SPOLEČENSKÝ MAGAZÍN TELEVIZE TVS PRO JIHOVÝCHODNÍ MORAVU

ROZHOVOR

S OTMAREM OLIVOU / LIDÉ, BDĚTE A NEBLBNĚTE! – s. 5

MOZAIKA

STŘÍPKY ZE ŽIVOTA V NAŠEM KRAJI – s. 8

12 + JEDNA OTÁZKA

PRO FRANTIŠKA PAVLICU – S. 10

ČÍSLO ŠEST — PROSINEC 2019

INZERCE

Zde může být i váš inzerát! TVS PLUS

INFO: obchod@televizetvs.cz

Speciální nabídka OBI ZLÍN Od 9. 12. do 31. 12. 2019 ve dnech pondělí až čtvrtek si v OBI ZLÍN můžete vybrat jakýkoliv produkt, který chcete o 15 % zlevnit. 9. – 31. 12. 2019 uplatnění jen ve dnech pondělí–čtvrtek

SLEVA 15 % na jeden produkt

SLEVA 15 % na jeden produkt

Slevový kupon Jak to funguje? Kupon odstřihněte a předložte před nákupem na pokladně v prodejně OBI. Sleva vám bude od hodnoty nákupu odečtena na pokladně. Slevu nelze kombinovat s jinými slevovými akcemi či kupony, je jednorázová a nelze ji uplatnit dodatečně. Slevy se nesčítají. Dále se sleva nevztahuje na kauce, zálohy, půjčovnu nářadí, knihy, paliva, služby, dárkové a věrnostní karty a na objednávky on-line.

Obsah )

Editorial )

ANKETA )...................................................... 3 ROZHOVOR ) s Otmarem Olivou

Lidé, bděte a neblbněte!.............................. 5

MOZAIKA )

Střípky ze života v našem kraji..................... 8

12 + JEDNA OTÁZKA )

pro Františka Pavlicu............................... 10

VÁNOČNÍ TV PROGRAM )

Program pro čas letošních svátků............... 12

DUŠA V PÉŘÍ )

…ptáte se Jožky Kubáníka........................ 12

KULTURNÍ SERVIS ) ....................................... 13 POŘADY )

Demáč! …nový seriál ze světa muziky! ....... 14

KOMIKS )

Nedělní chvilka s Janem a Jeanem.............. 14

Letos naposled vám nabízíme občasník televize TVS, ve kterém můžete, na rozdíl od televizní obrazovky, listovat a případná témata mimo výseč vašeho zájmu prostě přeskočit. To v kontinuálním vysílání kterékoliv televize jde jen těžko, a proto se čím dál tím větší oblibě těší možnost vybrat si jen takový obsah, který vás zajímá, a nespoléhat na „vytříbený vkus“ televizních dramaturgů. Pořady „on demand“ (na vyžádání) splňují právě tuto podmínku. Obvykle bývá služba spojena s nějakou formou zpoplatnění, ale zase máte jistotu, že se podíváte skutečně jen na to, co vás bude bavit. Do jisté míry splňuje tento požadavek i nová internetová televize itvs24.cz (a navíc zdarma!). Navštivte ji a proklikejte si zkušebně všechny možné záložky, abyste zjistili, jestli zde najdete témata, která vás v regionu jihovýchodní Moravy zajímají. Kultura, sport, umění, politika nebo pořady nejrůznějšího tematického zaměření. Internetová televize nabízí také nepřeberné množství jednotlivých reportáží od Hodonínska a Kyjovska přes Uherskohradišťsko a Brodsko až po Kroměřížsko a Zlínsko. Tak si uvařte vánoční punč, pohodlně se usaďte ke svému počítači nebo mobilnímu zařízení a zadejte adresu internetové televize itvs24.cz. Přejeme vám poklidné brouzdání a krásné Vánoce!

Jan Dudek

Vydavatel: J. D. Production, s.r.o.; IČO: 25592939; evidenční číslo: MK ČR E 16466; vychází 6x ročně; adresa redakce: Panská 25, 686 04 Kunovice, redakce: Tomáš Ježek (722 910 326), Kateřina Nosková (720 041 071); e-mail: kreativna@televizetvs.cz; inzerce: Hana Klapilová (603 486 310), Dana Kosíková Dudková (777 711 032), Staňka Janíková (732 415 104); grafická příprava: Kreativna TVS; tisk: Agentura NP, Staré Město; náklad: 16.500 výtisků; vydavatel nenese odpovědnost za obsah inzerce; nevyžádané příspěvky se nevracejí; toto číslo vychází 6. prosince 2019; příští číslo vyjde 6. prosince 2019.

Anketa Zeptali jsme se kameramanů televize TVS, jakou vánoční pohádku mají nejraději a proč?

)

FRANTIŠEK PRACHMAN Mými několika favority v oblíbenosti jsou starší pohádky, a to Byl jednou jeden král, Princezna se zlatou hvězdou na čele a z těch novějších třeba S čerty nejsou žerty. Líbí se mi na nich především to, že jsou to pohádky klasického formátu. A navíc, sledovat třeba herecký koncert Vlasty Buriana a Jana Wericha je skutečným pohlazením na duši.

MIREK PAKR Na mém domácím archivovacím síťovém disku se nachází tajný adresář nazvaný Zlatý fond. Do něj se chodí pouze v čase vánočním a našli byste v něm ty největší skvosty, které světová kinematografie v osmdesátých a devadesátých letech vytvořila. Nikdy jindy jej neotvírám, a tak se můžu každý rok těšit na klasické pohádky jako Komando s Arnoldem Schwarzeneggerem, Krvavý sport s Jean-Claude Van Dammem či Predátora.

MICHAL ROLENC Přesto, že mám dvě malé děti, tak mě pohádky zaplaťpánbu míjí. Dalo by se říct, že nejradši mám pohádku, u které kluci vydrží potichu sedět a já si u toho můžu vklidu zdřímnout. Co se Vánoc týče, tak toto období mě svou agresivitou ve veřejném prostoru dostatečně odrazuje od sledování čehokoliv vánočního, zase ale na druhou stranu

jako příslušník generace, která vyrostla po revoluci na americké filmové produkci, si o svátcích najdu čas aspoň na ikonického Kevina ve filmu Sám doma.

DAVID ROUBÍNEK Nejde říci, která pohádka či film by byly nej. Je to vícero pohádek, které mi navodí vždy tu správnou vánoční atmosféru. Jan Werich a „film“ Císařův pekař – Pekařův císař. Pohádky jako Honza málem králem, S čerty nejsou žerty, Tři oříšky pro Popelku, ty nikdy nesmí chybět. A proč? Vrátí mě do dětských let! Moderní pohádky mě moc neberou, výjimkou je snad jen Strachův počin Anděl Páně.

SLÁVEK HANÁČEK Mojí nejoblíbenější pohádkou je S čerty nejsou žerty. A proč? Má výborný obsah, herecké obsazení a taky mám pocit, že je nadčasová. Mnoho intrik, přetvářek, ale podstatou je, že dobro vítězí nad lží a zlo je po zásluze potrestáno.

EDITORIAL, ANKETA ) 3

Dobrý den, milí čtenáři!

Lidé, bděte… …a neblbněte!

)

ROZHOVOR ) 5

ROZHOVOR SE SOCHAŘEM OTMAREM OLIVOU Text: Tomáš Ježek, Kateřina Nosková Foto: Kateřina Nosková Text: Tomáš Ježek, Foto: Kateřina Nosková

Otmare, ty už jsi dělal tolik rozhovorů do všech možných časopisů, do rádií, do různých televizních pořadů. Víme o tobě už vlastně všechno. Prosím tě, řekni nám něco, co ještě nikdo neví. Co právě teď tvoříš? Jakým tématem se zabýváš? To je senzační… to, co právě teď dělám, totiž opravdu nikdo neví, takže budete první! Mně už léta připadá, že platím dluhy. Že si vyrovnávám vztahy. Právě teď jsem začal fyzicky řešit svůj vztah s Janem Pavlem II. Pracuji na soše, která bude připomínkou slavného příletu papeže Jana Pavla II. na Velehrad. Ta událost již prošla sítem času a našli jsme vhodné místo, které je krajinotvorné. Stejně tomu bývá u božích muk. To místo změní krajinu a změní současně i nás – lidi, kteří v té krajině žijí.

zvolen papežem ve stejném roce, kdy mě zavřeli. Takže nějakým způsobem cítím, že jsem s ním provázán. Ostatně všechno v našem životě je svázáno ještě před naším početím. Takže touto sochou se rozpomínám na vděčnost, že jsem mohl se svatým Janem Pavlem II. být a tvořit pro něj umělecká díla.

Můžeš naznačit, jak bude socha vypadat? Socha bude velmi jednoduchá, bude to stéla. Tedy tvar, který je prověřený časem a dějinami kultury. A tady bych rád připomněl mé setkání s otcem kardinálem Špidlíkem. Jednou jsme spolu stáli v Římě před obeliskem, který kdysi přivezli z Egypta a který dodnes stojí před Lateránem. Dívali jsme se na něj a Špidlík říká: „Tuto stélu kdysi viděl Mojžíš.“ A to je veliká pravda!

Kde přesně bude socha umístěna?

Pracuješ současně ještě na něčem jiném?

Socha bude stát v Tupesích na místě, kde papež v dubnu 1990 přistál vrtulníkem a poprvé tak vstoupil na velehradskou půdu. Tehdy to byla neskutečně emotivní až zázračná událost. Ale já si v tomto díle řeším současně i svůj osobní vztah k Janu Pavlovi II. Při práci se rozpomínám na jeho vklad nám, lidstvu, a speciálně mně osobně. Já jsem totiž měl to obrovské štěstí, že jsem ho mohl poznat – byl jsem totiž vybrán, abych vyzdobil papežskou kapli Redemptoris mater ve Vatikánu. Ale je tam ještě jeden pro mě veledůležitý moment – Jan Pavel byl totiž

Další pro mě velmi důležitá práce, kterou se teď zabývám, je památník připomínající akci K, která se odehrála o Velikonocích před sedmdesáti lety. Jen pro vysvětlení – akce K byla zorganizována StB v roce 1950, kdy byly na Velikonoce zavřeny a vypleněny všechny kláštery v zemi a řeholníci a řeholnice byli internováni do lágrů. Týkalo se to samozřejmě také velehradského kláštera. A já pracuji na pamětní desce, která bude upomínkou právě této neblahé události. Deska by měla být odhalena na zdi kláštera o příštích Velikonocích. A už delší dobu pracuji také na

výzdobě kostela svatého Ducha ve Starém Městě. To je ale práce na mnoho let.

Co děláš, když zrovna netvoříš? Já pracuju pořád, i když nepracuju. Ale to je proto, že nic jiného pořádně neumím. Jinak dost často jezdím na hory. Ale i tam je to pro mě spíš určitá duchovní příprava na práci. Vždycky jsem měl totiž dojem, že bez těch dvaceti měsíců, které jsem strávil v kriminále, se dějiny českého sochařství neobejdou. (smích) Tak jsem ten svůj skluz chtěl neustále dohánět nepřetržitou prací. To samozřejmě říkám s nadsázkou... Ale jinak, když opravdu nic nedělám, tak docela dost čtu.

Ale i to čtení souvisí převážně s tvojí prací, že? Všechny knihy, které tady vidím, jsou převážně duchovního charakteru… To je pravda. Čtu převážně historické knihy o dějinách židovského národa. O tom, co se dělo v Izraeli a Palestině od 4000 let před Abrahámem až po dnešek. To mi pomáhá v orientaci. Když jsem byl poprvé ve Svaté zemi, přehodnotil jsem svůj názor, že Řím je pupek světa. Musel jsem střed světa posunout. Kdybych mohl a nestyděl bych se, tak bych po Svaté zemi chodil po kolenou. Už od letiště. Od mé první návštěvy čtu tedy výhradně knihy o těchto dějinách.

Opravdu nečteš nic jiného než historické a duchovní knihy? Mám jednu takovou slabůstku. Já totiž miluju detektivky! Bez autorů, jako je Raymond Chandler nebo Gilbert Keith

Chesterton, si to vůbec nedovedu představit!

Proč zrovna detektivky? To je jednoduché. Protože tam dobro vždycky zvítězí! Já jsem takový fanda detektivních hrdinů, že jsem si dokonce pořídil stejný revolver, jako měl můj oblíbený detektiv Phil Marlow – Smith & Wesson Magnum 357!

ROZHOVOR ) 6

Jezdíš ještě do Jeseníků na chatu? Jezdím! Zrovna teď si tam stavím malou vodní elektrárnu, protože tam není zavedená elektřina. Mám tam totiž 400 gramofonových desek, které si ale nemůžu pustit, protože se mi rozbilo to gramofonové péro, které už bohužel nejde spravit. A kamarád mi slíbil, že mi ten gramofon zavede na 12 voltů i se stroboskopem. Tak pro ten gramofon si tam buduji elektrárnu. Akorát že v zimě mi stejně nebude fungovat, protože ten potok, který teče pod chatou, zamrzne! Ale od toho mám zase čtyři solární panely, kvůli kterým mi v Jeseníkách přezdívají Solární baron!

Co tě na současném světě nejvíc trápí? Já to vezmu asi trochu zeširoka. Za prvé – když se vedla bitva o Británii, tak jistý Herbert Read napsal knihu Výchova uměním. V ní popisuje systém, jak dokáže umění formovat lidi. Vzal totiž vážně Platonova slova, podle nichž existuje jen jediný systém výchovy vyjma umění, a sice

výchova mučením. Za druhé – Max Picard napsal v roce 1932 knihu Hitler v nás. I když ta kniha vyšla až po válce, byla stále aktuální. Byla dokonce aktuální natolik, že ji komunisti zakázali. Ta kniha se totiž úplně klidně mohla jmenovat Bolševik v nás, ale Hitler je přece jen výstižnější. Je to o tom, jak se z člověka může stát nacionalista, tedy někdo, kdo se přestane orientovat ve světě, v životě, v realitě obecně. Tak toto momentálně řeším. Vadí mi, že všude kolem sebe vidím neskutečnou nesouvztažnost, ze které vychází ta všudypřítomná dezorientace. Když se člověk nedokáže vztahovat k podstatným a zásadním hodnotám, zákonitě se ztratí, tápe a je dezorientovaný.

Čím si tu dnešní dezorientaci lidí vysvětluješ? Dřív za totality bylo jednodušší se ve světě orientovat, bylo to takové černobílé. Muklovskýma očima jsem viděl svět takto – tady jsme my, tam jsou oni a mezi námi je barikáda. Dnes je to mnohem těžší, neprůhlednější. Taky už mezi námi není ani Max Picard ani Herbert Read, ale zase máme Timothy Snydera. To je americký historik, který se věnuje dějinám střední a východní Evropy a zaměřuje se hlavně na téma holocaustu. A ten popisuje stav naší duše, Evropy, a všech našich souvztahů, které je potřeba pochopit a pojmenovat. A to je naděje.

Co tě v životě nejvíc těší a dělá ti radost? Milion chvilek. Děti. A Timothy Snyder.

Kdyby ses mohl znovu narodit, čím bys chtěl být? Na to nedokážu jednoznačně odpovědět, ale vybavila se mi vzpomínka z doby, kdy mi bylo sedmnáct let. Povídal jsem si tehdy se svým profesorem na umprumce, který v té době ještě neměl ani padesát let, a říkal jsem mu: „Já bych chtěl být tak starý jako vy!“

Proč? Protože jsem chtěl být stejně moudrý jako on a toužil jsem všechno vědět. V jeho díle jsem totiž odhalil to, co dělá umění uměním.

Teď trošku na jinou notu. Jaký je tvůj oblíbený fotbalový tým? Tak k tomu ti řeknu asi tolik – když potkám svého kamaráda Járu Opletala, velkého fotbalového fandu, v hospodě u fotbalu, vždycky se ho ptám, kolikátá se hraje třetina. To myslím hovoří za vše.

V tom je cítit skoro až averze? Pozor, to ale není averze vůči fotbalu ani sportu obecně. Vždyť já sám lozím po horách a jsem vášnivý lyžař. Tady jde o tu ironii. V ateliéru dost často poslouchám rádio a všiml jsem si, že ve zprávách je více než třetina času věnována sportu. Nejdříve se řeší závažné hodnověrné zprávy, např. že Turecko zaútočilo na Sýrii, a ná-

ROZHOVOR ) 7 sleduje zpráva, že Bohemka remizovala v Brně. Ta druhá zpráva přece naprosto znehodnocuje závažnost té první. A tím se zase vracíme k té nesouvztažnosti. V tomto případě nesouvztažnosti informací. To, co se na nás hrne, naprosto neodpovídá struktuře duše!

s Paulem Newmanem v hlavní roli. Na ten film mě vzal můj bývalý spoluvězeň David Macháček. Řekl mi tehdy: „Jestli chceš pochopit moji duši, běž na ten film ještě jednou.“ Tak jsem šel a pochopil. Popřípadě ještě film Koně se také střílejí od Sydneyho Pollacka.

Protože jsem televizák, nemůžu se tě nezeptat – jaké máš rád filmy?

Je nějaké dílo ze současné kinematografie, které tě zaujalo?

To by byl dlouhý seznam. Ale film, který mnou opravdu pohnul, je Stanice WUSA

Tak to se mi hned vybaví pětidílný seriál Černobyl. Já jsem se o něm shodou náhod

Otmar Oliva (*19. února 1952, Olomouc) je český akademický sochař, který se specializuje na tvorbu liturgických předmětů a úpravu chrámových prostor. V letech 1967–1972 studoval na Střední uměleckoprůmyslové škole v Uherském Hradišti, následně do roku 1978 na Akademii výtvarných umění v Praze. V roce 1978 také absolvoval studijní pobyt v Řecku. Od roku 1970 spolupracoval s akademickým malířem Vladislavem Vaculkou. Roku 1979 byl zatčen a vězněn za šíření materiálů Charty 77. Jakmile byl roku 1981 propuštěn, oženil se a usadil na Velehradě, kde také vybudoval ateliér a v roce 1985

také kovoliteckou dílnu. Podílel se na založení samizdatového nakladatelství Refugium Velehrad. Spolupracoval se zvonařskou dílnou Ditrichových v Brodku u Přerova. Roku 1993 poprvé navštívil Řím a následujícího roku začal tvořit pro Vatikán. Jeho nejvýznamnější prací je výzdoba kaple Jana Pavla II. Redemptoris Mater, jejíž součástí je také papežský trůn, který je prvním papežským trůnem od dob Berniniho. Olivovi se také dostalo cti vytvořit medaili k významnému 20. výročí pontifikátu papeže Jana Pavla II. (1998). Oliva je jediným Čechem, který tuto medaili kdy vytvořil. Sochař Oliva je významným umělcem nejen v kontextu českého, ale i evropkého výtvarného umění.

bavil u Jezulátka s Danou Drábovou (česká jaderná fyzička, pozn. red.) a ta mi na to řekla: „Je to úplně, ale úplně přesně! A mně věřte, já to rozumím!“ Ta neúcta k lidskému životu a ty naprosto přesné reálie... je to geniálně natočené!

Vraťme se do reality. Byl první advent a blíží se čas Vánoc, jak se na ně těšíš? Na můj vkus jsou Vánoce až příliš často. Pro nás lidi středního věku má rok místo 365 dní tak 120. Čas plyne hrozně moc rychle. Já kdybych mohl, tak bych si strašně rád kupoval čas.

Co bys popřál našim čtenářům do nového roku?

Lidé, bděte, neblněte! (smích) To je výrok, který mám od své matky. Ona byla za mlada fotografka a udělala svému bratranci falešný pas. Bratranec byl agent a převáděl v padesátých letech lidi přes hranice do Rakouska. Když to prasklo, tak matku zavřeli do kriminálu. Pracovala v lágru v lomu a když jednou napadl přes noc sníh, tak někdo do rána vyšlapal do sněhu nápis: „My jsme mládež nová, mládež Gottwaldova. Lidé, bděte, neblbněte, vždyť se sem už nevejdete.“ Lidé, bděte, neblbněte, to je platné dodnes...

Mozaika Střípky ze života v našem kraji

)

MOZAIKA ) 8

KYJOV

Hody v Kyjově nezkazilo ani počasí Svatý Martin do Kyjova pravidelně přináší nejen mladá vína, ale především hody. Ani letos nebyli kyjovští radní při povolování hodů proti, a tak patřilo město od 8. až 10. listopadu tradičnímu hodovému veselí. Pozornost se upírala hlavně na krojované, kteří při strojení museli sledovat aktuální vývoj srážek. Počasí se nakonec v sobotu v odpoledních hodinách částečně umoudřilo a dobré náladě tak nic nestálo v cestě, protože na chladnější počasí jsou krojovaní v Kyjově zvyklí. Letos se role stárků zhostili Tomáš Prchlý s Evou Šikutovou a Vít Hudec s Marií Folvarčnou.

VELEHRAD

ské oblasti. Na výstavě bývají zastoupena vína nejen z České republiky či okolních zemí, ale také z lokalit mimoevropských. Svědčí o tom ostatně také šampion letošní přehlídky, kterým se stalo košer víno Aroma z izraelského vinařství Afek Winery. Po dvou letech tak byl diplom opět udělen pěstiteli z biblické země. Před rokem se velehradským šampionem stalo víno ze Slovenska a před čtyřmi lety víno z Kalifornie.

HODONÍN

Interaktivní výstava vůbec poprvé v Hodoníně Vrátit se do dětských let umožňuje výstava, která je spíše k vyzkoušení než ke zhlédnutí. Jedná se totiž o interaktivní putovní expozici „Poznávej se“, která pochází z dílny libereckého IQ PARKU. Návštěvníci mají od 15. listopadu možnost hravou formou poznat svět vědy a techniky. Vytvořit si například 3D otisk těla, seznámit se s tím, na jakém principu funguje černá díra, poznat zvuky, vůně nebo si poskládat celou řadu hlavolamů. To vše mohou zájemci zažít v prostorech pod radnicí, kde bude hravá a vzdělávací expozice až do 3. ledna. Dopoledne jsou určená pro školy a odpoledne od 14 do 18 hodin pro veřejnost. O víkendech a svátcích bude otevírací doba od 10 do 18 hodin.

STARÉ MĚSTO

Martin následovaný družinou římských vojáků za doprovodu dvou kočárů. Účinkující připomněli všem přítomným legendu o svatém Martinovi a žebrákovi, se kterým se římský voják jednoho mrazivého dne rozdělil o polovinu svého pláště. Poté následovalo samotné žehnání mladých vín, kterého se ujal farář, otec Miroslav. Program na náměstí završili svým vystoupením členové skupiny historického šermu a divadelní společnosti z Uherského Ostrohu Memento Mori.

UHERSKÝ BROD

V Brodě rozsvítili vánoční strom o týden dříve V Uherském Brodě si letos s rozsvícením vánočního stromu pospíšili. Rozzářil se už týden před začátkem adventu v rámci Kateřinského jarmarku. Chloubou letošních Vánoc je vzrostlý smrk, který stál u kostela Církve československé husitské a který byl určený v rámci obnovy městské zeleně ke kácení. Kromě vánočního stromu se jako každý rok rozsvítila i radnice a další připravené osvětlení. Čtrnáctý ročník oblíbeného Kateřinského jarmarku nabídl dále velké množství stánků s výrobky lidových řemesel, vánočními dekoracemi, specialitami slovácké kuchyně a dalším zajímavým zbožím. Na programu bylo během soboty i několik kulturních vystoupení. Na pódiu se vystřídaly kapely Rozmarýn, Holůbek, Jakub, skupina Devětsil nebo folklorní soubor Olšava. Na závěr mohli návštěvníci jarmarku zhlédnout legendu o svaté Kateřině a vychutnat si koncert skupiny Fleret.

HULÍN Velehrad hostil výstavu vín Cisterciácká pečeť Velehrad byl od dob založení cisterciáckého kláštera jedním z center rozvoje vinařské kultury na Moravě. I to byl jeden z důvodů, proč právě na Velehradě vždy v polovině listopadu probíhá jedinečný košt ušlechtilých moků. Výstava mešních a košer vín Cisterciácká pečeť si za dobu svého dvanáctiletého trvání získala řadu příznivců, kteří dokáží ocenit kvalitu přírodních vín reprezentujících různé vinař-

Svatý Martin přijel letos do Starého Města o tři dny dříve Oslava svátku svatého Martina a žehnání vín nesoucích označení Svatomartinské se již stává tradicí také ve Starém Městě. Celý program žehnání se odehrál na náměstí Velké Moravy ve Starém Městě už v pátek 8. listopadu. Po čtrnácté hodině přijel na bílém koni svatý

Rekonstrukce střechy kostela je u konce Slavnostní mši při příležitosti ukončení opravy kostela přijel do Hulína sloužit

KUNOVICE

Fenomén Josef Abrhám V pátek 22. listopadu 2019 se v podvečerním čase uskutečnila v klenbovém sále Panského dvora v Kunovicích vernisáž nazvaná Fenomén Josef Abrhám. Výstava, kterou uspořádalo město Kunovice ve spolupráci s rodinou Abrhámových, Nadací Moravské Slovácko a Slováckým muzeem v Uherském Hradišti, přibližuje historii rodiny Abrhámových a jejich vztah ke Kunovicím. Rodina během svého čtyřicetiletého působení v Kunovicích dokázala významným způsobem ovlivnit zdejší společenské dění a nesmazatelně se zapsat do kunovické historie. Osudy rodiny připomněl během vernisáže emeritní ředitel Slováckého divadla Igor Stránský a společně s profesorem Janem Gogolou se věnovali herecké kariéře kunovického rodáka Josefa Abrháma, který zanedlouho oslaví osmdesátiny. Hudební části vernisáže se ujala pravnučka malíře Joži Uprky, cimbalistka a zpěvačka Magdalena Múčková se svým manželem. Výstava bude veřejnosti přístupná do 15. prosince 2019 vždy ve středu, v sobotu a v neděli v době od 13 do 17 hodin.

UHERSKÉ HRADIŠTĚ

Vyznamenání starosty za hrdinský čin při hromadné dopravní nehodě Náhoda přivedla tři profesionální záchranáře z Uherského Hradiště k tomu, co umějí nejlépe. Martin Mikloš, Jiří Stuška a Jiří Vašica se v neděli 13. října společně vraceli z tradiční akce Dostálův den urgentní medicíny, na které záchranáři probírají nejnovější postupy v zásazích u mimořádných situací. A právě takovou zažili jen o málo později na 49. kilometru dálnice D1. Společně organizovali, vyprošťovali a poskytovali prvotní ošetření zraněným, ve kterém jim pomáhala i sestřička z JIP a dva vojáci. Při nehodě bohužel zahynul jeden člověk, ale nebýt pomoci záchranářů z Uherského Hradiště, byla by nehoda zřejmě ještě tragičtější. V pátek 15. listopadu přijal na radnici všechny tři záchranáře a jejich doprovod starosta města Uherské Hradiště, aby jim předal vyznamenání a pamětní medaile. „Adekvátní slova ocenění takového činu neexistují, jejich hrdinství hovoří samo za sebe. Záchrana zdraví či životů je to nejvíc, co vůbec může člověk dát,“ neskrýval emoce starosta Stanislav Blaha. INZERCE

NAPAJEDLA

Festival vážné hudby rezonoval Napajedly Napajedelský rodák Rudolf Firkušný byl jedním z nejslavnějších českých klavíristů. Proslavil se mimořádnou hudebností, expresivním projevem a skvělou technikou hry. A právě tomuto světoznámému umělci je v Napajedlích už od roku 2008 věnován každoroční Festival vážné hudby. Čtyřdenní festival, který letos proběhl ve dnech od 14. do 17. listopadu, byl zahájen v Kině Napajedla promítáním z dokumentárního cyklu Vzpomínky na Rudolfa Firkušného. Během večera vystoupil také pěvecký sbor Véronique. V pátek pak v koncertní síni proběhlo slavnostní zahájení, kde nechyběla ani dcera samotného mistra Veronika Firkušná, která přicestovala až ze Spojených států. Hlavním motivem pořádání festivalu je vzdát úctu slavnému rodákovi, ale také dát příležitost mladým talentovaným hudebníkům. Kromě několika koncertů v Klášterní kapli si mohli zájemci během festivalu prohlédnout také výstavu věnovanou třicetiletému výročí sametové revoluce.

MOZAIKA ) 9

olomoucký arcibiskup Jan Graubner o druhé listopadové neděli. Do kostela přišli hulínští farníci, představitelé státních institucí i zástupci města či firem, které na stavbě pracovaly. Oprava střechy kostela trvala více než rok a šlo o velmi rozsáhlou rekonstrukci. O výsledek se zasloužily desítky subjektů – firem, institucí i jednotlivců. Velký dík patří zejména hulínskému faráři Jiřímu Kopřivovi, který zpracovával dotační projekty, oslovoval instituce, jednal s dodavateli a dokonce pomáhal přímo na stavbě. Setkání v kostele začalo nádherným koncertem, po němž následovala slavnostní mše svatá. V závěru bohoslužby byly rozdány pamětní děkovné listy. Celkový rozpočet se nakonec vyšplhal na 13 milionů korun, necelými dvěma miliony přispělo město Hulín a neuvěřitelné čtyři miliony věnovali drobní dárci – firmy, rodiny či jednotlivci.

12 + jedna otázka PRO FRANTIŠKA PAVLICU 1. O čem se vám naposledy zdálo? Tak to si konkrétně nevybavím, zdá se mně většinou o tom, co jsem ten den dělal, nebo o tom, nad čím přemýšlím při usínání. Většinou jsou to pak různé blbiny.

2. Na co z dětství nejraději vzpomínáte? Na naše hry a následně průsery, které jsme prováděli s kamarády na ulici. A dostávali jsme pak nářezy! Často také vzpomínám na babičku, se kterou jsem vyrůstal a kterou jsem měl velice rád. A také na salesiánské prázdninové chaloupky, na které jsem jezdil od svých 13 let.

3. Je nějaký zážitek, který vám změnil život? Zlomové pro mě byly asi Vánoce, kdy můj starší bratr dostal pod stromeček olejové barvy, protože ho tehdy nějak bavilo malování. Tehdy jsem k nim poprvé přičichl. Za nějaký čas jsem potom začal malovat já a brácha se začal věnovat fotbalu a jiným aktivitám.

4. Kterého svého zvyku byste se okamžitě zbavil, kdybyste mohl? Co já vím? Nenechat se tzv. vytočit, s tím mám problém. A chuti na pivo?

5. Máte nějakou posedlost? Asi to malování a tisk grafických listů v mé litografické dílně. Je to doslova zážitek, když se vám pod rukama postupně rodí nový grafický list.

6. Čeho se bojíte? Babička mně v době, kdy jsem vyrůstal, říkávala, že my už nezažijeme to co ona, to společenství a soudržnost lidí na dědině. Co by asi řekla dnes? Já se zase bojím budoucí doby, že naši vnuci už nebudou zažívat to co my. Ale třeba ano, záleží, jaké stopy jim zanecháme. A toho se bojím. Ale nejsem pesimista, takže si

)

pořád myslím, že je naděje na dobrý život i po nás.

7. Litujete ve svém životě něčeho? Nenaučil jsem se žádný cizí jazyk, to mi chybí. Jsem z generace, která se musela učit ruštinu a k té jsem měl tehdy odpor. A teď už se mně nechce učit, jen tak tak se naučím scénář v divadle!

8. Co je vaším největším životním úspěchem? Nevím, jestli je to úspěch životní, ale v té umělecké rovině je to pro mě veliký úspěch – a sice to, že jsem se naučil litografickému tisku. Úspěchem je také to, že už přes 20 let se s manželkou a teď už i se synem živíme sami prací v naší rodinné firmě.

9. Co vás nejvíce motivuje? Příroda, životní příběhy různých umělců a moje žití na Slovácku.

10. Kdybyste mohl získat jednu jedinou schopnost, která by to byla? Umět se hned s každým problémem v životě srovnat a to špatné hned vytěsnit z hlavy.

11. Co vám na současném světě nejvíce vadí? Konzumní myšlení lidí. A to, že se vytrácí jakýsi řád a pravidla normálního života.

12. Co vás naposledy rozplakalo? Naposledy jsem plakal na svatbě své dcery Anežky, to jsou dost silné okamžiky v životě otců.

12 + 1. V jakém uměleckém díle byste chtěl žít? V mnohých by bylo nejspíš dobře, jenže jen na chvilku, vznikaly totiž v těžkých dobách. Nejlépe bych se určitě cítil v obrazech impresionistů – Renoira, Van Gogha, Moneta a taky našeho Uprky a Frolky. Foto: Kateřina Nosková

FRANTIŠEK PAVLICA Litografii Františka Pavlici bude věnován další díl seriálu Poztrácená řemesla, který poběží na obrazovkách televize TVS každý pátek v prosinci, vždy v 18.45 hodin.

(* 1971) malíř a litograf z Hroznové Lhoty

VÁNOČNÍ TV PROGRAM DUŠA V PÉŘÍ, VÁNOČNÍ TV PROGRAM ) 12

MÍSTO DENÍKŮ V 17.00 VYSÍLÁME TOP VÝBĚR REPORTÁŽÍ 2019

)

pondělí 23. 12.

Uherské Hradiště

My na facebooku

Víkend 28. 12. – 29. 12.

úterý

Zlínský kraj

My na facebooku

rekapitulace všech kompletních magazínů

24. 12.

středa 25. 12. Kyjov čtvrtek 26. 12.

Hodonín

pátek

Veselí nad Moravou

27. 12.

Slovácko

Víkend 4. – 5. 1. 2020 pondělí 30. 12.

Sport

My na facebooku

úterý

Uherský Brod

My na facebooku

31. 12.

středa

1. 1. Otrokovice

čtvrtek

2. 1.

pátek

3. 1. Deník

Duša v péří …ptáte se Jožky Kubáníka

Novoroční deník

)

Novoroční Slovácko

lichá hodina – Reportáže z období Vánoc ve Zlínském kraji spolu s novoročními projevy starostů sudá hodina – Reportáže z období Vánoc z Jihomoravského kraje spolu s novoročními projevy starostů

Taky si myslíte, že za vašeho dětství bylo víc sněhu? (Petra) Ano, Petro. Zvláště v roce 1976. To jsem se rodičům se sáňkami převrátil do závějí a dlouho mě v nich nemohli najít.

Sháníte dárky včas, nebo to necháváte na poslední chvíli? (Honza) Předstírám, že věřím na Ježíška, takže nikomu nic nedávám.

Zimní čas vybízí k různým výzdobám domů. Někdo je rozsvítí světýlky, jiný zavěsí pestrobarevně zabalené dárečky. Co nechybí v tom vašem? (Hana) Lopata na sníh.

Jaký nejhorší dárek jste dostal pod stromečkem? (Katka) Lyže.

Lyžujete? (Jakub) Teď jsem to říkal, Kubo.

Máme o Vánocích zvyk, že krmíme všechna zvířátka. Ptáčkům sypeme do krmítek, srnkám nosíme seno do krmelce, navštěvujeme opuštěné pejsky a kočičky v útulcích.

Jaké další byste nám poradil? (Vlaďka) Zkuste ty kapry, co mají na náměstí.

Díváte se na Vánoce v televizi na pohádky? (Naďa) Naďo, dívám se jen na ty, ve kterých hraju. Takže je televize vypnutá.

Jak čtete zprávy o tom, že v lednu nemá být žádný sníh? (Jenda) Normálně zleva doprava, Jendo. Vy jinak?

Co by vás letos na konci roku opravdu hodně překvapilo? (Jiří) Kdyby nám o půlnoci na Silvestra opět zazpíval hymnu Karel Gott.

Dodržujete vánoční zvyky? (Tereza) Poté, co nám loni chytly záclony při pouštění skořápek, už jen zpíváme koledy. Ale potichu, ať to nespustí alarm u auta. Přeji vám hezký zimní čas a dušu v péří!

(Otázky pro Jožku Kubáníka posílejte na adresu kreativna@televizetvs.cz.)

)

ZLÍN

barevností svých pláten i užitím pastózních přechodů i kombinací různých textur. Pavla Malinová je absolventkou Fakulty umění Ostravské univerzity v ateliéru malby II Františka Kowolowského. Je mezi finalisty Ceny Jindřicha Chalupeckého za rok 2019 a laureátem ceny Rudolfa Schlattauera (2013).

ZLÍN

UHERSKÝ BROD Tarja Turunen – Christmas together

Glorie

Černá komedie z novinářského prostředí Autor: Branden Jacobs-Jenkins Režie: Patrik Lančarič Místo: Městské divadlo Zlín Premiéra: 25. 1. 2020 Současná hra Glorie amerického autora Brandena Jacobs-Jenkinse otevírá problematiku bulváru, osobní svobody i svobody tisku a bezohledné honby za senzací. Žánrově se pohybuje mezi černou komedií, společenskou satirou a thrillerem. „Přestože je to příběh fiktivní, podobnost s některými konkrétními událostmi v Česku je mrazivá. Ta hra je o elementární úctě k lidskému životu,“ řekl režisér Patrik Lančarič. V titulní roli se představí Marta Bačíková. Dále hrají Marek Příkazký, Lucie Rybnikářová, Kateřina Liďáková, Marie Vančurová, Matěj Štrunc, Pavel Vacek a další. Text byl po zásluze v úzké nominaci na Pulitzerovu cenu 2016.

Petr Bende – Vánoční turné

Místo: Dům kultury Uherský Brod Termín: 18. 12. 2019 od 19:00 Petr Bende namíchá další hudební koktejl na svém vánočním turné. Zpěvák tak i letos naváže na úspěšný projekt, se kterým koncertuje po celé České republice již po třiadvacáté. Muzikant napříč hudebními žánry. Tak by se dal stručně charakterizovat Petr Bende. Letošní turné, na které opět vyráží s početným ansámblem, je toho jen dalším důkazem.

Pavla Malinová – Vztahotvary Výstava výrazné osobnosti mladé umělecké generace

Venkovské drama

Autorka: Gabriela Preissová Režie: Michal Zetel Místo: Slovácké divadlo Premiéra: 11. 1. 2020 Kostelnička se po smrti svého muže ujme Jenůfy, jeho dcery z prvního manželství. Ač dcera nevlastní, tedy její pastorkyňa, začíná

UHERSKÉ HRADIŠTĚ

ZLÍN

UHERSKÉ HRADIŠTĚ

Její pastorkyňa

Místo: Kongresové centrum Zlín Termín: 16. 12. 2019 od 20:00 Finská zpěvačka Tarja Turunen si již tradičně pro své české fanoušky připravila speciální vánoční koncerty. Po loňských naprosto úchvatných a také beznadějně vyprodaných koncertech odehraje Tarja v tomto roce před Vánoci hned čtyři vystoupení se zbrusu novým programem a úplně novým hudebním seskupením. Rocková, operní a metalová zpěvačka si pro Českou republiku připravila vánoční set plný tradičních písní za speciálního doprovodu violoncella, kláves a kytar. Přijďte si užít tuto jedinečnou show a naladit se na přicházející svátky!

Místo: Krajská galerie výtvarného umění ve Zlíně Termín: 4. 11. 2019 - 16. 2. 2020 Výstava představuje tvorbu Pavly Malinové (*1985, Vsetín) z posledních let, která patří mezi výrazné současné malířky mladé generace. Jejím malbám dominují mohutné légerovsky poetické figury umístěné do symbolického, byť zároveň aktuálního světa plného fyzického i duševního napětí. Vědomou hru s vizualitou a emocemi autorka podporuje bohatou

Trabanti v Uherském Hradišti – Velká cesta domů!

Místo: Reduta, Uherské Hradiště Termín: 19. 12. 2019 od 19:00 Dva trabanti, maluch a jawa, Češi, Slováci a možná přijde i jeden šílený Polák! Přijďte si poslechnout divoké vyprávění o tom, jak Trabanti dojeli z Indie přes Banskou Bystrici do Prahy a mimochodem při tom objeli svět! Prach, bahno, olej, krev, kalašnikovy, plameny autogenů a hlavně to nebrat celé moc vážně! Sáhli si na dno, vyřešili neřešitelné problémy, ale lezlo jim to na nervy mnohem méně, než čekali. A tahle cesta byla jednou velkou přehlídkou hodně černého a někdy až nepříjemně vtipného humoru. Humoru, který nevymyslíte, to se vám musí stát!

KULTURNÍ SERVIS ) 13

Kulturní servis

Jenůfa opakovat Kostelniččinu životní pouť. Kostelnička, „vynikavá ženská“, se v mládí vášnivě zamilovala do místního marnotratníka a v manželství s ním pak zakusila očistec. Podobně vzplane také Jenůfa – k lehkovážnému Števovi – a otěhotní. Jenůfu však již dlouho miluje Števův nevlastní bratr Laca. Laca Jenůfu z žárlivosti poraní na tváři a udělá jí jizvu. Zatímco Števu přestává zohavená Jenůfa zajímat, Laca ve své lásce vytrvá. Kostelnička cítí příležitost: může Jenůfě zajistit legitimní postavení po Lacově boku. Ale je tu to Števovo dítě...

KOMIKS, POŘADY ) 14

DEMÁČ! …nový seriál ze světa muziky!

I když se dárky nadělují především na Vánoce, my pro Vás budeme mít v záloze jeden dárek ještě po Novém roce! A bude to dárek v podobě nového seriálu, ve kterém se ponoříme do hudebních vod! Bude to DEMÁČ! V každém dílu Demáče si budeme povídat s kapelou (nebo zpěvákem),

která má zapuštěné kořeny právě v našem regionu jihovýchodní Moravy! A protože ne nadarmo se říká „co Čech, to muzikant, co český muzikant, to Moravák“, bude jich rozhodně víc než dost. A na co přesně se můžete těšit? Na pohodový pokec s muzikanty nejen o jejich tvorbě a hudebních ambicích, ale prostě jen tak – o životě. A dostane se také na ukázky z jejich hudebních klipů! Demáč! Už brzy na televizních obrazovkách televize TVS a na internetové televizi itvs24.cz! O termínu odpálení Demáče vás budeme včas informovat na našich sociálních sítích.

)

Text: Kateřina Nosková

Máte kapelu nebo jedete sólo dráhu a chtěli byste být v Demáči? Není problém! Dejte nám vědět na e-mail kreativna@televizetvs.cz a určitě se naladíme na stejnou notu!

Nedělní chvilka s Janem a Jeanem JAK SE VÁM LÍBÍ NOVÁ TVÁŘ NAŠÍ TELEVIZE? DOUFÁM, ŽE JI SLEDUJETE! SLEDUJI A LÍBÍ!

MY SI MYSLÍME, ŽE JE DŮLEŽITÉ JÍT S DOBOU. ŽE JE NUTNÉ OBČAS UDĚLAT REVOLUČNÍ ZMĚNU.

JE TO DŮLEŽITÉ.

CO MYSLÍTE? JÍT S DOBOU, NEBO REVOLUCI?

REVOLUCE JE STRAŠNĚ DŮLEŽITÁ. UŽ JEN PROTO, ABY VŠE ZASE MOHLO ZŮSTAT PŘI STARÉM!

MEDIÁLNÍ KONZULTANTI TELEVIZE TVS RADÍ: Revoluce je jako letní bouřka, pročistí vzduch! Naše revoluce ve vizuálu televize, ve vysílání, v nové vysílací platformě také pročistí vzduch! Barvy budou sytější, programy zábavnější a slunce žlutější!

VÍTIT S E D U B Í N Á ém Hradišti . NÝCH P Ř Ě N L P NCE v Uhersk S U SL i M áž O as p R í n Í ST h a v obchod VÁ N O ČN Malenov ic íc v ÍN ZL O R T centru CEN

9 1 0 2 . 2 1 . 6 1 – . 1 29. 1

v obchodním

Stalo se již tradicí, že se v našem regionu pořádá pro děti z dětských domovů vánoční sbírka dárků s názvem VÁNOČNÍ STROM SPLNĚNÝCH PŘÁNÍ. Tuto sbírku připravily TELEVIZE TVS a RÁDIO KISS ve spolupráci s obchodním centrem CENTRO ZLÍN – Malenovice a obchodní pasáží SLUNCE v Uherském Hradišti.

Chcete udělat dětem z dětských domovů krásné Vánoce? Dárcem se můžete stát i Vy! V průběhu prosince budou asistentky u stromečku nabízet veřejnosti seznamy dětských domovů a dětí s konkrétním přáníčkem. Dárce si vybere štítek, koupí konkrétní dárek pro konkrétní dítě a dárek přinese zpět ke stromečku. Naše asistentky se postarají o vše ostatní - dárek zabalí a opatří jej štítkem s adresou. Zabalené dárečky potom rozvezeme do dětských domovů těsně před Vánocemi.

Strom splněných přání pak můžete navštívit v těchto časech: CENTRO ZLÍN: PO-PÁ 14-19H, SO-NE 10-20H PASÁŽ SLUNCE: PO-PÁ 14-18H, SO 9-12H Partneři Vánočního stromu: