Issuu

5 X SKIPAS ZDARMA

2x SLEVA NA SERVIS

NISEKO UNITED HLAVNÍ MĚSTO PRAŠANU

TEST OBŘAČEK 24 MODELŮ SNOW 84 LISTOPAD 2014 CENA: 74 KČ / 3,49 EUR 84

9 771214 000001

JE ES BR SE KO KR ANNNÍK : KR AL Á, Y: Š AL ICK OS KU UM IČÁK Ý S TRU BO AV NĚ ŽN VA A: ŽN Á ÍK HU : Ť, HO RN ÍV LTA VIC E

g n i i k s i l e H v

i ž ů k í n t s á la v v o h a c n o č ě n A d a T a P n O a a k r H K á Š

[OBSAH]

SPORT MAG MOUNTAIN TRAVEL

12 PAN(K)ČOCHOVÁ!: NAHOTA ŠÁRKY PANČOCHOVÉ 18 ŠAMPIONI Z LYŽAŘSKÝCH TEMNOT I. 19 PŘESNĚ TAKOVÉ KOMBINÉZY POTŘEBUJE LYŽOVÁNÍ 26 OBLÉKNĚTE SI SVAZ LYŽAŘŮ! 28 NEJSTARŠÍ ČESKÉ LYŽAŘSKÉ KLUBY: JEN DO TOHO! 32 VELKÝ PŘÍBĚH LYŽAŘSKÉHO BYZNYSU: LOOK, VELKÝ BYZNYS A GEOPOLITIKA 36 SKI WITH ME: NA KOLE POZPÁTKU 38 ZLEPŠUJTE SE: KOUZLO DYNAMICKÉ ROVNOVÁHY 46 APUL NEWS 49 OBŘAČKY OD A DO Z: OBŘAČKA ŽIVÁ A MRTVÁ 52 OBŘAČKY OD A DO Z: ROZEVŘENÉ NŮŽKY 54 OBŘAČKY OD A DO Z: TEST V PŘESTROJENÍ 56 OBŘAČKY OD A DO Z: KDO JSOU NAŠI TESTEŘI? 59 OBŘAČKY OD A DO Z: VÝSLEDKY TESTU 74 78 80 84 86 90

LYŽUJEME V KAŽDÉM VĚKU: ŠKOLNÍ RADOSTI ANEB VĚK 6–15 LET PRAVDY A MÝTY: KDYŽ NA OBRÁZKU Z RADARU NIC NENÍ… LESK A BÍDA OLYMPISMU VI: SOUMRAK ZÁJMU BYZNYS: PŘÍNOSY HORSKÝCH STŘEDISEK BYZNYS: DRUHÁ MYŠ BERE SÝR BYZNYS: ZELENÍ A ZELENÍ

94 THE BEST OF SNOW: NISEKO UNITED 102 SKUTEČNÉ LAVINOVÉ NEHODY: RYBÔ – NEJTRAGIČTĚJŠÍ LAVINA NA SLOVENSKU 106 KANADSKÝ PRAŠANOVÝ SEN: ŽIVÝ REPORT 116 MARKUS ECK: STEVE JOBS LAVINOVÝCH POMŮCEK 1 22 KITZBÜHELSKÉ ALPY: TYROLSKÝ ROH HOJNOSTI 126 HASLITAL: VE STÍNU NA VÝSLUNÍ 128 NEJDELŠÍ SJEZDOVKY ALP: ZKROCENÝ DIVOKÝ DŮL 130 NEJSTRMĚJŠÍ SJEZDOVKY ČESKA: ČERNÁ JEDNOHUBKA POD PRADĚDEM 132 GRAUBÜNDEN: KANTON LYŽAŘSKÉHO EPICENTRA 136 LANOVKOVÉ KURIOZITY (2. DÍL): LANOVKY A VLEKY SE ZALOMENOU TRASOU I 146

LES A PRAŠAN, TO JE JAPONSKO. NA STRANĚ 94 NAJDETE VÍCE

FOTO: GRANT GUNDERSON

ADRESÁŘ PRODEJCŮ SNOW

HERO ˇ ZÁVODENÍ MÁME V KRVI

HENRIK KRISTOFFERSEN (NOR) Bronz ze slalomu – Soči 2014

HERO WORLD CUP SI 130

X-IUM WC SKATE

A N O T H E R B E S T D AY

Photo © Agence ZOOM

VÝHRADNÍM DOVOZCEM A DISTRIBUTOREM PRO ČR JE FIRMA BRETTON S.R.O., WWW.BRETTON.CZ

rossignol.cz

Photo © Agence ZOOM

VÝHRADNÍM DOVOZCEM A DISTRIBUTOREM PRO ČR JE FIRMA BRETTON S.R.O., WWW.BRETTON.CZ

ARNAUD BOVOLENTA (FRA) // STŘÍBRO ZE SKICROSSU SOČI 2014

JEAN-FRÉDÉRIC CHAPUIS (FRA) // ZLATO ZE SKICROSSU SOČI 2014

WWW.DYNASTAR.CZ

KR ES BA

:©

ON A DR

SNOW – OFICIÁLNÍ PARTNER

TŮM

ŠÉFREDAKTOR

Petr Socha

ZÁSTUPCE ŠÉFREDAKTORA

Právě ve chvíli uzávěrky tohoto vydání se schyluje k první sněhové nadílce. A myslím, že nejsem zdaleka sám, kdo s nedočkavostí vyhlíží hutné tmavé mraky na obzoru. Ať už jste to vy, zbláznění lyžaři, nebo třeba tisíce lidí z lyžařské branže, kteří jsou na sněhu závislí svým živobytím. Já sám patřím tak trochu k oběma skupinám, a proto je asi logické, že sněhové vločky se mi honí v hlavě možná víc, než je zdrávo. Ba bych se nebál přiznat, snad mě kvůli tomu nikdo neupálí, že sníh svým způsobem uctívám. Je pro mě cosi jako posel boží. Na světě je překvapivě hodně věcí, které bereme jako samozřejmé, ale přitom zdaleka samozřejmé nejsou. Možná sama jejich četnost stojí za tím, že nás nenapadne, abychom si jich více všímali, či snad abychom je hlouběji zkoumali. Těžko říci, kde se bere ta naše přehlíživost. Leckdy jsou to i bytostně důležité jevy, bedlivě popsané, kolikrát i obsažené v učebnicích, ale ta jejich samozřejmost je tak přítomná a přítomnost tak samozřejmá, že je prostě přehlížíme. Tak třeba ten sníh. Když napadne, všichni hned řeší zimní gumy a neuklizené silnice, ti romantičtější snad vyrazí na sáňky a na lyže. Já si však myslím, že by se sníh měl vítat slavnostním rituálem jako vzácný host shůry. Sníh je stvořen podobně jako člověk v nebi. Přichází a vrací se v podobném reinkarnačním cyklu. A má i další atributy božího díla. Třeba vědecky potvrzenou skutečnost, že každá vločka má svou unikátní strukturu, je jedinečná a neopakovatelná. Má tvář! To je něco tak nepochopitelného, že rozum, alespoň ten můj, má problémy to přijmout. Přeci v tom musí být nějaká souvislost! Má snad každá vločka na Zemi svůj vlastní úkol? Nebo třeba jeho specifické paradoxy: umí hřát, přitom je sám tak studený. Anebo umožňuje skluz, ale přitom dovolí brzdit. Umí nečekaně přijít, a podobně rychle zmizet. Je vzduch, hmota i voda. Nepřímým důkazem, že je výtvorem božím, je i prostý fakt, že ho člověk neumí vyrobit. To, co létá ze sněhových děl, není sníh, nýbrž malinké krystalky ledu. Sametovým prašanem zasypat hory umí jenom sám pánbůh. Podobných úkazů, zásadních hodnot, důležitých stavů – důležitějších než sám sníh – je na světě více, většinou už ale nemají tak jasně hmotnou formu. Přesně před čtvrtstoletím to možná byly právě vločky, které sestoupily z nebe se zásilkou tajné energie. Netrvalo dlouho a společně s českým a slovenským národem oslavovaly znovunabytou svobodu. Sametovou svobodu. Svobodu, která nám umožnila zažívat svobodu z lyžování kdekoli na světě, svobodu, která nám dala tu úžasnou možnost dělat, co sami uznáme za nejlepší. Jo, je dobré průběžně oprašovat archivy světa, společného, i toho soukromého. Připomínat si zázraky, živit bytostně důležité fundamenty a nenechat se obelhávat podomními obchodníky a profesionálními politiky, že žijeme jen tím, co je právě teď v dosahu našich rukou. Ať už to je zázrak sněhu, láska maminky, mír, citlivost k přírodě nebo ta naše sněhově sametová svoboda. Podívejme se kolem sebe. Reálně totiž hrozí, že když člověk zapomene, zneteční, z toho dnešního, čerstvého, nadýchaného a heboučkého snížku zůstanou jen špinavé sračky.

Radek Holub Ondřej Novák GRAFIKA

Petr Antoníček Markéta Antoníčková Michal Šindler INZERCE

Petr Havelka Markéta Karlová VYDAVATEL Tomáš Rucký SLIM media s.r.o., Veronika Bezpalcová Husitská 344/63, Praha 3 DISTRIBUCE IČ 27175511

distribuce@snow.cz Andrea Rosenbaumová ADRESA REDAKCE Hana Konvičková SNOW INTERNET Husitská 344/63 Tomáš Roba 130 00 Praha 3 – Žižkov redakce@snow.cz Všichni výše uvedení používají ( 222 780 286 e-mailovou adresu ve tvaru: Příspěvky, fotografie a názory jmeno.prijmeni@snow.cz zasílejte na adresu redakce. INZERCE ( 775 610 757, inzerce@snow.cz

REDAKTOŘI

Ivan Sosna Tomáš Rucký Michal Bulička STÁLÍ SPOLUPRACOVNÍCI

Karel Hampl, Ondra Tůma, Kateřina Sochová, Aleš Suk, Kristian Hanko, Jana Vlková, Vít Moudrý, Michal Roba, Roman Gric, Radim Polcer, Štěpán Hrubý, Tom Řepík, Martin Müller, Alena Zárybnická JAZYKOVÁ KOREKTURA

PŘEDPLATNÉ objednávky na www.snow.cz nebo ( 775 My SNOW (775 697 669) předplatné na Slovensku ( +421 244 458 821 Cena výtisku: 74 Kč/3,49 EUR MK ČR: E13878 ISSN: 1214-0007 Rozšiřuje: PNS a.s., Mediaprint & Kapa Pressegrosso s.r.o., PressMedia s.r.o. a síť sportovních prodejen Vychází 7x ročně. Toto číslo vyšlo 30. října 2014, další vyjde 13. listopadu 2014.

Tereza Kožíšková OBÁLKA: © Grant Gunderson PŘEKLADY

Martin Müller, Kateřina Sochová

ODBORNÍ PARTNEŘI

Články označené tímto logem jsou komerční prezentací. Náklad je ověřován ABC ČR.

Všechna práva vyhrazena. SNOWmag je ochrannou známkou. © SLIM media s.r.o. 2014

Asociace profesionálních učitelů lyžování Horská služba ČR Asociace lanové dopravy ČR

Petr Socha a SNOW

PŘEDPLATNÉ OBJEDNÁVEJTE ZDE:

EXKLUZIVNÍ PARTNEŘI

Redakční tým používá exkluzivně vybavení dodávané těmito společnostmi:

SNOW, Č. 84, ROČNÍK XIII

REDAKCE

SAMETOVÝ SNÍH. NEDEJME HO!

více na:

www.snow.cz/casopis

775 MY SNOW (775 697 669) e-mail: predplatne@snow.cz ELEKTRONICKÉ ČASOPISY:

PANTONE :

ROUGE 186 CVC GRIS 425 CVC PROCESS BLACK CVC

Jižní Tyrolsko... Vítejte na vrcholu Itálie ČTĚTE A VYHRAJTE

on-line magazín Přečtěte si nový a ajte týden pro dv Dolomity a vyhr ů. as ip u včetně sk v Jižním Tyrolsk fo/soutez

www.suedtirol.in

Máte rádi lyžování uprostřed malebných hor? Srdce italských Dolomit nabízí 300 slunečných dnů v roce, téměř 100% garanci sněhu a unikátní kombinaci středomořské a alpské kuchyně v útulných horských chatách. Na své si přijdou i rodiny s dětmi, pro které je Jižní Tyrolsko jako dělané. Přesvědčte se sami, že Jižní Tyrolsko představuje to nejlepší z Itálie! www.suedtirol.info | www.facebook.com/jiznityrolsko

SPORT ONDROVO 5. MÍSTO V OBŘÍM SLALOMU VČETNĚ 2. V PRVNÍM KOLE JE S OHLEDEM NA KONKURENCI I PRESTIŽNÍ ROLI DISCIPLINY NAPROSTO ÚŽASNÉ. DOBŘE, NAHRÁL MU CHARAKTER SVAHU A TRATI, NA ZATOČENÉM KRPÁLU TYPU ADELBODENU NEBO KRANJSKÉ GORY BY TO PRO NĚJ BYLO OBTÍŽNĚJŠÍ, ALE HODNOTÍME VÝSLEDEK. DALŠÍ DOSLOVA BOMBOU JE SJEZD DO KOMBINACE (2.) – NEJLEPŠÍ, JAKÝ KDY NÁŠ ZÁVODNÍK NA OH ABSOLVOVAL. SOČI: NEJLEPŠÍM OLYMPIONIKEM BYL BANK!, STRANA 20 

ŽÁDNÝ SE NECHTĚL ODVÁŽIT SKÁKATI, NEBOŤ OPRAVDU, I KDYŽ ŠEL JEDEN PO SVÝCH, ŠLO O ŽIVOT. MUSILI CELÝ KOPEC ROZSEKATI, COŽ NEBYLA MALIČKOST. SRÁZNÉ TO BYLO STRAŠNĚ, NEBOŤ DOLŮ SE LIDI NEMOHLI DOSTAT A NAHORU TEPRVE NE. SKÁKALI PAK ALE VÝBORNĚ BEZ PÁDU, COŽ BYLO UMĚNÍ. JEN DO TOHO!, STRANA 28  KDYŽ SE ŘEKNE OBŘAČKA, KAŽDÝ SI PŘEDSTAVÍ DLOUHÉ LYŽE A DLOUHÝ OBLOUK. KAŽDÝ LYŽAŘ, PŘESNĚ DLE SVÝCH TECHNICKÝCH DOVEDNOSTÍ, SI TEN OBLOUK PŘEDSTAVÍ JINAK DLOUHÝ, ČASTO I OD LESA K LESU… ROZEVŘENÉ NŮŽKY (OBŘAČKY OD A DO Z), STRANA 52 

ADIEU, MARLIES itulek jako z německého romantického T filmu, očekávaný konec kariéry rakouské univerzálky a později slalomářky Marlies Schild. Opotřebované tělo, věk třiatřicet i nástup nové královny Mikaely Shiffrin rozhodly. Má sice historický primát 35 vítězných slalomů SP se čtyřmi malými globy v úžasných sériích, ale v rozhodujících chvílích velkých akcí jí nejspíš chybělo psychické „cosi“. Ze 17 startů na ZOH a MS tak má jen jedno individuální zlato (MS 2011) a její selhání ve finále SP 2007 hraničí s nepochopitelnem. Památně pro nás v Are 2007 nepřešla přes naši Šárku. Po zranění roku 2008 se už do role univerzálky nevrátila a zaměřila se na slalomy. Její úroveň z přelomu sezony 2011/12 lze považovat za dosavadní vrchol ženského slalomu, který Mikaela teprve musí jednoznačně překonat. Další nedávné zranění přispělo ke ztrátě dominance. Mladé lvice se s jejím majestátem nepáraly, minulou zimu už zvládla jen polovinu bodů oproti svým nejlepším. I proto se konec vesměs čekal. Rakouská veřejnost nyní bude netrpělivě čekat na svatbu s Bennim Raichem. Neuspěchanou, tihle dva Slušňákovi spolu chodí deset let. A ještě víc na zprávu, že je konečně na cestě malý nebo malá „Marben“, už předem bulvárem pasovaný/á na naději tamější sjezdařiny. Snad šťastní rodiče, ale chudák dítě! (is)

JSTE VŠICHNI BLÁZNI! ravil Bode Miller poté, co se v tisku objevila P spekulace, že bude závodit až do olympiády 2018. Vycházela z jeho nové čtyřleté smlouvy s firmou Dainese. Očekávat to od 37letého veterána je opravdu hodně troufalé, i když „natural“ Bode byl vždy specialistou na překvápka a neortodoxní akce. Všeobecně se má za to, že se rozloučí po americkém MS 2015. „Už před deseti lety jsem byl starej,“ prohlásil také, možná při vzpomínce na svého předchůdce Phila Mahrea, který právě v sedmadvaceti skončil.

Čistě spekulativně si ale jeho kariéru v klouzavých disciplínách, natahovanou až do čtyřicítky, představit lze. Musel by se ovšem smířit s tím, že už nejezdí o vítězství, ale pro radost a pro pocit v mezích možností co nejlepší. Jako to ještě nedávno dělal a do dvaačtyřiceti vydržel Patrick Järbyn. Je zejména díky manželce zámožný muž a mohl se jako nezávislý soukromník už jen bavit střídavě lyžováním a golfem. Bode nejspíš opravdu skončí, ale u něj jeden nikdy neví. I proto ho fanoušci tak milují. (is)

FOTO: HEAD

HERMINÁTOR OPILEC? akouský bulvár měl těsně před lyžařskou R sezonou nečekané žně. Na místních slavnostech Ausseer Kirtag se stylově ohozený Hermann Maier, samozřejmě v kožených kraťasech, uvedl – jako ostatně spousta přítomných, vždyť i proto se tyhle akce konají – do znatelně ovíněného a snad i opiveného stavu. V éře mobilů pak muselo přijít videjko, jak, poněkud vrávoraje, „diriguje“ do rytmu místní kutálku a zdraví fanoušky fakáčem. I strhla se prý diskuse, zda se národní hrdina smí prezentovat takto nevýchovně. Spíš ji ale asi živil bulvár, lid obecný měl pro svého Herminátora pochopení. On sám, přesněji jeho tiskoví pomocníci, zareagoval geniálně formulovaným prohlášením. K prohřešku se s roztomilou sebeironií přiznal a o sympatie si řekl sdělením, že oslavoval třetího potomka čerstvě na cestě (k holčičkám-dvojčatům ze srpna 2013). A dodal, že k podobnému výstupu halt občas dojde i v nejlepších rodinách. Akce možná na trojku, ale reakce na jedničku! (is)

ŽÁDNÝ VEJVAR lověk by čekal, že olympijská vítězka Č z bohatého lyžařského Švýcarska si bude

ZŮSTANE V LYŽAŘSKÉ ELITĚ BODE MILLER JEŠTĚ DALŠÍ ČTYŘI ROKY?

přebírat sponzory jako bohatá nevěsta ženichy. Jenže doba je zlá obecně i pro závodní lyžování. A tak Domique Gisin koncem září pořád ještě neměla svého osobního sponzora (helma, čepice, čelenka – tzv. Kopfsponsor, jehož si závodník smí nasmlouvat na sebe). Ač zlatá ze Soči a aktérka nezapomenutelné emocionální show v cíli, energetický koncern Alpiq s ní doběhlou smlouvu neobnovil a s podporou svazu na jaře 2015 končí. Kvůli smlouvám svazovým nesmí být individuálním Kopfsponsorem ani žádná automobilka, pojišťovna či banka. Dominique tak možná bude muset jít pod cenu prý mezi 300 a 450 tisíci franky, již by si podle odhadů jako olympijská vítězka asi představovala. Ve stejnou dobu inkasovala Petra Kvitová za vítězství na turnaji v Číně 441 000 dolarů. Někdo si zkrátka svůj sport umí vybrat… (is)

SPORT

[NAHOTA]

PAN(K)ČOCHOVÁ! SEHNAT ŠÁRKU PANČOCHOVOU K ROZHOVORU BYLO ASI TAK TĚŽKÉ JAKO PRO VĚTŠINU SMRTELNÍKŮ SKOČIT SEDMSETDVACÍTKU NA POŘÁDNÉM BIG AIRU. COŽ ŠÁRKA ČINÍ BĚŽNĚ, NEB JE TO JEJÍ DENNÍ CHLEBA A ŽIVOBYTÍ. NAKONEC JSME SE POTKALI PŘI JEJÍ KRÁTKÉ NÁVŠTĚVĚ ČESKÉ REPUBLIKY, V MAGICKÉM ZLÍNĚ, KDE ČAS PLYNE POMALEJI, VZDUCH VONÍ POPEM A FOTOGRAFOVÉ VE SVÝCH ZAPADLÝCH INDUSTRIÁLNÍCH ATELIÉRECH FOTÍ KRÁSNÉ DÍVKY TAJEMNĚ ZAHALENÉ, ABY JIM PONECHALI JEŠTĚ TU ŠPETKU SOUKROMÍ, KTERÁ JIM PŘI VRCHOLOVÉM SPORTU ZBYLA… TEXT: ONDŘEJ NOVÁK aké byly tvoje začátky? Někde jsem četl, že jsi začala jezdit na snowboardu v roce 2002, to ti bylo teprve 12… Já jsem nejdřív jezdila na skejtu a pak přišel snowboarding. Starší brácha si koupil snowboard, tak já jsem to samozřejmě musela hned mít taky. A já jsem vždycky byla takovej trochu rebel, od mala jsem pořád měla problémy, takže tenhle sport mě úplně přitahoval a tím, že v zimě se nedalo jezdit na skejtu, tak byl snowboard i logická volba.

A jak jsi začala závodit? Nejdřív jsem jezdila na hory s našima a pak asi v patnácti jsem jela na snowboardový kemp, tam si mě odchytil Jožin Toufar, hned jsem dostala snowboard a vázání a vyrazila na soustředění do Švýcarska. A na snowboardu ses učila sama? Spíš sama. Bráchovi je o osm víc než mně, takže ten už se nechtěl na horách s malou ségrou otravovat. A jezdila jsi předtím i na lyžích? Jezdila, docela hodně, ale jak si pak stoupneš na snowboard a naučíš se na něm jezdit, tak už nechceš nic jinýho. Zmínila jsi skateboard. Co jsi jezdila nejvíc? Asi street, v parku, přes překážky. Teď jezdím spíš už jen mini rampy, takový houpání. Tam to míň bolí a teď už se nemůžu zranit, takže skejt je pro mě součást letní přípravy, ale už na něm nezkouším to, co předtím. Když ses začala věnovat snowboardu, měla jsi hned představu, že začneš závodit, nebo že by ses tím chtěla v budoucnu živit? To vůbec ne. Začneš jezdit na snowboardu, protože tě to baví, je to hrozná sranda, a tak to vlastně funguje doteď. Nikdy jsem do toho nešla s tím, že budu závodit, že budu profesionál, že si tím budu vydělávat peníze, cestovat po celým světě. Mě to prostě vždycky bavilo

ŠÁRKA PANČOCHOVÁ Šárka se narodila 1. 11. 1990 v Uherském Brodě a se snowboardingem začala v roce 2002, když jí bylo dvanáct. První sponzoři si jí všimli v sezoně 2005/06 a od té doby se její život od základů změnil. Momentálně patří mezi nejlepší freestyle snowboardistky planety, o čemž zcela jasně hovoří i její výsledky. V roce 2013 vyhrála celkové hodnocení prestižní série World Snowboard Tour, v sezoně 2014 obsadila v této sérii druhé místo, navíc se stala vítězkou Světového poháru ve snowboardingu nejen celkově, ale i v disciplíně slopestyle. Je závislá na pohybu a na sportu obecně. Pokud nejezdí na snowboardu, leze po skalách, surfuje, nebo najíždí kilometry na kole. Jejím osobním trenérem je bývalý špičkový snowboardista Martin Černík. Řídí se zásadně heslem „pařím naplno“.

a je to pořád stejný. Jezdit v rampě, v prašanu, na velký skoky je pro mě prostě potěšení. Tvoje kariéra začala na snowboardovém kempu, ale jak tě vlastně napadlo na něj jet? Nějak mě začalo bavit to skákání, tak jsem se přihlásila na kemp, abych se něco naučila a zdokonalila se. No a Jožin Toufar, který kemp pořádal, byl tenkrát jeden z nejlepších snowboardistů u nás a všichni jsme k němu vzhlíželi. A kde jsi začínala? Kde byl tvůj domácí revír? Kousek od Uherského Brodu, malá vesnička Maršov, pár baráků v dolině. Tam jsme si vždycky vyšlápli kopec a jezdili dolů. Na všem možným, třeba i na pytlech se senem. Měla jsi na začátku kariéry nějaké vzory? Určitě měla. Vždycky jsem byla, nebo pořád jsem, taková cílevědomá, chtěla jsem být nejlepší, což se teď docela vede, ale když jsem začala pořádně cestovat a závodit a sledovala ty holky i kluky na snowboardový scéně, který jsem znala ze snowboardových magazínů, tak pro mě byli nedosažitelným vzorem.

A najednou jsi s nimi mohla závodit… To mě právě motivovalo a vždycky jsem jim to chtěla strašně ukázat a naložit jim to, ale nebylo to ze začátku tak jednoduchý, jak to vypadalo. Chvilku to trvalo, než jsem nabrala dost zkušeností. Teď už jim to docela nakládáš. Kam se to dá dotáhnout ještě dál? Letos se mi podařilo vyhrát svěťák, loni World Snowboard Tour, ale chtěla bych tu medaili z olympiády, to by bylo příjemný, ale jak to bude vypadat za čtyři roky v Koreji, nevím. Nejsem z Korey moc nadšená, už to Rusko bylo dost na hraně. Máš na mysli podmínky? Spíš stavbu tratí a všechno okolo. Je pravda, že už jsem v Koreji byla závodit, a nebyl to žádnej hit. Ale spíš mám obavu, že se bude chtít ukázat ještě víc než Rusko, a to není dobrý. Tratě v Rusku nestavěli profíci a byly nebezpečný. Těch faktorů, které se můžou pokazit při stavbě snowparku na takhle velkých závodech, je hodně. Jaká je vlastně atmosféra na snowboardových závodech? Na lyžařských je takové dost konkurenční prostředí… U nás je to hodně jiný. Hodně si pomáháme, což je dáno i tím, že závodíme třeba s několika holkama z celého světa za jeden tým, v mém případě za Volcom. Takže je běžné, že se domluvíme, naskládáme se do auta a jedeme někam trénovat společně nezávisle na národnosti. Často spolu trávíme i volný čas a cestujeme. Ale je to dáno i tím, že v našem sportu nezáleží tolik na tom, co zajede tvůj soupeř, ale ty musíš zajet to svoje nejlepší. Sleduješ při závodě soupeřky a jejich jízdy? Málokdy, právě z toho důvodu, že musím stejně jet to svoje a sledování ostatních mi moc nepomůže. A k tomu tam mám Jožina nebo Martina. Ti se o to postarají a pak mi můžou pomoct vybrat jízdu, co pojedu.

FOTO: LIBOR STAVJANÍK, WWW.TOAST.CZ

SPORT

[NAHOTA]

Máš na startu nějaké rituály? Vůbec, spíš se snažím tak nějak hodit do pohody. A uklidnit mysl. Takže nejsi pověrčivá? Ne, to vůbec ne. Který závod byl vlastně tvůj první? To jsme jeli s bráchou jezdit do Jasenky a vlastně jsme ani nevěděli, že tam nějaký závody jsou. Ale když už jsme tam byli, tak jsem se přihlásila a po jednom dopadu v tréninku jsem si zlomila ruku. Byla jsem tam nejlepší, takže jsem měla vyhrát, ale místo toho jsem jela do nemocnice. Ale dali mi alespoň nějakou cenu útěchy. Takže trochu jako na olympiádě… Akorát tam to bylo bez útěchy. Tam asi velkou roli hráli rozhodčí. Jak to vlastně funguje ve vašem sportu? Není měřitelný časem, jízdu hodnotí rozhodčí, které asi musí všichni závodníci respektovat, přitom se právě kolem tvého pádu a následně výsledku na olympiádě vedly velké diskuze v souvislosti s rozhodčími… Volba rozhodčích na olympiádu nebyla úplně ideální. Ve World Snowboard Tour pracují jako rozhodčí bývalí profesionální jezdci, kteří snowboardingu rozumí dobře a jejich rozhodnutí se tak dá plně respektovat a je v podstatě vždy správné. Ono to prostě není vždycky o tom, jak daleko doletíš, nebo jak moc někde chytíš prkno, nebo máchneš rukou, ale o celkovém dojmu. Když se někdy podívám na jízdy ostatních, hned zhruba vím, jaké bude umístění na prvních třech místech. Navíc u holek to není obecně zas tak náročné na hodnocení, protože neděláme tak těžký a složitý triky jako kluci. A jací jsou rozhodčí FIS ve Světovém poháru? Mohli by být lepší. Někteří s tím nemají moc zkušeností, jsou často jen vyškolení, ale na snowboardu nikdy ani pořádně nejezdili. Teď dokonce plánují, že jeden rozhodčí bude schopen rozhodcovat snowboarding i freestyle lyžování. Což si nedovedu představit. Když se podívám na lyžaře, jak skáčou, tak nemám ani páru, co a jak hodnotit.

konkurence, alespoň ne v holkách. Když přijede na závody osm holek, dopředu víš, že pokud se nic nepokazí, budeš první, druhá, nebo třetí. Ale když je jich tam 15 a z toho deset dobrejch, už to není tak jednoznačný. A je vždycky lepší se měřit s těma nejlepšíma. O to víc pak potěší i výsledek. Co je na tvé disciplíně nejtěžší? Je těžký se adaptovat na různý druhy překážek. Na každém závodě jsou trochu jiný skoky, jiný raily, mění se i počet skoků. Tam se vlastně i poznají ti nejlepší jezdci. Dokážou se rychle adaptovat a dávat triky na jakýchkoliv překážkách a hlavně za jakýchkoliv podmínek. I počasí hraje velkou roli, když třeba sněží nebo je špatná viditelnost. A co je na slopestylové trati nejtěžší pro tebe osobně? Velký raily. V televizi to třeba tak nevypadá, ale někdy jsou hodně vysoký. Představ si třeba fotbalovou branku, na kterou je postavenej nájezd, nebo spíš náskok. A představ si, že z tý branky spadneš na zem. Na rovinu. To se ti prostě nechce. Adaptace na raily mi určitě trvá dýl než na skoky. Co předchází samotnému závodu? Musíte asi tvořit jízdy i trochu choreograficky… To je ta druhá nejtěžší věc na slopestylu. Synchronizace. Vybrat správný skoky, raily a všechno okolo, aby to na sebe správně navazovalo. Bojíš se někdy? Jó, to se bojím. Několikrát jsem se zranila a občas se prostě bojím. Je to součást našeho sportu. Ty překážky nejsou úplně malý, takže někdy to je o život. Co se ti honí hlavou, když už letíš ve vzduchu, točíš nějakou rotaci a víš, že jsi příliš rychlá nebo příliš pomalá a že to asi nedopadne dobře? No, to není moc příjemný pocit. Tam většinou lítají ve vzduchu i nadávky.

Co je nejslabší stránkou vašeho sportu? Určitě rozhodčí. Tedy na úrovni závodů FIS. World Snowboard Tour je jiná liga.

Takže když máš čas na nadávky, tak asi máš čas tu situaci i nějak vyhodnotit… To si vyhodnotíš docela rychle, každopádně to musíš nějak zachránit. Protože když se točíš a přeskočíš ten skok, tak se točíš dál. To se stalo i na té olympiádě. Někdy se to prostě dá zachránit a někdy nedá.

Takže co je mezi jezdci víc ceněno? Výsledek ze Světového poháru FIS, nebo World Snowboard Tour? Určitě World Snowboard Tour. Je to navíc kultovní záležitost. Ve FIS navíc často není taková

A přemýšlíš ve vzduchu víc, jak zachránit ten plánovaný trik, anebo jak si zachránit život? Záleží, jak moc to přeskočím. Když letím daleko, tak se to snažím nějak zabastlit, abych se tam

FOTO: LIBOR STAVJANÍK, WWW.TOAST.CZ

[NAHOTA]

úplně nezrakvila, ale když to jde, tak se snažím zachránit trik a pokračovat v tý jízdě dál. Vzpomeneš si na nějaký svůj první velký skok? Jaký jsi měla pocit? Strašný adrenalin. Je to hustý, ale ten pocit je prostě strašně příjemný. Čas najednou nikam neutíká. Letíš a najednou se všechno zpomalí, obzvlášť když děláš nějaký jednoduchý trik, který si můžeš pořádně užít. Máš radši léto, nebo zimu? Teď už mi ta zima docela chybí. Mám strašně ráda surfování, ale u moře dám maximálně tak dva měsíce. Ale tím, že bydlím i v létě na horách, tak je tam spousta věcí, co dělat. A mě baví hlavně ty hory. A jestli je tam léto, nebo zima, to už mi zas tak nevadí. Ale v zimě je to větší sranda. Teď žiješ ve Spojených státech… Už to bude vlastně dva roky, co jsem tam po celý rok. Pronajímám si tam s kámoškama byt a je to prostě taková dobrá základna na všechny závody po Americe, ale hlavně na trénink. Podmínky na trénování jsou tam s Českou republikou, ale i s Evropou nesrovnatelný. Když se chceš v našem sportu někam dostat, ani ti nic moc jiného nezbývá. Tak to asi nemáš úplně stálého partnera… Teď zrovna ne. Těžko se to s tím vším cestováním a závoděním kombinuje. Tam právě mířím. Obětuješ teď vlastně ten osobní život sportu… Já si to tak neberu. Dělám to ráda, teď je to víceméně můj život a na láskování budu mít dost času pozdějc. Teď mám svoje plány na dalších třeba 6, 7 roků. Chtěla bych se posunout, kam až to půjde. Přesto, kdybys teď potkala toho pravého a stála bys před ultimátem, zda on, nebo snowboarding. Jak by ses rozhodla? Snowboarding. Neobětovala bych svoje „celoživotní“ plány a všechno, co jsem od začátku stavěla, pro něco, co ani nevím, zda by ještě za nějaký čas fungovalo. V čem je pro tebe snowboarding tak dobrý? Je to sport, kde máš volnost výběru disciplíny. Můžeš ho dělat na profesionální úrovni v podstatě celý život a vždycky si vybrat, kam se aktuálně zařadíš. Třeba teď na začátku je dobrý závodní snowboarding, pak se časem přesuneš do freeridu a natáčíš filmy, jezdíš pro sponzory, je to prostě takové flexibilní, že nejsi vázaný jen na závody, ale můžeš si trochu dělat, co chceš. Do jaké škatulky směřuješ do budoucna ty? Myslím, že u většiny jezdců je to stejný. Začneš závoděním, a když tě to už přestane bavit nebo

FOTO: LIBOR STAVJANÍK, WWW.TOAST.CZ

SPORT

FOTO: LIBOR STAVJANÍK, WWW.TOAST.CZ

prostě psychicky a fyzicky nemůžeš, tak se přesuneš do prašanu a začneš natáčet. Co myslíš, že budeš dělat za deset let? To nevím, doufám, že ještě hodně jezdit na snowboardu a surfovat. Co bys dělala, kdybys nejezdila na snowboardu? Hezká otázečka. Těžko říct, asi něco kolem sportu nebo výživy. Ta mě baví docela dost. Ale určitě nějaký sportovní obor, třeba trenér. Takže myslíš, že bys třeba i trénovala, až skončíš závodní kariéru? Nevím, asi se tomu úplně nebráním. Asi by mě to bavilo, předávat mladším jezdcům zkušenosti. Hlavně pořád jezdíš, skáčeš a je to pořád sranda. Čím bys chtěla být, až úplně navždy dosnowborduješ? Myslíš v těch osmdesáti? Nejlépe ničím.

Letíš a najednou se všechno zpomalí, obzvlášť když děláš nějaký jednoduchý trik, který si můžeš pořádně užít.

SPORT

ŠAMPIONI Z LYŽAŘSKÝCH TEMNOT I aneb Z Kordiller na Lauberhorn a zase zpátky VSADÍM POSLEDNÍ STOVKU, ŽE TOHLE JSTE NEVĚDĚLI A NETUŠILI. ALE JE TO TAK: JIŽNÍ AMERIKA, KONKRÉTNĚ CHILE, MÁ MEDAILI Z MISTROVSTVÍ SVĚTA V ALPSKÝCH DISCIPLINÁCH. A DOKONCE TAKÉ BODY ZE SVĚTOVÉHO POHÁRU. I KDYŽ TY VLASTNĚ MÁ I NEMÁ. PŘITOM SE O TYTO VÝSLEDKY NEZASLOUŽIL ŽÁDNÝ DEZERTÉR Z ALPSKÉ ZEMĚ S KOUPENOU LICENCÍ. exotiky, kde „svaz jsem já“ (Girardelli, HohenTEXT: IVAN SOSNA edaile ze sjezdu mužů je sice jen juniorská, ale i to je oficiálně „mistrovství světa“. V roce 1989 ji vybojoval Chilan Paulo Oppliger, ročník 1971. Specialista sjezdař s občanstvím chilským i švýcarským se naučil lyžovat opravdu v Andách a tam se podle dostupných údajů také připravoval, než se ve věku pouhých 16 let a tří měsíců vrhl rovnou do olympijského Calgary 1988. Zkušenosti zužitkoval hned rok nato při MSJ na Aljašce: ač nejmladší z prvních osmi, ve sjezdu dojel třetí a od vítěze Podivinskyho jej dělilo jen 0:14 vteřiny. Až za ním byla domácí hvězda Moe, v té sezoně 12. na MS dospělých a hrdina OH 1994, či vrstevníci, jacísi Knauss, Kjus, Aamodt.

Chilan a Švýcar Oba Norové se záhy chytli a rozjeli své úchvatné kariéry. Paulo byl ještě další rok mezi juniory 10., jako 24. v obřáku nadělil našemu nejlepšímu jezdci 5 vteřin, ale bylo zřejmé, že výkonnostně v Equipo Nacional de Ski Chileno spíše stagnuje. Takže si vyjednal švýcarskou licenci. Pozor, ne tedy útěk z nabitého svazu někam do

lohe a další), či tam, kde je vnitřní konkurence menší, nýbrž právě naopak. Jihoamerický exot do nabušeného Švýcarska, jehož borci obsadili tehdy v klasifikaci sjezdu SP 1., 2., 7. a 8. místo! Myslí si snad někdo, že by mu takový tým dal šanci, kdyby byl nýmand bez perspektivy? Na OH 1992 ještě figuruje jako Chilan, ale už v lednu jede za Švýcarsko obávaný nejdelší sjezd SP ve Wengenu. Pěkný debut: ač ve dvaceti nejmladší, jako 29. boduje. Kdyby byl tehdy tušil, že ty dva bodíky zůstanou navždy posledními… Jako Švýcar absolvoval v letech 1992 až 1995 ve SP 18 závodů, ale body už nezískal. Občas za ním končili i borci velkých jmen, ti ale jindy zabrali, on ne.

Závodící trenér Roku 1995 se vrací do Chile a začíná trénovat. Potom postupně vede reprezentační družstva, nyní by měl působit u lyžařů santiagské Universidad Católica. Po pauze jako třicátník znovu začal jezdit FIS závody a vyjel si nejlépe slušných 78,30 bodů. Pro zajímavost, například v jednom obřáku skončil 21., jen o 0:20 za 19. Tomášem Krausem – o němž asi dnes sotva někdo řekne, že by byl špatný lyžař, jakkoli se v alpském lyžování mezinárodně neprosadil. Vychovají v Chile dalšího závodníka mezinárodní úrovně? Zatím se třeba můžeme pokochat

SVĚTOVÍ KOMBINÁTOŘI?

V análech najdeme i kuriozity v podobě 7. míst Argentince Norberta Quirogy a Libanonky Faride Rahme v kombinaci MS 1980 (soutěž byla vypočtena ze závodů ZOH 1980). Jenže i tady je rozdíl. Quiroga nebyl špatný, vždyť dojel slalom s velmi čestnou ztrátou 9 s na samotného Stenmarka, ovšem 9 vteřin ve sjezdu a 15 v obřáku, byť opět na Ingemara, už tak dobré nejsou. Zato Libanonka byla poslední ve slalomu i sjezdu a předposlední v obřáku, v něm ztratila 58 vteřin, ve sjezdu přes minutu. (Hantýrkou ošklivě řečeno, turistka to proplužila.) Tehdy skutečně o umístění jelo jen pět žen a pět mužů, zbývajících pár do počtu těžilo z toho, že vše sice pomalu, ale přece dojeli. A tak se mohou chlubit výsledkem, za jaký našim tleskáme i my. Vždyť také 7. byl Ondra Bank letos na OH, na MS nejlépe 5. Jestli se paní z Libanonu někdy poté ocitla v USA, průměrný Američan si z informace, že byla „olympian“ a navíc sedmá, bezpečně sedl na zadek. Vždyť se kdysi nadchl i tím, že „olympian“ byla i Ivana Zelníčková-Trump, přestože si madam svůj start na OH 1972 bohapustě vymyslela. Hodnota těchto umístění je samozřejmě jen papírová. Tato devalvace si poté vynutila změnu charakteru kombinačního závodu.

jmény pár nadějí. Santiago či Trinidad Piwonka – není to krása? Oppligerův příběh je opravdu unikát. Přivádí nás k otázce, zda lze někde bokem, v izolaci mimo rozvinutou lyžařskou kulturu, vychovat špičkového závodníka. Znalec historie určitě nadhodí japonského medailistu ZOH 1956 a MS 1958 Igayu, někdo si možná vzpomene na Australanku či Novozélanďanku a většinu napadnou sourozenci Kostelicovi z nelyžařského Chorvatska. Jenže ono to s tou izolací není tak jednoduché. K tomu se ale dostaneme příště.

ARGENTINŠTÍ EXOTI? Rodina Simari-Birknerů je pro fanoušky symbolem jihoamerického lyžování a současně jedním z exotů. Na příkladu Cristiana Javiera (*4. 10. 1980) si ukážeme, jak kvalitní junior bez Evropy či Severní Ameriky upadá. MS juniorů 1997: 23., hned před ním jakýsi Kostelic. 1998: v obřáku 14., náš nejlepší vrstevník Záhrobský 43. Ve slalomu 24., další vrstevník Bank 31. 2000: 8. ve slalomu. MS dospělých 1997 (v 16 letech): slalom 26., Kraus 28. 2003: 17. obřák, lépe než Büchel, Defago, Eberharter, Aamodt, skoro 5 s před naším borcem. Ještě 2007: 17. slalom (za 16. Trejbalem). 2013: opět hned za Trejbalem. Jeho nejlepší body (12,41 SL a 11,23 GS) jsou zkreslené Jižní Amerikou. Analýza výsledků (zde jen pár příkladů) ale ukazuje, že jako mladší junior šel do akce na úrovni srovnatelné s řadou pozdějších velmi dobrých jezdců a že se dlouho minimálně srovnával s našimi. Přes ohromnou závodní zkušenost (15x na čtyřech OH, 28x na devíti MS, 181x SP od konce 1998, 143x EP), kdy coby pravidelný vítěz Jihoamerického poháru získává právo startu ve SP, se časem postupně zhoršuje. Netroufám si říct, že za to může jen jeho „neevropanství“, ale co kdyby býval začal někdy v devatenácti jezdit třeba za Norsko?

CRISTIAN JAVIERA NA ZOH V SOČI

THE WORLD OF EXCELLENCE www.montana-skiservis.cz PODVAL Montana technologie179X18.indd 1

11.9.2010 8:09:58

PŘESNĚ TAKOVÉ KOMBINÉZY potřebuje lyžování! NEJENOM SPORTOVNÍ SVĚT ZAUJALA KAUZA KOLUMBIJSKÝCH CYKLISTEK V DRESECH, JEJICHŽ PÁNEVNÍ ČÁST SIMULOVALA NAHÉ TĚLO. CYKLISTICKÁ UNIE UCI JE NÁSLEDNĚ SNAD ZAKÁZALA. éžby! Nyní by tak nápad mohla pozvednout naše milá inovátorská FIS. Dospělým závodnicím bych takovou kombinézu přímo nařídil. Dovedete si představit, jak by to pozvedlo atraktivitu lyžování? Zejména to alpské má problém. Světu vládne odhalená kůže a sex sells. Sportovkyně různých odvětví nosí čím dál méně textilu, na babách v bikinách je dokonce založen úspěch celého plážového volejbalu. Z Kiki a Maki jsou média paf asi jako by byli trestanci po deseti letech v kamenolomu. Jenže jak můžete ukázat sjezdařky? Startovní intervaly nahuštěné, když vznikne neplánovaná pauza, musí se hlavně vrhnout reklamy. Před startem i v cíli se dámy většinou balí do teplého, na trati je nelze brát moc zblízka. Kameraman

FOTO: ARCHIV

TEXT: IVAN SOSNA

„Klínová“ kombinéza by tento hendikep zimního sportu alespoň trochu vyrovnávala. Bylo by zřejmě nutné stanovit určitá pravidla a omezení. Například nejmenší povolenou velikost bobra, aby příslušná oblast nesváděla k přílišné realističnosti a závody se nemusely dávat ze záznamu až po desáté večer. To by ale FIS, zvyklé regulovat i plochu nápisu na roztažené pružence brýlí, nemělo činit žádné problémy. Se zájmem o místa v příslušné komisi by jistě nebyl žádný problém. Novinku by měla prezentovat Tina Maze, na závodní prádlo a jeho prezentaci je uznávanou odbornicí. Z praktických, především aerodynamických důvodů bych ale nebyl pro podobnou verzi pánskou. Přece jen nemusí mít všichni všechno stejné. Ještě atraktivněji by nové kombinézy musely vypadat na skokankách a boulařkách. Jestli FIS tuto šanci nevyužije, potvrdí svou roli zapšklého zakonzervovaného spolku, který nedokáže jít s dobou.

přinejlepším párkrát stihne stereotypní prdelku ve startovní brance. To by byl rajc někdy před válkou, ale dneska? Slabota.

head.cz

Aksel Lund Svindal Ted Ligety Bode Miller Kjetil Jansrud Johan Clarey Beat Feuz Matthias Mayer Marcel Mathis Andre Myhrer Hans Olsson Alexis Pinturault Andreas Romar Ben Thomsen Georg Streitberger Cyprien Richard

Lindsey Vonn Julia Mancuso Anna Fenninger Anna Swenn-Larsson Anne Sophie Barthet Marianne Abderhalden Elisabeth Görgl Wendy Holdener Carmen Thalmann

FOTO: CZECHSKIZOOMAGENCE

SPORT

SOČI:

NEJLEPŠÍM OLYMPIONIKEM BYL BANK! COŽE? SICE JSME V LYŽAŘSKÉM ČASOPISU, TAKŽE PODLE TOHO I FANDÍME, ALE PŘECE JENOM… KDE JSOU SÁBLÍKOVÁ, SAMKOVÁ, BIATLONISTÉ? BANK BEZ JEDINÉ MEDAILE? TO SNAD NE! KLID. TITULEK JE ZÁMĚRNĚ TROCHU NADSAZENÝ. MÁ TOTIŽ POUKÁZAT NA OŠIDNOST HODNOCENÍ, NA RELATIVITU TVRZENÍ VČETNĚ OFICIÁLNÍCH A NA PASTI SPORTOVNĚPOLITICKÉ KOREKTNOSTI. TEXT: IVAN SOSNA orektně přesto začnu. Oficiální Závěrečnou zprávu z XXII. ZOH Soči 2014 si můžete stáhnout na webu ČOV v sekci dokumenty.

Plno chvály Je to trochu zvláštní útvar. Je plný čísel a tabulek a občas kostrbatých funkcionářských formulací, ale současně má – na můj vkus a na příslušný „žánr“ – až příliš novinářský charakter. A jednu perličku najdete v infoboxu. Celé hodnocení se nese ve výrazně pozitivním duchu. Aby ne, když se v úvodu chlubí, že šlo o naše historicky nejúspěšnější vystoupení na

ZOH. Jenže zdaleka ne všechny výsledky byly dobré a člověk by čekal více kritičnosti. Ale asi se nelze divit. Pro koho vlastně ten materiál je? Budou ho číst a zpracovávat lidé, kteří svůj výsledek předloží ministerstvu a dalším orgánům a osobám, rozhodujícím o (finanční) podpoře sportu. Neměli by z něj vyčíst negativa, sport je třeba prodávat pozitivně. Rovněž jednotlivé svazy si přece nebudou „zbytečně“ sypat popel na hlavu, každý usiluje o co nejlepší pozici a co nejvíce peněz. Takže z hlediska svazů i ČOV vlastně rozumná strategie.

Kde je kritičnost? Jedinou vadou na kráse tak zůstává absence náročné kritiky. Interně, mimo papír, si ji nespor-

ně udělali, ale na veřejnosti chybí. V situaci, kdy hlavní média – ČT, ČRo, MF Dnes a iDnes, nově i Reflex – jsou mediálními partnery ČOV, se od nich názoru, který by nepapouškoval ten oficiální, sotva dočkáme. Tvrdě kritické pohledy tak zůstávají na oborových časopisech a webech, jejich dopad je ale silně omezený. Slovní hodnocení ČOV nečeše podle stejného metru. U 18. Tomáše Krause „celkový výkon tedy nemůže být hodnocen jako úspěch“, ale 9. a 10. příčka Šárky Strachové „se musí brát jako výrazný úspěch“ a 21. místo běžkyně Vrabcové Nývltové je „výborný výkon“. Jistě, lze diferencovat, ale postojem a rétorikou jednotlivých úseků tak vzniká nevyvážený dojem. Nebo nadužívání pojmu „světová špička“. Ve sjezdařině máme pěkné kritérium první sedmičky podle bodů WCSL, případně pořadí ve SP. „Absolutní špička“ by měla opakovaně atakovat a obsazovat stupně vítězů. Tedy oněch sedm, snad až 10 lidí. „Světová“ je dejme tomu u mužů třicítka WCSL, u žen asi méně, zejména ve sjezdu. „Širší světovou“ představuje možná až většina startujících ve SP. Ale Vrabcová Nývltová se svým jediným 5. místem najednou v „absolutní světové“? A Ondra v „úzké“? Sice před ním smekám, viz tento článek, jenže tak vysoko prostě není. I když bych mu to ze srdce přál.

FOTO: FISCHER

Ale jsou to pojmy vágní a bez jasné definice se o nich můžeme přít do alelujá. Jako argument pro ministerské úředníky a politiky se ovšem jistě hodí. Je mi líto, nejlepší trenéři, které jsem poznal, byli nároční a hodnotili velmi tvrdě. Může být 10. místo „výrazným úspěchem“ exmistryně světa a kdysi druhé slalomářky SP? Mimochodem, vysoký cíl, jenž si naši „sjížděcí“ lyžaři podle Media Guide vytýčili, splnila jedině Samková (Bank a Ledecká je neuvedli).

Pátý není jako pátý Určit hodnotu výsledku není snadné. Při olympiádách se u nás používají medaile, obodovaných prvních osm a pořadí do 16. místa. Podle nich se pak sestavují statistiky, určuje úspěšnost sportovců i disciplin a přidělují centrální peníze. Celkem jednoduché počty. Medailista je vždy king. Je to sice funkční a zavedené, ale nerespektuje to konkurenci v daném sportu. Zlato na skeletonu je sice stejně zlaté jako ve sjezdu mužů či v běhu na 50 km, ale konkurence srovnatelná rozhodně není. Není zlato jako zlato. Jinak bychom museli nejvíc ctít třeba skibobistky Francovou či Housovou. A všichni lyžaři by bledli před sedmi Světovými poháry Honzy Němce na trávě.

JAKÁ JE KDE KONKURENCE

odvětví/sport FIS mužů FIS žen alpské l.*.................................... 7890............................4542 skoky........................................... 1133..............................237 freestyle..................................... 2270..............................921 severská k....................................689................................... 4 snb**.......................................... 2303............................1022 tráva...............................................153.................................53 speed.............................................201.................................32 běžecké..................................... 6448............................3271 biatlon (IBU)............................ 1742............................1215 rychlobruslení (ISU)........431***) *) ne všichni samozřejmě jezdí vše, nejvíce SL a GS, nejméně sjezd **) na webu FIS se rozumně nedaly odlišit jednotlivé discipliny, logicky je nejvíce freestylu a málo alpských a crossu ***) údaje pro muže i ženy dohromady. Více než 10 závodníků má jen 12 zemí. Excerpováno ke dni 18/2/2014 z webů federací FIS, IBU, ISU. Nebudeme korektnicky zastírat, že nové discipliny mají závodníků a především závodnic na vysoké mezinárodní úrovni pomálu. Podobně některé sporty klasické – skeleton, saně, boby, rychlobruslení. Naproti tomu jsou především alpské a běžecké discipliny mnohem rozšířenější

ŠÁRKA ZÁHROBSKÁ MOHLA NĚJAKÝ TEN DŮVOD K ÚSMĚVU JEŠTĚ PŘIDAT

FOTO: © REDBULL

SPORT

VZORNÁ SOUDRUŽKA?

EVA SAMKOVÁ V ROCE 2011 NA ZÁVODECH V SURFINGU

a konkurenčnější, zejména u mužů. Tak to prostě je. Ta čísla z tabulky neokecáme. Je sice možné k tomu nepřihlížet, ale tím to nepřestane platit.

menší konkurenci nikoho nesnižuju, ale nelze ji nevidět.

Hodnota Bankových výsledků Troufale na ikony

Ondrovo 5. místo v obřím slalomu včetně 2. Eva Samková: její dominance stylem start – cíl v prvním kole je s ohledem na konkurenci byla úchvatná a její vystoupení silným diváci prestižní roli discipliny naprosto úžasné. Dobře, kým zážitkem. We love you, baby. Konkurennahrál mu charakter svahu a trati, na zatočeném ce? „Svěťák jezdí tak okolo třiceti holek… je krpálu typu Adelbodenu nebo Kranjské Gory vyrovnaných prvních šest, pak už ta výkonnost by to pro něj bylo obtížnější, ale hodnotíme postupně klesá,“ řekla ve SNOW 75. Sladké časy výsledek. Další doslova bombou je sjezd do mladé discipliny… kombinace (2.) – nejlepší, jaký kdy náš závodník Martina Sáblíková: ukamenujte mě, ale zůstala na OH absolvoval. Sice jen kombinační, ale je nejlepší už jenom na nejméně vypisované, taksamostatně bodovaným plnohodnotným FIS řka okrajové trati 5 km (ve SP jen 1x, tři za celou závodem. Věčná škoda, že do konce sezony nepřidal ještě jeden špičkový výsledek. Také proto sezonu), kde je tradičně i nejmenší konkurence, mu nepřiznávám onu „úzkou světovou“ špičku. v Soči jen 16 startujících. Výsledky z Vancouveru Rovněž 9. místo v SG je výtečné, vždyť Šárku za neudržela. A podívejte se, kolik závodníků celkem bruslařská federace vykazuje. (Tvrdá fakta, 10. vychvalují. Slušné je nakonec i 20. ve sjezdu. vše je na webu ISU.) Tohle všechno v tak rozdílných disciplinách s tak Gabriela Soukalová: skvělá, ale zase ve rozdílnými lyžemi v éře tak tvrdé specializace. sportu, jemuž se na mezinárodní úrovni věnuje Klobouk dolů! nevelký počet zemí a příslušně závodnic. 4 NEJLEPŠÍ INDIVIDUÁLNÍ VÝSLEDKY NA ZOH A KONKURENCE: Její kolega MoraBank Moravec Soukup Soukalová Vítková Vrabcová vec v konkurenci 5. 2. 3. 2. 6. 5. mužské to určitě měl 4 nejlepší 7. 3. 17. 4. 9. 11. výsledky na těžší. Jenže sportovní 8. 20. 4. 16. 21. ZOH 2014 9. novináři a nakonec 20. 18. 24. 29. 21. i fanoušci jsou převážkonkurence 7890 1742 1742 1215 1215 3271 ně muži a ti vždycky budou vzdychat spíš nad blondýnkou. Smůla, chlapče. A ani dnešní Bank a Moravec jako jediní všechny své čtyři euforická popularita biatlonu nezastře, že závody sjeli do 20. místa. Myslím, že se Ondrova bilance drží víc než čestně. sjezdařů je o dost víc. Tohle všechno nesouvisí s dřinou. Sáblíková si Přitom to vůbec neměl snadné. Strachová, toho v životě odmakala nadoraz určitě mnohem Kraus a Sudová dostali na přípravu „nadstandardní podporu“, Pauláthová olympijské stivíc než kterýkoli mladý vítěz na snowboardu. pendium. „Myslíme, že po vleklých zdravotních Nebo než stačila Mikaela Shiffrin. Poukazem na

„Opět ukázala, že to je první dáma českého lyžování. Její skromnost a profesionální přístup by měl být příkladem pro ostatní reprezentanty. Přestože byla sama nespokojena s výsledky, umístila se dvakrát do desátého místa, a potvrdila tak vysokou kvalitu. Nejen na závodních tratích, ale i v olympijské vesnici a společných prostorách reprezentovala vhodně svým chováním celé alpské lyžování.“ Tak tohle prosím není retro ze svazového časopisu Lyžařství 60. či 70. let. Tento „kádrový profil“ je opravdu z oficiálního hodnocení ČOV 2014. Vznikl v Úseku alpských disciplín. Odlišuje se od konkrétních a místy i tvrdých závěrů u jiných („kterého nominace je velmi sporná a asi by bylo lepší na OH poslat nějaké mladší závodníky sbírat zkušenosti“). Zřejmě zvítězila snaha po diplomacii a interním klidu. Nezbývá než doufat, že také ostatní se chovaly patřičně. Alespoň jako další, jež „stále disponovala dobrou náladou a její úsměv byl ozdobou olympijské vesnice.“ A že třeba Soukalová nebyla příliš vyzývavá a Samková poněkud frivolní, o Pančochové ani nemluvě... Buďme chápaví. Říkat, ba psát věci vždy a o každém natvrdo vůbec není snadné. Zejména v malém světě, kde se všichni dávno znají, dva ze tří autorů hodnotí své rodinné příslušníky a kdekdo si pěstuje své agendy, vztahy i animozity. problémech byl všemi odepsán. ČOV mu neposkytla žádný příspěvek na přípravu,; a musel se dokonce značně zadlužit, aby se mohl pokusit získat nějakou medaili. Musel také zajistit po vlastní ose akreditaci svému servismanovi, svaz musel zaplatit za jeho pobyt, aby měl alespoň nějakou šanci konkurovat nejlepším týmům světa,“ upozorňuje ÚAD. Abychom SL nekřivdili. Černík o Pančochové: „Šárka měla celou sezónu skvělé zabezpečení… ona se tak mohla soustředit jen na ježdění. Nemuseli jsme obracet každou korunu a řešit, co ještě můžeme a co už ne.“

Smířlivě na závěr Vím, že argumenty o pouhých pár kvalitních snowboardcrossařkách či okrajové disciplině 5 km olympijskou medailománii převálcovat nedokážou. Olga Charvátová vždycky bude „bronzová ze Sarajeva“, přestože tento jeden šťastný lehčí závod se svou sportovní hodnotou nedá srovnat s jejím celkovým 4. místem ve SP 1986. Ondru Banka v roli našeho „nejlepšího“ účastníka ZOH 2014 neobhájím. Bylo by ostatně pošetilé o tuto neurčitou nálepku se hádat. Ani nechci bořit zavedená hodnotící kritéria, přestože jsou hlavně „administrativní“ a nepostihují kvalitu výsledků podle konkurence. Osobní přesvědčení, že Ondrovo vystoupení v Soči má sportovní hodnotu vyšší než oficiálně uznávanou, mi ale nikdo nesebere. www.olympic.cz/docs/zprava2013.pdf

FOTO: SLČR

PARTNER RUBRIKY

SPORT

TEXT: ANTONÍN HÁLEK

PARAMETRY DĚTSKÝCH SLALOMŮ

Parametry slalomu budou uvedeny v soutěžním řádu. Vzdálenost bran 6–13 m, výškový rozdíl 100–120 m, počet bran 29–33. Tomuto rozhodnutí předcházelo oficiální doporučení metodické komise OSU AD, schválení trenérskou radou žáků a následně Komisí mládeže.

ZAPOMEŇTE

na kloubové tyče!

aneb trendy a novinky v žákovském lyžování MLADŠÍ ŽÁCI OMEZÍ ZÁVODY V KLOUBOVÝCH TYČÍCH, TO JE ASI NEJVĚTŠÍ NOVINKA, KTERÁ VYVŘELA Z DLOUHÉ DISKUZE ODBORNÍKŮ. KONKRÉTNĚ ABSOLVUJÍ V NADCHÁZEJÍCÍ SEZÓNĚ CELOU POLOVINU SVÝCH SLALOMOVÝCH ZÁVODŮ V TERČÍCH PRO OBŘÍ SLALOM, NIKOLI V TYČÍCH KLOUBOVÝCH. Čemu vadí kloubové tyče? naha zamezit předčasnému tréninku malých dětí a předžáků v jízdě v kloubových tyčích vychází z poznatku, že děti se při ní přehnaně soustředí na úder rukou do tyče, přetáčí se a patky jim smýkají. Pohyby se automatizují a fixují a v pozdějším věku se těžko odbourávají. O tom jsme se přesvědčili třeba i při pohledu na naše reprezentanty na letošním Mistrovství světa juniorů v Jasné.

Je to totiž nejednoduchý úkol i pro rodiče a trenéry – právě oni totiž touží po co nejdivějších výsledcích, a jízdu v kloubových tyčích proto předčasně trénují. Osvícení trenéři pak zase kolikrát podléhají tlaku rodičů. Paradoxně tak právě sami rodiče boří budoucí potenciál svých dětí. „Naším rozhodnutím o zařazení slalomů v terčích chceme dát do ruky argument pro vynechání tréninku v kloubových tyčích. Měl

PARTNEŘI OSÚ AD SLČR

PARTNEŘI CZECH SKI ALPINE POOL

SPORT EQUIPMENT

Tento krok má za cíl zejména efektivnější zlepšení techniky a upevnění základních lyžařských dovedností dětí. Ukázalo se totiž, že většina závodících dětí neumí zajet čistý oblouk a že předčasný trénink v kloubových tyčích nenávratně kazí základní návyky správné techniky! S tím souvisí i doporučení více se věnovat volné jízdě, zejména na mírnějších svazích, a různým technickým cvičením. Výuka lyžování, aby byla efektivní po celou dobu aktivního věku sportovce, by měla respektovat základní filozofii: 1. nejprve naučit děti lyžovat 2. naučit děti závodit 3. učit je vyhrávat Samozřejmě lze v dětech posilovat a pěstovat vítězného ducha, ale rozumně a ne neustále jako nejdůležitější věc. Cílem není vyhrávat závody od předžákovské po žákovskou kategorii, ale vychovat lyžaře, kteří obstojí ve světové konkurenci v pozdějším juniorském a zejména dospělém věku!

by vzniknout prostor pro porovnávání techniky jízdy kloubovou a nekloubovou technikou a následně vše vyhodnotit, jsou-li naše úsudky správné,“ vysvětluje Aleš Krýzl, předseda úseku alpských disciplín SL. „To, že generace závodníků jako Strachová, Bank, Krýzl, Trejbal, Vráblík, Smutná, Klicnarová atd. začínala s nácvikem kloubové techniky až v období přechodu do starších žáků a v dospělých uspěla, je další argument pro naši tezi. Řada z nich se v mladších žácích bez kloubové techniky umísťovala na Trofeo Topolino a dalších mezinárodních závodech velmi často na bedně. Pro tento krok jsme

CO DALŠÍHO PŘINESE KALENDÁŘ ZÁVODŮ ŽÁKŮ V NADCHÁZEJÍCÍ SEZÓNĚ? Kromě tří vybraných RKZ které se v kategorii mladších žáků pojedou v pevných branách GS, to je především Finále Českého poháru žáků. To je vypsáno jako vyřazovací závod jednotlivců o poslední body do Českého poháru. Závod se pojede v GS s tím, že z prvého kola, kterého se zúčastní všichni závodníci dle krajských kvót, bude do druhého postupovat třicet a z něj pak do finále nejlepších patnáct. Celý seriál pak ukončí paralelní slalom. nakonec získali většinovou podporu a věříme, že je to krok správným směrem,“ uzavírá Aleš Krýzl. I předseda metodické komise, Petr Lajkeb, přidává: „Jízdu v bránách na paralelní slalom se zachováním podobného rádiusu jako ve slalomu považujeme za ideální tréninkový prostředek, jenž u závodníků výrazně rozvíjí předozadní rovnováhu, linii stopy, včasné zahájení a zatížení lyží v oblouku, rytmus, aktivní ukončení oblouku s rychlým odlehčením lyží, se správným pohybem těžiště nahoru a dopředu. A v neposlední řadě stabilní postavení horní poloviny těla – trupu, paží i hlavy,“ vysvětluje. Nepopírá ani inspiraci ze zahraničí. „K zavedení slalomových závodů v bránách na paralelní slalom nás vedl i příklad alpských velmocí, kde takto trénují jak malé děti, tak nejlepší závodníky ze Světového poháru.“ Ukazuje se, že je potřeba, aby mladí lyžaři získali co nejvíce nejrůznějších lyžařských dovedností, které budou tvořit základ, z kterého budou v budoucnu čerpat. Trénink v bránách s pevným terčem nebo třeba trénink v koridorech vytvořených z nejrůznějších pomůcek rozvíjí široké spektrum lyžařských dovedností a pozitivně ovlivňuje techniku jízdy. „Důvodem pro tuto změnu je také fakt, že se stále více začínají do lyžařských kalendářů prosazovat závody v paralelním slalomu,“ zmiňuje další důvody Krýzl. Tento formát závodů tak již můžete pravidelně sledovat na Světovém a Evropském poháru, Světových šampionátech dospělých i juniorů, jsou třeba na programu zimní Olympiády dětí a mládeže a objevuje se více a více i v dalších mezinárodních akcích v mladších kategoriích. Stejný závod bude pravděpodobně zařazen i do programu příštích Olympijských her. „Jsme si vědomi, že tato změna zpočátku vyvolá diskuse, ale věříme, že postupem času bude pochopena a hlavně se osvědčí jako dobrý krok ke zvýšení úrovně českého lyžování,“ shrnuje na závěr Petr Lajkeb, předseda metodické komise OSÚ AD SLČR.

Zatřes horama v naší nové kolekci origiálních triček, mikin a doplňků CZECH SKI TEAM. Obleč se stejně jako Eva Samková nebo Kryštof Krýzl.

ČESKO-SLOVENSKÁ SPOLUPRÁCE Aby ale nezůstalo jen u kritiky – je třeba podotknout, že letošní juniorské mistrovství v Jasné je výsledkem dlouholeté spolupráce Svazu lyžařů České republiky a Slovenské lyžařské asociace, která podle jejich členů funguje bezvadně a k tomu navíc mnohem lépe než za časů společného státu. Tehdy se nominace často prováděly paritním zastoupením obou národů bez ohledu na výsledky, díky čemuž vznikalo množství třenic a vleklých sporů, které házely organizacím a lyžařským oddílům klacky pod nohy. Současný stav naopak vytváří podmínky pro společné tréninky reprezentantů obou zemí, výměny trenérů a další formy spolupráce. Společný projekt Lyžařských asociací a provozovatelů lyžařských středisek v Jasné a Špindlerově Mlýně podpořila FIS, začne tak dlouhodobá spolupráce při pořádání Světových pohárů v Česku a na Slovensku. V Jasné by se měl Světový pohár uskutečnit v březnu 2016, ve Špindlerově Mlýně v březnu 2017, nejpozději 2018. A už na rok 2015 se plánuje první Mezinárodní mistrovství České a Slovenské republiky v Jasné, Koutech a Špindlerově Mlýně. Jasná bude hostit sjezdy, superobří slalomy a kombinace, v Koutech se pojedou slalomy a ve Špindlerově Mlýně obří slalomy. Všechny tyto aktivity jsou důkazem toho, že Češi a Slováci to se spoluprací myslí opravdu vážně.

www.czech-ski.com

FOTO: SLČR

PARTNER RUBRIKY

SPORT

Oblékněte si

Svaz lyžařů! ZE SYMBOLŮ, KTERÉ PŘEDSTAVUJÍ JEDNOTLIVÉ LYŽAŘSKÉ DISCIPLÍNY A ZÁROVEŇ PREZENTUJÍ SVAZ JAKO CELEK, VYCHÁZÍ HLAVNÍ MOTIVY NOVÉ KOLEKCE, KTEROU PŘIPRAVIL PRO FANOUŠKY SVAZ LYŽAŘŮ ČR. „DESIGN JE ORIGINÁLNÍ A VTIPNÝ. JASNĚ NEJLEPŠÍ ZE VŠECH FANSHOPŮ,“ POCHVÁLILA NÁPADITOST KOLEKCE OLYMPIJSKÁ VÍTĚZKA EVA SAMKOVÁ. TEXT: PETR SOUČEK, SVAZ LYŽAŘŮ ČR rávě největší hvězdy českého lyžování a snowboardingu novou kolekci propagují. Spolu se Samkovou se v roli manekýna jako první představil sjezdař Kryštof Krýzl. Na předsezónním svazovém setkání s novináři se k nim přidali například běžci Lukáš Bauer, Eva Vrabcová-Nývltová, skokan Roman Koudelka, další snowboardistka Šárka Pančochová nebo sdruženář Tomáš Portyk. „Chceme, aby se fanoušci a přátelé lyžování a snowboardingu ztotožnili se sportovci samotnými a podpořili je tak za jejich výkony a vystupování,“ říká projektový manažer SLČR Vojtěch Veselý. Nabídka sortimentu pro fanoušky se bude pružně měnit, svaz je připraven reagovat nejen na aktuální módní trendy. „Nebude to tak, že se nyní vyrobí a vymyslí originální designy a ty se budou držet dva roky. Vždy se budeme snažit připravit nějaký zajímavý kousek a přidáme ho do klasicky prodávaného sortimentu. Flexibilita výroby se bude vztahovat i k významným událostem nebo výsledkům našich závodníků,“ naznačuje záměry svazu Veselý. Nová koncepce bude přátelštější i k samotným závodníkům. „Náš sortiment je neznačkový, je tedy zcela nekonfliktní vůči úsekovým nebo osobním partnerům lyžařů. Slibujeme si od toho, že by se v tomto sortimentu mohli naši sportovci častěji prezentovat ve společnosti. Podpoříme tak rozvíjející se trend spojitosti a soudržnosti

EVA SAMKOVÁ A KRYŠTOF KRÝZL V ROLI MANEKÝNŮ – JDE JIM TO, CO ŘÍKÁTE?

FOTO: SLČR

Chtěl bych, aby svaz fungoval jako jedna rodina řed rokem usedl Jakub Čeřovský do křesla generálního sekretáře Svazu lyžařů České republiky. Z titulu své funkce řídí každodenní činnost organizace, která sdružuje téměř dvacet tisíc lidí. Když se s ním pustíte do debaty o tom, kam svaz lyžařů směřuje, je z každého slova a gesta patrné, že ho elán ani po dvanácti měsících vůbec neopouští.

FOTO: SLČR

všech svazových disciplín. Proto kolekci spojuje logo Czech Ski Team,“ vysvětluje Veselý. Příznivci českého lyžování si mohou kolekci zakoupit na internetové doméně fanshop. czech-ski.com a také na významných závodech na českém území. Kromě zajímavého kousku oblečení získají kupující dobrý pocit, že přispěli na prospěšnou věc. „Zisk z prodeje budeme dávat kompletně na rozvoj mládežnického lyžování a snowboardingu,“ slíbil generální sekretář svazu Jakub Čeřovský.

Jakube, co jste během toho roku shledal na řízení svazu nejtěžším? Asi to, jak je svaz lyžařů obrovský ve srovnání s jinými svazy. Ono to vypadá, že lyžařské disciplíny mají mnoho společného, ale ve skutečnosti má každá z nich řadu specifik. Úseky mají poměrně značnou autonomii. Nejen rozhodovací, ale i finanční. Většina peněz se přerozděluje jednotlivým disciplínám, svaz jako celek má jen minimum prostředků. Z tohoto pohledu není úplně jednoduché sladit zájmy a potřeby všech. Jak vypadá běžný pracovní den sekretáře? Je plný schůzek. Kromě jednotlivých úseků svazu musím komunikovat s dalšími sportovními institucemi, se kterými svaz lyžařů spolupracuje. Jako je Mezinárodní lyžařská federace (FIS), Český olympijský výbor nebo Česká unie sportu. Náš svaz je navíc hodně aktivní a progresivní, a tak jsem po svém předchůdci Petru Graclíkovi převzal celou řadu projektů, které jsou rozjeté. Ať už jde o členskou kartu, elektronický evidenční portál nebo produkty pro fanoušky a fanshop. A vynořují se stále nové a nové nápady. Já bych ale přece jen trochu přibrzdil. Teď se musíme soustředit na to, abychom všechny ty nastartované projekty uvedli v život. Právě v souvislosti s členskou kartou sliboval předseda SLČR Lukáš Sobotka v minulém vydání časopisu SNOW některé novinky. Můžete čtenářům prozradit, co na majitele karty čeká? V současné chvíli je těsně před podpisem smlouva s rakouským střediskem Stubai, kde máme dohodnuté poměrně slušné slevy pro naše členy. Od prvního prosince zde začne platit paušální sleva 9 % na nákup jízdenek. Ve vybraných termínech pak dokonce sleva 20 % pro všechny věkové kategorie při nákupu jízdenek na tři a více dní v týdnu. Další poměrně zajímavou slevou, kterou budeme v nejbližší době nabízet, je sleva až jedné koruny na litru při nákupu pohonných hmot a platbě v hotovosti u vybraných čerpacích stanic, kterých je v současnosti nasmlouváno více než 200. Podmínkou pro získání slevy je pouze předložení naší členské karty.

JAKUB ČEŘOVSKÝ (narozen 9. 8. 1977) Kolem lyžování se pohybuje celý svůj život. Na sjezdovkách se prohání od malička a dokázal se prosadit až do reprezentace. Startoval na několika juniorských světových šampionátech, na závěr aktivní kariéry okusil i atmosféru mistrovství světa seniorů. Pak se pustil do studia trenérství. Vedl Petru Zakouřilovou v době, kdy jezdila Světové poháry. Jako kouč Kryštofa Krýzla byl na olympijských hrách. Ve třiceti letech se rozhodl kolotoč lyžařských závodů opustit. Nastoupil do lyžařského areálu na Ještědu, kde se rychle vypracoval na zástupce ředitele. Z Liberce zamířil do Pece pod Sněžkou, kde tamní skiareál půl roku řídil. Od loňského roku působí jako generální sekretář Svazu lyžařů České republiky. Poměrně velký ohlas vzbudila i nová kolekce oblečení pro fanoušky lyžařů. Co tomu říkáte? Jsem rád, že ohlas byl velmi pozitivní. Vsadili jsme na jednoduchý, ale originální design a velmi mě potěšilo, že se nápad líbí. A nadšený jsem i z reakce úspěšných lyžařů a snowboardistů, kteří jsou tvářemi svazu. Všem se kolekce zamlouvá. Snad se bude líbit i fanouškům a využijí tak možnosti ztotožnit se se svými idoly a zároveň pomoci svazu. Výtěžek z prodeje chceme věnovat na rozvoj mládežnického lyžování a snowboardingu. Máte za sebou ve funkci rok. Byť se to zdá jako dlouhá doba, z hlediska koncepční práce to zase tak dlouhé období není. S čím byste byl spokojený v horizontu delším? Třeba pěti let. Chtěl bych, aby lyžařský svaz fungoval jako jedna rodina. Jednota představuje sílu značky lyžařů a snowboardistů. Rád bych, aby lidé svaz vnímali jako moderní organizaci s odpovídající prestiží. Aby členové svazu byli pyšní, že jsou součástí svazu, a cítili, že členství má pro ně přínos. Po sportovní stránce budu spokojený, když budeme mít systém podpory dětí a mládeže, který bude generovat další a další úspěšné lyžaře. Svaz lyžařů je také akcionářem několika významných českých skiareálů. Jako bývalý ředitel jednoho z nich máte určitě situaci na domácích horách dobře zmapovanou. Víme, že podmínky k provozování horských středisek nejsou úplně ideální. Vstoupili jsme do spolupráce s nově vzniklou Asociací horských středisek ČR, jejíž cíle mají z našeho pohledu smysl. Také my bychom byli rádi, aby české hory nabízely lyžařům co nejlepší podmínky. Chtěli bychom zároveň členům svazu nabídnout výhodné lyžování v některém z velkých domácích středisek, to se nám ale zatím nepovedlo. Věřím, že je to otázka času.

TRADICE ZÁPOLENÍ VE VYSOKÉM. NA ZÁVODIŠTI V LOUČKÁCH VYSTAVĚN SKVOSTNÝ SNĚHOVÝ HRAD, V NĚM ÚTULEK PRO ROZHODČÍ A BUFET PRO DIVÁKY S VESELÝM ČAJEM. 20. LÉTA

STOLETÍ STOLETÝCH SPORT

O NEJSTARŠÍCH LYŽAŘSKÝCH KLUBECH ČESKÝCH

JEN DO TOHO SERIÁL REMINISCENCÍ, VZPOMÍNEK, NEOBYČEJNÝCH PŘÍBĚHŮ ZE SKIJÁCKÉHO ŽIVOTA VÝZNAČNÝCH KLUBŮ, KTERÉ PROŽILY NEPŘERUŠENÝCH 100 LET ČINNOSTI, POKRAČUJE DALŠÍM SLAVNÝM KLUBEM – ČSK VYSOKÉ NAD JIZEROU. TEXT: ALEŠ SUK odle zápisu Karla Ďoubalíka lyžil ve Vysokém notář Holley už v zimě 1892. O rok později zahajuje výrobu ski truhlářský mistr Václav Janda. Závodní podnik, a hned s mezinárodní účastí, se ve Vysokém jel 1899. Sněhové poměry, zájem a nadšení, veskrze přátelská a vlídná zdejší atmosféra – to vše bylo koloritem ustavení 3. klubu v českých zemích. Dne 13. 2. 1903 učitelé Jan Mečíř a Josef Ďoubalík, likérník Karel Brož, agilní páter Josef Voborník, městský tajemník Oldřich Ďoubalík založili v hostinci u Hrdých ČSK Vysoké. Hned zkraje vstoupilo do spolku 30 jezdců. ČSK je tedy zhruba o půl roku starší Svazu lyžařů v Království českém. Zápis z první valné hromady 28. 10. 1903 končí heslem vysockých „Jen do toho!“ (Později se sem tam mihne i modifikace „Furt se de!“).

FOTO: SBÍRKA AUTORA Vysočtí rovnýma nohama skočili do organizování mezinárodních závodů, vesměs proponovaných jako mistrovství země. Dne 28. 1. 1905 pověřuje výbor pány Blažka, Drašara, kostelníka Mařatku a divadelního domovníka Kučeru vybíráním vstupného ve výši 20 h; z toho, co vyberou, obdrží 10 %. Výběrčí překvapila 2. února prudká sněhová bouře, nabyvší málokdy vídané síly obzvláště při skoku a stometrovém závodě. Exhibice jezdců na plachetních lyžích, pekaře Oplta a Josífka v nastalé čině skončila roztrháním plachet. Mistrovskou distanci 10 000 m a následnou padesátku získal pro sebe 17letý J. Kraus v jilemnickém dresu. V prosinci téhož roku zakotven návrh bratra Zajíčka, jenž vyzývá truhláře vysocké Róna, Jandu a Bartoně vyrábět pro děti „laciné lýže“.

Sezóna následující situuje mistrovský závod na Benecko. 6 jezdců ČSK cestuje na start ve dvou kočárových saních v režii klubu. Vyplatilo se. Učitel Josef Jodas získal první mistrovský titul pro Vysoké, výkonem 12,5 m vyhrál skok a též stometrovka byla jeho. Skvělou orientaci ČSK na péči o mládež potvrdila vítězství V. Josífka v juniorce. Čeho se lyžníkům nedostávalo, byly finance. Svědčí o tom krom jiného hodnocení závodů ze 17. 3. 1906, kdy požadovanou částku 36 k, 68 h jilemnickým pořadatelům na úhradu deficitu závodů odmítli vysočtí uhradit s poukazem: „…nemůžeme usnesení valné hromady z 26. listopadu měniti, a tudíž deficit platit nebudeme.“ Hladinu sportovního dění výrazně rozčeřilo řešení Krausova protestu proti zkrácení tratě B. Hančem při vyzývacím závodě na 5 km v zimě 1906. Duel sledovaly tisícovky diváků, Kraus přesvědčen o svém právu po zamítnutí protestu zatrpkl, a tak po pěti titulech mistra Zemí koruny české více na závody nešel. Klopotné začátky organizovaného lyžování u nás, najmě ve Vysokém, výmluvně charakterizuje zápis z valné hromady 1906/07: „Přesto, že již 3

DÁMSKÝ START V JÍZDĚ TISÍCIMETROVÉ VE VYSOKÉM, OKOLO 1908

roky ustaven Svaz českých lyžařů, usnesla se schůze dotázati se p. Buchara, co předsedy dosavadního volného sdružení spolků lyžařských – 1. zdali Svaz existuje, 2. jaké má stanovy, 3. jsme-li členy svazu toho!“ Vysočtí se tedy 3 roky od vzniku jejich klubu činili v jakési autonomii, přesto však spolupracovali s pražským a jilemnickým klubem. Organizace Svazu byla tedy v prvních letech formální a neřízená, pravděpodobně osnovatelé myšlenky založit Svaz, pánové Rössler a Buchar, řešili současně fůru dalších důležitých aktivit. Lyžování při školním tělocviku započalo ve Vysokém v zimě 1908. Oba přední závodníci klubu, shodou okolností učitelé Jodas a Ďoubalík, se do výuky pustili razantně. Součástí praxe se staly i lyžařské túry. Jak se v té době připravovaly závody, zjistíme z úkolů ubytovatele: pro vzdálenější účastníky obstarají se noclehy následovně: 4 postele ve sborovně (dřevo zapůjčí A. Bartoň), matrace z nemocnice, ložní prádlo z turistického odboru, deky K. Brož. Dvě postele budou v záložně, u Josífků jedna, u Brožů 2, u Zemanů a Zajíčků po jedné. Vysílal-li klub závodníka třebas na Šumavu, jako v roce 1910 na Špičák J. Patočku, musel mu Svaz uhradit dráhu a klub dal na útratu asi 15 korun. Užaslé obecenstvo závodů ve Vysokém v pionýrských dobách posílalo domů kartky (pohlednice) s fotografiemi skokanů. Na nich se objevovaly i kratičké fejetony. Jeden z nich citujeme: „Zde jest zachycen skok. Ale není možno z toho vykoukati pravou polohu. Tady to vypadá málo srázné. Ale

ve skutečnosti to bylo děsné. Poněvadž to bylo na druhé straně, kam nemohlo slunce, bylo děsně utvrdlé. Jako kluziště. Žádný se nechtěl odvážit skákati, neboť opravdu, i když šel jeden po svých, šlo o život. Musili celý kopec rozsekati, což nebyla maličkost. Srázné to bylo strašně, neboť dolů se lidi nemohli dostat a nahoru teprve ne. Skákali pak ale výborně bez pádu, což bylo umění.“ Neuvěřitelných 6 tisícovek diváků aplaudovalo 13. 2. 1910 poprvé nové disciplíně – krasojízdě, kde zvítězil architekt Vávra. Tucet jezdců soutěžil v jízdě s vrchu bez holí; nejrychlejší byl „šedý vlk“ Emerich Rath. O dvě desítky let později si vysočtí na Rathovo vítězství vzpomněli, neboť už tehdy ho přičítali mazání, a objednali v Rathově obchodě v Praze vosky za 244 Kč a 70 h. Členové klubu jevili neustálou snahu vylepšovat podmínky a prostředí závodů; Josífek navrhl postavit na závodišti záchody obložené dehtovým papírem nebo si účastníci závodů mohli v zahradě hostince U Hrdých na celý den uschovat lyže a sáňky za 20 hal.

1911 byl rekordní počet diváků, kterých se v davech tlačilo skoro 8 000, všichni tleskali a provolávali hromové Nazdar! vítězům v kategorii do 6 let, běžících 100 m. Zvítězila Josífková před Ďoubalíkem ml. a Koutem. První štafety měly ouverturu právě na závodišti V loučkách a bylo to na distanci 15 000 m dne 11. února 1912, vítězem byl tým Českého spolku pro zimní sporty Praha. Desetileté jubileum ČSK slaví lyžaři mistrovským závodem na 15 km, tratí u nás doposud nevypsanou. Stalo se 2. 2. 1913 a závodilo se na dvou sedmikilometrových okruzích, aby si to diváci víc užili. První byl Hanč. Pro pořádání závodů už vysočtí dostávají pravidelnou subvenci z ústředí ve výši 400 k. Listonoš Jindřich Hladík byl v těchto sezónách nazván nejodvážnějším rennwolfistou, jelikož předváděl mistrovsky rychlou jízdu. V zápise čteme: „Od té doby ještě nikoho tak rychle neviděli jsme jezdit.“ Můstek pro skoky se s ocelovou pravidelností stavěl až v zimě, na léto se opět boural a dřevo schovávalo ve stodolách členstva. První můstky stávaly na Poloprti, pak na Tříčských vrších a posléze Za vrchy u křížku. Školní můstek býval v Kalifornii. U dětí nejoblíbenějším závodním číslem byly kupky. Na ploše asi 200 x 200 m byly nahrabány sněhové kupky s drobnými dárky – kdo jich nejvíc vyhrabal, ten toho též nejvíc vyhrál. Jsme-li u cen, je opakovaně vzpomínán výrok Vojtěcha Josífka-Petrachtera: „Nechte si ty sklenčky (poháry), já chci dantes (ozdobný čestný odznak).“ Revoluční, dnes v závodech SP běžný počin, udělat před skokanskými závody závod na zkoušku za účelem zjištění kvality toho kterého skokana, navrhl při členské schůzi učitel Jodas. Těsně před válkou, v roce 1914, se poprvé u nás startuje v minutových intervalech. Stejné zimy nebyly z národnostní zášti přijaty přihlášky Koldovského a Strnada na závodech ve Slezsku – Nové slezské boudě.

OBĚ DÁMY, VIDITELNĚ ZNAVENÉ, ALE VYŠŇOŘENÉ, OZNAMUJÍ, ŽE TAKTO NA SV. JOSEFA JEZDILY PŘI SVITU SLUNCE. ROZHRANÍ POUŽÍVÁNÍ DVOU A JEDNÉ HOLE, ROK 1905.

SPORT

PARTNER RUBRIKY

OBČERSTVOVACÍ STANICE SE SNĚHOVÝM HRADEM NA VYSOCKÉM RYNKU PŘI PADESÁTCE – KONGRESOVÝCH ZÁVODECH 1923

S jistou dávkou piety k padlým členům na frontě se v letech 1915–1918 nezávodilo. Pouze nad dětskými závody v roce 1916 si vzal patronát Josífek a soutěž se náramně vydařila. Po válce se zahajuje zostra, hned první zimu 1919 vede Dr. Brauner ve Vysokém první vojenský kurz lyžařský. Instruktory jsou staří známí Ďoubalík s Jodasem. 1920 dopsáno na Svaz o přidělení mezinárodních závodů s podmínkou, aby Svaz intervenoval u úřadu přidělujícímu palivo o uhlí. Jinak nebude lze vytápět místnosti pro cizince. Intervence byla neúspěšná, proběhly jen lokální závody. Kombinační mistr RČS 1921 byl Koldovský a je vyslán na Norvéžské hry do Holmenkollenu. Od klubu dostává na zájezd do Kristianie 300 Kč. Klubový poplatek je v tomto roce 6 Kč a 2 Kč zápisné pro domácí; přespolní pak platí taxu 10 a 2 Kč. Štafety se jedou v Jilemnici, a to už na 4 úsecích. Slavně zde vítězí kvartet z Vysokého v sestavě Josífek, Petruška, Bím, Koldovský o minutu před Jilemnicí. Dne

29. ledna 1922 skáče při závodech v Novém Světě Koldovský 34,5 m, což je nejdelší skok v českém lyžařství dosažený. Vrací se prkna z pohyblivého můstku, půjčená J. Klímou. Dopisuje se obci a nemocnici kvůli vrácení klubových slamníků, které si obě instituce půjčily pro vojenský kurz. Významný rok 1923, kdy se klub podílí na organizaci kongresové padesátky vedoucí přes Vysoké – obec vyvěsí prapory, na náměstí postaví fotograf Hanuš sněhový hrad, v němž dámy připraví bufet pro závodníky. Při závodě hrál hudební sbor města každému závodníkovi při průjezdu a kovář Metelka střelbou oznamoval, že se závodník blíží. Ve 13 hodin objevil se lyžař s červenou šerpou, označující konec závodu. Při stejném podniku, ale na novosvětském můstku na Ptačinci, si při skoku 44 m Bím vykloubil rameno a klub mu uhradil týdenní ušlou mzdu. Nejlepší závodníci klubu jsou vybaveni hikorovými lyžemi podle vzoru dovezeného Koldov-

PŘED DISTANČNÍMI ZÁVODY – VPRAVO LEŽÍ STARTOVNÍ KORIDOR

ským z Norska (první běžky u nás), zhotovené A. Bartoněm seniorem. 1926 předznamenává fenomenální kariéru Bartoně mladšího. Jako 17letý na 17 km mimo konkurenci dosahuje času o minutu a tři čtvrtě lepšího než vítěz, olympionik Koldovský. 1927 si Bím od můstku odváží bicykl ONDES, cenu pro vítěze skoku při Poháru kongresového můstku. Mezi válkami už funguje chata ČSK. Shánějí se finance na polštáře, neb každá postel má jen jeden, tudíž náročnějším hostům půjčuje domovnice polštáře svoje. V roce 1939 nemá klub závodníky, aby obeslal mistrovství, všichni odešli do Prahy do Brouka a Babky, kde mají výstroj, výzbroj a soustředění. O rok později se poprvé závodí ve slalomu u vodárny, nejrychlejší v dvoukolovém závodě je Bartoníček v čase 61,7 s. 30. března 1941 je vypsán první ročník závodů „Po staru“. Byla to ve válečné době událost číslo jedna. Mile překvapil vysocký závodník Novák.

ČSK VYSOKÉ K PROPAGACI ZÁVODŮ ZADÁVAL PLAKÁTY U VÁŽENÝCH A RENOMOVANÝCH UMĚLCŮ. ZDE AK. MALÍŘ BÍLEK, PATRNĚ 1912

Sice 2x netrefil na skok a uletěl do háje, ale pak, když se strefil, předvedl nám skok jedinečný. Pekař Josífek před závody zavřel krám (Pec jak hak)1, na dveře napsal: „Přijdu hned, za stodolou trénuji. S veškerou úctou Josífek.“ Přesto byl až třetí. A rozčileně dodal: „Tohle nejsou žádný závody, dyž po staru, tak po staru; voni si to mažou ňákým krystýrem, to dřív nebejvalo. Tohle je culeni a smileni2.“ Následné půlstoletí lyžařského dění ve Vysokém je pohrouženo do výchovy reprezentantů, pořadatelství mládežnických i seniorských šampionátů. Mazalo a převlékalo se ve vojenských stanech na náměstí, ohřívalo se tamtéž u ohňů. Populární Šachty s osmdesátimetrovou šancí a Turné 3 můstků, běhy do vrchu na Štěpánku, skokan Doubek, sdruženář V. Melich a zástupy talentovaných dorostenců a žáků. Klub je plně saturován z provozu lyžařského vleku, standardní tratě patří k nejhezčím v republice. Závěrem vzpomínek na 111 sezón organizovaného lyžování v městě nejkrásnější zimy, vyprávějme jednu z příhod bývalého běžeckého reprezentanta Pepíka Malínského z Dolní Branné. Byl rok 1954 a ve Vysokém se jely mistrovské štafety. Při závodě začalo ukrutně chumelit, padaly těžké vločky zvíci pingpongového míčku. Na dva metry nebylo vidět. Závodníci prvního úseku, ještě s malými rozestupy, sjížděli na bobku ke koupališti u Vojákova mlýna. Stopa zapadávala a těsně před bazénem byla pravoúhlá odbočka. Běžci však v bílé tmě neviděli zapadaný, polovypuštěný bazén a jeden po druhém se střemhlav ocitli na dně ve sněhové břečce. Pád dobré 2 metry hluboko. Když se jich tam válelo 5, ostatní s odstupem stačili odšlápnout a sledovat nastalé divadlo. Kra se pod hloučkem běžců rozlomila, voda se hrnula nahoru. Šauer z Oseka měl vyhozené rameno, to však nezabránilo jemu a ostatním, aby se v panice bez přírazu, s běžkami na nohou, vyšplhali po bazénovém žebříku zpátky na trať. Musel to být pohled! Holt i trochu té gymnastiky přináší lyžařský běh. Nuž, skijáci z Vysokého, s vaším Jen do toho! vpřed do lyžařské nirvány jedenadvacátého století. 1) Rozpálená pec; 2) Věta je do písmene opsána z jednatelské knihy ČSK; culeni je krkonošským dialektem něco jako klamat, přetvařovat se, švindlovat, v komplexním významu znamená něco jako k smíchu a ostudné.

SPORT

LOOK, VELKÝ Ý BYZNYS K H L Ě O A GEOPOLITIKA E H V ÍB KÉ U Ř S YS Ř P ŽA ZN LY BY

TEXT: IVAN SOSNA dyž na samém konci čtyřicátých let Francouz Jean Beyl zakládal svou firmu na lyžařská vázání Look, rozhodně netušil, jak se o desítky let později tato značka dotkne až té nejvyšší světové politiky. V následujících příbězích několika osob sice jde o lyžování spíš jen mimochodem, ale do seriálu o historii lyžařského byznysu se podle mého názoru, byť jako trochu jiná story, přesto hodí. Navíc zde figurují osoby, jež svou skutečnou důležitostí nebetyčně převyšují kteréhokoliv lyžařského velikána.

Úspěšný neúspěšný Beyl a žralok Tapie Jean Beyl vytvořil Nevadu, asi nejlepší vázání 60. let, a spolu s konkurentem Markerem tehdy dominovali trhu. Jenže během sedmdesátých oba předstihl dravější, obchodně a marketingově zdatnější Salomon. Oba průkopníci přišli o své firmy takřka ve stejnou dobu. Beyl byl vždy zahleděný především do nejvyšších modelů, vázání ale nejsou luxusní auta a lyžařský byznys se neobejde bez dobře prodejných a cenově přístupných výrobků pro masy. Pokusil se zachránit s tehdy značně populárním vázáním deskovým, avšak roku 1982 stejně zbankrotoval. Nemohl tušit, že zdánlivě zbytečná námaha s neúspěšným deskovým konceptem se mu nakonec vyplatí. Roku 1983 získal za symbolický 1 frank 66 procent v zadlužené firmě Bernard Tapie. Tvrdý až bezohledný obchodník s mnohostrannými velikášskými ambicemi včetně politiky a kumštu se ale o vázání moc nestaral. Mnohem zajímavějším se mu totiž jevily první verze nášlapného cyklistického pedálu, na nějž se Beyl v krachující firmě upnul. (A v němž zhodnotil zkušenosti s uchycením boty zespodu v deskovém vázání.) Tapie od roku 1980 vlastnil velkou síť obchodů La Vie Claire a chtěl je zviditelnit. Vytvořil proto

„LYŽE A JEJICH ZNAČKY VŽDYCKY BYLY PŘEDMĚTEM VÁŠNIVÝCH DISKUZÍ, EMOCÍ, ROZUMOVĚ I CITOVĚ ODŮVODNĚNÝCH SYMPATIÍ. VŠE OKOLO ZNAČEK JE VZRUŠUJÍCÍ MOZAIKOU PESTRÝCH OSUDŮ JEDNOTLIVCŮ I FIREM, NADĚJÍ A VELIKÁŠSTVÍ, VZESTUPŮ A TRIUMFŮ I PÁDŮ A KRACHŮ. NÁPADŮ ZÁSADNÍCH I ZBYTEČNÝCH, POKUSŮ A OMYLŮ…“ stejnojmenný cyklistický tým (1984–1991) v čele s Bernardem Hinaultem a poté i Gregem Lemondem (oba slavní vítězové Tour de France, 5x resp. 3x). Hinault roku 1985 s novým pedálem TdF popáté vyhrál a spustil tak jednu z velkých cyklistických revolucí. Tapie ale škudlil na vývoji a Beyl byl nespokojený, že nedostává dost peněz na vylepšení pedálu. Naštvaný odešel a svoje představy uskutečnil pod značkou Time. Tapie pak roku 1986 přikoupil ještě fotbalisty Olympique Marseille, svou hlavní vášeň. Ta ho také později kvůli různým čachrům přivedla k finančním problémům a skandálům, ba i před soud.

Hodinář a marketingovec na lyžích Neobjevil jsem vysvětlení, proč v tak nešikovnou dobu konce 80. let zámožný výrobce hodinek Pierre-Alain Blum od Tapieho odkoupil zimní divizi Looku. Přesvědčil ho dravý marketingový manažer Marc Biver poté, co v roce 1988 získal od Rossignolu skomírajícího výrobce lyží Authier? Biver byl tehdy coby agent namlsaný z ohromně úspěšného zastupování hvězdného Pirmina Zurbriggena a byť rodilý Lucemburčan, jistě euforický z neporazitelných Švýcarek. Hodinář Blum držel od roku 1982 menšinový podíl v Biverově agentuře a ten roku 1991 vyměnil za podíl v Authieru, neboť Biver agenturu i se sebou prodal švýcarské filiálce světového giganta IMG. Ano, toho IMG velkého praotce sportovního marketingu McCormacka, který tak šikovně prodával Jeana Clauda Killyho a v němž sám Biver začínal. Jejich lyžařské podnikání ale navzdory reklamám s Zurbriggenem skončilo fiaskem Authieru 1994 a odprodejem Looku Rossignolu. (Velký Pirmin tohle své působení zpětně označil za jeden ze svých velkých omylů, ale divte se mu: ještě za kariéry si v roce 1989 vzal za manželku Moniku Julen, příbuznou olympijského vítěze 1984 v OSL Maxe Julena, jehož bratr Franz dělal u Bivera Zurbriggenovi

KAM AŽ MŮŽE VÉST PŘÍBĚH LYŽAŘSKÉHO VÁZÁNÍ?

osobního agenta. Takže to nebyl čistě kšeft.) Rosignol sice chtěl Markera, ale nedohodl se na ceně. Dvě tehdy už nechtěné děti – německý Geze a právě Look – ho vyšly v těžké době levněji a navíc získal továrnu Look v Nevers za humny. Role vázání Look v naší story tak končí, ta Biverova se teprve pořádně rozjíždí. Už roku 1999 o něm obdivně píšou jako o zázračném Big Biverovi.

SPOJUJE SPORTOVNÍ OSOBNOSTI S ÚSPĚCHEM…

Tapie: nic není nemožné! Velikášstvím posedlý dobrodruh Tapie to ale přepískl. V červenci 1990 sehnal od bank přes 1,5 miliardy franků a v životním kšeftu získal do své Groupe Bernard Tapie 80 % akcií Adidasu. Ten byl totiž po smrti Horsta Dasslera – šíbra, který naučil oslavovaného předsedu MOV Samaranche pořádné komerci a navždy tak změnil olympijské hnutí – na huntě. Velkohubý Tapie, mezitím už i v politice, dokonce ministr, ale nic nezachránil. Naopak byl jak kvůli konfliktu zájmů, tak z finančních důvodů nucen akcie zase prodat a ještě musel nechat i ministrování. Paradoxně ho k abdikaci přinutil premiér Beregovoy, svého času starosta města Nevers, kde Look dodnes sídlí. Pomiňme několik Tapieho skandálů a trestů soudních i sportovních za různé prokázané čachry a zůstaňme u transakce Adidas. Jeho hlavní banka, tehdy státní Credit Lyonnaise, zařídila prodej tak fikaně, že Adidas zprostředkovaně odkoupila sama za 2 miliardy franků a následně prodala dál za dvojnásobek. (K tomu viz též infobox 1.)

OKOLO ADIDASU

… ÚSPĚCH GENERUJE PENÍZE A MOC MANAŽERŮ (BERNARD TAPIE, KONTROVERZNÍ FRANCOUZSKÝ PODNIKATEL A BÝVALÝ MINISTR)

Soudy a problém paní předsedkyně Tapie to vzal jako podraz a vrhl se do patnáct let trvajících soudních sporů s požadavkem až 990 milionů eur odškodnění. Asi desetinu mu napřed přiznali, pak v odvolání zrušili. Poté zařídila tehdejší francouzská ministryně hospodářství, aby se vlekoucí kauza místo u soudu srovnala v arbitrážním řízení. A to přiznalo Tapiemu 285, s úroky 403 milionů eur. Samo toto řešení a jeho okolnosti vzbudily už tehdy pozdvižení. Spekulovalo se i o arbitráži zmanipulované jako výraz vděku prezidenta Sarkozyho Tapiemu za podporu při prezidentské volbě. Věc dospěla nakonec k tomu, že je od loňska oficiálně ona dáma vyšetřována. A právě tohle je ta slibovaná pikantní třešnička: není jí nikdo menší než současná šéfka Mezinárodního měnového fondu Christine Lagarde. Podle Forbesu 5. nejmocnější žena planety s pravomocemi ovlivňovat světové dění na nejvyšší úrovni. Bude průšvih? Těžko. Madame si vycvičili v USA, udělala tam skvělou kariéru, sedm let působila mj. v thinktanku CSIS s Brzezinskym

Po Tapiem se na dalších sedm let, 1994-2001, pánem Adidasu stal Robert Louis-Dreyfus. Platí sice za tehdejšího zachránce firmy, ale ani on se nevyhnul kiksu nelyžaře. Roku 1997 převzal za 2,4 miliardy marek Salomon, tehdy vyčerpaný především investicemi do skořepinových lyží, předtím bot se zadním nástupem a poté carvingovým trendem. Obě firmy se k sobě ale nehodily, řízení a rozhodování přes německou centrálu bylo zoufale nepružné. Salomonu se nakonec rádi i se ztrátou zbavili a finský Amer udělal další slušný kauf. A lehce bulvární pikantnost na závěr: nedlouho před Adidasem si Dreyfus pořídil novou manželku. Ruska Rita Bogdanova, *1962, dnes Margarita Louis-Dreyfus přezdívaná carevna, se po smrti manžela r. 2009 stala miliardářkou a momentálně je 16. nejbohatší ženou světa, v klovacím pořadí forbesů jen o pár míst za Petrem Kellnerem. Drží 65 procent rodinného impéria s obratem 30 miliard eur ročně a prý má zásluhu i na přílivu bohatých Rusů do Courchevelu. Případné vazby na Rusko jsou nejasné a předmětem divokých spekulací, v nichž figurovala i verze agentka KGB vyslaná za perestrojky na Západ…

… A KOLIKRÁT ZASÁHNE AŽ DO NEJVYŠŠÍCH PATER GLOBÁLNÍ POLITIKY: CHRISTINE LAGARDE, BÝVALÁ FRANCOUZSKÁ MINISTRYNĚ FINANCÍ (MIMO JINÉ), DNES GENERÁLNÍ ŘEDITELKA MEZINÁRODNÍHO MĚNOVÉHO FONDU

(zaměření na zbrojení a Polsko, aktuálně mimo naše téma také zajímavé). Bez souhlasu USA kvůli podílu hlasů v MMF nic neprojde. A po předchozím sexuálním skandálu a odstoupení bývalého předsedy MMF Strausse-Kahna nepřichází další škraloup v úvahu. A co s tím má „náš“ Look? Je v tom nevinně. Pokus vnést sem efekt motýlích křídel se snad jeví jako přílišný oslí můstek, ale dopřejte mně

ŠVÝCARSKÁ DOMÉNA

Švýcaři mají byznys s právy v zimních sportech perfektně ošéfovaný. Největší díl obhospodařuje agentura Infront Sports & Media, prodává práva na skoro všechny závody Světových pohárů v šesti ze sedmi olympijských sportů. Vede ji – jaká náhoda – synovec presidenta FIFA Philippe Blatter. Vydává FIS News Magazine, takže řada informací o lyžování, jež nám média poslušně tlumočí, pochází z tamější tvůrčí kuchyně. V roce 2008 vznikla nová malá agentura Tridem Sports AG. Založil ji Christian Pirzer, bývalý žák „našeho“ Marca Bivera. Učitelský guru se k němu přidal rok nato a dnes tam zastupuje „Pirmina Zurbriggena běžek“ Daria Colognu. Tridem obhospodařuje práva na lyžařská MS (alpská i klasiku) 2011–2017, zastupují také třeba značku St. Moritz. A obě firmy se v rámci joint venture roku 2009 podílely na vzniku FIS Marketing AG. Tyto výjimečně silné pozice Švýcarů mohou mít značný význam i při volbě pořadatele ZOH 2022, neboť v MOV mají jako jediní pět členů. Ale k tomu víc opět v olympijském seriálu.

SPORT

i sobě tu konstrukci. Beylovy pedály přilákaly Tapieho. Koupil Look za 1 frank, prodal za 260 milionů. Úspěchy cyklistů a image úspěšného byznysmana mu dost možná pomohly k úvěrům, díky nimž vůbec mohl pomyslet na Adidas. A tím zadělal na současný problém dámě z vrcholu viditelné mocenské pyramidy. Komu z lyžařské branže se něco takového povedlo?

Od Zurbriggena k Astaně Kde nám to zůstal přítel Biver? Kromě kiksu s Authierem a Lookem kráčel od úspěchu k úspěchu a ovečky jako Vreni Schneider, cyklista Rominger či nadějný tenista Federer byly v tom jen ozdůbkami. Tkal si svou síť kontaktů v byznysu i sportu, přátelil se s Killym i prezidentem FIS Kasperem. Stále víc tíhl k cyklistice, vystřídal v ní několik rolí a svůj osobní sen si splnil v roce 2006 jako ředitel nové ambiciozní stáje Astana s kazašskou licencí. Šéfoval sice jen první sezonu, ale jeho podíl na tom, že Kazachstán sehnal konsorcium financiérů v čele s největším ocelářem světa ArcelorMittalem, asi nebyl zanedbatelný. Jména Astany jako Vinokurov, krátce Armstrong, Contador, náš Kreuziger i letošní vítěz TdF Nibali hovoří za vše. A jestli si někdo myslí, že Almaty

ZNAČKA LOOK NENÍ ZNÁMÁ POUZE LYŽAŘŮM, SILNĚ SE EXPONOVALA I V CYKLISTICE, KDE SE LYŽAŘSKÉ KNOW-HOW UPLATNILO NAPŘÍKLAD V NÁŠLAPNÝCH SYSTÉMECH PEDÁLŮ

coby kandidát ZOH 2022 je outsider, měl by vedle jiného (o tom více zase v seriálu olympijském) vidět i tyto švýcarsko-kazašsko-byznysové nitky. Za něž může Biver, jeden z opravdu mocných sportovních manažérů, tahat pěkně silně. A to jsem ještě nezmínil, že přes bratra, významného hodináře, má zase vazby na hodinářské značky

Hublot a TAG Heuer, angažované v bohatém byznysu fotbalovém a formule 1. Zároveň ale příběhy Tapieho, Bivera i Dreyfuse ukazují a potvrzují, jak ošidný lyžařský byznys je. Vždyť i tito bohatí, zkušení a mazaní matadoři se svými projekty pohořeli.

BRIKO 14/15

design, funkčnost, bezpečnost NOVÁ KOLEKCE LYŽAŘSKÝCH HELEM BRIKO 2015 JE SKUTEČNOU EXPLOZÍ IKONICKÉHO DESIGNU, REVOLUČNÍ TECHNOLOGIE A MAXIMÁLNÍ BEZPEČNOSTI. BRIKO SE SYMBOLICKY VRACÍ KE SVÝM KOŘENŮM, KDY SE JIŽ V 80. LETECH MINULÉHO STOLETÍ ZAMĚŘILO NA BEZPEČNOST LYŽAŘŮ. V ROCE 1991 VYROBILO SJEZDOVOU HELMU DOWNHILL A PRÁVĚ JI JAKO PRVNÍ PŘI ZÁVODECH POUŽIL FENOMENÁLNÍ LYŽAŘ A SVĚTOVÝ ŠAMPION ALBERTO TOMBA. o té doby prakticky neexistovaly žádné normy týkající se bezpečnosti lyžařů a helma BRIKO DOWNHILL získala certifikát č. 001. Alberto Tomba se na mnoho let stal tváří Briko spolu s ním i Marc Girardelli, Lasse Kjus, Kristian Ghedina, později Bode Miller a Linsey Vonn. Výzkum, vývoj, inovace především v oblasti bezpečnosti, ale i designu, přinesly BRIKU cenné výsledky. Na největším evropském sportovním veletrhu ISPO 2014 v německém Mnichově vyhrály prestižní cenu ISPO AWARD 2014 hned dva produkty BRIKO.

Helma BRIKO VULCANO 6,8 (homologovaná podle nové bezpečnostní normy FIS 6,8), je vyrobena z materiálu ABS a polymerů nové generace, navíc rozšířená o speciální patentovaný bezpečnostní prvek Protetto, který je umístěn v zadní části helmy. Dokonale propracovaná helma s vnitřními výstelkami s ošetřením Polygiene poskytuje lyžaři především maximální bezpečnost, ale i dokonalý komfort. Brýle BRIKO LAVA mají široké zorné pole 7,6´´, při výrobě zorníků NYLON NASTEK využívají technologii NASA. Filtrují modré světlo, zkracují dobu reakce závodníka, nemlží se a poskytují maximální komfort vidění. Ve SP 2014–15 budou helmu VULCANO 6,8 a brýle LAVA používat mimo jiné Lindsey Vonn, Peter Fill a Max Blardone.

www.briko.cz

giro.cz Stručně a jasně. Edit je ta nejlehčí (375 g) a nejvybavenější přilba, kterou jsme kdy vyrobili. Třešničkou na dortu je integrovaný úchyt na kameru GoPro®.

Nejvíc lyží a snb v Praze

Top model Onset poskytuje díky technologii EXV široké zorné pole. Giro přichází s revolučním designem využívajícím k upevnění sférického skla ZEISS speciální bezrámové zóny.

[UNIVERZITA]

PROFI INDEX

NA KOLE POZPÁTKU NE, NESPADL JSEM Z JAHODY NAZNAK, ANI JSEM NELYŽOVAL BEZ HELMY A NEPRAŠTIL SE PŘI TOM DO HLAVY. ZKRÁTKA BYCH VÁM RÁD PŘIBLÍŽIL JEDNO Z MÝCH OBLÍBENÝCH CVIČENÍ, KTERÉ SI VYMYSLELI ZÁVODNÍ LYŽAŘI V SEVERNÍ AMERICE.

Zástupce šéfredaktora SNOW, instruktor lyžování a telemarku s dlouholetou praxí v ČR, Rakousku a Austrálii, autor projektu Skiwithme.cz.

ONDŘEJ NOVÁK Letošní seriál jsem zaměřil na cvičení, která v praxi rád používám. Nebudeme si lámat nohy, ruce ani tělo do nepřirozených pozic, ale snažit se hrát si s lyžemi a soustředit se na nové pocity při jízdě. Každý článek letos doprovází i krátké video s ukázkou, abyste mohli vše sami vyzkoušet. A pokud budete potřebovat k vašemu zdokonalování odborný dohled, rád vás, jako každý rok, uvítám na kopci při lekcích a workshopech Skiwithme.cz, abychom společně zkusili teorii proměnit v praxi.

FOTO: PETR HAVELKA – SNOW

SPORT

ODBORNOST PŘÍSPĚVKU

o cvičení se jmenuje reverse bicycle a ve volném překladu znamená, že budeme na lyžích předstírat jízdu na kole, jen s tím rozdílem, že šlapat se tentokrát bude obráceně. To by měl nakonec zvládnout každý, kdo se v létě nepoflakoval jen na pláži a do své přípravy na zimu zařadil i nějaké ty kilometry na silničce nebo na biku. Často mi někdo pokládá otázku, zda je lepší zahájit nový oblouk na vnitřní, nebo na vnější noze, kdy ho zahájit, jak přenést hmotnost při přehranění, jak velký pohyb a hlavně kterými částmi těla je třeba udělat. Odpověď je jednoduchá, byť obsáhlá. Oblouk vždy začínáme na nové vnější lyži (to je ta končící vnitřní, chcete-li horní). Abychom toho dosáhli, je třeba přenést hmotnost z končící vnější lyže na novou vnější lyži. A ono k tomu není potřeba zas tak moc. Nemusíme nikam nic nosit, jen udělat soustavu šikovných pohybů, aby se hmotnost přenesla sama. Princip je jednoduchý. Když je jedna noha zatížená, druhá je odlehčená. Když zatíženou nohu odlehčíte, zatíží se logicky ta druhá. Jedině že byste ovládali kouzlo beztížného stavu a jen si tak zlehka driftovali několik centimetrů nad sněhem. Abyste nohu odlehčili, musíte ji ideálně pokrčit. Pokud vezmeme v úvahu, že jste jeli správně a o vnější nohu se v oblouku opírali, či dokonce vzpírali, její pokrčení povede ke zrušení kolmého tlaku do lyže a na krátký moment i k jejímu odlehčení. Ten využijete k tomu, že se začnete mezitím opírat o druhou nohu, tedy „novou vnější“. A kdy to udělat? Co nejdříve to bude možné. Na konci oblouku začněte krčit končící vnější nohu, zejména v kotníku,

a opírejte se postupně více o novou vnější nohu. Pokud se vám to povede dokonce dříve, než novou vnější lyži přehraníte (tzn. končící vnitřní = nová vnější je stále na horní hraně, ale vy už se o ni opíráte), jste vítězové dne a právě jste vyhráli limitovanou edici ceny zvané „early edging“ neboli včasné zahranění. Čím dřív se totiž začnete opírat o novou vnější lyži, čím dřív ji povedete po nové hraně do oblouku, tím větší vytvoříte v průběhu oblouku tlak a lyže prohnete, tím více dokážete jet po hraně i na strmějším svahu a tím dříve také dokážete oblouk ukončit bez potřeby vozit se na poloměru lyží do protisvahu.

Jak na reverse bicycle? Především si upravte výšku sedla, zkontrolujte pedály i brzdy. Pak teprve můžete vyrazit. 1 Začneme velmi pomalu. Najděte si mírnou sjezdovku a začněte pomalými smýkanými oblouky v paralelní stopě. Po několika obloucích, až chytnete rytmus a pohodu, začněte se šlapáním pozpátku. Na konci oblouku, nejpozději však na vrstevnici (a i to už je pozdě), pokrčte kotník končící vnější nohy, snažte se přitáhnout nárt k holeni a zvednout špičku lyže. To vás nejprve automaticky přenese na novou vnější lyži, ale zároveň také na přední část chodidla nové vnější nohy. Přitahovaným nártem pouštíte spojku, chodidlem a holení nové vnější nohy šlapete plyn. 2 Pokračujte dále v plynulém pohybu celou dolní končetinou. Pokrčili jste kotník – přitáhli nárt, zvedli špičku končící vnější lyže a nyní se

naopak snažte zvednout patu a špičku položit na sníh. Mezitím už dávno jedete na nové vnější lyži, máte ji přehraněnou a kroužíte na ní oblouk. 3 Zkuste si cvičení nejdříve v pomalé rychlosti na mírném svahu, později můžete přidávat jak na rychlosti, tak na sklonu. Zvednutí špičky a následně paty lyže s plynulým položením špičky na sníh přesně simuluje pohyb, který vykonáváte při šlapání na kole, pokud šlapete na volnoběh dozadu. 4 Stejné cvičení, jen v závislosti na rychlosti jízdy i rychleji provedené zkuste ve vyšších rychlostech spolu s vedením lyží carvingovými oblouky. 5 Zkuste si i variantu, kdy v průběhu oblouku položíte „šlapající“ lyži na sníh, nebo naopak udržíte zvednutou patu až do samotného konce oblouku. I v letošní sezoně najdete na webu www.skiwithme.cz nabídku lekcí a workshopů pro lyžaře i telemarkisty. Pro lyžaře jsem letos připravil rozbor videa zdarma ke každé lekci, začínající telemarkisty naopak jistě potěší bezplatné zapůjčení vybavení po dobu výuky.

více na: http://snow.cz/video/2804

MAKE YOUR GoPro GO LONGER. ®

ALLDAY

GoPro® Hero 3+™ high capacity power supply

GoPro® Hero3+™ CHARGES

Použitelné také pro nabíjení mobilů a dalších outdoorových příslušenství.

SMART PHONE

VIDEO GAME

GPS

*Určeno pouze pro GoPro®’s Hero3+® *GOPRO®, HERO®, GOPRO® logo a GOPRO® Be a Hero logo jsou ochranné známky, nebo registrované známky značky GOPRO®, Inc.

brunton.com

[UNIVERZITA]

PROFI INDEX

Kouzlo

DYNAMICKÉ ROVNOVÁHY V MINULÉM DÍLE TOHOTO SERIÁLU JSME ZAČALI OD HLAVY A UKÁZALI JSME SI, ŽE POROZUMĚNÍ HRAJE PŘI LYŽOVÁNÍ KLÍČOVOU ROLI. TENTOKRÁT SE ZAMĚŘÍME PODROBNĚJI NA ZÁKLAD DOBRÉHO LYŽOVÁNÍ – SPRÁVNÝ A VYVÁŽENÝ POSTOJ NA LYŽÍCH. AUTOŘI: JIŘÍ NOHEJL, TOMÁŠ MICAL, ZDENĚK ČERNÍK A SNOWSPORTSACADEMY.CZ

Jak si stojíme? Anebo se pohybujeme?

Jednou z možností je udržet ruku ve stabilním vodorovném postavení a umístit hůlku přesně kolmo na rovinu dlaně. Svaly v celé ruce jsou napnuté ve snaze dlaní nepohnout. Nejlepším výsledkem tohoto pokusu může být velmi krátký rovnovážný stav, a to pouze v případě, že jsme hůlku umístili velmi precizně. Pokud však udržujeme rovnovážnou polohu hůlky na dlani neustálým pohybem dlaně pod hůlkou tak, aby se dlaň vždy nacházela pod držadlem hůlky, bude udržení rovnováhy mnohem snazší. Držadlo hůlky zde představuje „těžiště“ a naše dlaň „opornou bázi“. Rovnováha je výsledkem vztahu mezi těžištěm a opornou bází. Pokud si toto jednoduché cvičení vyzkoušíme, zjistíme, že svaly v naší ruce musí být při druhém z obou přístupů daleko uvolněnější než v prvním z nich. Pokud jsou všechny svaly příliš napnuté, nemohou nám správně fungovat. Úplně stejně je to i s každým jiným pohybem. Představme si, že běžíme po rovině, a snažme si vybavit, co přesně děláme a v jakém stavu se nachází naše tělo, zvláště pak náš svalový aparát. A nyní si zkusme naší představu doplnit o to, že z ničeho nic zatneme všechny svaly tak, že budou v křečovité tenzi. Co bude výsledkem? S největší pravděpodobností pád. Pokud naopak

asto slýcháme výraz „základní sjezdový postoj“, který navozuje dojem, že se jedná o něco stabilního, statického a nepohyblivého. Tvrzení, že se navíc tento postoj snažíme při lyžování vybudovat a po jeho vybudování se budeme nacházet ve stabilní rovnováze, náš dojem o statickém postoji ještě více zesiluje. Je tomu ovšem skutečně tak? Pojďme si společně odpovědět na otázku, zda máme na lyžích správně stát, či se na nich spíše správně pohybovat, abychom dobře stáli. Jedním ze základních kamenů dobrého lyžování je schopnost na lyžích stát tak, abychom se nacházeli v rovnováze a zároveň měli k dispozici co možná největší rozsah pohybů, které naše tělo poskytuje. Začněme jednoduše od představy, co vlastně takové vyvážené postavení znamená a jak ho můžeme docílit v neustále se měnícím prostředí. Pomocníky pro pochopení nám budou dva odborné termíny: „těžiště“ a „oporná báze“. Vezměme si jednu lyžařskou hůlku. Postavme tuto hůlku hrotem na dlaň ruky. Naším cílem je udržet hůlku v rovnovážném vzpřímeném postavení. Co musíme dělat, abychom dosáhli toho, že hůlka nespadne?

FOTO: JANA MELKUSOVÁ

SPORT

ODBORNOST PŘÍSPĚVKU

všechny svaly v těle uvolníme, tak na tom nebudeme o mnoho lépe. Vyvážené postavení na lyžích je tedy kombinací mezi uvolněním umožňujícím pohyb a zpevněním umožňujícím udržet stabilitu během neustálých změn v průběhu oblouku. Při snaze udržet rovnováhu se na lyžích neustále pohybujeme. Lyžování je dynamický proces, poloha lyží vůči kopci se neustále mění a s ní se neustále mění i žádoucí předozadní postavení. Pokud chceme, abychom při lyžování nespadli, musíme se neustále přizpůsobovat vnějším podmínkám. Z tohoto důvodu je nutné udržet svalový aparát připravený reagovat. Snaha o zaujímání jakýchkoli, byť z pohledu statické fotografie správných postojů, nemůže vést k zamýšlenému cíli, kterým je udržení rovnováhy v dynamickém procesu.

Jak na to? Posuňme teoretické úvahy trochu dále a začněme pracovat na zlepšení rovnováhy na lyžích. Můžeme začít ještě dříve, než se v sezóně dostaneme na lyže. Vezměte si gymnastický míč a posaďte se na něj. Dokud jsou vaše chodidla na zemi, je vše velmi jednoduché. Pokud však máte zájem nacvičit „na suchu“ rovnováhu potřebnou k lyžování, zvedněte chodidla od země a udržujte rovnovážný stav. Cítíte břišní svaly a neustálou potřebu dělat mírné pohyby? Pokud ano, tak jste na správné cestě. Zkuste si na míč kleknout a snažte se opět udržovat rovnováhu. Jde vám to? Pak tedy zbývá poslední krok v tréninku dynamické rovnováhy. Stoupněte si na gymnastický míč tak, že vaše chodidla jsou od sebe asi na šíři ramen, a vzpomeňte si na cvičení s hůlkou. Horní polovina našeho těla je hůlkou a dolní polovina našeho těla je dlaní. Zapomeňte na ruce a vnímejte horní polovinu těla jako soubor svalů v oblasti břicha, páteře a pánve. Tuto oblast se snažíme udržet pevnou a aktivací pohybů dolních končetin ji udržujeme v rovnováze. A jak si stojíte na lyžích? Využijte hned prvního dne letošního lyžování a zkuste si vaše vyvážené postavení otestovat tak, že budete v oblouku mírně poskakovat. Pokud jste schopni poskakovat bez zastavení v průběhu navazovaných oblouků, gratulujeme! Na lyžích se pohybujete výborně, a jste tedy dobře vyvážení. Příště: Jak a co je opravdu potřeba udělat, abychom na lyžích zatočili? Člen metodické komise a demoteamu APUL, lektor APUL a NZSIA s dlouholetými zkušenostmi s výukou lyžování a vzděláváním instruktorů v ČR, Rakousku, Japonsku a na Novém Zélandu, spoluzakladatel projektu PROSKICLINICS.COM.

JIŘÍ NOHEJL

NOVINKA OD SKIER’S EDGE

HARFASPORT 100% řešení pro vaše nohy

CENTRUM PÉČE O NOHU O TOM, ŽE NEJDŮLEŽITĚJŠÍ SOUČÁST VÝBAVY LYŽAŘE JE BOTA, JIŽ BYLO NAPSÁNO MNOHO. MY BYCHOM VÁM RÁDI PŘEDSTAVILI NÁŠ POHLED NA SOUČASNÉ TRENDY V NABÍDCE LYŽÁKŮ. NA LETOŠNÍ ZIMNÍ SEZÓNU BY SE TO DALO SHRNOUT: „KDO NEMÁ ŽÁDNOU MOŽNOST INDIVIDUALIZACE, JAKO BY NEBYL.“ VŠICHNI VELCÍ VÝROBCI LYŽAŘSKÉ OBUVI NABÍZÍ FUNKCE VLASTNÍHO PŘIZPŮSOBENÍ BOT, VEDOUCÍ K LEPŠÍMU FITTINGU – USAZENÍ A KOMFORTU NA NOHOU LYŽAŘE. okud chcete vybrat botu zodpovědně a mít jistotu, že vás na kopci nebude tlačit, určitě to nějaký ten čas zabere. Každá značka má jinou formu skeletu, jinak ušité vnitřní botičky, tím pádem je jasné, že také každá bude jinak sedět. Proto v HARFASPORTu nabízíme boty od 7 značek v ucelené nabídce. To vše na jednom místě, což vám ušetří spoustu času při porovnávání jednotlivých bot.

Co že je to 100% řešení pro vaše nohy? Abychom dosáhli dokonalého „bootfittingu“ dle požadavku lyžaře, nabízíme k prodeji bot tyto služby: 1. SPECIÁLNÍ VLOŽKY – Dobře zhotovené vložky stabilizují postoj celého těla a přispívají k prevenci jeho vadného držení. Ve výsledku tak šetří vaše klouby od kotníku až po páteř. 2. VNITŘNÍ BOTIČKY – Standardním řešením jsou tepelně tvarovatelné materiály, které mají po zahřátí na určitou teplotu schopnost akceptovat tvarová specifika naší nohy. Výsledný tvar botičky je stálý, ale po opětovném zahřátí je možno botičku znovu přetvarovat. 3. SKELETY – Možností práce s tvarováním skeletu je více, nejjednoduší formou je tepelné tvarování nebo „boulení“, kdy se v požadovaném místě skelet přizpůsobí noze, tím pádem ustoupí nepříjemný tlak. Další nabízenou možností je vybrušování skeletů, které se používá v závodním lyžování, zde jde ale komfort trochu stranou a je požadavek hlavně na výkon. 4. KOMPLETNÍ BOTY – Vrcholem je výroba bot přesně podle vaší nohy od začátku do konce. Včetně vypěnění vnitřní botičky, tedy odlitku vaší nohy.

Boot Master je adaptér připojitelný k modelům z řady QS5, který umožňuje na strojích cvičit v lyžařské obuvi. Tím se trénink posouvá zas o krok dále, pocit na stroji se ještě více přibližuje reálnému lyžování. S lyžařskými botami na nohou ještě více pracujete na správném vyváženém postoji (stroj nedovolí svou konstrukcí záklon, a tedy vyžaduje kontakt holeně s jazykem bot), vnímání pozice nohou v jednotlivých fázích oblouků je takřka 100%. Při cvičení si zvyknete na své přezkáče s velkým předstihem před prvním lyžováním – budete jednak v dobré fyzické formě a navíc vás první den na svahu nezaskočí bolesti chodidel a nohou. V lyžařské speciálce HARFASPORT máte jedinečnou možnost si přímo ve vybíraných lyžařských botách „vykroužit“ první oblouky. Stroj Skier's Edge Boot Master bude v HARFASPORTU k dispozici od půlky listopadu! Pro dosažení co nejvěrnějšího lyžařského pohybu vám v letošní zimě opět nabízíme možnost vyzkoušet vybranou lyžařskou obuv na stroji Skier’s Edge Boot Master, což je v tuto chvíli jediný stroj svého druhu v ČR!

Ponožky SIDAS – určeno pro lyžaře SIDAS SI KLADE ZA CÍL PEČOVAT KOMPLETNĚ O NOHY LYŽAŘEK A LYŽAŘŮ. PROTO V PLEJÁDĚ VYBAVENÍ, JAKO JSOU TVAROVATELNÉ SPORTOVNÍ VLOŽKY, VYPĚŇOVACÍ BOTIČKY, VYHŘÍVÁNÍ BOT, VYSOUŠEČE… NEMOHOU CHYBĚT ANI LYŽAŘSKÉ PONOŽKY. SIDAS ULTRA THIN

SIDAS PROTECTIVE GEL

SIDAS PERFORMANCE

ejtenčí lyžařské ponožky na trhu. Určeno pro lyžaře, kteří hledají vysoký výkon. Tyto ultra tenké ponožky zajistí nejrychlejší přenos informací mezi botou a nohou. Velmi tenké vlákno a polo-syntetické použité materiály poskytují pohodlí a tepelnou regulaci ve všech situacích. V kombinaci s kvalitní vložkou a botičkou na míru máte s ponožkou ULTRA THIN pocit dokonalého souznění vaší nohy a boty.

První ponožky na trhu s integrovaným ochranným gelem na holeni. Řešení pro lyžaře, kteří trpí při delším lyžování bolestí holeně. Bolest se stane minulostí. Tyto ponožky lze použít i jako gelový chránič. Obsahují technická vlákna, která regulují teplotu a odvod potu. Tyto ochranné gelové ponožky poskytují komfort, který Vám umožní vychutnat každý den lyžování v plné míře.

Základní výkonné lyžařské ponožky. Základní lyžařská ponožka zesílená na patě a holenní kosti. Tyto ponožky poskytují správnou rovnováhu komfortu, výkonu, podporu nohy, dobrou tepelnou regulaci a odvod vlhkosti.

LEHKOST – ideální pro lyžaře hledající lehkost a jemnost TENKOST – inovativní 380 technologie úpletu, efekt druhé kůže KOMPRESE – podporují cirkulaci krve, snižuje svalové vibrace, zlepšení výkonnosti

SILITENE™ GEL INSERT – ochrana holeně, absorpce tlaku a zvýšení pohodlí AIR – conditioning channel – regulace teploty vhodným úpletem pro každé podmínky ROZDÍLNÝ ÚPLET NA KOTNÍKU a klenbě chrání namáhané části nohy

RŮZNÉ TYPY ÚPLETU chrání citlivé části chodidla ODVĚTRÁVACÍ SYSTÉM – ventilace nohy, udržuje nohy v ideální teplotě ANATOMICKÝ STŘIH nově v 6 velikostech pro dokonalý komfort

www.sidas.cz

Photo © Christoph Schöch

Atomic MEMORY FIT POD ZÁHADNÝM NÁZVEM SE SKRÝVÁ TECHNOLOGIE FIRMY ATOMIC, KTERÁ PŘIZPŮSOBÍ LYŽAŘSKÉ BOTY CO NEJPŘESNĚJI VAŠÍ NOZE. PROČ VLASTNĚ INDIVIDUÁLNĚ TVAROVANÉ BOTY POTŘEBUJEME A JAK TAKOVÁ TECHNOLOGIE FUNGUJE?

Výhody tvarování lyžařských bot

Co je Memory Fit?

Snadno a rychle

echnologie Memory Fit zahrnuje tři v jednom: kromě tvarování vnitřní botičky se přizpůsobuje unikátní lidské noze i samotný skelet a jeho horní část, zvaná manžeta, nebo chcete-li komín. V oblasti metatarsů, tedy nejširšího místa na chodidle, kde riziko otlaků z úzkých bot hrozí nejvíce, se skelet dokáže roztáhnout až o 3 mm na každou stranu, v oblasti kotníku je to dokonce 5 mm (10 mm dohromady). Tvarování probíhá po nahřátí skeletu, po jeho vychladnutí si pak skelet udrží svůj nový tvar i díky novému materiálu Memolink, který se přidává do granulátu pro výrobu skeletů bot Atomic Memory Fit.

Memory Fit je jednou z nejrychlejších technologií tvarování lyžařských bot na trhu. Rozehřátí skeletu a komínu boty na teplotu potřebnou pro tvarování trvá pouze pět minut, celkový proces včetně tvarování vnitřní botičky pak nezabere víc než 12 minut! Ve speciální troubě se skelety bot nahřejí bez vnitřní botičky na teplotu 117 °C, vnitřní botička se naopak nenahřívá a je technologicky připravena k tomu, aby po vsunutí do rozehřátého skeletu absorbovala teplo z něj a tvarovala se tak na noze současně s ochlazujícím se skeletem. Dochází tedy k přizpůsobení botičky i skeletu zároveň, což je na trhu zcela ojedinělé. Poté, co vstoupíte do rozehřátých bot, do kterých mezitím obsluha vsunula vnitřní botičky, zapnete velmi volně přezky a po dvou minutách „klidového režimu“ bez pohybu a chůze přichází na řadu speciální proces chlazení pomocí návleků, které vám asistent navlékne na skelety. Po dalších pěti minutách pak odcházíte z obchodu s individuálně vytvarovanými botami.

Lyžování je sport, při kterém jsou naše nohy extrémně namáhány. Zejména se pak jedná o chodidla a choulostivá místa celé palcové i malíkové hrany. Přitom výběr co nejmenší a nejužší boty je pro kvalitní prožitek z lyžování naprostý základ. Technologie Memory Fit, která kromě vnitřní botičky umí přetvarovat i skelet boty, vyřeší snadnou cestou mnoho problémů. Příkladem mohou být výkonnostní lyžaři s širokou nohou, kteří by chtěli obouvat závodní model Redster, ale vzhledem k jeho malé šířce by se do skeletu prostě nevešli nebo by bolestivě trpěli. Memory Fit je ale určen i běžným rekreačním lyžařům, kteří často řeší nepohodlné boty a následně bolesti v oblasti metatarsálních kloubů, kde se odehrává maximum aktivity lyžařova chodidla.

Memory Fit 2014/2015 Pro letošní sezonu najdeme Memory Fit premiérově na všech botách závodní řady Redster, stejně jako na celé sportovní a allmountainové řadě Hawx 2.0. Zejména při pohledu na závodní modely Redster je jasné, že technologie Memory Fit míří až na ty nejvyšší stupně, je plnohodnotně funkční a konkurenceschopná i v náročném závodním prostředí. O tom svědčí nakonec i její použití na nejvyšším modelu Redster World Cup 170 Lifted, který by s flexí 170 našel uplatnění u jiných než závodních lyžařů stěží.

www.amersports.cz

NOVÉ

Atomic HAWX 2.0 MODEL HAWX JE JIŽ TÉMĚŘ LEGENDOU MEZI BOTAMI PRO SPORTOVNÍ I REKREAČNÍ LYŽAŘE. ZÁROVEŇ JE V TÉTO KATEGORII NEJLÉPE PRODÁVANÝM MODELEM NA SVĚTĚ, COŽ SVĚDČÍ O MNOHÉM.

Nemění se nic a přesto téměř všechno odel Hawx se vždy vyznačoval ideálním mixem vlastností i usazením nohy společně s šířkou boty, které vyhovovaly širokému spektru lyžařů od těch velmi sportovních až po rekreační. Zejména velmi oblíbený „medium fit“ z Hawxů učinil nejen legendu, ale i nejlépe prodávané boty v tomto segmentu. Letošní

ATOMIC HAWX 2.0 PLUS W

Hawx s přídomkem 2.0, který značí jejich druhou generaci, přichází kromě osvědčeného i se spoustou novinek. Tou největší je bezpochyby Memory Fit, technologie, která umožňuje individuální přizpůsobení lyžařské boty na nohu lyžaře. Přizpůsobit lze všechny tři důležité části boty, tedy skelet, komín boty a vnitřní botičku. Díky materiálu Memolink, který se přidává do skeletu boty již při výrobě, lze skelet rozšířit až o 6 mm v oblasti metatarsů, nejširší části chodidla, a o 10 mm v oblasti kotníku. Celý proces tepelného tvarování skeletu i vnitřní botičky trvá pouhých 12 minut. Další novinkou je možnost individuálního nastavení dopředného náklonu komínu boty v úhlech 13, 15, nebo 17 stupňů, stejně lze měnit i flex index o 10 bodů jak v minusové, tak plusové hodnotě. Ke změnám došlo také u vnitřní botičky. Ta je mnohem lehčí než u předchozího modelu Hawx

ATOMIC HAWX 2.0 130

i díky použitému materiálu 3M Thinsulate, který kromě nižší hmotnosti přináší zejména výjimečné izolační vlastnosti a lyžařovy nohy prý udrží v teple po celý den. Další použitý materiál Dynashape naopak neustále reaguje na usazení nohy v botě, přizpůsobuje se a vnitřní botička by s ním měla vydržet o mnoho více lyžařských dnů, než je běžné. Nové Hawx 2.0 jsou navíc zatím nejlehčími Hawxy vůbec. Na jejich hmotnosti se podepsaly vedle nové vnitřní botičky i lehké přezky či optimalizovaná šířka materiálu použitého pro výrobu samotného skeletu.

www.amersports.cz

FOTOCHROMATICKÉ ZORNÍKY NÍKY KÉ ZOR OMATIC R H C O T FO

www.rockpoint.cz

Vyvinuli jsme kolekci fotochromatických zorníků, které se dokonale přizpůsobí individuálním potřebám každého lyžaře a měnícím se světelným podmínkám.

KAT. 2 > 4 FOTOCHR. OCHRANA

KAT. 1 > 3 FOTOCHR. OCHRANA

KAT. 2 > 4 FOTOCHR. OCHRANA

KAT. 2 > 3 FOTOCHR. OCHRANA

POLARIZACE

FILTR GLARE CONTROL

www.julbo-eyewear.com

Šaty dělaj člověka,

SALOMON LYŽAŘE! SNEM MNOHÉHO LYŽAŘE JE PŘIJÍT DO OBCHODU A ODEJÍT KOMPLETNĚ VYBAVEN. OD HLAVY AŽ K PATĚ, S ÚSMĚVEM NA TVÁŘI, BEZ OTRAVNÉ PŘEDSTAVY DALŠÍHO NÁKUPNÍHO ODPOLEDNE V DALŠÍCH OBCHODECH. snem mnoha lyžařů je také vlastnit kompletní vybavení od jedné značky, nejlépe od té, kterou si oblíbil. A je to logické, kombinovat k sobě jednotlivé produkty, které jsou navíc k takové kombinaci designově a leckdy i funkčně předurčeny, je tou nejlepší cestou. Stejně jako do lyžařské helmy pasují nejlépe brýle stejné značky, podobně je to i s lyžemi, botami a dalším vybavením. Výběr toho nejlepšího a nejoblíbenějšího od značky Salomon letos najdete v síti vybraných prodejen, abyste nemuseli běhat po více obchodech a vše mohli pořídit na jednom místě. V obchodech jsou tak připraveny vybrané kolekce pro ženy i muže a obchodníci nabízejí buď kompletní sortiment, nebo jenom část, viz tabulka.

prodejce ACTIVE SPORT AZ SPORT AZ SPORT CYKLOSPORT BRADSKÝ DŮM SPORTU STRATÍLEK INTERSPORT KB SPORT KERDA SPORT MADEJA SPORT MATES SPORT PROFISPORT MATĚJKA Q SPORT SANTI SPORT SKISPORT PRAŽIENKA WAVE SPORT

město JAROMĚŘ PRAHA - LIDICKÁ PRAHA - SLEZSKÁ LIBEREC LITOMYŠL KLATOVY HRADEC KRÁLOVÉ LIBEREC OSTRAVA KYJOV KARLOVY VARY VRCHLABÍ HAVÍŘOV DĚČÍN ČESKÉ BUDĚJOVICE

BELDA SPORT MAX ŠPORT PROFESSIONAL ŠPORT RETTER SPORT S/B ŠPORT SPORT RYSY TOPA ŠPORT

NITRA MARTIN KOŠICE SPIŠSKÁ NOVÁ VES BYSTRÁ POPRAD BARDĚJOV

ČR ČR ČR ČR ČR ČR ČR ČR ČR ČR ČR ČR ČR ČR ČR SR SR SR SR SR SR SR

men komplet men hard ware women komplet women hardgoods

SORTIMENT SALOMON NAJDETE U TĚCHTO PRODEJCŮ:

stát

J J J J J J

J J J

J J

J J J

J JJ

J J J

J J

J J J

J J

J J J

MEN Salomon 24 Hours Max

WOMEN Salomon W Kart

Legendární univerzálky, které se v kolekci Salomonu, ale i na vrcholu kategorie sportovních on-piste lyží drží už několik let. Již jejich název napovídá, že se jedná o ideální celodenní společnice, které ráno podrží na přemrzlé sjezdovce a odpoledne si díky mírně širšímu středu poradí i s rozježděným sněhem. Určeny jsou zejména pro střední a delší poloměry oblouků. Lyže lze doplnit holemi stejného jména i designu.

Dámská verze oblíbených univerzálek X Kart je mírně širší na středu a kromě ranní tvrdé pisty zvládne i odpolední rozbitý terén. Je vybavena carve rockerem pro snazší zahájení oblouku a určena všem výkonnostním lyžařkám. Lyže W Kart je vhodné doplnit modelem holí Shiva.

Salomon X Pro 80 W Salomon X Pro 110 Řada výkonnostních bot označených X Pro už patří také mezi stálice kolekce Salomonu a jedny z nejprodávanějších bot v segmentu. Velmi zajímavými je ale činí technologie Custom Shell, která umožní individuální přizpůsobení skeletu boty na vaši nohu.

Ani ženám není odepřen výkon legendární řady X Pro. V dámské verzi nalezneme boty s flexí 80, uzpůsobené pro ženskou anatomii nohy, navíc standardně s technologií Custom Shell, která umožní další přizpůsobení skeletu na unikátní ženskou nohu.

Salomon Range Custom Air

Salomon Icon Custom Air

Perfektní usazení přilby zajišťuje technologie Custom Air – integrovaná pumpička výstelku přilby dofoukne do přesné velikosti i tvaru. K Přilbě pasují brýle Salomon X View s revolučním bezrámovým uchycením kvalitních zorníků Carl Zeiss. Kolekci pro muže vhodně doplňují lyžařské podkolenky X Pro, goretexové rukavice Force GTX, nebo vaky na boty a lyže Xtend Gear Bag a Xtend Ski Bag.

Přilba designovaná pouze pro něžné pohlaví disponuje technologií přesného usazení na hlavu Custom Air. Přilbu je pak vhodné doplnit brýlemi X View, které jsou dodávány s dalším snadno vyměnitelným sklem z dílny Carl Zeiss. Kolekci pro ženy vhodně doplňují lyžařské podkolenky X Pro, goretexové rukavice Force GTX, nebo vaky na boty a lyže Xtend Gear Bag a Xtend Ski Bag.

Salomon Briliant Jacket a Iceglory Pant

Salomon Speed Jacket W a Iceglory Pant W

Dvě barevné kombinace, univerzální zateplená bunda s odnímatelnou kapucí, zateplené kalhoty ze strečových materiálů, na výběr i ve dvou délkách. Obojí s parametry 20/20.

V barevných kombinacích jsou připraveny bundy Speed Jacket W zateplené materiálem Primaloft a kalhoty Iceglory Pant W ze strečových materiálů s prodlouženými, nebo naopak zkrácenými nohavicemi. Bunda i kalhoty s parametry 20/20.

BRÝLE SWANS 100 let japonské kvality JIŽ VÍCE NEŽ 100 LET JAPONSKÝ VÝROBCE BRÝLÍ SWANS CHRÁNÍ VÁŠ ZRAK, A TO I V TĚCH NEJNÁROČNĚJŠÍCH PODMÍNKÁCH. íbivý design v dnešní době není u lyžařských brýlí tak složité vyrobit, ale kvalitní brýle musí kromě celkového zpracování disponovat také výbornou optikou. V tom tkví největší kvalita výrobků značky SWANS. Nic vám nezkazí zážitek z lyžování víc než zamlžené brýle, nedostatečná ochrana proti slunci nebo zkreslené vidění a z toho vyplývající neschopnost správně reagovat na terénní nerovnosti. Pro SWANS byla optika vždy prioritou a tato japonská firma čerpá z bohatého výzkumu, historie a zázemí mateřského optického giganta Yamamoto Kogaku.

Proč právě SWANS? Mnoho lidí vybírá brýle podle tvarů a barev, my si ale pojďme představit několik skutečných důvodů, proč zvolit právě brýle značky SWANS. Dvojitá nemlžící se skla, absolutní ochrana proti škodlivému UV záření, perfektní tvar uzpůsobe-

ný helmě, neprokluzující pásek nebo jednoduše rozepínatelná spona, je jen základní výčet kvalit, které vám brýle SWANS mohou nabídnout. Polarizační skla blokují modré světlo a díky tomu zabraňují odleskům od sněhu a vy pak vidíte i nejjemnější detaily sjezdovky, které by jinak zůstaly skryty. Vrchní vrstva skel, CLARITEX, odpuzuje vodu a zajišťuje perfektní viditelnost i v dešti nebo sněžení. Dále je také odolná vůči otiskům prstů a proti poškrábání. Zajímavý je určitě i systém EASY 4 LOCK. Pokud měníte zorníky, je to velmi jednoduché, rychlé a nemusíte se bát otisků prstů, zorník je totiž uchycen pouze na čtyřech zámcích, které lze velice snadno otevřít a zavřít. Perfektní doplněk je i technologie ICE BLUE LENS, která zajišťuje skutečně ostrý a jasný pohled s nezkreslenými barvami. Člověk tak s brýlemi snáze a rychleji rozpozná případné překážky a pohybující se objekty, které jej mohou za špatné viditelnosti ohrozit. Nejen dámy pak určitě ocení nový Boa

closure systém, díky kterému se vám bude pásek na brýlích snadno povolovat i utahovat, aniž by bylo potřeba sundávat rukavice.

Kolekce 2014/2015 Loňské skvělé ohlasy na kolekci C2N – „Change to next“ přenesla značka SWANS i do letošní kolekce a v kombinaci s novým Boa closure systémem vám nabízí spoustu skvělých modelů. Nejnáročnější z vás určitě uspokojí řada C2N-MDH-SC x boa. Pokud jste zvyklí na klasický pásek, ale jinak toužíte po tom nejlepším, je tu pro vás řada C2N-MPDH-SC s polarizačními skly. Řada ELEMENT je jasná volba pro závodníky a milovníky rychlosti, s technologií CLARITEX, což oceníte hlavně při nepřízni počasí. V neposlední řadě tu máme roky prověřený model NEO-PDH, u kterého dvojitá polarizační skla zajišťují perfektní nezkreslený obraz, brýle mají jedinečný Power Arm systém otevíratelných bočnic, což umožňuje přesné nastavení přilnavosti k obličeji a přesné napasování na helmu bez žádných nepříjemných škvír. Řada NEO-PDH se prodává za příjemnou cenu 1 790 Kč.

www.swans.cz

NEWS

Asociace profesionálních učitelů lyžování a lyžařských škol (APUL) GENERÁLNÍ PARTNER APUL:

PARTNEŘI APUL:

Změny

V SYSTÉMU VZDĚLÁVÁNÍ APUL APUL SE NEUSTÁLE SNAŽÍ UDRŽOVAT KVALITU VZDĚLÁVÁNÍ INSTRUKTORŮ LYŽOVÁNÍ, SNOWBOARDINGU A TELEMARKU NA ÚROVNI SROVNATELNÉ SE SVĚTOVOU ŠPIČKOU V TOMTO OBORU. METODICKÁ KOMISE APUL VE SPOLUPRÁCI SE ZAHRANIČNÍMI ODBORNÍKY PROTO PŘIPRAVILA ZMĚNY V SYSTÉMU VZDĚLÁVÁNÍ, KTERÉ SE DOTKNOU NADCHÁZEJÍCÍ SEZÓNY. RÁDI BYCHOM VÁS S TĚMITO ZMĚNAMI SEZNÁMILI JEŠTĚ PŘED TÍM, NEŽ SE SEZÓNA 2014/15 ROZBĚHNE NA PLNÉ OBRÁTKY. racovní trh pro instruktory lyžování se neustále mění a tyto změny se dotýkají jak domácího, tak i zahraničního prostředí. Nejenže české lyžařské školy požadují univerzální instruktory s pozitivním přístupem ke klientovi, ale stále více českých instruktorů má zájem vycestovat do zahraničí a uplatnit tak získané dovednosti. Možností je mnoho, ale dvě nejvýznamnější se nabízí díky otevřenému pracovnímu trhu v Evropské Unii a díky možnosti žádat o takzvaná „working holiday“ víza, která jsou pro české občany otevřena do Kanady a na Nový Zéland.

Struktura kurzů a zkouškové požadavky Čím dál více vzrůstá poptávka po kvalitních instruktorech, kteří jsou schopni pracovat se specifickými potřebami, nároky, představami či cíli klientů. Je nutné, aby instruktor uměl nejen výborně lyžovat, ale aby byl také schopen analyzovat pohyb, najít příčinu chyb a rozuměl technice lyžování. Kombinace těchto dovedností mu poté umožní opravit případné nedostatky způsobem,

SKI & BOARD SCHOOL

který je pro daného klienta nejefektivnější. Příjemný dojem z lekce a zážitek, který si klient odnáší, je také závislý na přístupu, komunikaci a chování instruktora v průběhu lekce. Anglický termín „Guest Centered Teaching“ vyjadřuje velmi přesně, že klient je nejdůležitější součástí výukového procesu. Ve snaze udržet krok s tímto přístupem a poskytnout prestižní vzdělávání klade do budoucnosti APUL důraz na rovnováhu tří základních dovednostních oblastí: techniky lyžování, výuky lyžování, analýzy a technického porozumění. Každá z těchto dovednostních oblastí je základem pro zkouškové požadavky na kurzech APUL. Absolvent je poté nejen velmi dobrý lyžař, ale hlavně komplexní instruktor lyžování. Vzdělání na úrovni APUL C se zaměřuje na vedení skupinové výuky. Klademe důraz na pochopení základních principů techniky lyžování, analýzy a výuky začátečníků a mírně pokročilých lyžařů. Vzdělání na úrovni APUL B a ISIA známky se zaměřuje na výuku a analýzu pokročilých lyžařů. Držitel ISIA známky je instruktor nejen se světově

uznávanou licencí, ale hlavně s dovednostmi na úrovni, které ho předurčují k práci po celém světě. Vzdělání na úrovni APUL A je licencí zaměřenou na zdokonalování dovedností již zkušených lyžařů a vylepšování jejich technických dovedností. Výstupní požadavky kladou důraz na schopnost vedení privátní výuky velmi pokročilých lyžařů v cizím jazyce a také na schopnost vedení technické kliniky pro instruktory lyžování, schopnost detailně analyzovat, argumentovat a vést odbornou diskusi o technice, fyzice a biomechanice lyžování. Vzdělání APUL A otevírá mnoho směrů rozvoje kariéry. A to směrem k nejvyšší světové licenci ISIA Card, v EU uznávanému standardu MoU či práci v lektorském sboru. Text: Jiří Nohejl ve spolupráci s metodickou komisí APUL ve složení J. Nohejl, J. Matějů, R. Drahoňovský, T. Mical a Š. Koudela, redakčně kráceno

NOVÝ SYSTÉM HODNOCENÍ Nadcházející sezóna přináší změnu v systému hodnocení na většině kurzů APUL, zaniká „školní“ hodnocení na škále od jedné do pěti a zavádí se hodnocení 0–10 bodů. Desetibodová škála se poté prolíná celým vzděláním od základního kurzu APUL C až po vzdělávání lektorů. Hodnocení 0 bodů odpovídá úrovni dovedností, která je nedostatečná pro výkon povolání lyžařského instruktora na jakékoli úrovni. Naproti tomu hodnocení 10 bodů odpovídá úrovni dovedností, která odpovídá požadavkům kladeným na lektory nejvyšší úrovně vzdělávání lyžařských instruktorů. Hodnocení 2 body, 4 body a 6 bodů jsou poté hranice pro úspěšné absolvování kurzu APUL C, resp. APUL B, resp. APUL A. Vzdělávání lektorů je hodnoceno na stejné škále a dosažení úrovně dovedností s hodnocením 7 bodů na lektorském kurzu zakládá možnost přihlásit se na konkurz do lektorského sboru.

MEZINÁRODNÍ CERTIFIKÁT ISIA CARD

APUL (ČR) LICENCE

STRUKTURA LYŽAŘSKÉHO VZDĚLÁNÍ APUL 2014 / 2015 ISIA TEST

ISIA CARD

1 DEN INSTRUKTOR LYŽOVÁNÍ APUL A

SKI KURZ A 14 DNÍ

ISIA MARK

SLALOMOVÝ TEST 1 DEN

ISIA ZNÁMKA

SLALOMOVÝ KURZ 3 DNY

LAVINOVÝ KURZ 4 DNY

ZKRÁCENÝ SNB KURZ C

NEBO

TELEMARKOVÝ KURZ

6 DNÍ

NEBO

BĚŽECKÝ KURZ

6 DNÍ

INSTRUKTOR LYŽOVÁNÍ APUL B

6 DNÍ

NEBO

FREESTYLOVÝ KURZ 6 DNÍ

SKI KURZ B 9 DNÍ

INSTRUKTOR LYŽOVÁNÍ APUL C ISIA MINIMUMSTANDART PYRAMIDE

SKI KURZ C 9 DNÍ

ZKRÁCENÝ SKI KURZ C 5 DNÍ NEBO

DĚTSKÝ KURZ D1 5 DNÍ

Uznávání licencí APUL V ZAHRANIČÍ A NAOPAK S MOŽNOSTÍ ZÍSKAT PRÁCI INSTRUKTORA V ZAHRANIČÍ SOUVISÍ TAKÉ OTÁZKA UZNÁVÁNÍ LICENCÍ. ČASTO SE SETKÁVÁME S OTÁZKAMI TYPU: „UZNAJÍ MI V ZAHRANIČÍ LICENCI APUL?“ A „UZNÁ MI APUL VZDĚLÁNÍ, KTERÉ JSEM ZÍSKAL V ZAHRANIČÍ?“ ákladní podmínkou pro hladké uznávání licencí je kompatibilita daného vzdělání se standardy ISIA. Většina světových lyžařských škol či asociací profesionálních učitelů lyžování rozpoznává úrovně „ISIA Stamp” a „ISIA Card”. Výjimkou jsou některé členské země EU, které uznají licence pouze dle podmínek uvedených v takzvaném „Memorandum of Understanding” (MoU). Na základě individuální žádosti lze požádat o uznání vzdělání ve většině zemí. Pravidlem však je, že lze uznat pouze licence od vzdělávacích organizací, které jsou členem ISIA či signatářem MoU. S licencí APUL lze získat práci v lyžařských školách jak v EU, tak mimo ni. Pro plné uznání vzdělání v EU je nutno absolvovat

kompletní vzdělání APUL a splnit podmínky MoU. Pro hladké uznání vzdělání mimo EU doporučujeme absolvovat vzdělání minimálně na úrovni „ISIA Stamp”. Pro potřeby uznání licencí v zahraničí lze rozdělit vzdělání APUL do pěti stupňů. Licence APUL C odpovídá licenci úrovně „Level 1” ve většině zahraničních organizací. Licence APUL B sama o sobě odpovídá licenci úrovně „Level 2”. Po absolvování kurzu druhého nástroje, úvodu do závodního lyžování včetně základního testu v obřím slalomu a úvodu do lyžování ve volném terénu a lavinové problematiky získá absolvent licenci APUL ISIA a obdrží ISIA známku. Tato licence poté odpovídá úrovni „Level 3” v těch zemích, kde je ISIA známka udělována

před ukončením celého vzdělání. Licence APUL A spolu s absolvováním ISIA testu v obřím slalomu odpovídá světově uznávané licenci ISIA Card a je vnímaná jako kompletní vzdělání lyžařského instruktora, takzvaný „Full-Cert/Level 4”. Posledním stupněm je poté licence APUL L, která odpovídá lektorské úrovni a je v některých zemích a lyžařských školách uznávána jako ekvivalentní licenci „Trainer/Examiner”. Rádi bychom vás pozvali na valnou hromadu, která se koná 8. 11. 2014 v Praze na Vysoké škole ekonomické, kde bude možnost prodiskutovat některé otázky, které vás v souvislosti se změnami v systému vzdělávání zajímají.

Zveme vás na kurzy APUL. Lektoři APUL vám předají odborné informace ze světa lyžování a práci lyžařského nebo snowboardového učitele si vyzkoušíte ve vybrané lyžařské škole. Letos APUL vypisuje 50 kurzů a seminářů. Vyberte si ten váš.

Skipasy zdarma

do zimních středisek v Rakousku, Čechách, Polsku i na Slovensku.

Čepice zdarma Hole zdarma Doprava zdarma

www.levnelyze.cz www. ski.sk

FOTO: HEAD

[OBŘAČKA OD A DO Z]

OBŘAČKA živá i mrtvá

LONI JSME ZE VŠECH MOŽNÝCH STRAN ROZPITVALI SLALOMKU, LOGICKY SE TEDY NYNÍ MUSÍME VRHNOUT I NA DRUHOU HISTORICKY TRADOVANOU „ZÁVODNÍ“ LYŽI. NAJDEME NA NÍ JEŠTĚ MNOHEM VÍCE ROZDÍLNÝCH OHLASŮ, NEBOŤ POD TÍMTO OZNAČENÍM SE SKRÝVAJÍ PODSTATNĚ RŮZNORODĚJŠÍ LYŽE, NEŽ JAK PLATÍ PRO SLALOMKU. eccos z toho, co patří sem, se muselo objevit už loni v textu o slalomce. Vždyť obě souvisejí se závodním lyžováním a obě prodělaly zcivilnění. Jakýsi první slalom vytýčil Matthias Zdarsky už roku 1906 a závodilo se v něm od počátku. Naopak obří slalom se na velké scéně objevil až roku 1950. Jeho předchůdce Super Gigantissimo na Marmoladě se poprvé jel v roce 1935 a coby „controlled downhill skiing“ v USA na jaře 1937.

Kdysi jen malé rozdíly Zrod obřačky můžeme umístit až do konce 50., spíše ale až do 60. let poté, co nové materiály (hliníkové slitiny, plasty) umožnily vyrobit lyže s citelně odlišným chováním. Obří slalom se zpočátku blížil spíše dnešním zatočeným slalomům superobřím. Potřeboval tedy na rozdíl od slalomu lyže co nejrychlejší, v mnohém inspirované sjezdovkami. Konstrukční rozdíly jsem popisoval loni u slalomky. Rovněž jsem připomínal, jak

Stenmark získal svůj první velký globus na slalomce 205 cm, s níž absolvoval i obřáky. Stejně jako inzerát Dynastaru z roku 1983 o tom, že konkurence běžně tvarově slalomky a obřačky neliší. A také jsem upozornil, že na našich poměrně krátkých, úzkých a bídně upravovaných tratích obřačka nebyla ani touhou, ani první volbou fajnšmekrovou. Takže i mnozí řadoví závodníci používali jen jeden typ – slalomku. Zatímco krojení lyží obecně se v období 1940 až 1980 takřka neměnilo, 80. léta se stala dobou skutečné emancipace obřačky. Podepsalo se na ní několik souvisejících okolností.

Doba obřačky dozrává Materiály. Zušlechťování hliníku, nakonec v podobě dnes standardní slitiny s komerčním názvem AMAGu Titanal. Dokonalejší a rychlejší skluznice (UHMW). Úhlování hran, strukturování skluznic, strojní brusky. Úprava tratí – pro závody na směsi přírodního a technického sněhu stále

OČIMA IVANA SOSNY Jeden z největších odborníků na tématiku sjezdového lyžování nejen v Česku. Sám stál u zrodu několika lyžařských projektů, časopisů a webů, pilotní autor SNOW.

IVAN SOSNA tvrdších, postupně díky mechanické úpravě s frézami hladších. Tlumení kmitů, nutné na zmíněných tvrdých tratích: jak interní v lyži (např. VAS Rossignolu, Contact System neboli „srdíčko“ Dynastaru), tak vlivem první tlumicí desky, Bettosiniho Derbyflexu. Ta současně přinesla i postavení výše nad sněhem, tedy výhodnější pro vyšší úhel zahranění, tudíž i pro držení a průhyb lyže. Toto všechno mělo za následek, že obřačky lépe držely i vedly, byly utlumenější a klidnější. Závodníci tedy lépe zvládali oblouky a dokázali jet rychleji. Autoři tratí jim tedy některé branky začali více zavírat. Na to konstruktéři opatrně zkusili trochu zvětšit konstrukční vykrojení lyží. Sice se vždy uznával vliv telemarského tvaru lyže na zatáčení, ale bez výše vyjmenovaných vymožeností zůstávala ona autokinetika spíše na úrovni teorie a akademických prací. V sezoně 1988/89 vykázaly obřačky v testu německého SkiMagazinu ještě velmi uniformní „starou“ geometrii Ø 87-65-77/205–210, ale jezdily se už i radikálnější. Například Stenmarkovy poslední Elan Comprex měly při 91-62-79 ve 205 cm cca 39 metrů. Přičemž už předtím tajně testoval lyže ještě vykrojenější, ale na prudkém se mu nezdály.

Problémy a začátek slávy Jenže první pokusy Elanu a Kneisslu o vykrojené

FOTO: HEAD

[OBŘAČKA OD A DO Z]

SPORT

LINDSEY VONN V SEZONĚ 2011/12 JEŠTĚ NA LYŽÍCH S POLOMĚREM ≥23 M, KTERÉ OSLOVOVALY I HOBÍKY

lyže na závodění se ne zcela vyvedly. Byly příliš dlouhé, příliš krojené, měly příliš široké patky. Příklad: Franko a Skofic vytvořili roku 1991 pokusnou Elan SCX 203 cm s mírami 110-63-105! Poloamatérské Snowridery Reinharda Fischera zase byly příliš široké a na tvrdu nedržely. Bylo nutno nabrat praktické zkušenosti a zkorigovat suchou teorii výpočtů. Obřačky před 20 lety, tedy těsně před nástupem carvingu, byly s R až okolo 35 metrů vykrojenější a zatáčivější než slalomky. (Např. Heady TR 37,1 versus 42,7 m/200 cm.) Sice byly ještě hodně tvrdé a krájet se s nimi dalo mnohem hůře než s dnešními, ale už zaujaly i sportovní nezávodníky. A právě tehdy začíná jejich zhruba 15 let slávy. První carvingové lyže byly většinou tvarované opatrně, „carving“ bylo vše pod R 30 metrů. Braly se jako zábavná alternativa lyží „normálních“, „klasických“, ale přinejmenším dražší lyže se tehdy dělaly znatelně výkonnější, „ostřejší“ než dnes. Některé tak dokázaly zaujmout jak sportovní jezdce, tak i radikály a jasnozřivce lyžování závodního. (Nejznámnější kauzou je asi vítězný junior Bode Miller roku 1996 na ne zcela závodních K2 four.) Tradiční obřačka s tehdejšími středy okolo 62 mm se pod vlivem carvingu postupně zkracovala a tvarově radikalizovala. Například v sezoně 1999/2000 měly Atomic 10.26 a Völkl P40 při skoro 200 cm už jen R 26 metrů a snižování radiusů rychle pokračovalo. U lyží carvingových vykrystalizoval typ sportovní, vykrojený více než obřačka, ale méně než radikální funcarver. U nás se pro něj slušně etabloval sice zavádějící, ale efektní název racecarver. „Mladší bráška obřačky,“ psalo se v dobovém

testu. Jenže této lyži se taky říkalo obřačka. Její závoďácký image rafinovaně živili svou rétorikou i výrobci, potřebovali nakonec obecně srozumitelné krátké pojmenování. Jednu chvíli se zdálo, že se pravá obřačka a nový racecarver tvarově prolnou. Salomon tehdy dokonce v katalogu sliboval jednu jedinou závodní „obřákoslalomku“!. Záhy se ale definitivně potvrdilo, že k obřáku přílišné krojení nesedí.

a podstatně krotší. Ta FISová se přestala běžně prodávat. Patnáct let její slávy bylo pryč. Posledním dějstvím se staly limity současné: R ≥35 u mužů při 195/190 cm s šířkou vepředu ≤98 mm a R ≥30 u žen při 183/188 cm s šířkou ≤103 m, navíc všechny v pedálu ≤65 mm. Tak úzká obřačka už při srovnání s běžnou produkcí evokuje skoro víc běžky než sjezdovky. Jakkoliv hlavně ty dámské zatáčejí pořád ještě hezky, jsou už úplně mimo mainstream.

A začátek konce Závodní obřačka je účelové nářadí. Počet změn směru v obřáku dospělých je podle pravidel ICR 901.2.4. dán 11–15 % z převýšení tratě. Z toho vyplývají obvyklé vzdálenosti branek i poloměry projížděných oblouků. Jezdec potřebuje lyži, s níž je zvládne co nejrychleji. Navíc zasáhla FIS a začala limitovat výšku nad sněhem, šířku lyží v pedálu, délku i radius. Obřačce od sezony 2001/02 předepsali R≥21 m. Jenže brzy nato začaly i závodní lyže měknout, snáze se v oblouku prohýbaly a ochotněji zatáčely. Pro dobrého lyžaře byla taková obřačka parádní, nejlepší závodníci ji už ale prohýbali příliš a navíc jim ve stále odvážnějších náklonech hrozil boot-out. Potřebovali tedy lyži o něco širší. Radiusy takové obřačky začaly zase růst. Všechny ostatní sjezdovkové lyže, nakonec i včetně slalomek, se naopak tvarově čím dál víc radikalizovaly. Kdežto FIS-konformní obřačka šla směrem opačným. To byl začátek jejího konce u veřejnosti. Mužské modely s R 21+ m vymizely, neboť chlapi záhy začali jezdit až R 27–28 m. FIS pro ně nakonec R ≥27 m od 2007/08 i kodifikovala, pro ženy R ≥23 m. Tou dobou už ale nezávodní lyže pro delší oblouk – taky tvrdošíjně zvaná obřačkou – dávno byla pod 20 metry, znatelně kratší

Co nám zbylo Někteří výrobci naštěstí v osiřelých formách stále pečou malá množství předchozí vyzrálé generace FIS obřaček. Víc než hlouček expertů jimi ale oslovit nedokážou. Ti ovšem vědí, že na dámských 182–183 cm je pohodička a že kratší pánské cca 185 cm mohou být na volnější sjezdovku tím nejvděčnějším. Zajímavým kompromisem jsou modely hlásící se k Masters. Vycházejí z tolerantních materiálových Specifications (1.2.1.) pro veteránské závodění pod FIS, současně ale také lákají na pěkný a dosud nevyždímaný image lyže pro závodícího experta, veterána. Širší než obřačka, vykrojenější, některé ale s R přes 20 m, s plusminus závodní konstrukcí. Pro dobrého sportovního jezdce určitě velmi zajímavá volba. Pro úplnost připomeňme kdysi velký hit, tzv. crossku. Byla zčásti marketingovým výtvorem, snažícím se vytěžit sexy disciplinu skicross, tehdy začínající. Současně ale reagovala na stav, kdy se obřačka už „vzdálila lyžujícímu lidu“. Nejčastěji nabízel parametry mezi slalomkou a racecarverem, resp. 21m obřačkou, byl ale mírně širší. Novost skicrossu časem vyprchala, všechny lyže začaly být širší, a crosska tak splynula s davem.

FOTO: HEAD

TED LIGETY SI PORADIL S PŘECHODEM Z R≥27 NA R≥35 ZE VŠECH NEJLÉPE, I KDYŽ BYL PŘEDTÍM JEDNÍM Z NEJHLASITĚJŠÍCH KRITIKŮ

Měli bychom „pravé“ obřačce, vytlačené mezi ryzí speciálky, uspořádat obřadné rozloučení? Ano: v rámci běžné spotřebitelské informace už není tématem. Ne: je nářadím základní disciplíny alpského lyžování, a tak ji úplně ignorovat nemůžeme ani nechceme.

A co hlavní proud? Lyže, jež pod tradiční nálepkou obřačka dnes najdeme na trhu, jsou už úplně jiné. V duchu představy o dnešním lyžaři, vesměs alespoň náznakem orockerované. Se snad až podbízivou snahou o točivost a ovladatelnost, s radiusy oproti Ligetymu a spol. polovičními. V kvazizávodních řadách nacházíme modely ještě sportovně výkonné, ale také jejich „hodnější“ verze, u nichž je image „race“ skutečně jen hezkým slovem. To ale není žádná novinka. Obecně se má za to, že obřačka je lyže na dlouhý oblouk. Jenže není! Definici dlouhého oblouku pravidla neobsahují. Lze se tedy o něm pohádat až do krve.

V závodním lyžování mu určitě nejvíc odpovídají sjezdovky (R ≥50 m), případně ještě mužské superobřačky (R ≥45 m). Předchozí obřačky s R 21–27 m byly typicky lyže pro oblouk střední, dnešní pánské s R ≥35 už s ním v reálu závodní tratě mívají problém. Ale „obřačka“ komerční = public = nezávodní s nominálním radiusem mnohdy blízkým 15 metrům a s lopatou špičky přes 115 mm už je blíž k oblouku krátkému. Bez ohledu na to, že ji spousta jezdců bude traverzováním honit od lesa k lesu a živit tak svůj sebeklam rajcovního dlouhého oblouku, už je dávno lyží báječně univerzální i do našich podmínek. Bylo by snadné ohrnout nad těmito samotočkami s úšklebkem starého rejsáče nos. Jenže proč? Své jezdce si najdou a ti na nich budou spokojení. A jak přece víme, tak je to správné a tak to má být. Ti ostatní, a vlastně všichni zájemci o jejich nejvyšší modely, by si měli vyzkoušet i výše zmíněné mastersky a bývalé obřačky dámské. Můžeme totiž končit povzbudivě: takový výběr jako dnes jsme ještě nikdy neměli.

FIS PARAMETRY ZÁVODNÍCH LYŽÍ PRO OBŘÍ SLALOM Platí pro WC, EC, FIS minimální délka v cm šířka pod vázáním v mm minimální poloměr v m maximální výška kombinace lyže, deska, vázání v mm

disciplína GS ženy GS muži GS ženy GS muži GS ženy GS muži GS ženy

2011/2012 180 185 >=65 >=65 23 27 50

2012/2013 188 195 <=65 <=65 30 35 50

2013/14/15 188 195 <=65 <=65 30 35 50

GS muži

legenda: WC – Světový pohár; EC – Evropský pohár; GS – obří slalom; Ž – ženy; M – muži

FOTO: FISCHER

SPORT

OČIMA ONDŘEJE NOVÁKA Zástupce šéfredaktora SNOW, Instruktor lyžování a telemarku s dlouholetou praxí v ČR, Rakousku a Austrálii, autor projektu Skiwithme.cz.

ONDŘEJ NOVÁK uklidit do lyžárny a vyměnit za jiné, univerzálnější. Když si takový příběh vyslechnu, ani ve snu mě nenapadne si obřačky pořídit. Jenže není obřačka jako obřačka a mnoho lyžařů se dnes kvůli jejich mylné pověsti celoživotně ochuzuje o zážitky, které dnešní obřačky, běžně dostupné v obchodě (říkejme jim třeba komerční obřačky), mohou přinést.

Rozevřené

NŮŽKY

VĚTŠINA REKREAČNÍCH, ALE I LEPŠÍCH SPORTOVNÍCH LYŽAŘŮ SI PŘI VYSLOVENÍ SLOVA „OBŘAČKA“ VÝZNAMNĚ ŤUKÁ NA ČELO A OBRACÍ OČI V SLOUP. PŘITOM NENÍ OBŘAČKA JAKO OBŘAČKA A KAŽDÝ LYŽAŘ SI POD TÍM TERMÍNEM PŘEDSTAVUJE ČASTO NĚCO ÚPLNĚ JINÉHO. TEXT: ONDŘEJ NOVÁK

ro koho tedy vlastně jsou obřačky, co to vůbec jsou, ty obřačky, a jak to s nimi bylo, je a bude? Na všechny tyto otázky a pravděpodobně i mnoho dalších, které automaticky při čtení textu vyvstanou, se budu snažit odpovědět v následujících řádcích.

ných závodních neliší ani délkou (155 a 165 cm), ani poloměrem (stále okolo 12 metrů). Liší se samozřejmě v mechanických vlastnostech i v rozdílném osazení deskou a vázáním, ale jinak ji lze snadno zařadit a porovnat se skutečným závodnickým náčiním, a když se řekne slalomka, všichni vědí a nezbývá moc prostoru pro debaty „jaká slalomka“. S obřačkami je to v současné době mnohem komplikovanější.

Slalomky Český národ prostě miluje slalomky. Kromě jejich pověsti, která slalomky až přehnaně adoruje (slalomky jsou točivé, příjemné, ideální na naše užší sjezdovky, dobře se vejdou do auta a jsou ideálními univerzálními společnicemi pro celodenní lyžování), spočívá jejich oblíbenost možná i ve snadné zařaditelnosti a porovnatelnosti se skutečnými závodními lyžemi. Současná slalomka, kterou dostanete v obchodě (říkejme jí třeba komerční slalomka), se od těch skuteč-

Obřačky Když se řekne obřačka, každý si představí dlouhé lyže a dlouhý oblouk. Každý lyžař, přesně dle svých technických dovedností, si ten oblouk představí jinak dlouhý, často i od lesa k lesu nebo minimálně o takovém poloměru, jaký je těm kterým obřačkám přiřazen. A na světě je mýtus, že na obřačky je potřeba dlouhý, prázdný, široký a perfektně upravený svah a nejpozději v 10 hodin je potřeba takové lyže

Dějiny obřaček opravdu v kostce Dnes již můžeme říct „v dávných dobách“, kdy lyže byly rovné jako proutky, jejich poloměry zatáčení se pohybovaly hodně nad 40 metrů a správná délka se měřila k natažené ruce nad hlavu, to bylo s obřačkami jednoduché. Samozřejmě, i v 80. a 90. letech minulého století jsme mohli v kolekcích výrobců nalézt obřačky, slalomky, dokonce i jakési dnešní allmountainy. Nicméně rozdíly mezi jednotlivými kategoriemi se odehrávaly spíše v drobných délkových odlišnostech, v tuhosti a v designu. Ale obřačky, které jste koupili v obchodě, byly často těmi opravdu závodními, a pokud ne, nelišily se od nich svojí délkou a poloměrem tak jako dnes. S příchodem doby carvingové přišla i doba zkracování a zmenšování poloměru. V počátcích se obřačka v obchodě stále velmi podobala té na závodních svazích, ale s regulacemi poloměru, délky i výšky podložky (respektive chodidla nad sněhem) přišla změna. Lyže, kterým se vždy říkalo obřačky, se začaly dělit na „ty v obchodě“, lidově nazývané komerční, s přizpůsobenými poloměry a délkami tak, aby na nich běžný smrtelník dokázal zatáčet kdekoliv a kdykoliv, a na ty závodní (race stock, race department, fis norm), které se v obchodech nenacházely. Běžný smrtelník byl samozřejmě po dlouhá léta držen v dobré víře, že jeho Atomiky jsou totožné s těmi, které sedlá Hermann Maier, ale realita byla již na přelomu tisíciletí jiná. Stále se však „komerční“ obřačky poloměrově velmi podobaly těm skutečným závodním. K pomyslnému rozevírání nůžek došlo ve chvíli, kdy FIS regulovala minimální poloměr u závodních lyží určených pro obří slalom z tehdejších 21 metrů na 23 u žen a 27 u mužů. Pro běžného, byť dobrého sportovního lyžaře, začaly být takové lyže sotva použitelné a ani s dobrými technickými dovednostmi s nimi

ROSSIGNOL HERO MASTER – NĚKDEJŠÍ SKUTEČNÁ KOMERČNÍ OBŘAČA PRO KAŽDÉHO, V RÁDIUSECH 16, 18, 21 A 23 M (POSLEDNÍ JMENOVANÁ JE VYOBRAZENÁ)

opravdu nešlo jezdit jinak než od lesa k lesu. Regulace pak nadále pokračovala k současným 30 metrům poloměru v ženské kategorii a 35 metrům v mužské. A to už je opravdu zcela jiná liga i pro nadšené a dobře technicky vybavené hobíky a experty.

Rozevřené nůžky Závodní obřačky se za poslední dva roky zcela vzdálily běžnému uživateli, jeho dovednostem i samotnému důvodu, proč by na nich ještě měl jezdit. Stejně tak se postupně čím dál více vzdalují komerční obřačky své původní specializaci na dlouhé poloměry oblouků, stávají se stále vykrojenějšími a širšími a často přesahují spíše do kategorií allmountainů, než by se přibližovaly skutečným závodním lyžím. Debatu, zda je to dobře, nebo špatně, ponecháme diskusním fórům. Zajímavé je spíše sledovat další vývoj, vznikající díru na trhu a reakce výrobců na její zaplnění. Současné „komerční“ obřačky se pohybují v příznivých uživatelských délkách kolem 175 až 180 cm v rozpětí 16 až 20 metrů poloměru. Současné závodní obřačky v minimálních délkách 183, respektive 188 cm disponují minimálním poloměrem 30, respektive 35 metrů. Zdánlivě malý rozdíl 10 metrů poloměru mezi nejméně vykrojenou komerční obřačkou a nejvíce vykrojenou závodní je ve skutečnosti nebetyčný. Svoji roli tu hraje i zcela odlišná konstrukce lyží, šířka pod botou a zejména použité podložky pod vázáním, která zásadně ovlivňují chování jednotlivých lyží. Nadšeným hobíkům, kterým je 20 metrů málo a 30 už moc, nezbývá nic jiného, než sáhnout po lyžích, které dostaly nálepku FIS Masters a které svými poloměry i délkami odpovídají závodním lyžím před nedávnou regulací FIS, tedy 183 cm/23 metrů, respektive 188 cm/27 metrů. Většina výrobců má takové lyže stále v nabídce, v obchodě je ale budete hledat jen stěží, a tak je jejich koupě otázkou ochoty vašeho obchodníka, případně výletu do Rakouska, kde se takové lyže v dobrých obchodech prodávají nebo jdou velmi rychle objednat. Zajímavou, zcela nově vznikající kategorií, která přesně zaplňuje hluché místo mezi segmentem závodních a komerčních obřaček, je pak skupina lyží, které bych pracovně nazval Masters Remastered. Tento termín známe spíše z hudby, kde se běžně remasterují, tedy oživují a zvukově vylepšují staré nahrávky. I v tomto případě jde o jakési oživení. V katalozích jednotlivých výrobců stále více začínáme objevovat lyže v délkách kolem a nad 180 cm, s jednoduchou závodní sendvičovou konstrukcí, osazené závodními deskami na místo násuvných systému běžných v segmentu komerčních obřaček, ale hlavně v širší škále nabízených poloměrů 18 až třeba 26 metrů, ale přitom s moderním širším středem kolem 70 i více milimetrů, jak je to dnes běžným

standardem u komerční obřačky. Klasickým zástupcem této „nové“ kategorie je například Rossignol s lyžemi HERO Master, dodávaných v délkách 170 až 185 cm, s poloměry 16 až 23 metrů. Přesto se nejedná o typické komerční obřačky, ale právě o jakési „remasterované“ závodní lyže z dob před poslední FIS regulací, oživené různými poloměry v různých délkách a větší šířkou (70 mm) pod botou.

Kudy dál cestička? Těžko odhadnout. Vzduchoprázdno mezi pomyslnými čepelemi nůžek se začíná zaplňovat zcela novým segmentem lyží, který ovšem bude vždy určen jen pro minoritní skupinu uživatelů. Těch, kteří si stěžují, že jim obřačky moc zatáčejí, je přece jenom málo. Na druhou stranu se možná vrátíme na začátek carvingové éry a současné komerční obřačky nenápadně splynou s allmountainy a budou nahrazeny „remasterovanými Masters“, tedy skutečnými uživatelskými obřačkami s poloměry nad 20 metrů, které sice budou stále na hony vzdáleny současným regulím (jejichž platnost FIS v létě 2014 prodloužila o další 4 roky), ale budou stále trochu více specializované na delší poloměry oblouků než ty dnešní, připomínajíce zašlou slávu závodních let minulých. Současná univerzálnost komerčních obřaček je chvályhodná. Nevadí mi, lyžuji právě na takových lyžích, všem je doporučuji jako „všeumělky a celodenky“. Jen si občas kladu otázku, zda jim lze ještě říkat obřačky, co se skutečnými, či alespoň bývalými obřačkami mají společného, zda je vystihuje často používaný termín „racecarver“, či zda se jedná jen o nejvýše postavený allmountain v kolekci, kterému jeho menší šířka předurčila sjezdovkové použití. Rozdíly v zaměření i vlastnostech současných komerčních obřaček jsou velké, upřímně větší, než jsme čekali, což konečně ukáže test na následujících stránkách. Pro správný výběr lyží tedy nezbývá než listovat dále a hlavně pak testovat, testovat a testovat. Současné obřačky jsou velmi zábavné, stačí si jen vybrat, která vás bude bavit nejvíc.

A TOTO JE PRAVÁ DÁMSKÁ ZÁVODNÍ FIS OBŘAČKA ATOMIC S R 30/188 CM

FOTO: PETR HAVELKA – SNOW

SPORT

TEST v přestrojení 2 KDYŽ JSEM LONI TOUHLE DOBOU ZPRACOVÁVAL VÝSLEDKY TESTU SLALOMEK A HLEDAL VHODNÝ NÁZEV PRO ÚVODNÍ ČLÁNEK, NAPADL MĚ „TEST V PŘESTROJENÍ“. SNAD ČTENÁŘ ODPUSTÍ, ŽE BUDU V TÉTO TRADICI POKRAČOVAT A LETOŠNÍ SPECIALIZOVANÝ TEST OBŘAČEK OZNAČÍM JEN ČÍSLICÍ 2. akonec právě to takzvané přestrojení, ke kterému se ale ještě dostaneme, je jedním z nejzajímavějších znaků intenzivního a specializovaného testu lyží určených pro dlouhé oblouky, lidově zvaných obřačky. A do těch se letošní skupinka vybraných testérů pustila hlava nehlava v druhé polovině měsíce března na Malé Úpě.

Kde Vybrali jsme lyžařský areál SkiMU na Malé Úpě, který díky své téměř vysokohorské poloze garantoval dostatek sněhu a vzhledem ke své „odlehlosti“ i méně návštěvníků. A důvodem pro volbu areálu na Malé Úpě byla také teprve před několika lety vybudovaná sjezdovka Pomezky, dlouhá 1000 m s převýšením 200 metrů, technicky zasněžovaná, obsluhovaná rychlým kotvovým vlekem s výbornou dostupností i podmínkami pro zázemí testu. Profil této tratě je značen částečně jako červený, čemuž perfektně odpovídá horní část sjezdovky, a částečně jako modrý, což potvrzuje naopak spodní partie. Pro test lyží určených pro obří slalom tedy naprosto ideální a hlavně zcela přesně simulující podmínky, ve kterých se budou milovníci těchto lyží reálně pohybovat.

Kdy Druhá polovina března, přesně řečeno 16.–19. 3. 2014, se zdála být do poslední chvíle ideálně zvoleným termínem. A nebýt Krakonošových rozmarů, také by to tak bylo, ještě při příjezdu na Malou Úpu se počasí tvářilo mírumilovně a testovací pista hned za okny penzionu se skvěla ve světle měsíce v celé své

kráse, „namanšestrovaná“ na druhý den a bez jediného jarního pupínku na své bílé tváři. Noční déšť však realitu změnil a my jsme nakonec děkovali mocnému vládci hor, že nás nechal v klidu testovat po další dva dny alespoň v jakž takž přijatelných podmínkách. Proč to všechno píšu? Aby čtenář věděl, že pista nebyla jako na svěťák, tedy taková, jak by si ji možná většina z uživatelů obřaček přála. A také proto, že testovat jakékoliv lyže se dá téměř v jakýchkoliv podmínkách. Pouze podmínky pak určují, které vlastnosti zůstanou u lyží upozaděny a které naopak více vyplavou na povrch. Pouze horší podmínky vám ale dovolí testovat všestrannost a univerzálnost lyže při jejím různorodém celodenním použití. Lyžování je sport venku, lyžař je obětí rozmarů počasí a pro test nelze nikdy najít laboratorní podmínky. Nám trochu měkčí podklad, který zůstával po celý den stále stejný a dále se neměnil, nakonec perfektně vyhovoval.

JEDNOTNÝ TUNING O tuning lyží se postarali experti z Vancl sportu Vrchlabí. Lyže byly jednotně formátovány (88 ° z boku + radiální tuning) na automatu zn. Montana. Jak brousit obřačky z boku: 86 ° – velmi agresivní, pro běžné hobby použití nevhodné, 87 ° – agresivní, ale vhodné, je však třeba počítat s pravidelnou údržbou hrany, rychle se otupí, 88 ° – nejméně agresivní – hrana vydrží nejdéle, ale lyžím trochu ubere na dynamice

Kdo Spektrum testérů se, myslím, výborně podařilo napasovat na skutečné uživatele obřaček, tedy běžné velmi sportovní lyžaře, hobíky s ambicemi na úrovni závodů Masters nebo profesionální učitele lyžování s různými úrovněmi vzdělání, dovedností i roky zkušeností. Znovu zde musím zopakovat starou pravdu, kterou si neodpustím při komentáři k jakémukoliv testu lyží. Jsem zastáncem testování „lidi pro lidi“, tedy snažím se při výběru testérů co nejvíce přiblížit cílové skupině uživatelů. Obřačka v komerčním pojetí, tak jak ji známe nebo jsme měli možnost ji poznat na tomto testu, je velmi univerzální lyží určenou pro relativně široké spektrum lyžařů. Zároveň ale ne všechno vyhovuje všem. Výběrem vhodného spektra testérů se tak můžeme dobrat relativně jasného výsledku, tedy definovat charakteristiky každé jednotlivé lyže spolu s jejím určením dle dovedností lyžaře, podmínek, ale třeba i jejich hmotnosti.

Jak Jedním ze zásadních znaků našeho testu bylo opět zmiňované přestrojení. Všech 24 testovaných obřaček bylo předem kamuflováno černou páskou tak, aby odhalení značky, případně dokonce modelu, bylo maximálně ztížené. Člověk, který se v oboru pohybuje a má kolekce jednotlivých výrobců v oku, samozřejmě lyže již podle jejich tvaru nebo specifických znaků často odhalí. Když už člověk chce – což nebyl případ většiny testérů –, odhalí ale spíš jen výrobce,

z plochy: 0,5 °–1 ° (s menším úhlem je lyže agresivnější, někteří závodníci používají i 0 °) Doporučujeme radiální tuning, lyže pak reaguje s větší tolerancí a má plynulejší přechod mezi fázemi oblouku.

www. montanasport.cz

Data V testu jsme měli 24 párů lyží. Nejkratší měřily 174 cm, nejdelší 185 cm. V prvním i druhém případě se jednalo o extrém a všechny ostatní testované lyže disponovaly v převážné většině délkami od 176 do 181 centimetrů, tedy poměrně vyvážený délkový vzorek v rozpětí 5 centimetrů. Nejčastěji se objevující délky v testu byly 176 cm (5x), 178 cm (4x), 180 cm (5x). Nejvíce vykrojené lyže v testu měly poloměr 16 metrů, nejméně vykrojené pak 30, pravděpodobně i o trochu více, vzhledem k tomu, že se jednalo o fisové lyže, u kterých se přesný parametr často těžko dohledává. Často se na testu objevovaly poloměry 16, 17 a 18 metrů, nejpočetnější však byla skupina lyží s poloměrem 19 metrů (8 x). Nejužší

OBŘAČKY OD A DO Z Počet testovaných lyží:...................................................24 Počet testérů:......................................................................12 Nejkratší:................................................................... 174 cm Nejdelší:..................................................................... 185 cm Nejvykrojenější:............................................................16 m Nejméně vykrojené:...................................................30 m Nejužší na středu:.................................................. 65 mm Nejširší na středu:................................................... 74 mm Nejlehčí testérka:....................................................... 60 kg Nejtěžší testér:............................................................ 95 kg Nejmenší testérka:................................................ 162 cm Největší testér:........................................................ 188 cm Počet testérů se jménem Roman:................................3

FOTO: PETR HAVELKA – SNOW

nikoliv konkrétní model. Navíc testujeme lyže na budoucí sezonu s často nezažitým designem. A i když nic jiného, černá kamufláž vám při testování dává od lyže chtě nechtě určitý odstup, a byť třeba tušíte, co asi máte zrovna pod nohama, nejste tolik náchylní k černobílým hospodským hodnocením, že „všecky dynastáry jsou špatný a všecky rosiňoly dobrý“. Večerní rozbory testérů se pak nesly pouze v duchu „na jedničce se jezdilo výborně, ale ty trojky mi neseděly“, v návaznosti na číslování zakamuflovaných lyží. Testovací svah jsme s každým párem lyží absolvovali vždy v celé délce a vždy pouze jednou. První dojem je nejdůležitější, každá další jízda už je jen adaptace na materiál. Bezprostředně po jízdě testér také vyplnil testovací kartu, na které jsme kromě slovního hodnocení a doporučení sledovali čtyři kriteria. První z nich jsme pojmenovali „síla“ a snažili se v něm zhodnotit, jak jsou které lyže tuhé v ohybu, při jaké hmotnosti lyžaře fungují nejlépe, kolik je třeba vynaložit úsilí k jejich prohnutí a ovládání. Podobné vlastnosti jsme sledovali i u druhého kriteria „zahájení oblouku“, kde se jednalo zejména o tuhost špičky lyže, její ochotu zahájit oblouk a k tomu potřebné vynaložené úsilí. V dalším kriteriu „přesah stylu“ jsme se snažili odhalit šíři použití jednotlivých lyží, s čímž souviselo i poslední kriterium „lyžař“. To mělo za cíl doporučit konkrétní lyže různě výkonnostně orientovaným uživatelům.

lyže disponovaly středem 65 milimetrů, nejširší pak 74 mm. Nejužší špička lyže měla pouhých 101,5 mm, nejširší naopak 124 mm. Nejčastěji opakující se jméno testéra bylo Roman.

Suma sumárum Zatímco loňský test slalomek až tak nepřekvapil, letošní naopak ano. Slalomky jsou již svým určením pro krátké oblouky, svojí tužší konstrukcí jak v torzi, tak podélně, svojí délkou a dalšími parametry předurčeny pro jednostranné a do určité míry limitované lyžování. Cílem našeho testu bylo mimo jiné zjistit, zda je obřačka opravdu jen ranní lyží na upravený a liduprázdný svah, či zda je spektrum jejího využití širší. Překvapení z výsledků není zjištění, že obřačka je lyže univerzální, to se ví dávno. Ale to, jak moc univerzální je, že je často skutečně širokopásmová. Jak se některé z nich podobají allmountainům, ale přitom si stále zachovávají skvělé vlastnosti pro dlouhé oblouky a rychlou jízdu. Jak jsou některé z nich zábavné a hravé (a samozřejmě i naopak některé tuhé a nepoddajné). Na rozdíl od slalomek nejsou vůbec tak specifické a stejné, jak by se dalo předpokládat. Což opět jen potvrzuje, že dobrému nákupu lyží by měl vždy předcházet test několika typů i značek lyží z preferované kategorie. Stará a poslední pravda, kterou si opět neodpustím v tomto článku zopakovat, praví, že dnešní lyže nejsou špatné, lze si je jen špatně vybrat. Snad vám k dobrému výběru napomůže i tento test. Výsledky loňského testu slalomek najdete zde: www.snow.cz/test/20

Komplexní příspěvek o slalomkách Slalomky od A do Z najdete zde: www.snow.cz/clanek/2703

Video z testu obřaček najdete zde: www.snow.cz/video/2717

SPORT

Kdo jsou NAŠI TESTÉŘI? www.snow.cz/clanky/2971

Videa jednotlivých jízd všech testérů najdete zde:

Martin Brunclík VÝŠKA (cm)

VÁHA (kg)

VELIKOST SKELETU (mm)

11. 2. 1977 lyžařské vzdělání, zkušenosti, dny na sněhu, atd.

Hobby, cca 40 dní na sněhu

Andrea Drengubáková VÝŠKA (cm)

VÁHA (kg)

VELIKOST SKELETU (mm)

18. 4. 1990

lyžařské vzdělání, zkušenosti, dny na sněhu, atd.

APUL C, 12 let závody GS/SL, 7 let instruktorka, 60 dní v roce na sněhu

Roman Krulich VÝŠKA (cm)

VÁHA (kg)

VELIKOST SKELETU (mm)

APUL B, 12 let instruktor, 90 dní v roce na sněhu

179 78 314

162 62 302

Martin je sportovcem tělem a duší. Aktivně se věnuje tenisu, a když je v zimě na kurtech zima, snaží se všechen volný čas strávit na lyžích a pilovat techniku. Je typickým uživatelem komerčních obřaček, rád jezdí rychle a kratší poloměry oblouků mu nic neříkají. Jako každý sportovní lyžař nakonec po krátké slalomkové epizodě skončil na dlouhých lyžích, které by při svých 40 dnech na sněhu ročně za nic nevyměnil.

Andrea je bývalá závodnice. Závodila v žákovském věku a vydržela až do juniorů. Pak ji začalo více zajímat horské kolo a dnes se aktivně věnuje disciplíně enduro. Je držitelkou licence APUL C a ve volných chvílích pracuje jako instruktorka na německém Arberu. Ročně stráví na lyžích 60 dnů.

S trochou nadsázky bychom mohli říct, že Roman je už nestorem českého instruktorského lyžování. Výukou lyžování se živí už 12 let a svých každoročních 100 dnů na sněhu se nechystá za nic jiného jen tak vyměnit. V zimě ho najdete nejčastěji v Harrachově nebo v Rokytnici nad Jizerou, v létě pak ve stejné lokalitě působí jako instruktor outdoorových aktivit. Je držitelem licence APUL B.

Roman Kubát

Ondřej Novák

Tereza Pelikánová

VÝŠKA (cm)

VÁHA (kg)

VELIKOST SKELETU (mm)

173 90 295

21. 2. 1980 lyžařské vzdělání, zkušenosti, dny na sněhu, atd.

APUL A, ISIA CARD, 14 let instruktor lyžování, člen DEMO TEAM SKOL MAX, moc dní na sněhu

Další Roman už na sněhu také tráví nějaký ten pátek. Jako profesionální učitel lyžování má odkrouceno 14 sezon, je členem lektorského sboru Apul a držitelem licence ISIA Card. V současné době vede svůj obchod s horolezeckým a skialpinistickým zbožím ve Vrchlabí, pokud má volno, je na kopci ve Špindlerově Mlýně, a když to přes den nevyjde, vyráží alespoň vpodvečer na skialpy.

VÝŠKA (cm)

VÁHA (kg)

VELIKOST SKELETU (mm)

173 70 285

23. 12. 1976 lyžařské vzdělání, zkušenosti, dny na sněhu, atd.

APUL A, ISIA Card, 18 let instruktor lyžování a telemarku, 150 dnů na sněhu

Byť působí v současné době jako zástupce šéfredaktora SNOW, daří se mu stále trávit na sněhu minimálně 180 dní v roce. Lyžování je pro něj vášeň, kterou vyměnil za dobré bydlo, a jako profesionální instruktor a privátní trenér se na „prknech, co znamenají svět“ pohybuje už 18 let. Je držitelem licence ISIA Card a autorem projektu zdokonalovacího lyžování Skiwithme.cz.

172 67 307

21. 10. 1976 lyžařské vzdělání, zkušenosti, dny na sněhu, atd.

VÝŠKA (cm)

VÁHA (kg)

VELIKOST SKELETU (mm)

26. 5. 1987 lyžařské vzdělání, zkušenosti, dny na sněhu, atd.

APUL B, 80 dní na sněhu, 4 roky instruktor

168 60 280 Tereza opustila teplé místo ve farmaceutickém odvětví, aby se mohla věnovat naplno lyžování a pracovat jako instruktorka lyžování. Zkušenosti teprve sbírá, ale je nadšenou lyžařkou, která tráví na sněhu 100 dní v roce. Je držitelkou licence APUL B.

57 SNAŽILI JSME SE VYBRAT DOSTATEČNĚ ŠIROKÉ SPEKTRUM LYŽAŘŮ, KTEŘÍ BY SVÝMI DOVEDNOSTMI CO NEJPŘESNĚJI KORESPONDOVALI S BĚŽNÝMI UŽIVATELI OBŘAČEK A SVÝMI ZKUŠENOSTMI BYLI DOSTATEČNĚ ERUDOVANÍ K POSOUZENÍ JEDNOTLIVÝCH PARAMETRŮ LYŽÍ, KTERÉ JSME HODNOTILI. NAJDETE MEZI NIMI TEDY BĚŽNÉ SPORTOVNÍ LYŽAŘE, KTEŘÍ NA OBŘAČKÁCH PROSTĚ RÁDI JEZDÍ, PROFESIONÁLNÍ UČITELE LYŽOVÁNÍ I BÝVALÉ ZÁVODNÍKY.

Zbyněk Pokorný VÝŠKA (cm)

VÁHA (kg)

VELIKOST SKELETU (mm)

179 84 316

27. 2. 1975 lyžařské vzdělání, zkušenosti, dny na sněhu, atd.

APUL A, letos asi 20 dní na sněhu, 8 let instruktor lyžování a telemarku

Ivan Požár VÝŠKA (cm)

VÁHA (kg)

27. 9. 1973 VELIKOST SKELETU (mm)

lyžařské vzdělání, zkušenosti, dny na sněhu, atd.

Rekreační lyžař, letos jen 11 dnů na sněhu

Jan Roboš VÝŠKA (cm)

VÁHA (kg)

23. 3. 1974 VELIKOST SKELETU (mm)

lyžařské vzdělání, zkušenosti, dny na sněhu, atd.

Hobby, 25 dní na sněhu

183 95 325

181 89 315

Lyžování se věnuje už hezkou řádku let, jako instruktor lyžování a telemarku má za sebou plných 8 sezón a nejvíce času dnes tráví na lyžích na Šumavě, v Rakousku a Švýcarsku. Ve volném času ale lyžuje hlavně se svojí rodinou a věnuje se outdoorovým aktivitám. Je držitelem licence ISIA Card.

Nestor (nejen) diskusního fóra SNOW.cz, odborník z řad amatérských lyžařů hobíků, milovník dlouhých lyžích, na kterých piluje techniku, kdykoliv se naskytne příležitost, je rozhodně tím nejtypičtějším vzorkem uživatele komerčních a závodních obřaček, které jsme měli možnost testovat.

Honza je jedním ze sportovních lyžařů, kterého jsme na test pozvali jako typického zástupce uživatelů obřaček. Nepostižen instruktorskými licencemi či závodní minulostí tráví na sněhu zhruba 30 dní v roce a postupně doplňuje svůj arzenál o delší a delší lyže. A když nemůže lyžovat na sněhu, vynahrazuje si to alespoň na vodě.

Tomáš Rucký

Roman Šafář

Jiří Novotný

VÝŠKA (cm)

VÁHA (kg)

VELIKOST SKELETU (mm)

180 82 321

12. 4. 1984 lyžařské vzdělání, zkušenosti, dny na sněhu, atd.

APUL C, SX, Moguls, 70 dní v roce na sněhu

Tomáš tráví na sněhu 70 dní v roce a patří mezi agresivní lyžaře, kteří se rádi svezou rychle a vyhledávají spíše lyže tuhých konstrukcí a velkých poloměrů. Má za sebou závodní minulost v boulích, amatérsky se věnoval i skicrossu.

VÝŠKA (cm)

VÁHA (kg)

VELIKOST SKELETU (mm)

174 74 314

25. 6. 1974 lyžařské vzdělání, zkušenosti, dny na sněhu, atd.

APUL B, lic.učitel lyžování, ex závodník, 17 let praxe instr. lyžování, 90 dní na sněhu

Talent od přírody, se závodní minulostí na republikové úrovni, dnes většinu času tráví na telemarkových lyžích, kterým před několika lety propadl, ale v obřáku je stále velmi těžko porazitelný. Je držitelem licence APUL B, majitelem lyžařské školy v Krkonoších a svých 100 dní na sněhu ročně si s železnou pravidelností dopřává už dlouhých 17 let.

VÝŠKA (cm)

VÁHA (kg)

VELIKOST SKELETU (mm)

188 82 314

1. 10. 1984 lyžařské vzdělání, zkušenosti, dny na sněhu, atd.

APUL A, člen LS APUL, instruktor lyžováni a telemarku, trenér, 120 dní na sněhu

Jirka už se výukou lyžování zabývá také hezkou řádku let. Je držitelem licence APUL A, členem lektorského sboru APUL, instruktorem telemarku a na sněhu je denně od prosince do dubna. Poslední tři roky se věnuje práci trenéra alpských disciplín v exotickém Libanonu.

ECHT OBŘAČKA

TOLERANTNÍ OBŘAČKA

UNIVERZÁLNÍ

ATOMIC REDSTER DOUBLEDECK 3.0 GS 178 cm, 116,5–71–102, R 17

Velmi univerzální obřačka s mírným „piste rockerem“, který se projevil kladně i v rozježděném sněhu. Výborná i pro lehčí jezdce.

EXPERT

SPORTOVNÍ LYŽAŘ

TĚŽKÝ

VHODNÝ UŽIVATEL ZÁVODNÍK

TĚLESNÝ TYP LEHKÝ

KOMENTÁŘE Andrea: Jednoznačně nadchla, poddajná, snadné zahájení oblouku, a přesto stabilní lyže. Skvělá! | Martin: Lyže na upravenou pistu, ale i do odpoledního lyžování v obtížném terénu, dobře ovladatelná. Dobrá univerzálka, může být i v delší verzi! | Ondřej: Bez odezvy a charakteru, univerzální i pro lehčí jezdce a baby. | Jan: Spíše kratší oblouk, chce pořád točit. | Roman Š.: Super univerzálka. Krásné zahájení oblouku, stabilní.

REKREAČNÍ LYŽAŘ

ECHT OBŘAČKA

ATOMIC REDSTER EDGE GS 176 cm, 117–72–104, R 16,4

TOLERANTNÍ OBŘAČKA

UNIVERZÁLNÍ

PŘESAH STYLU

Mladší sestra bez doubledecku je ideální zejména pro střední oblouky, mírně širší střed nahrává celodenní univerzálnosti.

EXPERT

SPORTOVNÍ LYŽAŘ

TĚŽKÝ

VHODNÝ UŽIVATEL ZÁVODNÍK

TĚLESNÝ TYP LEHKÝ

KOMENTÁŘE Andrea: Pro mě jedna z nejlepších lyží! Super pro střední oblouk, krásně vede! | Jirka: Velmi snadno ovladatelná lyže pro sportovní lyžaře. | Zbyněk: Favorit, umí hodně a dobře, asi by mi stačila jako jediná lyže ever… Výborná na ledě, instruktorská lyže. | Roman Krulich: Velice dobrá lyže pro střední i delší oblouk. | Jan: Univerzální, dlouhý i střední oblouk nakrajuje moc hezky, zábavná.

REKREAČNÍ LYŽAŘ

ECHT OBŘAČKA

TOLERANTNÍ OBŘAČKA

ATOMIC REDSTER FIS DOUBLEDECK GS W 183 cm, 101,5–67,5–87, R >30

UNIVERZÁLNÍ

PŘESAH STYLU

Pravá „fisová“ obřačka s 30 metry poloměru vyžaduje tvrdý podklad. I tak testéry překvapila relativně snadnou ovladatelností.

EXPERT

SPORTOVNÍ LYŽAŘ

TĚŽKÝ

VHODNÝ UŽIVATEL ZÁVODNÍK

TĚLESNÝ TYP LEHKÝ

KOMENTÁŘE Roman Krulich: Tvrdá lyže, která chce i tvrdý podklad a přesné zacházení. Rozhodně to není lyže na neupravený svah. | Roman Kubát: Výborná lyže pro GS, vyžaduje tvrdý kopec a expertního lyžaře s výbornou fyzičkou. | Tomáš: Lyže začne krojit až ve větší rychlosti, ale dynamika oblouku je na jeho konci fakt rychlá. | Zbyněk: Rychlost, rychlost, rychlost, stabilní pouze na tvrdé pistě, ocení a využije pouze závodník.

REKREAČNÍ LYŽAŘ

ECHT OBŘAČKA

BLIZZARD WRC 176 cm, 115–71–99, R 19

TOLERANTNÍ OBŘAČKA

UNIVERZÁLNÍ

PŘESAH STYLU

Univerzální, přitom tvrdší sportovní lyže, která si na testech vždy najde mnoho příznivců. Typický zástupce komerčních obřaček.

EXPERT

SPORTOVNÍ LYŽAŘ

TĚŽKÝ

VHODNÝ UŽIVATEL ZÁVODNÍK

TĚLESNÝ TYP LEHKÝ

KOMENTÁŘE Roman Krulich: Velice příjemná lyže. Krásně vede v delším oblouku, ale ani kratší poloměry jí nejsou cizí. | Tereza: Tvrdší lyže, která vyžaduje jistou sílu a dovednost, ale dokáže se odměnit, pěkně drží, pro mě zajímavé. | Ivan: Měla by být širší, moc pěkně carvuje, trochu neochotně pouští z oblouku, drží bezva – už velmi měkko, zábavná, přiměřeně sportovní, mohla by být delší.

REKREAČNÍ LYŽAŘ

ECHT OBŘAČKA

BLIZZARD RCS 176 cm, 115–71–99,5, R 19

TOLERANTNÍ OBŘAČKA

UNIVERZÁLNÍ

PŘESAH STYLU

I přes 19metrový poloměr velmi točivá, vhodná i na kratší oblouky, velmi hravá a živá univerzálka pro celodenní svezení.

EXPERT

SPORTOVNÍ LYŽAŘ

TĚŽKÝ

VHODNÝ UŽIVATEL ZÁVODNÍK

TĚLESNÝ TYP LEHKÝ

KOMENTÁŘE Ondřej: Úžasná, hravá, živá univerzálka, víc si lebedí ve středním a kratším poloměru, snadno ovladatelná. | Tereza: Na tvrdém podkladu to musí být mazec, a až se odlepí kamufláž a budou mít pěknou barvu, tak není co řešit :-) | Jan: Střední oblouk super, krásně se umí dostat do kratšího oblouku, hbitá, ale jistá lyže. | Zbyněk: Spíš na střední oblouk, dovedu si na ní představit dobrou sportovní lyžařku.

REKREAČNÍ LYŽAŘ

ECHT OBŘAČKA

TOLERANTNÍ OBŘAČKA

BLIZZARD R-POWER FULL SUSPENSION 7.1 FS 174 cm, 116–71–100, R 19

UNIVERZÁLNÍ

PŘESAH STYLU

Pro silové lyžaře je až moc pohodová, ale své fanoušky si najde v řadách rekreačně sportovních jezdců, kteří rádi delší oblouky.

VHODNÝ UŽIVATEL ZÁVODNÍK

EXPERT

SPORTOVNÍ LYŽAŘ

REKREAČNÍ LYŽAŘ

TĚLESNÝ TYP TĚŽKÝ

KOMENTÁŘE Jiří: Lyže, která bude pohodová pro expertní lyžaře. A velká výzva pro sportovně-rekreačního jezdce. | Jan: Dobře točí, je klidná, univerzální. | Tereza: Tu bych brala. I s mojí váhou a zkušenostmi se na ní dobře točí i v malé rychlosti. | Roman Šafář: Spíše dámská pohodová lyže, snadně zahájí oblouk, klidná. | Andrea: Nenadchla ani neurazila, poměrně snadno uměla i kratší oblouk.

LEHKÝ

SPORT

PŘESAH STYLU

MÝTY A POVĚRY

o obřačkách a slalomkách KOLEM OBŘAČEK SE TÁHNE SNAD NEJVÍC MÝTŮ, POVĚR A HLAVNĚ POLOPRAVD. AŤ UŽ V DOBRÉM, NEBO VE ZLÉM. JAK JE TO S NIMI DOOPRAVDY?

Obřačka je strašně tvrdá – toto slýchávám často, přičemž někdy jako pochvalu a někdy jako stížnost. Za vším je přitom často opakovaný požadavek na tvrdost, nebo říkejme raději tuhost, lyží v ohybu. Zákazníci v obchodě lyže podélně prohýbají a vynášejí soudy jako „tahle je moc měkká, tu nechci“, ale nikoho už nenapadne zkusit, jak lze lyži zkroutit ve špičce či v patě, tedy jak bude tuhá ve zkrutu neboli v torzi. Nejtvrdší, tedy podélně nejtužší lyže na trhu je slalomka. Je to dáno stylem jízdy, pro který je určena, ale hlavně její délkou. Obřačka je naopak podélně poměrně měkká, ohebná a tuhá ve zkrutu. Odpovídá to její délce, ale i současné technice jízdy. Není tedy pravda, že by obřačka byla tvrdá a nešlo na ní jezdit. Naopak, příliš tvrdá obřačka vyžaduje mnoho úsilí, velkou rychlost i hmotnost jezdce a v běžném komerčním segmentu takovou lyži můžeme považovat za nepovedenou. Obřačka je na liduprázdnou sjezdovku – to je pravda, svezení na prázdné sjezdovce je potěšením na jakékoliv lyži. Toto tvrzení spíše vychází od lyžařů, kteří takovou lyži technicky nezvládli, tedy nedovedou zkrátit její tovární poloměr, a tím i kontrolovat rychlost. Pokud budeme na lyžích s poloměrem 20 metrů jezdit dvaceti- a více metrové oblouky, pojedeme stále rychleji. Na modré sjezdovce se možná nebudeme tak bát, ale na červené už určitě. Pro nekontrolované lyžování je pak samozřejmě lepší liduprázdná sjezdovka. Ale pokud dokážete zkrátit daný poloměr lyží, tedy způsobit i jejich větší prohnutí a s tím přicházející kontrolu rychlosti bez nutnosti smyku, stává se obřačka, obzvlášť ta komerční, výbornou celodenní kamarádkou. Obřačka není na celý den – ale jen na dvě hodiny hned ráno, dokud je upravený svah. Svezení na obřačce na manšestrovém kopci je samozřejmě požitek, ale když je měkko, nebo je svah v pozdějších hodinách rozbitý, co je snadnější? Lyžovat na slalomce, nebo na obřačce? Slalomka je tvrdá, nic neodpustí, je krátká, tedy vyžaduje neustálé předozadní balancování, je úzká, tedy se snadno boří. Kromě snadnějšího proplétání se mezi muldami vzhledem k délce nemá pro celodenní lyžování jediné plus. Na rozdíl od obřačky, která je měkčí, lépe tlumí nerovnosti i vzhledem ke své délce, je širší než slalomka, tedy se tolik neboří, není na ní třeba tolik předozadně balancovat a více toho odpustí (pokud mluvíme o obřačkách komerčních).

SKI SHOP

SKI RENT

SKI SERVICE

BOOT FITTING

TEST CENTRE

Profesionální lyžařské a servisní centrum v Praze

• specializovaný maloobchod • servis MONTANA • půjčovna, testcentrum • bootttingové centrum

Kříženeckého náměstí 990 152 00 Praha 5 - Barrandov (naproti Barrandovským ateliérům) prodejna@montanasport.cz telefon: +420 222 741 430

www.montanasport.cz Naše služby v Krkonoších SKI RENT

SKI SHOP

SKI SERVICE

BOOT FITTING

Obřačka je dlouhá – opravdu? Měřím 174 cm. Slalomka měří 165 cm, má poloměr 13 metrů. Komerční obřačka měří 175 cm, má poloměr 16. Rozdíl poloměru 3 metry v podstatě nepoznáte, dokonce se vám díky příjemnější podélné tuhosti obřačky pojede snáze a k zahájení, ale hlavně následnému vedení oblouků nebudete potřebovat tolik úsilí. 10 centimetrů v délce již bude poznat více, ale jsou lyže na výšku postavy opravdu tak dlouhé? Pokud připočteme ještě rocker, kterým dnes už většina komerčních obřaček disponuje, skutečná délka lyže, na které budete oblouk zahajovat, se bude téměř blížit 165 centimetrům u slalomky.

Obřačka není na krátké oblouky – a kolik jich za den skutečně uděláte? Nejezdíte povětšinou středními oblouky, nevozíte se dlouhými, když je místo a zrovna to jde? Nehledě na to, že při našem hobby šmrdlání je mnohem snazší jezdit krátké oblouky na obřačce, kterou snadno uvedeme do lehkého smyku, než na slalomce, která si stále vynucuje jízdu po hraně. A ruku na srdce, milí čtenáři. Kdo z vás dokáže jet na červené sjezdovce krátké oblouky po hraně, byť na sebelepší slalomce?

Horská 117, Vrchlabí 543 02 prodejna@vanclsport telefon: +420 499 692 716

www.vanclsport.cz

ZERAT 63X242.indd 1

17.9.2013 9:01:4

ECHT OBŘAČKA

TOLERANTNÍ OBŘAČKA

UNIVERZÁLNÍ

DYNASTAR SPEED COURSE FLUID 178 cm, 124–74–106, R 16 Širší střed ji předurčuje i do rozbitého terénu, přitom je dostatečně tuhá i pro ranní tvrdou pistu.

EXPERT

SPORTOVNÍ LYŽAŘ

TĚŽKÝ

VHODNÝ UŽIVATEL ZÁVODNÍK

TĚLESNÝ TYP LEHKÝ

KOMENTÁŘE Martin: Velmi snadný nástup do oblouku, v rozbitém terénu jako doma. | Jiří: Příjemné svezení pro zdatnější lyžaře. Zvládá všechny druhy oblouků v různých terénech. | Zbyněk: Dovedu si ji představit jako lyži na celý den, umí vše, snadno točí, po přivyknutí na šířku už easy, takové SUV mezi lyžemi. | Jan: Velmi točivá lyže, i v měkkém překvapivě vedla až ke slalomce.

REKREAČNÍ LYŽAŘ

ECHT OBŘAČKA

TOLERANTNÍ OBŘAČKA

DYNASTAR SPEED COURSE PRO R 20 RACING 178 cm, 124–74–106, R 16

UNIVERZÁLNÍ

PŘESAH STYLU

Širší střed je výhodou pro celodenní lyžování, nejvyšší model značky je však určen pro střední a delší oblouky na tvrdém povrchu.

EXPERT

SPORTOVNÍ LYŽAŘ

TĚŽKÝ

VHODNÝ UŽIVATEL ZÁVODNÍK

TĚLESNÝ TYP LEHKÝ

KOMENTÁŘE Andrea: Hodně točivá lyže, svižná, i v dlouhém oblouku stabilní, ale umí dobře i kratší. Docela bavila. | Jiří: Typická lyže v této kategorii. Obratná a univerzální. | Roman Šafář: Pomalejší zahájení oblouku, pak v jízdě v oblouku na pohodu. | Martin: Výborná lyže do odpoledních podmínek. | Tereza: Univerzální lyže pro sportovní holky či lehčího lyžaře, krátké oblouky v pohodě.

REKREAČNÍ LYŽAŘ

ECHT OBŘAČKA

ELAN RIPSTICK 176 cm, 114–70–99, R 17,8

TOLERANTNÍ OBŘAČKA

UNIVERZÁLNÍ

PŘESAH STYLU

I přes typický obřačkový střed je velmi univerzální, tíhne spíše ke kratším obloukům a měkčímu povrchu. Velmi hravá, ale poslušná.

EXPERT

SPORTOVNÍ LYŽAŘ

TĚŽKÝ

VHODNÝ UŽIVATEL ZÁVODNÍK

TĚLESNÝ TYP LEHKÝ

KOMENTÁŘE Ondřej: Hezká univerzálka, není úplně GS, spíše pro lehčí sportovní lyžaře, velmi hravá a poslušná. | Jiří: Na můj vkus hodně měkká ve špičce. Lyže spíš inklinují ke kratším obloukům. | Ivan: Krása a jistota ve středním oblouku i do vyšší rychlosti, ochota v zahájení oblouku, trochu se jim nechce z něj, ale je to otázka zvyku v jedné jízdě. | Jan: Tolerantní, dobře ovladatelná. | Martin: Lyže jde snadno do oblouku.

REKREAČNÍ LYŽAŘ

ECHT OBŘAČKA

FISCHER C-LINE PRESIDENT 180 cm, 116–71–100, R 18

TOLERANTNÍ OBŘAČKA

UNIVERZÁLNÍ

PŘESAH STYLU

Obřačka, která není obřačkou, přesto do testu velmi dobře zapadla. Ideální pro sportovní lyžaře i celodenní použití.

EXPERT

SPORTOVNÍ LYŽAŘ

TĚŽKÝ

VHODNÝ UŽIVATEL ZÁVODNÍK

TĚLESNÝ TYP LEHKÝ

KOMENTÁŘE Roman Krulich: Dobrá odladěná obřačka, která vyžaduje určitou sílu na prohnutí, ale vrátí to jistotou v oblouku. | Jiří: Lyže, která nezklame, ale ani nijak nepobaví. Pohodlné svezení pro každého sportovního lyžaře. | Tomáš: Lyže potřebuje už vyšší rychlost, dobře jela i v rozbředlém sněhu, na kratší se zavřít nenechá, spíš do zahraničí. | Jan: Opět lyže na rychlou jízdu, podrží, jistí, vedou.

REKREAČNÍ LYŽAŘ

ECHT OBŘAČKA

FISCHER RC4 WORLDCUP RC PRO 180 cm, 116–68–98, R 18,5

TOLERANTNÍ OBŘAČKA

UNIVERZÁLNÍ

PŘESAH STYLU

Názory na top model značky se různily, všichni ale ocenili výbornou stabilitu a možnost použití pro všechny poloměry oblouků.

EXPERT

SPORTOVNÍ LYŽAŘ

TĚŽKÝ

VHODNÝ UŽIVATEL ZÁVODNÍK

TĚLESNÝ TYP LEHKÝ

KOMENTÁŘE Martin: Velmi tvrdá lyže, pouze na ranní pistu, do rozbitého odpoledního terénu nepoužitelná. | Roman Krulich: Příjemná lyže, celkem snadné zahájení oblouku. | Ondřej: Měkká, snadno ovladatelná lyže pro sportovní lyžaře, v delším oblouku až překvapivě stabilní. | Jan: Výborná ve středním i dlouhém oblouku, výtečně vedla i v nahrnutém sněhu, moc se mi líbí. | Ivan: I na mou hmotnost celkem jistá.

REKREAČNÍ LYŽAŘ

ECHT OBŘAČKA

KÄSTLE RX 12 184 cm, 118–70–100, R 18

TOLERANTNÍ OBŘAČKA

UNIVERZÁLNÍ

PŘESAH STYLU

Tyto lyže si získaly srdce naprosté většiny testérů. Značka „ideál“ pro všechny a na všechno.

VHODNÝ UŽIVATEL ZÁVODNÍK

EXPERT

SPORTOVNÍ LYŽAŘ

REKREAČNÍ LYŽAŘ

TĚLESNÝ TYP TĚŽKÝ

KOMENTÁŘE Roman Krulich: Krásné svezení. Lyže výborně podrží v delším oblouku, velice snadno přehraňuje a žádný terén jí nedělá problém. | Ondřej: Tuhá, ale stále univerzální, i na měkkém sněhu, poslušná, ale s tužší špičkou, i pro těžší lyžaře. | Jiří: Pro mě jasná 1 celého testu. Tahle lyže jezdce dokonale odmění. Rychlá v přehranění, skvělá v dlouhých i krátkých obloucích. | Jan: Moc se mi líbila ve středním a delším oblouku, cítil jsem se jistě.

LEHKÝ

SPORT

PŘESAH STYLU

CO ŘÍKAJÍ testéři CO ŘEKLI TESTÉŘI O OBŘAČKÁCH? JAK VYSOKO STOJÍ V JEJICH ŽEBŘÍČKU OBLÍBENOSTI? JAKÁ BYLA JEJICH CESTA K NIM, PROČ NA NICH JEZDÍ NEBO NEJEZDÍ A PROČ BY JE OBČAS NEJRADĚJI SCHOVALI DO TEMNÝCH ZÁKOUTÍ LYŽÁRNY?

ANDREA DRENGUBÁKOVÁ

Obřačky jsou pro mě číslo 1. Když za mě lyže chtějí točit samy, tak to pro mě není to pravé ořechové. Ačkoli jsem menšího vzrůstu (162 cm), preferuji lyže mezi 175–184 cm, ideálně užší a tvrdé. To je možná důsledek mého závodního období, kdy jsem se věnovala právě obřímu slalomu. Mám ráda, když mi lyže nedá něco jen tak zadarmo a já musím vynaložit trochu síly, aby poslouchala. Ta se mi ale pak odmění rychlou a jistou jízdou, kdy drží oblouk a nepustí. Obřačky jsou pro mě zkrátka taková srdeční záležitost!

IVAN POŽÁR

Ve skutečnosti za to může manželka, protože mi dala bojový úkol lyžovat s našimi dětmi už od mala. To ještě netušila, jak si zavaří. Po pár dětských letech na lyžích s kandahárem a mnoha letech na běžkách jsem si tedy pořídil začátečnické lyže 168/16,6 a o tři čísla větší boty, z jedněch lyží byly tak nějak dvoje, pak i troje, ze začátečnických pořád závodnější, pak se objevil Honza Verl a přibyly komerční obřačky z výprodeje Hypernovy, pak od Dana z carv.cz Sporteny 186 – za pěkný peníz, protože se na nich nedalo funcarvovat, od Milan Trnky Heady 190+/27,5 … a už se vezu, aktuálně nejčastěji na Elanech GSX 191 od Kačky Manestarové. Myslím, že pokud lyžař jakéhokoliv věku neustrne ve vývoji, tak se k méně až málo točivým lyžím v nějaké podobě zákonitě dopracuje tak jako tak, jinak by se musel ukličkovat k smrti. Nebo se vrátí k běžkám nebo zpátky k tomu kandaháru.

TEREZA PELIKÁNOVÁ

Moje cesta k obřačkám? V době dospívání, kdy je vrcholem lyžařské sezony týdenní pobyt na lyžařském výcviku, potřebujete hlavně jezdit na krásu. Tudíž nejlepší volba jsou samozřejmě lyže, co samy zatáčí. Nejpravděpodobněji narazíte v lyžařském arzenálu vašeho staršího sourozence či v půjčovně na lyže, které vám budou po hruď, rádius takřka jednomístná číslice a na svah budete vysláni se slovy: „Ukaž, ty ti budou“. Jasně, že budou a budou samy zatáčet, tudíž značná část populace „zastydne“ v této fázi. Jenže mně v té době někdo půjčil lyži s parametry komerční obřačky. Nejprve jsem se podivila, proč mi přinesli lyže ze skokanského oddělení, pak jsem se svezla a už to bylo. Pocit větší stability, první pokusy jízdy po hraně i znatelně vyšší rychlost zapříčinily, že jsem začala spekulovat, jak takovou lyži získat. O pár let a nalyžovaných dní později bych obřačku už neměnila. Dlouhý oblouk, s trochou dovednosti krátký oblouk, když je širší pod botou, dá se na ní lehce jezdit i mimo sjezdové tratě. Zkrátka obřačku bych hledala v každé garáži vyspělého lyžaře.

ECHT OBŘAČKA

TOLERANTNÍ OBŘAČKA

UNIVERZÁLNÍ

LUSTI FRT MASTERS 185 cm, 105–67–90, R 24

Tvrdá závodní obřačka nedá nikomu nic zadarmo. Preferuje delší oblouky a tvrdý povrch.

EXPERT

SPORTOVNÍ LYŽAŘ

TĚŽKÝ

VHODNÝ UŽIVATEL ZÁVODNÍK

TĚLESNÝ TYP LEHKÝ

KOMENTÁŘE Zbyněk: Rychlá, přímočará obřačka, náročná, v zahájení oblouku je třeba jistá obezřetnost (opatrnost). Lyže na ráno a prázdný kopec. | Ivan: Pěkná, rychlá, GS chování, středně dlouhý a delší oblouk, sázela by tam jeden střední za druhým. | Jan: Spíše lyže na delší oblouk, chce rychlost, příjemná sportovní obřačka. | Martin: Výborná GS, ale pro zdatnější a sportovnější lyžaře, vyšší váha lyžaře stačit nebude.

REKREAČNÍ LYŽAŘ

ECHT OBŘAČKA

LUSTI RT 185 cm, 105–65–92, R 21

TOLERANTNÍ OBŘAČKA

UNIVERZÁLNÍ

PŘESAH STYLU

Žádné celodenní nářadí, ale poctivá zbraň na tvrdý kopec, rychlé přehranění, ideální pro těžší jezdce a střední až delší oblouky.

EXPERT

SPORTOVNÍ LYŽAŘ

TĚŽKÝ

VHODNÝ UŽIVATEL ZÁVODNÍK

TĚLESNÝ TYP LEHKÝ

KOMENTÁŘE Martin: Lyže vyžaduje rychlost, velmi stabilní, jistá lyže. | Ondřej: Dost tvrdá, lepší na větší váhu, na měkkém sice ok, ale nelze z ní dostat to, co asi umí. | Jiří: Závodní obřačka pro zdatné jezdce. | Zbyněk: Rychlá, stabilní, na dlouhé a střední oblouky. | Ivan: Super, moc pěkně přehraňuje, jistá, komunikativní, slibuje, že na ledu by to bylo ono. | Roman Šafář: Super sportovní lyže – GS, ale i přesto krásné zahájení oblouku.

REKREAČNÍ LYŽAŘ

ECHT OBŘAČKA

LUSTI RT 182 cm, 113–67–101, R 18

TOLERANTNÍ OBŘAČKA

UNIVERZÁLNÍ

PŘESAH STYLU

Jeden z favoritů testu. Vzhledem k užšímu středu nejde o celodenní univerzálku, přesto na upraveném svahu umí téměř cokoliv.

EXPERT

SPORTOVNÍ LYŽAŘ

TĚŽKÝ

VHODNÝ UŽIVATEL ZÁVODNÍK

TĚLESNÝ TYP LEHKÝ

KOMENTÁŘE Andrea: SUPER LYŽE! Umí parádně dlouhý i střední oblouk, dobře vede i drží – moc se líbila! | Ondřej: Super, super, i v té polední břečce veselá, stabilní, državá a hravá. | Roman Šafář: Reaguje pěkně od špičky, dobře vede oblouk. | Roman Kubát: Výborná lyže, na které si zalyžuje každý sportovní lyžař, lyže výborně vede. | Zbyněk: Favorit dne, dělá přesně to, co má dělat, jede rychle, čitelně, přesně.

REKREAČNÍ LYŽAŘ

ECHT OBŘAČKA

NORDICA DOBERMANN GSR EDT 182 cm, 115–71–100, R 19,5

TOLERANTNÍ OBŘAČKA

UNIVERZÁLNÍ

PŘESAH STYLU

K obřačkám Ondry Banka má tato komerční verze daleko, ale hobíkům, kteří rádi tužší lyže pro delší poloměry, splní všechna přání.

EXPERT

SPORTOVNÍ LYŽAŘ

TĚŽKÝ

VHODNÝ UŽIVATEL ZÁVODNÍK

TĚLESNÝ TYP LEHKÝ

KOMENTÁŘE Martin: Tato lyže je tolerantní, ale přitom dostatečně tuhá, bude výborná jak na upravenou sjezdovku, tak i v rozbitém odpoledním sněhu. | Ondřej: Trochu náročnější, spíše pro delší a střední poloměr, tužší v ohybu, ale velmi stabilní i v měkkém sněhu. To můžu! | Ivan: 1*** Supersport, supercarver na rozbitou sjezdovku, bezproblémové, zlepšují se ještě s rychlostí a fyzičkou, pustí hodně daleko od sebe.

REKREAČNÍ LYŽAŘ

ECHT OBŘAČKA

ROSSIGNOL HERO ELITE LT 180 cm, 118–72–100, R 19

TOLERANTNÍ OBŘAČKA

UNIVERZÁLNÍ

PŘESAH STYLU

Celodenní univerzálka, oblíbená u děvčat, která je chválila i v kratších obloucích. Je živá, hravá a poradí si s širokou škálou povrchů.

EXPERT

SPORTOVNÍ LYŽAŘ

TĚŽKÝ

VHODNÝ UŽIVATEL ZÁVODNÍK

TĚLESNÝ TYP LEHKÝ

KOMENTÁŘE Andrea: Na svou délku 180 cm mě překvapilo, že umí poměrně snadno i kratší oblouky. Poddajná a dobře ovladatelná. | Jiří: Další typický zástupce této kategorie. | Tereza: V terénu dnes byla tvrdší a míň ovladatelná, ale na tvrdém podkladu musí být super – vyžaduje určitou sílu, ale zvládne je i holka. | Zbyněk: Stabilní, širší pod patou a hezky jede v měkčím sněhu, user friendly, celodenní lyže.

REKREAČNÍ LYŽAŘ

KOMENTÁŘE Jan: Drží krásně i v delším oblouku, střední i kratší oblouk zajíždí krásně. | Ivan: Pro lehké lyžaře, nenáročná, umí zkracovat oblouk, dámská lyže. | Andrea: Moc pěkná lyže, příjemná, hezky vedla, poddajná, uměla i krátké oblouky, v dlouhém vedla a nepustila. | Ondřej: Docela příjemná, univerzální, pocitově dost lehká lyže, dobrá pro sportovní lyžaře. | Tereza: Točivá, příjemná lyže v optimální délce.

VHODNÝ UŽIVATEL ZÁVODNÍK

EXPERT

SPORTOVNÍ LYŽAŘ

REKREAČNÍ LYŽAŘ

ECHT OBŘAČKA

Velmi lehké na nohou, výborné i v kratších poloměrech a nejoblíbenější opět u dívek a lehčích lyžařů. TĚLESNÝ TYP

TĚŽKÝ

ROSSIGNOL HERO ELITE LT – TI 176 cm, 115–69–96, R 19

TOLERANTNÍ OBŘAČKA

UNIVERZÁLNÍ

PŘESAH STYLU

LEHKÝ

SPORT

PŘESAH STYLU

ROMAN KRULICH

Letos jsem odučil už dvanáctou sezonu, a tak můžu říct, že na lyžích strávím poměrně dost času. Ve svých instruktorských začátcích jsem si pořídil, asi jako většina lyžařů v té době, kraťounké slalomky, které točily jako kružítko. Pravda, nebýt slalomek, asi by mi trvalo o trochu déle objevování onoho magického carvingu, kdy člověk jede čistě po hraně a za ním jsou jen dvě krásné, ničím nenarušené rýhy ve sněhu. Ale jak jsem se postupně rozlyžovával, začal jsem mít pocit, jako by mě tato krátká lyže začala trochu omezovat. Proto jsem dal na radu zkušenějších (od kterých si vždycky nechám rád poradit) a pořídil jsem si lyže delší a míň „krojené“. A musím říct, že lituji, že jsem to neudělal dřív… Mám rád rychlejší a dynamičtější jízdu a přesně to mi tato lyže umožňuje. Ne že by se na slalomkách nedalo jezdit rychle, ale jakmile chce člověk trochu natáhnout oblouk a zachovat onu dynamiku pohybu, je „obřačka“ přesně tím, co potřebuje. A její výhoda určitě spočívá i ve větší univerzálnosti. Prostě za mě pro obřačku palec nahoru!

TOMÁŠ RUCKÝ

Prakticky sedm let nazpět jsem jezdil ostré slalomky a funcarvové lyže. Pak jsem si v Bormiu od kolegy půjčil obřákovou lyži Völkl, nějaká FIS W to byla, a to mě úplně dostalo. Pro zahraniční kopce většinou používám lyže s rádiusem okolo 28 m. Na sjezdovkách v ČR je tahle lyže ale spíš nepoužitelná, a proto vybírám ze sekce lyží s rádiusem okolo 17–18 m, což bylo i osazení našeho testu. Nemyslím si, že by v testu byla vyloženě špatná lyže, stejně tak lyže, která se mi líbila méně, bude určitě vyhovovat někomu jinému. Obecně i u těchto lyží požaduji co největší tvrdost tak, aby pojezd byl co nejdynamičtější i za cenu toho, že odpoledne na rozbitějším kopci taková lyže nebude ideální. Nicméně radši půjdu do auta a na odpoledne si vezmu jiné lyže vhodné na měkčí kopec a trošku muld. Lyži obřákového parametru bych nevybíral jako univerzálku, a proto v mém hodnocení získala více bodů lyže, když byla hlavně pro tvrdý rovný svah. Nicméně všem, kteří vybírají lyže, doporučuji: testujte, testujte, testujte a najděte si hlavně správný parametr, tzn. tuhost, délku a rádius, a pak je prakticky jedno, jestli je na lyži ta či ona značka. Testovacích dnů je v ČR určitě dost a před nemalou investicí se vyplatí tomu jeden den věnovat.

ZBYNĚK POKORNÝ

K tomuto typu lyží jsem došel postupně. Zpočátku jsem byl nadšen ze slalomek. Hrozně se mi líbila točivost, náklony a jednoduchost, s jakou tyto lyže jedou, a nechtěl jsem slyšet o ničem jiném. První obřačky jsem si pořídil vlastně z nutnosti. Pro přijetí do kurzu Apul A jsem musel zajet měřený obří slalom a projít kurzy zaměřenými na techniku jízdy GS. Koupil jsem si tedy lyže určené pro ženské závodění s poloměrem přes 21 m a délce 180 cm. Zpočátku to šlo těžce, lyže nechtěly zatáčet, byly tvrdé a nepoddajné. Ale postupem času jsem tomuhle lyžování přišel na chuť a teď vlastně nic jiného než obřačky nepoužívám. Samozřejmě na freeride mám ještě široké lyže, ale při dobrých podmínkách se jízda v offpistu blíží obřákovému oblouku jak rychlostí, tak náklony i rozsahy. Pro výuku klientů jsou pro mě lyže s delším poloměrem (18–20 m) ideální. Na tomto typu je nutné, aby instruktor předvedl, jak to ve fázích oblouku funguje. Tato lyže to neudělá zadarmo. Klient pak může dobře vidět přenášení váhy, fáze oblouku, zatěžování… Na slalomce tohle neuvidí, protože ta zatočí už při velmi malém impulsu a nikdo z přihlížejících vlastně nepozná proč. Lyže jsou pro mě pracovní nástroj, a tak potřebuji, aby mi tento nástroj vyhovoval. Nejen pro výuku upřednostňuji obřačky. Tato lyže je pro mě nejuniverzálnější. Zvláště pak třída komerčních obřaček, které nemají tak dlouhé poloměry (do 20 m) a jsou trochu širší pod patou (okolo 70 mm). Jsou stabilní, většinou velmi výkonné a použitelné nejen na ranní tvrdou a prázdnou pistu. Na těchto lyžích se dá odjezdit celý den a pořád fungují. Jako cílovou skupinu vidím sportovní lyžaře, co mají rádi rychlost, stabilitu v oblouku a dokážou využít tu sílu, co se v lyžích skrývá. Velmi kladně hodnotím zajištění testu, zvláště pak kamufláž lyží. Cíleně jsem nezkoumal, na čem jedu, a bylo pro mě veliké překvapení, když jsem zjistil, jaké lyže mi seděly nejlépe. Přiznám se, že některé z nich jsou značky, které nikdy nebyly mými favority a bez této zkušenosti bych na ně ani nepomyslel.

ECHT OBŘAČKA

TOLERANTNÍ OBŘAČKA

UNIVERZÁLNÍ

SALOMON X-RACE + RACE PLATE XX B 180 cm, 120–73–97, R 19

Nový koncept výkonnostní lyže pro velmi pokročilé a experty. Umí vše, díky širšímu středu a rockeru dobře plave i v rozbitém terénu.

EXPERT

SPORTOVNÍ LYŽAŘ

TĚŽKÝ

VHODNÝ UŽIVATEL ZÁVODNÍK

TĚLESNÝ TYP LEHKÝ

KOMENTÁŘE Roman Krulich: Dobrá lyže i do horšího terénu. Žádný oblouk pro ni není problém. | Jiří: Dobrá volba pro široké spektrum sportovních lyžařů. | Zbyněk: Příjemná sportovní lyže, spíše na delší a rychlejší oblouk, krásně drží na ledu. | Tomáš: Příjemně stabilní, potřebuje už trošku rychlost pro zahájení oblouku, na konci oblouku hezky dynamická. | Jan: Příjemná, jistá i v měkku.

REKREAČNÍ LYŽAŘ

ECHT OBŘAČKA

SALOMON K 24 HOURS MAX 178 cm, 120–73–105, R 16

TOLERANTNÍ OBŘAČKA

UNIVERZÁLNÍ

PŘESAH STYLU

K obřačce má trochu dále, i tak se jí ale v něčem podobá. Celodenní sportovní univerzálka, která se dobře cítí i ve vyšších rychlostech.

EXPERT

SPORTOVNÍ LYŽAŘ

TĚŽKÝ

VHODNÝ UŽIVATEL ZÁVODNÍK

TĚLESNÝ TYP LEHKÝ

KOMENTÁŘE Martin: Lyže drží dobrou stopu, slabé zahájení oblouku. | Roman Krulich: Sice to není zrovna lyže GS, ale svezení je na ní super, člověk si může vybrat jakýkoliv oblouk a tahle lyže ho zajede. Výborná volba. | Tereza: Točivá, obratná lyže, dovedu si na ní představit jezdit celý den v kterémkoli terénu. | Ivan: Jo! V malé rychlosti těžká, pak drží a drží. | Jiří: Příjemné překvapení. Parádní univerzálka pro lehčí lyžaře či lyžařky.

REKREAČNÍ LYŽAŘ

ECHT OBŘAČKA

SPORTEN AHV 06 GS 180 cm, 116,5–71,5–101, R 19,1

TOLERANTNÍ OBŘAČKA

UNIVERZÁLNÍ

PŘESAH STYLU

Nový model Sportenů si oblíbili testéři, kteří rádi rychlost a pocit, že musí při lyžování trochu víc zabrat.

EXPERT

SPORTOVNÍ LYŽAŘ

TĚŽKÝ

VHODNÝ UŽIVATEL ZÁVODNÍK

TĚLESNÝ TYP LEHKÝ

KOMENTÁŘE Martin: Lyže tolerantní, drží dobře stopu i v odpoledním rozbitém terénu. | Zbyněk: Wow, ano, tohle je obřačka, těžká, tvrdá, rychlá, musí se makat, ale ovladatelná, jede, kam chci, potřebuje rychlost, nadšení! | Ivan: Jakákoli rychlost, s rychlostí stoupá požitek a jistota, opravdu GS! Ne na měkko. | Jan: Má ráda střední a delší oblouk, ve vyšší rychlosti krásně vede. | Jiří: Trochu pomalá v přehranění, o to stabilnější v oblouku.

REKREAČNÍ LYŽAŘ

ECHT OBŘAČKA

SPORTEN AHV 06 GS 181 cm, 102–66–88, R 24

TOLERANTNÍ OBŘAČKA

UNIVERZÁLNÍ

PŘESAH STYLU

Typická obřačka pro závody Masters. Úzký střed i tuhost ji předurčuje pro ranní pisty a vyšší rychlost. Odmění se dobrou ovladatelností.

EXPERT

SPORTOVNÍ LYŽAŘ

TĚŽKÝ

VHODNÝ UŽIVATEL ZÁVODNÍK

TĚLESNÝ TYP LEHKÝ

KOMENTÁŘE Andrea: Rychlá lyže, vyžaduje sílu na zahájení oblouku, reaguje přesně, je velmi stabilní. Nekompromisní – chyby potrestá. | Roman Krulich: Velice dobrá lyže na delší oblouk, výborně drží i ve vysokých rychlostech. | Jan: Jistá v rychlosti a delším oblouku, sportovní, krásně vede. | Tereza: Pěkná obřačka – tipuji, že na tvrdém kopci bych zlepšila o stupeň známku. | Ivan: Testováno druhý den na tvrdším, moc pěkné.

REKREAČNÍ LYŽAŘ

ECHT OBŘAČKA

VÖLKL RACETIGER GS 175 cm, 116–70–98, R 17,9

TOLERANTNÍ OBŘAČKA

UNIVERZÁLNÍ

PŘESAH STYLU

Další z velkých oblíbenkyň testu udělala na testery dojem svojí hravostí, velmi rychlou odezvou a nenáročností ovládání.

EXPERT

SPORTOVNÍ LYŽAŘ

TĚŽKÝ

VHODNÝ UŽIVATEL ZÁVODNÍK

TĚLESNÝ TYP LEHKÝ

KOMENTÁŘE Ondřej: 1* Úžasně univerzální, hravá, točivá, Love it! | Tereza: Točivá, měkčí lyže pro holky, co se chtějí vozit. | Roman Šafář: Příjemná točivá lyže, jednoduše reaguje bez nutnosti velké síly k točení. | Roman Krulich: Dobrá lyže na střední a delší oblouk. V oblouku vede jistě. | Ivan: 1* Vynikající smýkání a přechody mezi délkami oblouků, střední rychlost, dobře i carvuje, zatím lyže s nejlepší odezvou na změny techniky zatáčení.

REKREAČNÍ LYŽAŘ

ECHT OBŘAČKA

VÖLKL RACETIGER RC 175 cm, 119–72–101, R 17,5

TOLERANTNÍ OBŘAČKA

UNIVERZÁLNÍ

PŘESAH STYLU

Velmi točivá, velmi příjemná v rozježděném sněhu, ideální pro lehčí jezdce jako celodenní univerzálka.

VHODNÝ UŽIVATEL ZÁVODNÍK

EXPERT

SPORTOVNÍ LYŽAŘ

REKREAČNÍ LYŽAŘ

TĚLESNÝ TYP TĚŽKÝ

KOMENTÁŘE Andrea: Velmi snadné ovládání, má až slalomkový charakter. Klasická „holčičí“ lyže. | Jiří: Velmi točivá lyže, překvapivě stabilní i v delším oblouku. | Tereza: Snadná, točivá, mám pocit, že dělá vše za mě, až mě to úplně nebavilo. | Roman Šafář: Chvíli to trvá, než jí přijdeš na chuť, pak ale fajn univerzálka. | Ivan: Kratší a střední oblouky, jistá v bordelu, někdo propašoval do testu skoroslalomku, ale příjemnou univerzálku.

LEHKÝ

SPORT

PŘESAH STYLU

Abychom si ROZUMĚLI POD POJMEM OBŘAČKA SI KAŽDÝ PŘEDSTAVÍ NĚCO JINÉHO. REKREAČNÍ LYŽAŘ PRAVDĚPODOBNĚ TU KOMERČNÍ, UČITEL LYŽOVÁNÍ TU „BÝVALOU HOLČIČÍ“, ZÁVODNÍK ZÁVODNÍ. KAŽDÝ DLE SVÉHO GUSTA, PREFERENCÍ A DOVEDNOSTÍ. POKUSÍME SE TEDY TROCHU ZORIENTOVAT A DEFINUJEME TŘI ZÁKLADNÍ SKUPINY OBŘAČEK, DÁME JIM JMÉNO A PODCHYTÍME I VŠECHNA LIDOVÁ PŘÍZVISKA. Obřačka komerční – je ta běžně v obchodě dostupná obřačka, určená pro běžné smrtelníky. V lidové mluvě se jí nejčastěji říká právě „obřačka komerční“, často narazíte na název „racecarver“, v některých zahraničních testech pak na označení „long turn radius“. Výrobci ji nabízejí v délkách 170–185 cm, s poloměry 14–22 metrů. Komerční obřačka dnes často koliduje s těmi nejlepšími allmountainy, je velmi univerzální, točivá a můžeme ji doporučit jako celodenní lyži všem sportovním lyžařům a expertům. Její univerzálnost samozřejmě nelze zcela paušalizovat. V tomto segmentu najdete i mnoho lyží, které svojí konstrukcí a charakterem i poloměrem atakují vyšší úroveň masters obřaček. Nezbývá tedy než testovat. Obřačka masters – je bývalá závodní obřačka. Říkáme bývalá, protože svými parametry odpovídala pravidlům FIS pro Světový pohár v alpských disciplínách naposledy v sezoně 2011/2012. Lidově se jí říká „masters“, „bývalá závodní“, v případě nejpoužívanějších lyží s ženskými parametry „bývalá babská“, často narazíte i na termín „fis masters obřačka“. Výrobci ji ve svém portfoliu ponechali, neboť na ní donedávna mohli ještě jezdit junioři, navíc se využívá pro závody Masters na všech úrovních. V kolekcích ji najdete v délkách 178 až 188 cm, s poloměry 20–28 metrů podle délky. Nejčastěji využívaná je klasika v podobě 183 cm/23 m, kterou můžeme doporučit všem expertům, vyspělým sportovním jezdcům a hobíkům pro běžné ježdění a amatérské závodění. I tato lyže je do určité míry stále poměrně univerzální a pro výborného lyžaře, který na ní bude stát denně, může být celodenní univerzálkou. Spíše než reálné jízdní výhody to ale přináší posílení ega. V obchodě ji najdete výjimečně. V nadcházející sezoně se z této kategorie bude pravděpodobně stávat kategorie více komerční, která nabídne závodní konstrukce, větší škálu poloměrů a délek, a zacelí tak vznikající propast mezi skutečnými závodními lyžemi a stále více vykrojenými komerčními obřačkami. Obřačka závodní – je kapitolou sama pro sebe. Na testu jsme měli i opravdovou závodní obřačku s ženskými parametry, tedy s poloměrem větším než 30 metrů, a po intenzivním testování jsme zjistili, že se na ní dá s určitým sebezapřením lyžovat poměrně úspěšně celý den a že není tak neovladatelná, jak by se na první pohled mohlo zdát. Je to ale prostě jiná liga a lyžovat na takové lyži, pokud právě nezávodím, je už opravdu spíše honění ega než skutečný lyžařský zážitek. O mužské obřačce s 35 metry, jak ji nastavily současné regule FIS, už ani nemluvě. Doporučit je tedy můžeme jen skutečným závodníkům, případně fajnšmekrům, kteří mají peněz i místa ve sklepě nazbyt. V běžné distribuční síti jsou tyto lyže navíc nedostupné a k jejich objednání budete muset přesvědčit svého oblíbeného obchodníka. značka ATOMIC ATOMIC ATOMIC SPORTEN VÖLKL SPORTEN NORDICA SALOMON SALOMON ELAN KÄSTLE BLIZZARD BLIZZARD BLIZZARD DYNASTAR DYNASTAR ROSSIGNOL ROSSIGNOL FISCHER FISCHER LUSTI LUSTI LUSTI VÖLKL

model Redster Doubledeck 3.0 GS Redster Edge GS REDSTER FIS DOUBLEDECK GS W (red) AHV 06 GS Racetiger RC AHV 06 GS DOBERMANN GSR EDT I X-Race + Race plate XX B 180 K 24 Hours Max White/Black 178 RIPSTICK RX12 (model do roku 2013) WRC R-POWER FULL SUSPENSION 7.1 FS RCS Speed Course Pro R20 Racing Speed Course Fluid HERO Elite LT-Ti Hero Elite LT RC4 WORLDCUP RC PRO C-LINE PRESIDENT FRT Masters RT RT Racetiger GS

délka 178 176 183 180 175 181 182 180 178 176 184 176 174 176 178 178 176 180 180 180 185 185 182 175

šířka ve špičce (mm) 116,5 117 101,5 116,5 119 102 115 120 120 114 118 115 116 115 124 124 115 118 116 116 105 105 113 116

šířka středu (mm) 71 72 67,5 71,5 72 66 71 73 73 70 70 71 71 71 74 74 69 72 68 71 67 65 67 70

šířka paty (mm) 102 104 87 101 101 88 100 97 105 99 100 99 100 99,5 106 106 96 100 98 100 90 92 101 98

rádius (m) 17 16,4 >30 19,1 17,5 24 19,5 19 16 17,8 18 19 19 19 16 16 19 19 18,5 18 24 21 18 17,9

typ lyže GS komerční GS komerční GS závodní GS komerční GS komerční GS masters GS komerční GS komerční GS komerční GS komerční GS komerční GS komerční GS komerční GS komerční GS komerční GS komerční GS komerční GS komerční GS komerční GS komerční GS masters GS masters GS komerční GS komerční

[2. VRSTVA OBLEČENÍ]

LYŽAŘ NENÍ PASIVNÍ V DNEŠNÍ DOBĚ FRČÍ PASIVNÍ DOMY, JEJICHŽ KOUZLO SE SKRÝVÁ VE VÝTEČNÝCH IZOLAČNÍCH VLASTNOSTECH OBVODOVÉHO PLÁŠTĚ, NEPRŮVZDUŠNOSTI SCHRÁNKY A ŘÍZENÉ CIRKULACI VZDUCHU S REKUPERACÍ TEPLA. DOČKÁME SE NĚKDY „PASIVNÍHO“ LYŽAŘSKÉHO OBLEČENÍ? oufám, že to ještě chvíli potrvá. Protože pak už bychom si nevybírali a nevrstvili oblečení dle našich zkušeností a preferencí, ale ideální mikroklima ve špičkově zatepleném a hermeticky uzavřeném obleku by za nás řídil mikroprocesor. Ovšem jsem si jistý, že pokud nepoleví tempo vývoje technologií, tak se toho dřív nebo později lyžaři dočkají. Napájení celého systému hravě obstará energie získaná z tepla našeho těla nebo pomůže slunce, nové materiály budou lehké, odolné, (elektro?)motory a čerpadla díky nanotechnologiím miniaturní… A co bude s módou? Vždyť ta hýbe celým oděvním trhem! Přece vrchní části obleku se budou dát měnit podobně jako dnes zadní kryty mobilních telefonů. Bude-li někomu libo luxusní s diamanty za miliony, proč ne. Pokud mladí freestyleři budou chtít mít široké a plandavé bundy a kalhoty (pokud tou dobou nebudou znamením rebelie opět šponovky), stačí je bezešvým nanotechnologickým spojem v okamžiku připnout… Vraťme se ale do současnosti, kdy o našem komfortu při sportu zatím rozhodujeme sami. Co si dát na tělo (1. vrstva), to jsme probírali v říjnovém SNOW 82 (a najdete o tom snad vše na webu SNOW.CZ). Při zimních sportech budeme pro ochranu před nízkou okolní teplotou navíc potřebovat účinnou izolaci a opět zde máme mnoho možností výběru – od tenkých izolačních vrstev vhodných pro aerobní aktivity až po

FOTO: CRAFT

67 KTERÉ PRODUKTY A TECHNOLOGIE OSLOVILY POROTU NA POSLEDNÍM ISPU?

KJUS Men FRX 3D Hooded Jacket

Jedná se o velmi pružnou a prodyšnou lyžařskou zateplovací bundu. Vnější strana je vyrobena z velmi prodyšné tkaniny, která je opatřena odolnou, voduodpuzující impregnací HeiQ Barrier. O izolaci se stará sbalitelný, teplý, pružný a vysoce prodyšný Polartec® Alpha. Jemná strečová podšívka rychle odvádí vlhkost.

POUŽÍVANÉ IZOLAČNÍ MATERIÁLY Už jsme to zmínili v minulých ročnících SNOW, pro pozorné čtenáře to bude opakování. Nejlépe dostupným izolantem je vzduch (má malou tepelnou vodivost), a proto se jej snaží oděvní materiály určené k „zahřátí“ ve větší či menší míře držet ve své struktuře. Syntetické materiály Díky pokročilým technologiím umí výrobci produkovat polyesterová vlákna, která drží vzduch už přímo ve své struktuře. U úpletů (např. ve fleecových bundách), ale i u výplní v bundách či rukavicích se daří docilovat vyšší pružnosti. Navíc polyester si zachovává slušné izolační vlastnosti, i když je vlhký. A jelikož jeho produkce je masová, pořizovací cena je relativné nízká, což z něj dělá nejrozšířenější izolační materiál vůbec. Přírodní materiály Peří – jemné prachové peří patří k naprosté špičce v izolačních materiálech, stačí se podívat na snímky z expedic do Himálaje. Při nízké hmotnosti dokáže ve své struktuře udržet mnoho vzduchu. Jistou nevýhodou je pořizovací cena a taky snížený výkon při jeho navlhnutí, čemuž ale aktivně pomáhají moderní impregnace nanášené přímo na samotné peří. Vlna – drží vzduch přímo ve struktuře svých vláken (jsou kadeřavá), a proto dokáže hřát, i když je mokrá. Izolační schopnosti nejsou tak „výkonné“ jako u peří, ale boduje dobře známou odolností proti tvorbě zápachů. Proto nachází kromě první vrstvy využití i ve druhé izolační. Vždyť první fleece byl vyroben právě z vlny.

silnější zateplovací oděvy vhodné do většího chladu nebo na méně intenzivní aktivity. A i zde může izolant být syntetického původu, nebo z materiálů přírodních. A nezapomeňte, pokud budou zimní podmínky „neblahé“, bude potřeba připojit 3. ochrannou vrstvu, o které budeme trošku psát tradičně v prosincovém vydání SNOW. (ph)

Peak Performance Heli Aero Liner

Tato izolační bunda je vyrobena ze dvou vysoce účinných izolačních materiálů; Aerotherm a Thermocool. Právě Aerotherm, který je využit na kritických místech (hrudi, zezadu na ramenou a na pažích), stojí za pozornost. Nabízí až 8krát větší tepelnou izolaci než ostatní materiály a pro udržení svých izolačních schopností nepotřebuje tzv. loft (dalo by se přeložit jako načechrání), protože obsah izolačního vzduchu je navázán již v mikrostruktuře materiálu (říká se mu i zmrazený dým a čeká ho velký boom nejen v oděvnictví, ale třeba i ve stavebnictví). Navíc je velmi lehký a není citlivý na vlhkost. Úplet s materiálem ThermoCool poskytuje účinnou izolaci, pohodlí a prodyšnost.

ZATEPLENÉ KRAŤASY Zdálo by se to jako typický oxymóron – kraťasy jsou přece krátké proto, aby se nohy mohly lépe ochlazovat, tak proč by se měly zateplovat? Tento paradox zabudovaný do krátkých kalhot Men's Helium Shorts od Peak Performance byl natolik vzrušující, že jsme se rozhodli je trochu otestovat. Různých specifických situací a individuálních potřeb je celá řada, do kterých podobné zimní kraťasy zapadnou? Třeba pod cyklistické šortky při podzimním či zimním bikování. Nebo jako oděv domácí třeba na horských chatách nebo při táboření ve studených podmínkách. Nebo samozřejmě jako zateplení při fakt nízkých teplotách (ale s hendikepem komplikovaného operativního oblékaní). Nebo jako samotné na lyžování? Jak známo, není potřeba zateplit vždy celé tělo na to, abychom si vytvořili dostatek tepla. Na příkladu tak oblíbené zateplené vesty je vidět, že kolikrát stačí ochránit tělesné centrum a periferie nechat v izolačně volnějším režimu. Lyžovat jen s holými koleny by byl v zimě extrém a nerozum, ale při jarních teplotách je to už představitelné, podobně jako lze lyžovat ve vestě s holýma rukama. Ne že by to bylo doporučeníhodné, ale je v tom spíš určitá poezie, první kontakt s jarem, osvobození od tuhých svršků. Ještě logičtěji působí použití péřových kraťasů ve spojení s nedávnou novinkou, kterou patrně čeká hojná budoucnost – kompresními kalhotami. Ty urychlují prokrvování, a tedy regeneraci, nosí se nejen na samotný výkon, ale i po něm. A právě zde trefujeme hřebík těchto kraťasů na hlavičku. Jako zateplení a nakonec i estetický prvek při používání regeneračních kompresních kalhot nebude lepší alternativa. A co říci ke konkrétnímu modelu? Je to věc, která, oč méně nabízí příležitostí k nošení, o to větší dělá radost. Lehoučké husí peří a jemný pertex vytvářejí kousek k pomazlení, který se krásně nosí. Jen to chce volit vhodné teplotní podmínky a nepřehánět to – hlavně na pánech by se přílišné teplo mohlo neblaze podepsat. Osobně bych přidal nějaký chytrý zip na boky, byť by narostla hmotnost i cena, použitelnost by se znásobila. ps

ATOMIC Cliffline Microfleece Zip Neck

ATOMIC Cliffline Microfleece Zip Neck W

Zůstaňte v teple a suchu! Elastická, lehká a teplá střední vrstva s půl zipem pro chladné dny. Komfort a pohodlí vám dodá materiál Thermagrid. Díky mřížovým kanálkům dochází k rychlejšímu odvodu vlhkosti a zároveň jsou schopny udržet více tepla.

Zůstaňte v teple a suchu! Dámský střih, zateplení a styl zajistí model Cliffline Microfleece. Elastická, lehká a teplá střední vrstva s půl zipem pro chladné dny. Komfort a pohodlí vám dodá materiál Thermagrid. Díky mřížovým kanálkům dochází k rychlejšímu odvodu vlhkosti a zároveň jsou schopny udržet více tepla.

CENA

2 290 Kč

www.amersports.cz

CENA

2 290 Kč

www.amersports.cz

[2. VRSTVA OBLEČENÍ] ATOMIC Ridgeline Primaloft Jacket With Hood

ATOMIC Treeline Primaloft Jacket

CENA

4 990 Kč

Treeline PrimaLoft je výborná střední vrstva pro lyžování i pro využití mimo sjezdovku. Je lehká, hřejivá, s vodoodpudivou DWR úpravou a svrchním materiálem Pertex Microlight. Pertex je velmi lehký a pevný materiál, který ochrání v nepříznivém počasí, zatímco vnitřní zateplení PrimaLoft Silver zajistí komfort a teplo i ve vlhkých podmínkách.

Velmi lehká střední vrstva, která poskytuje zateplení pomocí materiálu PrimaLoft a má voděodpudivou ochranu. Tu zajistí Pertex Microlight, velmi lehký, pevný a větruvzdorný materiál s DWR ošetřením. Můžete ji využít jako střední vrstvu pod shellovou bundu nebo samostatně jako bundičku pro lyžování a pro volný čas. CENA

5 750 Kč

www.amersports.cz

ATOMIC Treeline Primaloft Jacket W Dámská Treeline PrimaLoft je střední vrstva vytvořená přímo pro ženy. Je lehká, hřejivá, s vodoodpudivou DWR úpravou a svrchním materiálem Pertex Microlight. Pertex je velmi lehký a pevný materiál, který nás ochrání v nepříznivém počasí, zatímco vnitřní zateplení PrimaLoft Silver zajistí komfort a teplo i ve vlhkých podmínkách. CENA

4 990 Kč

www.amersports.cz

ARMADA Multiply Pullover Hoody

ARMADA Contra L/S Crew

ARMADA Balance Softshell Jacket

Ani klasická mikina, ani bunda, je to něco mezi tím. Styl jako do města, střih milující pohyb a materiál připravený snést tu největší zátěž. Multiply je dlouhá vlhkuodolná mikina (Long Fit, Aquaphobic Fleece 330g), kterou užijete na kopci, při běhu i doma na gauči.

Polartecové triko snů (Polartec Power Dry, 115g), které zlikviduje pot i zápach a v mžiku uschne. K tomu neviditelné a nepocítitelné ploché švy a tradiční střih. V zimě nahradí „tradiční" mikinu či svetr, v létě na fotbal nebo na kolo, Contra je prostě šatníková povinnost.

Dlouhá technická mikina odpuzující vodu je skvěle prodyšná, rychle schne, ale zároveň odolává větru a vodě. Navíc má stylovou dvojitou konstrukci kapuce. Zmrzlé ruce si můžete ohřát v kapsách na zip a hudbu uložit do speciální kapsičky.

CENA

1 990

CENA

1 490

Kč

2 390

Kč

www.armadaskis.com

Kč

www.armadaskis.com

CRAFT Flex Half Zip

CRAFT Lightweight Stretch Jacket

CRAFT Logo Full Zip Jacket

Teplejší polorolák s krátkým předním zipem. Elastický materiál s jemným fleecem z vnitřní strany poskytuje optimální komfort a tepelnou izolaci. Krátký přední zip je částečně podložený légou z vnitřní strany a zakončený do garáže, chránící bradu proti oděru. Přetvarované rukávy, 1 boční kapsa na zip a tištěné logo CRAFT na předním a zadním dílu. Materiál: 100 % Polyester (200 g/m2) Velikosti: S–XXL

Lehká dámská mikina je vhodná na běžné nošení i rozehřátí při sportu. Mikina je atletického střihu a má přetvarované rukávy. V potících partiích v oblasti zad a ramen je použit odlehčený mesh pro zvýšení ventilace. Krátký přední zip je podložený légou z vnitřní strany a je zakončený do garáže, chránící bradu proti oděru (v nabídce také celorozepínací varianta). Kontrastní štepování. Materiál: 89 % Polyester, 11 % Elastan (190 g/m2); 100 % Polyester (150 g/m2) Velikosti: S–XL

Teplejší celorozepínací mikina je vhodná pro běžné nošení. Elastický materiál s jemným fleecem z vnitřní strany poskytuje optimální komfort a tepelnou izolaci v chladných podmínkách. Mikina má přetvarované rukávy, zakončené do elastických paspulí. Na prsou je výrazné tištěné logo CRAFT. Dlouhý přední zip je zakončen do garáže, chránící bradu proti oděru. Dvě přední kapsy na zip. Kontrastní štepování. Materiál: 100 % Polyester (200 g/m2) Velikosti: S–XXL

CENA

1 390

www.craft.cz

www.directalpine.cz testcentrum

Kč

www.craft.cz

DIRECTALPINE Lyskam Novinka. Celoroční technická bunda z větruodolného softshellu Polartec – Wind Pro. Nabízí extrémně vysokou prodyšnost a zároveň velmi dobrou ochranu proti větru, na rozdíl od klasického ﬂeecového materiálu. Anatomický střih, pevná kapuce, zesílení ramenou a loktů oděruodolnou elastickou Cordurou, to vše tvoří velmi pohodlnou a odolnou bundu pro širokou škálu outdoorových aktivit během celého roku. hmotnost: 590 g, barvy: černá/ šedá, černá/červená

CENA

1 090

Kč

DIRECTALPINE Lava CENA

3 590 Kč

Hřejivá fleece bunda technického střihu. Přiléhavý, anatomicky přesný střih, v bocích vsazen výrazně strečový materiál Tecnostretch. Unikátní konstrukce materiálu Highloft nabízí uživateli maximální tepelnou izolaci při zachování minimální hmotnosti a maximální prodyšnosti. Ideální jako druhá vrstva pro zvýšení tepelného komfortu při zimních sportech. hmotnost: 470 g, barvy: černá, černá/červená, černá/ zelená

www.directalpine.cz

CENA

1 490 Kč

www.craft.cz CENA

2 990 Kč

DIRECTALPINE Block Izolační bunda pro zvýšení tepelného komfortu při veškerých zimních aktivitách. Použita kvalitní, špičková izolace Climashield HL, Made in USA. (Izolace vykazuje mnohem lepší tepelný odpor než ostatní syntetická rouna a je dobře známá z kvalitních spacích pytlů. Vyvinuta pro US Army.) Pohodlný, přiléhavý střih s praktickou kapucí. V bocích vsazeny elastické díly pro lepší pohyblivost paží a tvarovaní boků. hmotnost: 460 g, barvy: černá, černá/červená

www.directalpine.cz

CENA

3 490 Kč

69 HANNAH Lianna

HANNAH Rozeeta

Atraktivní mikina s dlouhým zipem a vytlačovaným vzorem. materiál Polarsoft Micro 4 barevné varianty

Celorozepínací mikina technického střihu ze stretchového materiálu. materiál Polarstretch lepená kapsa na rukávu

CENA

990

1 890

1 290

Kč

www.hannah.cz

HANNAH Enrich Teplá celorozepínací mikina s fleecového materiálu.

www.hannah.cz

HANNAH Retis

HANNAH Griffin

HANNAH Rogger

Celorozepínací mikina se stojáčkem z fleecového materiálu.

Fleecový roláček s krátkým zipem. materiál Polarsoft Micro 3 barevné varianty

Zateplená softshellová bunda pro různé outdoorové aktivity. materiál Softshell membrána Resstex 8000 dvě kapsy na předním díle kapsa na rukávu

CENA

1 090

Kč

www.hannah.cz

HANNAH Trinity

HANNAH Thacker

Fleecová celorozepínací mikina se stretchovými party. materiál Polarsoft Micro stretchové díly dostupná v barvě zelené a růžové

Pánská celorozepínací mikina HANNAH Thacker technického střihu z materiálu Polarstretch s praktickou kapsou na rukávu se výborně hodí jako první nebo druhá vrstva v systému vrstveného oblečení. Kvalitní YKK zipy.

CENA

1 090

1 890

Kč

CENA

2 590 Kč

www.hannah.cz

KARI TRAA Straum Skvěle padnoucí dámská 2. vrstva, která jednoznačně zaujme svým originálním designem. Straum mikinu od Kari Traa využijete na lyže, do města i do přírody. Je vyrobena z rychleschnoucího materiálu, který má na vnitřní straně česaný jemný fleece a spoustu jiných praktických vychytávek, jako nastavitelnost kapuce, návlek na palec a především originální dámský střih, který je navržen ženou pro ženy! CENA

3 332 Kč

www.hannah.cz

ICEBREAKER Wmns Atom LS Zip Hood CENA

Hřejivý. Lehký. Silný. Náš inovovaný materiál RealFLEECE™ je vyroben z nylonového základu obaleného recyklovaným merino vláknem, které je pro větší jemnost a hřejivost počesané. S přídavkem vláken LYCRA®. Sportovní mikina s kapucí Atom Hood padne jako ulitá a je připravena na váš maximální výkon.

4 499 Kč

www.karitraa.cz

ICEBREAKER Mens Atom LS Zip

ICEBREAKER Mens Helix Vest

Hřejivý. Lehký. Silný. Náš inovovaný materiál RealFLEECE™ je vyroben z nylonového základu obaleného recyklovaným merino vláknem, které je pro větší jemnost a hřejivost počesané. S přídavkem vláken LYCRA®. Mikina Atom Half Zip dokonale sedí a je připravena podávat maximální výkon.

Představujeme naši nejhřejivější – a zároveň také nejvíc trvale udržitelnou vrstvu: není to jen lehká teplá vrstva s lichotivým přiléhavým střihem, vesta Helix je vyrobená z vysoce izolačního recyklovaného materiálu merinoLOFT, který poskytuje maximální teplo s minimálním objemem. Recyklovaná polyesterová vnější vrstva je odolná a odpuzuje vodu, takže se v ní nemusíte bát vyrazit ani za lehkého deště. Jemná vlněná podšívka přirozeně odolává zápachu, zůstává prodyšná a navíc krásně hřeje.

CENA

4 199 Kč

CENA

3 999 Kč

www.icebreaker.com

[2. VRSTVA OBLEČENÍ] BERGANS Vikke

LA SPORTIVA Shiva Pant Women

MAMMUT Ladakh Hoody Women

Jedinečná 2. vrstva od Bergans, která je vyrobena ze 100% vlny Merino. I přes nízkou hmotnost (300 g/m2) je velice teplá, a využijete ji tak na svahu i do města. Díky vynikající vlastnosti vlny, že hřeje i vlhká, je mikina Vikke ideální pro zimní aktivity, u kterých se zapotíte. Má výbornou prodyšnost, rychle schne, a je tedy nejlepší alternativou fleecu. V nabídce Bergans je také vlněná vesta Vikke.

Multifunkční strečové dobře prodyšné kalhoty se spoustou kapes. Pro dny, kdy potřebujete maximální volnost pohybu – skály, hory, sníh. 2 postranní kapsy na zip s microfleecem uvnitř, 2 přední zipové kapsy, tvarovaná kolena, nastavitelný vnitřní návlek kompatibilní s lyžáky. Materiál: EctoShell™, 86 % Polyester, 14 % Spandex Velikost: S–XL

Dámská softshelová bunda s příjemným hřejivým vnitřkem a voděodolným vnějším materiálem. Na lyže, zimní turistiku i do města. Módní asymetrické švy, stahování v pase, odnímatelná kapuce, velcro stahování na rukávech. Materiál: SOFtech™ 3L Hmotnost: 710 g (M) Velikost: XS–XL

CENA

6 490 Kč

CENA

5 990 Kč

CENA

4 123 Kč

www.norskamoda.cz

www.hudy.cz

DEVOLD Svalbard

MILLET Trident WDS Grid Jacket

Norský originál! Svetr Svalbard od Devold je vyrobený ze 100% norské vlny a na první pohled vás zaujme svým nadčasovým designem. Hlavní předností svetru je výborná tepelná izolace, kterou prověřil Fridtjof Nansen před více jak 100 lety na svých slavných expedicích! Dnes je tento svetr velice populární jako volnočasový oděv do chladného počasí. Unikátní řadu svetrů najdete v nabídce Devold.

Bunda technického střihu do počasí, kdy studený vítr znamená největší obtíž. CENA Vlastnosti windstopperu jsou 6 990 po stránce univerzálnosti Kč nepřekonané. Fleecová podšívka, odvětrávání v podpaží, vyztužená část ramen, nastavitelné manžety na rukávech. Materiál: Windstopper® 3L, vyztužení Toughtex™ Velikost: S–XXL

www.hudy.cz

MAMMUT Niva Midlayer Jacket Women Chcete dobře vypadat a neklepat se zimou? Řešením je tato bunda. Ojedinělý design, který má šmrnc a tepelné vlastnosti, jež nezklamou. Strečové panely na bocích, jemný vnitřní materiál, 2 postranní CENA kapsy na zip. 3 260 Materiál: Pontetorto® Kč Tecnostretch®, Polyester, Elastan Velikost: XS–XL

CENA

3 885 Kč

www.norskamoda.cz

www.hudy.cz

MAIER SPORT Peer W

MAIER SPORT Greta

MAIER SPORT Mimi

Pánská funkční softshellová bunda MAIER-SPORTS. Elastická, větruvzdorná, voděodolná, vnitřní strana počesaný fleece. Vel. 46–56 / 2 650 Kč Vel. 58–68 / 2 990 Kč

Dámský funkční lyžařský rolák MAIER-SPORTS. Mikrofleece, ploché švy, rychleschnoucí. Zelená, modrá, oranžová, červená. Vel. 36–46 / 1230 Kč Vel. 48–52 / 1540 Kč

Dámský funkční softshellový kabát MAIER-SPORTS. Elastický, větruvzdorný, voděodolný, vnitřní materiál počesaný fleece, kapsy na zip. Vel. 34–48

CENA

CENA OD

2 950

CENA OD

2 650

Kč

1 230

Kč

www.ivaso.cz

NORDBLANC pánská fleecová mikina EXCITING

NORDBLANC pánská softshellová bunda IGNITE

NORDBLANC dámská softshellová bunda ATACK

Outdoorová celopropínací mikina atraktivního sportovního designu, která zaručeně zahřeje, a přesto je dostatečně prodyšná. Lehký příjemný materiál TECNOPOLAR® double polar fleece poskytuje výbornou tepelnou izolaci i při náročných sportovních aktivitách v chladném počasí. Mikina je vhodná jako druhá nebo třetí vrstva.

Softshellová bunda s barevnými zipy je vyrobena z třívrstvého materiálu SOFTSHIELD® 10000, který se dokonale pružně přizpůsobuje a svému nositeli poskytuje maximální komfort při sportu a běžném pohybu. Softshell má v kombinaci s vnitřním fleecem výborné termoizolační vlastnosti, výbornou prodyšnost a vysokou úroveň tepelné ochrany. Součástí výbavy bundy jsou větrací zipy, anatomicky tvarované rukávy a odepínací kapuce s možností nastavení.

Softshellová bunda s anatomicky tvarovaným střihem a barevnými zipy je vyrobena z třívrstvého materiálu SOFTSHIELD® 10000 s vodním sloupcem 10 000 mm a pokročilou prodyšností 10 000 g. Bunda je vybavena vnitřním fleecem, který je vysoce prodyšný a velmi hřejivý. Součástí výbavy bundy jsou větrací zipy, anatomicky tvarované rukávy a odepínací kapuce s možností nastavení. Bunda je vhodná jako druhá nebo třetí vrstva pro veškeré sportovní aktivity či běžné nošení.

CENA

1 495 Kč

www.nordblanc.cz

CENA

2 995 Kč

www.nordblanc.cz

CENA

2 795 Kč

www.nordblanc.cz

71 NORTHFINDER Cernay

NORTHFINDER Eberbach

NORTHFINDER Fislis

Lehká outdoorová pánská bunda klasického střihu s imitací peří, která zabezpečí dokonalou termoizolaci. Vhodná jako „druhá vrstva“. Svrchní materiál je větruvzdorný s vodoodpudivou úpravou. Bezproblémové zapínání garantují zipy YKK.

Polartec® Classic micro 200® Originál fleece je jen jeden. Tato pánská bunda je provedená v Polartec® Classic, který je vzorem pro ostatní lehké termoizolační a prodyšné materiály. Tento materiál je obvykle první volbou při výběru střední vrstvy.

Polartec® Thermal Pro® Excelentní termoizolační vlastnosti v jedinečném materiálu. Pánská sportovní bunda z materiálu Polartec® Thermal Pro® je vizuálně nejdynamičtější a technicky nejpropracovanější materiál. Tento model vyniká jedinečným poměrem mezi váhou a tepelnou izolací, tzv. warmth-to-weight ratio.

CENA

1 590

1 990

2 890

Kč

www.northfinder.com

Kč

www.northfinder.com

NORTHFINDER Dambch

NORTHFINDER Ehl

NORTHFINDER Durstel

Lehká outdoorová dámska bunda elegantního střihu s imitací peří, která se vyznačuje vinikající termoizolací. Ideální jako „druhá vrstva“ při sportovním vyžití. Svrchní materiál je větruvzdorný s vodoodpudivou úpravou. Bezproblémové zapínání garantují zipy YKK.

Polartec® Classic micro 200® Originál fleece je jen jeden. Tato dámska bunda je provedena v Polartec® Classic, který je vzorem pro ostatní lehké termoizolační a prodyšné materiály. Tento materiál je obvykle první volbou při výběru střední vrstvy.

Polartec® Thermal Pro® Excelentní termoizolační vlastnosti v jedinečném materiálu. Dámská sportovní bunda z materiálu Polartec® Thermal Pro® je vizuálně nejdynamičtější a technicky nejpropracovanější materiál. Tento model vyniká jedinečným poměrem mezi váhou a tepelnou izolaci tzv. warmth-to-weight ratio..

CENA

1 990

www.northfinder.com

CENA

1 690

Kč

2 790

Kč

www.northfinder.com

KJUS FRX Inteligentní systém vrstvení FILOZOFIÍ KOLEKCE KJUS FRX JE SPOJOVAT FUNKČNOST, KOMFORT, BEZPEČNOST A DESIGN. TATO KOLEKCE JE VÝSLEDKEM SPOJENÍ PEČLIVĚ VYBRANÝCH FUNKČNÍCH MATERIÁLŮ SE ŠPIČKOVÝMI PARAMETRY PRODYŠNOSTI, ODOLNOSTI A PRUŽNOSTI.

www.northfinder.com

ákladním prvkem je pružnost. Pokud toho má být dosaženo, pak je nutné, aby takové byly všechny její části. K tomu pomáhá princip vrstvení. Požadavek na pružnost se zvyšuje úměrně zvenku dovnitř, protože ta vrstva, která se dotýká kůže, musí mít stejné vlastnosti jako ona sama. Pro absolutní komfort a funkčnost v každé kombinaci pohybů.

www.kjus.cz

Vnější vrstva FRX

Izolace FRX

Střední vrstva FRX

Poskytuje ochranu proti větru, dešti a sněhu, přenáší vlhkost (páru) zevnitř ven a reguluje tepelnou rovnováhu pomocí řízené ventilace. Třívrstvá strečová látka White Dragon byla vyvinuta speciálně pro KJUS a stanovuje nové standardy pro lyžařské produkty určené do prašanu.

Optimálně zásobuje teplem. Hlavní inovací FRX izolací je, že jsou prodyšné a pružné (Polartec® Alpha® poskytuje nadýchanou izolaci, která dosahuje neuvěřitelné prodyšnosti a vynikajícího přenosu vlhkosti i v mokrém stavu a přitom je velmi elastický). Výsledkem je, že je lze použít jak pro freeride, tak pro skialpinismus.

Tradice a historie v moderním kabátě. Košile FRX Shirt je klasická flanelová košile, ale z dvousměrného fleecového streče s antibakteriální úpravou HeiQ Pure, která díky HeiQ Adaptive reguluje transport vlhkosti na základě teploty pokožky.

[2. VRSTVA OBLEČENÍ] MIZUNO WarmaLite® TOP Nová kolekce Mizuno nadchne zejména věčně zimomřivé sportovce. Na podzim je dobré rozšířit běžecký šatník o oblečení, které poskytne potřebný komfort, teplo i ochranu proti větru. V podzimní kolekci naleznete model, využívající materiál WarmaLite, který napomáhá udržet tělo v teple, zajišťuje maximální prodyšnost a má rychleschnoucí vlastnosti. Díky Dynamotion™ Fit budete mít zase pocit lehkosti, oblečení dokonale padne a vy se budete cítit skvěle!

Lehká celorozepínací druhá vrstva sportovního střihu vyrobená ze strečových mikrofleecových tkanin. Vhodná do jakéhokoliv počasí a pro jakoukoliv sportovní aktivitu. Vyznačuje se svým pohodlím a prodyšností a poskytuje jedinečné zateplení díky materiálu AdvancedSkin Warm. 3 kapsy na zip a reflexní prvky pro lepší viditelnost.

Velice lehká péřová bundička s kapucí, se svrchním materiálem z recyklovaného nylonu s voděodpudivou úpravou. Lze ji využít jako vnější bundu nebo maximálně zateplenou střední vrstvu ve velmi chladných podmínkách. Stahování v pase, přizpůsobitelná kapuce, 2 postranní kapsy a jedna náprsní kapsa.

1 890 Kč

Kč

www.mizuno.term.cz

TILAK Ketil

SALOMON Halo Down Hoodie II

CENA

1 899

Celorozepínací bunda s kapucí z ultralehkého materiálu zateplená syntetickým rounem Climashield® Apex. Velmi lehká, teplá a dobře sbalitelná bunda. Použitelná samostatně jako svrchní bunda nebo jako zateplovací vrstva pod vnější bundu. Tento model používá Horská služba ČR. Dvě vnější kapsy, tři vnitřní kapsy. Anatomicky tvarované rukávy ukončené pruženkou. Prodloužený zadní díl se stahováním, kapuce. Možnost sbalení do vnitřní kapsy. Materiál: 100 % polyamid Insulation: Climashield® Apex 67 g/m2 Hmotnost: (L): 370 g

SALOMON Discovery FZ Midlayer

www.amersports.cz

CENA

3 890 Kč

www.tilak.cz

CENA

6 990 Kč

www.amersports.cz

SALOMON Discovery HZ TR Midlayer W

SALOMON Cruz FZ 2 W

Prodyšná střední vrstva s půl zipem, poskytující dostatek zateplení pomocí materiálu AdvancedSkin Warm. Vhodná pro jakékoliv outdoorové aktivity po celý rok.

Zateplená dámská střední vrstva se zipem, zdobená jemnými vyšitými detaily na rukávech. Materiál AdvancedSkin Warm Fleece pomáhá optimální regulaci teploty, jak na svahu při aktivním lyžování, tak i večer v resortu, kdy Cruz FZ využijete jako příjemnou a všestrannou bundičku. CENA

CENA

1 650 Kč

1 890 Kč

www.amersports.cz

MICO záruka kvality VE VAŠÍ LYŽAŘSKÉ VÝBAVĚ BY ROZHODNĚ NEMĚLO CHYBĚT KVALITNÍ FUNKČNÍ PRÁDLO. PRÁVĚ TO MŮŽE BÝT DETAIL, KTERÝ VÁS POSUNE ZA HRANICE DOSAVADNÍCH SPORTOVNÍCH VÝKONŮ! blečení, které je v přímém kontaktu s pokožkou, totiž rozhoduje o odvodu případné vlhkosti a potu. Zároveň reguluje tělesnou teplotu, přičemž nežádoucí ochlazení může mít za následek horší výkon a případná zranění. Vsadit můžete na kvalitu italské značky MICO, která se výrobou funkčního prádla zabývá již přes 40 let a na domácím trhu si drží pozici lídra ve svém oboru. Certifikované materiály MICO účinně odrážejí nepříznivé vnější vlivy a zároveň pracují s přirozenými procesy těla, které vznikají během tělesné aktivity. Kvalit produktů MICO využívá již několik let například Italský, Slovinský a Chorvatský lyžařský svaz. MICO je také oficiálním dodavatelem syntetického prádla pro Horskou službu České republiky.

OFFICIAL CHAMPION – řada skutečných šampionů Řada funkčního prádla Official Champion vznikla ve spolupráci s profesionálními lyžaři z Italské federace zimních sportů a plně ji využívá

celá italská sjezdová reprezentace. Vynikající tepelnou izolaci zajišťuje speciální materiál s obdobnými vlastnostmi, jako má vlna – dokáže dobře odvádět vlhkost a účinně chránit před chladem. Řada je specifická i barvitým sportovním designem v barvách italské reprezentace. Je navržena jak pro pány, tak pro dámy, a to v bílé, nebo černé variantě.

MICO MC2 – vzhůru do boje se svalovou kyselinou mléčnou Opravdovým skvostem v kolekci MICO je řada MC2 těžící z přímého kontaktu látky s pokožkou. Prádlo ze speciální tkaniny se namáčí do přípravku s obsahem molekul karnosinu, který se z látky během tělesné aktivity postupně uvolňuje směrem ke svalům. Omezuje tak vznik kyseliny mléčné způsobující tuhnutí svalstva, bolest, únavu a snížení výkonu. Technologii MC2 prověřovali profesionální sportovci, kteří se jednoznačně shodli na jeho pozitivních účincích. Mezi nimi například i reprezentant ČR v triatlonu Přemysl Švarc nebo běžkyně na lyžích Eva Vrabcová – Nývltová.

Nohy jako v bavlnce Veledůležitou součástí kvalitního funkčního prádla jsou samozřejmě ponožky, které byly v tomto případě taktéž vyvinuty ve spolupráci s italskou lyžařskou federací. Jsou vyrobeny z Thermolite a Lycro vláken, technologie Micotex zajišťuje, že oblast kotníku, prstů a Achillovy paty je propracována tak, aby pomáhala zvýšit výkon i v těch nejvytíženějších polohách. Zároveň výborně sají pot a udržují nohu v suchu. Model je určen jak pro dámy, tak pro pány. Oblečení značky MICO naleznete na:

www.micosport.cz

73 KJUS Men FRX 3D Hooded Jacket

KJUS Men Hydraulic Halfzip

SILVINI Caruso

Skutečná revoluce v kategorii izolačních produktů nejen pro freeridové lyžování. KJUS jako první používá novou izolaci Polartec® Alpha, který kombinuje výjimečnou pružnost a vynikající prodyšnost. Zateplovací bunda má kapuci nastavitelnou jedním pohybem, ochranu brady z jemného microfleecu, přední kapsy s voděodolnými YKK zipy, pružný spodní lem, pružné manžety na rukávu. Navíc celá se dá zabalit do levé kapsy. Materiály mají antibakteriální úpravu proti zápachu „HeiQ Barrier“ a úpravu pro trvalou vodoodpudivost „Durable CENA water repelent“. 9 790

Materiál s extrémně rychlým přenosem vlhkosti s vnitřní strukturou diamantu. Díky svým vlastnostem nejvíce prodávaná střední vrstva v sezoně 13/14. Pro letošní sezonu je doplněna o úpravy HeiQ Pure a Adaptive pro udržení náskoku před konkurencí. Model Hydraulic má náprsní kapsu s voděodolným YKK zipem, ramena a boky beze švů pro vyšší komfort, ergonomicky umístěné švy pro lepší pohyb, dvojitou ochrannou „garáž“ pro YKK® voděodolný zip u krku, elastický okraj s lemem a samozřejmě CENA symbol „K“. 4 190

Dámská lehká sportovní mikina z elastického materiálu. Je vyrobena z materiálu POWERterm – zateplený materiál s počesanou vnitřní stranou – účinný pro odvod potu a tepelnou izolaci. Mikina má ploché švy, otvor pro palec a dlouhý hlavní zip.

Kč

www.kjus.cz

CENA

1 350 Kč

Kč

www.kjus.cz

www.silvini.com

SENSOR Multistretch

SENSOR Snow Pro

SILVINI Alto

Pánská mikina Multistretch na zip v červeném barevném provedení. Při výrobě mikiny Multistretch byl použit značkový italský materiál společnosti Pontetorto, který ideálně plní požadavky druhé funkční vrstvy. Vnitřní počesaná strana mikiny Multistretch vás příjemně zahřeje při chladnějším počasí.

Lyžařské ponožky sendvičové konstrukce s anatomicky tvarovanou klenbou. Podkolenka má plyšový nárazník na holeni a je vyrobena z pleteniny s vysokým obsahem CoolMaxu, což zaručuje skvělý odvod potu od pokožky. Materiály: CoolMax 45 %, polyamid 40 %, elastan 15 %

Pánská lehká sportovní mikina z elastického materiálu s reflexními prvky. Je vyrobena z materiálu POWERterm – zateplený materiál s počesanou vnitřní stranou – účinný pro odvod potu a tepelnou izolaci. Bunda má ploché švy, zakončení rukávu elastickou manžetou a dlouhý hlavní zip.

CENA

1 699 Kč

CENA

339

1 390

Kč

www.sensor.cz

Kč

www.silvini.com

POCito Bezpečí pro děti AMBICE POCU JSOU ZŘEJMÉ – ŽÁDNÉ KOMPROMISY V OBLASTI OCHRANY DĚTÍ NA LYŽÍCH. CÍLEM BYLO VYVINOUT VÝROBKY, KTERÉ JSOU PŘINEJMENŠÍM TAK DOBRÉ JAKO MODELY PRO DOSPĚLÉ, PŘITOM SE SNAŽÍ VYUŽÍT SPECIFICKÉ POZNATKY Z OBLASTI BEZPEČNOSTI DĚTÍ. ocito je řada produktů pro děti ve věku mezi 4 a 10 lety, vše vyvinuté tak, aby se zabránilo nehodám, nebo aby se co nejvíce omezila závažnost zranění, pokud se nehoda stane. Děti lyžují na plných sjezdovkách, kde se často dolů z kopce řítí dospělí lyžaři, jejichž lyžařské dovednosti neodpovídají jejich rychlosti. Statistiky

ukazují, že jedním z nejrychleji rostoucích typů nehod na svazích je sražení dítěte dalším lyžařem. Pokud dítě vážící řekněme 20 % hmotnosti dospělého je sraženo rychle jedoucím lyžařem, bude potřebovat mimořádně dobrou helmu a nejlépe i páteřák, které ochrání nejdůležitější části jeho těla. Jinými slovy, malí lyžaři potřebují fungující „ochranu “ a především taky musejí být vidět!

POC věří, že je možno části úrazům předejít. Zásadní je, aby děti byly co nejlépe vidět. Od toho se odvíjí volba barev přileb (fluorescentní oranžová a růžová) a také umístění reflexních prvků, což zvyšuje například i bezpečnost na parkovišti po lyžování). Model POCito Skull je navíc dodáván v sadě s LED blikačkou a reflexní oranžovou vestou. V dětské kolekci najdete 3 modely přileb: POCito Skull, POCito Skull Light a POCito Fornix. Dále kompatibilní brýle POCito Iris a dětský chránič páteře POCito VPD Spine vyráběný ve dvou velikostech (100–125 cm a 125–150 cm).

www.poc-sport.cz

[FAMILY]

MAG

E KU M Ě E J V U M T Ž É LY ŽD ČÁS KA 2.   V

let

roky

Zlatý věk dětské motoriky: velká potřeba pohybu, rychlé pokroky (období sportovní přípravky)

roků

Vhodný čas pro začátek specializovaného sportovního tréninku FOTO: ZBYŠEK CHVOJKA

CHCEME LYŽOVAT OD NAROZENÍ AŽ DO SMRTI, TO JE PŘECI JASNÉ! JAK NA TO?

ŠKOLNÍ RADOSTI ANEB VĚK 6–15 LET VE DRUHÉM DÍLE NAŠEHO SERIÁLU O LYŽOVÁNÍ OD NAROZENÍ AŽ DO SMRTI SE ZAMĚŘÍME NA ŠKOLNÍ LÉTA. POKUD SE NÁM NEPODAŘILY PRVNÍ LYŽAŘSKÉ KRŮČKY JIŽ V PŘEDŠKOLNÍM VĚKU, MÁME STÁLE VÝBORNOU VÝCHOZÍ POZICI PRO TO, ABY SE NÁŠ POTOMEK NAUČIL VELMI DOBŘE LYŽOVAT, A TO I DOCELA RYCHLE OD PRVNÍHO SEZNÁMENÍ S LYŽEMI. TEXT A FOTO: DANA FINKOVÁ, KLÁRA DAĎOVÁ e školních letech zejména zdokonalujeme získané základní dovednosti důležité pro lyžování, a to pocit skluzu na lyžích a nastavování těla do vhodných poloh dle terénních a sněhových podmínek. Lyžařské preference se mohou u jednotlivých dětí výrazně lišit, ale pokud nemáme vyloženě bojácné dítě, tak většina má potřebu zjišťovat své možnosti při rychlé jízdě. Pokud dítě v tomto věku, a zejména v pubertě, odmítá lyžovat s rodiči a „sabotuje“ vaše

pedagogické snahy, opět jej přihlaste do lyžařské školy, nebo alespoň poproste o rady svého kamaráda lyžaře. Uvidíte, že pokrok se dostaví během pár dní. Zejména v tomto věku platí známá pravda, že vlastní děti naučíme nové, složité pohybové dovednosti s mnohem většími obtížemi než cizí člověk. Než ale popíšeme základní principy výuky lyžování v tomto věku, alespoň orientačně nastíníme, co se děje v oblasti psychomotorického vývoje dítěte, tedy s jakým základem můžeme u dítěte počítat (za předpokladu normálního vývoje).

NÁCVIK JÍZDY VE VAJÍČKU NEMUSÍ MÍT NUTNĚ ZA EFEKT JEN RYCHLEJŠÍ JÍZDU, HLAVNĚ JE TO NĚCO NOVÉHO A ZÁBAVNÉHO

JOHANKA VE SLALOMOVÉ TRATI. DĚTI SI HRAJÍ A SOUTĚŽÍ VELMI RÁDY, PŘIPRAVTE JIM ZÁVODY!

Mladší školní věk (6–10 let) je významnou etapou vývoje. Nástupem do školy se výrazně mění režim dítěte. Najednou je omezováno v pohybové aktivitě, přitom ale potřeba pohybu je velká a je důsledkem vývojových změn organismu. Pokračuje osifikace (kostnatění) kostí, kloubní spojení jsou však stále měkká a pružná. Prodlužují se končetiny. Vývoj je rovnoměrný a pohybové funkce se postupně stabilizují. Děti se rychle učí novým dovednostem, které je potřeba procvičováním upevnit, jinak je děti zapomenou. Zlepšuje se koordinace, děti jsou

FOTO: PETR SOCHA – SNOW

let

roky

roků

www.sporten.cz

roků

Lepší rozumové vnímání, propad rodičovské autority, nárůst vnímání významu vlastní sociální role schopny se naučit i složitější pohyby. Rozvíjí se rozumové funkce. Jejich schopnost soustředění je však stále velmi krátká. Po 5 minutách obvykle následuje útlum. Proto je vhodné střídat činnosti a úkoly. S abstraktními pojmy mají stále ještě problémy, dobře chápou věci konkrétní. Na konci mladšího školního věku je (z hlediska zdravotního) rozumný čas pro začátek sportovního tréninku. Starší školní věk (11–15 let) oproti mladšímu přináší nerovnoměrný vývoj pohybový, psychický i sociální. Mění se utváření těla, vnitřní prostředí, pohybové vybavení i potřeba pohybu. Končetiny rostou velmi rychle (dítě je „samá ruka, samá noha“), často se zhoršuje držení těla. Zvyšuje se svalová síla, kterou však nedoprovázejí změny na kostech a vazivu, může proto docházet k přetížení a vzniku patologických stavů (Scheuermannova choroba, Osgood-Schlatterova choroba atd.). Děti se dokážou soustředit delší dobu, nemusí nacvičovaný prvek tolikrát opakovat, rozvíjí se u nich abstraktní a logické chápání. Dokáží již pohyby provést přesněji, ekonomičtěji a účelněji, dokáží lépe předvídat vlastní pohyby i pohyby lyží. Pohybovou dovednost, kterou jim předvede učitel, vnímají jako celek a dokáží ji následně realizovat. V tomto období klesá autorita rodičů, naopak sílí vliv kolektivu vrstevníků. Začínají se objevovat rozdíly mezi dívkami a chlapci nejen fyzické, ale i v preferencích aktivit.

Výuka ve školním věku Výuka dětí mladšího školního věku: děti mladšího školního věku se naučí lyžovat velmi rychle. Ne nadarmo se tomuto období říká

zlatý věk dětské motoriky. I s těmito dětmi ještě můžeme začít výuku na dětském lyžařském hřišti, ale času tam již strávíme o mnoho méně než s předškolními dětmi. Přece jen v okamžiku, kdy začnou sjezdové lyže alespoň trochu ovládat, bude je to táhnout na „velké“ sjezdové tratě a budou se chtít vyrovnat dospělým lyžařům. Pokroky v lyžařských dovednostech jsou v tomto věku velmi rychlé, zejména pokud je dítě alespoň trochu motoricky zdatné (šikovné). Děti jsou rády ve skupině vrstevníků, proto se nebraňme jakékoli skupinové výuce, anebo alespoň společné dovolené několika rodin s dětmi podobného věku. Děti ve skupině vrstevníků určitě vydrží lyžovat mnohem déle, než když budou pouze samy s rodiči. Pokud děti lyžují s instruktorem, hry a soutěže jsou dominantním prvkem výuky. Instruktor jim může připravit dobrodružné hry, různá detektivní vyprávění a hlavně spoustu legrace. Velmi oblíbená je jízda ve slalomu, s měřením i bez měření času a samozřejmě závody. Výuka musí mít v tomto věku rychlý spád, přiměřenou úroveň zatížení a počítat s krátkodobou koncentrací pozornosti. Nemělo by docházet k dlouhodobému silovému a jednostrannému zatížení. I při skupinové výuce jsou velmi oblíbené „volné jízdy“, při nichž si děti mohou jezdit, jak samy chtějí (samozřejmě při dodržení bezpečnostních pravidel). Výuka dětí staršího školního věku: pokud děti staršího školního věku učíme lyžovat až nyní, pokroky budou pravděpodobně o něco pomalejší. Děti jsou sice již zkušenější, rozumově na vyšší úrovni, ale naopak začínají o věcech přemýšlet a mohou se třeba už i trochu bát. Máme-li ovšem zdatného lyžaře, který má již za-

collection 2014/15

nordic alpine snowboard

DĚTI VYDRŽÍ LYŽOVAT VE SKUPINĚ VRSTEVNÍKŮ MNOHEM DÉLE NEŽ SAMI

FOTO: PETR SOCHA – SNOW

SPORTEN NEJSOU BĚŽKY... JEN BĚŽKY

FOTO: ROSSIGNOL

[FAMILY]

MAG

čátky „dávno“ za sebou, tak jej jen tak na nějaké „obyčejné“ sjezdové trati asi neudržíme. Bude ho to táhnout do různých snowparků, volného terénu, boulí a hlavně na skokánky. Zkrátka čím více adrenalinu, tím lépe. Děti se v tomto věku také rády předvádějí, takže pravděpodobně nebude nouze o nějaký ten úraz. Proto je třeba nepodcenit ochranné pomůcky (viz níže). Výuka či dovolená je bude určitě mnohem více bavit s kamarády vrstevníky než individuální s instruktorem.

Doporučené sjezdové vybavení Při výběru lyžařské výzbroje pro školní děti se již budeme muset rozmýšlet a vybírat trochu více než u předškoláků. Přece jen se paleta lyží začíná rozšiřovat, objevují se první modely komerčních závodních lyží, a tak budou tvrdší lyže vhodnější pro pokročilé zdatnější lyžaře, ti ostatní zase spíše ocení měkčí model. Překvapivě atraktivní mohou být pro děti i twintipové lyže, které na trati neztrácí, ale mají navíc možnost pokoušet se o jízdu pozadu a hlavně nabídnou možná tu pravou image. Délku lyží volíme po nos až čelo, kratší lyže je více točivá a ovladatelnější, delší naopak lépe vede. I zde platí, že příliš krátká lyže je spíše na škodu a může zapříčinit nesprávné pohybové návyky, zejména přetáčení trupu proti pohybu lyží ve snaze zabrzdit jejich výrazný točivý potenciál. Školní děti už by se měly učit lyžovat s holemi. I když je při jízdě nebudou výrazně používat, alespoň jim pomohou stabilizovat trup a vytáhnout tělo (a tím i těžiště těla) za rukama vpřed. A budou také mnohem více mobilní, schopné se o hole opřít třeba při postupování ve frontě na lanovku nebo při přesunu po rovině k nejbližšímu lyžařskému vleku. Délku holí volíme tak, aby po jejím uchopení svíral loket pravý úhel. Sjezdové boty se ve větších velikostech vyrábí převážně s předním nástupem, v menších velikostech dvoupřezkové (jedna na nártu a jedna přes bérec), postupně se zvyšováním velikosti boty přibývá i počet přezek až do tradičních čtyř (dvě na nártu a dvě přes bérec), doplněných v horní části boty o pásek na suchý zip. Čím dříve děti přejdou do „lepších“ bot s více přezkami, tím rychlejší bude jejich pokrok z hlediska optimálního zatížení lyží. Přece jen tuhý komín bot se zadním nástupem nutí spíše k přisedávání a jízdě po patách než naopak. U lyžařské helmy platí to samé co u předškolních dětí, tedy vyzkoušet na hlavě nejlépe s dítětem a hlavně bez kulicha pod helmou! Větší helmy se již začínají vyrábět i s měkkými částmi u uší, ale u dětí doporučujeme zůstat u celoskořepinových modelů. Starším dětem, které jsou schopné se již prohánět po lyžařském areálu téměř stejně jako dospělí, pořídíme také chránič páteře. Opět je nutné osobní vyzkoušení velikosti přímo s dítětem v obchodě.

VĚTŠÍ DĚTI, KTERÉ UŽ LYŽOVAT UMĚJÍ, TO TÁHNE ZA DOBRODRUŽSTVÍM: DO SNOWPARKŮ, VOLNÉHO TERÉNU, BOULÍ A HLAVNĚ NA SKOKÁNKY

Nové, nebo staré? Pokud trávíte s dítětem na horách hodně času, lze mu pořídit výbavu vlastní, anebo si ji zapůjčit na celou sezónu. Celosezónní zápůjčku dnes nabízí mnoho půjčoven a je obvykle vstřícná jak cenově, tak pouhým faktem, že zápůjčku a vrácení řešíte jedinkrát v sezóně. Často je její součástí i přilba, takž nemusíte nic dalšího shánět. Pokud lyžujete týden o prázdninách, stačí si celou výbavu zapůjčit jednorázově. Jedna velikost bot a lyží vydrží mladším školním dětem většinou na jednu sezónu. Až po desátém roce se růst zpomaluje a výbava by velikostí mohla vydržet i sezóny dvě.

Výhody lyžování Lyžování rozvíjí pohybové schopnosti; zlepšuje sílu nohou, celkovou koordinaci i vytrvalost, a přispívá tak k dobrému psychomotorickému

VYBAVENOST LYŽAŘSKÉHO STŘEDISKA

mladší školní děti: široká síť upravených sjezdových tratí mírného až středního sklonu, nejlépe s možností výjezdu nahoru lanovkou; herní koutek nejlépe v místě ubytování při nepřízni počasí

vývoji dítěte. Pomáhá vytvořit dobrý pohybový základ pro sport a pohybovou aktivitu i v dalších obdobích života. Také v psychosociální rovině bývá přínosem. Lyžuje-li dítě v družstvu s instruktorem, dodržuje pravidla, učí se podřídit další dospělé autoritě, rozvíjí sociální inteligenci. Tak jako jiné sporty je vhodným vyvážením pohybové pasivity ve škole v zimních měsících, a tedy kvalitní náplní volného času.

Úskalí při lyžování školních dětí Jakmile se děti naučí na lyžích jet a zabrzdit, nemají chuť se dále něco učit. Nejraději jezdí velmi rychle po spádnici šusem a nevnímají nebezpečí. Abychom je naučili dalším lyžařským dovednostem, musíme na ně tak trochu „od lesa“ (výuka hrou, motivace skrze soutěže atd.). Větší děti už se rády předvádějí a mohou přecenit své síly.

Od r. 1997 odborná asistentka na katedře sportů v přírodě UK FTVS Praha, oddělení lyžování; diplomovaná učitelka lyžování, oddíl VSK FTVS Praha, 4 roky členka metodické komise ZL SLČR; 1 dcera.

PhDr. DANA FINKOVÁ, Ph.D. starší školní děti: upravené sjezdové tratě různého sklonu i šíře, volný (zabezpečený) terén, snowpark, překážkové dráhy; herní koutek pro starší děti nejlépe v místě ubytování pro večerní zábavu; pokud máme začátečníka nebo méně zdatného lyžaře, může být vhodná bodová jízdenka

Od r. 2001 odborná asistentka na katedře zdravotní tělesné výchovy a tělovýchovného lékařství UK FTVS Praha; cvičitelka lyžování, oddíl TJ Spofa Praha; 2 dcery.

PhDr. KLÁRA DAĎOVÁ, Ph.D.

s o t t á e t L bude s to o ... t a z

pánská lyžařská obuv ALIAS SENSOR 70

dámská lyžařská obuv KIARA SENSOR 50

- schopnosti lyžaře: začátečník - skelet: polyolefine - vnitřní botička: COMFORT FIT - přezky: diagonální - pásek: 35 mm - šíře boty: 104mm - flex index: 70 - technologie: SENSOR

- schopnosti lyžaře: začátečník/ středně pokročilý - skelet: polyolefine - vnitřní botička: WOMEN SPORT THERMO FIT PLUS - přezky: diagonální - pásek: 35 mm - šíře boty: 104mm - flex index: 50 - technologie: SENSOR

- 20 % místo 4 999 , -

místo 4 599 , -

3 999, -

3 699, -

lyžařský set ZENITH 11X CA + XEL 100 B73

dámský lyžařský set SAPHIR 12 + XEL LTD 100 B73

- terén: upravený - schopnosti: začátečník/středně pokročilý - vykrojení: 125 - 70 - 105 - rádius/délka: 13,6 m (170 cm) - konstrukce: cap - fiberglass core composite - technologie: POWER TURN ROCKER

- terén: upravený - schopnosti: středně pokročilý - vykrojení: 125 - 70 - 105 - rádius/délka: 13,6 m (170 cm) - konstrukce: cap - fiberglass core composite - technologie: POWER TURN ROCKER

místo 7 999 , -

6 499, -

Nabídka platí do vyprodání zásob

[ORBIS PICTUS]

Pravdy a mýty MŮŽE TO TAK BÝT, A NEMUSÍ. ZNOVU SE POTVRZUJE, ŽE TAHLE VĚTA BUDE ZŘEJMĚ PRAVIDELNĚ OTEVÍRAT PRVNÍ ODSTAVEC „PRAVD A MÝTŮ“. RADAROVÁ MĚŘENÍ JSOU BEZPOCHYBY VELMI UŽITEČNÝM POMOCNÍKEM, V MNOHA OHLEDECH JSOU NENAHRADITELNÁ, ALE PŘESTO SKRÝVAJÍ JISTÉ ZÁLUDNOSTI – NEJEN TU, KTERÁ JE V NADPISU. STAČÍ JEN O NICH VĚDĚT A PŘI INTERPRETACI S NIMI POČÍTAT. TEXT: ALENA ZÁRYBNICKÁ

Trocha historie rvní radary se začaly používat ve druhé světové válce. Odhalování nepřátelských letadel rušil šum, jehož příčinou, jak se vzápětí ukázalo, byla oblačnost a srážky. Pouhou úpravou vlnové délky paprsku, který radar vysílá do okolí, se podařilo vytvořit speciální meteorologický radar. První v Česku začal měřit v roce 1969.

Jak radar funguje? Jeho funkce je založena na schopnosti vodních kapiček, sněhových vloček a ledových krystalů odrážet (přesněji zpětně rozptylovat) radiovlny. Vysílač generuje krátké pulsy s vysokým okamžitým výkonem. Elektromagnetická energie je vysílána do atmosféry parabolickou anténou o průměru několika metrů, která svazek usměrňuje do úzkého průřezu. Část energie je přijímána anténou zpět, zesilována a zpracována přijímačem radaru. Čas mezi vysláním a přijetím pulsu určuje vzdálenost cíle, azimut a elevace antény pak udávají směr výskytu cíle. A to, jak je cíl intenzivní, poznáme podle množství energie přijaté zpět. Díky pohybům antény získáme třírozměrnou informaci o rozložení srážkově významné oblačnosti. V Česku jsou radary dva, jeden na kótě Praha v Brdech a druhý na kótě Skalky na Drahanské vrchovině. Jejich měření skládají meteorologové do jednoho obrázku a vzniká tak sloučená informace, která nabízí lepší přehled o srážkách na větší ploše. Některé aplikace integrují do radarových odrazů i polohu blesků. Na první pohled je pak zřetelné, jestli už silná přeháňka dospěla do stádia mnohem nebezpečnější bouřky.

Jak obrázky interpretovat? Snímky ukazují polohu srážkově významné oblačnosti, to je jasné. Podle stupnice pak poznáme, jak silné srážky v oblasti vypadávají. Ukazuje úhrny v mm/h, tedy to, kolik by mělo

napršet za hodinu. Oranžové a červené odstíny reprezentují úhrny nad 40 mm/hod., temně červené nebo bílé pak bývá krupobití. Naopak v zimě nesmíme podceňovat ani modrou barvu, reprezentující sice slabé, ale často trvalé sněžení. Jak to ve skutečnosti se srážkami je, bychom měli ověřit na datech z meteorologických stanic či na webových kamerách. Meteorologický radar měří aktuální stav, srážky tedy nepředpovídá, ale „jen“ monitoruje. Ovšem z animací snímků poskytovaných radarem po 5 až 15 minutách můžeme odhadnout například to, za jak dlouho přijde fronta, jestli se bouřky rozpadají či pořád ještě sílí, kudy se pohybují apod. Při předpovědi na maximálně dvě hodiny dopředu (nowcasting) je základním zdrojem informací.

TIP

http://radar.bourky.cz Do obrázku se dají vkládat údaje ze stanic, detekované blesky apod.

Radarové snímky pro Česko: www.wunderground.com/ maps/eu/Visibility.html Vlevo je stupnice pro přepočet odrazivosti na srážkové úhrny.

ZDROJ: WWW.CHMI.CZ

TIP ZDROJ: WWW.CHMI.CZ

FOTO: ROMAN SZPUK

MAG

KDYŽ NA OBRÁZKU Z RADARU NIC NENÍ, URČITĚ NEPRŠÍ ANI NESNĚŽÍ…

Záludnosti při interpretaci Radar některé cíle přehlíží Radar má omezený dosah. Kam až vidí, to závisí i na členitosti terénu. Obvykle se reálný dosah pohybuje kolem 250 km od místa, kde radar stojí. Aby měl co nejlepší výhled, staví se anténa radaru, vysílající signál do okolí a přijímající zpětné vlny odražené od meteorologických cílů, obvykle na věž stojící na nějakém vyvýšeném místě. Kvůli zakřivení Země se paprsek vysílaný radarem vzdaluje od zemského povrchu – to je hlavní důvod omezeného dosahu. Ve vzdálenosti cca 130 km od radaru je paprsek asi 1 km vysoko, ve vzdálenosti 185 km jsou to už 2 km, ve vzdálenosti 225 km už dokonce 3 km nad zemí. Je zřejmé, že některé meteorologické cíle zůstávají níž, a radar je tak nevidí. Z toho vyplývá, že pro radar jsou prakticky nerozpoznatelné málo vertikálně vyvinuté mraky ležící daleko od radaru. A to je trošku nepraktické pro české, moravské a slezské hory. Leží od radarů hodně daleko. Zvlášť v zimě sněží obvykle z oblaků, které mají vertikálně sotva 3 nebo 4 km. Takové mraky radar nevidí, přesto na hory přináší sice třeba drobné, ale dlouhotrvající sněžení. Zapomínat nesmíme ani na útlum paprsku cestou k cíli – čím vzdálenější objekt a méně intenzivní cíl měříme, tím méně přesné to je. 1

2 Kolik opravdu naprší? Aby meteorologové podle energie, která se vrací od meteorologického cíle, zjistili, kolik srážek z mraků vypadává, používají exponenciální rovnici s empiricky zjištěnými konstantami. Právě díky nelineární závislosti množství srážek na odrazivosti je přepočet méně přesný pro vyšší srážkové úhrny. Ostatně stačí se podívat na stupnici, která je u radarových odrazů k dispozici. Při v podstatě zanedbatelných úhrnech od 0 do 1 mm máme k dispozici

stejnou škálu jako při úhrnech mnohem vyšších – od 10 do 100 mm. Z toho právě vyplývá, že odhady u vyšších intenzit nejsou tak přesné.

Radar na webu i v mobilu A kde snímky z radaru najdeme? K dispozici jsou na webu ČHMÚ – www.chmi.cz. Přímo tam je taky odkaz na stažení aplikací pro mobilní telefony – Meteor pro Android a iRadar pro iPhone a iPad. Jsou velmi užitečné! Během pár vteřin vidíte na displeji, co se děje. Je to neuvěřitelný pokrok. Ještě před pár lety to trvalo desítky minut. Radar měřil jednou za půl hodiny, cíle pak z obrazovky musel překreslit operátor a teprve pak se data dostala k meteorologům. To například při zkoumání vývoje bouřek byla nesmírně dlouhá doba. A sledovat můžeme i celou Evropu najednou – na stránkách www.radareu.cz. I tam je Radarové snímky pro Evropu: www.radareu.cz Snímek vznikl složením obrázků z desítek radarů v Evropě.

k dispozici mobilní aplikace, stačí ji jen uložit do telefonu a v zahraničí či nakonec i v příhraničních oblastech Česka se bude hodit.

ZDROJ: WWW.CHMI.CZ

DOSAH METEOROLOGICKÝCH RADARŮ V ČR

TIP ZDROJ: WWW.RADAREU.CZ

MAG

FOTO: MOV

[LESK A BÍDA OLYMPISMU]

Soumrak

ZÁJMU

Kdysi dávno jsme měli průpovídku: ze základní pětky našeho týmu nastoupili čtyři. Byli to tito tři: brácha a já. TAKHLE PODOBNĚ PROBÍHAL ZÁJEM O ZOH 2022. JEŠTĚ V PŮLCE LISTOPADU 2013 SE MOV CHLUBIL ŠESTI ZÁJEMCI. NECELÝ ROK POTÉ UŽ MÁ JENOM DVA. NAVÍC SLABÉ: OUTSIDERY ALMATY A PEKING. NEZÁJEM TAKOVÝCH POJMŮ ZIMNÍCH SPORTŮ JAKO ŠVÝCARSKO, NĚMECKO, ŠVÉDSKO A NORSKO ZNAMENÁ PRO MOV BLAMÁŽ A VÁŽNÝ PROBLÉM. ROZHODNĚ NEJVĚTŠÍ OD DOBY, KDY SE NA KONCI ROKU 1998 PROVALIL PAMÁTNÝ KORUPČNÍ SKANDÁL. Jeden z největších odborníků na tematiku sjezdového lyžování nejen v Česku. Sám stál u zrodu několika lyžařských projektů, časopisů a webů, pilotní autor SNOW.

IVAN SOSNA portovní svět vzdychá po báječné atmosféře posledních komorních Her v Lillehammeru 1994. Přiblížit se k nim v roce 2022 bylo pro Nory lákavé. Nepotřebují se předvádět: jsou medailově nejúspěšnější zemí zimních sportů a jednou z nejbohatších na světě (viz infobox 1). Jejich ambicí mohla být uměřenost po chlubivém Soči 2014 a jistě i Pyeongchangu 2018, jakýsi návrat ke kořenům. Také MOV by se takové hodily jako argument, že spirála obludných nákladů není nutná. Jenže představu o skromnosti měly obě strany hodně jinou.

Chyběla podpora Na zjištění, co vše MOV požaduje a diktuje, reagovali Norové v březnu sedmibodovým dopisem. Žádali mj. včas jasný počet soutěží, vyšší využití stávajících sportovišť i to, aby si MOV platil ubytování sám. MOV odpověděl až za půl roku, výsledkem tohoto tlaku i materiálu,

o němž jsme psali minule, byla lehce vstřícnější verze pořadatelské smlouvy. Narychlo a zčásti slibně se začalo uvažovat o úspornější verzi Her. Nakonec ale norští politici menšinové vlády (11x konzervativní Høyre a 7x pravicová Fremskrittspartiet) ke shodě o schválení potřebných garancí nedospěli a kandidatura tím 1. října padla. (Možná i proto, že půlku vlády tvoří ženy včetně premiérky Erny Solberg a ministryně financí Siv Jensen. Muži jsou větší sportovní fanatici...) Odmítnutí tak bohatých států jako Švýcarsko, Bavorsko a Norsko nelze vysvětlovat jen penězi.

BOHATÉ I UVÁŽLIVÉ NORSKO

Norsko má při sotva 5 milionech obyvatel mimo „zvláštní“ státečky díky ropě a plynu nejvyšší HDP/ os. Jeho zdroje (stav 2012) ale nejsou příliš velké. Ropy má 0,4 % světových zásob a při současném podílu na světové těžbě 2,1 % může tímto tempem těžit ještě 10,7 roku (ukazatel R/P). Plynu má 1,1 %, těží 3,4 % při R/P 18,2 roku. (Některé šťastné země mají R/P přes 100 let. Venezuela a Irán u ropy i plynu.) Takže uvážlivě hospodaří, od vrcholu 2001 těžbu ropy snížilo na polovinu. Od roku 1990 krmí Statens pensjonsfond, největší státní investiční fond na světě v hodnotě 893 miliard dolarů.

Pár miliard na olympiádu by norský Statens pensjonsfond skoro nezaznamenal. Podle některých komentářů zřejmě tentokrát vedle peněz sehrály roli – snad prý dokonce větší – také ideje a emoce. MOV se jimi sice rádo a hlasitě zaštiťuje, ale Norsko nyní řeklo pořádně nahlas, jak nahý král je.

Podle dobrých norských hodnot Norům totiž zcela spadla čelist, když se začetli do diktátu 7 000(!) stránek požadavků. Některé vstřícnosti MOV tak naprosto zanikly pod přetrvávajícími velkopanskými požadavky. Deník VG si pod palcovým titulkem IOC krever gratis sprit på stadion og cocktail-fest med Kongen (MOV požaduje zadarmo alkohol na stadionech a koktejl-party u krále) olympijské pampene neboli papaláše parádně vychutnal a nejspíše tak napomohl rozhodnutí. Padesát limuzín s řidiči, každému členu MOV mobil Samsung „med norsk abonnement“, vyhrazené jízdní pruhy, požadavky na hotelové služby upomínající spíš na rozmazlené hollywoodské stars, na permanentní dostupnost lahůdek, nonstop vyhrazenou lékařskou péči, zvláštní odbavení na letišti takřka s červeným kobercem, doporučení občanům, aby po dobu Her odjeli pryč, a další a další. To už bylo příliš (viz infobox 2).

81 čtyřmi princi, třemi princeznami, velkovévodou a dalšími pěti aristokraty čestnými plus se zpychlými hodnostáři plebejskými bude chápat jen těžko. V Norsku neradi poskytujeme „en liten gruppe mange privilegier“, malé skupině velká privilegia, zněl jeden z komentářů. Norové dali olympijským pampene sežrat i „kauzu sørgebånd“ ze Soči (viz infobox 3). LILLEHAMMER 1994 SE OPAKOVAT NEBUDE

Hodláme pořádat Hry podle „gode norske verdier“, dobrých norských hodnot, zaznělo. A k nim patří i nøkternhet, uměřenost, střízlivost. „S termoskou a vlastním sendvičem,“ charakterizoval to kdosi. Kdežto dnes vládne „eventokracie“, kdy se kdejaká – nejenom sportovní – akce pořádá v podobě co nejbarnumštější show. Což mimochodem vadilo i některým Bavorům.

Já pán, ty pán Olympijská šlechta už příliš dlouho žije ve své papalášské slonovině. „Skromné“ Hry v oblíbeném Norsku budiž, ale skromnost se nesměla dotknout jejich požitků ani feudálních výsad pro „olympijskou rodinu“ se sponzory v čele. A v tomto u skandinávsky střídmých Norů tvrdě narazili. Nabubřelá sportovní aristokracie si v Norsku L.P. 2014 naběhla na vidle a parádně se napíchla. MOV neumí číst signály, prohlásil vlivný politik Trond Helleland. Má pravdu: MOV si zvykl vybírat z nadržených kandidátů jako paša v harému. On je pán a jediný vlastník olympiád a všichni k němu chodili s prosíkem. Jenže předchozí odmítnutí, dokonce ve vlasti předsedy Bacha, měla být dostatečně varovná. Stejně jako nevalná podpora Her v Norsku především na venkově, i požadavky z dopisu. Přitom už při krizi 1999 H &K analyzovali, že média po MOV tak umanutě šla i proto, že je vnímala jako arogantní, uzavřenou elitářskou skupinu. MOV podcenil tradiční norské rovnostářství, založené historicky především na neexistenci nevolnictví, díky němuž platí „já pán, ty pán“ více než jinde. Tohle asi ansámbl se dvěma šejky,

Lahůdkovou četbou (viz olympic.org) je reakce MOV. Lítost nad tím, že setkání mládeže světa v duchu idejí olympismu se nebude konat v zemi těmto ideálům tak zaslíbené? Naivkové. Úlisně lituje „ztracené příležitosti“ i fanoušky a sportovce, že přišli jak o Hry doma, tak o příspěvek 880 milionů od MOV. (Část je ale mastně ohodnocené know-how, získávané i povinně zadarmo od všech pořadatelů. Do Soči šlo 750 milionů.) Uraženě a urážlivě vyčítá Norům, že na schůzku s MOV neposlali dostatečně vysoké funkcionáře, takže politici „zřejmě neměli správné informace a rozhodovali se na základě polopravd a věcných nepřesností“. Což politiky příslušně nakrklo: zabýváme se tím tři roky a posoudit to rozhodně schopni jsme, ohradil se Helleland. Byla tato útočná rétorika MOV nezvládnutým zklamáním, nebo demonstrací síly? „Po tomhle je u nás nejbližší šance na kandidaturu nejdřív za deset let,“ vystihl atmosféru slavný rychlobruslař Olav Koss, před časem člen MOV. A navrch: předseda Bach se hned nechal slyšet, že ZOH jsou stále „premium product“, a to „pravděpodobně víc než dřív“! Zase jste čekali něco jímavých olympijských idejí? Kdepak, jde přece o produkt a hlavní je okamžitě ujistit TOP-partnery jeho nepoškozenou hodnotou. Výmluvné. Jestli Bach opravdu potřeboval argumenty pro uvažované změny, za tuto norskou facku by měl být upřímně vděčný. Za varování, že nesmí být pasivní jako jeho předchůdce Rogge. Belgický slušňák sliboval zkrotit gigantismus, ale stal se opak.

CO PŘIJDE PO PYEONGCHANGU 2018?

Kdo vodí loutky? Může ale ještě vůbec předseda tohoto spolku onen olympijský penězostroj řídit a ovlivňovat? Na velké globální šachovnici je jen snadno nahraditelnou figurkou sportovního cirkusu. Nakonec ani šejci s petrodolary a svým vlivem na sport a MOV nejsou než užitečnými spojenci z milosti těch, kdo skutečně tahají za drátky. Když dostanou své hračky a statusové symboly – drahá auta, tryskáče, fotbalové kluby, sportovní funkce –, nebudou zlobit a budou vděčně spolupracovat. Lillehammer 1994 se opakovat nebude. Ani nemohl. Tehdy v 80. letech byla úplně jiná situace. Skromnější. Těšili jsme se na profesionály, Norové byli nadšení z rozjeté těžby ropy, Hry houfně podporovali. ZOH 1992 ještě nezískali, 1994, sladce před švédským rivalem, už ano. Panovala všeobecná euforie z pádu Železné opony, nových trhů a světlých zítřků. Olympiáda nebyla sešněrovaná těmi šílenými 7 000 stranami pokynů a povinností. Jenže smysl pro míru postupně vyklidil místo fanatické ochraně značky a symbolů ve prospěch páru tvrdě platících partnerů. Nyní mohou olympijští bossové přemýšlet, zda tento urputný ochranářský byznys-diktát nebyl vlastně kontraproduktivní.

Nesmírně oblíbený předchozí král Olav V., „folkekongen” neboli král lidový, si prý kdysi při omezení dopravy kvůli energetické krizi hodil lyže na rameno a odkráčel s ostatními na vlak. Možná je to spíš trochu urban legend, ale v norském narativu koluje a lid takovou story miluje. Vytasit se v kultuře, kde si král zakládá na své civilnosti, s nabobskými požadavky je takřka sebevražedné. Média věc fikaně prezentovala jako maximální chucpe, když se MOV sám vnucuje na party do paláce. Panovník je sice hlavně ceremoniář, etiketa ale nařizuje, že on je tím, kdo zve. A dorazila to s Regningen betaler du, kong Harald!, Účet zaplatíš ty, králi Haralde! Přitom, paradoxně, je Harald olympijský jachtař, (1964, 68, 72) a dokonce držitel Olympijského řádu. Šéfy MOV by byl jistě rád přijal sám od sebe.

ZATÍMCO VÝCHODNÍ KULTURY SLAVÍ, ZÁPADNÍ SVĚT JE K MOV STÁLE KRITIČTĚJŠÍ

FOTO: MOV

PANE KRÁLI, TAK JSME TADY!

Vaše chyby a vina, Norové!

FOTO: MOV

MOV JE NAVZDORY PROKLAMACÍM GLOBÁLNÍ POLITICKOU SILOU

A co image? Olympijská krize? Opravdová nejspíš ještě ne. Bylo už hůř: v době bojkotů 80. let i v roce 1999 po vypuknutí korupční aféry. Ale vzniklá situace dobrá není. „Pořadatelská města jsou životadárnou tekutinou olympijského hnutí,“ píše už před časem bývalý (1983–2004) dlouholetý ředitel marketingu MOV Michael Payne. „Jakmile jejich počet klesne na jedno až dvě, MOV přestane být vůdčí silou“. MOV třicet let sofistikovaně za pomoci renomovaných agentur buduje svůj image pomocí vznešených hodnot (či jejich nálepek: naděje, sny, inspirace, přátelství, fair play, radost, úsilí byly stěžejními buzzwords pro kampaň Celebrate Humanity, 1990). Pověst těch, kdo Hry přidělují „ošklivým“ zemím Rusku, Číně, Kazachstánu, kdo odpudil klasické slušné a chová se přitom jako arogantní nabob, MOV a její značce rozhodně nepřidá. Ještě jednou Payne: „Jakákoliv eroze olympijských ideálů rovněž narušuje hodnotu značky.“ Mezi deseti TOP sponzory jsou sice čtyři z desítky (3., 6., 7., 9.) nejcennějších značek světa podle Interbrand 2014, ale jako symbol plánované modernizace by MOV určitě hodně stál o nové technologické hvězdy (1. Apple, 2. Google, 5. Microsoft). Už jenom proto, aby byl atraktivnější pro mladé ve vyspělých zemích, kteří klasické olympijské globalizátory Coca Colu a McDonald´s zrovna nezbožňují. Takhle si ale MOV přízeň nových gigantů nezíská.

Noční olympiády Průšvihem jsou časová pásma. Rekapitulujme: 2014 Soči, 2018 Korea, 2020 Japonsko, 2022 Kazachstán nebo Čína. Přibližně polovina příjmů za televizní práva pochází z USA, tam mají také sídlo mnozí TOPáci. Důsledek? Když má Korea a Japonsko 10 hod. = Čína 09 hod. = Kazachstán 07 hod. = Soči 05 hod. = Kalifornie 17 hod. = New York 20 hodin. Dejte si to do tabulky a zjistíte, že při všech čtyřech budoucích OH se jedině dopolední soutěže v Koreji a ev. Číně dostanou do amerického večerního prime time. Jinak spadne většina dění do americké noci, večerní akce v Almaty podobně jako v Soči do rána a dopoledne. Kdy většina inzertně zajímavých Američanů vstává a pracuje. A to je sakra problém. Vysílací časy ohromně ovlivňují sledovanost, zásah, cenu inzerce, a tu-

díž i cenu práv. V roce 1988 zaplatila americká ABC méně za nesrovnatelně významnější letní hry v Soulu (300 m.) než za zimní „domácí“ Calgary (309 m.). A další zimní, 1992 v Albertville, šly o 20 % dolů (243 m.). Práva na domácí Salt Lake City 2002 stála 738 m., za Soči 2014 zaplatila NBC „jen“ 775 milionů dolarů. Byli byste coby americká TV v takové situaci i nadále ochotni platit za balík několika Her miliardy dolarů?

Vylepšíme, naleštíme? Vůbec bych se nedivil, kdyby po této norské facce už některá špičková agentura pracovala na vylepšení image MOV. Třeba zrovna osvědčená Hill & Knowlton. V roce 1990 za těžké peníze zachraňovala pověst MOV, zprofanovaného korupčním skandálem. Píáristé tehdy dobře zapracovali a starý šíbr Henry Kissinger, dnes jediný „Honor“ člen MOV, pomohl zmáknout politiky, kteří hrozili přitáhnout sponzorům MOV daňové opratě. Lee Clow v čele Chiat Day pak v té době „čistě náhodou“ přidal onu kampaň Celebrate Humanity, místy na hranici kýče: „Upadnout je snadné. Znovu vstát, to je těžké“ coby text k Maierově slavnému pádu v Naganu sice asi na amerického nelyžaře fungoval, ale bože, jak laciné! Jejich geniální spot Ridleyho Scotta „1984“ na počítač Apple byl lepší kafe.

FOTO: MOV

MAG

KAUZA SØRGEBÅND

MOV v souladu s Chartou nepovolil norským běžkyním smuteční stužku (sørgebånd) na kombinéze jako uctění památky bratra jedné z nich, zemřelého těsně před Hrami, a za neuposlechnutí je potrestal důtkou. Případ vyvolal zejména v Norsku značné vášně. Striktní aplikaci pravidel sice nelze formálně nic vytknout, ale MOV podcenil faktor emocí. Úmrtí blízké osoby je samo o sobě jedním z nejsilnějších stresorů. Přidáme-li předstartovní stavy při tak zásadní soutěži, vznikne zcela mimořádná situace. MOV na image OH a bouřících emocích vydělává miliardy. Zde je ale ve vzniklé situaci coby tupý byrokrat vidět nedokázal. Předpis byl dodržen, ale ona vzývaná humanita, jež mu pomáhá olympiády tak skvěle prodávat, zaplakala. Nory naštval i jejich člen MOV Heiberg, neboť loajálně podpořil stanovisko výboru. A pamatovali si…

MOV 1999 ale byla brnkačka proti nejslavnější akci H & K, tzv. inkubátorové lži (viz infobox 4). Schválně si můžete dohledat, jak se u nás své informační povinnosti ze zákona ve věci Oslo 2022 zhostily ČT a ČRo. Prázdno na jejich webech, podobně jako i leckde jinde, zcela jistě vůbec nesouvisí s tím, že jsou mediálními partnery ČOV. Ten mlčí jako hrob také.

HILL & KNOWLTON A NEBOŽÁTKA Z INKUBÁTORŮ

V roce 1990 nebyla americká veřejnost příliš nakloněná válčení proti Sadámu Hussajnovi ani poté, co napadl Kuvajt. Zlomovým bodem se stalo svědectví mladé Kuvajťanky Nayirah. Před skupinou kongresmanů v slzách líčila, jak coby dobrovolnice v nemocnici zažila vpád iráckých vojáků. Krvelačné bestie vyházely kupu nemluvňat z inkubátorů a ta na studené zemi bídně zahynula. Šok, zděšení, zhnusení. Natočená výpověď šla ještě ten den do desítek milionů amerických domácností, operovali s ní politici včetně presidenta, podpořila ji také Amnesty International. Záhy nato Senát těsným poměrem 52 : 47 souhlasil a šlo se válčit. Záhy se ale ukázalo, že kuvajtští vládci v exilu si zprostředkovaně zaplatili velkou kampaň s cílem získat pro americký zásah podporu. Roku 1992 definivně prasklo, že vylíčené se nestalo, chudinka Nayirah v nemocnici vůbec nebyla a navrch je dcerou kuvajtského velvyslance z vládnoucí dynastie. Celou kampaň vymysleli v Hill & Knowlton, nasadili na ni svých 119 lidí. Měli z toho 10,8 milionu dolarů a krátkodobou ostudu. Vyšetřovalo se, jsou o tom filmy i knihy, je to v učebnicích, mohla to být nová a ještě větší Watergate. Takoví špičkoví vrtiči psem ale přece sami sebe neodstřelí, a tak všechno víceméně vyhnilo. Zadejte „incubator lie“ nebo „nayirah“, čeština nemá cenu. Když si najdete, co všechno a jak dokonale H & K dokázali zmanipulovat, budete zírat. A to, i když ono Vrtěti psem znáte. Jsou to mistři svého řemesla. Pro MOV ten správný partner. Koho to hodně zaujme, nechť se propracuje ke slavné sérii Adama Curtise The Century of the Self (BBC 2002), ev. k heslu Edward Bernays. Ale pozor: Jen pro silné nátury! Po tomhle, i při všech zjednodušeních pořadu, už nebudete v médiích věřit absolutně ničemu…

nabídky í ln iá c e p s te Využij ětmi! pro rodiny s d orostou p i tm ě d s č K Za 999 lyžáky. i č e ž ly h c ji je i

ROSTOUCÍ *Při koupi nového modelu lyží Tecno Pro XT Team/Sweety či lyžáků Tecno Pro T50/G50 si za příplatek 299 Kč k ceně zajistíte, že po dobu dalších dvou let můžete kdykoli vyměnit starý model za nový pouze za doplatek 700 Kč. Platí na lyže až do délky 150 cm a lyžáky od velikosti 19 do 27. Více informací na www.intersport.cz nebo přímo v prodejnách INTERSPORT.

[BYZNYS] TEXT:

PARTNER RUBRIKY

LIBOR KNOT, ASOCIACE HORSKÝCH STŘEDISEK ČR

PŘÍNOSY

ČESKO JE TRADIČNÍ LYŽAŘSKOU ZEMÍ, A TAK NENÍ DIVU, ŽE TURISTICKÝ RUCH NA ČESKÝCH HORÁCH GENERUJE I VÝZNAMNÝ EKONOMICKÝ VÝKON. PODROBNĚJŠÍ UKAZATELE TOHOTO ODVĚTVÍ PAK ODHALUJÍ, ŽE PODOBNĚ JAKO U CELÉHO CESTOVNÍHO RUCHU LZE ŘÍCI, ŽE MÁ ZNAČNÝ POTENCIÁL, KTERÝ LZE VYUŽÍT NEJEN PRO ROZVOJ SEBE SAMA, ALE MŮŽE OVLIVNIT I ÚROVEŇ CELÉ ČESKÉ EKONOMIKY.

S KAŽDOU KORUNOU ZA SLUŽBY AREÁLU ZŮSTANE SEDM DALŠÍCH VE STŘEDISKU

Objem horského byznysu v ČR bychom dokázali posoudit význam horského byznysu, je potřeba poměrně přesně změřit jeho velikost a odvodit i jeho přínosy pro stát. Samozřejmě musíme vycházet z prověřených a seriózních podkladů. Bohužel vypovídající čísla o horském cestovním

SPOTŘEBA V HORSKÝCH STŘEDISCÍCH ČR

druh v mil. Kč % skiareál 2 898 12 % gastronomie 4 692 20 % ubytování 5 775 24 % služby 2 309 10 % doprava 5 764 24 % obchodní síť 2 355 10 % celkem 23 793 100 %

ruchu nebyla k dispozici – průzkumy se většinou věnovaly jen ubytování, nebo turistickému ruchu jako celku. Proto už před zimní sezónou 2013/14 nechala Asociace horských středisek ČR zpracovat studii s názvem „Horská střediska v ČR – identifikace přínosů pro regionální rozvoj a veřejné rozpočty“, a to od poradenské společnosti KPMG Česká republika. Na základě této analýzy se dá nejen daleko lépe popsat význam horských středisek, ale můžeme využít získané informace i pro budoucí rozvoj. Při interpretaci výsledků si řekněme, že horským střediskem rozumíme geografický celek (většinou území obce) v horské oblasti, v rámci kterého je nabízena kompletní infrastruktura pro provozování lyžování a horské turistiky. Nejedná se tedy pouze o vlastníky lanovek a vleků, ale o subjekty působící v celém horském středisku, a to včetně obcí.

FOTO: SPORT PROFI

FOTO: LIPNO SERVIS

MAG

HORSKÝCH STŘEDISEK

Z toho zároveň vyplývá, že se vyplatí spolupráce provozovatelů lyžařských areálů s obcemi a s poskytovateli všech služeb v rámci střediska. Tato symbióza je přínosná i v oblasti financování rozvoje, protože investice hradí často z podstatné části provozovatelé lyžařských areálů. Je dobré se zamyslet i nad podstatou útraty návštěvníka – celý horský průmysl vlastně nevyrábí nic konkrétního, ale prodává prostřednictvím všech zúčastněných subjektů vlastně jen „zážitek“. Na tom, aby byl tento prožitek pozitivní, spolupracují všichni – od řidiče autobusu přes pokladní ve skiareálu až po servírku v restauraci. Tabulka ukazuje, jaké mají jednotlivé služby podíl

CELKEM SE PO ČESKÉM SNĚHU SVEZE 8,6 MILIONU NÁVŠTĚVNÍKŮ

Jedna koruna v areálu, sedm dalších ve středisku Celkově utratí návštěvníci v horských střediscích asi 24 mld. Kč ročně, přičemž dokážeme zjistit, jaký podíl z této částky zůstává ve skiareálech a kolik návštěvníci utratí za ubytování, jídlo, dopravu a další služby. Tabulka ukazuje, že z příjmů celého horského střediska připadne do kapsy lyžařského areálu „jen“ 12 % z celkové částky – jinými slovy se dá říci, že ke každé 1 Kč utracené návštěvníkem ve skiareálu přibude dalších 7 Kč utracených za ostatní služby v celém horském středisku. Podobný poměr uvádějí i alpské země. Tento ukazatel je velmi důležitý, protože říká, že kvalitní služby ve skiareálu přinášejí významné tržby i všem participujícím subjektům – od dopravců přes ubytovatele a gastronomické služby až po místní obchodníky.

na tržbách, ale ještě důležitější je fakt, že každá z nich je pro celkový výsledek nepostradatelná. Jednoduše řečeno, každý jednotlivec ve službách ovlivňuje celkový výsledek – zároveň to přesně odpovídá intuitivnímu chápání každého návštěvníka.

10 miliard pro veřejný sektor Horská střediska v ČR ročně navštíví asi 8,6 mil. návštěvníků a celkové roční tržby včetně multiplikačního efektu dosahují zhruba 48 mld. Kč. Z tohoto objemu potom plynou z horských středisek přínosy do veřejných rozpočtů – tedy přímé daně, sociální a zdravotní pojištění apod. Horská střediska odvedou do státních a veřejných rozpočtů celkem 10 mld. Kč ročně, což je asi 11 % z celého českého cestovního ruchu. Včetně multiplikačních efek-

tů se na HDP České republiky podílí cestovní ruch 5 %, přičemž horská střediska tvoří přibližně 1,2 % HDP. Z toho vyplývá, že horská střediska tvoří velmi významnou součástku cestovního ruchu a mají značný vliv i na veřejné finance.

Zaměstnanost jako ve škodovce Ceněným ukazatelem jakéhokoliv odvětví je i jeho podíl na celkové zaměstnanosti. V horských střediscích ČR je v součtu zaměstnáno přibližně 36 000 osob (v přepočtu na plné roční úvazky). To je pro srovnání více než například v celé Škoda Auto Mladá

Boleslav. Významnou souvislost s tvorbou pracovních míst a zaměstnaností má i skutečnost, že naše hory se povětšinou nacházejí v pohraničí a pro daný region může být turismus jedním z životně důležitých zdrojů obživy. Cestovní ruch zaměstnává v horských střediscích průměrně asi 25 % obyvatel, přičemž v menších obcích se toto číslo dostává i nad 50 %. I z výsledků sociodemografické analýzy vyplynulo, že horská střediska jsou jedněmi z nejméně rozvinutých oblastí. I proto má udržení a další rozvoj zaměstnanosti v těchto sociálně znevýhodněných regionech velký význam.

Mezinárodní a sektorové srovnání V rámci studie KPMG se porovnávaly ukazatele z České republiky s údaji z Francie, Rakouska, Itálie a Slovinska. Podíl horských středisek, potažmo podíl celého cestovního ruchu na HDP je ve srovnávaných zemí podobný – okolo 5 %. Samozřejmě existuje velký rozdíl v absolutních hodnotách, kdy v alpských zemích jsou oproti ČR hodnoty několikanásobné. Podobně se srovnávala různá odvětví v procentuálním podílu na HDP a v podílu na celkové zaměstnanosti. Ukazatelům horských středisek se nejvíce blíží třeba výroba chemických látek a pří-

pravků. Lépe představitelné ale bude srovnání například s lázeňstvím, které se v těchto ukazatelích jeví vůči horským střediskům zhruba poloviční.

Podpora rozvoje horských středisek Vyspělé státy si svého času velmi dobře uvědomily, že nastartováním tohoto odvětví mohou do budoucna značně získat. A o těchto souvislostech a o financování a podpoře rozvoje horských středisek a celého cestovního ruchu ještě bude řeč příště. Pokračování v příštím čísle: podpora horských středisek

obchodní síť 10 %

FOTO: SNĚŽNÍK

PODÍL SKIAREÁLU A JINÝCH SLUŽEB NA CELKOVÝCH TRŽBÁCH HORSKÉHO STŘEDISKA

skiareál 12 %

gastronomie 20 %

doprava 24 %

služby 10 %

ubytování 24 %

Z LYŽOVÁNÍ ODEJDE ROČNĚ DO VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ KOLEM 10 MILIARD KORUN

...hory zážitků TOP lyžařské středisko v Česku

v sobotu 13. 12. 2014  Grand opening zimní sezony n Park  2 nové sjezdovky a Snow Fu né ve Wellness hotelu Vista**** va yto ub pro a arm zd s ipa Sk  hts, večerní sáňkování  Večerní show Adventure Nig Peklo a párty v Aprés ski baru Kulaté

www.dolnimorava.cz | www.hotel-dolnimorava.cz |  www.facebook.com/dolnimorava NOVĚ NA

youtube.com/resortdolnimorava

[BYZNYS] TEXT: TOM ŘEPÍK

FOTO: PRACOVNÍ ARCHIV AUTORA

MAG

DRUHÁ MYŠ BERE SÝR SOCIÁLNÍ MÉDIA, AČ SEXY A O ZLOMKRK SE ROZPÍNAJÍCÍ, NEDOKÁŽOU PLNOHODNOTNĚ NAHRADIT DOBŘE PROMYŠLENOU, TRADIČNÍ LYŽAŘSKOU PROPAGACI. CO ROK BÝVAJÍ TY NEJSILNĚJŠÍ KAMPANĚ DÁL UPLATŇOVÁNY V TISKU, TELEVIZI, RÁDIÍCH A NA STAROMÓDNÍM INTERNETU KLASICKÝCH WEBSTRÁNEK A EMAILŮ. KAŽDÁ ZLÁ SEZÓNA PARADOXNĚ VÝZNAM TRADIČNÍHO POSÍLÍ, JAKO BY PRÁVĚ TUDY ODVĚTVÍ HLEDALO TVRDÉ JÁDRO NEJVĚRNĚJŠÍCH. merická střediska už mají precizně zmapovanou demografii svých zákazníků i znají, kdo z nich které médium primárně sleduje. Dosyta si už během pokusných roků osahaly nové nástroje; jsou jako doma na YouTube, Facebooku, Twitteru, mnozí využívají Instagram a Pinterest. Emailing nezneužívají ke skrytému spamování, nýbrž jím co nejosobněji oslovují precizně zacílené skupiny lyžařů – těch, co si kupují lístky do parků, na večerní provoz, přijíždějí ve všední dny nebo naopak na víkend, prázdniny, svátky. Ambice segmentovat zákazníky do stále specifičtějších škatulek nebere konce, spolu s vývojem algoritmů slídících počítačových technologií, o kterých běžně nemáme ani tuchu. V posledních letech víc než jen opakováním stejné písničky dokola – tedy lákáním na hluboký prašan tu, nažehlené svahy jinde, dojemně nafocené scenérie nebo rozpustilé après dovádění – začínají provozy objevovat jakési své vnitřní, unikátní, bytostné já. Schopnost i odvaha svůj brand srozumitelně, nápaditě a přesvědčivě navenek vykomunikovat pak nepřekvapivě ústí v pozoruhodné, úderné reklamní kampaně.

Svou osobitost mohou firmy vyjadřovat plejádou forem: představovat jednotlivé zaměstnance v přední B2C linii, glorifikovat genius loci či životní styl místních, synergicky využívat lokálních událostí městských či sportovních festivalů a podobně. Sociální média umožňují zákazníkům definovat firmu svými vlastními slovy a obrázky. A propagovat ji tím, anebo jí škodit – lhostejno zda nevědomky, či naschvál. Všechno tohle pomáhá dodávat firemnímu sdělení lidský rozměr a autenticitu, dnes v marketingu tolik žádoucí. Kriticky, žíznivě potřebnou. Pryč jsou snad doby kašírovaných reklamních bajek o záhadně fotogenických rodinách žijících v dokonalém štěstí a luxusu, typicky hraných nedovzdělanými modely na antidepresivech a s dluhy na krku. A přeneseně do lyžování – dost už vzduchem létajících akrobatů, prodávajících sny o zimní romantice komukoli; vem čert, že i lidem, jejichž největší denní aktivitou je přivolat si výtah. Dnes se do kurzu dostává – a kéž vydrží – uvěřitelnost. Reální lidi, co si po obědě myjou nádobí anebo co kopec sjedou sami, bez potřeby se pro dobrou fotku uvazovat na kladky, rozumíte.

Dokonce sám legendární Arnie si ještě v dobách svého guvernování chladil svůj vcelku pochopitelný natáčecí absťák s holemi v rukou (nikoli už nohama v lyžích, jak se povídá) v reklamách na Republiku Kalifornii. Podle mluvčího vládní cestovní agentury každá verze, v níž se jeho nejvyšší nadřízený objevil, zvedala sledovanost spotů i rezervace služeb. Zkrátka uvěřitelný, dobrácký tata v mikině, co se drží nohama spíš na sněhu, než aby ho to táhlo zbytečně nabírat air. (Zda si někdy po sobě umyl talíř, nebudu spekulovat. Zato už vím, že navlíkat si poutka hůlek je pro teplouše, ne Terminátory.)

vatel prodává ostošest jak smyslů zbavený, přičemž nejhlasitěji se projevující nespokojenci na druhé straně pomyslného pultu remcají, co jim klávesnice dovolí. Typicky bez reakce protistrany. Každý si jen mele svou, nezávisle na okolí. Pasti, do níž po hlavě zahučela většina tuzemských provozů. Čest a prestiž těm, kteří se aspoň snaží učit se efektivně používat hashtagy a angažovat se v konzistentním dialogu se svými fanoušky na Facebooku, následovníky na Twitteru – a snad i zákazníky u kas. Dialogu, který zabírá spoustu času, energie a vyžaduje používat sociální inteligenci. Většinu tuzemských dodavatelů branže – zdaleka se netýká jen skiareálů – to nebaví dělat. Minely typu používání twitterovské výchozí grafiky bez přizpůsobení si prostředí svému korporátnímu designu, anebo chybné užívání osobního facebookového profilu, v němž se přátelství schvaluje, namísto byznys verze, k níž se fanoušci přidávají vlastním „lajknutím“ stránek, dnes už ani u nás příliš nevídáme. To v Americe si jimi před lety prošla mnohá i extraligová jména, třeba Dear Valley.

Časy se znovu mění

Nikdo netvrdil, že to bude lehké Jak se svět sociálních médií vyvíjí, formují se kontury metodiky, jak určité věci dělat snad správně. Netřeba mít zbytečně vysokých ambicí – v žádných pionýrských dobách není snadné trendy a tendence rozeznávat s jistotou, rychle a bezbolestně. Proč by to mělo být jiné pro společenské platformy dneška, v jejichž ještě kojeneckém věku se jim snažíme přicházet na kloub; kdekdo sveřepě po svém. Největší dosud vnímanou chybou, jíž se lyžařská Amerika pomalu učí vyhýbat, je nechat uvíznout sociální prezentace v pasti jednosměrné komunikace. Pasti, v níž provozo-

Skiareál dnes hypoteticky nemusí utratit za placenou reklamu zhola nic, a přesto vyprodukovat marketingovou kampaň s hlavou a patou. V teorii. Osobně ale žádný resort, jenž by nějakou za pozornost stojící ucelenou propagaci postavil výhradně na bezplatných nástrojích, neznám. A že se kolem sebe dívám. Se stále posilujícím vlivem socmédií si ta tradiční musí hledat vlastní, nové cesty, poprvé (anebo znovu) ve své historii. Bezduchá nabídka typu tři skipasy plus čtvrtý gratis nebo suchá statistika počtu vleků, tratí a zasněžované plochy dnes s nikým ani nehne. Propagace v tradičních médiích potřebuje být chytřejší, kreativnější a odvážnější než kdy dřív. V Americe, na nejrozvinutějším lyžařském trhu světa, zkoušejí hráči v těchto kruciálních časech doslova kdejaký nápad. Moc mě baví jejich experimenty sledovat.

V posledních letech vnímám u mnohých dosud nevídanou, podivnou dichotomii. Výrobci a prodejci výstroje a materiálu si platí celostránkové inzeráty s romanticky zasněženými hřebeny hor pod svitem luny – ale žádným svým produktem v záběru. A naopak resorty, které by se mohly chlubit právě takovýmto typem dojímavě nasnímaných scenérií, inzerují nabídku svého lyžování pomocí záběrů na rolby nebo sněžná děla. Často v dobře míněné snaze nerecyklovat staré a už třeba nedostatečně výkonné, novátorsky experimentovat, zkoušet hledat bílá místa v mapách. A pak – nejlíp na ně pustit někoho jiného: držet se mu v patách, pozorně se dívat, korigovat jeho chyby, ustát jeho nevyhnutelné pády. Následně s noblesou přijít na daný trh jako ten chytrý a šikovný. Nejen v byznysu nezřídka platí, že až druhá myš se dostane k sýru. Rád si nechám pod rukama procházet stovky s lyžováním souvisejících pokusů objevovat nová bílá místa, rok co rok. Zdaleka ne většina produkcí zasluhuje uznání, natož obdiv. Je jasné, že žádnou reklamu nelze uspokojivě objektivně posoudit; vždy na ni aplikuju své subjektivní dojmy a názory, přičemž jiné subjektivní názory mohou brát v potaz něco docela odlišného. Osobně hledám řešení, u něhož mi hned – spontánně a bez přemýšlení – přijde líto, že jsem na něj nepřišel sám. Na každý takový drahokam ukrytý v blátě připadá mnoho bezbarvých, nudících nebo hloupých pokusů dostat se k sýru. Není důvod, aby se poměry v lyžařském marketingu vymykaly čemukoli jinému člověčímu. Nevymykají. V následujícím přehledu jsem se snažil namíchat rozumně vyvážený koktejl dobrého i špatného marketingového materiálu, co americký lyžařský trh produkuje, a mně prochází rukama. A naznačit, čeho si všímám. A čeho si může všímat typický zákazník, často vnímající vzkaz zcela jinou optikou než zadavatel nebo sjetý kreativec podepsaný pod dílem. Rád bych v téhle souvislosti dostal k očím i ucelenou sadu tuzemských vizuálů. Prozatím jich mnoho neexistuje, resorty do téhle vývojové fáze ještě nedospěly,

všude je tu dál dost tma. Ačkoli, pokud by to mělo představovat riziko, že nově rašící trh napadnou agresivní žraloci typu počítačového prodejce s uječeným zeleným skřetem... V tom případě pardon, ale za mě dobrý při tomhle starém a tichém. (Kterýkoli z československých provozů mi bude chtít své produkce poslat či je konzultovat, kontakt najde na mém blogu.)

Honí jediného zajíce Typický americký lyžař dostává do mailboxu hromadu e-mailů od areálů napříč zemí; v sezóně jistě desítky vyžádaných nabídek týdně. Podobné kvantum chodí i mně. Z něj se v průběhu let vůči všem ostatním vyjímá zas a znovu jediný odesílatel: coloradský Steamboat. Ani ne tak pokaždé jinak formulovaným, vždy ale osobním oslovením – to je už provařeným standardem. Ale na rozdíl od ostatních dodavatelů, snažících se adresáta oslovit (nebo

ohromit?) množstvím položek ve více méně nepřehledném, dlouhém seznamu a často divné nebo rozbité grafice, Steamboat má odvahu být jiný – a ve své jinakosti už roky konzistentní. Vždy si pro e-mail vybere jediné téma nabídky, a to pak odešle podpořené nepřehlédnutelně vyvedenou grafikou. Jejich sdělení tak lze odmítnout a vědomě nevyužít, nikdy však omylem minout či nepochopit. Blbuvzdornost v precizním provedení. Nadto, nepřestává mě udivovat – a současně posílat mráz na záda – záhadná preciznost jejich segmentace. Mně posílají výhradně e-maily v designu westernovém, přičemž jinak zájmově zaměření kolegové dostanou stejnou poštu ve stejnou minutu vyvedenou v oranžovo-zelené grafice terénního parku, anebo v tématice striktně prašanové. To celé, aniž by kdokoli z nás zaškrtnul jedinou kolonku, která by takto detailní znalosti resortu vysvětlovala. Jak už jsem zmínil – mnohdy si pouze myslíme, že se nikdo nedívá. Algoritmy nás mají přečtené, zděsilo by nás, jak podrobně. Vědí co, kde, kdy a s kým mluvíme, děláme nebo plánujeme dělat.

Nač spravovat, co funguje Mluvě o jediném a jednoduchém. Už roky mě nepřestává dostávat stále stejný a dál bezvadně srozumitelný, silný vzkaz coloradského Monarchu: Jedna planeta, jeden skipas. S koupí sezónky si pořizujete vstup do 27 dalších resortů ve 4 zemích dvou kontinentů. Pamětníci vědí, že právě Monarch (založený r. 1939 mezi prvními americkými skiareály) je průkopníkem partnerských skipasů a za dobu své existence inspiroval už tuny imitátorů – přinejmenším všechny severoamerické. Což samo o sobě je kolosální trofejí, nezcizitelnou. Logo resortu ve tvaru motýlích křídel, kamkoli usedne na planetě, vytvaruje vlastní světadíl – proč ne. Neomylný vzkaz, čistá, výrazná a oko neurážející grafika, minimum textu, každý výraz má svůj význam. Jedno slovo tu není nadbytečné, každé by chybělo. Někdo snad něčemu nerozumí, něco musí luštit? Možná krapet formální extravagance, ale nijak přes zdravou čáru. I ta zeměkoule je posazena citlivě dynamicky mimo osu formátu. Marketingový produkt par excellence.

hle velkoměšťáky z NY nebo Bean Townu, aby namísto do konkurenčního Killingtonu nebo Okema letěli lyžovat právě sem? Pochybuju. V porovnání s předešlým Monarchem, většina textu i grafiky je zde zbytečná, matoucí, zavádějící, nepomáhající.

Nejpromrhanější rozpočet

Nejzáhadnější vzkaz Asi bych našel další podobně tajemné, kdybych hledal; ale tenhle nápad vermontského Strattonu, proslulého resortu na dolet východopobřežních metropolí Bostonu a New Yorku mi nepřestává překážet. Co tam pořád míjím? Stojím si na vedení? Proč mi tahle poťouchlá grafika neříká nic o vlastním stavu lyžování, přitom tak věhlasném? Nebo nočním životě jednoho z nejslavnějších univerzitních skiresortů Ameriky? Fajn, chápu, že kopec a sjezdovky zůstávají pořád stejné, podobně i maskot Méďa. Proč ale sakra lítá na lyžích v beranici? Přesvědčí to-

No ty kráso. Předně, Sun Valley je průkopnický resort Ameriky, založený r. 1936, vynálezce sedačkové lanovky. Zašité středisko uprostřed pustého ničeho v podhůří Idaha, činící ze své odlehlosti a špatné dostupnosti ctnost světa. Úspěšně k sobě láká ty, co mají moc, slávu a peníze, ale málo soukromí. Jinými slovy, Sun Valley je luxusní, vpravdě snobský resort s ojedinělou tradicí. (Mimochodem, karlovarská Ivana Rádlová tu šéfuje celému běžeckému lyžování střediska.) To jen na vysvětlenou. Díky své unikátní historii ze života slavných, krásných a bohatých hostů asi žádný jiný areál na planetě nemá pestřejší archív krásně vyvedených posterů a reklam vonících nostalgií zlatých poválečných časů. Aby pak nepochopitelně přišel s něčím... zkrátka nepochopitelným. Slova vzkazu nedokážu pohodlně přečíst. Co se děje? Aha, v písmu jsou zakódované nějaké obrázky. Je těžké luštit jaké vlastně, i proč bych to sakra měl chtít dělat. Nic v inze-

MAG

[BYZNYS] rátu mě k tomu nemotivuje. Pokud to, navzdory sám sobě, přeci jen zkusím, ve druhém nápisu rozkóduju – růžové plameňáky. OMFG! Co se mi to ksakru kdo snaží sdělit? Čím mě tohle má přesvědčit, abych cestoval do Sun Valley, kam je odkudkoli předaleko? Vzkaz doslovně říká, že moje líné partie budou resort nenávidět. Stále reklama, anebo už spíš výhrůžka? Co je komu do mých líných partií? Žádné nemám, a i kdyby, nechci o nich vědět, natož číst v reklamách. Oukej, resort mi nejspíš svérázně naznačuje, že mě budou pálit stehna. Opět, tím mě chce přilákat, anebo odpudit? Já si chci číst o těch nejlepších obloucích v hlubokém prašanu, celý den nikým jiným netknutým. O prázdných lanovkách, kilometrovém převýšení a prvotřídních službách. Všechno tohle Sun Valley má. Proč jde na lidi s bolestí? Nebylo těžké si přes tamní kontakt potvrdit tušené: megabohaté Sun Valley na této kampani nešetřilo, a nenechalo ji udělat synkovi místního taxikáře. Zaplatilo si jednu z nejdražších kreativních agentur západního pobřeží, pracující pro klienty v Silicon Valley. Utracenou sumu znám, je však zavádějící, zahrnuje víc produkcí v rámci větší kampaně. Každopádně je to cena nechutná – do Slunečného ani Křemíkového údolí holt posílat moc nízké faktury nebylo nikdy zvykem. Peníze stranou, synek taxikáře by si s provedením nejspíš poradil líp.

medvědí tlapa, logo resortu. Netuctové, vždy své, pozornost přitahující, ponoukající v obsahu hledat a přemýšlet o něm. Daný styl mi nemusí osobně sednout a nemusím se do něj zamilovat, pokaždé ale bude mít můj respekt.

Na nic si nehrají Pragmatické strohosti přístupu washingtonského Summit at Snoqualmie u Seattlu fandím. Vykomunikuje, co potřebuje, bez povrchního a zbytečného balastu, nepřehání, nelže, mluví o tom, co příjemce sdělení zajímá nejvíc. V případě snowparku je to spousta překážek, rampa a hovadsky sněhu. Doplnit nehraným záběrem reálného provozu a s dalším se nepárat. Nepochybuju, že přesně tenhle přístup funguje: každý freestylista by v místě toho obrázku chtěl hned být. A když přijede, přesně tohle tam najde. Proč si na něco hrát.

Tohle chytne za oko Nějaký šikovný synek nejspíš dostává přivydělat už řadu let v kalifornském Bear Mountain. Resort pravidelně obměňuje své vizuály, pokaždé imitující populární scrapbookový styl. Křiklavé barvy, uvnitř schované relevantní fotky propagovaného, nikdy nemůže chybět shodnou technikou vykreslená

je kontroverzní téma hodné samostatného textu, až si sedne prach. Zde jsem vybral tři ukázky z dlouhé řady verzí, jimiž VR propaguje svůj proslulý Epic Pass. Všechny mají něco nápadně společného: jedinou dramatickou scenérii, minimum textu, zato hlasitého stejně jako zobrazovaná situace. V mnoha případech chybí webová adresa nebo hashtag – přístup vlastní výhradně lídrům odvětví s gigantickým egem. Tomu bývá poplatná i velkorysost vailských vizuálů – typicky zabírajících plnou dvoustranu, anebo ještě větší, skládaný formát. Prostě Epic. Nomen omen.

Epický minimalismus Kdo si na nic hrát ani nemá šanci, je nezpochybnitelný Walt Disney horského průmyslu, stále rostoucí koncern Vail Resorts (VR). Ačkoli způsob, jakým letos v létě spolknul Park City, je bližší stylu Gordona Gekka – ale to

Sociální inovátorství VR před pěti lety průkopnicky vyvinul Epic Mix – první specificky lyžařskou společenskou síť na světě – a do každé sezóny ji něčím vylepšuje. Díky sofistikované technologii radiofrekvenčních (RF) skipasů jsou lyžařům sčítána data jako nalyžovaná kilometráž, převýšení, lyžařské dny apod. Své v reálném čase zobrazované statistiky mohou okamžitě sdílet s ostatním světem – na dálku soutěžit třeba s někým, sjíždějícím svahy jiného koncernového areálu. V terénu se pohybují zeleně označení fotografové s RF skenerem, pořizující bezplatné záběry lyžařů; ti pak své snímky objeví v mobilní aplikaci, mohou je sdílet nebo si připlatit za velké rozlišení. Zákazníci VR tak do světa šíří profesionálně vyvedené (a málokdo tuší, že editorsky kontrolované) snímky označené koncernovým brandem. A mnoho dalšího. Epic Mix se čím dál víc ukazuje být první velkou strefou při pokusu vytvořit Lyžování 2.0. Přináší sjíždějícím lidem nový typ zábavy, motivuje je víc jezdit, opakovaně se vracet. Popularita aplikace dál stoupá,

na Googlu má bezmála 3 miliony záznamů. (Aby internetový projekt i po 5 letech rostl, je samo o sobě známkou úspěchu.) Celé dekády pátrá branže po způsobech, jak stimulovat růst lyžařských dní a budovat loajalitu zákazníků. Tohle může být jednou cest.

Nebeská zmrzka Kalifornské Heavenly u jezera Lake Tahoe je dalším z resortů vlastněných skupinou VR. Pro tuto oblast je odjakživa stěžejním trhem aglomerace ultrabohatého San Franciska. Snad žádné jiné město na světě není tak provázané s fenoménem oblíbených zmrzlinářských vozů (a potravinářských obecně) jako právě Frisco. Před 4 roky marketéři z Heavenly pořídili jeden zrestaurovaný historický zmrzliňák, polepili grafikou resortu a posílali o teplých podzimních dnech do SF, kde najatí herci rozdávali zmrzlinu a bavili lidi. Zastávky vozu resort oznamoval v reklamních spotech v rádiu, v místních sportovních obchodech, na Twitteru a Facebooku. Po obou stranách vozu přehrávali na televizních obrazovkách promo lyžařské záběry a spolu s kornouty lidem dávali očíslované kupony. Jimi si mohli velkoměštáci doma přes internet se slevou koupit sezónní skipas do Heavenly a minule popisovaného Northstar na opačné straně jezera. Žádná jiná sezonka v Americe nevykázala toho roku vyšší nárůst prodejů. Od té doby Heavenly rozdává zmrzlinu ve Friscu každý podzim.

Spolehlivé Andělky Zatímco většina skiareálů cílí na rodiny s dětmi (až takováto specializace jí přestala být), v Heavenly se orientují na mladé muže. Marketingově. Má to svou logiku – na úpatí svahů střediska leží město hříchu a hazardu South Lake Tahoe, jehož hlavní třídou prochází hranice mezi státy Kalifornie a Nevada. Na levém chodníku je tam hazard zákonem zakázaný, pravá strana ulice přetéká kasiny a kluby s dospěláckou tematikou. (Michal Horáček mi vyprávěl, jak v SLT našel přímo na hraniční ose postavený bar; na jedné straně místnosti dostal jen kafe, protější byla zarovnaná herními automaty.) Středisko vyhlásilo soutěž o dívky resortu Heavenly Angels – nic nového pod sluncem, sám jsem tuhle fousatou, ale spolehlivě fungující metodu doporučoval před lety ve SNOW 49 (7 věcí, které by ski webům neměly chybět). Pro úspěch kampaně je vždy potřeba nabídnout výhercům dobrou hodnotu – ne krámy, které nikdo nechce. Heavenly půjčovalo na víkend terénní babolap Range Rover s otevřenou střechou, VIP vstupenky do pánských klubů, pobyty v místních hotelech a pochopitelně skipasy. O svých 15 minut slávy se ucházelo přes 240 dívek, na webu a Facebooku napočítali 26 tisíc unikátních návštěv a téměř 3 miliony impresí prohlížených snímků kandidátek. Ne špatná publicita na tak profláklý nápad.

dostat na zdejší legendární prašan. Vizuál fikaně dráždí podprahovou tendenci lidských bytostí očima „čirou náhodou“ zabloudit do zprávičky... nepatřící jim. Stejný vzkaz vyvedený běžnými grafickými prostředky by spousta lidí odignorovala svou vytrénovanou reklamní slepotou; tohle sdělení si téměř každý „proti své vůli“ přečetl. Nakolik je nápad produktivní, nemůže Ski Utah férově změřit, jelikož se jedná o obecnou propagaci značky. Když jsem já v roce 2008 použil charakterem příbuzný princip na plotě přišpendleného vzkazu v kampani místního běžkařského areálu, záhy jsem efekt poznal víc, než o co bych stál. V do té doby vylidněné oblasti se najednou nedalo o víkendu zaparkovat ani rozumně lyžovat. Začal jsem tak jezdit už před svítáním a při vstávání za tmy proklínal vlastní dílo. (Konečně tuším, jak se asi v tomhle ohledu cítí Pánbůh.)

Synchronicita je prevít Jak se cítí v následujícím ohledu, taky tuším. Život mě učí divit se máločemu, a tak mě snad nepřekvapí, až novohamerští skijeři popadnou vidle a vyrazí do US-and-A pozdravit utažské mormony, a zda si tedy taky můžou kdykoli přijet zadarmo rozlyžovat ten jejich nejskvělejší sníh planety. A zeptat se, jaký příklad že to vlastně dávají těm svým Američáňatům.

Dělat lásku, ne válku

Šmírování máme v DNA Státní agentura Ski Utah přišla vloni s důvtipně provedeným řešením svézt se na fenoménu SMS textování. V několika verzích vyobrazila telefon s konverzací dvou lidí; nijak vtipnou či podnětnou, aby stála za citaci – vzkaz vždy vyzněl, jak se během pár hodin

Zákon náhody vládne nad všemi ostatními zákony světa a navzdory našim legračně marným snahám události kontrolovat vládne dál silněji než kdy dřív. V dobách, kdy GoPro kamery začínají být podobně rozšířené jako používání přileb, by si z následujícího měl vzít ponaučení každý areál. Zdánlivě běžný moment v utažském Snowbasinu, kdy zaměstnanec místní patroly zastavil údajně rychle jedou-

cího snowboardistu, se náhodným propojením dvou proměnných – vteřinové ztráty trpělivosti a zapnuté kamery – změnil v něco bizarního. V bibli nikde nenapsaná kontrolorova věta „Shut your f***ing mouth“ hned následující den nabrala na YouTube 25 tisíc shlédnutí a na Facebooku téhož dne fanoušci areálu žádali jeho vyhazov. Resort udělal nejhorší možnou věc – hrál mrtvého brouka. Což jen vyeskalovalo reakce, patroler o místo nakonec stejně přišel a Snowbasin má na kontě přes 130 tisíc spotů hloupě zbytečné antireklamy. Dál jsme v Utahu, jen hloupostí už nechme. Jak pomocí stejného typu videošotu, co zruinoval dobré jméno Snowbasinu, dosáhnout pravého opaku? Konkrétně vytvořit virální marketingovou kampaň: 1) angažující lyžaře na osobní úrovni, 2) jak zapropagovat svůj resort, 3) jak motivovat lidi, aby do něj přijeli lyžovat, 4) jak naplnilt volné pracovní pozice – všechno naráz, pomocí jediného videa? V utažském Canyons, skiareálu vlastněným kým jiným než VR, vyhlásili v roce 2010 veřejnou soutěž o dvě prestižní místa lyžujících ambasadorů resortu s nadprůměrným $40 000 platem, sezónním skipasem, kompletním lázeňským rozmazlováním a rok pronajatým pokojem v luxusním Waldorf Astoria hned pod kopcem. Pohádkové zhmotnění džobu snů pro většinu lyžujících srdcařů. Resort spoléhal, že lyžaři si sami mezi sebou fantastickou nabídku rozšíří skrz sociální média a blogy. Jednou z podmínek přijetí bylo demonstrovat své lyžařské dovednosti na videu natočeném v Canyons a tendence areál zapropagovat. (Koneckonců, jednalo se o pozici lyžujícího velvyslance střediska, ne kotelníka.) Během necelých 7 týdnů obdrželi 450 aplikací a bezmála 200 tisíc shlédnutí souvisejících videí na YouTube. Resort si mezi zájemci vybral své dva reprezentanty, jejichž profil můžete na YouTube vyhledat podle klíčových frází na pravém náhledu. Standardní

naplnění dvou PR pozic, které by jinak proběhlo v tichosti a bez publicity, se otočilo v dokonalou reklamu se silným lidským prvkem. Sami posuďte z videa. A míra publicity? Při zadání fráze „Ultimate Moutain Gig“, jak resort svůj konkurz pojmenoval, najde Google 200 tisíc zmínek o soutěži – získaných zadarmo.

Don’t panic! A vůbec nejradši vidím, když kdejaké rádoby nepostradatelné profíky strčí do kapsy dvacet let stará, rez chytající plechová cedule. Jako ta v Taosu v Novém Mexiku pod nástupem na hlavní lanovku. Spousta začátečníků tu zůstává stát vyděšených, strnule zírajíce na dojezd černé Al’s Run jak králíček do očí krajty. Pro ně sem už v 90. letech dali tabuli „Nepanikařte, díváte se jen na zlomek našeho terénu. Máme tu i mnoho snadných sjezdovek!“ Jde o nejfotografovanější ceduli co v Taosu, ale kdoví, zda ne po celém lyžařském světě. Může to říct o sobě Sun Valley se svými plameňáky?

Rekreačně lyžující amerikanofil. Analyzuje marketingové trendy pro jednoho z globálních lídrů horského byznysu. Autor projektu ePodnikani.cz, bloguje na Kovboj.cz

TOM ŘEPÍK

[BYZNYS] TEXT: VÍT MOUDRÝ

MAG

FOTO: RADEK HOLUB – SNOW

ZELENÍ A ZELENÍ HOCHFICHT, HRANICE MEZI LYŽAŘSKOU CIVILIZACÍ A DIVOČINOU

MŮJ DĚDA BYL MYSLIVEC, DRUHÝ TRUHLÁŘ. OBA MILOVALI LES. ČASTO JSME TAM CHODILI. UČILI MĚ SE V LESE CHOVAT. NEDUPAT, NELÁMAT, NENIČIT. PŘITOM POZOROVAT, SKORO ANI NEDÝCHAT. SKAUTING, POVOLENÝ U NÁS KOLEM ´68, U MĚ VŠE DOPILOVAL SETONOVÝM POHLEDEM NA PŘÍRODU. PANA HAJNÉHO I LESÁKY JSEM MĚL JAKO KLUK VE VELIKÉ ÚCTĚ. LES MILOVALI. A UMĚLI HO I CHRÁNIT. ALE MÁM TAK NĚJAK POCIT, ŽE TOTO VŠE SE Z NAŠÍ SPOLEČNOSTI POLEHOUČKU VYTRATILO. e snad, že bych byl podobně vychován jako jediný. Naopak. Jsem optimista a mám za to, že je takto vychována, z generace na generaci, většina našeho národa. Mediálně to však nevypadá. Pro řadu z tisíců „zelených“ úředníků a desítek „zelených“ sdružení a „ochránců“ přírody je přirozeným názorem, že většina lidstva je pro přírodu zkáza. Nechci, aby to vypadalo, že jsem v názoru na určitou část „ochránců přírody“ nějaký extremista. Je jasné, že civilizační faktor současnosti plný plastů, odpadků a odpadů včetně těch jaderných je potřeba ochranářsky uchopit, někdy prostě i razantněji. Nicméně já chci hovořit o faktoru člověk – příroda v rozměru člověčím. Tedy normálním, každodenním. A právě v tomto rozměru já osobně chápu některé snahy zelených, jak je v článku budu obecně nazývat, paradoxně mnohdy jako hodně protičlověčí. Přijde mi, že je podle nich potřebné přírodu svázat nejméně do CHKO, ještě lépe do NP, vše rozzónovat a nejlépe zakázat vstup lidem. Usadit přírodu do paragrafů zákonů, stovek nařízení, ustanovení, výkladů, udělat vše hodně složité a ještě složitější, nejlépe neprůchodné. Stanovit co nejtvrdší podmínky pro studie EIA, cizelovat zlatý grál, tedy zákon ČNR 114/92 Sb. do dalších detailů

a subdetailů. A samozřejmě, jak to jde, přidávat další a další chráněná území, rezervace, NP a na to všechno následně získávat další a další finanční prostředky daňových poplatníků. Takže do některých částí naší země žádný smrtelník podle těchto – podle mne extrémních – postulátů dnes nesmí ani vstoupit, natož třeba jet na kole nebo na lyžích! Že se zde vesele prohání terénními auťáky „zelení“ úředníci s výjimkami, leckde i těžké stroje na těžbu dřeva, však zeleným samým evidentně nevadí. Přírodu „milují“ jen (placení) zelení? A do „jejich“ přírody smí jenom oni? Přitom v klidu někomu vysolí z okna svého auťáku pokutu za vstup, kde nemá co dělat. Jako třeba mně osobně před lety při cestě na šumavské Plešné jezero. Není samozřejmě možné házet všechny do jednoho pytle. Osobně znám celou řadu nesmírně erudovaných, slušných a oborem nezatížených pracovníků ochrany přírody. Nicméně stačí jeden pan nejmenovaný ochranář nebo jeden akademik zaměřený na šumavskou přírodu v hlavní večerní relaci TV a mám, podobně jako většina normální části našeho národa, po náladě. Co to má vše společného s lyžováním? Mnoho. Prakticky všechno spojené s horským byznysem se s tuzemským systémem ochrany přírody prolíná.

Jak to bylo kdysi Dám malý velký příklad. Šel-li by život na našem území i po roce 1948 kontinuálně, tak kupříkladu kolem pravého břehu Lipna by nadále žilo kolem 20 000 jeho původních obyvatel. A to i přes pozdější stavbu lipenské přehrady. Tedy podobně, jak tomu bylo před druhou světovou válkou. Co by asi tak s nimi ochranářští filištíni dělali? Vystěhovali by všechny? Stále by zde stály kostely, školy, hospody, možná ještě nějaká sklárna, určitě však pily, do kterých se vozily smrky ze všech poloh Šumavy. Byly totiž kdysi na šumavských kopcích a úbočích vysázeny ve velkém jako průmyslové dřevo. Smrk zde totiž nejrychleji rostl a měl široké uplatnění. Používal se od stavebnictví až po palivo. Dřevo bylo jeden zdejší velký průmysl – jak tomu je koneckonců dodnes na rakouské straně Šumavy. Schwarzenbergové dokonce pro splavnění dřeva přes rozvodí až do Dunaje postavili desítky kilometrů dlouhý a dodnes slavný Schwarzenberský kanál. U Plešného jezera byla krásná dřevěná budova s vyhlášenou restaurací a ubytováním. V jezeře se koupalo, v zimě bruslilo, lyžovalo a dokonce zde stál malý skokanský můstek. Konaly se na něm i závody! Nikomu to pranic nevadilo. Lidé s přírodou přirozeně koexistovali. Přinášela jim živobytí, oni se o ni

na oplátku starali. Uměli se k přírodě chovat, byli k ní pokorní. Nemusel jim to nikdo připomínat vyhláškami, paragrafy, natož zákony. Nikdo jim do přírody nezakazoval chodit. Neoháněl se tu tetřívkem, tu vážkou. Nikdo jim nezakazoval aktivity. Chtěli si postavit skokanský můstek u Plešného jezera? Zeptali se majitele pozemků, případně si věc nechali úředně potvrdit a bylo. Postavili by dnes Schwarzenbergové podle postulátů Zákona 114/92 Sb. svůj slavný, 44 km dlouhý kanál? Asi těžko. Podobně tomu bylo i v Krušných horách. Kdo dnes ví, že Klínovec býval dokonale holý kopec? Kdo dnes ví, kolik kopců bylo holých nebo spoře zalesněných v Krkonoších? Kdo dnes ví, že velká většina toho, co dnes přísně chrání zákony o národních parcích, byly uměle vysázené smrkové monokultury? Tedy průmyslové, stavební a palivové dřevo. Kdo dnes ví, že se o to všechno za první republiky staralo nadneseně řečeno pár desítek hajných, proti dnešním tisícům zelených úředníků? V republikovém měřítku s náklady za miliardy korun… Bohužel přišla druhá světová válka a násilné vysídlení českých obyvatel z pohraničí. Po válce zase těch německých. V pohraničí tak nezbyl skoro nikdo. Staří usedlíci se vraceli sporadicky, spíše byli komunisty také vyháněni. Ať se na mě současní horalé nezlobí, ale do českého pohraničí přicházela v poměrně velkém množství všelijaké lůza. Jejím cílem bylo většinou rozkrást, co se dalo. Pamětníci pamatují kolosální brakování domů. A to nejenom cennějších věcí. Celé vlaky nádherných trámů a silných fošen nakradených z rozebíraných domů cestovaly mnohokrát až na vzdálené Slovensko. Zrovna letos jsem v Krušných horách o likvidaci příhraničního Jelení hovořil s panem starostou Nových Hamrů. Dnes je zde ze stovek domů pouhých několik. Celé české pohraničí bylo zdevastováno a následně, zejména u hranic se Západem, na desítky let neprodyšně utemováno ostnatým drátem.

Zákony a národní parky Zatímco jsme v listopadu ´89 zvonili klíči na Václaváku a radovali se v plzeňské pivnici na Palackého náměstí ze znovu nabyté svobody, v kancelářích úředníků životního prostředí se svítilo. Vyprávěl mi o tom jeden arcikomunista, fízl a estébák, bývalý vysoký představitel jednoho našeho NP. To když jsem s ním v roce 1992 krutě zápolil o možnosti výstavby jedné nové lanové dráhy.

Vysmíval se mi. Říkal: „Zatímco jste si na Václaváku naivně zpívali hymnu, my už připravovali nové Zákony. I ten 114/92 Sb. A ten, s vašimi lanovkami, pánové, jen tak lehce neprostřelíte!“ Říkám mu, že všechny upozorním na to, kdo ho mimo jiné tvořil. Smál se mi do očí: „Zatímco se zvonilo klíči, tak se v Bartolomějské pilně falšovaly dějiny. Řada materiálů těch, co u estébé byli, se skartovala a řada těch dnešních, hodných, tam pro změnu je místo nich. Nebo si snad myslíte, že na podobnou situaci nebyl režim připravený? Součástí práce všech tajných na světě je přece dezinformovat své okolí. Když je potřeba. Nebo snad někdo z OF někdy hovořil o stovkách konspiračních bytů po celé Evropě? Ale i mimo ni. O tajných kontech s těžkými milióny ve všech měnách? Co se s tím vším stalo? Tak natož aby mluvili o nějakém nicotném falšování dokumentů v archivech estébé.“ Přímo se kochal z mého údivu, z bezmoci. Měl dlouhé prsty. Poznal jsem to, protože i potom škodil, kde to jen trochu šlo. Než byl spolu se svou „starou gardou“ odvolán. Zkoušeli mu potom dokázat zpronevěru, snad dokonce i pašování, ale kdepak. Na starého protřelého fízla nikdo nevyzrál. Zákon ČNR 114/92 Sb. vešel v platnost 19. 2. 1992. Časosled odpovídá tomu, že „rudo-zelený“ estébák měl pravdu. Než přijde nový zákon na svět, trvá to, když to dobře jde, tak ty dva roky. Mnozí z těch, kteří by jinak zmizeli v propadlišti dějin, měli nový džob. Super džob – ochranu přírody! Z červené byla zelená. Chraň Bůh – samozřejmě, že ne všech, ale leccos napoví některá jména na NP a CHKO v prvních pěti letech „po listopadu“. Začal se horečně připravovat celý nový systém ochrany přírody. Přírodní rezervace a CHKO nemohly generovat ani potřebné pravomoci, ani finanční prostředky. První národní park chránící přírodu na horách, Krkonošský, vznikl 17. 5. 1963, druhý, NP Šumava, byl ustanoven k 20. 3. 1991. Následovaly NP Podyjí (1. 7. 1991) a nejnověji České Švýcarsko (1. 1. 2000). Snahou zelených jsou samozřejmě další místa. Uvidíte sami, že na má slova dojde. Delegovaly se pravomoci, postupně se postavila a zrekonstruovala honosná sídla, vybavily se kanceláře, nakoupily počítače, notebooky, auťáky. Hajné s fajfkou s německým ohařem po boku vystřídala ve strážení lesa armáda zelených úředníků po boku s moderním allroadem. To ale není všechno. Mrňavá Česká republika disponuje kromě čtyř NP ještě

24 CHKO, z čehož je jich 14 vyhlášeno na horách a pohořích. Za chvíli bude CHKO vyhlášeno patrně i v pražské Stromovce. Ale stále to ještě není všechno. K tomu je potřeba ještě přidat – a to se podržte – 113 národních přírodních rezervací (NPR). Konec výčtu? Kdepak! Nesmím ještě zapomenout na 44 (!!!) sdružení, zájmových a neziskových organizací zaštiťujících se ochranou přírody v její velké rozmanitosti. Neuvěřitelné. Věděli jste to všechno? Čtyři Národní parky, 24 CHKO, 113 NPR, 44 ochranářských neziskovek, stovky odborů životního prostředí na krajích, městech, obcích – to už je pořádná porce úřadů a pořádná armáda úředníků! Kolikpak peněz nás to tak všechno může stát? Naše švejkovská demokracie přitom umožňuje, že když se Pepek, Jenda a Vašek, opilci z Horní Dolní dohodnou a založí neziskovku Svatá příroda, mají možnost ze zákona mlít hubou skoro do každého úředního řízení. Zdržovat, rozporovat, přivazovat se k cizím stromům, lézt na cizí komíny, tvářit se předůležitě a ještě si třeba mezi řečí hodit o nějaký štědrý grant z bezedné kasy EU. Samozřejmě, že „vše zelené“ se děje pod bdělým dohledem vrchnosti z pražských Vršovic, kde sídlí mocné MŽP ČR. V polistopadové éře se zde vystřídalo 17 ministrů, kteří hospodařili ročně i se 4 mld. Kč provozních výdajů. Pro rok 2014 deklaruje MŽP ČR zástup 586 úředníků. Tedy stejně, jako by se do jednoho vršovického baráku přestěhovaly celé Březůvky na Zlínsku i s batolaty. Někteří ministři se ani nestačili rozkoukat, někteří se naopak rozkoukali báječně. Kupříkladu jeden z nich s programem solárních elektráren by asi mohl hodně vyprávět. Houby horský byznys. Zelený byznys. To je panečku byznys!

Zelení a zelení Nemohl jsem tento rozbor, který jsem kdysi zaslal i předsedovi vlády Václavu Klausovi, vynechat. Možná se nebude každému líbit, to předpokládám. Ale je potřeba si občas udělat nějakou představu o něčem, co je naprosto všude kolem nás, na co všechno jdou miliardy z našich daní, ale mnoho se o tom nehovoří. A proč to všechno vůbec zmiňuji? S tou ohromnou armádou zelených úředníků má totiž každoročně co do činění každý český horal, každý podnikatel na horách. Každý, kdo chce na horách udělat naprosto cokoliv. Dejme zase jeden příklad.

Kupříkladu rozšířit sjezdovou trať, protože původní šířka sjezdovky z roku 1961 dnešním carvingovým lyžím již prostě nevyhovuje. Horal by chtěl. Ale promiňte páni horalé, říká úředník, Zákon 114/92 Sb. to prostě neumožňuje. A kdyby třeba i umožňoval, použije se jako argument nevhodné narušení porostové stěny. Tedy krajních, silnějších stromů na krajích sjezdovky. Kdyby nebohý horal s okousanými nehty třeba překonal i tento argument, může narazit na často používaný argument nepatřičně koncentrovaného počtu lyžařů, což pochopitelně není v zájmu ochrany přírody! Nebo na nepřiměřený zásah do přírody, prvek narušující přírodní prostředí atd. Také časté formulky. Ale co bezpečnost lyžaře, rozvoj cestovního ruchu, pane úředníku? Ať se ti tam, milý horale, lyžaři zpřeráží na kvadrát, příroda je příroda, já prostě neustoupím. Záměrně uvádím extrém. To jsou jedni zelení. Všechno je pochopitelně v lidech. Jak jsem již předeslal, znám i celou řadu „normálních“ zelených. Kolem roku 1995 jím byl kupříkladu i ředitel Krkonošského NP, pan ing. Oldřich Lábek. Samozřejmě, že i pro něj byla příroda grálem svátosti. Ale byl lesák, místní rodák. Říkával: „Vždy na Krkonoších žili lidé. Není možné lidi prostě vytěsnit z přírody a nechat ji několika vyvoleným nebo přírodovědcům, zkoumajícím třeba celý život růst lišejníků.“ V nedávné minulosti, od února 2011, jím byl v NP Šumava i pan ing. Jan Stráský. Špičkový manažer, bývalý polistopadový předseda vlády. Čestný předseda Klubu českých turistů. Bohužel jenom rok a půl. Měl na pohyb návštěvníků parku podobný názor jako ing. Lábek. Přírodu ochraňovat, ale nevytěsňovat z ní lidi. Možná i pro „lidský“ pohled na moderní koexistenci člověka s přírodou vzbudila některá jeho rozhodnutí tak ohromný povyk ortodoxní části „ochránců přírody“. Každopádně vznik nových tuzemských lyžařských areálů, namátkou Kouty nad Desnou, Červená Voda nebo Plešivec a rozsáhlé modernizace některých původních, kupříkladu Dolní Morava nebo prostor Klínovce ukazují, že by snad i u nás mohlo postupně dojít k rozumnému (úřednímu) pohledu na ochranu přírody. Tedy přírodu přirozeně chránit, ale neuzavírat ji před lidmi. A tam, kde je to možné, turistický ruch naopak umožnit a rozvinout. Soustředěním turistů na

jednom místě to přírodě ulehčí třeba na dvaceti jiných místech. Podobně to již léta dělá celý svět.

Jak je to v zahraničí? Samozřejmě velmi různě. Navštívil jsem na pěti kontinentech určitě přes stovku národních parků, státních parků nebo přírodních rezervací. Když hovořím s českými ochránci přírody o velké volnosti turistů například v NP USA, odpovídají cosi o jiné prostorové dimenzi. Tomu argumentu bohužel nerozumím. Jestliže se může turista v amerických NP pohybovat i mimo značené stezky, lézt po skalách, koupat se v potocích a jezerech, tak nevím, proč u nás to možné není. Příroda NP jako příroda NP. Když uvedu ochranářům francouzský příklad jednoho ze sedmi nejvyhlášenějších horských center, kde se kolem nejcennějších chráněných přírodních zón jinak vesele lyžuje, tak je to odbyto mávnutím rukou, že vysokohorské NP nelze srovnávat s těmi tuzemskými. Dobře, říkám a co rakouská strana Šumavy? Tam žijí lidé naprosto všude, hospodaří se téměř všude, turistům se nikde nebrání v návštěvě toho či onoho. Na Hochfichtu se lyžuje až na hranici s ČR, kde jeden krok za hranicí dostanu od našich ochranářů pokutu za porušení zákazu chůze v 1. zóně NP Šumava? To příroda ví, že na jednom metru se může i lyžovat a na druhý metr nesmí vstoupit? Jo pane, to je jižní strana Šumavy. Ta je jiná než ta naše supercenná severní! Kde rostou „rezonanc“ smrky, jen to sviští. Ne, ne, nesmějte se. Opravdu jsem tyto argumenty od šumavských ochranářů, konkrétně od jednoho bývalého ředitele NP Šumava, při projednávání dodnes nerealizovaného propojení oblasti Nová Pec – Hochficht lanovou dráhou v devadesátých letech dostal. Zmínil jsem Rakousko, které je svým ostřížím postojem k ochraně přírody vyhlášené. Ale i zde došlo ke kompromisům ochránců přírody s lidmi žijícími na horách. Bez těchto kompromisů by nikdy nemohlo dojít k propojení menších lyžařských areálů do současných velkých komplexů. I zde zjistili, že lidi prostě nejde z přírody vytěsnit. Že zde budou žít a že se tudíž také musí něčím živit! Možná to někdy někomu dojde i u nás. Je spoluzakladatel a dlouholetý jednatel českého lanovkářského svazu, v současnosti úspěšný podnikatel, cestovatel, fotograf a publicista.

VÍT MOUDRÝ

KDYŽ JSTE OCHOTNI SE TROŠKU PROJÍT S TULENÍMI PÁSY, MOŽNOSTI JSOU TAKŘKA NEKONEČNÉ. VULKANICKÉ HORY, LESY A BAMBUSOVÝ POROST VYTVOŘILY Z TOHOTO MÍSTA JEDINEČNÉ LYŽAŘSKÉ HŘIŠTĚ, CO HŘIŠTĚ, VELKOU FREERIDOVOU ARÉNU! NISEKO UNITED – JAPONSKÉ ORGIE, STRANA 94  ZUŘÍCÍ VÍTR JE ALE SPÁT NENECHAL. AŽ NAJEDNOU NASTAL VELKÝ RACHOT. MASA SNĚHU ZASÁHLA DOMEK A BENJAMÍNOVY RODIČE VYHODIL OBROVSKÝ TLAK Z POSTELE. LAVINA JE VYTÁHLA Z DOMU A VLEKLA NĚKOLIK DESÍTEK METRŮ DOLŮ ÚDOLÍM. RYBÔ – NEJTRAGIČTĚJŠÍ LAVINA NA SLOVENSKU, STRANA 102  PO OBĚDĚ V PROHLUBNI, KAM NEFOUKÁ, SI OPĚT DÁVÁME JEŠTĚ NĚKOLIK ODPOLEDNÍCH JÍZD A NA SAMÝ ZÁVĚR WILD THING – KAŽDÝ DOBRÝ SJEZD TADY MÁ SVÉ JMÉNO. STRMÝ PADÁK ZAČÍNÁ ŽLEBEM, KTERÝ SE ROZŠIŘUJE V PLANINU S ŘÍDKÝM LESEM A KONČÍ JAKO ŠIROKÉ, PŘES 40 STUPŇŮ SKLONĚNÉ LETIŠTĚ. KANADSKÝ PRAŠANOVÝ SEN, STRANA 106 

MOUNTAIN

PRVNÍ V SIDECOUNTRY PARKU RUSUTSU japonském středisku na ostrově Hokkaido vyrostl první velký Sidecoutry park. Co to je? Něco jako V zimní bikeparky. Právě odtud asi vzešla základní inspirace. Překážky jsou integrovány do přírody, vesměs jsou budovány přímo v lese z dřevěných konstrukcí. Jeho hlavní kouzlo je ale v tom, že je vsazen do míst, kde v zimě padá a padá. Lehoučký sníh umožňuje kontrolovanou plavbu lesem a překážky jsou skoro denně přírodně zasněžovány, jsou tedy po ránu neposkvrněné a doskoky jsou měkké jako hromada peří. Unikátní přírodní podmínky a unikátní lidský nápad vytvořily atrakci, která třeba z neznámého Rusutsu jednou udělá slavné centrum. Právě o Rusutsu a Niseku je i aktuální díl seriálu o místech s největšími úhrny sněhu. Jako první otestovala zcela nový park v Rusutsu parta amerických lyžařů společně s týmem Salomon Freeski TV loni v lednu. Z jejich dovádění pocházejí i fotky, které zachytil jeden z nejlepších současných lyžařských fotografů, Grant Gunderson. V obrázcích pak najdete výstřižky z jejich dojmů.

Video z jejich výletu sledujte zde: více na: http://snow.cz/video/2803

FOTO: © GRANT GUNDERSON

SNOWFEST V LEDNU V LENZERHEIDE! Tradiční SNOWfest, akce pro všechny milovníky prašanu organizovaná týmem SNOW, se vrací do V Lenzerheide. Velkým argumentem bylo letos v lednu dokončené propojení středisek Arosa a Lenzerheide, které zpřístupňuje nové terény zejména kolem údolí Urdental. Do karet hraje i osvědčené ubytování přímo na kopci. A na co se letos můžete těšit? Na nejlepší horské vůdce, kteří budou převážně z elitní asociace UIAGM (zatím potvrdili Vojtěch Dvořák z Hudy Mountain guides a Karel Kříž, který se v zimě věnuje převážně freeridu v Söldenu), jež doplní čeští učitelé působící ve Švýcarsku. Samozřejmě se budou testovat nové lyže. Základní informace i novinky sledujte na webu akce! (ps)

www.snowfest.cz

Niseko United Japonské orgie 15 metrů sněhu TEXT: VOJTĚCH LÍM FOTO: GRANT GUNDERSON

LYŽOVÁNÍ V JAPONSKU? ZASVĚCENÍ IHNED ZAČNOU SNÍT O TUNÁCH PRAŠANU, ÚŽASNÝCH JÍZDÁCH V TAMNÍCH LESÍCH A SJEZDECH VULKÁNŮ. TI OSTATNÍ VYTASÍ OTÁZKU. – JAPONSKO? TAM JSOU NĚJAKÉ HORY? ANO, PŘÁTELÉ, A NE LEDASJAKÉ! PRÁVĚ VÁM HODLÁME PŘEDSTAVIT JEDNO Z HLAVNÍCH MĚST FREERIDOVÉHO A PRAŠANOVÉHO SVĚTA – NISEKO. MALÉ VAROVÁNÍ: PO PROHLÉDNUTÍ FOTEK A PŘEČTENÍ TOHOTO ČLÁNKU SE PŘISTIHNETE, JAK NEVĚDOMKY BALÍTE LYŽE DO VAKU A KUPUJETE LETENKU SMĚR TOKIO.

HOKKAIDO

MOUNTAIN

NISEKO UNITED, KO OSTROV HOKKAIDO, JAPONS 260 M–1 200 M

Po třech měsících každodenního ježdění jsme stále u vytržení, jaké nové lajny nacházíme!

MOUNTAIN

Nikdo jsme neměli potuchy, co od takového parku čekat, ale když nám jeho ředitel popsal, že jde o oblast plnou překážek mezi stromy, okamžitě jsme se nadchli. Realita nás ale opět zaskočila tím, jak úžasné to nakonec bylo.

strovu Hokkaido na severu Japonska se dostává největší sněhové nadílky na světě. Nebo aspoň jedné z největších. Průměrné sněhové srážky tu dosahují k 15 metrům za sezónu. Můžou za to sněhové bouře, které s železnou pravidelností putují ze Sibiře na sever Japonska. A nejde jen o množství! Niseko je ve freeridovém světě známé jako místo s nejjemnějším a nejvíc konzistentním prašanem. Kromě toho, že ho z nebe padají haldy, sněží tu téměř pořád. Za sezónu se tak dočkáte zhruba 150 prašanových dnů. Nutno přiznat, že sluníčko je zde vzácný jev, ale opalovat se můžeme jezdit do Bibione, že ano… Horské středisko Niseko United se skládá z 5 resortů: Grand Hirafu, Hanazono, Niseko Village, Annupuri a Moiwa. Skipas platí na všechny zmíněné kromě Moiwa. V případě, že vám je to málo, proslulá střediska Rusutsu a Kiroro jsou co by pípákem dohodil. Vážně, je zde tolik míst na vyřádění, že jsme po třech měsících každodenního ježdění byli stále u vytržení, jaké nové lajny stále nacházíme! Když jste ochotni se trošku projít s tuleními pásy, možnosti jsou takřka

CO ŘÍKAJÍ STATISTIKY? Průměrný sněhový úhrn činí 15,11 metrů. V podprůměrné sezoně 13–14 v Niseku napadlo 12,16 metrů, nejvíce sněhu padalo v měsících leden (4,89 m), prosinec (2,88), únor 1,86), listopad (1,3), březen (1,08) a duben (0,13). V sezoně 12–13 už napadlo 15,28 metrů, přičemž v březnu sněžilo víc než v listopadu. Téměř stejně spadlo i rok předtím. Lavinové stanice výše v horách zaznamenaly úhrny ještě větší, například od půli prosince do konce března uvádějí 16,3 metrů. Lidové odhady pak hovoří i 18 metrech. Hezký je i tento údaj: mezi 15. prosincem a 9. dubnem 2011, tedy v rozpětí 147 dnů, nesněžilo pouze 27 dní, což činí 81,6 % sněhových dní v lyžařské sezoně! Teploty se v hlavní sezoně pohybují od těsně podnulových po -11 ° C.

nekonečné. Vulkanické hory, lesy a bambusový porost vytvořily z tohoto místa jedinečné lyžařské hřiště, co hřiště, velkou freeridovou arénu! Ježdění v lesích je hlavní důvod, proč se do Japonska jezdí. V reálu to tu vypadá, jako kdyby stromy někdo nainstaloval přímo pro lyžování. Jsou totiž dostatečně daleko od sebe, aby člověku dovolily rychlou jízdu, na druhou stranu stále dost blízko na to, abyste měli pocit jako ve videohře a ujížděli na adrenalinu.

Noční les! Lyžování v nočních lesích je speciální záležitost. Jestli vám přes den připadalo, že lepší už to být nemůže, počkejte, až středisko zahalí tma, a sjeďte si vaše oblíbené lajny v noci. Je na tom něco nevysvětlitelně krásného. Třešničkou na dortu návštěvy Niseka je výstup na Mt. Yotei. To je nečinný vulkán, který jen tak nepřehlédnete. Od vašeho prvního dne v resortu vás bude hypnotizovat svojí přítomností. Je na něj krásný výhled téměř ze všech koutů Niseka a je jen otázkou času, než začnete přemýšlet, jaké by to asi bylo si tu sopku sjet. Lokální guidové vás za dobrého počasí provedou výstupem. Můžete si dokonce zkusit lyžovat přímo uvnitř sopky! Pozdější sjezd zpět do údolí bude jeden z nejsilnějších zážitků, který si z Japonska odvezete.

Rusutsu Rusutsu je vedle Niseka to nejlepší, co může ostrov Hokkaido nabídnout. V případě, že hledáte resort s klidnější atmosférou a o své prašanové lajny se nechcete příliš dělit, Rusutsu je místo pro vás. Samotné centrum tvoří jen hlavní hotel a pár dalších menších okolo, kdo hledá ruch a noční život, musí zůstat v Niseku.

MOUNTAIN

Rusutsu je výborně vybavené i pro ty, co freeridu příliš neholdují. Naleznete tu široké a dlouhé sjezdovky a další turistická lákadla. Důvod, proč sem ale většina lidí přijede, je bezpochyby úžasné lyžování v lesích. Rusutsu je velice komfortní, k většině terénů se totiž dostanete přímo od vleku. A loni připravilo jednu zásadní novinku: Sidecountry park je lesní freeridová oblast s vestavěnými překážkami: lávkami, skoky, nájezdy… Dostanete se do prašanové pohádky, kterou si můžete užívat s nepředstavitelnou kreativitou… Něco podobného najdete snad už jenom v Travis Rice Supernatural parku, do kterého je ale přístup omezen. Sidecountry park je skutečné veledílo. Ze sidecountry můžete i do backcountry, v případě, že se vydáte na 20minutový traverz, otevírá se před vámi úplně nový svět možností. Můžete se tak topit v prašanu non-stop celý den! Rusutsu můžete rozdělit na 3 hlavní části. „West Mountain“, kde hlavním tahákem je freestyle park a úžasné backcountry ježdění, od kterého vás dělí zhruba 25minutový „hike“. Další část, „East Mountain“, není příliš prudká a slouží hlavně jako přibliživadlo k „Mt. Isola“. Ta hora je bezesporu v Rusutsu to nejlepší. Přírodní překážky ve zdejších lesích vás budou přemlouvat k další a další jízdě. Je to jedno z těch míst, kde se můžete jednoduše ztratit a uniknout od civilizace. Lehce se vám stane, že objevíte lajnu, kterou si pak budete užívat o samotě celý den. Stejně jako v ostatních resortech lyžování jede naplno až do osmé hodiny večerní. Máte tedy na vyřádění spousty času.

Dřevěné překážky a skoky byly přikryté více než metrovou peřinou čerstvého prašanu a dopady do měkkého sněhu připomínaly noční pád do rozestlané postele.

Typický prašanový den v Niseku Jak vypadá typický japonský prašanový den? Ráno vstanete, pohled z okna na zasněžený resort vás nenechá klidným, naházíte do sebe snídani, vyberete pořádné prašanové lopaty (vše od 120 mm pod patou výš) a sprintujete směrem k lanovce. Jestli jste velké ranní ptáče, ocitnete se ve frontě na pole position a čeká na vás zcela první lajna v panenském sněhu. Ve frontě je cítit nervozita i nadšení spolu s očekáváním, co přinese tento „powder day“. Z kabinky rovnou na další vlek a z něj vás „old school“ jednomístná sedačka zvaná „pizza box“ odveze do nejvyššího místa. Chybí vám ještě 15 minut chůze s lyžemi na zádech a poté stojíte na vrcholu Annupuri a celé Niseko United máte pod sebou. Teď už si jen vybrat, jakým směrem to napálit. Prvních pár set metrů je otevřených, takže můžete letět nad sněhem a zatáčet, jen když opravdu potřebujete. Po chvíli zaplujete do lesa, a tam začíná teprve ta pořádná zábava. Bambusy a další přírodní překážky vytváří z jízdy jeden velký slope style v prašanu. Nohy vás pálí, ale stavět se vám

MOUNTAIN

100

Jestli vám přes den připadalo, že lepší už to být nemůže, sjeďte si vaše oblíbené lajny v noci. nechce. Nejlepší zážitek je svištět s partou kámošů lesem jeden vedle druhého a cítit, jak vás míjí stromy jako ve videohře. Pro ty „parkuchtivé“ je zde možnost se krátkým traversem dostat k místní u-rampě. Následuje pár dalších „kickerů" a v totálním opojení se nacházíte dole u vleku. Rozdáváte „high fives“ všude okolo a to, že jste dotyčné lidi ještě před minutou vůbec neznal, vás moc netrápí. Debata o tom, jestli dát další jízdu či ne, je zbytečná, už za chvilku automaticky sedíte na sedačce směrem nahoru. Objevováním nových lajn můžete lehce strávit celé dopoledne. Poté, co na vás dopadne „hlaďák“ a už to opravdu nejde lámat přes koleno dál, odskočíte si na famózní „Hokkaido Rahmen“ (typické místní jídlo, nudlová polévka na 100 způsobů). Zkoušíte se neopít vínem saké a po obědě skáčete na lyže znovu. V případě, že vám z odpoledního řádění zbyly ještě nějaké síly, čeká vás noční lyžování. To, co vám přes den připadalo na hraně, je v noci zcela jiná liga a adrenalin vám stříká snad i z lyží. Během mise s názvem „nenapíchnout se na strom“ vám pomáhá prvotřídní světelná technika, kterou Niseko disponuje. Pořádná halogenová lampa na helmě také není určitě od věci. Osmá hodina odbyla a noční lyžování končí. Co s načatým večerem? Co takhle nakoupit pár pivek v místním Seicomartu (obdoba Žabky či 7eleven) a vyrazit do japonských veřejných lázní – onsen? Neexistuje moc lepších způsobů, jak zakončit den, než sedět s pivem v ruce ve vroucí vodě ze sopečného podloží a koukat, jak všude kolem sněží a příroda už pracuje na tom, aby zítřejší prašanový den byl opět stoprocentní.

Lyžařský instruktor a průvodce. Pracoval například na Novém Zélandu, v Rakousku či Japonsku. Pod hlavičkou Sherpas Ride pořádá Freeride Powder Camp v Japonsku. www.sherpasride.com

VOJTĚCH LÍM

ARVA = BEZPEČNOST RVA NEO – Digitální lavinový vyhledávač Arva NEO oceněný na největším evropském veletrhu sportovních potřeb ISPO 2013. Proč? Dle poroty se jedná o: „…nejefektivnější a zároveň uživatelsky nejpřívětivější a nejintuitivnější přístroj na trhu“. Tři antény, tři baterie, podsvícený displej, markovací funkce pro případ více zasypaných atd. Při „oblékání“ se okamžitě zapne a automaticky chrání i hledajícího v případě, že ho zasype další lavina. Profesionálové budou překvapeni dosahem, začátečníci snadností obsluhy.

MAXIMÁLNÍ DOSAH: 70 m DOBA VYSÍLÁNÍ: 250 hodin DOBA HLEDÁNÍ: 40 hodin

ROZMĚRY: 120x73x20 mm HMOTNOST: 230 g CENA: 7 715 Kč

ARVA ACTION VEST PRO – Chránič páteře splňuje požadavky normy CE EN 1621/úroveň 2 . Díky své konstrukci – přesně padnoucí elastická vesta se širokým VELCRO bederním pásem a spodním lemem se silikonovými prvky – ideálně sedí kolem těla a na zádech, neomezuje komfort ani rozsah pohybu při nošení pod batohem. Sendvičová pěna páteřáku rozloží náraz do větší plochy. Specifická tloušťka a tvrdost vrstev pěny je optimální pro flexibilitu a vysokou úroveň ochrany. Elastická látka + perforovaná pěna AEROFIT systém zaručuje výbornou úroveň ventilace. HMOTNOST: 870 g, VELIKOSTI: S (160–167 cm), M (167–174 cm), L (174– CENA: 2 250 Kč

180 cm), XL (180–187 cm), XXL (187–195 cm),

www.skialpshop.cz

SCARPA MAESTRALE 1.0 SKI-TOURING / FREE-RIDE ®

UTAHOVATELNÝ PÁSEK - SNADNO UTAŽITELNÝ - FUNKČNÍ DESIGN

ZEUS LITE PŘEZKY - SNADNÉ POUŽÍVÁNÍ - OPTIMÁLNÍ ROZLOŽENÍ UZAVÍRACÍHO TLAKU

WIREGATE TOUR-LOCK

BEZKONKURENČNÍ KOMFORT, NÍZKÁ HMOTNOST, SPOLEHLIVOST, OVĚŘENO ZÁKAZNÍKY, ZÁVODNÍKY, HORSKÝMI VŮDCI A PROFESIONÁLY.

- KOMFORT PŘI STOUPÁNÍ - UDRŽUJE POLOHU PŘEZKY

EVO V-FRAME - TUHOST - PODPORA

VÝKLOPNÝ, ASYMETRICKÝ JAZYK

VENTILACE

- OHEBNÝ PŘI STOUPÁNÍ - VÝBORNÁ OPORA PŘI SJEZDU - SNADNÉ OBOUVÁNÍ A VYZOUVÁNÍ

- PRODYŠNOST BOTY - ZAJIŠŤUJE SUCHÉ NOHY

MIRAGE PRO

FIXACE PATY

- MIRAGE PRO SKI-WALK SYSTEM - JISTOTA PŘI SJEZDU - KOMFORT PŘI CHŮZI

- KOMFORT PŘI CHŮZI - VÝKON PŘI SJEZDU

QUICK STEP IN

SCARPA® CAYMAN PODRÁŽKA

specifikace: HMOTNOST: VNITŘNÍ BOTIČKA: SKELET | JAZYK: PŘEZKY: FLEX INDEX: ROZSAH POHYBU: PODRÁŽKA: VÁZÁNÍ:

1 520 g INTUITION PRO FLEX G PEBAX® RNEW | PEBAX® 4 + FR POWER STRAP 100 39° VIBRAM® CAYMAN AT, TLT

- SNADN0 NASTUPOVÁNÍ

FREEDOM SL | Freeride, 1800 g*

| EUPHORIA Ski Touring, 1530 g*

Evo | F1 Ski Touring Lite, 1150 g*

Evo W | F1 Ski Touring Lite, 1000 g*

Eco | T2 Telemark 75mm, 1685 g*

1.0 | ALIEN Ski Touring Race, 700 g*

| ALIEN Ski Touring Race, 850 g*

Pro | TX Telemark NTN, 1750 g*

| T1 Telemark 75mm, 1940 g*

* hmotnost 1/2 pár ve vel. 27 (8) a vel. 25 (6) u dámských bot.

nessun luogo e’ lontano nikam není daleko

dovozce pro ČR: ALPSPORT s.r.o. | www.scarpa.cz | 596 122 441 Alpsport – specializace na skialp, komplexní servis, půjčovna, kurzy s horskými vůdci, testovací akce.

FOTO: ARCHIV SLP

[LAVINY]

SKUTEČNÉ LAVINOVÉ NEHODY

MOUNTAIN

102

TROSKY ZNIČENÝCH DOMŮ V OBCI TURECKÁ

RYBÔ NEJTRAGIČTĚJŠÍ LAVINA NA SLOVENSKU

TEXT: JOZEF RICHNAVSKÝ, MILAN LIZUCH, STŘEDISKO LAVINOVÉ PREVENCE, ZDROJE INFORMACÍ: LADISLAV MILAN – NEBEZPEČENSTVO LAVÍN, WWW.LESY.SK

NEJVĚTŠÍ ZAZNAMENANÁ LAVINOVÁ TRAGÉDIE NA SLOVENSKU SE ODEHRÁLA V NOCI Z 6. NA 7. ÚNORA 1924 KOLEM PŮL DEVÁTÉ VEČER V LESNICKÉ OSADĚ RYBÔ (ČÁST OBCE STARÉ HORY) V HORNOJELENECKÉ DOLINĚ VE VELKÉ FATŘE. OBROVSKÁ LAVINA SE UVOLNILA NA JIHOVÝCHODNÍCH SVAZÍCH VRCHOLU KŘÍŽNA (1 574 M N. M.) A JEJÍ NÁNOS SE ZASTAVIL AŽ V HORNÍ ČÁSTI OSADY RYBÔ, KDE STRHL A ZASYPAL TŘI DOMY A DALŠÍ DVA DOMY POŠKODIL. LAVINA ZASYPALA 22 LIDÍ. JEN ČTYŘI Z NICH PÁD LAVINY PŘEŽILI, OSTATNÍCH 18, Z TOHO 15 DĚTÍ, V LAVINĚ ZAHYNULO. LAVINA SE TAK SMUTNĚ ZAPSALA DO DĚJIN SLOVENSKA JAKO NEJTRAGIČTĚJŠÍ LAVINA V JEHO HISTORII.

Příběh Benjamína Strmeně enjamín Strmeň si na večer 6. února 1924 přímo nevzpomíná. Tehdy mu byly jen tři měsíce a byl nejmladším členem rodiny, která žila v dřevěnici na horním konci osady Rybô. Mozaiku jeho příběhu sestavil až po letech na základě vzpomínek jeho rodičů, sousedů a dalších obyvatel osady. Večer spal malý Benjamín ve své kolíbce. Měl nejlepší místo u pece. Tři z jeho pěti sourozenců šli spát k sousedům, kteří bydleli níže, a dva spali na peci nad ním. Sněžilo a foukal silný vítr. Otec už několikrát musel vstát a jít zavřít dveře, které vítr otvíral dokořán. „Asi jsme i my měli jít spát k sousedům,“ povzdychl si a lehl si zpět k ženě.

FOTO: ARCHIV SLP

103

TUNEL V LAVINĚ

Zuřící vítr je ale spát nenechal. Až najednou nastal velký rachot. Masa sněhu zasáhla domek a Benjamínovy rodiče vyhodil obrovský tlak z postele. Lavina je vytáhla z domu a vlekla několik desítek metrů dolů údolím. Měli obrovské štěstí, že zůstali na jejím povrchu. Benjamínova matka byla zasypána do půl pasu. Otec ji holýma rukama vyhrabal a odnesl do nejbližšího nerozbitého domu. Na kolíbku spadla část šindelové střechy. Vznikl tak prostor, kde byl vzduch. Poté, co se lavina přehnala a domy skončily ve sněhovém nánosu, hledali rodiče i sousedé Benjamína a ostatní zmizelé. Když už se vzdávali naděje, zaslechl prý někdo zpod sněhu nářek. O půl druhé ráno, tedy asi po čtyřech hodinách od pádu laviny, se maličký Benjamín Strmeň podruhé narodil. Jeho pět sourozenců takové štěstí nemělo. Všichni v lavině zahynuli.

Lesnické a dřevařské muzeum Zvolen ve spolupráci s Technickou univerzitou Zvolen zorganizovali 4. února 2014 při příležitosti 90. výročí od pádu laviny v Rybo vědeckou konferenci, které se aktivně zúčastnili příslušníci Horské záchranné služby a Střediska lavinové prevence, ale i sám Benjamín Strmeň jako jediný žijící svědek největší lavinové tragédie na Slovensku. Benjamín Strmeň stojí třetí zleva nad kolíbkou, která mu možná zachránila v roce 1924 život.

ŠKODY NA LESE V HORNOJELENECKÉ DOLINĚ

Smrtící lavina Dráha laviny byla dlouhá přibližně 2 500 m a při svém pádu překonala výškový rozdíl 760 m. Celková plocha uvolněného sněhu byla přibližně 800 000 m čtverečných. V nánosu se nacházelo podle odhadu přibližně 2 400 000 kubických metrů sněhu s odhadovanou hmotností 600 000 tun. Taková lavina vyvinula logicky velmi velký nárazový tlak (do 800 kPa) a vysokou rychlost (do 50 m/s, tedy 180 km/h). Na své dráze strhla přibližně 1 200 m3 stromů. Podle dnešní mezinárodní klasifikace lavin by se zařadila do kategorie

velmi velké laviny, čili do kategorie největších lavin. Z nánosu laviny se zachránili čtyři lidé. Nejmladším z nich byl Benjamín Strmeň, který měl v té době necelé tři měsíce. Dalšími, kteří přežili pád této laviny, byli jeho rodiče a jejich soused. Rodině Strmeňových ale tehdy zahynulo dalších 5 dětí. Některé oběti vyhrabávali z místy 35metrového nánosu několik týdnů. Nános laviny byl tak velký, že neroztál ani přes léto. Auta, která jela údolím, tak projížděla sněhovým tunelem.

[LAVINY] FOTO: ARCHIV SLP

104

Laviny hrozily i kdysi Laviny nad osadou Rybô však nebyly nijak výjimečné. Podle kroniky obce Staré hory zasáhla osadu Rybô v té samé lokalitě lavina i 17. března 1751. Ta tehdy zabila 10 osob, zničila 8 domů a zahynulo v ní 53 kusů dobytka. Obě uvedené laviny spadly ze strmých a odlesněných svahů vrchu Křížna.

Sněhové podmínky a počasí Podle dobových záznamů bylo začátkem února 1924 ve Velké Fatře velké množství sněhu a foukal vítr o síle vichřice. Na hřebenech vrchu Křížna se vlivem silné vichřice tvořily neo-

ZÁCHRANNÉ PRÁCE NA LAVINĚ V OSADĚ RYBÔ.

FOTOGRAFIE Z POHŘBU OBĚTÍ.

byčejně velké převěje. Vzhledem k orientaci svahů musel v tomto období foukat převážně západní vítr. Ten zároveň přivál nový sníh do žlabů nad osadou Rybô. Navátý sníh na závětrných svazích vytváří nestabilní sněhové desky a polštáře, které jsou velmi nebezpečnými lavinovými útvary. Podle dobových záznamů navíc silně sněžilo. Lidé bydlící na konci Hornojelenecké doliny si uvědomovali reálnou hrozbu lavin a odcházeli na noc k níže bydlícím příbuzným. Dobové informace hovoří i o menší lavině, která se uvolnila z jižního svahu Repištia krátce před samotnou lavinou z Krížné. Nános této

menší laviny se zastavil až v údolí, kde vytvořil menší, ale pravděpodobně velmi důležitou hráz. Simulace pomocí dynamických numerických modelů ELBA+ a RAMMS totiž ukázaly, že tato hráz způsobila určité zbrzdění nánosu velké laviny ze svahů Krížné. Kdyby tam nános menší laviny nebyl, je pravděpodobné, že by se „velká“ lavina zastavila podstatně dál a způsobila by ještě mnohem větší škody. Přírůstek nového a přivátého sněhu mohl způsobit zvýšení napětí ve sněhové pokrývce a následně uvolnit lavinu. Lavina se mohla uvolnit i po pádu části převěje, která by tak vytvořila dodatečné zatížení sněhové pokrývky. FOTO: ARCHIV SLP

MOUNTAIN

POROVNÁNÍ SVAHŮ PŘED A PO ZALESNĚNÍ.

105

HISTORICKÝ NÁČRT LAVINY

SITUAČNÍ MAPKA ÚDOLÍ

ODTRHOVÁ PÁSMA LAVIN – VÝSTUP Z MODELU RAMMS

NÁNOS LAVINY – VÝSTUP Z MODELU RAMMS.

ČELO LAVINY – VÝSTUP Z MODELU RAMMS

NÁNOS LAVINY Z JIŽNÍHO SVAHU REPIŠTIA

Prvotní příčinu této lavinové tragédie však třeba hledat zejména ve špatném lesním hospodářství. Lidé žijící v této lokalitě vykáceli ve snaze rozšířit pastviny pro svůj dobytek lesy nad osadou Rybô, a strmé svahy pod Křížnou tak zůstaly holé, zarostlé jen trávou. Odpor povrchu se tak výrazně

snížil a vzniklé pastviny nedokázaly efektivně zadržet masy sněhu v případě podobných podmínek. V současnosti už takové riziko hrozí minimálně, hlavně díky efektivnímu zalesnění. Po tragédii bydleli Strmeňovi v sousední vsi Valentové, později se usadili v Horním Jelen-

ci. Do rodiny jim později přibyly ještě 3 děti. Benjamín na hory ani na sníh navzdory tragédii nezanevřel. Naopak, i ve svém vysokém věku je dodnes známý lyžařské veřejnosti jako úspěšný závodník v běžeckých disciplínách, ve kterých vyhrál desítky soutěží.

106

[MOUNTAIN]

MOUNTAIN

SPONZOR RUBRIKY

Kanadský

Report, únor 2 014

PRAŠANOVÝ SEN NARODÍME SE, ZA DVA TŘI ROKY NAZUJEME SVÉ PRVNÍ LYŽIČKY, NEDLOUHO POTOM SE POPRVÉ POSTAVÍME PŘED UNÁŠEČ LYŽAŘSKÉHO VLEKU. ZA DALŠÍ ROKY PAK OBJÍŽDÍME PRVNÍ VELKÁ STŘEDISKA DOMA A NÁSLEDNĚ I V ZAHRANIČÍ. NAVÍJÍME SI, TAK JAK JE TO PŘIROZENÉ, DALŠÍ KORÁLKY NA ŠŇŮRU NAŠEHO LYŽAŘSKÉHO ŽIVOTA. MŮŽE K NIM PATŘIT PRVNÍ ZÁVOD, PRVNÍ POŘÁDNÝ SJEZD V PRAŠANU, PRVNÍ SKIALPOVÁ TÚRA… A KDYŽ SI POTOM UDĚLÁME KOMPLEXNÍ OBRÁZEK O TOM, CO VŠE POJEM LYŽOVÁNÍ ZAHRNUJE, ZATOUŽÍME SI NA SVŮJ LYŽAŘSKÝ RŮŽENEC NAVLÉKNOUT ALESPOŇ JEDEN DRAHOKAM JMÉNEM HELISKIING. POKUD MOŽNO TEN NEJBLYŠTIVĚJŠÍ A NEJVĚTŠÍ. HELISKIING V KANADĚ.

TEXT: PETR SOCHA této vskutku vrcholné atrakci se povídá a píše mnohé. My se pokusíme rozprášit mýty a vykreslit obraz realistické kompozice. Pochopitelně, realita se mění v souvislosti s počasím, podmínkami, partou… ale i s osobními požadavky a možnostmi každé peněženky. Drahými a vybranými službami naplněná lyžařská dovolená ale nemůže být nikdy levná. Naše pětidenní mise mířila do proslulého střediska Revelstoke, kde společnost CMH provozuje svůj jediný, dalo by se říci městský heliskiing. Zatímco v klasické horské lodži jste odkázáni na možnosti jediné budovy kdesi v horách, v Revelstoku jste ve městě, kde si můžete

nakoupit v supermarketu nebo zajít do muzea. Ani v nejmenším to ale není potřeba a cesty ven z hotelu jsou motivovány zejména potřebou turisty alespoň něco vidět. Na druhou stranu, jednoduché provinční město člověku moc času nevezme. Ale pěkně popořadě.

První chvíle v Kanadě Přilétáme do Kellowny, kde je všeobecný sraz klientů našeho turnusu. Část české skupinky společně letí z Prahy, byť až na letišti v Calgary poznávám, s kým budu trávit následující týden. Zdá se, že to rozhodně nebude nuda. Z letiště přeskočíme hotelovým taxi do nového hotelu Four Points by Sheraton, kde se ubytováváme (125 CAD, není v ceně zájezdu) a registrujeme

u slečny za přenosnou přepážkou obrandovanou logy CMH. Tam si zároveň rezervujeme lyže (obvykle Rossignol Squad, oranžové). Součástí registrace je odevzdání jedné lyžařské boty. Trochu neobvyklá zástava má však zcela praktický význam. Snídaně je už v 6 ráno. Normálně by mě to vyděsilo, ale tady máme k dobru 7 hodin navíc – v Kanadě je právě totiž šest večer, přičemž naše hodinky ukazují tři ráno. Po příjemné a dlouhé noci, která bez kompromisů zpracovala den strávený na cestě, a první americké snídani přejíždíme do skutečných hor. Je ještě skoro tma, ale změna formy prostoru kolem je patrná: lehké domky v pravidelných řadách, veliká auta, žluté školní autobusy, jednoduché fastfoody, trucky s dlouhými čumáky

Pilot „parkuje“ na centimetry přesně, je to podobné, jako když přijíždí autobus na stanici…

FOTO: PETR SOCHA – SNOW

107

FOTO: PETR SOCHA – SNOW

[MOUNTAIN]

MOUNTAIN

108

OBVYKLE SE ZAČÍNÁ V HOLÝCH HORÁCH A KONČÍ V LESE, VÝJIMEČNÉ NEJSOU ANI UŽŠÍ I ŠIRŠÍ PRŮSEKY. A VRCHOLEM JE PAŘEZOVÁ LOUKA…

Jsme na místě Jde se bez patosu rovnou k věci. Krátká úvodní porada nad denním programem probíhá v nikterak útulné a nepříliš vytopené společenské místnosti, jde ale jen o několik základních slov a pravidla hotelu a systému, jak to vše funguje. Podstatné pro nás je, že jsme skupina číslo tři. V hotelu je vedle pokoje a jídelny jedno zásadní místo: sušárna (zároveň převlékárna a přezouvárna). Tam nacházíme svou lichou botu, tu, kterou jsme odevzdali v Kelowně. Mezitím tajně posloužila pro nastavení vázaní lyží. Zpět k sušárně. Nejenže se tu suší boty

a skladují svršky, navíc jsou na jedné stěně přehledné přihrádky s čísly a jmény klientů, ve kterých jsou připravené pípáky, každý den prověřené a případně s novými bateriemi. Vše tu je erární, s tím, že si přivezete vlastní lavinový set, se nepočítá. Na druhé stěně, pod stejným číslem a jménem pak visí batoh s lopatou a sondou. Lopata je rozumně nevelká a příjemně sbalitelná (BD), sonda lehounká karbonová.

Pro každého, kdo si nepřiplatil za lavinový batoh (Snowpulse), je k použití minimalistický batůžek, kam se snad nic než lopata a sonda nevejde. V první chvíli je trochu překvapivé, že člověk s sebou nemusí – a dokonce ani nemá! – něco dalšího vozit. I my, zvyklí na náhradní rukavice nebo kus oblečení, vlastní lékárnu, pití, nářadí a doplňky k fotoaparátu, to brzy pochopíme.

AUTOPORTRÉT JAKO DŮKAZ, ŽE SNOW I MRÁZ BYLY NA MÍSTĚ

FOTO: PETR SOCHA – SNOW

a ještě delšími návěsy… Vítejte v Americe! Pardon, v Kanadě. Kanada je zvláštní země, v tomto ranním chladném šeru vystupují její rysy ještě syrověji. Je rozlehlá a pustá, vzdálenosti mezi body civilizace Evropana až děsí. Podobně jako hory, udržuje si svou divokost a vyžaduje čas a činy, ba možná jistý způsob bezchybnosti a pokory, než se člověku otevře a pustí si ho blíže k tělu. Člověk je tu menší a bezvýznamnější, jako by ho ta nesmiřitelná krajina dokola okrádala o iluzi vlastní nesmrtelnosti. Tohle a podobné věci mi běhají hlavou, než přemrzlou a vyschlou krajinou – naštěstí, v případě sněžení, které je zde tak časté, bychom mohli strávit na cestě den dva – přijíždíme v 9:25 kanadského času do starého železničářského města Revelstoke.

FOTO: PETR SOCHA – SNOW

109

Konečně přichází to, proč sem asi každý jezdí – skutečné prašanové orgie.

JEDNA JÍZDA MEZI ZASTÁVKAMI BÝVÁ DLOUHÁ TAK, ABY GUIDE VŠECHNY VIDĚL. NĚKDY FAKT HODNĚ. POKUD SE OVŠEM NEJEDE V LESE, KDE SE JEZDÍ PO ZVUKU.

První vzlet ještě dnes Vše běží jako na drátkách, je jasné, že všichni přijeli za sportem a ne se nějak exponovat či předvádět. Absence pózy i ze strany CMH je velmi příjemná, čekal bych, že při podobně nákladných akcích nějaká forma sebeprezentace, která připomene výjimečnost situace a provozovatele, zákonitě přijde. Ne, naštěstí. Zavazadlo čeká už na patře v pokoji a my máme možná čtvrthodinu, abychom se převlékli a přichystali na první akci. Venku poté přebíráme nachystané a nastavené lyže zřetelně označené celým jménem a učíme se je nakládat na dodávku, kterou se den co den bude jezdit k a od heliportu. Špičky podáme vůdci, který je nahoře na střeše, a patami švihneme tak, aby lyže samy vyletěly nahoru a vůdce je ze své pozice pouze usměrnil na zavazadlové plató. Dodávka nás odváží údolím kousek za město, kde už jsou další skupiny, které absolvují povinný lavinový trénink. A po něm si jednu po druhé odnáší burácející červeno-bílý vrtulník. I laik pozná, že to je ten, který tak často účinkuje ve filmech o vietnamské válce. Ještě mnohokrát námi další dny prostoupí ten strašidelný dunivý zvuk podobný spíše šamanovým úderům na buben nebo kulometné palbě. Před samotným nástupem nás ještě čekají podrobné instrukce chování v blízkosti helikoptéry, jak se krýt před odlétajícím sněhem, kam nikdy nechodit, jak nastupovat, čistit boty od sněhu, kde sedět a jak se poutat, co dělat v nouzové situaci… A potom první ostrý start.

Ne každý měl tu čest proletět se helikoptérou, ale i pro ostřílené heli-lyžaře je let, přinejmenším ten první, samostatným dobrodružstvím, které generuje endorfiny a bůhví jaké další opojné látky. Samozřejmě to nebude trvat dlouho a budeme to brát jako normální, ale při prvním startu je vzrušení všech patrné. V helikoptéře pro 14 lidí sedí dva, pilot a vůdce, vepředu, ve dvou řadách proti sobě po čtyřech v centru stroje je prvních osm lyžařů a na dvou podélných sedačkách vzadu vlevo jsou pak poslední dva lyžaři. Další dvě zrcadlová místa vzadu vpravo jsou určena pro materiál, protože rychlý nástup skupiny v terénu musí probíhat pouze z jedné, konkrétně levé strany.

Počasí Kanadské Columbia Mountains a speciálně pak oblast kolem Revelstoku je proslulá nekonečnými sněhovými srážkami. Roční úhrn srážek dosahuje i 18 metrů, to znamená, že tu sněží velmi často, a když je tři dny jasná obloha, už je to neobvyklé. V našem případě jsme svědky místní záhady, je jasno týden a předpověď hlásí další týden bez mráčku. S vysokým tlakem a jasnými nocemi přišel mráz, který se přes den drží mezi minus deseti a dvaceti, v noci klesá i na minus třicet. Oproti obvyklým lehce podnulovým teplotám s častým sněžením to má jednu nevýhodu – na svazích jsou historické stopy. To komplikuje práci našim guidům, kteří tak musejí hledat stále nové a nové čisté prostory na

EKONOMICKÉ TIPY ANEB JAK UŠETŘIT SÍLY I PENÍZE Každý vertikální metr stojí nějaký peníz. Je ekonomické – z hlediska těla i peněženky – nastavit program vlastním silám a nepřepínat se. Obvykle už po obědě u naší speciálně netrénované skupiny síly docházely a poslední jízdy už často hodně bolely. Protrápené metry je lepší uschovat na chvíle, kdy má člověk sil dost. Není od věci dát si půlden volna (skončit po obědě), anebo i celý den věnovat relaxaci a třeba poznávání města nebo výletu za termální vodou. Sledujte předpověď počasí a volno směřujte do špatných dnů – chce to ale koordinovat s průvodci, protože v Kanadě na heliskiing není špatné počasí totéž jako v horách českých nebo evropských. Při hustém sněžení je to kolikrát zábavnější než při mrazivém azuru. Dost sil seberou i dojezdy, kde už se sbíhá hodně stop. V těch případech, kdy dojezd k nástupnímu místu není zábavné lyžování, můžete zkusit požádat průvodce, aby vás helikoptéra nabrala na nějakém vyšším spotu. Ne vždy to z logistických důvodů půjde, ale úkolem průvodce je – vedle toho, aby dbal o vaše bezpečí – také starost o vaši spokojenost. sjíždění – pokud hovoříme o tom, že jsme CMH v Revelstoku vystavili redakčnímu testu, pak skutečně náročnému, obvyklé podmínky jsou pro uspokojení klienta mnohem snazší.

První vzlet a první sjezd

MOUNTAIN

FOTO: PETR SOCHA – SNOW

[MOUNTAIN]

Před námi už je dnes jen krátké odpoledne s prvními „ostrými“ sjezdy. Ovšem jen ve smyslu naostro, zůstáváme blízko města v nižších a plošších horách – pochopitelně si nás guidi musejí okoukat, zasvětit nás do řádu a bezpečnostních zásad. Vše totiž musí šlapat jako na drátkách: Vzlet: lyže připraveny, svázány s holemi na jedné hromadě, svázané batohy jsou připraveny vedle. Všichni pokleklí v bezpečnostní pozici. Guide či pověřený člen skupiny naskládá lyže a na ně svázané batohy (jsou maličké, tedy není problém je v jednom sklidit) do zavazadlového koše, který zajistí. Mezitím všichni nastoupí a připoutají se. Guide pak zavírá dveře, nasedá, dá povel pilotovi a letí se. Výstup: první vystoupí guide, poté, co mu to pilot povolí. Otevírá dveře a vyndavá batohy a lyže z koše, mezitím všichni vystupují a klesají na určené bezpečné místo do pokleku. Guide vyprázdní koš, zavírá ho i dveře a kyne na pilota, že může letět. Celá operace trvá minutku dvě. První vzlet je skutečně skromný, přistáváme po chviličce na planině nad lesem, která je celá pokreslená stopami od skútrů – to je tady velmi oblíbená a častá aktivita, nicméně řidiči skútrů, jako v tomto případě, občas nerespektují hranice vymezeného teritoria. Tady je Krakonošovo, tedy CMH, kde by žádní jezdit neměli. Skútry si ale už netroufají do strmějšího lesa, kam jedeme my. Máme k ruce zkušeného průvodce, který nás seznamuje s novými pojmy. Třeba tree well, stromová díra, je něco, co Evropan moc nezná a neřeší. Jezdí se po dvojicích, v nichž se dva neustále kontrolují a čekají na sebe – ne tedy, že by se nám to v té euforii moc dařilo. Naštěstí náš guide v podstatě pořád houká jako muslimský

svolávač na mši – v lese, který je občas dost hluboký, strmý a členitý, tak každý ví či tuší, jakým směrem má jet. Neztratit se je jedna z prvních zdejších zásad – kdo omylem sjede do bočního údolí, sám se zpět nedostane. Jsme v divočině, kde není signál, cesty, nic, jen mráz. Hlavně proto jezdí každý se zapnutou erární vysílačkou v kapse. Po lesu přišly i pláně, panenské s přemrzlým prašanem a krásnými výhledy na údolní jezera a hory kolem. Najezdili jsme tento první den 2 500 vertikálních metrů.

Logistika Společnost CMH už funguje skoro padesát let. Za tu dobu je její, jak se říká, produkt dokonale vybroušen. Všechno je optimalizováno a desetiletími prozkoušeno. Cílem je poskytnout nekompromisní lyžování, ale samozřejmě na druhé straně taky vydělat. K minimalizaci nákladů vede i propracovaná logistika: jedna velká helikoptéra obsluhuje celou lodge, v našem případě čtyři skupiny. Jednu po druhé odváží do hor z údolního heliportu, kterých je kolem Revelstoku několik a které se volí právě podle toho, kam se poletí lyžovat. Každé ráno se tak posouváme deset až čtyřicet minut někam dodávkou. Všechny skupiny lyžují ve stejné oblasti a používají stejné nástupní a občas i výstupní body. Postupně se celý cirkus posouvá dál a dál do hor a případně zase zpět k centrálnímu heliportu. Skupiny rotují tak, že skupina číslo jedna je následující den skupina číslo dvě atd. Skupina číslo jedna odjíždí ráno první a také první lítá – má výhodu v tom, že má k dispozici panenský terén. Obvykle je ale prašanu dost pro všechny, protože každý spot má u sebe několik možností

TREE WELL, STROMOVÁ DÍRA, JE JEDNO Z VELKÝCH RIZIK KANADSKÝCH HOR. KOLEM KMENŮ SNÍH SUBLIMUJE RYCHLEJI A TVOŘÍ DUTINY, KDYŽ TAM ČLOVĚK SPADNE PO HLAVĚ, NENÍ ŠANCE DOSTAT SE VEN

OBĚD. V PŘÍRODĚ CHUTNÁ NEJLÉPE…

FOTO: PETR SOCHA – SNOW

110

FOTO: PETR SOCHA – SNOW

111

ČESKÁ SKUPINKA SE VALÍ DOLŮ, TENTOKRÁT KUPODIVU V UKÁZNĚNÉM ÚTVARU

DEN 2 – prašanové orgie Ráno se budím okolo páté po sedmi hodinách spánku. Je to jedna z mála chvil, kdy se odsud dá komunikovat on-line s Evropou, kde je po druhé odpoledne. Až se vrátíme z hor, bude v Praze asi hodina po půlnoci. Takže ještě před snídaní řeším e-maily a pracovní věci.

Strečink před snídaní A na to navazuje půl hodinka organizovaného strečinku. Prý se ukázalo, že rozcvičení klienti jsou odolnější proti zranění, což je samozřejmě stará známá pravda, ale zajímavý je fakt, že se kvůli tomu CMH vyplatí angažovat speciální cvičitelku, logické a levnější by bylo, kdyby rozcvičky vedli guidi, jak je to obvyklé jinde. Je to další střípek, detail přibližující celek dokonalosti. Po dobrém rozcvičení je tělo pružnější, což se přímo odráží nejen na bezpečnosti, ale i na prožitku z lyžování. Upřímně, asi se mi ještě nestalo, abych se dobře protáhl na obvyklých rychlorozcvičkách na kopci. Tento ranní strečink (jak jsem později poznal, cvičitelka měla dvě sestavy, aby se denně neopakovala) s karimatkou a meditační hudbou je nenásilné cílené protažení, které mě skutečně příjemně uvolní i psychicky naladí.

Zpět k lyžování Včera jsme byli skupina tři, dnes jsme tedy čtyřka. Jako poslední skupina sice vstáváme o půl hodiny později, ale má to i určité nevýhody, třeba tu, že jezdíme poslední. Při našich sněhových podmínkách, kdy v Revelstoke už týden nesněžilo, to je nevýhoda o to větší. Na kopcích je vidět spousta stop z minulého týdne, které narušují představu ideální prašanové krajiny. Staré stopy ale vesměs míjíme a potýkáme se jen s těmi od tří předchozích skupin. V horních partiích je ale plochy dost. A druhý den konečně přichází to, proč sem asi každý jezdí – skutečné prašanové orgie. Dvacet třicet čísel přemrzlého, ale netknutého prašanu, široké pláně, sluníčko… Dokonalá svoboda. První jízda je ještě taková opatrnější, ale další jsou čím dál více extatické! Lítáme v jedné oblasti několikrát z jednoho stej-

ného spotu, takže lesnaté spodky, kde se sjezdy stýkají, jsou po půli dne už trochu rozježděné. Zato vrchní části. Zvlněné jednou více, jednou méně, obdařené atrakcemi ve formě různých terénních tvarů, muld, hřebínků, prohlubní (jedna mě nachytala), hranek… Neskutečně hravé a radostné. Vrcholem hravosti je pak poslední dopolední jízda – terén, pravděpodobně suťovisko s dole popadanými velkými kameny, připomíná intenzitou různých muld a boulí skutečně závodní mogulovou trať – jen zasypanou lehoučkým prašanem. Kreslím v těch oblinách svou vlastní čáru, jako bych se proplétal po duplikovaném hrudníku obří nahé krasavice.

Obědová meditace Oběd probíhá v terénu. Skupiny se sjedou a menší servisní helikoptéra přiveze oběd. Je

FOTO: PETR SOCHA – SNOW

sjezdu včetně náročnějších a jednodušších variant. I v našem mimořádném případě, kdy skoro tři týdny nesněžilo, jsme v horních partiích jezdili snad vždy první stopy. Problém býval spíš na dojezdech k frekventovanějším nástupním místům – když tam sjedou dvakrát čtyři skupiny po dvanácti lidech, je to skoro stovka stop, která se už objíždí těžko. Občas se stalo i to, že jsme museli čekat, než odletí předchozí skupina, jindy jsme zase sotva stíhali sbalit lyže a připravit se na přistání.

HELIKOPTÉRA BELL 212: KAPACITA: 14 PASAŽÉRŮ, DÉLKA: 17,46 M, PRŮMĚR HLAVNÍHO ROTORU: 14,69 M, VÝŠKA: 4,39 M, HMOTNOST PRÁZDNÉHO VRTULNÍKU: 2 517 KG, MAXIMÁLNÍ VZLETOVÁ HMOTNOST 5 080 KG, VÝKON MOTORU 1 342 KW, DOLET: 439 KM, STATICKÝ DOSTUP: 5 305 M, RYCHLOST STOUPÁNÍ: 532 M/MIN

FOTO: © MIKE WELCH

[MOUNTAIN]

MOUNTAIN

112

TOTO JSOU PODMÍNKY, KVŮLI KTERÝM SE JEZDÍ DO KANADY. NEVADÍ, ŽE ZROVNA SNĚŽÍ, V LESE NENÍ DALEKÉ VIDITELNOST POTŘEBA. PLUJETE DOLŮ NADÝCHANÝM SNĚHEM, VE KTERÉM JE ZATÁČET SNADNĚJŠÍ NEŽ NA UPRAVENÉ SJEZDOVCE… (MY JSME TO ZROVNA BOHUŽEL NEZAŽILI.)

to takový obří piknik: hlavním chodem jsou různé sendviče, vždy dva (jeden mi vždy bohatě stačil), které jsme si jednou objednali na celý týden dopředu. Protože je fakt kosa, nejvíc jede výborná a hlavně horká polévka. Zahřeje i horký čaj, k dispozici je desert v podobě všelijakých tyčinek a čokolád. Co obědu vytknout? Snad jen velké zbytky. Odpoledne pokračujeme, ale po dvou sjezdech už se vtírá únava. Přeci jen je to nezvyk, jezdit celý den bez zastávky jen a jen v prašanu.

Kdo na to má a kdo ne? Jakou dovednost musím mít, abych si heliskiing užil? Samotného mě překvapilo, jak je tato forma lyžování silně tolerantní. Až by se chtělo říct, že heliskiing je pro každého. Propozice CMH radí, že stačí bezpečně sjíždět červenou sjezdovku. Já bych klidně i ubral. Možná víc než lyžařská technika je zapotřebí morál, nezaleknout se náhlé strminy a důvěřovat peřinám, které tam Bůh rozestélá. S lehkým kanadským prašanem si hravě poradíte. Většinou lze kritická místa objet, s čímž člověku guide rád pomůže. V některých skupinách bylo možno pozorovat i lyžaře, kteří měli problém udělat paralelní oblouk – i pro takové se ale najde na heliski místo, aniž by to nabouralo logistiku a průběh dne. Obavy, že to nezvládnete – pokud tedy pravidelně lyžujete – nejsou na místě. Samozřejmě, čím lépe jezdíte, tím víc si to užijete. Určitě si před tím trochu natrénujte, zúročí to vaši investici.

AŽ DETAIL TVOŘÍ DOKONALÝ CELEK Jak vystavět službu tak, aby působila jako dokonalá? Soustřeďte se na detail! To, že základní služby jako hotel, jídlo a lyžování budou dokonalé, čeká každý. Pokud chcete zaujmout, být lepší a nejlepší, musíte překvapovat, doplňovat velké stavby malými detaily a ozdobami. V CMH jsem podobných momentů zachytil hned několik. Třeba samotné

pásky na lyže, které vozíte u sebe, abyste lyže rychle i s holemi svázali před „drop offem“. Jsou pryžové s dírkami a sponou (v Evropě jsem podobné nikdy nepotkal) a pracuje se s nimi skvěle. Hole zapadnou vedle vázání a vsadil bych se, že celý set vybavení je konfigurován tak, aby do sebe vše zapadalo. Navíc na špici lyže vozí každý své jméno napsané lihovým fixem – nemá význam jen jako identifikátor, to by ostatně stačilo číslo, ale i jako vizitka v obvykle nové společnosti. Skvělým detailem byly i nápoje „servírované“ v helikoptéře, v průhledných lahvičkách o objemu asi decilitr byl barevný ionťák a čirá voda, člověk tedy v helikoptéře mohl vždy doplnit potřebné z jednorázové lahvičky, a snadno a jednoduše tak udržoval pitný režim.

FOTO: PETR SOCHA – SNOW

CELOU DOBU A VŠUDE NÁS DOPROVÁZEL MIKI KNIŽKA, HORSKÝ VŮDCE A AGENT CMH PRO ČR A SR. VYKONÁVAL FUNKCI DRUHÉHO HORSKÉHO VŮDCE, KTERÝ NÁM KRYL ZÁDA, FOTOGRAFA, KAMERAMANA, DELEGÁTA… ZÁJEZDY NA HELISKIING A DO KANADY VŮBEC POŘÁDÁ UŽ MNOHO LET, A PRÁVĚ ON MÁ LVÍ PODÍL I NA ORGANIZACI NAŠÍ REDAKČNÍ CESTY.

DEN 3 – skupina číslo jedna Dnes jsme skupina číslo jedna, tedy začínáme se vším nejdřív. Se strečinkem (6:30), snídaní (7:00) i s lyžováním. Odjezd k helikoptéře je v 8:00. Nicméně je zima, nahoře prý až minus třicet, s větrem to dává pocitových až -50. Celý program se proto posunuje o hodinu. Nakonec kvůli malé organizační rošádě odjíždím se skupinou číslo dvě. Tu tvoří několik Švýcarů, Američanů a dva Australané. Jsem překvapen rozdílem v chování skupiny na kopci: je ukázněnější a kompaktnější. Zatímco Češi vždy vyrazili dolů tak trochu zběsile prát se o první lajnu a nejlepší prašan, tak tato mezinárodní skupinka automaticky udržuje kompaktní prašanovou pyramidu – první guide, za ním dva, za nimi tři atd. Je to trochu pomalejší a omezenější jízda, člověk musí respektovat rychlost a poloměr oblouků, ale má to něco do sebe. V domácí partě bez řádu byla cítit jakási rivalita, boj o nejlepší kousky společné oběti, osobní strategie mě dost zaměstnávala. Mám vyrazit rychle, nebo si počkat a volit nějakou volnou lajnu? Nebudou se ostatní zlobit, že jim kradu moc prašanu? Z hlediska samotné jízdy ale české pojetí vede, byť samozřejmě nebyl vůbec problém mezinárodní pyramidu ignorovat a jet si svoji vlastní svobodnou lajnu. Předpovědi brutální zimy se nakonec nevyplňují, jen zpočátku ještě fouká vítr, nicméně po první druhé jízdě ho pacifikuje slunce. Nemění to ale nic na tom, že mi ledové krystaly umrzají na vousech a z tváře mi dělají nehybnou tvář so-

chy (je pěkné, když je člověk sám sebou). Sjezdy jsou ale hřejivé – na těle i u srdce. Jezdíme už druhý den v pohoří Selkirk, zpočátku vždy rozehřívací a přibližovací jízdy. A jako předchozí dny se dá říci, že každá další jízda je lepší a lepší. Zčásti to bude asi dramaturgie CMH, ale taky skutečnost, že se všichni stále posouváme hlouběji do hor. Po obědě v prohlubni, kam nefouká, si opět dáváme ještě několik odpoledních jízd a na samý závěr Wild Thing – každý dobrý sjezd tady má své jméno. Strmý padák začíná žlebem, který se rozšiřuje v planinu s řídkým lesem a končí jako široké, přes 40 stupňů skloněné letiště. Přesně ve chvíli, kdy nohy začínají odmítat další službu, končíme.

Bunda TRANGO / Kalhoty EIGER

ion

vat

inno

Inovovaný set horské bundy a kalhot. Díky vynikajícím vlastnostem je určen pro nejnáročnější aktivity v horách, v přírodě, v outdooru. Použitý materiál, propracovaný střih a funkční detaily zajišťují vynikající ochranu i ve zhoršených povětrnostních podmínkách. Užijete po celý rok při horolezectví, skialpinismu, VHT, turistice, lyžování. Funkční hybridní kombinace strečového softshellu a 3vrstvého hardshellu zásadně zvyšují funkčnost. Barvy: 1. black 2. black / red 3. black / green

DEN 4 – pařezová louka Scénář se zimou se opakuje. Začít o hodinu později je ale velmi příjemné. Nic nám neuteče, odpadá ranní stres a máme o hodinu více na ranní snídaňovou meditaci… Opět se dostáváme do unikátního a pro nás nového prostředí. Tentokrát je to „pařezová planina“, což se tedy dovídáme až po vznesení otázky. Jedna prašanová boule vedle druhé v pravidelnosti, ve které roste kanadský les. Sníh je lehký, stejně jako ovládání lyží v něm. Občas se navíc objeví nějaký zářez, cesta, velký kámen… Nekonečně kreativní terén osvobozuje od jízdních předsudků a inspiruje ke svobodné jízdě plné oblých překážek, prohlubní a snadných skoků.

www.directalpine.com

[MOUNTAIN]

FOTO: PETR SOCHA – SNOW

114

SPONZOR RUBRIKY

skvělé byly samozřejmě i horní holé prašanové pláně, přehledné, výhledové, osluněné a umožňující fakt rychlou jízdu. Nouze nebyla ani o strmé žlaby a vlastně snad všechny další představitelné konfigurace… I díky dennodenním změnám prostředí byl terén i jeho okolí pokaždé v mnohém nový, pestrý a inspirativní. Jednotlivé jízdy mají převýšení kolem 300 až 400 výškových metrů, 600 a více jsou už spíše výjimečné. Je potřeba držet se horních partií hor, kde je lyžování nejlepší. Vůbec nejdelší je pak sjezd ledovce v Monashee, který čítá kolem jednoho vertikálního kilometru.

TAKOVÁ NORMÁLNÍ KANADSKÁ JÍZDA...

FAKTA

Kapacita: 44 lyžařů (11 ve čtyřech skupinách) Pohoří, kde se jezdí: Monashees a Selkirk Nadmořská výška základny: 470 m Lyžařské převýšení: 900–3 000 m Lyžařská plocha: 1 597 km2, 247 sjezdů Sněhové srážky: prý až 18 m (v 1 800 m) Cena: 6 447 CAD (obsahuje ubytování, plnou penzi, slovenského a místního průvodce, zapůjčení lyží a lavinové výbavy, 21 780 vertikálních metrů) Organizátor: Miki Knižka, www.heliskiing.sk Všichni jsou v extázi a já, bez přehánění, vstřebávám emoce z nejhravější jízdy svého života. Čtvrtý den už je hodně cítit únava, rozhodujeme se, že se necháme po obědě odvézt do hotelu. Nicméně to nezapadá do logistiky, a tak jsme umluveni ještě na dvě jízdy. Už trochu bolavé.

Terén a zázračný sníh Jak ve skutečnosti vypadají zdejší hory, v jakém terénu a v jakých sklonech se jezdí? Otázka pro

mnohé důležitá. Obecně se první dny začíná na plošších svazích, když skupiny prokáží potřebné schopnosti, objevují se v portfoliu terénů i strmější svahy. Některé strminy byly skutečně vzdušné až strach nahánějící, kdo chtěl, mohl je většinou improvizovaně objet. Obvykle to byly alternativní cesty při dojezdech, kdy jsme hledali nejlepší sníh – boční stěny žlabů, úžlabiny i nečekané skály. Občas se objevily i v lesích. V těch se obecně jezdilo velmi často. Ostatně, jízda v lese je ve sněhu, která padá v Rocky Mountains, jednou z hlavních atrakcí. Zázračný sníh umožňuje velmi snadnou kontrolu lyží, takže i průměrný lyžař se zakrátko osmělí a v lese si to dokáže užít. Náš termín byl smolný v tom, že jsme tyto typické podmínky – kdy dlouho sněží, až připadne kyprá sněhová peřina, kterou se kontrolovaně plave dolů mezi stromy (jinde než v lese není vidět) – nepotkali. Z vyprávění těch, co už to zažili, ale jasně vyplývalo, že právě to je zdejší highlight, prostě to úplně nejvíc. Za mě osobně, jak už jsem se vyznal výše, vyhrály pláně se zasněženými pařezy, ale FOTO: © MIKE WELCH

MOUNTAIN

DEN 5 – velké finále Snažil jsem se sledovat, jestli CMH řeší i nějakou dramaturgii sjezdů ve smyslu to nejlepší na konec. Trochu to tak vypadalo, začátek byl jednoduchý, pochopitelně i proto, aby se otestovaly schopnosti jezdců a skupin. Další dny, měl jsem pocit, byly lepší a lepší. A poslední den míříme do výšin nejvyšších, na ledovec v Monashee Mountains. Logistika chce, abychom před tím dali pár „postupových“ sjezdů, už ten druhý je významně spektakulární – sjíždíme pod stržemi a skalními stěnami členitým a hravým terénem zakončeným jako vždy lesem. A pak už následuje vrchol dne či týdne, sjezd ledovce. Je to excelentní cesta s nejdelším převýšením v oblasti. Po překonání strmé hrany vysoké návěje a po vzdušném traverzu se ocitáme v ohromném kotli s pravidelným sklonem 37° (změřil náš guide). Nekonečně široká a strmá stěna je už trochu poznamenána větrem, takže se při jízdě musí trochu přemýšlet, aby se člověk vyhnul ufoukaným plotnám. Ledovcový zlom pak překonáváme po levé straně koryta. Dlouhá jízda končí snad ještě strmějším zlomem už mezi malými stromky. To byla naše předposlední, ale v zásadě rozlučková jízda. Možná právě ta zůstane v nás jako vizitka a nejbližší vzpomínka na 5 dní heliskiingu v Revelstoku. Jako myšlenková nit nebo spíš lano, kterým si nás kanadské hory dřív nebo později zase přitáhnou…

HOTEL REGENT Hotel, kde jsou hosté CMH ubytováni, patří vůbec k tomu nejlepšímu, co lze v Revelstoku najít. Na motely amerického typu nechá zapomenout a poskytuje 5hvězdičkový standard ve všech oblastech. Gastronomie je na mimořádně vysoké úrovni, každá večeře je malý svátek o několika chodech, v pátek a v sobotu k tomu navíc hraje černý bluesman, takže přitahuje hosty z celého okolí. Funguje zde bar, pro hosty CMH je připraven odpolední brunch s pečenými křidélky a obloženými mísami. V hotelu je i sauna a venkovní vířivka. Suma sumárum prostředí odpovídající top klientele CMH.

více na: http://snow.cz/foto/2512

W O N a d S a n a in C

ní á v o ž y l mity utečně i l t i č o r Přek znat, co sk ěhu. . e c i n a it hr oře. A po rickém sn č o r k e ř p t m veroame Je časách. Překročtin a se řské p a a l ž v A y o l í ž v š y t ál nejvě m. y t l a r znameant v Kanadě. b vy nge i i y k d s i a l n v e a h iK Lyžo denním e. e znalc polu s okořeněné 3 de nenajdet s W O SN anady kci, kterou jin K e c k atra val a o z i n a g A zor

er v u o c K2 Van stler H M Whi skiing - C Heli elstoke Rev en Golde Louise Lak ff Ban ary í Calgí lyžován g 5 dn y heliskiin 3 dn

5 1 0 2 a n z e ř a b d . a 7 n 1 a ž C a / 5. Z C . W O N S

116

Markus ECK Steve Jobs lavinových pomůcek

MARKUS ECK PRACUJE JAKO ŘEDITEL RAKOUSKÉ ZNAČKY PIEPS, KTERÁ VYRÁBÍ VYBAVENÍ PRO POHYB VE VOLNÉM ZASNĚŽENÉM, A TEDY POTENCIÁLNĚ LAVINOVÉM TERÉNU. MARKUS JE TAKÉ HORSKÝM VŮDCEM, UČITELEM A PŘEDEVŠÍM MUŽEM, Z NĚHOŽ VYZAŘUJE NADŠENÍ, ENERGIE, OPTIMISMUS… A TAKÉ Z NĚJ VYPADÁVAJÍ UŽITEČNÉ NÁPADY. arkusi, jaká je tvá původní profese a kolik let jsi aktivní v oboru lavinového vybavení? Proč ses vlastně stal vývojářem záchranných pomůcek do laviny? Předtím, než jsem přešel do světa outdoorového průmyslu, jsem pracoval naplno jako horolezec a horský vůdce. Proto jsem byl velmi často v nebezpečném terénu a konfrontace nebezpečí s vhodným vybavením byla docela intenzivní. Hnací silou, která ovlivnila moji životní dráhu i touhu zlepšit nouzové vybavení, byly tragické osudy mých přátel a kolegů – vůdců.

FOTO: ARCHIV PIEPS

MOUNTAIN

ROZHOVOR VEDL: MICHAL BULIČKA, WWW.SKITOURGURU.COM

Kolik let jsi byl horským vůdcem na plný úvazek a jaké další profese jsi přitom vykonával? Mojí hlavní profesí byl horský vůdce asi 20 let, k tomu jsem působil jako učitel na mnoha

FOTO: ANDREA SCHOENHERR

kurzech a také jako profesionální horolezec. Dokonce nechyběla ani kamera a role ve filmu. Například ve Flying Circus o přelezení cesty tohoto jména v mixovém terénu Beatem Kammerlanderem.

117

Nyní pracuješ jako šéf značky Pieps? Jaké činnosti tvoří tvůj pracovní den? To je samozřejmě klasická manažerská práce. Hodně se zaměřuji na úzkou týmovou spolupráci na zajištění vysoké kvality a praktičnosti našich výrobků. Proto probíhá pravidelná koordinace mezi našim oddělením výzkumu a vývoje a produktového managementu. Tady se potkávají inženýři s horskými vůdci proto, aby stávající výrobky vylepšili, nebo rovnou začali s vývojem něčeho nového. Co si lze představit pod pojmem vývoj v oblasti nouzového vybavení? A kolik času na vývoj věnuješ ty osobně? Zkusím to popsat na konkrétních případech. Pieps byl totiž vždy průkopníkem ve vývoji nouzového vybavení a prostřednictvím svých výrobků posouval standardy kvality výrobků. V roce 2003 jsme uvedli na trh lavinový vyhledávač Pieps DSP, který měl jako první na světě tři antény, ukazatel směru a tzv. markovací funkci. To byla opravdu revoluce. S vývojem elektronické lavinové sondy iProbe s akustickou a vizuální signalizací polohy zasypaného při sondování se zkracuje doba přesného dohledání sondou v průměru o 60 %. Backup Sender funguje jako záložní vysílač a přeneseně řečeno má podobný smysl jako záložní padák. Když zachránce zavalí další, tzv. sekundární lavina, tak pípák v jeho rukou nevysílá, protože je přepnutý do režimu vyhledávání – právě tehdy pomáhá zachránit jeho život Backup Sender. Všechny uvedené výrobky jsou součástí bezpečnostního systému Piepsu, jehož cílem je co nejefektivněji pomoci každému, kdo se ocitne ve skutečné konfrontaci s lavinou. S novým systémem airbagů Jetforce zkompletujeme výrobky, které jsou nenahraditelné při záchraně z laviny. Svůj vlastní podíl ve vývoji neumím kvantifikovat, ale nejvíce úsilí a času věnuji týmu vždy v počáteční fázi projektu. Na konci 20. století byly běžné vyhledávače s jednou jedinou anténou. Co je podle tebe hlavní příčinou pokroku v posledních letech? Technologický pokrok, který umožnil použití systému tří antén. Ten zaručuje plynulý příjem vysílaného signálu z vyhledávače zasypaného ve všech směrech a vzájemné oddělení jednotlivých signálů při vícenásobném zasypání. Proto je možné určit počet zasypaných a přesnější je i detekce zasypaných, což urychluje záchranu. Každý asi ví, že záchrana je boj s časem*, a tak se každá vteřina navíc počítá…

Jak přichází impuls k vývoji nového vyhledávače? Speciálně v současnosti, když je jednoduše možné upgradovat morálně zastaralý přístroj… Nové technologické možnosti… Mobilní telefon se obvykle nahrazuje každé 2 roky, také elektronika stárne… Jsi ve svém oboru jedním z mála vizionářů. Jakým směrem kráčí vývoj lavinových přístrojů? Nebo je v současné době vyhledávač na hranici svých možností a na scénu pomalu přichází zásadní role stratégů marketingu? Jak už jsem říkal, dnes se staly plně digitální, tříanténové systémy standardem. V Piepsu máme pod jednou střechou vysoce kvalifikované inženýry a horské vůdce. Ti první se snaží co nejlépe využít aktuálně dostupných technologií a ti druzí o je-

Cílem efektivní kamarádské záchrany je co nejrychlejší vyproštění zasypaného. K tomu je nutné, aby skupina zachránců byla co nejlépe organizována a měla k dispozici doporučené vybavení, skládající se určitě z lavinového vyhledávače, sondy a lopaty. Pokud jedna z této trojice pomůcek chybí, může to pro zachránce bohužel znamenat rozhodující, osudnou časovou ztrátu. Nejdůležitější je ovšem umět bezvadně ovládat svou vlastní výbavu. Toho lze dosáhnout výhradně tréninkem práce se všemi třemi pomůckami. Nelze opomenout ani kvalitní management záchrany, ale i ten se dá procvičovat. Současné vyhledávače jsou dnes téměř dokonalé, sonda iProbe urychlila přesné dohledání. Čeká i lopata na svou revoluci? Na lopatu, která bude sama vyhrabávat, nám bohužel stále ještě chybí ten správný nápad…

Hnací silou, která ovlivnila moji životní dráhu i touhu zlepšit nouzové vybavení, byly tragické osudy mých přátel a kolegů – vůdců. jich co nejvíce intuitivní a jednoduché používání v praxi. Je to trvalý proces a s vývojem technologií se stále objevují další možnosti. Není to tak dávno, kdy těžištěm lavinové záchrany byla bezchybná a rychlá práce s vyhledávačem. S pomocí dnešní nejmodernější techniky je mnohem snazší a rychlejší zasypané vyhledat. Větší důraz se klade na optimalizaci metody pro rychlé a efektivní sondování a především vyhrabávání zasypaných lavinou. Co si o tom myslíš?

Vyhledávač Vector byl stažen z trhu. Co bylo hlavním důvodem a co tento krok znamenal pro prestiž značky? Zjistili jsme, že funkcionalita přístroje Vector neodpovídala našim přísným vnitrofiremním nárokům na kvalitu, které jsou v souladu se sloganem „Premium Alpine Performance“. Bezpečnost a bezpodmínečná vhodnost pro praktické využití jsou pro Pieps nejvyšší hodnotou. Abychom nemuseli slevit z našich nároků a vyloučili jakékoli ohrožení našich zákazníků, rozhodli jsme se pro stažení Vectoru. Teď už víme, že tato akce posílila důvěru ve značku.

118 SPONZOR RUBRIKY

Naše zákazníky jsme přesvědčili o tom, že jejich bezpečnost je pro Pieps důležitější než profit.

MOUNTAIN

Myslíš si, že nejmodernější lavinové vybavení vyvolá mezi freeridery i turisty na lyžích větší ochotu riskovat? Věřím, že ne. Úroveň vzdělávání a znalostí se výrazně zvýšila. Doporučení pro použití nouzového vybavení – vyhledávače, lopaty a sondy – jsou celosvětově jednotná. Výrobci, alpské a horolezecké spolky i média nás stále informují o tom, že lavinový batoh je dobrý nadstandard, ale také o tom, že základním předpokladem bezpečného pojetí pohybu v horách je prevence. Váš poslední projekt je Jetforce Airbag… Jetforce je prvním lavinovým batohem s elektronickou technologií a s ventilátorem, který k nafouknutí airbagu využívá okolní vzduch. Paralelně s vývojem elektronicky ovládaného batohu vznikala také nová norma pro lavinové

batohy. Ty jsou od nynějška certifikovány jako osobní ochranná pomůcka, z čehož vyplývá také vysoký standard pro úroveň elektroniky. Jaké vlastnosti a výhody má JetForce? Ventilátor, poháněný energií z akumulátoru, dokáže naplnit airbag o objemu 200 litrů za 3 vteřiny, následuje pravidelné dofukování, také proto, aby se v případě poškození vaku doplňoval vzduch, unikající trhlinami a otvory. Kapacita nabitého lithium-polymerového akumulátoru vystačí minimálně na čtyři nafouknutí airbagu. O stavu systému nás automaticky informují LED diody. Integrovaná elektronika provádí při každém uvedení batohu do provozu, tedy před túrou, kontrolu funkčnosti systému. Výhodou airbagu u Jetforce je jeho robustní, velmi odolný materiál, používaný i v automobilovém průmyslu. Aktivaci aibagu, kterou je nutno bezchybně zvládnout ve stresu, i manipulaci s ním si lze bez potíží doma v klidu vyzkoušet. Odpadají totiž výměny či plnění kartuší, stačí strčit nabíječku do zásuvky.

Co je nejvýznamnější přidanou hodnotou tohoto lavinového batohu? Revoluční je funkce automatického vypuštění vzduchu z airbagu. Tři minuty po zasypání se airbag automaticky vypustí a zasypanému pod sněhem najednou výrazně přibude životadárný kyslík – zachránci tak získávají další cenný čas k dobru. K tomu jednoduchá obsluha a prakticky nulové náklady na provoz. Proti kterým předsudkům musí technologie Jetforce předkládat argumenty? Polemika se vede především kolem akumulátoru. Použité technologie jsou vhodné pro teploty pod bodem mrazu a jsou tak předimenzované, že problémy s funkčností nehrozí. Samotná baterie je, stejně jako batoh, certifikována jako osobní ochranná pomůcka a nová norma o lavinových batozích dovoluje její použití.

TRENDY A NOVINKY V NOUZOVÉM VYBAVENÍ ROZVOJ TECHNOLOGIIÍ SE SAMOZŘEJMĚ PROJEVIL I V ELEKTRONIKOU NABITÝCH LAVINOVÝCH VYHLEDÁVAČÍCH. TY JSOU STÁLE RYCHLEJŠÍ A UŽIVATELSKY SNADNO OVLADATELNÉ. PRO ZÁKAZNÍKA, KTERÝ HODNĚ HLEDÍ NA CENU, JSOU URČITĚ TRHÁKEM PÍPÁKY, KTERÉ JSOU JEN O NĚCO MÉNĚ NABITY FUNKCEMI NEŽ TOPMODELY, OVŠEM POKUD JDE O TO NEJDŮLEŽITĚJŠÍ – PŘESNÉ A RYCHLÉ VYHLEDÁNÍ, JSOU NA STEJNÉ ÚROVNI… LAVINOVÉ VYHLEDÁVAČE 2014–15 O přízeň skialpinistů už léta bojuje stále stejná pětice značek. Podle abecedy Arva, BCA, Mammut, Ortovox a Pieps. V posledních třech letech proběhl bouřlivý vývoj, který posunul laťku kvality velmi vysoko. Zatímco dříve leželo těžiště nácviku lavinové záchrany v rutinním ovládání vyhledávače, dnes precizní a rychlé přístroje přesunuly gro nácviku na bezchybné sondování a co nejefektivnější práci s lopatou.

Levnější „očesané“ topmodely

Morální stárnutí je minulostí

Za nárůstem prodeje poměrně drahých vyhledávačů stojí cenově příznivější modely jednotlivých značek. Ušetříte zhruba třetinu ceny, přesto dostanete špičkové přístroje, které mají stejně kvalitní, pro záchranu klíčové funkce jako jejich dražší bráchové. Chybí jim pouze některé tzv. prémiové funkce. Nejmodernější vyhledávače se pyšní například skenovací funkcí - dokážou v limitovaném prostoru lokalizovat počet zasypaných osob.

Na trhu je aktuálně 13 modelů vyhledávačů, nepočítáme-li staré skladové zásoby, před kterými varuji. Aktuálně se zajímejte o: Pro W, Neo, Evo 3+ (Arva); Tracker 3, Tracker 2 (BCA) ; Pulse, Element (Mammut); S1+, 3+, Zoom+ (Ortovox); DSP Pro, DSP Sport, Freeride (Pieps). Řazeno zleva, od nejvyšších modelů u dané značky (topmodely tučně). Pouze u tří z nich, (označené kurzívou) není možné provést upgrade softwaru, doporučuji tedy vybrat si pípák vyšší řady, který vám může sloužit dlouhá léta.

Top modely LAVINOVÉ SONDY

Pokud dnes budete pořizovat nový vyhledávač, měl by mít tři antény a funkci „mark“ pro zaslepení nalezeného signálu. Pokud totiž hledáte např. tři zasypané, najdete nejbližší signál, vaši kamarádi začnou okamžitě sondovat a vyhrabávat zasypaného. Vy tlačítkem MARK zaslepíte tento signál, aby vás nerušil, a pokračujete k dalšímu nejbližšímu signálu, který vysílá další pípák pod lavinou. Podniknete tak třikrát po sobě hledání jednoho zasypaného, které je mnohem snazší než hledání tří vyhledávačů současně.

Význam přesného sondování je pro úspěšnost záchrany velmi důležitý – a vůbec nejde o jednoduchou činnost. Proto se věnujte tréninku. Kromě řady typů klasických sond stojí za zmínku stále jediná elektronická sonda na trhu – iProbe od Piepsu. Funguje tak, že dokáže akusticky signalizovat vzdálenost od hledaného těla, resp. pípáku, je to vlastně takový pípák, zabudovaný do klasické sondy. Prošla určitým vývojem, karbonový díl najdete už jen ve spodní části, zbytek je z odolného duralu. 120 gramů navíc (např. hmotnost tyčinky Margot), myslím, vyváží jistota rychlejšího PIEPS DSP PRO

ARVA PRO W

NOVÁ KOLEKCE

Pieps je firma, která určuje trendy, na co jste opravdu hrdí? Pieps je ve světě známý především jako značka, která zařazuje do svých výrobků nové technologie, a ukazuje tak cestu dalším výrobcům. První pípák od Piepsu byl světu představen již v roce 1968 a v sedmdesátých letech se začal skutečně vyrábět a prodávat. Před více než deseti lety byl milníkem model DSP, kromě zrychlení vyhledávání přinesl i markovací funkci. Tlačítko „MARK“ umožní vyřadit lokalizovaný signál ze sledování, i když přístroj zasypaného samozřejmě stále vysílá a kamarádi se sondou a lopatami pokračují v záchraně. Hledající přístroj vede zachránce k dalšímu, nejbližšímu signálu, atd… Markováním prakticky skončila metoda vícenásobného vyhledávání. Kdo si někdy vyzkoušel při nácviku nebo při reálné nehodě vyhledat dva nebo tři zahrabané pípáky bez použití markovací funkce, ví moc dobře, o kolik je to náročnější oproti hledání jediného signálu.

2014 - 15 PODZIM - ZIMA

Markusi, děkuji za tvůj čas i odpovědi. *Ve výrazné většině případů (přes 90 %) vydrží zasypaný bez kyslíku 15 až 18 minut. Právě takový je časový limit pro vyproštění a následné uvolnění dýchacích cest.

a přesnějšího sondování, protože přitom jde o záchranu života. Pokusy ukázaly, že použití elektronické sondy může ušetřit až 60 % času.

PIEPS IPROBE

KATALOG 2014 - 15 PODZIM - ZIMA

FOTO: ANDREA SCHOENHERR

V příštím vydání Snow vám představíme novinky v dynamicky se rozvíjejícím oboru lavinových batohů.

POUŽÍVEJTE BATOHY VYBAVENÉ SPECIÁLNÍ KAPSOU PRO LOPATU A SONDU.

cz www.hudy.cz

Pokud ještě narazíte na lopaty s plastovým listem, nechte je na hraní dětem. Standardem jsou lopaty z různě zušlechťovaných slitin hliníku. U lopat se postupně zlepšuje ergonomie držení. Výhodou je mít delší teleskopické madlo, které se více hodí pro silově náročný boj s lavinovým sněhem a s časem. Vydařenou zajímavostí se zdá být novinka od Ortovoxu. Na madlo lopaty Pro Alu III se jednoduše nacvakne hrot cepínu Pocket Spike (95 g), čímž ušetříte na váze asi 100 g, protože budete mít jen jedno madlo pro cepín i lopatu. Podobnou vychytávku dělá i značka K2.

HUDY katalog 2014 - 15 PODZIM - ZIMA

SNĚHOVÉ LOPATY

NOVÝ KATALOG

www.hudy.cz

120

ÚCTYHODNÁ TISÍCOVKA KILOMETRŮ TRATÍ V 10 AREÁLECH SICE NENÍ VZÁJEMNĚ PROPOJENA, ALE DÍKY HUSTOTĚ STŘEDISEK, KDY I TA NEJVZDÁLENĚJŠÍ MÍSTA JSOU OD SEBE DO HODINY JÍZDY, JE ZCESTOVALÝ LYŽAŘ ZVLÁDNE BĚHEM TÝDNE Z VELKÉ ČÁSTI OPRAVDU PROJET. KITZBÜHELSKÉ ALPY: TYROLSKÝ ROH HOJNOSTI, STRANA 122  V BUDOUCNU SE RÝSUJE I ZAJÍMAVÝ POTENCIÁL LYŽAŘSKÉ EXPANZE, Z NÍŽ BY MOHLA VZNIKNOUT MALÁ ŠVÝCARSKÁ „TŘI ÚDOLÍ“ S NECELÝMI 200 KM SJEZDOVEK. HASLITAL: VE STÍNU NA VÝSLUNÍ, STRANA 126  ČLÁNEK O LYŽOVÁNÍ V DAVOSU NAPSAL UŽ ROKU 1894 SÁM ARTHUR CONAN DOYLE. GRAUBÜNDEN: KANTON LYŽAŘSKÉHO EPICENTRA, STRANA 132 

TRAVEL

HEMŽIŠTĚ KOLEM MEZISTANICE MÄGISALP VE ŠVÝCARSKÉM STŘEDISKU MEIRINGEN, NA DOHLED ZNÁMÉ OBLASTI JUNGFRAU

FOTO: HASLITAL TOURISMUS

121

SKIPAS NA CELOU ZIMU OD 10 TISÍC estliže na lyžích trávíte více než obligátní J dovolenkový týden, stojí za to popřemýšlet o sezónním skipasu. Nabídka „supersezónek“, které platí neomezeně ve více střediscích, se každoročně rozrůstá. Velkoplošné sezónky se pod názvem Czech Skipass – konečně – letos dočkají i domácí lyžaři. Zahrne dvě desítky středisek, z toho většinu českých „top“ (Špindl, Černá hora, Pec, Dolní Morava, Klínovec, Špičák), pokryje tak sever, západ, jih i východ republiky a v prodeji bude od 1. listopadu. Na cenovce bude mít 11 000 Kč za dospělého, což je s ohledem na ceny sezónek do jednotlivých středisek celkem přiměřené – vyplatí se asi při 20 návštěvách. Nakolik taková možnost našim lyžařům chyběla, se teprve ukáže. (rh) pokračování čtěte na: snow.cz/clanky/3032

LYŽUJTE (SKORO) ZDARMA! bytování v balíčku se skipasem „zdarma“ v okrajových termínech sezóny se těší velké oblibě, ačkoliv to samozřejmě úplně zadarmo není – akce je vždy vázána na vybrané hoteliéry, s nimiž se provozovatelé lanovek domluvili, jak se o cenu pobytu podělí, aby to bylo pro všechny výhodné a hlavně lákavé pro návštěvníky. V Rakousku začíná sezónu v půli prosince týdnem „ski free“ tyrolské středisko Nauders, nedaleké ledovcové údolí Kaunertal tuto akci nabízí od začátku prosince až do Vánoc. Jinak jsou bezplatné skipasy tahákem hlavně italských středisek – akce je velmi oblíbená v Livignu, kde se kromě předvánočního prosince opakuje ještě na jaře v druhé polovině dubna a kde ji kromě českých lyžařů hojně využívají i ti polští. Ski Free nabízí i celá oblast Alta Valtellina s Bormiem a Santa Caterinou, stejně tak území Adamello Brenta s Folgaridou Marillevou, Paganellou, Passo Tonale nebo Pinzolem a také v Aprice nebo v Madesimu. Ve všech případech pořídíte pobyt za velmi zajímavou cenu – v přepočtu do 1 000 Kč na osobu a den při pobytu v apartmánu a za 1 500 až 2 000 Kč v hotelu s polopenzí. Na druhou stranu se dá v těchto obdobích najít podobně výhodná nabídka i v některých střediscích bez „ski free“. (rh)

pokračování čtěte na: snow.cz/clanky/3043

TRAVEL

[REPORT]

KITZBÜHELSKÉ ALPY tyrolský roh hojnosti KITZBÜHELSKÉ ALPY JSOU JEDNOU Z NEJKONCENTROVANĚJŠÍCH LYŽAŘSKÝCH OBLASTÍ NA SVĚTĚ. NA ÚZEMÍ, KTERÉ ZA HODINU PROJEDETE AUTEM, SE SOUSTŘEDÍ 1 000 KM SJEZDOVEK, A TO SE SPOLEČNÝM SKIPASEM. DÍKY POUHÉ STOKILOMETROVÉ VZDÁLENOSTI Z MNICHOVA JE TO VELMI OBLÍBENÁ VÍKENDOVÁ DESTINACE, A „PO RUCE“ JE I PRO ČESKÉ LYŽAŘE. TEXT: RADEK HOLUB do volí lyžařská střediska podle velikosti a dojezdové vzdálenosti s papírově nejlepším poměrem výkonu a ceny, dost možná míří pravidelně právě do Kitzbühelských Alp. Úctyhodná tisícovka kilometrů tratí v 10 areálech sice není vzájemně propojena, ale díky společnému skipasu Allstar Card a hustotě středisek, kdy i ta nejvzdálenější místa jsou od sebe nejvýše hodinu jízdy, je zcestovalý lyžař zvládne během týdne s pomocí auta opravdu projet. Zvlášť pro Čechy (ne tak už pro Moravany) je to efektivní lyžařské území, kde je ohromná ubytovací kapacita a v alpském měřítku přiměřené ceny. Nejméně jeden háček to ovšem má – rizikem je především nízká nadmořská výška, která se může projevit v kvalitě sněhu, ohroženého oblevami, v horším případě i omezenější nabídkou sjezdovek.

1 000 km sjezdovek: vydatný koncentrát Kitzbühelské Alpy jsou na první pohled vlídně zaoblené, ale zdání klame. Je tu i nemálo sportovních svahů s vysokou koncentrací

černých sjezdovek. Nejslavnějším střediskem přímo v srdci tohoto pohoří je Kitzbühel se 170 km sjezdovek v jednom komplexu, zahrnujícím i sousední Kirchberg a vzdálený Mittersill. Celkovou délkou sjezdovek jej ještě předčí sousední Skiwelt Wilder Kaiser s 280 km tratí, přičemž jejich nejbližší lanovky dělí jediný krátký přejezd skibusem. Je dokonce možné, že se jednou Kitzbühel se Skiweltem lanovkami přímo propojí – technicky by to nebyl problém, „chybí“ jen lanovka z Aschau na vrchol Pengelstein. Užitná hodnota by ale vzhledem k rozloze obou arén nebyla tak zajímavá. Skiwelt je „slepen“ z hřebene kolem Hohe Salve a vrcholků nad sousedním Westendorfem, jejichž lanovky se potkávají v údolí v městečku Brixen im Thale. A ani Kitzbühel zdaleka není lyžařsky kompaktní – z jednoho konce na druhý a zpět se putuje skoro celý den. Nicméně marketingově by vznikla mega aréna se 450 km propojených tratí, třetí největší komplex na světě. Toto propojování a přibližování jednotlivých středisek je záležitostí hlavně posledních 10 let, v nichž se v podstatě kompletně vyměnil i park lanovek a vleků – zatímco kolem roku 2000 mnohé svahy se svými dvousedačkami připomínaly

skanzen, dnes je přepravní park vzornou alpskou špičkou. Velkou oblastí je i Saalbach Hinterglemm s 200 km sjezdovek na východě Kitzbühelských Alp a do „skipasu“ patří i Zell am See s Kaprunem nebo menší střediska St. Johann in Tirol, Fieberbrunn a Waidring. Na západě pak oblast končí údolími Alpbachtal a Wildschönau, které se nedávno rovněž propojily. A koncentrace areálů pokračuje – možná už příští rok se spojí Fieberbrunn se Saalbachem, jejichž svahy na sebe přímo „koukají“. V budoucnu zřejmě dojde i k propojení areálu Schmittenhöhe nad Zell am See se Saalbachem. Celkové množství sjezdovek už moc nenabobtá, ale ty budou ještě zapletenější a atraktivnější na lyžařské safari.

Kitzbühel: pavouk s 30 km dlouhým tělem Prvenství v celkové délce sjezdovek drží Skiwelt, ale plošně nejrozsáhlejší je právě kitzbühelská aréna. Za dobrých sněhových podmínek se tím otevírá úctyhodná plocha volného terénu a každopádně pak daleké safari přes hory a doly, na které padne celý den. Velmi praktickou a zároveň příjemnou ubytovací základnou je městečko Kirchberg – je kompaktnější než Kitzbühel a má jednodušší přístup do epicentra lyžařského areálu. V příjemném letovisku s vyváženým poměrem místních a hostů a se starým malebným centrem je také klidněji než v přerostlém Kitzbühelu, neboť jím nevede hlavní dopravní tepna. Kirchberg má kromě toho i svůj zasutý domovský svah – Geisberg. Odehrává se tu večerní lyžování a sáňkování, ale je dostatečně strmý i pro pořádání závodů. Ačkoliv velká část kitzbühelského lyžařského areálu přiléhá ke Kirchbergu, jeho značkou je Kitzbühel. To platí i pro vzdálené lokality Jochberg nebo Resterhöhe, vzdálené až 20 km vzdušnou čarou. Je to vlastně obrovský lyžařský pavouk, kde tělo tvoří páteřní lanovky a frekventované přejezdy mezi nimi a nohy pak dlouhé sjezdovky do všech údolí okolo. Ani ne dvoutisícové svahy Kitzbühelských Alp jsou navzdory krotkému vzhledu poměrně strmé – celá aréna je eldorádem hlavně sportovnějších a teprve na druhém místě i pohodových lyžařů. Na nejedné modře značené sjezdovce narazíte i na pěkně propadavý hang, obdobně je to s červeným a černým značením. Krásné dlouhé a slušně sportovní sjezdovky vedou z Fleckalmu a Pengelsteinu do údolí směrem ke Kirchbergu, nejlepší „černý“ kotel je pod vrcholem Steinbergkogel, naopak přehledné dálnice se soustředí do oblasti Resterhöhe a Zweitausender nad Mittersillem. V případě Steinbergkogelu jde o hlubokou rokli mezi Hahnenkammem a Ehrenbachhöhe – vypadá

SJEZDOVKA STREIF NA HAHNENKAMMU, FOTO: KITZBÜHELER ALPEN

122

123 KITZBÜHEL

Resterhöhe Wurzhöhe

Pengelstein Steinbergkogel

Hahnenkamm

Jochberg

Kirchberg

KITZBÜHEL

2 004 800 m n. m.

1 204 m Kitzbühel

42 %

44 %

14 % 170 km 136 km 92 800 os./hod.

CELKEM SJEZDOVEK: ZASNĚŽOVÁNÍ:

Hahnenkamm bez obav1 z vrcholu Hahnenkamm se řítí nejen obávaná závodní trať Streif, která je značená jako neupravovaná ski-route, ale i středně náročná červená Familien Streif, kde se střídají svižné mýtinky a přejezdové traverzy Černý kotel s perfektním sněhem2 ze Steinbergkogelu stéká jak širokánská a převážně přívětivě strmá černá, tak „diretissima“ se dvěma hangy s až 70% sklonem Expres nad hlubokou roklí3 tříapůlkilometrovou vzdálenost mezi vrcholy Pengelstein a Wurzhöhe překonává kabinková la-

novka 3S, visící až 300 m nad terénem (kabina č. 1 má pro lepší výhled částečně prosklenou podlahu) Dlouhá červená dálnice s moderní kabinkou4 do Jochbergu spadá prostorná a velmi příjemná akorátně skloněná červená trať, nově vybavená 10místnou kabinkou namísto prastaré muzeální dvousedačky Hřiště s absolutní sněhovou jistotou5 z Resterhöhe roluje krátká, ale pravidelná široká a příjemně červená trať se 4sedačkou, která bývá obvykle první otevřenou a naposled uzavíranou tratí celého kitzbühelského komplexu

PŘEPRAVNÍ KAPACITA: LEDEN

ÚNOR

ČERVENEC

SRPEN

BŘEZEN DUBEN ZÁŘÍ

ŘÍJEN

FIEBERBRUNN

1 190 m 44 %

Safari bez lyžování Lyžařský komplex je roztroušen po opravdu ohromné ploše, prošpikované lanovkami, mezi nimiž jsou samozřejmě také kilometry přejezdových cest. Mistrovským kouskem je 3,5km spojení Pengelsteinu a Wurzhöhe velkou expresní kabinkou s 24 místy k sezení, překonávající jinak nepřístupnou rokli. Vydáte-li se na safari od Kirchbergu až k Resterhöhe, tři čtvrtiny času strávíte na lanovkách a přejezdových cestách. Výborných sjezdovek je tu přitom dost, jen úplně nejde lyžovat a poznávat zároveň.

Vyhřátý zadek Celý komplex viditelně omládl zvláště v posledních 5 letech – všudypřítomné expresní 6- až 8 sedačky, které polykají chumel jako malinu, jsou už skoro standardně vybavené vyhřívanými sedáky. Ze svahů po 50 letech zmizely i poslední archaické exempláře lanovek jako Wagstätt nebo Zweitausender. Moderní dojem završují velkoplošné obrazovky u stanic lanovek s aktuálními informace a mapou, stejně jako wi-fi zdarma, přístupné

přes SMS kód. Orientační mapy a směrovky jsou příkladně umístěné na všech křižovatkách.

Severní svahy odolají oblevám Kitzbühel leží sice v pouhých 800 m n. m., ale lyžařské terény kromě sjezdů do údolí obývají hlavně polohy okolo 1 500 m n. m. Absolutní nedostatek sněhu tak i díky zasněžování nehrozí, oblevy ovšem ano. Za teplého počasí bývá nejlepší sníh v kotli pod Steinbergkogelem a na hřebeni Resterhöhe na jihu celého komplexu nad Mittersillem, neboť svahy jsou otočené k severu.

KIRCHBERG – HOTEL NA SJEZDOVCE Přímo u sjezdovky dojíždějící ke kabince Fleckalmbahn stojí rodinný a útulný hotel Küchl (od 66 eur/os. s polopenzí), kterému nechybí moderní „nezbytnosti“ jako vyhřívaná lyžárna nebo sauna. Na „lepší“ večeři se dá zajít do hochrestaurantu Seefeldstub´n, který se účastní populárního programu Koch Art, kdy velká část nabídky pokrmů pochází od konkrétních místních dodavatelů surovin. Servíruje se tu výborné jehněčí. Kdo si večer raději zaskotačí, tomu přijde vhod bar Boomerand anebo noční bar Eisbar s tanečnicemi na stole. Více informací:

www.kitzbueheler-alpen.com www.tyrolsko.cz

www.bergbahn-kitzbuehel.at 2 020 830 m n. m.

47 %

9% 43 km 43 km 14 900 os./hod.

CELKEM SJEZDOVEK:

mírumilovně, ale sjezdovky do ní padají docela zostra. Podlouhlý hřeben Resterhöhe nese přímé, terénně lehce členité červené dálnice podél expresních sedaček, které jsou vzájemně propojené kilometrovými přejezdovými cestami. Nově rozšířeny byly sjezdovky z Hahnenkammu do Kitzbühelu, zejména v lesních pasážích, které prokácel vichr.

KVĚTEN ČERVEN LISTOPAD PROSINEC

ZASNĚŽOVÁNÍ: PŘEPRAVNÍ KAPACITA: LEDEN

ÚNOR

ČERVENEC

SRPEN

BŘEZEN DUBEN

ZÁŘÍ

ŘÍJEN

KVĚTEN ČERVEN LISTOPAD PROSINEC

www.bergbahnen-fieberbrunn.at CENY OBČERSTVENÍ polévka.........................................................................3 až 6 € klobása s preclíkem........................................... 8 až 10 € špagety.................................................................... 7 až 10 € vídeňský řízek s bramborami a salátem....... 12,50 € dezert.......................................................................... 4 až 6 € pivo (0,3 l)............................................................................3 € limo (0,5 l)................................................................. 3 až 4 €

CENA POBYTU / DEN hotel*** – ubytování s polopenzí a skipasem 2 500 Kč

3 500 Kč

apartmán (4 os.) – ubytování se skipasem 1 500 Kč

2 500 Kč

Orientační ceny pobytů vycházejí z nabídek CK a místních turistických kanceláří a jsou přepočítané na 1 den lyžování.

CENY SKIPASŮ d ospělí 1 den.....................................................................49 € děti 1 den (6–15 let).................................................. 24,5 € dospělí 6 dní....................................................................241 € děti 6 dní (6–15 let)................................................120,5 €

124

[REPORT]

FIEBERBRUNN Wildseeloder

Lärchfilzkogel

1 4 FIEBERBRUNN Fieberbrunn

TRAVEL

Fieberbrunn: nejskrytější středisko Fieberbrunn se považuje za nejskrytější lyžařské středisko – ne že by o něm nikdo nevěděl, o víkendech mívá návštěvnost velmi slušnou, ale jeho hlavní svahy nejsou vidět z žádného silničního tahu. Mívá prý nejvíce přírodního sněhu z celých Kitzbühelských Alp, a to díky těsnému obklopení horských masivů, které z proplouvající oblačnosti vlhkost dobře vytáhnou. Kromě sportovněji založených lyžařů v případě dobré nadílky potěší i freeridery – mimoto je jedinou rakouskou zastávkou prestižní série závodů Freeride World Tour. Nad Fieberbrunnem se na poměrně malé ploše rozpíná velmi různorodý lyžařský terén bez hluchých přejezdů. Sjezdovky jsou spíš o „stupeň“ strmější, než uvádí jejich značení, přinejmenším v některých pasážích – to je ale typické pro celé Kitzbühelské Alpy. Areál je dvoupatrový – řídce zalesněný Lärchfilzkogel s mírnějšími až lehce sportovními tratěmi tvoří to nižší a vysokohorský Reckmoos s převážně strmými sjezdy představuje druhé výškové patro. Z letoviska vyjíždí přímo vzhůru pulzační kabinková lanovka, což znamená, že na laně se pohybují shluky kabinek, a jakmile některý dorazí do stanice, lanovka se na chvíli zastaví. Lanovka šplhá na vrcholek Lärchfilzkogel, jakési střechy prvního „zalesněného“ patra areálu, odkud jsou přístupné všechny jeho sjezdovky. Terénně nejzajímavější, neboť členité, červené a přiměřeně dlouhé tratě ubíhají podél kryté 4sedačky Lärchfilzen. Příjemné, nezáludné, modravé až červené jsou i sjezdy do údolí. Podél spodní sekce pulzační kabinky Streuböden stéká modře značená, ale ve skutečnosti spíš „načervenalá“ trať – nejprve míří přímo po spádnici, později zmírňuje sklon svahu dlouhou širokou zatáčkou. Podél kabinkové lanovky Doischberg, která je alternativou pro výjezd z údolí, roluje pravidelná dálniční a celkem lehká červená. Náročnější lyžaře nejvíce potěší druhé patro areálu, zejména lokalita Reckmoos Nord alias The black side of the sun – pod moderní kabinkou s ďábelskými rohy se řítí dlouhá, přímá a širokánská černá ranvej. Zvlášť silně působí gravitace v její střední pasáži. Od její horní stanice se můžete přehoupnout na opačnou, jižní stranu hřebene, kde je zapíchnut i obří špendlík, označující ono

Neposedná červená, která se neomrzí1 krásná, proměnlivá a sportovně červená trať s častými terénními vlnami a zlomy, na niž vás vyveze pohodlná 4sedačka Lärchfilzen Velkorysá černá dálnice2 přímá, zvrchu až dálničně široká a zvláště v dlouhé střední pasáži velmi strmá černá trať se serpentinovou červenou variantou výjezd prostornou a panoramaticky prosklenou „rohatou“ kabinkou, jejíž první úsek slouží jako obounejskrytější lyžařské místo. Tam se otevře pohled na horskou kotlinu se strmým okrajem, kterou proudí červená trať Hochhörndl. Velmi rychle se zřítí na dno kotliny, kde již mírněji a později i poměrně úzce dotéká k nástupní stanici 4sedačky. Ještě níže pokračuje přímá, terénně členitá „černá“ červená trať Reckmoos Süd s moderní kabinkou, od níž bude už brzy možné „přeskočit“ přes údolí do sousedního obřího Saalbachu. Freeridové závody série World Tour se jedou ve stěně Wildseeloder, která se impozantně vyjímá při pohledu z vrcholu Lärchfilzkogel.

Na oběd dřevěnice, po lyžování bob Zatímco dnes je Fieberbrunn málem tajným tipem a mimo víkendy a prázdniny ještě celkem klidnou lyžařskou oázou, projekt jeho lanovkového spojení se Saalbachem to určitě změní – po dokončení všech propojení v celé oblasti včetně Zell am See by mělo jít o jeden z největších lyžařských komplexů na světě. V okolí sjezdovek je zhruba desítka horských chat, z nichž útulností a úkrytem vyniká Wildalplgatterl – útulná dřevěnice s poctivou domácí kuchyní a historickou plakátovou výzdobou. V mezistanici pulzační lanovky si můžete dopřát oživení na dlouhé bobové dráze Timoks Coaster, jež se zavrtává do postranní kotliny mimo hlavní lyžařský terén.

Berghotel Rudolfshütte *** přímo na ledovci • sport • wellness

4 noci s polopenzí BILLA_podval Snow 179x18.indd 1

již od

4.290 Kč

směrný transfer přes mělké neprůjezdné údolíčko mezi oběma patry areálu Stěna pro světové freeridery3 jedinou rakouskou zastávkou prestižní série Freeride World Tour je Fieberbrunn, kde závodníci zdolávají severní stěnu Wildseeloderu Příjemně až do údolí4 oba hlavní sjezdy do údolí jsou široké, přehledné a načervenalé

HOCHFILZEN: BIATLON PRO KAŽDÉHO Hochfilzen je nenápadná tyrolská vesnička a zároveň světové biatlonové centrum, kde se běhá a střílí o Světový pohár. V centru městečka je základna běžeckého lyžování Nordic Academy s obchodem, půjčovnou i školou. Upravované tratě pro klasiku i bruslení opisují zhruba dvoukilometrový okruh před akademií, na který navazují další desítky kilometrů tratí v údolí. Cvičná střelnice je přímo v místě. Každé úterý a čtvrtek se koná „ochutnávkový“ kurz biatlonu (cena 29 eur/os.). Střelbu z biatlonové vzduchovky nejspíš zvládnete po minutovém školení, a pokud trefíte hned napoprvé všech pět terčů, což není tak nemožné, vaše sympatie k biatlonu možná dost vzrostou i bez vzpomínek na olympijské úspěchy našich reprezentantů. Nenechejte si svůj výkon zkalit tím, že „cvičně“ se střílí jen ze vzdálenosti 10 m, zatímco v závodě z 50 m. Terč má průměr 4,5 cm při střelbě vleže, 11 cm při střelbě ze stoje. Základy bruslení na běžkách se dají zvládnout za 20 min – zvláště, pokud jste si aspoň na sjezdových lyžích jistí, tak vám to nebude činit větší potíže. Zapůjčení začátečnických skateových lyží i bot je samozřejmostí.

www.itsbilla.cz

800 220 800 15.10.14 9:21

Sněhobílé

pocity štěstí!

ZDOVEK E J S M K 9 • 48 ENTKA N A M R E P • 1

[REPORT]

TRAVEL

HASLITAL ve stínu na výsluní NENÍ SNAD VE ŠVÝCARSKU ŽÁDNÉHO MÍSTA, KTERÉ BY SE NEUMÍSTILO V ŽEBŘÍČKU „NEJ“ ANEBO JÍM ALESPOŇ NEKRÁČELA HISTORIE. ÚDOLÍM HASLITAL A MĚSTEČKEM MEIRINGEN KRÁČEL SHERLOCK HOLMES, A TO V DETEKTIVNÍCH PŘÍBĚZÍCH ARTHURA CONANA DOYLA, COŽ SEM DODNES VEDE NEMALÉ MNOŽSTVÍ ANGLIČANŮ. LYŽAŘSKOU SLÁVU OVŠEM STÍNÍ SOUSEDNÍ JEDINEČNÁ OBLAST JUNGFRAU. TEXT A FOTO: RADEK HOLUB ěstečko Meiringen na dně údolí Haslital je díky secesním stavbám dokonalou kulisou doby Belle Epoque – z jeho původní podoby se nedochovalo nic, neboť dvakrát krátce po sobě lehlo popelem. Zlatá éra rozvoje turismu koncem 19. století přiváděla do kouzelné švýcarské krajiny zástupy zejména britských turistů, díky nimž v horách rostly luxusní hotely, či spíše paláce – jedním z nich je Parkhotel du Sauvage přímo v centru Meiringenu, jehož tehdejší majitel podle románu Holmesovi a Dr. Watsonovi poradil vycházku k osudnému vodopádu. Ve vodopádu Reichenbahfall měl slavný detektiv najít smrt při údajné potyčce se svým úhlavním nepřítelem Moriartym, „Napoleonem zločinu“. V Meiringenu má Sherlock Holmes muzeum i sochu a pravidelně sem dojíždějí jeho přiznivci. Jeho příběhy jsou více než 100 let staré, ale nesmrtelné – jako sám detektiv. Jeho tvůrce, Conan Doyle, byl jedním z nejvěhlasnějších hostů na počátku turistického věku Meiringenu – stal se tu z něj nadšený turista a prý i lyžař, což mělo v tehdejší Británii značný reklamní efekt. Slavným „žákem“ zdejší horolezecké školy, jedné z prvních na světě, byl i Sherpa Tenzing, který spolu s horolezcem Edmundem Hillarym stanul jako první člověk na vrcholu Everestu.

je zastíněn sousedstvím mnohem známějšího a mnohem většího Jungfrau – charakterem terénu i panoramatičností jsou si ale docela podobné. Jako všechna střediska ve Švýcarsku je i Meiringen Hasliberg, jak zní jeho oficiální název, místem zaslíbeným všestrannému zimnímu pobytu – jedni členové rodiny mohou lyžovat, jiní vandrovat po vycházkových cestách a na oběd se mohou všichni potkat v jedné chatě. V budoucnu se rýsuje i zajímavý potenciál lyžařské expanze. V plánech je propojení zdejšího areálu s „třicetikilometrovým“ Melchsee Frutt, jehož lanovky šplhají po odvráceném svahu jednoho ze zdejších vrcholů (Glogghüs). Melchsee Frutt se pak může spojit přes sedlo Jochpass i s Engelbergem, čímž už by vznikla malá švýcarská „Tři údolí“ s necelými 200 km sjezdovek.

Slavný soused Jungfrau Nad Meiringenem se rozkládá „šedesátikilometrový“ lyžařský areál rodinného charakteru, který

VYHLÍDKOVÁ RESTAURACE ALPEN TOWER NA VRCHOLU PLANPLATTEN

Čtyři rozmanitá patra pro lyžaře i výletníky Zdejší lyžařský areál se rozlehl v kotlinách a na hřebenech nad městečkem Meiringen a horskými osadami souhrnně označovanými jako Hasliberg. Sjezdovky jsou široké tak akorát a nejsou ani zvlášť zplanýrované, takže kopírují přirozené terénní vlny a zlomy – to jim přidává na členitosti a hravosti. Terén se dá pomyslně rozdělit do čtyř pater, která mají dvě až tři přirozená centra. První, nejníže položené patro je vlastně nelyžařské, tvoří jej skalní práh, který překonává visutá kabina spojující Meiringen s hasliberskou osadou Reuti. Druhé patro tvoří hlavně dojezdy tratí po loukách do jednotlivých osad Haslibergu, ale je prošněrované – jak je ve Švýcarsku běžné – i zimními vycházkovými cestami. Třetí patro je zalesněné a jeho centrem je Bidmi, slunečná a mírná mýtina se cvičnými svahy, hřištěm a dětským parkem, zvrchu sem pak stékají subtilní, převážně lehčí sjezdovky. Hlavní, čtvrté patro se rozpíná nad hranicí lesa – je výškově nejmohutnější a nejvíce sjezdovek se soustředí právě do něj. Jeho základnou jsou louky Käserstatt a Mägisalp – v okolí Käserstattu dominují méně náročné terény, nad Mägisalpem je terén strmější a členitější. Z vrcholku Hochsträss proudí na Käserstatt trojice červených sjezdovek, obsloužených krytou 6sedačkou, z pahorku Hohbiel je pak doplňují ještě dvě krátké červené. Stranou na louku Balisalp odtud odtéká pohodová modrá s kotvou a lesem do mezistanice Bidmi a Lischen se provrtává nenáročná červená.

KABINKOVÁ LANOVKA NA MÄGISLPA, V POZADÍ WETTERHORN, FOTO: HALISTAL TOURISMUS

126

127

Glogghüs

Hochsträss

Planplatten

1 3

O S K R A Ý C Š V

Mägisalp Käserstatt Bidmi

Reuti

MEIRINGEN HASLIBERG

Twing

2 433 600 m n. m.

1 833 m 33 % Meiringen

62 %

5% 60 km 10 km 17 400 os./hod.

CELKEM SJEZDOVEK: ZASNĚŽOVÁNÍ: PŘEPRAVNÍ KAPACITA:

Střemhlav z alpské veže1 z vyhlídkového vrcholu Planplatten alias Alpen Tower stékají severně orientovanou kotlinou členité červené sjezdovky a jedná „závodní“ černá s ostrou, ale širokou pasáží Výlet s občerstvením2 z Planplattenu se vydávájí opuštěným údolím i dvě dlouhé výletní sjezdovky, v půli trasy se můžete zastavit na oběd v romantické chatce na Gummenalpu Z Mägisalpu se po severním svahu šplhá kabinková lanovka na vrcholek Planplatten, kvůli vyhlídkové věži přejmenovaný na Alpen tower – dolů se řítí dvě sytě červené sjezdovky a jedna dálniční černá, po odvrácené straně hřebene pak opuštěným údolíčkem klesají ještě dvě výletní červené sjezdovky. Dvě navazující sedačky zpřístupňují z Mägisalpu obrovský kotel pod vrcholem Glogghüs – spodními partiemi se prosmýká svižná červená sjezdovka, horní partie jsou hlavně off-pistové, ale lyžaře odvádí i tranzitní červená hřebenovka na Hochsträss. Tam se odděluje černá, zčásti serpentinovitá a zčásti přímá a strmá trať zpět k Mägisalpu. Sněhově je oblast zásobena ze severních směrů, naopak jižní vítr přináší fénové oteplení s mizejícím sněhem. Na romantický oběd i posezení se skleničkou láká dřevěná chatka Gummenalp na opuštěné sjezdovce z Planplattenu směrem na Bidmi.

Expresní lanovky, ale dost přestupů Hlavní přepravní osou je kabinková lanovka z Reuti přes Bidmi na Mägisalp, odkud se ještě rozbíhají lanovky do nejvyšších poloh. Vedlejší osu pak tvoří kabinka Twing – Käserstatt, na niž navazuje sedačka na Hochsträss. Hlavní přepravní tahy jsou z moderních kabinkových a krytých nebo expresních sedačkových lanovek, na okrajích slouží i vleky. Členitý terén se bohužel neobejde bez přejezdových cest a plochých dojezdů, v okolí Mägisalpu pomáhají na dojezdech tratí i provázkové vleky, překonávající ploché úseky nebo mezery mezi lanovkami. Provozní dobu ocení lyžařská ptáčata – lanovky jezdí už

Pohodlně nahoru i dolů3 mírná, široká a lehce proměnlivá červená trať z Hochsträssu je příjemnou volbou pro rekreační lyžaře, vzhůru vede pohodlná sedačka Volný terén v kotli4 horský kotel pod vrcholem Glogghüs vystélají jen dvě sjezdovky, takže zbývá dostatek volného prostoru pro orientačně nenáročný freeride

LEDEN

ÚNOR

ČERVENEC

SRPEN

BŘEZEN DUBEN ZÁŘÍ

CENY OBČERSTVENÍ polévka...............................................................9 až 14 CHF klobása s pečivem..................................................... 9 CHF těstoviny..................................................................... 15 CHF steak s bramborovými rösti................................ 25 CHF dezert....................................................................5 až 9 CHF pivo (0,5 l)...........................................................5 až 6 CHF limo (0,5 l....................................................................... 5 CHF

Panorama jako z pohádky Z vrcholových partií je úžasný výhled do údolí Haslital a na jezero Brienzersee s Interlakenem, přehlédnout se nedá ani skalní masiv Wetterhornu a za ním se vypínající kolmá stěna Eigeru, v dálce pak i Mönch nebo Finsteraahorn, nejvyšší vrchol Bernských Alp.

CENA POBYTU / DEN hotel*** – ubytování s polopenzí a skipasem 1 500 Kč

Neortodoxní lyžaři mohou podniknout výlet na sněžnicích údolím Rosenlaui, jímž lze povyjet autem směrem k sedlu Grosse Scheidegg. Údolí je v podstatě pusté, cestou minete jen luxusní letní hotel, který původně sloužil jako „ozdravovna“. V době rozkvětu turismu před 100 lety to ovšem vypadalo jinak – údolí měly zaplavit turisté díky odvážným projektům lanovek nebo železnice. Válka, ale i spory tehdejších obyvatel tomu nakonec učinily přítrž. Jedna z lanovek měla vést na vrchol Wetterhorn, přičemž počátkem 20. století byla zprovozněna jen první sekce (šlo o první visutou lanovku ve Švýcarsku). Během 1. světové války přerušila provoz a obnovena už nikdy nebyla. Meiringen má i svou cukrářskou specialitu – Meringue. Jedná se o pěnovou „pusinku“ ze 16. století (královna Alžběta I. ji pojmenovala „kiss“), která se odtud rozšířila do celé Evropy. LAUSANNE Z Meiringenu je to plochým údolím kolem jezera Brienzersee jen půl hodinka do Interlakenu, známého turistického letoviska na úpatí GENEVA Jungfrau.

2 500 Kč

4 000 Kč

KARLSRUHE 12 500 000 Kč 2 500 Kč

1 000 Kč

Orientační ceny pobytů vycházejí z nabídek CK a místních STUTTGART turistických kanceláří a jsou přepočítané na 1 den lyžování.

CENY SKIPASŮ d ospělí 1 den..............................................................57 CHF děti 1 den (6–15 let)................................................28 CHF dospělí 6 dní.............................................................267 CHF děti 6 dní (6–15 let)..............................................137 CHF MEMMINGEN

DOPRAVA 0 km

750 km

z Prahy: 6.50 h z Prahy: BASEL z Brna: 7.30 h

1 500 km

747

SCHAFFHAUSEN

KONSTANZ

809

REUTT

BREGENZ

OBERSTDORF

ST. GALLEN

ZURICH

BESANCON

KLEINWALSERTAL DAMÜLS LECH FELDKIRCH

BIEL

ST. ANTON

SCHWYZ

YBRIG

STOOS

BERN

MONTAFON FLUMSERBERG BAD RAGAZ

KLEWENALP

AROSA

ENGELBERG

ISCHGL

PITZT

SILVRETTA ARENA SAMNAUN

CHUR

FLIMS LAAX FALERA

SÖRENBERG

FRIBOURG

LANDECK

VADUZ

LUZERN

NEUCHATEL

PONTARLIER

KAUNERTAL

NAUDERS

DAVOS

SCHNA

LENZERHEIDE

MEIRINGEN INTERLAKEN GRINDELWALD JUNGFRAU

ANDERMATT

SULD

LIVIGNO ST. MORITZ BORMIO

ADELBODEN

MONTREUX

MADESIMO CRANS MONTANA

SION

PORTES DU SOLEIL

MARTIGNY

ČTYŘI ÚDOLÍ VERBIER SAAS-FEE

GRAND MASSIF ZERMATT FLAINE

CERVINIA

CHAMONIX MEGEVE COURMAYER

AOSTA

PEJO

M SIERRE

BELLINZONA

AVORIAZ

ANNECY

3 000 Kč

apartmán (4 os.) – ubytování se skipasem

Pusinky z Meiringenu

LA CLUSAZ

LISTOPAD PROSINEC

www.meiringen-hasliberg.ch

od 8 hodin. Asfaltové parkoviště na dně údolí v Meiringenu se nachází zhruba 200 m od stanice lanovky a je za poplatek.

LE GRAND BORNARD

KVĚTEN ČERVEN

ŘÍJEN

TONALE MADONN PONTE DI LEGNO PINZOLO

128

[GPS]

NEJDELŠÍ SJEZDOVKY ALP

ZEMĚ: RAKOUSKO STŘEDISKO: STUBAIER GLETSCHER S

3 209 1 720 m n. m.

1 489 m

LOKALITA: STUBAIER GLETSCHER (TYROLSKO)

TRAŤ: WILDSPITZ – MUTTERBERG (MODRÁ, SKI-ROUTE)

ŠIKMÁ DÉLKA: PRŮMĚRNÝ SKLON: MAXIMÁLNÍ SKLON:

7 457 m 20,45 % / 11,56 ° 40,90 % / 22,25 °

SJEZDOVKA: KOMFORT: GENIUS LOCI:

ZKROCENÝ

ledovcová dálnice i členitější terén

TRAVEL

DIVOKÝ DŮL

sněhová jistota vysokohorská atmosféra málo a krátkých hangů dlouhý pěší výstup údolní stanicí lanovek nejistota počasí

STUBAISKÝ SJEZD WILDE GRUB´N BÝVAL KDYSI PUSTÝ A BOULOVATÝ, ČÍMŽ LÁKAL DOBRODRUŽNĚJŠÍ LYŽAŘE. DNES UŽ SE JEHO HLAVNÍ TRASA UPRAVUJE A ZVLÁDNOU JI I MÍRNĚ POKROČILÍ, KTEŘÍ SE TU NEJVÝŠE LEHCE POTRÁPÍ. TEXT A FOTO: RADEK HOLUB

ejdelší sjezd Stubaiského ledovce začíná v nejvyšším, přesto nenápadném místě u horní stanice dvousedačky Wildspitz, odkud roluje po nekonečně širokém, lehce skloněném a pravidelném ledovci, až nakonec vteče do osamělého údolí stranou lanovek a vleků, jímž se po legendární trase Wilde Grub´n prosmýkne až k údolnímu parkovišti. Čtyři pětiny celé trasy představují lehké modré pasáže nebo přejezdy, náročnější jsou vlastně jen tři poměrně krátké hangy. Samotný Wilde 6000 Grub´n se upravuje v užším profilu, což jeho obtížnost zvyšuje, v okolí je zato dost prostoru 5600 pro volný sjezd terénem. Ačkoliv celá trať vypa5200

4800

10 %

69 %

20 %

Trať startuje od horní stanice nenápadné dvousedačky Wildspitz – nejprve úzce traverzuje, ale brzy se rozbíhá po ledovci Daunferner jako široká, přímá a přehledná dálnice 1. Zpočátku je trať poměrně svižná, níže pak plošší – na prvních 600 m se lehce červená (25 %), poté následuje 1 000 m konstantního „modrého“ sklonu jako z učebnice (22 %) a následně ještě mírnějšího. Jakmile se trať z ledovce přelije do skalnatého žlabu, začnou se střídat strmější hangy s mírnými přejezdy. První„padák” 2 je 300 m dlouhý (37 %, max. 41 %) a je možno jej objet. Po 900 m, kdy se trať mírně proplétá mezi balvany, přichází další 500 m dlouhý hang 3 (31 %). A nakonec následuje 1 500 m dlouhý, ale svižný přejezd zužujícím se údolím, z něhož se „propadnete“ po krátkém 200 m dlouhém hangu (37 %) přímo k údolní stanici lanovek.

dá jako sjezdovka, stále je značená jako ski-route – okraje tratě nejsou značené a úprava nemusí být každodenní a v celé délce, objevit se mohou i boule. Kouzlo sjezdu tkví hlavně ve vysokohorské atmosféře – nejprve se rozletíte po ledovci a poté vás pohltí divoce horský, ale prostorný žlab. Podle oficiálních údajů je celá trasa dlouhá 10 km, GPS ukazuje solidních 7,5 km při převýšení necelých 1 500 m. Výjezd obstarávají dvě kabinkové lanovky na Gamsgarten nebo Eisgrat, od nichž je třeba vyjet kabinkou, sedačkou nebo vlekem na Eisjoch a odtud po krátkém sjezdu ještě poněkud schovanou dvousedačkou Wildspitz.

m n. m. 1:3

4400

Schaufelspitze

4000

3600

Eisgrat

3600

3200

2800

Gamsgarten

2800

2400

2000

Fernau

1600

1200

800

400

6000

6600

14400

5400

13200

4800

12000

4200

10800

3600

8400

3000

9600

6000

2400

7200

1800

4800

1200

3600

600

2400

1200

7200

7800

8400

9000

9600

10200

10800

11400

12000

12600

13200

13800

Změřená obtížnost tratě v poměru k její délce

14400

15000

15600

16200

16800

17400

18000

129

Během cesty na vás čeká nadstandardní servis: wifi připojení k internetu, magazíny o lyžování, přikrývky a cestovní sada na spaní.

NA LYŽE DO FRANCIE rychle a pohodlně

FRANCOUZSKÁ LYŽAŘSKÁ STŘEDISKA LÁKAJÍ LYŽAŘE SVOU OHROMNOU ROZLOHOU, DOBŘE PROPOJENOU SÍTÍ SJEZDOVEK VŠECH OBTÍŽNOSTÍ NEBO UBYTOVÁNÍM PŘÍMO NA SVAHU. JEJICH NEVÝHODOU JE OVŠEM VZDÁLENOST Z ČESKÉ REPUBLIKY. DÍKY AUTOBUSOVÉ DOPRAVĚ VEGA TOUR SE ALE MŮŽETE SPOLEHNOUT NA TO, ŽE CESTA PROBĚHNE MAXIMÁLNĚ POHODLNĚ. Dovolená začíná už v autobusu polečnost Vega Tour, přední evropský dopravce operující se 150 zájezdovými autobusy a více než 20 lety zkušeností, nabízí pravidelnou dopravu do francouzských Alp luxusními autobusy. V zimní sezóně 2014/15 budou jezdit zlaté autobusy Vega Tour do 30 nejznámějších lyžařských středisek ve Francii, a to v nejžádanějších 10 termínech. Jedná se o luxusní čtyř- až pětihvězdičkové autobusy s větším prostorem na nohy. Všechny jsou vybaveny bezpečnostními pásy a systémy ABS a EPS a doobjednat lze i autosedačku pro děti. Nadstandardní je také rozsah služeb, které vám zpříjemní cestu: deky, wi-fi připojení k internetu, sedadla vyjíždějící do uličky, nápoje a občerstvení, zdarma čtení o lyžování a samozřejmě i filmy promítané během jízdy. Pro ještě větší pohodlí máte možnost si objednat druhou volnou sedačku nebo rezervovat konkrétní místo. Doprava autobusy Vega Tour je rychlá a spolehlivá – každý autobus ve Francii zaváží

nejvýše dvě střediska, cestující se tedy vyhnou nepříjemnému zdržení při rozvozu do všech destinací na trase.

Z Česka odkudkoliv do 30 středisek Velkou výhodou dopravy od Vega Tour je možnost objednávky svozu z jakéhokoliv místa v ČR a flexibilní rezervace místa 3 dny před odjezdem. Dopravního spojení zlatými autobusy můžete využít jak v případě, že si ubytování zajišťujete sami, tak i se zakoupeným zájezdem od jakékoliv cestovní kanceláře, který neobsahuje dopravu. Každý „účastník zájezdu“ získá od Karla a Karla legendární podšálek na památku!

TERMÍNY:

5. 12., 12. 12., 9. 1., 16. 1., 23. 1., 30. 1., 6. 3., 13. 3., 20. 3., 27. 3. Odjezd z ČR v pátek večer, příjezd do Francie v sobotu okolo poledne. Odjezd z Francie domů v sobotu odpoledne a návrat do ČR v neděli dopoledne.

DESTINACE: Alpe d’Huez / Oz, Avoriaz, Briancon, Chamonix, Chamrousse, Courchevel / La Tania, Flaine, La Plagne, La Rosière, Les 2 Alpes, Les Arcs, Les Menuires, Les Orres, Les Sybelles (Le Corbier / La Toussuire / St. Sorlin), Méribel, Montgenevre, Mottaret, Orcières 1850, Puy Saint Vincent, Risoul / Vars, Saint Francois Longchamp, Sestriere, Serre Chevalier, Tignes, Val Cenis / Termignon, Val d’Isère, Val Thorens, Valmeinier / Valloire, Valmorel

CENY JÍZDENEK:

zpáteční jízdenka – dospělí: 2 600 / 2 700 Kč zpáteční jízdenka – děti do 12 let: –50 % ceny dospělé jízdenky Cena zájezdu obsahuje: 1 místo v autobuse, 1 pár lyží nebo snowboardu, 1 tašku na boty, 1 cestovní zavazadlo a 1 palubní tašku, pojištění cestujících, léčebných výloh a zavazadel na 100 mil. Kč během přepravy, delegátský servis – asistenci našeho pracovníka po dobu zájezdu. Více informací a objednávky: hory@vegatour.cz +420 242 447 202

www.vegatour.cz/hory

130

[GPS]

NEJSTRMĚJŠÍ SJEZDOVKY ČESKA

ZEMĚ: ČESKO STŘEDISKO: KARLOV POD PRADĚDEM S

942

191 m

751

m n. m.

LOKALITA: KARLOV POD PRADĚDEM – KLOBOUK (JESENÍKY)

TRAŤ: STRMÁ (ČERNÁ) ŠIKMÁ DÉLKA: PRŮMĚRNÝ SKLON: MAXIMÁLNÍ SKLON:

740 m 26,90 % / 15,10 ° 42,00 % / 22,88 °

SJEZDOVKA: KOMFORT: GENIUS LOCI:

ČERNÁ JEDNOHUBKA

široká a sportovní hlavní pasáž tratě dvě tratě s jedinou dvousedačkou občasný zábor tratě závodníky

TRAVEL

POD PRADĚDEM HORSKÉ STŘEDISKO KARLOV PATŘÍ MEZI NEJVĚTŠÍ TURISTICKÉ OBLASTI JESENÍKŮ. STATISTICKY SE DOKONCE JEDNÁ O NEJVĚTŠÍ LYŽAŘSKOU ARÉNU NA MORAVĚ, NABÍZEJÍCÍ V SOUČTU PŘES 12 KM TRATÍ VŠECH OBTÍŽNOSTÍ. TEXT A FOTO: KRISTIAN HANKO šechny sjezdovky ale nejsou vzájemně propojené, takže tvoří spíše více samostatných areálů. Nejvzdálenější lokality Klobouk a Kopřivná se od sebe nacházejí 5 km autem a Čerťák u Horního Václavova je pak od Klobouku zhruba 7 km. Společný skipas pokrývá areály pod hlavičkou SKI Karlov a dále Kopřivnou a Myšák. Svahy v Karlově mají nejčastěji délku okolo 700 m a většina jich stéká z vrchů Klobouk a V Javořinách severovýchodním směrem. Díky kratšímu slunečnímu svitu udrží tvrdší sníh i na jaře poměrně dlouho. První lanovka zde vyrostla až v roce 2012, zato dnes už jich je zde pět, a to na všech

frekventovanějších svazích – v centru Karlova V Javořinách, na Klobouku, Myšáku, na Čerťáku a v Kopřivné. Zbývající kratší sjezdy obslouží pomy a kotvy. Karlov má navzdory vysokému počtu přepravních zařízení s celkovou kapacitou 15 000 os./hod. klidnou rodinnou atmosféru, která je pro leckterého lyžaře tím nejcennějším. Běžkařům se pravidelně upravuje 90 km tratí. Výhodou Karlova a Malé Morávky je i rozvinuté turistické zázemí v podobě mnoha hotelů, penzionů a restaurací.

10 %

1:3

Klobouk

1350 1350 1200

1200

1050 1050 900 900 750 750

600 600 450 450 300 300 150 150 0

0 2025

4500

1800

4050

1575

3600

1350

3150

1125

2700

900

2250

675

1800

450

1350

225

900

450

0m 0

2250

2475

2700

2925

3150

3375

3600

3825

49 %

Jediná černá trať v údolí Moravice leží na samém konci Karlova na severovýchodních svazích vrchu Klobouk. Trasa obslužné dvousedačky vede samostatným lesním průsekem, a tak při cestě vzhůru nemáte moc příležitostí si trať prohlédnout. Začátek sjezdu je stejný pro červenou i černou variantu. Odbočka 1 černé je ovšem nenápadná a při rychlejší jízdě ji snadno přehlédnete. Nachází se vlevo, cca 150 metrů od výstupu z lanovky. Vjedete na úzkou lesní pasáž 2, bez zasněžování a s minimálním sklonem (okolo 20 %). Za tímto rukávem se trať rozšiřuje a také rapidně nárůstá sklon. Po nepatrném esíčku se otevře pohled na celý dojezd černé sjezdovky. Ten se příjemně rozšíří zhruba v polovině své délky, přesně v místech, kde je možné z černé uhnout zpět na červenou a naopak. Odtud je zároveň trať zasněžovaná – pokud tedy v horní pasáži není dostatek přírodního sněhu, zde se na černou můžete napojit a vychutnat si královský dojezd. Ten je velmi přehledný, široký a ostře skloněný 3 (okolo 35 %). Jediným nedostatkem se může stát zábor z důvodu tréninku nebo závodů. Úplný dojezd je pohodový, jen pozor na rychle se přibližující lyžaře z červené sjezdovky. Přitom je potřeba to trochu „pustit“, abyste k lanovce přes dojezdovou rovinku snadno dojeli.

m n. m.

1500 1500

41 %

Změřená obtížnost tratě v poměru k její délce

4050

4275

4500

připrAvtE sE NA ziMu NA sNÍh NA lyžE NA prkNO

NA MONÍNEC... Na Monínci bude letos doopravdy živo! Ať už jde o sportovní akce, klasickou lyžovačku nebo zimní dovolenou, nuda určitě nebude. Těšit se můžete na spoustu nových vychytávek. Neotálejte a přijeďte se přesvědčit. VÍCE INFORMACÍ O MOžNOstECh AREálu A NOVINkáCh pRO sEZÓNu 2014/2015 NAlEZNEtE NA WWW.MONINEC.CZ

20141021_snow_197x242_MON_zima_komplet.indd 1

22.10.14 15:50

FOTO: (C) LOCAL HISTORY LIBRARY ST. MORITZ

[150 LET ZIMNÍ TURISTIKY]

GRAUBÜNDEN

Kanton lyžařského epicentra VLASTNOSTI JAKO NESPOUTANOST NEBO DIVOKOST SI SE ŠVÝCARSKEM SPOJUJE ASI JEN MÁLOKDO. PŘESTO BY SE PRÁVĚ TAKTO DAL CHARAKTERIZOVAT JEHO NEJVĚTŠÍ A MEZI MILOVNÍKY ZIMY DOBŘE ZNÁMÝ KANTON GRAUBÜNDEN. SE SVÝMI 2 200 KILOMETRY SJEZDOVEK, DESÍTKAMI LYŽAŘSKÝCH AREÁLŮ A ŠESTI STY NÁDHERNÝMI JEZERY JDE O CENTRUM ŠVÝCARSKÉHO TURISMU, KAM SE SJÍŽDĚJÍ LIDÉ ZE VŠECH KOUTŮ SVĚTA. TEXT: MARTIN MÜLLER osmopolitní ráz mu však dává už jen dosti nepravděpodobná kombinace tří úředních jazyků: horkokrevné italštiny, racionální němčiny a starověké rétorománštiny. Kanton je protkán kolejnicemi a jeho transalpská dráha je mistrovským dílem moderního inženýrství. V kombinaci se soustavou tunelů a silnic vedoucích do těch nejzapadlejších končin je zaručena bezproblémová doprava a není se proto čemu divit, že téměř dvě třetiny tamních obyvatel pracují ve službách – především turistickém ruchu. K dnešnímu stavu ale vedla dlouhá a obtížná cesta. Vždyť například k zapadlé horské vísce Juf byla přivedena první cesta až v roce 1897.

Historie Graubündenské hlavní město Chur vzniklo někdy ve čtvrtém tisíciletí před Kristem, a je tak

nejstarším švýcarským městem vůbec. Za římské nadvlády bylo centrem provincie Raetia, jejímuž vínu prý dával císař Augustus přednost i před těmi nejlepšími italskými odrůdami. Vinohrady tam ostatně najdete dodnes. Po pádu Říma bylo několikrát vypleněno Ostrogóty, Franky, Maďary a Saracény a teprve po začlenění do Svaté říše římské přišlo období prosperity, když se zdejší biskup stal říšským princem. Právě proti rostoucí moci biskupského stolce v Churu vznikla tzv. Šedá liga, tedy aliance několika hrabat a knížat vládnoucích údolím oblasti Raetia. Název se odvozoval od ručně tkaných šedých oděvů, populárních mezi místní populací, a současné jméno kantonu je jeho doslovným překladem. Moderní historie Graubündenu se píše od poloviny 19. století, kdy se v Davosu začíná léčit tuberkulóza. S nápadem přišel německý imigrant Alexander Spengler, jenž v Davosu pracoval jako lokální lékař. Spengler si všiml, že nikdo z místních netrpí tehdy obávanou nemocí,

FOTO: (C) LOCAL HISTORY LIBRARY ST. MORITZ

TRAVEL

132

SÁŇKAŘSKÁ LEDOVÁ DRÁHA VE SVATÉM MOŘICI

FOTO: SWISS IMAGE

133

DAVOS A LANOVKA NA PARSENN – BEZMÁLA STEJNÉ JAKO DNES

Rhétská dráha, dobyvatel hor Bernina Express připomíná z dálky spíše roztomilou dětskou hračku než dopravní prostředek. Zatímco jinde působí vlaky projíždějící přírodou mnohdy nepatřičně, švýcarská transalpská trať byla na seznam světového dědictví UNESCO

mostů až do nadmořské výšky 2 253 m n. m. a spojuje všechna hlavní zimní centra Graubündenu – Chur, Davos a Sv. Mořic – se severoitalským Tiranem. Viadukty a mosty byly speciálně zkonstruovány tak, aby vlak musel překonávat během jedné míle nejvýše sedmistupňový sklon

Konec 19. století spatřil úsvit mnoha moderních zimních sportů a Graubünden stál přímo ve středu dění. zahrnuta právě proto, jak harmonicky souzní s krajinou, kterou protíná. Rozeklané skály, horská jezera, vinice a kaštanové aleje doprovázejí celých 122 kilometrů této pozoruhodné železniční dráhy, která vede skrze 55 tunelů a 196 FOTO: SWISS IMAGE

která v Evropě zabíjela po desetitisících, a pojal myšlenku vybudovat zde léčebné středisko. Ve svém sanatoriu léčil nemocné kombinací vysokohorského klimatu, spánku a veltlínského vína a díky úspěšnosti této metody se Davos brzy proslavil jako jedno z nejvýznamnějších lázeňských středisek Evropy. Konec 19. století spatřil úsvit mnoha moderních zimních sportů a Graubünden stál přímo ve středu dění. Nejenže byl po Spenglerovi v roce 1923 pojmenován turnaj v ledním hokeji, který se hraje dodnes, ale v Davosu byl postaven i první lyžařský vlek na světě. Lyžovalo se zde však už mnohem dříve, článek o tom roku 1894 napsal sám Arthur Conan Doyle. Tehdy bylo sportovní nebo rekreační lyžování něčím zcela ojedinělým, a jeho text pro anglický časopis Strand tak významně pomohl dostat tento sport do povědomí britské veřejnosti. Městský lední stadión byl na dlouhou dobu Mekkou rychlostních bruslařů a okolní kopce zase vyhledávaným místem sáňkařů. Podobný vývoj probíhal i ve Svatém Mořici. První profesionální bobovou dráhu zbudovali právě tam a závodit se na ní ještě nepřestalo. Obyvatelé a turisté se bavili také curlingem, krasobruslením nebo dostihy na sněhu, popularitu si však získávalo především lyžování, což se naplno projevilo během olympijských her pořádaných zde v letech 1928 a 1948. Podobný vývoj zažívala i další graubündenská města jako Scuol (lázeňské centrum), Arosa nebo Svatý Mořic. Zástupy doposud obyčejných živnostníků, řemeslníků nebo zemědělců bohatly na přílivu zámožných turistů, slavné osobnosti začaly považovat švýcarské hotely a vznikající resorty za jednu z nejmódnějších destinací ve světě. Na pozadí tohoto raketového startu však stála jedna významná hybná síla: železnice.

DAVOS BYL A JE VÝZNAMNÝM CENTREM LEDNÍHO HOKEJE

a nepotřeboval získávat tažnou sílu z ozubených kol jako jiné vysokohorské dráhy. Tato pýcha švýcarského inženýrství slouží dnes kromě přepravy cestujících a zboží i jako turistická atrakce, z historického hlediska však významně napomohla

FOTO: LOCAL HISTORY LIBRARY ST. MORITZ

[150 LET ZIMNÍ TURISTIKY]

TRAVEL

134

prvních pár let na parní pohon jezdily, už roku 1919 přešly na elektřinu. Díky tomu zůstal provoz nepřerušen i ve válečných a poválečných letech, kdy země trpěla nedostatkem uhlí. Následující desetiletí se nesla ve znamení spojování tratí, ale až roku 1944 byly díky sjednocení směrnic týkajících se elektrického pohonu propojeny do té doby nekompatibilní železniční dráhy a vznikla tak moderní podoba trati Albula–Bernina. Ta zůstala – až na nezbytné dílčí modernizační kroky – nezměněná až do konce 90. let, kdy přibylo 22 kilometrů nových kolejnic. V současnosti jsou nejpopulárnějšími soupravami Bernina Express a Ledovcový expres, které nabízejí jízdy v panoramatických vozech se sluchátky pro výklad komentující okolní krajinu. Bernina Express nabízí fascinující okružní jízdu kolem ledovce Morteratsch, stoupání k nejvýše položenému alpskému železničnímu přejezdu na Bernině a pak sešup s více než kilometrovým převýšením k městečku Poschiavo. Milovníci vlaků a železnic se většinou shodnou, že nejkrásnější je úsek mezi Churem a Sv. Mořicem, na kterém leží monumentální viadukt Landwasser: pět masivních kamenných sloupů sahajících do pětašedesátimetrové výšky podpírá 136 metrů dlouhý úsek nad řekou mezi obcemi Schmitten a Filisur – dnes tento objekt platí za emblematickou stavbu celé Rhétské dráhy. Další stavební skvosty jako kruhový viadukt poblíž městečka Brusio (vlak se skutečně otočí o 360°) nebo Albulský tunel pod rozvodím Rýnu a Dunaje, při jehož stavbě zahynulo 16 lidí, přispěly k zapsání trati Albula–Bernina na seznam světového dědictví UNESCO v roce 2008, stejně jako k jeho oblibě mezi turisty, fotografy a vlakovými nadšenci.

Davos

LEDOVEC MORTERATSCH. OD POČÁTKU 19. STOLETÍ VÝRAZNĚ UBYL

rozvoji zimního turismu jako takového. Nebýt dráhy, zapomenuté centrální Alpy by se světu otevíraly mnohem déle. Systém cest existoval v Alpách už za doby bronzové. Římští kolonizátoři se sice zasloužili o jeho další zdokonalení, bylo to však až v době pozdního středověku, kdy vzniká tzv. Albulsko-berninská trasa, spojující Paříž a Benátky. Za napoleonských válek v 19. století byla dále upravována pro povozy a koňská spřežení, a když v roce 1857 vznikl ve Sv. Mořici první hotel, bylo to právě u této cesty. S rozvojem letního turismu mezi movitými vrstvami přišla nutnost poskytnout těmto štědře platícím hostům pohodlnou dopravu, „vynález“ zimní turistiky (datující se do roku 1864, kdy Johannes Badrutt ze Sv. Mořice ve svém hotelu ubytoval první zimní výletníky) pak všechny pochybovačné hlasy umlčel. Houstnoucí řady švýcarských hoteliérů měly jasno – drsnou alpskou přírodu pomůže zkrotit jedině železnice.

S přihlédnutím k historii švýcarského turismu není s podivem, že to byl právě hoteliér, který opět udělal první krok. Holanďan Jan Willem Holsboer nejprve v roce 1868 pomáhal dalšímu

O Davosu by se toho dalo napsat skutečně mnoho. Kromě toho, že jde o kolébku zimních sportů a lázeňské středisko, se zde také každoročně schází Světové ekonomické fórum a hraje Spenglerův pohár. Jako nejvýše položené město Evropy obehnané horskými štíty má však předpoklady především k alpským sportům. Základ lyžařské oblasti tvoří šest areálů s 320 kilometry sjezdovek a 59 vleky, v okolí Davosu se

V současnosti jsou nejpopulárnějšími soupravami Berninský a Ledovcový expres, které nabízejí jízdy v panoramatických vozech se sluchátky pro výklad komentující okolní krajinu. vizionáři – Alexandru Spenglerovi – zakládat jeho horské sanatorium a o jednatřicet let později stál u zrodu prvního úseku Rhétské dráhy, tehdy pojmenované Železnice Landquart–Davos. O pár let později a na jiném místě začala výstavba další trati – Albulské dráhy. Dokončena byla čtyři roky po konci století páry, a ačkoli vlaky skutečně

však rozkládají i rozlehlé oblasti pro freeride plné prašanu a desítky kilometrů běžkařských tratí, které jsou navíc zcela zdarma. Největším areálem je Parsenn, kde se nachází i jedna z nejdelších sjezdovek Evropy, dvanáctikilometrový sjezd z Weissfluhgipfelu do Küblisu. Areál Jakobshorn ocení díky snowparku freestylisté, Schatzalp

FOTO: (C) LOCAL HISTORY LIBRARY ST. MORITZ

FOTO: SWISS IMAGE

PŘÍPRAVA NA HORSKOU TÚRU V DAVOSU. PŘECHOD MEZI AROSOU A DAVOSEM POPSAL UŽ THOMAS MANN

zase láká na sluncem zalité svahy. Rodiny s dětmi a začátečníci by určitě neměli minout Madrisu a Rinenhorn, kde na ně čekají cvičné vleky, výukové parky a pro děti i zábavný program na sněhu. Pro freeridery je tu vyčleněná zase Pischa. Další volný terén najdete po výšlapu na Mederger Flue a od Weissfluhgipfelu pak startuje skialpová trasa „po stopách sira Arthura Conana Doylea“, kopírující cestu tohoto slavného spisovatele při jeho lyžařské návštěvě v roce 1894.

Arosa Lenzerheide

Sv. Mořic – Corvatsch, Diavolezza, Corviglia Sv. Mořic není třeba dlouze představovat. Kdo by neznal nejluxusnější horské středisko světa, kde se ostřílení horalové procházejí v blízkosti dam v norkových kožiších a kde se skibusy vyhýbají limuzínám? Součet tratí dává dohromady úctyhodných 350 kilometrů a nejdelší freeridový sjezd z ledovce Morteratsch klesá celých deset kilometrů. Oblast se dělí do tří areálů. Na Corviglii najdete černý olympijský sjezd a množství jižně orientovaných tratí zalitých vydatným mořickým sluncem (podle prospektů až 322 slunečných dní v roce), Diavolezza, v překladu

FOTO: (C) LOCAL HISTORY LIBRARY ST. MORITZ

Téměř do třítisícových výšin stoupá kabinka z Lenzerheide, které tvoří spolu s Arosou jeden z největších graubündenských skiareálů. Dalších jednačtyřicet vleků obsluhuje 225 kilometrů sjezdovek všech obtížností, běžkaři si zase užijí v okolí malebného jezera Heidsee. Lenzerheide lyžařům nabízí i speciální programy jako „ranní ptáče“ pro nedočkavce, kteří touží být na sjezdovce první, nebo naopak noční programy a nejrůznější podobné atrakce.

Alpští lyžaři mají k dispozici měřenou sjezdovku Skiline s kamerovým zařízením, díky němuž si mohou pořídit filmový záznam svého sjezdu. Absolvovat můžete i okružní poznávací program Ski safari s průvodcem a instruktorem.

OPĚT SVATÝ MOŘIC – ZÁZEMÍ PRO TURISTY BYLO VŽDY NEKOMPROMISNÍ

DOBOVÉ POJETÍ EFEKTIVNÍ JÍZDY, SV. MOŘIC

doslova Ďáblice, dostává svému jménu sítí náročných černých a červených tratí a také mystickým lyžováním za úplňku, Corvatsch je zase oblíbeným místem nočních ptáků – na čtyřkilometrové sjezdovce se zde za doprovodu hudby a vůní z občerstvovacích stánků lyžuje až do dvou do rána.

Scuol – Motta Naluns Skiareál Motta Naluns nad městečkem Scuol stojí sice se svými osmdesáti kilometry tratí ve stínu graubündenských gigantů, právě proto zde ale vládne klid a pohoda. Samotné město čpí historií, vévodí mu kamenné rétorománské stavby, ostatně téměř polovina místních uvádí jako svůj mateřský jazyk rétorománštinu. A tamní léčivé prameny, dnes zkrocené v moderní lázně, navštěvovali už staří Římané.

Kam dál v Graubündenu? Vynikajících středisek však Graubünden nabízí mnohem více, celkový počet přesahuje 40 a celková délka upravovaných sjezdovek přes 2 200 kilometrů. Přes 200 kilometrů sjezdovek má například Laax, přičemž 70 % z nich leží výše než 2 000 m n. m. a část na ledovci Vorab. Podobně rozlehlý je i Samnaun, který s nedalekým rakouským Ischglem tvoří největší lyžařskou oblast východních Alp: počet sjezdovek dosahuje téměř stovky, délka pak hodně přesahuje dvě stě kilometrů. Pro klidnější povahy nebo rodiny s malými dětmi je v Graubündenu připraveno i mnoho menších areálů, kde místo turistického ruchu zažijete spíše turistické ticho. Třeba zcela zapomenuté sjezdovky na Tschiertschenu stoupají až do výšky 2 500 m n. m., Mutten láká na panoramatické výhledy a sešup z Muttnerhornu, oblast Tschappina Heinzenberg zase boduje svými malebnými vesničkami a ubytováním ve starosvětském stylu. Stačí si vybrat, co máte rádi.

135

136

LANOVKY A VLEKY SE ZALOMENOU TRASOU I JE OBECNĚ ZNÁMO, ŽE LANOVKY A LYŽAŘSKÉ VLEKY MÍVAJÍ S VÝJIMKOU POZEMNÍCH LANOVEK ZPRAVIDLA PŘÍMOU TRASU. KAŽDÝ PŘÍZNIVEC LANOVEK SI ALE JISTĚ POLOŽIL OTÁZKU, ZDALI JE MOŽNO TRASU VISUTÝCH LANOVEK A VLEKŮ VÉST TAKÉ DO ZATÁČKY. ODPOVĚĎ NENÍ SNADNÁ – LZE, ALE PŘINÁŠÍ TO S SEBOU ZNAČNÉ TECHNICKÉ KOMPLIKACE. TEXT A FOTO: RADIM POLCER, WWW.LANOVE-DRAHY.CZ a úvod si stručně popišme, co tyto technické komplikace způsobuje. Začít je třeba u úchytu sedačky, kabinky nebo unašeče u lyžařských vleků (dále jen vozidla), tedy součásti, která zajišťuje spojení vozidla s dopravním lanem. Ta je společně se závěsem vozidla prohnuta na vnější stranu, a zatímco průjezd horizontálním úhlovým lanáčem v místě zalomení trasy nepředstavuje ve vnější větvi (ve vztahu

TRAVEL

Úhlová stanice u odpojitelných lanovek Nejjednodušší, ale zároveň také nejdražší je zalomení trasy u odpojitelných lanovek. Zde postačí jednoduše v potřebném místě vložit úhlovou stanici, ve které se sedačky odpojí, a dopravní lano je tak možno jednoduše libovolně odklonit prostřednictvím lanáčů nebo kladek. Tato stanice může být řešena jako čistě úhlová

ÚHLOVÁ PODPĚRA LYŽAŘSKÉHO VLEKU POMA VE SKI AREÁLU KRALIČÁK

k zatáčce) žádný problém, průjezd tímto lanáčem ve vnitřní větvi není z důvodu prohnutí závěsu možný. Jedinou výjimkou jsou známé odpojitelné vleky typu H vyráběné například firmami Poma a Tatralift, které závěs díky speciálnímu a přitom jednoduchému odpojitelnému úchytu prohnutý nemají (směřuje kolmo dolů a díky pružině a kloubům je navíc ohebný), a úchyt jejich unašečů tak může bez problému objíždět úhlový lanáč v obou směrech.

2. DÍL

známém rakouském středisku Obertauern nebo šestikabinkovou lanovku Firtsbahn firmy Von Roll ve švýcarském Grindelwaldu.

Šikmé kladky Poměrně jednoduchým a levným řešením jsou také tzv. šikmé kladky – v místě zalomení nejsou kladkové baterie umístěny ve svislé rovině, ale jsou usazeny mírně zešikma. Toto řešení je

ÚHLOVÁ STANICE ŠESTISEDAČKOVÉ LANOVKY KRINGSALMBAHN NA OBERTAUERNU, VYSTOUPIT ANI NASTOUPIT ZDE NENÍ MOŽNÉ

bez možnosti výstupu a nástupu (vozidla jsou zde vedena výše nad zemí a průjezd úhlovou stanicí je velmi rychlý bez zbytečného zdržování), nebo jako úhlová mezistanice s možností výstupu a nástupu (vozidla se pohybují staniční rychlostí u země jako u normálních stanic). V Alpách je celá řada lanovek s úhlovou mezistanicí, čistě úhlová stanice se pak vyskytuje jen výjimečně, jmenujme například šestisedačkovou lanovku Kringsalmbahn firmy Leitner ve

používáno u lanovek i lyžařských vleků, a to jak na nosných, tak na tlačných podpěrách. Nevýhodou šikmých kladek je ale velmi malý možný úhel zalomení, který se pohybuje řádově jen v jednotkách stupňů. Tento úhel je možno o něco zvětšit uplatněním kombinace několika nosných a tlačných kladkových baterií, které jsou umístěny na skupině podpěr stojících těsně za sebou, toto řešení se používá (až na výjimky, kterými jsou například šestikabinka Rellerli

137

firmy Habegger ve švýcarském Schönriedu se skutečně monumentální konstrukcí zalomení, osmikabinka Kronplatz 2000 firmy Leitner se zalomením o 1,65° na třech tlačných portálových podpěrách nebo dnes už neexistující neodpojitelná čtyřsedačka ve švédském Idre Fjäll) výhradně u lyžařských vleků. U lanových drah se pak celkový úhel zalomení zvětšuje rozdělením zalomení na více podpěr následujících po sobě a zalomení trasy je pak tedy velmi pozvolné. S tímto řešením se můžeme setkat například u osmikabinkových lanovek Hochzillertalbahn III v rakouském Kaltenbachu (zalomení o 1,8° rozdělené na 4 podpěry), Choralmbahn v rakouském Westendorfu (zalomení o 5°), Kreuzboden-Hohsaas ve švýcarském Saas-Grundu nebo Speikboden (zalomení o přibližně 5° rozdělené na 10 podpěr) v Itálii nebo u dvousedačky Peynier ve francouzském Varsu. Zajímavým případem je dvoulanová 15kabinková lanovka Penkenbahn firmy Waagner-Biró v rakouském Mayrhofenu, kde je zalomení o 7° realizováno na jedné jediné podpěře, obdobné zalomení v mezistanici měla i původní dvoulanová pulzační lanovka na Brunnenkogel na Pitztalu. Lyžařských vleků se šikmými klad-

OSMIMÍSTNÁ KABINKOVÁ LANOVKA HOCHZILLERTALBAHN III V RAKOUSKÉM KALTENBACHU MÁ TRASU ZALOMENOU O 1,8° POMOCÍ ŠIKMÝCH KLADEK, TOTO ZALOMENÍ JE ROZDĚLENO NA 4 PODPĚRY, NA SNÍMKU JEDNA Z NICH

kami existuje celá řada, jmenujme například Gauxjoch v Kitzbühelu nebo vlek v šumavském Mitterdorfu.

Systém se zdvojeným dopravním lanem Se zajímavým řešením zalomení trasy přišla švýcarská firma Küpfer. Ta u svých lyžařských vleků využila podobně jako u lanovek DMC, DLM a Funitel princip se zdvojeným dopravním

ZALOMENÍ TAŽNÉ VĚTVE VLEKU V BÍLÉ V BESKYDECH

lanem, který je možno na úhlových kladkách snadno odklonit v obou směrech. Tento ne zrovna levný (pořizovací náklady byly o 50 % vyšší a náklady na údržbu stouply o 75 %) sys-

úhlového lanáče (což je, jak již bylo popsáno výše, bez problému možné) a vratná větev se vrací zpravidla v přímé trase klidně i vysoko nad nepřístupným terénem. Každá větev je

KOTVOVÝ LYŽAŘSKÝ VLEK S TRASOU VE TVARU TROJÚHELNÍKU NA JIŽNÍ SJEZDOVCE V BÍLÉ V BESKYDECH

tém však našel uplatnění jen u několika vleků ve Švýcarsku, první z nich byl postaven v Airolu a v současné době můžeme najít poslední dva ve střediscích Belalp a Mühlebach.

Lanovky a vleky s trasou ve tvaru troj- nebo víceúhelníku Další možností, jak vyřešit zalomení trati, je trasa ve tvaru troj- nebo víceúhelníku, kdy je vnější (tažná) větev zalomena pomocí horizontálního

z důvodu vzájemné vzdálenosti nesena vlastními jednovětvovými podpěrami. Toto řešení se používá výhradně u lyžařských vleků, které najdeme v Rakousku například na Dachsteinu, v Hochgurglu nebo na Spieljochu v údolí Zillertal, z lanovek je možno setkat se snad jen s trojúhelníkovitou dvousedačkou Montaz Mautino s názvem Gentianes ve francouzském Les Carroz a kdysi jednosedačkou Girak na rakouském Kitzbüheler Hornu.

138

Č E S K Á

R E P U B L I K A

750 630 m n. m.

120 m 59 %

41 %

2,2 km 1 km 2 000 os./hod.

CELKEM SJEZDOVEK:

BRANNÁ jesenická brána do lyžařské sezóny KDYBY SE SÁZELO, KTERÉ STŘEDISKO ZAHÁJÍ SEZÓNU JAKO PRVNÍ, VÍTĚZ BY MOHL LECKOHO PŘEKVAPIT. MOHLA BY TO BÝT TOLIBEREC TIŽ BRANNÁ NEDALEKO HANUŠOVIC, KTERÁ SI PRVENSTVÍ SKORO HARRACHOV KAŽDOROČNĚ VYBOJUJE PŘINEJMENŠÍM PASEKY N/J V JESENÍKÁCH. ŠPINDLERŮV MLÝN

TRAVEL

ÚSTÍ NAD LABEM

TEPLICE

ranná se může spolehnout na brzké spuštění vleků díky výkonnému zasněžovacímu systému a své nadmořské výšce, která se na první pohled může zdát nízká – díky tomu ale tolik „netrpí“ na inverze a zvláště MLADÁ BOLESLAV začátkem sezóny tu bývá mrazivěji než ve vyšších polohách. A být sněhovým premiantem je tak trochu i vášeň majitele areálu. Není proto divu, že i letos se zasněžování dále posilovalo. Z novinek se mohou lyžaři v nové sezóně těšit na rozšířenou modrou sjezdovku a nový, pohodlnější odbavovací systém.

PRAHA

ROKYTNICE N/J

Rodinný svah s rodinnými cenami TURNOV

VRCHLABÍ vstupní TRUTNOV branou do Branná je symbolickou Jeseníků, kde se v nadmořské výšce 630 až 750 metrů trochu nenápadně rozprostírá rodinný skiareál se třemi sjezdovkami, které jsou vhodné JIČÍN především pro začátečníky, ale na zdejší červené podél dvousedačkové lanovky se svezou i pokročilější lyžaři. Nejmenším slouží v údolí provaRADEC RÁLOVÉ zový vlek „tahátko“, na kterém mohou jezdit děti až do výšky 150 cm zdarma. Na lanovce jezdí zdarma děti do 5 let.

ZASNĚŽOVÁNÍ: PŘEPRAVNÍ KAPACITA: LEDEN

ÚNOR

ČERVENEC

SRPEN

BŘEZEN DUBEN ZÁŘÍ

ŘÍJEN

KVĚTEN ČERVEN LISTOPAD PROSINEC

www.skibranna.cz CENY SKIPASŮ d ospělí 1 den.................................................................350 Kč děti 1 den (do 150 cm)..............................................270 Kč dospělí 2 hod.................................................................200 Kč děti 2 hod. (do 150 cm)............................................150 Kč

DOPRAVA 0 km

z Prahy: z Brna:

750 km

1 500 km

2.55 h 215 km 1.55 h 150 km

JESENÍK KRALIČÁK KRÁLÍKY

PARDUBICE

OSTRUŽNÁ BRANNÁ

HANUŠOVICE ŠUMPERK

Útulná restaurace s krbem

MOHELNICE Přímo pod sjezdovkami se nachází veškeré zázemí od občerstvení až po lyžařskou školu. Loni se otevřela nová restaurace, kde se mohou lyžaři dobře najíst i ohřát u planoucího krbu. LOMOUC Obec Branná nabízí dostatečný výběr ubytování od chat přes apartmány až po hotel s vlastním wellness centrem. Vlastní skiareál je umístěn v uzavřeném údolí s výhledem na hřebeny Jeseníků, díky čemuž působí velmi malebně. Skiareál se nachází na trase Hanušovice–Jeseník bezprostředně v blízkosti centra horské obce Branná. Parkování je zdarma.

JIHLAVA PÍSEK STRAKONICE

VIMPERK KUBOVA HUŤ HORNÍ VLTAVICE

BRNO

ČESKÉ BUDĚJOVICE

ÁŽNÝ

VOLARY

DO LYŽAŘSKÉHO AREÁLU BRANNÁ NAJDETE NA VYTRHÁVACÍ KARTĚ NA KONCI TOHOTO ČASOPISU! ZNOJMO

ČESKÝ KRUMLOV

ZLÍN

139

R E P U B L I K A

Č E S K Á

835 700 m n. m.

135 m 50 %

OSTRUŽNÁ Z chalupy na svah MOST

MLADÁ BOLESLAV rdcem lyžařského areálu je zhruba 500 m dlouhá a 400 metrů široká sjezdovka, příjemně rozčleněná skupinami stromů a obohacená mírnými terénními nepravidelnostmi. Svah končí dojezdem do

PŘEPRAVNÍ KAPACITA:

PPŘÍMO RAHAU SJEZDOVKY UBYTOVÁNÍ Chata Jonáška turistická chata se společným příslušenstvím na chodbě vybavená kuchyně, jídelna a krb, lyžárna Chata U velryby nově zrekonsturované pokoje, příslušenství na chodbě vybavená kuchyně, jídelna, lyžárna terasa směrem ke svahu Penzion Vila Jana pokoje s příslušenstvím i apartmány s kuchyňkami dětský koutek a lyžárna Zámeček stylové apartmány s příslušenstvím a s kuchyňkami wellnes s vířivkou a saunami Penzion Jeřabina (novinka) PÍSEK moderní mezonetové čtyřlůžkové pokoje s přísluSTRAKONICE šenstvím domácí kuchyně

VIMPERK KUBOVA HUŤ HORNÍ VLTAVICE

ČESKÉ BUDĚJOVICE

STRÁŽNÝ VOLARY

roviny, což ocení zejména začátečníci, a je přímo propojen s restaurací, toaletami, vyhlídkovou JIČÍN terasou a parkovištěm. Z tohoto prostoru je dobrý přehled po velké části sjezdovek, a rodiče tak mohou sledovat své dítě po celou dobu RADEC RÁLOVÉ lyžování.

LEDEN

ÚNOR

ČERVENEC

SRPEN

BŘEZEN DUBEN ZÁŘÍ

Zrušením některých původních starých vleků byl uvolněn prostor proARDUBICE dětský lyžařský park. Pro nejmenší a začínající lyžaře je připraven kolotoč, kde se děti mohou držet pevné opěry a poprvé se pomalu pohybovat na lyžích. O malý stupeň náročnější je tzv. koberec neboli pohyblivý pás, který je s délkou 130 m nejdelší v ČR. Ten pohodlně dopraví malé lyžaře do mírného svahu. Pro ty, kteří už zvládnou i koberec, je připraven lanový vlek, který je vytáhne do mírného svahu už „po vlastních“. Velkým pomocníkem v tomto parku je lyžařská škola a školička s velkým množstvím herních prvků, která z rodičů snímá náročnou práci s výukou lyžování dětí.

www.ostruzna.cz CENY SKIPASŮ 14/15 dospělí 1 den.................................................................340 Kč děti 1 den (do 140 cm)..............................................270 Kč

DOPRAVA 0 km

z Prahy: z Brna:

750 km

Dva nejdelší vleky slouží těm, kteří už lyžovat umí a rádi se svezou na nenáročných, ale hravých a denně upravovaných sjezdovkách bez front. Lyžař si může pokaždé vybírat různé směry a trasy, a tím pádem i profily a terénní nepravidelnosti.

1 500 km

3.10 h 230 km 2.10 h 170 km

JESENÍK

KRÁLÍKY

JIHLAVAbez front Hravá sjezdovka

LISTOPAD PROSINEC

KRALIČÁK

Jedinečný dětský park

KVĚTEN ČERVEN

ŘÍJEN

OSTRUŽNÁ BRANNÁ

HANUŠOVICE ŠUMPERK

MOHELNICE Nová restaurace s terasou

Novinkou pro letošní návštěvníky je restaurace s vyhlídkovou terasou přímo na lyžařském svahu. Její domácí kuchyně vychází vstříc právě LOMOUC dětským návštěvníkům skladbou jídel i vybaveným dětským koutkem. Neméně významnou novinkou je zasněžování celého lyžařského svahu. Pro školní lyžařské kurzy i ostatní lyžaře je k dispozici elektronické měření času a rychlosti na slalomové a sjezdové trati, dále pak půjčovna lyží a servis. Pro návštěvníky cestující vlakem je připraven odvoz z nádraží až do areálu. Ti mohou v rámci projektu ČD Ski využít až 20% slevu na skipas.

BRNO

DO LYŽAŘSKÉHO AREÁLU OSTRUŽNÁ NAJDETE NA VYTRHÁVACÍ KARTĚ NA KONCI TOHOTO ČASOPISU! ZNOJMO

ČESKÝ KRUMLOV

2,1 km 1 km 2 600 os./hod.

ZASNĚŽOVÁNÍ:

HORSKÁ OBEC OSTRUŽNÁ LEŽÍ V RAMZOVSKÉM SEDLE V KLIDNÉM ÚDOLÍ POTOKA OSTRUŽINKY, KDE VZNIKL ÚTULNÝ A POHODOVÝ RODINNÝ AREÁL, KTERÝ SLIBUJE PŘÍJEMNÉ LIBEREC HARRACHOV LYŽAŘSKÉ ZÁŽITKY DĚTEM, JEJICH RODIČŮM, ALE I SKUPINÁM PASEKY N/J ŠPINDLERŮV MLÝN Ú STÍ NAD LABEM R OKYTNICE N/J PAK VŠEM, PŘÁTEL, BĚŽKAŘŮM NEBO SENIORŮM – HLAVNĚ TEPLICE KTEŘÍ DÁVAJÍ PŘEDNOST POHODĚ PŘED RUCHEM VELKÝCH TURNOV VRCHLABÍ TRUTNOV LYŽAŘSKÝCH STŘEDISEK. Rodiče mají přehled

50 %

CELKEM SJEZDOVEK:

ZLÍN

140

Č E S K Á

R E P U B L I K A

900 680 m n. m.

220 m 49 %

44 %

7% 8,61 km 5,95 km 5 800 os./hod.

CELKEM SJEZDOVEK:

KRALIČÁK

ZASNĚŽOVÁNÍ: PŘEPRAVNÍ KAPACITA: LEDEN

ÚNOR

ČERVENEC

SRPEN

BŘEZEN DUBEN ZÁŘÍ

KVĚTEN ČERVEN

ŘÍJEN

LISTOPAD PROSINEC

Zima jako v pohádce

MEZI HYNČICEMI POD SUŠINOU A STŘÍBRNICEMI VYROSTL MALÝ, ALE VŠESTRANNÝ RODINNÝ AREÁL, VE KTERÉM BUDE ZEJMÉNA VAŠE DĚTI DOPROVÁZET VŽDY USMĚVAVÝ KRÁLÍK.

útulném zimním středisku Kraličák čeká IBEREC 12 jibbingových překážek, dva skoky (3 až 5 metrů HARRACHOV celkem 10 sjezdovek pro všechny věkové a 6 až 8 metrů) a několik terénních vln ve čtyřech PASEKY N/J ŠPINDLERŮV MLÝN a výkonnostní kategorie lyžařů, jejichž celková obtížnostech. Snowpark má svůj vlastní vlek STÍ NAD ABEM TEPLICE délka přesahuje sedm kilometrů. Nahoru vás i zasněžování. ROKYTNICE N/J vyveze dvousedačková lanovka a 6 vleků Na spodní stanici vleku Sedlo vás přivítá TURNOV a sjezdovky jsou vybavené moderním zasněžovapříjemně vytopená Hospůdka U Vleku, která VRCHLABÍ TRUTNOV cím systémem. Nechybí tu snad nic, co je pro vám nabídne hotová jídla, polévky, horké nápoje pohodlný a rozmanitý zimní pobyt na horách alko i nealko nebo rychlé občerstvení. U spodní MLADÁ BOLESLAV stanice vleku Kaple se zase můžete zahřát v novém potřeba: bezdotykový skipas, půjčovna a servis, JIČÍN Ski baru. Na obědové posezení lyžařská škola, relaxační koutky přímo na sněhu dřevěném Aprés nebo ubytování přímo na sjezdovce. s výhledem se nejlépe hodí prosklená restaurace Děti mají k dispozici výukové hřiště Dětský ráj se v Penzionu Kraličák. sněžným kolotočem i snowtubingem, kde si mohou Vstupní branou do RADEC areálu jsou čtyři parkovišRÁLOVÉ tě – jedno na stříbrnické straně u lanovky, tři na hrát samotné pod dohledem školeného personálu. hynčické straně pod vleky – jejich celková kapacita Snowpark se nachází na hynčické straně areálu činí přes 220 aut, přičemž všechna jsou zdarma. podél sjezdovky Kaple a má délku 400 m. Nabízí

TRAVEL

MOST

PRAHA

www.mujkralicak.cz CENY SKIPASŮ 2014/15 d ospělí 1 den.................................................................440 Kč děti 1 den (5–13 let)...................................................330 Kč dospělí 2 hod.................................................................250 Kč děti 2 hod. (5–13 let)..................................................180 Kč 10% sleva pro ubytované přes rezervační systém Mujkralicak.cz

DOPRAVA 0 km

z Prahy: z Brna:

750 km

1 500 km

3.05 h 225 km 2.10 h 165 km

JESENÍK KRALIČÁK

OSTRUŽNÁ BRANNÁ

KRÁLÍKY

PARDUBICE

HANUŠOVICE ŠUMPERK

MOHELNICE

PENZION KRALIČÁK Architektonicky jedinečná budova se nachází přímo u dětského lyžařského vleku v Hynčicích pod LOMOUC Sušinou v nadmořské výšce 785 m. Penzion má kapacitu 22 lůžek v 7 pokojích a vlastní restauraci, ze které je krásný panoramatický výhled na sjezdovku i do údolí. Ve všech pokojích je TV i wi-fi. Penzion je zaměřen na rodiny s dětmi, ale jeho restauraci může navštívit každý – je otevřena denně od 10.00 do 20.00 hodin.

JIHLAVA PÍSEK STRAKONICE

VIMPERK KUBOVA HUŤ HORNÍ VLTAVICE STRÁŽNÝ VOLARY

BRNO ČESKÉ BUDĚJOVICE

DO LYŽAŘSKÉHO AREÁLU KRÁLIČÁK NAJDETE NA VYTRHÁVACÍ KARTĚ NA KONCI TOHOTO ČASOPISU! ZNOJMO

ZLÍN

HOLZKIRCHEN

141

SION

GENEVA

Č E S K Á

R E P U B L I K A

900 810 m n. m.

90 m 35 %

65 %

CELKEM SJEZDOVEK:

HORNÍ VLTAVICE pravý šumavský klid

V ŠUMAVSKÉ HORNÍ VLTAVICI SI MOHOU RODIČE S DĚTMI UŽÍT DOMÁCKÉ ATMOSFÉRY C ZA DOMÁCKÉ CENY.

ZASNĚŽOVÁNÍ: STÍ NAD EPLICE PŘEPRAVNÍTKAPACITA:

ÚNOR

MOST ČERVENEC

SRPEN

CHOMUTOV

KARLOVY VARY

HEB

yžování se odehrává na severním svahu nad údolím Teplé Vltavy na okraji šumavské Horní Vltavice. Přestože se areál zvaný Nad Kovárnou nachází nedaleko od hlavní silnice do Strážného, jeho tep je velmi poklidný, což je pro zdárné lyžařské začátky těch nejmenších velmi dobrý přepdoklad. Přímo nad parkovištěm se rozléhá prostorná modrá sjezdovka se dvěma dětskými vleky, pod nimiž stojí vyhřívané toalety. Hned vedle pak „náročnější“ lyžaře poma vyváží na 400 m dlouhý červený svah. V areálu nechybí dokonce ani menší snowpark s několika raily a skoky. Třikrát týdně (středa, pátek a sobota) se od 18 do 21 hod. lyžuje na osvětlené sjezdovce. Díky severní orientaci svahu a nadmořské výšce 810 až 900 m panují v areálu výborné přírodní sněhové poměry, které ještě jistí technické zasněžování všech sjezdovek. Ty byly v překvapivě výborném stavu i v suché a teplé zimě 2013/14.

LEDEN

LABEM

BŘEZEN DUBEN ZÁŘÍ

ŘÍJEN

0,7 km 0,7 km 1 600 os./hod.

KVĚTEN ČERVEN LISTOPAD PROSINEC MLADÁ BOLESLAV

www.skivltavice.cz

PRAHA

CENY SKIPASŮ 2014/15 MARIÁNSKÉ LÁZNĚ

Už v 60. letech místní lyžařský oddíl organizoval běžecké i sjezdové závody a postavil dokonce malý skokanský můstek. Od r. 1972 tu sloužil vlek Háček, který v r. 2001 nahradil nový vlek Tatrapoma. Vybudoval se systém technického zasněžování, byla pořízena rolba, odbavovací systém i osvětlení pro večerní lyžování. Vlastním sněžným skútrem je podle sněhových podmínek udržováno až 51 km běžeckých tras.

d ospělí 1 den.................................................................290 Kč děti 1 den (do 12 let)..................................................230 Kč dětské hřiště 2 hod. dospělí....................................150 Kč dětské hřiště 2 hod. děti (do 12 let).......................50 Kč

DOPRAVA 0 km

750 km

1 500 km

2.15 h 155 km z Č. Budějovic: 1.05 h 70 km z Prahy:

KLATOVY

Součástí areálu je lyžařská škola s výukou sjezdového lyžování, snowboardingu i běžeckého lyžování, která přijímá lyžaře všech věkových kategorií. Má vlastní dětský vlek a hřiště. Nechybí ani půjčovna lyžařského a snowboardového lyžování. Přímo u nástupní stanice vleku stojí bufet s typickou nabídkou rychlého občerstvení, jako jsou langoše nebo voňavé bramboráčky. Posezení ve vytápěném prostoru s krbovými kamny nabízí

LIBEREC

PÍSEK STRAKONICE

VIMPERK KUBOVA HUŤ HORNÍ VLTAVICE

ČESKÉ BUDĚJOVICE

STRÁŽNÝ VOLARY

ČESKÝ KRUMLOV

kromě občerstvení a ohřátí i výhled na sjezdovku, kde můžete sledovat své ratolesti. Na náhorní plošině nad výstupní stanicí vleku jsou upravovány běžecké okruhy v délce 3 až 4 km s krásnými výhledy. Tratě jsou vhodné i pro bruslení.

POHODLNĚ AŽ POD VLEK a reál se nachází u hlavní silnice č. 4 Praha–Pasov/ Passau, která je v zimě velmi dobře udržovaná cca 100 m od mostu přes Teplou Vltavu parkování zdarma přímo pod vlekem

DO LYŽAŘSKÉHO AREÁLU HORNÍ VLTAVICE NAJDETE NA VYTRHÁVACÍ KARTĚ NA KONCI TOHOTO ČASOPISU!

TURNOV

HOLZKIRCHEN

142 SION

GENEVA

R E P U B L I K A

Č E S K Á

1 200 1 000 m n. m.

200 m

KUBOVA HUŤ jeden za čtyři, čtyři za jednoho

45 %

55 %

CELKEM SJEZDOVEK:

ZASNĚŽOVÁNÍ: STÍ NAD TEPLICE

LABEM

PŘEPRAVNÍ KAPACITA: LEDEN MOST CHOMUTOV ČERVENEC

V KUBOVĚ HUTI SE VE VÍCE NEŽ TISÍCIMETROVÉ NADMOŘSKÉ KARLOVY VARY VÝŠCE NACHÁZEJÍ ČTYŘI SJEZDOVKY A VELKÝ SNOWPARK. A KOMU JE TO MÁLO, MŮŽE SE ZDEJŠÍM SKIPASEM LYŽOVAT I VE C ČTYŘECH NEDALEKÝCH ŠUMAVSKÝCH STŘEDISCÍCH.

ÚNOR

BŘEZEN DUBEN

SRPEN

ZÁŘÍ

LIBEREC

1,8 km 1,2 km 1 000 os./hod.

ŘÍJEN

KVĚTEN ČERVEN

HARR PASEKY N/J

Š ROKYTNICE

TURNOV

LISTOPAD PROSINEC MLADÁ BOLESLAV JIČÍN

www.ski-kubovka.com

PRAHA

HEB

ubovka je typickým rodinným střediskem, které ale kromě rodičů s dětmi láká i freestylisty. Tři lehké modré sjezdovky doplňuje jedna červená o délce 600 m, která budí respekt zejména svým názvem – Střecha. Nejlehčí výukový svah se nachází u lyžařské školy, odkud mohou začátečníci postoupit na krátkou Školní trať a nakonec na 500 m dlouhou modrou Pod Obrovcem. V blízkosti školního svahu se dá navíc bezpečně sáňkovat a bobovat.

Společný šumavský M skipas L

Snowpark pro začátečníky i pokročilé

Výjezd na svah zajišťují dva vleky, o sníh se kromě nadmořské výšky stará zasněžovací systém. Přímo v areálu je lyžařská škola, půjčovna sportovního vybavení a kvalitní ski servis. Novinkou minulé sezóny byla ohřívárna pod Školní sjezdovkou. Hlad se dá zahnat v občerstvení, které najdete přímo na

TRAVEL

Zdejší snowpark má na poměry střediska slušnou výbavu – tři skoky a 15 railů, kde si přijdou na své i zkušenější rideři. Začátečníci pak ocení freestylový minipark. V případě dobrých sněhových podmínek je v prostoru sjezdovky Střecha dráha na ski&snb cross.

ARIÁNSKÉ

ÁZNĚ

Při vícedenním pobytu přijde vhod rozšířený superskipas. Čtyř- a vícedenní skipasy totiž zahrnují neomezené lyžování v nedalekých střediscích Kvilda, Nové Hutě (vlek Tatrapoma), Zadov (jen vleky) a nakonec ještě jeden den v oblíbeném německém Mitterdorfu. A naopak čtyř- a vícedenní skipasy z Mitterdorfu platí jeden den ve vybraném českém areálu.

Škola, půjčovna i sevis

CENY SKIPASŮ d ospělí 1 den.................................................................360 Kč děti 1 den.........................................................................260 Kč dospělí 2 hod.................................................................210 Kč děti 2 hod........................................................................140 Kč

DOPRAVA 0 km

750 km

1 500 km

2.10 h 150 km z Č. Budějovic:1.00 h 70 km z Prahy:

JIH

KLATOVY PÍSEK STRAKONICE

VIMPERK KUBOVA HUŤ HORNÍ VLTAVICE

ČESKÉ BUDĚJOVICE

STRÁŽNÝ VOLARY

ČESKÝ KRUMLOV

svahu. Parkuje se na bezplatném parkovišti nedaleko vleku.

Běžecké tratě V okolí Kubovy Hutě se pravidelně udržuje 25 km běžeckých tratí na klasiku i bruslení. Jejich start je přímo u vleku. Tratě jsou značeny a v lese jsou umístěny i jejich orientační mapy. Kubova Huť vznikla původně jako sklářská osada a dnes se může kromě příjemného lyžařského areálu chlubit i nejvýše položeným nádražím v Česku.

DO LYŽAŘSKÉHO AREÁLU KUBOVA HUŤ NAJDETE NA VYTRHÁVACÍ KARTĚ NA KONCI TOHOTO ČASOPISU!

143

KAŠPERSKÉ HORY zima v klidu a pohodlí Kvalitní, všestranná, tradiční a dostupná. Taková je zimní dovolená v Kašperských Horách KAŠPERSKÉ HORY JSOU RYZE RODINNÉ STŘEDISKO S LYŽAŘSKÝM AREÁLEM, BĚŽECKÝMI TRATĚMI A ZÁROVEŇ KVALITNÍM UBYTOVÁNÍM. HISTORIE MĚSTA SAHÁ AŽ KE KARLU IV. A PODTRHUJE ATMOSFÉRU MALÉHO MĚSTEČKA, USAZENÉHO V NÁRUČÍ ŠUMAVSKÝCH KOPCŮ.

Malý areál pro nejmenší i větší amní lyžařský areál v rukou společnosti Snowhill se řadí mezi menší a klidnější, a přesto, nebo právě proto si nachází věrné návštěvníky. Nabízí celkem 1,8 km sjezdovek, dva vleky, dětský vlek, snowtubing a lyžařskou školu. Zabaví se tu ale celá rodina – tatínek sjezdař, maminka běžkyně na lyžích i syn teenager se snowboardem. A ti nejmenší se naučí první krůčky na lyžích v perfektním dětském parku. A to vše za příjemné ceny, o bezplatném parkování v bezprostřední blízkosti areálu nemluvě. Lyžuje se i za večerního osvětlení a samozřejmostí je 100 % zasněžovaných sjezdovek. Dětský park patří k nejlépe vybaveným široko daleko. Děti se svezou na pohyblivém koberci, k dispozici mají i lyžařský kolotoč, vyhřívaný dětský koutek a zabavit se mohou i pohádkovou slalomovou dráhou. Nechybí ani špičkově vybavená půjčovna a zkušený tým instruktorů.

Zima bez sjezdovek V bezprostřední blízkosti městečka jsou na tři desítky kilometrů běžeckých tras a další desítky kilometrů jsou pro běžkaře připravené v do-

stupnosti do 20 minut autem od města. Můžete se samozřejmě vydat i na sněžnice nebo vyrazit pěšky a vždy narazíte na nějaký krajinný nebo turistický skvost. Přehled turistických možností v okolí města snadno zjistíte na turistickém portálu Šumava GO (www.sumavago.cz).

Hotel, kde si odpočinete V srdci města přímo na náměstí stojí Hotel Kašperk, pocházející z 19. století, který byl kompletně zrenovován v roce 2008. V současné době disponuje 24 luxusními pokoji se 74 lůžky. V každém z pokojů si alespoň na chvíli můžete prožít historii zdejšího kraje a nahlédnout do doby dávno minulé. Procházku minulostí vám zprostředkují příběhy, které se ke každému pokoji vztahují a z nichž je navíc nádherný výhled do šumavské přírody. Z některých pokojů můžete pomocí dobových dalekohledů pozorovat kouzelnou přírodu zdejších vrchů. Restaurace byla vybudována na základech hostince U Hroznu, který vznikl v době největší slávy Kašperských Hor v období těžby zlata. Díky šéfkuchaři může Hotel Kašperk nabídnout nezapomenutelný gurmánský zážitek z místních specialit. Restaurace se v roce

2014 umístila na 38. místě Maurerova výběru Grand restaurant. Chloubou Hotelu Kašperk je plavecký bazén o velikosti 17,5 x 6 metrů, jenž se tak řadí k největším hotelovým bazénům v ČR. Během svých plaveckých temp můžete pozorovat krásnou přírodu v okolí Kašperských Hor. Bazén je vybaven podvodními masážními tryskami a odpočinout si můžete v relaxační zóně. Celý hotel je nekuřácký. V zimě hotel nabízí hned několik zvýhodněných lyžařských balíčků se skipasem zdarma. Rezervaci zvládnete během pěti minut z pohodlí domova v on-line rezervačním systému na webových stránkách hotelu. Můžete se spolehnout, že systém vám pro vybrané období nabídne vždy nejvýhodnější ceny. Hotel je od lyžařského areálu vzdálen 800 m. Až přijedete, vše bude ještě pěkně zabalené do sněhové peřiny! Kontakt pro rezervace: info@hotelkasperk.cz tel.: +420 376 324 113

www.hotelkasperk.cz

144

[ON THE ROAD]

U N Á Ž Í D N J Á Á V O B Ž Y R L E Z Á   V

LÝM UMĚ EKY I J VL AT JIMM SYP ACETI ŽÁNU TO: A O Z F V A JD TA D TEX KOU ORT S ZERBÁ V O S Á E V ZD SJE OUCE R NĚJŠÍ. O Í U O L Ž É TÍ TNÍH BLAST OV B N Á R T E O T O JES ZEL ME UD CH KILO ĚT NA PONĚK ENY MA AŘSKÝ L Ů S P EB TAV OL LYŽ EÁL O, VYS UŽ ÚK OD HŘ TŠÍCH R A JE KD SP VĚ TÝ NEJ KRY NE KDE ŠENÍM SE DNE Z T I NA ÁD TAV EVÝ AK JED POS EM ZVL ÝM PŘ NÉ. A T Á D V Ž H LÁ SNĚ METRO NO MO Í ROZK DAG. O Ř H L O AH A KI E VŠEC POH EÁL SH O L H AR JE A AZSKÉ KO – K E V L A KA KO D O R I Š T Y PE

ato megalomanská myšlenka má však úspěšné předobrazy jinde ve světě, například v Jižní Koreji podobných projektů zrealizovali hned několik – a nakonec to dotáhli až na pořadatelství zimních Olympijských her 2018. Opět jsem se přesvědčil, že lyžařský ráj dnes může vzniknout prakticky kdekoli, kde je zájem a dostatek finančních prostředků.

TER

SON

A peníze, ty Ázerbájdžán má. Hlavní město Baku je kouzelnou směsicí starobylých minaretů, dlážděných ulic a „karavanových“ hospůdek caravanserai, doplněných o supermoderní mrakodrapy, módní bary a po setmění i světelné show. Díky bohatým nalezištím ropy (už na konci 19. století spadala téměř polovina světové těžby právě sem) dnes v místech, kudy před staletími

možná projížděli Marco Polo nebo Čingischán, stojí rafinérie a hotely pro turisty. Shahdag, asi 200 kilometrů od Baku, je jen dalším dílkem ve snaze podpořit tamní cestovní ruch. V kontrastu k pulzující metropoli však stojí ázerbájdžánské vesničky, jejichž obyvatelstvo sestává často jen z pastevců hovořících zcela unikátními dialekty. Ve snaze vyhnout se předraženým

145

hotelům jsme se právě v jedné takové ubytovali. Následujícího dne jsme vyrazili na lyže. Sjezdovky v čerstvě otevřeném areálu byly perfektně upravené a liduprázdné, vleky převážely snad dvojnásobek horských turistů než lyžařů nebo snowboardistů. Jen kolem poledne se vždy zjevilo pár místních, kteří se ale většinou zdržovali na začátečnických svazích nebo se na dlouhé modré trati pokoušeli proniknout do tajů lyžování „ruskou“ metodou – pustit to v plné rychlosti z kopce a doufat, že to nějak vyjde; oblouky a pauzy jsou pro zbabělce. Náročnější a vzdálenější kopce je však očividně tolik nelákaly a sněhová pokrývka tak byla na mnoha místech ještě za pozdního odpoledne téměř neporušená. Zdálo se, že místní raději vysedávají na sluncem zalitých verandách a popíjejí drinky. Pro zkušené lyžaře ideální konstelace. Stranou jedné trati ležela vrstva uleželého prašanu, která nás okamžitě zlákala. K našemu překvapení pod ní nebyl žádný základ a poprašek tak ležel přímo na kamenech a travnatém podloží. Zatáčky šly ztuha a celou dobu jsme trnuli, kdy nám lyže zadrhne o kamenný výčnělek nebo se zamotá do travin. Později jsme se dozvěděli, že teploty zde sice v zimě klesají hluboko pod nulu, je to však zároveň nejsušší období z celého roku a průměrné roční srážky většinou nepřesáhnou jeden metr. Základový sníh se tak na sjezdovkách nemá kdy vytvořit a celá oblast tak spoléhá výhradně na umělé zasněžování. Až tato informace mi dala naplno pocítit, jak ambiciózní vlastně projekt Shahdag je. A není v tom sám, na západní straně kavkazského masivu nedávno vyrostl areál Gabala nebo Tufandag.

FOTO: ROBERT HEIM

Pozorovat zápal a tvrdohlavost, s nimiž Ázerbájdžánci bojují proti nepříznivému podnebí, je zkušenost téměř surrealistická. Nablýskané gondoly nejvyšší kategorie se táhnou po zvlněných svazích, až kam oko dohlédne, obří půjčovna lyžařského vybavení by neudělala ostudu ani v těch nejlepších alpských letoviscích a luxusní restaurace na jednom z vrcholků skýtá vyšším vrstvám hotový švýcarský zážitek. I přesto se zde lyžaři spíše ztrácejí v zástupech obyčejných turistů a na naši lyžařskou výbavu se místní dívali jako na něco, co nám snad někde po cestě věnovali marťani. Zarážející je také fakt, že jsme za celou dobu spatřili jen jednu sjezdovku se sněž-

nými děly, zbytek areálu spoléhá zatím na přírodní sníh. Během našeho pobytu ho na svazích naštěstí ležel dostatek, takže největším problémem bylo uhýbat ostatním kamikadze lyžařům, množství kurážných začátečníků hrozilo ze všech stran. Vtírá se otázka, proč rostou tyto bizarní, komfortní velkoareály v zemi, kde lyžování nemá téměř žádnou tradici? Nemohou to být, alespoň zatím, továrny na peníze – spíš se zdá, že jejich smyslem je přinést lyžařský sport místním, přitáhnout turisty a pozvednout sociální úroveň chudého venkova. Uvidíme jak, jestli vůbec se to této podivné zemi povede.

146

ADRESÁŘ PRODEJCŮ SNOW - SPECIALIZOVANÝCH OBCHODŮ PRAHA Legend Sport Myslíkova, Myslíkova 31, 11000, Praha 1, www.legendsport.cz A-Z SPORT Praha 2, Slezská 397/12, Praha 2, www.azsport.cz CK Kudrna, Žitná 1, 12000 Praha 2, www.kudrna.cz HAPPY SPORT Modřany, Modřanská 1796, Praha 4, www.happysport.cz A-Z SPORT Praha 5, Lidická 7, Praha 5, www.azsport.cz Montana Sport, Kříženeckého náměstí 990, Praha 5, www.montanasport.cz Ski and Bike Centrum Radotín, Topasová 1, Praha 5, www.skiservis.cz Hard Sport, parkoviště – METROPOLE Zličín, Praha 5, www.hardsport.cz HAPPY SPORT Kulaťák, Národní obrany 715/16, Praha 6, www.happysport.cz CZE SPORT, Dělnická 42, Praha 7, www.czesport.cz Boatpark, Sokolovská 146/359, Praha 8, www.boatpark.cz Fanatic F2, Zenklova 168, Praha 8, www.lyzeseslevou.cz HELIA SPORT Praha, Klapkova 34/731, Praha 8, www.heliasport.cz Skier.cz, Hrubého 1201/10, Praha 8, www.skier.cz HAPPY SPORT, Beranových 125, Praha 9, www.happysport.cz HARFA SPORT Praha 9, Českomoravská 41, Praha 9, www.harfasport.cz SKICENTRUM Prosek, Prosecká 36 (u bobové dráhy), www.snow4fun.cz LEGEND SPORT Bělocerkevská, Bělocerkevská 26, Praha 10, www.planetasportu.cz STŘEDOČESKÝ KRAJ Luboš Braier - SPORT SERVIS, Žižkovo náměstí 164, Čáslav, www.sport-braier.cz PROGRESS CYCLE, Logistický park Tulipán 1371, Hostivice, www.progresscycle.cz Jaromír Vyskočil, Kmochova 406, Kolín, www.montana.unas.cz PLZE�SKÝ KRAJ EUROSKI.CZ, Prokopova 29, Plzeň, www.euroski.cz HANNAH CZECH, Americká 54, Plzeň, www.hannah.cz SERVIS SPORT ČERVENKA, Habrmannovo nám. 2, Plzeň, www. sportcervenka.cz

ČESKÁ REPUBLIKA Benešov Brno Brno Bruntál Bystřice pod Hostínem Černý Důl Česká Třebová České Budějovice Harrachov Hranice Havlíčkův Brod Duňany Choceň Chomutov Jeseník Jihlava Kladno Kouty nad Desnou Kunovice Kunžak Lanškroun Lipno nad Vltavou Litoměřice Mariánské Lázně Mělník Mladé Buky Most Náchod

HARFA SPORT Plzeň, Náměstí republiky 22, Plzeň, www.harfasport.cz KARLOVARSKÝ KRAJ Sport 2000 Denk, Hlavní 267, Mariánské Lázně, www.sport-denk.cz JIHOČESKÝ KRAJ WAVESPORT, Rudolfovská 64, České Budějovice, www.wavesport.cz ÚSTECKÝ KRAJ Marathon Sport, Františka Halase 1200, Most, SKI BARTOŇ SPORTS, Maroldova 1, Děčín 1, www.skibarton.cz LIBERECKÝ KRAJ Sport Brzák, Hanychovská 575/33, Liberec 3, www.brzak.cz SPORT PAUDERA, Krále Václava 120, Staré Splavy, www.skipaudera.cz KRÁLOVÉHRADECKÝ KRAJ RM SPORT, Kostelní 7, Dobruška, www.rm-sport.cz Josef Žitník Cyklo ski s&s, 5. května 728, Lomnice nad Popelkou, www.cykloski.cz RADICAL SPORT, Poděbradova 428, Náchod, www.radicalsport.cz Vancl Sport, Horská 117, Vrchlabí, www.vanclsport.cz PARDUBICKÝ KRAJ SPORT CENTRUM DOLEČEK, Aloise Hanuše 122, Jablonné n. Orlicí, www.sportdolecek.cz SABISPORT, Dukelských Hrdinů 14, Lanškroun, www.sabisport.cz VYSOČINA HIGHLAND SPORT Havlíčkův Brod, Havlíčkova 3305, Havlíčkův Brod, www.highland-sport.cz SPORTEN, U Pohledce 1347, Nové Město na Moravě, www.sporten.cz HIGHLAND SPORT Žďár nad Sázavou, Palachova 2285/39, Žďár nad Sázávou, www.highland-sport.cz JIHOMORAVSKÝ KRAJ CK KUDRNA, Hněvkovského 75, Brno Komárov, www.kudrna.cz BARNEX, Kaštanová 70B, Brno, www.barnexsport.cz

SPORT 2000 SPORT ŠEFČÍK HELIA SPORT SPORT 2000 MM SKICENTRUM HELIA SPORT CYKLO SPORT SUN SKI CZ SPORT 2000 BARTOŠ WAVE SPORT SPORT 2000 SPORT ČERMÁK SKI CENTRUM HRANICE HIGHLAND SPORT INSPORT SKIMEN 2 SPORT APOLLO SPORT SPORT 2000 Jeseník SPORT 2000 Jihlava SPORT 2000 SYMPA SPORT HELIA SPORT SPORT 2000 HOPE SPORT SKI SERVIS KUNŽAK SPORT 2000 SUN SPORT SPORT 2000 WAVE SPORT HOFI SPORT SPORT 2000 DENK SPORT SPORT 2000 SKI SPORT MĚLNÍK SUN SKI CZ APOLLO SPORT SPORT HOTÁREK

GEMMA SPORT, Nové sady 24, Brno, www.gemmasport.cz HELIA SPORT Brno, Úvoz 59/61, Brno, www.heliasport.cz MM Skicentrum, Brechtova 7, Brno, www.mmskicentrum.cz SKICENTRUM BRNO, J. Babáka 9, Brno, www.skicentrum-brno.cz SKISKI & GOLFGOLF, Heršpická 814/5a, Brno, www.ski-golf.cz ZLÍNSKÝ KRAJ SENZA SPORT, Třída 2.května 3070, Zlín, www.senzasport.cz SENZA SPORT, Hradišťská 1922, Uherské Hradiště, www.senzasport.cz HOPE SPORT, U Nádraží 1765, Uherský Brod, www.hope-sport.cz MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ HELIA SPORT Bruntál, Krátká 2, Bruntál, www.heliasport.cz MADEJA SPORT, ul. 28. října 227, OstravaMariánské hory, www.madejasport.cz HELIA SPORT Ostrava, Porubská 708, Ostrava, www.heliasport.cz RUMA SPORT, Ostravice 213, Ostravice, www.rumasport.cz SPORTMAX, Karla Čapka 237, Jeseník, sportmax.jesenik.com V.A.D. Worter 4ski, Daliborova 3, Ostrava, www.4ski.cz OLOMOUCKÝ KRAJ Ski centrum Hranice, Třída Československé armády 546, Hranice, www.skicentrumhranice.cz HELIA SPORT Kouty nad Desnou, Kouty nad Desnou 1 (bývalá pošta), Kouty nad Desnou, www.heliasport.cz GM SPORT, Koperníkova 14, Olomouc, www.gmsport.cz HELIA SPORT Olomouc, I.P. Pavlova 116, Olomouc, www.heliasport.cz HELIA SPORT Prostějov, Poděbradovo náměstí 1, Prostějov, www.heliasport.cz HELIA SPORT Přerov, Žerotínovo nám. 24, Přerov, www.heliasport.cz SLOVENSKO Intersport Rental Gálfy, Horný Smokovec 51, Vysoké Tatry, www.galfy.sk HUDY SPORT Poprad, Nám. Sv. Egídia 29, Poprad, www.galfy.sk

okr.Žamberk Olomouc Olomouc Opava Ostrava Ostrava Písek Praha 5 Praha 6 Praha 6 - Dejvice Praha 8 Kobylisy Přerov Prostějov Rokytnice nad Jizerou Špindlerův Mlýn Šumperk Třebíč Trutnov Uherský Brod Ústí nad Labem Veselí nad Moravou Vrchlabí Zábřeh Žďár nad Sázavou 6 Zlín

SNOW koupíte v každé ze 80 prodejen Sportisimo po celé ČR! Beroun, OC Králův Dvůr; Brno (I), Futurum; Brno (II), NC Královo Pole; Brno (III), Avion Shopping Park; Břeclav, OC Aventin – Tesco; Česká Lípa, OC Paráda; Česká Třebová, A Centrum; České Budějovice, IGY Centrum; Český Těšín, Pasáž OC Tesco; Děčín, Obchodní zóna – Kaufland; FrýdekMístek, OC – Interspar; Havlíčkův Brod, Nákupní park; Hodonín, OC Paráda – Hypernova; Hradec Králové, EuroCenter, OC – HyperTesco, OC Atrium; Hranice na Moravě, STOP. SHOP.; Cheb, Pivovar nákupní centrum; Chomutov, Obchodní zóna – Kaufland; Chrudim, Obchodní areál Family Center; Ivančice, NC Aventin; Jablonec nad Nisou, RP Vendo Park; Jičín, Nákupní park Cipísek; Jihlava, OC – PATROL; Jindřichův Hradec, OC – sídliště Vajgar; Karlovy Vary, OC Fontána – Tesco; Karviná, Obchodní Centrum Karviná; Kladno, NC Oáza Kladno – Kročehlavy; Kopřivnice, OC – Kaufland; Kroměříž, OC Rybalka; Liberec, Nákupní park Severka; Liberec II, Forum Liberec; Mělník, Family Center; Mladá Boleslav, Olympia; Mohelnice, Vendo Park; Most, Obchodní park Most; Náchod, Family Center; Nový Jičín, NC Fastmall; Olomouc (I), OC Haná; Olomouc (II), Olomouc CITY; Opava, OC Silesia; Ostrava (I), OC Galerie; Ostrava (II), Avion Shopping Park; Ostrava (III), OC Futurum – retail park; Pardubice, Family Center; Pelhřimov, CPI RP; Písek, OC Jih u Penny – naproti Albertu; Plzeň (I), NC Borská pole; Plzeň (II), OC Berounka Park – Tesco Rokycanská ul.; Plzeň (III), OC Plaza; Praha 1, Palladium;

HELIA SPORT HELIA SPORT SPORT 2000 HARTMANSPORT SPORTOVNÍ KURZY.CZ HELIA SPORT SPORT 2000 HOPE SPORT OLYMP SPORT SKI CENTRUM BARRANDOV BIL SPORT SPORT 2000 MELICHAR SPORT HELIA SPORT HELIA SPORT HELIA SPORT P-SPORT SPORT 2000 SUN SKI CZ PRIME SPORT TOUR SPORT KM SPORT SPORT 2000 HOPE SPORT APOLLO SPORT SPORT 2000 HOPE SPORT SPORT 2000 Vrchlabí DENALI SPORT HIGHLAND SPORT SPORT 2000 HOPE SPORT

www.sport2000.cz

www.snow.cz/casopis/prodejci Praha 10, NC Eden; Praha 4, Arkády Pankrác; Praha 4, Novodvorská Plaza; Praha 5, Metropole Zličín; Praha 8, OC Krakov; Praha 9, Centrum Černý Most, Galerie Fénix; Praha – Průhonice, Obchodní zóna Čestlice; Prostějov, OG Arkáda; Přerov, OC – Kaufland; Příbram, STOP. SHOP.; Staré Město, OC – Interspar; Strakonice, Nákupní park Strakonice; Svitavy, A Centrum; Šumperk, OC – Kaufland; Tábor, OC – Hypernova; Teplice, OC Olympia – Albert; Teplice, OC Fontána, Trutnov, Family Center; Třebíč, STOP. SHOP.; Třinec, OC – Tesco; Ústí nad Labem, OC – Globus; Vsetín, OC – Hypernova; Zlín, OC – Tesco; Znojmo, STOP. SHOP.; Žatec, STOP. SHOP.; Žďár nad Sázavou, Nákupní park Žďár

SLOVENSKO Banská Bystrica Banská Bystrica Bardejov Bratislava Donovaly Košice Kežmarok Levice Liptovský Mikuláš Levoča Lučenec Lučenec Martin Nitra Nové Zámky Piešt‘any Poprad Prešov Ružomberok Šamorín Spišská Nová Ves Topol‘čany Trenčín Trnava Vysoké Tatry Vysoké Tatry Žilina Zvolen

SNOW koupíte ve 24 prodejnách Intersport! Brno-Modřice, OLYMPIA BRNO; České Budějovice, NÁKUPNÍ CENTRUM GÉČKO; Čestlice, SPEKTRUM PRŮHONICE; Hradec Králové, FUTURUM; Kolín IV., FUTURUM KOLÍN; Liberec 3, NISA CENTER LIBEREC; Liberec-Růžodol, NÁKUPNÍ CENTRUM GÉČKO; Mladá Boleslav, NÁKUPNÍ CENTRUM BONDY; Most, CENTRAL MOST; Olomouc, Galerie Šantovka; Ostrava, AVION; Ostrava, FUTURUM; Ostrava 2 - Moravská Ostrava, FORUM; Pardubice, PALAC; Plzeň-Černice, OLYMPIA PLZEŇ B/Shopping center II; Praha 1, Myslbek; Praha 3, ATRIUM FLORA; Praha 5, GALERIE BUTOVICE; Praha 6, ŠESTKA; Praha 9, LETŇANY; Praha -Vysočany, GALERIE HARFA; Teplice, Galerie Teplice; Ústí nad Labem, FORUM; Zlín, ZLATÉ JABLKO; Zlín-Malenovice, CENTRO;

SPORT 2000 ŠPORT ÁČKO NORTHFINDER TOPA SPORT SCARLETT SPORT SPORT 2000 SKI-TI DOKA SPORT S-STYLE SPORT SPORT 2000 ABC SPORT MOUNTAIN ŠPORT S-STYLE SPORT SKI BOARD PARADISE SPORT 2000 SPORT-OUTDOOR.SK SPORT 2000 MARTIN NORTHFINDER VELO PROM EXTREM SPORT SPORT RYSY SPORT RYSY SPORT 2000 TOP SPORT ARENA SPORT SPORT RETTER EMPE SPORT SPORT 2000 TULÁK OUTFIT NORTHFINDER SPORT RYSY SPORT 2000 URBANOVIČ TOP SKI SPORT 2000 RIZENEK

www.sport2000.sk

53x v České republice, 28x na Slovensku Žijeme pro sport!

Kubova Huť

aktivační kód:

datum návštěvy:

jméno: Obsluha pokladny může při výměně kupónu za skipas požadovat prokázání totožnosti za účelem zamezení zneužití akce. Využitím kupónu udělujete vydavateli souhlas s marketingovým zpracováním poskytnutých údajů dle zákona č. 101/2000 Sb., a to na dobu neurčitou. Tento souhlas můžete kdykoliv bezplatně odvolat na adrese vydavatelství.

ZDE ZAPIŠTE SVŮJ AKTIVAČNÍ KÓD, JMÉNO A DATUM NÁVŠTĚVY: (kód získáte na www.SKIPAS-ZDARMA.cz) aktivační kód:

(Česko – Šumava) datum návštěvy:

ZDE ZAPIŠTE SVÉ JMÉNO A E-MAIL:

Ski centrum Eden

jméno: e-mail: Obsluha provozovny může při použití kupónu požadovat prokázání totožnosti za účelem zamezení zneužití akce. Využitím kupónu udělujete poskytovateli slevy souhlas s marketingovým zpracováním poskytnutých údajů dle zákona č. 101/2000 Sb., a to na dobu neurčitou. Tento souhlas můžete kdykoliv bezplatně odvolat.

SLEVA 50 % na 1 SERVIS LYŽÍ nebo SNOWBOARDU!

NEVYTRHÁVEJTE

OBDOBÍ PLATNOSTI: OD 1. 1. 2015 DO KONCE SEZÓNY OBDOBÍ PLATNOSTI: 1. 1.–31. 1. 2015

NEVYTRHÁVEJTE NEVYTRHÁVEJTE NEVYTRHÁVEJTE

ZDE ZAPIŠTE SVŮJ AKTIVAČNÍ KÓD, JMÉNO A DATUM NÁVŠTĚVY: (kód získáte na www.SKIPAS-ZDARMA.cz)

OBDOBÍ PLATNOSTI: 1. 1.–31. 1. 2015

Obsluha pokladny může při výměně kupónu za skipas požadovat prokázání totožnosti za účelem zamezení zneužití akce. Využitím kupónu udělujete vydavateli souhlas s marketingovým zpracováním poskytnutých údajů dle zákona č. 101/2000 Sb., a to na dobu neurčitou. Tento souhlas můžete kdykoliv bezplatně odvolat na adrese vydavatelství.

NEVYTRHÁVEJTE

(Česko – Šumava)

datum návštěvy:

jméno:

Nelze kombinovat s jinými akčními nabídkami a slevovými kupony.

Horní Vltavice

aktivační kód:

OBDOBÍ PLATNOSTI: OD 1. 1. 2015 DO KONCE SEZÓNY

(Česko – Králický Sněžník)

ZDE ZAPIŠTE SVŮJ AKTIVAČNÍ KÓD, JMÉNO A DATUM NÁVŠTĚVY: (kód získáte na www.SKIPAS-ZDARMA.cz)

ZDARMA 1 DEN

Kraličák

OBDOBÍ PLATNOSTI: 1. 1.–31. 1. 2015

datum návštěvy:

jméno:

1+1 ZDARMA 1 DEN

aktivační kód:

(Česko – Jeseníky)

ZDARMA 1 DEN

ZDE ZAPIŠTE SVŮJ AKTIVAČNÍ KÓD, JMÉNO A DATUM NÁVŠTĚVY: (kód získáte na www.SKIPAS-ZDARMA.cz)

1+1 ZDARMA 1 DEN

Ostružná

OBDOBÍ PLATNOSTI: DO 31. 3. 2015

datum návštěvy:

OBDOBÍ PLATNOSTI: 1. 11.–30. 11. 2014

(Česko – Jeseníky)

jméno:

1+1 ZDARMA 1 DEN

aktivační kód:

1+1 ZDARMA SERVIS

Branná

ZDE ZAPIŠTE SVŮJ AKTIVAČNÍ KÓD, JMÉNO A DATUM NÁVŠTĚVY: (kód získáte na www.SKIPAS-ZDARMA.cz)

JAK ZÍSKAT SKIPAS ZDARMA:

1. Kupón nejprve aktivujte na www.SKIPAS-ZDARMA.cz, a to nejpozději jeden den přede dnem návštěvy areálu. Obratem se zobrazí váš aktivační kód, který najdete spolu s datem návštěvy i ve svém uživatelském profilu. (Před první aktivací je nutné se zaregistrovat pomocí e-mailové adresy.) 2. Na kupón vyplňte získaný aktivační kód a datum návštěvy areálu. 3. Kupón vytrhněte až při nákupu skipasu v pokladně areálu a odevzdejte jej. Za kupón obdržíte při koupi jednodenního skipasu druhý jednodenní skipas zdarma, a to v období od 1. 1. 2015 do konce sezóny. Každý má nárok na výměnu jednoho kupónu během platnosti akce. V případě, že aktivační údaje vyplněné na www.SKIPAS-ZDARMA.cz nesouhlasí s údaji na dokladu totožnosti nebo aktivace není provedena alespoň jeden den před návštěvou, nárok zaniká. Nárok na výměnu kupónu nelze vymáhat, a to zejména mimo udané datum návštěvy nebo při opakované návštěvě areálu. Změna vyhrazena.

www.skibranna.cz z

JAK ZÍSKAT SKIPAS ZDARMA:

1. Kupón nejprve aktivujte na www.SKIPAS-ZDARMA.cz, a to nejpozději jeden den přede dnem návštěvy areálu. Obratem se zobrazí váš aktivační kód, který najdete spolu s datem návštěvy i ve svém uživatelském profilu. (Před první aktivací je nutné se zaregistrovat pomocí e-mailové adresy.) 2. Na kupón vyplňte získaný aktivační kód a datum návštěvy areálu. 3. Kupón vytrhněte až při nákupu skipasu v pokladně areálu a odevzdejte jej. Za kupón obdržíte jednodenní skipas zdarma, a to v období 1. 1.–31. 1. 2015. Každý má nárok na výměnu jednoho kupónu během platnosti akce. V případě, že aktivační údaje vyplněné na www.SKIPAS-ZDARMA.cz nesouhlasí s údaji na dokladu totožnosti nebo aktivace není provedena alespoň jeden den před návštěvou, nárok zaniká. Nárok na výměnu kupónu nelze vymáhat, a to zejména mimo udané datum návštěvy nebo při opakované návštěvě areálu. Změna vyhrazena.

www.ostruzna.cz seky.cz

JAK ZÍSKAT SKIPAS ZDARMA:

1. Kupón nejprve aktivujte na www.SKIPAS-ZDARMA.cz, a to nejpozději jeden den přede dnem návštěvy areálu. Obratem se zobrazí váš aktivační kód, který najdete spolu s datem návštěvy i ve svém uživatelském profilu. (Před první aktivací je nutné se zaregistrovat pomocí e-mailové adresy.) 2. Na kupón vyplňte získaný aktivační kód a datum návštěvy areálu. 3. Kupón vytrhněte až při nákupu skipasu v pokladně areálu a odevzdejte jej. Za kupón obdržíte při koupi jednodenního skipasu druhý jednodenní skipas zdarma, a to v období 1. 1.–31. 1. 2015. Každý má nárok na výměnu jednoho kupónu během platnosti akce. V případě, že aktivační údaje vyplněné na www.SKIPAS-ZDARMA.cz nesouhlasí s údaji na dokladu totožnosti nebo aktivace není provedena alespoň jeden den před návštěvou, nárok zaniká. Nárok na výměnu kupónu nelze vymáhat, a to zejména mimo udané datum návštěvy nebo při opakované návštěvě areálu. Změna vyhrazena.

www.skikralicak.cz ww.skipaseky.cz

JAK ZÍSKAT SKIPAS ZDARMA:

1. Kupón nejprve aktivujte na www.SKIPAS-ZDARMA.cz, a to nejpozději jeden den přede dnem návštěvy areálu. Obratem se zobrazí váš aktivační kód, který najdete spolu s datem návštěvy i ve svém uživatelském profilu. (Před první aktivací je nutné se zaregistrovat pomocí e-mailové adresy.) 2. Na kupón vyplňte získaný aktivační kód a datum návštěvy areálu. 3. Kupón vytrhněte až při nákupu skipasu v pokladně areálu a odevzdejte jej. Za kupón obdržíte jednodenní skipas zdarma, a to v období od 1. 1. 2015 do konce sezóny. Každý má nárok na výměnu jednoho kupónu během platnosti akce. V případě, že aktivační údaje vyplněné na www.SKIPAS-ZDARMA.cz nesouhlasí s údaji na dokladu totožnosti nebo aktivace není provedena alespoň jeden den před návštěvou, nárok zaniká. Nárok na výměnu kupónu nelze vymáhat, a to zejména mimo udané datum návštěvy nebo při opakované návštěvě areálu. Změna vyhrazena.

www.skivltavice.cz www.skipaseky.cz

JAK ZÍSKAT SKIPAS ZDARMA:

1. Kupón nejprve aktivujte na www.SKIPAS-ZDARMA.cz, a to nejpozději jeden den přede dnem návštěvy areálu. Obratem se zobrazí váš aktivační kód, který najdete spolu s datem návštěvy i ve svém uživatelském profilu. (Před první aktivací je nutné se zaregistrovat pomocí e-mailové adresy.) 2. Na kupón vyplňte získaný aktivační kód a datum návštěvy areálu. 3. Kupón vytrhněte až při nákupu skipasu v pokladně areálu a odevzdejte jej. Za kupón obdržíte při koupi jednodenního skipasu druhý jednodenní skipas zdarma, a to v období 1. 1.–31. 1. 2015. Každý má nárok na výměnu jednoho kupónu během platnosti akce. V případě, že aktivační údaje vyplněné na www.SKIPAS-ZDARMA.cz nesouhlasí s údaji na dokladu totožnosti nebo aktivace není provedena alespoň jeden den před návštěvou, nárok zaniká. Nárok na výměnu kupónu nelze vymáhat, a to zejména mimo udané datum návštěvy nebo při opakované návštěvě areálu. Změna vyhrazena.

www.ski-kubovka.com www.skipaseky.cz

KUPÓN NA SERVIS LYŽÍ SERVIS 1+1 ZDARMA ve SKICENTRU EDEN

www.skicentrumeden.cz

SLEVU MŮŽETE UPLATNIT V TĚCHTO PRODEJNÁCH INTERSPORT:

Brno-Modřice: OC Olympia, U Dálnice 777 České Budějovice: NC Géčko, České Vrbné 2360 Hradec Králové: OC Futurum, Brněnská 1825/23a Kladno: Shopping Jih, Americká 3252 Klatovy: OC Škodovka, Domažlická 888 Kolín: OC Futurum, Rorejcova 906 Liberec-Růžodol: NC Géčko, Sousedská 599 Liberec 3: OC Nisa, České mládeže 456 Most: Central Most, Radniční 3400 Olomouc: Galerie Šantovka, Polská 1 Ostrava: Avion shopping park Ostrava, Rudná 3114/114 Ostrava: Forum Nová Karolina, Jantarová 3344/4 Ostrava: OC Futurum, Novinářská 3178/6a Pardubice: Afi Palace Pardubice, Masarykovo náměstí 2799 Plzeň-Černice: Olympia Plzeň B/ Shopping center II, Písecká 1093/6 Praha-Čestlice: Spektrum Průhonice, Obchodní 113 Praha 5: Galerie Butovice, Radlická 117 Praha 6: OC Šestka, Fajtlova 1090/1 Praha 9: OC Letňany, Veselská 663 Praha 9: Galerie Harfa, Českomoravská 2420/15a Tábor: Soběslavská 3061 Ústí nad Labem: OC Forum, Bilinská 3490/6 www.intersport.cz Vice informací na: Zlín-Malenovice: Centro Zlín, 3. května 1170 Zlín: OC Zlaté Jablko, Náměstí Míru 174

...hory zážitků TOP lyžařské středisko v Česku

Ski&Stay poba*y**ty* ve Wellness hotelu Vist přímo na sjezdovce

i nu ve d ro né u o cel ytova *** o r p Skipas ub sta* o r p i ZDARMA otelu V h Wellness

NOVINKY ZIMNÍ SEZÓNY  2 nové sjezdovky  Slamník (jedna z nejvýše položených sjezdovek v ČR ve výšce 1242 m.n.m.)  Malý Slon (sjezdovka se snowtrailem – zábavná trať s klopenými zatáčkami a skoky)  Snow Fun Park v dolní části sjezdovky U Slona  Rozšíření zasněžovacího systému na všech sjezdovkách  Grand Opening zimní sezony se zábavným programem v sobotu 13.12.2014  Czech Skipas - 128 km sjezdovek, 22 lanovek, 96 vleků – společný skipas napříč nejlepšími českými areály

PO LYŽ OVÁNÍ NENÍ JIN CESTY ZE SVA É HU NEŽ APRES P Ř E S SKI U S LONA

 Aprés ski tour v baru Kulaté Peklo v areálu U Slona  Adventure Night show - demo jízdy, fire show, laser show, Superheroes night show, exhibice, ohňostroje nebo tanec roleb Pistenbully 600  Pro hosty ubytované ve Wellness hotelu Vista**** nabídka stravování ALL INCLUSIVE, SKIPAS ZDARMA a animační programy u snídaní a večeří  Dětský SKI PARK U Slona - snowtubing a animační programy v indiánském teepee.  Prodloužená otevírací doba wellness centra v hotelu Vista

www.dolnimorava.cz | www.hotel-dolnimorava.cz |  www.facebook.com/dolnimorava NOVĚ NA

youtube.com/resortdolnimorava