Čítanka pro prvňáčky

ČÍTANKA PRO PRVŇÁČKY

Autorka: PhDr. Jarmila Wagnerová, CSc.

Recenzovaly: PaedDr. Jitka Pozdílková, doc. PhDr. Radka Wildová, CSc.

Schválilo MŠMT č. j. MSMT-13005/2021-4 dne 17. 6. 2021 k zařazení do seznamu učebnic pro základní vzdělávání jako součást ucelené řady učebnic pro vzdělávací obor Český jazyk a literatura s dobou platnosti šest let.

Tato čítanka je určena žákům 1. ročníků ZŠ, kteří se učí číst tzv. genetickou metodou. Je doplňkem učebnice Učíme se číst a přináší žákům rozšiřující texty k zdokonalení čtení velkými tiskacími písmeny v době, kdy pracují s prvním dílem učebnice Učíme se číst.

Pro výuku v 1. ročníku dále doporučujeme:

Učíme se číst – učebnice čtení pro 1. ročník ZŠ

Učíme se číst – pracovní sešit

Písmenka pro prvňáčky

Písmena pro učitele

Kresebné uvolňovací cviky

Písanky pro prvňáčky

Velká tiskací písmena – nástěnná tabule

Velká a malá tiskací písmena – nástěnná tabule

Notýsek pro prvňáčky

Matematika pro 1. ročník ZŠ – dvojdílná učebnice

Prvouka pro 1. ročník ZŠ – učebnice, pracovní sešit a metodická příručka pro učitele

Hudební výchova pro 1. ročník ZŠ – učebnice, CD, metodická příručka pro učitele

© Jarmila Wagnerová, 2003, 2006, 2014, 2022

Illustrations © Milada Kudrnová-Papežová, 2003, 2006, 2014, 2022

© SPN – pedagogické nakladatelství, a. s., 2003, 2006, 2014, 2022

ISBN 978-80-7235-664-5

TO JE KUBA. ATO JE BABIČKA.

TOTO JE TÁTA.

JE TU IÁJA. TETA JE TU TAKÉ.

TO JE KOČKA ČÍČA.

ATO JE BOBÍK.

KUBA MÁ KOČKU. JE TO ČÍČA. KOČKA JÍ.

PAK PIJE. BABI, BABIČKO! JE TU IBOBÍK!

BABIČKA PEČE. TÁTA JÍ PÁREK AČOČKU.

KUBA PIJE ČAJ. IÁJA PIJE ČAJ.

PAK KUBA UČÍ ÁJU KOPAT. TÁTA TOPÍ

ATETA PERE.

ÁJA ČTE AJÁ ČTU TAKÉ. ČTE IOTA, KÁJA

APEPA.

MOJE MÁMA

TAK TO JE MOJE MÁMA.

PRACUJE VMUZEU.

JE MILÁ ATAKÉ MALÁ. TÁTA JE VELIKÝ.

MAMINKA NÁM PERE, UKLÍZÍ, ZAMETÁ.

UMÍ MOTAT VLNU APLETE.

PEČE KOLÁČE. ÁJA PLÁČE. VOLÁ:

„MAKOVÉ! NE, NE, NE!“

ÁJA JÍ MÁLO, KUBA JÍ MOC.

MÁMA NÁM MYJE OVOCE. MÁME BANÁNY.

LOUPEME JE JAKO OPICE.

POTOM MAMINKA KRÁJÍ MRKEV, CELER

APÓR. TÁTA BERE RÝČ APRACUJE VENKU.

MÁMA MÁVÁ ZOKNA AVOLÁ NA TÁTU: „MÁME TU KOLÁČE!“

TY MOJE ZLATÁ MÁMO, MAMINKO!

JE PODZIM. PADAJÍ LUPENY. PADAJÍ ZLÍPY UDOMU, PADAJÍ ZTOPOLŮ UPOTOKA.

NA PODZIM MAJÍ ČERVENOU AZLATOU BARVU.

OD ZÁPADU JDOU MRAKY. VANE LEDOVÝ VÍTR.

ZIMA JE NEDALEKO.

KUBA MÁ DRAKA. DRAK LÍTÁ NAD POLEM.

JE TAM ITÁTA AMÁMA. DAVID, TOM,

KAMIL AMAREK MAJÍ TAKÉ DRAKY.

DRAK LÍTÁ DOLEVA, DOPRAVA, TAM ADOLŮ.

IVAN NEMÁ DRAKA, ALE VEZE VOZÍK.

VOLÁ NA DANU. JAK ZAVOLÁ,

JE DANA NA VOZÍKU. IVAN JI VOZÍ.

TÁTA UVČEL

JE POŘÁD ZIMA.

TÁTA ŠEL NA ZAHRADU. JSOU TAM ÚLY.

JAK SE ASI DAŘÍ VČELKÁM? PŘIŠEL POMALU

KJEDNOMU ÚLU. STOJÍ APOSLOUCHÁ. VČELY BZUČÍ JEN MÁLO.

JDE DÁL APOSLOUCHÁ UDRUHÉHO ÚLU.

TAKÉ TAM JE KLID. ALE CO TO?

VDALŠÍM ÚLU JE SLYŠET SILNÝ BZUKOT.

NAJEDNOU SE OZVALO: BUCH, BUCH, BUCH!

TÁTA PROHLÉDL ÚL ZE VŠECH STRAN. ZA ÚLEM STÁL

STROMEK. VÍTR STROMEM MÁVÁ SEM ATAM.

STROM KLEPE NA ÚL.

„TAK VÍM, CO VÁS RUŠÍ,“ ŘEKL TÁTA ASTROMEK

PROŘEZAL.

„STROM VÁS NEBUDE VÍC VYRUŠOVAT, VČELKY MOJE.“

OZLATÉ SEKEŘE

ŠEL TESAŘ KOLEM ŘEKY.

USEDL NA BŘEH AJEDL.

TU MU UPADLA SEKERA DO VODY.

LEKL SE ANAŘÍKAL.

ZASLECHL TO KAPŘÍK. VYNESL ZVODY

ZLATOUSEKERU AŘEKL LIDSKÝM HLASEM:

„JE TO TVÁ SEKERA?“

TESAŘ SI JI PROHLÍŽÍ APOVÍDÁ:

„ALE NE! TAHLE JE ZLATÁ.

MOJE BYLA JEN ŽELEZNÁ.“

KAPŘÍK SE ZASE POTOPIL APŘINESL SEKERUŽELEZNOU.

TESAŘ VYKŘIKL: „ANO! TA JE MÁ!“

KAPŘÍK MU DAL JEHO SEKERU APŘIDAL IZLATOU.

VEČERNÍ POHÁDKA

JEDNOU SE SLUNÍČKO UNAVILO AŠLO DŘÍV SPÁT.

VÍTR, KTERÝ FOUKAL, SE ZASTAVIL APOVÍDÁ:

„SLUNCE SPÍ. PŮJDU TAKÉ SPÁT.“

VÍTR UŽ NEFOUKÁ, LISTY STROMŮ SE NEHÝBAJÍ.

PTÁČEK, KTERÝ SI VESELE ZPÍVAL

SVOUPÍSNIČKU,ŘEKL:

„STROM SE UŽ NEHÝBE? PŮJDU TAKÉ SPÁT.“

ZAJÍC NATÁHL DLOUHÉ UŠI:

„COŽE? PTÁČEK UŽ NEZPÍVÁ? PŮJDU TAKÉ SPÁT.“

MĚSÍC, KTERÝ SE PROCHÁZEL PO OBLOZE, ŘEKL:

„ZAJÍC UŽ NEUTÍKÁ, PTÁČEK NEZPÍVÁ, STROM SE NEHÝBE ASLUNCE UŽ NESVÍTÍ.

PŮJDU TIŠE PO OBLOZE, ABYCH NIKOHO

NEPROBUDIL. DOBROU NOC!“

JAK OVČÁK PŘIVOLAL VLKA

ZA DÁVNÝCH ČASŮ PÁSL OVČÁK VHORÁCH OVCE.

ŘÍKALI MU HONZA. ČAS POMALU UBÍHAL. HONZU NAPADLO, ŽE SI UDĚLÁ LEGRACI.

ZAČAL KŘIČET ZE VŠECH SIL:

„POMOZTE! VLK, VLK!“

LIDÉ SE SEBĚHLI, ABY VLKA ZAHNALI. HONZA SE JEN SMÁL.

VŠICHNI SE NA HONZU ZLOBILI AVRÁTILI SE DOMŮ.

DRUHÝ DEN SE OBJEVIL ULESA VLK.

OVČÁK SE LEKL AZAČAL KŘIČET ZE VŠECH SIL:

„POMOZTE! VLK, VLK!“ ALE KŘIČEL MARNĚ.

VŠICHNI SI MYSLELI, ŽE SI ZASE DĚLÁ LEGRACI.

VLK SKOČIL AHONZOVI ODNESL NEJLEPŠÍ OVCI.