THauto_11_2026 by TH Auto

MOND IAL DE L’ AUTO

PARIS

2026

PŘEDSTAVUJEME ■ HYUNDAI IONIQ 6 ■ zraje jako víno a facelift udělal z neobvyklého vozu ještě lepší kousek ■ ALFA ROMEO TONALE ■ první crossover C-SUV značky, ale také první Mild i Plug-In Hybrid ■ JAGUAR TYPE 01 ■ slavil premiéru na adrese 10001 West Chelsea v New Yorku

Kresba Fiat

SLAVNÉ MOTORY

FIAT 2.0 20V MPI (182 A1) Nová řada zážehových motorů Fiat z italského výrobního závodu Pratola Serra měla premiéru ve vozech Fiat Bravo/Brava (1995), Coupé (1996) a Marea (1996). Řada 182 zahrnovala čtyřválce 1.4 12V (SOHC 3V) a 1.6/1.8 16V, vrcholem byl pětiválec 2.0 20V (všechny DOHC 4V), který navíc dostal protiběžný vyvažovací hřídel. Uplatnil se rovněž ve vozech Lancia, později i zvětšený na 2.4 20V. Sedan Fiat Marea s tímto motorem dosahoval největší rychlosti 207 km/h, zrychlení 0 – 100 km/h za 8,7 sekundy a průměrné spotřeby ECE 8,9 l/100 km.

Foto Tom Hyan

Fiat Marea 2.0 20V při novinářské prezentaci v italské Parmě (1996)

Zážehový pětiválec 1998 cm3 (ø 82 x 75,65 mm) Litinový blok s roztečí válců 90 mm Hliníková hlava válců DOHC 4V Šestkrát uložený klikový hřídel Elektronické nepřímé vstřikování Motronic M2.10 MPI Kompresní poměr 10,0:1 Výkon 108 kW (147 k)/6100 min‑1 Točivý moment 186 N.m/4500 min‑1 (údaje platí pro Fiat Marea model 1996)

2026

JEDENÁCTÝ ROČNÍK číslo 11 (127), listopad 2026 Internetový měsíčník, vychází od roku 2016 na

Vydává TH Motormedia šéfredaktor: Ing. Tomáš Hyan

tom.hyan@caroftheyear.cz +420 603 725 139 fotograf: Jiří Maršíček jiri@marsicek.net art director: Mgr. Helena Hyanová helena.hyanova@gmail.com adresa redakce: Křižíkova 37, 186 00 Praha 8 © TH Motormedia, 2026 redakční spolupráce: MUDr. Jiří Nezdařil sr., MUDr. Jiří Nezdařil jr., Ing. Jiří Wohlmuth

►►► OBSAH časy se mění, a jak napsal můj nástupce v evropské porotě Car of the Year, na tra dičních Tannistesten v Dánsku se sice objevilo devadesát nových vozů, ale z nich byla zhruba třetina čínských a pouze desetina ze všech tankovala tekuté palivo! Při pohledu na předběžně nominované v anketě Auto roku 2027 v České republice je to vlastně obráceně, ze 34 vozů je pouze desetina z Číny a třetina tankuje tekuté palivo, nicméně mezi největšími favority na titul jsou především elektromobily! Nástup jízdních asistentů je rovněž mohutný, ale v mnoha případech kontroverzní. Třeba takové udržování jízdy v pruhu se zásahem do řízení může řidičům připravit horké chvilky. Silnice jsou čím dál užší, v obcích vymezené ostrými obrubníky, údajně aby se nejezdilo rychle; ani na menších silnicích mimo město však není snadné se vyhýbat protijedoucím vozům. Nesmírně se totiž zvětšuje jejich šířka, a tak uhýbáte co nejvíce ke krajnici. Asistent pseudobezpečnosti se lekne a strhne vám volant přímo na protijedoucí vůz. Zajímalo by mě, zda se touto nebezpečnou reakcí někdo ve vý voji zabývá. Pro méně zkušeného řidiče může mít tento zásah fatální následky. Někdy lze vypnout, ale při novém spuštění motoru se znovu aktivuje... Obraťme list. V Paříži to nebyla čínská invaze, více invence předvedli Evropané, jejichž automobilky se vzchopily. Škoda jen, že pro výrobu nových vozů se spalova cími motory staví továrny v zámoří a na starém kontinentu je zavírají! Přeji krásné dny, příjemné čtení, pevné zdraví a radost z jízdy!

91. Mondial de l’Auto Paris 2026 �� 2 ŠKODA Auto DesignBlok �� 10 HYUNDAI Ioniq 6 N Line (CE) �� 12 ALFA ROMEO Tonale 2026 �� 14 LEAPMOTOR C10 �� 16 LEXUS ES (2026) �� 18 VOLKSWAGEN ID.Polo �� 19 TESLA Roadster �� 20 JAGUAR Type 01 �� 22 CEER Exobot EV �� 24 BRISTOL Cars (1946 – 2026) �� 25 BERTONE Runabout 2026 �� 26 O.S.C.A. 2500 GT Dromos (1999) �� 27 FIAT Downtown (1993) �� 28 NHRA Drag Racing Series �� 32 Deutsche Tourenwagen Masters 2026 �� 36 Jack Brabham & Sons �� 38 Jezdci formule 1 �� 42 Legendy rally �� 45 EDDA Cup Hlásná Třebaň 2026 �� 46 Nadace Elišky Junkové: ŠKODA Superb (2001 – 2026) �� 50 AUSTIN Commercial �� 54 DUCATI Meccanica (1926 – 2026) �� 60

PŘIPRAVUJEME ◄◄◄ Member of the International Jury ENGINE + POWERTRAIN OF THE YEAR

Člen mezinárodní jury MOTOR + POHONNÁ JEDNOTKA ROKU

Member of the International Jury CAR OF THE YEAR 2001 – 2015

Člen mezinárodní jury VŮZ ROKU 2001 – 2015

Chairman of the Jury AUTO ROKU 2026 v ČR

Předseda poroty AUTO ROKU 2026 v ČR

► Za volanty nových automobilů Mercedes-AMG E 53 Hybrid 4Matic, Renault Austral E-Tech 200, BMW iX3 50 xDrive, BYD Dolphin Surf, Citroën C3 Aircross, Opel Grandland, Volkswagen Golf a mnoha dalších ► 120 let tradice Alfa Romeo ► Indy Car Series 2026 ► Loučení v Brně před čtyřiceti lety ► Škoda Classic Days ► Oldsmobile 1966 ► Osmiválce Horch

11/2026 THauto

Foto Tom Hyan

► 91. MONDIAL DE L’AUTO PARIS 2026

MÁME ŠANCI?

Pařížský autosalon naznačil vývoj, ale asi už nikdy nevyjede malý automobil se spalovacím motorem. Prostě se přestaly vyvíjet...

namená to, že lidé budou jezdit ve stávají cích levných vozech se spalovacími motory dokud to půjde (životnost, ceny paliv), proto že elektromobilita vzhledem k cenám nových vozů a naprosto netransparentním cenám elektrické energie při dobíjení jim přechod na elektric kou trakci znemožňuje. Nelogické rozhodnutí automo bilek začít s velkými, těžkými a drahými elektromobily je nepochopitelné, teprve po téměř deseti letech přichá zejí na řadu menší vozy s elektrickým pohonem, tedy ty, pro něž je zejména v městském provozu nejvhod nější. Svědčí o tom jak vývoj u Volkswagen Group, tak u Renaultu a Stellantisu, abychom jmenovali tradiční evropské výrobce tzv. lidových automobilů, kteří se konečně pustili do malých elektro mobilů (např. VW Electric Urban Car Family na platformě MEB+ s pohonem předních kol a kotoučovými brzdami i vzadu). S novými spalovacími motory v tomto seg mentu nepočítejte, žádné se nevyvíjejí a na příklad Stellantis převedl většinu svých ma lých a středních vozů mnoha značek na tříválec 1.2 Turbo, jenž má základy v atmo sférické verzi z roku 2012 a coby 1.2 Turbo vyhrál ve své kategorii prestižní ocenění Engine of the Year (Motor roku), ale to už v roce 2015! Ano, řada tříválců PSA EB (Pure Tech) prochází průběžnou modernizací, jen že původ má letitý. U jiných automobilek je

auto 2026/11

TOM HYAN a ROBERT HYAN, Paříž (F) Elektrický Citroën 2 CV Concept se bude vyrábět od roku 2028, levná platforma prý vzejde ze spolupráce s Leapmotorem (cena má být od 15 000 eur)

situace obdobná. Nesmyslné předpisy EU, které naři zují povinnou výbavu nejrůznějšími nespolehlivými a zbytečnými asistenty v rámci boje za větší bezpeč nost (!), a to stejně jako ve velkých luxusních vozech, ty malé nesmyslně prodražují, takže se jejich výroba už nevyplatí. Navíc vývoj spalovacího motoru s vratným pohybem pístu a vícestupňové převodovky je o hodně náročnější, než primitivní elektromotor s redukčním převodem. Na druhé straně elektromobily jsou dražší proto, že mají velmi drahé akumulátory. Při součtu vý hod a nevýhod za celou životnost vozů obou koncepcí se ovšem dostáváme k výsledkům, které prozrazují, že elektromobilita není mnohdy velkým přínosem. 91. ročník mezinárodního autosalonu Mon dial de l’Automobile 2026 v Paříži přinesl mnohá překvapení, a to nemluvíme o zbo ření tradičních nejstarších pavilonů 1 a 2, na jejichž místě vyrostla obří budova ve tvaru pyramidy, určená jiným účelům. Třetí post covidový ročník přinesl větší účast automo bilek, po dvanácti letech se vrátilo Volvo a po osmi Mercedes-Benz, jenže Toyota, Nissan, Mazda, Suzuki a další nadále auto salon bojkotují, po minulé účasti ze salonu znovu zmizel BMW Group. Ubylo také drob ných vystavovatelů včetně francouzských specialistů (např. Ligier, Dangel, PGO, De lage a jiné), některé čínské expozice zmizely (HongQi, Skyworth) a nové se objevily (Li

Elektrický Peugeot RCZ Vision je vzpomínkou na kupé z let 2009 – 2015, kterých se vyrobilo přes sedmdesát tisíc

Elektrický Citroën 2 CV Fourgonnette, další stylistické cvičení (o výrobě není rozhodnuto)

1 Elektrický Alpine A310 Vision alias PS1 Concept (Project Spécial 1) je pouze stylistickou studií, obnovení A310 už z plánu zveřejněného pro rok 2028 vypadlo 2 Renault 8 Gordini Concept, na rozdíl od originálu pouze se dvěma dveřmi a elektropohonem, je jen stylistickou studií

Auto, Zeekr, Changan), další expozice byly na pohled chudší (šetří se i na kobercích), marně jsme hledali tis kové středisko a ubylo doprovodných programů (klasic ké vozy, speciální výstavy). Paradoxem je například, že čínská expozice Aito (Seres) s pěti SUV, tedy značky založené v roce 2021, byla větší než protilehlá expozice Ford Motor Company, značky založené v roce 1903.

3 Fiat Grizzly Fastback, delší verze nového osobního vozu nižší střední třídy, se představila se známou pohonnou jednotkou Hybrid 145 4 Fiat Grizzly byl rovněž ve výbavě La Prima a provedení Hybrid 145

Dacia Striker Hybrid, rozšíření řady Duster/Bigster o odlišnou karosářskou variantu Ford nevystavoval nic pro Evropany, expozice byla osla vou motorsportu, včetně historie. Kuriozitou zůstává, že Ford zúžil nabídku pro Evropu (z osobních vozů jen Puma a Kuga), přišel o polovinu prodejů, zavírá a pro dává evropské továrny, ale přitom vstupuje do F1, WEC Le Mans, Dakaru a WRC! Vystaveny byly jen pick-up Ranger a dva Mustangy (klasický GTD a elektrický). Fenoménem poslední doby je reinkarnace historic kých modelů, kterou zahájil Fiat 500, znovuzrozený Mini a Renaulty 5 a 4. Pokud jde o několik známých typů, tak je to hezké, pokud se z toho stane móda, pak se nabízí otázka, zda dnešní designeři ještě umí přijít s vlastním nápadem (mnozí ovšem odešli za větší vý platou k čínským automobilkám) a jak dlouho bude inflace retrostylu klienty bavit. Na druhé straně ve vět ším měřítku je to opravdu podivný marketingový tah, vždyť většina klientů z nové generace o těch legendár ních vzorech nikdy neslyšela. Ve Francii s tím začal Renault, nyní se přidávají Citroën a Peugeot, pod ka bátem ve stylu legendy se ovšem ukrývají výhradně elektromotory a akumulátory. Další zvláštností nové doby je skutečnost, že k většině představených vozů chybí základní technické údaje, a to často i k těm, které již míří do sériové výroby. Prý to už lidi nezajímá. ►►►

11/2026 THauto

Foto Tom Hyan

Foto Robert Hyan

Foto Tom Hyan

► 91. MONDIAL DE L’AUTO PARIS 2026

Premiéře Škody Epiq Sportline byl přítomen zastupující šéf automobilky Holger Peters (na snímku zcela vpravo)

Foto Robert Hyan

4 Kolikrát se nikdo neobtěžuje sdělit, zda jde o vůz jen se spalovacím motorem, hybrid, či elektromobil, vět šinou dnes převažuje třetí možnost! Velkou zásluhu na záchraně mezinárodního autosa lonu, který v Porte de Versailles slavil 91. ročník, má Renault, kde po covidových restrikcích rozhodli o účasti už před čtyřmi lety, kdy byl ještě počet jiných vystavo vatelů žalostně malý. Nový generální ředitel skupiny François Provost není příznivcem motorsportu, a tak se po letošním ukončení aktivit týmu Alpine v mistrovství WEC hovoří i o uzavření centra Hypertech Alpine ve Viry-Chatillonu (dříve Renault Sport, nyní 300 zaměst nanců), kde se vozy WEC připravovaly a do konce roku 2025 navíc tradičně vyráběly motory Renault formule 1 (letos je v Alpine F1 nahradil Mercedes-Benz). Skončí tak výroba šestiválců WEC, kterou ve Viry-Chatillonu převzali od Mécachrome, zatímco Dacia po triumfu v Dakaru ze sportu odešla (vozy se připravovaly ve Velké Británii, motory z Japonska). Plány na výrobu sil ničního supersportu Alpine (viz různé studie Alpenglow se šestiválcem) byly zrušeny. Vše je zaměřeno na elek trickou platformu APP (Alpine Performance Platform)

auto 2026/11

1 Volkswagen ID.Polo GTI, nejsilnější verze malého elektromobilu s výkonem 166 kW (225 k) a akumulátorem 105 kW pro dojezd 424 km 2, 3 Elektrický Renault E-Space Concept zdárně spojuje stylistické prvky pěti generací MPV Espace 4 Elektrický Peugeot E-T16 měl být jen konceptem, není však vyloučeno, že konkurence Renaultu 5 Turbo 3E vyvolá sériovou produkci 5 Elektrický DS Automobiles F3ver Concept předurčuje návrat hatchbacku místo SUV pro nástupce DS 3 (bude to DS No.3)

5 pro budoucí Alpine A110 třetí generace (2027), na níž se objevil další retromodel A310 Vision, na rozdíl od originálu 2+2 pouze dvoumístný, neboť plány na sério vou produkci nového A310 na prodloužené APP byly rovněž zrušeny (2023 byl ohlášen na rok 2028). Twingo doplnilo elektrické Renaulty 4 a 5, zatímco dvou motorové sportovní R5 Turbo 3E (po jednom elektro motoru v každém zadním kole, celkem 408 kW/555 k, hmotnost 1450 kg) je poctou originálu z roku 1980 (vznikne 1980 kusů, tisíc už prodáno). Kupé 8 Gordini Concept je elektrickou poctou původnímu sedanu R8, které se v šedesátých letech dovážely i do Česko slovenska (jde o koncept, s výrobou se nepočítá). Další je E-Space Concept, reinkarnace MPV Espace s prvky první až páté generace, bez bližšího určení elektro pohonu. Má šest sedadel ve variabilním interiéru s klu bovním uspořádáním, čtyři boční dveře bez sloupků B, kola 23“ a celkové rozměry 4700 x 2020 x 1670 mm. Obrovský průběžný displej OpenR Panorama 1130 x 110 mm se prý objeví v dalších generacích Rafale a Scénic. Byl vystaven rovněž Renault Trafic Van E‑Tech, oceněný titulem Van of the Year 2027. Po pro

Foto Robert Hyan

6 7 6 Jeep Compas 4xe, jediná verze této řady s pohonem všech kol, na stánku zástupce Neubauer Jeep 7, 8 Alfa Romeo Cuorerosso Concept dostala šestiválec 2,9 litru s elektrickou asistencí o výkonu přes 441 kW (600 k) 9 Citroën C3 Aircross coby akční model Marine Nationale na oslavu 400 let francouzského námořnictva 10 Fiat Multiplay s variabilní zadní částí karoserie, která změní SUV na pick-up s otevřenou ložnou plochou 11 Audi A2 e-tron, další z řady kompaktních elektromobilů Volkswagen Group, jehož tvary evokují vzpomínku na původní A2 se spalovacím motorem

Foto Tom Hyan

jektech divize Mobilize nebylo ani památky (quadricykly Duo a Bento). Dacia uvedla elektrický Spring druhé generace a crossover Striker z rodiny Duster/Bigster. Citroën 2 CV naskočil do vlny retro, bude pouze elektrický s dojezdem přes 200 km a cenou od 15 tisíc eur (uvidí me, výroba od 2028!); zatím jde o designerské cvičení bez určení platformy či výkonu, ale s vnějšími rozměry 3760 x 1810 x 1570 mm, vyjímacím košem místo středo vé konzole, vyjímacím přijímačem Radioën z palubní desky a shrnovací plátěnou střechou. Na SPZ se během představení promítaly tradiční názvy vozu od La Deuche po český Kachna! Během tiskového dne byla odhalena také užitková verze 2 CV Fourgonnette Concept! Známé modely Ami, C3, C3 Aircross či C4 dostaly zvláštní edice Outdoor (mimo C4) a Collection (mimo Ami). Podobně jako Cupra a Opel představil Citroën Racing elektrickou formuli FIA FE čtvrté generace (zavedena od 2027). Lu xusní značka DS Automobiles uvedla studii DS F3ver, předobraz budoucího nejmenšího modelu DS No.3 (elektrického) o délce 4,19 metru, tedy nástupce sou časného DS 3 druhé generace (DS 3 Crossback SUV), vlastně dvojice nejúspěšnějších vozů nové ►►►

11/2026 THauto

Foto Tom Hyan

► 91. MONDIAL DE L’AUTO PARIS 2026

Foto Robert Hyan

1 Elektrický Hyundai Ioniq 3 v provedení N Line, nový model pro Evropany 2 Mercedes-AMG GT 63 4 Door Coupé, vstup AMG do světa elektromobility se simulovaným projevem osmiválce 3 Elektrický Smart #2, návrat původního konceptu pod taktovkou Geely Holding

4 značky (od 2014 je DS odděleno od Citroënu). Na sé riový model s návratem k hatchbacku si musíme počkat do roku 2028. Nový DS No.7 je nyní rovněž ve verzi Hybrid 145 vedle čistě elektrické. Opel vsadil na koncept STX (Sports Tourer eXperimental) a verze GSE (Grand Sport Electric) pro Corsu, Mokku a Astru. U Cupry jsme si konečně prohlédli Raval, jednu z variant projektu VW Electric Urban Car Family. K dalším patří Škoda Epiq, poprvé uvedená ve verzi Sportline za přítomnosti

auto 2026/11

4 Kia Seltos Hybrid 1.6, jeden z mála nových vozů se spalovacím motorem (113 kW s předním pohonem, 130 kW s pohonem všech kol, vždy DCT6) 5 Elektrická Lancia Gamma HF Integrale 375, oslava padesátin Gammy a 120 let značky

5 Holgera Peterse, který byl po odchodu Klause Zellmera pověřen vedením společnosti Škoda Auto. Peugeot následuje Renaulta v uvádění retrovozů s elek trickým pohonem, překvapení v podobě E-T16 Concept ve stylu soutěžního 205 T16 z osmdesátých let jako nejsilnější Peugeot v historii značky může být coby kon kurence R5 Turbo 3E zařazen do výroby už v příštím roce, jak sdělil CEO Alain Favey. Vůz vychází z platfor my STLA One (800 V) a dílů sériového Peugeotu E-208,

Foto Robert Hyan

Foto Tom Hyan

Volkswagen ID.Tiguan, elektrická verze bestselleru wolfsburské značky

6 Opel Concept STX kuriozitou je volant Hypersquare a celkový výkon trojice není nic nového, obvyklý výběr hnacích ústrojí Stellan elektromotorů (dva vzadu, jeden vpředu) činí celkem (Sports Tourer eXperimental), tisu tvoří 1.2 Turbo 100, 1.2 e-Hybrid 110/145 a Electric ještě nedokončená 156 s akumulátorem 54 kWh (oba vozy vystaveny s po 600 kW (816 k), což stačí na zrychlení 0 – 100/300 km/h vize budoucnosti za 2,5/16 sekund! S akumulátorem NMC 85 kWh ujede honnou jednotkou Hybrid 145 a ve výbavě La Prima). až 400 km. Elektrické kupé RCZ Vision na STLA One Fiat Multiplina je čtyřmístnou verzí quadricyklu Topolino 7 Cupra Raval, španělský (značková varianta Citroënu Ami), Multiplay Concept (1000 V) ovšem nemá nárok na sériovou výrobu (origi model ze série VW Electric nálů se vyrobilo přes 70 tisíc v letech 2009 – 2015). Bo s posuvným sloupkem Metamorfosi jakýmsi automobi Urban Car Family hužel jsme neviděli Peugeot Polygon Concept (2025), lovým chameleonem, který se změní z čtyřmístného 8 Volvo EX60 Cross Country, předobraz nové E-208, protože jeho místo v době naší pick-upu na šestimístné SUV se speciálním sedmým nový model návštěvy zůstalo prázdné. Všechny zmíněné studie elektrického SUV z produkce sedadlem (buď pro dítě, či domácí zvíře). Ani u jednoho mají problematický i-Cockpit s volantem Hypersquare. nebyla určena poháněcí soustava. Lancia se vrátila ve švédské Torslandě Snaží se také Fiat, díky brazilskému trhu nejprodáva s vozy Ypsilon, byl vystaven rovněž Ypsilon Rally2 HF 9 Hyundai Tucson, nější značka Stellantisu (letos už přes milion vozů). Integrale coby vítěz WRC2 2026 v hodnocení týmů, ale V evropské premiéře představil novou dvojici větších pátá generace oblíbeného SUV, především nová vlajková loď Lancia Gamma, nabízená vyráběného crossoverů Grizzly/Grizzly Fastback, která se liší dél jako Hybrid 145, Electric 230/240 a HF Electric Integ v České republice kou a provedením zadní části karoserie. Pod kapotou rale 375. Byla uvedena po 50 letech od zahájení ►►►

11/2026 THauto

Foto Tom Hyan

► 91. MONDIAL DE L’AUTO PARIS 2026

Čínská kuriozita BAW 212 Mavero, pokračování někdejších typů Beijing Jeep

Foto Robert Hyan

1 výroby první generace Gammy a vyjíždí z italské to várny v Melfi. Lancia letos slaví 120 let. Alfa Romeo Cuorerosso Concept z vlastního Centro Alfa Stile byla absolutní hvězdou autosalonu, čtyřmístné kupé s dveřmi otevíranými proti sobě bez sloupku B (jako u Mazdy RX-8) v červené barvě Liquid Ink Red totiž poháněl známý šestiválec 2.9 V6 s elektrickou asistencí Mild-Hybrid a tedy s výkonem přes 441 kW (600 k), vybavený samočinnou převodovkou s měničem momentu ZF 8, kompozitovým hnacím hřídelem zadní nápravy a pohonem všech kol. Vedle krásných tvarů zaujaly neobvyklé prvky jako proměnný displej (dvě kruhové stupnice se změní v jednu při přepnutí režimu z Race na Normal), štěrbiny svisle dělených vnějších zpětných zrcátek pro zlepšení obtékání a podobné fi nesy. Bohužel, Cuorerosso není předobrazem žádného JAS Tensei by Pininfarina, sériového modelu, a kromě 33 vyprodaných hypersportů moderní italská reinkarnace Alfa 33 ze spolupráce s Maserati nemá Alfa Romeo Hondy NSX s kompozitovou karoserií (dříve hliníková) ve výrobním programu žádný sportovní vůz. Volkswagen stejně jako Škoda a Audi byl přítomen pro 1 BYD Atto 8, střednictvím francouzského dovozce, nicméně uvedl s elektromotorem 125, 140, 170 nebo 240 kW, který elektrický ID.Tiguan, který bylo možno porovnat se stá sedmimístné SUV s druhou už lze objednávat i u nás (Edition One 125 kW od vajícími modely Tiguan/Tayron se spalovacími motory generací akumulátorů Blade 899 900 Kč). Mercedes-Benz uvedl průřez výrobním pro Battery a rychlonabíjením (výroba pokračuje paralelně). Padesát let GTI oslavily gramem včetně prodlouženého života A-Klasse a nej modely Golf GTI Edition 50, ID.3 GTI a zejména ID.Polo Flash Charging, jeden z mnoha novější elektrické C-Klasse, poprvé jsme si prohlédli čínských elektromobilů GTI, tedy nejsilnější varianta nového elektrického ID. vstup AMG do světa elektromobility v podobě modelu Polo, které jsme vzápětí vyzkoušeli. Je to návrat ke 2, 3 Devalliet Mugello 375P, Mercedes-AMG GT 63 4 Door Coupé na platformě francouzský klasickému designu VW a pohonu předních kol (ID.3 AMG.EA (800 V) s elektromotory s axiálním magne sportovní roadster tickým tokem (jeden vpředu, dva vzadu) o celkovém má zadní), navíc platforma MEB+ nabízí kotoučové se čtyřválcem Peugeot brzdy na všech kolech (ID.3 má vzadu bubnové). Jed výkonu 860 kW (1169 k). S akumulátorem 106 kWh je 1.6 Turbo a manuální nou z největších premiér byl rovněž kompakní vůz Audi dojezd až 608 km, zrychlení 0 – 100/200 km/h za 2,1/6,4 šestistupňovou převodovkou A2 e-tron, nabízený ve čtyřech elektrických variantách sekundy a největší rychlost 300 km/h (s paketem AMG

auto 2026/11

Foto Tom Hyan

Burton slaví 25 let a nabízí roadstery s dvouválcem Citroën 2 CV, ale i elektrickou verzi 4x4 se dvěma motory (vůz v pozadí)

Foto Robert Hyan

Driver). Rychlonabíjení DC 600 kW doplní za 10 minut elektrickou energii pro ujetí 460 kilometrů. Japonské značky se na autosalonu hledaly jen těžko! Výjimkou byla Honda, která na skromné ploše, ukryté za velkými expozicemi Groupe Renault, představila nejen čtyři sériové vozy s originálním hybridním systémem e:HEV (HR-V, Jazz, Civic a Prelude), ale také monopost Aston Martin AMR26 formule 1, poháněný motorem Honda RA626 Hybrid, jenž u týmu nahradil do konce minulé sezony používané Mercedes-Benz. Objevily se také elektrické Subaru, o nichž jsme psali v minulém čísle. Další navrátilcem byla automobilka Volvo Cars,

4 Elektrický Lucid Air právě přijíždí na francouzský trh 5 Elektrický Changan Nevo Q06 podle designu Klause Zyciory-Bischoffa, přeběhlíka od Volkswagenu (vyvořil design Golfu IV a elektrické řady ID.3 až 7)

která uvedla dvě verze nového elektrického SUV Volvo EX60 (standardní a Cross Country), jež se dodávají s pohonem zadních kol (elektromotor 275 kW, akumu látor 80 kWh) anebo s pohonem všech kol (375 kW a 92 kWh, resp. 500 kW a 112 kWh) pro dojezd 611 až 810 kilometrů. Vůz sdílí nejnovější platformu Geely SPA3 (800 V) s připravovaným Polestarem 7. Jiné mo dely bohužel vystaveny nebyly. Hyundai uvedl Tucson páté generace a Ioniq 3 s výbavou N Line, ale premiéry nového Bayonu jsme se nedočkali, protože vůz byl až do našeho odjezdu ukryt pod plachtou. Sesterská Kia udivuje dlouhou a nepřehlednou řadou elektrických vozů (EV2, EV3, EV4, EV5, EV6, EV9 a PV5, navíc jsou u většiny ještě modely GT Line), verze SUV se spalova cími motory prošly faceliftem (Stonic, Niro, Sportage), zatímco nový Seltos přijel i v hybridní verzi. Který z těch to mnoha vozů plnohodnotně nahradí ukončenou řadu Ceed, ukážou až statistiky prodejů. Znovuzrozený Smart, nyní pod taktovkou Geely, se vrátil k původnímu záměru a představil Smart #2, moderní elektrickou obdobu ForTwo. Skromné expozice měli rovněž Ameri čané, a to Tesla se třemi vozy (Model 3 a Y, robotické taxi Cybercab) a Lucid se dvěma (se sedanem Lucid Air a SUV Gravity vstupují na francouzský trh). Zajímavou premiérou byl sportovní vůz JAS Tensei, znovuzrození původní Hondy NSX model 1990 pod taktovkou JAS Motorsport a Pininfariny s moderními prvky (výklopné světlomety LED) a agresivnějším vzhledem, postavený pro pětatřicet vyvolených. Původní třílitrový blok Honda C30A upravil britský specialista na 3,5 litru a vyšší výkon 312 kW (425 k) bez přeplňování, ale se šestistupňovou manuální převodovkou a poho nem zadních kol. Italská novinka byla nenápadně umís těna mezi supersporty Ultimate Supercar Garage, kde zářily exkluzivní vozy Ferrari, Lamborghini, McLaren, Mercedes-AMG, Porsche, Venturi a další. Pokud jde o čínské vystavovatele, tak mnohé firmy zmizely, další se naopak objevily. Velké stánky měly Aito, Dongfeng (Forthing), GAC, BYD, Xpeng, Chery, Omoda/Jaecoo, Denza, Zeekr, Lynk&Co, Changan/Avatr a Leapmotor (MG nevystavovala). Podíváme se na ně v samostat ném článku. Z francouzských specialistů se objevil Aixam se známými minivozy, jež lze řídit podle přísluš ných předpisů už od patnácti let; připojilo se několik dalších malovýrobců. Tvrdošíjně se drží také Kilow s malými elektromobily ve stylu Jeepu Willys. K dalším novinkám se příležitostně vrátíme. ■

11/2026 THauto

Foto Škoda Auto

► ŠKODA AUTO DESIGN 2026

BUDIŽ SVĚTLO

Škoda Auto byla i letos partnerem tradiční pražské akce DesignBlok a připravila několik expozic, zaměřených právě na design... TOM HYAN 1 Škoda Epiq před Veletržním palácem v Praze ve výrazně barevném prostředí 2 Vlevo František Dvořák (www.iDNES.cz) a autor článku v rozhovoru s Holgerem Petersem 3 Jiří Hadaščok (Škoda Auto Design) oslavil 27 let v automobilce

auto 2026/11

estival designu v pražských Holešovicích s příznačným tématem Světlo, které symbo lizuje poznání, naději a život, byl pro auto mobilku Škoda Auto vítanou příležitostí k prezentaci elektromobility, reprezentované nej novějšími přírůstky Epiq a Peaq do modelové nabídky, jež jsou příkladem inovací a vyzrálého de signu. Zároveň se pro nás stal prvním místem setkání s Holgerem Petersem v nové funkci zastu pujícího předsedy představenstva Škoda Auto, které se ujal po překvapivém odchodu Klause Zell mera do čínských služeb. Pan Peters dosud pů sobil coby člen představenstva pro oblasti financí,

IT a právních záležitostí. Jak nám sdělil, tato situa ce není pro něho nová, už ji za dřívějšího působení zažil, a spolu s dalšími členy nejvyššího vedení zajistí pokračování strategického i operativní roz voje společnosti Škoda Auto. Holger Peters na setkání v pražském Veletržním paláci v Holešovicích vyjádřil uspokojení nad půso bivým a funkčním designem současných automo bilů Škoda, stejně jako nad nebývale širokou mode lovou nabídkou (jedenáct vozů v Evropě, třináct globálně), postavením značky v Evropě (celkově druhé místo v prodejích) a opětovnou šancí na překročení milionové roční hranice odbytu automo

Měsíčník pro všechny staromilce, které zajímá historie motorismu motorismu

Nestranný a nez

ávislý měsíčn

ík všech autom obilistů a mo tocyklistů orie ntovaný na hist orii

11 listopad 2026

Ročník XXV I. číslo 295 170•Kč

Foto: Michal

Brno–Soběši

Sir Alec Issigo

nis

Matchless Silver

Hawk

Leopold Sviták

MJ_2026_11.in

dd 1

27.10.2026

5 4 Škoda Peaq v expozici Peaq Inside

Falta

2:52

Právě vyšlo listopadové číslo plné zajímavého čtení

Foto Škoda Auto

5 Holger Peters (zcela vpravo) se skupinou designerů Škoda Auto 6 Tak jsem po letech zase vzal tužku do ruky (kdysi jsem měl všechny sešity pokreslené automobily a letadly)

Na pražské Staroměsts kapela a ve večerních ké náměstí se 21. července 1986 přišlo na televizních zprávách se diváci dozvěděli, start podívat mnoho lidí, hrála tam že Popular vyrazil jazzová na svou dlouhou cestu

Popular na

archiv Jiří Černý

k víku zavazadlového prostoru, byla pak použita u Rapidu Spaceback. I hranatější maska chladiče se později prosadila v dal ších vozech Škoda. Expozice Oooh, that’s EpiQ s výraznými barevnými objekty navázala na premiéru Epiqu na Milan Design Week v Itálii, ještě před představením u příležitosti mistrovství světa v ledním hokeji ve Švýcarsku; expozi ce Peaq Inside uvedla největší a nejnovější elektromobil z nabídky Škoda Auto, který jsme už dříve popsali po světovém debutu na konečné stanici horské lanovky ve fran couzském Monnetier-Mornex. Společnost Škoda Auto ovšem nadále nabízí výběr z několika možnosti, například Škoda Octa via dostala zvýhodněnou Edici 30 ke třicá tému výročí uvedení novodobé Octavie. ■

O cestě do Vancouver a časopisů, zde stranau informovalo mnoho novin ze Světa v obrazech

Czechoslovak Life

a Petr Kožíšek

Automobil Nesselsdor

f o síle 6 HP vyrobený

v roce 1899 pro hraběte

Pöttinga

Leopold Sv

iták

apoštol auto

mobilismu

Ve skutečnosti však toho dne Jiří Černý Bubenče. Stále totiž a Petr Kožíšek odvezli neměli výjezdní doložky, Populara byla završena ta bezpochyb které získali až následujícíjen do y nejtěžší část celé den. Tím v zemi obehnané expedice – komunistic podíl na tomto úspěchu kým ostnatým drátem. Stálo její prosazení a schválení to nemalé úsilí a lví měl iniciátor a náčelník Petra Kožíška měly celé výpravy teprve novinářů a při opravách přijít, zejména před mikrofony Jiří Černý. Chvíle kanadských a amerických vozu

bilů Škoda. Setkali jsme se také se skupi nou designerů Škoda Auto na zajímavém workshopu zaměřeném na skicování (ano, tužkou bez počítačů!), které stále náleží k prvotním nástrojům designu. K našim instruktorům na DesignBloku patřil také Jiří Hadaščok, koordinátor exteriérového de signu, jenž právě oslavil sedmadvacet let u Škoda Auto, kde začínal jako modelář. Zavzpomínali jsme s ním na designové studie Roomster, Yeti a Joyster, z nichž první dvě byly předobrazem sériových vozů, zatímco ta třetí posloužila k realizaci nových prvků. Do výroby se například dostal design kol Joysteru, jež byla použita pro modely Roomster Scout a Fabia Scout, zatímco velká prosklená plocha, která na zádi přechází od střechy přes okno až

EXPO 86

Před čtyřice ti lety, 13. října 1986, a jejich roads dorazili ter Škoda Za sebou Popul ar na Jiří Černý, Petr Kožíše měli cestu, k Starom která byla ské účasti doprovodno ěstské náměs tí. na Světové u akcí českos výstav ském Vanco loven‑ uveru. Trvala ě dopravy a spojů EXPO 86 Severoameric 84 dní a ujeli ký kontinent při ní 12 268 v kanad‑ Z New Yorku přejeli od kilometrů. na západ napříč pobře na východ celou Kanad ží k pobřeží dvakrát. do New Yorku ou do Vanco finančními napříč Spojen uveru a zpět prostředky ými státy. a bez jakého s tím, co se Vše s minimá jim do jejich koliv jištění lními malého vozu či doprovodu, vešlo. jen

Zastávka v Berlíně na se naro dědečka sedlařině tam jsem se učil u tvého Jirka s Petrem tam cestě do Hamburku. Vůz plul do New dil 11. října naro‑ 1869 letěli .“ Právě tyto 1856 ve Frenštá Yorku lodí, navštěvoval vazby zajistily staré Automobil, zrenovovan z Frankfurtu. hlavní školu pod Radhošt tě v Příboře mladému Svitákov rodinné ěm Josefu a následně německé u piaristů velmi Svitákovým motor OHV o výkonu ý v sedmdesátých letech Honzou i v podniku vřelé přijetí. v období Bachova a Josefě názium v reálné gym Jáchymemsmu. gym‑ Novém Jičíně, , měl litrový absoluti‑ takže jeho maximální 27 koní. Jáchym vůz osadil „horským“ Pocházel ze Ačkoliv rodinná kde si měl osvojit německý starého řemesln historka zní převodem, skutečnosti tak hodilo, na prázdné rychlost byla jen kolem 85 km/h. stálým rodu ševců z Kelče, ického klíčové jazyk. Toto období se ukázalo docela neodpov poutavě, Ve Trans ležící – navázal zde jako Sviták západně tam rychlostní limit ‑Canada Highway to bylo jedno Skalistýchtrůhorách ídá. Leopold kilome‑ ství se to od Valašské jedenáct kilome totiž totiž 28. dubna a v USA to dědeček s Adolfem Schustal celoživotní přátel přátel‑ řadový ho Meziříčí. 1884 nenastou nevadilo. Měli Takže pomalý Popular88 km/h, který kromě Dušana Neumanna Jeho níka Josef Sviták, Ignáce Schustal ou, synem průmysl‑ dílovedodělník, ale jako Werkfüh pil jako na severoamerických mistr sedlářsk všichni dodržovali 1839. přestěho rer – tedy y a budoucím ý, se kem silnicích nepřekážel v roce ucí či vedoucí val v podílní‑ na Hukvaldy, působil jako kde panský sedlář. tehdy V jeho dílně Motor Journalpracoval 11/2026 jako tovaryš Ignaz Schustal pozdější zakladatel kopřivn a, Schustala & ické továrny Companie.

MJ_2026_11

.indd 30

27.10.2026

2:52

Na kolorované kresbě centimetry na délku. měří motocykl v pozadí sotva tři Že je to Manet 90, pozná našinec

Do krajiny

Leopold Sviták Teprve v roce 1884 se tehdy tiletý Leopold osmadva

ce‑ na Leopold Sviták po dvanácti letechnaléhání svého otce vrátil je pro široko osobností. dávným vazbám domů na Hukvaldy. Díky u laickou veřejn Přitom stál na rodinu ost takřka jako zrodu autom neznámou místo v jejich kopřivnické Schustalů získal obilové výrob konstruktér a techni továrně. O tom, jak blízké vedl stavbu k y v Kopřiv i nici. V letech u samotného historka tyto vztahy byly, svědčí i rodinná a následně první zkušební jízdy . Když se sám 1897 až 1898 legend se zakladatel podniku Ignaz Schustal tehdejší továrn podílel na vývoji dalších árního vozu Präsid a ent vil, oslovil ho u mladého zámečníka zasta‑ y Nesselsdorfe automobilů slovy: „A, to r Wagenbau z produkce dělníka. máme nového bau‑Fa ‑Fabrik Jak se jmenuješ brikss‑Gese ? Sviták? A nejsi llschaft. z Hukvald? Ano? eopold Sviták ty Tak

Terč a motocykl, olej,

snů

1966, bezpochyb y Norton

závodu o Mezinár odní pohár

podnicích Nesselsd orfer Wagenba a Staudinger u Waggonf

provozu. V tehdejší tovární hierarch ii tak okamžitě vení zaujal

mezi technick abrik. posta‑ Těžké rodinné ými pracovní niku pracoval macechy, která poměry a tlak ze strany k úplné spokojen ky. V pod‑ a již po třech osti vedení Leopold začal požadovala, aby mladý měsících, 1. srpna 1884, plně osvědčil finančně přispíva se domácnosti, a byl oficiálně t do ním ho však přiměly ustanove zámečnickým tit. Odešel do školu opus dílovedoucím. n před‑ opus‑ po Kroměříže, Čtyři roky svém nástupu kde se v 1869–1872 vyučil do Schustalovy u zámečnického letech nické továrny, kopřiv‑ Karla Nesvadb v létě 1888, mistra tivně y. Své učňovské přeřazen z dělnické byl pak defini‑ završil 14. září roky úspěšně kategorie mezi 1872, kdy byl technické úředníky nácti let prohláše ve věku šest . Jeho šest‑ pokračo n za svobodn val na přelomu kariérní vzestup ého Jako čerstvý let 1890 a 1891, tovaryš se vydal tovaryše. kdy byl jmenová získávat zkušeno na vandr n sti. (Oberwerkführer vrchním dílovedoucím since 1874 pracoval Od února 1873 do pro‑ ) zámečnické dílny. S tímto a kovářské v Kroměříži níka Ignáce jmenováním u zámeč‑ Upravila. Na mu ředitel Hugo Fischer schválil jaře následu cího roku odešel jí‑ tých měsíčně také zvýšení platu o jí 16 zla‑ k zámečnickému do Leobenu ve Štýrsku . Na konci téhož kde sbíral cenné mistru Josefu Kleinovi roku, konkrétn , since 1891, zkušenosti až ě 4. zimu 1877. Své obdržel za do pod pod‑ výkony zvláště záslužné putování po zemích tehdej šího Předlitav tehdej‑ renumer mimořá dnou odměnu ska zakončil neboli aci ve výši 194 u firmy Johann Prunner ve Vídeňské zlatých. kariérní m Novém Městě. Svitákův vzestup pokračov al 1. ledna 1893, kdy dosáhl hodnost i ředitelského mistra Motor Journal 11/2026

Sir Alec Iss

igonis

ském Dourdan ve Hulda Issigonisov u. A jak všichni francouz‑ Tak jako umělci á se slavně vyhrál víme, tehdy (Sally Elliott: Smyrna, synem Alexanderem Arnoldem Václav VondřichSir Alec Issigonis byl k životu anglick mají své múzy, mají one family’s tale, cové Laurince na dvouvál‑ brilantní, neotře dvouvál hlubok je i veteránisté. 2013) . ou stopu v ý film Genev lá osobnost, kin 1. srpna britském autom Dnes jeden Ty naše probra ieve z roku zapsal jako z nejoceňovanějších 1955. Ten obilovém průmy která zanechala k ničemu. Výpočty vycházej l dražších rok je z našeh 1953, uvedený do prvním vydán (a nej‑ konstruktér velmi í ze základní zákonů a právě slu. Do histori českých nikdy ) domácích malířů byl úspěšných ch ím knihy Adolfa o pohled ty zákony autodida e se vozů Morris přispěla k malbu nestudov yl kt, Branalda Dědeč u významný také to zatím jen zvýšen Minor a Mini. tak, že se staly mou druhou jsem si vštípil jeho matka nesvolila al, protože k tomu složitý člověk, jenž dokonal ek automobil, stejnojmenn přirozeností.“ Navštěvoval é teplotě. Do ztělesňoval e . Na Batterse služebni její ého filmu která povahov přání na Právnickou třetice rok ctvem a evropsko nastoupi é rysy svého režiséra Alfréd rou s láskou vzpomín a Polytechnic, na kte‑ 29. března l í Štíra. znamen 1957 a uvede fakultu u kulturou. Mluvil řecky i německy . Tím snímke al jako na „skvělé Byl cílevědo ní mu chyběla poslední UK. Katitulu JUDr. nezávislý lání za 3 libry a maminka v m propukla a Radoka, premiéru mý budoucí , přičemž okolí vzděstátnice. Byl by za něm semestr“ si odbyl kdyby vysoké v Čechách viděla ho jej malíře. často vnímalo , ale třikrát se ji složil, nepodařilo složit veteránská školy v listopadujako tvrdohla vého a panovač mu Do jejich téměř KL ve Ville horečka. vřeli nacisté. 1939 ného člověka. Pod neza‑ Školu tak opustil zkoušku z matematiky. povrchem idylického života Pellé však řecko

K popularitě byl Alec Issigonis ‑turecká válka 1) zasáhla ale s diplomem Ze všech dopravn člověk knížky přispěl absolventa, motocyklů, na citlivý armáda bez inženýrs . V září 1922 ích prostřed se smyslem pro humor, svými ilustra‑ cemi malíř kého titulu. nichž domácí turecká o Lhoták nejraděj oblehla Smyrnu, ků své kterým Kamil Lhoták S oblibou pak mělposluch sobě tvrdil, že níci odehráli najatí závod‑ i kolo, nechal šokoval město začalo (1912–1990), který vzpomín je „stejně dobrý, ače. Občas byl rád a během několika filmový závod lik postavit u si jich něko‑ něko al, že ta práce dní lehlo popelem hořet titulu“. v Dourdanu. Jednalo se údajně velmi lidí i když bez Štantejského, ohledup lný na knize byla jeho vůbec před ohněm když se oženil,a vždy projevoval až starosvět také tandem. o deset strojů, nejmilej uteklo do přístavu . Tisíce zdvořilost. Polovina Pracovat začal L & K, které V 50. letech skou ‑ Královsk vybírat – ilustrova ší. A že měl z čeho se podle Lhotáko převážně ikonický v londýnské dokázal , odkud firmě é námořnictvo lidí Issigoni intenzivn získat anglický rám konstrukční upravovaly v vých návrhů l jich více než pana Edwarda se občany evakuovalo britské Hetchins. Lhotákě nesnášela, a polovina Také na filmu servisu Mototec čtyři sta! znám předevší na Maltu. Constan Gilleta 2) na tických spojkách ho se významně na Žižkově v Jehojepřátelé hny v Praze m svými motocykňovala. automa‑ tine Issigonis podílel, výpravou, ale ho popisují jako zbož‑ v té době již vážně Jeseniově ulici . Díky tomu jezdil po celé ly, naspoleční byl kontaktu jícího nichž rovněž jako odborný nejen podoby Griffonů se dostal do vynika‑ 1923 do přibližné nemocen a republice, nejraděj s ka. konstruk Motorist pověřený i v na červnu , Arielů, Matchles předválečných. téry různých Maltě zemřel. ický novinář i naIssigonis těch hledáním strojů, poradce, Progressů, bilek. Jedním automo‑ Bill nakonec Paní Rukama mu Boddy e znal, měl ho Peugeotů a Puchů, sů, Japů, dvaceti, z nich byl jich zejména skončili v LondýněHulda se synem hlavní prošlo val ho rád a považo‑ Douglase ke 42 za „osvěžuj které se v roce tedy strojů, technik automob pan T. Wishart, . Po přestálýc útrapách potřebov ícího upřímné nickému muzeu, věnoval Národní 1905 postavil mu ilky h který vrací ho člověka, techzábavu tech‑ Humber, kam Issigonis roku ali oba nějaké y na start žení. Hulda do motorismu“. 1933 nastoup povyra‑ lič 3) výstavě v Technickdnes ho můžete vidět na Issigonisová il jako kres‑ . Několik let ém muzeu v Sir Alexand koupila sedan er Arnold Singer 10 hp Brně. Issigonis a v roce 1924 Coventry a příležitopak žil na předměstí , známý po celém Constan tine dvou MJ_2026_11 se synem během .indd 42 měsíců projezdil stně závodil světě jako Alec ručně upraven Motor Issigonis s vlastno‑ , se narodil 18. i Evropu. Cesty Journal 11/2026 se jim natolik ým Austinem autem Dosahov listopadu 1906 Smyrně, zalíbily, že během Seven která tehdy Ulster. ve al s ním cích let společně následují‑ náležela Řecku, dnes je tureckým ních klubovýc pěkných výsledků v míst‑ najezdili značnou ale kilometr městem Izmir. h závodech a porci vůz ů. Alec ček Demosth postupem Jeho děde‑ výrazně upravil. enis emigrova vzdělání. V duchuvšak musel dokončit své Pozornost přitahovčasu l z řeckého ost‑ rova Paros 27.10.2026 předevší rodinné tradice ve 30. letech 2:52 ala strojírenství. si vybral předníchm konstrukce nezávislé 19. století, vybudo‑ val úspěšnou ho zavěšení kol, kterou sám firmu, která Škola však nebyla spolupra s Brity na stavbě navrhl a vyrobil. Všiml si toho jeho silnou místních železnic covala Později přiznal: pan Robert til tak svým Boyle 4) „Nebyl jsem dobrýstránkou. inženýr Morris a zajis‑ ani potomkům v chemii. Nebyl Motors. V roce , hlavní ve fyzice Issigonis britské občan‑ ství. Jeho syn jsem studijní 1936 tak nastoupil do Constantine matika mne typ a matevývojového oddělení sperujícím lodním nikdy nezajíma se stal pro‑ automobilky la. Věděl jsem, že matematika v Cowley. Alec s Huldou Prokopp inženýrem. Oženil se mi při navrhov nikdy neoženi Issigonis se ání nebude l a bydlel se varnické rodiny, ovou z bavorské pivo‑ svou matkou 1) Řeckoturecká pivovar. Smyrna která měla ve Smyrně válka probíhala 2) Edward Henry James Cecil od května 1919 října 1922. Byla do byl průkopníke mopolitní městotehdy byla skutečně kos‑ vyvolaná snahou Gillett (1876–193 Řecka získat v Malé 6) m parních vozů Asii území osídlené a zakladatelem několika skými, řeckými s židovskými, muslim‑ řeckou firem (např. British , v době dělení Osmanské menšinou (tzv. Velká idea) Ensign Motors). skými a americk arménskými, francouz‑ V době, nával Issigonise, říše po první ými čtvrtěmi ale skončila jeho vedl v Londýně nezávislou kdy zaměst tak vyrůstal . Mladý Alec porážkou. Kdo zapálil světové válce, kancelář. konstrukční v honosném dodnes jasné. Řekové Smyrnu, není domě s výhle‑ dem na Středoz 3) Jeho spolupraco obviňují Turky a Odhaduje se, že při Turci emní moře, požáru Smyrny zahynulo zase Řeky. zde stal Bill Heynes, vníkem a dobrým kamarádem obklopen se 68 lidí a 200 000 přišlo budoucí technický asi sto tisíc 4) o své domovy. ředitel Jaguaru. William Robert technickým ředitelem Boyle (1907–1990), později byl automobilky Rover. MJ_2026_11

.indd 68

Motor Journal 11/2026

27.10.2026

2:53

www.MotorJournal.cz

Automobily

► HYUNDAI IONIQ 6 N LINE (CE)

Foto Tom Hyan

JAKO VÍNO...

Hyundai Ioniq 6 zraje jako víno, zejména facelift s úzkými světlomety udělal z neobvyklého vozu ještě lepší kousek... TOM HYAN

Hyundai Ioniq 6 je elektrický sedan dnes už neobvyklého vzhledu s důrazem na aerodynamiku; vyzkoušeli jsme špičkové provedení Ioniq 6 N Line Premium s dvacetipalcovými koly

auto 2026/11

řestože někteří dávají přednost nenápadi tému Ioniqu 5 krabicových tvarů, pro autora článku je aerodynamický sedan Ioniq 6 abso lutní jedničkou, prostě nejkrásnějším vozem této korejské značky. O uznání konstrukci rovněž svědčí hned tři prestižní tituly, v roce 2023 se Ioniq 6 stal nejen Světovým Vozem roku (World Car of the Year), ale také nejlepším elektrickým (World Electric Vehicle) a hlavně vůbec nejlepším designem roku (World Car Design of the Year). Ve čtvrtém roce výro by prošel Ioniq 6 faceliftem s respektováním prvků pro vynikající aerodynamickou účinnost, přední i zadní nárazník je nový, kapota se mírně zvýšila, silueta leh ce prodloužila (o 70 mm), světlomety snížily a obtéká ní vzduchem ještě zlepšilo (součinitel odporu vzduchu cx = 0,21). Tato hodnota patří testované verzi s kame

rami místo vnějších zpětných zrcátek, jejichž monitory OLED jsou přesně tam, kde mají být, tedy v zorném poli řidiče, který nemusí sklápět zrak, aby do nich viděl (bohužel u mnohých jiných vozů to tak není). Testo vaná verze N Line má navíc další stylistické úpravy a působivý design pětipaprskových litých kol. Úpravy doznal také interiér, ale i poháněcí soustava. Zvýšená kapacita akumulátorů podle verze na 63, resp. 84 kWh, je zárukou prodlouženého dojezdu, výkony motorů u jednotlivých verzí se neměnily. Zá kladní typy s pohonem zadních kol mají 125 kW (akumulátor 63 kWh, dojezd 521 km) a 168 kW (84 kWh a 680 km), testovaný dvoumotorový celkem 239 kW (84 kWh a 650 km, N Line 570 km). Dyna mika špičkové verze je vynikající, ale spotřeba ne převyšuje při běžné jízdě 18 kWh/100 km. Po ujetí

► TECHNICKÉ ÚDAJE POHÁNĚCÍ SOUSTAVA (Power AWD) – elektrická; synchronní elektromotory s permanentními magnety, uložené v bloku s jednostupňovým redukčním převodem 2,263:1 vzadu i vpředu; rekuperace energie při brzdění; plochá sada akumulátorů Li-Ion-Pol, uložená v rámu uprostřed v podlaze mezi nápravami, využitelná kapacita akumulátorů 84 kWh, napětí 697 V a hmotnost 478,4 kg; celkový výkon 239 kW (325 k) a točivý moment 605 N.m. Palubní nabíječka AC 11 kW (10 – 100 % za 7 h 30 min), rychlonabíjení DC 50 kW, 400 V (10 – 80 % za 79 min) nebo 350 kW, 800 V (18 min). Pohon všech kol. PODVOZEK – bezrámová konstrukce s pomocnými rámy; všechna kola nezávisle zavěšena, vpředu spodní příčná ramena a vzpěry McPherson, vzadu víceprvkové zavěšení Multi-Link; pérování vinutými pružinami a teleskopickými tlumiči; příčné zkrutné stabilizátory; hřebenové řízení s elektrickým posilovačem; kotoučové brzdy, vpředu s vnitřním chlazením, ABS/EBD, VSM (ESC)/TCS; kola z lehké slitiny; pneumatiky 245/40 R 20 (N Line).

ROZMĚRY A HMOTNOSTI – rozvor náprav 2950 mm, rozchod kol 1630/1639 mm; d/š/v 4935/1880 (se zrcátky 2144)/1495 mm; světlá výška 141 mm; objem zavazadlového prostoru vzadu 401 l a vpředu 14,5 l; pohotovostní hmotnost (DIN) od 2030 kg, celková 2520 kg; hmotnost nebrzděného/ brzděného přívěsu 1500/750 kg.

PROVOZNÍ VLASTNOSTI (údaje výrobce) – největší rychlost 185 km/h; zrychlení 0 – 100 km/h za 5,1 s; spotřeba elektrické energie WLTP 15,4 kWh/100 km; dojezd WLTP 570 km. VÝROBCE – Hyundai Motor Company, Asan Plant, South Chungcheong Province, Jižní Korea

2 279 kilometrů klesla kapacita akumulátoru ze 100 na 46 procent, udávaný dojezd se snížil jen o 213 km a displej uváděl střední dojezd ještě 212 km (maxi mální 259 km a minimální 118 km podle jízdního re žimu a způsobu jízdy). Futuristický automobil budil velký zájem přihlížejících, kterým jsme rádi vysvět lovali, o jaký automobil jde! Zavazadlový prostor v zádi, přístupný obvyklým víkem (je to sedan!) má slušný objem 401 litrů ve všech verzích, další malý frunk (front trunk) nabízí vpředu jen 14,5 litru s poho nem i předních kol (AWD), ale 45 litrů s pohonem jen zadních (RWD). Na českém trhu začínají akční ceny modernizovaného Ioniqu 6 od 1 059 990 Kč, s poho nem všech kol od 1 539 990 Kč; vrcholný N Line Pre mium Power s pohonem všech kol je od 1 569 990 Kč (více a aktuálně na www.hyundai.cz). ■

Foto Tom Hyan

6 1 Displej před volantem hlásil dojezd 380 kilometrů na 93 % kapacity 2 Kamera místo vnějšího zpětného zrcátka s monitorem v zorném úhlu 3, 4 Interiér je prostorný, i vzadu je dost místa nad hlavou 5 Základní objem zavazadlového prostoru činí 401 litrů 6 Frunk vpředu pod kapotou má u AWD objem 14,5 litru (45 litrů pro RWD)

11/2026 THauto

Foto Tom Hyan

► Automobily ► ALFA ROMEO TONALE 2026

Alfa Romeo Tonale v nejvýkonnější verzi Ibrida Plug-In 270 Q4 v provedení Sport Speciale na dvacetipalcových litých kolech Fori Bi-Colore

FACELIFT...

Výrobní program Alfa Romeo zahrnuje dvě SUV a jediný sedan; kupé a spidery zmizely...

od taktovkou Stellantisu přežívají SUV To TOM HYAN jako Stelvio po italském průsmyku, vychází z platformy nale, poslední model vycházející z techniky FCA Small Wide, jejíž kořeny sahají až do roku 2005 1 Zásluhou Tonale skupiny Fiat, a klasické Giulia a Stelvio (SUV), k vozům Fiatu Grande Punto a Alfa Romeo MiTo se vrátila výroba postavené ještě na originální platformě (2009). Přechod na platformy PSA v rámci racionaliza Alfa Romeo do závodu (podélně uložený motor a primárně pohon kol zadní ce u Stellantisu zjevně značí, že Tonale je posledním v Pomigliano d’Arco, nápravy). Tonale je navíc první hybridní Alfa Romeo originálem na Small Wide 4x4, sdílené s Fiatem 500X odkud od roku 1971 (Mild-Hybrid i Plug-In), její italské základy prozrazují a malými Jeepy Renegade/Compass II. V roce 2025 vyjížděly Alfasudy otočný ovladač režimů D.N.A. (Dynamic, Natural, prošel vůz faceliftem a modernizací, která se projevila Advanced Efficiency) a tlačítko spouštěče na volantu, rovněž v motorové paletě pro Evropu (viz tabulka; v zá 2 Hybridní jednotka se čtyřválcem což čtvrtý a zatím poslední model Junior už nemá moří se prodávají dvoulitry FCA GME s výkonem FCA Firefly Turbo 1.3 GSE (vychází ze série multibrandových malých typů Stel 191 kW/260 k a mechanickým pohonem 4x4). Verze (Gasoline Small Family) lantis, poháněných tříválci konstrukce PSA, a přebírá Ibrida Plug-In 270 Q4 (1.3 VGT MultiAir) dostala sníže dává výkon 197 kW (268 k) ný kombinovaný výkon o 8,8 kW (12 k), Ibrida 175 (1.5 jejich ovladače). Předobrazem byl Tonale Con VGT Hybrid) pokračuje s výko ► ALFA ROMEO TONALE 2026 cept z předposledního Ženevské nem 128 kW (174 k) a Diesel 130 ho autosalonu 2019, uvedení typ (1.6 VGT-D) se neměnil. Stylistic motor výkon převodovka spotřeba paliva vozu zpozdily covidové restrikce, [objem cm3] [kW/k] WLTP [l/100 km] ké retuše přinesly pozměněnou sériový model se představil v di Ibrida 175 příď s lehce zkrácenou délkou, 4R 1469 128/174 DCT7 5,6 – 5,9 gitálním přenosu 8. února 2022. Diesel 130 řadu drobných úprav a prestižní 4RD 1598 90/130 DCT6 5,3 – 5,5 Tonale, pojmenovaná podobně Ibrida Plug-In 270 Q4 4R 1332 197/268 6A, AWD 3,4 – 3,7 model z limitované série Sport

auto 2026/11

► DOSTUPNÉ TECHNICKÉ ÚDAJE MOTOR – soustava PHEV; a) kapalinou chlazený zážehový čtyřválec FCA 1.3 GSE MultiAir, přeplňovaný turbodmychadlem, uložený vpředu napříč; hliníkový blok a hlava válců, DOHC 4V Dual-VVT; elektronické přímé vstřikování, ISG, Stop/Start, GPF, EU6e; 1332 cm3 (ø 70 x 86,5 mm); 10,5:1; 110 kW (150 k)/5750 min‑1 a 270 N.m/ 1800 min‑1; b) trakční elektromotor vpředu 33 kW (45 k) a vzadu 90 kW (122 k); c) akumulátor Li-Ion 15,2/12,0 kWh, 306 V, uložený mezi nápravami; nabíjení AC 230 V (0 – 100 %) za 6,5 h (zásuvka 3,0 kW/13 A) nebo 2,5 h (wallbox 7,4 kW/32 A). Systémový výkon 197 kW (268 k). PŘEVODNÉ ÚSTROJÍ – samočinná šestistupňová převodovka Aisin F21-250 PHEV s možností přímého řazení velkými hliníkovými páčkami pod volantem (4,459 – 2,508 – 1,556 – 1,142 – 0,851 – 0,672 – Z 3,185); stálý převod 3,683; pohon všech kol eQ4 hybridní soustavou vpředu a pouze elektromotorem vzadu.

Nový model Tonale je první crossover C-SUV této značky původem z Milána (nyní sídlí v Turínu), ale také první Mild i Plug-In Hybrid

Foto Tom Hyan

PODVOZEK – samonosná konstrukce s pomocnými rámy; nezávislé zavěšení všech kol, příčná ramena a pružinové vzpěry McPherson; pérování vinutými pružinami a aktivními tlumiči, příčné zkrutné stabilizátory; kotoučové brzdy s posilovačem; vpředu ø 330 x 28 mm s vnitřním chlazením, vzadu ø 305 x 12 mm, ABS/EBD/BA, ESC/ ASR/HSA; hřebenové řízení 14,8:1 s elektrickým posilovačem; kola z lehkých slitin, pneu 235/45 R 19 nebo 235/40 R 20. ROZMĚRY A HMOTNOSTI – rozvor náprav 2636 mm; rozchod P/Z 1589/1588 mm s koly 19“/20“; d/š/v 4522/1835 (2060)/1614 mm; objem zavazadlového prostoru 385/1430 l; objem palivové nádrže 42,5 l; pohotovostní hmotnost (DIN)/celková 1835/2420 kg; hmotnost nebrzděného/brzděného přívěsu 700/1250 kg.

7 Speciale na dvacetipalcových litých kolech Fori Bi-Colore se třemi velkými otvory místo obvyklých pěti (testovaný vůz na snímcích), který jsme vyzkou šeli v nejvýkonnější verzi Ibrida Plug-In 270 Q4 (code 622.NFD3). Změnilo se také rozlišení výbav, k základní Tonale, Sprint, TI (Turismo Internazio nale) a Veloce přibyla nejen Sport Speciale, ale také nejnovější Luna Rossa. I v rámci skupiny Stellantis má Alfa Romeo vždy posílené sportovní jízdní vlast nosti a atraktivnější vzhled včetně působivého inte riéru. Akumulátor systému Plug-In EV se však poměrně rychle vybíjí, nemáte-li možnost nabití po padesáti kilometrech, tak začne spotřeba z uvá děných 3,6 litru vzrůstat až na 7,5 l/100 km bez elek trické asistence. Limitovaná edice Sport Speciale se liší stylovými prvky jako jsou jiná litá kola, či se dadla Alcantara Cannelloni v působivé barevné úpravě. Ovšem i základní Tonale se jasně odděluje designem od jiných vozů, v záplavě těch podobných si jako vejce vejci se tak v Tonale můžete odlišit také. Ceny u nás začínají od 879 000 Kč (Diesel 130), resp. 919 000 Kč (zážehový motor) v základní výbavě Tonale (následují Sprint a Veloce), Plug-In Hybrid je od 1 219 000 Kč; více a aktuálně najdete na www.alfaromeo.cz. S typem Tonale se v roce 2022 vrátila výroba Alfy Romeo do závodu Pomigliano d’Arco u Neapole, který v roce 2011 vyrobil poslední Alfu 159 a po modernizaci přešel na Fiaty Panda. Na jedné lince pokračuje výroba Pandy, na druhé vznikají Alfy Romeo Tonale a sesterský Dodge Hornet, určený pro severoamerický trh. ■

PROVOZNÍ VLASTNOSTI (údaje výrobce) – největší rychlost 195 (EV 135) km/h; zrychlení 0 – 100 km/h za 6,6 s; spotřeba paliva WLTP 3,4 – 3,7 l/100 km; emise CO2 77 – 83 g/km; dojezd EV podle WLTP 68 km. VÝROBCE – Alfa-Romeo S.p.A., Corso G. Agnelli 200, 10135 Torino; v závodě Stabilimento Giambattista Vico, Pomigliano d’Arco, Itálie

3, 4 Sportovní cockpit v tradičním stylu Alfa Romeo s novými digitálními displeji TFT před volantem a dotykovým středovým 5, 6 Interiér v provedení Sport Speciale s odlišnými sedadly vícebarevného provedení 7 Základní objem zavazadlového prostoru se u verze PHEV snížil na 385 litrů

11/2026 THauto

Foto Tom Hyan

► Automobily ► LEAPMOTOR C10

Leapmotor C10 je druhým exportním výrobkem nové čínské automobilky (a třetím celkově po kupé S01 pro domácí trh)

ALTERNATIVA... Komu nestačí evropské, může mít čínské. Leapmotor však využívá zázemí Stellantisu...

TOM HYAN 1 Vyzkoušeli jsme Leapmotor C10 ve vyšší výbavě Design Pro na dvacetipalcových litých kolech, překvapila nižší spotřeba než uvádí výrobce 2 Přehledená palubní deska s displeji LCD 10,25“ před řidičem (udává dojezd 285 km při převzetí, ale zvládne více) a středovým dotykovým 14,6“

auto 2026/11

roce 2025 vstoupil Leapmotor na český a slovenský trh s elektrickými vozy T03 (segment A) a C10 (segment C), přičemž druhý větší model nabízí i v provedení REEV, tedy s prodlužovačem dojezdu, tvořeným generátorem a obvyklým čínským čtyřválcem 1,5 litru/50 kW blíže neurčeného původu. Typ C10 (codename B11) jsme vyzkoušeli jako vůbec první Leapmotor v elektrickém provedení C10 ve vyšší výbavě Design Pro. Překvapením byl vstup do vozu přiložením karty k bodu na levém předním zpětném zrcátku (pokud nemáte aplikaci v chytrém telefonu) a poté aktivace pohonné jednotky položením stejné

karty na určené místo na středové konzoli. Kdo to nevěděl, prostě neodjel... Leapmotor je jedna z nejmladších čínských automo bilek v kategorii NEV (New Energy Vehicles), která vznikla v prosinci 2015, zahájila prodej elektromobilů v roce 2019 a loni prodala celosvětově 596 555 auto mobilů (z toho 67 052 na export). Velký C10 je pěti dveřové SUV na vlastní architektuře LEAP 3.0 s technologií CTC (cell-to-chassis), nyní nabízené ve větším počtu variant. Úvodní nabídka zahrnovala dva elektrické modely 160 kW (C10 Pro a C10 Design Pro), resp. jejich verze REEV 158 kW zvané Hybrid EV, k nimž později přibyly výkonnější C10

► DOSTUPNÉ TECHNICKÉ ÚDAJE POHÁNĚCÍ SOUSTAVA (C10 Design Pro) – synchronní elektromotor s permanentními magnety, uložený napříč v bloku s jednostupňovým redukčním převodem na nápravě vzadu; plochá sada akumulátorů Li-Ion 69,9 kWh, uložená v podlaze mezi nápravami; maximální výkon elektromotoru 160 kW (218 k) a točivý moment 320 N.m, trvalý výkon (30 min) 80 kW (109 k). Nabíjení AC 11 kW, resp. rychlo nabíjení DC 84 kW za 30 minut (30 – 80 %). Pohon zadních kol. PODVOZEK – bezrámová konstrukce; všechna kola nezávisle zavěšena, vpředu spodní příčná ramena a vzpěry McPherson, vzadu víceprvkové závěsy Multilink; pérování vinutými pružinami a teleskopickými tlumiči, příčné zkrutné stabilizátory; hřebenové řízení s elektrickým posilovačem; kotoučové brzdy s vnitřním chlazením, rekuperace brzdné energie, ABS/EBD/BA, ESC; kola z hliníkové slitiny; pneumatiky 235/55 R 18 nebo 245/45 R 20 (testovaný vůz). ROZMĚRY A HMOTNOSTI – rozvor náprav 2825 mm, rozchod kol neuveden; d/š/v 4739/1900/1680 mm; světlá výška 180 mm; objem zavazadlového prostoru 435/1410 l; pohotovostní hmotnost (DIN)/celková 1980/2460 kg; hmotnost nebrzděného/ brzděného přívěsu 750/1500 kg. PROVOZNÍ VLASTNOSTI (údaje výrobce) – největší rychlost 170 km/h; zrychlení 0 – 100 km/h za 7,5 s; spotřeba elektrické energie WLTP 18,8 kWh/100 km; dojezd kombinace WLTP 424 km.

VÝROBCE – Leapmotor Automobile Co., Ltd., 451 Wulianwang Street, Binjiang District, Hangzhou 310051 (Zhejiang Province), Čína

4 3 Menší úložná schránka vpředu pod kapotou 4 Hlavní zavazadlový prostor má objem 435 litrů, sklopením opěradel lze zvětšit na 1410 litrů

Foto Tom Hyan

5, 6 Vůz je typován coby pětimístný, na pohodlných sedadlech v obou řadách je opravdu dostatek místa

5 ProMax 220 kW s pohonem zadních a dvoumoto rový 440 kW s pohonem všech kol. Typ C10 se tak stal vozem Leapmotor s největším počtem variant. Leapmotor C10 je konvenční elektromobil, který ni čím nepřekvapí. Strohý, ale úhledný a nadčasový design; prostorný pětimístný interiér; nezávislé zavě šení kol (vzadu Multilink), kotoučové brzdy na všech kolech; slušná jízdní dynamika (0 – 100 km/h za 7,5 sekundy) i kombinovaný dojezd 424 km podle WLTP. Šedý interiér je fádní, provedení v hnědé Criollo dojem výrazně zlepší. Jednoduché palubní desce s dvouramenným volantem vévodí displej LCD 10,25“ před řidičem a velký středový dotykový 14,6“ ve stylu tabletu s vysokým rozlišením, k dispozici jsou jízdní režimy Eco, Comfort, Sport a Custom, vůz má ovládání One-Pedal, na které si rychle zvyknete. Trakční elektromotor 160 kW je uložen s redukčním převodem na poháněné zadní nápravě, akumulátor

69,9 kWh vyplňuje prostor mezi oběma nápravami. Při převzetí vozu v zimním období displej hlásil dojezd 285 km na 89 % kapacity, po ujetí 152 km klesl dojezd o odpovídajících 148 km a průměrná spotřeba elektrické energie byla 16,1 kWh/100 km (tedy nižší, než udává výrobce). A závěr? Nenad chne, ale ani neurazí, ke koupi Leapmotoru musíte mít jistě nějaký důvod. Jako těch 431 klientů, kteří zakoupili vozy této značky za prvních devět měsíců 2026 (podle statistiky SDA-CIA). Akční ceny na českém trhu začínají od 890 000 Kč včetně DPH, Design Pro je od 930 000 Kč (více na www.leapmotor.net). Menší akumulátor 28,4 kWh u verze REEV znamená, že ceny zůstávají shodné jako u odpovídajícího čistě elektrického provedení s akumulátorem 69,9 kWh. V České republice je čtrnáct prodejních a servisních středisek Leapmotor a celkem sedm tisíc nabíjecích míst. ■

11/2026 THauto

► Automobily ► LEXUS ES (2026)

Foto Tom Hyan

Lexus ES 500e je nejvýkonnější verzí celé řady

JE TO SEDAN! TOM HYAN, Chateau Mcely (CZ)

Zcela nový Lexus ES jsme poprvé okusili na zámku... 1 Vyzkoušeli jsme také hybridní Lexus ES 300h AWD 2 Pod kapotou hybridu je čtyřválec 2,5 litru 3 Přehledný kokpit v prostorném interiéru (ES 300h) 4 Karoserie sedan s klasickým víkem zavazadlového prostoru

auto 2026/11

partnerském resortu Chateau Mcely uspořádal Lexus tradiční představení modelové nabídky, z níž vynikal zcela nový Lexus ES osmé generace, který v záplavě různých Lexus SUV (a jednoho luxusního minibusu) nabízí dnes už méně obvyklou karoserii typu sedan, tedy se zavazadlovým prostorem v zádi přístupným klasickým víkem (nikoli výklopnou stěnou), což významně zvyšuje tuhost karoserie. Zajímavá modelová politika ovšem znamená, že na různé evropské trhy přicházejí různé modely, pro české klienty to jsou hybridní ES 300h s pohonem předních (FWD) nebo všech kol (AWD) a dva výkonové stupně elektrické ES 350e (FWD) a ES 500e (AWD). Dva modely, vyvinuté se záměrem Making Luxury Personal, jsme krátce vyzkoušeli. Jejich design vychází z konceptu LF-ZC (2023). Nový model ES je samozřejmě ve všech ohledech větší než jeho předchůdce, zaujme zejména výška přes 1,5 metru, délka převyšuje 5,1 metru a šířka atakuje hranici dvou metrů. Lexus ES 500e je nej-

výkonnější verze, dvojice trakčních elektromotorů nabízí celkový výkon 252 kW (343 k), zrychlení na sto za 5,5 sekundy a největší rychlost 180 km/h. S akumulátorem o kapacitě 75/71 kWh dosahuje kombinovaného dojezdu až 529 km, rychlonabíjení DC poskytuje 10 – 80 % kapacity za 28 minut. Srovnání s hybridním modelem ES 300h AWD bylo zajímavé, má rovněž pohon všech kol a běh čtyřválce 2,5 litru s plynulou převodovkou CVT se blíží charakteru elektromobilu, ostatně synchronní elektromotor s permanentními magnety dává 109,6 kW (149 k), zatímco zážehový motor 105 kW (143 k); uvádí se systémový výkon 144 kW (196 k), což ovšem není prostý součet. Kromě ES jsme okusili i rozličné modely SUV, označené UX, NX, RX a RZ, což je pro nezasvěceného poněkud nepřehledné, ale hledejte dnes nová jména, když je většina slov registrována různými vlastníky! Ano, názvy Corolla, Camry či Supra jsou jasnější, jenže Toyota uvedla Lexus až v roce 1989, a to se už svět změnil. Překvapením byl elektrický RZ 550e F Sport, jenž uvedl virtuální manuální řazení poprvé u elektropohonu a řízení by-wire s volantem ve stylu leteckého kniplu, který otočením o 200° zvládne plný rejd. K tomuto vozu se ještě vrátíme. ■

Volkswagen ID.Polo opět dostal proporce, na jaké jsme u wolfsburských vozů byli zvyklí

roblematický nástup elektrické řady ID. nepři nesl plánované výsledky, a tak u Volkswagenu konečně pochopili, co znamená název značky. A co víc, nové ID.Polo opět vypadá jako wolfsburské automobily, které měli lidé rádi (Polo, Golf, Lupo), což se o obludných monstrech ID.4/5 nedá říci. S novým vozem jsme se den po Pařížském autosalonu seznámili v pražském centru Pragovka a pokusili se o první jízdu po beznadějně ucpaných okolních ulicích! Povedlo se a byli jsme opravdu příjemně překvapeni! Staronovým objevem Volkswagenu je také návrat k pohonu předních kol (platforma MEB+), který zavedl v dávných sedmdesátých letech spolu se spalovacími motory chlazenými kapalinou! Volkswagen ID.Polo však rozhodně není malý automobil, tak se mu jen říká podle dnešních měřítek, ale rozvor náprav činí 2600 mm, vnější rozměry 4053 x 1816 x 1530 mm a výška stropu nad sedáky vpředu/ vzadu je 1024/952 mm. Potěší rovněž zavazadlový

OPĚT LIDOVÝ? prostor o objemu 441 litrů, po sklopení zadních sedadel až 1240 litrů. Před řidičem je displej 10“, uprostřed dotykový Innovision 13“. Ve voze se uplatnily funkce V2L (Vehicle-to-Load) pro napájení externích spotřebičů a účinné tepelné čerpadlo (od vyšších výbav standardně, u základního Trendu za příplatek). Nabíjení je AC 11 kW, rychlonabíjení DC 105 kW doplní 10 – 80 % energie za pouhých 23 minut. Vůz může táhnou přívěs až 1200 kilogramů (u slabších verzí 750 kg). V nabídce jsou výkonové verze 85, 99 a 155 kW (tedy 115, 135 a 211 k) plus sportovní GTI 166 kW (225 k). Vyzkoušeli jsme 155 kW s větším akumu látorem NMC 52 kWh (standardní je LFP 37 kWh) a dojezdem až 452 kilometrů, což jsou parametry, jaké splňují veškeré běžné nároky. Dynamika, vyzrálé jízdní vlastnosti a dobrý výhled z vozu zaslouží pochvalu, stejně jako snížení základní ceny na 599 000 Kč včetně daně. Vrcholný typ ID.Polo GTI je za 990 000 Kč (více na www.volkswagen.cz). ■

TOM HYAN, Pragovka Praha (CZ)

Volkswagen se vrací k významu svého jména, ID.Polo je dostupný elektromobil... 1 Palubní přístroj hlásí dojezd 339 km na 85 % kapacity akumulátoru 2 Pohled pod kapotu na elektrickou poháněcí jednotku (znovu vše vpředu) 3 Zavazadlový prostor s dvojitou podlahou

11/2026 THauto

Foto Tom Hyan

► VOLKSWAGEN ID.POLO

Foto Tesla

► Automobily ► TESLA ROADSTER

Franz von Holzhausen a Elon Musk představují nejnovější Roadster Efektní prezentace s letovou vložkou na zkušebně raketových motorů SpaceX v McGregoru (Texas)

1 2

eneze Roadsteru je nejdelší ze všech modelů Tesla. Ten první na základě Lotusu Elise byl ve vývoji od roku 2006 a vznikl v sérii zhruba 2450 kusů v letech 2008 – 2012 (kontrakt na 2500 vozů Lotus bez motoru). Značně upravený Roadster vylétl 6. února 2018 do vesmíru z Kennedy Space Center na Floridě při testu rakety SpaceX Falcon Heavy FH-001, coby družice se přiblížil k Marsu v říjnu 2020 a zůstal na oběžné dráze. Zcela nový Roadster druhé generace se představil v roce 2017 jako kupé v červené barvě, poháněné dvěma elektromotory po 500 kW na zadní nápravě. Výroba se nerozběhla, byť se vybíraly zálohy po 50 000 USD, byla neustále odkládána, než se letos zjevil nový Roadster upravených tvarů a jak se na velké show večer 15. října 2026 v testovacím středisku SpaceX v McGregoru (TX) ukázalo, také s jinou technikou. Elon Musk, šéf Tesly, a jeho šéfinženýr Lars Moravy a šéf designer Franz von Holzhausen představili novinku. Silniční typy mají výkon od 800 kW (Base). Verze Performance dostala 1000 kW (dva elektromotory vzadu),

auto 2026/11

Zkouška zrychlení 0 – 60 mph (0 – 96 km/h) za 0,81 sekundy

ZALÉTÁME? TOM HYAN

Bylo to velká show a Elon Musk opět vzbudil pozornost... 1, 2 Celý Roadster II byl přepracován, zase se vybírají zálohy po padesáti tisících dolarů při objednávce (a pětkrát tolik za speciály) 3 Silniční verze má aktivní aerodynamiku

hmotnost od 3700 liber (1678 kg) a dojezd 320 mil (515 kilometrů). Podvozek je nový z hliníku a uhlíkových kompozitů, stejně jako akumulátory Li-Ion na bázi niklu pro napětí 800/1000 V a řízení i brzdy by-wire. Roadster pro úvodní show v Texasu měl v zádi nádrž na 200 litrů stlačeného dusíku pro trysky, které se plní šest hodin pro šestisekundový let (pracuje se na třicetiminutové variantě). Během show vůz vylétl z rampy koly vzhůru, otočil se bočními tryskami a přistál na kola zpomalen tryskami v podvozku (vše bez řidiče). Podobně přeskočil řadu vozů (včetně tahače Tesla Semi). Elon Musk nyní slibuje výrobu od 2028 a navrhuje i dva speciály Roadster Thrust (Limited Release) s přísavným systémem ventilátory a párem raketových trysek v zádi (cold-gas thrusters), které vůz urychlí na sto za jedinou sekundu (prověřeno 0 – 96 km/h za 0,81 sekundy), a Rocket (Invite Only) coby jedno místný s větším počtem trysek na obvodu vozidla a zjevně i druhou dvousetlitrovou nádrží místo spolujezdce. Ano, takový Roadster může i létat! ■

Toto není placená inzerce, ale ukázka reklamy na LOTUS ESPRIT V8 pro americký trh (2002)

11/2026 THauto

Foto Jaguar

► Automobily ► JAGUAR TYPE 01

RÁZNÝ ŘEZ...

Jaguar Type 01 slavil premiéru na adrese 10001 West Chelsea v New Yorku, kam s ním elektricky dojel António Félix Da Costa... TOM HYAN Jaguar Type 01, kontroverzní zlom v devadesátileté historii slavné britské značky, proslulé sportovními vozy a sedmi triumfy ve 24 h Le Mans, při premiéře v New Yorku pro pozvané hosty

auto 2026/11

oslední Jaguar se spalovacím motorem vyjel 19. prosince 2025 z výrobní linky v Solihullu, byl to F-Pace SVR s motorem 5.0 V8 ze skladových zásob, protože jejich produkce v Bridgendu (do 2020) a ve Wolverhamptonu skončila už dříve. Uzavřela se tak jedna kapitola. Před pěti lety stáli u Jaguaru před zásadním rozhodnutím, svět se změnil, velké motory upadly v nemilost, přišly tvrdé emisní předpisy EU a zájem o vozy této britské značky povážlivě klesal. V roce 2021 měli tři mož nosti, a to Jaguar zrušit, či zavést úsporná opatření u stávajících modelů a věřit v zázrak (elektrický sedan XJ byl zrušen v pokročilé fázi vývoje), anebo udělat radikální obrat. Zvolili třetí možnost, vsadili na elektro-

mobilitu, menší objem výroby a vyšší prodejní ceny. První Type 01 (nulové emise, první nové generace) pasuje mezi nejdražší Mercedes-Benz S-Klasse a nejlevnější Bentley. Bude od 130 tisíc liber, dodávky klientům začnou od poloviny 2027... Nepříliš zdařilá kontroverzní kampaň koncem roku 2024 představila nekonvenční tvary mohutného vozu, příliš strohé a jednoduché ve stylu motorové lokomotivy, ale zjevně nadčasové, na něž si zvyknete stejně jako u Tesly Cybertruck! Tvůrci vozu (původní design ještě od Gerry McGoverna, který se koncem roku 2025 se skupinou JLR nepříliš srdečně rozloučil) však měli jasno, vše vsadili na jedinou kartu líbí/nelíbí, která rozdělila příznivce Jaguaru na dva tábory,

► DOSTUPNÉ TECHNICKÉ ÚDAJE POHÁNĚCÍ SOUSTAVA – elektrická, architektura 850 V; tři trakční elektromotory s permanentními magnety, vpředu jeden 260 kW (354 k) a vzadu dva po 310 kW (422 k), kombinovaný výkon 757 kW (1030 k) a točivý moment 1365 N.m; akumulátory Li-Ion NMC, využitelná kapacita 118 kWh, uložené vpředu i vzadu, dobíjení DC 350 kW (na 320 km za 13 min) při 800 V (s možností nabíjení 400 V), AC 22 kW. Pohon všech kol. PODVOZEK – samonosná konstrukce se 75% podílem hliníkových slitin, další tvoří vysokopevnostní ocel a uhlíkové kompozity; všechna kola nezávisle zavěšena, vpředu dvojitá příčná ramena, vzadu víceprvkové závěsy Integral-Link; odpružení dvoukomorovými vzduchovými měchy a aktivními teleskopickými tlumiči; hřebenové řízení s elektrickým posilovačem, řízení zadních kol (do 6°); kotoučové brzdy s vnitřním chlazením, rekuperace brzdné energie, ABS/ EBD, ESC; kola 23“ z lehké slitiny (k dispozici také 21“); pneumatiky Pirelli P Zero.

ROZMĚRY A HMOTNOSTI – rozvor náprav 3200 mm; d/š/v 5283/2021/1397 mm; součinitel odporu vzduchu cx = 0,23; objem zavazadlového prostoru cca 450/1000 l; pohotovostní hmotnost 2699 kg, rozdělení hmotnosti na nápravy P/Z 50/50 %. PROVOZNÍ VLASTNOSTI (údaje výrobce) – zrychlení 0 – 100 km/h za 3,2 s; zrychlení za jízdy 100 – 180 km/h za 4,0 s; dojezd WLTP 720 km.

3 nicméně vycházeli z mnoha rozhovorů se stávajícími i budoucími klienty. Podle firemní filosofie připomíná profil vozu legendy E-Type (pro autora článku nejkrásnější britský vůz) a XJS, které také neposkytovaly objemný interiér, ale nízkou sportovní siluetu s dlouhou přídí. Tvary Type 01 předurčil Type 00 Concept, představený koncem roku 2024 vyvoleným v technickém centru JLR v Gaydonu a poté na výstavě Miami Art Week na Floridě. Největší změnou je ovšem přechod z dvojice křídlových dveří na klasické čtyři, v zádi je ještě výklopná stěna bez zadního okna (kamera místo zpětného zrcátka). S délkou 5,2 metru přesahuje délku klasického britského parkovacího stání, ale to automobily Rolls-Royce také. Type 01 má řízení a pohon všech kol, vzduchové aktivní pérování a vyzrálou aerodynamiku s aktivními vstupy vzduchu i stavitelným spoilerem. Šéfinže nýrem projektu je Jon Darlington, který pracuje u Jaguaru jedenatřicet let a zažil tak všechny převraty... Dostupné údaje vozu uvádíme v obvyklé tabulce, jsou posbírány z tiskových zpráv a jiných zdrojů, výrobce je totiž souhrnně nevydal. Konstrukce je téměř celo hliníková, výrobce je hrdý na dlouhý díl nízké střechy, vyplněný střešním oknem, prosvětlujícím interiér v minimalistickém stylu. Displej OLED 24“ je před řidi-

Foto Jaguar

VÝROBCE – JLR; Jaguar Land Rover Ltd., Abbey Road, Whitley, Coventry CV3 4LF; v závodě Lode Lane, Solihull B92 8NW, West Midlands, Velká Británie

čem a dotykový 7“ nad středovou konzolou, oddělující čtyři samostatná sedadla ve stylu 2+2 (vzadu mnoho místa není). Zcela nová platforma JEA (Jaguar Electric Architecture), při jejímž vývoji bylo podáno 360 patentů, nese tři trakční elektromotory (jeden vpředu, dva vzadu s vektorovou funkcí) o celkovém výkonu 757 kW (1030 k) a točivém momentu 1365 N.m, hmotnost vozu ovšem přesahuje 2,6 tuny. Při jízdě stálou rychlostí na dálnici pracuje jen přední elektromotor. Akumulátory jsou vpředu i vzadu, aby byla zachována nízká podlaha, protože klasické umístění pod podlahou by přineslo nežádoucí nárůst výšky o 200 mm. Využitelná kapacita 118 kWh stačí na více než 640 km jízdy (podle WLTP až 720 km). Světová premiéra se odehrála 6. října 2026 v New Yorku včetně digitální show na Times Square, čtvrti DUMBO a Low East Side, než António Félix Da Costa, jezdec elektrické formule v týmu Jaguar TCS Racing, dovezl Type 01 na event pro zvané hosty v 10001 West Chelsea, kde zapěla Sienna Spiro, šéfkuchař Roze Traoré připravil kulinářské hody a herečka Florence Pugh se ujala funkce prvního ambassadora značky. Výrobce má na seznamu zájemců 50 000 lidí, z nichž osmdesát procent nikdy automobil značky Jaguar nevlastnilo. ■

1 Prvotní design, vzešlý z osmnácti návrhů, dílo bývalého šéfdesignera Gerry McGoverna, který nečekaně opustil JLR koncem roku 2025, poté dotvořil Andrew Wheel 2 Mladá britská herečka Florence Pugh se v New Yorku ujala funkce prvního ambassadora značky 3 Type 01 je po technické stránce dílem týmu Jona Darlingtona, který má za sebou více než třicetiletou kariéru u této značky 4 Minimalistický design interiéru podle návrhu Toma Holdena

11/2026 THauto

► Automobily ► CEER EXOBOT EV

Foto Ceer Motors

Ceer Exobot Sedan s křídlovými dveřmi a rekordně dlouhým čelním sklem

MADE IN...

Ceer Exobot Sedan a SUV, první saúdské elektromobily

TOM HYAN

Saudi Arabia! Není to poprvé, Saúdové touží po vlastím automobilu... 1 Interiér čtyřmístného vozu Exobot Sedan 2 Druhou variantou je Ceer Exobot SUV 3, 4 Saúdský předchůdce KSU Gazal-1, jehož vývoj byl spojen s výukou automobilové techniky a designu na King Saud University v Rijádu a IAAD Institute v Turíně

ládnoucí královská dynastie ze Saúdské Arábie má sice podíl na zahraničních výrobcích automobilů (např. 58 % na americké Lucid Motors), ale chce svoji vlastní značku. Tak se v roce 2022 zrodila Ceer National Automotive Co. coby joint-venture saúdského PIF (Public Investment Fund) a tchaj-wanské Hon Hai Precision Industry Co. (Foxconn), která do konce 2030 představí sedm modelů! Neváhá využít zahraniční spolupráce, CEO je James DeLuca (ex-GM, Magna Steyr a VinFast), technický šéf Markus Leitner (ex-Magna Steyr, VinFast) a šéfdesigner Robert Melville (ex-McLaren). Letos byly uvedeny luxusní elektromobily Exobot Sedan a SUV s architekturou 800 V (nabíjení DC na 80 procent za 30 minut), čtyřmístné s dlouhými křídlovými dveřmi Shahin Wing (chybí sloupek B), čelním sklem délky 2,4 metru, vzduchovým odpružením, řízením všech kol by-wire, mechanickými skupi nami BMW Group a infotainmentem Foxconn (průběžný Digital Horizon Display 48“, středový 10,4“ a třetí 8“ pro cestující vzadu). S akumulátory 112 kWh je dojezd do 670 kilometrů, tři elektromotory nabízejí

Foto KSU

auto 2026/11

až 828 kW (1126 k) a 1500 N.m, vozy zrychlují na sto za 2,1/2,4 sekundy a čtvrt míle s pevným startem projedou za deset sekund. Celkové rozměry Sedanu jsou 5260 x 2100 x 1430 mm, SUV 5020 x 2100 x 1690 mm. Ceery s visačkou Saudi Made se budou vyrábět v nové továrně Ceer Manufacturing Complex (CMC) v King Abdullah Economic City (KAEC; severně od Jeddahu). První showroom v Diriyahu (Riyadh) zahájil prodej Exobot First Edition (obě verze od 399 000 SAR) v základním naladění (625 kW/850 k, 1000 N.m) včetně šestileté (na akumulátor osmileté) záruky a asistence. Přestože se Ceer Exobot prezentuje jako The First Saudi Car, tak to není pravda. Pokusy tady byly, také Giugiaro předvedl elektrický GFG Style Vision 2030 EV na saúdskou zakázku (2019), ale na Ženevském autosalonu jsme si prohlédli KSU Gazal-1, mohutné SUV od King Saud University ze spolupráce Magna Steyr (základem Mercedes-Benz G 500) a Studio torino Srl, kde vůz navrhl Australan Peter Arcadi pane (nyní u BAIC Group) pod dohledem Alfreda Stoly, zakladatele turínského studia. ■

Foto Tom Hyan

► BRISTOL CARS (1946 – 2026)

2 3

TOM HYAN

ZNOVU?

oslední Mohykán doplatil na finanční krizi, odbyt automobilů z jediného showroomu v londýnském Kensingtonu se zpomalil a bývalá letecká továrna v Bristolu zůstala bez práce. Více než devadesátiletý Tony Crook, který vedl prosperující společnost po dlouhá léta, v roce 2007 odešel na odpočinek a nový majitel Toby Silverton nedokázal úspěšně pokračovat. Pak svitla naděje, proces převzetí zahájila společnost Kamkorp Autokraft Ltd., součást Frazer-Nash Technology Group, která slíbila nejen splnit všechny závazky Bristol Cars, ale také dále vyvíjet vozy značky Bristol. V roce 2011 se však poprvé historie uzavřela... Automobilová divize Bristol Cars Ltd. vznikla v roce 1946 jako součást před 115 lety založené Bristol Aircraft Company; první vozy vycházely z předválečných BMW v rámci válečných reparací, než v šedesátých

1 Klasický Bristol 411 Series 6 a supersportovní Fighter na Festivalu rychlosti v Goodwoodu 2010 2 Bristol Fighter, poslední sériový model značky (asi dvacet kusů včetně šesti podvozků, z nichž pět se nyní dokončuje) 3 Pod kapotou je desetiválec 8,0 litru z Chrysleru Viper 4 Autor článku zkouší posaz ve Fighteru (Goodwood 2010)

Foto Helena Hyanová

Bristol Cars, výrobce originálních luxusních vozů, se chce vrátit... letech přešla na velkoobjemové osmiválce Chrysler. Design automobilů Bristol se po léta neměnil, poněkud riskantním krokem posledních let byl supersportovní Fighter, kupé s křídlovými dveřmi, jehož desetiválec 8,0 l z Chrysleru Viper mohl být naladěn až na 754 kW (1026 k) s dvojicí turbodmychadel! Nových klientů totiž bylo méně, než těch konzervativních, kteří vyžadovali po čtyři desetiletí velká kupé prakticky neměnného stylu, jejichž posledními představiteli jsou typy Blenheim a 411 Series 6 (motory Chrysler V8). Po patnácti letech přicházejí obnovitelé, kteří si vybrali Bristol Fighter. První novodobý na základě originál ního chassis se pod taktovkou Paula Kinga představil na akci Salon Privé 2026 v Blenheim Palace ve Woodstocku (Oxon), čtyři další na zbylých podvozkových skupinách dostanou karoserie podle přání budoucích majitelů. Kamkorp Autokraft se sice v roce 2016 pokusil o nový Bristol Bullet, ale do roku 2022 nedokázal zajistit výrobu a skončil. Richard Hackett, blízký spolupracovník Tonyho Crooka, se do nové firmy Paula Kinga vrátil. Kruh se uzavřel na 80. výročí značky. ■

11/2026 THauto

Foto Bertone

► Automobily ► BERTONE RUNABOUT 2026

Dvě karosářské verze Runaboutu (Targa a Barchetta)

NÁVRAT?

3 TOM HYAN

Znovuzrozený Bertone Runabout byl překvapením Rétromobile 2026... 1, 2 Bertone Runabout Targa, verze se snímací střechou 3 Znovuzrozený Bertone Runabout má vzniknout ve 25 exemplářích 4 Bertone Hypercar GB110 na oslavu uplynulých 110 let italské karosárny

auto 2026/11

nad žádná legendární, ale už zaniklá značka, neunikne pozornosti dnešních renovátorů. Nuccio Bertone by se nestačil divit! Bruselští bratři Mauro a Jean-Franck Ricci získali jméno Bertone a rozhodli se pro obnovu. Nový Runabout je vzpomínkou na studii Autobianchi A112 Runabout (1969), a to hned ve dvou karosářských verzích Barchetta ve stylu originálu a Targa (se snímací střechou). V plánu je produkce 25 kusů s motorem Toyota 3.5 V6, který s kompresorem Eaton/Edelbrock TVS dává výkon 349 kW (475 k)/8000 min‑1 a točivý moment 490 N.m/ 3600 min‑1. Pohání zadní kola prostřednictvím šestistupňové manuální převodovky. Vůz hliníkové konstrukce s nezávislými závěsy kol (dvojitá příčná ramena) má hmotnost 1057 kilogramů, rozvor 2369 milimetrů a celkové rozměry 3990 x 1841 x 1116 mm. Vpředu jsou pneumatiky 225/40 ZR 18 a vzadu

4 295/39 ZR 19. Výrobce uvádí zrychlení 0 – 100 km/h za 4,1 sekundy a největší rychlost 270 km/h. Druhou kreací je Bertone Hypercar GB110, vlastně redesignovaný Lamborghini Huracán 5.2 Twin-Turbo/ 840 kW (1127 k) se sedmistupňovou převodovkou DCT a pohonem všech kol. Vznikne 33 kusů na oslavu 110 let Bertone (založeno 1912), premiéra byla na Top Marques 2024 v Monaku. Jak prohlásil designer Andrea Mocellin, tak inspirací se staly 1970 Bertone Stratos Zero, 1992 Blitz a 2009 Mantide stejně jako série BAT z padesátých let. Na premiéře v Monaku se objevila Barbara Bertone, dcera Nuc cia, jejíž matka Lilli prodala značku bruselským bratrům už v roce 2016 (majitelům AKKA Technologies, kteří ji v letech 2020 – 2022 pod hlavičkou své filiálky Ideactive obnovili). Nová firma uvádí sídlo v Luxembourgu (více na www.bertone.it). ■

► O.S.C.A. 2500 GT DROMOS (1999)

Foto GMP Automobili

O.S.C.A. 2500 GT, nesplněné naděje do supersportovního vozu s motorem uprostřed (1999)

Typické oblouky nad hlavami posádky jsou znakem karoserií Zagato

1 2

Useklá záď Coda Tronca je oblíbeným prvkem designu Ercola Spady

POKUS...

ruhá italská značka legendárních bratrů Maserati, kteří po prodeji původní továrny založili novou O.S.C.A. (Officine Specializzate Costruzioni Automo bili), přežila do roku 1967. Současná snaha Massima Di Risio, majitele DR Automobiles, o obnovu značky O.S.C.A. však měla před čtvrtstoletím podivnou předehru. Dne 10. prosince 1998 byl p ěkný prototyp 2500 GT představen v golfovém klubu v Solbiate Olona (Varese) a na přídi nesl značku O.S.C.A., na zádi Touring Superleggera a jméno Dronos, přičemž Luca Zagato (syn Gianniho) a Shozo Fujita založili GMP Automobili (Gestione Marchi e Progetti) v Caronno Pertusella (VA) pro

TOM HYAN

Snaha obnovit značku O.S.C.A. už tady jednou byla... 1, 2 Kokpit jak v závodním voze a sportovní sedadla, to byly znaky prototypu

výrobu limitované série celkem 300 kusů b ěhem tří let. Nebylo z toho nic, jediný prototyp skončil v Japonsku... Konečné tvary 2500 GT pro Zagata a Fujitu dotvořil slavný Ercole Spada, uprostřed uložený motor, čtyřválec boxer 2,5 litru o výkonu 138 kW (187 k)/ 6000 min‑1 a točivém momentu 231 N.m/2800 min‑1, dodala firma Subaru Tecnica International. Poháněl zadní kola prostřed nictvím pětistupňové manuální převodovky. Všechna kola byla uložena nezávisle (dvojitá příčná ramena), vůz měl pneumatiky 225/50 ZR 16, vnější rozměry 4090 x 1760 x 1150 mm a hmotnost pouhých 680 kg. Příď i záď se odklápěly stejně jako u Lamborghini Miura (dopředu a dozadu), zrychlení 0 – 100 km/h zvládl vůz za šest sekund a největší rychlost činila 220 km/h. Byla to hezká ukázka italského designu, ale nic víc, výroba se nikdy nerozběhla. Karosárna Touring Superleggera však byla obnovena pro stavbu jiných individuálních kreací. ■

11/2026 THauto

Foto Fiat

► Automobily ► FIAT DOWNTOWN (1993)

Kresby Fiat

VŠE UŽ TU BYLO... Fiat Downtown byl překvapením autosalonu v Ženevě 1993, bohužel sériová výroba se nikdy nerozběhla...

ejvětší italská automobilka FIAT vyráběla v devadesátých letech v malých sériích několik vozů s označením Elettra, šlo však jen o přestavby známých typů Fiat na elek trický pohon. Kromě toho průběžně vyvinula prototypy, od základu konstruované jako elektromobily. K prvním patřil dvoumístný City Car, představený na autosalonu v Turíně 1972, jehož elektrická verze do stala později označení X1/23. Nástupcem se o více než dvacet let později stal třímístný Downtown, který se rovněž nedočkal sériové produkce. Pod heslem Un Progetto Concreto per la Mobilità Urbana (Projekt pro městskou mobilitu) tedy podle zásad logiky vznikl malý elektromobil pro městský provoz, nikoli třítunové elek trické monstrum, s nimiž začali dnešní tvůrci naplňovat pochybné výmysly Green Dealu...

auto 2026/11

TOM HYAN 1 Fiat Downtown na oficiálních snímcích z roku 1993 2 Celková koncepce třímístného městského vozu Downtown

Fiat Downton byl navržen jako městský elektrický vůz koncepce Zero Emission (nulové emise) podle tehdejší kalifornské iniciativy, kde začali zpřísňovat emisní před pisy, rozdělili vozidla do tří kategorií ZEV (Zero Emis sion), LEV (Low Emission) a ULEV (Ultra-Low Emission Vehicles), a to vše s výhledem podílu 10 % ZEV na vo zovém parku do roku 2003! Downtown se představil na autosalonu v Ženevě počátkem roku 1993 jako reakce italské automobilky na tuto výzvu. Ta se však nenapl nila, a tak až o čtvrtstoletí později začal Fiat v Kalifornii prodávat první elektrické pětistovky... Konstrukce Downtownu začala v roce 1992, kdy vyjely tři experimentální prototypy označené E0, E1 a E2, což jas ně evokovalo elektrický pohon. Neměly ještě definitivní tvary karoserie, na kterých v továrním designerském středisku Centro Stile Fiat v Turínu pracovali ►►►

Celkové uspořádání městského konceptu Downtown s hliníkovou karoserií na hliníkovém rámu

Foto Fiat

Kresby Fiat

Detail elektromotoru s integrovanou bubnovou brzdou, uloženém v každém zadním kole

Třísedadlové uspořádání s předsunutým sedadlem řidiče uprostřed

Kompletní poháněcí soustava včetně akumulátorů je uložena v zádi vozu

Přístrojová deska už nesla také displej navigace

11/2026 THauto

Kresby Fiat

► FIAT DOWNTOWN (1993)

Jedna z prvních představ o provedení městského elektromobilu

▲ Elektrické systémy Downtownu 1 – elektromotor motoruote, 2 – řídicí elektronika, 3 – akumulátor Na/S, 4 – palubní nabíječka, 5 – pedál akcelrátoru, 6 – pedál brzdy, 7 – volba způsobu jízdy vpřed/vzad Fiat X1/23, elektrická verze městského konceptu City Car ►

► FIAT DOWNTOWN (1993) POHÁNĚCÍ SOUSTAVA – elektrická; synchronní elektromotory s permanentními magnety, uložené po jednom přímo v každém zadním kole (motoruote); plochá sada akumulátorů Na/S 108 V, uložená vzadu nad nápravou, kapacita 160 A.h, výkon 18,6 kW, rozměry 542 x 665 x 340 mm a hmotnost 165 kg; maximální výkon elektromotorů 2x 7 kW (9,5 k)/250 – 750 min‑1, trvalý 2x 5 kW (6,8 k) a točivý moment 2x 200 N.m/0 – 250 min‑1. Nabíjení ze sítě AC 220 V za 8 hodin. Pohon zadních kol. PODVOZEK – hliníkový žebřinový rám; všechna kola nezávisle zavěšena na dvojitých příčných ramenech; pérování vinutými pružinami se soustřednými teleskopickými tlumiči; vpředu příčný zkrutný stabilizátor; hřebenové řízení s elektrickým posilovačem; kotoučové brzdy ø 247 mm vpředu, bubnové ø 165 mm vzadu (integrované do elektromotorů), rekuperace energie při brzdění; kola z lehké slitiny; pneumatiky Michelin, vpředu 135/50 R 13, vzadu 155/45 R 15. ROZMĚRY A HMOTNOSTI – rozvor náprav 1750 mm, rozchod kol 1280/1300 mm; d/š/v 2500/1490/1550 mm; přední převis 388 mm; stopový/obrysový průměr otáčení 7,4/7,7 m; pohotovostní/celková hmotnost 700/970 kg. PROVOZNÍ VLASTNOSTI (údaje výrobce) – největší rychlost 100 km/h; zrychlení 0 – 50/80 km/h za 9/21 s; největší stoupavost 20 %; dojezd město 190 km, resp. 300 km při trvalé rychlosti 50 km/h. VÝROBCE – FIAT AUTO, S.p.A., Corso Marconi 10, I-10125 Torino, Itálie

auto 2026/11

Američan Chris Bangle, pozdější kontroverzní šéfde signer BMW Group, a jeho italský žák Roberto Giolito, později proslulý znovuzrozeným Fiatem Cinquecento (2007). Vznikl tak vozík s jednoprostorovou karoserií, třemi sedadly a poháněcí soustavou uloženou v jed nom bloku u zadní nápravy včetně akumulátoru. Od počátku šlo o elektromobil, takže konstrukce byla přizpůsobena specifickým požadavkům. Základem vozíku byl rám z hliníkových profilů se dvěma podélníky a pěti příčkami, vzadu zvýšený pro uložení akumulátoru a elektronické řídicí jednotky. Pro úsporu hmotnosti byla i celá karoserie hliníková a nárazníky plastové; tvůrci vozíku dosáhli hmotnosti dnes nevídaných 700 kg, z nichž 40 % připadalo na přední řiditelnou nápravu a 60 % na zadní hnací. Vtipným detailem bylo nejen uložení synchronního elektromotoru s permanentními magnety přímo v každém zadním kole, ale také integrace bubnové brzdy do jeho statoru! Na předních kolech byly ob vyklé kotoučové brzdy. Všechna kola byla zavěšena na dvojitých příčných ramenech se soustřednými jednotkami vinutá pružina/tlumič. Řízení bylo hře benové, volantem umístěným v podélné ose vozu. Řidič seděl uprostřed na předsunutém sedadle jako ve sportovním McLarenu F1, dva spolujezdci po jeho stranách. Obrysový průměr otáčení činil 7,7 metru, krátké převisy karoserie (388 mm vpředu a 362 mm vzadu) dovolovaly snadné manévrování ve stísně ných prostorech a paralelogramové závěsy dveří usnadňovaly výstup i nástup v úzkých místech. Každá z pohonných jednotek motoruote (motorové kolo) o vlastní hmotnosti 15 kilogramů měla výkon 7 kW (9,5 k) při 250 až 750 min‑1 (limit otáček tisíc za minutu) a točivý moment 200 N.m od rozběhu do 250 min‑1 (oficiální údaje výrobce z roku 1993). Pra covaly s nominálním napětím 96 V a proudem až 250 A, trvalý výkon činil po 5 kW. Povolená užitečná hmotnost byla 270 kg, tedy tři osoby se vším všudy, na zavazadla mnoho místa nezbývalo. Z dalších údajů vyjímáme: zrychlení 0 – 50 km/h za devět sekund, z 0 na 100 km/h za jedenadvacet sekund, největší rychlost 100 km/h a stoupavost dvacet pro cent, dojezd v městském cyklu 190 kilometrů, ale až 300 km při jízdě trvalou rychlostí 50 km/h. Výrobce uváděl rozvor náprav 1750 milimetrů a rozchod kol 1280 mm vpředu a 1300 mm vzadu. Kompaktní celkové rozměry činily 2500 x 1490 x 1550 mm. Spe ciální pneumatiky s nízkým valivým odporem vyvinul a dodal Michelin, vpředu mají rozměry 135/50 R 13, ale vzadu 155/45 R 15. Na vývoji se podíleli renomovaní partneři. Společ nost ASEA Brown Boveri dodala kompaktní aku mulátor Na/S (sodík/síra) s kapacitou 160 A.h, na pětím 108 V a výkonem 18,6 kW, který vážil 165 kilogramů a měl celkové rozměry 542 x 665 x 340 mm; byl uložen ve zvýšeném hliníkovém rámu podvozku vzadu nad nápravou. Palubní nabíječka umožnila nabití ze sítě 220 V za osm hodin. Akumu látor měl integrovaný systém vzduchového chlazení. Z dalších inovací jmenujeme městský navigační systém VENUS (Vehicle Navigation Utility System) od firmy Gilardini-SEPA s displejem přímo před dvouramenným volantem, už tehdy vybaveným airbagem. Na vývoji elektromotorů s integrovanými brzdami spolupracoval Fiat se společnostmi Elettro meccanica Parizzi, Bendix a Teksid. Není pochyb o tom, že šlo o velmi vyspělou koncepci, ale samozřejmě sofistikovaná konstrukce byla dosti drahá, a tak nakonec Fiat Downtown do sériové vý roby nezamířil. Finální prototyp se ovšem dochoval, je vystaven v expozici FCA Heritage HUB v bývalém objektu Fiat Workshop 81 na Via Plava v Turíně. ■

Foto Fiat

FIAT 850 Berlina (1964 – 1968)

Foto Fiat

FIAT 1600 S Cabriolet (1963 – 1966)

Foto Fiat

Fiat 1800B Berlina (1961 – 1968)

Motorsport

Foto Tom Hyan

► NHRA DRAG RACING SERIES

75 LET NA TRATI

Nikde nejsou závody ve zrychlení tak populární jako v zámoří; americká organizace NHRA slaví letos 75. výročí...

he National Hot Rod Association (NHRA) ne přetržitých 75 let organizuje závody ve zrych lení a podílela se na jejich legalizaci. Koncem čtyřicátých let totiž vznikla nespočetná sdruže ní jezdců hot rods, tedy upravených strojů pro vzájemné souboje, právě mezi San Diegem a San Fran ciskem. Policie si v té době uvědomila, že restrikce nic neřeší a účastníci ilegálních závodů mohou být spořáda nými občany, a tak začala s kluby spolupracovat. Vý znamnou roli sehráli důstojníci Ezra Erhart a Chuck Pollard, kteří mají obrovskou zásluhu na legalizaci této motoristické disciplíny. Zrodily se závody ve zrychlení, jež se ze silnic a parkovišt přestěhovaly na nově posta vené dragstrips, anebo se pořádaly na rovné ploše vy schlých jezer. Dnes mají své uctívané legendy, k největ ším patří Wally Parks a rekordman Mickey Thompson… Wally Parks (1913 – 2007), rodák z Oklahomy, působil v Southern California Timing Organisation (organizuje rekordní jízdy v Bonneville) a v roce 1948 s vydavate

auto 2026/11

TOM HYAN 1 Eddie Hill (vlevo) a Kenny Bernstein ve vrcholné třídě Top Fuel na startu v Maple Grove Raceway v Mohntonu v Pensylvánii (1992) 2 Dan Kilheffer v kategorii Competition Eliminator vsadil na podvozek Ford z roku 1923, ale s moderním motorem Pontiac 306 V8 3 George Supinski nasadil v Competition Eliminator moderní Chevrolet Lumina 1991 s motorem Buick 298 CI

lem Robertem Petersenem v Los Angeles založil Hot Rod Magazine, největší časopis automobilových nad šenců, a konečně v roce 1951 položil základy organizace NHRA (National Hot Rod Association), která pořádá závody ve zrychlení dodnes. Podobně jako manželé Robert a Margie Petersenovi založil automobilové mu zeum, ale to Parksovo je zasvěceno dragsterům a re kordním jízdám. Bylo otevřeno 4. dubna 1998 a nese název Wally Parks NHRA Motorsport Museum; rozkládá se v budově ve stylu art deco, postavené roku 1939 na výstavišti Fairplex v kalifornské Pomoně, asi 35 mil (56 kilometrů) od centra Los Angeles. NHRA Motorsports Museum je spolu s floridskou sbírkou závodníka Dona Garlitse největší světovou přehlídkou dragsterů, dů kladně dokumentující vývoj posledních 75 let. Kalifornie byla vždy zemí zaslíbenou závodům ve zrych lení, v roce 1952 byl otevřen slavný Pomona Dragstrip a v roce 1954 se zrodila NHRA Safety Safari, tým pořa datelů, který objížděl nová místa a zaváděl jednotná

Foto Tom Hyan

6 4 Na startu kategorie TAD pravidla bezpečnosti. Tratí pod záštitou NHRA začalo (Top Alcohol Dragster) přibývat (zprvu Kansas, Oklahoma City, Detroit), rych jsou Rich McPhillips losti vzrůstaly a v roce 1959 se objevily brzdicí padáky, (vpředu na speciálu které se u vozů s rychlostí přes 150 mph (240 km/h) Jenkins BAE 467 CI) staly povinnými. První oficiální mistrovství vyhrál Buddy a Augie Vettorino Garner v sezoně 1960, následující rok se zrodily NHRA (Hadman Chrysler 427 CI) Winternationals v Pomoně a dragstery zavítaly do India napolisu. V roce 1963 se poprvé objevila známá světel 5 Špičkový Swindahl-Chrysler KB 500 CI (Hemi v úpravě ná startovní signalizace zvaná Christmas Tree, která Keitha Blacka) pro jezdce nahradila starty vlajkou! V roce 1964 překonal Don Gar Kennyho Bernsteina lits hranici 200 mph (320 km/h) a výprava nejlepších zá vodníků vyrazila do Evropy. Sestavu tvořili Don Garlits, 6 Len Capone Jr. Tommy Ivo, Tony Nancy, George Montgomery, KS z Berlinu (NJ) na špičkovém Pittman, Ronnie Sox, Buddy Martin, Bill Jenkins a Dave voze Dodge Daytona 540 CI v kategorii TAFC Strickler. V roce 1966 vyhrála Shirley Shahan jako první (Top Alcohol Funny Car) žena NHRA National Event (jela s Plymouthem ve sku pině Super Stock). Don Garlits, průkopník klasických dragsterů s motory vzadu, získal pro tuto koncepci první vítězství (Pomona 1971). V roce 1973 Don Prudhomme

V různých třídách produkčních vozů startují americké sportovní vozy Chevrolet Corvette a Camaro (Stock a Super Stock) coby první vyhrál závody v obou nejvyšších kategoriích Top Fuel (TF) a Funny Car (FC; zkrácený TF s karo serií), v roce 1975 převzala dlouholetý sponzoring ciga retová značka Winston (J.Reynolds Tobacco) a prvními mistry NHRA Winston World Champions 1975 se stali Don Garlits, Don Prudhomme a Bob Glidden. Sezona už sestávala z osmi podniků. V roce 1977 vyhrála Shirley Muldowney jako první žena titul ve vrcholné kategorii Top Fuel, což zopakovala v letech 1980 a 1982. Bob Glidden se v sezoně 1978 stal prvním a jediným jezd cem (bez ohledu na kategorie), který se dostal do finále v každém mistrovském podniku (devětkrát). V roce 1986 vzrostl počet podniků v NHRA Drag Racing Series na patnáct, v roce 1987 se zrodila profesionální kategorie i pro motocykly (Pro Stock Motorcycle, prvním mistrem Dave Schulz). Kenny Bernstein v roce 1992 překonal hranici 300 mph (480 km/h) a v roce 1996 se stal prvním, který vyhrál titul jak v Top Fuel, tak ve Funny Car. Tony Schumacher v sezoně 1999 překonal 330 mph ►►►

11/2026 THauto

Foto Tom Hyan

► NHRA DRAG RACING SERIES

2 (530 km/h). V roce 2000 bylo zaveden devadesátipro centní nitrometan coby palivo pro Top Fuel a Funny Car. Legendární John Force dobyl 100. vítězství v roce 2002, kdy Shirley Muldowney a Kenny Bernstein skon čili se závody. O rok později se Tony a Cruz Pedrego nové stali prvními bratry, kteří vyhráli mistrovství (Cruz už 1992, ale vítězí dodnes). Gary Scelzi byl v roce 2005 druhým jezdcem, jenž vyhrál oba šampionáty v kategoriích TF a FC. V roce 2008 byla délka dráhy pro obě nejvyšší kategorie z bezpečnostních důvodů zkrácena z klasické čtvrt míle na tisíc stop (ze 402 na 305 metrů). Ve stopách Shirley Muldowney vyjely další ženy Ashley Force (dcera Johna) a Melanie Troxel (oba rodiče závodili), v roce 2010 odstoupil úspěšný Don Prudhomme ze závodů a v roce 2011 se vzdal Kenny Bernstein pokračování kariéry coby šéf týmu. V roce 2013 vyhrál John Force rekordní šestnáctý titul Funny Car coby nejstarší mistr (narozen 4. května 1949). V sezoně 2014 Courtney Force (další dcera

auto 2026/11

3 1 David Rampy a jeho Chevrolet Beretta 323 CI pro třídu Competition Eliminator 2 Legendární Don Prudhomme v plné zbroji pro Top Fuel (letos oslavil 85. narozeniny) 3 Harry Golliday z Marylandu se vzácným vozem AMX 1969 (motor 390 CI V8) pro Super Stock

Johna) dobyla 100. vítězství a Erica Enders se stala první vítězkou mistrovství NHRA Pro Stock. V roce 2016 se Leah Pruett (manželka Tony Stewarta) a Brittany Force (ano, třetí dcera Johna) jako první ženy od 1982 utkaly ve finále (před nimi to byly Muldowney a Lucille Lee), Britanny Force pečetila titul Top Fuel 2017 (coby druhá žena po Muldowney), zatímco otec John dobyl 150. vítězství Funny Car v Seattle 2019. Ženy se nenechaly nikdy v drag racing zahanbit, v sezoně 2022 jim patřily dokonce dva tituly (Brittany Force a Erica En ders). Maddi Gordon (TA FC) se stala 100. ženou (!), která vyhrála závod NHRA (bylo to 2024). Tony Ste wart, hvězda závodů Indy Car a NASCAR, také vstoupil do klání NHRA a první triumf vyjel v Top Alcohol Drag ster division (TAD) v sezoně 2023. Titul Top Fuel v le tech 2023 a 2025 dobyl neúnavný Doug Kalitta, syno vec legendárního Connie Kalitty, zatímco Funny Car 2025 dobyl Gary Scelzi. Vypočítávat úspěchy dalších legend se vymyká rozsahu článku, připomeňme jen, že

Legendární Bob Glidden s továrním vozem Ford Probe (motor 498 CI) v kategorii Pro Stock

Foto Tom Hyan

Kanaďan Todd Paton z Paris v Ontariu (Oldsmobile Cutlass 527 CI pro TA Funny Car)

Joe Amato byl velkou hvězdou (pět titulů TF) až do svého odstoupení v roce 2000. Osminásobný mistr (dosud 88 vítězství) z Chicaga s příznačným jménem Tony Schumacher (narozen 25. prosince 1969) se pro sezonu 2027 stal jezdcem týmu Tony Stewart Racing, když nahradil Leah Pruett (manželku Stewarta), která se chce věnovat rodině. Kdo neviděl závody NHRA Drag Racing Series, těžko pochopí, ale to se prostě musí zažít. V bývalém Česko slovensku jsem byl svědkem několika závodů ve sprintu (například na hlavní kolínské ulici), ale to byl amatérský podnik většinou pro motocyklisty; tehdy jsem si mohl o amerických dragsterech jen číst. Když se konečně otevřely hranice, tak jsme s kolegou Petrem Minaříkem vyrazili na závod evropské série IV. International Drag ster-Rennen 1991 na Österreichringu (nyní Red Bull Ring), kde jsme poprvé viděli Top Fuel v akci. Kupodivu jej řídila žena, a to tehdy třicetiletá Liv Berstad z Norska, která se speciálem Swindahl a motorem Chrysler Hemi

Foto Tom Hyan

4 John Force 5 Shirley Muldowney 6 Kenny Bernstein 7 Don Prudhomme 8 Paula Murphy 9 Don Garlits 10 Joe Amato 11 Shelly Anderson 12 Cruz Pedregon 13 Pat Austin, týmový kolega Johna Forceho (Oldsmobile Cutlass 500 V8 z kategorie TAFC)

v úpravě Keitha Blacka porazila svého šéfa Rune Fjelda (ET 3,83 proti 3,98 s), aby se stala celkovým vítězem Euroseries 1991 před Švédem Tony Bryntessonem. Další cesta vedla za moře na NHRA Keystone Natio nals 1992 na dráze Maple Grove Raceway v Mohntonu (u Readingu v Pensylvánii), která právě slavila 30 let od svého otevření (závody se tam pořádají dodnes). Naše snímky jsou právě z tohoto závodu. Byla to úplně jiná atmosféra, nic takového jsem do té doby nezažil. Obrovské množství startujících v několika kategoriích, efektní zahřívání pneumatik a hřmení osmiválců s vý kony až pět tisíc koní, při jejichž běhu se třásly beto nové desky podlahy na startu; raději jsem vše sledoval z věže hlavní budovy. V novém traťovém rekordu vyhrál Kenny Bernstein (4,843 s a 297,91 mph; Swindahl Chrysler KB 500), když ve finále Top Fuel porazil Eddie Hilla; Cruz Pedregon byl vítězem Funny Car (5,076 s a 288,73 mph; Oldsmobile Cutlass KB 500). Technika se od těch dob příliš nezměnila a staří mistři divoké souboje kupodivu přežili, mnozí z nich se dožili úcty hodného věku. Eddie Hill a Tommy Ivo oslavili devade sátiny (oba ročník 1936, Eddie je o měsíc starší), ještě starší je legendární Don Garlits (ročník 1932); zmínku zaslouží Shirley Muldowney (1940), Connie Kalitta (1938, strýc Douga), Don Prudhomme (1941), Kenny Bernstein a Joe Amato (oba 1944), abychom jmenovali jen některé z těch nejslavnějších. Vzpomínám, jak jsme si laskavostí Ford Motor Company vyzkoušeli závod dragsterů s kolegy novináři na Las Vegas Motor Speed way, byl to úžasný zážitek s vozy Shelby Mustang. Pokud jste ještě dragstery v akci neviděli, vřele doporu čuji! Letošní sezona sice ještě neskončila (NHRA Finals budou v listopadu), ale tu další zahájí Winternationals v Pomoně už 18. února 2027. ■

11/2026 THauto

► Motorsport ► DEUTSCHE TOURENWAGEN MASTERS 2026

Foto Roman Klemm

Thomas Preining (Porsche 911 GT3 R) v čele skupiny na Hockenheimringu

Thomas Preining, rakouský závodník druhé generace, je podruhé mistrem

PODRUHÉ PREINING! Mistrovství DTM dávno nepatří cestovním vozům, stalo se dalším šampionátem sportovních Gran Turismo...

1 Veterán Marco Wittmann (BMW M4 GT3 Evo) byl celkově třetí

ROMAN KLEMM, Hockenheim

(pořadí, jezdec, tým, počet bodů) 1. Thomas Preining Manthey/Porsche 911 GT3 R.........225 2. Maro Engel Winward/Mercedes-AMG GT3.......213 3. Marco Wittmann Schubert/BMW M4 GT3.................198 4. Lucas Auer Landgraf/Mercedes-AMG GT3.......182 5. Matteo Cairoli Frey/Ferrari 296 GT3......................160 6. Nicki Thiim Comtoyou/Aston Martin Vantage...149 7. Ben Doerr Doerr/McLaren 720S GT3..............139 8. Arjun Maini HRT/Ford Mustang GT3.................133 9. Ricardo Feller Manthey/Porsche 911 GT3 R.........121 10. Jules Gounon Winward/Mercedes-AMG GT3.......111

auto 2026/11

ampionát sice ani letos nepředvedl nic nového pod sluncem, ale přesto se před zimní přestávkou v Hockenheimu rozloučil se sezonou 2026 před senzační kulisou 112 tisíc diváků. Souboje se vyhrotily po sedmi podnicích v Rakousku, Německu a Nizozemsku ve velký závěrečný finiš finálového rozstřelu, ve kterém se až do posledního metru závodu bojovalo o vcelku prestižní titul mistra DTM 2026...

Foto Roman Klemm

► DTM 2026

2 Matteo Cairoli na Ferrari 296 GT3 týmu Emil Frey Racing skončil celkově pátý

Na nezájem výrobců si organizující německý ADAC rozhodně stěžovat nemůže. Značky Aston Martin, BMW, Ferrari, Ford Mustang, Lamborghini, McLaren, Mercedes-AMG, Porsche a jednou i Audi byly v DTM 2026 za většinou jasné tovární podpory dobře zastoupeny. Zůstalo na pořadateli, aby všem nabídl jistý stupeň konkurenceschopnosti, což se na parketu GT vyřizuje způsobem restrikcí Ballance of Power, tedy přidáním či odebráním hmotnosti

► KRÁTCE ► Kimi Antonelli se po šedesáti letech stal prvním italským vítězem Velké ceny Itálie a upevnil tak své vedení v mistrovství světa formule 1! Úspěch je o to větší, že po penalizacích za výměny dílů pohonné jednotky vozu Mercedes-AMG (minus 30 míst!) startoval na Monze nakonec z devatenácté pozice, ale předjížděl jednoho soupeře za druhým, aby se vypořádal i s týmovým kolegou George Russellem (dojel druhý) a Maxem Verstappenem (třetí na Red Bullu)! Před ním vyhrál na Monze 1966 Ital Ludovico Scarfiotti před britským týmovým kolegou Mike Parkesem (oba Ferrari 312).

Foto Roman Klemm

Do první desítky se dostal také Ben Doerr na McLarenu 720S vlastního týmu

3, 4 Velmi úspěšný Maro Engel (Mercedes-AMG GT3) dosáhl na celkově druhé místo

6 5 Nicki Thiim, syn mistra DTM 1986 (Kurt Thiim vyhrál na Roveru), startuje s vozem Aston Martin 6 Mirko Bortolotti (Lamborghini Temerario GT3) se tentokrát do první desítky nedostal

vozu. A tak se u značky Mercedes-AMG těšili ze čtyř vítězství, u BMW a Ferrari dosáhli po třech, ale u Aston Martinu, McLarenu a Porsche jen po dvou triumfech. Výsledkem je, že se všichni budou, a to navzdory kritické hospodářské situaci, také příští rok v šampionátu DTM angažovat. Z titulu mistra mezi jezdci se podruhé radoval Thomas Preining z Rakouska, který je jednou z mála skutečně zářivých hvězd v kokpitech vozů DTM. Syn bývalé motocyklové hvězdy Andyho Preininga k tomu sedlá všeobecně oblíbený výrazně žlutý Porsche 911 GT3 R týmu Manthey, jemuž příznivci s láskou přezdívají Grello; nejméně v tomto ohledu má DTM ve svém středu správného klasika. Mladý Preining sice vyhrál jen doma ve Spielbergu (Red Bull Ring) a v německém Oscherslebenu, nicméně kouzlem jeho konečného úspěchu byly body sebrané v dalších šesti pódiových umístěních. O svůj druhý titul šampiona DTM musel však bo jovat až do posledního závodu v Hockenheimu, kde mu nakonec stačila třetí pozice za novým vice mistrem Maro Engelem (Winward/Mercedes-AMG GT3) a týmovým kolegou Ricardem Fellerem (rovněž na Porsche 911 GT3 R). Říjnové finále v Hockenheimu opouštěla drtivá většina zúčastněných spokojena a ADAC s organizací DTM proto vsadí i příští rok na slogan Never Change a Winning Team, takže se pojede opět na stejných okruzích a rovněž ohledně sestav týmů se nečekají žádné dramatické změny, i když trošku známější jména i mladí jezdci by DTM jistě prospěli. Brno bude na DTM i nadále čekat, pokud vůbec je zájem; o české účasti mezi týmy nebo jezdci ani nemluvě, ta patří už jen historii. ■

► Indy Car Series zvažuje návrat na evropské okruhy, jedním z kandidátů je okruh Catalunya u Barcelony, rodiště pětinásobného mistra Alexe Paloua, který pečetil titul Indy Car 2026. Catalunya přišla o Velkou cenu formule 1 v roce 2027, bude se totiž střídat s Velkou cenou Belgie na okruhu Spa-Francorchamps (kontrakt do 2032, protože ve Španělsku přibyl nový Madring v Madridu). První VC Španělska na Madringu vyhrál Kimi Antonelli (Mercedes-AMG), zatím poslední Gran Premio de Barcelona-Catalunya 2026 ovládl Lewis Hamilton při svém prvním triumfu na Ferrari. ► Barcelona-Catalunya by tak mohla získat závod Indy Car Series už v letech 2027, 2029 a 2031, ale žádný kontrakt nebyl ještě podepsán. Mark Miles, CEO Penske Entertainment, organizátor Indy Car Series, zvažuje rovněž možnost závodů v Austrálii, Brazílii a Japonsku, kde se v minulosti již závody vrcholných amerických formulí odjely. Alex Palou, který vyhrál 500 mil Indianapolis 2026 a tituly mistra Indy Car 2021, 2023 až 2026, by se tak mohl představit za volantem domácím příznivcům. Narodil se 1. dubna 1997 ve Sant Antoni de Vilamajor u Barcelony. ► Indy NXT by Firestone, druhá liga amerických formulí, nepřinesla týmu Ganassi Racing úspěch, zatímco v Indy Car Series dominoval Alex Palou. Chip Ganassi tedy nasadil Paloua do posezonního testu Indy NXT v Indianapolisu, aby prověřil možnosti vozu, a Alex byl okamžitě nejrychlejší! Následovali Kuchar czyk, Taylor, García, Beeton, De Tullio a dalších šestnáct jezdců. Mistrovství Indy NXT 2026 vyhrál Nikita Johnson z Floridy před Enzo Fittipaldim (vnuk Emersona) a Polákem Tymkem Kucharczykem. Celkově sedmý je Juan Manuel Correa Borja (Ekvádor/USA), jehož kariéru přerušila těžká nehoda ve formuli 2 ve Spa-Francorchamps 2019, kde startoval v Charouzově týmu.

11/2026 THauto

Foto Tom Hyan

► Motorsport ► JACK BRABHAM & SONS

Foto Goodyear

Foto Tom Hyan

S VLASTNÍM VOZEM

V roce 1966 dobyl Jack Brabham svůj třetí titul mistra světa. Neopakovatelné je, že jako první závodník na voze vlastní značky...

ir Jack Brabham zemřel před dvanácti lety, byl nejen závodníkem, ale i výrobcem závodních automobilů a zakladatelem rodinné závodnické dynastie; jeho vnuci se objevují na okruzích i v novém tisíciletí. Ve formuli 1 dosáhl Jack Brabham tří titulů mistra světa; jeden je unikátní, v roce 1966 totiž zvítězil na voze, nesoucím jeho jméno. O čtyři roky později, ve čtyřiačtyřiceti, překvapil konkurenci vítězstvím ve Velké ceně Jižní Afriky 1970. Hned zajel pole position ve Španělsku, v Monte Carlu podlehl jen Jochenu Rindtovi v poslední zatáčce, druhý byl za ním i v Brands Hatch, kde rovněž vedl. S kariérou se rozloučil v Mexiku 1970, tam ho zradil motor. Na voze Brabham BT33 Ford vlastně už neměl v úmyslu startovat, jenže když po sezoně

auto 2026/11

TOM HYAN 1, 2 Jack Brabham, trojnásobný mistr světa formule 1, jel na Festivalu rychlosti v Goodwoodu 2000 s vozem Cooper T53 Climax F1 (1960) 3 Jack Brabham vyhrál Velkou cenu Nizozemska 1966 4 Jack s nejmladším synem Davidem v sezoně 1970

1969 odešel Jacky Ickx k Ferrari, tak Brabhamovu týmu nezbyl špičkový jezdec... „Nazývali mě starým mužem, ale já odešel na vrcholu sil, nebýt odpadnutí pro technické poruchy, tak jsem v roce 1970 byl počtvrté mistrem světa,“ vzpomínal statný Australan, jedna z legend formule 1, jediný muž, který bojoval jak proti továrnímu týmu Mercedes-Benz v padesátých letech, tak proti revolučnímu Lotusu 72 počátkem sedmdesátých. Syn londýnského rodáka, který odešel do Austrálie, a bývalý letecký mechanik RAAF debutoval už v roce 1955 ve formuli 1, celkem absolvoval šestnáct sezon! Nikdy nebyl příliš dravým závodníkem, v Evropě startoval až ve zralém věku (narodil se 2. dubna 1926 v Sydney). Na starém kontinentu se objevil na Cooperu a Maserati 250F, peníze vydělával jako zaměstnanec

Foto Goodyear

7 5 S dvouplošníkem Brabham BT26 Repco v kanadském St. Jovite odpadl (1968)

8 továrny Cooper, která nestačila vyřizovat objednávky závodních vozů. Vyučil se mechanikem už v Austrálii, kde za války pracoval na bombardovacích letadlech a po ní si sám postavil první midgety. U Coopera přispěl mnoha technickými nápady, poprvé vyhrál 1959 v Monte Carlu a britském Aintree, na voze Cooper-Climax se stal mistrem světa, v sezoně 1960 triumf zopakoval, ale praktický John Cooper si do své práce nenechal příliš mluvit. Proto se Brabham, vítěz sedmi Grand Prix na Cooperu, rozhodl založit vlastní firmu MRD (Motor Racing Developments) a od roku 1961 vyráběl automobily Brabham nižších formulí (Junior, F3 a F2), než v roce 1962 přidal formuli 1 a překonal svého učitele. Na Brabhamu v období jedenapůllitrové F1 (1961 – 1965) nikdy závod mistrovství světa nevyhrál, to dokázal jako

6 Jack Brabham (Brabham BT19 Repco) na snímku ze Zandvoortu, který spolu s milým dopisem poslal autorovi článku v roce 1967 7 Jack Brabham (Cooper T40 Bristol) v Britské GP 1955 na trati Aintree jede před Mike Hawthornem (Ferrari 625) 8 Jack Brabham (Brabham BT19 Repco) zvítězil v Remeši 1966 před Mike Parkesem (Ferrari 312) 9 Premiéra Brabhamu BT3 Climax V8 formule 1 na Nürburgringu 1962 (Jack odpadl pro závadu na táhlu plynového pedálu)

9 první Dan Gurney až v sezoně 1964 (motor Climax). S Brabhamem pro rok 1966 nikdo nepočítal, mistr světa 1959 a 1960 posledních pět let svými výkony nepřesvědčil. Na novou třílitrovou formuli (od 1966) se však připravil nejlépe. Vyhlédl si sériový motor z amerického křižníku silnic Oldsmobile F85 a úpravy svěřil Philu Irvingovi a Franku Hallamovi z australské strojírny Repco. První exemplář byl dokončen již v roce 1965, o pět měsíců později stál Brabham na startu v Monaku. Svůj motor, osmiválec Repco-Brabham 620, zabudoval do jednoduchého trubkového podvozku Brabham BT19, opět zkonstruovaného Ronem Tauranacem (BT = Brabham + Tauranac). Také motor nebyl příliš náročnou konstrukcí, měl nižší výkon než konkurence, ale nesrovnatelně větší spolehlivost. ►►►

11/2026 THauto

Foto Goodyear

► JACK BRABHAM & SONS

2 Krátce před VC Nizozemska 1966 slavil Brabham čtyřicáté narozeniny. Na start se přibelhal o holi a s přilepeným plnovousem; „Nechápu proč bych měl končit. Vždyť Fangio vyhrával ještě starší,“ prohlásil Australan, jemuž jistě nechybí smysl pro humor. Nová formule 1 mu dala vyniknout. Vyhrál nejen v nizozemském Zandvoortu, ale i v Německu, Anglii a Francii a stal se potřetí mistrem světa. Během sezony při pravil druhý Brabham BT20 pro Dennyho Hulma z Nového Zélandu, vzhledově podobný, pouze s většími koly a v detailech překonstruovaný. Hulme, jehož zjev se značným úbytkem vlasů podpořil pověst týmu dědků, se také nenechal zahanbit. Celkově obsadil čtvrté místo. V sezoně 1967 bojovali o titul mistra světa pouze Jack Brabham a Denny Hulme, ale Jack týmového kolegu neomezoval. Sám zkoušel nová řešení, vícekrát odpadl a na Repco-Brabhamu se tak mistrem světa 1967 stal Denny Hulme. Následoval nástup motorů Ford-Cosworth DFV, Repco přestaly stačit a také Brabham přešel na Forda, 1969 skončil celkově desátý, 1970 pátý...

auto 2026/11

3 1 V sezoně 1966 byl mistrem Brabham před Hulmem, o rok později si pořadí vyměnili 2 V letech 1966 – 1967 tvořili tým Denny Hulme (vpravo) a Jack Brabham 3 Na italské Monze 1967 dojel Jack druhý (BT24 Repco) za Johnem Surteesem (Honda RA300)

Brabhamova společnost MRD dodala stovky závodních automobilů do celého světa, ale její zakladatel se po sezoně 1970 vrátil domů do Austrálie a svůj podíl prodal Tauranacovi, který pak tým přenechal Bernie Ecclestonovi. Jack Brabham jel 126 Velkých cen MS F1, čtrnáctkrát zvítězil, třikrát vyhrál mistrovský titul jako závodník a v letech 1966 – 1967 také Pohár konstruktérů. Vozy Brabham v letech 1962 až 1992 vyhrály 35 ze 394 absolvovaných závodů MS F1, další dva tituly mistra světa dobyl Nelson Piquet (1981 s motorem Ford DFV, 1983 s BMW Turbo). Pak tým, o který ztratil Ecclestone zájem, zanikl. Jack Brabham založil garáže v britském Worcester Parku (1961) a Ewellu (1965), které řídil až do počátku nového tisíciletí, byl dealerem známých automobilových značek a ve spolupráci s automobilkou Vauxhall připravil speciální sportovní sérii sedanů Brabham Viva 90. V roce 1971 založil firmu Engine Developments, Ltd., s Johnem Juddem, která podniká dodnes (závodní motory Judd). Ve šlépějích otce Jacka vyhročili tři Brabhamovi sy nové, dva se dokonce dostali do formule 1, ovšem

Foto Tom Hyan

Foto DAF

Jack Brabham při přípravě vozu Brabham-DAF formule 3 s plynulou převodovkou Variomatic (1967)

10 v podřadných týmech. Nejstarší Geoff Brabham (narozen 20. března 1952 v Sydney) absolvoval nespočet závodů různých formulí včetně 500 mil Indianapolis, ale jeho největším triumfem je vítězství ve 24 h Le Mans 1993 v továrním týmu Peugeot Sport. Prostřední Gary (narozen 29. března 1961 v britském Wimble donu) zkusil formuli 1 na italském voze Life W12, ale stejně jako jiní se na experimentální konstrukci s trojřadovým dvanáctiválcem nekvalifikoval; jezdil různé formule včetně F3000, Indy Car i závody cestovních a sportovních vozů (vyhrál 12 h Sebring 1991 s Geof fem na Nissanu NPT90). Nejmladší David (narozen 5. září 1965 ve Wimbledonu) byl hvězdou závodů sportovních vozů, zopakoval bratrův triumf ve 24 h Le Mans (2009 na Peugeotu 908 HDi), ale také s vozy Brabham (1990) a Simtek (1994) startoval ve for muli 1. V roce 1989 vyhrál Geoff americké mistrovství IMSA GTP, David britskou formuli 3 a Gary britskou formuli 3000. Sir Jack Brabham se vrátil k závodům historických vozů, znovu navštívil Goodwood, v okruhovém Revivalu 1999 dokonce obsadil páté místo

4, 5 Gary Brabham (Lola T90/50 Ford F3000) na okruhu v Le Mans (1990) 6, 7 Geoff Brabham, nejstarší syn Jacka, jako vítěz 24 h Le Mans 1993 (Peugeot 905 C) 8, 9 David Brabham v roce 1994 startoval ve formuli 1 (Simtek S941-Ford) 10 Motor Repco V8 vznikl ze sériového bloku Oldsmobile F85 a dva roky dominoval ve formuli 1 (mistři světa Brabham 1966 a Hulme 1967)

ve věku 73 let na Cooperu T53 Climax formule 1! Revival jel šestkrát, Festivalu se zúčastnil osmkrát (v roce 2008 naposledy). Na závodních okruzích hájil barvy Brabhamů nejdéle jeho syn David, ale také vnuci Samuel (narozen 14. srpna 1994 v britském Sloughu) a Matthew (narozen 25. února 1994 v Boca Raton na Floridě). První začínal na motokárách, v Anglii jezdí formuli Ford, je synem Davida a závodnice Lisy Thackwellové (sestra Mikeho, jezdce F1). Druhý, syn Geoffa, jde od úspěchu k úspěchu v Severní Americe, byl už mistrem formule US F2000 National 2012 a ProMazda 2013, postoupil do Indy Lights v týmu Andretti a dodnes je hvězdou seriálu TransAm. Pokračují tak v odkazu muže, který v Goodwoodu prohlásil, že miluje automobily a řízení oddálilo jeho stáří. Na veřejnosti se Jack Brabham naposledy objevil pouhý den před smrtí, samozřejmě za volantem vozu značky Brabham, a to na setkání v Sunshine Coast (jel BT23 formule 2 z roku 1967). Bylo mu 88 let. Zemřel při snídani 19. května 2014 doma na Gold Coastu v Queenslandu. ■

11/2026 THauto

► JEZDCI FORMULE 1

Foto Roman Klemm

2025

Racing Bulls VCARB 03 (Hungaroring 2026)

ARVIN LINDBLAD (UK) do formule 4 (2023 třetí pro Prema Racing a vítěz F4 Macau) a formule 3

Arvin Anand Olof Lindblad je jediným nováčkem formule 1 v roce 2026. Nastoupil v týmu Racing Bulls a zatím dobyl nejlépe šesté místo a 38 bodů (do Grand Prix Singapore 2026). Od roku 2021 je členem Red Bull Junior Programme. Syn švédského otce a indické matky se narodil 8. srpna 2007 ve Virginia Water (Surrey), vyrostl v Anglii a v pěti začal jezdit na motokáře (nakonec vyhrál prestižní WSK Euro Series 2021). S podporou závodníka Olivera Rowlanda (mistr světa FIA F-Electric 2024/2025) postoupil 2024

(2024 třetí pro Premu), 2025 vyhrál mistrovství FR Oceania (šest vítězství pro M2 Competition) a šel do FIA F2 Championship (šestý pro Campos Racing), když už třikrát jel FP1 na Red Bullu RB21 a přesvědčil natolik, že byl okamžitě vybrán pro formuli 1 na celou sezonu 2026. Vystřídal Isacka Hadjara, který povýšil z Racing Bulls k Red Bullu do týmu s Maxem Verstappenem. Arvin je zatím nejmladším vítězem FIA formule 3 (v šestnácti) a formule 2 (v sedmnácti).

Foto Envision a Audi

Audi R26 (FP1 Red Bull Ring 2026)

PAUL ARON (EST) a 2022 ve F-Regional Europe, 2023 ve FIA F3 opět třetí (Prema) a 2024

Náhradní jezdec Alpine F1 a testovací Kick Sauber/Audi F1 v letech 2025 a 2026 se účastní tréninků FP1 na Grand Prix, ale v závodě zatím nestartoval. Narodil se 4. února 2004 v Tallinnu a po vzoru staršího bratra Ralfa (nyní jezdce GT) závodí. Jeho motokárová kariéra vyvrcholila vítězstvím v ME juniorů 2018, postoupil do italské (třetí 2019) a německé F4 (sedmý) v týmu Prema Racing, 2020 byl jedenáctý ve F-Renault Eurocup (ART Grand Prix), návrat k Prema vynesl dvakrát třetí místo 2021

postoupil na celou sezonu do FIA F2 (vítěz v Lusailu pro Hitech, celkově třetí za Hadjarem a Bortoletem) a ve FIA FE debutoval v Berlíně (Envision Racing). V letech 2019 – 2023 byl členem Mercedes Junior Teamu, ale nepostoupil, a tak přijal roli náhradního a testovacího jezdce u jiných týmů F1. Při debutu v prosinci 2024 na testu v Abu Dhabi měl devátý čas (Alpine A524), následovalo pět jízd FP1 v roce 2025 (Sauber od Silverstone, Alpine od Monzy) a čtyři 2026 (Audi a Alpine).

Foto Red Bull

2022

Red Bull RB18 (FP1 Barcelona 2022)

JÜRI VIPS (EST) jezdil motokáry, 2017 se stal německým mistrem ADAC F4 a debutoval

Bývalá estonská naděje F1; byl však v červnu 2022 vyloučen z týmu Red Bull Junior za údajné použití slova N-Word (nigga) při počítačové hře! Christian Horner mu chtěl dát novou šanci, ale Dr. Helmut Marko jakoukoli podporu Red Bullu zrušil. V listopadu 2020 si v Silverstone na RB8 (2012) vyjel superlicenci F1, dvakrát jel Abu Dhabi Young Driver Test, stal se náhradním jezdcem Red Bull/Alpha Tauri a 2022 debutoval ve FP1 (na Pérezově RB18). Narodil se 10. srpna 2000 v Tallinnu, od jedenácti

auto 2026/11

ve F3 (2018 čtvrtý se 4 vítězstvími), 2019 byl druhý ve F3 Macau a pro Mugen jel v japonské Superformuli (starty 2020 znemožnil covid). V letech 2021 – 2022 byl pro Hitech šestý a jedenáctý ve FIA F2 (celkem tři vítězství). Po rozchodu s Red Bullem zkusil štěstí v USA, kde Bobbymu Rahalovi jeho pseudoprovinění nevadilo a dal mu šanci v Indy Car Series (2023 – 2024). V roce 2026 na RLL/McLaren 720S GT3 Evo dojel dvanáctý ve třídě GTD Pro ve 24 h Daytony.

► Motorsport ► ZE SVĚTA Vyhlášení vítězů MS F1 v Kigali 2024

Foto Formula One

(zleva Norris, Verstappen a Leclerc)

AFRICAN GP BY VISIT RWANDA

Kupodivu FIA tvrdošíjně trvá na Velké ceně Afriky F1 v problematické Rwandě, známé nedodržováním lidských práv, a to přesto, že ještě nikdo ani nekopnul do země a žádný okruh neexistuje. Na rozdíl od jihoafrické Kyalami, kde už stojí a stačí jen upgradovat. Stefano Domenicali, CEO/prezident Formula 1, Mohammed Ben Sulayem, prezident FIA, a Paul Kagame, prezident Rwandy, na tiskové konferenci v Kigali 13. října oznámili dohodu o první African Grand Prix na africkém kontinentu od roku 1993 (tehdy v Kyalami). Šestikilometrový přírodní okruh s výškovým rozdílem 197 metrů v Bugesera, 40 km jižně od Kigali, postaví konsorcium Tilke Engineering & Architects, DAR a WurzDesign. Kdy, to nikdo neví, nejdříve však v roce 2030. Už v roce 2024 hostila Rwanda vyhlášení mistrů motoristic kého sportu na oficiální FIA Prize Giving Ceremony.

Foto Formula One

Vizualizace okruhu ve Rwandě, který má být hotov do roku 2030

Genesis Magma Racing s vozy GMR-001 (vlevo No.17) před 24 h Le Mans 2026

Foto Jiří Nezdařil

Stefano Domenicali a Paul Kagame (vlevo) při oznámení kontraktu F1 v Kigali

GENESIS MAGMA RACING

Korejská prestižní značka Genesis ze skupiny Hyundai vstoupila do vytrvalostního mistrovství WEC 2026. Při premiéře v Imole oba vozy GMR-001 dojely do cíle, No.17 získalo první body ve Spa-Francorchamps a No.19 dokočilo 24 h Le Mans. V předposledním závodě v Barceloně sice Toyota TR010 Hybrid v šestihodinovce pečetila titul ve značkách (vyhráli Buemi/Hartley/Hirakawa), ale mladý Mathys Jaubert (ročník 2005) zajel pro Genesis první pole position! Posádka No.17 (Lotterer/ Derani/Jaubert) stejně jako No.19 (Jaminet/Chatin/ Juncadella) však na body nedosáhla pro různá zdržení a chyby (šestnáctí a jedenáctí). Týmový šéf Cyril Abiteboul připustil, že se mají ještě co učit, ale počítat s nimi se už musí. GMR-001 využívá podvozek Oreca LMDh a vlastní osmiválec 3.2 Twin-Turbo, složený ze dvou čtyřválců Hyundai i20 Rally1.

11/2026 THauto

► Motorsport ► ZE SVĚTA

Foto Subaru

Scott Speed, všestranný americký závodník, který absolvoval 28 Velkých cen F1 s vozy Toro Rosso (2006 – 2007) a před deseti lety byl hostem na pražských Legendách, pokořil rekord do vrchu Mt. Washington (NH), když se speciálem Subaru VB WRX Project Midnight dosáhl času 5:11,892 min na trati 12,23 km s cílem v nadmořské výšce 1917 metrů. Jezdci Subaru Motorsports USA se závodu zúčastňují od ročníku 2011 a vždy zajeli rekord (2011 a 2014 David Higgins, 2017 a 2021 Travis Pastrana, 2026 Scott Speed). Výkony však nejsou souměřitelné, letos už byla cesta na vrchol celá vyasfaltovaná, zatímco před pěti lety ji tvořil střídavý povrch se šotolinou (podobně jako na Pikes Peaku). Nový dámský rekord 7:16,305 min zajela Margaret Sharron (Audi RS4). Závod na Mt. Washington patří k nejstarším, s přestávkami se jede od roku 1904, příští ročník bude 13. – 15. srpna 2027.

► CLIMB TO THE CLOUDS

Scott Speed přidal do sbírky svých úspěchů nový rekord do vrchu Mt. Washington

Foto Subaru

(jezdec, vůz a rok výroby, čas) 1. Scott Speed............. 2024 Subaru Project Midnight..... 5:11,892 2. Justin Reed............. 2016 DF kit car Goblin ................ 5:48,646 3. Jake Wile ............... 1997 BMW M3............................. 5:56,182 4. Chris Duplessis ..... 2025 SpeedCar Wonder............... 5:58,817 5. Timothy Mather....... 1989 Nissan Skyline GTR ............ 6:17,446 6. Jon Post.................. 2022 SpeedCar Wonder............... 6:36,229 ––– 19. Jeff Zwart................ 2013 Porsche 911 GT3 Cup......... 6:55,749 30. Margaret Sharron.... 2007 Audi RS4............................. 7:16,305

Šestadevadesátiletý Sobek Zasada se po 59 letech vrátil na Gran Premio Argentino 2026

auto 2026/11

Foto Porsche

Nezdolný Sobiesław Zasada se objevil na startu XXIII. Gran Premio Argentino Historico ve druhé polovině října a se spolujezdcem Krzysztofem Bakem jízdu dokončili! Zasada to dokázal v 96 letech věku, původní závod vyhrál v ročníku 1967 s Jerzy Dobrzańskim na Porsche 911 v konkurenci 400 vozů, letos na 911 se shodným startovním číslem 405 jeli na oslavu spolu se 103 jinými posádkami (šestietapová trasa 3351 km z Buenos Aires do Cordoby). Zasada vyhrál celkem 148 rally na pěti kontinentech, je nejstarším účastníkem WRC, když v 91 letech odpadl na Safari Rally 2021 pro poškození vozu Fiesta R3 jen pár kilometrů před cílem.

► LEGENDY RALLY

Škoda Octavia WRC 2002 (Kresta, Pozzo, Gardemeister, Eriksson a Blomqvist)

Foto Tom Hyan

Škoda 2002

TONI GARDEMEISTER (SF) Zélandu a 2000 čtvrtý v Rally Monte Carlo, vždy s Cordoba WRC),

Finský soutěžní jezdec, jehož jméno je dlouhá léta spjato se značkou Škoda, nyní majitel firmy TGS Motorsport z Valkealy, která zapůjčuje vozy pro rally (Škoda Fabia RS a Toyota GR Yaris pro WRC2, ale i Renault Clio Rally 3 a 4). Narodil se 31. března 1976 v Kuovole, začal v devadesátých letech (Opel Ascona), vítězil mezi juniory, 1996 debutoval ve WRC (Finská rally, odpadl na Opel Astra), 1997 mistr Finska F2 (Nissan Sunny GTI), od 1998 tovární jezdec Seat Sport (1997 třetí na Novém

2001 pátý v Monte Carlu a čtvrtý ve Švédské jako soukromník (Peugeot 205 T16), v letech 2002 – 2004 v továrním týmu Škoda Motorsport, nejprve s Octavií WRC (2002 pátý v Argentině a 2003 na Novém Zélandu), pak s Fabií WRC (2004 sedmý v Německé rally), než přešel k Fordu (2005 druhý v Monte Carlu, Acropolisu a Tour de Corse na Focusu WRC). Poslední tovární smlouvu měl se Suzuki pro WRC 2008, dále jezdí s různými soukromými vozy dodnes (2011 TGS/Fabia S2000).

Audi Quattro (vítěz Acropolis Rally 1984)

Foto Tom Hyan a Audi

Škoda 2002

STIG BLOMQVIST (S) na Saabu a Audi, poslední triumf v Côte d’Ivoire 1984 na Audi Sport

Jedna z největších legend světových soutěží oslavila osmdesátiny! Stig se narodil 29. července 1946 v Örebro, 1964 v první rally u Karlstadu byl celkově druhý (Saab 96) a 1971 na továrním Saabu 96 pečetil první velká vítězství (1971 a 1972 ve Švédské, 1971 v RAC). Saabu byl věrný do sezony 1981, kdy okusil také Talbot Sunbeam Lotus, aby v letech 1982 – 1985 hájil barvy Audi Sport (mistr světa 1984 na Quattru, druhý 1985). Celkem vyhrál 11 soutěží WRC (ještě šestkrát Švédskou

Quattro). V roce 1996 dojel třetí v RAC Rally s vozem Škoda Felicia Kit Car, 2021 – 2022 se objevil v továrním týmu na Octavii WRC. Výčet jeho startů je obrovský, v soutěžích okusil také vozy Lancia, Nissan, Opel, Volkswagen, Peugeot, Ford, Mitsubishi a Subaru (naposledy WRC 2006), jezdil evropský rallycross a okruhy s cestovními vozy (ale i s tahačem Phoenix-MAN) atd. Žil v britském Saffron Waldenu (Essex), syn Tom se narodil 1993 v Cambridge a jezdí okruhy (IMSA, krátce Indy Car).

Subaru Impreza 555 (sedmý v Rally Catalunya 1996)

Foto Tom Hyan

Škoda 2002

KENNETH ERIKSSON (S) končil 2002 u Škoda Motorsport (na Octavii WRC nejlépe šestý

Švédský soutěžní jezdec, jehož největším úspěchem je triumf v mistrovství světa 1986 ve skupině A pro Volkswagen, poněkud zastíněný smrtelnými nehodami ve skupině B. Na voze VW Golf GTI 16V pokračoval i v sezoně 1987, kdy dojel celkově třetí v Portugalsku, pátý v Monte Carlu a vyhrál Côte d’Ivoire. Narodil se 13. května 1956 v Äppelbo, začínal s vozy Saab a Opel, 1986 se stal továrním jezdcem Volkswagenu, 1988 Toyoty, 1990 Mitsubishi, 1996 Subaru, 1998 Hyundai a profesionální kariéru

v Argentině, osmý v Austrálii a devátý na Kypru). Vyhrál šest soutěží WRC, kromě Côte d’Ivoire 1987 to byly Švédská 1991 (Mitsubishi Galant) a 1995 (Lancer), Australská 1995 (Lancer), Švédská a Novozélandská 1997 (vždy Subaru Impreza). Pak třikrát druhý v novozélanském závodě do vrchu Race to the Sky 2005 až 2007 na horu v Cardrona Valley (14,5 km na šotolině ve stylu původního Pikes Peaku). Kenneth letos oslavil sedmdesátiny a čas od času se objeví na veteránské akci.

11/2026 THauto

Foto Tom Hyan

► Motorsport ► EDDA CUP HLÁSNÁ TŘEBAŇ 2026

Foto Jiří Maršíček

S LEGENDAMI!

Obnovení závodu z Hlásné Třebaně na Mořinu po 38 letech bylo i příležitostí k oslavě s legendami závodních tratí minulých let...

ezávislý seriál závodů do vrchu EDDA Cup každou sezonu přináší zajímavé změny, loni to byl výlet na německé Lückendorfer Bergrennen a letos obnovení závodu Hlás ná Třebaň – Mořina, který si příznivci mo torsportu pamatují pro kuriozní zničení vítězného vozu Škoda Spider II v roce 1975 po průjezdu cílem, který však v těchto dnech prochází náročným znovuzro zením. Sobotní podnik (jednodenní) z Hlásné Třebaně na Mořinu byl závěrem klasických jízd do vrchu, násle dovalo už jen klání na zmoklém okruhu v Milovicích, které pečetilo konečné pořadí EDDA Cupu. Za krásného počasí se koncem září u trati sešly stovky diváků. Startovalo se o 200 metrů dále než v původních ročnících, trať s délkou 2,8 kilometru končila na kopci před Mořinou, kde bylo závodní depo, jen pozvané le

auto 2026/11

TOM HYAN a JIŘÍ MARŠÍČEK, Hlásná Třebaň (CZ) 1 EDDA Cup 2026 na startu opět přivítal početné startovní pole (vpředu Eda Patera s vozem Porsche 944) 2, 3 Organizátor závodů Eda Patera opět vyhrál třídu H+2000 s vozem Porsche 944 Coupé

gendy minulých let se usadily přímo pod startem. Staří mistři nejeli na čas, ale při unikátním setkání na trati se svými klasickými vozy (a Jiří Zezulka na motocyklu Čechie Böhmerland 600 Sport z roku 1926) soupeřili v jízdě pravidelnosti, tedy dvakrát vyjet na kopec s co nejmenším rozdílem časů! Miroslav Adámek, nestár noucí hvězda ME do vrchu a Interserie, s pečlivě udržo vaným NSU TT byl třetí s rozdílem časů 1,07 sekundy, zatímco Jiří Stočes (kupé ÚVMV Škoda 1100 GT) dosáhl 0,06 sekundy a vítězný Pavel Paulik (Saab 96) zajel obě jízdy s neskutečným nulovým rozdílem! Ostře se bojovalo ovšem v klasickém EDDA Cupu, hostující soutěžní jezdec Karel Trojan vyhrál obě jízdy a zajel rekord trati 1:18,67 min. Tradiční účastník Miro slav Černý (Porsche 911 GT2) ve třídě E-2WD znovu nedal nikomu šanci (celkově druhý za Trojanem), ale

Foto Jiří Maršíček

Foto Tom Hyan

Miroslav Černý (Porsche 911 GT2), suverénní vítěz EDDA Cupu 2026 Matyáš Homola (Lotus Elise), vítěz EDDA Cupu ve třídě EN+2000

4 Max Karhan (Chevrolet Corvette C7) si do Hlásné Třebaně odskočil z formule 4 5 Vladimír Liška z Plzně (BMW M3) dojel pátý ve třídě E-2WD (vyhrál Černý na Porsche) 6 Jiljí Chmelař a Lubomír Plaček (vpravo) u Chmelařova Mini Cooperu 1275 7 Setkání legend, zleva Jiří Hák, Milan Zapadlo a Jiří Moskal

zpestřením byl start Maxe Karhana (Chevrolet Cor vette C7 od Lukamotorsportu), jenž si odskočil z CEZ Formule 4 a skončil čtvrtý za Karlem Maříkem (BMW E30), Michalem Nouzakem (Škoda Octavia RS) a ví tězným Černým. Největší souboje jsou v Citroën Saxo Cupu, kde Petra Kumpošta od vítězného Marka Kaliky dělilo 0,23 sekundy! Pro pořádek uveďme, že vítězi obnoveného závodu u Berounky se dále stali v jednot livých třídách Petr Žežulka (Suzuki Cultus/Swift GTI N1400), Tomáš Arnošt (Peugeot 106 Rallye N1600), Jan Špitz (Acura RSX-S N2000), Tomáš Novák (Goo dal/Škoda Pick-Up s motorem Kawasaki E1400), Do minik Tichý (Ford Puma E1600), Lukáš Kadečka (Re nault Clio E2000), Jakub Rybář (Škoda 100 L H1150), Pavel Kolář (Škoda 130 RS H1300), Libor Valenta (Škoda 130 L H1600), veterán Jan Heřmánek ►►►

11/2026 THauto

Foto Jiří Maršíček

► EDDA CUP HLÁSNÁ TŘEBAŇ 2026

Foto Tom Hyan

5 (VW Golf H2000), Eduard Patera (Porsche 944 H+2000) a Petr Flosman (Škoda Favorit H2). V prvním ročníku 1975 v Hlásné Třebani vyhrál Jaro slav Bobek s vozem Škoda 2000 Spider II (typ 733), který jsme před tím viděli i na okruzích (např. ve sta rém Mostě). Bobek dosáhl času 191,3 sekundy, do dalších sedmi sekund se vešli druhý Miroslav Adámek (NSU TTS), třetí Oldřich Brunclík (Škoda 130 RS), čtvrtý Václav Syřiště (Škoda 110 L) a pátý Zdeněk Vojtěch (Škoda 120 S). Po projetí cílem Bobek narazil do stodesítky, se kterou na pokyn pořadatele Syřiště couval po trati. Výsledek je dobře známý, unikátní Spider byl zničen a už nikdy do závodu nenastoupil. Na druhý ročník se čekalo až do roku 1986, po dvou reprízách Karlštejnského hroznu 1987 a 1988 i dalších pokusech v devadesátých letech (ale na jiné trati) zá vod definitivně skončil. Až letos byl obnoven zásluhou Edy Patery a jeho EDDA Cupu.

auto 2026/11

1 Miroslav Adámek (NSU TT) jel jako za mlada! 2 Miroslav Adámek s Jiřím Moskalem v Hlásné Třebani 3 Jiří Moskal renovoval vůz Lancia Delta Integrale (syn Jiří s ní jezdí rally) 4 Lubomír Plaček, bývalý formulový jezdec, sedlá Porsche 911 z roku 1974 5 Jiří Zezulka vyměnil čtyři kola za dvě a předvedl úžasný Böhmerland 600 Sport

Jiljí Chmelař (Mini Cooper 1275) opět na české trati V kategorii Legendy startovali také Jiří Moskal, který renovoval soutěžní vůz Lancia Delta Integrale pro svého syna (a sám usedl za volant), Jiljí Chmelař (jak jinak než s originálem Mini Cooper 1275), Jiří Hák (ten nena šel nic jiného než nový Hyundai i30 N), Milan Zapadlo (Škoda 135 Rapid), Václav Syřiště (Saab Sonnet V4; přijel, ale nakonec si postěžoval na neúčinné brzdy a nejel) a Lubomír Plaček (Porsche 911). Deštivé finále EDDA Cupu 2026 se odehrálo na kilo metrovém okruhu v Milovicích, v sobotu vládl Matyáš Homola (Lotus Elise); Miroslav Černý byl až třetí, ovšem druhé a čtvrté místo obsadil Václav Kobl, rychlejší byl na motokáře než se soutěžním Lancerem EVO IX! V neděli byla nejrychlejší Koblova motokára, ale další v pořadí Miroslav Černý, Matyáš Homola, Dominik Tichý a Petr Flosman pečetili tituly ve svých třídách. Absolutním vítězem EDDA Cupu 2026 se stal Černý před Homolou, Kadečkou a Flosmanem. ■

► Motorsport ► ZE SVĚTA

Jean-Claude Andruet vyhrál Critérium des Cévennes celkem čtyřikrát (1980 Fiat 131 Abarth, 1982 Ferrari 308 GTB a 1983 – 1984 Lancia 037 Rally). Na 60. výročí soutěže (první se jela 1956 ještě coby Rallye de la Vigne et du Vin) se zúčastnil jako předjezdec s vozem PGO Cévennes (replika Porsche 356) a slavnou spolujezdkyní Françoise Conconi (navigovala hlavně Michèle Mouton). Letošní 67. ročník ovládly Lancie, zvítězil Yohan Rossel před Yoannem Bonatem (oba Ypsilon Rally2 HF Integrale). Francouz Andruet už v létě oslavil 86 let (narodil se 13. srpna 1940 v Montreuilu), po konci kariéry se věnoval historickým vozům a výrobě malých elektromobilů ve firmě JC Andruet S.A. Startoval i na okruzích, dvacetkrát jel 24 h Le Mans 1967 – 1989 s vozy Alpine, Ligier, Porsche, Ferrari, Lancia, WM Peugeot, Spice a Cougar; v roce 1974 dojeli s Teo Zeccolim devátí na ex-továrním Ferrari 312P (pátí ve třídě). Jeho syn Gilles (1958 – 1995) byl šachový velmistr, ale také hazardní hráč, zavražděný za záhadných okolností. Jean Vinatier (Alpine A110) v úspěšné sezoně 1968

Posádka Andruet/Conconi (PGO Cévennes) se sešla na 67. ročníku Critérium des Cévennes

Posádka Andruet/Grandsire (Alpine A220) ve 24 h Le Mans 1969 záhy odpadla s poruchou motoru Jean Vinatier je trojnásobným vítězem Critérium des Cévennes v letech 1966, 1968 a 1969 (vždy Alpine-Renault A110), ale i mnoha dalších soutěží včetně Rallye Vltava 1968. Po ukončení kariéry byl týmovým šéfem Fiat-France a připravoval vozy hlavně pro JC Andrueta a Michèle Mouton, v roce 1999 se vrátil na Rally Monte Carlo (Subaru Vivio s Georgesem Houelem) a byl technickým komisařem FFSA. Ve 24 h Le Mans startoval čtrnáctkrát (1958 – 1973, nejlépe osmý 1968 na Alpine-Renault A220; jeho otec Jean jel 1950 na Renaultu 4 CV). Junior se narodil 25. listopadu 1933 v Ivry, takže mu je přes 92 let. Polský závodník Longin Bielak oslavil 100 let! Narodil se 9. září 1926 v dnešním Bělorusku, za války byl zavlečen na Sibiř a do Polska se vrátil s armádou generála Zygmunta Berlinga. Na vojně se naučil řídit Harley-Davidson se sidecarem, po ní pracoval coby mechanik a první ze 21 titulů mistra Polska vyjel na Citroënu 11 BL. Zúčastnil se největších Rally Monte Carlo (také se Syrenou) i Acropolis, byl hvězdou formule 3 (bojoval i proti Jochenu Rindtovi a Jackie Stewartovi) a ještě v roce 2024 jel se Sobiesławem Zasadou jízdu Wielka Wyprawa Maluchów (Fiatů 126p) napříč Evropou! Jen pro zajímavost, dvojice Zasada/Bielak na Fiatu 126p absolvovala už Rally Monte Carlo 1972!

Longin Bielak, jezdec vozů RAK formule 3, oslavil 100. narozeniny

11/2026 THauto

► ŠKODA SUPERB (2001 – 2026)

Foto Tom Hyan

Historie

V roce 2001 se zrodil nový Superb, vrcholný model Škoda Auto, kteří převzal jméno prestižního typu ze třicátých let...

ýroba novodobého Superbu (SK 451) byla zahájena na sklonku roku 2001; slavnost ního otevření závodu v Kvasinách v pondělí 8. dubna 2002 se zúčastnili tehdy nejvyšší představitelé Škoda Auto, a to předseda představenstva Vratislav Kulhánek, předseda dozorčí rady Detlef Wittig a člen představenstva Karl-Günter Büsching (výroba a logistika). Po slavnostním přestři žení pásky zaměstnanci montáže Markétou Kačírko vou a Stanislavem Juristou si přítomní hosté prohlédli

auto 2026/11

TOM HYAN Škoda Superb 2.0/85 kW (115 k) při dynamickém představení pro novináře ve Finca El Esparagal nedaleko Sevilly

moderní provozy, včetně nové svařovny, ekologické lakovny a finální montáže. Zanedloho se Škoda Superb představila novinářům z evropských zemí ve španělské Seville. K dispozici byly různé motorové varianty, tenkrát jsme vyzkoušeli zá kladní zážehový motor 2.0/85 kW (115 k) i špičkovou verzi 2.8 V6/142 kW (193 k) se samočinným řazením Tiptronic. Do konce roku 2001 bylo v České republice prodáno 177 Superbů (vyrobilo se 581), v následujícím roce už výroba běžela naplno s pěti různými motory,

Průhled vozem Superb 2.5 TDI s podélně uloženým šestiválcem a pohonem předních kol

Foto Tom Hyan

▼ Špičkovým zážehovým motorem první generace byl šestiválec 2.8 V6 30V (pětiventilový rozvod DOHC)

2 z nichž nejvýkonnější šestiválce se dodávaly alternativně s přímo řazenou pětistupňovou, resp. šestistupňovou převodovkou (2.5 TDI) a pětistupňovou samočinnou s možností přímého řazení Tiptronic. Pro začátek jsme si v Seville vybrali zážehový čtyřválec 2.0/85 kW (čer vený vůz na snímcích), který při výkonové hmotnosti 16,6 kg/kW uděluje vozu zrychlení z 0 na 100 km/h za 11,6 s a největší rychlost 197 km/h, ve srovnání se šesti válci se však hodí více pro klidnou relaxační jízdu, při níž se odmění velmi příznivou spotřebou okolo 8 l/100 km.

1 Nové vozy jsme vyzkoušeli na běžných španělských cestách, silnicích první třídy a dálnicích 2 V první generaci nechyběl ani vznětový šestiválec 2.5 TDI V6 o výkonu 114 kW (155 k)

Šestiválce 2.5 TDI/114 kW (155 k) a zejména zážehový 2.8 V6/142 kW (193 k) s pětiventilovým rozvodem DOHC sice dynamiku výrazně zlepší, ale za cenu poněkud větší spotřeby paliva, která u 2.8 V6 Tiptronic snadno dosahuje hodnot až 15 l/100 km. Výkonová hmotnost těchto verzí je s mechanickou převodovkou 13,7, resp. 10,5 kg/kW, se samočinnou pak 14,1 a 10,9 kg/kW. Přestože je automobil postaven na koncernové podla hové plošině B5 s podélně uloženým motorem, spo lečné vozům Audi A4/A6, Allroad a Volkswagen Passat, kterých se vyrábělo přes 750 tisíc ročně, vyjadřuje designem přední části karoserie jasnou příslušnost ke značce Škoda, s typickou čelní maskou, uvedenou poprvé na Octavii v roce 1996. Velký rozvor 2803 mm zaručuje neobyčejně prostorný interiér, jak jsme se přesvědčili na zadních sedadlech při jízdě s řidičem. V interiéru Superbu je na svou dobu řada zajímavých detailů. Klimatizace se dodává v základní výbavě, k dis pozici jsou vtipně řešený skládací systém plastových přihrádek CargoFlex, výklopný ze zadní části zavazad lového prostoru; schránka WetCase pro samočinně skládací a rozkládací deštník v levých zadních dveřích (vyzkoušeli jsme, funguje včetně odvodu vytékající vody); osvětlení nástupního prostoru (bodové ►►►

11/2026 THauto

Foto Tom Hyan

► ŠKODA SUPERB (2001 – 2026)

Foto Tom Hyan

2 světlo ve spodní hraně tělesa vnějšího zpětného zrcát ka); funkce Coming Home (osvětlení s časovým vypí načem); průhled opěradlem předního sedadla spolu jezdce (s elektrickým ovládáním tohoto sedadla ze střední opěrky vzadu); okenní airbagy záclonového typu; ESC s elektronickým brzdovým asistentem atd. Pro navi gační systém se tehdy předpokládalo, že do konce 2004 bude zpracována rovněž elektronická mapa České re publiky. Na přímou otázku odpověděl Ing. Vratislav Kulhánek, předseda představenstva Škoda Auto, že s osmiválcem W8 v dohledné době nepočítají, ani s po honem 4x4, protože vývoj této verze by se při nevelkých výrobních sériích nevyplatil. Totéž platilo o verzi kombi, jejíž obrázky se objevily v zahraničním tisku. Jinou odpo věď (s výjimkou W8) dala až budoucnost. Pavel Radda, vedoucí výroby vozu, seznámil v Seville novináře se zcela novým výrobním závodem, posta veným v Kvasinách investicí 180 milionů eur. Plocha původního závodu se zvětšila z 257 na 394 tisíc čtvereč ních metrů, vedle výhradní výroby Superbů první gene race tam byla jen menší svařovna karoserií pro F abii Sedan. Využilo se modulární koncepce výroby s dodáv kami z logistického centra, dílů karoserie z Mladé Bole slavi a dílů podlahové plošiny z Wolfsburgu. V Kvasinách měli nově vlastní svařovnu včetně svařování laserovým paprskem, velmi moderní počítačem řízenou ekologic kou lakovnu (až 500 karoserií denně, vodou ředěné laky) a finální montážní linku. Plán výroby při uvedení byl

auto 2026/11

1, 2 Škoda Montreux Design Study, věrný předobraz Superbu I, při premiéře v Ženevě (2001) 3 Vratislav Kulhánek, předseda představenstva Škoda Auto, při slavnostním otevření závodu Kvasiny 8. dubna 2002

pětatřicet tisíc automobilů Škoda Superb ročně. Věrným předobrazem Superbu se stala Montreux Design Study, představená na Ženevském autosalonu 2001, nespl něným snem pak verze kupé Tudor, vystavená v Ženevě o rok později. Nakonec se vozů Superb první generace do roku 2008 vyrobilo 137 tisíc, a to včetně sad pro montáž v zahraničí (zejména v Indii). Další historie je už dobře známá, Superb druhé gene race (SK 461) vyjel v roce 2008 nejen v originálním provedení s dvojím otevíráním zadního víka TwinDoor, ale také jako Superb Combi. Paleta motorů se rozšířila od čtyřválce 1.4 TSI/92 kW (125 k) až po největší šesti válec 3.6 FSI/191 kW (260 k), nová platforma spřízněná s Octavií přinesla uložení motoru napříč a alternativní pohon všech kol. Podle zdroje Škoda Auto vzniklo celkem 618 tisíc vozů včetně produkce v Číně, která přesáhla 219 tisíc. Třetí generace (SK 481), podle ná zoru autora nejkrásnější ze všech novodobých Superbů (design Jozef Kabaň), už vyjela na platformě MQB a přišla tak o šestiválce, ale jako první Škoda dostala adaptivní podvozek DCC. Celkem vzniklo 866 tisíc vozů (liftback i kombi). Obě karosářské varianty dnes pokračují ve čtvrté generaci (SK 491), vyráběné však místo Kvasin v Bratislavě spolu se spřízněnou generací Volkswagen Passat (ten už pouze coby kombi Variant). Superb nadále žije navzdory elektromobilitě (dostal mHEV, ale i nový PHEV o výkonu 200 kW) a prefe rencím SUV. Přejme mu, ať vydrží co nejdéle! ■

Foto Helena Hyanová

ŠKODA SUPERB 2.0 TSI 280 4x4 Laurin & Klement (COTY Tannistesten 2015)

Foto Helena Hyanová

Druhá generace SUPERB s originálním otevíráním TwinDoor (2008)

Foto Tom Hyan

ŠKODA SUPERB 1.9 TDI a 3.6 FSI 4x4 (COTY Tannistesten 2008)

► Historie ► AUSTIN COMMERCIAL

Foto BMC/Austin

Klasický Austin 404 (kabina FG) s přídavnými okénky dole v kabině a šikmými dveřmi na bocích vzadu

BRITSKÝ KONEC

K nejslavnějším britským vozům patří Austin, jehož příznivci loni oslavili 120 let od vzniku velké automobilky...

yla to kdysi nejvýznamnější britská auto mobilka, ale v roce 100. výročí vzniku už tvořil Austin součást portfolia nástupce Rover Group, jenž právě v jubilejním roce 2005 zkrachoval a výrobní linky někdejší továrny Austin Motor Company, Ltd., v Longbridge se tak zastavily. Austin, Morris, Ford a Vauxhall (součást General Motors) byly společně s Rootes Group (Hill man, Sunbeam, Commer) nejdůležitějšími výrobci automobilů ve Velké Británii. Překotné slučování brit ských strojírenských podniků po druhé světové válce však vedlo k zániku tradičních značek, na něž dnes vzpomínají jen skuteční znalci... O osobních automobilech Austin jsme psali u příležitosti 115. výročí značky, dnes připomeneme velmi ►►►

TOM HYAN

1 Klasický valník předválečné konstrukce řady K pokračoval i po válce (1946 dvoutunová a pětitunové verze) 2 První užitkové typy Austin byly odvozeny z osobních vozů (15 HP z roku 1910 pro export do Brazílie) 3 Reklamní Austin A30 5 cwt Van pro aerolinie Skyways of London

11/2026 THauto

Foto Tom Hyan

► AUSTIN COMMERCIAL

4 Foto BMC/Austin

2 úspěšné vozy užitkové. Výrobní program byl velmi široký, stejně jako u konkurenční společnosti Morris (Nuffield Organisation), která nakonec s Austinem vy tvořila koncern British Motor Corporation (BMC). Závěr byl dramatický, nejprve se shodné vozy vyráběly coby Austin, anebo Morris, na některých se objevila obě jména současně, než po dalších fúzích přišla ke slovu značka BMC a nakonec Leyland, když bylo vše spojeno do skupiny British Leyland. Herbert Austin zahájil kariéru u Wolseley, ale v roce 1905 založil vlastní automobilku v Longbridge. První osobní vozy byly konzervativní, ale kvalitní; záhy připravil také užitkové verze a nejslavnějším předválečným typem se stal lidový Austin Seven, uvedený v roce 1922. Jedno duchý automobil se čtyřválcem SV 747 cm3 (první rok jen 696 cm3) nejen motorizoval Velkou Británii, ale byl také základem licenční produkce BMW Dixi (1928), japon ského Datsunu (1931, Nissan), francouzského Rosen gartu (1928) a amerického Bantamu (1930, American Austin). Velmi se rozšířil, byly odvozeny rozličné užitkové verze pro drobný rozvoz zboží. Teprve v roce 1940 přišel první Austin s ventilovým rozvodem OHV (Sixteen), ko nec čtyřicátých let znamenal návrat k velkoobjemovým

auto 2026/11

1 Austin 303 (3 t), jeden z prvních s bezkapotovou kabinou (zážehový šestiválec 4,0 l nebo vznětový čtyřválec BMC 3,4 l) 2 Pětitunový valník Austin Loadstar s modernizovanou budkou z padesátých let 3 Austin 701 se prodával i jako Morris v téměř nezměněné podobě 4 Dobový prospekt na řadu FHK 100/140/160, která vynikala šikmo uloženým motorem pro nižší zástavbu 5 Austin FFK140 se dodával se vznětovými motory BMC Diesel 5,1 nebo 5,7 litru

zážehovým motorům (až 4,0 litru), jež se uplatnily i v ná kladních vozech. V roce 1952 došlo ke spojení dvou největších britských značek Austin a Morris do koncernu British Motor Corporation a výrobní programy se sblížily, což vedlo k produkci téměř shodných vozů pod oběma značkami (tzv. badge engineering). Doslova revoluci přinesl v roce 1959 nový Austin Seven, záhy přejmeno vaný na Mini, první moderní malý vůz s motorem vpředu napříč a pohonem předních kol (rovněž v užitkových verzích Pick-Up a Van, či terénní Moke). První užitkové modely Austin byly odvozeny z osob ních vozů, teprve v roce 1913 se zrodil velký nákladní Austin 2/3 t s motorem až před chladičem (jako u prv ních Renaultů), zvaný Double Shaft-Drive Lorry, protože

7 6 Austin 702 z konce padesátých let byl jen mírnou evolucí typu 701 7 Austin 702 se šestiválcovým motorem BMC Diesel 5,1 litru s přímým vstřikem nafty

Foto BMC/Austin

▲ BMC Diesel 5,1/5,7 litru měl pro šikmé uložení v řadě FH nově navrženou vanu klikové skříně

▲ Austin 702 se dodával nejen jako valník, ale i v provedení tahač návěsů ▼ Dobový prospekt na Austin 404 (bezkapotový) a 403 (klasický kapotový)

každé kolo poháněl jeden hřídel, zatímco rozvodovka s diferenciálem byla uprostřed rámu za čtyřstupňovou převodovkou. Vzniklo asi dva tisíce vozů, ale po roce 1925 se Austin znovu soustředil na osobní a lehké užit kové typy, aby se k nákladním vrátil až v roce 1939 s novou řadou 1,5 až 4/5 tun, inspirovanou konkurenč ními Bedfordy (tato řada K byla pak přezdívána Bed fordem z Birminghamu). Výroba řady K pokračovala i po válce typy 2 a 5 tun, které byly později moderni zovány novou přídí coby Austin Loadstar. Vedle záže hového čtyřlitrového šestiválce z limuzíny Austin Prin cess se uplatnily vznětové motory Perkins P6 a poté diesely vlastní konstrukce BMC. Další vývoj znamenal typy alternativně s konvenční ane bo bezkapotovou budkou. V roce 1959 se zrodil nejslav nější nákladní typ FG s kuriozní kabinou, která vynikala dveřmi v úkosu zadní části budky (místo hrany v pravém úhlu), posádka tak vystupovala šikmo vzad a nikoli do vozovky. Kromě toho byla na přídi zaoblená okénka pod čelním sklem pro zlepšení výhledu dolů vpřed. Tyto automobily přežily ve výrobě dvacet let, později na přídi nesly značku BMC nebo Leyland (Redline Range) a jejich produkce se přestěhovala do skotského ►►►

11/2026 THauto

► AUSTIN COMMERCIAL

1 Austin J4 Van patřil k nejrozšířenějším lehkým užitkovým typům od British Motor Corporation

2 Podvozek Austin LD s čelním štítem, vhodný pro individuální nástavby (např. pro prodej zmrzliny) 3 Typický Austin LD Van (značková verze Morrisu) ze šedesátých let

Foto BMC/Austin

4 Austin J4 Pick-Up (motor BMC Diesel 1.5) s užitečnou hmotností 850 kilogramů

Bathgate. Řada K procházela postupnou modernizací, nová budka však opět připomínala Bedfordy. Kromě originálního FG se šikmými dveřmi vyjely konvenční trambusy FF/FH a roku 1964 nový FJ, první britský ná kladní vůz s vpřed sklopnou budkou pro snazší údržbu pohonné jednotky. Vozy se vyvážely do celého světa, ale také licenčně montovaly v jiných zemích (např. SAVA = Sociedad Anonima Vehiculos Automoviles ze španěl ského Valladolidu, později součást ENASA Pegaso).

auto 2026/11

▲ BMC K100 se vznětovým motorem už ze skotské produkce British Leyland v Bathgate

Vlastní motory BMC Diesel od šedesátých let předsta vovaly unifikované čtyřválce 3,4/3,8 Litre a šestiválce 5,1/5,7 Litre (vrtání 95 nebo 100 mm, zdvih vždy 120 mm) s přímým vstřikováním nafty, které se u některých šesti válcových typů (např. FH) objevily ve speciální šikmé verzi s válci skloněnými vlevo pro úsporu místa v kabině (nyní pro tříčlennou posádku). Zatímco Morris byl prů kopníkem lehkých dodávkových vozů, které Austin také převzal (1 a 1½ ton Van LD, Small Van JB/101, J2, J4 a nakonec 250 JU), terénní konkurenti Land Roveru pod označením Champ a později Gipsy se nikdy pod jinou značkou než Austin neprodávaly. Po dalších fúzích byl Austin Gipsy zrušen ve prospěch klasického Land Rove ru, nástupci dodávkových vozů se staly typy Leyland/ Freight Rover Sherpa a ještě později LDV (Leyland DAF Vans). Značka Austin přežila na osobních vozech do roku 1987. Užitkové typy Austin/Morris nesly od roku 1968 značku BMC a od 1970 Leyland. Skotský závod BMC na nákladní vozy a traktory (koncernové značky Nuffield) v Bathgate, otevřený v roce 1961, byl definitivně zavřen 27. června 1986. Původní továrna Austin/MG Rover v Longbridge se stala majetkem čínské SAIC Motor, která tam krátce v letech 2008 – 2016 obnovila produkci osobními vozy MG. Na ilustracích představu jeme užitkové vozy Austin většinou ze šedesátých let. ■

eXtra

Foto Tom Hyan

► DUCATI MECCANICA (1926 – 2026)

Před sto lety byla založena radiotechnická společnost sourozenců Ducati, kteří ještě netušili, že je nejvíce proslaví sportovní motocykly...

auto 2026/11

TOM HYAN a HELENA HYANOVÁ, Borgo Panigale, Bologna (I) 1 Nejnovější motocykly Ducati ve vstupní hale muzea, které je součástí továrny Ducati Motor Holding v Borgo Panigale (Bologna) 2 Ducati 60, první motocykl značky, jehož čtyřdobý jednoválec 60,2 cm3 (ø 43,8 x 40 mm) o výkonu 1,6 kW (2,2 k)/5000 min‑1 vyšel z Cucciola (1949)

Foto Helena Hyanová

nešní Ducati Motor Holding SpA na bo loňském předměstí Borgo Panigale je vý hradně výrobcem silných motocyklů. Od července 2012 je stoprocentní dceřinou společností skupiny Audi AG, když před tím Ducati prošel podivným střídáním majitelů, ale na konec byl zahráněn prostřednictvím firmy Automobili Lamborghini, rovněž součásti impéria Audi. Začátky byly skromné, devatenáctiletý student Adriano Cavalieri Ducati byl vášnivý radioamatér, už v roce 1924 zahájil pokusy s vysíláním, tehdy populárním po vynálezech Guglielma Marconiho. O dva roky později, přesně 4. července 1926, založil s bratry Marcellem a Brunem za podpory otce Antonia (1853 – 1927), sta vitele akvaduktů, společnost Società Scientifica Radio Brevetti Ducati, která vydělala na obrovském roz machu radiotechniky a těsně před válkou zaměst návala sedm tisíc lidí. Dodávala kondenzátory, kom pletní radiopřijímače včetně hracích skříní a další výrobky přesné mechaniky. Za války byla továrna SSR Ducati vybombardována, po rekonstrukci od roku

3 Klasický jednoválec Ducati 125 Sport, jedna z prvních konstrukcí Fabia Taglioniho, která hrála výraznou roli v prvních obchodních úspěších (vítězství v Motogiro d’Italia) 4 Cucciolo, slavný pomocný motor OHV 48 cm3 (ø 39 x 40 mm) pro jízdní kola, který stál u zrodu motocyklové produkce 5 Na oválu v Monze padly světové rekordy se strojem Ducati 100 Siluro, a to přesně 30. listopadu 1956 (jezdci Santo Ciceri a Mario Carini)

5 Ducati 750 F1 (1985), poslední dílo Fabia Taglioniho, využívá zkušeností ze závodních strojů TT a TT F2 (konstruktér Taglioni pak odešel na odpočinek)

Foto Helena Hyanová

Foto Tom Hyan

Na počátku Ducati byla radiotechnika Ducati Pantah 500, počátek technické proměny, dvouválec ve tvaru L i desmodromický rozvod zůstaly zachovány, ale motor dostal ozubený řemen ventilového rozvodu (1979)

1946 převzala výrobu malého čtyřdobého motoru Cucciolo 48 cm3 pro jízdní kola. Tento jednoválec zkonstruoval Aldo Farinelli v Turíně, nejprve jej vyrá běla SIATA, ale pravý rozmach začal až po převzetí Ducatim. Vzniklo jich přes 200 tisíc... Bohatou historii Ducati velmi dobře dokumentuje mu zeum přímo v továrním areálu v Boloni, samozřejmě zaměřené především na motocykly, byť tam můžete vidět i jiné výrobky. První motocykl Ducati 60, čtyřdobý jednoválec o výkonu 1,6 kW (2,2 k)/5000 min‑1 vyšel ze zkušeností s Cucciolem, následoval silnější Ducati 98, ale skutečný rozmach přinesl nástup legendárního šéf konstruktéra Fabia Taglioniho (1920 – 2001) v roce 1954, který tvořil motocykly Ducati přes dvacet let! Proslul desmodromickým rozvodem (nucené zavírání ventilů), první dostala jednoválcová třistapadesátka Mach 3D v roce 1968, o tři roky později se objevil první slavný vid licový dvouválec (u Ducati označovaný za motor do L vzhledem k téměř ležatému spodnímu válci, mířícímu vpřed), jenž se stal základem výroby do dnešních dnů navzdory tomu, že v šedesátých letech výrobní ►►►

11/2026 THauto

► DUCATI MECCANICA (1926 – 2026)

Foto Helena Hyanová

První závodní čtyřválec Ducati Desmosedici GP03 pro jezdce Lorise Capirossiho (MotoGP v sezoně 2003, druzí v hodnocení značek)

Foto Tom Hyan

Ducati 900 SS (1978), s níž se Mike Hailwood vrátil k motocyklovým závodům po deseti letech a na Tourist Trophy dobyl desátý titul mistra světa

▲ Ducati 851 Superbike, předchůdce všech Ducati třídy Superbike, s motorem 851 cm3 Desmoquattro od roku 1988 program zahrnoval i mopedy, sportovní padesátky, skút ry a malé motocykly 100/125 cm3 s dvoudobými motory. První desmodromický dvouválec vyjel roku 1973 v po době typu Ducati SS (Super Sport) 750 s výkonem 44 kW (60 k)/8000 min‑1 a největší rychlostí přes 190 km/h; následovaly větší verze Darmah 900 a naopak menší dvouválce desmo i ve třídě 350 nebo 500 cm3 (Pantah). Mike Hailwood opustil formuli 1 a vrátil se znovu za ří dítka motocyklu, svůj desátý titul mistra světa získal v roce 1978 v kategorii Tourist Trophy (TT1). Oslavou pak byla akční série Ducati MHR 900 (Mike Hailwood Replica) s dvouválcem desmo 864 cm3 (ø 86 x 74,4 mm) o výkonu 59 kW (80 k)/7000 min‑1. Vývoj motorů po Taglionim (po 1985 odešel do dů chodu) převzal Massimo Bordi a uvedl čtyřventilový desmodromický rozvod Desmoquattro pro dvouválce Ducati 851, 888, 916 a 996, které vítězily v Daytoně i v mistrovství světa Superbike. Do dalšího vývoje za sáhl také slavný Massimo Tamburini, značka Ducati se pak vrátila do mistrovství světa silničních motocyklů.

auto 2026/11

Slavné závodní stroje Grand Prix, zleva Ducati 125 GP Desmo závodníka Bruna Spaggiariho (1959) a 250 GP Desmo ještě slavnějšího Mike Hailwooda (1960)

Foto Helena Hyanová

Foto Tom Hyan

Ducati Monster M900 s rámem z typu 851 Superbike, ale s motorem 904 cm3 Desmodue a velkou nádrží (designer Miguel Galluzzi)

3 1 Ducati 750 GT, první silniční supermotocykl značky, dvouválec Fabia Taglioniho, uvedený v roce 1971 jako základ závodních Super Sport

Sestava slavných závodních motocyklů, zleva 916 F94 (1994 jezdec Carl Fogarty), 916 F96 (1996 Troy Corser) a 916 F01 (2001 Troy Bayliss)

2 Ducati 750 Paso, pocta závodníkovi Renzo Pasolinimu, unikátní kapotovaný stroj, jedna z prvních velkých konstrukcí Massima Tamburiniho (1986) 3 Nízká hmotnost je základem, 900 Desmo Superlight (1992) je limitovanou edicí modelu Supersport s hořčíkovými koly a kompozitovými díly

Během let vzniklo velké množství motocyklů, které si dnes můžete prohlédnout v muzeu. Expozice je sice skromná, ale žádný z nejslavnějších typů nechybí. Velká pozornost je věnována Cucciolu, první typy ještě nesou značku SIATA (později patřila upraveným automobilům Fiat); jsou vystaveny jak samotné motory, tak motorová kola včetně závodní verze. Malé jednoválce se totiž montovaly do různých vhodných podvozků, tovární Ducati většinou do těch, jež vznikly ve spolupráci s leteckou firmou Aero Caproni z Trenta. První motocykl Ducati 60 se vyrá běl v letech 1949 až 1950 s motorem odvozeným od Cucciola série T3 a páteřovým rámem Caproni, v roce 1950 je vystřídala verze 65 Sport se zvětšeným ob jemem motoru, výkonem 1,8 kW (2,5 k)/5500 min‑1 a upraveným rámem od Ducati. Malé motocykly vyni kaly hmotností 44 až 48 kg podle verze a dosahovaly rychlosti 60, resp. 65 km/h. Silnější řada Ducati 98 přežila až do roku 1958, s ní také začaly sportovní úspěchy, hlavně v soutěžích (Šestidenní).

Fabio Taglioni pro rok 1955 zkonstruoval nový Gran Sport 100 (přezdívaný Marianna), kde hned uplatnil vačkový hřídel v hlavě válce (OHC), což se stalo typickým znakem motorů Ducati, později doplněným desmodromickým rozvodem. Taglio niho motocykly sílily, ještě v padesátých letech se objevily Ducati 175 a Elite 200. V šedesátých letech přišla série čtyřdobých jednoválců 125, 250, 350 a 450 cm3, projekt čtyřválce Apollo 1260 cm3 coby konkurenta Harley-Davidson se do série nedostal, ale první dvouválcový L-motor (V/90°) se na dlouhá léta stal základem řady modelů. První letos slaví 55 let (Ducati 750 GT vyjel v roce 1971), verze SS (Supersport) od 1974 zvýšila výkon ze 44 na 52 kW (60, resp. 70 k) a kořeny velké tradice byly zapuš těny. Objemy motorů stoupaly až na dnešních 1300 cm3; výrobní program pak rozšířily rovněž nové čtyřválce Desmosedici V4/90° ve třídách 1000 až 1200 cm3 (pro současné motocykly Ducati Pani gale, Streetfighter, Multistrada a Diavel). ■

MUSEO FONDAZIONE DUCATI Via Antonio Cavalieri Ducati 3, Borgo Panigale, I-40132 Bologna, Itálie www.ducati.com Tel. +39/051 641 3111 Otevřeno Po – Ne 9 – 18 h (mimo středy) Základní vstupné 18 eur (snížené 13 eur) Parkování zdarma

11/2026 THauto

► Krátce ► ZE SVĚTA & Z DOMOVA

Foto Tom Hyan

► Porsche Engineering Czech Republic slaví 25 let! Spolupráce Porsche Engineering s ČVUT Praha započala v roce 1996, úspěšné partnerství pak v roce 2001 vedlo k založení české pobočky. Týmy v Praze a od roku 2018 také v Ostravě se podílejí na vývoji v oblastech strojírenství, simulací, softwaru, elektromobility, konekti vity a cloudových řešení. V roce 2023 překročil počet zaměstnanců půl tisícovky. Porsche Engineering CR je stoprocentní dceřinou společností Porsche Engineering Group GmbH, která na rok 2027 plánuje spojení Porsche Engineering a Porsche Digital pod společnou značku Porsche Technologies. Navazuje na tradici konstrukční kanceláře Ferdinanda Porscheho, založenou 1931, a je dceřinou společností automobilky Dr.Ing.h.c. F. Porsche AG se dvěma tisícovkami zaměstnanců, z nichž čtvrtina působí v České republice. ► REO je zaniklá značka, kterou založil Ransom Eli Olds po odchodu z Oldsmobile. Zach De Bernardi, obchodník s nemovitostmi, letos REO obnovil jako REO Industries Inc. v Dallasu a zahájil vývoj trojice REO Runabout T4X (work truck), T4C (crew cab) a S4C (SUV) na platformě se zážehovým čtyřválcem a rámovým podvozkem. Údajně má souhlas R.E.Olds Foundation, R.E.Olds Transportation Museum a REO Club of America. Chce vyrábět od roku 2027 v Texasu za příznivé ceny od 21 500 dolarů. Na designu se podílí všestranný Frank Stephenson (mj. tvůrce znovuzrozeného Mini, prvního BMW X5 a Ferrari F430). ► Rezon Motorcycles s.r.o. z Prahy je novým výrobcem elektrických motocyklů, který svůj první model Rezon Bohemia představil už na výstavě EICMA 2024 v Miláně a letos se tam opět vrací. Bohemia má tvary klasického motocyklu a nominální výkon jen 11 kW (stačí řidičský průkaz skupiny B), s akumulátorem 15,3/13,4 kWh ujede 260 km, dosahuje zrychlení 0 – 100 km/h za 5,0 sekundy a největší rychlosti 150 km/h. Motor pohání zadní kolo ozubeným řemenem. Hmotnost stroje činí 225 kilogramů, akumu látoru 70 kg. Dobíjení AC nebo DC až 6,6 kW. Motocykly se vyrábějí nedaleko Prahy, některé díly pocházejí z Číny, kotoučové brzdy jsou Nissin a pneumatiky Michelin 17 palců. ► Audi AG oznámila výstavbu továrny v Perry/Macon v americkém státě Georgia, předseda představen stva Gernot Döllner to uvedl 25. října na setkání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Audi byla poslední z německých prémiových značek, která neměla výrobní základnu v USA, nyní následuje po vzoru BMW a Mercedes-Benz.

auto 2026/11

Mezi kandidáty jsou (shora proti směru hodinových ručiček) Škoda Epiq, Mercedes-Benz C 400, Volkswagen ID.Polo, Hyundai Ioniq 3 a Renault Twingo

AUTO ROKU 2027 V ČR Auto roku v České republice zahajuje ročník 2027! Odborná porota šestnácti motoristických novinářů se zvětšenou účastí žen ve dvoukolové volbě ve stylu evropské ankety Car of the Year bude volit ze 34 modelů (zatím z předběžné nominace). Na rozdíl od evropské COTY se na nominaci podílejí členové pořádající organizace SDA (Svaz dovoců automobilů) a nikoli pouze motorističtí novináři, takže výběr kandidátů podléhá jejich schválení. Některé značky nasazují více nových vozů, jiné se soustředí na jeden nový model. Předběžnou nominaci tvoří Audi Q7, BMW i3, Cupra Raval, Dacia Striker, DS No.7, Fiat 500 Hybrid, Honda Prelude, Hyundai Ioniq 3, Jeep Compass, Kia K4, Leapmotor B03X a B05, Lexus ES, Mazda CX-5 a CX-6e, Mercedes-Benz C-Klasse a GLB, MG4 EV Urban a MG S9 PHEV, Mitsubishi Eclipse Cross BEV, Nissan Leaf, Opel Astra, Porsche Cayenne BEV, Renault Twingo, Škoda Epiq a Peaq, Subaru e-Outback a Uncharted, Suzuki eVitara, Toyota Aygo X, bZ4X Touring, C-HR+ a RAV4, Volkswagen ID.Polo. Porotci jsou Robin Běhal, Michal Busta, Ondřej Chamilla, Petr Hanke, Petr Holeček, Ondřej Hrubeš, Tom Hyan, Sabina Kvášová, Jan Majurník, Martin Müller, Viola Procházková, Martin Pultzner, Vladimír Rybecký, Eva Srpová-Trendlová, Martin Šidlák a Marek Tomíšek. První kolo jízd startuje 2. prosince.

ŠÍMA OSLAVIL 70! Jaroslav Šíma jede! Sedmdesátiny oslavil 29. srpna na letní výpravě do Vladivostoku a zpět přes Mongolsko, už se blíží k metě dva miliony ujetých kilometrů v sedle motocyklu! Za řídítka usedl coby mladík a z motocyklu vlastně nikdy neslezl! Vyzkoušel dlouhou řadu značek a typů, v současné době je ambasadorem CF Moto (na typu 800 MT ujel 100 000 km za 22 měsíců a projel 42 zemí).

Motor GAZ/ZMZ M24 1,10 – výpustné otvory, 2 – sací koš, 3 – zubové čerpadlo, 4,12 – redukční ventily, 5 – hlavní kanál rozvodu oleje, 6 – chladič oleje, 7 – filtr odvzdušnění, 8,11 – spínače ukazatelů tlaku, 9 – čistič oleje, 13 – kohout potrubí chladiče oleje

SLAVNÉ MOTORY

Foto Avtoexport

GAZ-24 Volga a VAZ-2101 Lada (světová premiéra) na Bruselském autosalonu 1971

GAZ/ZMZ M21/24 VOLGA Zážehový čtyřválec se nejvíce proslavil ve vozech GAZ-21 a 24 (první a druhá generace Volgy) i různých UAZ a RAF Latvija. Výrobce OAO ZMZ (Zavolžskij Motornyj Zavod) v Zavolží (60 km od Nižného Novgorodu, kde sídlí GAZ) dodnes vyrábí čtyřválce. Po založení 17. dubna 1958 začal v listopadu 1959 výrobou motorů (1968 miliontý M21), 1971 vyrobil miliontý M24, 1997 pětimiliontý čtyřválec a 2022 patnáctimiliontý motor (včetně více než šesti milionů V8). Čtyřválec 2445 cm3 během let prošel řadou zlepšení, výkon průběžně vzrůstal z 52 na 74 kW (70 až 101 k). Zážehový čtyřválec 2445 cm3 (ø 92 x 92 mm) Hliníkový blok a hlava válců OHV 2V Spádový karburátor K-126 G Kompresní poměr 8,2:1 Výkon 72 kW (98 k)/4500 min‑1 Točivý moment 188 N.m/2400 min‑1 (údaje platí pro GAZ-24 Volga model 1971)

SLAVNÉ MOTORY

Kresba Aston Martin

Zážehový šestiválec DOHC 2V Twin Spark 2922 cm3 (ø 83 x 90 mm) Tři dvojité karburátory Weber 40 DCO Kompresní poměr 9,3:1 Výkon 165 kW (225 k)/6000 min‑1 (údaje platí pro DB3S z roku 1956)

Legendární šestiválec ve verzi 2922 cm3

Foto Tom Hyan

ASTON MARTIN LAGONDA 3.0 LITRE David Brown od roku 1949 využil pro Aston Martin nový šestiválec LB6 (Lagonda Bentley Six), později rekonstruovaný na RB6. Objem byl zvýšen z 2580 cm3 (ø 76 x 90 mm) na 2922 mm převrtáním na 83 mm, pro vítězství ve 24 h Le Mans 1959 pak na 84 mm (2992 cm3), stupeň komprese na 9,3 a výkon 179 kW (243 k)/6250 min‑1 se třemi dvojitými karburátory Weber 45 DCO. Vítězný vůz DBR1/300 z Le Mans měl původně krátkozdvihovou verzi šestiválce 2493 cm3 (ø 83 x 76,8 mm), navrženou pro formuli 1 (monopost DBR4/250). Aston Martin DB3S/09 (šestiválec 2922 cm3; Moss/Collins druzí ve 24 h Le Mans 1956) a slavný DBR1/300/02 (2992 cm3; Shelby/Salvadori vítězové 24 h Le Mans 1959) při setkání na Festivalu rychlosti 2000 v Goodwoodu