TH Auto 04 2020 (duben) by TH Auto

2020

VIRTUÁLNÍ ŽENEVA 2020

PŘEDSTAVUJEME ■ MAZDA 6 ■ zraje jako víno a patří k nejlepším vozům své třídy ■ HYUNDAI i10 ■ prověřili jsme jednu z nejzajímavějších novinek, malý i dostupný automobil ■ BÖHMERLAND 21 ■ znovuzrozený český motocykl měl premiéru na Motosalonu v Brně

Kresba Audi

SLAVNÉ MOTORY AUDI 2.8 V6 (1994)

Audi A4 2.8 Quattro (B5)

Foto Tom Hyan

Jeden z prvních zážehových šestiválců Audi se objevil v roce 1991 už s výkonem 128 kW (174 k) jako v prvním Audi A4 (B5), které vyjelo o tři roky později (viz kresba). Litinový blok a hliníkové hlavy válců. Debutoval ve vozech Audi 80 (B4), Cabriolet/Coupé (B4) a Audi 100 (C4) ve verzi OHC; pokračoval v dalších včetně A6 (C5) a A8 (D2), později přibyla varianta s pětiventilovým rozvodem DOHC a zvýšeným výkonem na 142 kW (193 k). Šestiválec OHC 2V; 2771 cm3 (ø 82,5 x 86,4 mm) Stupeň komprese 10,3, řady válců do V/90° Vstřikování paliva Motronic, dva katalyzátory Výkon 128 kW (174 k)/5500 min‑1 Točivý moment 250 N.m/3000 min‑1

PÁTÝ ROČNÍK číslo 4 (48), duben 2020 Internetový měsíčník, vychází od roku 2016 na

2020

Vydává TH Motormedia šéfredaktor:

Ing. Tomáš Hyan tom.hyan@caroftheyear.cz +420 603 725 139 fotograf: Jiří Maršíček jiri@marsicek.net art director: Mgr. Helena Hyanová helena.hyanova@volny.cz adresa redakce: Křižíkova 37, 186 00 Praha 8 © TH Motormedia, 2020 redakční spolupráce: MUDr. Jiří Nezdařil sr., MUDr. Jiří Nezdařil jr., Ing. Jiří Wohlmuth

►►► OBSAH současná situace s doporučením domácího pobytu nám dává více času na čtení, a tak dostáváte TH Auto 4/2020 opět na začátku měsíce! Naše představa, že posunutím vydání přineseme všechny novinky ze Ženevy mnohem dříve, se ukázala jako mylná. Letošní rok bude pro mě prvním po třiceti letech bez mezinárodního autosalonu. Příkladu Ženevy totiž následovaly New York, Detroit i Paříž... Před druhou světovou válkou bylo nebezpečí zřejmé, a tak významné britské automobilky dostaly nové úkoly, postavily tajné továrny (shadow factories) a zahájily zbrojní výrobu. V případě koronaviru to tak zřejmé není. Ještě v únoru nebylo v USA po nějakém nebezpečí ani památky. Nyní má prezident Donald Trump k dispozici nové pravomoci. Dostal Defence Production Act, aby byly zájmy národní povýšeny nad zájmy obchodní. Ford a General Motors vyrobí plicní ventilátory... Svět se změní. Věřme, že poučení z krizového vývoje přinese pozitiva i pro život v České republice. Takové podmínky pro podnikatele, aby pro ně bylo výhodné vyrábět doma, abychom byli soběstační v základních potřebách a především nezávislí na importu z kontroverzní diktatury na druhém konci světa. Příjemné čtení a radost z jízdy, v mezích možností, přeje

GFG Style (Giugiaro) 2020 �� 2 HYUNDAI i10 (2020) �� 6 MAZDA 6 (GJ/GL) �� 10 112. Chicago Auto Show 2020 �� 14 CZINGER Vehicles �� 16 AUDI A4 po falceliftu (B9) �� 18 AUDI A4 Avant & Allroad (B9) �� 22 Elektromobily Mazda �� 24 Motocykl BÖHMERLAND 21 �� 26 Motosalon Brno 2020 �� 30 IMSA Rolex 24 Daytona 2020 �� 34 John Andretti (1963 – 2020) �� 36 Václav Bobek starší (1914 – 1980) �� 40 Břetislav Enge oslavil 70 let �� 42 Jezdci formule 1 �� 44 AUTOCAR (1897 – 2020) �� 46 Nadace Elišky Junkové: ŠKODA 130 RS (1975 – 1981) �� 52 MOSKVIČ 408 (1964 – 1975) �� 56 MAZDA slaví 100 let (návštěva muzea v Hirošimě) �� 60

PŘIPRAVUJEME ◄◄◄

Member of the International Jury ENGINE + POWERTRAIN OF THE YEAR

Člen mezinárodní jury MOTOR + POHONNÁ JEDNOTKA ROKU

Member of the International Jury CAR OF THE YEAR 2001 – 2015

Člen mezinárodní jury VŮZ ROKU 2001 – 2015

Chairman of the Jury AUTO ROKU 2020 v ČR

Předseda poroty AUTO ROKU 2020 v ČR

► Za volanty nových vozů Škoda Octavia Combi, Opel Astra, Volkswagen Golf, DS 7 Crossback E-Tense, Audi Q7, Land Rover Discovery Sport a dalších ► Vzpomínky na elektromobilitu ► Budeme jezdit na vodík? ► Mario Andretti oslavil osmdesátiny ► Nákladní automobily Diamond Reo ► První automobil Siegfrieda Marcuse

4/2020 THauto

► GFG STYLE (GIUGIARO) 2020

KONCEPTY

Foto GFG Style

PRO ŽENEVU...

Supersportovní automobily a nejrůznější koncepty byly vždy kořením Ženevského autosalonu, takže letos jsme o jejich přehlídku přišli... 1

TOM HYAN ▲ Bandini Dora Barchetta je otevřený sportovní automobil s vpřed výklopnými dveřmi a ochrannými oblouky, vytvářejícími siluetu kupé 1, 2 Bandini Dora Barchetta, Giugiarova oslava zapomenuté italské značky, která vyráběla sportovní vozy od roku 1946 až do dubna 1992, kdy Ilario Bandini zemřel

auto 2020/4

3 5

Foto GFG Style

abrizio a Giorgetto Giugiaro se soustřeďují na svou novou značku GFG, když jejich spolu práce s Volkswagen Group neskončila dobře. S německým koncernem se totiž po prodeji Italdesignu rozešli, svůj minoritní podíl prodali, ale Volkswagen Group si ponechal jejich jméno, značku Italdesign a původní sídlo v italském Moncalieri u Turína. Výstavní premiéru v Ženevě 2019 měl elektrický GFG Kangaroo, vlastně supersportovní hyper-SUV s po honem a řízením všech kol 22“ na platformě CH Auto (2x 180 kW), a pokračovala designová spolupráce na čínském elektrickém supersportu Techrules REN. Ve stejném duchu se nesla příprava na Ženevský auto salon 2020, kde měla být světová premiéra konceptů Bandini Dora Barchetta a Vision 2030 Desert Raid, ale také evropská premiéra Vision 2030, pokračování studie Kangaroo. Nakonec největší novinku Dora a oba Visiony 2030 představili Giorgetto Giugiaro a Michele Bandini za asistence Fabrizia Giugiara přímo ze studia GFG Style na online videokonferenci... Giorgetto Giugiaro zůstává největším činným italským designerem; neboť Bertone definitivně zkrachoval a Pininfarina změnil filozofii a prodal podnik Indům; z firem Ghia a Vignale si Ford už dávno udělal označení nejvyšších výbav osobních vozů a také Zagato je v útlu mu. Přes šedesát milionů automobilů na celém světě

3 Tradice zavazuje, Giorgetto Giugiaro s Dorou a Michele Bandini s vozem Bandini 750 Sport Internazionale, účastníkem posledních Mille Miglia 1957 4 Reinkarnace Bandini je zatím posledním stylistickým dílem Giorgetta a Fabrizia Giugiarů 5 Michele Bandini (vlevo) obnovil značku svého prastrýce a Giorgetto Giugiaro se zasloužil o nadčasový design

nese rukopis Giorgetta a Fabrizia Giugiarů! Není divu, že tedy Giugiaro chce dál navrhovat automobily, byť jeho spolupráce s Volkswagen Group neskončila tak, jak by si přál. Jeho přítel Walter Maria de Silva (ročník 1951) se stal od roku 2007 šéfdesignerem celé skupiny Volkswagen, a tak se zdálo, že prodej Italdesignu nebyl špatným nápadem, když si Giugiarové ponechali 9,9 % podílu, věřili ve finanční stabilitu a spolupráci s de Silvou. Volkswagen Group prostřednictvím firmy Lamborghini Holdings S.p.A., podřízené AUDI AG., dne 25. května 2010 převzal 90,1 % kapitálu Italdesign Giugiaro S.p.A. se sídlem v Moncalieri. Spolupráce Giugiara s Volkswagenem začala dávno, když byl povolán do Wolfsburgu, aby navrhl úspěšnou konkurenci Fiatu 128, Vozu roku 1969/1970. Výsled kem byl Golf první generace, spolupráce s Volkswagen Group pak dlouhá léta úspěšně pokračovala a vyvrcho lila prodejem Italdesignu. Giorgetto zůstal sice porad cem, ale majitelé logicky začali velet, nespokojenost se zásahy ze strany Audi vyvrcholila v roce 2015, navíc GEA Concept uvedený tehdy v Ženevě byl podroben velké kritice uvnitř koncernu. Fabrizio a Giorgetto Giu giarové nezaváhali, ke 2. červenci 2015 prodali i zbýva jících 9,9 % akcií. V listopadu 2015 opustil koncern také Walter de Silva, GEA Concept se stal posledním vozem Italdesign Giugiaro, vytvořeným pod vedením ►►►

4/2020 THauto

Foto GFG Style

► GFG STYLE (GIUGIARO) 2020

5 inicioval stavbu vozu a už v roce 2012 založil novou Giorgetta. Giugiarové pak koupili inzertní stránku v novinách Corriere della Sera, aby oficiálně a veřejně firmu Bandini Automobili S.r.l. v Sieně, jež chce Doru poděkovali Ferdinandovi a Ursule Piëchovým za spolu vyrábět v limitované sérii. Podle Giorgetta je novým práci, započatou v roce 1972. Ferdinand totiž také stylistickým prvkem systém ochranných oblouků ote prohrál vnitřní boj v koncernu se svým nástupcem vřeného vozu, inspirovaný Halo z formule 1. Řidiče Martinem Winterkornem... a spolujezdce odděluje podélná výztuha (structural „Nejsem tak starý, abych šel do penze,“ prohlásil tehdy bridge), volant ve stylu leteckého kniplu nese dotykový sedmasedmdesátiletý Giorgetto Giugiaro (ročník 1938) displej a stejně jako pedály je nastavitelný, čalounění a se svým padesátiletým synem Fabriziem, šéfem de z pravé kůže pochází od Poltrona Frau. Akumulátory 1, 2 Nová studie signu v Italdesignu 1990 – 2014, založil koncem roku 90 kWh jsou uloženy vzadu za sedadly a ve středovém Vision 2030 Desert Raid 2015 novou firmu GFG Style (Giorgetto e Fabrizio Giu tunelu, o dojezdu zatím nejsou oficiální informace. měla mít světovou premiéru giaro), která má nyní opět v Moncalieri sídlo, muzeum První GFG Vision 2030 se představil 21. listopadu 2019 na autosalonu v Ženevě a prostory pro design, konstrukci a výrobu modelů i kom na 30th International Riyadh Motor Show v Saúdské pletních vozů. Prvním zveřejněným projektem byl super 3, 4 GFG Style Vision 2030 Arábii (zelená barva je poctou vlajce této země), kde se už představila sportovní třímístný elektromobil Techrules REN (2017) vystavují hlavně značky Hyundai, Toyota, Chevrolet, na Riyadh Motor Show s turbínovým prodlužovačem dojezdu, v Ženevě 2018 GMC a čínská Chery. Prototyp futuristického Hyper v listopadu 2019 následoval elektrický sedan GFG Sibylla pro čínského -SUV tam byl vydražen za 3,2 milionu SR (saúdských partnera Envision a v Ženevě 2019 dvoumístný elektro rijálů), což odpovídá 854 489 americkým dolarům. Jeho 5 Dvoumístný kokpit Visionu 2030 mobil GFG Kangaroo s pohonem a řízením všech kol, konstrukce je v základu shodná s Dorou, výkon je mírně výkonem 2x 180 kW a proměnnou světlou výškou v roz nižší, ale pro provoz v náročnějších podmínkách lze pětí 120 mm. Kromě toho Giugiarové navrhli dva malé přepínat tři nastavení podvozku se světlou výškou 140 vozy pro Turin Garage (2018 Top Less milimetrů (Race), 180 mm (Road) nebo ► GFG STYLE 2020 Elettrica a Panda 4x4 Elettrica). 220 mm (Offroad). Podle Fabrizia Giu Bandini Dora Vision 2030 Z trojice čistě elektrických dvoumoto Model giara lze Vision 2030 považovat za auto Barchetta (Desert Raid) rových sportovních automobilů GFG mobil Gran Turismo, vhodný i pro provoz 2 2 Style pro Ženevský autosalon 2020 mají Počet sedadel v dunách pouště a kamenitém horském 2 2 všechny prostorový hliníkový rám a vněj Počet elektromotorů terénu. Vyjímatelné panely střechy Targa Celkový výkon (kW) 400 380 ší panely karoserie z uhlíkových kompo Top lze uložit v zavazadlovém prostoru. Točivý moment (N.m) 680 680 zitů, na každé nápravě je jeden elektro Pohon všech kol Nová verze tohoto vozu, označená Vi ano ano sion 2030 Desert Raid, je ještě více motor (po 200 nebo 180 kW, viz tabulka Zrychlení 0 – 100 km/h (s) 3,3 3,8 technických údajů). Nejnovější Bandini Největší rychlost (limit km/h) 250 zaměřena na použití v terénu, má větší 250 90 Dora Barchetta je znovuzrozením malé Kapacita akumulátorů (kWh) 90 světlou výšku 240 milimetrů, rozšířený 4800 4770 italské značky Ilaria Bandiniho, který Délka (mm) rozchod kol a menší kola, obutá do pneu Šířka (mm) 2000 2030 (2120) v letech 1946 – 1992 vyrobil pětasedm matik Pirelli pro provoz v písku. Desert Výška (mm) 1150 1260/1300/1340 (1360) desát sportovních vozů, a Dora je křest Světlá výška (mm) Raid je zatím poslední ze sedmi kon neuvedena 140/180/220 (240) ním jménem matky jak Ilaria, tak jeho Rozvor náprav (mm) cepčních vozů, uvedených za pouhá čtyři 3000 2830 prasynovce Michele Orsi Bandiniho, který Pneumatiky Pirelli 245/40 R 21 285/45 R 22 (275/50 R 20) léta společností GFG Style. ■

auto 2020/4

Foto GFG Style

elektromotor

měnič napětí

Kresba GFG Style

GFG Style Bandini Dora Barchetta

akumulátory

elektromotor

měnič napětí

Kresba GFG Style

GFG Style Vision 2030

akumulátory

Foto Tom Hyan

Automobily

► HYUNDAI i10 (2020)

ZCELA NOVÝ

V Praze a okolí jsme prověřili jednu z nejzajímavějších novinek, malý i dostupný automobil, jaké z výrobních programů mnoha značek už mizí...

řestože rozměry Hyundai i10 se v průběhu TOM HYAN generací neustále zvětšují, nadále jde o jeden z automobilů normální velikosti, jaké po desít ky let dobře sloužily většině uživatelů, než jim 1 Hyundai i10 výrobci začali vnucovat stále větší a větší je malý osobní automobil, vozy, samozřejmě dražší, na kterých více vydělají. Třetí jeden z mála nových typů generace pětimístného Hyundai i10 se představila Evro svého segmentu panům na autosalonu IAA 2019 ve Frankfurtu, kde jsme si také prohlédli první i10 N Line s nejvýkonnějším pře 2 Hyundai i10 se pro evropský trh plňovaným motorem 1.0T-GDI. Rozvor náprav od první vyrábí v tureckém závodě generace narostl ve druhé jen o 5 mm, třetí přidala Hyundai v Izmitu dalších 40 mm. Délka se zvětšila nejprve o 80 mm, ale nyní jen o 5 mm na 3670 mm, což při rozvoru náprav 2425 mm zlepšilo proporce vozu. Hyundai i10 vždy patřil k nejširším v segmentu, a proto teď přidal 2 jen 20 mm, zatímco výška se snížila také o 20 mm. Navzdory tomu, že nedosahuje ani čtyřmetrové délky, nabízí prostorný in teriér, kde je velmi příjemné cestovat, snad až na příliš vysokou (a neseřiditelnou) výš ku sedadla spolujezdce. Řidičovo je ve vyš ší výbavě nastavitelné, takže spolu s výško vě stavitelným volantem snadno najdete správnou pozici pro řízení, pokud nejste přerostlý obr. Chcete čísla? Výrobce uvádí prostor na nohy vpředu/vzadu 1070/865 mm a šířku ve výšce ramen 1326/1328 mm... Hyundai Motor Company opět zainvesto

auto 2020/4

vala do závodu HAOS (Hyundai Assan Otomotiv Sanayi) v tureckém Izmitu, který už od druhé generace převzal výrobu i10 pro evropské klienty (první se dovážela z in dického Chennai). Nový i10 je dalším vozem značky, jenž byl vyvinut v Evropě s podílem vývojového střediska Hyundai Motor Europe Tech Centre v Rüsselsheimu a téměř v Evropě se také vyrábí (turecký Izmit leží asi sto kilometrů za Bosporem). Třetí generace nabízí dále vylepšené jízdní vlastnosti, na nichž se podílí i zvýšená tuhost samonosné karoserie se čtyřmi bočními dveřmi a výklopnou stěnou v zádi, u níž znovu vzrostl podíl vysokopevnostních ocelí v konstrukci. Přestože jde o zcela nový automobil, většina osvědčených konstrukč ních skupin vychází z předchůdce. Řízení s elektrickým posilovačem má strmější převod, odpružení je komfortnější, nabízená kola jsou větší (třináctipalcová zmizela, základem jsou čtrnáctipalcová a můžete mít i šestnácti palcová), pětistupňová převodovka až na jedinou výjimku má zachované převodové poměry, zmizela ovšem starší alternativa čtyřstupňové samočinné, její místo přebírají automatizované verze pětistupňové mecha nické s dvoupedálovým ovládáním a samo činnou funkcí spojky (za příplatek třicet tisíc korun českých pro oba motory). V nabídce jsou vylepšené motory 1.0 MPI a nyní 1.2 MPI, oba nepřeplňované s ne

Foto Tom Hyan

přímým vstřikováním paliva, ale i menší tříválec s výkonem 49 kW (67 k) dovoluje svižnou jízdu s ob vyklým obsazením dvěma osobami. Větší čtyřválec 1.2 MPI vznikl z původního 1,25 litru zkrácením zdvihu, výkon 62 kW (84 k) je zhruba shodný. Přede vším se snížila normovaná spotřeba paliva, s men ším tříválcem jsme jezdili za 5,5 l/100 km. Pouze stylisticky upravená i10 N Line sportovního střihu může mít také přeplňovanou verzi tříválce 1.0 T-GDI (shodný objem 998 cm3) s přímým vstřikováním, výkonem 74 kW (100 k)/4500 min‑1 a točivým momen tem 172 N.m/1500 min‑1, ovšem v době uzávěrky ne byly k dispozici dynamické parametry (pětistupňová manuální převodovka má jiné převodové poměry, automatizovaná se nedodává).

Příjemným překvapením je posílená standardní na bídka bezpečnostních prvků Hyundai SmartSense, k nimž patří detekce překážek před vozem (včetně chodců) s automatickým nouzovým brzděním, udr žování jízdy v pruhu s aktivním (a přiměřeným) zásahem do řízení, samočinné přepínání dálko vých a tlumených světlometů, nouzové volání po moci e-Call (podle požadavku EU), či kontrola bdě losti řidiče a rychlostních limitů s upozorněním na přístrojové desce. Kuriozitou, vhodnou ovšem pro dnešní nepozorné řidiče na křižovatkách, je indi kace rozjezdu vozidla před vámi, tzv. systém LVDA (Leading Vehicle Departing Alert) se zvukovou výstrahou a sdělením na displeji před řidičem. Na rozdíl od jiných je nový dotykový displej 8“ ►►►

3 Dobré využití obestavěného prostoru přináší dostatek místa cestujícím zejména na předních sedadlech, ale ani vzadu není málo místa 4 Zavazadlový prostor o objemu 252 litrů podle VDA patří v segmentu A k největším, lze zvětšit až na 1050 litrů sklopením zadních opěradel 5 Přístrojová deska nese zabudovaný osmipalcový displej infotainmentu

4/2020 THauto

Foto Tom Hyan

► HYUNDAI i10 (2020)

1 1 Hyundai i10 třetí generace přichází po 1,1 milionu prodaných předchůdců na evropském trhu

2 Vyzkoušeli jsme základní tříválec 1.0 MPI o výkonu 49 kW (67 k)

► TECHNICKÉ ÚDAJE MOTOR – kapalinou chlazený zážehový řadový tříválec nebo čtyřválec řady Kappa, uložený vpředu napříč; DOHC 4V (řetěz) Dual-CVVT; hliníkový blok a hlava válců; elektronické vícebodové nepřímé vstřikování paliva, trojčinný katalyzátor, Stop/Start, EU6d; a) 1.0 MPI: tříválec 998 cm3 (ø 71 x 84 mm); 11,0:1; 49 kW (67 k)/5500 min‑1 a 96 N.m/3750 min‑1; b) 1.2 MPI: čtyřválec 1197 cm3 (ø 71 x 75,6 mm); 11,0:1; 62 kW (84 k)/6000 min‑1 a 118 N.m/4200 min‑1. PŘEVODNÉ ÚSTROJÍ – jednokotoučová suchá spojka a přímo řazená pětistupňová převodovka (a/b: 3,727/3,545 – 2,056/1,895 – 1,269/1,192 – 0,906/0,853 – 0,774/0,697 – Z 3,636/3,636; stálý převod 4,438/4,438); na přání pro a/b) automatizovaná verze (AMT) s dvoupedálovým ovládáním (převodové poměry nezměněny). Pohon předních kol. PODVOZEK – samonosná ocelová konstrukce s pomocným rámem vpředu; všechna kola nezávisle zavěšena, vpředu příčná ramena a vzpěry McPherson, vzadu vlečená ramena spojená torzně poddajnou příčkou; odpružení vinutými pružinami a teleskopickými tlumiči, vpředu příčný zkrutný stabilizátor; kotoučové brzdy ø 252/234 mm, vpředu s vnitřním chlazením, pro nižší výbavy vzadu bubnové ø 203 mm, ABS/EBD, ESC/VSM; hřebenové řízení 14,0:1 s elektrickým posilovačem, 2,64 otáčky na plný rejd, aktivní asistent jízdy v pruhu; ocelová kola 14“ nebo hliníková kola 15“/16“, pneumatiky 175/65 R 14, 185/55 R 15 nebo 195/45 R 16. ROZMĚRY A HMOTNOSTI – rozvor náprav 2425 mm, rozchod kol vpředu 1479/1467 mm a vzadu 1490/1478 mm podle pneumatik; d/š/v 3670/1680/1480 mm, přední převis 705 mm; součinitel odporu vzduchu cx = 0,31; objem zavazadlového prostoru (VDA) 252/1050 l; objem palivové nádrže 36 l; pohotovostní hmotnost od 924/935 kg; celková 1410/1430 kg; přívěs se nedoporučuje; zatížení střechy 60 kg. PROVOZNÍ VLASTNOSTI (údaje výrobce, a/b) – největší rychlost 156/171 km/h; zrychlení 0 – 100 km/h za 14,8/12,6 (AMT: 17,8/15,8) s; spotřeba paliva EU od 4,4/4,6 (AMT: 4,4/4,5) l/100 km; emise CO2 od 101/105 (AMT: 101/103) g/km.

auto 2020/4

zabudován do střední části přístrojové desky a slouží i zpětné couvací kameře s velmi pěkným rozlišením obrazu. Zavazadlový prostor 252 litrů (podle VDA) patří k největším v segmentu malých vozů. Nyní má dvě úrovně dna spolu s vyjímatelnou lehce omyvatelnou přepážkou. Nový Hyundai i10 navazuje na úspěšný evropský prodej vozů této korejské značky v segmentu A (přes 1,1 milionu předchozích generací), jenž zahájil malý Atos od roku 1999 (na některých trzích zvaný Atoz) a prodloužil i10 první generace, oba z indické pro dukce v Chennai (Madrásu). Výroba Hyundai i10 druhé generace se rozběhla v září 2013 v tureckém Izmitu, odkud nyní vyjíždějí nové modely třetí gene race, přičemž i10 zůstává nadále globálním automo bilem s paralelní výrobou rovněž v Indii. Málokdo ví, že jsme už v roce 2011 vyzkoušeli Hyundai BlueOn EV, což nebylo nic jiného než osobní elektromobil na základě prvního i10, který s výkonem 61 kW zrych loval 0 – 100 km/h za 13,1 sekundy, dosahoval nej větší rychlosti 130 km/h a ujel až 140 kilometrů na jednu náplň akumulátorů. V Koreji byly tyto vozy za řazeny do zkušebního provozu u státních institucí, stejně jako různé typy FCEV s vodíkovými palivo vými články, jež později dostaly přednost. U malého i10 se nyní s elektrickou verzí nepočítá. Hyundai i10 patří k nejdostupnějším vozům na našem trhu. Čtyři výbavy jsou Start, Classic (Club/Go), Smart a Style, přičemž při uvedení nabízel dovozce vozy za akční ceny v rozpětí 219 990 až 319 990 Kč, tedy se zvýhodněním čtyřicet tisíc korun českých. Záruka je pětiletá bez omezení proběhu kilometrů a zahrnuje pět let asistenčních služeb a kondičních prohlídek zdarma. Se zabudovanou navigací přichází v ceně jednou ročně desetiletá aktualizace mapových pod kladů a pětileté předplatné služeb Live Services (podrobněji a aktuálně na www.hyundai.cz). ■

HYUNDAI i10 první generace (2008)

4/2020 THauto

Foto Tom Hyan Foto Helena Hyanová

HYUNDAI i10 druhé generace (2013)

Foto Tom Hyan

► Automobily ► MAZDA 6 (GJ/GL)

Mazda 6 zraje jako víno, patří k nejlepším vozům své třídy. Poslední velkou modernizací prošla v roce 2018... TOM HYAN Vyzkoušeli jsme sedan Mazda 6 po faceliftu, napoprvé hned s nejsilnějším zážehovým motorem Skyactiv-G 2.5

auto 2020/4

rvní Mazda 6 (Atenza) vyjela v roce 2002 jako nástupce slavných klasických se danů a kombi Mazda 626 (Capella, resp. 616), jejichž historie sahá až do počátku sedmdesátých let a podle způsobu počí tání čítá šest až sedm generací! Nová Mazda 6 zahájila přechod na jednodušší značení modelů jednocifernými čísly, první generace šestky (code name GG) byla natolik úspěšná, že její platformu převzala pro svoje automobily také Ford Motor Company, která v těch letech pokračovala ve velmi úspěšné alianci s hirošimskou automobilkou (a Mazdě 6 naopak poskytla třílitrový šestiválec Duratec). Druhá generace (GH) se svým typickým

designem už blížila té dnešní, světovou premiéru slavila na IAA 2007 ve Frankfurtu, nadále vyráběná jako sedan, liftback a kombi. Ve třetí generaci (GJ, od 2016 GL) se nabídka zúžila na klasický sedan a kombi, elegantní a nadčasový designový směr Kodo – Soul of Motion nalezl v tomto voze plné uplatnění, stejně jako filozofie Jinba Ittai, tedy splynutí řidiče s vozem. Poněkud netradičně se světová premiéra sedanu Mazda 6 konala v létě 2012 na Moskevském mezinárodním autosalonu, nové kombi jsme si pak poprvé prohlédli na Mondial de l’Automobile 2012 v Paříži a paleta nabízených motorů se omezila na řadové čtyřválce. Dnešní provedení prošlo faceliftem pro modelový rok 2018,

► PŘEHLED TYPŮ MAZDA 6 typ výkon převodovka, spotřeba EU [kW/k] pohon kol [l/100 km] G 2.0 145 (Wagon) 107/145 6M, FWD 6,2 (6,3) G 2.0 145 (Wagon) 107/145 6A, FWD 6,2 (6,3) G 2.0 165 (Wagon) 121/165 6M, FWD 6,5/6,4 (6,6/6,5) G 2.0 165 (Wagon) 121/165 6A, FWD 6,2/6,1 (6,3/6,2) G 2.5 194 (Wagon) 143/194 6A, FWD 6,7 (6,8) D 2.2 150 (Wagon) 110/150 6M, FWD 4,4 (4,6/4,5) D 2.2 150 (Wagon) 110/150 6A, FWD 5,1 (5,1) D 2.2 150 Wagon AWD 110/150 6M/6A, AWD (5,1/5,4) D 2.2 184 (Wagon) 135/184 6M, FWD 4,7 (4,8) D 2.2 184 (Wagon) 135/184 6A, FWD 5,1 (5,1) D 2.2 184 Wagon AWD 135/184 6A, AWD (5,4) Pozn.: V případě dvou údajů je vyšší pro verzi bez inovativního systému Stop/Start

Foto Tom Hyan

1 Mazda 6 se od roku 2012 vyrábí ve třetí generaci, která před dvěma lety prošla zásadním faceliftem a modernizací 2 Zážehový motor Skyactiv-G 2.5 o výkonu 143 kW (194 k) vyniká vypínáním válců 2/4 pro úsporu paliva při nižším zatížení 3, 4 Obě karosářské verze poskytují velký vnitřní prostor i navzdory tomu, že kombi je postaveno s kratším rozvorem náprav o 80 mm (na snímcích)

kdy byly mírně upraveny vnější design vozu s po změněnou čelní maskou, víkem zavazadlového prostoru a hlavními i mlhovými světlomety, novým designem kol a vyústěním koncovek výfuků; další změny přišly v interiéru, na odladění podvozku a úpravě motorů pro nové emisní předpisy EU6d. Posílena byla rovněž nabídka bezpečnostních asis tentů a prvků konektivity. Nová Mazda 6 ovšem už od uvedení vsadila na optimalizaci všech dílů a sku pin podle programu Skyactiv-Technology. Sympatické je, že Mazda nadále vyrábí klasické atmosféricky plněné zážehové motory Skyactiv-G (gasoline) a nikoli dražší přeplňované; turbodmy chadlo je vyhrazeno jen vznětovým verzím Skyactiv‑D

(diesel). Kuriozitou je téměř shodný stupeň komprese u zážehových a vznětových verzí (nyní 13,0 a 14,4), což svědčí o tom, že Mazda intenzivně pracuje na dalším vývoji a optimalizaci spalovacích motorů, a to nemluvíme o novince Skyactiv-X, která spojuje dobré vlastnosti zážehových i vznětových a už se objevila v jiných typech (Mazda 3 a CX-30). Motory Skyactiv jsou čtyřválce, proti svým předchůdcům mají po změněné vrtání válců i zdvih pístů. Při uvedení na trh dostala Mazda 6 dvoulitrové zážehové čtyřválce Skyactiv-G dokonce s kompresním poměrem 14,0:1, které dávaly výkon 107 kW (145 k)/6000 min‑1 v pro vedení Standard anebo 121 kW (165 k)/6000 min‑1 ve verzi High Power, po faceliftu 2018 sice ►►►

5 Na produktových prezentacích Mazdy jsme byli mnohokrát ujištěni, že se nevzdají logických kruhových kontrolních přístrojů přímo před řidičem

4/2020 THauto

► MAZDA 6 (GJ/GL)

1 2

Foto Tom Hyan

1 Mazda 6 Wagon je provedení kombi, na snímku se silnější verzí vznětového čtyřválce Skyactiv-D 2.2 o výkonu 135 kW (184 k) 2 Zavazadlový prostor kombi má základní objem 522 litrů, který po sklopení opěradel vzroste až na 1664 litrů 3 Vznětový motor pro Mazdu 6 se zdvihovým objemem 2,2 l se dodává ve dvou výkonových verzích

klesl stupeň komprese na 13, avšak výkony se ne změnily, ale mírně vzrostl točivý moment. Největší zážehový čtyřválec Skyactiv-G 2.5 zazna menal mírný nárůst výkonu ze 141 na 143 kW (tedy ze 192 na 194 k) při shodných otáčkách 5700 min‑1, vrchol točivého momentu vzrostl ze 256 N.m/3250 min‑1 na 258 N.m/4000 min‑1, ale motor dostal deaktivaci dvojice válců při nízkém zatížení, čímž se snížily spotřeba i emise. Vstřikovací tlak všech zážehových motorů se pro větší účinnost zvýšil z 20 na 30 MPa, díky novému ventilu Coolant Control Valve v kapali novém systému chlazení se motor rychleji zahřívá a kromě standardního zařízení i-Stop (Stop/Start) s časem restartu 0,35 sekundy je pro největší čtyřvá lec k dispozici vyspělejšího řešení i-Eloop s vysoko kapacitním kondenzátorem (u vznětových restartuje

► TECHNICKÉ ÚDAJE MOTOR – kapalinou chlazený řadový čtyřválec, zážehový Skyactiv-G 2.5 a vznětový Skyactiv-D 2.0, uložený vpředu napříč; DOHC 4V(řetěz); elektronické přímé vstřikování paliva, i-Eloop (Stop/Start), EU6d; a) G 2.5 194: 2488 cm3 (ø 89 x 100 mm); 13,0:1; 143 kW (194 k)/5700 min‑1 a 258 N.m/4000 min‑1; b) D 2.2 184: vznětový, přeplňovaný turbodmychadlem; 2191 cm3 (ø 86 x 94,3 mm); 14,4:1; 135 kW (184 k)/4500 min‑1 a 445 N.m/2000 min‑1. PŘEVODNÉ ÚSTROJÍ – šestistupňová samočinná převodovka Skyactiv-Drive s kapalinovým měničem momentu (a/b: 3,552/3,487 – 2,022/1,992 – 1,452/1,449 – 1,000/1,000 – 0,708/0,707 – 0,599/0,600 – Z 3,893/3,990); stálý převod a/b) 4,325/3,804. Pohon předních kol. PODVOZEK – samonosná konstrukce s pomocným rámem vpředu i vzadu; všechna kola nezávisle zavěšena, vpředu příčná ramena a vzpěry McPherson, vzadu víceprvkové zavěšení Multilink; odpružení vinutými pružinami a teleskopickými tlumiči; příčné zkrutné stabilizátory; kotoučové brzdy ø 297/278 mm, b) ø 320/278 mm, vpředu s vnitřním chlazením, podtlakový posilovač 9“, ABS/EBD/EBA, DSC/TCS; hřebenové řízení 15,5:1 s elektrickým posilovačem, 2,81 otáčky volantu na plný rejd; pneumatiky 225/55 R 17 nebo 225/45 R 19. ROZMĚRY A HMOTNOSTI (sedan) – rozvor náprav 2830 mm; rozchod kol P/Z 1585/1575 nebo 1595/1585 mm podle pneumatik; d/š/v 4870/1840/1450 mm; přední převis 950 mm; světlá výška 165 mm; součinitel odporu vzduchu cx = 0,295; objem zavazadlového prostoru 480 l; objem palivové nádrže 62,2 l; pohotovostní hmotnost a/b) od 1426/1561 kg, celková 2095/2200 kg; brzděný přívěs do 1700/1800 kg; zatížení střechy 100 kg. PROVOZNÍ VLASTNOSTI (údaje výrobce; a/b) – největší rychlost 223/220 km/h; zrychlení 0 – 100 km/h za 8,1/9,0 s; spotřeba paliva EU od 6,7/5,1 l/100 km; emise CO2 od 153/133 g/km. Stopový/obrysový průměr otáčení 11,2/12,0 m.

za 0,40 sekundy). Konstruktéři Mazdy nikdy nepod lehli trendu nesmyslného snižování objemu ad absurdum, protože dobře vědí, že s větším objemem válců lze nezřídka dosáhnout nižší spotřeby paliva než s malým tříválcem, který běží často vyššími otáčkami, navíc s roztočeným turbodmychadlem. Vznětové motory Skyactiv-D zůstávají 2,2 litru, ale jsou také nové se splněním emisní normy EU6d, naladěné na 110 kW (150 k) nebo 135 kW (184 k), oba se zvýšeným stupněm komprese ze 14,0 na 14,4, ale u silnějšího po optimalizaci funkce výkon lehce vzrostl z původních 129 kW (175 k). Jsou standardně vyba veny oxidačním katalyzátorem a filtrem pevných částic, nyní už musí mít rovněž SCR/AdBlue. Zajíma vostí je nejvyšší výkon při 4500 min‑1 a limit otáček 5500 min‑1, takže se chovají jako zážehový stroj! Jejich hlučnost snižují systémy NSS (Natural Sound Smoother) a NSFC (Natural Sound Frequency Control); první využívá inovativního dynamického tlumiče uložení pístních čepů (ojnice/píst) a druhý vyrovnává kritické frekvence. Třetí novinkou je High-Precision DE Boost Control pro ostřejší reakci na sešlápnutí plynového pedálu při nižším zatížení, zlepšující cha rakteristiku motoru optimalizací tlaku turbodmychadla, a tedy jemnějším nastavením vstřikování nafty. Převodovky jsou zásadně šestistupňové, samočinná může mít přímé řazení páčkami pod volantem. Pro vedení AWD s pohonem všech kol se dodává pouze pro kombi se vznětovým motorem, ostatní vozy včetně nejsilnějšího typu s motorem Skyactiv-G 2.5 mají jen pohon přední nápravy. Samonosný skelet pětidveřové karoserie Skyactiv-Body má větší tuhost pro vyšší podíl vysokopevnostních ocelí. Upravená charakteristika odpružení s větším průměrem tlu mičů zvýšila komfort jízdy. Soubor bezpečnostních prvků nese označení i-Activsense a zahrnuje radaro vou kontrolu překážek před vozem, adaptivní hlavní světlomety LED se samočinným přepínáním, ka meru 360° View Monitor, samočinné brzdění s de tekcí chodců, inteligentní tempomat, kontrolu jízdy v pruzích atd. Posílená konektivita MZD Multimedia je samozřejmostí, nový je centrální displej 8“, nadále zůstávají klasické kruhové přístroje před řidičem (7“ TFT) a poprvé přibyl Head-Up Display. Na čes kém trhu začínají ceny Mazdy 6 od 811 900 Kč (aktuálně a podrobněji na www.mazda.cz). ■

Toto není placená inzerce, ale ukázka reklamy na centrum designu PININFARINA (1970)

4/2020 THauto

► 112. CHICAGO AUTO SHOW 2020

1 2 5

6 3

TOM HYAN 1, 2, 3 Ford GT Liquid Carbon Edition 2020 je speciální provedení supersportovního vozu bez klasického laku, ale s viditelnou strukturou uhlíkových kompozitů 4 Chevrolet Suburban 2021 dostal nezávislé zavěšení zadních kol (místo tuhé nápravy, ale žebřinový rám zůstává) a alternativu vznětového řadového šestiválce Duramax 3.0 5 Chevrolet Tahoe 2021 je menší verzí Suburbanu, a proto má nyní také nezávislé zavěšení všech kol a výběr z motorů 5.3 V8, 6.2 V8 a turbodieselu 3.0 I6 6 Dodge Durango SRT 392 v nové optické úpravě Black Stripe s dvacetipalcovými koly

auto 2020/4

Význam autosalonu v Chicagu roste, po zrušení lednového termínu v Detroitu se únorová show posunula na první místo v Severní Americe...

největším premiérám, jaké se dosud uskutečnily v Chicagu, patří ze zahraničních (nikoli amerických) novinek především první Mazda MX-5, Honda NSX nebo Kia Soul. Bohužel v letošním roce byla Chicago Auto Show na výstavišti McCormick Place zřejmě na dlouhou dobu poslední, konala se 13. až 21. února 2020, ale pak byla většina akcí na celém světě zrušena nebo odsunuta na neurčito pro hrozbu koronaviru. K největším novinkám autosalonu v Chicagu, pořádaného od roku 1901 (opravdu!), patřila další verze Fordu GT třetí generace, nazvaná Liquid Carbon Edition 2020, která přináší karoserii z uhlíkových kompozitů, ovšem bez klasického laku. Už na výstavě SEMA 2018 uvedl Ford prototyp GT Carbon Fiber Special Edition, jenž se vyznačoval viditelnými segmenty kompozitové struktury, překrytými pouze sklem místo laku. Vzbudil velkou pozornost, a tedy proč neudělat celý vůz takový? Dave Pericak, šéf úprav samonos-

ných struktur u Forda, nápad posvětil a výsledkem je limitovaná série, vzhledem k náročnosti výroby omezená na jeden vůz týdně proti čtyřem klasickým (vý roba jednoho se prodloužila z týdne na tři týdny). Všechny GT modelového roku 2020 dostaly zvýšený výkon motoru 3.5 EcoBoost V6 Bi-Turbo o 9,6 kW (13 k) na celkových 485 kW (660 k). Ruční výroba u subdodavatele Multimatic v kanadském Markhamu (Ontario) běží od prosince 2016, polovina produkce limitované na 1350 vozů už byla dodána a předpokládá se, že výroba skončí v roce 2022. Přesto Ford oživuje nabídku akčními modely, k nimž patří GT Mk.II Limited Edition pro track days a typické barvy Gulf Racing Package, nejprve s číslem 9 na boku (oslava vítězství 24 h Le Mans 1968) a nově s číslem 6 (podle vítěze 1969). A ceny? Z původních 450 tisíc vzrostly na 500 tisíc, přičemž Liquid Carbon Edition je za 750 tisíc amerických dolarů. Nejdražší GT a některé další vystavené vozy představujeme na této dvoustraně. ■

11 7 Chrysler Pacifica 2021 se po faceliftu vrací k alternativnímu pohonu všech kol, jenž z minivanů Chrysler zmizel v roce 2004, a levnější verze se znovu jmenuje Voyager 8 Hyundai Sonata 2020 v klasickém hybridním provedení, verze Plug-In Hybrid (2016 – 2019) byly pro malý zájem zrušeny

13 14

9 Jeep Gladiator Mojave 2020, extrémní verze Rubiconu s větší rychlostí pro pouštní nasazení (redukce 2,72 místo 4,00) 10 Jeep Wrangler 2020 v luxusní verzi High Altitude s koženým interiérem a dvacetipalcovými koly (nová výbava je i pro pick-up Gladiator) 11 Toyota Tundra 2021 v nové specifikaci Trail Edition na základě výbavy SR5 Crew Max 12 Mercedes-Benz třídy V se jmenuje v zámoří Metris, premiéru slavil obytný Weekender se čtyřmi lůžky od firmy Driverge Vehicle Innovations z Ohia 13 Jaguar F-Type 2021 se i po faceliftu na americký trh dodává s motory I4, V6 a V8 14 Toyota Highlander 2021 se představila už loni, v Chicagu byla nově sportovní verze XSE 3.5 V6 s upravenou přídí a tužší charakteristikou odpružení

4/2020 THauto

► Automobily ► CZINGER VEHICLES

Foto Czinger Vehicles

Czinger 21C aneb první hypercar, vyrobený technologií třírozměrného tisku 3D v supermoderních dílnách v Los Angeles

REVOLUCE 3D?

Czinger poprvé postavil stánek v Ženevě a přivezl svůj hypercar o pár dnů dříve, než byl autosalon zrušen... TOM HYAN

auto 2020/4

ýrobce Czinger Vehicles z Los Angeles vyhlašuje svůj Czinger 21C za další tech nickou revoluci! Samonosný skelet vozu je totiž zhotoven z kovových dílů, vyrobených tiskem 3D a spojených patentovanou metodou, zpevněný díly z uhlíkových kompozitů (např. trubko vými nosníky střechy). Tisk 3D zrychluje návrhy a optimalizuje tvary, tiskne se z hliníku a dokonce z titanu (sloupky A). Konstrukce je samozřejmě drahá, ale zakladatel firmy Kevin Czinger vyhlašuje, že mohou vyrábět desetitisíce dílů ročně. Automobil skutečně existuje, na videu ze staveniště ženev ského výstaviště byl krátce odkryt... A odkud pan Czinger přišel? Při studiích práv na Yale University byl úspěšným fotbalistou, v roce 1980 uve deným do National Hall of Fame, pak se věnoval in vesticím. Působil v zajímavých firmách Goldman Sachs, Bertelsmann, Global Signal, Benchmark Capi

tal či Fortress Private Equity Funds, než ho zaujaly elektromobily! Krátce byl prezidentem/CEO společ nosti Miles Electric Vehicles, která se v letech 2004 až 2013 snažila prodávat přestavěné (a primitivní) čínské elektromobily FAW-Tianjin v USA (původně Daihatsu Move) coby čtyřčlennou řadu ZX40, ale už v roce 2008 odešel a spoluzaložil novou firmu Coda Automotive, jež na základě zastaralého čínského se danu Hafei Saibao (Mitsubishi) nabízela v Kalifornii elektrické vozy Coda EV Sedan. Vydržel tam do listo padu 2010. Oba podniky v roce 2013 zkrachovaly. Kevin Czinger v roce 2014 založil nový podnik Diver gent 3D v San Francisku pro výrobu dílů tiskem 3D, jehož možnosti prokázal stavbou hypercaru Diver gent Blade už v roce 2015, ale i spoluprací s kon cernem PSA v oblasti výroby dílů 3D. Jeho Blade naznačil koncepci dnešního Czingeru 21C s uspořá dáním dvojice sedadel za sebou v tandemu, nízkou

motorismu

Měsíčník pro všechny staromilce, které zajímá historie motorismu

ík všech autom obilistů a mo tocyklistů orie ntovaný na hist orii

Březen 2020

ávislý měsíčn

Foto Czinger Vehicles

Foto Vladimír

Cettl

Ročník XX. číslo 215 120 •Kč

Nový typ 21C je dalším vývojem konceptu Divergent Blade (2015), který testoval také Jay Leno ve svém pořadu Jay Leno’s Garage

hmotností 630 kilogramů danou výrobou 3D z hliníku a motorem uloženým uprostřed před zadní nápravou (tehdy to byl Mitsu bishi Lancer EVO, v úpravě AMS zvětšený na 2,4 litru s výkonem přes 515 kW/730 k a se sedmistupňovou sekvenční převo dovkou Hewland). Czinger 21C je evoluční hybridní verzí projektu, která byla připra vena na světovou premiéru v Ženevě 2020. Všechny dostupné údaje uvádíme v obvyk lém přehledu. Czinger informuje, že rychlo nabíjecí akumulátory Lithium-Titanate mo hou být malé, napájejí přední trakční elektromotory, zadní elektromotor slouží jako generátor. Osmiválec Bi-Turbo 2,9 litru je nyní vlastní konstrukce (s rozevřením na 80°). Do vozu se vstupuje dlouhými vpřed výklopnými dveřmi, dvě sedadla jsou za sebou („Miluji jízdu na motocyklu,“ říká Kevin). Vzhledem k možnosti spalování etanolu či jiných alternativních paliv může být provoz velmi ekologický. Sériová výroba Czingeru 21C je omezena na osmdesát vozů, z nichž asi čtvrtina bude ve vylehčeném provedení Track Version s větším přítlakem a nižší maximální rych lostí. Základní cenu 1,7 milionu USD zvýší široké možnosti individualizace. Kromě USA a Mexika jsou dealeři také v Německu a Velké Británii. ■

Tatra na Rétr o

Nestranný a nez

Řidič a spolujezdec sedí ve voze za sebou jako ve cvičném proudovém letadle, ovládací prvky má ovšem jen řidič vpředu

mobile

Revoluční Škoda

935 Rolls-Ro yce Merlin

Jawa 175 OH V

MJ_2020_03.in

dd 1

24.02.20 23:01

Právě vyšlo březnové číslo plné zajímavého čtení

► CZINGER 21C POHÁNĚCÍ SOUSTAVA – a) kapalinou chlazený zážehový osmiválec Czinger Flex Fuel s válci do V/80°, přeplňovaný dvěma turbodmychadly ø 73 mm, uložený uprostřed podélně před nápravou; DOHC 4V; plochý klikový hřídel, 2880 cm3 (ø 84 x 65 mm); 9,5:1; 700 kW (950 k)/10 500 min‑1; max. 11 000 min‑1; hmotnost motoru 120 kg; b) dva trakční elektromotory po 118 kW (160 k) na přední nápravě, přímo napájené z malých rychlonabíjecích akumulátorů Li-TO (titanate), uložených v podbězích; třetí elektromotor/generátor vzadu na V8 pro rychlé dobíjení akumulátorů; c) sedmistupňová převodovka příčného uspořádání se sekvenčním řazením a kapalinovým ovládáním vícelamelové spojky; d) pohon všech kol; celkový výkon soustavy 919 kW (1250 k).

Motocykl Jawa 175

PROVOZNÍ VLASTNOSTI (údaje výrobce) – největší rychlost 380 (432) km/h; zrychlení 0 – 100/200/300 km/h za 1,9/15/29 s; čtvrt míle s pevným startem za 8,3 s (dosažená rychlost 273 km/h); spotřeba paliva neuvedena.

technického muzea

F. Janeček rozhodla a zájemcům o nabídnout motocyk verze svých závodníc lový sport prodejní h motocyklů. bylo vytvořit V plánu kompletní řadu závodních

1939

Podařilo se vyrobit

h moJawa na konci 30. let a jeho nání s čísly porovdochovaných nebo prokazatelně evidovan Karel Vašátko na L&K ých z roku 1903 motocykl ze sbírek motocyklů. Například Národního technick muzea má číslo ého motoru 6-939, Sádrový model modelu 175 9. stroj mistra Martina Daška OHV vyrobený tedy na letošní jízdu. Začátkem Vzhledem k v existenci motocykroce 1939. dubna již budou hotovy ných již v roce lů vyrobeplakety... 1938 mální výše uvedené usuzujeme na maximnožství. Po konstruk ční stránce typ motocyk lu byl pozoruh zcela nový vším designem odný předesvého čtyřdobé V roce 2010 válcového motoru Na startu před Rudolfinem ho jedno- jsme na s ventilový zorgan v roce 1960 OHV. Zdvihátk m rozvodem izovali vzpom podnět našeho kolegy a ínkové setkán dr. Jiřího od rudolf do tvaru písmeneventilů byla uspořádina Koťátko ána do zbrasl í na první „X“, díky organ avi, která se deset mohly být ventily uteklo jako umístěny pod tomulet konala v sobotu izovanou jízdu voda, a tak ostrým a sací kanál opět úhlem před v hlavě se první sobotu 3. dubna 1960. rudolfinem. tikálně. Karburá byl situován téměř verv dubnu sejdem e netypicky nad tor byl potom lub navržen historických hlavou motoru automob vou nádrží. pod vpalivoPraze 3. dubna ilů byl zalo- Akce měla Dosáhlo se tak žen velmi příznivý likavhodně vaného spalovac motorist tvaroickými nadšenc 1959 něko- i v tehdejším ohlas u diváků ího prostoru i. Krátký čas se .nazýval tisku. Krátký provedení měl V Archa m klub, ale šot přinesl i mový týdeník. motor výkonneslo základní filod roku 1961 12 koní. vedení určeném toto V sdružení pro- definitiv Nic se nezměni pouze prohistorick ní název Klub továrníých tedy s vyšším lo ani na organiza jezdce, vozidel (KHV) kompresním stojí nestor veteráns ci, zde poměrem ském (palivo metanol při městAutomot kého hnutí a 12 : oklubu 1 tehdejšího dění ) dával motor pamětník Svazarmu Byla výkon až 14,6 koňských sil MUDr. Jiří Koťátko, při 5800 otáčkách to první organizace tohotov Praze. Bumba, redakce v Českoslo Uspořádání za minutu. časopisu Motor Milan Vojtěch Švarc při jízdě druhu a pomoc vensku. hlavy v roce 2010 Journal přislíbili lze tehdejší vzhledem k době motoru Dle považovazahranič t a dalších klubů. přátelé z Autoklubu ČR ní praxe se za velmi moderní podobné řešení vzniku zatorická podle padesáti hispovažova , Vzpomínková leté tradice sacích kanálů do roku napří- la vozidla vyrobená klad jeden z po nábřeží, přes Veřejnosti se nejúspěšnějších má1928. bude přístupn jízda po šedesáti letech Palackého most Smetanově KHV představil poprvé á historickým automobilů sportovn stranu Vltavy na druhou 3. ích dubna 1960 BMW model automob a motocyklům ilům do Lahovic. a pak dále po Strakoni ve výroční den 328. svéhoPřevodo nového motocyk vyrobeným do založení cké až vkapropagační Na Zbraslavi Uskuteční se roku 1928. lu Jawaodbyla jízdou z Prahy všichni účastníc opět na začátku Rudolfin společně poobědv v bloku a na Zbraslav i bližší den jako jara v neja zpět. Startova a do cíle dojelo před šedesáti dne se rozjedou ají, poklábosí a odpolelo v sobotu všech dvacet lety – a to ke svým domovům 4. dubna 2020. automobilů 25 historických Pro účastník . většinou tuzemsk Setkání a start účastníků bude y se připravu je upomínková é výroby. plaketa. Zájemci na náměstí Jana opět před Rudolfinem o účast se mohou Palacha. Trasa nyní na webu jízdy povede www.MotorJourn hlásit již al.cz. 24.02.20 23:02 –red–

strojů od 175 do soukromé jezdce. 500 cm³ určených pro výrazně napomo Šlo o záměr, který by jistě hl rozvoji našeho lového sportu. motocykVálka však podobné rychle ukončila plány .

60 let KHV

na trase Prah

a–zbraslav

Dobová fotografie

Jawa 175 OHV v proveden

Motor Journal 3/2020

í se světlometem

(foto archiv Antonín

Šváb via Antonín

Labík)

MJ_2020_03

.indd 25

Účastníci setkání

PODVOZEK – hliníkový prostorový rám vyrobený technologií tisku 3D, vyztužený díly z titanu a uhlíkových kompozitů; všechna kola nezávisle zavěšena na příčných ramenech 3D, odpružení vinutými pružinami a soustřednými tlumiči, vpředu příčnými horizontálními; kotoučové brzdy (brzdná dráha 30,5 m ze 100 km/h); specifické pneumatiky Michelin. HMOTNOSTI – suchá hmotnost 1183 kg (Track Version 1151 kg), pohotovostní 1250 (1218) kg; přítlak při rychlosti 250 km/h je 250 (790) kp.

OHV ze sbírek Národního

Jawa 175 OHV

pouze menší Přinášíme ství sportovn vám množích známých motocdalší článek ze série, Jejich konstruk strojů Jawa 175 OHV. jež představuje térem yklů Jawa, ního roku v některé z málo lista G. W. Patchett byl anglický speciavystavených Národním . Odhaduj až do konce technickém cestovních srpna letoš- mohlo vzniknout něco mezi eme, že jich muzeu v Praze. strojů se výstav 10 až a to včetně stroje Jawa. Vedle protot a několika strojů 20 kusy, Jedním z nich zaměřuje především ypů výhradně určených na silniční závod pro tovární je i Jawa 175 a konci 30. ní vychází ze systémů jezdce. Tento odhad OHV z roku 1939. let číslování se Zbrojovk závodníc tocyklů Ing.

Dneska už je situace Bugatti 43/44 (1929),jiná, ale tři bugatky na soutěži v ČR v r. 1992 – naprosto Bugatti 37A (1928) nevídané. Zleva

Křivonosk a padesáti

Bugatti 13 (1911),

letá

Mezinárodn í soutěž histori roce koná ckých vozide již po pades l Křivonoska áté. jak vlastně se v letošní vznikla jedna Pokusme se vrátit do m histori Evropě. z největších akcí pro veterá e a vypátrat, ny ve středn í

Křivonoska v roce 1979 Kovářová s automob – Pan Foit s motocyklem Jawa 175 Villiers (1933), ilem Praga Piccolo Alena (1924)

v roce 1960... ... a v roce 2010

MJ_2020_03

.indd 32

Johnny Wolker jezdil Na jeho počest se na Křivonosku po ose z Anglie. vypisuje Pohár Johnnyho pro nejvzdálenějšího Wolkera motocyklistu, jenžVeterá přijel po ose nsalon Motor

a počátku stáli dva Ernest, zakládaj pánové: František ící člen VCC Budějovice České a seda, a Karel jeho dlouholetý předRemta, dlouhole ník klubu. Tito tý tajempánové stáli ním výboru v organizačdvou velkých mezinárodních

Křivonoska v čase dávno zapomenu tém v areálu kempu Laurin & Klement DN6 (1912) – Jan Med

Motor Journal 3/2020

24.02.20 23:03

Journalu 3/2020

s automobilem

Zadní pohled na prototy

p Škoda 935

Škoda 935

Křivonoska v čase dávno s automobilem Aero zapomenutém v areálu kempu – Pavel Zeman 500 (1929)

MJ_2020_03

.indd 44

projektech a zkoušeli

Prodej autom možnosti. Výsledke zcela jiné konstrukční obilů Škoda ních českos od roku 1934 unikátní prototyp m této práce byl také lovenských stoupal rychle automobilek cím trhu stále mickou karoseri Škoda 935 s aerodyna . Hlavní konku ji než u ostatí a motorem byly značky před zadní zdaleka tak Praga a Tatra, rencí na domá- nápravou. dobré a prode ale výsledky Mladobo o zákazníka j nakonec vyhrápragovek začal stagno Tatry nebyly rimentov leslavská automobilka expeKřivonoska v čase nejprodávan ala s vozy dávno vat. zápole la Škoda s motorem s automobilem Bugatti zapomenutém v areálu kempu ější domác a od prosin ní od í značkou. – František Ernest 13 (1911) ce 1936 byla byla roku 1932. Prvním takovým vzadu mladoboleslavské Škoda 932, vozem kterou

nenechali ukolébat továrně se však úspěchy Popularu Motor Journal 3/2020

a dalších vozů Technici souběžnjednotné řady na trhu. ě pracovali na dalších

24.02.20 23:04

Šasi prototypu Škoda 50

MJ_2020_03

.indd 50

932 „Kadlomobil“.

Volant vlevo je důkazem,

že už od počátku

30. let se počítalo

poháněl za nápravou uložený vzduchem chlazenýzadní chý čtyřválec plos rozvodem SV o objemu 1,5 litru a výkonu 30 mobilce „Kadlomkoní, přezdívaný v autoobil“. V dubnu 1934

s přechodem na pravost

ranný provoz Motor Journal 3/2020

24.02.20 23:08

www.MotorJournal.cz

Foto Tom Hyan

► Automobily ► AUDI A4 FACELIFT (B9)

BESTSELLER

Po čtyřech letech doznaly nejúspěšnější vozy A4 značky Audi výrazné modernizace a faceliftu, a to v polovině životního cyklu...

avzdory oblibě velkých SUV drží Audi A4 pozici nejúspěšnějšího modelu značky, prodalo se přes 7,5 milionu vozů. Ozna čení A4 se objevilo v roce 1994 u generace B5 (páté, když započítáme předchůdce Audi 80 od roku 1972, tedy B1 až B5). Pamatuji se dobře na její novinářskou premiéru na mnichovském letišti, a tento vůz střední třídy byl dlouhá léta základem nabídky až do doby, než se objevily ještě menší s mo tory uloženými vpředu napříč (A3, A1). Současná gene race B9 (codename 8W) se vyrábí od roku 2015 na nové platformě MLB Evo (Modula rer Längsbaukasten), jež je dalším vývojem MLB z roku 2007. A jak jsme zjistili, příští B10 bude na této podvozkové architektuře rovněž... Neustále rostoucí náklady nutí výrobce používat shodné platformy pro co největší po čet spřízněných automobilů, a proto se proti sourozencům

auto 2020/4

TOM HYAN Vyzkoušeli jsme Audi A4 Advanced 35 TDI pouze s pohonem předních kol (nikoli Quattro), ale byli jsme příjemně překvapeni

na MLB jejich počet na MLB Evo zvětšil téměř na dvoj násobek! Zatímco dříve shodnou platformu prozradil také sdílený rozvor náprav, dnes jsou natolik flexibilní, že dovolují různý rozvor i různé rozchody kol. Jak roz dílné vozy na MLB Evo vznikly, svědčí jejich výčet. Jsou to Audi A4 (B9), A5 (F5), A6/A7 (C8), A8 (D5), Q5 (FY) a Q7/Q8 (4M), ale také Bentley Bentayga, Lamborghini Urus, Porsche Cayenne a VW Touareg (oba třetí gene race), ovšem i čínský sedan Phideon (Shanghai-VW). Uplatnění současného designového jazyka Audi (šéf designer Marc Lichte) přineslo faceliftovaným Audi A4 ostřej ší rysy a podtržený sportovní vzhled, nové jsou hlavní svět lomety (vždy LED, až po Mat rix LED) i koncové svítilny (LED), nárazníky a upravená širší a plošší maska přídě Audi Singleframe, téměř každý panel karoserie se změnil! Při zachovaném rozvoru 2820 mm se zvětšila délka obou karo sářských verzí Limousine (se

► MOTORY PRO AUDI A4 PO FACELIFTU výkon [kW/k] 110/150 110/150 140/190 180/245 125/170 100/136 120/163 140/190 140/190 210/286 255/347

spotřeba EU [l/100 km] 5,7 – 6,5 (5,7 – 6,4) 5,5 – 6,0 (5,6 – 6,0) 5,8 – 6,0 (5,9 – 6,1) 6,5 – 6,8 (6,6 – 6,9) (3,9 – 4,1 kg) 3,9 – 4,3 (4,0 – 4,3) 3,8 – 4,1 (3,9 – 4,2) 4,2 – 4,6 (4,3 – 4,7) 4,9 – 5,3 (5,0 – 5,3) 5,6 – 6,0 (5,7 – 6,1) 6,1 (6,2)

Foto Tom Hyan

typ motor; převodovka vozu MHEV 35 TFSI 2.0 TFSI; 12V 6M 35 TFSI 2.0 TFSI; 12V DSG7 40 TFSI 2.0 TFSI; 12V DSG7 45 TFSI Quattro 2.0 TFSI; 12V DSG7 40 g-tron Avant 2.0 TFSI DSG7 30 TDI 2.0 TDI; 12V DSG7 35 TDI 2.0 TDI; 12V DSG7 40 TDI 2.0 TDI DSG7 40 TDI Quattro 2.0 TDI DSG7 50 TDI Quattro 3.0 TDI A8 S4 (S4Avant) 3.0 TDI; 48V A8 Pozn.: Údaje spotřeby v závorce pro kombi Avant

2 3

dan) a Avant (kombi) o 24 milimetrů na výsledných 4762 mm (je to ještě střední třída?), šířka nabrala pět milimetrů na 1847 mm a výška se prakticky neměnila (1431 mm, resp. Avant 1460 mm). Součinitel odporu vzduchu se pohybuje na vynikajících 0,25 až 0,27 po dle verze, vozy mají relativně nízkou vlastní hmotnost od 1410 kg, například u Avantu je zadní víko hliní kové. S osmnáctipalcovými koly (standardní jsou 16 nebo 17“) a sportovní verzí podvozku je vůz nižší o 23 milimetrů a má lepší jízdní vlastnosti. Klienti mohou volit mezi standardním a sportovním podvozkem, přičemž v nabídce jsou adaptivní tlu miče pérování, nabízené ve verzi Comfort (snížený podvozek o 10 mm) nebo Sport (méně o 23 mm jako u neadaptivního Sportu). Podstatnou změnou je pře devším nová paleta motorů, vstupující do boje s přísnými emisními předpisy EU. Čtyřválce, ať TDI nebo TFSI, jsou pouze dvoulitrové (1.4 TSFI byl pro A4 zrušen), v Evropě jsou na trhu šestiválce jen ve

vznětové verzi TDI. Většina motorů má nyní systém Mild Hybrid (MHEV), který tvoří řemenem poháněný elektromotor/generátor, u čtyřválců s elektrickou sítí 12 V (u sportovního šestiválce S4 TDI se systémem 48 V). Bez elektrifikace a účinné rekuperace brzdné energie nelze snížit emise na direktivně požadova nou úroveň. Podle výrobce umožňuje MHEV spotře bu paliva nižší v běžném provozu až o 0,3 l/100 km. Pro jednotlivé verze se používá dvouciferné označení 30 až 50 spolu s identifikací druhu pohonné jednotky TDI nebo TFSI, vrcholem nabídky je sportovní Audi S4, nyní v evropské verzi pouze se vznětovým moto rem 3.0 TDI o výkonu 255 kW (347 k), přeplňovaným turbodmychadlem a elektrickým kompresorem (pro zrychlení reakce při rozběhu), ovšem také se systé mem Mild Hybrid, ale s napětím 48 V. Zážehový mo tor v nové S4 je pouze pro mimoevropské trhy, Evro pané dostali koncem minulého roku nejvýkonnější RS4 se zážehovým šestiválcem bi-turbo 2.9 ►►►

1 Nový Audi A4 je nadále klasický sedan, vyrábí se také pětidveřové kombi Avant se stejným rozvorem náprav i stejnou délkou 2 Loňský facelift a modernizace přinesly Audi A4 nejen osvěžený vzhled, ale také proměnu poháněcích soustav 3 Rovněž interiér A4 doznal změn především v nové soustavě infotainmentu s dotykovým displejem TFT 10,1“ ve středu přístrojové desky 4, 5 Při rozvoru náprav 2,82 metru a celkové délce 4,76 metru poskytuje sedan dostatek vnitřního prostoru pro pohodlné cestování

4/2020 THauto

► AUDI A4 FACELIFT (B9)

Foto Tom Hyan

Sedany ještě žijí, k nejlepším patří Audi A4, navzdory mohutné propagaci SUV nejprodávanější automobil ingolstadtské značky!

1 1 Málokdo ví, že pět z nabízených čtyřválců dostalo navíc systém Mild Hybrid (také testovaný 35 TDI má dvanáctivoltový MHEV) 2 Zavazadlový prostor má základní objem 460 litrů, který u kombi Avant vzroste až na 495/1495 litrů (po sklopení sedadel)!

TFSI o výkonu 331 kW (450 k) a osmistupňovou pře vodovkou Tiptronic. Převodovky jsou při uvedení na trh výhradně se samočinným řazením (většinou S tronic DSG7), výrobce uvedl později šestistupňovou manuální pro 35 TFSI. Vedle čtyř systémů odpružení mohou mít vozy podle verze pohon předních nebo všech kol, přičemž se dodávají tři druhy systému Quattro. Klasický se šnekovým diferenciálem Torsen, sofistikovaný Quattro Ultra (pouze pro 45 TFSI) a Quattro se sportovním diferenciálem.

► TECHNICKÉ ÚDAJE MOTOR – kapalinou chlazený vznětový řadový čtyřválec 2.0 TDI (EA288 Evo), přeplňovaný turbodmychadlem s chladičem vzduchu, uložený podélně vpředu; DOHC 4V (ozubený řemen); elektronické přímé vstřikování common rail; 1968 cm3 (ø 81,0 x 95,5 mm); a) 35 TDI: MHEV 12 V; 16,0:1; 120 kW (163 k)/3250 – 4200 min‑1 a 380 N.m/1500 – 2750 min‑1; b) 40 TDI Quattro: 15,5:1; 140 kW (190 k)/3800 – 4200 min‑1 a 400 N.m/1750 – 3000 min‑1. Oba Stop/Start, SCR/AdBlue, EGR, oxidační katalyzátor a DPF, EU6d. Elektrická výzbroj 12 V, akumulátor 68/79 A.h. PŘEVODNÉ ÚSTROJÍ – sedmistupňová dvouspojková převodovka S tronic DSG7 (3,188 – 2,190 – 1,517 – 1,057 – 0,738 – 0,508 – 0,386 – Z 2,750); stálý převod a/b) 4,048/4,270. Pro a) pohon předních kol, pro b) pohon všech kol. PODVOZEK – samonosná konstrukce s pomocnými rámy; všechna kola nezávisle zavěšena, vpředu příčná ramena a vzadu víceprvkové závěsy Five-Link; odpružení vinutými pružinami a teleskopickými tlumiči, příčné zkrutné stabilizátory; dvouokruhové kotoučové brzdy, ABS/EBD, ESC; hřebenové řízení 15,9:1 s elektrickým posilovačem proměnného účinku; pneumatiky 225/50 R 17, na přání 245/40 R 18 (testovaný vůz). ROZMĚRY A HMOTNOSTI – rozvor náprav 2820 mm, rozchod kol 1572/1555 mm; d/š/v 4762/1847/1431 mm; součinitel odporu vzduchu cx = 0,25; objem zavazadlového prostoru 460 l; objem palivové nádrže a/b) 40/58 l a AdBlue 12,0 l (na přání 24,0 l); pohotovostní hmotnost (DIN) 1495/1585 kg, celková 2095/2160 kg; brzděný přívěs do 1900/2000 kg. PROVOZNÍ VLASTNOSTI (údaje výrobce, a/b) – největší rychlost 225/238 km/h; zrychlení 0 – 100 km/h za 8,2/7,4 s; spotřeba paliva EU 3,8 – 4,1/4,9 – 5,3 l/100 km, emise CO2 od 100 – 109/131 – 139 g/km.

auto 2020/4

2 Vyzkoušeli jsme jeden ze základních modelů A4 35 TDI s dvoulitrovým motorem 120 kW (163 k) a dvou spojkovou sedmistupňovou převodovkou S tronic, nyní s předním pohonem (typy Quattro jsou v men šině, viz tabulka). Jízdní vlastnosti jsou vynikající, s předchůdci se nedají srovnat, zmizela nedotáči vost, vůz poskytuje jak komfortní, tak sportovní jízdu, kterou lze vylepšit příplatkovým systémem jízdních režimů Audi Drive Select za pouhých 5800 Kč, což je při základní ceně vozu 1,085 milionu Kč zanedba telná položka (ale doporučená). Většinou vždy volím sportovní odezvu řízení a podvozku (v tomto případě měl vůz příplatkové chassis Sport za 9700 Kč), nikoli poháněcí soustavy, protože při běžné jízdě zbytečně vytáčí motor a zvyšuje spotřebu. Režim Sport je vhodný v horském terénu pro rychlejší výjezdy ze zatáček. Zásadně vypínám systém Stop/Start, pro tože jej považuji za nebezpečný. Znamením doby je konektivita, dotykový displej TFT 10,1 palce přebírá většinu funkcí od otočného ovladače na středové konzole, ale hlasitost audio soustavy se volí intuitivně dále klasickým knoflíkem, nikoli hledáním bodu na displeji, a to je dobře! Vyspělá navigace, Virtual Cockipt Plus, služby Audi Connect, digitální rádio, propojení s chytrým tele fonem a soubor jízdních asistentů jsou samozřej mostí. Audi A4 tak zavádí prvky známé z nových větších typů. Prodej zahájila Edition One, na na šem trhu ceny začínají od 884 900 korun českých (kombi Avant od 935 900 Kč). Výbavy jsou základ ní, Advanced a S Line. Vše, aktuálně a podrobněji, najdete na www.audi.cz. ■

Foto Tom Hyan

Vzpomínka na novinářskou prezentaci prvního vozu AUDI A4 (B5) v říjnu 1994 na letišti v Mnichově

4/2020 THauto

Foto Tom Hyan

► Automobily ► AUDI A4 AVANT & ALLROAD (B9)

Kromě faceliftovaného sedanu zůstává v nabídce Audi A4 také kombi Avant, a to rovněž jako Allroad Quattro...

oprvé se Audi A4 představilo současně ve verzi TOM HYAN základního Avantu odlišují především rozšířené lemy sedan (Limousine) a kombi (Avant) až v gene blatníků, které svým barevným odstínem ladí s předním raci B9; nejprve na internetu a pak při výstavní i zadním nárazníkem a bočními prahy, ale odlišují se premiéře na IAA 2015 ve Frankfurtu. Facelift barvou od karoserie. Většinou jsou matně šedé, případ Audi A4 Avant po faceliftu, z května 2019 se dotkl všech verzí A4 včetně kombi ně v metalickém provedení, či až na přání v barvě karo verze kombi serie. Podtrhují offroadové zaměření vozu, přestože na Allroad Quattro se zvýšeným podvozkem a optickými nejprodávanějšího těžký terén to samozřejmě není, ale zvýšená světlá výš doplňky ve stylu SUV. První Allroad, odvozený od osmé automobilu generace Audi 80/A4 (B8), byl uveden na trh v roce ka se hodí na polních či horších cestách. Allroad je ingolstadtské značky 2009 výhradně v provedení kombi s pohonem všech pouze s pohonem všech kol, jak velí logika, a ve srovná kol. Nyní běží výroba druhého A4 Allroad, jenž slavil ní se základním Avantem má o 35 mm větší světlou výš ku pro zvýšení průchodivosti lehčím terénem. Upraveny premiéru na autosalonu NAIAS 2016 v Detroitu. Proti prvnímu typu se liší především nabídkou podvozku byly přední i zadní pětiprvkové závěsy kol, elektronicky s aktivními tlumiči odpružení. řízené adaptivní tlumiče jsou za příplatek. Standardně se Historie Allroadu je ještě delší, už v roce 1999 patřilo dodává Audi Drive Select, který zahrnuje rovněž jízdní jméno Audi Allroad Quattro studii terénního kombi, jehož režim Offroad s optimalizací běhu motoru, řazení převo prvky se pak objevily na sériových modelech A6 Allroad dovky, řízení a odpružení podle terénních podmínek. Quattro a nakonec A4 Allroad Quattro, dnes vyráběných Kromě testovaného typu Allroad 40 TDI se vznětovým paralelně v nejnovějších generacích, ale nadále pouze čtyřválcem 2.0 TDI/140 kW (190 k) a převodovkou S tro s karoserií kombi. Tento koncept inspi nic DSG7 je v nabídce vznětový šesti roval rovněž jiné výrobce k uvedení válec 3.0 TDI/210 kW (286 k) pro typ 50 ► VYBRANÉ TYPY A4 ALLROAD / AVANT 2020 obdobných vozů (např. Mercedes-Benz TDI (osmistupňový Tiptronic) a zážehový typ motor; převodovka výkon spotřeba EU All-Terrain třídy E), ovšem některé jiné vozu čtyřválec 2.0 TDI/180 kW (245 k) pro typ MHEV [kW/k] [l/100 km] značky je už měly ve výrobním programu 45 TFSI (sedmistupňový S tronic). Ma 45 TFSI Allroad 2.0 TFSI DSG7 180/245 6,6 – 6,8 poměrně dávno (např. Subaru 4WD 40 TDI Allroad 2.0 TDI nuální převodovka se nedodává. Roz DSG7 140/190 5,0 – 5,3 měry interiéru se proti Avantu nezměnily, Wagon, AMC Eagle nebo Moskvič 411). 50 TDI Allroad 3.0 TDI A8 210/286 6,1 – 6,3 Na první pohled A4 Allroad Quattro od S4 Avant 3.0 TDI; 48V A8 255/347 6,2 shodný je i objem zavazadlového pro

auto 2020/4

► TECHNICKÉ ÚDAJE MOTOR – kapalinou chlazený řadový čtyřválec, přeplňovaný turbodmychadlem s chladičem vzduchu, uložený podélně vpředu; DOHC 4V; přímé vstřikování paliva, EU6d; a) Allroad 45 TFSI: zážehový, 1984 cm3 (ø 82,5 x 92,8 mm); 9,6:1; 180 kW (245 k)/5000 – 6500 min‑1 a 370 N.m/1600 – 4300 min‑1; b) Allroad 40 TDI: vznětový, 1968 cm3 (ø 81 x 95,5 mm); 15,5:1; 140 kW (190 k)/3800 – 4200 min‑1 a 400 N.m/1750 – 3000 min‑1. Elektrická výzbroj 12 V, akumulátor 58/79 A.h. PŘEVODNÉ ÚSTROJÍ – sedmistupňová dvouspojková převodovka S tronic DSG7 (a/b: 3,188 – 2,190 – 1,517 – 1,057 – 0,738 – 0,508 – 0,433/0,386 – Z 2,750); stálý převod a/b) 4,410/4,270. Pohon všech kol. PODVOZEK – samonosná konstrukce s pomocnými rámy; všechna kola nezávisle zavěšena, vpředu příčná ramena a vzadu víceprvkové závěsy; odpružení vinutými pružinami a teleskopickými tlumiči, příčné zkrutné stabilizátory; dvouokruhové kotoučové brzdy, ABS/EBD, ESC; hřebenové řízení 15,9:1 s elektrickým posilovačem; pneumatiky 225/55 R 17.

1 1 Vyzkoušeli jsme Audi A4 Allroad 40 TDI se vznětovým motorem 2.0 TDI o výkonu 140 kW (190 k)

ROZMĚRY A HMOTNOSTI – rozvor náprav 2818 mm, rozchod kol 1578/1566 mm; d/š/v 4762/1847/1493 mm; součinitel odporu vzduchu cx = 0,32; objem zavazadlového prostoru 495/1495 l; objem palivové nádrže 58 l; pohotovostní hmotnost (DIN) od 1615/1645 kg, celková 2200/2250 kg; brzděný přívěs do 1900/2000 kg.

2 Audi A4 Allroad na první pohled odlišují výrazné lemy blatníků, ochranné štíty na podvozku a větší světlá výška

storu 495 litrů, po sklopení zadní řady opěradel až 1495 litrů. Podle motoru lze vléci brzděný přívěs do hmotnosti 1900 nebo 2000 kilogramů. Dalším vozem Audi A4, dodávaným výhradně s ka roserií kombi Avant, je provedení A4 40 g-tron s dvoupalivovým motorem 2.0 TFSI, vhodným pro spalování jak benzinu, tak stlačeného zemního plynu. Výhodou je až o 40 % nižší spotřeba paliva a tedy emise. Také nový RS4 je pouze Avant, ovšem se zážehovým šestiválcem 2.9 TFSI/331 kW (450 k) přeplňovaným dvojicí turbodmychadel, takže ani Evropané nepřijdou zkrátka. Audi RS4 má osmistup ňovou samočinnou převodovku Tiptronic, zrychlení 0 – 100 km/h za 4,1 sekundy a největší rychlost elek tronicky omezenou na 250 nebo 280 km/h. Jeho vý roba začala na sklonku roku 2019. Naopak poslední sportovní provedení Audi S4 se dodává jako sedan (Limousine) i kombi (Avant) pouze se vznětovým šestiválcem 3.0 TDI/255 kW (347 k), ale mimo evropské trhy nespoutané emis ními předpisy můžete mít zážehový šestiválec 3.0 TFSI/260 kW (354 k). Osmiválce S4 už patří historii. Ceny nového Audi A4 Allroad Quattro na českém trhu začínají od 1 307 900 Kč včetně daně, Audi S4 Limousine je za 1 623 900 Kč a kombi S4 Avant od 1 674 900 Kč. Podrobněji najdete na www.audi.cz. ■

Foto Tom Hyan

PROVOZNÍ VLASTNOSTI (údaje výrobce, a/b) – největší rychlost 247/220 km/h; zrychlení 0 – 100 km/h za 6,1/7,9 s; spotřeba paliva EU 6,6 – 6,8/5,0 – 5,3 l/100 km, emise CO2 od 150 – 155/132 – 136 g/km.

3 4

3, 4 Nejsilnějším typem se vznětovým motorem je Audi S4 Quattro, který se dodává jak v provedení Avant (kombi), tak Limousine (sedan)

4/2020 THauto

Foto Mazda

► VZPOMÍNKY NA ELEKTROMOBILITU

Mazda MX-5 Electric (1993) Mazda vyvíjí elektrická vozidla od roku 1966, mnohá vyráběla v menších sériích pro domácí trh, takže zprávy o tom, že MX-30 je první elektrická Mazda, jsou trochu mylné. Kuriozitou a novinkou autosalonu RAI 1993 v Amsterdamu byla Mazda MX-5 Electric, dnes zapomenutý sportovní vůz s jedním elektromotorem na střídavý proud, největší rychlostí 120 km/h a dojezdem přes 150 km. Vývoj ve spolupráci Chugoku a Mazda začal v lednu 1992, jízdní testy tří prototypů probíhaly při běžných obchodních cestách zaměstnanců firmy Chugoku Electric Power Co., Inc., která dodala sadu šestnácti akumulátorů Ni-Cd a vyvinula monitorovací systém s kontrolou dojezdu i speciální nabíječku. Podle výrobce jsou zrychlení 0 – 40 km/h a 40 – 60 km/h za 4,2, resp. 5,1 sekundy, největší rychlost 130 km/h a dosažený dojezd 180 km při rychlosti 40 km/h. Hmotnost elektromobilu činí 1410 kg a vnější rozměry 3970 x 1675 x 1210 mm.

Foto Mazda

Část akumulátorů je pod přední kapotou

Monitorovací systém ukazuje zbývající dojezd K elektromobilům Mazda, vyvíjeným od roku 1966, patří prvních deset vozů pro telekomunikační společnost NTT (Nippon Telegraph and Telephone Co.), dodaných už v roce 1968. Další vývoj znamenal podporu japonského ministerstva průmyslu a obchodu MITI v letech 1971 – 1976, kdy měla premiéru na Ženevském autosalonu 1973 osobní Mazda Chantez Electric s elektromotorem 8 kW, rychlostí 65 km/h a dojezdem 70 km. Do počátku devadesátých let dodala Mazda přes 70 různých elektromobilů. Patřil k nim minibus Bongo EV s dojezdem 80 km pro televizní přenos olympijského maratonu ze Soulu (1988).

auto 2020/4

Foto Mazda

Mazda Bongo EV pro Seoul Olympic Marathon 1988

Každý, kdo jezdil na TOKYO MOTOR SHOW, viděl už dávno vývoj elektromobilů (1997)

4/2020 THauto

► BÖHMERLAND 21

Foto Tom Hyan

Motocykly

Staré značky ožívají také u nás. Podnikatel Peter Knobloch zatoužil po Böhmerlandu, nakonec zapomenutou značku koupil a oživil...

auto 2020/4

TOM HYAN, Brno (CZ)

Pánové (zleva) Peter Knobloch, Jan Hrbek, konferenciér Stanislav Berkovec a Svatopluk Holata na první tiskové konferenci Böhmerlandu

Foto Helena Hyanová

větovou premiéru měl nový Böhmerland 21 na posledním Motosalonu Brno 2020. První elektrickou verzi jsme si prohlédli už loni na e-Salonu 2019 v pražských Letňanech, ale letos v březnu zářily tři stroje na stánku Böhmerland v Brně. Byly to originál 600 Sport (krátký) z roku 1927, znovuzrozený jednoválec pro 21. století a nová verze elektrického Böhmerlandu! Tvůrce pro jektu Peter Knobloch získal ochrannou známku Čechie/ Böhmerland v roce 2013 a na brněnském výstavišti prezentoval výsledky několikaletého vývoje. Původní Čechie alias Böhmerland byla dílem Albina Liebische (1888 – 1965), který proslul jako výrobce nejdelších motocyklů světa s délkou 3,2 metru pro tři cestující, jež vyráběl od roku 1924 v Krásné Lípě a později v Kunraticích u Šluknova až do vypuknutí druhé světové války. Většina z nich se vyznačovala dlouhým dvojitým rámem z ocelových trubek, jednoválcovým motorem OHV 600 cm3, oddělenou třístupňovou pře vodovkou a vystačila s neodpruženým zadním kolem. Peter Knobloch na všechno navázal, dokonce i nový jednoválec jeho vlastní konstrukce nese nápis Liebisch-Motor coby poctu původnímu tvůrci, ale změnil zavě-

► BÖHMERLAND 21 (2020) POHÁNĚCÍ SOUSTAVA – kapalinou chlazený zážehový stojatý jednoválec vlastní konstrukce Böhmerland, přeplňovaný kompresorem Roots, uložený v rámu s osou klikového hřídele napříč; prototyp s karburátorem, pro homologaci bude vstřikování paliva; ventilový rozvod OHV 2V; pohon kompresoru válečkovým řetězem od klikového hřídele; objem 595 cm3 (ø 87 x 100 mm); výkon 35 kW (48 k); točivý moment 60 N.m/5000 min‑1; největší otáčky cca 6000 min‑1. Spouštění nožní pákou. Vícelamelová spojka, pětistupňová mechanická převodovka, primární a sekundární převod válečkovým řetězem. PODVOZEK – dvojitý uzavřený rám z ocelových trubek Cr-Mo; vpředu teleskopická vidlice s dvojicí jednotek odpružení, vzadu kyvná vidlice s centrální pružicí jednotkou, vinuté pružiny/kapalinové teleskopické tlumiče; kapalinové brzdy s jedním odvrtávaným kotoučem vpředu i vzadu; paprsková kola z hliníkové slitiny; pneumatiky 120/70 R 21 vpředu a 130/60 R 21 vzadu.

ROZMĚRY A HMOTNOSTI – rozvor os kol 1580 mm; d/š/v 2280/900/820 mm; výška sedla nad zemí 730 mm; objem palivové nádrže 15 l; hmotnost od 155 kg.

4 5

šení kol, nyní odpružených, a použil pětistupňovou převodovku. Snažil se zachovat typické prvky původní konstrukce, a tak zhotovil hliníková kola obdobného designu, držel se objemu válce 600 cm3 i tyčkového rozvodu OHV, ale nový motor doplnil přeplňováním mechanickým dmychadlem Roots. Předpokladem k úspěšnému zmrtvýchvstání Böhmerlandu bylo konstrukční a výrobní zázemí. Dnes jedenačtyřicetiletý konstruktér Peter Knobloch, absolvent Střední průmyslové školy strojní a elektrotechnické v Liberci, sbíral zkušenosti při návrzích CAD v Německu u největších automobilových koncernů. Ve Wolfsburgu u Volkswagen Group pracoval na rozličných projektech pro automobily Volkswagen Eos, Bentley Continental GT a Bugatti Veyron, po odchodu Ferdinanda Piëcha některé projekty ale skončily, a tak přešel k BMW Group. Při práci na projektu kabrioletu Rolls-Royce Drophead Coupe ho zaujalo, jak se značka vrací k někdejší slávě, a tehdy začal uvažovat o projektu Böhmerland. Když se vrátil do České republiky, zaměřil se na 3D tisk a proto typovou výrobu, která vlastně dovoluje vytvořit prakticky cokoli s přijatelnými náklady. ►►►

Foto Böhmerland

Foto Tom Hyan

1, 2 Böhmerland 21 s jednoválcem OHV vznikne v limitované sérii (asi deset kusů podle zájmu) 3, 4, 5 Nový jednoválec 600 cm3 OHV je vzpomínkou na originál, a tak nechybí nápis Liebisch-Motor a odkryté prvky ventilového rozvodu

4/2020 THauto

Foto Tom Hyan

Foto Helena Hyanová

Foto Böhmerland

► BÖHMERLAND 21

1 Peter Knobloch se svým prvním Böhmerlandem

2, 3 Elektrický Böhmerland v novém provedení (designer Jan Hrbek) 4 Elektromotor má výkon 32 kW a dovoluje dojezd 150 až 200 km podle způsobu jízdy Nejprve tři roky renovoval svého veterána Böhmerland z roku 1927 a přemýšlel o tom, jak navrhnout novodobého nástupce. Jeho firma 3D Modelle Tiskárna v Turnově do stávala zajímavé zakázky, tiskla pískové formy, jádra a vytavitelné modely pro slévárenství, nakonec se zúčastnila realizace repliky vzácného čtyřválcového motocyklu Laurin & Klement jen podle fotografií, pro tože originál se nedochoval, a podpořila studentskou formuli VŠB Ostrava. Na Motosalonu Praha 2019 oznámil projekt Böhmerland s tím, že vyrobí limitovanou sérii deseti motocyklů podle individuálních požadavků zájemců. Ještě na výstavišti v Letňanech se přihlásili první! Do konce srpna 2019 byly hotovy dva funkční vzorky Böhmerland 21, jeden s jednoválcovou šestistovkou, druhý s čistě elektrickým pohonem. Počítá se s tím, že klient se bude podílet na provedení a výrobě svého motocyklu, možnosti personalizace jsou vzhledem k zázemí 3D tisku obrovské. Oficiálně uváděný výkon nyní kapalinou chlazeného jednoválce činí 35 kW (48 k), Peter však hovořil také o výkonu až 44 kW (60 k). Vývoj motoru vlastní konstrukce totiž nadále probíhá, prototyp vyjel s klasickým

auto 2020/4

karburátorem, pro homologaci je však nutný přechod na elektronické vstřikování paliva. Společně s šestistovkou se zrodila elek trická verze, která je konstrukčně jedno dušší, a tak umožní testování nového podvozku, i když zážehový motor bude na dílně pro další úpravy. Elektrická verze doznala stylistických retuší právě pro letošní Motosalon v Brně (autor designu Jan Hrbek), s trakčním elektromotorem 32 kW dosahuje rychlosti 150 km/h a na jedno nabití ujede 150 až 200 km podle způsobu jízdy (dobíjí se pět hodin). Zajímavý je zvukový gene rátor, potenciometr místo víčka falešné nádrže reguluje druh a intenzitu zvuku, který připomíná burácení originálu (můžete však jezdit i zcela tiše); pod tvarem simulujícím nádrž se skrývají reproduktory. Se zážehovým motorem plní svou funkci, objem 15 litrů téměř odpovídá originálu, který však měl dvě nádrže po stranách zadního kola. Pozoruhodné je pečlivé dílenské zpracování

prototypů, řada vtipných detailů, nastavitelné páčky na řídítkách i výška sedla jezdce. Formy z 3D tisku slouží především pro odlévání hliníkových dílů, k nimž mj. patří tenké blatníky a palivová nádrž. Označení Böhmerland je i na pryžových rukojetích řídítek, motor se spouští nožní pákou, ale místo na elektrický spouštěč u motoru zůstává. Zcela nové vidlice (vzadu s centrální pružicí jednotkou) jsou proti originálu velkým krokem vpřed, na obou kolech jsou kapalinové brzdy s příčně odvrtávanými kotouči. Celek působí neobyčejně zdařilým estetickým dojmem, není divu, že znovuzrozený Böhmerland 21 budí pozornost všude, kde se objeví. Pro výrobu se počítá s klasickým jednoválcem, v případě zájmu není vyloučena ani výroba elektric kého provedení. Limitovaná série je příležitostí investovat do ojedinělého vozidla, jehož cena se sice blíží 1,5 milionu Kč, ale na druhé straně je světovým unikátem. Výroba jednoho kusu trvá tři až pět měsíců. ■

4/2020 THauto

Foto Bรถhmerland

Foto Tom Hyan

► MOTOSALON BRNO 2020

NA DVOU KOLECH Hned po Ženevském autosalonu následoval brněnský Motosalon. První výstava byla zrušena tři dny před otevřením, druhá naštěstí nikoli... TOM HYAN, Brno (CZ) 1 Honda GL 1800 Goldwing, jeden z největších motocyklů s plochým šestiválcem 1,8 litru 2 Jawa 350 OHC Scrambler, třetí verze nové čtyřstovky s čínskou technikou na základě starší konstrukce Honda 397 cm3 (Shineray)

auto 2020/4

aše největší výstava motocyklů v Brně představila skutečné lahůdky, a to jak od znovuzrozeného Böhmerlandu a in dické Jawa Motorcycles, tak i z obrov ské nabídky jiných značek. Navzdory koronaviru se Motosalon Brno konal 5. až 8. března 2020 a stal se jednou z posledních výstav, kterou jsme měli šanci navštívit. Stálo to za to, konkurence je obrovská a nabídka pozoruhodná. Nejvíce potě šily originální motocykly, k nimž patří znovuzrozený Böhmerland nebo Brough-Superior, nemluvě o dal ších malých značkách s obrovskou tradicí, které se stále drží při životě, ať už jde o Jawu, reinkarno vanou v Indii stejně jako Royal-Enfield, či obnovené legendy Indian, Norton, Triumph, Morini, F.B Mon dial a další. Přehlídkou inovací pak jsou obrovské stánky vedoucí japonské Velké čtyřky Honda, Yama ha, Suzuki a Kawasaki; amerického Harley-David sonu, německého BMW Motorrad a samozřejmě italských strojů Ducati, Moto Guzzi, Aprilia, Vespa a dalších. Vzchopila se rovněž Husqvarna, která za poslední léta mnohokrát změnila národnost, ale nyní

Foto Helena Hyanová

3 4 7

Foto Tom Hyan

3 Honda Super Cub C125, poslední provedení nejrozšířenějšího motocyklu světa 4 Legendární Honda Monkey, nyní s jednoválcem 125 cm3 5 Vyrus 987 C3 4V s kapotáží z hliníkové tkaniny Alutex a originálními závěsy kol (motor Ducati 1200 V2), stroj z italské dílny Ascania Rodoriga

5 6

9 úspěšně funguje pod taktovkou rakouské KTM. A když jsme u klasiků, tak ruský Ural, inspirovaný německými válečnými stroji, nadále jede... Součástí Motosalonu Brno bylo v sobotu 7. března vyhlášení výsledků ankety Motocykl roku 2020 na společenském večeru; absolutním vítězem se stala Honda CRF1100L Africa Twin Adventure Sports. Vítězství v jednotlivých kategoriích dobyly Honda SH125i (skútry a mopedy), zmíněná Africa Twin (endura včetně cestovních), Harley-Davidson Low Rider S (klasik včetně chopperů a cruiserů), Ducati Streetfighter V4S (naked bikes) a Honda CBR 1000RR-R Fireblade SP (silniční). Novinkou výstavy byla soutěž přestaveb Czech Custom Grand Prix (102 motocyklů) a indoorový food festival Burger Arena, kde návštěvníci za čtyři dny spořádali na čtyři cet tisíc burgerů. Prostě něco, na co můžeme jen vzpomínat a držet si palce, abychom se ►►►

6 Harley-Davidson Bronx 975, zcela nová generace dvouválce z Milwaukee 7 Brough-Superior S.S.100 Titanium, dvouválec 997 cm3 o výkonu 74 kW (100 k) od obnovené britské značky (cena 1,7 milionu Kč) 8 Kawasaki Ninja H2, jeden ze čtyřválců přeplňovaných kompresorem (objem 998 cm3 a výkon 178 kW/243 k) 9 Harley-Davidson LiveWire, revoluční superbike s elektrickou poháněcí soustavou

4/2020 THauto

► MOTOSALON BRNO 2020 1 Nový Ural cT je nižší, lehčí a rychlejší než Ural T, nemá poháněné kolo sidecaru a dvouválec 749 cm3 dává shodných 30 kW (41 k) 2 Moto Guzzi California Eldorado Nero Classico, další verze dvouválce 1380 cm3 o výkonu 71 kW (96 k)/6500 min‑1 se šestistupňovou převodovkou 3 Nový čínský ChangJiang s řadovým dvouválcem CF Moto 649 cm3 DOHC 4V/52 kW (71 k), který nahradil ve výrobě CJ750 na základě ruského IMZ M72 (tedy BMW R71) 4 Nový indický motor Jawa 295 cm3 DOHC dosahuje výkonu 20 kW (27 k)/8000 min‑1 a točí až 9500 min‑1 5 Royal-Enfield Interceptor 650 rozšířil nabídku znovu o dvouválce (britská značka před lety doma zanikla, ale pokračuje v Indii)

Indická Jawa, postavená na základě licenčního propůjčení legendární značky skupině Mahindra, se možná dostane i na český trh

Foto Helena Hyanová

Foto Tom Hyan

4. – 7. března 2021 sešli na dalším Moto salonu v pražských Letňanech (do Brna se vrátí v roce 2022). Hned u vchodu do prvního pavilonu přivítala návštěvníky expozice japonské Hondy, nej většího výrobce spalovacích motorů na svě tě. Nechyběly žádné z legend Honda, z nichž mnohé se vyrábějí dlouhá desetiletí, napří klad malé Cub a Super Cub, jejichž produkce od roku 1958 překročila 100 milionů (koncem roku 2017) a významně se tak podílí na cel kové produkci 400 milionů motocyklů Honda (jubilejní v prosinci 2019). Dnešní nový Super Cub C125 je čtyřdobý jednoválec

auto 2020/4

124 cm3 o výkonu 7,1 kW (9,7 k)/7500 min‑1, prakticky stejný motor s výkonem 6,9 kW (9,4 k)/7000 min‑1 pohání rovněž legendární minibike Honda Monkey (původně se zrodily jako padesátky). Na druhé straně spektra je unikátní Honda GL 1800 Goldwing, nyní užší a lehčí, jejíž šestiválec 1833 cm3 SOHC 4V o výkonu 93 kW (126 k)/5500 min‑1 po hání kloubovým hřídelem zadní kolo buď prostřednictvím šestistupňové mechanické nebo sedmistupňové dvouspojkové převo dovky. Pohotovostní hmotnost je nyní od 365 kilogramů. Letošní rok je pro Hondu vý znamný také proto, že pošesté vyhrála moto cyklovou klasifikaci na Dakaru (Američan Ricky Brabec na typu CRF 450 Rally). Motocykly s motory přeplňovanými kompre sory se objevily na závodní dráze ve třicá tých letech, ale po válce je záhy předpisy zakázaly. Nyní k průkopníkům odstředivých kompresorů patří Kawasaki, která je uplat ňuje na svých řadových čtyřválcích 998 cm3 a 1046 cm3, jež dosahují neuvěřitelných vý konů. Vrcholem je Kawasaki Ninja H2R, kte rá z litrového objemu dává výkon až 240 kW (326 k)/14 000 min‑1, takže je nejrychlejším a nejvýkonnějším motocyklem! Americký Harley-Davidson jako první z tradičních zna ček vstoupil do světa elektrických superbike s typem LiveWire, jehož trakční elektromotor dává výkon 77 kW (105 k) a akumulátor Li -Ion 15,5 kWh dovoluje kombinovaný dojezd 157 km (ve městě až 235 km). Dobíjí se rychlonabíječkou DC na 80 % za 40 minut, palubní AC z běžné zásuvky do 12,5 hodiny. Stroj váží 249 kilogramů, za jízdy zrychluje 60 – 80 mph (96 – 129 km/h) za pouhých 1,9 sekundy a rychlost je omezena na 110 mph

5 (176 km/h). V červenci 2019 proběhla dyna mická prezentace u Portlandu (OR) a v USA byl zahájen prodej za 29 799 dolarů. Kromě toho klasickou novinkou jsou kapalinou chlazené dvouválce Revolution Max V2/60° motocyklů nové generace Pan America 1250 cm3 (145 k/107 kW; 122 N.m) a Bronx 975 cm3 (115 k/85 kW; 95 N.m), které jsme si po premiéře na EICMA 2019 v Miláně mohli prohlédnout v Brně (pro modelový rok 2021). Dvouválce Milwaukee-Eight (2x 4 ventily) 107 (1753 cm3) a 114 (1868 cm3) do V/45° pohání nadále většinu velkých typů. Expozici Jawa vládly typy 350 OHC na zá kladě čínského Shineray XY400 se vzdu chem chlazeným jednoválcem 397 cm3 (ø 85 x 70 mm) konstrukce Honda o výkonu 20 kW (27 k)/6500 min‑1, a to vedle základní verze rovněž coby Special (s kapotáží) a Scram bler (terénní). Velkou pozornost budila indic ká Jawa (u nás značená 300 typ 846) v mo derním retrostylu, jejíž výrobu koncem 2018 zahájila Classic Legends Pvt., Ltd., (součást skupiny Mahindra & Mahindra) na základě propůjčení české značky. Upravený kapa linou chlazený jednoválec DOHC 295 cm3 (ø 76 x 65 mm) o výkonu 20 kW (27 k)/ 8000 min‑1 vychází koncepčně z motocyklu Mahindra Mojo XT300. Kromě základního motocyklu Jawa, jehož homologace má pro běhnout u nás ještě letos, připravili Indové méně retrospektivní provedení Jawa Forty Two sportovnějšího vzhledu, ale také modifi kovanou verzi Jawa Perak kategorie bobber (jednomístný s jednoduchým blatníkem vzadu) a s větším motorem 334 cm3 (ø 81 x 65 mm) o výkonu 22 kW (30 k). Některé další exponáty představujeme na snímcích. ■

Toto není placená inzerce, ale oslava úspěchu v závodech sportovních prototypů IMSA (1992)

4/2020 THauto

► IMSA ROLEX 24 DAYTONA 2020

Foto Cadillac

Motorsport

Rolex 24 v Daytoně má dlouhou tradici, patří k vůbec nejvýznamnějším vytrvalostním závodům sportovních prototypů...

asy, kdy se závody 24 h Daytony, 12 h Seb ringu a 6 h Watkins Glen započítávaly do mezi národního mistrovství světa FIA, sice už patří minulosti, ale právě v Daytoně se letos jednalo o sblížení evropských předpisů FIA/ACO a amerických IMSA. Připomeňme, že například před padesáti lety tvořilo mistrovství světa značek jednu z nejrychlejších a nejkvalitnějších disciplín mezinárodních závodů. V sezoně 1970 vyhrály pětilitrové vozy Porsche 917 jak americké závody v Daytoně a Watkins Glen, tak evrop ské v Brands Hatch, Spa-Francorchamps, Le Mans, Zeltwegu a na Monze, zatímco Ferrari 512S triumfoval v Sebringu (Mario Andretti posílil posádku Giunti/Vac carella) a obratnější Porsche 908/3 vládly zatáčkám na Targa Florio a při 1000 km Nürburgringu. Později došlo k rozdělení předpisů a loni se jely dva závody v Seb ringu (jeden pro WEC, druhý pro IMSA). Letos byly opět v plánu dva závody v Seb ringu (IMSA a WEC; zrušeny pro korona virovou krizi), ale v Daytoně před čtyřia dvacetihodinovkou došlo k dohodě, že nová společná třída LMDh (Le Mans Day tona Hybrid) v budoucnu zahájí společné předpisy (od sezony 2021/2022 s LM Hy

auto 2020/4

TOM HYAN 1 Vítězové (zleva) Ryan Briscoe, Scott Dixon, Wayne Taylor, Kamui Kobayashi a Renger van der Zande 2 Mazda Team Joest mířil na vítězství, posádku Bomarito/ Tincknell/Hunter-Reay zdržela kolize s konkurenční Acurou

percars ve WEC, od 24 h Daytony 2022 v USA). Na hradí dnešní americkou DPi (Daytona Prototypes), která od roku 2017 využívá homologované podvozky LMP2 (Multimatic, Ligier, Oreca, Dallara), ale s různými motory. Samozřejmě, přibude hybridní soustava, ale v jednodušší formě KERS (Kinetic Energy Recovery System jako dříve ve F1) na zadní nápravě s přídav ným výkonem pouze 30 – 37 kW (40 – 50 k). Stejné pod vozky bez hybridu budou pro novou generaci LMP2. Americkým závodům IMSA WeatherTech SportsCar Championship vládnou vozy DPi, do jejichž stavby se pustily především Cadillac, Mazda a Acura (Honda). Zatímco Cadillac a Acura už dosáhly na mistrovský titul IMSA, Mazda se jim stále snaží vyrovnat. V tréninku na zahajovací závod 24 h Day tony 2020 zajel britský závodník Oliver Jarvis na Mazdě RT24-P (Mazda Team Joest) pole position časem 1:33,711, čímž o téměř půl sekundy překonal Juan-Pabla Montoyu (Acura ARX-05), když favorizo vané Acury týmu Penske zpomalila trénin ková havárie Ricky Taylora. Druhá Mazda týmu Joest byla na třetí pozici před nej rychlejšími z vozů Cadillac (Action Express č.31 před Konica Minolta č.10 Wayne

Foto Jan Spisar Jr.

3 V kategorii GTLM byla aylor Racing). Startovní pole 38 vozů tvořily třídy DPi, T nová Corvette C8.R čtvrtá; LMP2, GTLM a GTD. Největší zájem v kategorii GT v nižší GTD se týmu Risi/ budily nové Chevrolety Corvette C8.R (přechod na Ferrari 488 GTE nedařilo motor uprostřed, navíc nový DOHC 5.5 V8, a tedy (James Calado vzdal konec tyčkového rozvodu OHV). Debut to byl ale v předposlední hodině) úspěšný, Corvette No.3 dojela se ztrátou jednoho kola čtvrtá v GTLM za dvojicí továrních Porsche 911 RSR 4 Team Penske Acura pomýšlel na vítězství, a vítězným BMW M8 GTE (BMW Team RLL). ale tentokrát to nevyšlo V absolutní klasifikaci to vozům Mazda a Acura opět nevyšlo, při rozloučení s týmem Joest (nyní pojedou za 5 Cadillac DPi-V.R týmu Multimatic) byly Mazdy druhá a šestá, zatímco Acura Mustang Sampling nemá dosáhla na čtvrté a osmé místo. Spolehlivý Cadillac velkou tovární podporu, ale umístil čtyři vozy mezi prvních osm, přičemž veleúspěš s trojicí špičkových jezdců Barbosa/Bourdais/Duval ný tým Wayne Taylor Racing zopakoval loňské prven překvapil třetím místem ství! Nizozemec Renger van der Zande a Japonec Ka mui Kobayashi (známý z formule 1) vyhráli dvakrát za 6 Cadillac DPi-V.R týmu sebou, tentokrát tvořili posádku s Ryanem Briscoem Wayne Taylor Racing ujel a Scottem Dixonem, když za 24 hodin a 33,49 sekundy v Daytoně rekordních 833 kol ujeli rekordních 833 kol! Šťastný šéf týmu Wayne Taylor, (tedy celkem 4771 kilometrů) sám bývalý automobilový závodník, se netají přáním 7 Ben Keating (Oreca 07) vyhrát 24 h Le Mans s vozem Cadillac, pokud to nové byl členem druhé předpisy umožní! Překonání rekordu s 833 koly (dříve nejúspěšnější posádky LMP2, 808 v roce 2018) umožnil poměrně hladký průběh závo ale v závodě řídil také du, kdy bylo jen šest žlutých fází po nehodách (cca 1:45 Mercedes-AMG GT3 hodiny). Další Cadillac na třetím místě (JDC-Miller/ ve třídě GTD

1. Ryan Briscoe (AUS)/Scott Dixon (NZ)/Kamui Kobayashi (JP)/ Renger van der Zande (NL), 833 kol, Cadillac DPi-V.R 2. Oliver Jarvis (GB)/Tristan Nunez (USA)/Olivier Pla (F), 833 kol, Mazda RT24-P 3. João Barbosa (P)/Sébastien Bourdais (F)/Loic Duval (F), 833 kol, Cadillac DPi-V.R 4. Dane Cameron (USA)/Simon Pagenaud (F)/ Juan-Pablo Montoya (COL), 828 kol, Acura ARX-05 5. Juan Piedrahita (COL)/Matheus Leist (BR)/Chris Miller (USA)/ Tristan Vautier, 825 kol, Cadillac DPi-V.R 6. Jonathan Bomarito (USA)/Harry Tincknell (GB)/ Ryan Hunter-Reay (USA), 823 kol, Mazda RT24-P 7. Felipe Nasr (BR)/Mike Conway (GB)/Pipo Derani (BR)/ Filipe Albuquerque (P), 822 kol, Cadillac DPi-V.R 8. Helio Castroneves (BR)/Alexander Rossi (USA)/ Ricky Taylor (USA), 811 kol, Acura ARX-05 9. Ben Hanley (GB)/Henrik Hedman (S)/Colin Braun (USA)/ Harrison Newey (GB), 811 kol, Oreca 07 (1. LMP2) 10. Nick Boulle (USA)/Gabriel Aubry (F)/Ben Keating (USA)/ Simon Trummer (CH), 809 kol, Oreca 07 (2. LMP2) –––– 13. Jesse Krohn (SF)/John Edwards (USA)/Chaz Mostert (AUS)/ Augusto Farfus (BR), 786 kol, BMW M8 GTE (1.GTLM) 18. Bryan Sellers (USA)/Madison Snow (USA)/Corey Lewis (USA)/ Andrea Caldarelli (I), 765 kol, Lamborghini Huracán GT3 (1.GTD)

Foto Jan Spisar Jr.

Foto Cadillac

Foto Jan Spisar Jr.

► IMSA ROLEX 24 DAYTONA 2020

7 Mustang Sampling Racing) byl zadostiučiněním pro populárního Sébastiena Bourdaise, protože ho Dale Coyne propustil ze svého týmu Indy Car a když si rychle zajistil pár startů u A. J. Foyta, tak byly závody zrušeny. Podobně dopadl Felipe Nasr, někdejší jezdec Sauberu F1, nyní velmi rychlý při testu Indy Car, jehož premiéru v St. Petersburgu také zhatil koronavirus. Souboj Acura/Mazda přinesl vzájemnou srážku, takže jim stíhací jízda vynesla jen šesté a osmé místo za úspěšnějšími týmovými kolegy. Přestože se vozům nejvyšší kategorie DPi problémy nevyhýbaly, všechny dojely až do cíle. V kategorii LMP2 se radovala z triumfu posádka DragonSpeedu s vozem Oreca 07, jejímž čle nem byl mladý Harrison Newey (ročník 1998), syn brit ského konstruktéra Adriana Neweye, tvůrce vozů Red Bull formule 1. Pouze jeden vůz LMP2 odpadl, čtvrtá a dvanáctá celkově dojela Oreca 07 týmu Starworks, který vede Peter Baron, jehož prarodiče přišli do Chi caga z Československa. Problém s chladicím okruhem znamenal vypadnutí z boje o vítězství LMP2. Daytona byla zatím prvním a posledním závodem letoš ního mistrovství, jiné byly odloženy včetně 12 h Seb ringu, anebo zcela zrušeny (Long Beach). Corvette Ra cing má v plánu další starty v posunutých 24 h Le Mans na 19. září a 12 h Sebringu na 14. listopadu 2020. ■

4/2020 THauto

Foto Tom Hyan

► Motorsport ► INDY CAR SERIES 2020

V Mid Ohiu 1992 dojel John Andretti (Lola T9200 Chevy V8) čtvrtý před strýcem Mariem; zvítězil Emerson Fittipaldi (Penske 92 Chevy)

JOHN ANDRETTI (1963 – 2020)

John Andretti na oválu v Nazarethu 1992 odpadl (Hall-VDS Racing)

Synovec Maria Andrettiho prohrál tříletý boj s rakovinou koncem ledna 2020! John Andretti, syn Mariova bratra Alda, se narodil 12. března 1963 v pensylvánském Bethlehemu, kde vystudoval business management na Moravian College a v jedenácti začal závodit na motokárách! Všestranný závodník vítězil v CART Indy Cars (Surfers Paradise 1991), IMSA GTP Sports Cars (24 h Daytona 1989), NASCAR Cup (400 Daytona 1997; 500 Martinsville 1999) a v roce 1993 zkusil NHRA Top Fuel Drag Racing! V roce 1988 trojice Mario, Michael a John Andrettiové (Porsche 962) dojela šestá ve 24 h Le Mans. Se závodnickou kariérou se rozloučil startem v 500 mil Indiana polis 2011 (dvaadvacátý pro Andretti Autosport bratrance Michaela). Později finančně podporoval Race4Riley, charitu dětské nemocnice Riley v Indianapolis. Otec tří dětí zemřel 30. ledna v Mooresville (NC). Jeho syn Jarett jezdí závody cestovních vozů, stejně jako starší bratr Adam.

Foto Tom Hyan

John Andretti (Mid Ohio 1992)

Foto IMS

Start ročníku 1991

500 INDY ODLOŽENO!

Tradiční americký svátek motoristického sportu se v květnu 2020 v Indianě nekoná! Roger Penske, od ledna nový majitel Indy Car Series a Indianapolis Motor Speedway, oznámil odložení 104. ročníku 500 mil Indianapolis na 23. srpna a omezení dalších aktivit. V květnu ovšem nejde o jediný víkend, tradiční jsou tréninky, kvalifikace, Carb Day, Legends Day a vlastní závod; kromě toho Indy 500 předchází Indy Car Grand Prix na části silničního okruhu uprostřed čtyřkilometrového oválu! Sezona NTT Indy Car Series 2020 však ještě nezačala, úvodní St. Petersburg byl odložen na říjen, definitivně zrušeny Long Beach, Austin a Barber; pořadatelé zatím věří, že sezona na konci května začne dvojzávodem v Detroitu. Penske v lednu oznámil velké investice do Indianapolis Motor Speedway a chce tam vrátit formuli 1.

auto 2020/4

Toto není placená inzerce, ale oslava úspěchu v závodech INDY CARS (1992)

4/2020 THauto

Po zavedení tzv. handicapu FIA za úspěch byly Toyoty TS050 Hybrid až příliš nesportovně zpomaleny

Foto Toyota

► Motorsport ► ZE SVĚTA & Z DOMOVA

▲ Úspěšná trojice Toyoty (zleva) Sébastien Buemi, Kazuki Nakajima a Brendon Hartley (nahradil Fernanda Alonsa)

Posádka Ogier/Ingrassia (Toyota Yaris WRC) při triumfu v Mexiku

Foto Toyota

Poslední soutěží mistrovství světa byla Mexická rallye, kde Sébastien Ogier při třetím startu v týmu Toyota Gazoo Racing poprvé zvítězil, ale jeho celkově šestý triumf v Mexiku je novým rekordem! Automobily Toyota Yaris WRC obsadily ještě čtvrté (Elfyn Evans) a páté místo (Kalle Rovanperä), zatímco na druhém dojel Ott Tänak (Hyundai i20 Coupe WRC) a na třetím překvapivě Teemu Suninen (Ford Fiesta WRC). Potěšitelné je šesté místo Pontuse Tidemanda se soukromým vozem Škoda Fabia R5, když se Škoda Motorsport letos WRC oficiálně nezúčastňuje. Ole Christian Veiby, bývalý jezdec Škoda Motorsport, dojel desátý na Hyundai i20 R5. Soutěž byla ukončena předčasně, aby se všichni mohli vrátit včas domů. Následující v Argentině, Portugalsku a Itálii byly pro hrozbu koronaviru odloženy.

▲ Sébastien Ogier (vlevo) a Julien Ingrassia coby rekordmani v Mexiku

Foto Škoda Motorsport

Oliver Solberg při debutu s Fabií Rally2 Evo ve Švédsku

▲ Oliver Solberg (vlevo) a Aaron Johnston Z devíti vozů, které dokončily ve třídě WRC3 letos neobyčejně teplou zimní Švédskou rallye, bylo sedm značky Škoda! Za volantem Fabie Rally2 Evo debutoval osmnáctiletý Oliver Solberg (S), po defektu pneumatiky na poslední zkoušce klesl se spolujezdcem Aaronem Johnstonem (EIR) ze třetího na páté místo. S vozy stejného typu byli Finové Emil Lindholm druhý a Eerik Pietarinen čtvrtý, když vyhrál jejich krajan Jari Huttunen (Hyundai i20 Rally2) a mistr světa rallykrosu Johan Kristoffersson (VW Polo GTI Rally2) dojel třetí. Solberg je synem Pettera, mistra světa 2003, a Pernilly, která také jezdila rallye! Fabia Rally2 Evo je přejmenovaný vůz Škoda Fabia R5 Evo z důvodů další změny předpisů FIA (WRC3).

auto 2020/4

Velmi nepřehlednou situaci vytvořily nové termíny FIA WEC dávno před vypuknutím koronaviru, když se závody jednoho šampionátu jedou ve dvou letopočtech! Vítězná sezona Toyoty WEC 2018/2019 skončila ve 24 h Le Mans, nové mistrovství začalo 1. září 2019 na 4 h Silverstone opět triumfem vozu Toyota TS050 Hybrid číslo 7 (Conway/Kobayashi/López), vítězného rovněž v 8 h Bahrainu 2019, zatímco jejich týmoví kolegové z čísla 8 (Buemi/Nakajima/Hartley) ovládli 6 h Fuji 2019. Dva závody pro zatížení Toyoty tzv. handicapem úspěchu vyhrál Rebellion R13 Gibson (Senna/Menezes/Nato), byly to 4 h Shanghai 2019 a 6 h COTA Austin 2020, přičemž Rebellion Racing oznámil, že po letošních 24 h Le Mans ze závodů odstoupí. Pak byly WEC 1000 miles of Sebring (následně také IMSA 12 h Sebring) a 6 h Spa-Francorchamps zrušeny, stejně jako testovací den v Le Mans. Finále WEC 2019/2020 coby 24 h Le Mans by mělo být v novém termínu 19. – 20. září!

► KRÁTCE

Foto Škoda Motorsport

Představení na sněhu Ice Race of Champions v rakouském Zell am See (16 000 diváků) bylo také soubojem úspěšných vozů Škoda Fabia v úpravě Rally2 Evo! Fabian Kreim, německý mistr rallye, vyhrál s osmnácti body, za ním skončili Julian Wagner, vicemistr Rakouska se 16, Martin Kočí, mistr Slovenska s 12 a Filip Mareš, juniorský mistr Evropy s 10 body. Jan Kopecký, loňský vítěz své kategorie, se zúčastnil předváděcích jízd, kde se objevili také Hans-Joachim Stuck s monopostem March 741 DFV formule 1 a Stig Blomqvist na Audi Sport Quattro S1.

Foto Tom Hyan

Fabian Kreim byl v Zell am See nejrychlejší z vozů Škoda Fabia Rally2 Evo ►

Koncem loňského roku zemřel Luigi Cimarosti, zakladatel Luigi Racing a ladič vozů pro mistrovství Evropy. Narodil se 18. května 1930 v San Giorgio della Rinchivelda, z Itálie emigroval do Belgie, jezdil závody do vrchu a připravoval hlavně automobily Alfa Romeo, BMW, Chevrolet, Ford a Chrysler/ Dodge. Oženil se s Julií, sestrou závodníka Jeana Xhencevala, jenž na jeho BMW 3.5 CSL vyhrál Velkou cenu Brna 1976. Na pozvání Pascala Witmeura a Luciena Beckerse se naposledy objevil na závodech 24 h Spa 2016. Zemřel 20. prosince 2019 v Comblain-au-Pont v Belgii. ◄ Claude de Wael a Luigi Cimarosti (vpravo) na Velké ceně Brna 1976

Foto TH Motormedia

Foto Tom Hyan

V roce 1985 úspěšně startovaly na Velké ceně Brna švédské automobily Volvo 240 Turbo. Posádka Gianfranco Brancatelli/Thomas Lindström (číslo 7) z Eggenbergerova týmu obsadila druhé místo, ale dodatečně přihlášení Ulf Granberg/Anders Olofsson (Magnum Racing) vyhráli průměrnou rychlostí 177,110 km/h! Triumf Volva je zapomenutou epizodou mistrovství Evropy, dvojice Brancatelli/Lindström získala evropský titul 1985!

V květnu 1970 se v Brně jela naposledy mezinárodní formule 3. Freddy Kottulinsky, vítěz 1969, cosi opravuje u zadního kola svého Lotusu 59, vlevo hovoří Miko Kozarowitzky a vpravo Rolf Tellsten s dalším účastníkem. Vyhrál Jürg Dubler (Chevron) před Niki Laudou (McNamara); Kozarowitzky byl čtvrtý, Kottulinsky šestý a Tellsten nedokončil.

► Současná epidemie koronaviru zcela změnila motoristický sport. Většina závodů a soutěží byla zrušena, resp. optimisticky přesunuta na letní či podzimní termíny, ale nikdo neví, jaký bude další vývoj. Formule 1 neodstartovala 13. března v Austrálii, závod byl zrušen před prvním tréninkem, další včetně nových ve Vietnamu a Nizozemsku jsou odloženy a tradiční Velká cena Monaka zrušena. Sedm týmů F1 se sídlem ve Velké Británii (tedy všechny mimo Ferrari, Sauber a Alpha Tauri) se spojilo do Project Pitlane pro výrobu lékařských přístrojů včetně plicních ventilátorů pro postižené nemocí COVID-19. Ferrari ovšem v těžce zkoušené Itálii vyvíjí obdobnou aktivitu. ► Debut jediného nového jezdce ve formuli 1, Kanaďana Nicholase Latifiho (Williams), loňského vicemistra F2, se po zrušení závodů odkládá nejdříve na Velkou cenu Kanady (naplánována na 14. června). Týmy F1 však oznamují nástup nových náhradních a testovacích jezdců. U Williamsu to je Roy Nissany z Izraele, u Alfy Romeo (Sauber) veterán Robert Kubica a u Haase mladý Pietro Fittipaldi (vnuk Emersona) a švýcarský závodník druhé generace Louis Deletraz, který má letos smlouvu s týmem Charouz Racing System pro formuli 2. Také Scuderia Alpha Tauri z italské Faenzy, přejmenovaná z Toro Rosso, bude mít opožděný debut. ► Koncem ledna byl jmenován Eric Boullier generálním ředitelem Velké ceny Francie 2020 v Le Castellet, když tam od února 2019 působil jako poradce. Francouz Boullier se narodil 9. listopadu 1973, je leteckým inženýrem, od roku 1999 pracoval pro DAMS a Racing Engineering. V roce 2010 vstoupil do formule 1, nejprve jako šéf týmu Renault/Lotus a později McLaren (2014 – 2018). V letech 2013 – 2018 byl jedním z představitelů FOTA (Formula One Team Association). Bývalý závodník Christian Estrosi (prezident GIP GP de France) se zasloužil o návrat francouzské Grand Prix v roce 2018. ► Projekt Bloodhound LSR pro překonání světového rychlostního rekordu je pozastaven, neboť jednání se sponzory jsou omezena. Andy Green loni v listopadu dosáhl 628 mph (1010,45 km/h) v Hakskeenpanu v jihoafrické poušti Kalahari pouze s proudovým motorem, ale pro další vývoj přídavného raketového chybí osm milionů liber. Na rok 2021 bylo plánováno překonání 1000 mph (1609 km/h). Projekt v roce 2018 zachránil britský podnikatel Ian Warhurst, ale nyní čelí novým problémům.

4/2020 THauto

Foto AZNP Škoda

► Motorsport ► VÁCLAV BOBEK ST. (1914 – 1980)

Tři Octavie pro Tour d’Europe 1960 (zprava Václav Bobek/Vladimír Hubáček celkově desátí, Miroslav Fousek/Oldřich Horsák a Josef Vidner/Jaroslav Bobek odstoupili)

PAN MISTR...

Před čtyřiceti lety opustil tento svět Václav Bobek starší, jedna z největších legend československého automobilového sportu...

řezdívku Pan Mistr nedostal nejstarší ze závod nické dynastie Bobků náhodou! Legendární zá vodník Václav Bobek zasvětil mladoboleslavské značce celý život, vyhrál nespočet závodů, byl vedoucím sportovního oddělení AZNP Škoda a jezdil závody až do počátku sedmdesátých let. V roce 1955 byl jmenován Mistrem sportu, 1964 Zasloužilým mistrem sportu. V roce 2019 byla Václavu Bobkovi a jeho mlad šímu bratru Jaroslavovi odhalena pamětní deska na domě č.p. 521 v Tylově ulici v Mnichově Hradišti... Václav se narodil 23. března 1914 v Hoškovicích u Mla dé Boleslavi jako druhý nejstarší z pěti sourozenců, ale jako první z nich se stal továrním jezdcem automobilky Škoda! Jejich otec Josef byl lakýrníkem, sloužil i jako zvoník a zaměstnanec malé obce, matka Anna pra covala u místních sedláků. Václav se vyučil strojním zámečníkem u firmy Vaněk, výrobce a opraváře jízd ních kol v Mnichově Hradišti, kde sídlil také Jan Zaňka, opravář motocyklů. Ty Vaška fascinovaly, přemluvil Zaňku a stroje si půjčoval. Jednou skončil v rybníce s Pragou BD 500 a pro vnitřní zranění se téměř rok léčil. To ho neodradilo, aby zanedlouho nepřijel domů na Indianu Chief! Už jako chlapec rozvážel místnímu ob

auto 2020/4

TOM HYAN 1 Václav Bobek st. (podobizna 1963) 2 Václav Bobek (Škoda 1000 MB F3 typ 992/II) v posledním závodě na Výstavišti Brno v roce 1967 (zvítězil bratr Jaroslav; Václav vyhrál v Jičíně) 3 Dva upravené Tudory (Škoda 1101 a roadster 1102) s kompresorem (viz vstup vzduchu nahoře na přídi) pro Hradecký okruh 1949 (Bobek a Netušil)

chodníkovi zboží ve francouzském voze Salmson! Začínal také oráním s traktorem na poli. V roce 1936 nastoupil do dopravního oddělení v ASAP Škoda v Mladé Boleslavi, nejprve předváděl traktory Škoda, o rok později přešel do studijního a vývojového oddělení, kde konečně testoval automobily! Po válce začal v roce 1947 jezdit na Tudoru (Škoda 1101) jako spolujezdec svého šéfa Ing. Horáka, v roce 1947 byl nejrychlejší na Rajdu Polskim v nejtěžších lesních úse cích Jelení Hory a s Horákem vyhráli Heinzovu zimní soutěž 1948. Pak se stal okruhovým závodníkem s ces tovním (Vršovický okruh 1947) i upraveným vozem Škoda 1101 (Tudor) a dlouhá sportovní kariéra se zdárně rozběhla! V roce 1949 startoval na Ceně města Brna ve třídě 1500 cm3, protože jeho nová speciální Škoda 1100 Sport dostala motor přeplňovaný kompre sorem! Bobek dojel druhý za Zdeňkem Treybalem (Simca Gordini 1500), Jaroslav Netušil na shodném voze bez kompresoru vyhrál třídu 1100 cm3. Vozy prošly dalším vývojem, dostaly doutníkovou karoserii s odkrytými koly, větší čtyřválce 1,5 litru coby 1500 Sport, resp. s kompresorem jako 1500 Supersport. Na Supersportu zajel Bobek při Dnu rekordů v Praze

7 Za volantem Škody 1100 OHC v roce 1959 s novým řešením světlometů v blatnících (dříve výklopné z ploché přídě) 8 Za volantem první Škody Supersport z roku 1950 (typ 966), která se od Sportu liší doutníkovou karoserií s odkrytými koly a přeplňovaným motorem 9 Za volantem Škody 1100 Sport, upravené pro jediný start ve 24 h Le Mans (1950 posádka Václav Bobek/Jaroslav Netušil odpadla pro poruchu pístu)

Foto AZNP Škoda

4 Václav Bobek (uprostřed s číslem 26) po startu na Libeckém okruhu 1953, kde zvítězil před týmovým kolegou Miroslavem Fouskem (zcela vpravo) 5 Za volantem upravené Škody Supersport typu 966 v roce 1951 (používaly se motory 1089, 1221 nebo 1490 cm3 s jedním nebo dvěma kompresory Roots) 6 Dvojice Bobek/Fousek v 6 h Brno 1967 záhy odpadla, jejich Škoda 1000 MB v úpravě B5 měla motor z formule 3 o výkonu 90 k (66 kW) a chladič v přídi

Foto AZNP Škoda

v říjnu 1953 průměrnou rychlost 197,7 km/h (z jízdy oběma směry). Tým AZNP Škoda se zúčastňoval do mácích i zahraničních závodů (NDR, Polsko), Bobek byl třetí na Velké ceně Československa 1950 (Š 1100 Supersport), vyhrál na Sachsenringu 1953 průměrnou rychlostí 118,9 km/h (Š 1100 Sport), Cenu Brna 1954 (Š 1200 Sport), triumfoval v německých Halle a Lip sku, sbíral úspěchy v dalších závodech včetně mis trovských titulů. S Jaroslavem Netušilem dokonce jeli 24 h Le Mans 1950 (Š 1100 Sport), ve své třídě si vedli velmi dobře, ale ve čtrnácté hodině po poruše pístu odpadli (do té doby měli průměrnou rychlost 128 km/h). Byl to jediný start vozu Škoda v legendárním fran couzském závodě, tovární posádce AZNP asistoval vyučený mechanik Miroslav Fousek, později další z le gendárních jezdců Škoda. Na automobilové soutěže ovšem Václav Bobek neza nevřel, pokračoval se Spartakem a Octavií (Š 440). Třikrát jel Viking Rallye (měl Nora za spolujezdce), třikrát jel Rakouskou Alpskou soutěž, s belgickým zástupcem Škody absolvoval Liège–Roma–Liège, několikrát jel i kanadskou soutěž Shell 4000 (s místním navigátorem) a Rallye Monte Carlo atd. Závěrem kariéry se vrátil na

okruhy a od roku 1965 startoval s továrními formu lemi 3, jež se ve startovních listinách objevovaly coby Škoda 1000 MB (podle motoru nového sériového vozu, jinak jsou to typy 992 a vylepšené 992/II). V roce 1967 byl druhý v závodě Poháru míru a přátelství F3 v Brně, když škodovky většinou na Lotus-Ford úspěšného Vla dimíra Hubáčka nestačily. Nakonec se Václav Bobek st. objevil i za volantem prvního spideru a ve formuli Škoda, ale po roce 1972 s aktivní závodní činností skončil. V jeho stopách jeli bratr Jaroslav (1928 – 2007) a syn Václav mladší (ročník 1944). Zůstává jednou z nej významnějších postav československého automobilo vého sportu padesátých až šedesátých let. Pan Mistr Václav Bobek starší zemřel 2. dubna 1980. ■

4/2020 THauto

► BŘETISLAV ENGE 70 Foto Jiří Maršíček

► Motorsport

1 Střídání Vojtěch/Enge v Brně 1982 (BMW 528i) 2 Břetislav Enge (vlevo) a Zdeněk Vojtěch 3 Enge (vlevo) a Vojtěch za slavné éry BMW 4 BMW 635 CSi (Vojtěch/Enge) na trati v Brně 1983 5 Zleva Václav Bervid, Rudi Eggenberger, Břetislav Enge, Umberto Grano a Zdeněk Vojtěch v brněnském depu

GRATULUJEME!

atří k nejlepším československým závod níkům s cestovními vozy, kariéru ukončil s Fordy v devadesátých letech (včetně pohá rových závodů), stál u zrodu firmy Auto Enge a dodnes jezdí rallye historických vozů ( Škoda 130 LR, navigátorkou je dcera Lucie). Břeti slav Enge slaví jubileum, narodil se 3. března 1950 v Jablonci nad Nisou, patří do slavné liberecké party závodníků s Vojtěchem, To máškem a Barešem! Debutoval se Škodou 1000 MB v rallye (1971), přešel na okruhy, nejvíce se proslavil v ME cestovních vozů, kde vytvořil slavnou posádku se Zdeňkem Vojtěchem. V roce 1978 je pořadatelé v Mu gellu se Škodou 130 RS nepustili na start (nevyhovující nádrž), ale hned v Salcburku byli čtvrtí do 1300 cm3 a desátí celkově! Jejich kariéra v ME se rozběhla! V roce 1981 se podíleli na titulu mistra Evropy značek pro Škodu! Tehdy vyhráli divizi do 1300 cm3 na Monze, ve Vallelunze, Doningtonu, Brně, Perguse a Silverstone; pak vozům 130 RS skončila homologace. Pod vedením Václava Bervida přešli na BMW 528i v úpravě Eggen berger a při prvním startu byli pátí v Perguse, ale v Brně jim vůz shořel, Enge utrpěl popále niny rukou, jenže Vojtěch s náhradníkem Jo Gartnerem vyhrál hned následující závod v Zeltwegu! Enge se vrátil na Nürburgringu a byl rychlejší než Vojtěch, v závodě zradily brzdy! Na Silverstone byli pátí. Pro sezonu 1983 povýšili na BMW 635 CSi (nejlépe druzí v Mugellu), v roce 1984 Vojtěch postoupil do továrního týmu BMW a Enge pokračoval s jiný mi. Později se vrátil na domácí okruhy se Ško dou Favorit a ve Fiesta Cupu, kde ovládl první ročník 1992. Jeho syn Tomáš (ročník 1976) se stal prvním českým jezdcem formule 1 (tři starty na Prostu AP04 v roce 2001). ■

auto 2020/4

Foto Jiří Maršíček

4 5

► Motorsport ► STARÉ KNIHY

Množství obrázků s názornými řezy motorů přináší kniha Motory závodních automobilů, jejímž autorem je Ing. Julius Mackerle. Vydalo SNTL Praha v roce 1980. Známý konstrukér plzeňské Škody, kopřivnické Tatry a ÚVMV Praha, vynálezce pneumatického Rotopedu s nafukovacími segmenty kol do terénu, se na 198 stránkách věnuje teorii spalovacích motorů a všem aspektům jejich konstrukce. Uvádí příklady nejvýznamnějších pohonných jednotek závodních vozů, a to včetně monopostů formule 1, od Alfy Romeo po Weslake.

době, kdy se ruší veřejné akce včetně automobilových závodů a autosalonů v důsledku celosvětové epidemie způsobené korona virem, jenž se rozšířil z komunistické Číny, kam nezodpovědní pod nikatelé s podporou nezodpovědných politiků převedli výrobu snad všeho z tradičních továren v Evropě a USA, může opět při domácím pobytu vzniknout potřeba čtení knih. Proto některé starší, které byly zdrojem vzácných informací v době komunistického temna, chceme připomenout. Čas od času je lze ještě sehnat.

Připravil TOM HYAN

Bohatě ilustrovaná kniha Vozy Velkých cen od brněnského technika a konstruktéra Prof. Dr. Ing. Bohuslava Hanzelky se stala doslova biblí příznivců formule 1 v Československu! Vydalo SNTL (Státní nakladatelství technické literatury) v Praze 1972. Kromě dobových fotografií a technic kých popisů vozů Grand Prix od počátku závodů po sedmdesátá léta přináší barevné kresby vozů F1 od Václava Krále (dříve publikované v časopise Automobil, vydávaného rovněž SNTL). Na 248 strákách se věnuje také československým závodním vozům. Kvalitu obsahu potvrdili i lektoři Ing. Jaroslav Hausman a Ing. Julius Mackerle.

Obsáhlá publikace Dějiny automobilových závodů (324 stran) je prvním uceleným dílem svého druhu v Československu. Sestavil a napsal motoristický nadšenec Prof. Miloš Skořepa z Teplic, který si vzal nelehký úkol projít všechny disciplíny prvních dálkových závodů, okruhů a závodů do vrchu. Až na několik nepřesností a chyb ve výsledkové části, kvůli nimž jsme si kdysi s autorem dopisovali (TH), lze knihu s množstvím ilustrací jen doporučit! Podobná u nás už nikdy nevyšla. Bohatě ilustrováno. Vydala Olympia Praha v roce 1973. Obdobné dějiny motocyklového sportu přináší kniha Rychlá kola, v níž spojil Prof. Miloš Skořepa své síly s Pavlem Novotným, dlouholetým redaktorem Československého Sportu. Na 254 stranách se věnují silničním závodům, ploché dráze, enduru, motokrosu i rychlostním rekordům; jejich historii a výsledkům do roku 1973 (Vydala Olympia Praha 1974).

Úžasnou knihu Grand Prix o auto mobilových závodech formule 1 uspořádal Michael Frewin v roce 1965, z anglického originálu ji přeložil Prof. Miloš Skořepa a vydala Olympia Praha v roce 1968. Přináší zasvěcený pohled nejen na formuli 1 šedesátých a padesá tých let, ale i na jiné automobilové závody včetně zajímavostí jako jsou dragstery, 500 mil Indianapolisu, rychlostní rekordy na Bonneville, 24 h Le Mans, Mille Miglia, Brooklands, Autorodeo, závody cestovních vozů, veterány a rozhovory s jezdci. Bohatě ilustrováno, 224 stran. Kniha o Grand Prix Svět F1 vyšla v Mladé frontě 1970 jako překlad Edy Koukala a Ludvíka Reimanna z německého originálu Einer von Ihnen: Jochen Rindt (Verlag Orac Wien 1967) a je průřezem meteorické kariéry závodníka Jochena Rindta, který se v roce 1970 na Lotusu stal mistrem světa, bohužel jako první In Memoriam. Hezky napsaná knížka novináře Heinze Prüllera, rovněž legendy F1, na 232 stránkách (jde o paperback) mapuje Rindtovu kariéru včetně jeho dalšího velkého úspěchu, a to vítězství ve 24 h Le Mans 1965 na Ferrari.

4/2020 THauto

► Motorsport ► JEZDCI FORMULE 1

Foto Tom Hyan

(1994)

McLaren MP4/9 Peugeot V10 (Barcelona 1994)

MIKA HÄKKINEN (SF) a pátým místem (po 2001). Zůstal vyslancem McLarenu a Mercedesu, pro který absolvoval DTM 2005 – 2007 (tři vítězství) a později několik závodů GT s klienty Mercedes-AMG. Otec dvou dětí Huga a Julie z prvního manželství s televizní reportérkou Erjou (tu svezl i ve dvoumístném McLarenu F1) nyní žije s Češkou Markétou Remešovou, mají dceru Elle Emílii a dvojčata (Lynn Maria a Daniel Pauli), narozené v Plzni a Nice. Často se objevuje v České republice, jinak žijí v Monte Carlu, když mu dům ve Francii shořel.

Williams FW17 Renault V10 (Hockenheim 1995)

Foto Tom Hyan

Dvojnásobný mistr světa, nejlepší finský závodník F1 (narodil se 28. září 1968 ve Vantaa u Helsinek), dobyl titul britského mistra F3 1990 (Ralt-Mugen) a hned další dva roky jel formuli 1 v legendárním Teamu Lotus (nejlépe dvakrát čtvrtý 1992). Jeho cesta ke slávě začala přestupem k McLarenu, ale hlavně na motory Mercedes-Benz, vyhrál dvacet Grand Prix v letech 1997 – 2001, dva tituly mistra světa 1998 a 1999, když kariéru F1 ukončil celkově druhým

(2000)

DAVID COULTHARD (GB) ve 24 h Le Mans 1993 (Jaguar XJ220) nahradil Ayrtona Sennu

Populární skotský závodník, který mnohokrát navštívil Českou republiku jako člen týmu West McLaren Mercedes, ale i Red Bull Racing. Narodil se 27. března 1971, byl trojnásobným mistrem Skotska na motokárách, jeho první formule jsou uchovány v malém muzeu v rodném Twynholmu. Jeho otec Duncan, sám motokárový závodník, tam měl úspěšnou autodopravní firmu. David byl roku 1991 druhý v britské F3 a vítězem v Macau, po dvou letech F3000 a vítězství GT

na VC Španělska 1994 v týmu Williams! Poprvé zvítězil v Portugalsku 1995 (třetí v MS na Williamsu), v letech 1996 – 2004 působil u McLarenu (druhý v MS 2001) a 2005 – 2008 u Red Bullu. Startoval ve 246 Grand Prix, třináctkrát vyhrál. V roce 2000 přežil havárii soukromého letadla při přistání v Lyonu. Nyní ambasador Red Bullu, televizní komentátor F1 a od července 2019 prezident BRDC. Zkusil DTM 2010 – 2012; v letech 2014 a 2018 vyhrál Race of Champions.

Foto Tom Hyan

(Le Mans 1990)

Dallara 192 Ferrari V12 (Magny Cours 1992)

J.J. LEHTO (SF) ve VC Španělska (Onyx-Ford). Jel 62 Grand Prix (1989 – 1994)

Finský závodník, vlastním jménem Jyrki Järvilehto, vstoupil do závodů s podporou svého krajana Keke Rosberga, mistra světa F1 1982, který mu doporučil zkrácení jména! Od osmi jezdil motokáry (narodil se 31. ledna 1966 v Espoo), chtěl do rallye, ale přešel na levnější okruhy. Dominoval skandinávské F-Ford, vyhrál britské mistrovství F3 1988 (Reynard-Toyota) a přestože neuspěl ve F3000, tak v roce 1989 testoval Ferrari F1, než oslavil debut

auto 2020/4

pro Onyx, Dallaru, Sauber a Benetton, nejlépe třetí v Imole 1991 (Scuderia Italia/Dallara-Judd V10). K největším úspěchům patří vítězství ve 24 h Le Mans 1995 (McLaren F1 GTR) a 2005 (Audi R8), i titul mistra ALMS 2004 (Audi R8). Neuspěl v Indy Cars ani v DTM, stal se komentátorem F1 na MTV3. V červnu 2010 havaroval s motorovým člunem na kanálu Ekenäs, spolujezdec zahynul, byl odsouzen, ale v listopadu 2012 osvobozen. Neprokázalo se, kdo řídil.

► JEZDCI FORMULE 1 (1981)

Foto Tom Hyan

Osella FA1B Ford DFV (Dijon 1981)

BEPPE GABBIANI (I) (tovární March 792 BMW), mimo MS v Imole zkusil starý Shadow F1,

Giuseppe, zvaný Beppe, měl dobrý start, pochází z bohaté rodiny (narodil se 2. ledna 1957 v Piacenze) a po úspěšné kariéře na motokárách postoupil přímo do formule 3! Při debutu v evropském mistrovství 1977 hned vyhrál v Le Castellet (Chevron B38) a celkově mu patřilo čtvrté místo! Pokračoval ve formuli 2, ale už v sezoně 1978 seděl v pomalém Surteesu TS20, takže se na Velkých cenách USA a Kanady nekvalifikoval. V roce 1979 byl pátý v ME F2

Fittipaldi F8C Ford DFV (Dijon 1981)

Foto Tom Hyan

(1981)

1980 střídal Minardi a Maurer ve F2, ale 1981 nastoupil za Osella Squadra Corse ve formuli 1! Vozy byly pomalé, kvalifikoval se jen třikrát, ale Miguel Angel Guerra jen jednou, čímž jejich kariéra F1 skončila. V roce 1982 byl Beppe opět pátý v ME F2 (Maurer), 1983 vyhrál čtyři závody a byl celkově třetí (Onyx/March 832 BMW). Zklamán obrátil svou pozornost k cestovním vozům (1993 Škoda Favorit!) a sportovním prototypům (1998 desátý v Brně na Centenari-Alfa).

CHICO SERRA (BR) v jeho týmu F1! Za dvě sezony vyjel jediný bod (šestý v Belgii 1982),

Patřil k velkým brazilským talentům, ale jeho kariéra se v brazilském týmu nevydařila tak, jak by si přál. Skončil stejně jako předchůdci Ingo Hoffmann a Alex Ribeiro, protože vozy Fittipaldi nestačily na konkurenci. Francisco, zvaný Chico, se narodil 3. února 1957 v São Paulu, debutoval v roce 1972 na motokárách, odešel do Anglie, vyhrál mistrovství TT F-Ford 1977 a britské F3 1979 (March-Toyota), postoupil do F2 a v roce 1981 nahradil Emersona Fittipaldiho (1981)

první polovinu sezony 1983 pokračoval u Arrowsu, ale ze 33 Grand Prix se patnáctkrát nekvalifikoval! Když se vrátil, byl trojnásobným mistrem Brazílie Stock Cars 1999 až 2001 (Chevrolet). Pak podpořil svého syna Daniela (nar. 24. března 1984 v São Paulu), který patří k úspěšným jezdcům GT a už dvakrát vyhrál GTE Pro ve 24 h Le Mans (Aston Martin 2017, Ferrari 2019) kromě tří titulů BR Stock Cars 2017 až 2019 na Chevroletu!

Foto Tom Hyan

Ensign N180B Ford DFV (Dijon 1981)

ELISEO SALAZAR (RCH) v 500 Indy 1995 čtvrtý). Soustředil se tedy na rallye a závody

Všestranný závodník, jediný účastník F1 z Chile (narodil se 14. listopadu 1954 v Santiagu), když absolvoval 24 Grand Prix 1981 – 1983 (March, Ensign, ATS) a nejlépe dojel pátý v Imole 1982 (ATS). S Williamsem FW07 vyhrál tři závody britského mistrovství Aurora F1 1980, pokračoval ve F3000 a 24 h Le Mans, 1997 byl první v IRL Las Vegas, ale havárie při testování v Indianapolisu 2002 ukončila jeho formulovou kariéru (při debutu

sportovních vozů, zkusil Dakar a při debutu WRC dojel dvanáctý v Rallye Argentina 2012 (Mini Cooper JWC)! Věnuje se výchově nových jezdců (založil SoloRace, bezpečné jízdy na vyznačené ploše), inicioval dobročinné akce na pomoc obětem zemětřesení v Chile. Jeho kariéra byla ovlivněna politickou situací v zemi, v polovině osmdesátých let značně přibrzděna, a tak jezdil jihoamerickou formuli SUDAM F3 a místní automobilové soutěže, kde dobyl tituly mistra Chile 1984 a 1985.

4/2020 THauto

Historie

Foto Tom Hyan

Autocar s novou značkou WhiteGMC (od 1988)

Klasický Autocar (součást White) z osmdesátých let

auto 2020/4

► AUTOCAR (1897 – 2020)

Foto White Motor

Foto Tom Hyan

Autocar Conventional 6x4 pro stavebnictví z osmdesátých let

Neuvěřitelná historie, Autocar se po mnoha peripetiích stal opět nezávislou automobilkou, nejstarší existující v USA...

prvním roce 1897 postavil Louis Semple Clarke experimentální tříkolku s jednoválco vým motorem a spolu se dvěma bratry, otcem a Williamem Morganem založil Pitts burgh Motor Vehicle Company. Ve druhém roce 1898 představil první lehkou čtyřkolovou buggy zvanou The Pittsburgher, ve třetím roce 1899 přestě hoval podnik do Ardmore (PA) a přejmenoval na The Autocar Company. První tříkolka a první automobil se dochovaly ve sbírkách Smithsonian National Museum of American History (No.1) a The Henry Ford Dearborn (No.2). V roce 1901 se objevil nový dvouválcový model 3½ HP, jenž se stal prvním americkým automobilem

FRANTIŠEK TVRDÝ 1 Čtyřnápravový Autocar DC 7384 ze šedesátých let, jehož dvojice náprav dovolují zvýšit celkovou hmotnost až o 50 procent 2 Autocar DC 7564 TL, vybavený hydromotorem pro pohon zadní nápravy návěsu (pohon čerpadla hlavním motorem)

s víceválcovým motorem a pohonem zadní nápravy kloubovým hřídelem (místo řetězů). Výrobce dnes uvádí, že první nákladní automobil, jež se staly jeho speciali tou, vyvinul už v roce 1899. Toto skříňové vozidlo s mo torem pod sedadlem řidiče se stalo předchůdcem mo derních trambusů, mělo užitečnou hmotnost 700 liber (318 kg) a motor alternativně o výkonu 5 nebo 8 HP. Sériová výroba větších nákladních vozů se rozběhla v roce 1907, první typ XVIII a trambus typu XXI zazna menaly třicet tisíc vyrobených kusů do roku 1926. Nové modely osobních automobilů Autocar V až XXIV‑B vyjely s dvou- a čtyřválcovými motory, poho nem zadních kol kloubovým hřídelem a od roku ►►►

4/2020 THauto

1 Klasický návěsový tahač v ulicích New Yorku v roce 1989 2 Autocar z roku 1902, dvouválec 10 HP, s nímž se Jiří Hořice z Brna několikrát zúčastnil veteránské jízdy Londýn – Brighton 3 Autocar Runabout 10 HP z roku 1904, exponát Gilmorova muzea v Kalamazoo (MI) 4 Autocar UD Series 1200 Gallon Fuel Tanker (šestiválec 38,4 HP) z roku 1936

auto 2020/4

1905 s ovládáním spojky, řazení, akcelerátoru a předstihu na sloupku řízení pod volantem! V letech 1901 – 1911 vzniklo celkem 5787 osobních vozů Autocar, zájem o nákladní je však předčil, a tak spo lečnost soustředila svou pozornost na trucks, kterým zůstala věrná dodnes! Ve dvacátých letech 2600 zaměstnanců vyrábělo tři různé typy s užitečnou hmotností jedné až šesti tun, s kapotovou i bezkapo tovou budkou, vlastní motory (čtyřválce; šestiválec Blue Streak), převodovky a nápravy. Model U byl v roce 1933 návratem k trambusové koncepci COE (Cab-over-Engine), jíž byl Autocar průkopníkem; těžké kapotové typy nalezly cestu do stavebnictví. Za druhé světové války dodal Autocar přes 37 000 nákladních vozů. Od třicátých let byl Autocar průkopníkem vznětových motorů, 1935 vyjel první diesel s motorem Wau kesha, následovaly zástavby Cumminsů (také velký 627 ci, tedy 10,2 litru o výkonu 110 kW/150 k pro typ HB600), základem zůstaly nadále zážehové motory Autocar a Hercules. Po válce se v roce 1950 objevila slavná celokovová budka Autocar Driver Cab (výroba přetrvala do prosince 1987), společnost dále rostla a měla stovku dealerů, když se v roce 1953 stala

Foto Tom Hyan

Foto Helena Hyanová

Foto Tom Hyan

Foto Helena Hyanová

► AUTOCAR (1897 – 2020)

součástí White Motor Company. Výroba byla pře vedena do nedalekého pensylvánského Extonu, nabídku rozšířily zážehové motory White Mustang, ale především vznětové Cummins a Detroit Diesel (až po dvanáctiválce). Nová řada AP (od 1957) pro stavebictví, ropná pole a těžbu dřeva měla pověst největšího jednomotorového nákladního vozu světa; model A od roku 1958 zase vsadil na lehkou hliníko vou konstrukci rámu a budky. Většina vozů vznikala pro konkrétního klienta v rámci Custom Engineering. Unikátním obrem se stal Autocar AP19T s dvanácti válcem Cummins a hmotností soupravy 41 tun. V roce 1980 byla výroba Autocaru přesunuta do Ogdenu v Utahu, ale po problémech mateřské spo lečnosti White Motor Corporation podnik zachránili Švédové a nová Volvo White Truck Corporation převzala také značku Autocar. Další změna přišla v roce 1986 po spojení Volvo White s divizí těžkých nákladních vozů General Motors, takže se spo lečnost změnila na Volvo GM Heavy Truck Corpo ration, přičemž vozy (včetně Autocaru) dostaly od roku 1988 novou značku WhiteGMC. Podnik postupně zracionalizoval výrobu a přešel na značku Volvo, poslední Autocar z éry Volvo byl vyroben

Foto Tom Hyan

5 5, 6 Klasický Autocar pro hromadný svoz odpadu s čelním nakladačem (New York 1989) 7 Autocar Delivery Truck z dvacátých let (čtyřválec 28,9 HP) 8 Autocar XXI-G Two-Ton Truck (čtyřválec 18 HP z roku 1920)

v říjnu 2000. Našli se však lidé, kterým nebyl zánik slavné značky lhostejný, a tak společnost GVW Group LLC v roce 2001 koupila nejen práva na značku Autocar, ale také na někdejší model White XPeditor a založila nový podnik Autocar LLC, od roku 2003 se sídlem v Hagerstownu (Indiana), k němuž pak v září 2017 přidala novou továrnu v Birminghamu (Alabama). Firma se zaměřila na komunální vozy, kde navázala na slavný model U z roku 1933 upraveným typem XPeditor, a záhy se stala leaderem segmentu. Nový model ACX XPedi tor vyjel v roce 2008 a následovaly další typy jako ACTT XSpotter (tahače pro tranzitní překladiště), nový ACMD XPert (od 2012 jediný americký tram bus střední třídy 7, nedávno rozšířený o těžší typy třídy 8 od 4x2 po 6x4) a především nový klasický model DC (od 2019), který navazuje na legendu DC, uvedenou poprvé v roce 1939. Autocar se ty pem DC vrátil ke klasickým kapotovým vozům, vyu žívaným především ve stavebnictví (DC-64M/P = concrete Mixer/Pump) a pro svoz odpadu (DC-64R = Refuse). V nabídce jsou motory Cummins L9 a X12 o výkonu 221 až 368 kW (300 až 500 k), převodovky jsou samočinné Allison. ►►►

Foto Autocar

8 9

Foto Volvo GM

Foto Autocar

9 Autocar Conventional ACL/ACM (WhiteGMC) z éry Volvo GM Heavy Truck Corporation (model 1989)

4/2020 THauto

Foto Autocar

► AUTOCAR (1897 – 2020)

1 Klasický Autocar pro přepravu ropných produktů v Kalifornii (1972) 2 Autocar 3,5 Ton Truck ve službách Schmidtova pivovaru ve Filadelfii (1935) 3 Klasický Autocar s prodlouženou budkou ze čtyřicátých let 4 Autocar 6x4 ze šedesátých let se skříňovým návěsem známé značky Fruehauf 5 Zesílený Autocar z padesátých let pro práci na ropných polích

auto 2020/4

Autocar nikdy nebyl globální značkou, také dnes je jeho prodej omezen na USA a Kanadu, ale přesto se proslavil na celém světě. Nejen pro službu v amerických ozbrojených silách včetně Evropy, ale i pro licenční výrobu na starém kontinentu. Například dvounápravové tahače návěsů Autocar U 7144 T se zážehovými šestiválci Hercules 8,7 l/96 kW (131 k), pětistupňovou převodovkou s redukcí a polokapotovou budkou sloužily pro autovlaky Red Ball Express ve Francii a ABC Express (Antverpy, Brusel a Charleroi) v Belgii od léta 1944 při zásobování západní fronty po vylo dění v Normandii. Nizozemská společnost Krom hout Auto Industrie N.V. v letech 1938 až 1939 montovala americké vozy jako Autocar-Kromhout, hlavně pro služby coby požární vozy a svoz odpadu.

Zrychlené válečné nasazení polopásových trans portérů M3A1 (U.S.Army) od čtyřicátých let umož nila současná produkce u společností Diamond T, Autocar, White a International Harvester; podobná praxe byla i u jiných vozidel (zmíněný Autocar U 7144 T převzal také White coby typ 444 T). V dnešním globálním světě je znovuzrození úspěš né automobilové značky opravdu nevídanou udá lostí, Autocar znovu žije a vyrábí své nákladní vozy v Hagerstownu (typy ACMD a ACTT) a v Birming hamu (ACX a DC) v amerických státech Indiana, resp. Alabama. Vytvoření nové společnosti pro pokračování výroby nákladních vozů Autocar je záslužným činem, protože menší specializovaný výrobce může lépe vyjít vstříc individuálním poža davkům jednotlivých klientů. ■

Foto Tom Hyan

Nový Autocar ACX XPeditor 6x4 (2017)

4/2020 THauto

Foto Autocar

Klasický Autocar (součást White) v New Yorku

► ŠKODA 130 RS (1975 – 1981)

NEČEKANÝ

TRIUMF

Škoda Auto slaví 125 let. K největším sportovním úspěchům patří vítězství v mistrovství Evropy 1981 v závodech cestovních vozů...

TOM HYAN

1 Posádka Michl/Martinovský/Vaníček (Škoda 130 RS) významně přispěla k titulu ME 1981 v hodnocení značek (na snímku v britském Doningtonu) 2 Milan Zapadlo vítězil s typem Š 130 RS jak v soutěžích (např. absolutně první v Jugoslávské rallye 1977, vítěz třídy Acropolis 1978), tak na okruzích 3 Zleva Josef Michl, Jan Šenkýř a Zdeněk Vojtěch na starém okruhu v Brně

auto 2020/4

Foto Jiří Maršíček

riumf vozů Škoda 130 RS byl vyvrcho lením účasti mladoboleslavských auto mobilů s motory vzadu v motoristickém sportu. Pro tehdejší Automobilové závody n. p. (AZNP) se stal rok 1964 jedním ze dvou nejvýznamnějších milníků poválečné éry, když z nových továrních hal začaly vyjíždět auto mobily Škoda 1000 MB zcela nové koncepce, tedy s kapalinou chlazeným čtyřválcovým motorem 988 cm3/33 kW (45 k), uloženým až za zadní pohá něnou nápravou, a samonosnou karoserií. Tato koncepce, v šedesátých letech oblíbená, přímo vybízela k účasti v motoristickém sportu. V Mladé

Boleslavi vznikly speciální úpravy pro tehdejší sku piny A1, A2 a B5 už v roce 1966, o rok později jezdila dokonce soutěžní B5 s motorem ze škodo vácké formule 3, jehož výkon vzrostl na 66 kW (90 k). Automobily Škoda 1000/1100 MB však sbí raly úspěchy většinou jen na domácích tratích, i když Václav Bobek mladší, Oldřich Brunclík a Old řich Horsák získali první body už v Evropském poháru cestovních vozů 1968. O rok později byl Bobek celkově pátý v divizi do 1000 cm3. Změnu přineslo zahájení produkce modernizované řady Š 100/110 s novou karoserií po celozávodní dovolené roku 1969. Václav Bobek mladší se v se

Foto Jiří Maršíček

► ŠKODA 130 RS (1975 – 1981)

MOTOR – kapalinou chlazený zážehový řadový čtyřválec, uložený vzadu podélně za nápravou; hliníkový blok a hlava válců; OHV 2V; dva dvojité karburátory Weber 40 (45) DCOE; 1289 cm3 (ø 75,5 x 72 mm); 10,5 až 11,2:1; výkon 113 až 142 k (83 až 105 kW)/7250 až 8500 min‑1; točivý moment přes 127 N.m/5250 min‑1. PŘEVODNÉ ÚSTROJÍ – jednokotoučová suchá spojka ø 190 mm s kapalinovým vypínáním; čtyřstupňová převodovka s řazením na podlaze (3,08 – 2,19 – 1,57 – 1,16 – Z 3,27 pro rally; 3,08 – 1,94 – 1,35 – 1,08 – Z 3,27 pro okruhy); homologovaný stálý převod 3,70/3,90/4,10/4,24/4,44; nebo pětistupňová (3,23 – 2,12 – 1,55 – 1,21 – 0,96 – Z 3,00); stálý převod 3,78/4,25. Samosvorný diferenciál, pohon zadních kol. PODVOZEK – samonosný ocelový skelet s krycími panely z laminátu a hliníkového plechu; všechna kola nezávisle zavěšena, vpředu dvojitá příčná a vzadu vlečená kyvná ramena; vinuté pružiny a kapalinové tlumiče, vpředu příčný zkrutný stabilizátor; dvouokruhové kapalinové brzdy s posilovačem, vpředu kotoučové a vzadu bubnové; řízení šroubem a maticí; kola z lehkých slitin, standardní pneumatiky 185/70 SR 13. ROZMĚRY A HMOTNOSTI – rozvor náprav 2400 mm; rozchod kol 1415/1368 mm; d/š/v 4020/1720/1280 mm; hmotnost podle FIA 720 kg. PROVOZNÍ VLASTNOSTI (údaje výrobce) – největší rychlost 180 až 220 km/h; zrychlení 0 – 100 km/h kolem 8,0 s; spotřeba paliva neuvedena.

4 Zleva Jan Šenkýř, Břetislav Enge a Zdeněk Vojtěch jsou spolu s manažerem Václavem Bervidem strůjci úspěchu Škody v ME značek 1981 5 Dvojice Zdeněk Vojtěch/Břetislav Enge (Škoda 130 RS) na okruhu ME 1978 v Brně (do 1300 cm3 vyhráli Zapadlo/Michl) 6 Posádka Václav Blahna/Jiří Motal (Škoda 130 RS), vítězové třídy do 1300 cm3 a osmí v absolutním pořadí na Rallye Acropolis 1979 7 Tovární tým AZNP Škoda před sezonou 1975 s vozy Škoda 130 RS a slavným dvoulitrovým spiderem typu 733

7 zoně 1970 stal nejúspěšnějším okruhovým jezdcem Škody, když po odpadnutí Johan na Abta triumfoval v Brně (jeho strýc Jaro slav byl pátý), dojel třetí v Jaramě a pátý v Zandvoortu, aby obsadil celkově třetí místo za Johannem Abtem a Alfredem Faraonim (oba Fiat-Abarth 1000 TCR).

Nové rozdělení divizí (první do 1300 cm3) přineslo vozům Škoda handicap objemu, ale už v Brně 1972 se objevily Š 120 S, tedy stodesítky se zvětšeným objemem až na 1295 cm3, výkonem 100 kW (136 k) a chladičem vpředu. Páté a osmé místo Jaroslava a Václava Bobků byly dílem nad

očekávání. Absence brněnských závodů mistrovství Evropy pro přestavbu trati v le tech 1973 – 1974 byla dalším zdržením, nicméně ve Velké ceně Brna 1975 třídě 1300 cm3 vládly nové vozy Škoda 130 RS posádek Žida s Horsákem a Brunclíka s Jaroslavem Bobkem, které dojely ►►►

4/2020 THauto

Foto Jiří Maršíček

► ŠKODA 130 RS (1975 – 1981)

1 3

Foto Jiří Maršíček

1 Škoda 130 RS při premiéře na Velké ceně Brna (1975; Jaroslav Bobek/ Oldřich Brunclík druzí do 1300 cm3) 2 Škoda 130 RS zvítězila při debutu v ME cestovních vozů 1300 cm3 (Brno 1975; Milan Žid/Oldřich Horsák) 3 Oldřich Horsák hovoří v brněnském depu (1975) 4 Tovární vozy Škoda 130 RS v brněnském depu ME 1975 5 Jaroslav Bobek (Škoda 130 RS) před startem v Brně 1975 čtvrté a páté v absolutním pořadí! Po změ ně homologačních předpisů se však Škoda 130 RS musela vrátit ke čtyřstupňovým převodovkám (pětistupňové se nevyráběly sériově), soustředila se na soutěže a mezi národní okruhy jezdila jen v rámci Poháru míru a přátelství tzv. socialistických zemí, kde však nenalezla soupeře. Okruhová Škoda 130 RS už měla výkon až 105 kW (142 k), karoserii odvozenou z kupé Š 110 R s rozšířenými blatníky a novou zadní ná pravu s trojúhelníkovými rameny. Předzvěstí pozdějších úspěchů Škody 130 RS pak bylo vítězství Jaroslava Bobka a Oldřicha Horsáka v Brně 1977 (do 1300 cm3); celého mistrovství 1978 se zúčastnil nejen tým Škoda, ale v zahraničí debutoval rovněž Racing Team Liberec s jezdci Zdeňkem Vojtěchem a Břetisla vem Engem (otec prvního českého jezdce

auto 2020/4

formule 1). První vítězství dobyla dvojice Milan Zapadlo a Josef Michl v Brně. Škoda skončila na třetím místě v divizi za Fiatem a vítěznou Alfou Romeo. O rok později už byla za Alfou Romeo druhá, Josef Michl již vítězil s Petrem Samohýlem, neboť Zapadlo skončil po odvolání svého otce z místa ředitele AZNP, ale svůj první triumf dobyli také Zdeněk Vojtěch s Břetislavem Engem v rakouském Zeltwegu. Rok 1980 znamenal spojení obou škodo váckých týmů a nová trojice Zdeněk Voj těch, Břetislav Enge a Jan Šenkýř vyhrála šestkrát třídu 1300 cm3, ale body se přidě lovaly jen v absolutní klasifikaci, takže o ofi ciální titul přišla (třetí místo celkově za Audi a BMW). Husarský kousek se jezdcům automobilů Škoda 130 RS ovšem podařil v roce 1981. Tehdy se totiž sbíraly body v každé třídě zvlášť a nejlepší skóre určilo

mistra Evropy. Trojice Vojtěch, Enge a Šen kýř se střídala na dvou vozech, tým mana žeroval Václav Bervid. Po šesti vítězstvích Škody 130 RS nejlepšího týmu přišel sedmý triumf trojice Josef Michl, Petr Martinovský a Oldřich Vaníček na Salzburgringu, který spolu s jejich třetím místem ze Zolderu po mohl k titulu. Škoda 130 RS vyhrála mistrov ství Evropy 1981 značek cestovních vozů se ziskem 152 bodů (120 započtených) před BMW (140/120), Fordem (127/105), Audi (95), Mazdou RX7 (92), Opelem (70), Volkswagenem (50) a Chevroletem (47). Po sezoně 1981 bohužel automobilům Škoda 130 RS skončila mezinárodní homologace. Dobyly také řadu úspěchů na závodech do vrchu a zejména v mezinárodních rallye, avšak evropský okruhový triumf zůstane největším sportovním úspěchem automobilů Škoda s motory uloženými vzadu. ■

Toto není placená inzerce, ale ukázka reklam značek, vystavujících na londýnské 50th Motor Show v Earls Court v říjnu 1965

Kresby Avtoexport

► Historie ► MOSKVIČ 408 (1964 – 1975)

RUSKÝ KLASIK

Osobní vozy Moskvič byly v Československu oblíbené, po léta představovaly nejdostupnější alternativu klasické koncepce...

dysi největší výrobce osobních automobilů v Sovětském svazu (dnes Rusko) pře kvapil v roce 1964 výraznou modernizací. Nový Moskvič 408 se představil se zcela novou pontonovou karoserií ostřejších linií, byť ukrýval podvozkové skupiny z předchůdce 403, což byl mezityp s oblou karoserií 407, ale s moder nizovaným podvozkem. Továrna MZMA (Moskovskij Zavod Malolitražnych Avtomobilej) rozběhla velko sériovou produkci automobilů Moskvič koncem roku 1946, přičemž první generace vycházela z německých vozů Opel Kadett 1938, jejichž výrobní linku Rusové odvezli v rámci válečných reparací. Druhá generace dostala v roce 1956 pon tonovou karoserii oblých tvarů nejprve u typu 402 s původním čtyřválcem (rozvod SV; objem vzrostl ze 1074 na 1220 cm3); teprve po rekonstrukci na nový motor 1357 cm3 OHV

auto 2020/4

TOM HYAN

Moskvič 408 v provedení se čtyřmi hlavními světlomety byl určen především na export

o výkonu 33 kW (45 k)/4500 min‑1 se vůz proměnil na základní typ Moskvič 407 (1958). Těmito automobily začal import Moskvičů do bývalého Československa, kde vedle domácí Škody Octavia nebylo na trhu mnoho alternativ vozů střední třídy s motorem vpředu a pohonem zadních kol, snad kromě omezeného dovozu typů Simca, Ford a Hillman. Osobní automobily Moskvič si vydobyly v Českosloven sku dobré jméno pro svou robustnost a spolehlivost, a tak se v různých typech prodávaly dlouhá léta. Mosk vič 408 se představil na podzim roku 1964, plná výroba se rozběhla před 55 lety, kapacita továrny tehdy činila kolem osmdesáti tisíc ročně. Ředitelem závodu v době, kdy nabíhal nový Moskvič 408, byl Viktor Poljakov (v letech 1963 až 1965), později ministr automobilového průmyslu SSSR a ředitel VAZ (Volž skij Avtomobilnyj Zavod) v Togliatti, který od Mosk

► MOSKVIČ 408 (1965) MOTOR – zážehový řadový čtyřválec MZMA 408, uložený podélně vpředu; OHV 2V; 1357 cm3 (ø 76 x 75 mm); 7,0:1; 37 kW (50 k)/4750 min‑1 a 93 N.m/2750 min‑1; spádový karburátor K-126. Litinový blok, hliníková hlava válců; třikrát uložený klikový hřídel; chlazení kapalinou (7,0 l); mazání s olejem v klikové skříni (4,3 l). Elektrická výzbroj 12 V, generátor 250 W, akumulátor 42 A.h. PŘEVODNÉ ÚSTROJÍ – jednokotoučová suchá spojka ø 184 mm s kapalinovým vypínáním; čtyřstupňová manuální převodovka s řazením pod volantem (3,81 – 2,42 – 1,45 – 1,00 – Z 4,71), synchronizace na II. až IV. stupni; stálý převod 4,22. Pohon zadních kol.

PODVOZEK – samonosná ocelová konstrukce; přední kola nezávisle zavěšena na dvojitých příčných ramenech, vzadu tuhá náprava; vpředu vinuté pružiny a příčný zkrutný stabilizátor, vzadu podélná poloeliptická listová pera; kapalinové teleskopické tlumiče, vpředu soustředné a vzadu šikmo uložené; kapalinové bubnové brzdy ø 230 mm; řízení se šnekem a kladkou; pneumatiky 6,00 x 13.

ROZMĚRY A HMOTNOSTI – rozvor náprav 2400 mm, rozchod kol 1237/1227 mm; d/š/v 4090/1550/1480 mm; světlá výška 178 mm; objem palivové nádrže 46 l; pohotovostní hmotnost 990 kg, celková hmotnost 1330 kg (z toho 640 kg připadá na přední nápravu).

Kresby Avtoexport

PROVOZNÍ VLASTNOSTI – největší rychlost 120 km/h; zrychlení 0 – 60/80/100 km/h za 11,3/20,1/32,0 s; 0 – 400/1000 m s pevným startem za 24,4/49,0 s; základní spotřeba paliva 8,25 l/100 km.

1 První vozy měly svisle orientované koncové svítilny (vodorovné od 1970) 2 Jak prozrazuje horní obrázek, kapota byla zavěšena vpředu 3 Palubní deska s horizontálně uspořádanými kontrolními přístroji 4 Pětimístný interiér byl relativně prostorný

4 vanů převzal štafetu největší automobilky v Rusku. Základní typ Moskvič 408 byl čtyřdveřový sedan se dvěma nebo čtyřmi hlavními světomety, v roce 1966 přibylo od vozené pětidveřové kombi Moskvič 426 a nakonec třídveřová panelová dodávka Moskvič 433. Kuriozitou (a nesplnitelným snem automobilových nadšenců) byly dva prototypy 408 Tourist, dvoudveřové kabrio lety s nasazovací pevnou střechou hardtop, postavené s nezměněným rozvorem 2,4 metru a shodným motorem (jeden prototyp se zkoušel se vstřikováním paliva). Moskvič 408 měl vpředu podélně uložený čtyřválec OHV 1357 cm3, nejprve s výko

nem 37 kW (50 k), který později u moderni zovaných verzí vzrostl, převodovka byla čtyřstupňová se synchronizací na druhém až čtvrtém stupni a řadicí pákou pod volan tem. Převodové poměry byly shodné s Moskvičem 403, přední kola zavěšena nezávisle na příčných ramenech, zesílená náprava také pocházela z mezitypu 403, vzadu zůstala poháněná tuhá náprava, vedená a odpružená podélnými listovými pery. Sedan dlouhý 4,1 metru měl pohoto vostní hmotnost 990 kg, dosahoval nej větší rychlosti 120 km/h a výrobce uváděl základní spotřebu benzinu 8,25 l/100 km. V roce 1968 byla výroba Moskviče 408 za

5 Základní Moskvič 408 dostal dva kruhové hlavní světlomety (modernizovaný 408 IE měl obdélníkové od modelového roku 1970) hájena také v tisíc kilometrů vzdáleném Iževsku, kde si vozy během let upravili, na nové masce označili logem IŽ, přidali no vější Moskviče 412 (v podstatě 408 s no vým motorem OHC 1478 cm3) a nakonec odvodili vlastní karosářské verze. V roce 1968 byla továrna MZMA přejmenována na AZLK (Avtomobilnyj Zavod Leninskovo Komsomola), ale už v květnu 1967 vyrobila miliontý Moskvič a od roku 1968 souběžně vyráběla typy 408/426/433 společně s no vou řadou 412/427/434, která ve stejné karoserii využila zmíněný čtyřválec OHC, na jehož konstrukci (hlava válců) přiložil pomocnou ruku Renault. Státní ►►►

4/2020 THauto

Kresby Avtoexport

► MOSKVIČ 408 (1964 – 1975)

Názorný průhled automobilem Moskvič 408 v původním provedení

Odvozené kombi Moskvič 426 při sklopených zadních sedadlech mohlo přepravit až 250 kg nákladu Užitková verze Moskvič 433 pro 250 až 400 kg nákladu podle způsobu provozu (kvality cesty, uvádí dobový dokument)

francouzský koncern spolu s jiným part nery spolupracoval na výstavbě nového provozu AZLK hned vedle stávající to várny, ale i na vybavení Iževského závodu. Kapacita tak vzrostla na 200 tisíc v Moskvě a 150 tisíc v Iževsku. Modernizace Moskviče 408 na typ 412 s novým motorem přinesla automobil na svou dobu velkého výkonu 55 kW (75 k), ale dobře si pamatuji, jak síle motoru nestačil zastaralý podvozek. Výrobce na další vývoj prostředky neměl, a tak vozy procházely jen průběžnou modernizací. V létě 1974 vyjel dvoumiliontý Moskvič, také typy 408 dostaly obdélníkové světlomety jako novější 412, dalším faceliftem byly v roce 1976 typy 2138 (nástupce 408) a 2140 (nástupce 412),

auto 2020/4

odvozená kombi nesla typová čísla 2136 a 2137, zatímco panelové dodávky byly 2733 a 2734. V létě 1980 vyjel ze závodu třímiliontý vůz, na exportní trhy putovaly faceliftované 2140 coby Moskvič 1500 SL (Lux) a SR (sportovní), ale dovoz do Česko slovenska právě končil. Do konce roku 1969 se k nám dovezlo 39 tisíc Moskvičů, na konec celkem téměř 150 tisíc. V létě 1988 vyjel z výrobní linky v Moskvě poslední typ 2140 a tím tam výroba klasických Moskvičů končila. V Iževsku pokračovaly až do roku 1997; odvozené dodávkové do roku 2001 (pick-up IŽ 27151 a jeho skříňová verze 2715 se zvýšenou nástavbou vzadu). Zajímavostí jsou automobily se vznětovými motory, britské čtyřválce Perkins 4-99

(1622 cm3) o výkonu 32 kW (43 k) se mon tovaly už do prvních Moskvičů 408 pro pro dej na západoevropských trzích. Belgická společnost Scaldia-Volga smontovala na příklad v roce 1968 celkem 1476 ruských automobilů (nabízela také Volhy GAZ-21 se vznětovým čtyřválcem Land Rover a poz ději Peugeot Indenor). Moskvič 2140 měl pak čtyřválec Perkins 4-108 (1769 cm3) o výkonu 37 kW (50 k). V roce 1971 byla základní cena Moskviče 408 na československém trhu 50 500 Kčs, kombi bylo o pět tisíc dražší a silnější 412 se prodával za 58 400 Kčs. Pro porovnání: poslední Škoda Octavia Combi vyšla na 63 000 Kčs a Polski-Fiat 125p 1300 z do prodeje na 75 000 Kčs. ■

Toto není placená inzerce, ale ukázka reklam značek, vystavujících na londýnské 50th Motor Show v Earls Court v říjnu 1965

Foto Tom Hyan

eXtra

► MAZDA MUSEUM & JUBILEUM ZNAČKY

Foto Tom Hyan

Mazda 787B jako první japonský automobil a jediný s rotačním motorem vyhrála 24 h Le Mans (snímek z vítězného ročníku 1991)

Mazda slaví sto let existence, její historii dokumentuje pěkné tovární muzeum, umístěné přímo v závodě Ujina No.1 Plant v Hirošimě...

nešní Mazda Motor Corporation vznikla 30. ledna 1920 v Hirošimě jako společ nost Toyo Cork Kogyo. Z názvu je jasné, že vyráběla korkové zboží, po změně na Toyo Kogyo se pustila do nářadí a zku sila vyrábět motocykly. Od prvních motocyklových tříkolek z počátku třicátých let až po rozmach auto mobilové značky Mazda však uběhlo dalších třicet let. Na prahu druhé světové války se zrodila první čtyř kolová Mazda, malý dvoudveřový osobní automobil, ale válečné události a poválečné restrikce jeho vý robu odložily. V roce 1958 doplnily produkci užit kových tříkolek první nákladní vozy Mazda, teprve v roce 1960 vyjela první sériová osobní Mazda.

auto 2020/4

TOM HYAN, Le Mans (F) a Hirošima (JP) 1 Čtyřrotorový rotační motor Mazda R26B, vítěz 24 h Le Mans 1991 (objem 4x 654 cm3; výkon 515 kW/700 k při 9000 min‑1) 2 Mazda 787B posádky Johnny Herbert, Bertrand Gachot a Volker Weidler vyhrála 24 h Le Mans 1991 průměrnou rychlostí 205,33 km/h

Úhledné dvoumístné minikupé Mazda R360 poháněl v zádi uložený vzduchem chlazený dvouválec o ob jemu 360 cm3 a výkonu 16 koní (12 kW), tedy o obje mu standardním pro tehdejší japonské kei cars, alternativně spojený se čtyřstupňovou manuální anebo dvoustupňovou samočinnou převodovkou. Hned první rok R360 zaznamenala odbyt 23 417 kusů. Během dalších let vzniklo velké množství růz ných typů, Mazda se záhy vypracovala na třetí místo za Toyotu a Nissan, už v roce 1965 vyrobila přes 81 tisíc vozů. Tehdy začala budovat pověst nositele inovací, která přetrvává. Platí to zejména o netradič ních pohonných jednotkách. V roce 1961 získala Mazda licenci na rotační motor systému NSU Wankel

Mazda Cosmo Sport 110S, první sériově vyráběný vůz s dvourotorovým motorem systému Wankel (v letech 1967 až 1972 vzniklo 1176 vozů)

Foto Tom Hyan

3 4

Mazda RX-792P, sportovní prototyp s rotačním motorem R26B pro americké mistrovství IMSA GTP (1992)

Upravená Mazda RX-7 jezdce Dona Shermana, který s ní lámal rekordy v Bonneville (1986) a nakonec nositele patentů překonala, když vyrobila dva miliony automobilů s tímto druhem pohonu. Prv ním sériovým s dvourotorovým motorem bylo spor tovní kupé Mazda Cosmo Sport 110S, předvedené na autosalonu v Tokiu 1964 a sériově vyráběné v letech 1967 až 1972. Následovaly další typy, na bízené alternativně s pístovým nebo rotačním moto rem, první elektromobily a jiné inovativní verze písto vých motorů od Millerova cyklu po dnešní Skyactiv-X s kombinovaným spalovacím procesem. Říká se, že Mazda připomíná jak příjmení zakla datele Jujira Matsudy, tak vychází ze jména Ahury Mazdy, japonského boha světla. Společnost Toyo Cork Kogyo Co. po výrobě nejrůznějších jiných

předmětů přidala v roce 1931 první vozidla v podobě nákladní tříkolky Mazda motocyklového typu, tedy s řidítky a jedním kolem vpředu, jež přežily ve vý robě až do šedesátých let a po prodeji licence se staly základem výrobního programu korejské Kia Motors. Slibný vývoj přerušila válka, nejtěžší oka mžik přišel 6. srpna 1945, kdy na Hirošimu dopadla atomová puma. Závody Toyo Kogyo byly jen 5,3 kilometru od epicentra výbuchu, ale naštěstí stíněny přírodním valem, takže většina budov zůstala za chována. Pro nedostatek materiálů a surovin byla produkce obnovena až v prosinci 1945, do konce roku vzniklo deset tříkolek. Ve městě za valem totiž zbylo pouhých šest domů... ►►►

3 První Mazdou byla v roce 1931 tříkolka TCS se vzduchem chlazeným jednoválcem 482 cm3 o výkonu 9,7 k (7,1 kW) a s užitečnou hmotností 400 kg 4 Poválečné provedení nákladní tříkolky Mazda typu GB s jednoválcem 700 cm3 o výkonu 15 k (výroba 1949) 5 Oblíbená Mazda 626 Capella šesté generace (1997) 6 Mazda 626 Coupé coby miliontý vyrobený automobil značky Mazda

4/2020 THauto

Foto Tom Hyan

Foto Mazda

► MAZDA MUSEUM & JUBILEUM ZNAČKY

Foto Tom Hyan

1 Mazda RX-7 třetí generace se představila v roce 1993 2, 3, 4, 5 Při naší první návštěvě v Hirošimě byla RX-7 největší novinkou, a tak muzeum připravilo výstavku z vývoje vozu včetně hliněné makety, podvozku a zkušebního vozu po nárazovém testu

4 5

Foto Tom Hyan

auto 2020/4

6 První osobní automobil Mazda v sériové výrobě bylo elegantní minikupé R360, poháněné vzduchem chlazeným dvouválcem (1960) Foto Mazda

Teprve poválečný rozmach pasoval Mazdu na jednu z nejprogresivnějších japonských automobilek. Nevá hala využít zahraniční spolupráce, kromě Wankelu to byl design Bertone (sériový sedan Luce 1500 od roku 1965) a licenční vznětové motory Perkins (pro užitkové vozy), později pro vznětové čtyřválce vlastní konstrukce využila přeplňování pulsním dmychadlem Comprex. Zlepšila účinnost klasického pístového spalovacího motoru apli kací tzv. Millerova cyklu (sériově se montoval do luxus ních sedanů Xedos 9 a Eunos 800). Pustila se do vývoje vícerotorových motorů Wankel a jako první japonská značka s nimi vyhrála slavné evropské závody 24 h Spa 1981 (Mazda RX-7) a 24 h Le Mans 1991 (Mazda 787B). Šedesátá léta byla základem populárních typových řad Familia (Mazda 323) a Luce/Capella (Mazda 616, 626), jejichž dnešními pokračovateli jsou nové Mazdy 3 a 6. Pokrokovou konstrukci automobilů Mazda ocenili také odborní novináři, v anketě JCOTY (Japan Car of the Year) byla Mazda prvním držitelem titulu Japonský Vůz

Foto Tom Hyan

12 7 Mazda 616 Capella RE (Rotary Engine), pro export značená RX-2 (1973) 8 Mazda Capella páté generace v provedení pro domácí trh 9 Mazda Capella Rotary Coupé (RX-2) coby kupé ze sedmdesátých let

13 roku v letech 1980/1981 (Familia), pak jej dobyla ještě pětkrát, a to titul JCOTY 1982/1983 (Capella), 2005/2006 (MX-5/Roadster), 2012/2013 (crossover CX-5), 2014/2015 (Mazda 2/Demio) a 2015/2016 (nová MX-5/Roadster). Sympatickým gestem je výroba dvoumístného sportovního vozu MX-5 alias Miata (v Japonsku coby Mazda Roadster), který vy plnil mezeru po britských výrobcích a zasloužil se o zápis do Guinnessovy Knihy rekordů (přes milion vozů, výroba pokračuje čtvrtou generací). Mazda RX-8 byla posledním typem s rotačním motorem (do 2012), doplatila na přísnější emisní předpisy; nyní originální řešení bočních dveří tohoto kupé využívá elektrický crossover MX-30 (zadní kratší se otevírají proti směru jízdy až po otevření předních). Hovoří se také o využití rotačního motoru jako pro dlužovače dojezdu elektromobilů. Japonská automobilka v roce 1984 změnila jméno z přežívajícího Toyo Kogyo Co., Ltd., na dnešní

14 Mazda Motor Corporation, jednoznačně vyjadřující jak výrobní program, tak značku výrobků. Po úspěš né alianci s Fordem, vypovězené definitivně ame rickou stranou v roce 2010 (v rámci šetření), zvolila Mazda spolupráci s Toyotou, ale nadále zůstává samostatnou a originální značkou, která má mnoho příznivců. Mazda Museum je součástí hlavního zá vodu Ujina No.1 Plant v Hirošimě, součástí prohlídky je pohled shora na výrobní linku, exponáty se samo zřejmě během let obměňují (navštívili jsme je dva krát) a v letošním roce vzhledem k oslavám 100 let dochází k rekonstrukcím, a tak bude muzeum znovu plně otevřeno 30. června 2020 (více informací na www.mazda.com). Návštěvu je třeba zarezervovat předem (lze až rok dopředu), otevřeno je denně mimo svátků a závodní dovolenou. Vstup je zdarma, zájemci se vzhledem k umístění muzea v továrně shromáždí v sídle společnosti a do muzea odjíždí autobusem (prohlídka cca 90 minut). ■

10, 11 Spolu s prototypem HR-X2, poháněným vodíkovým rotačním motorem, představila Mazda i plnicí zařízení (1993) 12 Na základě sériových vozů vyrobila Mazda několik zkušebních typů ASV (Advanced Safety Vehicle) 13, 14 Zapomenutý elektromobil Mazda EV Roadster, odvozený z MX-5 (v devadesátých letech vznikly tři prototypy)

4/2020 THauto

► V týdnu od 17. března začaly automobilky oznamovat zavírání výrobních závodů v důsledku ochrany před koronavirem. Jako jeden z prvních ohlásil přerušení výroby Peugeot, a to nejprve v Madridu a Mylhúzách, od 19. března pak i ve všech ostatních závodech PSA včetně podřízených Opel/Vauxhall (Zaragoza, Eisenach, Rüsselsheim, Ellesmere Port, Luton a Gliwice). Byla zastavena i výroba ve slovenské Trnavě (Peugeot 208). Následovaly další automobilové firmy, velké i malé (Ferrari, Rolls-Royce, Lamborghini, Bugatti), mnohé s optimistickým vyhlášením uzavírky jen na dva týdny. ► První dva měsíce roku 2020 byly pro český automobilový průmysl úspěšné. Vyrobilo se 239 205 osobních vozů (+ 3,2 %), z toho 161 207 Škoda Auto a 40 498 TPCA, zatímco Hyundai v Nošovicích připravuje výrobu elektromobilu Kona (v srpnu 2019 skončila ix20). Autobusů bylo o 11,4 % více (Iveco 753, SOR Libchavy 58 a KH Motor Centrum Opava tři kusy); Jawa zhotovila 45 motocyklů a produkce nákladních vozů opět nebyla zveřejněna.

► Krátce ► ZE SVĚTA & Z DOMOVA

Foto Tom Hyan

► Současná krize bude mít velké následky pro automobilový průmysl, jenž byl i před ní v Evropě vystaven extrémnímu tlaku ze strany zákonodárců, kteří prosadili nerealistické emisní limity a vysoké pokuty za jejich nedodržení, jež sice vedly k překotnému vývoji elektromobilů, ale jejich rozšíření i provoz přinese v budoucnu ještě větší ekologické problémy. Naprosto nedořešeny jsou otázky distribuce a výroby elektrické energie, obrana proti požárům elektromobilů, výroba akumulátorů (těžba vzácných kovů) a jejich následná likvidace po ukončení životnosti.

CAR OF THE YEAR 2020 Evropským Vozem roku 2020 byl zvolen Peugeot 208, takže francouzská značka přidala další cenný titul do své sbírky, vždyť jen od roku 2014 vyhrála potřetí! Vyhlášení výsledků proběhlo v pondělí 2. března 2020 za zavřenými dveřmi Palexpa, protože Ženevský autosalon byl zrušen jen několik dnů před otevřením (koronavirus). Frank Janssen, prezident jury Car of the Year 2020, uspořádal videokonferenci s Jean-Philippem Imparatem (PSA), který symbolicky převzal cenu. Vítězství Peugeotu 208 (sedmnáct prvních míst a 281 bodů od 58 porotců) bylo vcelku logické, je to automobil přijatelných rozměrů s předpokladem velkého rozšíření a kromě spalovacích motorů nabízí od počátku rovněž čistě elektrickou verzi. Kuriozitou je třetí místo sportovního elektromobilu Porsche Taycan, který většina porotců řídila až po vybrání mezi sedm finalistů. Druhá byla Tesla Model 3 (viz tabulka). Český porotce Jiří Duchoň volil Toyotu Corolla.

počet prvních vůz míst body 1. Peugeot 208, e-208 17 281 2. Tesla Model 3 18 242 3. Porsche Taycan 7 222 4. Renault Clio 7 211 5. Ford Puma 6 209 6. Toyota Corolla 3 152 7. BMW řady 1 0 133

► Eric-Mark Huitema, generální ředitel ACEA (European Automobile Manufacturers Association) považuje současnou situaci za největší krizi v dějinách automobilového průmyslu v Evropě, neboť tento zaměstnává přímo 2,6 milionu a celkem 13,8 milionu lidí včetně dodavatelského průmyslu. Většina členů ACEA zavírá továrny pro hrozbu koronaviru, klesající odbyt a nedostatek dílů od subdodavatelů. ► Organizace ACEA, kterou v letech 2001 – 2013 vedl v Bruselu pražský rodák Ivan Hodač, sdružuje automobilky BMW Group, CNH Industrial (Iveco), DAF Trucks, Daimler, FCA, Ferrari, Ford of Europe, Honda Motor Europe, Hyundai Motor Europe, JLR, PSA, Renault, Toyota Motor Europe, VW Group, Volvo Cars a Volvo Group. Hodačův otec stejného jména byl automobilovým závodníkem (startoval ve 24 h Le Mans i Rallye Monte Carlo).

auto 2020/4

NOVÉ KNIHY Nedávná automobilová historie by neměla být zapomenuta! Nakladatelství Grada Publishing Praha pokračuje v záslužné činnosti a uvádí na knižní trh motoristické publikace skutečně renomovaných autorů, mezi nimiž vyniká Jan Tuček, jehož nejnovější dílo Legendární Škoda 100/110 najdete u všech dobrých knihkupců. Bohatě ilustrovaná kniha na 152 stranách přináší historii slavného

československého automobilu, jenž vyjel v létě 1969 a plná výroba se rozběhla v roce 1970. Všímá si přípravy a vývoje, sériové produkce a všech modelů, prototypů i odvozených automobilů, technických údajů a výrobních počtů. Připomeňme, že od stejného autora už v roce 2014 vyšla rozšířená publikace Legendární Škoda 1000 MB ve stejné edici a ve stejně vysoké kvalitě. Vřele doporučujeme!

SLAVNÉ MOTORY

Foto Scaldia-Volga

Zážehový čtyřválec OHV; 1357 cm3 (ø 76 x 75 mm) Spádový karburátor K-126; kompresní poměr 7,0:1 Výkon 37 kW (50 k) DIN/4750 min‑1 Točivý moment 93 N.m/2750 min‑1

Kresby MZMA

MOSKVIČ 408 (1965) Sériová výroba vozu Moskvič 408, prvního typu třetí generace, se naplno rozběhla v létě 1965. Motor MZMA řady 407/408 (uveden 1958) je prvním své značky s ventilovým rozvodem OHV, objemem 1,4 litru a výkonem pro typ 408 zvýšeným ze 33 kW (45 k)/4500 min‑1 na 37 kW (50 k)/4750 min‑1. Litinový blok a hliníková hlava válců. Vyráběl se přes patnáct let a poháněl mnoho typů z moskevské automobilky MZMA (od 1968 AZLK).

Foto Mazda

SLAVNÉ MOTORY MAZDA RX-8 (13B-RENESIS) Poslední generace rotačního motoru s úpravou na boční výfukové kanály, které zamezují překrývání sání a výfuku (unikání nespáleného paliva do výfuku). Objem komory zůstal 654 cm3, její provedení se změnilo stejně jako vylehčené ocelové rotory. Přeložení výfukových kanálů z obvodu skříně do bočních stěn a postupné dynamické plnění komory s variabilní délkou sání zvýšilo výkon a snížilo emise. Přesto byla výroba pro vozy RX-8 v roce 2012 ukončena z důvodů emisních předpisů (přes 192 tisíc vyrobeno).

Dvourotorový nepřeplňovaný motor 2x 654 cm3 Stupeň komprese 10; vstřikování paliva a hliníkový blok 141 kW (192 k)/7000 min‑1 a 220 N.m/5000 min‑1 (Standard) 170 kW (231 k)/8200 min‑1 a 211 N.m/5500 min‑1 (verze High)