Silverius č. 2/2026

Silverius 2/2026 • Region

„Náš“ region

1

Krajinářská koncepce

Plán mobility

Silverius 2/2026 Časopis, který pro vás připravujeme na Univerzitě J. E. Purkyně v Ústí nad Labem.

Obsah

Adresa redakce Pasteurova 1, 400 96 Ústí nad Labem Jsme registrováni na Ministerstvu kultury ČR pod číslem E 22417.

Redakce Michaela Hnidová redaktorka

Jana Kasaničová redaktorka

Kristina Koudelková redaktorka

Michaela Ortbauerová redaktorka

22 Fotoreport: Majáles

Josef Růžička fotograf

Jan Štok

32

grafik

International Corner

Redakční rada Pavel Raška Jana Kasaničová Ondřej Kounovský

Kontakt e-mail: redakce@ujep.cz / web: www.ujep.cz

Titulní fotografie ??????

16 Kancelář PROFI 24

Časopis připravujeme pro všechny čtenářky a čtenáře, avšak v textu reflektujeme specifika českého jazyka a autorství, která mohou vést k užívání generického maskulina.

#myjsmeUJEP 2

Silverius

Úvodem

Milá UJEP komunito, tématem čísla, které držíte v rukou, je REGION. A ten náš Ústecký je v mnohém specifický. Má svá bolavá místa, ale i obrovský potenciál.

O to víc vnímám, jak důležité jsou ostrůvky pozitivní deviace — místa, kde lidé věří, že věci mohou být jinak. A právě UJEP je pro mě už 13 let jedním z nich.

Naši univerzitu mám ráda. Potkávají se tu lidé, kteří mají chuť něco měnit, zkoušet nové věci a dělat je po svém — někdy nenápadně, ale o to opravdověji.

Věřím, že když budou podobné ostrůvky přibývat, začnou postupně ovlivňovat i své okolí. A možná právě tak se region trvale mění — ne velkými gesty, ale každodenním nadšením, nápady a lidmi, kterým není jedno, kde žijí.

UJEP letos slaví 35 let od svého vzniku a já mám radost, že právě tady vzniká tolik zajímavých věcí, které mají přesah daleko za univerzitní zdi. Přála bych si, abychom i nadále zůstali komunitou lidí, kteří spolu mluví, spolupracují a mají chuť něco tvořit.

Přeji vám inspirativní čtení nového čísla Silveria.

Jitka Dvořáková

Dále čtěte: „Náš“ region Proměna Kampusu UJEP: Vzniká krajinářská koncepce Návrat paměti do post-těžební krajiny Mozaika proměn Plán mobility UJEP CHKO Krušné hory Sedm projektů, jeden cíl: posouvat hranice poznání Centrum pro management výzkumných dat

4 6 8 10 12 14 18 20

Věrní UJEP: Anketa s pamětníky 35 let univerzity Vědecká knihovna UJEP Videoinstalace Nikoly Ivanova International Corner Ve zkratce Rozhovory bez taláru: Tomáš Sýkora Fond FSE UJEP

26 28 30 32 36 38 42

UJEP

3

text: Pavel Raška

foto: archiv UJEP, Pixabay.com

„Náš“ region. Ústecký kraj mezi mapou, zkušeností a představou náš region

Univerzity často zdůrazňují, jak svými aktivitami působí ve prospěch regionu. Tím naplňují výzvu veřejnosti, samospráv, firem i neziskového sektoru. Zní to srozumitelně a samozřejmě, a také UJEP se ke své roli v regionu hrdě hlásí. Přemýšleli jste však někdy nad tím, co tím „naším“ regionem myslíme? Právě Ústecký kraj ukazuje, že odpověď není zdaleka jednoznačná. Region totiž není jen území vyznačené na mapě, ale také prostor každodenních vztahů, historických zkušeností a sdílených či naopak kontrastních představ.

Zdánlivě nejjednodušší odpověď nabízí pohled na mapu územněsprávního členění. Ústecký kraj je jedním ze 14 českých krajů, má jasně vymezené hranice, své instituce i politickou reprezentaci. Je nástrojem řízení, slouží pro plánování školství, zdravotnictví nebo rozdělování veřejných prostředků. Takový region je přehledný, dobře uchopitelný a relativně stabilní (vznik současných krajů se datuje k roku 2000).

Hranice takové škatulky však nemusí odpovídat tomu, jak lidé prostor skutečně prožívají.

4

Silverius

Podíváme-li se na Ústecký kraj jako na funkční prostor, obraz se začne komplikovat. Každodenní život obyvatel často překračuje administrativní hranice. Obyvatelé Litoměřicka nebo Lounska často dojíždějí do středních Čech, severní část kraje má naopak výrazné vazby na Sasko. Mnozí lidé tráví pracovní nebo studijní den mimo kraj, často v přeshraničním kontextu, a region je pak spíše sítí vztahů než uzavřeným celkem.

Další perspektivu nabízí historicko-kulturní rozměr regionu. Území dnešního Ústeckého kraje má za sebou složitý vývoj, který ovlivňuje jeho současnou podobu i vnímání. Intenzivní industrializace, těžba uhlí a s nimi spojená urbanizace vytvořily krajinu odlišnou od jiných částí Česka.

Zásadním zlomem byl poválečný odsun německého obyvatelstva a následné dosídlení. Tento proces přerušil historickou kontinuitu a vytvořil prostředí, kde se identita teprve postupně utvářela. Zajímavým příkladem jsou tzv. fantomové hranice někdejších Sudet: přestože tyto hranice dávno zanikly, jejich otisk se někdy promítá do současných volebních vzorců či

chybějících kořenů už nedokáže uspokojivě vysvětlit současnou situaci. V regionu postupně vznikaly nové formy územní identity. Často byly méně vázané na historickou kontinuitu, ale o to více zakotvené v každodenní zkušenosti, sdílených problémech i příležitostech.

Region tak můžeme vidět i jako společenský konstrukt, utvářený především tím, jak se lidé k regionu vztahují a zda se s ním vůbec identifikují. V případě Ústeckého kraje se často opakuje argument, že jde o „slabý region“, protože byl po druhé světové válce osídlen obyvatelstvem bez hlubšího vztahu k území. Tento výklad je však stále problematičtější. Od poválečného dosídlení uplynuly bezmála čtyři generace a představa

Současně je „náš“ region formován i různými diskurzy – způsoby, jak o něm mluví média, politici či odborníci. Vedle obrazu strukturálně postiženého regionu existují i narativy zdůrazňující jeho transformaci, inovace nebo jeho roli „brány do Čech“ (obráceně pak brány do Evropy).

Tyto obrazy regionu mají reálné dopady. Ovlivňují to, jak se region prezentuje navenek, jaké investice do něj směřují nebo jak jej vnímají jeho vlastní obyvatelé. Právě jejich perspektiva je klíčová. Mnozí lidé se totiž neidentifikují primárně s Ústeckým krajem, ale spíše se svým městem či místem bydliště. Region pro ně může být abstraktní, ale mohou sdílet zkušenosti nebo pocity, hrdost, obavy i naděje.

Pro UJEP má proto otázka „Co je náš region?“ zásadní význam. Chceme-li být aktivním účastníkem, musíme region spoluutvářet nejen vzděláváním a tvůrčí činností, ale i tím, že budeme otevírat prostor pro kritickou diskusi různých obrazů Ústeckého kraje.

UJEP

5

náš region

politické fragmentace. Například vyšší preference různých politických stran bývá interpretována právě ve vazbě na historickou diskontinuitu a slabší zakořenění obyvatelstva. Pro některé obyvatele je region domovem, pro jiné spíše přechodným prostorem.

text: Marek Hekrle, Monika Krpešová a Jan Macháč

foto: archiv UJEP

Proměna Kampusu UJEP: Vzniká krajinářská koncepce krajinářská koncepce kampusu

Kampus Univerzity Jana Evangelisty Purkyně čeká v následujících letech postupná proměna venkovních ploch.

Přinese více kvalitní zeleně, příjemnější prostředí pro studium i odpočinek a lepší propojení celého areálu s městem. Základním podkladem pro tyto změny jE KRAJINÁŘSKÁ KONCEPCE, KTERÁ VZNIKÁ DÍKY PROJEKTU RUR – REGION UNIVERZITĚ, UNIVERZITA REGIONU. Současná podoba kampusu je výsledkem transformace bývalého nemocničního areálu.

Dnes nabízí kvalitní architekturu, ale i velké množství volných ploch, které skrývají značný potenciál pro další rozvoj. Poskytnout univerzitě jasný plán k jejich přeměně je jedním z hlavních cílů vznikající koncepce.

Unikátní přístup v českém prostředí Na přípravě krajinářské koncepce spolupracuje UJEP s krajinářsko-architektonickým ateliérem Terra Florida. Dokument navazuje na Strategii udržitelnosti UJEP a Plán mobility UJEP a představuje v českém prostředí unikátní přístup. Zatímco udržitelnost nebo dílčí úpravy kampusu řeší řada univerzit, komplexně zpracovaná krajinářská koncepce propojená s mobilitou a udržitelností je výjimkou. UJEP se tak v tomto ohledu řadí mezi průkopníky.

6

Silverius

Navrhované změny Navržená koncepce stojí na třech hlavních principech: kampus má být propojený a prostupný, plný života a zároveň modrozelený a udržitelný. V praxi to bude znamenat například nové a přehlednější vstupy do areálu a úpravu cest. Důležitou součástí je také hle­­​­dání rovnováhy mezi parkováním, pěším

pohybem a cyklodopravou. Významnou roli hraje prá­­ce s modrozelenou infrastrukturou, tedy zelení a vodou. Přibudou nové výsadby stromů, keřů a trvalek, které poskytnou více stínu v letních měsících, pozitivně ovlivní vzhled kampusu i podpoří biodiverzitu. Součástí proměny budou i nové pobytové plochy – místa pro studium, odpočinek i setkávání, která podpoří každodenní život kampusu.

Kampus jako součást regionu Z analýz i participativního zapojení studentů, zaměstnanců a veřejnosti vyplývá, že kampus je vnímán jako jedno z nejkvalitnějších míst v Ústí nad Labem, jehož význam přesahuje hranice samotného kampusu. UJEP je významným centrem vzdělávání a výzkumu a kvalita jeho prostředí může ovlivňovat, jak je vnímáno celé Ústí nad Labem i region.

Moderní, otevřený a kvalitní kampus může fungovat jako výkladní skříň regionu – místo, které přitahuje studenty, odborníky i veřejnost.

Krajinářská koncepce zároveň ukazuje, jak lze přistupovat k proměně rozsáhlých areálů, které mění své využití. Transformace bývalého nemocničního areálu na živý univerzitní kampus

Dlouhodobá proměna, ne jednorázový projekt

v oblasti dotační podpory, spolupráce na dalších projektech či zapojení kampusu do výuky a výzkumu.

Koncepce nevzniká za zavřenými dveřmi

Realizace opatření dle krajinářské koncepce nebude jednorázová. Návrh počítá s postupnou proměnou kampusu podle priorit, finančních možností univerzity a harmonizace opatření ve spolupráci s městem.

Velký důraz je od začátku kladen na zapojení samotných uživatelů. Do přípravy koncepce se zapojily stovky studentů, zaměstnanců i obyvatel města. Probíhají pracovní setkání napříč fakultami i otevřené participativní aktivity. Zapojit se může každý – stačí se ozvat autorům tohoto článku.

Vzniká tak zásobník projektů, který umožní systematickou a koordinovanou realizaci jednotlivých opatření. Univerzita díky tomu získává jasný rámec, podle kterého může dlouhodobě plánovat a rozvíjet své prostředí. Zároveň bude lépe připravena využívat příležitosti – například

V průběhu roku 2026 budou návrhy dále projednávány napříč univerzitou. Finální podoba koncepce vznikne na začátku roku 2027 a její výsledky budou následně představeny také veřejnosti, mimo jiné formou výstavy přímo v kampusu.

Co je Krajinářská koncepce UJEP? Koncepční strategický dokument, který navrhuje budoucí podobu venkovních ploch kampusu. Řeší zeleň, hospodaření s vodou, veřejná prostranství i pohyb v území a slouží jako podklad pro jeho postupnou proměnu.

Více na www.rur.ujep.cz/krajinarska-koncepce, kontaktní e-mail: marek.hekrle@ujep.cz

Krajinářská koncepce UJEP vzniká v rámci klíčové aktivity 4 Kreativní instituce projektu RUR – Region univerzitě, univerzita regionu, reg. č. CZ.10.02.01/00/22_002/0000210, který je spolufinancován Evropskou unií a Státním rozpočtem ČR.

UJEP

7

krajinářská koncepce kampusu

může být inspirativním showroomem pro revitalizaci dalších brownfieldů i veřejných prostor ve městech regionu s ohledem na funkčnost, adaptaci na klimatickou změnu i použití inovativních přístupů.

ptala se: Kristina Koudelková

foto: archiv UJEP

Návrat paměti do post-těžební krajiny: „Rekultivovaná krajina je sterilní, chceme připomenout, že tu žil člověk“ Krajina severních Čech prošla během 20. století dramatickou proměnou – kvůli těžbě uhlí zmizely desítky obcí a s nimi i kus historické paměti regionu. Přestože se podařilo zachránit řadu cenných artefaktů, zůstávají do­dnes často vytrženy ze svého historického kontextu. Tým odborníků z UJEP nyní přichází v rámci projektu RUR – Region univerzitě, univerzita regionu s návrhem, jak tuto paměť vrátit zpět do krajiny, a to prostřednictvím tří konkrétních vizualizací. návrat paměti

Co bylo prvním impulsem pro tematizaci návratu paměti do post-těžební krajiny?

městech, ale mimo svůj původní kontext. Právě na tyto artefakty jsme se zaměřili.

Proč je důležité „rekultivovat“ nejen krajinu, ale i její paměť?

Monika Stará: Prostor pro výzkum, který nám poskytl projekt RUR, za což jsme vděční.

Povrchová těžba smazala staletí vývoje kulturní vrstvy otisknuté v krajině. Dnes vedle sebe stojí rekultivovaná krajina, která je hezká, čistá, ale trochu sterilní, a zachráněné historické objekty, které často skončily v muzeích, skladech i ve

Veronika Chalupová: Pro mě byla prvním impulsem častá cesta z Ústí do Chomutova, kde člověk projíždí krajinou, která dřív vypadala úplně jinak. Ani místní často netuší, že tam kdysi stávaly obce nebo kostely. Generace pamětníků mizí a s nimi i povědomí o historii místa.

MS: Odpověď leží na pomezí fenomenologie architektury – člověk potřebuje v krajině orientační body a identifikovat se se svým okolím. Je to důležité pro vnímání krajiny v lidském měřítku.

Dřív byly přirozenou součástí krajiny kapličky, křížky nebo kostely. Dnes v rekultivovaných územích často chybí.

8

Silverius

odpočivný kámen není památkově chráněný a křtitelnice naopak památkově chráněná je.

MS: Některé podněty přišly i od města Most, které například řeší umístění křtitelnice, dnes uložené v atriu u magistrátu, kam ale nezapadá.

ze které portál pochází. Třetí návrh pracuje se jmény obcí na betonových kvádrech, které doplňují umístění odpočivného kamene a částečně mizí ve svažitém terénu, čímž symbolicky připomínají jejich zánik.

Jak vznikaly samotné vizualizace?

Proč jste zvolili právě vizualizace?

MS: Abychom to téma přiblížili lidem. Databáze historických artefaktů, která vzniká na základě historického výzkumu, je velmi hutná, ale pro veřejnost těžko uchopitelná.

VCh: Naším cílem je hlavně rozproudit debatu o návratu paměti do krajiny, vizualizace ji dokážou otevřít.

Petr Meyer: Zároveň nám umístění 3D modelů památek do reálného prostředí pomocí vizualizací dovoluje srozumitelně prezentovat, jak se naše návrhy projeví v současné krajině.

Podle jakého klíče jste vybírali objekty k vizualizaci?

VCh: Z asi 600 evidovaných objektů jsme vybírali reprezentativní vzorky různých typů památek.

Gotický portál je prvkem z většího objektu,

VCh: Odpočivný kámen není památkově chráněný a jde o menší objekt, který lze relativně snadno přesunout. Tady je to asi jen otázka financí.

MS: Naším hlavním cílem je otevřít téma a nabídnout metodiku pro obce, muzea a další instituce, jak s těmito objekty pracovat. Samotné realizace by asi nenarážely na problém s financováním, spíš s majetkoprávními vztahy. Navíc v případě památkově chráněných objektů je potřeba vše řádně řešit s příslušnými orgány státní památkové péče.

Co inspirovalo architektonické návrhy?

Miroslav Klofáè: Vycházel jsem z historického kontextu i současné podoby krajiny. V návrzích jsou skryté některé souvislosti. Například návrh pro umístění křtitelnice odkazuje na půdorys zaniklého kostela v Albrechticích, u kterého původně stála. Tvar přístřešku je odvozen z jejího profilu a průhled směřující ke zbořenému kostelu kopíruje jeho východní průčelí. Podobně plocha pro umístění portálu na Bystřickém kopci je zmenšeninou území zaniklé obce Bystřice,

Co bylo na projektu nejnáročnější?

VCh: Historický výzkum. Řada objektů byla během likvidace obcí přemístěna chaoticky a často ani archivní záznamy neodpovídaly realitě. Některé artefakty jsme museli doslova detektivně dohledávat a těch, které byly jinde, než avizoval archiv, nebo jsme je vůbec nedohledali, je asi stovka.

Zaskočilo vás umístění některého objektu?

VCh: Zrovna gotický portál sloužil dlouhou dobu jako římsa krbu v jedné chomutovské restauraci.

Až na začátku tohoto století začalo být hostům restaurace divné, že má dům z 80. let takovou krbovou římsu. Na základě porovnání s historickými fotografiemi se ukázalo, že jde o portál kostela. Následně byl vysekán, restaurátorsky ošetřen a teď se nachází ve sklepení chomutovského muzea.

Myslíte, že mohou podobné projekty pomoci i v jiných regionech zasažených těžbou?

Řešitelský tým Mgr. Monika Stará Katedra historie FF UJEP Mgr. Veronika Chalupová Katedra historie FF UJEP Ing. arch., Ing. Miroslav Klofáč externí architekt Mgr. Petr Meyer, Ph.D. Katedra geografie PřF UJEP, CEVRAMOK

PM: Nejprve proběhl historický výzkum a digitalizace objektů. Poté vznikly architektonické návrhy, které jsem zasadil do současné podoby krajiny. Tu jsem modeloval pomocí geodat používaných pro tvorbu topografických a katastrálních map, leteckých snímků a fotografií z místa.

Vizualizace

MS: Určitě. Toto řešení je univerzálně aplikovatelné na všechny regiony postižené povrchovou těžbou, nejen u nás, ale i v zahraničí. Už jsme byli dotazováni, jestli provedeme stejný výzkum v Sokolovské pánvi, takže projekt je přenositelný i do dalších oblastí.

Díky za rozhovor!

Výzkumné práce probíhají v rámci aktivity KA3 Kreativní prostředí projektu RUR – Region univerzitě, univerzita regionu, reg. č. CZ.10.02.01/00/22_002/0000210, který je spolufinancován Evropskou unií a Státním rozpočtem ČR.

UJEP

9

návrat paměti

VCh: Nehledě na to, že krajina bez historických vrstev působí cize. Chceme připomenout, že i tato místa mají svou historii a žili v nich lidé.

Vidíte šanci, že se některý z návrhů skutečně realizuje?

text: Jana Kasaničová

foto: archiv Mozaiky proměn regionu

Inspirativní příběhy proměny Ústeckého kraje. Projekt RUR představuje aktéry, kteří mění region k lepšímu mozaika proměn

Ústecký kraj je často spojován se strukturálními problémy a dlouhodobými výzvami. Zároveň je ale místem, kde vzniká řada inspirativních iniciativ a příběhů lidí, kteří region aktivně proměňují. Právě tyto „aktéry změny“ představuje Mozaika proměn regionu, na níž se podílejí odborníci z Fakulty sociálně ekonomické a Přírodovědecké fakulty Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem.

Mozaika proměn regionu mapuje a propojuje jednotlivce, organizace i iniciativy, které se podílejí na pozitivních změnách v regionu – od komunitních projektů přes inovativní podnikání až po aktivity ve vzdělávání, kultuře či ochraně krajiny. Cílem je ukázat, že proměna regionu není pouze otázkou velkých investic nebo politických rozhodnutí, ale také práce aktivních lidí a místních komunit. „Z našeho pohledu není transformace Ústeckého kraje jeden velký příběh, ale spíš skládačka drobných a konkrétních činností, které prostředí regionu dělají v něčem lepší, ať už jde o obnovu památek nebo veřejného prostoru, vznik inovativních firem, propojování místních obyvatel, či řešení společenských a environmentálních

10 Silverius

problémů,“ vysvětluje doc. Ing. Lenka Slavíková, Ph.D., z Fakulty sociálně ekonomické UJEP, garantka aktivity Mozaika proměn regionu.

Aktivita probíhá v rámci projektu RUR – Region univerzitě, univerzita regionu, který podporuje znalostní prostředí Ústeckého kraje jako cestu k jeho úspěšné transformaci.

Výstupem je interaktivní webová prezentace Mozaiky proměn regionu, která jednotlivé příběhy představuje prostřednictvím textů, fotografií i mapových podkladů do přehledného vizuálního vyprávění o proměnách Ústeckého kraje. Návštěvníci webu tak mohou snadno objevovat konkrétní iniciativy i místa, kde vznikají inspirativní změny.

Aktivita Mozaika proměn regionu zdaleka nekončí – její autoři chtějí databázi inspirativních příběhů z Ústeckého kraje dál rozšiřovat. Pokud ve svém okolí znáte iniciativy, organizace nebo osobnosti, které přispívají k pozitivním změnám v regionu, můžete na ně organizátory upozornit prostřednictvím kontaktů na webu projektu.

QR kód na www Mozaiky proměn regionu:

Aktivita Mozaika proměn regionu je realizován v rámci aktivity KA3 Kreativní prostředí projektu RUR – Region univerzitě, univerzita regionu reg. č. Z.10.02.01/00/22_002/0000210, který je spolufinancován Evropskou unií a Státním rozpočtem ČR.

UJEP

11

mozaika proměn

„Navazujeme na řadu výzkumů, které v posledních letech na univerzitě probíhaly. Některé se týkaly třeba budování zelené a modré infrastruktury, jiné přímo aktérů pozitivních změn v Ústeckém kraji. Cítili jsme ale, že mnohé z těchto iniciativ zůstávají obyvatelům regionu skryté a že by jejích nositelům mohlo v lecčem pomoct jejich vzájemné propojení,“ doplňuje Mgr. Jan Píša, Ph.D., z Katedry geografie Přírodovědecké fakulty UJEP, jeden z tvůrců mozaiky.

text: Alice Vaverka Králiková

foto: grafika Plánu mobility UJEP

plán mobility

Plán mobility UJEP: pilotní projekt mění kampus v laboratoř pro moderní region Univerzita J. E. Purkyně v Ústí nad Labem představuje svůj výsledný Plán mobility. Tento strategický dokument, vypracovaný jako pilotní aktivita v rámci projektu RUR – Region univerzitě, univerzita regionu, není jen teorií pro odborníky. S jeho návrhy a daty již dnes pracují studenti přímo ve výuce a jeho cíle směřují k vytvoření unikátního Living Labu, který propojí akademický svět s každodenním životem v kraji.

12 Silverius

Vize: Kampus, kde mobilita podporuje život Hlavní vizí, která prostupuje celým dokumentem, je: „UJEP jako živý univerzitní kampus, v němž je mobilita přirozenou součástí akademického života – dostupná, bezpečná, udržitelná a přívětivá pro všechny“. Univerzita se tímto plánem profiluje jako aktivní partner rozvoje Ústí nad

neutrality. Realizace této vize je rozdělena do šesti strategických oblastí.

Manažerské shrnutí: Šest priorit rozvoje A. Pěší doprava a veřejný prostor: Odstraňování bariér a úprava rizikových křižovatek pro přirozený pohyb areálem.

B. Rozvoj infrastruktury pro cyklisty: Budování bezpečných krytých cykloboxů s dobíjením a napojení na městské cyklotrasy.

C. Veřejná doprava a regionální dostupnost: Zatraktivnění spojů pro dojíždějící a podpora udržitelné dálkové dopravy.

D. Udržitelné formy individuální dopravy: Podpora sdílených jízd (carpoolingu) a postupná ekologizace univerzitní flotily.

E. Management parkování: Zavedení moderních vjezdových systémů a regulace, která ulehčí přetíženému okolí kampusu.

F. Komunikace, participace a osvěta: Vznik pozice manažera mobility a rozvoj Living Labu.

Rozhovor: Od pilotního projektu k systémové změně O detailech plánu a jeho dopadech hovořili Hana Brůhová Foltýnová (zástupkyně zadavatele za UJEP) a Roman Dostál (zpracovatel ze společnosti Smart Plan).

V čem je tento Plán mobility výjimečný z pohledu projektu RUR? HBF: Projekt RUR je o vzájemné synergii. Plán mobility je naší pilotní aktivitou, která ukazuje, že univerzita nekončí u svých bran. To, že výsledky plánu už nyní využívají naši studenti v seminárních pracích a výuce, je nejlepším důkazem toho, jak projekt propojuje teorii s reálnými potřebami našeho regionu.

Proč o tomto dokumentu mluvíme jako o pilotu a jaký je jeho hlavní přínos pro město a kraj?

RD: Plány mobility pro města se dělají běžně, ale univerzita je specifická. Počtem studentů a zaměstnanců je to vlastně malé město uvnitř města. Musíme počítat s fluktuací studentů, rozdíly mezi zimním a letním semestrem i celoročním provozem personálu. Přínosem pro region je především zklidnění dopravy a efektivnější napojení kampusu na městské dopravní systémy.

Pokud univerzita zvládne svou mobilitu chytře, uleví se dopravě v celém Ústí nad Labem.

Plán zmiňuje vytvoření Living Labu. Co to přinese v praxi?

HBF: Living Lab, neboli živá laboratoř, je klíčovou součástí navazujících aktivit projektu. Znamená to, že se kampus stane experimentálním prostorem pro testování inovativních dopravních řešení. Můžeme zde v reálném provozu zkoušet opatření a technologie, které později najdou uplatnění v celém kraji. UJEP se tak stává testovacím polygonem pro moderní region.

Odkaz na Plán mobility ke stažení:

Plán mobility UJEP vzniká v rámci aktivity 4 Kreativní instituce projektu RUR – Region univerzitě, univerzita regionu, reg. č. CZ.10.02.01/00/22_002/0000210, který je spolufinancován Evropskou unií a Státním rozpočtem ČR.

UJEP

13

plán mobility

Labem i celého regionu, přičemž konkrétní kroky slouží jako nástroj pro naplňování cílů klimatické

text: Jana Kasaničová

foto: Pixabay.com

Veřejnost vnímá plánované vyhlášení CHKO Krušné hory převážně pozitivně, ukazuje nový výzkum Nový výzkum UJEP a STEM/MARK ukazuje, že veřejnost vnímá plánované vyhlášení CHKO Krušné hory spíše pozitivně, přestože o něm zatím málo ví. Záměr může podpořit atraktivitu regionu i rozvoj udržitelného turismu.

Sociologický výzkum realizovaný díky projektu RUR – Region univerzitě, univerzita regionu ve spolupráci Výzkumného týmu Doprava a mobilita IEEP působícím na UJEP a agentury STEM/MARK, a. s., proběhl v září 2025 na reprezentativním vzorku 505 dospělých respondentů z celé České republiky. Zaměřil se na obecné povědomí o chráněných krajinných oblastech v ČR, jejich návštěvnost, a především na postoje k plánovanému vyhlášení CHKO Krušné hory.

chko Krušné hory

Nízká informovanost, ale otevřenost změně Pouze 12 % respondentů uvedlo, že o plánovaném vyhlášení CHKO Krušné hory již slyšelo, zatímco 88 % se s touto informací setkalo až v rámci výzkumu. Výsledky tak poukazují na potřebu intenzivnější a cílené komunikace ze strany odpovědných institucí. „Ukazuje se, že největší bariérou v tuto chvíli není odpor veřejnosti, ale spíše nedostatek informací. Lidé často nemají jasno v tom, co vyhlášení CHKO Dotazníkové šetření bylo realizováno, společně s agenturou STEM/MARK, a. s., v rámci aktivity KA3 Kreativní prostředí projektu RUR – Region univerzitě, univerzita regionu, reg. č. Z.10.02.01/00/22_002/0000210, který je spolufinancován Evropskou unií a Státním rozpočtem ČR.

14 Silverius

znamená v praxi, a právě to je prostor pro další práci,“ říká Hana Brůhová Foltýnová, vedoucí výzkumného týmu za UJEP.

oblast spojují zejména s místy jako Klínovec či Boží Dar, ale také s historickou těžbou a dřívějším poškozením krajiny.

Vyhlášení CHKO může zvýšit zájem o návštěvu regionu

Potenciál pro ochranu přírody i rozvoj regionu

Z hlediska potenciální návštěvnosti vyznívají výsledky optimisticky. Přibližně čtvrtina respondentů uvedla, že by vyhlášení CHKO jejich zájem o návštěvu Krušných hor spíše nebo rozhodně zvýšilo. Dalších 60 % očekává, že by se jejich zájem nezměnil. Pouze 2 % dotázaných by po vyhlášení CHKO region navštěvovala méně. „Z dat je patrné, že status chráněné krajinné oblasti veřejnost nevnímá jako omezení, ale spíše jako signál kvality a hodnoty území. To je důležité zjištění i pro regionální rozvoj a cestovní ruch,“ doplňuje Ondřej Vácha z výzkumné agentury STEM/MARK, a. s. Samotné Krušné hory již dnes patří mezi poměrně známé oblasti – téměř 43 % respondentů je v minulosti navštívilo a více než 70 % plánuje návštěvu v budoucnu. Lidé si

Výzkum potvrzuje, že plánované vyhlášení CHKO Krušné hory je veřejností vnímáno spíše jako příležitost než jako hrozba. Status chráněné krajinné oblasti může přispět k lepší ochraně jedinečných přírodních hodnot Krušnohoří a zároveň posílit udržitelný cestovní ruch, aniž by vyvolával výrazný odpor veřejnosti. „Pokud se podaří dobře vysvětlit, že CHKO neznamená plošné zákazy, ale naopak promyšlenou péči o krajinu a citlivý rozvoj, může se pozitivní postoj veřejnosti proměnit v dlouhodobou podporu,“ uzavírá Hana Brůhová Foltýnová.

Celá výzkumná zpráva ke stažení na QR:

text: Denisa Bláhová

foto: Josef Růžička, archiv UJEP

PROFI: Když dobrý nápad potřebuje i dobrý projekt kancelář PROFI

Na naší univerzitě často vznikají skvělé výzkumné nápady. Jenže mezi dobrým nápadem a úspěšným mezinárodním projektem bývá ještě jedna disciplína: najít správnou výzvu, sestavit silné partnerství, uhlídat pravidla, rozpočet i termíny, a přitom neztratit chuť do práce. Právě tady vstupuje do hry kancelář PROFI. Nová projektová kancelář pro mezinárodní spolupráci UJEP (krátce PROFI) má pomáhat akademikům a výzkumným týmům, aby se v evropském grantovém prostoru pohybovali jistěji, rychleji a s menší administrativní zátěží.

Nejde přitom jen o reakci na jednotlivé vyhlášené výzvy. Smyslem PROFI je systematická a včasná příprava: vyhledávání vhodných příležitostí, propojování týmů napříč fakultami, hledání zahraničních partnerů a podpora při tvorbě projektových návrhů tak, aby měly co největší šanci na úspěch.

16 Silverius

Kancelář PROFI bude fungovat jako centrální koordinační bod pro mezinárodní grantové aktivity UJEP. Zaměří se zejména na programy jako Horizon Europe, Marie Skłodowska-Curie Actions, ERC nebo COST. Pomůže s administrativními a právními požadavky i s finančním nastavením projektu, ale naší ambicí je poskytnout podporu s formulací projektového záměru a s jeho sladěním se strategickými prioritami Evropské unie. Jinými slovy: aby výzkumníci mohli co nejvíce času věnovat obsahu a co nejméně času bloudění v grantovém labyrintu.

života univerzity – nikoli adrenalinovým sportem provozovaným pět minut před deadlinem.

své nápady posunout za hranice jedné fakulty, jedné země i jednoho formuláře.

Vznik kanceláře PROFI je zároveň signálem širší ambice UJEP být viditelnější, sebevědomější a konkurenceschopnější v evropském výzkumném prostoru. Pilotní provoz kanceláře je plánován jako první krok k dlouhodobému ukotvení této podpory v organizační struktuře univerzity.

PROFI tak nemá být jednorázovou pomocnou rukou, ale stabilním zázemím pro ty, kdo chtějí

Máte projektový nápad, který by si zasloužil evropský rozměr? Ozvěte se. Kontaktní osobou kanceláře PROFI je Ing. Denisa Bláhová, e-mail: denisa.blahova@ujep.cz. Protože někdy skutečně stačí, aby se dobrý výzkum potkal se správnou podporou – a pak mohou velké věci začít docela nenápadně, třeba jedním e-mailem.

Projektová kancelář pro mezinárodní spolupráci

CO PRO VÁS DĚLÁME

PROFI

Monitoring výzev Sledujeme výzvy a upozorníme vás na ty, které sedí vašemu zaměření

Příprava projektů Pomáháme napsat přesvědčivý návrh a postaráme se o veškerou administrativu

Od nápadu přes partnerství až po podání projektu

Pomáháme vám proměnit výzkumné nápady v úspěšné projekty Kancelář PROFI je váš tým podpory na UJEP. Jsme tu pro vás v každé fázi, od přípravy žádosti přes realizaci projektu až po správu projektu po jeho ukončení.

Máte nápad na projekt?

Kontaktujte nás!

kancelář PROFI

Důležitou součástí činnosti PROFI bude také vzdělávání. V rámci pilotního provozu kanceláře jsou plánovány semináře a workshopy zaměřené na mezinárodní grantové příležitosti, přípravu konkurenceschopných projektových návrhů i finanční a administrativní řízení projektů.

Cílem je posilovat kompetence akademických i administrativních pracovníků a postupně vytvářet prostředí, ve kterém bude zapojení do mezinárodních projektů přirozenou součástí

Hledání partnerů Propojujeme týmy s partnery v ČR i zahraničí

Vzdělávání a rozvoj Workshopy pro zkušené výzkumníky i začínající doktorandy

PROGRAMY: 01

Horizont Europe

02

MSCA

03

ERC

04

COST Action

Kancelář PROFI v zastoupení Ing. Denisy Bláhové denisa.blahova@ujep.cz / +420 603 812 324

UJEP

17

text: Michaela Ortbauerová

foto: archiv UJEP

Sedm projektů, jeden cíl: posouvat hranice poznání.

Studentská vědecká konference opět na UJEP svk 2026

Březen na Univerzitě Jana Evangelisty Purkyně patřil mladým vědcům a vědkyním, kteří prezentovali své projekty na již tradiční Studentské vědecké konferenci konané 26. 3. 2026. Bylo zde představeno sedm špičkových projektů, které reprezentovaly jednotlivé fakulty univerzity. Projekty nabídly pestrý průřez současným výzkumem, a UJEP tak znovu potvrdila, že je místem, kde vznikají inovativní nápady s reálným dopadem – od technických a přírodovědných oborů až po humanitní a umělecké disciplíny.

První místo získal projekt zaměřený na zvýšení účinnosti konverze energie fotovoltaických článků pomocí dopování energetickými ionty prezentovaný Josefem Novákem z Přírodovědecké fakulty UJEP. Druhé místo patřilo výzkumu průmyslových dějin Chabařovic, kterým se zabývala Monika Stará z Filozofické fakulty UJEP, a třetí příčka byla udělena práci zkoumající využití neuronových sítí v umělecké tvorbě, za níž stojí Jiří Philippe Janda z Fakulty umění a designu UJEP.

18 Silverius

O zájem publika se ucházela Cena veřejnosti, o které hlasovali přímo diváci v hledišti. V letošním ročníku jí byl oceněn projekt zaměřený na fotoaktivní nanokompozitní materiály, jehož autorem je Jan Čundrle z Fakulty životního prostředí UJEP. Vedle oceněných prací však zaujaly i další prezentace finalistů. Publikum mělo možnost nahlédnout například do výzkumu zaměřeného na inovativní přístupy ve vzdělávání či aktuální společenská témata reflektující proměny současné společnosti. Jiné projekty se soustředily

na praktické využití výsledků výzkumu v průmyslu nebo přinášely originální pohledy na kulturní a historické fenomény.

Konference nebyla pouze přehlídkou výsledků, ale také platformou pro setkání studentů, akademiků i širší veřejnosti. Diskuze nad jednotlivými příspěvky ukázaly, jak důležitá je mezioborová spolupráce a otevřenost novým myšlenkám.

Mladí vědci zde získali nejen cennou zpětnou vazbu, ale také inspiraci pro další práci.

Seznam všech projektů: Ing. Roman Horký (FSI) Výzkum vlivu tepelného zpracování slitiny Ti6Al4V na vybrané mechanické vlastnosti, mikrostrukturu a lomové chování slitiny Mgr. Josef Novák (PřF) Studium vlivu dopování energetickými ionty na zvýšení účinnosti konverze energie fotovoltaického článku Ing. Jan Čundrle (FŽP) Fotoaktivní nanokompozitní materiály na bázi molybdenových klastrů a funkčních nanočástic Ing. arch. Jiří Philippe Janda (FUD) Neuronové sítě v umělecké tvorbě: Od generovaného obrazu k virtuálnímu světu Mgr. Romana Wágnerová (PF) Digitalizace výuky větných členů na druhém stupni ZŠ

Mgr. Monika Stará (FF) Odraz průmyslových dějin Chabařovic v zahraničních pramenech Mgr. Jan Neugebauer, Ph.D., MBA (FSE)

svk 2026

Analýza ekonomických bariér u 2SLGBTQ+ skupiny osob v souvislosti s dostupností zdravotní péče

ptala se: Kristina Koudelková

foto: archiv UJEP

Nové centrum na UJEP pomůže vědcům zkrotit data Správa výzkumných dat se stává nedílnou součástí moderní vědy. Univerzity dnes řeší nejen to, jak data vznikají, ale i jak je ukládat, sdílet a znovu využívat. Na UJEP proto vzniká Centrum pro management výzkumných dat (CMVD).

O tom, proč jsou data klíčová pro současný výzkum a jak s nimi pracovat efektivně a bezpečně, jsme si povídali s Davidem Tesařem, Data Management Officerem.

cmvd

Centrum pro management výzkumných dat •

Pomáhá výzkumníkům se správou dat tak, aby byla bezpečná, přehledná a znovu využitelná.

•

Funguje v gesci prorektora pro vědu a výzkum doc. Jana Slavíka, Ph.D.

•

Vzniká v rámci projektu PROGRES financovaného z OP JAK.

•

Sídlí v budově Klíšská 28.

20 Silverius

Věda pracovala s daty vždy, proč tedy vzniká CMVD zrovna teď?

Data ve vědě byla vždy, ale zásadně se změnila jejich role. Dnes už nejsou jen vedlejším produktem výzkumu, ale důležitou součástí jeho infrastruktury. Propojují obory, usnadňují spolupráci a ovlivňují kvalitu i důvěryhodnost výsledků. Nestačí je tedy jen vytvářet, ale je potřeba je také bezpečně ukládat, popsat a připravit pro další využití.

CMVD vzniká jako praktická odpověď na tuto změnu. Má výzkumníkům pomoci zvládat správu dat systematicky a bez pocitu, že si každý musí vše řešit sám.

Současná věda je stále více závislá na práci s daty. Mluví se o tzv. data-intensive science, tedy výzkumu, kde data nejsou jen výstupem, ale základním stavebním prvkem. Otevřená věda pak neznamená jen zpřístupňování výsledků, ale i možnost data sdílet a znovu využívat. To se týká všech oborů – od přírodních věd až po humanitní.

Jak se tyto změny promítají do každodenní práce výzkumníků?

Velmi konkrétně. Výzkumníci dnes musí řešit, kam data ukládat, jak je správně popsat, jak je sdílet s kolegy a jak zajistit jejich dlouhodobé uchování. Do popředí se dostávají i principy

FAIR – tedy aby data byla dohledatelná, přístupná, interoperabilní a znovu využitelná.

Pro řadu lidí je to nové a ne vždy přehledné prostředí. Právě tady chce CMVD pomáhat prakticky – ne poučovat, ale radit.

To zní náročně. Má to dopad i na samotné fungování univerzit?

Ano, a poměrně zásadní. Správa výzkumných dat dnes ovlivňuje konkurenceschopnost univerzit, jejich úspěšnost v grantových soutěžích i možnosti mezinárodní spolupráce. Pokud data nejsou dobře popsaná a připravená ke sdílení, spolupráce se výrazně komplikuje.

S jakými problémy se výzkumníci při práci s daty nejčastěji potýkají?

Velkou výzvou je objem a různorodost dat. Často jsou rozptýlená na osobních discích, sdílených úložištích nebo v různých verzích souborů. Bez kvalitních metadat a jednotných postupů se pak obtížně dohledávají a znovu využívají.

Dalším důležitým tématem je bezpečnost, zejména u citlivých dat. CMVD má pomáhat právě s těmito praktickými otázkami, aby se z cenného výzkumného materiálu nestal digitální archeologický nález.

Otevřenost není bezpodmínečná, vždy se vyvažuje právními a etickými hledisky. V praxi to znamená, že cílem není otevírat všechno za každou cenu, ale rozhodovat rozumně.

s přípravou plánů správy dat i s orientací v požadavcích poskytovatelů financování.

Kromě individuálních konzultací nabídne také workshopy a vzdělávací aktivity pro výzkumníky a doktorandy. Důležitá bude i koordinace přístupů ke správě dat na úrovni celé univerzity.

Často se v této souvislosti používá zásada „as open as possible, as closed as necessary“.

Tedy otevřít maximum toho, co otevřít lze, ale současně chránit vše, co chráněno být musí.

Dá se tedy říct, že jde o víc než jen technickou podporu?

S jakými konkrétními oblastmi a činnostmi se tedy mohou výzkumníci na CMVD obracet?

Určitě. Správa výzkumných dat zasahuje do kvality výzkumu, plánování projektů, plnění grantových podmínek, bezpečnosti i budoucího využití výsledků. Nejde tedy jen o to, kam uložit soubor.

Centrum bude sloužit jako metodické a konzultační zázemí pro výzkumníky napříč fakultami a obory. Pomůže s organizací a popisem dat,

Schopnost pracovat s daty systematicky a odpovědně dnes ovlivňuje, jak je univerzita schopná zapojit se do partnerství, uspět v soutěžích a jak viditelné a využitelné jsou její výsledky.

Co si z toho má odnést běžný výzkumník nebo doktorand? Že práce s daty už dnes není něco navíc, co se řeší až na konci projektu. Je to běžná součást kvalitního výzkumu. A čím dříve se nastaví dobře, tím méně starostí přinese později. A také to, že na to nemusí být sám. Právě od toho tu vzniká Centrum pro management výzkumných dat, které mu může pomoci najít správnou cestu.

Děkuji za rozhovor!

UJEP

21

cmvd

Má otevřená věda své limity?

Nejde tedy jen o technický detail. Dobře nastavená práce s daty je dnes součást institucionální vyspělosti a kvalitního výzkumného prostředí.

foto: Jana Häuslerová

Majáles 2026 objektivem

fotoreport majáles

UJEP

23

majáles

ptala se: Kristina Koudelková

foto: archiv Jitky Dvořákové

Jitka Dvořáková: „Propojení akademického světa s praxí mi dává velký smysl“ Jitka Dvořáková je stálicí FSE od roku 2013. Kromě pozitivní energie přináší na fakultu, coby referentka pro vnější vztahy, i spoustu inovací, které otevírají nové příležitosti nejen studentům.

Jíťo, můžeš prosím představit svou práci?

#myjsmeUJEP fotoreport

Za tu dobu, co jsem na fakultě, se dost rozšířila a pozměnila. Od začátku jsem Erasmus koordinátorka, pak přibylo PR – střední školy, foto, video, sociální sítě, pořádání akcí. Jedním z mých největších PR highlightů je, že jsem na fakultní hudební festival dostala Tata Bojs, moji nejoblíbenější kapelu. Asi před čtyřmi lety jsme začali hodně spolupracovat s firmami a organizacemi, které propojujeme se studenty. Tehdy jsem se tomu bránila – prof.

Jílková mě do toho tak trochu „uvrtala“ – ale dneska jsem jí za to moc vděčná. Působím tedy i v Centru pro spolupráci s externími partnery, které jsme na FSE založili loni.

24 Silverius

Tím propojováním pracovního sektoru a studentů je pro mě FSE do očí bijící, je to skvělá iniciativa.

Jsem moc ráda, že to vnímáš, protože pro mě to má velkou hodnotu. Stejně tak pro naše partnery – můžou si studenty rovnou připravit pro svůj svět, což je skvělé.

Baví tě spíš práce se studenty, nebo s externími subjekty?

Obojí. Studenti přináší takovou jinou energii, omlazující. Baví mě sledovat jejich vývoj – když odjíždí na Erasmus, jsou to ještě trošku děti, a pak se vrací úplně jiní lidé, vyspělejší, sebevědomější. Baví mě sledovat i to, kam se po studiu vyvíjí jejich kariéry.

Jak to vnímají studenti?

Většinou jsou ohlasy velmi pozitivní. Současně jsem loni zavedla program stínování, díky kterému můžou studenti sledovat práci jak top manažerů, tak třeba i běžného sociálního pracovníka. Zjistí tak, o čem ta práce je a proč studují, co studují.

S firmami a organizacemi to má zase jiný odpich, jsou to lidé s úplně jinou zkušeností než akademickou, propojení praxe a akademické teorie mi dává velký smysl a baví mě to. Máme fakt štěstí, že s námi spolupracují, takže se s nimi snažíme držet krok.

Jasně! Jako studentka jsem jela na Erasmus, strávila jsem rok v Drážďanech a půl roku v Heidelbergu. Už tenkrát jsem si říkala, že to je super práce, být Erasmus koordinátor, takže sny se plní! (smích) Taky ráda cestuju. S manželem nás baví žít v našem kombíku. Milujeme chodit s báglem a ztratit se někde v divočině, tam teprve zjistíš, jak málo ti stačí. S tímhle cestovatelským stylem je pro nás ideální Norsko, které milujeme.

Myslíš, že ti tvoje osobní zkušenost s Erasmem pomáhá v práci Erasmus koordinátorky? Třeba tím, že máš blíž ke studentům?

Myslím, že jo. Když jsem přijela do Drážďan, tak pršelo, já přišla na kolej jen s báglem a hrozně jsem brečela, byla jsem strašně nešťastná, co jsem to udělala. A pak to byl nejlepší rok mých studijních let! Kdo to nezažil, tak podle mě těžko chápe obavy studentů.

Na UJEP jsi vystudovala učitelství s aprobací ČJ–NJ. Věnovala ses tomu někdy?

Mám slabost hlavně pro němčinu. Učila jsem ji asi tři roky na soukromé obchodce a dávala i soukromé lekce, ale teď už se tomu vůbec nevěnuju, byť mě didaktika baví. Osud mě holt zavál do kanclu.

Jak se to stalo? A proč zrovna kancl na FSE? Po škole jsem pracovala v personální agentuře, doporučovala jsem lidi do firem, ale nenaplňovalo mě to, protože jsem nemohla úplně ovlivnit výsledek. Na FSE bylo zrovna vypsané výběrko na referenta pro vnější vztahy. Moc jsem nevěděla, co si pod tím představit, ale přihlásila jsem se, klaplo to a od té doby jsem tady. Jsem spokojená, myslím, že na FSE jsme dobrá parta.

Třináct let na THP pozici, která zpravidla nenabízí kariérní posun, může být dlouhých…

#myjsmeUJEP

Máš ke své práci i osobní vztah?

Řekla bych, že jsem se za těch 13 let posunula spíš tak vnitřně. Pořád se učím něco nového a potkávám zajímavé lidi. Asi bych nezvládla dělat pořád to stejné. Ale moje práce je, naštěstí, hodně proměnlivá a dynamická. Současně jsem nenechavý typ, pořád vymýšlím nějaké novinky, třeba to stínování. Jsem vděčná, že mi na to dává FSE prostor.

Co tě v práci motivuje?

Ten kontakt s lidmi a pocit, že to, co dělám, má skutečný přínos – ať už jde o vysílání studentů do zahraničí, nebo o snahu trošku bořit tabu stigmatizovaného Ústeckého regionu.

V čísle máme článek o Fondu FSE, jehož jsi koordinátorkou spolu s Lucií Povolnou.

Máš k tomuto projektu nějaký osobní vztah?

Je to takové naše „dítě“, pečujeme o něj, je to fuška, ale zároveň velká zodpovědnost vůči našim donátorům. Je skvělé, že fondem můžeme podpořit naše studenty, případně i aktivní zaměstnance a smysluplné projekty.

Od jeho založení v říjnu 2024 jsme s Luckou vyfundraisovaly 600 tisíc korun. I já sama jsem díky fondu absolvovala kurz krizové intervence.

Využíváš to?

Snažím se. Zrovna nedávno mi volala maminka studentky, která byla na Erasmu v Portu­galsku – byly tam brutální bouře a museli se evakuovat. Maminka byla ve velkém stresu, že se jí dcera neozývá. Díky kurzu jsem věděla,

jak s takovými emocemi pracovat a vše jsme společně zvládly. Dcera se jí později ozvala, že měla vybitý mobil a je v pořádku.

UJEP letos slaví 35 let, jednou ze zakládajících fakult je i FSE. Jak se na oslavy připravujete?

Pečlivě. Budeme pořádat naše pravidelné akce, třeba FSE Talks, jen je maličko rozšíříme a zaštítíme oslavami. Prvním výstřelem byla akce s ČNB. V sobotu 10. 10. plánujeme velký „homecoming” pro absolventy a partnery; chceme přitom myslet i na rodiny s dětmi, takže zajistíme doprovodný program i pro ně.

Současně si od 25. výročí zakládáme takový „parčík FSE“ u VIKS – k 25 letům jsme sázeli strom, ke 30 jsme usazovali lavičky – a i letos ho chceme zase o něco rozšířit.

Co bys své fakultě popřála do dalších let?

Aby dál kvetla. Aby měla ve svém jádru fajn lidi. Aby měla co nejméně trablů a abychom se dál intenzivně propojovali s praktickou sférou, protože to mi přijde důležité.

Díky za rozhovor!

UJEP

25

ptala se: Jana Kasaničová

Věrní UJEP: Anketa s pamětníky 35 let univerzity U příležitosti 35 let od založení Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem přinášíme celoroční anketu s těmi, kteří stáli u jejích začátků a zůstali jí věrní dodnes. Univerzitní vytrvalci a vytrvalkyně – pamětníci a pamětnice prvních kroků UJEP – odpovídají na dvě otázky:

1) Co je za uplynulých 35 let na proměně univerzity nejvíce překvapilo?

2) Proč se rozhodli spojit svůj profesní život s UJEP na celé její dosavadní cestě?

35 let UJEP

prof. RNDr. Stanislav Novák, CSc. Fakulta zdravotnických studií UJEP / katedra záchranářství, radiologie a biomedicínské techniky 1) To, jak se univerzita dokázala rozvinout do standardní velikosti a velké šíře oborů, které provozuje. I když ambiciózní plány před jejím vlastním založením už tehdy počítaly – a to už se asi dnes příliš neví – se sedmi fakultami, dnes má univerzita dokonce 8 plnohodnotných fakult.

Polovina z nich má nějakýzáklad v původní velké

26 Silverius

Pedagogické fakultě. Jsem rád, že dnes se jedná o univerzitu střední velikosti, má spoustu zajímavých oborů a hraje velmi důležitou roli při rozvoji města Ústí nad Labem a celého regionu.

Taky mne těší, jak se podařilo vybudovat krásný univerzitní kampus prakticky ve středu města.

To je asi to, co mne na těch 35 letech nejvíce překvapuje i fascinuje. Na druhou stranu bych naší univerzitě přál, aby se dokázala časem, alespoň v některých svých oborech, ještě vyšvihnout z převážně regionální úrovně na špičkovou evropskou nebo světovou.

2) Na této škole jsem již 45 let, od roku 1980, tehdy to byla Pedagogická fakulta. Když přišla konečně pro naše národy svoboda, usilovali jsme o založení univerzity. Jelikož jsem stál od počátku u jejího zrodu a ze všech sil se snažil přispět svým dílem, aby se to podařilo, nemohl jsem ji potom, jaksi, opustit, a zůstal jsem zde až do seniorského věku. Počátky nebyly jednoduché. Naštěstí jsem se vždy mohl spoléhat na ochotný tým kolegů. Čelili jsme různým tlakům proti záměru zřízení univerzity, což se projevovalo také v náročných jednáních s tehdejší Akreditační komisí. Např. pouze samotná příprava

Jana Šittlerová Pedagogická fakulta UJEP / katedra anglistiky 1) Nejvíce mě překvapuje, kolik se za ty roky změnilo – z jedné fakulty vyrostla velká instituce s moderním vybavením. Pamatuji si začátky, kdy jsme se všichni znali jménem, a dnes je to úplně jiný svět, počítače místo psacích strojů, spousta nových oborů a více studentů.

2) Práce mě baví. Každý den je jiný, potkávám zajímavé lidi. Za těch 35 let jsem viděla generace studentů i kolegů přicházet i odcházet. To prostě není jen zaměstnání, to je kus života.

prof. Ing. Zdeňka Kolská, Ph.D. Přírodovědecká fakulta UJEP / Centrum nanomateriálů a biotechnologií 1) Strašně to letí. Myslím již několik měsíců na to, že v září oslavím své ujepácké 35tiny. Nastoupila jsem ještě na PF a o pár dní později vznikla UJEP. A co mne překvapuje? Že i přesto, že je UJEP 35 let, občas ještě slyším od ústeckých domorodců: „To vy tam na pajďáku.“ Ať děláme, co děláme, stále o nás všichni neví. A tak se musíme snažit pracovat na tom dál. Na druhou stranu pak vždy zajásá srdíčko, když někam vyjedu a slyším: „Vy tam na té UJEP máte úžasného …, úžasnou …“ A mě těší, že mimo město se o nás ví. Je zde čím dál víc lidí, kteří se snaží UJEP v dobrém propagovat, dávat o nás vědět, v Ústí a ústeckém regionu, po celé republice, za hranicemi. Těší mne, že máme již osm úžasných fakult, a strašně moc všem fandím a držím pěsti. Díky všem za to, co pro UJEP děláte.

2) Ano, moc děkuji celé UJEP, že jste si mne tady tak dlouho nechali. Velmi si cením toho, že mi zde nikdy nikdo nezakázal s nikým spolupracovat, naopak, vždy jsem cítila velkou podporu, ať jsem se rozhodla pracovat na čemkoli a s kýmkoli. A cítím ji velmi dnes, při organizaci Sjezdu chemiků po 20 letech v Ústí. A moc za to děkuji. A navíc, která univerzita má ten úžasný dar, že vylezete na střechu, na balkon, vyběhnete ze dveří, uděláte pár kroků a jste v lese, v kopcích, u vody, vidíte východy i západy slunce, nebe plné hvězd. A na UJEP je spousta skvělých lidí, které vždy moc ráda vidím.

doc. Mgr. Vladimír Šavel Pedagogická fakulta UJEP / katedra primárního a preprimárního vzdělávání 1) Když se dnes ohlédnu, vlastně mě nejvíc překvapuje rozsah proměny. Univerzita za těch 35 let výrazně vyrostla — nejen počtem studentů a oborů, ale především svou kvalitou a svým renomé. Dokázala si vybudovat pevné místo mezi vysokými školami a stát se respektovanou institucí. Mám výhodu, že její vývoj sleduji opravdu od začátku. Před vznikem univerzity jsem deset let působil na samostatné Pedagogické fakultě a poté dalších 35 let přímo zde.

Prošel jsem několika katedrami i různými funkcemi — od tajemníka přes vedoucího katedry až po člena vědecké rady. Každá etapa mi umožnila vidět univerzitu z jiného úhlu. Velkou radost mi dělá i to, jaké pracovní a tvůrčí zázemí se postupně podařilo vybudovat. To vytvořilo kvalitní základ pro výuku, ale také prostor pro něco navíc — výstavy, koncerty a další prezentace studentů spolu s jejich pedagogy doma i v zahraničí. Právě tyto přesahy dávají studiu hloubku a skutečný život.

2) Od počátku mě oslovila možnost vychovávat mladé talenty — rozvíjet jejich výtvarnou zručnost, ale především budovat jejich vztah k výtvarnému umění a ke kráse obecně. Považuji tuto práci za mimořádně cennou, i když ne vždy dostatečně doceněnou. Naši studenti si kromě uměleckých dovedností osvojují také didaktické kompetence, díky nimž mohou své poznání předávat dál. Jako absolventi pak ovlivňují další generace dětí a mladých lidí, což dává naší práci hlubší smysl a dlouhodobý dopad. Je důležité,

aby si studenti osvojili potřebnou techniku a pracovní návyky, ale stejně podstatné je podnítit v nich tvořivost a radost z výtvarné práce. Právě tuto radost pak mohou předávat dětem, které jim budou svěřeny. Naším cílem je vychovat kvalitního, tvořivého a citlivého pedagoga. Pokud se některý z nich posune ještě dál a stane se renomovaným umělcem, je to krásná nadstavba — pomyslná třešnička na dortu.

prof. PhDr. Michaela Hrubá, Ph.D. Filozofická fakulta UJEP / katedra historie 1) Většina pamětníků asi bude zmiňovat nárůst počtu fakult, počtu studentů, vybudování kampusu, což je viditelné a podstatné. Jsem ráda, že jsem se na tom mohla podílet, že jsem měla pádné argumenty pro založení filozofické fakulty a že jsem měla i pádné argumenty pro vybudování fakultní infrastruktury, což ze mě na několik let udělalo „stavbyvedoucí“. Stálo to hodně sil, ale při pohledu zpět to pro mě nebylo nejpodstatnější. To, co bylo a je podstatné a v čem jsme se doufám nikam neposunuli, jsou vize a principy, na kterých by měla stát každá univerzita – svobodně bádáme, hledáme pravdu, ctíme svobodu a demokracii, která končí tam, kde se z kolegy s jiným názorem stává škůdce, přispíváme k utváření občanské společnosti, a to všechno učíme naše studenty.

2) Na univerzitě jsem zůstala, protože jsem chtěla zkoumat historii a bavilo mě učit. Práce se studenty jsem se nikdy nevzdala, i když jsem 13 let byla děkankou a čtyři roky proděkankou fakulty. Když se rozhlédnu a vidím, kde všude jsou naši absolventi a co dokázali, jsem na to pyšná. A dnes? Stále chci zkoumat historii a baví mě učit. Jako profesorka toho ale mohu dělat víc. Snažím se podporovat pozice naší univerzity v akademickém prostoru ČR, ve vědeckých radách na partnerských VŠ i na pozici místopředsedkyně Rady vysokých škol.

Napříč fakultami podporuji rozvoj doktorského studia, což mi umožňuje práce pro Doktorskou akademii UJEP. To mi dává smysl, a to je důvod, proč tu jsem.

UJEP

27

35 let UJEP

a prosazení vzniku nové fakulty univerzity – Přírodovědecké fakulty UJEP – trvala zhruba pět let. Mohl bych pokračovat četnými změnami, snahami, činnostmi a rozvojem nových oborů, kdy se univerzita stále rozvíjela. Bohužel jsem této činnosti musel, částečně, obětovat svou vědeckou kariéru, na kterou logicky nezbývalo mnoho času. Ale to už je osud, vybral jsem si tuto cestu a jsem za ni rád.

text: Klára Stančíková

foto: archiv UJEP

Papír nebo obrazovka? vědecká fotoreport knihovna UJEP

Před vynálezem knihtisku se knihy opisovaly ručně. Těchto opsaných kopií bylo velmi málo a tomu odpovídala i jejich vysoká cena. Obyvatel, kteří by dokázali číst, byla v té době také jen hrstka. Jednalo se spíše o církevní hodnostáře a mnichy. Právě ti v klášterech přepisovali vybrané texty. K dostupnosti knih nepřispíval ani materiál, z něhož se vyráběly – pergamen.

Jedná se o opracovanou zvířecí kůži, která se zbaví chlupů, napne na rám a nechá uschnout.

Poté je potírána oleji a leštěna. Je tedy více než jasné, že se nejednalo o žádnou levnou záležitost. Pergamen později nahradil papír, který se vytváří z buničiny získané ze dřeva. Gutenbergův vynález a přeorientování se na levnější papír udělaly knihy přístupnější. S nástupem novověku se začíná gramotnost dostávat i do dalších než pouze duchovních vrstev obyvatelstva, a knihy jsou tedy čím dál potřebnější.

28 Silverius

Dnes už jen výjimečně v některých rozvojových zemích narazíte na člověka, který by neovládal umění číst a psát. S textem se totiž setkáváme v podstatě na každém rohu. Jsou to nejen knihy, ale také noviny, časopisy, plakáty, reklamní billboardy na dálnicích či akční letáky obchodů. Stejně jako pergamen byl dříve nahrazen papírem, začínáme dnes upřednostňovat obrazovku před „živým“ textem. Internet je obrovský a všechny žhavé novinky ví jako první.

Proč bychom tedy čekali na tiskovou podobu, když to stejné si můžeme přečíst okamžitě?

Během pár vteřin máte přístup k tisícům článků různorodého charakteru. Už si tak nemusíte schovávat recepty z časopisů, plahočit se do trafiky pro denní tisk, ani vystřihovat kupónky na slevu. Vše máme pohodlně na jednom místě.

S touto „výměnou“ v současné době souvisí i často zmiňovaná otázka ekologie a udržitelnosti.

Jsou knihy jen neekologickou zátěží a měli bychom raději už číst pouze online? Rozhodně ne. Knihy se vyrábějí sice ze dřeva, ale při správném zacházení vydrží i několik desítek let. Je také daleko jednodušší je společně sdílet. Můžete si je půjčovat vzájemně se svou rodinou a přáteli nebo pro ještě větší možnost výběru navštívit knihovnu. Zde najdete tisíce knih mnoha žánrů a zaměření. Od odborné literatury,

Pokud přeci jen preferujete elektronickou podobu, existují e-knihy. Tyto můžete zakoupit na e-shopech řady knihkupectví a stáhnout si je do své čtečky. Ale i s touto novinkou se knihovny sžily. Naše univerzitní knihovna spolupracuje s platformou Flexibooks. E-knihu si vyžádáte v online katalogu knihovny, na e-mailovou adresu vám posléze přijde potvrzení výpůjčky. Vy se přihlásíte nebo nejprve zaregistrujete do svého účtu na Flexibooks, otevřete si online čtečku a už můžete číst. Není tedy nutné mít vlastní čtečku doma. K vypůjčeným e-knihám se dostanete pohodlně ze svého mobilu, tabletu či notebooku. Odpustíte si tak dvojí cestu do knihovny, abyste si půjčené knihy vyzvedli nebo vrátili. Všechno máte zařízené z pohodlí domova. V létě je možné si najednou půjčit až 5 e-knih. To vám poskytuje dostatečnou zásobu na dovolenou, a přitom v kufru není ani o kilo navíc.

Vedle této služby nabízí Vědecká knihovna UJEP také přístup k široké škále dalších elektronických knih, které jsou dostupné v rámci předplacených elektronických databází, konsorciálních licencí i titulů získaných formou trvalého nákupu. Tyto e-knihy jsou k dispozici online a lze je využívat podle licenčních podmínek

jednotlivých poskytovatelů, často i vzdáleně mimo univerzitní síť.

Součástí elektronických služeb knihovny jsou rovněž elektronické informační zdroje (EIZ) – odborné databáze obsahující vědecké články, e-knihy, statistická data, normy a další specializované informace. Tyto zdroje jsou dostupné 24 hodin denně, 7 dní v týdnu. Přehled dostupných databází naleznete na webu knihovny: knihovna.ujep.cz/cs/o-databazich-na-ujep, nabídku elektronických knih potom zde: knihovna.ujep.cz/cs/elektronicke-knihy.

Koupě vlastní čtečky se vyplácí, pokud máte doma málo místa na knihy a jste opravdu vášnivými čtenáři. Tato zobrazovací zařízení jsou,

stejně jako například telefony, vyráběna z těžkých kovů a není snadné je správně recyklovat.

Mnoho studií také ukazuje, že čtení z obrazovek není tak prožitkově hluboké jako čtení skutečných knih. Vyzařující modré světlo neblaze působí na naše oči, i když na čtečkách je možné různé nastavení jasu. Kontakt s textem může působit přes monitor vzdáleněji a naše pozornost je tím narušena. Obě varianty čtení mají z hlediska udržitelnosti, ale i praktičnosti, svá pro a proti.

V době digitální máme také jednodušší přístup k informacím díky webovým prohlížečům.

A pokud nechceme něco zdlouhavě „googlovat“, stačí si otevřít jakýkoliv z mnoha AI nástrojů. Záleží jen na vaší preferenci, zda jste spíš tým ChatGPT nebo Gemini. Zde jen zadáte svůj dotaz a během pár vteřin je odpověď na světě. Jenže ne vždy jsou všechny tyto informace relevantní. Je tedy důležité si je následně ověřit nejlépe u více zdrojů. Fungování AI chatbotů navíc spotřebovává určité množství vody a elektrické energie. Uvádí se, že se jedná o množství v rozmezí 10–50 ml na jeden dotaz.

Voda se používá k chlazení datacentra, kde běží výpočetní procesy. Vyhledání v odborné publikaci žádnou vodu k životu nepotřebuje a nalezené informace jsou zaručeně správné.

Obzvláště univerzitní knihovny, jako je například ta naše, se tak pro studenty stávají místem pravdy. Zde mají odborné texty na jednom místě. Mohou také navštívit specializovaná školení, kde jim s hledáním informací v online prostoru rádi poradí naši lektoři.

UJEP

29

vědecká knihovna UJEP

přes beletrii, cestopisy a básnické sbírky, až po memoáry nebo dětskou literaturu. Nekupujete si tak zbytečně výtisky, které by se vám třeba nemusely líbit.

??? ???

50 metrová videoinstalace Nikoly Ivanova proměňuje ústecký Dům umění v plynoucí obraz duul

Dům umění Ústí nad Labem uvádí výstavu Nikoly Ivanova Svět se točí a voda padá, která patří k prvním projektům tohoto typu v historii instituce. Monumentální sedmikanálová videoinstalace o šířce téměř 50 metrů proměňuje galerijní prostor v pohlcující prostředí, v němž se obraz stává nejen vizuálním zážitkem, ale i fyzickou zkušeností.

fotoreport

Co se stane, když obraz přestane být jen rámovanou plochou a začne nás obklopovat?

Ivanovova instalace zve diváka přímo dovnitř vyprávění. Téměř dvanáctiminutová filmová kompozice se rozvíjí jako meditativní proud, v němž se prolínají vzpomínky, přítomnost i nejisté obrysy budoucnosti. Prostor galerie se mění v dynamickou strukturu, která narušuje orientaci a nutí diváka hledat vlastní cestu skrze obraz i zvuk. Ústřední metaforou díla jsou řeky, cesty a proudy, které nás nesou, formují i přesahují.

Voda zde vystupuje jako ambivalentní síla, očišťující i destruktivní, důvěrně známá i zneklidňující.

Symbolická pouť hlavní hrdinky mezi krajinou a městem odráží osobní zkušenost ztráty, ale zároveň otevírá širší otázky vztahu člověka k přírodě a světu, který se pod vlivem technologického vývoje a klimatických změn proměňuje.

30 Silverius

Výstava tematizuje pocit ztráty, nemožnost zapomenout i hledání vztahu k budoucnosti, která se zdá být stále méně uchopitelná. Závěrečné obrazy pracují s motivem potopy – nikoli pouze jako katastrofou, ale i jako možným začátkem, momentem proměny:

Na co se dál těšit v DUÚL Výstava Traditual zkoumá křehké rozhraní mezi tradicí a rituálem a otevírá otázku, kde vlastně leží hranice mezi těmito dvěma pojmy. Může tradice existovat bez konkrétního aktu, který ji naplňuje? A kdy se naopak každodenní gesto stává rituálem?

Výstava se zaměřuje na současné umění jako prostor, v němž se tradice a rituál neustále proměňují. Rituální prvky se dnes často přesouvají do běžného života, aniž bychom je takto pojmenovávali, přesto si zachovávají svou

symbolickou i společenskou funkci. Výstava tak sleduje tradici a rituál jako otevřený, živý proces, který se odehrává v přítomném okamžiku, ale zároveň osciluje mezi minulostí a budoucností.

Svá díla představují Natálie Brdičková, Veronika Čechmánková, Daniel Doležal, Matěj Velička, Aneta Votavová a Barbora Wolfová. Kurátorský tým tvoří studentky navazujícího magisterského programu Kurátorská studia na Fakultě umění a designu UJEP: Marie-Luisa Borková, Paulina Hlavnová, Jana Kotková, Laura Mikušková a Zuzana Stieldorfová.

„Dojdu k řece, i když si nepamatuju, že by v tom městě někdy protékala řeka.

Jsem vůbec ve správném městě?

Necháš se unášet proudem?

Zavřeš oči, než to všechno bude pryč?“ Svět se točí a voda padá je vizuálně podmanivá a zároveň naléhavá instalace, která osciluje mezi tichou introspekcí a silným prostorovým zážitkem. Nejde jen o dílo, které se pozoruje, je to situace, do které se vstupuje.

Dům umění Ústí nad Labem touto výstavou potvrzuje svou roli instituce, která dlouhodobě vytváří prostor pro progresivní současné umění a projekty překračující tradiční formáty prezentace.

30 / 4 – 29 / 7 / 2026 Svět se točí a voda padá – Nikola Ivanov Galerie 1 Kurátor: Michal Koleček Dům umění Ústí nad Labem, Klíšská 1101/129a, 400 96 Ústí nad Labem

21 / 5 – 29 / 7 / 2026 Traditual – Skupinová výstava Galerie 2 Kurátorský tým KS

30 / 4. – 29 / 7 / 2026 TichO – Pavel Mrkus Galerie 3 Kurátorka: Adéla Machová Více o výstavách a doprovodném programu na duul.cz UJEP

31

duul

Ivanovova práce přitom vyrůstá z širšího kulturního a historického kontextu. Navazuje mimo jiné na spekulativní vize technologických zásahů do klimatu formulované vědcem Hermannem Oberthem, literární imaginaci Italo Calvino i vizuální paměť krajiny zachycenou ve fotografiích Josefa Sudka. Tyto odkazy se však v instalaci rozpouštějí do nadčasového prostoru, kde se stírají hranice mezi konkrétním místem a univerzální zkušeností.

text: collective of authors of UJEP

photo: Monika Balatá

fotoreport international corner

Just Transitions: First ever BIP at UJEP leaves a mark BIP (Blended Intensive Programme) is an Erasmus+ mobility which combines a virtual component with short-term physical mobility. The goal of BIP is to use innovative learning and teaching methods, where student teams collab­ orate on specific, shared topics. Recently, BIPs have become more popular thanks to the smooth intercultural collaboration, and accessibility to mobility for students who can’t go abroad for a full semester.

Over the past three years, the Faculty of Arts has participated in 10 BIPs thanks to facilitated intercultural collaboration. This April, its Department of Philosophy and Humanities (KFHS) hosted the very first BIP at UJEP, called Just Transitions: Politics of Cohabitation in Times of Environmental Crisis. The goal of the BIP was

32 Silverius

to explore the concept of “just transitions”, a highly topical socioenvironmental issue, with a focus on how humans can coexist with other biotic beings and abiotic elements in contexts deeply shaped by ecological and industrial transformation.

Since the beginning, the BIP aimed to be an interdisciplinary platform, thus experts from various departments took part. The organization committee consisted of experts from KFHS – doc. Michaela Fišerová (philosophy of humanity and animality), dr. Cristina Vendra (philosophy of

For the BIP, 16 students and six professors arrived from partner universities, namely University of Prešov (Slovakia), Trnava University (Slovakia), University of Messina (Italy) and Babeş-Bolyai University in Cluj-Napoca (Romania). All the aforementioned institutions maintain close, long-term collaboration with KFHS, encom­ passing a wide range of professional activities and academic contacts.

An important Internationalisation Strat­ egy BIP is a specific instrument of Erasmus+, with its main advantage in bringing together students and academic staff from different institutions to engage in an in-depth exploration of a clearly

defined core topic. Pavel Raška, the Vice-Rector for Internationalization, explains that “this format fosters interdisciplinary collaboration and enhances the international profile of the hosting university by enabling it to position itself through a distinctive thematic focus. Although BIPs are primarily an educational format, they can also initiate meaningful international research collaboration.”

Tailored to the Ústí Region How did the BIP’s topic emerge? While the “politics of cohabitation” has been explored at KFHS, the idea to frame the programme as “just transitions” was proposed by Pavel Raška, who sees it as particularly relevant to the region and the university, which can function as a living lab.

The topic directly reflects the situation of the Ústí

Region, long burdened by the environmental impacts of coal mining and industries.

As Veronika Konrádová puts it, “the program builds on the region’s distinctive experience shaped by its industrial legacy and transforms it into an opportunity to rethink processes of revitalization and just transition, as well as to connect philosophical approaches with local practice.” It opens up new perspectives for the coexistence of human and non-human actors, landscape restoration, and the future of environ­ mental stewardship.

Michaela Fišerová further explains that the topic connects natural science research and ethical reflection on the transition from an industrial to a post-industrial society, a process accompanied by the development of environmentally sustainable technologies and efforts to reduce −

UJEP

33

international corner

the environment) and dr. Veronika Konrádová (ethics).

Learning outside of the classroom Two lectures given by experts from the Department of History on the memory of coal-impacted landscapes and heritage salvage were followed by a field trip to mining areas near Most (led by experts from the Department of Geography), where entire villages were demolished due to mining. The second excursion to Bohemian Switzerland and Děčín showed how post-industrial regions redefine themselves through tourism and cultural heritage.

The field trips were especially popular among students. “They allowed me to experience the local culture and environment in a more direct and engaging way. Visiting different places to­gether also strengthened the group connection,” says Manuela from Romania.

Students in the spotlight

and ultimately replace − anthropogenic emissions from fossil fuels. “This contributes to the stabilisation of the ongoing climate crisis,” she adds.

Start online, think together

international corner

The BIP opened with an online component designed to give students a basic conceptual and theoretical foundation of the topic. “By introducing key themes, such as cohabitation, environmental ethics, and responsible citizenship, through a series of invited lectures, it enabled participants to engage in deeper discussions during the on-site sessions,” says Cristina Vendra, who believes the online component created an initial space for participants to virtually meet and become familiar with one another, fostering a sense of group cohesion and easing collaboration during the on-site phase.

The 7-day on-site program brought together interdisciplinary perspectives (philosophy, geography, ecology, urban studies, and the arts), encouraged discussion on climate change, industrial heritage, and ecological

34 Silverius

transformation, combined theoretical approaches (lectures, panels) with practical activities and observation (field trips, historical campus tour and regional museum visit), and fostered interactive learning and collaboration through panel disscussions, world café sessions, and student presentations.

On the 6th day, students presented their own takes on the discussed topics. Cristina Vendra explains that involving students is essential for independent thinking and strengthening aca­ demic skills. “It allows students to learn not only from lecturers and experts in the field, but also from one another, through mutual support, constructive critique, and an openness to different perspectives,” she emphasises.

Five students (3 international and 2 from KFHS) proposed their presentations on topics such as narration and cohabitation in political philosophy, the role of silence as a structuring condition of perception, the concept of the ecological self and posthuman relationality, and ethical responsibility in the context of ecological crises.

All of the presentations were considered of high quality and as a valuable part of the BIP. To be continued…

Cristina Vendra plans to build on this BIP in the future, once again in collaboration with Veronika Konrádová and Pavel Raška. A second edition is planned for 2027. As she enthusiastically concludes, “I am prepared to take on responsibility for the programme and oversee its or­ganisation and implementation.”

Feedback from the students — Manuela, Babeș-Bolyai University

I appreciate the possibility to expand my understanding of how deeply human activities affect the environment and how difficult it is to find a way to recultivate nature.

— Anonymous

I feel very inspired and grateful for this opportunity. The different perspectives on the same topics were very eye opening and I‘m sure that I‘m gonna read a little bit more about this kind of problem in my region!

— Laura, UNIPO

BIP was a really inspiring mix of different perspectives, practical insights and open discussions, where I could learn a lot about the region while also taking a step back and clearing my mind. It was an intense, but very formative experience.

international corner

It surprised me how quickly a sense of collaboration and connection developed among participants from different backgrounds.

— Anonymous

This was the most intensive practice of philosophical English. After the BIP I got huge motivation to study philosophy in English more and participate in international programs.

— Denys, Trnava University

BIP WebPage

UJEP

35

Na UJEP dorazily špičky České národní banky Fakulta sociálně ekonomická UJEP připravila ve spolupráci s Českou národní bankou výjimečnou akci pro studenty i širokou veřejnost. Diskusní fórum s Českou národní bankou se uskutečnilo dne 28. 4. 2026 v Červené aule UJEP. Na půdě univerzity vystoupili významní členové bankovní rady ČNB, kteří se podílejí na klíčových rozhodnutích ovlivňujících ekonomiku České republiky. Návštěvníci s nimi mohli otevřeně diskutovat o aktuálních tématech, jako jsou inflace, finanční stabilita, fungování měnové politiky nebo ekonomické výzvy současnosti. „Velmi si vážíme spolupráce s Českou národní bankou a možnosti přivítat na naší fakultě její vrcholné představitele. Pro studenty i veřejnost šlo o mimořádnou příležitost nahlédnout do fungování ekonomiky z perspektivy těch, kteří o jejím směřování přímo rozhodují,“ říká děkan Fakulty sociálně ekonomické UJEP Ing. Miroslav Kopáček, Ph.D. Konkrétně se diskuse zúčastnili: • Jan Frait, viceguvernér ČNB (představil roli ČNB jako garanta cenové a finanční stability) • Jan Kubíček, člen bankovní rady (zaměřil se na problematiku akcií v devizových rezervách) • Karina Kubelková, členka bankovní rady (otevřela téma kybernetické bezpečnosti) Akce byla určena nejen studentům vysokých a středních škol, ale také široké veřejnosti, která má zájem lépe porozumět ekonomickému dění a jeho dopadům na každodenní život.

Univerzita ožila více než osmi desítkami prezentujících firem

Den kariéry na UJEP, který proběhl 15. 4. 2026, opět nabídl studentům skvělou příležitost propojit studium s praxí a získat cenné kontakty pro svou budoucí kariéru. Akce se konala v univerzitním kampusu a jejím cílem bylo umožnit setkání studentů a absolventů se zástupci firem a organizací napříč obory.

Ve zkratce

Prezentace firem probíhaly na několika místech – v Multifunkčním informačním a vzdělávacím centru, Centru přírodovědných a technických oborů, Centru materiálů, mechaniky a technologií i na Fakultě zdravotnických studií UJEP. Celkem se představilo více než osm desítek firem, které studentům nabídly nejen přehled pracovních příležitostí, ale také možnosti stáží, spolupráce či individuálních konzultací.

Letošní ročník se těšil vysoké návštěvnosti a přilákal velké množství studentů, kteří aktivně využívali příležitosti k navazování kontaktů i získávání inspirace pro svou profesní budoucnost. Pozitivní ohlasy zazněly jak ze strany účastníků, tak i samotných vystavujících, což potvrzuje, že Den kariéry na UJEP zůstává důležitou platformou pro setkávání akademického prostředí s praxí.

ujep.cz

36 Silverius

Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem (UJEP)

Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem

@ujepul

ujep.official

O trochu zelenější krajina s UJEP! Již pátým rokem pokračuje Univerzita J. E. Purkyně v krásné tradici sázení stromů za každého absolventa a absolventku, kteří úspěšně dokončili studium v uplynulém akademickém roce. Každý vysazený strom tak nese symbolický význam – připomíná konkrétní absolventy a zároveň přispívá k zelenější a zdravější krajině našeho regionu.

Akce proběhla dne 29. 4. 2026 a letos se do ní zapojily více než tři desítky studentů a zaměstnanců univerzity. V lokalitě poblíž Malého Chvojna se během dne podařilo zasadit celkem 1 100 bukových sazenic, jež do budoucna posílí druhovou rozmanitost místní přírody. Celou akci navíc provázelo slunečné počasí, které potěšilo nejednoho sázejícího.

Po dobře odvedené práci následovalo společné posezení u oběda, kde byl prostor pro neformální setkání, sdílení zážitků i zasloužený odpočinek. Sázení stromů tak opět propojilo smysluplnou aktivitu s příjemným společným časem, a zanechalo za sebou stopu, která poroste ještě dlouhá léta.

Ústecký tým ROBUL dosáhl mimořádného úspěchu na jedné z nejprestižnějších robotických soutěží světa FIRST Robotics Competition (FRC) v americkém Denveru. V silné mezinárodní konkurenci vybojoval celkové čtvrté místo a potvrdil vysokou úroveň technického talentu v regionu. „Za tímto úspěchem stojí systematická podpora, kterou ústecká univerzita rozvíjí díky projektu RUR – Region univerzitě, univerzita regionu. Právě díky němu měl tým ROBUL možnost se na soutěž dobře připravit, a především se jí zúčastnit,“ říká prorektor pro projekty ESF a investičních fondů doc. Martin Balej.

Tým ROBUL, složený z 13 středoškoláků z Ústeckého kraje, patří mezi pouhé dva české týmy zapojené do FRC. Na rozdíl od mnoha zahraničních konkurentů, kteří přijíždějí s rozsáhlým technickým zázemím a desítkami členů podpůrného týmu, museli studenti z Ústeckého kraje spoléhat především na vlastní dovednosti, improvizaci a odhodlání. „V silné konkurenci 55 týmů jsme se dokázali prosadit a vybojovat neuvěřitelné čtvrté místo. Je to mimořádný úspěch nejen pro region, ale i pro Českou republiku,“ říká nadšeně Tamara Klein, garantka aktivity Robotým pro mezinárodní soutěže projektu RUR. Tým tvoří studenti ze čtyř středních škol regionu: VOŠ a SPŠ Chomutov (tým Chobot), VOŠ, OA a SŠ Štětí (tým PaperBox), SPŠ Resslova Ústí nad Labem (tým LEDbot) a Gymnázium Josefa Jungmanna Litoměřice (tým CircuitBreakers). Úspěch týmu ROBUL na soutěži Denver Regional 2026 potvrzuje, že studenti z ústeckého regionu mohou obstát v celosvětové konkurenci a dosahovat špičkových výsledků v oblasti technologií a inovací. Účast týmu v soutěži FIRST Robotics Competition proběhne v rámci aktivity A 2.38 Robotým pro mezinárodní soutěže projektu RUR – Region univerzitě, univerzita regionu, reg. č. CZ.10.02.01/00/22_002/0000210, který je spolufinancován Evropskou unií a Státním rozpočtem ČR.

UJEP

37

Ve zkratce

TÝM ROBUL NA ROBOTICKÉ SOUTĚŽI V DENVERU ZAZÁŘIL

ptal se: Jaroslav Koutský

foto: Daniel Augustin

Tomáš Sýkora: „Univerzita má být aktivním hráčem v regionu“ Jak vypadá přechod z dvacetileté praxe do akademického prostředí? A proč by univerzita neměla zůstat jen u výuky a výzkumu? Rozhovor s Tomášem Sýkorou ukazuje, že regionální rozvoj není abstraktní obor, ale práce s kvalitou života lidí – a že klíčem k proměně regionu nejsou jen data, ale především lidé, kteří s nimi pracují. rozhovory bez taláru

Tomáši, ty jsi můj velmi blízký kolega, znám tě dobře, ale čtenáři ne. Prosím, můžeš stručně popsat, kde na univerzitě působíš, co je tvůj job a jestli tě baví?

Pracuji na fakultě sociálně ekonomické na katedře regionálního rozvoje a veřejné správy… a baví mě to moc. Zároveň jsem vedoucím výzkumného centra Forpolis – Institutu pro rozvoj společenství a sídel. Mezi akademiky tam jsem relativně služebně mladý, osmý nebo devátý rok, což je poměrně krátká doba, standardně jsou

38 Silverius

lidé v mém věku na akademické půdě již třeba pětadvacet let.

Tvůj příběh je v tomto smyslu zajímavý a málo běžný. Často lidé v akademické sféře zůstanou již po studiu, ty jsi ale ukázka jiné trajektorie. Působil jsi předtím minimálně dvě desítky let v praxi, pracoval pro velká města, vedl firmu a zaměstnával lidi. Kdy nastal zlom pro tvůj přechod a jak na tebe působila změna prostředí?

Neoznačil bych to za zlom. Pro mě to byl přirozený vývoj, který po 20 letech v neakademické etapě vyplynul ze spolupráce s akademiky na mnoha projektech. V jednom jsme se potkali i my dva osobně.

Nenásilně mě to ze soukromého a veřejného sektoru přivedlo na rozhraní s akademickým prostředím a zjistil jsem, že nám to spolu funguje. Nejdříve se objevila možnost externě učit konkrétní předmět, ale postupně jsem na UJEP zakořenil a ostatní mimoakademické aktivity upozadil.

V době přechodu jsem byl ředitelem Mezinárodního poradenského centra obcí, soukromé společnosti z velké části vlastněné holandským svazem měst a obcí. Když jsem své rozhodnutí oznámil jednateli, což byl Holanďan a mimochodem výborný člověk, byl z toho chvíli rozpačitý.

Pak mi ale řekl, že u nich je běžné, že když člověk nasbírá zkušenosti, přirozeně je začne předávat mladší generaci a jde učit.

To si taky myslím. Pro nás bylo skvělé, že ses tak rozhodl, protože tvoje působení na katedře je výborné. Přesto ale není jednoduché po čtyřicítce začínat v akademické sféře od nuly. Akademická obec je hodně hierarchická, vymezuje se tituly, garancí předmětů…

Do určité míry je to pravda. Nikdy jsem se sice nesetkal s odsudkem ze strany kolegů, že

jsem akademická nula, ale člověk vnímá, že v kariérním růstu se hodnotí jiné věci než to, co dokázal v předchozím neakademickém životě.

Musel jsem přijmout, že pravidla jsou jiná, a chápu, že pro akademickou kariéru jsou nutné tituly a publikační činnost. Pořád však vnímám jako důležitější praktický dopad své činnosti, ať směrem ke studentům, nebo do praxe. I když děláme akademické projekty, hledám v nich praktickou koncovku.

Na UJEP jsem ale nikdy nepocítil, že bych byl znevýhodněný tím, že nemám tituly. Musel jsem si dodělat doktorát, což je základ. Mimochodem, ani to po čtyřicítce nebylo jednoduché, musel jsem změnit způsob myšlení. Nemůžu říct, že by mě těšila práce s redakčními systémy časopisů, abych ale splnil akademické povinnosti, musím to přijmout.

Musím říct, že tvůj přechod do akademické sféry považuji za velmi silný příběh.

Hlavní téma dneška je ale region. Prosím, vysvětli čtenářům, co vlastně znamená regionální rozvoj.

o tom, jak zajistit, aby byla v různých typech regionů dostatečná, aby rostla a aby nebyly velké rozdíly mezi regiony, kdy se v jednom žije velmi dobře a v jiném výrazně hůře. Problém je, že to není disciplína jako geografie, biologie, právo nebo sociologie. Středoškoláci se s ní běžně před maturitou nesetkají. Proto o studium není takový zájem jako o mainstrea­ mové obory na fakultě, jako jsou ekonomie a management. Když jde někdo na ekonomku, chce být businessman, a jde proto studovat management. Proč by měl studovat regionální rozvoj, o kterém nikdy neslyšel? Pozitivní je, že se v posledních letech občas stane, že studenti z ekonomie a managementu přejdou na navazující studium k nám. Během bakaláře mají některé předměty společné a zjistí, že je to zajímavý obor.

Regionální rozvoj se nedá vysvětlit jednou větou.

Musí se zažít. Já sám, ačkoli jsem ho vystudoval, jsem ho také objevoval postupně – jako práci s kvalitou života ve všech jejích dimenzích.

Kdybych odpověděl jako prvák po prvním semestru, řekl bych, že je to o rozvoji regionu. (smích)

Je tam ještě jedna složitost. Typovým povoláním po studiu je úředník. Tato pozice není v očích mladých lidí moc atraktivní. Přitom dnes je úředník manažer, může mít kreativní a dobře placenou práci.

Vysvětluje se to, vlastně, poměrně těžko, protože jde o extrémně komplexní obor. Je zajímavý tím, že obsahuje témata, která se dotýkají každého člověka. Je o kvalitě života,

Je potřeba tu představu trochu narušit. Program se jmenuje Regionální rozvoj a veřejná správa.

V Česku je tradice tyto dva obory spojovat, ale nejsou totéž. Veřejná správa má blízko k právu,

UJEP

39

rozhovory bez taláru

Dodnes jsme v kontaktu a vrací se k tomu, ptá se, jestli mě to baví a jestli to pro sebe považuju za správnou cestu. Vzhledem k tomu, že jsem tady devátý rok, myslím, že ano.

zatímco regionální rozvoj je o managementu území. Klidně by mohl existovat obor s názvem Firemní a regionální management, který by zněl více manažersky. Regionální rozvoj nedělají jen úředníci, ale i lidé v rozvojových agenturách a v byznysu, kteří jsou důležitými hráči.

Pojďme k našemu regionu a k tomu, co děláme. Jsme akademici, učíme a píšeme články, ale máme i třetí roli. Společně na univerzitě realizujeme velký projekt z Operačního programu Spravedlivá transformace – RUR – Region univerzitě, univerzita regionu. Ty máš na starosti významnou část, která se věnuje interakci mezi akademickou a veřejnou sférou, expertnímu poradenství a kultivaci

veřejného sektoru, aby se rozhodoval co nejlépe. Kam směřujete?

Protože jsem přišel na univerzitu z reálného světa veřejného sektoru, vnímám její třetí roli jako velmi důležitou. Učit a dělat výzkum je samozřejmě základ, ale dělat to jen do šuplíku a nepředávat reálnému světu by byla škoda.

Na regionálních univerzitách, jako je UJEP, která je v regionu líhní talentů, znalostí i propojením různých světů, je tato role zásadní součástí akademického života.

Projekt RUR a část, kterou mám na starosti – Znalostní hub pro transformaci regionu – reaguje na aktuální situaci regionu. Jsme v prostředí, které prochází dynamickými změnami, hledá

nové cesty a směr. Máme jedinečnou příležitost být u toho, formovat aktéry a jejich rozhodování.

Znalostní hub je tedy součást velkého projektu, který má ambici, aby univerzita byla aktivním hráčem v regionu. Cílem je vytvořit skupinu aktérů transformace – lidí z celého regionu, kteří mají co říct k jeho proměně.

Region prochází zásadní změnou, končí těžba uhlí a ekonomika, ale i celá společnost, se musí transformovat. Nelze pokračovat stereotypně, protože by to byla ztracená příležitost. Role znalostního hubu je shromáždit nové poznatky a inovativní přístupy napříč tématy – od zdravotnictví přes sociální oblast až po vzdělávání, životní prostředí, energetiku či cestovní ruch.

Druhá klíčová role je tyto poznatky šířit mezi aktéry transformace – úředníky, lidi ze soukromého sektoru i občanské společnosti. Zároveň chceme vytvořit komunitu, která bude fungovat i po skončení projektu. Aby lidé v regionu věděli, na koho se obrátit, když řeší podobné problémy.

Budou výstupem i semináře, workshopy nebo prostředí, kde budou poznatky k dispozici?

To, co jsem popsal, se těžko zhmotňuje, je to dlouhodobá práce s odbornými vztahy. Hmatatelné jsou vzdělávací kurzy, které navazují na výzkumné aktivity – v osmi klíčových tématech vznikly na základě dlouhodobého výzkumu odborné zprávy, které se snažíme stravitelnou formou předávat prostřednictvím odborníků z různých fakult.

rozhovory bez taláru

Účastníci kurzů mají možnost studovat i podrobné materiály, ale cílem je, aby to neskončilo u čtení a vznikla další vrstva sdílení a spolupráce. Samotná setkání účastníků – odborníků, úředníků nebo politiků – už vytvářejí prostor pro nové interakce a spolupráci.

Máte už nějaké zpětné vazby?

Rozběhly se první tři kurzy a zpětné vazby jsou nad očekávání pozitivní. Věděli jsme, že výzvou bude obsah i forma. Nemohlo jít o sérii suchých přednášek. Snažili jsme se proto vytvořit atraktivní formu při zachování kvalitního obsahu. Pozitivní reakce přicházejí spontánně, což není běžné. Například starostka jedné obce

jejich vztah k práci. Snažím se u nich podporovat poctivost a důslednost. Nemám rád přístup, kdy něco vypadá dobře na první pohled, ale není to dotažené. Oceňuji, když studenti chtějí věci dokončovat, ať už jde o diplomku, nebo projekty, do kterých je zapojuji. Takoví lidé se objevují v každém ročníku. Neřekl bych tedy, že jsou jen nadějí, ale spíš že jsou v mnoha ohledech dál, než jsme byli my. Když se podívám na ty nejlepší dnes, myslím, že jsme v jejich věku takovou míru poctivosti neměli.

To je hezké zakončení. Každopádně se tě v závěru ještě standardně zeptám na tvoje koníčky, volný čas, život v Litvínově…

Myslím, že se dá říct, že vzdělaný a vzdělávající se úředník, nebo obecně člověk, který má na starosti transformaci a přijímá impulzy, je jedním z důležitých faktorů transformačního příběhu. Samozřejmě, úspěch regionu závisí na mnoha dalších věcech, ale jsi přesvědčený, že toto je jeden z klíčů úspěchu?

Jsem přesvědčený, že vždy záleží na lidech.

Nemůžeme čekat, že kurzy vytvoří silný „aha efekt“, po kterém lidé začnou dělat všechno úplně jinak. Účastníci jsou často dlouholetí odborníci a nelze si myslet, že úplně změní svůj přístup. Výsledkem bude kombinace kontinuity a inovace. Důležité je, aby měli otevřenou hlavu.

Největší problém je reagovat stylem: „Tak jsem to dělal vždycky, a budu to dělat stejně dál.“ V regionu je ale hodně lidí, kteří mají otevřený přístup a chtějí se posouvat. Už samotná ochota se vzdělávat a sledovat vývoj oboru je důležitá.

V regionálním rozvoji se často pracuje s daty, která jsou důležitá pro rozhodování. Ale nesmí se zapomenout, že za nimi stojí člověk. Nestačí vše převést do tabulek a hodnotit podle čísel.

Kvalita života se odehrává i v rovinách, které nelze jednoduše změřit. To platí jak pro celý obor, tak pro rozhodování jednotlivců. Pokud

v regionu máme lidi s otevřeným přístupem a schopností přemýšlet kreativně, je to velmi přínosné.

To, co říkáš, také děláš. Výborně pracuješ s mladými lidmi, propojuješ je s institucemi, pomáháš jim dostat se do praxe – na magistráty, do organizací, MMR nebo projektu Restart.

Je to to, o co se snažím. Hlavní role univerzity je vzdělávání, ale nejen výuka předmětů, spíš vytváření vztahu k tématu. Je jasné, že ne všichni studenti budou nadšení, ale snažím se v každém ročníku najít pár těch, kteří si vztah vytvoří. To se pak projeví i tím, že najdou uplatnění v oboru. Pokud jim můžu pomoct kontakty, doporučením nebo orientací v příležitostech, považuji to za součást své práce.

Hodně se věnuješ mladým lidem. Myslíš si, že jsou nadějí tohoto regionu?

To je vždy složité kvůli generačnímu zobecňování. Často se říká, že dřív to bylo jiné a mladá generace je nějaká. Mně se ale někdy stává, že spíš kritizuji starší generaci, třeba i v drobnostech. V každé generaci jsou schopní i méně schopní lidé. Vidíme to i mezi studenty. Během pěti let udělají obrovský posun. V posledním ročníku jsou to lidé, se kterými se dá plnohodnotně odborně diskutovat. Důležitý je pro mě

Přestože se často mluví o rozdělené společnosti, lidé jsou aktivní a snaží se něco dělat v obecném zájmu.

Moje další velké téma je divadlo. Mám ho rád jako divák, zajímá mě i zákulisí, čtu o něm a sleduji kulturní politiku.

Jsi jediný odběratel Divadelních novin…

Ano, skoro to tak vypadá. Divadlo mě baví dlouhodobě a nikdy bych nečekal, že se propojí s mojí prací. Studoval jsem regionální rozvoj, kterému se profesně věnuji. Teď máme nový studijní program zaměřený na řízení kulturních a kreativních odvětví. Tam se to propojuje – lidé z kulturního managementu ovlivňují rozvoj regionu… a moje zájmy se potkávají s profesní oblastí.

Znalostní hub pro transformaci regionu je realizován v rámci aktivity KA2_C projektu RUR – Region univerzitě, univerzita regionu, reg. č. CZ.10.02.01/00/22_002/0000210, který je spolufinancován Evropskou unií a Státním rozpočtem ČR.

UJEP

41

rozhovory bez taláru

napsala, že za 20 let nezažila nic tak přínosného a zajímavého.

Myslím, že mám poměrně dobrý přehled o městech v Česku, většinou znám lidi na úřadech po celé republice, ale ačkoli celý život žiju v Litvínově, tam neznám téměř nikoho. Je vlastně příjemné být někde anonymní. Baví mě městská turistika, poznávání českých měst a vesnic. S věkem mě méně lákají dlouhé cesty, nepotřebuji cestovat po světě. Rád jezdím autem mimo dálnice, přes vesnice, a sleduji, jak se žije. Česká republika se za posledních 20 let výrazně proměnila, což je vidět nejen na infrastruktuře a veřejném prostoru, ale i na občanských aktivitách.

text: Eliška Štádlerová

foto: Tomáš Lumpe

Fond FSE UJEP:

Podpora, která mění nápady ve skutečnost Univerzita není jen místem výuky a výzkumu. Je prostorem, kde vznikají myšlenky, které mohou ovlivnit osobní i profesní dráhu jednotlivců, v ideálním případě i širší komunitu. Aby však dobrý nápad nezůstal jen na papíře, potřebuje podporu. Právě tu přináší Fond FSE UJEP, jenž se stal důležitým impulzem pro studenty i zaměstnance Fakulty sociálně ekonomické UJEP. i měkkých dovedností, propojení s praxí nebo posilování komunitního života.

Už první výzva ukázala, jak silný potenciál na fakultě existuje. Přihlásilo se 17 projektů a mezi úspěšné žadatele bylo rozděleno 135 000 Kč.

Podporu získaly například projekty zaměřené na modernizaci výuky, jazykové vzdělávání, odborné exkurze či využití umělé inteligence.

fond FSE

Fond vznikl s cílem systematicky podporovat kreativitu, rozvoj talentu a inovace ve výuce i mimo ni. Není jen finančním nástrojem, je vyjádřením důvěry v ty, kteří chtějí zlepšovat své okolí, zkoušet nové přístupy a posouvat fakultu kupředu.

Od myšlenky k realizaci Podpora probíhá prostřednictvím grantových výzev, do nichž se mohou hlásit studenti i zaměstnanci se svými projekty. Ty se zaměřují například na inovace ve výuce, rozvoj odborných 42 Silverius

Na tento úspěch navázala druhá výzva, v níž bylo podpořeno 10 z 13 přihlášených projektů, tentokrát částkou téměř 95 000 Kč. Mezi aktivitami nechyběla témata jako duševní zdraví, krizová intervence, rozvoj prezentačních dovedností nebo inovace ve výuce sociální práce.

Každé předání symbolických šeků potvrzuje, že fond skutečně pomáhá proměňovat nápady v konkrétní výsledky.

Spolupráce, která má smysl Důležitým pilířem fondu je spolupráce s partnery a absolventy fakulty. Správu fondu zajišťuje Ústecká komunitní nadace, která garantuje

transparentnost a profesionální přístup k rozdělování prostředků.

Podporu fondu vyjádřily také významné společnosti i jednotlivci. Mezi prvními partnery byla společnost Chart Ferox, následovaná firmami MALFINI nebo CreatiCom s. r. o., jejíž zakladatel je absolventem fakulty. Významným momentem bylo i zapojení prvního individuálního dárce, taktéž absolventa FSE UJEP, Jana Pleyera. Tito podporovatelé dávají jasně najevo, že investice do vzdělání a mladých talentů mají v dlouhodobém horizontu smysl.

Dopad přesahující fakultu Fond FSE UJEP posiluje vazby mezi akademickým prostředím a praxí, podporuje aktivitu studentů a vytváří prostor pro iniciativu zaměstnanců. Přispívá k rozvoji regionu, protože vybrané projekty často reagují na aktuální společenské potřeby. Fond tak představuje konkrétní nástroj, jak posilovat kulturu spolupráce, inovací a sdílené odpovědnosti.

Více o Fondu FSE UJEP na webových stránkách fse.ujep.cz. V případě konkrétních dotazů je možné obrátit se přímo na koordinátorky Jitku Dvořákovou a Lucii Povolnou na adrese spoluprace.fse@ujep.cz.

Grilování, ze kterého se nekouřilo. Ale jiskřilo to...

Amfiteátr v Kampusu UJEP hostil další ročník Startup Go Grill – finále podnikatelského inkubátoru Inovačního centra Ústeckého kraje.

D

ne 11. 6. se amfiteátr v Kampusu UJEP už po patnácté proměnil v arénu pro začínající podnikatele. Startup Go Grill, tradiční vyvrcholení ICUK podnikatelského inkubátoru Startup Go!, opět nabídl pětiminutové prezentace před odbornou porotou, přímé otázky bez příkras, občerstvení z grilu a atmosféru, která s klasickou konferencí nemá nic společného.

Letos byla grilovaná sestava pestrá – od AI nástrojů pro školy a restaurace přes platformu, kde se deváťáci poznají ještě před nástupem na střední, až po nositelnou terapeutickou pomůcku nebo automatizaci čištění vzduchotechniky. Různé projekty, různé příběhy, jeden společný jmenovatel: odvaha zkusit podnikání.

Mezi účastníky inkubátoru jsou často i studenti UJEP a letošní ročník nebyl výjimkou. Pokud máte nápad, který vám nedá spát, registrace do podzimního běhu Startup Go! v Inovačním centru Ústeckého kraje je otevřená právě teď. Program je kompletně zdarma a nabízí workshopy, mentoring a expertní konzultace v hodnotě až 80 000 Kč. Stačí si sjednat v ICUK úvodní konzultaci, experti váš záměr posoudí a společně se rozhodnete, jestli je inkubátor ta správná cesta. Jak v ICUK říkají: „Než si půjčíte milion, přijďte si svůj nápad nejdřív ověřit.”

www.icuk.cz

registrace na pozdimní běh 2026 právě teď!

podnikejte bez přešlapů a získejte služby v hodnotě až 80 000 kč.

Chci se přihlásit

hod.

hod. hod.

hod.

44

Silverius