Moderní učitel hudební výchovy zpohledu studentů vysokých škol

NATALIIA KYSIL

Summary The article deals with the opinions of students of the Faculty of Education of the University of Ostrava on a modern teachers of musical education. It accentuates the use of its key competences and personal abilities in the process of musical education for students. The article clarifies the concepts of professional activity, professional competence and competence in access to teachers of musical education.

Nedostatečný zájem učitelů o realizaci kvalitního a atraktivního uměleckého a hudebního vzdělávání žáků způsobuje vznik negativních jevů v hudebním vzdělávání studentů vysokých škol, především pak nedostatek motivace vede k výkonu učitelského povolání učitele hudební výchovy a následně jejich malé konkurenceschopnosti na trhu práce. U současné mládeže tak není povolání učitele hudby populární a vede k nedostatku uchazečů o studium učitelství hudební výchovy pro základní a střední školství a hudebně orientovaní jedinci častěji volí hudebně teoretická nebo hudební umělecká studia. Moderní učitel hudební výchovy 21. století musí být schopen individuální tvořivosti asebevyjádření. Měl by být schopen individuálně porozumět profesně pedagogickým problémům a řešit je, řídit různé situace, které vznikají ve třídě, a udržovat zdravé klima třídy. Měl by umět předložit vzdělávací materiál o současných hudebních stylech, autorech i repertoáru, například jazzu, rocku, popu, šansonu i autorské písni s emotivním akcentem, profesionálně realizovat další etapy výukového procesu, případně doprovázet sebe a své žáky na hudební nebo elektronický nástroj a využívat mediálních zdrojů. Měl by být schopen plánovat a realizovat různé typy aktivních hudebních a tvůrčích činností. Jedním z hlavních osobnostních rysů moderního učitele hudební výchovy by měla být jeho láska k dětem. Musí být schopen vést výuku v tradičních i netradičních formách. Tyto formy mohou nabývat různých kombinací, např. kombinace, lekce s úvodem do tématu vybranou motivaci, lekce prohloubením aktivizací žáků, lekce zobecněním tématu, integrovaná lekce, odborná exkurze, lekce rozvíjející diskuzi, lekce s návštěvou hudebního koncertu, lekce tvůrčí, např. prezentací vlastní hudební produkce (vlastní tvorby). Při vedení netradičních forem hudební výchovy jsou nezbytnými požadavky na učitele především jeho schopnosti inspirace, fantazie a tvůrčí představivosti s přihlédnutím kpovaze hudebního díla azkušenostem studentů. Důležitým požadavkem na učitele hudební výchovy je schopnost zvládat různé „hudební situace“, které vznikají ve třídě, s využitím hudebně-didaktických poznatků i osvědčených praktických postupů. Zvláště významná je tvůrčí činnost moderního učitele hudby. Vyučovací hodinu hudební výchovy si dnes nelze představit bez širokého využití různých forem hudebních aktivit: zpěvu, dirigování, hraní na hudební nástroje, doprovodu. Specializované vysokoškolské vzdělání by mělo zajištovat osobnostní rozvoj budoucího moderního učitele hudební výchovy a utvářet schopnost individuální tvořivosti

a sebevyjádření. Profesionálního úspěchu dosahují nejen vysoce kvalifikovaní odbornicí, ale především výrazné osobnosti, které jsou schopny jedinečného porozumění žakům a řešení profesních a pedagogických problémů. Utváření profesních činností moderního učitele hudební výchovy je cyklický proces. Vprocesu profesní činnosti je nutné neustále zlepšovat úroveň profesionality a kvalitu prostředí schopného povzbuzovat profesní rozvoj. Profesní činnosti moderního učitele hudby: – konstruktivní činnost, která souvisí se schopností budovat vzdělávací materiál a promítnout do něj rozvoj individuality studenta; – organizační činnost, která zahrnuje organizaci chování ve třídách amimo ně (pedagogické činnosti v reálných podmínkách); zpětná vazba studentů (pohledy, znalosti, zájem) ačinnost studentů, jejich jednání; – komunikační aktivita – společná činnost učitele a žáka, na které je postavena interpersonální interakce (vnímání a porozumění sobě navzájem), a vztahy vprocesu pedagogické činnosti; – reflexivní činnost – schopnost učitele analyzovat adekvátně svou vlastní pedagogickou činnost, rozvíjet sebevyjádření a sebedůvěru, která je vyjádřena vsebepoznání, sebeúctě asamoregulaci chování, prahnout po osobním růstu 1 . Hlavním, co může charakterizovat moderního učitele hudby, je rozvoj jeho kompetence. Kompetence je obecná schopnost založená na znalostech, zkušenostech, hodnotách aschopnostech získaných učením. Klíčové kompetence zvládnutí, které studentům umožní řešit různé problémy v profesním, společenském a každodenním životě, jsou kognitivní, osobní, sebevzdělávání, sociální, osobní zdraví, tvůrčí kompetence. Kognitivní hudební kompetence zahrnuje: – všeobecné vzdělávací úspěchy voblasti hudby; – polyfonie, která je realizována prostřednictvím budování objektivně existujících vazeb mezi hudbou a jiným uměním; – umělecké a estetické vnímání hudby ukrajinských a zahraničních skladatelů v širokém spektru typů, žánrů a forem (folk a profesionální, sborové, symfonické, vokální, instrumentální, vokálně- -instrumentální atd.); – povědomí o rysech hudebního jazyka, specifika vyjadřování uměleckých informací vhudbě; – zvládnutí hudby ve spojení s jinými formami umění pro hlubší pochopení specifik jeho obrazového jazyka aobecných vzorů umělecké reflexe reality avnitřního světa člověka vumění; Osobní hudební kompetence zahrnuje: – rozvoj individuálních schopností a talentů; – povědomí o vlastních silných a slabých stránkách; – schopnost přemýšlet; – tvůrčí intelektuální úkoly a dynamické znalosti; – osobní dovednosti učit se a provozovat hudební znalosti; – získání vokálně-sborových dovedností vprocesu hraní písní (lidových i současných); – zpěv s doprovodem a bez doprovodu; – schopnost hrát základní hudební nástroje (rytmický doprovod kpísním atd.); – schopnost improvizovat (vokální, instrumentální, rytmické, plastové); –interpretace intonačního obrazového obsahu naslouchaných děl vprocesu kolektivních diskusí a diskusí; – rozvoj osobních kvalit, samoregulace; Hudební kompetence ksamostudiu zahrnují: – schopnost samostudia, organizace vlastních metod sebevzdělávání; – odpovědnost za úroveň sebevzdělávání; – flexibilita aplikace znalostí, dovedností, dovedností vpodmínkách rychlých změn; – trvalé sebezkoumání, sledování vlastních činností; Sociální hudební kompetence je: – spolupráce, týmová práce, komunikační dovednosti; – sociální jednota, schopnost definovat osobní role ve společnosti;

– hodnotové orientace; – kultura mezilidských vztahů; – interakce složek sociální zkušenosti člověka – emocionální – hodnota postoje, hudební znalosti, dovednosti a kompetence, tvořivost, komunikace; – využití hudby jako prostředku komunikace a tvůrčího vyjádření osoby, praktické zvládnutí základních hudebních pojmů a nezbytné hudební terminologie; Kreativní hudební kompetence zahrnují: – schopnost identifikovat a řešit problémy; – schopnost vyjádřit velké množství nápadů; – flexibilita; – schopnost vyjadřovat různé myšlenky; – originalita; – schopnost reagovat na nestandardní podněty; – schopnost zlepšit objekt přidáním detailů; – schopnost řešit problémy, tj. schopnost analýzy a syntézy 2 . „Hudební výchova“ chce vědět o složení studentského publika, o jeho ochotě studovat, o tvorbě myšlenek studentů, o jejich budoucích pedagogických aktivitách, o možnosti vizí každého studenta, o perspektivách jeho profesního růstu. Bohužel, všechny tyto otázky jsou někdy nezodpovězeny, což neumožňuje učiteli identifikovat nejdůležitější problémy, jejichž zveřejnění je nezbytné pro každou konkrétní skupinu studentů 3 . Pro prezentaci rysů odborného vzdělávání azdůraznění klíčových kompetencí aosobních schopností byl studenty Ostravské univerzity realizován dotazník. Článek analyzuje odpovědi 51 studentů prvního adruhého ročníku prezenčního akombinovaného studia. Na rozdíl od studentů prvního ročníku vycházely odpovědi studentů druhého ročníku z pochopení specifika studia na pedagogické fakultě azjejich vlastní dosavadní zkušenosti s pedagogickou činností a hudebními disciplínami. Uvádíme příklady odpovědí studentů, ze kterých vyplývá, že: „Dobrý učitel hudby je výjimečný člověk. Je vždy připraven pomoci studentům různého věku porozumět jiné hudbě.“ „Dobrý učitel hudby pomáhá

studentům odlišit dobrou hudbu od špatné hudby.“ „Moderní učitel hudební výchovy by se měl orientovat v současných trendech vzdělávání, měl by mít osobní přístup kžákům. Být otevřený individuálnímu přístupu kslabším žakům. Měl by být kreativní a mít radost ze své práce.“ „To je člověk, který rozvíjí žáka hudebně, učí ho být svobodný.“ „Znát písně vangličtině, umět hrát na různé hudební nástroje, zapojovat celou skupinu, neučit jen historii, ale i nové trendy.“ Studenti se pokusili charakterizovat učitele hudební výchovy a jeho profesní kompetence. Odborník se podle jejich názoru vyznačuje tím, že zná moderní prostředky ametody hudební výchovy. Hlavní hudební způsobilosti a vztah k hudbě takového učitele je „znalost písní v anglickém jazyce“, „umět zpívat“, „umět hrát na různé hudební nástroje“, „schopnost improvizovat“, „láska khudbě“, „orientovat se vsoučasných trendech vzdělávaní“. Studenti charakterizovali klíčové kompetence učitele hudby jako „umět pracovat s IT technikou“, „učit nejen historii, ale i nové trendy“, „znát hudební terminologii“, „znát moderní repertoár“, „mít manažerské schopnosti“. Dále také charakterizovali osobní vlastnosti učitele hudby: „mít radost z práce“, „být tolerantní“, „je přátelský, usměvavý, chápavý, pozitivní, trpělivý“, „být extrovertem, veselým, byt motivátorem, přizpůsobivým, komunikativním, milým, otevřeným, příjemným“, „mít svůj styl“, „sympatickým, uvolněným, kreativním“. Z odpovědí studentů byl vytvořen model představy moderního učitele hudební výchovy. (Obr. 1)

Závěr Moderní učitel hudební výchovy by měl být vysokoškolsky vzděláván na základě nejnovějších poznatků didaktiky hudební výchovy, pedagogiky, psychologie i dalších disciplín i na základě poznatků současné pedagogické praxe. Studium by mělo být impulsem pro neustálé profesní zdokonalování a kreativní hledaní vzdělávacích postupů v hu-

dební výchově. Hlavním úkolem učitele je vytvořit vzrušující emocionální atmosféru, aby se každá vyučovací hodina stala učiněnou lekcí umění ainspirovala studenty ktvořivým přístupům v osobním životě i v jejich sociokulturních aktivitách. Provádění obdobných průzkumů jakým je tento, je nezbytné pro samotné studenty. Písemné vyjadřovaní myšlenek a názorů na jejich vlastní profesní přípravu a odborný výcvik stimuluje hledání řešení rozmanitých problémů spojených s profesí učitele hudební výchovy. Tyto průzkumy také podněcují budoucí učitele kvytváření vlastních tvůrčích a pedagogických projektů, které mohou být realizovaný v průběhu různých typů pedagogické praxe jako součásti univerzitního prostředí.

Obrazová příloha Obr. 1 Model představy moderního učitele hudební výchovy.

Poznámky 1 GAVRILOVA, Lyudmila. Professional competence of future music teachers as a pedagogical phenomenon. 2 PANTEJČUK Oleksandr. Formování tvůrčí kompetence studentů hudební výchovy. 3 ZAGVYAZINSKY Vladimir. Výzkumná činnost učitele: studium. manuál pro univerzity.

Literatura 1. GAVRILOVA Lyudmila. Professional competence of future music teachers as a pedagogical phenomenon. In Spirituality of a Personality: Theory, Methodology and Practice: collection of research materials [Sborník příspěvků vědecké konference, Severodonetsk, 2017.] Severodonetsk: Publishing House of the Volodymyr Dahl East Ukrainian National University, 2017. s. 71–81.

2. KLEON Austin. Ukaž, co děláš. 10 způsobů, jak sdílet svou kreativitu a nechat se objevit. Brno: Jan Melvin publishing, 2014. ISBN 987-80-87270-92-9 3. MALACH Josef a Iva ČERVENKOVÁ. Hodnocení klíčových kompetencí ve školní edukaci. Ostrava: Ostravská univerzita vOstravě, 2014. ISBN 978-80-7464-655-3 4. PANTEJČUK Oleksandr. Formování tvůrčí kompetence studentů hudební výchovy. [online verze]. [cit. 1-01-2016]. 5. ZAGVYAZINSKY Vladimir. Výzkumná činnost učitele: studium. manuál pro univerzity. Moskva: Akademie, 2010. ISBN 978-5-7695-7053-7. 6. http://panomny.blogspot.com/2016/01/blog-post_1.html

Résumé Článek pojednává o názorech studentů Pedagogické fakulty Ostravské univerzity na moderního učitele hudební výchovy. Akcentuje využití jeho klíčových kompetencí a osobních schopností v procesu hudební výchovy žáků. Článek objasňuje pojmy profesní činnosti, profesní kompetence a kompetenci přístupu ke vzdělávání učitele hudební výchovy. Klíčová slova: moderní učitel hudební výchovy, profesní činnosti, klíčové kompetence učitele hudební výchovy, model představy moderního učitele hudební výchovy. Keywords: modern teacher of musical education, professional activities, key competences of music teacher, model of modern music teacher‘s.

Nataliia Kysil Pedagogická fakulta Katedra hudební výchovy Ostravská univerzita nkisel77@gmail.com