Page 1

Současná česká hra

Komůrky Anna Grusková

Komůrky

103

Anna Grusková

103


Hra získala 3. místo v soutěži o nejlepší dramatický text roku Cena Konstantina Trepleva 2013.

Vychází s laskavou podporou statutárního města Brna.

© Anna Grusková, 2013 © Centrum pro kulturu a společnost, o. s., 2013 © Větrné mlýny (www.vetrnemlyny.cz), 2013 ISBN 978-80-7443-072-5 ISSN 1803-7100 Svolení k divadelnímu provozování a k jakémukoliv veřejnému užití této hry udílí autorka (annagruskova@gmail.com).


„… jako když v baráku zbourají fasádu a ty vidíš ty zbytky pokojů, tapet a dlaždiček, stopy po lidech, kteří tam žili, ale už jsou pryč.“


V současné divadelní šatně, ve které je stále naladěná stanice Vltava, se setkají asi čtyřicetiletá herečka a její téměř osmdesátiletý otec. Ve filmových návratech do období normalizace uvidíme v socialistickém paneláku a v špinavém domě na kraji města Tonku, budoucí herečku ve čtrnácti letech, jejího otce zamlada, krásnou matku s krásnou česko-slovenštinou a pana Karlíka.


V šatně 1 Herečka sedí u zrcadla a věnuje se obličejové gymnastice. Klepání. Vchází starší muž ve švihácké bundičce ze sekáče s dvěma velkými, přepečlivě zabalenými krabicemi. Má zavázanou ruku. Herečka Otec

Herečka

Otec Herečka Otec Herečka Otec

Jé, tati, co tady děláš? Ahoj. Přines jsem ti tady jabka. Když ti to pořád nevychází, tak jsem si řek, že zajedu sám, když mám teď dráhu za polovic. Máma ti posílá taky nějaký džemy, jenže já nevím jaký, protože vona na to nelepí ty popisky. Ale nechci tě zdržovat. Vůbec mě nezdržuješ, já jsem dneska přišla dřív, říkala jsem si, že si to tady trochu uklidím… Uklízečka na to kašle… No, máš tady pěknej svinčík… Co máma? Prosím tě, víš, koho chtěla za prezidenta? Vím. Stejnýho jako já. Co se ti stalo s rukou? Ne koho nakonec volila, ale koho chtěla nejdřív. 7


Herečka Otec Herečka Otec

Herečka Otec Herečka

Pauza. Otec Herečka

Otec Herečka Otec

8

No to nevím. Ebena. A proč chtěla Ebena? No, že prej je takovej slušnej a zdvořilej a taky se jí asi líbí, že podporuje tu svoji manželku, když je na vozíčku. Ale já si stejně myslím, že je falešnej, protože jak von se pořád usmívá, tak to mi připadá nepřirozený. A taky se jí určitě líbí, že je takovej náboženskej. Vona teď pořád poslouchá to náboženský rádio, a tyhle pánbíčkáři, to je jedna partička. A víš, co teď pořád dělá? Straší mě, že prej budu těžko umírat, protože nemám Boha, chápeš to? Že prej se mi Bůh pomstí… No to snad ne… Tati, a koho jsi volil ty? Hele, o tom se radši nebudeme bavit, dobře? Jestli je to tak, jak si myslím, tak se o tom radši fakt nebavme… Hele, tati, a proč máš zavázanou ruku? Ale, vona na mě vylila vařící kafe. Prosím tě, neříkej pořád vona. To je strašný… Jen tak, z ničeho nic na tebe vylila vařící kafe? To se mi nějak nezdá. No vylila, no. Chceš to vidět? Tati, vy jste se zase hádali? My jsme se nehádali vůbec. To vona strašně zuřila, znáš ji, když ji to popadne, no a já jsem měl ve skleničce trošičku studený vody, jenom trošičku,


no a tak jsem ji tou vodou trošku postříkal, aby jako vychladla. No a vona měla akorát uvařený kafe… Eště že jsem si dal ruku před voči, jinak by mi to vychrstla do vočí.

9


Modýlek V rádiu končí zprávy z roku 1977. Následuje hudba na přání. „Babičko naše milá, dnes se dožíváš krásné sedmdesátky, hodně zdraví a pohody Ti do stovky přejí syn s rodinou a vnouček Frantík ti posílá velkou pusu…“ Pokračuje dechovka. Mladý Otec sedí v panelákové kuchyni a lepí modýlek letadla. Zaslechne zvuk auta a odhrne záclonu. Dívá se na ulici, potom se znova pomalu posadí. Zase se pokouší lepit, ale nejde mu to. Vstane a nervózně přechází po kuchyni. Ozve se klíč v zámku. Matka Ahoj, tak už som doma. Otec No to vidím. Matka Jak se máte, všetko v poriadku? Otec V pořádku. Jak jsi přijela? Matka Hovorila som ti, že prídem vlakom… Otec Vlakem? Matka Vlakem. Prečo? Otec přijde k matce a uhodí ji. Otec Vlakem, ty lhářko prolhaná!? Já jsem dobře viděl, kdo tě přivez! 10


Matka

To bol kolega! Nechcela som ti to hovoriť, aby si nerobil scény! Otec Abych já nedělal scény? Ty se nestydíš, ty couro!? Já moc dobře vím, co je za těma tvejma služebníma cestama, za těma tvejma novejma šatama z Tuzexu! Že prej tě povýšili! Že prej študuješ! Taháš se s cizíma chlapama, tak to je! Matka Ja ti zakazujem, aby si ma urážal! Otec A ty mě můžeš urážet? Ty jo? Matka Ty surovec! Ty sadista jeden, zavolám na teba policajtov! Otec Tak je klidně zavolej! No zavolej je, myslíš si, že se tě budu bát? Matka A já se tě mám báť? Matka vezme do ruky nůž. Matka Ku mne si môžeš dovolovať? Čo si o sebe myslíš? Čo mám s tebou za život? Sedíš tu v kuchyni, lepíš si lietadielka jako malej kluk a ľutuješ sa! Iný mužský se umějí postarat o rodinu, jezdí k moři, mají chaty, chodí so svojimi ženami tancovať! A čo ty? Vyčítaš mi každý kúsok oblečenia, chodíme len k tvojej matke, myslíš si, že ma to teší? Stále len upratovať a variť? Koho by to bavilo? No dobre, vyhodili ťa od letectva, ale aj iných vyhodili a nelepia. Život sa neskončil a já tu s tebou nedokážem donekonečna sedieť a plakať! Otec Nikdo nechce, abys mě litovala, ale máš děti, tak se budeš chovat normálně! 11


Matka

No a čo, tak mám deti, a to je telesná vada? O chvíľu budem stará, s tebou to ide veľmi rýchlo! Otec Já už jsem s tebou skončil, ale jestli tady chceš bydlet, tak se budeš chovat jako normální matka, nebo půjdeš z domu! Matka Čo je to normální matka? Kto to určuje? Ty? Lenže ty tiež už dávno nie si normálny muž, ktorého som si brala. Ja som sa vydávala za veľkorysého a veselého chlapa, ktorý sa vedel zabávať, vedel zarobiť peniaze, vedel sa za mňa postaviť, mal zmysel pre humor — a čo z neho ostalo? Kópia tvojej matky! Stále sedíš u doktora, stále sa potíš, kloktáš, chrchláš, hekáš! Koho to má baviť? Otec O mojí matku se neotírej! Vejde Tonka. Matka rychle schová nůž za záda. Tonka Prosím vás, nemůžete se přestat hádat, děláte tady estrádu pro celej panelák. Otec Moc nás nepoučuj, eště jseš moc malá na to, abys poučovala svýho otce. Radši pouč svou matku, aby ji domů nevozili cizí chlapi. Matka Prestaň! Otec Jen ať to slyší, jakou má matku, já nic špatnýho nedělám! Tonka Do toho, co máte mezi sebou, mně nic není, já se potřebuju učit. Matka Ale je ťa do toho, holčička, pretože rodičia sú tvoje vzory, a tu máš moc špatný vzory. 12


Tonka

Otec Matka Otec

A nechcete se rozvíst? Já bych byla moc ráda, kdybyste se rozvedli, protože vy dva se k sobě vůbec nehodíte. Já totiž vůbec nechápu, jak je to možný, že jste se dali dohromady. Vy byste mohli být klidně šťastní s někým jiným. A hlavně byste se pořád tak strašně nehádali. Vám vůbec nevadí, že sousedi to všechno slyší? Kdo se tady hádá? Já se nehádám! Já sa taky nehádám. Tak sa choď učiť, zlato. Neslyšela jsi? Tak se jdi učit a nestůj tady!

13


V šatně 2 Herečka Otec Herečka Otec

Herečka Otec Herečka Otec Herečka

Otec Herečka Otec 14

Tati, to je hrozný, co vy to máte, celej život! To je totální ponorka. (mlčí) Vy se nakonec ještě pozabíjíte. No, nejvíc vražd stejně vždycky bylo v rodině. Já už nevím, co mám dělat. Vona na mě teď strašně žárlí. Ale to je normálně nemoc. Má nějakej důvod? To myslíš vážně? No, já jsem si všimla, že ti ty vočička po těch mladejch holkách běhají. No jo, tak podívat se, to se podívám, vod čeho ty voči mám? Vidíš, a možná se jí to dotýká víc, než si myslíš, vona ty mladý holky přece vidí taky. A vidí i ten rozdíl mezi ní a nima. A přitom je to ještě pořád hezká ženská, aspoň v porovnání s vostatníma. Tlustá je. To nemyslíš vážně, jestli má šedesát kilo, tak je to moc. Ty jseš taky tlustá.


Herečka

Prosím tě, tati, ty jsi někdy viděl tlustýho člověka? Otec No dobře, tak jste krásný obě dvě. Ještě že máme tebe, ty tu naši rodinu Herečka zachraňuješ…. Hele, tati, já mám ješte trochu času, neskočíme třeba na kafe? Nebo na večeři? Otec Prosím tě, dobře víš, že bych se nenajed. Já ty jejich gebuziny nemůžu ani cejtit. Herečka Tati, prosím tě, to bylo kdysi, dneska už leckde docela dobře vaří. Nechceš to zkusit? Já tě zvu. Otec Já to nepotřebuju. (Vytáhne svačinu) Podívej, tohle mi dala máma, tobě taky posílá. Nemáš prej vyhazovat ten chleba a jíst jen ten řízek. Herečka Tak dej. Herečka vyhodí chleba a jí jen řízek. Otec Jo, abych nezapomněl, tady máš k tomu vokurky. To sou naše, domácí. Akorát jsou trochu rozvařený, vona se to nikdy nenaučí. Herečka Tati, prosím tě, neříkej vona. Je to fakt hrozný. Ty vokurky jsou skvělý. Ty si neuvědomuješ, že když se k mámě nechováš hezky, děláš špatnou vizitku hlavně sobě? Je to přece tvoje žena, ty sis ji přece vybral. Otec No to je už hodně dávno.

15


Ráno Z rádia se ozývá normalizační ranní rozcvička. Matka stojí před zrcadlem, sundává si natáčky, češe se a maluje. Venku je ještě tma. Tonka Matka Tonka Matka Tonka Matka

Tonka Matka Tonka Matka Tonka

16

Ahoj mami! Tonka! Čo ešte nespíš! Choď si ľahnúť! Mami, já nemůžu spát. Čo je, čo sa deje, niečo sa stalo? Niečo v škole? Mami, já to nechápu, že dokážeš tak brzo ráno vstávat a tak dlouho se šlechtit. To není tak dlouho. Ja mám rada, keď mám na všetko dosť času. Ale taká múdra som nebola vždy, to len teraz. (Zasměje se) Můžu se tě na něco zeptat? No jasne. Niečo dôležité? Ale ne. Jak můžeš spát na těch natáčkách, to teda fakt nechápu. To nič nie je, to je vec zvyku. A víš, co taky nechápu? Jak můžeš tak strašně málo jíst, vždyť ty skoro vůbec nejíš!


Matka Tonka

Matka Tonka Ticho. Tonka Matka Tonka Matka Tonka Matka Tonka Matka Tonka Matka Tonka Matka Tonka Matka Tonka Matka

Ale šak ja jedávam normálne. Knäckebrot a vajíčko natvrdo. Že ti to za to stojí. Minule, když jsi u babičky zavařovala všechny ty džemy a kompoty, napadlo mě, že ty vlastně nic z toho nikdy nebudeš mít. Chceš, aby som vyzerala ako teta Kačáková? Vyzeráš super. Si kočka. Mami, a ty nosíš příčesek? Prečo ťa to zaujíma? Katka se ptala. Nosím, ale nikomu to nehovor. To je tajné. A proč si tak tupíruješ vlasy? Úplně si je zničíš. No to si potom musíš vždycky dobre rozčesať. Mami, a ty si dáváš do vlasů pivo? To sa dává, aby držali. Kedysi se dávala cukrová voda. Mami, a ty si barvíš vlasy, nebo jsi přírodní blondýna? Aj jedno aj druhé. Mami, a ty máš ráda tátu? Spýtala si sa ho, či má on rád mňa? Ne. Tak sa ho spýtaj. Mne to nikdy nepovedal. Ani když jste spolu chodili? No to možno. Ale to už je veľmi dávno. 17


Tonka Matka Tonka Matka Tonka

Matka

Tonka

Matka Tonka Matka

Smějí se. Matka Tonka

Matka

18

Mně je ho líto. Aj mne. Mami, a nezdá se ti, že se moc maluješ? Ale tak sa to nosí, to si si nevšimla? Já si pamatuju, mami, že když jsem byla malá a ty jsi mě uložila do postele, tak ses potom takhle malovala a oblíkala před zrcadlem a já jsem se bála, že odejdeš ode mě pryč. Tonka moja, čo si šiši? Ja od teba? To skôr ty odídeš odo mňa. Však už tu frajeri vyzváňajú! Mami, nedělej si ze mě srandu, já za to nemůžu, že sem pořád chodí ten Jarda, von je strašnej. No ale bohatej… To je, no. Ale to je tak asi všechno. (zpívá, Tonka se k ní přidá) U nás zazvonil Jarda Zazvonil. U nás zazvonil Jarda Zazvonil. Tíško, aby sme nezobudili tátu. Mami, mně je s tebou tak dobře, a vždycky, když přijde táta, začne nadávat, že není uklizeno, a zkazí nám to. Musíte vy dva vůbec spolu zůstávat? Vy si přece vůbec nerozumíte. Ale já som predsa katolíčka. Ja sa nemôžem len tak rozviesť.


Tonka

Matka

Tonka

Matka Tonka

Mami, ty jsi taková krásná, ty by sis určitě ještě někoho našla, kdo by si tě vážil a staral se o tebe a kupoval by ti šaty a vzal by tě k moři… A táta je vlastně taky pořád fešák, taky by konečně mohl mít takovou, co by mu lepila ty popisky na zavařeniny, uklízela by mu, piglovala, přešívala… Kdybys chtěla, ty bys mohla bejt z fleku herečka nebo modelka nebo co a nemusela bys takhle brzo ráno vstávat… Ale mňa moja robota baví. A už skoro budem mať zkoušky na tej dálkovej škole. Musím sa učiť. To vieš, už mi to tak nejde ako tebe. Mami, víš, že tátu nevzali ani za toho průvodce do Čedoku? A von se chudák tak strašně připravoval. Uměl to bezvadně. Že prej je nespolehlivej. Je mi ho líto. Ani na ty práškovací letadla ho nechtěli. Chtějí ho jedině v tý dílně… Možná by to nebylo takový strašný, kdyby se, chudák, tak nesnažil, aby mezi ty lidi zapad. Tváří se jako tvrďas, ale na sto honů z něj křičí, že je jinej než voni. A voni si z něj dělají srandu, a von se taky směje. Čím ďalej tým viac sa podobá na svoju matku. Možná tě ani nepotřebuje, když je sám tak trochu ženská… Ale někdy je hodnej. Někdy zas vůbec. Minule, když jsi tady 19


Matka

Tonka Matka Tonka

Matka

Tonka Matka

20

nebyla, mě nutil jíst uzený jazyky. Mně to bylo strašně odporný, jíst jazyk nějakýho zvířete, ale on mě strašně nutil a potom mě zfackoval, že jsem rozmazlená. Anebo když jsem nemocná, tak mě nutí dávat si nohy do vařící vody a mě to strašně pálí. Ja som bola často preč, ale teraz, keď urobím ty zkoušky, budeme viacej spolu. Už musím ísť do roboty… Mám tě ráda, mami. Aj ja teba. Víš, co si nejvíc pamatuju, když jsem byla malá? Jak jsem spala po obědě, a když jsem se vzbudila, tak ty jsi vždycky měla hroznou radost, že už jsem vzhůru. Aj teraz mám z teba radosť. Tak ešte choď do postele. Ale nezaspi do školy! Budíka máš? Mám. (zazpívá) Len aby zazvonil, Jarda Zazvonil…

Anna Grusková: Komůrky  

Mezi dcerou a otcem, krutostí a něhou, mezi divadlem a filmem (RozRazil – Současná česká hra, svazek 103)

Read more
Read more
Similar to
Popular now
Just for you