SWISSmag č. 06 - jaro/léto 2012

SWISSmag

ŠVÝCARSKO SLOVEM I OBRAZEM

cena 100 Kč | jaro–léto 2012

N   Š Koupání na horách i ve městě, slavné soutěsky, na kole podél jezer

  na švýcarské riviéře E Pěší túra pod slavnou severní stěnou G Wallisem po stopách raclettu

Ty hory. Ta jezera. To světlo!

Ty hory. Ta jezera. To světlo! Ty hory. Ta jezera. To světlo!

Lanovky a horské železnice od druhé noci pro ubytované Lanovky a zdarma horské Lanovky a horské železniceNechte odsedruhé noci pro inspirovat! Stay two or more nightS in a hotel, železnice od druhé noci pro ubytované zdarma and cableway tr avel iS included. ubytované zdarma What mountains. What lakes. What light!

Summer in Engadin St. Moritz

Nechte se inspirovat! Nechte se inspirovat!

Rezervujte nyní např. 2 noci již od 4 763 Kč* za osobu ve dvoulůžkovém pokoji se snídaní v jednom z 3* hotelů podle Vašeho výběru. U více než 90 hotelů všech kategorií (od Backpackers až po 5*) je 13 lanovek a horských železnic a

At over 90 hotels in all categories (from Backpackers to 5* hotels) the 13 mountain railway and cable car facilities částečně i místní ubytované od druhé v ceně. are included in the doprava room ratezahrnuta from the pro second night onwards, as noci is part of the public transport network on site.

Těšíme se na Vásnow – Engadin Mořic! +41146,– (0)81 per 830person 00 01 in / www.engadin.stmoritz.ch For example: book for two Sv. nights fromT EUR a 3* hotel of your choice, breakfast included. nyní např. 2 noci již od 4 763 Kč* za osobu ve dvoulůžkovém pokoji se snídaní v jednom z 3* hotelů podle TRezervujte +41 81 830 00 01, www.engadin.stmoritz.ch * Pro platby v korunách platí aktuální denní kurz.

Rezervujte nyní např. noci90 jižhotelů od 4 763 Kč*kategorií za osobu(od ve Backpackers dvoulůžkovémažpokoji v jednom z 3* hotelů podle Vašeho výběru. U více2 než všech po 5*)sejesnídaní 13 lanovek a horských železnic a Vašeho výběru. více než 90 hotelů všech kategorií Backpackers až po 5*) je 13 lanovek a horských železnic15.03.11 a částečně i místníUdoprava pro ubytované od (od druhé noci v ceně. hb4_220x263_ESTM_BBinkl_Swissmag_e.indd 1 zahrnuta částečněsei místní zahrnuta pro ubytované druhé noci v ceně. Těšíme na Vásdoprava – Engadin Sv. Mořic! T +41 (0)81od 830 00 01 / www.engadin.stmoritz.ch Těšíme se na Vás – Engadin Sv. Mořic! T +41 (0)81 830 00 01 / www.engadin.stmoritz.ch

12:41

swiss made

SWiSSmag Foto: switzerland tourism

R

ýnské vodopády

Impozantní vodní dílo přírody Před patnácti tisíci lety byl rýn v důsledku ledovcové činnosti zahnán do nového řečiště. na rozhraní tvrdého vápence a suti vznikl vodopád, který je se svou šířkou 150 metrů a průměrným letním průtokem 700 m3/s nejmohutnějším vodopádem v evropě. Voda tu padá do hloubky 23 metrů. uprostřed vodního proudu stojí mohutná skála, která rozpadu odolává již tisíce let. Přírodní scenerii lze dobře pozorovat z teras vedoucích od zámečku laufen, které vedou až do bezprostřední blízkosti hučících mas, na vlastní kůži lze hřmící vodopády pocítit při výletu lodičkou na jeden z ostrovů, či dokonce při zapůjčení kanoe – samozřejmě pod, nikoli nad vodpopádem.

3

obSAh

SWiSSmag

H10SWiSS DESIGN

elvetica: písmo, které oslavilo 50

Příběh slavného fontu

18 K

Basilej

SWiSS KULTURA

dyž hudba zní třeba pod Matterhornem

Curych

La Chaux-de-Fonds Biel / Bienne

Jedinečné hudební festivaly, které stojí za návštěvu

Bern

Lucern

Grindelwald Lausanne

Villars

58 S

Sion

Ženeva

SWiSS INTERVIEW

bylinkami na talíři

Šéfkuchař Joël Quentin poodhaluje tajemství kuchyně plné bylin z alpských luk

44 E

SWiSS TRIp

igertrail: dobrodružství na úpatí vražedné stěny

Severní stěna Eigeru z jiné perspektivy

4

22 K

SWiSS UNESco

lenot karolínské doby v Sankt Gallenu

Prohlídka ohromného kulturního bohatství města v severovýchodním Švýcarsku

Winterthur St. Gallen

Bellinzona Lugano

6............................. Editorial 8............................. Střípky.zE.ŠvýcarSka 10......................... .HElvEtica:.píSmo,.ktEré.oSlavilo.50 14......................... ČESké.podpiSy.vE.ŠvýcarSké.arcHitEktuřE 16......................... když.Hudba.zní.třEba.pod.mattErHornEm 18......................... 48.Hodin.na.ŠvýcarSké.riviéřE 22........................ klEnot.karolínSké.doby.v.Sankt.GallEnu 24........................ FrEddy.nock.umí.Čarovat.na.laně..SEdm.rEkordů.za.týdEn 26........................ putování.za.vodou 34........................ JunGFrau.adrEnalin.anEb.kuptE.Si.vzruŠEní.v.alpácH 36........................ na.kolE.podél.ŠvýcarSkýcH.JEzEr 38........................ ŠvýcarSké.léto.2012.JE.vE.znamEní.vody 40....................... nEJzaJímavěJŠí.via.FErraty.ŠvýcarSka 42....................... EiGErtrail:.dobrodružStví.na.úpatí.vražEdné.Stěny 46....................... z. .EnGElbErGu.až.na.titliS:.milníky.ŠvýcarSké.i.Světové.lanové.dopravy 48....................... panorama:.StEzka.do.nitra.vElEHor 50........................ nad.zErmattEm.na.GurmánSké.StEzcE 52........................ WalliSEm.po.StopácH.raclEttovéHo.Sýru 54........................ v.Čokoládovém.královStví 56........................ S.bylinkami.na.talíři 58........................ röSti:.bramboráky.po.ŠvýcarSku 60....................... Jak.SE.Stát.vlaStníkEm.kouSku.ŠvýcarSka? 62....................... Stránky.HSt.obcHodní.komory.ŠvýcarSko.–.ČESká.rEpublika

P 28SWiSS TRIp utování za vodou

Tipy na nejlepší koupání v horských jezerech a řekách švýcarských měst 5

EDITORIAL

SWISSmag

Voda – modrá krev Švýcarska Voda je zázračná věc. V letu života si to ani nestačíme uvědomovat, snad jen ve chvílích, kdy člověk přibrzdí a zahloubá se do záhad světa, odrazí mu vodní hladina letmou informaci, že právě v ní se mohou skrývat mnohé zázraky. Není ani třeba zmiňovat skutky spojené s mariánským kultem, kdy se na místě velkého skutku zrodí blahodárný pramen. Stačí se zaměřit na to ihned viditelné – na tu proměnnou, ale vždy fascinující a zázračnou hmotu, která je s to kolovat světem v nekonečných cyklech a přitom oživovat, hasit, napájet, čistit, osvěžovat... Bez vody by svět neměl šanci, to ví každé malé děcko. Komplexnost, hloubku a dosah blahodárnosti vody ale nemohou v plném rozsahu chápat ani dospělí. Stačí se na pár minut na pár řádcích zamyslet, co vše voda lidstvu dává, a je jasné, jak rozlehlé, mnohoforemné a nekonečné je to téma. Vedle samotného života a život podmiňujících skutečností obsahuje a rozdává i čirou dětskou radost – umí se změnit ve sníh, na kterém lyžujeme, v led, na kterém bruslíme. Akumuluje se v horách, aby nás v létě mohla osvěžovat, nese naše lodě po říčkách a řekách, naplňuje naše jezera i proto, abychom si v nich mohli zchlazovat svá těla, vodí nás do tajemných soutěsek, kde padá a tříští se na nekonečno drobných korálků s duhovou svatozáří… Jaká je kde voda, takový je i člověk. Péče o tuto „surovinu“ je pro společnost přinejmenším stejně zásadní jako třeba péče o zdraví nebo vzdělání svých občanů. Kde tečou špinavé řeky, je něco špatně – pravděpodobně tam člověk zrovna vybočil z cesty někam k malým lidským cílům – k ekonomickému zisku či třeba k jinak účelovému přeskupení přírodní nebo sociální rovnováhy. Ano, systém společnosti stojí i za čistotou vody – vzpomeňme jen třeba na děsivé socialistické papírny, jak chrlily smrduté pěny pod borty vodáckých kanoí… Podle vody poznáš národ. Ve Švýcarsku narazíme snad výhradně na vody blankytné či tyrkysové, jejichž čistota nám, Čechům, přijde až inscenovaná nebo kýčovitá. Pravda, vzhled může ovlivnit i geologické podloží, kterém hraje Švýcarům do karet – nížin s jejich jemnými kaly je tam, v místě, kde jsou doma hory, poměrně málo. Přesto je ale zřejmé, že za čistotou řek stojí i ve Švýcarsku člověk – ještě před pár desítkami let byla totiž čistota i tamních řek problémem a jen vůle společnosti zajistila, že dnes se nemusíte z mnoha švýcarských řek a jezer bát napít. Voda proudí jako životodárná míza krajinou s jejím lidem podobně jako krev v lidském těle. Zatéká do každého zákoutí a ovlivňuje všechny okolní buňky, kam se nedostane, příroda hyne stejně jako tělo bez krve. Nestojí i péče o vlastní krev za tím, že Švýcarsko je tam, kde je? Každopádně, milovník Švýcarska může s hrdostí říci, že tělem jeho oblíbené země koluje zdravá, blahodárná a ušlechtilá krev. Dost často doslova a do písmene, modrá krev. Petr Socha

REDAKCE SWISSMAG, ROČNÍK III. ŠÉFREDAKTOR PETR SOCHA PETR.SOCHASNOW.CZ ZÁSTUPCE ŠÉFREDAKTORA KATEŘINA SOCHOVÁ KATERINA.SOCHOVASNOW.CZ

6

REDAKČNÍ RADA ALENA KOUKALOVÁ, PETR SOCHA, PETR FERRO, JANA ANDĚLOVÁ, JIŘÍ JUNEK, RADEK HOLUB GRAFIKA PETR ANTONÍČEK, MARKÉTA ANTONÍČKOVÁ

INZERCE TEL.: 775 610 757 INZERCESNOW.CZ DISTRIBUCE A PŘEDPLATNÉ ANDREA ROSENBAUMOVÁ PREDPLATNESNOW.CZ JAZYKOVÁ KOREKTURA A PŘEKLADY JAN HÁJEK, KATEŘINA SOCHOVÁ

VYDAVATEL SLIM MEDIA S.R.O., HUSITSKÁ 344/63, PRAHA 3 IČ 27175511 CENA VÝTISKU: 100 KČ MK ČR E19254 ISSN: 18042104 SWISSMAG VYCHÁZÍ 2X ROČNĚ

TOTO ČÍSLO VYŠLO 15. BŘEZNA 2012 DALŠÍ VYJDE NA PODZIM 2012 COVER FOTO: © RHÄTISCHE BAHN ©SLIM MEDIA S.R.O. 2012 člen HST Obchodní komory Švýcarsko – Česká republika VŠECHNA PRÁVA VYHRAZENA

PARTNEŘI: HST Obchodní komora Švýcarsko – Česká republika

LETNÍ DOVOLENÁ VE ŠVÝCARSKU: STYLOVÁ HORSKÁ CHATA, NÁDHERNÁ PŘÍRODA A JEDINEČNÝ KLID. Poznejte zblízka krásy Švýcarska – atraktivní směsici krásné přírody, kultury, sportu, vynikající gastronomie a neobyčejné pohostinnosti. Prožijte nezapomenutelnou letní dovolenou v některém z našich 3.000 rekreačních domů, horských chat nebo apartmánů ve Švýcarsku. Vychutnáte si dostatek prostoru a soukromí. Vyberte si svůj ideální rekreační objekt online na www.interhome.cz. Interhome s.r.o. | Zirkon Office Center Sokolovská 84-86 | CZ-18600 Praha 8 Tel. +420 222 323 323 | Fax +420 234 322 709 info@interhome.cz | www.interhome.cz

iluStraCe: oraSCom deVeloPment

ECHO

SWiSSmag

A

D

8

Foto: Switzerland touriSmuS

vě jízdenky za cenu jedné

Švýcarský dopravní systém, unikátní spojení dopravy vlakem, lodí a autobusem s jedinou jízdenkou a přísnou dochvilností, má pro letošní rok pro české klienty speciální nabídku – dva čtyřdenní Swiss Saver Passy je nyní možné koupit za cenu jednoho. Co je to Swiss Pass? unikátní jízdenka, která cizincům umožňuje cestovat po celém Švýcarsku. a to nejenom vlaky, ale i loděmi či autobusy, které na sebe se švýcarskou přesností navazují a vyšplhají do nejposlednějšího horského údolí. Stačí jen vystoupit z letadla, nasednout na letišti do vlaku a začít objevovat tuto krásnou alpskou zemi. Švýcarský dopravní systém nabízí 26 tisíc kilometrů cest, jen stěží se na mapě hledá místo, kam nevyjíždí aspoň poštovní autobus. můžete prozkoumávat krásná města, vystoupat do alpských průsmyků anebo vyzkoušet některou z horských železnic, kudy jezdí třeba ledovcový expres. Swiss Pass funguje i jako vstupenka zdarma do 400 muzeí a jízdenka na městskou dopravu ve 48 městech Švýcarska. nyní si ho koupíte se slevou. Ve vybraných měsících – dubnu, květnu, září a listopadu – bude platit akce 2 za cenu 1. týká se to čtyřdenního Swiss Saver Passu nebo Swiss Saver Flexi Passu. zdarma také cestují děti do 16 let. V prodeji bude od března u Českých drah a u cestovních kanceláří Čedok, Skipas a tempo tours. (ja) Cena: 2 za cenu 1 Swiss Saver Passu (čtyřdenní) 188 eur (druhá třída), 300 eur (první třída) 2 za cenu 1 Swiss Saver Flexi Pass (čtyřdenní ) 218 eur (druhá třída), 349 eur (první třída) Flexi Pass umožňuje čyři libovolné dny cestování během čtyř týdnů. www.swisstravelsystem.com/2for1

iluStraCe: oraSCom deVeloPment

ndermatt: proměna v obra

andermatt byl až doposud turistická značka spíše druhého stupně, známá zejména díky svým lyžařským terénům. malé a komorní město v horském průsmyku ale zásadně mění svou tvář. odejde z něj armáda a nahradit ji mají turisté z celého světa. turistický potenciál andermattu je ohromný – okolní příroda, lyžařské středisko a snadná dostupnost ze čtyř světových stran, to jsou dostatečně silné argumenty. Ve Švýcarsku ale platí tzv. lex Koller z roku 1983, který zamezuje nabývání pozemků ve Švýcarsku zahraničním subjektům. investor projektu, egyptská společnost orascom, si musela zažádat u švýcarské vlády o bezprecedentní výjimku. díky silné regionální podpoře a přímluvě kantonální vlády ji nakonec dostala a napsala tak revoluční kapitolu švýcarských realitních dějin. andermatt se rozroste o mamutích 1,4 milionů metrů čtverečních, které budou určeny výhradně pro rekreaci. Vyroste v něm šest hotelů ve 4- a 5hvězdičkové kvalitě s 844 hotelovými pokoji, dalších 490 bytů ve 42 budovách, 20–30 soukromých vil a rekreačních domů, 35 000 m2 komerčních ploch nebo 1 970 parkovacích míst. Významně se rozšíří a zmodernizuje lyžařský areál, tratě budou propojeny se sousedním areálem v Sedrunu a budou mít dohromady ke 130 km. Přibude i nové 18jamkové golfové hřiště, sportovní a kongresové centrum, komerční prostory… Všechny budovy navrhovali světoví architekti, vše je estetické, moderní a ekologické… Petr Socha

Foto: Jana HanuŠKoVá

Foto: rinSPeed

mart s přívěskem

Foto: SwiSS

designérské studio rinspeed přišlo s dalším zajímavým nápadem na vůz. Svou studii pojmenovalo dock&Go a přivezlo ji ukázat v březnu na autosalon do Ženevy. Využívá připínací doplňkové zádě se svou vlastní dvojicí kol. Připne se přímo na karoserii běžného Smartu For-two. a ne jako vozík s ojí. Podle představ rinspeedu by zadní část sloužila různým účelům. například pizzerie by si pro rozvoz svých výrobků koupila vyhřátou jednotku. zmrzlináři by zase potřebovali mrazicí minibox. další verze mohou sloužit řemeslníkům, lyžařům, golfistům nebo jako minibar pro večírky. rinspeed připojí tento ruksak na elektrického smarta. Chce totiž do svého přídavku umístit také sérii baterií, které umožní zvýšit jinak stále krátký dojezd (Petr Buček – www.autembezpecne.cz) elektromobilů.

S

wiss navyšuje počet letů do Švýcarska

letecká společnost SwiSS navýší počet letů mezi Prahou a Švýcarskem. od 26. března 2012 se počet letů mezi Prahou a Curychem zvýší na čtyři denně. nově je přidán ranní let – z Prahy odlétá v 6:05 a v Curychu je v 7.20. zároveň se změní časy odletů i dalších spojů do Curychu: vydat se tam můžete v 9:55, 14:45 a 19:35. letadla Swiss z Curychu do Prahy odlétají v 8:00, 12:35, 17:25 a 21:30. doba letu je hodina a patnáct minut. zpáteční letenka z Prahy do Curychu se dá pořídit již od 4 790 Kč, včetně všech poplatků. z Prahy se s leteckou společností SwiSS dá letět i jednou denně do Ženevy a pětkrát týdně do Basileje (v pondělí, středu, pátek, sobotu a neděli). novou dálkovou destinací společnosti SwiSS je Peking, významné obchodní centrum asie. lety do hlavního města Číny odstartovaly 11. února 2012 a létá se denně z Curychu. (ja)

B

Švýcarské rasy psů

ernský honič je lovec i miláček dětí

V jejich rodině nikdy nechovali žádná zvířata, přesto chtěla Barbora dančová od malička psa. zaměřila se na lovecké rasy. nejdřív měla kokršpanělku, pak si pořídila maďarského ohaře a nakonec fenku bernského honiče dorotku. „Je krásná, elegantní, chytrá, poslušná, hravá, nekonfliktní i lovecká. Kdo si pořídí bernského honiče, má další výhodu – nepere se s jinými rasami. Hodí se i do města, v bytě nemáme s dorotkou ani s její dcerou agnes problémy,“ říká sympatická Barbora, rodilá Pražačka, která si ke svým psům pořídila i brokovnici, aby se mohli na lovu doplňovat. „Švýcarští honiči jsou zachyceni už na mozaice v avenches, která pochází z doby Římské říše. Jejich podoba se v podstatě od té doby nezměnila. Ve Švýcarsku se honiči chovají stejně jako u nás ve čtyřech barevných typech: bernský, jurský, lucernský, schwyzský. Je to však i v zemi původu plemeno málopočetné,“ doplňuje s tím, že na přelomu 19. a 20. století byl ve Švýcarsku zaveden nový systém lovů v jednotlivých revírech, pro který byli vysokonozí honiči příliš rychlí. to byl důvod k vytvoření krátkonohé, pomalejší varianty a v roce 1905 vznikl ve Švýcarsku Klub nízkonohých honičů. Bernští honiči jsou skvělí lovci. Jejich dlouhé plandavé uši při pohybu víří pach stop zvěře u země, proto nemusí běžet s čenichem až těsně nad ní a pohybují se díky tomu mnohem rychleji. „dorotka při honu navádí zvěř na mě, až kolikrát musím uskočit za strom, aby mě nesmetla. lovecký pud mají tito psi v sobě, hlubokým hlasem hlásí, že na vyhlédnutém území zvěř je. Podle intenzity a zabarvení hlášení poznáme, jakou ucítila,“ doplňuje Barbora, majitelka chovatelské stanice lady dorotte, která se už může pochlubit třemi vrhy. tito psi jsou často tak zaujati honem, že zmizí i na několik hodin. Protože ale mají vynikající orientační smysl, vrátí se na místo, kde se od svého pána oddělili. ti jim tam většinou nechávají třeba rukavici, aby věděli, že si pro ně přijdou. Protože ve Švýcarsku chovají bernské honiče pouze myslivci, vrhů mají stále méně a méně, pouze tak jeden až tři ročně. V Česku se ročně odchová okolo osmi vrhů a Švýcaři mají o naše štěňata zájem. Jana Hanušková Foto: Jana HanuŠKoVá

S

Podrobný letový řád naleznete na www.swiss.com zákaznické centrum: 234 008 229 E-mail: info.czechrepublic@swiss.com

9

¬ : a c i t e v l e H * k e d c b C a B A z y x w v u R Q P O N M L 78 DESIGN

SWISSmag

Fo ková | nna Jun A : t x e T

hiv to: Arc

o l i v a l s o é r e t k , o m s í p W u, BM s n a h ž t t, Luf užitý tentý f o s o icr po ž juje M ch logu je o p s , jeho ji a Co e j m s V í tlé? yp p a Nes elvetica. T arsku. c H font – jsou ve Švý y kořen

10

0 5

… — – fl ¬ fi ß ° ª ¶ § ‡ t † s * r q p o n m l k J I H G F E D Y C X W V U T S R ¢£€¥×< $ 0 9 | 8 } ]{

0

11

ABCDEFGHIJKLMNOPQR design

SWiSSmag

H

elvetiku ve svém logu používá řada dalších firem, najdeme ji i v infomačních systémech měst, v hromadné dopravě, na plakátech i obalech hudebních disků. A jak její název napovídá, kořeny má ve Švýcarsku. Helvetika se zrodila v roce 1957 ze spolupráce dvou mužů - Maxe Miedingera a Eduarda Hoffmana v písmolijně Haas v Münchensteinu. Hoffman nebyl vystudovaný typograf, zajímal se spíše o technické obory, než nastoupil do společnosti Haas, kterou řídil jeho strýc a jejíž vedení po strýcově smrti převzal. Jeho kolega Miedinger byl vystudovaný typograf, ale ve společnosti Haas zastával pozici obchodního zástupce. Miedinger a Hoffman spolu vytvořili bezpatkové písmo založené na fontu Akzidenz Grotesk z 19. století. Svůj nový font nazvali Neue Haas Grotesk. Marketingový ředitel společnosti Stempel, která byla majoritním vlastníkem dílny Haas, však nebyl s názvem spokojený. Pro font, který se měl prodávat mimo jiné i ve Spojených státech, chtěl jednodušší název, takový, aby zároveň reprezentoval zemi původu. Přišel proto s návrhem změnit název z Neue Haas Grotesk na Helvetia, tedy latinský termín pro Švýcarsko. Eduard Hoffman to trochu poupravil a vymyslel název Helvetika, pod kterým se font rozšířil do celého světa. A to ve čtyřech verzích: vedle základní podoby (regular) ještě v tenčí podobě light, tučné bold a ještě tučnější black.

Loga firem, pro které jejich návrháři použili Helvetiku

Padesátá léta

V padesátých letech plných barevných inzerátů s ozdobným krouceným písmem a barevným obrázkem šťastné rodinky Helvetika jako by byla přesně tím, po čem grafici prahli. Čistá, strohá, švýcarsky neutrální.

Sahaly po ní společnosti i vládní organizace, které chtěly deklarovat svou otevřenost, přístupnost, průhlednost. Nahradila do té doby nejednotný systém značení newyorského metra. Dala podobu logu American Airlines. V USA ji dodnes najdeme na daňových fomu-

“Helvetikou můžete napsat Miluju tě. Můžete to napsat v Helvetice light, jestli chcete být vážně romantičtí. Můžete to napsat Helvetikou bold, pokud je vaše láska intenzivní a vášnivá. A bude to fungovat,” říká designér Massimo Vignelli. Plakát dokumentárního filmu Helvetica, režijního debutu Garyho Hustwita

abcdefghijklmnopqrstuvw 12

QRSTUVWXYZ1234567890

Helvetika nahradila do té doby nejednotný systém značení newyorského metra

lářích. Do svého loga ji převzaly společnosti Jeep, Toyota, Panasonic, Scotch, Evian, Harley-Davidson, Motorola a řada dalších. Vážná, až přísná Helvetika bývá také často užívána na městských značkách se zákazy a příkazy. V sedmdesátých letech byla Helvetika k vidění na každém kroku. A mladým grafikům a typografům se z ní začal zvedat žaludek. Reprezentovala pro ně nadnárodní korporace, zlé vlády, dokonce i válku ve Vietnamu. Přišla divoká éra rebelie proti strohé grafice a jednoduché Helvetice. Plakáty, katalogy, časopisy, obaly desek pokrývaly rozličné fonty, psychedelické křivky a zářivé barvy. Až i toho měli všichni dost a nastal postupný návrat k jednoduchosti. Ač se zdálo, že na Helvetice není co vylepšovat, přišla v roce 1983 Helvetica Neue. Přinesla upravenou verzi původní Helvetiky, například širší f nebo t, silnější uvozovky a tečky. Z Helvetiky rovněž vychází známý font Arial, který je již řadu let součástí balíku Microsoft Windows. Rozeznat Arial od Helvetiky není na první pohled snadné, rozdíly jsou patrné jen u některých znaků. Proto bývá Arial mnohými kritizován za pouhé parazitování na úspěchu Helvetiky.

Ten se promítal na řadě filmových festivalů, konferencí a dalších akcí a byl nominován na cenu The Independent Spirit udělovanou nezávislým filmařům. Ve filmu promlouvá řada světoznámých designérů, jako například Wim Crouwel, Massimo Vignelli, Hermann Zapf nebo Matthew Carter. Ve stejné době proběhla v Muzeu moderního umění v New Yorku výstava s názvem 50 Years of Helvetica. O dva roky později vznikl výstavní projekt Helvetica Forever, který byl postupně k vidění v Japonsku, Bulharsku a Francii. Stejnojmenná kniha popisující vznik a vývoj fontu vyšla v anglické, německé a ja-

ponské verzi. Helvetice je také věnována řada blogů a jiných webových stánek, lásku k ní je možné deklarovat na triku, hrnku nebo tašce. Helvetika je tu už přes padesát let a stále je jedním z nejoblíbenějších způsobů, jak komunikovat tištěným slovem. Vídáme ji každý den. Je prostá, je neutrální, je univerzální. Nenárokuje si naši pozornost, ale směřuje ji k samotnému sdělení. Jak říká ve filmu designér Massimo Vignelli: „Helvetikou můžete napsat Miluju tě. Můžete to napsat v Helvetice light, jestli chcete být vážně romantičtí. Můžete to napsat Helvetikou bold, pokud je vaše láska intenzivní a vášnivá. A bude to fungovat.“

Dokument k padesátinám

A že je to úspěch nezanedbatelný! Když v roce 2007 slavila Helvetika své padesáté narozeniny, byl na její počest natočen celovečerní dokumentární film, režijní debut Garyho Hustwita.

Helvetiku najdete i v logu počítačové společnosti Microsoft

vwxyz/("!'?:!@#$%^&*()=+* 13

ARCHITEKTURA

Návrh jednoho z bytových domů v resortu Andermatt Swiss Alps od Miroslava Šika

SWISSmag

Č  ve švýcarské architektuře

Text: Anna Junková, Jiří Junek | Foto: Switzerland Tourism ní hala dětské nemocnice v Curychu nebo dům pro muzikanty. V současné době se Miroslav Šik podílí na projektu Andermatt Swiss Alp. Jedná se o rozsáhlou výstavbu na úpatí Gotthardského masivu, má zde vzniknout množství hotelů, vil, sportovních a dalších objektů. Podle Šikova návrhu tady vyrůstají tři bytové domy.

Š   . N   ,  Doležal a jeho       Č N M- Richard česko-švýcarský přesah  Š. Od roku 1969 žil ve Švýcarsku také Richard

P

o srpnu 1968 emigrovalo do Švýcarska přes 13 tisíc Čechů a Slováků. Byla mezi nimi i rodina českého ekonoma Oto Šika s patnáctiletým synem Miroslavem. Ten nastoupil na studium architektury na curyšskou technickou univerzitu ETH, kde byl žákem slavného Alda Rossiho. V letech 1990–1992 pak přednášel na Fakultě architektury pražské ČVUT, kde se z jeho žáků zformovala skupina Nová česká práce. Poté se vrátil zpět na ETH, kde učí dodnes. Spolu s profesorem Fabio Reinhardtem formoval směr tzv. analogické architektury, který propaguje návaznost na přírodní a sociální

14

okolí staveb, klade důraz na genia loci a používání přírodních materiálů. Přímo ukázkovým příkladem tohoto přístupu je bytový dům v Haldensteinu v kantonu Graubünden. Dům s hrubou betonovou fasádou dodržuje měřítko okolních domů a díky tomu mezi ně bezchybně zapadá. Hmota domu je zmenšena pomocí střechy, která ho opticky rozděluje. Dalšími Šikovými realizacemi jsou například rekonstrukce katolického kostela a projekt farního centra ve městě Egg v kantonu Zürich, katolické kongresové centrum La Longeraie v Morges, škola, ubytování pro rodiče a vstup-

Doležal. I on studoval architekturu na ETH a v roce 1984 si založil v Curychu vlastní ateliér. Díky českému praktikantovi, který v jeho kanceláři působil, se dostal ke studii Petra Malinského, českého architekta žijícího v Praze. Doležala zaujala natolik, že se pokusil Malinského kontaktovat a po čase se mu podařilo smluvit si schůzku. Ta proběhla na letišti v Praze přímo po Doležalově příletu. Malinskému se situace jevila mírně podezřelá, a tak přišel raději v doprovodu svého otce. Z Doležala se však nevyklubal tajný švýcarský agent a oba architekti začali spolupracovat. V roce 1990 založili architektonickou kancelář DaM, která funguje dodnes.

Ze švýcarských staveb jmenujme interkantonální lesnickou školu s internátem v Lyssu. Jedná se o největší dřevěnou budovu ve střední Evropě. Prosklené vstupní patro nabízí průhled do lesa. Internát je s budovou školy propojen krytou lávkou. Pod kubusem tříd a přilehlých místností se rozléhá 160 metrů dlouhá terasa. Další školní budovou je školní centrum pro ošetřovatelská povolání v Interlakenu v kantonu Bern. Centrum je součástí nemocničního komplexu a je orientováno tak, že třídy mají výhled na Jungfrau, Eiger a Mönch. V Langnau am Albis nedaleko Curychu nalezneme hospodářský dvůr zoologického parku, jehož autorem je rovněž kancelář DaM. Hlavní budova má minimální spotřebu energie, většinu jí získává ze slunečního kolektoru, který je součástí dvora.Tepelná izolace budovy je z minerální vlny a místy z recyklovaného papíru. Fasádu pokrývají štípané šindele z modřínového dřeva. Kancelář DaM stojí i za projektem výrobní budovy Rolex v Bielu.

Hospodářský dvůr zoologického parku v Langnau am Albis

Interkantonální lesnická škola s internátem v Lyssu

Jiří Oplatek

Telekomunikační věž u Basileje – dílo Jiřího Oplatka

Postupem času se DaM rozrostla o další čtyři partnery, jimiž jsou Petr Burian, Jiří Havrda, Jiří Hejna a Jan Holna. DaM realizovali množství staveb v České republice i ve Švýcarsku. Na území Česka jsou to zejména budova Filadelfie na pražské Brumlovce, Palác EURO na Václavském náměstí, rekonstrukce Ústavu šlechtičen na Pražském hradě, dům s tělocvičnou na Petrském náměstí nebo přestavba vily Václava a Olgy Havlových na pražské Ořechovce.

Dalším posrpnovým emigrantem je Jiří Oplatek. Narodil se v Brně a vystudoval architekturu na tamní univerzitě. Poté emigroval do Basileje, kde spolu s J. J. Vischerem založil kancelář Vischer + Oplatek Architekten. V 90. letech kancelář Vischer opustil, ta však existuje nadále pod jménem Oplatek Architekten. Jiří Oplatek je členem České komory architektů, publikuje a vystupuje na odborných konferencích v České republice. Ve svém ateliéru zaučuje české praktikanty. Již v roce 1973 zvítězil Oplatkův projekt v soutěži na telekomunikační věž švýcarské státní pošty. 248 metrů vysoká věž vyrostla na kopci St. Chrischona u Basileje a stala se nejvyšší stavbou Švýcarska. Věž slouží jako vysílač rádiového a televizního signálu a zároveň jako důležitý uzel evropské telefonní sítě. Železobetonová věž se vyznačuje trojlístkovým dříkem a asymetrickým vrcholem. Další zajímavou prací Jiřího Oplatka jsou užitné prostory pod mostem Dreirosen v Basileji. Koryto Rýna je v Basileji nerovné – jeden břeh je vyšší než druhý a mosty se zde proto musí stavět na estakádách, díky čemuž vznikají rozlehlé kryté prostory. Takovýto prostor byl pod Dreirosenbrücke využit pro Centrum mladých, obsahuje bistro, diskotéku nebo fitness, Halu volného času a šatny, klubovny, sušárny a skladovací prostory pro vodní sporty provozované na řece. Prvky mostní konstrukce nesměly být použity jako nosný prvek a z důvodu deformace musely být od celé stavby důsledně odděleny. Pod most tak byla vestavěna naprosto samostatná jednotka. Z dalších realizací Oplatek Architekten můžeme jmenovat tři bytové domy

Budovy internátu lesnické školy v Lyssu

Interiér lesnické školy

na Luzerner Ring v Basileji nebo rodinný dům v Münchensteinu. Čeští architekti do Švýcarska odcházejí i dnes, dnes už ale hlavně proto, aby zde načerpali zkušenosti a učili se od těch nejlepších. Za všechny jmenujme Pavla Juru, který po absolvování VUT v Brně působil v ateliéru Ivana Kolečka v Lausanne a podílel se například na přestavbě vily švýcarského velvyslance v Praze.

15

SWiSSmag

Foto: Zermatt tourismus

kultura

Když hudba zní Text : Jana Vašátová

třeba pod Matterhornem Na mnoho míst Švýcarska už léta směřují návštěvníci nejen za přírodními krásami, ale také za klasickou hudbou. Existují tu nejen dva nejstarší evropské hudební festivaly, v Lucernu a v Montreux, ale celá řada dalších festivalů. Ty vesměs využívají historických i přírodních kulis Švýcarska.

T

éměř sedmdesát let probíhá koncem léta a začátkem podzimu v Locarnu a v sousední Asconě na břehu jezera Lago Maggiore mezinárodní hudební festival „Settimane musicali“. Z původních komorních produkcí se rozvinul do dnešního rozsahu a vysoce profesionální úrovně. Místo koncertních sálů tu využívají chrámové prostory: v Asconě je to menší pro komorní koncerty vhodný kostel Papežské koleje, v Locarnu prostornější kostel svatého Františka. Ani to však nebrání, aby sem přijížděli světové orchestry, ansámbly a sólisté: většinu festivalových koncertů natáčí nebo přímo vysílá rozhlas v Luganu a figurují tu jména virtuozů jako Elisabeth Schwarzkopf, Cathy Berberian, Maurice André, Nikita Magaloff, Claudio Arrau, Geza Anda, Yehudi Menuhin, Henryk Szeryng. Několikrát zde byla i Česká filharmonie a téměř pravidelně sem jezdí pražský Symfonický orchestr FOK. V Locarnu a Asconě se také v červenci pod názvem Ticino Musica

dinou usadil houslový virtuos a dirigent Yehudi Menuhin a založil zde dnes proslulý festival, do Sionu přišel v tutéž dobu maďarský houslista Tibor Varga. Jeho zásluhou zde vznikla mezinárodní houslová soutěž, mistrovské kurzy a festival.

Saas-Fee a Zermatt

Ve vysokohorském Saas-Fee působí obdobně klavíristka Eliane Rodrigues, v Lucernu si Festivalový orchestr vybudoval italský dirigent Claudio Abbado a argentinská pianistka Martha Argerich se před ruchem světa uchýlila na břeh Luganského jezera obklopeného horami. Letos už pojedenácté pozve své příznivce na svůj projekt Progetto Martha Argerich, kde dává příležitost mladým interpretům a muzicíruje s hudebními přáteli. Oproti tomu hudební festival v Zermattu, ve švýcarském horském středisku Walliských Alp, je mladým začátečníkem. Letos se uskuteční poosmé, má však na co navazovat. V 60. letech zajížděl každé léto do Zermattu španěl-

V Zermattu se koncerty konají v kapli Riffelalp, do které se vejde 90 posluchačů. Je postavená nad Zermattem ve výšce rovných 2 222 metrů nad mořem, odkud je úžasný výhled na Matterhorn. konají hudební kurzy a koncerty, na které fagotista a profesor Janos Meszaros, který odešel po roce 1968 z Československa a usadil se ve Švýcarsku, pravidelně zve vítěze interpretačních soutěží Pražského jara. Je vůbec zajímavé sledovat, jak je Švýcarsko se svým krásným prostředím pro umělce přitažlivé: už v 50. letech se v Gstaadu s celou ro-

16

Vysohorské koncerty nad Zermattem v podmanivé kulise Matterhornu mají neopakovatelnou atomosféru

ský violoncellista Pablo Casals – nejenže zde trávil dovolenou, ale také koncertoval a věnoval se výchově mladých interpretů. Podobně je zaměřen i stávající festival, jemuž pár let předcházela řada víceméně soukromých koncertů pořádaných v Riffelalp Kapelle – kapli, do které se vejde 90 posluchačů. Je postavená v horách nad Zermattem, ve výš-

Foto: sWitZerLaND tourism

Hudebníci na festivalu v Montreaux

Letní festıval ve Verbıer

Také do Verbier jezdí o prázdninách za kulturou tisíce lidí. Táhne je sem vidina kulturních zážitků. Ty si v takové koncentraci nemohou dopřát snad nikde jinde. Letní hosté sem od roku 1994 směřují na proslulý mezinárodní hudební festival, který ovšem nepřináší jen kvalitní koncerty, ale i hudební akademii, mistrovské kurzy zaměřené na zpěv, tanec, divadlo, komorní hru, klavír a smyčcové nástroje. Zájemci se mohou denně na koncertech setkat s proslulým víc jak stočlenným Festivalovým orchestrem mladých hudebníků, s kterým pracují světoví dirigenti (a do kterého jezdí i mladí umělci od nás) spolu s vynikajícími interprety světového formátu.

Lucern a Montreux

V Lucernu se na břeh jezera překvapivě hodí moderní budova Kulturního a kongresového centra, pro místní krátce KKL, kterou zde postavili podle plánů francouzského architekta Jeana Nouvela a otevřeli před čtrnácti lety slavnostním koncertem Berlínských filharmoniků s Claudiem Abbadem. Tímto koncertem byl zároveň zahájen tehdejší 60. ročník mezinárodního hudebního festivalu, který se dnes jmenuje pouze „Lucerne Festival“. Už několik let tady ale nemají jeden, ale hned tři festivaly, které navštíví na 130 tisíc lidí. Léto, to je ten původní a nejstarší, na kterém se scházejí přední světové orchestry, od roku 1998 se koná podzimní Piano (patří klavíristům cembalistům a varhaníkům) a další festival se pořádá od roku 1988 o Velikonocích. I na něj přijíždějí velké orchestry a soubory, zní tu i duchovní hudba. Lucern má i svůj Festivalový orchestr a navíc Festivalovou akademii, kterou vede Pierre Boulez. A Montreux? Pokud se kultury týká, nejznámější jsou jazzové festivaly. Ale ani klasická hudba nepřichází zkrátka, navíc tady mají

nádherný moderní sál – Auditorium Stravinski ležící v parku u jezera. Stravinskij tu má i ulici a zdejší krásné prostředí učarovalo kromě Chaplina či Rollanda také hudebníkům – bydlel tu Wilhelm Furtwängler, Joseph Szigeti, Josef Krips – tedy velcí instrumentální sólisté i dirigenti. Festival Septembre musical v Montreux-Vevey má tradici, kterou by mu mohl leckdo závidět a pravidelně sem jezdily světové orchestry včetně naší České filharmonie. Existuje od roku 1946 a patří k nejstarším evropským hudebním festivalům. Pozadu nezůstává ani Curych: letos už po šestnácté tady budou probíhat Zürcher Festspiele, u jejichž zrodu stáli představitelé Tonhalle a curyšské opery, kde se většina akcí koná. Festival je „lahůdkovým“ pokračováním běžné koncertní a divadelní sezony do letních dnů. Jeho součástí jsou i představení, koncerty a výstavy v Schauspielhausu, v Kunsthausu, v muzeu Rietberg, v Divadle na Neumarktu, Hudební akademii či nádražní hale. Festival prostupuje celé město a spojuje neslučitelné: populární druhy umění s klasickým odkazem, a klasické umění s těmi, kdo by ho jinak nevyhledávali.

Foto: LuZerN tourismus

ce rovných 2 222 metrů nad mořem, odkud je úžasný výhled na Matterhorn. Koncerty se tu konají i dnes, vždy v neděli dopoledne, aby pak návštěvníci mohli rovnou vyrazit do hor. Jede se sem zubačkou, která dále pokračuje do výšky přes 3 000 metrů na Gornergrat. V Zermattu se totiž koncertuje vždy o víkendech, nedělnímu dopoledni předchází ještě páteční a sobotní večer dole ve velkém farním kostele. Vedle hudby baroka a romantismu, včetně našeho Antonína Dvořáka, bývají na programu i díla Stravinského, Schönberga, Schreckera, Barbera a Bohuslava Martinů. Festival v Zermattu mívá i svého residenčního skladatele – loni to byla Sofia Gubajdulina. Novodobé počátky tohoto setkání jsou spojeny se souborem Scharoun Ensemble. Jeho členové, hráči Berlínských filharmoniků, vystupují v Zermattu na koncertech a vedou akademii – letní kurzy, ve kterých pracují s víc jak třiceti mladými hudebníky z celého světa. Studují s nimi komorní repertoár a zároveň lektoři i studenti usedají společně do Festivalového komorního orchestru. Součástí jednoho z ročníků byla i filmová přehlídka, která obrazem ukazovala to, co hudební festival svými koncerty: těsné a harmonické sepjetí člověka s přírodou.

Moderní budova Kulturního a kongresového centra v Lucernu

17

CITY

SWISSmag

R   Architektonický skvost hrad Chillon, kerý se nachází nedaleko Montreux na skalnatém ostrůvku Ženevského jezera, sloužil postupně od 13. století jako strategická pevnost, arzenál, vězení i dočasné sídlo Savojských vévodů. Ale po staletí tohle „rodinné stříbro“ švýcarské riviéry, které oplývá mimořádnou atmosférou, podněcovalo především fantazii umělců. Od Jean-Jacquese Rousseau, Victora Hugo, Eugène Delacroixe po Gustave Courbeta. Jako inspirace hrad posloužil i Lordu Byronovi pro sepsání slavné poémy "Chillonský vězeň". Dědictví romantismu dnes nabízí nově upravenou vyhlídkovou stezku, kapli a zbrojnici (www.chillon.ch).

48 hodin

  

Text: Štěpánka Strouhalová | Foto: Switzerland Tourism

V      Ž       ,             .

K 

Láska k dobrému vínu provází i světově proslulá gurmánská reputace celé oblasti regionu Ženevského jezera (kanton Vaud) s excelentní kvalitou produktů a kreativní kuchyní, založenou na kombinaci rustikálního šarmu a moderního kuchařského know how. Důkazem je 20 restaurací doporučených v průvodcích Michelin a GaultMillau. Autentické chutě však můžete vyzkoušet spíše v typických „bistrot“ či „pinte vaudoise“ a ochutnat la papet vaudois (klobásu s pórkem a bramborami), sýrové pochoutky croute au fromage či malakoffs. Mimořádně si pochutnáte třeba v Les Trois-Sifflets ve Vevey či v Le Caveau des vignerons v Montreux. Zdejší speciality lze vyzkoušet na speciálních gourmet stezkách z Montreux přes Les Paccots s procházkou po osvěžujících horských pastvinách. Jak je kvalitní kuchyně nezbytná pro zdejší život, poznáte v kulinářském muzeu Alimentarium – Musée de l'alimentation ve Vevey, jehož expozice vás zasvětí do historie techniky vaření, naživo zhlédnete taje přípravy nejrůznějších pokrmů a osvojíte si kulinární finesy slavných šéfkuchařů nebo pravidla správného stolování (www.alimentarium.ch).

V kulinářském muzeu Alimentarium ve Vevey

G –   AOC 

Majestátní hrad v Gruyère

18

Sýr slonově nažloutlé barvy s bohatou vyzrálou chutí je vysoce ceněný všemi gurmány a patří k těm s nejstarší světovou tradicí. Ve stejnojmenné středověké horské vesničce Gruyères se vyrábí už od roku 1115 podle nezměněné receptury. Kolébka sýru vás okouzlí šarmem malebné architektury. Švýcarsko nenabízí k vidění mnoho tak majestátních hradů, jako je zdejší původní sídlo hrabat z Gruyère ze 13. století s impozantními horskými štíty skoro za vraty a osmi stoletími architektury, historie a kultury. Hned na úpatí hradu je výrobna zdejšího kultu Maison du Gruyère, který vás zavede do srdce samotné výroby zlatavých bochníků. A v čem je to hlavní kouzlo zdejší AOC kvality? Mléko od krav, které jsou na té nejlepší dietě z alpské trávy, dvakrát denně putuje do mlékárny a pak hned za čerstva začíná proces transformace na opravdovou „star” mezi sýry, bez které si nedovedeme představit dobré fondue. Svědky autentického představení můžete být jen dvakrát denně, mezi 9 a 11 hodinou a 12 a 14 hodinou. (La Maison du Gruyère, Place de la Gare 3, vstupné dospělí 7/děti 3 CHF).

V   Další slavný rodák farmaceut Henri Nestlé ve Vevey roku 1867 vyvinul první instantní formuli sušeného mléka a posléze společně s Callierem vytvořili první mléčnou čokoládu. A světová senzace byla na světě. Dnes ve Vevey najdete mezinárodní sídlo Nestlé a také Confiserie Poyet, která pořádá workshopy, při nichž se můžete seznámit s tajemstvím výroby čokolády. Při degustaci se naučíte rozeznat kvalitní čokoládu a vyzkoušíte také tzv. vintage druhy a čokolády výjimečných příchutí. Další prohlídky nabízí i čokoládovna Zucher v Montreux s delikátními plněnými pralinkami jako hlavní atrakcí. Švýcarská riviéra je však také útočištěm slavných mistrů čokolatiérů, jako je Lucien Moutarlier, který nabízí své svůdné čokoládové kreace a také nejlepší dorty na švýcarské riviéře ve svých cukrárnách v Chexbres či Montreux (vždy na Grand Rue, www.moutarlier.ch).

V    Vyzkoušejte zážitkové cestování Čokoládovým vlakem a objevíte dva zásadní vynálezy zdejšího regionu. Z Montreux přes Gruyères až do Broc půvabným historickým vláčkem ve stylu belle époque budete cestovat ve vozech první třídy značky Pullman stejně, jako se po Švýcarsku putovalo v roce 1915. Nejdříve se vyšplháte do malebné vesničky Gruyères, prohlédnete si výrobnu proslulého sýra a ochutnáte, jak mu jde doba zrání k duhu, a pak naskočíte znovu do retro atmosféry a dorazíte až do Broc, sladkého cíle výletu, kde ve slavné továrně Maison Cailler objevíte tajemství čokolády a historii její výroby od roku 1898. A samozřejmě se i při ochutnávce řádně namlsáte a nakoupíte pravé čokolády „callierky.“ Co je na nich tak unikátního? Byl to právě Francois-Luis Callier, který ve Vevey stál roku 1819 u zrodu legendy švýcarské čokolády, když původně vysoce luxusní produkt, který si mohla dovolit jen společenská smetánka, začal vyrábět průmyslově a zpřístupnil ji tak masám (jízdenka dospělí 89/ děti 59 CHF, www.mob.ch).

P   Mimořádné místo přitahovalo celebrity a umělce z celého světa dříve i dnes. Bronzová socha Charlese Chaplina na nábřeží ve Vevey připomíná posledních 25 let jeho života, které tu strávil až do roku 1977 v neoklasicistním sídle Manoir de Bau v kopcích nad městem Corsier sur Vevey. Tam je také na hřbitově pochovaný s manželkou Oonou. V sídle, které dodnes obývá Chaplinova rodina, se právě připravuje muzeum zasvěcené jeho životu a dílu. Celá dvě křídla hotelu Montreux Palace obýval po mnoho let až do své smrti Vladimir Nabokov a do Villeneuve se pro změnu zamiloval Mahátma Gándhí, který bydlel v jednom z nejprestižnějších hotelů riviéry – v hotelu Byron. Po stopách mnoha dalších – od Victora Huga až po Freddieho Mercuryho – se můžete vydat v Montreux i Vevey v doprovodu nadšených průvodců – seniorů ze sdružení Senior Movements (MDA), kteří mají zdejší barvitou historii v malíčku (dospělí 10/ děti 5 CHF, www.montreuxriviera.com).

V,   Vinice v Lavaux, které se šplhají na terasách kolem Ženevského jezera na malém čtrnáctikilometrovém území, platí za pozoruhodné místo světového dědictví UNESCO díky tradici pěstování vína. Tu založili mniši ze zdejších klášterů už v 11. století. Ukrývá zvláštní půvab a klima, na kterém, jak místní říkají, pracují hned tři slunce – to opravdové s 1 800 hodinami ročního svitu a dvě další odrážející se od protilehlých vrcholků Alp a hladiny jezera. Okouzlující přírodní ráj je protkaný sítí dobře značených pěších stezek a napříč soukromými vinicemi s typickými vinařskými vesničkami – od Lutry přes Chexbres až po Vevey – můžete putovat po svých nebo vláčkem Lavaux Express (www.lavauxexpress.ch). Přes 200 místních vín s typickou místní odrůdou Le Chasselas, Pinot Noir či Gamay ochutnáte najednou ve vinotéce Lavaux Vinorama (www.lavaux-vinorama.ch) anebo můžete dát přednost kouzlu osobního kontaktu a v tradičních sklípcích se potkat s místními producenty. Příjemné sklípky „Caveau de Vignerons“ najdete například v Lutry, Aran-Villete, Grandvaux, Cully či Chardonne v samém srdci pečlivě zachovaných vesnic. A je co ochutnávat: celý region Lavaux produkuje 28 AOC apelací s nejlepšími víny jako například Le Chablais, La Cote, Bonvillars či Vully.

19

unesco

SWiSSmag

Klenot karolínské doby

v Sankt Gallenu Text: Milena Blažková, autorka projektu Poznej světové dědictví UNESCO | Foto: Switzerland Tourism

Sankt Gallen v sobě pojí zvláštní krásu města s ušlechtılým duchem vzdělanostı a zbožnostı. Vznosná katedrála vévodící starému městu, rozsáhlý klášterní komplex z karolínské doby a unıkátní knıhovna s nejkrásnějším rokokovým ınterıérem ve Švýcarsku, a především s obrovským bohatstvím knıh, představují kulturní dědıctví nevyčíslıtelné hodnoty. Přes 150 000 knıh a 2 000 vzácných středověkých manuskrıptů je navíc stále k dıspozıcı pro studıjní účely. Sanktgallenský benedıktınský klášter s knıhovnou právem patří od roku 1983 ke světovému kulturnímu dědıctví UNESCO.

Ú

zké předalpské údolí Steinach nedaleko Bodamského jezera východně od Curychu kdysi vyplňovaly nepřístupné lesy, dostatečně nehostinné, aby odpovídaly filozofii života v odříkání. Zřejmě proto si je podle legendy vybral v roce 612 vzdělaný mnich Gallus (Havel) pro svou první malou dřevěnou modlitebnu, která dala základ pozdějšímu věhlasnému benediktinskému klášteru. Jeho zlatá éra přišla mezi 9. a 11. stoletím, kdy Gallusovi pokračovatelé šířili víru, ale i kulturu a tehdejší nové vědecké poznatky. Mniši si vedli velmi dobře; pracovali, modlili se, ale také čile obchodovali, skupovali pozemky, zakládali města, vybírali clo, dokon-

20

ce razili i své vlastní mince. Díky získaným nemovitostem rostl jejich vliv a často se stávali poradci významných panovníků. Zlatá éra sanktgallenského kláštera souvisí s dobou Karla I. Velikého, jak potvrzují dochované rukopisy. V klášterní knihovně se mimo jiné zachoval i původní plán stavby z roku 890, jeden z nejstarších na světě, z něhož vyplývá, o jak bohatý a rozlehlý klášter se jednalo. Ve středu areálu stál kostel, kolem budovy, v nichž mniši bydleli, a skriptorium, kde opisovali knihy. Nechyběla vlastní nemocnice, ale ani vinné sklepy, stáje a chlévy pro dobytek, okrasná a zeleninová zahrada. Několikrát zničený a vždy znovu obnovený klášterní kos-

Karolínské umění Spojenectví císaře s papežem, které by ochránilo církev před útočnými Langobardy, postavilo Karla I. Velikého do vůdčí role na evropské scéně. Svou prestiž ještě umocnil podporou umění – jeho ministrem, přítelem a inspirátorem většiny reforem v oblasti osvěty byl anglosaský mnich Alkuin vychovaný Kelty a ovlivněný kulturou benediktinů. Tehdy vznikla jedinečná kaple Panny Marie v císařském paláci v Cáchách (též na seznamu UNESCO), ale i stavby určené k veřejným účelům – například obrovské přemostění Rýna v Mohuči nebo zahájení stavby průplavu mezi Rýnem a Dunajem.

Do centra města na kávu…

Kdo byl Karel I. Veliký

Pohled z ptačí perspektivy na klášterní komplex ve St. Gallenu

tel, na jehož proměnách se rovněž podepsal proces reformace, se dočkal své současné podoby barokní katedrály až v 18. století. Bílé stěny uvnitř svatostánku evokují život na zemi, bohatě zdobený strop rajský život na nebi a světlezelená štukatura, typická pro tak zvané bodamské baroko, přechod k vytouženému nadpozemskému životu. Mše i koncerty kostelní hudby v působivém prostředí s dokonalou akustikou, nejstarší zvon v Evropě ze 7. století, unikátní knihovna a mnoho dalších jedinečností přispívá k nezapomenutelným zážitkům ze Sankt Gallenu.

I když císaře Karla I. Velikého, který stojí za velkým rozmachem St. Gallenu, řadí historie k největším dobyvatelům a barbarům, patří zároveň k největším milovníkům umění. Ovládl franckou říši a přeměnil ji ve světovou velmoc Středomoří, vybudoval nový typ státu, v němž se spojovala světská moc s církevní. Na dobytých územích zřizoval biskupství a vojenské správní marky, zakládal nové chrámy a kláštery, rozšiřoval síť vlastních paláců a dvorců. Na svou dobu byl velmi pokrokový – podporoval vzdělanost, zřídil školskou dvorskou akademii, reformoval mincovnictví, stál za vznikem karolínské renesance. Církevní i světské památky jeho doby dochované do současnosti dokazují, že právě od 8. století se datuje vzestup kultury tehdejšího evropského západu. Karlův úspěšný růst završil papež roku 800, když jej jmenoval císařem římské říše. Jako největšímu středověkému panovníku mu patří symbolický titul „otce Evropy“.

Jedním z největších klenotů kláštera je jeho knihovna. Mají tu až 150 000 vzácných knih a přes 2 000 manuskriptů, z nichž většina vznikla před rokem 1000

Tisíciletá knihovna

Mniši odchovaní antickým a křesťanským věděním nacházeli zvláštní zálibu v tvorbě knih – zabývali se iluminováním nových opisů a výzdobou textů miniaturami. K rozvoji knižní kultury přispělo nově i používání pergamenu. Karolínské rukopisy představovaly hlavně bibli a evangeliáře, autoři v nich obratně přetvářeli příběhy ze Starého zákona do obrazů dějin své doby. Sám Karel I. Veliký

21

unesco

SWiSSmag Uličky města jsou malebné a domy zdobí nápadné arkýře a balkony

se o knihy velmi zajímal a podílel se na jejich tvorbě. „Dobré knihy jsou lékem pro nemocné duše“ stojí psáno nad vstupem do nádherných prostor sanktgallenské rokokové klášterní knihovny. Tisíc let nepřetržitě slouží zájemcům, vědcům, studentům. Ve zdobných a vykládaných skříních, galeriích a sloupech se nachází 150 000 vzácných knih a přes 2 000 manuskriptů, z nichž většina vznikla před rokem 1000. Nalezneme mezi nimi vzácný svatý Evangeliář – světový unikát z 8. století –, nejstaršími zapsanými notami na světě zaznamenané gregoriánské chorály, nejstarší slovník alemanského nářečí, nejstarší latinskou gramatiku a mnoho dalších jako součást vzácného odkazu předků a kulturního dědictví světa.

Trasa, která zahřeje duši

„Trasa, která zahřeje duši“ je velmi přiléhavé označení turistické trasy historickým centrem Sankt Gallenu, kulturní metropole východního Švýcarska. Průvodkyně Katarína ze Schweiz Tourismu nás nejprve zavedla do katedrály, kde právě probíhal studentský koncert kostelní hudby. Stačilo na chvíli usednout do lavic, zaklonit hlavu vzhůru k bohatě zdobené stropní klenbě a zaposlouchat se do nábožného zpěvu střídaného mohutným burácením dvě stě padesát let starých varhan – s nádhernou hudbou odplula jako mávnutím proutku současnost a my jsme se stali na pár hodin součástí dávné historie Sankt Gallenu.

22

A v téhle náladě jsme si prohlédli klášter, s obdivem prochodili slavnou knihovnu a poté pokračovali městem dál podél starých hradeb, připomínajících rozdělení města za reformace na protestantské a katolické. Míjeli jsme malebné uličky s nápadnými arkýři a balkony, které exotickou výzdobou připomínaly spíše divadelní kulisy nebo výkladní skříně než součásti domů. To byla úplně jiná přehlídka bohatství a jiná výpověď o usedlících než před chvílí v klášteře, tentokrát bohatých kupcích s textilem. „Pohleď, já se ve světě dostal dál, já jsem bohatší než ty,“ jako by křičely do světa sošky, malůvky a obrysy kontinentů, hlavně Asie a Afriky; občas nechybí ani vyplazený jazyk či jiná neuctivá grimasa. A abychom lépe pochopili, odkud všechno bohatství místních měšťanů pocházelo, vzala nás Katarína do textilního muzea. Teprve když trasu zakončila v prvním patře jednoho starého domu, v bývalém měšťanském obývacím pokoji, který na sebe vzal podobu příjemné stylové hospůdky s místními specialitami, vrátili jsme se opět do současnosti. Náš obraz Sankt Gallenu byl ucelený, dokonalý a hřál na duši.

Užitečné odkazy:

www.MojeSvycarsko.com www.st.gallen-bodensee.ch www.unesco-destination-switzerland.ch

36510

Pitoreskní fasády domů v St. Gallenu

Pozvání na jubilejní výstavu UNESCO Nenechte si ujít desátý ročník putovní výstavy fotografií Poznej světové dědictví UNESCO věnovaný v roce 2012 jubileu Úmluvy o ochraně světového dědictví. Již 40 let úspěšně chrání organizace UNESCO vybrané památky a přírodní celky. Výstavu připravila MEDIA IN, mezi fotografiemi nechybí skvosty Švýcarska. Záštitu nad výstavou převzala Česká komise pro UNESCO. Generálním partnerem letošního ročníku jsou Rhétské dráhy.

Kam se vypravit 16.–30. března 2012: Karlštejn 1.– 29. dubna 2012: Zámek Vizovice 1.–30. května 2012: Zámek Náchod 4.–31. května 2012: Telč (vernisáž 3. května) 1.–29. června 2012: Zámek Kynžvart 4.–16. června 2012: Praha Centrum FotoŠkoda 3. července–31. srpna 2012: Zá mek Křivoklát 1.–31. července 2012: Zámek Mníšek pod Brdy 1.–31. srpna: Zámek Křivoklát 4.–29. září 2012: Ostrava Důl Michal 2.–31. října 2012: Český Krumlov Listopad: Praha – derniéra výstavy

novinky

Dílo s názvem Hortenzie

Vejce kondora

Megapole, sál v lesoparku

Druhý pochod bichlí

Kdo stvořil Universum? Švýcarský umělec Adolf Wölfli V Domě U Kamenného zvonu na Staroměstském náměstí v Praze lze zhlédnout unikátní monografickou výstavu jednoho z nejpozoruhodnějších a nejoriginálnějších umělců 20. století, švýcarského tvůrce Adolfa Wölfliho (1864–1930). Ta má název Stvořitel Universa a potrvá do 27. 5. 2012. Adolf Wölfli byl sirotek, který získal pouze základní vzdělání. Pracoval jako nádeník a pomocný dělník. Byl odsouzen kvůli mravnostnímu deliktu a doživotně internován v ústavu pro Fotografie švýcarského umělce choromyslné Adolfa Wölfliho ve Waldau u Bernu. Svoji životní mizérii, sociální izolaci a duševní nemoc dokázal postupně transformovat v nesmírný kreativní potenciál. Stvořil ohromující dílo – komplexní paralelní vesmír, pro nějž vymyslel novou geografii, historii i nové řády číslovek. Jeho celoživotní dílo „Obří Stvoření Svatého Adol-

fa" sestává ze 45 sešitů o 25 000 stranách textů, hudebních partitur, číselných záznamů, součástí je 1 600 kreseb a 1 640 koláží. Přestože Wölfliho ikonografie vychází z kulturních prvků, které ho obklopovaly, překračuje je a naplňuje novým významem své osobní mytologie. „Co se týče obsahu, můžeme říci, že je zde reprezentováno naprosto vše – ne pouze to, co přímo vidíme, ale obecně vzato vše, na co můžeme pomyslet nebo pocítit," napsal psychiatr Walter Morgenthaler, který Wölflimu zasvětil knihu Duševně nemocný jako umělec vydanou v roce 1921. Vůbec poprvé tu byl psychiatrický pacient označen za umělce a nebyl představen termíny z chorobopisu, ale jménem a příjmením. Symbolika Wölfliho paralelního světa snoubí symboly západní kultury s univerzálními archetypy, které jsou zasazeny do kontextu autorovy osobní mytologie. Wölfli je obecně považován za nejvýznamnějšího světového představitele art brut (umění v syrovém stavu). Wölfliho dílo však obstojí samo o sobě beze všech škatulek.

Něco o výstavě

Výstava postupuje chronologicky. Po prvních černobílých kresbách představuje monumentální epos Od kolébky ke hrobu (1908–1912), který čítá devět knih o 3 000 stranách textu s více než 750 ilustracemi. Wölfli zde formou cestovního deníku líčí své vyfabulované nádherné dětství a nastiňuje skvostnou budoucnost. V následujících Zeměpisných a počtářských sešitech (1912–1916) opanovává celou Zemi a expanduje do vesmíru. Roku 1915 se Adolf Wölfli stává Svatým Adolfem II., vládcem Všehomíra. Jeho gigantické dílo je pak opěvováno v Sešitech písní a tanců (1917–1922) a Sešitech – sbírkách písní a pochodů (1924–1928), kde jsou navzájem se prolínající skladby zaznamenávány v solmizační stupnici (do – re – mi). Wölfliho dílo vrcholí Smutečním pochodem, na kterém pracoval od roku 1928 až do své smrti roku 1930. Hudba je zde převedena do formy abstraktních zvuků proložených číslicemi. Vzniká tak uhrančivá zacyklená mantra, která je na výstavě přítomna ve zvukové podobě.

Kde se výstava koná V Domě U Kamenného zvonu na Staroměstském náměstí v Praze. Otevřeno denně kromě pondělí od 10 do 20 hodin. Vstupné: 120 Kč www.adolfwolfli.cz www.ghmp.cz

Centrum nejlevnějších letenek včetně nízkonákladových dopravců K letence DÁREK a PARKOVÁNÍ U LETIŠTĚ v Praze ZDARMA!

Text: Jana Andělová

infolinka 800 100 300 www.studentagency.cz

23 LSA_remitenda_179x18_tisk.indd 1

3.2.2012 11:30:21

SPORT

SWISSmag

Freddy Nock

Text a foto: Michal Bulička

umí čarovat na laně. Sedm rekordů za týden Švýcar Freddy Nock je absolutní světovou extratřídou v chůzı po vysokých lanech. Přestože pochází z cırkusového prostředí, umí své kousky provádět v šapıtó ı v horské přírodě, kde navíc rovnováhu ztěžuje vítr, únavu zvyšuje slunce nebo chlad a jıstotu kontaktu s lanem snıžuje vlhkost.

P

o laně chodí charismatický Freddy nahoru i dolů, s vyvažovací tyčí nebo bez ní, dokáže vysoko nad zemí jet i na bicyklu. Ani vysoká nadmořská výška pro něj není překážkou a mít pod nohama stovky metrů vzduchu jej patrně moc nevzrušuje. Ve věku 46 let, kdy profesionální sportovci obvykle na parádní výkony už jen vzpomínají, se rozhodl podniknout odvážnou sérii rekordů v chůzi a jízdě po vysokých lanech. Motivací nebylo jen „něco“ dokázat, ale především šlo o humanitární akci „EYE LOVE TO HELP“ pod záštitou UNESCO. Peníze získané z darů a sponzorských příspěvků v souvislosti se sérií „Sedm rekordů v sedmi dnech“ byly použity na podporu vzdělávacích a sportovních projektů pro děti v chudém asijském Bangladéši.

24

Akce „Sedm rekordů v sedmi dnech“ proběhla velmi úspěšně na konci srpna 2011 na území tří alpských zemí a Freddy Nock postupoval po laně vždy bez jištění.

Rekord číslo

– Zugspitze

Rekord číslo

– Feuerkogel

Nad svahy nejvyšší hory Německa rekordní série začala. Freddymu se podařilo bez jištění i bez balanční tyče vystoupat po nosném laně kabinové lanovky na vrchol Zugspitze. Po ocelovém laně o průměru 50 mm zdolal téměř kilometrovou vzdálenost, přesně 995 m, přičemž překonal převýšení 348 metrů. Sklon lana dosahoval místy až 57 procent.

Nock se se svým týmem přesunul do jezernatého kraje rakouské Solné komory. Záměrem

Kdo je freddy nock • Špičkový světový provazochodec. • Vyrostl v cirkusu Nock, po laně chodí od čtyř let. • Drží deset světových rekordů, z toho šest je v Guinessově knize rekordů. • Mistr světa v chůzi po laně na rychlost. Kilometr zdolal za 10:18 minut. • Jeho motto zní: „Nemožné učinit možným.“ • Náročnost jeho řemesla přibližuje několik Freddyho výroků: …balancování vyžaduje mimořádnou disciplínu během tréninku… …uklidňující jistotu přinese až mnohaletá zkušenost na laně… …získávání zkušeností přináší jen tvrdá práce, litry potu a hodně trpělivosti…

bylo zdolat opět nosné lano, tentokrát lanovky na Feuerkogel. Za perfektního počasí vidělo nadšené publikum úspěšný pokus v současnosti nejlepšího artisty světa. Nock dokázal s pomocí 25 kilogramů těžké balanční tyče přejít lano dlouhé 2 717 metrů při převýšení 1 109 výškových metrů za 3 hodiny a 20 minut. Lano stoupá k vrcholu velmi prudce, dá se říci, že konstantně se sklonem v intervalu od 41 po 52,5 procent. Rekordní byla výška lana nad zemí, která dosáhla úctyhodných 305 metrů. Nad takovou hloubkou dosud žádný provazochodec bez jištění nepřešel. Komplikací při této výzvě bylo vedro. Kvůli němu musel Nock posledních 200 metrů dojet v gondole lanovky. Během výstupu dostával vodu z kabiny lanovky, ale teplota kolem 32 °C ve stínu mu i tak způsobila velkou ztrátu tekutin a obrovské vyčerpání.

Rekord číslo u bernu

– Thörishaus

Rekord číslo

Rekord číslo

– Jungfrau

Rekord číslo nersee

– Jezero thu-

– Diavolezza

Třetím cílem jeho rekordní série se stala známá lanovka na Diavolezzu v Horním Engadinu nedaleko Svatého Mořice. Její horní stanice se nachází bez jedenácti metrů v třítisícové výšce a je proslulá úchvatnou vyhlídkou na hory pokryté ledovci. Freddy se zapsal do historie tím, že přešel směrem vzhůru nejdelší a nejvýše položenou lanovku, jaká kdy byla zdolána artistou. Přesněji šlo o lano dlouhé 3 574 metrů s převýšením 882 výškových metrů. Cestou se musel odvážný rekordman vyrovnat i s propastnou hloubkou, nejvýše se ocitl 180 metrů nad zemí. Stoupání lana se pohybovalo mezi 26 a 53 procenty. Nock šel tentokrát s balanční tyčí po laně průměru 6 cm a potřeboval na celou délku lana pouze dvě hodiny a dvacet minut.

Rekord číslo

– Corvatsch

Mezi dějišti třetího a čtvrtého rekordu je malá vzdálenost. Stačilo přejet v rámci Engadinu nad jezero Silvaplana, odkud míří ke třítisícovému cíli lanovka na Corvatsch. S předchozím rekordem měl čtvrtý, prostřední, vícero podobností. Rozdílné bylo jen to, že Freddy nestoupal, ale naopak scházel dolů z horní stanice ve výši 3 298 m do mezistanice ležící o 569 metrů níže. Za nádherného počasí se rekordmanovi podařil sestup po laně dlouhém 1 672 m o průměru 5,6 mm, míra klesání se pohybovala v rozmezí od 38 do 57 procent. Pro zpestření sestupoval Freddy posledních 80 metrů pozpátku. Kromě pohledu na trojici engadinských jezer viděl při svém výkonu Nock nad nedalekým Svatým Mořicem i lanovku Signalbahn, po jejímž laně absolvoval v roce 1989 svůj první „lanovkový“ pokus o rekord. Ten jej inspiroval k této rekordní sérii. Tehdejším šéfem lanovky byl Peter Pfister, jehož vstřícnosti vděčí Nock za to, že mohl před třiadvaceti lety udělat první důležitý krok na své rekordní cestě.

Pátý rekord neměl nic společného s lanovkami ani s chůzí. V plánu byl přejezd vysokého lana na speciálním bicyklu, jehož ráfek byl přizpůsoben na míru 20 mm tlustému lanu. To bylo napnuto v délce 160 metrů mezi dva jeřáby 50 metrů nad zemí. Mělo jít o přejezd po laně v rekordní výšce i délce. Pokusu o rekord však zabránily technické problémy. Ze speciálního lana ze syntetických vláken se po napnutí uvolnilo příliš mnoho tuku a povrch lana se tak stal pro jízdu na bicyklu nebezpečným. Nejprve se pořadatelé snažili lano vyčistit, to však bylo příliš časově náročné. Po odložení začátku o 3 hodiny museli nakonec celý pokus zrušit. Tím ovšem padla možnost uskutečnit sedm rekordů v sedmi dnech.

Šestá zastávka na rekordní pouti se konala na turisticky proslulém místě Bernských Alp – v sedle Jungfraujoch. Na nejvýše položené nádraží Evropy se sjely stovky diváků, aby nakonec viděli úspěšný pokus v říši ledovců a skal. Tentokrát byl unikátní fakt, že šlo o rekordní nadmořskou výšku napjatého lana – 3 500 m n.m. Kvůli zhoršení počasí bylo namísto 250 metrů lana napnuto „pouhých“ 50 metrů. Aby si Freddy vynahradil kratší délku lana, přešel po něm cestou zpět, shora dolů, pozpátku.

Původní záměr sice nevyšel, přesto byl poslední útok na rekord úspěšný. Úmyslem extrémního provazochodce bylo přejít celou šířku jezera Thunersee pod Bernskými Alpami. Jezero není zrovna malé, v plánovaném místě je široké 3,3 km. Už jen natažení lana o průměru 20 mm bylo logistickým oříškem, neboť lano vážilo 800 kg. Nakonec se ho podařilo s pomoci vrtulníku a člunu napnout mezi jeskyní Beatushöhlen na jednom a Leissigenem na druhém břehu. 5 000 diváků napjatě sledovalo, jak bude odvážný artista postupovat bez jištění, tak jako při všech předchozích pokusech. Vodní hladina přitom byla v nejvyšším bodě až 150 metrů pod lanem. Největším nepřítelem při překonávání jezera se stal vítr. Odpoledne byl poměrně silný a přinutil Nocka po 400 metrech rezignovat na další pokračování. Druhý pokus si proto naplánoval na ráno. O den později se v osm hodin vydal po laně znovu, a s balanční tyčí v rukou přešel vzdálenost 2 000 metrů. Pak už začaly být vibrace lana a působení větru tak silné, že jít dál by bylo hazardem. Po obrátce si rekordman zopakoval 2 km ještě jednou a tím

ukončil svůj „bláznivý“ týden. I když nepřešel celé jezero, ony 2 km mu stačily k získání světového rekordu v délce chůze po laně nad vodní hladinou.

7 rekordů v 7 dnech (srpen 2011) • Zugspitze (Německo). Výstup po laně bez balanční tyče. Délka: 995 m. Nejvýše nad zemí: 150 m. • Feuerkogel (Rakousko) Výstup po laně s nejprudším konstatním stoupáním. Délka: 2 917 m. Nejvýše nad zemí: 305 m. • Diavolezza (Švýcarsko). Nejdelší výstup po laně. Délka: 3 574 m. Nejvýše nad zemí: 180 m. • Corvatsch (Švýcarsko) Nejdelší sestup po laně. Délka: 1 672 m. Nejvýše nad zemí: 145 m. • Bern (Švýcarsko) Nejdelší a nejvyšší přejezd lana na bicyklu. Délka: 160 m. Nejvýše nad zemí: 50 m. Odloženo z technických důvodů. • Jungfraujoch (Švýcarsko) Výstup i sestup po laně v nejvyšší nadmořské výšce 3 500 m n. m. Délka: 50 m. Nejvýše nad zemí: 70 m. • Thunersee (Švýcarsko) Nejdelší přechod po laně nad vodní hladinou. Dosažená délka 2 000 m, plánovaná 3 300 m. Nejvyšší úroveň nad hladinou: 150 m.

25

Foto: Petr SoCHa

trip

SWiSSmag Starobylý most u Lavertezza v údolí Val Verzasca je oblíbeným odrazovým můstkem pro skoky do tyrkysově zbarvené řeky

Putování za vodou ????

Text: Kateřina Sochová

Voda. Zdá se nenápadná, nevystupuje nad krajınu a není vıdět z velké dálky, ale ve Švýcarsku je ona a úkazy s ní spojené tak mımořádné a pozoruhodné jako třeba tamní věhlasné hory. Potkáte se s ní snad všude a vždy v překvapıvě pozıtıvních polohách. Obvykle je omamně průzračná, osvěžující jak dotekem, tak pohledem, takže jí lze sotva odolat a neuvrhovat do ní své tělo. Švýcařı se koupou v jezerech na horách ı ve městech a není výjımkou, že u vody tráví třeba svou polední pauzu. V Basılejı zase plavou řekou po proudu třeba právě do práce klıdně přes celé město se specıálním batůžkem pro suchý šat… Voda je ve Švýcarsku fenomén. Však čtěte dále.

26

Foto: GrauBÜnden Ferien

Jezero Caumasee je idylicky zasazeno uprostřed lesa

V letním parnu není – ať jsme doma v Česku, nebo kdekolı jınde – nıc příjemnějšího než se nořıt do osvěžující vody. V případě Švýcarska se jako první nabízí některé z jezer – je jıch tu neuvěřıtelných 7 000! Vedle velkých rıvıér s až středomořskou atmosférou, třeba u Ženevského nebo Luganského jezera, je tu spousta malých, ale o to půvabnějších jezer. Snad všechna lákají ke koupání a vesměs jsou k tomuto účelu ı přızpůsobena, leží na nıch pěkně vybavené a rozsáhlé městské pláže ı veřejné plovárny s ještě šırším zázemím. Snad jen jezera ve vyšších nadmořských výškách, která se přílıš neohřívají, využıjí spíše otrlejší jedıncı. Jezero jako z pohádky:

Foto: KateŘina SoCHoVÁ

7 000 švýcarských jezer CAUMASEE

Malé jezero s neuvěřitelně blankytnou vodou leží uprostřed lesů kousek od vsi Flims. Od nevelkého parkoviště se k němu dostanete učesaným lesoparkem po asfaltových chodníčcích živých jako lázeňská kolonáda. Ale kde je vlastně to jezero? Musí se dolů výtahem prudce z kopce. Skrz jeho prosklené stěny se konečně naskytne pohled na tyrkysově modrou oázu obklopenou lesy. U Caumasee lze strávit celý den nebo se tu zastavit během cyklovýletu či pěší túry. Ne nadarmo se jeho jméno překládá jako „jezero poledního klidu“. Uprostřed jezera leží zalesněný ostrůvek, pláže kolem připomínají Středomoří a v četných zátočinách si lze užít klidu i vodních radovánek, třeba na lodičce. Caumasee oplývá romantickými zákoutími

27

SWiSSmag

Pitná voda Pokud vás v létě přepadne žízeň, nebojte se ji ve Švýcarsku uhasit vodou z kohoutku. Je neobyčejně čistá a 100procentně přírodní. Okolo 40 procent pochází z pramenů a podzemních vod, 20 procent z jezer. Díky přísné environmentální legislativě je voda v jezerech tak čistá, že na mnoha místech můžete pít rovnou z nich! Voda z kohoutku je také ekologická – žádné lahve, žádná zbytečná doprava. Na zdraví!

Foto: Switzerland touriSm

trip

LEJ MARSCH

Tajný tip uprostřed velkých jezer

Murtenské jezero nabízí širokou paletu vodních sportů

Ráj vodních sportů:

MURTENSKÉ JEZERO

Jezero u malebného středověkého městečka Murten je nejmenším ze tří velkých jezer, podle kterých se zdejšímu regionu v podhůří Jury přezdívá „Země tří jezer“. Díky malé hloubce se Murtenské jezero rychle vyhřeje sluncem, a tak je od jara do podzimu oblíbené na koupání a provozování vodních sportů. Jezero je s dalšími dvěma – Bielským a Neuchatelským – vzájemně propojeno kanály, což výrazně rozšiřuje možnosti vyjížděk na lodi. Pláže, kempy a promenády se nacházejí téměř po celém břehu jezera. Naproti Murtenu se stojí hora Mont Vully vyhledávaná pro pěší turistiku. Na jejích slunných jižních svazích se v nejmenší vinařské oblasti Švýcarska pěstuje vinná réva. Její svěží chuť v tekuté podobě stojí za to ochutnat v některém z mnoha místních sklípků, nejlépe v kombinaci se štikou, sumcem nebo pstruhem z jezera.

28

Foto: Switzerland touriSm

Voda v horském jezeře Lej Marsch se v létě ohřeje až na 21 stupňů

Jezero Lej Marsch v nadmořské výšce 1 813 metrů patří k nejoblíbenějším koupacím jezerům Engadinu, regionu plného jezer. Má slunnou a před větrem chráněnou polohu na okraji lesa nedaleko olympijského skokanského můstku. Voda se v tomto jezeře rašelinného původu při letním počasí ohřeje až na 21 stupňů Celsia. Návštěvníky přitahuje malou písčitou pláží na svém severním okraji, dřevěným můstkem i lákavými místy pro piknik a grilování, které je mimochodem ve Švýcarsku velmi populární. Nebývá až tak neobvyklé, že na toulkách divokou přírodou narazí turisté na grilovací zázemí včetně připraveného dřeva.

Foto: Switzerland touriSm

Mladíci začínají plavání v Aare skokem z mostu Altenbergsteg

Kam ještě za koupáním?

Do města k řece Foto:Bern touriSm

Koupání v řekách švýcarských měst je fenomén, který se jen tak někde nevıdí. Řeky jıž dávno nejsou z hygıenıckého hledıska „nevhodné ke koupání“, naopak jsou to průzračné chladıvé toky, a tak sı letní osvěžení dopřává spousta obyvatel těchto vyvolených měst. Mnozí to dokonce považují za velký zážıtek a nejlepší věc, která se dá ve městě v parném létě provozovat. Prostě skočíte do vody a plavete s proudem, kam až to jde.

BERN:

Pod okny Bundeshausu Koupání v Aare, řece, která protéká Bernem, má tradici dlouhou desítky let. Koupaliště Marzili a Lorraine jsou známá široko daleko. A k oběma se dá po proudu doplavat z až kilometr a půl vzdálených míst, přičemž po cestě je mnoho nástupních a výstupních bodů. Na trase z odpočinkového kempu Eichholz s plážemi a grilováním na Marzili teče Aare hladce a plynule, ale poměrně svižně. Za zatáčkou, před Marzili, se plavcům naskytne krásný pohled na Bundeshaus, sídlo švýcarské vlády a parlamentu. Druhá trasa začíná pro odvážné mladíky skokem z mostu Altenbergsteg, ostatní nastoupí kdekoliv na pravém břehu u botanické zahrady. Pro začátečníky je tato trasa výhodnější, Aare tu plyne daleko klidněji než na začátku Bernu u Marzili – tam může být výstup z proudící vody celkem náročný. Při zvýšené vodní hladině se už můžeme bavit dokonce o nebezpečné zábavě – kdo včas nevystoupí, toho mohou spolknout městské jezy. I přes nízkou teplotu ledovcové řeky jsou řeky plné. Nejen obyvatelé Bernu si plavání v Aare oblíbili a nacházejí v něm něco vzrušujícího, čeho se prostě nejde vzdát.

Tajemství Bernu Řeka Aare protéká Bernem v elegantním oblouku. Na jednom jejím břehu stojí malá budova bez oken. Právě odtud je celé město a jeho okolí zásobováno pitnou vodou. Uprostřed budovy se nachází šachta, v níž bublá křišťálově čistá voda. Hladina tam dole ukazuje úroveň hladiny podzemní vody. Aare totiž přináší daleko více podzemní vody než té ve svém korytě. Dodává totiž i čistou pitnou vodu. Podzemní voda je filtrována při průchodu podzemními vrstvami tak důkladně, že už téměř nevyžaduje další úpravu. Na koupališti Marzili, přímo pod sídlem švýcarské vlády, je potřeba z vody vystoupit – dále čekají nebezpečné jezy

29

Foto: Switzerland touriSm

trip

SWiSSmag

CURyCH:

Metropole koupání

Oficiální plavání v řece Rýn přiláká každoročně až pět tisíc účastníků

BASiLEJ: Baťůžkáři v řece Do 18. století bylo plavání v Rýnu úředně zakázáno, později od toho odrazovala kvalita vody. Dnes se ale obyvatelé Basileje nechávají proudem unášet moc rádi a činí tak neobvykle často. Na nábřežích chodí proti proudu mokří lidé v plavkách, aby si mohli „dát ještě jedno kolo“, nebo lze v řece spatřit plavce s barevnými batůžky, ve kterých mají oblečení a klíče, když se nechtějí vracet polonazí na místo svého startu. Prý tu lidé běžně plavou po řece i ráno do práce s oblečením v batůžku. Tyto batůžky jsou typickým vybavením tamních plavců. Nejsou dobré jen jako úschovna osobních věcí, slouží i jako bezpečnostní pomůcka – lodě je pak snadněji spatří. Největší plaveckou událostí v basilejském Rýnu je tradiční srpnová akce Rheinschwimmen, kdy se do vody vrhne hromadně až pět tisíc lidí, kteří plavou necelé dva kilometry centrem Basileje. Letos se koná již 32. ročník, a to 14. srpna 2012. Každý účastník akce v cíli obdrží medaili a diplom.

30

Foto: Switzerland touriSm

Na Lettenu u curyšské řeky Limmat panuje v létě čilý ruch

Curych je v národním i mezinárodním měřítku metropolí koupání. Díky své poloze u jezera a na řece Limmat, která z něj vytéká, se tu lze namočit v podstatě na každém rohu. Plavání a koupání se v Curychu vyvinulo v osobitý druh kultury a bezplatná koupaliště na Limmatu jsou v létě tradičními místy, kde to skutečně žije každý den až do noci. Oberer Letten, Unterer Letten a Werdinsel se svými dřevěnými můstky a terasami vypadají sice na první pohled trochu nostalgicky, večer jsou ale plná otevřených stánků, barů a restaurací, dokonce se tu promítají filmy. Přestože se koupaliště nacházejí v podstatě v centru Curychu, jsou to oázy klidu s vlastním rytmem života. Místní si sem běžně odskočí zaplavat třeba o polední pauze. Na Oberer Lettenu se plave na 400metrovém úseku řeky a k dispozici je kromě lehátek i slunečná terasa vyhrazená pouze pro dámy. V kanále se silnějším proudem se plave na Unterer Lettenu. Na Werdinselu, ostrovu mezi řekou Limmat a jejím kanálem, se lze rovněž nechat unášet proudem, na jeho spodní části se pak nachází nudistická pláž.

Foto: KateŘina SoCHoVÁ

Tajemné světy soutěsek a roklí Vzhledem ke geologıcké stavbě Švýcarska ası nıkoho nepřekvapí fakt, že soutěsek, kaňonů a roklın je tu opravdu mnoho. Vytváří vlastní tajemné světy, příběhy a samozřejmě lákají turısty, skoro by se dalo mluvıt o samostatné turıstıcké dıscıplíně. Na pěší túře jsou dobrodružným zpestřením nejen dětem, dovolují nahlédnout do dávné hıstorıe Alp nebo skýtají chladıvé osvěžení. Například soutěska Vıamala umožňuje provozovat canyonıng ı začátečníkům.

AARESCHLUCHT: Po stopách ledovce

Foto: Switzerland touriSm

Aareschlucht neboli soutěska řeky Aare se nachází mezi Innertkirchenem a Meiringenem v centrálním Švýcarsku a je jednou z nejvýraznějších ukázek, co dokáže síla vody. Během tisíciletí se tu řeka prokousala až 200 metrů hluboko do vápencové skály, která je mimořádně tvrdá. V dobách ledových ledovec tuto skálu prořezával, ale jak se střídaly doby meziledové, tající voda si nacházela různé cesty a vymílala soutěsku vždy na jiném místě. Tak tu vedle dnešní, nejmladší, najdeme ještě pět dalších roklin, které jsou úplně nebo částečně zasypané ledovcovou morénou. Od konce 19. století je 1,4 kilometrů dlouhá soutěska díky chodníkům a tunelům zpřístupněna i pro turisty. V nejužším místě je široká sotva jeden metr.

Soutěska řeky Aare je místy jen jeden metr široká

Aareschlucht je okénkem do geologické historie oblasti centrálního Švýcarska

31

Foto: Switzerland touriSm

trip

Foto: Switzerland touriSm

SWiSSmag Namodralá ledovcová řeka si razí cestu soutěskou Rosenlaui

ROSENLAUi:

Tajný tip pro romantiky V údolí Rosenlaui na úpatí hor Engelhörner, Dossen, Wellhorn a Wetterhorn je k dispozici vše, co člověk od vysokohorské krajiny očekává: alpské louky, mohutné staré javory, sluncem opálené stodoly, chalupy, lesknoucí se ledovce... A k tomu ledovcová soutěska, která již přes sto let okouzluje nejen romantické povahy. Potok Weissenbach si na své cestě od ledovce do údolí vyřezal hlubokou cestu vápencovými a břidlicovými skalami. Vířící voda vymlela obří hrnce a příroda si zahrála na sochaře. Tu se z profilu objeví známý obličej, jinde si člověk připadá zase jako v katedrále. Úzká cesta, částečně zasekaná do skály, doprovází schod po schodu hučící namodralý tok – převýšení je na zhruba půlkilometrové trase celkem 155 metrů.

ViAMALA a ROFFLA:

Viamala bývala v minulosti důležitou obchodní cestou přes Alpy

dvě mistrovská díla Zadního Rýna

Soutěska Roffla dává návštěvníkům pocítit léta tvrdé práce při jejím zpřístupňování

32

Foto: Switzerland touriSm

Viamala je nejen působivým přírodním monumentem, ale hlavně svědkem tisíce let staré historie a jejích příběhů. Až 300 metrů vysoké dohladka omleté skalní stěny tvoří přírodní překážku na cestě přes Alpy. A právě v této nehostinné krajině odhaluje kulturní historie svou jedinečnou kontinuitu, která sahá od prehistorických skalních kreseb přes středověké hrady až po současná mistrovská inženýrská díla. Proč? Protože Viamala představuje i přes svá nebezpečí nejlepší přístupovou cestu k alpským průsmykům San Bernardino a Splügen. Soutěska dokumentuje historickou obchodní trasu mezi severem a jihem, jejíž význam se dá mezi úzkými stěnami i na kamenném mostě z roku 1739 pocítit na vlastní kůži. Hostinec u soutěsky Roffla, druhé v pořadí na cestě k jižně ležícím alpským průsmykům, sloužil již dávno jako odpočinkové místo pro obchodníky a jejich zvířata na cestě na jih. Po otevření Gotthardské železnice na konci 19. století se však jeho provozovateli, rodině Pitschen-Melchior, radikálně snížily příjmy, a tak se rozhodla odejít do New Yorku. Ze stesku se ale brzy vrátila zpátky do Švýcarska. Patrně díky inspirativní návštěvě Niagarských vodopádů potom Christian Pitschen-Melchior s rodinou po sedm dlouhých zim (1907–1914) ručně kopal v soutěsce skalní galerii a chodbu vedoucí dokonce až pod samotný Rýn. Cílem této tvrdé dřiny bylo přivést opět do hostince návštěvníky. Po neskutečné dávce výdrže a síly se jeho sen nakonec splnil. Hostinec coby vstupní brána do soutěsky Roffla slouží dodnes.

FOTO: MöVENPICK

FOTO: TROJKA VODKA

novinky

Máte chuť na zmrzlinu? Pořiďte si ji z pohodlí domova

Text: Jana Andělová

švýcArSká znAČkA MövenpIck SpuSTIlA jAko první zMrzlInový e-Shop pro prAhu A okolí, kde SI lze nA InTerneTu objednAT TuTo exkluzIvní ledovou pochouTku. e-Shop nAjdeTe nA STránkách www.MojezMrzlInA.cz. zboží váM doruČí doMů nebo SI ho MůžeTe vyzvednouT nA odběrníM MíSTě, kTeré je v prAze buTovIcích. přI objednávce nAd 500 kČ je doprAvA zdArMA. Mövenpick je exkluzivní značka švýcarské zmrzliny, která se vyrábí z vysoce kvalitních přírodních surovin bez chemických barviv a konzervantů. Úspěch značky je založen na prvotřídních ingrediencích, jakými jsou čerstvá smetana, vanilka nebo vaječný žloutek. Značka Mövenpick nabízí množství příchutí ve dvou kategoriích – zmrzliny a sorbety. První z nich zahrnuje oblíbené chutě čokolády, vanilky, jahody, karamelu či pistácie nebo stále více objevovaného vlašského ořechu. Vychutnat si však můžete také gurmánské příchutě jako Tiramisu, Stracciatella, Espresso Croquant, Crème brûlée či Koňak VSOP.

Široký výběr mají i milovníci sorbetů – exotická Maracuja & Mango, jemná Hruška nebo Malina & Jahoda, Citron & Limetka či Černý rybíz nepochybně rozmazlí chuťové buňky. Vybírat je možné ze dvou velikostí balení. Zmrzliny jsou připraveny v objemech 900 ml a větší 2,4 litru – například pro chystaný večírek. Zmrzlinu stačí objednat na internetu, vyplnit potřebné údaje a během následujícího dne pak obdržíte telefonát od zástupce značky, který dojedná podrobnosti týkající se doručení či odběru. Více informací naleznete na www.mojezmrzlina.cz .

na dezert: Palačinka s malinami IngredIence nA 1 porcI: 2 kopečky zmrzliny Mövenpick s příchutí „Swiss chocolate“ 1 palačinka 40 g malin šťáva z citrónu, moučkový cukr na dekoraci: lístky máty a maliny

příprAvA: nejprve promícháme čerstvé maliny s moučkovým cukrem a šťávou z citrónu. Směsí naplníme čerstvě připravenou teplou palačinku a položíme na talíř. lehce pocukrujeme moučkovým cukrem, přidáme čerstvé maliny a pár lístků máty. nakonec na talíř naaranžujeme dva kopečky lahodné zmrzliny Mövenpick s příchutí „Swiss chocolate“.

Švýcarská Trojka vodka vstupuje na český trh TrojkA vodkA pure grAIn je exkluzIvní švýcArSká préMIová vodkA, ze kTeré vycházejí její ochucené vArIAnTy. nyní jI Mohou ochuTnAT I ČešI, právě Se zAČíná prodávAT u náS. Tato vodka je čistá, lehká, bez jakéhokoliv dojezdu. Znalci o ní říkají, že se jedná o jednu z vůbec nejjemnějších vodek na trhu. Je třikrát destilovaná, dvanáctkrát filtrovaná a vyrobená z kvalitního obilí z USA. Díky svému neutrálnímu aroma se často používá do míchaných nápojů. Zajímavostí je český název Trojka, který vychází z ruského trojspřežení. Ochucené varianty RED, GREEN, PINK, CARAMEL, ORANGE, BLUE, YELLOW a BLACK se vyznačují velmi výraznou ovocnou chutí. Trojka RED je citrónová, Trojka GREEN melounová, Trojka PINK jahodovo-malinová, Trojka BLUE peprmintová a novinka Trojka YELLOW brusinkovo-citronová. Trojku můžete v České republice zatím najít v prestižních pražských klubech a již brzy se začne prodávat i v běžné obchodní síti. Výrobce vodky, Diwisa Distillerie Willisau SA, drží s Trojkou na švýcarském trhu s vodkami první místo, a to se 70procentním podílem. Na druhém místě je vodka Smirnoff – pouze s osmiprocentním podílem na trhu. www.trojkavodka.cz

33

SWiSSmag

Foto: www.outdoor-interlaken.ch

trip

Jungfrau Text: Petr Čermák, MF DNES

adrenalin aneb kupte si vzrušení v Alpách

Saxeten. Když se řekne tohle slovo, většině vyznavačů komerčního adrenalinu naskočí husí kůže. Právě na tomto alpském potoce se udála zřejmě nejstrašnější tragédie v dějinách „vzrušení na prodej“. V červenci 1999 zabila blesková záplavová vlna v kaňonu Saxeten 21 turistů. Ale lidé si zde za vzrušení platí dál. Vyzkoušeli jsme, jak to tam dnes chodí.

„S

Foto: Switzerland touriSm

axeten? Vy asi máte na mysli canyoning Interlaken, že?“ mrká na mě slečna s dredy za barem jednoho z mnoha adrenalinových center v Interlakenu, evropské a švýcarské Mekce batůžkářů a placeného vzrušení. Nehledě na dřívější oběti (anebo snad právě díky téhle strašidelné pověsti?) se víc než 10 let po saxetenské tragédii těší adrenalinový byznys v tomhle místě na úpatí alpských čtyřtisícovek stálému rozkvětu. Aby ne, přírodní podmínky vzrušujícím sportům – zejména těm vodním – mimořádně přejí. Vždyť přísun pořádně divoké vody z neustále tajících ledovců vysoko v horách nad městem je zaručený, stejně jako příliv davů nevybouřených mladých turistů s batohy na zádech, pro něž je Interlaken a okolí ráj skýtající tisíce dostupných hostelových lůžek.

V okolí Interlakenu je možné vyrazit i na rafting. Třeba na divokou a nesnesitelně ledovou řeku Lütschine

34

Začíná se slaňováním po kolmé skalní stěně. Měří dobrých padesát metrů

Foto: www.outdoor-interlaken.ch

Foto: www.outdoor-interlaken.ch

Jen ten Saxeten u toho nějak nesmí zaznít, jak mi později vysvětluje můj průvodce canyoningem v okolí Interlakenu. „Víš přece, co se tam kdysi přihodilo. Takže z obchodních důvodů zkrátka nabízíme canyoning Interlaken. Zní to přece jen lépe,“ vykládá silák, který mě za

Krátká porada a jdeme na to…

to vlastně celkem suché dobrodružství. Spíš se jedná o takový pochod zpola vyschlým kaňonem s občasným zpestřením koupelí v tůňce. Jsou to i v třeskutě ledové vodě vítaná intermezza vzhledem k tomu, že pochodujeme pod žhnoucím sluncem v černých neoprenech.

Po několika skocích na laně i bez lana, skluzech a koupelích jsme v údolí, kaňon se otevírá do široké pláně a divoká kamenitá říčka se mění v neškodný potůček, vinoucí se pastvinami se zvonícími krávami. pár desítek minut bude jistit na laně v kaňonu. Ovšem bude to jiný kaňon, na Saxeten mě toho dne nevezmou. „Ten potok je příliš snadný. A ty vypadáš, že vydržíš o dost víc,“ dobírá si mě borec, ačkoli dobře ví, že mě čeká ve vodním kaňonu premiéra. Spíš se mi zdá, že tu hraje roli přirozená opatrnost organizátorů. V Interlakenu totiž ráno v den mého prvního canyoningu prší. A jelikož nikdo už tady nechce opakovat tragický červenec 1999, tak nasedáme do mikrobusu a vyrážíme na bezmála hodinovou jízdu do jednoho z bočních údolí pod horskými průsmyky o kus dál. Tady je sucho a mezi mraky dokonce pokradmu tu a tam prosvítá slunce. O adrenalin však nebude nouze, spíš naopak. Kaňon je na startu hluboký snad 50 metrů – a celou tuhle výšku musíme zdolat slaněním po kolmé skalní stěně. Chce to kuráž, pověsit se poprvé na lano a odevzdat svůj osud do rukou cizího člověka a očividně opotřebovaného postroje. Zvlášť když se před vámi ve stěně zasekne křehká turistka a s hrůzou vytřeštěnýma očima se odmítá na laně pohnout jakýmkoli směrem. Instruktor ji nakonec nějakým zázrakem přesvědčí, mně se podaří slanit, a tak můžeme vyrazit. Čekal jsem, že se budu v kaňonu koupat, vodu mám rád. A překvapuje mě, jak je

Tak to jde téměř dvě hodiny. Po několika skocích na laně i bez lana, skluzech a koupelích jsme v údolí, kaňon se otevírá do široké pláně a divoká kamenitá říčka se mění v neškodný potůček vinoucí se pastvinami se zvonícími krávami. Napadá mě: Jak proboha něco takového mohlo zabíjet? Stačí však vzpomenout, jaké to bylo před dvěma hodinami na dně kaňonu, odkud není absolutně úniku, jestliže by shora přitekla náhle voda. A právě tak se to stalo Saxetenu.

Prokletý potok

To jméno mi nedá spát. Nakonec se přece jen dostanu až k onomu prokletému potoku. Zprvu dokonce aniž bych to tušil. Nevisím však na laně v jeho kaňonu, nýbrž v lodi na řece, do níž se Saxeten vlévá. Jmenuje se Lütschine, je temně kalná, pekelně divoká a nesnesitelně ledová. Vyrazil jsem na rafting. Plavba připomíná ve srovnání s pocitem oběšence na laně při canyoningu spíš prázdninovou vyjížďku, aspoň do chvíle, než kormidelník kdesi v oblasti obce Wildersvil, kousek před železničním mostem křižujícím tok Lütschine, mávne rukou nalevo a prohodí: „Saxeten“. V bezpečí lodi zřejmě tohle slovo zaznít smí. Naštěstí. Jinak bychom si nenápadného

přítoku sotva všimli. Zdá se neuvěřitelné, že tahle strouha mohla zabít během pár minut letního dne roku 1999 přes dvě desítky lidí. Je to jen takový záblesk dávné minulosti, jelikož voda bleskově plyne z hor do údolí a my na člunech s ní. Na klidnějších úsecích poblíž ústí do jezera nás kormidelník vybízí, abychom si zaplavali. Úplně nejlepší je to v samotné deltě, kde se takřka černá divoká a ledová voda rozpouští v překvapivě teplém a nádherně modrém jezeře Brienz. Po pravé ruce zve k oddechu pohodová plážička z černavého písku a drobných temných oblázků naplavených sem během staletí vodními živly z Alp. „Až sem to vyplavilo oběti Saxetenu. Právě tady na tom kousku země je tenkrát skládali,“ prohodí instruktor, jen co se uvelebíme na souši. Duch Saxetenu je tady i po letech všudypřítomný. Foto: www.outdoor-interlaken.ch

Další zkouškou odvahy jsou skoky – jak na laně, tak bez lana

Voda je tu ledově studená

35

trip

SWiSSmag

Na kole

Text: Jan Plachý, majitel cestovní agentury eventrip, www.eventrip.cz | Foto: Switzerland Tourism

podél švýcarských jezer Švýcarsko je cyklistická velmoc a zemi protínají převážně rovinaté stezky vedoucí kolem malebných švýcarských jezer. Ty jsou vždy dobře upravené a značené. Pojďme je prozkoumat... Švýcarsko je pro cyklistu země zaslíbená. Ostatní účastníci provozu ho respektují, stezky vedou většinou mimo silnice, a tam, kde není možnost se silnicím vyhnout, je vyhrazený široký pruh u krajnice oddělený od zbytku cesty přerušovanou žlutou čárou. Kolem všech jezer lze lehce najít ubytování v různých cenových kategoriích: od jednoduchých kempů přes levné hostely, malebné penziony či hotely, které s ochotou přijmou cykloturisty. Milovníci parníků a všeobecně lodní přepravy si zde přijdou na své, různé lodní spoje zpestří cestu a pomohou dosáhnout rychleji cíle.

Curyšské jezero (Zürichsee) Nese název největšího švýcarského města, které je obchodním i kulturním centrem země. Z Curychu na severozápadním cípu jezera se můžete vydat po pravém nebo levém břehu na cyklotrasu kolem vody dlouhou necelých 90 km. Pokud zvolíte pravý východní břeh, vzhledem k nízkým daňovým sazbám a vysokým cenám nemovitostí nazývaný „Goldküste”, budete míjet mnoho malebných městeček s krásnými vilami, kde žijí nejbohatší „Curyšané”. Za zmínku stojí město Rapperswil s mediteránskou atmosférou a romantickými starými uličkami. Je známé též každoročním pořádáním populárního vytrvaleckého triatlonového závodu Ironman. Je tu i jedna z nejhezčích zoologických zahrad ve Švýcarsku. Po železničním náspu se dostanete na levý břeh jezera, kde si můžete cestu zpět do Curychu zpestřit zastávkou v Kilchbergu, kde sídlí čokoládovna Lindt a mají tu i podnikovou prodejnu.

Bodamské jezero (Bodensee)

Pro návštěvníky z Čech určitě nejatraktivnější místo vzhledem k rychlé dostupnosti (pouhých 600 km z Prahy po dálnici až do Lindau). Na jeho břehu se nachází historicky významné město Kostnice (německy Konstanz). Obklopují ho hned tři evropské státy Německo, Rakousko a Švýcarsko, což poznávání dodává unikátní atmosféru. Cyklostezky kolem Bodamského jezera měří celkem 273 km a vedou rozmanitou krajinou stranou automobilového ruchu. Cyklotúru kolem jezera lze začít v německém Lindau, kde se dá lehcee zaparkovat na jednom z centrálních parkovišť. Pak je nutné se rozhodnout, kterým směrem kolem jezera pojedete a jak dlouhá to bude cesta. Ve svižném tempu lze jezero objet za dva až tři dny, v případě, že zvolíte pohodlnější variantu s výlety do okolí nebo cestujete s dětmi, bude cesta trvat až pět dní s denní porcí asi 50–60 km. Po cestě se křižuje několik atraktivních míst: německá Kostnice, Fridrichshafen s výrobou vzducholodí, ostrov Lindau a ostrov Mainau, který je též znám jako květinový ostrov. V nejkratší rakouské části zaujme Bregenz, kde se v létě konají operní hry na speciálně upraveném pódiu na hladině jezera. Švýcarská městečka Arbon či Rorschach cyklistu osloví krásnými promenádami a parky. Příjemným relaxem může být i návštěva termálních lázní v německém Meersburgu.

Oblíbeným výletním místem jsou Rýnské vodopády. Můžete je navštívit, pokud se v rámci cyklovýletu kolem Bodamského jezera vydáte z Kostnice směrem na Stein am Rhein a dále na Schaffhausen. Když se nechcete vracet stejnou cestou, pokračujte směrem na Curych a propojte obě cyklotúry. Zpět se vrátíte pohodlným vlakovým spojem.

36

Lucernské jezero (Vierwaldstättersee)

Thunské jezero (Thunersee) a Brienzské jezero (Brienzersee)

Vrcholem cykloputování kolem Lucernského jezera je jistě návštěva samotného Lucernu, pro mnohé nejkrásnějšího města Švýcarska. Dominuje mu nejstarší zakrytý dřevěný most na světě (Kappelbrücke) a unikátní dopravní muzeum. Zajímavě členité jezero je pojmenováno podle čtyř kantonů Uri, Unterwalden, Schwyz a Lucern, do kterých zasahuje. Zdejší stylové parníky k jezeru neodmyslitelně patří a jistě neuniknete pokušení nasednout na jeden z nich a vychutnat si okolní panoramata. Úžasné výhledy na jezero nabízí horské masívy Pilatus (2 128 m) s nejstrmější železniční zubačkou na světě nebo 1 798 metrů vysoký vrchol Rigi-Kulm, kam vede nejstarší ozubená dráha v Evropě. Ačkoli pobřeží Lucernského jezera měří kolem 160 km, není jednoduché absolvovat celou cestu na kole. Doporučená trasa vede z Lucernu malebnou krajinou přes Küssnacht am Rigi a Weggis až do městečka Brunnen, kde je optimální nasednout na parník, vyhnout se tak komplikovanému objezdu Urnského jezera a nechat se převézt zpět na druhý břeh do Beckenriedu, odkud se pohodlně dostanete zpět do Lucernu. Celá cyklotrasa měří okolo 65 km a dá se zvládnout za den. Navštivte místo Rütli, které se nachází nad Urnským jezerem. Tady se odehrály události spojené se založením Švýcarské konfederace v roce 1291.

Oblast okolo Thunského a Brienzského jezera je po právu nazývaná perlou Švýcarska a jezdí sem navštěvníci z celého světa. Úpatí horských čtyřtisícovek Eiger, Mönch a Jungfrau nabízí excelentní podmínky pro kombinaci cyklovýletů a horské turistiky. Thunské a Brienzské jezero spolu přímo sousedí a dělí je pouze naplavená rovina Bödeli, na které se nachází jedna z nejznámějších turistických destinací ve Švýcarsku – Interlaken. Cyklostezky jsou vesměs asfaltové s minimálním převýšením a vedou převážně podél hlavních silnic. Celková délka trasy kolem obou jezer činí lehce přes 100 km a je možné ji pohodlně zvládnout za den dva. Ideálním výletem může být například kombinace cyklotúry kolem Lucernského jezera s pokračováním kolem malebného Sarnenského a Lungernského jezera směrem na Giswil. Zde můžete nasednout na vlak a nechat se populární zubačkou převést přes Brünigpass až do městečka Brienz, kde se napojíte na cyklostezku kolem Thunského a Brienzského jezera.

37

trip

SWiSSmag

Švýcarské léto 2012 je ve znamení vody Text: Alena Koukalová | Foto: Switzerland Tourism

Tématem letošního léta ve Švýcarsku je voda. Příroda byla ke Švýcarsku opravdu štědrá a nadělila mu jezera, vodopády, řeky, ledovce, termální a minerální prameny. Níže naleznete tipy pro letní putování za vodou ve Švýcarsku. Jezerům je v tomto čísle SWISSmagu věnováno několik článků, tady je ale několik dalších perliček: • Ve Švýcarsku najdete i největší podzemní jezero Evropy, jmenuje se St. Leonard a leží mezi městy Sion a Sierre ve švýcarském Wallisu. Veřejnosti je přístupné a provezou vás po něm lodičkou. • Největší jezero, které je celé na území Švýcarska, je Neuchâtelské jezero. Kůlové stavby, jejichž základy se nacházejí pod hladinou, jsou poslední památkou Švýcarska zapsanou na seznam UNESCO. • Nejmladší jezero Švýcarska je Derborance v kantonu Wallis. Vzniklo po sesuvu půdy v roce 1749.

Ledovce

Řeky

Ve Švýcarsku pramení hned několik významných toků Evropy. 1. 8. 2012 bude otevřena nová stezka, která povede k pramenům čtyř nejvýznamnějších švýcarských řek – k jezeru Tomasee, kde pramení Rýn, do průsmyku Lucandro, kde pramení řeka Reuss, která napájí Lucernské jezero, do průsmyku Nufenen, odkud stéká řeka Ticino, a k Rhônskému ledovci, odkud vytéká stejnojmenná řeka. www.vier-quellen-weg.ch

• Švýcarsko jich má celkem 122. • Největší, a to v celých Alpách, je Aletschský ledovec, který je zapsán na seznamu přírodního dědictví UNESCO. Vidět ho můžete z Jungfraujochu anebo z walliské strany oblasti Aletsch. Jeden z nejkrásnějších pohledů je z Belalpu. Přes ledovec můžete přejít po visutém mostě. Pozor, jedná se o asi pětihodinovou vysokohorskou túru. Pokud byste se chtěli vydat na cestu přímo po ledovci, i to je možné, ale jen v letních měsících a s průvodcem. • Morteratschský ledovec v Graubündenu můžete naopak vidět i z oken vlaku. Projíždí kolem něj proslulý panoramatický Bernina Express Rhétské dráhy. • Glacier 3000 je ledovcem oblasti Ženevského jezera a vyjedete k němu lanovkou z Les Diablerets. Po tomhle ledovci můžete přejít i bez průvodce anebo se nechat svézt speciálně upravenou rolbou. • V ledovcích bývají vyhloubené ledové jeskyně, které jsou přístupné veřejnosti. Vnitřní výzdoba není přírodní, většinou se jedná o ledové sochy, které tady byly vytvořeny. Takovou jeskyni najdete například na Jungfraujochu, v Saas-Fee na Mittelallalinu nebo v Zermattu na Malém Matterhornu.

Zavlažovací kanály a přečerpávací elektrárny Vodní specialitou Švýcarska jsou Suonen (německy) nebo Bisses (francouzsky) – zavodňovací kanály svádějící vodu z ledovců na pastviny, které bylo třeba zavlažovat. Řada z nich je dodnes funkční. Ve Wallisu jich najdete na 200, jejich celková délka je 1 800 km, nejvíce je jich v oblasti Crans Montany a Nendaz. Podél nich vedou turistické stezky i cyklistické trasy. Dalším fenoménem Švýcarska jsou přečerpávací elektrárny. Pro ty byla na mnoha místech v horách vybudována speciální přehradní jezera. • Světové prvenství nejvyšší přehradní stěny si dlouho držela přehrada Grand Dixence ve Wallisu. Pořádají se sem i technické prohlídky. • Velmi působivá jsou také smaragdová jezera v Grimselpassu, i tady jsou možné prohlídky.

38

Takhle mohou vypadat „Suonen“ – zavodňovací kanály svádějící vodu z ledovců na pastviny

Vodopád v údolí Lauterbrunnenn, kde jich je na 72

Termální lázně ve Valsu s originální architekturou Petera Zumthora

Vodopády • Vodopády ve Švýcarsku se snad ani spočítat nedají, samotné údolí Lauterbrunnen jich má 72. Vydat se za nimi právě sem je správné rozhodnutí. Kromě těch, které uvidíte padat z okolních stěn, stojí za návštěvu i Trümmelbašské vodopády ukryté ve skále. • Vynechat nelze Rýnské vodopády u Schaffhausenu, nejmohutnější vodopády Evropy. Nechte si čas na procházku podél nich. Velmi působivá je i plavba lodí na blízký ostrov. 31. 7. se zde koná velkolepý ohňostroj nad vodopádem. • Literárně nejznámější je pak Reichenbašský vodopád spojený s postavou Sherlocka Holmese.

Termální lázně Ve Švýcarsku naleznete i termální lázně, teplé prameny se tady využívaly již v době Římanů. • Největší termální lázně v Alpách najdete v Leukerbadu ve Wallisu, celkem je tady 51 teplých pramenů. • Komornější termální lázně v horách jsou v Ovronnaz nad kulturním městem Martigny. • V Graubündenu zve ke koupeli Scuol, Bad Ragaz nebo Vals proslulý architekturou Petera Zumthora. • Největší venkovní termální lázně jsou pak poblíž města Brig ve Wallisu – Brigerbad.

kam se vydat letos v létě v Graubündenu Davos Klosters inclusive – přenocujete-li v jednom z partnerských hotelů, máte lanovky v regionu Davos Klosters zdarma. Cena za osobu a noc od 45 CHF/ 914 CZK. Info: www.mountainhotels.ch Engadin – Samnaun – all inclusive – pro hosty hotelů a prázdninových bytů využití lanovek, vstup do lázní Alpenquell a účast na aktivitách v rámci týdenních programů v ceně. Cena za osobu a noc od 36 CHF / 732 CZK.

Kam ve Wallisu Leukerbad – 7 nocí v hotelu nebo prázdninovém bytě s all-inclusive 6denním průkazem Berg- und Badepass platným na lanovky a vstup do termálních lázní, na minigolf a tenis od 360 EUR za osobu. Rezervace www.leukerbad.ch. Saas-Fee/Saastal – návštěvnická karta ve formě občanského průkazu zahrnuje využití horských lanovek a poštovních autobusů v údolí Saas a další výhody. www.buergerpass.ch

Via Engiadina – etapová cesta s panoramatickými výhledy, zavazadla jsou přepravována z hotelu do hotelu. Cena za osobu a 3 noci od 329 CHF/ 6 687 CZK.

Zermatt – balíček ubytování a průkaz PEAK Pass, který zahrnuje neomezené cestování lanovkami a horskými železnicemi. 5 nocí a 5denní PEAK Pass od 376 CHF za osobu. www.zermatt.ch

Flims s elektrokolem – zvládnete jakékoli převýšení. Cena za osobu na 3 noci s půjčením kola od 219 CHF / 4 451 CZK.

Nendaz – s průkazem Open Air na sedm nocí v prázdninovém bytě, vstup do sportovního centra, 6denní turistický pas včetně lanovek od 343 CHF za osobu.

Rodinná dovolená v Savogninu se spoustou atrakcí pro děti – týden od 638 CHF /12 967 CZK. Všechny nabídky můžete rezervovat na cz.graubuenden.ch.

Verbier – Via Francigena – velká kulturní cesta Evropou, jedna z nejvýznamnějších spojující Canterbury a Řím. www.viafrancigena.ch

39

trip

SWiSSmag

Nejzajímavější

via ferraty Švýcarska Text a foto: Michal Bulička

Švýcarsko je nádherná, ale i konzervativní země. Často trvá dlouho, než se zde uchytí něco nového. Ve Východních Alpách, především v Dolomitech, lezou turisté po železných cestách ve vápencových skalách už přes třicet let. Na západní frontě vládl dlouhá léta bohorovný klid. Ale už se to také mění…

O

brovský boom zajištěných cest ve druhé polovině devadesátých let rozhýbal klidné švýcarské a francouzské vody. Via ferraty, německy „kletrštajgy“, začaly růst jako houby po dešti a navíc ve vysoké kvalitě. Především zajištění je prvotřídní a pokud nejde o cestu pro celou rodinu, je obvyklý vyšší stupeň obtížnosti.

Graubünden

Východní výspa Švýcarska je pro nás nejblíže. Dnes je možné prožít dobrodružství na pěti cestách. Klasikou je Sulzfluh v Rätikonu, velmi láká i výstup po klettersteigu na Piz Mitgel v Savogninu, v obou případech jde o pravé celodenní alpské túry. Naproti tomu krátký vzdušný exkurz do světa věčného ledu umožní cesta Piz Trovat nad Diavolezzou. K vidění jsou Piz Bernina, Palü a bonusem je visutý můstek nad roklí. Zajímavým průvodcem tvarově pestrým světem vápencových hor nad střediskem Flims je cesta Pinut.

Osamělá perla

Pro našince je patrně zcela neznámý kanton Glarus s Fridolínem ve znaku. Pro ferratisty to ale neplatí. Na dohled velkolepé hory Tödi vede nad bezautovou vesničkou Braunwald,

40

Ferrata Diavolo, kanton Uri

která je přístupná vláčkem, hřebenová túra po Braunwalder Klettersteig. Má tři úseky, obtížnost postupně roste a po každé sekci je možný sestup. Závěrečný výšvih patří mezi to nejtěžší z alpských ferrat.

Eldorádo nad Engelbergem

V srdci Švýcarska leží horské městečkou Engelberg, nad nímž trůní zaledněná hora Titlis. Vede na ni unikátní rotující lanovka. Ale taky jsou zde tři pěkné cesty. Vrcholným zážitkem je cesta na Graustock s leteckými výhledy a s parádním lezením po pilíři. Místo lanovky můžete při návratu osedlat „koloběžky“ trottibike. O něco méně obtížný, ale kratší klettersteig vede stěnou Fürenwand a trojici doplňuje lehčí Rigidalstock.

V srdci Švýcarska

V jednom ze tří kantonů, které zakládaly konfederaci, přesněji na území Uri, se nabízejí dvě pěkné cesty. Parádní okružní túru lze podniknout velkolepou skalní stěnou po ferratě Tälli, která je nejstarší ferratou Švýcarska. O něco snadnější a kratší lezení po plotnách nad dravou horskou bystřinou nabízí cesta Diavolo nad Andermattem. Začátek najdete u památníku vůdce Suvorova.

Bernské Alpy

Z Bernských Alp je z hlediska ferrat nejlepší oblast Les Diablerets, nabízející dvojici zajištěných cest, které lze rozdělit noclehem na horské chatě. Jako návdavkem přidat krátký „bonbónek“ blízko zpěněné vody jménem via ferrata de la Cascade. S vodopády má co do činění i pestrá vzdušná ferrata Allmenalp nedaleko Kanderstegu. Její specialitou jsou originální zakroucené žebříky.

Jungfrauregion

Luxusní panorama, blízkost ledovců, podpora vlaků a lanovek a nižší obtížnost. To je Jungfrauregion. Zdejší ferraty nabízí začátečníkům i dětem ideální možnost vstoupit do světa železné vertikály.

kou pestrostí, jde o jakýsi „suchý“ canyoning. Průstup soutěsek je zde dovolen pouze pod dohledem horského vůdce.

Absolutní špička

Tälli Klettersteig, kanton Uri

Via ferrata Tour d'AÏ, kanton Vaud

Tři z pětice zdejších ferrat jsou zajištěné přístupové cesty k chatám Dossenhütte, Schreckhornhütte a Ostegghütte. Klasické zajištěné cesty vedou na dva vrcholy – Schwarzhorn a Rotstock. Novinkou oblasti je nepálskými mosty zpestřená cesta Mürrenflue nacházející se v kolmých stěnách protkaných vodopády pod vesničkou Mürren.

Wallis

Traverzy nad přehradou, devadesátimetrový nepálský most a tyrolský traverz nad soutěskou na závěr. Tak lze stručně charakterizovat

okružní zajištěnou cestu Aletsch nad tyrkysovou hladinou přehrady Gibidum. Stranou nezůstává ani údolí Saas. Snadnou ferratu na Mittaghorn s výhledy na blízké ledovce ovšem po všech stránkách předčí na opačné straně údolí panoramatická ferrata cesta na vrchol Jägihornu po pevné skále. Krásné lezení na moment přerušuje dlouhý žebřík. Chvilka oddechu a pak přijde „vrchol“ celé cesty – přelezení exponovaného hřebínku. Saas-Fee i sousední Zermatt se pyšní ferratami, které vedou po stěnách soutěsek. Jak Gorge-Alpine, tak Gornerschlucht se vyznačují vel-

Nad vysokohorským lázeňským i lyžařským střediskem Leukerbad se tyčí monumentální skály hory Daubenhorn. V jejích stěnách byl proměněn ve skutečnost sen o geniální ferratě s velkým „F“. Předkrm tvoří po výjezdu lanovkou výhled z Gemmipasu na věčně bílé čtyřtisícovky Walliských Alp i nádherný svět skalního labyrintu. Hlavní chod je neobyčejně sytý – lezení v monumentální stěně, nekonečně dlouhé a exponované žebříky, osamělost ve skalách, přirozenost linie (lezecké cesty) umožňující jen pohyb po skále, akrobatický úsek procházející jeskyní, pohled jako z letadla na jezero Daubensee i lázeňské město s magickou modrou tečkou (termální bazén), kruhové panorama z vrcholku bezmála třítisícového Daubenhornu i náročný sestup do údolí meandrující říčky.

Nad Ženevským jezerem

Zlézání cesty nad letoviskem Leysin, na vrchol Tour d'Aï, je sázkou na jistotu. Lezení je ale jen polovičním zážitkem. O zbytek euforie se postará panorama třemi směry. Blízko je Mont Blanc, v mírném protisvětle walliští velikáni a v dálce slavná trojka Eiger, Mnich a Jungfrau. No a hluboko pod nohama hladina Ženevského jezera.

Vybavení na ferraty Standardní vybavení • jisticí set • sedací nebo kombinovaný úvazek • přilba • batoh • rukavice na ferratu • lékárnička • camelback / láhev / termoska • mapa, průvodce • mobil Oblečení / boty • vlněné termoprádlo (pokud je chladno) • softshellová bunda, kalhoty (do chladu) • krátké kalhoty a tričko (v případě, že je horko) • bunda a kalhoty (membránové, např. GoreTex, Cutan, Dermizax atd.) • vhodné boty a ponožky • šátek, čepice, rukavice Může se hodit • bivakovací vak • teleskopické hole • GPS s výškoměrem • čelovka Ferrata Diavolo, kanton Uri

Klettersteig Daubenhorn, Leukerbad, Wallis

41

trip

SWiSSmag

Dobrodružství na úpatí vražedné stěny Text: Petr Čermák, MF DNES

„Severní stěna Eıgeru je ojedınělá, ohromná, zdrcující.“ Jaké to je vydat se na túru těsně pod touhle skálou je možné se dočíst v knıze redaktora MF DNES Petra Čermáka Švýcarsko pěšky a vlakem. Ta vyšla na jaře letošního roku a je možné jı objednávat na www.mojesvycarsko.com. 42

Foto: www.juNgFrau.ch

Sněhová pole se drží ve stinných horních pasážích Eigertrailu prakticky celý rok

Foto: www.juNgFrau.ch

Oblast Jungfrau je skvěle dostupná díky síti horských ozubnicových železnic. Na snímku vlak a turisté poblíž Kleine Scheideggu, v pozadí v mracích hora Eiger

Výšlap z pastvin až na holé skály

Začíná to docela nenápadně, jako vycházka slunnými pastvinami. Okolo Alpiglenu v létě opožděně kvetou louky a v nich zvoní během nekonečné pastvy při hledání nejšťavnatějších kousků kravská stáda. Zdaleka největší nástrahu na téhle klikaté, zprvu jen zvolna stoupající pěšince představují kravská lejna. Nenechte se však zmást zdánlivou pohodou letního dne, za pár hodin a o 700 metrů výš může být o dost hůř. Pod Eigerem totiž i v srpnu občas padá sníh. A jelikož stezka se v horních partiích vine hodně blízko pod strašidelnou severní stěnou hory, která vrhá dolů chladný stín, může se pěšina traverzujíFoto: Petr Čermák, mF DNeS

Na sklonku léta 1997 popadl horský vůdce z Grindelwaldu Adolf Gsteiger lopatu, krumpáč, kladivo a sochor, s prostým nářadím se otáčel pár týdnů v neschůdném terénu pod severní stěnou hory Eiger a po 39 dnech jeho práce mohli první turisté vstoupit do zapovězeného světa. Zarputilý horal vybudoval na konci 20. století Eigertrail, fascinující pěší stezku na úpatí hrozivé skály dostupné pouze nejodvážnějším horolezcům. Teprve zkraje léta 1938 se poprvé podařilo německo-rakouskému kvartetu mužů zdolat strašidelnou severní stěnu švýcarské hory Eiger (3 970 metrů). Bylo to po sérii smrtelných nezdarů řady jejich předchůdců. Ne nadarmo se téhle výzvě v němčině namísto Nordwand už dávno přezdívá Mordwand čili vražedná stěna. Když tady počátkem září 1961 uspěli na laně také první Čechoslováci Radovan Kuchař a Zdeno Zibrín, Kuchař posléze ve své knize napsal: „Severní stěna Eigeru se nedá přirovnat k ničemu. Je ojedinělá, ohromná, zdrcující. Téměř do dvoukilometrové výše vyrůstá najednou z doliny zeď kolmého černého kamene a ledu. Ponurá, nepřívětivá. A ve zběsilém tanci víří kolem ní mraky a mlhy.“ Tohle všechno můžete vidět zblízka na vlastní oči během desetikilometrové náročné túry s převýšením 705 metrů. Startuje se na zastávce horské železnice Alpiglen (1 615 metrů), vrchol Eigertrailu je u nádraží Eigergletscher (2 320 metrů) a zbytek trasy z kopce na Kleine Scheidegg (2 061 metrů) se pak mění na oddechovou vyhlídkovou procházku Eigerwalk. Celá trasa zabere zhruba 4 hodiny.

V dolní pasáži nad stanicí Alpiglen vede trasa Eigertrailu alpskými pastvinami

cí strmým svahem měnit v ledovku. Bez maček se naštěstí obejdete, sněhu bývá v létě jen pár centimetrů, ale hůlky pro nordic walking tu budou vítanou pomůckou. Oceníte je zdaleka nejen nahoře. Kousek nad výchozím Alpiglenem totiž začíná prudké stoupání. Zhruba po 20 minutách dojdete na křižovatku cest, na níž se dáte doprava (doleva byste došli ledovcovou soutěskou dolů do Grindelwaldu). Za rozcestníkem se Eigertrail místy zvedá tak strmě, že bez hůlek byste mohli lézt snad i po čtyřech. Šplhání zpestřují horské prameny, minete šumící vodopád a překročíte hlubokou terénní průrvu s hučící ledovou vodou. O pár set metrů výš pak sami vstoupíte do doby ledové.

Adrenalin na kolejích i mimo Už samotný pochod po Eigertrailu je celkem vzrušující záležitost. Ale pokud byste měli adrenalinu málo, jste v oblasti Jungfrau na nejlepší adrese. Dobrodružství na kolejích tu nabízí nejvýše položená železnice Evropy, jejíž trať vede útrobami Eigeru a z okna v mezistanici umožňuje pasažérům výhled ze severní stěny. Konečná stanice Jungfraujoch leží ve výšce 3 454 metrů schovaná ve skále pod ledovcem, ale vyjdete-li ven, můžete po věčném sněhu dojít k chatě Mönchjochhütte na úpatí čtyřtisícové hory Mönch. Cesta je vyžehlená rolbou a držte se jí, jelikož okolí je plné ledovcových trhlin, z jejichž nekonečné hloubky není návratu. Za nepříznivého počasí, je-li hodinový sněhový trek uzavřen, stačí nahoře ve fujavici vystrčit nos na vyhlídkovou terasu... Na vodě z tajících ledovců je založen rozsáhlý adrenalinový byznys v údolí. Spousta agentur z Interlakenu a okolí se na divokých řekách pod Jungfrau předhání v nabídkách raftingu či canyoningu.

43

trip Foto: www.juNgFrau.ch

Kdy vyrazit Stín pod severní stěnou Eigeru a vysoká nadmořská výška umožňují pochod po Eigertrailu pouze od konce června do konce září. Ovšem i během letní dovolené v oblasti Jungfrau je nutné denně sledovat místní turistické informace, jelikož dokonce i v této krátké sezoně může nárazově dojít ke krátkodobému uzavření exponované stezky kvůli nenadálým rozmarům počasí. Jak se tam dostat Z druhé koleje nádraží Interlaken Ost (2 hodiny vlakem z Curychu s přestupem v Bernu) startují každou půlhodinu horské vlaky směrem na Jungfraujoch. Těmi se lze dostat během hodiny s přestupem v Grindelwaldu na Alpiglen, dolů pak lze jet ze stanice Kleine Scheidegg buď opět přes Alpiglen, anebo opačnou větví horské dráhy přes Wengen s přestupem v Lauterbrunnen zpět do Interlakenu. Předplatné Swiss Pass platí na vlaky i v horách až do Grindelwaldu/Wengenu, dále na Kleine Scheidegg dává slevu 50 % a pro vrcholový úsek na Jungfraujoch 25 %. Z Interlakenu až na vrchol a zpět tak zaplatíte po slevě 115 CHF, základní cena činí téměř 200 CHF. Kde se dobře vyspat Interlaken coby švýcarská Mekka baťůžkářů neboli nízkonákladových turistů je plný hostelů, z nichž ten nejmodernější, otevřený na jaře 2012, s lůžkem včetně snídaně od 42 CHF za hromadnou ložnici a po 120 CHF za sólo pokoj stojí přímo na nádraží Ost (www.youthhostel.ch/interlaken). Pod Eigerem se skvěle spí v grindelwaldském hotelu Sunstar (grindelwald.sunstar.ch) s minibarem a snídaňovými hody v ceně dvoulůžkového pokoje od 300 CHF. Další možností je grindelwaldský hostel, usazený na lesní vyhlídce nad obcí (www.youthhostel.ch/grindelwald), kde stojí postel se snídaní ve velké ložnici od 44 CHF a ve dvoulůžkovém pokoji od 66 CHF. Dál podél tratí horských drah pořídíte dvoulůžkový pokoj v chatě Alpiglen (www.alpiglen.ch) za 90 CHF a na Kleine Scheidegg (www.bahnhof-scheidegg.ch) za 140 CHF (hostelové lůžko je za 50 CHF). Idylický Valley hostel v Lauterbrunnenu (www.valleyhostel. ch) s výhledem na ikonický vodopád Staubbach nabízí lůžko od 30 CHF. A ještě zajímavý letní tip v údolí u Thunského jezera: hostel v Leissigenu (www.youthhostel.ch/leissigen) na hlavní trati do Bernu blízko Interlakenu má lůžko se snídaní za 50 CHF a pyšní se soukromou oblázkovou pláží. Jen pozor na to, že ledovcová voda v jezeře se i v létě málokdy prohřeje!

Vyhlídkový vrchol Harder Kulm nad Interlakenem

Sebelepší předpověď jasného letního dne tady nic neznamená. Jakmile vkročíte do stínu Eigeru, propoceni z úvodního výstupu na alpském slunci, bude se hodit každý svršek, který v batohu najdete. Zurčící bystřiny vystřídají malá, leč vytrvalá sněhová pole ve skalních puklinách a když zvednete hlavu, oslní vás namísto slunečního jasu jen dva kilometry temné skály. Zhruba ve třetině její výšky si všimněte řady oken – to je vyhlídková mezistanice Eigerwand (2 865 metrů), odkud shlížejí do údolí pasažéři

44

Tři tipy na vyhlídkové vrcholky Harder Kulm, Schynige Platte a First, to jsou tři vrcholky, jež za jasných dní oplývají velkolepými vyhlídkami na velehory oblasti Jungfrau – každý s panoramatickou restaurační terasou a pokaždé s Alpami z jiného úhlu. Na nejnižší Harder (1322 metrů) jezdí pozemní lanovka z Interlakenu a uvidíte odtud jako na dlani jezera v údolí, město mezi nimi i trio velehor Eiger + Mönch + Jungfrau. Na Schynige Platte (2 068 metrů) s alpskou botanickou zahradou a blízkou hradbou hor šplhá historická elektrická zubačka z Wilderswilu. Na First (2168 metrů), stojící trochu bokem, se dostanete kabinkovou lanovkou z Grindelwaldu, přičemž část cesty dolů lze sjet na horské koloběžce, což je na klikatých asfaltových cestičkách mezi alpskými pastvinami veselé povyražení. Cestujete-li s jízdenkou Swiss Pass, nezapomeňte se všude přihlásit o poloviční slevu. nejvyšší železniční trati Evropy na Jungfraujoch (3 454 metrů). S dalekohledem možná zdola zahlédnete i dobrodruhy na laně, visící ve stěně. Na druhé straně, pod strmým srázem, uvidíte žlutozelené housenky horské železnice stoupající z Grindelwaldu přes Alpiglen ke Kleine Scheideggu, přestupnímu uzlu pro cestu na Jungfraujoch. Stezka se postupně přimyká k Eigeru: čím výš, tím blíž. A jakmile se pěšina dotkne skalní stěny, jste na vrcholu. Těsně před stanicí Eigergletscher se prosmýknete podél ka-

Švýcarského dopravního systému Údolí ledovcových vodopádů Z železniční stanice Lauterbrunnen vyjíždí poštovní autobus do Stechelbergu údolím ledovcových vodopádů. Ten největší, Staubbach, se řítí ze skály vpravo nad nádražím, dojdete pod něj asi za 15 minut. Velkolepé, leč skryté vodopády jsou vlevo. Trümmelbachfälle (www.truemmelbachfaelle.ch) duní uvnitř skály, přesto jsou za 11 CHF přístupné díky štole, jejíž stěny se pod náporem 20 tisíc litrů ledové vody za vteřinu neustále chvějí. Pro cestu zpět se nabízí horský vyhlídkový okruh: ze Stechelbergu lanovkou o pár set metrů výš do autům zapovězené obce Mürren (ta je výchozí stanicí lanovky na bondovský vrchol Schilthorn), projděte celé městečko, z jeho druhého konce pokračujte čtyřkilometrovou úzkokolejkou na Grütschalp a odtud další lanovkou zpět dolů do Lauterbrunnenu. Na vše včetně lanovek platí předplatní lístek Swiss Pass.

Kde se dobře najíst V každé horské chatě po cestě vaří dobře. Na Alpiglenu podávají vyhlášené sýrové toasty sedmi chutí, na Eigergletscheru ochutnejte švýcarské lahůdky na terase s vyhlídkou na blízký ledovec, na Kleine Scheideggu jsou hitem grilované klobásy u stánku na peroně horské železnice. Lacino, a přitom slušně se najíte i v samoobslužné restauraci v 1. patře obchodního centra Coop v Interlakenu přímo naproti nádraží Ost, zatímco supermarket v přízemí láká na časté slevy švýcarské čokolády. Kde hledat aktuality www.jungfrau.ch www.interlaken.ch

Kam se vypravit v okolí

Foto: www.juNgFrau.ch

SWiSSmag

Praktické informace

Kouzelné údolí vodopádů vybíhá z Lauterbrunnenu

Foto: Petr Čermák, mF DNeS

Švýcarsko vlakem Švýcarsko vlakem – vaŠe dovolená jinak Cestovní agentura, zaměřená na individuální turistiku po Švýcarsku, nabízí dovolenou na klíč přesně podle Vašich přání a potřeb. Vyberte si datum, trasu, dopravu i ubytování a česky hovořící majitelka agentury Markéta Hak, žijící ve Švýcarsku už od roku 1995, Vám připraví tu nejlepší možnou cestu. Netroufáte si sami? Nevadí! V naší nabídce najdete i zájezdy s průvodcem Markétou Hak osobně či známým fanouškem švýcarských železnic Petrem Čermákem a autorem knížky Švýcarsko – křížem krážem železničním rájem. Týdenní pobyT v aparTmánech

Báječná vodní masáž v bublajícím jezírku v půli oddechového Eigerwalku

menné zdi v místě, kde visí pamětní destička stavitele Eigertrailu.

Vodní masáž v Alpách nakonec

Po třech hodinách a 700 výškových metrech šplhání Alpami si zasloužíte malou odměnu. Ve stanici Eigergletscher lze vybírat ze tří možností. První je posezení na terase staniční restaurace přímo pod ledovcem. Druhým bonusem je krátký, jen 40minutový výjezd vlakem na nejvýše položené nádraží kontinentu. A třetí, po té dřině asi nejlákavější prémie čeká při pěším sestupu dolů ke Kleine Scheideggu. U rozcestníku Eigergletscher se místy dost krkolomný Eigertrail mění v naprosto pohodový Eigerwalk, po němž seběhnete k Scheideggu za necelou hodinu. Dá se to sice sjet během pár minut i vlakem, ale tady není v žádném případě kam spěchat s ohledem na

již od 12 900 kč

to, o co byste rychlou cestou po kolejích přišli. Tu báječnou atrakci objevíte v půli Eigerwalku u bývalého drážního domku připomínajícího kapličku. V interiéru se můžete seznámit v elektronické expozici s historií výstupů na Eiger, ale to nejlepší čeká venku. U vody. Nejde však o velkou nádrž dobře viditelnou i z Eigertrailu, jež slouží v zimě coby vodojem pro sněhová děla ve zdejší populární lyžařské oblasti. Hned vedle „kaple“ se blýská hladina mělké louže ve tvaru boty. Stisknete-li spínač na jejím břehu, začne celá kaluž bublat. Z vody vystupují tři lavičky. Nelze k nim dojít jinak, než že zujete pohorky i ponožky, vykasáte nohavice a začnete brodit. A právě o to tady jde. Posaďte se a užijte si vysoko v Alpách vodní masáž chodidel s výhledem na okolní velehory a ledovce – to vše zdarma! Lepší tečku za namáhavým výstupem podél Eigeru si lze sotva přát.

Petr Čermák

Švýcarsko pěšky a vlakem 18 báječných výletů

Autor článku Petr Čermák velmi rád cestuje vlakem, a tak Švýcarsko s jeho parádními železnicemi řadí mezi své nejoblíbenější cíle. Působí tam jako průvodce vlakových zájezdů (www.svycarsko-vlakem. cz), o zemi napsal desítky cestopisných reportáží a také dva knižní bedekry: Švýcarsko křížem krážem železničním rájem (vyšel na jaře 2009) a Švýcarsko pěšky a vlakem – ta vychází na jaře 2012 a bude k dostání v běžné knižní síti. Kde dále ji zakoupit zjistíte na webu MojeSvycarsko.com.

na osobu, vlakový pas na výleTy v ceně

Markéta Hak Cestovní agentura Mürgeli str. 20 4528 Zuchwil Švýcarsko info@svycarsko-vlakem.cz

www.svycarsko-vlakem.cz

SWiSSmag Text: Roman Gric

Foto: Roman GRic

Foto: Seilbahnen Schweiz

trip

Kyvadlová lanovka v úseku Trübsee – Stand pro 80 cestujících má v podlaze integrovanou nádrž na 6 m3 vody

Pohled na Titlis s lanovkou „Rotair“ od stanice Stand, vlevo telekomunikační věž a horní stanice sedačkové lanovky „Ice Flyer“

Zmilníky Engelbergu až na Titlis švýcarské i světové lanové dopravy Snad nikde jinde na světě nenajdeme na jediném místě tolik zajímavostí v oboru lanové dopravy, jako je tomu ve švýcarském Engelbergu. Nejde ale jen o rekordy a rarity, lanovky na vrchol Titlisu jsou tu dnes hlavně proto, aby zpřístupňovaly jedinečnou lyžařskou a turistickou oblast v centrálním Švýcarsku. Engelberg – Andělská hora na konci světa

Engelberg na konci stejnojmenného údolí ve výšce 1 050 metrů nad mořem a nad ním dominující třítisícový Titlis, který je nejvyšším vyhlídkovým bodem centrálního Švýcarska, patří k jedné z nejvyhledávanějších švýcarských destinací. Začátky turismu v Engelbergu spadají do roku 1739, kdy byl Titlis poprvé zdolán jedním z mnichů zdejšího kláštera. V letech 1818 a 1826 byla původní stezka do Engelbergu nahrazena cestou sjízdnou koňskými povozy. Od roku 1861 měl Engelberg spojení se světem poštovním dostavníkem. V roce 1883 zde byl založen Spolek pro lázeňství a cestovní ruch. Snahy o spojení Engelbergu se světem pomocí železnice se staly skutečností už v roce 1898 díky firmě Eduarda Lochera, která se v té době proslavila stavbou dodnes nejstrmější zubačky světa na Pilatus. Úzkorozchodná adhezní železnice s jediným ozubnicovým úsekem spojila Engelberg se Stansstadem na břehu Vierwaldstättského jezera a později byla prodloužena až do města Lucern.

První lanovkou na Gerschnialp

Historie lanové dopravy v Engelbergu se začala psát 22. dubna 1911 ustavením valné hromady pro stavbu pozemní lanovky na Gerschnialp směřující do výše 250 metrů nad Engelberg. Stavba probíhala bez větších potíží, a tak už 21.

46

ledna 1913 dráha mohla zahájit provoz. Po několika úspěšných letech znamenala 1. světová válka výrazné omezení provozu a tím i příjmů, lanovka se ovšem ani během války úplně nezastavila. V roce 1950 byly původní 40místné vozy nahrazeny novými pro 75 cestujících, které na lanovce najdeme dodnes.

Obtížné překonání dalších 500 výškových metrů

Po přestávce způsobené 1. světovou válkou se začal švýcarský turismus opět rozvíjet a v hlavách hoteliérů se zrodila myšlenka navázat na Gerschnialp a zpřístupnit o 500 metrů výše ležící terény u jezera Trübsee. Oblast horských luk s mírným sklonem u Gerschnialp přechází postupně směrem ke Trübsee ve velmi strmý svah, tedy terén pro trať pozemní lanovky nevhodný. Nabízí se ale pro jiný dopravní prostředek – pro visutou kyvadlovou lanovku. Takové zařízení postavili ve Švýcarsku do té doby jen jedno a navíc už od roku 1914 bylo mimo provoz – jednalo se o „výtah“ na Wetterhorn. Získání koncese pro plánovanou 2,2 km dlouhou lanovku Gerschnialp – Trübsee se díky typické opatrnosti Švýcarského drážního úřadu jejím iniciátorům značně zkomplikovalo a prodražilo. Zatímco se ve světě v té době stavěly visuté osobní lanovky s jedním nosným a jedním tažným lanem, švýcarská visutá lanovka musela mít nosná, tažná a přítěžná

lana zdvojená a běhouny musely být vybavené záchytnými brzdami na nosné lano. Výsledkem byl mohutný těžký běhoun a dvojice nosných lan o rozchodu 44 cm pro každou větev. A to vše pro kabiny o kapacitě pouhých 16 osob. Dráha postavená podle těchto podmínek zahájila provoz 23. prosince 1927, rok před zahájením provozu první československé visuté lanovky na Černou horu. Engelberská visutá lanovka s původní kapacitou pouhých 92 osob/hod. se těšila tak velké oblibě, že už v roce 1931 byly ocelové kabiny nahrazeny hliníkovými, do nichž se díky odlehčení hmotnosti vešlo 24 cestujících. Ani ty se ale na lanovce dlouho neohřály a už v roce 1938 je nahradily ještě větší kabiny pro 32 osob. Lanovka fungovala v nezměněné podobě až do roku 1984, kdy byla v její trase postavena šestimístná kabinková lanovka.

Paralelní kyvadlová lanovka

Technické možnosti dalšího zvyšování přepravní kapacity lanovky Trübsee se už vyčerpaly, a tak bylo v roce 1959 rozhodnuto o stavbě paralelní kyvadlové lanovky. Nová lanovka měla vůči původní lanovce odstup v trase 20 metrů a v čase 32 let. Zatímco původní dráha měla šest podpěr, nová jen jednu na začátku a druhou na konci trati, z čehož vyplynul další zdejší rekord – volné rozpětí lan mezi podpěrami 1 910 metrů, v té době největší ve Švýcarsku.

Pozemní lanovka Engelberg – Gerschnialp s původním vozem pro 40 cestujících z roku 1913

V roce 1995 prošla tato kyvadlová lanovka zásadní a dosud poslední rekonstrukcí, při níž vyměnili téměř celou technologii. Atypické kabiny pro 77 osob mají vyklenutá a až k podlaze protažená čelní skla a v podlaze průhledy ve tvaru kulatých lodních oken, které se postaraly o její název „Angel Eyes“. Někteří cestující jízdu touto lanovkou neukončí v protilehlé stanici, ale na louce v hloubce 140 metrů pod kabinou. Lanovka je totiž využívána i pro jedinečný bungee jumping.

základy o objemu 240 m3 vyztužené 1 200 kg oceli. Výška kompaktního ledovce zde tehdy dosahovala 2,5 m a leželo tu 15 metrů sněhu. 15. března 1967 byl zahájen provoz i na vrcholovém úseku, ale výstavba plánované panoramatické restaurace ve stanici Titlis se kvůli opoždění a prodražení výstavby lanovky odsunula o 5 let. V červnu 1972 tu konečně otevřeli i restauraci a dva roky předtím také první ledovcový lyžařský vlek. Od nástupiště horní stanice na kótě 3 020 m lze vrcholku Kleintitlisu dosáhnout za několik minut, zatímco na hlavní 3 239 m vysoký vrchol Titlisu je zapotřebí asi 40 minut.

Plány na zdolání vrcholu a stavba lanovky k mezistanici Stand Kabinková lanovka odstranila čekací doby Ještě před stavbou lanovek patřil vrchol Titlisu s typickou ledovcovou čepicí k nejhezčím a nejvyhledávanějším cílům lyžařských túr a každý, kdo vyjel na Trübsee, se ptal, proč nepostavit další lanovku až na Titlis. První studie se objevila hned po zahájení provozu první lanovky na Trübsee, hospodářská krize ale její realizaci zhatila. Myšlenku znovu oživili engelberští koncem 50. let. Po vyhodnocení několika variant rozhodli začátkem 60. let postavit lanovku na nižší z obou vrcholů Titlisu, na Kleintitlis (Malý Titlis) s nástupištěm ve výšce 3 020 m n. m. Trasa od Trübsee na Kleintitlis byla z lyžařských důvodů rozdělena mezistanicí Stand. Úsek Trübsee – Stand se otevřel už 26. června 1965. Protože se s výstavbou vrcholových lanovek očekával zájem o přepravu na dolních úsecích, probíhala současně rekonstrukce na pozemní lanovce Engelberg – Gerschnialp a na lanovce Gerschnialp – Trübsee II, kde došlo k výměně 60místných kabin za 80místné.

Narůstající obliba lyžařských terénů na Titlisu a v okolí průsmyku Jochpass na přelomu 70. a 80. let vedla k tomu, že stařičká pozemní lanovka a ani obě paralelní kyvadlové lanovky kapacitou nestačily náporu lyžařů. V roce 1982 bylo proto odsouhlaseno zrušení původní kyvadlové lanovky z roku 1927 a stavba paralelní šestimístné kabinkové lanovky z Engelbergu až na Trübsee s mezistanicí na Gerschnialp s přepravní kapacitou 1 600 osob/hod. Výhodou tohoto řešení je vedle zvýšení komfortu přepravy také průjezd mezistanicí Gerschnialp bez přestupování. Maximální přepravní kapacita celé trasy se oproti původním 940 osobám/hod. stavbou kabinkové lanovky zvýšila na 2 100 osob/hod. Stavební práce na obou úsecích probíhaly se zimní přestávkou od 24. června 1983 do 21. prosince 1984, kdy lanovka začala sloužit lyžařům.

Lanovka zdolává třítisícovku

První kyvadlová lanovka s otáčejícími se kabinami

V červnu 1965 začaly stavební práce na vrcholovém úseku. Titlis se ukázal být obtížnějším staveništěm, než se předpokládalo, a špatné léto toho roku práce ztížilo a prodloužilo dobu výstavby na 20 měsíců. Pro založení jediné 34 m vysoké podpěry vrcholového úseku bylo potřeba vybudovat na skále betonové

Nápad na stavbu první velkokabinové lanovky s otáčejícími se kabinami se údajně zrodil v 80. letech u tehdejšího ředitele lanovek Titlis Eugenia Rüeggera při návštěvě otáčející se restaurace Mittelallalin ve švýcarském středisku Saas-Fee.

Foto: Roman GRic

Foto: aRchiv autoRa

Foto: aRchiv autoRa

První visutá kyvadlová lanovka Gerschnialp – Trübsee z roku 1927

Engelberg je rájem pro lyžaře, nabízí i spoustu aktivit, když už vás lyžování omrzí

Dlouhé přípravy rekonstrukce vrcholového úseku Stand – Kleintitlis nakonec završila montáž nové lanovky během pouhých 12 týdnů. Provoz zde začal 20. prosince 1992. Pro jedinečnou lanovku se hledal ve veřejné soutěži také jedinečný název. Ze 150 návrhů nakonec vzešlo vítězné označení „Rotair“, které vzniklo složením slov „Rotation“ – otáčení a „Air“ – vzduch. Podlaha každé z kabin kruhového půdorysu se během jízdy jednou otočí kolem své osy a nabízí cestujícím dokonalý panoramatický zážitek z jízdy. Průkopnická technologie otáčející se kabiny nezůstala jediná na světě, a tak se dnes kromě Titlisu otáčejí ještě kabiny kyvadlových lanovek v jihoafrickém Kapském městě na Tabulovou horu, na Mount San Jacinto v americkém Palm Springs, u lanovky Monte Baldo v italské Malcesine a také kabinky oběžné lanovky ve švýcarském Sattelu.

Další atrakce – let nad ledovcem „Ice Flyer“

Jednou z nejnovějších lanovek postavených na Titlisu je šestimístná odpojitelná sedačková lanovka „Ice Flyer“, která začíná na okraji Titliského ledovce a končí nedaleko horní stanice Kleintitlis. 680 metrů dlouhý „Ice Flyer“ je v provozu i v létě a umožňuje z otevřených sedaček zažít „přelet“ nad ledovcem s jeho trhlinami v lanovém poli bez podpěry o délce přibližně 400 m.

Titlis atraktivní v zimě i v létě

Kromě Ice Flyeru nabízí vrchol Titlisu řadu dalších aktivit a pozoruhodností – ať už je to ledovcová jeskyně se 150 metry chodeb, 180metrový tunel s vyhlídkovým oknem v jižní stěně Titlisu nebo sedm restaurací v budově horní stanice a v její blízkosti. „Titlis Rotair“ jako nejvyšší výletní místo centrálního Švýcarska se stalo uznávanou mezinárodní značkou, synonymem záruky dobrých sněhových podmínek a jarního lyžování. Bez atrakcí typu „Rotair“ a „Ice Flyer“ by ale existovala jen malá šance na tržby letních sezon, pohybující se tradičně v černých číslech.

47

panorama

SWiSSmag Pohled od chaty Fuorcla Surlej. Zcela vlevo je vyhlídkový vrchol Piz Morteratsch (3 751 m). Nad stěnami pokrytými ledovcem Vadret da Tschierva je nalevo vrchol Piz Bernina (4 048 m) i s pověstným hřebínkem Biancograt a Piz Scerscen (3 971 m). Vedle trůní mohutná hora Piz Rosegg (3 937 m). O něco vzdálenější jsou ledovce Sella a Roseg, nad nimiž se tyčí několik vrcholů s výškami kolem 3 500 m

Stezka

Text a foto: Michal Bulička

do nitra velehor

Odkud jsou švýcarské hory nejkrásnější? Třeba z jedné z nejlepších panoramatických cest v Alpách. Ta vede nad údolím Val Roseg v Engadinu.

„Obnažený“ ledovec Tschierva uprostřed léta

48

Na plotnách pod chatou Chamanna Coaz

Vrchol lanovky na Corvatsch s vyhlídkovou terasou i restaurací

Nad rozsáhlými ledovci Sella a Roseg dominuje nejvyšší z vrcholů Piz Glüschaint (3 594 m)

Ř

eka Inn je páteří stokilometrové doliny Engadin, které je mimochodem ve své nadmořské výšce také nejdelším osídleným alpským údolím. Patrně nejlákavější pohled do údolí se nabízí z terasy na horní stanici lanovky na Corvatsch. Inn se hned za sedlem Maloja rozlévá do čtyř jezer a z výšky 3 303 metrů je pohled na ně parádní.

Chcete-li ovšem nahlédnout do nitra velehor, opusťte lanovku z vesnice Silvaplana už v mezistanici Murtel. Za necelou hodinku dojdete k chatě Fuorcla Surlej ve stejnojmenném sedle a ocitnete se na jedné z nejlepších panoramatických cest v Alpách nad údolím Val Roseg. Cestou k chatě Coaz půjdete prakticky stále pohodlně po vrstevnici a kromě nejvyšší hory a zároveň jediné

čtyřtisícovky východních Alp – Piz Bernina (4 048 metrů) – spatříte také několik nádherných hor, jejichž stěny pokrývají ledovce. Po oddechu nebo noclehu na chatě Coaz si pro zbytek výletu můžete vybrat cestu do Pontresiny dlouhým údolím Roseg kolem jezera Lej da Vadret. Nebo lze zvolit obtížnější variantu přes vrchol Il Capütschin.

Křížem krážem Švýcarskem Nebylo by to Švýcarsko, kdyby i tamní systém cyklistických a turistických tras nepatřil svým provedením ke špičce. Dálkové trasy přímo vybízejí k vícedennímu putování a seznámení se s atraktivní krajinou, skvělou gastronomií, lahodnými víny, bohatou historií a inspirující současností. Švýcaři navíc umějí své hosty skutečně hýčkat, a tak pobyt rozhodně nemusí být jen ve znamení „pohybu v potu tváře“. Brněnská cestovní kancelář Vtour svým klientům představuje Švýcarsko jako ideální destinaci pro strávení letní či zimní dovolené. V katalogu na rok 2012 si vybere rodina s dětmi, rekreační cykloturisté, příznivci vysokohorských túr i skalní MTB jezdci. O skutečném zájmu o tuto alpskou zemi svědčí webová stránka www.v-tour.cz/svycarsko.

Ledovci napájené jezero s výstižným jménem – Lej da Vadret (česky Ledovcové jezero)

49

Foto: ZERMatt toURISMUS

GASTRO

SWISSmag

Nad Zermattem na gurmánské stezce Text: Jana Andělová

Enjoy the sunny sıde of the lıfe, stojí na velké cedulı na jedné z teras vysoko v horách nad švýcarským Zermattem. Hned za cedulí svítí do dálı bílá špıčka magıckého Matterhornu. Tak tohle je „slunečná část žıvota,“ říkám sı, když sı nasazujı brýle a padám do křesílka vyskládaného ovčí kožešınou. Je to čest, že právě tenhle fešák mi na dnešní túře bude dělat společnost. Počasí nám přeje: údolí pod Matterhornem ozařuje slunce, když vyrážíme přes pastviny úzkou cestičkou k naší první zastávce. Chez Vrony, nese takhle horská chata název. Její sedačky jsou vykládané kůží a z terasy máme majestátní Matterhorn jako na dlani.

Sice jsme toho ještě moc neušli, slunce ale začíná pálit, a tak je nejvyšší čas ochutnat něco tradičního, třeba místní fondue – švýcarskou specialitu, kdy se do roztaveného sýru namáčejí kousky chleba. V létě se v okolí chaty pasou krávy a ovce, majitelka si pěstuje bylinky a hlavně si tady připravují vlastní domácí špek neboli speck. Li-

Foto: Jana andělová

A

le to už začínají nosit na stůl. Já tu totiž nejsem jen tak na ledajaké túře, vydala jsem se po značkách gurmánské stezky – Gourmetweg. Dřevěné špičaté značky začínají hned kousek u horní stanice lanové dráhy Sunnegga a jak jejich název napovídá, vedou nás po horských chatách v nadmořské výšce okolo dvou tisíc metrů, kde budeme ochutnávat a ochutnávat. Tahle túra není nijak náročná. Trvá ani ne tři hodiny čistého času a vede většinou po vrstevnici, než se začne svažovat dolů do Zermattu, kde také končí. Do projektu se zapojilo na dvacet chat rozložených tady v horách. Nezbývá než vyrazit a naplánovat si, kde si dát předkrm, hlavní chod a kde se zastavit na dezert. Na túru se můžete vydat s průvodcem, ale také sami. A má dokonce i svou zimní variantu, lehce se dá zdolat na běžkách nebo na skialpech.

Zastávka první: fondue

Vystupuji z lanovky a můj pohled okamžitě přitáhne Matterhorn. Stojí hned naproti mně, je odtud vidět horská chata Hörnlihütte, ze které horolezci vyrážejí nahoru, aby ho pokořili. Je magický, úchvatný. Ne nadarmo se říká, že tato 4 478 metrů vysoká hora je nejkrásnější v Alpách a možná i na světě.

50

„Užívejte si slunečnou část života“, hlásá cedule na terase restaurace Chez Vrony

Foto: Jana andělová

Foto: Jana andělová

Speck ve sklípku voní báječně, a jak zjistíme o chvíli později na terase, chutná ještě lépe. Stejně jako fondue, které mezitím přinesli na stůl.

Zastávka druhá: rösti

Označení stezky – Gourmetweg – najdete i na turistických ukazatelích

Sestup do Zermattu

Ale to už v sobě máme rösti a vyrážíme dál. Tak tohle musím pořádně vychodit. Ještě

Foto: Jana andělová

bovoučké maso, které se v horské boudě suší až dvanáct týdnů „Tak se pojďte podívat,“ láká nás dovnitř manžel majitelky – architekt Max Cotting, který chatě dodal specifický vzhled. Vyřezávané židle, tajemná privátní zákoutí, lampičky na stolech, unikátní dekorace – jako bych právě navštívila domeček pohádkové babičky. Max nás vede do nízké dřevěné budovy, kdysi možná stáje, kde dozrávají sýry a na hácích visí špek. „Tento speck si každý rok děláme svůj, vystačíme s ním celý rok,“ chlubí se. Každý rok na jaře si sem kupují osm ovcí, z jejich mléka vyrábějí domácí ovčí sýr a na podzim je zabijí. Takový je koloběh zdejšího života.

Odcházíme s plným břichem, ale s odhodláním, že tahle túra ještě nekončí a že je i nadále co ochutnávat. Opouštíme restauraci a turistickým chodníkem míříme dál – přes pastviny a kolem osamocených dřevěnic, které jakoby stály na kuřích nožkách. Netrvá dlouho a za zatáčkou se objeví naše další zastávka. Restaurace Findlerhof, další z krásných dřevěných chat, která se podobá těm ze švýcarského katalogu na ideální dovolenou. Na terase se suší velký plech s čerstvě natrhanými liškami a větrem ošlehaný majitel začíná nosit na stůl. Je to trochu náročné, protože chaty neleží daleko od sebe, v žaludku nás tíží fondue a majitel nám vysvětlil, že v jeho restauraci není nic lepšího než domácí rösti, jídlo připravené ze strouhaných brambor. A neochutnejte, když vám je slíbí se smetanovou omáčkou a čerstvými houbami liškami. „Tuna brambor mi na zimu nevydrží, ke konci zimy si musím nechat dovézt další,“ říká pyšně majitel o základní ingredienci na tento švýcarský národní pokrm. Přes skla, která návštěvníky chrání před větrem, nás zvědavě okukuje Matterhorn. Ani na téhle terase ho nelze přehlížet. Stejně jako ho nedokázalo ignorovat několik horolezců. Jako první ho v roce 1865 po několika pokusech zdolal Edward Whymper, i když jeho výstup skončil tragicky. Dva z jeho lidí se zabili.

Na terase jedné z restauraci se suší lišky

chvíli kráčíme po horském úbočí, než se cesta začne svažovat do Zermattu. V jednu chvíli máme Matterhorn skoro na dosah ruky. Pak ale mizíme v lese, aby se před námi za chvíli objevil Zermatt. Dezert – kafe a vynikající panna cottu (smetanu svařenou s želatinou) – si dáváme až v jedné z restaurací dole v Zermattu. Ve městě, kam nesmí auta a o kterém se říká, že kdo ho navštíví, navždycky si ho zamiluje. „70 procent našich hostů se vrací,“ říká Edith Zweifelová z turistické kanceláře. A zamilovala jsem si ho i já. Jeho malá legrační vozítka na elektrický pohon, domečky jako na kuřích nožkách, ve kterých místní stále bydlí, jeho okázalou hlavní třídu a hlavně ten majestátní Matterhorn. Desítky lidí si každý den neváhají přivstat, stoupnou si na mostek uprostřed města a sledují hru barev, když na jeho špici dopadne první sluneční paprsek.

Praktické informace Kde zaparkovat Do Zermattu se nedá vjet autem. To je nutné nechat na velkých parkovištích, která jsou ve městečku Täsch pět kilometrů od Zermattu. Tady si svůj náklad – a v zimě to klidně můžou být i lyže – přehodíte na „letištní“ vozík a přestoupíte na vlak. Po Zermattu pak jezdí pouze auta na elektrický pohon.

Takhle vypadá fondue a domácí speck, které připravují v restauraci Chez Vrony

Za kolik se najíte Fondue stojí 27 franků pro jednoho. Rösti (se slaninou, vejcem a sýrem) přijde na 26 franků. www.zermatt.ch

51

Takhle nějak raclette připravovali v minulosti

GASTRO

SWISSmag

W po stopách raclettového sýru

Text: Jana Andělová | Foto: Switzerland Tourism, Switzerland Cheese Marketing

R    ,      . C   . A            W   . S    .

V

ýborný, polotvrdý, aromatický sýr,“ říká o raclettu, základu švýcarské kuchyně Barbara John, Švýcarka žijící v Praze, která do Česka dováží švýcarské sýry a má obchod v Jesenici. „Tajemstvím tohoto sýra je místo, odkud pochází. Wallis jsou krásná údolí obehnaná vysokými horami. Krávy se zde pasou hlavně na horských loukách,“ dodává. Pravý sýr na raclette je vyrobený ze syrového mléka, to znamená, že to nejlepší z mléka zůstane v sýru. Tento sýr nejlépe chutná, když se rozpustí. Zůstane krémově vláčný a nestane se z něj hrudka jako třeba z českého eidamu. Zjistili to už staří Švýcaři, když v létě pracovali na poli anebo chodili s krávami po

Malý přenosný raclettovač na šest svíček

52

horských loukách. S sebou si nosili vařené brambory a kus tohoto sýru. Rozdělali oheň a na horkých kamenech nechali sýr rozpustit. My sice o všech těžkých švýcarských sýrových jídlech říkáme, že jsou vhodná hlavně na zimu, Švýcar si ho, stejně jako jeho pradědeček na poli, rád udělá i v létě. Název sýru pochází z francouzského racler, seškrábnout, tak se totiž roztavený sýr připravoval a dodnes v mnoha restauracích připravuje.

J  

Nyní už se k tomu nepoužívá horký kámen na poli, ale speciální raclettovače, které se dají snadno sehnat i u nás. Nejčastěji se jedná o stolní grily s kamennou deskou, pod kterou se na speciálních pánvičkách – coupelles – rozpékají plátky sýru. Každý má svou a sám si pod rozžhavenou deskou nechává sýr rozpustit. Takový přístroj je vhodný pro 4 až 8 stolovníků. Na banketech či ve švýcarských restauracích se pro větší počet lidí používá zařízení na velké půlky sýru, které rozehřívá „destička“. Pak se jednoduše kus rozteklého sýru setře a servíruje, stejně jako za starých časů, s oloupaným bramborem uvařeným ve slupce. Novinkou jsou malé přenosné raclettovače pro jednu až dvě osoby. „Sýr se rozpouští prostřednictvím svíček a opravdu to funguje,“ dodává Barbara John.

Na stole při raclettování nesmějí chybět kyselé okurky, nakládané cibulky, papriky, kozí rohy a další dobroty. Raclettovač má doma každá švýcarská rodina a sýr, zvláště v kantonu Wallis, najdete ve všech místních ledničkách. Anebo rovnou ce-

Z  : C –    Jak název napovídá, jde o jídlo, které si prý místní připravovali, když do jejich údolí vstoupila cholera. Většina lidí zůstávala doma a vařila z toho, co měli pod střechou. Potřebujete: Křehké těsto, 500 g pórku, 300 g horského sýru z Wallisu, 500 g brambor ve slupce (z předchozího dne), 3 jablka, 2 lžíce másla, 3 lžíce vody, špetku soli, pepř, muškátový květ. Postup: Těsto vyválíme a vyložíme jím vymazanou pečicí formu. Na rozpuštěném másle podusíme se solí nakrájený pórek. Neloupaná jablka nakrájíme na plátky, nastrouháme sýr, oloupané brambory pokrájíme na plátky a okořeníme solí, pepřem a muškátovým květem. Jednotlivé přísady vrstvíme na sebe do formy, nakonec položíme jablka a brambory, které se překrývají. Pečeme 40 minut v troubě na 200 °C. Koláč lze servírovat teplý i studený. Nejlépe se salátem.

Hobelkäse lze přeložit jako hoblovací sýr, protože se krájí hoblíkem. Jeho chuť nejlépe vynikne, když je nakrájený na tenké plátky

lou půlku bochníku uskladněnou v carnotzetu, sklípku, který nesmí chybět u žádné horské chaty. Prý kdyby náhodou někdo nečekaně přišel na návštěvu. Ve sklípku většinou odpočívají i výborná místní vína: Fendant, ryzlink či rulandské šedé, které se k raclettu výborně hodí. Místní říkají, že zapíjet tento pokrm něčím jiným ani nejde. Jedině kvalitní víno si prý dokáže poradit se sýrovou koulí v žaludku. Od roku 2010 lze raclettový sýr koupit s označením AOC (Appellation d’Origine Contrôlée) – jedná se o ochranné označení původu zboží zemědělských produktů.

D  

Kanton Wallis – to ovšem není jen sýr raclette. Dělají se tu také vynikající horské sýry (Bergkäse), sýry Mutschli (německy) neboli Tomme (francouzsky), které jsou malé, či sýry, které lze přeložit jako hoblovací (Hobelkäse). Proč hoblovací? Protože se krájejí hoblíkem – takovým speciálním určeným na sýry.

Hobelkäse je tvrdý, hodně aromatický sýr, který zraje nejméně rok, znalci ovšem dávají přednost dokonce patnáctiměsíčnímu procesu. Jeho chuť se nejlépe „rozvine“, pokud se nakrájí na tenké hoblinky. To vám udělají buď ve specializovaném obchodě, anebo se dá už nakrájený a zatavený koupit v supermarketu. „Švýcaři si ho hodně dopřávají k aperitivu, k bílému vínu jako předkrm. A ta kombinace je báječná,“ dodává Barbara John. Stejně jako v jiných švýcarských regionech si lze i ve Wallisu dopřávat horský sýr (Bergkäse). S nadsázkou lze říci, že skoro v každé vesnici farmáři dělají svůj vlastní sýr. Jedná se většinou o polotvrdé a plnotučné, nepříliš aromatické sýry z kravského mléka. Na stole se v této alpské zemi objeví v době snídaně, svačiny anebo večeře. Večer se velmi často servíruje s bramborami uvařenými ve slupce. Podobně je to se sýry Mutschli, příjemnými, nepříliš aromatickými sýry s dobou zrání okolo jednoho a půl měsíce, které se často jí na snídani či svačinu.

T     

Speciality z kantonu Wallis v České republice

Pravý švýcarský obchod se sýrama "Swiss Cheese" v Jesenici u Prahy nabízí velký sortiment sýrů z Wallisu. Různé horské sýry, Raclette AOC, sýr na hoblování a další speciality.

Mimo to zde najdete také ohřívače na raclette od firmy TTM, od malých ohřívačů se svíčkami po velké přístroje na půl bochníku sýra. Tyto přístroje si můžete také půjčit na Raclette-Party. A k sýru se hodí víno. Fendant, Johannisberg, Dole nebo Pinot Noir doplňují sortiment z Wallisu.

Kde ochutnat sýrový pokrm raclette? V komorním zámečku Château de Villa v městečku Sierre. Připraví vám ho tu až z dvanácti raclettových sýrů z různých údolí. Za tímto švýcarským národním pokrmem se sem sjíždějí lidé ze širokého okolí. www.chateaudevilla.ch Na nákup sýrů se vypravte do sýrárny Walker v městečku Bitsch nedaleko Vispu. V nabídce mají horské, raclettové i „hoblíkové“ sýry. www.walker-ag.ch

Majitelé firmy Swiss Cheese a její tým se těší na Vaši návštěvu a rádi Vám poradí. Barbara a Peter John

Otevírací doba:

Po - Pá: 09:00 – 20:00 So: 09:00 – 16:00 (nebo po domluvě)

Swiss Cheese Premium Swiss Products Prvotřídní švýcarské výrobky

Budějovická ějovická 1116, 252 41 Jesenice u Prahy (za čerpací stanicí RB Oil ve směru od Prahy) Tel.: +420 241 403 286 Mobil: +420 602 696 412 Email: info@swisscheese.cz www.swisscheese.cz

Každý Švýcar z Wallisu má na horách svou chatu a ve sklípku nejméně půlku bochníku raclettového sýru

GASTRO

SWISSmag

 V čokoládovém

Text: Jana Andělová | Foto: Lindt & Sprüngli

domů z práce, s chutí si rozdělá balíček S B   ,    přijde chipsů. Teď je ale teprve dopoledne a na     . M    „“,     čokoládu má prý chuť. A tak jdeme na to… Jdeme ochutnávat. A to rovnou všemi smysly.   . S,  Začíná se mléčnou čokoládou, po ní ná,       L  S, sleduje hořká, pak jedna trochu osolená a tu s chilli papričkami si dáme až nakonec.   . P  ,          . Z,   

P

řede mnou leží čtyři čokolády. 70procentní hořká čokoláda Excellence Madagascar, čokoláda s chilli papričkami Excellence Chilli, čokoláda s mořskou solí a karamelem Caramel Fleur de Sel a mléčná čokoláda Extra Creamy. A taky chleba s vodou. Ty jsou totiž na ochutnávce čokolády podstatné. Abyste si jednotlivé druhy správně vychutnali, je nutné neutralizovat chutě. Na to se prý nejlépe hodí právě tyto základní potraviny. A taky bychom předtím neměli pít víno, jíst kořeněná jídla, či dokonce odbíhat na ci-

54

Hmat. Její povrch může být hedvábný jako šála

garetu. Ale to by nás ani nenapadlo. Sedíme jako přikovaní a užíváme si každou chvíli na tomhle rajském místě, které vám snadno může způsobit otravu. Ale v tom nejlepším smyslu. Otravu jednou z nejlepších čokolád na světě – Lindt & Sprüngli. Celé tohle představení se odehrává v Kilchbergu nedaleko Curychu, v továrně Lindt & Sprüngli, kam se jinak veřejnost ani novináři nedostanou, a provází nás čokolatiér Stefan Bruderer. Asi třicetiletý muž, který říká, že se na čokoládu dobře balí holky, když ale

Než Stefan rozbalí první čokoládu, rozpovídá se o tom, jak se vlastně ke své práci dostal. „Jako dítě jsem se zamiloval do alobalu, ve kterém bývají čokolády zabalené, a začal ho sbírat. Během měsíce jsem zaplnil celé album,“ říká a mezi řečí přiznává, že se stejně jako většina Švýcarů s čokoládou vlastně narodil. Když konečně alobal odloží, vezme čokoládu obřadně do rukou a začne si ji zkoumavě prohlížet. „Kvalitní čokoládu poznáte tak, že má stálý povrch a matně hedvábný lesk,“ říká, když s ní otáčí proti slunci.

Sluch. Zkoušíme, jak která čokoláda lupne, když si kousek odlomíme

Na prohlídce továrny Lindt & Sprüngli v Kilchbergu nedaleko Curychu

Pak přichází na řadu další smysl. Hmat. Její povrch může být hedvábný jako šála, ale i hrubý jako zrníčka písku, či dokonce kamínky na pláži. Podle toho, jakou čokoládu právě z lesklého alobalu vybalujeme. Jenže tím ještě naše čokoládová degustace nekončí: teď přichází na řadu Stefanovo vrcholné číslo. Zapojíme sluch a vyzkoušíme si, jak která čokoláda praskne, když se rozlomí. U této čokolády je zvuk ostrý, čím méně kakaa, tím dutější zvuk. „Zapamatujte si jednu věc. Když rozlomíte kvalitní čokoládu, nesmí se drolit,“ dodává Stefan, jeden z pěti lidí, kteří působí v oddělení výzkumu a rozvoje této firmy. Na čem právě pracuje, nám nechce říci, prý je to velké tajemství a velká „bomba“. „Bude to velmi tenké – to jediné vám mohu prozradit, ale víc už ani slovo,“ dodává. Jeho práci mu ve Švýcarsku závidí každý. Pracovat pro Lindt & Sprüngli je podle místních to nejlepší zaměstnání a popis Stefanovy práce tomu odpovídá. Hledá nové recepty a přísady. „Někdy přicházíme s novými nápady my, jindy nás inspiruje naše marketingové oddělení. Pak se ale dlouze s kolegy čokolatiéry radíme, ochutnáváme, testujeme, co přidat nebo ubrat,“ vypráví mezi tabulkami čokolády tento cukrář, mezi jehož nejoblíbenější čokolády patří mléčná s lískovými oříšky a ta s kousky soli. Ještě před pár lety by ovšem ani on sám nevěřil, že taková čokoláda může chutnat znamenitě.

Č  

Pak nás ale nutí zapojit do ochutnávky další ze smyslů. Tentokrát čich. Bereme do rukou jednu čokoládu po druhé a zkoumáme její aroma. Jsou dva způsoby: buď k ní přivoníme, anebo lze vložit kousek čokolády do úst, nechat lehce rozpustit, zhluboka dýchat a inhalovat aroma. Všechny čokolády voní intenzivně, ale každá je jiná. U některé v aroma převládá mléko, jinde karamel, chvíli cítím vanilku, ale tu brzy přebije ostřejší kakao – to když sáhnu po výraznější hořké čokoládě. S čokoládou v ruce jsme strávili už dobrou čtvrt hodinu, ale teprve teď můžeme ochutnávat. A věřte nebo ne, je to věda, jako všechno v tomhle rozlehlém čokoládovém království. „Ulomte si kousek čokolády a tu pak nechejte pomalu rozpouštět v ústech tak, aby se dostala na jazyk. A hlavně u toho poctivě dýchejte,“ říká náš průvodce ochutnávkou a my necháváme pátý smysl, aby ošálil tělo a dopřál nám pocit naprostého štěstí. Ten ale ještě zdaleka nekončí. Náš čokolatiér nás sice opouští, ale my se jdeme podívat do provozu. Kolem nás se na pásech valí ohromné masy čokolády. V obrovských strojích mizí formičky, do kterých kape čokoláda, formičky se otočí a vyteče přesně tolik čokolády, aby se do ní vešla ještě náplň, kterou pak uzavře další várka čokolády. Zní to jednoduše, ale tak snadné to není. Jde o důmyslný systém, který končí u robotů

Zrak. Kvalitní čokoládu poznáte tak, že má stálý povrch a matně hedvábný lesk, říká čokolatiér

řadících jednotlivé kousky na to správné místo v balení pralinek. Ty do stroje posunuje pás. „Už jste ochutnali tyhle karamelové?“ ptá se náš průvodce a nutí nás do další pralinky. Jím už asi desátou nebo možná dokonce patnáctou. Nevím a klidně si ji ještě dám, protože otrávit se takhle krásně čokoládou se člověku jen tak nepoštěstí.

L Historie čokolády Lindt se začíná psát v roce 1845 v Curychu. Cukrář David Sprüngli-Schwarz a jeho syn se pokoušeli vyrobit něco nového: čokoládu v bloku. Do té doby lidé pouze znali jakýsi čokoládový nápoj. Nová čokoláda si získává velkou oblibu nejen ve Švýcarsku, ale i v zahraničí. V tuto chvíli je nutné malou cukrárnu uzavřít a otevřít si v roce 1870 továrnu. O deset let později už rodina zaměstnávala osmdesát lidí. V roce 1879 vynalezl Rodolphe Lindt, se kterým se Sprüngli spojil, tak zvaný conching – nový proces míchání. Trvá až 72 hodin, během té doby se čokoláda neustále ohřívá a míchá. Proces uvolňuje ušlechtilé aroma kakaa, které se rozprostírá po celé čokoládové hmotě. Čím se ještě tato čokoláda liší od jiných? Lindt používá ušlechtilé a ručně sbírané boby. Recepty na výrobu čokolády znají jen čtyři lidé – maÎtres chocolatiers. Dnes se čokoláda vyrábí s nejrůznějšími příchutěmi. Znalci si ovšem kupují hořkou čokoládu. Ta může mít až 99procentní obsah kakaa.

Vůně. Čokoláda voní po kakau, vanilce a dalších ingrediencích

55

Foto: Villars tourism

INTERVIEW

SWISSmag

S  na talíři Text: Jana Andělová

J Q  .    ,       ,    , , ,       . N     . P  ,     ,    „B         ,  , . E  ,“    P   E V    V. A : „A   ,         A,     .“

N

arodil jste se v Normandii, jak jste se vlastně dostal do Švýcarska? Přijel jsem na jednu sezonu a po třiceti letech jsem stále tady. Vaše kuchyně je unikátní. Není moc kuchařů, kteří v každém jídle kombinují to, co roste kolem nás, s kvalitními potravinami. Jak jste dostal nápad vydat se právě touto cestou? Mám rád přírodu, vždy jsem ji obdivoval. Jednou jsem se rozhodl, že si udělám botanický rychlokurz. Vydal jsem se do přírody na jeden den s botanikem a tam mě napadlo, že bych to mohl zkusit. Nakoupil jsem si spoustu knížek a pořádně se do toho ponořil. Už se tím zabývám patnáct let, sbírám více a více zkušeností. Ve většině případů se navíc jedná o bylinky, které jsou dobré pro zdraví.

56

Kolik druhů rostlin sbíráte? Asi tak sto padesát. A pořád zkouším, které jídlo se hodí ke kterým bylinkám, co jak připravit. Snažím se vymyslet nové věci. Samozřejmě, že se mi to někdy nepodaří, s některými rostlinami se špatně pracuje. Jiné, když se smíchají s mlékem nebo třeba horkou vodou, ztrpknou a nedají se použít. Neexistuje tedy univerzální recept. Každá rostlinka je specifická a potřebuje něco jiného. Kolik času trávíte vařením a kolik experimentováním s rostlinami? Spousta receptů už vzniká v mé hlavě. Stává se, že z ničeho nic dostanu hodně nápadů a hned se pouštím do vaření a testování několika chodů. Jindy žádné nápady nepřicházejí. Záleží také na tom, jaké rostlinky se mi podaří nalézt.

Jak často chodíte do přírody na bylinky? Snažím se chodit každý den, ale ne vždycky se mi to podaří. Když nemohu vyrazit já, posílám někoho ze svých kuchařů. Dělám se spoustou zkušených lidí, někteří se mnou pracují už několik let, vědí, co sbírat. Beru je s sebou, jsem rád, že to mohu někoho naučit. Ale samozřejmě si uvědomuji, že vařit z rostlin může být i nebezpečné, proto je pořád hlídám. Je to jako s houbami. Existují rostliny, které mohou otrávit. Třeba jedna rostlina má třicet druhů, ale z nich jsou jedlé jen dva tři druhy, ostatní jsou nebezpečné. Tady se nesmíte splést. Ale to už tu botaniku musíte mít opravdu dobře zvládnutou… Samozřejmě, jsem taková chodící encyklopedie. Někdy s sebou beru i klienty, aby se podívali, jak to dělám.

Foto: Villars tourism

Hodně receptů už vzniká v mé hlavě. Stává se, že z ničeho nic dostanu spoustu nápadů a hned se pouštím do vaření a testování několika chodů. Jindy žádné nápady nepřicházejí. je zachovat nejrůznějšími způsoby. I když loňské léto nebylo pro bylinky nejlepší. Nejdříve bylo velké vedro, potom hodně pršelo. Normálně chodím sbírat i v polovině listopadu, ale loni už to nešlo. Naštěstí jsem si ale nasbíral dost. Co klienti ve vaší restauraci? Jsou spokojení? Velmi spokojení, chutná jim to. Chodí sem nejen hoteloví hosté, ale i místní či turisté bydlící v okolí. S mým jídlem jsou spokojené všechny národnosti. Když je jídlo na talíři ozdobené květinami, tak to prostě dobře vypadá. A lidé jsou zvědaví: ptají se mě, z čeho to dělám, co je to za bylinku, jaké přísady jsem použil.

Některé bylinky se hodí k masu, jiné k rybám, další jdou spíše k dezertům…

Znáte i nějaké jiné kuchaře, kteří jsou takhle úspěšní s bylinkami? Znám, ale žádný z nich nevaří takové množství jídla a nepoužívá tolik rostlin. Ono se to nezdá, ale je to docela drahé a pracné. Chce to mít znalosti, chce to trávit spoustu hodin v přírodě, a pak všechny ty úpravy, sušení, konzervování… Znám kuchaře ve Francii, ale nedělají to takhle ve velkém.

Vyměňujete si recepty? Patřím k asociaci šéfkuchařů, kteří vaří s bylinkami. Často si vyměňujeme zkušenosti, nápady, navzájem se inspirujeme. A není důvod, proč bych to měl držet jako tajemství. Jsem rád, když mohu něco naučit mladé kuchaře, kteří se mnou pracují. V listopadu jsem byl své vaření ukázat ve Francii, v dubnu v Rusku. Vařím také s dětmi ze školy. Učí se poznávat různé chutě. Co byste doporučil mladým kuchařům, kteří se chtějí někam posunout? Najít si dobrého kuchaře, od kterého se dá učit. Čtyři z kolegů odešli do ciziny, a to je dobré, protože budou moje zkušenosti šířit dál. Mám čtyři nové kuchaře, které musím všechno naučit. A abych řekl pravdu, to je na mé práci nejtěžší. Jaký máte cíl? Kam byste se rád posunul ve vaření? Do důchodu… Dělám si trochu legraci, ale je to tak. Pracuji od patnácti let, nyní mi je 52. Chci ještě pracovat osm devět let a pak se věnovat svému dalšímu koníčku. Budu malovat a dělat sochy. Na to teď nemám vůbec čas. Foto: Photo EurotEl Victoria Villars, switzErland

Nacházíte stále rostliny, které vás překvapují? Jsou pro vás nové? Už se mi to nestává. Znám vše, co roste v okolí. Vím, jak které rostliny chutnají, jak voní. Na jaře a na začátku léta je nejlepší období pro sběr rostlin. A je to neuvěřitelné, kolik takových bylinek se dá najít na jednom čtverečním metru. Jsem si jistý, že to není jen případ našich hor. Že takové bylinky vhodné na vaření se dají jednoduše najít i v Česku. Dá se říci, že některé bylinky se více hodí k masu, jiné k dezertům? Tak to je. Například mák. Ten se dá přidat do dezertů, k rybám, ale k masu se vůbec nehodí. Začal jsem také spolupracovat s místním řezníkem, jeho specialitou jsou párky sušené vzduchem. Připravujeme jich šest druhů a místo tradičního koření přidáváme jen rostlinky nasbírané v okolí. Chceme nabídnout něco jiného. A co v zimě? Z čeho vaříte? Používáte sušené bylinky? V létě chodím každý den do přírody i proto, abych si udělal zásoby na zimu. Pak je suším nebo je také hluboce zmrazuji, konzervuji je, zavářím nebo z nich získávám šťávu. Snažím se Tak takhle nějak jídlo Joëla Quentina vypadá. Radost pohledět…

57

GASTRO

SWISSmag

R Potřebujete: brambory sůl máslo Příprava: Brambory uvaříme ve slupce do poloměkka a necháme vychladnout. Oloupeme a nastrouháme na hrubém struhadle na hranolky. Na pánvi rozehřejeme máslo, vložíme brambory, osolíme a promícháme. Špachtlí stlačíme tak, aby se utvořila „omeleta“, a pečeme pod poklicí asi deset minut. Poté obrátíme a pečeme z druhé strany. Rösti musí být na povrchu jemně křupavé. Můžeme je připravovat i ze syrových brambor, doba pečení je ale o něco delší.

R Text: Alena Koukalová | Foto: Hotel Leonardo

bramboráky po švýcarsku R –         B     ,    ,     . J   Jakub Vomučka, šéfkuchař restaurace Platina v pražském hotelu Leonardo, doporučuje rösti s telecím masem a jako dezert engadinský ořechový koláč.

R

ecept přináší restaurace Platina v hotelu Leonardo. Ta se nachází v centru Prahy, pouze několik desítek metrů od Karlova mostu, v historickém domě z patnáctého století. Budova, která již v minulém století sloužila jako zájezdní hostinec, je proslulá klenutými stropy, renesančními freskami a tichou romantickou atmosférou.

58

V tomto elegantním prostředí si můžete vychutnat speciality mezinárodní a italské kuchyně připravené výhradně z čerstvých surovin. Novinkou je sezónní menu, ve kterém ochutnáte tradiční českou kuchyni v moderním pojetí. Unikátní venkovní nádvoří a letní zahrádka jsou magickou oázou klidu uprostřed Starého města. Právě zde můžete relaxovat za zvuků padající vody z renesanční fontány. V letních měsících se zde line vůně grilovaných specialit, v zimních pak vůně svařeného vína a pečených kaštanů. Restaurace Platina je ideálním místem pro nezapomenutelné svatby a svatební oslavy, recepce, promoce, rauty, oslavy narozenin, firemní nebo vánoční večírky.

Z G Potřebujete: 500 g telecí kýty cibuli sůl pepř citronovou kůru bílé víno smetanu trochu másla a mouky zelenou petrželku

Příprava: Maso nakrájené na velmi tenké nudličky opečeme na másle. Vyjmeme z pánve a vložíme do ní nakrájenou cibuli, kterou lehce osmažíme. Zaprášíme moukou a přilijeme trochu bílého vína. Povaříme, přidáme smetanu a mícháme, dokud nezhoustne. Osolíme, opepříme a dobře promícháme. Vložíme zpět maso do omáčky a prohřejeme. Podáváme s rösti.

D –    Na korpus potřebujete: 350 g mouky 125 g cukru 150 g másla 1 vejce 1 žloutek sůl citronovou kůru Na náplň potřebujete: 220 g cukru 220 g vlašských ořechů 1 dl smetany lžíci medu

Příprava: Cukr a máslo utřeme, přidáme celé vejce, půl žloutku, citronovou kůru, sůl a mouku. Vypracujeme těsto. Dvě třetiny těsta vyválíme na placku, kterou vyložíme dortovou formu, aby těsto trochu přečnívalo přes okraje. Poklademe náplní a přikryjeme plackou ze zbývající třetiny těsta. Přitlačíme okraje a povrch potřeme žloutkem. Ozdobíme vidličkou, uděláme rýhy napříč koláčem. Pečeme asi 25 minut ve středně horké troubě. Příprava náplně: Cukr necháme zkaramelizovat, přidáme smetanu a povaříme. Přidáme med, rozpůlené vlašské ořechy, dobře promícháme. Náplň plníme do koláče vlažnou.

Rivella aneb švýcarské zjevení Text: Jana Andělová

Bylinné bonbony RICOLA: Chutnají skvěle a působí blahodárně

Vypadá to jako paradox – cukroVinky pro zdraVí? Bylinné BonBony ricola VýBorně chutnají a půsoBí Blahodárně při kašli, chrapotu či mírném poBolíVání V krku. potřeBujete osVěžit sVůj dech? i V takoVém případě se na ně můžete spolehnout. RICOLA ORIGINÁL mají přirozeně bylinkovou chuť, kterou jim propůjčuje směs třinácti bylin. vyrábí se už 80 let a lidé si je dodnes kupují i při kašlání, chrapotu a bolesti v krku. RICOLA SVĚŽÍ ALPSKÝ obsahuje rovněž směs třinácti bylin a díky svému složení je ideální proti bolesti v krku nebo pro osvěžení dechu. RICOLA BRUSINKY jsou oblíbené pro svou chuť, kterou jim dodává brusinková šťáva. Spolu s tradiční směsí třinácti bylin obsahují navíc vitamín C a beta-karoten, což je účinný antioxidant, který hraje významnou roli v prevenci různých civilizačních chorob. RICOLA ČERNÝ BEZ mají ve svém složení vedle základní bylinné směsi také výtažky z květů černého bezu. ten lidové léčitelství už po staletí využívá pro zmírnění příznaků rýmy a kašle.

Foto: RiCola

RiCola – to jsou různé druhy bylinných bonbonů, v nichž se skrývá přirozeně léčivá síla rostlin s vyzkoušenými účinky, ta je navíc obohacená oblíbenými příchutěmi. Bonbony RiCola vyrábí firma stejného jména už 80 let podle tajné a chráněné receptury ze směsi třinácti bylin. Rostliny si pěstuje ekologickým způsobem bez použití chemických prostředků ve švýcarských horách. Když byliny dosáhnou nejvyššího obsahu účinných látek, sklízejí se a pod dozorem suší. v každé fázi tohoto procesu se kontroluje jejich kvalita, aby se do výroby bonbonů dostaly jen ty nejkvalitnější snítky, lístky nebo oddenky. Bylinné produkty RiCola se zpracovávají v moderním závodě, který je k této náročné výrobě certifikován dle přísných švýcarských norem. K nejoblíbenějším patří zejména tyto:

Foto: Rivella

novinky

odhalení, zjeVení neBo oBjeV – šVýcarský nápoj riVella dostal sVůj názeV podle italského sloVa riVelazione. Ve sVětě, kterému Vládnou gloBální nápoje, půsoBí riVella opraVdu překVapiVě. Švýcaři jsou na svůj národní nealkoholický nápoj hrdí, mají ho za součást své novodobé historie. letos uplynulo přesně 60 let od chvíle, kdy se Rivella začala vyrábět. Zakladatelem firmy na její produkci byl Robert Barth. tradiční Rivella vzniká na základě tajné receptury. ví se jen, že základem je syrovátka – vedlejší produkt vznikající při výrobě sýrů nebo tvarohu. Podíl syrovátky v tomto tajemném nápoji činí 35 procent. Zbytek připadá mimo jiné na vodu, cukr, výtažky z ovoce a kyselinu mléčnou. Přítomnost syrovátky však v žádném případě neznamená, že chuť Rivelly má něco společného s mlékem. to ani náhodou. Rivella je osvěžující sladké pití, tak trochu jiná limonáda. Klasiku představuje červená Rivella, která míří na pulty obchodů od roku 1952. Svou barvou připomíná pivo. Rivella je však výhradně bez alkoholu. Dnes se nabízí ve více variantách. Zelená Rivella má příchuť zeleného čaje. Modrá je nízkokalorická a na trhu se objevila už koncem 50. let – dříve, než vypukla americká horečka zaměřená na nápoje s nízkým obsahem cukru. Žlutá Rivella vzniká ze sóji. Každý Švýcar vypije v průměru 10 litrů Rivelly ročně. Koupíte ji však také v dalších zemích. Syrovátkový nápoj je tradičně k mání v Nizozemsku a lucembursku. Pijí jej také Francouzi, Rakušané a Němci. Firma se pokusila etablovat i ve Spojených státech. v roce 2005 ale zámořský trh opustila. Rivellu bylo ve Švýcarsku dříve možné koupit také pod názvem Mivella. S tímto jménem na etiketě ji prodával potravinový řetězec Migros. v Česku lze Rivellu koupit ve specializovaných prodejnách, které se věnují švýcarským produktům. www.swisscheese.cz

59

KroniKa čechošvýcarsKého advoKáta

SWiSSmag

Jak se stát vlastníkem

kousku Švýcarska? Nabývání nemovitostí ve Švýcarsku zásadně nepodléhá žádným povolením. Státní příslušníci členských států EU, tedy také občané České republiky, mohou bez povolení nabývat zejména nemovitosti užívané jako provozovnu nebo jako hlavní bydliště nabyvatele. Silná švýcarská měna, která zhruba rok značně přidává domácímu hospodářství a jeho prodejnímu potenciálu, je před dalším nezdravým posilováním chráněna rozhodnutím Národní banky přijatým začátkem podzimu 2011 o minimálním kurzu ve výši 1,20 CHF/ EUR. Na realitní trh má silný švýcarský frank takový vliv, že cizinci sice vyhledávají investice ve švýcarských hodnotách jako „bezpečný přístav“, ale na druhou stranu je také jasné, že taková ochrana pomocí švýcarského franku má vysokou cenu, protože náklady na nabytí a provoz jsou relativně drahé. Podle údajů za rok 2010 se průměrné ceny za byty v osobním vlastnictví ve Švýcarsku pohybují kolem 650 000 CHF a kolem 5 500 CHF za 1 m2 obytné plochy, v turisticky atraktivních lokalitách však mohou dosahovat až 30 000 CHF za 1 m2. Ceny bytů v osobním vlastnictví stouply od roku 2007 o 30 %, u rodinných domů o 20 %. Úrokové sazby ve výši 2,7 % za nové variabilní hypotéky odpovídají průměru, výnosy z pronájmů se zato pohybují kolem 3 až 3,5 %. Hospodářský vývoj se odráží v sektoru realitního trhu, který není volný, nýbrž podléhá úřednímu povolení. Od roku 1961 se totiž Švýcarsko snaží zabránit „výprodeji vlasti“ pomocí legislativních opatření. Ochranná opatření se postupně uvolňovala. Od roku 1997 je povolení v zásadě nutné jen pro nabytí pozemku „osobami v zahraničí“, pokud pozemek neslouží ke zmíněnému účelu provozu nebo jako hlavní bydliště. Častá jsou řízení o vydání povolení ke koupi druhého bytu „osobou v zahraničí“. Za takové osoby se například považují čeští státní příslušníci, kteří nemají sídlo ve Švýcarsku, nebo právnické osoby, které jsou víc než do třetiny ovládány osobami v zahraničí. Podle rozhodnutí z ledna 2012 z kantonu Curych nehraje žádnou roli, jestli zahraniční právnická osoba opět patří výhradně Švýcarům; rozhodující je jejich sídlo. Povolení k nabytí bytů zahraničními osobami vydávají kantony v rámci ročního kontin-

60

gentu, který v současné době činí 1 500 bytů. Kontingent v poslední době nebývá zdaleka vyčerpán, s výjimkou tradičního rekreačního kantonu Wallis. Spolkový zákon o nabývání pozemků osobami v zahraničí (Lex Koller), který upravuje povinná povolení, je již dlouhá léta napadán. Návrh vlády na zrušení tohoto zákona však byl v roce 2008 Spolkovým sněmem zamítnut. Obavy před zabetonováním Švýcarska druhými byty, které jsou po většinu času prázdné („studená lůžka“) a činí 12 % celého bytového fondu, jsou důvodem pro vznik ústavní iniciativy „Konec bezbřehé výstavby druhých bytů“, o které se bude hlasovat 11. března 2012: podle této iniciativy je přípustné, aby v každé obci bylo maximálně 20 % druhých bytů. Podle průzkumů má tato iniciativa šanci na úspěch. V případě jejího přijetí bude vy-

lého roku však Sawiris sdělil, že prodeje (nepodléhající povolení) a rezervace v současné době váznou. Známý je také případ tchyně italského expremiéra Silvia Berlusconiho, která si vydělávala na živobytí jako pokladní v jednom obchodním domě. Měla ve Švýcarsku nájemní byt, aby nebyla považovaná za „osobu v zahraničí“. Následně bylo možné v obci S-chanf v kantonu Graubünden na její jméno zakoupit nemovitost – kterou však zjevně nezaplatila a nenechala postavit ona, nýbrž její zeť. V různých formách hotelnictví se hledají a nabízejí alternativy k nabytí pozemků. Vznikají tak tzv. resorty jako smíšená forma mezi soukromým bydlením a obslužným pohostinstvím. Pro povinnost vyžádat si povolení u takových nabídek je rozhodující, jaké podstatné rysy převažují: zda se jedná o rysy využití k účelu bydlení nebo užívání hotelu se třetími službami. Pokud hotelová živnost převažuje, povinnost vyžádat si povolení odpadá. Nabytí nemovitostí prostřednictvím švýcarských svěřeneckých správců je přípustné, považují se však za „osoby v zahraničí“, pokud nakupují pozemky na účet cizinců. Mimoto je nabývání bytů vyhrazeno jen přímým oprávněným osobám. Pro trusty, uznávané ve Švýcarsku od roku 2007, se mohou nakupovat nemovitosti v tom případě, že jsou účastníci Švýcaři, a to bez ohledu na jejich bydliště. Podíly ve společnostech vlastnících nemovitosti k bydlení, které jsou kótované na burze ve Švýcarsku, mohou od roku 2004 nabývat i „osoby v zahraničí“ bez povolení.

Podle údajů za rok 2010 se průměrné ceny za byty v osobním vlastnictví ve Švýcarsku pohybují kolem 650 000 CHF a kolem 5 500 CHF za 1 m2 obytné plochy. hlášena stavební uzávěra např. pro obce Leukerbad a Laax, ve kterých bytový fond z více než 70 % sestává z druhých bytů. K vyrovnání však může dojít někde jinde. Ze státního politického zájmu může být podle zákona Lex Koller povinné vyžádání povolení v jednotlivém případě zrušeno. Egyptský obchodník Samih Sawiris tak například v roce 2006 dosáhl toho, že pro jeho resort „Andermatt Swiss Alps“ vláda zrušila platnost zákona Lex Koller do roku 2030. Státní politický zájem na povolení výjimky existoval tehdy z důvodu investice ve výši 1,8 mld. švýcarských franků – z této částky bude do konce roku 2012 vydáno téměř 345 miliónů. Za tyto peníze Sawiris uvede v bývalém armádním areálu v Andermattu od roku 2013 do provozu šest hotelů, 500 bytů, 25 luxusních vil, koncertní a kongresovou halu, 2 000 parkovacích míst a golfové hřiště. Koncem minu-

Porušení zákonů a obcházení platných pravidel je sankcionováno citelnými občanskoprávními a trestněprávními následky. I když je oprávněnost zákona Lex Koller již roky částí obyvatelstva a politiků zpochybňována, je stále platný a úřady a soudy ho stále prosazují – i když s rozdílnou ostrostí v jednotlivých kantonech. Přitom je nutno při aplikaci platných pravidel brát v ohled konkrétní meziformy a řešit otázky přiměřenosti.

Dr.iur. Julius Effenberger advokát v Curychu www.effenberger-law.ch mail@effenberger-law.ch

chroniK des tschecho-schweizerischen advoKaten

Wie wird man Eigentümer eines

Stücks der Schweiz? Der Erwerb von Liegenschaften in der Schweiz ist grundsätzlich frei. Namentlich können Immobilien, die als Betriebsstätte oder vom Erwerber selbst als Hauptwohnung genutzt werden, von EU-Angehörigen, folglich auch von tschechischen Staatsbürgern, bewilligungsfrei erworben werden.

Die starke schweizerische Währung, die der einheimischen Wirtschaft und ihrem Verkaufspotenzial seit rund einem Jahr stark zusetzt, wird durch den Entscheid der Nationalbank vom letzten Frühherbst über den Minimalkurs von 1.20 Schweizer Franken für einen Euro vor weiterem ungesundem Erstarken geschützt. Für den Immobilienmarkt hat der harte Franken die Auswirkung, dass Ausländer zwar die Investitionen in Schweizer Werte als „sicheren Hafen“ suchen, andrerseits aber freilich auch, dass der Schutz durch den Schweizerfranken einen hohen Preis hat, da die Erwerbs- und Betriebskosten relativ teuer sind. Gemäss Erhebungen für 2010 bewegen sich die Durchschnittspreise für Eigenheime in der Schweiz um CHF 650 000 und für einen Quadratmeter Wohnfläche um CHF 5 500 – mit Werten aber auch bis 30 000 Franken pro Quadratmeter in touristischen Hochburgen. Die Preise für Eigentumswohnungen sind seit 2007 um 30 Prozent, jene für Einfamilienhäuser um 20 Prozent gestiegen. Für neue variable Ersthypotheken entsprechen Zinssätze von 2.7 % dem Durchschnitt; dafür bewegen sich Renditen für Vermietungen zwischen 3 und 3.5 %. Die wirtschaftliche Entwicklung spiegelt sich in jenem Sektor des Immobilienmarkts wieder, der nicht frei ist, sondern behördlicher Bewilligungspflicht unterliegt. Seit 1961 sucht nämlich die Schweiz einen „Ausverkauf der Heimat“ durch gesetzgeberische Massnahmen zu verhindern. Die Abwehrmassnahmen wurden sukzessiv gelockert. Seit 1997 bedarf grundsätzlich nur noch jener Grundstückerwerb durch „Personen im Ausland“ einer Bewilligung, der nicht dem erwähnten Betriebsoder eigenen Hauptwohnsitzzweck dient. Häufig sind Bewilligungsverfahren für der Kauf einer Zweitwohnung durch eine „Person im Ausland“. Als solche gelten zum Beispiel tschechische Staatsangehörige, die ihren Wohnsitz nicht in der Schweiz haben, oder juristische Personen, die zu mehr als einem Drittel Personen im Ausland gehören. Nach

einem Entscheid vom Januar 2012 aus dem Kanton Zürich spielt es keine Rolle, wenn die ausländische juristische Person wiederum ausschliesslich Schweizern gehört; nur auf ihren Sitz kommt es an. Die Bewilligungen für ausländischen Wohnungserwerb werden von den Kantonen im Rahmen eines jährlichen Kontingents erteilt, der zur Zeit 1 500 Wohnungen beträgt. Das Kontingent wird in letzter Zeit, mit Ausnahme des traditionellen Ferienkantons Wallis, bei Weitem nicht ausgeschöpft. Das Bundesgesetz über den Erwerb von Grundstücken durch Personen im Ausland (Lex Koller), das die Bewilligungspflicht regelt, wird seit Jahren angegriffen. Die Regierung hat aber 2008 mit ihrem Antrag, das Gesetz aufzuheben, in der Bundesversammlung eine Abfuhr erhalten. Die Furcht vor einer Zubetonierung der Schweiz durch Zweitwohnungen, die die meiste Zeit leer stehen („kalte Betten“) und inzwischen 12% des gesamten Wohnungsbestandes ausmachen, ist Grund für die Verfassungsinitiative „Schluss mit uferlosem Bau von Zweitwohnungen“, die am 11. März 2012 zur Abstimmung gelangt: nach ihr sind pro Gemeinde höchstens 20% Zweitwohnungen zulässig. Umfragen zu Folge hat die Initiative gute Chancen auf Erfolg. Im Fall ihrer Annahme werden etwa die Gemeinden Leukerbad und Laax, die zu mehr als 70% aus Zweitwohnungen bestehen, mit einem Baustopp belegt. Allerdings kann es dann anderswo zu einem Ausgleich kommen. Aus staatspolitischem Interesse kann gemäss der Lex Koller die Bewilligungspflicht im Einzelfall aufgehoben werden. So erreichte der ägyptische Geschäftmann Samih Sawiris im Jahr 2006, dass für sein Resort „Andermatt Swiss Alps“ die Lex Koller bis 2030 von der Regierung ausser Kraft gesetzt wurde. Das staatspolitische Interesse für die Ausnahmebewilligung bestand damals in der Investition von CHF 1.8 Milliarden Schweizerfranken – von denen bis Ende 2012 rund 345 Millionen ausgegeben sein werden. Für dieses Geld soll

Sawiris auf einem ausgedienten Armeeareal in Andermatt ab 2013 sechs Hotels, 500 Wohnungen, 25 Luxusvillen, eine Konzert- und Kongresshalle, 2 000 Parkplätze sowie einen Golfplatz in Betrieb nehmen. Ende letzten Jahres berichtete Sawiris allerdings, dass die (bewilligungsfreien) Verkäufe und Reservierungen gegenwärtig harzen. Bekannt ist der Fall der Schwiegermutter des italienischen Ex-Premiers Silvio Berlusconi, die ihren Lebensunterhalt als Kassierin in einem Warenhaus verdient hatte. Sie nahm in der Schweiz eine Mietwohnung, so dass sie nicht mehr als „Person im Ausland“ galt. Folglich konnte in der Gemeinde S-chanf in Graubünden auf ihren Namen ein Anwesen gekauft werden – das offensichtlich jedoch nicht sie, sondern der Schwiegersohn bezahlte und ausbauen liess. In verschiedenen Formen der Hotellerie werden Alternativen zum Grundstückerwerb gesucht und angeboten. So entstehen sogenannte Resorts als eine Mischform zwischen privatem Wohnen und bedienender Gastwirtschaft. Massgebend ist für die Bewilligungspflicht solcher Angebote, welche Wesenszüge überwiegen: jene der Wohn- oder aber solche der Hotelnutzung mit Drittdiensten. Wenn das Hotelgewerbe überwiegt, entfällt die Bewilligungspflicht. Immobilienerwerb über schweizerische Treuhänder ist zulässig, doch gelten diese als „Personen im Ausland“, wenn sie für Rechnung von Ausländern Grundstücke kaufen. Zudem ist der Erwerb von Wohnungen nur den direkt Berechtigten vorbehalten. Für die seit 2007 in der Schweiz anerkannten Trusts können Immobilien gekauft werden, wenn die Beteiligten Schweizer sind, unabhängig von deren Wohnort. Anteile an Wohnimmobiliengesellschaften, die an einer Börse in der Schweiz kotiert sind, können seit 2004 auch Personen im Ausland bewilligungsfrei erwerben. Gesetzesverstösse und Umgehungen der geltenden Regeln werden mit einschneidigen zivil- und strafrechtlichen Folgen sanktioniert. Selbst wenn die Berechtigung der Lex Koller seit Jahren von einem Teil der Bevölkerung und Politiker in Zweifel gezogen wird, ist sie nach wie vor in Kraft und wird – allerdings mit kantonal unterschiedlicher Schärfe – von Behörden und Gerichten durchgesetzt. Dabei gibt es in der Anwendung der geltenden Regeln oft Zwischenformen zu beachten und Ermessensfragen zu lösen.

Dr.iur. Julius Effenberger Rechtsanwalt in Zürich www.effenberger-law.ch mail@effenberger-law.ch

61

inz_hu

SWISSmag

HST OBCHODNÍ KOMORA ŠVÝCARSKO  ČESKÁ REPUBLIKA

HST HANDELSKAMMER SCHWEIZ  TSCHECHISCHE REPUBLIK

HST Obchodní komora Švýcarsko – Česká republika podporuje hospodářské vztahy mezi Českou republikou a Švýcarskem, zprostředkovává kontakty, poskytuje informace a právní pomoc. HST sdružuje několik desítek firem působících na českém i švýcarském trhu. Svým členům zajišťuje platformu pro setkávání, výměnu kontaktů, informací a zkušeností při odborných seminářích, konferencích, společenských či sportovních akcích a nabízí možnost prezentace členů.

Handelskammer Schweiz – Tschechische Republik (HST) unterstützt wirtschaftliche Beziehungen zwischen der Tschechischen Republik und der Schweiz, vermittelt Kontakte und bietet Informationen und rechtliche Hinweise. HST vereinigt Duzende am tschechischen und schweizerischen Markt wirkender Unternehmen. HST bietet ihren Mitgliedern eine Plattform für das Begegnen und den Kontakt-, Informations- und Erfahrungsaustausch in Seminaren, Konferenzen, Gesellschafts- und Sportveranstaltungen und eine Möglichkeit, sich zu präsentieren.

P :

• Informace o českém a švýcarském trhu včetně statistických údajů. • Informace o firmách – produktech a obchodních značkách prostřednictvím obsáhlé databáze. • Exportní poradenství. • Podpora a pomoc při vyhledávání obchodních partnerů. • Pořádání seminářů a konferencí – informačních a kontaktních setkání, hospodářských dnů atd. v České republice a ve Švýcarsku. • Společné akce ve spolupráci s Obchodní komorou Švýcarsko – Střední Evropa SEC, Curych, se Švýcarskou centrálou pro podporu obchodu OSEC, se státními orgány, s hospodářskými svazy, obchodními komorami a dalšími partnery. • Právní služba – informace o právních úpravách, zprostředkování právní pomoci, poradenství v otázkách daňových, účetních, celních atd. • Veletrhy a výstavy – informace o veletrzích a výstavách, spolupráce při organizaci oficiálních účastí na veletrzích. • Servis pro členy. • Pořádání společenských akcí pro členy.

D:

• Informationen über den tschechischen und schweizerischen Markt, inkl. statistische Angaben. • Firmen-, Produkte- und Handelsmarkennachweis mittels umfassender Datenbank. • Exportberatung. • Unterstützung bei der Suche nach Handelspartnern. • Seminare, Informationsveranstaltungen, Wirtschaftstage in Tschechien und in der Schweiz. • Gesellschaftsaktionen in eigener Regie oder in Zusammenarbeit mit der Handelskammer Schweiz – Mitteleuropa SEC Zürich, mit der OSEC, mit öffentlichen Behörden, mit Wirtschaftsverbänden, Handelskammern und ähnlichen Partnern. • Rechtsdienst - Informationsdienst über rechtliche Regelungen, Vermittlung von professionellen Rechtsberatern, Beratung bei Buchhaltungs-, Steuer- und Zollfragen. • Messen und Ausstellungen – Informationen über Messen, Zusammenarbeit bei der Organisation von offiziellen Teilnahmen an Messen und Ausstellungen.

SEZNAM ČLENŮ / LISTE DER MITGLIEDER • • • • • • • • • • • • • • • • • • •

62

ABB s. r. o. Accace s.r.o. Alpiq Energy SE Alpiq Generation (CZ), s.r.o. Angst + Pfister s.r.o. Ascom (CZ) s.r.o. AXA Assistance CZ Baroch Sobota, advokátní kancelář Behr Bircher Cellpack BBC Czech s.r.o. BIBUS, s.r.o. bnt-pravda & partner, s.r.o. Bobst Group Central Europe s.r.o. Bossard CZ s.r.o. Bystronic Czech Republic s.r.o. Cestovní kancelář Fischer a.s. CÍSAŘ, ČEŠKA, SMUTNÝ a spol. Dätwyler Rubber (CZ) s.r.o. Delta Energy Systems (Czech Republic), spol. s r.o. DORG trubní systémy s.r.o.

• Dorint Hotel Don Giovanni Prague • Doris Windlin • Dr.iur. Julius Effenberger, Rechtsanwalt • Egon Zehnder International s.r.o. • Emil Frey spol. s r.o. • Endress + Hauser Czech s.r.o. • ERB Jaroch Attorneys at Law • eventrip • EWOPHARMA, spol. s r.o. • FRACHT Czech s.r.o. • GEBERIT, spol.s r.o. • Geneva Consulting Finance s.r.o. • Geomine a.s. • golfYacht Prague Hotel • GONDRAND a.s. • Hilti ČR s.r.o. • Hotel LEONARDO • IMPACT-CORTI a.s. • Ing. Jaroslav Schulz, CSc. • Ing. Ivar Mentzl – BELIMO CZ • Interhome s.r.o. • JASUTEX s.r.o. • Junek Jiří

• KANU system, s.r.o. • Karlovarské minerální vody a.s. • Kieser Training v.o.s. • KOMPASS CZECH REPUBLIC a.s. • Landová Jiřina • Level s.r.o. • Lindt & Sprüngli (Czechia) s.r.o. • LISS a.s. • Lonza Biotec s.r.o. • M – servis Kříž s.r.o. • Maltézská pomoc • Markéta Hak • Martina Remondeulaz • Merck s.r.o. • Model Obaly Opava a.s. • Mövenpick Hotel PRAG • myonic s.r.o. • Nestlé Česko s.r.o. • NOVARTIS s.r.o. • NOVOGEAR spol. s.r.o. • Oerlikon Czech s.r.o. • Orgaproject AG • OSTACO s.r.o. • Palatinum s.r.o. • PETRACO s.r.o. • PLASTON ČR s.r.o. • Potten & Pannen – Staněk group s.r.o.

• Pozitiva Praha • PricewaterhouseCoopers • PRK Partners s.r.o., advokátní kancelář • Prodoptim s.r.o. • Quicktour s.r.o. • Rentsch Legal • reoplan cz s.r.o. • Rieter CZ s.r.o. • Robinco CS a.s. • Rödl & Partner v.o.s. • Roche s.r.o. • Rolny Walser & Partner AG • Rondo obaly s.r.o. • SERTO – Rašpl s.r.o. • Schaffer & Partner spol. s r. o. • Siemens s.r.o. • SIKA CZ s.r.o. • SKIPAS s.r.o. • SLIM media s.r.o. • Stimbuilding a.s. • Stöcklin spol. s r. o. • Sultrade Praha s.r.o. • Sunstar Hotels • Swiss Cheese • Swiss International Air Lines, Ltd. • SWISS SERVICE • SwissCEE Agency s.r.o. • SwissCzech Technology

Transfer s.r.o. • Syngenta Czech s.r.o. • Švehlík, Šafra & partneři s.r.o., advokátní kancelář • Trafag spol. s.r.o. • TRIMEDAR s.r.o. • Troll CD, s.r.o. • TZÚS Praha, s.p. – Pob. TIS • UBS AG, zastoupení ČR • Ueltzhöffer Balada Consulting s.r.o. • Umbratec s.r.o. • UZIMEX Praha spol. s r.o. • Vancl Sport s.r.o. • VECOM Bohemia s.r.o. • Veletrhy Brno a.s. • Vetropack Moravia Glass • Vienna Hotels International • VITRA koncept s.r.o. • Zatiší Catering group a.s. • Zilvarová Ctibor Hladký v.o.s. • ZUZAK Law Firm

Informace o členství na www.hst.cz. Roční členský příspěvek činí 14 000 CZK pro MSP a 20 000 CZK pro firmy nad 100 zaměstnanců. Informationen über die Mitgliedschaft finden Sie auf www.hst.cz. Der Jahresbeitrag beträgt 14 000 CZK für KMU (unter 100 Angestellte) und 20 000 CZK für größere Unternehmen. Kontakt: HST Obchodní komora Švýcarsko – Česká republika HST Handelskammer Schweiz – Tschechische Republik Jankovcova 1569/2c 170 00 Praha 7 Tel: +420 222 516 614 Fax: +420 222 513 685 E-mail: info@hst.cz Web: www.hst.cz

inz_human_220_124_Sestava 1 22.9.2011 17:18 Stránka 1

PODPORUJE / UNTERSTÜTZT:

Hu m a n i t a s A f r i k a , o . s .

Africko-české občanské sdružení Humanitas Afrika organizuje rozvojové projekty v oblasti podpory vzdělání, zdroje obživy a boje s chudobou. V České republice působí již od roku 2000 a provozuje Africké informační centrum s knihovnou. Pomáháme dětem a mladým lidem v Ghaně a Keni rozvíjet talent a naplňovat ambice.

Prostřednictvím stipendijního programu umožňujeme mladým lidem z chudých vesnických lokalit dosáhnout středoškolského vzdělání.

Zajišťujeme pravidelnou školní docházku, zdravotní pojištění a alespoň jedno jídlo denně pro ohrožené děti v nairobském slumu Lenana v Keni a v dětském domově a škole ve východní Ghaně.

Kromě toho podporujeme také ženské skupiny, které místním ženám pomáhají najít zdroj obživy, ať už poskytováním mikropůjček nebo praktickým vzděláváním.

Přidejte se i Vy a podpořte naše projekty zasláním příspěvku na sbírkový účet 555444/2010 (Fio banka). (Sbírka byla povolena Magistrátem hl. m. Prahy č.j. S-MHMP/885554/2009)

Pravidelným měsíčním příspěvkem 350 Kč pomůžete zajistit stravovací program pro jedno dítě, 2500 Kč umožní zakoupit školní pomůcky, uniformu a obuv pro jednoho školáka a 10 000 Kč pak pošle dalšího studenta na rok studovat na střední školu. Více informací o nás a našich projektech najdete na internetových stránkách Kontakt: Humanitas Afrika o.s., Ječná 2, Praha 2, Tel: +420 251 560 375 (út, čt 14-18 hod), e-mail: info@humanitasafrika.cz

Maltézská pomoc, obecně prospěšná organizace, byla založena Suverénním řádem Maltézských rytířů.

Je moderní charitativní organizací vycházející z řádových tradic pomoci trpícím. Řídí se mottem: Tradičně sloužit – profesionálně pomáhat.

Pomáháme starým a osamělým seniorům, aby mohli důstojně dožít svůj život v prostředí, na které jsou zvyklí – prostřednictvím služby Osobní asistence a Sociální aktivizace seniorů v Praze, na Mělnicku, v České Lípě, v Olomouci a Brně.

Pomáháme rodinám s dětmi ze sociálně slabšího prostředí, aby upevnily své narušené rodinné vazby, rozvinuly své rodičovské dovednosti a zvládly krizové stavy v rodině, aby byly minimalizované rizika ohrožení duševního a sociálního vývoje dětí. Při znovu začleňování do společnosti tak pomáháme rodinám v Olomouci, Uherském Hradišti, Nejdku a na Šluknovsku.

Pomáháme rodinám, které se rozhodly své postižené dítě neposlat do ústavu a starat se o něj doma, aby děti mohly pravidelně navštěvovat školu. Každodenně vozíme 3 auty děti s postižením do školy na Mělnicku.

Pomozte nám pomáhat!

Maltézská pomoc je jako nezisková organizace zcela závislá na darech fyzických a právnických osob a dotacích od obcí a státu. Jestli chcete přiložit ruce k dílu a přispět k dobré věci, můžete nás podpořit darem na číslo účtu: 178855778/0300 v ČSOB. Darovací smlouvu a další informace o organizaci si můžete stáhnout na

www.maltezskapomoc.cz

Lázeňská 2, 118 00 Praha 1 - Malá Strana, tel. +420 257 534 935, fax: +420 257 534 934, e-mail: info@maltezskapomoc.cz

SWISSmag

NOVÍ ČLENOVÉ SE PŘEDSTAVUJÍ  – Š JINAK

Specialista na skupinové pobyty ve Švýcarsku pro firmy, školy, města, sportovní kluby a jiné zájmové organizace. Programy šité na míru zákazníkům s osobním přístupem a znalostí lokálního prostředí. Naší činností přispíváme k rozvoji obchodních i mezilidských vztahů a partnerství mezi českými a švýcarskými organizacemi. Více o naší činnosti na www.eventrip.cz.

M  ..

je česká pobočka společnosti Merck KGaA, nejstarší chemicko-farmaceutické firmy na světě. Pobočka v ČR je aktivní od roku 1991 a zaměstnává 130 spolupracovníků. Merck je aktivní v oblastech „léky na předpis“ (např. na léčení roztroušené sklerózy), „consumer health“ (např. NASIVIN a FEMIBION) a „Merck Millipore“ (inovativní řešení mimo jiné pro farmaceutický a potravinářský průmysl a pro výzkumná pracoviště). www.merck.cz

 I --

bnt představuje jednu z předních mezinárodních advokátních kanceláří specializujících se na střední a východní Evropu. Právní poradenství poskytuje ve všech klíčových oblastech obchodního práva. V celkem deseti pobočkách radí klientům na sto advokátů, účetních a daňových poradců. Více informací na www.bnt.eu.

64

NEUE MITGLIEDER STELLEN SICH VOR  – S ANDERS

Ihr Spezialist für Gruppenaufenthalte in der Schweiz für Firmen, Schulen, Städte, Sportvereine und andere Interessengemeinschaften. Massgeschneidete Programme mit einem persönlichen Service und Kenntnis des lokalen Umfelds. Durch unsere Tätigkeit leisten wir einen Beitrag zur Weiterentwicklung der Beziehungen und Partnerschaften zwischen tschechischen und schweizerischen Organisationen. Mehr Informationen auf www.eventrip.cz.

M  ..

ist die lokale Niederlassung von Merck KGaA, der weitweit ältesten chemisch- pharmazeutischen Firma. Die Niederlassung in CR besteht seit 1991 und beschäftigt 130 Mitarbeiter. Merck ist tätig in den Bereichen ‚Verschreibungspflichtige Medikamente‘ (z.B. füe die Behandling der Multiplen Skleroze), ‚Consumer health‘ (z.B. NASIVIN und FEMIBION) und ‚Merck Millipore‘ (Systemlösungen u.A.. für die pharmazeitische und Lebensmittelindustrie sowie für die Forschung). www.merck.cz

 I --

bnt ist eine der führenden internationalen Rechtsanwaltskanzleigruppen, die sich auf Mittel- und Osteuropa spezialisiert. bnt berät in allen Kernbereichen des Wirtschaftsrechts. An insgesamt zehn Standorten beraten über 100 Anwälte, Steuerberater und Buchhalter. Mehr Informationen auf www.bnt.eu.

PŘEDSEDNICTVO HST

HSTVORSTAND

– Marek Procházka, PRK Partners s.r.o., advokátní kancelář, prezident – Jiří Jirkovský, Siemens s.r.o., viceprezident – Markéta Čapková, Alpiq Generation (CZ), s.r.o. – Rudolf Hermann, Neue Zürcher Zeitung – Jürg Zwahlen, Impact Corti a.s. – Christina Marzluff, Switzerland Tourism – Stefan Staub, UBS AG – Miroslav Řehounek, HST – Marianne Gerber Szabo, Švýcarské velvyslanectví – Roger Hutter, Swiss CEE Agency s.r.o. – Jan Hloušek, Interhome s.r.o. – Michal Spiller, Lindt&Sprüngli – Radoslav Klepáč, Veletrhy Brno a.s. – Petr Valíček, Orgaproject AG

– Marek Procházka, PRK Partners s.r.o., advokátní kancelář, President – Jiří Jirkovský, Siemens s.r.o., Vizepresident – Markéta Čapková, Alpiq Generation (CZ), s.r.o. – Rudolf Hermann, Neue Zürcher Zeitung – Jürg Zwahlen, Impact Corti a.s. – Christina Marzluff, Switzerland Tourism – Stefan Staub, UBS AG – Miroslav Řehounek, HST – Marianne Gerber Szabo, Schweizerische Botschaft – Roger Hutter, Swiss CEE Agency s.r.o. – Jan Hloušek, Interhome s.r.o. – Michal Spiller, Lindt&Sprüngli – Radoslav Klepáč, Veletrhy Brno a.s. – Petr Valíček, Orgaproject AG

ALPABZUG

. . , H M, P

O  Š-Č      S T        M      A,          . B      ,  .

V  H S - T R   T S T   Z  H M    S F A . E    U  -    E     K.

Na celkem 15 stáncích se tady představili členové HST se svými produkty. Švýcarská umělkyně žijící v Čechách Doris Windlin, která měla v hotelu výstavu, vařila i sýr tradičním způsobem. Hlavními partnery byly region Jungfrau a město Interlaken, které byly reprezentovány i tradiční kapelou „Kapelle Jungfrau“. Na mnoha soutěžních stanovištích se děti zúčastnily různých disciplín, například cvičného dojení krávy, lyžování na trenažéru, závodů na chůdách nebo se na chvilku mohly vžít do role švýcarského hrdiny Viléma Tella.

Auf insgesamt 15 Ständen präsentierten sich HST-Mitglieder mit ihren Produkten. Die in Böhmen lebende Schweizer Künstlerin Doris Windlin, die im Hotel eine Ausstellung hatte, bereitete einen traditionellen Alpenkäse zu. Die Hauptpartner waren die Region Jungfrau und die Stadt Interlaken, die durch eine Traditionskapelle „Kapelle Jungfrau“ vertreten wurden. Es gab viele Wettbewerbsstationen, wo die Kinder in verschiedenen Disziplinen teilnehmen konnten, wie zum Beispiel im Probemelken der Kühen, im Skifahren am Skitrainer, im Stelzenwettlauf oder sie konnten sich für einen Moment in die Rolle des Schweizer Helden Wilhelm Tell hineinversetzen.

Generální partner / Generalpartner

Hlavní partneři / Hauptpartner

Partneři / Partner

65

SWISSmag

BUSINESS BREAKFAST BUSINESS BREAKFAST SE ZDEŇKEM MIT HERRN ZDENĚK BAKALOU BAKALA . . , B W P H M P, P V  B W P H M P      B B,  K    ČR. Po úvodním proslovu pana Petera Formánka, prezidenta Kanadské obchodní komory, se slova ujal podnikatel Zdeněk Bakala. V příspěvku představil svůj pohled na současnou hospodářskou situaci České republiky. Bakalova řeč vyvolala živou diskusi. Debatovalo se o hospodářské krizi, budoucnosti EU, současné situaci v ČR a korupci. Tu Bakala definoval jako „následek nedostatku etických a morálních hodnot“. Při hodnocení situace střední Evropy mimo jiné zmínil, že Polsko je velkým a rychle rostoucím trhem, na kterém stále chybí penetrace českých subjektů.

66

I P B W P H M P    F   R B B ,   Z   K H   T R  . Nach der Eröffnungsrede des Präsidenten der Kanadischen Handelskammer, Herrn Peter Formánek, ergriff der Unternehmer Zdeněk Bakala das Wort. In seinem Beitrag legte er seine Sichtweise in Bezug auf die aktuelle wirtschaftliche Situation in der Tschechischen Republik dar. Durch die Rede von Bakala wurde eine rege Diskussion ausgelöst. Es wurde über die Wirtschaftskrise debattiert sowie über die Zukunft der EU, die aktuelle Situation in der Tschechischen Republik und über das Thema Korruption. Die Korruption definierte Bakala als "Folge von fehlenden ethischen und moralischen Werten". In Bezug auf die Einschätzung der Lage in Mitteleuropa erwähnte er unter anderem, dass Polen ein sehr großer und schnell wachsender Markt ist, auf dem sich die tschechischen Unternehmen aber noch nicht durchgesetzt haben.

VÁNOČNÍ SETKÁNÍ S KONCERTEM . . , D H D G, P V  HST        I F   M Š. V prostoru hotelu Dorint Don Giovanni zazněly převážně skladby W. A. Mozarta. Koncert navodil příjemnou atmosféru, která večer provázela po celou dobu. Setkání se zúčastnilo bezmála 60 členů a hostů, neslo se v duchu Vánoc a důstojně zakončilo úspěšný rok HST. Čestným hostem byl švýcarský velvyslanec v ČR Jeho Excelence André Regli. Partner

WEIHNACHTSTREFFEN MIT KONZERT B W  H S – T R (HST)   M  G   S I F   P M Š   K . In den Räumlichkeiten des Hotels Dorint Don Giovanni erklangen vorwiegend Werke von W. A. Mozart. Die durch das Konzert ausgelöste angenehme Atmosphäre hielt den ganzen Abend über an. Das Treffen, an dem knapp 60 Mitglieder und Gäste teilnahmen, stand ganz im Zeichen von Weihnachten und liess auf angemessene Art das erfolgreiche Jahr der Handelskammer Schweiz - Tschechische Republik (HST) ausklingen. Als Ehrengast wurde der Schweizer Botschafter in der Tschechischen Republik, S. E. Herr André Regli begrüsst.

67

SWISSmag

ŠVÝCARSKÉ DNY V BRNĚ

SCHWEIZER TAGE IN BRÜNN

.–. . , L M, B (L M, B) V    L M,          ,     Š . Po tři dny měli návštěvníci možnost se zdarma účastnit zajímavých přednášek, výstavy fotografií švýcarské krajiny, projekce filmů a ochutnat švýcarské speciality, které se daly na místě koupit. Nechyběly švýcarské sýry, čokolády, raclette ani káva Chicco d'Oro připravená na kávovarech jura. K dispozici byly také informační materiály o Švýcarsku. Bohatý program přednášek přilákal mnoho návštěvníků, kteří ocenili konání speciální akce zaměřené na Švýcarsko. Partneři / Partner

68

I  A  L M,   G   D   V  E ,     M  S T . Für den Zeitraum von drei Tagen konnten die Gäste kostenlos interessante Vorträge besuchen, eine Fotoausstellung über Schweizer Landschaften besichtigen, sich Filmvorführungen ansehen sowie Schweizer Spezialitäten probieren, die man vor Ort auch kaufen konnte. Natürlich durften auch Schweizer Käse, Schokolade, Raclette oder auf den jura-Kaffeemaschinen vorbereiteter Kaffee Chicco d’Oro nicht fehlen. Es war auch Informationsmaterial über die Schweiz erhältlich. Von der Vielzahl der Vorträge wurden viele Besucher angezogen, welche es schätzten, dass eine spezielle Veranstaltung zum Thema Schweiz stattfand.

NETWORKING BUSINESS LUNCH . . , Č  (P C) A  V B       .  Společnost Veletrhy Brno a.s. uspořádala 25. ledna 2012 již tradiční každoroční „networking business lunch“ pro obchodní rady diplomatických misí v ČR a zahraniční obchodní komory, tentokrát v reprezentačních prostorách Černínského paláce, sídla českého ministerstva zahraničních věcí. Účastníky setkání pozdravili ředitel vnějších vztahů Veletrhů Brno a člen předsednictva HST pan Radoslav Klepáč a náměstek ministra zahraničních věcí Vladimír Galuška. Informaci o výsledcích společnosti Veletrhy Brno v r. 2011 a o programu veletrhů a výstav v r. 2012 přednesli předseda představenstva Herbert Vogt a generální ředitel Jiří Kuliš. Vedení akciové společnosti Veletrhy Brno vyjádřilo přesvědčení, že toto setkání přispěje k informovanosti obchodních kruhů v zemích účastníků o možnostech obchodu s Českou republikou a o možnostech prezentace na veletrzích a výstavách v Brně a přivede do Brna nové vystavovatele i návštěvníky.

D G V B ..   D   P   J  Von der Gesellschaft Veletrhy Brno a.s. wurde am 25. Januar 2012 der bereits traditionelle alljährliche „Networking Business Lunch“ für die Handelsräte der diplomatischen Missionen in der Tschechischen Republik und der ausländischen Handelskammer veranstaltet, dieses Mal in den Repräsentationsräumen des Palais Czernin, dem Sitz des tschechischen Aussenministeriums. Die Teilnehmer des Treffens wurden vom Direktor für Aussenbeziehungen von Veletrhy Brno und Vorstandsmitglied der HST Herrn Radoslav Klepáč und vom Vizeaussenminister Vladimír Galuška begrüsst. Der Vorstandsvorsitzende Herbert Vogt und der Generaldirektor Jiří Kuliš informierten über die Ergebnisse der Gesellschaft Veletrhy Brno für das Jahr 2011 sowie über das Messe- und Ausstellungsprogramm für das Jahr 2012. Die Leitung der Aktiengesellschaft Veletrhy Brno brachte ihre Überzeugung zum Ausdruck, dass dieses Treffen dazu beiträgt, dass die Geschäftskreise in den Ländern der Teilnehmer über die Handelsmöglichkeiten mit der Tschechischen Republik sowie über die Präsentationsmöglichkeiten auf den Messen und Ausstellungen in Brno informiert werden und dass dadurch neue Aussteller und Besucher nach Brünn kommen werden.

69

SWISSmag SWITZERLAND TOURISM NA VELETRHU

SWITZERLAND TOURISM AUF DER MESSE

N      H W,      . .–. .      H,   Š  S T. V               G, W, L G R  S T S.

A   T H W,   . .–. .    P M  H  ,   S   S  S T . A  T,   F     B  M   V  S R G, W, L G R  S T S  .

Pro širokou veřejnost byla připravena soutěž ve spolupráci s portálem HedvábnáStezka.cz, která zahrnovala hodnotné ceny, například jízdenky Swiss Pass pro 2 osoby v 1. třídě na 4 dny. Za účast v soutěži byli návštěvníci odměněni vynikající švýcarskou zmrzlinou Mövenpick (společnost Mövenpick zde představila svůj nový e-shop, který nabízí dovoz zmrzliny až domů) nebo prémiovou švýcarskou kávou Chicco d'Oro připravenou na kvalitních kávovarech značky jura. Na sobotní program byly zařazeny dvě přednášky o zajímavostech železnic ve Švýcarsku a putování po švýcarských regionech. Připraveny byly také materiály přinášející novou inspiraci pro cesty do Švýcarska. Partnery byly společnosti jura, Mövenpick, portál Hedvábná stezka, Swiss Travel System, Rhétské dráhy a Jungfrau˝.

Für die breite Öffentlichkeit wurde in Zusammenarbeit mit dem Portal HedvábnáStezka.cz ein Gewinnspiel vorbereitet, dass wertvolle Preise, wie zum Beispiel Swiss Pass Fahrkarten für 2 Personen in der 1. Klasse für 4 Tage beinhaltet hat. Für die Teilnahme am Gewinnspiel wurden die Teilnehmer mit dem ausgezeichneten Schweizer Eis Mövenpick (die Firma Mövenpick hat hier ihren neuen E-Shop vorgestellt, der Eis bis nach Hause liefert) oder einem erstklassigen Schweizer Kaffee Chicco d'Oro, der an Kaffeemaschinen der Marke jura zubereitet wurde, belohnt. Das Samstagsprogramm beinhaltete zwei interessante Vorträge über die Eisenbahn in der Schweiz und über Wanderungen durch die Schweizer Regionen. Es wurden auch Materialien bereitgestellt, die für eine neue Inspiration für Reisen in die Schweiz sorgen sollten. Partner waren die Firmen jura, Mövenpick, das Portal Hedvabna stezka, Swiss Travel System, Rhätische Bahn und Jungfrau.

HOLIDAY WORLD

70

HOLIDAY WORLD

program 2012 Freeride Coaching Lyžování ve volném terénu ve spo lečnosti lokálních horských vůdců a osobností česk ého freeskiingu.

Lenzerheide, Švýcarsko, 25. 3.– 31. 3. 2012

NOVINKA: Telemark Aca demy Telemark od začátečníků po exp erty. Telemarkový program vedený profesionálním i lektory, včetně zapůjčení veškeré výbavy! Skitour&Avalanche Cam p Kemp zaměřený na lavinovou prevenci, základy skitouringu a pohybu v horách . Freeski Test Testování lyží pro freeride a skit ouring. Freeride First Step Freeride pro všechny: kurz zam ěřený zejména na techniku jízdy a základy poh ybu v terénu.

POŘÁDÁ

HLAVNÍ PARTNER

PARTNEŘI

SWISSmag

OHLÉDNUTÍ ZA UPLYNULÝMI MĚSÍCI ŘÍJEN 2011

. . A Hotel Mövenpick, Praha (více na straně 65)

LISTOPAD 2011

. . S SWISSNESS Partner: Trimedar Impact-Corti, Praha Při ranním semináři pořádaném v prostorách společnosti Impact-Corti v holešovické budově Lighthouse, kde má rovněž sídlo HST Obchodní komora Švýcarsko – Česká republika, se uskutečnil seminář na téma SWISSNESS. Martin Brummel z mediální agentury Trimedar přítomným hostům nastínil, jak nejlépe využít image Švýcarska pro firemní komunikaci.

RÜCKBLICK AUF DIE VERGANGENEN MONATE OKTOBER 2011

. . A Hotel Mövenpick, Prag (mehr auf Seite 65)

NOVEMBER 2011

.. S SWISSNESS Partner: Trimedar Impact-Corti, Prag Im Rahmen des Morgenseminars, das in den Räumlichkeiten der Gesellschaft ImpactCorti im Gebäude Lighthouse in Holešovice abgehalten wird, in dem auch die HST Handelskammer Schweiz – Tschechische Republik ihren Sitz hat, fand ein Seminar zum Thema SWISSNESS statt. Martin Brummel aus der Medienagentur Trimedar machte den anwesenden Gästen deutlich, wie man das Image der Schweiz am besten für die Firmenkommunikation nutzen kann. . . S: D T R -  W  W  M-  O UBS AG, Zürich In den Räumlichkeiten von UBS in Zürich fand ein Seminar statt, das gemeinsam von der Agentur CzechInvest und der Handelskammer Schweiz-Tschechische Republik veranstaltet wurde. Von der Agentur CzechInvest wurden hier Neuheiten im Handelsbereich sowie im Gebiet von Strukturfonds vorgestellt. Im Lauf des Nachmittags informierte Herr Petr Heczko, Informationsspezialist von CzechInvest, über die Möglichkeiten für die Schweizer Firmen auf dem tschechischen Markt. Frau Martina Jakl, Vertreterin der mitveranstaltenden Agentur SCTT, die ein HST-Mitglied ist, hielt einen Vortrag über die Zusammenarbeit mit den Lieferanten und wissenschaftlichen Partnern aus dem Hightech-Bereich. Abgerundet wurde das Seminar durch den Vortrag von der Gesellschaft PwC zum steuerlichen und rechtlichen Rahmen für die unternehmerische Tätigkeit in der Tschechischen Republik. Der Vertreter der Schweizer Firma Plaston gab an die Zuhörer konkrete praktische Erfahrungen in Bezug auf die unternehmerische Tätigkeit in der Tschechischen Republik weiter.

. . S: Č  –         E UBS AG, Curych V prostorách UBS v Curychu se konal Seminář spolupořádaný agenturou CzechInvest a Obchodní komorou Švýcarsko – Česká republika. Agentura CzechInvest zde představila novinky v obchodní oblasti a oblasti strukturálních fondů. V průběhu odpoledne pan Petr Heczko, informační specialista CzechInvestu, informoval o možných příležitostech na českém trhu pro švýcarské firmy. Paní Martina Jakl, zástupkyně spolupořádající agentury SCTT, která je členem HST, přednesla příspěvek o spolupráci s dodavateli a vědeckými partnery z oblasti high-tec. Seminář doplnila společnost PwC příspěvkem k daňovému a právnímu rámci podnikání v České republice. O konkrétní praktické zkušenosti s podnikáním v České republice se s posluchači podělil zástupce švýcarské firmy Plaston.

. . H, B Die Mitglieder der Handelskammer Schweiz – Tschechische Republik (HST) hatten die Möglichkeit, sich im Rahmen des traditionellen slowakischen Festes Husacina mit Mitgliedern der Handelskammer Schweiz – Slowakische Republik zu treffen. . . B B  H Z B Best Western Premier Hotel Majestic Plaza, Prag (mehr auf Seite 66)

. . H, B Členové HST měli možnost setkat se na tradiční slovenské slavnosti Husacina s členy Švýcarsko-slovenské obchodní komory. . . B B  Z B Best Western Premier Hotel Majestic Plaza, Praha (více na straně 66)

PROSINEC 2011

. . V    Dorint Hotel Don Giovanni, Praha (více na straně 67)

LEDEN 2012

.–. . Š   B Letohrádek Mitrovských, Brno (více na straně 68)

72

DEZEMBER 2011

. . W  K Dorint Hotel Don Giovanni, Prag (mehr auf Seite 67)

JANUAR 2012

.–. . S T  B Lustschloss Mitrovský, Brünn (mehr auf Seite 68)

ÚNOR 2012

FEBRUAR 2012

.–. . V   H W Výstaviště Praha (více na straně 70)

.–. . T H W Messegelände Prag (mehr auf Seite 70)

. . B B: J       Hotel Leonardo, Praha

. . B B: W   S   F  G  Hotel Leonardo, Prag

PŘIPRAVOVANÉ AKCE

GEPLANTE VERANSTALTUNGEN

15. 3.

Swiss Management Forum Swiss strategy and Czech creativity: what both countries can learn from each other Dorint Hotel Don Giovanni, Praha

25. 4.

Business Mixer: Czech Beer Festival Žofín Garden, Praha

16. 5.

15. řádné členské zasedání Swiss Business Party Žofín Garden, Praha

10.–14. 9.

15. 3.

SWISS MANAGEMENT FORUM: Innovation Challenge: Swiss strategy and Czech creativity: what both countries can learn from each other Dorint Hotel Don Giovanni, Prag

25. 4.

Business Mier: Czech Beer Festival Žofín Garden, Praha

16. 5.

15. ordentliche Mitgliederversammlung Swiss Business Party Žofín Garden, Prag

Švýcarské zastoupení na Mezinárodním strojírenském veletrhu v Brně

10.–14. 9.

Schweizer Vertretung auf der Maschinenbaumesse Messegelände Brünn

10. 9.

Zasedání předsednictva Výstaviště Brno

10. 9.

Vorstandssitzung Messegelände Brünn

15. 9.

Golfový turnaj Golf klub Botanika

15. 9.

Golfturnier Golf klub Botanika

2012

. . G B: A  A W - D S  U Haus Zur Steinernen Glocke Prag (Dům U kamenného zvonu, Prag)

2012

. . K   A W – S  Dům U kamenného zvonu, Praha

HST Obchodní komora Švýcarsko – Česká republika / HST Handelskammer Schweiz – Tschechische Republik Jankovcova 1569/2c, CZ-170 00 Praha 7, Tel: +420 222 516 614, E-mail: info@hst.cz, Web: www.hst.cz Kontakt: Lucie Hladíková

73

BONUS PROGRAM

V Zátiší Bellevue Mlýnec Žofín Garden Zátiší Catering wow.zatisigroup.cz

PROGRAM

KARTA BYLA ZHOTOVENA FIRMOU

BONUS

SWISSmag

HST O  Š – Č    ,     HST          . Z   ,      HST . Č HST        B P.

SLIM media s.r.o. Husitská 344/63 130 00 Praha 3 tel.: 222 780 286 obchod@snow.cz

SLIM  ... Z G P     . O    . 

S       HST   SWISS , SNOW  NORDIC    SNOW.CZ  BEZKY.NET (    ,    ). S       DTP

Interhome s.r.o. Sokolovská 84-86 Zirkon Office Center 186 00 Praha 8 www.interhome.cz

Hotel Leonardo Karoliny Světlé 323/27 110 00 Praha 1 tel.: +420 239 009 239 info@hotelleonardo.cz www.hotelleonardo.cz

H L

Marika Poláčková e-mail: marika.polackova@hotelleonardo.cz tel.: +420 239 009 250

E ****  L    K       P       ,       PLATINA   HST.

Gabriela Kohoutová tel.: 222 323 323

I P    ,       HST    . S             E  USA      .

Cestovní kancelář SKIPAS s.r.o. Dittrichova 9, 120 00 Praha 2 tel.: 224 817 311, Fax: +420/224817312 mobil: +420 602 363 703, +420 602 364 679 skipas@skipas.cz

Barbara John Budějovická 1116 252 42 Jesenice u Prahy tel.: +420 602 696 412 e-mail: info@swisscheese.cz www.swisscheese.cz

C  SKIPAS

D  „ “ N         Š, R, N, I  F,      C. C          … , , , ,        . P  HST        .

S C N    ,     . T       . Č HST      .

Rhétská dráha Svetové dedictví UNESCO ˇ ˇ – mistrovské dílo železnicní ˇ techniky Více než sto let stará železniční trať přes Albulu a Berninu je, co se týče stavební techniky, jedinečný mistrovský výkon. Čeká vás mimořádný technický zážitek harmonicky zasazený do přírody z doby, kdy železnice stála teprve na počátku svého vývoje. Od června 2008 patří tratě Rhétské dráhy Albula/Bernina ke světovému dědictví UNESCO.

Rhätische Bahn Bahnhofstrasse 25 CH-7002 Chur Tel.: +41 (0)81 288 65 65 railservice@rhb.ch www.rhb.ch

Bernina Express Tratě Albula a Bernina Rhétské dráhy patří k jedněm z nejimpozantnějších přejezdů Alp. Panoramatická jízda Bernina Expressem z Churu – okolo ledovců až dolů k palmám do Tirana. 55 tunelů, 196 mostů a stoupání 70 promile zvládá vlak s lehkostí. Cena za osobu: od 70 CHF / 1 423 Kč

Ledovcový expres Vrcholné atrakce na začátku a na konci. Sv. Mořic si vás získá elegancí a exkluzivitou. V Zermattu zdraví nejfotografovanější hora světa – Matterhorn. Mezitím jedete na trati patřící pod UNESCO v Graubündenu a projedete Rýnskou soutěsku – „Grand Canyonem“ Švýcarska. Cena za osobu: od 169 CHF / 3 435 Kč Rezervace nabídky na: cz.graubuenden.ch

Švýcarsko.

vlakem, autobusem a lodí.

Více Švýcarska za poloviční cenu. SwissTravelSystem.com Objevte tento rok Švýcarsko ve dvou – s akcí 2 za 1 od Swiss Travel System! Od dubna do května a od září do listopadu 2012 můžete cestovat vlakem, autobusem a lodí se všemi čtyřdenními Swiss Saver Passy a přitom výrazně ušetřit. Jedna osoba zaplatí běžnou cenu, druhá osoba s ní cestuje zdarma. Seznam prodejních míst Swiss Travel System v České republice a na Slovensku najdete na www.MojeSvycarsko.com.