určená žákům lesnických škol, pořádala již popáté Střední škola hospodářská a lesnická Frýdlant. Podruhé se závodu ve Frýdlantu zúčastnilo také dívčí družstvo z Písku, které se v nabité konkurenci rozhodně neztratilo. Svým výkonem zaujalo nejen rozhodčí, ale i diváky, a ukázalo, že i mezi dřevorubci mají dívky své pevné místo.
Soutěž byla otevřena také veřejnosti. Diváci
přišli ve středu odpoledne podpořit soutěžící a sledovat jednotlivé disciplíny. Ve čtvrtek soutěž doplnil doprovodný program, který přilákal další návštěvníky. Bylo možné projet se na traktůrcích, zasoutěžit si ve školním stánku nebo se občerstvit. Svůj stánek měly také Lesy ČR, a proběhla ukázka disciplín v podání Krakonošova dřevorubeckého klubu. Nejúspěšnějším týmem se stal domácí tým SŠHL Frýdlant 2, který si vybojoval první místo v celkovém pořadí družstev. Na druhém místě skončil tým SŠHL Frýdlant 1 a třetí příčku obsadila SOŠLS Šternberk.
∆ AKTIVITY ŠKOL
V kategorii jednotlivců zvítězil Jan Šejnoha, druhé místo obsadil David Matura a třetí příčku vybojoval Michal Troják. Všichni tři ze SŠHl Frýdlant.
Slavnostního vyhlášení výsledků se zúčastnili významní hosté – náměstek hejtmana Libereckého kraje Jiří Klápště, starosta Frýdlantu Dan Ramzer, místostarosta Frýdlantu Jiří Stodůlka,, Václav Vacek za Lesy České republiky a Pavel Češka za Vojenské lesy a statky ČR.
Velké poděkování patří všem soutěžícím, zaměstnancům školy, dobrovolníkům, rozhodčím, sponzorům, STIHL, městu Frýdlant, Agrární poradenské a informační centrum Libereckého kraje, Liberecký kraj, Lesům České republiky a Vojenským lesům a statkům ČR.
Pohár pro vítězné družstvo vyrobila Vyšší odborná škola sklářská a Střední škola Nový Bor.
Výsledky družstev
1. SŠHL Frýdlant 2 Michal Troják, Jan Šejnoha
2. SŠHL Frýdlant 1 David Matura, Dominik Touš
3. SOŠLS Šternberk Lukáš Hub, Adam Dvořáček
4. SLŠ Žlutice Vojtěch Poláček, Vojtěch Janoško
5. SPŠ inf. tech. SK Roman Štipta, Adam Rončák
6. SLŠ a SOŠS Šluknov René Vacek, Elias Cahák
7. VOŠL a SLŠ Písek Jan Mecka, Martin Novák
8. SLŠ a SOU Křivoklát Antonín Fried, David Suchý
9. VOŠL1 a SLŠ Písek Jana Svobodová, Michaela Stehlíková
Výsledky jednotlivců
1. Jan Šejnoha, SŠHL Frýdlant
2. David Matura, SŠHL Frýdlant
3. Michal Troják, SŠHL Frýdlant
4. René Vacek, SLŠ a SOŠS Šluknov
5. Roman Štipta, SPŠ inf. tech.
∆ AKTIVITY ŠKOL
PROJEKTOVÝ DEN NA TÉMA ERASMUS+ OBJEVUJTE SVĚT
text | foto dagmar párysová , sšdsaj velká chuchle
Dne 11.11. 2025 proběhl ve škole projektový den na téma Erasmus+ Objevujte svět. V rámci projektového dne bylo prezentováno celkově 5 destinací ze 4 zemí Evropské unie, do kterých během školního roku 2024/2025 vyjelo celkem 27 studentů. Jmenovitě studenti navštívili Francii, Německo, Španělsko a Slovensko. V tomto školním roce jsme navázali partnerství s 5 hostitelskými organizacemi, se kterými doufáme, bude spolupráce pokračovat i nadále. V rámci projektového dne proběhlo promítání fotografii a videozáznamů z jednotlivých destinací/vlogů a následovala diskuze o sdílení zážitků ze stáží. První destinací byla Fracie, tam studenti
vyjeli na stáž do střední školy Afasec v Chantilly, která se zabývá výukou studentů zajímající se o jezdectví a dostihový sport. Žáci si během stáže procvičili praktické dovednosti a jezdecké schopnosti. Ze školních stájí se pak následně přesunuli do stájí profesionálních francouzských dostihových trenérů v blízkosti školy. Zde se můžete podívat na video ze stáže, které si pro nás studentky připravily: youtube.com/watch?v=_iZO85rCiOg&feature=youtu.be
Druhou destinací byl chovná stáj Gestut Etzean v Německu, kde mohly naše dvě
∆ AKTIVITY ŠKOL
studentky strávit celý měsíc zaměřený na péči a chov dostihových koní. Vyzkoušely si tak na vlastní kůži, jaké to je pečovat nejen o velký počet koní v rámci ustájení, management pastvin, ale také péči o hříbata a klisny po porodu.
Třetím místem pobytu studentů byla stáj Haras du Chene nedaleko Angers ve Francii, ve které se postupně prostřídalo 6 studentek. Holistický přístup k péči o koně, ale také přípravu mladých koní v první fázi tréninku ze země i ze sedla, to vše nabídla tato stáž a studentky si odvážely domů mnoho dojmů.
Skupina studentek také vyrazila do španělské Sevilly, kde se zapojily do chodu stáje Yeguada Francisco Olivera S.L. Na vlastní kůži si tak mohly vyzkoušet temperamentní španělské koně, práci se skotem a rozdílnost jižanského přístupu k chovu i výcviku koní. Neposledně je nutné zmínit NH Topolčianky na Slovensku, kam zavítalo postupně také několik dvojic studentek Střední školy dostihového sportu a jezdectví. Národní hřebčín Topolčianky je centrem chovu a šlechtění koní na Slovensku. Odtud si studentky dovezly zkušenosti s prací s odlišnými plemeny koní (např. Hucul, Shagya-arab, Arabských plnokrevníků a Lipicánů), jejich jezditelností či prací v zápřahu. Několik studentek pomáhalo na významných akcích hřebčína nebo soutěžích, které zde byly organizovány.
Na závěr si účastnice programu Erasmus pro ostatní studenty vymyslely aktivity, které souvisely s danou destinací, například práci na myšlenkové mapě zaměřené na výcvik dostihových koní, brainstorming na téma odchov a péče o mladé koně atd. Závěrem projektového dne bylo předávání školních diplomů účastníkům programu Erasmus.
Zájem o výjezdy do zahraničí je velký, a tak doufejme, že i v následujících letech bude možné uskutečňovat takové mobility a přivážet si ,,domů” cenné zkušenosti a zážitky.
LESNÍ KOUPEL ANEB PROCHÁZKY PŘÍRODOU
Lesní terapie, nebo šinrin-joku, je vědomé a smyslové ponoření se do atmosféry lesa, které prokazatelně snižuje stres a zlepšuje celkovou pohodu. Nejde jen o procházku, ale o hluboké propojení s přírodním světem, které léčí tělo i duši. Přečtěte si, jak můžete tuto techniku začlenit do svého života. A když se nakonec rozhodnete jít do lesa, pro všechen komfort a pohodlí se nezapomeňte podívat na předpověď počasí. Ať nezmoknete!
PŘÍRODNÍ LÉKÁRNA
Mohli bychom tvrdit, že v lese najdeme ohromný prostor obsahující přírodní lékárnu, a to zdarma. Aktuálně se do povědomí dostává nový trend z Japonska tzv. šinrin-joku neboli „forest bathing“ – v češtině „lesní koupel“. Jedná se o jakousi lesní terapii, která využívá rostliny, zvířata, a zvláště stromy v lese k tomu, aby zde lidé nabrali potřebné síly, odpočinuli si a zažili něco nového a příjemného. Mohou za to terpeny. Proč? A co to jsou terpeny? Jsou to chemické sloučeniny, které produkují stromy a další rostliny, díky nimž rostlinný svět komunikuje a reaguje na útoky z okolí či nesoulad. Japonští vědci dokázali, že terpeny vnímají i lidé. Díky nim se u člověka zvyšuje činnost tzv. NK-lymfocytů, bílých krvinek a tím posilují imunitu člověka. A proto působí jako „neviditelný terapeut“.
text | foto phdr . simona haraštová
Benefity lesní terapie:
- Hluboké zklidnění a uvolnění.
- Uvědomění si hloubky své duše.
- Hledání a nalézání odpovědí.
- Pocit radosti a sebedůvěry.
- Oproštění se od běžného denního života.
- Prohloubení vnímání.
- Aktivní zapojení smyslů.
- Pocit sounáležitosti, zlepšení komunikace, tvořivosti.
- Další zdravotní benefity.
„Pojem šinrin-joku od počátku označuje velmi volné pojetí aktivit, jejichž společným jmenovatelem je strávit v lese či přírodním prostředí příjemný a uvolněný čas tak dlouho, jak nám vyhovuje. V podstatě říká: Pojďte si les užít všemi smysly, relaxujte, dýchejte, třeba si zacvičte, hlavně ať je vám dobře,“
píše ve své knize Aleš Miklík. Později se v pozadí šinri-joku začala profilovat nová alternativa, která se stává stále populárnější. Jedná se o lesní terapii neboli šinrin-ryoho. Aleš Miklík na svých webových stránkách definuje lesní terapii jako praxi „mindlessness“, „tedy způsob, jak využít naše zásadní biologické a historické pouto s přírodou pro léčení nás samotných i vztahu mezi lidmi a přírodou.“ V lese je možné se zbavit stresu, posílit imunitní, kardiovaskulární a hormonální systém. Lze se zde hluboce zklidnit, prožít přítomný okamžik a dosáhnout stavu „mildlessness – spokojeného uvolnění naší pozornosti, které je pravým opakem excitované mysli, přehlcené podněty z moderního světa.“
Co si nesmíme zapomenout vzít do lesa?
Vhodné oblečení a obuv a hlavně pláštěnku!
Občerstvení a pití.
Skládací podložku na sezení. Repelent a baterku.
Založte si blok pro své lesní procházky a ten noste vždy s sebou do lesa.
TERAPIE LESEM OD A AŽ DO Z
Pokud se rozhodneme absolvovat proces lesní terapie ať už sami nebo s průvodcem, vždy je třeba dodržovat určitá pravidla. Nejprve zvolíme místo, kde rituál proběhne. Bude to všude tam, kde vycítíme blízkost dalších přírodních bytostí, jako jsou rostliny, živočichové i neživá příroda. Poté je důležité stanovit si záměr, přičemž se musíme zbavit všech cílů. Při této fázi bez cíle chceme nalézt tzv. přechodový práh – třeba cestičku, potůček, pařez apod. – a tam začít svoji pouť. Následuje probuzení smyslů, a to nejen těch základních pěti, ale i těch jiných jako hlas srdce, intuice či propriocepce (orientace v těle a prostoru).
„Zkuste zavřít oči a po celou dobu cvičení je neotvírat. Přeneste pozornost na svůj dech. Všímejte si, jaký je to pocit, když do vás s nádechem vzduch vstupuje a s výdechem vaše tělo zase opouští,“ navrhuje Miklík. Když probudíme své smysly, je čas se pomalu pohybovat nebo jít jenom na procházku mezi stromovými porosty, dívat se kolem sebe a poslouchat. Zaměřme se na jeden ze smyslů, pomocí něhož důkladně prozkoumejme, co se kolem děje. Objevujme vztahy v lese a navazujme sami vztahy s lesními bytostmi. „K závěru si dopřejte čas spočinout na jednom místě. Najděte si takové, kde se budete cítit dobře, posaďte se a jen tak buďte. Být součástí tohoto místa a nechat jej stát se součástí vás. Nemusíte vyvíjet žádnou činnost, meditovat ani speciálně dýchat … Nechte sebou projít všechny předchozí prožitky a jen tak sledujte to, co prožíváte právě teď … Zpívejte, plačte, tančete, mlčte… Příroda vám poskytne prostor pro cokoliv,“ uvádí Miklík.
Formy přírodního wellbeingu na pracovišti:
Týmové venkovní aktivity.
Aktivity během porad a přestávek.
Poradní kruhy.
Objekty na pracovišti podněcující smyslové vnímání. Relaxace v práci s doprovodem audio nebo video nahrávek.
Stres, únava či vyhoření v zaměstnání nutí firmy hledat cesty, jak se s tímto problémem vyrovnat. Čím dál víc se mluví o tzv. wellbeingu, který lze definovat jako „stav, kdy se člověk cítí komfortně, zdravý a šťastný.“ Na tomto základě se vytvořil přírodní wellbeeing, což je podle Miklíka „způsob, jak přirozené potřeby lidí naplňovat s podporou přírody a všech výše popsaných pout, které s ní jako lidé máme. Jde o nový trend, který však není těžké využít a může mít celou řadu podob.“ Zajímavé je, že přírodní wellbeing je měřitelný pomocí standardizovaných systémů hodnocení. Používá se např. dotazník POMS. Tato forma terapeutické praxe má příznivé účinky na pracovní morálku a vztahy mezi zaměstnanci a je dobré její pravidelné opakování. Firmy osvícené touto inovací brzy sklízí ovoce svého úsilí. Všichni jsou spokojení a práce jde od ruky. Snad právě tímto směrem by se měli zaměstnavatelé orientovat a zabránit tak řadě nedorozumění.
KDYŽ SE NA NÁS KVĚTINY SMĚJÍ
NEBO KDYŽ PLÁČÍ
Práce s květinami má své kouzlo. Floristé pracují s barvami, vůněmi a dekoracemi a při své profesi se rozhodně nenudí. Určitě se za celý den nezastaví. Pro budoucí nebo stávající květinové profesionály existuje řada zajímavých kurzů. Nabídka je velice široká – od rekvalifikace přes svatební témata ke smutečním či je možné zvolit pouze kurz vánoční nebo velikonoční.
CO JE DŮLEŽITÉ VĚDĚT PRO ZAČÁTEK?
Rozhodnutí o dalším sebevzdělávání či rekvalifikaci znamená v životě každého člověka zásadní krok. Proto je třeba pro vstup do floristického světa zvážit řadu významných aspektů a je třeba si uvědomit,
co práce floristy obnáší. „Floristika je především řemeslo. Znamená to práci rukama, práci na nohou a také práci s klienty. Florista má důležitý úkol – předávat emoce prostřednictvím květinových aranžmá,“ vysvětluje Pavlína Vitková z Flower Academy. Součástí procesu rozhodování o nové profesi bývá cíl a jasný směr, zdali se chce vybraným oborem živit jako zaměstnanec nebo podnikatel či se oblastí zabývat pouze zájmově. Mgr. Renata Steinová, mistr florista ze školy floristickekurzy.cz uvádí, že zájemce o kurz musí zvážit „jestli se chce floristikou živit nebo se chce zaměstnat ve floristice. Na rekvalifikačním kurzu žádné vzdělání, zkušenosti ani znalosti nepotřebují, protože se učí úplně od začátku.“
Také je důležité vědět, co budoucí florista od své profese očekává a na jakou oblast se chce zaměřit. Měl by si především uvědomit, že „práce s květinami není jen od otevření do zavření prodejny. Patří sem i příprava a ošetření květin po nákupu, denní kontrola čistoty vody, výměna a její doplnění, příprava sezónních výrobků s předstihem a mnoho dalších prací, které nejsou na první pohled vidět,“ tvrdí Ing. Karla Šindelářová, učitelka Floristiky ze Školy Jarov. Každopádně se jedná o krásnou a příjemnou práci s květinami a dalšími rostlinami, které nechybí pestrost a zároveň umožňuje poznání nových rostlinných druhů na trhu.
text | foto simona haraštová
MÍLOVÝ KROK K ROZHODNUTÍ
Když se člověk rozhodne, že se bude tomuto oboru věnovat a rozmýšlí se o tom, jaký kurz zvolit, je postaven před dvě možnosti – relaxace nebo profesionalita? Pokud zvolí rekvalifikační kurz, „určitě si musí dát na pomyslné misky vah, zda chce obětovat mnoho času i ze svého osobního volna při vykonávání tohoto řemesla, neustále se učit nové rostlinné materiály, které přicházejí od šlechtitelů a zahradníků, učit se novým technikám při vázání a aranžování, objevovat nové trendy ve floristice, neustále hledat nové nabídky pro zákazníky… Prostě zda bude mít chuť se stále učit a zdokonalovat,“ vysvětluje Šindelářová. Rekvalifikační kurzy bývají velice intenzivní, náročné na čas a jsou určeny především pro ty, co se chtějí této oblasti profesionálně věnovat. „Klíčovými faktory při výběru kurzu by
tedy mělo být jasné definování cílů, délka a intenzita kurzu, kvalita lektorů, obsah výuky a práce s materiály,“ tvrdí Vitková. Na druhé straně existuje spoustu lidí, kteří se zamýšlí věnovat hobby floristice. „Pokud se jedná o uchazeče, který miluje květiny, rád komponuje, pěstuje květiny a tvoří pro své blízké, přičemž se chce zdokonalit a naučit se, jak vytvářet aranžmá, která vypadají profesionálně, vydrží déle a působí úchvatně, ideální volbou jsou relaxační kurzy,“ uvádí Vitková. Jsou i profesionální floristky a floristé, co si chtějí oživit a doplnit své znalosti z různých důvodů, a proto volí zájmové kurzy. „Bývalé studentky a není jich málo, které se třeba dlouhou dobu nevěnovaly některé části a teď by si ji chtěly oživit… rozhodly se, že by se svatební floristikou chtěly věnovat plnohodnotně,“ uvádí Steinová.
JAK TO BUDE DÁL?
Uplatnění a poptávka pořád je a je široká a pestrá. „Možnosti jsou téměř neomezené, ale každý absolvent si musí projít tzv. očistcem, protože žádný úspěch nepřichází bez tvrdé práce. Pokud se však student věnuje floristice na 100 %, výsledky se dříve či později dostaví,“ ujišťuje Vitková. Velkou výhodou této práce bývá flexibilita, protože je možné pracovat jako zaměstnanec, živnostník nebo majitel květinové firmy, kdy hraje prim často nejen tvořivost a um, ale také obchodní duch prostřednictvím kvalitního marketingu a orientace na trhu. „Uplatnění? Věřím, že v jednotlivých floristických obchodech, kde získají praxi… a za pár let si mohou otevřít vlastní floristický obchod podle svých nápadů. Mnoho zahradníků – floristů pracuje i ve velkoobchodech. Mohou si také zpočátku založit malou floristickou vazárnu bez klasického obchodu a pracovat na jednotlivých zakázkách,“ tvrdí Šindelářová.
Za poslední léta zaznamenala poptávka na trhu práce významné změny v důsledku dynamického rozvoje. „Trh práce ve floristice je formován měnícím se chováním zákazníků, technologickým pokrokem, důrazem na udržitelnost a rostoucím zájmem o jedinečné a personalizované produkty,“ vysvětluje Vitková. „Od studentů absolventů, kteří se vrhli na vlastní podnikání, máme stále poptávky po floristech. A také při návštěvách květinových síní, ateliérů, obchodů vidím ceduli – Přijmeme floristu-floristku. Někteří rekvalifikanti již v obchodech pracují a sami si chtějí doplnit vzdělání, aby mohli pracovat odborněji,“ tvrdí Šindelářová.
Jednak se aktuálně objevuje zájem o jedinečná a na míru vytvořená květinová aranžmá a jednak i sem proniknul trend udržitelnosti, kdy začíná být tzv. in práce s lokálními, sezónními a ekologickým materiály. Roste také zájem o tzv. eventovou floristiku, kdy si firmy nebo jednotlivci najmou odborníky pro realizaci tematické květinové dekorace pro nějakou akci, oslavu či
další výjimečnou událost. A jak už to asi bude pořád a všude, i v tomto oboru se hlásí o slovo digitalizace a online prodej. A na to všechno musí být profesionální florista připraven. Chce-li se kdokoliv naučit, jak vytvořit úchvatná květinová aranžmá a rozvíjet svou kreativitu, floristické kurzy jsou přesně to pravé. Zájemci zde získají nové dovednosti, ale také se setkají s podobně smýšlejícími lidmi. Tyto kurzy na českém trhu bývají velmi kvalitní. Účastníci si mohou osahat živý materiál a dostanou spoustu informací, které jim umožní se v oboru orientovat a vytvořit impuls k tomu, jakým směrem se budou ubírat. „Pokud má student skutečný zájem věnovat se floristice, získá v naší škole velmi cenné informace od zkušených lektorů. Ti mají bohaté zkušenosti z praxe a předávají studentům nejen znalosti, ale také užitečné tipy a rady, které jim pomohou v jejich budoucí kariéře,“ vysvětluje Vitková. Ať už kohokoliv tato práce zajímá pouze pro radost nebo se rozhodne pro profesionalitu, nabídka kurzů je nejen široká, ale i flexibilní k potřebám a požadavkům.
MODERNÍ TECHNOLOGIE MÍŘÍ DO VÝUKY
ZEMĚDĚLSKÝCH A LESNICKÝCH ŠKOL
text | foto
Moderní učební pomůcky pomohou při výuce žákům a studentům zemědělských škol. Pořídit si je mohou s podporou Ministerstva zemědělství (MZe), které vyhlásilo novou výzvu pro střední a vyšší odborné zemědělské, lesnické, veterinární a potravinářské školy. Ty si mohou od 12. ledna 2026 žádat o dotaci z programu Centra odborné přípravy 2024–2028. Díky příspěvku mají školy možnost nakoupit
moderní učební pomůcky pro své žáky a studenty a posunout výuku blíže současné praxi.
Letos MZe rozdělí mezi střední a vyšší odborné školy s resortním zaměřením, které fungují jako Centra odborné přípravy (COP), celkem 70 milionů korun. Program dlouhodobě podporuje modernizaci odborného vzdělávání a reaguje na
rychlý vývoj technologií v zemědělství, lesnictví, potravinářství i veterinární oblasti.
„Příspěvky z programu Centra odborné přípravy pomáhají dlouhodobě modernizovat naše zemědělské školství. Chceme, aby pro odborné školy byly dostupné nejnovější učební pomůcky a aby se žáci i studenti už při studiu seznamovali s technologiemi, které se běžně využívají v současném zemědělství, potravinářství a lesnictví,“ uvedl ministr zemědělství Martin Šebestyán.
Cílem programu je zvýšení kvality odborného vzdělávání prostřednictvím pořízení pomůcek, které studentům umožní pracovat s nejnovějšími mechanizačními prostředky a technologiemi. Důraz je kladen zejména na digitalizaci, automatizaci a robotizaci, včetně prvků precizního zemědělství. Školy tak mohou lépe připravit absolventy na reálné podmínky moderní praxe.
V minulých letech školy díky programu pořídily například traktory pro precizní zemědělství, polní roboty, drony, simulátory zemědělských strojů, software pro zpracování dronových dat, virtuální pitevní stoly, senzorické analyzátory, kombinované elektrické pekařské pece, spektrometry či krmné míchací vozy. Tyto pomůcky výrazně rozšiřují možnosti praktické výuky a zvyšují její atraktivitu.
Dotace MZe pokryje 75 % nákladů na pořízení učebních pomůcek, zbývajících 25 % hradí školní zařízení z vlastních zdrojů. Jedno Centrum odborné přípravy může v letošním roce získat až 1 428 000 korun. V období let 2024 až 2028 tak mohou školy díky programu COP pořídit moderní vybavení v celkové hodnotě až 350 milionů korun.
Příjem žádostí pro letošní rok začíná 12. ledna a končí 2. března 2026. O dotaci mohou žádat střední a vyšší odborné školy zapsané v Rejstříku škol a školských zařízení, které splňují podmínky programu a jsou zároveň uvedeny v seznamu Center odborné přípravy.
