SOFFA 21 / ČAS, Czech edition

ČESKY

SOFFA

design

food

people

travel

VYDÁNÍ | 21

life

SOFFA

design

food

people

travel

life

TÉMA ČÍSLA: ČAS SOFFA 21 je věnováno fenoménu, s nímž všichni zápasíme, a tím je čas.

Naučíme vás s časem lépe hospodařit a více si ho vážit. Najděte si alespoň chvilku, odpočiňte si a zpomalte!

Obsah

21. VYDÁNÍ SOFFA JE VĚNOVÁNO

ČASU V tomto čísle SOFFA se pokusíme dokázat, že čas nemusí být naším nepřítelem. Možná ho nelze ošálit, ale určitě ho můžeme přibrzdit. Návod na to, jak letící čas zkrotit, nabízí úvodní článek o slow living a originální zpomalovací nálepky. Když mluvíme o času, nemohou samozřejmě chybět hodiny, hodinky a další měřidla času z dob minulých i současných.

Krásu hodinových strojků, včetně toho z pražského orloje, můžete obdivovat v reportáži o firmě L. Hainz. Při pohledu na staré mapy ilustrující vývoj Prahy vás možná napadne, jak je čas neúprosný. Mlsně olízl i roztékající se bazalkovou zmrzlinu od Angelata, na kterou pro vás máme recept. V rubrikách interiéry a cestování se přeneseme v čase i prostoru, ukážeme vám starou venkovskou vilu na Vysočině a vypravíme se do Hřenska a na Bali. Těšit se můžete na dva ohromující ilustrované články: Míša Čejková a Michal Bačák se inspirovali světem Julese Verna a vytvořili svoji vizi budoucnosti, Ieva Ozola zase obrazově doprovodila článek o časových paradoxech, nad kterými budete kroutit hlavou. Uniknout vám nesmí ani galerie osobností, pro které je čas denní chleba.

Listujte stránku po stránce a užijte si čas strávený se SOFFA!

4

4 7 10 21 35 43 44 53 70 77 83 90 100 108 113 120 133 135 140 142 150

Editorial | Pomalu, ale spokojeně!

Esej | Umění zpomalit Kreativní lidé | Hainzovské lilie Móda | Pánský střih Fotoesej | Měření času Výběr redakce | Tik tak, tik tak Reflexe | Tvoříme budoucnost Cestování | Ztracené České Švýcarsko Kultura | Praha slaví Fotoesej | Okna Cestování | Bali Ilustrace | Návrat do budoucnosti Design | Nová definice luxusu Koláže | Pohled do slunce Milan Design Week 2017 | Designové tendence Interiér | Na samotě Výběr redakce | Slow living Jídlo| (An)gelato? Ano, prosím!

Recept | Bazalková zmrzlina Móda & Auta | Electra Girl Osobnosti | Na stopě nekonečnu

Editorial

POMALU, ALE SPOKOJENĚ!

Než jsem si sedla k psaní tohoto úvodníku, vypnula jsem e-mail i mobil, otevřela jsem dveře na balkon, udělala jsem si kávu a obložila se sladkostmi. Dělám to tak pravidelně, když se potřebuji soustředit na psaní nebo jinou kreativní práci. Pár hodin offline ještě nikoho nezabilo a pokaždé mě příjemně překvapí, kolik toho stihnu, když mi každých pět minut nezvoní telefon. Jakmile mobil vypnu a zavřu internetový prohlížeč, rozhostí se ve mně jakýsi vnitřní klid a osvobozující pocit nedostupnosti. Znáte to také? Pokud ne, vřele tento rituál doporučuji! Tedy až na ty laskominy, ale každý máme svoje neřesti.

A proč o tom vůbec píšu? Důvod je nasnadě, tématem tohoto vydání SOFFA je totiž čas a vše, co s ním souvisí. V redakci jsme si dali za cíl, že se naučíme s časem lépe hospodařit a více si ho vážit. Také proto se celé číslo nese v duchu slow living.

Věříme, že i vás prostřednictvím našich tipů a článků naučíme, jak zpomalit a užívat si života. Abyste na to nezapomínali, připravili jsme pro vás originální nálepky, které najdete na konci čísla. V našem týmu se osvědčily, jak dokazují fotky na našich sociálních sítích. Takový lenochod u klávesnice, který vás nabádá k tomu, že práce neuteče, je prostě k nezaplacení! Ale vážně, snad si i díky nám najdete chvilku sami pro sebe, nadechnete se a bude vám dobře.

Adéla Kudrnová | šéfredaktorka

ilustrace: Wikimedia Commons

Vyčleňte si doma místo, kde budete jen odpočívat.

Vypěstujte rostlinu od semínka, sledujte, jak roste.

Cestou z oběda si na pár chvil sedněte do parku.

Kupte si nebo půjčte pořádně tlustou knihu a čtěte.

Každý týden zkuste něco udělat poprvé v životě.

Vypněte si v telefonu a počítači notifikace.

Zajděte si do umělecké galerie pouze s cílem žasnout.

Najděte si nový recept a dotáhněte ho k dokonalosti.

Cestou domů z práce vystupte o zastávku dřív a projděte se.

Naučte se slušně odmítat a nedělat práci za jiné lidi.

Zkuste co možná nejpomaleji jíst kopeček zmrzliny.

Dopřejte si dostatek sexu, zrelaxujete tělo i mysl a budete žít déle.

Meditujte, a pokud na meditaci nevěříte, tak zkrátka na chvíli vypněte hlavu.

Jezte u jídelního stolu, pomalu, bez elektroniky a s přáteli!

Vyzkoušejte chvíli nic nedělat. Nuda je nejlepším zdrojem nápadů.

Pište si deník nebo občas zkuste poslat starý dobrý dopis.

Čas při čekání v dopravní zácpě berte jako odpočinek nebo chvilku pro sebe.

Randěte sami se sebou.

Zajděte si na kávu, vypněte mobil a prostě buďte!

Esej

UMĚNÍ ZPOMALIT PŘEŘAĎTE NA NIŽŠÍ RYCHLOST, NIC VÁM NEUTEČE. partner článku: Nila | text: Martin Sova

JAK SE STALO, ŽE JSME SE OCITLI V ÉŘE TAK MASIVNĚ URČOVANÉ RYCHLOSTÍ?

ZDÁ SE, ŽE NEJEN BĚH HODINOVÝCH RUČIČEK, ALE I SAMOTNÉ OBÍHÁNÍ NAŠÍ PLANETY KOLEM SLUNCE JAKO BY NABÍRALO STÁLE VYŠŠÍ TEMPO. PŘÍČINY MŮŽEME HLEDAT LECKDE, STAČÍ SI UVĚDOMIT, JAK SE ZRYCHLILY STROJE, KTERÝMI SE PŘEMISŤUJEME. MNOHEM POZORUHODNĚJŠÍ JE NICMÉNĚ TO, S JAK ROSTOUCÍ DYNAMIKOU SE POHYBUJE NAŠE VLASTNÍ MYSL. ZDÁ SE, ŽE NĚKDEJŠÍ ZÁVOD K MĚSÍCI VYSTŘÍDALO SOUPEŘENÍ O TY NEJMENŠÍ JEDNOTKY NAŠÍ POZORNOSTI. VÍTĚZSTVÍ ALE SPOČÍVÁ SPÍŠ V UMĚNÍ ZPOMALIT.

Pokud se symbolem průmyslové revoluce staly továrny a parní stroje, mohli bychom dnešek v budoucích učebnicích dějepisu ilustrovat přenosnými superpočítači v podobě chytrých telefonů nebo hodinek, které se prostřednictvím upozornění neustále hlásí o slovo. Jako ve většině podobných případů i zde platí, že technologie může být dobrý sluha, ale zlý pán. A přestože nikdo nechce do otroctví vstoupit dobrovolně, přichází-li změny po troškách, po určité době si ani nevšimneme, jak zásadně se náš život posunul.

Mimochodem, kolikrát jste si četli e-maily před deseti lety, a jak často je otvíráte dnes?

Sociologie měst tvrdí, že čím větší metropole, tím rychleji se lidé pohybují po jejích chodnících. Menší města jsou tak nějak z podstaty věci poklidnější, zatímco obří aglomerace uspěchanější. A jelikož se posledních několik desetiletí přesouváme spíše do nich, nelze se divit, že proti zvyšující se rychlosti vzniká odpovídající protiváha.

Cílená kampaň za pomalejší životní tempo není vynálezem 21. století. Ve svých dnešních rozmanitých podobách je spíše mladou příbuznou dřívějších snah o pomyslné očištění od civilizačních nánosů. Do rodokmenu slow living by zcela jistě šlo zařadit široké hnutí New Age, které má kořeny v 70. letech. New Age obrací pohled k tradičním kulturám, náboženstvím a mystice, usiluje o bližší kontakt s přírodou i sebou samým, ale přináší třeba také upřímný zájem západních myslitelů o vhled do asijských myšlenkových systémů, zejména buddhismu. Trend soustředěného prožívání neboli mindfulness je ostatně jakousi (často zjednodušenou) verzí meditačních cvičení a technik. Je to obracení se k sobě a ke světu pohledem, který nesoudí, nehodnotí, a pouze zcela jasně vnímá.

Mezi další členy rodiny patří Slow Food, iniciativa vymezující se od poloviny 80. let vůči průmyslově zpracovaným potravinám a prosazující alternativu v podobě jídel z kvalitních a lokálních surovin a podle regionálních receptů. Dnešní farmářské trhy, zájem o to, v jakých podmínkách jsou chovaná zvířata určená na maso, mléko nebo vejce, a v zásadě i oživená obliba řemeslně připravovaných nápojů od piva až po kávu jsou přímými

pokračovateli tohoto bohulibého záměru. Na Slow Food navazuje hnutí slow fashion, které klade důraz na uvědomělou módu ve jménu kvality a hesla ‚méně je více‘.

Z podobných východisek vznikla i pomalá města – Cittaslow – která usilují především o to, aby prostřednictvím úprav městské krajiny mohli jejich obyvatelé zpomalit, fyzicky i duševně. Soudobý urbanismus se i díky tomu nezabývá pouze výsostně praktickými otázkami, ale také těmi ještě o řád složitějšími, totiž jak to i ve velkých městech uspořádat tak, aby se nám tam dobře žilo. Jindy si města o změnu začnou říkat sama, takříkajíc odspodu – komunitními zahradami nebo sousedskými slavnostmi. Jen těžko byste v kterékoli z těchto snah hledali touhu po ještě rychlejším životě.

Zpomalení ale začíná především u každého z nás, ve zcela osobní rovině a klidně od těch nejmenších věcí. Slow living v sobě skrývá drobný paradox. Namísto ustavičného těkání v obavě z toho, abyste o něco nepřišli, naplníte okřídlené ‚carpe diem‘ spíše tím, že daný okamžik, setkání, chuť nebo vůni prožijete skutečně a dlouze. Je to jasný a velmi průhledný obchod: velké množství neúplných a miniaturních prožitků vyměněných za menší množství těch skutečně silných, které něco znamenají.

Začít může být zcela prosté, třeba vzít po ránu do rukou šálek čaje nebo kávy. Přivonět k němu a přemýšlet chvilku o tom, ze kterých tónů se tahle komplexní harmonie skládá. Napít se, poválet doušek po jazyku a vybavit si, které jiné pochutiny připomíná, jaké dojmy vyvolá. Sledovat, jak se nápoj proměňuje, když postupně chladne.

Pro některé z nás je mysl jako dlaň, která je až příliš často sevřená v pěst – v napětí.

Teprve když se ji podaří uvolnit, je možné pomyslnými konečky prstů zkoumat jemné záhyby reality, kterou právě prožíváme. Platí to stejně dobře o soustředěném čtení knihy nebo poslechu hudby, fyzickém pohybu, ať už má jakoukoli podobu, nebo o kontaktu s druhým člověkem. Zásadní předností slow living je, že k němu není zapotřebí nic zvláštního. Není to žádná předem daná sada činností, kterou je třeba obsáhnout, a není to ani seznam produktů a značek, kterými je nezbytné se vybavit. Jen vědomé rozhodnutí, že aspoň v určité části svého běžného fungování zařadíte nižší rychlost, rozhlédnete se okolo sebe a s několika hlubokými nádechy a výdechy si řeknete, že někdy nejde o to, kam se dostanete, ale jakým způsobem svého cíle dosáhnete.

Abychom vás naladili na harmonii všemocného klidu, připravili jsme pro vás dárek ve spolupráci s nezávislou prodejní galerií Nila, která nabízí slow fashion módu, fair trade produkty, výrobky pro vegany a biokosmetiku. Originální slow living nálepky jsou drobným, ale zaručeným návodem na to, jak přibrzdit. ■

Kreativní lidé

HAINZOVSKÉ LILIE UŽ DRUHÁ GENERACE ŽEN PEČUJE O ODKAZ HODINÁŘSKÉHO RODU HAINZŮ.

DÍKY NIM SE OZUBENÁ KOLA HODINOVÝCH STROJŮ STÁLE TOČÍ. text: Tereza Škoulová | foto: Adéla Havelková a archiv firmy L. Hainz

12

FIRMA L. HAINZ PATŘÍ K NEJSTARŠÍM HODINÁŘSKÝM FIRMÁM U NÁS. RODINNÁ TRADICE, VYNALÉZAVOST A ŘEMESLNÝ FORTEL PŘETRVALY OD ROKU 1836 NAVZDORY TĚŽKÝM OBDOBÍM AŽ DO SOUČASNOSTI. FIRMA SE SPECIALIZOVALA NA VĚŽNÍ HODINY A DODÁVALA HODINOVÉ STROJE DO CELÉ MONARCHIE, VČETNĚ PEČLIVÉHO SERVISU. MEZI VDĚČNÉ ZÁKAZNÍKY PATŘÍ OD ROKU 1866 I NEJSLAVNĚJŠÍ ČESKÉ HODINY NA STAROMĚSTSKÉM NÁMĚSTÍ. MARIANA NESNÍDALOVÁ JE DRUHOU ŽENOU, KTERÁ FIRMU VEDE. VZALA NÁS DO DÍLNY I NA PETRSKOU VĚŽ V PRAZE, ABY NÁM PŘEDSTAVILA SLOŽITOST A KRÁSU HODINOVÉHO STROJE. VYSOKÉ SCHODY, STAROBYLÁ PŮDA, ZATOULANÍ HOLUBI– A MAJESTÁTNÍ SOUKOLÍ VĚŽNÍCH HODIN. JAKÉ TO JE, STARAT SE O NĚ?

Firma L. Hainz působí od roku 1836, ale komunisté ji na konci 40. let znárodnili.

Jak a kdy jste se do obnoveného chodu zapojila vy? Firmu nám vrátili v roce 1993. Nejdřív jsem pracovala jako účetní, později jsem si udělala hodinářskou školu v Jihlavě a pronikla i do výroby: začala jsem s kolegy jezdit na technické prohlídky a na montáže, abych se to naučila. Dnes už jezdím sama, protože kolegové nemají čas. Někdo musí vždycky zůstat v dílně.

vrátili, to ona ji zase rozjela. Dnes je ve firmě pět lidí, se mnou šest. Maminka je naše šedá eminence, funguje tady jako můj hlavní poradní orgán.

Specializujete se na věžní hodiny. Bylo to tak vždycky? Než znárodnili firmu, pracovalo tu šedesát zaměstnanců, všichni nemohli vyrábět věžní hodiny.

Na začátku se dělaly náramkové hodinky a pendlovky, ovšem ne celé. Můj prapředek už někdy v roce 1850 pochopil, že nemůže konkurovat Švýcarům, že jsou zkrátka lepší, takže od nich kupoval hodinové strojky a ty se tady kompletovaly, dodělávaly se číselníky, dřevo a podobně. Firmu živil obchod. Dělaly se tady různé věci: měřáky do parních strojů, do lokomotiv, časoměrné přístroje, komponenty pro škodovku a podobně. Byla tady tři patra strojů!

Vztah k hodinám jste měla odmalička?

Jako malá holka jsem se dívala na dědu Hainze, když opravoval hodiny, to se mi hrozně líbilo. Měli jsme v Dobřichovicích velkou vilu, kam jsme jezdili na prázdniny, a mě fascinovalo, jak děda hodiny opravuje. Vyučil se hodinářem ve Švýcarsku.

A vaše maminka? Máma ukončila základní školu a dál už z kádrových důvodů studovat nemohla, takže si dodělala večerně gymnázium a žurnalistiku. Působila pak jako novinářka, hodiny nedělala. Dostala se k tomu, když nám v restituci firmu

Věžní hodiny pochází také ze Švýcarska?

To ne. Věžní hodiny se vždy vyráběly tady. To byla taková ta hezká práce.

Když nám firmu v restituci vrátili, zbyla tu ►

15

PŘEDCHOZÍ STRANA: Mariana Nesnídalová a Blanka Hainzová vedou rodinný podnik už od roku 1993. Typickým poznávacím znakem firmy jsou hodinové ručičky ve tvaru lilie a název L. Hainz, který se na hodiny razí již sto osmdesát let. Jen v Praze se firma stará o osmdesátery hodiny ve školách, úřadech, nemocnicích a kostelech. Pečují také o Staroměstský orloj.

jen výroba věžních hodin. Nešlo začínat s produkcí náramkových hodinek nebo pendlovek, protože ani nebylo kde.

natahují klikou, a chtějí to dělat dál.

Stará se o ně jeden pán a už zaučuje syna. Dnes bývají hodiny většinou napojeny na systém jednotného času, díky čemuž jdou přesně, pamatují si zimní a letní čas, a když vypadne proud, automaticky se srovnají. Lézt na věž kvůli přesnému času je opravdu vzácné.

Měli jste vždy ve firmě někoho z rodiny?

Za komunistů ne. Po Vítězném únoru dědu zavřeli, mámin bratr Ludvík sotva přišel na svět, máma se narodila v roce 1945, takže byla malá. Děda vůbec nesměl působit v oboru. Když ho pustili z vězení, začal pracovat ve Šternberku v hodinářské fabrice, což se komunistům nelíbilo, tak ho poslali do kamenolomu.

Jaký je příběh hodin ve vaší kanceláři?

Ty byly vyrobeny v tehdejší dílně v Dlouhé ulici roku 1879 a dostaly se na jeden statek u Příbrami. Asi před pěti lety mi volali z kriminální policie, že někdo ty hodiny ukradl. Chtěli po mně odhad ceny. Za rok volali znovu, že se hodiny našly a že paní ze statku by je radši prodala mně, než aby je zase někdo ukradl. Hned druhý den jsem za ní jela a koupila je zpátky, takže se vrátily k nám. Jsou to jedny z našich prvních hodin, mají číslo 25.

Zbylo vám tady něco z původní hodinářské dílny? Zůstaly tu některé věžní hodiny, jinak tu komunisti měli vývoj a výzkum. Některé stroje, které pořizoval můj děda, jsme si od Fondu národního majetku museli koupit. Většinu dnešních strojů jsme kupovali my. Komunisti nám nic nenechali. Dům byl ve špatném stavu, nikdo do něj neinvestoval. Postupně ho dáváme dohromady.

Co je nejčastější příčinou závady v hodinách? Špína nebo nepromazaný stroj. Hodinám jako takovým většinou nic moc není. Jde o to, že se o ně někdo špatně stará. Máme zákazníka, kterého jsme překřtili na Mazala: ten promazal všechno vazelínou a hodiny zalepil. Místo aby mazal části, které se točí, namazal všechno tak, že se hodiny zastavily… ■

Jen v Praze se staráte o osmdesátery hodiny. Jaké máte nejraději? Já mám radši malé vesnice, kde místní o svůj stroj pečují a mají k němu vztah. Ve vesnici, která se jmenuje Oslov, mají naše hodiny asi z roku 1906, které dodnes

VPRAVO: Věžní hodiny se dělí na jicí, které čas ukazují, ale neodbíjejí, a bicí, které odbíjejí hodiny v různých fázích: čtvrťové každou čtvrthodinu, půlové dvakrát za hodinu. Na obrázku jsou dva stroje jicích hodin: vlevo úplně nový, vpravo hodinový stroj z Justičního paláce na náměstí Kinských z roku 1920.

Kontrolní ciferník slouží hodinářům k porovnání času.

18

„ORLOJ JE ÚŽASNÝ. JE TO TO NEJSLOŽITĚJŠÍ A NEJLEPŠÍ, CO JSEM KDY V ŽIVOTĚ VIDĚLA,“ ZASNÍ SE MARIANA NESNÍDALOVÁ, KDYŽ SE JÍ ZEPTÁTE NA SLAVNÝ STROJ, O KTERÝ SE FIRMA L. HAINZ STARÁ UŽ OD ROKU 1866.

V PRŮBĚHU ROKU 2018 SE VZÁCNÁ TECHNICKÁ PAMÁTKA PO SEDMDESÁTI LETECH DO DÍLNY FIRMY L. HAINZ OPĚT VRÁTÍ. ORLOJ TOTIŽ ČEKÁ MIMOŘÁDNĚ NÁROČNÁ CELKOVÁ REKONSTRUKCE. TA BUDE ZAHRNOVAT JAK OPRAVY A SERVIS MECHANIKY, TAK RESTAURÁTORSKÉ PRÁCE. KROMĚ HODINÁŘŮ FIRMY L. HAINZ SE NA NÍ BUDOU PODÍLET TAKÉ RESTAURÁTOŘI, KAMENÍCI, KLEMPÍŘI, STATICI A DALŠÍ ŘEMESLNÍCI.

Zakladatel firmy Ludvík Hainz byl nejen hodinář, ale i radní, navíc měl dům na Staroměstském náměstí, takže k orloji přirozeně získal přístup a zasloužil se v 19. století o jeho obnovu. S koncem druhé světové války zachránila firma orloj podruhé: V roce 1945 zachvátil Staroměstskou radnici požár, shořel celý archiv a s ním i technické plány orloje. Zásluhou zaměstnanců firmy, bratrů Veseckých, kteří byli schopni roztavené součástky vyrobit a zpaměti stroj sestavit, se podařilo poničený orloj opět oživit. Zaměstnanci firmy se o orloj starali i v době komunismu, jen málokdo totiž složitému systému rozuměl.

Orloj zkonstruoval v roce 1410 hodinářský mistr Mikuláš z Kadaně. Sestavil mechanický hodinový stroj a astronomický číselník. Návrh orloje vytvořil pravděpodobně profesor astronomie Jan Šindel. Staroměstský orloj totiž nejsou hodiny, ale otáčivá hvězdná mapa.

Astronomický ciferník ve střední části orloje zobrazuje ptolemaiovskou sluneční soustavu, v níž se planety otáčejí kolem Země. Určuje polohu hvězd a Slunce a také měsíční fáze. Kalendářní deska pod ním ukazuje měsíc, den a svátky křesťanského kalendáře.

V průběhu dalších staletí přibyla architektonická a sochařská výzdoba včetně sošek apoštolů, jejichž pohyb zajišťuje pomocný stroj. Zároveň ale zájem o orloj upadal a v 18. století se dokonce uvažovalo o tom, že by byl rozebrán a sešrotován. Před zkázou ho tehdy zachránil meteorolog Antonín Strnad.

Celý orloj původně poháněl jediný hodinový stroj. „Pokaždé když vstoupím, zůstávám v úžasu: že to někdo vymyslel a vyrobil,“ říká s obdivem Mariana Nesnídalová. A bude to opět firma L. Hainz, která v rámci rekonstrukce uvede složitý stroj do bezvadného stavu. ■

KOMUNITA SOFFA ČASTO NÁM PÍŠETE A PTÁTE SE, CO VŠECHNO JE SOFFA A CO DALŠÍHO CHYSTÁME. JE TOHO SPOUSTU! KROMĚ TIŠTĚNÉHO A ONLINE MAGAZÍNU SI NA PLATFORMĚ SOFFA MŮŽETE POSLECHNOUT PODCASTY V ČEŠTINĚ NEBO SE PODÍVAT NA MILÁ VIDEA. SOUČÁSTÍ KOMUNITY SOFFA SE MŮŽETE STÁT I DÍKY NAŠIM WORKSHOPŮM A WEBU PRO KREATIVCE MINDTRAVELLERS.NET. TOUŽÍTE-LI NAVÍC PO NĚJAKÉM DESIGNOVÉM KOUSKU, NA E-SHOPU SOFFA HO NAJDETE!

OnLy in tHe darkness can yOu see the stars. martin luther king jr.

illustration: Lenka Hlaváčová

VIDEA A PODCASTY

PLATFORMA MINDTRAVELLERS.NET

WORKSHOPY SOFFA & FRIENDS

E-SHOP SOFFA

Díky našim videím a podcastům se dostanete až do zákulisí.

Platforma Mindtravellers.net sdružuje kreativní duše z celého světa.

Naučte se s námi fotit, tvořit, vařit nebo třeba ovládat sociální sítě!

Plakáty, kalendáře a další produkty v designu SOFFA, které musíte mít!

Móda

PÁNSKÝ STŘIH ŘÍKÁ SE, ŽE MÓDA JE POMÍJIVÁ, ALE STYL VĚČNÝ. DALI JSME DOHROMADY NADČASOVÉ KOUSKY, KTERÉ DOMINUJÍ PÁNSKÉMU ŠATNÍKU JIŽ PO STALETÍ A PRIM BUDOU HRÁT JISTĚ I NADÁLE. koncept: Yasmin Keshmiri Hejduk a Adéla Havelková | text a styling: Patrik Florián foto: Adéla Havelková | modelové: Janek Gregor and David Chmátal / Eskimo-Bohemia Management

Janek: oblek a taška, Dolce & Gabbana | košile, Pietro Filipi David: oblek, Dolce & Gabbana | košile, Calvin Klein, www.bibloo.cz | boty, design Adam Kost, Baťa

PŘEDCHOZÍ A TATO STRANA: David: kabát, Kateřina Geislerová | top a kalhoty, Hermès | klobouk, Tonak Janek: kabát, Kateřina Geislerová | klobouk, Tonak

TATO STRANA: košile, Calvin Klein, www.bibloo.cz | hodinky Prim Pilot 40 Q, www.prim.cz | taška, Louis Vuitton | kalhoty a opasek, modelovy vlastní

25

TATO DVOUSTRANA: polo, Pietro Filipi | kalhoty, Cos | hodinky Prim Klasik 40 Q, www.prim.cz

26

TATO DVOUSTRANA: David: kabát, Kateřina Geislerová | top a kalhoty, Hermès | boty, design Adam Kost, Baťa Janek: kabát, Kateřina Geislerová | overal, Jiří Kalfař | boty, design Adam Kost, Baťa

28

TATO DVOUSTRANA: Janek: oblek, Dolce & Gabbana | koĹĄile, Pietro Filipi David: bunda a kalhoty, Dondup | boty, Dior

30

TATO DVOUSTRANA A NÁSLEDUJÍCÍ STRANA: David: vesta, Stinak | top, kalhoty, opasek, boty, vše Dior Janek: overal, Jiří Kalfař Janek: kabát, Kateřina Geislerová | overal, Jiří Kalfař | klobouk, Tonak

33

TEMA E VARIAZIONI SÉRIE 1–100 Limitovaná edice ručně vyráběné knihy Tema e Variazioni obsahující prvních sto ilustrací italského malíře Piera Fornasettiho ze stejnojmenné série je k vidění v pražské galerii Praguekabinet. Edice s podpisem malířova syna a pokračovatele Barnaby Fornasettiho čítá pouhých sto číslovaných kopií.

Galerie Praguekabinet, do 27. června 2017 www.praguekabinet.com

Fotoesej

MĚŘENÍ ČASU HISTORIE PŘÍSTROJŮ ODMĚŘUJÍCÍCH ČAS ZRCADLÍ ŽIVOTNÍ STYL JEDNOTLIVÝCH EPOCH. PROLEŤTE SE S NÁMI DĚJINAMI HODIN. text: Tereza Škoulová | styling: Lenka Hlaváčová | foto: Lina Németh a Adéla Havelková

37

PŘEDSTAVTE SI LETNÍ PODVEČER. NA OBLOZE PROSVÍTAJÍ PRVNÍ HVĚZDY. NADCHÁZÍ NOC, ZA CHVILKU SE ZPOZA LESA VYNOŘÍ MĚSÍC, OKOLÍ ZTICHNE A POTEMNÍ. NAD RÁNEM OPĚT VYJDE SLUNCE A NASTANE DEN. PRÁVĚ TAKTO SI PRVNÍ LIDÉ UVĚDOMILI PLYNUTÍ ČASU – A S TÍM PŘIŠLA I POTŘEBA HO NĚJAK UCHOPIT. POHYB SLUNCE A NEBESKÝCH TĚLES BYL PRVNÍ ZPŮSOB, JAKÝM VNÍMALI ČAS. PRAVIDELNÉ ZMĚNY V PŘÍRODĚ BĚHEM ROKU TAKÉ ODMĚŘOVALY ČASOVÉ CYKLY: MRÁZ, ZÁPLAVY, ROZKVETLÁ KRAJINA, ODLET A NÁVRAT PTÁKŮ… ALE JAK TO ZMĚŘIT?

Lidé cítili, že opakující se děj udává jednotku času, protože čas se dá změřit rozdělením na kratší úseky. Měsíční cyklus zaznamenali lidé už před 30 tisíci lety.

První přístroje na měření času přišly s potřebou rozdělit den na kratší úseky kvůli práci a rituálům. Aby člověk dokázal změřit čas, musel bedlivě sledovat své okolí: zvuk kapající vody. Proměnlivý tvar svíčky. Změna délky stínů během dne. Právě tyto fenomény inspirovaly lidstvo k vytvoření prvních časoměrů.

Nejstarším přístrojem na odměření času byly vodní hodiny, jednoduchá nádoba, do které kapala nebo ze které unikala voda. Čas se měřil dle jejího množství. Úsek času dokázaly změřit i přesýpací hodiny nebo hořící svíčka. První hodiny, které ukazovaly, kolik je hodin, byly hodiny sluneční. Ale u těch samozřejmě nezůstalo. O mechanických hodinách poprvé psal v roce 1320 Dante Alighieri v Božské komedii. Potřeba přesnosti vedla lidstvo postupně od principu kyvadla k vynálezu chronometru s takzvanou setrvačkou, jenž se osvědčil jako výborný pomocník námořníků při navigaci. Inspirací pro náramkové hodinky se zase stali piloti, kteří při řízení nemohli používat kapesní hodinky – to bylo kolem roku 1904.

Ve 20. letech 20. století byl v Bellových laboratořích vyvinut systém quartz: hodinky nefungují na mechanické bázi, ale pohání je křemenný oscilátor. Zatím poslední zvrat na trhu časoměrů nastal v roce 2014 s uvedením Apple Watch. Ty se kromě prostého měření času zaměřují na sledování fyzické kondice a zdraví svých nositelů. Člověk nesleduje hodiny, ale hodiny sledují jeho.

Změnu životního stylu, který je provázaný s moderními technologiemi, reflektuje také zavedení internetového času, jehož jednotkou je swatch beat. Neplatí pro něj časová pásma ani geografické hranice, jeden den se dělí na 1 000 beatů a nepřímo vyjadřuje zrychlení pomíjivosti času. A jak rychle plyne čas vám? ■ MĚŘENÍ PODLE POHYBU PLANET Sluneční hodiny určují čas podle pohybu Slunce: ozářený předmět vrhá stín, jehož pozice ukazuje čas na číselníku. Původně se používala tyč zaražená do země, později opracovaný kámen – gnómon.

Nejstarší sluneční hodiny vznikly 5 000 let před Kristem v Irsku, v roce 3500 před naším letopočtem je znali v Egyptě, Babylonii, Indii a Číně. Dodnes ukazují takzvaný pravý sluneční čas.

38

POHYB PÍSKU JAKO SYMBOL NEKONEČNOSTI ČASU Základem měření času přesýpacími hodinami je gravitace: písek se přesýpá z horní do spodní baňky. Byly prvním spolehlivým časoměrem, využívali je mořeplavci dokonce možná už v 11. století. Reprezentují přítomnost jako bytí mezi minulostí a budoucností, takže jsou symbolem času samotného. V počítačové grafice označují probíhající proces.

BUZENÍ KNOFLÍKEM V 10. století čas měřily zapálené svíčky; do nich lidé zapichovali hřebíky či kovové kuličky, které sloužily jako budík.

Po odhoření vosku vypadly a cinkly o kovový talířek. Jinou metodu buzení zastupovali tzv. klepači: v určenou hodinu ťukali na okna spáčů tyčemi, na jejichž konci byly knoflíky. Stejný efekt měly foukačky s hrachem.

SLEDOVÁNÍ PLAMENE A MIZEJÍCÍHO VOSKU Svíčkové hodiny zavedl v 9. století anglický král Alfréd Veliký, ale první reference pochází z čínské básně z roku 520. Čas odměřovaly buď svíčky určité velikosti, nebo jejich postupné uhořívání podle značek.

Hodiny byly na svíčce vyznačeny proužky nebo čísly, případně stály v kovovém svícnu, který měl plochou zadní část s časovými úseky.

TIKOT HODIN JAKO KROKY ČASU Mechanické hodiny vznikly ve 13. století a dodnes slouží na věžích kostelů a radnic. Využívají periodického pohybu oscilátoru. První verze měly jen jednu ručičku, která oběhla ciferník za jeden den. Od 15. století se začaly vyrábět přenosné a kapesní hodiny poháněné pružinou. Podstatné zlepšení přesnosti přinesl vynález kyvadla, navržený již Galileem Galilei.

DOKONALOST NEPRAVIDELNÉHO KRYSTALU Quartzové náramkové hodinky vymysleli v polovině 20. století Švýcaři, ale teprve Japonci byli schopni vyrábět je sériově. Systém využívá schopnosti krystalu křemíku generovat elektrické napětí. S jejich rozšířením se měření času opět o něco zpřesnilo a skončilo každodenní natahování mechanických hodin.

OSOBNÍ SLUHA NA ZÁPĚSTÍ Chytré náramkové hodinky firmy Apple překračují funkci přesného času, místo toho sledují fyzickou kondici svých nositelů. Prostřednictvím wi-fi jsou propojeny s chytrým telefonem a uživatelům navíc umožňují psát SMS, telefonovat, používat navigaci nebo platit.

Výběr redakce

TIK TAK, TIK TAK PŘESTOŽE DNES VŠICHNI MÁME ÚDAJ O AKTUÁLNÍM ČASU DÍKY MOBILNÍMU TELEFONU PRAKTICKY NEUSTÁLE NA OČÍCH, POŘÁD MILUJEME HODINY A HODINKY VŠEHO DRUHU! styling: Helena Novotná a Adéla Kudrnová | foto: archiv firem

ZLEVA: hodinky Winston Regal All Red, www.komono.com, 90 € | budík Tube, design Peit Hein Eek, leffamsterdam.com, 89 € | Hermès Apple Watch, www.apple.com, 1 299 $ | stojací hodiny Altdeutsche Clock, design Studio Job, www.moooi.com, 3 435 € | hodinky Take Time XL, design Mathieu Lehanneur, www.lexon-design.com, cena na vyžádání | hodinky Spartak Retro, www.prim-shop.cz, 54 000 Kč | hodinky Multi Morning, aarkcollective.com, 119 $

Reflexe

TVOŘÍME BUDOUCNOST JAK ČASTO PŘEMÝŠLÍTE NAD TÍM, CO BUDE V ROCE 3000? NASTANE ČAS ROBOTŮ, NÁVRAT K PONIČENÉ PŘÍRODĚ, NEBO BUDEME TOU DOBOU HYBERNOVAT A ČEKAT NA LEPŠÍ ČASY? text: Helena Stiessová | foto: Michaela Karásek Čejková | ilustrace: Michal Bačák

46

LIDSKÁ MYSL SE DOKÁŽE POHYBOVAT NA ČASOVÉ OSE DOZADU I DOPŘEDU, AČKOLI FYZICKY JSME STÁLE V PŘÍTOMNOSTI. O TOM, JAKÝ BUDE ZÍTŘEK, MÁME DOCELA JASNOU PŘEDSTAVU, ALE JAK BUDE SVĚT VYPADAT ZA STO NEBO PĚT SET LET, TO UŽ JE SPÍŠ DOMÉNA FUTUROLOGŮ A AUTORŮ SCI-FI. NEBO TŘEBA ŠIKOVNÝCH VÝTVARNÍKŮ. MICHALA BAČÁKA JSME NEMUSELI DLOUHO PŘEMLOUVAT, ABY PRO NÁS NA PAPÍŘE ZHMOTNIL SVÉ PŘEDSTAVY O BUDOUCNOSTI. V SOUHŘE S FOTOGRAFIEMI MÍŠI KARÁSEK ČEJKOVÉ VZNIKLY ZASNĚNÉ VIZE TOHO, JAK BY MOHL VYPADAT SVĚT TŘEBA ZA VAŠIMI HUMNY. POJĎTE S NÁMI NA SKOK DO NEZNÁMA.

Podle obecných úvah o budoucnosti to někdy vypadá, že lidstvo nečekají příliš světlé zítřky, alespoň pokud je hodnotíme dnešní optikou. Často odrážejí obavu, co si sami na sebe ušijeme. Zároveň ale věříme, že naši vzdálení potomci budou moudří a dokážou zachovat planetu Zemi jako místo příjemné pro život. Místo, ve kterém budeme tak trochu obsaženi i my. Budoucnost bez jakékoli návaznosti na minulost se vzpírá i té nejbujnější fantazii. Snažíme se proto tak nějak podvědomě přizpůsobit mlhavý obrázek budoucnosti tomu, co známe, aby představa o životě budoucích generací nebyla tak úplně odcizená. Přežijí naše tradice? Budou lidé pít kávu? Radovat se? Chovat domácí mazlíčky? Nejspíš počítáme s tím, že ano, jsou to části všednodenní reality, které považujeme za víceméně neměnné. Spíš přemýšlíme o tomtéž jako před 150 lety Jules Verne. Čím se budou lidé přepravovat? Jak se dostanou na jiné planety? K tomu se přidávají naše aktuální starosti. Jak se lidstvo vypořádá s otázkou energie nebo ochrany životního prostředí? Jaký řád v budoucím světě zavládne? Dobře víme, že už nějakou dobu zaděláváme budoucnosti na vrásky. Jestlipak stihne zavíječ voskový schroustat všechny plastové sáčky, co se jich od vzniku polyetylenu navyrábělo? Dokážeme zabránit válečným konfliktům? Kde vezmeme vodu? Článek o budoucnosti se nevyhnutelně hemží otazníky a jistě k nim přidáte své vlastní. Odpovědi na ně teprve přijdou a do té doby si můžeme pohrávat se vším, co nás napadne. Jak tedy vidí český všední den na konci 29. století ilustrátor Michal Bačák? Není to s námi vůbec špatné! Podařilo se vyřešit vysychání vod a křišťálovou studánku v hlubokém lese zastoupilo elegantní řešení inspirované Bohuslavem Martinů. Odvážný projekt československých architektů ze 60. let 20. století nazvaný Etarea se konečně dočkal realizace v impozantní podobě a stále nad ním stoupá a zapadá stejné slunce, jako dnes nad pražskou Pankrácí. I s potížemi v dopravě na oběžnou dráhu jsme si poradili a vrátili se ke starým dobrým kosmickým raketám, tentokrát ryze ekologickým. Co říkáte, líbilo by se vám v naší vizi budoucnosti? ■

STUDÁNKA Otvírání studánek je projekt k výročí 1 000 let od narození Bohuslava Martinů. Roku 2890 již není česká krajina schopna zadržet a distribuovat vodu. V rámci retenčních revitalizací jsou nad povrchem půdy umístěny monolitické objekty, které do krajiny vodu vracejí. Po 127 letech se tyto prvky staly nedílnou součástí české krajiny podobně jako kdysi boží muka a smírčí kříže.

START Po zničujícím zborcení orbitálního výtahu se doprava na oběžnou dráhu musela vrátit k archaickému užívání raketových letů – podobně jako v 21. století ke vzducholodím. Současné technologie však umožňují tichý start bez ekologické zátěže a rovněž není kladen důraz na aerodynamičnost nosného tělesa. Silikátové lodě proto mohou mít kubický tvar. Na obrázku je start Jednotky 2 z černého skla, v pozadí je Měsíc obkroužený umělým prstencem.

ETAREA Etarea byl futuristický projekt československých architektů z 60. let 20. století, prezentovaný na výstavě EXPO ’67 v Montréalu. I kvůli událostem roku 1968 k jeho realizaci nikdy nedošlo. Mělo jít o nové město v přírodě jižně od Prahy. V roce 2968 je projekt oprášen a mnohonásobně naddimenzován. Dokončen 3017.

ZVEME VÁS NA VÝSTAVU

THEATRUM AETERNITATIS FLORAE Komorně romantická instalace pro čich a zrak na téma věčné pomíjivosti rostlin. Poutavý exkurz do hájemství zmizelých druhů květeny a extraktů z nich.

Badatelský tým složený ze členů studia Dechem, Květinového lahůdkářství a ilustrátora Michala Bačáka představí výsledky svého mnohaletého úsilí v laboratoři i těžko dostupném terénu lesů a hor. Vonné extrakty, fantaskní kresby a roztodivné flakony v příšeří kladrubského kláštera.

MÍSTO KONÁNÍ Klášter Kladruby, Pozorka 1, 349 61 Kladruby u Stříbra

SLAVNOSTNÍ ZAHÁJENÍ VÝSTAVY se svatojánským ohněm proběhne dne 24. června 2017 od 18 h, prohlídka kláštera se Santiniho chrámem Nanebevzetí Panny Marie již od 17 h.

Vstupné zdarma

Cestování

ZTRACENÉ ČESKÉ ŠVÝCARSKO UŽ SAMOTNÝ NÁZEV NEJMLADŠÍHO NÁRODNÍHO PARKU ČESKÉ REPUBLIKY NAVOZUJE PŘEDSTAVU HLUBOKÝCH LESŮ, STRMÝCH SKALNÍCH STĚN, DIVOKÝCH POTOKŮ A KŘIVOLAKÝCH ÚDOLÍ. PŘESNĚ TO TAKÉ ČESKÉ ŠVÝCARSKO SVÝM NÁVŠTĚVNÍKŮM NABÍZÍ. A K TOMU MNOHEM VÍC. text: Hana Švolbová | foto: Tereza Menclová

55

HLADINA LABE U SEVEROČESKÉHO MĚSTA HŘENSKO JE NEJNÍŽE POLOŽENÝM BODEM ČESKA. MOŽNÁ PRÁVĚ KONTRAST MEZI ŘÍČNÍM ÚDOLÍM A OKOLNÍMI SKALAMI VYTVÁŘÍ ONU JEDINEČNOU ROMANTIKU. VYHLÍDKY ZE STRMÝCH VRCHŮ STŘÍDAJÍ ŘÍČKY PÁDÍCÍ PO BALVANECH A HLUBOKÉ LESY. NÁRODNÍ PARK ČESKÉ ŠVÝCARSKO MÁ CO NABÍDNOUT. ZA NÁVŠTĚVU JISTĚ STOJÍ SAMOTNÉ CENTRUM OBLASTI, MĚSTO DĚČÍN, KDE SE NA SKALNÍM OSTROHU NAD LABEM VYPÍNÁ MAJESTÁTNÍ ZÁMEK S NÁDHERNÝMI ZAHRADAMI. REDAKCE SOFFA ALE VYRAZILA ZA NĚKOLIKA CÍLI V NITRU ZDEJŠÍ KRAJINY. POZNEJTE S NÁMI ROMANTICKÁ, SLAVNÁ I ZAPOMENUTÁ ZÁKOUTÍ DĚČÍNSKA A JEHO OKOLÍ.

Říčka Kamenice, která se prodírá mezi skalami a u Hřenska se vlévá do Labe, dokázala odpradávna místní obyvatele potrápit. Některé části jejího toku jsou přístupné pouze po hladině, suchou nohou podél jejího koryta neprojdete. Také se umí čas od času náležitě rozvodnit a její hladina stoupá až o několik metrů. Přesto pro místní představovala zdroj obživy, protože se po ní plavilo dříví a lovili se zde pstruzi a lososi.

Na konci její vodní cesty leží malebné městečko Hřensko, ideální výchozí místo pro výlety k nejznámějším lákadlům celé oblasti – k Pravčické bráně a soutěskám, které řeku Kamenici lemují. My jsme se vydali na příjemnou procházku a samozřejmě jsme nemohli vynechat dobrodružnou plavbu na pramicích!

Soutěsky na nezkrotné Kamenici jsou tři – Ferdinandova, Edmundova (Tichá) a Divoká. Nejvýše položená Ferdinandova soutěska byla první splavnou soutěskou řeky Kamenice. Dnes je nepřístupná, avšak na vlastní nebezpečí (je nutné přebrodit řeku) ji prozkoumat můžete. Turistická trasa vede na skalách nad řekou. Další dvě soutěsky nechal zpřístupnit hrabě Edmund Clary-Aldringen v letech 1890, respektive 1898. Aby podpořil rozvoj turistického ruchu v okolí, povolal na dvě stovky italských dělníků, kteří prokopali tunely, vytvořili můstky, chodníčky a odpočívadla a pomohli tak vybudovat úchvatnou turistickou atrakci. Edmundova soutěska byla na Kamenici otevřena jako první společně s výletní restaurací. Výlet za soutěskami doporučujeme začít na Mezní Louce, kam se z Hřenska dostanete autobusem či autem. Turistická trasa vás provede krásným lesem do údolí řeky Kamenice a podél jejího toku soustavou tunelů, mostků a odpočívadel až k nástupní stanici pro jízdu loďkou po Divoké soutěsce. Pramici pro maximálně dvacet pět osob řídí průvodce s dlouhým bidlem, který vás seznámí s historií soutěsek, upozorní na zajímavé skalní útvary i nejpozoruhodnější přírodní ► VLEVO: Vstup do Edmundovy soutěsky na divoké říčce Kamenice u Hřenska.

57

TATO DVOUSTRANA: Části soutěsek jsou suchou nohou neprůchozí.

Na pramičkách se tudy turisté plaví už od roku 1890.

Bývalé lázně Chmelnice u Děčína jsou opuštěné již od konce druhé světové války.

krásy koryta řeky Kamenice. Občas pobaví, občas postraší, jak to u průvodců bývá.

Po dalším pěším úseku kolem Mezního můstku přejdete do Edmundovy či Tiché soutěsky, kde už se divoký proud řeky Kamenice umírní. Také část této soutěsky lze překonat pouze na pramici s průvodcem. Úsek je delší, ale klidnější. Skály se zde nad vodní hladinou tyčí do výše padesáti až sto padesáti metrů. Při následné pěší procházce až do samotného Hřenska minete například nově zbudované sádky pro lososy, kteří se na sever Čech po desetiletích vracejí.

Dalším výletním centrem, odkud můžete vyrazit na romantické procházky i pořádné výšlapy po okolních vyhlídkách, je obec Jetřichovice. Už samotná vesnice stojí za návštěvu. Místní roubenky obklopené hlubokými hvozdy a vysokými skalami dokreslují malebnost celého národního parku. My jsme z mnoha doporučovaných tras zvolili cestu po žluté turistické značce, která nás vedla lesem přes vyhlídku na kaňon říčky Kamenice až k torzu stavby Dolského mlýna. Okruh je dlouhý asi šest kilometrů a není nijak náročný. Výhled z vrcholků skal a kopců na údolí Kamenice a Dolský mlýn je úchvatný. Sestup po přírodních i člověkem vybudovaných stupních do údolí má také své kouzlo. Zastavte se u Královského smrku, památného stromu, který se pne do výšky sedmadvaceti metrů. Na rozcestí poblíž Dolského mlýna roste už více než sto osmdesát let a obvod majestátního kmene dosahuje tří metrů.

Z rozcestí je to ke zřícenině mlýna už jen kousíček.

Stavení na soutoku Kamenice a Jetřichovické Bělé je známé z písemností už z roku 1515. Mouka se zde mlela až do 19. století, později se tu také pálila kořalka a vařilo pivo. Od konce 19. století vítal Dolský mlýn především turisty a sloužil dlouhá léta i díky restauraci jako častý výletní cíl. Po druhé světové válce však začal chátrat, a dnes tak narazíme pouze na působivé torzo obvodových kamenných zdí. Není divu, že tohle místo inspirovalo i filmaře. Ještě v dobách plné síly sehrál krásný mlýn roli ve slavné filmové pohádce Pyšná princezna z roku 1952, která nesmí chybět ve vánočním programu českých televizí. Naposledy posloužil Dolský mlýn tvůrcům pohádky Peklo s princeznou v roce 2008. Od roku 2007 je torzo mlýna vyhlášeno kulturní památkou.

Na památky z nedávných dějin můžeme narazit nejen při procházce k Dolskému mlýnu, ale takřka kdekoli v lesích a skalách národního parku České Švýcarsko. Jsou jimi objekty lehkého opevnění. Železobetonové pevnůstky, lidově zvané řopíky, ► VPRAVO: Hladina Vlčího jezera u Děčína se skrývá v lesích a jistě vás nenapadne, že nádrž je uměle vytvořená.

60

TATO DVOUSTRANA: Výhledy na romantický kaňon řeky Kamenice jsou úchvatné, jako například tento poblíž Královského smrku a Dolského mlýna.

TATO DVOUSTRANA: Hotel Maxičky lákal turisty už od dob první republiky, dnes marně hledá svou zašlou slávu.

vznikaly v letech 1937–1938 na obranu před nacistickým Německem v celém českém pohraničí. Nejzajímavější objekty této obranné linie v okolí Jetřichovic se nacházejí právě u Dolského mlýna a v jeho blízkém okolí.

Vraťme se zpět do Děčína a podívejme se na jeho blízké okolí. Cestou z Děčína k rozhledně na vrcholu Děčínského Sněžníku můžete navštívit romantické Vlčí jezero.

Jeho název berte s rezervou, nejedná se totiž o přírodní vodní plochu, ale původní uměle vytvořený rybník, který už dnes postrádá stavidlo. Skrytý stranou silnice mezi břízami láká svou písečnou pláží a vodní hladinou k posezení či koupání. Ale nenechte se zmást, i v letních měsících je voda velmi chladná a daří se v ní ze všeho nejvíc vodním rostlinám. Přesto stojí malebné vodní dílo za návštěvu.

Nedaleko Vlčího jezera, asi pět kilometrů od Děčína, se rozkládá malá obec s nezvyklým názvem Maxičky. V ní stojí ohromný komplex stejnojmenného, dnes již bývalého hotelu. Pro obyvatele Děčína i turisty představovaly Maxičky vyhledávanou rekreační oblast už od dob první republiky. Areál zahrnoval vedle ubytovacích kapacit také restauraci, tenisové kurty a další volnočasové plochy. Před hotelem se nadto rozprostírá přírodní koupaliště. Město Děčín se Maxičkám snaží dlouhodobě najít nového majitele a provozovatele, který by obnovil jejich zašlou slávu, areál však zatím chátrá a vstup i koupání jsou tu umožněny pouze na vlastní nebezpečí.

A ještě jedna zaniklá atrakce. V zalesněné stráni nad děčínskou částí Chmelnice naleznete pozůstatky areálu bývalých lázní. Návštěvníkům zde kdysi byl k dispozici lázeňský dům s bazénem, vyhlídková terasa i kaple. Dnes se můžete alespoň projít po dvojramenné terase a navštívit zchátralou kapli – a budete si připadat jako uprostřed romantické anglické krajiny. Lázně Chmelnice zanikly s odsunem německého obyvatelstva z českého pohraničí po druhé světové válce.

Při procházkách místními hlubokými lesy či náročných výšlapech na skalní vrcholky jistě uvítáte i tip na dobrou restauraci. Doporučujeme návštěvu roubené usedlosti s restaurací a penzionem Na Stodolci v Dolní Chřibské. Mají tu otevřeno každý den a po ochutnání místní nabídky budete mít pocit, že se v kuchyni sešlo hned několik skvělých babiček a každá vytáhla z rukávu své největší trumfy, které předkládá utrmáceným hostům jako odměnu za kilometry nachozené zdejší podmanivou krajinou. ■

VPRAVO: Linie lehkého opevnění, takzvaných řopíků, měla Československo chránit před nacistickým Německem.

Více informací naleznete na: ceskesvycarsko.cz, www.hrensko.cz a ww.nastodolci.cz

66

TATO DVOUSTRANA: Sestup z vrcholků kaňonu k proudu řeky Kamenice a Dolskému mlýnu vede po přírodních i uměle vytvořených cestách a stupních.

Dolský mlýn je z písemností znám už od roku 1515 a fungoval ještě po druhé světové válce. I jeho torzo nadále představuje jeden z hlavních turistických cílů a láká také filmaře.

TATO STRANA: V penzionu a restauraci Na Stodolci načerpáte atmosféru českosaského venkova a pohostí vás tu jako u babičky.

Kultura

PRAHA SLAVÍ SRDCE EVROPY ČI PERLA MĚST. ZLATÁ, STOVĚŽATÁ NEBO SVĚTOVÁ. A LETOS TAKÉ OSLAVOVANÁ – HISTORICKÉ JÁDRO PRAHY JE UŽ 25 LET NA SEZNAMU UNESCO. partner článku: Magistrát hlavního města Prahy | text: Helena Novotná | foto: archiv institucí

‘The brick chapel was built in 1863 by the local pastor Thomas Baker,’ explains the owner Sally Edwards, ‘and his memorial plaque has a place of honour in the bedroom, serving as a reminder of the building’s origins.’ The chapel stopped functioning as a religious space in the early 1990s, and in 1997 the building was bought and beautifully restored by the architect Ian Constantides. It was then used as a place for gatherings and talks by speakers from all across Great Britain on themes as varied as Russian wooden churches, European opera houses and modern poetry. After Ian’s death in 2013 the building went on sale and Sally found it by chance. She immediately fell in love with the chapel and its surrounding landscape surrounding landscape alkh.

Sally Edwards lives in an adjoining building that was once the village school, which implies that she has a passion for converting old buildings into spaces suitable for modern living. ‘We tried to respect the original purpose and history of the chapel, which resulted in an interesting dialogue between how we imagine modern living and how we can preserve the integrity of the original structure. I used to live in a renovated barn, and that experience inspired many of the ideas for the restoration of the chapel.’

Conversions of historical and even ecclesiastical buildings into modern family homes are reasonably common, but what led Sally to convert the chapel into a place of respite for others? ‘I must say I didn’t start out with a clear idea of how the chapel would be used, and in the end the decision was led by the building itself. Religious structures typically serve as a place of refuge, so I wanted to create a comfortable place where both the body and the spirit could rejuvenate, a place that exudes history yet befits modern life.’ d in the end the decision was led by the building itself. Religious structures typically serve as a place of refuge, so I wanted to create a comfortable place where both the body and the spirit could rejuvenate, a place that exudes history yet befits modern life refuge, so I wanted to creat both the body and the spirit could. ■ ►

TATO DVOUSTRANA: Elaborát katastrálního měření 1840–1842 / © IPR Praha 2016 – Institut plánování a rozvoje hlavního města Prahy

TO REMIND OURSELVES HOW WE MOST PREFERRED SPENDING THE SUMMER AS CHILDREN AND TEENAGERS, WE HEADED OFF TO GO BOATING DOWN A RIVER. TWO DAYS ON THE WATER BRING PEOPLE CLOSER TOGETHER AND GIVE YOU A LOT OF MEMORIES THAT WILL LAST FOR A LIFETIME. AND YOU STILL DON’T KNOW WHAT TO DO WITH THE REST OF SUMMER? HOPEFULLY YOU’LL BE INSPIRED TO GO CANOEING DOWN ONE OF OUR BEAUTIFUL RIVERS. TAKE ONLY THE BARE NECESSITIES WITH YOU: GOOD SPIRITS, GOOD FRIENDS, A SWIMSUIT AND SOMETHING TO WARM YOUR TOES!

MÁLOKDY SE STANE, ŽE BY PRAHA CHYBĚLA V NĚJAKÉM ŽEBŘÍČKU NEJKRÁSNĚJŠÍCH MĚST EVROPY NEBO ROVNOU SVĚTA. NĚKDY JE PRVNÍ, NĚKDY PÁTÁ A JINDY ZASE PŘEHLÍDKU UZAVÍRÁ. JE NESMÍRNĚ TĚŽKÉ ŘÍCT, KTERÁ METROPOLE JE TA NEJ. PAŘÍŽ? ŘÍM? ANEBO PRÁVĚ PRAHA? KAŽDÉ MĚSTO MÁ SVOU JEDINEČNOU IDENTITU A TU VYTVÁŘÍ PŘEDEVŠÍM HISTORICKÉ JÁDRO. ČAS JE ALE NEÚPROSNÝ A BEZ OCHRANY TĚCHTO MÍST SE DNES VELKÁ MĚSTA NEOBEJDOU. PROTO JE PRAŽSKÉ HISTORICKÉ CENTRUM UŽ ČTVRT STOLETÍ POD OCHRANOU UNESCO.

Psal se rok 1992 a v prosinci se v Santa Fe ve Spojených státech konalo šestnácté zasedání Výboru pro světové dědictví. Jeho výsledkem bylo zapsání několika památek z celého světa na seznam Světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Pod kódem C 616 se na seznam nově dostalo historické jádro Prahy (C 616-001), k němuž v roce 2010 přibyl Průhonický park (C 616-002) ležící ve Středočeském kraji.

Seznam kulturního dědictví UNESCO dnes představuje prestižní kurátorský výběr památek. Pokud je něco na seznamu, tak to skutečně stojí za vidění. A jak se do této exkluzivní společnosti dostat? Kritérií je překvapivě málo, ale o to jsou náročnější. Ať se o zapsání uchází město, stavba nebo nehmotné dědictví, vždy musí jít o památku mimořádného významu, kterým přesahuje hranice své země. A jaká další kritéria splňovalo centrum české metropole? Zaprvé, Praha oplývá nespočtem pamětihodností z různých historických období, které společně tvoří slavné pražské panoráma, a přes svou slohovou různorodost dávají dohromady jedinečný celek. Stačí se postavit doprostřed Staroměstského náměstí a pomalu se rozhlížet – za jednu otočku uvidíme gotickou radnici, renesanční domy, barokní kostel a rokokový palác. Zadruhé, historické centrum Prahy je znamenitou ukázkou souvislého urbanistického vývoje od středověku až po současnost. Právě urbanistické řešení Prahy ve 14. století bylo silným vzorem pro ostatní města střední a východní Evropy. A do třetice, Praha sehrála významnou úlohu jak v rozvoji křesťanství, tak vzdělanosti, která začala vzkvétat od založení univerzity Karlem IV. v roce 1348. Ostatně výrazní panovníci, jakými byli právě Karel IV. nebo později Rudolf II., plnili roli mecenášů umění a lákali do Prahy zahraniční umělce – Italy, Holanďany, Francouze a další. Díky nim se do Čech dostávaly novinky ze všech koutů Evropy a Praha tak získávala svůj dnešní eklektický ráz.

Všechny zdlouhavé popisy Prahy vystihl v jedné větě francouzský básník a filosof Paul Valéry: „Není na světě města, kde by velkolepé celky, drahocenné podrobnosti a kouty byly lépe do sebe zapojeny, šťastněji rozvrženy, krásy, motivy, příležitosti k vytržení jsou zde hustěji shluknuty než na kterémkoli místě světa.“ ►

TATO DVOUSTRANA: Pohled na Prahu – Vincenc Morstadt (předloha), Hlavní pohled na Prahu – C. A. Richter, kolorovaný lept, okolo 1830 | Ze sbírek Muzea hl. m. Prahy

Historický plán Průhonického parku (F. F. Pleskot, 1909) | Archiv Botanického ústavu AV ČR, v. v. i.

TATO STRANA A VPRAVO: Stanislav Horák, Zdeněk Balcar, L. Běhal, Ivo Oberstein, Urbanistické řešení malostranského tunelu, 1967, Újezd–Klárov, 1. etapa | © IPR Praha 2016 – Institut plánování a rozvoje hlavního města Prahy

PŘED SEDMI LETY PŘIBYL NA SEZNAM UNESCO POZEMEK O ROZLOZE DVĚ STĚ HEKTARŮ, O KTERÉ JE SVĚTOVÉ DĚDICTVÍ NEJEN BOHATŠÍ A KRÁSNĚJŠÍ, ALE TAKÉ ZELENĚJŠÍ. PRŮHONICKÝ PARK SNAD TROCHU NABOURÁVÁ ZAŽITOU PŘEDSTAVU, ŽE HISTORICKÉ PAMÁTKY JSOU JEN STARÉ HRADY, ZÁMKY A KOSTELY. ZAHRADNÍ ARCHITEKTURA SI TAKÉ ZASLOUŽÍ POZORNOST A PRŮHONICKÝ PARK JE V TOMTO SMĚRU SKUTEČNÝM UNIKÁTEM. JIŽNĚ OD PRAHY VZNIKL NA KONCI 19. STOLETÍ MALÝ RÁJ, KTERÝ SI DODNES ZACHOVAL SVOJI PŮVODNÍ PODOBU.

Park založil v roce 1885 hrabě Arnošt Emanuel Silva-Tarouca, český šlechtic, majitel průhonického panství a velký botanický nadšenec. Inspiraci hledal v Čechách i v zahraničí a podařilo se mu vytvořit dílo, které dnes patří k největším přírodně krajinářským parkům v Evropě. Hrabě ale nezaložil park jen pro oslňování okolí. Celý život se zajímal o botaniku, a ačkoli neměl odborné vzdělání, vydal dokonce několik knih na téma dendrologie. Průhonický park je tak dodnes hodnotný pro vědecká bádání.

Přestože roku 1927 odkoupil celé průhonické panství československý stát, hrabě se o něj dále staral až do své smrti v roce 1936. Za jeho života proběhla také přestavba průhonického zámku do novorenesanční podoby a je příznačné, že v něm dnes sídlí Botanický ústav Akademie věd České republiky.

V Průhonickém parku se nesetkáme s pravými úhly a geometrickým uspořádáním.

Všechny parkové stezky sledují přirozený terén v členitém údolí potoka Botiče, který tvoří pomyslnou osu celého parku. Když se hrabě pustil do stavby parku, ponechal zde původní zalesněné části a k nim byly postupně přidávány nové cizokrajné rostliny i vodní plochy. Na návštěvníky mimo jiné čeká dendrotéka neboli sbírka šišek, překrásné rozlehlé alpinum na skalách nad potokem a přes osm tisíc vzrostlých rododendronů, které rozkvétají v období května a června a barevnými květy rozzáří celý park.

Více se můžete dozvědět na venkovní výstavě Praha světová, která je volně přístupná na pražské Kampě do konce června 2017. ■

VÍTEJTE V ALCHYMIST LUXURY GROUP

ALCHYMIST GRAND HOTEL AND SPA

ALCHYMIST PRAGUE CASTLE SUITES

ALCHYMIST NOSTICOVA PALACE

LA BALLERINA HOTEL

ECSOTICA SPA

AQUARIUS RESTAURANT

WWW.ALCHYMISTGROUP.COM

Fotoesej

OKNA NAŠE FOTOGRAFKA MÍŠA ČEJKOVÁ V RÁMCI PŘEDMĚTU DOKUMENTÁRNÍ FOTOGRAFIE NA PRAŽSKÉ FAMU V ROCE 2011 POŘÍDILA UNIKÁTNÍ ČASOSBĚRNÝ SOUBOR SNÍMKŮ. foto a text: Michaela Karásek Čejková

79

Postává před něžně průsvitnou záclonou kopírující barvu její papírové pleti.

Sotva vstane, stará se o své jediné přátele, květiny, jako by byly jejími dětmi.

Kde je konec těm z masa a kostí?!

80

Doteky teplého žárovkového světla.

Nic než prostor protkaný štěstím dvou osob z přítomnosti třetí, nové osoby.

Jen oni tři.

Přítomnost.

Domov a láska… klišé a krása.

Závidím.

Každý den přichází ve stejnou dobu.

Rozsvítí.

Svlékne si kabát.

Uvaří kávu, nebo snad čaj?

Zapne počítač.

Usedá za stůl.

Dny, měsíce, roky i staletí uplynou, ale ona tady bude stále sedět.

S neměnným výrazem, snící o lesnatých krajinách a šťavnaté zeleni zahrad.

82

Robinsoni na svých vlastních ostrovech.

Ve společném prostoru.

Na pár metrech čtverečních.

Spolu, avšak duchem vzdálení.

Zadumaní v tíživém tichu.

Za stěnou.

VYHRAJTE ŠAMPON A KONDICIONÉR OD ZNAČKY E+46!

Vyhrajte set šamponu a kondicionéru od značky E+46. Napište nám na info@soffamag.com (předmět: E+46), jak v létě pečujete o své vlasy. Tři nejzajímavější odpovědi odměníme sadou na barvené, suché či zplihlé vlasy (do poznámky napište svůj typ). Úplná pravidla soutěže najdete na www.soffamag.com

www.eplus46.cz

Cestování

BALI STEJNĚ JAKO VLNA DOKÁŽE PROMĚNIT POBŘEŽÍ K OBRAZU SVÉMU, TAK TAKÉ ČLOVĚK MĚNÍ MÍSTA K NEPOZNÁNÍ. NÁŠ REDAKTOR PATRIK A GRAFIK RÓBERT SE VYDALI NA OSTROV, KDE MÁ ČAS SVŮJ VLASTNÍ RYTMUS. text: Patrik Florián | foto: Róbert Kováč

INDONÉSIE SE SKLÁDÁ Z VÍCE NEŽ SEDMNÁCTI TISÍC OSTROVŮ, KTERÉ PŘÍRODNĚ I KULTURNĚ TVOŘÍ JEDNU Z NEJROZMANITĚJŠÍCH OBLASTÍ SVĚTA. MEZI TY NEJVĚTŠÍ OSTROVY PATŘÍ JÁVA, SUMATRA NEBO BORNEO, NEJNAVŠTĚVOVANĚJŠÍ JE OVŠEM BALI – VÝRAZNĚ MENŠÍ PROVINCIE PŘEZDÍVANÁ TAKÉ JAKO OSTROV BOHŮ NEBO RÁNO CELÉHO SVĚTA. BALI SE OD 80. LET DOSTALO MEZI NEJVYHLEDÁVANĚJŠÍ MÍSTA NA MAPĚ A V BŘEZNU 2017 BYL OSTROV OCENĚN CESTOVATELI JAKO NEJLEPŠÍ TURISTICKÁ DESTINACE. BALI JE ZKRÁTKA MÍSTO SUPERLATIVŮ.

Historie ostrova je stejně pestrá jako tamní současný život. První obyvatelé sem dorazili už okolo roku 3000 před naším letopočtem. Později přišly jávské dynastie, následovali Nizozemci, Britové a během druhé světové války také Japonci. Pak v roce 1963 zdevastoval většinu ostrova výbuch sopky Gunung Agung. Půdu pod nohama měnily pohyby nestálých tektonických desek, povrch zase člověk. Dnešní Bali je směs všeho, co vás jen napadne. Na ostrově najdete roviny, sopky, řeky, jezera, vodopády, klidná pobřeží s korálovými útesy i bouřlivé vlny jako stvořené pro surfaře, zlaté i černé písky, exotické ovoce, nejlepší kešú oříšky, rýži, čerstvě praženou, tradičně podávanou kávu nebo perfektní flat white. Po ranní hodině bikram jógy, odpolední porci bezlepkové italské pizzy či nakupování designových kousků a večerním drinku u bazénu s výhledem na tyrkysový oceán budete opravdu váhat, kde to vlastně jste. Turismus proměnil během pár let tento kousek jihovýchodní Asie v jeden velký kosmopolitní koktejl.

A jak je to s naší úvodní nadsázkou o čase, který má svůj vlastní rytmus? Na Bali běží čas opravdu trochu jinak: zdejší dny řídí dva jedinečné kalendáře. Lunární kalendář Saka má dvanáct měsíců po třiceti dnech, které začínají novoluním. Lunární rok trvá 354 nebo 355 dní. Kalendář je navíc upraven pro synchronizaci s lunárními cykly tak, ►

aby nezaostával za kalendářem gregoriánským. První den nového lunárního roku zvaný Nyepi je největším balijsko-hinduistickým svátkem a místní se na jeho oslavu připravují již týdny předem. Vytvářejí sochy démonů a zlých duchů, které jsou v noci po slavnostním průvodu zapáleny a hozeny do moře. Po oslavách a tanci celý ostrov ztichne a čas na Bali se na chvíli zastaví. Přichází totiž Den ticha. Hlučné ulice plné motorek na jeden den zcela utichnou a lidé bez rozdílu původu nebo vyznání zůstávají čtyřiadvacet hodin doma, aby uctili místní tradici. Po tuto dobu nesmí nikdo na ostrově vycházet ven, svítit, sledovat televizi, hlasitě se bavit nebo zapalovat oheň.

Obchody, bary, restaurace i letiště – všude je liduprázdno.

Druhý balijský kalendář, Pawukon, je značně složitější a jeho původ můžeme hledat v prastaré tradici pěstování rýže. Kalendář se skládá z šesti měsíců po pětatřiceti dnech. Nejzajímavější je cyklus týdnů. Je jich celkem deset, běží současně a jeden týden se může skládat z jednoho až deseti dní se zcela unikátními názvy. To znamená, že jeden stejný den může mít více jmen a na rozdíl od našeho kalendáře nenásledují dny vždy ve stejném pořadí. Aby toho nebylo málo, k některým týdnům je třeba nějaký ten den přidat pro vyrovnání, aby se vešly do oněch dvou set deseti dní, které tvoří rok. A stejně jako vám teď zamotal hlavu tento tradiční kalendář, okouzlující Bali dokáže zamotat hlavu každému z vás. Pokud se tu octnete a zbude vám pár dní ve vašem osobním kalendáři, neváhejte poznat také krásy přilehlých ostrovů: bláznivého Gili, tradičního Lomboku či dračího Komoda. ■

Ilustrace

NÁVRAT DO BUDOUCNOSTI

PROHLÉDNĚTE SI GALERII DĚJIN NAŠÍ PLANETY A LIDSTVA PLNOU PŘEKVAPIVÝCH FAKTŮ, KTERÉ OD SEBE DĚLÍ STOVKY MILIONŮ LET, NEBO NAOPAK PÁR VTEŘIN. text: Patrik Florián | ilustrace: Ieva Ozola

92

ODKUD POCHÁZÍ ČAS? VZNIKL SPOLU S VESMÍREM, NEBO JE TO JEN LIDSKÝ VÝMYSL? JIŽ ARISTOTELÉS DEFINOVAL ČAS VE VZTAHU K POHYBU. ČLOVĚK POZORUJE VYCHÁZEJÍCÍ SLUNCE, TAJÍCÍ LED A SVOU STÁRNOUCÍ KŮŽI. ALBERT EINSTEIN POZDĚJI PRACOVAL S ČASEM JAKO S JEDNÍM Z VESMÍRNÝCH ROZMĚRŮ, PODOBNĚ JAKO NAPŘÍKLAD S PROSTOREM. DNES NĚKTEŘÍ VĚDCI DOKONCE PŘICHÁZEJÍ S MYŠLENKAMI, ŽE ČAS NENÍ A NIKDY ANI NEEXISTOVAL. AŤ UŽ JE TO JAKKOLI, LIDÉ S ČASEM OD PRADÁVNA ZÁPASÍ, A PŘESTO NAD NÍM NIKDY NEZVÍTĚZÍ. ČAS JE TOTIŽ VŽDY O KUS RYCHLEJŠÍ A PROKLOUZNE VÁM MEZI PRSTY. NEZÁLEŽÍ NA TOM, ZDA VÁŠ ČAS ZROVNA LETÍ, NEBO SE NAOPAK NEKONEČNĚ VLEČE, VŽDY VELÍ JEDNO: VPŘED!

Speciální teorie relativity říká, že pokud se těleso přiblíží rychlosti světla, čas se pro něj vůči okolí zpomalí. Jinými slovy cestuje časem. Stejného efektu lze dosáhnout dle obecné teorie relativity silným gravitačním polem, například poblíž černé díry. Ve skutečnosti je cestování časem mnohem komplikovanější. Představte si, že jste udělali chybu, kterou nemůžete napravit. Rozhodnete se cestovat v čase do minulosti a změnit svou budoucnost. Předpokládejme, že jste byli úspěšní a chybu napravili. Tím pádem se ovšem nikdy nestala a vy nemáte důvod cestovat v čase. Tudíž vám ale nic nebrání v tom, chybu udělat znovu a znovu. Zamotali jste se? Není divu, cestování v čase opravdu vytváří paradoxy, které stojí proti logice a fyzikálním zákonům. Co myslíte, budeme moct jednoho dne opravdu cestovat po časové ose tam a zpátky? Jaké následky by to mělo? Existují-li už dnes cestovatelé z budoucnosti, kde tedy jsou? Neztrácejme čas hromadou otázek. Nakonec to bude přece právě čas, který sám odhalí pravdu… ■

VESMÍRNÉ HODINKY TIKAJÍ BLÁZNIVĚ A JAK SE JIM ZACHCE

Na Zemi netrvá den 24 hodin, ale přesně 23 hodin 56 minut a 4,1 sekundy, což se rovná době otočení Země okolo vlastní osy. Jeden hvězdný rok, tedy doba otočení planety okolo Slunce, trvá 365 dní 6 hodin 9 minut a 9,5 sekundy. Zato na Neptunu bychom narozeniny oslavili přibližně jednou za 40 pozemských let. Jupiter se zase točí jako o závod rychlostí 45 300 km v hodině a jeho den tak trvá jen necelých 10 pozemských hodin. Venuše je naopak při rotování nejlenivější planetou a její den je díky tomu dokonce o něco delší než celý její rok. Den na pólu Uranu trvá 42 pozemských let a po něm následuje 42 let dlouhá noc.

Na Marsu si léto i zimu můžete užívat téměř dva pozemské roky. Tedy až tam dorazíte.

TYRANNOSAURUS REX ŽIL BLÍŽE K NÁM NEŽ KE SVÉMU PŘEDCHŮDCI STEGOSAUROVI Tyranský královský ještěr, nebo chcete-li T-Rex, byl jedním z největších masožravých dinosaurů. Tento král predátorů, který dosahoval váhy až deseti tun, žil zhruba před 68 až 66 miliony lety na konci druhohorní křídy. Překvapením pro vás možná bude, že jeho předek a často i filmový kolega, pro něhož je typický hřbet pokrytý plochými zašpičatělými výrůstky, byl asi o 83 milionů let starší. Stegosaurus žil totiž v období jury, konkrétně před 155 až 150 miliony lety. Na časové ose se tak krátkoruký tyrannosaurus dostává blíže k lidem než ke svému býložravému pradědovi s mozkem o velikosti mandarinky.

KLEOPATRA ŽILA BLÍŽE K VYNÁLEZU INSTAGRAMU NEŽ K VÝSTAVBĚ VELKÝCH PYRAMID V GÍZE Kleopatra VII. Filopátor, egyptská královna z dynastie Ptolemaiovců, se narodila v Alexandrii v roce 69 před naším letopočtem. Na trůn nastoupila v sedmnácti letech a stanula na něm po boku osobností, jakými byli Caesar nebo Marcus Antonius. Tou dobou už měly Velké pyramidy v Gíze hodně za sebou, byly totiž postaveny v polovině 26. století před Kristem. Gízská nekropole, skládající se ze tří pyramidových komplexů a Velké sfingy, je navíc jedinou stavbou sedmi divů světa, která se dochovala až dodnes. A pokud vám to není dost, tak si představte, že při výstavbě pyramid se po světě ještě stále proháněla stáda mamutů.

KARLOVA UNIVERZITA V PRAZE JE STARŠÍ NEŽ AZTÉCKÁ ŘÍŠE

Počátky nejstarší české univerzity sahají do poloviny 14. století. Z období vlády Karla IV. pochází také původní hodinový stroj Staroměstského orloje. Naproti tomu aztécká říše, která se rozkládala na území dnešního Mexika, vznikla až v roce 1428.

Aztécká kultura využívala při měření času dvou kalendářů: Tonalpohualli, který měl dvacet třináctidenních period ovládaných božstvy, a Xiuhpohualli, který měl 365 dní rozdělených do 18 měsíců po 20 dnech plus pět takzvaných neužitečných dní. V těch se nedoporučovalo nic moc dělat. Taky takové míváte?

BÍLÁ VELRYBA Z ROMÁNU HERMANA MELVILLA PRAVDĚPODOBNĚ STÁLE PLUJE OCEÁNEM Nejznámější román amerického spisovatele Hermana Melvilla s názvem Bílá velryba byl publikován roku 1851. Velryba grónská, latinským názvem Balaena mysticetus, obývá studené vody severní polokoule a dožívá se až dvou set let. Legendární Moby Dick, stíhán kapitánem Achabem na lodi Pequot, se tak jako jediný dožil slávy a obliby. Kniha byla totiž v době svého publikování zavržena a světový ohlas získala teprve po smrti autora, po první světové válce. Nádhernými ilustracemi, které k dílu neodmyslitelně patří, doplnil román americký malíř Rockwell Kent sedmdesát let po jeho prvním vydání.

ZA DOB OSMANSKÉ ŘÍŠE EXISTOVALY AUTOMATICKÉ VYSAVAČE

Osman I. Gazi založil osmanskou říši v roce 1299, později se stala jednou z největších a nejmocnějších říší v oblasti Středozemního moře zahrnující oblasti Malé Asie, Balkánu, Černomoří, Blízkého a Středního východu a severní Afriky. Její oficiální pád přišel až po první světové válce v roce 1922, kdy byl sultanát zrušen. První manuální vysavače se přitom objevily už v druhé polovině 19. století, a proto je klidně možné, že se s nimi už mohlo uklízet v sultánových palácích. První modely s vlastním motorem se objevily na samém počátku 20. století a vysavačový boom trvá dodnes.

NEČEKANÉ OSOBNOSTI A VYNÁLEZY ROKU 1926

Zavřete oči a představte si božskou Marilyn Monroe v ikonických rozevlátých šatech nad newyorskou podzemkou z filmu Slaměný vdovec. Teď zavřete oči podruhé a vybavte si nejdéle žijícího monarchu britského impéria, šedovlasou a usměvavou královnu Alžbětu II. mávající lidu ve svém perfektně padnoucím kostýmku s kloboukem stejné barvy. A teď zavřete oči naposled a představte si, jak obě dámy společně oslavují 91. narozeniny. Cink! Proberte se z toho šoku a na oslavu roku 1926 si opečte pořádný toust.

Automatický toustovač je totiž stejně starý jako dvě z nejslavnějších žen celého světa. Lépe řečeno nestárnoucí.

KAŽDÉ DVĚ MINUTY VZNIKNE NA SVĚTĚ VÍCE FOTOGRAFIÍ NEŽ ZA CELÉ 19. STOLETÍ Camera obscura, dusičnan a chlorid stříbrný, jodové a rtuťové výpary, solná lázeň a měděné desky, to vše předcházelo dnešním fotografiím. První snímky z let 1825–1827 má na svědomí francouzský vynálezce Nicéphore Niépce, jehož proces využívají Polaroidy v podstatě dodnes. První barevnou fotografii předvedl James Clerk Maxwell v Londýně v roce 1961. V roce 1981 pořídil fotoaparát Sony Malvica první digitální fotografie a od těch dob roste počet pořízených snímků exponenciálně. V roce 2017 údajně vznikne více než 1 200 000 000 000 fotek.

Design

NOVÁ DEFINICE LUXUSU DESIGNÉRSKÝ TÝM SPOLEČNOSTI DAIMLER AG POD VEDENÍM GORDONA WAGENERA PATŘÍ KE SVĚTOVÉ ŠPIČCE. PRÁVĚ DESIGN SE UVÁDÍ MEZI NEJČASTĚJŠÍMI DŮVODY ÚSPĚCHU ZNAČKY MERCEDES-BENZ. VÍTEJTE VE SVĚTĚ SMYSLNÉ ČISTOTY. partner článku: Mercedes-Benz | text: Hana Švolbová | foto: archiv Mercedes-Benz

102

VOZY MERCEDES-BENZ JSOU PROSLULÉ SVOU ELEGANCÍ. GORDON WAGENER VŠAK MYSLÍ MNOHEM DÁL DO BUDOUCNOSTI. JEHO KONCEPT SMYSLNÉ ČISTOTY, KTERÁ JEDINEČNÝM ZPŮSOBEM SPOJUJE DVĚ HLAVNÍ KRITÉRIA TÉTO ZNAČKY – EMOCE A INTELIGENCI –, VYTVÁŘÍ PROSTOR PRO ZCELA NOVÝ SVĚT MODERNÍHO LUXUSU. NÁVRHY A REALIZACE VNĚJŠÍ PODOBY VOZŮ SE POSOUVAJÍ K TVAROVÉMU PURISMU. DESIGN INTERIÉRU VYTVÁŘÍ JAKÝSI ‚TŘETÍ PROSTOR‘, KTERÝ DOPLŇUJE DOMOV A PRACOVIŠTĚ A NABÍZÍ ZÁŽITEK Z JÍZDY SPOJENÝ S PŘÍJEMNOU ATMOSFÉROU.

Jak sám Wagener uvádí, návrháři proměnili tvář automobilového designu a ve své koncepci překročili jeho hranice. Jeho tým navrhuje produkty i pro další oblasti života moderního člověka. Technologické zkušenosti kombinuje s kreativní vášní a s tímto holistickým přístupem navrhuje například lodě, interiéry letadel i luxusní byty. Nová definice luxusu nevychází z množství materiálů, ale z kvality zážitku. Lidé nechtějí více věcí, chtějí je lepší. V dnešní době pod pojem luxus můžeme zařadit svobodu, prostor, soukromí, klid… Mercedes-Benz je samozřejmě značka s dlouhou tradicí a stálým okruhem zákazníků. I na tuto hodnotu designéři navazují a propojují tradici se současností. Vlastně jdou na dřeň věcí. Nové technologie jim umožňují vyzdvihnout ryzost tvarů, návrhy směřují k minimalismu, oproštění od všeho, co zbytečně tíží. Odvaha k purismu a důraz na dokonalé proporce přinášejí netušenou sensualitu. S filosofií smyslné čistoty nadchází nová éra v oblasti designu.

Koncepce designu je dnes široká, designéři automobilových karoserií a interiérů se pro inspiraci uchylují také do světa umění a filosofie. Designérský tým Mercedes-Benz pracuje na projektech, které se dají považovat za těžké či téměř nevykonatelné, ale zároveň i nadále musí vyvíjet produkty, jež zaujmou zákazníky a vzbudí v nich vášeň.

Gordon Wagener a jeho lidé tak mají úlohu ve své jednoduchosti velmi komplikovanou: vytvořit lepší, krásnější a inteligentnější budoucnost. Pro koncepci smyslné čistoty proto vznikl celý svět budoucnosti Mercedes-Benz zachycující budovy, vozidla, mosty, ulice i města. Designéři tedy už dnes svým zákazníkům nabízejí produkty zahrnující všechny oblasti lidského života.

Když sníme o budoucnosti, už ji vlastně tvoříme. Elegantní vize budoucího světa z dílny designérského týmu Gordona Wagenera jsou výsledkem náročné práce od návrhů a skic přes trojrozměrné i virtuální modely až po vlastní realizaci produktu.

Více informací naleznete na: www.mercedes-benz.com ■ VLEVO: Designérský tým společnosti Daimler AG přichází s novou koncepcí luxusního světa Mercedes-Benz v souladu s filosofií smyslné čistoty.

TATO DVOUSTRANA: Ocelová křídla mostu budoucnosti se nad řekou rozpínají jako perutě albatrosa. Ve skleněném tubusu se auta prohánějí rychlostí až 500 km/h.

105

TATO DVOUSTRANA: Nový koncept designu zahrnuje nejen moderní návrhy vozidel, ale i měst, bytů či interiérů letadel. Zastřešení Oasis Plaza je inspirováno konstrukcí pavoučí sítě.

107

TATO DVOUSTRANA: Pro realizaci budoucího světa, v němž luxus znamená zážitkový prostor skýtající klid, svobodu a soukromí, je zapotřebí mnoha skic, virtuálních i trojrozměrných modelů.

109

Koláže

POHLED DO SLUNCE SPRÁVNÉ DOPLŇKY JSOU ZÁKLAD, BEZ KTERÉHO NENÍ ŽÁDNÝ OUTFIT KOMPLETNÍ. SLUNEČNÍ BRÝLE NAVÍC V LÉTĚ CHRÁNÍ VÁŠ ZRAK. NEPODCEŇUJTE PROTO JEJICH VÝBĚR! partner článku: Komono | text: Adéla Kudrnová | styling: Lenka Hlaváčová foto: archiv firmy Komono

110

KOMONO JE JAPONSKÝ VÝRAZ OZNAČUJÍCÍ MALÉ VĚCI, DROBNOSTI A DOPLŇKY. A VEDLE TOHO TAKÉ JEDNA Z NEJRYCHLEJI ROSTOUCÍCH ZNAČEK V OBLASTI MÓDNÍCH DOPLŇKŮ NA SVĚTĚ. BELGICKOU FIRMU ZALOŽILI DVA KAMARÁDI, KTEŘÍ SE PROSTĚ ROZHODLI DĚLAT VĚCI JINAK. OD ROKU 2009 SE POD ZNAČKOU KOMONO VYRÁBÍ HODINKY A SLUNEČNÍ BRÝLE, KTERÉ ZARUČENĚ NEPŘEHLÉDNETE! MÍSÍ SE V NICH RETRO A FUTURISTICKÉ VLIVY, STÍRAJÍ SE HRANICE MEZI KLASICKÝM A NOVÝM, UMĚNÍM A MÓDOU, PÁNSKÝM A DÁMSKÝM. SEZNAMTE SE SE ČTYŘMI MODELY Z NOVÉ KOLEKCE NA JARO/LÉTO 2017 A UVIDÍTE SAMI!

KOMONO PHOENIX | SLUNEČNÍ BRÝLE PRO HVĚZDY Stylové brýle v retro tvaru jsou ideálním společníkem do horkých letních dní. Obroučky Phoenix vznikly jako nová interpretace ikonických tvarů padesátých let. S nimi budete za svůdnou hvězdu večírků i pláže. polykarbonátová skla se zvýšenou odolností proti poškrábání, UV 400

KOMONO DEVON | SLUNEČNÍ BRÝLE PRO SILNÉ OSOBNOSTI Kulaté obroučky zbrusu nového modelu Devon jsou výrazné a stylové zároveň. Stříbrné lemování skel dodává brýlím klasický a elegantní vzhled, který se hodí stejně dobře pro ženy jako pro muže. polykarbonátová skla se zvýšenou odolností proti poškrábání, UV 400

KOMONO LULU ROSE QUARTZ | SLUNEČNÍ BRÝLE PRO ZAMILOVANÉ Svěží průhledné obroučky v barvě růžového křemene, jak napovídá i jejich název Rose Quartz, evokují lásku, ženskost i horké léto. Jemně narůžovělá je doplněna o moderní tyrkysovou, která vyvolává chladivý pocit. polykarbonátová skla se zvýšenou odolností proti poškrábání, UV 400

KOMONO CRAFTED GILLES | SLUNEČNÍ BRÝLE PRO DESIGNOVÉ FAJNŠMEKRY Unisexové brýle z kolekce Crafted jsou opravdovou designovou lahůdkou.

Ručně broušené a leštěné obroučky z italského acetátu doplňuje můstek z nerezu, který dává brýlím nádech vintage s přesahem do současnosti. kvalitní skla, která zaručí delší životnost a odolnost brýlí, UV 400

Více informací a seznam prodejců najdete na: www.komono.com ■

113

Milan Design Week 2017

DESIGNOVÉ TENDENCE JAKO KAŽDÝ ROK, I LETOS V DUBNU OŽILO ITALSKÉ MĚSTO MILÁN NA TÝDEN TÍM NEJLEPŠÍM, CO NABÍZÍ SOUČASNÝ DESIGN. VYBRALI JSME PRO VÁS TŘI TRENDY, KTERÝMI STOJÍ ZA TO SE ŘÍDIT! text: Adéla Kudrnová | styling: Lenka Hlaváčová a Adéla Havelková | foto: archiv firem

115

VE ZNAMENÍ BAREV PRYČ JSOU ČERNOBÍLÉ NEBO NEUTRÁLNÍ SKANDINÁVSKÉ INTERIÉRY. AŤ ŽIJÍ VÝRAZNÉ SYTÉ BARVY, NEJLÉPE V KOMBINACI S ODHALENÝMI SUBTILNÍMI KONSTRUKCEMI NÁBYTKU INSPIROVANÝMI SEDMDESÁTÝMI LETY. DUHA A NEONY NA SCÉNU!

Venkovní nábytek Week-end, design Studio Brichet Ziegler, www.petitefriture.com | akustický panel Beetle, design MUT, www.sancal.com | papírová květina, papereden.jp | nástěnná zrcadla Francis, design Constance Guisset, www.petitefriture.com | set kamenů t.e. 200, design Studio Brynjar & Veronika, www.thomaseyck.com | váza Mellow, hattern.com | stolní lampa Nina a křeslo Georges, www.hartodesign.fr

LUXUSNÍ ELEGANCE UŠLECHTILÉ MATERIÁLY, TĚŽKÉ, SEMIŠOVÉ LÁTKY, ZLATÉ A STŘÍBRNÉ PRVKY – TO VŠE ODKAZUJE NA DOBU ART DECA. TMAVĚ MODRÉ A ZELENÉ TÓNY DOPLŇUJE JEDNOZNAČNÝ TRHÁK LETOŠNÍ SEZONY, SVĚTLE RŮŽOVÁ.

Látka Swirl, www.martynthompsonstudio.com | křeslo Hideout, www.frontdesign.se | toaletní stolek Woman in Paris, www.scarletsplendour.com | obklad Plumage, botteganove.it | stolní zrcadlo a dělicí panel, lanzavecchia-wai.com | zrcadlo Drift, www.fernandomastrangelo.com | váza, design Ettore Sottsass, www.bitossiceramiche.it | almara D-Vision, www.fratelliboffi.it | lenoška Stay, design Nika Zupanc, se-collections.com | koberec Rotazioni, design Patricia Urquiola, www.cc-tapis.com | stůl Split, www.francescomeda.com

NÁVRAT KE KOŘENŮM INSPIRACE ETNO PRVKY A STARÝMI KULTURAMI, ODKAZY K NÁBOŽENSTVÍ A DO DOB MINULÝCH – VŠECHNY TYTO VLIVY NAJDETE V NEJNOVĚJŠÍCH KOLEKCÍCH PŘEDNÍCH SVĚTOVÝCH ZNAČEK. SLÁVA TRADICI!

120

Koberec Polar Byzantine, design Klaus Haapaniemi, www.moooicarpets.com | tapeta Touke Jungle, www.dalwindesigns.com | stojan na deštníky Rimini Blu, www.bitossiceramiche.it | židle Bahia, design Mauro Lipparini, www.bonaldo.it | dóza Kagami Mochi, h-concept.jp | mísa Oh Signore!, design Ron Gilad, www.danesemilano.com | křeslo Pierina, www.fratelliboffi.it | komoda t.e. 115, design Christien Meindertsma, www.thomaseyck.com

Interiér

NA SAMOTĚ VYDALI JSME SE NA OKRAJ ŽELEZNÝCH HOR, ABYCHOM NAŠLI LETNÍ SÍDLO, KDE VONÍ LES A ZPÍVAJÍ PTÁCI A ČAS UŽ DÁVNO NIC NEZNAMENÁ. text: Patrik Florián | styling: SOFFA | foto: Lina Németh

HISTORIE VENKOVSKÉ VILY NA VYSOČINĚ SAHÁ DO PRVNÍ POLOVINY 19. STOLETÍ, KDY JI NECHALI POSTAVIT ČLENOVÉ RODU DOBŘENSKÝCH Z DOBŘENIC. POZDĚJI SE DOSTAL POZEMEK S VILOU DO RUKOU RODINY NOVOTNÝCH. LEGENDA PRAVÍ, ŽE OPILÝ STRÝC JIŘÍ PROHRÁL V KARTÁCH, A TAK BYL NUCEN NEMOVITOST PŘENECHAT SVÉMU BRATROVI, DĚDEČKOVI SOUČASNÉHO MAJITELE. DNES JE VILA, OBKLOPENÁ KUSEM LESA, POTOKEM A OVOCNÝM SADEM, KROMOBYČEJNĚ LÍBEZNÝM MÍSTEM, KDE HROBOVÉ TICHO STŘÍDÁ DĚTSKÝ SMÍCH A ŠTĚKOT PSŮ PROHÁNĚJÍCÍCH SRNCE.

Zdi půvabného letního sídla přímo dýchají rodinnými vzpomínkami. Stavení ukryté mezi tmavě zelenými smrky dovede vyprávět dávné příběhy, stačí se zaposlouchat.

Dispozice domu je původní a jeho pokoje zdobí tapety a nábytek úctyhodného věku. Portréty předků, kteří jako by dnešním majitelům z oka vypadli, černobílé fotografie a staré knihy. Křesílka patřící dědečkovi s babičkou, plachetnice a letadla jejich vnuka a dnes už také pestrobarevné hračky pravnoučat. Nejcennější na každé z těchto drobností a starožitností jsou pro rodinu Novotných vzpomínky, které se k nim vážou. „Mlýnské kolo na zahradě, o které jsem si jako malý vyrazil zuby, nebo kovová busta pradědečka, které se má dcera bála jako čert, až jsme milému pradědečkovi uvázali na hlavu šátek.“ Bývaly doby, kdy se zde nesmělo hnout ani obrázkem na zdi a temné večery osvětloval jen svit měsíce a petrolejových lamp. Dnes musí být chata ale také praktická, a proto hned vedle kredence stojí myčka, naproti krbu našel své místo televizor a uvnitř starožitných lustrů svítí úsporné žárovky.

Chladný sklep obložený kameny je domovem pár desítek let staré lahve červeného vína a půda připomíná truhlu plnou pokladů, kterou tatínek při noční bojovce pro své děti naplnil nejrůznějšími drobnostmi z lesa, rodinným stříbrem a sladkostmi.

Pokoj pro princezny je zařízený ve stylu Ludvíka XVI., salonek nabízí k posezení pořád ony původní nepohodlné židle a veranda se dodnes pamatuje na kávu a laskonky z nejbližší vesnice, které nemohly na stole chybět žádné víkendové odpoledne. Pár věcí se tu rozhodně změnilo. Meruňkové knedlíky se už nevaří každou letní neděli a okolní lesy přišly o své maliníky. Ale rodinné portréty pořizované na venkovním schodišti, dovádějící děti okouzlené hrou na indiány, opékání buřtů u ohýnku, stará pruhovaná lehátka u bazénu a ranní procházky chladivou rosou zůstanou stejné i pro budoucí pradědečky a jejich nejmilejší vnoučata. ■

Výběr redakce

SLOW LIVING V POHODLNÉM KŘESLE NEBO HOUPACÍ SÍTI SE VÁŠ ŽIVOT NA PŘÍJEMNOU CHVÍLI DOSLOVA ZASTAVÍ, TEDY POKUD BUDETE CHTÍT. POŘIĎTE SI K TOMU ALE JEŠTĚ NĚCO NA ČTENÍ! styling: Helena Novotná a Adéla Kudrnová | foto: archiv firem

Květináč Smart Garden, www.zelenekuchyne.cz, 2 990 Kč | garsonka Yellow, ptacigarsonky.cz, 1 590 Kč | talíř Pláž, Adekor & umělci, www.maame.cz, 300 Kč | set tří sešitů Daily Fiction, Normann Copenhagen, www.designville.cz, 550 Kč | houpací křeslo Grönadal, Ikea, 4 990 Kč | váza Color Dotted, &klevering, www.nila.cz, 660 Kč | houpací křeslo Monkey, www.butlers.cz, 849 Kč | USB mini zvlhčovač vzduchu Magic Panda, www.urbanoutfitters.com, 20 $

KADEŘNÍK & HAIRSTYLIST TOMÁŠ KOBLASA DÁMSKÉ | PÁNSKÉ | VEŠKERÉ KADEŘNICKÉ SLUŽBY Česání a vlasový styling přehlídek, svateb a focení

TEL: +420 774 16 00 76 www.facebook.com/tomaskoblasahair www.instagram.com/tomas_koblasa | www.thehart.cz KoblasaTomas@seznam.cz Karlínské náměstí 11, Praha 8

Jídlo

(AN)GELATO? ANO, PROSÍM! PRYČ JSOU DOBY, KDY SE STÁLA FRONTA NA ŠMOULÍ ZMRZLINU! O SEZONNÍCH PŘÍCHUTÍCH A FILOSOFII SLOW FOOD JSME SI POVÍDALI S BILJANOU KEBAKOSKOU Z PRAŽSKÉ ZMRZLINÁRNY ANGELATO. text: Helena Novotná | styling: Lenka Hlaváčová | foto: Adéla Havelková

137

Sytě oranžová, šťavnatá, sladká. Mangová zmrzlina nejenže si ponechává veškeré atributy manga, ale ještě je znásobuje.

Nejdřív slaná, pak sladká, a nakonec zase trochu slaná. Zmrzlina s příchutí slaného karamelu není pro konzervativní jedince.

PODLE LEGENDY PŘIVEZL ZMRZLINU DO EVROPY ZNÁMÝ SVĚTOBĚŽNÍK MARCO POLO. PRAVDĚPODOBNĚJŠÍ BUDE SPÍŠ VERZE, KTERÁ KLADE ZROD LEDOVÉ POCHOUTKY DO OBLASTI ČÍNY A BLÍZKÉHO VÝCHODU. JAKÉ PŘÍCHUTĚ BYLY TEHDY OBLÍBENÉ, TO BOHUŽEL NEVÍME, ZATO VÍME, CO CHUTNÁ NÁM. PRAŽSKÁ RODINNÁ ZMRZLINÁRNA ANGELATO JE VYHLÁŠENÁ SVÝMI NETRADIČNÍMI PŘÍCHUTĚMI. LETOS SLAVÍ DESET LET NA TRHU A JEJICH (ZATÍM) DVĚ POBOČKY POZNÁTE UŽ Z DÁLKY PODLE NIKDY NEKONČÍCÍ FRONTY! O ZMRZLINĚ A DALŠÍCH PLÁNECH JSME SI POVÍDALI SE SPOLUZAKLADATELKOU ANGELATA BILJANOU KEBAKOSKOU.

Letos slaví Angelato deset let od svého vzniku. Jak jste začínali? Když jsme koncem devadesátých let přišli do Prahy, nemluvili jsme česky a nerozuměli jsme místním zvyklostem. Dnes vlastníme Angelato, které mluví všemi jazyky. První pobočku jsme otevřeli v roce 2007 v Rytířské ulici a od té doby zde rozvíjíme svoji specifickou ‚gelato kulturu‘.

nami, u kterých vždy upřednostňujeme lokální produkty. Klademe si za cíl chránit tradiční řemeslo, kvalitu a autentičnost zmrzliny bez umělých přísad. Všechny naše zmrzliny se dělají ručně a příprava vyžaduje svůj čas, nelze to uspěchat.

A to je na tom to krásné.

Které příchutě mají u zákazníků největší úspěch? Klasické, nebo naopak netradiční? Někdo se za žádnou cenu nechce vzdát čokoládové nebo vanilkové, ale jinak u nás vedou osvědčené příchutě mango a pistácie. Lidé se ale nebojí zkoušet ani avokádovou, olivovou nebo třeba rýžovou zmrzlinu! Každý měsíc dáváme seznam nových příchutí na své webové stránky. Zákazníci jsou zvědaví a často se nás ptají, co plánujeme na další měsíce, těší se na novinky.

Nikdo z týmu Angelata nikdy předtím nepracoval v gastronomii. Jak vás napadlo pustit se zrovna do podnikání se zmrzlinou? Hlavou celého projektu a vizionářem je Zlatko Kebakoski, původně inženýr ekonomie a můj manžel.

Já v Angelatu zastávám tu příjemnou kreativní práci – vymýšlení netradičních chutí zmrzlin. Třetím členem týmu je Bojan Dimitrijević, který řídí distribuci, velkoobchod a logistiku.

Kde vidíte Angelato za dalších deset let? Postupně jsme se rozrostli do dvou poboček a koncem letošního roku se můžete těšit na třetí, kterou otevřeme v Praze 6. Práce v Angelatu nikdy nekončí a my máme stále nesplněné sny. ■

Při výrobě zmrzliny razíte filosofii slow food – co to pro vás znamená? Filosofie slow food je jádrem toho, co děláme.

Respektujeme kulinářské tradice a pracujeme s čerstvými sezonními surovi-

140

Čokoládová – evergreen, který nesmí chybět, ale i klasika se dá vylepšovat a posunout ještě o kousek dál!

Recept

BAZALKOVÁ OBĚ HLAVNÍ PŘÍSADY MÁTE URČITĚ DOMA, TAK HOĎTE ZA HLAVU BĚŽNÝ SCÉNÁŘ A MÍSTO DO SALÁTU POUŽIJTE BAZALKU A OLIVOVÝ OLEJ NA PŘÍPRAVU DOMÁCÍ ZMRZLINY PODLE RECEPTU OD ANGELATA.

DOBA PŘÍPRAVY: 45 minut a doba chlazení INGREDIENCE: 500 ml plnotučného mléka 250 ml smetany ke šlehání 150 g cukru špetka soli 4 žloutky 80 ml extra panenského olivového oleje hrst čerstvé bazalky pár kapek citronu

PŘÍPRAVA: V jednoduchosti je krása a platí to i o zmrzlině. Nebudete potřebovat ani zmrzlinovač, ani žádné speciální ingredience. Právě naopak. Jednoduché složení bez zbytečných chemických přísad je poznávacím znamením kvalitní zmrzliny. Dáte nám určitě za pravdu, až ochutnáte.

V silnostěnném hrnci smíchejte mléko, smetanu, cukr a sůl a zahřívejte, dokud se cukr nerozpustí. Mezitím začněte v míse šlehat žloutky a po kapkách k nim přidávejte olivový olej. K vyšlehaným žloutkům opatrně přilijte horké mléko se smetanou. Promíchejte a pak vše přelijte zpět do hrnce a vařte na mírném plameni, dokud směs nezhoustne. Potom hrnec odstavte z plotny, počkejte, až obsah vychladne, a vmíchejte do hladka rozmixovanou hrst čerstvé bazalky a pár kapek citronové šťávy. Vše pečlivě promíchejte a hotovou směs přelijte do plastové nádoby, kterou dejte do mrazáku. Kdo má přece jen doma zmrzlinovač, může ho samozřejmě použít.

Napsali bychom zde, že zmrzlina vydrží v mrazáku až dva měsíce, ale moc dobře víme, že je to zcela zbytečná informace. Zmizí totiž mnohem dřív!

TIP: Zmrzlina z olivového oleje a bazalky se skvěle doplňuje s chutí melounu. Můžete ji podávat třeba společně s melounovým gazpachem. ■

142

Móda & Auta

ELECTRA GIRL!!!

KDO JE V DNEŠNÍM SVĚTĚ OPRAVDOVÝM HRDINOU? SVALNATÝ SUPERMAN? TEMNÝ RYTÍŘ? NEBO JE TO ŽENA, KTERÁ MÁ TISÍCE SCHOPNOSTÍ A ZVLÁDÁ MILION ÚKOLŮ BĚHEM JEDINÉHO DNE? partneři článku: Bibloo a BMW | text a styling: Yasmin Keshmiri Hejduk a Patrik Florián | vlasy: Tomáš Koblása | modelka: Lucie Medová / Ely Management | make-up: Aleksa Sidorina | foto: Adéla Havelková | grafická podoba: Lenka Hlaváčová a Róbert Kováč

BÝT SKVĚLOU PARTNERKOU, JEŠTĚ LEPŠÍ MATKOU, UDRŽET SI SEXY POSTAVU, ZVLÁDNOUT KARIÉRU, POSTARAT SE O DŮM A RODINU, NEZAPOMENOUT NA KAMARÁDY A ČAS PRO SEBE. TO VŠE ZVLÁDÁ MODERNÍ WONDERWOMAN. OSLOVILI JSME DVĚ ZNAČKY, KTERÉ PODLE NÁS POSKYTUJÍ PŘESNĚ TO, CO SI SOUČASNÁ MODERNÍ ŽENA PŘI SVÉM ŽIVOTNÍM TEMPU ŽÁDÁ (A SAMOZŘEJMĚ SE NECHCEME DOTKNOUT MUŽŮ, TÝKÁ SE TO I JICH): EKOLOGICKÝ A RYCHLÝ AUTOMOBIL A ORIGINÁLNÍ A POHODLNÉ OBLEČENÍ. PŘEDSTAVUJEME VÁM ELEKTROMOBIL BMW I3 A KOLEKCI JAKUBA POLANKY PRO BIBLOO. NASEDAT!

JAKUB POLANKA X BIBLOO Český módní návrhář Jakub Polanka vykouzlil ve spolupráci s originálním prodejcem módy Bibloo kolekci pro moderní superhrdinky. Univerzální, zábavná a provokativní, taková je kolekce Fax Off, kterou tvoří čtyřicet jedinečných modelů v různých barevných provedeních. Elegantní a šik kousky doplňují ustřižené mikiny a kšiltovky s nápisy v hravých barvách. Kolekce nabízí komfortní basic a sofistikovanou high linii. Jejich spojením vznikají rafinované outfity pro ženy, které se nebojí ovládnout situaci a být samy sebou kdekoli a kdykoli.

Podle Jakuba je každá žena silnou osobností. Jeho zásadou je pohodlná elegance a funkčnost snoubící se s ženskostí. Modely nezapřou svého autora a vlní se v ikonických křivkách, zároveň ale skrývají šikovná poutka a knoflíčky, aby si dámy měly možnost upravit siluetu dle vlastní nápaditosti. Kolekci najdete výhradně v e-shopu www.bibloo.cz nebo v Bibloo Concept Store v pražském obchodním domě Kotva.

BMW i3 Správná hrdinka se neobejde bez spolehlivého automobilu. BMW už několik let boří představu tradičních automobilů a formuje budoucnost plně ekologického cestování. Model BMW i3 je dlouhodobě nejúspěšnějším elektromobilem na českém trhu. Jeho výroba spotřebuje poloviční množství energie s využitím větrných elektráren a až o 70 % méně vody. A možná jste netušili, že ho lze z 95 % recyklovat!

Interiér je tvořen promyšlenými materiály: kůže barvená listy olivovníků, ovčí vlna, která v létě chladí a v zimě hřeje a kterou dodávají ovečky chované v areálu automobilky v Lipsku. Eukalyptové lišty mají zase pozitivní vliv na produkci kyslíku. Uhlíková vlákna tvořící nosnou kostru vozu zaručují pocit bezpečí a ultralehký lithium-iontový akumulátor je s reálným dojezdem až 200 kilometrů nejvýkonnějším na trhu. Tento elektrický krasavec nevypouští do světa žádné emise a svou obratností a tichým zrychlením z 0 na 100 za 7,3 sekundy dělá ohromný dojem. A to je jen začátek příběhu nové generace vozů…

Speciální provedení BMW i3 Advanced Edition vzniklo na základě nejoblíbenějších preferencí zákazníků v rámci nadstandardní výbavy. Nyní ho můžete mít za skvělou cenu i vy! ■

VLEVO: BMW i3: Kombinace hliníku, uhlíkových kompozitů a probarvených plastů nikdy nezreziví.

Modelka: mikina Ficus On, 3 699 Kč; sukně Game On, 1 499 Kč; obojí design Jakub Polanka pro Bibloo, www.bibloo.cz

145

.

LEΤ S LET GO!!!

BMW i3: Nulové emise oxidu uhličitého, reálný dojezd až 200 km a zrychlení z 0 na 100 za 7,3 sekundy.

Modelka: top Lilas, 1 399 Kč; kalhotky Lis, 1 399 Kč; šaty Daphne, 7 999 Kč; vše design Jakub Polanka pro Bibloo; boty, Aldo, 1 399 Kč, www.bibloo.cz

VLEVO A TATO STRANA: BMW i3: Nabít baterii na 80 % kapacity za méně než tři hodiny se vám podaří z pohodlí domova díky výkonu nabíječky BMW i Wallbox.

Modelka: top Jasmin, 2 999 Kč; sukně Game On, 1 499 Kč; kšiltovka Belle, 1 599 Kč; vše design Jakub Polanka pro Bibloo, www.bibloo.cz

POWER UP...

BMW i3: Architektura Lift Drive vylehčuje automobil až o 300 kg. Vyhřívání sedadel, automatická klimatizace a zvuková aparatura Harman Kardon poskytují maximální komfort.

Modelka: mikina Ficus On, 3 699 Kč; kalhotky Lis, 1 399 Kč; ponožky Fusain, 499 Kč; vše design Jakub Polanka pro Bibloo, www.bibloo.cz

TATO STRANA A VPRAVO: BMW i3: Zelené cestování je jednodušší díky flexibilnímu nabíjení za použití střídavého či stejnosměrného proudu veřejných nabíjecích stanic.

Modelka: šaty Coriandre, 1 999 Kč; design Jakub Polanka pro Bibloo; boty na podpatku Christey, Steve Madden, 3 499 Kč; www.bibloo.cz

MΑKES ME STRONGER!!!

SOFTER...

DYNA...

MIC!!!

BMW i3: Exteriér automobilu tvořený termoplastem se zesílenými skelnými vlákny je nepoškoditelný při nárazu až do rychlosti 8 km/h.

Modelka: bunda Asperge, 5 999 Kč; tílko Iris, 2 499 Kč; vše design Jakub Polanka pro Bibloo, www.bibloo.cz

VLEVO A TATO STRANA: BMW i3: Výbava Comfort Advanced nabízí systém pro automatické udržování rychlosti s brzdnou funkcí a LED elementy v předních světlometech.

Modelka: body Canelle, 1 599 Kč; mikina Fraxinelle Off, 3 799 Kč; ponožky Fusain, 499 Kč; vše design Jakub Polanka pro Bibloo; tenisky ZX Flux, adidas Originals, 2 599 Kč; www.bibloo.cz

ΒOOΜ!!!

Osobnosti

NA STOPĚ NEKONEČNU

ZATÍMCO JEDNI SE ČAS POKOUŠEJÍ ZPOMALIT A VYUŽÍT KAŽDÝ JEHO ZLOMEK, JINÍ SE HO SNAŽÍ VIDĚT ZHUŠTĚNĚ. ČTYŘI LIDÉ, ČTYŘI ZPŮSOBY VNÍMÁNÍ ČASU. text: Alice Muziková, Helena Stiessová | foto: Adéla Havelková

152

ČAS JSME SI URČILI A VYMEZILI PROTO, ABYCHOM SE LÉPE ORIENTOVALI. ABYCHOM SE PODLE NĚJ MOHLI ŘÍDIT. ASI SE SHODNEME NA TOM, ŽE ČAS PLYNE JAKO VODA, NEBO ROVNOU UTÍKÁ JAKO SPLAŠENÝ. NEDÁ SI ŘÍCT. ČAS BÝVÁ NÁŠ NEPŘÍTEL A ZÁROVEŇ PŘÍTEL, DÍKY NĚMUŽ SI MŮŽEME VYTVOŘIT OSNOVU DNE NEBO ROVNOU ŽIVOTA. KAŽDÝ S NÍM NAKLÁDÁME A PRACUJEME JINAK. NĚKDO TRÁVÍ DLOUHÉ VEČERY U TELEVIZE, NĚKDO CELÁ RÁNA PROSTOJÍ PŘED ZRCADLEM. A NĚKDO SVŮJ ČAS NAPLNÍ A VYUŽIJE. INSPIRATIVNÍ OSOBNOSTI MÍVAJÍ K ČASU VELICE SPECIFICKÝ VZTAH. POJĎTE SE SEZNÁMIT.

Veličina zvaná čas se sice dá přesně změřit, ale zároveň je relativní a pro každého z nás plyne jinak. Vy možná chodíte na schůzky s předstihem, zatímco vaši kamarádi posílají zoufalé esemesky, že se nějak zdrželi, ale za deset minut už jsou tam! Nebo je to možná naopak a ten, kdo pořád utíká a všude chodí s omluvou a pozdě, jste vy? Náš vztah k času bývá v tomto ohledu docela stresující. Přitom nad námi plují hvězdy a planety a obklopuje nás vesmír, kde se nějakých pár minut rozplyne v prostoru jako nic. Ne že by bylo praktické pohlížet na vlastní život očima vesmírného času, ale čas od času (vida, zase ho tu máme) je to příjemné a zdravé pro duši.

O tom, jak vnímají čas, který je takřka hmatatelnou součástí jejich práce, si s námi povídali čtyři lidé netradičních profesí. Atletka, paleontolog-básník, pekařka a odborník na kosmonautiku. Zlomky sekund, několik hodin anebo miliarda let. To jsou základní parametry, s nimiž se setkávají lidé, které vám představujeme, prakticky denně. ►

ZUZANA HEJNOVÁ PROFESIONÁLNÍ BOJOVNICE S ČASEM NA ZÁVODNICKÉ TRATI. JEJÍ SPECIALIZACÍ JE BĚH NA 400 METRŮ A NA 400 METRŮ PŘEKÁŽEK. NA TĚCHTO ÚSECÍCH ZÍSKALA BĚHEM OLYMPIÁDY V LONDÝNĚ 2012 BRONZOVOU MEDAILI, JE TAKÉ DVOJNÁSOBNOU MISTRYNÍ SVĚTA. VEDLE ZÁVODĚNÍ SE VĚNUJE SVÉ SPORTOVNÍ AKADEMII HESU.

Chodíte včas? Snažím se. Možná se mi někdy stane, že se o pár minut zpozdím – přiznávám, že nejsem ten typ člověka, který by přišel dříve a čekal.

moci užívat sporty, kterým se teď tolik kvůli atletice věnovat nemůžu.

Není pro vás limitující, že sportu obětujete tolik času? My nemáme danou dobu, kdy musíme a nemusíme trénovat.

Je to na nás. Někdo může trénovat brzo ráno, někdo odpoledne… Nemáme v pět hodin konec směny. A pak je důležitá i regenerace, takže já domů častokrát přicházím opravdu pozdě, uvařím si a padnu. Ale vůbec nevím, jaké by to bylo bez toho. To se dá těžko soudit.

Čas je pro vás opravdu důležitý, okolo něj se vlastně vše ve vašem životě točí.

Je to tak i ve volných chvílích? Vzhledem k tomu, že mám vše jasně nalajnované a musím aktivity dělat přesně dle naplánovaného času, tak se ve svém volnu snažím neplánovat. Spíš si užívám den bez nějakého striktního časového rozvrhu. Je to taková příjemná výjimka.

Co bylo prvním impulsem k založení HESU a jaké jsou vaše cíle? Vždy jsem chtěla trénovat děti, proto jsem také vystudovala pedagogickou školu. Atletika je můj život, mít možnost děti trénovat a vést je k pohybu je splněním mého snu. Chtěli jsme vybudovat akademii, která bude zaměřená komplexně, tedy že bude učit děti i dospělé vztahu ke sportu, ukáže jim, jak správně relaxovat a co by měli jíst a pít, aby se cítili co nejlépe každý den, celý život. Také proto jsem si nedávno založila food blog, kde se věnuji zdravému stravování.

Myslíte si, že čas bude pro vás klíčový i do budoucna? Vyhovuje vám to? Někdy je to opravdu náročné, ale na druhou stranu vás sport vede k tomu mít nějaký režim. A já jsem ráda, že vím, co mám kdy naplánované. Myslím, že si důležité věci budu plánovat tímto stylem i v budoucnu.

Jsem člověk, který má rád řád a plánuje.

Jak relaxujete, když chcete vypnout?

Ještě stále hrajete golf? Ano, občas, ale není na to moc čas. Proto se těším, až nebudu závodně sportovat a budu si

►

155

LADISLAV ZEDNÍK JE SBĚRATELEM POHYBUJÍCÍM SE V OBTÍŽNĚ UCHOPITELNÉM ČASE – JEHO MĚŘÍTKEM JSOU MILIONY LET, BĚHEM KTERÝCH SE VYVÍJEL SVĚT OKOLO NÁS. VŠE ZKOUMÁ A UKAZUJE V INTERAKTIVNÍM MUZEU TRILOPARK, JEHOŽ JE SPOLUZAKLADATELEM. A KROMĚ TOHO PÍŠE BÁSNĚ.

Jak vnímáte čas? To je poměrně složitá otázka. Z pohledu básníka a paleontologa jsou to vlastně dva odlišné časy.

Máme žitý, biologický čas, a poté ten geologický. Geologický čas je prakticky nepředstavitelný. Z pohledu básníka to vnímám úplně jinak. Čas se mi hodně pojí s prostorem. Ve své tvorbě se vracím na tatáž místa a konfrontuji se s nimi v určitých časových rovinách. Takže čas je pro mě hodně důležité téma. Ve své poslední sbírce Město jeden kámen porovnávám čas lidský s tím geologickým – onu závrať, kterou z toho člověk cítí.

činnost – psaní, focení. V takovéhle chvíli krásně zapomenete, neřešíte.

Jak vnímáte dnešní uspěchanou dobu, jaký má na vás vliv? Jsem trošičku neurotik, a když už moc dlouho sedím na jednom místě, začnu se nudit. Ale jsou i chvíle, kdy si jen sednu, dám si kafe, dýmku a vlastně vůbec nic dalšího k životu není třeba. V tom momentě ztrácím pojem o čase a nechávám vše plynout. Člověk to potřebuje, i jakákoli jeho tvůrčí

V čem hledáte inspiraci? Ona tak nějak přichází sama, nelámu to přes koleno. Je to přirozená potřeba, kreativita. Když to v sobě člověk má, tak ten pramen ze sebe občas musí dostat. Je nutno tam být. A když někdy inspirace není tak silná, je přesto potřeba zachytit moment, nezakrnět. Důležité je být pořád ve střehu a pracovat na sobě.

Jsou pro vás chvíle, kdy čas jen necháváte plynout, vhodné pro tvoření?

To mám zase trochu jiný stav transu a také pár určitých rituálů. Například vždycky se mi dobře psalo v kavárnách.

Tam je běžný kavárenský ruch, vůči kterému si vytvořím stěnu koncentrace a ponořím se do světa vnitřní poetiky, která na mě už čeká. Bez toho nemůžu být. Kdybych neměl tu příležitost obrátit se k sobě, tak bych asi umřel.

►

157

JULIANA FISCHEROVÁ PEČENÍ JE PRO NI DOSLOVA DENNÍM CHLEBEM. JE TO JEJÍ ŽIVOTNÍ NÁPLŇ UŽ POMĚRNĚ DLOUHOU DOBU. O CHLÉB SE STARÁ NEJEN V KUCHYNI, ALE I NA INTERNETU, KDE RADÍ SVÝM ČTENÁŘŮM A ROZSÁHLÉ KOMUNITĚ, KTERÁ SE KOLEM PEČENÍ CHLEBA V ČESKU BĚHEM POSLEDNÍCH LET UTVOŘILA.

Na vašem webu jsou hesla pečení, kynutí a kvašení. Co z toho zabere nejvíce času? Vše jde ruku v ruce. To znamená, že mám kvásek, který musím nakrmit – to zabere nějakých dvanáct hodin. Je to takový čas nula, téměř bez práce. Z kvásku se udělá těsto, které kyne.

To může trvat klidně i šest hodin. Dále se z vykynutého těsta dělá bochníček, který kyne zase asi tři hodiny, ale dá se to klidně natáhnout i na celý den. Vše je tedy časově ohromně náročné a z toho všeho je nejkratší samotné pečení, což zabere zhruba 45 minut.

na procházku, spát. Pak udělám zase pár pohybů a těsto kyne. Není to tedy taková ta trpělivost ve smyslu, že se neodpouští nějaké flákání.

Co je kvásková mapa, kterou jste vytvořila, a jak funguje? Kvásek si lze vyrobit i doma, ale některým lidem to nešlo, a tak se snažili si ho nějakým způsobem sehnat. S kamarády jsme se dohodli, že uděláme „kváskovou nadílku“ a před Vánoci jsme se sešli v kavárně a kvásek tam rozdávali – je to nějakých pět let. Přišla spousta lidí a mnozí nám poté psali, jestli nebude další kolo. Na to jsme už neměli čas, a tak nás napadlo, že když jsme se my mohli takhle podělit, tak by se mohl podělit každý. Takže jsme se dohodli a vytvořili mapu, kam se lidé mohli postupně přidávat. A k tomu jsme založili na Facebooku skupinu Pečem pecen, i tam se lidé začali hlásit a dělit se o svůj kvásek. Je to tedy sice síť, která je online, ale lidé se poté musí setkávat offline.

Na všechny jednotlivé části je potřeba opravdu dost času. Myslíte, že pro pečení musí být člověk trpělivý? Určitě, trpělivost je základ toho všeho. Aktivní práci to tolik nevyžaduje. Je třeba čas, trpělivost. Ve skutečnosti to zvládají i lidé třeba jako já, kteří nejsou tolik trpěliví.

Když to tak vezmu, nakrmím kvásek a pak mám dvanáct hodin čas. Můžu jít

►

159

JAN ŠIFNER LIDSKÝ ŽIVOT NA ZEMI JE V POROVNÁNÍ S CELÝM TRVÁNÍM VESMÍRU JEN ZANEDBATELNÝ A TAK TROCHU BEZVÝZNAMNÝ ČASOVÝ ÚSEK. ZTRATIT SE V ŠIRÉM NEKONEČNU JE VELMI LEHKÉ. JAN ŠIFNER HLEDÁ ČAS ROZPROSTÍRAJÍCÍ SE MEZI PLANETAMI A HVĚZDAMI V PLANETÁRIU HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY.

Fascinoval vás vesmír odjakživa? Jako malý jsem chtěl být popelářem. Líbilo se mi, že bych mohl jezdit vzadu na autě. Pak mi začalo docházet, že tohle nebude přesně to pravé, a asi od nějakých deseti let mě zajímala kosmonautika. Tehdy byla i trochu jiná doba, každý start rakety byl široce popsaný v novinách, a to se mi líbilo. Pak jako středoškolák jsem začal chodit do studentské skupiny zde do planetária a už mi to tak nějak zůstalo. Vždy mě zajímala technika, která je s tím vším spojena.

na opravu nějakého přístroje. A druhá věc je, že z míst, která zkoumáme, světlo vyletělo před dvaceti, třiceti anebo tisíci lety. Velikost vesmíru je obrovská. A tohle je třeba brát v úvahu. Když si uvědomíme, že světlo je to, co se ve vesmíru pohybuje nejrychleji, tak hvězda, na kterou se díváme v daném okamžiku, už tam ve skutečnosti nemusí být.

Věříte, že je jen otázkou času, než objevíme nějaký život jinde? Určitě. Nebudu si vymýšlet, že jsem převlečený mimozemšťan, a nemůžu tvrdit, že je jisté, že na jiné planetě je jiný život. Ale myslím si, že je to více než pravděpodobné.

Vesmír je nesmírně rozsáhlý a představa, že Země je jen jedna jediná obydlená planeta, je podle mě velmi nepravděpodobná. Mnohem spíš si myslím, že někde jinde ve vesmíru budou existovat podobné bytosti, podobné civilizace. Když se bavíme o čase, ten je takovou naší přirozenou ochranou a bariérou. ■

Co pro vás znamená čas? Lidská měřítka času jsou trochu jiná než měřítka vesmírná a čas, který je nám dán, je přece jen krátký.

Nejsem si jistý, jestli je vůbec možné stihnout vše, co člověk chce udělat a zařídit.

Planetárium je vlastně takový stroj času, a když má člověk nějaký velký splín, tak se může vrátit o rok zpátky a říct si, jaké to bylo prima. Jedna věc je čas, který plyne tady u nás – ten, který potřebujeme třeba

161

REDAKCE

VYDAVATEL

Adéla Kudrnová I šéfredaktorka adela@soffamag.com Lenka Hlaváčová I art direktorka & designérka lenka@soffamag.com Yasmin Keshmiri Hejduk I kreativní editorka yasmin@soffamag.com

SOFFA, s. r. o.

Drtinova 557/10 150 00 Praha 5 www.soffamag.com IČ: 03055671 / DIČ: CZ03055671

Lina Németh I fotografka lina@soffamag.com Adéla Havelková I fotografka & grafická designérka adela.h@soffamag.com Róbert Kováč I grafický designér robert@soffamag.com Helena Stiessová I editorka editor@soffamag.com Helena Novotná I redaktorka & asistentka redakce helena@soffamag.com Patrik Florián I redaktor & módní stylista patrik@soffamag.com Aleksandra Sidorina I produkční & make-up artistka aleksa@soffamag.com Max Smrčka I produkční max@soffamag.com Terézia Bělčáková I sales manažerka terezia@soffamag.com Naďa Fidrmucová I sales manažerka nada@soffamag.com Hana Janišová I jazyková korektura českých textů

Registrace: MK ČR E 21947, ISSN 2336-5943 Vydání SOFFA 21 vychází 15. června 2017

OBCHODNÍ ZASTOUPENÍ Mladá fronta, a. s.

Lenka Benetková | obchodní ředitelka benetkova@mf.cz, +420 724 810 810 KONTAKT www.soffamag.cz info@soffamag.com DISTRIBUCE Chcete se stát prodejcem SOFFA? Napište nám na stockist@soffamag.com

OPRAVA K rozhovoru s paní Nancy Petschek-Kohnovou ze SOFFA 21 dopňujeme tyto údaje: Ústecké části rodiny Petschků se ‚nepodařilo‘ prodat majetek před válkou proto, že dědeček paní Nancy Karl Petschek prodat majetek nacistům odmítl. Bankovní dům založili bratři Isidor a Julius, nikoli Ignaz. Za nepřesnosti se velmi omlouváme.

PŘEDPLATNÉ SEND předplatné, spol. s. r. o., Ve Žlíbku 1800/77, hala A3, Praha 9 tel. +420 225 985 225, soffa@send.cz TISK H.R.G. spol. s. r. o.

Svitavská 1203, 570 01 Litomyšl PAPÍR

SPOLUPRACOVNÍCI Alice Muziková | text Martin Sova | text Tereza Škoulová | text Hana Švolbová | text Michaela Karásek Čejková | fotografie Tereza Menclová | fotografie Michal Bačák | ilustrace Ieva Ozola | ilustrace

OBÁLKA: PlanoArt® 300 g/m² VNITŘNÍ STRANY: PlanoArt® 150 g/m²

Jména výherců soutěží z dubnového čísla SOFFA najdete na www.soffamag.com/contests

SOFFA: RADOST ZE SRDCE EVROPY Objevte to nejkrásnější a nejlepší z Česka a střední Evropy: vytříbený design, inspirativní lidské příběhy, neznámé interiéry a skryté krásy míst, která stojí za to navštívit.

PŘEDPLATNÉ Objednejte si předplatné magazínu SOFFA online na www.soffamag.cz nebo e-mailem na soffa@send.cz

w fil&w

© SOFFA, s. r. o., 2017 I Všechna práva vyhrazena www.soffamag.com I info@soffamag.com Foto na obálce: Adéla Havelková

NÁŠ TIP: Umění zpomalit ILUSTRACE: Návrat do budoucnosti LIDÉ: Na stopě nekonečnu JÍDLO: Bazalková zmrzlina CESTOVÁNÍ: České Švýcarsko a Bali MÓDA: Pánský střih

TÉMA ČÍSLA: ČAS SOFFA 21 je věnováno fenoménu, s nímž všichni zápasíme, a tím je čas.

Naučíme vás s časem lépe hospodařit a více si ho vážit.

Najděte si alespoň chvilku, odpočiňte si a zpomalte!

www.soffamag.com LIFESTYLE

220 Kč I 9,90 €