Page 1

ČESKY

SOFFA

design

food

people

travel

life

#2 & 4

œœœ J

œœœ J

j œœ œ

j j j œ & œj œœ œœœ œœ

9

#

# œœ œœ j j & œJ œJ œœœ œœ œ

19

VYDÁNÍ | 22

j œj œj œœ œœ œœ œ œ œœ œJ

œœœ J

œœ œJ

j j œœœ œœœ œ

œœœ J

œœœ J

j œj œ œ


SOFFA

design

food

people

travel

life


TÉMA ČÍSLA: HUDBA Život bez hudby si naprostá většina z nás nedovede ani představit. V SOFFA 22 se zamýšlíme nad historií i budoucností hudby a nad pocity, které v nás vyvolává. Zaposlouchejte se!


Obsah

VYDÁNÍ SOFFA 22 JE VĚNOVÁNO

HUDBĚ Hudba a magazíny mají společného více, než se na první pohled může zdát. V obojím totiž nacházíme to, co nám ve skutečném životě schází. Doufáme, že naše hudební články jsou toho důkazem. O blízké budoucnosti hudby, která se na první pohled může zdát jako sci-fi, zasvěceně píše hudební publicista Karel Veselý. Ale co by byla budoucnost bez kořenů? K tradicím se vrátíme díky zpěvníku lidových písní ze tří muzikálních regionů Česka. Nechybí v něm ani notové záznamy a kroje! Vážnou hudbu v tomto čísle zastupují mladí debutanti hudebního festivalu Dvořákova Praha, které jsme zachytili ve zcela ‚nevážné‘ fotogalerii. Dost možná jste jako malí chodili do lidušky, kam jsme se podívali i my v  článku o českém fenoménu. Vyučuje se tam hra na klasické nástroje, ovšem my jsme pro vás našli hudební instrumenty, které jste zaručeně ještě nikdy neviděli! Až budete mít dost čtení, můžete si poslechnout naše speciální playlisty – skvěle zní nejen na vinylech, gramofonech a reprosoustavách od českých firem GZ Media, 440 Audio a AQ, které s potěšením představujeme. Při prohlížení fotek ze slunné Jamajky si můžete zatančit v rytmu reggae, a komu se zastesklo po diskotéce, toho jistě rozvlní interiér pánské garáže s disko koulí vrtící se do rytmu!

4


6 9 14 26 35 56 60 67 76 79 86 89 95 100 107 114 128 135 143 151 154

Editorial | Co Čech, to muzikant? Esej | Hudba je na hraní Galerie | Architektura hudby Netradiční nástroje | Hrej a tleskej Cestování | Bornholm Auto | Nechat město za zády Dekor | S láskou ke zvuku Fotoesej | Zvuky přírody Kultura | Cesty Boba Dylana Kreativní lidé | Hudba pro duši Výběr redakce | Ničím nerušený poslech Móda | V rytmu barev Cestování | Kde bydlí reggae Dekor | Za chytřejší města Kreativní lidé | Hudební terapie Dvořákova Praha | Oratorium pro mládí Interiér | Muži a jejich motorky Kreativní lidé | Vinylová horečka Móda | Letní variace Český fenomén | Naše liduška Zpěvník | Lidová hudba tří regionů


Editorial

CO ČECH, TO MUZIKANT? Jedna z věcí, která mě na mé práci baví asi úplně nejvíc, je vymýšlení témat nadcházejících čísel SOFFA a obsahu jednotlivých vydání. Musím se vám ale přiznat, že téma hudba, kterému je věnováno číslo, jež jste právě otevřeli, pro mě bylo strašákem už od chvíle, kdy jsme ho asi před rokem zařadili do edičního plánu. Proč? Hudbu mám samozřejmě ráda, ale nemám k ní tak vřelý vztah jako třeba k výtvarnému umění nebo literatuře. Tohle číslo proto bylo pro mě osobně obrovskou výzvou a vlastně jsme přišli na to, že podobně je na tom celá naše redakce, přestože máme mezi sebou milovníky hip hopu, Mozarta i lidových písniček. Když jsme zjišťovali, kdo na co v  redakci umí hrát, kdo má hudební sluch a komu se naopak do zpěvu moc nechce, automaticky jsme si vzpomněli na povinné navštěvování hodin klavíru, kytary nebo houslí. Ukázalo se, že všichni jsme chodili do lidušky (i proto jsme tomuto fenoménu věnovali jeden lehce nostalgický článek). Někdo s většími úspěchy a někdo, jako třeba já, s mírným traumatem, které si s sebou nesu celý život. Naučit se hrát na klavír se pro mě stalo nedosažitelnou metou, po které toužím, a hudební lekce jsou mým tajným plánem na důchod. Okřídlené úsloví ,co Čech, to muzikant‘ zkrátka neplatí úplně pro každého. Ale kdoví, třeba to na stará kolena vyjde! A jak jste na tom s hudbou vy? PS: Na www.soffamag.com/music si poslechněte playlisty, které jsme k číslu připravili!

Adéla Kudrnová | šéfredaktorka

foto: Adéla Havelková VPRAVO: Bezdrátová bluetooth sluchátka, Bose, www.rstore.cz

6


KOMUNITA SOFFA ČASTO NÁM PÍŠETE A PTÁTE SE, CO VŠECHNO JE SOFFA A CO DALŠÍHO CHYSTÁME. JE TOHO SPOUSTU! KROMĚ TIŠTĚNÉHO A ONLINE MAGAZÍNU SI NA PLATFORMĚ SOFFA MŮŽETE POSLECHNOUT PODCASTY V ČEŠTINĚ NEBO SE PODÍVAT NA MILÁ VIDEA. SOUČÁSTÍ KOMUNITY SOFFA SE MŮŽETE STÁT I DÍKY NAŠIM WORKSHOPŮM A WEBU PRO KREATIVCE MINDTRAVELLERS.NET. TOUŽÍTE-LI NAVÍC PO NĚJAKÉM DESIGNOVÉM KOUSKU, NA E-SHOPU SOFFA HO NAJDETE!

OnLy in tHe darkness can yOu see the stars. martin luther king jr.

illustration: Lenka Hlaváčová

VIDEA A PODCASTY

PLATFORMA MINDTRAVELLERS.NET

WORKSHOPY SOFFA & FRIENDS

E-SHOP SOFFA

Díky našim videím a podcastům se dostanete až do zákulisí.

Platforma Mindtravellers.net sdružuje kreativní duše z celého světa.

Naučte se s námi fotit, tvořit, vařit nebo třeba ovládat sociální sítě!

Plakáty, kalendáře a další produkty v designu SOFFA, které musíte mít!


Esej

HUDBA JE NA HRANÍ CO TAKHLE VÁŠ VLASTNÍ MEGAHIT, KTERÝ NA VIRTUÁLNÍM KONCERTĚ ZPÍVÁ MODROVLASÁ VÍLA? NAD BUDOUCNOSTÍ POP MUSIC SE ZAMÝŠLÍ HUDEBNÍ PUBLICISTA KAREL VESELÝ. text: Karel Veselý

9


ZPĚVAČKA HACUNE MIKU VYPADÁ TROCHU JAKO DUCH. KDYŽ TANČÍ NA PÓDIU, VLNÍ SE JÍ VLASY V NĚKOLIKA VRSTVÁCH HOLOGRAFICKÉ PROJEKCE A PŮSOBÍ PONĚKUD SURREÁLNÝM DOJMEM. KDO BY ALE MYSLEL NA DETAILY, KDYŽ ENERGIE KONCERTU JE STRHUJÍCÍ? DAV FANOUŠKŮ V HLEDIŠTI NADŠENĚ MÁVÁ DO RYTMU FLUORESCENČNÍMI SVĚTLY. HACUNE MIKU JE POP HVĚZDA, KTERÁ TU JEŠTĚ NEBYLA. JE NEUCHOPITELNÁ, VIRTUÁLNÍ, PŘESTO PRO SPOUSTU POSLUCHAČŮ REÁLNĚJŠÍ NEŽ JINÉ IDOLY Z MASA A KOSTÍ. NEDĚLÁ TOTIŽ NIC JINÉHO NEŽ TO, CO DO NÍ LIDÉ SAMI VLOŽILI. JAPONSKÝ VIRTUÁLNÍ IDOL JE PŘEDZVĚSTÍ BUDOUCNOSTI POPU, V NĚMŽ SPLYNE HRANICE MEZI TVŮRCEM A KONZUMENTEM.

Zrodila se v roce 2004 nejprve jako program na modulaci hlasu vocaloid. Svoji podobu šestnáctileté dívky s blankytně modrými vlasy a krátkou sukní ale dostala Hacune Miku teprve před deseti lety. Slogan na krabici softwaru tehdy hlásal: „Androidka z blízké budoucnosti, v níž jsou všechny písně ztraceny,“ a podprahově vzkazoval, že když je něco ztracené, je třeba to znovu vymyslet. K tomu slouží program firmy Crypton Future Media, v němž lze skládat a psát jednoduché písničky, které pak Hacune Miku svým hlasem zazpívá. Následně je lze sdílet na sociálních sítích, stejně jako animované taneční kreace, jež k nim lze přidat. „Byla jsem tak osamělá a tys mě vzal do svých laskavých rukou / Byla jsem jen digitální informace ve vocaloidu a tys mi dal píseň a duši,“ zpívá Hacune procítěně v jedné ze svých písní. Historii popu dosud psali geniální hudebníci nebo manažeři nahrávacích firem generující hvězdy pro své cílové skupiny. Hacune Miku je ale jiná. Vyprodané koncerty, dobytí japonského albového žebříčku, předskakování Lady Gaga nebo účinkování v amerických televizních talk show, toho všeho dosáhla díky nadšení fanoušků, kteří jí vdechují život svou tvorbou. Popové hvězdy vždycky rády využívaly entuziasmu svých posluchačů. Co se ale stane, až fanoušci zjistí, že už vrtkavé idoly vlastně nepotřebují a můžou si s hudbou hrát sami? Když Hacune Miku vyprodala vloni na jaře dva koncerty v newyorské Hammerstein Ballroom, ohlásil to deník NY Times apokalyptickým titulkem: „Znamená nástup Hacune Miku konec hudby, jak ji známe?“ Možná mají pravdu, zároveň je to ale začátek něčeho nového. Díky internetu k sobě mají hudebníci a jejich publikum velmi blízko – hudba se prodává bez prostředníka, fanoušci ochotně přispívají na chystané projekty a rádi pomohou při marketingu na sociálních sítích. Ta největší revoluce v  hudbě posledních let ale


patrně nastala v okamžiku, kdy se ukázalo, že písnička je otevřený kód, který můžeme dle libosti přeskládávat a měnit. Protože s dostupnými technologiemi je to jednodušší než kdy předtím. V  minulé dekádě vyráběli internetoví kutilové divoké remixy dvou a víc skladeb (mash-upy) a před pár lety internet postihlo šílenství virálů Gangnam Style a Harlem Shake, při němž lidé umísťovali na YouTube své verze videoklipů. Aktuálním trendem jsou memy se slogany z hiphopových hitů, které se zjevují na sociálních sítích jako Twitter a Instagram. Letos už vrchol amerického žebříčku dobyly dvě skladby – Bad and Boujee od Migos a Black Beatles od Rae Sremmurd – jejichž popularita začala memy zrozenými v divočině internetových diskuzí. Tam dnes vznikají hity. Zcela nepravděpodobně a nevypočitatelně. Muzikanti se musejí smířit s tím, že lidé si budou jejich písničky přetvářet dle libosti. A někteří jim už jdou vstříc. Islandská zpěvačka Björk svoji předloňskou desku Vulnicura vydala jako sérii herních aplikací, které dovolují uživatelům písně libovolně remixovat. A klipy rovnou zvou diváky do virtuální reality, v níž se mohou svobodně pohybovat. Nejen celý internet, ale i hudba směřuje k personifikaci zážitku. Deska Summer Is Gone amerického písničkáře Billa Bairda mění na streamovacích službách pořadí písniček v závislosti na aktuálním čase a místě, kde se posluchač zrovna nachází. Každý tak slyšíme jiné album, stejně jako v případě poslední desky Briana Eno nazvané Reflection, která se přes aplikaci sama generuje podle náhodně volených algoritmů. Chceme si užívat hudbu, ale zároveň se nám líbí, když máme pocit, že jsme s ní nějak osobně spojení. Hacune Miku, hvězda plnící naše přání, je vrcholem ledovce individualizace zážitku, po kterém bude v budoucnosti čím dál větší poptávka. Dnes s ním už při vytváření playlistů pracují služby jako Pandora, Spotify nebo Amazon. Když uživatelům servírují písničky podle jimi zvolené nálady nebo předchozího výběru, pomáhá jim při tom umělá inteligence schopná analyzovat hudbu podle tempa, tóniny nebo použitých nástrojů. Chytrý software už ale umí mnohem víc a zdá se, že pro budoucnost hudby bude prvkem plnícím čím dál důležitější úlohu. Vloni na podzim zveřejnil tým počítačových vědců z Paříže a New Yorku první píseň, kterou napsala umělá inteligence Flow Machine. Skladba Daddy’s Car vznikla na základě detailní analýzy notových zápisů slavné skupiny Beatles, s výsledkem ale ještě musel pracovat francouzský skladatel a hudebník Benoît Carré. Píseň zní trochu jako hit, který liverpoolská čtveřice mohla napsat, jen to nikdy neudělala. Podobným způsobem možná budou už brzy vznikat písně do reklam anebo – když to povolí majitelé autorských práv – i nové desky dávno mrtvých hudebníků. Retro je lukrativní zboží, určitě to někdo ►

11


zkusí. A vlastně není důvod, aby se Beatles nebo Elvis neobjevili znovu na pódiu. Umožní to hologramy, které už kromě Hacune Miku oživily v posledních letech také třeba Michaela Jacksona nebo rappera Tupaca. Diváků bude nepochybně dost a dost. Jedno od umělé inteligence zatím očekávat nemůžeme – originalitu. To byla vždy výlučně lidská vlastnost, která posouvala evoluci popu. Umělá inteligence může psát spotřební hudbu pro reklamy či televizní seriály, přesně nadefinovanou a nevyžadující nic neobvyklého. Zároveň ale slibuje být skvělým pomocníkem hudebníků ve studiu, jejich rovnocenným partnerem s  encyklopedickými znalostmi postupů a možností. A vlastně nejen jich – chytrý software učiní skládání hudby zase o něco jednodušší pro každého z nás. Umělá inteligence bude pro pop stejně zásadní jako elektrická kytara, gramofon nebo bicí automat. Další revoluce v  populární hudbě už čeká za rohem a bez přehánění se jí lze skoro dotknout.

Poslechněte si playlist, který připravil Karel Veselý, na www.soffamag.com/music ■


26. – 30. 10. Designblok

17

Prague International Design Festival www.designblok.cz Designblok podporují tyto instituce: EUNIC Cluster Czech Republic, Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, Česká centra, městská část Praha 1 a Praha 7, Národní muzeum, Velvyslanectví Nizozemského království, Zastoupení Valonsko – Brusel v České republice, Vlámské zastoupení v České republice, Velvyslanectví Norského Království, Velvyslanectví Litevské republiky, Velvyslanectví Finska v Praze, Goethe-Institut v Praze, Bulharský kulturní institut v Praze, Italský kulturní institut Praha, Maďarský institut Praha, Institut Cervantes v Praze, Polský institut v Praze, Portugalské centrum v Praze, Rakouské kulturní centrum Oficiální dodavatelé: Parfumerie Douglas, Excelent, SPYRON, TONI&GUY, Veuve Clicquot Podpora výstavy Designblok Diploma Selection / Czech Section: T-Mobile Mediální partneři: Apetit, Architect+, Art+Antiques, Dopravní podnik hl. m. Prahy, dolcevita.cz, ELLE Decoration, elle.cz, ERA21, Flash Art, H.O.M.i.E., Marianne Bydlení, Nové proměny bydlení, Radio1, SOFFA Zahraniční mediální partneři: Atrium, H.O.M.E., Designum, H.O.M.i.E.

Partneři:

Česko – země příběhů Nespresso T-Mobile Výstaviště Praha Holešovice Penta

Hlavní mediální partneři:

Generální mediální partner:

Hlavní partneři:

Generální partner:


Galerie

ARCHITEKTURA HUDBY KONCERTNÍ SÍNĚ A BUDOVY SLOUŽÍCÍ MÚZICKÝM UMĚNÍM SE PO CELÉM SVĚTĚ TRADIČNĚ ŘADÍ MEZI ARCHITEKTONICKÉ SKVOSTY. ZÁŽITEK Z POSLECHU MNOHDY VEDLE DOKONALÝCH AKUSTICKÝCH VLASTNOSTÍ UMOCŇUJÍ INOVATIVNÍ STAVEBNÍ FORMY. text: Hana Švolbová | ilustrace: Lenka Hlaváčová | foto: Shutterstock a archiv firem

14


BUDOVY DIVADEL, MUZEÍ ČI OPER PATŘÍ K NEJKRÁSNĚJŠÍM A NEJPROSLULEJŠÍM ZÁSTUPCŮM RŮZNÝCH ARCHITEKTONICKÝCH EPOCH. NĚKTERÉ Z NICH PROVÁZÍ POVĚST, KTERÁ DOKÁŽE PŘILÁKAT K NÁVŠTĚVĚ I HUDBOU ČI UMĚNÍM ‚NEPOLÍBENÉ‘ TURISTY. S ROZVOJEM MODERNÍ ARCHITEKTURY V PRŮBĚHU 20. A NA POČÁTKU 21. STOLETÍ SE PRÁVĚ KONCERTNÍ SÍNĚ ZAŘADILY VEDLE MUZEÍ A SPORTOVNÍCH STADIONŮ MEZI ČASTÉ NOMINOVANÉ ČI VÝHERCE PRESTIŽNÍCH ARCHITEKTONICKÝCH A DESIGNOVÝCH OCENĚNÍ.

Tyto stavby nezřídka stojí u zrodu nových trendů či postupů v architektuře, jejich designéři udivují použitými materiály a fantazijními konstrukcemi. Hudba znásobuje kreativitu. Ty nejslavnější koncertní haly provází zároveň nejen dokonalost v návrhu, ale i ve funkčnosti. Slavných operních domů je po světě mnoho a jména jako La Scala, Vídeňská opera či drážďanská Semperova opera jsou obecně známá. Ve spojení s moderní architekturou jistě nikdo neopomine budovu opery v australském Sydney, jejíž jedinečná konstrukce složená ze skořepinových střech už neodmyslitelně patří k městskému panoramatu coby jeden z nejfotografovanějších objektů světa vůbec. Mezi hudebníky bývá za vrcholnou metu považováno vystoupení v newyorské Carnegie Hall. Ta dnes už příliš nezaujme svou formou, její akustické vlastnosti a slavná pověst jsou však jedinečné. Podobně je na tom například komornější londýnská Wigmore Hall. I v České republice máme impozantní koncertní svatostánky svědčící o dobách slávy – například novorenesanční Rudolfinum či secesní Obecní dům. Možná by se mohlo zdát, že celosvětově narůstají pouze počty nepříliš nápaditých kancelářských budov a více či méně zdařilých bytových domů. SOFFA vám představí pět skvostných koncertních hal vzniklých od roku 2000, které dosáhly na prestižní ocenění, jakým je například Cena Miese van der Roheho udělovaná jednou za dva roky Evropskou komisí nejlepší stavbě Evropy, či se dočkaly světového uznání odborné i laické veřejnosti. Koncertní síně, na něž se SOFFA zaměřilo, nenabízejí primárně scénické provedení hudebních děl, obvykle spíš slouží pro symfonické orchestry, koncertní provedení operních árií či pro komorní hudební tělesa. Dodejme, že jde pouze o reprezentativní výběr, kulturních svatostánků navzdory hospodářské krizi vzniklo v posledních letech daleko více a můžeme doufat, že moderního kulturního centra s neotřelým designem se dočkáme i v České republice. ■


LABSKÁ FILHARMONIE | HAMBURK, NĚMECKO Přístavní město Hamburk se na konci roku 2016 po letech průtahů dočkalo moderní katedrály hudby. Jedinečnou budovu Labské filharmonie projektovalo basilejské architektonické studio Herzog & de Meuron a v návrhu dokonale zúročilo tradiční obrazy pojící se k městu – větrné počasí, vodní živel, přístav i historické centrum. Tyto prvky se odrážejí nejen ve vnějším i vnitřním návrhu budovy, jejíž střecha připomíná rozbouřenou mořskou hladinu, ale i v jejím umístění. Labská filharmonie se tyčí do výšky 110 metrů na místě bývalého přístavního skladu a je ze tří stran omývána řekou Labe. Navržena je tak, že vlastní budova začíná až 8,5 metru nad vodní hladinou, aby odolala záplavám, a zároveň funguje jako navigační bod pro proplouvající lodě. Díky práci světoznámého odborníka na akustiku Jasuhisy Tojoty však návštěvníci koncertů nebudou okolní dopravou nijak rušeni. foto: Shutterstock


DIVADLO A KONCERTNÍ SÍŇ KILDEN | KRISTIANSAND, NORSKO Kulturní centrum Kilden bylo v norském Kristiansandu otevřeno v roce 2011. Představuje domovskou scénu pro místní divadlo, operu i symfonický orchestr. I tento chrám múzických umění leží u vody a jeho vzhled s vodním živlem souzní. Dominantou obdélníkové budovy v rybářském přístavu je zvlněné dřevěné průčelí a konzolová střecha z frézovaných dubových prken, vystupující z prosklené čelní části stavby. Tato mohutná vlna nezdobí pouze vnější plášť budovy, ale prostupuje i do působivého interiéru. Finské architektonické studio ALA Architects využilo při stavbě materiály z blízkého okolí města, které kdysi proslulo právě vývozem dubového dříví. Všechny scénické prostory v budově jsou koncipovány samostatně a diváci v nich nejsou ničím rušeni. Koncertní sál se pyšní jedinečnými akustickými vlastnostmi, je tedy možné zde uvádět hudbu od klasické po rockovou. foto: Tuomas Uusheimo


NOVÁ FILHARMONIE | ŠTĚTÍN, POLSKO Na místě bývalé koncertní síně zničené během druhé světové války vznikla v roce 2014 v přístavním městě Štětín nová budova sloužící stejnému účelu. Dvojice architektů ze studia Barozzi Veiga vytvořila subtilně působící stavbu, která díky skleněné fasádě a různému nasvícení může všemožně variovat. Tvůrci se nechali inspirovat historií města, stavba členěná do několika vertikálních bloků tudíž připomíná nejen okolní sedlové střechy, ale také plachtoví lodí proplouvajících kolem nedaleké námořní akademie. Interiér stavby měl být primárně jednoduchý pro snadnou orientaci diváků. Jednoduchost se odráží rovněž v provozu budovy, která využívá úsporných technologií. Výjimku z konceptu střídmosti tvoří snad jen odrazné stěny složené z natočených trojúhelníkových desek s povrchem z plátkového zlata, které se starají o slavnostní a věčně se proměňující atmosféru v sále. Budova Nové filharmonie byla oceněna Cenou Miese van der Roheho (2015). foto: ®Hufton + Crow, barozziveiga.com


KONCERTNÍ SÍŇ A KONFERENČNÍ CENTRUM HARPA | REYKJAVÍK, ISLAND Island se do stavby úchvatné koncertní a konferenční budovy v hlavním městě Reykjavíku pustil v době propukající ekonomické krize. Investice se nakonec vyplatila, protože unikátní stavba z roku 2011 se skleněnou fasádou získala o dva roky později Cenu Miese van der Roheho pro nejlepší evropskou stavbu. Na projektu budovy s koncertní halou, třemi sály a konferenčním centrem se podílela dánská architektonická kancelář Henning Larsen společně s islandským ateliérem Batteríiö a umělcem Olafurem Elíassonem. Stavba je tvořena dvěma geometrickými objekty, které pokrývá podivuhodná skleněná fasáda členěná do polí připomínajících čedičové desky. Centrum Harpa je tak nejen ideovým odrazem impozantně střídmé islandské krajiny, ale sklo skutečně zrcadlí okolní vodní plochy přístavu, stejně jako se budova zrcadlí na hladině. Hra prostupujícího světla je zážitek pro pozorovatele zvenčí i návštěvníky uvnitř.

foto: Shutterstock


KONCERTNÍ HALA WALTA DISNEYHO | LOS ANGELES, USA Snad nejdelší doba od prvního návrhu k realizaci stavby uplynula u projektu koncertní haly Walta Disneyho v americkém Los Angeles. Proslulý architekt Frank Gehry vyhrál soutěž zadavatele už v roce 1987, koncertní síň však byla otevřena až v roce 2003. Kvůli průtahům se spuštěním stavebních prací nicméne Gehry mohl pro přepracování návrhů využít moderních technologií i zkušeností z jiných realizací. Upustil tak například od kamenné fasády, kterou nahradila dynamická konstrukce z oceli. Dle vnější podoby připomínající květ působí stavba složitě. Vnitřní prostor je však poměrně jednoduchý a sází na přírodní materiály. I samotná koncertní síň přes velkou kapacitu nepůsobí nijak monstrózně a návštěvník si může hudební zážitek vychutnat ve velmi intimní atmosféře. Hala navíc proslula svou dokonalou akustikou. Také Frank Gehry pro tento veledůležitý aspekt své stavby využil spolupráce s brilantním Jasuhisem Tojotou. foto: Shutterstock


Netradiční nástroje

HREJ A TLESKEJ VE SPOLUPRÁCI S PAŘÍŽSKOU INSTITUCÍ CITÉ DE LA MUSIQUE JSME PRO VÁS PŘIPRAVILI PŘEHLÍDKU UŠLECHTILÝCH UMĚLECKÝCH OBJEKTŮ, KTERÉ VZNIKLY, ABY ČLOVĚKU PŘINÁŠELY DO ŽIVOTA MELODII A HARMONII. text: Patrik Florián | foto: © Musée de la musique

26


TĚLO, VODA, ÚDER, VIBRACE, TŘENÍ NEBO ELEKTŘINA. TEORETICKY LZE OZNAČIT KAŽDÝ OBJEKT VYDÁVAJÍCÍ ZVUK ZA HUDEBNÍ NÁSTROJ. HISTORIE HUDEBNÍCH NÁSTROJŮ JE TAK STARÁ JAKO LIDSTVO SAMO. DLANĚ TLESKAJÍCÍ V RYTMU, PÍŠŤALKY OZNAMUJÍCÍ ZAČÁTEK LOVU, TRUMPETY ŠÍŘÍCÍ SLÁVU NEBO POPLACH, BUBNY DOPROVÁZEJÍCÍ NÁBOŽENSKÉ RITUÁLY. PŮVODNĚ ČISTĚ PRAKTICKÉ NÁSTROJE SE POSTUPNĚ VYVÍJELY V ŠIROKÉM SPEKTRU TVARŮ, MATERIÁLŮ A VELIKOSTÍ A DNES ČLOVĚKU SLOUŽÍ ZEJMÉNA K POTĚŠENÍ.

Hudbu a s ní také hudební nástroje, tanec, lásku a alkohol prý přinesla na svět egyptská bohyně Hathor. První historicky doložené nástroje, které vytvořil člověk, jsou flétny ze zvířecích kostí staré 37 až 67 tisíc let. Instrumenty se vyvíjely v různých regionech nezávisle na sobě a světoběžné výpravy je rozšířily po celém světě. Vědu zabývající se hudebními nástroji nazýváme organologie. Název se vyvinul z řeckého slova organon, jež původně označovalo jakýkoli nástroj, i ten nehudební. Později si toto ušlechtilé označení vysloužil pověstný hudební nástroj králů, tedy varhany. Nejpoužívanějším systémem pro třídění hudebních nástrojů je už víc než sto let takzvaná Sachs-Hornbostelova klasifikace hudebních nástrojů, kterou vytvořili muzikologové Erich Moritz von Hornbostel a Curt Sachs v  roce 1914. Systém vymezuje šest skupin podle způsobu tvoření zvuku. Idiofony čili samozvučné nástroje vytvářejí zvuk kmitáním a našli bychom mezi nimi známé zvony, gongy, triangl, ale také speciality jako kabasu, kastaněty nebo vozembouch. Bubny, tamburíny, tympány či darbuky patří do skupiny blanozvučných nástrojů, které tvoří tóny pomocí rozechvěné blány, nejčastěji z kůže nebo syntetického materiálu. Ve skupině chordofonů se sešly nejpopulárnější strunné nástroje, jako jsou housle, kytara, harfa, klavír nebo cimbál. Aerofony tvoří tóny pomocí dechu a kmitání vzduchu a patří k nim flétna, klarinet, saxofon, lesní roh, trubka a mnoho dalších. Teoretickou skupinu tvoří hydrofony, vodozvučné nástroje. Do stejné kategorie řadíme také mikrofon nahrávající melodie hlubokých moří a okolních vod. Nejmladší a zároveň nejkomplikovanější nástroje přeměňují elektrické kmitání v kmitání akustické. Nazýváme je elektrofony a bez zásuvky a elektrického vedení se zkrátka neobejdou. A jak vypadá budoucnost utváření tónů? Elektronické minivarhany, které dokážou napodobit kostelní varhany gigantických rozměrů, rukavice vytvářející melodii pomocí pohybu, elektronická houba obsahující senzory reagující na mačkání, třesení a ohyb, nebo holofon kreslící holografické 3D tóny ve vzduchu. Více informací najdete na www.philharmoniedeparis.fr ■


Thomas Zach | 1873 | Rakousko

VIOLINO HARPA FORMA MAGNA

TRADIČNÍ TVAR HOUSLÍ VYVINUTÝ ITALSKÝMI DYNASTIEMI AMATI, GUARNERI NEBO STRADIVARI BYL POVAŽOVÁN ZA PERFEKTNÍ A OD POLOVINY 18. STOLETÍ SE TÉMĚŘ NEPROMĚNIL. PŘESTO SE NAŠLI VÝROBCI, KTEŘÍ MĚLI ZÁJEM TRADIČNÍ TVAR HOUSLÍ POJMOUT KREATIVNĚ. K TĚMTO UMĚLCŮM PATŘÍ TAKÉ ČESKÝ RODÁK THOMAS ZACH, KTERÝ PRACOVAL NEJDŘÍVE V PRAZE, POTÉ V BUKUREŠTI A NAKONEC SE USADIL VE VÍDNI, KDE SI ZÍSKAL VELKÉ UZNÁNÍ VE SVÉM OBORU. BYL VYZNAMENÁN NĚKOLIKA MEDAILEMI NA SVĚTOVÉ VÝSTAVĚ A VYROBIL HOUSLE MIMO JINÉ PRO BOSTONSKÝ SYMFONICKÝ ORCHESTR.


SERPENT

Antoine Gabriel Baudouin | 1. polovina 19. století | Francie

SERPENT JE KONTRABASOVÝ TYP CINKU NEBOLI NEJSTARŠÍHO ŽESŤOVÉHO NÁSTROJE. JE TO VZDÁLENÝ PŘEDEK TUBY A ZA SVŮJ NÁZEV VDĚČÍ PODOBNOSTI S ROZVLNĚNÝM HADEM. TENTO MOHUTNÝ NÁSTROJ VYRÁBĚNÝ NEJČASTĚJI Z OŘECHOVÉHO DŘEVA SI MŮŽETE POSLECHNOUT VE SKLADBÁCH SVĚTOZNÁMÝCH AUTORŮ, NAPŘÍKLAD V PŘEKRÁSNÉ VODNÍ HUDBĚ GEORGA FRIEDRICHA HÄNDELA. OD KONCE 16. STOLETÍ DOPROVÁZEL ZPĚV V KOSTELE, V 18. STOLETÍ BYL ZAŘAZEN DO VOJENSKÝCH ORCHESTRŮ. POSTUPNĚ HO VYTLAČOVALY JINÉ NÁSTROJE, AŽ NA PŘELOMU 19. A 20. STOLETÍ ZCELA ZMIZEL.


Jacob Hes | 1586 | Itálie

RENESANČNÍ LOUTNA

RANÉ ZMÍNKY O LOUTNÁCH POCHÁZEJÍ UŽ Z DOB MEZOPOTÁMIE. PRVNÍ NÁSTROJE BYLY VYROBENY Z VYDLABANÝCH DÝNÍ POTAŽENÝCH ZVÍŘECÍ KŮŽÍ A OPATŘENÝCH DŘEVĚNÝM KRKEM, SE STRUNAMI ZE ZVÍŘECÍCH STŘEV. DO EVROPSKÝCH ZEMÍ, KDE LZE NAPOČÍTAT AŽ 40 DRUHŮ, SE LOUTNY DOSTALY Z ARABSKÝCH ZEMÍ. V PRŮBĚHU 18. STOLETÍ ALE ZÁJEM O LOUTNU DŮSLEDKEM ZMĚNY HUDEBNÍHO VKUSU OPADL A NA POČÁTKU 19. STOLETÍ JI NAHRADILY KYTAROVÉ NÁSTROJE. VE 20. STOLETÍ ZAŽILA LOUTNA RENESANCI A VSADÍME SE, ŽE NIKDO Z NÁS SI POTULNÉHO ZPĚVÁKA Z POHÁDEK BEZ LOUTNY ANI NEDOVEDE PŘEDSTAVIT.


CRISTAL BASCHET

Bernard a François Baschetovi | 1980 | Francie

CRISTAL BASCHET JE LEGENDÁRNÍ NÁSTROJ VYVINUTÝ V ROCE 1952 ZVUKOVÝMI EXPERIMENTÁTORY BRATRY BASCHETOVÝMI. TI SE ŘADÍ MEZI PRŮKOPNÍKY TAKZVANÉ MUSIQUE CONCRÈTE NEBOLI KONKRÉTNÍ HUDBY. V ČESKU SE NÁSTROJ DOČKAL SVÉ SLÁVY, KDYŽ SE UMĚLKYNĚ LENKA MORÁVKOVÁ V BARCELONĚ SEZNÁMILA SE ŠPANĚLSKÝM KONSTRUKTÉREM, HUDEBNÍKEM A POKRAČOVATELEM BRATRŮ BASCHETOVÝCH MARTÍM RUIDSEM, A SPOLEČNĚ NECHALI SESTROJIT PRVNÍ ČESKOU VERZI TOHOTO NÁSTROJE Z JABLONECKÉHO SKLA S KOVOVÝMI REZONÁTORY, KTERÝ SE JMENUJE BOHEMIAN CRISTAL INSTRUMENT.


John Matthias Augustus Stroh | 1925 | Velká Británie

VIOLINOFON

VIOLINOFON, TÉŽ ZNÁMÝ JAKO REZOFONICKÉ ČI STROHOVY HOUSLE, JE NÁSTROJ, KTERÝ SESTROJIL J. M. A. STROH V LONDÝNĚ ROKU 1899 SPOJENÍM HOUSLÍ A PLECHOVÉ OZVUČNICE. NÁSTROJI CHYBÍ OBVYKLÉ TĚLO S REZONANČNÍ DESKOU, ALE TVOŘÍ HO TRÁMEC S HMATNÍKEM, NA NĚMŽ JSOU NAPNUTÉ STRUNY. S KOBYLKOU JE SPOJENÁ PLECHOVÁ TRUBKA, KTERÁ ZESILUJE ZVUK A DÁVÁ MU SMĚR. NEJVĚTŠÍ POPULARITY NÁSTROJ DOSÁHL V MEZIVÁLEČNÉM OBDOBÍ, KDY ČASTO NAHRAZOVAL HOUSLE, PŘÍPADNĚ I SAXOFON PŘI NAHRÁVÁNÍ NA FONOGRAF ČI GRAMOFON. DNES SE POUŽÍVÁ SPÍŠE PRO OZVLÁŠTNĚNÍ, V RUMUNSKU NICMÉNĚ ZLIDOVĚL.


BIG BRIAR THEREMIN

Společnost Moog | 1990–1993 | USA

THEREMIN JE ELEKTRICKÝ HUDEBNÍ NÁSTROJ VYVINUTÝ LVEM SERGEJEVIČEM TĚRMENEM OKOLO ROKU 1920. JEDNÁ SE O PRVNÍ HUDEBNÍ NÁSTROJ, NA KTERÝ SE HRAJE BEZ DOTYKU, A OVLÁDAT HO JE EXTRÉMNĚ NÁROČNÉ. PŘÍSTROJ FUNGUJE NA ZÁZNĚJOVÉM PRINCIPU ELEKTRICKÝCH KMITŮ. FREKVENCE JEDNOHO OSCILÁTORU JE PEVNÁ, FREKVENCE DRUHÉHO SE MĚNÍ PŘIBLÍŽENÍM PRAVÉ RUKY K ANTÉNĚ. VÝSLEDNÝ ZVUKOVÝ SIGNÁL JE ŘÍZEN TŘETÍM OSCILÁTOREM S VLASTNÍ ANTÉNOU URČENOU PRO LEVOU RUKU. NÁSTROJ INSPIROVAL SKUPINY JAKO LED ZEPPELIN NEBO BEACH BOYS A POSLECHNOUT SI HO MŮŽETE TAKÉ VE FILMU ALFREDA HITCHCOCKA ROZDVOJENÁ DUŠE.


REFINERY HIGH END COFFEE Přední mezinárodní kavárna a pražírna v německé metropoli nabízí pečlivě vybranou kávu, která má certifikát udržitelnosti. Zažijte jedinečné chvíle u šálku voňavého nápoje a připojte se k berlínské kavárnické kultuře. Kávu z celého světa můžete zakoupit ve speciálním obchodě. Refinery Specialty Coffee Bar Albrecht Str. 11, 10117 Berlin Refinery Retail Store Skalitzer Str. 104, 10997 Berlin

www.refinerycoffee.de/en/ www.instagram.com/refinery.coffee/ www.facebook.com/refinery.coffee.berlin/

generální Partner

uvádí

letní shakespearovské slavnosti 2017 | 27. 6. – 9. 9. | vstupenky: www.shakespeare.cz

premiéra

hamlet Foto: Pavel Mára

hlavní partneři

hlavní mediální partneři

spolupořadatelé

Specifikace loga příkazníka

partneři

mediální partneři

Glanc

pořadatel

předprodej


Cestování

BORNHOLM VÍTEJTE NA OSTROVĚ, NA KTERÉM JE VŠECHNO TAK TROCHU JINAK: PATŘÍ SICE DÁNSKU, ALE NETVÁŘÍ SE DÁNSKY. LEŽÍ V BALTSKÉM MOŘI, ALE PŮSOBÍ SPÍŠE STŘEDOZEMSKY. BORNHOLM JE JEN JEDEN! text: Adéla Kudrnová | foto: Adéla Kudrnová a Ondřej Lipár


ŘÍKÁ SE, ŽE KDYŽ BŮH STVOŘIL SKANDINÁVII, ZBYLO MU NAVÍC NĚCO MÁLO STAVEBNÍHO MATERIÁLU: TROCHU VODY, ZEMĚ, SKAL, ÚDOLÍ, JEMNÉHO PÍSKU A TAKÉ ÚTESŮ. TO VŠE NARÁZ HODIL DO SAMÉHO SRDCE BALTSKÉHO MOŘE, A TAK VZNIKL BORNHOLM – MALEBNÝ DÁNSKÝ OSTROV, KTERÝ ALE GEOGRAFICKY LEŽÍ MNOHEM BLÍŽE ŠVÉDSKU A NĚMECKU NEŽ ZBYTKU DÁNSKÉHO KRÁLOVSTVÍ. SNAD I TO PŘISPÍVÁ K OJEDINĚLÉMU RÁZU MÍSTA, KTERÉ SI ZAMILUJETE A BUDETE SE SEM CHTÍT VRACET – STEJNĚ JAKO MY! A TO JEŠTĚ NEVÍTE, ŽE BORNHOLM JE RÁJEM PRO GURMÁNY A LABUŽNÍKY.

Na ostrově, který má rozměry přibližně třicet na dvacet kilometrů a co se týče plochy, může se rovnat například s Prahou, dnes žije necelých 40 000 obyvatel, přičemž toto číslo se rok od roku snižuje (v roce 2007 to bylo 43 000, naopak v roce 2018 to bude podle prognóz jen 36 000). V posledních letech stoupá obliba Bornholmu jako turistické destinace, avšak klesá počet starousedlíků. Ostrov, dříve známý hlavně díky uzeným sleďům a ikonickému pokrmu Sol over Gudhjem [Slunce nad Gudhjemem], jehož je tato ryba základem, toho přitom nyní nabízí více než kdykoli předtím, hlavně pokud jde o jídlo, tradiční i nová řemesla a umění! Bornholm je jedinečný v mnoha ohledech. Ačkoli leží uprostřed Baltského moře, jeho klima s teplými léty a velkým počtem slunečných dní připomíná Středozemí. Jen věčně chladivý vítr vám připomene, že se nacházíte na samém jihu Skandinávie. Sever ostrova je skalnatý, kameny a oblázky se místy mění dokonce v mohutné útesy a kopce. Jižní pobřeží naopak lemují dlouhé písčité pláže přecházející na jedné straně v blankytně modré moře a obrovské písčité duny zarostlé travou na straně druhé. Písek je tady tak jemný, že se používá do přesýpacích hodin. A zdejší pláže patří k nejkrásnějším v Evropě! Střed ostrova je velmi málo osídlen, pokrývá ho lesnatá oblast Almindingen rozprostírající se přes dvě údolí. Vydat se sem můžete třeba na houby, které místní nesbírají, takže čekejte bohatý úlovek. Unikátní je také dialekt, kterým se na ostrově mluví. Takzvaná bornholmština je sice dialektem dánštiny, ale zachovala si některé prvky staroseverštiny a srozumitelnější je pro Švédy a Nory než pro Dány samotné. ► PŘEDCHOZÍ STRANA A VPRAVO: Půvabné rybářské město Gudhjem, což mimochodem v překladu znamená ‚boží domov‘, se každoročně na konci června stává centrem všech milovníků jídla. Koná se zde totiž gastronomický festival a kuchařská soutěž Sol over Gudhjem – pojmenovaná podle místní speciality, což je sleď se žloutkem na žitném chlebu. Sever ostrova má na rozdíl od jižního pobřeží skalnatý ráz. Krajina je rozmanitá, někde převažují kameny a oblázkové pláže, o kousek dál se pro změnu zdvihají skalnaté útesy.

36


VPRAVO: V každém pobřežním městě i vesnici na Bornholmu najdete alespoň jednu udírnu. Pátrání vám usnadní vysoké bílé komíny, které svítí do dálky. Největší udírny se nacházejí v Hasle na východním pobřeží. Uzeného sledě, lososa či makrelu si můžete dát s chlebem nebo s dánskou variantou bramborového salátu.


Budova Bornholm Art Museum, která stojí na louce nad útesy Helligdomsklipperne, vám učaruje svou čistotou.

VLEVO A VPRAVO: Ve Svaneke vám dá čerstvé karamely ochutnat samotný majitel podniku Karamelleriet. Posilněni se vydejte do místní galerie R2.


Historický až středověký ráz ostrova vytvářejí hlavně bílé kruhové kostely, půvabné rybářské vesničky, mohutná zřícenina pevnosti Hammershus a hrázděné domy ve městech Rønne, Nexø a Svaneke. Historie příjemně kontrastuje s nejmodernějšími gastronomickými a kulinářskými trendy, kterým se na Bornholmu dostává značné pozornosti – hlavně s ohledem na lokální suroviny. Ať už začnete objevovat Bornholm kdekoli, nikdy nemůžete udělat špatně. Vždyť z jednoho konce na druhý je to autem zhruba půl hodiny. Rozhodně si ale nenechte ujít čtveřici takzvaných kruhových či okrouhlých kostelů (dánsky rundkirke), které jsou jedním ze symbolů ostrova. Nejstarší a zároveň i největší z nich byl postaven ve vesnici Østerlars někdy okolo roku 1150. Typický tvar kostelů, které uvnitř podepírá jeden centrální mohutný sloup, souvisí s obrannou funkcí, kterou stavby dříve zastávaly. Města v  klasickém slova smyslu na Bornholmu nenajdete. I to největší z  nich, hlavní metropole Rønne, vypadá jako zvětšené město z Lega. To ovšem neznamená, že byste je neměli navštívit, ba naopak! V  Rønne si nenechte ujít jádro s  hrázděnými domy, nejstarší fungující divadlo v  Dánsku či Hjorths Fabrik – 150 let starou fungující keramickou továrničku kombinovanou s muzeem keramiky. O pár kilometrů severněji se nachází město Hasle s největšími udírnami na ostrově. Zde se dozvíte vše o historii rybolovu a uzení ryb. V nedalekém přístavu potom neopomeňte moderní plovárnu Hasle Havnebad. Milovníci umění a řemesel by neměli vynechat některou z aktuálních výstav v Grønbechs Gård – citlivě zrenovovaném bývalém skladu potravin. Dalším městem, které nesmíte minout, je Svaneke na severovýchodním cípu ostrova, které bylo v roce 2013 zvoleno nejkrásnějším městem Dánska. Přivítá vás jeden z nejmalebnějších bornholmských přístavů, na jehož úplném konci ční maják (ten si lze mimochodem pronajmout jako prázdninový dům, více informací na www.svanekefyr.dk). V  centru Svaneke určitě navštivte pivovar Svaneke Bryghus, sklárnu Pernille Bülow či galerii umění R2, která sídlí hned vedle vyhlášené pekárny Svaneke Brød. Stejně přívětivým a milým dojmem působí i město Gudhjem na severním pobřeží ostrova. Nad přístavem se sklárnou se vinou úzké uličky, ve kterých najdete krámky místních umělců, karamelárnu Karamel Kompagniet a na úplném vršku větrný mlýn. ►

VPRAVO: Na jižním písčitém pobřeží Bornholmu u osady Sømarken si šéfkuchař Nicolai Nørregaard, který se narodil ve Svaneke, otevřel restauraci Kadeau, jež v roce 2016 získala prestižní michelinskou hvězdu. V  několikachodovém menu dostanete ochutnat mimo jiné i skvělý chléb s máslem posypaným popelem ze sena.

42


TATO DVOUSTRANA: Žádné jiné památky tak dobře nevystihují historii ostrova jako kruhové kostely, které jsou pro Bornholm typické. Na ostrově najdete celkem čtyři, největší se nachází ve městě Østerlars, nejmenší v osadě Nyker. Nejbohatší zdobení má sloup kostela v Nylars.


TATO DVOUSTRANA: Na Bornholmu se daří řemeslům. Malými sklárnami a řemeslnými dílnami – od výroby z kůže přes šperkaře až po keramiky – je posetý celý ostrov. Všude se navíc můžete zastavit a podívat se umělcům přímo pod ruce. Platí to i pro sklárnu Baltic Sea Glass a kožedělnou výrobu Broe & Co.


Západně od Gudhjemu se hned u pobřeží nad útesy Helligdomsklipperne nachází muzeum moderního umění Bornholm Art Museum, jehož budova patří k nejoceňovanějším v severní Evropě. Umění, řemesla a design můžete obdivovat i o kousek dál na východ. Nejprve se zastavte ve sklárně Baltic Sea Glass a poté v přístavu Listed – zde má své sídlo nejen známá designová značka Madam Stoltz, ale showroom s kavárnou si tu otevřel i šperkař a hodinář Sebastian Frost. Bornholm samozřejmě přeje také sportům a letním radovánkám. Ostrov je doslova prošpikovaný cyklostezkami, přičemž mírně zvlněná krajina je pro šlapání v sedle ideální. Pokud se sem vydáte v  létě, určitě hodně času strávíte na jihu a jihozápadě, kde se nacházejí nejkrásnější pláže Balka a Dueodde s  téměř bílým pískem a tyrkysovým mořem. Budete si připadat jako v ráji, a tak vás ani nepřekvapí, že zelená kopcovitá oblast ležící na dohled od moře se nazývá Paradisbakkerne [rajské kopce]. Ještě jednou zvláštností se jih Bornholmu pyšní: v osadě Øster Sømarken asi 200 metrů od pobřeží se nachází průsečík 15. poledníku východní délky s 55. rovnoběžkou severní šířky. Zcela jiný charakter má severní výběžek Bornholmu, poloostrov Hammeren: skaliska, divoké moře, kleč a vřesoviště. Stojí za okružní pěší výlet, během kterého uvidíte nejen dva majáky, ale také zbytky kostela Solomons Kapel ze 14. století. Na konci procházky se před vámi otevře pohled na majestátní siluetu pevnosti Hammershus. Dnes největší zřícenina v  severní Evropě dává tušit fantastickou historii hradu, který byl založen dánským králem Valdemarem II. Vítězným a svou největší slávu prožíval někdy kolem roku 1575. Tuto dobu i další osudy hradu má návštěvníkům přiblížit nové kulturní centrum, které se otevře v roce 2018 pouhých dvě stě metrů od hradu. Severně od zříceniny Hammershus se nachází malý přístav Hammerhavn s poutavým komplexem dřevěných domů, které navrhlo architektonické studio Cubo. V budovách ošlehaných větrem a slanou vodou se skrývá kavárna, malé muzeum i kancelář. Směrem dále na jih, po cestě zpět k Rønne, můžete obdivovat jedny z největších útesů ►

VLEVO A NÁSLEDUJÍCÍ STRANA: V rybářském městě Hasle na západě ostrova se dokázali přizpůsobit situaci, kdy je rybolov na ústupu, a v místním přístavu nechali podle návrhu architektonického studia White vybudovat moderní plovárnu Hasle Havnebad, která nabízí dvě koupaliště, terasy a také saunu pro chladnější počasí. Interiér řeznictví a farmy Hallegaard přímo vybízí k tomu, abyste se posadili a ochutnali jednu ze specialit z místního ekologického chovu.

49


VPRAVO: Proč si k hodinářské dílně ještě neotevřít i vlastní bistro, řekl si zřejmě šperkař a podnikatel Sebastian Frost a v malém přístavu Listed si pod vlastní dílnou zřídil kavárnu, kde se mísí skandinávský design s mexickými vlivy. Keramiku Mølgaard & Marcussen zase najdete v hlavním městě Rønne.


TATO DVOUSTRANA: Klima na jižním pobřeží Bornholmu připomíná Středozemí. Jemný, téměř bílý písek vítr rozfoukává tak, že se zde tvoří obrovské písečné duny zarůstající travou. Duny nejednou poslouží jako úkryt před chladným baltským větrem.


na Bornholmu nacházející se u místa zvaného Jons Kapel. Sestoupíte po sto padesáti schodech a před vámi se otevře úchvatný pohled na rozbouřené moře a vysoké skály. Důležitou součástí pobytu na Bornholmu je gastronomie a jídlo vůbec. Skvělých restaurací, kaváren a obchodů s potravinami je tu tolik, až možná občas budete mít pocit, že neděláte nic jiného, než jenom jíte. Z Bornholmu se za posledních sedm let stal nefalšovaný ostrov labužníků. V tradičních udírnách, které jsou vlastně v každém přístavu, musíte ochutnat uzenou rybu (sledě, lososa, tresku či něco jiného) s dánským bramborovým salátem. Pokud si nebudete z velké nabídky moci vybrat, objednejte si ‚bufet neboli švédský stůl‘ a ochutnejte za přátelskou cenu úplně všechno. K uzené rybě doporučujeme pivo, a to nejlépe z místních pivovarů Svaneke a Penyllan. Mimochodem v pivovaru Penyllan vyrábějí i vlastní tonik a ochutnat ho můžete třeba v baru Underbar v hotelu Nordlandet ve městě Sandvig. Pokud byste ale na Bornholmu měli navštívit jednu jedinou restauraci, pak to musí být Kadeau – podnik na jižním pobřeží, který v roce 2016 získal michelinskou hvězdu. Pod vedením šéfkuchaře Nicolaie Nørregaarda zde dostanete pětichodové nebo osmichodové menu připravené výhradně z regionálních surovin (od hub z lesa přes maso od místního chovatele a řezníka až po bylinky z vlastní zahrádky). A ještě jednu věc v Kadeau servírují – neopakovatelný výhled na moře! Lokálními surovinami a produkty se zabývá také Gaarden – první dánský dům pro regionální potraviny a gastronomii, který se nachází u města Gudhjem a nabízí kurzy vaření pro veřejnost i profesionály. V  Gudhjemu se také každoročně koná největší dánská kuchařská soutěž a gastronomický festival Sol over Gudhjem. Kromě ryb a lokálního piva na Bornholmu dostanete skvělé maso a uzeniny ze statku Hallegaard, kozí produkty z  nedaleké kozí farmy Lykkelund, sýry St. Clemens ze sýrárny v Klemenskeru či rakytníkové speciality Høstet. A jestli se na tomto ostrově něčemu obzvlášť daří, tak sladkostem a zmrzlině. Karamely z Karamelleriet a zmrzlinu všech příchutí z  Bornholms Ismejeri ve Svaneke si prostě musíte dopřát, stejně jako návštěvu snad nejroztomilejší kavárny a zmrzlinárny na světě Sandvig Is Kalas. Na zdejších schodech vedoucích do moře budete chtít sedět navěky! Více informací naleznete na: bornholm.info a www.destinationen.dk ■

VLEVO: Multifunkční budovy v malebném přístavu Hammerhavn na severozápadě ostrova, které navrhlo dánské architektonické studio Cubo, jsou vymyšleny tak, že poskytují výhled na všechny světové strany.

55


Auto

NECHAT MĚSTO ZA ZÁDY OBJEVIT NOVÝ KOUT ZEMĚ, OCHUTNAT NĚCO NEČEKANÉHO NEBO JEN HODIT STAROSTI ZA HLAVU. NOVÉ MINI COUNTRYMAN JE SPOLEČNÍK PRÁVĚ NA TAKOVÉ DOBRODRUŽSTVÍ. partner článku: Mini Česká republika | text: Ondřej Lipár | foto: Adéla Havelková, archiv firmy a Wikimedia Commons


TEPRVE KDYŽ OPUSTÍTE ZABĚHNUTÉ CESTY, MŮŽETE ZAKUSIT NĚCO SKUTEČNĚ NOVÉHO. A JEN MÁLOCO PŘINÁŠÍ TAKOVÉ USPOKOJENÍ JAKO VYDAT SE NA DLOUHOU LETNÍ JÍZDU S NĚKÝM, KDO VÁS DOKÁŽE POCHOPIT. Z REPRODUKTORŮ HRAJE SOUNDTRACK K VÝLETU, KTERÝ ZARUČENĚ PŘINESE NEZAPOMENUTELNÉ HISTORKY. SBALTE SI VŠECHNY NEZBYTNOSTI, TOHLE MINI JE TOTIŽ COUNTRYMAN, PŘIPRAVENÝ NA VÝPRAVU ZA HRANICE TĚSNÝCH MĚSTSKÝCH ULIC. STOUPEJTE NA VRCHOLKY ZELENÝCH KOPCŮ, NOŘTE SE HLUBOKO POD HLADINU, SBÍREJTE ZÁŽITKY. A STAROST O SVÉ POHODLÍ NECHTE NA NĚM.

Ten rozdíl je znát, asi jako když vyměníte chalupu a monotónní sekání trávy za rozeklané špice hor a partu přátel, za které můžete dát ruku do ohně. Nové Mini Countryman je dobrodruh lákající na výpravu z betonové džungle do kouzelné divočiny. Tahle svižná čtyřkolka skýtá veškeré pohodlí i variabilitu, kterou na cestě můžete potřebovat. A navíc je to zatím největší Mini, takže dovnitř vměstnáte nejen zavazadla, ale i své oblíbené maličkosti, které byste jinak museli nechat doma. Nemluvě o tom, že pohodlně uveze pět hledačů dobrodružství, včetně těch s dlouhýma nohama. Poslechněte si playlist k tomuto článku na www.soffamag.com/music Více informací naleznete na www.mini.cz ■

57


MINI COUNTRYMAN: Přírodě má blíž i tím, že vedle klasických benzinových a dieselových motorů nabízí i verzi plug-in hybrid. Jako samozřejmou součást výbavy bere satelitní navigaci, digitální rádio nebo připojení bluetooth a Mini Connected.


Dekor

S LÁSKOU KE ZVUKU MLADÉ AUDIOVIZUÁLNÍ STUDIO FULLSTARS ROZUMÍ AKUSTICE, ZVUKU I ESTETICE A UMÍ JE KRÁSNĚ PROPOJIT. partner článku: Fullstars | text: Tereza Škoulová | styling: Lenka Hlaváčová foto: Adéla Havelková

60


USEDÁM K PRÁCI, ZAPÍNÁM POSLEDNÍ DESKU SVÉHO OBLÍBENÉHO MAC DEMARCA. CHCI SI PŘEČÍST BLOG NA WEBU FULLSTARS, STUDIA DVOU KAMARÁDŮ, KTEŘÍ UMÍ DOKONALE SLADIT PODOBU INTERIÉRU SE ZVUKEM. DAVID HALÍK MÁ NA STAROSTI AUDIO ČÁST, ZDENĚK BRISUDA JE ARCHITEKT. HNED TŘETÍ TEXT NA BLOGU VELEBÍ ALBUM, KTERÉ PRÁVĚ POSLOUCHÁM. A DÁL, JENS LEKMAN, BONOBO, DNÉ… AŤ JDE O HUDBU ČI ESTETIKU, FULLSTARS VÁS VEZMOU ZA SRDCE.

Neznáme jiné pražské studio, které by se s takovou péčí věnovalo spojení zvuku a interiéru. A je to právě vřelý cit, který ateliér Fullstars zformoval: láska k hudbě a odtud k dokonalému zvuku. Ta vedla dva kamarády k tomu, že se začali pídit napřed po těch nejkvalitnějších audiosystémech a přes přátelské diskuze nakonec došli k založení studia. „Nejvíc nás baví hudba,“ shodují se David se Zdeňkem. „Design je jen bonus. Ideální je takový, který není vidět,“ přibližují myšlenku v pozadí spolupráce. Přesto je vytříbená estetika tím, co vás na jejich práci zaujme. „Důležité je, aby se na spojení interiéru se zvukem myslelo včas,“ upozorňuje David na úskalí jejich práce. Pro zvukové a vizuální fajnšmekry taková chvíle nastává, jakmile začnou přemýšlet o novém bydlení. Pro dokonalý zvuk je důležitý každý detail: nejen umístění reproduktorů, ale také volba materiálů či výška místnosti. Třeba oblíbený pohledový beton není z akustického hlediska ideální – ovšem jeho nedostatky se dají zjemnit použitím dalších materiálů. Láska je znát také z toho, jakým způsobem oba architekti hovoří o značkách, které v Česku zastupují. Znají jejich historii a vědí o tak nepředstavitelných produktech, jako je zvukový systém, který umí optimalizovat svůj projev podle rozložení místnosti. „Prostě překalibruje zvuk podle prostoru,“ popisuje David možnosti skotských audiosystémů Linn. Specifikem této firmy je také fakt, že má na skladě staré součástky a umí až čtyřicet let staré produkty špičkově aktualizovat. Jinou srdcovkou je dánská firma Vifa, za jejíž zvuk by ve Fullstars dali ruku do ohně. Od lásky se dostáváme k vědě: k tomu, aby jejich práce byla odvedena skutečně dokonale, je potřeba znát nejen parametry materiálů, ale také laboratorní data, programovací jazyky a mnoho dalšího. Na tuto sofistikovanou práci mají ve Fullstars odborníky. Komunikaci a kreativní řešení mají v rukou David se Zdeňkem. „Klíčový je pro nás obsah. Ne technika ani frekvence, ale obsah. A důvěra klientů,“ říkají. Více informací najdete na www.fullstars.cz ■ VLEVO: přenosný reproduktor Oslo, Vifa, www.fullstars.cz, 13 500 Kč


TATO STRANA A VPRAVO: reproduktor Series 5 530 System, Linn, cena na vyžádání bezdrátový reproduktor Helsinki, Vifa, 10 800 Kč sluchátka VK-1 Classic, Aëdle, 7 800 Kč vše www.fullstars.cz


TATO STRANA A VPRAVO: Dánská firma Vifa má za sebou sedmdesátiletou historii výroby špičkové zvukové techniky. Novinkou jsou bezdrátové lifestylové reproduktory s typickým skandinávským designem. Textilní potah značky Kvadrat zvyšuje zvukové kvality a odpuzuje vodu, takže reproduktor se dá využít i venku. gramofon Sondek LP12, Linn, www.fullstars.cz, cena na vyžádání


JAK VYBRAT VHODNÝ RÁM NA OBRAZ? To vám poradí v rámařství Frame-it.cz. Správně zvolený rám dokáže podtrhnout krásu obrazu či fotografie a navíc ještě vyzdvihnout jeho hodnotu. Volbu rámu ani pasparty nikdy nepodceňujte! www.frame-it.cz

slou fa s h i o n d ay s

slou fa s h i o n d ay s

smysluplný

fashion event

VYHRAJTE KOŽENÝ NÁRAMEK MIANSAI OD FOOTSHOP.CZ! Vyhrajte kožený náramek značky MianSai v hodnotě 1 940 Kč. Napište nám na info@soffamag.com (předmět: Footshop), k jakému outfitu (vyberte nejméně 2 kusy oblečení z Footshop.cz) byste si náramek vzali a proč. Dvě nejzajímavější odpovědi odměníme náramkem. Úplná pravidla soutěže najdete na www.soffamag.com

www.footshop.cz

nákupy workshopy semináře

8–9/9/2017 vnitroblock I praha 7 www.slou.cz


Fotoesej

ZVUKY PŘÍRODY PRO NEOPAKOVATELNÝ HUDEBNÍ ZÁŽITEK NEMUSÍTE NUTNĚ CHODIT ANI DO OPERY, ANI NA KONCERT. STAČÍ SE VYDAT DO PŘÍRODY A NASTRAŽIT UŠI! ZAPOSLOUCHEJTE SE DO ZVUKŮ LETNÍ LOUKY, ŠUMÍCÍHO MOŘE ČI NOČNÍ OBLOHY. foto: Ondřej Lipár a Wikimedia Commons

67


foto: AdĂŠla HavelkovĂĄ


PLANO®ART

PRÉMIOVÝ PIGMENTOVANÝ NENATÍRANÝ PAPÍR LÍBÍ SE VÁM PAPÍR, KTERÝ PRÁVĚ DRŽÍTE V RUKOU A DÍKY NĚMUŽ SOFFA VYPADÁ JAKO UMĚLECKÉ DÍLO? SEZNAMTE SE S PŘÍRODNÍM PAPÍREM PLANO®ART, KTERÝ VYRÁBÍ PAPÍRNA MONDI NEUSIEDLER GMBH PRO SPOLEČNOST PAPYRUS.

Plano®Art je ideální volbou, pokud chcete co nejvěrohodněji reprodukovat umělecká díla a zároveň zachovat přírodní ráz papíru. Díky svým vlastnostem je Plano®Art vhodný pro ofset, preprint i digitální tiskové aplikace. Je odolný vůči stárnutí, zaručuje vyšší ostrost tisku a minimalizuje mráčkovitost ve velkých plochách. Ať už budete na Plano®Artu tisknout cokoli, bude to vypadat přirozeně. CIE bělost 157; vysoká opacita; volumen 1,3; certifikace FSC®

www.papyrus.com


Kultura

CESTY BOBA DYLANA SKLÁDÁ, HRAJE, ZPÍVÁ, MALUJE, TOČÍ FILMY. BOB DYLAN. ŽIVOUCÍ LEGENDA, KTERÁ SRŠÍ TVŮRČÍM ZÁPALEM UŽ PŘES PĚT DEKÁD. text: Tereza Škoulová | vizuály: Bob Dylan, GOAP Gallery


UPOZORNĚNÍ: TENTO TEXT NEPSAL DYLANOVEC. JE VÝSLEDKEM ZVÍDAVÉHO PÁTRÁNÍ PO TOM, PROČ SE BOB DYLAN STAL KULTEM A OSOBNOSTÍ OVĚNČENOU ŘÁDY A CENAMI, NAPOSLEDY V ROCE 2016 NOBELOVOU CENOU ZA LITERATURU. TEXTY JEHO PÍSNÍ VYPOVÍDAJÍ O ROZMANITÝCH PODOBÁCH ŽIVOTA A MEZILIDSKÝCH VZTAHŮ, JEHO VLASTNÍ ŽIVOT ZASE O ODVAZE A NEKOMPROMISNÍM POSTOJI – VŮČI KULTURNÍ SCÉNĚ, SPOLEČNOSTI I SOBĚ SAMOTNÉMU. STEJNĚ PŮSOBIVÁ JE JEHO VÝTVARNÁ TVORBA.

Láska. Příběh hudby Boba Dylana je jí protkaný. V roce 1962 jel do nemocnice navštívit svého hudebního hrdinu Woody Guthrieho, který tehdy umíral. Ze zážitku vznikla skladba Song To Woody, něžné a obdivné vyznání. Typicky dylanovská láska prosakuje ze skladby It Ain’t Me Babe z roku 1964, historicky první antimilostné písně, která předznamenává jeho další tvorbu: neopomíjet ani věci nehezké. Z lásky, byť ztracené, vzniklo jedno z jeho nejzásadnějších alb, Blood on the Tracks. Nahrál ho po bolestném rozchodu se svou ženou a jde o jednu z nejsyrovějších, nejemotivnějších a nejpravdivějších nahrávek o lásce vůbec. Lásku Bob Dylan projevil také darováním výtěžku z vánočního alba Christmas in the Heart na charitu pro bezdomovce – dokud se bude hrát, bude z něj užitek. Odvaha. Právě z blízkosti k lidem na okraji společnosti, z pohledu zaměřeného na odvrácenou stranu života pramení význam Boba Dylana jako textaře: stal se prvním písničkářem, který měl odvahu zpívat i o nepříjemných věcech. Svou odzbrojující upřímností a reflexí slabých stránek lidskosti inspiroval řadu umělců a navždy proměnil podobu populární hudby. Kuráž mu nechyběla, ani pokud šlo o žánry: do dějin buřičství patří jeho vystoupení na folkovém festivalu v Newportu, kde to rozbalil s elektro-bluesovou kapelou. Umění. Dylan je neobyčejně pracovitý umělec rozkročený mezi několika obory. Doposud vydal 37 studiových alb, legendárním se stalo jeho ‚nekončící turné‘, na kterém se nachází prakticky po celý život. Na rozdíl od jiných hudebníků koncertní podobu skladeb aktualizuje, aby nepřestaly bavit jeho ani diváky. Zážitky spojenými s cestováním se inspiruje ve své grafické a malířské tvorbě, kterou vystavuje po celém světě. Toto léto přišla řada i na Prahu. Výstava s názvem ‚On the Road‘ dává nahlédnout do netušených zákoutí Dylanovy tvorby. Všestranný hudebník natočil také několik filmů, mezi nimi snímek Renaldo and Clara, ve kterém připomíná tradici kočovných umělců. Kromě písňových textů píše také krátké prózy. Za své texty jako vůbec první hudebník obdržel v roce 2016 Nobelovu cenu za literaturu – podle komise „našel nový způsob poetického vyjádření, jímž navázal na velkou americkou písňovou tradici“. ■

77


PŘEDCHÁZEJÍCÍ STRANA A VLEVO: Syrový půvab bezmála 50 grafických listů, které Bob Dylan vytvořil v letech 2008–2014, můžete obdivovat na výstavě On the Road: Neznámá tvář známého umělce, která je do 31. srpna 2017 k vidění na pražské Staroměstské radnici.


Kreativní lidé

HUDBA PRO DUŠI FIRMA ACOUSTIQUE QUALITY VYVÍJÍ A VYRÁBÍ REPROSOUSTAVY PRO CELÝ SVĚT. JEJICH ZVUK POTĚŠÍ DUŠI KAŽDÉHO MILOVNÍKA HUDBY. partner článku: Acoustique Quality | text: Tereza Škoulová | foto: Michaela Karásek Čejková, archiv firem

79


HISTORIE FIRMY AQ, ŠPIČKOVÉHO ČESKÉHO VÝROBCE AUDIOTECHNIKY, SE PÍŠE UŽ PĚTADVACET LET. ZAČALA V BRNĚ NA VYSOKÉM UČENÍ TECHNICKÉM, KDE SE POTKALI DVA KAMARÁDI A V GARÁŽI VYROBILI PRVNÍ KUSY REPROBEDEN. POKRAČOVALA DÍLNOU V LITOVLI, KTEROU V ROCE 1997 SMETLA POVODEŇ. O KOUSEK DÁL V ČERVENCE POSLÉZE VZNIKLO NOVÉ SÍDLO, KAM JSME SE ZAJELI PODÍVAT NA TO, JAK VZNIKÁ REPROSOUSTAVA. BEZ RUČNÍ PRÁCE SE VÝROBA NEOBEJDE A VÝSLEDNÝ ZVUK JE OHROMUJÍCÍ.

Tak intenzivní reprodukovaný zvuk ještě nikdo z nás nezažil. Skladba Walk On The Wild Side zněla, jako by Lou Reed seděl v poslechové místnosti s námi. Hloubka, dynamika a intenzita zvuku nám vyrazila dech. Reprosoustava, která nám zpřítomnila hlas slavného rockového zpěváka i zvuk kontrabasu pod prsty Garyho Karra, dostala příznačný název Passion. Její vývoj trval tři roky, a jak říká mistr zvuku a spolumajitel firmy Vladimír Sapara, bavilo ho si s ní hrát. Vladimír Sapara a Karel Svoboda spolu firmu před lety založili na studentské koleji. Dnes v podniku pracuje padesát zaměstnanců, kteří mají k dispozici čtyři haly: stolárnu, lakovnu, technologický prostor a sklad. Ve všech panuje klid, pořádek a rozličné továrenské pachy. Třeba vůně dřevěných desek, které se ve stolárně ručně zabrušují. Nebo odér laku, který je na povrch beden a dalších výrobků aplikován speciální technologií, aniž se rozptyluje do ovzduší. Zaměstnanci při práci poslouchají ze sluchátek hudbu, a právě ta byla pro Vladimíra s Karlem impulsem, aby se vývoji zvukové elektroniky začali věnovat. O míře kvality ručně vyráběných reprosoustav svědčí i historie truhlárny, v níž chtěli svoje zvukové aparatury dokončovat. Když nenašli žádnou dílnu, která by odpovídala jejich nárokům, raději si založili vlastní – s přesnými stroji a nepostradatelným ručním zpracováním detailů. Ruční práce a vývoj i výroba přímo v České republice jsou atributy, ve které zakladatelé firmy nepřestali věřit ani v dobách masivních přesunů výroby do levných východních destinací. Navíc si šikovných zvukových mágů z AQ všimli v zahraničí a firma dnes vyrábí na zakázku i takové vychytávky, jako jsou stereo repráčky do hotelových pokojů. Samozřejmě s vkusným designem a perfektním zvukem. Více informací získáte na stránkách www.aqaudio.cz nebo třeba v  pražské prodejně Audiobest. A pokud chcete nasát atmosféru výroby, jako jsme si přičichli my, můžete do Červenky vyrazit 14. října na den otevřených dveří. ■

VLEVO: V AQ se věnují nejen vývoji reprosoustav, ale také kompenzaci akustiky v místnosti. Zaujal nás akustický panel od AQ s designem americké firmy Wellrounded Sound. Krásné jsou i gramofony značky Pro-Ject, kterou AQ zastupují. Atypický tvar reprobeden Orca vychází z potřeb skvělého zvuku.

81


TATO DVOUSTRANA: Působivý pohled na komponenty – v tomto případě spodní nožičky – se naskýtá po celé dílně. Výjimkou nejsou ani krabice se starými součástkami. „Díky nim jsme v AQ schopni zákazníkům opravit i bedny, které jsme vyrobili před dvěma desítkami let,“ dodává Vladimír Sapara.


TATO DVOUSTRANA: Během své pětadvacetileté historie v AQ vyvinuli téměř dvě stě modelů reprosoustav. Kromě dobrého zvuku dbají také na výběr materiálů a různorodost designu. Především u dřevěné dýhy vynikne jedinečnost povrchové úpravy – každý kus je originál. Kromě beden si od AQ můžete pořídit třeba gramofon, audiokabel, sluchátka nebo různé přepínače.


Výběr redakce

NIČÍM NERUŠENÝ POSLECH VÁŠ OBLÍBENÝ INTERPRET ČI ŽÁNR SI ZASLOUŽÍ, ABYSTE MU DOPŘÁLI TEN NEJLEPŠÍ ZVUK A AKUSTICKÉ PODMÍNKY. VYBRALI JSME PRO VÁS VÝROBKY, SE KTERÝMI TO BUDE HRAČKA!

styling: Helena Novotná a Adéla Kudrnová | foto: archiv firem


Sluchátka Earbud Gold Happy Plugs, happyplugs.com, 25 $ | akustické panely Global Local, www.glimakra.com, cena na vyžádání | reproduktor Beoplay P2, www.beoplay.com, 4 315 Kč | přenosný syntetizátor OP-1, teenage.engineering, 949 € | reprosoustava AQ Passion, www.aqaudio.cz, 17 980 € | bluetooth reproduktor SoundLink Color II, www.bose.com, 130 $ | bluetooth reproduktor Luciano Ceramic, design Paolo Cappello, www.newblack.it, 590 € | sluchátka Plattan 2, www.urbanears.com, 49 € | gramofon G6, www.440audio.cz, cena na vyžádání | nástěnný systém reproduktorů BeoSound Shape, www.bang-olufsen.com, od 4 000 €


7. ROČNÍK DEN ARCHITEKTURY SO 30. 9. – NE 1. 10. 2017 KOMENTOVANÉ PROCHÁZKY PO ZAJÍMAVÝCH MÍSTECH CELÉ ČESKÉ REPUBLIKY ZDARMA WWW.DENARCHITEKTURY.CZ FILMOVÝ FESTIVAL FILM A ARCHITEKTURA SO 30.9. - ST 4.10. 2017 PRAHA, BRNO, PLZEŇ, NYMBURK, ZLÍN WWW.FILMARCHITEKTURA.CZ PŘEDNÁŠKA KRUH THOMAS BURLON/ BRANDLHUBER+ (DE) HENRIQUE MARQUES & RUI DINIS / SPACEWORKERS® (PT) ČT 5. 10. V 19:30 HOD., KINO SVĚTOZOR, PRAHA WWW.KRUH.INFO

POŘÁDÁ

POD ZÁŠTITOU

ZA FINANČNÍ PODPORY

ZA MEDIÁLNÍ PODPORY

HLAVNÍ PARTNEŘI


Móda

V RYTMU BAREV TENISKY MOHOU PŘEDSTAVOVAT KAŽDODENNÍ POHYB, VZPOMÍNKY A NEZAPOMENUTELNÉ PŘÍBĚHY, SILNÉ OSOBNOSTI, UMĚNÍ NEBO VLASTNÍ KULT. PODDEJTE SE RYTMU A FOOTSHOP – NEJVĚTŠÍ ČESKÝ E-SHOP S BOTAMI A MÓDOU – VÁS ZARUČENĚ ROZTANČÍ! partner článku: Footshop | styling: Patrik Florián | tanečnice: Kateřina Kašpárková a Laura Petriláková foto: Adéla Havelková


mikina Adidas Osaka Sweatshirt, 1 990 Kč; dámský bomber The Weeknd Stargirl, 7 990 Kč; sukně Adidas, 2 290 Kč; vše www.footshop.cz

PŘEDCHOZÍ A TATO STRANA: mikina Adidas, 1 890 Kč; šortky Adidas Regular, 940 Kč; obojí www.footshop.cz


TATO STRANA: mikina s kapucí Footshop x LaFormela, 3 990 Kč; tenisky Adidas Stan Smith Bold, 2 990 Kč; mikina Footshop x LaFormela, 3 790 Kč; tenisky Adidas Stan Smith W, 2 590 Kč; vše www.footshop.cz


TATO STRANA: triko Adidas XbyO, 1 090 Kč; tepláky Adidas XbyO, 1 890 Kč; kalhotky Calvin Klein, 885 Kč; tenisky Adidas NMD_CS2 Primeknit W, 4 890 Kč; vše www.footshop.cz


TATO STRANA: sukně Adidas, 1 990 Kč; tenisky Jordan Trunner LX Premium HC GG, 3 290 Kč; obojí www.footshop.cz


TATO STRANA: ponožky Footshop x Uknow x M.L Crew Sock, 290 Kč; žluté tenisky Marco Laganà Sneaker Low, 7 790 Kč; červené tenisky Converse Chuck Taylor All Star II Flyknit Hi, 2 890 Kč; vše www.footshop.cz


Cestování

KDE BYDLÍ REGGAE KAM JINAM SE VYDAT ZA HOUPAVOU MELODIÍ REGGAE NEŽ NA JAMAJKU. NAKOUKNEME DO POKOJÍČKU BOBA MARLEYHO A NAČERPÁME POZITIVNÍ ENERGII, KTEROU TENHLE MALÝ OSTROV VYSÍLÁ DO SVĚTA. text a foto: Kristína Víšková

95


BLÍŽÍME SE DO OBLASTI KARIBIKU, ŽIVOTNÍ TEMPO SE ZKLIDŇUJE NA PŘÍJEMNOU HLADINU: UVOLNĚTE SE A BUĎTE VÍTÁNI NA JAMAJCE. PŮVODNÍ NÁZEV OSTROVA ZNÍ ‚XAYMACA‘ A ZNAMENÁ ZEMĚ DŘEVA A VODY. SAMOZŘEJMĚ JSME NA OSTROVĚ OBKLOPENÉM VODAMI OCEÁNU, ALE JEHO VNITROZEMÍ NABÍZÍ NAVÍC ÚCHVATNÉ VODOPÁDY, ŘEKY A JEZERA S NÁDHERNÝMI LESNATÝMI ZÁKOUTÍMI. ZPĚV A ZVUK BUBNŮ PROVÁZEL JAMAJKU UŽ OD POČÁTKŮ JEJÍ KOLONIÁLNÍ HISTORIE. A DÍKY BOBU MARLEYMU A REGGAE ZŮSTANE JAMAJKA NAVŽDY OSTROVEM HUDBY.

Základem reggae jsou bubny a bicí nástroje. Vyvíjelo se z různých hudebních vlivů a jeho kořeny jsou spojené s rastafariánstvím. Podstatné jsou texty písní a jejich poselství, často se dotýkají těžkých minulých dob a vykoupení prostřednictvím Haile Selassieho, označovaného též jako Ras Tafafi Makonnen. Zpívají ale také o rastafariánském způsobu života, boji za rovnoprávnost a sociální spravedlnost a zdůrazňují mír a jednotu. Ideály spravedlnosti a jednoty chtěl publiku předávat i Bob Marley, který vstoupil na scénu a očaroval davy. Svým pozitivním přístupem a vizionářstvím si muzikant klukovského vzhledu s dlouhými dredy podmanil svět a stal se jedním z nejmilovanějších zpěváků 20. století. Ale začátky nebyly jednoduché. Robert Nesta Marley se narodil v roce 1945 mladé matce Cedelle Bookerové. Otec Norval Marley, důstojník britské armády, rodinu záhy opustil. Po něm Bob zdědil světlejší pleť, a tak se mu děti v kingstonském ghettu Trench Town posmívaly a přezdívaly mu ‚White Boy‘. Právě zde začala jeho raná hudební kariéra. Tady se setkal s učitelem Vincentem ‚Tartarem‘ Fordem, který ho učil hrát na kytaru a složil jeden z největších Marleyho hitů No woman, no cry. Na společném dvorku hrál a zpíval se svojí budoucí kapelou The Wailing Wailers. Nalaďte se na tu atmosféru s jejich prvním singlem Simmer Down. Je to gejzír energie a mládí vyslaný jako zpráva tehdejším ‚rude boys‘, zlým hochům z ghetta, aby se zklidnili a zanechali násilí. Kapela se proslavila v 70. letech a v různých sestavách s Marleyem hrála až do jeho předčasné smrti. Zároveň se však s odchodem Petera Toshe a Bunnyho Wailera v roce 1974 rozjela sólová dráha Boba Marleyho. Doprovodné vokály mu začalo zpívat trio I Threes, kam patřila vedle Bobovy manželky Rity také Judy Mowattová a Marcia Griffithsová. Judy později natočila vysoce oceňované album Black Woman a podílela se na vydání posledních Marleyho nahrávek. Přestože život geniálního krále reggae přetnula v roce 1981 rakovina, reggae stále žije – díky svému silnému poselství, díky mnoha Bobovým dětem, a také díky umělcům, ►

96


PETER TOSH A BUNNY LIVINGSTONE WAILER JSOU VYOBRAZENI NA ZDECH VE ČTVRTI TRENCH TOWN. VE MĚSTĚ BELMONT NA JAMAJCE NAJDETE MONUMENT PETERA TOSHE A V KINGSTONU SE OTEVŘELO NOVÉ MUZEUM VĚNOVANÉ REGGAE. BUNNY BYL V ROCE 2015 HLAVNÍM TAHÁKEM SLOVENSKÉHO FESTIVALU UPRISING.

97


BOB MARLEY ZŮSTÁVÁ ‚REBELEM DUŠE‘, JAK ZNÍ TITUL JEHO PÍSNĚ, A JEHO REVOLUČNÍ POSELSTVÍ SVĚTU SE MÍSÍ S NEKONEČNOU LÁSKOU, KTEROU ŠÍŘIL MEZI NÁRODY BEZ OHLEDU NA VĚK, RASU ČI NÁBOŽENSTVÍ. JAK SE ZPÍVÁ V JEHO PÍSNI REDEMPTION: „EMANCIPATE YOURSELVES FROM MENTAL SLAVERY. NONE BUT OURSELVES CAN FREE OUR MINDS.“

98


které reggae inspiruje a kteří formují nové hudební cesty, jako je dancehall, hip hop, house, electro, techno nebo dubstep. O nedělích se zaplní slavný Dub Club fanoušky všech žánrů a dýchánek s výhledem na přístav v Kingstonu může začít. ■ Poslechněte si playlist k tomuto článku na www.soffamag.com/music

99


Dekor

ZA CHYTŘEJŠÍ MĚSTA

VEŘEJNÉMU PROSTORU SE DNES VĚNUJE STÁLE VĚTŠÍ POZORNOST A JEHO NEDÍLNOU SOUČÁSTÍ JE MĚSTSKÝ MOBILIÁŘ. V PODÁNÍ ZNAČKY MMCITÉ JE FUNKČNÍ, KRÁSNÝ A NOVĚ I CHYTRÝ! partner článku: mmcité | text: Helena Novotná | styling: Lenka Hlaváčová | foto: Adéla Havelková


AŽ BUDETE SEDĚT A ČEKAT NA METRO VE ŠPANĚLSKÉ MALAZE NEBO ODPOČÍVAT V PARKU V LONDÝNĚ, ZBYSTŘETE. DOST MOŽNÁ JSTE PRÁVĚ DOSEDLI NA LAVIČKU Z BÍLOVIC U UHERSKÉHO HRADIŠTĚ. MĚSTSKÝ MOBILIÁŘ ZNAČKY MMCITÉ JE NENÁPADNĚ ROZMÍSTĚN PO CELÉM SVĚTĚ, OD NEW YORKU PŘES PAŘÍŽ AŽ PO SPOJENÉ ARABSKÉ EMIRÁTY. ALE POUZE V MALÉM MORAVSKÉM MĚSTĚ, ODKUD FIRMA POCHÁZÍ, JSOU K VIDĚNÍ CHYTRÉ PRODUKTY Z NOVÉ ŘADY NAZVANÉ VÝSTIŽNĚ SMARTCITÉ. TEDY PROZATÍM – V DOBĚ NAŠÍ NÁVŠTĚVY UŽ PŘICHÁZELY PRVNÍ OBJEDNÁVKY.

Chytrý mobiliář Smartcité je přirozenou reakcí na aktuální trend chytrých měst, takzvaných smart cities, který má za cíl pomocí moderních technologií zlepšit život obyvatel. „Věřím, že to společnost ovlivňuje,“ vyznává se David Karásek, spoluzakladatel a hlavní designér mmcité. V určitém smyslu ale může být tento směr zrádný – je totiž snadné podlehnout představě, že každý předmět bude lepší, když bude jakkoli ‚smart‘. Od začátku se tedy soustředil na to, co je opravdu využitelné a díky čemu bude pobyt ve veřejném prostoru příjemnější. „Nechceme, aby šlo jen o technologie, ale aby byl mobiliář zároveň integrovaný do nějakého estetického celku a navazoval na naše ostatní výrobky,“ říká Karásek. Výsledkem je, že smart se nemusí nutně rovnat high-tech, má spíš za cíl obohacení o novou praktickou funkci. Čím tedy v mmcité povýšili běžné vybavení veřejných prostor ve městě na chytré? Proměna se týkala již osvědčených a úspěšných produktů: laviček Woody, Blocq a Radium a lehátka Rivage. Nově přidané funkce se dají různě kombinovat a tou nejzáslužnější je určitě integrované USB nabíjení pro dobíjení mobilu nebo tabletu. LED podsvícení vytváří nejen zajímavý světelný efekt, ale v noci udělá z běžné lavičky místo s osobitou atmosférou. Třetím vylepšením jsou ocelové stolky v kontrastních barvách – jsou půvabně pestré i praktické. Poslední inovací je unikátní dvoubarevné lakování, výtvarná hříčka, která oživí veřejný prostor. A právě takové detaily – užitečné i krásné – jsou pro mmcité zásadní. „Vždy nám šlo o to, abychom naše vybavení viděli reálně ve městech, nejen na papíře nebo v podobě prototypu,“ dodává David Karásek. Více informací naleznete na www.mmcite.cz ■ PŘEDCHOZÍ DVOUSTRANA: Vylepšení se dočkal i městský mobiliář mimo program Smartcité. Nová verze lavičky Blocq má šest uzamykatelných boxů, ve kterých jsou zásuvky na dobíjení akumulátorů elektrokol i USB port, z něhož energii načerpají telefony nebo tablety. Takto upravený model lavičky nese název E-blocq.

102


TATO STRANA A NÁSLEDUJÍCÍ DVOUSTRANA: David Karásek založil mmcité na začátku 90. let se svým spolužákem Radkem Hegmonem. Společně jsou autory většiny produktů – na fotkách jsou lavička Blocq a Radium a lehátko Rivage. V portfoliu mají i výsledky spolupráce s dalšími českými designéry, například novinkovou kolekci Vltau podle návrhu mladých designérů Eduarda Herrmanna a Matěje Coufala, do které patří i výrazná židle na jedné noze.


TADY ŽIJE ČESKÝ DESIGN Značka Deelive navazuje na českou řemeslnou tradici, kterou dokonale kombinuje s talentem a inovativními nápady současných tuzemských designérů. Výsledkem je jedinečný výběr produktů v největší prodejní galerii českého designu na pražském Smetanově nábřeží. Designové kousky Deelive pořídíte i online na www.deelive.cz. Deelive Design Store, Smetanovo nábřeží 334/4, Praha 1, denně 10:00–20:00


Kreativní lidé

HUDEBNÍ TERAPIE O TOM, JAK SI VYCHUTNAT KAŽDÝ TÓN A ZAŽÍT KONCERT V OBÝVACÍM POKOJI, JSME SI POVÍDALI S TOMÁŠEM JIRÁČKEM MLADŠÍM, SPOLUZAKLADATELEM STUDIA 440 AUDIO. partner článku: 440 Audio | text: Patrik Florián | styling: Lenka Hlaváčová | foto: Lina Németh

107


RODINA SE SPÍŠE SEJDE U KRBU NEŽ U RADIÁTORU. STEJNĚ TO PLATÍ S MUZIKOU. KDYŽ UŽ POSLOUCHAT REPRODUKOVANOU HUDBU, TAK STYLOVĚ. LP DESKY ZAŽÍVAJÍ RENESANCI A ČESKÁ REPUBLIKA SE MŮŽE PYŠNIT DLOUHOLETOU TRADICÍ V OBLASTI KVALITNÍHO POSLECHU HUDBY. JEDNIČKY A NULY JSOU DOBRÉ NA CESTY, ALE NIKDY NEZACHYTÍ MOMENT PŘEDNESU TAK DOBŘE JAKO OTISK V DESCE. A FIRMA 440 AUDIO VYRÁBÍ ŠPIČKOVÉ GRAMOFONY, NA KTERÝCH SI DESKY VYLOŽENĚ LIBUJÍ. PŘIPRAVTE SE NA ZÁŽITEK, KTERÝ VÁS PŘENESE PŘÍMO K PÓDIU.

Přestože společnost 440 Audio oficiálně debutovala s gramofony teprve před třemi lety, její zakladatel Tomáš Jiráček starší se audiosystémům na zakázku věnuje již více než dvacet pět let. Dnes vede firmu společně s dalšími členy rodiny, kteří mezi audiotechnikou vyrůstali. Činnost firmy spočívá zejména ve výrobě gramofonů připomínajících interiérové hudební šperky. Mimo tyto designové kousky poskytují také kompletní poradenství, repasují starší komponenty a podílejí se na výjimečných audiovizuálních projektech. Každý gramofon začíná tělem, to je pro tvůrce zásadní. Stárne totiž s majitelem a sloužit by mělo po celé generace. Vše ostatní se na gramofonu může časem opotřebit a není problém to vyměnit. Ikonický tvar firemního gramofonu vznikal zpočátku zejména s ohledem na funkci, později se přidal design a dnes spolupracuje 440 Audio na svých subtilních podstavcích s předními českými umělci a řemeslníky. Jednoduché geometrické linie, hroty svádějící vibrace a zejména masa materiálu mají své opodstatnění. Forma následuje funkci a vše dohromady musí složit symfonii toho nejkvalitnějšího zvuku. Je libo uranové sklo, italský mramor, dřevěný biedermeier nebo dubové dřevo mlýnského kola? Každý materiál nabídne svůj vlastní příběh a mírně odlišný zážitek z poslechu. Pro Jiráčkovy je poslech hudby terapií. Zastavit se, dát si šálek dobré kávy a poslouchat desku od začátku až do konce. Přesně jako když čtete knihu, tak jak to hudebník zamýšlel. A co nejraději poslouchá Tomáš Jiráček mladší? Nejtemnější desku roku v podání Leonarda Cohena, You Want It Darker, a na veselejší notu Belafonte Sings The Blues. Více informací naleznete na 440audio.cz Poslechněte si playlist k tomuto článku na www.soffamag.com/music ■ VLEVO: Tomáš Jiráček mladší se pohybuje ve světě hudby odmalička. Táta ho naučil vše potřebné – znalost technologií i nestárnoucí hudební klasiky. Dnes se ve společnosti stará zejména o marketing. V každodenním výběru desek pro poslech se ale tým střídá a přinést a vyzkoušet svou vlastní desku si mohou také zákazníci.

109


VPRAVO: Hroty a hrany vznikly na základě dlouholeté zkušenosti a mají praktickou funkci při svádění vibrací z přehrávače. Zároveň se staly ikonou české společnosti, která dodává gramofony do celého světa. Na designu zeleného těla z uranového skla spolupracoval se 440 Audio sochař a sklářský výtvarník Kryštof Rybák.


TATO DVOUSTRANA: Základem gramofonu je tělo z různého materiálu. Na tělo dosedá talíř uložený na ložisku. Na výložník se usazuje ramínko, které drží přenosku. Přenoska svým diamantovým hrotem hladí desku pod tlakem několika málo gramů. Talíř pohání motorek s řemínkem a tóny jsou vedeny do gramofonového předzesilovače, koncového zesilovače a reproduktorů.


Dvořákova Praha

ORATORIUM PRO MLÁDÍ ČTYŘI NEOBYČEJNĚ ÚSPĚŠNÍ MLADÍ HUDEBNÍCI, NEJLEPŠÍ ČESKÝ PIANISTA A FESTIVAL VZDÁVAJÍCÍ HOLD ČESKÉMU GÉNIOVI ANTONÍNU DVOŘÁKOVI. partner článku: Dvořákova Praha | text: Patrik Florián | foto: Adéla Havelková make-up a vlasy: Aleksa Sidorina | ilustrace: Lucie Tomišková

114


ZAČÁTKEM ZÁŘÍ PRAHU JIŽ TRADIČNĚ OVLÁDNOU TÓNY MEZINÁRODNĚ UZNÁVANÉHO FESTIVALU HUDBY DVOŘÁKOVA PRAHA. RENOMÉ SI ZÍSKAL NEJEN ŠPIČKOVOU ÚROVNÍ, ALE I DÍKY TOMU, ŽE OD POČÁTKU PODPORUJE MLADÉ ČESKÉ HUDEBNÍKY. ZÁROVEŇ DOPŘÁVÁ POZORNOST A PROSTOR I TĚM ETABLOVANÝM. VEDLE NICH SE NA PÓDIU SAMOZŘEJMĚ OBJEVUJÍ SOUBORY, DIRIGENTI A SÓLISTÉ Z CELÉHO SVĚTA. MILOVNÍCI HUDBY SI TEDY MOHOU VYCHUTNAT JAK NEJSLAVNĚJŠÍ MISTROVA DÍLA, TAK JEHO MÉNĚ HRANOU ČI DOKONCE NEZNÁMOU TVORBU NEBO SKLADBY DALŠÍCH VELIKÁNŮ V PODÁNÍ TĚCH NEJLEPŠÍCH.

Přestože hlavní postavou hudební události podzimu je významná osobnost české i světové hudby druhé poloviny 19. století, nostalgii v případě Dvořákovy Prahy bohatě nahrazuje chuť představovat a podporovat talenty současnosti do třiceti let. Během uplynulých devíti let se publikum mohlo seznámit s takovými nadějemi, jakými jsou houslista Jan Mráček, mezzosopranistka Daniela Baňasová nebo tenorista Pavel Černoch. Nadaní muzikanti k sobě letos nejvíce pozornosti přitáhnou 22. září během Debutového dne. Ten představí čtyři úspěšné české hudebníky nejmladší generace, kteří hrdě reprezentují domácí hudební scénu, rozvíjejí své nadání a sbírají prestižní ocenění po celém světě. Někteří z nich se podívají na festivalové pódium vůbec poprvé, jiní už si zde zahráli několikrát jako členové orchestru. Mladí interpreti přednesou posluchačům pestrý repertoár sahající od baroka až po 20. století. A k tomu navíc nepříliš známé Dvořákovy skladby, kterými umělci připomenou mistrovo absolventské varhanní vystoupení v roce 1859. O tom, jaký mají k festivalu a mistru skladateli nebo k hudbě obecně vztah letošní debutanti Petr Nekoranec, Kateřina Javůrková, Pavel Svoboda, Olga Šroubková a také klavírista Ivo Kahánek, bývalý debutant a kurátor jednoho z předchozích ročníků Dvořákovy Prahy, se více dozvíte v rozhovorech na následujících stranách. Hlavní programovou linkou letošního ročníku se stala Dvořákova vokálně instrumentální tvorba a důraz je vedle debutantů kladen i na další české hudebníky, kteří sklízejí úspěch v zahraničí, stejně jako kdysi sám Dvořák. Příkladem za všechny je Radek Baborák, který se na festivalu představí jako kurátor, hornista i dirigent a spiritus agens komorní řady, jakéhosi festivalu uvnitř festivalu. A také letos bude za mimořádný přínos české klasické hudbě u nás i v zahraničí udělena Cena Antonína Dvořáka. Posláním festivalu je přibližovat světu českou kulturu prostřednictvím díla Antonína Dvořáka. Ačkoli se soustředí na klasicko-romantické období, nezapomíná ani na klasicismus nebo kvalitní hudbu 20. a 21. století. Uměleckým ředitelem festivalu je od roku 2013 Marek Vrabec, spoluzakladatelem a letitým partnerem investiční skupina KKCG. Letošní ročník proběhne od 7. do 23. září v Dvořákově síni pražského Rudolfina a v Anežském klášteře, dva koncerty se odehrají také v Kroměříži. ►


PETR NEKORANEC | TENOR NENARODIL SE SICE DO RODINY PLNÉ MUZIKANTŮ, ODMALIČKA HO ALE BYLO VŠUDE SLYŠET A JE TO PRÁVĚ JEHO TENOR, KTERÝ MU VYNESL ŘADU VÝZNAMNÝCH OCENĚNÍ, PŘIVEDL HO JAKO PRVNÍHO MLADÉHO ČECHA DO METROPOLITNÍ OPERY V NEW YORKU A UDĚLAL Z PETRA NEKORANCE JEDNOHO Z NEJÚSPĚŠNĚJŠÍCH PĚVECKÝCH TALENTŮ ČESKÉ REPUBLIKY. PRÁVĚ DÍKY SVÉMU HLASU PETR ŽIJE SVŮJ SEN, MOMENTÁLNĚ NA MANHATTANU.

Petr se narodil v malé vesnici Nové Dvory u Polné. Už jako malý byl hlasité dítě, a když se začal učit hře na klavír, ukázalo se, že vše, co prsty nedokázaly zahrát, si jednoduše dozpívá. Do osmnácti let se věnoval spíše muzikálu a jazzu, po studiu na konzervatoři v Pardubicích objevil svoji vášeň pro operu a začal se naplno věnovat tenoru v opeře. Uspěl v mnoha pěveckých soutěžích, mezi ty nejvýznamnější patří například absolutní vítězství v prestižní Mezinárodní soutěži Francesca Viñase v  Barceloně, první místo v pěvecké soutěži Ljuby Welitsch, druhé místo v rámci soutěže Concours International de Chant v Toulouse nebo úspěchy v rámci Mezinárodní pěvecké soutěže Antonína Dvořáka, která se každoročně koná v Karlových Varech. Se svým hlasem nakládá jako s heroickým poselstvím, o které je třeba pečovat a předávat ho dál, a pravidelně ho rozvíjí s italským maestrem Antoniem Carangelem. V roce 2014 získal dvouleté angažmá v Bavorské státní opeře v  Mnichově a od září 2016 se stal prvním českým frekventantem Lindemannova programu v Metropolitní opeře v New Yorku, kde v současnosti žije. Petr říká, že ho k úspěchům dovedlo muzikantské štěstí, zároveň je pro něj ale nesmírně podstatná příprava. Každý koncert je stejně důležitý, od nejmenšího ve školní jídelně v malém bavorském městečku až po vystoupení pro norskou královnu – nikdy totiž netušíte, kdo bude sedět v publiku. Zato pódiem na letošní Dvořákově Praze si je jistý. Čeká ho totiž krásný večer, kdy si zahraje se svými přáteli. A přestože není vzorným vlastencem, právě Dvořákova tvorba je tím, co v něm lásku k domovině zaručeně probouzí. Zároveň jeho tvorbu považuje za největší výzvu písňového repertoáru. Oratoria, která letošní ročník festivalu provázejí, vnímá jako pěveckou očistu. Krásně napsaná hudba plná dramatu, při které je člověk jen sám se sebou a čelí nádherným hudebním výzvám, kdy je třeba se soustředit na každičký tón. A jak vypadá Petrův odpočinkový rituál? Pustí si jazz, uvaří italské jídlo a vychutná si je se sklenkou dobrého vína. ►

117


OLGA ŠROUBKOVÁ | HOUSLE TUŠILI JSTE, ŽE ČÍM STARŠÍ JSOU HOUSLE, TÍM LÉPE HRAJÍ? DO URČITÉ MÍRY TO LZE ŘÍCT I O HUDEBNÍCÍCH, ALE MLADÉ TALENTY JSOU VÝJIMKAMI POTVRZUJÍCÍMI PRAVIDLO. OLGA ŠROUBKOVÁ JE POKRAČOVATELKOU NĚKOLIKA GENERACÍ HOUSLISTŮ A HRA PRO NI ZNAMENÁ CELÝ ŽIVOT. NÁSTROJ BERE I NA VÝLET DO HOR, A KDYŽ ZROVNA NEHRAJE, VĚNUJE SE SVÉ RODINĚ NEBO DOMÁCÍM MAZLÍČKŮM. RANNÍ PTÁČE PRÝ ZROVNA NENÍ, A TAK TO DOMA NEMÁ JEDNODUCHÉ – TAHLE NOČNÍ SOVA SE SMYČCEM DOKÁŽE PROBUDIT NEJEDNOHO SOUSEDA.

Olga si hrála s houslemi, už když jí byly tři roky. Její maminka i tatínek jsou houslisté, babička je bývalou sólistkou Národního divadla a dědeček byl koncertním mistrem České filharmonie. Dalo by se říct, že ve volbě svého vysněného povolání měla předem jasno. Přesto ji však do hraní nikdo nenutil, a když si v pubertě usmyslela, že přestane cvičit, netrvalo to ani jeden den a housle jí začaly chybět. Během studia na Gymnáziu Jana Nerudy si vyzkoušela také hru na příčnou flétnu, která jí otevřela nové možnosti, ale milované housle spjaté s rodinnou tradicí nikdy nepředčila. Olga má již odmalička nutkavý pocit, že by prostřednictvím svého talentu měla šířit pointu hudby, a sice rozdávat radost lidem. Dnes má to štěstí, že se může živit tím, co má tak ráda. Zároveň to znamená, že si nemůže dovolit jediný den bez cvičení, a proto s sebou bere housle třeba i do hor a do přírody, kde nejraději tráví svůj volný čas. Místo vstávání si občas ráda pospí, zato pak dokáže pracovat dlouho do noci. To se jí hodí při studiu na Hochschule für Musik, Theater und Medien v německém Hannoveru, kde může hrát dlouhé večery bez přestání. Olga je také milovnicí zvířat a doma chová například králíčka, potkanici Rudolfínu, kterou dostala pro štěstí od maminky, nebo morče Juliána. Zahrála si už v nejrůznějších koutech světa a první ceny si odnesla ze soutěží Pražské jaro, Bravo! v Belgii nebo z prestižního mezinárodního klání Rodolfo Lipizer Prize. Měla také příležitost hostovat jako koncertní mistr České filharmonie. Soutěže v cizině jsou podle jejích slov mnohem anonymnější. Výrazně větší trému jí přináší domácí publikum, které se ale vždy dokáže náramně odvděčit. Co čeká od svého debutového sóla v rámci Dvořákovy Prahy? „Nebude to žádná legrace, jen já uprostřed Dvořákovy síně, rozehraná sólová sonáta, která není jednoduchá, a okolo publikum složené z rodiny, přátel, známých, důležitých hudebních kritiků. Tu sonátu ale miluji a nesmírně se na to těším!“ ►

118


PAVEL SVOBODA | VARHANY KDYŽ BYL MALÝ, LÍBILY SE MU DVA ZVUKY – KŘIČÍCÍ SIRÉNA SANITKY A KOSTELNÍ VARHANY. ZVUK VARHAN MU UČAROVAL VÍC. JAKO KLOUČEK SEDĚL V KOSTELNÍ LAVICI NA PŮLNOČNÍ MŠI, SOUSTŘEDIL SE POUZE NA MELODII ŠTÍHLÝCH PÍŠŤAL A BĚHAL MU MRÁZ PO ZÁDECH. DNES PAVEL SVOBODA NA VARHANY UČÍ HRÁT MLADÉ HUDEBNÍKY, POMOHL ZALOŽIT FESTIVAL, KTERÝ PŘINÁŠÍ HUDBU DO MENŠÍCH MĚST A VESNIC, A PŘEDSEDÁ SPOLKU PROVARHANY, KTERÝ SI KLADE ZA CÍL CHRÁNIT A OPRAVOVAT HISTORICKÉ HUDEBNÍ GIGANTY.

Pavel Svoboda pochází z vesničky v Orlických horách a v dětství ho babička s dědou brávali do kostela, kde bedlivě a s  nadšením sledoval pilnou práci rukou i nohou varhaníka při hře na majestátní hudební nástroj. Hře na varhany se Pavel Svoboda věnuje od patnácti let, mimo to hraje také na cembalo. Varhany jsou ale o poznání obtížnější, při hře musí člověk skloubit hru na klávesy, ale také na pedály. Varhany jsou v mnohém zcela unikátní – jiné hudební nástroje mohou přijet s hudebníkem, ale varhaník vždy jezdí za varhanami. Každé jsou trochu jiné, ať už se nacházejí v Itálii nebo ve Španělsku, ale třeba také v protějším kostele. Vystudoval konzervatoř v  Pardubicích, později také Akademii múzických umění v Praze pod vedením významného varhaníka a pedagoga Jaroslava Tůmy. Svůj um dále zdokonaloval na stáži u Nizozemce Lea van Doeselaara. V roli sólisty nebo po boku orchestru pravidelně vystupuje na domácích i zahraničních festivalech. Nejvíce ho ovšem v současnosti naplňuje práce dramaturga a uměleckého ředitele Mezinárodního hudebního festivalu F. L. Věka v Dobrušce. Pavel získal ocenění v  rámci soutěží Pražské jaro a Bach-Wettbewerb v  Lipsku, byl vyznamenán cenou interpretace Nadace Český hudební fond a první cenou a titulem laureáta na Mezinárodní interpretační soutěži Brno. Jeho nejoblíbenější hudební kousky jsou fugy Johanna Sebastiana Bacha. A jak relaxuje? Od kvalitní hudby se prý utíkat nemusí, snad jen za druhou láskou, kterou je jeho rodina. Tvorbu Antonína Dvořáka považuje za fenomenální vrchol české hudby a kultury, jen ho mrzí, že skladatel nenapsal nic velkého pro varhany. Přesto se nemůže dočkat, až zahraje stejné tóny, které hrál sám skladatel před 150 lety, a to dokonce v pražském Rudolfinu. „Jsem vděčný, že Dvořákova Praha otevírá kulturu varhan, a rozhodla se je využít jako plnohodnotného koncertního instrumentu. Bude to výjimečný den.“ ►

121


KATEŘINA JAVŮRKOVÁ | HORNA LESNÍ ROH DÁVNO NENÍ JEN PÁNSKOU ZÁLEŽITOSTÍ. MLADÁ INSTRUMENTALISTKA JE NAVÍC DŮKAZEM, ŽE HUDBA NEMUSÍ BÝT VÝHRADNĚ SLADKÉ POHLAZENÍ PRO DUŠI, ALE TAKÉ PRO JAZYK. JEJÍMI DVĚMA NEJVĚTŠÍMI VÁŠNĚMI JSOU TOTIŽ HRA NA LESNÍ ROH A CUKRAŘINA. NAVÍC SE VZÁJEMNĚ DOKONALE SNOUBÍ. MUZIKANTI JSOU TOTIŽ TAKÉ POŘÁDNÍ MLSOUNI A PŘI ČEKÁNÍ NA VYHŘÁTOU TROUBU SE VÝBORNĚ CVIČÍ. POSLEDNÍ VÁNOCE NAPEKLA CUKROVÍ PRO SKORO STOVKU KOLEGŮ. ALE HUDBA PŘECE JEN VÍTĚZÍ. NA DEBUTOVÉM DNI DVOŘÁKOVY PRAHY JI ČEKÁ PRVNÍ SÓLO.

Jako malá začínala Kateřina hrou na flétnu – to je správný start pro všechny, kteří chtějí hrát na dechové hudební nástroje. Její tatínek, vášnivý amatérský trumpetista, viděl ve svých dvou dětech splněný sen. Bratr si vybral klarinet a na ni zbyl lesní roh. Začala se na něj učit v osmi letech a nutno podotknout, že vidět holčičku se čtyřkilovým nástrojem nebylo zrovna běžné. Dnes prý ale můžete hornistky potkat stejně často jako ženy řídící kamion nebo jaderné vědkyně. Při studiu na konzervatoři pod vedením Bedřicha Tylšara si hru na hornu opravdu oblíbila a ve studiu pokračovala na pražské AMU. Hudbu pilovala dokonce i v Paříži, stejně jako cukrářský um. A jak to vlastně s dezerty začalo? Kateřina prý milovala sladké už jako dítě, a když přišla na to, že si může dortíky a cukroví připravit sama, začala péct při každé příležitosti. Časem se ukázalo, že se její dvě největší radosti perfektně doplňují. Prostoje při pečení laskomin jsou totiž ideálním časem pro cvičení, a muzikanti jsou těmi nejvděčnějšími zákazníky a jedlíky. Jen si prý musí dávat pozor, aby při koncertu nenašla na svém nástroji stopy marmelády, to už by byl malér. Dnes tvoří sladkosti pod značkou Cukrárna za rohem a jejím velkým snem je otevřít si vlastní malý podnik mimo rušné velkoměsto. Aby se držela ve skvělé formě, každý den několik hodin cvičí a peče, a když zbude nějaký čas, ráda si jde zaběhat. Na hudbě Kateřina miluje to, že díky ní může cestovat a objevovat celý svět, a také skutečnost, že dokáže svými tóny dokonale vyprávět příběhy. Krásným příkladem jsou symfonické básně Antonína Dvořáka – Vodník, Polednice a Zlatý kolovrat. Jako členka České filharmonie a Prague Philharmonia si na Dvořákově Praze zahrála už několikrát, letos ji ale čeká její první sólo. A bude se na co těšit nejen v publiku, ale také za oponou – pokud Kateřina při všem cvičení stihne připravit svůj vyhlášený cheesecake nebo milované pestrobarevné makronky. ►

122


IVO KAHÁNEK | KLAVÍR V SOUČASNOSTI PATŘÍ K NEJÚSPĚŠNĚJŠÍM ČESKÝM INTERPRETŮM VŮBEC. SVŮJ FESTIVALOVÝ DEBUT MÁ KLAVÍRISTA IVO KAHÁNEK JIŽ DÁVNO ZA SEBOU, ALE K DVOŘÁKOVI A FESTIVALU NESOUCÍMU JEHO JMÉNO CÍTÍ ZVLÁŠTNÍ POUTO. PŘED LETY SI TOTIŽ VYZKOUŠEL TAKÉ FUNKCI ORGANIZÁTORA A MÁ AMBICI VLASTNÍ INTERPRETACÍ POPULARIZOVAT DVOŘÁKOVY MÉNĚ ZNÁMÉ PERLY. ABY OVLÁDL TRÉMU A DOKÁZAL JI ZÍSKAT NA SVOU STRANU, POTŘEBUJE HUDEBNÍK SÍLU MEDVĚDA. TA IVOVI ROZHODNĚ NESCHÁZÍ, A POKUD JI POTŘEBUJE DOPLNIT, NASADÍ NA ZÁDA BATOH A VYDÁ SE DO DIVOČINY.

Pochází z učitelské rodiny a maminka i babička se věnovaly hře na piano. A tak se obě už nad kočárkem dohadovaly, zda Ivo zvládne pobrat celou oktávu. Hudební vlohy nezapřel při bubnování na krabice od bot a už ve čtyřech letech začal s klavírní výukou. Díky hudbě mohl mladý soutěživý hudebník předvést, co dokáže, a hraní si rychle zamiloval. Po studiu na Janáčkově konzervatoři v  Ostravě pokračoval na Akademii múzických umění v Praze, kde dnes působí jako pedagog. To ho velmi baví, protože se zčásti cítí stále jako student, a také pro ten pocit, že může pomáhat ostatním posouvat jejich hranice. Výuka pomohla Ivovi také na pódiu. Kdysi velkému trémistovi se podařilo získat adrenalin na svou stranu. „Nepřítelem muzikanta je hlavně vlastní ego,“ říká. „Na pódiu by se měl stát vodičem hudby, a nikoli jen generátorem tónů. Tréma je dvousečná, člověk se jí nesmí podřídit, ale zároveň mu dokáže otevřít možnosti, které nezná.“ Hudba pro něj představuje jazyk, kterým lze sdělit i to, co slovy není možné, a zároveň prostředek, ve kterém musíte být absolutně upřímní. Ivo Kahánek si letos na festivalu nezahraje, ale už teď se těší, až budou Dvořákovy tóny v září znít českou metropolí. „Festival Dvořákova Praha se v poměrně krátké době propracoval do mezinárodní špičky, a to zejména díky chytrému uspořádání, které nabídne zážitek pro hudebního fajnšmekra, ale také pro rodiny s  dětmi, které si chtějí poslechnout trochu klasiky,“ vysvětluje. „Mně osobně přinesl mnoho zajímavých kontaktů a nové možnosti.“ Zcela nový úhel pohledu klavíristovi nabídl festival před dvěma lety, kdy byl jmenován kurátorem komorní řady. „Vyzkoušet si roli organizátora byla zkušenost, díky které jsem získal mnoho přátel a zároveň zjistil, co předchází tomu, než se muzikant postaví na pódium,“ zamýšlí se. „Člověk má zodpovědnost vůči publiku, ale také vůči muzikantům. O to silnější je ale zážitek z podařeného koncertu.“ ■

125


O

OBJEDNEJTE SI

ROČNÍ PŘEDPLATNÉ SOFFA

SOFFA

design

food

people

travel

life

j j j j #2 & 4 œœœJ œœœJ œœœ œœ œœœ œœœ œ œ

j j j j œ œœ œœ œœ œœ œ œœ œœœ œœ œJ œJ œJ œJ

j j j j # j j œ œ & œj œœj œœœ œœœ œœ œœœJ œœ œœœJ œœœJ œœœJ œœœ œœ œœœ œœœ œ J J œ

9

j j j j # & œœœJ œœœJ œœœ œœ œœœ œœœ œ œ

19

1

06.08.2017 10:03:02

Objednávejte na: WWW.SOFFAMAG.CZ

œœœ œœœ œœj œj œj œj J J œ œœ œœ œœ œ

j j j j j j j‰ œ œœ œœœ œœ œ œ œ

j j j j j j j ‰ œ œœ œœœ œœ œ œ œ j j j j œ œœ œœ œœ œœ œ œœ œœœ œœ œJ œJ œJ œJ

œœœ œœœ œœj œj œj œj J J œ œœ œœ œœ œ

j j j j j j j j ‰ j œj œœj œœ œœœ œœœ œœœ œœœ œœœ œœœ œ œœ œœœ œœ œ œ œ œ œ œ œ J J J J J J

VOLUME | 22

Soffa22_okna_final.indd 1

PŘ ED PLA TNÉ j œœ œj œœj œœj œ œœ œ œ œ

j j j j j j j‰ œ œœ œœœ œœ œ œ œ

E-mailem na: soffa@send.cz Telefonicky: +420 225 985 225

OBJEDNEJTE SI ROČNÍ PŘEDPLATNÉ SOFFA DO 5. 10. 2017 A OBDRŽÍTE RUČNĚ VYRÁBĚNÝ NÁRAMEK MADE IN BALI OD MOOYYY V HODNOTĚ 970 KČ JAKO DÁREK! PŘEDPLAŤTE SI TIŠTĚNÉ VYDÁNÍ SOFFA NA CELÝ ROK A TĚŠTE SE NA ČÍSLA VE SVÉ SCHRÁNCE!


+

6 ČÍSEL ZA CENU 5 NÁRAMEK MADE IN BALI OD MOOYYY

950 Kč (po České republice) 70 € (po Evropě) 87,50 € (mimo Evropu) včetně poštovného

INDONÉSKÉ NÁRAMKY OD MOOYYY Náramky, stejně jako další šperky tvořící novou indonéskou kolekci Tasia od Mooyyy, jsou ručně vyráběné z lokálních materiálů pocházejících výhradně z ostrovů Jáva, Kalimantan a Bali. Stříbrné a pozlacené šperky jsou zdobeny polodrahokamy a minerály. Více se dozvíte na www.mooyyy.cz Nabídka platí při objednávce a úhradě předplatného od 17. 8. 2017 do 5. 10. 2017 a do vyčerpání zásob. Obdržíte nejbližší možné vydání SOFFA po úhradě předplatného. Spolu s ním obdržíte náramek. Podmínky předplatného a bližší informace o udělení souhlasu se zpracováním a užitím vašich osobních údajů najdete na www.soffamag.cz. Obchodní podmínky send.cz.


Interiér

MUŽI A JEJICH MOTORKY NAKOUKNĚTE S NÁMI DO RYZE MUŽSKÉHO INTERIÉRU. TADY NEVISÍ JEN NÁŘADÍ A VŠUDYPŘÍTOMNÝ PACH MOTOROVÉHO OLEJE. NAOPAK, V TÉTO GARÁŽI BUDETE CHTÍT BYDLET! text: Helena Novotná | foto: Adéla Havelková


INSPIRACE. SLOVO, KTERÉ SKLOŇUJEME V REDAKCI KAŽDÝ DEN. VĚŘÍME, ŽE TO JE HLAVNÍM POSLÁNÍM SOFFA, A JE PRO NÁS OBROVSKÝM ZADOSTIUČINĚNÍM, KDYŽ NA VLASTNÍ OČI SPATŘÍME DŮKAZ! PAMATUJETE SI NÁŠ ČLÁNEK O HOOKIE? VE SPORTOVNÍM SOFFA 16 JSME PSALI O NADŠENCÍCH Z DRÁŽĎAN, KTEŘÍ SVOJI VÁŠEŇ PRO STARÉ MOTORKY SPOJILI S KRÁSNÝM INDUSTRIÁLNÍM INTERIÉREM. A TEĎ VZNIKLA TAKOVÁ LAHŮDKA I V ČECHÁCH. JMENUJE SE PŘÍZNAČNĚ GARAGE 609 A JE TO SPLNĚNÝ SEN LECKTERÉHO CHLAPA.

Prostor v Litomyšli sloužil jako garáž už před půl stoletím, kdy tady místní sportovní klub parkoval svůj autobus. Pak zde bylo nějakou dobu klempířství, ale následující roky už garáž jen chátrala. Trvalo několik let, než se dostala do správných rukou, ale čekání se vyplatilo. Za proměnou vybydleného místa v garáž a soukromý pánský klub v jednom stojí pánové Honza a Leoš. Zvenku nenápadná stavba má interiér rozdělený na dvě velké místnosti. Jedna slouží k opravování aut a motorek – v době naší návštěvy tu dostávala nový lesk karoserie Tatry 603 a Škody Felicie 994. Druhou část garáže můžeme bez váhání nazvat obytnou. Ale to rozhodně nevylučuje přítomnost silných strojů – právě naopak! Ty největší skvosty jsou ustájeny právě tady. Dvě motorky, černá značky Dněpr a červená Jawa, stojí podél zdi naproti kožené pohovce od Donate přímo v místě, kde by každý čekal třeba televizor. Ale tady mají jiné priority, a navíc na naleštěné motorky se kouká mnohem lépe! Dřevo, kov a kůže. Hnědá, šedá, černá. Čestnou barevnou odchylku zde tvoří Leošova červená motorka, ale to je povolená výjimka. Jeden z mála prvků, který se dochoval z původního interiéru, je krásný dřevěný strop. Teď z něj visí masivní šedé kovové lampy ze staré továrny, které Honza sehnal v bazaru. A tak je to v případě Garage 609 skoro se vším: vybavení je buď z bazaru, nebo vyrobené od známých na míru, případně ho Honza s Leošem stvořili sami. Nově je zde udělaná litá podlaha, samozřejmě v šedé barvě, a sladěné jsou i stěny, ty ale nejsou monochromaticky šedé – do bílé barvy stačilo přidat trochu černé, úplně nepromíchat, a výsledkem je kýžený flekatý efekt. V garáži je možné i přespat, a to mnohem luxusněji, než by člověk od pánské dílny čekal! Nad kuchyní, vybavenou obligátní whiskey a dalším alkoholem, je přistavěné patro, ke kterému se dostanete po kovovém schodišti se zábradlím ze starých topenářských trubek. Tady se ale nechodí spát brzo. Reproduktor u okna je propojený s osvětlením, které se mění do rytmu hudby. Pak stačí roztočit disko kouli u stropu a noc v pánském klubu Garage 609 může začít… Pro více informací pište na: jan.gloser@hrg.cz ■

129


TATO DVOUSTRANA: Kovová skříň tu stojí od dob sportovního klubu, zato schodiště se zábradlím bylo vyrobeno nově na míru, ovšem ze starých trubek. I židle a stůl mají svůj příběh – sedí se na starých sedadlech z traktoru obklopujících koženého koně ze školní tělocvičny. Stačilo na něj přidat jídelní desku. A řada tachometrů je Honzova soukromá sbírka.


TATO DVOUSTRANA: Nejen motorky, ale i veteráni mají v garáži svůj prostor, a to dokonce celou místnost s novou litou podlahou a velkými okny, která dovnitř pouštějí světlo potřebné na práci. Jinak zůstal interiér střídmý, aby zde bylo dost prostoru alespoň na dvě auta – v době naší návštěvy se tu opravovala Tatra 603 a Škoda Felicia 994.


TATO STRANA: V garáži člověku nechybí opravdu nic. Za šedými dveřmi vedle kuchyně se ještě ukrývá koupelna. Vše je zde ve stejné barevné paletě jako zbytek garáže a i tady hraje hlavní roli unikátní staré vybavení: zrcadlo ze sběrného dvora, stará kovová stolní lampa a dřevěný psací stůl s připevněným umyvadlem.


Kreativní lidé

VINYLOVÁ HOREČKA POSLOUCHAT HUDBU Z DESKY JE RITUÁL, KE KTERÉMU SE VRACÍ ČÍM DÁL VÍCE LIDÍ. ALE KDO MOHL TUŠIT, ŽE V 21. STOLETÍ PŘIJDE RENESANCE TAKZVANÝCH ELPÍČEK? text: Helena Novotná | foto: Adéla Kudrnová

135


PO NĚKOLIK DESETILETÍ SE ZDÁLO, ŽE BUDOUCNOST POSLOUCHÁNÍ HUDBY JE V NEUSTÁLÉM ZMENŠOVÁNÍ HUDEBNÍHO NOSIČE – AUDIOKAZETY, KOMPAKTNÍ DISKY, MINIDISKY A PAK UŽ JEN SOUBORY VE FORMÁTU MP3 A JEMU PODOBNÉ. VÝROBA DESEK A GRAMOFONŮ BYLA OMEZENA ANEBO ÚPLNĚ ZASTAVENA, A COMEBACK VINYLŮ, KTERÝ NASTAL PŘED NĚKOLIKA LETY, PROTO LECKOHO ZASKOČIL. ALE ČESKÁ SPOLEČNOST GZ MEDIA VÝROBU DESEK NIKDY ZCELA NEZASTAVILA.

V Loděnici u Prahy, kde má GZ Media svoje sídlo, vyrobili první desku už v roce 1951. Tehdy šlo ještě o šelakovou gramofonovou desku a společnost nesla název Gramofonové závody, ke kterému odkazuje dnešní zkratka GZ. Od poloviny dvacátého století až dodnes zde nebyla výroba desek nikdy přerušena. Majitel společnosti GZ Media Zdeněk Pelcl ukázal odvahu a prozíravost, která se hned tak nevidí, když trval na pokračování ve výrobě vinylů i v době, kdy celý svět toužil po CD a DVD nosičích. Ty ostatně GZ Media vyrábí také. Technicky náročné stroje na výrobu desek zůstaly v Loděnici na svém místě, takže když se před lety trend vinylů vrátil v plné síle, v GZ Media byli na poptávku trhu připraveni. Dnes se stroje zastaví jen o Vánocích, ale zbytek roku jede výroba dvacet čtyři hodin denně, sedm dní v týdnu. Jen tak tu zvládnou ročně vylisovat 24 milionů desek, které distribuují po celém světě. A pro které interprety se v Loděnici desky lisují? Pro nikoho menšího než U2, Rolling Stones, Erica Claptona a mnoho dalších. Od výroby samotné desky po tisk obalu a následnou distribuci – vše probíhá na jednom místě. Do GZ Media dorazí hudba v nehmotné digitální podobě a prvním krokem je přepis tohoto záznamu diamantovým hrotem na měděný plát. Vznikne pozitiv desky, který se v oddělení galvanoplastiky ponoří do lázně a přibližně hodinu trvá, než na něm vyroste niklová vrstva – negativ. Niklová matrice se pak použije při samotném lisování, kdy se upevní do hydraulického lisu, připraví se etikety pro obě strany desky a mezi ně se umístí dávka lisovací hmoty. Ta sama o sobě není černá, ale čirá. Barvu deska získá až po přidání barviva, a není tedy nutné se omezovat na tradiční černou. V GZ Media jsou schopni vyrobit desku jakékoli barvy, ale když na to přijde, proč se omezovat na jednobarevnost? Mramorový efekt, barevné pruhy, stříkance anebo obrázek přes celý vinyl – takzvaný picture disk. Vinylu se v 21. století meze nekladou! Více informací naleznete na: www.gzmedia.com ■ VLEVO: Na začátku je nehmotný zvukový záznam, který se po přenosu na měděný plát, niklové lázni a následném lisování promění v nadčasový vinyl. V Loděnici se ročně vyrobí 24 milionů desek a společnost postupně rozšiřuje produkci i do poboček v Kanadě a v USA.

137


TATO DVOUSTRANA: Desky musejí po vylisování osm až deset hodin odpočívat, než jsou umístěny do obalu a připraveny k distribuci. Důležitou součástí GZ Media je i tiskárna, kde obaly vznikají. Samotní zaměstnanci to nazývají polygrafií s přidanou hodnotou. V tiskárně je dnes přes čtyřicet tisíc výsekových raznic.


TATO DVOUSTRANA: Vinylová deska nemusí být jen černá a kulatá. Takzvaný picture disk se vyrábí podobně jako běžné desky, ale místo nalepení malé etikety uprostřed desky se přelepí celá její plocha. Ta se ještě překryje další vrstvou průhledné fólie a až do ní se lisují zvukové drážky.


Móda

LETNÍ VARIACE IKONICKÉ MODELY TENISEK NIKE PRÁVĚ VTANČILY NA SCÉNU V BÍLÝCH BARVÁCH: MĚSTSKÁ MÓDA JE ZASE O NĚCO SPORTOVNĚJŠÍ A ZÁŘIVĚJŠÍ. partner článku: Nike | text: Alice Muziková | styling: Patrik Florián | modelové: Jakub Strach a Veronika Strapková | make-up a vlasy: Aleksa Sidorina | foto: Ladislav Babuščák


PŘEDCHOZÍ A TATO STRANA: kalhoty, Lukas Lindner Atelier | triko, City Folklore, Signature store & café | kabát, stylistův vlastní | tenisky Nike Air Huarache sako a šortky, Lukas Lindner Atelier | triko, City Folklore, Signature store & café | triko, legíny a tenisky Nike Air Force 1 ’07, vše Nike


ZAZPÍVAT PRŮZRAČNĚ ČISTÝ A PŘESNÝ TÓN, KTERÝ POSLUCHAČE ROZECHVĚJE A ZASÁHNE HLUBOKO UVNITŘ, JE UMĚNÍ. O NIC MENŠÍ NEŽ NAVRHNOUT IKONICKOU BOTU, KTERÁ PŘETRVÁ NĚKOLIK MÓDNÍCH VLN A VSTOUPÍ DO DĚJIN. ZNAČKA NIKE TEĎ SVOJE KLASICKÉ I NOVĚJŠÍ MODELY OBLÉKLA DO ČISTÉ BÍLÉ, ČÍMŽ DÁVÁ JEŠTĚ VÍCE VYNIKNOUT SILUETÁM A TVARŮM, KTERÉ SE STALY POZNÁVACÍM ZNAMENÍM VÝJIMEČNÝCH OSOBNOSTÍ, HUDEBNÍCH STYLŮ I SUBKULTUR. A DVOJICE NADANÝCH MLADÝCH ZPĚVÁKŮ SE S NIMI VELMI SNADNO SŽILA. SEŠLI JSME SE S NIMI V ČESKÉM MUZEU HUDBY.

Někdejší kostel sv. Máří Magdaleny dnes slouží jako sídlo Národního muzea – Českého muzea hudby. Klášterní kostel vznikl v 17. století, důsledkem josefínských reforem byl zrušen a budova měla v průběhu let velmi rozdílné využití – jako sklad, poštovní úřad a od poloviny 19. století dokonce jako sídlo četnictva a pak archivu. V současnosti tu díky muzeu přebývá mnoho pokladů hudební historie, rozsáhlá knihovna i stálá expozice Člověk – nástroj – hudba, kde se mohou návštěvníci seznámit se čtyřmi sty hudebními nástroji. Mimo jiné je zde k vidění kladívkový klavír, na který hrál v roce 1787 Wolfgang Amadeus Mozart při první návštěvě Prahy, nebo housle světoznámého italského houslaře Nicoly Amatiho. Právě tady jsme si dali schůzku se dvěma talentovanými hudebníky. Elektro, Berlín, móda, tenisky, sběratelství a zpívající cvrčci. Za těmito pojmy si dnes řada lidí představí umělce, DJ a producenta Jakuba Stracha. Spolu s Václavem Roučkem tvoří duo VR/Nobody. Uskupení vzniklo v roce 2013, ale až teď se dvojice na nové desce představuje v rodném jazyce. Angličtina, kterou zpívali doposud, je melodičtější a případného úspěchu v zahraničí se s ní dá dosáhnout snáz – což se jim ostatně podařilo a mají za sebou vystoupení na zahraničních festivalech. Na novém albu se ale chtěli přiblížit hlavně publiku doma. „Ne každý umí dobře anglicky, i z těch mladších, což je trochu smutné, takže hudbu poslouchají jako kulisu. Ale my jim chtěli být trochu blíž a zkusit zasáhnout do české scény novým zvukem.“ Hudební soutěže občas obohatí scénu o několik výrazných nových jmen. Patří mezi ně i talentovaná Veronika Strapková. Film Čára, v němž si zahrála, byl uveden na letošním mezinárodním filmovém festivalu v Karlových Varech a získal cenu za režii. Vystudovaná herečka ze Slovenska našla kuráž ke zpívání až díky podpoře lidí, které poznala na studijní stáži v Anglii. Domů se tak vracela se dvěma skladbami nahranými ve studiu a brzy následovalo pozvání do soutěže Hlas Československa, kde sklidila velký úspěch. Dnes už má kontě oceňované album Puzzle. Více informací naleznete na: www.nike.com, www.nm.cz/Ceske-muzeum-hudby/, www.nobodylisten.com a www.facebook.com/veronikastrapkovaslovakia ■


TATO DVOUSTRANA: šaty, Elizabeth & James, Space Prague | sportovní podprsenka a tenisky Nike Air Force 1 ’07, otisk boty Nike Air Max 97, vše Nike


TATO DVOUSTRANA: šaty, Elizabeth & James, Space Prague | sportovní podprsenka a tenisky Nike Air Force 1 ’07, obojí Nike kalhoty, Lukas Lindner Atelier | podprsenka, Zuzana Kubíčková | kabelka a šátek, obojí Hermès | tenisky Nike Classic Cortez sukně, Jakub Polanka, La Gallery Novesta | šortky a tenisky Nike Classic Cortez, obojí Nike


TATO STRANA: kalhoty, Lukas Lindner Atelier | triko, City Folklore, Signature store & café | kabát, stylistův vlastní | hodinky, modelovy vlastní | tenisky Nike Air Huarache


Český fenomén

NAŠE LIDUŠKA HOLČIČKA S DESKAMI, VE KTERÝCH SE UKRÝVAJÍ NOTY. NA CESTĚ DO ŠKOLY, KTERÁ MÁ ZVLÁŠTNÍ KOUZLO. POJĎME S NÍ NA NÁVŠTĚVU DO LIDUŠKY. text: Helena Stiessová | foto: Lina Németh

151


NENÍ ŠKOLA JAKO ŠKOLA. TADY SE VYUČUJÍ JEN OBORY, KTERÉ POLÍBILA MÚZA. ZÁKLADNÍ UMĚLECKÉ ŠKOLY PŘEZDÍVANÉ NĚKDY LIDUŠKY JSOU V ČESKÉ REPUBLICE TRADIČNÍ A SVÉBYTNOU SOUČÁSTÍ VZDĚLÁVÁNÍ URČENOU PRO DĚTI OD PŘEDŠKOLNÍHO VĚKU AŽ DO DOSPĚLOSTI. VYTVÁŘEJÍ KULTURNÍ PODHOUBÍ, ZE KTERÉHO VYRŮSTAJÍ KULTIVOVANÉ OSOBNOSTI A UMĚLCI. PO CELÉ ZEMI JICH JE BEZMÁLA PĚT SET A UČÍ V NICH VÍC NEŽ 11 000 PEDAGOGŮ. HRU NA KLAVÍR A JINÉ NÁSTROJE TAM OD PRVNÍCH TÓNŮ ZAŽÍVAJÍ STATISÍCE DĚTÍ. DALŠÍ MALUJÍ A OBJEVUJÍ PŮVAB TANEČNÍCH KROKŮ. TADY JDE O PROŽITEK UMĚNÍ – DOTKNOUT SE KRÁSY A ZAKUSIT, JAK POD KŮŽÍ ŠIMRÁ TVOŘIVÁ ENERGIE.

Někdo možná namítne, že nic takového během úmorných hodin klavíru necítil. Učit se noty, cvičit etudy, namáhat se, výsledek tak nějak nikde, kde že je ten půvab? Jak by možná řekl přísný učitel, cesta k úspěchu je trnitá, každý se houštinou prosekává jinak a ne všem to za tu dřinu stojí. Ale podstatou lidušek naštěstí není dohnat děti k úspěchu. Cílem je malým i velkým žákům představit umění jako něco, co je může obohatit, kultivovat, blažit či uvádět v úžas. Z každého žáka se nestane virtuos, ale měla by v něm zůstat příjemná ozvěna, která ho bude provázet na cestě životem. Není to vůbec malý cíl a učitelé v liduškách zaslouží náš obdiv. Už ono láskyplné označení ‚liduška‘ pocházející z původního názvu ‚lidová škola umění‘ svědčí o tom, že máme k tomuto českému fenoménu vřelý vztah. Základní umělecké školy jsou důležitou součástí uměleckého vzdělávání a za dobu jejich existence jimi prošly celé generace. Jako bychom se stále snažili dostát pyšnému úsloví ‚co Čech, to muzikant‘, které vzniklo v 18. století, kdy jsme představovali jakousi velmoc vzdělaných a všestranných hudebníků. Systematické hudební vzdělávání pro širokou veřejnost má v  českých zemích dlouhou tradici sahající až do 16. století, dávno před zavedením povinné školní docházky. Přímým předchůdcem lidušek byly městské hudební školy, které začaly vznikat od roku 1903, a je skvělé, že si lidušky uhájily svou existenci až dodnes. Hudba tvoří i v současnosti hlavní náplň jejich činnosti, k ní se postupně přidaly další obory: výtvarný, taneční a literárně-dramatický. Školy mnohde představují kulturní centrum a přispívají k obecné kultivaci prostředí. Nenápadná a skromná liduška má ohromnou sílu. A co teprve když se všechny lidušky propojí? Neuvěřitelný hromadný happening základních uměleckých škol iniciovala na konci letošního května nadace mezzosopranistky Magdaleny Kožené. V jediný den se tak mapa Česka proměnila v pestrou zahradu hudby, výtvarného umění a hlavně radosti, která dovede lidi spojovat. Další ročník se chystá zase za rok, tak se připravte. Odkašlat, naladit – a zopakujte si prosím taky ty noty. Více se dozvíte na: www.zusopen.cz ■


Zpěvník

LIDOVÁ HUDBA TŘÍ REGIONŮ LIDOVÁ HUDBA SE V SOUČASNOSTI ZNOVU DOSTÁVÁ DO POVĚDOMÍ. JE TO VÝJIMEČNÁ ČÁST NAŠÍ KULTURY, PESTRÁ A ROZMANITÁ. A PATŘÍ K NÍ KRÁSNÉ LIDOVÉ KROJE. text a notové záznamy písní: Kristína Koščíková | foto: Adéla Havelková a Adéla Kudrnová


JEDNÍM Z PRVKŮ, KTERÉ FORMUJÍ NAŠI IDENTITU, JE LIDOVÁ HUDBA. PO MALÍŘÍCH ZŮSTÁVAJÍ OBRAZY, PO ARCHITEKTECH STAVBY, JAKÝ JE VŠAK ODKAZ DÁVNÝCH MUZIKANTŮ? DOCHOVANÉ NOTOVÉ ZÁZNAMY VYTVOŘENÉ SBĚRATELI LIDOVÉ HUDBY JSOU JEN PŘIBLIŽNÉ, MUZIKANTI ČASTO IMPROVIZOVALI, UPRAVOVALI SI TEXTY. V KAŽDÉ NOVÉ INTERPRETACI SE VYTVÁŘELA UNIKÁTNÍ VERZE DANÉ PÍSNIČKY. LIDOVÉ PÍSNĚ, KTERÉ SE ZPÍVAJÍ DODNES, JSOU MNOHEM STARŠÍ NEŽ PRVNÍ ZVUKOVÉ NAHRÁVKY ZHOTOVENÉ NA VOSKOVÉ VÁLCE. JAK ASI V MINULOSTI ZNĚLY? JAK MOC SE ČASEM MĚNILY? NA NÁSLEDUJÍCÍCH STRÁNKÁCH JSME SE ZAMĚŘILI NA LIDOVOU HUDBU REGIONŮ CHODSKA, UHERSKOHRADIŠŤSKA A HORŇÁCKA. Lidová hudba na Chodsku je silně spjata s hrou na dudy, které byly kdysi populární nejen na Chodsku, ale i v českých zemích obecně. Do dnešních dní je však tento nástroj typický jen pro hudbu Chodska a jižních Čech. Na počátku devatenáctého století dudám často sekundovaly housle. Tato sestava postačovala pro hru v hospodě, na křtinách nebo i na svatbě. Později se začal hodně využívat Es klarinet, proto se i pro dudy ustálilo ladění v této tónině. Hlavní melodii hrály spolu, dudy však o oktávu níž, houslím zůstala úloha zdobného, druhého hlasu. Dudák udržoval rytmiku písně takzvanou ramenářskou kvintou, pravidelným staccatem. Dnes se můžeme setkat s tím, že v chodské lidové muzice hrají i dvoje nebo troje dudy zároveň. O tomto složení však kolují vtipy, jedním z nich je následující: „Jak docílit, aby spolu ladili tři dudáci? Dva z nich musíte zastřelit.“ Tak jak jsou pro chodskou lidovou hudbu typické dudy, na Uherskohradišťsku a Horňácku se muzika často neobejde bez cimbálu. Základem každé cimbálky jsou housle, ty vedou melodickou linku a jako harmonický doprovod jim slouží viola, která takzvaně kontruje. Společně s kontrabasem dodává moravské muzice typickou barvu a rytmus, basa zkrátka tvrdí muziku. Typické složení cimbálovky je tedy: první a druhé housle, cimbál, klarinet, doprovodnou složku pak tvoří viola, doprovodné třetí housle (kontry) a kontrabas. Na první housle hraje primáš základní melodii, kterou obohacuje melodickými ozdobami, obaly, trylky a podobně. Jejich originální použití dodává hudbě výjimečný kolorit, díky němuž mají svůj specifický zvuk nejen různé regiony, ale i jednotlivé cimbálky. Primáš má rovněž úlohu dirigenta, vedoucího hráče. Gesty naznačuje při hře začátek a konec jednotlivých pasáží, určuje rytmus a dynamiku. Kromě toho vybírá repertoár a často také ukázňuje rozjívené zpěváky. Lidová hudba zkrátka překypuje energií. Za pomoc s přípravou článku srdečně děkujeme Lubomíru Pitterovi z chodského souboru Mrákov (www.mrakovskysoubor.cz), Janě Trubačíkové z folklorního souboru Míkovjan (www.fsmikovjan.cz) a Petře Hrbáčové z Muzea vesnice jihovýchodní Moravy ve Strážnici (www.skanzenstraznice.cz). ■


UHERSKOHRADIŠŤSKÝ KROJ Základ ženského kroje tvořila spodnička, na Kunovicku se nazývá rubášek. Měla by být delší a vykukovat zpod zadní sukně, šorce, i zpod přední sukně, fěrtušky. Pro halenku se ustálil název rukávce, při slavnostní příležitosti byly lehce namodřené. Na Kunovicku je pro ně typická červenočerná výšivka. Vestička se nazývá kordulka, v zimní variantě se přidává ještě kabátek – lajbl. Pro šorec je v tomto regionu typická žlutá barva, ke které se přidávají další odstíny, v horní části je doplněný výšivkou. Součástí kroje jsou vyšívané kožené holínky.


V ČASTKOVSKEJ HOSPODĚ UHERSKOHRADIŠŤSKÁ PÍSEŇ LIDOVÉ TRADICE JSOU V UHERSKÉM HRADIŠTI OBLÍBENÉ A HOJNĚ PĚSTOVANÉ DODNES. KROMĚ FOLKLORNÍCH FESTIVALŮ SE TAM PRAVIDELNĚ POŘÁDAJÍ TAKÉ SLAVNOSTI DOŽÍNEK NEBO HODY, KTERÝCH SE ÚČASTNÍ I TI MÍSTNÍ OBYVATELÉ, KTEŘÍ NEJSOU ČLENY ŽÁDNÉHO FOLKLORNÍHO SOUBORU. NIKDO SI NENECHÁ UJÍT PŘÍLEŽITOST VYPARÁDIT SE DO SLAVNOSTNÍHO KROJE. PÍSEŇ JE MILOSTNÁ A ODEHRÁVÁ SE V ČÁSTKOVĚ, VESNICI NEDALEKO UHERSKÉHO HRADIŠTĚ.

V častkovskej hospodě # #2 & # 4 œj œ

j œ œ œ œ œ œ œJ J

œ œ œ œ œ œ œœ œ œ œ œ J J J J

Ka - dy k vám, ka- dy k vám ka- dy k vám cho - dit mám? Ok - na ma - lé má - te, dve- ří za

## &# œ œ œ Œ

8

ty - ká - te.

j œ œj œ œ œ œœ œœ œœ œœ œœ œœ œœ œœ œœJ œœ œœ œœ œ J J J

Běž, sy - neč - ku, do -lů, pod na - šu sto - do - lu, tam dvé - re - čka má - me,

## & # œœJ œœ œœJ œœ œœ œ Œ

16

ty ne - za - ty - ká - me.

œ œ™ œ œ œ œ Œ œ œ™ œ œ œ œ Œ œ œ J J

Na čas - tkov -skej vě - ži

dva - náct

ho - din bi - je,

ta mo-

# # œ œ œ œ œ œ ™ œ œ œ œ œ œ™ œ œ œ œ œJ œ™ œ œ œ œ Œ œJ œ™ &# J J

26

je roz - mi - lá, ta mo - je roz - mi - lá, ko- šu - len - ku ši- je.

Ši -je

ju, ši-je

ju,

ze -le -

##œ œ œ œ Œ œ œ œ œ œ œ œJ œ ™ œ œ œ œ œJ œ™ œ œ œ œ &#

35

ným hed - vá - bem,

by - la

tys fra -já - rkú, by- la

tys fra - jár - kú, a - le

už ne - bu - deš.

Co to, milá, co to máš, co fěrtúškem přikrýváš? Pěknú modrú leluju, přiď, synečku, dám ti ju. Velehrad je pěkné mesto, má panenko, nepověz to, Velehrad je pěkné mesto,

Nač bych já to povídala, dyž bych sama vydržala, nač bych já to povídala, dyž bych sama vydržala,


SERUM LET JSEM NEVIDÍL CHODSKÁ PÍSEŇ NA CHODSKU SE ZPÍVAJÍ PÍSNĚ O LÁSCE MLADÝCH, O LÁSCE K PIVU… A NĚKOLIK JE I O PRÁCI. UVEDENÁ PÍSEŇ VYPRÁVÍ PŘÍBĚH O MUŽI, KTERÝ SE VRACÍ DOMŮ Z HOSPODY, ALE ŽENA HO OPILÉHO POSÍLÁ SPÁT K DOBYTKU A ON USOUDÍ, ŽE NEJLEPŠÍ BUDE SE VRÁTIT ZPÁTKY DO HOSPODY, KDE JE MU ALE NAKONEC TESKNO. V TÉTO OBLASTI JSOU NEJVĚTŠÍ FOLKLORNÍ UDÁLOSTÍ CHODSKÉ SLAVNOSTI, KTERÉ SE KAŽDOROČNĚ POŘÁDAJÍ V DOMAŽLICÍCH. DRAMATURGIE SE SKLÁDÁ Z PÍSNIČEK, TANCŮ, LIDOVÝCH VYPRÁVĚNÍ I UKÁZEK LIDOVÉ TVOŘIVOSTI.

Serum let jsem nevidíl #### 2 j j j j & 4 œœ œœ œœœ œœœ œ œ Se - rum Když sem

let sem při - šel

## j j j j & # # œœ œœ œœ œœœ œ œ œ

5

při - šla že - na

pro mňe mi de

#### œj œj œj œj & œœ œœ œœ œœ

9

Při - šla Že - na

pro mňe mi de

j j œœœ œœœ œœœ

j j œœœ œœœ œœ œ

ne - vi - díl, z hos - po - dy,

j j œœœ œœœ œœ œ

že - na má: vo - re - vřít

j j œœœ œœœ œœ œ

že - na má: vo - re - vřít

j œœ œœj œœ œ œ œ

ne - sly - šíl za - kle - pám

mu - zi - ku, na dve - ře,

j j j œœ œœ œœ œœj œ œ œ œ

j j œœ œœœ œœœ œ

"Pojď ha

do - mů, kar - ba - ní - ku!" za vla - sy mě be - ře.

j j j œœ œœ œœ œœj œ œ œ œ

"Pojď ha

j œœ œœj œ œ œ œœ

do - mů, kar - ba - ní - ku!" za vla - sy mě be - ře.


DOLNOCHODSKÝ KROJ Kalhoty se nazývají žluťáky, v současnosti jsou z látky v typicky žluté barvě, kdysi se vyráběly z kůže. Pod nimi se nosí bílé nadkolenky, které se uchycují pomocí gumiček. Z originálních košil se dodnes zachovaly výšivky, které se vždy odpáraly a našily na novou košili, dnes už často většího rozměru. Další součástí kroje je vesta, přičemž bohatost výšivky svědčila o prosperitě kraje. Hlavu pokrývá čepice vydrovka, která se původně dělala z vydří kůže, dnes už je ovšem většinou z uměliny. Protože Chodové strážili hranice, součástí kroje byla také čakana – sekera na obranu.


HORŇÁCKÝ KROJ Horňácký kroj patří do skupiny horských krojů, jednodušších a méně zdobných. Spodní oděv, rubáš, je sešitá sukně s vrchním dílem, opléčkem, ten je zdobený tkaním, které je vidět mezi vestičkou – kordulkou a sukní. Nazývá se činovať a jeho červenočerný vzorek je charakteristický pro tuto oblast. Halenka čili rukávce má zdobený límec, výšivka se vyráběla technikou takzvané počítané niti. Existuje několik barevných variant, které se používaly podle věku nebo příležitosti. K rukávcům se kombinoval vzor na čepci a na šatce. Zadní sukně, fěrtoch, se původně barvila šafránem. Bílá zástěra s květinovým potiskem se nazývá kartulka.


ŠOHAJÍČKU, ČÍ SI? HORŇÁCKÁ PÍSEŇ HORŇÁCKO JE MIKROREGION TVOŘENÝ DESETI VESNICEMI, HRDÝ NA SVOJE TRADICE A ZVYKY. LIDOVÁ HUDBA JE ZDE NATOLIK POPULÁRNÍ, ŽE HORŇÁCKÝCH SLAVNOSTÍ SE TU ROČNĚ ZÚČASTNÍ KOLEM 10 000 LIDÍ. TENTO FESTIVAL SE SNAŽÍ ZACHOVAT AUTENTICITU HUDEBNÍHO PROJEVU I TÍM, ŽE SE NEBRÁNÍ SPONTÁNNÍM ÚPRAVÁM PŘIPRAVENÉ DRAMATURGIE PŘÍMO V PRŮBĚHU ŽIVÝCH VYSTOUPENÍ, A DÍKY OBLÍBENÉ IMPROVIZACI SE LIDOVÁ HUDBA FORMUJE ROVNOU NA PÓDIU. JAKO PŘÍKLAD OBDOBNÉ KREATIVITY SLOUŽÍ I NÁSLEDUJÍCÍ ROZŠÍŘENÍ PŮVODNÍ LIDOVKY ŠOHAJÍČKU, ČÍ SI, KTERÁ JE PO MEZIHŘE DOPLNĚNÁ O PÍSEŇ ZA TEMA ČERNÝMA OČIMA, S NÍŽ TAK TVOŘÍ JEDEN CELEK.

Šohajičku, čí si #2 & #4

zpěv

j ™ œj œ ™ œœœ œ œ œ œ œœ œ œ œ œ œ œ œ œ œ œ œ œ

Šo - ha -jí- čku čí si

ve-li- ce pěk - ný si,

# &#œ œ œ œ œ œ œ œ œ

10

ný si

éj tre -bár chu - dob - ný si.

éj

a já bych ťa

sce - ła

tre -bár

chu-dob -

œ œœœ œ œœœœœ œ œ œ œ œ œ œ œ œœœ mezihra

# & # œ œ œ œ œ œ œ œ œ œ œ œ œ œ œ œ œ œ œ œ œ œ œ œ œ œ œ œ œnœ œ œ œ œ

18

# & # œœœœœ

26

zpěv

j ™ œœ

Za te -

œ œ œj œ™

ma za

te - ma

j ™ œ œ

œ œ œj œ™

čer - ný - ma o - či - ma,

j œ œ ™ nœ ™ œJ

ve- ru

bych šo-

## nœ j ™ nœ ™ œ nœ j œ œ œ œ œj œ ™ œ™ œj œ œ ™ œ™ œ œ & œ œ œ J J

35

haj - ku

Du- naj

pre - sko - či - ła.

Ve- ru

bych šo - haj - ku

Du- naj

pre - sko - či - ła.


REDAKCE

SPOLUPRACOVNÍCI

Adéla Kudrnová I šéfredaktorka adela@soffamag.com Lenka Hlaváčová I art direktorka & designérka lenka@soffamag.com

Kristína Koščíková | text Alice Muziková | text Tereza Škoulová | text Hana Švolbová | text Karel Veselý | text Kristína Víšková | text Ondřej Lipár | text & fotografie Ladislav Babuščák | fotografie Michaela Karásek Čejková | fotografie Lucie Tomišková | ilustrace

Lina Németh I fotografka lina@soffamag.com Adéla Havelková I fotografka & grafická designérka adela.h@soffamag.com Róbert Kováč I grafický designér robert@soffamag.com Yasmin Keshmiri Hejduk I kreativní editorka yasmin@soffamag.com Helena Stiessová I editorka editor@soffamag.com Helena Novotná I redaktorka & asistentka redakce helena@soffamag.com Patrik Florián I redaktor & módní stylista patrik@soffamag.com Aleksandra Sidorina I produkční & make-up artistka aleksa@soffamag.com Max Smrčka I produkční max@soffamag.com Terézia Bělčáková I sales manažerka terezia@soffamag.com Petr Novák I sales manažer petr@soffamag.com Hana Janišová I jazyková korektura českých textů VYDAVATEL

KONTAKT www.soffamag.com info@soffamag.com DISTRIBUCE Chcete se stát prodejcem SOFFA? Napište nám na stockist@soffamag.com

PŘEDPLATNÉ SEND předplatné, spol. s r. o., Ve Žlíbku 1800/77, hala A3, Praha 9 tel. +420 225 985 225, soffa@send.cz TISK H.R.G. spol. s r. o. Svitavská 1203, 570 01 Litomyšl PAPÍR OBÁLKA: PlanoArt® 300 g/m² VNITŘNÍ STRANY: PlanoArt® 150 g/m² VKLAD: Rainbow 230 g/m²

SOFFA, s. r. o. Drtinova 557/10 150 00 Praha 5 www.soffamag.com IČ: 03055671 / DIČ: CZ03055671 Registrace: MK ČR E 21947, ISSN 2533-7424 Vydání SOFFA 22 vychází 17. srpna 2017

Jména výherců soutěží z červnového čísla SOFFA najdete na www.soffamag.com/contests


SOFFA: RADOST ZE SRDCE EVROPY Objevte to nejkrásnější a nejlepší z Česka a střední Evropy: vytříbený design, inspirativní lidské příběhy, neznámé interiéry a skryté krásy míst, která stojí za to navštívit. PŘEDPLATNÉ Objednejte si předplatné magazínu SOFFA online na www.soffamag.cz nebo e-mailem na soffa@send.cz

w fil&w

© SOFFA, s. r. o., 2017 I Všechna práva vyhrazena www.soffamag.com I info@soffamag.com Foto na obálce: ®Hufton + Crow


NÁŠ TIP: Oratorium pro mládí ESEJ: Hudba je na hraní KREATIVNÍ LIDÉ: Čeští hudební výrobci ARCHITEKTURA: Pozoruhodné koncertní domy CESTOVÁNÍ: Bornholm a Jamajka ZPĚVNÍK: Lidová hudba tří regionů

TÉMA ČÍSLA: HUDBA Život bez hudby si naprostá většina z nás nedovede ani představit. V SOFFA 22 se zamýšlíme nad historií i budoucností hudby a nad pocity, které v nás vyvolává. Zaposlouchejte se!

www.soffamag.com LIFESTYLE

220 Kč I 9,90 €

Profile for SOFFA

SOFFA 22 / HUDBA, Czech edition  

ČÍSLO 22: HUDBA | Život bez hudby si naprostá většina z nás nedovede ani představit. V SOFFA 22 se zamýšlíme nad historií i budoucností hudb...

SOFFA 22 / HUDBA, Czech edition  

ČÍSLO 22: HUDBA | Život bez hudby si naprostá většina z nás nedovede ani představit. V SOFFA 22 se zamýšlíme nad historií i budoucností hudb...

Profile for soffamag
Advertisement