SNOW 46 - březen 2009

3X SKIPAS ZDARMA

carving|freeride|snb|tour

ISPO

2009

NA ČEM BUDEME LYŽOVAT ZA ROK

ISLAND MEZI VULKÁNY A FJORDY

SNOW 46

březen 2009

cena: 74 Kč / 3,49 / 105 Sk

p l a i k S

NO

PLACE TOO FAR

NIKAM NENÍ DALEKO

LYŽÁKY SKIALP

F1 RACE Ultralehký model F1 Race speciáln upravený pro závodní skialpinismus.

LYŽÁKY FREERIDE

SKOOKUM

Na sjezd orientovaný Skookum kombinuje prvky z freeridových a skialpových bot: skelet z plast o r zné hustot pro jeho optimální tuhost a p itom nízkou hmotnost.

FreeRide

” E L E

V Y D Ž V “ A P R SCA TREKOVKY

NEPAL PRO GTX

Celokožená pevná bota s gumovou obsázkou po celém obvodu. Konstrukce kotníku zajistí maximální volnost pohybu, oporu a stabilitu. Kožená podšívka zaru uje pohodlí i p i dlouhém treku.

Nepal Pro lze použít také v zasn ženém terénu s tradi ními emínkovými ma kami.

Pro ženy je navržena dámská verze.

Trekking TREKOVKY

KAILASH GTX

Nepromokavé, lehké kožené trekovky pro celoro ní turistiku. Zjiš uji stabilitu, optimální došlap a komfort p i ch zi a ú inn tlumí nárazy. V nabídce i dámská verze Scarpa Kailash GTX.

TREKOVKY

NANGPA XCR

Nepromokavé, lehké trekovky pro lehkou a st edn náro nou turistiku. Nepromokavost a vysokou prodyšnost zaru uje membrána Gore-Tex XCR. Dá se íct bezkonkuren ní prodyšnost u t chto typ obuvi. V nabídce i dámská verze Scarpa Nangpa XCR.

DOPRODEJ

OMEZENÉ MNOŽSTVÍ !!!

ODEJ PRAHA, Vinohradská 38 - specializace na trekovou obuv, batohy a termoprádlo N KTERÝCH NOVÝCH MODEL A VÝPR PRAHA, Na Florenci 35 - specializace na trekovou obuv a skialpinismus A CH VÝ BRNO , Josefská 3 TESTOVACÍCH MODEL SKIALPO OSTRAVA , Tyršova 25 www.alpsport.cz, www.eliass.net FREE RIDEDOVÝCH LYŽÁK

FOTO: FREDRIK SCHENHOLM

LYŽOVÁNÍ NAD HLADINOU MOŘSKOU… KOHO BY TO NELÁK ALO. UŽ JSME SE HO LETOS JEDNOU DOTKLI V ČLÁNKU O NORSKU, TENTOKRÁT ZAVÍTÁME DO MALIČKO EXOTIČTĚJŠÍ DESTINACE – NA ISLAND. VŠE O NĚM NAJDE TE NA STRANĚ 44.

STOPY

3

OBSAH SNOWREDAKCE 3 6

STOPY KOMIX

SNOWMIX

10 12

NAVOSTRO, NEJ RETRO

SNOWZOOM

14

FOTOGALERIE – THE BEST OF SNOW-PHOTOGRAPHERS: CHRISTOFFER SJÖSTRÖM

SNOWCARVING

20 22 23 24 28 31 34 35 36 40

JAKÉ BYLO ISPO FLO: NEJLEPŠÍ LYŽE HISTORIE JE TO V SUCHU LYŽAŘSKÉ FILMY: BÍLÉ OPOJENÍ MISTROVSTVÍ SVĚTA: KRÁSNÉ I ROZPORUPLNÉ NEZBYTNÁ MÍRA RIZIKA PLUH, COMPACTY A VYLEPŠOVACÍ LYŽOVÁNÍ SERVIS LYŽÍ LÉTO KLEPE NA DVEŘE HISTORIE: ROZPORUPLNÁ 90. LÉTA

SNOWFOCUS

42

ISLAND

SNOWFREERIDE 50 54

NIKE ACG SNOWRIDE: LA GRAVE POČASÍ ALENY ZÁRYBNICKÉ: NAFINTĚNÉ JARO

SNOWTOUR&TELE

56 60 62 70 66

ALPSKÝ SKIALPOVÝ ZEMĚPIS: FENOMÉN HAUTES ROUTES JEHO VELIČENSTVO ALETSCHHORN CO NOVÉHO PRO SKI-TURISTY TELEMARK PARTY Z ARCHIVU HORSKÉ SLUŽBY: BÍLÝ JAR 1968

SNOWSNB

86 74

JIŽNÍ KOREA MICHAL NOVOTNÝ: PÁR SLOV PO STŘÍBŘE

SNOWATLAS

76 80 84 92 94 96 98 100 101

DRUHÁ STRANA MINCE USA: PROTI PROUDU CHILE: UKRYTÝ RÁJ ANZÈRE: ŠVÝCARSKÝ FRANCOUZ ENGELBERG: ANDĚLSKÉ JARO RISOUL: 300 DNÍ SLUNCE KORUTANŠTÍ MUŠKETÝŘI TATRANSKÁ LOMNICA CHOPOK-JUH

102

SNĚŽNÝ SKÚTR Z BUDOUCNOSTI

110

ADRESÁŘ PRODEJEN A SLEV SNOWCARD

JEZDKYNĚ: MONIKA TATARKOVÁ; FOTO: PETR SOCHA – SNOW.CZ; MÍSTO: LA GRAVE, FRANCIE

4

C

!

" )

( *

! (

&

! "# $ %& ' () *+ # () () , -.

# $ $ #

% %% %

' #

O O

O O

!æUãæJENæTOæPOčASÒæABYæVYÜLOæ

- + , +

.

(

&"#

"/

!#

! )

'

$( "

WWW NEV DAMA CZæsæ æ æ

6

REDAKCE

ZIMA BUDIŽ

ŠÉFREDAKTOR

Petr Socha petr.socha@snow.cz

POCHVÁLENA!

A je tu poslední SNOW letošní zimy. A s ním všechny důvody k oslavě. A to zejména díky Tobě, milá paní Zimo!

Je to velké zadostiučinění sledovat – byť jen v představách – schlíplé držky těch, kteří ještě před pár měsíci křičeli, že v zimě už bude nanejvýš pršet a lyžařský sport že si má kopat hrob…

V masmediálním masochismu na téma globální oteplování se našly stohy podobných článků založených na všemožných (pa)vědeckých výzkumech a bůhvíčem. Zima ale ukázala, že to nejsou vědci a novináři, kdo řídí její chování. A usadila se na svůj zimní trůn, kde vládne sněhem a ledem.

Je jasné, že v realitě se žádné schlíplé držky nekonají, protože hroší kůže novinářů společně s věkem lidstva tuhne a hrubne a většina těch, kdo se na podzim vypsávali z teplých prognóz, nyní papouškují informace sněhově kalamitní. No jo, jak si holt ověřit sněhovou prognózu z více zdrojů? Jak popsat budoucnost tak, aby odpovídala pozdější skutečnosti? Řešení není na straně novinářů, ale na straně čtenářů – prostě jim nevěřme. A věřme tomu, čemu věřit chceme. Kdo si uchová svou lyžařskou víru, dočká se plodů jako lyžaři letos. A může se vrhnout do každodenní oslavy. Rekordní přívaly sněhu, lidé s běžkami ve městě, plnící se kasičky lyžařských středisek (alespoň těch, která nezaspala dobu), ale i třeba koulující se děti v Chorvatsku – to vše a mnohé další jsou poháry šampaňského, které si milovník zimy a lyžování může letos vychutnávat.

Ono totiž kdo ví, jak to na světě vše funguje. Meteorolog sleduje a zaznamenává přítomnost a staví modely, které se snaží prodlužovat do budoucnosti. Když je to pak vše jinak, pustí se do stavby modelu nového. Ale dokáže počasí ovlivnit například lidská vůle, touha, víra? Tatáž touha, která léčí lidi, rodí vynálezy a posouvá lidstvo vpřed?

Médii nedávno proběhly zprávy, že Čína uměle vyvolala sněžení vystřelením kapslí jodidu sodného do atmosféry. Kvůli tomu postihla Peking (kde je sníh jevem exotickým) sněhová kalamita, přičemž musely být mimo jiné zavřeny všechny dálnice v oblasti. Neskrývají se i za tímto aktem roky usilovaní a touhy (a dalších členů téže partičky jako víra, posedlost, vášeň, úsilí, chtění…)? Dnes se to zdá strašidelné a zasahující do vesmírného řádu, ale to byly kdysi lety do kosmu také. A jen si představme, že kouzelné kapsle nám přinesou každý pátek půlmetru lehkého prašanu po celých horách…

Každopádně vám přejeme do zbytku letošní krásné zimní show mnoho sil, inspirace a trvalou blízkost a dostupnost všech členů uvedené party – hodí se všude a vždy, byť sněhu máme pro letošek snad již dostatečné zásoby. A když se zas někde potkáte se zimním škarohlídem nebo lobbistou výrobců plavek, nezapomeňte na nový „čínský“ argument: kdykoli se může objevit okolnost, která poměr sil zcela promíchá. Ten kdo nevěří, zavírá před ní oči.

Let‘s SNOW! Petr Socha a SNOW

Radek Holub radek.holub@snow.cz GRAFIKA

Petr Antoníček Markéta Antoníčková INZERCE

Petr Havelka petr.havelka@snow.cz Lubomír Sušila lubomir.susila@snow.cz DISTRIBUCE

Veronika Kolářová, Kateřina Sobotková, Dáša Janouchová distribuce@snow.cz REDAKTO I STÁLÍ SPOLUPRACOVNÍCI alpské lyžování, materiál Karel Hampl, Tom Řepík,

Ivan Sosna Ondra Tůma, Hana Topolovová, snowboarding Kateřina Hájková,

Lubomír Sušila Michal Roba, Kristian Hanko, freeskiing Vítek Ludvík, Jana Vlková, Jaromír Kumestrol Lojza Tomáš Macek, Nataša Kameš, Robin Kaleta Tomáš Matwikow, Roman skitouring Gric, Jimmy Petterson, Fredrik Michal Bulička Ericsson, Kateřina Sobotková, telemark Dáša Janouchová, Radim Polcer Petr Novotný ADRESA REDAKCE JAZYKOVÁ KOREKTURA

SNOW Husitská 344/63 130 00 Praha 3-Žižkov redakce@snow.cz 222 780 286

Příspěvky, fotografie a názory zasílejte na adresu redakce.

Jan Hájek Radek Holub P EKLADY

Jiří Havelka Kateřina Hájková Ivan Sosna

COVER FOTO: © Xandi Kreutzeder/Völkl INZERCE 775 610 757 VYDÁVÁ inzerce@snow.cz

SLIM media s.r.o., IČ 27175511, P EDPLATNÉ Husitská 344/63, Praha 3 objednávky na www.snow.cz nebo 775 My SNOW (775 697 669) Cena výtisku: předplatné na Slovensku 74 Kč/3,49 EUR/105 Sk +421 244 458 821 MK ČR: E13878, ISSN: 1214-0007 Vychází 7x ročně. © SLIM media s.r.o. 2009 Toto číslo vyšlo 5. března 2009, další vyjde v říjnu 2009.

Všechna práva vyhrazena. Rozšiřuje: PNS a.s., SNOW je ochranná Mediaprint & Kapa Pressegrosso známka. s.r.o., PressMedia s.r.o. a síť sportovních prodejen

ODBORNÍ PARTNE I

Články v rubrice FASHION STORY a SNOWMARKET jsou SNOWMARKET komerční prezentací.

Náklad je ověřován ABC ČR

www.austria.info www.apul.cz Horská služba ČR, o.p.s.

A UZÁVĚRKU PRODLUŽUJE RED BULL

EXKLUZIVNÍ PARTNE I

ROVNOVÁHU UDRŽUJE

ZÁSTUPCE ŠÉFREDAKTORA

SNOW, . 46, RO NÍK VII

8

TĚLESNÝ KOMFORT HLÍDÁ

ZRAK CHRÁNÍ

www.suunto.com

Navštivte testovací centrum Suunto a zdarma otestujte: Salomon Shop v OC Chodov, Praha 4

EQUIPE 3V RACE

„SÍLA BEZ MOŽNOSTI KONTROLY JE ZBYTEČNÁ.

SLALOMOVÉ LYŽE JSOU NYNÍ TAK KRÁTKÉ A AGRESIVNÍ, ŽE ZÁVODNÍCI MUSÍ VELICE ČASTO BOJOVAT SE SVÝM VYBAVENÍM, ABY SE VYHNULI PÁDŮM. NAŠÍM CÍLEM JE POSKYTNOUT JIM OBOJÍ – SÍLU I STABILITU.“

SALOMONRACING.COM

JEAN MAZZOLI, MANAŽER VÝVOJE ZÁVODNÍHO ODDĚLENÍ

www.SalomonSports.com

Výhradní dovozce a distributor pro ČR: AMER SPORTS Czech Republic, s. r. o., www.amersports.cz Aktuální seznam prodejců Salomon naleznete na www.amersports.cz.

ARMÁDNÍ LYŽALÁŘNII POVO

Právě nyní, sotva několik let po volbách, se nová politická garnitura rozhodla nit zastřené udělat krok směrem ke svým voličům a ztransparent ově České aktivity státních institucí. Největší vír se strhl v bud armády, kde proběhla personální čistka.

A jak známo, pod štědrou střechou Ministerstva obrany se skrývá celá naše lyžařská špička.

Nejen na ni došlo – všichni sportující zaměstnanci museli odevzdat své sportovní kombinézy a dresy a byli povoláni do zeleného. „Před voliči neobhájíme, že profesionální vojáci nejsou připraveni k obraně vlasti a běhají někde po sportovištích,“ sdělila mluvčí ministerstva Halena Zelená. „Vše proběhlo standardní cestou, povolávacím rozkazem,“ dodala s tím, že detailní informace podléhají utajení.

Nicméně kampak, milá armádo, na reportéry SNOW! Ti během chvilky přinesli kompletní složku, v níž se lze dočíst šokující informace.

Přinášíme jenom stručný souhrn, co čeká naše lyžaře, zaměstnance MO ČR. Mjr. Kateřina Neumannová jako vícenásobná vítězka stíhacího závodu by měla stanout v čele české stíhací letky. Jejím blízkým spolupracovníkem bude držitel olympijského zlata v akro-

29 METRŮ

V záplavách sněhu, jaké nepamatují desítky let, se topí od samého začátku sezóny v prosinci 2008 především jižní alpský oblouk – od Francie přes Itálii až po rakouské Korutany a Slovinsko. Koncem února překonala výška sněhu průměrnou metu ve většině alpských center a slušné hodnoty a parádní chumelenici zaznamenala i česká a slovenská střediska.

Podle údajů švýcarské lavinové centrály (SLF) bylo na helvétském území ve 2 000 m n. m. k 19. únoru 2009 v závislosti na místě od 105 do 256 % průměrné výšky sněhu v tomto období. Nejvyšší hodnoty vykazuje centrální a jižní část země.

Nejrozsáhlejší světová databáze sněhového zpravodajství Skiinfo.com uváděla 23. února – nejde o překlep – 443 lyžařských areálů s maximální výškou sněhu 200 cm a více.

Z toho 15 středisek překonalo hranici čtyř metrů a další desítce k tomu chybělo jen pár centimetrů.

Jde o podobný extrém, jaký jsme u nás

NE

J

batickém lyžování pplk. Aleš Valenta. Ten má být zodpovědný za speciální vzdušné operace.

Ondra Bank jako nebojácný sjezdař zase dostal za úkol uspořádat armádní výroční sjezd.

Horší osud postihl snowboardistu Michala Novotného, který vyrazí na hranice v uniformě pohraniční stráže. Držitele mnoha úspěchů v boardercrossu tam patrně vyslala potřeba některého z generálů demonstrovat svou znalost angličtiny (border = hranice). Naopak ti česky mluvící našli místo i pro naši historicky nejlepší sjezdařku Šárku – v márnici Vojenské nemocnice… Rotmistr Kožíšek byl převelen do záložního skladu jako specialista přes uniformy.

Nová budoucnost čeká i armádní sportovce nelyžaře. Například kpt. Jan Železný dostal výpověď: „Rozhodně nezpochybňujeme schopnosti a um kpt. Jana Železného, stejně tak jeho zásluhy o stát. Vzhledem k modernizaci armády a změnám v bojové strategii nám ale

zažili v letech 2005 a 2006 a za rok bude sucho po pěšině? Možná.

Uklidnit se můžeme opět statistikou. V loňské, ve střední Evropě poměrně mizerné zimě, zažívaly prašanovou nirvánu v Severní Americe. V coloradském Vailu oslavovali v druhé půli února úhrn 24 stop sněhu napadaného od začátku sezóny, tedy 731 cm. Sněžilo zde ve 24 z 31 lednových dní. Celá sezóna se na kontinentě zapsala jako nejúspěšnější v historii.

Nejlepší sněhové podmínky za posledních 20 letech si užívali v létě 2008 i na Novém Zélandu. Ke konci srpna v nejznámějším středisku – Mt. Ruapehu – zaznamenali v sezónním úhrnu 455 cm sněhových srážek. Na měření nestačily ani 3,8 m vysoké tyče.

A v katastrofálním prosinci 2006, kdy se sotva vzpamatovávala nejvýše položená alpská střediska? V kanadském Whistleru už před Vánoci ohlásili úhrn 20 stop, tedy více než šest metrů sněhu. Za celou zimu tu obvykle napadne přes 10 metrů.

Absolutně nejvyšší úhrn sněhu během jednoho roku podle dostupných informací spadl v americkém státě Washington ve středisku

MAJOR KATEŘINA NEUMANNOVÁ VE SVÉ NOVÉ UNIFORMĚ ČESKÉ STÍHACÍ LETKY jeho profesní zaměření (oštěp – pozn. redakce) nezapadá do koncepce. Máme za to, že jako obranná ani útočná zbraň v moderní době neuspěje,“ stojí v armádním vyjádření.

V další fázi se noví úředníci zaměří na majetek ministerstva. Tradiční audit již proběhl a z důvěryhodných zdrojů vyplývá, že se v rámci inventarizace chystá obsazení výrobních hal lyžařské značky Armada. (ps)

Mt. Baker (1 653 m n. m.) od 1. července 1998 do 30. června 1999 – 1 140 palců alias 2 895,6 cm. Pro jistotu: téměř 30 metrů sněhu. Tím byl překonán zdejší rekord ze 70. let.

Zdá se, že ona kýžená peřina se navzdory vědeckým i nevědeckým teoriím o změnách klimatu vždycky někde vysype. Buďme rádi, že letos ji máme opět na dosah. (rh)

Rubrika Navostro má za úkol pobavit, nikoli informovat. Nemá doporučující charakter, proto redakce nepřijímá odpovědnost za případné následky. Každý jev na světě – i my sami – se zhodnocuje tím, když způsobí úsměv na rtech druhých.

10

Vyzkoušejte Švýcarsko vlakem.

MojeSvycarsko.com V Praze večer nastoupíte do vlaku a ráno už lyžujete ve Švýcarsku. Přímý spoj Praha–Curych s lehátkovými i lůžkovými vozy již od 49 EUR. Návazná doprava po Švýcarsku – Swiss Transfer Ticket do 29. 3. s 50% slevou u ČEDOKU. Na jaře a na podzim pak můžete využít kampaň upgrade – za cenu 2. třídy cestujete v 1. třídě. Kampaň probíhá ve dnech 10. 4.–15. 5. a 1. 10.–15. 12., tedy i v době konání hokejového mistrovství světa ve Švýcarsku (24. 4.–10. 5.). Jízdenky v prodeji rovněž u ČEDOKU. Bližší informace na www.MojeSvycarsko.com.

Informace na: zeleznice@cedok.cz Tel.: 224 197 619, 224 197 264 Oddělení železniční přepravy CK Čedok Na Příkopě 18, Praha 1, Po–Pá 9.00–18.00

ROČNÍK XVIII.

BŘEZEN 1930

ČÍSLO 8 Stranu připravil Karel Hampl

RETRO

12

Orgán Svazu lyžařů republiky československé LYŽAŘSTVÍ – BRUSLAŘSTVÍ – HOCKEY – SÁŇKAŘSTVÍ – ALPINISMUS – TURISTIKA Řídí vydavatelstvo: IVAN KOMÁREK, Dr. OTAKAR BRAUNER, redaktoři, JOSEF JÍLEK, administrátor, Dr. JOSEF KALIBERA. – Zodpovědný redaktor a chefredaktor IVAN KOMÁREK. – Redakce a administrace Praha II., Žitná ul. 14. – Předplatné Kč 35 – na 10 čísel – Jednotlivé číslo Kč 4 – Telefon 322-1-3. Účet pošt. úř. šek. 34.474. – Rukopisy a fotografie neb kresby zaslané k reprodukci se nevracejí.

SIGMUND RUUD, známý norský mladičký mistr skokan a olympionik přibyl tyto dny do Prahy a bude trainerem-amatérem Lyžař. závod. klubu. Dostal povolení od Norského svazu startovati v československých barvách. Zaměstnán je u firmy Rottovy. L. Z. K. dalo ochotně Ruuda k disposici pro trainingové zájmy Svazu lyžařů.

nýbrž shora a tak Carlsena přímo srazil k zemi. Věc z hlediska aerodynamiky jistě velmi zajímavá.

Dr. O. Br.

LEVNÉ LYŽAŘSKÉ STŘEDISKO V KAMENICI N. LIPOU (Českomoravská Vysočina), organizuje tamní Sportovní kroužek. Při dostatečném počtu zájemců poskytne levné ubytování, průvodce-trenéra atd. Kamenice nad Lipou není lyžařským střediskem z řemesla, ale venkovským městem s nádherným okolím a dobrým lyžařským terénem, kde je cizinec rád viděn. Sdělte své jméno a adresu Sportovnímu kroužku v Kamenici nad Lipou (členu Svazu lyžařů RČS).

SVAZ LYŽAŘŮ, vyzývá veškeré členstvo, aby bezpodmínečně zachovávalo předpisy platné pro železniční dopravu. Zvláště upozorňuje se na nešvary při nastupování a vystupování z vlaků, kdy nesvědomití lyžaři ohrožují zdraví ostatních spolucestujících, dále poukazuje Svaz na to, že lyže před nastoupením do všech vlaků, tedy i sportovních, mají býti řádně očištěny od sněhu i zmrazků. Pokřikování na nádrážní zřízence při zpoždění vlaků jest sportovců nedůstojné. Svaz Lyžařů nebude bráti zodpovědnost za lyžaře, kteří nedovedou se chovati a vyzve železniční orgány, aby takové osoby byly zjišťovány a řádně potrestány, ježto zjištěno bylo, že většinou ve sportovních vlacích podobných exesů dopouštějí se lyžaři, kteří nejsou organisováni ve Svazu Lyžařů.

DNE 30. LEDNA KONAL SE VE VENGEN závod ve skoku o Jungfrau-pohár. Závod stal se soubojem mezi Kaufmannem a Launerem, který rozhodl pro sebe Kaufmann skoky 50, 55, 56 m proti Lauenerovi 50, 52, 54 m. Třetím byl Rubi skoky 40, 50, 53 m.

29. ledna pak konaly se závody ve skoku v Engelbergu, kde zvítězil známý našim závodníkům ze Sv. Mořice Badrutt, který jest číšníkem v Palace Hotelu ve Sv. Mořici, skoky 48, 59, 64 m.

Z Badrutta od loňského roku vyklubal se výborný a velmi odvážný skokan, který sice má technické slabiny, avšak dosahuje velmi často největších délek skoků.

Dagfinn Carlsen, který, jak známo, utrpěl vážný úraz při závodech 13. ledna v Pontresině, pomalu již se pozdravuje a doufá, že příští rok bude zase závoditi. O své nehodě se zmiňuje, že hodlal dosáhnouti ve stoje, vzal si již z můstku pokud možno největší předklon. Předklon však byl tak velký, že odpor vzduchu, který skokana vždy sráží při letu zpět, zde nepůsobil již ze spoda,

NÁŠ ČASOPIS „ZIMNÍ SPORT“ jistě má velkou zásluhu o to, že vzdor různým nedostatkům, jež mají naše české hotely a boudy v Krkonoších, oproti boudám a hotelům německým, naši lyžaři těmto českým hotelům a boudám dávají přednost.

Jest možno snad říci, že jest to také povinností českých lyžařů.

Ale často rozhodující zde také jiné momenty, jako čistota, dobrá strava, ochotná obsluha a hlavně ceny, a tu pak těžko někoho nutiti, aby jezdil na svých zájezdech tam nebo tam. Povinností však všech lyžařů ve Svazu organisovaných jest, navštěvovati ty boudy, které inserují v časopise českých lyžařů a ty, které neuznají vhodné, aby alespoň jednou za rok dali svůj inserát, ty opomíjeti.

Není snad úmyslem těchto řádků, někoho nutiti, aby v oficielním časopise Svazu Lyžařů inseroval, ale nutno poukázati k tomu, že působí jistě divně, když některé české hotely a boudy, jež takřka výhradně jsou odkázány na české lyžaře, inserují pouze v německých časopisech. A to snad by přece nemuselo být.

ATOM BYL ROZDĚLEN ATOMIC D2 – DOUBLEDECK™: PRVNÍ LYŽE NA SVĚTĚ, KTERÉ SE AUTOMATICKY PŘIZPŮSOBÍ KAŽDÉ SITUACI. DVĚ VOLNĚ POHYBLIVÉ DESKY NA SOBĚ UMOŽŇUJÍ TO, ŽE FLEXE A RÁDIUS SE INDIVIDUÁLNĚ PŘIZPŮSOBUJÍ TVÉ JÍZDĚ.

VÝSLEDEK: OPTIMÁLNÍ OVLADATELNOST A ENORMNÍ ÚSPORA ENERGIE PRO JEŠTĚ VĚTŠÍ RADOST Z LYŽOVÁNÍ DÍKY D2 – DOUBLEDECK™. www.atomicsnow.com/doubledeck

D2 VARIO CUT LYŽE, KTERÁ SE AUTOMATICKY PŘIZPŮSOBÍ V KAŽDÉM OBLOUKU, AŤ JE JAKÝKOLIV. DÍKY SVÉ INOVATIVNÍ KONSTRUKCI MŮŽE LYŽE MĚNIT SVŮJ RÁDIUS BĚHEM JÍZDY. D2 VARIO CUT SE PŘIZPŮSOBÍ KAŽDÉMU OBLOUKU A DÍKY TOMU NABÍZÍ PERFEKTNÍ JÍZDNÍ VLASTNOSTI.

Výhradní dovozce a distributor pro ČR: AMER SPORTS Czech Republic, s. r. o., www.amersports.cz Výhradní distributor pro Slovensko: G-SPORT s.r.o., www.atomic.sk

ZOOM

14

CHRISTOFFER SJÖSTRÖM

THE BEST SNOW-PHOTOGRAPHERS

15

KONEC DNE V BRITSKÉ

KOLUMBII, XAVIER SKÁČE Z VELKÉHO PŘEVISU. STRÁVILI JSME CELÝ TÝDEN HELISKIINGEM V PRŮSMYKU EAGLE PASS. TOTO BYL SLUNNÝ DEN PO SLUŠNÉ SNĚHOVÉ NADÍLCE. NA TOMTO SNÍMKU SE MI LÍBÍ BARVY A DRAMATIČNOST, KTEROU MU DODÁVÁ XAVIER NA POZADÍ BÍLÝCH MRAKŮ.

FOTO: CHRISTOFFER SJÖSTRÖM; RIDER: XAVIER DELARUE; MÍSTO: BRITSKÁ KOLUMBIE, KANADA

CANDIDE LETÍ PŘES

VELKOU ČÍNSKOU ZEĎ!

PŘESNĚ ROK NATO SPADL NA STEJNÉM SKOKU Z 10 METRŮ A ZRANIL SI ZÁDA. FOTO: CHRISTOFFER SJÖSTRÖM; RIDER: CANDIDE THOVEX; MÍSTO: LA CLUSAZ, FRANCIE

JMÉNO A PŘÍJMENÍ: CHRISTOFFER SJÖSTRÖM PŘEZDÍVKA: CHRISTO VĚK: 35 NÁRODNOST: ŠVÉDSKÁ, ALE JIŽ 10 LET ŽIJI VE FRANCII

Jaký je tvůj první zimní snímek, který ti uvízl v paměti?

Nepamatuji si přesně, jaký byl první, ale pamatuji si na ten, který jsem první prodal. Vyfotil jsem jej v roce 1995 v La Grave svým malým Canonem a byl na něm snowboarder Mike „Tex“ Davenport, jak skáče ze skalního převisu.

Proč fotíš zimní sporty?

Prostě miluji být v panenské přírodě a jezdit v horách. Byl jsem vždycky lyžař a teprve později jsem pochytil fotografii od své rodiny.

Jaká jsou tvá nejoblíbenější střediska a proč?

Aljaška (ne opravdové středisko). Je tak obrovská, tak divoká a tak nádherná. Nejlepší místo na práci, ale potřebujete velký rozpočet a spoustu času!

Můj domácí resort je La Clusaz. Je tam úžasný terén a pořád je to pravá horská vesnice.

Když mi bylo 19, strávil jsem svoji první sezónu v La Grave. Tenkrát tam nebyla ani noha a přitom tolik nespoutaných hor.

Jaký je tvůj oblíbený námět a proč?

To záleží – rád fotím portréty, rozdílné lidi a zajímavé osobnosti a samozřejmě akci. Freestyle je parádní, velmi kreativní, protože můžete lyžovat a fotit všude, kde je sníh. Freeride je obrovská svoboda, ale taky je ze všeho nejnebezpečnější.

Tví oblíbení lyžaři a snowboardisté?

Nejdůležitější je, jestli je jezdec pozitivní, má jiskru a styl. Candide Thovex, Henrik Windstedt, Kaj Zackrisson a Xavier Delarue jsou někteří z mnoha výborných riderů, s kterými jsem v posledních letech pracoval.

Co je podle tebe nejdůležitější pro to, aby se z člověka stal dobrý fotograf zimních sportů?

Milovat, co člověk dělá! Hlad po zlepšení a pokroku, fotit mnoho snímků, být kritický a nechávat si jen ty nejlepší snímky. Dobrý vztah s jezdci. Velký respekt k horám a nikdy nenutit jezdce do šílených akcí. A být zaplacen za to, co děláte!

Je tvůj vztah k lyžování nebo snowboardingu něčím neobyčejný?

Předtím, než jsem se stal fotografem, jsem lyžoval před objektivem fotoaparátu. Je důležité umět následovat ridery dolů a cítit se dobře na svých lyžích nebo prkně, když s sebou nosíte těžkou fotovýbavu.

Máš nějaké speciální fotografické know-how? Můžeš ho prozradit?

Myslím, že člověk by měl rozumět tomu, jak fotoaparát funguje a naučit se jej používat v manuálním režimu. A také vědět, jak získat to nejlepší světlo pro svůj záběr. Dnes je díky digitálu fotografování mnohem snazší, protože

výsledek můžete vidět okamžitě; analog je zase jiná kapitola. Kompozice a kreativní vidění snímku je důležitější než celá technika.

Jaký typ objektivu (ohniskové vzdálenosti) preferuješ a proč?

Velmi rád používám 50 mm/1,2. Je to skoro stejné ohnisko jako lidské oko. Je přirozené a super „křehké“. Musím se hýbat místo zoomování sem a tam.

Hledáš inspiraci v jiném umění?

Může to být pěkný film nebo časopis o módě, skateboardingu nebo snowboardingu. Někdy hudba. Ale nejvíce mne stejně inspiruje příroda.

Kde publikuješ své fotky?

V magazínech Powder, Ski, Skiing a Fluid. Mezi mé klienty patří Rossignol, Quiksilver, Peak Performance atd.

Kde můžeme vidět tvé další fotky? www.christoffersjostrom.com Pracuji také na speciálním knižním projektu, novinky budou brzy na mých stránkách.

FOTO: CHRISTOFFER SJÖSTRÖM; RIDER: HENRIK WINDSTEDT; MÍSTO: LE PORTALET, ŠVÝCARSKO

ZOOM

16

FOTOTIP

MŮJ OBLÍBENÝ SNÍMEK POSLEDNÍ ZIMU JSME ZAŽILI PÁR PĚKNÝCH HELI–DNÍ. PO POŘÁDNÉ CHUMELENICI JSME OBJEVILI VE ŠVÝCARSKU TOTO NÁDHERNÉ MÍSTO. SLUNCE JE HNED ZA ROHEM. HENRIK JE V HLUBOKO V PRAŠANU BLÍZKO TÉTO TMAVÉ OBROVSKÉ SKALNÍ STĚNY. V DALŠÍM OBLOUKU UŽ BUDE NA SLUNCI, OBKLOPEN ÚPLNĚ JINÝM SVĚTLEM A OKOLÍM. TEN KONTRAST JE TO, CO DĚLÁ TENTO SNÍMEK ODLIŠNÝM.

17

PŘESNĚ V TENTO OKAMŽIK PŘISTÁL SAGE ZE SNĚHOVÉ NÁVĚJE, JÁ JSEM VISEL NA PÁSU Z HELIKOPTÉRY SPOLEČNĚ S MATTEM, KAMERAMANEM TGR:S, KTERÝ VEDLE MNE FILMOVAL. BYLA TO SKVĚLÁ ONE MAN SHOW VE ŠVÝCARSKÝCH ALPÁCH. MNĚ SE NA TOM ZÁBĚRU LÍBÍ, ŽE NEVIDÍTE, ODKUD SKOČIL, JEN ŽE MĚL DOBRÝ POLET A POŘÁDNOU RYCHLOST.

FOTO: CHRISTOFFER SJÖSTRÖM; RIDER: SAGE CATTABRIGA; MÍSTO: COL DU FORCLAZ, ŠVÝCARSKO

ZOOM

18

FOTO: CHRISTOFFER SJÖSTRÖM; RIDER: KAJ ZACKRISSON; MÍSTO: HAINES, ALJAŠKA

KAJ A JÁ JSME PŘED

PÁR LETY ZAŽILI NEJLEPŠÍ TÝDEN PHOTO CONTESTU NA ALJAŠCE. SEDM DNÍ PROŠPIKOVANÝCH SLUNCEM A PRAŠANEM. LEPŠÍ TO PROSTĚ BÝT NEMOHLO! ZDE SI KAJ POLETUJE NA TÉTO STĚNĚ, ZATÍMCO HELIKOPTÉRA ČEKÁ DOLE.

19

CARVING

20

VÖLKL NANUQ – DRŽITEL CENY ECO RESPONSIBILITY AWARD,

KATEGORIE LYŽE

TEXT: IVAN SOSNA

ÚSPORNÉ, ALE BAREVNÉ

ISPO

Letos vyvstávaZačátek února je dobou mnichovského veletrhu. lyžařských ly otázky: co znamená skromný rozsah pouhých dvou o „krize“? pavilonů? Nakolik se promítne všudypřítomné slov u zákazníkovi Budou lyže ještě širší? Jaké novinky se dychtivém předhodí tentokrát?

Lyžařské ISPO bylo skutečně lehce úsporné. Některé expozice se ale skrývaly v „nelyžařských“ pavilonech, např. Rossignol. Salomon zase k lyžím přibral i něco z produkce outdoorové. Zcela netradiční cestou šel Atomic. Těsně před ISPO uspořádal pro své prodejce sérii předváděček na sněhu, a tak ve své expozici s vystavenými produkty úplně rezignoval na propagační materiál, prostory pro obchodní jednání, hostesky i katalogy. Většina velkých výrobců ovšem vystavovala v tradičním duchu. Snad s tou výjimkou, že letos se – alespoň takový je můj celkový dojem – lyže sjezdovkové včetně závodních skoro krčily ve stínu většinou křiklavě barevných a mnohem nápadnějších freeskis. Soudě čistě vizuálně poletuje většina lidu lyžařského v parcích a drandí divokým terénem a bezedným prašanem. Konjunktura těchto lyží možná právě letos vrcholí…

kup si hannah k

Méně lyží, více přileb Totéž se ale nedá říct o prodeji lyží. Mizerná zima 06/07 a průměrná loňská srazily celosvětový prodej na nějakých 3,5 milionu párů, tedy o milion méně než ještě pár let předtím. (Pro srovnání, uvádí se až 1,3 milionů snowboardů.) Důvodem je ale také rostoucí půjčování lyží, jež navíc bude podle znalců z branže dále posilovat. Tato zima se sice vyvíjí dobře, ale vlastně nikdo neví, zda, či spíše jak, na branži dopadne krize. Oficiálně sice panuje uměřený optimismus, ale může být spíš povinný či zbožným přáním.

V souvislosti s tím se proklamuje určitý trend kvalitních, ba přímo nadčasových produktů. Jako kdyby se čekalo, že krizí nejméně postižení budou ti movitější, kdo jsou a snad i nadále budou ochotni za takové výrobky dobře platit a svému lyžařskému koníčku zůstat věrní. V mladistvé barevnosti free-mo-

na zzaregistruj se cz h. na an .h w ww

vyhraj účast na test hannah snow

Exkluzivní možnost lyžování ve vyhlášené lokalitě s testovacími jezdci .

K dispozici více než 80 párů lyží pro sezónu 2009/2010. Uzávěrka soutěže 28. 2. 2009. Více na www.hannah.cz

delů se ale decentní luxus spolehlivě ztrácel a formulace tiskové zprávy „kromě toho se šetří agresivními barvami“ zní spíše jako nechtěná komika.

Nejvděčnějším artiklem jsou lyžařské helmy. Jejich prodej strmě stoupá a trh zjevně stále není nasycený.

V nejdůležitějším, 100milionovém německojazyčném alpském prostoru závratně stoupl jejich prodej z 800 000 na 1,3 milionu. Do hry vstupují i diskuze o jejich případném povinném nošení. Většina lidí přímo z branže povinnost nepodporuje, ale téma je na stole a přispívá k prodeji. Rovněž odbyt páteřáků stoupá a už je prý nekupují jen mladí adrenalisté a závodníci.

Nárůst helem prospívá i prodeji lyžařských brýlí.

Šířka, rocker, sendvič – jak se to rýmuje Coby aktuální trendy velmi dobře. Soudě podle některých kolekcí rozšiřování lyží ještě trochu pokračuje a za primárně sjezdovkové je třeba považovat šířky do nějakých 75 mm. Jiní naproti tomu neztrácejí ze zřetele konzervativnější vyznavače štíhlosti. Ale

21

i modely 70+ se díky ultraširokým špičkám a patkám vyznačují malými, až slalomovými rádiusy. Často se sice konstatuje určité prodlužování používaných lyží, ale nabídka krátkých délek tomu moc neodpovídá.

U nejširších modelů (prašanových, BC freestyle) zažívají velký rozmach formy alternativního vzpruhu, známé jako rocker (kolébkové prohnutí lyže se zvednutou špičkou a případně i patkou).

Vítězem posledních let je sendvičová konstrukce.

Každá slušná firma musí mít v nabídce topmodely-sendviče, samozřejmě tak své minisérie zhotovují i „garážisté“.

Ve skutečnosti ale je opravdových novinek pomálu. Svědčí o tom i udělené tradiční ceny, SkiAwards.

U lyží ji dostala freeridovka Fischer Watea 101 za kýlovitou špičku ve stylu rychlostních člunů, jež má napomáhat jízdě v hlubokém sněhu. Jenže něco takového už před lety měl tuším Dynastar… U bot má metál nijak průlomová freestylová Salomon SPK. A konečně u vázání byl oceněn Marker Jester Schizo za to, že umožňuje posun o celkem 6 cm, výhodný pro jízdu v parku versus sjíždění. Jenže podobnou „fíčuru“ známe přece už ze starého dobrého Ess v.a.r.u z roku 1982…

Pár dalších MEZI BOTAMI zajímavých věciček se naPATŘÍ ECO RESPONSIBILITY jde, ale nic z toho AWARD BOTĚ ATOMIC RENU

takového kalibru, aby informace o nich nepočkala do nyní ale víme, že nás nezasáhne žádná lyžařská našeho tradičního podzimního Marketu. revoluce a že vybavení, jež už máme, nebude jen proto na odpis. Jako ostatně každý rok: nové bude Bezpečnost a ekologie možná v některých detailech lepší, většinou ale podobné tomu předchozímu.

Dvěma módními tématy, jež se lyžařský průmysl nově a usilovně snaží „komunikovat“ (omlouTAK VÝŠE, NEBO NÍŽE? vám se, ale tenhle marketingový newspeak mi k té snaze, lehce zavánějící vypočítavostí, sedí Určitě to už umíte zpaměti: ženy mají těžiště níže a kvůli nejlépe), jsou bezpečnost a ohleduplnost k přírodě relativně objemnější pánvi posunuté dozadu, takže jim výrobci pomáhají zvýšením pod patou, buďto příslušně a životnímu prostředí. Jak jsme už upozorňovali, skloněnou deskou, vázáním, ale dokonce i klínkem stala se bezpečnost lukrativním byznysem a své vestavěným do lyže. Takto jsme to četli snad stokrát. výrobky nabízejí už i producenti lyží. Nejspíše lze (Protestující hlasy, že ne každá lyžařka je nakynutá do budoucna počítat se sugestivní kampaní ve Venuše a že existuje dost štíhlých vysportovaných jezdprospěch nejrůznějších chráničů, nejlépe snad i pro kyň, moc prostoru nedostaly, vždyť tak by zmizel jeden „pádný“ důvod pro existenci dámských lyží.) babičku doprovázející vnoučka do lyžařské školičky.

Teď ale přichází Marker a Völkl s novinkou: tzv. BioVšichni si slibují, že když zákazníka přesvědčím, že -Logic-Concept má pomoci snížit vysoký počet zranění jde o jeho bezpečnost, rád zaplatí. kolen, postihujících právě ženy. Výsledkem této aktivity Lyžování sice už desítky let není schopné vyřešit je systém lyže + vázání, v němž je kvůli optimalizaci úhlu kolenních kloubů „oblast prstů oproti patě lehce recyklaci lyží či bot, neexistuje odběr těch odklázvýšená“. Těžko to chápat jinak než jako protiklad výše daných, ale nyní se vehementně hlásí k ušlechtilé zmíněného běžného postupu. Máme tomu tedy rozumět starosti o životní prostředí. Určitě je to dobře tak, že dosavadní filozofie zvyšování paty byla chybná? a mějme radost, ale třeba při oslavě bambusu mě (Paušální zvyšování předozadního náklonu nohy bez podezíravě napadá, zda při známém stěhování ohledu na osobu lyžařky chybou nesporně bylo, ale jako argument se dobře prodávalo.) Co na to ostatní výroby lyží do jihovýchodní Asie je znovuobjevení výrobci? této rostliny opravdu dané jen snahou chránit (is) životní prostředí. Bambusové hůlky totiž používaly generace lyžařů už před desítkami let. A měli vyřeMARKER JESTER SCHIZO šenou i recyklaci: když senior dolyžoval, syn nebo vnuk jimi na zahrádce podepřel rajčata…

ISPO nicméně letos poprvé udělilo příslušné ECO Responsibility Awards. Budiž uvedeno, že za hardware ji obdržela lyže Völkl Nanuq a bota Atomic Renu. Jak výrobky zčásti z recyklovaných, zčásti (prý) přírodních materiálů budou fungovat, se ukáže. Je sice hezké, když si někdo „šetrnou“ botu koupí, ale co má udělat s její předchůdkyní, mu nikdo neporadí. Viz výše. Nicméně by tyto řádky neměly vyznít negativně. Jen opatrně.

Celková atmosféra se nesla v duchu opatrného optimismu, umožněného dobře probíhající zimou.

Zda toto rozpoložení vydrží, uvidíme časem. Už

CARVING

22

FLO:

NEJLEPŠÍ LYŽE HISTORIE?

h značek Pokud by vám současné vychvalované lyže světovýc ím, měla by být byly málo a zatoužili jste po něčem mnohem lepš vaše volba jasná: The Flo.

Jsou to krátké lyže vhodné pro všechny od expertů až po středně pokročilé. Do prašanu, boulí, na led, na závodní trať. Mají stabilitu jako superobřačky, držení lepší než slalomky a v hlubokém plují lépe než většina prašanovek – jsou prostě lepší v jakémkoliv terénu a sněhu.

Navíc se na nich rychleji učí a díky krátké páce šetří kolena. Že jsem se zbláznil? Že by takové lyže už dávno zválcovaly celý trh? A že to všechno dohromady není možné?

Mě nebijte. Jen jsem poctivě shrnul informace od výrobce, bývalého leteckého inženýra Adriana Floreaniho. Co je na tom špatného?

Média nás přece dennodenně zahrnují popisy a charakteristikami výrobků, parafrázujících

tiskové zprávy výrobců… Konec škádlení.

Trochu zprostředkovaných faktů. Jde o hodně krojené lyže (R od 8 m výše) v délkách 125, 140, 150 a 160 cm s montážním bodem hodně vzadu, a tedy s kratičkou patkou a relativně dlouhou přední částí. Na ní je umístěno hlavní tajemství: pružné pouzdro se směsí syntetického oleje, v níž plavou poniklované olověné kuličky, a malá vzduchová kapsa. Toto „Flo“ má zařídit jedinečné tlumení, popisované až jako „umrtvení“, díky němuž má lyže působit jako delší o 20–40 cm. Deska, vlastně klasická carvingová kolíbka, drží v lyži čtyřmi šrouby ve snowboardových insertech. Lyže samotná je sendvič s bambusovým jádrem. Hrany jsou prý podbroušené na sotva představitelných 65

TEXT: IVAN SOSNA

stupňů (šedesátpět, žádná tisková chyba).

Za nejuniverzálnější a nejužší model 150 cm (130-79-114, R 9 m) s obyčejnou Tyrolií do DIN 10 dáte „pouhých“ 1 100 dolarů.

I kdybych nenapsal cenu v dolarech, podle barnumsky velkohubého popisu jste jistě poznali, odkud lyže jsou. Firemní veršotepci si sice vymýšlejí všude, ale v lyžařštější části světa by se jistě i ten nejasertivnější vynálezce držel trochu víc při zemi.

Což vůbec neznamená, že lyže Flo nemohou na své parametry být překvapivě dobré a výkonné. Na carvingovou lekci toho, co kratší lyže dokážou, jsme přece ještě nezapomněli.

Také ale víme, že „dočista dočista“ bývá skutečně takové jen v reklamách.

Chcete se pobavit nad originálem? www.floskis.com

2 TOP LYŽAŘSKÉ AKCE NAJEDNOU

ZAVÍRÁNÍ SEZÓNY NA KAPRUNU SE SNOW + SKICAMP KAPRUN BIRKI, NORDICA KOMERČNÍ PREZENTACE

Již čtvrtým rokem jsme pro Vás připravili jarní dubnový termín s názvem „Zavírání sezóny na Kaprunu“, Nabízíme Vám kombinace uvolněného programu z nabídky Skicamp Kaprun, ze kterého si vyberou všichni milovníci zasněžených svahů. „Carveři, snowboardisté i telemarkeři“ se mohou přidat do pohodové emocemi nabyté výuky ve skupině nebo se zúčastnit jednoho z individuálních programů (fun, race, base, telemark, carving cup).Sluníčko, pohodička, odpolední grilování, večerní vyhodnocení apréski jsou „tutovka“ :) Hlavním partnerem akce je časopis Snow!

Náš termín se potkává i s termínem „events akce na Kitzsteinhornu“.

Nabídka akce je obohacena o tradiční testování modelů 2008/2009: Nordica, Elan (možnost odkoupení za zvýhodněné ceny testovacích modelů), Stockli.

Sluneční a sjezdové modely brýlí značky Optimal.

Sjezdových holí Birki.

Večerní videoprojekce, jednotlivé rozbory účastníků, metodika, materiál.Večerní grilování a apréski. Super atmosféra. Kvalitní vybavení. Top výuka.

Termín: 15.–19. 4. 2009 Lokalita: Maria Alm, Kaprun-Kitzsteinhorn Cena: 6 900 Kč V ceně: ubytování v českém pensionu (české jídlo i pivo) s polopenzí, třídenní skipass (možno dokoupit 4denní), testovací modely lyží, motivační nepovinná výuka, grilování.

Těší se na vás lektoři Sherpaski Ski Teamu a projektu Skicamp.cz, info: 608 473 100.

www.sherpaski.cz / www.skicamp.cz

23

STÁLE RYCHLEJŠÍ Čtu to pořád dokola: tratě jsou stále tvrdší a lyže, případně lyžaři (zde papouškující média kolísají) stále rychlejší. Ergo nebezpečí, úrazy, srážky, helmy, kontrola, sankce… Vždyť to znáte.

Jedno mi ale není jasné: opravdu jsou lyže či lyžaři „stále rychlejší“? Proč by vlastně měli být? Roste snad tak znatelně a plošně jejich lyžařské umění?

Rozhodně ne. Pořizují si snad houfně dlouhé a méně krojené lyže, vhodné pro větší rychlosti? Přestalo je snad bavit zatáčení a vrhli se na šusování? Samozřejmě ne, na sjezdovkách stále vládne krátký a hodně krojený carver a stále více se půjčuje – a v půjčovnách určitě nestojí žádné speedski. Tak tedy, ptám se, kdo přišel na to, že se jezdí „stále rychleji“? Nebo je to jen nepodložené klišé, které jedni opisují od druhých a jež se tak skoro stává „pravdou“? (is)

LYŽE ČI LYŽAŘI?

KONEC SLALOMOVÝCH V této sezóně je experimentálně povoleno pořádat na úrovni FIS (ne Světového a kontinetálních pohárů) závody ve slalomu využívající jen vnitřní tyče, okolo které se zatáčí. I když má pokusná novinka řadu omezení, například první a poslední musí být kompletní branka, stejně tak i vlásenky musejí být kompletní, bude zajímavé sledovat, zda se „zbytečné“ vnější tyče opravdu odporoučejí do historie. Oddechli by si i trenéři a pořadatelé, neboť by si vystačili s menším počtem ne právě levných kloubových tyčí.

Potom by ještě lyžaři mohli přikročit k odstranění stavu, kdy závodníkovi stojí v cestě kolmo stojící tyč. Slalom to sice řeší kloubem a „odboxováním“, ale v obřím slalomu není kontakt s tyčí, spojenou navíc terčem s druhou, nic příjemného. A přitom nejde o nic jiného, než aby jezdec projel vytýčenou trasou. Na to, že se lépe objíždějí sešikmené „branky“, přišli snowboardisté už dávno. Nevěřím, že by se nějaký podobný systém nedal vymyslet u lyžařů.

Nakonec carvingové bóje byly něčím podobným a jejich objíždění funguje. (is)

BRANEK?

HŘEBÍČEK A DOLEŽAL Ne, nejde o našeho exministra, nýbrž o Rakušana Gerharda Hrebiceka a jeho krajana Martina Dolezala. Oba jsou hlavními hybateli výstavby budoucí lyžařské haly ve Vídni. Stavba za 100 milionů euro (Winter und Erlebnispark Wien, tedy jakési zážitkové centrum) by měla jít do provozu na podzim 2012.

S délkou 400 metrů to nebude žádný rekordman, přestože si slibuje dostatek návštěvníků jak domácích, tak i ze Slovenska a Maďarska. Ti by měli tvořit spádovou oblast s odhadovanými 6,5 miliony lidmi. Autoři slibují vzorový projekt zejména po stránce energetické. (is)

JE TO V SUCHU...

O-UŠ HOTRONIC VS.éhoTETeplPL o-Uše a modelu SnapDry

Cílem srovnání tradičního česk y a minusy Boot & Glove Dryer od firmy Hotronic bylo najít plus dvou zásadně odlišných koncepcí vysoušečů.

Jednoduchý Teplo-Uš vydává pouze sálavé teplo z dvou topných těles, složitější Hotronic žene do bot či rukavic teplý vzduch pomocí dvou trubic s výměnnými nástavci.

Test proběhl ve sterilním prostředí, do každé botičky sjezdové boty jsme postupně vpravili cca 5 cl vody (částečně rozprašovačem). Stav odpovídal extrémní situaci po jarním teplém dni lyžování, kdy se člověk v botách velmi potí.

Rukavice jsme namočili jak zevnitř, tak zvenku, připomínaly stav po prvním dni na snowboardu, kdy se člověk často dotýká sněhu.

Předpoklad, že systém s hnaným teplým vzduchem by měl být účinnější, se velmi rychle začal potvrzovat. U Hotronicu bylo v horní části bot znát, jak teplý a vlhký vzduch stoupá komínem vzhůru, naproti tomu u Teplo-Uše se vzduch víceméně nehýbal. Fyzikální princip „teplý vzduch

jde nahoru“ funguje značně omezeně, jelikož v zaslepené botičce není odkud nasávat studený vzduch. Komínový efekt je tak neznatelný. Už za hodinu a půl bylo u Hotronicu znát, že komín TEPLO-UŠ Výhody • kompaktní rozměry • zcela neslyšný chod • nižší cena (699 Kč) Nevýhody • pomalejší vysoušení pomocí sálavého tepla, v extrémních případech „nestíhá“ • použitelné pouze pro boty • nutno vždy vypnout ručně, nelze nechat dlouhodobě bez dozoru • funguje na 220 V, případně druhý model jen na 12 V (do auta ap.)

POSTAVÍ HALU

boty je suchý, přibližně za čtyři a půl hodiny byla botička vysušená celá včetně periferií (špička, pata). Sálavé teplo Teplo-Uše mělo několikanásobně pomalejší efekt a nestačilo zejména ve zmíněných periferiích. To se potvrdilo jak u bot, tak u rukavic. (Ostatně sám výrobce Teplo-Uše jej určuje jen pro sušení obuvi, pro sušení rukavic by tedy být používán neměl.) Po patnácti hodinách byla botička s vysoušečem Teplo-Uš víceméně suchá, okrajové partie, zejména špička boty ovšem ne dokonale.

Závěr je jednoznačný: systém Hotronic je několikanásobně účinnější a lze jej doporučit zejména těm, kdo se více potí a chtějí kvalitně vysušit vnitřní botičku lyžáků. (red)

HOTRONIC Výhody • výrazně účinnější vysoušení pomocí proudění teplého vzduchu • využitelné jak pro boty, tak rukavice a případně další oblečení • integrovaný časovač až na 24 h provozu (pak se vždy sám vypne) • měnič napětí (120V/230V) umožní i cestování do vzdálených krajů Nevýhody • větší rozměry a váha • motorek vydává hluk (i když relativně slabý) • cca dvojnásobná cena (1 350 Kč)

CARVING

24

Nejstarší

TEXT: IVAN SOSNA

Je jím čtyřminutový francouzský snímek Max Fait du Ski z roku 1906. Je to typický produkt počínajícího věku němých grotesek a dlouhé lyže jsou vděčným zdrojem gagů, od té doby použitých snad v každé lyžařské komedii. Max srazí nic netušícího fotografa s hlavou pod černou kápí „jeptiškou“, potácí se a padá, lidé před ním prchají.

FOTO: ARCHIV

BÍLÉ OPOJENÍ ANEB O FILMECH, V NICHŽ SE LYŽUJE asi by na otázku, Nebýt aktuálního pokračování Sněženek a machrů, u důležitou zda známe nějaký film, v němž hrají lyže alespoň troch onoš a lyžníroli, většinou padala pseudohistorická „poudačka“ Krak ika Synové hor ci, možná nesmrtelný Anděl na horách a snad i klas o Hančovi a Vrbatovi.

Lyžařské filmy neměly nikdy na růžích ustláno. Ne že by atraktivní svět hor a sněhu nelákal, většinou však posloužil jen jako efektní kulisa, pozadí či doplněk. Důvodů, proč tomu tak je, bychom našli celou řadu.

Natáčení v horských exteriérech je náročné, nepohodlné a drahé. Vše je více než kde jinde vydáno napospas nespolehlivému počasí. Zdaleka ne každý je lyžař, a tak ani producenti a tvůrci nemusejí mít k lyžím vstřícný vztah. U herce-nelyžaře, má-li hrát toho, kdo na lyžích umí, je třeba dublovat takřka všechny lyžařské scény: takový neumí v lyžařských botách ani přirozeně stát, natož se s nasazenými lyžemi pohybovat třeba jen po rovině.

Důležitější ale zřejmě je, že lyžování je činností oblíbenou a známou jen v omezené části světa, a „příliš lyžařský“ film tak může být pro spoustu potenciálních diváků nezajímavý. Také USA jako hlavní výrobce globálně známých velkofilmů příliš lyžařskou zemí není. Afroameričané tam nelyžují, a tak lze sotva do takového filmu zakomponovat americky povinného černošského hrdinu.

Typický mladý filmový divák dneška také mnohem spíše jezdí na snowboardu než na lyžích. Nedávný domácí hit Snowboarďáci proto není vůbec žádnou náhodou.

Nelze přitom říci, že by v lyžování chyběly zajímavé sportovní osudy. Marc Girardelli, jenž jako lyžařský samotář v barvách maličkého Lucemburska roky vládl světovému sjezdovému lyžování. Ulli Maier, jediná matka-mistryně světa, jež tragicky zahynula při závodě. Hermann Maier, lyžařsky zneuznaný zedník a instruktor, jenž pak náhle zazářil a rychle deklasoval celý svět. Poté málem přišel o nohu, ale dokázal se vrátit a ještě i vyhrávat. Janica Kostelič, dívka z nelyžařského Chorvatska, jež do svých 20 let zválcovala veškerou konkurenci podobně jako Maier. A to jsou jen sjezdaři. Co třeba úžasná kariéra německého skokana Jense Weissfloga, který zvládl zásadní změnu skokanského stylu i režimu v bývalé NDR? Nejspíše funguje i posun fenoménu film. Před 50 lety chodili lidé do kina na Toniho Sailera, protože svého idola prostě chtěli vidět. Dnes jim slavné sportovce televize i ostatní média servírují skoro do omrzení. Vzpomeňme jen, jak často jsme po olympiádě 2002 vídali Aleše Valentu a jakým evergreenem je Kateřina Neumannová.

Sportovec se svou story je tedy tak „vytěžený“ či „provařený“, že film o něm už není zajímavý. A aby jako neherec táhl drahý film? Snad jedině, kdyby byl celosvětově výjimečně populární celebritou. Jako filmový hrdina ale nezabral dokonce ani největší šoumen lyžařských dějin Alberto Tomba.

Nejlepší: Downhill Racer Jeden z nejlepších filmů, v němž jde o sjezdové lyžování jako sport, vytvořili paradoxně Američané.

V roce 1969, tedy v době, kdy se lyžování rozjíždělo do svých nejslavnějších let, natočili příběh mladého amerického sjezdaře, samorosta a rebela, jenž se rychle prosadí a stane se velkým vítězem. Příběh vypadá hollywoodsky tuctově, nicméně vylíčení pozadí sjezdařského života a závodnické psychiky je velmi vydařené, stejně jako záběry z nejslavnějších alpských sjezdů. Vše umocňuje hvězdné obsazení: Gene Hackman v roli trenéra a mladý Robert Redford jako závodník Dave Chappelet.

O 15 let později v Sarajevu se americký outsider Bill Johnson nechal inspirovat a stal se olympijským vítězem ve sjezdu. A když už samorost a rebel – co takový Bode Miller?

POPISEK POPISEK POPISEK

DOWHILL RACER – JEDEN Z NEJLEPŠÍCH FILMŮ O ALPSKÉM ZÁVODNÍM LYŽOVÁNÍ

25

zajímavostí je představitel malého skokana Pepíka.

Pozdější juniorský reprezentant-sjezdař Petr Kakeš v roce 1980 emigroval do Ameriky, ale na olympiádě 1992 opět reprezentoval svou starou vlast v rychlostním lyžování. Skončil šestý a je snad dodnes držitelem našeho rychlostního rekordu 232 km/hod.

Prokletí jménem počasí tehdy dávalo zabrat. Před mlhou se utíkalo co nejvýše a záběry Homolkových na lyžích se z nouze rodily až na odstrčené placce vedle Boudy Na pláni.

Jen kulisy

JAROSLAV MARVAN V KOMEDII ANDĚL

NA HORÁCH

České perly Českému divákovi se určitě vybaví „odborářská“ komedie Anděl na horách, populární díky geniálnímu Jaroslavu Marvanovi a v televizi reprízovaná dodnes.

Každoroční vánoční masáží se do povědomí zapsal Krakonoš a lyžníci, roztomilé zpodobnění začátků lyžování u nás. S historií sice zachází dost svérázně po svém, striktně lyžařským pohledem ale patří k nemnoha výjimkám, v nichž vlastní lyžování není nesnesitelně zkarikované, nýbrž podané poměrně uvěřitelně, a navíc roztomile.

Pravidelnými reprízami utkví v paměti i třetí a asi nejslabší z homolkovské trilogie – Homolka a tobolka z roku 1972. V ní zaujmou třicet let staré záběry populárního Špindlu, malí Petr a Matěj Formanovi i neodolatelně chlapecky plachý Jiří Hrzán. Lyžařskou

LYŽE PRONIKLY I DO TRILOGIE O RODINĚ HOMOLKOVÝCH

Kulisou obecnějších příběhů jsou školní lyžařské kurzy například v nahořklé komedii Sněženky a machři nebo mnohem méně známém psychohororu Věry Chytilové Vlčí bouda.

Trochu banálního lyžařského vrávorání najdeme i v české komedii století S tebou mě baví svět a pár podobně koncipovaných sešupů předvádí i roztomilý Vašek Tomáše Holého v nezapomenutelné Velrybě neboli v Jak vytrhnout velrybě stoličku. Hezká, byť neověřená historka z tehdejších socialistických reálií tvrdí, že správce tehdejší podnikové chaty turnovského DIASu ji filmařům coby sídlo Horské služby pronajal tajně a mateřský podnik to prý zjistil až při uvedení filmu v televizi…

Zajímavou sportovně pojatou výjimkou je středometrážní film Komu patří pohár (1960).

Jednoho z trenérů si tam zahrál Jiří Sovák a jedním z dětí byl Luboš Petřík, pozdější mistr republiky a reprezentant, ještě poté emigrant a dnes Kanaďan z Vancouveru.

Nejslavnější: Synové hor Tím zřejmě nejslavnějším je zfilmovaný příběh osudného běžeckého závodu na 50 km po hřebenech Krkonoš, při němž v roce 1913 zahynulo duo Hanč – Vrbata. Synové hor režiséra Čeňka Duby (námět povídka Františka Kožíka) byli už v roce 1956 ostře sledovanou událostí a určitý půvab jim nelze upřít ani dnes.

Velice pěkná je kamera. Snímek měl být oslavou nejenom lidí, ale i hor – a to se povedlo. Krkonoše si skutečně zahrály. Kupodivu snesitelná je i propaganda. Od filmu z poloviny 50. let bychom čekali spíše deformace inspirované Sovchozy na Volze a podobnými skvosty, zde se ale národnostní i sociální náboj drží na snesitelné míře. Hanč sice musí o nocích tkát, ale přísný faktor, jemuž látky odevzdává, je nakonec jeho fanouškem a chudý horal si do začátku může dopřát na splátky i vlastní chalupu. Pan řídící Buchar sice provolává jiráskovsky kožená hesla o češství, ale sportovní přátelství nakonec překonává i národnostní předsudky.

Pouhých deset let po světové válce to byl postoj modernější, než jakého jsou někteří schopní dnes.

Najdeme ale také idealizaci skutečnosti a určitou manipulaci s historií. Oslavovaný 27letý Hanč už totiž toho roku nebyl neporazitelnou hvězdou. Každý pořádný americký film ale stojí na neprůstřelném hrdinovi, a tak to těžko zazlívat Synům hor. Také tehdejší „závody“ byly vlastně hromadnou turistickou

SYNOVÉ HOR – ZŘEJMĚ NEJSLAVNĚJŠÍ Z ČESKÝCH LYŽAŘSKÝCH FILMŮ

vyjížďkou tempem 6–9 km/hod. s hodinovou pauzou na oběd. Až na posledních zhruba 10 kilometrech si to část startujících skutečně rozdala.

Synové hor ale nejsou dokumentem a věrně rekonstruovat cílem zjevně nebylo, ačkoliv někteří přímí účastníci byli stále k dispozici.

Historické paradoxy Podle filmu, a tentokrát naprosto v souladu s historickými prameny, je Hančova účast v závodě skoro „národním úkolem“ – „musí vyhrát Čech a nesmí se dopustit, aby Němec byl prvý…“. Kdoví, třeba se Hanč, tehdy již ne ve špičkové formě, nechal až příliš vyhecovat českým nacionalismem a do záhuby ho dohnalo i silné protiněmecké cítění… Paradoxně ho ještě živého objevil, do úkrytu vlekl a pomoc přivolal pražský Němec Rath. Na Němci obývaném území zachraňovali všichni včetně Němců.

Přímo hvězdně obsazený film (Josef Bek jako Hanč, Jiří Vala v roli Vrbaty, dále mj. Jaroslav Vojta, Miloš Nesvadba, Otakar Brousek) hereckým projevem patří spíše do 40. a dokonce 30. let než k výrazu dnešnímu. Do civilního herectví Pucholtova a filmů „nové vlny“ 60. let ještě přece jenom pár let scházelo. Operetně nasládlý Josef Bek se coby Hanč skoro usmívá i v situacích, kdy mu jde o život. Jeho rozezpívanému řidiči z jiného hitu tehdejší doby, Florenc 13.30, ovšem právě toto „keep smiling“ moc slušelo…

Tragický příběh o sportovním přátelství, horách a smrti má takovou sílu, že se ctí přežil i státní kinematografii LP 1955–6 a stal se součástí naší historie. Jako každý čítankový příběh jsme ho časem trochu znectili a znevážili a mnohý z nás už na horách ve vánici ironicky volal „Hanči! Vrbato!“ Myslím ale, že to většina z nás až tak zle nemyslí.

Tahle story totiž zasahuje samou prapodstatu člověka a při hlubším zamyšlení nám nastavuje zrcadlo: jak bych se ve výjimečné situaci zachoval já?

CARVING

26

LENI RIEFENSTAHL NA DOBOVÉM PLAKÁTU

Největší: Bílé opojení

FREERIDE 1931

V roce 1931 se němečtí filmaři vydali do rakouského Arlbergu natočit takřka slaboduchý příběh o žačce lyžařské školy, zamilované do svého instruktora.

Příběh s trochou nezbytné žárlivosti, s příměsí jednoduché přímočaré komiky, s lyžařskou honičkou a spektakulárními pády a bouračkami. Tehdy nikdo netušil, že výsledkem bude film, jenž do dneška platí za nejslavnější a podle leckterých i nejlepší lyžařský snímek všech dob. Především nádherné Alpy a pohádkový prašan, ale i umné využití kontrastů černé a bílé, novost sportu, jenž byl tehdy stále v počátcích, originální, neboť dosud neokoukané gagy a vhodně zvolení protagonisté – Weisser Rausch čili Bílé opojení vzalo u srdce a o řemeslné úrovni a profesionalitě svých tvůrců přesvědčuje dodnes.

Podepsal se na něm slavný režisér, původně geolog Arnold Fanck, jenž svůj první film o horách natočil už těsně před první světovou válkou. Ve 20. a 30. letech pak přidal další, které patří ke zlatému fondu této oblasti.

Jeho stabilní hvězdou byla lyžařská legenda Hannes Schneider, uznávaný nejlepší lyžař své doby. I dalšími protagonisty byly tehdejší absolutní špičky. Komické figurky „vozembouchů“ už nikdy poté neztvárnili úřadující mistr světa a rychlostní rekordman…

Jedinou ženskou představitelkou ve světě osmahlých lyžníků byla tehdy ještě ne třicetiletá bývalá baletka a v horských filmech již vyzkoušená Leni Riefenstahl. Jméno hvězdičky, jejíž role v Bílém opojení obnáší kromě lyžařské akce spíše jen citoslovečné štěky, by zcela jistě zapadlo, kdyby si v sobě nestřádala zkušenosti a kdyby se v následujícím roce horským debutem Modré světlo nevrhla sama na režii. Po nástupu Hitlera k moci pak natáčí dokumenty Vítězství víry a Triumf vůle a slavný film o berlínské olympiádě 1936 – podle některých nejlepší olympijský film všech dob. A sama Leni, její tvorba i stoletý život jsou tématem pro samostatné knihy.

Stimul v pravou chvíli Bílé opojení fascinovalo a inspirovalo. Náš legendární sjezdař Tonda Šponar ve své autobiografii přiznává: „Neuvěřitelně podnítil mou fantazii… Byl jsem okouzlen. Konečně jsem viděl, jak vypadá sjezdové lyžování… V tu dobu jsem už nějakou dobu lyžoval, ale závodění mě ještě neposedlo. Tenhle film tomu asi napomohl.“ Tyto rané lyžařské filmy, a mezi nimi Bílé opojení na místě nejčestnějším, oslovily svět v pravou chvíli: jedna válka byla už dávno pryč a druhá ještě daleko, sjezdové lyžování se chystalo na svůj první velký rozmach. Velmi pomohly jeho přeměně z původní kratochvíle hloučku progresivních sportsmanů na rozšířenou zábavu a na plnohodnotný sport. Dnes již nepředstavitelné celosvětové nadšení těmito filmy bylo zcela jistě dané i novostí krás teprve objevovaného lyžařského světa i sportu.

Většinou je to k smíchu Pokud shlédnete lyžařských filmů vícero, zjistíte, že i v poměrně uměřených snímcích jsou lyžařské scény naprosto nepravděpodobné. Tak třeba v americkém filmu Sopka: hořící sníh (1996) páreček protagonistů ve finále zblízka odstřelí lavinu, aby zastavila proud horké lávy. Jejich následná zběsilá jízda doslova o život je realistická asi jako honičky Toma a Jerryho.

Hermann Maier by tak i bez laviny neujel ani padesát metrů, oni ale samozřejmě dojedou až k happyendu.

Když si v Hoře odvahy (1989), „navazující na román Heidi, děvčátko z hor“, hrdinný přítel Charlie Sheen nasadí své dřevce model 1914 a spustí se cestou necestou zachraňovat, stává se docela decentní film s hezkou horskou kulisou lyžařskou fraškou: nejlepší extrémní lyžaři současnosti aby zahodili lyže a dali se raději na šachy.

Do této galerie by patřilo i těch pár bondovek s lyžemi. U nich ale poučený divák alespoň předem ví, že nezničitelnost, kousky a všeumělství legendárního britského supermana je třeba brát s rezervou.

Rezervu největší pak potřebujeme u opusů, jako je typicky přiblble bláznivá Ski Academy.

27

Lyžařské hvězdy točí Koncem 50. let, kdy televize byla ještě v Evropě vzácností, se tehdy nejslavnější lyžař Toni Sailer po skončení sportovní kariéry vrhl na filmování. Vedle zapomenutých filmů, v nichž ztepilý tyrolský chasník zpíval, švitořil a lámal dívčí srdce, natočil i svůj nejslavnější – Der schwarze Blitz von Kitz, Černý blesk z Kitzbühlu. Ten si, spolu s jeho protagonistou, zamilovali hlavně Japonci a dodnes tam prý patří mezi nejnavštěvovanější filmy všech dob.

Bognera to nezastavilo a v jeho filmografii se postupně objevilo vedle dokumentů a středometrážních snímků pět hraných filmů. Feuer und Eis čili Fire and Ice, oheň a led, se z názvu ve dvou z nich dokonce staly symbolem i na lyžařských kombinézách. V roce 1990 si v Ohni, ledu a dynamitu zahrál i dlouholetý Bond Roger Moore.

Bond a Bogner se k sobě hodí nejenom aliterující počáteční slabikou. Právě Bogner měl v letech 1968 (Ve službách Jejího Veličenstva) až 1985 (A View to Kill s Georgem Lazenbym) na starosti lyžařské scény v celkem pěti bondovkách.

Ubohá Katrinka Kovar sama na lásku ČERNÝ BLESK Z KITZBÜHLU

Sailer s více než dvaceti filmy byl předposledním filmovým hrdinou-lyžařem. Po něm si ještě začátkem 70. let zahrál podobně legendární trojnásobný olympijský vítěz 1968 Jean-Claude Killy (např. The Snow Raiders). Potom se už výborní lyžaři uplatnili spíše jako kaskadéři. Svět filmu o lyžích a lyžování postupně ovládl hlavní specialista – Willy Bogner.

Pokud znáte sportovní oblečení (dnes ale i společenské, kosmetiku a různé doplňky) Bogner, jste doma. Německá rodinná firma, od roku 1936 dodnes oblékající domácí olympioniky, je polovinou života bývalého německého reprezentanta, dnes 60letého Willyho Bognera. Ještě jako závodící mladíček se dostal k filmování a již jako 22letý získává ocenění za svůj prvý film. Dva z předních lyžařů té doby ale při natáčení v dubnu 1964 ve švýcarském Engadinu nalezli smrt v lavině.

Perlou na závěr je americký film Sama pro lásku (For Love Alone, 1996). Nikdo neocení jeho nechtěný humor lépe než lyžující obyvatel Česka. Je totiž natočen „na motivy“ knihy svým způsobem nejslavnější české lyžařky Ivany Zelníčkové (poté Winkelmayer, naposledy Trump).

Jak víme, Američané se s evropskými a tím spíše exotickými reáliemi jakéhosi Česka (kdesi v Jugoslávii či tak nějak…) moc nepářou. Doma jim to samozřejmě prochází, ale u nás si smlsneme. Třeba když se v Československu na jaře 1968 jede závod Světového poháru ve Val d´Isère, který mladá studentka a příležitostná modelka s typicky českým jménem Katrinka Kovar (Kateřina Kovářová bez „ř“?) slavně vyhraje.

Nebo když emigruje tak, že při tréninkové jízdě sjede ze správné české sjezdovky lesem na „špatnou“, vedoucí přímo do Rakouska. (Když ale nevadí Val d´Isère v ČSSR, nevadil by snad už ani tunel přímo do Japonska.)

Skutečnost přichází i v dalších zásadních faktech hodně zkrátka. Autor literárního díla má jistě právo

SNĚŽENKY A MACHŘI PO 25 LETECH – PO DLOUHÉ DOBĚ ZASE FILM S LYŽOVÁNÍM V PRVNÍ ROLI

na básnickou licenci, ovšem ve filmovém podání je výsledek především projekcí autorčina přání, okořeněnou spolehlivou dávkou sladkobolu: takovouhle lyžařkou si přála být. Však se také v Americe pokusila vytvořit obraz mnohem lepší a významnější sportovkyně, nad nímž se naši pamětníci usmívají.

Nicméně svět chce být klamán a pár rádobyefektních klišé (první manžel padouch, odmítnutý potrat, smrt rodičů ruským okupačním tankem, hledání odloženého syna) dílo dokonává.

Kuriozitkou je, že se ve filmu stylem Hitchcock (epizodní štěk) mihne sama velká autorka předlohy.

Navzdory vší kritice je ale hlavně první polovina filmu pro nás, bývalé Katrinčiny krajany, docela zajímavou podívanou.

Nanejvýš tím a sotva něčím více se zdají být dnešní lyžařské filmy vůbec. Troufám si říci, že skutečně velkého a opravdu lyžařského projektu se už nedočkáme. Na domácí scéně sice zabodovala teenagerská komedie Snowboarďáci a nyní se daří pokračování Sněženek a machrů, ale v těchto dílkách už je lyžování jen již zmíněnou kulisou a pozadím. Asi zákonitě: lyžování je po těch dlouhých letech pro nás už tak zavedenou samozřejmostí, že samotné jako fenomén už film neutáhne.

Není to vlastně dobře?

CARVING

28

KRYŠTOFA KRÝZLA ZASTIHLO MISTROVSTVÍ SVĚTA VE

VÝBORNÉ FORMĚ

MISTROVSTVÍ SVĚTA KRÁSNÉ I ROZPORUPLNÉ

Čím vejde světový šampipořadí 40. MS onát alpských lyžařů ve Val d’Isère do historie? V (tak trochu v tomto sportovním odvětví už asi nikdo neodpáře doslova exmediální) nálepku mistrovství, které se odjelo na átem vedla trémních tratích. Na toto téma se již před šampion lily. řada debat a v jeho průběhu ony diskuze ještě zesí Z pohledu normálního diváka, ať již pohybujícího se přímo v dějišti MS či sedícího u televizní obrazovky, byla klání na sjezdovkách Face de Bellevarde a Rhône-Alpes adrenalinovým zážitkem vysokého kalibru. Většina závodního kopce byla totiž dobře vidět z cílového prostoru, a to už nemluvě o televizní pastvě pro oči se všemi těmi zpomalovačkami a jinými vychytávkami, které zejména z rychlostních disciplín dovedou udělat (a Val d’Isère nebylo v tomto směru výjimkou) pravou gladiátorskou podívanou.

Ve zmiňovaném ohledu spektakulárnosti pořadatelé MS 2009 za asistence Mezinárodní

PARTNEŘI OSÚ AD SLČR

lyžařské federace rozhodně uspěli. Vkrádá se však otázka, zda to nebylo na úkor závodníků, kteří na ledovatých tratích s prudkým profilem a velkou mírou zatočení riskovali až přespříliš své zdraví a svou bezpečnost. „Jsem rád, že jsou Šárka s Petrem zdraví, že tady na mistrovství vždy v pořádku dojeli do cíle. Je to tu boj o přežití,“ nebral si servítky Petr Záhrobský starší.

Zvláště na poměry ženského sjezdového lyžování byly tratě ve Val d’Isère velmi náročnou záležitostí. „S ostatními závodnicemi jsme se shodli na tom, že by si na nich kvalitně zazávo-

TEXT: DANIEL TICHÝ

FOTO: ZOOM AGENCE

dili i muži, opravdu byly tak náročné a těžké,“ prozradila česká reprezentantka Klára Křížová při svém premiérovém MS v dospělé kategorii.

Jeden příklad za všechny: prohlídka před superobřím slalomem žen trvala hodinu a půl! „Tohle mistrovství nebylo moc pro pravověrné sjezdaře, kteří mají rádi skluz, tady uspěli spíše typy borců, kteří se vyloženě ničeho nebojí,“ přidal svůj postřeh Tomáš Bank. Ukázkovým prototypem závodníka, resp. závodnice, co jde do každého závodu takříkajíc po hlavě a pisty ve Val d’Isère byly tedy přesně dle jejího gusta, byla mladičká Švýcarka Lara Gut. Tak trochu nepřejícné hlasy ze zákulisí k jejím ďábelským jízdám dodávaly, že bude jezdit za hranicí rizika jen do té doby, dokud si nepřivodí nějaké vážné zranění.

Podobný případ à la pád Daniela Albrechta v Kitzbühelu se naštěstí na šampionátu nekonal. Reprezentace helvétského kříže i bez této své velké opory vyhrála ve Val d’Isère medailové pořadí národů a potvrdila tak, že současná generace švýcarských sjezdařů je skutečně prvotřídní a může svými úspěchy směle navázat

29

ŠÁRKA ZÁHROBSKÁ ZKOMPLETOVALA VE VAL D’ISÈRE SVOU SBÍRKU MEDAILÍ Z MS

na slavný tým z 80. let, kdy vládli Zurbriggen a spol. Celkem se na piedestal prosadili zástupci hned tuctu sjezdařských výprav, což je zajisté dokladem ohromné vyrovnanosti panující momentálně ve světovém alpském lyžování.

Při podrobném pohledu na jednotlivé medailisty se nabízí další zajímavý fakt – většina z držitelů cenných kovů na MS 2009 spadá totiž rokem svého narození do let 1984–1986.

Lindsey Vonn, Maria Riesch, Carlo Janka, Kathrin Hölzl, John Kucera, ti všichni věkem patří do výše uvedené vítězné generace. O to cennější přitom je, že i české sjezdové lyžování má mezi těmito ročníky své zástupce, kteří se na vrcholných mezinárodních akcích dovedou prosadit mezi elitu. Šárka Záhrobská (1985) je takovou stálicí už od MS 2005 v Santa Caterině, Kryštofa Krýzla (1986) katapultovala mezi špičku tato sezóna plná jeho bodů ve Světovém poháru včetně jeho vynikajícího vystoupení právě na mistrovství světa ve Val d’Isère. „S medailí je samozřejmě velká spokojenost. Říkala jsem, že budu ráda za každou medaili a že to bude hodně těžké, což bylo. Ze stříbra mám velkou radost,“ prohlásila Šárka Záhrobská v cíli mistrovského slalomu poté, co potřetí v řadě dosáhla na MS v této točivé disciplíně na zisk cenného kovu. Její slalomářský hattrick nemá v novodobé historii světových šampionátů obdoby – naposledy se povedlo získat tři medaile ve slalomu v řadě Němce Christel Cranz, a to v letech 1937–1939… Šárka jako již mnohokrát v minulosti ukázala, že je psychicky velmi silná a že její výkonnost ve slalomu speciál má nesmírně stabilní parametry. Oboje je v závodě typu mistrovství světa, kdy je nervozita účastníků daleko větší než při kláních Světového poháru, obrovskou devizou.

Lze si tedy jen přát, aby podobně úspěšně dopadl pro Šárku a její tým i olympijský start ve Vancouveru v únoru 2010.

Zde bude velkou českou nadějí i Kryštof Krýzl, který ve Val d’Isère udělal další významný krok ve své (v posledních dvou letech) velmi strmé kariéře. Kitan si v Savojských Alpách počínal jako velmi ostřílený závodník a dokázal zvládnout tlak, který byl na něj vyvíjen z pozice toho, že po zraněních Ondřeje Banka a Martina Vráblíka zůstal de facto jediným českým slalomářem ve hře, protože v případě Filipa Trejbala nebylo do poslední chvíle jasné, zda nastoupí, či nikoliv.

Krýzlovo 8. místo ve slalomu je nejlepším v historii českého mužského sjezdového lyžování v této disciplíně. Závodník Dukly Liberec ho na MS navíc dosáhl po velmi náročném programu, jaký ve Val d’Isère absolvoval, vždyť zde startoval v super-G, v superkombinaci i v obřím slalomu. A ve všech závodech se vešel do top 30, v superkombinaci zůstal na 11. pozici těsně před branami elitní desítky. „Je to největší

úspěch mé kariéry, jsem strašně nadšený. První kolo bylo z mé strany vynikající, jel jsem ho na absolutní risk, ve druhém jsem to v určitých místech podržel. Měl jsem přitom na mysli, že moc chci být do první patnáctky kvůli bodům do World Cup Start List pro slalom. Jinak to, že ve druhém kole vypadlo šest borců z první osmičky, nebyla náhoda, ta trať byla extrémně těžká,“ popsal Kryštof Krýzl vlastní pocity těsně po odjetí životního slalomu.

Velmi nadějný a statečný výkon předvedl ve slalomu i Filip Trejbal, který do závodu nastoupil ani ne tři týdny po operaci slepého střeva.

Ve své jízdě v 1. kole byl na obou průběžných mezičasech do první patnáctky, bohužel

v poslední dvoubrance těsně před cílem přišel výpadek. „Věděl jsem, že dolní pasáž je hustší.

Výjezd do ní se mi povedl, ale pak se mi už nepovedlo vejít se do té poslední dvoubranky, protože jsem měl unavené nohy. V tomhle závodě nemělo vůbec cenu to držet, bylo třeba jet na stoprocentní riziko. Výpadek mě sice mrzí, ale jinak jsem měl z jízdy velmi dobrý pocit. Také mě moc těší, že jsem již necítil vůbec žádnou bolest z jizev po nedávné operaci,“ uvedl po závodě český reprezentant.

Další česká umístění naleznete v přiložené tabulce. Všechna jsou v podání našich závodníků do 30. místa a zaslouží přinejmenším respekt…

ČESKÁ VÝPRAVA NA MS 2009 Šárka Záhrobská Kryštof Krýzl Petr Záhrobský Lucie Hrstková Klára Křížová Eva Kurfürstová Nicol Kučerová

– – – – – – –

2. ve slalomu, 11. v superkombinaci, 15. v super-G, 16. v obřím slalomu 8. ve slalomu, 11. v superkombinaci, 22. v obřím slalomu, 26. v super-G 24. ve sjezdu, 27. v super-G 20. v superkombinaci 25. v superkombinaci, 25. v super-G, 29. ve sjezdu 29. ve slalomu debut na MS dospělých, ve slalomu nedokončila 1. kolo

Kvůli zranění se nemohli šampionátu zúčastnit Ondřej Bank, Martin Vráblík, Petra Zakouřilová a Michaela Smutná.

RO

2009 R U O T O L D E M BŘEZEN 2009 TRUM TÁLE O N G I SS SKI CEN

009 KY LEDEN 2 I CENTRUM ŘÍČ K S : 1 H /1 C 0 Á 1 ÝCH HOR ULA, V ORLICK SKI AREÁL RAZ DY 7 Y 1 K : S 8 E B /1 , 7 Á 1 REÁL BÍL 18 SKI A OWLAND N S : 5 /2 INA 24 SKÁ DOL VALČIAN 09 ÁTNA 0 ÚNOR 2 E TIME ZONE VR E , R K F Á : IČ P /1 Š 31 VALDSKÝ 7/8 : TAN HORY É ŠUMAVA JIZERSK IAREÁL LIPNO, ALY K OV S : N O 5 D /1 W 14 ARK SNO 21/22 : P

28/1 : RTOVNÍ AREÁL 7/8 : SPO OV, KRKONOŠE H HARRAC EZEN SKI Ř 14/15 : B SNĚŽKOU, PEC POD E EJSY Š KRKONO LAX CENTER PL E R : 2 /2 1 W 2 ARK SNO 28/29 : P PLESO É K S B R T Š ETR, 2009 DUBEN IAREÁL SVATÝ P OŠE K N S O : K 2 R K /1 , 1 N 1 RŮV MLÝ ŠPINDLE

31

TÉMA ZPRACOVALI: PAVEL BARTOVSKÝ, KAREL HAMPL FOTO: GLOBE MEDIA – REUTERS

NEZBYTNÁ MÍRA

NĚMEC STRODL V SÍTÍCH VE VAL D'ISÈRE

RIZIKA… v první poloMistrovství světa v alpských disciplínách uspořádané výchto festivalů vině letošního února opět potvrdilo atraktivitu tako ích své lyže na dovednosti a odvahy mladých lidí, mistrně ovládajíc strmých úbočích zasněžených hor.

Již tradičně zde nebyla nouze o nečekané medailisty a zklamané favority, při čemž se četná sportovní dramata ocitala po dva týdny v centru pozornosti médií, i když převážně jen evropských. Komentáře z vrcholných klání nejlepších sjezdařů se však tentokrát poněkud lišily od zpráv z předchozích mistrovství. Zejména obtížnost tratí zvolených pro rychlostní disciplíny na východních svazích hory Rocher de Bellevarde vyvolávala kritická slova ze strany trenérů i závodníků.

Zneklidňující fakta V úvodním superobřím slalomu neprojelo ve Val d‘Isère cílem 30 % žen i mužů. „Po minutě jízdy jsem byl vyřízený. Nedovedu si představit, jak bude vypadat sjezd,“ hrozil se nástrah trati Face de Bellevard jeden z nejzkušenějších jezdců Marco Büchel. První trénink před mužským sjezdem jeho obavy naplnil. Do cíle dojelo riskantně vytyčenou, zledovatělou tratí jen 44 závodníků, 24 startujících se nedostalo do cíle a dalších 8 závod „zabalilo“ hned na startu. Když si při pádu ve sjezdovém tréninku zhmoždila páteř a vazy v koleni velká medailová naděje M. Rieschová, prohlásil šéf němec-

kého teamu Maier: „Nevím, jestli už někdy někdo připravil tak brutální tratě!“ Zatímco Rieschová se vrátila na start již v superkombinaci a potvrdila své ambice suverénním vítězstvím ve slalomu, Švédka Lindell-Vikarbyová takové štěstí neměla. Stejně jako pro Němce Strodla pro ni pád v tréninku sjezdu a poraněné koleno znamenaly ukončení sezóny. I když se původní vážné obavy nakonec nepotvrdily, počet pádů v obou sjezdových závodech nepřekročil obvyklou míru a většina postižených odjela z trati „po svých“, zůstává problematika obtížnosti sjezdových tratí a zajištění bezpečnosti závodníků trvale předmětem diskuze vedené v médiích i odborných kruzích.

Příliš mnoho obětí V podstatě se jedná o pokračující debatu, vyvolanou vážnými úrazy, k nimž došlo v závodech Světového poháru v loňské a v prvé polovině letošní série. Smutnou bilanci zahájil při tréninku na druhý sjezd sezóny 2007/08 v Beaver Creeku Nor Svindal. Mnohačetná zranění po nezvládnutém skoku a pádu do sítí si vyžádala roční léčbu. Následně ve sjezdu v Aspenu se zranila exmistryně světa Meissnit-

zerová, a předčasně tak ukončila sezónu stejně jako mladá Francouzka Barthetová. V lednu r. 2008 si vyžádal další oběti sjezd v Kitzbühelu.

První byl mladý předjezdec Hinteseer, odvezený se dvěma zlomenými obratli. V průběhu tréninku jej následoval se zlomenou holenní kostí Rakušan Buder a bohužel i náš Ondra Bank, jehož holeň a lýtková kost nevydržely dopad na rovinu po nechtěně dlouhém skoku před cílem. V samotném závodu dovršil neradostný výčet Američan Macartney, jenž sice nedoletěl tak daleko jako Bank, ale na jeho po pádu nepřirozeně zkroucené, bezvládné tělo byl děsivý pohled. Utrpěl mozkové trauma, naštěstí snad bez následků.

Kritické hlasy ještě zesílily po tragédii, k níž došlo 2. března 2008 v norském Kvitfjellu, kde skončila jízda Rakušana Lanzingera na trati superobřího slalomu chybným najetím do vnějších brankových tyčí a těžkým pádem.

Zdlouhavý, pětihodinový transport závodníka s otevřenou dvojitou zlomeninou bérce do nemocnice, kde došlo k amputaci nohy pod kolenem, se stal trvalým varováním pro všechny současné i budoucí pořadatele závodů.

Rakouská kritika Velký počet úrazů v pohárových soutěžích a osudový Lanzingerův závod vyvolaly bouřlivou reakci hlavně v Rakousku. Snad nejostřeji vystoupil bývalý rakouský reprezentant Assinger. Tento lyžařský publicista, který stál na počátku 90. let na startu mnoha sjezdových závodů ve Světovém poháru a 3 z nich vyhrál, vyzval v pořadu televize ORF k rezignaci prezidenta FIS. „Je neuvěřitelné, že ani po takové tragédii nemá prezident FIS odvahu, aby se zapojil do diskuze o bezpečnosti a vysvětlil, jak se taková věc mohla stát a co FIS udělá pro to, aby se to již nikdy neopakovalo… Na všechno jsou ve FIS pravidla, jen na bezpečnost nikoliv!“

CARVING

32

VĚDĚL NEJVYŠŠÍ PŘEDSTAVITEL FIS GIANNA KRITICKÁ SLOVA NEJEN Z RAKOUSKÉ STRANY ODPO ARSKÉHO MĚSÍČNÍKU SNOWACTIVE RICHARDEM FRANCO KASPER V ROZHOVORU S DOPISOVATELEM ŠVÝC VYHÝBAVÁ A SEZNAMUJE S VÁŽNOU A AKTUÁLNÍ HEGGLINEM. PROTOŽE VĚTŠINA JEHO ODPOVĚDÍ NENÍ M ROZSAHU. PROBLEMATIKOU, PŘINÁŠÍME JEJ V MÍRNĚ ZKRÁCENÉ

SJEZDOVÉ LYŽOVÁNÍ JE RIZIKOVÝM SPORTEM Těsně před zahájením pohárových soutěží v sezóně 2008/09 obvinil Bode Miller FIS, že připouští hru o životy závodníků.

Tak to jistě není.

Máme ředitele závodů, kteří jsou velmi zkušení a kteří se každý den při inspekcích jury domlouvají s vedoucími jednotlivých týmů. Ti mají vždy možnost se vyjádřit. Všechny názory ovšem není možno vždy respektovat.

Také závodníci by měli rádi větší právo do toho mluvit.

Je-li na startu 60 závodníků, bude existovat 61 různých názorů. Závodník vidí všechno ze své vlastní perspektivy. Tak tomu bylo i u cílových skoků v Kitzbühelu. Někteří považovali tento skok za nebezpečnou nástrahu, jiní požadovali, aby byl na trati alespoň jeden pořádný skok.

Všechny pády, které byly v poslední době vidět v televizi, byly bez výjimky způsobeny vinou závodníka. To nás sice nijak neuspokojí, ale je fakt, že k nim nedošlo kvůli nedostatečným bezpečnostním opatřením.

V Kitzbühelu došlo k podezření, že organizátoři z konkurenčních důvodů vědomě nechali připravit pistu poněkud hůře, aby trať neztratila punc nejtěžšího sjezdu na světě.

Pokud to mohu posuzovat, tak Kitzbühel je vždycky připraven vytvořit atraktivní pistu, aniž by musel používat podobné prostředky.

Kromě toho naši ředitelé závodů G. Hujara a H. Schmalzl by na to nikdy nepřistoupili.

Zavedením profesionálních rozhodčích a funkce ředitele závodu byl učiněn důležitý krok. Neměla by FIS udělat druhý krok a dát závodníkům více možností do věci mluvit, např. prostřednictvím bývalého závodníka, člena jury?

Když už, tak musí jít o aktivní, a nikoliv bývalé závodníky. Bývalých závodníků máme v jury již dost, jakož i trenérů a koučů. Všichni jsou na

pistě odborníky, kteří se téměř 365 dní v roce zabývají lyžováním. Nedovedu si představit, že by nějaký další bývalý závodník přinesl něco dobrého.

Také u žen došlo v minulé sezóně k jednomu zvlášť spornému sjezdu.

V Aspenu se vážně zranily dvě závodnice a Nicol Hospová odmítla startovat z bezpečnostních důvodů.

Nikdy jsme lyžaře nenutili, aby se zúčastnili nějakého závodu. Všichni jsou při rozhodování absolutně svobodní. Má-li někdo strach nebo je znepokojen, má mít odvahu říci: tentokrát beze mne. Během tréninku a během prohlídky tratě mohou závodníci přednést cokoliv řediteli závodu.

Na ředitele závodů je kvůli rozmanitým obchodním aspektům vyvíjen značný tlak...

Nemají to lehké, ale bylo by to také tak, kdyby museli rozhodovat závodníci. Žádný by nešel proti organizátorům ve vlastní zemi. Ředitel závodu je občas nucen k chůzi po úzkém hřebenu. Naše rada je jasná: nikdy nepodlehnout tlaku organizátorů a televize. Nikdy jsme žádného ředitele nekritizovali za odřeknutí konání závodu. Ale změnil se i přístup závodníků: oni chtějí závodit.

V posledních 20 letech došlo ke dvěma smrtelným úrazům (G. Radstadler a U. Maierová) a ke dvěma zraněním s těžkými následky (S. Beltrametti a M. Lanzinger). Je sjezdový lyžařský sport nebezpečnější než Formule 1?

To se nedá srovnávat. Bohužel máme v lyžařském sportu mnohem více úrazů, než vykazuje Formule 1. Tyto úrazy se nevztahují pouze ke Světovému poháru. Jen týden po smrti nešťastné Ulli Maierové došlo také v Evropském poháru ke smrtelnému úrazu. Nikdo o tom nepromluvil. V závodech nižších kategorií a v závodech juniorů dochází k poraněním, která jsou často dramatičtější, než zranění ve Světovém poháru, kde jsou si všichni nebezpečí vědomi. Sjezdové lyžování je rizikovým sportem. Zbytkové riziko zde nelze ani těmi nejdokonalejšími bezpečnostními opatřeními vyloučit. K tomu je nutno přičíst úrazy, ke kterým dochází při tréninku (výstrahou

je smrtelný úraz R. Cavagnoudové). Tréninky často nedostatečně zabezpečené jsou nebezpečnější než závody.

Vraťme se k závodům. Existují již také potrestaní ředitelé?

V současné době nejsou žádní potrestaní ředitelé. Je pravda, že všichni zodpovědní funkcionáři víceméně riskují – ředitelé závodů, techničtí delegáti a také prezident FIS. Prozatím hlavně někteří techničtí delegáti říkají: dál v tom nejedeme. Máme být odpovědni za věci, které nemůžeme ovlivnit.

NESLAVNĚ SLAVNÝ PÁD ŠVÝCARA ALBRECHTA V KITZBÜHELU… Na jedné straně jsou požadovány atraktivní pisty, na druhé straně by měly být stoprocentně bezpečné. Je vůbec něco takového možné?

Jde o vyváženost. Stoprocentní zabezpečení neexistuje. K dosažení takového zabezpečení sjezdových tratí by bylo nutné instalovat po celé jejich délce ochranné sítě,což se u těch nejvěhlasnějších v podstatě děje, ale současně by po nich závodníci museli sjíždět krokem. To je nemyslitelné. Snažím se už dlouho o snížení rychlosti. Televizní divák rychlost nevidí. Ani závodník do jisté míry nevnímá, jede-li 130 nebo 110 km/hod. Je třeba propagovat boj jezdce se sjezdovkou, např. ne úplně hladce „vyžehlenou“, po které se musí jet i hlavou.

Závodník, řečeno přehnaně, má někdy pocit, že se stačí postavit na start, dát hlavu mezi kolena a rachotit si to z vršku dolů. FIS by pak měla být zodpovědná za to, že neupadne na nos.

Co dělá FIS pro bezpečnost mimo pistu?

V roce 2006 jsme začali společně s renomovaným lékařským institutem v Oslo s rozsáhlou analýzou všech úrazů až po soutěže juniorů. Šetření ještě probíhá a bude stát hodně přes milion franků.

Před minulou sezónou se změnilo vykrojení lyží a byla redukována výška boty nad sněhem. Přesto se vážně zra-

nilo 30 závodníků Světového poháru.

Změny byly zavedeny po dlouhém a pečlivém zkoumání na univerzitách, které dostaly zakázku nejen od nás, ale i od lyžařského průmyslu.

Dovolím si pochybovat, že tak četné úrazy s tím nějak souvisí. I z tohoto pohledu však úrazy posoudíme. Na naší cestě zdaleka nejsme u konce. Názory jsou zatím velmi kontroverzní.

Není možné se zde spoléhat na pocity, musí být brána v potaz vědecká kriteria. Vraťme se k případu Lanzinger: předmětem diskuze i zkoumání by měla být i otázka nastavení vypínacích sil jeho vázání.

Mnozí závodníci mají pocit, že je nikdo nebere vážně. Jejich návrhy byly ignorovány. Neprospěl by čas od času kulatý stůl ?

V minulosti jsme takový kulatý stůl několikrát zorganizovali. V posledních letech už nikoliv, protože byl malý zájem. Založili jsme Radu sportovců, kde se diskutovalo o pistách, kalendáři a o mix disciplínách. Skoro vždy byly jednotlivé hlasy zabarveny osobně. V posledních letech se už sportovci nezúčastňovali, neměli čas.

Učinila FIS nějaká konkrétní opatření po skončení minulé, co do počtu úrazů nepříznivé sezóny?

Požádali jsme lékařskou komisi o analýzu všech vážných případů, aby mohly být upraveny regule týkající se lékařského zajištění závodů.

www.volantski.com

Výhradní dovozce a distributor pro ČR: AMER SPORTS Czech Republic, s. r. o. www.amersports.cz

FOTO: VÖLKL/GEPA, JEZDEC: JIMMY COCHRAN, MS 2009, VAL D‘ISÈRE

CARVING

34

PARTNER RUBRIKY

Můžete namítnout, jestli máme vůbec zapotřebí lámat se do jakési superúčinné a dejme tomu optimální techniky, když ji dnešní „blbuvzdorné“ lyže vlastně ani nepotřebují. Jistě, nutné to není a i s technikou průměrnou lze kroužit tak, že dámy vzdychají. Vyžaduje to ale přiměřený svah i sníh a dostatečně zatáčivé lyže.

Velký sklon, tvrdý sníh, delší méně krojená lyže se pak stanou tvrdým testem, kdy se opravdoví Lyžaři oddělují od pouhých Sjížděčů. A kdo chce být alespoň trochu tím prvým, má pořád co zlepšovat.

(Ne)zbláznil se

PLUH, COŽOMVÁPNÍACTY A VYLEPŠOVACÍ LY

TEXT: IVAN SOSNA

neuniklo bezPokud sledujete diskuze na našem webu, jistě vám lyhodnou konkurenčně nejdelší vlákno Vylepšovací lyžování. Chvá a a trenéra snahou dlouholetého jabloneckého lyžaře, závodník lyžařů, kteří Honzy Verla se tak podařilo uskutečnit první setkání Tedy typických se nechtějí jen vozit, nýbrž touží také se zlepšovat. čtenářů i naší „univerzitní“ a „seminářové“ rubriky.

Jak asi většina zájemců ví z webu, byla hlavním trumfem akce přítomnost „divocha“ české trenéřiny Milana Trnky. Pro mnohé účastníky a poté i čtenáře diskuze bylo jistě překvapením zjištění, jakou roli v tomto krátkém zdokonalovacím pobytu sehrálo plužení. Ano, plužení. Ještě před tím, než padnete pod stůl v děsu nad tím, co se také pod hlavičkou „carvingu“ v roce 2009 může dít, ale zkuste zapřemýšlet, proč se partička nijak špatných lyžařů ochotně sunula hlemýždím tempem rokytnickým „idiotplacem“ a proč si přínos tohoto zdánlivě nedůstojného drilu tak pochvalovala.

A to mnozí z nich jistě ani nevěděli, že podobně cvičí i největší hvězdy alpského lyžování. I hodně dobré borce tak vídám na vlastní oči na ledovci a mám k dispozici video, kde je takhle cepovaná rakouská reprezentace s největšími hvězdami.

O co tedy vlastně jde? Pořád o to, na co jsme v předchozích článcích už narazili: o správnou techniku.

Co je „správně“?

Existuje ale vůbec taková? Když jsme před lety v extázi vítali vykrojené lyže, nadšeně jsme šířili obrazoborecké poselství Waltera Kuchlera: žádná jediná správná technika neexistuje, dovoleno je vše možné. Byla to vlastně pravda: jakmile byly nové lyže alespoň trochu na hraně, začaly zatáčet. Bylo jim přitom celkem jedno, jak se na ni dostaly a co se při tom také dělo. A proč buzerovat běžného lyžaře sofistikovanou technikou, když jde stejně hlavně o to, aby se bavil a cítil příjemně? Když revoluce, tak z gruntu, staré pryč a nové sem.

U vylíčeného bychom v masovém měřítku mohli snad i zůstat. Většina lidí si stejně bude i nadále sjíždět po svém, ať už spontánním neškoleným zůsobem, či pod větším či menším vlivem nějaké oficiální techniky.

Jenže vedle nich tady vždy byla ambiciozní menšina, která chce víc. Tedy i to, jak zatáčet co nejefektivněji, optimálně. A tady, při nasazení vyšších nároků, už ona carvingová demokracie naráží na svá omezení. Nejlepší závodníci, odhlédneme-li od určitých individuálních odchylek, přece také používají plus minus tutéž techniku a nejezdí každý úplně jinak. Pro jejich náročné potřeby tedy zjevně cosi optimálního, jakási „správná“ technika, existuje. Neměli by tedy také ambiciozní sportovci a experti vycházet ze stejných pozic?

„Oprášil staré Sulovky a libuje si v klasice,“ pohoršuje se jeden pravověrný funcarver na příslušném funovém serveru. Pomatená informace se týkala rovněž naší webové diskuze. Tam jsem referoval o značně extrémní metodě nácviku oné správné techniky: na starých nevykrojených lyžích (nešlo o Sulovky, nýbrž Artis Compact 170 cm s rádiusem 50 metrů). A samozřejmě nešlo o žádnou „klasiku“ v podobě smykového oblouku, nýbrž o pokud možno co nejčistší jízdu po hranách – takovou, jakou na lyžích točivkách dneska zajede leckdo. Padesátimetrový rádius a špička 87 mm jízdě po hraně opravdu moc nepomohou, a tak se o to víc musí snažit jezdec. Nemožné a pro toho hocha nepochopitelné? Ale kdeže. Pracné, rozhodně ne tak čisté a elegantní, dejme tomu extrémní, možná až podivínské, ale rozhodně zajímavé, poučné a výchovné. Těžko na cvičišti, lehko na bojišti, řečeno s klasikem. Ale vlastně nic nového: stačí podívat se na některé Trnkovy fotky ze začátku 90. let. Tomu, jak tam na tehdejších lyžích stojí, nevytknete nic ani z dnešního pohledu.

Nezastírám, že některé Milanovy názory na optimální pohyby, jejich následnost a načasování nesdílejí všichni. Vždycky u nás měl oponenty včetně takzvaně renomovaných. Zatím jsem ovšem většinou sledoval, jak se jejich kritika bortila pod tím, co nejlepší lyžaři na sněhu skutečně předváděli. A vím, že z Milanových rad, mnohdy neformálních a nezištných, více či méně přímo profitovali mnozí. Včetně největších hvězd Záhrobské a Krause. I proto se za uplynulé roky leccos z jeho know-how objevovalo i ve SNOW. (Pro zajímavost: v posledním FREESKI 3/2009, najdete čtivě a nekomplikovaně napsaný pěkný článek Honzy Schauera Postavení lyžaře v oblouku, vycházející z téže ideové líhně.)

Kouzlo „Trnkova pluhu“ Právě v tomto duchu se nese Trnkova filozofie správných pohybů. Pluh ne jako brzdivý a smýkavý anticarvingový prvek, nýbrž jako prostředek k nácviku správného postavení pánve a trupu s odklonem, dobře natažené vnější nohy. Není to tedy v nácviku pluhu často vídané pokrčování vnější, přes niž trup „přepadává“ z oblouku ven. Nýbrž vlastně to, co ve sportovním „raceoblouku“ jedeme stejně, jenom s vnitřní lyží ne v pluhu, nýbrž paralelně. Jednoduché – principem, ne tak docela na provedení! – a účinné. (Na tomto místě ovšem nemohu vynechat Kuchlerovo upozornění, že prý až 30 % lyžařů, častěji mužů, prý má problém zaujmout a držet v oblouku pluhové postavení. Se svými zuboženými klouby o tom vím ostatně svoje…)

V dubnu na viděnou?

Protože zelený strom života čili praxe je nad šedou teorii, připomínám, že na začátek dubna (1.–5.) se chystá druhé Vylepšovací lyžování. Přesnější informace najdete na SNOW.CZ. To už bude jaro a nejlepší doba k práci na technice.

Lyžař je tou dobou vyježděný a současně většinou tak nalyžovaný, že už nemusí chrtit kilometry za každou cenu. A povolující firn, onen „hero snow“, umožňuje nejlepší oblouky našeho života.

Takže se bavte, cvičte, trénujte – podle gusta.

Krásné lyžařské jaro, pohodové léto (moc se neflákejte, myslete na fyzičku a ohebnost!) a po něm zase na shledanou.

35

TEXT: IVAN SOSNA

ITALSKÝ RUČNÍ PŘÍSTROJ TRIONE OPRACOVÁVÁ HRANU BRUSNÝM KOTOUČKEM A DOKÁŽE ÚPLNĚ ELIMINOVAT PRACNÉ RUČNÍ LEŠTĚNÍ.

PODOBNÝ ÚČEL MÁ JEŠTĚ SOFISTIKOVANĚJŠÍ PŘÍSTROJ SNOWGLIDE SPOLEČNOSTI VERDONK Z USA

SERVIS

O STARÉM VOLOVI, SPECIALITY A ZAJÍMAVOSTI

ských časoKdyž už jsme probrali broušení do detailů, jaké v lyžař ost připomenout pisech rozhodně nenajdete, mohli bychom pro úpln ch včetně pokusy o „nerovnou hranu“ a zmínit se o pár specialitá toho, jak se (taky) brousí ve Světovém poháru.

A ztratit pár informativních slov o ručních mašinkách, které do určité míry zbavují člověka ruční práce. Na závěr chci přidat první část zkušeností s poněkud odlišným úhlováním, než s jakým se běžně setkáte.

Na podzim, tedy včas před sezónou, nám pak vyjde stručné povídání o základním mazání.

Nápadů na „zostření“ klasické rovné a hladké hrany bylo v historii několik. Jeden směr přemýšlení se inspiroval nerovným ostřím, jaké třeba známe z nožů na chleba. Asi nejznámějším výsledkem je švýcarská Skibo Edge, později mírně modifikovaná a přejmenovaná na současný Ultimate Grip. Zářezy ve tvaru podélných mělkých „zubů“ měly zabezpečit lepší držení zejména lyžařům, kteří hrany zanedbávají a nebrousí. Za deset let existence se ale UG neprosadil.

Při letošním ISPO mi těch hochů bylo až líto: nejméně pětkrát jsem šel okolo jejich stánku a nikdy tam nebyl jediný návštěvník.

Před lety jsem si od nich nechal nabrousit jedny Sporteny a jejich skibo edge dostatečně vyzkoušel.

Zubatá hrana kupodivu nevadila, ani při brakáži, ale oproti ostré hraně konvenční (0,5/87) jsem žádné lepší držení nepozoroval.

Jiná úvaha stála už dříve u zrodu úpravy hrany zvané ICE. Jejím principem byl mikrozářez na spodní straně hrany, jenž tak ve středu lyže vytvářel vystupující ostří, zabírající při zahranění. Také po tomto americkém vynálezu, aplikovaném svého času i v některých servisech v Alpách, se slehla zem. Osudným se těmto vychytávkám mohly stát carvingové lyže, neboť se při své menší délce a lepší ohebnosti dokonaleji zařezávají do tvrdého sněhu. A možná i rozšířené úhlování, rovněž přinášející lepší držení.

Nejnověji se ovšem o rozruch postarala Lindsey Vonn, když v médiích líčila, jak jí na extrémně tvrdou trať pro druhé kolo slalomu v Mariboru servisman musel nabrousit „serrated edge“, „ostrou jako nůž na steaky oproti noži na máslo“. Spekulovalo se, zda nejde o vynález Vincenta Alvareze z roku 1999, opatřující hranu drobnými zuby, ale zaručenou informaci neznám.

Pro naši praxi ale kvalitně připravená hrana kvalitní lyže v 99 % situací postačí. Ačkoliv se v médiích poslední dobou stále více naříká na „tvrdé tratě s technickým sněhem“, není toto všechno nic proti tomu,

na jak doslova brutálně tvrdých tratích jezdí „světoví“ muži – na hranách tradičně rovných. Lepší cestou než hledání nějakého nového zázraku je – vedle dobré techniky – pravidelné pečlivé servisování.

Fajnovosti ze Světového poháru Právě závodníci nejvyšší úrovně, jezdící na injektovaných tratích, ovšem potřebují extrémní krátkodobou drživost, vlastně pro nějakých 50–60 oblouků jednoho kola slalomu či obřáku. Někteří pak oceňují hranu nepatrně hrubší, již jim poskytne třeba leštění diamantem nasucho. (Pro nás, kdo přísun drahých diamantů nemáme, platí, jak už jsme psali, navlhčení. Velký fajnšmekr může kromě velmi jemného diamantu zkusit i extrémně jemný smirkový papír – zrno až 600 – nebo třeba sledovat někdy uváděný rozdíl, jaký při leštění poskytne keramický kámen, diamant a velmi tvrdý kámen Arkansas.) Existují ale naopak i „kouzelné“ emulze, jež mají zvýšit skluznost vyleštěné hrany.

V poslední době se zdá, že servisní mág se zlatýma rukama dostává vážnou konkurenci. V komerční praxi už ostatně vládnou stroje včetně programovatelných automatů. Ale dokonce i ve Světovém poháru se prosadil italský ruční přístroj TriOne. Hranu opracovává brusným kotoučkem a dokáže úplně eliminovat pracné ruční leštění. Právě z něj se dostává ona „syrová“ hrana, kterou řada závodníků, zejména slalomářů, buďto přijímá, nebo dokonce upřednostňuje před hranou udělanou ručně. Má-li servisman připravovat více párů, je to ohromná výhoda, navíc za přijatelných 1 500 EUR. Po diskuzích, jak komu co vyhovuje, se na tento pokrok chystají i naši reprezentanti-muži.

Podobný, ale ještě sofistikovanější (a dražší, 3 200 dolarů) přístroj Snowglide nabízí i výrobce Verdonk z USA. Na ISPO jsem zase skoro hodinu strávil s italským výrobcem jiné ruční mašinky, tentokrát na druhém používaném principu – obíhajícího brusného pásku (za 1 900 EUR bez prý potřebného držáku lyží podle mne předražené). Existují ale i strojky jednodušší a mnohem levnější, vlastně příruba s kladkami pro brusný pásek, poháněné konvenční vrtačkou či flexou. Rozšíření této druhé skupiny je ale malé a informace o tom, jak a s jakými náklady fungují, se získávají dost obtížně. Pro soukromníka s nanejvýš pár lyžemi jsou ale zbytečné a uvádím je jen pro doplnění problematiky.

Od starého vola… … učí se mladý orati, praví staré rčení. Jenže občas se i starý vůl může poučit a objevit netušené. Mně se tak konečně letos podařilo vyzkoušet „posunutý úhel“: značný odklon a úměrně velké podbroušení, tedy 1,5/85 stupňů. Použil jsem je postupně na obřačkách Sporten (R 27), Blizzard (R cca 23), Atomic (R 27).

Tento úhel dostaly dosud jen vnitřní hrany, vnějším zůstalo k novému odklonu 1,5 cca 87 stupňů.

Výsledek mě přímo ohromil. Očekával jsem „plavání“ a poměrně pozdní záběr hrany, fungující až při větším zahranění, tedy při vyšších rychlostech.

Nic z toho se ale nepotvrdilo. Ve volné jízdě, kdy není třeba oblouk najíždět s centimetrovou přesností, není „prodleva“ takřka poznat. Naopak cítit je narůstající záběr hrany při náklonu a zahranění, při nichž by se už lyže s 0,5 utrhávala a kterou bych asi neustál. Jestliže se totiž začnou příslušné síly akumulovat už od malého zahranění, dosáhnou na vrcholu oblouku okolo spádnice hodnot, jež ustojí jen hodně namakaný borec. (Kdoví, jestli jedno z tajemství subtilní Katrin Zettel není i v tomto. Tím spíš, když kamarádi dostali v závodním oddělení Atomicu informaci, že právě takto úhlují. Což byl mimochodem poslední impuls k mému experimentu.) Navíc se s lyžemi velmi obratně manipuluje a bezproblémové jsou jak „cross-under“, tedy „podvlečení“ lyží pod tělem, tak zakrojení vnitřní lyží. Usnadňuje se i jejich driftované nasunutí do nového směru, nutně používané v některých „nekarvovatelných“ brankách, ale třeba také na velmi prudkém svahu.

Výhody i nevýhody Je možné, že úhly by nemusely být přesně takové, možná by stačilo 86 stupňů. Podstatné ale je, že odvaha zkusit něco netradičního přinesla takový efekt. Moje dosavadní nadšení brzdí ještě jenom nedostatek zkušeností se všemi možnými povrchy. Je možné, že na měkčím sněhu, kde dostatečně rychlý záběr hrany docílit nelze, to tak skvělé není – ale nelamentuje se snad nad tvrdými tratěmi? Také slalomku si tak brousit nebudeme. Rovněž učitel lyžování potřebuje, aby mu lyže poslechly i v malé rychlosti a ponechá si odklon pro záběr rychlý. Velké podbroušení znamená hodně práce se strháváním bočnic a také životnost hrany dostává zabrat. Dosavadní zkušenost s obřačkami je ale tak skvělá, že jsem si ji i coby zatím nehotový výstup nedokázal nechat pro sebe.

Jak vidno, dokáže být tuning hran velkým dobrodružstvím. Především odklon je, řečeno slovy exweltcupového servismana Davida Peszka, „srdcem a duší“ každé lyže.

Kéž vám tedy informace našeho seriálu budou inspirací.

A nechť vám na jarním ranním firnu pořádně udělané hrany parádně slouží!

CARVING

36

LÉTO

TEXT: HANA TOPOLOVOVÁ FOTO: ARCHIV

KLEPE NA DVEŘE…

zamyslet se, Když sleze poslední sníh, nastává to pravé období adně jak ji jak své tělo udržet ve správné lyžařské formě. Příp ještě vylepšit.

Asi vás napadá mnoho variant (nejen) sportů, které by pro vaše tělo mohly být to pravé ořechové.

Naší snahou bude osvětlit jednotlivé možnosti a varianty vhodných doplňkových aktivit a současně připomenout problematiku kompenzačních cvičení ve spojitosti s problematikou pohybové jednotvárnosti, k níž může velmi snadno dojít.

nosti přirovnáván k běhu na 400–800 m. Energetický výdej je ale přímo ovlivněn rychlostí, jakou svah sjíždíme, jak dlouhou trať a jaké klimatické podmínky překonáváme. Výkony je možné charakterizovat převážně jako rychlostně silové. Proto je letní příprava organismu velmi důležitá. Tedy pokud se nechceme na svahu trápit a jízdu si hodláme vychutnat.

Pravda, která nerezaví

Je třeba si uvědomit, že…

Smutnou pravdou je, že mnozí sportovní nadšenci svá těla ničí. Díky tomuto dobrovolnému ničení tělo trpí pohybově stejnou a současně nadměrnou zátěží.

Lyžaři podléhají svým emočním a tzv. závodním návalům. Přitom ale neberou v potaz fakt, že tělo na to není zdaleka uzpůsobeno a připraveno. Jednoduše, optimální je staré známé plynulé dávkování zátěže a pestrý pohyb, různá zátěž, která by měla vést k všeobecnému rozvoji, nikoliv k jednostrannému zatížení organismu. Pokud tyto jednoduché zásady opomíjíme, máme zaděláno na obtíže, jež mají po několika letech za následek pouze zdravotní problémy.

Pěkně popořádku Sjezdové lyžování je právem řazeno mezi fyzicky i psychicky vysoce náročné sporty, a to kvůli nárokům na srdečně oběhový systém i energetickým předpokladům. Tento sport je díky své energetické nároč-

Náročností se sjezdové lyžování řadí mezi činnosti prováděné submaximální až maximální intenzitou po dobu 3–5 minut, energetické krytí dosahuje hodnot 85–95 % VO2 max.

Lyžař při sjezdu překonává značné výškové rozdíly, často velkou rychlostí (až 100 km/h); reakční rychlost musí být vysoká, aby bylo možné rychle reagovat na změny terénu změnou techniky jízdy.

Co se v našem těle děje…

Při nesprávném pohybovém režimu vzniká svalová nerovnováha – disbalance. Lidově řečeno, nic se nemá přehánět, a pokud své tělo trápíme pouze proháněním se na prkýnkách, nastane právě ona situace. Některé svalové skupiny se zkracují, jiné ochabují. Tyto změny ovlivňují činnost kloubů a páteře, mění pohybové ná-

Lyžařovo tělo je vystavováno celé řadě nových faktorů: – snížení množství kyslíku ve tkáních – rychlé změny – svalové napětí – adaptace rovnovážného ústrojí, zrakového, sluchového a pohybového analyzátoru, vytvářejícího komplexní pocity lyžaře

vyky a posléze způsobují bolesti pohybového systému.

Také zvyšují riziko přetížení a poškození úrazy. Řešením tedy je pestrá škála doplňkových pohybových aktivit, případně kompenzačních cvičení.

Pestré pohybové aktivity lyžařům pomáhají zabránit ochabnutí svalů a posilují již ochablé svalové skupiny.

Zpět do školních lavic Na tzv. lyžařském výkonu se značně podílí izotonické i izometrické kontrakce (stah svalových vláken, tj. jejich zkracování a zbytnění), což vede k poměrně rychlé místní únavě zatížených svalových skupin.

To vyvolává velkou odezvu v srdeční frekvenci, na jejím zvýšení se podílí i faktor emoční (u sjezdařů individuální, zvýšená dráždivost – vagotonie, u mužů 193–207 tepů/min, u žen 192–201).

Únava – přítel, či nepřítel? Únava je obranný a ochranný mechanismus organismu. Chrání zatěžovaný organismus před možným poškozením z přetížení. Únava může mít charakter celkový, místní, fyzický, psychický a formu akutní nebo chronickou. Je proto jasné, že hospodárněji pracuje ten, kdo svalu dodává dost kyslíku, aby kyselina mléčná vůbec nevznikala. To je ale při tréninku možnost jen teoretická.

Doplňkové aktivity Doplňkové sportovní aktivity. Zcela záměrně se vyhýbám označení „ideální doplňkový sport” a volím formulaci „osvědčenými doplňkovými aktivitami” jsou sporty, které zatěžují svalový systém souměrně.

Cílem je představit běžné, ale i méně preferované sporty, které pomohu udržet tělo ve formě.

Varianta pro ortodoxní lyžaře Pro ty z vás, co svá prkýnka sundat nechtějí, je travní lyžování jednou z alternativ. Travní lyžování je ve světě známé pod výrazem grasski a věnují se mu nejen závodníci, ale také rekreační lyžaři, kteří si tak krátí čas před příchodem další zimy.

Cyklistika Rovněž cyklistika je vhodným doplňkovým sportem.

Její výhoda spočívá i v možnosti výběru, zda tzv. bike či silnička.

Silniční kolo Jízdu na silničním kole lze jednoduše doporučit pro trénink rychlosti, dynamiky a vytrvalosti.Této skutečnosti také odpovídá samotná konstrukce a převodový systém. Takže na silničním kole rozhodně nenajdete žádné lehké nebo superlehké převody. Je určeno spíše těm, kteří se chtějí na kole prohánět a trénovat.

Touží po výkonnosti, předjet, a ne jen stačit (uviset).

Nemohou se dočkat a chtějí trénovat, i když je ještě v úvozech nějakých ten sníh a v lese spousta bahna.

Horské kolo Horské kolo není moc dlouho na světě, ale během relativně krátké doby si získalo mnoho příznivců po celém světě. Jedním z faktorů, proč se tomuto sportu věnovat je, že představuje univerzální pohybovou aktivitu v přírodě. Nelze ani opomenout fakt, že se jedná o účinnou kardiovaskulární zátěž, která je šetrná ke kloubům. Záleží na vás, můžete si korigovat zátěž individuálně dle svých potřeb nebo měřiče tepové frekvence.

Plavání Plavání zatěžuje pohybový systém naprosto souměrně, výhodně zatěžuje zádové svalstvo a provádí-li se s vhodnou intenzitou, má vytrvalostní charakter a při nízké intenzitě (vzhledem ke skutečnosti, že voda nadlehčuje tělo a tím snižuje svalový tonus) také uvolňuje pohybový systém. Lze říci, že plavání je optimální doplňkový sport. Je to pohyb v prostředí,

kde nejen trénujeme, ale současně i relaxujeme a regenerujeme se. Rozvíjí jak vytrvalost, tak rychlost.

Běh Další aktivitou je běh. Na tento druh pohybové aktivity panuje mezi lyžaři mnoho názorů. Jedni jej zatracují, jiní vychvalují. Lze však říci, že je opět sportem, který komplexně zatěžuje tělo. V lese či parku se dá běhat celé hodiny. Kromě složek zmíněných u plavání je nutné zdůraznit význam všeobecného i speciálního běžeckého posilování (běh do kopce, se zátěží, v hlubokém písku, různé modifikace odrazů, atletická abeceda, výpady atd.). Běhat se dá na vytrvalost, je možné rozvíjet sílu během do svahu anebo rychlost krátkými sprinty. Terén na běh by měl mít měkčí povrch, asfaltové cesty jsou dosti nevhodné. Důležitá je vždy technika a obuv.

NĚKOLIK RAD: 1) Nepřepálit začátek – každý běh začínejte deseti minutami chůze a pomalého běhu a to samé udělejte po běhu při vyklusání. Při rozklusání tělo pozvolna připravíte na zátěž, okysličíte je a zahřejete svaly.

Vyklusání je možná ještě důležitější. Náhlý konec běhání bez závěrečného zvolnění může způsobit křeče v nohou, nevolnost, závrať nebo mdloby.

2) Strava – neběhejte dříve než dvě hodiny po hlavním jídle. Pokud to nedodržíte, jídlo nebude správně stráveno, riskujete křeče v žaludku, nadýmaní a také zvracení.

3) Proti všem – protivítr vás vždycky zpomalí více, než vás po obrátce zrychlí vítr v zádech. Běh do kopce vás vždycky zpomalí více, než vás pak zrychlí seběhnutí. Proto nikdy nevyplýtvejte všechnu sílu na vyběhnutí kopce, pak ji nebudete mít na seběhnutí.

4) Boty – měňte je, pokud v nich máte naběháno 650–800 km. Jestliže už „dodělávají”, kupte si nové a střídejte je. Nečekejte, až ty staré budou na vyhození.

Posilování Pokud pro vás posilování a posilovna plná muskulatur není odrazující představou, je také optimální doplňkovou aktivitou, kterou je vhodné zařadit.

Posilování v posilovně s velkou vahou a intenzitou považujeme za anaerobní činnost. V domácím prostředí nebo ve fitnesscentrech v instruovaných lekcích se většinou setkáte s posilovacím tréninkem aerobního charakteru. V tomto případě jde zhruba o činnost v rozmezí tepové frekvence 50–60 % TFmax. Počet opakování u jednotlivých cviků je

CARVING

38

závislý na druhu cvičení. Posilujete-li s cílem tvarovat postavu a redukovat tuk, provádějte zhruba 10 až 15 opakování. Pokud jsou svaly velké, můžete opakovat maximálně dvacetkrát. Jedná-li se o cvičení s cílem nárůstu svalové hmoty, doporučuji vám malý počet opakování s větší váhou – zhruba 6 až 8. U větších svalů platí, že opakování by mělo být zhruba 12.

Mezi jednotlivými cviky krátce odpočíváme. Pokud jste v posilovně nováčkem, je vhodné alespoň na začátek vyzkoušet rady osobního trenéra, který může poskytnout dobrý návod a základ pro to, abyste cviky prováděli správně a naopak si své tělo neničili.

Posilovat se dá i bez drahých posilovacích zařízení.

Na kliky, shyby a další cvičení postačí dobře vedený trénink v tělocvičně. Cvičení na sílu by neměla být delší než půl hodiny. Cviky, které se opakují, se nedělají do úplného vyčerpání, ale jen asi na 90 % možností. Tím se docílí maximálního nárůstu síly.

Obecně lze konstatovat, že posilování je charakterizováno jako činnost svalů proti odporu, a to buď: – vlastní vahou – tzn. posilování s vlastním tělem – nebo s odporem různých závaží a pomůcek (jednoruční činky či speciální posilovací stroje).

JAKÉ PARTIE POSILOVAT A PROČ?

Horní končetiny a pletence ramenní – je třeba si uvědomit, že pletenec ramenní je zodpovědný za funkci ruky a její jemné motoriky. Pokud svalstvo není pevné, postrádá správnou svalovou souhru.

Mezilopatkové svaly a fixátory lopatek – ochabnutí svalstva v oblasti hrudní páteře se projevuje nejen u běžce zvětšením kyfotického držení páteře a odstáváním lopatek. Proto doporučujeme při posilování kombinovat cviky na procvičení systému vzpřimovačů páteře s cviky na oblast mezilopatkovou a fixátorů lopatek.

Zádové svalstvo – je důležité pro páteř, pro napřímení hrudní páteře, ochranu páteře a fixaci lopatek. Při oslabení dochází k vadnému držení těla a bolestem celé páteře, včetně hlavy.

Břišní svalstvo – břišní svaly a svaly pánevního dna jsou základními tělesnými činiteli. Pokud jsou dlouho v nečinnosti, poměrně rychle ochabují a funkčně stárnou. Velmi rychle se pak ukládá nadbytečný tuk. Břicho se vám vyvalí dopředu, ztratí napětí, povolí se a začíná narůstat „pivní mozol”.

NEZBYTNÉ RADY: 1) Přesné provádění cviků.

Mnoho běžců mluví o správném provádění cviků, ale jen málokdo z nich může být příkladem.

2) Vyloučit rizikové cviky.

Riziko zranění můžete snížit i tím, že vyloučíte nebezpečné cviky, například ty, které nejste schopni správně provádět.

3) Vybírejte cviky, které vám sedí.

Cvičení by se mělo skládat jen z takových cviků, jež jste schopni provádět správně.

4) Cvičte pouze odpočatí.

Jen dobře zregenerované svaly lze efektivně zatěžovat.

5) Méně znamená více.

Zvyšujte počet opakování jednotlivých cviků, popřípadě váhu.

Lezení Je další vhodnou doplňkovou aktivitou, která komplexně zapojuje svalové partie vašeho těla. Při slově lezení se většině z nás automaticky vybaví vysoké hory, Himálaje, šerpové nebo něco podobného. Skutečnost je ale jiná – ve sportovním lezení nehraje žádnou roli nadmořská výška. Například cesta na skalách má 20 až 40 m, pro sportovního lezce je ale důležitá obtížnost – jak těžké je dolézt cestu zezdola nahoru čistě (jenom za pomoci skalních chytů a stupů). V dnešní době vyrostlo mnoho umělých stěn, jež jsou vyhotoveny z překližky a umělých chytů a nacházejí se obvykle ve velkých halách, popřípadě restauracích. Tomuto druhu se říká lezení na obtížnost a našinec má i ve městě možnost potrápit své tělo. Dále je tu bouldering – jednoduše lezení na kameny. Přesnější definice možná zní: lezení bez lana v malé výšce. Podstata boulderingu tkví v tom, že děláte málo kroků (pohybů), ale při extrémním silovém vypětí. V současné době je stále populárnější kvůli své atraktivnosti a větší přístupnosti. Tento sport dává tělu poznat další pohybový vzorec. Lezením získáváte obratnost, odvahu a celkovou fyzickou kondici.

Měla by tvořit určitou část přípravy lyžaře-závodníka i lyžaře-turisty, kdy se vhodným cvičením vyrovnává nadměrné jednostranné zatížení pohybového aparátu. Řadíme sem především speciální protahovací, posilovací a senzomotorická cvičení, která přispívají ke svalové harmonii.

Nezapomínejme na dechová, relaxační a uvolňovací cvičení Tato cvičení jsou jedinečná tím, že dokážou zároveň zklidnit i aktivovat. Základem je samotné dýchání.

Dýchání přímo nebo nepřímo ovlivňuje řadu dalších tělesných funkcí včetně duševní činnosti. Nezapomínejme proto na včasnou regeneraci, která by měla být součástí života a jejímž hlavním cílem je rychlá likvidace akutní únavy po skončení zátěže.

Nyní už jen stačí vybrat si!

Kompenzační cvičení www.garmin.cz GARMIN FORERUNNER 405HR

GARMIN FORERUNNER 60

Moderní sporttester Garmin Forerunner 405HR představuje pokročilé sportovní hodinky s integrovaným citlivým přijímačem GPS a možností připojení snímače tepové frekvence. Dohromady tak tvoří dokonalého trenéra, který pohlídá nejen čas strávený sportováním nebo uběhnutou vzdálenost, ale také optimální tepovou frekvenci a spotřebovanou energii.

Velkým přínosem tohoto sporttesteru je funkce virtuálního tréninkového partnera, která dokáže porovnat na trati váš běh nebo jízdu s dříve dosaženým cizím nebo vlastním výkonem. Oproti jiným sporttesterům je Garmin Forerunner 405HR díky GPS vhodný při většině sportovních disciplín, ať je to běh, cyklistika, in-line bruslení, golf nebo například jízda na koni.

Náramkový sporttester s možností snímání tepové frekvence ocení všichni sportovci, kteří mají zájem o sledování a vyhodnocení fyzické zátěže během tréninku. Při správném nastavení zátěže je Forerunner 60 schopen pomoci v mnoha různých směrech – za účelem regenerace, redukce váhy nebo zvýšení výkonnosti bez zbytečného plýtvání časem a silami. Unikátními vlastnostmi tohoto sporttesteru jsou automatický bezdrátový přenos dat mezi přístrojem a PC a funkce virtuálního trenéra umožňující porovnání aktuálního s uloženým nebo naplánovaným výkonem v průběhu samotného tréninku nebo závodu.

Cena: 9 990 Kč

Cena: 3 990 Kč

www.newbalance.cz

www.bikecentrum.cz GT MARATHON CARBON EXPERT

NEW BALANCE MT1110GO

Elitní trailový model MT1110GO s voděodolnou membránou GORETEX ® XCR je charakteristický svým záběrem a stabilitou při pohybu na nerovném povrchu.

Použity nejvyspělejší konstrukční technologie – Abzorb® FL, N-durance™, Rock Stop™ 2, Toe Protect a mnoho dalších.

Více informací nejen o tomto modelu naleznete na www.newbalance.cz.

MOC: 2 999 Kč

Kola řady Marathon americké značky GT jsou ideální pro cross country a maratony. Technologie zadního pružení Independent Drivetrain ve spojení s kvalitními tlumiči zabraňují nechtěnému pohupování zadní stavby při jízdě a neztrácí se tak přenášená energie. Zároveň ale nabízí dostatek komfortu. Tři celokarbonové monocoque rámy a dva duralové pokryjí nároky jakéhokoliv vyspělého jezdce.

MOC: 74 999 Kč

39

www.giant-bicycles.cz GIANT TRANCE X5

Trance X je univerzálním trail bikem. Zvládne jak víkendový maraton, tak i týden v Alpách s CamelBakem na zádech. Systém Maestro je aktivní v technických sjezdech a výjezdech, naopak ve stojkách při jízdě ze sedla se ani nehne.

Geometrie je uzpůsobena technickému terénu, přesto je váha rámu na úrovni XC kol. Trance X1 se stal Trail Bikem roku podle časopisu Bicycling.

MOC: 31 999 Kč

GIANT XTC 2

www.garmin.cz GARMIN EDGE 705

Závodní geometrie designovaná pro 100mm vidlice a lehká slitina AluxX SL tvoří spolu se špičkovými komponenty vaši zbraň pro každodenní vyjížďky a víkendové maratony.

Z modelů XTC si vybere každý sportovně orientovaný biker – stačí zvolit to správné osazení.

Cyklistický GPS computer Garmin Edge 705 je nejdokonalejším cyklistickým počítačem na současném trhu. Kromě navigace nejrychlejší nebo nejkratší trasou do cíle je Edge schopen zobrazit výškový profil trati, kadenci šlapání, otáčky kola nebo při použití kompatibilního příslušenství zobrazit výkon cyklisty ve wattech. Unikátní vlastností přístroje je funkce „Virtuálního partnera“, která je schopna srovnat na trati vaši jízdu s výkonem jiného cyklisty nebo s vašim starším výkonem.

MOC: 25 999 Kč

Cena: 11 990 Kč

www.idsport.cz SPORTFUL

Sporful je prestižní italská firma zabývající se výrobou funkčního sportovního prádla, cyklistického a běžkařského oblečení a doplňků.

Kolekce pro jaro/léto 2009 využívá nejmodernější materiály a to jak pro profesionální tak amatérské jezdce.

Mezi nejprodávanější patří kolekce Anakonda.

PINARELLO FP3

FP3 je největší chloubou Pinarella pro letošní sezónu. Je to základní karbonový rám v nabídce a vychází z nejvyššího a nejúspěšnějšího modelu Prince. Pro stavbu rámu je použita stejná forma jako pro model Prince, akorát materiál je z nižší řady karbovaných struktur a to z karbonu 30HM12K. Rám je konstrukce monocoque se zadní asymetrickou vidlicí Onda a přední Onda vidlicí o průměru 1“ 1/8 – 1“ 1/4, která je taktéž vyrobena z karbonu 30HM12K. Model FP3 je nabízen v 10 pánských, 4 dámský velikostech a můžete si vybrat ze sedmi barevných možností. Sady Campagnolo Veloce, Centaur, Shimano 105 a Ulterga mohou být Vaší další volbou.

Model: Pinarello FP3 karbon 30HM12K, vidlice: Pinarello Onda karbon 30HM12K, sada: Campagnolo Centaur 10s, střed: M.O.st Linx CE Megan 50/34, představec: M.O.st TigerMax karbon 3K, řídítka: M.O.st Xylon Alu DB, sedlovka: M.O.st Tail C-Alu, sedlo: M.O.st Leopard, kola: M.O.st Chall, pláště: Continental Ultra Sport

Cena: se sadou Veloce 69 990 Kč, Centaur 79990 Kč

SANTA CRUZ SUPERLIGHT

POWERBAR RIDE SHOTS

Cena rámu od 31 500 Kč

Cena: 39 Kč

Energetická novinka. Bonbóny s příchutí coly s kofeinem a s příchutí citronu s vitamínem C. Bonbóny obsahují bílkoviny, sacharidy, vlákninu a sodík. Neobsahují aroma, barviva ani konzervační látky!

Dál, rychleji, déle - geometrie rámu Trance X si poradí s delším maratonem i s pohodovými vyjížďkami v technickém terénu. Maestro se 127 mm zdvihu dává pohodlí pro celodenní exkurze v horách a zajišťuje bezztrátový přenos energie. Trail Bike roku 2008 podle časopisu BICYCLING®.

Vyzkoušejte své nové kolo se systémem Maestro ještě před nákupem.

Seznam prodejců a testovacích center najdete na giant-bicycles.cz

Ride Life. Ride Giant. giant-bicycles.cz

foto Trance X0

109 999 Kč / 4 599 EUR (pouze pro SR)

Určeno pro XC a marathon. Zdvih zadní stavby je 100 mm.

Tlumič Fox Float R. Vidlice se zdvihem max 120 mm.

Jednočepový systém odpružení.

Materiál rámu ALU 6069.

Anthem X3

30 999 Kč / 1 299 EUR (pouze pro SR)

XtC 3

21 999 Kč / 899 EUR (pouze pro SR)

HISTORIE

– 0 99

1 – 80

19

0 0 20

TEXT: IVAN SOSNA

ROZPORUPLNÁ

90.

Léta devadesátá? Zaslíbená doba carvingová, napadne okamžitě každého. Vždyť to ještě máme v čerstvé paměti. Vzrušující roky ohromných změn materiálových i technických.

Lyžařská euforie, ba extáze. Ničím lepším první pořádné lyžařské století nemohlo skončit…

Jenže tato dekáda zdaleka nebyla tak skvělá, jak si většinou myslíme. Carving sice zabodoval a pomohl, ale ve skutečnosti největší slávu lyžování ani on nevrátil.

Jak už víme, osmá desetiletka znamenala mírný ústup popularity našeho bílého sportu. Víme, že jej způsobila i konkurence dovolených v teplých zemích, ale nově také snowboarding. A ke všemu dostalo lyžování zákeřnou ránu do zad od počasí. Devátá dekáda začala ve znamení dvou katastrofálních teplých zim se zoufalým nedostatkem sněhu. Jejich načasování stěží mohlo být horší. „Bezpříkladná historie úspěchu se v zimě 1992/93 zastavila,“ konstatuje tehdy Die Zeit. Další tři sezóny v Alpách klesaly počty hostů i hotelů.

Málo platné, globální chladné období 1950–1980, prý vyvolané i aerosoly v atmosféře, bylo pryč. Opatrně lze vyslovit předpoklad, že na slavných obdobích lyžování – počátcích koncem 19. století a šesté až osmé dekádě dvacátého – má určitou zásluhu i relativně chladné počasí.

Špatná sázka na cap Pod tlakem klesajícího odbytu lyží a rostoucích problémů firem i celé branže zesílily koncem 80. let staré snahy o racionalizaci výroby. Oprášením staršího nevyužívaného patentu Dynamicu z roku 1966 se nejprve Salomon a Elan vrhly na tzv. cap, tedy samonosnou konstrukci, jejímž základem je profil ve tvaru obráceného „U“, posazený na hranách. Primárním cílem bylo zjednodušení a zlevnění výrobního procesu, oficiální story ale zdůrazňovala „přímý přenos sil na hrany“ a z toho plynoucí nejskvělejší vlastnosti. Svým Monocoquem právě takto mezi výrobce lyží roku 1990 vtrhl Salomon, doprovázený Elanem s jeho Monoblockem. Agresivní marketing vykonal své a během kratičké doby se efektně vyhlížející capové lyže staly doslova povinností. I když někdy šlo jen o kosmetické překrytí konvenční stavby. V každém případě přezbrojení na skořepinu-cap stálo firmy ohromné peníze, bohužel vynakládané v naprosto nešikovnou dobu dopadů oněch špatných zim. V době, kdy měli rozumně přestát otřes špatných sezón a přizpůsobovat se poklesu zájmu a prodeje, tak výrobci vrhali nepřiměřené prostředky do projektů, jež nemohly situaci zachránit.

Capové lyže byly sice efektní, ale navzdory usilovné reklamní masáži to pořád byly v zásadě stejné lyže, jaké jsme znali už od šedesátých let. Nakonec, i když s nimi Elan, Salomon a především Atomic svou Betou dokázali uspět, se ukázaly spíše jako slepá ulička. Probíhající návrat k sendvičům je toho důkazem.

Jiné boty, jiné lyže Jenže když se v první polovině dekády továrny konečně vybavily formami na capy, stály najednou před ještě větší nutností – honem pořizovat zase jiné na nové lyže carvingové. A dalším tlakem byl nastoupený trend „vše od jedné

2X FOTO: ÖSTERREICH WERBUNG

0 1 0 2 –

40

41

značky“, tedy mít své lyže, vázání i boty. Sladění lyže s deskou a vázáním určitý funkční smysl mělo, k tomu bota ale byla jen záležitostí image.

Lídr trhu Rossignol nemohl nechat svého největšího konkurenta Salomona stát se výrobcem vázání, bot a nyní i lyží. Převzal značku Caber a mnoho peněz vrhl do svých bot. Poté 1994 získal německé vázání Geze a uvedl i své vázání.

Na toto všechno nemohl nereagovat Atomic: záhy získal boty Koflach, aby i on měl svou trojkombinaci (původně německá vázání Ess už měl).

Kdyby ale jenom to. Jak rovněž víme, byla 80. léta ve znamení bot se zadním nástupem. Jenže i tady se nakonec ukázalo, že jejich určité výhody nevyváží funkční nedokonalost. Další falešná stopa… Takže ke všemu se ještě výrobci museli vracet ke klasickým botám s předním nástupem. Čili opět nové drahé formy, vývoj, testování… K tomu všemu přibyla potřeba řešit průhyb lyže a zvýšené postavení deskami a podložkami coby úplné novum.

Na dovršení všeho se do hospodářských problémů dostává Japonsko. Na tomto do té doby zdánlivě nenasytném lyžařském trhu tak najednou zůstalo neuvěřitelné kvantum 1,5 milionu neprodaných lyží – předcarvingových, takže záhy neprodejných.

Výrobci si tak zčásti zbytečně přidělávali, zčásti museli řešit problémy, z nichž se svým způsobem navzdory úspěšné carvingové revoluci nevymotali dodnes.

Krásná, ale těžká doba Počátkem 90. let si potřeba co nejlépe vyjíždět přesazovanější branky vynutila opatrné zvětšování krojení obřaček. S tímto trendem pak ladily už od 80. let se množící pokusy o vykrojenější lyže.

Roli samozřejmě hrál i příklad snowboardu. První pokusy o komerční nasazení „nových“ lyží – Elan Parabolic a Kneissl Ergo – jak známo nezabraly.

Potřeba něčeho skutečně nového byla ale silná a doba i technologie zralá. V sezóně 95/96 jdou na trh s „parabolickými“ lyžemi čtyři firmy (ještě Blizzard a Head), hned o rok později už většina.

A paradoxně právě velcí Rossignol a Salomon, vyčerpaní svými nedávnými investicemi, napřed trochu zaostávají. Možná si vzpomenete, jak jsme se tehdy divili, že se ze začátku ke „carvingu“ chovali macešsky…

Zatímco si carvingem oprávněně oslněný lyžař myslel, že lyžování nastává nejzlatější éra, jela celá branže nadoraz. A mnohdy i přes něj. Není náhodou, že právě tehdy přichází za šéfování svého zetě o fabriku Toni Arnsteiner (Blizzard, 1996, napřed vstupuje Scott, pak jej roky drží banka), stejně jako jeho letitý konkurent Anton Rohrmoser (Atomic, 1994 získává finský Amer). Pepi Fischer jako jediný se udrží díky postoupení třetiny akcií japonské skupině Kanematsu-Goldwin (později odkoupeno zpět). Roku 1991 kupuje a 1999 likviduje Benetton značku Kästle, turbulencemi u Ameru prochází Dynamic, pod banku spadne na čas i Elan. Rozmáchlá Tyrolia likviduje své lyže i boty, Marker jde koncem dekády pod Tecnicu, Salomon 1997 do skupiny Adidas. Další značky končí. Naopak expanduje skupina Kneissl, posléze ale v dubnu 2003 také bankrotující. Vlastně tak nastává počátek poslední velké koncentrace, jež neskončila dodnes.

Carving budiž pochválen Druhá polovina dekády pak je už ve znamení našeho milovaného carvingu. To je historie tak čerstvá a známá, že ji zde nebudeme opakovat.

To, co opatřujeme dosti vágní cedulkou „carving“, bylo jednoznačně úspěchem. Přesněji: u lyží. Tzv. carvingové boty (cca 1997–99) přinesly trochu změkčení a o něco vyšší uživatelskou příjemnost.

Jejich další vývojové stádium, sezónou 2000/01 velkolepě ohlašované „softy“, po funkční, a tedy praktické stránce selhaly a zařadily se mezi velké propadáky branže.

Naopak vykrojené lyže se záhy staly standardem. Sjíždění se opravdu silně proměnilo. Nejde jenom o krájení oblouků na pistě, byť se tam nenaplnily představy průkopníků o masách lyžařů bez holí opájejících se efektními náklony. Potřeba

jízdy po hraně přinesla materiálový a konstrukční pokrok, jenž poté umožnil i stavbu lyží stále širších a přitom elastických a ovladatelných. Vděčné zde tak musejí být i freeride a freestyle. Oba směry nejsou nic nového (sjíždění v terénu přece začínalo, v boulích se jezdilo odedávna, roznožky a dokonce salta dokázali už naši pradědové, hot dog 70. let je přímým ideovým předchůdcem jak dnešního institucionalizovaného akrobatického lyžování, tak i freestylu), ale právě také současným materiálem se mohly povznést na dříve nepředstavitelnou úroveň.

Pro toho, kdo se s fenoménem carvingu setkal dostatečně včas v době bouřlivých změn, jsou devadesátá léta jedinečným a neopakovatelným obdobím. Něco podobného snad nyní, o deset let později, prožívá menší, avšak jistě podobně šťastná armáda freeskierů nad širokými a nádherně pestrými rockery. To už je ale současnost. Tu je lépe žít. Čas na dokumentaci teprve přijde.

V neposlední řadě Považuji za zbytečné probírat relativně nedávné události sportovní. Jsou dostatečně zdokumentované a leckdy dosud v naší živé paměti. Snad jen uveďme, že 1991 bylo přijato skokanské „véčko“, 1996 se jelo poprvé MS snowboardistů a zahájil SP trávařů. Olympiády najely na „střídavý“ cyklus (takže 1992 Albertville a hned 1994 Lillehammer), v Naganu 1998 se poprvé závodilo v U-rampě.

Stejně tak jistě není nutné připomínat zde zásadní změny společenské. Jejich dopad na naše životy s možnostmi pracovními, podnikatelskými, na cestování a lyžování v zahraničí i na poměry vlastnické, vedoucí k velkému rozvoji domácích středisek, je samozřejmě ohromný a pro nás větší než plastové boty, bezpečnostní vázání a carving dohromady.

Jsme tedy u konce našeho seriálu. Doufám, že vás tento pohled do minulosti, do zákulisí, na motivy a souvislosti zaujal a snad trochu poučil. I mně se líbilo dávat takový opravdu původní materiál dohromady.

FOCUS

42

ISLAND

L PŘÍDOMEK LYŽAŘSKÁ. NA DRUHOU STRANU ISLAND NENÍ ZROVNA ZEMĚ, KE KTERÉ BY PASOVA O TOM, ŽE LYŽOVÁNÍ NA ISLANDU BUDE DOBROJE ALE ČAROKRÁSNÁ A DIVOKÁ A NENÍ POCHYB LYŽAŘSKÉ ENCYKLOPEDIE …

DRUŽSTVÍM K NEZAPOMENUTÍ. I ISLAND PATŘÍ DO

FOTO: FREDRIK SCHENHOLM

43

L IS REYKJAVÍK

A

ND

Hlavní město: Reykjavík Rozloha: 103 125 km² Nejvyšší bod: Hvannadalshnjúkur (2 109,6 m n. m.)

Počet obyvatel: 316 252 Hustota zalidnění: 3,07 ob./km² Jazyk: islandština Národnostní složení: islandské Náboženství: protestantské Státní zřízení: republika Vznik: 1. prosince 1918 (nezávislostí na Dánsku) Prezident: Ólafur Ragnar Grímsson Předseda vlády: Jóhanna Sigurðardóttir Měna: islandská koruna (ISK) Průměrná teplota v lednu: od 2 °C do -1 °C Průměrná teplota v červenci: 5 °C i více

HISTORIE Prvními obyvateli Islandu byli pravděpodobně Norové a Keltové (irští a skotští), kteří přicházeli koncem 9. a v 10. století. Vikinští náčelníci zakládali tzv. thingy, což byly místní sněmy, které veřejně urovnávaly spory a konflikty mezi osadníky.

Následky výbuchu sopky Askja v roce 1875 zničily islandskou ekonomiku a způsobily velký hladomor.

Během následujících 25 let 20 % obyvatelstva Islandu emigrovalo, hlavně do Kanady a Spojených států.

GEOGRAFIE Island je se svou rozlohou 103 125 km² druhým největším ostrovem v Evropě. Jeho břehy jsou od Skotska vzdáleny kolem 800 km, od Norska 970 km, od Grónska 287 km a od Faerských ostrovů 420 km. Na severu se téměř dotýká severního polárního kruhu, avšak pouze ostrůvek Grímsey je jím skutečně protnut. Zejména střed a východ ostrova se nachází v dost velké nadmořské výšce, směrem k severnímu pobřeží vybíhají řekami oddělené hřbety.

Krajinu zdobí několik desítek vulkánů s dominantní výškou, které tvoří z daleka viditelné kužely. Starší skalní hřbety vystupují z náhorních plošin a ledovců. Nejznámější je sopka Hekla (1 491 m). Patří k nejaktivnějším na světě, poslední výbuch byl pozorován v roce 1991.

Hvannadalshnjúkur (2 109,6 m) leží na jihovýchodním pobřeží Islandu v oblasti ledovce Vatnajökull na okraji zaledněné kaldery sopky Öraefajökull. Je nejvyšším bodem ostrova, v průměru má 35 km.

SNĚŽENÍ NA ISLANDU V ZIMĚ Island leží v blízkosti centra tzv. islandské tlakové níže a přes svou severní polohu má díky teplým vodám Golfského proudu mírné klima. Míšení teplých a chladných mořských vod má za následek vznik vydatných dešťů.

Množství srážek klesá přibližně směrem od jihozápadu na severovýchod. Jejich roční úhrn je největší na jihu a jihozápadě: 1 000 až 3 000 mm podle nadmořské výšky. Zima na jihu je mírná s průměrnou teplotou v lednu od 2 °C do -1 °C. Letní teploty dosahují 15 i více stupňů (ne ovšem ve vysokých polohách).

Ledovce pokrývají 11 % rozlohy Islandu. Největší ledovcová oblast ostrova a celé Evropy, Vatnajökull na jihozápadě, měří 8 100 km². Ačkoliv Vatnajökull vypadá jako jednoduchá ledovcová čapka, ve skutečnosti se skládá z několika nezávislých ledových těles umístěných na podledovcových sopečných vrcholech. Sopky překryté ledovou hmotou jsou v řadě případů aktivní (naposledy v r. 1997).

FOCUS

44

.

VĚ O TR S O R. M É HO V O CH D E Ý L N NA OŘÁD I AŘ U P Ž LY STO I YŘ POU T Č S SE

G N I R U SNAKISLAITNDO U TEXT: TORMOD GRANHEIM

FOTO: FREDRIK SCHENHOLM

Fredrik „Frippe“ Ericsson mě pozoruje skrze své lyžařské brýle. Je mu zima. Mně taky. Už jsme tu dlouho. Přímo na vršku Snæfellsjökullu.

Fotograf Fredrik „Schenis“ Schenholm na nás křičí pokyny, ale většinu z nich stejně vezme vítr, ještě než je zaslechneme. Zůstáváme tu jenom kvůli jeho nadšení. Zatímco Frippe a já stojíme čelem k větru, bombardují nás ledové jehličky hnané větrem a závěrka foťáku blázní, Schenis si vychutnává a fotí jeden z nejúchvatnějších pohledů, jaké kdokoli z nás z nějakého kopce viděl. A to rozhodně nestojíme na lyžích na nějaké odlehlé hoře poprvé. Frippe na lyžích sjel tři osmitisícovky a čtvrtou expedici plánoval na podzim roku 2008. Schenis fotografuje pro lyžařské a cestovatelské magazíny ve více než 15 zemích. A já jsem před dvěma lety sjel poprvé na lyžích Nortonovým kuloárem Mount Everest. Přesto skoro přestáváme dýchat. Hora,

na které stojíme, se zvedá na konci subtilního poloostrova. Všude kolem je severní Atlantik.

Jenom uzoučký pás země, posetý horami, nás spojuje s Islandem, ostrovem opředeným ságami.

Sešli jsme se před dvěma dny, na sraz jsme přicestovali ze tří různých míst v Evropě.

Frippe přijel ze Chamonix, evropského centra alpinismu. Už je to dva roky, co jsme tam žili všichni – uprostřed nejdrsnějších a nejpůsobivějších hor na západě evropského kontinentu.

Schenis dorazil vlakem z krásného švédského města Gothenburgu. Do města každoročně zavítají neuvěřitelné 3,5 miliony návštěvníků, nejen kvůli jeho tisícileté historii, ale hlavně kvůli zábavnímu parku Liseberg. Schenise do něj ale přitáhlo ještě něco jiného: svou lásku k horám dělí mezi studium geologie ve Švédsku a fotografické zakázky v horách po celém světě.

Když jsem sjížděl Everest, vylezl Schenis do výšky přes 7 000 metrů nad mořem, aby mohl můj sestup dokumentovat. Kvůli tomu sjezdu jsem opustil svůj byt v Chamonix a začal znovu v Oslu, kde jsem místo lyžování na pozvání objížděl nejvýznamnější skandinávské společnosti s motivačními přednáškami, na které mě zval neustále se vzdouvající příval elektronické pošty. Cesta na Island byla vítanou příležitostí vyměnit proužkovaný oblek za můj jiný oblíbený pracovní oděv – lyžařské oblečení.

Setkání před odbavovací přepážkou letecké společnosti Icelandair je dlouho očekávanou událostí. Je to setkání staré dobré party. Ale pořád nám jeden chybí. Máme být čtyři.

Letecká doprava je na Islandu, příhodně umístěném uprostřed Atlantiku, významným průmyslovým odvětvím. Povinné doplňování paliva už je dávno minulostí, ale Island má pořád co nabídnout, hlavně těm z nás, kdo jsou z evropského kontinentu přivyklí kratším letům.

Jídlo a pití je samozřejmou pozorností podniku.

To slovo se teď už u většiny leteckých zážitků z poslední doby použít nedá.

45

Hlavním sektorem islandské ekonomiky je finančnictví. Hodnota tří hlavních bank, Glitnir, Kaupthing a Landsbanki, byla rovna desetinásobku hrubého domácího produktu. I obyčejný smrtelník bez zvláštního zájmu o mezinárodní finance ví, že poslední rok byl pro Island ekonomicky hodně těžký. Náš výlet ale proběhl ještě před krachem islandské ekonomiky.

Než nás palubní personál instruoval, kam se máme posadit, na svých místech už seděli další cestující. Byli to velmi ustaraní zaměstnanci Islandské národní banky. Spotřeba na dluh a přebytek finančních prostředků jim dělaly takové starosti, že základní úrokovou míru tehdy zvýšili na 15,5 %, nejvyšší úroveň v Evropě.

Mezinárodní finančníci se už tehdy obávali, že po propadu islandské koruny (ISK) o 30 % vůči ostatním měnám za pouhých několik dní hrozí zemi bankrot, protože národní banka (čti: daňoví poplatníci) bude účet nakonec stejně muset zatáhnout. Tehdy to nevypadalo, že by země měla zkrachovat. Islandský zahraniční dluh byl nízký, energii levná a průmysl s její pomocí dobře vydělával. A pak rybolov. Ten je tak

FOCUS

46

výnosný, že spolu Velká Británie a Island vedly spoustu půtek o ryby, které byly tak ostré, že je britský bulvární tisk nazval válkami o tresky.

I čtyři britské válečné lodě hlídkovaly u islandských břehů a střílely ostrými na rybářské lodě.

Obě znesvářené strany dostaly rozum až poté, co je k tomu přimělo samotné NATO. Ale pro vás, naši milí čtenáři, jsou to vzrušující novinky!

Cesty na Island jsou ve výprodeji!

Za tři hodiny dosedáme na letišti v Keflavíku, provozovaném společností Leifur Eiriksson Air Terminal, pojmenovanou podle Vikingského objevitele narozeného na Islandu, který se svou dračí lodí doplul z Grónska do Severní Ameriky kolem roku 1000 n. l. a jako první Evropan tak vstoupil na její půdu. Tuto událost si ve Spojených státech připomínají každoročně 9. října.

Nakládání pronajatého auta před letištním terminálem je jiné než obvykle. Malou velikost a slabý motor, tak často se pojící se slovem „rentalový“, tady nahrazuje naleštěná Toyota Land Cruiser. Frippe si sedá za volant, ze mě se stává DJ Thor a Schenis se uvelebuje vzadu.

Náš geolog očima hltá rozlehlá lávová pole,

47

která jsou v okolí Reykjavíku. Cítíme se jako králové silnic, teda na chvíli. Potom Frippe vyhrkne: „Co to je?“ „Superdžípy,“ odpovídá mu zezadu nevzrušeně Schenis. Už tu byl, takže zná tato obrovská auta přizpůsobená pro jízdu ve volném terénu.

Jak se blížíme k Reykjavíku, naše myšlenky se stočí k zítřejšímu ránu. Nic nás totiž nevyrušuje – na silnici nejsou žádná jiná auta. Široké silnice postavené americkými firmami se sbíhají k přívětivému kompaktnímu hlavnímu městu. Strávíme v něm noc, než se vydáme do rybářské vesničky Olavsvik, která se nachází na severním pobřeží úzkého poloostrova Snæfellsnes.

Ze severu na nás útočí temná bouře, která ještě zesiluje, jak se blížíme k západnímu konci poloostrova. Krajina je tu syrová, ale právě proto člověka uchvacuje. Myslíme na lidi, kteří sem před tisícem let dopluli na relativně křehkých dračích lodích a usídlili se tady. Byli to Vikingové, ztělesnění vytrvalosti, navigačních schopností a smyslu pro dobrodružství. Když kvůli poryvům větru váháme, jestli si máme zajít na horkou kávu do jedné z benzinových pump podél cesty, vůbec si nepřipadáme jako oni. Ten, kdo je zrovna za volantem, se musí hodně snažit, aby auto vůbec udržel na silnici.

Po dvou hodinách jízdy z Reykjavíku šťastně dorážíme do jediného hotelu v Olavsviku, příhodně nazvaného Olavsvik Hotel.

Nazítří bouře zeslabuje ve vichřici. Nakládáme do auta batohy na jednodenní výlet a vyjíždíme několik set výškových metrů po úpatí sopky Snæfellsjökull. Jökull je v islandštině ledovec, a to znamená, že vrcholek je zahalen trvalou ledovou pokrývkou. Přesedáme na nový dopravní prostředek a jízdou až 70kilometrovou rychlostí jsme za 10 minut nahoře. Výstup za použití vlastních fyzických sil by v ledovém a vlhkém vichru vanoucím přímo ze Severního pólu byl přinejmenším demoralizující. Někdo by možná řekl i nebezpečný. Díky sněžným skútrům jsme povětří vystaveni jenom nejkratší nutnou dobu a vrchol je pro nás snadno dostupný. A nikomu nehrozí žádné omrzliny.

Sjezd je vskutku zážitek. Ne že by byly dokonalé sněhové podmínky – vypadá to, že včerejší bouře ze svahů víc prašanu odnesla, než kolik ho přinesla. Jenom na pár místech najdeme měkký sníh. Ale ten výhled! Díky němu na ten den nikdy nezapomeneme. Jak naše lyže nabírají rychlost, blížíme se k temně modrému oceánu rozléhajícímu se všude kolem, k severnímu Atlantiku.

Mezitím u okénka Fokkeru 50 společnosti Flugfélags Íslands letícího do Akureyri sedí Martin Hesse. Bývalý freeskiingový závodník v současnosti pracuje v německém módním průmyslu. Ale teď jeho oči sledují samý led.

Dole pod ním je hora vedle hory, zdánlivě do nekonečna. Je to monotónní krajina, přesto je uchvácen bezpočtem obměn, které pod sebou

FOCUS

48

vidí. „Vypadají jako sněhové vločky,“ říká si. „Každá jiná, ale přitom podle jednoho společného vzoru.“ Káva, kterou má položenou na vyklápěcím stolku před sebou, dávno vychladla.

Už se nemůže dočkat, až letadlo dosedne na zem, aby mohl na pásech vystoupat na kopec, pak je strhnout a dát se do pořádné práce.

Lyžařské práce.

Boubelaté letadélko s cestovní rychlostí 490 kilometrů za hodinu dosedá za 40 minut na mezinárodním letišti v Akureyri. Vyzvednutí lyží trvá Martinovi pár minut. Malá letiště mají jistý půvab.

Poté, co jsme sjeli majestátní Snæfellsjökull, přesunuli jsme se dál na sever do Dalviku.

Konečně jsme všichni spolu v Land Cruiseru, zastavujeme se na hamburger a pak jdeme brzo spát. Kvůli nočnímu životu do této části světa prostě nejezdíte.

Druhý den je venku slunce a my taky. Opět všechno naložíme do auta a vyrážíme do Skidurdaluru, údolí zařezávajícího se do pohoří, které Martin včera studoval z výšky. Nezpevněná cesta se klikatí nahoru do zasněženého údolí. Cestou míjíme několik farem, ale nevidíme žádné farmáře. Pozorují nás jenom islandští koně, kteří trpělivě snášejí nikdy neustávající vítr.

49

Island není typickou lyžařskou destinací. Ale mnozí z toho mála lyžařů, kteří sem přijedou, se zastaví u prvního a zatím taky jediného horského vůdce UIAGM Jökulla Bergmanna a jeho matky Anny Dóry. Protože Jökull je na heliskiingu v Kanadě, zdraví nás na zápraží jeho matka společně s dalším členem domácnosti, psem Dimmou, jehož jméno znamená černá. Teď už zbývá vybrat si jednu horu z mnoha v okolí jejich prostého domku. S lyžemi se stoupacími pásy na nohou a jasným cílem jde stoupání snadno. Svahy vypadají ze dna údolí až nahoru úplně jednolitě. Všude kolem jsou mraky, vysoko i nízko, hravě se zastavují na vrcholcích nebo proplouvají údolími.

Zanedlouho jsme nahoře. Oblouky, které nás čekají, jsou vyváženy těžkou dřinou. Ale to nás vůbec netrápí. Cele nás zaměstnává další velkolepý výhled.

Nazítří nás difuze a nepříznivá předpověď počasí nutí poohlédnout se po alternativním programu. Jedeme hodinu na západ a ocitáme se v Myvatnu, místě nabízejícím snadnější zábavu. Když parkujeme před hotelem Sel Hotel Myvatn, naše auto vypadá v porovnání s vedle stojícím superdžípem jako Morris

Mini. Právě dojídáme těstoviny, když si k nám přisedne majitel hotelu a pozve nás, abychom v jeho superdžípu prozkoumali zdejší jezero.

Takovému pokušení nedokážeme odolat, takže za pár chvil už nás zkušený řidič vyveze mimo silnici a vjede na zasněžený led jezera.

Vypadá to, že toto auto může jet kamkoliv, na olbřímích pneumatikách jakoby plave na hutném sněhu. Ptáme se, co všechno auto zvládne, a dostává se nám této odpovědi: „Jediným jeho omezením jsou schopnosti řidiče.

V čerstvě napadnutém sněhu je motor zásoben vzduchem pomocí vysoké nasávací trubice a navigace GPS vás dovede kamkoliv. Ale je to drahá hračka,“ dodává. „Napřed musíte koupit nové SUV, a pak ho za dalších 40 000 dolarů necháte upravit.“ Zpátky na silnici zastavujeme u horkovodních vřídel. Tady si Schenis neodpustí přednášku: „Hluboko pod námi se v dutinách ohřívá voda.

Ohřátá voda pak stoupá několik set metrů na povrch a vystupuje skrz toto bublající bahno.“ Krajina je divoká a čarokrásná, stejná jako byla před tisícem let, kdy Vikingové pozorovali tytéž úkazy a pojmenovali mnohé lávové útvary v okolí.

Náš řidič si ale to nejlepší nechal na konec – pár minut od bublajícího bahna zastavujeme u nejnovější atrakce v okolí: přírodních lázní Myvatn. Skupinka nadšenců svedla horkou vodu do série umělých jezírek. Uprostřed zasněžené krajiny noříme svá znavená těla do 40stupňové lázně. Den, strávený bez lyžování, končí ideálním après-ski.

PRAKTICKÉ INFO: • Cestování na Island (do Keflavíku a Akureyri): Icelandair – www.icelandair.com • Půjčovna aut v Keflavíku: Höldur – National Car Rental Tel: +354- 461 6000 www.holdur.is email: nationalcar@nationalcar.is • Lyžařské vleky: Akureyri: www.hlidarfjall.is Dalvik: www.skidalvik.is • Pozorování velryb, Reykjavík: Reykjavik Whale Watching – Elding Adventure at Sea www.elding.is • Mapy: Uppdrattur Islands, Blad 61, Siglufjördur, 1:100 000 Uppdrattur Islands, Blad 62, Eyjafjördur, 1:100 000 • Touristické informace v Akureyri: www.nordurland.is

FREERIDE

50

MONIKA TATARKOVÁ NAD KULOÁREM TRIFIDES

RIDE

TEXT A FOTO: PETR SOCHA

SNOW

2008

NIKE ACG

LA GRAVE

st, je magické La Grave, jak se dnes nazývá podivná lyžařská obla civilizace – místo. Podivná je tím, že se ubránila tlakům lyžařské ým způsobem, jak se dostat od horní stanice lanovku tu tak nekopíruje žádná sjezdovka a jedin horskou krajinou. Úplně dole v údolí sedí malá k dolní po svých, je sjet divokou, ba nebezpečnou mi kapacitami o vysoké kvalitě a nízké kvantitě. tický turis a ky dom mi enný kam s ička vesn ná útul a i – nenajdeme jinde na světě. Konečně se tato Mix obou paradoxů – jakožto i další jiné okolnost e. kultovka zařadila i na seznam Nike ACG SNOWrid

51

MONIKA A SIMONA. STEJNÉ MÍSTO, JINÝ ČAS, JINÉ SVĚTLO. LEDOVEC GLACIER DE LA GIROSE

Dlouhá cesta z Engelbergu byla maličko únavná, ale prostorný dvoupatrový apartmán nám poskytl pro odpočinek veškeré pohodlí.

Takže už hned další den ráno stoupáme nahoru barevnou siamskou čtyřkabinkou. Štěstěna je nám nakloněna i po stránce počasí. Poslední dny v okolí sněžilo, předtím déle než měsíc nespadla ani vločka… Důvodů k extázi je tedy mnoho a není snadné zavelet rozumu, aby se svou koordinační a organizační schopností prosadil. Část skupiny mizí v nenávratnu po prvních fotopokusech… La Grave je natolik rozsáhlá oblast, že se zbytkem skupiny se setkáme až odpoledne dole u piva.

FREERIDE

52

PARTNER NIKE ACG SNOWRIDE

SIMONA A DALEKO POD NÍ JEDNA Z PŮVODNÍCH

NIKE ACG

SNOW

VESNIC

RIDTE IP

2008

La Grave nelze prozkoumat za tři dny, za týden, za měsíc a snad ani za celou sezónu. Fáze osahávání střediska – která je nezbytná pro to, aby si člověk terén zmapoval a mohl tak bezpečně a naplno jezdit a fotit – není krátká, i proto, že pokud se dáte některou ze sjezdových cest, nemáte už možnost objevit nic jiného. A pokud člověk nezná tamní terén skutečně dobře, nezbývá než se držet cizích stop (i když ani to není samozřejmě záruka) a jet s maximálním respektem.

Přehnaná kreativita může skončit tím, čeho jsme hned první den byli svědky – snowboardista ve slepé uličce měl naštěstí mobil, takže ho z útesu snesla v závěsu policejní helikoptéra. Dá se předpokládat, že podobné akce (tato naštěstí s dobrým koncem) jsou v La Grave na denním pořádku.

První den stíháme za krásného slunného počasí dvě a půl jízdy – asi i čas tu běží nějak rychleji – a jeho neopomenutelnou částí je i odpolední posezení na terase v neobvykle silném jižním slunci. Až co se jeho kotouč schová za hřebeny protějších hor, vrací se ke slovu zima a rozhání hosty z přeplněné terasy. Na městečko padá klid podobný tomu, který tu vládl před stovkou let, kdy lyžař nebyl zdrojem ekonomického soukolí, ale prostým exotem.

Následující den si hory oblékají neprůhledný bílý závoj, jen sem tam jej vítr poodfoukne a ukáže něco z krásy pod ním. V určitých partiích jde jezdit, ale na fotky to není. Dáváme Couloirs des Trifides, velký kuloár, který spadá v horní pravé části snad 50stupňovým sklonem. Je málo sněhu, tradiční nástup je nemožný a my k němu sjíždíme víceméně náhodou. Abychom se dostali na jeho dno, musíme slézt bočním žlebem po zbytcích sněhu, ledu a kamení – nic příjemného, alespoň pro mě, Simča s Mončou jej seskákají jako horské kozy… Ale zato dole… Široký, několik set metrů dlouhý a po celou délku stabilně prudký kuloár je něco jedinečného. Díky severní orientaci a svému vklínění do hor nevidí slunce snad ani v létě, takže sníh je skvělý a věčně sypký – pod lyžařem se jeho krystaly rozbíhají dolů do hlubin jako nekonečný korálkový závěs, po němž ukrajují opatrné metry nekonečného žlebu.

La Grave je neskutečná přírodní oblast. Divoká a nebezpečná, o to ale krásnější. Být profesionálním riderem, vybral bych si pravděpodobně právě ji.

Jako tip můžeme uvést snad jedině oblast jako celek. Těžko lze vybrat nějakou specialitu, kterou by šlo bezpečně popsat a doporučit. Berte v potaz, že tamní svahy jsou mimořádně nebezpečné nejen proto, že jsou mimořádně prudké a exponované, ale i z velké části zaledněné.

Zajímavé alternativní sjezdy vedou i z vrcholu Dome de Lauze (konečná vleků) na jih do vesničky St. Christophe en Oisans. Odtud je potřeba vrátit se taxíkem či jinak alespoň do Les Deux Alpes.

Více než kdy jindy doporučujeme doprovod horským vůdcem (www.guidelagrave.com)

PŘEVÝŠENÍ: AŽ 2 300 M VHODNÁ DOBA: KDYKOLI V ZÁVISLOSTI NA SNĚHOVÝCH PODMÍNKÁCH A LAVINOVÉ PŘEDPOVĚDI ORIENTACE: OBECNĚ SEVER (DLE KONKRÉTNÍCH SJEZDŮ) DOBA SJEZDU: cca 1 HODINA NÁROČNOST: AŽ

info: www.lagrave-lameije.com

Davos • Švýcarsko • 5.–11. dubna 2009

POSLEDNÍ A T S Í M Á N L VO ww.snowfest.cz

přihlaste se

na w

oficiální dopravce

Ski

Nike ACG freeride coaching

Scott Czech Ride

Nev Dama Freeski test

Arva avalanche camp

Ski Pomozte dětem, společný sbírkový projekt ČT a NROS

www.snowfest.cz

Program:

METEO

54

V SILNÉM VĚTRU ROZTRHANÉ KUMULY –ZTRÁCÍ SVŮJ TVAR. RYCHLE VZNIKAJÍ A ZANIKAJÍ, PŘITOM (FOTO: PETR SOCHA, SVATÝ MOŘIC, ŠVÝCARSKO, PROSINEC 2006)

TEXT: ALENA ZÁRYBNICKÁ

NAFINTĚNÉ JARO… u i navzdory … musí nutně přijít, do nekonečna ho pod pokličko se těší, jiní jeho pomíjivé kráse neudrží ani svatý Petr. Někdo napomáhá smutní. Budiž, nám roztrpčeným k libějším pocitům opětovného fakt, že ani globální změna klimatu zatím jistotu příchodu sněhové královny nepřekazí.

A podíváme-li se v jarním čase na oblohu nad horami, můžeme mít radostný pocit z její proměnlivosti, ve které už, na rozdíl od zimních měsíců, sluníčko vyhrává. A je tak mnohem fotogeničtější. Zatímco v zimě bývá kupovité oblačnosti na horách tolik, že její kouzelné tvary v množství zanikají, s jarem – s rostoucím tlakem vzduchu a teplotami – nabývají její kontury jasnějších a ohraničených tvarů. Nebe může mít tak podobu skoro až letní.

Kumuly (cumulus) vznikají nerovnoměrným ohříváním vzduchu. Někdy stojí či plují oblohou osamoceně, jindy se skládají do řad ve směru převládajícího proudění vzduchu či se opírají o kopce samotné. Na jižních, slunci přivrácených stranách se vzduch ohřívá rychleji než v okolí a kumuly nad nimi vznikají dřív než

jinde. Takovým typickým místem je jižní stěna Matterhornu – fouká-li navíc z jihu, vystupuje skoro nepřetržitě vzduch po italské straně kopce nahoru, vrchol stoupavého proudu je označen právě oním kumulem. V okolí jsou i mnohé další, ale tenhle jako by se nemohl od Matterhornu hnout ani na krok.

Pokud je ve vzduchu hodně vlhkosti a fouká-li silnější vítr, jsou jarní kumuly roztrhané, jejich rychlý vývoj jim neumožní, aby se vytvarovaly do jasných kontur.

Je-li vzduch navíc hodně labilní, jinak řečeno, klesá-li v něm teplota s výškou rychle a je-li v něm dostatečné množství vlhkosti, mohou už i časně zjara kumuly přerůstat v kumulonimby a na horách se mohou objevit bouřky. Horní hranice těchto zimně-jarních kumulonimbů

bývá níž než v létě, ale tvary může mít těm letním hodně podobné. Vzácně se objevuje na jaře na horní hranici cumulonimbu kovadlina, latinsky incus. Naopak velmi často se vyskytuje kumulonimbus capillatus, česky vlasatý. Dojde-li vzestupnému proudu síla, skončí růst horní hranice oblaku, a ten se pomalu začne rozpadat. Obecně: délka života jarních kumulonimbů je kratší než v létě. I ten, který vyfotil Radek Holub nad Monte Rosou, existoval jen pár desítek minut, jako by i na něj doléhala jarní únava. Často se také v tomto ročním období objevuje nebe, které jako by nevědělo, čí je… Stojí na pomezí podzimního či zimního počasí se silnějším větrem, který nechá vznikat uhlazeným čočkovitým mrakům (altocumulus lenticularis) a přitom už se na jiných místech tvoří kumuly, jejichž vzestupné proudy budou čeřit vzduch a rušit vlnění vhodné pro zmiňované čočky. Navíc v popředí obrázku jsou altocumuly, pravděpodobně jakýsi pozůstatek fronty, která v oblasti přecházela.

Zkrátka pestrá jarní obloha nám vytváří dostatek prostoru pro fantazii, tak jí prosím na jaře a v létě nechte co nejvíce prostoru a stejně jako já doufejte, že příští zima bude podobně pěkná jako ta právě končící.

55

CUMULUS PŘIPOUTANÝ K JIŽNÍ STĚNĚ MATTERHORNU (FOTO: RADEK HOLUB, ZERMATT, ŠVÝCARSKO, DUBEN 2007)

NEZDÁ

SE VÁM, ŽE SE CUMULY SNAŽÍ SVŮJ TVAR OPSAT OD OKOLNÍCH KOPCŮ?

(FOTO: PETR SOCHA, ZERMATT, ŠVÝCARSKO, DUBEN 2007)

CUMULONIMBUS

CAPILLATUS (VLASATÝ) NAD MONTE ROSOU ŽIL JEN PÁR DESÍTEK MINUT. (FOTO: RADEK HOLUB, ZERMATT, ŠVÝCARSKO, DUBEN 2007)

SVOU IDENTITU NA POMEZÍ PODZIMU, PESTRÉ NEBE HLEDAJÍCÍOBLAČNOS T, TĚSNĚ PŘED NÍ KUMULY, ZIMY A JARA. V POZADÍ VLNOVÁ LY OZNAČUJÍCÍ MÍSTA STOUPAVÝCH PROUDŮ A V POPŘEDÍ ALTOKUMU (OBLAČNOST SOUVISEJÍCÍ S TEPLOU FRONTOU).

(FOTO: PETR SOCHA, BELALP, ŠVÝCARSKO, BŘEZEN 2008)

TOUR & TELE

56 PARTNER RUBRIKY

TEXT A FOTO: MICHAL BULIČKA A PAVLA PROCHÁZKOVÁ

Ý K S P L A SKIALPOVÝ ZEMĚPIS

FENOMÉN HAUTES ROUTES

ALPSKÉ VÍCEDENNÍ LYŽAŘSKÉ TÚRY TĚ PO HŘEBENECH A PŘES VRCHOLY OD CHATY K CHA

stech zakonLetmou projížďku po alpských skialpinistických obla ého turisty na číme pověstnou třešinkou na dortu. Klasikou každ u a z ní podnilyžích je vyrazit na pár dní na jednu horskou chat ousku, Švýkat více túr na okolní kopce. Ta nejlepší místa v Rak chozích číslech. carsku, Itálii a Francii jsme vám představili v před spojují. Jde Na závěr seriálu nastíníme linie, které tyto chaty hřebenů s obo vícedenní přechody od chaty k chatě v blízkostí „hautes routes“, časnými výstupy na vrcholy. Vžil se pro ně název česky vysoké cesty.

Od chaty k chatě Tyto túry se v praxi příliš neliší od těch klasických vrcholových. Rozdíl je především v organizaci akce. Zejména na vyhlášených přechodech mezi chatami Walliských a Bernských Alp si musíte pobyt předem zarezervovat. To má však jistá úskalí. Musíte riskovat a doufat, zda vám

vyjde počasí. Na předpokládané účastníky by měl být spoleh, tedy když slíbí svoji účast, a vy s nimi počítáte při objednávání noclehů, měli by ve skutečnosti také jet… Občas je potřeba zaplatit zálohu předem. Pokud vám nevyjde počasí, na další noc je chata obsazená a musíte unikat do údolí…

Jeďte jen s tím, koho znáte Když vyrazíte na prodloužený víkend a někdo nemá kondici nebo se mu rozbije staré vázání, vynechá jednu túru a může si odpočinout, případně vyřešit nějaké nedostatky. Pokud máte rezervovaný nocleh každý den na jiné chatě, tak je důležité nemít problémy. Každý by měl mít osvědčené vybavení, zejména dobře lepící pásy, stoupací hřebeny, tzv. haršajsny, případně další vybavení, které daný terén vyžaduje (ledovcové vybavení, lano, cepín, mačky apod.).

Pokud je skupina vyrovnaná z hlediska fyzické kondice i lyžařské techniky, je to velká výhoda. Je-li někdo hodně pomalý, tak se hlavně v případě škaredého počasí stává brzdou tempa a atmosféra ve skupině může být napnutá. Berte v úvahu i fakt, že být rychlý (mít časovou rezervu) je projevem bezpečného chování.

57

Z těchto důvodů volte své souputníky na vysněnou haute route hodně pečlivě, a ze zkušenosti vím, že menší partička lepší velké. … na chatě Vignettes je čilý ruch už brzy odpoledne, běda však tomu, kdo si dá nadmíru piv a kořalky. Cesta ke dvěma kadibudkám není rozhodně určena těm, kdo mají nestabilní chůzi. Výkaly totiž padají do hluboké propasti, nad níž vede i cesta na WC. Vzhledem k cenám nápojů nejsou našinci příliš v ohrožení…

Náčelník skupiny I když jedete s partou přátel, je důležité zvolit si šéfa. Kromě organizačních schopností by měl mít kromě dalšího i znalosti o lavinové problematice a podle toho zásadně ovlivňovat rozhodování skupiny ve prospěch bezpečného postupu. Večerní plánování túry na další den spojené se sběrem důležitých informací na chatě a organizační záležitosti také většinou padají na bedra této osoby.

Co nejlehčí batoh Na vícedenní přechod potřebujete jen o málo více věcí než na víkend na jediné chatě. Vlastně jen více energetických tyčinek na svačinku přes den. Rozhodně nezapomeňte náhradní ponožky a rukavice a vězte, že vlněné termoprádlo nestudí ani zpocené a nezapáchá, proto je vhodnější než stále rozšířenější syntetika. Brýle si nabalte sluneční i lyžařské. Pokud budete vybaveni na ledovec, počítejte s batohem vážícím 12–15 kg.

Kdyby vás napadlo dělat přechod tzv. natěžko, bez zázemí horských chat, pak si uvědomte, že jídlo na týden, vařič, nádobí, palivo, stan, spacák, karimatka atd. učiní z takové akce spíše dřinu. Výstupy budou náročnější, sjezdu s obřím báglem si moc neužijete a nebezpečí zranění nebo i chybám z vyčerpání se nemusíte vyhnout.

Vyzkoušel jsem si obojí, a tak se přimlouvám spíš pro ty chaty…

… přestože neneseme ani gram zbytečností, váží chlapské batohy 15 kg a dámské 12 kg…

Jarní specifika Vysokohorské přechody se podnikají převážně v jarním období, od začátku dubna do počátku května. Pokud svítí slunce, musíme se chránit proti silnému záření (brýle, krém s ochranným faktorem alespoň 25).

Ztráta tekutin je na jaře citelná, a tak místo termosky je mnohem lepší camelback (min. 2 l) s ochrannou tepelnou izolací.

Myslete na to, že ráno a dopoledne bývá často zmrzlý firn, a tak se může stát, že bez stoupacích hřebenů na lyže, tzv. haršajsen, se neobejdete.

Ledovce Až na výjimky vedou trasy níže zmiňovaných přechodů také přes ledovce, a proto je radno nepodceňovat nebezpečí pádu do trhliny a chodit navázáni v lanovém družstvu.

Právě hojně rozšířené podceňování ledovců, tohoto skrytého nebezpečí, se může krutě vymstít.

Zkušenosti Vyrazit na vícedenní přechod náročným terénem by mělo znamenat ve vašem skialpinistickém vývoji jakousi metu, ke které se posunete sbíráním zkušeností na méně náročných akcích.

Zkušenost neznamená patent na rozum, ale spíše soubor zážitků a řešení, které pomohou ve složitých situacích.

VYBRANÉ HAUTES ROUTES VE ZKRATCE Skiroute Hochtirol Pro nás nejbližší pořádná trasa, která je zároveň velmi těžká. Mezi startem a cílem nejvěhlasnějšího skialpinistického přechodu

TOUR & TELE

58

Ötztaler Haute Route Nádherný okruh v odlehlých Ötztálských Alpách v srdci Tyrolska. Ačkoli z vrcholů jsou vidět sloupy lanovek čtyř ledovcových středisek, jde o opuštěné hory, v nichž bylo postaveno několik útulných chat. Trasa bývá někdy nazývána Venter Runde, podle vesničky Vent, ležící v samém závěru Ötztálského údolí. Každý den je korunován výstupem na vrchol, mezi nimiž jsou i Wildspitze a Weißkugel.

Silvretta Traverse Pět chat nad táhlými údolími na rakouské straně Silvretty lze spojit atraktivní trasou.

Tento oblíbený přechod korunují výstupy na Piz Buin a Dreiländerspitze na rozhraní Tyrol, Vorarlbergu a švýcarského Graubündenu.

Východních Alp vede fantastická šestietapová trasa skrz kvarteto rakouských spolkových zemí.

Dominantami trasy jsou třítisícové velikány Grossvenediger a Grossglockner. Ten, kdo se chce pochlubit překonáním Skiroute Hochtirol, musí být ve výborné kondici, podložené slušným lyžařským uměním. Čekejte dlouhé etapy s denním stoupáním 1 500–2 000 výškových metrů. …stoupáme do sedla Türmljoch. První pořádný sjezd nezklamal. Zažili jsme prašan, firn, krustu i břečku.

Právě pestrost je kořením dlouhých jarních alpských sjezdů. Dlouhý výstup a dlouhý sjezd, to je každodenní scénář Hochtirolu…

Nejvýznamnější vysokohorské přechody Alp na lyžích Trasa (abecedně) země horské skupiny Berner Oberland 4000 CH Berner Alpen Bernina High Level Route CH,I Bernina Bündner Haute Route CH Albula Alpen Dolomity Traverse I Dolomiti Écrins Haute Route F Les Écrins Glarner Alpen Runde CH Glarner Alpen Haute Route Chamonix – Zermatt F, CH Mont Blanc, Walliser A. Mont Blanc Haute Route F Mont Blanc Massif Ortler Grande Ronde I Ortler Ötztaler Haute Route A Ötztaler Alpen Rätikon CH Rätikon Sellrain – přechod A Stubaier Alpen Silvretta Traverse A Silvretta Skiroute Hochtirol A Hohe Tauern Stubaiský okruh A Stubaier Alpen Tour de Soleil CH Walliser Alpen, Ticino Urner Alpen Traverse CH Urner Alpen Vanoise High Level Cicuit F Vanoise

náročnost 3 3 2 1–2 3 2 2 2 1–2 2 1–2 1 1 3 1 1–2 2 2

Ortler Grande Ronde Minimálně 6denní náročný přechod ze Suldenu do Trafoi se nevyhýbá ledovcům ani hodnotným vrcholům. Nechybí mezi nimi Monte Cevedale, nejvyšší vrchol Východních Alp dosažitelný na lyžích, ani monumentální Königspitze (Gran Zebru).

Bernina High Level Route Díky lanovce na Corvatsch, od kterého je skvělý výhled na jezera v okolí Svatého Mořice, začíná tato trasa ve 3 000 m. Od chaty Coaz se po trhlinami posetých ledovcích pokračuje na italskou stranu, na chaty Marinelli a Marco-e-Rosa. Závěr vyvrcholí výstupem na

dní 7 7 6 7 6 7 7–10 7–10 5–7 7 4–5 5–6 5 7 5–6 6 6 6

nejvýhodnější doba polovina března–polovina května začátek dubna–polovina května polovina března–květen začátek dubna–konec května začátek dubna–konec května březen–začátek května začátek dubna–polovina května začátek dubna–polovina května konec března–polovina dubna polovina března–konec dubna polovina února–konec dubna začátek března–konec dubna polovina března–konec dubna začátek března–začátek května polovina března–konec dubna polovina března–začátek května březen–květen březen–květen

možnosti ubytování chaty SAC chaty SAC + soukromé 4 chaty SAC v údolí, horské chaty 5 chat, částečně obhospodařované chaty SAC, částečně obhospodařované chaty CAF a SAC chaty CAF a SAC obhospodařované chaty/v údolí chaty DAV a OEAV ne všechny chaty v provozu chaty DAV a OEAV chaty DAV, SAC a OEAV chaty DAV a OEAV chaty DAV a OEAV ne všechny chaty v provozu 3 chaty SAC, v soukromí horské chaty CAF

Piz Palü a spektakulárním sjezdem po ledovci Morteratsch.

Urner Alps Traverse Přechod nepříliš známých Urnských Alp od jihu na sever začíná v Realpu pod známým Furkapassem a přes údolí Göschenen míří přes Sustenhorn až na silnici k Sustenpassu, nad Sherlockem Holmesem proslavený Meiringen.

Několik chat, zejména Tierberglihütte a Trifthütte vyzývá ke zdržení na víc dní – mnoho hodnotných cílů v okolí.

Tour de Soleil Velice populární trasa na hranici Švýcarska a Itálie. Pomezí walliských ledových velikánů a „alpských subtropů“ v kantonu Ticino. Slunečná trasa začíná opět v Realpu a přes slunné Ticino nás dovede do údolí Saastal. Orientačně, kondičně i technicky náročná akce.

Berner Oberland 4 000 Bernské Alpy přitahují skialpinisty jako magnet, zejména od poloviny dubna a začátkem května.

Díky vlaku se zastávkou na nejvýše položeném nádraží v Evropě je přístup do říše velkých hor docela snadný. Nabízí se Jungfrau, Mnich, nejvyšší Finsteraarhorn nebo Äbeni Flue. Fyzicky náročné výstupy, místy i technicky obtížné ve vysokých výškách – pozor na aklimatizaci.

Haute Route Chamonix – Zermatt Tolik už toho bylo napsáno o veličenstvu Haute Route. Sen každého, kdo někdy okusil stoupání na pásech, neskutečné výhledy, atmosféra horských chat, pohoda za krásného počasí, nebezpečí v mlze a vichru.

Nejslavnější a zřejmě i nejkrásnější vysokohorský lyžařský přechod v Alpách. Začíná u nejvyššího Mont Blancu a končí pod

poznámka často chozená – nutná rezervace chat rezervace doporučeníhodná velmi vděčná trasa krajinářský skvost alpský charakter, málo chozená poměrně zřídka chozená často chozená – nutná rezervace chat často chozená – nutná rezervace chat možné výstupy na více vrcholů často chozená – nutná rezervace chat poměrně zřídka chozená vhodné pro začátečníky velmi oblíbená – rezervace nevhodné pro začátečníky velmi oblíbená – rezervace často výhodné počasí (jižní expozice) málo chozená oblíbená

Náročnost: všechny přechody jsou náročné na vytrvalost. Jednoduchá stupnice: 1 = méně náročné, 2 = středně náročné, 3 = velmi náročné Zkratky: OEAV – Rakouský Alpenverein, DAV – německý Alpenverein, CAS – Švýcarský Alpský Klub, CAI – Italský Alpenverein, CAF – Club Alpin Francaise (platí slevy pro členy všech alpských klubů) Vysvětlivky: Soukromé chaty neposkytují slevy. Neobhospodařované chaty jsou v zimě zavřené (bez obsluhy), možné přespání v bivakovacích prostorách chaty (tzv. Winterraum). Částečně obhospodařované chaty bývají otevřeny většinou o víkendech. Většina chat nemá otevřeno v období listopad – únor (výjimkou je např. Rudolfshütte). Otevření chat si vždy ověřte předem!!!

literatura SAC Skiführer Band IV P.Keill: „Skiexpress“ SAC Skiführer Band II P.Keill: „Skiexpress“ SAC Skiführer Band V P. Cliff: „Haute Route“ P. Cliff: „Haute Route“ AV Skiführer „Ortleralpen“ AV Skiführer „Ötztaler Alpen“ AV Führer „Rätikon“ AV Skiführer „Stubaier Alpen“ P.Keill: „Skiexpress“ průvodce „Skiroute Hochtirol“ AV Skiführer „Stubaier Alpen“ SAC Skiführer Band I–III SAC Skiführer Band I Cliff: „Alpine Ski Mountaineering“, vol. 2

PARTNER RUBRIKY

Brett Crabtree, Whistler, BC, Canada. Factor freeride boots.

DAGAN BEACH

nejkrĂĄsnÄ›jĹĄĂ­m Matterhornem. Lze si přåt nÄ›co lepĹĄĂ­ho? Snad jen dobrĂŠ poÄ?asĂ­ a dobrĂ˝ snĂ­h ve sjezdech‌ PsĂĄt nemĂĄ cenu, musĂ­ se to proŞít. ‌ Jsme na nejvyĹĄĹĄĂ­m bodÄ› Haute Route, do 4 000 m nĂĄm schĂĄzĂ­ jen 210 m a vĂ˝hled mĂĄme opravdu skvostnĂ˝ – v plnĂŠ krĂĄse Matterhorn, Dent Blanche, Dent d´HĂŠrens, Monte Rosa, Mont Blanc Cheillon, na zĂĄpadÄ› Grand Combin a Grand Jorasses, v dĂĄli Gran Paradiso a dokonce i Monte Viso. PĹ™es ĂşdolĂ­ RhĂ´ny jsou vidÄ›t takĂŠ ĹĄtĂ­ty BernskĂ˝ch Alp, jimĹž vlĂĄdne ĹĄpiÄ?atĂ˝ Finsteraarhorn‌

Mont Blanc Haute Route Vyjet lanovkou na Aiguille du Midi, pokochat se nejvyĹĄĹĄĂ­ horou Evropy a pak si uŞít fenomenĂĄlnĂ­ sjezd ĂşdolĂ­m VallĂŠe Blanche. To bĂ˝vĂĄ obvykle zaÄ?ĂĄtek Haute Route z Chamonix do Zermattu. NĂĄroÄ?nÄ›jĹĄĂ­ akcĂ­ je trasa z Argentière pĹ™es Grand Montets a VallĂŠe Blanche na chatu Cosmique a dĂĄle pĹ™es Maudit na Mont Blanc a pĹ™es sedla Seigne a Glaciers do ĂşdolnĂ­ho Contamines.

Vanoise High Level Circuit V centru NP Vanoise leŞí spektakulĂĄrnĂ­ vrchol Grand Casse, jehoĹž strmĂŠ svahy vyzĂ˝vajĂ­ k vĂ˝stupu vĂ˝bornĂŠ lyĹžaĹ™e, kteří seberou odvahu vyrazit vstříc Ä?asto lavinĂŠznĂ­ stÄ›nÄ›. VĂ˝chozĂ­m mĂ­stem je Pralognan, odkud se dĂĄ vyrazit na příjemnou tĂ˝dennĂ­ okruĹžnĂ­ akci.

Écrins Haute Route Dominantou fantastickĂ˝ch divokĂ˝ch hor jsou masivy La Meije a Barre Écrins – nejjiĹžnÄ›jĹĄĂ­ Ä?tyĹ™tisĂ­covky Alp. Hory mezi Brianconem a Grenoblem nabĂ­zejĂ­ tĂ˝dennĂ­ okruh buÄ? z La Grave nebo z kultovnĂ­ vesniÄ?ky La BĂŠrard. Akce jen pro ostřílenĂŠ s dobrou kondicĂ­. Ne vĹĄechny chaty jsou zaÄ?ĂĄtkem jara obhospodaĹ™ovanĂŠ, a tak je nutnĂŠ poÄ?Ă­tat s přívaĹžkem vlastnĂ­ stravy. FantastickĂŠ divokĂŠ hory s drsnou krĂĄsou.

&2%%2)$% "//43

HISTORIE SKIALPINISTICKĂ?CH PĹ˜ECHODĹŽ 1894

1897 1898 1903 1906 1910 1911

1913 1928 1934

1971

1981

PrvnĂ­ vĂ˝stup na lyŞích na třítisĂ­covku – Sonnblick 3 016 m. ÄŒlenovĂŠ Spolku přåtel sněŞnic z Mnichova podnikli poprvĂŠ pĹ™echod Ă–tztĂĄlskĂ˝ch Alp. V lednu podnikl Wilhelm Paulke se Ä?tyĹ™mi kolegy prvnĂ­ pĹ™echod BernskĂ˝ch Alp z Grimselpassu pĹ™es Oberaarjoch a Belalp do ĂşdolĂ­ RhĂ´ny.

LyĹžaĹ™skĂ˝ vĂ˝stup na vrchol Dufourspitze v masivu Monte Rosa (prvnĂ­ lyĹžaĹ™skĂ˝ vĂ˝stup na Ä?tyĹ™tisĂ­covku).

Helbling, Pellaud a Reichert přeťli celÊ WalliskÊ Alpy ze zåpadu na východ.

Francouzťtí vojåci přeťli na lyŞích DauphinskÊ Alpy (Francie).

Schucan a Marcuard zvlådli traverz pohoří Silvretta.

Marcel Kurz s pěti přåteli překonali jako první lyŞaři masiv Berniny (Graubßnden, východní Švýcarsko).

První přechod Haute Route na lyŞích – Marcel Kurz s pěti přåteli.

První lyŞařský přechod masivu Ortler Švýcary Miescherem, Staubem a Steinerem.

Marcel Kurz s jednĂ­m spoleÄ?nĂ­kem pĹ™echĂĄzejĂ­ severnĂ­ Ä?ĂĄst TessinskĂ˝ch Alp od Simplonpassu ke Gotthardpassu.

MÜhn se dvěma kolegy podnikå během ťesti měsíců cestu ze Schneebergu nedaleko Vídně aŞ do Švýcarských Alp. Brunnhuber a Huber překonåvají Alpy od Vídně aŞ k Mont Blancu. Vystartovali 28. 12. a do Chamonix dorazili 23. 5. NěkterÊ úseky překonåvali po silnici.

První přechod Alp z Vídně do Nizzy od 21. 3. do 29. 4. Podnikli jej RakuťanÊ Robert Kittl, HansjÜrg Farmacher, Klaus Hoi a Hans Marascher. Během 40 dnů uťli za 415 hodin 2 000 km a při výstupech překonali úctyhodných 81 000 výťkových metrů.

První přechod Silvretty z východu na zåpad (Heidelberger Hßtte – Tßbinger Hßtte) během jedinÊho dne. Walter a Uhl překonali vzdålenost 60 km a nastoupali 4 600 m.

3

&

$

4

&2%%2)$%"//43 3+) ",!#+$)!-/.$ %5

TOUR & TELE

60

NARŮŽOVĚLÉMU PANORAMATU VÉVODÍ VPRAVO NESTHORN

LYŽE MUSÍ NA BATOH PŘED KAŽDOU TÚRO U (RÁNO ZA ROZBŘESKU) A TAKÉ KAŽDÁ TÚRA KONČÍ ŽEBŘÍKEM

ORIENTAČNÍ OŘÍŠEK I S SESTOUPIT ZE SVAHU K LEDOVCI BYL V SILNÉ MLZE HALA, A TAK JSME NAŠLI GPSKOU. LEDOVEC JSME NAŠLI A MLHA SE TROCHU ROZTR FERRÁTKU K CHATĚ TEXT A FOTO: MICHAL BULIČKA, PAVLA PROCHÁZKOVÁ

MAJITELEM CHATY JE SEKCE SAC CHASSERAL, KAPACITA 60 LŮŽEK

JEHO VELIČENSTVO

ALETSCHHORN

HODNOTNÁ ČTYŘTISÍCOVKA BERNSKÝCH ALP

Jeden z přítoků nejdelšího alpOberaletschgletscher. Na rozdíl od svého skoro o jmén nese – heru letsc schg Alet – vce ledo o skéh h dobrodruhů s „chodícími lyžemi“. jmenovce moc neláká turisty a je hřištěm báječnýc hütte, odkud se dá podnikat řada náročných Centrem života v klidném údolí je chata Oberaletsch m po úspěšném výstupu na nejvyšší horu okolí, túr. Každý, kdo se zde objeví, však touží předevší jejíž výška začíná magickou čtyřkou. e jen upoutávku na kompletní fotoreportáž, Stejně jako v předchozích číslech SNOW sledujet kterou najdete na portálu SNOW.CZ!

61

VA STOJÍ ZA TO

POSLEDNÍ ÚSEK NA LYŽÍCH, POHLEDY DOLE

300 VÝŠKOVÝCH METRŮ POD VRCHOLEM

PO FERRÁTCE JSME OPĚT DORAZILI K CHATĚ

SJEZD BYL TENTOKRÁT ZA ODMĚNU, 1 300 VÝŠKOVÝCH METRŮ PO SKVĚLÉM

SNĚHU

NEJVYŠŠÍ ČÁST BERNSKÝCH ALP – ZLEVA ÄBENI FLUE, JUNGFRAU, MÖNCH, EIGER, TRUGBERG A PAK VPRAVO OSTRÁ ŠPICE SE TŘEMI PILÍŘI – FINSTERAARHORN, NEJVYŠŠÍ HORA BERNSKÝCH ALP

TOUR & TELE

62

TEXT: LUBOŠ SUŠILA, JAROMÍR „KUMESTROL“ LOJZA, PETR SOCHA

CO NOVÉHO PRO

SKI-TURISTY? ího“ chaNové či znovuobjevované formy lyžování „přírodn ené na rakteru se těší zájmu. Dokazují to i inovace představ letošním Ispu. Ty nejzajímavější vám přinášíme.

Lowa končí s řadou Struktura a dál bude nabízet modely X-ALP ve variantách Pro a Ultra (o 180 g lehčí než Pro). Tradiční výrobce skialpinistické obuvi preferuje univerzálnost a nesnaží se ohromit šířkou portfolia „chodících lyžáků“.

X-ALP Pro vypadají, že by měly být dostatečně pohodlné pro chůzi a zároveň pevné pro sjezd, a vyhoví v těchto ohledech většině skialpinistů a skituristů.

I Tecnica coby sestra zn.

Lowa zařadila botu konceptu X-ALP do své nabídky, a to pod jmenovkou The Agent.

První česká skialpinistická lyže Sporten přinesl první českou skialpinistickou lyži. Nese jméno Guru a skrývá v sobě velmi zajímavé materiály: jádro tvoří speciální pěna Rohacel, vedle laminátových vrstev využívá i titanal a karbon. V rozměrech 97-64-79 volá zejména po sportovním touringovém využití, jediným prozatímním hendikepem je v nabídce jediná délka 163 cm.

Scarpa nejvíce inovovala závodní

Scott – karbonová lyže pro touring Že je skitouring stále více v centru zájmu, dokazuje i postoj značky Scott, která – ačkoli se ještě loni lyžařům turistům a skialpinistitům nevěnovala vůbec – otevřela letos novou modelovou kategorii Freeride/Mountaineering.

A v ní zatím jediný model o dvou délkách (166 a 176 cm) Crusair. Základním výrobním materiálem je karbon, což napovídá, že jedním ze sledovaných hledisek je minimalizace hmotnosti. Cílovým zákazníkem je pak skiturista, který si chce plnohodnotně vychutnávat rychlé prašanové sjezdy (128-90-119, R18 při 177 cm). Speciální je i špička – k lyži se dodávají i systémové stoupací pásy se speciálním inteligentním uchycením.

model F1 Carbon, nově například používá pro ski/walk systém PE vlákno Dyneema. Vývoj se stočil směrem k materiálům přátelských k životnímu prostředí. V každé kategorii (free ride, skialp i telemark) je zařazen model vyrobený z organického, obnovitelného plastu PEBAX RNew Arkema.

Fritschi Diamir Eagle je po čase významná inovace v portfoliu této švýcarské značky. Pozornost patří optimalizaci otočného bodu, respektive pohybu při stoupání. Při bližším pohledu ale najdeme i další zajímavé prvky, například větší rozteč montážních šroubů nebo kluznou lištu pod špičkou boty, kterou známe z některých alpských vázání – v případě skialpinistické boty s pryžovou podešví (a tedy s vyšším třením) je její bezpečnostní význam určitě nezanedbatelný.

63

Nejlehčí z lehkých – Dynafit

dobnou cestou kráčí Dynafit i na poli freeride (lyže Nanga Parbat: 122-88-11, hmotnost něco Dynafit je znám svojí posedlostí vyrobit co málo přes jedno kilo). nejlehčí set pro závodní skialpinismus. Pro sezónu 09/10 připravil revoluci v podobě kolekce Dy.N.A. nabité karbonem a rekordy v hmotnosti. Bota Dy.N.A. Race Boot je opatřena lehounkým karbonovým komínem, přezky nahrazují provázky a na některých místech je místo plastu tkanina. Hmotnost 920 g za kus je zde výmluvná. Podobně lyže: Kdo myslel, že 900g lyže už je to nejlehčí, co se dá jet, mýlil se. Nová World Cup Race má pouhých 690 g.

To, že vázání pro tento model lyže má pouhých 160 g, asi už nikoho nepřekvapí. Dokonalost celé kolekce podtrhují karbonové hole o hmotnosti 128 g. Suma sumárum zde máme pro skialpinisty bezkonkurenčně nejlehčí set. Po-

Snowpulse na příští rok chystá Lifebag s variabilní litráží. Na základní rám budete moci podle potřeby připnout jednu ze tří komor s litráží 15, 30 nebo 45 litrů. To znamená tři batohy v jednom. Kromě toho bude na trhu úplně nový model Snowpulse Freeride s objemem 15 litrů, který je odlehčený a velmi příjemný na nošení. Jinak zůstává objem airbagu 150 l, technologie Head On Top a ochrana hlavy a krku.

Gore jako lídr v oblasti funkčních materiálů připravil další novinky, které nás lyžaře, snowboardery a skialpinisty budou zajímat. První z nich je rukavičářská technologie s názvem X-TRAFIT™. Stlačíte-li jednotlivé vrstvy materiálu (vnější materiál, izolaci a membránu...) k sobě (jak se to děje např. při uchopení lyžařské hole) speciální přilnavé a prodyšné pásky „spojí“ jednotlivé vrstvy tak, že se po sobě neposunují. Jinak však rukavice zůstává měkká a poddajná. X-TRAFIT™ byl dosud aplikován v rukavicích pro motorkáře, nyní poslouží např. závodníkům, kteří ocení dokonalý cit v uchopení hole, skialpinistům při práci s cepínem nebo freeskierům a snowboarderům při chytání grabů a samozřejmě všem, kteří vyžadují nebo oceňují kromě tepelně-izolačních vlastností také dokonalý cit. Měl jsem možnost rukavice s technologií X-TRAFIT™ vyzkoušet a i taková maličkost, jako jistota držení hůlek na sedačkové lanovce, dostává nový rozměr, nemluvě např. o solidní možnosti ovládat v takových rukavicích fotoaparát.

hotového oděvu) a Comfort Mapping System se stává opravdovou „function and fashion“ záležitostí.

Další novinka přichází v oblasti konceptu Comfort Mapping System. Stejně jako před čtyřmi lety, kdy byla tato technologie uvedena na trh, je kladen důraz na vylepšování čtyř funkčních oblastí – ochrana proti vnějším vlivům, tepelný komfort, prodyšnost a volnost pohybu. Mimo to však nové technologie umožňují ubrat na váze, zároveň však přidat na stylu.

Potřeby různých „klimatických zón“ lidského těla mohou být uspokojeny mnohem lépe díky zapojení nových materiálů. Vůbec poprvé je možné využít GORE-TEX® v kombinaci s peřím, softshellové oblečení je možné vybavit pružnějšími panely a silnější izolací v místech, která vyžadují největší ochranu proti chladu.

Nová konstrukční technologie dává úplně nové možnosti také módním návrhářům (vnitřní, podšívková část se dodatečně laminuje do

Zejména skialpinisté by mohli ocenit další z novinek, kalhoty z WINDSTOPPER® Soft Shell širokého spektra využití. Na softshellové bundy jsme si už zvykli, kalhoty jsou navrženy s ohledem na nošení v teplotách mezi -15 a 10 stupni Celsia (s další vrstvou/vrstvami pak i v teplotách nižších).

Materiál je velmi prodyšný, větruodolný, odolá i lehčímu dešti a zvláštní úsilí bylo věnováno odolnosti proti oděru.

TOUR & TELE

64

Arva spolu s Mammutem připravují novou generaci vyhledávačů na bázi standardu W-Link, který pracuje s novou frekvencí 868 mHz (současně s tradičními 457 kHz).

W-Link zachráncům přinese nové možnosti v případě vícenásobného zasypání (označování nalezených obětí, informace o počtu zasypaných, přenos informací o životních funkcích) a vývoj je soustředěn na zvýšení spolehlivosti poskytování a předávání těchto údajů mezi přístroji.

Arva Link je robustní tříanténový přístroj pracující v analogovém i digitálním režimu ve standardech 457 kHz a 868 mHz (W-Link) konstruovaný tak, aby bylo možné jej ovládat jednou rukou. Další zajímavou novinkou ze stáje Arva je batoh Rescuer, který má oddělený „pořadač“ pro lavinovou výbavu na zádovém panelu, jež je rychle přístupný jednoduchým odklopením zádového panelu, na kterém jsou vypsány instrukce pro záchranou akci. Batoh je primárně určen pro ježdění a podle toho také sedí na zádech. Online návod pro bezpečný průběh backcountry túry (plánování, průběh túry v terénu, informace pro případ lavinové nehody) najdete na letos spuštěných stránkách www.arva-experience.com, které jsou však zatím jen ve francouzštině.

Zámořský Black Diamond pro evropský skitouring Black Diamond přinese ze zámoří na starý kontinent lyže, u nichž se nechal inspirovat potřebami evropských jezdců. Rychlé a lehké lyže s vysokou torzní stabilitou 3D CNC wood core s výjimečnou odolností a lehkostí. Řadu reprezentují modely Cult (2,6 kg pár, 177 cm), Guru (2,9 kg pár, 170 cm) Stigma (3,0 kg pár, 174 cm) a Voodoo (3,3 kg pár, 175 cm).

Doplňky Pieps Zajímavou novinkou Piepsu je tzv. testovač pípáků (pieps checker). Mini zařízení velikosti USB flashky za několik stovek, kterým můžete testovat funkčnost pípáků ostatních ze skupiny, aniž byste museli sáhnout na ten svůj. Odpadá tedy rozepínání bundy, popruhů, přepínání přístroje aj. Další užitečnou hračkou je digitální sklonoměr. Ten lze připevnit na hůlku a pak už jen sledujete displej, kolik že stupňů má svah, na kterém stojíte.

VYHLÁŠENÍ VÍTĚZŮ SOUTĚŽE

KOMERČNÍ PREZENTACE

NORSKÁ MÓDA NA SNĚHU Do finále postoupili všichni, kdo odpověděli správně alespoň na 13 z 15 vědomostních otázek. Výsledek finálové otázky byl 9747 shlédnutí, což určilo pořadí vítězů!

Pořadí 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25

Jméno N. Lukášová J. Malá S. Nový J. Vágnerová B. Haraštová R. Houserová J. Klega P. Komenda S. Šopfová B. Prečová R. Vlčíková M. Pénzešová M. Lehocký M. Kouřilová L. Kašparová J. Jamriska H. Šviderová E. Punčochářová E. Sedláčková P. Velký I. Juráňová P. Kopl M. Sedláček P. Kajzar R. Vik

Město Praha 6 Valašské Meziříčí Most Jedovnice Brno Liberec - Vratislavice Ostrava Praha 4 Jiřice u Miroslavi Hranice Přerov - Žeravice Trutnov 4 Praha 4 Tlumačov Choceň Bratislava Cheb Přerov Plzen Baška Branky Praha 4 Kozolupy Třinec Praha 8 - Kobylisy

Vítězové budou ohledně výběru velikosti a předání výhry osloveni na e-mailové adrese uvedenou při registraci. Podrobnosti o cenách naleznete na www.snow.cz.

www.doldy.cz DOLDY ALPINIST EXTREME 38+

Nový jednokomorový ruksak nejvyšší třídy. Tento technický ruksak vznikal za spolupráce s nejlepšími českými alpinisty. Při vývoji tohoto top modelu mezi středně velkými ruksaky se nezapomělo na žádný technický detail a jeho výbava, nový zádový systém AIR+ a extrémně nízká váha ho předurčují k použití v těch nejnáročnějších podmínkách jak při skialpinismu, tak při extrémním lezení, lyžování a vrcholových výstupech.

Hmotnost: 1 250 g

Cena: 2 590 Kč

DOLDY SNOWPREDATOR 32

DOLDY SKIALPER RC 20

Cena: 1 460 Kč

Cena: 1 290 Kč

Nový jednokomorový ruksak. Perfektní výbava a výborný zádový systemém zaručuje ideálni využití i v těch nejnáročnějších podmínkách. Ruksak je určen pro vysokohorské lyžování, snowboarding a skialp.

Hmotnost: 1 150 g

Nový superlehký závodní ruksak. Díky svému tvaru, výbavě a zádovému systému ideální pro závodní skialpinismus, stejně tak pro turistiku, lyžování, běhání nebo cyklistiku.

Hmotnost: 650 g

65

www.hudy.cz DEUTER DOWNHILL 28

Akční model multifunkčního batohu pro zimní sporty. Jednou z hlavních předností je pohodlný přístup do batohu jednoduchým odepnutím zádového systému.

Zádový systém Alpine s výztuhou Delrin®, polstrované ramenní popruhy, polstrovaný flexibilní bederní pás s kapsičkou na zip, velká přední kapsa s přihrádkou na lopatu a lavinovou sondu, kapsička na cennosti, kompatibilní s vodním rezervoárem, nosič na lyže a sněžnice, gumou vyztužená přední část batohu.

Materiál: Ballistic Objem: 28 l Hmotnost: 1 640 g Rozměry: 60x35x25 cm Barva: oranžová, šedá

THE NORTH FACE® REDPOINT OPTIMUS JACKET

BLACK DIAMOND™ SUPER TOUR PROBE 265 Všestranně použitelná sonda do každého terénu.

Délka: 265 cm Hmotnost: 285 g

Velmi příjemná, lehká bunda zateplená umělým vláknem PrimaLoft®. Vhodná pro celoroční nošení.

Stahování ve spodní části, stavitelná kapuce, HyVent® na ramenou, rukávech a kapuci, bezešvá ramena.

Materiál: RipStop Nylon s DWR úpravou, PrimaLoft® One Hmotnost: 600 g (L) Velikost: S–XL Barva: černá, červená

Cena: 1 490 Kč

Cena: 4 650 Kč

Cena: 1 590 Kč

MONTURA® VERTIGO PANTS

Nejlehčí pásy Black Diamond™. Systém uchycení STS umožňuje použití na široké škále lyží.

Barva: černobílá Šířka: 110 mm

Nejpopulárnější všestranné sportovní kalhoty od firmy Montura.

Odolné a skvěle padnoucí, po dlouhá léta testované známými horolezci a dobrodruhy.

Kevlarové vyztužení na kolenou, zipy ve spodní části nohavic, elastický panel v zadní části, stahování v pase, 1 zadní a 2 přední kapsy na zip.

Materiál: Thermolite® Base, Kepro Light, Stretch Light Hmotnost: 447 g (L) Velikost: S–XXL Barva: černá

Cena: 3 390 Kč

Cena: 3 490 Kč

BLACK DIAMOND™ GLIDELITE NYLON STS 110 MM

BLACK DIAMOND™ TRANSFER 7 Tato lopata využívá tradiční přístup ke konstrukci - maximální prodloužení rukojeti.

Hmotnost: 770 g Objem: 2 650 ml

Cena: 1 590 Kč

www.sunsport.cz ORTOVOX S1 VERZE 2.0

ORTOVOX LOPATA PROFI ALU II

S1 poskytuje jasný přehled o obětech laviny.

Vždy můžete sledovat své přátele na displeji, což pomáhá správnému rozhodování.

Teleskopická a takřka nezničitelná lopata, která snese i hrubší zacházení a velmi tvrdý sníh. Záruka 5 let.

Hmotnost: 720 g Rozměr: 30x23x5cm, délka 71 cm Možnost motyky.

Cena: 11 400 Kč

ORTOVOX FREE RIDER 16+ NEBO 18+

Perfektní batoh s plnohodnotnou páteřovou ochranou, poskytující dostatek místa na bezpečnostní vybavení nebo svačinu, i když jezdíš jen na sjezdovce.

Díky nízkému profilu navíc nevadí ani na lanovce.

Tři barevná provedení, dvě délky zad (výška postavy 160–180cm/175–190 cm) Certifikovaná páteřová ochrana.

Hmotnost: 1 300–1 350 g

Cena: 1 890 Kč

Cena: 2 800 Kč

www.totaloutdoor.cz

www.salewa.com

PIEPS MYOTIS 30

Freeridový batoh se speciálním úložným prostorem pro lavinovou lopatu a sondu.

Kompresní popruhy s kovovou nezámrznou sponou (slouží i pro pevné uchycení lyží), rychlé a bezpečné uchycení cepínů.

Odnímatelný bederní pás, upevňovací oka, robustní voděodolný YKK zip, otvor pro vodní rezervoár.

Objem: 30 l Hmotnost: 1,5 kg Barvy: stříbrná, žlutá

MOC: 1 990 Kč

SALEWA PURE 30 PRO BP (artikl 4540)

SALEWA MEIJE WS M BIB (artikl 16 066) Kalhoty z materiálu WS Durastretch s vnitřními kamašemi, ergonomicky střiženými koleny a robustním zesílením nohavic na vnitřní straně. Reflexní boční otvory k ventilaci, odnímatelné šle, zipy v dolní části nohavic.

Kolekce: alpineXtrem Hmotnost: 620g

Cena: 4 690 Kč

Nový nosný systém SALEWA Airstream+ poskytuje nejvyšší možnou ventilaci při současně nejvyšším komfortu nošení: přes těsně přiléhavý batoh – a s tím spojenou vyšší kontrolu zátěže (obzvláště u těžkého zavazadla) – zajišťují nesčetné vzduchové kanály nepřetržitou cirkulaci vzduchu.

Záda jsou mnohem lépe ventilovaná a zůstávají suchá.

Koncepce modelu Altitude umožňuje optimální volnost pohybu: batoh sedí pohodlně a nekýve se na zádech.

Kolekce: alpineXtrem Hmotnost: 870–1 250 g Objem: 30 l Rozměry: 53x25x20cm

Cena: 3 990 Kč

PIEPS iPROBE

Výhradním dovozcem Pieps pro ČR a SR je společnost TotalOutdoor s.r.o.

Elektronická sonda s akusticko-optickou indikací vzdálenosti hrotu sondy od zasypaného, digitální technologie umožňuje dočasně deaktivovat již nalezený vysílač PIEPS DSP nebo FREERIDE, čímž výrazně usnadní vyhledání dalšího zasypaného, délka 2,25 m (dosah 4 m), materiál karbon, celková váha 290 g.

MOC: 3 490 Kč

SALEWA FRENEY G2 ALU ICEAXE (artikl 1049) Lehkohmotnostní cepín typu B pro skialpinistické a klasické ledovcové túry. Hliníkový hrot, manžeta.

Hmotnost: 350g

Cena: 2 790 Kč

SALEWA PROFESSIONAL SHOVEL + PROBE (artikl 2651) Lavinová lopatka + sonda.

Kolekce: alpineXtrem Hmotnost: 750 g

Cena: 1 790 Kč

HISTORIE

66

SMUTNÁ TVÁŘ HOR

SVĚDECTVÍ ARCHIVŮ HORSKÉ SLUŽBY

Jako poslední letošní příběh jsme vybrali největší lavinovou tragédii v Krkonoších. Je to příklad toho, jakých rozměrů a síly dokáží dosáhnout laviny „malých“ Krkonoš. Neradno se jim přimotat do cesty… S dalšími příběhy z archivů Horské služby se setkáte i ve SNOW ročníku 09/10.

AKCE

1968 “

BÍLÝ JAR

„

Dne 20. b ezna 1968 za slunného po así vychází na polské stran Krkonoš mezinárodní skupina turist na výlet na h ebeny. Skupina mladých, bezstarostných a š astných lidí. Jsou mezi nimi Rusové, N mci a Poláci. Vystupují od zimního st ediska Karpacze turistickou cestou sm rem k vrcholu Kopy. Nikdo z ú astník výpravy netuší, jaká tragédie se odehraje v nejbližší dob .

V týdnu od 13. b ezna napadla na Krkonoších nová sn hová pokrývka ve výšce 85 cm a silným v trem byla p eváta na severní srázy h eben Krkonoš. Za této situace se skupina blíží žlebem Bieleho Jaru ke k ižovatce cest na St echu Akademickou a vrchol Kopy. Po cest bezstarostn vystupuje 27 osob. První skupina 6 osob chce odbo it na boudu Akademická St echa, skupina je zasažena p i p echázení lavinového žlebu první lavinou, která vznikla z ejm narušením soudržnosti sn hové pokrývky.

A v dalším okamžiku sjíždí mohutná lavina, která smete hlavní skupinu turist z výstupové cesty a v tšinu strhne do svého nitra. V míst odtrhu je široká asi 400 m a prob hla dráhou o délce 1 150 m, výška v míst odrhu je 1-2 m. Masy sn hu dosahují asi 47 500 mil. kg.

Následky jsou hrozné. Pouze 5 osob je v as z laviny vyprošt no a jsou s menším zran ním p evezeny do léka ského ošet ení. S p ibývajícím asem se ztrácí nad je na záchranu dalších ob tí.

Na místo nešt stí se dostavila ihned polská Horská služba a je p ivolána posádka lidové polské armády. Horská služba Krkonoše je požádána o spolupráci.

Okamžit po vyhlášení poplachu vyjíždí družstva naší Horské služby z Pece pod Sn žkou a Špindlerova Mlýna.

Celkem je to 41 len . P echod p es hranice je proveden bez jakýchkoliv formalit a nejsou kladeny od pohrani ní stráže z obou stran žádné p ekážky. Na lavin se po íná spolupracovat a místo nešt stí je systematicky prohledáváno sondami a našim lavinovým psem Hermou. Práce je zna n namáhavá a unavující, pracuje se dlouho do noci.

Da í se již vyprostit pouze mrtvé ob ti. První den je vyprošt no z laviny do 23 hodin 10 mrtvých. Bilan-

FOTO: VALERIÁN SPUSTA

ce skute n ot esná. Druhý den je neúnavn pokra ováno v pátrání po dalších ob tech. Pracovišt je však ohrožováno dalším sesutím laviny, která musí být odst elena pod p ev jí d lem a minometem. Dne 21.3. je nalezena pouze jedna ob .

Dne 22.3. p ichází na lavinu 30 našich len Horské služb , aby vyst ídali již zna n vy erpané a unavené družstvo. Tohoto dne je vyprošt no 5 zasypaných. A tento den také práce Horské služby Krkonoše na lavin kon í. Polská Horská služba pokra uje v práci ješt 23.3. a poda í se jí vyprostit 1 zasypaného. Celkem tedy je nalezeno 17 mrtvých ob tí, 5 lidí s leh ím zran ním, v lavin pravd podobn z stávají ješt mrtvoly dvou N mc a dvou Polák .

P i každé tragédii bujn pracuje lidská fantazie.

Tuto zprávu podáváme ve ejnosti, abychom p esn informovali o nejv tší krkonošské lavinové tragédii. Tragédii, která dokázala bratrsky spojit dv národnosti k vyp tí a nesmírnému úsilí k záchran lidských život .

V tyto dny nebylo státních hranic mezi Polskem a SSR a spole n jedli eši a Poláci z dovážených zásob a ve chvílích oddychu spole n popili teplého aje a vykou ili cigaretu. I v okamžicích takového nešt stí projevili Poláci svou p íslove nou pohostinnost a pe ovali po všech stránkách o p íslušníky naší Horské služby.

Projevili svoji vd nosti za tak ú innou spolupráci a všemožn se snažili skutkem i slovem upevnit již dávno uzav ené horské kamarádství, ztužené spole nou prací a nebezpe ím. Vážíme si našich kamarád z polské Horské služby a bezpe n víme, že dojde-li na našem území k nešt stí, poskytnou oni nám všestrannou pomoc. A tak by to m lo vždycky v život být.

5. dubna 1968 ve Špindlerov Mlýn Otokar Št tka, ná elník obl. Krk. Zpráva o lavinovém nešt stí v prostoru „Biely Jar“ v polské ásti Krkonoš 20.3. 1968 – 11.00 hodin

67

FOTO: VALERIÁN SPUSTA

P Í INY VZNIKU LAVINY V celé oblasti Krkonoš v posledních sedmi dnech bylo špatné po así s vydatným sn žením a s p evládajícími JZ silnými v try. V uplynulých dnech napadlo celkem 85 cm nového sn hu, který byl p evážn p evát na severní SV srázy h eben Krkonoš. V den sesuvu laviny vál op t silný JZ vítr, bylo polojasno a znateln se oteplilo. P ibližné hodnoty v 11.00 hodin 20.3.1968 byly takové, teplota 0 ºC ve stínu, vítr JZ 30 km/hod., na severní stran v trem zví ený sníh. K úplnosti ješt , že v tomtéž prostoru v horní ásti žlebu spadla 17.3.1968 desková lavina z p evátého up chovaného prašanu.

Za t chto podmínek došlo k p evátí velkého množství sn hu do záv ru žlebu v horní ásti a tím se samovoln , p edevším v d sledku podstatné zm ny teploty uvolnily 2 laviny. První lavina, znateln menší, m la odtrh uprost ed horní ásti žlebu a sjela asi 400-500 m p ímo do zúženého koryta žlebu. Svým sesuvem uhladila lavinou dráhu a v tom okamžiku se odtrhl celý záv r žlebu v horní ásti, n kolik metr od hrany. Tato druhá lavina dostala po uhlazeném terénu velkou rychlost, narazila do elní haldy sn hu první laviny a ohromnou silou projela úzkým žlebem až k lesu. Sou asn zasáhla i výstupovou cestu v délce asi 250 m, v prostoru, kde cesta prudce zahýbá k horní stanici lanovky na Male Kop .

P EDPOKLÁDANÝ PR B H NEŠT STÍ Po turistické cest postupovalo v tuto dobu 27 osob, p evážn Rus pod vedením polského pr vodce. Ve skupin , p esn ji málo p ed ní, byli Poláci a N mci, kte í cht li odbo it doprava na chatu Akademická St echa (údajn 6 osob). Tuto skupinu zasáhla první lavina pravd podobn p i p echázení lavinového žlebu doprava.

Hlavní skupina pak byla stržena p ímo z výstupové turistické cesty, vedoucí k horní stanici lanovky druhou, mohutnou lavinou.

PR B H ZÁCHRANNÝCH PRACÍ Ihned po oznámení nešt stí zahajuje záchranné práce polská Horská služba. V 15.45 p ichází z Pece pod Sn žkou, že v Polsku spadla velká lavina a strhla s sebou velký po et lidí. V 16.30 žádají Poláci o pomoc naši HS, je vyhlášen sou asn poplach v Peci a ve Špindlerov Mlýn a naši lenové za ínají na lavin pracovat od 18.00 hod. Nejprve je z laviny vyprošt no 5 osob a dopraveno do nemocnice s mén vážnými zran ními. Jeden ú astník (N mec) zran n nebyl, ovšem momentální situací byl úpln zmaten. Do 23.00 hodin je z laviny vyprošt no celkem 10 mrtvých ob tí, vesm s s t žkými úrazy.

Ješt tentýž den pracuje na lavin asi 250 p íslušník vojska, 41 len naší HS a v tšina len polské HS. S naší strany je též nasazen pes Herma, který napomohl najít 4 zasypané. První den naše družstva systematicky sondují nejpravd podobn jší místa v laviništi, psovod se psem pak provádí p edsunutého pátra e po celé lavin .

Tentýž den v noci a b hem druhého dne jsou vojskem vykopávány p í né pr kopy po celé dráze laviny a naše 17 lenné družstvo provádí op t sondáž.

Dne 21.3. je nalezena jedna ob . V 11.00 hodin se polská armáda pokusila odst elit d lem a minometem spousty sn hu v horní ásti, ovšem bezvýsledn , protože pravd podobn došlo již k spojení sn hových vrstev no ních mrazem a zvýšenou denní teplotou. Ráno bylo jasno, teplo a vál jižní vítr. Záchranné práce pak pokra ují i 22.3., kdy je za pomoci 30 našich len vyprošt no dalších 5 zasypaných lidí. Tento den práce naší horské služby na lavin kon í.

Poláci pak ješt v sobotu vyproš ují jednu zasypanou (poslední lenka ruské výpravy) a 23.3.1968 v 19.00 hodin akci de nitivn kon í. V lavin z stávají dva N mci a pravd podobn ješt dva Poláci. Celkem tedy bylo vyprošt no z laviny 5 lidí s leh ím zran ním a dopraveno do nemocnice, nalezeno 17 mrtvých ob tí a jeden se z laviny dostal sám bez úrazu. Dva N mci a pravd podobn dva Poláci jsou dosud v lavin .

HISTORIE

FOTO: VALERIÁN SPUSTA

68

REKONSTRUKCE NEŠT STÍ PO AKCI Pro nedostatek informací od sv dk nešt stí, uvádí vesm s, že vál silný vítr a metl jim do o í sníh, je možno na základ poznatk z ukon ené akce p ibližn rekonstruovat tuto tragedii. První skupina lidí p echázela p es lavinový žlab s úmyslem pokra ovat na chatu Akademická St echa. Tuto skupinu strhla první, mén mohutná a tím i mén nebezpe ná lavina. T lo postiženého Poláka bylo nalezeno na druhé stran laviny. Hned za touto skupinou šel vedoucí hlavní skupiny s jednou Ruskou a jedním N mcem. Ti již byli zasaženi okrajem druhé cestou k lanovce. Hlavní skupina, pon kud zpožd na, byla celá smetena s cesty v míst , kde lavina cestu nejvíce zasáhla a pokra ovala dále již uzav eným korytem žlabu. Ti, kte í postupovali poslední, se dostali na povrch laviny a jí byli neseni cca 500 m. P ední ást skupiny (mimo 3 lidí) byla lavinou zavalena a nesena p ibližn stejnou vzdálenost.

Nasv d uje tomu skute nost, že ob ti, celkem 13, byly nalezeny v prostoru 80x20 m p i levém okraji laviništ v pr m ru 2–3 m hluboko. Všech 17 ob tí bylo s nej-

v tší pravd podobností ohromnou silou laviny zabito, o emž sv d í nezvykle t žké úrazy a deformace t la.

P í inou toho bylo také to, že lavina s sebou smetla i lesní porost a ást kamenné suti. Údaje o lavin Desková lavina z vlhkého p evátého prachového sn hu Odtrh široký 350–440 m Délka laviny 1 100–1 150 Ší ka laviny ve spodní ásti 30–50 m Výška odtrhu 1–2 m Pr m rná hloubka 5 m; nejv tší hloubka 12–15 m Váha sn hu 450 kg na kubický metr Výškový rozdíl 280 m Odtrh ve výšce 1 380 m n. m. elo laviny 1 100 m n. m.

Množství sn hu 105 000 kub. m Váha v kg 47,5 mil. kg Lu ní bouda 25.3.1968 Zprávu zpracoval Krupi ka

QLMUNSJQC hmnu`shmf enq xntq r`edsx

ÊǼ ÆÑ º¹ÌÇÀÑ Î 'Ê Á »½Ä* ½ÎÊÇÈ+ ÎÑÈ ÝÜæÝâìÝ ëá òÙ òçæí ¨±§©¨¤ è ÝÜçÚâ ÈçãíÜ ÛàÛÝìÝ åpì âáëìçìí èêç ëÝ ìçà æÙ ëæçïèíäëݸëæçï¦Ûò òî àçÜæhæ Ûà èçÜåpæÝã ëî â ÚÙ

ËÜÚßåàÚâ[ êçÜÚàăâØÚÜ Ãàëé[ ܱ ¨¬£ ª¬£ «¬ 㣠íÜãàâæêëౠʣ Ä£ ã í[ßر ©£° ÂÞ ¢¦¤ ¬§ Þ ídÜëåg å[çãåg£ æÚßéØåØ ßãØíð Ø ßéìÛ¤ åoâì£ ØàéÙØÞ åÜñäÜå ìáÜ íåàë åo ì àëå çéæêëæé ÙØëæßì£ dÜãåo âØçêØ åØ ñàç åØ ãæçØëì Ø êæåÛì£ êðêëfä ÚßðÚÜåo ãð o Ø êåæîÙæØéÛì£ ìÚßðÚÜåo ÚÜçoåì£ âæäçéÜêåo çæçéìßð ÆéàÜåëØdåo ÚÜåر ©§ °°§ Âd ¨¬ ã ©¨ «°§ Âd ª§ ã ©¨ °°§ Âd «¬ ã ÃàÝܹØÞ çæì oí[ â åØçãågåo ØàéÙØÞì ñ[êæÙåoâ êÜ êëãØdÜå ä íñÛìÚßÜä ª§§ ÙØé ¥ Ñ[êæÙåoâ áÜ äæ åf ãÜëÜÚâð ç ÜçéØíæíØë çæÛãÜ çéØíàÛÜã À¸Ë¸ áØâæ êæìd[êë ÙØëæßì ÃàÝܹØÞ åÜÙæ í æéàÞàå[ãåoä æÙØãì¥ ÊåæîçìãêÜ ÃàÝÜ ¹ØÞ ñí o ØåÚà åØ ç Ü àëo£ åàÚäfåg í ç oçØÛg ãØíàåæíf åÜßæÛð åÜñØéìdìáÜ ÙÜñçÜdo¥ Í [Ûåfä ç oçØÛg åܤ éàêâìáëÜ çéæëæ£ Ü ä[ëÜ ÊåæîçìãêÜ ÃàÝÜ ¹ØÞ åÜÙæ áØâæìâæãàí áàåæì ãØíàåæíæì í ÙØíì

Ċ ñØÙé[åàã âæäçãÜëåoäì ñØêðç[åo ëgãØ Ċ Úßé[åàã ç ÜÛ äÜÚßØåàÚâ ä çæéØågåoä ßãØíð Ø âédåo ç[ëÜ Ü Ċ ñâé[ëàã dØê çæë ÜÙå â åØãÜñÜåo ñØêðçØåfßæ oë Ċ çéæÛãæì àã dØê£ çæ âëÜé áÜ ñØêðçØå í ãØíàåg êÚßæçå ç Ü

ÊëãØdÜå íñÛìÚß ñÜ ñ[êæÙåoâì åØÝæìâåÜ ÙgßÜä Ûíæì Ø ë o íëÜ àå ¨¬§ãàëéæí ØàéÙØÞ£ âëÜé çæä[ß[ Ûé Üë æÙg åØ çæíéÚßì ãØíàåð¥ ÊåæîçìãêÜ ÃàÝܹØÞ áÜ âæåêëéìæí[å ëØ⣠ØÙð åØíoÚ çæÛçæéæíØã çæñàÚà æÙgëà ê ßãØíæì åØÛ êågßÜä åÜÙæ ì áÜßæ çæíéÚßì ëÜÚßåæãæÞàÜ ¿ÜØÛ æå Ëæç Ø Úßé[åàã ßãØíì Ø âédåo ç[ëÜ ç ÜÛ çæéØågåoä¥ Ñ[êæÙåoâ ãñÜ æçgëæíåg çãåàë¥

ÁÜñÛÜÚ± ÉæÙàå ÂØãÜëØ£ Ýæëæ± ÇÜëé ÊæÚßØ ą ÊÅÆÎ¥ºÑ

ÏÏϦËÆÇÏÈÍÄ˽¦»Ò ìáÜ ÈãäìåêáèÚ ÁÞÛÚ ·ÖÜ áÜ ãØíàåæí ÙØëæߣ âëÜé ñåØdåg ñíð £ ØÙð± Üå ëØâ ÁÜ åØíé ÜßæÛð¥ àåæíf å ØÛg ãØí ëo í ç oç Ø ç Ü à ØåÚà å

̽Ħ² ¯¯® ª±¯ ¯­¯¤ ËÆÇÏÈÍÄ˽¸ËÆÇϦ»Ò

̽ËÌÇι»3 ¼ÆÑ Ë ÀÇÊËÃÇÍ ËÄÍZºÇÍ 'Ê Ć Ò ÃĹ¼Ñ ĹÎÁÆÇÎ* Ò »ÀʹÆÑ ¿æéêâ[ êãì ÙØ &É íÜ êçæãìçé[Úà ê í éæÙÚÜä ãØíàåæí Úß íðßãÜÛ[íؤ d ÇÀ¼ÇÊ ç àçéØíàãØ çéæ íÜ Üáåæêë ë à íoâÜåÛð ëÜêëæí[åo ãØíàåæífßæ íðÙØíÜåo í ãð Ø êâ Úß êë ÜÛàêÚoÚß Æíd[éåØ Ø ÉØäñæí[ í ÁÜêÜåoâ[Úߥ ºoãÜä ëgÚßëæ ØâÚo áÜ ìçæñæéåàë åØ éàñàâØ êçæáÜå[ ê çæßðÙÜä í ßæé[Úß Ø çæêâðëåæìë ñ[áÜäÚ ä æ ëìëæ çéæÙãÜäØëàâì ñ[âãØÛåo ígÛæäæêëà æ ëæä£ áØâ êÜ ÚßæíØë í ç oçØÛg ãØíàåæíf åÜßæÛ𥠠ÙÜñçãØëåfäì íðñâæì Üåo ÙìÛæì â ÛàêçæñàÚà åÜáäæÛÜéågá o ãØíàåæíf íðßãÜÛ[íØdÜ é ñå Úß ñåØdÜ⥠Ñ[éæíÜy çéæÙgßåÜ ìâ[ñâØ çæì àëo ãØíàåæífßæ ÙØëæßì æÛ í ÚØéêâfßæ í éæÙÚÜ ÈÃÄÌÅÊÁȺ£ âëÜé êÜ ãÜëæê æÙáÜíàã åØ åØ Üä ëéßì çæçéíf£ Ø ßåÜÛ í çéíåoä éæÚÜ ñØñåØäÜåØã åÜíoÛØåæì æÙãàÙì¥ Çéæ íðñåØíØdÜ êâàëæìéàåÞì Ø ÝéÜÜéàÛì ÙìÛÜ ç àçéØíܤ åæ åØ ëÜêëæí[åo ågâæãàâ ç[é ígßãØêå Úß âØåØÛêâ Úß ãð o ¾ª¥ ÆÛÙæéå í âãØÛ Ø ÛæßãÜÛ åØÛ çéØâëàÚâ ä å[ÚíàâÜä ãØíàåæíf ñ[ÚßéØåð ÙìÛæì ñØáà æíØë dãÜåæíf ¿æéêâf êãì Ùð ÁÜêÜåoâð Ø ÁØåÜâ ¹ÜÛåØ o⣠äܤ ëæÛàâ ãØíàåæíf çéæÙãÜäØëàâð &Üêâf ØêæÚàØÚÜ ßæéêâ Úß í ÛÚ ÌÀ¸¾Ä ¥ Í êæÙæëì à í åÜÛgãà æÛ ¨§¥§§ Ø ¨ª¥§§ êÜ ìêâìëÜdåo ç ÜÛå[ âØ åØ ëfäØ ÏYàáÖÙî áÖëÞãäëd ïYØÝçÖãî£ åØ âëÜéf ÙìÛæì ç ÜÛêëØíÜåð ãØíàåæíf íðßãÜÛ[íØdÜ£ áÜáàÚß íãØêëåæêë࣠ëÜÚßåàâØ íðßãÜÛ[í[åo£ ãØíàåæíf êæåÛð

Ø ëÜÚßåàâØ êæåÛæí[åo£ ãØíàåæíf ãæçØëð Ø ëÜÚßåàâØ íðçéæ ëgåo ñØêðçØåf¤ ßæ¥ Êæìd[êëo ç ÜÛå[ âð ÙìÛÜ ëØâf êçé[íå ñç êæÙ åØßã[ Üåo åÜßæÛð£ ç àíæã[åo ßæéêâf êãì Ùð Ø ñç êæÙ æéÞØåàñØÚÜ ñ[ÚßéØååf ØâÚÜ¥ ÅØ åÜÛgãåo æÛçæãÜÛåÜ áÜ æÛ ¨«¥ª§ ç àçéØíÜåØ êæìëg íÜ íðßãÜÛ[í[åo ågâæãàâØ ñØêð¤ çØå Úß æêæÙ£ áÜáo í ßÜéÚÜ ñoêâ[ ßæÛåæëåæì ÚÜåì æÛ çØéëåÜé ØâÚÜ¥ ÀÙÚ¯ ÀÙî¯

ÁÜêÜåoâ𠨫¥ą¨¬¥ª¥ Æíd[éåØ£ åÜÛØãÜâæ êëØåàÚÜ ¿Ê ©¨¥ą©©¥ª¥ ÉØäñæí[£ åÜÛØãÜâæ êçæÛåo êëØåàÚÜ ãØåæíf Ûé[ß𠩯¥ą©°¥ª¥ Æíd[éåØ£ åÜÛØãÜâæ êëØåàÚÜ ¿Ê

ÀåÝæéäØÚÜ ëf åØ êëØåàÚà ¿Ê¥ Í ç oçØÛg åÜÛæêëØëâì êågßì ÙìÛÜ Ûéìß ëìéåìê í ÉØäñæíf ç Üêìåìë ëØâëf åØ Æíd[éåì¥ Ç oçØÛåf ÛæëØñð â ëfëæ ØâÚà ñæÛçæíoäܱ âØéÜã·ëæëØãæìëÛææé¥Úñ£ ®©¬ ­§­ ª§§ ÇØéëåÜéð ëgÚßëæ íoâÜåÛ áêæì± &Øêæçàê ÊÅÆΣ àåëÜéåÜëæí çæéë[ã ¸»É¼Ï¥ºÑ£ êo æìëÛææéæí Úß çéæÛÜáÜå Éƺ ÇÆÀÅË£ íðßéØÛåo ÛàêëéàÙìëæé ÇÀ¼ÇÊ çéæ &É Ø ÊÉ ą ăéäØ ËæëØãÆìëÛææé

TOUR & TELE

70

TEXT A FOTO: PETR GHÁNDÍ NOVOTNÝ

ARK9 TELE2M 000–200 PARTY

Party Mojí první cestu na telemarkový festival Telemark rát. Ta koláž Slovakia odstartoval vlastně naprosto úžasný inze l zažít. měla atmosféru. Přesně něco takového jsem chtě Kombinace dobových snímků a úžasných akčních záběrů působila naprosto věrohodně.

Tehdy jsem vlastně ani neznal nikoho, kdo by ovládal jízdu v telemarku, a vlastně jsem ani do té doby nikoho v reálu na telemarkových lyžích neviděl. Najednou bylo přede mnou setkání, které mělo významným způsobem ovlivnit nejenom můj osobní život, ale vytvářet osudy a životní styl daleko širšího společenství.

Po strastiplné cestě a noci strávené v nekonečných kolonách na zkolabované dé jedničce i neprůjezdných československých hranicích se nad ránem setkávám s prvními účastníky setkání. Hnacím motorem celého úžasného podniku byl od prvopočátku Pišta Kuchár z dnes již legendárního „nejen“ telemarkového obchodu Alpha Sport v Žilině. Nadšenec a vizionář, který se rozhodl postavit svůj byznys na tak bláhově okrajovém segmentu lyžařského sportu. Ale československá telemarková komunita měla již tehdy překvapivě pevné základy, na tu dobu již další zkušené matadory a z dnešního pohledu nepřehlédnutelné ikony. S úlevou zjišťuji, že nejsem ve svém poblázněném nadšení sám.

Z Telemark Party se za deset let stal postupně pojem, vodotrysk nadšení a symbol oblíbeného společenského setkání. První roky se setkání uskutečňovala v tehdy malém rozvíjejícím se středisku Veľká Rača v Kysuckých Beskydech. Postupem času se přesunula na

Martinské hole na Velké Fatře. Počet aktivních účastníků se rozrostl z několika desítek na více než stovku štamgastů. Telemark party nikdy nebyla pouze československou událostí, setkání se účastní pravidelně telemarkeři z Polska, Maďarska, Rakouska, Francie i Norska.

Hlavní díl organizační zátěže na svých bedrech od počátku nosí Peter a Evka Kollárovi (Telemark Club Slovakia) a stejně nedílnou součástí party se stalo od počátku tradiční vystoupení kultovní skupiny slovenské bigbeatové dechovky Sherpa band.

Ačkoliv mohl festival působit od prvních ročníků nesmírně ambiciózním dojmem, uchoval si po celou dobu vyvážený téměř rodinný charakter.

Telemark Party nebyla také pouze otázkou jediného lednového víkendu.

Svým způsobem určovala a určuje do dnes program v průběhu celé zimy od prvního sněhu až po poslední jarní firn. Přidat se může každý, neformálně organizované víkendy probíhají na slovenských horách, v Čechách, ale

i v nečekaně exotických destinacích. Hnacím motorem těchto akcí je často stejně tak jako u párty samotné Peter Kollár, a tak postupem času vznikaly například závody Telemark Rallye na Malé Fatře, Velká noc v Tatrách, Freeride víkendy na Chopku, ale i společné tažení na legendární La Skiedu v italském Livignu jako i náročné výpravy do polárních Chibin, na Kavkaz či Pamír.

Telemark Party překročila stín malého festivalu, stala se životním krédem mnoha účastníků. Bylo by asi těžké vyjmenovat všechny zainteresované, dovolil jsem si proto jmenovat jen ta nejvýraznější jména a osobnosti. Ale tato komunita není nijak uzavřená a i nadále platí, že je přístupná všem nadšencům lyžování s volnou patou i svobodnou myslí.

Přemýšlíte a hledáte odvahu, jak telemark zkusit, jak se přidat? Neváhejte, vyvrcholení letošní sezóny se teprve blíží, svoje jubileum letos krásnou patnáctkou oslaví i mnohem větší setkání. Nepřehlédnutelná a velkolepá oslava telemarkového lyžování La Skieda v italském Livignu proběhne letos v termínu od 28. března do 5. dubna 2009. Více informací najdete na www.laskieda.com.

NEJSTARŠÍ

TELEMARKOVÝ OBCHOD V ČECHÁCH HLEDEJTE V JIČÍNĚ!

Jirka „Fugas“ Všetečka je vlastně jediným aktivním obchodníkem v Čechách, který se prodeji a servisu telemarkového vybavení věnuje už téměř 11 let. V konci devadesátých let a na počátku tohoto tisíciletí mu sice konkurovalo několik dalších nadšenců, ale pokud byste v dnešní době hledali, na koho se u nás s nákupem telemarkové výbavy obrátit, tak nejucelenější kolekci naleznete právě v HUDY prodejně v Jičíně. Zajímalo nás, jaké byly začátky, první podněty a co Jirku vede k naprosto nepřehlédnutelné podpoře tohoto minoritního lyžařského odvětví.

Myslím, že tvůj obchod je asi nejstarším fungujícím obchodem v ČR s nabídkou TM vybavení – je to tak?

Asi máš vlastně pravdu.

A proč tomu tak je, co tě k tomu vede?

Telemarkistů u nás zatím není mnoho a nikdo z obchodníků nevytrval zabývat se prodejem vybavení pro úzkou skupinu zákazníků soustavně. Ono to není jen o obchodu a očekávání závratných zisků, ale hlavně o pohybu mezi fajn lidmi, které si tento lyžařský styl získal. Aspoň ti, co znám, mají hodně společného a nenajde se mezi nimi nikdo, kdo by telemarkoval proto, že je to právě „in“ nebo by chtěl nějak exhibovat.

A kdy jsi tedy začínal ty a jak jsi se o TM lyžování dozvěděl?

V minulým století. Na mezinárodním telemarkovém festivalu La Skieda v italském Livignu.

Kamarádi, kteří už tenkrát výbavu měli, se mě zeptali, jestli nechci jet s nima. Za týden jsem si opatřil všechen potřebný materiál, namontoval vázání a vyrazil.

Jaké byly začátky?

Hodně krušný! Na kopec jsem vyrazil sám s tím, že se rozpomenu na teorii získanou na insťáku a okouknu okolo lyžující borce. Všechno mi bylo jasný, ale zradil mě materiál. Po zdolání sjezdovky jsem se cítil jako ostrouhaný umrzlým manšestrem. Ve výbavě mi tehdy chyběla podložka pod vázání a já jsem jím takřka v každém oblouku zadrhl o svah, a tak následoval pád.

Nevzdal jsem to, zašel do jednoho obchodu v městečku, kde mi ochotně chybějící podložku namontovali a já strávil krásný telemarkový týden, který mě ovlivnil jednou provždy.

Co tě vedlo k tomu, že jsi takto vizionářskou aktivitu začal dokonce prodávat?

Sehnat u nás materiál nebylo vůbec snadné.

A ten správný už vůbec ne. Okruh známých telemarkistů se začal rozšiřovat a každou sezónu někdo přivedl dalšího známého.

FOTO: PETR GÁNDHÍ NOVOTNÝ A ARCHIV JIRKY VŠETEČKY

ROZHOVOR VEDL: PETR GÁNDHÍ NOVOTNÝ

Začal jsem tedy materiál nejen prodávat, ale i půjčovat, jelikož hodně začátečníků je nejdřív na pochybách, jestli styl zvládne, nebo nemá jasnou představu, jestli se mu bude i nadále věnovat.

Jaká byla zpočátku nabídka?

Za těch pár let, co se o telemark zajímám, se toho v materiálu změnilo opravdu hodně. Tehdy převládající dlouhé úzké lyže s pružinovým vázáním nahradily modernější. Dnes se lyžuje na všem možném. Můžete vidět telemarkistu zalehlého v carvovém oblouku na tvrdé pistě, freeridistu na telemarkách dosahujících šířky lyží pro vodní lyžování, ale i pohodáře, který si pro své putování krajinou zvolil lyže s volnou patou.

Jaká je nabídka nyní? V čem je ojedinělá?

Telemark je stále populárnější, ale předpokládám (i doufám), že nepřeroste v masový sport.

Pořízení výbavy je totiž nákladnější než pro alpské lyžování a zvládnout alespoň základy techniky jízdy je také náročnější. I když se výrobci materiálu snaží, aby šel použít i jinak, třeba pro skialpinismus, zatím – zejména u obuvi a vázání – převládá používání modelů určených pouze pro telemarkový styl.

Stíháš se sám ještě svézt na lyžích?

Určitě, i když letos jsem se kvůli zdravotním problémům na telemarkových lyžích ještě nesvezl, ale doufám, že to stihnu na některé z akcí, které proběhnou v Rokytnici, Jánkách a ve Špindlu nebo na La Skiedě v Livignu.

Co tě na telemarku nejvíc baví?

V každém oblouku musíš dávat bacha na techniku, chvilku zapomeneš, polevíš v koncentraci a pádem nebo rozevlátým stylem pobavíš okolí.

Ze všech pohybů na sněhu je to ten, který mě zaujal nejvíc.

Děkuji za rozhovor a přeji spoustu povedených oblouků a samozřejmě příjemných a nadšených zákazníků.

FASHION & FUNCTION

=P YPa]Ó S^e^[T]^d bT ^Q[ÏZÇ\ ]P fff ZP\P Ri

72

SNB

SNB WORLD

BY SAM BALDWIN

SNOWSPHERE.COM

LEDOVÁ

FOTO: JIMMY PETTERSON TEXT: SAM BALDWIN

JIŽNÍ KOREA

nému pevninJižní Korea je malá hornatá země připojená k moc jským polooskému Mandžusku (to je severovýchodní Čína) kore “, její obyvastrovem. Ačkoliv je známá jako „země ranního klidu o souseda, telé žijí v neustálém strachu z „osy zla“, diktátorskéh neustále mává Severní Koreje. Severní „drahý vůdce“ Kim Čong-il lu. Ale žádný balistickými střelami ve směru hlavního města Sou strach, není tak zle, jak to vypadá.

Ice Ice Baby I když je Jižní Korea často zastíněná blízkým sousedem a prašanovým rájem Japonskem, má 15 lyžařských středisek. Většina z nich leží v dosahu čtyř hodin od hlavního města a jedno velmi blízko demilitarizované zóny, pásu přísně střeženého území nikoho, které odděluje sever od jihu. Korejské zimy jsou studené, ale relativně suché, takže prašanových dní je pomálu, naopak normou je zde tvrdé podloží a led a hodně se spoléhá na zasněžovací techniku.

Nízké, ale cenné Přestože je 75 % Jižní Koreje pokryto horami, kopce nejsou vysoké – nejvyšší vrchol má 1 950 m, takže střediska jsou spíše malá s krátkými sjezdovkami a s terénem charakterizovaným oblými kopci a hustě zalesněnými svahy.

73

Jižní Korea byla pouze těsně poražena Kanadou v souboji o zimní olympijské hry v roce 2010, své želízko v ohni měla znovu pro rok 2014, takže evidentně věří v cenu svých hor.

Korejci lyžují stejně, jako řídí auto, což znamená ne moc dobře… Mějte tedy oči otevřené, abyste se vyvarovali srážce na svahu. Milují upravovat tratě, až se můžete zbláznit z toho všeho manšestru kolem. A pokud se budete dobře dívat, můžete za příznivých podmínek narazit i na off-piste místa, ačkoliv vám k tomu patrola bude mít nepochybně co říci. Sázka na kartu „stupidní cizinec, co neumí korejsky“ se vyplatí, protože vám ušetří spoustu vysvětlování.

Stejně jako v sousedním Japonsku je lyžování za svitu měsíce populárním způsobem, jak maximalizovat čas na sjezdovce, ujistěte se ale, že máte hrany ostré jako břitva, abyste ovládli zdejší zmrzlý sníh.

Místní hatmatilka Netrénovanému oku by se zdálo, že psaná korejština hangul je podobná japonštině nebo čínštině, ale ve skutečnosti je to úplně odlišný jazyk a unikátní systém, na což jsou Korejci patřičně hrdí. A ne bez důvodu. Díky dobře navrženému a přirozeně jednoduchému systému je gramotnost v Koreji na vyšší úrovni než v některých evropských státech.

Nicméně, pokud nejste zrovna multijazykový talent, pravděpodobně nebudete za dobu svého pobytu schopni místní hatmatilkou číst nebo se domluvit. Žádný strach – místní jsou neobyčejně přátelští a zcela vybočují ve snaze pomoci ztraceným cizincům. Už pouhý pohled do mapy je pro ně signálem tísňového volání cizince v nouzi a mnozí návštěvníci by mohli vyprávět o tom, jak získali celodenního průvodce poté, co se zeptali na cestu.

Après-ski s Red Hot Chilli Peppers Jihokorejská kuchyně je božská; nenechte si ujít proslulé jídlo bulgogi – šťavnaté kousky marinovaného hovězího, které si sami na stole ugrilujete, nebo pibimbap – směs kořeněné zeleniny smíchané se smaženou rýží servírované v míse na syčícím horkém kameni.

Jedna věc, na kterou si přece jen musíte dávat pozor, je chilli omáčka. Jihokorejci jsou posedlí extrémně pálivými pokrmy jako „kimchi“ (kvašená kořeněná zelenina), která může naivního cizince překvapit. Pamatujte, že s červenými ostrými chilli papričkami platíte cenu dvakrát. Nenechte provázet váš výlet melodiemi „and it burns, burns, burns...the ring of fire…”.

SNB

FOTO: ARCHIV

74

TEXT: JAN HERGET

MICHAL

NOVOTNÝ

PÁR SLOV PO STŘÍBŘE

Michal Novotný po čase dokázal, že do byl důvod světové špičky stále patří. Druhé místo ve svěťáku rozhovoru. nejen k oslavě, ale i k pozvánce k redakčnímu mini

Znamená to, že jsi zpátky ve světové špičce?

Snad jo, ale je to strašně vyrovnaný. Každý závod může vyhrát kdokoliv z nejlepší třicítky.

Mně se letos daří, ve svěťáku boduju v podstatě v každém závodě. Navíc kromě úspěchu v Gasteinu se mi letos konečně povedly i prestižní X Games, kde jsem jen o kousek nepostoupil mezi nejlepších šest. Takže to po

FOTO: PETR HAVELKA – SNOW.CZ

Michale, druhé místo ze svěťáku v Bad Gasteinu z tebe opět udělalo sportovní celebritu prvního řádu. Co pro tebe stříbrná medaile znamená, tedy kromě zvýšeného zájmu médií a příjemného zisku prize money?

Celebrita fakt nejsem, ale pro celý náš tým je to hlavně odměna a důkaz, že děláme svoji práci dobře. Každý v týmu má svoji roli a já jim za to musím poděkovat. Trenér Marek Jelínek dělá, co může. Aspoň, že konečně můžeme trénovat v Rejdicích v O2 extra parku a díky psychologovi Olegovi Mazurovovi mám v hlavě ještě větší zmatek :-). Ba ne, spolupráce s Olegem mi hodně přináší, ale nedá se to vysvětlit ve dvou větách. No a bez Terezy Kopecké, špičkové fyzioterapeutky, bych možná letos kvůli bolavým zádům ani nemohl závodit. Vyhřezlá ploténka prostě není žádnej med.

No a samozřejmě je to také důležité kvůli sponzorům. Dneska se každý ohání finanční krizí, a proto je opravdu těžké sehnat dostatek peněz na přípravu a na závody. Každý umístění na bedně je podle mne to nejlepší poděkování těm, co mne podporují.

výsledkově trochu chudším období po vítězství v Japonsku vypadá zase nadějně.

Tak to je potom velká škoda, že se ti úplně nepovedlo mistrovství světa v Koreji?

To určitě, protože jsem se tam cítil hodně dobře, ale trocha smůly, pár malých nečekaných chyb a je to fuč. Ale vyložil jsem si to tak, že nemůžu mít to sportovní štěstí pořád a že si ho snad schovávám do Vancouveru na OH.

Michale, loni se ti povedlo vyhrát historicky první mistrovství ČR ve freeridu v Davosu.

Chystáš se letos obhajovat svoje prvenství?

Určitě, loni to byla velká zábava a taky hodně zajímavá zkušenost. Přeci jenom jezdit po pás v prašanu a vybírat si vlastní lajnu, kudy pojedu, je proti boardercrossu úplně něco jiného. Ale ve snowboardu nebyla zas tak velká konkurence, takže asi proto jsem vyhrál. Zato na lyžích kluci předváděli hodně zajímavé věci.

Počítám, že se s Tomášem Krausem do Davosu zase podíváme. Uvidíme, kdo letos přijede, ale na takové akci o medaile nejde. Spíš si člověk na závěr sezóny perfektně zajezdí a potká se zase s jinou partou snowboardistů a lyžařů.

Pojďme ještě k tvému zranění zad. V létě si kvůli tomu měl hodně atypickou přípravu?

To jo, vlastně jsem 3 měsíce jen cvičil s Terezou (fyzioterapeutka), plaval, chodil na jógu a hlavně na pilates. Moc mi v těchto těžších chvílích pomohlo wellness centrum v Radlicích, kde jsou úžasné stroje na pilates cvičení a také Renata Sabongi, která mně na nich naučila cvičit. Víceméně každému, koho bolí záda, doporučuji pilates.

Hodně jsem chodil na beachvolejbal na Ládví. Pohyb v písku je zdravý na kotníky, a i když to nevypadá, musíme mít co největší odraz.

Takže jsme běhali a skákali v hlubokém písku, a zkuste se odrazit z půl metru jemného písku.

Jinak klasika, posilovna, běhání a kajak.

A ještě úplně na závěr bych se tě chtěl zeptat, jak to vypadá s tvým charitativním projektem Fond sportovců při nadaci Terezy Maxové?

Chci poděkovat všem, co fond podpořili. Ale upřímně musím říct, že sehnat podporu na charitativní projekt je ještě těžší, než na mé závodění. Jsem hrozně rád, že se nám letos povedlo, hlavně díky nadaci RWE Naše dítě, uspořádat turnaj v plážovém volejbalu pro děti z 9 dětských domovů, kam přišli i další olympionici jako Ondra Synek, Tomáš Verner nebo Lenka Šmídová. Mira Oros povozil děti na tandemparaglidu, děti dostaly vstupenky na Freestyle motokross v Praze (díky, Marku Rejmane). Letos máme v plánu v září 2009 udělat turnaj pro všechny dětské domovy v beachpřehazované. No plánů je hodně, ale prostředků a hlavně času je prostě málo.

75

TEXT: PAVLA KONUPČÍKOVÁ

ČESKÁ SNOWBOARDISTKA

PRO ZOH 2010 VANCOUVER

FOTO: SLČR, ÚSEK SNOWBOARDINGU

FOTO: SLČR, OTA MRÁKOTA

Kamarádi jí říkají Šára nebo Pančoch. Tahle osmnáctiletá slečna se jmenuje Šárka Pančochová a pochází z moravského Uherského Hradiště. Snowboardingu se začala naplno věnovat před 2 lety. Ve Světovém poháru debutovala v listopadu 2007 ve švýcarském Saas-Fee. Prvního velkého úspěchu ve své kariéře dosáhla hned v březnu následujícího roku, když se na závodech ve Valmalenco (Itálie) stala juniorskou mistryní světa v Big Airu pro rok 2008.

A její úspěšné tažení světem pokračuje i letos. Na MS snowboardistů 2009 v korejském Gangwonu obsadila v olympijské U-rampě 9. místo a řekla si tím o nominaci na ZOH ve Vancouveru v roce 2010. Kromě snowboardingu plave a jezdí na skatu, miluje těstoviny s pestem a poslouchá ikonu surfařů – Jacka Johnsona. V únoru 2009 se dostala na 2. příčku průběžného pořadí série TTR (Ticket To Ride) World Snowboard Tour. Počátkem března t. r. jede do japonského Nagana obhajovat mistrovský juniorský titul.

ATLAS

76

DRUHÁ

STRANA MINCE (5/5)

TEXT: TOM ŘEPÍK

Kruh uzavřen: budoucnost lyžování, má-li být rado

KAM SE PODĚLA LÁSKA? NEÚPROSNÁ KORPORÁTNÍ REALITA SOUDOBÉHO LYŽAŘSKÉHO PRŮMYSLU NUTÍ STŘEDISKA SOUTĚŽIT O PŘÍZEŇ MASOVÉHO TRHU. TA SE SNAŽÍ PŘILÁKAT DO HOR CO NEJVĚTŠÍ MNOŽSTVÍ LIDÍ (LHOSTEJNO ZDA LYŽUJÍCÍCH, ČI NE) A PRODAT JIM V PODSTATĚ STANDARDIZOVANOU, UNIFORMNÍ A OČEKÁVANOU ZKUŠENOST – NA ROZDÍL OD UNIKÁTNÍCH A NEOPAKOVATELNÝCH PROŽITKŮ, JEŽ DŘÍVE ČINILY LYŽOVÁNÍ A POBYT V HORÁCH TOLIK ATRAKTIVNÍMI. LYŽOVÁNÍ ZMEKDONALDIZOVATĚLO. Vysokonákladový model, který v uplynulých dekádách přijala většina hlavních světových resortů, však není nevyhnutelný. A jak se dnes čím dál víc ukazuje, není ani moudrý. Tento model zaplavil Ameriku, protože kapitálově silné a marketingově zběhlé korporace jej samy do hor spolu s mazanou osvětou nasadily, rozpoutaly konkurenční dostihy a stanovily tempo, kterého se snažili držet i ostatní menší hráči – zčásti protože cítili, že musí, zčásti v dobré víře, že jde o nevyhnutelný vývoj správným směrem.

Dostihy bez cíle Nejenomže se ale tomuto modelu během dekád nepodařilo lyžování oživit; jejich stvořitele – tři největší lídry oboru – lze nazvat jakkoli, jen ne finančním úspěchem. ASC nyní v likvidaci, Intrawest v roce 2006 vyškrtnut z burzy a nyní čerstvě prosakují předzvěsti o jeho bankrotu, aniž se zřejmě dočká své

stná, leží v jeho návratu do minulosti.

domovské olympiády. Vail Resorts ztratil za poslední rok na burze přes polovinu hodnoty a celkově jeho akcie od úpisu v roce 1997 nevyrostly nikam.

Firma dlouhodobě propouští, naposledy (v prosinci 2008) zrušila dalších 50 celoročních pracovních míst a nenaplní stovku plánovaných H-2B cizineckých.

Zbývajícímu personálu zmrazila platy a redukuje jejich důchodové pojištění.

Má snad tohle všechno být výkladní skříň branže? Tyto tři korporace přitom odstartovaly necitlivou urbanizaci horských oblastí, přesuny lidských komunit a stres a zkázu pro tamní přírodu. Rozjely obchodní válku, která pomohla řadě malých skiareálů pryč z byznysu. Udělaly z lyžování drahý sport, čímž de facto přiškrtily zdroj nově příchozích lyžařů. To všechno ve snaze vygenerovat profit, avšak jejich investoři dopadli v lepším případě nemastně neslaně, v horším propálili kalhoty.

Paradoxně se zdá, jako by lyžařský průmysl svým kolotočem nových a nových investic lyžaře odpuzoval. Veškerá pompézní výstavba, supermoderní lanovky, všudypřítomné zasněžování a všechno ostatní jsou v podstatě zoufalou snahou příliš mnoha středisek nahánějících stále menší skupinu babyboomerů. Poslední vlně této generace je nyní mezi 40 a 50 lety, což je věk, kdy mnoho z nich lyží z nejrůznějších důvodů zanechá a začne jezdit za teplem. Co tu zůstane, až tato celosvětově silná generační vlna nadobro ze sportu odejde? Předimenzovaná horská střediska, spousta rekreačních objektů a příliš málo rekreantů v nich, spousta skiareálů a příliš málo lyžujících, chátrající prázdná zástavba táhnoucí se horskými údolími? Potomci babyboomerů lyžování nespasí – je jich málo, nehledě na jiné spektrum zájmů i možností této generace.

77

H A T C RERI O NM A N

WI O N

Co však dělají resorty? Roztáčí další kolo investiční přetahované a zkoušejí do hor nalákat davy na nové nelyžařské magnety: nyní v amerických horách vyrůstají jako houby po dešti velkolepá akvacentra. V roce 2007 už první americká střediska s těmito vodními světy dosáhla vyšší letní návštěvnosti než ve sněhové sezóně. Kde ale tento trend skončí? Co všechno nám v horách ještě „chybí“? Existuje bod, kdy usoudíme, že už tam máme „všechno“? Anebo se vám líbí a vyhovuje mít na horách vše od supermarketů, kin, bank, fastfoodů, videopůjčoven až po nevímco? Skutečně tam všechny ty běžné, mainstreamové věci potřebujeme? Není snad starým dobrým moudrem, že v těžkých dobách, chce-li firma přežít, měla by se držet svého kopyta? Možná se dokonce toto rčení nevztahuje jen na zlé časy.

Pouze pokud správa resortů přejde z rukou korporací, jejichž nejvyšší hodnotou je vytvořit profit nezávisle na okolnostech a následcích, a dostane se pod kontrolu lidí, kterým leží na srdci dlouhodobý osud tohoto sportu i dané horské lokality, pouze tehdy má lyžování šanci. Nejde tu o žádný nostalgický stesk po starých časech; ty se nikdy nevrátí. Svět se mění a horská střediska se budou měnit s ním, to je nevyhnutelné. Podstatné však je, která ze dvou konfliktních stran bude mít tyto změny pod kontrolou, bude je řídit a bude za ně odpovídat. To rozhodne o směru, kterým se úděl místa bude ubírat.

Osud svého horského města musí mít ve svých rukou sami jeho obyvatelé. Nikdo jiný se nikdy nepostará o jejich domovinu lépe než oni. Spousta staro-

S

usedlíků však na tuto věc nemusí být psychicky připravena. Tradičně po generace byli využíváni a bylo o nich rozhodováno někým jiným, odněkud jinud – již od dob, kdy se v horách těžily rudy, kácely lesy a stavěly železnice. Dnešní turisticko-zábavní konglomeráty pouze přebírají štafetový kolík. Není však nejvyšší čas přestat žít životy ovládané a ekonomicky závislé na někom cizím?

Nový fenomén V horách se pomalu začíná dít něco nevídaného. Stále víc a víc produktivních lidí se do nich natrvalo stěhuje výhradně kvůli kvalitě života, kterou hory nabízí. Na rozdíl od jejich poválečných předchůdců, tito lidé neprchají z velkoměst s tím, že budou nuceni vzdát se běžných civilizačních vymožeností či svých kariér výměnou za klid přírody. Díky moderním technologiím dneška si mohou dovolit zkombinovat to nejlepší z obou světů. Jde o zbrusu nový, celosvětový fenomén; pro neznalost lepšího výrazu tyto lidi nazývám moderními kovboji.

Jsou první, průkopnickou vlnou generace, která razí zbrusu nový životní styl, kdy tito lidé žijí v horách, ale vydělávají si své peníze zvenčí, mimo ně. Pochopitelně s významnou pomocí internetu a mobilních komunikací a též typičtěji prodávají v nějaké formě svůj intelekt, než aby sami byli přesouvači hnědých krabic z Číny ke spotřebitelům. Jsou to různí internetoví podnikatelé, burzovní obchodníci, spisovatelé, programátoři, konzultanti, umělci nebo

ATLAS

78

lidé, co na dálku řídí své delegované firmy tradičních oborů, ale sami chtějí žít v ústraní. Poprvé v lidské historii má tak horský venkov šanci založit svou ekonomiku, jež doposud byla vázána nejčastěji na různou komoditní produkci se všemi negativy s tím spojenými, na intelektuálním exportu – při němž nejsou jako nutný vedlejší produkt zacpávány silnice, dokola plněny a vyprazdňovány sklady, vykořisťováni přistěhovalci a ničeno životní prostředí.

Jde o začátek dlouhého procesu ekonomické a sociální transformace, která nepochybně vyplodí své vlastní problémy, ale výsledkem které vznikne cosi nového, co ještě nikdy v horách neexistovalo. Poprvé v historii mohou začít být hory osidlovány populací, která není motivována tvorbou profitu v co nejkratším horizontu, ale má dlouhodobý, celoživotní zájem na udržení co nejlepší kvality tamního života. Blahobyt těchto lidí je imunní vůči dobrým či zlým časům lyžařských resortů (způsobených ať už počasím či nedočkavými bankami) a bude jim fuk, kolik teplých postelí se na Vánoce podaří zaplnit či ne. Jejich myšlení není infikované podvědomým břemenem zlého osudu, který se zdá jakoby voperován do hlav mnoha horských starousedlíků, o nichž celoživotně rozhodoval ze svého drahého koženého křesla někdo cizí. Naopak tato nová generace je dostatečně asertivní na to, aby si prosadila právo spolurozhodovat o každém novém supermarketu, benzínové pumpě, lanovce nebo elektrárenském větrníku v jejich okolí. A též si pohlídat, aby se místní skiareál řídil zájmy komunity, ne naopak. První vlna těchto lidí je již v horách aktivní všude ve světě. Včetně hor našich. Tito lidé toho už nyní dělají mnoho pro hory i lyžování, co by nemuseli. Ale oni budou, protože tím realizují svou vášeň, ne něčí byznys plán. Tito lidé jsou solí země. Na řadě míst už jsou výsledky jejich vášně vidět, na řadě dalších postupně začnou být. Tito lidé se mezi sebou poznají a v synergii vrací do hor dobro v mnoha podobách. Ne dobro pouze pro někoho – dobro pro hory, lyžování, pro běžné lidi. Dobro, o kterém není potřeba ani na okamžik přemýšlet.

Má-li lyžování ve smysluplné formě dlouhodobě přežít, musí být vlastněno a provozováno lidmi, kteří jsou přitahováni primárně lyžováním samotným, krásami zimní přírody a vzájemnou interakcí spřízněných duší. Záchrana lyžování neleží v apartmánových městech duchů, pulsujících nákupních pasážích, odvodněných horských tocích, akciích středisek obchodovaných na burze ani sebemodernějších lanovkách. Záchrana lyžování leží v návratu k jeho původním formám, v jeho autenticitě, jednoduchosti, přirozenosti. V tom, že si ho běžní lidé budou moci dovolit víckrát než jeden týden za zimu. Ve znovuobjevení té euforie, kdy jsme dokázali sjet svůj první svah, a lásce, kterou to v nás zapálilo. Pro tyto formy lyžování nemusí nikde na světě umírat ani lidi na silnicích, ani žádná zvěř, ani nemusí být investorské miliony vyhazovány oknem. Kritici této vize mi mohou podsouvat, že chci ze současných lyžařských chrámů udělat repliky primitivních strání zašlých časů. Nechci. Co však může a mělo by být replikováno, je lokální vlastnictví a nízká cena. Jinými slovy, vyhovění tomu, co chce lyžař, ne bankéř.

Vědět, co chceme Jedna věc je téměř jistá. Dostat z resortů pryč lidi, kterým jde exkluzivně o co největší a nejrychlejší profit, nepůjde ani snadno, ani rychle. V mnoha případech to pro komunity bude náročnější než nechat u spouště někoho cizího a jen přihlížet, jak se snaží ždímat demografickou bublinu. Řadě místních se do takovéhle věci možná nebude chtít, někteří jiní jistě budou i proti. Ale tohle všechno je v pořádku, o tom je demokracie – vyslyšet všechny, vyhovět většině.

Lidi v horách už konečně musí začít brát svůj osud do vlastních rukou a pevně ho v nich držet. O tom, co se stane, když na chvíli povolí, ví oni sami nejlíp. A taky jen nestačí vědět a říkat, co nechtějí: „nechceme dopadnout jako v Americe“, „nechceme být druhým Špindlem“, „nechceme to dělat jako tamti“. Tyto

věty samotné jsou nekompletní a hory nezachrání, pokud nejsou doplněny i tím, co přesně lidi chtějí.

Z oborů, kterými se v životě zabývám, mám asi nejradši tyto tři: psychologii, burzovní obchodování a lyžování. Psychologie mě naučila, že tím, čím nechceme být, se stáváme daleko rychleji než tím, čím být chceme, pokud to dobře nevíme (čím přesně chceme být). Za 14 let na burze jsem se utvrdil v tomhle: většina lidí přijde o všechny své peníze tím, že se snaží při každém obchodě urputně vyhnout se ztrátě, čímž si ji téměř garantovaně podvědomě přivodí. A do třetice něco, co znám z lyžování: když jezdíš mezi stromy, měl by sis radši zatraceně všímat mezer mezi nimi než samotných kmenů. Začni se místo toho soustředit na stromy ve snaze je nestrefit a sleduj, co se co nevidět stane… A tak doufám, že tohle celé dává někomu smysl.

Tohle dává smysl mně: lyžování musí zůstat pod lokální kontrolou. Věřím, že horská střediska čeká dobrá budoucnost, pokud se jejich osud dostane do rukou lidí, kteří svobodně a nezištně v horách zakotvili. Z lásky k horám, z lásky k lyžování. Lidí, kteří jsou ochotni a odhodláni najít způsob, jak udržet a kultivovat i lyžování i místo, kde se rozhodli žít. Vlastně, nejenom žít. Ti lidé se v těch horách rozhodli i umřít. Přeju vám všem dobré jaro.

Dobrý počasí Dobrý prkno Dobrej trik A hodně dobrý spodní prádlo

„Počasí nechte na nás“

www.klimatex.cz AUTOR Tom Řepík (39) je rekreačně lyžujícím burzovním obchodníkem komodit a amerických akcií. O lyžování se zajímá zejména z opačného než striktně spotřebitelského pohledu.

Zakladatel portálů Komodity.cz, Skiindex.com a Skiindex.cz.

Klimatex shop, Kounicova 11, Brno, ☎ 549 211 032 Klimatex shop, Šujanovo nám. 3, vchod z ulice Cyrilská, Brno, ☎ 543 160 220 Klimatex shop, Revoluční 15, Praha 1, ☎ 222 313 312 Klimatex shop NC Budějovická, Olbrachtova 146/64, Praha 4, ☎ 222 102 222 Klimatex shop, Puchmajerova 3, Ostrava – Moravská Ostrava, ☎ 595 136 638 Klimatex shop, Rudolfovská tř. 35/26, České Budějovice, ☎ 387 201 504.

POHLED Z LANOVKY RESORTU BIG SKY NA NYNÍ KRACHUJÍCÍ UZAVŘENOU ENKLÁVU LUXUSU YELLOWSTONE CLUB. OBJEKTY UPROSTŘED JSOU MILIONÁŘSKÉ SRUBY ČLENŮ KLUBU; JEDEN Z NICH PATŘÍ I BILLU GATESOVI.

TEXT: TOM ŘEPÍK FOTO: SHOWDOWN, SKIINDEX

SHOWDOWN, MONTANA: MÍSTO, KDE SE LIDÉ PO GENERACE UČÍ MILOVAT ZIMU

PROTI PROUDU stínu obřího Ve Skalistých horách státu Montana, v pomyslném padný skiareál, střediska Big Sky, stojí už přes sedmdesát let nená zřejmě jeden který se v nynějších časech hospodářské recese jako ho žádné dluz mála nemusí obávat o svou budoucnost. Nestraší postele – nikdy hy, nevytížené superlanovky ani prázdné hotelové podstupovat totiž žádné významné investice nepodstoupil a ani r se soustřeneplánuje. Namísto na co největší podnikatelský zábě ejné lyžování dí na jedinou věc – poskytovat kvalitní, avšak obyč ve zhýčkané za férovou cenu. Se svým přístupem zaznamenává Americe pozoruhodný úspěch.

„Stojím na lyžích 60 dní v roce,“ říká opálený muž v tmavých brýlích, který má na vizitce pod svým jménem napsáno: šéftestér resortu Showdown. Jakkoli tento titul asi nejlíp koresponduje s jeho aktivním lyžařským životním stylem, o něco formálnější funkce George Willetta by správně měla znít: spolumajitel, prezident a generální manažer střediska. Willett (68) je klasická stará škola – a stejně tak jeho resort.

Showdown, ležící uprostřed kopců Little Belt Mountains na východním okraji Skalistých hor

ve státě Montana, letos slaví 73 let od svého založení. Willett řídí skiareál od roku 1972, kdy opustil své zaměstnání ve stavebnictví a odstěhoval se sem do hor. O rok později – v roce 1973 – si se svým obchodním partnerem Tedem Cogswellem celý resort koupili. Cogswell, který vede svou vlastní pojišťovnu, je v areálu tichým společníkem, na praktické řízení resortu nemá čas. To zůstává celé na Willettovi, jenž zde v horách žije a řízení provozu střediska se věnuje na plný úvazek.

Showdown poprvé otevřel v roce 1936 – jen o pár měsíců později než historicky první americký skiareál v Sun Valley na druhé straně Skalistých hor.

Brzy nato však zdejší lyžování zabrzdila druhá světová válka, stejně jako všude jinde. Středisko začalo opět ožívat na konci čtyřicátých let, kdy se do rodného Neihartu (12 km severně od Showdownu) vrátilo několik příslušníků proslulé Desáté horské divize. Na úpatí kopce postavili srubovou chatu (která je v provozu dodnes) a začali budovat jednoduché vleky; lyžovalo se tu zdarma formou klubového členství. Takto tu lyžování vydrželo až do roku 1957, kdy několik zdejších podnikatelů založilo akciovou společnost Ski Lift Inc. a proměnilo lyžování na Showdownu v regulérní komerční provoz. V roce 1973 pak Willett s Cogswellem skoupili většinu akcií a stali se rozhodujícími majiteli střediska.

Willett žije celý svůj život ve Skalistých horách státu Montana. Narodil se v Zortmanu, kde jeho rodina pracovala ve zdejším zlatém dole. Poté, co důl zavřel, přesídlili do Great

ŠÉF SHOWDOWNU GEORGE WILLETT (68)

ATLAS

80

81

H A T C RERI O NM A N

WI O N

S

Great Falls

Falls, města na úpatí Rockies, asi hodinu na sever ze Showdownu. Když Willett se společníkem středisko získal, odstěhoval se přímo do něj a žije tu dodnes. Spolu s manželkou Margie, která též pracuje ve skiareálu, mají tři děti ve středním věku a sedm vnoučat. Přesto není Showdown typickým rodinným skiareálem – Willettovy děti ve šlépějích svého otce nepokračují. „Všechny mé děti tu pracovaly – vyzkoušely si to, ale nebylo to zkrátka pro ně,“ vysvětluje otec. „Můj syn Charlie studuje počítačovou grafiku na Montanské Státní a podílel se na designu našich webstránek i některých tiskovin. Jinak ale mají děti své vlastní kariéry a vlastní životy.“

Nejlevnější v Rockies Willett mluví o Showdownu jako o klasickém místním, domácím kopci, který byl takový odjakživa a stejným zůstane. Se třemi neodpojitelnými, starými, ale funkčními lanovkami (jedna troj- a dvě dvousedačky) které obsluhují zdejších 35 sjezdovek (taky se jako já neubráníte porovnání efektivity s českými poměry?), a 430 metry výškového rozdílu, Showdown nikdy nebude patřit do podobné ligy jako třeba megalomanský Big Sky. „To je ale také hlavním důvodem našeho trvalého úspěchu,“ naráží Willett na současné finanční problémy a neradostnou budoucnost nemála amerických megastředisek, jimž už roky ubývají lyžaři a zejména solventní realitní klientela. „A to jsme ještě nic neviděli – pravé důsledky globální krize se poprvé v lyžování naplno projeví až v příští, olympijské sezóně,“ prorokuje. „Nemusíme ani vystrčit paty z Montany – v Big Sky mají veliké problémy už roky, o tom tady ví každý. Vedlejší Moonlight Basin musel letos v říjnu (2008) propustit 90 svých zaměstnanců, tedy naprostou většinu personálu!

Jejich šéf Greg Pack je můj dobrý kamarád, a i když je to konkurence, je mi ho líto. Moonlight před lety skočil po hlavě do rozsáhlé realitní výstavby, kterou financoval přes Lehman Brothers – proslulou investiční banku, která se v krizi položila jako jedna z prvních. Greg mi

říkal, že kdyby nepropustil většinu lidí z firmy, v Moonlightu by se letos vůbec nerozjely vleky.

A jak dopadl sousední Yellowstone, víme všichni,“ referuje Willett k superluxusnímu projektu Yellowstone Club, o němž jsem psal již před lety, v mladičkém SNOW 15. Privátní skiareál, kde zápisné přijde na čtvrt milionu dolarů (spolu s povinností investovat přes milion dolarů do vlastního srubu) a roční skipas dalších v přepočtu 350 tisíc korun a jehož členy jsou například Bill Gates, hvězda Tour de France Greg LeMond anebo filmový lyžařský mág Warren Miller, přešel v listopadu 2008 do Chapter 11 – ochrany před věřiteli – typické první fáze řízeného bankrotu.

Zpět z pochmurných bašt luxusu montanských Skalistých hor do o mnoho skromnějšího a na svých – a tedy dostatečně pevných – nohou stojícího Showdownu. Ten každoročně prodá svým nejvěrnějším zákazníkům mezi dvěma až třemi tisíci sezónních skipasů, což se podle šéfa podílí na obratu střediska zhruba z jedné čtvrtiny. Zbytek tvoří tržby z denních jízdenek. Willet dále odhaduje, že až 40 % všech zákazníků si ke skipasům kupuje i lekce ve zdejší lyžařské škole a asi 20 % klientů využívá místní půjčovnu.

Naprostá většina lyžařů jsou domácí Montaňané pocházející z okolí nedalekých aglomerací Great Falls, Helena, Bozeman a Billings, avšak pravidelně se sem vracejí i lyžaři zejména z jižní Kanady, východu Montany a Severní Dakoty – jednoduše proto, že Showdown je – jakkoli to zní jako to nejprimitivnější marketingové klišé – kvalitní a levný. Dost možná může jít o nejlevnější resort v celých Rockies: denní skipas tu přijde na 35 dolarů a sezónní $ 269 až $ 450 v závislosti na tom, kdy byl zakoupen.

Přitom dětská sezónní karta (do 10 let věku) stojí pouhých $ 69 až $ 100. Každý začátečník se v resortu může učit klouzat zdarma, magický koberec tu jezdí bezplatně. „Nesnažíme se držet krok s velkými jmény v oboru,“ otevřeně vysvětluje Willett. „Jsme místním kopcem pro místní obyvatele. To jsou naši lidi. Vědí, že dokud bude Showdown můj,

MO

Neihart Helena Showdown

NT AN

A

Billings

bude se tu jezdit za dobré ceny. A že já si ve svém věku žádné bohatství hrabat nehodlám,“ se smíchem dodává. „Jistě, musíme mít dost peněz na provoz. Ale v dobrých sněhových letech si vyděláme i na nové investice, ostatní roky se nám daří vycházet vždy aspoň tak, že pokryjeme náklady. Ten nahoře se o nás dobře stará co se týče sněhu (každoročně v průměru 6 metrů a naprosto žádné zasněžování). Za celých 35 let pamatuju asi dvě sezóny, kdy to bylo se sněhem opravdu slabé, ale ani tehdy jsme neztráceli nějaké velké peníze – když se u nás nelyžuje, jednoduše nepouštíme vleky.

Naštěstí na zdejší poměry (Skalistých hor) není potřeba nijak výjimečně sněhu, aby se dalo jezdit.“

Malý, tudíž osobní Středobodem Willettovy podnikatelské filosofie je mnohdy až osobní péče o zákazníka. „V průběhu let se nám náš pečlivý a přátelský přístup k návštěvníkům vrací, o tom není pochyb. Rodiny z mnoha okolních měst se naučily bez obav posadit své děti do autobusu a vypravit je k nám,“ vysvětluje. „Naším úkolem je převzít si je na parkovišti, postarat se o ně a na konci dne je poslat domů s ještě větším úsměvem na tvářích, než s kterým sem přijely.

Od jejich výstupu z autobusu přes jejich pobyt v lyžařské škole, průchod jídelnou a pohyb na vlecích – jejich úsměv je naším hlavním cílem.“ Willett úzkostlivě lpí na tom, aby všichni pracovníci střediska byli maximálně přátelští a vstřícní. „Najímáme ty zaměstnance, kteří se umí smát,“ vypráví. „Jeden náš vlekař tu pracoval asi devět let. Pamatuju si, jak byl plachý a nesmělý, když k nám nastoupil – skoro vůbec

ATLAS

82

JEDNA ZE ZDEJŠÍCH ČERNÝCH STĚN, GLORY HOLE

nepromluvil. Za pár let ten samý člověk zpíval frontám u svého vleku vánoční koledy.“ Avšak není to jen přívětivost personálu a dostatek sněhu, co dělá ze Showdownu pozoruhodný, netypický skiresort. Willett zdůrazňuje, že areál se soustředí výhradně na lyžování samotné, ne na provoz ubytovacích a restauračních kapacit, jak je dnes v branži zvyklostí. Showdown svými programy míří na rodiny s dětmi a také na teenagery. „Tihle mladiství jsou sice poměrně náročná a do jisté míry i nevyzpytatelná skupina zákazníků, avšak současně jde o velmi důležitou, ba stěžejní součást naší budoucí klientely. Spoustu teenagerů táhnou populární týmové sporty, avšak vždy mezi nimi bude mnoho individualistů, které americký fotbal nebo basket neosloví. Na tyto my cílíme – chceme tyhle osobnosti získat pro lyže či snowboard.“ Jedním ze zásadních stavebních kamenů výjimečné oblíbenosti Showdovnu jsou jeho vyhlášené jednodenní lyžařské výcviky pro základní školy, jimiž každoročně projde přes pět tisíc dětí. Po vánočních svátcích těmto programům vyhrazují středy, čtvrtky a pátky a sjíždějí se sem školy vzdálené i více než 400 km – což pro jejich žáky znamená odjezd i ve 4 ráno a příjezd zpět domů po deváté večer. Každý ze zmíněných dnů sem takto přijede od 50 do 300 dětí; ty obdrží skipas, dvouhodinovou lekci, stručné ranní bezpečnostní proškolení a výbavu. Ještě než děti přijedou, resort má přes jejich učitele vyplněny informační karty každého dítěte s velikostí bot, výškou, váhou a stupněm lyžařské

dovednosti. Po ranní bezpečnostní instruktáži si vyzvednou již přichystanou výbavu, absolvují dvouhodinovou lekci s instruktory a po zbytek dne mohou jezdit na svůj denní skipas na všech vlecích, anebo pouze v začátečnické zóně – v závislosti na jejich dovednostech.

Když Willett krátce po svém nástupu do Showdownu tyto výcvikové kurzy v roce 1975 založil, stály každé dítě 5 dolarů; dnes stojí $ 20 ($ 30 pro snowboardisty). „Každou chvíli tu potkávám lidi, co mi říkají, že začali s lyžováním právě v našich školních kurzech zde a že nyní jsou v nich jejich děti,“ s očividným potěšením vypráví Willett. „Například guvernér tohoto státu – Brian Schweitzer – kde myslíš, že se naučil lyžovat? Na lyžařských kurzech v Showdownu. Bez tohoto programu bychom byli typickým víkendovým resortem.“ Přestože za uplynulé více než čtvrtstoletí takto představili lyže a snowboard již více než 150 tisícům dětí, nezůstávají klimbat na vavřínech tohoto pozoruhodného úspěchu; neustále vymýšlejí a testují nové programy, jak přivést na sníh další nové duše. Právě tuto sezónu zkoušejí zbrusu nový projekt: každému dítěti staršímu sedmi let nabídnou bezplatný úvodní denní balíček skládající se ze skipasu, lekce s instruktorem a pronájmu výbavy. Poté má dítě možnost za 79 dolarů obdržet dvoudenní pokračování, jakousi nadstavbu úvodní lekce.

Do zbytku sezóny pak každý takovýto absolvent zdarma obdrží další tři volné skipasy, aby si mohl utužit svou vášeň pro nově objevený sport a – zcela bezpochyby – i loajalitu k velkorysému resortu.

V partnerství s v Americe proslulou nadací pro pomoc handicapovaným Eagle Mount umožňuje Showdown zdarma sport všem postiženým lyžařům – poskytuje jim skipasy i prostor pro zázemí. „Jezdí sem lyžovat každý den, kdy máme otevřeno,“ říká k tomu Willett.

Žádný strom neroste do nebe Přestože je Showdown v dobrém slova smyslu v řadě ohledů staromódním místem, nedržet krok s dnešní dobou si dovolit nemůže. Většinu svého marketingu včetně předprodeje skipasů už roky realizuje po internetu. „Upřímně, jsou to hlavně mladí, kdo mě tlačí s těmihle věcmi dopředu,“ komentuje Willett. „Webstránky mi dal dohromady můj syn, a přestože jsou jednoduchého charakteru, odehrává se tam skoro všechen náš marketing. Inzerci v novinách a časopisech jsme oproti dřívějšku dost omezili a ani nějaké enormní náklady brožur už netiskneme. Všechny tyto věci v čase velmi podražily. I dnes tu a tam v tradičních médiích inzerujeme, ale jsou to takové ty malé věci, které odkazují na náš web.“ Jenže co zejména oslovuje srdce šéftestéra resortu Showdown, nejsou ani brožury, ani internet; ale nazout lyže, vyrazit na svah a dole u vleků poklábosit se zákazníky čekajícími v kratičké frontě akorát tak na vydýchnutí.

„Papírování a všechna agenda okolo, to je jen nutné zlo, kterému nedám ani o minutu víc, než musím. Být na lyžích a setkávat se tady se spokojenými lidmi, o tom je má práce. Proto vlastně tohle všechno už půl svého života dělám,“ s úsměvem se vyznává Willett.

Majitel resortu přirozeně sleduje i dění v celé branži. K tomu, jak se téměř celé americké lyžování během posledního čtvrtstoletí proměnilo z rodinného na korporátní, se staví velmi rezervovaně: „Řeknu ti jedno – já jsem tradicionalista a na stará kolena se těžko změním.

Miluju to, co dělám a právě tak, jak to dělám.

Víš, znám minimum lidí, co vedou tyhle obří resorty a pořád mají čas vyjít ven, skočit na lyže a mluvit se zákazníky. Poznat z první ruky, co se jim líbí, co ne, co by chtěli přidat nebo změnit.

Spousta šéfů zimních středisek jednoduše ztratila kontakt s vlastním lyžováním – protože mají svého korporátního šéfa v New York City či kdovíkde a ten vyžaduje pořád lepší a lepší finanční výkonnost. Jenže stále jen růst zkrátka nejde, to je pitomost. Copak my, lidi, rosteme do nekonečna? Proč by firmy měly? Resorty?

Ekonomika?“ naráží na současnou kondici globálního hospodářství. „Rozhlédni se jen tady po Skalistých horách.

Najdeš tu většinou samá obří střediska, v nichž lyžování tvoří pouze malou, málo významnou část jejich byznysu. Toto považuji za tragédii a osobně se mě to dotýká. Trápí mě vidět lyžování, jak jej ovládají tihle žraloci z Wall Streetu.

Ti lidé mluví zcela jinou řečí, než mluvím já.

V lyžování je spousta tradic a historie, které se musíme snažit zachovat. Lyžování přeci nejsou jen čísla. Alespoň u nás v Showdownu ne.“ MONTANA (MT) Čtvrtý největší americký stát (po Aljašce, Texasu a Kalifornii), rozlohou zhruba pětinásobný proti ČR, na jehož území žije necelý milion obyvatel. Název je odvozen ze španělského montaňa, výrazu pro horu. Nejvyšší bod Granite Peak, 3 901 m n. m. Na území Montany se nachází řada zajímavých přírodních rezervací; osobně doporučuji zejména Glacier National Park a scénickou projížďku po asi 80 km dlouhé Going-to-the-Sun Road, jedné z nejpůsobivějších vyhlídkových tras v Americe.

Dále třeba Swan Lake, Flathead Valley, Beaverhead Forest nebo Bighorn Canyon. V lednu roku 1887 byla v Montaně zadokumentována největší spadlá sněhová vločka na světě: v průměru měřící 38 cm. Hlavní město Helena, největší Billings. www.visitmt.com

SHOWDOWN Na severoamerické poměry malý, kompaktní a příjemně staromódní skiareál v centrální Montaně na východním úpatí Skalistých hor, ležící přímo na 89. státní silnici z Neihartu. 35 sjezdovek, skromný terénní park, 3 lanovky a 1 zdarma jezdící magický koberec. Nadmořská výška 2 500–2 070 m, žádné noční lyžování, žádné umělé zasněžování, žádné ubytování u tratí. Nejbližší nocleh je k mání ve 12 km vzdáleném městečku Neihart. Na úpatí kopce jsou dvě parkoviště a strohá stará chata se sídlem ski patroly, lyžařské školy, skiservisem, půjčovnou, jednoduchou restaurací a barem. Denní skipas $ 35, půldenní $ 29. Denní půjčovné kompletní výbavy $ 20. www.showdownmontana.com

83 FOTO: PARKSNOW

BEZSTAROSTNĚ ZA SNĚHEM VLAKEM NA HORY NA SLOVENSKO

PR PREZENTACE

Vyznavači zimních sportů mohou při cestě do slovenských hor využít vlak, což je nejen výhodnější, ale zároveň i pohodlnější a bezpečnější než v případě auta. Lyžaři, kteří potřebují mít v místě dovolené auto, mohou využít autovlak z Prahy do Popradu. Pro cestující vlakem ČD jsou připraveny 10% slevy na permanentky nejen v českých horách, ale i v areálech Park Snow Vysoké Tatry na Štrbském Plese a na Donovalech – www.parksnow.sk.

Park Snow Vysoké Tatry Lyžařský areál Park Snow Vysoké Tatry na Štrbském Plese se nachází na svazích Soliska (1 400 – 1 900 m) a díky své nadmořské výšce nabízí lyžování od listopadu až do konce dubna. Loňská sezóna v Park Snow Vysoké Tatry trvala 184 dní a patřila k nejdelším v historii.

Tento rok došlo k rozšíření nabídky sjezdových tratí o zasněžovanou sjezdovku Furkota pod chatou Solisko v nadmořské výšce 1600 až 1950 m s délkou 1850 m. Tato sjezdovka je nejvýše položená na Slovensku. Především cestování v lůžkovém vagónu přes noc je pohodlné a bezpečné, příplatek z lůžkového nebo lehátkového vozu navíc umožní do 29. března 2009 ve skiareálu Park Snow Vysoké Tatry čerpání 10% slevy na jednodenní permanentku Park Snow.

lůžkovým vlakem vyšší kvality EuroNight 425 Slovakia s moderními lůžkovými vagóny (Praha hl. n. odjezd ve 22.04 h), plánovaný příjezd do Popradu-Tater v 5.37 h vám poskytuje dostatek času na přestup do „tatranské električky“ – ta odjíždí na Štrbské Pleso v 6.14 nebo v 6.54 h, na Štrbském Plese je v 7.18, resp. v 8.10 h.

Cestující mohou využít výhodné nabídky City Star Slovensko.

Autovlakem na lyže Lyžaři, kteří potřebují při cestování na dovolené i automobil, mohou využít na trati Praha – Poprad-Tatry autovlaku EN 424/425. Tento oblíbený způsob cestování umožňuje přepravovat vlakem společně s cestujícím i jejich silniční motorové vozidlo. Více na www.cd.cz/autovlak.

FOTO: PARKSNOW

hodí přímé noční vlaky s lůžkovými vozy. R 443 Šírava odjíždí z Prahy ve 20.40 h a do Banské Bystrice vás – jako vlak s označením Zr 1847 – doveze druhý den ráno v 7.27 h. V pohodlí lůžkového vagónu a bez únavy urazíte 560 kilometrů, v sobotu a v neděli je v Banské Bystrici připraven bezplatný skibus na Donovaly s odjezdem v 8.00 h, který odjíždí od autobusového nádraží. Ubytovací příplatek do lůžkového vozu si pečlivě uschovejte i po výstupu z vlaku.

Cestující Českých drah mají po předložení tohoto dokladu do 29. března 2009 nárok na 10% slevu na jednodenní permanentku Park Snow Donovaly.

Více informací o cestování na Slovensko najdete na www.cd.cz/slovensko, o autovlaku na www.cd.cz/autovlak

Park Snow Donovaly Do Tater vlakem EuroNight Při cestě do Tater můžete využít výhodná vlaková spojení. V provozu je několik denních spojů, včetně komfortních vlaků EuroCity. Od této sezony lze cestovat na Slovensko i nočním

Lyžařské středisko Park Snow Donovaly (915 – 1402 m n. m.) se řadí mezi nejlepší slovenské skiareály. Park Snow Donovaly leží nedaleko Banské Bystrice. Pro cestu do tohoto slovenského města z Prahy nebo Olomouce se výborně

www.cd.cz/cdski

ATLAS

84

SNÍH JE HLUBOKÝ A VELMI SUCHÝ, KDYŽ NAPADNE PRAŠAN, DRŽÍ KLIDNĚ 14 DNÍ

UKRYTÝ RÁJ

TEXT: MÍŠA KRYŠKOVÁ FOTO: LUCIE KAVALCOVÁ

LYŽOVÁNÍ VE VALLE NEVADO, CHILE

výšce 3 000 m nad mořem, se otevírá údolí, kde sněží. Vynoří se malá náhorní plošina s hotely a s rozhledem do všech stran. Ne, to nejsou Bílé hory z Návratu krále. To jsou chilské Andy.

Nad celým údolím se tyčí nejvyšší Cerro Plomo (5 430 m), s věčným sněhem a šedivými ledovci, lesknoucími se na slunci. Pod ním vlevo je nádherná La Leonera (5 050 m) a La Parva (4 070 m), oblíbené cíle skialpinistů a heli lyžařů. Ještě níž stojí El Pintor, malíř, se schodovitými řadami zelených skal. Vpravo se tyčí ostrý štít Bismark (4 700 m), na jehož úbočí také létá helikoptéra, a tři výrazné špičky Tres Puntas (3 670 m), kam vede pomový vlek. Příroda je tu tak ohromující, tak původní, že i na prudkém slunci člověka zamrazí. El Chile que quiero.

Poušť, moře, fjordy, přístavní městečka a pitoreskní ostrovy, antarktické ledovce i deštné lesy, azurová jezera, gejzíry i incké památky.

Pobíhají tu pštrosi nandu, lamy se pasou pod zasněženými sopkami, v hlubokých lesích se skrývá tajemný jelínek huemul a v moři plují tuleni a lvouni. Jsou tu papoušci, tučňáci, plameňáci a obrovští andští kondoři, kteří v naprostém tichu létají okolo strmých stěn.

Nikde jinde nevidíte tak krásnou zelenou barvu jako při cestě z And do jarního Santiaga.

A sníh se tu neleskne velkými krystalky jako v Krkonoších, ale tisíci drobných hvězdiček.

A leží tu jedno z nejlepších lyžařských středisek na jižní polokouli – Valle Nevado.

Valle Nevado – sjezdovky a vleky

málo. Vyšlo pár O Chile je toho známo v České republice celkem námější cesknížek i pár cestopisů, ale zdá se, že všichni nejz i nádhernou tovatelé Chile minuli. Je to škoda, protože nepoznal ru, Ohňovou zemi, pečlivě ukrytý ráj mezi pouští Atacama na seve dě a vysokýzemí a Antarktidou na jihu, vlnami Pacifiku na zápa hno, po čem mi andskými štíty na východě. Zemi, ve které je všec Nový Zéland dobrodruzi touží. Zemi, která vypadá trochu jako v Pánovi prstenů, a přece je tolik jiná.

Vzhůru do And Santiago de Chile je 4,5milionové město ležící v pánvi mezi Andami a Cordillera de la Costa.

Středisko Valle Nevado je od Santiaga vzdálené asi 30 km, vede tam silnice se 66 zatáčkami, které překonávají převýšení 2 500 m.

Už jízda nahoru je obrovský zážitek.

I v chilské zimě může být v Santiagu 20 stupňů a pálit sluníčko. Podmínky se však rychle mění. Silnice se vine nejprve podél řeky a kolem se tyčí vysoké kopce, pokryté polopouštními keříky – beze sněhu. Majestátní zasněžené štíty jsou patrné až ve velké dálce.

Cesta stoupá a zeleň postupně mizí, objevuje se poměrně suchá krajina posetá vysokými kaktusy a tuholistými rostlinami. Čára sněhu kolísá mezi 1 500 a 1 800 metry, když napadne, dostanou bílé čepice i kaktusy.

Konečně lze poprvé zahlédnout středisko Valle Nevado s jeho hotely. Vypadají trochu jako ve Val Thorens, vévodí jim hotel Puerta del Sol, který je nejvyšší. Za poslední zatáčkou, ve

Na internetových stránkách i v českém průvodci Lonely Planet je Valle Nevado prezentováno jako nejmodernější a nejlepší jihoamerické středisko. Sjezdovky jsou dlouhé a liduprázdné, vleky moderní, převažují pohodlné sedačkové lanovky. Sezóna obvykle začíná v červnu a trvá až do začátku října. Sněhu tu bývá obrovské množství, k tomu až 80 % slunečných dnů.

Středisko se rozkládá v nadmořské výšce 2 805–3 670 m. Je tu 27 sjezdovek různých obtížností, nejdelší asi tři kilometry. Značení obtížnosti sjezdovek odpovídá francouzskému, od zelené, která je skoro do kopce, přes modrou, červenou až po černou. Převládají červené, černých je tu pět. Opravdoví lyžaři ale po sjezdovkách nejezdí. Freeride a heliskiing jsou tu velmi vyhledávané a vůbec nevadí, že jste pouze středně pokročilí.

85

ZE SVAHŮ SANTA TERESITY VEDOUCÍ Z EL COLORADA SE JEZDÍ DLOUHÝ BIG MOUNTAIN SJEZD PO RŮZNÝCH LAJNÁ CH AŽ NA SILNICI. CHCE TO URČITĚ LAVINOVÉ VYBAVENÍ A HLAVNĚ – NIKD Y NEJEZDIT SÁM A ZPOČÁTKU SE PŘIDRUŽIT KE SKUPINĚ MÍSTNÍCH. PAK JE NUTNO STOPOVAT ZPÁTKY NAHORU DO VALLE. STOPNOUT SE DÁ COKOLIV, OD NEJMODERNĚJŠÍCH ČTYŘKOLEK A MIKROBUSŮ PŘES POLOROZPADLÉ VOZÍTKO S OTEVŘENOU KORBOU, TZV. CAMIONETA ABIERTA, KTERÉ SOTVA JEDE A PO TŘECH ZATÁČKÁCH SE ZAVAŘÍ.

Stinnou stránkou může být kombinace sucha, vysoké nadmořské výšky a prudkého slunce. Je potřeba se pořádně mazat krémem s vysokým faktorem, a to víckrát za den, natírat si ústa i nos, nepít alkohol a naopak pít hodně vody. A pořádně dýchat, v případě krize dýchejte celou cestu na lanovce nahoru zhluboka. Pokud večer pořádně zapaříte, počítejte s tím, že vám nebude špatně jen druhý den do oběda, ale až do večera.

Ve středisku jsou 4 hotely a 8 restaurací, všechny s vysokým standardem a tomu odpovídajícími cenami. Dále několik komplexů apartmánů, půjčovny vybavení, lyžařská škola a dětská školička s vlekem, heliski, tandemový paragliding, horští průvodci.

Pro freestyle lyžaře či prknaře je připraven veliký snowpark s mnoha skoky různých obtížností – jsou tu big airové můstky s různými rádiusy, vysoký quaterpipe, několik table, spousta zábradlíček, rovných i zahnutých do výšky i do stran. Přímo pod hotely je prudká, dlouhá a vysoká U-rampa. 2x denně ji opečovává pipe dragon. Obsluhuje ji sice pomalá, ale krátká dvousedačka. Také tu je dlouhá, obtížná, ale dostatečně široká trať na boardercross a skicross, vedle které jezdí rychlá poma, takže se dá trénovat pořád dokola, ale po projetí sotva poloviny trati naplno dochází kyslík…

Mezi nejkrásnější sjezdovky patří černé tratě La Momia a Eclipse podél sedačky Andes Express, která je zároveň nejrychlejší ve středisku. Všechny sjezdovky jsou bezvadně upravované a po ránu úplně liduprázdné. Vleky a sedačky jezdí od 9 do 17 h, první ospalí Chilané se začnou sunout na svah kolem

jedenácté. Pokud se chcete skutečně kochat, vydejte se přes kopec Cerro Negro, kde končí Andes Express, do dalšího údolí. Tam jsou 4 pomové vleky a spousta nádherných a ještě prázdnějších sjezdovek. Jmenuje se Valle del Inca a je opředené inckými legendami.

Archeologové tu našli mumifikované tělo dítěte, navíc v ledu, dále zbytky dvou svatyní, které byly obětními místy. Pokud nefouká, panuje tu neskutečné ticho a nad hlavou létají jen kondoři (a případně červená helikoptéra).

La Parva a El Colorado Valle Nevado je propojené s oběma sousedními středisky. Permanentku je možno zakoupit pro jedno ze středisek nebo pro celou oblast.

Hranice oblastí a přejezdy jsou pečlivě značeny.

Seguridad, což je jakási místní horská služba, zároveň dbá na bezpečnost na sjezdovkách, označuje nebezpečná místa, lavinové partie, prudké změny sklonu apod.

Z Valle del Inca je nádherný výhled na Santiago v údolí, které vypadá jak z letadla. Často ale bývá zakryto mraky nebo utopené v tmavošedém smogu. Odtamtud se dá přes Paso Stern přejet po modré sjezdovce do La Parvy. Na rozdíl od Valle Nevado je tady atmosféra víc rodinná, je tu velké množství soukromých chat a apartmánů. Ve středisku je dalších 30 převážně modrých a červených sjezdovek v nadmořské výšce 2 662–3 650 m.

Do střediska El Colorado se dá z Valle

Nevado dojet po sjezdovce El Sol. Tam najdete spoustu dlouhých a prudkých sjezdovek, které jsou však v horní části poměrně úzké.

Dá se dojet až dolů do Farellones, ale jen při příznivých sněhových podmínkách. Farellones bylo prvním lyžařským střediskem v Chile. Je tu spousta starých dřevěných chat a zajímavých restaurací. Společně s El Coloradem tu je dalších 22 sjezdovek až do výšky 3 333 m.

Ve Valle Nevado jsem strávila celou sezónu.

Kromě hor, sjezdovek a vůbec všeho okolo lyžování jsem si oblíbila chilenos, místní lidi.

Srdeční, ochotní, pozorní a hlavně − vždycky dobře naložení. K tomu ticho v horách, hluboký prašan a slunce, neskutečné dlouhé freeridy, široké pláně, strmé žleby i vysoké skály.

Balzám na duši.

Este sueño no podía durar tanto. Lo esperamos de vuelta.

DOPRAVA ZE SANTIAGA Do Valle Nevado nejezdí skibus ani žádná hromadná doprava. Pokud hledáte levnou dopravu, neberte taxi a jeďte collectivem – žlutým autobusem číslo 205. To je nejlevnější, ale s batohem a s lyžemi může jít o dost artistický výkon, protože autobusy v Santiagu jezdí stylem nezastavujeme, ale trochu vám přibrzdíme. Dá se jet i stopem, i když ne každý vás vezme, osobně jsem nikdy nečekala déle než hodinu.

www.vallenevado.com

ATLAS

86

ROU V SJEZD ČERNÉ SJEZDOVÉ TRATĚ VALLON NAD CORVALYŽAŘSKÝM OBLASTI SELLA RONDA PATŘÍ K VELMI PŘÍJEMNÝM ZÁŽITKŮM.

ALPY

SECEDA NEBO CHCETE-LI COL RAISER. OBA NÁZVY JSOU ŠIROKÁNSKÉ SJEZDOVKY S BÁJEČNÝM SKLONEM ORIENT SPRÁVNÉ.

– CO SI LYŽAŘ MŮŽE PŘÁT VÍC. CHCE-LI ALE VÍC, MŮŽE OVANÉ „NA SLUNCE“ SI KE SVÉ DENNÍ DÁVCE PŘILOŽIT 10,5 KM DLOUHÝ SJEZD Z VRCHOLU SECEDY AŽ DO ST. ULRICHU. TEXT A FOTO: ING. VÍT MOUDRÝ

PO 20 LETECH OKOUZLENÍ O LANOVKÁŘSKÉHO SVAZU

JAK JE VIDÍ BÝVALÝ DLOUHOLETÝ MANAŽER ČESKÉH na svazích Až do druhé poloviny devadesátých let bylo lyžování výhradně zályžařské Evropy pro české lyžaře na výjimky téměř se na lyže „ven“ ležitostí poznávací. Proč? Do sametové revoluce ářů, řezníků dostalo na devizový příslib jen pár prominentů, taxik ěl „známé“ nebo veksláků. Až na výjimky na to nikdo jiný nem lyžování a peníze. Ale ani po listopadu 1989 na zahraniční oko do kapsy dlouho většina z nás neměla. Měli jsme stále hlub ké. a i kurzy liry, šilinku i franku byly přemrštěně vyso

Nebylo tedy divu, že naše lyžaře při prvních návštěvách rakouských, francouzských Alp nebo Dolomit přivádělo v úžas prakticky všechno. Širokánské dlouhé sjezdovky, lanovky – protože na našich kopcích prakticky absentovaly, odbavovací systémy, ale i například hospůdky na sjezdovkách nebo informatika. S úžasem jsme hleděli na už tehdy výkonné systémy technického zasněžování a chrochtali blahem nad dokonale rovným manšestrem upravených sjezdových tratí. Nebylo divu, že při prvních jízdách v časně ranních hodinách bylo u zahraničních lanovek slyšet češtinu opravdu hodně z toho mála, kdo tehdy do zahraničí jezdil.

Každý si chtěl užít právě ten báječný manšestr, s kterým se na domácích kopcích prakticky nesetkal.

Když se někdo vrátil z evropských kopců, tak hodnocení bylo vždy fantastické. Fantastické proto, že dosud nepoznané a navíc bez možnosti posoudit odlišnosti, ale i chyby a nedostatky, které vidíme dnes.

Navíc evropské lyžování je s mnohem vyšší pravděpodobností slunce, a to už byla téměř lyžařská nirvána.

Postupně však čeští, hodně nároční a vnímaví lyžaři začali vidět a chápat rozdílnosti mezi francouzskými, rakouskými a italskými horskými lyžařskými resorty. Totéž se následně začalo týkat i posuzování

technických rozdílů – způsobů úpravy sjezdových tratí, jejich značení, bezpečnosti a všech ostatních návazností.

Jako dlouholetý manažer a jednatel českého lanovkářského svazu (1989–2002) jsem měl to štěstí, že jsem se všeho účastnil tak říkajíc z první ruky. Dvě desítky let pozorně sleduji a studuji vývoj, anomálie, bezpečnost, směry a globalizaci v oblasti výrobců horských technologií a stejnou dobu pozoruji reakce na to ze strany špičkových evropských manažerů investujících do horského lyžařského a turistického byznysu.

V tuzemsku i Evropě jsem navštívil již jistě přes dvě stovky lyžařských resortů a posléze soukromě též řadu lyžařských resortů v USA, Kanadě a na Novém Zélandu. Mé dnešní zastavení však bude malým srovnáním špičkových evropských horských center – italského karuselu Sella Ronda, rakouského komplexu Ski amadé a francouzských klenotů Val d´Isère–Tignes, Les 3 Vallées a dalšího zdejšího obřího lyžařského komplexu La Plagne–Les Arcs.

Podíváme se společně uživatelským, ale i odborným pohledem na dnešní lyžařskou Evropu a současně nahlédneme do technologicky nejvyspělejších horských resortů Evropy, ne-li celého světa.

HESLO ZNÍ „VŠE PRO POHODLÍ NÁVŠTĚVNÍKA“.

I MALÉ, PÁR DESÍTEK METRŮ DLOUHÉ STOUPÁNÍ K NÁVAZNÉ LANOVÉ DRÁZE JE V OBLASTI SELLA RONDA ŘEŠENO NA NĚKOLIKA MÍSTECH POSUVNÝM CHODNÍKEM PRO LYŽAŘE. LYŽAŘ JE ZDE PŘECI PRO LYŽOVÁNÍ, A NE KVŮLI PACHTĚNÍ SE DO KOPEČKU.

NIKDO NENÍ DOKONALÝ, ALE OSOBNĚ ITALS KOU ÚPRAVU SJEZDOVÝCH TRATÍ ŘADÍM DO NEJVY ŠŠÍCH PATER UZNÁNÍ.

87

SJEZDOVÁ TRAŤ V OBLASTI ALTA BADIA DO MĚSTEČKA LA VILLA TÝDEN PŘED PROSINCOVÝM ZÁVODEM SVĚTOVÉHO POHÁRU.

ZÁZRAKY SE NEDĚJÍ. TO JE POUZE 30LETÁ MISTROVSKÁ ZKUŠENOST S TECHNICKÝM ZASNĚŽOVÁNÍM. VŠUDE ZELENO A NA SJEZDOVKÁCH BÍLÝ MANŠESTR (PROSINEC 2007). MNOHDE PROCHÁZÍ SJEZDOVKY EFEKTNĚ I ČÁSTMI SÍDELNÍCH CELKŮ, JEJICHŽ JIHOTYROLSKÁ ARCHITEKTURA LAHODÍ OKU NÁVŠTĚVNÍKA. I TO VYTVÁŘÍ PŘÍZNIVÝ CELKOVÝ DOJEM Z LYŽOVÁNÍ..

ITÁLIE: SELLA RONDA (DOLOMITI SUPERSKI)

Od poloviny devadesátých let minulého století tuto oblast, která je součástí lyžařského gigantu Dolomiti Superski, navštěvuji velmi pravidelně a velmi rád. Mně osobně je tato oblast z celé přebohaté italské nabídky pravděpodobně nejsympatičtější. Za posledních 12 měsíců jsem v této oblasti lyžoval třikrát – v prosinci 2007 při zahájení sezóny na předvánočním lyžování, potom v závěru března naopak před koncem loňské sezóny a nyní opět v prosinci 2008, na začátku sezóny letošní.

Dojmy mám tudíž hodně čerstvé.

Lanové technologie

Technické zasněžování

Nejmarkantnější posun je téměř v absolutní výměně lyžařských vleků za nejrůznější technologie lanových drah. S vleky se – nechcete-li – nemusíte vůbec potkat. Vše pod heslem „pro maximální standard, bezpečnost a pohodlí lyžaře“. Úplně nové lanové technologie jsou z většiny odpojitelné, oběžné, rychlé a super pohodlné buď čtyř-, nebo šestisedačky. Většinou jsou v úpravě „bubble“, tedy s možností použití oblého ochranného průhledného krytu, které až do poloviny holení překrývají a chrání před zimou, větrem nebo sněhem sedící lyžaře. Investor jejich nasazením deklaruje snahu o maximální pohodlí lyžaře. U těchto lanovek lyžař nesnímá lyže a neharcuje se do kabinové lanovky.

Nicméně i zbrusu nové kabinové oběžné lanové dráhy modernizované zejména na dlouhých traťových trasách jsou bez výjimky supermoderní bezbariérové technologie s příjezdem na lyžích až před turnikety, odepnutím lyží a kraťoučkým pochodem ke kabince. Odpadají tedy dřívější schody a dlouhé pochody staničními budovami.

V každé oblasti, ale zcela minoritně a v okrajových částech, se setkáte s několika 20 a více let starými oběžnými, neodpojitelnými a pomaloučkými 2- až 3sedačkami.

Až na dvě malé výjimky (propojení z Passo Sella do oblasti Plan Garba a v oblasti La Vizza mezi Arabbou a oblastí Alta Badia) je dokonalé a vhodnou volbou zasněžovacích systémů v různých výškách velmi výkonné. Převládají věžové systémy klasických propelerových kanónů – z otáčecí věže vysoké až 15 m vyrobený sníh déle letí k zemi, lépe tak promrzá a není tudíž „tupý“. Největším problémem tak zde zůstává stále větší nedostatek vody.

Úprava lyžařských tratí Jedním slovem úúúžasná!!! Podle mě absolutně nejlepší v Evropě. Tedy když zrovna nenapadne nový sníh. Protože si většinu sněhu celý komplex sám vyrábí technickou cestou a za zimu „spadne“ asi 2–3x, tak jsou snědí Italové větším sněhem dost zaskočeni.

Po sněžení s nadílkou větší než 30 cm se s ní podle mé zkušenosti rovnají na sjezdových tratích 2–3 dny jako např. kolem 12. 12. 2008. To vše podle hesla, že Ital v létě tančí a v zimě spí...

Odbavovací systém Dokonalý, pohodlný. Jednotný, čipový a bezdotykový.

Při zakoupení skipasu se neplatí vratná záloha za kartu.

Lyžování Oblast Sella Ronda patří nejen k lyžařským perlám společnosti Dolomiti Superski, ale i k tomu absolutně nejlepšímu, co mohou nejen Jižní Tyroly, ale současně lyžařská Evropa a potažmo celý svět nabídnout.

Jedná se o spojení několika dříve samostatných a významných lyžařských center do jednoho nepravidelně kruhového karuselu kolem horského masivu Gruppo Sella s vévodícím 3 152 m n. m. vysokým vrcholovým, ale nelyžařským bodem Piz Boe. Lanovkami je propojen luxusní a lyžařsky náročný Wolkenstein a St. Christina ve známém údolí Val Gardena s Colfoscem, Corvarou, odkud lze lyžařsky expandovat do nádherné východní části oblasti Alta Badia (La Villa s od letoška navazujícím Pedraces a St. Cassiano), dále asi lyžařsky nejnáročnější Arabba s možností návaznosti na oblast Marmolada (pomyslná lyžařská Mekka – někteří naši horalé říkají, že kdo prý nejel Marmoladu, není lyžař…), Passo Pordoi, Belvedere s napojením na turisticky tradiční Canazei a větrné Passo Sella s uzavřením karuselu

NA VŠECH PROSLUNĚNÝCH TERASÁCH JE MOŽNÉ DOPLNIT I TYROLSKÉ IONTOVÉ NÁPOJE – BOMBARDINO, HRUŠKOVICI WILLIAMS S UTOPENOU MALOU HRUŠTIČKOU NA PÁRATKU, JÄGERTEE NEBO TŘEBA ŠAMPAŇSKÉ S JAHODOU. NĚKDO PO LYŽOVÁNÍ, NĚKDO JIŽ PŘI NĚM. opět do výchozího Wolkensteinu.

Ve směru hodinových ručiček je okruh dokonale značen oranžovými směrovkami, v opačném směru zelenými. Základních celkem 35–40 km projede i méně zdatný lyžař pohodlně za den.

Z Wolkensteinu se lze ale opět velmi pohodlně posunout před pár lety zprovozněnou supermoderní pozemní tunelovou lanovkou do oblasti Seceda (Col Raiser), kde při krásném počasí zažijete opravdovou lyžařskou nirvánu včetně 10,5 km dlouhého a zejména v horních 40 % nádherného sjezdu až do St. Ulrichu. A toto středisko s krátkým použitím skibusu navazuje na poslední rozsáhlou oblast tohoto obrovitého komplexu, na lyžařsky méně náročný komplex Seiser Alm (Alpe di Siusi).

Lyžařským zážitkem jsou černé sjezdovky č. 20 Vallon nad Corvarou (číslo označuje na mapě vždy dopravní zařízení), černé (před každými Vánocemi se zde jezdí obří slalom Světového poháru) a červené č. 5 Piz La Villa v oblasti Alta Badia a černé a červené č. 29 Ciampinoi vedoucí do Wolkensteinu.

Opravdovým skvostem je černočerný, bezmála šestikilometrový sešup Saslong pod mystickým vrcholem Sassolungo. Vede z 2 254 m n. m. do 1 428 m n. m. s dojezdem v St. Christině. Také zde se jede v posledním týdnu před Vánocemi sjezd a následně super-G Světového poháru. Sjet si ráno s první lanovkou Saslong ještě bez lidí na dokonalém „manšestru“, na vodivém a pevném prašanu v obřákovém tempu 6 km náročného sjezdu s převýšením 826 m, je možná to nejnádhernější, co zde může lyžaře vůbec potkat.

Pro rodiny s lyžařským potěrem je ideálním místem oblast Alta Badii, Colfosca a Belvederu s širokánskými, přehlednými a nenáročnými sjezdovkami.

Zejména zde v Itálii se k dětem do 15 let povinně nosícím lyžařskou přilbu přidává i nejvyšší počet dospělých lyžařů. Sám jsem si ji již před pár lety pořídil a mohu odpovědně říci, že stejně jako u motocyklu a kola jde pouze o zvyk. Nyní ji používám naprosto pravidelně a samozřejmě.

ATLAS

88 NEJVĚTŠÍ POSUN V INVESTICÍCH DO HORSKÝCH TECHNOLOGIÍ OBLASTI SKI AMADÉ JSEM ZAZNAMENAL DO SYSTÉMŮ TECHNICKÉHO ZASNĚŽOVÁNÍ. OKOLNÍ HOLÉ KOPCE V LEDNU 2007 VE VŠEOBECNÉM KRITICKÉM NEDOSTATKU SNĚHU A PŘITOM BÁJEČNĚ VYSNĚŽENÉ ZDEJŠÍ SJEZDOVÉ TRATĚ DOKLADUJÍ, ŽE JSOU OPRAVDU VÝKONNÉ A KVALITNÍ.

CENY • Aktuální ceny lyžování 2008/09 Ceny jsou rozděleny do tří cenových zón. Předvánoční (do 23. 12.), malá sezóna (5. 1.–30. 1. a 23. 3. do konce sezóny) a hlavní sezóna (od Vánoc přes Silvestra a hlavní sezóna 31. 1.–22. 3.). Ceny se letos pohybují od 32 EUR do 44 EUR. • Ceny ubytování V nejlevnějších penzionech s apartmány se společnou kuchyňkou jsou od 18–25 EUR/lůžko/noc přes apartmány s předsíní, obývacím pokojem, kuchyňkou a WC s koupelnou za 25–45 EUR po aparthotely nebo hotely či luxusní penziony za 50–150 EUR za lůžko a noc.

• Ceny stravování Opravdu to není hrozné. Od levné svačiny v bistru v rozpětí 3–5 EUR, polévka 3–6 EUR, přes běžné těstoviny 4–7 EUR po běžnou večeři 8–15 EUR. Proslulé horké „bombardino“ dostanete za 3–5 EUR, jihotyrolskou báječnou hruškovici s kouskem sladké hrušky máslovky od 2,50 do 4 EUR a láhev běžného nebo domácího vína ve džbánku od 6 EUR.

SLUŽBY A VYBAVENOST Je zřejmě největší deviza celé oblasti počínaje ubytováním v nejrůznější formě a ceně, restauracemi, bary, diskotékami, ale i bazény, kluzišti, krytými tenisovými dvorci, bowlingem, paraglidingem, půjčovnou sněžných skútrů až po let na rogalu nebo třeba helikoptérou konče.

NOVINKY A KLADY Novou a hodně příjemnou novinkou bylo dořešení dvou míst, kde dříve musel lyžař sundávat lyže a přecházet silnici.

Dalším jsou nepochybně „pohyblivé chodníky“ pro lyžaře.

Jak již bylo řečeno výše – vše „pro maximální standard, bezpečnost a pohodlí lyžaře“.

K absolutně vysokým pocitovým kladům patří drtivě převládající úslužnost, pozitivní ochota, úsměv na tváři a slušnost.

STARÉ BOLESTI A ZÁPORY Největšími problémy celého obrovského lyžařského komplexu tak zůstávají dva nepříjemné, dlouhé a namáhavé přechody mezi navazujícími lanovými technologiemi. První je v Arabbě a druhý ve Val Gardeně – Wolkensteinu.

Trvalým problémem je i obrovský nápor v hlavní sezóně na stěžejní odjezdové lanovky z údolních prostorů mezi 9.30–11.30 hod. a odpoledne vždy po 15. hodině při návratu lyžařů do ubytovacích resortů. Velkým překvapením je masivní návrat placených parkovišť, a to v cenách 5–10 EUR/den, a stále více i toalet s cenou do 1 EUR.

Závěr Podle mého názoru, který však není ojedinělý, lze bez nadsázky lyžařský komplex Sella Ronda zařadit mezi první evropskou patnáctku a první třicítku nejlepších lyžařských resortů na světě.

Jde každoročně výrazně kupředu ve všech směrech, ale podobné je to i ve většině lyžařských resortů italské části Jižních Tyrol a samozřejmě i v další špičkové oblasti Trentino. Jasně převládají klady počínaje nejmodernějšími horskými technologiemi, konče promyšleným zlepšováním absolutních detailů, v konečné podobě vedoucím k nejlepšímu pohodlí lyžařů i všech ostatních návštěvníků.

Po stránce technologické, lyžařské i pocitové patří oblast k tomu nejšpičkovějšímu, co lze v Evropě a na světě vůbec nalézt a navštívit. Navíc západ slunce barvící okolní kopce do ruda s modrou oblohou a bílým sněhem okolo je doslova fascinující.

Chcete-li si opravdu po všech stránkách užít, zalyžovat si, být happy v nádherné a romantické okolní přírodě a hlavně být Hostem s velkým „H“, volte italské oblasti Trentino a Jižní Tyroly.

SJEZDOVÉ TRATĚ DO FLACHAU JSOU SVOU ŠÍŘKOU A PROFILEM PŘÍMO VÝZVOU PRO DYNAMICKÝ STŘEDNÍ OBLOUK, ČÍMŽ POSKYTUJÍ ROZHODNĚ BÁJEČNÝ LYŽAŘSKÝ ZÁŽITEK.

RAKOUSKO:

SALZBURGER SPORTWELT (SKI AMADÉ)

Ski amadé, jak je nazýván tento region, se skládá z komplexů Schladming – Dachstein Tauern (značený na mapách regionu zeleně), Sportwelt (značený červeně), Grossarltal (značený oranžově), Hochkönigs Winterreich (značený fialově) a konečně Gastein (značený žlutě).

Určitě nejnavštěvovanější, nejrozsáhlejší a nejkvalitnější částí tohoto regionu je červeně značený Sportwelt, známý také pod označením Flachau– Wagrain. Od mé první návštěvy uplynulo již pěkných 17 let a od mé poslední v době psaní těchto řádků 8 měsíců.

Technické zasněžování Jedním slovem dokonalé. Konec konců Rakousko a Itálie byly průkopníci výroby technického sněhu ještě v dobách, kdy se pochybovalo, jestli je tato technologie účelná.

Odbavovací systém Lanové technologie Stejně jako v Dolomitech jsou většinově italské, tak zde převládající rakouské. Jestliže však kolem italských sjezdových tratí v dominujících lyžařských areálech téměř zcela vytěsnily lyžařské vleky, tak zde jich lyžař potká ještě opravdu poměrně dost.

Proti Sella Rondě je zde také mnohem méně nejmodernějších lanových technologií a když, tak jsou to nové 4- a 6sedačkové oběžné odpojitelné lanové dráhy.

Kromě jedné bezbariérové dvouúsekové lanové dráhy č. 30–31 z Wagrainu-Moaddörflu rakouské firmy Girak, mimo jiné první v Evropě, a tudíž postavené již před takovými 12 lety, se dál zpoceni a upachtěni šplháte s lyžemi obalenými sněhem po nejrůznějších nástupech a schodech do vysoko položených nástupišť zdejších oběžných kabinových lanových drah. Technicky zaměřený lyžař zde nalezne i skutečné historické lanové unikáty od dávno zaniklých firem Svoboda či Felix Vöpfner.

Též jednotný, čipový a bezdotykový. Při zakoupení skipasu se platí vratná záloha za kartu 3 EUR.

Lyžování Celá oblast je opravdu lyžařsky hodně vyhlášená.

Sestává z propojených lyžařských center Radstadt, Altenmarkt, Zauchensee, Flachauwinkel, Flachau, Wagrain, Kleinarl, Alpendorf a trochu odskočeného Sankt Johannu.

Lyžování tu také naleznete nepochybně báječné.

Například proslulá sjezdová trať Amadé s převýšením 898 m, prostor se sjezdy do Flachauwinklu, Kleinarlu, nádherné tratě s převýšením 851 m z Grafenbergu do Wagrainu (č. 36) nebo 5 km dlouhá červená sjezdová trať z Gernkogelu do Alpendorfu s převýšením dokonce 1 036 m nadchnou každého lyžaře.

Úprava lyžařských tratí Soudě z mých návštěv z posledních 3 let je zde horší než italská s hodně četnými nebezpečnými výškově nenavazujícími přechody jednotlivých urolbovaných „pásů“ a nejrůznějšími zrádnými prohlubněmi – zbytky po spodních částech boulí z předchozího dne.

Potkat se zde s bezchybně upravenou sjezdovkou je téměř malý zázrak. Úprava sjezdových tratí zde byla – alespoň pro mne, můžete mít jiný názor a zkušenost – doslova a do písmene velkým zklamáním.

KDYŽ ZDE NARAZÍTE NA NOVÉ LANOVÉ DRÁHY, TAK VĚTŠINOU ŠESTISEDAČKY S OCHRANNÝM KRYTEM „BUBBLE“ PROTI NEPŘÍZNI POČASÍ A MRAZU. JINAK KAŽDOROČNĚ JE UŽ OD DRUHÉHO TÝDNE LEDNA NA SJEZDOVKÁCH HODNĚ ŽIVO S OHLEDEM NA DOKONALE PROPRACOVANÝ RAKOUSKÝ PROGRAM TÝDENNÍCH ZIMNÍCH ŠKOLNÍCH KURZŮ.

89

Nemohu si ale pomoci, to dřívější pozlátko „nádherného bezchybného lyžování“ právě zde u mě vzalo za své. A není to jenom díky šesti místům, kde se nevyhnete poměrně dlouhým přejezdům ne moc často jezdících a tudíž nacpaných skibusů.

Celá oblast se prostě za posledních 15 let posunula technologicky kupředu opravdu hodně málo. Prostě stagnuje a blízkost Salcburku i Mnichova z ní dělá navíc i v mezisezónách jeden velký Václavák.

FRANCOUZSKÉ ALPY KAŽDOROČNĚ NADCHNOU MILIÓNY LYŽAŘŮ PRO SVOU NEUVĚŘITELNOU ROZLEHLOST. VYDAT SE PŘI SVÉ PRVNÍ NÁVŠTĚVĚ NĚKTERÉHO Z NEJVĚTŠÍCH FRANCOUZSKÝCH HORSKÝCH CENTER BEZ MAPY BY SE MOHLO ZLE OPOVÁŽLIVÉMU LYŽAŘI NEVYPLATIT.

CENY • Aktuální ceny lyžování 2008/09 I zde jsou ceny rozděleny do tří cenových zón.

Předvánoční (do 23. 12.), malá sezóna (5. 1.–24. 1. a od 16. 3. do konce sezóny) a hlavní sezóna (od 24. 12. přes Silvestra a hl. sezóna od 24. 1.–15. 3.). Ceny se letos pohybují od 36 EUR do 42 EUR. Ceny za lyžování jsou kupodivu v týdenním vyjádření výrazně nižší (až o 25 %) než v oblasti karuselu Sella Ronda. Denní skipasy jsou přibližně ve stejné cenové hladině.

• Ceny ubytování Je to jednoduché, protože blízkost nejdražšího města v Rakousku Salcburku a bohatého Mnichova dělají své.

Pod 30 EUR za lůžko v apartmánech četných penzionů se dostanete jen velmi těžko, což potvrzuje i našich lednových 36 EUR/lůžko s dojezdem k první lanové dráze 3 km. Má-li být penzion v bezprostřední blízkosti sjezdových tratí nebo přímo na nich, cena nepůjde pod 50–60 EUR/lůžko a v hotelech začínají ceny někde kolem 80 EUR/lůžko a i 2x výše.

• Ceny stravování To je proti italským pizzeriím a hospůdkám dražší. Běžné občerstvení tak mezi 5–15 EUR, večeře mezi 15–25 EUR a veškeré nápoje jsou dražší tak o cca 20–30 %.

SLUŽBY A VYBAVENOST I zde tato před dvěma desítkami let proslulá a vyhlášená oblast pokulhává. Na sjezdovkách je žalostně méně hospůdek a prosluněných verandiček než v sousední Itálii. Pár zastaralých kluzišť, dvě nové tenisové haly a dva nové akvaparky to nemohou zachránit. Několik diskoték, umístěných většinou dost odlehle, doplňuje obvyklý bowling, sauny, masáže. Jinak kromě stovek do prostoru „nabušených“ relativně drahých penzionů a hotelů nic nového.

NOVINKY A KLADY Každopádně se stále prudce rozvíjí oblast ubytovací, a to jak penziony, hotely, tak u nás tolik kritizované apartmánové ubytování. Rozhodně jsme vždy nadšeni krásnou vyčinčanou a udržovanou architekturou a dokonalým pořádkem. Z technických oblastí jsou zde určitě proti minulým létům mnohem četnější a kvalitnější systémy technického sněhu. Jako velké plus vidím zrušení nepříjemné průchodné kontrolní zóny na vrcholu Gernkogelu mezi oblastí Wagrain a Alpendorf.

FRANCIE:

VAL D´ISÈRE—TIGNES, LES 3 VALLÉES A LA PLAGNE—LES ARCS O francouzských možnostech lyžařského vyžití a zdejších areálech jsem toho zřejmě napsal od roku 1990, od kdy mám možnost publikovat, asi nejvíc. Můj osobní názor je následující. Jmenované tři francouzské lyžařské komplexy považuji v tomto pořadí za absolutně nejlepší lyžařské komerčně a masově využívané oblasti na světě!

Navíc ten posledně jmenovaný La Plagne–Les Arcs, nyní nazývaný Paradiski, je s kapacitou kolem 250 000 osob přepravní kapacity za hodinu největším lyžařským resortem na celém světě! K tomu přidejme nové propojení obou komplexů jedinečnou technickou lahůdkou s kapotáží dvoupatrové kabiny pro 200 osob od samotného guru karosařiny, italského Pininfariny, která je jedinečnou lahůdkou jak pro lyžaře, tak pro odborníky. Jet touto supermoderní

Lanové technologie Ve všech jmenovaných lyžařských komplexech většinou špičkové, pohodlné a rychlé lanové dráhy s absolutním minimem vleků. Francouzskou specialitou jsou tzv. funikulery, což jsou rychlé a kapacitní tunelové pozemní lanové dráhy, a telekabiny, což jsou výkonné a také rychlé kyvadlové lanové dráhy (2 protisměrné kabiny) pro 100–180 osob. Umožňují velkému počtu osob překonat velké převýšení za krátký čas.

Nevýhodou je potom současný start několika set osob směrem dolů. Vyplatí se spěchat a vyjet mezi prvními.

Úprava lyžařských tratí Byly doby, kdy bych na francouzské pistéry nedal dopustit. Jestli jsem ovšem podrobil rakouskou úpravu sjezdových tratí tvrdé kritice, tak ta francouzská je v současnosti opravdovým propadákem. Při našich návštěvách v posledních 3 letech jsme se v oblasti Les 3 Vallées dokonce setkali v prostředním údolí (Meribel–Mottaret) s tím, že se zde 3 (!!!) dny nikdo nesnažil sjezdovky vůbec upravit. Přitom nesněžilo a sněhu bylo dost.

STARÉ BOLESTI A ZÁPORY Tak toho je zde mnohem více, skoro na samostatnou knihu.

Musím zde ale určitě upozornit na návrat k placeným pobytům aut na dříve bezplatných parkovištích.

Závěr Rakouská horská centra jsou půvabná, mají obrovský a nádherný sportovní potenciál, který umocňuje blízkost velkých a bohatých německých sídelních celků. Ve své většině je zde lyžování mnohem náročnější a sportovnější než ve většině lyžařských středisek v Itálii.

I laický, natož odborný návštěvník však nemůže přehlédnout výraznou technologickou stagnaci, na mnohých místech nedotaženou koncepci propojení sdružených lyžařských center pod jeden skipas a jistý odstup, někde možná až nevraživost části Rakušanů vůči českým turistům.

VANOISE EXPRESS. PATROVÁ TELEKABINOVÁ LANOVÁ DRÁHA PRO 200 (!) OSOB, JEJÍŽ KAPOTÁŽ PROJEKTOVAL GURU AUTOMOBILOVÉ KAROSAŘINY PININFARINA, JE SPLNĚNÝM SNEM DVOU GENERACÍ FRANCOUZSKÝCH HORALŮ.

PROPOJUJE LYŽAŘSKÉ STŘEDISKO LA PLAGNE PO UNIKÁTNÍ TRASE V DÉLCE TÉMĚŘ 2 KM BEZ JEDINÉ TRAŤOVÉ PODPĚRY A 500 M NAD PROPASTÍ S DALŠÍM LYŽAŘSKÝM CENTREM LES ARCS. PROPOJENÍM VZNIKL NEJVĚTŠÍ LYŽAŘSKÝ KOMPLEX NA SVĚTĚ S PŘEPRAVNÍ KAPACITOU LANOVEK A VLEKŮ PŘES 250 000 OS./HOD. JÍZDA, KTERÁ UCHVÁTÍ KAŽDÉHO LYŽAŘE.

Technické zasněžování Na rozdíl od nízkotlakých systémů v Itálii a Rakousku vysokotlaké nejvýkonnější systémy York. Umožňují to hodně nízké teploty a dostatek vody. Systém technického zasněžování je zde na absolutně špičkové úrovni. kyvadlovou lanovou dráhou, vedoucí až přes 500 m hluboké údolí bez jediné traťové podpěry na vzdálenost bezmála dvou kilometrů, je stejným zážitkem, jakým je bezpochyby i zdejší lyžování.

Odbavovací systém Od francouzských lanovek zmizely většinou velmi hezké, štíhlé a milé slečny kontrolující skipasy s fotkou a namátkově i s cestovním pasem. Říkali jsme

ATLAS

90

FRANCOUZSKÉ ALPY JSOU TÉŽ PRAKTICKY NEVYČERPATEL NOU STUDNICÍ VŠECH MILOVNÍKŮ VOLNÉHO LYŽOVÁNÍ. JENOM JE POTŘEBA VĚTŠINA POJIŠTĚNÍ LYŽAŘŮ PLATÍ POUZE NA ÚRAZY DÁVAT POZOR NA ÚRAZY. DRTIVÁ ZPŮSOBENÉ NA VYZNAČENÝCH SJEZDOVÝCH TRATÍCH.

A KDYŽ BUDETE MÍT ÓBR ŠTĚSTÍ JAKO TŘEBA V BŘEZNU 2008 MY, MŮŽETE SE S OLYMPIJSKÝM VÍTĚZEM JEANCLAUDE KILLYM SVÉZT I V JEDNÉ KABINĚ LANOVÉ DRÁHY. BYL TO FAKT ZÁŽITEK.

FACE. ČERNÁ SJEZDOVÁ TRA KTERÉ SE JEZDÍ SLAVNÉ Ť NA SVĚTOVÉHO POHÁRU A NA SJEZDY JEL I SJEZD OLYMPIJSKÝ. VALKTERÉ SE JE TAKÉ DOMOVSKÉ PRO SLAD´ISÈRE VNÉHO SJEZDAŘE JEANA-CLAUDE KILL KTERÉM JE CELÝ LYŽAŘSKÝ YHO, PO KOM POJMENOVÁN JAKO „ESPAC PLEX E KILLY“.

JIŽ Z CENTRÁLNÍ ČÁSTI VAL D´ISÈRE VEDE LANOVÁ DRÁHA NA KRÁSNÉ ŠIROKÁNSKÉ ČERVENÉ SJEZDOVÉ TRATĚ.

jim familiérně „bonžůrky“ pro jejich úsměv a stále se opakující pozdravy „bon jour…“ I „Frantíci“ však přišli na to, že pohodlný automatický bezdotykový systém odbavování je pro lyžaře komfortnější než stálé šmátrání po skipasu při každé jízdě lanovkou.

Lyžování Jak jsem již řekl. Podle mě tyto tři lyžařské komplexy nabízí nejlepší lyžování na světě včetně lyžování a jízdě na snowboardu ve volném terénu. Kombinací několika na sebe navazujících sjezdovek zde v každém ze tří komplexů nalezneme sjezd o délce 10–12 km. K opravdovým lahůdkám v oblasti Val d´Isère patří černočerná Face (2 827 m n. m.), na které se jezdí slavný sjezd Světového poháru, nebo dlouhatánský sjezd z ledovce Grande Motte (dokonce 3 456 m n. m.) s několika návaznými sjezdovkami s převýšením 1 400 m do Val Claretu v oblasti Tignes.

V Les 3 Vallées nesmíte vynechat sjezd Mont du Vallon (2 952 m n. m.) v oblasti Meribel nebo Peclet (3 101 m n. m.) či Combe de Caron (3 130 m n. m.) v oblasti Val Thorens.

No a v největším lyžařském komplexu na světě Paradiski La Plagne–Les Arcs, který propojuje 22 (!!!) dříve samostatných lyžařských resortů, se doslova ulyžujete. Pravidlem by měl být sjezd z Aiguille Rouge (3 226 m n. m.) nad oblastí Les Arcs 2000 nebo úžasný sjezd z Glacier de la Chiaupe ležící těsně pod vrcholem Bellecôte (3 417 m n. m.) a dominující nad oblastí Belle Plagne. Když se vydáte do nejzápadnější oblasti resortu Champagny, budete si moci vybrat ze tří červených sjezdovek s exotickými názvy Hara-kiri, Kamikaze nebo Geisha.

CENY • Aktuální ceny lyžování a ubytování Lze je definovat jen velmi obtížně. Francouzi totiž mají nejpropracovanější systém spojených cen ubytování – skipas, které společně vychází při zakoupení specializovanými agenturami až na 40 % obvyklých pultových cen.

Týden lyžování tak lze pořídit od cca 10 000 do 30 000 Kč (již luxusní volba).

• Ceny stravování Rozhodně nejvyšší z trojice Itálie, Rakousko a Francie.

Občerstvení na sjezdovce (salát a nějaký nápoj) pořídíte tak za 12–25 EUR, večeři již za 20–40 EUR. Stalo se nám, že jsme na jakési normální verandě na sjezdovce zaplatili za deci vína s deci vody v přepočtu 180 Kč…

SLUŽBY A VYBAVENOST Pokud jde o služby a après-ski, tak zdejší nabídka je špičková v exkluzivním Val d´Isère a Courchevelu, subčásti Les 3 Vallées. Jinak jsou zde obvyklé a četné skibary, hospůdky jak na sjezdovkách, tak v ubytovacích komplexech, možnosti výletů na sněžných skútrech, paragliding nebo let rogalem ve dvojici s instruktorem, ale i jízda na psím spřežení či bruslení. Noční bary a diskotéky jsou samozřejmostí.

NOVINKY A KLADY Famózní vybavenost nejmodernějšími lanovými technologiemi, nedávno instalovaný pohodlný automatický odbavovací systém, výborně fungující skibusy, dlouhá doba sněhové pokrývky s lyžováním až hluboko do dubna.

STARÉ BOLESTI A ZÁPORY Jak jsem však dopodrobna popisoval v řadě předchozích článků v denním tisku i v oborových magazínech, úžasné lyžařské podmínky mnohdy degraduje až neurvalé chování francouzských pracovníků ve službách, značná drahota dokonce převyšující tu švýcarskou, většinou strohé a vybydlené maličké apartmány a v posledních letech hodně zhoršená úroveň úpravy sjezdových tratí, kdy některé jsou i několik dní naprosto neupravované.

Závěr Pravděpodobně nejlepší lyžařské podmínky na světě, špičkové možnosti volného a extrémního lyžování, nejdelší sjezdové tratě v Evropě a dlouhá doba zimní sezóny dělá dodnes z francouzských lyžařských středisek absolutní světovou špičku. Českým lyžařům moc nepomáhá 1 150–1 300 km dlouhá a únavná cesta (12–15 hodin autem a 14–19 hodin autobusem) zakončená pravidelným sobotním mnohahodinovým dopravním kolapsem začínajícím při příjezdu do údolí řeky Isère už u Albertville. Také dříve pohodlné lyžování je dnes tak masové, že si lyžař tu lyžařskou nabídku mnohdy přes klopotné davy ani nevychutná.

Umíme si vybrat?

Každopádně lyžování zůstane nadále jedním z nejvýraznějších fenoménů aktivního využití volného času.

V Evropě i u nás. Nic na této skutečnosti nezmění ani stále častější extrémní výkyvy počasí, ať je to třeba dlouhá a sněhově nadprůměrná zima jako před 3 lety nebo ty dvě poslední, teplotně i sněhově doslova tragické.

Jinak s téměř dvacetiletou zkušeností s lyžováním po celé Evropě i ve světě se naprosto všichni lyžaři již dost rozmýšlí, kam s lyžemi zamíří. Pozlátko z prvních cest po evropském lyžování již zmizelo. Myslím, že naši lyžaři již velmi dobře umí vše vyhodnotit, porovnat, posoudit a rozhodnout se. Navíc dnes na rozdíl od časů před deseti lety stačí připojení na internet a každý jeho uživatel má informaci aktuální a globální.

SLOVENSKÉ

TEXT: PETR ANTONÍČEK

AKVČÍAM DÁPLAOBRLÍBEKNĚYJŠÍ O tom, že se termální vyhledákoupaliště a akvaparky na Slovensku stávají stále ích výkonech, vanějším místem nejen pro relaxaci po sportovn i již často není pochyb. Zájem o ně stoupá a návštěvníkov jen tak koupat nestačí jen odpočívat ve vířivce, sauně nebo se certy, soutěv bazénech. Na oblibě tak získávají diskotéky, kon že či laserové projekce.

Thermal Park Bešeňová Areál se nachází v překrásném prostředí Chočských vrchů a Malé Fatry a nese prvenství co do množství nerezových bazénů na Slovensku. Místní voda blahodárně působí na pohybové a dýchací ústrojí a má příznivé kosmetické účinky. Velký venkovní relaxační bazén s plochou 600 m² je vybaven lehátky s masážními tryskami, ze kterých můžete pozorovat okolní vrcholky hor. Oblíbenou atrakcí je Divoká řeka se silným proudem vody, který vás bude unášet rychlostí až 2 m/s.

Pořádně zatrénovat si můžete ve 25metrovém plaveckém bazénu. Samozřejmostí je wellness centrum s komplexní nabídkou koupelí, saun a relaxačních místností.

Aquacity Poprad Mezi nejnavštěvovanější akvaparky na Slovensku patří podle průzkumů Aquapark Tatralandia v Liptovském Mikuláši, Thermal park Bešeňová a Aqua City Poprad. Důkazem, že zájem návštěvníků neopadá, jsou plánované rozsáhlé investice všech tří těchto provozovatelů. Trendem rozšiřování je kromě budování nových bazénů, vitálních světů, tobogánů a podobných atrakcí hlavně investice do ubytovacích kapacit, které se stávají nedílnou součástí těchto komplexů. Předpokládá se, že rozvoj půjde také cestou budování menších areálů kolem akvaparků podobně jako například v Tatralandii, které lákají návštěvníky dalšími možnostmi zábavy a zvyšují tak atraktivitu celého parku.

Thermal parku Bešeňová se zase osvedčila spolupráce s okolními lyžařskými středisky, která přinesla zvýšený zájem návštěvníků o jeho služby.

Aquapark Tatralandia Největší celoroční vodní areál na Slovensku v Česku a Polsku v krásném prostředí Liptovského Mikuláše s výhledem na Tatry.

Nabízí jedenáct bazénů z nichž je osm celoročních. Z 27 tobogánů a skluzavek je horkou adrenalinovou novinkou raftovací tobogán Tornádo. Sportovněji založeným návštěvníkům Tatralandie nabízí také sportovní bazén s horolezeckou stěnou a vodopádem. Pro děti je je určen obří bazén s nejrůznějšími atrakcemi.

Dokonalý odpočinek nabídne saunový svět Tatra-Therm-Vital – komplex 16 parních, vodních a masážních koupelí, saun a procedur.

Vedle akvparku se nachází westernové městečko se salloonem, mexickou čtvrtí, bary a restauracemi a v letní sezóně s pravidelně se konajícími westernovými show.

Celoročně otevřená překážková lezecká lanová dráha Tarzania nadchne nejen děti.

Jeden z nejmodernějších – a designově velmi působivých – slovenských akvaparků, který získal ocenění World´s Leading Green Resort.

K výrobě tepla pro celý komplex využívá vodu z rozsáhlých geotermálních podzemních jezer. Vodní park je vhodný pro všechny věkové kategorie. Dospělí ocení luxusní bazény s bublinkovými a tryskovými masážemi pavilonu Blue Sapphire s každodenní laserovou show. Sportovnější typy mohou trénovat v 50metrovém olympijském bazénu. Pro děti je určena venkovní 20metrová Mayská pyramida se skluzavkami a 70metrovým tobogánem. Příjemnou relaxaci zaručí wellness centrum Vitální svět se solnými, mentolovými, parními a bylinkovými inhalačními místnostmi, saunami a vířivkami. Pokud budete mít dost odvahy, můžete vyzkoušet kryoterapii, při které setrváte po dobu dvou minut v místnosti s teplotou -120 °C.

FOTO: THERMAL PARK BEŠEŇOVÁ

FOTO: THERMAL PARK BEŠEŇOVÁ

91

ATLAS

92

www.anzere.ch

WALLIS / ŠVÝCARSKO

FOTO: KATEŘINA HÁJKOVÁ

ANZÈRE

UZ ŠVÝCARSKÝ FRANCO Alp – podél Rhôny ve V jednom z nejslavnějších lyžařských údolí ožných osobWallisu – leží nespočet lyžařských středisek všem e, obrovské ností a povah. Věhlasný Zermatt, ledovcové Saas-Fe třeba lázeňský Porte du Soleil a 4 údolí… Na opačném hřebenu s nebo prosluLeukerbad, půvabný Belalp, divoké Les Diableret trochu možná něná mondénní Crans-Montana. A hned vedle ní, Anzère. v jejím stínu, žije její mladší a menší sourozenec – Crans-Montana i Anzère mají mnoho společného. Nejen polohu: sjezdovky se vinou po slunci vystavených kopcích a snad odevšad je vidět do širokého údolí Rhôny a na protější masív Walliských Alp s bílými provázky sjezdovek; ale i podobnou historii a účel své existence. Jsou výjimkami mezi švýcarskými resorty, a byť leží již na území francouzsky mluvícím, připomínají Francii více než jen užívanou řečí.

Jako by do míst, kde vznikla, zavál vítr myšlenky budovatelů francouzských středisek, kteří toužili po horských zelených loukách, aby na nich mohli stavět lyžařská střediska lyžařům na míru. Takové je i Anzère. Vyrostlo na zelené louce a jeho účelem je zprostředkovávat odpočinek prostřednictvím sportu. V první řadě toho lyžařského.

Někdo by mohl naznačený francouzský přístup cítit jako hendikep, ale to je věc názoru a úhlu pohledu. Chybí sice s historií spjatý genius loci, ale zase je vše účelně uspořádané dle požadavků lyžařského pohodlí. Děti můžete

zanechat na lyžařském náměstí mezi atrakcemi bez obav, že by byly ohroženy silničním provozem. Sjezdovky se vrací až k hotelům, po ruce jsou právě ty obchůdky, které potřebuje zejména host-lyžař …

V případě Anzère se navíc nejedná o nějakou architektonickou obludu, zástavba je střídmá, domy ctí alpský styl, největší hotely malé vesnice dosahují výše několika pater a i ony mají, jak se to sluší a patří, šikmou střechu a přírodní kabát na bázi dřeva. Jsme na typické francouzské lyžařské dovolené.

Lyžování Vše podstatné lyžařské se odehrává pod vrcholky hor Pas de Maimbré (2 362 m) a Le Baté (2 420 m). Čtyřicet kilometrů sjezdovek se obtáčí kolem 11 přepravních zařízení, z nichž dominantní je kabinková lanovka z Anzère na Pas de Maimbré. Branou do druhé části střediska je Les Rousses, odkud lanovka vozí pro změnu na Le Baté spíše jednodenní turisty,

TEXT: PETR SOCHA

kteří přijíždí do Anzère autem. Pro ty slouží i třetí noha střediska – Pralan. Na horní konečné jeho sedačky jsme v srdci celého areálu. Čísla jsou nesmlouvavá a člověku, který má povědomí o nabídce alpských možností, je na první pohled jasné, že Anzère není konkurent svých o mnoho větších příbuzných. Lyžování si sice užijete v dostatečné míře, objektivně vzato i 900metrové převýšení není špatné, ale na delší objevnou lyžařskou turistiku, jakou známe zejména z Francie, to určitě není. V Anzère

93

je vše jaksi zmenšené. O to víc ale středisko nabádá okusit lyžařskou, nebo chcete-li zimní dovolenou, neobvykle pestrou, z více pohledů a třeba si každý den vyzkoušet něco jiného.

První den – sněžnice Vyrážíme z Place de la Village – to je hlavní náměstí, kam smí doprava pouze pěší a lyžařská – a během chvilky jsme na vrstevnicové cestě v lese. Městečko zmizelo jakoby mávnutím proutku a my jsme náhle v lůně přírody. Cesta vede téměř vodorovně, protože sleduje tzv. suonen, kanál, který vystavěli dávní obyvatelé Alp, aby dostali vodu z ledovců na svá pole a vinice. Občas to jsou unikátní technické kousky, voda teče kolikrát ve skalních tunelech, jindy v korytech zavěšených na skalních balkonech… My jsme ale v přírodě vlídné a mírné, takže s plácačkami na nohou sledujeme nijak neobvyklé zasněžené koryto a věnujeme se spíše tajemstvím lesa. Komentář nám dává průvodce Philippe, který nám přes jazykovou bariéru dokáže vysvětlit, jak se který ptáček rozmnožuje, že sněžný zajíc mění barvu srsti podle sezóny a že se v zimě živí i vlastním trusem … Putujeme svižným tempem až k jedné z mála původních salaší, načež zjišťujeme, že se přes léto kdosi pustil do její rekonstrukce … Philippe je profesionál, ale na výšlapu je letošní zimu poprvé. Sněžnice mají velikou nevýhodu, že na nich nejde sjíždět, ale i tak přicházíme nazpět příjemně naladěni a unaveni pohybem a mrazem.

Den druhý – skitúra Další den měníme sněžnice za skitourové lyže – mimochodem obojí si lze půjčit v půjčovnách v Anzère. Naším cílem je Pas de Maimbré, kde je restaurace, a tedy motivace. Průvodce Pierre je čilý důchodce a místní rodák, energie má na rozdávání a jsme rádi, že mu při výstupu stačíme. Provádí nás po historické cestě, kudy on sám v chlapeckém věku hnával se svým otcem stáda dobytka. Nostalgii ale nepodléhá a posunuje se vzhůru skrze louky a remízky jako stroj. Členitá krajina volá po lyžování. Opět se ztotožňuji s myšlenkou, že nejdobrodružnější lyžování je tam, kde nejsou lidi – byť hrozí kolize s vyčnívajícím ohradníkem či pád do nečekané prohlubně. V okolí Anzère je určitě podobných míst dostatek. Z vyprávění víme, že nejdivočejší

terén je vlevo (na západ) od Pas de Maimbré – výlet tam ale už vyžaduje čas a plánování případného odvozu z údolí. My se ale posouváme výše do pavučiny lyžařského střediska a pokračujeme občas podél sjezdovky, občas po rolbou upravované zimní cestě pro pěší až na cílový vrchol. A do vysněné restaurace. Z terasy je panoramatický výhled, takže i bez pití a jídla se tu návštěvník nenudí.

Den třetí – lyžování Třetí den nasazujeme skutečné sjezdové lyže a brázdíme středisko sem a tam. Paleta tratí je pestrá, byť se tváří skoro výhradně červeně.

Zajímavá je vrcholová plošinka s lanovým vlekem pro výuku dětí i dvě boční zapomenuté tratě (6 a 8). Vychutnáváme dlouhý členitý sjezd do Les Rousses, abychom si poté dopřáli pravidelných čerstvě upravených slalomáků v centru střediska. Několikrát testujeme snowpark a dáváme malý oběd v jurtě, která tvoří jeho zázemí. Jurtu sem přivezl z Mongolska její švýcarský majitel, je to útulný stan s barem a kamny uprostřed. Něco, co se v Alpách jen tak nevidí. Vyhlášenou restauraci Les Marmottes jsme už nestihli a lyžařský den jsme uzavřeli výživnou černou vedoucí zpět do Anzère – pokud tedy nepočítáme ještě pivo v après-ski baru na jejím konci.

Den čtvrtý – paragliding Mnoho lyžařských středisek nabízí tandemový paragliding coby doplňkovou atrakci, v Anzère ale máte jeden bonus navíc – zdejší paraglido-

vá škola má velmi dlouhou a bohatou tradici, tudíž při letu mezi mraky máte jistotu, že jste v rukou skutečně zdatného pilota. Pascal Savioz a Alain Beney založili školu již v roce 1987 a od té doby nalétali sami i s klienty tisíce letů. Nám přeje počasí jen z poloviny, takže z vrcholku – jakého jiného než Pas de Maimbré – odstartovat kvůli větru nemůžeme, ale posouváme se o pár set výškových metrů níže. Zde již skutečně začíná naše vzdušné dobrodružství, jen si to představte: startujete na lyžích, sotva naberete rychlost, sedačka mírně trhne a jste nad zemí. Nyní již vnímáte jen ticho a občasný svist padákového plátna. Svět pod vámi se zmenšil a pod houpajícími se lyžemi sledujete zemi z perspektivy, kterou ne každý měl možnost spatřit. Ne, zpátky na zem se vám vůbec nechce, ale gravitace je nesmlouvavá. V zimě moc nefunguje termika, zato v létě, když se podaří podmínky, si můžete v závěsu paraglidu doletět klidně do Zermattu na oběd.

Jsme na zemi. Čas ve vzduchu běží jinak, sotva 5 minut se ukázalo být skoro půlhodinou…

Celá legrace vyjde na 150 švýcarských franků.

V ceně je i odvoz zpátky do střediska. Na poměr zážitek/cena to určitě není moc …

Dny další Ani v další dny se není třeba obávat nudy.

Využít lze běžeckých stop, již zmíněných zimních cest pro pěší, v centru města je bruslařské kluziště. A nesmíme zapomenout ani na kulturní vyžití. Příjemných restaurací je dostatek od tradičních až po ty pro mladé …

ATLAS

94

ANDĚLSKÉ JARO

FOTO: ENGELBERG-TITLIS TEXT: SIMONA HRSTKOVÁ

CENTRÁLNÍ ŠVÝCARSKO

V ENGELBERGU vaného v horách, Malá vesnička Engelberg na slepém konci údolí, scho rnu a 90 leží nedaleko jezera Vierwaldstättersee, malebného Luce kole nebo pěšky. minut z curyšského letiště. Dál se dá už jen na lyžích, zimní sezóna od Díky Titlisu, tyčícímu se až do 3 239 m n. m., zde trvá po celý rok. října až do 24. května a sníh se na jeho vrcholku drží

ENGELBERG 31 %

67 %

CELKOVÁ DÉLKA SJEZDOVEK: S UMĚLÝM SNĚHEM:

Už během jara se tento resort postupně mění z lyžařského na turistické a hlavně bikové centrum. Kde jinde se vám naskytne tolik sportů z protichůdných ročních období!

Jarní lyžování v Engelbergu se s koncem dubna pomalu přesouvá na ledovec. Brunni, menší část střediska na opačné, slunečnější straně údolí, bývá tou dobou již krásně zelené.

Dole ve vesničce převažují turisté provozující nordic walking, cyklisté a golfisté. Nicméně na Titlisu ještě zima nekončí. Když vyjedete kabinou na mezistanici Trübsee, otevře se vám pohled na stejnojmenné jezero a ledovec stéká přímo před vámi. Nejspíš tu přesednete na velkou gondolu a vyrazíte směr Stand, odkud se vydáte otočnou kabinkou na Klein Titlis, kde jezdí čtyřsedačka Ice Flyer a kotva Gletscherlift, která je velmi oblíbená závodníky, trénujícími nehledě na roční období. Sjezdovky jsou vždy hezky upravené a vzhledem k tomu, že se nacházejí ve výšce kolem 3 000 m n. m., ani během dne příliš neměknou. Ačkoliv freeridové nadšence bude lákat ledovec pod kabinkou, je lepší se mu na jaře vyhnout – kvůli trhlinám

i chybějícímu sněhu na dojezdu k Trübsee.

Z ledovce dolů spadá od Gletscherliftu žlutá sjezdovka nazvaná Rotegg – poněkud náročnější, a to jak kvůli sklonu, tak proto, že se neupravuje. Pro méně zdatné lyžaře je nejlepším řešením vyjet zpět na Klein Titlis a sjet kabinkou zpátky na Stand. Ze Standu se pak rozvíjí celá řada červených sjezdovek na Trübsee.

Druhou částí střediska je Jochpass, na který se dostanete sedačkovou lanovkou přes jezero.

Zde jsou další možnosti příjemných a slunných sjezdovek a také snowparku.

Jarní Engelberg nabízí v této době snad nejširší možnou škálu sportovních možností.

Kromě lyžování, horských kol a turistiky si můžete vypůjčit horské koloběžky a sjíždět do údolí či se vydat na ferratu začínající vedle golfového hřiště. Fürenalp je oblíbeným výchozím místem paraglidistů. A po celodenní námaze je příjemné relaxovat v místním wellness centru nabízejícím nejen vířivky a bublinky, ale i různé druhy saun, které prohřejí namožené svalstvo. Engelberg je opravdu andělské místo…

SEZÓNA: PŘEPRAVNÍ KAPACITA:

6

3

1

4

1 050–3 020 m n. m.

2% 82 km 12 km do 24. 5. 09 21 400 os./h

1

6

1

www.engelberg.ch WATERSLIDE CONTEST Každoročně se před horskou chatou Jochpass koná neoficiální ukončení zimy v podobě Waterslide Contestu. Závod je hlavně legrací a lákadlem pro oči každého zvědavého lyžaře. Zúčastnit se může každý, komu nevadí trocha vody a mokré lyžařské oblečení.

Podstatou závodu je přejetí 5metrového bazénu napuštěného vodou na čemkoliv, co účastník závodu považuje za způsobilé jízdy nebo plavby. Ve volbě většinou vítězí lyže a snowboardy, ale nouze není ani o boby a nafukovací matrace. Matadoři, kteří se každoročně závodu účastní, dolaďují své umění i vtipnými oblečky a kreacemi. Samozřejmě nechybí hudba, ice bar, grill a opalovací lehátka. Specialitou je nápoj nazývaný holdrio, což je šípkový čaj s pálenkou Zwetschken. Na zahřátí mokrých závodníků neexistuje nic lepšího!

CANDLE LIGHT DINNER Co může být romantičtějšího než večeře v restauraci, která se nachází ve 3 020 m n. m.? Všude kolem svíčky, švýcarské víno a vy se zahříváte nad místním fondue. Výhled z okna na hvězdami ozářené švýcarské Alpy si říká až trochu o kýč. Za 82 CHF vám tento nezapomenutelný zážitek naservírují ve dnech 14. 3., 4. 4. a 9. 5. 2009.

SKIPAS ZDARMA

VYTRHÁVACÍ KUPÓN NA DO AREÁLU ENGELBERG NAJDETE NA KONCI ČASOPISU

1+1 ZDARMA

1 DEN

OBDOBÍ PLATNOSTI: SKIPAS ZDARMA PLATÍ TENTÝŽ, ANEBO NÁSLEDUJÍCÍ DEN 27. 4.–24. 5. 09

KOMERČNÍ PREZENTACE

ZA PESTŘEJŠÍ

ZIMU

Nenápadné údolí Hochpustertal (it. Alta Pusteria) potěší scenérií, rozmanitostí zimních aktivit a komorní atmosférou spíš než absolutními pan – až 200 km rametry lyžařské infrastruktury. I když nejméně jede místa. upravených běžeckých stop – válcuje i mnohá věhlasná itních a sněhově Sjezdovek je tu oproti stopám jen čtvrtina, byť kval ykací kúrou, velmi trvanlivých. Pobyt se snadno stane jakousi přev ování jen jedpři níž se ponoříte do hluboké studnice, v níž je sjezd ním vědrem zimních zážitků.

Hochpustertal je jednou z oblastí, které na první – čistě sjezdařský – pohled nevypadají nejatraktivněji. Sjezdovky se svými více než 50 km tratí roztroušených do pětice center ovšem zaostávají jen zdánlivě. Jednou z jejich kvalit je i sněhová spolehlivost, a to i v chudších letech, než je letošní sněhově nejbohatší zima za posledních 25 let. Kromě 100% zasněžování k tomu přispívá i severní orientace většiny lyžařských svahů.

Největší Helm (it. Monte Elmo) se třemi pětikilometrovými sjezdy, z čehož jeden je poctivě černý, v atraktivitě následuje Rotwand (it. Croda Rossa), jehož černá sjezdovka svou strmostí předčí jakoukoliv jinou široko daleko a dvě řídce navštěvované červené jsou potěšením pro každého, kdo své oblouky rád roztáhne do šíře. Oba areály se přitom do budoucna pravděpodobně propojí i lanovkami, zatím jejich spojení zajišťuje jen skibus. Náročnější sjezdaři si na Helmu i Rotwandu určitě „po-

chutnají“, ale druhý den už mohou mít roupy vydat se někam jinam.

V první řadě je tu přebohatě běžeckých stop – jinde málo vídaných 200 km, z nichž tři čtvrtiny jsou vzájemně propojeny. Po trase zrušené železniční trati lze v bílé stopě doběhnout až do Cortiny d´Ampezzo. Velká část se vine údolími pod 1 500 m n. m., ale některé se nacházejí na náhorních pláních a jsou sněhově spolehlivé i na jaře – ve výšce 2 000 m n. m. se například upravuje šestikilometrový okruh v divoce romantickém údolí Pragsertal. Poplatek za využití stop je symbolický – asi 4 eura za den. Mezi tradiční závody Hochpustertalu patří lednový Pustertaler Skimarathon.

Jedinečnou nabídkou oblasti je už samotná scenérie rozeklaných Sextenských Dolomit. Na jejich nejslavnější vrchol – Drei Zinnen (it. Tre Cime) – ovšem uvidí jen ti, co se k němu vydají po svých třeba na skialpech, při pohledu ze sjezdovek zůstává skryt.

UBYTOVÁNÍ – HOCHPUSTERTAL • Park Hotel Bellevue **** | www.parkhotel-bellevue.com 7 nocí s polopenzí včetně programu od 7. 3. 2009 do 14. 3. 2009 od 396 € za osobu • Hotel St. Veit **** | www.hotel-st-veit.com Velmi komfortní a útulný hotel, kde se setkáte s přátelským přijetím. Sextenské Dolomity jsou odtud na dosah ruky. Nachází se v bezprostřední blízkosti lyžařského střediska Helm.

• Hotel Rainer ***s | www.hotel-rainer.com Hotel s wellness a spa areálem, skibus zdarma do lyžařského střediska Helm, lyžařský instruktor a možnost půjčení lyží přímo v hotelu.

Jedna z nejoblíbenějších skialpinistických tras vede z údolí Fischleintal, s úchvatnými výhledy na Einserkofel, na dvouapůltisícový vrchol Sextner Stein. Odměnou je už výstup do 2 300 m n. m., kdy se otevře pohled na trojici špicí Tre Cime. Poslední úsek k vrcholu se obvykle kvůli strmosti svahu absolvuje pěšky. Po této trase se pravidelně v půli března vydává na sto alpinistů při závodě Drei Zinnen Skitourenmarathon, uctívajících tím památku tří mladých životů pohřbených před 14 lety pod lavinou.

V pestré zimní nabídce nechybí ani sáňkování – z Rotwandu klesá dráha o délce 5 km, každý čtvrtek osvětlená i od osmi do deseti večer, a nahoru se vyvezete lanovkou. Zapomeňte, že sáňkování je zábava pro děti. Na takto dlouhých sáňkařských drahách je dokonce lehce dobrodružnou konkurencí sjezdovek. Tříkilometrovou dráhu má i Haunold.

Všestranně výhodným místem pobytu je malebná vesnička Sexten v klidném postranním údolí s minimálním provozem, střeženém mohutnými hřebeny Rotwandu a Haunoldu.

Kabinová lanovka odtud vyšplhá za pár minut na Helm, každou čtvrt hodinu jezdí skibus i do sousední lyžařské oblasti Rotwand. Sextenem probíhají i běžecké stopy napojené na hochpustertalskou síť. Vybíhá odtud také pusté údolí Fischleintal, kterým se lze vydat na sněžnicovou i skialpinistickou túru.

Pro nesjezdaře je dobrou adresou údolí Pragsertal s pestrou studnicí výletů se sněžnicemi a samozřejmě skialpových túr. Častým výchozím místem túr je zdejší horská chata Plätzwiese (2 000 m n. m.).

Na celkovém zážitku se nemalou měrou podílí svou pohostinností a wellness centry pestrá paleta rodinných hotelů. V jejich útrobách se díky saunám, vířivkám a dalším vymoženostem moderního hýčkání nebudete nudit za žádného počasí.

HOCHPUSTERTAL 17 %

60 %

CELKOVÁ DÉLKA SJEZDOVEK: S UMĚLÝM SNĚHEM: SEZÓNA: PŘEPRAVNÍ KAPACITA:

18

5

-

1

1 130–2 200 m n. m.

23 % 54 km 45 km 5. 12. 08–14. 4. 09 24 700 os./h

2

1

-

www.hochpustertal.info • Helmhotel *** | www.helmhotel.com 7 nocí s polopenzí s možností využívat wellness areál od 10. 1. 2009 do 1. 4. 2009 od 330 € za osobu • Hotel Löwe *** | www.hotel-loewe.info Rodinný hotel pouze 200 m od střediska Helm. Nové wellness a relaxační centrum.

• Hotel Wiesenhof *** | www.hotelwiesenhof.com Hotel s nádherným výhledem na slavné vrcholy Sextenských Dolomit. Pohostinná atmosféra, příjemný servis a vynikající pokrmy z domácí a italské kuchyně. Nachází se nedaleko střediska Helm.

ZNÁMÉ NEZNÁMÉ JIŽNÍ TYROLSKO

95

JIŽNÍ ALPY / FRANCIE

ATLAS

96

L U O S I R 300 DNÍ SLUNCE

nenápadná Do malé horské vesničky Risoul vede z údolí dlouhá čeká vás na cesta plná serpentin. Když jedete nahoru poprvé, před vámi konci příjemné překvapení. Za poslední zatáčkou se bném středisotevře rozlehlý skalnatý prostor. Ocitnete se v male masivů, obku v samém srdci Hautských (Vysokých) Alp, v kotli ul 1850 a jeho klopeni vrcholky tyčícími se do výše 3 000 m. Riso ročnou, rodinForêt Blanche je přesto ideálním místem pro nená nou dovolenou i těch méně zdatných lyžařů.

www.risoul.com

V „bílém” lese Lyžařská oblast Risoul je spolu se sousedním střediskem Vars součástí areálu La Forêt Blanche (Bílý les) ležící v nadmořské výšce 1 650–2 750 m n. m. Obě tato střediska jsou propojena sjezdovkami všech obtížností a pro celou oblast platí jeden skipas. Díky poloze tratí na severní straně proti horskému masivu Les Ecrins (4 102 m) a nadmořské výšce zde bývají výborné sněhové podmínky po celou zimu. Podle statistik patří oblast k těm, kde slunce svítí 300 dní v roce. Ani během týdne, který jsme zde strávili my, tomu nebylo jinak.

I když už viditelně začínalo jaro, sněhová

pokrývka byla tučná (a letos je dokonce rekordně vysoká). Nahoře ve výškách kolem dvou tisíc to na rozlehlých pláních pravda pěkně foukalo, ale sluníčko nám dopřávalo dostatek energie a provázelo nás po celý týden. V nižších polohách se to v odpoledních hodinách projevilo na sjezdovkách těžkým mokrým sněhem. Ráno však byly vždy znovu perfektně upravené a tvrdé.

Středisko Risoul je malým turistickým městečkem s příjemnou atmosférou a velice milými lidmi. Příjemně vyhlížející hotely s dřevěnými balkóny, malé obchůdky se suvenýry a francouzskými dobrotami, sportovní obchody

TEXT A FOTO: MARKÉTA ANTONÍČKOVÁ

2 750 1 650 m n. m.

1 100 m 16 %

38 %

36 %

10 % 180 km S UMĚLÝM SNĚHEM: 29 km BĚŽECKÉ TRATĚ: 45 km SEZÓNA: zaèátek prosince–polovina dubna PŘEPRAVNÍ KAPACITA: 44 000 os./h

CELKOVÁ DÉLKA SJEZDOVEK:

33

16

–

1

1

–

–

a servisy, útulné restaurace, stánky s rychlým občerstvením a malá pekařství, která lákají kolemjdoucí svou vůní. To všechno nasvědčuje tomu, že jste přijeli na místo, kde prožijete zimní dovolenou příjemně.

Na prknech až do hotelu Ubytovací kapacita v Risoulu je vysoká a stále se rozrůstá. Vlastníkem hotelů v tomto resortu i v sousedním středisku Vars je společnost SARA Residences de Tourisme, jejíž sesterská

97

Pokud občas rádi zaměníte sjezdovky za běžky, Risoul vám nabízí 45 km tras po nádherném okolí.

Sjezdovky v lese a rozlehlé pláně prašanu nad nimi zajistí, že příznivci freeridu budou mít rozhodně celý týden, co objevovat.

Pro snowboardisty je atraktivní areál Surfland o délce 2 km s převýšením 550 m. Dvakrát týdně vás večer hudba přiláká k osvětlené největší U-rampě ve Francii.

V sousedním středisku Vars můžete využít boardercrossovou dráhu se skoky a raily, která je umístěna pod Col de Crevoux (2 530 m) ve výšce 2 400 m.

Až sundáte lyže společnost SARA Sermont je provozovatelem vleků. Díky tomuto spojení je cena ubytování spolu se skipasem velice výhodná.

Společnost Sara Residences nabízí příjemné a komfortní ubytování jak rodinám s dětmi, tak studentům a mladým lidem, kteří se večer chtějí bavit. Hotely jsou proto rozděleny, aby se jednotlivé skupiny hostů vzájemně nerušily a neomezovaly. V levnějších, spíše studentských apartmánech nikoho nepřekvapí hlasitá hudba a vášnivé diskuze do časných ranních hodin. Pro usedlejší hosty nebo pro ty, jejichž děti potřebují nabrat dostatek sil do dalšího dne, je k dispozici ubytování v rezidencích, které jsou klidnější a komfortnější.

Já jsem ocenila její naprosto dokonalé umístění v bezprostřední blízkosti tratí. Nemuset po celém dni na svahu táhnout lyže přes půl města, ale dojet na nich až ke dveřím lyžárny, bylo skvělé. Přímo za rezidencí Les Balcons de Sirius, ve které jsme byli ubytováni, vede jedna ze sjezdovek a ani k ostatním hotelům to není ze svahu dál než pět minut chůze.

Zdejší apartmány jsou útulné a člověk se tady po chvíli cítí jako doma. Náš mezonetový byt měl dvě ložnice a koupelnu v patře, dole kuchyň propojenou s jídelnou s televizí… Vše, co bylo potřeba pro relax po příjemném dni na svahu. Kuchyňky jsou vybaveny mikrovlnnou troubou, varnou konvicí a veškerým nádobím, které je nezbytné pro samostatné stravování.

Jak název komplexu napovídá, nechyběl ani balkón, tedy spíše balkóny. Některá apartmá mají dokonce čtyři, každý pokoj svůj vlastní, s vyhlídkou na impozantní hory v okolí.

Risoul je moderní dynamicky se rozvíjející středisko a společnost SARA má spoustu plánů i do budoucna. Už v tomto roce by zde měl vyrůst další čtyřhvězdičkový hotel, který rozšíří nabídku služeb a zvětší ubytovací kapacitu. Tu současnou tvoří 800 apartmánů s 4 500 lůžky.

Terén pro každého Ať jedete na dovolenou s malými dětmi a hledáte bezpečné, příjemné místo nebo vyrážíte s přáteli na freeridovou či snb akci, v Risoulu si najdete to své.

Hlavní nabídkou je 180 km tratí v zastoupení všech náročností. Z vrcholu L´Homme de Pierre (2 361 m) vedou ne příliš frekventované, dlouhé a široké červené sjezdovky, které si opravdu vychutnáte. Na protější straně můžete vyzkoušet slalomák (Stade de slalom).

Patříte-li k těm, kteří milují rychlost, je šance si vyzkoušet druhou největší závodní sjezdovou dráhu pro rychlostní lyžování z vrchu Pic de Chabrières (2 750 m n. m.). Padl na ní, v nedávné době překonaný, světový rekord v letmém kilometru – 243,902 km/h.

Na snowboardu zde byla naměřena nejvyšší rychlost 192 km/h. V létě se zde jezdí na horských kolech a místní rekord je 207 km/h.

Vedle této trati je nad střediskem Vars zkušeným a odvážným lyžařům k dispozici jedna z nejtěžších sjezdovek v Evropě, černá La Coni, která má prvních 200 m sklon neskutečných 43 stupňů.

Ve středisku Risoul se nemusíte nudit ani po tom, co vás omrzí nebo unaví sjezdovky.

Můžete si zabruslit na přírodním kluzišti, zahrát squash, navštívit kino, poohlédnout se po novinkách ve sportovních obchodech a nákupním centru. Příjemný odpočinek také nabízí možnost využití bazénu, vířivky a sauny v rezidenci Les Balcons de Sirius.

Nabídka restaurací a barů je široká, rozhodně stojí za to ochutnat typické francouzské speciality. Na pravidelném sobotním trhu můžete pořídit přátelům dárky s vůní Provence v podobě výtečných sýrů a salámů obalovaných v místních bylinkách.

Pro svou pestrost a cenovou přívětivost je Risoul vyhledávaným cílem i českých návštěvníků. Z Prahy je to zhruba 1 140 km. Pokud nechcete jet na vlastní pěst autem, můžete využít nabídku cestovních kanceláři, jejichž zájezdy začínají doslova na pár tisících za týden.

ATLAS

98

www.ski-kaernten.at

KORUTANY / RAKOUSKO

KORUTANŠTÍ MUŠKETÝŘI

TEXT: PETR HAVELKA

kou Ski KärnKaždé z trojice menších středisek ukrytých pod znač bojovat i proten má výrazný charakter a spojenými silami mají čím ty vysokou ti přesile soudobých gigantů. Jejich muškety jsou nabi itým terénem nadmořskou výškou, prašanovou spolehlivostí a člen více mimo ně. vhodným pro sjezdování na tratích – a možná ještě

Střediska Grossglockner-Heiligenblut, Mölltal a Ankogel se rozprostírají v severozápadní části Korutan na jih od hlavního alpského hřebene. Cestou z Česka budete muset zdolat placené silniční úseky včetně tunelů zavrtaných hluboko do masivu Vysokých Taur a pak se opět kousek vrátit směrem na severozápad. Milovníci železniční přepravy mohou také dojet na konec údolí Gastein a zde svůj vůz naložit na vlakovou soupravu a překonat s ní 8,5 km dlouhý tunel, který vyústí přímo v Mallnitzu pod střediskem Ankogel.

Dopravní „komplikace“ při příjezdu do této části Alp má svou zřejmou výhodu v podobě příjemně (ne)zaplněných svahů a původní atmosféry.

Freeridový Grossglockner-Heiligenblut Lyžařský areál nad Heiligenblutem si své jméno vylepšil ještě nejvyšší rakouskou horou, která je odtud na dohled. Heiligenblut se svým typickým útlým kostelíkem a starou zástavbou patří mezi nejpěknější rakouské horské vesnice.

Na náš pobyt ve středisku dohlížely tmavé hradby mraků, a tak nám okolní kulisy včetně té nejvyšší zůstaly pečlivě ukryty. Výhledy

nám vynahradily dostatečné přísuny sněhu, proto jsme mohli okusit jedno z velkých lákadel místního resortu, kterým je freeride. V doprovodu místního horského vůdce Martina jsme absolvovali několik sjezdů v panenském sněhu i při relativně špatné viditelnosti. Nejdelší sjezd s převýšením přes 1 300 metrů vedl z hlavního vrcholu Schareck směrem k dolní stanici kotvy Fallbichl a pak se spustil členitým údolím na jih. Zajímavé pasáže v lese a po pláních střídaly průjezdy mezi ohradníky (pozor na ostnaté dráty:-). Pokud se vydáte tímto směrem, dojedete k silnici v hlavním údolí vzdálené asi 3 kilometry od stanice kabinky, a tak byste měli mít přehled o časech jízdy skibusů, případně mít v záloze kontakt na místní taxík.

Mezi 55 km upravených tratí zcela převládají ty červené. Největší podíl sjezdovek se rozprostírá pod vrcholem Schareck (2 604 m n. m.), další část areálu je v okolí letní vyhlídkové silnice Grossglockner Hochalpenstrasse.

S nejvyšším místem areálu Gjadtroghöhe (2 899 m n. m.) je hlavní část areálu spojena tunelovou lanovkou – soustavou kabinek zavěšených na kolejnici umístěné v tunelu.

Dostatek prostoru pro kvalitní freeride je i mezi zdejšími sjezdovkami.

MÍSTO: HEILIGENBLUT, FOTO: SKI KÄRNTEN

3 122 1 287 m n. m.

1 835 m 21 %

62 %

17 % 145 km S UMĚLÝM SNĚHEM: 75 km SKI-ROUTE: 27 km SEZÓNA: konec listopadu – konec dubna PŘEPRAVNÍ KAPACITA: 35 759 os./h

CELKOVÁ DÉLKA SJEZDOVEK:

15

3

–

2

4

3

1

Panoramatický Mölltal Nejvyšším pilířem nejmladšího z trojice středisek je se svými 3 122 metry vrchol Schareck (ovšem jiný, než je ten v Heiligenblutu), který seshora dohlíží na vějíř tratí rozprostřených na ledovci. Čím blíž ke dvěma centrálním sedačkovým lanovkám se budete držet, tím obtížnější tratě musíte zdolat. Směrem od lan černou trať doplňuje červená a ještě dále na východ najdete dvě modré pisty. U té nejvzdálenější je menší snowpark s U-rampou a boardercrossovou tratí.

Centrálním bodem s pěknými výhledy je bezpochyby ve výšce 2 800 m nad mořem

MÍSTO: HELIGENBLUT, FOTO: PETR HAVELKA

99

MÍSTO: HELIGENBLUT, FOTO: SKI KÄRNTEN

panoramatická restaurace Eissee. Z terasy můžete obdivovat okolní jezírka, impozantní třítisícové vrcholy a již popsané široké carvingové pisty na ledovci. Pokud se odsud spustíte na jihovýchod, potěší vás členité sjezdy, které končí ve 2 417 m n. m. u přehrady Hochwurten.

Nejnižším bodem areálu je dolní stanice lanovky Schwarzkopfbahn. K ní se můžete dostat jednak standardně po upravené trati, která vede kolem stanice metra z údolí, ale můžete se spustit i alternativním neupravovaným sjezdem, který začíná v horní partii střediska kus pod snowparkem. Celkem je v oblasti vytyčených 16 km tzv. ski-route, což by mělo být lákadlo i pro méně zkušené freeridery. Volnému terénu se vyhněte raději v nejvyšší části střediska směrem na západ od sedačkových lanovek, kde hrozí reálný pád do ledovcových trhlin a kde se minimálně jeden Čech už podíval do jejich útrob (příběh měl dobrý konec).

MÍSTO: MÖLLTAL, FOTO: PETR HAVELKA

„zastrčenou“ polohou střediska a klidem, který nabízí, třeba je to ale i tím, že Ankogel krom skromných 35 km upravených tratí nabízí mnoho prostoru pro kvalitní freeride s převýšením přes 1 300 metrů a také 16 km dlouhý sjezd na stranu odvrácenou od střediska s dojezdem až do sousedního Gasteinského údolí (samozřejmě se doporučuje využít služeb místních horských vůdců).

Odtud je třeba vrátit se vlakem, který vede po už zmíněné trati zavrtané hluboko pod skalami …

Skialpinistický ráj Na vítanou pomoc přichází korutanské trojici středisek taky okolní kopce ukryté v Národním parku Vysoké Taury. Jen v oficiální publikaci místní turistické centrály s názvem White Spirit je popsáno přes padesát tras, proto se dá tušit, že skialpinistické možnosti jsou ještě pestřejší. Ovšem to už je na jiný román, který může do korutanských bílých plání začít psát každý z vás.

Neprozkoumaný Ankogel Poslední z trojice korutanských mušketýrů bohužel unikl hranám mých lyží, ale očekávání nebyla zrovna malá. Svahy pod třítisícovým Ankogelem totiž patří k oblíbencům mnoha místních starousedlíků. Možná je to dáno

MÍSTO: MÖLLTAL, FOTO: PETR HAVELKA

Tradiční zábava na ledu Pokud budete mít některý večer své zdejší návštěvy dlouhou chvíli, vřele doporučuji vyzkoušet místní podobu curlingu. Týmová hra má jednoduchá pravidla, které vám místní určitě rádi vysvětlí. Pokud byste očekávali, že budete led zametat před kamenem podobně, jak to znáte z televize, zklamu vás, to ale neubírá na kráse tomuto sportu. Možná naopak, i naprostý laik během chvíle může plně zasáhnout do bojů a svému týmu rozhodujícím hodem přinést vítězství, nebo naopak zkazit skvěle rozehranou partii (ano, i to se mi stalo).

Po dobře odehrané partii si můžete na zahřátí dát v hospůdce u ledové dráhy silné Jägertee nebo například průzračný Schnaps.

Tak může dobrá zábava po skvělém zápase příjemně pokračovat dál.

FOTO: PETR HAVELKA

INDEX ZALIDNĚNOSTI:

246

(PŘEPRAVNÍ KAPACITA / DÉLKA SJEZDOVEK)

SJEZDOVKY: FREERIDE: CVIČNÉ SVAHY: SJEZDOVÁ TURISTIKA: SNĚHOVÁ JISTOTA: KOMFORT: lanovky a vleky kompaktnost SKI-IN/SKI-OUT: SCENÉRIE: GENIUS LOCI: sněhová jistota ledovce i klasických středisek méně známá freeridová destinace často poloprázdné svahy jednotlivá střediska až hodinu jízdy od sebe minimum sjezdovek v lese

ATLAS

100

TEXT A FOTO: ROMAN MILLAN, GOSKI.SK

www.vt.sk

VYSOKÉ TATRY / SLOVENSKO

TATRANSKÁ LOMNICA Í ROZLUČKA KULTOVNÍ SEZÓNNstah ují se lyžaři za sně-

Jak se s příchodem jara zvyšují teploty, to období hem do vyšších nadmořských výšek. Srážek v tom ve formě oproti zimě přibývá a ve vyšších polohách jsou stále m n. m. obvykle sněhu. Výška sněhové pokrývky proto nad 1 500 kulminuje v březnu až dubnu.

Jedním z mála míst na Slovensku, která mohou těžit z výhod své výšky, je Lomnické sedlo. Jeho svahy, obecně považované za jedny z nejtěžších a nejlepších v zemi, se rozpínají nad Tatranskou Lomnicou ve výšce 1 750–2 200 m n. m. Téměř ledovcové jarní podmínky s 250–300 cm sněhu jsou zde v posledních letech pravidlem a lákají především ty, které nebaví sjíždět po zledovatělém technickém sněhu.

Z Lomnice se po 20 minutách jízdy 4místnou kabinkovou lanovkou ocitnete na Skalnatém plese. Odtud už jen 5minutový výšlap ke stanici 2sedačkové lanovky, která vás vytáhne na start „nejčernější“ sjezdovky na Slovensku. Svah je jižně orientovaný, a tak je zvláště na jaře zalitý opravdu dostatkem slunce. Je strmý, ale velkoryse široký s převýšením okolo 400 m a délkou zhruba 1 300 m.

Většina běžných lyžařů už koncem zimy lyže odkládá, a tak zejména ve všední dny čekáte jen, než vás lanovka doveze opět vzhůru na svah. Žádné další čekání nehrozí. Zato o víkendu s čekáním počítejte, zejména okolo poledne až 20 minut. Lanovka má výrazně nižší

kapacitu, než zvládne pojmout sjezdovka. To může být nepříjemné při čekání, zato při sjezdu je to spíš – stále méně vídanou – výhodou.

Na Skalnatém plese je k dispozici moderní restaurace s lehátky. Lyžování si můžete zpestřit i výjezdem unikátní visutou lanovkou na Lomnický štít.

V březnu můžete mít ještě štěstí, že bude vysněžená i sjezdovka ze Skalnatého plesa do Tatranské Lomnice. Ta byla před letošní sezónou rozšířena a terénně upravena, takže se po ní dá pohodlně sjet až do města. Nad mezistanicí Štart přibyla moderní 4sedačka Čučoriedky s fixním uchycením sedaček a až 60 m širokou nenáročnou carvingovou pistou o délce 1 300 m. I ta je pojištěna nově vybudovaným systémem technického zasněžování.

Březnové denní teploty umí v sedle ještě klesnout pod -10 °C, spíš však ke konci sezóny čekejte teploty lehce nad nulou. Díky tomu jarní lyžovačka obvykle končí až okolo 8. května.

Na jaře se dá ubytovat za celkem solidní ceny, a dubnový prodloužený víkend ve Vysokých Tatrách tak může být velmi příjemnou „ledovcovou“ tečkou za sezónou.

2 196 903 m n. m.

1 293 m 26 %

48 %

26 % 10 km 5 km prosinec–zaèátek kvìtna 5 800 os./h

CELKOVÁ DÉLKA SJEZDOVEK: S UMĚLÝM SNĚHEM: SEZÓNA: PŘEPRAVNÍ KAPACITA:

1

2

–

2

–

–

–

INDEX ZALIDNĚNOSTI:

580

(PŘEPRAVNÍ KAPACITA / DÉLKA SJEZDOVEK)

SJEZDOVKY: FREERIDE: SNĚHOVÁ JISTOTA: KOMFORT:

SKIPAS: dospělí 1 – 3 – 6 dní: 27 – 57 – 78 EUR děti (6–12 let) 1 – 3 – 6 dní: 19 – 40 – 55 EUR Skipas platí ve střediscích Tatranská Lomnica, Tatranská LomnicaJamy, Starý Smokovec, Jakubkova lúka a Liptovská Teplička.

SKIPAS ZDARMA

VYTRHÁVACÍ KUPÓN NA DO AREÁLU TATRANSKÉ LOMNICE NAJDETE NA KONCI ČASOPISU

1+1 ZDARMA

1 DEN

OBDOBÍ PLATNOSTI: OD 6. 3. 09 DO KONCE SEZÓNY 09 (KROMĚ VELIKONOC 10.–13.

4. 09

101

Největší volnost na svahu zažijete ze y končící slovenských center určitě na Chopku. Jeho jižní svah řů, freeriderů, v Bystré dolině jsou mekkou nejnáročnějších lyža Paradoxem je, skialpinistů a všech, kteří potřebují „více dýchat“. rní. že jižní svahy jsou výrazně bohatší na sníh než seve

Vstupní branou na jižní svahy Chopku je 4sedačková lanovka Srdiečko–Kosodrevina.

Odtud se stoupá ještě pomou Doppelmayr k propojovacímu vleku pod Chopkem. A tady se před vámi rozprostřou téměř nekonečné svahy, budící svým profilem respekt. V letošní sezóně už se upravuje i sjezdovka na Predných Dereších o šířce asi 50 m, zejména je tu ale dostatek terénu s rolbami nedotčeným sněhem. Po dosažení výšky 2 000 m n. m., těsně pod samotným vrcholem Chopku, budete tváří v tvář Kriváni a dalším vrcholům Vysokých i Západných Tater.

Donedávna byla lokalita Chopok-Juh považována za socialistický ostrov uprostřed komerčních středisek v okolí. Na letošek ale přeci jen pár příjemných překvapení přibylo – restaurace Kosodrevina s velkou terasou, kde se můžete nejen chutně najíst, ale i kochat výhledem například na Ďumbier, nejvyšší vrchol Nízkých Tater. Nový bufet na Zadných Dereších je taktéž příjemnou zastávkou. Jelikož je areál na slovenské poměry opravdu rozlehlý, je zby-

tečné vracet se odtud na Kosodrevinu anebo na Chopok.

Sjezdovka Kosodrevina–Srdiečko z 1 500 do 1 236 m n. m. slouží na jaře už jen jako odjezd, kvůli vyšším teplotám tu rychleji ubývá sníh a trať může být vydřená.

Nejspolehlivějším řešením je sjezd dolů lanovkou. V oblasti Chopok–Dereše–Kosodrevina bývá na jaře až okolo dvou metrů sněhu, a to leckdy až do konce dubna. Hlavně v odpoledních hodinách je ale lyžování kvůli měknoucímu firnu těžší – svah je totiž přímo otočený k slunci. Já si proto užívám prvních pár co nejbrzčejších ranních jízd a odpoledne se sluním – a doporučil bych to takto každému.

Ubytovat se můžete přímo u lanovky v hotelu Srdiečko, čímž si ráno zajistíte pokoření panenského manšestru.

V nabídce je skipas jak pro jižní stranu Chopku, tak pro celou horu. Za příznivých povětrnostních podmínek tak můžete přes vrchol sjet až do Jasné a užít si komerčnější a alpštější ráz největšího slovenského střediska.

14 %

65 %

CELKOVÁ DÉLKA SJEZDOVEK: S UMĚLÝM SNĚHEM: SEZÓNA: PŘEPRAVNÍ KAPACITA:

6

–

1

21 % 10 km 2,2 km prosinec–konec dubna 5 300 os./h

–

–

–

–

INDEX ZALIDNĚNOSTI:

530

(PŘEPRAVNÍ KAPACITA / DÉLKA SJEZDOVEK)

SJEZDOVKY: FREERIDE: SNĚHOVÁ JISTOTA: KOMFORT:

SKIPAS: dospělí 1 – 3 – 6 dní: 23 – 57 – 78 EUR děti (6–12 let) 1 – 3 – 6 dní: 16 – 40 – 55 EUR

NÍZKÉ TATRY / SLOVENSKO

UH IC CHOPOSVKAH-JY BE Z HRAN

2 024 1 080 m n. m.

944 m

Místo konání: Chopok-Jasná, Nízké Tatry Datum: 31. 3.–2. 4. 2009 (rezervované dny do 5. 4. 2009) Vyvrcholením celé sezóny na Chopku je freeridový závod JASNA-ADRENALIN. Letošní ročník se bude poprvé konat pod křídly organizace Freeride World Tour. Tento závod patří mezi kvalifikační závody Freeride World Tour a vystupuje pod značkou Freeride World Qualifier (FWQ). Za místo závodu je vybrána oblast freeridového lyžování ve střední Evropě, Chopok. Každý rok se tu střetávají nadšenci freeridového lyžování z celého světa, aby šokovali publikum svými extrémními kousky.

Nenechejte si proto ujít možnost sledovat závody se zatajeným dechem jako divák.

SKIPAS ZDARMA

VYTRHÁVACÍ KUPÓN NA DO AREÁLU CHOPOK-JUH NAJDETE NA KONCI ČASOPISU

1+1 ZDARMA

1 DEN

OBDOBÍ PLATNOSTI: OD 31. 3. 09 DO KONCE SEZÓNY 09 (KROMĚ VELIKONOC 10.–13.

4. 09)

www.jasna.sk

TEXT A FOTO: ROMAN MILLAN, GOSKI.SK

AUTO

102

SNĚŽNÝ SKÚZTBURDOUCNOSTI TEXT: PETR BUČEK

y vznikl SnowMobile neboli sněžný skútr s futuristickými tvar iu Dominic na břehu Bodamského jezera v designérském stud Schindler.

„Chtěli jsme ukázat, jak se dělá profesionální a inteligentní design,“ říká Tim Wichmann, designér společnosti Dominic Schindler Creations.

Majiteli studia, jehož jméno studio také nese, je teprve 27 let. Stejně jako ostatní návrhy firmy má prý i tento skútr šanci na výrobu.

SnowMobile se konstrukčně liší od běžných skútrů, které se dají potkat na horách. Vpředu má pásy a vzadu lyži. Klasické skútry mívají naopak lyže vpředu a pás v zadní části.

Svalnatá příď s pásy tohoto skútru s rakouskými kořeny našla inspiraci u roleb, které se lyžařům starají o sjezdovky.

Tvůrci svůj futuristický návrh přirovnávají k supersportovnímu motocyklu. K těm také patří robustní předek a lehčeji působící zakončení.

SnowMobile se inspiroval i u čtyřkolek, na které se někdy montují v zimě namísto kol pásy.

SUBARU FORESTER

NEMÍVÁ NA STK VÁŽNĚJŠÍ PROBLÉMY

V KVALITĚ VEDOU

SUV Z JAPONSKA

odují podle staJedním z vodítek pro řidiče, kteří se při koupi auta rozh kontroly TÜV. Jak tistik kvality, jsou žebříčky německých stanic technické é kondici dobr V i? si v nich vedou vozy SUV a jejich ryze terénní bratř pci. přijíždějí na pravidelné prohlídky hlavně japonští zástu Své kvality dokazují především Subaru Forester a Toyota RAV4. Obě SUV patří k vůbec nejlépe hodnoceným vozům napříč věkovými kategoriemi.

Znamená to, že jen výjimečně dorazí na technickou kontrolu s takovou závadou, která auto bez opravy nepustí zpátky do provozu.

To se naopak nedá říct o luxusních a drahých vozech BMW X5 a Mercedesu M. Oba patří mezi sledovanými auty k podprůměru.

TÜV údaje pro své nové žebříčky sbíral mezi červencem 2007 a červnem 2008 na základě 7,7 milionu povinných technických prohlídek. Technici TÜV sledovali 201 modelů vozidel ve stáří jednoho roku až 11 let v pěti kategoriích. Za královskou je považována kategorie aut do tří let stáří.

Výsledky TÜV Reportu přinášejí radu zájemcům o ojeté, ale také nové auto. Tuzemské stanice technických kontrol údaje o závadách aut nesbírají.

2- až 3letá auta 1. Toyota Corolla Verso 2. Mazda 2 3. Ford Fusion 7. Subaru Forester 14. Honda CR-V 16. Toyota RAV4 30. BMW X3 42. Hyundai Tucson 46. VW Touareg 52. Suzuki Grand Vitara 52. Nissan X-Trail 59. Jeep Grand Cherokee 65. Hyundai Santa Fe 81. Mitsubishi Pajero 83. Suzuki Jimny 83. Kia Sorento 86. BMW X5 105. Mercedes třídy M 115. Chrysler PT Cruiser 115. Seat Arosa 117. Kia Carnival 4- až 5letá auta 1. Porsche Boxster 1. Porsche 911 3. Subaru Forester 8. Toyota RAV4 11. VW Touareg 24. Nissan X-Trail 29. Honda CR-V 34. Mitsubishi Pajero 38. Suzuki Grand Vitara 43. Jeep Grand Cherokee 43. Hyundai Santa Fe 65. Suzuki Jimny 73. Kia Sorento 80. Mercedes třídy M 107. Chrysler PT Cruiser 108. Renault Laguna 109. Kia Carnival

6- až 7letá auta 1. Porsche 911 2. Porsche Boxster 3. Subaru Forester 4. Toyota RAV4 11. Mitsubishi Pajero 12. Honda CR-V 22. Suzuki Grand Vitara 24. Suzuki Jimny 62. Opel Frontera 67. Jeep Grand Cherokee 72. Mercedes třídy M 92. Chrysler PT Cruiser 93. Renault Laguna 94. Kia Carnival 8- až 9letá auta 1. Porsche Boxster 2. Porsche 911 3. Toyota RAV4 6. Subaru Forester 11. Suzuki Grand Vitara 12. Suzuki Jimny 25. Mitsubishi Pajero 53. Mercedes třídy M 55. Jeep Grand Cherokee 72. Opel Frontera 85. Škoda Felicia 86. Ford Ka 87. Alfa Romeo 145/146 10- až 11letá auta 1. Porsche 911 2. Toyota RAV4 3. Toyota Starlet 10. Mitsubishi Pajero 11. Suzuki Vitara 29. Jeep Grand Cherokee 66. Alfa Romeo 145/146 67. Renault Twingo 68. Ford Ka

Poznámka: Zeleně jsou označeny tři nejlepší a tři nejhorší auta v každé kategorii podle stáří vozů, černě je umístění SUV. Do statistik jsou zařazena jen auta, jejichž zástupců daného stáří přijelo v období od poloviny roku 2007 do půlky roku 2008 na německou STK alespoň stanovené množství. Modely, které se v žebříčcích neobjevují, tuto podmínku nesplňují.

103

APUL NEWS

104

NEWS Milí čtenáři APUL News!

Myslím, že máme (téměř) za sebou hezkou zimu. Sníh od listopadu, slunečný a mrazivý leden, opravdu zimní únor – prostě pohoda.

Jen z pohledu majitelů lyžařských škol a učitelů lyžování a snowboardingu chybělo tentokrát něco jiného než sníh – dostatek klientů. Všeobjímající hospodářská krize za vydatné pomoci sdělovacích prostředků znamenala samozřejmě i omezení cestovního ruchu.

Ale abychom si jen nestěžovali – jednak to mohlo být ještě horší a také paradoxně možná lyžařská obec volnější sjezdovky spíše ocenila…

Z pohledu APUL se jedná ale jednoznačně o sezónu úspěšnou. Podařilo se nám především naplnit všechny

kurzy a semináře – jen naše školení pořádaná v prosinci a lednu absolvovalo přes 350 snow učitelů. A to je nabídka akcí na březen a duben pořádně široká, což si můžete ověřit dále v termínové listině. Výrazným počinem byla i vlna metodických materiálů, které APUL letos vydal – podrobněji o nich píše dále Ondra Novák.

Pozitivní byla i prezentace APUL na scéně poskytovatelů lyžařského vzdělávání. Aktivně spolupracujeme s partnerskou organizací APLŠ (Asociace profesionálních lyžařských škol), podepsali jsme novou tříletou smlouvu s generálním partnerem společností Bretton (dovozce značek Rossignol, Dynastar, Lange,

Look), zúčastníme se v březnu Mistrovství světa učitelů lyžování v Mariboru, ucházíme se o uspořádání prvního ISIA SKI TESTU v ČR na začátku dubna (test důležitý pro mezinárodní uznání licence učitele lyžování), navrhli jsme změnu v českém systému lyžařských kvalifikací, který budeme projednávat na půdě Interski ČR, apod.

Takže si přečtěte něco o APUL a hlavně přijeďte na MČR učitelů lyžování 14. 3. 2009 do Pece p. Sněžkou, ať o tom lyžování jen neteoretizujeme!

Zdraví Libor Knot prezident APUL

POZVÁNKA

NA MČR UČITELŮ LYŽOVÁNÍ PRO ČLENY APUL

ASOCIACE PROFESIONÁLNÍCH UČITELŮ LYŽOVÁNÍ A LYŽAŘSKÝCH ŠKOL, o.s.

A LYŽAŘSKÁ ŠKOLA HAPPY HILL SOCHOR SI VÁS DOVOLUJÍ POZVAT NA

nabídka lyžařského materiálu za vynikající ceny!!!

MISTROVSTVÍ ČESKÉ REPUBLIKY UČITELŮ LYŽOVÁNÍ

Objednávejte rychle! zboží Rossignol, Dynastar, Lange uzávěrka objednávek 20. 3. 2009

MÍSTO A TERMÍN: PEC POD SNĚŽKOU, SOBOTA 14. 3. 2009 8.00–12.00 13.00–15.00 15.00 17.00

www.apul.cz, info@apul.cz Staňte se členy APUL!

PROGRAM: ZÁVODY V OBŘÍM SLALOMU SOUTĚŽ DEMOTÝMŮ – LYŽE, TELEMARK, SNB ZAČÁTEK ZÁVODU VE SLOPE STYLE EXHIBICE BIG AIR

SLAVNOSTNÍ VYHLÁŠENÍ VÝSLEDKŮ, PÁRTY S RAUTEM, KONCERT Libor Knot prezident APUL

GENERÁLNÍ PARTNER APUL:

DOVOZCE:

Jiří Matějů ředitel závodu

PARTNEŘI APUL:

105

NOVÉ METODICKÉ

MATERIÁLY

Vrcholem letošní sezóny není samozřejmě jen Mezinárodní mistrovství České republiky učitelů lyžování a snowboardingu, ale i historicky první vydání souborné metodické publikace nazvané SNOWSPORT MANUAL APUL. todikách Apul jsou potom rozsáhlé kapitoly zabývající se výukou telemarku od začátečníků až po jízdu v boulích a freeriding nebo skvěle zpracované tipy pro výuku freestyle lyžování, po němž začíná být v poslední době poptávka nejen v zahraničních lyžařských školách. Všechny kapitoly v knize jsou zpracovány ve třech jazykových mutacích, česky, anglicky a německy.

Jak již vyplývá z názvu, publikace se nezabývá jen lyžováním nebo snowboardingem, ale mnoha dalšími sporty na sněhu, proto tedy Snowsport. Tento všeobjímající termín si postupně našel své místo nejen v zámoří, odkud také pochází, ale i ve všech alpských zemích a nyní si konečně prorazil cestu i k nám. Apul tak drží krok se světem a dává ve zmíněné knize najevo nemalý potenciál svých členů, nabídky členských lyžařských a snowboardových škol, ale v neposlední řadě i svého profesionálního lektorského sboru, který se ve velké míře na tvorbě knihy podílel.

V publikaci najdete metodiku výuky lyžování na stupních C, B, A, metodiku výuky snowboardingu pokrývající problematiku kurzů C a B, metodiku výuky dětí zpracovanou našimi dětskými specialisty nejen pro začátečníky, ale i pokročilé na úrovni carvingových oblouků a úvodu do freestylu. Novinkami v me-

Celá publikace je pak doplněna o barevné fotografie (kinogramy) ukázek z jednotlivých disciplín.

Důvodem tvorby a vydání takové publikace nebyla jen poptávka našich lyžařských škol po metodickém materiálu postihujícím „netradiční“ disciplíny jako telemark nebo freestyle. Hlavní pointou celého projektu, na kterém jsme souvisle pracovali téměř dva roky, a přesto je více než aktuální, bylo poskytnout našim učitelům souborný metodický materiál, který je bude provázet celým vzděláním Apul od kurzu C, B přes snowboardové, telemarkové a slalomové kurzy, dětské a freestylové semináře až po nejvyšší metu, kurz A. Spolu s přelomovým DVD „Apul jezdí na všem“, které postihuje taktéž všechny již výše jmenované sporty na sněhu, disponuje dnes Apul nadčasovým materiálem jak v papírové, tak multimediální podobě.

ČLENSKÉ LYŽAŘSKÉ ŠKOLY APUL PRO SEZÓNU 2008/09

SKI & BOARD SCHOOL

Dalším počinem souvisejícím s projektem Snowsport Manual je i nový aktualizovaný slovník pro učitele sportů na sněhu. Apul jej obohatil nejen o další jazykové verze (takže nyní můžeme mluvit o lyžování a dalších sportech na sněhu česky, anglicky, německy, holandsky a rusky), ale i o odborné termíny z oblasti výuky snowboardingu a telemarku.

Svoji knižní edici pak Apul uzavírá, nebo naopak otevírá, samostatnými publikacemi metodik výuky lyžování a snowboardingu C pro začínající instruktory.

Všechny uvedené publikace a multimediální materiály jsou k dispozici v e-shopu na www.apul.cz za zvýhodněné ceny pro členy Apul, ale i pro širší odbornou veřejnost.

Přeji vám mnoho zábavy při četbě a mnoho úspěchů na kurzech, kterými vás naše „apulí“ knihovna bude bezpochyby provázet.

Ondřej Novák vedoucí vzdělávání Apul

Objednávejte na www.apul.cz

APUL NEWS

106

UČITEL

TEXT: FRANTIŠEK BARCAL

DOBYL SIBIŘ

I když v celé Evropě panovala zima, bílá peřina se objevovala jen zřídka a pouze na nejvyšších vrcholcích Alp. A tak pozvání, které se mi naskytlo, se zkrátka nemohlo odmítnout. Zamířil jsem na Sibiř, abych tam vyučoval místní děti i zbohatlíky…

Vzhůru do zamrzlého kraje Na ruské ambasádě jsem si musel narychlo zařídit vízum. A protože vízum přes Bělorusko by trvalo více než týden, a tolik času jsem neměl, musel jsem svou cestu uskutečnit přes Kyjev. Večer 13. února jsem již čekal na vlak a za tři dny na mě dýchla pravá ruská zima.

Moskevské rozptýlení Po dlouhé cestě do ruské metropole jsem si na nádraží trochu zchrupnul. Probudila mě až zima a rozhlas, z kterého se linuly hlasité křiky: Kuda budu jechať pójezdy.

A tak jsem si to namířil na Krásnou Ploščaď (Rudé náměstí). Nikomu z místních neuniklo, že jsem cizinec. A protože jsem obrovský batoh i paraglide sotva nesl, tak se na mě pořád někdo lepil a měl potřebu mi pomáhat – za peníze, jak jinak. Nakonec si týpek, kterému jsem podlehl, řekl za dvacet minut nošení o sto dolarů. Dostal deset. Koupil jsem si jízdenku do Novokuzněcka a z nádraží se rychle vypařil.

Taxikář chtěl za odvoz na Krásnou Ploščaď rovnou tři sta dolarů! Tak jsem se vydal na metro. I když sví-

tilo sluníčko, teplota klesla hluboko pod 25 stupňů.

To mě však neodradilo, chtěl jsem poznat Moskvu a její historické památky. Po dvou hodinách mě zábly nohy tak, že jsem se musel jít ohřát do Národního Muzea.

Jura, který můj výlet spískal, mi naštěstí vyjednal spaní u Igora, moskevského učitele lyžování. Po třídenní cestě to bylo pěkné rozptýlení a hlavně jsem se mohl pořádně osprchovat a vyspat. S Igorem jsme vypili všechna piva i arménský koňak, který jsem vezl Jurovi jako dárek. Ráno, které bylo trochu bolavé, mě Igor vyprovodil k metru, rozloučili jsme se a naše cesty se rozešly. On šel do práce a já se vydal do Novokuzněcka.

Ponožková třída Nastoupil jsem do vlaku, který mě měl za tři a půl dne dovézt do Novokuzněcka. Celou cestu jsem diskutoval s lidmi, a tak jsem si zase oživil ruštinu. Divil jsem se, že ani noviny, psané azbukou, mi nedělaly větší problémy.

Jel jsem 4. třídou, tzv. ponožkou. Název si vysloužila podle noclehárny, které tu říkají děžůrná. Je to

taková velká společná místnost bez dveří. V deset večer se zhasne a všichni jdou spát. Nohy však koukají do uličky, a když jde někdo na záchod, cestou o ně brnká – proto ponožková třída.

Vlaky jsou překvapivě dobře vybaveny, nechybí zásuvka na 220 voltů (dá se nabíjet mobil, který mi ale už v Moskvě ukradli …) či samovar s horkou vodou.

Ve vagónu bylo pekelné vedro, rozdíl mezi teplotou venku byl padesát stupňů, a i když byl ve vlaku stevard, s teplotou si rady nevěděl …

Monotónní zvuk jedoucího vlaku byl tak pravidelný jako krajina venku. Pořád jedeš, jedeš a jedeš.

Samé břízy a sníh, občas zasněžená vesnička. Jen Ural přinese změnu, připomíná trochu České středohoří a je tam dokonce lyžařské středisko!

Do Novokuzněcka se cesta táhne neuvěřitelných 5 500 kilometrů. Po šesti časových pásmech člověka přivítá pravá ruská zima. Teplota okolo třiceti pod nulou, ostrý vítr nepříjemně šlehá do obličeje a špatně se dýchá. Když jsem vystoupil z vlaku, bylo 20. února. Doplazil jsem se s bagáží do čekárny, koupil si místenku na autobus a za hodinu s ním vyrazil do Taštagolu. Mastil to po zasněžené silnici stovkou, takže už za tři hodiny jsem se vítal s Jurou.

107

hodin a o víkendu i šest. Většina učitelů dělá jen na sebe, takže když si postaví skupinu pěti klientů, vydělají za hodinu i dva tisíce. Takže, když je učitel šikovný a vynalézavý, přijde si za měsíc až k padesáti tisícům. A vzhledem k tomu, že sezóna je tady půl roku, tak si pak jde léto celkem fajn užít.

I já jsem si musel odchytávat své klienty sám. Za 14 dní jsem si vydělal na cestu tam a zpět. Což bylo něco okolo osmi tisíc.

Domov, sladký domov Přišel čas loučení – se Sibiří, jejími obyvateli i krásným prašanem. Mé vízum končilo hned další den, tak jsem obával problému na hranicích, ale Jura mě přesvědčoval, že to bude v pořádku. Neměl pravdu.

FREERIDE I když jsem byl po dlouhé cestě unaven, chtěl jsem vyrazit hned na lyže – nemohl jsem přeci odolat metrovému prašanu.

Freeride jsem trénoval před týdnem ve Francii, tak jsem si věřil. Ale tohle jsem ještě nezažil. Sníh jako peří. V té sněhové pokrývce se jelo jako po vodě. Padal jsem jako do peřin. Vzápětí jsem odložil i přilbu. Volně se jezdí, kde chceš, a pořád v prašanu. Za 14 dní mě to už ani nebavilo …

Super je vyjet sněhochodem (skútrem) a potom si sjet kopec, který končí v lese u spodní stanice vleku. Na vrcholu ční kříž (krsť), ke kterému se může člověk vydat po svých nebo se svézt za skútrem na laně za 500 rublů.

Nová liga „Ruská nová liga“ byl název lyžařské školy – čekal jsem nějakou dřevěnou daču (chatu), ale byla to moderní budova, nahoře supermoderní diskotéka, dole půjčovna lyží. Všude teplo a spousta místa. Lyže i boty značkové, všechno nové. I já jsem vyfasoval lyže, snowboard a boty, jak jinak, nové. Ostatně i lyžařská škola používá překvapivě moderní metodu výuky. Své žáky natáčejí přes den na svahu na video a večer výkony hodnotí.

Je tady dobrá parta lidí včetně lyřaských osobností, třeba bývalý trenér Janici Kostelič, Vaňa Matijevec. S lyžováním projezdil celý svět, byl pět let v Japonsku, čtyři roky na Novém Zélandu, pět let v USA a Evropu ani nepočítá. Sestrojil lyže na učení začátečníků – dvě spojené krátké lyže, které se předsunutím naklánějí (podívat se můžete na www. easyski.si). Jak vidno, na Sibiři nejsou vůbec pozadu, naopak …

Carving se tu učí se zatížením obou nohou 50:50 i v průběhu oblouku, váha na střed, ramena ve směru lyží, v oblouku u branky do podřepu, čím nížeji, tím je oblouk menší, při změně směru se postavit, naklánějí se jako na kole v zatáčce. Mou zažitou antirotaci a předklon ramene stále do údolí jsem musel rychle zapomenout. Carving učí i klienty po první hodině pluhu. Docela to funguje, pokud ujíždějí, drží je lanem za nohy nebo jim nasadí easyski. Klienti to kupodivu rychle pochopí a tak 3. hodinu začnou jez-

dit po hranách. Sám jsem tak naučil asi za 3 hodiny 10letého rebjonka.

Na učení začátečníků mají pěknou, 800 m dlouhou modrozelenou sjezdovku. Je tu ještě polygon 500 m dlouhý s pravidelnými vlnami od rolby.

Každé ráno leží na sjezdovkách krásně upravený manšestr, sněhu je většinou okolo tří metrů, nahoře až okolo pěti.

Pod lanovkou musejí dělat drážku pro sedačky nebo růčo odhazují sníh pod kotvami. Vleky a lanovky jsou sice staré Doppelmayry, ale spolehlivě fungují.

Mají ale různé majitele a každý akceptuje jen svou bodovku. Tak se dá denně projezdit i 1 500 Kč. Svézt se nejdelší lanovkou stojí 70 Kč. V sobotu i v neděli bývaly fronty na sedačku i vleky, tak se jezdilo na kopec skútrem.

Učitelé si sami musí odchytávat klienty a ve škole mají z ceny 50 %. Jedna hodina stojí 600 Kč a pro skupiny 400–500 Kč. V týdnu obvykle učí okolo dvou

Celníci si mě našli celkem rychle. Byli neúplatní, což je v této zemi dost neobvyklé. Bez okolků mě vytáhli z vagonu a odvedli na výslech. Po sepsání papírů mě pustili a já čekal na další vlak a modlil se, aby ti další celníci byli úplatnější. Ani oni se ale nechtěli vzdát bez boje. Dostat se zpět domů nebylo vůbec jednoduché a nakonec na to padly veškeré mé úspory…

TERMÍNOVÁ LISTINA APUL JARO 2009 6.–8. 3. 2009 FREESTYLOVÝ SEMINÁŘ Pec pod Sněžkou 14. 3. 2009 MR UČITELŮ LYŽOVÁNÍ Pec pod Sněžkou 15. 3.–20. 3. 2009 TELEMARKOVÝ KURZ Špindlerův Mlýn 16. 3.–21. 3. 2009 ZKRÁCENÝ SNOWBOARDOVÝ KURZ LICENCE C Pec pod Sněžkou 19.–21. 3. 2009 OPRAVNÉ ZKOUŠKY SNB LICENCE C Pec pod Sněžkou 20. 3.–29. 3. 2009 LYŽAŘSKÝ KURZ LICENCE C Špindlerův Mlýn 25. 3.–29. 3. 2009 ZKRÁCENÝ LYŽAŘSKÝ KURZ LICENCE C Špindlerův Mlýn

27.–29. 3. 2009 OPRAVNÉ ZKOUŠKY LYŽAŘSKÉ LICENCE C,B,A Špindlerův Mlýn 23.–26. 3. 2009 LAVINOVÝ KURZ Rakousko- Obergurgl 29. 3.–5. 4. 2009 SNOWBOARDOVÝ KURZ LICENCE B Pec pod Sněžkou 30. 3.–2. 4. 2009 SLALOMOVÝ KURZ Špindlerův Mlýn 3. 4. 2008 SLALOMOVÝ TEST Špindlerův Mlýn duben 08 KURZ LICENCE A Rakousko

Magazín o potáp ní a podvodním sv t

#ENA +Á

WWW BUDDYMAG CZ

¡ÆSLO ,ISTOPAD 0ROSINEC

WWW BUDDYMAG CZ

#ENA +Á

¡ÆSLO ,EDEN ³NOR

Magazín o potáp ní a podvodním sv t

6WOJUÒ ÂBTPQJTV OBKEFUF LVQÍOZ WTUVQFOLZ TMFWFOLZ

4QFDJ»M ,0.0%0

4QFDJ»M 4&:$)&--:

/FKTUBStÇ ÂFTL× QPU»QÆÂTL× LMVC TMBWÇ MFU 4IBSLXBUFS q OFTLVUFÂO× QÒÇCÆI ,ZKPWLB q NPÒTLÃ IFEW»CÇ #0#3 q CPCÒÇL USQÆMJWPTUJ 7ZWÆSBÂLB ,SVtOJDB NFUSÓ

%&." 4IPX 3ERIºL &HZQUTLà WSBLZ 1PU»QÆÂTL» LÒÇEMB ,BQVTUÌ»DJ

J5<< 1= C55 ;1@BE> 4?2Bš 14B5C1

Ñàäåo éÜãØï Ø çæßæÛØ ÁØÖÛçØ æÜ Û `ÞÔç é ØÖÛáì æàìæßì­ âÕßÔæç ÍØßß Ôà ÆØØ ¾Ôãåèá ÝØ ÝØ×áÔ í çâã Ô×åØæ é ÔßãæÞ ÖÛ íØàkÖÛ Ô ×cßW é Ø ãåâ ãåâÞWíWák ÝØÝk èáÜÞWçáâæçÜ é ÖÛßÔ×á ÖÛ íÜàákÖÛ àcækÖkÖÛ¡ ·ØÖÛÕØåâèÖk ãÔáâåÔàÔçÔ Ô ×âÞâáÔß Õkß æákÛ áÜÞ×ì áØíÞßÔàØ Ô âÞâèíßk é ØÖÛáì áWé çcé ákÞì¡ ÁÔ í×ØÝ kÖÛ æéÔíkÖÛ ¾ÜçíæçØÜáÛâåáè ÆÖÛàÜççØáÛzÛØ Ô ÀÔÜæÞâÚØßè íÜàák æãâåçâéák áÔ× ØáÖÜ ßì èÝk áÔ ¨ª ãØåÙØÞçác ã ÜãåÔéØá ÖÛ æÝØí×âéÞWÖÛ â ÖØßÞâéb ×bßÖØ ¤¦« Þà¡ ÁÜÞ×â æØ áØàèæk ÕWç áØ×âæçÔçÞè æácÛè¡ ÁÔ ßØ×âéÖÜ áÔ àâÛèçábà ¾ÜçíæçØÜáÛâåáè éØ é ÖØ ã Øæ ¦ £££ àØçå áÔ× àâ Øà à ØçØ æéÜ çcç ¦©¨ ×ák é åâÖØ¡ ÆÖÛàÜççØáÛzÛØ Ô ÀÔÜæÞâÚØß íéâè Ûâæçì áÔ æác áÜÖkÖÛ `Ü Õc ÞWÖÛ áÔ éíåè èÝkÖk ç åì åâíçâàÜßâè ã kåâ×âè¡ Àkæçák ÛâçØßì Ô çèåÜæçÜÖÞ ãå àìæß æØ ãì ák éØßÞâè áÔÕk×Þâè êØßßáØææ ā íÔ ÖÛéÜßÞè íÔãâàØáØçØ áÔ ×Øáák åèçÜáè çâ æßÜÕèÝØàØ

,YäAĚSKϬZÉJEZDY¬MģäETE¬OBJEDNAT¬/. ,).%¬NA¬WWW NEV DAMA CZ¬ĊI¬OSOBNč¬NA¬TčCHTO¬PRODEJNÓCH¬MÓSTECH "RATISLAVA

#HRUDIM

0/.4)3¬3+ ¬S R O 0ANENSKɬ"RATISLAVA ¬ TEL ¬ ¬ ¬ MOBIL ¬ ¬ ¬

*/,,9¬#HRUDIM.EZVALOVA¬#HRUDIM ¬ TEL ¬ ¬ ¬MOBIL ¬ ¬ ¬ G POCHOBRADSKA SEZNAM CZ

"RNO

(ODONÓN

#!¬$!-!'ORKÏHO¬ ¬ ¬"RNO TEL FAX ¬ ¬ ¬MOBIL ¬ ¬ BRNO CKDAMA CZ !TLANTIKA"ČHOUNSKɬ"RNO ¬ TEL ¬ ¬ ¬MOBIL ¬ ¬ ¬ WWW ATLANTIKA CZ CK ATLANTIKA CZ (/,)$!9¬"2./+OZÓ¬"RNO TEL ¬ ¬ ¬MOBIL ¬ ¬ WWW HOLIDAY BRNO CZ INFO HOLIDAY BRNO CZ ,!¬6)4!¬S R O 0OÝTOVSKɬ $ ¬"RNO TEL ¬ ¬ WWW LAVITA CZ LAVITA LAVITA CZ "5$/¬#%.425-NÉM DUBNA¬"RNO TEL ¬ ¬ ¬MOBIL ¬ ¬ MACKA BUDOCENTRUM CZ &/2 ,).%¬4/52 *OÝTOVA¬"RNO TEL ¬ ¬ ¬MOBIL ¬ ¬ TOUR FORLINE CZ

"ĚEST #!¬6/+%23 5¬-LâNA¬"ęEST TEL ¬ ¬ ¬MOBIL ¬ ¬ VOKERS SEZNAM CZ

êESKϬ"UDčJOVICE 2/3,/¬S R O .ÉM ¬0ęEMYSLA¬/TAKARA¬)) éESKϬ"UDČJOVICE TEL ¬ ¬ ¬MOBIL ¬ ¬ ROSLO ROSLO CZ

êESKâ¬4čÝÓN

46!2"%4¬-/2!6)! ¬A ¬S ¬¬(ODONÓN#+¬+/.4!+4¬-/2!6)! $OLNÓ¬6ALY¬(ODONÓN TEL ¬ ¬ HODONIN KONTAKT MORAVIA CZ

(LAVNÓ¬MčSTO¬0RAHA #!¬$!-!¬0RAHA2EVOLUĉNÓ¬ ¬ ¬0RAHATEL ¬ ¬ ¬ ¬ ¬ ¬&!8 ¬ ¬ MOBIL ¬ ¬ PRAHA CKDAMA CZ #!¬$!-!¬0RAHA3LEZSKɬ ¬ ¬0RAHATEL &!8 ¬ ¬ ¬MOBIL ¬ ¬ PRAHA CKDAMA CZ #!¬$!-!¬0RAHA6RÝOVICKϬNÉM ¬ ¬0RAHATEL ¬ ¬ ¬ ¬ &!8 ¬ ¬ MOBIL ¬ ¬ PRAHA CKDAMA CZ #!¬.%-/0ANSKɬ ¬0RAHATEL ¬ ¬ ¬MOBIL ¬ ¬ ZAJEZDY NEMO CZ -GR ¬)RENA¬ÁPRINGLOVÉ ,ONDâNSKɬ0RAHATEL ¬ ¬ PRAHA CK TRIP CZ )NG ¬-ARTIN¬#ICALA¬ ¬#)#!,! .A¬$OLINÉCH¬0RAHATEL INFO CICALA CZ #A¬,!34%*ANSKÏHO¬0RAHATEL ¬ ¬ ¬MOBIL ¬ ¬ WWW ZAJEZDY LASTE CZ ZAJEZDY LASTE CZ

-ARIE¬+ALETOVɬ-!2)!¬ ¬.)#/¬4/52 (LAVNÓ¬éESKâ¬4ČÝÓN TEL ¬ ¬ ¬MOBIL ¬ ¬ INFO MARIANICOTOUR CZ¬

$UDKOVɬ-ARCELA- ¬(ORÉKOVϬ0RAHATEL ¬ ¬ ¬MOBIL ¬ ¬ DUDKOVA MARCELA SEZNAM CZ

$UBÓ

6­#,!6¬"!,/5.¬ ¬#!¬"!(/+-ALKOVSKÏHO¬ 0RAHA¬ ¬ ¬,ETĕANY¬ TEL ¬ ¬ ¬ MOBIL ¬ ¬ ¬ BAHOH SEZNAM CZ

-GR ¬*IęÓ¬.OV⬠¬02)-!¬3 + ! 6ANĉUROVA¬$UBÓ ¬ MOBIL ¬ ¬ PRIMA MUJMEJL CZ

(AVÓĚOV -ICHAL¬ÁKORVAN¬ ¬CESTOVNÓ¬AGENTURA .A¬"ČLIDLE¬(AVÓęOV¬3UCHÉ ¬ TEL ¬ ¬ ¬MOBIL ¬ ¬ MSERVICE SEZNAM CZ

#!¬(!.!¬'%,.!2/6­ 0EKAęSKɬ(LUĉÓN ¬ TEL ¬ ¬ ¬&!8 ¬ ¬ ¬ HANA A GELNAROVA POST CZ )NG ¬$ANIEL¬$6/ù­+¬ ¬#!¬$!.4/52 .A¬/STROHU¬0RAHA¬ TEL ¬ ¬ ¬MOBIL ¬ ¬ INFO DANTOUR PRAHA CZ 'ROUP¬!

3PINOZOVA¬0RAHATEL ¬ ¬ INFO GROUPA CZ #!¬3IMONA .A¬KRĉSKϬSTRÉNI¬0RAHATEL ¬ ¬ ¬MOBIL ¬ ¬ CASIMONA EMAIL CZ (ELP¬S R O /PLETALOVA¬0RAHATEL ¬ ¬ ¬MOBIL ¬ ¬ MILADA HELPCZ COM

(RADEC¬+RÉLOVÏ %.*/9¬4(%¬.%4 "RATęÓ¬ÁTEFANĢ¬(RADEC¬+RÉLOVÏ TEL ¬ ¬ ¬MOBIL ¬ ¬ CESTOVANI ETN AS

(UMPOLEC (LINÓK¬(UMPOLEC¬#!

3VATOPLUKA¬éECHA¬(UMPOLEC TEL ¬ ¬ ¬MOBIL ¬ ¬ CA HLINIK CENTRUM CZ

*ANOV¬NAD¬.ISOU 0AED$R ¬*AROSLAV¬-OTTL !CTIVEGUIDE¬TRAVEL¬AGENCY (RANIĉNɬ*ANOV¬NAD¬.ISOU TEL ¬ ¬ MOBIL ¬ ¬ ACTIVE WO CZ

+ARLOVY¬6ARY #,!2!¬CESTOVNÓ¬KANCELÉę¬S R O 4 ' -ASARYKA¬ A ¬+ARLOVY¬6ARY TEL ¬ ¬ INFO CLARA CZ

+LADNO ,#¬+/.4!+4 4 ' ¬-!3!29+!¬+LADNO TEL ¬MOBIL ¬ ¬ LCK LCK CZ

,OKET

$¬ ¬&IT ¬*)$­Á .UPACKɬ0RAHA¬ TEL ¬ ¬ ¬MOBIL ¬ ¬ WWW DlTJIDAS CZPOSTA DlTJIDAS CZ

$A +/ 3PORTOVNÓ¬,OKET TEL ¬ ¬ ¬MOBIL ¬ ¬ DA KO EMAIL CZ

,OUNY *AN¬'ABRIEL¬ ¬#%34/6.·¬!'%.452!4AM¬I¬:PČT "ENEÝE¬Z¬,OUN¬,OUNY TEL ¬ ¬ ¬MOBIL ¬ ¬ GABRIELJAN SEZNAM CZ

-ARIÉNSKϬ,ÉZNč

0ĚEROV

)RENA¬(/2­é+/6­¬ ¬4/52¬#%.425BUDOVA¬HLAVNÓ¬POÝTY¬0 / "TEL MARLAZNE TOURCENTRUM CZ

-!*­+¬4/0 +RATOCHVÓLOVA¬0ęEROV TEL ¬ ¬ ¬MOBIL CK MAJAK MAJAKTOP CZ

-OST

SNOWBOARDOVÉ ÈELATOVSKɬ0ęEROV MOBIL ¬ ¬ OFlCE SNOWBOARDOVA CZ

42!8-!.$, 0OD¬2ESSLEM¬-OST TEL ¬ ¬ ¬MOBIL ¬ ¬ TRAXTOUR IOL CZ ÁTČPÉNKA¬(UNĉOVSKɬ ¬#!¬A TURIST 4ę ¬"UDOVATELĢ¬-OST TEL ¬ ¬ ¬MOBIL ¬ ¬ STEPANKA HUNCOVSKA SEZNAM CZ

*AROSLAV¬6ÓTEK +¬,ESU¬2OKYCANY TEL ¬ ¬ ¬MOBIL VIRAGOMAN SEZNAM CZ

2OKYCANY /LOMOUC #!¬$!-! %RBENOVA¬ ¬ ¬/LOMOUC TEL FAX ¬ ¬ MOBIL ¬ ¬ OLOMOUC CKDAMA CZ #+¬2%+/33LOVENSKɬ/LOMOUC ¬ TE ¬ ¬ ¬MOBIL ¬ ¬ ¬ WWW REKOS CZ REKOS REKOS CZ #+-¬-ARCELA¬"OĉKOVÉ $ENISOVA¬/LOMOUC TEL ¬ ¬ ¬MOBIL ¬ ¬ INFO CKMOLOMOUC CZ

/STRAVA #!¬$!-!¬ęÓJNA¬ ¬ ¬/STRAVA &RâDLANTSKϬMOSTY¬ ¬TOCNA¬TROLEJBUSU TEL FAX ¬ ¬ ¬ ¬ MOBIL ¬ ¬ ¬ ¬ OSTRAVA CKDAMA CZ

*AROSLAV¬6ÓTEK +¬,ESU¬ ¬ ¬))) ¬2OKYCANY ¬ TEL ¬ ¬ ¬&!8 ¬ ¬ ¬ VIRAGOMAN SEZNAM CZ

¬

ÂSTÓ¬NAD¬,ABEM 0ETRA¬:EMANOVÉ ¬#+¬4293+ -ÓROVϬNÉMČSTÓÂSTÓ¬NAD¬,ABEM ¬ TEL ¬ ¬ ¬MOBIL ¬ ¬ ¬ WWW VOLNY CZ CKTRYSK TRYSKCK VOLNY CZ )VE2IA¬ ¬4%.43 -ÓROVϬNÉMČSTÓ¬ ÂSTÓ¬NAD¬,ABEM TEL ¬ ¬ ¬MOBIL ¬ ¬ CK IVERIA SEZNAM CZ -GR ¬(ELGA¬(RADECKÉ ¬#+¬3PECIÉL 6ANÓĉKOVA¬ÂSTÓ¬NAD¬,ABEM TEL ¬ ¬ ¬MOBIL ¬ ¬ USTI CKSPECIAL CZ

-/2!6!¬4OUR¬S R O -ILÓĉOVA¬/STRAVATEL ¬ ¬ ¬ WWW MORAVATOUR CZINFO MORAVATOUR CZ

0LZEĖ 0AED$R ¬*AN¬(YBݬ ¬#+-¬0LZEĕ$OMINIKÉNSKɬ0LZEĕ ¬ TEL ¬ ¬ MOBIL ¬ ¬ WWW CKMPLZEN CZ CKM?PLZEN VOLNY CZ ,!'5.!¬ ¬:UZANA¬,ÉDROVÉ *AGELLONSKɬ0LZEĕ ¬ TEL ¬ ¬ ¬MOBIL ¬ ¬ ¬ CK MZ WORLDONLINE CZ -ICHALA¬45é+/6­ *ESENICKɬ0LZEĕ TEL ¬ ¬ ¬MOBIL ¬ ¬ MTUCKOVA CENTRUM CZ !$2)!¬(ANA¬0OJEROVÉ 3LOVANSKɬTę ¬0LZEĕ TEL ¬ ¬ ADRIACK SEZNAM CZ

/BJEDNÈVEJTEæ KATALOGæ NAæ WWW NEV DAMA CZæ NEBOæ æ æ

110

ADRESÁŘ PRODEJEN SNOW

adresář prodejců hledejte i na

ANEB KDE LZE ČASOPIS ZAKOUPIT

Praha CK CONTI Jindřišská 30, 110 00 Praha 1 www.ckconti.cz CK FEDE Jeruzalémská 3, 110 00 Praha 1 www.fede.cz MUJSPORT Revoluční 22, 110 00 Praha 1 www.mujsport.cz INTERSPORT Praha Myslbek Na Příkopě 19, 110 00 Praha 1 www.intersport.cz OUTDOOR CENTRUM ROCK POINT Martinská 2 (Na Perštýně), 110 00 Praha 1 www.rockpoint.cz OUTDOOR CENTRUM ROCK POINT Na Poříčí 10, 110 00 Praha 1 www.rockpoint.cz KIWI SVĚT MAP A PRŮVODCŮ specializované mapkupectví a e-shop: mapy, průvodce, GPS, atlasy a vše o cestování Jungmannova 23, 110 00 Praha 1 www.kiwick.cz SENSOR FRIENDSHIP STORE vše s logem SENSOR Klimentská 34, 110 00 Praha 1 tel.: 222 312 395 www.sensor.cz ROCK POINT Bělehradská 98, 120 00 Praha 2 www.rockpoint.cz HUDY SPORT Slezská 8, 120 00 Praha 2 tel.: 222 522 450 www.hudy.cz SKI SURF SPORT V Tůních 11, 120 00 Praha 2 tel.: 224 942 007

A-Z SPORT Slezská 12, Praha 2 tel.: 222 576 789 www.azsport.cz INTERSPORT Praha Palác Flóra Vinohradská 149, 130 00 Praha 3 www.intersport.cz ROCK POINT PALÁC FLÓRA Vinohradská 151, 130 00 Praha 3 tel.: 255 742 018, 255 742 194 www.rockpoint.cz HAPPY SPORT PANKRÁC Na Pankráci (mezi stanicemi metra C Pankrác a Pražského povstání), 140 00 Praha 4 tel.: 241403943 www.happysport.cz SPORTCENTRUM VÍŠEK Křesomyslova 19, 140 00 Praha 4 www.bikerie.cz

MONTANA SWISS SPORT lyžařské servisní centrum - prodej, půjčovna, servis Galerie Butovice, Radlická 117, 158 00 Praha 5 tel.: 234 141 999 www.montanasport.cz MAPIS specialista na mapy a průvodce Štefánikova 63, 150 00 Praha 5 www.mapis.cz SKI & BIKE CENTRUM RADOTÍN specializovaná prodejna a servis - Völkl, K2, Fischer, Dynastar, Tecnica, Nordica, Spyder Topasová 1, 153 00 Praha 5-Radotín www.skiservis.cz HARFA SPORT Strakonická 81, 190 00 Praha 5 tel.: 257 222 211 www.harfasport.cz

ROCK POINT OC CHODOV Roztylská 2321/19, 148 00 Praha 4 www.rockpoint.cz

HAPPY SPORT KULAŤÁK Národní obrany 16, 160 00 Praha 6 tel.: 224 325 560 www.happysport.cz

DODOSPORT Hněvkovského 2, 140 00 Praha 4 tel.: 272769387 www.dodosport.cz

BIL-SPORT Pod Dvorem 13, 160 00 Praha 6 www.skiveleslavin.cz

A-Z SPORT Lidická 7, 150 00 Praha 5 tel.: 276 589 462 www.azsport.cz INTERSPORT Praha Nový Smíchov Plzeňská 8, 150 00 Praha 5 tel.: 251 512 174 www.intersport.cz ROCK POINT NOVÝ SMÍCHOV Plzeňská 8, 150 00 Praha 5 www.rockpoint.cz INTERSPORT Praha Butovice Radlická 117, 158 00 Praha 5 tel.: 234 141 401 www.intersport.cz

INTERSPORT Praha Šestka Fajtlova 1090/1, 161 00 Praha 6 tel.: 225 023 524 www.intersport.cz ROCK POINT ŠESTKA Fajtlova 1090/1, 161 00 Praha 6 www.rockpoint.cz CZE SPORT Dělnická 42, 170 00 Praha 7 tel.: 283 872 004 SKI POINT Montana top ski servis, tuning lyží, special ski Jirečkova 8/1008, 170 00 Praha 7 tel.: 233 377 332 www.chcilyze.cz

SKI SERVIS-PŮJČOVNA-BAZAR Františka Křížka 12, 170 00 Praha 7 tel.: 233 379 066, 220 571 215 www.skiservispraha.cz HELIA SPORT Klapkova 34/731, 182 00 Praha 8-Kobylisy www.heliasport.cz FANATIC & F2 SURFCENTRUM Blizzard, Dalbello, F2, Leki, Swans, Völkl Zenklova 168, Praha 8 www.lyzeseslevou.cz www.fanatic.cz HARFA SPORT Českomoravská 41, 190 00 Praha 9 tel.: 284 811 212 www.harfasport.cz INTERSPORT Praha Letňany Veselská 663, 190 00 Praha 9 tel.: 284 052 173-4 www.intersport.cz ROCK POINT LETŇANY Veselská 663, 190 00 Praha 9 www.rockpoint.cz DRAPA SPORT ČERNÝ MOST Chlumecká 765, 198 00 Praha 9 tel.: 281 916 917 www.centrumcernymost.cz HAPPY SPORT LETŇANY Beranových 125, 199 00 Praha 9 tel.: 286 920 112 www.happysport.cz SPORT KUBÁŇ Kubánské nám. 1, 100 00 Praha 10 tel.: 274782623 CARVING SHOP Turnovského 2, 100 00 Praha 10-Strašnice www.carv.cz INTERSPORT Praha PEKSPORT Vršovická 446/62, 101 00 Praha 10 www.peksport.cz

Středočeský kraj Čáslav SPORT SERVIS BRAIER sport, servis a půjčovna lyží a snb Žižkovo náměstí 164, 286 01 Čáslav tel.: 327 316 932

Čestlice INTERSPORT Čestlice Obchodní 113, 251 70 Čestlice tel.: 272 680 056 www.intersport.cz

Hostivice PROGRESS CYCLE prodej lyžařského vybavení – servis Wintersteiger Palouky 1371, Logistic Park Tulipán, 253 01 Hostivice tel.: 235 311 888 email: prodejna.hostivice@progresscycle.cz www.progresscycle.cz

Kladno INTERSPORT Kladno tř. T. G. Masaryka 290, 272 00 Kladno tel.: 312 243 325

Kolín INTERSPORT Kolín Rorejcova (OC Futurum), 280 02 Kolín VYSKOČIL JAROMÍR Kmochova 406, 280 02 Kolín

Mladá Boleslav ČESKÝ RÁJ - SENSOR FRIENDSHIP STORE moc pěkný obchod ve dřevě Nerudova 616/30, 293 01 Mladá Boleslav tel.: 326 723 384 www.sensor.cz HARFA SPORT Náměstí republiky 823, 293 01 Mladá Boleslav tel.: 326 334 444 www.harfasport.cz

SEZNAM SLEV A VÝHOD

08/09

SNOWcard obdrží každý předplatitel spolu s časopisem SNOW, NORDICmag a FREESKI od poloviny října 2008!

LYŽAŘSKÁ STŘEDISKA 100%

Ski Přemyslov 1x jednodenní skipas v sezóně 2008/09 s využitím kupónu ze SNOW 43 time www.skipremyslov.cz

100%

Skiareál Lipno 1x jednodenní skipas v sezóně 2008/09 s využitím kupónu ze SNOW 40 (poplatek 20 Kč za čipový skipas) www.skilipno.cz

CESTOVNÍ KANCELÁŘE 15%

CK Sport Václavík sleva z nabídky pro jednotlivce, z ceny bez skipasu U Hřiště 1325, Vsetín tel: 571419916, 602727799 www.cksport-vaclavik.cz

8%

CK Fede Jeruzalémská 3, Praha 1 www.fede.cz

5%

Smart Travel max. 500 kč Blatenská 111, Chomutov www.smarttravel.cz

5%

CK Juhász sleva ze základní ceny pro každou osobu na cest. smlouvě Masarykova 752, Orlová - Lutyně www.juhasz.cz

5%

100 %

Levnelyze.cz půjčení lyží na 3 hodiny v testcentru SNOW Harrachov-Rýžoviště www.levnelyze.cz

20 %

50 %

20 %

Sherpa Rental Testcentrum Nordica sleva na 2 hodinovou výpůjčku v Sherpa Rental Testcentru Nordica Malá Morávka-Karlov Hlubočky u Olomouce tel: 774 676 866, 608 473 100

CK Petr´s lyžování v Alpách sleva max. 500 Kč Kateřinská 13, Praha 2 www.petrs.cz

20 %

PŮJČOVNY A SERVISY 100 %

20%

Elan test centrum BFM Medvědín Harrachova 40, Špindlerův Mlýn www.bigfatmamma.cz

Servis Sport Červenka první servis u nás zakoupených nových lyží Habrmannovo nám. 2, Plzeň www.serviscervenka.zde.cz

Rock Point v síti obchodů Rock Point www.rockpoint.cz Big Fat Mamma (Hromovka) sleva na ski a snb servis

Skiareál Lipno

1

Skicentrum Přemyslov

2

3

4

5

10 %

Namche skialpová půjčovna, servis a kurzy Heydukova 1589/6, Praha 8-Palmovka www.namche.cz

Harrachova 40, Špindlerův Mlýn

www.bigfatmamma.cz

20 %

Hartman Sport servis lyží, snb a běžek (100% sleva na první servis u nás zakoupených lyží a snb) Poupětova 4, Olomouc

www.hartmansport.cz

15 %

10 %

GLOBETROTTER CZ půjčovna obytných automobilů pro celoroční provoz Praha 4, tel. 728 061 895 www.obytky.cz

10 %

Sport 2000 Rent a Sport Jeseníky Lipovská 83/8, Jeseník

Sportmax Jeseník kompletní servis lyží Karla Čapka (naproti kinu), Jeseník

Madeja Sport sleva na půjčovné a servis 28. října 227, Ostrava www.madejasport.cz

20 %

10 %

10 %

Fun Sport servis lyží a snb Šafaříkova 581, Hradec Králové www.funsport.cz

Časopis SNOW radí

www

Půjčovna ski & snb Sedloňov 155, Sedloňov v Orlických horách www.skisedlonov.cz

.nosteprilby.cz

Sport Šefčík Ke Stadionu 2095, Benešov tel. 317 726 777 www.sportsefcik.cz

111

INTERSPORT Mladá Boleslav třída V. Klementa, 293 01 Mladá Boleslav www.intersport.cz

Ústecký kraj

Jablonec nad Nisou

Semily

Dobruška

Chomutov

Příbram

BRAVA SPORT BLIZZARD-NORDICA nejlepší výběr a ceny, poradenství nám. 1. máje 4, 430 01 Chomutov www.brava.cz

KKK SPORT Podhorská 28a, 466 01 Jablonec nad Nisou www.kkksport.cz

SKISPORT SEMILY Nádražní 164, 513 01 Semily www.ski-semily.cz

SPORT 2000 Poštovní 9 (OD EVEKO), 466 01 Jablonec nad Nisou tel.: 483 311 106 www.sport2000jablonec.cz

Staré Splavy

RM SPORT specialista Dynastar, Lange, Look, Spyder a Kjus Kostelní 7, 518 01 Dobruška www.rm-sport.cz

TRISPORT Pražská 30, 261 01 Příbram II

Plzeňský kraj Plzeň HANNAH CZECH Americká 54, 301 00 Plzeň www.hannah.cz EUROSKI.CZ Resslova 3, 301 35 Plzeň www.euroski.cz SERVIS SPORT ČERVENKA prodej, servis, půjčovna a bazar Habrmannovo nám. 2, 312 00 Plzeň INTERSPORT Plzeň Písecká 1093/6, 312 00 Plzeň tel.: 724 447 772 www.intersport.cz

Karlovarský kraj Karlovy Vary HUDY SPORT Západní 11, 360 01 Karlovy Vary www.hudy.cz

Cheb INTERSPORT Cheb Májová 31, 350 01 Cheb www.intersport.cz

Jihočeský kraj České Budějovice SPORT BP Sokolský ostrov 1, 370 01 České Budějovice www.sportbp.cz WAVESPORT prodej, půjčovna, servis a bazar Rudolfovská 64, 370 01 České Budějovice

KOLA - LYŽE DVOŘÁK Karoliny Světlé 1934, 430 02 Chomutov tel.: 474 625 555 www.kola-dvorak.cz BRAVA SPORT FITNESS nejlepší výběr a ceny, poradenství sport. hala Březenecká, 430 04 Chomutov www.brava.cz INTERSPORT Chomutov Bezručova 4218, 430 01 Chomutov www.intersport.cz

Most INTERSPORT Most Radniční, 434 01 Most www.intersport.cz BIKE PARK MOST Budovatelů 2957, 434 01 Most MARATHON SPORT Františka Halase 1200, 434 01 Most marathonsport@volny.cz

Skicentrum Brno J. Babáka 9, Brno-Královo Pole tel: 541245853 www.skicentrum-brno.cz

10%

sleva na nákup zboží v ACG Nike STORE Happy Hill Sochor Pec pod Sněžkou tel: 499738432 www.happyhill.cz

8%

LBS Sport sleva na ski servis (při platbě v hotovosti) Na Maninách 50/900, Praha 7

5%

Ski centrum Hranice servis a půjčovna lyží, snb, běžek a člunů Třída ČSA 546, Hranice www.skicentrumhranice.cz

slevy se nevztahují na již zlevněné zboží

káva

Ski Point při první návštěvě SNOWcoffee zdarma od mistra kávy Tomáše Bilíka Jirečkova 8/1008, Praha 7-Letná

Královéhradecký kraj

Liberec

FUN SPORT prodej, poradenství, testovací centrum, profesionální servis MONTANA Náměstí 1, 517 50 Častolovice www.funsport.cz

SENSOR FRIENDSHIP STORE vše s logem SENSOR Železná 16, 460 01 Liberec tel.: 482 710 611 www.sensor.cz SPORT 2000 Pražská 13/19, 460 01 Liberec 1 tel.: 485 100 456 www.sport2000liberec.cz KH SPORT Pražská 376/36a, 460 01 Liberec

Častolovice

Hradec Králové FUN SPORT prodej, poradenství, testovací centrum, profesionální servis MONTANA Šafaříkova 581, 500 02 Hradec Králové tel.: 495 513 305 www.funsport.cz

Louny

RM SPORT specialista Dynastar, Lange, Look, Spyder a Kjus Gočárova 504, 500 01 Hradec Králové www.rm-sport.cz

INTERSPORT Louny Pražská 110, 440 01 Louny www.intersport.cz

ROCK POINT HYPERNOVA NISA České mládeže 456, 460 03 Liberec - Doubí www.rockpoint.cz

HUDY SPORT Šafaříkova 581b, 500 02 Hradec Králové www.hudy.cz

Teplice

INTERSPORT Liberec-Růžodol Ostašovská 599 (NC Géčko), 460 11 Liberec tel.: 485 102 021 www.intersport.cz

ROCK POINT FUTURUM Brněnská 1825/23a, 500 02 Hradec Králové www.rockpoint.cz

REGALBIKE ski, snb – prodej a servis, kola a doplňky Čs. Legií 10, 415 01 Teplice tel.: 417 562 103 www.regalbike.cz

Liberecký kraj Harrachov

SPORT BRZÁK Sázavská 648, 463 01 Liberec 3 tel.: 486 142 200 www.brzak.cz LESSKOL České Mládeže 410, 460 06 Liberec 6

SKI SPORT DRAHORÁD prodej, servis, bazar a test centrum Fischer Habrmanova 166, 500 02 Hradec Králové tel.: 495 534 695

INTERSPORT Hradec Králové Brněnská 1825/23a, 500 09 Hradec Králové tel.: 495 273 863 www.intersport.cz

20 %

15 %

10%

20 %

Sport 04 Scott zimní zboží SCOTT Dlouhá 614/10, Praha 1 www.scottsports.cz

10%

Sport House nákup nad 5 000 Kč Nová ulice 1821 (naproti Lidlu), Hranice www.sporthouse.cz

10%

Sport House nákup nad 5 000 Kč Gen. Hlaďo 20 (naproti Sportbaru), Nový Jičín www.sporthouse.cz Sport 2000 Liberec Pražská 13/19, Liberec www.sport2000liberec.cz

15 %

Fanatic & F2 Surfcentrum Blizzard, Dalbello, F2, Leki, Swans, Völkl Zenklova 168, Praha 8 www.lyzeseslevou.cz, www.fanatic.cz

12 %

Skisport Semily Nádražní 164, Semily www.ski-semily.cz

12%

KH Sport Pražská 376/36a, Liberec

10%

REGALBIKE Martin Podsedník Čs. Legií 10, Teplice tel.: 417 562 103 www.regalbike.cz

10%

Sport 2000 Liberec - Doubí Hodkovická 16, Liberec Doubí www.sport2000liberec.cz

Cykloart nákup nad 500 Kč, sleva nelze sčítat a nevztahuje se na již zlevněné či akční zboží Česká 318, Kopřivnice tel: 556821624, 603575621 www.cykloart.cz

15 %

10 %

15 %

Sport 2000 Jablonec nad Nisou Poštovní 9 - OD EVEKO, Jablonec n. N. www.sport2000jablonec.cz

Big Fat Mamma Elan, Armada, 4frnt, Zag, Movement, Halti, Marmot...

Harrachova 40, Špindlerův Mlýn www.bigfatmamma.cz

Jaroměř ACTIVE SPORT CZ ski a snowboard centrum Hradecká 159, 551 01 Jaroměř www.activesport.cz

Jičín CZ SPORT prodejna, půjčovna a servis Robousy 78, 50601 Jičín Tel: 602742256 www.cz-sport.cz

Lomnice nad Popelkou JOSEF ŽITNÍK CYKLO SKI S&S sport&servis, prodej - servis MONTANA Swiss - test centrum Fischer - půjčovna 5. května 728, Lomnice nad Popelkou, Jičín, hpm Tesco tel.: 603 827 384 obchod, 731 443 837 servis www.levnysport.cz

Nová Paka CYKLO SKI ŽITNÍK Krkonošská 1843, 509 01 Nová Paka www.levnysport.cz

Trutnov INTERSPORT Trutnov Horská 883, 541 01 Trutnov www.intersport.cz

tel.: 499 736 432 www.happyhill.cz

INTERSPORT Česká Lípa Erbenova 2906, 470 01 Česká Lípa www.intersport.cz

BRAVA sport BLIZZARD-NORDICA Nám. 1. máje 4, Chomutov sportovní hala Březenecká, Chomutov www.brava.cz

KT SPORT T. G. Masaryka 24, 549 31 Hronov tel.: 491 481 156

Pec pod Sněžkou

Česká Lípa

Sport Podestát značková prodejna Atomic, Fischer, Halti, Columbia, Hannah, HH, Craft, ACG, Reusch, Uvex Náměstí Míru 64, Domažlice www.sportpodestat.cz

Hronov

KB SPORT HK prodej, půjčovna a servis lyží, běžek a snb Pospíšilova 281, 500 03 Hradec Králové www.kbsport.cz

SUN SKI & BOARD SCHOOL - Penzion lyžařská škola a půjčovna Harrachov 605, 512 46 Harrachov www.sunski.cz

15 % SPORTOVNÍ OBCHODY

INTERSPORT Jilemnice Dolení 54, 514 01 Jilemnice www.intersport.cz

SPORT 2000 Hodkovická 16, 460 02 Liberec-Doubí tel.: 485 130 057 www.sport2000liberec.cz

INTERSPORT České Budějovice České Vrbné, 370 11 České Budějovice www.intersport.cz

10 %

Jilemnice

SPORT PAUDERA Krále Václava 120, 471 63 Staré Splavy tel.: 487 873 275

Ski Sport Drahorád sleva na nákup lyžařského zboží Habrmanova 166, Hradec Králové

10 %

David Anděl - Sportservis při nákupu nad 3 000 Kč Žerotínova 1321, Vsetín

10 %

Sport Zone Hotel Horal, Špindlerův Mlýn

10 %

GM Sport bazar, půjčovna, servis Lazecká 115, Olomouc www.gmsport.cz

10 %

Prodejny Sensor Friendship Store Klimentská 34, Praha 1 Železná 16, Liberec Nerudova 616, Ml. Boleslav Minoritská, Brno Velké náměstí 149, Hradec Králové Brněnská 24, Svitavy Janovská 39, Jablonec n. Nisou www.ceskyraj.com, www.sensor.cz

10%

Ski Sport - Cyklo Servis Míčka při nákupu nad 1000 Kč Havlíčkova 93, Sušice tel: 376 523 384, 603 543 503 www.cykloservis.sumava.net

10 %

Missfit prodejna obchod vypečenej jako bageta Panská 5, Praha 1 www.misfit.cz

Českomoravská 41 (500m od O2 Arény) tel.: 284 811 212 otevřeno denně 9-21

HAPPY HILL - SOCHOR SKI SCHOOL škola, půjčovna, servis, obchod, ubytování

Pec pod Sněžkou 244, 542 21 Pec pod Sněžkou

10 %

Envy Store ssleva ve všech prodejnách sítě Envy, platí i na již zlevněné modely www.envy.cz

10 %

Blizzard prodej, servis a testcentrum Blizzard Na Březince 912/8, Praha 5 www.blizzard.cz

10%

Snowboard Zezula e-shop, prodej, servis, půjčovna Hudcova 2a, Brno www.snowboard-zezula.cz

9%

Rock Point v síti obchodů Rock Point www.rockpoint.cz

7%

Hudy v síti obchodů Hudy Sport www.hudy.cz

7%

Namche Heydukova 1589/6, Praha 8-Palmovka www.namche.cz

7%

FLORIÁN SPORT Janáčkova 1089/20, Ostrava-Moravská Ostrava tel.: 596 110 759 www.floriansport.cz

5%

Sport House Nová ulice 1821 (naproti Lidl), Hranice www.sporthouse.cz

112 JOSEF ŽITNÍK CYKLO SKI S&S sport&servis, prodej - servis MONTANA Swiss - test centrum Fischer - půjčovna Pec pod Sněžkou, hotel Hvězda tel.: 603 827 384 obchod, 731 443 837 servis www.levnysport.cz

Špindlerův Mlýn SKI SPORT SLUNCE - SUN SKI & BOARD SCHOOL Bedřichov 19, 543 51 Špindlerův Mlýn www.sunski.cz STOP & SPORT ZONE Hotel Horal, 543 51 Špindlerův Mlýn www.eski.cz BIG FAT MAMMA freesking shop Montana ski servis, Elan Test centrum Harrachova č. p. 40, 543 51 Špindlerův Mlýn tel.: 731 102 322 www.bigfatmamma.cz

Vrchlabí SKI VELKOOBCHOD Nádražní 164, 543 01 Vrchlabí HAPPY HILL - SOCHOR SKI SCHOOL škola, půjčovna, servis, obchod, ubytování Černý Důl, Vrchlabí tel.: 499 435 033 www.happyhill.cz VANCL SPORT Lyžařské servisní centrum - prodej, půjčovna, servis Horská 117, 543 02 Vrchlabí tel.: 499 692 716 www.vanclsport.cz

Náchod RADICAL SPORT Poděbradova 428, 547 01 Náchod tel: 491 422 585 www.radicalsport.cz

Deštné v Orlických horách PŮJČOVNA&ŠKOLIČKA SKI&SNB Sedloňov 155, Sedloňov v Orlických horách www.skisedlonov.cz

5%

Sport House Gen. Hlaďo 20 (naproti Sportbaru), Nový Jičín www.sporthouse.cz

5%

Hannah Czech ve všech sítích obchodů Hannah Czech www.hannah.cz

5%

Ski Sport - Cyklo Servis Míčka při nákupu nad 1000 Kč Havlíčkova 93, Sušice tel: 376 523 384, 603 543 503 www.cykloservis.sumava.net

5%

Sport Šefčík Ke Stadionu 2095, Benešov, tel. 317 726 777 www.sportsefcik.cz

5%

Salomon Shop OC Chodov (2. patro), Praha 4 www.SalomonSports.com

5%

Madeja Sport, 28. října 227, Ostrava www.madejasport.cz

5%

Sportshop Zlín Prštné 161 (tř.T. Bati), Zlín sportshop.zlin@volny.cz

5%

Ski centrum Hranice Třída ČSA, Hranice www.skicentrumhranice.cz

5%

ABC Sport lyže Sporten a zboží v e-shopu Černošická 503, Praha 5

5%

Fun Sport Šafaříkova 581, Hradec Králové www.funsport.cz

Pardubický kraj

Lanškroun

Čenkovice

SUN sport – SUN SKI & BOARD SCHOOL lyžařská škola a půjčovna 28. října 23, 563 01 Lanškroun www.sunski.cz

SUN SKI & BOARD SCHOOL lyžařská škola a půjčovna 561 64 Čenkovice www.sunski.cz

Dolní Morava SUN SKI & BOARD SCHOOL lyžařská škola a půjčovna Ski areál Větrný vrch, 561 69 Dolní Morava www.sunski.cz SUN SKI & BOARD SCHOOL lyžařská škola a půjčovna Hotel Prometheus – Ski centrum Sněžník, 739 15 Dolní Morava www.sunski.cz

Jablonné nad Orlicí SPORT CENTRUM DOLEČEK prodej, servis a půjčovna lyží a snb Aloise Hanuše 122, 561 64 Jablonné nad Orlicí www.sportdolecek.cz

Pardubice

Ústí nad Orlicí RM SPORT specialista Dynastar, Lange, Look, Spyder a Kjus T. G. Masaryka 102, 562 01 Ústí nad Orlicí www.rm-sport.cz

Vysočina Havlíčkův Brod HIGHLAND SPORT Havlíčkova 3305, 580 01 Havlíčkův Brod www.highland-sport.cz

Nové Město na Moravě SPORTEN výrobce běžek, lyží a snb U Pohledce 1347, 592 31 Nové Město na Moravě www.sporten.cz

FUN SPORT prodej, poradenství, testovací centrum, profesionální servis MONTANA Jindřišská 273, 530 02 Pardubice tel.: 466 512 003 www.funsport.cz

Žďár nad Sázavou

INTERSPORT HYPERNOVA PARDUBICE Palackého tř. 2748, 530 00 Pardubice www.intersport.cz

Jihomoravský kraj

HUDY SPORT 17. listopadu 400, 530 02 Pardubice tel.: 466 513 538 www.hudy.cz

FREYTAG-BERNDT-prodejna GEOKART Vachova 8, 602 00 Brno www.freytagberndt.cz

Dlouhoňovice HELIA SPORT Dlouhoňovice 51, 564 01 Žamberk www.heliasport.cz

5%

Titty Twister Denisova 28, Olomouc Nádražní 29, Ostrava www.skateshop.cz

5%

Skicentrum Brno J. Babáka 9, Brno-Královo Pole tel: 541245853 www.skicentrum-brno.cz

5%

Hartman Sport Poupětova 4, Olomouc tel. 585 424 095 www.hartmansport.cz

HIGHLAND SPORT Palachova 2285/39, 591 01 Žďár nad Sázavou www.highland-sport.cz

Brno

BARNEX SP-RT lyže, snowboard, běžky – prodej, půjčovna, servis – Rossignol, Elan, Nordica Bratislavská 7, 602 00 Brno tel.: 545 245 847 www.barnexsport.cz

15 %

APUL na kurz licence APUL C www.apul.cz Skier´s Edge lyžařský trenažér www.skiersedge.cz

10%

Sherpa Ski a Board School sleva na celodenní výuku carvingu, snb, telemarku a na první hodinu v dětské školce vždy ve všední den Malá Morávka-Karlov Hlubočky u Olomouce tel.: 604 681 100, 608 473 100

10%

eSki school Hotel Horal, Špindlerův Mlýn www.eski.cz

Snowsport School Pec pod Sněžkou sleva na veškeré služby Pec pod Sněžkou 170, Pec pod Sněžkou tel.: 739 309 272, 739 336 055 www.snowsportschool.cz

50%

10 %

30 %

Danutiming organizace a elektronické měření závodů www.eski.cz

25 %

Slovenská skialpinistická asociácia účastnické poplatky při závodech (SSA), srazech, přechodech hor, vzdělávacích programech Trieda SNP 40, Banska Bystrica www.skialp4u.sk

20%

Happy Hill Sochor sleva na dětskou výuku Pec pod Sněžkou, Černý Důl, Vrchlabí tel: 499736432 www.happyhill.cz

HELIA SPORT Úvoz 59/61, 602 00 Brno www.heliasport.cz

Hodonín MATES SPORT Národní tř. 15, 695 01 Hodonín

Kyjov

MM SKICENTRUM Brechtova 7, 638 00 Brno www.mmskicentrum.cz

MATES SPORT Dobrovského 621, 697 01 Kyjov tel.: 518 611 837

MUJSPORT Kobližná 5, 602 00 Brno www.mujsport.cz

Moravskoslezský kraj

ROCK POINT Masarykova 16, 602 00 Brno www.rockpoint.cz ROCK POINT GALERIE VAŇKOVKA Ve Vaňkovce 1, 602 00 Brno www.rockpoint.cz INTERSPORT Brno nám. Svobody 12, 602 00 Brno tel.: 543 250 565 www.intersport.cz MM SKICENTRUM Brechtova 7, 638 00 Brno tel.: 548 522 422 www.mmskicentrum.cz skiski & golfgolf M.Palác – Heršpická 814/5a, 639 00 Brno tel.: 543 214 421 www.ski-golf.cz SENSOR FRIENDSHIP STORE náměstí Svobody, 602 00 Brno tel.: 542 213 720

www.sensor.cz

SKICENTRUM BRNO J. Babáka 9 (vedle Telecomu), 612 00 Brno www.skicentrum-brno.cz CARVING SHOP Kotlanova 1, 628 00 Brno-Líšeň www.carv.cz

Bílá SUN SKI & BOARD SCHOOL Ski areál Bílá v Beskydech, 739 15 Bílá tel.: 774 155 380 www.sunski.cz

Bruntál HELIA SPORT Krátká 2, 792 01 Bruntál www.heliasport.cz

Český Těšín SPORT CENTRUM SUPÍK Čapkova 203, 737 01 Český Těšín SPORT CENTRUM SUPÍK Nádražní 17, 737 01 Český Těšín

Frýdek-Místek HUDY SPORT nám. Svobody 43, 738 02 Frýdek-Místek www.hudy.cz

Jablunkov SPORT CENTRUM SUPÍK Mariánské náměstí 16, 739 01 Jablunkov

Nový Jičín INTERSPORT Nový Jičín Masarykovo nám. 4/5, 741 01 Nový Jičín www.heliasport.cz

INTERSPORT Brno Olympia U Dálnice 777, 664 42 Brno-Modřice www.intersport.cz

5%

eSKI e-shop, www.eski.cz

10 %

ŠKOLY A KURZY 70 %

Snowsport School Pec pod Sněžkou sleva na lekce telemarku Pec pod Sněžkou 170, Pec pod Sněžkou tel: 739 309 272, 739 336 055 www.snowsportschool.cz

GEMMA SPORT Pekařská 25, 602 00 Brno www.gemmasport.cz

20 % lyžařská škola 10 % půjčovna 5 % obchod SUN SKI & BOARD SCHOOL www.sunski.cz Centrála, Dolní Hejčínská 36, Olomouc lyžařská škola, půjčovna, obchod SUN Sport, 28. října 23, Lanškroun obchod

Ski areál Mosty u Jablunkova lyžařská škola

Čenkovice lyžařská škola, půjčovna

Ski areál Severka, Dolní Lomná lyžařská škola, půjčovna

Ski Sport Slunce, Bedřichov 19, Špindlerův Mlýn lyžařská škola, půjčovna, obchod

Ski areál Červenohorské sedlo, Kouty nad Desnou 107 lyžařská škola, půjčovna, obchod

Hromovka Ski & Snb Zone, Špindlerův Mlýn lyžařská škola, půjčovna

Ski areál Větrný vrch – Dolní Morava lyžařská škola, půjčovna, obchod

Černý Důl 195 lyžařská škola, půjčovna

Lyžařský areál Proskil, Branná lyžařská škola, půjčovna

Ski Park Mladé Buky lyžařská škola, půjčovna

Ski areál Ramzová lyžařská škola, půjčovna

Harakiri kiteboarding sleva na snowkiting a kiteboarding www.kiteboarding.cz www.harakirikiteboarding.cz

Harrachov 185 lyžařská škola, půjčovna

Hotel Prometheus – Skicentrum Sněžník Dolní Morava lyžařská škola, půjčovna

Horní Rokytnice nad Jizerou 154 lyžařská škola, půjčovna

nám. TGM, Jeseník lyžařská škola, půjčovna, obchod

5%

Penzion U Janoušků, Paseky nad Jizerou lyžařská škola, půjčovna

Areál Bohema Zlaté Hory 711/2 lyžařská škola, půjčovna

Ski areál Bílá v Beskydech lyžařská škola, půjčovna, obchod

Zlaté Hory – pobočka Hotel Aurum, Zlaté Hory lyžařská škola, půjčovna

Ski areál Pustevny – Horský hotel Tanečnica, Horní Bečva lyžařská škola, půjčovna, obchod

www.sunski.cz

Lyžařská škola Potok Pec pod Sněžkou, tel.: 603 809 365 www.potok.cz

10%

Skischool Envy Ramzová tel.: 604 959 283 www.skicentrum-brno.cz

7%

Slovenská skialpinistická asociácia pojištění pro pohyb ve volném terénu na horách po celém světě Alpenverein a SSA Trieda SNP 40, Banska Bystrica www.skialp4u.sk

5%

Školička ski & snb Sedloňov 155, Sedloňov v Orlických horách www.skisedlonov.cz

113 SPORT HOUSE prodej, servis, půjčovna, prodej na splátky, Gen. Hlaďo 20 (naproti Sportbaru), 741 01 Nový Jičín tel: 556 315 429, 608 970 278 www.sporthouse.cz

Ostrava INTERSPORT Ostrava Novinářská 3178/6a (OC Futurum), 702 00 Ostrava www.intersport.cz ROCK POINT Poštovní 3 (Kuří Rynek), 702 00 Ostrava www.rockpoint.cz ROCK POINT FUTURUM Novinářská 3178/6a, 702 00 Ostrava www.rockpoint.cz 4 SKI Daliborova 3, 709 00 Ostrava tel.: 596 622 901 www.4ski.cz, info@4ski.cz

Třinec SPORT CENTRUM SUPÍK nám. Svobody 527, 739 61 Třinec

Horní Bečva SUN SKI & BOARD SCHOOL Ski areál Pustevny, Horský hotel Tanečnica, 75657 Horní Bečva tel.: 774 155 375 www.sunski.cz

Kroměříž

Příbor ALPI SPORT CENTRUM Jičínská 15, 742 58 Příbor www.alpisport.cz

INTERSPORT Zlín Zlaté Jablko náměstí Míru 174, 760 01 Zlín tel.: 571 817 266 www.intersport.cz INTERSPORT Zlín-Malenovice 3. května 1170, 760 02 Zlín-Malenovice tel.: 577 104 269 www.intersport.cz

Velké Karlovice

SUN SKI & BOARD SCHOOL lyžařská škola a půjčovna Ski areál Červenohorské sedlo, Kouty nad Desnou 107, 788 11 Kouty nad Desnou www.sunski.cz

Olomouc ROCK POINT Riegrova 405, 779 00 Olomouc tel.: 585 242 701 www.rockpoint.cz

GAVALA SPORT Na Rolách 413, 687 22 Ostrožská Nová Ves

Olomoucký kraj

Uherský Brod

HELIA SPORT I. P. Pavlova 116, 779 00 Olomouc www.heliasport.cz

Hranice na Moravě

INTERSPORT Uherský Brod Nerudova 251 , 688 01 Uherský Brod www.intersport.cz

SKI CENTRUM HRANICE prodej, servis, půjčovna (i mot. člunů) Třída Čsl. armády 546, 753 01 Hranice www.skicentrumhranice.cz

SENZA SPORT Hradišťská 1922 , 686 02 Uherské Hradiště

Rožnov pod Radhoštěm INTERSPORT Rožnov Nádražní 32 , 756 61 Rožnov pod Radhoštěm www.intersport.cz

Vsetín

SPORT HOUSE Hranice prodej, servis, půjčovna, prodej na splátky Nová ulice 1821 (naproti Lidl), 753 01 Hranice tel: 581 615 174, 774 679 430 www.sporthouse.cz

Jeseník SPORTMAX Karla Čapka 237, 790 01 Jeseník tel.: 584 411 517

Dunajská Streda VIVAX SPORT A. Vamberyho 5249/13B, 929 01 Dunajská Streda tel.: +421 315 511 177 www.vivaxsport.sk

Hudy Sport Mlynská 2, 040 01 Košice

Ostrožská Nová Ves

Uherské Hradiště

Yak Steam s.r.o.

Záhradnícka 93 , 821 08 Bratislava yaksteam@nextra.sk

Košice

CZ SPORT Skiareál Razula,Velké Karlovice tel.: 604 672 806 www.cz-sport.cz

FLORIÁN SPORT Janáčkova 1089/20, 702 00 Ostrava-Moravská Ostrava tel.: 596 110 759 www.floriansport.cz

HUDY SPORT Dolná 44, 974 01 Banská Bystrica www.hudy.cz, www.horskamania.sk

Bratislava

GM SPORT bazar, půjčovna a servis Lazecká 115, 777 00 Olomouc tel.: 585 220 897 www.gmsport.cz

MADEJA SPORT ul. 28. října 227, 709 00 Ostrava-Mariánské hory tel.: 595 626 322 www.madejasport.cz

Banská Bystrica

Kouty nad Desnou

SPORTSHOP Prštné 161, 760 01 Zlín tel.: 577 019 012

VLADIMÍR KAMLER - VELOSERVIS prodej kol, lyží - Elan, Blizzard 193, 756 14 Francova Lhota tel.: 571 458 045

SLOVENSKO

SUN SKI & BOARD SCHOOL lyžařská škola a půjčovna Centrála, Lipovská 83/8, 790 01 Jeseník www.sunski.cz SUN SKI & BOARD SCHOOL lyžařská škola a půjčovna Školní 25, 790 01 Jeseník www.sunski.cz

HUDY SPORT ZLÍN Vodní 453, 760 01 Zlín www.hudy.cz

Francova Lhota

HSH SKI Kovářská 120, 767 01 Kroměříž www.board-ski.cz

RUMA SPORT Ostravice 213, 739 14 tel.: 603 240 969 mar.ruzicka@tiscali.cz

Zlín

Zlínský kraj

HELIA SPORT Porubská 708, 708 00 Ostrava www.heliasport.cz

Ostravice

CK VÁCLAVÍK U hřiště 1325, 755 01 Vsetín tel.: 571 419 916

Liptovský Mikuláš ITOCA Mgr. Nora Gažová Brezová 497/11, 031 04 Liptovský Mikuláš itoca@itoca.sk

HARTMAN SPORT Poupětova 4, 772 00 Olomouc www.hartmansport.cz

Lučenec SPORT SNOW M. Rázusa 60, 984 01 Lučenec www.sport-snow.cz

Prievidza

Ostružná

BOARDS PARADISE A. Hlinku, 971 01 PrievIdza tel.: +421 425 438 212

SUN SKI & BOARD SCHOOL lyžařská škola a půjčovna Ramzová 342, 788 25 Ostružná www.sunski.cz

Trstená

Přerov HELIA SPORT Žerotínovo nám. 24, 750 00 Přerov www.heliasport.cz

SPORT-ROBI Brezová 123, 028 01 Brezovica tel.: +421 905 740 914

Poprad Ing. Peter Lichý – Sportrysy Nám. sv. Egídia 77, 058 01 Poprad sportrysy@sportrysy.sk

DAVID ANDĚL - SPORTSERVIS Žerotínova 1321, 755 01 Vsetín

adresář prodejců hledejte i na

2009 SKIAREÁL LESNÁ, KRUŠNÉ HORY, 21.–22. 3. 2009

NORDICtest – test běžeckých lyží Přijeďte si vyzkoušet špičkové modely běžek pro sezónu 2009/2010!

Odàåå ëéfåàåâ ÛðåØäàÚâf êoãð£ íðëéíØãæêë࣠éæíåæí[ßð£ áàêëæëðď

Swix Nordic Skitest je první akcí svého druhu v České republice. Jejím účelem je umožnit široké lyžařské veřejnosti vyzkoušet si na sněhu nejnovější modely běžeckých lyží (pro sezónu 2009/10) včetně nejvyšších závodních modelů špičkově připravených servisním týmem Swix. Zároveň máte množnost stát se testéry Swix Nordic Skitestu a přispět svým dílem k výsledným známkám testovaných lyží. Navíc pak získáte možnost otestovat a výhodně zakoupit i další části běžecké výbavy (hole, doplňky, oblečení…).

Ígéåg êàäìãìáÜ ÚØéíàåÞæí êëðã áoñÛð¥

Více na www.nordictest.cz

Datum a místo konání: 21.–22.3.2009 (so–ne), od 9 do 15 hodin, skiareál Lesná v Krušných horách (900 m n. m.), www.skilesna.com

HUR¡ NA LYéE

®

19. sezona - více než 250 ubytovacích kapacit a 80 lyžařských středisek

RAKOUSKO - ITÁLIE - Francie - Švýcarsko - Čechy autokarem od října do května od 5.990 Kč prodl. víkend včetně skipasu autem ubyt. "na míru" libovolný počet nocí od 290 Kč/noc katalogy zašleme dále katalogy: Poznávací zájezdy, ZDARMA Pobyty u moře, Alpy a Dolomiti- letní pobyty CK CONTI s.r.o., Jindřišská 30 (kousek od věže), PRAHA 1 po - pá: 10 - 18 hod., tel.: 224 23 01 20, 224 23 60 28, 724 044 055 soutěž o zájezd zdarma - prodej on-line - každý 200-stý vyhrává na:

www.ckconti.cz

AKTUALNÍ INFORMACE od stovek lyža ON-LINE

WWW.TRENAZER.CZ

ski areály b žecké trat sn hové zpravodajství MAPY, UBYTOVÁNÍ, DISKUZE

CHOPOK-JUH

(SLOVENSKO)

Zde zapište svůj aktivační kód, jméno a datum aktivace: (kód získáte na www.SKIPAS-ZDARMA.cz) aktivační kód:

datum aktivace:

jméno: Obsluha pokladny může při výměně kupónu za skipas požadovat prokázání totožnosti za účelem zamezení zneužití akce. Využitím kupónu udělujete souhlas s marketingovým zpracováním poskytnutých údajů dle zákona č. 101/2000 Sb., a to na dobu deseti let od udělení souhlasu.

Tento souhlas můžete kdykoliv bezplatně odvolat na adrese redakce.

NEVYTRHÁVEJTE

KUPÓN AKTIVUJTE NA www.SKIPAS-ZDARMA.cz

OBDOBÍ PLATNOSTI: SKIPAS ZDARMA PLATÍ TEN TÝŽ, ANEBO NÁSLEDUJÍCÍ DEN 27. 4.–24. 5. 09

NAVŠTIVTE PORTÁL SNOW.CZ!

V ATLASU STŘEDISEK NAJDETE NA 200 DETAILNĚ POPSANÝCH DESTINACÍ

NEVYTRHÁVEJTE

Obsluha pokladny může při výměně kupónu za skipas požadovat prokázání totožnosti za účelem zamezení zneužití akce. Využitím kupónu udělujete souhlas s marketingovým zpracováním poskytnutých údajů dle zákona č. 101/2000 Sb., a to na dobu deseti let od udělení souhlasu.

Tento souhlas můžete kdykoliv bezplatně odvolat na adrese redakce.

V SEKCI SNOW MARKET MŮŽETE VYBÍRAT A SROVNÁVAT PŘES 1 000 LYŽÍ 35 ZNAČEK Z KOLEKCE 2008-2009

V SEKCI SNĚHOVÉ ZPRAVODAJSTVÍ PŘIBYLY STOVKY DENNĚ AKTUALIZOVANÝCH SVĚTOVÝCH STŘEDISEK!

NEVYTRHÁVEJTE

datum aktivace:

jméno:

KUPÓN AKTIVUJTE NA www.SKIPAS-ZDARMA.cz

aktivační kód:

KUPÓN AKTIVUJTE NA www.SKIPAS-ZDARMA.cz

(kód získáte na www.SKIPAS-ZDARMA.cz)

POZOR! POZOR! POZOR!

Zde zapište svůj aktivační kód, jméno a datum aktivace:

OBDOBÍ PLATNOSTI: OD 6. 3. 09 DO KONCE SEZ ÓNY 09 (KROMĚ VELIKONOC 9.–1 4. 4. 09

TATRANSKÁ LOMNICA (SLOVENSKO)

OBDOBÍ PLATNOSTI: OD 31. 3. 09 DO KONCE SEZÓNY 09 (KROMĚ VELIKONOC 9.–1 4. 4. 09)

Obsluha pokladny může při výměně kupónu za skipas požadovat prokázání totožnosti za účelem zamezení zneužití akce. Využitím kupónu udělujete souhlas s marketingovým zpracováním poskytnutých údajů dle zákona č. 101/2000 Sb., a to na dobu deseti let od udělení souhlasu.

Tento souhlas můžete kdykoliv bezplatně odvolat na adrese redakce.

1 DEN

datum aktivace:

jméno:

1 DEN

aktivační kód:

1 DEN

(kód získáte na www.SKIPAS-ZDARMA.cz)

1+1 ZDARMA

Zde zapište svůj aktivační kód, jméno a datum aktivace:

1+1 ZDARMA

(ŠVÝCARSKO)

1+1 ZDARMA

ENGELBERG

Jak získat skipas zdarma: zdarma: 1. Kupón nejprve aktivujte na www.SKIPAS-ZDARMA.cz vyplněním svého jména, příjmení, adresy, data narození a e-mailu, a to nejpozději 24 hodin před návštěvou areálu. Obratem obdržíte e-mailem svůj aktivační kód.

Aktivace nezavazuje k návštěvě areálu a platí po celé období trvání akce.

2. Na kupón vyplňte aktivační kód, získaný na www.SKIPAS-ZDARMA.cz.

3. Kupón vytrhněte na pokyn obsluhy v pokladně areálu a odevzdejte jej.

V období od 27. 4. do 24. 5. 2009 pak při nákupu jednodenního skipasu získáte druhý jednodenní skipas zdarma s platností tentýž anebo následující den.

Každý čtenář má nárok na výměnu jednoho kupónu během platnosti akce. V případě, že aktivační údaje vyplněné na www.SKIPAS-ZDARMA.cz nesouhlasí s údaji na dokladu tožnosti anebo aktivace není provedena alespoň 24 hodin před návštěvou, nárok zaniká. Změna vyhrazena.

www.engelberg.ch

Jak získat skipas zdarma: zdarma: 1. Kupón nejprve aktivujte na www.SKIPAS-ZDARMA.cz vyplněním svého jména, příjmení, adresy, data narození a e-mailu, a to nejpozději 24 hodin před návštěvou areálu. Obratem obdržíte e-mailem svůj aktivační kód.

Aktivace nezavazuje k návštěvě areálu a platí po celé období trvání akce.

2. Na kupón vyplňte aktivační kód, získaný na www.SKIPAS-ZDARMA.cz.

3. Kupón vytrhněte na pokyn obsluhy v informačním středisku (vedle pokladny areálu) a odevzdejte jej.

V období od 6. 3. 2009 do konce lyžařské sezóny 08/09 (kromě Velikonoc 9.–14. 4. 2009) při nákupu jednodenního skipasu získáte druhý jednodenní skipas zdarma.

Každý čtenář má nárok na výměnu jednoho kupónu během platnosti akce. V případě, že aktivační údaje vyplněné na www.SKIPAS-ZDARMA.cz nesouhlasí s údaji na dokladu tožnosti anebo aktivace není provedena alespoň 24 hodin před návštěvou, nárok zaniká. Změna vyhrazena.

www.vt.sk

Jak získat skipas zdarma: zdarma: 1. Kupón nejprve aktivujte na www.SKIPAS-ZDARMA.cz vyplněním svého jména, příjmení, adresy, data narození a e-mailu, a to nejpozději 24 hodin před návštěvou areálu. Obratem obdržíte e-mailem svůj aktivační kód.

Aktivace nezavazuje k návštěvě areálu a platí po celé období trvání akce.

2. Na kupón vyplňte aktivační kód, získaný na www.SKIPAS-ZDARMA.cz.

3. Kupón vytrhněte na pokyn obsluhy v pokladně areálu a odevzdejte jej.

V období od 31. 3. 2009 do konce lyžařské sezóny 08/09 (kromě Velikonoc 9.–14. 4. 2009) při nákupu jednodenního skipasu získáte druhý jednodenní skipas zdarma.

Každý čtenář má nárok na výměnu jednoho kupónu během platnosti akce. V případě, že aktivační údaje vyplněné na www.SKIPAS-ZDARMA.cz nesouhlasí s údaji na dokladu tožnosti anebo aktivace není provedena alespoň 24 hodin před návštěvou, nárok zaniká. Změna vyhrazena.

www.jasna.sk

FREESKI 03 SVÉHO PRODEJCE… NAJDETE U

www.subaru.cz

Přestavby pro odpočet 19% DPH do 31.března

[ od 678 800 Kč ]

ZDARMA!

Všestrannost, výkon, zábava,

prostor, dobrodružství. Víme, co chcete.

od 279 800 Kč

JUSTY

od 528 800 Kč

IMPREZA

od 768 800 Kč

LEGACY

od 908 800 Kč

OUTBACK

od 1 228 800 Kč

TRIBECA

Může vůz pojmout vaši rodinu, přátele a vše potřebné, a zároveň být snadno ovladatelný na vozovce? Řešení JE TADY - pokud si vyberete nové Subaru, můžete všechno. Vozy jsou zkonstruovány jako jedinečná kombinace kompaktního a nízko položeného motoru SUBARU BOXER – nyní i v převratném provedení DIESEL – a podvozku Symmetrical All-Wheel Drive. Dva systémy s perfektně vyváženým rozložením hmotnosti v podélné ose vozu, které pracují jako jeden a poskytují tak svižnost, ovládání a bezpečí, které si užijete jenom v Subaru.

Ceny vozů jsou uvedeny vč. DPH. Na všechny modely kombi nyní přestavba s odpočtem 19% DPH ZDARMA! Informujte se na další bonusy u partnerů Subaru.

Kombinovaná spotřeba paliva 5,0 - 11,6 l/100 km, emise CO2 118 - 275 g/km. Každý vůz Subaru prodaný autorizovanými partnery Subaru ČR má tříletou záruku/100 000 km (dle toho, co nastane dříve) a službu Subaru Assistance po Evropě.

Navštivte autorizované partnery Subaru Brno C&K Vídeňská 100, tel.: 547 136 215 Brno MIJA AUTOCENTRUM Provazníkova 90, tel.: 545 245 277 České Budějovice BALKAR Novohradská 1043, tel.: 387 240 727 Dvůr Králové AC BOOM Seifertova 1165, tel.: 499 621 176 Frýdek-Místek AUTOSALON FRÝDEK-MÍSTEK Příborská 1000, tel.: 558 432 872

ČR a rezervujte si svoji předváděcí jízdu Fryšták u Zlína IVOS ZLÍN Zlínská 390, tel.: 577 912 590 Hradec Králové RADKO POLÁK Průmyslová 643, tel.: 495 220 873 Jihlava AUTO VYSOČINY Chlumova 1, tel.: 567 322 536 Liberec ILOS Letná 646/13, tel.: 485 100 896 Olomouc TRENDCAR I. P. Pavlova 120, tel.: 585 700 977

již dnes!

Opava DANCARS CZ Krnovská 82, tel.: 553 719 296 Ostrava SUBI STYL Grmelova 2069/9, tel.: 596 616 940 Plzeň AUTWEC Útušická 3, tel.: 377 473 935 Plzeň M. LIŠKA Skladová 7, tel.: 377 452 083 Praha 5 EMIL FREY ČR Pekařská 5, tel.: 255 720 111

Praha 9 EMIL FREY ČR Kolbenova 3, tel.: 283 061 234 Praha 10 ALM Hornoměcholupská 4, tel.: 271 961 283 Sedlčany AUTO VERO Na Červeném Hrádku 759, tel.: 318 875 297 Sokolov AUTO BROŽOVSKÝ Stará Ovčárna, tel: 359 807 010 Ústí nad Labem BETA HASE Havířská 373/25, tel.: 475 201 206

Zveme Vás do značkové prodejny PRINC SPORT v Praze 7, Milady Horákové 96.

Nechte se překvapit novým interiérem a úžasnými zaváděcími cenami.

PARTNER VAŠICH ÚSPĚCHŮ

Výhradní dovozce sjezdových lyží, snowboardů, lyžařského oblečení a doplňků VÖLKL pro ČR Výhradní dovozce lyžařské a sportovní obuvi TECNICA pro ČR Výhradní dovozce lyžařského oblečení a doplňků DESCENTE pro ČR a SR Výhradní dovozce lyžařských helem a brýlí Marker pro ČR

Veškeré informace naleznete na www.voelkl.cz 3. PRINCOVA a. s.

Pecháčkova 7, 150 00 Praha 5 tel.: 257 327 467, info@voelkl.cz