Krčmaňská aféra. Tajemný pokus o atentát na československé ministry

Krčmaňská aféra Tajemný pokus o atentát na československé ministry

Vědecká knihovna v Olomouci

Zvětšený výřez obálky adresované ministru Drtinovi, který se v roce 1947 vyprofiloval v největšího protivníka komunistů. Zdroj: ZA Opava, pobočka Olomouc.

Třetí republika a tzv. Krčmaňská aféra Třetí republika je zásadním časovým úsekem moderních českých a československých dějin. Krátká perioda mezi dubnem 1945 a únorem 1948 byla hektickou dobou, v níž se střetávaly všemožné ideologické a společenské tendence. Náš dnešní pohled na třetí republiku je ahistorický a vnímá ji jen jako předehru ke komunistickému období. Současníkům se věc jevila jinak. Nikdo neměl na sklonku druhé světové války úplně jasnou představu o dalším vývoji. Drtivá většina českých politiků, Čechů a částečně i Slováků se shodovala jen v tom, že smyslem poválečného období je směřování k socialismu a základem zahraničněpolitického postavení nového Československa je spojenectví se Sovětským svazem. Jak má toto spojenectví vypadat a jak má vypadat onen mytický socialismus, na to už jasné názory neexistovaly.

Vývoj v letech 1945–1948 byl úzce provázán se zahraničněpolitickými událostmi. Zhoršování vztahů mezi USA a SSSR, Západem a Východem, podrývalo vnitropolitickou stabilitu Československa. Postavení státu bylo životně závislé na kooperaci mezi formujícími se supervelmocemi. Když se tento předpoklad začal hroutit, rozpadla se i stavba třetí republiky.

Vnitřní krize poválečného systému gradovala od září 1947 do února 1948. Právě v tomto období probíhalo i vyšetřování pokusu o atentát na tři československé nekomunistické ministry. Pro případ, který odstartovalo zaslání tří krabiček s výbušninami označených jako „parfemy“ v září 1947, se později vžil název Krčmaňská aféra. Celostátní kauza měla svůj regionální dopad a postupem času také těžiště na střední Moravě a na Olomoucku. Část obviněných z trestných činů souvisejících s pokusem o atentát a s ukrýváním zbraní žila ve vesnici Krčmaň a v Olomouci. Mezinárodní a celostátní krize se tak v plastické podobě vyjevila v olomouckém mikroklimatu.

Na základě vyšetřovacího spisu lze rekonstruovat průběh aféry, její personální obsazení, časovou souslednost a provázanost s národními, státními a celoevropskými ději. Tzv. Krčmaňská aféra a její začlenění v dobovém kontextu ukazuje všechny evropské i vnitrostátní trendy krátce po vypuknutí studené války.

Svobodné slovo 12. září 1947. Titulnímu listu vévodily zprávy o atentátu. Zdroj: VKOL.

Věstník kriminální služby z 15. září 1947 s prvními údaji o pokusu o atentát na tři ministry. Zdroj: ZA Opava, pobočka Olomouc.

Stát vypsal půlmilionovou odměnu za informace vedoucí k dopadení pachatelů. Zdroj: ZA Opava, pobočka Olomouc.

Koncepce projektu Název: Krčmaňská aféra. Tajemný pokus o atentát na československé ministry.

Předmět projektu: Krčmaňská aféra jako model pro přiblížení reálií třetí republiky, jejího vývoje a národních a mezinárodních okolností let 1945–1948.

Výstupy projektu: Hlavním výstupem projektu je publikace, která má demonstrovat hlavní časové linie a dobové trendy v Československu, na Moravě i na Olomoucku. Kniha poukazuje na existenční souvztažnost mezinárodního vývoje s vývojem ve státě. Čtenář se jejím prostřednictvím seznámí s hlavními protagonisty doby od prezidenta Edvarda Beneše přes premiéry Klementa Gottwalda, Zdeňka Fierlingera, ministra spravedlnosti Prokopa Drtinu po předsedy nejvýznamnějších politických stran. Prezentované prameny také poukáží na roli intelektuálů (Peroutka, Tigrid, Ducháček apod.). Zásadní je ovšem především regionální linie, v níž hráli svůj part politici a vysocí státní úředníci, například poslanci Alexej Čepička, Jura Sosnar, Jaroslav Řehulka, Štěpán Kobylka, Vladimír Krajina, Oldřich John, státní zástupce František Doležel a další.

Paralelně s publikací bude prezentována výstava, která přinese výběr informací potřebný pro pochopení doby i pozadí kauzy. Cílem je přispět k opětovnému položení otázek souvisejících s třetí republikou, jejím významem, stejně jako k pochopení atmosféry doby, a to v mezinárodním, národním i regionálním rozměru.

Autorský tým: Lubomír Novotný, Petra Kubíčková, Miloš Korhoň.

Uvedení knihy: Září 2017.

Termín výstavy: 1.–30. září 2017.

Místo konání výstavy: Vědecká knihovna v Olomouci, Galerie Biblio.

Další informace: Vědecká knihovna v Olomouci, oddělení správy fondu a historických fondů, e-mail: hf@vkol.cz, tel.: +420-585 205 382.

Stráž lidu 13. září 1947. Komunistický tisk od počátku zpochybňoval pozadí kauzy. Zdroj: VKOL.

Vědecká knihovna v Olomouci Vědecká knihovna v Olomouci je krajskou knihovnou Olomouckého kraje a podle počtu uchovávaných dokumentů třetí největší knihovnou v Česku. Její počátky sahají do roku 1566, od roku 1807 disponuje právem povinného výtisku a v současné době zpřístupňuje kompletní knižní a časopiseckou produkci z území celé republiky.

Součástí fondu jsou i cizojazyčné knihy a periodika v Německé a Anglo-americké knihovně, stejně jako rozsáhlá sbírka norem, patentů, zvukových CD a dalších multimédií. Samostatnou skupinu tvoří historické fondy s unikátními rukopisy, prvotisky, starými tisky a mapami.

Knihovna poskytuje knihovní a informační služby více než čtrnácti tisícům registrovaných čtenářů. Vedle absenčních výpůjček a výpůjček do studoven fungují také meziknihovní výpůjční služby, které umožňují získat potřebné tituly i z jiných knihoven.

Součástí služeb je zajištění přístupu k elektronickým informačním zdrojům, mezi nimiž lze nalézt databáze odborných článků i archiv denního tisku. Na internetu lze také prohlížet neustále doplňované digitální knihovny s naskenovanými fondy. Pro veřejnost jsou pořádány pravidelné výstavy, přednášky, promítání, autorská čtení a další akce.

Vědecká knihovna v Olomouci je příspěvkovou organizací zřízenou a financovanou Olomouckým krajem.

Mapa politického okresu Olomouc-venkov a olomouckého soudního okresu. Krčmaň se nacházela v jeho jihovýchodní části, na spojnici mezi Olomoucí a Přerovem. Zdroj: VKOL.