Issuu

2026

ŠKODA PEAQ

PŘEDSTAVUJEME ■ AUDI Q7 SUV ■ vůz německé značky, vyráběný v Bratislavě s motory z maďarského Györu ■ MG3 HYBRID+ ■ první hatchback značky se spalovacím motorem na českém trhu ■ JEEP COMPASS ■ bez pohonu všech kol, zato však s elektrickou asistencí pohonné jednotky

Foto a kresby Honda

SLAVNÉ MOTORY HONDA NR 750 (1992) Unikátní čtyřválec s oválnými písty se představil v produkčním motocyklu Honda NR 750 na autosalonu v Tokiu 1989 (v 90. letech vzniklo kolem 300 kusů). Téměř patnáctiletý vývoj NR (New Racing) zahrnuje závodní NR 500 (1979), závodní endurance NR 750 (1987) a sériovou silniční NR 750 (prodej od 1992). Vidlicový čtyřdobý motor Honda Oval Piston V4-32 má čtyři oválné válce a čtyři oválné písty, v každém válci jsou dvě zapalovací svíčky NGK typu ER 9 EH a osm ventilů DOHC (pohon vačkových hřídelů soustavou ozubených kol); každý píst je veden dvojicí titanových ojnic. Zážehový čtyřválec DOHC 8V s válci V/90° Chlazení kapalinou, dva chladiče, okruh 2,9 l Chlazení oleje, jeden chladič, okruh 3,6 l Objem válců 747,7 cm3 (ø max. 101,2 x 50,6 mm) Vstřikování paliva PGM-FI (dva vstřikovače na válec) Kompresní poměr 11,7:1 Výkon 92 kW (125 k)/14 000 min‑1 Točivý moment 69 N.m/11 500 min‑1

Produkční motocykl Honda NR 750 (1993)

2026

JEDENÁCTÝ ROČNÍK číslo 10 (126), říjen 2026 Internetový měsíčník, vychází od roku 2016 na

Vydává TH Motormedia šéfredaktor: Ing. Tomáš Hyan

tom.hyan@caroftheyear.cz +420 603 725 139 fotograf: Jiří Maršíček jiri@marsicek.net art director: Mgr. Helena Hyanová helena.hyanova@gmail.com adresa redakce: Křižíkova 37, 186 00 Praha 8 © TH Motormedia, 2026 redakční spolupráce: MUDr. Jiří Nezdařil sr., MUDr. Jiří Nezdařil jr., Ing. Jiří Wohlmuth

►►► OBSAH elektromobilita je v ofenzívě, spalovací motory ustupují, nové se nevyvíjejí, přežívají ty dávno vyvinuté, což je při dnešním stavu vědy a techniky velká škoda! Žádný nový motor, který by vzbudil nadšení petrolheada, ani pro vozy pro širší klientelu nevzniká. Donedávna oblíbené dvoulitry, jež byly základem i pro motorsport, tiše mizí. Nová generace brzy nebude vědět, jak funguje správný motor, ale zjevně jí to nebude vadit. Tlak výrobců, kteří vsadili na elektromobilitu, totiž sílí. Ostatně je to pro ně jednodušší. Takové strojařské skvosty jako jsou víceválce s vratným pohybem pístu a vícestup ňové převodovky jsou mnohem složitější než primitivní stator a rotor, či jednoduchý redukční převod, a proto i mnohem levnější. Dlužno říci, že vývoj elektromobilů dosáhl obrovského pokroku. Zvětšil se dojezd, zlepšily jízdní vlastnosti, zatímco klasické automobily dostaly tříválce a samočinné převodovky, které zcela změnily jejich projev a radost z jízdy nevyvolávají. Lidé nezatížení předsudky, jejichž koníčkem nejsou motory, prostě na elektromobilitu hladce přejdou. Zbydou ty nevýhody. Větší hmotnost ničí silnice i pneumatiky, krajinu hyzdí foto voltaické panely a větrníky, při blackoutu se nikam nedostanete, akumulátory lze těžko recyklovat, takže sečteno a podtrženo to s tou ekologií a udržitelností vlastně není výhodnější. Ale karty jsou rozdány tak, jak jsou rozdány. Přeji krásné dny, příjemné čtení, pevné zdraví a radost z jízdy!

Museo Enzo Ferrari Modena �� 2 ŠKODA Peaq 2026 �� 6 ŠKODA Epiq 2026 �� 10 AUDI Q7 SUV (G8) �� 12 MG3 Hybrid+ (ZP22) �� 16 JEEP Compass (J4U) �� 20 BOVENSIEPEN Automobile �� 24 SUBARU Electric 2026 (BEV) �� 26 LEAPMOTOR B03X �� 28 RENAULT Twingo �� 29 JENSEN Interceptor GTX �� 30 EuroNASCAR / Czech Truck Prix �� 34 Grand Prix Brno 1986 �� 38 Naše legendy �� 42 FIA F3 Championship 2026 �� 44 AUTO UNION / Riga 825 �� 45 Double Red Cars Museum Brezno �� 46 BOND Cars (1949 – 1970) �� 52 Nadace Elišky Junkové: TATRA 137 (138 4x4) �� 56 Zbraslav – Jíloviště 2026 �� 60 Sosnová Classic 2026 �� 62

PŘIPRAVUJEME ◄◄◄

Member of the International Jury ENGINE + POWERTRAIN OF THE YEAR

Člen mezinárodní jury MOTOR + POHONNÁ JEDNOTKA ROKU

Member of the International Jury CAR OF THE YEAR 2001 – 2015

Člen mezinárodní jury VŮZ ROKU 2001 – 2015

Chairman of the Jury AUTO ROKU 2026 v ČR

Předseda poroty AUTO ROKU 2026 v ČR

► Za volanty nových automobilů Hyundai Ioniq 6, Alfa Romeo Tonale, BMW iX3 50 xDrive, Renault Austral E-Tech 200, BYD Dolphin Surf, Citroën C3 Aircross, Opel Grandland, Volkswagen Golf a mnoha dalších ► 120 let tradice Alfa Romeo ► Ducati slaví 100 let ► Loučení v Brně před čtyřiceti lety ► Edda Cup a legendy ► Hvězdy automobilových okruhů

10/2026 THauto

► MUSEO ENZO FERRARI MODENA

Foto Helena Hyanová

Foto Tom Hyan

Ferrari 250 LM (1963), sportovní prototyp pro zpěvačku Cher (Cherilyn Sarkisian), dárek od manžela Sonny Bona

NEJVĚTŠÍ HITY

Příznivci Ferrari mají dvě možnosti, k muzeu v Maranellu přibylo druhé v těsné blízkosti domu a dílny Alfreda Ferrariho Seniora v Modeně...

useo Casa Enzo Ferrari bylo otevřeno v březnu 2012 na Via Paolo Ferrari 85 v Modeně u domu Alfreda Ferrariho Sr., Enzova otce, který začínal opracováním kovů ve vlastní dílně, umístěné v rodinném domě (Officina Meccanica Alfredo Ferrari). Dům je dnes součástí výjimečného muzea, jehož základ tvoří přilehlá hala neobvyklého architektonického řešení, dílo českého rodáka Jana Kaplického (1937 – 2009), jenž prožil většinu svého života ve Velké Británii, kde v roce 1979 v Londýně spolu s Davidem Nixonem založil architektonickou kancelář Future Systems. K nejslav-

auto 2026/10

TOM HYAN a HELENA HYANOVÁ, Modena (I) 1 Ferrari F40 (1987), supersport V8 Twin-Turbo, pro Luciana Pavarottiho 2 Ferrari 250 GT Lusso, první vůz z Maranella pro dirigenta Herberta von Karayana (1962)

nějším realizovaným projektům patří vedle obchodního domu Selfridges v Birminghamu právě Museo Enzo Ferrari, když se kontroverzní návrh Národní knihovny v Praze na Letné nerealizoval... V hlavní hale se konají většinou tématické výstavy, které se po několika měsících proměňují. Ta poslední se jmenuje The Greatest Hits – Music Legends and their Ferraris, tedy Největší hity – Legendy hudby a jejich Ferrari, a pokračuje do 16. února 2027, takže máte ještě šanci! K vidění jsou opravdu unikátní kousky, které svědčí o vytříbeném vkusu svých majitelů, automobily různých epoch od padesátých let až po sou-

Mick Jagger si pro svůj Ferrari GTO přijel osobně do Maranella (1984)

Foto Tom Hyan

Zpěvačka Madonna používala sériový Ferrari Mondial v otevřené verzi (1985)

Foto Helena Hyanová

3, 4 Ferrari 275 GTB4, italská odpověď na britský Jaguar E-Type (vůz Milese Davise z roku 1966) 5 Ferrari 250 GTO, jeden ze 36 exemplářů, údajně ze sbírky Nicka Masona (1962) 6 Ferrari SP12-EC, maketa vozu z programu one-off pro Erica Claptona (2012)

časnost, mnohé z limitovaných sérií, či coby unikáty one-off podle přání klienta. Některá spojení slavného interpreta s věhlasným modelem Ferrari samozřejmě nepřekvapí; vždyť víme, že Eric Clapton, Nick Mason, George Harrison či Jay Kay (Jamiroquai) jsou vášni vými vyznavači sportovních vozů, ale skutečnost, že Sonny Bono (pozdější starosta kalifornských Palm Springs) vybral pro svou choť Cher sportovní prototyp Ferrari 250 LM model 1963, příliš známá není. Jak si členka hudební dvojice Sonny & Cher superrychlého automobilu s dvanáctiválcem 3,3 litru/235 kW (320 k) a maximální rychlostí 287 km/h užila, se nám ►►►

10/2026 THauto

Foto Helena Hyanová

► MUSEO ENZO FERRARI MODENA

1 2

3 1 Gino Paoli, italský zpěvák a textař, používal krásný Ferrari 275 GTS (1964) 2 Ferrari 330 GT 2+2 nezapomenutelného Johna Lennona (1964) Foto Tom Hyan

3 Ferrari SF90 XX Spider Stradale pro Swizze Beatze, amerického rapera a hudebního producenta (2023) 4 Ferrari La Ferrari (2013) pro Jay Kaye v neobvyklé zelené barvě (podobnou měly závodní vozy Davida Pipera) nepodařilo zjistit! V podstatě šlo o stejný vůz, jaký dobyl poslední triumf klasické éry pro Ferrariho ve 24 h Le Mans (1965 Masten Gregory/Jochen Rindt). Další obdarovanou ženou byla řecká sopranistka Maria Callas, které její partner Aristoteles Onassis koupil Ferrari 250 GT 2+2 v roce 1960. K raným typům na výstavě patří kupé Ferrari 250 GT Lusso z roku 1962, první Ferrari proslulého rakouského dirigenta Herberta von Karajana (řídil Berlínskou filharmonii po pětatřicet let), který se nadšeně vyjádřil: „Když poslouchám ten dvanáctiválcový motor, slyším har monii, jakou žádný mistr nedokáže interpretovat!“ Dvanáctiválce Ferrari nikdy neopustil, během let vlastnil rovněž modely 275 GTB a 330 GT 2+2, ovšem koupil si také jeden ze sedmi silničních originálů Ford GT40 Mk.III z roku 1967 (No.1105), jenž je nyní v Peterse nově muzeu v Los Angeles. Luciano Pavarotti si zase pořídil Ferrari F40 z roku 1987, kdy se vůz představil s osmiválcem 3,0 litru Twin-Turbo o výkonu 351 kW (487 k), aby po velkém zájmu za šest let vzniklo 1337 exemplářů (italský operní pěvec vůz koupil roku 1991

auto 2026/10

5 Ferrari 250 GT Pininfarina Spider (1957), s nímž jezdil italský operní tenor Mario Del Monaco 6 Ferrari 250 GT 2+2 (1960) dostala operní pěvkyně Maria Callas od partnera Aristotela Onassise 7 Klasické kupé Ferrari 412 (1985) německého hudebníka a producenta Paula Kalkbrennera 8, 9 Ferrari 512 TR (1991) kolumbijského zpěváka J Balvina (José Álvaro Osorio Balvín) z Medellínu, sběratele automobilů Ferrari (o F40 napsal píseň)

Foto Helena Hyanová

Foto Tom Hyan

7 v rámci projektu Tre Tenori). Slavný jazzový trumpetista Miles Davis (1926 – 1991) byl výborným řidičem, Luigi Chinetti mu dokonce nabídl účast v závodech, ale k tomu z časových důvodů nedošlo. Vystaven je jeho nádherný Ferrari 275 GTB4 Berlinetta (1966), jeden z vozů, které na Manhattanu budily největší pozornost. Miles vystřídal několik Ferrari od 250 GT po Testarossu (s registrací MILES22), vlastnil ale také Lamborghini Miura (vůz letos slaví šedesátiny), Mercedes-Benz 190 SL a Jaguar XK 140 FHC. Nemohl chybět ani původní legendární Ferrari 250 GTO (1962), jeden z pouhých tří desítek, uvedený coby vůz Nicka Masona. John Lennon (Beatles) měl nejen známý Rolls-Royce Phantom V, který po havárii nechal nabarvit v psychedelickém stylu s veselými ornamenty na žlutém podkladě, ale i Ferrari 330 GT 2+2 z roku 1964. Mick Jagger (Rolling Stones) přímo v Maranellu převzal Ferrari GTO model 1994, extrémní variantu odvozenou z 308 GTB, ale s osmiválcem 2,9 litru Twin-Turbo o výkonu 294 kW (400 k) s největší rychlostí 305 km/h.

Madonna se spokojila s úhledným kabrioletem Ferrari Mondial (design Pininfarina) z roku 1985, zatímco Kate Bush vystřídala typy 308 GTS, 328 GTB, 348 TB a F355 Berlinetta (1994). Mezi povětšinou červenými vozy zářil zelený Ferrari La Ferrari pro Jay Kaye, první hypercar nové hybridní éry s motorem 6,3 litru V12/65° o celkovém výkonu 963 k/9000 min‑1 (800 + 163 EM); pokud chcete tyto údaje v kilowattech, stačí hodnoty dělit koeficientem 1,36. Nejmladší byl Ferrari SF90 XX Spider Stradale pro Swizze Beatze, kombinující osmiválec Twin-Turbo se třemi elektromotory a soustavou Plug-In Hybrid (2023). Na základě Ferrari 458 Italia s osmiválcem 4,5 litru/ 420 kW (570 k) vznikla one-off kreace kupé SP12‑EC pro rockového kytaristu a zpěváka Erica Claptona (280 milionů prodaných desek), upravená ve stylu jeho oblíbeného typu 512 Berlinetta Boxer ze sedmdesátých let ve spolupráci Flavia Manzoniho (Ferrari Design Studio) a karosárny Pininfarina (2012). Další unikáty následovaly, ty se však zase střídají v hlavním muzeu Ferrari v Maranellu. ■

MUSEO ENZO FERRARI (MEF) Via Paolo Ferrari 85, I-41121 Modena, Itálie www.ferrari.com biglietteriamef@ferrari.com Tel. +39/059 4397 979 Otevřeno denně 9.30 (v létě 9.00) – 19 (v zimě 18) h Základní vstupné 32 eur (v zimě 27), snížené 24 (22) eur Vstupné včetně muzea v Maranellu 42 eur (v zimě 38 eur) Parkoviště u muzea zdarma

10/2026 THauto

Automobily

► ŠKODA PEAQ 2026

Foto Tom Hyan

Škoda Peaq je sériovým ztvárněním konceptu Vision 7S, samozřejmě s klasicky zavěšenými dveřmi vždy vpředu

VLAJKOVÁ LOĎ...

Po světové premiéře Peaqu ve francouzském Monnetieru jsme poprvé usedli za volant v Mnichově a vydali se do tyrolských velehor...

koda Peaq, dlouho očekávaný vrchol elektricTOM HYAN, obyčejně prostorný interiér (objem zavazadlového Mnichov/Telfs (D/A) ké řady vozů Škoda, předznamenaný studií prostoru až 2150 litrů při sklopení druhé a třetí řady). Vision 7S, se letos začal vyrábět v Mladé BoKromě toho je pod kapotou další schránka (frunk) leslavi na společné lince s typy Elroq, Enyaq o objemu 37 litrů, tu však lehce zaplníte kabelem nabíjení. Výrobce povoluje vlečení brzděného přívěsu a Octavia (Škoda Auto to oznámila 6. srpna). V novodobé historii automobilky jde o vůz s největším do 1800 kg u modelů s pohonem jen zadních kol, resp. akumulátorem (až 86/91 kWh), ale také s největší hmotdo 2000 kg s pohonem všech kol (Peaq 90X, modrý ností od 2050 do 2454 kg podle verze (a normy DIN, tedy vůz na snímcích). Při zastávce u jezera Tegernsee prázdný), přičemž celková hmotnost atakuje tři tuny. dokumentoval vhodnost vozu pro prázdninové cesty Pokud přidáte ještě až dvoutunový přívěs, tak s řidičnejen přívěsem s plachetnicí, ale také lůžkovou úpraským průkazem skupiny B nesmíte za volant (s nákladní vou po sklopení všech sedadel (vnitřní délka vyhovuje, skupinou C žádný problém). To je prostě nevýhoda, je větší než u Kodiaqu) s ventilací Camp Mode, ale která u elektromobilů přetrvává, akumulátor s hmotností otázkou zůstává, kde se ještě podle dnešní legislativy smí přespávat nadivoko mimo oficiální kempy. Exteriér kolem půl tuny i více stále vozíte s sebou... vozu je uhlazený (první podle nového designového Navzdory tomu je Peaq dobře ovladatelný za standardních podmínek, ovšem nadměrná hmotnost je jazyka Modern Solid) a působí (subjektivně) lepším opravdu znát, bylo to zjevné při srovnání s úvodním dojmem než malý Epiq, jehož výhodou jsou naopak elektromobilem Epiq řady Škoda, neboť prezentace nižší hmotnost i nižší prodejní cena. Peaq je zjevně pro novináře v Interalpen-Hotelu Tyrol vozem pro nevelkou klientelu, která buď potřebuje až sedm míst, anebo v Telfsu u rakouského Seefeldu byla ► ŠKODA PEAQ (2026) obrovský zavazadlový prostor. Na pro oba nové vozy společná. Peaq je typ počet výkon kapacita zrychlení dojezd dokonce větší než Kodiaq druhé gemotorů, motoru akumulátoru 0 – 100 km/h WLTP volné silnici je automobil fajn po nerace, délkou 4,9 metru atakuje pěvšech směrech, na polní cestě příliš pohon [kW/k] NMC [kWh] [s] [km] timetrovou hranici (ale např. Audi Q7 Peaq 60 1, RWD 150/204 těžký a v evropských městských 59/63 8,4/8,5 453 NF ji překonává), nabízí tři řady se- Peaq 90 1, RWD 210/286 aglomeracích příliš velký. Novinkou 86/91 7,1 638 dadel až pro sedm cestujících a ne Peaq 90x 2, AWD 220/299 86/91 6,7/6,8 605 u vozů Škoda jsou robustní výsuvné

auto 2026/10

4 kliky dveří, které spolu s pečlivým aerodynamickým řešením snižují součinitel odporu vzduchu na cx = 0,249 až 0,267 podle verze. Základem novinky je jako obvykle koncernová platforma MEB+ s primárním pohonem zadních kol (to bylo řečí o jeho nevhodnosti při masovém přechodu na přední pohon, pamatuje přece slogan kdo viděl koně tlačiti vůz, a ejhle je tady zpátky). Pohon zadních kol byl ale vždy základem předvídatelných jízdních vlastností, nyní se uplatňuje u obou slabších verzí se synchronním elektromotorem s permanentními magnety o největším výkonu 150 kW (Peaq 60 s akumulátorem 59 kWh) anebo 210 kW (Peaq 90 s akumulátorem 86 kWh), zatímco další typ Peaq

Foto Tom Hyan

90x (náš testovací modrý vůz) má pohon všech kol s dalším asynchronním elektromotorem vpředu (celkem 220 kW). Uváděné dojezdy WLTP v kombinovaném režimu činí 453 a 638, resp. 605 kilometrů. K dispozici je nabíjení AC 11 kW (0 – 100 % za 6,5 nebo 9 hodin) i rychlonabíjení DC 160 kW (10 – 80 % u Peaqu 60 za 27 minut), resp. DC 199 kW u sil nějších typů (za 28 minut). Největší rychlost vozů je jako obvykle omezena na 160, resp. 180 km/h. Všechna kola jsou zavěšena nezávisle (vzadu žádná jednoduchá torzní příčka jako u Epiqu, ale pětiprvkové závěsy Multilink, vpředu dnes už kla sický McPherson). Kupodivu podle elektromobilních zvyklostí Volkswagen Group zůstávají vzadu ►►►

1 Epiq Way to Peak, tedy epická cesta na vrchol, to byl slogan vedoucí k realizaci největšího současného osobního vozu značky Škoda 2 Škoda Peaq se vyrábí v Mladé Boleslavi k radosti výrobce, neboť zaručuje větší zisk než lidový Epiq 3 Vyzkoušeli jsme Peaq 90x v modré barvě (základní Energy zdarma, metalická Race za příplatek) a s koly Javan 21“ (nabízenými za příplatek) 4 Poprvé je ve voze Škoda vertikálně situovaný středový displej

10/2026 THauto

Foto Tom Hyan

► ŠKODA PEAQ 2026

2 1 Zavazadlový prostor sedmimístné verze 2 Menší prostor vpředu pod kapotou slouží hlavně uložení kabelu 3, 4 Variabilní interiér dovoluje i lůžkovou úpravu

3 bubnové brzdy, údajně pro ochranu před poškozením nečistotou při občasném brzdění (kotouče jsou odkryté, bubny uzavřené), neboť hlavní roli samozřejmě hraje účinná rekuperace, u verze Sportline (pouze pro Peaq 90 a 90x) snadno regulovatelná páčkami pod volantem včetně tzv. jednopedálového ovládání v režimu B (je třeba natrénovat). Nechybí

► ŠKODA PEAQ 90x POHÁNĚCÍ SOUSTAVA – dva trakční elektromotory, uložené po jednom napříč na každé nápravě, vzadu synchronní s permanentními magnety, vpředu asynchronní; max. celkový výkon 220 kW (299 k), max. točivý moment 350 N.m vzadu a 134 N.m vpředu; samočinná jednostupňová převodovka s redukčním převodem; pohon všech kol; vysokonapěťový akumulátor NMC 86/91 kWh; přídavný akumulátor 12 V. Nabíjení AC 11 kW, možnost rychlonabíjení DC až 199 kW; doba nabíjení 28 min (DC 199 kW 10 – 80 %) až 9 h (AC 11 kW 0 – 100 %). PODVOZEK – samonosná konstrukce s pomocnými rámy vpředu i vzadu; všechna kola nezávisle zavěšena, vpředu příčná ramena a vzpěry McPherson, vzadu víceprvkové závěsy Multilink; odpružení vinutými pružinami a teleskopickými tlumiči, alternativně aktivními DCC; příčné zkrutné stabilizátory; kapalinové brzdy, vpředu kotoučové s vnitřním chlazením, vzadu bubnové, ABS/EBD/BA, ESC/MKB; hřebenové řízení s elektrickým posilovačem; kola z lehké slitiny, pneu vpředu 235/55 R 19, 235/50 R 20 nebo 235/45 R 21, vzadu 255/50 R 19, 265/45 R 20 nebo 265/40 R 21. ROZMĚRY A HMOTNOSTI – rozvor náprav 2965 mm, rozchod kol P/Z 1555/1557 mm; d/š/v 4874/1867 (se zrcátky 2119)/1664 mm; světlá výška 183 mm; součinitel odporu vzduchu cx = 0,250 – 0,267; objem zavazadlového prostoru 935/2150 l (sedmimístný 299/890/2075 l); pohotovostní hmotnost (DIN) od 2307 (2332) kg; celková 2816 (2990) kg; hmotnost brzděného přívěsu 2000 kg. PROVOZNÍ VLASTNOSTI (údaje výrobce) – největší rychlost omezena na 180 km/h; zrychlení 0 – 100 km/h za 6,7 (6,8) s; spotřeba elektrické energie (WLTP) 16,0 kWh/100 km; elektrický dojezd (WLTP) 605 km; stopový průměr otáčení 11,4 m. VÝROBCE – Škoda Auto, a.s., třída Václava Klementa 869, 292 01 Mladá Boleslav II, Česká republika

auto 2026/10

Foto Škoda Auto

4 možnost V2L (Vehicle-to-Load) pro napájení externích spotřebičů, podle trhu také V2H (Vehicle-to-Home) pro interakci s rozvodnou sítí budov. Nový Peaq samozřejmě přináší rozsáhlou paletu dnes obvyklých a většinou už povinných bezpečnostních asistentů, jejichž výčet se vymyká rozsahu tohoto článku (viz reportáž z premiéry v Monnetieru) Coby nejnovější automobil Škoda přináší do port folia značky nové technologie a spojuje nejvyspělejší asistenční systémy, možnosti konektivity a další komfortní prvky. Patří k nim Travel Assist 3.0, vylepšený kamerový systém, či prémiový audiosystém, vyvinutý ve spolupráci se společností Sonos speciálně pro Peaq (755 W; šestnáct reproduktorů). V kokpitu se poprvé uplatňuje vertikálně situovaný centrální displej 13,6“ s přepracovaným ovládáním podle posledních trendů. Základní výbava Selection je k dispozici pro všechny verze, vyšší Exclusive Selection a Sportline pouze pro modely 90 a 90x. Vozy lze dále vylepšovat příplatkovou výbavou a různými pakety, např. panoramatická střecha s dynamickým ovládáním stínění je za 45 000 Kč, přenosná nabíječka 11 kW za 16 500 Kč, třetí řada sedadel za 23 000 Kč, tažné zařízení s elektrickým ovládáním za 24 000 Kč, jedenadvacetipalcová kola za 16 000 až 38 500 Kč atd. Škoda Peaq 60 je od 1 150 000 Kč, Peak 90 od 1 325 000 Kč a Peak 90x od 1 395 000 Kč (více a aktuálně na www.skoda-auto.cz). ■

Zdroj Škoda Auto

► Automobily ► ŠKODA EPIQ 2026 ► ŠKODA EPIQ 55 POHÁNĚCÍ SOUSTAVA – synchronní elektromotor s permanentními magnety, uložený vpředu napříč; 155 kW (211 k) a 290 N.m; samočinná jednostupňová převodovka; pohon předních kol; akumulátor NMC 55/51,7 kWh. Nabíjení DC 105 kW za 24 min (10 – 80 %), resp. AC 11 kW za 5:30 h (0 – 100 %). PODVOZEK – samonosná konstrukce s pomocným rámem; všechna kola nezávisle zavěšena, vpředu příčná ramena a vzpěry McPherson, vzadu vlečená ramena spojená torzně poddajnou příčkou; odpružení vinutými pružinami a teleskopickými tlumiči; vpředu příčný zkrutný stabilizátor; kotoučové brzdy, vpředu s vnitřním chlazením, ABS/EBD/BA, ESC; hřebenové řízení s elektrickým posilovačem; kola ocelová a pneumatiky 225/55 R 17, kola z lehké slitiny a 225/50 R 18, 225/45 R 19 nebo 225/40 R 20. ROZMĚRY A HMOTNOSTI – rozvor náprav 2601 mm, rozchod kol 1535/1538 mm; d/š/v 4171/1798 (se zrcátky 2000)/1581 mm; světlá výška 157 mm; součinitel odporu vzduchu cx = 0,275 – 0,283; objem zavazadlového prostoru 475/1345 l; pohotovostní hmotnost (DIN) od 1543 kg, celková 2080 kg; hmotnost brzděného/nebrzděného přívěsu 1200/750 kg.

Foto Tom Hyan

ZÁKLAD...

PROVOZNÍ VLASTNOSTI (údaje výrobce) – největší rychlost 160 km/h; zrychlení 0 – 100 km/h za 7,1 s; spotřeba elektrické energie WLTP 13,7 kWh/100 km; dojezd WLTP 441 km; stopový průměr otáčení 10,68 m.

VÝROBCE – ŠKODA AUTO, a.s., v závodě Volkswagen Navarra, S.A., Pol Landaben, 31012 Pamplona, Navarra, Španělsko

Základem elektromobility má být Epiq, menší, lehčí a dostupnější...

oba elektrická je před námi. Po elektrických monstTOM HYAN, nesmysl (vyberte si)! Na rozdíl od jiných typů jsou koMnichov/Telfs (D/A) rech přicházejí na řadu skutečně využitelné a klientoučové brzdy i vzadu (a torzní příčka místo Multilinku). tům přístupnější kompaktní typy! Jedním z nich je Na trase mezi Mnichovem a rakouským Telfsem jsme 1 Poprvé jsme okusili Škoda Epiq z kvarteta koncernových modelů, jejichž okusili jediný model, jenž byl k dispozici, když ty levelektrický Epiq nější přijdou později. Byla to velmi příjemná jízda, zelíhní je Španělsko. V závodě Volkswagen Navarra byla v rakouských horách zahájena výroba prvního španělského vozu Škoda pojména ve srovnání s těžkým Peaqem, byť ani Epiq dle programu Electric Urban Car Family, jenž zahrnuje není žádný drobek (hmotnost DIN od 1467 kilogramů, 2 Displej před řidičem několik dalších modelů VW BGC (Brand Group Core), naložený přes dvě tuny, přívěs do 500 nebo 1200 kg udával dojezd 246 km vesměs vyráběných ve Španělsku (VW ID.Polo a ID. podle typu). Nejvýkonnější Epiq 55 pohání elektromopři 73 % kapacity Cross, Cupra Raval). Po světové pretor 155 kW (211 k) s největším akumumiéře v Curychu jsme poprvé usedli látorem 55 kW (NMC, slabší mají LFP) ► ŠKODA EPIQ (2026) za volant nejsilnějšího Epiqu 55, postaa dojezd kolem 350 kilometrů není typ počet výkon kapacita zrychlení dojezd veného na platformě značené rovněž motorů, motoru akumulátoru 0 – 100 km/h WLTP podle našich zkušeností problémem. MEB+, ale s předním pohonem (dříve K vozu se vrátíme redakčním testem. pohon [kW/k] [kWh] [s] [km] MEB-Entry), která znamená návrat Epiq 35 1, FWD 85/116 Ceny Epiqu 55 jsou od 779 000 Kč, 38,5/37,0 11,0 310 k dlouholetým zvyklostem. Přední kola Epiq 40 1, FWD 99/135 Epiq 40 je od 659 000 Kč (více a po38,5/37,0 9,8 310 drobněji na www.skoda-auto.cz). ■ vůz táhnou, naopak vůz tlačit je přece Epiq 55 1, FWD 155/211 55,0/51,7 7,1 441

auto 2026/10

Zdroj Škoda Auto

Foto Tom Hyan

► Automobily ► AUDI Q7 SUV (G8)

Po přeletu z prezentace elektrických vozů Škoda jsme ve Vídni usedli za volant nového Audi Q7 a ráno vyrazili do výrobního závodu v Bratislavě...

ový Audi Q7 je prostě obrovský, navzdory TOM HYAN, nejen rekuperuje až 25 kW při brzdění, ale nabízí mož Vídeň/Bratislava nost částečně elektrické jízdy, či přídavnou posilu proklamacím o ekologii a udržitelnosti; při (A/SK) dálničním provozu je to sice příjemné 18 kW v případě potřeby. Jde o klasickou koncepci a komfortní, ale v evropských městech se vozu s podélně uloženým motorem, samočinnou osmi Audi Q7 NF (Nachfolger), všemi zlomyslnými restrikcemi přestává stupňovou převodovkou a trvalým pohonem všech kol tedy nástupce být jízda s obrem zábavou. A to Audi Q7 NF, tedy (quattro). Poprvé jsme okusili známý vznětový tří Nachfolger (nástupce), jak vůz označují na výrobní lince třetí generace, je opět velký litrový šestiválec EA897 v nové konfiguraci evo4, jaká vůz německé značky, v Bratislavě, převyšuje pětimetrovou metu o pouhých slavila premiéru nedlouho po uvedení nové generace vyráběný v Bratislavě 56 mm, takže komu to nestačí, musí počkat na model A6 a zatím ji můžete najít v typech A6, Q5, Q7 a Q9. s motory Audi Q9 s délkou 5,31 metru, byť stejnou šířkou 2,21 Poháněcí jednotka tak představuje soubor několika z maďarského Györu metru včetně zrcátek, jenž jsme rovněž viděli na brati inovativních prvků (viz názorné ilustrace od Audi Me slavské výrobní lince spolu s posledními Touaregy. dia). Elektrické systémy 48 V přímo na motoru zahrnují Hlavní změnou je ovšem přechod z platformy MLB Evo řemenový ISG (Integrated Starter-Generator), elek na novou PPC (Premium Platform Combustion), jenže trický kompresor pro dvoustupňové přeplňování EAV více než o revoluci jde o detailní evoluci. Ostatně co (Elektrisch angetriebene Verdichter) a také elektrický vynalézat nového, posun kupředu je kompresor klimatizace. Kompresor točí ► AUDI Q7 SUV (Typ G8) dnes především v asistenčních systé až 90 000 min‑1, je roztáčen elektromo mech, konektivitě a infotainmentu. typ výkon převodovka, spotřeba WLTP torem s permanentními magnety a do plňuje přeplňování výfukovým turbo Vzhledem k předpisům jsou zatím na vozu [kW/k] pohon [l/100 km] dmychadlem (uloženo nahoře mezi trhu EU pro Q7/Q9 jen inovované die pro Evropu (mono-turbo + elektrický kompresor): sely 3.0 V6 TDI ve výkonových varian 3.0 V6 TDI MHEV+ 180/245 + 18/24 AT8, AWD válci s chladičem vzduchu), takže eli 7,1 – 7,8 7,2 – 8,0 tách 180 a 220 kW (tedy 245 a 299 k), 3.0 V6 TDI MHEV+ 220/299 + 18/24 AT8, AWD minuje prodlevu turba a nabízí vysoký dopované elektrickým systémem 48 V pro USA (twin-turbo): točivý moment od nízkých otáček. MHEV Plus s tzv. trakčním generáto 2.9 V6 TFSI Na rozdíl od předchozích typů s elek 320/435 AT8, AWD n.a. rem TSG (Triebstranggenerator), jenž 4.0 V8 TFSI 441/600 AT8, AWD n.a. trickým kompresorem (S4, S6 a SQ6)

auto 2026/10

▲ Zcela nová je přístrojová deska s průběžným pásem informací, další displej je před spolujezdcem ▼ Volba šesti jízdních režimů na dotykovém displeji (nyní Balanced, Dynamic, Comfort, Efficiency, Offroad a Individual)

Foto Tom Hyan

Audi Q7 je opravdu obrovský, dlouhý 5,06 metru a široký 2,01 metru, což v evropských městech komplikuje provoz, široké cesty nám chybí...

První dvě řady nabízejí cestujícím dostatečný prostor i pohodlí; vzadu je to horší, dvě sedadla jsou jen nouzová, snad proto přijíždí prodloužený Q9 (na 5,31 metru); variabilní zavazadlový prostor – třetí řada dvojice sedadel se vyklápí individuálně a elektricky

je novinka účinnější, pracuje v širším rozsahu otá ček, má větší výkon a nižší spotřebu. Po sešlápnutí pedálu je zátah opravdu enormní, Q7 zrychluje na sto za 6,0 až 7,2 sekundy podle verze (liší se hmot ností; mají pět, šest nebo sedm sedadel). Je jasné, že i v tomto případě je hmotnost vozu nemalá (ata kuje 2,5 tuny), ale mnoho SUV pro vlečení brzděné ho přívěsu do 3,5 tuny nenajdete. Navzdory údajům výrobce jsme nedosáhli spotřeby pod 10,0 l/100 km, a to ani při jízdě v okolí Prahy mimo dálnice. V bratislavské továrně Volkswagen Slovakia, kde Q7/Q9 vznikají ve stejné hale jako vozy Škoda Superb/Volkswagen Passat, jsme na velkolepé akci Get in touch with Q7 – Q7 Evolution Event nejen zavzpomínali na předchůdce, ale designer exteriérů Andreas Joachim Koglin (u Audi AG pů sobí od roku 2010) označil nové tvarování vozu jako symbol přesnosti, účinné aerodynamiky, zvý šené boční linie a nárůstu prestiže v prémiovém segmentu. Andrej Karel, projektový manažer Audi

Q7 ve Volkswagen Slovakia, zdůraznil 550 tisíc vyrobených vozů první generace od roku 2005 (poprvé s jednou platformou pro tři karoserie Q7/ Touareg/Cayenne) a 780 tisíc vozů druhé generace (od 2014, facelifty 2019 a 2024), jež přinesly do závodu novou technologii smíšené konstrukce (ocel/hliník). Zřejmě to je trefa do černého i na čes kém trhu, jak ve vídeňském centru Audi House of Progress uvedl Marcel Archleb, vedoucí divize Audi u českého importéra Porsche ČR, neboť prodali téměř deset tisíc vozů Q7, takže u nás náleží q‑sedmička k nejoblíbenějším modelům značky a Česká republika je čtvrtým nejlepším trhem pro tento vůz v Evropě a pátým na světě! Vyjeli jsme se silnější verzí vozu s motorem 220 kW (299 k), jehož základní cenu 2 168 900 Kč zvýšila pří platková výbava o nemalých 62 % na konečných 3 514 500 Kč včetně DPH! Mnohé prvky jsou sice zajímavé, ale jejich ceny skutečně vysoké. Posuďte sami. Jen za provedení exteriéru S line se ►►►

▲ Ovládání osvětlení, stíračů a dalších funkcí na destičce pod volantem vyžaduje změnu starých návyků ▼ Nový systém ovládání převodovky vpravo pod volantem známe už z Q3 třetí generace

10/2026 THauto

V Evropě je zatím k dispozi jen provedení 3.0 V6 TDI, brzy však budou také zážehové motory včetně MHEV Plus a Plug-in Hybrid

Zdroj Audi Media

Foto Tom Hyan

► AUDI Q7 SUV (G8)

▼ Příplatkové třiadvacetipalcové kolo ukrývá mohutný kotouč brzdy

Uspořádání tzv. trakčního generátoru TSG (Triebstranggenerator alias MHEV Plus) v systému quattro za převodovkou (zleva chlazená skříň elektromotoru, hřídel přední nápravy, ovladač – solenoid, stator, rotor, výkonová elektronika, hřídel od motoru, spojka pohonu, redukční převod, mezinápravový diferenciál, redukční převod, hřídel zadní nápravy)

► AUDI Q7 SUV (2026) MOTOR (3.0 V6 TDI 220 kW) – kapalinou chlazený vznětový šestiválec EA897 evo4 s válci do V/90°, přeplňovaný turbodmychadlem VGT s chladičem vzduchu a elektrickým kompresorem, uložený podélně vpředu; hliníkové hlavy a blok válců; DOHC 4V; Stop/Start ISG 48 V, EU6e; 2967 cm3 (ø 83 x 91,4 mm); 17,3:1; 220 kW (299 k)/3500 – 3750 min‑1 a 630 N.m/1750 – 3000 min‑1; přímé vstřikování common rail; oxidační katalyzátor, EGR, DPF, SCR/AdBlue (nádrž 21,2 l). MHEV Plus 48 V, trakční elektromotor/generátor 18 kW (24 k) a 370 N.m za převodovkou; elektrická výzbroj 12/48 V (trakční akumulátor Li-Ion), pomocný akumulátor 12 V. PŘEVODNÉ ÚSTROJÍ – trvalý pohon všech kol quattro; samočinná osmistupňová převodovka Tiptronic s kapalino‑ vým měničem momentu (5,000 – 3,200 – 2,143 – 1,720 – 1,313 – 1,000 – 0,823 – 0,640 – Z 3,478); mezinápravový samosvorný šnekový diferenciál; stálý převod 3,204. PODVOZEK – samonosná konstrukce smíšená ocel/hliník s pomocnými rámy; všechna kola nezávisle zavěšena na pětiprvkových závěsech; odpružení vinutými pružinami a teleskopickými tlumiči nebo vzduchovými měchy, alternativně s aktivními tlumiči (vzduchové standardně), příčné zkrutné stabilizátory; dvouokruhové kotoučové brzdy ø 400/350 mm, ABS/EBD, ESC; hřebenové řízení 14,8:1 s elektrickým posilovačem; kola z lehkých slitin, standardní pneumatiky 275/50 R 20, na přání až 285/35 R 23 (testovaný vůz). ROZMĚRY A HMOTNOSTI (sedmimístný) – rozvor náprav 2998 mm, rozchod kol 1679/1711 mm; d/š/v 5056/2010 (2205 se zrcátky)/1757 až 1820 mm (výškově nastavitelný podvozek); součinitel odporu vzduchu cx = 0,31; objem zavazadlového prostoru 581/1980 l; objem palivové nádrže 80 l; pohotovostní (DIN)/celková hmotnost 2425/3210 kg; nebrzděný/brzděný přívěs do 750/3500 kg. PROVOZNÍ VLASTNOSTI (údaje výrobce) – největší rychlost 235 km/h; zrychlení 0 – 100 km/h za 6,2 s; spotřeba paliva WLTP 7,2 – 8,0 l/100 km, emise CO2 188 – 209 g/km. VÝROBCE – Audi AG v závodě Volkswagen Slovakia, a.s., Jána Jonáša 1, 843 02 Bratislava, Slovensko

auto 2026/10

připlácí 50 500 Kč, lakování v bílé Gletscher přijde na 31 200 Kč, čtyři litá vícepaprsková kola jsou za 125 100 Kč (měl jsem o ně takový strach, že jsem ani do vnitřní Prahy mezi zátarasy nezajížděl) a panora matické střešní okno s přepínatelnou průhledností je za 93 100 Kč. Ceny dalších volitelných prvků jsou sedm sedadel 53 900 Kč, audioaparatura Bang & Olufsen 4D Premium Sound 60 400 Kč, Paket Tech (hlavně osvětlení Matrix LED vpředu a OLED vzadu) 163 000 Kč, interiér Audi Sport S se sportovními se dadly 113 500 Kč, zatmavená skla oken 13 100 Kč, zimní paket (vyhřívání sedadel) 28 800 Kč, Head-Up Display 29 100 Kč, adaptivní tempomat 23 300 Kč, parkovací asistent Pro 15 800 Kč, nezávislé topení/ ventilace 40 800 Kč a mnohé další. Ano, není to vůz pro každého, ale na druhé straně je to jen main streamová značka, takže Volkswagen Group má v záloze ještě dražší typy Bentley a Lamborghini. Více o novince najdete na www.audi.cz; konfigurátor sice existuje, ale klasické ceníky pro porovnání jsme hledali marně. Podle tiskové zprávy cena modelu 180 kW je od 2 087 900 korun českých. ■

motorismu

Zdroj Audi Media

Měsíčník pro všechny staromilce, které zajímá historie motorismu

ík všech autom obilistů a mo tocyklistů orie ntovaný na hist orii

ávislý měsíčn

Poháněcí soustava s elektrickými systémy 48 V (kompresor klimatizace, řemenový ISG, mechanický kompresor přeplňování, vyhřívaný katalyzátor, elektromotor/generátor MHEV Plus, měnič DC/DC, vodiče a akumulátor)

říjen 2026

Ročník XXV I. číslo 294 170•Kč

Nestranný a nez

Zbrojovka Z

Zbraslav–Jílov

iště

Piero Taruffi

MotoClassic Wr ocł

MJ_2026_10.in

dd 1

24.09.2026

10:15

Zdroj Audi Media

Právě vyšlo říjnové číslo plné zajímavého čtení

Uspořádání podvozku s pohonem všech kol quattro, elektrickými systémy 48 V a trakčním akumulátorem Li-Ion vpředu pod sedadlem řidiče Sněhové sochy téměř v Jilemnici u příležitostik nerozeznání od skutečných automobil Mezinárodních lyžařských ů, vytvořené u skutečné čerpací stanice Fanto závodů, 1938

Dopravní pros

tředky v hled

Zdroj Audi Media

Stanislava

áčku fotograf

Šimůnka

kina nebo samotné ho ateliéru) a zájmu čtenářů tohoto časopisu z pohledu dopravní prostřed i nejrůznější ky. Koňské povozy, vlaky,

velocipédy, moto‑ Stanislav Šimůn cykly, auta, autobus ek (1906– i speciální vozidla, y, tramvaje, vojenská v Jilemnici 1981) provoz mezi oval fotogr dla – to vše mého a dokonce větroně a leta‑ let dříve, ještě roky 1930 až 1955. afickou živnos dědu zaujalo Fotogr jako fotogr t šlo o běžný a fotil. Ať už ném ukonč afický učední afovat však začal o ení živnos deset dopravn provoz na maloměstě, zvýšený k. A i po režime ti fotil dál a cokoli, co m vynuce- Prahy, í ruch pozorovaný při výletu soukromě ho zajímalo. – rodinu, nebo o závody své přátel a exhibice. Ale do ochovaný archiv e třeba o dopravní nehody, také

které fotografo pro potřeby vyšetřová snímky z období tak zahrnuje fotograf val y té doby – let 1921 až 1981. ní jako soudní v oboru fotografi Jde přibližn ateliérové portréty znalec svatby, pohřby ě o deset tisíc e. tivů, stovky , a společenské, Sám měl řidičský nega‑ či jinak papírových fotografi sportovní významn průkaz na lik skleněných í a něko‑ a později i i méně typické é události. Najdeme však na auto. Vlastnil motocykl snímky typické desek. Část představují Piero Taruffi motivy, jako Jawa 175 Villiers, motocyk za jsou divadeln pro všechny l Alfy Romeo představení, který používal volantem profesionální í práci, tak vojenská cvičení, při tréninku na Velkou jak při na soukromé a zařízení (např. různé cenu Francie na okruhu výlety. Podle vybavení promítac stroje vané stvrzenk Montlhéry, 9. června docho‑ y jej zakoupil í kabiny 4400 1933 1. srpna 1934 Kč ve Staré za Pace od pana Antonína

Stříbrný lišá

k Piero Tar

Piero Taruffi v roce 1937 Inženýr, konstr závodil také na motocyklový uktér, vynálezce, pokoř Guzzi a Norton, motocyklech Panther , i automobilov které si sám itel rychlo a výčet jeho V roce 1928 stních rekord vyhrál svůj první upravoval. aktivit by mohl ý závodník. Piero ů, Velkou Taruffi byl velký závod, níkem bezpe cenu Říma, tím vším čnosti na závodpokračovat. Byl také na městském „Tři fontány“ okruhu napřík který nosil ních okruzí , který znal tuhou přilbu ch. Byl prvním lad průkop- tože jeho většinu dokonale, pro‑ stříbrný lišák a používal každý jezdce den projížděl bezpečnostn m dostal díky cestou sledujících í pásy. Přezdí F1, na univerzitu. Taruffi se předčasně jeho vítězst svým Nortone šedivým vlasům vku zvítězil před jezdci m ví v Carrer značky Bianchi od fanoušků Nuvolar a Panamerican Tazio im a Achille a roku 1951. Varzim. Ještě 1932 vyhrál ierino Antonio v roce

Václav Novotný, pekař při pravidelném rozvozuz Hrabačova, na motocyklu Jawa 175 Villiers, SPZ 59.519-Č, pečiva, 30. léta 20. století Motor Journal 10/2026

Alberto Taruffi narodil 12. se 1928 členem října 1906 posádky slavné v rodině MUDr. Pompea která získala Taruffiho, renomo vaného chirurga titul mistra Evropy.„osmičky“, renomo‑ z Prvním automo jižně od Říma. Albano Laziale, asi 25 km řídil, byl tatínkův bilem, který patrně tenisu, veslován Mladý Piero se věnoval Fiat 501S, í a lyžování. Piero s otcem Během studií se účastnil lyžařskýc roku 1923 jeli se kterým livosti na jízdu spoleh h závodů spoleh‑

o inženýra

.indd 31

získal titul a mezitím úspěšně

24.09.2026

HP (Tipo 54) Torpedo

z roku 1909, poháněná

FCA Herita

s Nortonem pětistovk ceně národů, y na Velké která se jela 17. dubna na okruhu Littorio nedaleko Říma, tak vlastně mistrem a stal se Evropy. V té době už byl také úspěšný mobilovým m auto‑ závodníkem. Ve výsledko vých listinách ‑ automo

trati Řím–Vi s univerzit bilových závodů národním týmem lze najít Piera Automobilové závody terbo. Pravidel a stal se mistrem ním však ve dvacátýc Taruffiho již ně s Bugatti ve slalomu a h letech v roce 1930 Itálie cyklu. Paka. Spolujezdec Krakonošův okruh na trase Stará skončil čtvrtý Paka Jilemnice náklonem z dvířek Třistapadesátku závodil na moto moto‑ Leliem Type 43 na Mille Miglia. na podobném – Stará ve S kolegou u Kučerovy kovárny vyvažuje Aero 1000 – závodě Francii. Jako AJS mu Pellegrinim pil za úspěšné v tehdy do kou‑ a Taruffim klubu zatáčce složení maturitn otec kou Circolo canottier člen veslařského šek. 1. července 1934 Jilemnici. Jelo se na deset kol, tedy v prudké u se to nepoved cíle nedojeli ích zkou Taruffi pak i Aniene byl celkem 340 km, zkou‑ jící lo ani následu‑ na univerzitě v roce strojníh rok s vozem

MJ_2026_10

Lancia Beta 15/20

uffi

čtyřválcem o objemu

3118 cm³

ge HUB, Tur

Itala Tipo 61. druhá místa Obsadil však v závodech do vrchu Teramo‑ ‑Civitella del Tronto a Coppa del Cimino ve

10:16

Piero Taruffi na motocyklu Norton na Velké ceně národů v Itálii 1932. V kravatě je Fiat ESV 2000 (1973), vůz vyvinutý na základěexperimentální bezpečnostní mezinárodního programuFiatu 128 v rámci ESV (Experimental Vehicle). Pětidveřov Safety ý a pohonem předních prototyp s motorem vpředu karoserii, mohutné kol dostal výrazně zesílenou nárazníky a další prvky ochranu cestujících při nárazu. Označení zvyšující odkazovalo na hmotnostn 2000 í kategorii 2000 Veterá liber, tedy nsalon Motor

Závěrečný podnik BARC projíždí kolem skupiny v Brooklands, 21. října 1933. Piero Campbella. V pozadí pořadatelů, kteří se snaží odtlačit Taruffi na Bugatti T51 Sunbeam stojí odstavené Bugatti T51 Tima Rose-Richa Tiger Malcolma rdse Motor Journal 10/2026

Journalu 10/202

ín (I)

Automobilov ý koncern Stellan mobilových značek s dlouho tis spolknul mnoho sbírkové fondy. slavných autou tradicí. S akvizicemi vyženil i jejich

km železničn ích kolejí km podzemn cích různé sklady. ích komunikací spojují‑ spojují Vyrábělo se zde typů automob přes 40 ilů značek Fiat, Lancia, Alfa takovou koulí Via Plava, kde na noze se není se dříve vyrá‑ běly automob v dneš‑ soukrom ních finančně vyrá ilové součástk neslavných dobách é mléčné y a převodov proměnili v lehké vypořád ky, Panini (od přelomufarmě v podobě Museo HUB, tedy přístav at. U Stellant dělají, co mohou. jící osobní ochraňu let isu 2025/26 prostorách). ‑ automobily snad za vodou, Alfa Romeo a Peugeot jsou Fiat, který koupil v nových Fiat, Lancia značek Abarth, mají svá muzea. slové pozůstal a Alfa Romeo; část průmy‑ Conservatoire osti Abarthu přibyly i vozy Uzavřené Jeep a Chrysler , PSA Citroën se dlouho musel . Těžištěm vypořádávat ještě Fiaty, se snaží přežít povýšením na kolekce zůstávají s autorskými veřejnou sbírku tovými právy a paten‑ zici Lancie a Abarthy vyráběné kulturního rozsahu, k značného značky se štírem po akvi‑ a vozům, které historickým fotografiím CAAPY v Poissy Fiatem (k nim France / Simca) akvizicí nezískal vyjít katalog). (Ford má Od Benito Mussoli . živé vody. Pomaludostalo několik doušků slavilo 80. výročí,dubna 2019, kdy Mirafiori 15. května 1939 ni s pompou otevřel fungova fungovat. Uzavřen začíná znovu opatrně l HUB jen při mimořádných nový, moderní Mirafiori se závod Fiat ý Rüsselsheim příležitostech, zázemím čeká, co mu VIP hosty. V (Opel) nou osud nadělí. roce 2022 zavedli hlavně pro a zkušební dráhou., ocelárnou, elektrár‑ Předchozí majitel (před Stellanti prohlídk komento Vybudování základní y v určených vané sem) funkční části termínech a kolekce Maserati neměl zájem na převzetí závodu ným počtem s omeze‑ Největší průmyslo trvalo necelé dva roky! . Ta většinou návštěvníků, skončila na od dubna 2026 je otevřeno vý komplex v chu dva miliony Itálii každý den kromě pondělí. m², hlavní pětipodla měl plo‑ V přidružené kancelářské žní halu mentačn sekci sídlí doku‑ doku í oddělení opatrují cí historické

Dámy ze Salonu první

republiky u limuzíny

Z 9 z roku 1930

Zbrojovka

a výkonem 22 HP. Motor byl osvědčené Z odvozen od 18. Na podzim 1929 Zbrojovk představila nový a typ na tradičním a elegancí autosalonu. Z 9 spojila výhody Pražském s pohodlím aut malého vozu o prvních střední kategorie rozpačitých krůčcích úspěchy dokázaly . „Dosavadní a neúspěchu Vzhledem k s Diskem se Čs. Zbrojovce, tomu, že byl o vybudování podařilo že Československé prof. Kožoušk také žákem skutečně kvalitníh její snaha zbrojovce Brno, v roce 1926 a, stejně jako auta s dvoutakt o malého a. s., věrný uvést na trh Mackrle ním motorem dvoudobému , spolehlivý a tivně levný automob Lancia D24 Sport nachází ve veřej‑ motoru. Zkoušel zůstal nosti žádoucí pochopen (1953), il Z 4/18. „Osmnác rela‑ své konstrukční sklízela jeden spider s karoserií Pinin jeden z nejslavnějších závodních teorie a vyvinul v praxi závažnou zkušenos í. Přinesly jí však také tka“ motorů, úspěch vozů Farina za značky. několik t, poháněl vidlicový druhým a dobře že zájemci o které dal testovat Lehký a, ale S D24 vyhráli Juan mají leckdy malý vůz šestiválec o objemu prodával Manuel Fangio Carrera 3,3 litru. nce správní rada začala cítit se mobilech. Tyto motory v závodních auto‑ (…) Prostě: značně se lišící přání a konkure Mille Miglia 1954; Panamericana 1953 tlak vhodné nároky. však nebyly a rozhodla se jedni chtějí HP vůz a Alberto pro příliš zase vytvořit nový Ascariilu. a kilometry a automob stojí Lancia Aurelia zvítězil také v Targa Florio 1954 vnější dojem typ Zbrojovk sériovou výrobu. I přesto druzí s Pierem Taruffim. B24 Spider America a pohodlí.“ vedení y ohlásilo na pozadí NaV vhodném Vůz byl konec roku 1929 prototypu začal vůz Z 9. nový ochotnou určen pro náročnější klientelu Ing. Vladimí pracovat r Souček, který zaplatit vyšší Jako pohonn cenu za pohodln , Motor pozici konstrukce Františk nahradil na Z 9 dvoudob ou jednotku použili Journal šéfa ější 10/2026 do a Mackrleho. ý motor se sáním řízeným rotačním šoupátke m, objemem 1000 cm³

„Nový typ Z 9 slučuje výhody maléh vozů středn í kategorie“ o auta s pohod lím

Historické vozy Arma expozice. Na snímku dei Carabinieri tvoří v Heritage HUBu celkem 16 speciálně je vpředu Fiat 124, za ním užitkový samostatnou část Fiat 238; kolekce zahrnuje upravených Fiatů automobilky s italskými a připomíná více než půl století spolupráce Carabinieri.

MJ_2026_10

.indd 52

24.09.2026

Dole na motoru jsou systémy 48 V (ISG, kompresor klimatizace a kompresor dvoustupňového přeplňování), nahoře výfukové turbodmychadlo VGT a chladič stlačovaného vzduchu

Agregát vozu Z 9 56

10:16

vycházel z typu Z

18, měl rotační šoupátko

a jiný spalovací prostor Pozvánka na premiéru

MJ_2026_10

.indd 56

nového vozu Z 9 Motor Journal 10/2026

24.09.2026

10:16

www.MotorJournal.cz

Foto Tom Hyan

► Automobily ► MG3 HYBRID+ (ZP22)

ALTERNATIVA...

Pátým typem a prvním hatchbackem se spalovacím motorem značky MG na českém trhu je MG3 třetí generace...

ůvodně britská značka, založená v roce 1924 (proto slogan Since 1924), prošla dramatickým vývojem, ale jako jedna z mála britských přežila, zachráněna čínskou skupinou SAIC Motor, která od roku 2016 soustředila produkci do svých čínských továren v Nanjingu (Jiangsu) a Ningde (Fujian). Na evropský trh zaútočila klasickými modely v kategorii B-SUV (typ ZS) a C-SUV (HS a hybridní EHS), k nimž přidala čistě elektrické automobily MG4 (hatchback segmentu B) a MG5 (kombi seg mentu C). Následoval pátý model MG3, na českém trhu představený v létě 2024 v hybridní verzi, kterou záhy doplnil vstupní model pouze se čtyřválcem 1,5 litru. Jde o vozy s pětidveřovou karoserií hatchback a zážehovým motorem, jaké z nabídky evropských automobilek bohužel houfně mizí. MG3 Hybrid+ a ještě levnější MG3 (ICE) bez elektrické asistence tak představují zajímavou a cenově dostupnou alternativu. Samo zřejmě prodejní cenu udržuje výroba v Číně, snaha šetřit je znát (plasty v interiéru), nicméně jde o funkční automobil s obvyklými jízdními vlastnostmi (přední pohon), dnes už klasickým podvozkem (McPherson/torzní příčka) a dobře využitým vnitřním prostorem. Nový MG3 se představil na posledním Ženevském autosalonu 2024 v provedení pro evropský trh, označení MG3 se ovšem objevilo už poněkolikáté, když první vůz

auto 2026/10

TOM HYAN Na designu třetí generace MG3 pro evropské zákazníky se podílelo britské středisko SAIC Design Advanced London na Marylebone Road v centru Londýna; nový MG3 Hybrid+ využívá soustavu bezpečnostních asistentů MG Pilot včetně nouzového brzdění, udržování jízdy v pruhu a varování před čelním nárazem

byl variantou britského Roveru 25 (motor 1.4 K-Series) ve zvýšeném provedení Streetwise v offroadovém stylu (MG3 SW), vyráběném od roku 2008 v Nanjingu (britský MG Rover zkrachoval o tři roky dříve). Druhá generace MG3 (ZP11), uvedená na Pekingském autosalonu 2011, už byla zcela novým hatchbackem úhledných tvarů (britský designer Anthony Williams-Kenny), která zamí řila zpátky do Velké Británie, kde se dokonce v Longbridge nějaký čas vyráběla (jako poslední britský MG do podzimu 2016). Pak však vedení SAIC Motor rozhodlo o přesunu výroby do čínských závodů, jenže nyní znovu připravuje produkci v Evropě, ovšem od roku 2028 ve Ferrolu ve španělské Galicii, a to zejmená pro eliminaci celních tarifů EU. Navíc v době přípravy tohoto článku přišla zpráva, že MG Motor chce v Evropě nahradit individuální soukromé importéry vlastními přímými dovozci (a to i u nás). Počátkem letošního roku byl v Evropě prodán miliontý MG z čínské produkce. Nová třetí generace MG3 (ZP22) pokračuje se shodným motorem SAIC 1,5 litru (původem z vývoje SAIC/General Motors coby SGE L3A), ovšem nyní v originální hybridní verzi GS62H, v níž trakční elektromotor disponuje větším výkonem 100 kW (136 k) než klasický pístový motor, jenž dává 75 kW (101 k) v hybridní úpravě s Atkinsonovým pracovním cyklem. Kombinovaný výkon činí podle vý robce 143 kW (195 k), což převyšuje mnoho vozů tohoto

2 3

Foto Tom Hyan

7 1 MG3 Hybrid+ je prvním samonabíjecím hybridem značky pro evropský trh, přijíždí ovšem i v levnější verzi bez elektrické asistence 2, 3 Interiér s digitálním přístrojovým štítem 7“ před volantem a dotykovým displejem 10,25“ uprostřed segmentu (B Hatchback). Jde o první klasický hybrid MG, neboť předcházející typy byly čistě elektrické nebo Plug-In. Soustava se vzduchem chlazeným akumulátorem NMC 1,83 kWh (hmotnost pouhých 31 kg) pracuje samočinně podle potřeby, dovoluje i kratší čistě elektrickou jízdu, ale systém využívá jak výhody spalovacího motoru, tak elektromotoru s odděleným generátorem (dva elektrické stroje). Vůz

jezdí jako sériový hybrid (motor roztáčí generátor, který spolu s akumulátorem napájí trakční elektromotor), či jako paralelní hybrid (motor přes převodovku pohání přední kola, elektromotor se přidává přímo vlastním redukčním převodem). Převodovka je podobného systému jako Renault MultiMode, ale má převody jen vpřed 3+1 (ICE+EM), je planetová a řadí pod zátěží. Vůz se vždy rozjíždí elektricky, ►►►

4 Displej před řidičem uvádí dosaženou spotřebu 4,8 l/100 km 5, 6 Velikost pětimístného interiéru splňuje všechny běžné nároky 7 Základní objem zavazadlového prostoru činí 293 litrů, po sklopení opěradel vzroste až na 983 litrů

10/2026 THauto

Foto Tom Hyan

► MG3 HYBRID+ (ZP22)

◄ Poháněcí soustava se zážehovým čtyřválcem a trakčním elektromotorem dává kombinovaný výkon 143 kW (195 k)

► MG3 HYBRID+ (2026) POHÁNĚCÍ SOUSTAVA – hybridní SAIC Hybrid+; a) kapalinou chlazený zážehový čtyřválec SAIC 1.5 (typ GS62H), nepřeplňovaný s Atkinsonovým cyklem, uložený vpředu napříč; hliníkový blok a hlava válců, DOHC 4V Dual-VVT; nepřímé vstřikování paliva, GPF, EU6e; 1498 cm3 (ø 72 x 92 mm); 16,3:1; 75 kW (101 k)/5300 min‑1 a 128 N.m/ 4500 min‑1; b) trakční synchronní elektromotor s permanentními magnety, 100 kW (136 k) a 250 N.m; c) generátor elektrické energie 45 kW a 60 N.m; d) trakční akumulátor NMC 1,83 kWh, 350 V, uložený pod zadními sedadly; pomocný akumulátor 12 V; e) samočinná planetová převodovka 3+1, třístupňová pro ICE s jedním redukčním převodem pro elektromotor. Kombinovaný výkon 143 kW (195 k) a točivý moment až 425 N.m; pohon předních kol. PODVOZEK – samonosná ocelová konstrukce; všechna kola nezávisle zavěšena, vpředu příčná ramena a vzpěry McPherson, vzadu vlečená ramena spojená torzní příčkou, odpružení vinutými pružinami a teleskopickými tlumiči; vpředu příčný zkrutný stabilizátor; kotoučové brzdy, vpředu s vnitřním chlazením; ABS/EBD, ESC/TCS; hřebenové řízení s elektrickým posilovačem; ocelová kola 15“ nebo 16“ z lehkých slitin (testovaný vůz); pneumatiky 185/65 R 15, resp. 195/55 R 16. ROZMĚRY A HMOTNOSTI – rozvor náprav 2570 mm, rozchod kol 1510/1520 mm; d/š/v 4113/1797/1502 mm; světlá výška 148 mm; objem zavazadlového prostoru 293/983 l; pohotovostní hmotnost (DIN) od 1285 kg, celková až 1766 kg; hmotnost brzděného/nebrzděného přívěsu 500/500 kg. PROVOZNÍ VLASTNOSTI (údaje výrobce) – největší rychlost 170 km/h; zrychlení 0 – 100 km/h za 8,0 s; spotřeba paliva kombinace WLTP 4,4 l/100 km, emise CO2 100 g/km. VÝROBCE – SAIC Motor Passenger Vehicle Co., Ltd., v závodě Nanjing Plant, Jiangsu Province, Čína

auto 2026/10

a tak převodové stupně pro ICE odpovídají stupňům 4 až 6 u klasického automobilu. Jízda je plynulá, nemusíte se o nic starat, ani na dálnici spotřeba paliva běžně nepřekročí pět litrů (v testu jsme jezdili za 4,7 l/100 km, výrobce uvádí 4,4 l/100 km). MG Motor nazývá tento systém Hybrid+ (vysoká tepelná účinnost až 41 %). Lze využít tři stupně rekuperace, přičemž brzdová soustava s ovládáním by-wire kombinuje funkci rekuperace a kotoučových brzd v kolech podle potřeby, stavu akumulátoru a režimu jízdy (Normal/Sport/Eco). Od základních výbav Excite a Essential jsou vždy v nabídce přístrojový panel 7“ a dotykový displej 10,25“, parkovací kamera, navi gace, tempomat a obvyklé asistenční systémy (nouzové brzdění s detekcí chodců a cyklistů, jízda v pruhu, automatické přepínání světlometů), přičemž pro Elegance, Emotion a Exclusive se výbava rozšiřuje. Přestože MG3 Hybrid+ patří k menším vozům, poskytuje v interiéru dost místa pro běžné nároky. Dlouhý rozvor 2570 mm při celkové délce 4113 mm zaručuje velmi dobře využitý obestavěný prostor, s šířkou vozu do 1,8 metru nemáte problémy mezi početnými zátarasy na městských komunikacích. Zavazadlový prostor nabízí objem 293 litrů, po sklopení zadní řady opěradel až 983 litrů. Exteriér vozu je úhledný, podílelo se na něm londýnské středisko SAIC Design (Oleg Son, MG Global Design Vice president, ještě před příchodem Jozefa Kabaně), přičemž nová maska se objevila prvně právě na MG3, další typy následovaly ve stejném stylu (nové HS a ZS). V době testu začínaly základní ceny verze Hybrid+ na českém trhu od 469 990 Kč včetně DPH (tři výbavy Essential, Emotion a Exclusive), levnější možností byl později uvedený MG3 pouze se zážehovým čtyřválcem 1,5 litru/85 kW (115 k) a pětistupňovou manuální převodovkou od 409 990 Kč (více a aktuálně na www.mgmotor-czech.cz). Na všechny typy se vztahuje sedmiletá záruka. ■

Foto Tom Hyan

► Automobily ► JEEP COMPASS (J4U)

Jeep Compass třetí generace proti tradici nemá pohon všech kol, zato však elektrickou asistenci pohonné jednotky...

asy se dramaticky mění. Z výrobce spartánského terénního vozu se během 85 let stala globální automobilka, která nabízí vozy SUV, ale v provedení, jaká byla dříve u Jeepu nemyslitelná. Jsou to zejména typy s motory napříč a pohonem předních kol, absence systému 4x4, torzní příčka zadní nápravy, Mild-Hybrid a Plug-In Hybrid, tříválce i čistě elektrické modely. Po pravdě řečeno silniční Jeepy s pohonem 4x2 tady z ekonomických i praktických důvodů byly dávno, ale klasické koncepce s pohonem zadních kol. Nakonec i elektrické Dispatchery s elektromotorem DC od Gould Electronics se v několika stovkách využívaly k poštovním službám. Byla to však doplňková nabídka, v případě U.S. Postal Service speciální účelová, nikoli

auto 2026/10

TOM HYAN 1 Jeep Compass slaví 20 let a dospěl do třetí generace, pro Evropu se vyrábí stejně jako druhá generace v italském Melfi 2 Nový Compass vychází z platformy Stellantis STLA Medium stejně jako současné Opel Grandland, Peugeot 3008/5008 a nová Lancia Gamma

hlavní směr. Vždy totiž zůstaly základem nabídky robustní terénní vozy 4x4 jako bestsellery Wrangler a Grand Cherokee, které ovšem do Evropy vzhledem k předpisům EU už déle nesmí (nejen emisní předpisy), a tak všechny Jeepy pro starý kontinent jsou buď s motorem vpředu napříč (Avenger, Compass), či plně elektrické (Avenger, Compass, Recon, Wagoneer S). Nejblíže k ikonickým předchůdcům má v Evropě nový Compass třetí generace, který jsme krátce vyzkoušeli v provedení e-Hybrid 145 a e-Hybrid Plug-In 225, jež se liší převodovkou DCT (první má šestistupňovou, druhý sedmistupňovou), ale žádný nemá pohon všech kol (pouze předních). Jde o off-roadově naladěnou verzi platformy Stellantis STLA Medium s motory francouzské konstrukce PSA 1.2 Turbo (tříválec pro

3 4

Foto Tom Hyan

V okolí Prahy jsme jako první vyzkoušeli Jeep Compass e-Hybrid 145 z úvodní limitované série First Edition

e‑Hybrid 145) a 1.6 Turbo (čtyřválec pro e-Hybrid Plug-In 225); další možností jsou čistě elektrické verze 157 kW (213 k), 170 kW (231 k) a jediná s pohonem všech kol 276 kW (375 k). Takže potřebu jete-li Compass 4x4, musíte jít do elektromobility. Řada Compass (a Patriot) letos slaví dvacáté narozeniny (dosud 2,3 milionu vozů). Představila se na New York Auto Show 2006 v první generaci, přičemž tehdejší Compass (MK49) byl více stylovým crossoverem, zatímco Patriot (MK74) ctil tvary klasického wagonu Jeep ve stylu Cherokee (XJ). Do Evropy se dodávaly jen verze 4x4, v USA byl Compass alternativně prvním Jeepem s pohonem předních kol. Druhá generace v roce 2016 (na platformě FCA místo Chrysler/Mitsubishi) oba vozy nahradila jediným modelem Compass (MP) s pohonem předních nebo všech kol, uvedla verzi mHEV a PHEV, stala se globálním vozem (výroba v Itálii, Mexiku, Brazílii, Číně a Indii), který opět vydržel v produkci deset let. Nová strategie se třetí gene rací, představenou letos, znamenala vedle evropské produkce v italském Melfi návrat na americké výrobní linky v Belvidere (Illinois), kde se už vyráběly Compass/Patriot první generace. Nabídka modelů se rozšířila na čtyři řady e-Hybrid 145 (code 465, mHEV), e-Hybrid Plug-In 225 (code

432, PHEV), Electric (code 434, výkon 157 kW/aku 74 kWh nebo 170 kW/96 kWh) a 4xe Electric (code 434, druhý elektromotor vzadu pro 4x4, celkem 276 kW, aku 96 kWh). Z uvedeného je zřejmé, že jde o kombinaci osvědčených prvků koncernu Stel lantis, při přímém srovnání se sourozenci jiných značek je však hned jasné, že jízdní vlastnosti Jeepu jsou naladěny lépe, vůz je větší, pohodlnější na silnici a vykazuje lepší průchodnost terénem (výběr režimů Selec-Terrain, které se snaží nahradit absenci pohonu 4x4). Vyzkoušeli jsme dva ►►►

3 Přístrojová deska s virtuálním kokpitem 10,25“ a středovým displejem 16“ 4 Červeným přepínačem se volí režimy Selec-Terrain 5, 6 Prostorný pětimístný interiér úvodní verze First Edition 7 Základní objem zavazadlového prostoru činí 550 litrů

10/2026 THauto

Foto Tom Hyan

► JEEP COMPASS (J4U)

Druhou variantou se spalovacím motorem je e-Hybrid Plug-In 225

Pod kapotou e-Hybridu PHEV je čtyřválec 1.6 o výkonu 110 kW (150 k), spolupracující s elektromotorem 92 kW (125 k)

► JEEP COMPASS 2026 POHÁNĚCÍ SOUSTAVA – a) e-Hybrid 145: kapalinou chlazený řadový zážehový tříválec PSA 1.2 Turbo (EB2 LTD), přeplňovaný turbodmychadlem VGT, uložený vpředu napříč; 1199 cm3 (ø 75 x 90,5 mm); 10,5:1; 100 kW (136 k)/5750 min‑1 a 230 N.m/1750 min‑1; DOHC 4V DVVT (řetěz); elektronické přímé vstřikování, EU6e. Systém 48 V Mild Hybrid, elektromotor/generátor 21 kW, 50 N.m, vložený do dvouspojkové šestistupňové převodovky; akumulátor Li-Ion 0,89/0,43 kWh. Celkový výkon soustavy 107 kW (145 k). Pohon předních kol; b) e-Hybrid Plug-In 225: viz výše, ale čtyřválec 1.6 Turbo (EP6 LTC), 1598 cm3 (ø 77 x 85,8 mm); 11,3:1; 110 kW (150 k)/4250 min‑1 a 300 N.m/1750 min‑1; elektromotor 92 kW (125 k)/2500 min‑1 a 118 N.m/300 – 7320 min‑1; sedmistupňová převodovka; akumulátor Li-Ion NMC 17,0/21,0 kWh, 350 V; 8 modulů a 96 článků. Celkový výkon 165 kW (225 k) a točivý moment 350 N.m. Palubní nabíječka AC 7,4 kW, wallbox 11 kW (0 – 100 % za 2 h 53 min). PODVOZEK – samonosná konstrukce s pomocným rámem vpředu; všechna kola nezávisle zavěšena, vpředu příčná ramena a vzpěry McPherson, vzadu vlečená ramena spojená torzně poddajnou příčkou; odpružení vinutými pružinami a teleskopickými tlumiči, vpředu příčný zkrutný stabilizátor; kotoučové brzdy s vnitřním chlazením, a) ø 304/290 mm (vzadu bez vnitřního chlazení), b) ø 365/356 mm; ABS/EBD/EBA, ESC/TCS; hřebenové řízení s elektrickým posilovačem; kola z hliníkové slitiny; pneumatiky a) 225/60 R 18, b) 235/55 R 19. ROZMĚRY A HMOTNOSTI – rozvor náprav 2795 mm, rozchod kol 1652/1675 mm; d/š/v 4552/1928/ 1652 – 1681 mm, objem zavazadlového prostoru 550/1561 l; objem palivové nádrže 55 l; pohotovostní/celková hmotnost a) 1560/2140 kg, b) 1890/2470 kg; hmotnost nebrzděného/brzděného přívěsu a) 600/1150 kg, b) 750/1500 kg. PROVOZNÍ VLASTNOSTI (údaje výrobce, a/b) – největší rychlost 195/220 km/h; zrychlení 0 – 100 km/h za 10,3/8,0 s; kombinovaná spotřeba paliva WLTP 5,8 – 5,9/2,7 – 2,9 l/100 km; emise CO2 132 – 133/58 – 63 g/km. VÝROBCE – Stellantis Italy, S.p.A., v závodě SATA Melfi, Strada Provinciale 48 del Basso Melfese, 85025 Zona Industriale San Nicola di Melfi (PZ), Itálie

auto 2026/10

zástupce zážehových motorů, nyní mají oba rozvodový řetěz (tříválec měl dříve problematický ozu bený řemen). Vyšší výkon 165 kW (225 k) u Plug-In Hybridu ovšem využijete jen při systematickém externím dobíjení akumulátoru, jehož kapacita mizí rychle, i když se snažíte o plynulou jízdu (po startu ukazoval displej 63 kilometrů při 82 procentech kapacity, na benzin však dalších 861 kilometrů). Standardní pohon e-Hybrid 145, jaký známe z mnoha jiných vozů Stellantisu, ničím zvláštním nepřekvapí, jde o solidní výkon vozu vhodného především na silnici, kam míří většina nových klientů, zpravidla se vyhýbající drsnějšímu terénu. Proti druhé generaci (prošla důrazným faceliftem během let) nový Compass znovu povyrostl, má o 159 milimetrů delší rozvor, délka se zvětšila o 144 na 4552 mm, vůz je o 85 mm širší a nabízí základní objem zavazadlového prostoru 550 litrů (nárůst o 45 l proti předchůdci), ale také 34 litrů úložných prostorů ve voze (dříve 14 l). Důslednou optimali zací klesl součinitel odporu vzduchu pod cx = 0,30, sedm segmentů masky je zaslepených, přívod vzduchu řídí aktivní klapky v nárazníku. Základní provedení vykazuje nájezdové úhly P/Z 20°/26°, přechodový úhel 15°, světlou výšku 200 mm a brodivost 470 mm. Celkově vůz působí robustním dojmem ve stylu Grand Cherokee, který si však u nás už nekoupíte. Ceny na českém trhu v době testu začínaly na 739 900 Kč za e-Hybrid 145 (úvodní First Edition, tedy bílý vůz na snímcích, byla o devadesát tisíc dražší), e-Hybrid Plug-In začínal na 969 900 Kč (testovaná verze Summit, modrý vůz na snímcích, byla za 1 029 900 Kč). Elektrické jsou od 1 049 900 Kč, s pohonem všech kol 4xe za 1 249 900 Kč jako Upland a za 1 349 900 Kč coby Overland (více a podrobněji na www.jeep.cz). ■

JEEP COMPASS 2.4 Limited Tannistesten v Dánsku (2006)

Foto Helena Hyanová

JEEP COMPASS 1.5 mHEV Testy ve Středočeském kraji (2023)

Foto Tom Hyan

► Automobily ► BOVENSIEPEN AUTOMOBILE

ZNOVU A LÉPE!

Rodina Bovensiepen prodala svou značku Alpina skupině BMW, ale vzápětí si založila novou s využitím svého příjmení...

polečnost Invelt, založená Jiřím Jirovcem z Plzně, byla první soukromou firmou, která do Československa začala dovážet automobily BMW, aby v roce 2009 přidala zastoupení Alpina pro Českou republiku. Počátkem letošního roku předal Jirovec vedení Inveltu dceři Veronice, která se v podniku pohybuje od patnácti let. Veronika Jirovcová pokračuje ve spolupráci s rodinou Bovensiepenů, když v polovině září Invelt uvedl na český trh nové exkluzivní automobily značky Bovensiepen, samozřejmě opět stavěné na základech BMW stejně jako Alpina. Slavnostní představení Bovensiepenu se odehrálo v pražském Chateau St. Havel, kde vlastně byly k vi-

auto 2026/10

TOM HYAN 1 Jeden ze dvou představených vozů Bovensiepen Zagato v Praze 2 Erik Ploss, obchodní ředitel Bovensiepen Automobile, představuje nový Spider 3 Interiéry jsou předmětem personalizace (Bovensiepen Spider)

dění všechny tři modely poprvé pohromadě! Dva už známé, kupé Bovensiepen Zagato na základě BMW řady 4, které mělo premiéru na Concorso d’Eleganza 2025 v italské Villa d’Este, a Bovensiepen 05 GT na bázi nové generace BMW M5 Touring, zatímco během tiskové konference byl odhalen Bovensiepen Spider, jehož limitovaná série vznikne přestavbou posledních vyrobených roadsterů BMW Z4 (G29). Zagato i Spider budou mít pouze po 99 kusech, zatímco 05 GT je v nabídce pro neomezenou poptávku. Invelt se stal osmým dealerem Bovensiepenu na světě (bude jich pouze dvacet) a prodej automobilů pod heslem The first of fine Driving nebude velký, protože jsou určeny opravdovým

Foto Tom Hyan

6 znalcům, nabízejí personalizaci na nejvyšším stupni (uděláme vám barvu, jakou chcete!) a samozřejmě nejsou rozhodně levným zbožím. Bovensiepen Zagato jsme si prohlédli ve dvou odlišně zpracovaných exemplářích, a to včetně prvního modrého vozu z Villa d’Este. Bratři Andreas a Florian Bovensiepenové, kteří převzali firmu po svém otci (Burkhard založil Alpinu v Bavorsku v roce 1965), chtěli i po odprodeji značky Alpina v roce 2022 skupině BMW zůstat výrobci vozů, a tak založili v Buchloe novou společnost Bovensiepen Automobile GmbH & Co. KG, která se v roce 2025 vrátila k exkluzivním automobilům, předurčeným k rychlému cestování v pohodlí Gran Turisma s vysokým výkonem motoru, ale také designově unikátním. Proto pro první model navázali spolupráci s legendou italského designu Zagato („Když zkombinujete dvě DNA, vznikne ještě silnější DNA,“ komentoval Andrea Zagato). Každý ručně vyrobený vůz v Buchloe bude stejným unikátem jako jeho majitel. Zagato vychází z řady 4 se šestiválcem 3,0 litru naladěným na 449 kW (611 k), který vozu o hmotnosti 1875 kg uděluje zrychlení 0 – 100 km/h za 3,3 sekundy a největší rychlost přes 300 km/h. Má vnější rozměry 4943 x 1913 x 1394 mm a karoserie nese typické prvky Zagato (šéfde-

4 Bovensiepen Zagato a jeden z vozů 05 GT v zahradě Chateau St. Havel 5 Modrý vůz Bovensiepen Zagato z premiéry ve Villa d’Este 6 Byla vystavena dvě kombi Bovensiepen 05 GT Touring 7 Působivý interiér modrého Zagata 8 Šestiválec ve stříbrném Zagatu

signer Norihiko Harada) se dvěma mírnými oblouky příčného průřezu střechy, tento design se opakuje i na splývajícím zadním okně. Čalounění interiéru i zavazadlového prostoru je velmi působivé, stejně jako ztvárnění motorového prostoru. Cena vozu s titanovým výfukovým systémem Akrapovič začíná na 369 495 eur včetně 21 % DPH. Bovensiepen 05 GT se prvně představil v červnu 2026, v Praze jsme si v září prohlédli dva různé s karoserií kombi Touring. Designové úpravy jsou dílem věhlasného Franka Stephensona, který se podílel i na ztvárnění Spideru. Výkon hybridní poháněcí soustavy s motorem 4,4 litru V8 a elektrickou asistencí byl zvýšen na 589 kW (800 k) a vůz s délkou 5092 mm a hmotností 2555 kg zrychluje na sto za 3,6 sekundy. Posledním typem, jenž v Praze odhalil Erik Ploss, obchodní ředitel Bovensiepenu, je Spider, pro jehož realizaci poslouží devětadevadesát posledních vozů BMW Z4 z rakouské výroby Magna Steyr v Grazu. Mají řadové šestiválce 3,0 litru Twin-Turbo o výkonu 320 kW (435 k), na přání příplatkovou výbavu Performace Package, která zvýší největší rychlost ze 260 na 295 km/h. Hmotnost dvoumístného roadsteru činí 1585 kg, zrychlení 0 – 100 km/h je za 4,2 sekundy. Ceny od 117 441 eur včetně 21 % DPH. Skupina Bovensiepen od 1. ledna 2026 vystupuje coby nezávislá korporace s pěti divizemi, z nichž nejprestižnější je právě Automobile for Fine Driving a další tvoří Bovensiepen Engineering (od 2011 spolupráce na vývoji s automobilkami), Service (dealer BMW, BMW M a Alpina), Certified Cars (prodej ojetých vozů se zárukou) a Alpina Wine (od roku 1979 významný obchod s vínem). Označení Born and Made in Buchloe je zárukou nejvyšších výrobních zkušeností, technických znalostí a výrazného charakteru. Nyní i na českém trhu. ■

10/2026 THauto

Foto Tom Hyan

► Automobily ► SUBARU ELECTRIC 2026 (BEV)

Dva ze zcela nových elektromobilů Subaru Uncharted a e-Outback

NOVÁ ENERGIE

Nová energie, stejná DNA – tak uvedl šéf značky Zdeněk Zikmund změnu strategie Subaru, proslulé vozy s pohonem všech kol... TOM HYAN, Bělá pod Bezdězem (CZ) 1 Subaru e-Outback je naopak největším typem a také prvním z trojice, který se vyrábí přímo u Subaru Corporation (Yajima Plant Gunma) 2 Subaru Solterra před vjezdem do areálu AdventureLand v Bělé pod Bezdězem, který se stal obětí lidské nevraživosti, a proto zavírá 3 Subaru Solterra 2026 po důkladné modernizaci má větší výkon i dojezd

auto 2026/10

yzkoušeli jsme jak elektrické novinky Su baru, tak klasické vozy se zážehovými motory typu boxer na skvělém polygonu AdventureLand v Bělé pod Bezdězem, ale i na přilehlých silnicích. Prokázalo se, že v terénu vykazují elektromobily stejné vlastnosti jako kla sické vozy 4x4, výhodou je naopak plynulejší zátah elektromotoru. Bohužel to byla zjevně poslední akce na polygonu (končí v říjnu), neboť jeho vedení při šlo o povolení uzavírat místní komunikace v areálu, aby hluk motorů nerušil nové obyvatele komplexu domů na nedaleké Vrchbělé. Elektromobily zjevně neberou v úvahu... Když jsem s prvním vozem Subaru Uncharted vyjel k oblíbenému fotografickému místu po silnici k Ral sku, nestačil jsem se divit. Nalezl jsem obrovské

staveniště a uprostřed přírody výstavbu další gi gantické soustavy fotovoltaických panelů, jejichž životnost stejně jako využitelnost je omezená, ne mluvě o devastaci krajiny a dalších negativních jevech, jaké tato pseudoekologická aktivita přináší. Konzumní společnost se ovšem věnuje zvyšování své spotřeby a přechod k elektromobilitě vyžaduje další zdroje. Subaru Corporation podle současného trendu vytváří nové elektromobily především pro Evropu, pro urychlení vývoje využívá spolupráce s Toyotou, ale už v únoru zahájil její Yajima Plant (Gunma) vlastní produkci elektromobilů (e-Out back), zatímco jiné Subaru odebírá od Toyoty (Takaoka a Motomachi Plant v Aichi). Trojice no vých BEV představuje první vlnu ze sedmi plánova ných čistě elektrických modelů Subaru. Nejblíže

► KRÁTCE

Subaru Uncharted je nejmenším typem elektrické nabídky, na snímku provedení s pohonem předních kol V Bělé pod Bezdězem jsme vyzkoušeli také klasické typy Forester, Crosstrek a Outback

k původní DNA Subaru má e-Outback; modernizo vaná Solterra a Uncharted míří k novým klientům. Zcela nový Outback sedmé generace se čtyřválci boxer 2,4/2,5 litru už na evropský trh nepřijde... Subaru Uncharted je nové jméno úvodního elektric kého typu, spřízněného s Toyotou C-HR+ (elektrická doplnila druhou generaci C-HR), a vůz vrací do nabídky verzi s pohonem jen dvou kol (tentokrát předních). Modely FWD mají výkon 123 kW (167 k) s akumulátorem 58 kWh, anebo 165 kW (224 k) s akumulátorem 77 kWh, třetí model AWD (4x4) při dává druhý elektromotor dozadu, dává kombinova ných 252 kW (343 k) s akumulátorem 77 kWh. Do jezd WLTP podle typu činí 451 nebo 592 km, pro AWD 490 až 495 km. Všechna kola jsou zavěšena nezávisle (McPherson/Multilink). Se stejnosměrným nabíjením DC až 150 kW stačí zhruba půl hodiny na 80 % kapacity, pro běžné nabíjení je palubní na bíječka AC 22 kW. Uncharted s rozvorem 2750 mm a délkou 4535 mm je elektrickým protějškem klasic kého Crosstreku. Akční ceny začínají od 880 000 Kč. Solterra byla prvním globálním elektromobilem Subaru, vychází z Toyoty bZ4X (nyní z modernizo vané verze, uvedené loni) a je větší než Uncharted (podle výrobce je alternativou Foresteru). Rozvor náprav činí 2850 mm, celkové vnější rozměry jsou 4690 x 1860 x 1650 mm a modernizace pro rok 2026

přinesla řadu zlepšení včetně většího výkonu obou elektromotorů 252 kW (343 k), kratšího nabíjení, vy lepšeného X-Mode, většího dojezdu a dvojnásobné tažné kapacity. Zachovává vždy pohon všech kol a akumulátor 73 kWh, dosahuje zrychlení z 0 na 100 km/h za 5,1 sekundy, největší rychlosti 160 km/h a dojezdu WLTP 471 až 511 km podle stupně vý bavy. Akční ceny od 1 120 000 Kč. Vrcholem nabídky elektrických Subaru je e-Out back, jehož premiéru jsme zažili na New York Inter national Auto Show 2025, ovšem pod americkým označením Subaru Trailseeker (klasický tam sou časně debutoval coby Outback sedmé generace). Tradičně velmi prostorný vůz je opět větší, vychází z Toyoty bZ4X Touring (to poznáte i podle přístro jové desky, která se u trojice elektrických Subaru proměnila), při rozvoru 2850 mm jsou nyní vnější rozměry 4845 x 1860 x 1675 mm, takže Solterru překonává. Zavazadlový prostor se zvětšil na 633 litrů, po sklopení zadních opěradel až na 1718 litrů. Je to nejvýkonnější typ se dvěma elektromotory o celkovém výkonu 280 kW (375 k) a s akumulá torem 75 kWh, který ujede až 526 km (dobíjení DC 150 kW). Hmotnost brzděného přívěsu do 1,5 tuny. Vysoká průchodnost terénem (světlá výška 211 mm) zůstala zachována. Ceny začínají od 1,2 milionu Kč (více a podrobněji na www.subaru.cz). ■

► Změna u Škoda Auto! V neděli 20. září se objevila zpráva, o den později oficiálně potvrzená, že Klaus Zellmer, předseda představenstva Škoda Auto, opouští společnost, a to navzdory prodloužené smlouvě s VW Group do roku 2028. Přechází do služeb čínských komunistů, na pozici šéfa Volvo Cars (Geely Holding) ovšem může nastoupit až 1. října 2027. Do doby jmenování nového CEO bude Škoda Auto řídit Holger Peters, člen představenstva od roku 2023 (oblast finance, IT a právní záležitosti). Zellmer firmu vedl od 1. července 2022. Hakan Samuelsson (CEO Volvo Cars 2012 – 2022 a znovu od 2025) odejde na zasloužený odpočinek. ► Posledním českým členem představenstva Škoda Auto byl Martin Jahn (prodej, marketing a aftersales), který ve stejné funkci přešel od 1. října 2026 do představenstva Volkswagenu ve Wolfsburgu. Ve Škoda Auto ho nahradí paní Martina Biene, dosavadní CEO Volkswagen Group Africa. Odchod dvou silných osobností z nejziskovější automobilky koncernu Volkswagen Group může znamenat mnohé, už nyní se hovoří o potřebě šetřit, zavírání továren a rušení celých modelových řad. ► McLaren vstoupí do světa SUV! Trend, který zahájila firma Porsche s typem Cayenne, přivedl na svět drahé vozy kategorie SUV od Jaguaru, Maserati, Aston Martinu, Bentley, Lamborgini, Ferrari a dalších, takže ani McLaren Automotive nechce zůstat pozadu. Nové SUV bude součástí obrovské investice ve výši půl miliardy liber, která má zcela změnit produktovou nabídku a navýšit výrobu. Investorem je společnost L’IMAD z Abu Dhabi, vedoucí akcionář McLarenu, která chce z výrobce sportovních vozů udělat ještě větší luxusní značku. ► Nick Collins, CEO McLaren Automotive, oznámil přípravu výroby pohonných jednotek in-house, které budou konstruovat u McLarenu včetně převodovek (dříve od Ricarda); nepočítá se ovšem s elektromobily, ale společnost sází na hybridy. Expandovat bude McLaren Production Centre ve Wokingu (kapacita 3000 ročně včetně nového SUV) a McLaren Composites Technology Centre v South Yorkshire, otevřeli nové Design Centre v Bicesteru a zkušební polygon v Midlands. McLaren nyní pracuje na limitované sérii 399 vozů W1 (kus od 2,1 milionu dolarů), nástupců hypercaru P1. Všechny jsou už prodány, prostě superbohatých jedinců zázračně přibývá.

10/2026 THauto

Foto Tom Hyan

► Automobily ► LEAPMOTOR B03X

Lukáš Hošek, brand director Leapmotoru v ČR, představuje novinku ve showroomu ve Vysočanech

PÁTÝ... TOM HYAN

Leapmotor uvedl v srpnu na český trh už pátý elektromobil...

snadněním průniku čínského start-upu na evropské trhy je spolupráce se Stellantisem, s nímž vytvořil společný podnik a stal se tak konkurencí pro evropské produkty, jež sám Stellantis v Evropě vyrábí (těžko k uvěření)! V České republice se značky ujala skupina Emil Frey a za prvních sedm měsíců 2026 registrovala 262 vozů (bestsellerem je elektrický B10). Nabídka zahrnuje sedm modelů v segmentech A (nejstarší, ale vylepšený T03), B (zcela nový B03X), C Hatchback (premiéra B05 na Legendách v Praze) a C SUV (B10 a C10, přičemž C10 může mít spalovací motor 1,5 litru coby prodlužovač dojezdu REEV).

auto 2026/10

1 Elektrický Leapmotor B03X je pátým modelem čínské značky, nabízeným na českém trhu 2 Pohled pod kapotu B03X, v nabídce jsou dvě výkonové verze 3 Dalším typem je elektrický hatchback B05 s pohonem zadních kol

Lukáš Hošek, od května 2025 první brand director Leapmotoru pro ČR, představil koncem srpna 2026 ve vysočanském showroomu Emil Frey už pátý model, kterým je kompaktní elektromobil SUV typu B03X (čínské značení A10), na rozdíl od větších typů s pohonem předních kol jako úvodní T03, který však nenahrazuje, neboť míří o segment výše. Vůz jsme si prohlédli už při evropské premiéře na Bruselském autosalonu 2026, na český trh přichází ve dvou verzích (druhá ve dvou výbavách Life a Design), přičemž Pro pohání elektromotor o výkonu 130 kW (176 k) s akumulátorem 39,8 kWh pro dojezd WLTP 292 km a ProMax silnější 145 kW (197 k) s akumulátorem 53 kW pro ujetí až 382 kilo metrů. Dovozce zdůrazňuje dostupnou mobilitu (ceny od 560 000 Kč včetně DPH), zázemí Stellantisu, sedm tisíc nabíjecích stanic v ČR a čtrnáct prodejních míst Leapmotoru (další hledají v Severních Čechách). Nový B03X vyniká dobře obestavěným vnitřním prostorem, nad sedáky je výška stropu vpředu/vzadu 1009/979 mm, po sklopení sedadla spolujezdce vpředu dostanete ložnou délku až 2277 mm. Vůz má osmnáctipalcová kola, rozvor náprav 2605 mm, vnější rozměry 4270 x 1810 x 1635 mm a objem zavazadlového prostoru 510/1545 litrů. Hmotnost je ovšem 1920, resp. 2020 kg. ■

► RENAULT TWINGO

2 Foto Tom Hyan

NÁVRAT... Renault Twingo je dostupný elektromobil s dojezdem až 263 kilometrů

alé vozy se spalovacími motory zjevně už nebudou, nyní se vyvíjejí pouze elektromobily, navíc v čínské spolupráci. Tak vzniklo i nové Twingo E‑Tech, dílo Renault Technocentre Guyancourt a šanghajské ACDC (R&D Renault China s Geely), navržené v rekordní době 100 týdnů na platformě AmpR Small (nyní RGEV Small) s trakčním elektromotorem 60 kW (82 k) od Shanghai eDrive (montáž v Cléonu z importovaných dílů) a akumulátorem LFP 27,5 kWh (premiéra v segmentu u Renaultu, dodává CATL). Kooperace byla zvolena pro udržení základní ceny do 20 tisíc eur, ušetřilo se 40 procent nákladů, přestože se vůz vyrábí v Evropě ve slovinském závodě Novo Mesto (místo Twinga III/Smart ForFour II). Twingo čtvrté generace navazuje designem na nejoblíbenější první generaci (1992), z níž přejímá mnohé stylistické prvky. Samozřejmě je větší, má čtyři dveře a využívá díly ze sourozenců (nápravy vpředu R5/R4, vzadu Captur). Při rozvoru náprav 2493 mm jsou vnější rozměry 3789 x 1720 x 1491 mm, ale hmotnost se podařilo udržet na 1200 kg (celková 1595 kg). Kapota je pevná, tu smějí otevřít jen v servisu (klient může pouze dolévat kapalinu do ostřikovače zátkou vpředu na kapotě, a to speciální nálevkou z příslušenství).

TOM HYAN

Další oslavou legendy je návrat malého Twinga, ovšem už jen v elektrické verzi... 1 Vyzkoušeli jsme funkci V2L (připojení kávovaru) 2 Designový styl je vzpomínkou na Twingo první generace 3 Přístrojová deska nese displeje 7 a 10 palců

3 Nechybí funkce V2L (Vehicle-to-Load), na prezentaci nám vůz uvařil kávu, ve vybraných zemích také V2G (Vehicle-to-Grid), což česká legislativa zatím nezvládá. Kola jsou šestnáctipalcová ocelová, za osmnácti palcová z lehké slitiny se připlácí 15 000 Kč. Výbavy Evolution a Techno se liší hlavně komfortními prvky (manuální, resp. automatická klimatizace), palubní nabíječka je AC 11 kW (15 – 80 % za 3 h) a rychlonabíjení DC 50 kW doplní akumulátor za 28 minut. Dojezd WLTP je až 263 kilometrů, zrychlení 0 – 100 km/h za 12,1 sekundy a největší rychlost 130 km/h. Ceny od 499 000 Kč, Techno od 539 000 Kč. ■

10/2026 THauto

Foto Jensen

► Automobily ► JENSEN INTERCEPTOR GTX

NEODEJDU! Před šedesáti lety vyjel první Interceptor v italském stylu, před padesáti značka zanikla, ale odejít nechce...

2 3

item sezony 2026 je představení nové generace Jensen Interceptor, zatím pouze v provedení GTX pro track days. Nový majitel práv JIA Limited (Jensen International Automotive z Oxfordshire), součást Jensen International Group, pro třetí milénium připravil rekonstruovaný Interceptor R od 2007, pokračoval v servisu originálů Jensen Interceptor a tiše připravoval nástupce. Nejprve byl předveden Interceptor GTX pro track days, který představujeme na našich snímcích. Vůz vznikl ve spolupráci s britskými partnery Avant Design (celková koncepce), Coventry Metalcraft (hliníková karoserie) a Artiglio Automotive Studio (zadní křídlo a další aerodynamické prvky). Jensen Interceptor GTX se stane prvním zástupcem nové řady, kterou rozšíří silniční kupé Interceptor GTR a čtyřdveřové GT (dveře ve stylu Mazda RX-8), samozřejmě s motory V8 (nyní GM Chevrolet na základě LT5

auto 2026/10

TOM HYAN 1 Jensen Interceptor GTX je první z nové generace GT legendární britské značky 2 Nejprve se představila verze pro track days s mohutným přítlačným křídlem 3 Ve spartánském interiéru GTX nejsou žádné zbytečnosti 4 Původních Interceptorů vzniklo 6639 v letech 1966 – 1976

Small Block 6.2 Litre z Corvetty). Vůz je klasické koncepce pouze s pohonem zadních kol, výkonem až 1200 k (882 kW), šestistupňovou manuální nebo sekvenční převodovkou Samsonas Motorsport a nastavitelnou elektronikou pro neomezenou radost z jízdy (Launch Control, TC a Motorsport ABS). Konstrukce je hliníková s nezávisle zavěšenými koly na dvojitých příčných ramenech, kupé s mohutným křídlem na zádi generuje přítlak až 350 kp (3,4 kN), motor GM 6,8 litru je zcela rekonstruován u Late Model Engines v Houstonu (TX) na standardní výkon 975 k (717 kW) s kompresorem Roots 2,65 litru. Kola jsou dvacetipalcová Vossen, ocelové kotouče brzd AP Racing a pneumatiky Michelin Pilot Sport. Spartánský kokpit nese kompozitová sportovní sedadla Tillett, bezpečnostní oblouk FIA a hasicí systém Lifeline. Hmotnost vozu je 1650 kilogramů, zrychlení 0 – 96 km/h za 2,8 sekundy. ■

Toto není placená inzerce, ale ukázka reklamy na motocykly VICTORY (2010), jejichž produkce skončila, když Polaris převzal slavnější značku Indian

10/2026 THauto

► ALCAR BOHEMIA 2026

Foto Tom Hyan

SAMÁ KOLA...

4 5

ALCAR Bohemia uvedla podzimní noDvakrát ročně Společnost vinky roku 2026 ve svém sídle v Nupakách Prahy. Podnik vedený Ing. Liborem Rajdlem patří představuje uk největším specialistům na litá i ocelová kola, pneuALCAR novinky matiky a příslušenství včetně bezpečnostních šroubů či matic, dojezdových sad a systémů monitoringu v oblasti kol... tlaku v pneumatikách (TPMS). Pod heslem Kola pro 1 Nová kola Dezent KY v provedení Silver a Black 2 Široký sortiment hybridních ocelových kol nové značky Erion 3 Komplet dojezdového kola v obalu (s heverem i kolovým klíčem)

4 Ing. Libor Rajdl představuje další novinky firmy ALCAR Bohemia 5 Největší je třiadvacetipalcové kolo značky AEZ

4 roční období byly uvedeny přírůstky mezi litými koly AEZ, Dotz a Dezent také pro zimní období v tradiční akci Elegance i v zimě. Nová jsou zejména vícepaprsková kola Dezent KY Silver a Black v rozměrech 6,5 x 17 až 8,5 x 19 palců pro osobní vozy včetně SUV s nosností až 830 kg (od Audi A3 po Toyotu C-HR), ale také zcela nová generace hybridních (ocelových) kol nové značky Erion, vyráběná ve Švýcarsku, nyní laserově svařovaná po obvodě patentovanou technologií, jejichž výhodou je elegantní vzhled blížící se kolům z lehkých slitin, ale jsou levnější z méně náročné výroby. Dalším hitem je třiadvacetipalcové kolo AEZ, vhodné pro největší vozy jako jsou Audi SQ8, BMW X7 či Range Rover Sport. Velké popularitě se nadále těší Dojezdové kolo v obalu se zvedákem a kolovým klíčem, vhodné pro

jistotu na cestě s vozem, u něhož výrobce šetřil na rezervě. Rozšířena byla paleta hybridních kol, čidel monitoringu tlaku (už i pro nákladní vozy, autobusy a motocykly) a pneumatik (ALCAR převzal import pneu Dunlop, pokračuje s Falkenem). Kompletní nabídku kol včetně příslušenství lze vidět online v ALCAR 3D konfigurátoru (viz www.alcar.cz). ■

auto 2026/10

Foto Star

STAR SE VRACÍ Německý MAN kdysi koupil tradiční polskou továrnu ve Starachowicích a její značku nákladních vozů Star záhy zrušil! Nyní se rozhodl Star obnovit na polském trhu, a to především pro vojenské a speciální automobily (např. hasičské). První nový Star se představil v Kielcích na základě vozu MAN TGS 6x6, další typy vzniknou sice v Polsku, ale na bázi řady MAN TGM a TGS. Vojenské verze vycházejí ze spolupráce RMMV (Rhein metall MAN Military Vehicles).

◄ Polské nákladní vozy Star ožívají typem 6x6

Toto není placená inzerce, ale ukázka reklamy na americký FORD E-Series Van (1981)

10/2026 THauto

Motorsport

► EURONASCAR / CZECH TRUCK PRIX

Foto Tom Hyan

Po startu prvního závodu V8GP vede Gianmarco Ercoli před Paulem Jouffreau (oba Ford Mustang), Vittorio Ghirellim (Chevrolet Camaro) a Martinem Doubkem (Ford Mustang)

POSEDMÉ...

Czech Truck Prix přivedla na start naše jezdce, ve stock cars to byl Martin Doubek a s okruhovým tahačem se vrátil Adam Lacko...

osedmé se v Mostě konaly závody EuroNASCAR v rámci evropského šampionátu tahačů Czech Truck Prix a obě série přivítaly na startu české jezdce. Veterán Martin Doubek tentokrát znovu na vítězství nedosáhl (nejlépe třetí ve druhé lize Open race 2), zatímco navrátilec Adam Lacko z týmu Buggyra ZM Racing s vypůjčeným tahačem Iveco od Jochena Hahna (jako loni Martin Macík) potěšil domácí příznivce třetím místem ve čtvrtém závodě v neděli, který opět vyhrála první dáma truck racingu Steffi Halm. Závody v Mostě zaznamenaly návštěvnost 46 600 diváků. EuroNASCAR Series se jezdí ve dvou hlavních kategoriích, které poměrně často mění oficiální název, takže letos další změna! První liga je nyní označena

auto 2026/10

TOM HYAN, Most (CZ) FOTO JAN ŠKODA a TOM HYAN 1 Martin Doubek (Hendriks Motorsport/ Ford Mustang) letos v Mostě nezvítězil 2 Martin Doubek obklopen svými příznivci

V8GP a druhá zůstává coby Open. Jsou jezdci, jako třeba náš Martin Doubek, kteří se nedělí o závodní vůz, ale absolvují oba šampionáty (v Mostě ovšem náhradní půjčil herci Daliboru Gondíkovi, který se v pátek objevil v jízdě nováčků). Bohužel série poněkud stagnuje, velká jména mizí a šampionát se stává soubojem neznámých jezdců, kteří nemají mnoho úspěchů z jiných disciplín. Jedinou výjimkou se letos stal debut Nelsona Piqueta Jr., syna trojnásobného mistra světa formule 1, ale Nelsinho nic velkého nepředvedl (devátý a desátý ve V8GP na Mustangu od Romaina Iannetty). Připomeňme, že absolvoval 28 Velkých cen formule 1 pro Renault v letech 2008 až 2009, ale nasbíral jen devatenáct bodů, skončil po aféře Crashgate (úmyslná havárie z taktických důvodů ve prospěch

Jordan O’Brien (Hendriks Motorsport/Ford Mustang) vyhrál první závod s poškozeným vozem

Foto Jan Škoda

Claudio Cappelli (Mustang No.54) a Thomas Dombrowski (Camaro) v ostrém souboji

Foto Jan Škoda

5 týmu) a nejlépe dojel druhý na Hockenheimu 2008 za Lewisem Hamiltonem. Kromě toho ale byl prvním mistrem světa elektrické formule FIA 2014/2015 pro China Racing (Nextev TCR), neuspěl při třech startech ve 24 h Le Mans (naposledy 2017), a tak obrátil svou pozornost k různým šampionátům NASCAR. Po startech v USA a Brazílii (loni šestý v šampionátu) letos zamířil do Evropy. V Mostě však kolegovi (novináři) odmítl dát rozhovor a vůbec se choval poněkud zvláštním způsobem. V dalším podniku v italské Vallelunze (American Festival of Rome) však vyhrál oba závody... První liga V8GP zatím Martinu Doubkovi vítězství nepřinesla, v průběhu šampionátu vítězili Gianmarco Ercoli (Valencia I, Most II), Vittorio Ghirelli (Valencia II, Le Castellet I, Brands Hatch I), Paul Jouffreau (Le Cas-

3 Thomas Krasonis z Řecka (PK Carsport/Chevrolet Camaro) postoupil do V8GP, ale tentokrát v Mostě nezvítězil 4 Michael Bleekemolen, bývalý účastník F1, se letos vrátil do první ligy (vnučce Robin přenechal místo v kategorii Open) 5 Nelson Piquet Jr. (Ford Mustang) v Mostě toho moc nepředvedl, ale dva další závody ve Vallelunze suverénně vyhrál

Foto Tom Hyan

Foto Jan Škoda

Foto Tom Hyan

Martin Doubek si ve druhém závodě Open jede pro třetí místo

Nelson Piquet Jr. startoval v Mostě poprvé

► NASCAR MOST / CZECH TRUCK PRIX 2026 (závod, vítěz, vůz, průměrná rychlost km/h, počet kol) NASCAR V8GP I Jordan O’Brien (Ford Mustang) 133,079 NASCAR V8GP II Gianmarco Ercoli (Ford Mustang) 137,594 NASCAR Open I Raphael Lessard (Ford Mustang) 115,117 NASCAR Open II Raphael Lessard (Ford Mustang) 149,943

tellet II, Brands Hatch II) a Jordan O’Brien (Most I). Překvapivé vítězství po vzájemné kolizi s Thomasem Krasonisem dobyl s poškozeným vozem na mosteckém autodromu Američan O’Brien (první americký triumf od Bena Kennedyho v roce 2012), když za sebou udržel jak Ercoliho, tak Řeka Krasonise; náš Doubek jistil páté místo za Ghirellim. Druhý závod si však Ercoli nenechal vzít, zvítězil i s poraněnou rukou po ►►►

10/2026 THauto

(17) (17) (14) (14)

auto 2026/10

Foto Jan Škoda

Foto Tom Hyan

kolizi s Thomasem Toffelem, před nímž ale prvenství uhájil. Přestože Ghirelli odpadl jedno kolo před cílem, vedení v šampionátu udržel. Třetí dojel Garrett Lowe, čtvrtý Fabrizio Armetta a pátý Martin Doubek, který pokračuje v nizozemském týmu Hendriks Motorsport s vozem Ford Mustang. Zatímco Hezemansova rodina se ze šampionátu vytratila, Bleekemolenova pokračuje a přivádí na okruhy třetí generaci (startovali Michael, bývalý jezdec formule 1, syn Sebastiaan i vnučka Robin). Ve druhé kategorii EuroNASCAR Open (do předloňska EuroNASCAR 2), která má vlastní závody stejně jako V8GP (jeden v sobotu, druhý v neděli), se Martinu Doubkovi daří lépe. Se stejným Mustangem číslo 7 od Hendrikse vyhrál oba závody na ikonickém okruhu Brands Hatch nedaleko Londýna, ale vedoucí Švýcar Thomas Toffel (dvakrát první ve Valencii, jednou v Le Castellet I) a Kanaďan Raphael Lessard (vítěz Le Castellet II a dvakrát při premiéře v Mostě stejně jako dvakrát ve Vallelunze) jsou zatím nepřekonaní soupeři. Obě kategorie startují se shodnými vozy pod značkou Ford Mustang, Chevrolet Camaro, Toyota Camry a nebo neutrální EuroNASCAR FJ, mají motory 5,7 litru V8/ 294 kW (400 k), sekvenční pětistupňovou převodovku Samsonas, certifikovaný trubkový rám podle FIA, pneumatiky Hoosier rozměrů 330/700 R 15 (pro suchou nebo mokrou trať), kotoučové brzdy ø 330 mm s vnitřním chlazením, rozvor náprav 2740 milimetrů, délku 5080 mm, šířku 1950 mm a homologační hmotnost 1245 kg. Největší rychlost je 245 km/h. Po seminále ve Vallelunze vede Ghirelli před O’Brienem v první lize (Doubek je čtvrtý, ale Piquet ho dotahuje), resp. Toffel před Lessardem a Dombrowskim ve druhé (Doubek se drží sedmý). Rozhodne finále v belgickém Zolderu. Zajímavé je, že přibývá žen za volantem, Beitske Visser je dvanáctá v pořadí Open, Happinessa čtrnáctá a debutantka Mariam Davitidze z Gruzie dvacátá.

5 1 Suverénní Norbert Kiss (MAN) si jede pro vítězství a zjevně i mistrovský titul 2 Lukas Hahn, vítěz druhého závodu, před Adamem Lackem (oba Iveco) 3, 4 Adam Lacko (Iveco No.55) se brání útoku Norberta Kisse, mezi nimi René Reinert (MAN No.77) 5, 6 Steffi Halm (Die Bullen von Iveco Team) dobyla v Mostě další vítězství

Foto Tom Hyan

Foto Jan Škoda

► EURONASCAR / CZECH TRUCK PRIX

6 Czech Truck Prix tvoří především závody tahačů ETRC (European Truck Racing Championship), ale ani tam se moho nemění, nadále vládne maďarský závodník Norbert Kiss (MAN), který zjevně nevyhraje jen tehdy, pokud se do dalšího závodu mění pořadí na startu (handicap), takže v Mostě mu patřily oba první závody v sobotu i v neděli, zatímco druhé po handicapu dokončil na třetím a druhém místě! V sobotu odpoledne zvítězil Lukas Hahn (Iveco, syn Jochena), v neděli odpoledne zopakovala loňský úspěch Steffi Halm (Iveco). Adam Lacko byl postupně sedmý, pátý, znovu sedmý a na závěr třetí, když se po letošním návratu na Nürburgringu v Mostě výrazně zlepšil. Doplněním mosteckého víkendu byly opět závody zahraničních autoveteránů, a to znovu British HTGT a nově německé série Kampf der Zwerge (malé cestovní vozy minulých let od Mini po NSU TT). ■

Gordon Johncock (Wildcat Mk.8 Cosworth DFX) v Phoenixu 1981

Foto STP

► ZE SVĚTA A Z DOMOVA

GORDON JOHNCOCK (1936 – 2026)

VETTEL NA MONZE

Filip Mareš (Toyota) skončil celkově druhý

Sebastian Vettel a John Elkann, dědic impéria Agnelliů (Fiat, Ferrari)

Sebastian Vettel (Ferrari F2002) na okruhu v Monze 2026 Dominik Stříteský (Škoda Fabia RS Rally2), mistr 2026

Foto Tom Hyan

Čtyřnásobný mistr světa Sebastian Vettel startoval na Ferrari v letech 2015 – 2020, letos na Velké ceně Itálie se vrátil za volant monopostu formule 1, když v neděli před závodem předvedl Ferrari F2002. Stalo se tak na oslavu Michaela Schumachera, který s tímto typem dokončil každý svůj závod a stal se mistrem světa 2002. V sobotu s vozem jezdil Rubens Barrichello, Schumacharův týmový kolega, a diváci byli nadšeni zvukem klasického nepřeplňovaného třílitrového desetiválce, jaký už dnešním vozům F1 chybí.

Foto Ferrari

Gordon Johncock v roce 1976

Dvojnásobný vítěz 500 mil Indianapolisu (1973 a 1982 vždy pro Patrick Racing) a mistr USAC Indy Car 1976 zemřel 28. září doma v South Branch v Michiganu. V pěti letech poprvé řídil traktor John Deere na rodinné farmě v Hastingsu (MI) a k přírodě se vrátil, vedl dřevozpracující podnik daleko od Detroitu v South Branch a nikdo netušil, o jak slavného závodníka jde (nyní mám přece jinou práci, říkal). Otec pěti dětí debutoval ve stock cars modifieds, po nižších kategoriích vyhrál 25 závodů Indy Car. O pět dnů dříve, 23. září, zemřel Jigger Sirois, další z amerických jezdců Indy Car (ve věku 91 let).

Adam Březík (Škoda), letos třetí v šampionátu

DOMINIK STŘÍTESKÝ MISTREM! 47. Rally Pačejov rozhodla, první den vedl Filip Mareš (Toyota GR Yaris Rally2), ale druhý den ho překonal Dominik Stříteský (Škoda Fabia RS Rally2) v přímém souboji o pouhých 2,4 sekundy! Stal se tak zaslouženě mistrem České republiky v automobilových soutěžích (už podruhé), přestože jeho letošní sezonu přerušila havárie na Rajdu Polskim. Třetí kandidát na titul Adam Březík, vítěz Barum Rally 2026, dojel pátý.

10/2026 THauto

Foto Jiří Maršíček

► Motorsport ► GRAND PRIX BRNO 1986

Foto Tom Hyan

Foto Jiří Maršíček

Břetislav Enge a Zdeněk Vojtěch, domácí hvězdy

PŘED 40 LETY...

Na legendárním Masarykově okruhu se naposledy závodilo před čtyřiceti lety; pak se zrodil automotodrom, ale to je už jiná kapitola...

istrovství světa cestovních vozů WTCC se v roce 2011 jelo na brněnském auto motodromu naposledy, pořadatelé upřed nostňují jednu stopu a Velká cena České republiky se vrátila loni, jenže šance na významný automobilový závod v Brně je zjevně ne reálná (navíc WTCC se rozpadlo). Nový automotodrom je ovšem zázrakem, otevřeným v roce 1987; úžasnou stavbou, jejíž prosazení a realizace za minulého re žimu nebyly jednoduché; WTCC pak bylo přímým ná stupcem mistrovství Evropy cestovních automobilů, které jsme sledovali na starém přírodním Masarykově okruhu od konce šedesátých let…

auto 2026/10

TOM HYAN a JIŘÍ MARŠÍČEK, Brno (CS) 1 Mercedes-Benz 190 E 2.3-16 (Vojtěch/Micangeli) projíždí Bosonohami (1986) 2 BMW-Luigi 3.0 CSL (1976 De Fierlant/De Wael druzí za týmovými kolegy Xhenceval/Dieudonné)

Byli jsme při tom; závody tehdejšího mistrovství Evropy se staly vyvrcholením automobilové sportovní sezony v bývalém Československu, jezdily se v květnu nebo červnu a přilákaly na start i mnohé hvězdy formule 1 (od roku 1970 jsem závody ME cestovních automobilů v Brně vynechal jen jednou, a to nedobrovolně v se zoně 1979 pro povinnou vojenskou službu, což mě do dnes mrzí; pozn. TH). Ještě více vadí, že právě v roce 1973, který byl neuvěřitelným soubojem továrních týmů Ford a BMW, v nichž účinkovaly i největší hvězdy for mule 1, se v Brně prostě nejelo. Po sezoně 1972, kdy zahynul Luigi Rinaldi (Alfa Romeo GTAj 1300), vítěz z Monzy, a došlo k řadě dalších vážných havárií, dostal

3 5

Foto Tom Hyan

4 3 Rychlá dvojice Reine Wisell/Stuart Graham v roce 1976 první hodinu vedla, ale s osmiválcem Chevrolet Camaro odpadli pro poruchu 4 Tým ÚAMK ČSSR (Hartge) připravuje vozy v brněnském depu (1983) 5 Mercedes-Benz týmu Carlsson Motorsport v brněnských boxech (1986) okruh ultimátum, prošel během dvou let přestavbou a jeho délka se znovu zkrátila ze 13 941 na 10 925 metrů. Z tratě, jež měla při otevření v roce 1930 délku 29 147 metrů pro závody Grand Prix (obdoba dnešní formule 1), tehdy vypadly oblíbené úseky v Kohoutovi cích, Pisárkách a Novém Lískovci; zbyly však neméně populární průjezd vesnicí Bosonohy za parkovištěm zá vodních strojů, pravotočivá zatáčka na Veselce, rovinka směrem na Žebětín a proslulá Farinova zatáčka; přibylo klesání pod Myslivnou s novou silnicí, spojující severní a jižní část okruhu protnutím vnitřního prostoru. Ještě dnes se můžete vydat po stopách staré trati, která pat řila k nejkrásnějším v Evropě. Na východní straně od Nového Lískovce se však přiblížila brněnská zástavba, reprezentovaná obludnými panelovými domy… V roce 1968 byla automobilová Velká cena Brna poprvé zařazena do Evropského poháru v závodech ►►►

10/2026 THauto

Foto Jiří Maršíček

Zdeněk Vojtěch (BMW 635 CSi) jede druhý za Walkinshawem na Veselce (1983)

Foto Tom Hyan

► GRAND PRIX BRNO 1986

Foto Tom Hyan

► Erich Zakowski, zakladatel Zakspeedu, na Velké ceně Brna 1975

Foto Jiří Maršíček

►► Ford Escort týmu Zakspeed (Heyer/Finotto první v divizi a celkově druzí v roce 1975)

cestovních vozů. Alfa Romeo měla tehdy zájem o spo lupráci s kopřivnickou Tatrou, a tak zapůjčila jeden z trojice továrních vozů Giulia GTA domácí posádce Mark/Veřmiřovský, která v divizi do 1600 cm3 obsadila třetí místo za italskými kolegy (Zeccoli/Giunti, Pianta/ Galli), zatímco v absolutní klasifikaci zvítězila německá dvojice Kremer/Kelleners (Porsche 911) průměrnou rychlostí 146,1 km/h. Kostky byly vrženy, v sezoně 1970 se šampionát změnil na oficiální mistrovství Evropy (v Brně vyhrál Toine Hezemans na voze Alfa Romeo průměrem 146,2 km/h) a do celého seriálu nastoupil tým Škoda 100 (divize do 1000 cm3 v Brně patřila Vác lavu Bobkovi Jr.)! Do roku 1986 se pak na stupních ví tězů vystřídaly značky Ford, BMW, Volvo a Jaguar. Pro většinu československých zájemců o motoristický sport, pro něž bylo vycestování za komunistického tota litního režimu prakticky nemožné, se stala Velká cena

auto 2026/10

1 Atraktivní BMW 2002 Alpina (Grohs/Denzel) v ročníku 1975 2 Oba vozy Jaguar XJ12C v ročníku 1977 nevydržely (na snímku Fitzpatrick/Schenken), a tak vyhrály BMW (Facetti/Finotto) 3 Tom Walkinshaw (Jaguar XJS) vyhrál třikrát (na snímku v roce 1982) 4 BMW 635 CSi (Berger/Ravaglia) ve Velké ceně Brna 1985

Brna největší příležitostí k setkání s velikány světových závodů. K našim největším zážitkům patří dvouhodinový rozhovor s Denisem Hulmem, mistrem světa formule 1 z roku 1967 (Repco-Brabham), jenž se v padesáti vrátil do Evropy z Nového Zélandu a jako člen Walkinshawova týmu Bastos Texaco Racing startoval v roce 1986 na starém okruhu za volantem Roveru Vitesse 3500 (SD1). Bylo to ve vůbec posledním automobilovém závodě, jaký se na přírodním Masarykově okruhu konal. O víkendu 6. až 8. června 1986 se v Brně sešla opravdu světová špička; další posádky osmiválců Rover Vitesse tvořili Tom Walkinshaw/Win Percy, Armin Hahne/Gian franco Brancatelli a Ron Dickson/Creighton Neville; De nis Hulme jel s Jeffem Allamem. Šéf týmu Tom Walkin shaw, trojnásobný vítěz Velké ceny Brna s vozy Jaguar XJS (1982 a 1983 s Chuckem Nicholsonem; 1984 s Hansem Heyerem), podle koncernové strategie British

Foto Tom Hyan

► GRAND PRIX BRNO 1975 – 1986 (okruh 10 925 m)

12 5 Denis Hulme, mistr světa F1 1967 (Brabham) 6 Carlo Facetti, vynikající italský jezdec a ladič motorů 7 Martino Finotto, italský průmyslník v oblasti chemie 8 Reine Wisell, bývalý švédský jezdec formule 1

13 Leyland vyměnil Jaguary za Rovery, ale na vítězství s nimi v Brně už nedosáhl. Vynořil se totiž překvapivý soupeř, švédské automobily Volvo 240 Turbo, které ovládly mistrovství Evropy 1985 (titul získala italsko -švédská dvojice Gianfranco Brancatelli/Thomas Lind ström) a vyhrály také oba poslední závody na starém brněnském okruhu (Grandberg/Olofsson v sezoně 1985, Granberg/Lindström o rok později). Zatímco rekord na celý závod držela průměrnou rychlostí 177,9 km/h bel gicko-německá posádka Alain Peltier/Siegfried Müller Sr. už z ročníku 1975 (vyhrála na BMW 3.5 CSL), v po sledním závodě padl právě zásluhou Ulfa Granberga a Thomase Lindströma, kteří po 59 kolech dosáhli 181,662 km/h, což už nemohl nikdo překonat. Starý okruh skončil a zůstal součástí běžné silniční dopravy, pro automobilové závody už nebyl nikdy uzavřen… Tom Walkinshaw s Winem Percym (Rover Vitesse) ob

9 Česká dvojice Antonín Tvrdý-Galiani a Miroslav Adámek 10 Tom Walkinshaw, úspěšný závodník a podnikatel (i ve formuli 1) 11 Dieter Quester, všestranný rakouský závodník 12 Derek Bell, legenda 24 h Le Mans ve službách Jaguaru 13 Poslední vítězství dobyla švédská dvojice Ulf Granberg/ Thomas Lindström (Volvo 240 Turbo) 14 Rover Vitesse 3500 posádky Denis Hulme/ Jeff Allam (1986)

rok vítěz vůz průměrná rychlost 1975...... Peltier/S.Müller Sr............ BMW 3.5 CSL.............177,9 km/h 1976...... Xhenceval/Dieudonné....... BMW 3.5 CSL.............168,2 km/h 1977...... Facetti/Finotto.................. BMW 3.5 CSL.............174,7 km/h 1978...... Facetti/Finotto.................. BMW 3.5 CSL.............175,3 km/h 1979...... Xhenceval/Dieudonné....... BMW 3.5 CSL ............171,6 km/h 1980...... Kelleners/S. Müller Jr....... BMW 320....................166,5 km/h 1981...... Kelleners/Grano................ BMW 635 CSi ............177,4 km/h 1982...... Walkinshaw/Nicholson..... Jaguar XJS..................159,7 km/h 1983...... Walkinshaw/Nicholson..... Jaguar XJS..................172,1 km/h 1984...... Walkinshaw/Heyer............ Jaguar XJS..................175,9 km/h 1985...... Granberg/Olofsson........... Volvo 240 Turbo.........177,1 km/h 1986...... Granberg/Lindström......... Volvo 240 Turbo.........181,6 km/h

sadili v ročníku 1986 druhé místo, třetí patřilo dvojici Johnny Cecotto/Anders Olofsson, přičemž švédský závodník Olofsson zajel nejrychlejší kolo časem 3:32,08 min a průměrnou rychlostí 185,364 km/h! Brit ským Roverům patřily ještě čtvrté (Hahne/Brancatelli) a páté místo (Hulme/Allam). BMW tentokrát odjely poraženy navzdory hvězdnému obsazení (Gerhard Berger/Roberto Ravaglia šestí, Dieter Quester/Otto Rensing sedmí); v letech 1975 až 1981 jim patřilo sedm absolutních vítězství v nepřetržité řadě; navíc první do byl sám jedoucí Dieter Quester ve čtyřhodinovce 1968 na BMW 2002 TI, když za sebou nechal týmového kole gu Dietera Bascheho na speciálu 2002 s kompresorem (pro tehdy nejvyšší divizi přes 2500 cm3). Osm vítězství BMW na starém okruhu také zůstalo rekordem. V boji o absolutní prvenství měli naši diváci své favority v podobě dvojice Břetislav Enge (otec Tomáše) a Ing. Zdeněk Vojtěch. Většinou jeli spolu, nejprve se s vozy Škoda 130 RS podíleli na triumfu v hodnocení značek ME 1981, později přesedlali na nejrůznější typy BMW a v ročníku 1983 proháněl Vojtěch (BMW 635 CSi) v Brně dokonce Toma Walkinshawa (Jaguar XJS), než měl v Bosonohách defekt pneumatiky! Pro poslední brněnský závod v roce 1986 se jejich cesty rozdělily, oba jeli ve druhé divizi bez šance na absolutní vítězství. Voj těch startoval na dvou vozech Mercedes-Benz 190 E 2.3-16 Bervidova týmu Carlsson Motorsport s italskými spolujezdci, v prvním s Robym Sigalou je zradila spojka, ve druhém s Mauriziem Micangelim odešly brzdy (klasifi kováni čtvrtí do 2500 cm3). Enge na BMW 325i s Vogtem a dalším z Micangeliů (Massimem) jel i na třetím místě ve druhé divizi za zprvu vedoucím Vojtěchem a druhým Dannerem, ale vůz nevydržel. Tak skončil poslední auto mobilový závod na starém brněnském okruhu. ■

10/2026 THauto

► NAŠE LEGENDY

Bugatti 35C (Targa Florio 1930)

Dr. OTAKAR BITTMANN (CS) dobrých výsledků, po smrti Čeňka Junka na Nürburgringu ze závodu

Majitel Léčebného ústavu pro choroby ženské a porodnictví v Brně byl rovněž úspěšným závodníkem, který několikrát startoval na Targa Florio a jel první Grand Prix na Masarykově okruhu, na jejíž přípravě se podílel (1930 na Bugatti 35C odpadl, vůz vzplanul po tankování). Narodil se 27. května 1891 v Kamenici, vystudoval v Benešově a Praze, zastával řadu funkcí v mnoha nemocnicích a od roku 1928 měl soukromý léčebný ústav. V roce 1928 začal závodit na Austro-Daimleru a Bugatti 37A, hned dosáhl

odstoupil, ale pak koupil Bugatti od Elišky Junkové, s vozem typu 35C v letech 1929 – 1930 absolvoval Targa Florio (poprvé odpadl, podruhé byl dvanáctý) a znovu jel na Nürburgringu, Ecce Homo a Soběšice, kde překvapil rychlými časy. Od 1933 se zaměřil na svoji práci, byl uznávaným odborníkem, ale po válce nespravedlivě nařčen navzdory účasti v odboji a pomoci partyzánům (léčil totiž i německé ženy), pak vězněn a suspen dován, což jeho srdce nevydrželo. Zemřel 13. září 1945 v Olomouci.

Tatra 11/12 Special (Targa Florio 1925)

FRITZ HÜCKEL (CS/D) Karlem Sponerem je považováno za první úspěch československého

Friedrich Paul (Fritz) se narodil 22. června 1885 v Novém Jičíně jako syn Augusta Hückela (1838 – 1917), jehož otec Johann (1814 – 1880) založil v Novém Jičíně továrnu na výrobu klobouků, která se vypracovala na největší v Rakousko-Uhersku a Československu. Po skromných začátcích, kdy se v roce 1906 pokusil sestrojit první vlastní voiturettu, přešel na kopřivnické vozy NW (Tatra) a jeho vítězství s Tatrou 11/12 Special na Targa Florio 1925 ve třídě do 1100 cm3 před týmovým kolegou

automobilu ve velkém mezinárodním závodě. Údajně také absolvoval hvězdicovou jízdu na Rally Monte Carlo 1912 (Schlosser/Thonet/Hückel; NW 60 HP), sestrojil vlastní Austro Cyclecar a Gnom Hückel (a jediný Hückel Sport se šestiválcem Tatra), vítězil ve třídě 1100 cm3 na Zbraslav– Jíloviště a Ecce Homo, na Steyru 220 jel Deutsche Alpenfahrt 1938. Vše ukončila válka, továrna byla znárodněna, výrobu klobouků obnovil v německém Weilheimu. Zemřel 12. ledna 1973 v Mnichově.

1927

Walter Typ 0 (Zbraslav-Jíloviště 1924)

JINDŘICH KNAPP (CS) Pražském autosalonu 1927, 10 000 km Evropou 1931), vyhrál 1000 mil čsl.

Pražský rodák (1895) je nejslavnějším jezdcem továrny Walter. Vyučil se strojním zámečníkem u Josefa Waltera na Smíchově a pokračoval v továrně Walter v Jinonicích i po znárodnění (ještě 1956 byl šéfem zkušebny leteckých motorů). Coby spolujezdec a mechanik začal s tříkolkou Walter (1913 vítězí s inženýrem Tobkem na Zbraslavi), 1914 jel první závod na motocyklu Walter, 1921 začal vyhrávat s vozy Walter a vystřídal všechny typy. Jel nespočet závodů, soutěží a dálkových jízd (např. 10 000 km při

auto 2026/10

1934 (na Standardu S), pětkrát třídu na Zbraslav–Jíloviště, okusil Rally Monte Carlo (1934 na Junioru) a dvakrát jel Grand Prix na Masarykově okruhu (1930 odpadl na Superu 6 a 1933 čtvrtý do 1500 cm3 na Junioru S). Po válce se ještě objevil s vozem Aero Minor Sport a na sériovém Minoru v rally (se synem po 1948), pomáhal také Ivanu Hodáčovi. Do důchodu šel z Motorletu (znárodněný Walter) v šedesátých letech, podílel se na obnově Zbraslav–Jíloviště. Zemřel v Praze (1982).

TATRA 17 Šestiválec 1930 cm3 Výkon 25,6 kW (35 k) Vyrobeno 378 vozů (1925 – 1928)

10/2026 THauto

Foto Roman Klemm

► Motorsport ► FIA F3 CHAMPIONSHIP 2026

ROMAN KLEMM 1, 2 Ugo Ugochukwu (Campos Racing) je novým mistrem

4, 5 Tuuka Taponen (MP Motorsport) měl výtečný závěr sezony 6, 7 Freddie Slater (Trident) přišel o titul v posledních závodech

(pořadí, jezdec, tým, počet bodů) 1. Ugo Ugochukwu (USA) Campos ...................159 2. Freddie Slater (UK) Trident .....................145 3. Tuuka Taponen (SF) MP Motorsport.........109 4. Taito Kato (JP) ART GP ....................105 5. Théophile Naël (F) Campos .....................88 6. Pedro Clerot (BR) Rodin .........................88 7. Ernesto Rivera (MEX) Campos .....................70 8. Brando Badoer (I) Rodin .........................71 9. Hiyu Yamakoshi (JP) Van Amersfoort ..........71 10. Noah Stromsted (DK) Trident .......................65

auto 2026/10

ROZHODNUTO

3 Uga přijela podpořit jeho matka Oluchi Onweagba

► FIA F3 2026

Foto Roman Klemm

Poslední závod rozhodl o mistru formule 3...

go Ugochukwu Orlandi možná není nový Lewis Hamilton, i když ho s britským šampionem for mule 1 spojuje více než tmavá barva pleti. Zatímco Hamilton má bílou matku a otce tmavé pleti, u Uga je to obráceně, otcem je italský módní návrhář a matkou americká modelka z Nigérie! Oba se brzy dostali do juniorského týmu McLaren, kterému Hamilton vděčí za všechno. Tady ale vše společné končí. O dobrých 40 čísel vyšší chlapec z New Yorku byl minulý rok z tohoto kádru vyloučen. Přes to se stal mistrem formule 3 o rok dříve než Hamil ton, a to v devatenácti letech (narodil se 23. dubna 2007 v New Yorku). Mistrovský titul 2026 dobyl jezdec Campos Racing po dlouhém duelu s britskou hvězdou Freddie Sla terem. Rozhodl až poslední podnik na novém Madringu, kde se body rozdělovaly výjimečně tři krát, a to v jednom sprintu a dvou hlavních závo dech. Slater přijel s patnáctibodovým náskokem. Kvalifikace na okruhu, který je málo povedenou

směsí stylu ruské Soči a amerických městských betonových okruhů, mnohé napověděla. Zatímco sobotní pole position si zajistil Taito Kato, po pátku měl lepší pozici v boji o titul právě Ugochukwu, když zajel za Clerotem a Taponenem čtvrtý čas. Nervozní a chybující Slater stačil jen na sedmnác tou pozici. Také rozhodující neděli si Ugochukwu připravil lépe, mohl vyrazit z druhého místa za Fi nem Taponenem, ale Slater na osmém doufal v zá zrak, či Ugovu chybu. To se ovšem nestalo. Ve sprintu si Ugo dojel pro dva body za osmé místo a Slater nebodoval. Američan byl zjevně v lepší formě, když se rozdělovaly velké body v hlavních závodech. V sobotu odpoledne se Brazilec Clerot radoval z prvního vítězství formule 3 a Ugo z bodů za čtvrté místo, které ho před nedělním finále kata pultovaly na špičku tabulky. Slater korunoval ne úspěch kontaktem se svodidly. Také v neděli se Ugo držel na druhé pozici za Taponenem, Slater byl pouze osmý. Podařilo se, Ugo dobyl titul. ■

Foto Audi Tradition

► Motorsport ► AUTO UNION / RIGA 825

Dindo Capello (Auto Union C 16V) na trati okruhu Bikernieki

Součástí oslav 825 let města Riga byla jízda šestnáctiválce Auto Union typu C...

Foto Tom Hyan

OSLAVA! 2 4

1 Dindo Capello při průjezdu městem 2 Replika legendárního Auto Unionu C/D, šestnáctiválce Grand Prix, podle původního C76018, zachráněného před sešrotováním v Moskvě 3 Originál Auto Union C/D (No.C76018) zachránil Viktor Kulbergs před sešrotováním v moskevském závodě ZiL (byl tam od roku 1951)

TOM HYAN 3

4 Poutač na ojedinělou jízdu ulicemi Rigy 5 Plánek trasy pro Auto Union typu C 6 Rižský okruh Bikernieki slaví šedesáté výročí

ěsto Riga má k závodním vozům Auto Union Grand Prix zvláštní vztah. Jeden z vozů typu C/D z konce třicátých let se šestilitrovým šestnáctiválcem se dostal zásluhou Viktora Kulbergse do místního automo bilového muzea, aby byl později s divizí Audi Tradition vyměněn za přesnou repliku a tučné odstupné, které pomohlo rekonstruovat celé Rigas Motormuzejs. Re pliku si můžete v muzeu prohlédnout dodnes. Vrcholem oslav 825. výročí lotyšského hlavního města byla jízda originálu typu C z Audi Tradition od Rižského automobilového muzea k Památníku svobody, když před tím trojnásobný vítěz 24 h Le Mans Ital Dindo Capello zajel čestné kolo na okruhu Bikernieki a pak

projel celým městem na odpolední vystavení vozu u památníku. Zvuk šestnáctiválce slyšeli obyvatelé Rigy naposledy v roce 1997, ale při vyvrcholení oslav v so botu 15. srpna měli spolu s mnoha turisty novou mož nost. Dnešní Bikernieku Kompleksa Sporta Baze (BKSB), ležící v blízkosti Rigas Motormuzejs, coby slavný závodní okruh, slaví 60. výročí. Na trati se po úpravách dodnes jezdí, hostí závody cestovních vozů, ale i evropské mistrovství v rallykrosu, dříve byla dějiš těm Poháru míru a přátelství. Součástí oslav se stejný den stala Red Bull Showrun na nábřeží Dalgavy, kde se představily různé závodní a sportovní vozy včetně for mule 1 (Patrick Friesacher předvedl Red Bull RB8). Po druhé světové válce putovalo jedenáct závodních vozů Auto Union do Sovětského svazu (Ruska) coby válečná kořist a inspirace (tři typy D, osm C, vyrobené do 1939). Postupně je zkoumali v automobilkách GAZ a ZiL, v ústavu NAMI v Moskvě a rekordman Vladimír Nikitin v Charkově. Pokus o nasazení v motorsportu skončil komunistickým režimem přísně utajovanou tra gédií, když Leonid Sokolov nezvládl stroj a vjel v Gor kém do diváků (osmnáct obětí v červnu 1946). ■

10/2026 THauto

Foto Tom Hyan

Historie

► DOUBLE RED CARS MUSEUM

Slovenský K1 Attack Roadster, dílo podnikatele, pilota, závodníka a vynálezce Dicka Kvetňanského

Foto Helena Hyanová

AeroMobil 4.0 v designu Pininfarina, poslední stupeň vývoje slovenského létajícího automobilu

VÝLET NA SLOVENSKO Zhruba před dvěma lety jsme se o slovenském automobilovém muzeu dozvěděli z facebooku, ale teprve v létě se nám podařilo Double Red Cars Museum navštívit...

ylo to příjemné překvapení, muzeum je umístěno v někdejší administrativní budově komplexu Mostáreň Brezno, hned vedle bý valé továrny na výrobu ocelových konstrukcí a věžových jeřábů (dnes už nefunkční). Pěti podlažní stavba s půdorysem ve tvaru L nabízí v levém křídle expozice vzácných vozů, v pravém pak hotel, minigolf a restauraci, nahoře je dokonce bazén a Sky Bar s výhledem na město a Nízké Tatry! Muzeum je

auto 2026/10

TOM HYAN a HELENA HYANOVÁ, Brezno (SK) 1 Slavný Rabbit na základě Škoda Garde a Citroën Saxo, oba v úpravě AK47 Custom Cars (designer Adam Králík)

otevřeno až do deseti večer, když se ubytujete a koupíte lístek, můžete se opakovaně do expozic vracet. Rekonstrukce zubožené budovy začala v roce 2018, před čtyřmi lety bylo muzeum otevřeno. Majitel muzea Marcel Kolenička je automobilový nadšenec, který za čal podnikat ve výrobě doplňků off-road pro terénní vozy, ale záhy pronikl do světa sportovního oblečení a obuvi, pro něž zvolil značku Double Red. To už však sbíral vzácné sportovní automobily a jeho vášní se staly

Foto Helena Hyanová Foto Tom Hyan

6 2 Innotech Mysterro na návštěvě v Brezně (vytvořili Zdeněk Mrkvica a Václav Král), který se motoru 10,0 litru V12 nedočkal (vznikl jediný V8) 3 Registrovaný AeroMobil 4.0 XPF výrobního čísla 001 (OM-AMX) společnosti AeroMobil R&D, s.r.o., z Bratislavy 4 Samonosný trup AeroMobilu 4.0 z uhlíkových kompozitů

4 5

5 Německý tuning Kamei (VW Golf GTI 1.8 vlevo) a Irmscher (Opel Ascona 2.0) 6 Dva vozy Porsche v úpravě Gemballa, vlevo osmiválec 928, vpravo šestiválec 911/930 Turbo Gold Edition 7 Dva upravené BMW řady 3 (Alpina B6 2.8 a kit Taifun s novou přídí)

7 unikátní modely zejména od různých ladičů, kteří z vozů Porsche, Mercedes-Benz, BMW, Jaguar, Chrysler, Volkswagen a dalších vytvářeli originální kousky, často i v jediném exempláři. A právě na takové vozy je Marcel nejvíce hrdý, kromě toho, že mu ve sbírce nechybí žádná z ikon typu Ferrari Testarossa, Jaguar E-Type a XJ220, De Tomaso Pantera, Aston Martin Lagonda, Jensen Interceptor, Dodge Viper, Ford Mustang, Chev rolet Corvette, Lamborghini Diablo, Alfa Romeo ►►►

10/2026 THauto

► DOUBLE RED CARS MUSEUM

Foto Helena Hyanová

4 1 Dodge Viper první generace a BMW E30 v úpravě Mattig (šestiválec 3,5 litru a body kit s rozšířením o 300 mm) 2 Porsche 911 GT1 Strassenversion, homologační kus pro speciály, které vyhrály 24 h Le Mans 1998 Foto Tom Hyan

3 Americký Mosler MT 900 SC, nejvýkonnější verze s přeplňovaným motorem 5,7 litru o výkonu 470 kW (640 k) 4 Chrysler Viper GTS v úpravě Hennessey Venom s upraveným desetiválcem 8,6 litru

5 5 Žluté Porsche 911 Montreal, Iso Rivolta Lele, Maserati Biturbo, Subaru ve stylu 935 (Flatnose) SVX, Mazda RX7, Nissan 280 Z, Rolls-Royce Silver s karoserií Folger Styling Shadow a mnohé další. A nejstarší vozy? Tak ty jsou (Günter Folger z Paderbornu), ze šedesátých let... vlevo 924 Turbo V přízemí začínají šedesátky, postupujeme-li vzhůru, od PEFA Design otevírají se postupně expozice automobilů z let sedm desátých, osmdesátých, devadesátých a dalších až do 6 Gumpert Apollo s motorem Audi 4.2 V8 přelomu tisíciletí. Kouzlo expozic podtrhuje prosvětlená Twin-Turbo industriální architektura administrativní budovy s nos a převodovkou 6M, nými sloupy, velkými okny a stylovými lucernami; jsou přístupné jak výtahem, tak širokým schodištěm, při jeden ze 44 vyrobených kusů (2005 – 2012) čemž i v přilehlých prostorách nacházíme další zajíma

auto 2026/10

6 vosti nejen ze světa motorů, ale i výtvarného umění včetně specialit ŠrotArt (svařence z různých železných dílů). Samozřejmě, na Slovensku nemohou chybět slo venské speciality! V prodloužené části přízemí je expo zice bohužel už zaniklého projektu AeroMobil 4.0, tedy létajícího automobilu vyvíjeného v Bratislavě od roku 1990, na němž se podíleli i tak renomovaní partneři jako Pininfarina či McLaren, jenže náklady byly nako nec nad další možnosti tvůrce (po proinvestování 25 milionů eur v únoru 2023 skončil). V automobilové kon figuraci má dvoumístný AeroMobil 4.0 délku 6100 mm a šířku 2200 mm, v letové rozpětí křídla 8800 mm. Jako

9 hybridní pohonná jednotka slouží zážehový boxer Subaru o výkonu 221 kW (300 k) s tlačnou vrtulí a elek tromotor 81 kW (110 k) pro jízdu. Vynálezce Štefan Klein, který s AeroMobilem 3.0 havaroval při přistání v Nitře v květnu 2015, od firmy odešel a v říjnu 2020 vzlétl se svým novým prototypem Klein Vision AirCar. Další slovenskou raritou je sportovní automobil K1 Attack, dílo Dicka Boba Kvetňanského, jinak rovněž sportovního pilota, který od roku 2000 spustil projekt kit caru se čtyřválcem Honda Accord 2.2 (pozdější se šestiválcem Ford Mondeo 3.0). Vzniklo 240 stylisticky zajímavých vozů, než byla výroba v krizi roku 2008

7 Pro návštěvníky jsou připraveny simulátory formule 1 8 De Tomaso Pantera GTS, nejúspěšnější model italské značky 9 Škoda Rabbit AK47 Evo III s motorem Volkswagen 2.8 VR6, uloženým před zadní nápravou

Foto Tom Hyan Foto Helena Hyanová

Expozice ve třetím podlaží s vozy Porsche v úpravě Gemballa (vlevo) a Strosek (vpravo)

8 ukončena. Mladý dobrodruh, narozený v New Yorku jako syn slovenského vědce, se záhy při podnikání na Slovensku vrátil k letectví, ale duch jeho Attacku žije ve sportovních vozech Praga R1 a R4S. Slovenský K1 Attack byl úspěšnější než český pokus Innotech Mys terro, obdobný sportovní roadster, ale s velkoobje movým motorem Chevrolet V8, zapůjčený do Brezna v době velkolepé akce Slovak Car Festival 2026, kterou o druhém zářijovém víkendu muzeum připravilo (do Brezna se sjelo více než tisíc automobilů, vysta vených na osmi místech). Mimo jiné tam osobně přijel Roland Gumpert, bývalý šéf Audi Sport z éry soutěží skupiny B a tvůrce supersportovních vozů, jehož jedi nečný Gumpert Apollo je v muzeu rovněž vystaven. Nikde jinde neuvidíte speciál Škoda Rabbit AK47 Evo III, třetí dílo českého tunera Adama Králíka (po Š 110R a Golfu), který za dva roky postavil toto unikátní dílo na základě kupé Garde/Rapid a průběžně modifi koval. Motor Volkswagen 2.8 VR6 o výkonu 147 kW (200 k) je uložen uprostřed před zadní nápravou. Vůz proslavilo účinkování v klipu Shut Up and Drive z roku 2007 zpěvačky Rihanny, a to mezi jinými vozy českých sběratelů. Dalším Králíkovým dílem v muzeu je Citroën Saxo AK47 Black & White Edition, jeho autor nyní pra cuje na úpravě novodobého Chrysleru 300 C. Vozy Škoda tvoří nejstarší část expozice muzea, nechybí Octavia model 1961, populární Š 1000 MB a nástupce Š 100. V expozici šedesátých let zaujme francouzská Matra 530 LX s motorem Ford V4 před zadní nápravou, Lotus Super Seven, Renault 8, Opel Kadett a Manta, ale i různé motocykly Jawa. ►►►

10/2026 THauto

Foto Helena Hyanová

► DOUBLE RED CARS MUSEUM

1 1 Původní znak továrny Mostáreň Brezno coby výzdoba v hotelové resturaci

V době naší návštěvy od muzea startovala jízda Vrakmania Karpatpank 2026 k Černému moři do Rumunska (a zpět)

2 Šestimetrová ryba z kolekce ŠrotArt ve vstupu do restaurace Red Horse 3 Opuštěný areál továrny Mostáreň Brezno využívají různí drobní nájemci

Foto Tom Hyan

DOUBLE RED CARS MUSEUM Mostárenská 1797/9, Mazorníkovo, 97701 Brezno, Slovensko www.doubleredcars.sk info@doubleredcars.sk Tel. +421 910 446 447 Otevřeno denně 8 – 22 h (poslední vstup 20 h) Základní vstupné 17 eur, snížené 14 eur

auto 2026/10

Jak jsme už zmínili, specialitou jsou vozy od různých úpravců, zejména německých, velmi populárních v sedmdesátých a osmdesátých letech. Zvláštní místo má Gemballa s půl tuctem automobilů od 911 až po Cayenne. Nejprve se Uwe Gemballa pustil do úprav interiérů, od Volkswagenu postoupil k Por sche, přidal styling exteriérů a specializoval se na limitované série pro bohaté klienty. V muzeu je také unikátní Gemballa 993 Concept Tokyo pro otevření dealera v Tokiu (vznikl jediný kus), Gemballa GTP 600 Le Mans o výkonu 449 kW (610 k), či nejvýkon nější Gemballa Avalanche/Cyrrus s motorem od Rufa. O tragickém konci Uwe Gembally bylo popsá no hodně papíru, firma založená v roce 1981 upra vovala také Ferrari, BMW a Mercedes-Benz (jeden z pěti vyrobených 560 SEC je v muzeu). Po Uweho smrti ale nezanikla, pokračuje dodnes pod vedením Steffena Korbacha. Podobně vznikla společnost Strosek Auto Design v roce 1982, rovněž specializo vaná na úpravy Porsche (nejprve 928 a 944, teprve později 911). Vittorio Strosek se inspiroval Luigi Colanim, nejprve navrhoval pro jiné, než se pustil do vlastního podnikání. Jeho činnost ukončil požár u dodavatele karoserií Polytech v roce 2011, ale po deseti letech se Strosek vrátil a se synovcem Julianem ve šlechtění Porsche pokračuje (v muzeu je několik typů 924/944 s motorem vpředu). Další specialitou v muzeu je TechArt (911).

Podobně je tomu i s jinými značkami, na něž se Mar cel Kolenička zaměřil. Mezi úpravci jeho vozů BMW najdeme samozřejmě Bovensiepenovu Alpinu, ale i méně známé úpravy. Překvapením jsou třeba dva vozy od KHL (K.H.Langenberg z Rülzheimu) jako řada 3 (E21) s větším šestiválcem 3,4 litru, další od Taifun Automobiltechnik GmbH z Obertshausenu, rozšířený kabriolet od Mattiga a jiné. Mercedes-Benz kromě AMG reprezentují také úpravy Lorinser a Koe nig Specials, přičemž firma Willy Königa z Mnichova je známá také supersportovními vozy Lamborghini a Ferrari, například pro Testarossu připravila s ra kouským tunerem motorů Franzem Albertem už v roce 1989 kompresorovou verzi Testarossy o vý konu 588 kW (800 k)! Lorinser Sport-Service z Wai blingenu je opravdu dlouholetým úpravcem auto mobilů Mercedes-Benz, zatímco AMG Motorenbau GmbH z Affalterbachu se už dávno stal součástí koncernu Daimler (Mercedes-Benz). Nechybějí ani Volkswageny od Kamei a Opely od Irmschera Další překvapení připravil Marcel Kolenička chvíli po našem odjezdu, kdy dovezl na Slovensko americký supersport Vector M12, tedy druhou generaci s moto rem Lamborghini! A to není všechno! Usiluje o získání unikátního vozu Cizeta-Moroder V16T! Výlet na Slo vensko se vydařil, ani nelze vše popsat vzhledem k rozsahu článku, ale určitě to zopakujeme, návštěva muzea v Breznu byla skvělá. Doporučujeme! ■

► MOSTÁREŇ BREZNO

3 Foto Strojexport

1 Šplhací jeřáb MB 120 (nosnost až 7,5 t) na dobovém prospektu Strojexportu 2 Sloupový jeřáb MB 10 (1,8 t) s vyložením 7 až 13 metrů 3 Věžový jeřáb MB 80 (5 t) s vyložením 9 až 25 metrů

4 Věžový MB 40 (4 t) při silniční přepravě 5 Výroba jeřábů MB v Breznu v sedmdesátých letech 6 Portálový jeřáb MB 110 (5 t) s vyložením 17 metrů

ZANIKLÝ SVĚT Byla to chlouba československého strojírenského průmyslu...

ostáreň Brezno (MB) vznikla při pová lečné industrializaci Slovenska, v době největšího rozkvětu zaměstnávala několik tisíc lidí a vedle ocelových konstrukcí (pů vodně pro mosty, jak napovídá název) se specializovala na věžové jeřáby. Rychlo montovatelné konstrukce stavebních jeřábů MB záhy u nás nahradily předválečné ně mecké typy legendární značky Wolff (ta však přežila) a mnohé slouží dodnes. V roce 1946 se zvažovala výroba vagonů z iniciativy Vagonky Tatra Praha, ale nedo šlo k tomu, tak město navázalo spolupráci se Stredoslovenskými železárnami z Pod brezové, na zelené louce v Breznu se od roku 1947 začalo stavět a 1949 rozběhla výroba ocelových konstrukcí. Byly to hlavně mosty, sloupy, nádrže a kotle; kuriozitou se v roce 1955 přece jen stala montáž náklad ních vagonů. Ve druhé polovině šedesátých let se rozvinula výroba jeřábů různých typů, jež Strojexport nabízel i na zahraničních trzích (od Maďarska po Indii). Do roku 1979 vzniklo celkem 4700 jeřábů, ale to už pod

nik zaměstnával přes 3500 lidí včetně mon tážních čet pro stavbu a servis jeřábů i ji ných strojů (např. pokladače kolejnic). K významným jeřábům patří typy s otočnou věží MB 40, 80 a 100/160, šplhací jeřáby s otočným vrškem, které stoupají společně se stavbou (např. MB 120, MB 1043/2043), skládkové portálové s otočným vrškem (MB 110, MB 1645 P), lehké sloupové MB 10 a mnohé další, jak s elektrickým po honem na kolejnicích, tak pevně ukotvené. Po změně společenských poměrů však byla výroba jeřábů v prosinci 1993 ukon čena ve vzrůstající zahraniční konkurenci. Podnik byl restrukturalizován, v únoru 1996 privatizován, ale v říjnu 2001 se do stal do konkurzu a do roku 2007 zanikl. Továrna v Brezně dále stojí, využívají ji různí nájemci, z nichž Brezno Industry s.r.o. se hlásí k tradici výrobou ocelových konstrukcí a dodává díly renomovaným partnerům pro jeřáby (Liebherr, Kocks Krane), rypadla (Terex/O&K, MAN Takraf), návěsy (Kögel) a další produkty. -TH-

10/2026 THauto

Toto není placená inzerce, ale ukázka reklamy na britské sportovní kupé Bond Equipe GT4S (model 1965 se prodával od 844 liber včetně daně)

auto 2026/10

Foto Tom Hyan

► Historie ► BOND CARS (1949 – 1970)

BOND, NIKOLI 007

Foto Bond Cars

Foto Tom Hyan

K malým britským výrobcům tříkolek a sportovních vozů patřil také Bond; v závěru kariéry značku proslavil futuristický Bug...

4 ritský konstruktér Lawrie Bond byl průkop TOM HYAN níkem předního pohonu u závodních vozů, 1 Bond Equipe 2-Litre výrobcem ekonomických tříkolek a spor tovních automobilů na rámových podvoz ve společnosti avantgardního Lotusu Elite 503 cích vozů Triumph. Jeho závodní mono posty nižších formulí se však s pohonem předních kol 2 Bond Bug, neprosadily, přestože patřily k technicky nejzajímavěj poslední reinkarnace značky ším. První byl speciál pro závody do vrchu (1947), ale (1970 – 1974); sice futuristický, model C podle formule 3 padesátých let vynikal samo ale také drahý... nosnou konstrukcí a motocyklovým motorem JAP 500, 3 Bond Equipe GT pohánějícím přední kola řetězovým převodem. V še v původním provedení desátých letech to zkusil Bond znovu, jeho úhledný (dva hlavní světlomety) monopost F-Junior měl nejen samonosnou konstrukci 4 Výroba vozů Bond z laminátu, vyztuženou hliníkovými a ocelovými díly, ale i o 180° vpřed otočený čtyřválec Ford-Cosworth Equipe GT4S s laminátovými karoseriemi v Prestonu MAE 997 cm3, opět pohánějící přední kola. ►►►

10/2026 THauto

► BOND CARS (1949 – 1970)

2 Na britských závodních okruzích se pohyboval v le tech 1961 – 1968, jeho kariéru ukončil Chris Feather stone v klubovní formuli Monoposto 1000 cm3. Další fází Bondova života byly tříkolky. Osm generací levných tříkolových automobilů neslo označení Minicar Mk A až G (1949 – 1966); poslední Bond 875 (1965 až 1970) už byl opravdu sportovním vozem na třech kolech, poháněným hliníkovým čtyřválcem OHC 875 cm3 z auto mobilu Hillman Imp! Lawrie Bond svůj projekt tříkolky poskytl společnosti Sharps Commercial z Prestonu v Lancashire, která se posléze přejmenovala na Bond Cars Limited a vyráběla vlastní konstrukce až do roku 1970. Série Bond Minicar samozřejmě vsadila na pohon jediného předního kola válečkovým řetězem, nejprve se vzduchem chlazeným motocyklovým jednoválcem 197 cm3 (první vozy 122 cm3); od série F standardizova ným na 246 cm3 (ø 66 x 72 mm), ale u typu G od roku 1963 na přání také dvouválcem 249 cm3 (ø 50 x 63,5 mm), který přinesl zvýšení výkonu z 8 kW (11,5 k)/4500 min‑1 na 11 kW (15 k)/5500 min‑1. Všechny motory byly dvou dobé britské značky Villiers; od série D nahradila čtyřstupňová převodovka třístupňovou. Zatímco první modely měly úzkou hliníkovou karoserii, série C/D do staly rozšířenou příď a u posledních E/F/G od roku 1958 už přední část připomínala dospělý automobil, byť ukrývala jediné řízené a poháněné kolo. První karoserie byly typu kabriolet, kupé hardtop a lehké užitkové vozy; rozšířený ocelový podvozek od série E nesl prostornější hliníkovou karoserii, dodávanou s laminátovou nasazo vací střechou Coupé, která ve větším vydání proměnila Minicary F/G také na první Bondův saloon, tedy sedan. Výroba v Prestonu tehdy dosahovala stovky tříkolek týdně! V roce 1962 se 3,35 metru dlouhá tříkolka Bond

auto 2026/10

Foto Tom Hyan

Foto Bond Cars

4 1 Bond Minicar 250 Mark F se vyráběl v letech 1959 – 1961 (vzniklo sedm tisíc kusů) 2 Bond Equipe 2-Litre Convertible (1968 – 1970) 3 Bond Bug na veteránské soutěži v Southend-on-Sea v červenci 2000 4 Dvoulitrový šestiválec Equipe 2-Litre GT využívá chassis Triumph Vitesse

250 G s nezávislým zavěšením trojice kol (vinuté pru žiny a kapalinové tlumiče) dodávala jako dvoumístný Tourer (kabriolet), skříňová dodávka Ranger a čtyř místné kombi Estate. Při vlastní hmotnosti 360 kg a uži tečné 200 kg uháněla rychlostí až 88 km/h a spotřebo vala čtyři litry směsi benzinu s olejem na stovku kilometrů. Vzniklo asi pětadvacet tisíc tříkolek všech sedmi typů (některé údaje uvádějí 24 484). Nástupce Bond 875 byl kompletně odlišný. Celá po háněcí soustava s motorem 875 cm3 o výkonu 25 kW (34 k)/4700 min‑1 pocházela z malého osobního vozu Hillman Imp, a proto byla uložena vzadu. Karoserie čtyřmístného sedanu (Saloon) se splývající zádí byla z laminátu, mělo pouze víko zavazadlového prostoru, nikoli výklopnou zadní stěnu (nebyl to tedy hatchback), ale hmotnost se podařilo udržet pod limit 8 cwt (395 kg), takže se vozík rovněž kvalifikoval pro sníženou silniční daň. Byl docela mrštný se zrychlením 0 – 96 km/h za

7 8

5, 6 Sportovní tříkolka Bond 875 s hliníkovým čtyřválcem z vozu Hillman Imp (1965 – 1970)

šestnáct sekund a jeho jízdní vlastnosti výrobce ladil na závodním okruhu ve Snettertonu. V roce 1968 pro šel faceliftem (875 Mk II), o rok později však Bonda pohltil konkurenční výrobce tříkolek Reliant a záhy pro dukci v Prestonu zastavil (vzniklo 3431 kusů). Výroba 7 Bond Minicar 250 Mark G originálních vozů Bond tedy skončila v roce 1970, ale vedení Reliantu využilo značky ještě jednou pro avant Estate na dobovém prospektu (1962) gardní dvoumístnou tříkolku Bond Bug (2270 kusů v le tech 1970 – 1974), postavenou na základě upraveného 8 Minicar 250 G podvozku Reliant Regal 3/30 se čtyřválcovým motorem jako New Bond Tourer, Reliant 700 nebo 748 cm3 vpředu a pohonem zadních tedy kabriolet s plátěnou střechou (1962) kol. Byla sice trendy, ale poněkud drahá; BMC Mini tehdy stál o devět liber méně (629 proti 620 Lstg). Vyrá 9 Bond Equipe GT4S, běla se u Reliantu v Tamworthu ve Staffordshire, a to kupé na základě vozů Triumph v jediné barvě (oranžová Tangerine). Herald/Spitfire (1965) Rámová konstrukce britských automobilů Triumph umožnila použít jejich podvozky pro jiné karoserie, a tak se v roce 1963 představilo laminátové kupé Bond Equipe GT na obvodovém ocelovém rámu sedanu Triumph Herald, ovšem s prvky z roadsteru Spitfire (kotoučové brzdy vpředu, výkonnější motor 1147 cm3, 63 k), za necelé dva roky vylepšené na Equipe GT4S (čtyři hlavní světlomety, později motor 1296 cm3). Vzniklo 2956 vozů obou verzí. Spolupráce s automobilkou Standard-Triumph znamenala tovární záruku, stejně jako u posledního typu Bond Equipe 2-Litre na pod vozku Triumph Vitesse s řadovým šestiválcem 1998 cm3 o výkonu 76,5 kW (104 k)/5300 min‑1, dodávaného také jako kabriolet (premiéra London Motor Show 1968). Produkce šestiválců Equipe 2-Litre zaznamenala 1432 vozů. V roce 1970 společnost Bond Cars Limited v Prestonu zanikla, ovšem Bug přežil na výrobní lince u Reliantu v Tamworthu do roku 1974. ■ Foto Bond Cars

10/2026 THauto

► TATRA 137 (138 4x4)

FRANTIŠEK TVRDÝ 1 Prototyp Tatra 137 v atraktivním barevném provedení 2 Tatra 137 jako valník s užitečnou hmotností 7,2 t

3, 4 Jednostranný sklápěč T137 S1 s užitečnou hmotností 7,0 t

Před sedmdesáti lety se představila nová typová řada nákladních vozů Tatra 138 a 137. První se stal legendou, druhý upadl v zapomenutí… 3

výkon 132 kW (180 k)/2000 min‑1. Také tento motor byl základem typové řady unifikovaných pohonných jednotek ø 120 x 130 mm s různým počtem válců od jednoho do dvanácti a v uspořádání řadovém, plo‑ chém, či vidlicovém. Rozvod OHV využíval jediný vačkový hřídel, společný pro sací i výfukové ventily, zatímco motor T111A měl tři vačkové hřídele. Válce byly chlazeny jedním centrálně uloženým ventiláto‑ rem (u T111 byly dva). Verze T928K s přeplňováním turbodmychadlem a větším výkonem až 162 kW (220 k)/2000 min‑1 pro třínápravové T138 se nakonec neuplatnila (spotřeba, spolehlivost). Na motor nava‑ zovala pětistupňová převodovka s dvoustupňovou redukcí (tedy 10 + 2Z), stejně jako typická konstrukce rámu s centrální rourou a kyvné polonápravy vlastní konstrukce Tatra. Pohon přední nápravy se zapínal elektropneumaticky tlačítkem na přístrojové desce, stejně jako závěry všech diferenciálů, vozy ►►►

Foto Tatra

ahradit úspěšnou Tatru 111 nebylo jed‑ noduché; typu 138 se to však podařilo a ve výrobních počtech ji překonal. Kolik vzniklo prototypů dvounápravové verze T137 není známo. Na Výstavě českoslo‑ venského strojírenství v Brně (později Mezinárodní strojírenský veletrh) se v září 1956 představila zcela nová řada nákladních automobilů T137/T138 v něko‑ lika modifikacích, přičemž základem unifikovaných konstrukcí se měl stát sedmitunový dvounápravový valník T137. Konstruktéři kopřivnické Tatry od počát‑ ku navrhli a propracovali 27 modifikací třínápravových automobilů T138 a dvounápravových T137 s užiteč‑ nou hmotností dvanáct (T138) a sedm tun (T137). Pohonnou jednotkou nových vozů byl rovněž nový vzduchem chlazený vidlicový osmiválec T928 jedno‑ dušší konstrukce než dvanáctiválec T111A, který z menšího objemu válců 11 752 cm3 dával shodný

10/2026 THauto

► TATRA 137 (138 4x4)

Osmiválec Tatra 928 byl základem produkce po dlouhá léta

1 2

► TATRA 137 (1956) MOTOR – vznětový osmiválec Tatra 928 s válci do V/75°; přímé vstřikování paliva, rozvod OHV 2V (centrální vačkový hřídel); 11 752 cm3 (ø 120 x 130 mm); 16,5:1; 132 kW (180 k)/2000 min‑1 a 706 N.m/1200 min‑1; chlazení vzduchem s jedním ventilátorem. PŘEVODNÉ ÚSTROJÍ – dvoukotoučová suchá spojka, pětistupňová převodovka s dvoustupňovou redukcí; pohon zadní nápravy a přiřaditelný pohon předních kol; závěry diferenciálů. V nabídce alternativně nepoháněná přední náprava. PODVOZEK – centrální nosná roura s pomocným žebřinovým rámem pro nástavbu; všechna kola nezávisle zavěšena na kyvných polonápravách, odpružení podélnými torzními tyčemi; řízení šnekem a kladkou; tlakovzdušné bubnové brzdy, ruční převodová brzda; pneumatiky 10,00 – 20, sklápěč a tahač 11,00 – 20. ROZMĚRY A HMOTNOSTI (valník/ sklápěč S1/tahač NT) – rozvor náprav 4550/3725/3725 mm, rozchod kol vpředu 1930 a vzadu 1660 mm; délka 7215/5950/5310 mm, šířka 2350 mm, výška 2440/2535/2440 mm; ložná plocha valník d/š/v 4440/2190/500 mm; světlá výška 290 mm; pohotovostní hmotnost 5600/6500/6100 kg, užitečná hmotnost 7200/7000/na točně 5000 kg. PROVOZNÍ VLASTNOSTI (údaje výrobce) – největší rychlost 90 km/h; nájezdový úhel vpředu 45° a vzadu 21° (valník); průměrná spotřeba paliva 35 l/100 km.

auto 2026/10

3 měly znak náprav 4x4 (T137), resp. 6x6 (T138). Změnou byl přechod na odpružení přední nápravy podélnými torzními tyčemi, u typu T137 byla i zadní odpružena shodnýmu tyčemi kruhového průřezu. Vývoj T137 byl dramatický. Jako projekt T137 se objevil už v roce 1951 návrh typu 6x6 s bezkapo tovou budkou, dvanáctiválcovým boxerem uprostřed pod obdélníkovým rámem (tedy nikoli originální koncepce Tatra), tuhými nápravami a užitečnou hmotností 3,0 – 5,0 tun. Po roce 1952 došlo ke změně plánu, Tatra 137 byla koncipována už tak, jak ji vidíte na našich snímcích, tedy v tradiční stavbě Tatra s užitečnou hmotností 7,0 t. Vznikly dva proto‑ typy valníků T137A 4x4 (7 t) společně s třínápravo‑ vým sklápěčem T138 6x6 (10/12 t) a začaly zkoušky, ale v roce 1956 centrální komunistické orgány Čes‑ koslovenska rozhodly o tom, že sedmitunové vozy bude vyrábět Škoda/LIAZ a projekt T137 zastavily. Navíc došlo k úpravě zadání, vozy byly zúženy z 2500 na 2350 – 2450 milimetrů podle předpisů různých trhů a do výroby se nakonec dostala jen Tatra 138, ovšem v řadě různých modifikací. Tatra 137 se představila jako valník s rozvorem ná‑ prav 4550 mm a užitečnou hmotností 7,2 t; jedno‑ stranný sklápěč T137 S1 se zkráceným rozvorem 3725 mm, ocelovou korbou 3,5 m3 a užitečnou hmot‑

1 Tatra 138 P 4x4, nabídka exportní dvounápravové verze v řadě 138 2 Originální prospekt nové řady Tatra 137 a 138 z listopadu 1958 3 Tahač návěsů Tatra 137 NT (v prospektu z roku 1958 značen kuriozně T148 NT) ností 7,0 t a tahač návěsů T137 NT (ve vyobrazeném prospektu je kupodivu uveden jako typ T148 NT) s rozvorem 3725 mm a zatížením točny 5,0 t pro ná věsy s užitečnou hmotností 10 až 15 t. Podle docho‑ vaných fotografií vznikly i valník s dřevěnými bočni cemi a autojeřáb. Sériová výroba většího typu T138 byla zahájena v roce 1959, ale legendární T111 skon‑ čila až 28. září 1962, kdy z kopřivnické linky vyjel poslední vůz tohoto typu. Produkce odvozeného ta‑ hače Tatra 141 pokračovala na Slovensku. Není bez zajímavosti, že podle exportních požadavků vznikly dvounápravové verze T138, tedy vlastně sériové Tatry 137. Vleklé problémy projektu T137 však způso‑ bily, že tyto dvounápravové vozy posléze nesly ozna‑ čení T138 NT 4x4 (tahač návěsů) nebo T138 P 4x4 (podvozek); v teoretické nabídce byly také podvozky 4x2 s jednodušší nepoháněnou přední nápravou (stejně jako avizovaná verze 6x4 větší Tatry 138). ■

► Historie ► ZBRASLAV – JÍLOVIŠTĚ 2026

Foto Tom Hyan

Obnovený závod Zbraslav – Jíloviště jako vzpomínková jízda historických vozidel letos zaznamenal 59. ročník... TOM HYAN, Zbraslav (CZ) 1 Startovní číslo 1 měl Ford Model T (1914) jezdce Tomase Kaspara 2 Maciej Peda (Bugatti T40 z roku 1928) přijel z Polska 3 Stanislav Karger ml. (Walter 6B z roku 1930) po startu první jízdy 4 Před startem se vozy řadí na zbraslavském náměstí (v pozadí Ford V8 stejného typu, na jakém začínal jezdit autor článku) 5 Osmiválcový Lincoln Model L Touring Phaeton z roku 1928 (Ondřej Černovický)

auto 2026/10

namená to tedy, že se blíží šedesáté jubi leum! Ostrý závod do vrchu Zbraslav – Jílo viště se jel vůbec poprvé v roce 1908 při příležitosti Pražského autosalonu. Už tehdy byl start na náměstí ve Zbraslavi a cíl za vrcholem kopce Cukrák. V dalších letech se nejelo pro nezá jem jezdců (malý počet přihlášek), ovšem druhý roč ník 1911 zahájil tradici tohoto významného závodu, který nakonec patřil k nejznámějším v Evropě. Ve dvacátých letech a počátkem třicátých let se zúčast ňovaly největší závodnické hvězdy té doby, k nimž patřili Carl Joerns, Otto Hieronymus, Otto Salzer, Otto Merz, Albert Divo, Rudi Caracciola, Hans von Stuck a další; nemluvě o úspěšném vystoupení manželů Elišky a Čeňka Junkových. V roce 1931 se bohužel jelo naposledy. V roce 1962 byl závod Zbraslav – Jíloviště obnoven pro moderní vozy. Ve druhém novodobém ročníku 1963 patřili ve svých třídách k nejlepším Václav

Barcal (Avia volné formule do 750 cm3), Jaroslav Bobek (Škoda do 1300 cm3 GT), Theodor Pištěk (Saab 96 do 1150 cm3 TC), Alois Gbelec (Wartburg FJ ve volné formuli do 1300 cm3) a další. Záhy se uká zalo, že trať už moderním vozům nevyhovuje, a tak se k 60. výročí konal poprvé závod historických automo bilů a motocyklů. V seznamu vítězů 1968 nechybějí Milan Vaníček (1926 Salmson GS 1100) a Jaroslav Hausman (1936 MG Midget PB). Trať byla zkrácena na 4,5 km, když silnici na Jíloviště před Cukrákem protnula nová dálnice. V dalších letech se závod změnil na jízdu s dodržením stanoveného rychlost ního průměru, později na jízdu pravidelnosti. V roč níku 1977 bylo například v nejsilnější kategorii Auto VI pořadí Stanislav Smolík (BMW 327), Ivan Dvořáček (Jaguar SS 3½ Litre) a Tom Hyan (autor článku na BMW 321). Letos zopakoval vítězství Václav Osvald (1931 Dodge Brothers Six), když dosáhl rozdílu času mezi dvěma jízdami pouhých 0,039 sekundy

Foto Tom Hyan

9 6 Nestárnoucí Petr Hošťálek na BMW R47 z roku 1928 7 Britský šestiválec MG NA Magnette Abbey Coupé z roku 1934 (Jan Červenka) 8 Andreas Bielina přivezl Steyr, jaký slavil úspěchy na Zbraslavi ve dvacátých letech 9 Milan Špaček představil legendární Walter typ 0 z roku 1924 10 Závodní Zbrojovka Z6V z roku 1929 také vystřídala různé motory

11 Pavel Kalina (Cabrio Gallery) vyjel s Popularem 1100 (1939), když jeho Riley 14/6 čeká na náhradní díl 12 Různé vozy Tatra 57 v pořadí ročníků 1932, 1934 a 1937 (T57A vzadu)

(5:18,778 a 5:18,739 min). Druhý byl Vlastimil Mašek (1938 MG TA; rozdíl 0,068 s) a třetí Jaroslav Šebek (1937 BMW 326 Cabriolet; 0,184 sekundy). V současné době se roztrhl pytel s různými jízdami, přehlídkami a soutěžemi veteránů, nicméně tradici mají jen některé, což podtrhuje jejich význam, byť se také sportovní klání změnilo více na společenskou událost, kdy je rychlá jízda nevhodná. Devětapade sátý ročník legendární jízdy Zbraslav – Jíloviště se znovu konal první sobotu v září a opět přilákal mno ho příznivců historických vozidel, kteří viděli zajímavé premiéry. Patří k nim především unikátní Walter typ 0, jenž byl úspěšně renovován, byť s odlišnou pohonnou jednotkou, protože originální motor 2,0 lit ru OHC z roku 1924 už nebyl k dispozici (údajně má vůz motor 2,7 litru SV). Přesto zjevení typu 0, s nímž Jindřich Knapp v roce 1924 vyhrál svou třídu a byl absolutně třetí, patřilo k vrcholům vzpomínkové jízdy 2026. Šedesátý ročník se pojede 4. září 2027. ■

10/2026 THauto

Foto Tom Hyan

Foto Helena Hyanová

► Historie ► SOSNOVÁ CLASSIC 2026

NA OKRUHU...

Významnou akcí pro historická vozidla je Sosnová Classic, letos pořádaná už popáté... TOM HYAN a HELENA HYANOVÁ, Sosnová (CZ) 1 Start nejstarší kategorie, zleva Bentley 4½ Litre (Kalkus), Z18 Sport (Okáč) a Alfa Romeo 8C (Turek) 2 Petr Volf s unikátním vozem Walter P3 Supersport z roku 1927 3 Jan Čížek na Jaguaru C-Type (1952), s nímž se letos zúčastnil Grand Prix de Monaco Historique

auto 2026/10

osnová Classic byla na rozdíl od minulých ročníků vypsána pro automobily a nikoli motocykly, takže neúnavný Petr Hošťálek musel vzít za vděk pouze exhibiční jízdou na motocyklu Laurin & Klement v rámci oslav 125 let Škoda Motorsport. Navíc hned při akreditaci jsme se dozvěděli, že akce je přístupná veřejnosti i novinářům jediný den v sobotu, takže předcházející oslavy 125 let Škoda Motorsport jsme neviděli. Byly totiž jen pro pozvané prominenty... Přesto jsme byli sobotním programem nadšeni, a to navzdory nepříznivému počasí! Na okruhu se jezdilo ostře ve čtyřech kategoriích, a to Auta 1 GP a závodní do roku 1945, Auta 2 závodní do 1967, Auta 3 závodní do 1983 a Formule (a spidery) do 1990. Ve třech jízdách se každému měřil nejlepší čas na kolo a nejmenší časový rozdíl určil vítěze; závodníci v každé z kategorií startovali společně. Oslavou 125 let Škoda Motorsport pak byl souboj dealerských týmů Škoda se soutěžními vozy Fabia RS Rally2,

kdy byl každý jezdec na trati sám a měřil se součet časů ze tří jízd. Stejně jako v mistrovství ČR v rally vyhrál Dominik Stříteský časem 8:56,141 min před Janem Kopeckým 8:59,923, Věroslavem Cvrčkem 9:24,010, Adamem Březíkem 9:34,418 a efektně pro pobavení diváků driftujícím Janem Kundlákem s časem přes deset minut (10:10,727). Bylo se opravdu na co dívat a časomíra přinesla zajímavé výsledky. První kategorii s předválečnými vozy ovládl Tomáš Kalkus na těžkém Bentley 4½ Litre s kompresorem z roku 1936, druhý skončil František Sichler (1939 Alvis 12/70) a třetí Ivana Neumannová (1939 BMW 327); ostřílený veterán Miroslav Krejsa (1935 Wolseley Hornet Sport) byl pátý, Markéta Profeldová (1925/2017 Bugatti T35 NE) sedmá a Petr Volf (1927 Walter P3 Supersport) uzavíral startovní pole. Pavel Dušánek, ředitel závodu, předvedl ikonickou Cisitalii D46, vlastně první značkovou formuli z roku 1946, v exhibiční jízdě. Kategorii Auto 2 vládli naši spolupracovníci MUDr. Jaroslav

Cisitalia D46 s motorem Fiat 1089 cm3, vlastně první značková formule (1946)

Foto Helena Hyanová

6 4 Tomáš Procházka s Tatrou 603-2 B5, která úspěšně absolvovala Marathon de la Route 1966 (celkově třetí Mark/Stiborek)

6 Miroslav Krejsa, bývalý jezdec formule Easter i Dakaru, nyní s britským vozem Wolseley Hornet Sport (1935)

Foto Tom Hyan

5 Létající doktor Jaroslav Větvička s vozem Aero Minor Sport v barvách posádky Poch/Hodáč ze 24 h Le Mans 1949 Petr Hošťálek litoval neúčasti motocyklů, tak alespoň usedl za řídítka Laurin & Klement při oslavě 125 let Škoda Motorsport 7 Pavel Kalina, majitel Cabrio Gallery, s Felicií Hardtop (1960) 8 Tatra 603-2 B5 Jaromíra Veřmiřovského z Marathonu de la Route 1966 (celkově pátí Adolf Veřmiřovský/ Stanislav Hajdušek)

Větvička (1949 Aero Minor Sport, s nímž jezdí i Le Mans Classic), který zvítězil před Pavlem Kalinou, šéfem Cabrio Gallery, na Škodě Felicia (1960). Třetí byl první ze čtyř krásných vozů Tatra 603-2 B5 (Jiří Procházka), známých úspěchy na několika ročnících náročného Marathonu de la Route (84 h Nürburg ring) v šedesátých letech. Souboj novějších cestovních vozů ve skupině Auto 3 ovládl Roman Ertl (1978 Lada 21011 MTX A2), následovali jezdci s automobily Opel Kadett, Alfa Romeo Giulia GT, Alpine-Renault A110, Volkswagen Brouk Rally a další. V záplavě formulí Easter a Škoda se na první místo vyšvihl Adam Endl, jedoucí na monopostu Fuchs formule V (Volkswagen) z roku 1972. Stanislav Profeld (1967 Magda F3) bohužel jízdu pro poruchu nedokončil, příliš se nedařilo ani Karlu Tomešovi (1986 KDV 3/M formule Mondial). Pestrá startovní pole však vzbudila vzpomínky na léta minulá, kdy automobily nebyly jen počítače na kolech, podobné si jako vejce vejci. ■

9 Dominik Stříteský (Škoda Fabia RS Rally2), mistr ČR 2026 v automobilových soutěžích

10/2026 THauto

► Volkswagen ID.Tiguan je novým krokem blíže zákazníkům a nahradí dosud vyráběné elektromobily ID.4, kterých se včetně verze ID.5 vyrobilo více než 950 tisíc od roku 2021, ale identita ID. je stále nevýrazná. Thomas Schäfer, CEO Volkswagen PKW a VW Brand Group Core (dříve CEO Škoda Auto), uvedl, že při 8,3 milionu prodaných Tiguanů má toto jméno lepší zvuk. Elektrický ID.Tiguan zachová platformu MEB, ale bude mít odlišnou karoserii a interiér. Kamuflované prototypy nového SUV už jezdí, premiéra bude v říjnu. Volkswagen ID.Tiguan se bude vyrábět paralelně se současnou řadou Tiguan a Tiguan Hybrid. ► Španělsko je zemí zaslíbenou nejen pro čínské, ale i evropské výrobce automobilů. Renault investuje do závodů ve Valladolidu (2024 tam vyrobil 210 435 vozů, z toho 162 130 Capturů) a Palencii (138 702 vozů, z toho 89 573 Australů) celkem 600 milionů eur do roku 2030, jak oznámil 24. září 2026. Volkswagen Navarra zahájil výrobu Škoda Epiq a ID.Cross, když už vyrábí Taigo a T-Cross. Stellantis hodlá v Zaragoze k vozům Opel Corsa přidat produkci čínských Leapmotorů (B10, pak B05), Peugeotu 208 a nového Opelu C-SUV BEV.

auto 2026/10

MERCEDES-BENZ: 140 PLACES Mimořádná jízda trojice vozů Mercedes-Benz třídy S, které vyrazily 29. ledna 2026 na cestu kolem světa, a to přesně 140 let po podání patentu Carla Benze na motorové vozidlo, měla zastávku také v Praze a do Stuttgartu se vrátí v říjnu. Jízda je oslavou 140 let od prvních vozů Carla Benze, na jehož tříkolce manželka Bertha podnikla památnou jízdu, a Gottlieba Daimlera, zakladatelů automobilek, jež se proměnily na dnešní koncern Mercedes-Benz. Proto vozy dostaly jména Carl, Bertha a Gottlieb. Projely celou Ameriku, Austrálii a Nový Zéland, Indii, Afriku a nyní Evropu, přičemž navštíví 140 míst. V Praze bylo součástí setkání s unikáty Benz Victoria 1893 a Mercedes-Benz W154 Grand Prix 1938/1939 ze sbírek Národního technického muzea.

ENGE: 25 LET OD STARTU F1 První a jediný český závodník, který se zúčastnil závodů formule 1, debutoval před čtvrtstoletím na Monze. Za svou kariéru vděčí managementu Antonína Charouze, který se ho ujal po začátcích ve Fiesta Cupu a formuli Ford. Tomáš, jenž 11. září oslavil padesátiny, je synem Břetislava, jednoho z nejlepších československých závodníků poválečné éry. Pod Charouzovou taktovkou se stal prvním českým jezdcem F3000, F1, 500 Indy a Indy Car Series, stejně jako úspěšným účastníkem 24 h Le Mans. V sezoně 2001 byl třetí ve F3000 za Markem Webberem a mistrem Justinem Wilsonem, v září na Monze ve formuli 1 nahradil Luciana Burtiho v Prostu AP04 (dvanáctý, pak třináctý v Indianapolisu a odpadl s poruchou ložiska předního kola na Suzuce).

Foto Petr Dufek

► Slovinský Rimac Group ukončil převzetí značky Bugatti, když prostřednictvím evropských a amerických investorů sdružených v konsorciu vedeném HOF Capital (včetně BlueFive Capital) převzal 45 procent akcií Porsche na Bugatti Rimac (joint venture založená v roce 2021, Rimac měl 55 %) a 21 % podíl Porsche na Rimac Group. Zakladatel/CEO Mate Rimac bude novým prezidentem Bugatti po odchodu Piochona. V červnu byl otevřen nový provoz La Manufacture v Molsheimu a testování Tourbillonu (nástupce Chironu a Veyronu) se blíží do finále. Marko Brkljačić (ex-Rimac Technology) přechází do vedení Rimac Bugatti. Ettore Bugatti by se jistě divil, nejprve získali značku Němci a pak Slovinci.

► Krátce ► ZE SVĚTA & Z DOMOVA

Foto Mercedes-Benz

► Christophe Piochon pracoval pro Bugatti od roku 2001, kdy se v prototypové dílně VW Group podílel na prvním prototypu Veyron jako Bugatti Project Quality Manager. Ujel s vozy Bugatti přes 100 tisíc kilometrů, z toho 60 tisíc coby oficiální testovací jezdec. Z více než 1200 vozů Bugatti, jež vyjely z továrny v Molsheimu, pouze čtyřicet neprošlo jeho rukama a nedávno se coby prezident Bugatti Automobiles (ve funkci od 2021) zúčastnil výroby posledního motoru W16 v Salzgitteru (nový Tourbillon přechází na V16). Christophe, který rozumí česky (má českou manželku), odchází v říjnu do důchodu. Vozy Bugatti jsou do roku 2030 vyprodány.

Engeho premiéra na Monze 2001

NOVÉ KNIHY Dne 12. října 2026 se na pultech předních knihkupectví objeví nová kniha našeho spolupracovníka Romana Klemma. Pod názvem Hrdinové Formule 1 – Všechno nebo nic čtenáře podrobně a objektivně seznámí s průběhem závodnických kariér legendárních jezdců Jochena Rindta, Gillese Villeneuveho a Ayrtona Senny. Za mnoho doposud nezveřejněných náhledů a informací vděčí osmé autorovo knižní dílo v neposlední řadě osobním rozhovorům s dobovými svědky (360 stran, 210 x 297 mm, doporučená cena od 799 Kč, vydal CPress).

CHRYSLER 3.5 V6 (1998)

Kresby Chrysler

Druhá generace vidlicových šestiválců Chrysler, nyní hliníkové konstrukce (dříve litinový blok) se čtyřventilovým rozvodem (SOHC pro 3.3/3.5, DOHC pro 2.7), uvedená ve vozech Chrysler Corporation v roce 1998. Vývoj, urychlený o 26 týdnů využitím CATIA software (první paperless engine v USA), vedl François Castaing (ex-Renault F1), viceprezident Chrysler Vehicle Engineering a šéf Powertrain Operations. Inovace přinesly vysoký výkon a točivý moment při snížení spotřeby

SLAVNÉ MOTORY

Foto Tom Hyan

a emisí. Výroba v závodech Trenton (MI) a Kenosha (WI) od srpna 1997 pro vozy Chrysler, Dodge, Jeep a Plymouth. V roce 2010 je nahradily motory Pentastar 3.6 V6.

Chrysler 300M při dynamickém představení pro novináře 12. května 1998 v Atlantě (Georgia), jen pět dnů po nečekané fúzi DaimlerChrysler

Zážehový šestiválec do V/60° 3518 cm3 (ø 96 x 81 mm), OHC 4V (řemen) Hliníkový blok, litinové vložky válců Vícebodové vstřikování paliva Kompresní poměr 10,1:1 Výkon 187 kW (254 k)/6450 min‑1 Točivý moment 340 N.m/4000 min‑1 Údaje platí pro 1998 Chrysler 300M verze Export

SLAVNÉ MOTORY

Kresba Saab

SAAB 900 TURBO (1993)

Foto Tom Hyan

Zážehový čtyřválec 1985 cm3 (ø 90 x 78 mm) Turbodmychadlo Garrett s chladičem vzduchu Litinový blok a hliníková hlava válců DOHC 4V Elektronické vstřikování Saab Trionic Kompresní poměr 9,2:1 Výkon 136 kW (185 k) DIN/5500 min‑1 Točivý moment 263 N.m/2100 min‑1

Definitivní přechod na čtyřdobé motory znamenaly u švédské automobilky SAAB řadové čtyřválce, původně odvozené z britské konstrukce Triumph (British Leyland). Dalším vývojem (pro výrobu v Södertälje) vznikly vlastní motory Saab řady B (od 1972, Turbo od 1978), resp. H (od 1981; High Compression). Představujeme 2.0 Turbo (B204) pro druhou generaci vozu Saab 900, uvedenou v roce 1993 coby první na podlahové plošině General Motors. Dvoulitrové verze měly objem 1985 cm3 o výkonu 98 kW (133 k) bez přeplňování, resp. 136 kW (185 k) s turbodmychadlem. Alternativou byl nepřeplňovaný 2.3 (B234; 2290 cm3, ø 90 x 90 mm) o výkonu 110 kW (150 k). Saab 900 při dynamickém představení novinářům v Trollhättanu ve dnech 28. – 29. července 1993