Issuu

2026

AUDI A6 AVANT

PŘEDSTAVUJEME ■ ABARTH 600e SCORPIONISSIMA ■ znovuzrozený Abarth je nadále sportovní verzí Fiatu, ale už jen na elektřinu ■ TOYOTA CAMRY HYBRID 230 ■ Česko je jednou z mála evropských zemí, kde se nový sedan prodává ■ VOLKSWAGEN ID.7 TOURER ■ je vrcholem nabídky i bestsellerem mezi elektromobily této značky

Pětiválec s hliníkovým blokem EA 855 Evo2

SLAVNÉ MOTORY

Zážehový pětiválec 2480 cm3 (ø 82,5 x 92,8 mm) DOHC 4V; stupeň komprese 10 Přímé vstřikování, turbodmychadlo s chladičem vzduchu Výkon 294 kW (400 k)/5600 – 7000 min‑1 Točivý moment 500 N.m/2250 – 5600 min‑1

AUDI 2.5 TFSI Evo2 (RS3) Modernizovaná verze pětiválce Audi, která navazuje na tradici řadových pětiválců, uvedených poprvé v roce 1976 (pro Audi 100 C2). První aplikace EA 855 s litinovým blokem pro sportovní Audi TT RS v roce 2009 přinesla výkon 250 kW (340 k), který u dalších verzí vzrůstal až na 294 kW (400 k). Evoluce s hliníkovým blokem (o 26 kg lehčí, od 2015 Evo a od 2021 Evo2) po výběhu typů TT RS a RS Q3 je pouze pro Audi RS3 až do listopadu 2027, pak se vzhledem k výši produkce nevyplatí rekonstruovat motor na emisní limity EU7.

Foto a kresba Audi

Audi RS3 Limousine a Sportback (2026)

2026

JEDENÁCTÝ ROČNÍK číslo 1 (117), leden 2026 Internetový měsíčník, vychází od roku 2016 na

Vydává TH Motormedia šéfredaktor: Ing. Tomáš Hyan

tom.hyan@caroftheyear.cz +420 603 725 139 fotograf: Jiří Maršíček jiri@marsicek.net art director: Mgr. Helena Hyanová helena.hyanova@gmail.com adresa redakce: Křižíkova 37, 186 00 Praha 8 © TH Motormedia, 2026 redakční spolupráce: MUDr. Jiří Nezdařil sr., MUDr. Jiří Nezdařil jr., Ing. Jiří Wohlmuth otevíráte první číslo už jedenáctého ročníku TH Auto, internetového časopisu, který připravujeme od května 2016, kdy jsme přišli o možnost systematicky publikovat články v kdysi renomovaném tištěném časopise o automobilech. Čas letí neuvěřitelnou rychlostí, až nás to udivilo, a doba se hodně změnila. O to více děkuji všem, kteří nás na nové cestě podpořili, a také děkuji vám, čtenářům, za setrvalou přízeň. Rok 2026 přináší nové naděje, ale jiným přinese těžkosti, které je třeba překonávat. Problémy jsou tady proto, aby se řešily. Lidstvo je přece tak daleko ve vývoji, že ještě snadněji nachází prostředky, jak ovlivnit život vybraným skupinám. Nejdříve se (tedy v Evropě) usnesete na zákazu prodeje automobilů se spalovacím motorem od roku 2035 a jeho náhrady elektromobily. Kupodivu některé automobilky se nebrání, zruší vývoj pístových strojů, pošlou odborníky do důchodu a zavřou továrny. Pak si to v Evropě rozmyslí, že tedy je smíte dále prodávat, ale vytvoří takové emisní předpisy, že to bez elektrické asistence vlastně není možné. Výsledek? Ztráta evropské konkurenceschopnosti! Kdo se raduje? Čínský komunista, tomu sice uvalili clo na elektromobily, a tak začne zahrnovat Evropu levnějšími čtyřválci 1,5 litru, podobnými si jako vejce vejci. Pouze velmi staří pamětníci si vzpomenou na slova kdysi známé písně V roce šedesátém šestém, až bude vážně všude mír (její interpretka loni oslavila 84 let) a nestačí se divit, kam dospěla Evropa za dalších šedesát let. Naděje však umírá poslední a nic se nejí tak horké, jak se uvařilo. Na tyto a další otázky budeme přinášet odpovědi i v roce 2026. Přeji příjemné čtení, ale hlavně pevné zdraví, vítězství rozumu a radost z jízdy!

►►► OBSAH Auto roku v ČR 2026 – testování finalistů �� 2 AUDI A6 Avant (C9) �� 6 ABARTH 600e Scorpionissima �� 10 TOYOTA Camry Hybrid 230 (XV80) �� 14 VOLKSWAGEN ID.7 Tourer �� 18 Novinky českého trhu �� 22 Nové automobily �� 24 I. Truck & Cargo Expo Praha 2025 �� 28 Formule 1 – zhodnocení sezony 2025 �� 32 DTM – zhodnocení sezony 2025 �� 36 Theodor Pištěk (1932 – 2025) �� 38 Václav Bervid (1939 – 2025) �� 39 Ing. Juraj Poliaček (1929 – 2025) �� 41 Legendy rally �� 42 Jezdci formule 1 �� 44 FIA F2 Championship 2025 �� 47 Nadace Elišky Junkové: Škoda Supersport 966 (1950) �� 48 Naše legendy �� 49 SUNBEAM (Rootes / Chrysler / PSA) �� 50 OM (Officine Meccaniche 1889 – 2018) �� 56 ŠKODA / L&K (1913 –1948) �� 60

PŘIPRAVUJEME ◄◄◄ Member of the International Jury ENGINE + POWERTRAIN OF THE YEAR

Člen mezinárodní jury MOTOR + POHONNÁ JEDNOTKA ROKU

Member of the International Jury CAR OF THE YEAR 2001 – 2015

Člen mezinárodní jury VŮZ ROKU 2001 – 2015

Chairman of the Jury AUTO ROKU 2026 v ČR

Předseda poroty AUTO ROKU 2026 v ČR

► Bruselský autosalon a evropský Car of the Year 2026 ► Za volanty nových automobilů Ford Explorer EV, BMW 220d Gran Coupé, Alfa Romeo Junior Veloce, Fiat 600 Hybrid, Kia Ceed, Leapmotor C10, Volkswagen Tayron a Golf, Hyundai Inster a mnoha dalších ► Jaguar XK – legendární šestiválec ► Guy Motors ► Marmon Sixteen ► Hrdinové závodních tratí

1/2026 THauto

Foto KMN

Foto Tom Hyan

► AUTO ROKU V ČESKÉ REPUBLICE 2026

NA SNĚHU...

Zkoušíme kandidáty na prestižní titul Auto roku v zimním období, a tak není divu, že se občas brodíme sněhem...

ohužel už třetí rok v řadě jsme testovali na sněhu, což je sice v pohodě, ale těžko se tak fotografují nominované automobily, zejména pak ty, které vidíme poprvé, či ty, u nichž není cesta k testovacím vozům snadná. Někteří importéři totiž nespolupracují, byť vyrá bějí kvalitní vozy; chybějící značky poznáte snadno z obsahů našich ročníků, takže tyto testy Auta roku v ČR jsou mnohdy jedinou možností. Dlužno říci, že pětice zvolených kandidátů na titul ze 26 nominací, uveřejněná 10. prosince, pochází od partnerů, kteří s novináři vzorně spolupracují. To má při volbě jistě také svou váhu, pokud se rozhodujete po značné vyrov nanosti dnešní automobilové produkce. Letos pětici finalistů dělily pouhé čtyři hlasy, byť vybraná pětice měla před ostatními kandidáty přece jen větší náskok... Každý z devatenácti porotců musí navrhnout pět kandi dátů, ze součtu nominací pak vyjde pětice finalistů, které pak porotci přidělí body a nejvyšší součet určí Auto roku v České republice 2026, které bude slavnostně vyhlá šeno dne 10. února v Praze. Systém funguje stejně jako

auto 2026/1

TOM HYAN, předseda poroty AUTO ROKU V ČR 2026, Čertousy (CZ) 1 Prostě sněží, porotci a zástupci importérů (PR manažerky a manažeři) při setkání v Čertousech u Prahy 2 Škoda Elroq 85, relativně dostupný elektromobil přijatelných rozměrů 3 BMW iX3 50 xDrive, aneb první jízda v Neue Klasse ještě před mezinárodními dynamickými testy pro novináře

v evropské anketě Car of the Year (tam však mají sedm finalistů), rozdílná je ovšem nominace vozů, když v čes ké anketě nové nevybírají pouze motorističtí novináři, ale vzhledem k tomu, že vyhlašovatelem ankety je SDA (Svaz dovozců automobilů), tak se nominují ve vzá jemné spolupráci. Tři vozy letos postoupily jak do ev ropského, tak i do českého finále. Jsou to Dacia Bigster, Mercedes-Benz CLA a Škoda Elroq. Našim čtenářům jsou automobily pro finále české volby, tedy Audi A6 (viz dále na str. 6), Dacia Bigster, Mer cedes-Benz CLA a Škoda Elroq dobře známé, pětici doplnil zcela nový elektromobil BMW iX3 tzv. Neue Klasse, který se sice před prvním kolem volby na tes tech v Čertousích jako zázrakem objevil, ale seznámení s novinkou tam bylo jen letmé a velmi krátké. Vyvolení, kteří se pak zúčastnili mezinárodní dynamické pre zentace v zahraničí, jistě poznají vůz lépe. Na rozdíl od typu Mercedes-Benz CLA však jde výhradně o elek trický automobil, zatímco konkurence ze Stuttgartu nabízí novou třídu CLA jak v čistě elektrickém, tak v hybridním provedení, a to na shodné platformě s po

Foto Tom Hyan

5 honem zadních (elektrický), předních (hybrid) či všech kol (obě verze), nemluvě o dvou karosářských varian tách (také kombi Shooting Brake). Zaměřili jsme se tedy na vozy, za jejichž volanty jsme se při testech v Čertousích dostali poprvé. BMW iX3 50 xDrive přijíždí z maďarské výroby v Debrecenu na čes ký trh nejprve v této verzi 345 kW (469 k) s pohonem všech kol, akumulátorem 108,7 kW, dobíjením 10 – 80 % za 21 minut (DC až 400 kW) a uváděným dojezdem WLTP 720 až 805 km. Jde o velké SUV s pohotovostní hmotností 2285 kg (podle DIN bez řidiče), jehož vývoj probíhal také na utajeném polygonu BMW FMDC (Fu ture Mobility Development Center) u Sokolova a kom pletní pohonné jednotky eAxle konstrukce BMW bude pro iX3 a další typy vyrábět česká pobočka japonského koncernu Aisin Europe Mfg. Czech s.r.o. v Písku. První model z rodiny Neue Klasse zaujme také inovativním řešením palubní desky s průběžným displejem BMW Panoramic iDrive pod celou šířkou čelního okna. Poprvé jsme okusili nové produkty Ford Puma Gen-E a pick-up Ranger Stormtrak PHEV, jejichž novinářské prezentace se sice konaly v České republice, ale bohu žel bez nás. Elektrická Puma vychází ze známého crossoveru se zážehovým moto rem, ovšem verze Gen-E patří k relativně dostupným elektromobilům. Základní typ je za akční cenu od 659 000 Kč s DPH a finan cováním Ford Credit, jediná poháněcí sou stava nabídky s trakčním elektromotorem

AUTO ROKU V ČR 2026 Oficiálně nominované vozy (postupující do finále vyznačeny tučně): Alpine A290 (nikoli Renault 5 E-Tech, pouze sportovní verze), Audi A6 (včetně A6 e-tron), BMW iX3, Citroën C3 Aircross (nikoli C3) a C5 Aircross, Dacia Bigster, DS No4 a No8, Fiat Grande Panda, Ford Puma Gen-E a Ranger PHEV, Hyundai Inster a Ioniq 9, ICH-X K3 (DR Automobiles), Kia EV4, Leapmotor C10, Mazda 6e, Mercedes-Benz CLA, MG S5 EV a Cyberster, Mitsubishi Outlander PHEV, Opel Frontera, Renault 4 E-Tech, Škoda Elroq, Volkswagen Tayron a Volvo EX90.

8 4 Mercedes-Benz CLA 250+, podle výrobce dosud nejinteligentnější produkt značky 5 Dacia Bigster Hybrid 155 Journey, kterou jsme důkladně vyzkoušeli před zimními testy 6 Alpine A290 GTS alias Renault 5 E-Tech ve sportovním hávu s výkonem 160 kW (218 k) 7 Ford Ranger Stormtrak v novém provedení Plug-In Hybrid 8 DS Automobiles DS No8, vlajková loď evropské nabídky Stellantisu 123 kW (168 k) a akumulátorem 43 kWh dává dojezd až 376 km. Jízda je příjemná, ale provedení interiéru jasně indikuje, do jaké cenové kategorie vůz patří. Více ra dosti z jízdy poskytl Ranger v provedení Plug-In Hybrid, jehož hlavní předností je možnost napájení externích spotřebičů v terénu, což prokázal osmihodinový provoz stolní vrtačky připojené systémem Pro Power Onboard, aby v akumulátoru zbylo ještě 68 % kapacity! Verze PHEV s pohonem e-4WD má větší čtyřválec 2.3 Eco Boost s výkonem 207 kW (281 k), sníženou spotřebu 6,3 l/100 km, uveze 843 kg nákladu a pro dává se za akční ceny od 929 000 Kč (bez DPH). Čistě elektricky ujede až 43 kilometrů a elektromotor má výkon 75 kW. Poprvé se v oficiální nominaci objevila vo zidla různých čínských značek (pokud nepo čítáme již zabydlené MG s britskými ►►►

1/2026 THauto

► AUTO ROKU V ČESKÉ REPUBLICE 2026

Foto Tom Hyan

2 kořeny), loni jsme se mimo soutěž svezli se SWM G3F (jednoduché SUV, čtyřválec 1,5 litru/81 kW s pětistup ňovou manuální převodovkou), ale letos přibyly Leap motor (dováží Emil Frey ČR společně s produkty Stel lantisu) a DR Automobiles (dováží Agrotec Group Hustopeče), když se importéři přihlásili do SDA, což je podmínkou volby. Kuriozitou je drsně vyhlížející SUV značky ICH-X, která musela své jméno změnit z ICKX po protestu známého belgického závodníka Jacky Ickxe, její model K3 (jinak čínský Jetour T2 od Chery v úpravě italské DR Automobiles) má zážehový čtyřválec 2.0/180 kW (245 k) a pohon všech kol. Italská firma DR Automobiles nabízí vozy značek EVO, DR, ICH-X a Sportequipe, které nakupuje od různých čínských vý robců. Leapmotor C10 je další čínský crossover od jiné firmy, která svůj první vůz vyrobila v roce 2019 (ještě se musí trochu učit); nejprve jsme zkusili C10 REEV s pro dlužovačem dojezdu (čtyřválec 1,5 litru s generátorem), který ujede až 974 km (z toho 145 km čistě elektricky). Kabriolet je automobil, do kterého když prší, prší! Přesto jsme neodolali a navzdory sněžení elektrickou střechu otevřeli. A největší dojem z krátké jízdy v MG Cybesteru? Hezky tuhé řízení, dobrý přenos výkonu 375 kW (510 k) na všechna kola i pěkný sportovní kokpit. Nakonec zapomenete, že je to elektrické! Cena 1 759 000 Kč vás však vrátí na zem. Více klientů jistě přitáhne prak tický crossover SUV, nazvaný MG S5 EV, nabízený ve třech verzích na platformě shodné s hatchbackem MG4, a to s dojez

auto 2026/1

1 Mazda 6e, od někdejšího bestselleru své třídy k elektrickému překvapení 2 DS Automobiles DS No4, alias DS4 po faceliftu 3 Leapmotor C10 REEV, tedy verze s prodlužovačem dojezdu 4 Ford Puma Gen-E, malá elektrická alternativa 5 MG S5 EV, nový crossover SUV, nabízený ve třech elektrických konfiguracích

5 dem 340 až 480 kilometrů (akumulátor 49 kWh s elek tromotorem 125 kW, resp. 64 kWh se 170 kW). Ceny od 789 900 Kč. Ze sněhu jsme si doslova vykopali Mazdu 6e, elegantní elektrický liftback z výroby u čín ského partnera Changan, který nenápadně vplul na český trh, aniž to mnoho lidí vědělo. Standardní akumu látor 69 kWh zajišťuje dojezd až 479 km, Long Range 80 kWh umožní dojet až 552 km. Do Evropy míří pouze čistě elektrické verze. Ceny od 1 069 900 Kč. Volvo EX90 Twin Motor Performance Ultra, obří elek trické SUV, vyráběné v čínské Chengdu Economic & Technological Development Zone, ale rovněž u Volvo Car US Operations v Ridgeville v Jižní Karolíně, je smutným příkladem toho, jak nemá příspěvek elektro mobilitě vypadat. Sedmimístné monstrum s hmotností přes 2,7 tuny a cenou od 2,4 milionu Kč, dovážené do Evropy přes půl světa, rozhodně není přínosem vzý vané ekologii a udržitelnosti. Dvoumotorová verze s výkonem 335 kW a akumulátorem 106 kWh vykazuje teoretický dojezd 620 km podle WLTP. Pokud jde o zbylé malé vozy jako jsou Fiat Grande Panda, Renault 4 E‑Tech, Opel Frontera, Citroën C3 Aircross, Hyundai Inster, Ford Puma Gen-E, či nakonec i Kia EV4 Hatch back, tak ty nedostaly od českých porotců šanci. Škoda, že nominaci minul Renault 5 E-Tech, byť sportovní verze Alpine A290 GTS je sice pěkná hračka pro vyvolené, ale základní pětka patří k těm příkladům, jak má moderní elektrický osobní vůz vypadat pro širší spektrum klientů. ■

Měsíčník pro všechny staromilce, které zajímá historie motorismu motorismu

ávislý měsíčn

ík všech autom obilistů a mo tocyklistů orie ntovaný na hist orii

170•Kč

Marius Berli

Nestranný a nez

leden 2026

Ročník XXV I. číslo 285

Josef Jozíf

Orion F 58

Franz Josef Po

MJ_2026_01.in

dd 1

16.12.2025

0:24

Právě vyšlo lednové číslo plné zajímavého čtení

Josef Jozíf tentokrát

na Ogaru

Osmdesátka

Konstruktér Josef

se jménem

Jozíf

první zcela původní konstrukcí Jawa. covní době se V pra věnoval úkolům ze zařazení plynoucím v Patchett

Josef Jozíf

večerech z pověření ově týmu, doma po Rok 1945 je historicky význam Františka Janečka řil motokolo. v souvislosti tvo ným letopo Měl s ukončením rář. Jakási neshodaza to dostat zvláštní hono uplynulo od druhé světov čtem, který si připom s Františkem ínáme v této záležitos zrození nového é války. Osmde Pérák, jehož ti přivedla Josefa Janečkem motocyklu sát let ale také hodnutí tvůrcem byl Jawa, spontá Jozífa k roz odejít do Aera ambiciózně konstruktér nně nazvan k dr. Kabešov Talentov vykročil do Josef Jozíf. i. světa Nový model ého jovky aného konstruktéra ale O pár měsíců šéf zbro Jawy nutně potřebov později vykroč na výstavě v Paříži sáhl podob al. Po roce se v září toho il do života vyrovnal a dohodl ného věhlas roku. i jeho na návratu tohoto s ním syn u, ale rysy autora svého „tvůrc Josef, který nedo‑ veleúspěšného projektu e“ nezapřel. Konstruktér Účastníci ankety zpět do Jawy. z

řad návštěvn Konstru ktér Pražských výstavní íků Josef Jozíf pro cukrovar y ve Škodovce 10. května se narodil nadšeně přijaté ch veletrhů dali nové, v Hradci Králové. 1906 Do Jawy nastoupi Jawě jméno u Pardubic. Vyučil ve Starých Čivicích zřídkakdy se l v roce 1930 Továrna Robot. OttoJen Werke v roce 1913 se věnoval podařilo a zpočátku se nástrojařem čas se věnoval tak přesně vystihno samotným názvem a nějaký příchodu slévárenské technolo řemeslu. Poté gii. Po jako ut vlastnosti George Patchett strojní průmyslo vystudoval výrobku u této a přestoupil vou jím vedeného do spolehliv malé Jawy. Robot byl skutečně maturitě se podílel školu v Pardubicích. Po závodního oddělení ý, nezničite Josef Jozíf na na konstrukci . dopravní prostřed lný, a hlavně dostupný zařízení v sebe roce 1937 konstruk výrazně upozornil ek, kterýmJeden úspěšně Jawa velmi cí motokola Jawa z mužů zodpo 100, kterou vstoupila do kategori vědných za rální e motokol až dosud ovládala ředitel , firmy strakoni v letech 1922 založení firmy BMW by cká ČZ.

Franz Josef

Popp

Franz Josef Popp

asi nevznikla byl odvolán a první gene‑ až 1942. Bayeri výrobu leteckýc zpět do Vídně, aby vedl sche Max Fritz nebo bez přispění pánů h motorů pro jako Karl Rapp, Motor Werke v továrně Camillo Castigl hydroplány které vedly Austro Gustav Otto, ioni, ale Popp ke Novém Městě. Daimler ve Vídeňském byl hybate motorů a motor vzniku BMW jako Šéfkonstruktére výrobce špičko lem událostí, Ferdinan ových vozide m zde byl d Porsche, vých leteck l. ých vzduchem chlazený který se zabýval také ranz Josef

Hostem na svatbě 32

Františka Šťastného Jozífovi u George

Patchetta v Nice v

roce 1967

MJ_2026_01

Foto Tom Hyan

.indd 32

však

Popp se narodil mi leteckým jejichž koncept 14. ledna i motory, údajně prvním, potom využil 1886 ve Vídni při konstruk vozů Volkswag kdo řídil lokomot nejstarší ze ci en. Mnohem tří synů zámožnjako nové železnici z ivu na věnoval obchodníka. Innsbrucku ého Partenk konstrukci speciáln více času však Jeden irchenu. Samozře do Garmisch kých tektem a stavitelem jeho bratr se stal archi ích dělostřelec traktorů. Popp jmě také nově se , druhý zvolil tehdy cestoval kariéru, Franz rozvíjející letectví ho zajímaly Německ často do a na jednání Josef se odmaličkvojenskou lismus. Společno a automobi ve firmách Daimler o mechaniku. a zajímal nebo Benz, u st Roku 1901 se firmu NAG (Neue AEG v té době vlastnila kterých rodina přestě hovala do Brna, na výrobu leteckéh měl vyjednat licenci Automobil Gesellsch kde Franz Josef která patřila o motoru. Nakonec aft), však reálné gymnázi k významným konstrukční automobilkám um a roku 1909 absolvoval NAG typ B2 se kancelář – pustila tehdy trotechniku obory elek do vývoje vlastníhoAustroDaimleru a strojírenství Augustu Viktorii. vozil německou císařovnu na vysoké škole c. k. České dvanácti i když v Rakousk technické. Po V roce 1913 u nebyla továrna válce, škole pracoval u vídeňské firmy se Franz Josef takový motor s Christine Riedinge Popp oženil vyrábět v množstv schopná stal vedoucím AEGUnion a zakrátko se vaném rovou, dcerou í oddělení „Elektri radního, a v vládního Popp armádou. Během pobytu požado a lokomotivy“. červnu 1914 cké vlaky v Pule se dozvěděl o se jim narodila V první dcera. vývoj elektrick této pozici například řešil Po vypuknutí Motorenwerke, mnichovské firmě Rapp války ých lokomot lán k jednotce iv pro okres Mittenwald námořního letectvabyl povo vhodný projekt. které naopak scházel v Bavorsku. Motor Journal 1/2026 kde po studiích V roce 1912 absolvoval povinno v Pule, svědčit zodpověd Poppovi se podařilo pře byl vojensko ná místa včetně u roční Porsche u službu. Po Ferdinanda několika týdnech ho, aby Daimler zadali výrobu motoru Austro do Mnichova, a roku 1916 16.12.2025 0:25

NAG typ B2 z roku

1910

Dvanáctiválcový letadlový

motor Austro-Daimler

MJ_2026_01

.indd 36

Bablot na voze Berliet

v závodě do vrchu

Marius Berlie

Marius Berliet kolem

Marius Berliet myslu. Jeho byl jedním z prvníc h kapitánů jméno se objevi francouzskéh osobních i lo na milion nákladních o prů‑ ech chladi vozů. kem a mimoř čových mřížek ádně dynam Byl průkopníkem, šikovn téměř zhrout ickým podnik ým mecha ilo kvůli obvině ni‑ atelem. Jeho litace se již ní ze spolup impérium nedožil. se ráce s Němci a své rehabi arius Maximin ‑

7 Mitsubishi Outlander PHEV, zatím poslední originál z Japonska

9 ICH-X K3, čínsko-italská novinka od DR Automobiles (prodává Agrotec Hustopeče)

Veteránsalon

roku 1905

16.12.2025

Motor Journa

lu 1/2026

0:25

François Joseph Berliet byl Rhône. nejstarším ze sedmi dílny Ve věku 24 let rozšířil dětí Josepha produkci svého otce Maria Berlieta a LuciePhilipp ine Fabreov a ražbu do kůže o výrobu syntetické kůže é. Narodil se 21. ledna 1866 a plsti. Vynalezl v výrobu stuh a stroj na Reklama se společníkem Lyonu, kde měl jeho otec vylepšil mnoho firmy Berliet & Bellet Jacqesem Belletem dalších strojů v otcově na výrobu látek dílnu strojíren dílně. Nejzajímavějším na klobouky objektem ství té doby byl 5 rue Magneva se sídlem na který měl ale spalovací l. Marius Berliet motor. schopen jednu podmínku: vůz a začal pracovat Marius se vyučil tkalcem postavil svůj musel být ujet trasu z Lyonu vlastní motor v roce 1894 podle vým čtenářem v otcově dílně. Byl vášni do Villefranche surSaône a plánu, který technických pise Nature. zpět, což je asi a populárně vědeckých časopisů Další rok postavilviděl v časo vůz vyzkouše 60 automobil. l, jeho podmínk km. Pán si svůj první na kurzy strojnict a po večerech chodil u splňoval, ale shledal ovládání Druhý vůz, smontov příliš kompliko Société d’Enseig ví a učil se angličtinu na správný gentlema vaným. Jako aný již v prostorá nement Professio firmy Berliet n nechal auto ch i se zálohou & Bellet, vyjel nnel du Objedna Berlietovi v 10 000 franků. březnu 1897. l si ho místní Rozhodnutý výrobce hedvábí věnovat se výrobě , bilů koupil automo Marius Berliet v roce 1899 svou

6 Volvo EX90, sedmimístný elektrický obr, dovážený ze zámoří

8 MG Cyberster GT (verze s pohonem všech kol), elektrická radost z jízdy

Motor Journal 1/2026

Mont Ventoux 1905

Orion F 58 z roku

1929

Robustní čtyř Motor Mariuse Berlieta 42

Berliet 8 hp z první

MJ_2026_01

.indd 42

dobý jednová

lec ze Slan

Orion F 58

z roku 1894 série automobilů

ého

Od počátk u motocyklový angažovala ch dějin v českých zemích továrna na motorová Nikdy to nebyl se s úspěch kola a slévárn em a Orion ve nebyly technic producent největší Slaném. a motocykly ky převratné. 20. století Orion také V prvním obdob nabízela firma, nikdy Motornové Journal stroje. í výroby na 1/2026 počátku Jejich montá jejímž majitelem byl Vilém Michl, války. Znovu ž byla ale ukončena se firma k už na počátk řeme‑ tiletí, kdy motocyklům u Velké zachytila krátký vrátila v násled Nejprve16.12.2025 českoslovens ujícím zákaz0:25 ký motocyklový dese‑ Všechny modelníkům nabídla dvoud boom. obé, y posléz byly solidní Na přelom , odolné, spoleh e i čtyřdobé stroje. u 20. livé a konze cyklem Michlo a 30. let 20. století rvativní. byl základ vy továrny ním čtyřdo kategorie Orion F 58, bým moto‑ do 500 cm 3 těžkopádný s rozvodem stroj zdviho postranními vé odobně jako ventily. mnoho evropsk producentů také ých Byl také továrník a zapálený jednatelem a Vilém Michl cyklista Vilém posléze tamního

předsedou Michl (1859–1 cyklistického začal ve Slaném 936) kola klubu 1). Jeho montovat motocyk byla žádaná co se etablova ly až poté, a na trhu českých jízdní továren svého druhu l jako záhy uspěla 2) a dynamicky zemí V letech ve středočeském výrobce jízdních kol. Ta . Podnik byl se rozvíjel. jednou z prvních 1895 až 1897 byla na dubna roku 1894 městě kompletoval už od postavena nová 1) Založen roku v lokalitě na Skalkách výrobní budova Skalkách za použití jakostníc 1888. bylo v nabídce a roku 1901 , a to 2) h anglických již Bicykly byly prodávány součástek. roky později vzniklaosm typů bicyklů. O dva nejen v Rakousku ale také na Balkáně Uhersku, slévárna ve výrobním areálu a v Rusku. železa a také též kalicí pece. jiných kovů. V místě byly

MJ_2026_01

.indd 52

Motor Journal 1/2026

16.12.2025

0:25

www.MotorJournal.cz

► AUDI A6 AVANT (C9)

Foto Tom Hyan

Automobily

PODEVÁTÉ...

Klasická A6 přijíždí v šesté generaci na zcela nové platformě, podobně jako její elektrická sestra A6 e-tron. Platformy to jsou však odlišné...

atímco nejnovější A6 podobně jako A5 a Q5 TOM HYAN Připomeňme, že v tomto článku hovoříme o šesté generaci A6, která je podle Audi celkově devátou generací využívá platformu PPC (Premium Platform Combustion), tak čistě elektrické A6 e-tron Vyzkoušeli jsme praktickou této třídy (viz kód C9) s téměř deseti miliony vyrobených a Q6 e-tron jsou na PPE (Premium Platform verzi Audi A6 Avant Quattro vozů (série C měla přesně 9 836 762 vozů do dubna S Line (kombi), Electric). To jsou současně vyráběné modely 2025), když se Audi 100 (200) v roce 1994 definitivně Audi vyšší třídy, ale aby to nebylo jednoduché, má A6 a to s oblíbenou pohonnou proměnily na A6. Novinka se představila na jaře 2025, jednotkou 2.0 TDI Evo (interně C9, resp. 4L) karosářské verze Avant (kombi) prodej Avantu začal v květnu a sedanu v červenci. Vea asistencí MHEV Plus dle nového designu, který vytvořili Francesco D’Amore a Limousine (sedan), zatímco A6 e-tron (codename GH) rovněž Avant, ale druhou pro změnu Sportback (sedan(exteriér) a Marko Dobranović (interiér), zaujme mezi -liftback). Jak jsme psali při časnějším uvedení A6 e-tron novotami především posílená konektivita, odlišná pří(politika upřednostnění elektromobility) je značení Audi strojová deska horizontálního uspořádání (zmizely kaskádovitě uspořádané dotykové displeje dole uprostřed), trochu nepřehledné, když jeden šéf rozhodl o označení klasických vozů lichými čísly a elektrických sudými rozšířený výběr asistentů jízdy, důraz na zdokonalený (proto se nástupce A4 po třiceti letech změnil na A5), Mild-Hybrid (MHEV Plus), postupné uvádění inovativních pohonných jednotek (3.0 TDI zatímco další šéf tento nesmysl zrušil (představená A6 se neměnila V6 s elektrickým kompresorem a e► MOTORY AUDI A6 AVANT (C9) -Hybrid PHEV), zdokonalená technina A7, zůstala A6, i když už máme motor převodovka spotřeba WLTP ka osvětlení Matrix LED a Daytime elektrickou A6 e-tron). Není něco typ vozu [l/100 km] jasné? Naštěstí zmizela přídavná LED, možnost řízení všech kol, A6 FWD 150 kW 2.0 TFSI (MHEV+) DSG7 7,1 – 8,0 zcela nesmyslná nic neznamenající sportovní diferenciál Quattro Sport, A6 FWD 150 kW 2.0 TDI MHEV+ DSG7 5,0 – 5,7 dvojčíslí, jejichž funkcí bylo sdělit, tři druhy podvozku včetně adaptiv A6 Quattro 150 kW 2.0 TDI MHEV+ DSG7 5,1 – 5,9 že například A4 35 má nižší výkon A6 Quattro 220 kW ního vzduchového a další. 3.0 V6 TDI MHEV+ DSG7 5,5 – 6,3 než A4 50, aniž by to číslo se sku- A6 Quattro 270 kW Při uvedení na trh jsme vyzkoušeli 3.0 V6 TFSI MHEV+ DSG7 7,0 – 7,1 tečným výkonem mělo souvislost. A6 Quattro 220 kW e-Hybrid pouze verze kombi Avant, a to zá2.0 TFSI PHEV DSG7 2,2 – 2,9 2.0 TFSI PHEV DSG7 2,4 – 2,9 Tak ať se aspoň teď trochu pobaví A6 Quattro 270 kW e-Hybrid žehový šestiválec 3.0 TFSI MHEV prodejci ojetých vozů... Pozn. pro český trh pouze Quattro Plus o výkonu 270 kW (367 k)

auto 2026/1

1 2

1 Zcela nová přístrojová deska horizontálního uspořádání má dva nebo tři displeje vedle sebe (třetí na přání před spolujezdcem) 2 Virtuální kokpit hlásí dojezd 1020 kilometrů (nafta + elektrická asistence)

Foto Tom Hyan

Elegantní vůz z Neckarsulmu je určen pro pohodlné a rychlé cestování na dlouhé vzdálenosti

a vznětový čtyřválec 2.0 TDI MHEV Plus o výkonu 150 kW (204 k), oba s pohonem všech kol Quattro (standardní výbava pro Českou republiku), přičemž 2.0 TFSI o stejném výkonu 150 kW (204 k) bez Mild-Hybridu (bude později) coby model s pohonem jen předních kol k dispozici nebyl (přední pohon je také alternativou pro vznětový 2.0 TDI MHEV Plus). Převodovky jsou výhradně sedmistupňové dvouspojkové S tronic (nyní i pro šestiválce). Systém MHEV Plus 48 V sestává z přídavného elektromotoru/generátoru Power Generator 18 kW (24 k) a 230 N.m, uloženého v převo- ►►►

1/2026 THauto

► AUDI A6 AVANT (C9)

Foto Tom Hyan

1 3

1 Nová generace A6 Avant se spalovacím motorem je poněkud odlišný vůz od elektrického A6 e-tron, kromě poháněcí soustavy ICE má jinou platformu 2 Vznětový čtyřválec 2.0 TDI Evo se vyznačuje lehčím hliníkovým blokem a elektrickou asistencí MHEV Plus 3 Zavazadlový prostor nabízí objem od 466 do 1497 litrů po sklopení opěradel druhé řady

dovce, který dovoluje krátkou jízdu čistě elektricky malou rychlostí, anebo rekuperuje až 25 kW elek trické energie; dále integrálního řemenového spouštěče/generátoru Belt-ISG a akumulátoru Li-Ion 48 V/1,7 kWh, umístěného vzadu za nápravou. Vše pracuje samočinně podle zvoleného režimu jízdy, výsledkem je přídavný výkon v případě potřeby a úspora paliva (emisí). Elektrický systém 48 V napájí rovněž kompresor klimatizace. Audi A6 je klasický vůz pro cestování na dlouhé vzdálenosti, podvozek je velmi dobře odladěn i v základní verzi a úspěšně tlumí nerovnosti, jízdní vlast-

► TECHNICKÉ ÚDAJE MOTOR (A6 2.0 TDI Quattro) – kapalinou chlazený vznětový řadový čtyřválec 2.0 TDI (EA288 Evo), přeplňovaný výfukovým turbodmychadlem s chladičem vzduchu, uložený podélně vpředu; DOHC 4V; Stop/Start, EU6e; 1968 cm3 (ø 81 x 95,5 mm); 15,5:1; 150 kW (204 k)/3800 – 4200 min‑1 a 400 N.m/1750 – 3250 min‑1; přímé vstřikování common rail; oxidační katalyzátor, EGR, DPF, SCR/AdBlue (nádrž 20 l). Mild-Hybrid MHEV Plus 18 kW (24 k), elektrická výzbroj 12 V/48 V (trakční akumulátor Li-Ion 1,7 kWh). PŘEVODNÉ ÚSTROJÍ – sedmistupňová dvouspojková převodovka S tronic (DSG7) s možností manuálního řazení (3,188 – 2,190 – 1,517 – 1,057 – 0,738 – 0,508 – 0,386 – Z 2,750); spojky v olejové lázni; vícelamelová mezinápravová spojka, stálý převod 5,302; trvalý pohon všech kol Quattro Ultra s integrální rozpojovací spojkou v zadním diferenciálu. PODVOZEK – samonosná ocelová konstrukce s pomocnými rámy; všechna kola nezávisle zavěšena, pětiprvkové závěsy vpředu i vzadu; odpružení vinutými pružinami a teleskopickými tlumiči; příčné zkrutné stabilizátory; kotoučové brzdy P/Z ø 338/330 mm s vnitřním chlazením, ABS/EBD/BA, ESC/ASR; hřebenové řízení s variabilním elektrickým posilovačem, převod 15,2:1; základní pneumatiky 225/60 R 17, na přání až 255/40 R 20 (testovaný vůz). ROZMĚRY A HMOTNOSTI (Avant) – rozvor náprav 2927 mm, rozchod kol 1631/1616 mm; d/š/v 4999/1875 (se zrcátky 2099)/1439 mm; součinitel odporu vzduchu cx = 0,26; objem zavazadlového prostoru 466/1497 l; objem palivové nádrže 60 l; pohotovostní hmotnost (DIN) od 2000 kg, celková 2625 kg; nebrzděný/brzděný přívěs do 750/2000 kg. PROVOZNÍ VLASTNOSTI (údaje výrobce) – největší rychlost 238 km/h; zrychlení 0 – 100 km/h za 7,0 s; spotřeba paliva WLTP 5,1 – 5,9 l/100 km; emise CO2 135 – 155 g/km. VÝROBCE – Audi AG; závod Neckarsulm, Hafenstrasse 69, 74172 Neckarsulm, Německo

auto 2026/1

nosti jsou velmi dobré, podle zaměření řidiče lze objednat snížený sportovní (o 20 mm) či vysoce komfortní pneumaticky odpružený podvozek. Verze e-Hybrid Quattro přicházejí vždy s motorem 2.0 TFSI o výkonu 185 kW (252 k), ale s odlišným naladěním elektrické soustavy, kdy kombinovaný výkon činí 220 nebo 270 kW (299 nebo 367 k). Poslední novinkou je návrat vznětového šestiválce 3.0 TDI ve verzi EA897 Evo4, kde soustavu MHEV Plus a výfukové turbodmychadlo s chladičem vzduchu doplňuje elektrický kompresor s vyšším rozsahem otáček než u verzí pro minulé S4, S6 a SQ5, jehož elektromotor 7,5 kW podle potřeby překlenuje prodlevu turba a zvyšuje točivý moment v nízkých otáčkách. Silnější modely mohou mít na přání řízení zadních kol do úhlu 5° s variabilní funkcí podle vybraného jízdního režimu, ve výbavě Tech Pro v kombinaci se spor tovním diferenciálem. Potěšitelné je, že při téměř shodném rozvoru náprav se vnější rozměry automobilu už dramaticky nezvětšily, je delší jen o 60 milimetrů (na hranici pěti metrů). Vynikající je aerodynamické řešení se součinitelem odporu vzduchu cx = 0,25 pro Avant, anebo cx = 0,23 pro sedan. Marcel Archleb, ředitel značky Audi pro Českou republiku, uvedl při prezentaci nové generace v Ratměřicích, že modely A6 dosud patřily mezi dvojici nejprodávanějších modelů Audi na českém trhu s odbytem 600 až 700 vozů ročně včetně někdejších sportovních variant S6 a RS6 (při uvedení nové řady ovšem přicházejí vždy později). V roce 2025 byla A6 završením obměny generace nových vozů Audi se spalovacím motorem umístěným podélně vpředu, resp. elektrických, a to po Q6 e-tron, A5, A6 e-tron a Q5. Ceny Avantu začínají od 1 771 900 Kč, ceny A6 Limousine od 1 704 900 Kč (více na www.audi.cz). ■

Foto Tom Hyan

AUDI A6 AVANT 3.0 V6 Quattro MHEV Plus (launch Ratměřice 2025)

AUDI A5 Quattro 2.0 TDI MHEV Plus (test Praha 2025)

Foto Tom Hyan

AUDI A6 e-tron Sportback Quattro (test Praha 2025)

Foto Tom Hyan

► Automobily ► ABARTH 600e SCORPIONISSIMA

ITALIANISSIMA

Znovuzrozený Abarth je nadále sportovní verzí Fiatu, ale nyní výrobní program tvoří výhradně modely s elektrickým pohonem...

arlo Abarth by se jistě divil, ovšem výrobce uvádí, že model 600e Scorpionissima je vůbec nejvýkonnějším silničním typem ve více než pětasedmdesátileté historii značky. To je možná pravda, nicméně klienti měli už v šedesátých letech možnost koupit Abarth s vyšším výkonem, ale předurčeným pro závodní okruhy. Německý dovozce Rallye Bitter ze Schwelmu měl v roce 1968 v katalogu dva speciály, a to spider 2000 Gr.4 se silniční výbavou (osvětlení, ukazatele směru, stírač) se čtyřválcem 1946 cm3 o výkonu 184 kW (250 k)/8000 min‑1, resp. ostřejší 3000 Gr.7 bez osvět lení pro okruhy a závody do vrchu, poháněný osmivál‑ cem 2968 cm3 o výkonu 257 kW (350 k)/8200 min‑1. Šlo o čistý výkon podle normy DIN, oba měly manuální

auto 2026/1

TOM HYAN 1 Elektrický Abarth 600e v limitované edici Scorpionissima se zvýšeným výkonem na 207 kW (280 k) a unikátní fialovou barvou Hypnotic 2 Abarth 600e je postaven na podlahové plošině Stellantis Perfo e-CMP a finální montáž probíhá v polských Tychách

ětistupňovou převodovku, hmotnost 575, resp. 585 p kilogramů, a dosahovaly rychlosti 270/290 km/h. Cena při odběru v Turíně činila 56 320 německých marek za slabší a 96 000 marek za silnější typ (tedy neproclené před cestou do Německa, či jinam). Ve stejné době (k 1. říjnu 1968) stála závodní verze Fiatu 600 D, známá coby Fiat-Abarth TC Corsa, v Turíně 17 280 DM s moto‑ rem 850 cm3, resp. 17 900 DM s litrovým motorem (zdroj Rallye Bitter). To však byla jiná doba... Značka Abarth, proslulá úspěchy na závodní dráze, existovala v letech 1949 – 1971, než se stala soutěžním oddělením Fiat/Lancia. K její obnově došlo v novém tisíciletí, kdy se Luca de Meo zasadil o návrat s uprave‑ nými typy na základě Fiatů Punto a následně 500. Plány znovuzrozené společnosti Abarth & C., S.p.A.,

Foto Tom Hyan

4 3

6 7

3 Na středové konzole je řazení tlačítky P-R-N-D/B, nad ním dotykový displej, který nabízí např. údaje o poháněcí soustavě, závodní stopky, spuštění generátoru zvuku a další 4 Sportovně laděný interiér s multifunkčním volantem a dvojicí displejů nám představil v září 2007 v Turínu. Zdůraznil, že příprava comebacku trvala osm měsíců, podpořena nadšením dealerů, image legendární značky a chutí Fiatu vytvořit něco výjimečného. První tým vytvořili Luca de Meo (CEO Abarth a ředitel marketingu Fiat Group Auto), Claudio Berro (sportovní šéf, přišel od Ferrari), Paulo Ollino (brand manager) a Antonino Labate (prodej a marketing). Kostky byly vrženy.

Abarth se vrátil nejen do showroomů, ale i do motor‑ sportu (prvním reprezentantem byl soutěžní jezdec druhé generace Anton Alén). Osmnáctiletý Abarth sice dosáhl plnoletosti, ale jeho dospívání poznamenaly ekonomická krize, covidové restrikce a ekologičtí teroristé. Tak se stalo, že dnes nabídku tvoří výhradně elektrické modely, když po‑ sledním typem se spalovacím motorem se ►►►

5 Displej před volantem hlásí dojezd 324 km na 96 % kapacity akumulátoru 6 Volba režimů jízdy 7 Jak se stalo zvykem i malé automobily nabírají na rozměrech, takže interiér je dostatečně prostorný (vpředu sportovní sedadla Sabelt)

1/2026 THauto

► ABARTH 600e SCORPIONISSIMA

Foto Tom Hyan

1 2

1 Označení je vzpomínkou na Fiat 600, který byl v šedesátých letech jedním z nejúspěšnějších malých vozů a položil základ verzím Abarth 850/1000 TC 2 Standardní dvacetipalcová kola Abarth a brzdová soustava Alcon 3 Plastový spoiler na odtokové hraně střechy 4 Pohled pod kapotu, kde je uložena kompletní poháněcí soustava s elektromotorem 207 kW (280 k) 5 Základní objem zavazadlového prostoru je 360 litrů

stala v roce 2024 jubilejní série Abarth 695 SS 75° Anniversario na počest založení značky v roce 1949, která vznikla ve 1368 kusech. Toto číslo značí rovněž objem zážehového čtyřválce 1.4 T-Jet/132 kW (180 k), takže je poctou nejúspěšnějším pohonným jednot‑ kám minulých let. Podobně jako u legendární šesti stovky Fiat, která se kdysi stala základem Abarthů 850/1000 TC, vítězů mistrovství Evropy v závodech cestovních automobilů, jsou i dnešní elektrické Abarthy 500e a 600e odvozeny z elektromobilů Fiat 500e (Progetto 332) a 600e (Progetto 365), samo zřejmě se zvýšeným výkonem a řadou úprav ve spor‑ tovním stylu, zejména pak v úvodních sériích Launch Edition, pojmenovaných Scorpionissima. Krátce jsme vyzkoušeli Abarth 600e Scorpionissima, tedy výkonnější verzi z limitované úvodní série, která čítá jen 1949 vozů (podle roku založení značky). V rámci racionalizace ve skupině Stellantis vychází

► TECHNICKÉ ÚDAJE POHÁNĚCÍ SOUSTAVA – trakční asynchronní elektromotor s permanentními magnety, uložený vpředu napříč; akumulátor CATL Li-Ion 51/54 kWh, 400 V, 17 modulů a 102 článků, uložený v podlaze mezi nápravami; kapalinový chladič 9,8 l vysokonapěťového systému; a) 600e Turismo: 175 kW (240 k) a 345 N.m; b) 600e Scorpionissima: 207 kW (280 k) a 345 N.m. Jednostupňový redukční převod, samosvorný šnekový diferenciál JTEKT Torsen, pohon předních kol. Palubní nabíječka AC 11 kW (0 – 100 %) za 5 h 45 min, možnost rychlonabíjení DC 100 kW (20 – 80 %) za 27 minut. PODVOZEK – samonosná konstrukce s pomocným rámem vpředu; všechna kola nezávisle zavěšena, vpředu příčná ramena a vzpěry McPherson, vzadu vlečená ramena spojená torzně poddajnou příčkou ustavenou Panhardskou tyčí; odpružení vinutými pružinami a teleskopickými tlumiči, vpředu příčný zkrutný stabilizátor; kotoučové brzdy, vpředu ø 380 x 32 mm s vnitřním chlazením, vzadu ø 268 x 12 mm; ABS/EBD/BA, ESC/TCS; hřebenové řízení s elektrickým posilovačem; kola Abarth z lehké slitiny, pneumatiky 225/40 R 20, Michelin Pilot Sport EV. ROZMĚRY A HMOTNOSTI (a/b) – rozvor náprav 2559 mm, d/š/v 4171/1779 (1981 se zrcátky)/1502 mm, objem zavazadlového prostoru 360/1231 l; pohotovostní hmotnost (DIN) od 1624/1640 kg, celková hmotnost 2090 kg; přívěs nepovolen. PROVOZNÍ VLASTNOSTI (údaje výrobce, a/b) – největší rychlost 200/200 km/h; zrychlení 0 – 100 km/h za 6,24/5,85 s; spotřeba a dojezd WLTP a) 18,0 – 18,6 kWh a 322 – 334 km, b) 18,0 – 18,7 kWh/100 km a 321 – 334 km. VÝROBCE – FCA Italy, S.p.A., Corso G. Agnelli 200, 10135 Torino, Itálie; v závodě FCA Poland S.A. (Stellantis), Turyńska 100, 43-100 Tychy, Polsko

auto 2026/1

5 vůz z platformy Perfo(rmance) e-CMP, tedy sportovní verze e-CMP, která proti sourozencům potěší při tvrzeným odpružením s hydraulickými dorazy tlumičů a dvacetipalcovými koly, ovšem vhodným jen pro silnice s dobrým povrchem, či samosvorným diferen‑ ciálem Torsen, výrazně zlepšujícím jízdní vlastnosti, stejně jako hezky tuhé řízení a posílená brzdová soustava. Dynamické parametry jsou obdivuhodné, na sto zrychluje Scorpionissima za 5,85 sekundy a dosahuje největší rychlosti 200 km/h, jenže při sku‑ tečně ostré jízdě začne výrazně vzrůstat spotřeba elektrické energie z uváděného minima 18 kWh/100 km a klesat dojezd z maxima 334 kilometrů! Vlastní hmotnost vozu se podařilo udržet pod 1640 kilo gramů. Výbava ADAS (Advanced Driver Assistance Systems) je na obvyklé úrovni. Zatímco u základní verze 600e Turismo je elektro‑ motor naladěn na 175 kW (240 k), u Scorpionissimy nabízí 207 kW (280 k), tedy stejně jako u spřízněné Alfy Romeo Junior Elettrica Veloce. Rozdíl tvoří ovládání převodovky, Abarth má stejně jako Fiat nebo malý Jeep Avenger čtyři tlačítka P-R-N-D/B na středové konzoli, zatímco Alfa Romeo obvyklý po‑ suvný ovladač jako u sesterských modelů PSA/Opel. V rámci ekonomie (dojezdu) je maximální výkon 175/207 kW u obou verzí k dispozici pouze v režimu Scorpion Track, ve Scorpion Street dosahuje 150/170 kW a v Turismo Mode 110/140 kW (v tomto případě s limitem rychlosti 150 km/h). Oba módy Scorpion ovšem mají odlišnou sportovní reakci akcelerátoru, upravenou funkci posilovače řízení a stabilizace ESC; Track přidává ještě pozměněný program rekuperace brzdné energie. U nového Abarthu jde o vůz pro skutečné nadšence, kterým nebude vadit častější dobíjení (DC 100 kW za 27 minut). Pětidveřový hatchback může být i prak tický, má dospělé rozměry s délkou 4,2 metru a řadu originálních prvků od sportovních skořepinových se‑ dadel Sabelt (kůže/alcantara) vpředu, přes umělý sportovní zvuk Abarth Sound Generator, až po Per‑ formance Pages, tedy zobrazení parametrů výkonu na centrálním displeji 10,25“. V našem testu jsme ujeli 148 kilometrů většinou v režimu Scorpion Street, údaj dojezdu klesl ze 324 na 94 km, spotřeba se pohy‑ bovala od 12,6 kWh (skutečná economy run!) až po 24,8 kWh/100 km, takže na temperamentu řidiče opravdu záleží. Abarth 600e je na českém trhu za akční ceny od 1 099 900 Kč (Turismo), Scorpionis sima od 1 229 900 Kč (viz www.abarthcz.com). ■

Foto Abarth

FIAT-ABARTH 1000 TC CORSA GR.2 (1968)

ABARTH 2000 SPORT GR.4 (1968)

Foto Abarth

ABARTH 3000 V8 GR.7 (1968)

Foto Tom Hyan

► Automobily ► TOYOTA CAMRY HYBRID 230 (XV80)

Na evropském trhu se nový sedan Camry prodává pouze v několika vybraných zemích včetně České republiky...

amry přišla do Evropy také v deváté generaci, prodej byl zahájen v České republice v červnu 2024, aby se přidaly další středoevropské země Polsko, Slovensko, Maďarsko a Pobaltské republiky. Přesto jde o globální automobil, poslední devátá generace se vyrábí v Japonsku, USA, Číně, Indii a Thajsku, v Evropě se však prodává pouze v hybridní verzi Camry Hybrid 230 s velkým čtyřválcem 2,5 litru, který pohání přední kola společně s elektromotorem, propojeným prostřednictvím planetové převodovky e-CVT. Proti předchůdci osmé generace, který se u nás prodával od roku 2021, mírně vzrostl kombinovaný výkon soustavy ze 160 na 169 kW (z 218 na 230 k). Komplikovaná historie sedanů (a kombi) řady Camry znamená, že bylo už více generací než uváděných devět, protože nyní se počítá především řada mid-size

auto 2026/1

TOM HYAN 1 Toyota Camry deváté generace přišla v létě 2024, když byl import obnoven osmou generací v roce 2021 (před tím se u nás oficiálně prodávala třetí generace v devadesátých letech) 2 Nová Camry je globální sedan, který se vyrábí v Japonsku (i pro Evropu), USA (Kentucky), Číně (GAC Toyota), Thajsku (TMT) a Indii (TKML)

(wide-body od XV10 po současnou XV80), zatímco samostatné jméno Camry nesou Toyoty od roku 1982 (menší typy narrow-body od V10 po V50), ačkoli se sedan Celica Camry (A40/A50) objevil v roce 1980 coby speciální verze vozů prodávaných už od roku 1977 jako Celica (coupé 2d/3d) a Carina (sedan), určených pro různé trhy. Camry se u nás sice oficiálně prodávala do roku 2004 v páté generaci (XV30), ale vrátila se až roku 2021 coby globální Camry osmé generace (XV70) s modulární architekturou TNGA-K, kterou přebírá rovněž současná devátá generace XV80 jen s určitými úpravami a lehce pozměněným designem s úzkými hlavními světlomety LED. A největší změna? Už ani pro americký trh není k dispozici šestiválec! Dosud vzniklo více než jedenadvacet milionů vozů Camry všech generací! Tak jako dříve je design nového sedanu Camry dílem kalifornského střediska Toyota CALTY Design.

Foto Tom Hyan

6 Přední převis se prodloužil o 30 mm, rozvor náprav zůstal shodných 2825 mm, délka činí 4920 milimetrů a silueta je nižší nejen opticky, ale i ve skutečnosti. Toyota Camry je solidní sedan, který dlouhá léta patří k nejoblíbenější vozům své kategorie na americkém trhu, když domácí konkurence tento segment dobrovolně opustila (zejména obdobně úspěšný Ford Taurus). Camry jsou velmi oblíbené u provozovatelů taxislužby, ostatně také v České republice se nový model rozšířil především pro služby Uber Airport, byť je to i pro soukromé konzervativní klienty nadále jeden z mála velkých sedanů, jaké lze ještě na českém trhu kromě Škody Superb pořídit (po demisi konkurence Ford Mondeo,

3, 4 Interiér je velmi prostorný s koženým čalouněním sedadel (Camry Executive) 5 Přístrojová deska s centrálním dotykovým displejem 12,3“ a digitálním kokpitem 12,3“ před řidičem (Camry Executive) 6 Displej před řidičem uvádí dojezd 800 km, vlevo indikace způsobu jízdy Charge/Eco/Power

Opel Insignia, Mazda 6, Volkswagen Passat, nebo Peugeot 508). V modelovém roce 2026 jsou v nabídce tři stupně bohaté výbavy Comfort, Prestige a Executive, kterou lze v prvním případě vylepšit paketem Business, zahrnujícím kožené čalounění, vyhřívaný volant a zatmavená zadní skla oken (Privacy Glass). Digitální displej před řidičemn má úhlopříčku 7“, ale v obou vyšších výbavách 12,3“, stejně jako dotykový centrální displej 12,3“, dodávaný standardně pro všechny verze. Vestavěná navigace s předplacenými daty na čtyři roky je samozřejmostí včetně aktualizace map a pevných radarů online, Apple CarPlay a Android Auto rovněž. Testovaná Executive má navíc audioaparaturu JBL s devíti ►►►

1/2026 THauto

Foto Tom Hyan

► TOYOTA CAMRY HYBRID 230 (XV80)

2 1 Nejnovější Toyota Camry (XV80) měla světovou premiéru na Los Angeles Auto Show 2023, v Evropě a USA se prodává výhradně v hybridním provedení 2 Zážehový čtyřválec 2,5 litru Hybrid 230 je jedinou pohonnou jednotkou pro Evropu

Základní objem zavazadlového prostoru činí 493 litrů reproduktory, třízónovou automatickou klimatizaci, kameru 360°, ostřikovač zadní parkovací kamery, Head-Up Display a další. Interiér je velmi pohodlný a prostorný, nechybějí vyhřívaná a vpředu i ventilovaná sedadla; jízda je příjemná s dobře odladěným odpružením a možností volby jízdních režimů. Toyota Camry se v Evropě dodává výhradně jako samonabíjecí hybrid (HEV, nikoli PHEV), jehož systém pohonu předních kol se skládá z dvojice elektromotorů MG1 (trakce/regenerace) a MG2 (generátor/

► DOSTUPNÉ TECHNICKÉ ÚDAJE POHÁNĚCÍ SOUSTAVA (Hybrid 230) – kapalinou chlazený zážehový řadový čtyřválec Toyota A25A-FXS s Atkinsonovým cyklem, uložený vpředu napříč; DOHC 4V, VVT-iE (sání)/VVT-i (výfuk); elektronické přímé a nepřímé vstřikování paliva D4-S; EU6e; 2487 cm3 (ø 87,5 x 103,48 mm); 137 kW (186 k)/6000 min‑1 a 221 N.m/3200 – 5200 min‑1; synchronní elektromotory s permanentními magnety MG1 (trakce/regenerační generátor), 100 kW (136 k) a 208 N.m, a MG2 (generátor/spouštěč); akumulátory Li-Ion, 4,0 A.h; kombinovaný výkon soustavy 169 kW (230 k). Plynulý planetový převod e-CVT (převody neuvedeny); pohon předních kol. PODVOZEK – bezrámová konstrukce s pomocnými rámy; všechna kola nezávisle zavěšena, vpředu příčná ramena a vzpěry McPherson; vzadu víceprvkové závěsy s dvojitými příčnými rameny; pérování vinutými pružinami a kapalinovými tlumiči; příčné zkrutné stabilizátory; kotoučové brzdy, vpředu s vnitřním chlazením; ABS/EBD/BA, VSC/TRC; hřebenové řízení s elektrickým posilovačem, 2,71 otáčky na plný rejd; kola z lehké slitiny, pneumatiky 215/55 R 17, testovaný vůz 235/45 R 18. ROZMĚRY A HMOTNOSTI – rozvor náprav 2825 mm, rozchod kol 1590/1610 mm; d/š/v 4920/1840/1445 mm; přední převis 995 mm; světlá výška 110 mm; objem zavazadlového prostoru (VDA) 493 l; objem palivové nádrže 50 l; pohotovostní hmotnost (DIN) 1570 kg, celková 2100 kg. PROVOZNÍ VLASTNOSTI (údaje výrobce) – největší rychlost 180 km/h; zrychlení 0 – 100 km/h za 7,2 s; spotřeba paliva 4,8 – 4,9 l/100 km; emise CO2 109 – 111 g/km. VÝROBCE – Toyota Motor Corporation; Toyoda-cho 1, Toyota City; v závodě Tsutsumi Plant, Umanokashira 1, Tsutsumi-cho, Toyota City, Aichi Prefecture, Japonsko

auto 2026/1

spouštěč) u zážehového čtyřválce 2,5 litru a z planetové plynulé převodovky e-CVT. Hlavní komponenty jako elektromotory/generátory, převodovka a měnič byly rekonstruovány pro nižší hmotnost (ušetřilo se 7,7 kilogramu) a větší hospodárnost. Nové akumulátory Li-Ion (dříve Ni-MH) jsou uloženy pod zadními sedadly, takže nezmenšují zavazadlový prostor (objem 493 litrů). Samozřejmostí jsou známé bezpečnostní asistenty Toyota Safety Sense včetně Pre-Collision System a novinky Emergency Steering Assist (detekce překážek na kraji silnice s brzdnou a vyhýbací asistencí), inteligentní tempomat DRCC (Dynamic Radar Cruise Control), účinnější hybridní systém THS v páté generaci, nezávislé zavěšení všech kol, hřebenové řízení s 2,7 otáčkami na plný rejd a účinné kotoučové brzdy, vpředu s vnitřním chlazením. Výrobce udává kombinovanou spotřebu WLTP 4,8 l/100 km a emise CO2 109 g/km, při testu ve smíšeném provozu jsme dosáhli 5,6 l/100 km, což je velmi dobré pro tak velký automobil. Ceny Camry v modelovém roce 2026 začínají od 1 130 000 Kč, testovaný Executive stojí v základu 1 330 000 Kč, ale za speciální bronzový odstín laku se připlácí 25 000 Kč (více na www.toyota.cz). Technické údaje, které se nám podařilo zjistit (bohužel je to stále obtížnější), uvádíme v obvyklé tabulce. Toyota Camry se vyrábí v závodě Tsutsumi Plant v prefektuře Aichi (založen v roce 1970), který jsme navštívili u příležitosti zahájení produkce Priusu třetí generace. Už tehdy byla ve vstupní hale vystavena také Camry coby jeden z nejúspěšnějších produktů této továrny. ■

Foto Toyota

TOYOTA CROWN DELUXE S40 (1964)

TOYOTA CAMRY SPORTSWAGON XV10 (1992)

Foto Toyota

TOYOTA CAMRY XV10 (1994)

1/2026 THauto

Foto Tom Hyan

► Automobily ► VOLKSWAGEN ID.7 TOURER

Volkswagen propaguje elektromobilitu, ID.7 Tourer je vrcholem nabídky i bestsellerem mezi elektromobily této značky...

případě velkého kombi ještě nabízí VolksTOM HYAN coby druhá karosářská verze ID.7. Samozřejmě přijel wagen alternativy, buď můžete mít Passat se zachováním všech tří modelů jako u liftbacku ID.7, Volkswagen ID.7 Tourer tedy lišících se poháněcí soustavou, a to pohonem zadVariant z Bratislavy se zážehovým či vzněto(a základní ID.7 Liftback) vým motorem, anebo battery electric ID.7 ních kol 210 kW (286 k) s akumulátorem 76 kWh (Pro) jsou vrcholy nabídky Tourer z Emdenu, tedy verzi kombi od vlajnebo 86 kWh (Pro S), případně GTX s pohonem všech této značky, která se snaží kové lodi ID.7 Liftback, která nahradila jak klasický kol, druhým elektromotorem 80 kW (109 kW) vpředu, o zvýšení odbytu Passat (v nové generaci se vyrábí pouze Variant), tak celkovým systémovým výkonem 250 kW (340 k) a větelektromobilů a snižování celou řadu Arteon (skončila v březnu 2024). Zároveň je ším akumulátorem 86 kWh. Zatímco Liftback jsme vyprovozních nákladů to návrat k základnímu pohonu zadních kol, jak se stalo zkoušeli ve výbavě Pro (menší akumulátor 82/77 kWh), u všech předchůdců ID.3, 4 a 5 zvyu Toureru jsme sáhli po Pro S (větší ► VOLKSWAGEN ID.7 TOURER kem, pokud ovšem nezvolíte verzi GTX akumulátor 91/86 kWh), což se při stejném výkonu jediného elektromotoru s druhým elektromotorem na přední typ motor, výkon akumulátor dojezd WLTP nápravě (pouze ID.3 nemá pohon (pouze na zadní nápravě) projevilo zvýpohon [kW/k] [kWh] [km] všech kol ani coby GTX). šením udávaného dojezdu, který je Pro (ED53QK) 1M, RWD 210/286 77 530 – 605 Na českém trhu se ID.7 Tourer před- Pro S (ED54QM) 1M, RWD 210/286 však mírně nižší než u Liftbacku (souči86 588 – 690 stavil na pražském e-Salonu 2024 GTX (ED59PM) 2M, AWD 250/340 86 516 – 584 nitel odporu vzduchu vzrostl z 0,23

auto 2026/1

Aerodynamicky zdařilá karoserie pětimetrového vozu využívá smíšené konstrukce s hliníkovými díly (svařovanými pro úsporu hmotnosti, nikoli nýtovanými)

Foto Tom Hyan

6 na 0,25; narostla také hmotnost). Rozvor náprav i vnější rozměry jsou shodné s výjimkou výšky, která se lehce zvětšila. Předností je větší základní objem zavazadlového prostoru 605 proti 532 litrům u Liftbacku, resp. 1714 proti 1586 litrům po sklopení zadní řady sedadel. Je zřejmé, že Volkswagen ID.7 Tourer na platformě MEB Evo míří do vyšších sfér, ostatně je to téměř pětimetrový vůz (větší než Passat Variant deváté generace) s rozvorem náprav 2971 milimetrů, pečlivým aerodynamickým tvarováním (součinitel odporu vzduchu cx = 0,25), všemi nezávisle zavěšenými koly, prostorným interiérem a velkým zavazadlovým prostorem (až 1714 litrů po sklopení zadní řady sedadel). Vyšší verze mají světlomety LED Matrix, sedadla ergoActive dostala masážní programy (v každém předním deset pneumatických polštářků v opěradle a dva v sedáku), ID.Display TFT před řidičem má 6,4“ a centrální 15“ s novým infotainmentem MIB4. K dispozici je stejně jako u Liftbacku inovativní panoramatická střecha Smart Glass s elektricky ovládaným zatmíváním, při zamknutí vozu se samočinně zatmaví (neumožňuje průhled dovnitř ani při nezatmavené fázi), je to padesátivoltový systém PDLC (Polymer Dispersed Liquid Crystal). Vozy řady ID.7 jsou nejlepšími elektromobily od Volkswagenu, jaké jsme dosud vyzkoušeli, zvláště pokud jde o jízdní vlastnosti, komfort a prostornost. Vlajkovou loď tedy už ve Wolfsburgu mají, a tak nyní chystají ►►►

1 2

1, 2 Interiér je neobyčejně prostorný, bez problémů plní všechny obvyklé nároky klientů 3 Přístrojová deska s malým digitálním displejem před řidičem a velkým centrálním dotykovým displejem (nechybí ani Head-Up Display) 4, 5 Po ujetí 245 km klesla kapacita akumulátoru z 97 na 46 % a udávaný dojezd z 543 na 212 kilometrů 6, 7 Centrální dotykový displej 15“ s novou generací infotainmentu MIB4 a možností volby ze čtyř jízdních režimů

1/2026 THauto

Foto Tom Hyan

► VOLKSWAGEN ID.7 TOURER

▲ Verze kombi ID.7 Tourer má zvýšený součinitel odporu vzduchu z 0,23 na 0,25, ale větší objem zavazadlového prostoru (kromě změny tvaru je mírně vyšší)

1 1 Pohled pod přední kapotu s řídicí elektronikou, navzdory pohonu zadních kol je prostor pro zavazadla pouze vzadu 2 Základní objem zavazadlového prostoru 605 litrů lze ještě výrazně zvětšit sklopením zadních opěradel

2 překvapení v podobě malých elektrických typů s pohonem předních kol, aby dostáli původnímu poslání lidové značky. V testu verze ID.7 Tourer Pro S jsme ujeli 245 km, přičemž klesla kapacita akumulátoru z 97 na 46 procent a udávaný dojezd z 543 na 212 kilometrů (tedy ubylo 331 km, což jsme nečekali, ale byla listopadová zima, takže jsme topili a užívali stíračů). Náš vůz měl příplatková dvacetipalcová kola (vpředu pneumatiky Continental 235/45, vzadu

► TECHNICKÉ ÚDAJE POHÁNĚCÍ SOUSTAVA (Pro S) – kapalinou chlazený střídavý synchronní elektromotor VW APP550 s permanentními magnety, uložený napříč na zadní nápravě; max.výkon 210 kW (286 k) a točivý moment 545 N.m; trvalý výkon 89 kW (121 k) po dobu 30 min; jednostupňový redukční převod; pohon zadních kol; kapalinou chlazený akumulátor Li-Ion 82/77 kWh, 408 V, uložený pod podlahou mezi nápravami. Přídavný akumulátor 12 V. Nabíjení AC 11 kW, rychlonabíjení DC 175 kW (10 – 80 % za 28 min). PODVOZEK – samonosná konstrukce s pomocnými rámy; všechna kola nezávisle zavěšena, vpředu příčná ramena a vzpěry McPherson, vzadu víceprvkové závěsy; odpružení vinutými pružinami a teleskopickými tlumiči, na přání aktivními; příčné zkrutné stabilizátory; kapalinové brzdy, vpředu kotoučové s vnitřním chlazením, vzadu bubnové; ABS/EBD/BA, ESC; hřebenové řízení s elektrickým posilovačem variabilního účinku; kola z lehké slitiny, standardní pneumatiky R 19, vpředu 235/50 a vzadu 255/45; na přání R 20, vpředu 235/45 a vzadu 255/40 (testovaný vůz). ROZMĚRY A HMOTNOSTI – rozvor náprav 2971 mm, rozchod kol 1588/1559 mm; d/š/v 4961/1862/1551 mm; součinitel odporu vzduchu cx = 0,25; objem zavazadlového prostoru 605/1714 l; pohotovostní hmotnost (DIN) od 2160 kg; celková 2700 kg; hmotnost brzděného/nebrzděného přívěsu 1000/750 kg. PROVOZNÍ VLASTNOSTI (údaje výrobce) – největší rychlost 180 km/h; zrychlení 0 – 100 km/h za 6,7 s; spotřeba elektrické energie (WLTP) 14,2 kWh/100 km; elektrický dojezd kombinace (WLTP) 588 až 690 km. VÝROBCE – Volkswagen AG, Berliner Ring 2, 38440 Wolfsburg; v závodě Emden, Niedersachsenstrasse 1, 26723 Emden, Německo

auto 2026/1

255/40). Na rozdíl od jiných výrobců vsadil Volkswagen i u prestižního ID.7 na bubnové brzdy vzadu, což odůvodňuje tím, že nechráněné kotouče by se při malém využívání (brzdí se částečně rekuperací) znečistily a při následném brzdění rychleji opotřebily. Z jízdních režimů jsme nejvíce využívali Comfort (další jsou Eco, Sport a Individual); spotřeba elektrické energie se v zimním období pohybovala od 18,5 do 23,3 kWh/100 km. Výbava odpovídá Liftbacku, připomeňme Head-Up Display s rozšířenou realitou, Digital Cockpit, středový airbag vpředu, nouzové brzdění Front Assist a další bezpečnostní asistenty (Side Assist pro vyparkování, jízda v pruhu, mrtvý úhel, nebezpečí vzadu, adaptivní tempomat Stop&Go, sledování únavy řidiče), tepelné čerpadlo vytápění vozu, třízónovou klimatizaci, umělý zvuk motoru e-Sound pro varování chodců (do 25 km/h), App-Connect Wireless (bezdrátové propojení chytrých telefonů s infotainmentem), digitální autorádio DAB+, nabíjení DC 175 kW a AC 11 kW, devatenáctipalcová kola z lehké slitiny a další. Samozřejmě výbavy Pro, Pro S a GTX se postupně navyšují, ale s nimi i ceny, akční modely People (pro všechny tři vý bavy) pak mají zvýhodněnou nabídku vybranými prvky. Testovaný jednomotorový ID.7 Pro S People byl za 1 551 900 Kč včetně DPH, vrcholný dvoumotorový GTX People je za 1 906 900 Kč (aktuálně a podrobněji na www.volkswagen.cz). ■

Foto Tom Hyan

Volkswagen ID.4 (2021)

Volkswagen ID.5 (2022)

Foto Tom Hyan

Volkswagen ID.3 po faceliftu (2023)

► Automobily ► NOVINKY ČESKÉHO TRHU

Foto Tom Hyan

Volkswagen T-Roc 1.5 e-TSI/110 kW v provedení R-Line s dvacetipalcovými koly

Volkswagen T-Roc se představil na Samotě Hojšín (Neustupov-Miličín), kde jsme také poprvé usedli za volant vozu druhé generace. Opět se vyrábí v Portugalsku v závodě Auto Europa, odkud vyjely dva miliony předchůdců (od 2018, facelift 2021). Podle současného trendu se vůz zvětšil, má však dynamičtější design. Zatím jsme vyzkoušeli Mild-Hybrid 1.5 e-TSI (alternativně 85 a 110 kW), přibudou Full-Hybrid 1.5 TSI (100 a 125 kW), ale také verze 4Motion (2.0 e-TSI 150 a 245 kW). Manuální převodovky se nedodávají, základem je platforma MQB Evo (přední pohon), vzadu je vždy víceprvková náprava, na přání je DCC od výkonů 110 kW, R-Line má sportovní podvozek a progresivní řízení. Ceny od 699 000 Kč. Zároveň Volkswagen oznámil ukončení výroby Touaregu a Touranu.

Foto Tom Hyan

Japonský Lexus není nováčkem ve výrobě exkluzivních jízdních kol! Už v roce 2013 připravil limitovanou sérii 100 kusů F Sport Bike na počest supervozu LFA, zhotovených z uhlíkových kompozitů CFRP stejně jako karoserie LFA. U příležitosti pražské premiéry Lexusu ES se představil nástupce o hmotnosti kolem 7 kg, který však není pro každého (cena 349 000 Kč). Martin Peleška, ředitel Toyota CE-Czech, však slíbil i levnější elektrokola.

Lexus Carbon Fiber Bike 2025

auto 2026/1

Lexus ES 350h při české premiéře (na náš trh přijde ES 300h) V pražském centru Cubex Praha zářil Lexus ES osmé generace (XZ20), který vstupuje na náš trh s cenou od 1 690 000 Kč (ES 300h FWD, verze AWD stojí o 80 tisíc více). Pohonnou jednotkou je čtyřválec 2,5 litru Hybrid/148 kW (201 k) na vylepšené platformě TNGA-K, další alternativou jsou akumulátorové elektromobily ES 350e FWD/165 kW (224 k) a 77 kWh, resp. ES 500e AWD/252 kW (343 k) a 75 kWh. Poprvé tak řada ES přináší pohon všech kol, palubní kameru s pamětí a nový infotainment MM24. Vůz měl premiéru na Auto Shanghai 2025, vystavený ES 350h není určen pro český trh.

Toto není placená inzerce, ale ukázka reklamy na FORD MUSTANG modelového roku 2010

1/2026 THauto

Osmiválcový Jaguar XK8 se představil před 30 lety, elektrický Jaguar GT přijede v letošním roce! Jaguar se dobrovolně vzdal spalovacích motorů a nehodlá se k nim vrátit (na rozdíl od jiných), jak uvedl brand manager Rawdon Glover (ex-VW/Audi). Produkční verzi konceptu Type 00 krátce v prosinci předvedl na polygonu v Gaydonu technický ředitel Matt Becker (ex-Lotus, Aston Martin), zatímco dlouholetý šéfdesigner Gerry McGovern náhle firmu opustil; novináři z místa spolujezdce hodnotili jízdní vlastnosti coby vynikající (např. Steve Cropley, náš bývalý kolega z COTY). Třímotorový čtyřdveřový elektromobil (1 EM vpředu, 2 EM vzadu) na kolech 23“ má výkon přes 736 kW (1000 k), rychlonabíjení až 400 kW, rychlost limitovanou na 250 km/h, aby akumulátory 120 kWh vydržely na 400 mil (640 km) jízdy. Odpružení je pneumatické s aktivními tlumiči, anti-roll system chybí vzhledem k nízké poloze těžiště, zadní kola se natáčejí až o 6 stupňů. Vůz nemá zadní okno, jen kamery, hmotnost dosahuje 6000 liber (2720 kg). Filozofie je jednoduchá, prodat méně velmi drahých vozů než prémiových za obvyklou cenu, když na Mercedes-Benz či BMW prostě nestačíte.

Foto Štěpán Kovář

Firefly na stánku dodavatelů autodílů

Premiéra Jaguaru XK8 v roce 1996 v Dijonu

Foto Tom Hyan

Jaguar GT při prvním testu pro novináře v Gaydonu

Foto Tom Hyan

Foto Jaguar

► Krátce ► NOVÉ AUTOMOBILY

Společný podnik Rivian and Volkswagen Group Technologies pracuje od listopadu 2024

Tajuplná čínská značka NIO vznikla v roce 2014 coby NextEV, záhy představila elektrický hypersport EP9 a od roku 2021 působí v Evropě. Nedávno uvedla sub-brand Firefly, s nímž plánuje prodej i u nás (zastoupení Auto Wallis). Elektrický hatchback jsme si neoficiálně prohlédli na IAA 2025 v Mnichově. Má elektromotor 105 kW (143 k) na zadní nápravě, akumulátor 41 kWh, rychlost do 150 km/h a dojezd 320 km. Při rozvoru náprav 2615 mm jsou celkové rozměry 4003 x 1885 x 1557 mm; hmotnost činí 1467 kg.

Foto Rivian

Foto Tom Hyan

Rivian R2 (EV mid-size SUV) přijde letos do výroby

Roční výročí slaví joint-venture Rivian and Volkswagen Group Technologies s 1500 zaměstnanci v USA, Kanadě, Švédsku, Srbsku a nově v německém Berlíně, která vznikla pro vývoj SDV (software-defined vehicles), když VW Group zaspal v elektronice a učí se od start-upů (kromě amerického Rivianu je to i čínský XPeng). Rivian tak získal investici, která mu pomůže doplnit program o ohlášené menší typy R2, R3 a R3X vedle stávajících R1S (SUV) a R1T (Truck).

auto 2026/1

Foto Subaru

Foto Tom Hyan

Subaru Forester, vítěz JCOTY 2025/2026 Subaru Forester šesté generace byl zvolen japonským Vozem roku 2025/2026, když se ve finále utkal s novou Hondou Prelude, kterou jasně porazil (1149 proti 1076 bodům). Na dalších místech skončily Toyota Crown (654), Nissan Leaf (622) a Volkswagen ID.Buzz (578, zároveň Japan Import Car of the Year). Cenu po volbě šedesáti porotci převzal Katsuro Tadaki, šéfinženýr Subaru, na finále soutěže v Bosch Hall v Yokohamě.

Subaru Forester e-Boxer Hybrid při české premiéře v Bělé pod Bezdězem

Nový MG U9 alias Maxus Terron 9 či LDV Terron 9 coby velký pick-up navazuje na předchůdce MG T60 (LDV T60) a představil se na Melbourne Motor Show 2025 pro australský trh. Jde o čínský výrobek společnosti SAIC, která získala britské značky MG, Maxus a LDV, jež nyní kombinuje pro různé trhy. MG U9 má klasický rám, ale nezávislé zavěšení všech kol, uveze až 870 kg nákladu a dostal vznětový čtyřválec 2.5 TD/158 kW (215 k), samočinnou převodovku 8AT a pohon všech kol systému BorgWarner.

Foto Dacia

Dacia Hipster neboli návrat ke kořenům, totiž levný, lehký a praktický!

Foto Tom Hyan

Foto MG

MG U9, čínské překvapení s britskou značkou pro Austrálii

Caterham Project V, jehož vývoj se zpozdil, přece jen bude Caterham Project V je elektrické kupé od tradičního britského výrobce, jehož vývoj probíhá pod taktovkou japonského majitele VT Holdings u Tokyo R&D, a tak se vůz bude i vyrábět v Japonsku (premiéra prototypu na Tokyo Auto Salon 2026). Motor e-Axle 197 kW (268 k) pro zadní nápravu dodá Yamaha, akumulátory Xing Mobility z Tchaj-wanu. Hmotnost 1190 kg, největší rychlost 230 km/h, zrychlení na sto do čtyř sekund. Designerem je Anthony Jannarelly a show car (na snímku z IAA 2025) postavil Italdesign (divize VW Group).

Foto Dacia

Dacia Hipster Concept je prototypem elektromobilu se čtyřmi sedadly, který jede proti současnému trendu, je totiž lehký (o 20 % lehčí než Spring), jednoduchý, a tak může být i dostupný! Podle šéfdesignera Romaina Gauvina jde o skutečného nástupce levného Loganu, ale pro éru elektromobility. Základní rozměry jsou 3000 x 1530 x 1550 mm, nastavitelný objem zavazadlového prostoru od 70 do 500 litrů!

1/2026 THauto

Foto Tom Hyan

► Automobily ► NOVINKY ČESKÉHO TRHU

Chery Tiggo 9 CSH se spolu s robotickým psem představil v pražské galerii Signal Space Chery Tiggo 9 CSH je další novinkou importéra Astana Motor Czech, představenou koncem minulého roku v galerii Signal Space v Praze. Uvedení sedmimístného SUV se systémem PHEV (CSH = Chery Super Hybrid) doprovázely veselé kousky robotického psa, kterého jsme už viděli na Bruselském autosalonu 2025 u spřízněných značek Omoda & Jaecoo. Vůz o délce 4,8 metru pohání soustava 1.5T + 3EM s celkovým výkonem 315 kW (428 k), má hybridní převodovku 3DHT a pohon všech kol, celkový dojezd 1050 km (elektricky 143 km), velký interiér se zavazadlovým prostorem 143/819/2065 litrů (3/2/1 řada sedadel), zrychlení na sto za 5,4 sekundy, největší rychlost 180 km/h a spotřebu WLTP 6,9 l/100 km. Ceny all-inclusive od 1 189 000 Kč.

Foto Tom Hyan

Značka Lynk&Co vstoupila na český trh na e-Salonu Praha 2025 a s výhradním prodejcem Orbion Cars (z Autorion Group) otevřela první showroom v Čestlicích u Prahy. V nabídce jsou SUV jak v čistě elektrickém provedení Lynk&Co 02 s výkonem 200 kW (272 k) od 899 995 Kč včetně DPH, tak coby Plug-In Hybrid 1.5 Turbo s výkonem 203 kW (276 k) pro model 01, resp. 254 kW (345 k) pro vrcholný model 08 za 1 449 995 Kč. Švédsko-čínská značka z Geely Holding staví na stejných platformách jako Volvo.

Lynk&Co 08, vlajková loď značky (PHEV s dojezdem 1100 km)

Lynk&Co 01, základní model SUV (od 2022 po výrazném faceliftu)

Lynk&Co 02, čistě elektrický sportovní crossover SUV/Coupé

auto 2026/1

Foto Tom Hyan

Riddara RD6 byla také premiérou e-Salonu 2025, elektrický pick-up pochází od Geely Holding, v Číně je to ovšem Radar Horizon, přičemž Radar Auto (sub-brand od 2022) má vývojové kapacity v Hangzhou a továrnu v Zibo (Shandong). Verze 1,0 tuny pro Evropu na platformě SEA dostaly motor 200 kW vzadu, anebo dva pro 4x4 s celkovým výkonem 315 kW. K dispozici jsou různé akumulátory, NMC má 86 kWh pro dojezd přes 400 km.

Elektrický pick-up Riddara RD6 z Číny

Toto není placená inzerce, ale ukázka reklamy na CHEVROLET IMPALA modelového roku 2002

1/2026 THauto

Foto Tom Hyan

► I. TRUCK & CARGO EXPO PRAHA 2025

POPRVÉ...

Nová výstava nákladních vozidel a logistiky se zrodila v pražských Letňanech, bude se střídat s Czechbusem...

čast na listopadovém prvním ročníku vele trhu Truck & Cargo byla nepříliš velká, nic méně významní hráči nechyběli, tak jako dovozci automobilů Daimler Truck (Merce des-Benz), Ford Truck (nová turecká hvězda na poli nákladních vozů), IVECO oslavující padesátiny, český PANAV (Přívěsy a Návěsy), neúnavný MAVE (malé autobusy a speciální přestavby), anebo dovozci široké palety tureckých a japonských produktů Isuzu v čele s Turancarem (autobusy), či francouzských komu nálních vozů Goupil. Daimler Truck vystavil dva rozdílné tahače s novou

auto 2026/1

TOM HYAN, Praha-Letňany (CZ) 1 Vyzdobené dálniční tahače Volvo (vpředu FH16 750) a tři Scanie 2 IVECO S-Way Anniversario 1975 – 2025 na oslavu výročí 3 Isuzu NovoCiti Life s motorem 137 kW (186 k) až pro šedesát cestujících

budkou ProCabin, která sice poněkud změnila tradiční vzhled této značky absencí velké čelní masky, ale vy lepšila aerodynamiku, takže snížila spotřebu. Klasický Actros L 1848 se vznětovým šestiválcem OM471 (12,8 litru) o výkonu 350 kW (476 k) se soupravou 35 tun vykazuje spotřebu kolem 23 l/100 km, alternativou je elektrický eActros 600, který nachází klienty jen velmi zvolna (největší výkon 600 kW, akumulátory 3x 207 kWh a dobíjení DC 400/1000 kW). IVECO na oslavu 50 let existence předvedlo tahač S-Way v akční verzi Anni versario 1975 – 2025, ale kuriozním dárkem k jubileu byl prodej podniku indické společnosti Tata Motors.

► KRÁTCE 4 Isuzu M21 druhé generace, sklápěč 1,0 t se čtyřválcem 120 kW (163 k) 5 Rozsáhlá expozice firmy PANAV, a.s., ze Senice na Hané 6 Ford F-Max druhé generace s úspornějším šestiválcem Ecotorq 13 7 AOS BIG-e, transportér 1,0 t s elektromotorem 9,4 kW a akumulátorem až 21 kWh 8 Goupil G6 s elektromotorem 62 kW, užitečnou hmotností 1,0 t a dojezdem 153 km 9 Mercedes-Benz Actros L 1848 s novou budkou ProCabin

Foto Tom Hyan

6 7

9 Potěšitelný je naopak vzestup Ford Trucks z turecké produkce, jako jediní pokračují v tradici (výroba těžkých nákladních Fordů v USA, Velké Británii a naposledy Brazílii zanikla). Modernizovaný tahač F-Max druhé generace a sklápěč F-Line 8x4 byly oz dobou stánku importéra F Trucks, vozy používají vlastní motory Ecotorq Gen 2, řadové šestiválce 12,7 litru s výkony 309 až 375 kW (420 – 510 k). Těžké vozy dalších značek byly na stáncích jiných firem (např. MAN na stánku zástupce Hesti). Turan car s partnerem ProScan vystavoval širkou paletu nejen autobusů Isuzu z turecké produkce, ale i pick -up D-Max, lehké nákladní vozy Isuzu a elektrický BIG.e od firmy AOS by Anadolu Isuzu. Nechyběly čínské Farizony, skříňové vozy loni uvedené na český trh, Citroën Jumper, IVECO Daily, Renault Master (vestavby Jegger), Volkswagen Transporter (dílenská vestavba Bott od MAVE), Mercedes-Benz Sprinter (obytné vozy Ediko) atd. Mezi návěsy byly vystaveny Schwarzmüller (výroba u nás v Žebráku), Krone (od června 2024 ve strategic ké alianci se Schwarzmüllerem) a především PANAV s dlouhou tradicí (firma ze Senice na Hané má od 1896 kořeny v produkci zemědělských strojů, na pří věsy přešla od 1942). Zaujala také řada komunálních elektromobilů Goupil z francouzského Bourranu (za loženo 1996, od 2011 součást amerického Polarisu), reprezentovaná velikostně odstupňovanými typy G2, G4 a silnějším G6 (užitečná hmotnost 0,6 až 1,2 t, pohon zadní kol, u G6 prvně pohon předních) s do jezdem do 90, 200 a 153 km. Letos bude výstava Czechbus; Truck & Cargo se vrátí až v roce 2027. ■

► Spolupráce Ford/Renault je potvrzením evropské krize Forda v oblasti osobních vozů. Vynikající modely Fiesta (po osmi generacích podle britského číslování), Focus (po čtyřech) a Mondeo (po pěti) nedostaly nástupce, na platformě Volkswagen MEB vznikly současné osobní elektromobily Capri a Explorer, továrny Ford v Genku a Saarlouisu ukončeny a továrna v Rumunsku (Ford Puma) prodána tureckému partnerovi. Ford oznámil 9. prosince, že bude vyrábět dostupné osobní elektromobily ve spolupráci s Renault Group. Podíl Forda na trhu osobních vozů v Evropě klesl z rekordních 12 % za éry Fiesty a Focusu na dnešní 4 %, což je opravdu málo. ► Fordy s technikou Renault vzniknou na platformě Ampere (AmpR Small) skupiny Renault, výroba prvního typu ve francouzském ElectriCity Douai (společně s Renaulty 5 a Nissany Micra), druhého na základě R4 E-Tech zjevně v Maubeugé, na trh přijdou počátkem 2028. Ford zkoumá spolupráci s Renaultem také u lehkých užitkových vozů, a to navzdory rozjeté kooperaci s Volkswagenem. Překvapilo, že Ford nepokračuje ve vývoji menších osobních BEV s Volkswagenem, který konečně míří k dostupnějším (MEB Entry pro ID.Polo a ID.Cross). Zjevně je platforma AmpR Small levnější. ► Škoda Auto oznámila 27. listopadu výrobu elektrického Elroqu s pořadovým číslem 100 000 (jubilejní byl Elroq RS v zelené barvě Mamba). Elroq je dostupnějším elektromobilem než Enyaq, je prvním modelem značky s novým designovým jazykem Modern Solid a vyrábí se na flexibilní lince v Mladé Boleslavi, z níž sjíždějí jak vozy na elektrické platformě MEB (Elroq), tak na klasické MQB se spalovacím motorem (Octavia). Za prvních devět měsíců 2025 byl Elroq druhým nejprodávanějším BEV v Evropě. ► Vydavatelství Ian Allan Group Ltd, specialista na knihy o dopravní technice, patří historii. Poslední obchod Ian Allan Book & Model Shop v Lower Marsh (London), vedený Kerry Fosterem, byl zavřen 31. října 2020 coby čtvrtý v řadě po Birminghamu (2018), Manchesteru (2016) a Cardiffu (2015 na místě, kde bylo knihkupectví po 130 let). Ian Allan (1922 – 2015), OBE, začal v roce 1942, kdy vydal první katalog (ABC of Southern Locomotives), aby v roce 1946 založil Ian Allan Publishing a rozšířil záběr o letectví, automobilismus a lodě; založil také několik časopisů a ročenek. Rok po jeho smrti skončila vydavatelská činnost, do 2020 ještě pokračovala knihkupectví.

1/2026 THauto

Foto Peter J. Hyan

► Krátce ► NOVÉ AUTOMOBILY

Kia Carnival (KA4) pro americký trh

Kia Carnival ve čtvrté generaci (KA4), uvedené v roce 2020 (facelift pro modelový rok 2025), se poněkud z MPV více přiblížila stylu SUV. S rozvorem 3,03 metru, délkou 5,16 metru a hmotností přes dvě tuny je určena hlavně pro domácí korejský trh (vyrábí se tam v Sohari Plant) a export do USA, Austrálie a různých zemí Asie. V USA lze volit mezi motory 3.5 V6 GDi a nově 1.6 T-GDi Hybrid, vždy s pohonem předních kol (platforma N3). Ceny od 36 990 USD.

Foto Geely

Geely Galaxy Starship Concept je základem sériové Galaxy M9 (Plug-In 1.5T)

Geely Galaxy Cruiser Concept ve stylu vozů Land Rover Geely Auto (Geely Holding) je kuriozní čínská automobilová skupina, která vedle odkoupení tradičních evropských značek Volvo, Lotus, Smart a LEVC (London Taxi) vytvořila plejádu jiných, jež se překrývají, kombinují a kopírují vše, na co její designeři narazí. Nepřehledný spolek tvoří Geely, Geome (Geometry), Livan, Lynk&Co, Polestar, Proton, Jidu, Galaxy, EMC, Radar, Belgee, Farizon a Zeekr. Novinkou byl od února 2023 sub-brand Geely Galaxy, loni v březnu povýšený na samostatnou Galaxy, spojenou s Geome. Číňané prý mají rádi neustálé novinky! Mercedes-Benz Vision Iconic Concept je zajímavou studií v retrostylu, který jsme viděli na konceptech Maybach, ale nyní s novou technikou jako solární lak, jenž funguje coby fotovoltaické články a dobíjí akumulátory (na ploše 9,6 m2 až pro ujetí 12 400 km ročně), autonomní systém jízdy Level 4, řízení by-wire všech kol, osvětlená maska (uplatnila se na GLC EQ) a minimalistický interiér se čtyřramenným volantem v duchu třicátých let. Patří k posledním dílům šéfdesignera Gordena Wagenera, který značku právě opouští.

Foto Mercedes-Benz

Foto General Motors

Poněkud zvláštní Vision Iconic Concept

Electra MPV by Buick (PHEV 426 kW)

auto 2026/1

Americký Buick, součást General Motors, přežil jen díky oblibě na čínském trhu, kde SAIC-GM od 1998 prodal přes deset milionů vozů. Na 28. Chengdu International Auto Show v létě 2025 bylo oznámeno, že se jméno slavného modelu Electra stalo v Číně sub-brandem pro NEV (New-Energy Vehicles). Nabídku Electra tvoří sedan L7, crossover SUV a MPV.

Toto není placená inzerce, ale ukázka reklamy na CADILLAC SRX modelového roku 2010

1/2026 THauto

Motorsport

► FORMULE 1 2025

Foto Roman Klemm

Lando Norris (McLaren MCL39) dobyl svůj první titul mistra světa

NOVÝ ŠAMPION

Foto McLaren

Po dlouhé době se rozhodovalo o mistru světa mezi třemi jezdci v posledním závodě, ale nejlepší závodník prohrál o dva body...

mistrovství světa 2023 formule 1 narušil v ítězství Red Bull Racing pouze Ferrari v jediném závodě, v sezoně 2024 byla konkurence vyrovnanější a na stupních vítězů se vystřídalo sedm závodníků Red Bullu, McLarenu, Ferrari a Mercedesu! Loni byla situace obdobná, ale vítězili pouze čtyři jezdci stejných týmů s výjimkou Ferrari, kde se bohužel výkony Lewise Hamiltona staly velkým zklamáním (poprvé nezískal ani místo na pódiu). Do finále v Abu Dhabi nastupovali jezdci McLarenu s bodovým ziskem 408 (Lando Norris) a 392 (Oscar Piastri), mezi ně se vklínil čtyřnásobný mistr světa Max Verstappen (396) úžasným závěrem sezony, kdy po znovunabytí konkurenceschopnosti Red Bullu stáhl náskok McLarenu na pouhých dvanáct bodů. Také ve finále udělal vše, co mohl. Vyhrál kvalifikaci i závod Etihad Airways Abu Dhabi Grand Prix, zatímco Oscar Piastri dojel druhý a Lando Norris třetí. Landovi by k titulu stačilo i čtvrté místo, a tak se stal mistrem světa 2025, čímž přerušil vítěznou sérii Red Bullu...

auto 2026/1

Oslava titulu Lando Norrise po Grand Prix Abu Dhabi 2025

TOM HYAN Lando Norris a Zak Brown při loňském zahájení sezony v Austrálii

Sezona 2025 byla dramatická i pokud jde o personální obsazení, a to zejména u Red Bullu, když v červenci byl rakouským vedením zlikvidován Team Principal Christian Horner, který se během dvaceti let zasloužil o největší úspěchy tohoto týmu. Už v květnu 2024 přestal technický guru Adrian Newey, jenž má coby kon-

Foto Roman Klemm

► VÍTĚZOVÉ VELKÝCH CEN MS 2025 Grand Prix okruh vítězný jezdec vítězný tým Austrálie .................... Melbourne............... Lando Norris ..................... McLaren Čína ............................Shanghai ................Oscar Piastri...................... McLaren Japonsko...................... Suzuka................ Max Verstappen.........Red Bull Racing Bahrain..........................Sakhir ..................Oscar Piastri...................... McLaren Saúdská Arábie............. Jeddah...................Oscar Piastri...................... McLaren Miami (USA)..................Miami...................Oscar Piastri...................... McLaren Emilia Romagna (I).........Imola................. Max Verstappen.........Red Bull Racing Monako..................... Monte Carlo............. Lando Norris ..................... McLaren Španělsko................... Barcelona................Oscar Piastri...................... McLaren Kanada.........................Montreal...............George Russell ........ Mercedes-AMG Rakousko................. Red Bull Ring............ Lando Norris...................... McLaren Velká Británie............. Silverstone.............. Lando Norris...................... McLaren Belgie.................. Spa-Francorchamps........Oscar Piastri ..................... McLaren Maďarsko.................. Hungaroring............. Lando Norris...................... McLaren Nizozemsko................. Zandvoort................Oscar Piastri ..................... McLaren Itálie...............................Monza................ Max Verstappen.........Red Bull Racing Ázerbajdžán..................... Baku................. Max Verstappen.........Red Bull Racing Singapúr......................Singapúr...............George Russell ........ Mercedes-AMG USA.........................Austin (Texas).......... Max Verstappen.........Red Bull Racing Mexico.......................Mexico City.............. Lando Norris...................... McLaren São Paulo/Brazílie....... Interlagos............... Lando Norris...................... McLaren Las Vegas (USA).........Las Vegas............. Max Verstappen.........Red Bull Racing Katar.............................. Lusail................ Max Verstappen.........Red Bull Racing Abu Dhabi.................. Yas Marina............ Max Verstappen.........Red Bull Racing

1 Oscar Piastri (McLaren MCL39) vyhrál sedm Grand Prix 2025 2 Yuki Tsunoda od Velké ceny Japonska přešel k Red Bull Racing 3 Max Verstappen (Red Bull RB21) vyhrál osm Velkých cen, ale titul mu unikl o dva body 4 Malý Isack Hadjar se svým velkým idolem Maxem Verstappenem

strukér F1 na kontě 14 mistrovských titulů pro jezdce a 12 pro konstruktéry (Red Bull, McLaren a Williams), pracovat na vozech Red Bull F1 a končil na hypercaru RB17. Po období smluvního zákazu činnosti získal od dubna 2025 funkci Managing Technical Partner u Aston Martinu, ale pro sezonu 2026 překvapivě také

Foto Red Bull

5 Zleva Lando Norris, Max Verstappen a Oscar Piastri, nejlepší jezdci sezony 2025 6 Christian Horner skončil u Red Bull Racing 7 Laurent Mekies převzal vedení Red Bull Racing

Foto Red Bull

Foto Roman Klemm

Team Principal, když předchůdce Andy Cowell se věnuje vztahům s novým dodavatelem motorů. Japonská Honda totiž opustila Red Bull a pro 2026 přešla k Aston Martinu! Christiana Hornera u Red Bullu nahradil Laurent Mekies (přešel od Racing Bulls) a Lawrence Stroll, majitel Aston Martinu F1, v listopadu tři dny po jmenování Neweye do čela týmu oznámil, že s Hornerem vůbec nepočítá. Christian by se ale rád vrátil, hovořilo se o angažmá u týmů Ferrari, Cadillac a Aston Martin, jenže žádné z nich nevyšlo. V mezidobí Red Bull Racing utrpěl ztrátu konkurenceschopnosti, která stála Verstappena pátý titul, byť jeho závěrečný finiš byl strhující. U McLarenu to ale viděli jinak, oba jezdci Lando Norris a Oscar Piastri bojovali mezi sebou (srazili se v Kanadě), tým dělal chyby a málem o titul přišel, navíc zasáhla diskvalifikace obou jezdců ze druhého (Norris) a čtvrtého místa (Piastri) v Las Vegas pro ubroušení podlahy pod vozem (skid block) pod povolených devět milimetrů! Max Verstappen totiž tři poslední Grand Prix suverénně vyhrál (Las Vegas, Katar a Abu Dhabi), porazil všechny včetně McLarenů, překonal Piastriho, ale na ►►►

1/2026 THauto

2 5

Foto Aston Martin

Foto Mercedes-Benz

► FORMULE 1 2025

Foto Sauber

Foto Haas F1 Team

Norrise mu chyběly dva body v konečném zúčtování (skóre 423:421; Piastri 410). A kdo vyhrál nejvíce závodů sezony 2025? Jako obvykle Max Verstappen, na nejvyšším stupni byl osmkrát, zatímco Norris a Piastri sedmkrát, zbývající dvě Grand Prix ovládl George Russell z týmu Mercedes-AMG Petronas. Ferrari, který se jako jediný zúčastnil všech 76 ročníků mistrovství světa (od 1950), vítězil v závodech Grand Prix naposledy předloni (Leclerc v Monaku, Monze a Austinu; posledním vítězem je však Carlos Sainz v Mexiku 2024). Naděje vkládané do stárnoucího Lewise Hamiltona, jenž nahradil zklamaného Sainze, navíc za vyšší gáži, se podle předpovědi mnohých nenaplnily. Dlužno říci, že vozy Ferrari na nejlepší nestačily, celkově páté místo Charlese Leclerca (sedmkrát na pódiu) a osmé Hamiltona (dojel nejvýše čtvrtý) odpovídají možnostem týmu, který v Poháru konstruktérů 2025 drží čtvrté místo za Red Bullem, Mercedesem a vítězným McLarenem. Carlos Sainz, jehož Ferrari obětoval ve prospěch Hamiltona, odešel k Williamsu a podílel se na renesanci týmu (v Poháru konstruktérů byl Williams loni pátý, ale předloni devátý z deseti zúčastněných); dvakrát skončil na pódiu (třetí v Ázerbajdžánu a Kataru) a v MS devátý (jeho týmový druh Alex Albon osmý).

auto 2026/1

1 Mercedes-AMG Petronas (zleva Kimi Antonelli a George Russell) 2 Nejlepší nováček Kimi Antonelli skončil celkově sedmý 3 Adrian Newey pro 2026 převzal vedení týmu Aston Martin 4 Nico Hulkenberg konečně dosáhl na pódium (třetí v Silverstone) 5, 6 Fernando Alonso (Aston Martin AMR25) uzavírá první desítku 7, 8 Oliver Bearman (Haas VF-25) patří k největším nadějím formule 1

Mercedes-AMG Petronas se v závěru sezony dostal na druhé místo v Poháru konstruktérů, když George Russell vyhrál dvakrát a nováček Kimi Antonelli vystoupil třikrát na pódium, za což jim mezi jezdci patřilo čtvrté a sedmé místo. Red Bull Racing klesl na třetí za Mercedes-AMG (ztráta 17 bodů), protože týmový druh Maxe Verstap pena znovu zklamal. Nejprve u Red Bullu nastoupil Liam Lawson, ale po dvou neúspěšných startech byl na jeho místo povýšen Yuki Tsunoda, zatímco Lawson putoval zpátky do RB (Racing Bulls), kde už zaskakoval v se zoně 2024. A výsledek? Tsunoda zcela propadl, nebyl ani na pódiu, nasbíral jen 33 bodů (proti 421 bodům Verstappena) a celkově skončil sedmnáctý (z jedenadvaceti!), zatímco Lawson čtrnáctý. Nováček Isack Hadjar, Lawsonův týmový kolega z Racing Bulls, se však blýskl skvělými výkony (třetí v Nizozemsku; celkově dvanáctý), a tak právě on nahradil Tsunodu pro letošní rok. Zřejmě i konec spolupráce s Hondou má podíl na tom, že Tsunoda bude v Red Bullu jen náhradníkem. První desítku uzavírá nezdolný Fernando Alonso (Aston Martin), britský tým byl v Poháru konstruktérů až sedmý za Racing Bulls, syn majitele týmu Lance Stroll znovu podával jen průměrné výkony (šestnáctý se 33 body). Motory značky Renault, které Alonsovi přinesly

Foto Williams

► MISTROVSTVÍ SVĚTA F1 2025 JEZDCI (tým, motor) body 1. Lando Norris (McLaren-Mercedes).................423 2. Max Verstappen (Red Bull-RBPT Honda)........421 3. Oscar Piastri (McLaren-Mercedes).................410 4. George Russell (Mercedes-AMG Mercedes)...319 5. Charles Leclerc (Ferrari-Ferrari)......................242 6. Lewis Hamilton (Ferrari-Ferrari)......................156 7. Kimi Antonelli (Mercedes-AMG Mercedes).....150 8. Alexander Albon (Williams-Mercedes)..............73 9. Carlos Sainz (Williams-Mercedes)....................64 10. Fernando Alonso (Aston Martin-Mercedes)......56 11. Nico Hulkenberg (Kick Sauber-Ferrari).............51 12. Isack Hadjar (VCARB-RBPT Honda)..................51 13. Oliver Bearman (Haas-Ferrari)..........................41 14. Liam Lawson (VCARB-RBPT Honda)................38 15. Esteban Ocon (Haas-Ferrari).............................38 16. Lance Stroll (Aston Martin-Mercedes)..............33 17. Yuki Tsunoda (Red Bull-RBPT Honda)..............33 18. Pierre Gasly (Alpine-Renault)............................22 19. Gabriel Bortoleto (Kick Sauber-Ferrari).............19 20. Franco Colapinto (Alpine-Renault)......................0 21. Jack Doohan (Alpine-Renault)............................0

Foto Ferrari

Foto Red Bull

► POHÁR KONSTRUKTÉRŮ F1 2025

Foto Ferrari

dva tituly mistra světa (2005 a 2006), uzavřely v Abu Dhabi jednu z nejúspěšnějších etap formule 1, jejich výroba a vývoj skončily (Alpine přejde z Renaultu na Mercedes-Benz, které se uvolnily po přechodu Aston Martinu k Hondě). V Abu Dhabi skončila rovněž po mnoha peripetiích historie týmu Sauber (loni Kick Sauber, před tím v barvách Alfy Romeo); zakladatel Peter Sauber byl přítomen na posledním závodě Sauberu a jezdci Nico Hulkenberg (celkově jedenáctý, poprvé na pódiu loni v Silverstone po 239 startech Grand Prix) a Gabriel Bortoletto (devatenáctý) budou pokračovat i letos po přeměně na Audi F1 Project (s motory Audi, vyvinutými nově v Neuburgu na Dunaji). V sezoně 2026 přijde americký Haas F1 Team z Kannapolisu (NC) o statut nejmladšího týmu, zůstane sice u motorů Ferrari, ale má posílenou podporu od Toyota Gazoo Racing. Loni se dvacetiletý nováček Oliver Bearman blýskl čtvrtým místem v Mexiku, celkově byl třináctý a týmový kolega Esteban Ocon patnáctý, tým v Poháru konstruktérů osmý. Ocon je také jediným vítězem Grand Prix pro tým Alpine (překvapivě na Hungaroringu 2021 po vyřazení favoritů v prvním kole), který však opustil po sezoně 2024, když přešel ke Gene Haasemu. Současnému Alpine F1 Teamu se nedaří, klesl z šestého

9 Carlos Sainz (Williams FW47) přispěl renesanci týmu 10 Alex Albon a Carlos Sainz pozvedli tým Williams z devátého na páté místo 11 Racing Bulls alias VisaCashApp RB-RBPT Honda (zleva jezdci Isack Hadjar, náhradník Ayumu Iwasa a Liam Lawson) 12 Charles Leclerc a Lewis Hamilton u Ferrari pokračují i letos 13 Lewis Hamilton (Ferrari SF-25) své příznivce zklamal (nejlépe čtvrtý)

Tým a motor body 1. McLaren-Mercedes.........................................833 2. Mercedes-AMG Mercedes..............................469 3. Red Bull-RBPT Honda.....................................451 4. Ferrari-Ferrari.................................................398 5. Williams-Mercedes.........................................137 6. VCARB-RBPT Honda........................................92 7. Aston Martin-Mercedes....................................89 8. Haas-Ferrari......................................................79 9. Kick Sauber-Ferrari...........................................70 10. Alpine-Renault .................................................22

na poslední desáté místo v Poháru konstruktérů 2025, Pierre Gasly má jen 22 bodů a Franco Colapinto, jenž vystřídal Jacka Doohana po šesté Grand Prix, ani jeden. Sezona 2025 přinesla také zajímavé rekordy, všechny na Velké ceně Itálie v Monze. Předně přišlo 369 041 diváků, tedy vůbec nejvíc na jakémkoli sportovním podniku v Itálii! Vítězný Max Verstappen nezklamal, zajel nejrychlejší kolo průměrem 264,625 km/h (čas 1:18,792 v kvalifikaci) a vyhrál závod rekordní průměrnou rychlostí 250,706 km/h! Norrisovi nadělil 19,2 sekundy a Piastrimu 21,3 sekundy ztráty. Příznačné je, že rekord průměru v nejrychlejším závodě od roku 1971 padl pouze dvakrát! Vždy se tak stalo na superrychlé Monze. V roce 1971 zvítězil Peter Gethin na dvanáctiválci BRM P160 průměrem 242,615 km/h v nejtěsnějším finiši historie, kdy druhý Ronnie Peterson (March) ztrácel 0,01 sekundy a ještě pátý Howden Ganley (BRM) jen 0,61 sekundy, mezi nimi prolétli cílem třetí François Cevert (Tyrrell) a čtvrtý Mike Hailwood (Surtees). Rekord překonal až Michael Schumacher na desetiválci Ferrari F2003-GA ve Velké ceně Itálie 2003 (průměr 247,585 km/h) a ten platil za nejrychlejší závod až do loňské Monzy. Nová sezona 2026 přinese nástup nových týmů Audi (místo Sauberu) a Cadillac, menší a lehčí vozy, užší pneumatiky, jednodušší hybridní pohonné jednotky (bez MGU-H) a zrušení DRS. Startovní pole doplní jediný nováček Arvid Lindblad (Red Bulls) z juniorského programu Red Bull, kterého ještě přijal poradce týmu Dr. Helmut Marko, než odešel na odpočinek. Pohár FIA za vítězství převzal Lando Norris v pátek 12. prosince na akci FIA Awards, uspořádané kupodivu v Taškentu v Uzbekistánu, zatímco loňské rozdílení cen bylo v africké Rwandě, o níž jsme od té doby neslyšeli (ucházela se o závod formule 1). Ve zvláštní volbě po eliminaci protikandidátů (Laura Villars a Tim Mayer) a s podporou Fabiany Ecclestone (manželka Bernieho) v Taškentu obhájil Mohammed Ben Sulayem funkci prezidenta FIA. Mistrovství světa 2026 se rozběhne o víkendu 6. až 8. března v Austrálii po třídenním testování v Sakhiru (Bahrain). ■

1/2026 THauto

► Motorsport ► DTM 2025 Finále se jelo za nepřízně počasí, Ben Green (Frey/Ferrari 296 GT3) v čele skupiny

Foto Roman Klemm

ROMAN KLEMM, Hockenheim (D)

FINÁLE

DTM bylo dramatické až do konce. Balance of Power tentokrát fungovala... 1 Vítězové závěrečného Hockenheimu I (zleva Feller, vítěz Preining a třetí Schuring) 2 Thomas Preining (Porsche 911 GT3 R) dosáhl jen na celkově čtvrté místo 3 Lucas Auer (Mercedes-AMG GT3) prohrál o čtyři body 4 Novinkou byly Mustangy GT3 (za volantem Švýcar Fabio Scherer) 5, 6 Překvapivý vítěz Ayhancan Güven z týmu Manthey EMA Porsche

auto 2026/1

ořádající klub ADAC udržel vyrovnanost tak šikov ně, že k poslednímu závodu na Hockenheimu přijelo devět jezdců se šancí na titul! V předcházejí cích čtrnácti závodech DTM se o zlaté poháry podělilo sedm závodníků, a to Rakušané Auer a Preining, Němec Rast, Švýcar Feller, Brit Aitken, Jihoafričan Pepper a Turek Güven. Pouze tři (Ford, McLaren a Aston Martin) z devíti značek zůstaly bez vítězství. Favoritem byl před 100 000 diváky vedoucí klasifi kace Lucas Auer (Mercedes-AMG), ale z víkendu vytěžil pouze jedno čtvrté místo. Lépe do finále vy kročil Thomas Preining (Porsche), jenž v sobotním mokrém závodě porazil za kvalifikace dominující

errari. Pátým místem si zachoval šanci Ayhancan F Güven. Sedmadvacetiletý Turek z továrního kádru Porsche za podpory Red Bullu dosud vyhrál čtyři krát. V neděli po startu ze druhé pozice kontroloval outsidera Magnuse (Aston Martin), než rozhodně udeřil a převzal vedení, které udržel i v závěrečném duelu proti Wittmannovi (BMW). Güvenův pátý triumf znamená zisk titulu mistra DTM. Jde vlastně o nej větší úspěch tureckého automobilového motor sportu. Na Hockenheimu se ale s DTM definitivně rozloučil trojnásobný mistr René Rast. ■

► DTM 2025 jezdec tým/vůz počet bodů 1. Ayhancan Güven........ Manthey/Porsche 911 GT3 R............192 2. Lucas Auer................. Landgraf/Mercedes-AMG GT3..........188 3. Maro Engel................ Winward/Mercedes-AMG GT3..........184 4. Thomas Preining........ Manthey/Porsche 911 GT3 R............182 5. Marco Wittmann........ Schubert/BMW M4 GT3...................170 6. René Rast................... Schubert/BMW M4 GT3...................169 7. Jordan Pepper............ GRT/Lamborghini Huracán GT3.......164 8. Jack Aitken................. Frey/Ferrari 296 GT3........................162 9. Jules Gounon............. Winward/Mercedes-AMG GT3..........142 10. Thierry Vermeulen...... Frey/Ferrari 296 GT3........................102

Vítězný Ferrari 499P na okruhu v Le Mans

Foto Jiří Nezdařil

► Motorsport ► ZE SVĚTA & Z DOMOVA

Porsche 911 GT3 R týmu Manthey IST Phorm

Foto Jiří Nezdařil

Ferrari číslo 51 vyhrál mistrovství světa WEC 2025 po dominantním začátku sezony, kterou ovlivňují předpisy FIA Balance of Performance, takže po čtyřech triumfech Ferrari přišla vítězství Cadillacu, Porsche, Alpine a Toyoty (jelo se osm závodů). Hodnocení jednotlivců dobyli Alessandro Pier Guidi (I), James Calado (UK) a Antonio Giovinazzi (I). Ferrari v hodnocení značek s velkým náskokem porazil Toyotu, Porsche a Cadillac. Ve třídě GT3 vládl tým Manthey Porsche 911 GT3 R s jezdci Riccardo Perou (I), Ryanem Hardwickem (USA) a Richardem Lietzem (A).

Foto Chevrolet

Kyle Larson slaví druhý titul NASCAR Cup!

Uno Aava (vlastním příjmením Grünmann) se loni 22. listopadu dožil 97 let! Estonský závodník, narozený v ruské Vologdě, vystudoval v Tallinnu a jezdil závody (formulové vozy Estonia) i rally už od padesátých let. S vozem Moskvič 412 dojel 22. v Maratonu Londýn-Sydney 1968 (spolujezdec Jurij Lešovskij), končil až v roce 2005 (s veteránem Moskvič-Iž 412). Je autorem knih o motorsportu.

▲ Čestné kolo v Cadillacu z Lega! Made in Czech Republic! Růžový Cadillac ve stylu padesátých let, pojízdný a vyrobený z kostek Lego, zářil na Velké ceně Las Vegas formule 1! Je dalším unikátem, postaveným v kladenském závodě dánské firmy Lego. Použili 418 556 kostek, z toho 123 426 v růžové barvě. Už v květnu putovalo na Velkou cenu Miami deset dvoumístných formulí z Kladna! Pohonnou jednotkou jsou elektromotory. Herec Terry Crews v Las Vegas dovezl Verstap pena, Norrise a Russella ke stupňům vítězů.

Kyle Larson (Hendrick/Chevrolet) třetím místem v Phoenixu pečetil svůj druhý titul mistra NASCAR Cup! Ze čtveřice favoritů Denny Hamlin (Joe Gibbs/Toyota) ani po dvaceti sezonách nedosáhl na titul, sice zajel pole position, vedl většinu závodu, ale v cíli byl šestý. William Byron (Hendrick/Chevrolet) vedl po Stage 1 (60 kol), ale spadl až na 33. místo, zatímco Chase Briscoe (Joe Gibbs/ Toyota) skončil osmnáctý. Vyhrál Ryan Blaney (Penske/Ford) po 319 kolech (prodlouženo z 312) průměrnou rychlostí 157,25 km/h. Pořadí šampionátu je Larson 5034 bodů, Hamlin 5031, Briscoe 5019 a Byron 5004; následují Bell 2403, Blaney 2373, Logano 2330 atd.

▼ Uno Aava v Muzeu motorsportu v Turbě

Peter Baláž s přáteli (Karel Kupka a Jiří Hořice)

Giacomo Agostini (vlevo) a Peter Baláž

Peter Baláž, desetinásobný mistr Československa v silničních závodech, oslavil osmdesátiny! Bývalý tovární jezdec Jawy a MZ, trojnásobný mistr Evropy v kategorii Vintage, účastník MS a Daytony 200 se sešel s přáteli v Hotelu Jeleň v Hlohovci. Mezi gratulanty nechyběl ani patnáctinásobný mistr světa Giacomo Agostini.

1/2026 THauto

► Motorsport ► THEODOR PIŠTĚK (1932 – 2025)

Foto Jiří Maršíček

Mistr tvoří Ecce Homo

MISTR

Dne 3. prosince opustil tento svět Theodor Pištěk...

Theodor Pištěk se synem Janem, rovněž výtvarníkem

Obraz Adieu, Guy Moll; pocta jezdci Scuderie Ferrari

TOM HYAN 1 Obraz Ecce Homo, olej na plátně 140 x 140 cm (1983) 2 Ve formuli Škoda při památné jízdě v Brně (1972) 3 Převzetí Oscara 1985; s Glenn Close (vlevo) a Jennifer Beals (Alex z Flashdance) 4 Posádka Pištěk-Buchar na Rallye Vltava 1961

auto 2026/1

ražský rodák (narodil se 25. října 1932), syn herců Theodora Pištěka a Marie Ženíškové, proslul coby malíř, kostýmní výtvarník a scénograf. Jeho pradědečkem byl malíř František Ženíšek, dědečkem obchodník s automobily Julius Ženíšek, a tak byl Doda nejen malířem, ale i nadšeným motoristou. Pro motoristické časopisy testoval automobily i motocykly, stal se automobilovým závodníkem a jezdil vše od soutěží po okruhy a vrchy. Památná je jeho dominantní jízda v závodě formule Škoda při Grand Prix Brno 1972, kdy dlouho vedl, než ho zradila spojka. Startoval s vozem MTX 1-01, který si upravil s novou přídí podle vzoru tehdejší formule 1. Třikrát jel Rallye Vltava s vozem Saab 96, 1961 byli se Zdeňkem Bucharem šestí, 1963 s Vlastimilem Slavíkem druzí v samostatném hodnocení MR A2/850 za Treybalem a 1967 na Saabu 96 V4 s Olegem Rubošem havarovali. Zvítězil i v obno veném závodě do vrchu Zbraslav-Jíloviště 1963 v kategorii cestovních vozů (Saab 96). Další menší soutěže absolvoval s Fiatem 850 Coupé a Hondou N600, než přešel na okruhy, kde sporadicky startoval až do devadesátých let (naposledy na Toyotě Corolla z Charouzova týmu), protože ho zcela zaměstnávala umělecká činnost. Ve svých obrazech vzdal hold mnoha motoristickým legendám, za filmové kostýmy a dekorace obdržel nespočet cen, včetně Oscara v Los Angeles 1985 za kostýmy ve Formanově filmu Amadeus (Miloš Forman dostal Oscara za režii). Na obrazu Adieu, Guy Moll pracoval pětadvacet let, tento olej na plátně (115 x 150 cm) byl vydražen za 25 440 000 Kč. ■

Foto Jiří Maršíček

Foto Helena Hyanová

► Motorsport ► VÁCLAV BERVID (1939 – 2025)

3 5

Foto Tom Hyan

lzeňský rodák (narodil se 12. prosince 1939) také závodil s cestovními vozy, málokdo si však vzpomene na jeho účast s Octavií v prvních ročnících Rallye Vltava, než přešel na okruhy.Byl u zrodu Metalexu, startoval i se spiderem MTX 2-01, pak coby MTE upravoval Fiaty a Zastavy. Závodnickou kariéru končil za volantem Škody 130 RS, s níž v roce 1981 jeho tým vybojoval titul mistra Evropy pro značku Škoda. Stal se především úspěšným manažerem, vítězným jezdcům zajistil pokračování v ME cestovních vozů (BMW a Mercedes-Benz), po hvězdné posádce Vojtěch/Enge nasazoval i další závodníky včetně syna Václava, a to v Superturismu i DTM. Založil Bervid Sport Styling, krátce dovážel Ferrari, soustředil se na úpravy BMW a přípravu dalších závodních vozů včetně importu sportovního vybavení pro závodníky. Jako jezdec byl třikrát druhý v domácím okruhovém šampionátu (1970, 1972 a 1978). Přežili ho manželka Miluška, dcera Naďa a syn Vašek Jr., osm vnoučat a dvě pravnučky. ■ Václava Bervida si nejen vážím, ale mám ho hlavně rád. Je totiž dobrý člověk. Jako podni katel je zcela atypický. Není žádný bezohledný žralok, pro něhož jsou peníze až na prvém místě. Má silně vyvinutý cit pro přátelství. A je vždy připraven pomoci člověku v nouzi. Chyt ráci, kteří to znají, toho rádi zneužívají. A jest liže on i za těchto okolností dokáže mít v pod nikání znamenité výsledky, je to dvakrát obdivuhodné. Pro mne je Václav Bervid podni katelem budoucnosti. Theodor Pištěk

MANAŽER

Dne 2. prosince opustil tento svět Václav Bervid... TOM HYAN

1 Nové setkání autora článku s Václavem Bervidem (Most Classic 2022)

2 Radek Pavlíček (Motorsvět) a jeho host Václav Bervid 3 Bervidův tým v Brně 1983 (Vojtěch/Enge, BMW 635 CSi) 4 MTE Zastava 101 v Brně 1976 (Bervid jel s Vladimírem Pitlíkem) 5 MTE Fiat 128 Coupé v Brně 1975 (Bervid/Pitlík)

Foto Jiří Maršíček

6 Zleva Bervid, Eggenberger, Enge, Grano a Vojtěch při Grand Prix Brno 7 Bervidův vítězný tým 1981 (zleva Šenkýř, Enge a Vojtěch)

1/2026 THauto

Toto není placená inzerce, ale ukázka reklamy z let 1902 – 1903 (Exelberg 1903)

auto 2026/1

► Motorsport ► ING. JURAJ POLIAČEK (1929 – 2025)

Foto archiv Jana Splídka

Posádka Horsák/Poliaček (Tour d’Europe 1963) byla sedmá ve třídě 1300 cm3

Foto archiv Jana Splídka

JURAJ 1

eho jméno bylo za minulého režimu dlouho tabu, člen továrního týmu AZNP Škoda a účastník dvou ročníků Tour d’Europe totiž krátce po okupaci Čes koslovenska sovětskou armádou v roce 1968 opustil svou vlast a emigroval do kapitalistického světa. Proto se jeho jméno u nás nikde dlouhá léta neobje vilo, přestože byl významným redaktorem časopisu Svět motorů, kde publikoval v rubrikách technika, motorsport a všeobecný motorismus, autorem moto ristických knih a soutěžním jezdcem i spolujezdcem. Narodil se 18. července 1929, jako inženýr v pade sátých letech nastoupil do rubriky technika ve Světě motorů a začal jezdit automobilové soutěže na vo zech Škoda Octavia. S redakčním kolegou Ing. Jaro slavem Hausmanem jel Vltavskou rallye 1961 (sedmý ještě na Spartaku). Poté byl spolujezdcem mnoha československých legend, nastoupil také s Leo poldem Lancmanem (pátí v Rallye Wartburg 1961), Oldřichem Šmidrkalem (šestí a vítězové třídy na Rallye Vltava 1962 s Octavií TS), Zdeňkem Kecem (1962 po 4601 km devátí Za mír a přátelství v Ma ďarsku), Oldřichem Horsákem (dvakrát dojeli Tour d’Europe) a Vladimírem Hubáčkem (ve Velké auto mobilové soutěži 1964 je zradil motor).

Foto Škoda Auto

Málokdo si dnes dovede představit, co byla Tour d’Europe, kterou obesílal tovární tým Škoda. V roce 1962 měřila trať 9639 kilometrů, tři Octavie TS sou těž z Hannoveru napříč Evropou až do Maroka a zpět do Travemünde dokončily (ve třídě 1300 cm3 Bobek/Mansfeld pátí, Vidmer/Somr šestí a Horsák/ Poliaček desátí). Ročník 1963 byl ještě náročnější, na trasu dlouhou 15 000 kilometrů se vyjelo z Mni chova do Gibraltaru, pak z Tangeru přes severní Afriku do Káhiry, a konečně přes Bejrút, Istanbul a Soluň zpět do německého Travemünde! Zapo menutým úspěchem je vítězství posádky Vidner/ Staněk ve třídě 1300 cm3 (pátí absolutně), Horsák/ Poliaček byli sedmí (29. celkově) a třetí Octavia TS nedokončila (Bobek/Mansfeld se v Tunisu srazili s vojenským kamionem). Juraj Poliaček se usadil v Hannoveru, kde jsme ho s Otakarem Šaffkem a Janem Černým (grafikem Letectví a kosmonautiky) navštívili v roce 1990 u pří ležitosti mezinárodního aerosalonu. Juraj v listopadu 2019 převzal v Praze ocenění Autoklubu ČR za celoživotní přínos motorismu. Zemřel 11. listopadu 2025 v Hannoveru, jeho manželka Eva zesnula v létě 2022 a přežili je oba synové. ■

TOM HYAN

Dne 11. listopadu opustil tento svět inženýr Juraj Poliaček... 1 Tour d’Europe 1962; zleva Juraj Poliaček, Oldřich Horsák, Jiří Somr, Václav Bobek, Josef Vidner a Jaroslav Mansfeld 2 Juraj Poliaček a Oldřich Horsák (Tour d’Europe 1962) 3 Octavie TS na Tour d’Europe 1963 v Tunisu (30 = Vidner, 31 = Horsák) 4 Naloďování Octavií Touring Sport v Alexandrii před plavbou do Bejrútu (26 = Karl-Heinz a Annemarie Hirschovi z Německa, 30 = Vidner/Staněk)

1/2026 THauto

► LEGENDY RALLY

Porsche 911L (druhý v Acropolis 1967)

SOBIESŁAW ZASADA (PL) Vyhrál 148 sportovních podniků s různými navigátory, k nimž patřila

Narodil se 27. ledna 1930 v Dabrowa Górnica. Jako první z východní Evropy se zařadil mezi nejlepší soutěžní jezdce světa s vozem Steyr-Puch 650 TR (vítěz Vltava 1964) a úspěchy ho přivedly do továrního týmu Porsche. Je trojnásobným mistrem Evropy (1966 Steyr-Puch, 1967 Porsche 912, 1971 BMW 2002) a osminásobným mistrem Polska, zúčastňoval se největších automobilových soutěží, osmkrát jel Safari (naposledy ve věku 91 let) a uspěl i v maratonech.

manželka Ewa (poprvé zvítězili 1952). Vynikající atlet po zranění na lyžích debutoval na BMW 328. Mimo jiné byl osmý v maratonu Londýn-Mexiko 1970 (Ford Escort), vyhrál Press-on-Regardless 1975 v USA (P911 S), byl druhý Napříč Jižní Amerikou 1978 (Mercedes-Benz 450 SLC) atd. Třikrát se vrátil na Safari (1979 Mercedes-Benz 280 E, 1997 Mitsubishi Lancer s Ewou dvanáctí a 2021 s Fiestou Rally3 odpadl pro zlomený závěs kola). Je autorem motoristických knih a úspěšným podnikatelem. Lancia Fulvia HF (druhý v Acropolis 1972)

SIMO LAMPINEN (SF) vyhrál s ním několikrát Hankirally, ale také RAC 1968 s Davenportem).

Narodil se 27. června 1943 v Porvoo, po dětské obrně byl rád, že může chodit, ale přesto se stal úspěšným rallymanem. Debutoval na Rally 1000 jezer 1961 (Jaguar 3.4 Mk.2), 1963 a 1964 už byl mistrem Finska na dvoudobém tříválci Saab 96, když 1000 jezer dvakrát vyhrál! Zkusil Ford Cortina Lotus, DAF 44, Mini Cooper, Triumph 2000, Spitfire a TR7, když ho navigátor John Davenport pozval do týmu British Leyland. U nás na Vltavě dojel druhý 1968 a čtvrtý 1969 (vždy Saab 96 V4,

V sezoně 1970 nastoupil u Lancie, na Fulvii HF vyhrál Portugalskou TAP a 1000 Minuten, 1971 Quattro Regioni a byl druhý v TAP a 1972 vyhrál v Maroku a byl čtvrtý v RMC, stejný rok na Saabu 96 V4 triumfoval opět v 1000 jezer. Další titul mistra Finska dobyl 1975, ale více se věnoval rodinné firmě na výrobu lyží. Přesto okusil Lancii Stratros HF (odpadl v Safari 1977) i Fiat 131 Abarth (druhý v Québecu 1977). Poslední plnou sezonu jel tovární Triumph TR7 (1979). Žije v Porvoo.

Porsche 911T (vítěz Švédské KAK-Rallyt 1968)

BJÖRN WALDEGÅRD (S) Celkem vyhrál šestnáct rally mistrovství světa, z toho sedm v Africe

Narodil se 12. listopadu 1943 v Roe, kde farmařil, a začal na VW 1200 v místních soutěžích. Na Porsche 911 se objevil zásluhou importéra Scania-Vabis (ano, výrobce nákladních vozů), v továrním týmu na P911 S však vyhrál Rally Monte Carlo 1969 a 1970! V roce 1971 projížděl Prahou na P914/6 do Monte Carla (skončil třetí). Úspěšně si vedl i v rallykrosu (P911 S). Na sportovním prototypu Porsche 908/3 dojel pátý v Targa Florio 1970, na P911 S čtrnáctý ve 24 h Le Mans 1971.

auto 2026/1

(čtyřikrát Safari, třikrát na Pobřeží slonoviny), vystřídal BMW 2002 tii, Mercedes-Benz SLC, Fiat 124 Spider a 131 Abarth, Lancii Stratos HF, Ferrari 308 GTB a Ford Escort RS. Naposledy vyhrál v Safari Rally 1990 (Toyota Celica GT4), po tomto triumfu se stal nejstarším vítězem soutěže MS. Končil po zranění ruky na Safari 1992, ale vrátil se na historickou Safari Rally, dvakrát tam opět zvítězil, 2011 na Porsche 911 S, připraveném v České republice. Zemřel 29. srpna 2014 ve Stockholmu.

Sébastien Ogier dobyl devátý titul mistra světa na poslední soutěži WRC 2025 v Saúdské Arábii, čímž vyrovnal rekord Sébastiena Loeba, avšak vítězil s vozy tří značek (Volkswagen, Ford a Toyota), zatímco Loeb triumfoval pouze na Citroënu (ovšem v nepřetržité řadě 2004 až 2012). Ogier letos plánoval jen deset soutěží s Toyotou, nakonec jel jedenáct a šestkrát vyhrál (Monte Carlo, Portugalsko, Sardinie, Paraguay, Chile a Japonsko). Třetím místem v Jeddahu pečetil titul (vyhrál Thierry Neuville na Hyundai) a porazil týmového kolegu Elfyna Evanse o pouhé čtyři body, který tak popáté v MS skončil druhý. Zkušený Ogier (narodil se 17. prosince 1983 ve francouzském Gapu) sice začal až ve třiadvaceti, ale 2008 byl mistrem WRC Junior (Citroën C2) a 2012 jezdil Škodu Fabia S2000 za Volkswagen Motorsport, aby se připravil na debut VW Polo WRC (poprvé mistr světa 2013). Okusil také okruhy (Porsche Supercup, DTM, ADAC Masters GT, formuli 4 a 24 h Le Mans) a testoval Red Bull RB7 formule 1 na Red Bull Ringu.

Foto Toyota

► Krátce ► ZE SVĚTA RALLY

1 Zleva navigátor Vincent Landais a Sébastien Ogier, mistři světa 2025 2, 3 Ogier/Landais (Toyota GR Yaris Rally1) vyhráli šest soutěží WRC 2025

► WRC 2025 jezdec vůz body 1. Sébastien Ogier Toyota 293 2. Elfyn Evans Toyota 289 3. Kalle Rovanperä Toyota 256 4. Ott Tänak Hyundai 216 5. Thierry Neuville Hyundai 194 6. Takamoto Katsuta Toyota 122 Foto Toyota

► WRC2 2025

Foto Škoda Auto

1. Oliver Solberg 2. Yohan Rossel 3. Nikolaj Grjazin

Toyota Citroën Škoda

135 99 91

Škoda už druhý rok v řadě nedosáhla na titul mistra světa WRC2 (naposledy 2023 Andreas Mikkelsen); nejlepší z jezdců Nikolaj Grjazin (Rus s bulharskou licencí) skončil znovu třetí (Fabia RS Rally2), ale vyhrál alespoň kategorii WRC2 Challenger, zatímco Mexičan Miguel Granados vyjel Škodě titul ve WRC Masters Cup. Z dalších jezdců Škoda byli v celkovém hodnocení WRC2 Gus Greensmith čtvrtý a Robert Virves pátý. Titul dobyl Oliver Solberg na Toyotě GR Yaris Rally2 (loni celkově druhý s Fabií RS Rally2). 4 Nikolaj Grjazin, vítěz WRC2 Challenger 2025 5 Gus Greensmith, vítěz WRC2 v Rally Saudi Arabia

Foto Škoda Auto

6 Estonec Robert Virves, třetí ve WRC2 Challenger 7 Stupně vítězů WRC2 v Saúdské Arábii (zleva Aleksandrov, Grjazin, Greensmith, Andersson, Virves a Viilo)

1/2026 THauto

► JEZDCI FORMULE 1 1997

Delahaye 145/175 (Comminges 1949)

CHARLES POZZI (F) 1953 s Leveghem na Talbotu T26 GS), vyhrál také 12 h Casablanca 1952

Carlos Alberto Pozzi, muž s italskými kořeny, přezdívaný Charles, se narodil 27. srpna 1909 v Paříži, začal závodit v roce 1946 na Delahaye 135 CS (Ecurie France, při debutu osmý v GP de Nice), 1947 na 135 CS dojel třetí v Albi a Montlhéry, 1948 na Talbotu T150 C třetí v Pau a 1949 vyhrál Grand Prix ACF v Comminges (Delahaye 145 s motorem 175, šestiválcem 4,5 litru). Při jediném startu MS F1 byl šestý v Remeši (s Rosierem, T26 C). Čtyřikrát startoval ve 24 h Le Mans (nejlépe osmý

(s T26 GS). V roce 1952 se poprvé setkal s Enzo Ferrarim, 1954 na Ferrari 500 Mondial byl druhý ve 12 h Hyères a devátý ve 12 h Reims, 1969 se stal dovozcem Ferrari do Francie, založil Charles Pozzi SA s dalším závodníkem Danielem Marinem, tvůrcem Ferrari Challenge, vytvořili tým s vozy Ferrari GT pro 24 h Le Mans a Tour de France Auto, jeho dealerství Ferrari na Rue Curnonsky září dodnes (od roku 2010 součást Neubauer Group). Zemřel 28. února 2001 v Levallois-Perret. Maserati 4CLT/48 (1950)

1932

PAUL PIETSCH (D) 1952 ho tam zradila převodovka (vlastní Veritas Meteor). Narodil se

Dožil se 100 let, začal závodit v roce 1932 na Bugatti 35B, první vítězství dobyl do vrchu v Krkonoších a Litoměřicích, krátce byl členem týmu Auto Union GP (na Monze 1935 s Rosemeyerem třetí), prvním německým jezdcem MS formule 1 (1950 na Monze s Maserati 4CLT/48 odpadl s poruchou motoru) a založil věhlasné vydavatelství Motor Presse Stuttgart (z jeho časopisu Das Auto se stal Auto Motor und Sport). Na Nürburgringu 1951 s tovární Alfettou po sedmém místě z kvalifikace havaroval,

20. června 1911 ve Freiburgu, na Masarykově okruhu jel dvakrát, 1933 havaroval (Alfa Romeo 8C) a 1935 po vystřídání Hanse Stucka odpadl (Auto Union 16V). Na VC Německa 1939 na továrním Maserati 8CTF na Nürburgringu dlouho vedl před Stříbrnými šípy, vynechávající zapalování ho připravilo o triumf (dojel třetí za H.P. Müllerem a vítězným Caracciolou). Za druhé světové války byl rok v zajetí. Zemřel 31. května 2012 v Karlsruhe. Syn Peter-Paul také závodil, dcera vedla vydavatelství. 1957

Ferrari 125 V12 (verze Due Litri, 1950)

CARLOS MENDITEGUY (RA) se objevil 1950 za volantem Ferrari, byl úspěšný v místních závodech

Všestranný sportovec, s bratrem Juliem uspěšný reprezentant v pólu od čtyřicátých let (nejvyšší handicap 10), juniorský mistr Argentiny v tenise a výborný golfista, jel deset Grand Prix MS F1 (1953 – 1960). V letech 1955 – 1957 jako tovární jezdec Maserati vyjel 6 bodů na typu 250 F (pátý na Monze 1955, třetí v Buenos Aires 1957), další 3 body získal za čtvrté místo v Buenos Aires 1960 (Scuderia Centro Sud/Cooper T51 Maserati). Narodil se 10. srpna 1915 v Buenos Aires, jako hvězda póla

auto 2026/1

(Turismo Carretera), než 1956 se Stirlingem Mossem vyhrál 1000 km Buenos Aires (Maserati 300S), ale to už měl za sebou debut na VC Argentiny 1953 v továrním Gordini T16 (odpadl). V posledním roce na Maserati 250F (soukromý od Scuderia Sud Americana) byl sedmý na VC Argentiny 1958. Po roce 1960 se věnoval chovu ušlechtilých koní, ale ještě 1963 jel s Fordem na vítězství v silniční Gran Prémio, když ho zradil motor. Zemřel po zdravotních problémech 27. dubna 1973 v Buenos Aires.

► JEZDCI FORMULE 1

Porsche 718 (sedmý ve Spa 1962)

CAREL GODIN DE BEAUFORT (NL)

Nizozemský hrabě absolvoval 27 Grand Prix MS F1 (1958 – 1964), na soukromém Porsche 718 vlastní Ecurie Maarsbergen (pojmenována podle rodinného zámku) vyjel čtyři body za čtyři šestá místa (Zandvoort a Rouen 1962, Spa a Watkins Glen 1963). Narodil se 10. dubna 1934 v Maarsbergenu, jako šestnáctiletý rozebral BMW 328 a zase jej složil, 1955 debutoval na Tulip Rally na Porsche 356 od dealera Thieu Hezemanse (otec Toineho), který ho představil u Porsche a Huschke von Hanstein

mu dal šanci (osmý ve 24 h Le Mans 1957 na 550 Spyderu). Přihlásil se na Mille Miglia, matka rozhodla, že smí jet pouze s doprovodem sestry Cornelie, která se pak stala členkou týmu a úspěšnou časoměřičkou. Kariéru Grand Prix začal na Nürburgringu 1957 (14. na Porsche 550), ale tam pro něho i skončila, na Porsche 718 havaroval v tréninku a o tři dny později zemřel v nemocnici (2. srpna 1964 v Kolíně nad Rýnem). Byl posledním členem rodu francouzského původu; sestra Cornelie žije na zámku Maarsbergen nedaleko Utrechtu s rodinou své dcery.

Lotus 72E Ford DFV (1974 Team Gunston)

PADDY DRIVER (ZA)

Soupeř a kamarád Františka Šťastného v závodech motocyklů, s nimiž startoval 1953 až 1965. U nás v Brně čtvrtý 1959 a 1962 (Norton 500), 1960, 1961 a 1962 (Norton 350), při MS 1965 čtvrtý (Matchless 500) a celkově v MS 500 cm3 pátý 1964 a třetí 1965 (za Agostinim a Hail woodem)! Je jedním z deseti jezdců, kteří startovali jak v MS silničních motocyklů, tak MS formule 1. Zkusil formuli Junior, 1963 na Lotusu 24 BRM dojel sedmý v Rand GP formule 1, ale havaroval v tréninku

na VC JAR; 1974 na Lotusu 72 odpadl v Kyalami a byl čtvrtý v domácím mistrovství F1. Byl mistrem JAR 1962 na motocyklu Norton 500, dvakrát mistrem JAR formule 5000 (McLaren), ale i v offroadu (1984 na Mitsu bishi Pajero), jezdil sportovní prototypy (Ford GT40, Lola T70, Alfa 33 a Chevron B19) i cestovní vozy (BMW 530, Mazda RX2 a RX7), poslední vítězství dobyl 1996 s Mazdou na okruhu v Killarney. Narodil se 13. května 1934 v Johannesburgu, kde žije s manželkou Sue, mají syna Roberta (s Paddym dále pracuje pro motorsport) a dceru Sally.

1951

BRM P15 (Barcelona 1950)

PETER WALKER (UK)

Účastník čtyř Velkých cen MS F1, v Silverstone 1950 odpadl (ERA E-Type) a 1951 dojel sedmý (na šestnáctiválci BRM P15), 1955 dvakrát odpadl na Maserati 250F (Zandvoort v týmu Stirlinga Mosse) a Connaughtu B-Type (Aintree pro Roba Walkera). Už v roce 1936 jel na ERA B-Type pro Petera Whiteheada, vítěze VC Československa 1949, spolu pak vyhráli 24 h Le Mans 1951 na Walkerově Jaguaru C-Type. Další tři starty v Le Mans absolvoval s Mossem, na továrním C-Type byli druzí 1953

a na D-Type je 1954 zradily brzdy, Le Mans 1955 – 1956 na továrním Aston Martinu DB3S s Roy Salvadorim nedokončil (1956 vůz rozbil). V sezoně 1955 vyhrál 9 h Goodwood (DB3S) a Snetterton (Connaught B-Type). Narodil se 7. října 1912 v Huby (Yorks), před válkou vítězil na okruzích (Brooklands, Donington) i do vrchu, jeho agresivní styl dobyl přízeň diváků, ale ničil techniku. Po odchodu z okruhů na farmě choval činčily a králíky, ale svůj osud nezvládl, propadl alkoholu a zemřel po zdravotních problémech 1. března 1984 v Newtownu (Worcs).

1/2026 THauto

► Motorsport ► ZE SVĚTA & Z DOMOVA Jake Dennis (Andretti/Porsche 99X Electric) vyhrál první závod nové sezony FIA Formula E 2025/2026 v prosinci v São Paulu, když tovární jezdci Porsche dojeli čtvrtý (Pascal Wehrlein) a pátý (Nico Müller). Felipe Drugovich (Andretti Formula E) dojel pátý, ale penalizace ho odsunula na dvanácté místo. Druhý byl Oliver Rowland (Nissan) a třetí Nick Cassidy (při debutu Citroën Racing). Minulý ročník vyhrál Rowland (Nissan), předminulý Wehrlein (TAG Porsche) a 2022/2023 byl mistrem právě Dennis (Avalanche Andretti). Letošní sezona je poslední pro elektrické formule třetí generace (čtvrtá bude od 2026/2027).

Jake Dennis (Andretti FE) vede v prvním závodě sezony 2025/2026 v Brazílii Genesis, luxusní značka Hyundai, letos vstupuje do WEC! Nový GMR-001 vznikl ve spolupráci Oreca (chassis) a Hyundai (hybridní pohonná jednotka V8 twin-turbo, složená ze dvou čtyřválců WRC po 1,6 litru). Tým Genesis Magma Racing, vedený Cyrilem Abiteboulem, nejprve pojede WEC 2026 a poté rovněž IMSA 2027. Prvními nominovanými jezdci jsou André Lotterer, Pipo Derani, Mathys Jaubert a Daniel Juncadella (nahradil Logana Sargeanta, který z týmu odstoupil).

Foto Tom Hyan

Foto Porsche

▼ Felipe Drugovich (testovací jezdec Aston Martinu F1) pojede celou sezonu pro Andrettiho tým

▲ První posádka Mathys Jaubert, André Lotterer a Pipo Derani ► Genesis GMR-001 na autosalonu v New Yorku 2025 Cristina Gutiérrez v těchto dnech podruhé jede Dakar v týmu Dacia Sandriders! V listopadu navštívila Prahu, zúčastnila se tiskové konference v pražském Hiltonu a také e-Salonu 2025. Na Dakaru se objevila poprvé v roce 2017, od 2025 startuje na buggy Dacia Sandrider, i když v dalších rally-raids je nadále věrná Taurusu T3 Max, ale loni jela rovněž se Škodou Fabia R5 v mexické Rally of Nations Guanajuato (odpadla pro požár vozu). Posádka Gutiérrez/Moreno na Dakaru 2025

McLaren Hypercar 2027 se představil ve 24 h Le Mans 2025, tedy třicet let od vítězství britské značky v tomto vytrvalostním závodě s vozem F1 GTR (Lehto/Dalmas/Sekiya), a nastoupí po dalším vývoji s týmem McLaren Racing do WEC 2027. Pohonnou jednotkou bude speciální V6 Hybrid. Podrobnosti nejsou známy, ale WEC pojedou od roku 2027 rovněž prototypy od Ford Motor Company.

auto 2026/1

Foto Dacia

Foto McLaren

McLaren Hypercar nastoupí v kategorii LMDh (2027)

Španělka Gutiérrez (ročník 1991) loni v Praze

Foto Roman Klemm

► Motorsport ► FIA F2 CHAMPIONSHIP 2025

2 1, 2 Leonardo Fornaroli (Invicta) dobyl titul FIA F2, ale jeho další kariéra je nejasná

Foto Roman Klemm

3, 4 Roman Staněk (Invicta) vyhrál jednou a celkově je desátý 5 Arvid Lindblad jde k Racing Bulls do formule 1 6 Jak Crawford je testovacím jezdcem Aston Martinu F1 7 Dino Beganovic (junior Ferrari) vede před Sebastianem Montoyou, jezdcem druhé generace

CO S MISTREM?

ornaroli se stal mistrem již jeden závodní víkend před koncem šampionátu. Klíčem k úspěchu byla jeho spolehlivost. Už roku 2024 se stal mistrem FIA F3, aniž vyhrál jediný závod, ale jen sbíral body. Také letos bylo jeho receptem dojíždět, ovšem hod ně vpředu. Ve druhé polovině mistrovství vyhrál tři sprinty (Silverstone, Spa, Monza) a na Hungaro ringu hlavní závod. Jeho problémem bylo, že nepatřil do žádné z juniorských sestav F1, než FIA a Liberty Media pochopili, že šampion bez napojení na for muli 1 není vhodný, a tak se jim podařilo Leonarda začlenit k McLarenu coby testovacího jezdce. Strach jeho příznivců, že tím zmizí ze scény jako Drugovich, Pourchaire a jiní před ním, je jistě oprávněný. Ve for muli 1 nejsou volná místa... Do nejisté budoucnosti hledí Roman Staněk, vítěz hlavního závodu ve Spa, který navíc souboj s tý movým kolegou Fornarolim prohrál (oba Invicta Racing). Koncem sezony sice několikrát přesvědčil, ale druhá místa nestačí. Jeho čtvrtý rok ve formuli 2

ROMAN KLEMM

Mistrem formule 2 je Leonardo byl přešlapováním na místě, a tak se snad uchytí v japonské Super Formuli 2026. Celý ročník 2025 Fornaroli, ale jeho nebyl s ohledem na případné postupy do formule 1 příliš vydatný. Také ti, kteří vítězili, ale skončili za týmový kolega Fornarolim, se do formule 1 nedostali. Místa prostě nejsou. Američan Jak Crawford zůstane testovacím Roman Staněk jezdcem Aston Martinu, stejně jako Richard Ver až desátý... schoor u McLarenu a Luke Browning u Williamsu. Jediným, kdo letos postoupí, je Brit švédsko-indic kého původu Arvid Lindblad, byť skončil jen šestý, jenže výkonnostní krize svěřenců Dr. Helmuta Mar ka ho vynesly do Racing Bulls F1, když se Hadjar posunul na místo Tsunody do Red Bullu. Testům FIA F2 v Abu Dhabi po skončení sezony 2025 vládl první den Oliver Goethe (dopoledne i odpoledne pro MP Motorsport), druhý den Goethe a odpo ledne Rafael Camara (Invicta), třetí den pak Alex Dunne (Rodin Motorsport) a odpoledne znovu Němec Goethe (MP Motorsport). O sestavách pro 2026 se teprve rozhodne. ■

► FIA F2 CHAMPIONSHIP 2025 jezdec tým body 1. Leonardo Fornaroli (I) Invicta 211 2. Jak Crawford (USA) DAMS 175 3. Richard Verschoor (NL) MP 170 4. Luke Browning (GB) Hitech TGR 162 5. Alexander Dunne (EIR) Rodin 150 6. Arvid Lindblad (GB) Campos 134 7. Dino Beganovic (S) Hitech TGR 116 8. Pepe Martí (E) Campos 112 9. Joshua Duerksen (PY) AIX 107 10. Roman Staněk (CZ) Invicta 105

1/2026 THauto

Foto Helena Hyanová

► ŠKODA SUPERSPORT 966 (1950)

Škoda Supersport je dnes vystavena v depozitáři Škoda Auto Muzea

Před jedenácti lety byla dokončena renovace supersportovního typu 966 z roku 1950...

Po renovaci byl typ 966 vystaven ve velké hale Škoda Auto Muzea (2015)

Foto Tom Hyan

VZÁCNÁ... TOM HYAN ozy Škoda Supersport byly vyrobeny v roce 1950. Celkem tři exempláře byly průběžně vyvíjeny a osa zovány různými čtyřválci 1089, 1221 a 1490 cm3. Jediný dochovaný vůz získalo Škoda Auto Muzeum v roce 2007 a do konce 2014 byla dokončena renovace tohoto třetího vyrobeného kusu v podobě ze sezony 1953, opatřeného motorem OHV 1089 cm3 se dvěma karburátory Solex 40 UAIP, přeplňovaného kompresorem, takže výkon dosa hoval 88 kW (120 k). Převodovka byla 4 + Z a Supersport jel rychlostí až 170 km/h. S vozem závodili Miroslav Fousek, Václav Bobek st. a Jaroslav Netušil do roku 1962, pak vůz získal slovenský závodník Ivan Mičík. Závodní speciál typu 966 slavil premiéru v květnu 1950 na okruhu v Mladé Boleslavi, po dalších závo dech byl ale natolik poškozen, že musel být nahrazen novým. Tým však chtěl nasadit dva vozy, a tak vznikl vyobrazený třetí exemplář. Poprvé startoval na Ceně Brna 24. září 1950, kde s ním Miroslav Fousek dojel druhý ve třídě 1100 cm3 za týmovým kolegou Netu šilem, ale před Jaroslavem Vlčkem (Magda III – Fiat). Sezonu 1951 zahájilo vítězství ve třídě sportovních vozů (rychlá dodatečná montáž světlometů a blatníků) v Liberci. V dalších letech se oba Supersporty (druhý

auto 2026/1

Václav Bobek před Miroslavem Fouskem na okruhu v Piešťanech (1951) a třetí kus) objevovaly v mnoha různých závodech. Po zranění Fouska nahradil Netušil, druhý vůz do té doby řídil Václav Bobek st. Škoda oba vozy číslo 2 a 3 neustále vylepšovala, pů vodní motor 1089 cm3 z Tudora dostal hliníkovou hlavu s polokulovým spalovacím prostorem, přibyly verze s kompresorem a zvětšeným objemem válců. ■

Foto Škoda Auto

► NAŠE LEGENDY

Škoda Sport (Cena Brna 1949)

JAROSLAV NETUŠIL (CS) Popular MD). Vyhrál Cenu Brna 1949 a 1950 (Škoda Sport) ve třídě do

Druhý z dvojice Bobek/Netušil, která se coby jediná zúčastnila 24 h Le Mans na voze Škoda. Bohužel v roce 1949 ve třinácté hodině odpadli s poruchou motoru (praskla pojistka pístního čepu). Narodil se 4. února 1912 v Mladé Boleslavi, od roku 1929 působil v automobilce, po vyučení záhy šel do závodního oddělení coby mechanik a pak za volant. Po premiéře v Milovicích uspěl v Alpské soutěži 1936, s Jaroslavem Horákem dojeli sedmí v Soutěži Malou dohodou 1937 (na kupé

1100 cm3, na trati VC Československa 1950 dojel devátý za velkými vozy (první Hovorka na Maserati), 1952 byl druhý do 2000 cm3 (Supersport 1221 cm3 s kompresorem). Jezdil soutěže na Tudoru, pak se Spartakem i Liège-Rome-Liège 1955, Monte Carlo (1956 s Viktorem Krupičkou), Tulipánovou i švédskou Midnightsun (1957 s Miroslavem Fouskem). Končil na Octavii Super, v Rally Monte Carlo 1960 s Jaroslavem Bobkem dojeli pátí ve třídě. Zemřel 11. října 1982 v Mladé Boleslavi.

Tatra 605 (premiéra Přerov 1957)

ALOIS MARK (CS/CZ) z posledního místa, v šestém kole byl v čele a nakonec dojel druhý.

Od roku 1940 pracoval v kopřivnické Tatře jako pomocný dělník, později na motorové brzdě, kde se podílel na vývoji závodních strojů, než dostal šanci v motorsportu. Začínal coby spolujezdec Kopečného, na podzim 1953 byl na Mladoboleslavské soutěži z Tatrováků nejrychlejší (T601). Na okruhu debutoval s vypůjčeným Hakarem než se dostal k monopostu T607 (1955 druhý v Jičíně a Lounech), 1957 mu byla svěřena premiéra dvouválce T605 v Přerově, po problémech v tréninku jel

Nejvíce se proslavil s Tatrou 603, zejména v Marathonu de la Route na Nürburgringu (třetí 1966, čtvrtý 1967), resp. v předchůdci Spa-Sofia-Liège (čtrnáctý 1964, havárie 1963), na okruzích i v rally (1962 první, 1964 třetí a 1965 čtvrtý na Vltavě) atd. Byl přihlášen na Rally Monte Carlo 1960, ale komunistický režim bohužel účast tří továrních vozů T603 znemožnil. Narodil se 11. června 1926 v Lubině u Kopřivnice, létal v kopřivnickém Aeroklubu (větroně i motorové). Zemřel 4. ledna 2001.

ESO 500 F3 (Ecce Homo 1958)

VLADIMÍR HUBÁČEK (CS/CZ) Narodil se 20. srpna 1932 v Nechanicích, na vojně byl převelen do Dukly

Úspěšnou kariéru dlouhou více než dvacet let korunoval Hubáček celkem 18 tituly mistra Československa na okruzích ve formuli 3, ale především v automobilových soutěžích, kde sice začínal s vozy Škoda 440, 445 a Octavia TS, ale pak získal obrovskou výhodu v přidělení zapůjčených továrních automobilů Renault z Francie od R8 po Alpine A110. Do roku 1976 vyhrál nespočet domácích soutěží včetně Rally Škoda 1974 a 1975, Vltava 1972, Barum 1972, 1973 a 1975 (vše na A110 – 1600 S) atd.

Praha (tehdy UDA), kde se s Václavem Hovorkou podílel na stavbě vozů Střela 750 (1955 při debutu v Jičíně havaroval už v tréninku, pak vyhrál v polské Czenstochové). Poté začala jeho kariéra formulového jezdce 1958 – 1970 s různými vozy od jednoválce ESO F3 k formuli Junior (Svazarm Škoda 1100) a litrové F3 (Melkus-Wartburg, Lotus 41 Ford). Opět těžil z převahy vozu Lotus, což se ale jeho kolegům (Cejnar, Ondřejík) nedařilo, a suverénně vládl závodům. Zemřel 2. září 2021.

1/2026 THauto

auto 2026/1

► SUNBEAM (ROOTES / CHRYSLER / PSA)

Sunbeam Rapier Sports Saloon na základě Hillmanu Minx (1955 – 1967); na snímku poslední model Mk.V s motorem 1725 cm3

Foto Rootes

Historie

TRPKÝ KONEC

e dvacátých letech hájily vozy Sunbeam TOM HYAN britské barvy na nejprestižnějších závodech 1 Rapier druhé generace Grand Prix a současně patřily k držitelům (1967 – 1976), od 1969 absolutních rychlostních rekordů. Značka se nabízený alternativně stala nejprve členem skupiny Rootes, s ní coby Alpine třetí generace pak evropskou divizí Chrysler International a nakonec součástí Peugeot S.A. Do roku 1981 se ještě používalo 2 Sunbeam Mk.III na Rallye slavné jméno Sunbeam, některé typy však už vyjížděly Monte Carlo 1956, poslední se značkou Chrysler a nakonec se automobilka v Rytonu verze poválečného typu Sunbeam-Talbot 90 u Coventry stala majetkem Peugeotu. Francouzské vozy se v Coventry vyráběly ještě několik let, než sku (1948 – 1954; Mk.III do 1957) pina PSA Peugeot Citroën závod definitivně zavřela 3 Vozy Sunbeam Alpine a produkci převedla do slovenské Trnavy... startovaly v šedesátých letech Podobně vznikl Sunbeam na základech výroby jízdních také ve 24 h Le Mans kol. První čtyřkolový Sunbeam-Mabley z roku ►►► (výroba do 1968)

Foto Rootes

Sunbeamy byly chloubou Velké Británie, sportovně laděná značka přežila do sedmdesátých let, ovšem pod třemi majiteli...

Foto Tom Hyan

1/2026 THauto

1 Sunbeam 1500 GT, sportovní verze Avengeru (výroba od 1970 jako Hillman, od 1976 Chrysler, konec 1981 jako Talbot)

Foto Tom Hyan

Foto Chrysler

► SUNBEAM (ROOTES / CHRYSLER / PSA)

5 6

2 Sunbeam Rapier druhé generace ve sportovní verzi H120, nazvané podle motoru 1725 cm3 o výkonu 88 kW (120 k) v úpravě Holbay 3 Nadějný Chrysler Sunbeam, jehož výroba se od roku 1977 naplno už nerozvinula (jen 104 547 kusů a 2308 verzí Lotus) 4 Sunbeam Imp Rally 1965 s motorem vzadu, který se roku 1968 zúčastnil Rallye Monte Carlo kromě jiných soutěží 5 Sunbeam Imp byl sportovní a exportní verzí vozu Hillman Imp (1966 – 1976, na snímku model 1970) 6 Sunbeam 1500 TC, další značková verze Hillmanu Avenger od Chrysleru UK (základní byla Sunbeam 1250/1500 De Luxe)

auto 2026/1

1899, výrobek společnosti Johna Marstona z Wol verhamptonu, byl primitivní kočár s jednoválcem 326 cm3. Následovaly vozy solidní konstrukce, čtyř válce 12 HP podle vzoru francouzského Berlietu, v letech 1904 – 1907 se objevily první šestiválce, jež Sunbeam proslavily. Revoluci vyvolal konstruktér Louis Coatalen z francouzské Bretaně, který se usadil v Anglii a postupně navrhoval vozy Crowden,

Humber a Hillman, než v roce 1909 nastoupil do wol verhamptonské továrny Sunbeam. Jeho třílitrový čtyřválec 12/16 posloužil jako základ závodních au tomobilů, které obsadily první tři místa v Coupe de l’Auto ve francouzském Dieppe a zahájily nesmírně úspěšnou sportovní kapitolu v dějinách Sunbeamu. Za války se Sunbeam 12/16 stal štábním vozem brit ské armády, produkci však převzal Rover, protože

► SUNBEAM – milníky britské značky 1887 první jízdní kola Sunbeamland 1899 první automobil Sunbeam-Mabley 1902 první čtyřválec podle vzoru Berliet 1904 první šestiválcový automobil Sunbeam 1912 motocykly Sunbeam z Wolverhamptonu 1912 trojnásobné vítězství v Coupe de l’Auto 1920 aliance Sunbeam-Talbot-Darracq 1923 vítězství šestiválce v Grand Prix Francie 1924 legendární sportovní třílitr DOHC 1927 rychlostní rekord 327,9 km/h (Henry Segrave) 1928 prodej motocyklové divize skupině ICI 1935 značka Sunbeam součástí Rootes Group 1939 znovu automobily Sunbeam-Talbot 1953 obnovení Sunbeamu roadsterem Alpine 1955 Sunbeam 90 vítězí v Rallye Monte Carlo 1958 vítězství v RAC Rallye (Sunbeam Rapier) 1959 sportovní roadster Sunbeam Alpine 1964 roadster Tiger (Alpine s motorem Ford V8) 1977 nová generace Chrysler Sunbeam 1981 Talbot Sunbeam Lotus mistrem světa rally 1981 poslední vozy značky Sunbeam (pak Talbot) 1986 poslední vozy Talbot (dále výroba Peugeotů)

Sunbeam nestačil vyrábět především svoje vynikající letecké motory. V roce 1920 vytvořil Sunbeam spole čenství s francouzskými značkami Talbot a Darracq, známé jako STD Organisation (Sunbeam-Talbot -Darracq). Následovaly typy 16 a 24 HP, šestiválec 16/50 HP a v roce 1924 další slavný šestiválec s tří litrovým objemem a ventilovým rozvodem DOHC, jeden z nejproslulejších vozů značky (vyráběl se do roku 1930). Závodní program se dále rozvíjel a Sir Henry Segrave vyhrál Velkou cenu Francie 1923 na dvoulitrovém šestiválci Sunbeam. Svůj úspěch zopakoval ve španělském San Sebastianu 1924, ale pak přešel na lámání rychlostních rekordů. Jeho pře plňované čtyřlitrové dvanáctiválce Sunbeam, vzniklé spojením dvou motorů Grand Prix, zářily od roku 1926, o rok později v aerodynamickém speciálu Sunbeam 1000 HP jako první pokořil hranici 200 mph

Foto Tom Hyan

Foto Rootes

(přes 320 km/h). Tento stroj měl dva motory, dvanácti válce s rozvody DOHC v každé řadě, zdvihovým objemem po 22 l a výkonem po 368 kW (500 k). Také další speciály pro Reného Thomase, Kennetha Lee Guinnesse a Sira Malcolma Campbella využívaly velkoobjemových leteckých motorů. Silniční vozy Sunbeam té doby byly supervýkonné třílitry DOHC, do vyšší kategorie se značka pustila s řadovým osmiválcem 5,4 litru, konkurentem Rolls -Royce, a zkusila i menší 1,6 litru se čtyřválcem OHV. Krizi počátku třicátých let ovšem aliance STD Organi sation nepřežila, v roce 1935 se rozpadla a navzdory pokusu Sira Williama Lyonse (od SS Cars, později Jaguar) společnost získali bratři Rootesové, kterým připadla práva na Sunbeam a Talbot. Výroba vozů Sunbeam byla ve Wolverhamptonu zastavena v roce 1937, od konce následujícího roku už Rootes ►►►

7 Sunbeam Stiletto, malé kupé na základě Hillmanu Imp Californian, však svůj vzor o tři roky přežilo (1967 – 1973) 8 Sunbeam Alpine, první model druhé generace se čtyřválcem OHV 1494 cm3 o výkonu 57 kW (72 k), vyráběný v letech 1959 – 1960 (11 904 kusů) 9 Sunbeam Tiger, osmiválcová verze Alpine s motorem Ford 4261 cm3 (první série od 1964) nebo 4727 cm3 (Mk.II pouze v posledním roce 1967) 10 Sunbeam Tiger jako kupé pro 24 h Le Mans; s nápadem kombinovat motor Ford V8 a karoserii Alpine přišel slovutný Carroll Shelby

1/2026 THauto

► SUNBEAM (ROOTES / CHRYSLER / PSA)

Foto Rootes

4 1 Sunbeam 24/70 s řadovým šestiválcem OHV 4524 cm3 o výkonu 51 kW (70 k), oblíbený vůz konstruktéra Louise Coatalena (1924)

2 Sunbeam Alpine Mk.II v roce 1960 dostal větší čtyřválec 1592 cm3 o výkonu 59 kW (80 k) a vyráběl se do roku 1963 Group z Coventry nabízel modely Sunbeam-Talbot, ale to byly jen značkové dražší varianty vozů Hillman a Hum ber, jejichž výroba Rootesům také patřila. Produkce motocyklů, zavedená od 1912, přinesla velké úspěchy, ale roku 1928 se oddělila, aby přežila pouze se skútry do poloviny šedesátých let ve skupině BSA-Triumph. Poválečný Rootes Group sdružoval značky Sunbeam, Hillman, Humber a Singer, vedle výrobců užitkových vozů Commer a Karier. Bohužel byl jedním z propagá torů tzv. badge engineering, tedy odznakového inženýr ství, kdy shodné vozy jen s drobnými změnami dostá valy jednu, druhou, či další značku podle marketingové strategie. Při obnovení Sunbeamu po roce 1953 se od lišovaly jen sportovní roadstery Alpine a kupé Rapier, postavené ovšem na základě Hillmanu Minx. Sunbea my byly vlastně sportovní variantou Hillmanů a vítězily rovněž v největších automobilových rally (RAC, Monte Carlo). V roce 1964 přišel Tiger, verze Alpine s americ kým osmiválcem Ford Mustang, ale záhy zanikla, když celý Rootes Group převzal americký Chrysler a vytvořil z něj divizi Chrysler UK. Existovaly také značkové verze Sunbeam Imp, tedy malé vozy Hillman Imp s motorem vzadu určené pro export, ale i jejich originální verze s odznakem Sunbeam. Bylo to odvozené Stiletto, úhledné kupé rovněž s celohliníkovým motorem v zádi, krátce dodávané i jako Hillman Imp Californian. Další větší vozy byly jen značkové varianty Sunbeam na zá kladě cestovních Hillmanů klasické koncepce s moto rem vpředu a pohonem zadních kol. To však už byla labutí píseň značky, další automobily z Coventry prošly značkovou džunglí a v rámci fúzí mnohdy nesly několik slavných jmen dohromady! Tak se objevily třeba Chrys ler Simca Sunbeam, anebo Talbot Sunbeam Lotus.

auto 2026/1

3 Chrysler Sunbeam 1600 TI, sportovní verze posledního nového Sunbeamu, od konce 1979 přejmenovaná na Talbot Sunbeam (1979 – 1981) 4 Sedan Vogue 1725 cm3, krátce přejmenovaný Sunbeam po zrušení značky Singer (jen od dubna do října 1970) 5 Sunbeam-Talbot 10, čtyřválec SV 1185 cm3 o výkonu 30 kW (41 k), s nímž se rozběhla poválečná produkce (1945 – 1948)

V sedmdesátých letech se Chrysler rozhodl odejít z Evropy a prodal jak britskou divizi Chrysler UK (dříve Rootes Group), tak francouzskou Chrysler France (dříve Simca). Osobní vozy převzal Peugeot, užitkové Renault, postupně byly začleněny do portfolia nových majitelů, či vyběhly z výroby. Už dříve však některé mo dely nesly jen značku Chysler (například francouzské Chrysler 160, 180 a 2 Litres), ale samozřejmě i britské. Tak se zrodil v roce 1977 třídveřový hatchback Chrysler Sunbeam na podlahové plošině Hillmanu Avenger (Sunbeam 1250/1500), byť se zcela odlišnou karoserií. Značku už nezachránil, navzdory tomu, že jako Talbot Sunbeam Lotus (čtyřválec Lotus 2,2 litru) vyhrál brit skou RAC Rally 1980 a pak dokonce Henri Toivonen a Guy Fréquelin vyjeli titul v mistrovství světa značek 1981 v automobilových soutěžích! Konec Avengeru (1981) znamenal odchod i těchto stylisticky nadča sových automobilů. Sunbeam byl zrušen, pokračoval Talbot, ale jen do 1986. Pak závod v Rytonu zcela přešel na produkci Peugeotů. ■

OM 665 SS s větším šestiválcem 2,2 litru (1930); spolujezdcem Kai Diekmanna na Mille Miglia 2010 byl český podnikatel Martin Roman

Foto Tom Hyan

► Historie ► OM (OFFICINE MECCANICHE 1889 – 2018)

Prvním vítězem Mille Miglia se stal zapomenutý šestiválec OM 665; jejich posádky obsadily první tři místa...

rvní ročník legendárního italského silničního závodu Mille Miglia (1000 mil) v březnu 1927 patřil automobilům OM Tipo 665, které ovládly celkovou klasifikaci v pořadí posá dek Ferdinando Minoia/Giuseppe Morandi, Timo Danielli/Renato Balestrero a Mario Danielli/ Archimede Rosa. Porazily tak mnohé favorizované soupeře s jinými italskými vozy Lancia Lambda, Isotta Fraschini 8A, Alfa Romeo RL Super Sport a Itala Tipo 61. Šestiválce OM 665 se zrodily na základě prvního čtyřválce Tipo 469, dostaly však nový motor. Po úspěchu nesly sportovní verze označení 665 MM na počest vítězství Mille Miglia. Byly vrcholem produkce

auto 2026/1

TOM HYAN 1 OM 665 MM Roadster (1931) v Národním automobilovém muzeu ve francouzských Mylhúzách 2 Johann a Corinna Fendtovi vyrážejí na trať Mille Miglia v Brescii (OM 665 S)

osobních automobilů značky OM z italské Brescie, která se od třicátých let specializovala na užitkové vozy, traktory a železniční vozidla. Historii značky OM uchovává muzeum v Lainate u Milána, otevřené od září 2017 (vstup zdarma po rezervaci předem). Značka OM se poprvé objevila na tramvaji, kterou vy robila společnost S.A. Officine Meccaniche se sídlem v Miláně v prvním roce 1899, kdy se zrodila spojením firem Grondona, Comi & C. a Miani, Silvestri & C., jejichž počátky sahají do roku 1849 (Benedetto Grondona začal vyrábět kočáry v Miláně), resp. 1880, kdy Giovanni Miani opustil v roce 1857 založený podnik s Felice Grondonou (synem Benedetta) a založil nový na výrobu lokomotiv

► OM Tipo 665 Superba (1927) POHÁNĚCÍ SOUSTAVA – kapalinou chlazený zážehový nepřeplňovaný řadový šestiválcový motor OM, uložený podélně vpředu; dvouventilový rozvod SV; 1991 cm3 (ø 65 x 100 mm); 5,0:1; 29 – 33 kW (40 – 45 k)/3000 min‑1, u závodních zvýšený až na 59 kW (80 k). Litinový blok (monobloc) a hlava válců, hliníková vana, čtyřikrát uložený klikový hřídel (kluzná ložiska). Jeden karburátor Zenith nebo Solex 35 UDHAF, verze Sport dva Zenith nebo Solex 30 UAHD. Elektrická výzbroj 12 V (Bosch). Jedno kotoučová suchá spojka, čtyřstupňová převodovka OM, pohon zadních kol zapouzdřeným kloubovým hřídelem (celkové převody 14,5 – 10,35 – 6,92 – 5,00).

Italská posádka Claudia Gabana/ Marco Rizzi na Mille Miglia 2010 se slabším čtyřválcem OM 469 S z roku 1930 (objem válců 1570 cm3)

PODVOZEK – žebřinový rám ze dvou podélníků a příček; tuhé nápravy, odpružení podélnými poloeliptickými listovými pery; řízení šnekem a kladkou; mechanické bubnové brzdy na všech kolech; kola s drátovým výpletem a centrální maticí; pneumatiky 760 x 105. ROZMĚRY A HMOTNOSTI – rozvor náprav 2800 (3000) mm, rozchod kol 1340/1340 mm; pohotovostní hmotnost od 850 kg.

3 OM 665 Superba model 1927 na přejímce v Brescii pro vzpomínkovou jízdu Mille Miglia 4 OM 665 S MM s dvoulitrovým šestiválcem pro posádku Johann G. Fendt/Corinna Fendt v Mille Miglia 2010

5 s Girolamo Silvestrim. V letech 1917 – 1918 koupili automobilku Züst v Brescii (založil Roberto Züst v roce 1903, resp. další filiálku Brixia-Züst od 1906, připojenou 1912) a na základě této konstrukce představili první osobní automobil nové značky OM (typ S305). Další vývoj přinesl vlastní konstrukce, u nichž typové číslo (465, 467, 469, 665) značilo po čet válců a jejich vrtání. V roce 1928 se výroba auto mobilů (od 1925 přibyly užitkové podle švýcarské licence Saurer) soustředila v Brescii, aby se v roce 1935 stala součástí koncernu FIAT, zatímco závody v Miláně získala IRI. V roce 1941 vznikaly výrobky OM v Brescii (už jen užitkové vozy a vznětové moto ry), v Miláně (kolejová vozidla) a v Suzzara u Mantovy (traktory, původně MAIS, spolupráce od 1921). Alfre do Casali založil roku 1878 výrobu zemědělských strojů, později známou coby Carrozzeria di Suzzara, kterou OM také připojily v roce 1927. První traktor OM

Foto Tom Hyan

PROVOZNÍ VLASTNOSTI (údaje výrobce) – největší rychlost 100 – 110 km/h (závodní 125 km/h); spotřeba paliva neuvedena.

se zrodil v roce 1929, vyráběly se kolové i pásové, než v polovině sedmdesátých let bylo vše přeznačeno Fiat (s výjimkou vysokozdvižných vozíků). Výroba osobních automobilů skončila krátce po pře vzetí koncernem FIAT (cca 1937), pokračovala však výroba nákladních vozů, autobusů, traktorů, želez ničních vozidel, tramvají, čerpadel, lodních motorů a dalších strojírenských produktů. V roce 1950 se coby OM 25 zrodil nejslavnější ná kladní lehký typ Leoncino (Lvíče), první ze zvířecí série, který navázal na původní OM LOC z let 1930 až 1940, aby se vyráběl 18 let, než přišly numerické série jako například populární OM 40, Fiat 40 a Ive co 40 (přes sto tisíc vozů). Další slavné typy nesly jména Tigrotto (od 1956), Lupetto (od 1959), Cer biatto (od 1963), nechyběly ani autobusy Daino či Orsetto atd. Spolupráce s jiným automobilkami při nesla prodej lehkých typů OM v Německu ►►►

5 Ruská posádka Boris a Naďa Baženinovi jela Mille Miglia 2010 na OM 665 Superba (1928) 6 V roce 1930 dostal OM 665 SS MM větší šestiválec 2200 cm3; sportovní model pro britský trh měl přeplňování kompresorem Roots

1/2026 THauto

► OM (OFFICINE MECCANICHE 1889 – 2018)

Foto OM

2 u Büssinga, v Rakousku u Steyru a ve Švýcarsku u Sau reru. V roce 1966 se vyrobilo 14 805 užitkových auto mobilů OM, v roce 1967 už 17 718, přičemž OM tehdy pokrýval 18 % italské produkce nákladních vozů. Od 1968 byla OM S.p.A. jako Sezione OM začleněna do Fiat Veicoli Industriali, v roce 1975 se spolu se znač kami Fiat, Lancia (užitkové), UNIC a Magirus-Deutz spojila do koncernu IVECO. Moderní typy s trambuso vou budkou pak nesly alternativně značky IVECO Fiat, OM či francouzskou UNIC podle trhu, ale postupně se přešlo na jednotné označení IVECO (pouze Magirus existuje dodnes pro speciální hasičská vozidla). V roce 1951 se objevily první akumulátorové i motorové průmyslové a vysokozdvižné vozíky, jejichž produkce v sedmdesátých letech vzrostla díky specializovanému provozu v Modugno (Bari). Paradoxně se staly posled ními nositeli jména OM, v roce 2010 jejich produkci kou pila německá firma Stihl GmbH, do roku 2018 vyráběla modely OM Stihl, než od 2019 přešla jen na Stihl. Za kladatel Hans Stihl od roku 1920 opravoval elektromo tory, pak vyráběl generátory a osvětlení, než začal ve čtyřicátých letech s vysokozdvižnými i plošinovými vo zíky (tzv. ještěrkami). Firmu vedl do roku 1952 (zahynul při autonehodě), jeho podnik však dodnes vyrábí skla dovou techniku a elektrické vysokozdvižné vozíky. Kapitola osobních automobilů OM je dnes téměř zapo menuta, nikoli však jejich sportovnmí úspěchy. Kromě

auto 2026/1

1 OM Leoncino se v šedesátých letech prodával v Rakousku u dealerů Steyr-Daimler-Puch 2 Traktor OM 35R, čtyřválec OM Diesel o výkonu 27 kW (37 k), z let 1952 – 1957 (vzniklo 5575 kusů) 3 OM Grinta, verze Fiat Daily/ Alfa Romeo AR8, výrobek závodu Suzzara (1978) 4 Předválečné nákladní OM se vyráběly ve švýcarské licenci Saurer 5 Skříňový model OM Lupetto, klasický trambus ze šedesátých let

5 Mille Miglia vyhrál šestiválec OM 665 také první Velkou cenu Tripolisu 1925 (Renato Balestrero), byl třetí celkově a vítěz třídy ve 12 h San Sebastianu 1926 (Minoia/ Morandi) a čtvrtý (Minoia/Giulio Foresti) i pátý (bratři Mario a Timo Danielli) ve 24 h Le Mans 2026. Úspěšnou sezonu 2026 korunoval rekord na 15 000 km průměrnou rychlostí 166,6 km/h za šest dnů a nocí na okruhu v Monze. Na Velké ceně Německa 1926 (Avus) se obje vil závodní typ Grand Prix 8C (OM 856) s řadovým osmi válcem DOHC 1477 cm3 (ø 56 x 77 mm) o výkonu 88 kW (120 k)/6000 min‑1 s kompresorem, s nímž Ferdinando Minoia zajel nejrychlejší kolo, ale v závodě odpadl. Po slední známý start tohoto vozu byl ve Velké ceně Evropy 1927 na Monze, kde dojel Morandi druhý za vítězným Robertem Benoistem (Delage), a veterán Minoia skončil čtvrtý za americkou dvojicí Kreis/Cooper (Miller). Histo rické vozy OM dnes můžete vidět zejména při vzpo mínkové jízdě Mille Miglia, anebo v muzeu (např. v Myl húzách, či u Nicolise nedaleko Verony). ■

Výrobní program nákladních vozů OM z nabídky švýcarského importéra (1974)

1/2026 THauto

eXtra

Foto Tom Hyan

► ŠKODA / LAURIN & KLEMENT (1913 – 1948)

Nejstarším vozem v novém depozitáři je Laurin & Klement typ Sd (1913) se čtyřválcem 1847 cm3 (ø 70 x 120 mm) o výkonu 14,7 kW (20 k)

Zleva Škoda 422 (1931) a vzácně původní Škoda 430 (1930)

SPÍCÍ KRÁSA

Škoda Auto před koncem roku uzavřela oslavy 130 let otevřením nového depozitáře, v němž vystavuje další historické vozy... 60

auto 2026/1

Škoda Popular Monte Carlo 1,4 litru v otevřeném provedení (1936)

1 2

ladoboleslavská automobilka loni oslavila 130 let od založení firmy Laurin & Klement, 120 let od zahájení sériové výroby automobilů, 100 let od fúze s plzeňskou Škodou a 30 let od otevření nového továrního muzea. Škoda Auto patří k nejstarším nadále existujícím automobilkám a její historie je nesmírně bohatá. Nová expozice zvaná Spící krása čítá třiadvacet vozů v nálezovém stavu, popř. ve stavu po částečné renovaci, a to z let 1913 až 1948. Je umístěna ve staré tovární hale V4 v Mladé Boleslavi, postavené před 120 lety (tedy roku 1906), která od 1907 sloužila coby kovárna, jak dokládají i dobové fotografie na stěnách haly, v níž jsou vystaveny vozy tzv. garážovým stylem, tedy na podlaze vedle sebe. Je to už druhý depozitář Muzea Škoda Auto, ten první ukrývá prototypy, sportovní modifikace a závodní automobily, je přístupný společně s návštěvou muzea.

Foto Tom Hyan

Prestižní osmiválce Škoda 860, zleva model 1930 a novější model 1933

4 TOM HYAN, Mladá Boleslav (CZ) 1, 2 Zapomenutý prototyp Škoda 215 (1933) a jeho kapalinou chlazený řadový dvouválcový motor 3 Škoda Favorit OHV (typ 923 z roku 1938), čtyřválec 2091 cm3 o výkonu 41 kW (55 k) 4 Zleva Laurin & Klement 210 z roku 1924 a nejstarší typ Sd (1913)

Nový druhý depozitář mohli zájemci navštívit už od 1. prosince, a to zdarma, další návštěvy od letošního roku budou za příplatek 100 korun českých k ceně vstupenky, protože jde o třicetiminutovou prohlídku v omezeném množství hostů (rezervace předem se doporučuje), neboť je to objekt uprostřed závodu, přístupný pouze s průvodcem. V další hale má být otevřen depozitář třetí, kam Muzeum Škoda Auto soustředí studie a prototypy poválečných a novějších sériových vozů. Důležitá je podpora vedení podniku, což zdůraznila při slavnostním otevření přítomnost Andrease Dicka, člena představenstva Škoda Auto pro výrobu a logistiku (přišel z čínské společnosti FAW-Volkswagen a nahradil Michaela Oeljeklause). Nejstarším vystaveným vozem je Laurin & Klement typu Sd, vyrobený v říjnu 1913 pro zastoupení firmy v Petrohradě, nicméně zakoupený od českého sběra tele v šedesátých letech jako jeden z prvních ►►►

1/2026 THauto

Foto Tom Hyan

► ŠKODA / LAURIN & KLEMENT (1913 – 1948)

Škoda Popular Sport Coupé (1934), jeden z pěti speciálů s hliníkovou karoserií

Foto Škoda Auto

Skříňový sanitní vůz Laurin & Klement – Škoda 120 z roku 1926, čtyřválec 1994 cm3 o výkonu 22 kW (30 k)

ŠKODA AUTO MUZEUM Třída Václava Klementa 294, 293 01 Mladá Boleslav www.muzeum.skoda-auto.cz; muzeum@skoda-auto.cz Telefon +420 326 832 038 Otevřeno denně 9.00 – 17.00 h (v prosinci s omezením) Základní vstupné 100 Kč; snížené 50 Kč (do 15/nad 65 let; studenti)

auto 2026/1

exponátů starého muzea AZNP Škoda v Mladé Boleslavi. Už za časů firmy Laurin & Klement totiž měla automobilka pobočky po celém Rakousko-Uhersku (Vídeň, Praha, Bratislava, Budapešť) i v zahraničí (Petrohrad, Moskva, Londýn, Terst, Varšava, Rostov na Donu, Kyjev, Charkov) a prodávala jízdní kola, motocykly i automobily do celého světa (vozy Laurin & Klement jezdily tehdy i v Japonsku). Několik typů Laurin & Klement je vystaveno, a to včetně užit kových vozů (nákladní, sanitní), přičemž v hale je udržována konstantní teplota kolem 16 °C. Po spojení se Škodovými závody v roce 1925 mladoboleslavská automobilka postupně přešla na značku Škoda, kterou používá více než 100 let dodnes. V depozitáři jsou vozy z různých etap vývoje včetně typů se společnou značkou Laurin & Klement – Škoda (např. 110, 120 a 150), unifikované řady Škoda 4R a 6R z konce dvacátých let, či nové série, kdy číselné označení prozrazovalo počet válců a výkon v koňských silách (např. 422, 430, ale i 860, anebo prototyp 215). Dva vozy Škoda 6R z roku 1929 jsou ukázkou přestavby z limuzíny na zásahový hasičský speciál pro obec Dobřív u Rokycan, zatímco druhý prezentací stavu částečné renovace s dobře patrnou konstrukcí

Ojedinělý Popular 995 Tudor Special z jedináctikusové série sedanů (1936) karoserie s dřevěnou kostrou, pokrytou plechovými panely (spojeno hřebíky). Dvě osmiválcové limuzíny Škoda 860 ukazují postupný vývoj, modely 1930 (sloužil Společnosti pro zpeněžení lihu) a 1933 se liší designem přídě a sklonem čelního okna. Kuriozitou je kupé na podvozku Laurin & Klement – Škoda 110 z roku 1928, kdy vůz vyjel coby otevřený sportovní pro zákazníka v Českém Krumlově, ale v polovině třicátých let byl neznámou jihlavskou karosárnou (více se neví) přestavěn na kupé se splývající zádí pro Marii, manželku majitele praž ského módního salonu Miloše Zelenky, která jej s kamarádkami užívala pro výlety. Důchodce Ze lenka nakonec vůz nabídl muzeu a v roce 1973 do Mladé Boleslavi prodal. Další zvláštností je jeden ze dvou prototypů lidového vozu Škoda 215, jenž se v roce 1933 nedostal do sériové výroby. Pod kapotou má kapalinou chlazený řadový dvouválec 804 cm3 (ø 80 x 80 mm) o výkonu asi 11 kW (15 k)/ 3000 min‑1. Vystavený exemplář byl v roce 1935 prodán úředníkovi ASAP Škoda, panu Krešlovi, aby se v roce 1969 stal součástí sbírky. Druhý pokus o dvouválec z let 1936/1937 nesl označení Škoda Sagitta (typ 911), ale byl vzduchem chlazený vidli-

3 1, 2, 3 Unikátní kupé od neznámého jihlavského karosáře, postavené na podvozku Laurin & Klement – Škoda 110 z roku 1928 4 Škoda 6R z roku 1929 s ukázkou renovace karoserie s kostrou ze dřevěných hranolů, pobitou ocelovým plechem

4 cový do V/90° o objemu 845 cm3 (ø 80 x 84 mm) a shodném výkonu 11 kW. Také tento vůz se sériově nevyráběl, ve sbírkách muzea však nechybí. Z novějších typů jsou vystaveny Populary, Rapid, Favorit i Superb (ovšem předválečné). Zaujal žlutý Popular Monte Carlo Cabriolet (čtyřválec 1386 cm3), výstavní kousek z Pražského autosalonu 1936, na jehož kapotě vystupuje původní modrá barva. V opravdu nálezovém stavu je Popular Sport Coupé (1934) s hliníkovou karoserií (pouze blatníky jsou ocelové), pátý kus z pěti vyrobených pro sportovní a propagační účely (tento exemplář byl výstavní). Aerodynamický Tudor Special (1936) je ze zvláštní série jedenácti tudorů a dvanácti kupé s účinným proudnicovým tvarováním. „Najít hranici mezi skutečnou patinou a velmi špatným stavem, který vyžaduje renovaci, není snadné,“ říká Michal Velebný, vedoucí renovačních dílen Škoda Auto, o krásných vystavených automobilech. Jak jsme se přesvědčili, tak se to ovšem daří. Velké množství vozů Škoda pro firemní muzeum je toho dokladem. Sbírky nyní čítají 370 vozidel a 100 motorů, shromažďovaných od konce šedesátých let a nakupovaných od bývalých uživatelů dodnes. ■

5 Škoda 6R z roku 1929 coby hasičský vůz se šestiválcem 2916 cm3 o výkonu 37 kW (50 k)

Foto Tom Hyan

Škoda 4R z roku 1928, přestavěná na valník se čtyřválcem 1944 cm3 o výkonu 23 kW (32 k)

1/2026 THauto

► V letech 2023 – 2025 skončila výroba mnoha dříve populárních vozů jako byly Ford Fiesta, Focus a S-Max/Galaxy; Renault Twingo III, Twizzy, Mégane ICE, Koleos, Clio V a Arkana; Peugeot 508, DS Automobiles DS9, Fiat Tipo, Kia Ceed, Mazda 2 (DJ), Mercedes-Benz třídy A/B a třídy T (Citan), Mitsubishi Space Star, Honda Civic Type R, Jeep Renegade, Opel Insignia a Crossland, Smart ForTwo, Maserati Ghibli, Suzuki Ignis, VW Arteon, všechny Jaguary a další. Důvody jsou prosté, přesun zájmu k dražším SUV, přechod na elektrifikaci a nové normy včetně GSR 2 (bezpečnost), na něž se nevyplatí vozy rekonstruovat. Pouze zlomek typů z uvedeného výčtu má nástupce. ► Škoda Auto koncem minulého roku vstoupila na trh v Saúdské Arábii ve spolupráci se společ ností Samaco Motors z Jeddahu, kde také bude první showroom. V nabídce jsou Octavia, Kodiaq, Karoq a Kushaq, záhy přibude Superb včetně Combi a Slavia. Samaco už více než patnáct let zastupuje jiné značky Volkswagen Group včetně Bentley a Lamborghini. Škoda prodává rovněž v Ománu, UAE a Kataru. ► Značka MG vede v prodeji čínských vozů v Evropě! V prvním pololetí 2025 se prodalo celkem 347 135 osobních vozů (5,1 % trhu). První je MG ZS (69 458) před Jaecoo 7 (37 694), MG3 (36 971), MG EHS (34 790), BYD Seal U (33 008), Omoda 5 (15 866), MG4 (14 495), BYD Seal (9436), BYD Sealion 7 (7796) a první desítku uzavírá BYD Dolphin (7653). Na tradičních trzích, jako je například Francie, tvoří čínské vozy jen 2,6 % (21 714 kusů, vede MG ZS), a to přesto, že tam prodávají kromě MG a BYD také Hongqi, Dongfeng, Skyworth, DFSK, Aiway, Leapmotor a XPeng. ► Neschopní Evropané ruší svoje vozy, nevyvíjejí nové a zavírají továrny, zatímco plány na ovládnutí světa si Komunistická strana Číny zdařile plní i ve spolupráci s nimi! K útoku patří výroba čínských vozů v Evropě, když už ovládají Asii, Afriku a derou se do Jižní Ameriky. Přesto občas dojde na jejich ideologii, a tak Číňané zastavili montáž typu Leapmotor T03 z čínských dílů (SKD) v Tychách, když Poláci podpořili cla na čínské elektro mobily. Stellantis (partner Leapmotoru od října 2023) oznámil výrobu čtyř typů Leapmotor BEV ve španělské Zaragoze (až 280 tisíc ročně), aby obešel cla EU ve výši 30,7 %. První bude crossover B10 od srpna 2026, další B05.

auto 2026/1

► Krátce ► ZE SVĚTA DAF XF Electric a XD Electric

DAF: TRUCK OF THE YEAR 2026 Poosmé od roku 1988 pasovali evropští novináři za Inter national Truck of the Year nizozemský DAF. Nový DAF XF/XD Electric, poháněný elektromotory Paccar EX-D2 (výkon 270, 310 nebo 350 kW), případně Paccar EX-D1 (výkon 170, 220 nebo 270 kW, alternativně pro menší model XD Electric), si veze sadu dvou až pěti akumulátorů od 215 kWh (XD) či od 315 kWh (XF) až po vrcholných 525 kWh pro dojezd do 500 km. Ve finále DAF porazil typy MAN D30 Power Lion, MAN eTGS, Scania Super 11 a čínský elektrický Sany e435. Florian Engel, šéf poroty, předal cenu ITOY 2026 zástupcům DAFu na výstavě Solutrans v Lyonu. Titul Van of the Year 2026 dobyla elektrická Kia PV5, v kategorii pick-upů získal cenu 2026/2027 Ford Ranger v nové verzi PHEV.

JAGUAR: KONEC PO 90 LETECH Britové mají zjevně smysl pro černý humor, když bránou závodu v Solihullu (původně Rover!) s nápisy o oslavě 90 let značky Jaguar a 10 let výroby F-Pace projel 19. prosince 2025 poslední vyrobený automobil Jaguar se spalovacím motorem! Závěrečným produktem je černý F-Pace SVR s pětilitrovým osmiválcem ze skladových zásob, jenž hned putoval do muzea v Gaydonu, kde jsou i poslední XE a první SS-Jaguar 2½ Litre Saloon. Značka prý bude obnovena od konce 2026 výrobou kontroverzních elektromobilů.

Poslední Jaguar se spalovacím motorem

CHRIS REA (1951 – 2025) Tvůrce hitu Driving Home for Christmas (1986) poslední Vánoce už nezažil, po nemoci zemřel 22. prosince 2025. Britský hudebník, syn italského výrobce zmrzliny a irské matky, se narodil 4. března 1951 v Middlesboroughu, řidičské zkoušky dělal se zmrzlinářskou dodávkou Commer, jeho prvním vozem byl Ford Anglia (1958). Miloval Ferrari a Caterhamy 7 (ten jeho zdobí obálku alba Auberge 1991). Jel Ferrari Challenge, různé Lotusy a Caterhamy, v historických sedanech zaujal s Morrisem Minor v policejních barvách. V roce 1993 bojoval v TOCA Shootout v Doningtonu s nejlepšími z BTCC (Mansell havaroval, Leslie vyhrál a Chris odpadl na Team Dynamics/BMW 318iS). Vytvořil film La Passione coby oslavu formule 1 a svého idolu Wolfganga von Tripse (zahynul na Monze 1961), repliku vozu Dino 156 F1 ocenil také Phil Hill. Na Velké ceně Monaka 1995 byl mechanikem Eddieho Irvina v týmu Jordan pro výměnu pravého zadního kola (odmítl účast ve funkci VIP, chěl být v pit lane). Chris Rea a jeho filmové repliky Ferrari (vlevo Dino 156 F1)

Čtyřválec s dvojitým dnem vany (unikátní mazání se suchou klikovou skříní)

SLAVNÉ MOTORY Simson-Supra S (vzniklo asi 30 vozů, standardních So kolem 750 do 1928)

Foto a kresby Simson

Nadčasové řešení čtyřventilového rozvodu DOHC

SIMSON-SUPRA S, SS (1925 – 1928)

Zážehový čtyřválec 1970 cm3 (ø 70 x 128 mm) DOHC 4V (královský hřídel) Karburátor Solex (pro SS dva) Mazání se suchou klikovou skříní Písty Nelson-Bonalite z lehké slitiny Výkon 37 kW (50 k)/4000 min‑1

Zbrojovka v Suhlu vyráběla od 1911 kvalitní vozy, po válce pokračovala malými motocykly, jež se dovážely i k nám. V roce 1925 představila čtyřválce 1970 cm3 typu So a S, které se lišily hlavou válců OHC 2V (pro So 8/40 PS) a DOHC 4V (S 8/50 PS a SS 8/55 PS pro závody včetně verze s kompresorem). Šéfkonstruktérem byl Paul Henze, jenž se vrátil od belgické Imperie, stejně jako nástupce Fritz Hattler, oba už před válkou u Simsonu pracovali. Henze přišel z liberecké automobilky RAF, 1928 odešel k NAG, ale ještě zkonstruoval šestiválce typu R a RI, Hattler pak vytvořil osmiválec (nový A). Rodina Artura Simsona byla židovského původu, v září 1934 výroba vozů skončila a 1936 se zachránili před německými nacisty emigrací do USA.

SLAVNÉ MOTORY

Chrysler 426 CID Hemi V8 (1966)

CHRYSLER 426 HEMI Velké osmiválce Hemi, tedy s půlkulovým (hemisférickým) spalovacím prostorem, patří k nejslavnějším americkým osmiválcům a jejich výroba po vynucené přestávce v roce 2024 běží dodnes. První generace od 1951, druhá od 1964 s nejslavnějším typem 426 CID a třetí Advanced od 2003 (345 až 392 CID). Základem je tyčkový rozvod OHV 2V. Verze 426 CID se montovaly do vybraných sportovních typů Chrysler Corporation jako jsou Plymouth Belvedere, Barracuda a Satellite; Dodge Coronet, Charger a Challenger a další. Foto a kresba Chrysler

Zážehový osmiválec do V/90°, OHV 2V 426 CID = 6981 cm3 (ø 107,95 x 95,25 mm) Dva karburátory Carter AFB 4V Kompresní poměr 10,25:1 Výkon 312,5 kW (425 k)/5600 min‑1 Údaje platí pro Plymouth Barracuda 1971 (Hemi ’Cuda)

Plymouth Barracuda (Hemi ´Cuda model 1971)