SNOW 32 - březen 2007

2X SKIPAS ZDARMA

carving|freeride|snb|tour

32

SNOW 32

březen 2007 cena: 69 Kč / 105 Sk

Pozvánka do Švýcarska. MojeSvycarsko.com Při vašich cestách využijte Švýcarského dopravního systému – ideální doprava pro vaše lyžařské pobyty, běžkařské výlety i skialpinistické výpravy.

Nejpohodlnější a nejrychlejší způsob, jak se dopravit do švýcarských středisek, je využít některého z přímých letů společnosti SWISS z Prahy do Basileje, Ženevy nebo Curychu (vaši lyžařskou výbavu přepraví zdarma) a dál cestovat do vámi vybrané destinace Švýcarským dopravním systémem (STS), který zahrnuje v jediné jízdence dopravu železniční, autobusovou (žluté poštovní autobusy), lodní a městskou (ve 37 švýcarských městech) a zaručuje také 50% slevu na horské dráhy a lanovky a volný vstup do více než 400 muzeí Švýcarska. Kterou z jízdenek si nejlépe vybrat? Pro pobyt na jednom místě vám poslouží Swiss Transfer Ticket, Pokud si chcete během pobytu udělat výlet, doporučujeme Swiss Flexi Pass. Dny, kdy jízdenku využijete, si zvolíte sami. Sleva na horské dráhy platí po celou dobu mezi prvním a posledním dnem platnosti. Swiss Pass je pak pro ty, kteří chtějí cestovat několik dnů po sobě jdoucích.

FIRO-tour – váš partner pro cesty do Švýcarska Call Centrum: 210 000 210 www.firotour.cz

yžařské časopisy se v našich krajích objevují skoro tak dlouho, jako organizovaní lyžaři. První časopis zaměřený na lyžování vyšel již v roce 1906 pod názvem Lyžařství (později Zimní sport a opět Lyžařství). Pro časové zařazení, například jen tři roky před tím zprovoznil Křižík svou první elektrifikovanou železnici. Časopis přežil obě války, invazi spojenců, sametovou revoluci a zanikl až příchodem tupého kapitalismu (1994) – ostatně ani mnohé železnice nepřežily. Když otevřeme prastaré výtisky, zjistíme, že technické možnosti udělaly skok, módní trendy vykreslily několik sinusoid, podobně i lyžařská technika… Podstata zůstala…

L

4

OBSAH SNOWREDAKCE 3 6

Stopy Komix

SNOWMIX 10 12

Navostro Retro

SNOWSPECIÁL 14 20

Zlatá Šárka Záhrobská MS 2007 – Češi pod drobnohledem

SNOWZOOM 22

Fotogalerie

SNOWCARVING 28 30 32 34 36 38 40 43 44 48

Snowhill Karel Vacek Audi & Völkl Cup 2007 Budoucnost sněhu Skiing in the rain Veletrh ISPO 2007 Test brýlí Světovému poháru je čtyřicet Problém kombinace Na trati obřáku 24 hodin nonstop Univerzita – Rovnováha aneb po jedné II.

SNOWFOCUS 50 54

Lyže v armádě Winter Survival – závod o přežití

SNOWFREERIDE 60 64 65 66 72

SNOWride – Vrátna Sabina Kaletová Simona Hrstková The North Face Ski Challenge Ski Cordillera – Sníh posvátných hor

SNOWSNB 78 80

O2 Snowboard Tour odstartovala Snowparky a vše o nich

SNOWHISTORIE 84

100 let lyžování na Vysočině

SNOWTOUR 88

Přívětivé 4000vky nad Saas Fee

SNOWATLAS 92 96 98 100 102

Snow in Canada – Whistler-Blackcomb Lichtenštejnsko – Alpy v rodinných rukou Gastein – Horké prameny a cool sjezdovky Dejme malým šanci – Zvičina, Ostružná APUL news

SNOWAUTO 106

Na hory po americku

110 112 114

Adresář prodejen SNOWcard Flash

Foto: Martin Klika, jezdkyně: Sabina Kaletová, místo: Vysoké Tatry

cestovní kancelář NEJŠIRŠÍ NABÍDKA NEJLEPŠÍHO LYŽOVÁNÍ 7x ubytování, 6x skipas již od Itálie Í Dolomiti Superski Val di Fiemme / Obereggen

4.590 Kč/os.

San Martino di Castrozza / Passo Rolle

4.590 Kč/os.

Tre Valli

6.690 Kč/os.

Val di Fassa e Carezza - Sella Ronda

7.190 Kč/os.

Arabba / Marmolada - Sella Ronda

6.990 Kč/os.

Val Gardena / Alpe di Siusi - Sella Ronda

6.890 Kč/os.

Francie

Alta Badia - Sella Ronda

7.590 Kč/os.

Tignes / Val d’Isére

6.090 Kč/os.

Sankt Anton - Lech

11.100 Kč/os.**

Kronplatz - Plan de Corones

6.190 Kč/os.

La Plagne / Les Arcs

7.290 Kč/os.

Tiroler Oberland

7.500 Kč/os.**

Valle Isarco

4.990 Kč/os.

La Rosiere

5.890 Kč/os.

Pitztal

Alta Pusteria

6.190 Kč/os.

7x ubytování, 6x skipas již od

7x ubytování od Rakousko

Ötztal / Sölden Arena / Obergurgl

1.250 Kč/os. 7.300 Kč/os.**

Cortina d’Ampezzo

7.690 Kč/os.

Í Trois Vallees Courchevel

5.890 Kč/os.

Stubaital

2.000 Kč/os.

Civetta

9.790 Kč/os.*

Méribel / Mottaret

6.090 Kč/os.

Alpbachtal

8.500 Kč/os.*

Í Skirama Dolomiti Adamello Brenta

Les Menuires

4.990 Kč/os.

Hochzillertal / Hochfügen

2.100 Kč/os.

Tonale / Ponte di Legno

3.990 Kč/os.

Val Thorens

6.690 Kč/os.

Zillertal Arena

4.100 Kč/os.

Marilleva / Folgarida

4.590 Kč/os.

St. Francois Longchamp

4.890 Kč/os.

Zillertal 3000 / Hintertux

4.600 Kč/os.

Madonna di Campiglio / Pinzolo

5.190 Kč/os.

Valmeinier / Valloire

5.090 Kč/os.

Brixental

4.100 Kč/os.

Pejo

3.990 Kč/os.

Val Cenis

4.490 Kč/os.

Kitzbühel / St. Johann

2.050 Kč/os.

Paganella

2.890 Kč/os.

Chamrousse

3.590 Kč/os.

Kaprun - Zell am See

2.700 Kč/os.

Monte Bondone

3.290 Kč/os.

Alpe d’Huez

5.290 Kč/os.

Saalbach - Hinterglemm

2.700 Kč/os.

Folgaria / Lavarone

3.390 Kč/os.

Les 2 Alpes

5.190 Kč/os.

Gasteinertal

3.950 Kč/os.

Í Alta Valtellina

Puy St. Vincent

3.490 Kč/os.

Lungau

Bormio / San Colombano

3.890 Kč/os.

Risoul / Vars

3.390 Kč/os.

Obertauern

16.900 Kč/os.**

Santa Caterina

3.490 Kč/os.

Les Orres

3.890 Kč/os.

Tauplitz

11.600 Kč/os.***

Livigno

5.690 Kč/os.

Orcieres 1850

3.790 Kč/os.

Dachstein West

5.200 Kč/os.****

Pra Loup / Val d’Allos

3.690 Kč/os.

Schladming - Dachstein

2.300 Kč/os.

Í další střediska Itálie

2.250 Kč/os.

Aprica

2.990 Kč/os.

Glockner Dolomiten

1.150 Kč/os.

Madesimo

3.690 Kč/os.

Bad Kleinkirchheim

3.200 Kč/os.

Chiesa Valmalenco

4.090 Kč/os.

Německo

Foppolo / San Simone

1.990 Kč/os.

Berchtesgaden

Via Lattea / Sestriére

6.990 Kč/os.

Cervinia / Zermatt

7.490 Kč/os.

Solda / Trafoi

4.890 Kč/os.

Česko

Brentonico

3.890 Kč/os.

Špindlerův Mlýn

8.190 Kč/os.***

7x ubytování, 6x skipas již od Švýcarsko

4.890 Kč/os.*

Crans - Montana

5.490 Kč/os.

4 - Vallées

5.390 Kč/os.

Jungfrau region

14.790 Kč/os.***

*7x ubytování se snídání, 6x skipas, ** 7x ubytování v hotelu s polopenzí, *** 7x ubytování v hotelu s polopenzí, 6x skipas, **** 7x ubytování, 6x skipas

lii v Itá

již od

/ os. 0 Kč nocí

a v ap kipasem se s

golfov

Kdo maže, ten jede!

é

Petr Kolář

zá

jezdy

zpěvák - držitel ceny Anděl

a hlavně lyžař

w w w. S n o w A t l a s . n e t

zima 2006 / 2007

LYŽOVÁNÍ V ALPÁCH Švýcarsko O Německo O Česko

a 7 1.99 nu n a 6 dní n rtmá

Itálie O Francie O Rakousko

ceny

cestovní kancelář

již od

Kč 0 .99 obytu

1a týden p ipasu z ě sk n t e vč cestovní kancelář

www.nev-dama.cz • 800 100 234

6

Seriálový komix o lyžích Kdo má naftu, je za vodou. Tak skončilo naše minulé vyprávění.

Sjela bych si ještě pro to norkové boa, Slime!

Příště mi pozvi dvě takovéhle rošťandy, Slime!

Objedná mi někdo ještě jednu sklenku, Slime?!

Už nemám ani kapku nafty, došel nám zdroj příjmů.

©

Jsme na mizině! Budem žebrat, živit se poctivou prací, chodit pro podporu, prodáme Kikinu nebo založíme poctivou politickou stranu, která má korupci ve svém programu? Všechno je to zoufalé řešení! Jen neprodat naše lyže! To by byl konec!

2007

idea & artwork klp.it - photo Mario Reggiani GARMONT S.r.l. - T (39) 0423 8726 - F (39) 0423 621392

Got it!

Znaky

Výhody

vyměnitelné magnesiové přezky

lehké, pevné, bezpečné

FREE RIDE ENDORPHIN

zajištění přezky při chůzi

polohovatelný klip přezky

přizpůsobení různým tvarům nohy a chodidla, posunutím přezky až o 18 mm

a.d.d. anatomicky tvarovaná klenba nohy a prostor pro prsty

pohodlí, výborná fixace chodidla, zmírnění tlaku na prsty

anatomický tvar a přichycení jazyka ve dvou místech

snadný ohyb vpředu, rozložení tlaku přezek po celé délce jazyka

uchycení komínu v několika místech

jedinečná opora a zpevnění nohy ve skeletu

přepínací mechanismus chůze/sjezd

3 pozice - 2 pro sjezd 20 a 25 stupňů, třetí pro snadnou a pohodlnou chůzi

karbonová výztuha

lehká a pevná struktura

kloub

přizpůsobení komínu tvaru nohy

GARMONT.COM

háčky pro chůzi

Challenge the elements

REDAKCE ŠÉFREDAKTOR

Petr Socha petr.socha@snow.cz ZÁSTUPCE ŠÉFREDAKTORA

Radek Holub radek.holub@snow.cz GRAFIKA

Petr Antoníček OBCHOD

Petr Havelka petr.havelka@snow.cz Lubomír Sušila lubomir.susila@snow.cz DISTRIBUCE

Veronika Kolářová veronika.kolarova@snow.cz

NASTAL

REDAKTOŐI STÁLÍ SPOLUPRACOVNÍCI alpské lyžování, materiál Karel Hampl, Tom Řepík, Ondra

ÿAS LOUÿENÍ… Čas letí. Zrychluje a zpomaluje podle toho, jak se mu chce. A chce se mu obvykle vždycky přesně naopak, než bychom my byli rádi. Krásné okamžiky smrskne do těch nejrychlejších úseků a naopak ta temnější místa naší plavby protahuje a ne a ne je ukončit. Loď času se zbrzdí na líném špinavém oleji, zatímco hbitými čistými peřejemi prosviští během okamžiku. A nás právě zavezla na místo, kde se s vámi, nejmilejšími čtenáři pod sluncem, na nějaký čas loučíme. Je nám to samozřejmě trochu líto (máme vás rádi), na druhou stranu nás nyní čeká ta peřejnatá část roku, takže bychom lhali, kdybychom nepřiznali, že se těšíme. Těšíme se na naše výjezdy, sbírání materiálu, poznatků a zkušeností, i na to, že vám s nimi za nějaký nedlouhý čas uděláme radost na stranách o rok staršího SNOW. Jedna přítelkyně mě učí, že je dobré jednou za čas se zastavit, otočit a prohlédnout si, co za námi zůstalo. Někdy je to až šokující, co všechno člověk vidí za sebou: mnoho problémů už navěky leží v úhledně uhrabaných hrobečcích, stromy na zahradě jsou větší a mohutnější, loni děti dnes rozumí jazyku dospělých… Pohled zpět mnohdy dodá novou sílu a smysl cestě, po které jdeme. I já se nyní proto malinko poohlédnu. Jako první vidím SNOW, který letos bral schody po dvou. Nový design, nový dovolenkový speciál, celkový počet stran o 228 vyšší než loni, snad v každém čísle příbalový dárek typu CD, diář, pexeso... K tomu další dvě vydání časopisu NORDICmag. A nakonec i portál SNOW.CZ. Celkem hodně toho leží v úseku posledního půlroku cesty našich redakčních dějin. Hodnotit sama sebe je hloupé, proto jen doufám, že naše semeno padlo na půdu úrodnou a vyrašila z něj radost ve vašich sněhumilovných duších. Co letošní lyžařská sezóna? Zatím nebyla nijak slavná, nicméně ještě není důvod předbíhat, vždyť si ještě můžeme užívat sněhu dva měsíce a klidně i více. Ze samých nářků kolem mám kolikrát pocit, že Česko postihla jakási lyžařská hypochondrie, rezignace nad zdravím lyžování v Česku, a to kolikrát formulovaná fatálně a navěky... Přitom jen doposud bylo i v českých střediscích mnoho krásných lyžařských dní, s dostatkem výborného sněhu i slunce. Zvěsti o dobrém lyžování však do nížiny pronikaly jen sporadicky, jako by je lidé nechtěli ani slyšet. O to víc si užili ti bojovní, kteří se nevzdali a hledali cesty, jak se ke sněhu dostat – šlo to a stálo to za to! Nevzdávejte to ani nyní, ještě máme dost času obraz letošní lyžařské sezóny poopravit. Pakliže se totiž budete chtít otočit za letošní sezónou a objevit tam nějaké bohatství, nejde to – byť to zní jako klišé – bez víry a vůle. Další SNOW se z jaro-letního spánku probudí opět na počátku října příštího roku, mezitím můžete sledovat věčně bdělý SNOW.CZ. Přejeme vám plodný zbytek zimy a pohodové jaro a léto! Petr Socha & SNOW

Ivan Sosna Tůma, Kristian Hanko, Jaromír snowboarding, rider SNOW Kumestrol Lojza, Vítek Ludvík,

Lubomír Sušila Jana Vlková, Tomáš Macek, freeskiing, rider SNOW Petr Novotný, Natascha Kameš,

Robin Kaleta Tomáš Matwikow, Tereza skialpinismus Zíslerová, Roman Gric, Jimmy Michal Bulička Petterson, Fredrik Ericsson běžecké lyžování

Karolína Pilařová ilustrace, rider SNOW

Michal Roba

ADRESA REDAKCE JAZYKOVÁ KOREKTURA

Husitská 90 Jiří Havelka 130 00 Praha 3 – Žižkov Radek Holub redakce@snow.cz 222 780 286 PŐEKLADY Jiří Havelka (AJ) Příspěvky, fotografie a názory Ivan Sosna (NJ) zasílejte na adresu redakce. Cover foto: INZERCE Fischer 775 610 757 inzerce@snow.cz

VYDÁVÁ PŐEDPLATNÉ

SLIM media s. r. o. Husitská 117/90 130 00 Praha 3 redakce@snow.cz

objednávky na www.snow.cz nebo 775 My SNOW (775 697 669) předplatné na Slovensku +421 244 458 821

7x ročně. Cena výtisku: Vychází Toto číslo vyšlo 7. března 2007, 69 Kč (105 Sk) další vyjde v říjnu 2007. MK ČR: E13878 ISSN: 1214-0007 Podávání novinových zásilek povoleno Českou poštou, s.p., odštěpný © SLIM media s. r. o. 2007 závod Přeprava Všechna práva vyhrazena. Rozšiřuje: PNS a.s., SNOW je ochranná Mediaprint & Kapa Pressegrosso známka. s.r.o., PressMedia s.r.o. a síť sportovních prodejen

ODBORNÍ PARTNEŐI

Články v rubrice SNOWMARKET jsou komerční prezentací.

SNOWMARKET

Náklad je ověřován ABC ČR

www.rakousko.com www.apul.cz A UZÁVĚRKU PRODLUŽUJE RED BULL

EXKLUZIVNÍ PARTNEŐI

ROVNOVÁHU UDRŽUJE

ÿÍSLO 32, ROÿNÍK V

Nechť Vám sněhoví čarodějové přičarují bohatý zbytek lyžařské sezóny 2007. A hlavně úsměv na rty!

Foto: Alena Koukalová, event: Balalp Hexe (sjezd čarodějnic), Wallis, Švýcarsko

8

TĚLESNÝ KOMFORT HLÍDÁ

ZRAK CHRÁNÍ

.SZN ?PNSYZWZRd ^ ] Z 6Z PW` ^Vo !" ?�PMuÄ ?PW % !# # 3__[% bbb NSZN Ne 0 XLTW% TYQZ+NSZN Ne ZMNSZO+NSZN Ne

ŽENY, NEBO LYŽE?

Jsou lyĹže ideĂĄlnĂ­? StoprocentnÄ›!!!

8ZOPW% .SZN ?PNSYZWZRd ™?SP 2LXPÂŽ BTO_S% " # ! .ZY^_]`N_TZY% _]T[[WP bZZO NZ]P _]TLc NL]MZY LM^ ^TOPbLWW^ ML^P __ " 8ZOPW ™?SP 2LXPÂŽ UP `]Ă„PY ULV []Z UueO` aP ^YZb[L]V` _LV T []Z UueO` YL ^UPeOZaNP T XTXZ YT APWXT WPSVo Wd P V_P]o a WZĂŒ^Vs ^PewYÇ ^VWTOTWL ZS]ZXY z^[ÇNS .E ?PLX% 8TWLY 8L^Z[`^_ 8L]_TY A]oYPV 8u]L >_PU^VLW 8TNSLW 9ZaZ^LO .E ;]Z[LRL_TZY /P^TRY% 8TWOL 9Z^Za^V

ÄŒasto se kolem mne ozĂ˝vĂĄ vÄ›ta: „Hele, Maty, seĹžeĹˆ si uĹž koneÄ?nÄ› pořådnou babu!“ nebo „proÄ? ty vlastnÄ› nemĂĄĹĄ Şådnej dlouhodobej vztah?“ A jĂĄ odpovĂ­dĂĄm: „JĂĄ mĂĄm svoji dlouhodobou přítelkyni.“ VĹĄem vĂĄm ji rĂĄd pĹ™edstavĂ­m. Je to zima! Jo, je to ta přírodnĂ­ blondĂ˝nka, ĹĄtĂ­hlĂĄ, pÄ›knĂĄ. A kdyĹž je vĂĄnice‌ To je vĂĄm to draÄ?ice! Je pravda, Ĺže je trochu studenĂĄ, ale zato mi dovoluje mnohoĹženstvĂ­. To je mazec, pĂĄnovĂŠ! Ano, pĹ™esnÄ› tak. MĂĄm i druhou lĂĄsku a vĹĄichni, věřte tomu, se mĂĄme rĂĄdi. Druhou lĂĄskou jsou mi lyĹže. No, vlastnÄ› ty lyĹže jsou dvÄ›, takĹže uĹž jsme Ä?tyĹ™i. PÄ›knej Ä?tverec, ne?! A sluĹĄnÄ› nĂĄm to klape. UrÄ?itÄ› namĂ­tnete, Ĺže to mĂĄ i svĂŠ chyby. JĂĄ vĂ­m, lyĹže jsou plochĂ˝, majĂ­ ostrĂ˝ jazĂ˝Ä?ek a obÄ?as vĂĄs pÄ›knÄ› nakopnou. KaĹždĂ˝ mĂĄ svĂŠ chyby. Zato je ale mĹŻĹžete kdykoli ohnout a pořådnÄ› se projet, aniĹž by mÄ›ly nÄ›jakĂŠ kecy Ä?i je nÄ›co nÄ›kde bolelo. VĂ˝hodou takĂŠ je, Ĺže zahĂ˝bat budou jedinÄ› s vĂĄmi. To, abyste si je udrĹžely, vĂĄm takĂŠ nedĂĄ moc prĂĄce. Jednou za Ä?as je poĹĄlete do salonu na manikĂşru a facelifting. A pak jim koupĂ­te krĂŠm s parafĂ­nem, aby nemÄ›ly vrĂĄsky. Taky se nemusĂ­te bĂĄt, Ĺže by vĂĄs za nÄ›co sjĂ­ĹždÄ›ly. Vy budete sjĂ­ĹždÄ›t vĹždycky je! PsychickĂ˝ orgasmus spolu s adrenalinem si taky uĹžijete‌ DalĹĄĂ­ vĂ˝hodou je, Ĺže nikdy neztloustnou.

Jejich krĂĄsa nenĂ­ relativnĂ­. A kdyĹž je nÄ›kdo na boubelky, tak si vybere nÄ›co od freeridu nebo macatej snowboard. Kdyby vĂĄs, nedej boĹže, pĹ™ece jen ty krĂĄsky ĹĄtĂ­hlĂŠ omrzely, koupĂ­te si jinĂŠ, mladĹĄĂ­, hezÄ?Ă­, odvĂĄĹžnÄ›jĹĄĂ­. VĹždyĹĽ na svÄ›tÄ› je tak mnoho moĹžnostĂ­ k vĂ˝bÄ›ru svĂ˝ch lĂĄsek! VĹĄem takĂŠ vĹ™ele doporuÄ?uji, aby ten vztah nepokulhĂĄval, pořídit si hĹŻlky. Ano, ty anorektickĂŠ, chladnĂŠ odpichovatelky. Věřte, mnohokrĂĄt mi uĹž pomohly! DrŞí mne stĂĄle na ĹĄpici, i kdyĹž to tĂĄhne tĹ™eba jinam. UdrĹžujĂ­ mi moji stabilitu a zaruÄ?Ă­ mi spolehlivĂ˝ odpich. MĹŻj vztah k lyĹžovĂĄnĂ­ pĹ™erostl v lĂĄsku. UrÄ?itÄ› nejsem jedinĂ˝. RodiÄ?e uĹž jsou smĂ­Ĺ™enĂ­, vnouÄ?ata v nedohlednu. Zamiloval jsem si dvÄ› freestylovky. PÄ›knĂ˝ Ä?ernovlasĂ˝ koÄ?iny. Je jim jedno, jestli to jde s vĂĄmi z kopce, nebo do kopce. Jsou totiĹž pĹ™ipraveny na oba smÄ›ry. DĂĄ se s nima opravdu řådit, a proto radĹĄi nosĂ­m helmu. LĂ­tĂĄme spolu úŞasnou rychlostĂ­ a výťkami. A kdyĹž tvrdÄ› dopadnu k zemi, ony mne podrŞí a jsou mi oporou‌ Maty, ps

Rubrika Navostro mĂĄ za Ăşkol pobavit, nikoli informovat. NemĂĄ doporuÄ?ujĂ­cĂ­ charakter, proto redakce nepĹ™ijĂ­mĂĄ odpovÄ›dnost za případnĂŠ nĂĄsledky. KaĹždĂ˝ jev na svÄ›tÄ› – i my sami – se zhodnocuje tĂ­m, kdyĹž zpĹŻsobĂ­ ĂşsmÄ›v na rtech druhĂ˝ch.

Na jednĂĄnĂ­ bezpeÄ?nostnĂ­ho vĂ˝boru Parlamentu ÄŒR se dostala kauza, kterĂĄ nese jednacĂ­ nĂĄzev „LyĹže versus rodina“. SamozĹ™ejmÄ› to vzbudilo zĂĄjem investigativcĹŻ SNOW, takĹže jsme se pustili do pĂĄtrĂĄnĂ­. O to zanĂ­cenÄ›ji, kdyĹž jsme se dovÄ›dÄ›li verdikt vĂ˝boru – nebezpeÄ?Ă­ stupnÄ› 4, tedy velmi vysokĂŠ. „‌ mĹŻĹže zpĹŻsobit zĂĄsadnĂ­ demograďŹ ckou a ekonomickou nerovnovĂĄhu jiĹž ve vĂ˝hledu deseti let,“ stĂĄlo ve vĂ˝borovĂŠ zprĂĄvÄ›. Netrvalo dlouho a nalezli jsme kýŞenĂ˝ dokument, kterĂ˝ celou hysterii spustil. Po jeho pĹ™eÄ?tenĂ­ jsme ale museli dĂĄt vĂ˝boru zapravdu. PĹ™eĹžije lidstvo? DajĂ­ muĹži pĹ™ednost svĂ˝m tradiÄ?nĂ­m partnerkĂĄm – ĹženĂĄm, nebo pĹ™ejdou na lyĹže? To zodpovĂ­ aĹž budoucnost. My vĂĄm nynĂ­ alespoĹˆ pĹ™inĂĄĹĄĂ­me opis přísnÄ› tajnĂŠho dokumentu, kterĂ˝ je povaĹžovĂĄn za zĂĄkladnĂ­ dokument novĂŠ vĂ­ry – kdo vĂ­, tĹ™eba bude mĂ­t jednou zĂĄsadnĂ­ historickou hodnotu jako tĹ™eba bible. Jeho autorem je potulnĂ˝ freeskier zvanĂ˝ Maty. Foto: Alois RameĹĄ

/T^_]TM`_TZY% ZMNSZO+NSZN Ne

LyĹže pĹŻsobĂ­ demograďŹ ckĂŠ otĹ™esy!

RETRO 12

FASHION & FUNCTION

Biathlon Canada

Foto: David Průša

E.E.E

monoski.cz

SČV

KAMA spol. s r.o. | Kamýcká 241 | 160 00 Praha 6 | T +420 233 920 412 | F +420 233 920 417 | E kama@kama.cz | www.kama.cz

14

NA ZAÿÁTKU STÁLA IDEA, ZBOŽNÉ PŐÁNÍ. NIC VÍC, NIC MÍŁ. A NA KONCI? TENHLE PŐÍBĚH PŐECE ZNÁ KAŽDÉ MALÉ DÍTĚ, KTERÉ UŽ NĚKDY SJELO KOPEC!

Text: Karolína Pilařová

Foto: Zoom Agency, Head O nadšení a knihách Šárka se sotva učila chodit, když si její otec usmyslel, že z ní a jejího staršího bratra Petra vychová sjezdaře světové extratřídy. Jako bývalý atlet a běžec na lyžích neměl o sjezdovém lyžování téměř ani páru. Ale základ tu přesto byl – nadšení a rodinná chata v Benecku s malým vlekem vedle ní. Tak vypadalo místo, kde se budoucí světová šampionka ve dvou letech (!) poprvé postavila na lyže. O sportovní všestrannosti nemohlo být ani řeči, vždyť z lyžování pořádně ani nemohla mít rozum. Přesto už tehdy začalo její srdce pro tento adrenalinový sport bít. Zatímco Šárka se lopotila na sjezdovkách, otec Petr ležel v knihách. Odněkud jako lyžařský samouk (a samorost) přece zkušenosti a znalosti načerpat musel… Se svojí pověstí nesmlouvavého despoty šel tvrdě za svým. Pevně přesvědčený, že z jeho dětí budou sjezdařské světové hvězdy, hodil bez váhání za hlavu vlastní kariéru právníka. Byl nepříjemný na ty, kteří mu házeli klacky pod nohy, náročný na sebe i svoje děti a velice přesvědčivý v jednání s médii a sponzory…

Srdeční volba

ZÁHROBSKÁ: MISE BYLA ÚSPĚŠNÁ

Její příběh je jako z pohádky, vykrystalizovaný jejich ze zašedlých závojů pochybností. Stejně jako ve slalomu a hrdinové musela i novopečená mistryně svět a hlavně sama Šárka Záhrobská překonat řadu překážek lidskou nepřejícsebe, vyrovnat se bolestnými porážkami i ností, než mohla dojít ke svému cíli…

Když už začaly být Šárce české hory malé, vydával se rodinný klan pravidelně do Alp. Přespávali po statcích, kde se dalo ubytovat nejlevněji, jedli ohřívané omáčky, které jim do sklenic zavařovala maminka Jiřina. Přesto se tyto cesty nedaly utáhnout z rozpočtu jedné pražské rodiny. Trenér chodil po sponzorech a světe div se, ač neměl v rukou zrovna dvakrát silné trumfy, jen snové obrazy, uspěl. Ale stále ne natolik, aby dokázal dětem zaplatit kompletní náklady na sezónu. Měl na výběr – vrátit se do Čech a spokojit se s výhledem na kariéry průměrných lyžařů, anebo se zadlužit (částku splatí pravděpodobně až prémie za zlatou medaili). Zvolil variantu číslo dvě. Volbu srdeční. Zdravý rozum nevyhrál, chtělo by se dodat… Ale co byste od něj také mohli čekat. Nikdy neplaval po proudu. Paličatě přesvědčoval

15

okolí, že jedno z jeho (tehdy sotva náctiletých) dětí vyhraje Světový pohár. Sklízel posměch. I s konflikty se svazovými funkcionáři jako by se roztrhl pytel. „Chtěli Šárku stáhnout do průměru,“ zlobil se. Dnes jsou vztahy se svazem v pořádku. Aby ne… Žádnou jinou sjezdařskou hvězdu ani domácí lyžaři ve svém středu nemají. Sama Šárka svého otce vždy respektovala, ačkoliv na výměnu názorů také mnohokrát došlo. Přesto mu téměř bezmezně důvěřuje, přesně tak, jak se na svěřenku, která prý neměla talent a stejně to dotáhla na světový trůn, sluší.

Radši si čte V soukromí si nepotrpí na pozornost, je decentní, tichá slečna i veškerá sláva jí je vlastně nepříjemná. Ostrá světla reflektorů raději vymění za knížku nebo poslech hudby. Na stupních vítězů nepředvádí bláznivá gesta, pomalu máte pocit, že ze všech úspěchů a medailí ani nemá radost. Poprvé ohromila lyžařskou veřejnost při svém prvním startu v závodě Světového poháru. Zatímco ostatní Češky sotva paběrkovaly

místa v bodované třicítce, sedmnáctiletá Šárka hned skončila pátá. O dva roky později se stala juniorskou mistryní světa, v den svých dvacetin se v roce 2005 radovala z „dospělého“ bronzu. Loni na olympiádě v Turíně od ní mnozí čekali další cinknutí, bohužel nepřišlo. Celá sezóna byla taková na draka. Ale znáte to, nejdřív se musíte naučit prohrávat, abyste mohli začít vyhrávat. V letošní sezóně se probojovala na stupně vítězů závodu Světového poháru. Záhrobská stoupala v pomyslném žebříčku lyžařských hvězd nahoru. U Headu se vyšvihla na pozici číslo jedna. Ještě předtím než přišlo to nejhlavnější – výhra slalomu na mistrovství světa ve švédském Aare! Přešťastný otec Petr za ní doběhl do cíle a zvedl ji na ramena. Svůj slib o výhře závodu SP nesplnil, ještě ho překonal. „Ale ten svěťák stejně ještě jednou přijde,“ ujišťovala Šárka. Otec se zatím radoval: „Naše mise byla úspěšná.“ Rakouský plátek Österreich mezitím roztruboval do světa: „Šílené: Mistryně světa hovoří česky!“

Za pár let to možná bude ještě šílenější. Vždyť Šárka chce závodit ještě minimálně osm let, v plánu je zisk malého glóbu za slalom i úspěchy v obřím slalomu. „Vím, že cesta, kterou jsme se vydali, je správná. Chce to trpělivost.“ A ta zrovna v rodině Záhrobských nechybí! Vlastně je dost možné, že teprve čteme první stránky celé pohádky o jedné slečně z Prahy, která zkrotila lyžařskou špičku…

ŠÁRKA ZÁHROBSKÁ Narozena: 11. února 1985 Klub: Ski klub Krkonoš Trenér: Petr Záhrobský (otec) Výška: 175 cm Váha: 70 kg Koníčky: četba, nohejbal, jízda na koni Největší úspěchy: 1. místo ve slalomu na MS 2007, 3. místo ve slalomu na MS 2005, 1. místo ve slalomu na MSJ 2005, 3. místo ve slalomu a kombinaci na MSJ 2004, 1. místo ve slalomu a 3. místo v obřím slalomu na MS žáků 1999, 4. místo v kombinaci na MS 2007, 5. místo v kombinaci na MS 2005, 6. místo v kombinaci na MSJ 2002, 9. místo v kombinaci na MS 2003, 13. místo ve slalomu na ZOH 2006, 2 x na stupních vítězů závodů Světového poháru.

16

Text: Ivan Sosna

Foto: Zoom Agency, Head

ZÁHROBSTORY olik variací Bezpochyby většinou znáte z médií hned něk a jejího táty samovítězného příběhu naší slalomové Popelky becně známé rosta. Starší i mladí dělníci klávesnic si na všeo stickou zdatnost. Záhrobstory mohli hezky pocvičit svou styli dění trochu zaZkusme se tedy pro změnu podívat na známé lze přitom na to, svěcenějšíma lyžařskýma očima. Navazovat ní protagonisté. co už v některých rozhovorech řekli sami hlav Klobouk dolů

Hezká klišé, ale…

Nelze nicméně začít jinak než hlubokou poklonou. Uvážíme-li všechny – dnes bohatě zmedializované a obecně známé – okolnosti, byla šance, že z caparta piplaného sice nesmírně šikovným a ambiciózním, ale pořád jen laikem-nelyžařem, vyroste mistryně světa, méně než mizivá. Ať dnes v euforii Petr Záhrobský říká, jak byl přesvědčený, že to dokážou, a i když si tehdy třeba toto přesvědčení vědomě či intuitivně naočkoval. Je rovno takřka zázraku, že při všech pokusech a omylech, méně příjemných situacích, vnějších tlacích, rizicích zranění – a to zdaleka všechna „proti“ nejmenuji – proběhly věci tak, jak proběhly. Za všechnu dlouhodobou zarputilost, cílevědomost a důslednost je třeba smeknout a hluboce se poklonit. Tím sice ani já neříkám nic původního, ale napsat to musím.

Média si z celého vítězného příběhu rodiny Záhrobských pochopitelně vybrala několik nejefektnějších základních motivů. Předně Záhrobský versus lyžařský svaz, případně po husitsku „proti všem“. Vylíčeno málem jako souboj na kordy z doby mušketýrů. A veřejností interpretováno jako „nic od nikoho nedostal a všechno si musel vybojovat sám“. Jistě, je na tom hodně pravdy. Boj o to, aby si Petr Záhrobský mohl své děti kompletně vést po svém a podle sebe, jsem nakonec sledoval a v mezích možností podporoval od roku 1995. S Petrem jsme to probírali zleva zprava a několikrát jsem o tom i psal. Mezi Záhrobské a ostatní ale nelze jednoduše vykopat příkop. I Petr se zde učil, získal určité teoretické znalosti (ty nezastarávají proto, že přišly

carvingové lyže) i základní trenérskou kvalifikaci. Diskutoval, okoukával, zkoušel. A ač to dnes už nikde neříká, sám dobře ví, co mu daly třeba kontakty s tehdejším jiným rebelem Trnkou… Se svazem sice bojoval, ale také byl jeho funkcionářem, především v dozorčí radě úseku. A nakonec i jedním z oficiálních svazových trenérů. Rovněž nějaké peníze – jistě, zdaleka ne dost a samozřejmě ne od začátku – podobně jako ostatní reprezentanti dostávali. Nechci nikterak zlehčovat úsilí, které musel vyvinout, aby si prosadil právo na svou soukromou cestu. Jen chci malinko poupravit až příliš jednostranné klišé „nic nedostal a jen mu házeli klacky pod nohy“. Mimochodem, Svaz a my všichni z lyžařské branže si musíme mnout ruce nad tím, jak Záhrobští dostali alpské lyžování do centra pozornosti. Média zapracovala dobře, pokrytí bylo skutečně intenzivní a celoplošné. Skoro 700 000 televizních diváků druhého kola slalomu v pátečním prime time je na naše poměry úžasné číslo. Šárka je tak i maličkou náplastí na mizernou zimu.

Privátně, nebo v týmu? K tomu jsem se už kdysi dost obšírně vyjádřil. V tehdejších podmínkách státní reprezentace podřízení přípravy možnostem a fungování „týmu“ skutečně neumožňovalo pracovat napl-

17

KDYŽ CHCI PIPLAT SVOU JEDINOU SAZENIÿKU, NEODNESU JI DO LESA, ABY TAM NA PRINCIPU PŐIROZENÉHO VÝBĚRU BUĐTO VYROSTLA, NEBO ZAŠLA…

no a dostat ze svěřenců maximum. Tohle nakonec pochopili mnozí jiní a také proto bylo hlavně naše ženské družstvo známým „rodičovským sdružením“ závodnic s jejich privátními týmy. Jenom to nikdo z nich nedotáhl tak vysoko... Team Záhrobský tak už od poměrně útlého věku trénoval mnohem intenzivněji, účelněji a důsledněji než oficiální reprezentace se střídajícími se uhoněnými a špatně placenými trenéry. V euforii nad úspěchem Záhrobských by ale bylo chybné princip týmové práce úplně zavrhnout. V jiných podmínkách, zejména velkých a bohatých svazů s mohutnou výkonnostní pyramidou (např. Rakousko, Švýcarsko, USA), nesporně funguje. Případně v kombinaci s trenéry osobními (Albetro Tomba měl svého Thöniho, Debby Compagnoni Pietrogovannu, Sonja Nef Plattera, Anja Pärson a Kjetil-Andre Aamodt otce). Jako v řadě jiných situací, ani tady nefunguje jediný jednotný recept: pracuje se v rozdílných podmínkách a s živými individualitami. I v úspěšných systémech s velkými hvězdami týmová práce nejednoho neúprosně semele. A jen skutečně výjimeční jedinci se z toho dokážou vyhrabat, jak dokázal Hermann Maier. Kvanta dalších odpadnou. Široká základna ale hbitě dodá další mladý závodnický kanónenfutr. Odpovědní trenéři tak mohou ždímat další čerstvý materiál, z něhož se v té kvantitě nakonec něco ujme. S trochou symboliky: když chci piplat svou jedinou sazeničku, neodnesu ji do lesa, aby tam na principu přirozeného výběru buďto vyrostla, nebo zašla. V tom si bude zahrádkář počínat stejně jako Záhrobský.

Nádherné poselství. Bohužel velmi ošidné. Oboje ve vrcholovém sportu potřebujete (i když ten rozum bych u některých sportů a hvězd až tak nevyzdvihoval), ale vedle toho se ještě musí sejít řada dalších předpokladů. Jakmile jeden důležitý nevyjde, neuspějete, byť by ostatních bylo na rozdávání. Sportoviště jsou symbolicky pokryta sportovními mrtvolami těch, jimž všechny díly potřebné skládačky nezapadly. A k úspěchu opravdu nestačí, aby se někdo, jak to teď vypadá, něco naučil z knížek a pak si vykasal rukávy a dal se do díla. K úspěchu je obvykle nutné mnoho znát, hodně a průběžně se učit. Ne že by musel mít vystudované všechny související obory, ale představa geniálního laika, který přesto vyhmátne to pravé, je zase zavádějící. Už před třemi lety jsem k této i k předchozí otázce ostatně napsal: „Vždyť kolik talentů i nyní možná zahrabává svou potenciální kariéru proto, že nemají dobrý tým s dobrými trenéry a jejich snaživí, avšak možnostmi či štěstím méně obdaření rodiče nemají na to, aby „cestu Z“ zopakovali... Nabízející se message, že když je srdce a vůle, musí to vyjít, se sice pěkně vyjímá v čítankách a amerických filmech, realita ale bývá méně šablonovitá a přízemnější. V životě funguje spíše kombinace nenápadných dělníků – v našem případě trenérů družstev – a spektakulárních individualit, mezi něž se pomalu probojovávají i Záhrobští.“

Bez práce nejsou koláče „Podstatnější je zjištění, že práce, přesněji dřina ve spojení s rozumem, přináší ovoce, a to i navzdory nepříznivým podmínkám, nedostatku financí a na počátku i pochybnostem,“ napsali v Reflexu. Ano, věta jak do učebnice. Ušlechtilé: usilovně pracuj, ore et labora už podle Benediktinů, a budeš odměněn. Přinejmenším spasen. Prosté, jednoduché a tak optimistické! Stačí tvrdě pracovat a koláče přijdou. Jen se podívejte na Záhrobské!

Samozřejmě se noví a noví nadšení rodiče budou se svými dětmi vrhat za vítězným snem. Tak ostatně činili už dávno před Záhrobskými. Budou nejenom potřebovat víru v konečný úspěch, ale měli by si také uvědomovat, že skoro určitě neuspějí. Nevsázet vše na sportovní kartu a připravovat i děcko na život „poté“. Ten totiž nejspíš nastane dřív, než ten sportovní vyvrcholí. Je to demotivující a kruté, k euforii ze Záhrobských se to teď nehodí, ale je to neúprosná realita.

Přiznejme, že v tomto byli Záhrobští rozumní. I díky dobrým genům a štěstí na úžasné – chytré, slušné a pracovité – děti dostávají Petr mladší se Šárkou nejenom podmínky, ale také vzdělání. A zjevně měl Petr pravdu, když před lety odmítal variantu dát Šárku do legendárního lyžařského gymnázia v rakouském Stamsu, kterou jsem mu v jedné diskusi nadhazoval. Ale jak říkám: takové děti platit zlatem.

Trpěla Šárka? Když už jsme si řekli, že skutečně velký, světový úspěch skoro určitě nepřijde, neboť podmiňujících faktorů je nepříjemně mnoho, kousněme ještě do jednoho kyselého jablka. Trpěla malá i větší Šárka pod drilem neúprosného ba fanatického otce? Bylo úžasné sledovat, jak vylíčené okolnosti úspěchu jednoho lyžaře podnítily i zaryté intelektuály k veřejným úvahám. „Kolik sveřepých rodičů se asi právě v těchto dnech, povzbuzeno zářným vzorem, chystá sedřít kůži ze svých potomků?,“ obával se jeden takový v denním tisku. „Kolik pokažených dětských let. Kolik celoživotních traumat a fyzických následků... stres, slzy, poničené vztahy a nerozvinuté osobnosti mladých lidí...“ Úplný horor. Bezpochyby opřený o příklady. Takto to ale může i nemusí probíhat a dopadat. Sportovci, rodiče a sporty se hodně liší. Ale přiznejme si, že jsou takové, kdy se skutečně začíná velmi brzy a kdy si dítě na začátku opravdu nemůže rozhodnout, zda ano či ne. Až příliš brzy ale právě v podání ambiciózních otců přicházívá nekonečný dril v tyčích. Tohle se kritizuje už desítky let, každý takový tatík vám podepíše, že to není dobře, ale pak se jich většina odebere na kopec – postavit další slalom. Právě kvalitní kvalifikovaní trenéři, umístění ve fungujícím systému, mohou popisovaným jevům zabránit. Když jsem kdysi u začínající hvězdy

18

Benniho Raicha vyzvídal, jak probíhala jeho příprava, nechtěl jsem ani věřit, jak relativně pozdě prý s většími objemy jízdy v brankách začínal. Podobné se říká i o jiných, třeba Aamodtovi. A upřít, že Raich je skvělým příkladem úspěchu rakouského systému, určitě nikdo nemůže. Otec Aamodt platí v Norsku za hlavního guru. Když má i ten největší borec problémy, chodí prý dodnes za ním. A také o něm nelze říct, že by svého syna předčasně „utavil“... Úspěšného sjezdaře by rodič neměl tvrdě cepovat od dvou nebo tří let. Ale měl by mu dopřát věkově přiměřený všestranný rozvoj, ušetřit ho chyb daných vlastním trenérským tápáním a v ideálním případě ho dostat do rukou skutečně dobrého trenéra. Pak ani objemy a dril nemusí být nijak drastické. Se správnou technikou nemusíme nedostatky dohánět kvantitou. Předchozí obecné řádky moc o Záhrobských nejsou, nicméně jsem si je nedokázal odpustit. Jakkoli vím, že v reálu je vše složitější a že onen jednotný recept neexistuje. Dobře fungující „rodinná chemie“ živená soudržností a nadšením všech, může být lepší než trenér, jenž si s dítětem nepadne do noty. A tohle u Záhrobských nádherně vyšlo. I když všechno asi taky nešlo tak pohádkově, jak se dnes vypráví a zdá. Ale líčení svědků, jak drsný režim občas na kopci u Záhrobských panoval, nemám ověřené, a sám Petr starší mi to popřel... Přesto si nemyslím, že by Šárka nějak trpěla. Pocit, že sportovec makající nadoraz, obrazně plivající krev a ždímající slzy, musí být trpící chudák, totiž mívají především ti, kdo požitek a zároveň euforii z fyzického výkonu nezažili. Následný úspěch – a ona je sklízela odmala, už v deseti byla lepší než většina stejně starých kluků – pak

tréninková „příkoří“ sladce přehluší. A od okamžiku, kdy si mladý sportovec věci srovná v hlavě, už je zase všechno jinak. S někým mlátí puberta dlouho a vydatně, jiný má v hlavě jasno až překvapivě brzy. A tady bych řekl znovu – boží dítě. Nádherný materiál. Dlouho se předhazovalo, že Šárka je jen poslušná loutka, za niž stále hovoří otec. Myslím, že to byla velmi správná metoda, jak v podstatě introverta postupně připravit na komunikaci s médii. Sledoval jsem dlouhodobě, jak se i v tomto směru Šárka vyvíjela. Když jsem pak na podzim 2003 dělal s Petrem mladším a s ní rozhovor (Za tajemstvím fenoménu Záhrobských, SNOW 9, listopad 2003, neškodí si teď znovu přečíst), bylo to asi poprvé, co ji nechal hovořit s médii bez sebe. Dnes už s tím nemá žádný problém. Dospěla. Opakovat, že je to chytré děvče, už jistě nemusím.

Nejlepší trenér Podle čeho měřit kvalitu trenéra? Trenér, kouč, pedagog, zdatný teoretik, výkonný praktik. Tohle všechno by měl správně mít. Měřidlo neexistuje, a tak se nabízí výsledek. O ten nakonec u dospělých jde především. Ale zase: sebelepší trenér neuspěje bez kvalitního svěřence. A dokonce existují pohyboví géniové, kteří jsou schopní dostat se na vrchol hlavně díky sobě samým. Byl nejlepším Helmut Girardelli, protože jeho syn vyhrál jako jediný pětkrát Světový pohár? Ale houby, řekne vám pamětník, tatík dal prachy, pod kopcem bafal z doutníku a na svahu se Marc dřel s tyčemi sám. Tombův osobní trenér Gustavo Thöni? Možná, ale nevyhrával by Tomba, i kdyby s ním jezdila babička? Hermann Nogler, od mlada jediný trenér Stenmarkův? Chevalier, neboť snad žádnému trenérovi nepřivezli svěřenci tolik medailí a pohárů jako švýcarské ženy v 80. letech? Philippe sám říká, že s takovým mančaftem se nedalo nevyhrávat. A kdo byl tím geniálním trenérem Hermanna Maiera do té doby, než se zedník z Flachau dostal do reprezentace? Bodieho Millera, samorosta, odmítajícího i trenérské autority a nejvíc prý poslouchajícího strýce Mikea? Neboli není to tak jednoduché. Vracím se na začátek: nemysleme si, že vše zvládne nadšení,

tvrdá práce a „rozum“. Jakkoli to vedle příběhu, „který se pohádce se zlatým koncem velmi podobá“, zní sucharsky a neromanticky, potřebujeme i teorii a graduované odborníky. Komunikaci s cizinou, znalost toho, co dělají tam. Vždyť i za těmi desítkami rakouských trenérů, kteří všude možně ve světě, mnohdy nenápadně jako dělníci svahu, zvedají úroveň svých svěřenců, stojí výstupy specializovaných pracovišť univerzit v Innsbrucku a Salcburku. Ano, bez práce nejsou koláče, ale tou prací není jen odcvičit dřepy a odjezdit branky. Je jí i znalost toho, co, jak, proč a kolik. A sám Petr starší ví nejlíp, čeho všeho se mu nedostávalo, čeho se musel dopracovávat metodou pokusu a omylu, a kterých chyb se dopustil. Naštěstí pro Šárku už měl něco odbyté a odtrénované na Petrovi. S ním už pak po roce 1989 mohl jezdit do ciziny a sledovat, jak se jezdí a trénuje tam. Měl přitom dostatek inteligence, aby vše vyhodnocoval a rychle se učil. Paradoxně mu ale v začátcích naopak nedostatek klasického lyžařského vzdělání pomohl. Nebyl spoutaný zažitými a u nás tehdy pevně panujícími stereotypy staré techniky. Nemohl si namlouvat, že jako starý kozák přece už všechno zná a ví, jak to má dělat. Možná nebude daleko od pravdy konstatování, že nebýt toho, co absolvoval s Petrem, nebyla by ani Šárka tím, čím je dnes. Nemluvě o tom, že trénink s o pět let starším a samozřejmě rychlejším bráchou ji nesmírně táhl kupředu. Vyměnili byste snad takovou stimulaci za ježdění s děvčaty, která by vesměs byla znatelně pomalejší?

Chvála malých svahů Konečně něco opravdu lyžařského. Příklad Záhrobských by měl rehabilitovat malé svahy. Šárka i Petr trénovali na Benecku, ve Vítkovich, v Pasekách, hodně dlouho jezdili na Mísečky (pamatuju i to, jak právě tam na jaře 99 poprvé zkoušela krátké hodně vykrojené slalomky). Všechno svahy, nad nimiž většina rekreantů ohrne nos. Ale právě na kratším a méně prudkém kopci, kde dítěti stačí síly, je třeba naučit se správnou techniku. Vezmou si to dostatečně k srdci všichni trénující rodiče?

Otazníky kolem kondice Nikdo nepochybuje, že vrcholové lyžování je záležitostí nejenom techniky, nýbrž i fyzičky. A stejně tak lze nepochybovat, že nikdo u nás ji netrénuje tak tvrdě, svědomitě a důsledně jako Záhrobští. „Podobného dříče jsem v životě nepotkal,“ tvrdí v jednom rozhovoru současný kondiční trenér Strach. Když kdysi zvali na svoje vyhlášené letní soustředění na chalupě na Benecku ostatní reprezentanty, scházeli se prý jen samé omluvy.

19

Nedokážeme říct, nakolik byla dosavadní fyzická příprava „špatná“. Podle některých vyjádření by se mohlo zdát, že ano: „celou přípravu jsme změnili z gruntu... překopali jsme úplně všechno.“ Byl snad dosavadní suchý trénink další z chyb, jíž se maximalistický otec dopouštěl? To se asi nikdy nedovíme. Zveřejnění zkušeností by přitom bylo nesmírně cennou pomocí. Možná by se ale taky ukázalo, že se objevují věci už známé. Třeba v Rakousku mají kondiční přípravu lyžařů zpracovanou na skutečně špičkové úrovni. I to málo, co někdy před třemi lety na pokračování v Austria Ski uveřejnil vedoucí tréninkového střediska Obertauern (ano, tam se kula železná fyzička Maierova a dalších), ukazovalo, jaké know-how existuje a není přitom zcela nedostupné. Když jsem se předloni bývalého kondičního trenéra Šilhavého ptal na srovnání Šárčiných funkčních parametrů s jinými, a na to, nakolik využívají tréninkové zkušenosti jiných včetně zahraničních, zjistil jsem, že obojí vlastně neexistuje. Tím rozhodně nechci zpochybňovat trenéra a manžela bývalé světové diskařky, jenž v branži platí za odborníka. Naopak mě zarazilo, že jeho pět let práce (byť by se třeba s jeho metodami dostali do nějaké slepé uličky), jež se na současném úspěchu nemálo podepsala, se najednou pod oslavou jeho nástupce jaksi vytratilo. Přejme nicméně Šárce, aby bývalý veslař Strach dostatečně pronikl jak do potřeb své svěřenkyně, tak i do specifik alpského lyžování, a aby cesta s ním už byla bez potřeby „všechno překopávat“. Čím starší a opotřebovanější Šárka bude, tím opatrněji a pečlivěji se s jejím zlatým tělem musí zacházet. I trochu jinak trénovat a víc regenerovat. Tím spíš, když čteme, že „Šárka má ohromnou vůli. Na ženskou až neuvěřitelnou. Všechny chlapy by strčila do kapsy.“ Už jsem psal, že ona je přímo boží materiál?

Výkonnost Bylo skoro až komické poslouchat, pro kolik lidí v zahraničí bylo po předchozích výsledcích ve SP (třetí a druhá) Šárčino vítězství překvapením. O tom, že slalom umí na úrovni světové špičky, není jistě třeba diskutovat. I když pořád ještě není na úrovni Janici nebo Anji ve vrcholné formě, resp. letošní Marlies. Ty byly schopné vyhrával sériově, kdykoliv a kdekoliv a výsledkově neklesnout pod stupně vítězů. Takový standard Šárka zatím ještě nemá. Dokázal to i následný slalom SP ve Španělsku. I když ale další meta v podobě vítězství pohárového už v této sezoně nepadne, může být spokojená, byť zatím stále ne uspokojená. Obří slalom bude ještě chtít kus práce. Uznáme-li vlastní Záhrobských tvrzení, že Šárka není talent od Boha, nýbrž hlavně dříč, bude to podstatně těžší než snáze natrénovatelný slalom.

Paleta pohybových řešení situací, jež se na trati obřího slalomu vyskytnou, je mnohem širší než u slalomu. Vše se odehrává ve větších rychlostech, větší roli hraje cit a intuice, samozřejmě i zkušenosti a v neposlední řadě síla. Zatím je Šárka za určité konstelace schopná vystřihnout krásnou jízdu (1. kolo na MS), ale ještě to neumí v podmínkách jiných, resp. všech. Posun je ale patrný a věřme, že bude pokračovat. Potěšující jsou výsledky v kombinaci, předpokládající dobrý superobří slalom. Jako skoro žádná závodnice, nemá sice ani Šárka ten správný „killer instinct“ podmiňující špičkového sjezdaře, sotva kdy bude královnou skoků, ale je schopná zajet i tuto disciplinu velmi dobře. Původní točivé specialistky Kostelic a Pärson dokazují, že mezi ženami není úspěch v rychlostních disciplinách tak nedostupný. Se svým slalomem, dotaženým obřákem, obstojným super-G a již nyní výbornou superkombinací může jednou Šárka myslet docela vysoko. Platí přece, že hlavní je Světový pohár?! Pomyslná výzva Olgy Charvátové - čtvrté místo ve SP 1986 (přičemž 4. ve SL, 5. v OSL a 6. v SG) i její předchozí 8., 7. a 6., skvělé výsledky a na tehdejší dobu opravdu zázrak, čeká. Naše mistryně světa je ale jenom jedna. A navíc i my díky ní můžeme prožívat silný a skoro až kýčovitý příběh zarputilců, kteří navzdory mizivé šanci uspěli. Takže si to užívejme. A Záhrobským držme palce do dalších let. Šárko, milujeme tě!

AROGANTNÍ A SOBECKÝ? Často oslavovaná cesta na sportovní vrchol má i svou odvrácenou stránku v podobě nutnosti extrémního soustředění na cíl. To bude mnohdy vnímáno jako sobectví. Přiznejme, že ne zcela neoprávněně. Vrcholový sport je sobecký. Alpské lyžování je tvrdě konkurenční práce, v níž se dobře uživí jen silně omezený počet nejlepších. Je to boj o místo v médiích, o sponzory, o smlouvy. Často na úkor někoho. A sport jednoznačně individuální. Fotbal hraje tým, sjezdař jede za sebe. Na heslo tří mušketýrů zapomeňte. Prosadit se v takové konkurenci znamená mnohdy rezignovat na image sympaťáka a milého chlapíka. Záhrobský nesoutěží o titul nejsympatičtější tváře televizní obrazovky a jeho úspěch není založen na tom, že ho mají všichni rádi. Jeho prací není být milý, slušný a decentní chlápek, nýbrž člověk, který zařídí dosažení vytčeného cíle. Na této cestě se jako efektivní manažer zbavuje těch, kdo ho brzdí, a nebaví se s těmi, kdo mu nemají co dát. Musí umět říkat „ne“ a být tak za arogantního. Je to občas kruté a na hraně, ale je to tak. Jistě, neměly by na ní zůstávat mrtvoly, ale určitě budou zůstávat kritici a nejspíš i nepřátelé. Budiž, Záhrobského potřeba ventilovat svou satisfakci, tedy dát pocítit všem pochybovačům a těm, kdo mu nepřáli, že teď jsem king já, je opravdu enormně silná. Snad až přehnaná. Jenže můžeme silné individuality česat podle průměrného mustru a chtít, aby zapadaly do řady? A na to, zda něco přehání či nepřehání, budou jistě různé názory. Kdybyste od pamětníků slyšeli, jaká opravdu dokázala být slavná Annemarie Moser-Pröll – ne manažerka, nýbrž závodnice vůči kolegyním – ještě byste se "Záhrobem" jako s fajn chlápkem šli na pivo. Vrcholový sport a jeho protagonisté zkrátka nebývají jen takoví, jak je média ráda líčí. Úspěch má i svou méně sympatickou tvář.

20

VYSTOUPENÍ

Text: Daniel Tichý

Foto: Zoom Agency

TÝMU HODROBNOHLEDEM ÿESKÉPOD Deset želízek v ohni mělo na mistrovství o tom, že zlatá světa v Aare české sjezdové lyžování. Psát jasně nejvýraznějmedaile Šárky Záhrobské ze slalomu byla u bylo zbytečné. ším úspěchem naší výpravy, by samo sebo pionátu bezÚspěchy Šárky a jejího týmu udělaly na šam ění tuzemského precedentně velký kus práce pro zviditeln lyžování a českého sportu vůbec.

Pro Záhrobskou znamená titul mistryně světa posun z pozice české jedničky v alpském lyžování na post hvězdy celého českého sportu, kde se zařazuje po bok stálic typu Jágra, Čecha, Rosického, Neumannové či Šebrleho. A to nejen co do zájmu ze strany médií, ale i co do míry známosti a popularity u laické veřejnosti. Na začátku příštího roku bude tudíž velmi zajímavé sledovat vyhlášení výsledků ankety Sportovec roku. Už nyní je Šárka horkou favoritkou na prvenství, přičemž se dá zároveň s velkou jistotou říci, že bude v elitní trojce této ankety. Připomeňme jen, že bronz v Bormiu jí ve Sportovci roku 2005 vynesl osmou příčku. Ve stínu zlaté Záhrobské, která byla kousíček od cenného kovu i v superkombinaci a v polovině obřáku figurovala na stříbrné pozici, by však neměly zapadnout další světlé momenty českého vystoupení na severu Evropy. Prapor

českého sjezdového lyžování držel na MS pevně ve svých rukou i Ondřej Bank. Borec známý tím, že jde do každého závodu takříkajíc po hlavě, absolvoval v Aare všechny disciplíny. O to bylo sympatičtější, že přes tento náročný program nastoupil i do závěrečného klání družstev a ještě v něm ve slalomářské části dokázal zvítězit ve své sérii. V superkombinaci, v jejímž případě světový šampionát ukázal, že je jednoznačně brána jako plnohodnotné sjezdařské odvětví, potvrdil "Bany" příslušnost k nejužší světové špičce. Naopak právem mohl být rozmrzelý ze 17. pozice v obřím slalomu. Chtěl být do první patnáctky, což by představovalo zisk dobrých FIS bodů do hodnocení disciplíny. Splnění stejného cíle, být v první patnáctce, uniklo ve slalomu o čtyři desetiny sekundy Filipu Trejbalovi. "Trejbič" ve své parádní disciplíně ne-

zcela podle svých představ, přitom v závodě, ve kterém se konalo enormní množství výpadků, mohl díky této konstelaci útočit na top 10. V obřáku byl juniorský mistr světa těsně od velmi dobré výchozí pozice pro druhé kolo, bohužel skončil několik bran před cílem. Chuť si poté spravil v závodě družstev, kde i přes únavu zabojoval pro český tým a svým výkonem ve slalomu pomohl spolu s Bankem vytáhnout náš kolektiv na devátou příčku (s minimálním odstupem od čtvrté pozice). V oněch chvílích se leckomu vkradlo do mysli klasické „kdyby“: co kdyby startovala i Šárka Záhrobská ve své mistrovské formě, to by naše ekipa mohla přinejmenším útočit na čtvrté Finy a možná i na třetí Švýcary a druhé Švédy… Ve zmiňovaném závodě družstev i v průběhu celého MS se ukázalo, že tým českých sjezdařek není zdaleka tak vyrovnaný jako ten mužský. Výkonnostní mezera mezi Šárkou Záhrobskou a dalšími jejími reprezentačními kolegyněmi tu nepřetržitě existuje již od sezóny 2002/03, kdy Šárka poprvé zabodovala ve Světovém poháru a na mistrovství republiky poprvé ovládla všechny disciplíny, ovšem v letošní sezóně se tento odstup ještě zvětšil. Ostřílené závodnice Lucie Hrstková, Petra Zakouřilová a Eva Kurfürstová (její výkon do značné míry poznamenaly problémy s omrzlým palcem a propuknuvší viróza, kvůli níž nenastoupila ani do slalomu, své disciplíny číslo jedna) se spolu s devatenáctiletou Michaelou Smutnou výrazně do výsledkových listin šampionátu nezapsaly a jistě je samotné i jejich trenéry mrzelo to, že ve své bohaté kariéře již zažily vydařenější mistrovství. Na druhou stranu je v případě Hrstkové a Zakouřilové třeba vysoce ocenit jejich týmový přístup, pouze díky němuž se mohl český celek postavit na start závodu družstev.

21

OFICIÁLNÍ PARTNER ÚSEKU ALPSKÝCH DISCIPLÍN SLÿR Stejně jako u Kurfürstové poznamenala chřipka vystoupení na MS i u Kryštofa Krýzla. Dvacetiletý závodník, prvním rokem mezi dospělými, který v letošní sezóně úspěšně bodoval v Evropských pohárech a při svěťákovém slalomu v Kitzbühelu byl šest desetin vteřiny od postupu, se po prodělaném nachlazení již nestihl v Aare dostat do stoprocentní závodní pohody. Naražené rameno z tréninku sjezdu připravilo o účast v superkombinaci Martina Vráblíka, který tak měl před sebou již pouze jeden šampionátový start – ve slalomu speciál byl na mezičasech najisto do první třicítky po prvním kole, ale těsně před cílem se mu stala osudnou jedna z vlásenek. Tři starty v individuálních závodech a z nich dvakrát úspěšné dojetí do cíle si v Aare připsal na své konto Petr Záhrobský. Super-G nedokončil, v obřím slalomu předvedl svůj standard a v superkombinaci, kde zaskočil za nemocného Kryštofa Krýzla, se statečně popral se slalomem a výsledkem bylo umístění těsně za Filipem Trejbalem. Takové bylo vystoupení českého týmu na MS 2007. To příští na světovém šampionátu dospělých se uskuteční za dva roky ve francouzském Val d´Isere.

OFICIÁLNÍ PARTNEŐI ÚSEKU ALPSKÝCH DISCIPLÍN SLÿR

POSTŐEHY, DOJMY A KOMENTÁŐE K MS

IDEÁLNÍ NAÿASOVÁNÍ Lepší timing si letošní MS ve sjezdových disciplinách nemohlo přát. V sezoně sužované nejslabší zimou za mnoho let, kdy i Alpy trpí nedostatkem sněhu a jeden zrušený závod stíhá další, se Aare představilo jako pravá zimní pohádka. I teploty klesající skoro ke třiceti pod nulou, za normálních okolností odstrašující, byly jako na objednávku: pohleďte, my ještě víme, co je zima! Tak působivou reklamu v pravou chvíli by žádné lyžařské středisko světa nezaplatilo. Není spoleh už ani na Alpy? Skandinávie to jistí! Jedině u nás zažijete ještě nefalšovanou zimu s přírodním sněhem! Takové poselství se přímo nabízí a švédští marketingoví manažeři už jistě budou vědět, jak s ním naložit. Také proto, aby se investice 370 milionů euro, jež arská infrastruktura před MS spolkla, co nejlépe zhodnotila. Jistě, pro nás Aare právě masovou alternativou nebude. Čtyřicet vleků a lanovek není proti Alpám moc, naopak 204 euro za týdenní skipas je na úrovni Ischglu pro neubytované. Ale pozor: pro nezanedbatelnou masu evropských lyžařů – Němce ze středu a severu země, tradičně se prokousávající frustrujícími Staus po ucpaných dálnicích na jih, může být Švédsko destinací bližší a pohodlnější. Podobně Norsko, jež už nadto má hor podstatně víc. Domyslíme-li, že průměrný „týdenní“ lyžař si stále častěji vybavení půjčuje na místě, nic nebrání ani pohodlnému letu z Hamburku, Frankfurtu a pár dalších míst. Hodně napoví příští zima. Pokud se ukáže, že ta letošní byla výjimkou, zůstane pozice jistě neotřesená. Kdyby se ale opakovala, nedejbože dvakrát v několika málo letech (smí se vůbec takové malování čerta na zeď v lyžařském časopisu uveřejnit?), mohl by se z lyžování ve Skandinávii docela rychle stát nový lyžařský fenomén. (is)

DLOUHÉ JAKO LOVOSICE Program MS v Aare začal v sobotu 10. a skončil v neděli 25. února. Celkem tedy 16 dnů, délka odpovídající sportovní monstrakci – olympiádě. Zejména první týden je rozvleklý. Mezi super-G a sjezdem je přesně týden, mezi SG a kombinacemi čtyři dny. Ale ani druhý zrovna neodsejpá: na OSL a SL padne šest dnů. Zoufalství hoteliérů způsobuje závěrečný nedělní soutěž družstev, moderní přílepek, jenž si své místo na slunci teprve hledá. V sobotu by správně v únorové vrcholné sezoně měla najet nová várka regulérních hostů. Jistě, vrcholnou akci je třeba inscenovat jako velké drama s gradací, minidramaty v podobě jednotlivých závodů a napětí uvolňujícími intermezzy. Jenže držet napětí a přízeň fanoušků včetně veledůležitého televizního publika po tak dlouhou dobu není lehké. Má vůbec lyžařské MS potenciál být televizním tahákem po více než dva týdny? Není tedy ani divu, že sílí hlasy volající po zkrácení. Srovnejme: ve finále SP se také odjede kromě kombinace vše (tréninky sjezdu samozřejmě nepočítaje) a zvládne se to od středy do neděle. Ráz na ráz. Nakonec v kombinacích musejí závodníci taky zvládat protichůdné discipliny ve dvou dnech po sobě, případně dokonce v jednom. A ve finále v půlce března, ještě měsíc po MS, už jsou notně vyšťavení. Pořadatelé příštího MS se nechali slyšet, že možná program zkrátí na 12 dnů. Myslím, že rozhodující slovo nakonec stejně bude mít televize, její potřeby a přání či spíše požadavky. (is)

ZOOM

22

foto: (c)Dom Daher/Red Bull Photofiles, jezdec: Fred Serin, místo: Portes du Soleil, Švýcarsko

23

foto: (c)Christian Pondella/Red Bull PhotoďŹ les, jezdec: Chris Davenport, mĂ­sto:Colorado, USA

ZOOM

24

foto: M. Chassot, jezdec: Sven Mermod, místo: Les Diablerets, Švýcarsko

25

foto: Vítek Ludvík, jezdec: Robin Kaleta, místo: Sölden, Rakousko

ZOOM

26

foto: M. Chassot, jezdec: Sven Mermod, místo: Les Diablerets, Švýcarsko

28

KAREL

Ptal se: Radek Holub, foto: Snowhill

VACEK:

ÿESKÝM STŐEDISKŢM KONKURUJÍ Za investičně činorodou HYPERMARKETY šestkou středisek s hlavič-

nář Karel kou Snowhill stojí 43letý podnikatel a vizio ale byznysman, Vacek. Žádné dítě hor, ani bývalý sjezdař, se odlišil od že tím, který rozvířil vzduch v české kotlině ze pronajal, ostatních – střediska si za příslib investic pou emi nebo návštěvníky lákal billboardy se známými tvář nepovažuje za dálkovými skibusy. O sníh se nebojí, Alpy málo investuje. konkurenci našich hor a lituje, že se stále

Děláte dojem, že vás do lyžování přivábil především byznys. Nebo máte podnikání s lyžařskými středisky i jako srdeční záležitost? Podnikal jsem v oblasti investic do čerpacích stanic, šlo jen o peníze. Nic mi to neříkalo. Lyžařské areály spojují to, co jsem chtěl v životě spojit. Práce ve sportovním prostředí, práci venku v outdooru a ještě to je i byznys. Splňuje to všechna tři kritéria. Považuji za určité štěstí, že se mi to podařilo. Když projíždím pozdě večer Prahou a vidím rozsvícená světla v klimatizovaných kancelářích, ve kterých někdo celý den sedí a odchází pak opět do klimatizovaného prostředí, jsem rád, že žiji život na druhé straně. Pro mne tohle není.

tečný na to, aby uspokojil nás, celkové náklady i rozpočty našich smluvních partnerů jako tělovýchovných jednot nebo měst. Jsou čeští vlekaři zlatokopové? Nejsou, jelikož každý zlatokop musí investovat mnoho peněz a hodně práce. Naši vlekaři investují pouze práci, ale stále málo peněz. Platí bezesporu přímá úměra mezi investicemi a výdělky. Ale to není jednoduché.

době vystačíme pouze s párky a klobásami. Druhým důležitým momentem je vstřícnost pracovníků v areálu, kteří přicházejí do styku se zákazníky. Bohužel u nás neexistuje oddanost a úcta k zákazníkovi. Zákazník se musí především cítit dobře a opečováván, pak je spokojený. To jsou hlavní body – stravování a vstřícnost. Postupně se zkvalitňují služby v rámci našich přírodních a klimatických podmínek, v období několika let se tak vylepšila i nabídka.

Kam byste si jel v Česku s chutí zalyžovat? V Čechách záměrně mimo naše střediska lyžovat nejezdím. Když někam vyrazím, vidím možnosti pro změny, zlepšení, prostor pro další investice. Pokud mi není dána možnost investovat a realizovat své plány, tak mne areál nezajímá. Dívám se na celou věc jako investor.

Každoročně investovaná miliarda do nových lanovek, sněžných děl a další infrastruktury je stále málo? Není to každoročně. Situace v loňském roce byla mimořádná. Skutečně zainvestovaných areálů u nás je minimum, navíc většinou nemají koncepci. Neinvestuje se do komplexní infrastruktury, ale jen od parkoviště po lanovku. Historicky u nás nebyly investice nijak masivní. A při všech těch řečech o globálním oteplování je po letošní sezóně s investicemi na pět let konec.

Jste s úrovní svých středisek spokojen? Jsem spokojen. My profesionálové vidíme spoustu detailů, věcí pro zlepšení, vyladění, inovace. Výhoda je, že o nich víme. Žádný detail nebagatelizujeme. Velký dojem ze střediska dělají ve výsledku právě jednotlivé detaily a drobnosti. Právě již zmíněné gastroslužby vidím jako rezervu k dopracování. Chce to však jít i do diskuse se státními orgány, které vykládají a určují pravidla poskytování služeb v outdooru. Je těžké splnit všechny podmínky úředníků pro poskytování kompletních kvalitních služeb venku. V Alpách i jinde v cizině se běžně poskytují gastroslužby v plném rozsahu, funguje to a nikdo to neřeší. Tam vidím velkou rezervu. Naši partneři v oblasti gastro mají obavu, aby nepřišli o svůj byznys, aby je nějaký úředník nezačal „dusit“.

Je známo, že „Vaše“ střediska máte v dlouhodobém pronájmu, tedy nejste jejich vlastníkem. Dost do nich investujete a ještě musíte vydělat. Je to takový zlatý důl? Základ našeho podnikání je takový, že naším příchodem implantujeme do areálu know-how společnosti Snowhill a investujeme peníze. Tím využíváme nevyužitý potenciál, který je dosta-

Co by mělo ideální středisko v českých podmínkách návštěvníkovi nabídnout? V první řadě kvalitní stravu. Přístup gastroslužeb je velmi konzervativní a odvíjí se na bázi pouze klasické nabídky – klobásy, párky, hamburgery atd. Vidím budoucnost v tom vybudovat moderní stravovadla, která uspokojí každého zákazníka. Návyky mladé generace se mění a těžko v brzké

V čem se chcete lišit od konkurence? Naše konkurence nejsou lyžařské areály. Každý areál má svoji klientelu a přelévání zákazníků se děje v jednotkách procent. Konkurencí jsou obchodní centra a supermarkety. Náš zákazník se rozhoduje v sobotu ráno, zda pojede na hory na čerstvý vzduch, trochu si zasportovat, nebo zda vyrazí na Černý Most po nákupech, do kina,

29

k McDonaldovi. Tam vidíme hlavní konkurenci. My nabízíme zdravý aktivní přístup k trávení volného času. Svými investicemi pomáháme vybudovat jinou filozofii, než je vydávat energii pasivním způsobem procházením obchodů a restaurací. Zdraví pohyb na čerstvém vzduchu je to, co nabízíme. Věříme, že čím dál více populace půjde ve svém rozhodování tímto směrem. Všemožně podporujete návštěvnost svých středisek. Víte, o kolik se ve vašich rukou zvýšila? Především na základě našich masivních investic a vytváření kvalitních podmínek a služeb roste návštěvnost našich středisek pro nás uspokojivě. Spokojenost cítí i naši smluvní partneři – majitelé areálů a zákazníci. Velmi nelibě zvýšení návštěvnosti a kvality služeb nesou lidé, kteří historicky působili v lyžařských areálech a využívali všechny výhody přednostních permanentek, permanentek zdarma a výhod „sportovců“, lyžovali zdarma pod rouškou tréninku či výkonnostního lyžování, ale nebyly výsledky. Zvýšení návštěvnosti středisek prospívá majitelům i zákazníkům. Nenapadlo vás vytvořit velmi drahé, ale velmi komfortní středisko – třeba i s omezenou denní návštěvností? Vytvořit středisko, které vytvořil v Americe Robert Redford, je určitě mým snem. Bohužel vytvoření takového střediska v Čechách je nemožné. Za současných podmínek, kdy ekofondy sedí ve vládě, to nelze. Samotné souvětí je proto nesmyslné, není možné vytvořit v Čechách středisko. Neexistuje zde ani trh, aby se dalo středisko koupit nebo vybudovat. Nápadů však máme spousty. Co je podle vás největší problém současných českých hor? Neexistující trh. Žádné středisko se nedá koupit ani prodat. To vidím jako hlavní problém, což limituje kvalitu nabízených služeb a rychlost roz-

voje areálů, a tím i v návaznosti vytváření zdrojů pro vytvoření konkurenčního prostředí proti obchodním domům a nákupním střediskům. České hory jsou krásné a nemají žádný hendikep proti Alpám. České hory mají své návštěvníky. A plocha sjezdovek? Plocha sjezdovek je historicky daná. Nějakým způsobem to za „komunistů“ vzniklo a díky za to. Tehdy to šlo, dnes by nevzniklo bohužel nic. Díky tehdejší době „komunistům“ sjezdovky vznikly, jsou optimální a každý si jistě dobře zalyžuje. Zákazníci vyhledávají tratě, které nejsou dlouhé a nejsou prudké. Plocha není limitem vůči zákazníkům. Mnoho lidí ale právě krátké a přeplněné sjezdovky vedou k tomu, aby jeli raději do Alp. O tyto zákazníky nebojujete? Ono to není jen o lyžování. My nabízíme zábavu na zdravém vzduchu a na sněhu. Máme alternativní možnosti, co dělat, když je ve špičkách sjezdovka přeplněná. České hory mají svou atmosféru, kterou všichni známe přinejmenším z lyžařských výcviků. Do Alp si všichni jezdíme týden v roce čistě zalyžovat, kdežto na české hory se můžeme jet kdykoliv bavit. Nemyslím, že Alpy jsou pro nás konkurence. Hranice jsou od roku 1990 otevřené a lidi z českých hor neutekli. Bojíte se globálního oteplování? Globálního oteplování se nebojíme, protože to z našeho pohledu je pouze „byznys pojem“. Navíc my nepracujeme s průměrnými teplotami, ale s extrémy. Nás poškozují teploty vysoké, jako je letošní zima, teplé týdny, týdny dešťů. Druhý extrém – minus pět stupňů a méně – každý rok obvykle trvá několik dní nebo týdnů. Napadne dostatek sněhu a můžeme zasněžovat. Globální oteplování je průměrný pojem. Obě varianty se dějí a obě jsou odlišné od problému globálního oteplování.

Jak se díváte na dotace lyžařským střediskům? V zahraničí to není výjimečné... V západní Evropě neexistují dotace. Existují pouze přesně a jasně definované programy financování a spolufinancování rozvoje a vzniku lyžařských středisek. V žádném případě se nejedná o dotace nám známé v ČR. Je to něco na úrovni strukturálních fondů EU. Tento systém financování se odehrává na úrovni regionálních a spolkových republik, tedy krajské. Vy jako investor můžete získat podporu kraje i regionu, která může tvořit až 50 %. Má to však jasná a přísná pravidla. Proti tomuto systému nejsme a rádi bychom ho podporovali. Výkřik do tmy ze strany Sdružení provozovatelů lanovek a vleků výrazným způsobem poškodil náš byznys v očích veřejnosti a finančních institucí. I mnoho lyžařských areálů poškodilo sama sebe.

30

200 TISÍC PRO VÍTĚZE AUDI & VÖLKL CUPU!

TESTOVÁNÍ LYŽÍ VÖLKL 2007/08

ZDARMA! AUDI & VÖLKL CUP – LETOS JIŽ JUBILEJNÍ 10. ROÿNÍK JIŽ DESÁTOU ZIMU SE KONAJÍ V LYŽAŘSKÉM AREÁLU ŠPINDLERŮV MLÝN ZÁVODY AUDI & VÖLKL CUP. POHODOVÝ DEN NA SNĚHU BUDE TRADIČNĚ OBOHACENÝ O MNOŽSTVÍ NEOBVYKLÉ PODÍVANÉ A DOBRÉ ZÁBAVY.

DESÁTÉ NAROZENINY!

Ano, už je to deset let, co přišel Albert Princ, dovozce značky Völkl, s nápadem uspořádat Völkl Cup, závody pro veřejnost s výhrou v celkové hodnotě sto tisíc korun a s placenými kvalifikačními koly. Tehdy málokdo tušil, že se jedná o myšlenku nesmrtelnou… Závod má v kalendáři lyžařské veřejnosti své trvalé místo již deset let a rok od roku zraje. Celkové prize money se vyšplhaly na neuvěřitelných 200 000 Kč, což je suma, jež by přilákala i borce ze Světového poháru. Byť se celkem dlouho vedly diskuze o tom, otevřít-li závod všem včetně profíků, nakonec i letos zůstane amatérský kodex zachován. Žádný účastník tedy nesmí figurovat v žebříčcích FIS a ČSL do roku 2000 včetně s výjimkou série Masters.

LETOS NA REVOLUČNÍCH TIGERSHARK

Letos se bude ve finále závodit na nových revolučních lyžích Völkl Tigershark. Každý uchazeč o vítězství tak musí prokázat určitou flexibilitu a poprat se s tratí na doposud neozkoušených lyžích. Získat balíček tisícovek a ceny od Audi není jen tak…

31

FAKTA AUDI & VÖLKL CUP TERMÍN – 17. března 2007 MÍSTO – Špindlerův Mlýn, areál Svatý Petr na svahu Černé sjezdovky REGISTRACE DO KVALIFIKACE – 17. 3. 2007 od 8.30 v Audi & Völkl registračním stanu STARTOVNÉ – 200 Kč pro všechny kvalifikační pokusy KVALIFIKACE – Budou uspořádány dvě kvalifikace A a B. Kvalifikace A proběhne od 9.00 do 12.30. Kvalifikace B od 13.00 do 16.00. Postupující z kvalifikace A již nemohou absolvovat kvalifikaci B. Z každé postupuje 8 závodníků s nejlepšími časy. V případě shodného času se lépe umístí borec, který jel na lyžích Völkl. Dalším kritériem je věk závodníka. Lépe se umístí dříve narozený závodník. Závodníci mohou zkoušet docílit postupový čas neomezeněkrát. Kvalifikace se jede na libovolné značce lyží. Semifinálové a finálové jízdy začínají v 17 hod. Lyže dodá účastníkům semifinále a finále organizátor. Závod je výhradně určen pro amatérskou lyžařskou veřejnost. Startující nesmí figurovat v žebříčku (Rangliste) FIS ani ČSL od roku 2000 včetně. Omezení neplatí pro Masters. Hlavní závod se jede formou paralelního, dvoukolového, vyřazovacího slalomu. Postupuje borec s lepším součtem časů z obou kol. Kompletní propozice naleznete na www.voelkl.cz

PRIZE MONEY MUŽI: 1. místo...............84 000 Kč + ceny Audi 2. místo ..............42 000 Kč + ceny Audi 3. místo ..............22 000 Kč + ceny Audi 4. místo ..............12 000 Kč + ceny Audi 5. až 8. místo .....8 000 Kč 9. až 16 místo ....1 000 Kč

CENY PRO KATEGORII ŽEN: 1. místo....lyže Völkl + zapůjčení vozu Audi na 3 týdny 2. místo....lyžařský komplet Völkl + ceny Audi 3. místo....bunda Völkl + ceny Audi 4. místo....batoh Völkl + ceny Audi

NOVINKA SYSTÉM POWER SWITCH FIRMY VÖLKL – KVANTOVÝ SKOK VE VÝVOJI LYŽÍ Unikátní světová premiéra: nový mechanismus umožňující rychlé a snadné nastavení lyží podle stavu sjezdovky a individuálních schopností. Každý lyžař to zná: ráno je sjezdovka pevná a zmrzlá, ale po několika hodinách slunečného počasí se její povrch obvykle stává měkkým a rozbředlým. Zatímco ještě nedávno by museli lyžaři používat dva různé modely lyží, aby se lépe přizpůsobili těmto podmínkám, dnes už si vystačí s jediným párem – díky technologii Power Switch. Konstrukční systém Power Switch, který firma Völkl představuje pro sezónu 07/08, je největší novinkou od příchodu carvingu. Tato patentovaná technologie budoucnosti umožňuje lyžařům, aby si sami nastavili tvrdost lyží. Agresivní nebo uvolněný styl, sportovní nebo rekreační ježdění – se systémem Power Switch je možné výrazně změnit charakteristiku lyží, a přizpůsobit je tak aktuálním podmínkám či fyzickým schopnostem jezdce. Systém Power Switch je absolutní novinkou a poprvé je použit právě na dvou nejvyšších modelech řady Tigershark Power Switch firmy Völkl. Přepínací mechanismus Power Switch je umístěn na patce lyže. Lyžař změní nastavení parametrů lyží pomocí přepínacího knoflíku s polohami Power ON a Power OFF. A jak celý systém funguje? V lyži jsou dvě válcovité dutiny, tzv. ladicí tuby, které vedou souběžně po celé délce lyže. V těchto dutinách jsou pružně uložené tyče z materiálu s vysokým obsahem uhlíku, které ve špičce lyže navazují na vinuté pružiny. Při aktivaci systému Power Switch (přepínač v poloze ON) se tyto tyče pevně zatlačí do špičky lyže, která tím získá dynamické předpětí a stane se tvrdší. Při uvolnění uhlíkových tyčí (poloha OFF) lyže opět získá požadovanou pružnost pro uvolněnou jízdu. Volba správného nastavení vám dokáže zpříjemnit celý den na sjezdovce. Důkladné testy potvrdily spolehlivost tohoto nového, technicky vyspělého systému. Technologie Power Switch perfektně funguje ve všech teplotách a bez problémů snese i extrémní dlouhotrvající zátěž. PARTNER AKCE

CARVING

32

Text a foto: Radek Holub

BUDOUCNOST SNĚHU

Začátek letošní zimy vystrašil střední Evropu a „přihřál“ obavy o globálním oteplování, polykajícím lyžování jako mistickými scétakové. K tomu se přidalo pár studií s pesi jen ve vysokohornáři, předpovídajících teplejší zimy a sníh eme muset brzy se ských polohách, až by se zdálo, že se bud panice, zkáza zimními sporty rozloučit. Ale nepropadejme zdaleka není jistá! Jisté je to, že v Evropě na prahu 21. století je průměrně tepleji než před 100 lety, a to o cca 1,5 °C. Velmi citlivým „teploměrem“ i takto nepatrných změn jsou alpské ledovce, které se od pol. 19 stol. smrštily zhruba na polovinu své rozlohy, přičemž 10 % zmizelo jen během léta 2003. Je velmi pravděpodobné, že k růstu teploty přispívá – kromě přirozených cyklů dob ledových – svou činností i moderní člověk s průmyslem, produkujícím tzv. skleníkové plyny.

Zmrzne Evropa? Černý scénář, odsuzující lyžaře k brzkému vyhynutí, obvykle vychází z předpokladu, že skleníkových plynů bude čím dál více a průměrná teplota začne akcelerovat (jak se v posledních letech děje). Klimatický scénář pak promítá tento trend, podložený meteorologickými daty, do budoucnosti – do roku 2050 či 2100. Současný „teplý trend“ ovšem trvá příliš krátce na to, aby se na něj dalo spolehnout. Přesné

údaje o počasí jsou k dispozici nějakých 150 let nazpět a neobvykle teplé roky přichází pravidelně teprve od 80. let 20. stol. Tři nejteplejší za dobu pozorování přišly dokonce až na přelomu tisíciletí – 2000, 2002 a 2003. Změny klimatu jsou přitom záležitostí stovek let, takže nic moc přesného ani předpovědět nelze. Prognózy proto nejčastěji uvádějí velmi široký rozptyl teplotních změn – od +1,4 do +5,8 °C během příštích 100 let. Nezapomeňme také, že se jedná o roční průměr teplot, v němž se schová extrémně horké léto spolu s průměrnou, chladnou zimou. Anebo naopak. Nedávné zimy mají pramálo společného – sezóna 2000/01 byla hlavně na jihu Alp srážkově vydatná a teplá, rok nato byla Francie s Itálií až do začátku března na suchu, ale díky tuhým mrazům se dalo zasněžovat ostošest. Nizoučké české hory se loni a předloni topily ve sněhu, letos v dešti. A rok 2003 byl od února všude snový s dostatkem prašanu i slunečního svitu, přestože v ročních statistikách skončil kvůli horkému létu s vizitkou vůbec nejteplejšího roku novodobé historie. Spíš než na úbytek sněhu si budeme muset zvyknout na jeho nepředvídatelné příchody a množství, stejně jako na střídání velmi dobrých a velmi špatných zim. A to až tak nové není. V případě, že se „teplé“ scénáře potvrdí, příroda začne reagovat – rychlejším roztáváním ledovců na severním pólu, které ochladí Atlantik a ovlivní teplý Golfský proud. Ten se již nyní zpomaluje, pravděpodobně právě kvůli tající Arktidě. Není vyloučené, že se časem proud zastaví a Evropa pak citelně zchladne. Mluví se až o 8 °C, opět v ročním průměru. Přesný scénář je samozřejmě z kategorie věšteb nebo přinejlepším velmi hrubých prognóz.

Netrpí jen nízká střediska Co se týče výškové hranice tzv. sněhové spolehlivosti, předpovídá Mezinárodní komise pro ochranu Alp (CIPRA) vzestup ze současných 1 200 m na 1 500 m v roce 2050, čímž se stane „nespolehlivými“ 37 % alpských středisek, zatímco dnes je to pouhých 15 %. OECD ve

33

Bez zasněžování se dnes neobejdou ani ledovce (Presena, prosinec 2006)

své nedávné zprávě předpokládá do dvaceti let zánik sjezdovek pod 1 050 m a do sto let pod 2 100 m. Podle odhadu Východošvýcarské geografické společnosti budou sněhově jistá jen střediska nad 2 000 m dokonce už v roce 2050. Ani sebepřesnější odhad by ale nebyl dogmatem a neplatil by všude. České hory mají ve srovnatelné výšce oproti Alpám přeci jen chladnější klima, to se citelně liší i v samotných Alpách jak od západu na východ, tak od severu k jihu. (Bohužel neexistují statistiky, jaký podíl tratí leží v různých nadmořských výškách. Jen odhadem: na jihu Alp je obvyklá poloha sjezdovek nad 1 500 m, na západě často dokonce nad 1 800 m, na severu Alp pak nad 1 200 m.) Straší nás tedy zas jen klamný průměr a přinejmenším druhá „patra“ středisek by pravděpodobně zůstala lyžařsky naživu. Zajímavé je sledovat, jak si níže položená střediska s letošní prekérní situací poradila. Už od listopadu se lyžovalo třeba v rakouském Reiteralmu (s nejvyšším bodem 1 880 m) a s krátkou přestávkou také v krkonošských Janských Lázních (1 260 m). Ještě před Vánocemi měl plný provoz italský Kronplatz (975–2 275 m), zatímco mnoho srovnatelně položených center sotva částečně zahájila. Naopak z výše situovaných areálů si se sněhem (přírodním i umělým) slušně vystačil Obergurgl (1 789–3 082 m), kde v polovině prosince fungovalo 90 % sjezdovek, ale vyloženě vysokohorská Čtyři údolí (821– 3 330 m) ještě začátkem ledna měla v provozu jen třetinu sjezdovek a jen o málo lépe na tom byla i část Francie. Letošní výkyv neodepsal paušálně střediska pod jistou hranicí sněhové spolehlivosti, a nebude tomu tak nejspíš ani v budoucnu. Záleží i na podkladu tratí (tráva, kamení), místním mikroklimatu i výkonnosti umělého zasněžování. Právě zasněžovací magie vyzdvihla Reiteralm či Kronplatz (obě do 30 cm přírodního sněhu), naopak skalnatý terén znevýhodnil Čtyři údolí, přestože měla 65 cm přírodního sněhu. Ačkoliv teplotní rekordy posledních let jsou znepokojivé, žádná katastrofa v lyžařském cestovním ruchu se zatím nekonala. Tyrolsko

se svými stovkami kilometrů sjezdovek pod hranicí 2 000 m n. m. (Kitzbühel, Skiwelt Wilder Kaiser) zůstává klidné, alespoň podle ředitele jeho marketingové centrály Josefa Margreitera: sice jsou v posledních 30 letech častější oblevy, ale celkově prý za zimu nasněží více. Úbytek hostů ani letos nenastal, podobně jako v o něco vyšším Vorarlbersku. Sportovně bral mizerný začátek sezóny i svaz německých vlekařů (VDS), přestože mnohá střediska si podobně jako ta česká do konce ledna ani „neškrtla“. Všude letošní sezónu podrželo a mnohde zachránilo umělé zasněžování. Za několik příhodných, mrazivých dní dokáží děla leckde vytvořit takový podklad, s nímž sjezdovky vydrží i slabší několikatýdenní oblevu. V menší míře poznamenal teplý start zimy i léta 2002–2005, ale jejich dobrý průběh na něj nechal zapomenout.

Spasitel ze sněžných děl Do umělého sněhu vkládají střediska velké naděje a zatím se jim vyplácí. Zimní lyžařská sezóna se nijak nezkracuje, spíš naopak, nepočítáme-li skomírající letní lyžování. Ani bezbrannost při teplém počasí zřejmě nikoho od investic do zasněžování neodradí. Technologie umožňující výrobu sněhu i za nadnulových teplot již existují, ale jsou prozatím příliš nákladné i rozměrné, než aby se rozšířily. Otázkou je, jak se vyvinou v době, kdy po nich začne být poptávka. Nakonec nikdo dnes neumí říci, jestli se za pár let průměrná teplota zničehonic nevrátí k normálu, podobně jako se před dvaceti lety vydala strmě vzhůru. Klimatologové se shodnou na tom, že se nacházíme na konci doby ledové a jisté oteplování je přirozené, ale jeho míru odhadnout nemohou, natožpak výkyvy v několika málo desetiletích.

Čas příchodu zimy bude zřejmě čím dál nevyzpytatelnější (Krkonoše, listopad 2006)

CARVING

34

Text: Ivan Sosna

IN THE RAIN oručíme, SNOW Svou oslavou lyžování v dešti (Větru dešti nep pěkné a dosud prosinec 2006) mi kolega Tom Řepík přihrál užnou pochvalu opomíjené téma. Pokusím se proto jeho zásl řským fenométrochu rozvést. Déšť je totiž důležitějším lyža nem, než se může zdát.

Foto: Michi Slavíčková

SKIING

Jak Tom správně upozorňuje, platí déšť za nepřítele z nejhorších. Ne neoprávněně: promáčí, hlavně rukavice a sedací partii kalhot, snižuje kvalitu sněhu, zhoršuje viditelnost v brýlích, je vyhlášeným požíračem jarního sněhu. V letním pařáku může být osvěžující slejvák i zážitkem, ale v teplotách nemnoho nad nulou si v dešti fyzicky nelibuje asi nikdo.

35

DĂŠĹĄĹĽ oĹĄklivý‌ NejmĂŠnÄ› rĂĄd jej bude mĂ­t freerider, pokud by mu zniÄ?il vysnÄ›nĂ˝ praĹĄan. Naopak pro lyĹžaĹ™e sjezdovkovĂŠho nemusĂ­ bĂ˝t dĂŠĹĄĹĽ vĹždy katastrofou a nejednou je dokonce ŞådoucĂ­. NejmenĹĄĂ­ neĹĄtÄ›stĂ­ se dÄ›je, kdyĹž zaprĹĄĂ­ do jeĹĄtÄ› silnĂŠ vrstvy metamorfovanĂŠho hrubozrnnĂŠho ďŹ rnu. Voda mĂĄ mezi ďŹ rnovĂ˝mi zrny dost prostoru odtĂŠkat a na povrchu se nevytvåří brzdivĂ˝ ďŹ lm. TakovĂ˝ snĂ­h mĹŻĹže bĂ˝t naopak extrĂŠmnÄ› rychlĂ˝. Byl-li svah dostateÄ?nÄ› tvrdĂ˝ a dĂŠĹĄĹĽ pĹ™iĹĄel nĂĄhle bez pĹ™edchozĂ­ho dĂŠledobÄ›jĹĄĂ­ho odmÄ›ku, vydrŞí i příjemnÄ› pevnĂ˝. SamozĹ™ejmÄ› jen omezenou dobu: jakmile v noci nemrzne, snĂ­h neztuhne a dokonce do nÄ›j dĂĄle naprĹĄĂ­, zaÄ?ne se boĹ™it a příjemnĂ˝ povrch je pryÄ?. Je-li pozdÄ›ji na jaĹ™e vrstva snÄ›hu uĹž tenkĂĄ a svah pod snÄ›hem uĹž jarnÄ› probuzenĂ˝ aĹž podmĂĄÄ?enĂ˝, je teplĂ˝ jarnĂ­ dĂŠĹĄĹĽ naopak neĂşprosnĂ˝m terminĂĄtorem. Na vÄ?era jeĹĄtÄ› sluĹĄnÄ› sjĂ­zdnĂŠm svahu lze po takovĂŠ noci rĂĄno najĂ­t jen ĹĄpinavou trĂĄvu. Přímo zhoubnĂ˝ byl dĂŠĹĄĹĽ v kombinaci s extrĂŠmnĂ­m teplem v lĂŠtÄ› 2003. Tehdy utrpÄ›ly alpskĂŠ ledovce nejvÄ›tĹĄĂ­ jednorĂĄzovou pohromu modernĂ­ doby. Neblaze se podepsal rovněŞ srpen 2006. TakĂŠ do Ä?erstvĂŠho snÄ›hu je dĂŠĹĄĹĽ neĹĄtÄ›stĂ­m. VzniklĂĄ nacucanĂĄ hmota pak Ä?asto vĹŻbec nestojĂ­ za lyĹžovĂĄnĂ­: lyĹže ĹĄpatnÄ› klouĹžou, boří se, nejdou otoÄ?it a takovĂŠmu „lamaÄ?i nohou“ je lĂŠpe se vyhnout.

vystřídanĂ˝ krĂĄtkou oblevou s deĹĄtÄ›m s nĂĄslednĂ˝mi mrazy, potĂŠ dalĹĄĂ­m snÄ›hem, tradiÄ?nĂ­ oblevou vĂĄnoÄ?nĂ­ a koneÄ?nÄ› mrazy lednovĂ˝mi. TakovĂĄ konstelace, v praxi bohuĹžel dosaĹženĂĄ jen vĂ˝jimeÄ?nÄ›, pĹ™inĂĄĹĄela promrzlou kompaktnĂ­ pistu, jeĹž mÄ›la ĹĄanci vydrĹžet aĹž do jara. DlouhĂŠ obdobĂ­ s bohatĂ˝mi srĂĄĹžkami a bez kolĂ­sĂĄnĂ­ teplot po oblevÄ› s deĹĄtÄ›m přímo volĂĄ. Bez nÄ›j se sice holedbĂĄme centimetry snÄ›hovĂŠ pokrĂ˝vky, ale tato naÄ?echranĂĄ nĂĄdhera, nespornĂŠ blaho mimo tratÄ›, neznamenĂĄ pistu skuteÄ?nÄ› pevnou a na jaĹ™e rychle slehĂĄvĂĄ a mizĂ­. StaÄ?Ă­ vzpomenout si na loĹˆskĂŠ jaro. JeĹĄtÄ› v dubnu se zdĂĄlo, Ĺže na hĹ™ebenech KrkonoĹĄ bude snĂ­h do lĂŠta. Pak ale pĹ™iĹĄlo ostrĂŠ jarnĂ­ slunce s opravdovĂ˝m teplem a snĂ­h, produkt prĂĄvÄ› takovĂŠ vysoce stabilnĂ­ mrazivĂŠ zimy, neuvěřitelnÄ› rychle odeĹĄel. Dnes tento optimĂĄlnĂ­ scĂŠnĂĄĹ™ Ä?ĂĄsteÄ?nÄ› nahrazujeme zasněŞovĂĄnĂ­m s dĂĄvkami vlhÄ?Ă­ho snÄ›hu do zĂĄkladu a cĂ­lenĂ˝m zpracovĂĄnĂ­m smÄ›si snÄ›hu přírodnĂ­ho a technickĂŠho. JestliĹže ale jde o nejvyĹĄĹĄĂ­ nĂĄroky, bez vody se stejnÄ› neobejdeme. Jak znĂĄmo, pro zĂĄvody vrcholnĂŠ ĂşrovnÄ› se vyĹžaduje pouĹžitĂ­ tzv. Steinbachovy metody. To je onen rĂĄm s tryskami, SprĂźhbalken, jĂ­mĹž se do hloubky snÄ›hu zavĂĄdĂ­ voda, aby tam poslĂŠze zmrzla a vytvoĹ™ila tak hmotu tvrdou a odolnou, avĹĄak nikoliv na povrchu ledovou. V podstatÄ› to nenĂ­ nic jinĂŠho neĹž optimalizovanĂĄ nĂĄpodoba přírodnĂ­ho deĹĄtÄ› a mrazu.

‌ ale takÊ Şådoucí

TechnickĂŠ problĂŠmy

Ani poslednÄ› uvedenĂŠ ale nemusĂ­ platit absolutnÄ›. PĹ™edevĹĄĂ­m na zaÄ?ĂĄtku sezony byl vĹždy ideĂĄlnĂ­m scĂŠnĂĄĹ™em brzkĂ˝ hutnĂ˝ snĂ­h,

V deĹĄti pak nejlĂŠpe poznĂĄme vĂ˝znam onÄ›ch milimetrĹŻ sloupce, jimiĹž vĂ˝robci obleÄ?enĂ­ operujĂ­. DobrĂĄ bunda vydrŞí dlouho a pokud nese-

dĂĄme na mokrĂŠ sedaÄ?ky, kdy by nĂĄm souÄ?asnÄ› prĹĄelo do klĂ­na, rovněŞ kalhoty. NejvÄ›tĹĄĂ­m problĂŠmem jsou rukavice. MĹŻĹžeme zaimprovizovat jejich pĹ™etaĹženĂ­m mikrotĂŠnovĂ˝mi sĂĄÄ?ky, v ĂŠĹ™e bezkontaktnĂ­ch skipasĹŻ moc Ä?asto volnou ruku nepotĹ™ebujeme. JedinÄ› snad na otĂ­rĂĄnĂ­ brĂ˝lĂ­. To jde nejlĂŠpe gumovou liĹĄtou na palci rukavice, tu ale prĂĄvÄ› zmĂ­nÄ›nĂ˝ sĂĄÄ?ek odstavĂ­. Pak uĹž je vhodnĂŠ zvĂĄĹžit, zda nenĂ­ lepĹĄĂ­ brĂ˝le vĹŻbec neotĂ­rat a nechat na zornĂ­ku vytvoĹ™it vodnĂ­ ďŹ lm, skrz kterĂ˝ sice nenĂ­ kdovĂ­jak vidÄ›t, ale s opatrnostĂ­ sjĂ­ĹždÄ›t pĹ™esto lze. ProblĂŠmem mĹŻĹže bĂ˝t i mlĹženĂ­ brĂ˝lĂ­ podporovanĂŠ vlhkostĂ­ dodĂĄvanou nacucanou pÄ›nou na rĂĄmeÄ?ku brĂ˝lĂ­, stejnÄ› jako u nÄ›kterĂ˝ch brĂ˝lĂ­ moĹžnost prĹŻniku vlhkosti dovnitĹ™ dvojitĂŠho zornĂ­ku. PrĂĄvÄ› snĂ­ĹženĂĄ viditelnost a tudĂ­Ĺž bezpeÄ?nost je jednĂ­m z nejzĂĄvaĹžnÄ›jĹĄĂ­ch argumentĹŻ proti jĂ­zdÄ› v deĹĄti. Pokud lze, vyplatĂ­ se suchĂŠ rezervnĂ­ brĂ˝le. NemĂŠnÄ› nĂĄroÄ?nĂŠ je i usuĹĄenĂ­ po takovĂŠm dnu. Skoro povinnostĂ­ by mÄ›lo bĂ˝t vyjmutĂ­ botiÄ?ek, jejich dĹŻkladnĂŠ vysuĹĄenĂ­ a vytĹ™enĂ­ skeletĹŻ. LyĹžovĂĄnĂ­ v deĹĄti je otĂĄzkou vyhodnocenĂ­ aktuĂĄlnĂ­ situace. Nikdy nezapomenu na Ĺ˜epĂ­kovsky nĂĄdhernĂŠ lyĹžovĂĄnĂ­ jednou dĂĄvno v Rokytnici, kdy nastala ta sprĂĄvnĂĄ konstelace a jĂĄ mÄ›l moĹžnost jezdit ve festovnĂ­m gumovĂŠm prĹĄiplĂĄĹĄti. Kdysi jsem si dokonce kvĹŻli deĹĄti koupil jedinou bundu, kterĂĄ tehdy dokĂĄzala vodÄ› ĂşÄ?innÄ› vzdorovat: vodĂĄckou. Jindy ale bylo mnohem lĂŠpe v bufetu nebo v posteli. Je-li k takovĂ˝m variantĂĄm dobrĂĄ spoleÄ?nost, nemusĂ­ mĂ­t ani proprĹĄenĂ˝ den lyĹžovĂĄnĂ­ chybu.

/Â…iĂŠ ÂœĂ€ĂŒÂ…ĂŠ >ViĂŠ*Ă€>Â…> Ă•Â˜}“>Â˜Â˜ÂœĂ›>ÊÎä *Ă€>Â…>ĂŠÂŁ]Ê££äÊää ĂœĂœĂœÂ°ÂŤĂ€>}Ă•iĂƒÂ…ÂœÂŤÂ°VâÊ

Foto: AlexSchelbert.de

CARVING

36

Text: Ivan Sosna

KLÍDEK A TEPLÍÿKO lze docela dobLehce infantilním, avšak zavedeným rčením scéně. Teplo ře charakterizovat aktuální dění na lyžařské ěž v průběhu nás trápí už od začátku podzimu a bylo rovn ého materiáletošního ISPO. Poměrný klid je i v oblasti nov se neobjevuje. lu. Trendy zůstávají trendy a nic převratného dá, že by něco A s ohledem na letošní mizernou zimu se nez Takže vlastně další zásadnějšího přišlo i v blízké budoucnosti. estárne. klídek: to, co už máme, nám určitě záhy nez

ISPO oficiálně ještě stále doufalo, že koncem ledna vypukne slušná zima a sezona se obchodně zachrání. Dnes už víme, že zásadní obrat nenastal a že i to málo sněhu přišlo pro pořádné prodeje pozdě. Když výsledné trable přenecháme zimním byznysmenům, můžeme pro sebe coby zákazníky odvodit, že: – zůstanou nevyprázdněné regály – budou muset být slevy – už od ledna a jistě ještě i na podzim – obchodníci budou jistě velmi opatrní v objednávkách na příští sezonu – v nastalé situaci lze sotva čekat nějaké velké materiálové výboje.

Uvážíme-li, že většina loňských lyží není o nic horší než letošních a ty zase budou stejně dobré jako modely 08/09, můžeme se bez obav pustit do výhodných nákupů.

Pista už je zase nuda? Skoro by se zdálo, že kroužení po upravených tratích už je zase nuda. Až vemlouvavá podpora freeskiingu a nyní i skialpu trvá. Další a další nadšenci se vrhají do zakládání vlastní miniznačky a přetrhnout se mohou i velké firmy. Lyže pro nás nezáživné sjezdovkáře zase o kousek přibraly. Standard sjezdovkové šířky se pomalu, ale jistě přesunuje k 70 mm. Allmoun-

www.envy-sport.com

SNOWMARKET ENVY MONS

Pánská lyžařská bunda z kolekce Technical a materiálu Siberium®. Bunda je voděodolná (až 15 000 mm) a prodyšná (10 000 g/m²/24h). Má protisněhové manžety, ventilační systém, termodistribuční materiál, jo-jo na skipas a dalších třicet vychytávek.

Původní MOC: 4 990 Kč, nyní 2 495 Kč

ENVY DATURA

Dámská lyžařská bunda také z kolekce Technical a materiálu Siberium®. Bunda je voděodolná (až 15 000 mm) a prodyšná (10 000 g/ m²/24h). Má protisněhové manžety, ventilační systém, termodistribuční materiál, jo-jo na skipas a dalších třicet vychytávek.

Původní MOC: 4 990 Kč, nyní 2 495 Kč

tainový kompromis k 80 mm, ale někdy i přes ně. Začínám přemýšlet, jestli nenastává čas valící se propagaci šířky pro naše podmínky trochu přibrzdit. Uvidíme. Naši dovozci se znalostí svých pappenheimských ale takovou redukci pro náš trh nejspíš udělají sami. Systematické zmapování nabídky si jako každoročně ponecháme na podzim. Nyní tedy jen stručný výběr několika nejzajímavějších novinek.

Lyže Atomic má novou allmountainovou řadu Nomad, ostatní dosavadní modely s případnými malými změnami zůstávají. Také Blizzard přidal k této kategorii širší modely IQon 84 a 79, systém IQ rozšířil do celé kolekce. Dynastar se soustředil hlavně na rekonstrukci řady Legend. Elan rozšířil svůj tak mohutně propagovaný konstrukční princip Waveflex i na dva 82 mm allmountainy Magfire. Fischer má zajímavou 70 mm sportovní lyži Progressor, nové allmountainy (až do 82 mm) RX Heat a nové rekreační Hybrid. Také Head udělal další Supershape 71 mm. Jeho novinkou je i multicondition-řada Xenon s odlehčenou konstrukcí. K2 se definitivně profiluje jako freeskiingový výrobce, když si ponechává už jen tři sjezdovkové modely Moto 65 – 68 mm. Nordica je dalším se 70 mm modelem v řadě Race, jemuž přiřazuje „polyvalentní krojení“. Pouhé dva modely celé kolekce jsou se 67 mm užší než 70 mm. Rossignol rozšiřuje systém výměnných ramen Mutix do řad Zenith a dámské Attraxion. Salomon zase přichází s lyžemi řady Aero s tzv. hybridní technologií, jejichž měkčí patka má podporovat přechod od krájení ke driftu. Spektakulárně se představil Völkl s jak jinak než zvířecími lyžemi Tigershark („všechno sežere, každého napadne“) 79 a 73 mm v nově vymyšlené „kategorii“ Mountain Race. Jejich principem je tzv. Power Switch neboli přepínání tuhosti, prováděné otočným kolečkem na patce. Jím se aktivují uvnitř lyže uložené průběžné uhlíková táhla, jež dokážou lyži vyztužit. Vypadá to zajímavě a technologičtěji než Mutix, připomínající jednu skoro 40 let starou konstrukci našeho Josefa Alexy... Sporten představil své novinky Tector, Phase a Limber, stejně jako konečně i dámské Pheon a Comet a nové juniorské. Nesporně krok kupředu. A to se chystá i vyšlechtěná verze obou nula šestek se skorobondovským kódem 07... Známé modely, ale neotřelé designy vystavil Vist včetně lahůdek v podobě leopardího programu a luxusního Aurum. U Simona Jacometa na stánku Zai fascinovalo tvrzení, že kombinací s uhlíkovými vlákny

37

Foto: AlexSchelbert.de

JAK SE VYVÍJÍ TUNING LYŽÍ

lze učinit žulový hranol elastickým a vložit jej do jádra extrémně utlumené lyže Spada. (Krmte prasátko a žulové lyže mohou být i vaše!) Snad ani není třeba říkat, že dále narostl počet modelů pro ženy.

Ostatní V botách zaujal Atomic modelem Hawx s částečně ohebnou podešví v oblasti plosky nohy. Head udělal úplně novou nejvyšší botu Raptor, začínající jako závodní plug a sestupující až do sportovní tuhosti 100. K2 sice botu pořád nemá, ale na stánku byl k mání nenápadný letáček firmy Fulltiltboots, nabízející staré dobré Flexony. Čímž se zároveň vyjasnilo, kdo svého času na aukci koupil formy z rozprodávané firmy Raichle. Usuzovalo se na K2 a nějaká spojitost tam asi bude. K zaměření K2 přesně sedí. Flexonisté celého světa se mohou radovat. U vázání se konečně Head odhodlal k designové modifikaci Tyrolií pod svým jménem. Zatím jen do setů Head. Tyrolia zůstává, i jako dodavatel malým nezávislým výrobcům a pro freeskiing. Událostí pro posledně jmenovanou oblast je i Marker Jester s nově koncipovanou krátkou špičkou a DIN 6-16. Jeho skialpovou variantou je pak model Duke. V holích mě zaujaly opravdu pěkné a zjevně i kvalitní hole moravské firmy Birki, mj. vybavovatele Ondry Banka. Čekali byste něco jiného než záplavu přileb, chráničů a brýlí? Další a více na podzim. To už se jistě bude schylovat k zimě zase normální…

Ještě před pár lety platil za nejčastější míru odklon hrany o jeden stupeň s tím, že slalomky, po většinu času v oblouku na hraně, mívaly i 0,5 stupně. Potom se nenápadně začal odklon zmenšovat a v současné době najdeme u sportovních lyží nejčastěji právě půl stupně. Ukazuje se, že pokud je odklon zachován i v oblasti předního kontaktního bodu, takto malý odklon nevadí. A tak se, přinejmenším podle šéfkonstruktéra Montany Kaspera Kaisera, zkouší odklon variabilní, produkovaný nejenom ručně pro fajnšmekry, ale nastavitelný i na automatech. Lyže by pak ve středu pod botou byla bez odklonu hrany (0 stupňů), ale v oblasti obou kontaktů by např. 0,5 stupně bylo zachováno. Výsledkem by bylo jak špičkové držení v rozhodující střední části lyže, tak i „netrestající“ špička s přiměřenou ovladatelností. Nikde není samozřejmě řečeno, že je nutné zůstat jedině u nuly – vděčný by mohl být i jen malinký odklon, třeba okolo 0,2 stupně. Větší úhel, dnes tedy 1 stupeň a případně více, už se zdá být vhodný hlavně při důrazu na tolerantnost lyže a usnadnění driftu, resp. smyku. Nejčastější slabinou zůstává nedodržený odklon v oblasti předního kontaktu (katastrofickou verzí je v kombinaci s konkávností lyže). To vlastně představuje opak výše popisovaného trendu. Bohužel právě takto nezřídka vycházejí lyže z nekvalitního servisu. Slogan, že si najdu a hýčkám svého servismana, v tomto světle není přehnaný. Fachman, jenž nejenom dobrou mašinu má, ale umí s ní i správně zacházet, může být rozdílem mezi „jede úžasně“ a „nejde otočit“. (is)

HEZKÝ CITÁT „Stavba lyže je taková, že její šířka je nejmenší pod botou, patka je o centimetr širší a nejširší místo špičky tam, kde se začíná ohýbat vzhůru, je o centimetr širší než patka. Hrana lyže je tedy částí kruhovitě utvořené křivky. Tlakem, jemuž je lyže vystavena, získává tato křivka ještě více kruhový charakter. Tímto tvarem je dán obloukový tvar stopy lyží. Jestliže ještě uvážíme, že těžiště přeneseme směrem do středu tohoto kruhu, že na téže vyvoláme pomocí hole brzdivé tření, a že se nakonec zvednutá špička, jakmile narazí na odpor, musí stáčet směrem ke svahu, je nám jasné, že souhrou všech těchto faktorů musí vzniknout jízda do oblouku.“ Souhlasí? Kromě příliš malých rozdílů v rozměrech lyží a brzdivého tření holí je to v podstatě popis principu zatáčení jízdou po hraně prohnuté lyže. Tedy carvingu, řekli bychom dnes. Takových a přesnějších charakteristik jsme ovšem už viděli řadu. Jenže tuto četli lyžaři již roku 1896 ve slavném průkopnickém díle Mathiase Zdarskeho! Jen zírejte a nestyďte se. A až se zase někde dozvíte, jaký že to „carving“ ten či onen už před dvaceti nebo dokonce čtyřiceti lety prosazoval, budete o něco více nad věcí. (is)

ŠKOLA HORSKÉ BEZPEÿNOSTI Můžeme se těšit, že se letos ze zimní dovolené vrátí méně zraněných lyžařů a snowboardistů? Možná ano. Některé cestovní kanceláře vyslali své delegáty i kmenové pracovníky do kurzů Školy horské bezpečnosti. Projekt, který je spolufinancován Evropským sociálním fondem, státním rozpočtem a rozpočtem hlavního města Prahy má za cíl seznámit pracovníky cestovních kanceláří s nebezpečím, které jejich klientům hrozí na horách, s nejmodernějšími technickými vymoženostmi, které mohou nebezpečí snižovat, ale také s právním rámcem provozování zimních sportů, a to zejména v alpských zemích. K tomu všemu je i psychologický trénink, při němž si mohou vyzkoušet, jak to všechno lidem vysvětlit. Nejbližší kurzy budou probíhat od 2.do 5. dubna a od 23. do 26. dubna. Více na www.shb-praha.eu. (red)

É ãfèïçò ìäâÚåéâçâìíâÜäháè Ú èîíÝèèëèïháè ïòÛÚïÞçq ï éëèÝÞãç]Üá ËèÜä Éèâçí ÇéØßØ ¨£ ÅØ ÇÜé ë åg ÄØéëàåêâ[ © £ ëÜ㥱 ©©« ©©¯ §­§¤¨ Ċ ÇéØßØ ¨£ ÅØ Çæ odo ¨§£ ëÜ㥱 ©©¨ ¯°° ª©­¤° Ċ ÇéØßØ ©£ ¹gßÜßéØÛêâ[ °¯£ ëÜ㥱 ©©© ¬©© ­¨­ ÇéØßØ °£ ƺ ÃÜëyØåð£ ëÜ㥱 ©¯« §¬° ª©¬ Ċ ¹éåæ£ ÄØêØéðâæíب­£ ëÜ㥱 ¬«© ©¨© ¯®© Ċ ¿éØÛÜÚ Âé[ãæíf£ ƺ ½ìëìéìä£ ¹éågåêâ[ ¨¯©¬¦©ªØ£ ëÜ㥱 «°¬ ©®¨ ««¬ Ċ ÃàÙÜéÜÚ£ ÇéØ êâ[ ¨¬¦©£ ëÜ㥱 «¯¬ ¨§§ ª§© Ċ ÆêëéØíØ£ Çæ ëæíåo ¯ Âì o ÉðåÜâ £ ëÜ㥱 ¬°­ ¨¨¨ ª¬§¤ª ïïï¦êçÛãèçáæì¦Ûò

CARVING

38

Text: Ivan Sosna, foto: Petr Socha

TEST BRÝLÍ: NEVALNÉ S OTAZNÍKY

Pokud už máte dost všech pochlebujících u nepohněvat testů, jen špatně maskujících urputnou snah kých, prováděsi inzerenty, zbývá vám pár těch spotřebitels výrobců. U nás asi ných nezávislými organizacemi bez účasti přebírá většinou nejznámější německá Stiftung Warentest u tak uveřejňuje lyžařskou tématiku od rakouské VKI. V ledn i test lyžařských brýlí. Nedopadá moc dobře. Ze šestnácti modelů s dvojitými zorníky v cenách 30 až 160 euro se jen jedny dopracovaly nejlepšího hodnocení sehr gut, dvoje byly shledány gut. Většina, jedenáct, byla jen průměrná a dvoje méně uspokojivé. (Berte jako známky 1–4 s tím, že neuspokojivá pětka se vyskytla jen dvakrát). V celkovém součtu a povrchním dojmu tedy žádná sláva, zejména uvážíme-li, že šest brýlí bylo v ceně 100 euro a více.

Problémy Pět modelů nesplnilo úplnou ochranu proti UV záření do 400 nm (pokud ale vím, vyžaduje norma jen 380, 400 je bonus). Dobře až na tři odolávaly jejich zorníky nárazovému testu. Nijak vynikající (jen 4x nejlepší známka) byla roztažitelnost pruženky. Ačkoliv se už pár let předpokládá nošení brýlí s helmou, dostalo šest

brýlí za pohodlné nošení a spolupráci s helmou jen uspokojivou a pouze vítěz nejvyšší známku. Nepříliš slavně dopadlo i hodnocení nerušeného výhledu. Body dolů šly u tří brýlí za odhalené škodlivé látky v polstrování rámečku (TDCPP a fenol u dvou modelů Smith a jednoho Alpina).

Hrušky s jablky Nemohu si pomoci, ale z těchto spotřebitelských testů, jakkoli uznávám jejich nezávislost, jsem pokaždé rozpačitý. Výběr kritérií, jejich váha, zacílení na průměrného, lyžařsky nepříliš orientovaného spotřebitele, přílišné a místy až zavádějící zjednodušování mi nepřipadají jako dostatečně relevantní vodítko. „Měření prokázala enormní rozdíly v propustnosti viditelného světla,“ konstatuje komentář a tvrdí, že zorníky by měly propouštění

„pokud možno nebránit“. Nejvíce 84, vítěz 82, nejméně 13 procent. Jenže nakoupit a porovnávat zorník světle žlutý se zrcadlovým, tedy tříd na hranici S0/S1 a S3, je totéž jako srovnávat hrušky s jablky. Tím spíš, že není ani věta vysvětlující podstatu těchto ochranných stupňů. Zdá se, že bylo otázkou náhody, jakým zorníkem byly testované brýle vybaveny. Proč tím a ne jiným? Např. Adidas Yodai se dodávají s 10 různými a velmi odlišnými. Proč byl do testu vybrán právě druhý nejpropustnější žlutý 6099? Blíže neurčeným způsobem se v praktické části testu hodnotí i rozeznatelnost kontur. Některé zorníky jsou za 1, jiné za 3. „I s některými brýlemi, které byly při měření jen průměrné, lze rozeznat obrysy lépe než pouhým okem. Zabarvení zorníků totiž často zesvětluje a zesiluje kontrasty,“ vysvětluje se naprosto banální moudro. Ale o tom, že existují filtry neutrální, atenuátory a blokátory, a že každý z nich má své určení, přednosti a nevýhody, opět ani slovo. Jestliže si vezmu silný blokátor, geniální v difúzi, budu nespokojený v hezkém počasí. O tom mi ale test neřekne nic. Takto mohu pouhým výběrem zorníku zvýhodnit blokátory a tím neférově i brýle, které je v testu (náhodou?) měly.

39

Nezjišťované zamlžování Velmi neuspokojivá se dvěma „pětkami“ je podle testu výměna zorníku. To už bych nehodnotil vůbec: většina lidí ji nebude provádět nikdy, ostatní jen výjimečně. Pro zkušenějšího lyžaře podobně irelevantní, i když z hlediska zákona na ochranu spotřebitele důležitý, je návod k používání. Ještě více mi chybí test odolnosti vůči zamlžování. Je přece mnohem důležitější – především ve špatném počasí, v němž nošení lyžařských brýlí převládá – než snadnost výměny zorníku nebo pružnost pásku brýlí. Ovšem mnohem obtížněji proveditelný – že by? Podle tohoto testu bych se tedy opravdu řídit nechtěl. To, jak brýle sedí na mém obličeji a v mé helmě, mi přece neřekne nikdo lépe než já sám. Podobně příjemnost barvy zorníku – hledí jím přece moje oči se svou individuální citlivostí. Nejzajímavější tak nakonec je potvrzení toho, co shledal tuzemský test už před pár lety: brýle rozhodně nejde seřadit podle ceny.

Druhé a třetí byly dvoje z nejlevnějších (Carrera Chameleon, čtvrté nejlevnější v kolekci za 40 euro a u nás 990 Kč, a Scott 89 Xi za 50 euro, u nás cca 1 400 Kč), první Adidas Yodai naopak z nejdražších (155 euro). Oboje poslední „méně uspokojivé“ Alpina E-Rotic (80 euro) a Smith Anthem (100 euro) patřily jasně k dražším. Třetí od konce figurují drahé Bollé Scream (115 euro, 3 390 Kč), předstižené nejlevnějšími v testu, Swans 500DH (30 euro). Naopak levné Bollé Sharkfin (39 euro, 1 160 Kč) jsou uprostřed pořadí, mj. spolu se dvěma mnohem dražšími modely Oakley. Opravdu neumím zase skončit jinak než poukazem na jen informativní funkci testů a na to, že lyžařské vybavení je hlavně třeba vyzkoušet osobně. Poznámka: Ceny v euro udává test, české nalezeny namátkově v jednom e-shopu, u Carrery doporučená dovozcem. Podrobné informace o zornících najdete na SNOW.CZ!

VÝPRODEJ ZIMNÍHO ZBOŽÍ!

SLEVA

- 60% až

ZLÍN OC CENTRO 3. května 1170, Zlín-Malenovice, tel.: 577 104 269 • PLZEŇ Rokycanská 1385/130, Plzeň-Doubravka, tel.: 377 260 444 • BRNO OC OLYMPIA U Dálnice 777, Brno-Modřice, tel.: 547 211 772 • PARDUBICE HYPERNOVA Palackého tř. 2748, tel.: 466 536 786 • PRAHA SPEKTRUM PRŮHONICE Obchodní 113, Čestlice, tel.: 272 680 056 • GALERIE BUTOVICE Radlická 117, tel.: 234 141 401• OC ŠESTKA, K letišti 1090, Praha 6, tel.: 225 023 524 • OSTRAVA OC FUTURUM Novinářská 3178/6a, tel.: 596 612 851 PRAHA OC TESCO LETŇANY Veselská 663, tel.: 284 052 173 • OC PALÁC FLÓRA Vinohradská 149, tel.: 255 742 144 • CČM Chlumecká 765, tel.: 281 916 917 • KOC NOVÝ SMÍCHOV Plzeňská 8, tel.: 251 512 174 • BRNO AVION SHOPPING PARK Skandinávská 2, tel.: 543 250 565 • HRADEC KRÁLOVÉ OC FUTURUM Brněnská 23a, tel.: 495 273 863 • KARVINÁ OC HYPERNOVA Nádražní 1932, tel.: 596 311 699 • LIBEREC NISA CENTER České mládeže 456, tel.: 482 739 013 Ceny platné od 7. 3. do 18. 3. 2007. Chyby tisku vyhrazeny. Barevné odstíny se v tisku mohou lišit.

CARVING

40

Text: Ivan Sosna

K

A KA K N A E, VÍTĚZ Đ A AN REEN VÉHO

O CY G SVĚT N A O N NÍH PRV ÁRU POH

Foto: Globe Media-Reuters

TTIE (TEH-

ÉHO POHÁRU SERGE LANG A BOB BEA ZAKLADATELÉ SVĚOTOV BÜHELU TÝMU) PÓZUJÍ PŐED TROFEJÍ ZE SP V KITZ DEJŠÍ TRENÉR AMERICKÉH V LISTOPADU 1997. V LEDNU 1997. LANG ZEMŐEL V 79 LETECH

SVĚTOVÉMU

Foto: archiv

POHÁRU JE

40

Ten příběh je až notoricky známý. Ve snaze o globalizaci lyžování FIS v létě 1966 poprvé kých disciplínách na jižní a naposledy umístila mistrovství světa v alps pár ém baru chilského střediska Portillo se tam polokouli. V jediném ucházejícím hotelov tom, kdo je nejlepší závodník, se zrodila idea bafuňářů nudilo u skleničky. V diskuzích o dlouhodobé soutěže. Světového poháru.

Hlavní zakladatel Serge Lang připisuje stěžejní roli portillskému „vyhnanství“, kde prý všichni – závodníci i funkcionáři – bydleli v jednom stolůžkovém hotelu (větší kontrast k dnešním monstrakcím s tisícovkou novinářů, televizemi, VIP stany a žranicemi být snad už nemůže) a kde chyběli nejhlasitější pochybovači a odpůrci. Jsem nicméně přesvědčený, že pánové, budiž jim věčná sláva, spíše jen byli ve správnou dobu na správném místě. Osobní vzpomínky otce zakladatele, obvykle s určitou mírou autostylizace, není nikdy radno brát za objektivní bernou minci…

Doba byla zralá K založení dlouhodobé soutěže by bylo zcela jistě došlo i bez portillských dýchánků. Jistě později, ale doba byla zralá. Byly i peníze. V polovině 60. let už Evropa překonala následky války, Německo prožívalo svůj hospodářský zázrak, kubánská krize byla zažehnána, z Vietnamu ještě nebyl americký průšvih. Rostl blahobyt a podíl volného času, houfně se stavěly lyžařské vleky a lyžování se z kratochvíle movitých stávalo masovější módní záležitostí. A také stále populárnějším sportem, jejž tehdy objevila i televize. Větší roli sehrála poprvé při

ZOH 1964 v Innsbrucku, ale už Grenoble 1968 platí za první olympiádu opravdu televizní. Jsem přesvědčený, že toto mocné médium už tehdy bylo důležitější než panáky pisca v přítmí jednoho baru. Šťastnou konstelací bylo tehdejší rozložení sil. Abnormálně silná byla velká a důležitá Francie, dařilo se Američanům. Rakousko, tehdy ještě dost chudé a určitě ne schopné takový projekt prosadit, bylo sice dobré, ale ne tak, aby svou převahou bralo chuť ostatním. Měření sil jednou za dva roky při MS a jednou za čtyři při OH už přestávalo vyhovovat. Francouzi si

ššš­—ˆ†‹‘’„�“Œ‘­†�

AmeriÄ?an Ted Ligeti, ilustraÄ?nĂ­ foto: VĂślkl

z Portilla odvĂĄĹželi 16 z 24 medailĂ­. „Zbytek svÄ›ta“ chtÄ›l po takovĂŠm vĂ˝prasku odvetu – ale dřív neĹž za dva roky. Okolnosti si zkrĂĄtka Şådaly Ä?astÄ›jĹĄĂ­ měřenĂ­ sil a pĹ™edstavenĂ­ hvÄ›zd. Objevovaly se prvnĂ­ neoďŹ ciĂĄlnĂ­ pokusy o vĂ˝konnostnĂ­ ĹžebříÄ?ky. UrÄ?itou inspiracĂ­ byla i profesionĂĄlnĂ­ cyklistika. A francouzskĂĄ minerĂĄlka Evian chtÄ›la spojit svĂŠ jmĂŠno se stĂĄle zajĂ­mavÄ›jĹĄĂ­m lyĹžovĂĄnĂ­m pod sloganem Pijte vodu Evian a budete si pĹ™ipadat jako ve francouzskĂ˝ch AlpĂĄch. JakĂĄsi pokusnĂĄ sĂŠrie se odjela uĹž v zimÄ› 1965/66. PĹ™i nĂ­ se uĹž silnÄ› angaĹžoval pÄ›taÄ?tyĹ™icetiletĂ˝ novinĂĄĹ™ z Alsaska Serge Lang (1920–1999), zanedlouho vlĂĄdce budoucĂ­ soutěŞe. DĹŻleĹžitĂŠ bylo, Ĺže příznivÄ› se ke zmÄ›nĂĄm stavÄ›l prezident FIS Hodler – zprvu prĂ˝ jako jedinĂ˝ z dĹŻleĹžitĂ˝ch funkcionåřů. NĂĄhoda, jasnozĹ™ivost, cĂ­lenĂŠ prolobbovĂĄnĂ­? Projekt od portillskĂŠ aĹĄky neshodil, nĂ˝brĹž pĹ™ivĂ­tal a podpoĹ™il.

I tak ale novĂĄ soutěŞ probÄ›hla ne zcela oďŹ ciĂĄlnÄ› a statut SvÄ›tovĂŠho pohĂĄru zĂ­skala aĹž dodateÄ?nÄ› po sezĂłnÄ›. NicmĂŠnÄ› slalomy muŞů 5. ledna 1967 v Berchtesgadenu a Ĺžen 7. ledna v Oberstaufenu se staly. PrvnĂ­ pohĂĄry si vybojovali velikĂĄni: Jean-Claude Killy a KanaÄ?anka Nancy Greene. Jejich jmĂŠna pomohla soutěŞi a soutěŞ jim.

DiktĂĄtor Lang HlavnĂ­ iniciĂĄtor Lang se zĂĄhy stal i Ĺ™editelem PohĂĄru (oďŹ ciĂĄlnÄ› prezidentem komise FIS pro SP, do roku 1986) a jeho takĹ™ka neomezenĂ˝m pĂĄnem. TalentovanĂŠmu novinĂĄĹ™i a chytrĂŠmu obchodnĂ­kovi tento byznys, vÄ?etnÄ› vydavatelstvĂ­ Biorama, skvÄ›le fungoval. (Jeho jedinĂ˝ syn Patrick, bohuĹžel zdaleka ne tak dobrĂ˝ Ĺžurnalista, z nÄ›j jako tiskovĂ˝ koordinĂĄtor SP Ĺžije dodnes.) TehdejĹĄĂ­ nepříliĹĄ asertivnĂ­ role FIS dokazuje, jak se od doby doznĂ­vajĂ­cĂ­ho faleĹĄ-

wvyhkluz{} wyvqlr{v} u pu%lu#ypun ylhsp hjl hêzly}pz

LYŽOVà N� JAKO UDà LOST

SVÄšTOVĂ? POHĂ R

ZĂĄvody bĂ˝valy poutnĂ­ udĂĄlostĂ­. Dnes to platĂ­ snad jen pro Hahnenkamm, Lauberhorn a ZĂĄhĹ™eb. Jinak dĂĄvĂĄ fanouĹĄek pĹ™ednost pohodlnĂŠmu a technicky dokonalĂŠmu pĹ™enosu v televizi. DĂĄvno pryÄ? jsou Ä?asy, kdy na Stenmarka na ĹĄumavskĂŠm Javoru pĹ™iĹĄlo prĂ˝ 50 000 divĂĄků‌ SP bĂ˝val u nĂĄs mnohem sledovanÄ›jĹĄĂ­. JeĹĄtÄ› v 80. letech ÄŒST pĹ™enĂĄĹĄela i jinĂŠ zĂĄvody neĹž KitzbĂźhel a my bĂ˝vali vdÄ›Ä?nĂ˝mi divĂĄky. TakĂŠ celkovÄ› bylo mediĂĄlnĂ­ pokrytĂ­ SvÄ›tovĂŠho pohĂĄru a lyĹžovĂĄnĂ­ vĹŻbec vÄ›tĹĄĂ­ neĹž dnes. Popularita lyĹžovĂĄnĂ­ v 60. letech zasĂĄhla i nĂĄs za Ĺželeznou oponou. A co teprve v alpskĂ˝ch zemĂ­ch! V takovĂŠ atmosfĂŠĹ™e SvÄ›tovĂ˝ pohĂĄr prostÄ› pĹ™ijĂ­t musel‌

NĂĄzev World Cup vymysleli fotbalovĂ­ ĹžurnalistĂŠ na poÄ?ĂĄtku roku 1966, kdy tak zaÄ?ali oznaÄ?ovat pĹ™ipravovanĂŠ fotbalovĂŠ mistrovstvĂ­ svÄ›ta v Anglii. MedializovanĂ˝ nĂĄzev prĂ˝ utkvÄ›l v LangovÄ› hlavÄ› a byl poslĂŠze pouĹžit pĹ™i efektnĂ­m oznaÄ?enĂ­ portillskĂŠho projektu. SvÄ›tovĂ˝ pohĂĄr v alpskĂŠm lyĹžovĂĄnĂ­ se stal vĹŻbec prvnĂ­m svĂŠho druhu. VĹĄechny dalĹĄĂ­ ve vĹĄech moĹžnĂ˝ch sportech jsou vlastnÄ› uĹž jen jeho klony. ProsazenĂ­ sjezdaĹ™skĂŠho SP bylo selankou proti běŞeckĂŠmu. Ten o nÄ›j bojoval od roku 1973 do svĂŠ prvnĂ­ oficiĂĄlnĂ­ sezĂłny 81/82. PĹ™edbÄ›hl jej nakonec i skokanskĂ˝ (od 79/80). SeverskĂĄ kombinace se pĹ™idala sezĂłnou 83/84.

yŒˆ:‘„꣥¹êª¥ªêª¤ê%ÂŒÂ?ÂŒÂ‘Â„ÂąĂŞzy {ˆÂ?­ŽêĂ?¤¢¥ê¤¥ê§ªªê¢Œê¤¤êžê¤¼ m„›ŽêĂ?¤¢¥ê¤¥ê§ªªê¢Œê¤Œ

CARVING

42

3x ilustrační foto: Völkl

ného amatérismu vše změnilo. Nebo to snad bylo jinak? Lang vzpomíná, že ještě po prvním ročníku byl odpor proti novince takový, že uvažoval o dalším pořádání Světového poháru jako soukromé série ve stylu Tour de France, bez FIS. Že by se byl tehdy zrodil deal – neseberu vám World Cup, ale budu mocný ředitel? Nevíme. Rovněž neumím posoudit, jak se kdo – Lang a FIS – v dalších letech podepsal na podléhání různým lobbistickým tlakům. O Langovi si přečtete samé oslavné vzpomínky, ale na neblahé éře Poháru v 70. letech, kdy se ostudně měnilo hodnocení, aby pořád nevyhrával Stenmark, musel mít mocný ředitel nemalý podíl. Svou roli „Kmotra“ prý uměl využívat, stejně jako si gurmánsky vychutnávat další pozemské statky. Užíval si je hojně, až nakonec srdce vypasené stočtyřicetikilové tělo neutáhlo. Ne všechno ale byla špína. Nikdo není dokonalý a pár změn se ukázalo nutných. Původně dobře míněná idea započítávat jen několik

nejlepších výsledků, aby se závodníci nemuseli štvát, se záhy ukázala nereálná. O to smutnější bylo její oživení kvůli Stenmarkově suverenitě. Nepovedla se ani zdánlivě vděčná myšlenka paralelních slalomů. Atraktivní souboje muže proti muži se ve finále 1975 zvrhly v šeredné taktizování. Světový pohár absorboval řadu inovací: kloubové tyče, superobří slalom (1983), změny bodování, změny důrazu na kombinace, nejnověji i tzv. superkombinaci. I přes antistenmarkovskou kaňku si vybojoval výjimečnou prestiž. Celkové vítězství je ceněné víc než jednorázová medaile ze šampionátu. Medaile z nich si nepamatujeme, ale pět globů Girardelliho a dokonce šest Annemarie Moser-Pröll určitě. Na MS nebo OH dokázali vyhrát i šťastní outsideři, Světový pohár jako výslednou bilanci skoro 40 závodů bere jen opravdová osobnost. (Snad kromě pár let násilné preference kombinací, kdy např. v r.

1979 vyhrál nevýrazný Švýcar Lüscher s jediným vítězstvím.) I když je pravda, že alpské lyžování aktuálně už tak netáhne jako kdysi, a také jeho Světový pohár je už jenom jedním z řady podobných dlouhodobých klání, zůstává tato soutěž největším tahákem lyžařské sezóny. SVĚTOVÝ POHÁR A MY Při všem zdůrazňování prvního závodu SP v Česku (Špindl, prosinec 2005) trochu zaniká fakt, že v bývalé ČSSR se závodilo několikrát, vždy na Slovensku. Ženy poprvé už v roce 1969. Ve Vysokých Tatrách proběhlo r. 1974 dokonce velké finále. V Jasné r. 1979 zase Stenmark vytvořil mužský „rekord“ v náskoku před druhým: 4,06 vteřiny v obřím slalomu. První československou vítězkou závodu SP se stala ve sjezdu v Altenmarktu 1980 Slovenka Jana Šoltýsová. Dva další primáty přidala Olga Charvátová: 1984 v kombinaci v Megève, 1986 ve slalomu v Piancavallu. Její čtvrtá příčka v sezóně 1985/86 je zároveň nejlepším historickým celkovým umístěním našeho závodníka.

Mario Reiter, foto: Ivan Sosna Herbert Strolz, foto: Ivan Sosna

Text a foto: Ivan Sosna

PROBLÉM JMÉNEM KOMBINACE

Historie všestrannosti je stará jako alpské lyžování samé. Zpočátku jen kombinace se nehodnotil sjezd a slalom, nýbrž právě čtyřkombinace, obou. Vedle ní existovala kdysi dokonce i zahrnující navíc běh a skok. V poválečné době a především od 60. let se vznikem prestižní každoroční soutěže o Světový pohár vzrostla role specializace. Současně s ní se průběžně objevovaly snahy FIS jí čelit a preferovat všestrannost. V paměti asi nejvíce utkvěly doslova čachry proti takřka neporazitelnému specialistovi Stenmarkovi. Paradoxně se ale zcela spontánně výjimečné vážnosti těšili právě ti nemnozí, kteří byli schopni vyhrávat závody v protichůdných disciplinách: Killy, Zurbriggen, Girardelli, Kjus, Aamodt, nejnověji Miller. Dodejme, že u žen specializace nikdy tak vyhrocená nebyla. V původní kombinaci plnohodnotného sjezdu a slalomu byl s postupující specializací sjezd nahrazen lehčím kombinačním, stravitelnějším i pro nespecialisty a jezdce točivých disciplín. Odlehčený sjezd ale bohužel zvýšil hendikep sjezdařů. Odstupy v průměrném sjezdovém závodě jsou vždy menší než ve dvoukolových točivých disciplínách. Jinak řečeno, nejlepší sjezdař nikdy neujede slalomáři tolik jako slalomář jemu. Kombinace se tak stávaly jednoznačnou doménou druhých. Klasickým případem z dřívějška je jediný Stenmarkův start v Kitzbühelu. Vzpomíná, jak jel „ve stojáku“ a dostal přes

deset vteřin, přesto byl nakonec v kombinaci druhý. Kombinační závod přesto upadal ve vážnosti i zájmu. Kdo dnes zná olympijského vítěze 1992 Josefa Poliga či jeho stříbrného krajana Martina? V rámci snah o rehabilitaci se tak objevila tzv. superkombinace. Znevýhodnění sjezdařů má odstranit točivá disciplína odjetá jen na jedno kolo. Zatím ale není jasné, jak se novinka opravdu projeví. První takové klání letošní sezóny v Americe ukázalo, že vedle krátkého sjezdu (1:13, asi tolik se jezdívalo kdysi ve Špindlu na červené) je jedno kolo slalomu v běžné délce něco přes 50 sekund zřejmě pořád výhodou. Ondra Bank si v něm polepšil z 30. na 6., Filip Trejbal z 56. na 25. místo. Určitě přitom záleží na tom, jak těžký slalom se postaví. A vlastně i na tom, jaké disciplíny se zařadí. Hned druhý závod, lehčí super-G a slalom, dokázal, jak hodně jiná každá superkombinace může být. Už v rychlostní části uspěli „technici“, bohužel tehdy bez našich. Bude rozhodně zajímavé sledovat, jak se nová disciplína projeví a vyvine.

CARVING

44

Text: Petr Šimek Foto: Helmuth Rier

24H SÜDTIROL SKI TROPHY

P O T S N O N N I D O H 4 2 NA TRATI OBŐÁKU! Kastelruth je malá nenápadná vesnička na od úpatí jihotyrolských Dolomit. Leží cca 50 km kem bruc Brixenu, asi v polovině cesty mezi Inns tirol ední týden v lednu lyžařský závod 24h Süd a Bolzanem. A právě zde probíhá každý posl Ski Trophy.

I když se zde narodily a žijí dvě hvězdy světového lyžování, Denise Carbon a Peter Phill, je ve středisku pouze jedna sedačková lanovka a kotvový vlek. To ale vůbec nesnižuje kvalitu, kterou tato vesnička nabízí. Její intimita poskytuje ubytování i těm návštěvníkům, kteří nevyužívají lyžařských terénů přímo zde, ale cestují do větších lyžařských středisek v blízkém okolí (Seiser Alm, St. Ulrich).

24h Südtirol Ski Trophy V tomto závodě nejde o nejlepší čas v jednom kole, ale o celkový počet průjezdů vytyčené tratě za dobu 24 hodin. Do

závodu se přihlašují jak dvoučlenné týmy, tak i jednotlivci (singles). Letos jelo 30 týmů a 14 jednotlivců. Podobný závod se jede ještě ve francouzském Megève, kde ale závodí tříčlenné týmy. Pro obyvatele Kastelruthu je to událost sezóny, takže na finále závodu se dostaví kolem 10 000 diváků! Je pro ně připraven program po celý průběh závodu – taková atmosféra je samozřejmě motivující i pro samotné závodníky. Zahájení závodu probíhá na náměstí za vyvěšování národních vlajek, následuje 36hodinová párty, ukázky historie lyžování, vzlety horkovzdušných balónů atd.

Češi v akci A do tohoto závodu jsme se v listopadu 2006 přihlásili i my. Když jsem se na internetových stránkách dozvěděl, že v minulém ročníku zvítězil tým, který měl 112 průjezdů (to je při délce trati 1 924 metrů asi 215 kilometrů), tak jsem se lehce orosil. A když jsem zjistil, že první z jednotlivců měl 111 průjezdů, vůbec jsem nechápal, kdy ten člověk jedl, kdy spal, kdy vykonával nezbytnou potřebu atd. Prostě neuvěřitelné! V roce 2003 jsme měli krásně našlápnuto na Megève. Měli jsme tříčlenný tým, měli jsme sponzory, měli jsme všechno. Ale bohužel

45

týden před samotným závodem přišel z Francie fax, že chybí sníh, a to znamenalo konec. Letos jsme neměli nic. Dva dvoučlenné týmy jsme sice v listopadu postavili, ale jelikož se u nás pro nedostatek sněhu nedal sjet kopec, odjeli jsme trénovat na dva víkendy do Rakouska. Tam ale, jak všichni víme, nebylo sněhu o mnoho více a při testech nových lyží se zranil Radek Terč z Czech ski maraton teamu (CSMT) B. Také Roman Suchel z týmu CSMT A musel bohužel kvůli pracovním povinnostem zrušit svou účast. Takže jsme 14 dní před závodem zůstali jen dva. Byť na startovní listině už ty naše dva týmy figurovaly. Na místo chybějících závodníků nakonec nastoupil Tomáš Lisý, trenér tělesně postižených lyžařů ve Sportovním klubu vozíčkářů Praha, a skikrosař Jan Vavřinec. Czech ski maraton team A tedy reprezentovali Jiří Holan a Tomáš Lisý a CSMT B Petr Šimek a Honza Vavřinec. Doprovodem našich obou týmů byli František Sirůčka a Luboš Tichý (kouči, mazači, maséři a kuchaři v jedné osobě), a to jsme měli nárok na čtyři!

Foto: Südtirol

Deník výpravy:

Čtvrtek 9.00 Příjezd, ubytování v hotelu a jdeme na kopec, probíhají volné tréninky, zkoušíme kudy a jak najet dva skoky, které tu jsou, je málo přírodního sněhu a po celé délce sjezdovky se uměle zasněžuje. Diskuze o mazání, večeře… Čtvrtek 20.30 Sněží, jdeme za českou vlajkou v průvodu všech účastníků na náměstí, úvodní ceremoniál, slavnostní zahájení závodu, losování pořadí na startu, odchod do hotelu, jedno pivo povinně na usnutí (nebo dvě?), spánek…

Foto: Südtirol

Pátek 8.30 Po snídani se dozvídáme, že prohlídka trati je přesunuta ze 14 až na 16 hodin z důvodu úpravy kopce po nočním sněžení. Takže v klidu poobědváme a svážíme lyže a materiál na místo. Je zde velký stan se stoly pro přípravu lyží a každý z týmů má své místo.Tomáš udílí povely, my škrábeme, brousíme, voskujeme, žehlíme, leštíme. Nechápu, proč tuto práci za ostatní týmy dělají jejich servismani, když my to v pohodě zvládáme sami. Prohlídka trati probíhá za krásného slunného počasí, je perfektně připravená, my jsme dobře naladěni a radíme se, jak kterou bránu najíždět, kde se dá zrychlit, a ještě měříme teplotu sněhu v horních partiích kopce, abychom věděli, jak namazat na několik prvních kol. Když se tak rozhlížíme kolem sebe, připadáme si tady trochu jako Popelka na plese. Týmy včetně doprovodů ve stejných barvách, servismani připravující celou noc několik párů lyží pro každého závodníka, kustodi jezdící

CARVING

46

jsem krizi. Mezitím si můj parťák Honza přemáznul půjčené obřačky a v 18.30 jsme střídali naposledy. Nikdo už nešel odpočívat a jenom jsme vysílačkou krotili Honzu, který se rozhodl bojovat s nejlepšími. Byli jsme v tuto dobu průběžně 16., což jsme považovali za úspěch. V daných podmínkách (cca 3 000 průjezdů) si asi dovedete představit, jak trať vypadala, nehledě na únavu. Zkrátka Honza měl jet tak, abychom dojeli. Lepší ztratit na kopci 5 vteřin, než riskovat pád a v nejlepším případě ztratit několik minut.

Foto: Petr Šimek

na lanovce se závodníky, kterým podávají občerstvení atd. atd., zkrátka „full service“. Ale co, nakonec jsme tu poprvé a drahocenné zkušenosti teprve sbíráme. Celé se to tváří jako hodně rychlý obří slalom. Horní partie s prvními čtyřmi branami je lehce zavřená, ale fakt rychlá. Spodek se dvěma skoky je naopak úplně otevřený a ještě rychlejší. Zatím to vypadá hezky, ale co se stane s tratí po několika hodinách a stovkách průjezdů, to samozřejmě netušíme. Pátek 20.00 Start. V 10vteřinových odstupech startují první závodníci z každého týmu, Honza jede z 11. losované pozice, Tomáš z 25. A je to. Všechny týmy odstartovaly. Trať upravená, závodníci čerství, dole na sedačce velká strkanice, několik týmů dostává první napomenutí za nástup na lanovku a my jsme v pohodě. První střídání jsme si určili po dvou hodinách, ale díky vysílačkám jsme vystřídali až kolem 22.30 h. Ještě nerozježděná trať a nasazení našich „jedniček“ nás po střídání řadí na 9. a 7. místo průběžného pořadí. A jedu nahoru. S Honzou jsme se domluvili, že budeme střídat po 3 hodinách. Nahoře je -12 stupňů, trať je přemrzlá, už začíná být rozoraná, ale jedeme. Jirku z áčka vídávám z lanovky, takže zatím jedeme oba týmy. Střídání, nějaké jídlo, sundat boty, ohřát nohy, lehnout, asi hodina odpočinek, obléknout, přemazat lyže, vystřídat a jede se dál. Průběžné pořadí A týmu je 12., B je 16.

je už opravdu hrozná a cestou nahoru nevidím Jirku, který už by měl být na kopci. Vysílačkou se dozvídám, že Tomáš upadl ve střední části tratě a že ho skútr sváží dolů. Ve zkratce: kompresní zlomenina hlezenního kloubu, nemocnice v Brixenu, sádra, následná operace kolena v Praze. Tomáš je mimo. V 8.15 docházejí síly, motivace na dobré umístění a náš tým CSMT A odstupuje ze závodu v 54. kole z 22. místa průběžného pořadí. Ale my s Honzou pořád jedeme. Honza si půjčil od zraněného Tomáše 208 cm dlouhé obřačky a začal zajíždět neskutečné časy. Asi chytil druhý dech a zajel dokonce nejrychlejší kolo závodu oceněné prémií 200 euro! Kolem 20. hodiny závodu jsem začínal mít dost, Jirka, který už nejel, se vžil do role kustoda a několikrát jel se mnou nahoru lanovkou, dal mi ionťák, nějaké tyčinky a hlavně hecoval. Překonal

Konečně! Sobota 20.00. A je to tady! Czech ski marathon team B dojíždí, strašná radost, poslední jízda všech týmů nahoru a sjezd s vlajkami a pochodněmi do párty zóny, kde se odehrává závěrečný ceremoniál za přítomnosti sponzorů, fotografů, novinářů a diváků. Vyhlašují se výsledky, ceny předává Denise Karbon a Peter Phill a na závěr je velký ohňostroj. Vyhrávají Italové (team VUARNET) se 111 průjezdy, v singlu vyhrává také Ital, Roland Zozin, rovněž se 111 průjezdy. My se umísťujeme na 15. místě se 108 průjezdy. A samozřejmě Honza se svým nejrychlejším kolem, kterým všem opravdu dokonale vytřel zrak. Asi to nečekali, protože místo čtvrtečních a pátečních pošklebků přišli gratulace, a mám pocit, že i trocha uznání. A kdo všechno jel? Rakušané, Italové, Němci a dva týmy z Čech – a ne úplně špatně. CSMT A CSMT B

Jiří Holan – Rossignol 9X, Atomic SG Tomáš Lisý – Atomic SG, Dynamic Petr Šimek – Rossignol 9X Jan Vavřinec – Blizzard RC, Atomic SG

www.extreme24.net

PARTNEŐI:

Sobota 4.20 36. kolo. Střídáme, já jedu dřív než Jirka z áčka asi o 4 minuty, to určilo pořadí na startu. Trať

Seznam autorizovaných servisních center MONTANA v ýR:

www.montana-skiservis.cz

www.suedtirol.info

Foto: Südtirol

Novinka letošní sezóny v ČR

Foto: Sudtirol Marketing

47

www.suedtirol.info

Text: Petr Socha

OVÁNÍ NOÿNÍ LY–ŽOBEREGGEN Na noční lyžování panuje mnoho názorů. Někdo jej vyhledáis se stále posuvá, jiný nemusí. Ovšem i noční lyžařský serv jen osvětlená nuje a stává komfortnějším. Dnes už nestačí se stává společensjezdovka. Z večerního a nočního lyžování t samotný. ská záležitost, kde nejde zdaleka jen o spor Příkladem moderního pojetí lyžování za tmy je Obereggen. Reflektory podél sjezdovky se rozsvítí každé úterý, čtvrtek a pátek před devatenáctou hodinou. Předtím trať dokonale vyhladí rolby – povrch sjezdovky je po celodenním lyžování a následné úpravě měkčí než obvykle ráno, kdy přes mrazivou noc sjezdovka umrzne do tvrda. Při večerním lyžování si můžete užít komfortní,

měkké a zároveň bezpečné sněhové pokrývky, kterou při denním lyžování potkáte jen zřídka. Trať měří jeden a půl kilometru, po sportovní jízdě, kterou umožňuje její sklon a minimum dalších lyžařů okolo, si už můžete odpočinout či se ohřát v gondole mířící vzhůru. Pokud chcete trénovat třeba na sjezdovou čtyřiadvacetihodinovku, která se jezdí nedaleko odtud

v Kastelruthu, můžete lanovku a sjezdovku střídat v tempu maximálním. Tři hodiny poctivého jezdění bude víc než dobrým tréninkem (jó, mít něco takového za barákem…). Návštěvník zde ale najde i něco jiného než jen člunkovité lyžování. Děti a nelyžaři v rodině určitě více uvítají noční sáňkařskou dráhu, která se táhne od horní stanice gondoly až k dojezdu, přičemž dosahuje délky dvou a půl kilometru. Sáňkování je v Alpách, Itálii nevyjímaje, velice populární zábava, a to nikoli náhodou. Sjezd na saních tichou, mrazivou a hvězdnatou nocí je zážitkem, který nese zcela jiné dimenze než rušné večerní lyžování. Rozhodně stojí za vyzkoušení – vsadil bych se, že z v albu vzpomínek rozhodně nezapadne. Se sjezdovou tratí se navíc automaticky otevírají okolní hospůdky včetně hlavního spodního občerstvovadla, které je otevřené do hluboké noci i po skončení provozu lanovky a zhasnutí sjezdovkových reflektorů. Tam lze ukončit večer s náležitým gurmánským doprovodem. Sklenička tradičně výborného jihotyrolského vína nebude před spaním určitě ku škodě. Večerní lyžování v Obereggenu je příkladem, kde by se mohla či měla inspirovat i česká střediska. Prostor návštěvníka nenutí jen jezdit nahoru a dolů, ale dopřává mu realizovat své nálady a okamžité potřeby, člověk nemá pocit, že je svázán s mrazivou nocí a sjezdovkou, ale že se může bavit. Prostě strávit sportovní večer v přírodě přesně tak, jak to chce jeho fantazie.

KATALOG ZIMA 2007 ŠIROKÝ VÝBĚR PRESTIŽNÍCH LYŽAŘSKÝCH STŘEDISEK OBLASTI DOLOMITI SUPERSKI – SELLA RONDA, LIVIGNO, VAL DI SOLE, SESTRIERE, VALLE D‘AOSTA – ZERMATT A DALŠÍ AUTOBUSOVÉ ZÁJEZDY JIŽ OD 4 590 KČ Cestovní kancelář FEDE, s.r.o., Jeruzalémská 3, 110 00 Praha 1 Tel.: 00420 224 142 340, 350, 356, Fax: 00420 224 142 341, fede@fede.cz, www.fede.cz

CARVING

48

Text: Ivan Sosna

Jimmy Cochran předvádí, že i jedna noha si musí občas poradit... Foto: Völkl

UNIVERZITA

OVÁHA ROVN ANEB PO JEDNÉ II „Velmi mnoho záleží na správném postoji lyžaře a technié nenapáchalo více ce provedení oblouku, aby se jízdou po jedn otestuji každého lyškod než užitku. Jízdou po jedné si okamžitě řekne víc než zdloužaře. O jeho technice, rovnováze a fyzičce mi stí.“ havé rozbory jízdy u videa a testy dovedno

Tímto citátem trenéra Čeřovského jsme minule zakončili první část naší lekce. Dospěli jsme ke zjištění, že jízda po jedné není jenom tréninkem stranové rovnováhy a hranění. Skvěle cvičí i správné zatěžování lyží v předozadním směru, odnaučuje záklonu i nevhodnému přetáčení. Jakmile se pár carvingových lyží octne na hraně, doslova blbuvzdorně zatočí i navzdory některým

www.sport-s.cz

lyžařovým chybám či nežádoucím pohybům. Zbavit se jich může být i proto velmi nesnadné. Zpětná vazba od „poslušných“ lyží moc nefunguje. Jedna lyže naproti tomu reaguje velmi citlivě a nekompromisně. Vyžaduje správnou techniku. Pánev nad ní, umístěná blízko těžiště, zásadně ovlivňující stabilitu lyžařova těla a zaručující rovnováhu, musí být vedena přesně. V tomto jedna lyže prohřešky

Alpy za cenu Krkonoš

Rovnováha je dovednost trénovatelná s výrazným nárůstem u sportovců ještě mezi 18. a 21. rokem. Lze ale předpokládat, že specializovaná cvičení – jak průpravná na suchu, tak realistická přímo na lyžích – povedou u rovnováhu jinak netrénujícího ke zlepšení takřka bez ohledu na věk. Trénink na balančních pomůckách je u závodníků standardem. A není náhodou, že jeden z nej(vy)váženějších lyžařů historie, Ingemar Stenmark, byl výborný jak v chůzi na laně, tak v jízdě na jednokolce. I naši reprezentanti trénují na laně nataženém mezi auty… Vynalézavý trénink rovnováhy na suchu lze proto jen doporučit.

nepromíjí. Nestojíš správně, po zahranění nekrájíš. Okamžitý feedback, žádné složité přesvědčování a vysvětlování. I jízdu po jedné můžeme dále ztížit různým držení paží s holemi i bez nich a eliminovat tak jejich balanční pomoc.¨

Královské cvičení Jízda po jedné lyži nemá omezení. Podle švýcarské metodiky je jedním ze šesti královských korekčních cvičení a ve vrcholné podobě ji závodník při tréninku provozuje v běžné trati plnou rychlostí. Divák se pak jen diví, co všechno takový borec po ztrátě lyže ustojí. Není divu, umí lyžovat a má to i natrénované.

RSKO ŠVÝCA , O K US CIE RAKO LIE, FRAN ITÁ

49

Jízda po jedné je také vhodným programem pro situace, kdy vynuceně lyžujeme na svahu „pod naši úroveň“. Když ji trochu nacvičíte, určitě se dočkáte i obdivných pohledů od méně zdatných. Jistě ne náhodou se objevila – více či méně funkčně – i snad ve všech carvingových videích, jež u nás v posledních letech vznikla. Snad nejobdivuhodnější jízdu po jedné předvádějí nejlepší hendikepovaní závodníci s amputací. Je také takřka doslova „programem celoživotního vzdělávání“. Na různých svazích a s různými lyžemi na nás vždycky čeká jako nemilosrdná potenciální výzva. Dokáže oddělit příslovečné zrno od plev a uchránit nás od falešného přesvědčení, jak dobří jsme. Zpátky na dvou se pak krásně můžeme přesvědčit o pravdivosti známého „těžko na cvičišti, lehko na bojišti“.

VNITŘNÍ JAKO FILOZOFIE A PROGRAM Význam nácviku jízdy po jedné vzrostl i kvůli modernímu většímu zapojení vnitřní lyže do jízdy v oblouku, v určitých formách (funcarving) až dominantnímu. Na závěr ale v této souvislosti opravme jeden všeobecně tradovaný omyl. „Carving ukázal, že můžeme stejně tak jezdit po vnitřní, jako po vnější lyži,“ zní jeden letošní citát. Jenže představa, že teprve carving „objevil“ vnitřní lyži, je silně nepřesná. „Až do 30. let byla váha skoro vždy na horní a vnitřní lyži,“ tvrdí znalec nad znalce Walter Kuchler (Skimanual 2005/2006). Také proto, že se jezdilo mnohem více skutečně ve sněhu, dnešní upěchované pisty neexistovaly. Teprve s rozšířením kovových hran (patent Lettner 1928) bylo možné se do lyže pořádně opřít a využít působení odstředivé síly. A teprve pak se plně projevila možnost a výhodnost směřování výslednice sil do blízkosti vnitřní hrany vnější lyže a v technice se objevila dominance vnější lyže na úkor vnitřní. Důraz na zatíženou vnitřní lyži se objevuje už koncem 19. století u průkopníka Zdarskeho. Ve 20. letech přišel s krasobruslařskou technikou založenou na vnitřní lyži Fritz Reuel. V 60. letech na vnitřní řádí „lyžařští artisté“ a popularizují dodnes známý oblouk „reuel“ a jízdu po vnitřní „charleston“. K dokonalosti došlo používání vnitřní v pozdější závodní disciplině baletu. A už před nástupem carvingových lyží prosazuje Trnka (Lyžařství červen 1995): „Je nezbytné naučit se zatěžovat vnitřní lyži... není důvod, proč by vnitřní lyže nemohla vykrojit oblouk stejně dobře jako vnější... hvězdy ´chytají vnitřní´ prakticky v každém oblouku.“ Je ale pravda, že teprve carvingové lyže, na nichž je jízda po vnitřní podstatně snadnější, ji zpřístupnily i méně zdatným běžným lyžařům. Proces přechodu od tradiční dominance vnější k důrazu na vnitřní prodělal od konce 90. let i funcarving. Krasobruslař Reuel by měl radost…

FOTOPORADNA

Text: Jiří Matějů

PARTNER RUBRIKY

Červená sjezdovka ve Špindlerově Mlýně nabízí díky svým parametrům možnost vyžití pro lyžaře všech úrovní, a na své si tak přijdou jak mírně pokročilí, tak experti. Lyžař na obrázku patří jednoznačně do druhé kategorie. Na první pohled dravý, sportovní, ambiciózní jezdec, který nešetří sebe ani materiál a snaží se z každého oblouku vytěžit maximum. Rychlá, dynamická jízda, krátké lyže, zavřené oblouky a výborné zhranění lyží svědčí o vynikajících technických dovednostech lyžaře. Zapracovat by se dalo na následujících chybičkách: příliš vzpřímený trup, odstranit mírné antirotační postavení trupu směrem k frontálnímu postavení, které souvisí s velmi vytočenou pánví směrem ke svahu. Zvětšit zatížení, a tak zlepšit využití vnitřní lyže během jízdy. Určitým vzorem může být fotka závodníka v této fázi oblouku, která při porovnání postojů mnohé napoví a ukáže.

Dalším lyžařem v naší fotoporadně je lyžař/ka z Jižní Koreje. Lyžování v Jižní Korei je velmi populární a je třeba říci, že i když je tato země pro nás dost exotická, tak sjezdovky jsou našim velmi podobné ve smyslu velkého množství umělého sněhu. Korejci využívají při výuce lyžování své tradiční bojové umění taekwondo, jehož prvky, pocity a pohyby se snaží využít i na lyžích. Pro zahájení následujícího oblouku je doporučován pohyb budoucí vnější ruky dopředu, jako například naznačení úderu a zároveň i pohyb budoucí vnější nohy směrem dopředu, kdy se tak vnější lyže dostává až před vnitřní! To vede k okamžitému výraznému naklonění do oblouku, což můžeme částečně vidět na obrázku. Korejská jízda ve vrcholném sportovním provedení vypadá velmi dynamicky ve velkých rozsazích pohybů. Jak se říká: jiný kraj, jiný mrav a platí to i ve sportu, jako je sjezdové lyžování.

Seznam autorizovaných servisních center MONTANA v ýR:

www.montana-skiservis.cz

Novinka letošní sezóny v ČR

ŠIROKÉ POUŽITÍ LYŽÍ JAK VE SKANDINÁVII, TAK V RUSKU NÁM UKAZUJE, JAK MOC BYLY LYŽE V TEHDEJŠÍCH DOBÁCH DŢLEŽITÉ, ALE ANI DNES SE BEZ NICH NEOBEJDE ŽÁDNÁ VYSPĚLÁ ARMÁDA…

Foto: Eda Zíka

FOCUS

50

Text: Karel Sýkora

LYŽE A

když radosti, volného času. Jen občas – třeba Lyže dnes chápeme jako předmět zábavy, am význ – si uvědomíme, jak veliký praktický se bez nich brodíme přívaly nového sněhu u vojska. A v armádě nechybějí ani dnes. mají. I proto se záhy staly objektem zájm

Přeměna lyží z předmětu denní potřeby v součást vojenské výstroje se děla zpočátku jen velice příležitostně. Teprve později, se vznikem stálého vojska, se lyže začaly stávat součástí standardní výbavy stále většího počtu vojenských jednotek, a to zejména v severských zemích a Rusku. Je známá celá řada historických pramenů o vojenském využití lyží. Hlavním důvodem je, že pro středověké historiky byly války a jejich popis jedním z nejčastějších a nejdůležitějších témat jejich práce. Jim také vděčíme za obrovské množství archivů a kronik, které

uvádějí lyže jako součást vojenské válečné výstroje. Proto tolik víme o vojenských lyžařských oddílech ve Skandinávii a v Rusku a o jejich lyžařském výcviku a válečném nasazení. Výsledky vojenských lyžařských oddílů potvrzovaly jejich vysokou pohyblivost v zasněženém terénu, nejen proti jednotkám pěším, ale dokonce i proti oddílům na koních. Lyžařské oddíly plnily s úspěchem důležité úkoly hlavně průzkumného, výzvědného, zabezpečovacího, spojovacího, ale i jiného charakteru, převážně v takových terénních a klimatických podmín-

kách, kde ostatní jednotky často selhávaly. Nejstarší zmínky o vojenském využití lyží jsou ze 13. století. Norský král Sverre zařadil do svého vojska skupinu lyžařů, kterou později použil v bitvě u Osla (r. 1159) k průzkumným a výzvědným účelům. Další zmínky o vojenském využití lyží pocházejí z období častých švédsko-norských sporů v 15. až 18. století. Po roce 1521 v armádě švédského krále Gustava Vasy I. začaly být organizovány regulérní stálé lyžařské jednotky, které se zúčastnily v letech 1563–1570 tzv. sedmileté války.

51

Foto: Karel Sýkora

V Norsku byly počátkem 18. století konány pokusy na vytvoření stálých a dobře vycvičených jednotek. V zimě procházely lyžařským výcvikem a v létě výcvikem v jízdě na koních. Roku 1713 byl vydán královský reskript, kterým se povolávali do armády dobří lyžaři. Rok 1773 znamenal další významný pokrok ve vývoji vojenského lyžování. Byl vydán první vojenský služební lyžařský předpis, který zpracoval kapitán J. H. Emahusen. Předpis měl název Exercises für eine Compagnie Schiileuffers auf deren Schiihen a obsahoval popis lyží, především typu severního. Lyže skluzná byla poměrně dlouhá (315–375 cm) a úzká (4–6 cm). Lyže, která sloužila především k odrazu, tzv. andor, měřila okolo 125 cm, a na šířku měla 6–8 cm. Dále předpis řešil způsob použití a zacházení s lyžemi. V 18. století měla nejvyspělejší lyžařské oddíly norská armáda. V Trondheimu a Kongsvingernu byla založena lyžařská výcviková střediska. Roku 1767 byly uspořádány první branné vojenské lyžařské závody a současně byla přijata organizační a výcviková opatření. Tyto závody měly především ukázat připravenost

jednotlivých vojenských lyžařských jednotek. Mimo jiné spočívaly v tom, že závodník měl při běhu nebo sjezdu za úkol zamířit, vystřelit a zasáhnout cíl. V podstatě se vlastně svým charakterem staly předchůdcem novodobých branných lyžařských závodů. Roku 1774 byl vydán královský dekret, který stanovil pro vítěze vojenských závodů věcné ceny. Soutěživost, postupný rozvoj a pokrok vedly k neustálému zlepšování lyžařských technik a ke zkvalitňování lyžařského vybavení. Také zprávy o lyžování v Rusku vypovídají o tom, jak byla lyžařská výstroj používána k vojenským účelům. Např. Nikonovskij letopis ze 16. století obsahuje dva obrázky z bitvy u Rjazaně (1444) ve válce, která byla vedena proti Tatarům. Obrázky znázorňují vojáky na lyžích. V rusko-litevské válce měla Litva silné jezdecké oddíly na koních, které se v té době staly hlavní vojenskou zbraní, přesto všechno je ruské lyžařské oddíly roku 1543 s přehledem porážely. Především se osvědčily a úspěchů dosáhly lyžařské oddíly při výzvědných a průzkumných akcích v roce 1774 za Pugačevského povstání. Dále při vpádu Napoleona do Ruska v roce

1812 ruské partyzánské oddíly na lyžích úspěšně napadaly a likvidovaly francouzské jednotky při jejich ústupu z Moskvy. Roku 1866 byl oceněn význam a důležitost využívání lyží v ruské armádě oběžníkem ruského vojenského ministerstva, na základě kterého bylo ve vojenských učilištích zavedeno studium lyžařství jako povinného vojenského předmětu. Široké použití lyží jak ve Skandinávii, tak v Rusku nám ukazuje, jak moc byly lyže v tehdejších dobách důležité, ale ani dnes se bez nich žádná vyspělá armáda, která operuje nebo cvičí v chladnějších a vysokohorských oblastech, neobejde. Samozřejmě nejsou používány v tak masových měřítkách a počtech. V žádném případě se v dnešní době nebude na lyžích přemisťovat celá brigáda, prapor, a dokonce ani rota. Lyže jsou využívány především malými skupinami, které operují na území protivníka, ať už mají za úkol provést rychlý průzkum a zmizet, nebo dlouhodobě sabotovat činnost v jeho týlu. Slouží jim především k tomu, aby se rychle a bez obtíží dostaly na místo určení, provedly předem naplánovanou akci a opět rychle a nepozorovaně se vytratily.

FOCUS

52

Foto: Archív Mgr. Vladimíra Stančíka

II. mezinárodní armádní lyžařské závody ve Starém

Smokovci ve Vysokých Tatrách, 1926 Foto: Karel Sýkora

Historie a výcvik horských jednotek u nás Při potlačování lokálních konfliktů v krizových částech světa se v poslední době stále naléhavěji ukazuje potřeba útvarů a jednotek speciálně připravovaných pro boj v horách. Ač se to s ohledem na současný geografický charakter České republiky může zdát poněkud zvláštní, právě naše armáda měla za první republiky v této oblasti velkou tradici. V období mezi světovými válkami jsme disponovali dvěma brigádami horské pěchoty. Bohužel po roce 1945 tyto speciálně cvičené jednotky, s ohledem na unifikovanou a poněkud šedivou armádu, již nebyly obnoveny. Každou z brigád tvořily dva pluky, které měly velitelství v Ružomberku, Dolném Kubíně, Popradu a Prešově. Každý pluk zahrnoval tři prapory. Od pěších se lišil především tím, že byl pouze taktickým, nikoliv však administrativním útvarem. Jednotlivé roty pak měly po dvou četách a pomocném družstvu. Celkem tedy bylo v praporu 400 vojáků, 18 lehkých, 8 těžkých kulometů a dvě lehká děla či minomety. Horská pěchota byla určena především pro boj v horském terénu, znakem tohoto druhu

vojska byl sokol s lipovou ratolestí. Základ výcviku spočíval hlavně v dlouhých pochodech v náročném horském terénu, boji v horách, základech horolezectví, slézání ledových polí a v zimních měsících samozřejmě v lyžování. Letní výcvik byl organizován ve stanicích zřízených speciálně k tomuto účelu vysoko v horách. Po jeho skončení se příslušníci praporů horské pěchoty vraceli na krátkou dobu do posádek, aby opravili poškozenou výstroj a výzbroj. Poté následovaly manévry s jinými, většinou pěšími útvary naší armády. Především během nich si horská pěchota vydobyla pověst vynikajících elitních útvarů. Díky tomu mnoho mladých mužů projevovalo přání sloužit u horské pěchoty a dávalo přednost tvrdému výcviku v krásné přírodě před výhodami posádkových měst.

Současnost V současné době jsou součástí Armády České Republiky (AČR) jednotky schopné boje ve vysokohorském terénu. Jedná se především o průzkumné jednotky, které jsou součástí jednotlivých velitelských stupňů, praporů nebo brigád. Dále jsou to vybrané části elitních jednotek, např. 4. brigáda rychlého nasazení

nebo 601. skupina speciálních sil. Tento druh výcviku je součástí uceleného systému nazývaného STP (speciální tělesná příprava). Oblasti výcviku, které zahrnuje STP: • boj zblízka • překonávání překážek • vojenské lezení • házení • vojenské plavání • přesuny • základy přežití • speciální tělesná cvičení výkonných letců Cílem výcviku v těchto oblastech je příprava na splnění úkolu či mise v reálných bojových podmínkách, z čehož vyplývá, že se nejedná o klasické sportovní pojetí. Součástí pohybu a boje v horském terénu je i vojenské lyžování, které je zařazeno do systému STP, konkrétně do přesunů na sněhu a ledu. Při přesunech v zimních podmínkách se v AČR využívá skialpinistické vybavení, popř. lyže typu backcountry, dále pak také sněžnice, cepíny a mačky. Úkolem vojenské jednotky však narozdíl od skialpinismu či skitouringu není výstup za účelem opojného sjíždění

53

Některé armády mají pro tento druh výcviku speciální základny, kterými příslušníci armády procházejí formou kurzovní výuky – Rakousko (Saalfelden), Švýcarsko (Andermatt), Německo (Mittenwald). Rakušané a Švýcaři nabízejí tyto kurzy a také kurzy vyššího typu příslušníkům armád NATO či jiných armád v rámci speciálních programů spolupráce. AČR disponuje několika úspěšnými absolventy těchto kurzů, kteří působí v jejích službách ve většině případů na pozicích vedoucích instruktorů, již samotný výcvik v jednotlivých oblastech STP řídí a koordinují a zároveň vzdělávají a připravují instruktory, kteří vedou výcvik u samotných útvarů a jednotek. Metodickým a didaktickým garantem STP v AČR je katedra vojenské tělovýchovy Fakulty tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy, která zajišťuje tvorbu nových předpisů pro provádění výcviku v AČR ve všech oblastech STP. Katedra dále zabezpečuje celoarmádní kurzy vedoucích instruktorů, kde dochází k předávání zkušeností, sjednocování a zavádění nových postupů do výcviku. Literatura: Chovanec, F.: Dějiny lyžování. Státní pedagogické nakladatelství, n. p., Praha 1989.

ARMÁDA PROTI LAVINÁM: RECCO COBY SOUČÁST VÝZBROJE NATO

NEJSTARŠÍ ZMÍNKY O VOJENSKÉM VYUŽITÍ LYŽÍ JSOU ZE 13. STOLETÍ… Foto: Karel Sýkora

panenských prašanových svahů, ale především splnění daného úkolu či mise. Tomuto účelu jsou upřednostňovány všechny dílčí činnosti, jako například výstupy, sjíždění a pohyb v terénu. Celá činnost je prováděna ve vojenské ústroji (maskovací oděv), v zimních podmínkách s možností využití bílých maskovacích převleků. Pro přesuny na lyžích se v minulosti používaly dřevěné lyže s vázáním Kandahar, do kterého bylo možné upnout klasickou vojenskou obuv. V současnosti se však nejčastěji používají skialpinistické lyže s bílou povrchovou úpravou. Boty jsou též skialpinistické a jsou černé barvy. Součástí výbavy pro pohyb ve vysokohorském terénu je také lavinový set (lavinový vyhledávač, sonda, lopata). Pokud jde o konkrétní obsah a formy výcviku, záleží vše na konkrétních velitelích, aby rozhodli, co daná jednotka potřebuje vzhledem k potřebám jejího vlastního zařazení a nasazení. Např. v rakouské armádě musí každý voják projít základním horským výcvikem, do kterého patří také přesuny v zimě. Dokonce i příslušníci belgické armády, která na svém území horami nedisponuje, prochází základním horským výcvikem odehrávajícím se ve švýcarských Alpách.

Foto: Karel Sýkora

Když v roce 1986 pohřbila lavina v Norsku 16 vojáků, rozhodly se armádní složky něco s tím udělat. Po třech letech testování si Norové vybrali systém Recco a reflektory vybavili každého vojáka. Do vojenských uniforem následně začali implementovat reflektory Recco i další skandinávské armády, Nizozemci či Britové… (ps)

FOCUS

54

Foto: Pavel Pazdera Text: Jaromír Kumestrol Lojza

WINTER SURVIVAL se již několik let stává dějištěm Hrubý Jeseník, drsný, ale krásný. A právě ten v zimním přírodním víceboji. mezinárodního mistrovství české armády armádní Winter Survival. Většina zasvěcených ví, že se jedná o slavný pnosti přežít. V neznámém Je to závod, ale hlavně je to test – test scho í prokázat svoji fyzickou terénu soutěží tříčlenná družstva, která mus „zabít“. zdatnost a výdrž – že se v terénu nenechají kdo by se nevyznal v taktice Závod je výběrový! Nemůže přijet nikdo, m kvalit špiček ve svém přežití. Proto je toto setkání jakýmsi ověření armádní, během své historie oboru. Na druhou stranu, i když je závod již přivítal i několik civilních hlídek.

55

ZÁVODNÍCI SE MOHOU SETKAT S DVOJÍM ÿÍSLOVÁNÍM KONTROL, FALEŠNÝMI STOPAMI, INDICIEMI, KTERÉ NEVEDOU K ÚSPĚŠNÉMU ŐEŠENÍ ÚKOLU, ZÁKEŐNÝMI PŐEKÁŽKAMI A PASTMI. A TO VŠE DĚLÁ Z ÿESKÉHO ARMÁDNÍHO SURVIVALU UNIKÁTNÍ ZÁVOD NEMAJÍCÍ VE SVĚTĚ OBDOBY! Historie Začal ji psát první ročník, pořádaný v roce 1995. Již v roce 1998 se této královské soutěže mezi outdoorovými závody zúčastnilo rekordních 20 družstev, z toho pět ze zahraničí a čtyři civilní. Kořeny je ale nutné hledat mnohem dále. Již před čtyřiceti lety se konaly armádní víceboje pod názvy „Vojenský odznak zdatnosti“ či „Švermova stezka“. Když došlo v devadesátých letech ke globální popularizaci outdoorových aktivit, zrodil se závod nový – Winter Survival, protipól nejrůznějších letních akcí tohoto typu. Tehdy se iniciativy chopila katedra tělesné výchovy a sportu Vojenské akademie v Brně. Soutěž trvala tři dny. První den se soutěžilo ve sjezdových disciplínách, druhý dokonale prověřil vytrvalost závodníků. Tento den se plnily úkoly jako lezení, orientační běh a celodenní přesun terénem podle topografické mapy. A na závěr se třetí den běžela štafeta 3 x 10 km na lyžích. Náročnost a variabilita disciplín se samozřejmě s léty intenzivně zvyšovala. A se vzrůstající atraktivitou závodu vzrůstal i zájem zahraničních družstev. Během trvání Winter Survivalu se ho tedy

zúčastnily posádky z Belgie, Nizozemí, USA, Německa, Rakouska, Norska, Polska, Maďarska, Slovenska a Francie.

Současnost Dnešní Winter Survival je čtyřdenní a je rozdělen do tří etap. Disciplíny jsou vybírány tak, aby co nejlépe pokryly škálu zimních outdoorových aktivit. Na závodníky tedy čeká přesun terénem podle mapy, sjezdové i běžecké lyžování, horolezectví, transport raněného, přežití ve volné přírodě, a samozřejmě nechybí dnes tak populární skialpinistické tůry a sjezdy. Jde vlastně o simulaci pohybu průzkumné hlídky v terénu či typické záchranné akce horské služby.

Pravidla – „fair play“ Specifikou celého závodu je kromě velkého fyzického nasazení i extrémní psychická výdrž. Tu obvykle organizátoři podlamují kladením překážek na hranici fair play. Závodníci se mohou setkat s dvojím číslováním kontrol, falešnými stopami, indiciemi, které nevedou k úspěšnému řešení úkolu, zákeřnými překážkami a pastmi. A to vše dělá z českého armádního survivalu unikátní závod nemající ve světě obdoby!

FOCUS

56

Typický průběh závodu – ETAPY (výběr z ročníku 2006) Pořadatelé vždy své disciplíny před závodem úzkostlivě tají, aby se nemohli závodníci speciálně připravit. Rozhoduje síla, vytrvalost, improvizace. My vás pro názornost provedeme etapami ročníku 2006. I. ETAPA Sjezdy v upraveném terénu a přesun terénem Úkolem každého družstva je projet celou trasu od startu do cíle po vymezené trase a absolvovat několik sjezdů (na čas). Přeprava raněného Závodníci se ze základního tábora musí přesunout se saněmi na místo zásahu (vrchol hory Praděd). Zde jeden vylosovaný z hlídky simuluje raněného. Ostatní členové jej musí v co nekratším čase zajistit a dopravit dolů k dalšímu ošetření. Tato disciplína má stanovený časový limit. II. ETAPA Vytrvalostně technický dvoudenní závod Jedná se o přesun závodníků terénem, který trvá dva dny. To znamená, že závodníky čeká po vyčerpávajícím prvním dnu této etapy bivak v terénu při obvykle ne zrovna příjemných teplotách. Tato zdánlivě doplňková záležitost vyčerpané borce prověří a nezřídka zde pro některé účastníky závod končí (prostě musí vzdát). Během obou dnů pobytu v terénu na závodníky čeká spousta úkolů a nástrah. V závodním slangu se jim přezdívá „survivaloviny“. Celou etapu závodníci absolvují se skialpinistickou výbavou.

III. ETAPA Dvoukolový branný štafetový závod volným terénem Taková hezká tečka po třech náročných dnech, kdy na soutěžící čeká závěrečný fyzicky náročný běh. A zde se opět nabízí ono známé „přežije jen ten nejsilnější“. A bývá obvyklé, že ne všechny posádky se sejdou v cíli tak, jak začaly závod na startu.

VÝBAVA 1 pár skialpinistických lyží, 1 pár holí, přilba, startovní číslo, 1 spací pytel, lano, karabiny, horolezecký úvazek, batoh, prostředky a strava pro nouzové přežití a přespání v přírodě (celta apod.), čelová svítilna, buzola, zdravotnický materiál, tekutiny. Zakázány jsou prostředky, které by družstvo mohlo zvýhodnit při plnění úkolů: vysílačky, GPS a mobilní telefony. Pravidla pamatují na nepovinnou výbavu. Tu zahrnují nejrůznější horolezecký materiál, jídlo aj. Ovšem zásadní je, že závodník nesmí během plnění etap o žádnou součást své výbavy přijít!

57

SPIDERMAN: SKUTEÿNÁ ZKOUŠKA ODVAHY. SLOŽITÁ SKALNÍ CESTA KONÿÍ DESETIMETROVÝM VOLNÝM PÁDEM DOLŢ DO PŐIPRAVENÉ SÍTĚ. KDO JI NETREFÍ, SMŢLA

chranné akci v Alpách. Suplují tam totiž horskou službu. Nutno podotknout, že česká družstva se pravidelně umisťují na předních místech. Poslední 13. ročník 2007 vyhrálo družstvo z Rakouské školy horských vůdců a záchranářů v Saalfeldenu, které tak obhájilo prvenství z loňska. A to přes všechnu tu nepřízeň počasí, která poslední ročník doprovázela – silný vítr nad 100 km/h, silná sněhová bouře, aj. „Vítězství nás těší. Závod není vůbec jednoduchý a byl těžší než minule“ prohlásil člen týmu Robert Trixi. Druhou i třetí příčku obsadili Češi! Letos se po dvouleté pauze prodraly mezi nominované i zástupkyně něžného pohlaví, které to jistě v nabité mužské konkurenci nemají lehké.

Adrenalin, bolest, bezmoc, dno Nejzajímavější survivaloviny LEDOPÁD KHUMBU Soutěžící mají za úkol překonat asi 300 metrů velmi prudkého stoupání v ledu za pomocí stoupacích želez a cepínů a samozřejmě se svojí povinnou výbavou. FLYING MEN Soutěžící překonávají lanovou dráhu v korunách stromů, skalách aj. MATTERHORN Za použití ferratového setu musí soutěžící překonat dvě zajištěné cesty, ale pozor! Není to jako v létě, pohodový výlet nalehko. Pěkně s plnou polní, ve skialpových botách a s lyžemi na zádech. DOVEDNOSTI PŘEŽÍT Tak tohle se každý doví až po příchodu ke stanovišti. Ale vždy se jedná o nepříjemné a záludné nástrahy ze strany pořadatelů. SPIDERMAN O Winter Survivalu se říká, že nejobtížnější v něm bývají horolezecké disciplíny. A slavná "survivalovina" Spiderman je pro závodníky opravdovou zkouškou odvahy. Nejprve traverz po dvacet metrů vysoké skále, pak po šikmém laně na skalní balkon a z něj skok na vysutou hrazdu zavěšenou v desetimetrové výšce. A jak dál? Dál už jen volným pádem dolů do připravené sítě. Kdo ji netrefí, smůla. Však se taky většině závodníků nepodařilo udržet na

Ti nejlepší

Ano, Winter Survival je opravdovým adrenalinovým zážitkem pro všechny příznivce zimních sportů. Účastníci zde pocítí bolest, zažijí častokrát totální bezmoc a většina si sáhne na dno svých fyzických i psychických sil. Pokud máte chuť otestovat i to své já, tak se pokuste na tento závod dostat – a pak už je všechno jen a jen na vás. Ale bude to těžké!

V posledních letech se na pozici nejzkušenějších horalů drží týmy z Rakouska. Však se taky jedná o vojáky, které můžeme potkat při ostré zá-

Veškeré podrobnosti o závodu a zajímavosti se můžete dočíst na www.unob.cz/survival

vzdálené hrazdě a v kotoulech se poroučeli k zemi – ti šťastnější do připravené sítě. „Trošku mě ta skála pokousala“, uvedl po dopadu jeden ze závodníků a ukázal do krve zničené prsty na rukou…

MARKET

58

SNOWMARKET

CO DO PŐÍRODY?

Technologie se posouvá dál a dál a otevírá dveře do přírody nejen vojsku, ale i civilním dobrodruhům. Zde je průřez zajímavými novinkami. www.rockpoint.cz

www.sfcb.cz MOUNTAIN HARDWEAR PCT 2

FISCHER COUNTRY CROWN

Správný průvodce i do volné krajiny, s protiskluzovou úpravou Single/DoubleCrown, konstrukcí AirChannel, broušením UltraTuning a univerzální skluznicí SinTec. Lyže se vyrábí v profilu 60/52/57, délkách 180–215 a hmotností (1 850 g).

MOC: 3 140 Kč

Ultralehký stan pro dvě osoby k použití od jara do podzimu. Tropiko s DWR úpravou a průhlednými okénky, úsporná tunelová konstrukce tvořená dvěmi duralovými pruty, dva vchody s moskytiérami, odkládací kapsy, odlehčené přezky a popruhy pro minimalizaci hmotnosti, zaručuje komfort. Pouze ve vybraných prodejnách.

MOC: 8 890 Kč

PETZL MYOBELT XP

Čelovka s výkonnou LED diodou a dvěma intenzitami světla – daleký dosvit (s otevřenou čočkou) a rozptýlené světlo na krátkou vzdálenost (s uzavřenou čočkou). Funkce Boost po dobu 20 vteřin dodává o 50% více světla než mód Maximum. Doba svícení až 170 h. K dostání také ve zjednodušené verzi s baterií na pásku jako Myo XP. Hmotnosti: 220 g (s bateriemi) / 75 g na hlavě

FISCHER MOUNTAIN CROWN

Extrémně lehké lyže s ocelovými hranami s konstrukcí AirChannel a protiskluzovou úpravou MountainCrown. Lyže je vyráběna v profilu 59/49/55 a v délkách 170, 180–210.

MOC: 5 620 Kč

MOC: 2 290 Kč

FISCHER BCX-6

Backcountry bota v černé barvě s podrážkou X-Adventure a střední flexí. Vyráběné velikosti 36–48.

MSR WHISPERLITE INTERNATIONAL

MOC: 3 490 Kč

www.hudy.cz

Spolehlivý kompaktní benzínový vařič pro dlouhé cesty mimo civilizaci. Spaluje i petrolej. Vařič má jednoduchou a stabilní konstrukci, jemnou regulaci plamene, samočisticí trysku, externí palivovou láhev s pumpou. Je jednoduchý na údržbu. Hmotnost: 330 g

MOC: 3 190 Kč

2 V 1 CLEANER/WATERPROOFER GRANGER´S

TSL RANDO 225

Univerzální sněžnice vhodné do všech sněhových podmínek. Dobře se „zakusují“ v prudkých výstupech i klesáních, pohodlné jsou na měkkém sněhu i umrzlém firnu. Sněžice mají upínací systém s pamětí i stoupací hrazdičku pod patou. Rozměry, hmotnost a nosnost: 2 x 940g; 61x22,5; 60–120 kg

Jedinečný prostředek, kterým během jednoho praní zároveň vyčistíte a naimpregnujete svůj oděv. Poskytuje výbornou voděodolnost a prodyšnost. Obsah: 300 ml

MOC: 329 Kč (HUDYpartner 306 Kč)

MOC: 3 990 Kč

SKI SUPERLITE MERINO WOOL – SBT LORPEN

Velmi tenké lyžařské ponožky pro extrémní lyžaře. Použité vlněné vlákno umožní komfort i ve velmi chladném počasí. Ponožky jsou vyrobeny ze 75% Merino vlny, 15% Polyamidu a 10% Lycry. Zboží je dodáváno ve velikosti S–L v modré barvě.

LAFUMA HIKING

Pohodlná samonafukovací matrace s nízkou hmotností, díky větší tloušťce vhodná k použití i při nízkých teplotách. Jádro tvoří odlehčená polyuretanová pěna, odolná vnější tkanina má protiskluzovou úpravu. Rozměry a hmotnost: 183x51x3,8 cm a 920 g.

MOC: 1 890 Kč

MOC: 450 Kč (HUDYpartner 419 Kč)

DEUTER S-LITE

LOPATA ARVA MINI TELESNOW

Aerodynamicky tvarovaný batoh je určen především pro závody, rychlé přesuny a všude tam, kde hraje hlavní roli nízká hmotnost. Zádový systém s odvětráváním, síťované ramenní popruhy, síťovaný bederní pás a velké přední síťované kapsy, kompatibilní na vodní rezervoár zajišťují komfort, poutka na cepíny a mačky, velký přední centrální zip, popruhy na připevnění lyží. Batoh je vyroben z MicroRip-Nylonu a má objem 20 l, hmotnost 600 g a rozměry 48x34x20 cm. Batoh je vyráběný v barevné kombinaci černá/šedá a bílá/červená.

Oblíbená trojdílná duralová lopata s teleskopickou násadou v černé nebo modré barvě s hmotností 650 g. Rozměry: 23x23,5 cm, rukojeť: 27, 35, 43 cm

MOC: 1 390 Kč

MOC: 1 190 Kč (HUDYpartner 1107 Kč)

www.sporten.cz

PEAK DIRECT ALPINE

Technická bunda určená pro široké spektrum sportovních aktivit. Díky elastickým dílům výborně padne a neomezuje v pohybu. Hybridní kombinace materiálů pro vyšší funkčnost se zesílenými rameny, lokty anatomicky tvarovanými a přiléhavými rukávy. Prodloužený zadní díl spodního okraje bundy je regulovatelný jednoručně. Bunda má dvě boční kapsy a jednu horní malou kapsu. Bunda je vyrobena ze dvouvrstvého SoftShellu a pleteniny s příměsí Thermolite® a Coolmax® s hmotností 490 g. Zboží se vyrábí ve velikostech S–XL v černé a cementové barvě.

MOC: 3990 Kč (HUDYpartner 3711 Kč)

www.SalomonSports.com

SPORTEN HIGHLANDER

Odolná lyže s ocelovými hranami do stopy i volného terénu. Ocelová hrana zvyšuje tuhost a odolnost lyže a umožňuje bezpečně projet i ledové plotny. Lyže jsou dodávány v délkách 180, 185, 190, 195, 200, 205, 210 cm a profilu 54/48/52.

MOC: 2 950 Kč

SPORTEN FORESTER

Širší spolehlivá backcountry lyže pro vyznavače „touringu“. Potenciál této lyže se plně projeví až v drsnějších podmínkách volného terénu. Lyže jsou dodávány v délkách 165, 175, 185, 195, 205 cm a profilu 64/52/60.

MOC: 3 330 Kč

SALOMON X-ADV 70 CONTAGRIP

SPORTEN RANGER

MOC: 4 790 Kč

MOC: 3 600 Kč

Backcountry lyže, dřevěné jádro Air Ridge Body, ocelové hrany i šupiny Contagrip BC. Vyrábí se v profilu 70/60/65 a délkách 169, 179, 189. Doporučuje se vázání SNS X-ADV Raid

Opravdu speciální, extra široké lyže s tvrdými ocelovými hranami pro dobrodružné povahy. Lyže jsou dodávány v délkách 160, 170, 180 a 190 cm a profilu 68/60/65.

ROBIN KALETA

FREERIDE

FOTO: LUBOŠ SUŠILA/SNOW.CZ

60

Text: Luboš Sušila

VRÁTNA Naše Do Vrátné jsme se letos podívali dvakrát. jení proběhla v březnu asi týden po zahá ec vůb to lanovky do Snilovského sedla. Byla Oško SNOWride. Hlavními aktéry byli Mišo rea And k nám připojil ještě místní freeride pár ěř prašan, ale počasí tehdy nevyšlo nejlíp. Tém slovy: bloudění v mlze.

první návštěva provozu nové kabinkové první zastávka loňského a Kubo Majerčiak, v průběhu dne se s Patrikem. V té době ležel na svazích celý víkend by se dal shrnout třemi

61

ROMAN NIEC FOTO: LUBOŠ SUŠILA/SNOW.CZ

Proto jsme se rozhodli Vrátnou navštívit ještě jednou s výhledem na lepší počasí. Jediný možný termín nakonec vyšel na Velikonoce. V plánu jsme měli 3 dny, ale kvůli opravdu aprílové předpovědi počasí a ne zrovna ideálním sněhovým podmínkám se nikomu nechtělo slibovat účast. Po příjezdu do Terchové (až v pátek večer, protože celý den pršelo) jsem dostal zprávu, že v sobotu ráno ze severní Moravy dorazí Robin Kaleta a spol. a z Jasné přijede slovenská výprava.

FOTO: LUBOŠ SUŠILA/SNOW.CZ

FILIP PASEKA

Ráno se nás tedy nakonec sešlo dost. Po menším zdržení se nahoře potkáváme s kameramanem Romanem, kromě něj nás vítá slunce, 10 cm čerstvého sněhu a půlhodinová fronta na kotvu v Oštiepkové muldě. Proto se nikomu nechce ztrácet čas na sjezdovce, kde se mělo natáčení propagačního spotu pro Vrátnou odehrávat, Robin si tedy po první jízdě (při které Mišo "Oshi" Oško stihl zlomit lyži důmyslným zapletením mezi větve kleče) bere na starost kameramana a za další lajnou už stoupáme na levou stranu hřebene směr Chleb. Z vrcholu si každý vybírá svou stopu chlebským kotlem, Roman točí, já fotím, Robin dropuje asi 10metrovou skálu, Maťo, Rišo a Oshi (in order of appearance) se všichni tři pouští podobnou stopou přímo z vrcholu Chlebu a postupně přitahují k hraně chlebských kotlů stále větší zástup čumilů. Dole pár posledních oblouků pro kameru a necháváme ji i s kameramanem jejich osudu, abychom ještě stihli pár jízd.

MIŠO OŠKO Sekce: 2. vrstva, v provedení dámském i pánském Materiá: Technopile 280g/m2 Tento materiál nabízí velmi dobrý tepelný komfort při zachování enormně nízké hmotnosti. Pevná, ale přitom velmi měkká vlákna na omak působí až kašmírovým dojmem. Výrobky z tohoto fleecového materiálu jsou doporučovány jako druhá vrstva. Verze Rival wool je vyrobena z mixu polyesteru a vlny. Při stejné gramáži je znatelně teplejší. – rozepínatelný přední díl na zip – dvě boční a jedna náprsní kapsa ( ta je kryta Soft Shellem) – rukávy zakončené do pružného lemu – stahování na spodním okraji – sedlo na zadním díle – spokojenost garantována

Nakonec si na prosluněné terase dáváme klobásu, pivo a většina výpravy vyráží domů. Někteří jsme zůstali užít si neděli a podívat se na svahy ležící západně od lanovky.

Bohužel se opět zkazilo počasí, sníh, který napadl v pátek, stihl roztát a kopce už nevypadaly tak pocukrovaně jako den předtím, a tak se šlágrem dne stala kapustnica na Chatě pod Chlebom. Doufám, že tuto sezónu se mi podaří natrefit na lepší podmínky, protože Vrátná a její okolí nabízí i zajímavější sjezdy, než jsem tady popsal. Ale k těm si budete muset najít cestu sami. Rozhodně se vyplatí být tam ve správný čas. Už se těším, „lebo toto je klasika, na ktorej som vyrastal!“

ROBIN KALETA

RIVAL, RIVAL WOOL

Jiná nepříjemnost, tentokrát v podobě hodinového zpoždění, vás může potkat, pokud netrefíte ten správný žleb. Nejde o složitou navigaci, ale někdy se necháte unést a ten nejlepší sníh vás zavede do soutěsky se skalním prahem, který rozhodně nechcete pokoušet bez lana. To se mi pro změnu přihodilo minulou zimu.

FOTO: LUBOŠ SUŠILA/SNOW.CZ

FREERIDE Chleb je od lanovky nejsnáz dostupný vrchol. Od horní stanice jste tam za 20 minut. Sjezd chlebskými kotli, zpočátku poměrně strmý, se brzy zmírňuje. Soustava žlábků a terénních nerovností vás dovede k dolní stanici kotvy nebo dál údolím až k chatě Vrátná a stanici lanovky. Druhá prodloužená varianta však není oficiální, může se tedy stát, že ve žlebu potkáte ochranáře, jako se mi to stalo v březnu. Jsme v národním parku, a je tedy pochopitelné, že se orgány činné v ochraně přírody snaží po spuštění nové lanovky zvýšený provoz ve žlebech regulovat.

FOTO: PETR HAVELKA/SNOW.CZ

62

SNOW PRINCESS

7. 10. 1982

Po mnoha mužských hvězdách českého freeskiingu přišla konečně řada na tu hezčí polovičku lidstva. Ano, máme pro vás dvě krásné slečny, které si se svými mužskými kolegy v ničem nezadají. Tedy modelky jsou připraveny, vzhůru na sněhové molo!

GALERIE ÿESKÝCH TOP FREESKI RIDERS

FREERIDE

64

Text: El Kumator

A KALETOVÁ SABINSPECIALISTKA NA DROPY První dámou českého freeskiingu není nikdo jiný než Sabina Kaletová. Mnozí z nás jistě znají zejména její příjmení, asi však v mužském podání. Ano, je to sestra slavného Robina Kalety. Takže lyžařská rodina, teda freeskierská! Sabina měla tu čest se svým bratrem okusit slast pojídání prašanu při sjezdu ve volném terénu a tento lahodný pokrm si dopřává již celé tři roky (mňam). Na stránky SNOW se ale nedostala jen díky svému jménu. Tato nenápadná dívčina totiž v powderu dává věci, na které se leckterý rider „amatér“ bojí jen pomyslet. Snad vám jako důkaz poslouží její vítězství na kultovním Big Mountain závodu Jasnadrenalin 2006. Sabininou doménou je tedy rozhodně freeride. Ale pokud není dobrý sníh, tak (jak sama říká) se plácá někde v parku, kde si nikdy

neodepře také kvalitní jibbing. Čumíte, co? Ano, ano, tato vykutálená roštěnka je schopna to v powderu natřít nejednomu z nás. A pokud máte strach z nějakých těch dropů, tak se se Sabinou ani nezkoušejte měřit. Jestliže ale přece jen dostanete chuť dostat výprask od této sličné děvy, zajeďte do Řeky či na Chopok, kde ji s největší pravděpodobností zahlédnete dovádět se svým bratrem či s někým dalším. V poslední době také dost často i s kitem, což je Sabinina nejnovější „pohodová“ záliba. A proč vlastně jezdí? „Protože mě to baví, člověk se dostane do hor na čerstvý vzduch, vyžene z hlavy hlouposti a užije si opravdový relax. Prostě no stress, hodit se do pohody a nic moc neřešit.“

Foto na této straně: Martin Klika

contest: 1.–2. místo Jasnadrenalin 2006 3. místo Red Bull SnowThrill qualification on Jasná 2005

freeski film: Snowride movie 2006 trik: freeride, dropy

park: Őeka (Beskydy), Jasná (Nízké Tatry)

muzika: cokoli, jen opravdu nééé dechovku a country

SPONZOŘI: SESSIONS, LEVEL

Foto: Petr Socha, Sensor SNOWride 2006

NA HRSTKOVÁ SIMOSNB JE PRYÿ, VIVA FREESKI Další lyžařský odchovanec, ale tak už to asi prostě bývá. I Simona má slavnějšího sourozence (zatím :-) – českou reprezentantku ve sjezdovém lyžování Lucii Hrstkovou. Podobně jako někteří její free „kolegové“ i Simona rozrážela slalomové brány do omrzení. V patnácti si ale řekla, že už se jí vlastně nechce jen a jen makat, trénovat a projíždět modrou-červenou. Hodila tedy lyže do příkopu a nechala se unést krásou SNB. Ale lyžař je lyžař. V roce 2005 se dostala na nějaký contest, kde si půjčila „twintipy“. SNB se stal minulostí a ski (teď už vlastně freeski) si užily svůj comeback. Ze Simony se stala přes noc freeskierka. A ne ledajaká. Park i powder poctivě střídá tak 50 na 50. Nejsou jí cizí 180ky na všechny způsoby, graby, backflipy (prý s respektem), lincolny atd. V poslední době také poznává krásu a bolest railů. Ale když se dostane na vodu, odhazuje pud sebezáchovy

a hrotí to hodně nahrubo! Prašanové orgie jsou pro ni maximálním prožitkem na sněhu, který si náležitě užívá. To ostatně dokázala i při loňském SNOWride 2006, kde vznikla i spousta jejich kvalitních „powder“ fotek. Simona jako zarytá freeskierka také doufá, že řady českých freeski slečen se časem značně rozrostou. Ráda by přispěla i svojí maličkostí, aby posunula „holčičí“ freeskiing dál a dál, bořila hranice obtížnosti triků i sjezdů. Jako inspirace jí k tomu slouží například lady No. 1 na lyžích Sarah Burke. A proč vlastně jezdí? „… no a v roce 2005 jsem zjistila, ze existuje taky nějaký freeskiing… Na jedné akci jsem si půjčila z hecu twintipy a už jsem je nesundala… Naprosto mě tenhle sport dostal, ta atmoška v něm, pohodoví lidi, skvělé zážitky…

23. 11. 1982

Foto: Petr Socha, Sensor SNOWride 2006

kiing.cz Foto: Tomáš Matwikow, frees

65

180 na

freeski film: Snowride movie 2006 Friends and Fellas 2006 trik: :-) ije pőež co li, coko oby, zpţs všechny

park:

evny O2 Gravity Snowpark na Bílé, Pust to tam , ovka srdc moje – ) kydy (Bes a Radhošř lo zaĀa hno všec

muzika: ska, Glen czech & slovak sounds, reggea a Placebo… ol, patr Hansard, Snow

contest: 3. místo Mission Freeri de 2006, Schilthorn, SUI 5. místo Jasna Adrenalin, 2006, SK 1. místo Rossignol Sum mer Contest, Bigair Nov ý Hrozenkov 2006, ÿR

SPONZOŘI: ROSSIGNOL, WWW.BIGAIR.CZ, MUM & DAD

FOTO: DOM DAHER

FREERIDE

66

Text: Luboš Šušila

The North Face ski chalenge má dát šanci mladým freeskierům ukázat se a odstartovat hvězdnou kariéru. Akce s původním názvem Prodigy Ski Challenge (výzva pro lyžařské naděje) je zajímavý a zatím zúčastnil ojedinělý projekt, proto se SNOW závodu h a Slovenska. a přivezl do Val Thorens i zástupce Čec

FOTO: LUBOŠ SUŠILA/SNOW.CZ

JP Baralo Duchovní otec a organizátor The North Face Ski Challenge JP, řekni mi, jak vznikl nápad uspořádat North Face Ski Challenge, jak složité bylo jej zrealizovat, a máš už teď bezprostředně po skončení závodu představu, co by šlo udělat lépe, jinak, případně jakým směrem se bude projekt vyvíjet? Začnu možná trochu zeširoka. Uvědomil jsem si, že v Evropě mají lidé i přes určité rozdíly jedno společné – „obsah“ je zajímavější než „obal“. V Americe jsem viděl lidi, kteří v lyžo-

vání udělali kariéru, ale v Evropě by se našlo třeba 200 lepších. Před několika lety, to jsem byl týmový manažer Atomiku, mi volal kamrád, že trénuje v Austrálii a na Zélandu a má tam dvě děti, které musím vidět. Přivezl je do Les 2 Alpes a úplně mě ohromili. Nejenže to byli freestyleři, ale uměli perfektně lyžovat. Ti kluci jsou doteď u Atomiku. Tyto dva momenty mě přivedly na nápad uspořádat závody, které dobrým a talentovaným evropským lyžařům umožní zviditelnit se a případně odstartovat kariéru. Taková freeskiingová kombinace: Volné lyžování na sjezdovce, freestyle a freeride. Realizace rozhodně nebyla jednoduchá. Zkoušel jsem to prodat Atomiku ještě v době, kdy jsem pro ně pracoval. Říkal jsem jim, že to je budoucnost lyžování a že bychom do toho měli jít, ale místo toho celý můj rozpočet přesunuli Bode Millerovi :-) Asi před dvěma lety jsem začal spolupracovat s The North Face.

NEZNÁMÝ "TRUCK DRIVER"

Reportáž je z průběhu prvního ročníku, výsledky a fotky najdete také na SNOW.CZ. Proto jsem do tištěného SNOW připravil ohlédnutí za akcí v podobě rozhovorů s organizátorem, rozhodčím a jezdci, a hlavně dalších fotek nejen z vlastních zdrojů, ale také od renomovaných zahraničních fotografů.

Probírali jsme možnosti sportovního marketingu, představil jsem jim také Ski Challenge, ale nejdřív si nebyli jistí, zda chtějí jít do aktivit zaměřených na tak mladé lidi. Nicméně po nějaké době přišli s rozhodnutím, že to chtějí podpořit. Na samotné realizaci jsme začali pracovat v lednu 2006 a od září už se to valilo jako lavina, hromada přihlášek. Nakonec jsme museli ty, kteří se přihlásili pozdě, odmítat. Lepší by měly být sněhové podmínky :-) Je škoda, že jsme nemohli odjet i třetí freeridový den (kvůli špatným sněhovým podmínkám – pozn. redakce), protože by pořadí možná vypadalo jinak. Tak v podstatě rozhodla sjezdovka, protože Oskari sice vyhrál dnešní freestyle, ale včera byl slabší než AJ. Do budoucna bych rád omezil věk na maximálně 16 let. Už se mi ozvali z některých středisek a klubů, že by takové závody rádi viděli u nich. Možná se tedy v budoucnu pojede několik menších kvalifikačních závodů po Evropě a k tomu velké finále tady ve Val Thorens.

67

Co znamená být týmový manažer a jak ses k tomu dostal? Byl jsem 10 let členem Dynastar týmu a jak se celý sport vyvíjel a zlepšoval, přinášel nové možnosti. Přestěhoval jsem se s rodinou z Kanady, protože jsem dostal šanci organizovat sérii závodů ve Francii a pak vést tým Dynastar Lange. Ta práce má mnoho podob, dohaduju smlouvy, hledám talenty, organizuju veškerou logistiku týmu a cestuju s ním, starám se o týmový web, tiskové zprávy, co bude na plakátech, řeším s produktovými manažery požadavky na nové modely lyží, nápady jezdců a podobné věci.

FOTO: RAMI LAPPALAINEN

Phil Dion Manažer týmu Dynastar, jeden z „3 Phil’s“ – pionýrů freestylu

PEPÉ KALENSKÝ 720 CROSS TAILGRAB

FREERIDE

68

Jak se může mladý kluk nebo holka stát profesionálem ve světovém týmu, dostávat za lyžování zaplaceno a užívat si všechno, co s tím souvisí? Musím říct, že je to čím dál těžší. Zvlášť v Evropě, kde není tolik snowparků jako v Americe. Potřebují také rodiče, kteří mají dost peněz, aby je mohli podporovat, než si jich někdo všimne. Především však musí být mladí a talentovaní. Dostávám hodně žádostí s fotkami a videem. Vybírám jezdce, kterým je mezi 13 a 16. Fotky nefungují, potřebuju je vidět naživo nebo aspoň na videu, abych si udělal představu, jak opravdu lyžují. Když jsou pak dobří, to znamená, že jsou vidět a mluví se o nich, můžou dostat vybavení, sleduju je a zkouším posílat na závody. Když se zlepšují, mají šanci v evropském týmu, ze kterého se teprve ti nejlepší dostanou do mezinárodního výběru, kde jsou z nich ti praví profesionálové. Dá to hodně práce. Hodně kluků a holek je podporováno distributory v jednotlivých zemích, kteří jim dávají nebo půjčují vybavení. Spolupracuješ s nimi na vyhledávání talentů? To je vlastně způsob, jakým pracuju. Nestíhám sledovat všechno, někoho vidím na závodech, ale jezdci z nealpských zemí vlastně nemají ani jinou možnost, než se ke mně dostat přes filiálku ve své zemi. Ty o mně vědí a dávají mi tipy, někdy si sami nejsou jistí a pomáhám jim vybírat jezdce, které by měli podporovat, přičemž nechci, aby rozdávali příliš mnoho materiálu. Na rovinu – kazí to trh. Nejvíc se osvědčilo vybrat v každé zemi jednoho jezdce a s ním pak pracovat. Z nich každý rok vybírám ty nejlepší a zvu je na některé velké závody. Letos například pojede Eric Strand ze Švédska, Christophe Sollner z Rakouska a Roy Kitler z Německa na US Freeskiing Open. Myslím, že je čas, aby si takový závod vyzkoušeli.

AJ KEMPPAINEN FOTO: LUBOŠ SUŠILA/SNOW.CZ

Pro mnoho jezdců je nad jejich možnosti zaplatit si cestu na takový závod. Máš pro ně radu? Tak na toto radu nemám. Obecně je lyžování drahá zábava a stává se čím dál méně dostupným, zvlášť pro lidi s nižšími příjmy. To není jen záležitost u vás ve střední a východní Evropě, ale i ve Francii nebo v USA. Je hodně jezdců, kteří mají talent, ale nikdy se do velkého týmu nedostanou. Rada možná je, aby lyžovali pro zábavu, snažili se na sobě pracovat, a když budou mít štěstí, někdo si jich všimne a pomůže jim. Někde to jde snáz a někde hůř.

FOTO: LUBOŠ SUŠILA/SNOW.CZ

69

Antti-Jussi Kemppainen Celkový vítěz The North Face Ski Challenge Je mu 17 let, bydlí ve Finsku, ve městě Ruka, kromě lyžování skejtuje, hraje hokej a fotbal. Chodí na lyžařskou střední školu zaměřenou na alpské disciplíny a freestyle, díky čemuž může lyžovat tak často, jak chce. Lyžovat začal, když mu bylo 5, a freestyle jezdí od 12. Nejvíc ho baví snowpark. Před rokem se dostal do finského halfpipe týmu, a proto v poslední době tráví nejvíc času v U-rampě.

AJ KEMPPAINEN FOTO: RAMI LAPPALAINEN

Oskari "Rocco" Raitanen Vítěz slopestyle, celkově druhý 17 let, studuje střední školu, best trick: switch 10 mute grab a pár věcí na railech (Rocco patří mezi finskou street jibberskou špičku). Druhé místo na TNF Ski Challenge je zatím jeho největším úspěchem.

OSKARI RAITANEN FOTO: RAMI LAPPALAINEN

Proč jste se rozhodli zúčastnit The North Face Ski Challenge? AJ: Abych potkal nové lidi, podíval se do Val Thorens a snad zajel nějaký výsledek. Rocco: Byla to jedinečná příležitost zazávodit si se stejně starými lyžaři z celé Evropy a možnost strávit s nimi pár dní v Alpách. Co jste čekali od takové akce a jakou úroveň ježdění? Jak se vám závod líbil? AJ: Čekal jsem normální slopestyle soutěž, ale díky nezvyklému formátu, který obsahoval i normální ježdění, to bylo hodně odlišné. Takové víc v klidu. K tomu přispělo i zrušení třetího dne. Zkrátka jsem si dobře užíval čas s kamarády. JP Baralovi a ostatním organizátorům patří za takovou akci díky a uznání. Bylo by dobré mít víc takových závodů. Úroveň ježdění byla OK na takový závod, čekal jsem ji možná trochu vyšší. Rocco: Úroveň se mi zdála trochu nižší než jsem očekával. Nezajel jsem úplně dobře, mohlo to být lepší, ale je bláznovství tvrdit to po závodě. Závod samotný byl skvělý! Díky organizátorům, i když mně osobně by stačil jednodenní závod. Jeden den trénink a druhý den slopestyle závod. Je sice hezké najít univerzálního lyžaře, ale v současné době je freestylové hledisko čím dál respektovanější (pozn. redakce: Úplně by odřízl freeridery!?). Dal ti ten výlet něco kromě hezkých zážitků? AJ: Samozřejmě, když cestuju, vždycky se naučím spoustu věcí, tady se mi podařilo vyhrát, což je zkušenost, která se mi teď bude doufám hodit často :-)

FREERIDE

FOTO: LUBOŠ SUŠILA/SNOW.CZ

Jak těžké je pro rodiče ve Finsku podporovat své děti, které lyžují na vaší úrovni? Máte bohaté rodiče? :-) AJ: Ha ha, jasně, strašně bohaté :-) Máš pravdu, lyžování je drahé. Když nežiješ blízko střediska se spoustou sněhu, je to hodně náročné, ale když pracuješ, tak to jde. Mě dost pomáhá finský halfpipe tým a sponzoři mi dávají vybavení.

MIŠO OŠKO

70

Rocco: Když přes léto dělám jak Bulhar, tak to jde. Teď dostávám aspoň vybavení zadarmo, takže peníze potřebuju jen na cestování. Rodiče do mě tedy už moc investovat nemusí, vydělávají normálně, nejsou bohatí. Lyžovat na národní úrovni není podle mě až tak finančně náročné, ale když přijde na cestování do zahraničí, chce to dost peněz. Buď je musí mít rodiče, musíš si je vydělat nebo mít sponzory. Co dalšího máš pro tuto zimu v plánu? AJ: Budu hodně cestovat po závodech FIS halfpipe světáku, na mistrovství světa, a hlavně se zúčastním Orange European Open a v dubnu budeme v Laponsku natáčet další finský freeski film (víc info na www.battleski.blogspot.com – s finským slovníkem). Bude to pokračování loňského filmu RED, ale bude o hodně lepší! P.S. Ještě bych chtěl poděkovat rodičům a pozdravit kamarády, ale pak mi budeš muset poslat pár výtisků, aby si to přečetli. Máma zdraví všechny freeskiery! :-)

FOTO: LUBOŠ SUŠILA/SNOW.CZ

Rocco: European Open, pár dalších závodů, bavit se, a hlavně natočit dobré záběry do našeho nového filmu.

Letošní finský film RED si můžete stáhnout na www.redmovie.1g.fi Další články a fotky z této akce najdete na SNOW.CZ http://snow.cz/clanky/freeride-freestyle-freeski/134.html http://snow.cz/clanky/freeride-freestyle-freeski/128.html http://snow.cz/fotogalerie/the-north-face-ski-challenge

THE PERFECTION OF TIME

Radio-controlled watches by CASIO – the new Dynamic Collection. aÏijte dokonalost v mûfiítku moderního ãasu: rádiem fiízené hodinky od CASIO s novou technologií WAVE CEPTOR jsou naprosto pfiesné. Tyto prÛkopnické hodinky indikují ãas podle césiov˘ch atomov˘ch hodin ve Fyzikálním a technickém spolkovém úfiadû v Braunschweigu, v Nûmecku. Kromû spousty praktick˘ch funkcí jako jsou svûtov˘ ãas, databáze, stopky, alarm a mnohé dal‰í nabízejí i jedineãnou funkci – automatick˘ pfiechod na letní a zimní ãas. Díky unikátní technologii TOUGH SOLAR navíc disponují nevyãerpateln˘m zdrojem energie. Kombinovan˘ analog-digitální displej je‰tû podtrhuje jejich v˘jimeãnost. Spolu s vysokou kvalitou materiálu, rádiem fiízené hodinky CASIO jsou po stránce technologie i designu mistrovsk˘m dílem, které splÀuje ty nejvy‰‰í standardy.

Z

Vysílací rádius je kolem 1500 km. Umožňuje příjem signálu téměř po celé Evropě. Vysílaný čas je řízen atomovými hodinami, které se spozdí o 1 sekundu za 1 milion let. Vestavěný přijímač je velmi citlivý a spolehlivě přijímá signály indikující přesný čas. Automatický přechod ze zimního času na letní a naopak. Kombinace analogového a digitálního displeje podstatně zvyšuje Váš komfort.

BERLÍN

LOND¯N

PRAHA KO·ICE

PA¤ÍÎ BUDAPE·Ë

¤ÍM LISABON

Malé solární pole je do přístroje začleněno tak nenápadně, že si ho nejspíš ani nevšimnete. V Evropě jsou přijímány dva rádiové signály: DCF signál z Mainflingenu (Německo) a MSF signál z Rugby (Velká Británie). V závislosti na jejich vybavení mohou rádiem řízené hodinky CASIO přijímat signál z jednoho či dokonce z obou vysílačů.

FREERIDE

72 PARTNER RUBRIKY

BOLÍVIJSKÉ HORY JSOU NÁDHERNÉ. PIVO PRŢMĚRNÉ. A ŽENY? KVŢLI TĚM SE VRACÍME ZPĚT NA SLOVENSKO

SNÍH

Text a foto: Martin Ondreáš

R O H H C Ý N T Á V S O P í ký jako papír, umí pohladit, ale i zabít. Um Má tisíce proměn a desítky podob. Lehouč ečná. ž se v něm třpytí slunce, a jeho chuť je výjim zmrazit i zahřát. Hraje barvami duhy, kdy ých lidsk i Obávaný i uctívaný, předmět strachu Jeho vůně se mění s postupem roční doby. Sníh. tužeb a kdesi tam vysoko i zdroj života…

73

NAŠLI JSME TU ÚPLNĚ JINÝ SVĚT. LIDÉ TU ŽIJÍ JEDNODUCHÝ ŽIVOT, CHOVAJÍ LAMY A DOBYTEK A ŽIVÍ SE PRACÍ NA ÚRODNÝCH TERASOVITÝCH POLÍCH

Je polovina května a na obzoru se tyčí vrcholky Cordillera Real osvětlené svitem měsíce v úplňku. Z okna letiště koukáme na chlapíka dole, který vychází z útrob letadla s velkými vaky, které později nedbale hází na hromadu zavazadel na vozíku. V duchu se modlíme, ať se jim nic nestane, sehnat skialpinistické lyže v Bolívii by totiž bylo takřka nemožné… Dohnala nás sem touha zkusit sníh kdesi vysoko nad vyprahlou náhorní plošinou. Na vrcholcích odlehlých hor, které se dotýkají nebe. V r. 2004 jsme spolu s Mirem Chalupkou v Jižní Americe zrealizovali náš dávný sen zrozený u sklenice piva. Vylezli a lyžovali jsme na několika úžasných odlehlých pět- a šestitisícových hor v Peru, Bolívii a Chile (SNOW referoval). Už při letu zpět domů jsme nad sklenicí začali spřádat plány o návratu do kraje lam, kondora a indiánských legend. Po dvouch letech nás osud opět zavál do Bolívie, tentokrát v početnější sestavě.

Západní hranici Bolívie lemuje řetěz vysokých vulkánů, které patří do systému Tichomořského ohňového kruhu. Právě tato oblast se stala naším prvním cílem. Sedíme v průčelí hliněného domu ve vesnici Sajama v národním parku a popíjíme pivo. Na obzoru se tyčí dva mohutné vulkanické kužele. Jejich vrcholy pokryté sněhovými čepicemi připomínají obrovská prsa Pachamamy – indiánské matky země. Panenskou jižní stěnu, starší

z těchto vulkanických dvojčat, 6 232 m vysoké Pomerape, jsme sjeli za expedice v roce 2004. Vyšší z dvojčat žárlila na starší sestru, a tak nezbývá nic jiného, než v této expedici urovnat sesterský spor a sjet i 6 342 m vysokou Parinacotu. Ničivá síla, která dala vzniknout těmto gigantům, spí umlčená hluboko pod nohama místních obyvatel, kteří v těchto nadmořských výškách v těžkých podmínkách žijí z chovu lam.

CELÝ VÝSTUP JE DOSLOVA JAKÝMSI ZVLÁŠTNÍM SPIRITUÁLNÍM ZÁŽITKEM, Z HORY SÁLÁ SILNÁ ENERGIE, JAKO BY SE ZA NÁS PŐIMLOUVALA

FREERIDE

74

V DUCHU MÍSTNÍ TRADICE JSME PŐED VÝSTUPEM APU PARINACOTA – DUCHA HORY PARINACOTA – PODPLATILI RITUÁLNÍ OBĚTÍ LÍSTKŢ KOKY...

Den začíná brzy. Jsou tři hodiny ráno, venku je asi pětadvacetistupňový mráz a silný vítr. Vylézt ze spacáku vyžaduje pořádnou dávku masochismu. Vaříme, nadáváme na zimu a brzký budíček a balíme batohy. Krajina je ponořená do tmy, jen na obzoru se rýsují vrcholky dalších šestitisícových hor. Ledovec je příliš namrzlý a stoupací pásy na něm nedrží. Šlapeme za použití maček s lyžemi na batozích. Okolo sedmé svítá a sluneční paprsky vytvářejí fantastickou scenérii. Náhorní plošina Altiplano hraje všemi odstíny hnědé a červené a dramaticky kontrastuje s namodralým, ještě spícím ledovcem, na kterém svítí pár čelovek. Nasáváme atmosféru a funíme bojujíce o další výškové metry. Odměnou za tvrdý boj je fantastický pohled z okraje vrcholového kráteru na okolní hory a do nitra vulkánu 200 metrů pod námi. Hora jako by nás chtěla pohltit, a tak po pár záběrech raději připínáme lyže a z výšky 6 342 metrů velkými oblouky v už změklém sněhu klesáme k Altiplanu severozápadní stěnou vulkánu. Vzduch je řídký, po pár stovkách výškových metrů se nám hůře dýchá a srdeční tep se zrychluje. V duchu místních tradicí jsme si před výstupem Apu Parinacota – ducha hory Parinacota, podplatili rituální obětí lístků koky a troškou Chaloupkovic hruškovice. Naštěstí vyslechl naše prosby za dobré počasí, sníh a šťastný návrat dolů, a tak v eufórii bezpečně sestupujeme až do basecampu… Vulkány nám po sestupu ukázaly i svoji příjemnou tvář. Vytékají z nich horké prameny. Právě v nich oslavujeme první úspěch expedice. Pohár kokového čaje, 38stupňová voda, cigaretka, láhev červeného s partou kamarádů a vrcholky vulkánů okolo… Lepší relax ve výšce 4 300 metrů si jen těžko můžeme představit :-) Stará aymarská legenda říká, že v časech, kdy zem obývali jen bohové a obři, se mocný bůh Viracocha nahněval na arogantního a zlého obra Mururatu a z vrcholku Illimani mu ranou z praku, křiče při tom „Sarjama!“, což v jazyku Aymara znamená „Ztrať se!“, ustřelil hlavu. Ta dopadla daleko odtud a stala se z ní Sajama – nejvyšší hora Bolívie. Sajamu sjeli na lyžích koncem sedmdesátých let Francouzi. Lyžovali po jihozápadní stěně. Nás zlákalo severovýchodní žebro, na kterém jsme ve výšce 5 400 m vykopali plošiny pro highcamp. Nedaleko stanového města je místo pro vykonávání potřeb, které by určitě atakovalo

přední příčky soutěže o záchod s nejkrásnějším výhledem. Slunce zapadá, udeřily kruté mrazy a ze stanů se ozývá rytmické pokašlávání členů expedice. Ráno opět za tmy stoupáme strmým žlabem a drkotáme zuby. Po strmém výšvihu asi 55stupňovým svahem a vzdušným traverzem strmou ledovou stěnou končící asi 800 metrů pod námi se konečně dostáváme na slunce. Do konečků prstů se vrací cit a nám je hned jasné, proč ho tu po celá století tak uctívali. Ve venkovských oblastech bez elektřiny s jeho východem a západem dodnes pulzuje rytmus života. Ani ve městech neznají topení či dvojitá skla v oknech… Nekonečná vrcholová kopule končí ledovým plató s rozlohou dvou fotbalových stadionů. V roce 2001 si tu bolívijští horští vůdci fotbal i zahráli. My jsme si sem pro změnu přišli zalyžovat. Nejlepší podmínky pro jakékoliv skialpinistické pokusy v Peru a Bolívii jsou zhruba měsíc po skončení srážkového období, tj. od začátku května do konce července. I my jsme sem přišli

v očekávání perfektního prašanu a fantastické lyžovačky. Ale klimatické změny posledních let způsobily slabé období srážek a sněhu na rozdávání tu jaksi nebylo. Po pár povinných snímcích zapínáme lyže. Na vrcholu pořádně fouká vítr a sjezd je dost náročný. Sněhové desky vrcholového plató vystřídaly ledové plotny, ale i místa s dobrým firnovým sněhem. Expozice je slušná, jakýkoliv pád by skončil pod skalnatou stěnou několik stovek výškových metrů pod námi. Zledovatělé pasáže dávají zabrat stehnům i hranám našich fišerek, pomalými oblouky jsme se nakonec bezpečně dostali až do výškového tábora. První sjezd severovýchodního žebra Sajamy je šťastně za námi a chuť na zasloužené pivko nás ještě ten den žene dolů, abychom za 8 hodin pěšky sestoupili do vesnice… Touha po objevování a dobrodružství nás z vulkanického pohoří Cordillera Occidental zahnala na místo, které je v mapě označené bílou skvrnou s nápisem „RELIEF DATA INCOM-

75

...SVÍTÁ A SLUNEÿNÍ PAPRSKY VYTVÁŐEJÍ FANTASTICKOU SCENÉRII. NÁHORNÍ PLOŠINA ALTIPLANO HRAJE VŠEMI ODSTÍNY... PLETE“. Na rozhraní Altiplana a svahů padajících do amazonské nížiny se vypíná mystické a velmi málo prozkoumané pohoří Cordillera Apalobamba. Našli jsme tu úplně jiný svět. Lidé tu žijí jednoduchý život, chovají lamy a dobytek a živí se prací na úrodných terasovitých polích. Oproti minulosti se tu toho mnoho nezměnilo a vesnici Pelechuco dodnes s okolním světem spojuje jen jediný telefon a starý autobus, který překonává hrbolatou dvanáctihodinovou trasu do La Paz. Jestliže pohoří úplně zachytává vláhu plynoucí směrem na západ zdola z amazonské nížiny, doufáme, že tento kout země nebude jen přírodním, ale i skialpinistickým rájem… Za podpory mul nesoucích naše batohy se stravou na asi 10 dní přicházíme na konec údolí Macara. Základní tábor rozbíjíme ve výšce 4 700 metrů pod mohutnou morénou na rozlehlé louce. Okolo jsou jen hradby hor s rozbitými ledopády, z kterých tu a tam občas sletí do dolin seráky, a všude potůčky a ledovcové říčky. Skutečně jsme v ráji na zemi. Dlouho neváháme,

část skupiny ve složení Rasťo, Ďurco a Miro se rozhodla vylézt na Azucarani – jeden z mála vrcholů, jehož jméno známe. Mišo, Herwig a já jsme odešli prozkoumat obrovské ledovcové plató rozprostírající se na severu, které je obklopené zasněženými stěnami hor. Nadmořské výšky v těchto končinách by neměly přesáhnout šest tisíc metrů, a tak šlapeme nalehko. Rasťovi, Mirovi a Ďurcovi se po překonání trhlinami zbrázděného ledovce ostrou sněhovou hranou podařilo vylézt až na vrchol Azucarani (5580m).

Odtud pozorují postup naší trojky. My jsme se zatím na pásech dostali na vrchol bezejmenného homolovitého kopce vysokého asi 5 400 m. Řídký vzduch a kreativita se nezapřou, a tak bezejmenný vrchol dostal jméno Pico Pitchkin. Bez přehánění lze konstatovat, že toto pohoří poskytuje fantastické podmínky pro skialpinismus. Rozlehlé ledovce, kolem kterých vystupují strmě k nebi zasněžené pyramidy bezejmenných hor, vidíme všude okolo. Času je dost a počasí je zatím dobré, a tak padá rozhodnutí pokusit se ještě v ten samý den o nádhernou zledovatělou pyramidu naproti. Traverzujeme ledovec, obcházíme početné trhliny a dostáváme se pod strmou sněhovou stěnu. Lyže putují na batoh, ke slovu se dostávají mačky, zbraně a firnové kotvy. Nakonec stojíme na vrcholu další bezejmenné hory ve výšce 5 740 metrů. Po pokřtění vrcholu na Pico Ski Cordillera začínají z údolí stoupat oblaka, a tak se při sjezdu vůbec nevidíme. Svah je strmý, sníh je překvapivě dobrý, až na ledovou plotnu těsně pod stěnou. Po ledovci se pouštíme velkými oblouky až do sedla a rychle sestupujeme do doliny čekat na lepší počasí. Čtyři dny deště, mlhy a sněžení nám mnoho optimismu nedodalo, navíc při oslavě dnu dětí docházejí i zásoby dezinfekční hruškovice. Čas nás mučí a zlé počasí nás vyhnalo z ráje. Padlo rozhodnutí stáhnout se do La Paz a poohlédnout se po něčem jiném… VÝSTROJ A VÝZBROJ Během expedicie jsme testovali softshellové komplety, batohy a svrchní bundy značky Trek Sport, nové modely skialpinistických lyží Fischer X-Pedition a X-Calibur, boty Kayland Supertrek, teleskopické hole Komperdell a multifunkční šátky Buff. Veškerá testovaná výstroj obstála na výbornou. Bezlimitní cestovní pojištění i s krytím pro rizikové sporty jsme sehnali v Allianz – Slovenské pojišťovně. Pro navigaci posloužil GPS přístroj Garmin e-Trex Vista. Do jihoamerické zimy doporučuji teplé péřové spacáky Carinthia do -27 stupňů a nafukovací karimatky tlouštky 3,5 cm. Více informací, i fotodokumentaci z expedice najdete na: www.skicordillera.expedition.sk.

FREERIDE

76 PARTNER RUBRIKY

FIRNOVÉ PLÁNĚ STŐÍDÁ PRAŠAN NA ZÁPADNÍCH SVAZÍCH A CELÝ SJEZD JE JEDNOU VELKOU EXTÁZÍ KONÿÍCÍ O 1400 METRŢ NÍŽE

Čtyři roky mě fascinovala obrovská hora vypínající se přímo na obzoru – La Paz, bájný trůn bohů indiánského národa Aymara – Illimani. S výškou 6 462 metrů je to druhá nejvyšší hora Bolívie. Po tom, co jsme smutní utekli před zlým počasím z Cordillera Apalobamba, nás už mohlo potěšit jen jediné – lyžařský sjezd hlavního vrcholu Illimani. Výškový tábor se nachází ve výšce 5 500 metrů na ledovcovém jazyku stékajícím dolů morénovým žebrem. Jeho jméno hovoří za všechno – Nido de Cóndores, hnízdo kondorů. Výhledy nás zbavily slov. Zmrzlé vodopády, strmé ledové stěny jednotlivých vrcholů hory, ale i vzdálené štíty na obzoru. Kdesi tam se rýsují i Sajama a Parinacota. Marnost lidského snažení a snění připomíná pár kovových křížů opodál... Apu Illimani si udobřujeme povinnou obětí listů koky obrácenou k hlavnímu vrcholu hory. Je to kolos a neskutečně magnetizuje. Druhý den ráno vyrážíme nahoru později. Jsme perfektně aklimatizovaní, a tak spletí trhlin stoupáme poměrně rychle. Celý výstup je doslova jakýmsi zvláštním spirituálním zážitkem, z hory sálá silná energie, jako by se za nás přimlouvala. Po ostrém hřebeni přicházíme až na jižný vrchol Illimani. Tak magic-

ký jako hora samotná je nakonec i sjezd z jejího jižního vrcholu. Firnové pláně střídá prašan na západních svazích a celý sjezd je jednou velkou extází končící o 1 400 metrů níže. Našli jsme tu nejlepší sněhové podmínky za celou expedici. Euforie v mysli je neskutečná. Zpod hory nás žene do vesnice Estancia Una, kde jsme si ještě po příchodu objednali místní specialitu – pečené jehně. Je už pozdě večer, měsíc osvětluje vrcholky Illimani naproti a naše hladové ruce trhají kusy masa. Hostinu nám místní naservírovali v kovových miskách a lavorech přímo na zem, nám to ale nevadí. Pulzuje námi energie hory a neskutečné štěstí z lyžování. Pivem zapíjíme mastná sousta a mysl se nám vyčisťuje. Pocit štěstí je téměř dokonalý. Usínáme jen tak ve spacácích pod širým nebem a nad námi bdí Illimani. Kdesi vysoko na jejích svazích naše stopy. Děkujeme, Apu Illimani… Na výpravách do takto vzdálených končin nejsou úžasné jen hory a neprobádaná místa. Kultura místních národů, jejich tradice, rituály, mýty a pozůstatky starobylých zvyklostí a legend jsou tím, co nás na naší cestě obohatilo nejvíc. Sedím v kanceláři, v duchu opět prožívám těch pět týd-

nů a na jazyku cítím tu zvláštní chuť... Chuť dálek, sopečného prachu a sněhu bolívijských hor. Díky velkému odhodlání, silnému týmovému duchu, motivaci i štěstí jsme prožili cestu za kouskem chlapecké duše kdesi hluboko v nás… FAKTA: Optimální období na cestovaní po horách (trekking, alpinismus): období sucha – konec dubna až konec listopadu Optimální období na skialpinistické pokusy: konec dubna až konce června (sněhové podmínky jsou ale rok od roku nevyzpytatelnější) Přístup: Pro ty zkušenější přílet do La Paz, pro ty méně fit přílet do Limy (Peru) a postupná aklimatizace cestou přes Arequipu, Cuzco (návštěva Machu Picchu) a Puno (jezero Titicaca, bájné třtinové plouvoucí ostrovy). Víza se udělují automaticky při vstupu na 30 dní, možnost prodloužení. Kompletní obědové menu (polévka, hlavní jídlo, čaj) v levnější restauraci – 10 Bolivianos, ve slušnější restauraci okolo 30 (1 USD = cca 8 Bolivianos). Cestování: laciná veřejná doprava autobusy (do vzdálených oblastí jezdí terénní autobusy se zvýšeným podvozkem), možnost pronajmout si soukromou dopravu nebo auto. Limitované možnosti přesunu vlakem. Ve větších městech jsou letiště (La Paz, Cochabamba, Santa Cruz, Sucre).

SKIA LP ŽIAR INISTI SKA CKÝ DO KLUB LIN A

Nový pražský hit: Basilej a nedaleké pohoří Jura. – CESTOVÁNÍ, SWISS MADE. –

4x týdně přímé lety z Prahy do Basileje, města na pomezí Švýcarska, Francie a Německa, již od 1800 Kč za zpáteční letenky vč. letištních i palivových poplatků! Rezervujte on-line na SWISS.COM/CZECH anebo nás kontaktujte na telefonních číslech 234 008 227 – 230. SWISS.COM

Text: Zdenka Štrauchová, Victoria Ideas

Foto: Michal Oškrkaný

SNB

78

OARD TOUR O2 SNOWBKONEÿNĚ ODSTARTOVALA Na start se postavilo přes 30 mladých závodníků, kteří byli tradičně rozděleni dle věkových kategorií a na chlapce a dívky. Každý závodník předvedl dvě kvalifikační jízdy a dvě finálové. Nejlépe ze všech juniorů si vedl Martin Kaňůrek, druhou příčku obsadil Patrik Schwarz, třetí místo patřilo nadějnému jezdci Matěji Novákovi, který letos mimo jiné sbíral zkušenosti i na mistrovství světa ve snowboardignu ve švýcarské Arose. Trať sestavená z railů vyhovovala z dívek nejvíce Kateřině Reehové, na druhém místě skončila Eva Samková, bronzovou příčku si dokázala obhájit Karolína Dvořáková. Chlapci díky velké početnosti měli i kategorii do 14 let, ve které vyhrál Petr Meloun, druhý flek obsadil Daniel Paulíček a 3. místo Martin Mikyska.

Vedle závodů samotných se mohli snowboardisté i ostatní návštěvníci zapojit do doprovodného programu, který je součástí každých závodů O2 Snowboard Tour. U sjezdovky tak mohli využít zdarma půjčovny snowboardů a bigfootů, ve velkém stanu surfovat po internetu nebo si zahrát oblíbený fotbálek. Zdarma bylo i občerstvení, hostesky chodili s pitím přímo ve frontách na vlek. Koho omrzelo ježdění, mohl se svalit do pohodlného křesílka a odpočívat. Naopak ti, kteří měli sil na rozdávání, se mohli zapojit do zábavné soutěže – bungeerunningu. Vítězové si doběhli pro DVD od našeho nejlepšího freestylisty Martina Černíka O2 Snowboardová škola. Kdo pak chtěl, mohl využít trenérů snowboardové školy přímo na místě. S O2 Snowboard Tour si zkrátka našel zábavu každý.

Foto: Victoria Ideas

Letošní zima nás všechny pořádně trápí. Některé závody byly zrušeny, horských střediscích sníh mají, a tak nic nejiné přeloženy. Naštěstí ve výše položených y). Snowboard Tour odstartoval v Bílé (Beskyd bránilo tomu, aby 11. února 2007 seriál O2 juniory – O2 Rookie Cup. Zahájení připadlo na slopestylovou sérii pro

Foto: Libor Štrauch

Důkazem, že to O2 myslí se snowboardingem vážně, je další projekt, který byl nedávno představen – O2 Snowboard Talent. Je určen pro všechny účastníky O2 Rookie Cupu a jeho vítěz získá finanční podporu ve výši 100 000 Kč. Díky ní bude moci absolvovat závody a přípravné campy v zahraničí se světovou snowboardovou špičkou. O2 Snowboard Talent dostane také „přiděleného“ patrona, který mu předá zkušenosti a pomůže se sportovní kariérou. První výběr O2 Snowboard Talentu proběhne během měsíce dubna 2007 veřejně na tiskové

konferenci speciálně upravené do formátu pro tento účel. Kritéria soutěže budou nastavena tak, aby se O2 Snowboard Talentem stal nejen vynikající jezdec či jezdkyně, ale osobnost, která má navíc potřebné předpoklady uspět ve světě sportovního marketingu. Všestrannost, vytrvalost a nadšení jsou devizou každého sportovce. Novináři budou mít možnost se nadějí českého snowboardingu ptát a hodnotit jejich připravenost na zájem médií, což se připočte k bodům získaným za umístění na O2 Rookie Cupu.

Foto: Victoria Ideas

SNB

80

Text: Luboš Sušila, foto: Snowparkdesign

SNOWPARKY ch středisek Dvacet až třicet procent návštěvníků lyžařský parku může hrát tvoří snowboardisté. Existence kvalitního které středisko u těchto lidí velkou roli při rozhodování, school lyžovánavštíví. Další potenciál parků skrývá new raničí tvoří new ní. (V Čechách zatím opravdu skrývá, v zah u). school lyžaři podstatnou část uživatelů park

a Neklidu, Dolní Moravě nebo na Bílé. Předpokladem je přístup lidí, kteří v existenci parku vidí potenciál a snaží se maximálně využít jeho možností ve svůj prospěch. Kvalita a velikost parku je závislá na možnostech střediska a park by měl odrážet jeho velikost, význam a zaměření. Kvalitní a rozsáhlý park, kde si zajezdí začátečník i profesionál, má význam pro pětihvězdičkové středisko, kterému dodá potřebnou prestiž. Na malém kopci, který je určený převážně pro rodiny s dětmi, by takový park byl zbytečným luxusem. Snowparky jsou finančně náročné jak při stavbě, tak potom při jeho údržbě a úpravách.

Snowpark – ano, či ne? Snowboarding je velmi ovlivněný skateboardingem, a tak není divu, že i na horách se začaly hledat nové možnosti ježdění inspirované právě skateboardingem. Úplné začátky se dají vystopovat už na konci 70. a začátku 80. let v USA, kde lidé stavěli skoky, využívali lavičky a jiné překážky. V zahraničí existují zimní střediska, pro která je oblast s překážkami prioritou a jezdí se tam hlavně kvůli parkovému ježdění. Rozdíl mezi alpskými, americkými nebo novozélandskými středisky a většinou českých je zatím hlavně v chápání přínosů parku. Pro středisko může

být park novým prostředím, které vyvažuje možnosti tradičního prostoru sjezdovek. Kromě toho, že přitahuje novou cílovou skupinu zákazníků, slouží jako zóna, kde se odehrávají různé akce včetně kulturních. V Čechách a na Moravě jsou lidé zvyklí na tradiční akce typu Modrá open ve Špindlerově Mlýně nebo Jizerská 50, v zahraničí se daleko více akcí odehrává právě ve snowparcích, které potom slouží jako nástroj ke zviditelnění střediska. I u nás samozřejmě existují resorty, které si výhody snowparku plně uvědomují, je tomu tak např. ve Špindlerově Mlýně, Rejdicích, na Klínovci

Než se vedení střediska rozhodne pro stavbu snowparku, mělo by zvážit pro a proti a stanovit si dlouhodobou vizi provozu parku. Mělo by se skutečně jednat o investici, která areálu přinese užitek. Základními otázkami, na které je třeba si odpovědět, jsou „proč park postavíme?“ a „jaké jsou naše možnosti?“ V dalším kroku je třeba zvážit, zda bude park realizován plně ve vlastní režii, nebo se projekt zadá specializované firmě. Zpravidla platí, že čím větší a náročnější park bude, tím výhodnější je zadat projekt specialistům, kteří mají potřebné zkušenosti.

81

Jedním z důležitých hledisek při stavbě parku a jednotlivých překážek je bezpečnost. Je třeba myslet na to, že se v parku budou pohybovat i jezdci bez zkušeností, a nabídnout nějakou překážku i jim. Pevné překážky by neměly mít nebezpečné hrany a park by měl být oddělen od sjezdovek, aby nedocházelo ke střetům s jinými návštěvníky.

Typy překážek

Sněhové překážky – jsou postaveny, jak už jejich název napovídá, čistě ze sněhu. Jsou to skoky, corner, u-rampa nebo butter box. Tyto se snáze modifikují, ale jsou pracnější a nákladnější. Vždy se musí postavit úplně znovu za pomoci sněhových děl a rolby, k tomu vyžadují pravidelnou údržbu. Ideálním materiálem na stavbu překážek je mix technického a přírodního sněhu. Technický je těžší a déle vydrží, ale samotný může snadno přemrznout na led. Technické zasněžování je pro udržení dobré kvality parku důležité i proto,

že odstraňuje závislost na množství přírodního sněhu. Navíc správná práce se sněžnými děly tak, aby sníh byl ve správném množství na správném místě, a prokládaná postupnou úpravou překážek rolbováním je rychlejší a levnější, než najednou zpracovávat obrovskou masu sněhu. Skok – snowpark bez skoku si snad ani nedokážeme představit, i když v letošní mizerné zimě jich v Čechách mnoho nestojí právě proto, že je na něj potřeba dost sněhu. Vytvořit materiál na středně velký skok (cca 8 m) trvá jednomu dělu přibližně 4 dny. V parku pro veřejnost by neměl chybět menší skok pro začátečníky s plošinou o délce 3–6 metrů, a pokud to podmínky dovolí, je dobré mít ještě alespoň jeden větší skok pro ty, kterým základní varianta nestačí. Skok může mít různé varianty v závislosti na terénu – např. step-up (dopad je výš než odraz), drop (odraz výrazně výš než dopad), gap (skok přes prohlubeň).

Přípravné práce Samotná práce začíná výběrem místa. Podle stanovených priorit se zváží množství, velikost a umístění překážek, potřeba terénních úprav a dostupnost materiálu pro ně. Terénní úpravy pomohou ušetřit spoustu sněhu, což má dvě výhody – nižší náklady na zasněžování a rolbování a menší závislost na počasí. Set-up parku (množství druh a velikost překážek) je dobré plánovat s ohledem na možnosti terénu. Jinými slovy využít nerovností tak, aby zásahy do terénu byly co nejmenší, a tím i nejlevnější, a aby velikost a tvar překážek odpovídaly prostoru, ve kterém je park situován. Ideální set-up je takový, abyste si v rámci jedné jízdy mohli dát co nejvíc překážek a měli i možnost jejich různých kombinací. V Česku se parku o délce 1 500 m, jakých v Alpách pár je, asi nedočkáme, ale i na daleko menším prostoru se dá vytvořit zajímavý park s několika kombinacemi překážek. Vlastností, která zvyšuje atraktivitu snowparku, je modifikovatelnost. Po nějaké době se stane nudou jezdit dokola stále ty samé překážky ve stejném pořadí, a proto by měl dobrý park do určité míry poskytovat možnost inovovovat v průběhu sezóny jednotlivé překážky. Snazší je to u těch, které jsou postaveny čistě ze sněhu.

Pipe dragon - speciální fréza je pro stavbu a údržbu U-rampy v podstatě nezbytná

SNB

82

Nejobvyklejší streetovou překážkou je zábradlírail: mívá mnoho variant a podob. Pojezdovou plochu tvoří trubka, v jednodušší variantě dvě trubky vedle sebe více nebo méně vzdálené. Základní podobou je rovný rail. Náročnost překážky roste s její délkou, výškou a sklonem, pod jakým je usazena. Kink rail – pojezdová trubka je zalomená podobně jako zábradlí při přechodu mezi odpočívadlem na schodišti a vlastním schodištěm. Double-kink rail má takové zlomy dva. Rainbow (duha) – zábradlí ve tvaru oblouku. „Céčko“ – trubka ve tvaru písmene „C“ Wave – trubka zprohýbaná ve tvaru vlny. Kromě těchto mohou mít zábradlí další nepřeberné množství podob. Hliněné základy skoků ušetří spoustu sněhu a času, navíc jsou trvalé.

Butter box – bedna ze sněhu určená k jibbování. Pro zpestření může být osazen dalšími pevnými překážkami, což poskytne více možností, jak jej využívat. Nemusí být postaven čistě ze sněhu, dá se využít plochý kámen nebo vhodná terénní nerovnost pokrytá sněhem. U-rampa – je velmi náročná na stavbu a údržbu, je drahá a velká. Zároveň by měla splňovat parametry tak, aby se v ní daly pořádat závody vyšší úrovně – délka 110 m, výška 4 m a šířka 16 m. Základem dobré u-rampy je plynulost rádiusu (přechod dna rampy do svislých bočních stěn), rovnost a symetričnost valů. Na ledovci je možné rampu vyřezat přímo do ledu, jinde je třeba postavit hliněné valy, aby se ušetřil sníh na jejich stavbu. Základ se potom vysněží, nahrubo „opracuje“ bagrem a nakonec se dokončí speciální frézou, která dá rampě správný tvar. V Česku jsou v podstatě dvě u-rampy – ve Špindlerově Mlýně a na Klínovci. Frekvence úpravy záleží na tom, jak rychle se rampa ničí. Na to má největší vliv počasí (teplota, sněžení) a jak moc je využívaná. Pravidlem bývá úprava dvakrát týdně.

Pevné překážky Kopírují prvky využívané k ježdění v ulicích měst – zábradlí, lavičky, bedny a jiné tvary. Na jejich výrobu se většinou používá kov, dřevo a zejména na pojezdové plochy také plast. Výhodou je, že léto přečkají bez větší újmy a před zprovozněním parku se jednoduše osadí na své místo. Tyto překážky také dobře plní marketingovou funkci, protože jsou ideálním nosičem loga střediska, případně sponzora parku a v ještě lepším případě mohou designově (grafika, tvary) doplňovat nebo ozvláštňovat vzhled, a tím prezentaci celého střediska. Pevné překážky skýtají nepřeberné množství možností a jejich tvůrce se na nich může doslova vyřádit, čímž může parku vtisknout originální tvář, která přitáhne jezdce.

Bedna – v parku pro veřejnost by neměla chybět, protože díky široké pojezdové ploše neklade tak vysoké nároky na rovnováhu, a proto vyhoví požadavkům začátečníků. Jednotlivé kusy se mohou opět lišit délkou, šířkou a výškou. Bedna může být různě zalomená, zakřivená nebo profilovaná (např. „mailbox“ se zakulacenou horní částí nese název podle tvaru amerických poštovních schránek.) Wallride – dřevěná či plastová stěna o výšce několika metrů s nájezdovým rádiusem ze sněhu. Pro triky se využívá jak její horní hrana (lip tricks), tak i celá plocha stěny. Další překážky jsou vlastně jen variacemi na tyto základní překážky. Do parku můžete umístit lavičky, stolky, zakopat auto nebo starou kabinu lanovky. Využít se dá i strom, ke kterému postavíte nájezd (tree-jib nebo

Corner – skok s dopadem do stran není v našich krajích úplně obvyklou překážkou a je materiálově ještě náročnější než klasický rovný skok. Quarterpipe – v podstatě jeden val u-rampy umožňující polety do velké výšky. K ostatní práci se sněhem slouží speciální rolba – Park Bully, která má větší rozsah manipulace, než běžný stroj používaný k úpravě sjezdovek.

Stavba corneru pro Špindl Spring Session ve Svatém Petru

83

tree-ride). Pokud v parku vhodný strom nestojí, můžete kmen přivézt a zakopat do země jako pevnou překážku. Zvláštní variantou parku a často jeho součástí je crossová trať. Narozdíl od freestylových překážek jsou crossové stavěny tak, aby při průjezdu (skocích) jezdec kopíroval terén. Mezi překážkami jsou skoky, boule a klopené zatáčky.

Údržba Park je třeba stále udržovat. Nejen upravovat (shapovat) překážky, což se nejlépe dělá po skončení provozu, protože je s tím většinou méně práce než ráno, kdy je sníh zmrzlý. Ráno je třeba označit a zajistit kritická místa. Nerovnosti a hrany sněhových překážek nejsou zřetelné, a proto je třeba je kvůli bezpečnosti barvit. Zvlášť v případě, že je pod mrakem, nebo dokonce lehká difúze, jinak hranu odrazu vůbec nevidíte! Tmavá barva však přitahuje záření a sníh pod ní rychleji odtává, světlá barva zase není dostatečně kontrastní. Ideální je modrá, samozřejmě ekologická, barva. Dost času zabere už zmíněná inovace překážek. Večer se vše musí uklidit a upravit. Jak už bylo napsáno v případě u-rampy, závisí opotřebení celého parku na povětrnostních podmínkách a používání. Upravený park láká daleko více lidí, a hlavně je bezpečnější. Navíc jen takový je tou správnou vizitkou, která středisku může přilákat nové zákazníky. Pár zajímavých příkladů:

Špindl Spring Session Je to akce, která se poprvé odehrála vloni na jaře ve Špindlerově Mlýně se záměrem přivést sem opět vrcholnou snowboardovou akci. Pro

Inovace překážek zvyšují atraktivitu parku

tuto akci byl snowpark ve Svatém Petru kompletně inovován tak, aby dokázal nabídnout originální překážky i špičkovým jezdcům. Byly vybudovány netradiční prvky, jako například 8 m vysoký corner na dojezdu černé sjezdovky, butter box s osmi různými možnostmi použití, tree-ride, v jedné ze stěn rampy byl vybourán gap, byly zvětšeny skoky a provedeny další úpravy. V tomto prostředí probíhalo ježdění, fotografování a party.

The Stash (Nortstar-at-Tahoe, USA) Inspirací pro novou podobu snowparku bylo ježdění Craiga Kellyho nebo Johana Olofsona – jejich kreativita ve volném terénu, schopnost využívat k ježdění všechny možnosti a přírodní útvary jako překážky. Jde o kombinaci volného

terénu a umělých překážek, jako to známe třeba z bikového „north shore“. Na svahu s 250 metry převýšení byly mezi stromy postaveny překážky z přírodních materiálů – gapy, bedny, raily z klád a podobně.

Snowpark (Nový Zéland) Toto novozélandské středisko si dalo snowpark rovnou do názvu. Komando shaperů pro vás každou noc udržuje dvě rampy (jedna super-pipe), oblasti s velkými skoky, malými skoky, velkými bednami, velkými raily, malými bednami, raily a quarter-pipe. Zkrátka místo, kam se v podstatě za jinou zábavou, než překážkami nejezdí.

Thunderpark (Gellivare, Švédsko) Někdejší hvězda týmu Burton Johan Olofsson vytvářel Thunderpark s následující vizí. Tech Park je inspirován jarním ježděním, kdy sníh taje, odhaluje terén pod ním – kameny a útesy sloužící jako jibbovací překážky podporující kreativitu, tání a vítr vytváří skoky, quartery, hrany, wallridy a jiné útvary. Flow Park naopak odráží to, co hory nabízí v únoru, kdy je všude spousta prašanu, špička prkna míří při jízdě přímo dolů z kopce, užíváte si rychlost a velké skoky. Komplexnost parku doplňuje 130m superpipe.

Na sněhové překážky bez hliněných základů je potřeba opravdu hodně sněhu

Na závěr bych chtěl poděkovat Pepému Povýšilovi, ze kterého jsem tahal moudra. Pepé pracuje ve společnosti Snowparkdesign, která se zabývá návrhem, stavbou a provozováním snowparků. www.snowparkdesign.cz

HISTORIE

84

Adolf Slonek starší *14. 4. 1858 † 29. 1. 1932 První výrobce lyží v Rokytně č. 9

Text: Karel Hampl Foto: archiv Ski klubu Velké Meziříčí

PRVNÍ LYŽAŐI NA POMEZÍ ÿECH A MORAVY

100 LET LYŽOVÁNÍ NA VYSOÿINĚ

Téměř současně – okolo r. 1892 – došlo ve střední Evropě, země sebe poměrně Koruny české nevyjímaje, na několika od jízdu na lyžích. vzdálených místech k prvním pokusům o é i impulsy vyKromě shodného načasování byly si podobn . volávající zájem o zcela novou zimní aktivitu Spolu s novinovými a časopiseckými zprávami o lyžařském dění ve Skandinávii to byla především kniha nazvaná Na lyžích napříč Grónskem, která se v německém překladu stala doslova bestsellerem. Její autor, polární badatel a výborný lyžař, Nor F. Nansen, v ní líčí dramatický průběh odvážné výpravy konané v r. 1888 a připojuje technické pokyny a rady týkající se výzbroje i samotné jízdy na lyžích. Takovéto informace otevřely lyžím cestu přes hranice severských zemí. Do Skandinávie

počaly směřovat objednávky lyžařské výzbroje ze zemí dosud lyžováním nepoznamenaných a jmenovitě v Čechách a na Moravě přibývaly pokusy zručných bednářů a sekerníků o vlastní výrobu lyží dle severských vzorů. Více jak 100 let staré příběhy prvních českých lyžařů odehrávající se v okolí Prahy, v Podkrkonoší, na Šumavě a v Novém Městě na Moravě jsou dnes v obecném povědomí. Domníváme se, že ani lyžařští průkopníci a jejich následovníci z Velkého Meziříčí by neměli být zapomenuti.

Lyže místo velocipedu Dnes neznáme motiv vedoucí meziříčského občana dr. Kučeru k cestě do Švédska. Víme však, že časopisy, které odtud dovezl, se dostaly do rukou činorodých členů místního klubu velocipedistů (zal. r. 1889), jejichž pozornosti tehdy neuniklo několik fotografií zachycujících lyžaře zdolávající zasněžené terény. Správně vytušili, že lyžování by mohlo být spolu s bruslením dobrou zábavou i tréninkem v době, kdy jejich těžké železné stroje zahálí. Učinili proto několik významných kroků. Když neuspěli s první objednávkou lyží u pražské firmy bratří Potůčků (tam o existenci lyží neměli údajně nejmenší potuchy, přestože se již od února r. 1887 mladý J. Rössler vydával spolu se členy Bruslařského klubu na lyžařské výlety do okolí Prahy), obrátili se dle doporučení z Vídně s další objednávkou na firmu Larsens Wabenforenting Christiania. Brzy bylo dovezeno na nádraží v Meziříčí 6 párů objednaných lyží spolu se srdečným dopisem, v němž odesílatel žádal, aby dalších šesti párů přibalených navíc bylo používáno k propagaci lyžování v celém kraji, čemuž bylo ochotně vyhověno. Exotické náčiní přijali meziříčští cyklisté s radostnou zvědavostí, ale i s jistými rozpaky. Lyže dlouhé ke třem metrům budily respekt. Jakýsi následně u dodavatele vyžádaný „návod k použití“ obsahoval potřebné pokyny, nechyběly ani názorné náčrtky základ-

85

Adolfa a Atonína Slonka Doprava hickorových kmenů ze severní Ameriky na pilu bratří Antonín Chroust vlevo ové Slonk bratři í popřed V vě Mora na ě Měst v Novém

ing. Jan Čermák v roce 1908

ních postojů, kroků a obratů na lyžích, a tak nic již nebránilo prvním odvážlivcům, aby se vydali do okolí města s lyžemi na nohou. Šikovnější z nich se rychle zdokonalovali, jejich exhibice vyvolávaly obdiv a rostoucímu počtu zájemců o lyžování přestávalo stačit 12 párů lyží z dovozu. Nenadálou poptávku po lyžařské výzbroji se následně snažil uspokojit místní bednář Řehořka, jehož lyže byly opatřovány vázáním vyráběným v obuvnické továrně T. Kršky. Dnes by takové lyže patřily k nejcennějším exponátům kteréhokoliv lyžařského muzea.

Start v roce 1892 O přesné zařazení uvedených událostí do sportovní historie Velkého Meziříčí se přičinil novoměstský publicista a historik dr. K. Daněk. Pečlivě prostudoval několik úvodních ročníků časopisu Cyklista, až v lednovém čísle z r. 1893 objevil první zmínku o lyžích na Meziříčsku: „… a což ty dlouhé sáňky, jak lid u nás letos zavedené ski nazývá – jak ty bouří mysli naší mládeže…“. Dr. Daněk na základě poznámky o „dlouhých sáňkách“ došel k závěru, že meziříčští cyklisté se počali s příchodem zimy proměňovat v lyžaře nejdříve v lednu r. 1892 za aktivní účasti omladiny. Nepřehlédnutelnou postavou mezi prvními lyžaři zde byl i syn majitele Podhradského parního mlýna J. Čermák. Dříve než se stal průkopníkem motorového létání s mezinárodním věhlasem zejména na Balkáně, naučil se lyžovat za pomoci příručky na lyžích dovezených z Norska. Jsou-li to lyže, na kterých pózuje na dochované fotografii datované r. 1895, musí překvapit jejich zjevná délka okolo 180 cm. Dovezené lyže používané v té době členy klubu musely být řádově o jeden metr delší, neb jen tak dlouhé lyže byly tehdy ve Skandinávii běžné. Dnes nezbývá než se smířit s tím, že původ Čermákových progresivně krátkých lyží zůstane navždy utajen.

Řezání kmene pilou břichatkou na pile bratří Slonků v Novém Městě na Moravě

První závody? Klub českých velocipedistů ukončil svoji činnost v létě r. 1913, ale podpora lyžařských aktivit převážně turistického charakteru nebyla tím ve Velkém Meziříčí oslabena. Převzal ji Klub pro sport a zdravotnictví ustavený jako nepolitický spolek se souhlasem c. k. moravského místodržitelství v listopadu téhož roku. Po 1. světové válce byly lyžařské kurzy a výlety organizovány pod hlavičkou sportovního klubu (S.K.V.M.). Zpracovatelé obsáhlého jubilejního almanachu vydaného v loňském roce pod titulem 100 let organizovaného sportu ve Velkém Meziříčí, který se stal podkladem i pro tento článek, se zmiňují o mlhavé vzpomínce několika pamětníků na lyžařské závody, uspořádané v Meziříčí okolo r. 1924. Dále citují jako první informaci o lyžařské soutěži podrobný referát uvedený v únoru r. 1929 ve zpravodaji zvaném Velkomeziříčsko: „S.K.V.M. uspořádal lyžařský závod na 10 km. Závodní dráha vedla od kapličky nad Sýpkami do údolí u sv. Anny. Odtud sjezd do Loupežníku krásnými houpačkami, dále mírným výstupem k Pod ochozu, zpět na Rakůvky, k parku zámeckému a opět k Sýpkám. Tato trať byla jetá dvakrát…“ Je velice pravděpodobné, že lyžařské soutěže lokálního

významu byly v okolí města pořádány nejen ve 20. letech, ale i před 1. světovou válkou a zaplnění této „mezery“ bude jen otázkou dalšího studia dobových periodik. Z novin vydávaných ve 30. letech jsou pak v almanachu citovány zprávy o závodech pořádaných činovníky dalšího spolku S. K. Jas, lyžařským odborem Sokola, a v prvních letech protektorátu i funkcionáři Národního souručenství. Samozřejmou součástí obsáhlých referátů jsou jména nejúspěšnějších závodníků i dárců hodnotných cen, dnes tzv. sponzorů.

Lyže na frontu nedorazily Zajímavou kapitolu z lyžařské historie města připomíná pan M. Vokoun. V době, kdy protektorátní úřady zabavily občanům tisíce párů lyží pro potřeby německé armády zaskočené zimou na východní frontě, si zřejmě mnozí lyžaři na Meziříčsku, alespoň co se týče výzbroje, značně polepšili. Více o tom p. Vokoun: „Po roce 1940, kdy byl v Bekovce zřízen vystrojovací sklad pro německou armádu, jsme si za cigaretovou úplatu od zaměstnanců sehnali sjezdové lyže s vázáním Kandahar… Měl jsem výstroj jako alpský sportovec – dvoje lepenky s ocelovými hranami norské výroby. Po válce,

HISTORIE

86

Na startu Karel Krejzr a startér Václav Buk ze Sokola Blízkov Josef Svoboda při sjezdu

v roce 1945, obsadila továrnu sovětská armáda, a ta o lyže neměla zájem. Lyže byly používány jako palivové dřevo. V létě o prázdninách přijížděly výpravy studentů z širokého okolí. Ti, výměnou za cigarety či vodku, dostali lyže i s vázáním. Průvody 30–50 osob s lyžemi na ramenou spěchaly v létě na polední vlak. Byla to pro nás nezvyklá podívaná.“

Slaměné závody Hovoříme-li o lyžařských závodech pořádaných v okolí Velkého Meziříčí do r. 1941, jedná se vesměs o soutěže v běhu doplněné v několika málo případech o skoky na sněhových můstcích. Do historie vstoupil až můstek, jehož konstrukce čněla od r. 1946 nad návrším zvaným Milhart nedaleko obce Blízkov. Zatímco nám chybí informace o závodech pořádaných zde v zimě na sněhu, velké publicitě se těšily kuriózní letní tzv. slaměné závody z let 1951–57. Nájezdová věž byla k této příležitosti pokryta kobercem ze žitné slámy a na buben a dojezd byla navezena silná vrstva lesní hrabanky. Dle slov odvážných účastníků doskakujících až za hranici 20 m, měly lyže na slámě uspokojující skluz, zato hrabanka „neskutečně tahala za nohy“. Závodům přihlíželo okolo dvou tisíc diváků za doprovodu dechové kapely. Vše ukončila větrná smršť, která v květnu r. 1958 strhla dřevěnou nájezdovou věž.

První vlek V šedesátých letech minulého století byly v bývalém Československu položeny základy k tomu, aby se zde lyžování stalo opravdu masově provozovanou sportovní aktivitou. Co se týče lyžování sjezdového, podstatnou roli tehdy sehrála výstavba lyžařských vleků nejen v za-

vedených horských střediscích, ale i v nižších polohách ve vnitrozemí. Progresivní tendence podpořená prostředky z fondu tzv. Akce Z a realizovaná nezbytnými kvanty brigádnických hodin se nevyhnula ani Velkému Meziříčí. Tak byla na svahu nedalekého Fajtova kopce z iniciativy několika nadšenců z n. p. Opravny zemědělských strojů zahájena v r. 1965 stavba vleku poháněného motorem vymontovaným z traktoru Zetor Super včetně převodovky.Originální zařízení uvedené do provozu v r. 1966 sloužilo místním lyžařům organizovaným od r. 1972 pod hlavičkou lyžařského oddílu TJ Spartak Velké Meziříčí až do roku 1981.

Fajtův kopec povyrostl Následně byl vlek rekonstruován firmou Metasport Ostrava a 310 m dlouhý svah s převýšením 68 m byl pokryt plastovým kobercem vyrobeným firmou Nisasport Jablonec nad Nisou. Účinný zavlažovací systém a pravidelná údržba umožňovaly lyžování „na hmotě“ až do r. 1998. Zimní provoz byl v areálu na kritických místech zajišťován sněhovým dělem Šumava vyvinutým v Klatovských strojírnách. Kapacita tohoto svérázného zařízení nebyla dostačující, a tak po rozpadu struktur jednotné tělovýchovné organizace ČSTV přijalo nově ustavené občanské sdružení nazvané Ski klub Velké Meziříčí v r. 1992 koncepci další výstavby areálu, zaměřenou především na instalaci moderní zasněžovací technologie. Tento krok byl s ohledem na klimatické podmínky panující na Vysočině velice důležitý, ale současně nepředstavoval nic mimořádného. Svahy pokryté technickým sněhem rychle přibývaly v celé ČR. Čím se ovšem meziříčští lyžaři nesmazatelně zapsali do historie, bylo zvětšení nadmořské

výšky vrcholu jejich oblíbeného Fajtova kopce. Toho bylo dosaženo navážkou 20 000 m3 zeminy překážející v trase okolo procházející dálnice.

Příznivá bilance Dnes, po 40 letech provozu, nevelký lyžařský areál, dobře sloužící nad Velkým Meziříčím svému účelu, může přinášet zakladatelům a budovatelům zasloužený pocit uspokojení. Primitivní vlek poháněný bafajícím Zetorem nahradilo moderní zařízení od renomované firmy Michálek Chrudim, vysoké šibenice s rachotícími vrtulemi vystřídaly výkonné „houfnice“ Sufag a v lyžařské chatě na vrcholu Fajtova kopce se při různých příležitostech schází okolo 150 aktivních členů Ski klubu. Jednotlivé kapitoly zmíněného almanachu, jehož obsáhlou část věnovanou historii lyžování sestavil obětavý trenér a lyžařský funkcionář Petr Zezula, připomínají významné aktivity, kterými lyžaři obohatili sportovní dění na Velkomeziříčsku jak před sto lety, tak v nedávné době. Ve druhém případě to byla především soustavná tréninková práce s mládeží, provozování dětské lyžařské školy, organizace školení a tréninkových kurzů, pořádání mnoha desítek závodů na sněhu, na hmotě i na travních lyžích, zajišťování účasti talentovaných žáků a dorostenců na závodech všech úrovní včetně Mistrovství ČR, organizace zájezdů do zahraničí a samozřejmě zajištění provozu areálu včetně služeb pro veřejnost. Vše nasvědčuje tomu, že lyžaři ve Velkém Meziříčí, coby nositelé úctyhodných tradic, budou i v následujících letech jejich aktivními pokračovateli. Nechť jim to frčí!

TOUR

88 PARTNER RUBRIKY

Text a foto: Michal Bulička

000VKY PŐÍVĚTIVÉ 4 NAD SAAS-FEE STRAHLHORN, ALLALINHORN A RIMPFISCHHORN

hor, musí Ten, kdo má rád lyžování v kulisách vysokých ve svém reklamním sloganu hrdý podtitulek alespoň jednou zavítat do místa, které nese á, středí ledovců, mezi nimiž se lyžař proplét „perla Alp“. Pokud jde o monumentální pro o Saas-Fee hledat konkurenci. Na okolní kop ale i zaledněných čtyřtisícovek, bude jen těžk zde otvírá prostor pro skialpinisty. ce lanovky samozřejmě nevedou, a tak se

89

Podpora lanovky Skialpové túry lze podnikat v Saas-Fee dvěma způsoby. Koupit si permanentku a občas si odskočit na túru je první možnost, druhá, určitě lepší, je bydlet nahoře nad střediskem v ideálně položené chatě Britannia. Ve výšce 3 030 m nocovat a brzo ráno vycházet na túry. Navíc je to mnohem bezpečnější, protože na odpoledním slunci hrozí nebezpečné provlhnutí sněhové pokrývky a odlamování ledových bloků. Ať zvolíme první nebo druhou variantu, vždy nám pomůže lanovka. Ze Saas-Fee nás vyveze Alpin Express svými dvěma sekcemi až do výšky 3 000 m, stačí se jenom trochu projít

chodbami labyrintu podle šipek Britannia Hütte. Venku nasadit lyže, přičemž k chatě to jde i bez pásů. Pokud budou příznivé podmínky, dá se po urolbovaném pruhu s trochou bruslení dojet prakticky po vrstevnici až k chatě. Varianta lanovka je samozřejmě základním pilířem pro túru v rámci lyžařského týdne. Specialitou Saas-Fee je tzv. metro, vláček namísto posledního úseku lanovky. Dráha vede ledovcem ze stanice Felskinn až na Mittelallalin do výšky úctyhodných 3 454 m. Pokud si ještě chcete vylepšit pohodlné převýšení, pomůže vám kotvový vlek o dalších 50 m. Pak už nezbývá než po svých.

Strahlhorn 4 190 m Po našem příjezdu do Saas-Fee svítilo sluníčko, ale nad ránem začalo sněžit tak silně, že během několika hodin napadl metr. To bylo nadělení. Kdosi den předtím prohodil, že když prý v Saas-Fee napadne sníh, tak se další den nelyžuje. Byla to prorocká slova, ranní lanovky opravdu nejely a dozvídáme se, že nahoře musí nejprve odstřílet lavinové svahy. Po aklimatizačním rozlyžování se o den později vydáváme na Strahlhorn. Zvolili jsme ho pro jeho plochý přístupový ledovec, kde nehrozí lavinové nebezpečí, prostě ideální hora po napadnutí nového sněhu. Od chaty se začíná krátkým sjezdem, pak nalepit pásy

TOUR

90

a traverzem pod skálou na ledovec Hohlaub Gletscher. Tam se navazujeme na lano a začíná dlouhý pochod. Protože je slunečno, nefouká a okolní kopce jsou nádherné, jde o příjemný postup. Občas se v bezpečné vzdálenosti ze skal na jižní straně vysype zasněžený žlábek a téměř rovná cesta pokračuje po obrovském Allalingletscheru. Stoupání do sedla Adlerpass konečně začíná dostávat grády, prudký výšvih bere sílu a tempo se až k sedlu zpomaluje. Teď je krásně vidět poměrně snadný, ale dlouhý vrcholový hřeben. Kdo se rád kochá horami, třeba jako já, extáze ho na tomto místě určitě nemine. Masiv Monte Rosy s nejvyšší chatou Alp Rifugio Margherita, dvojčata Castor a Polux, Breithorn, král Wallisu Matterhorn, Dent d´Hérens, Weisshorn, Dent Blanche… Prostě paráda. V sedle necháváme lyže, nasazujeme mačky a navazujeme se na lano. Ledovec vypadá bezpečně, ale zrádné trhliny poznáváme hned po pár metrech. Jinak je výstup bez potíží, technicky zajímavé to je hlavně v závěrečné části. Nejprve firnový svah vyžadující oporu cepínu a pak snadný skalní hřebínek na samotný vrchol. Jištění lanem není potřeba. Vynikající viditelnost, výhledy ještě o třídu lepší než z Adlerpassu, v dáli totiž navíc hledíme na Bernské Alpy.

Allalinhorn 4 027 m

Rimpfischhorn 4 199 m

Tato hora je s Breithornem asi nejsnadněji dostupnou čtyřtisícovkou Alp. Jeden místní horský vůdce stál na jejím vrcholu už 1 060x, dočítáme se v informačním bulletinu. Není důvod nevěřit. Jak jste již četli, dost vysoko popoveze každého lanovka, a to i v létě. Následující výstup vede do sedla po ledovci a pak po příjemně plochém hřebeni, prostě nic složitého. Tentokrát mířím k vrcholu s trojicí starších pohodářů. Narozdíl od spousty dalších jsme se navázali vzorně na lano, což se mi zdálo při průchodu kolem trhlin hlubokých desítky metrů jako jediné rozumné řešení. Během výstupu jsme na laně viděli pouze jednu další partu, pak už jen řadu riskujících nenavázaných družstev. Trošku překvapivé zjištění… Sníh je ještě čerstvý, po zledovatělé stopě ani památky, a tak pásy stoupají jedna radost. V poklidu dorazíme do sedla Feejoch, kde se nám otvírá podobný rozhled jako včera z Adlerpassu. Na ufoukaném hřebenu je stopa i nadále příjemná, jde se dobře na lyžích. Obvyklé ale bývá ponechání lyží v sedle a stoupání v mačkách už odsud. V tomto případě „parkujeme“ lyže až těsně pod vrcholem a po krátkém hřebínku si vykračujeme vstříc vrcholovému kříži pro skalp čtyřtisícovky. A že byly výhledy „magnific“, snad nemusím dodávat…

Pakliže túra na Strahlhorn je dlouhá, tak ta na Rimpfischhorn je mnohem delší. Navíc je oproti předchozím dvěma mnohem méně přívětivá. Prostě túra jen pro zkušené. Cesta k samotnému úpatí vrcholové skály příliš složitá není, pokud jdete přesně podle mapy. Začátek je shodný se Strahlhornem, dále míříme vpravo do sedla Allalinpass. Pak krátce dolů a po sněhových mostech přes obrovské trhliny k výraznému skalnímu žebru. Vlevo nad námi je nepříliš soudržná stěna, od které se držíme co nejdál, protože z ní odpadává drobné kamení. Stoupání na lyžích je prudké a v jeho závěru musíme přelézt malou trhlinu v ledovci. Stojíme pod skálou a na vrchol nám chybí 200 výškových metrů. Cesta na vrchol představuje jednoduché skalní lezení (II. stupně UIAA), které znepříjemňuje kluzké volné kamení. Nejde o nic náročného. Závěr lezeme dlouhým traverzem po velkých stabilních blocích. Na vrcholu dobře vidíme do údolí Mattertal, chatu Täschhütte i okolní blízké vrcholy – Strahlhorn, Allalinhorn a Alphubel, za nímž je nejvyšší hora, jež se celá nachází na území Švýcarska. Návrat na chatu vede po výstupových stopách a je časově poměrně náročný, vyrazit za rozbřesku je proto velmi důležitým předpokladem bezpečného návratu.

PARTNER RUBRIKY

www.skitrab.cz

Quality on the SNOW

BRITANNIAHÜTTE Chata: Britannia Hütte, 3 030 m, majetek SAC. tel. + 41(0)27 9572288, cabane.britannia@saas-fee.ch, www.britannia.ch Pro členy alpských klubů stojí nocleh s polopenzí 54 CHF. Nutná rezervace předem. Otevřeno: pro lyžařské túry od začátku dubna do konce května, letní sezóna polovina července až září. Dostupnost: DOPRAVA AUTEM Z ČR: • z Brna–St. Pölten–Linz–Salzburg–München–Memmingen–Lindau–Bregenz–Feldkirch–Zürich–Bern–Kandersteg–autotransport vlakem do Lötschbergu–Visp–Stalden–Saas Fee • z Prahy–Plzeň–Rozvadov–Amberg–Nürnberg–A6– A5–Basel–Bern–Kandersteg–autotransport vlakem do Lötschbergu–Visp–Stalden–Saas Fee • Ze Saas-Fee lanovkou do stanice Felskinn, odtud na lyžích po vrstevnici 20–30 min na chatu. V rámci aklimatizace je možné stoupat na lyžích k chatě po sjezdovkách (4 hod). VEŘEJNÁ DOPRAVA VE ŠVÝCARSKU: www.sbb.ch, www.postauto.ch, www.seilbahnen.org Charakter túr: Relativně jednoduše schůdný ledovcový terén. Středně těžké túry většinou po ledovcích s nemnoha trhlinami. Jen za dobré viditelnosti. Nutná aklimatizace, túra na Strahlhorn a především Rimpfischhorn je dlouhá. Předpokladem jsou určité zkušenosti z vysokohorských ledovcových túr a bezvadná orientace. Skitúry z Britanniahütte: Strahlhorn 4 190 m, 6–9 hod., středně náročné

Allalinhorn 4 027 m, 3–5 hod. (s použitím metra), méně náročné Rimpfischhorn 4 199 m, 7–10 hod., velmi náročné Alphubel 4 206 m, 7–9 hod., středně náročné Vhodné roční období: od poloviny března do konce května Mapy, průvodci: mapa č. 284 S Mischabel mit Skitouren, 1:50 000, průvodce v němčině Die schönsten Skitouren der Schweiz, vydal SAC Verlag, dále Westalpen Skitouren, Bergverlag Rother Informační kancelář: Saas-Fee Tourismus, CH-3906 Saa-Fee, tel. +41(0) 279581857, www.saas-fee.ch Další informace na internetu: www.mojesvycarsko.com, www.transalp.cz, www.snow.cz Doporučené vybavení: kompletní vybavení na lyžařskou ledovcovou túru (lyže se stoupacími hřebeny, lano nebo , sedací úvazek, cepín, mačky, 3 karabiny (1x HMS), sešitá plochá smyčka 120 cm, 2x prusík). Kvalitní funkční oblečení odpovídající výškám přes 4 000 m.

ATLAS

92

Foto: Randy Links Text: Tom Řepík

WHISTLER-BLACKCOMB:

JEDNOU A DOST? vyé se v téměř každém myslitelném aspektu Pokud by existovala soutěž o středisko, kter tí, jsem si jist, že by v ní zcela přesvědčivě osta myká typickému severoamerickému lyžován tiější a nejpopulárnější resort amerického kon ní převálcoval kanadský Whistler – nejslavn pro e svého vrcholu v únoru 2010, kdy se stane nentu, jehož proslulost bezpochyby dosáhn zimních olympijských her. většinu alpských disciplín centrem příštích

93

SNOW IN

CANADA BRITISH COLUMBIA Whistler

Vancouver

ALBERTA

Kamloops Kelowna

USA

Whistler je v celé Severní Americe bezkonkurenčně největším zimním resortem – ať již lyžovatelnou rozlohou, převýšením, přepravní, ubytovací anebo aprés-ski kapacitou. Sjíždí se do něj mraky lidí nejen z celých Států a Kanady (zejména z nedalekého dvoumilionového Vancouveru), ale i z Evropy a Japonska. V důsledku toho v žádném jiném severoamerickém středisku nenaleznete takové davy lidí (a ano – dlouhé fronty u lanovek) jako právě zde. To samé platí snad o většině místních restaurací – všude mají neustále obsazené všechny stoly, a na volné místo se zde běžně musí čekat desítky minut. Základnu resortu tvoří poměrně rozlehlá, a vzhledem k blížící se olympiádě o překot dále se rozrůstající stylová vesnice ze dřeva a betonu, s vyloučením dopravy v jejím samotném centru, na úpatí dvou mohutných hor

Blackcombu (2 285 m) a Whistleru (2 180 m). Z přímořského Vancouveru je sem zhruba 100 km po silnici č. 99 plné úchvatných výhledů na Pacifik na jedné straně a skalnaté dvouapůltisícové štíty hor na straně druhé. Největší stavební ruch v současné době probíhá v odlehlejší jihozápadní části vesnice zvané Creekside, jež má sloužit jako dojezdové místo řady alpských disciplín OH 2010. Oba kopce nabízí dohromady přes 200 značených tratí, plus obrovské otevřené plochy ve vrcholových partiích obou hor k volnému sjíždění. Lyžuje se z dvoutisícové výšky až do relativně velmi nízko položeného úpatí hustě zalesněných svahů (675 m), což má velmi často za následek proměnlivé sněhové podmínky během jediného sjezdu: zatímco nahoře je obvykle hojnost kyprého prašanu, v nejnižších partiích svahů bývá sníh mokrý, zledovatělý,

tající, zjara mnohdy i úplně chybějící. Blízkost Tichého oceánu též znamená častou oblačnost a srážky; a zatímco nahoře hojně sype suchá kyprá peřina, dole ve vesnici nezřídka lije jak z konve. Lanovky zde po většinu sezóny zavírají už ve tři odpoledne, do čtyř se točí až od března. Sněhové podmínky bývají ve Whistleru fenomenální – zejména ve vrchních partiích resortu. Statisticky tu padá v průměru přes 10 m sněhu za rok. Zdejší přepravní systém je vymyšlen tak, že pro případ, že ve spodní části resortu je sníh opravdu nekvalitní či chybí úplně, lze z vesnice vyjet zhruba doprostřed hory, tam lyžovat na kvalitním povrchu, a poté se do vesnice dopravit zpět dolů lanovkou. Bylo by nošením dříví do lesa zmiňovat, že takto obrovský resort nabízí přehršel lyžařských příležitostí pro lyžaře a snowboardisty

ATLAS

94

naprosto každého dovednostního a výkonnostního stupně. Statistiky resortu udávají 18 % začátečnického zeleného terénu, 55 % modrého a 27 % černého. Na vrcholcích obou hor se nalézají ledovce, umožňující celoroční ježdění. Celosvětově proslavené jsou zejména letní snowboardové kampy na Whistleru, a též neobvykle rozlehlý a velkoryse vybavený Nintendo snowpark, s rozdělenými sekcemi označenými jako S, M, L a XL (podle velikosti a náročnosti překážek). Pro běžkaře je na úpatí mezi oběma horami připraveno zhruba 17 km tratí okolo místního jezera Lost Lake, avšak vzhledem k nízké nadmořské výšce

a zdejším častým dešťům tu bývají podmínky zdaleka ne vždy spolehlivé. Velmi populární je zde lyžovat s najatým průvodcem – zejména v horních otevřených a často extrémních terénech. Obvykle se tak dostanete do míst, o kterých zbytek návštěvníků vůbec netuší. Jako průvodci tu bývají často zaměstnáni aktivní závodníci, freerideři a skicrossaři, a jezdit ve společnosti takových je zážitkem samo o sobě. Téměř všichni vícedenní návštěvníci bydlí v rozlehlé vesnici na úpatí mezi kopci, jejíž ubytovací, stravovací i aprés-ski kapacita je ohromující, a s blížícími se zimními hrami nadále velmi agresivně roste.

Bydlení, ale i lyžování, stravování a veškerá ostatní zábava tu jsou na kanadské poměry drahé – Whistler se řadí do kategorie nejdražších resortů světa. A jak tomu v takových bývá obvyklé, jejich centrum žije divokou aprés-ski zábavou prakticky nonstop, a spát v doslechu toho neustávajícího humbuku není žádný med. Mnohem chytřejší, příjemnější, a nakonec i o něco levnější je zvolit si bydlení v některé z odlehlejších, klidných částí vesnice, a k dopravě k lanovkám využít všudypřítomných skibusů. Jaký je tedy v několika větách Whistler, za pár let natrvalo s přídomkem olympijský?

Největší sport na českém internetu

www.bartsport.cz

Bezpečně v horách... Navštivte naše kamenné prodejny:

✃

Praha:

%*

Sokolská 19, 120 00 Praha 2 (po-pá 10:00–19:00), telefon: +420 234 703 220

no w5

kó

*) Sleva platí na nákup 1 ks lyžařské přilby nebo brýlí. Slevy nelze sčítat. Platnost do 31. 12. 2006. Nutno uvést do poznámky u objednávky.

d:

5s

Bašty 8, 602 00 Brno (po-pá 9:30–18:30) telefon: +420 542 211 995

va 5

Brno:

sle

Rozhodně drahý, luxusní, nabízející veškeré myslitelné služby v té nejvyšší kvalitě. Vždy dostatečně zasněžený. Avšak také přelidněný – s frontami u lanovek, v recepcích hotelů i každé fastfoodové restauraci. Je zkrátka obětí svého vlastního úspěchu. Z lyžařského hlediska nabízí terén o ploše, převýšení i rozmanitosti jako žádné jiné místo v Americe, čímž zabaví každého sportovce libovolné dovednostní úrovně minimálně na plný týden. Neznám však mnoho lidí, kteří by tento resort milovali a preferovali před ostatními severoamerickými. Vlastně neznám nikoho takového. Avšak tak jako chce většina lidí spatřit alespoň jednou za život na vlastní oči New York, eiffelovku anebo jen obyčejné moře, stejnou paralelu lze narýsovat k přirozenému lyžařovu nutkání alespoň jednou tento unikátní kolos okusit.

96 Foto: Liechtenstein Tourismus

ATLAS

Vrcholová stanice 4sedačky Hochegg

Text: Jiří Kalina

EJNSKO NŠV TRODINNÝCH LICHTEALPY RUKOU Přestože si o Lichtenštejnech něco z dějepisu pamatuji a vím i o jejich pomoci při záchraně osti jsem si musel dních v Praze 2002, geografické znal 2 vzácných tisků Národní knihovny po povo nejmenm n. m. a svou rozlohou 160 km je čtvrtým oživit. Lichtenštejnsko má nejvyšší bod 2 599 km. Snad km dlouhé, jeho maximální šířka činí 12,5 ším státem Evropy, v nejdelším místě je 25 lostí, abyste rych 80km ze Feldkirchu do Vaduzu jet pou proto se smí na široké silnici z rakouského ry umístěrada é utnali. V obcích na rychlost dohlížejí četn knížectvím neproletěli a trochu si ho vych pští řidiči nečekají. né nezvykle tři metry nad zemí, kde je evro

Asi 15 km od Vaduzu, v nadmořské výšce 1 650 m, na konci horského údolí leží malebné (a jediné) horské středisko Malbun. První hotel tohoto údolí (nyní Alpenhotel) byl otevřen v srpnu 1908 a od počátku je v rodinných rukou. Dnes jej vede již čtvrtá generace rodiny Vögeli-Schroth, šéf a kuchař v jedné osobě Karl-Heinz a jeho paní Vibeke, která původně

přijela do Malbunu v r. 1986 jako norská studentka na brigádu. Rodiče Karl-Heinze – Elsa a Jakob – stále pomáhají, a to jak s provozem hotelu, tak i s výchovou páté generace rodiny, vnuků Martina a Simona. Když budete mít štěstí, tak zde o víkendu můžete potkat i celou knížecí rodinu, která po lyžování pravidelně do Alpenhotelu chodí na vynikající jídla místní

i mezinárodní kuchyně. Každý host po večeři zdarma obdrží skleničku domácí staré švestky, lahodné pálenky ze sušených švestek. Zatímco spodní část Malbunu s hotely a parkovišti je dostupná autem, horní část od stanice čtyřsedačkové lanovky na Sareis (2 000 m) je zklidněná a pouze pro pěší. Odtud vám také zajistí dopravu vašich zavazadel sněžným skút-

Foto: Liechtenstein Tourismus

97

nástupní plošinu je pohyblivý chodník a vlastní nástupní plošina je hydraulicky ovládaná: když nastupují děti, zvýší se, aby bezpečně dosedly na sedačky. Jezdí se na 23 km pečlivě udržovaných sjezdovek všech obtížnostních stupňů, 10 km je uměle zasněžovaných. Několik vleků pro děti a školy lyžování i snowbordingu činí středisko ideálním pro rodiny s dětmi – od sezóny 2007/08 přibude i nový dětský park. Začátkem února 2007, kdy v sousedních zemích nebylo pro prázdniny a masopust k hnutí, v Lichtenštejnsku vládl klídek bez jakéhokoliv čekání a s bezvadně hladkými sjezdovkami. Běžkaři zde mají udržované 4 km lehkých klasických tras, 15 km terénních tras, 15 km tras pro bruslení a 3 km dlouhou stopu Foto: Liechtenstein Tourismus

rem k bungalovům a apartmánům v horní části Malbunu. Na lyžích odjedete a sjedete od a ke každému domu, skibus do Stegu (Valünertal) potřebují pouze běžkaři. Všechny tři lanovky byly před sezónou 2006/07 modernizovány a vyvezou vás zhruba do dvou tisíc metrů nad mořem. Na horní stanici lanovky Sareis, v typickém horském dřevěném Bergrestaurantu Saraiserjoch, mají samoobsluhu a z velké slunečné terasy pak můžete obdivovat panorama švýcarských i rakouských Alp. Sjezdovka Sareis vede po jižním svahu a bude vždy první vydřená. Zbývající lanovky putují po severních svazích – na Hochegg čtyřsedačková a na Tälli krytá šestisedačková s vyhřívanými sedačkami. Skipasy jsou bezdotykové. Od turniketu na

Klidná horská vesnička Malbun leží v horském kotli pod Augstenbergem (2 359 m)

s večerním osvětlením. Na místním kluzišti se pořádají turnaje v metané a hokeji nebo se jen tak bruslí. Program si lze zpestřit návštěvou 1 000 m dlouhé sáňkařské dráhy, fitness centra či několika aprés-ski v „jeskyních“. Při špatném počasí lze zajet poštovním autobusem do hlavního města Vaduzu (7 CHF), kde můžete navštívit některé z muzeí (Kunstmuseum, Landesmuseum, Skimuseum), zahrát si squash či prohlédnout knížecí vinné sklepy (Fürsterliche Hofkellerei) s ochutnávkami domácích vín. Knížecí hrad, rodinné sídlo, není kromě několika okolních teras veřejnosti přístupný. Nejvyšší horou Lichtenštejnska je Grauspitz (2 599 m), přirozenou hranici se Švýcarskem tvoří řeka Rýn, níže ústící do Bodamského jezera. Více info: www.malbun.li www.bergbahnen.li www.tourismus.li LICHTENŠTEJNSKO V KOSTCE V r. 2004 pověřil kníže Hans Adam II. vládnutím svého syna prince Aloise, který jednou konstituční monarchii, založenou na demokratickém a parlamentním principu, zdědí. Princ Alois vládne cca 35 tisícům obyvatel spolu s pětičlennou vládou a na čtyři roky voleným pětadvacetičlenným parlamentem. Oficiální měnou knížectví je od r. 1924 švýcarský frank, ale běžně se platí v eurech, většina účtů z pokladen uvádí částky v obou měnách. Pokud chcete mít v pase jako suvenýr razítko knížectví, pak se zeptáte někoho z přívětivých obyvatel na nejbližší pobočku Lichtenštejnské turistické kanceláře, kde vám ho do pasu za 2 franky ochotně otisknou. Rodným jazykem obyvatel je němčina, ale většina z nich mluví i anglicky. V roce 2005 připadalo na 1 000 obyvatel 705 osobních aut, mají černou poznávací značku s označením státu FL a někdy jsou k vidění i v ČR. Častěji pak v ČR najdete světoznámé výrobky lichtenštejnské firmy Hilti, které zde užívají stovky firem a tisíce kutilů.

ATLAS

98

komerční prezentace

MENY HORKÉ PRAACOOL SJEZDOVKY nu Když lyžaři v zimě tráví svůj volný čas v bazé ění, zran po ují bilit reha místo na sjezdovce, tak buď po být e můž Co . nebo jsou na dovolené v Gasteinu Více svaly a prohřát kosti v termálních lázních! nit uvol náročném dni na lyžích lepší, než si nechat … dlem láka m s léčivými gasteinskými prameny jsou silný než 200 kilometrů sjezdovek v kombinaci

Sto kilometrů jižně od Salcburku na okraji oblasti Ski amadé se nacházejí čtyři areály, vyplňující údolí Gastein: poklidně venkovský Dorfgastein, rušnější Bad Hofgastein, luxusně secesní Bad Gastein a vysokohorsky strohý Sportgastein. Někdejší mistrovství světa v alpském lyžování a každoroční organizace závodu Světového poháru ve snowboardingu garantují bohatou nabídku širokého spektra tratí a svědčí o lyžařských kvalitách oblasti. Již z názvu nejvýše položeného střediska – Sportgastein – je patrné, pro koho jsou místní svahy určeny. Široké bezlesé pláně pro milovníky rychlé jízdy, jízda prašanem a náročný freeride na severním svahu Kreuzkogelu lákají

především náročnější lyžaře. Těžké závodní sjezdovky, sportovní červené, ale i freeridové svahy jsou rovněž pod Graukogelem a na severní straně Stubnerkogelu ve středisku Bad Gastein. Mírnější a širší sjezdovky v Hofgastein naopak lákají rekreační lyžaře či milovníky pohodového carvingu. Dorfgastein byl již dvakrát vyhlášen za nejlepší lyžařský terén Rakouska díky propojení se sousedním údolím Grossarl – nabízí členitou lyžařskou houpačku ideální jak pro pro nenáročný carving, tak pro sportovnější jízdu. Na vyznavače freestylu čekají snowparky v Grossarltalu s halfpipe, několika jumpy a slidy a v Dorfgasteinu s halfpipe a quarterpipe. Pro rodiny s dětmi je pak připraveno lyžařské

centrum Angertal, kde se na 8 000 m2 rozprostírá dětský lyžařský park včetně dětské jídelny a herny pro rodiny s dětmi. Jedinečnou lázeňskou atmosféru dotvářejí bazény s teplotou vody až 34 °C, sauny a solária, bylinkové koupele a také léčivé radonové proudy (40–50 °C) v nově zrekonstruovaných termálních lázních v Bad Gasteinu nebo v lázních Alpen Therme v centru města Bad Hofgastein. Vysokou společenskou úroveň dokreslují noblesně oblečené dámy v kavárnách. Takže se nebraňte a ponořte se do atmosféry doby rakousko-uherské monarchie. A rozhodně nesmíte zapomenout ochutnat lahodný Sacher! I luxusní středisko má však své slabší stránky.

99

Pohodlí snižuje vzdálenost mezi jednotlivými areály, sjezdovky nejsou lyžařsky propojeny. Vysoká úroveň služeb a vynikající jméno údolí je pak logicky spojena s vyšší cenovou hladinou. Ceny za týden ubytování v apartmánu začínají na 3 590 Kč, týden v hotelu se snídání se dá pořídit již od 5 900 korun. Šestidenní skipas Ski amadé (platný ve všech střediscích v Gasteinertalu, ale i v dalších salcburských areálech), přijde na čtyři a půl tisíce korun.

Více informací: www.gastein.com www.dovolena.salzburgerland.com. www.nev-dama.cz KARIBSKÝ SOUND NA PRAŠANU (29. 3.–1. 4. 2007) V Gasteinu se od 29. 3. do 1. 4. 2007 propojí karibské zvuky a tropický „feeling” se zimním sportováním. Při třídenní akci se Gastein stane součástí Bahamských ostrovů.

FESTIVAL SNOW JAZZ GASTEIN (16. 3.–25. 3. 2007) Jazzový festival na sněhu Snow Jazz Gastein se bude konat od 16. do 25. března. Letošní 6. ročník mezinárodního festivalu má podtitul „string things“, a bude tedy zcela ve znamení strunných nástrojů. Až do nadmořské výšky 2 200 metrů můžete v těchto deseti dnech navštívit 20 koncertů rakouských a mezinárodních umělců. K návštěvě přes den zvou i gasteinské lyžařské chalupy, kde známé jazzové, bluesové a soulové kapely vytvoří trochu jinou atmosféru, než je obvyklé.

SOUTĚŽ VYHRAJTE LUXUSNÍ LYŽAŐSKÝ ZÁJEZD PRO 2 OSOBY (DOPRAVA AUTOBUSEM TAM A ZPĚT, UBYTOVÁNÍ S POLOPENZÍ V HOTELU NA 3 NOCI A 3DENNÍ SKIPAS SKI AMADÉ OD 23. 3. DO 26. 3. 07) STAČÍ ODPOVĚDĚT NA DVĚ OTÁZKY: 1. Jak se jmenuje a kolik měří vrchol, z něhož vedou nejvyšší sjezdovky v údolí Gasteinertal? 2. Kolik lyžařů vyrazilo s CK Nev-Dama do Gasteinertalu v zimní sezóně 2005/06? Odpovědní formulář najdete na SNOW.CZ v menu Soutěž – uzávěrka odpovědí je 18. 3. 07. Ze správných odpovědí na otázku č. 1 bude výherce určen podle nejpřesnějšího tipu na otázku č. 2. Výherce bude kontaktován e-mailem. Ceny do soutěže věnovala CK Nev-Dama – největší specialista na lyžařské zájezdy do Alp. Více informací získáte na www.nev-dama.cz či zdarma na 800 100 234.

ATLAS

100

DEJME MALÝM ŠANCI

Text: Veronika Kolářová, foto: archiv střediska

LYŽAŐSKÝ AREÁL

Vrchol Zvičina (671 m) leží 16 km západním směrem od Dvora Králové nad Labem. Je nejvyšším vrcholem krkonošského podhůří. Zvičinský lyžařský areál není žádný sportovní novorozenec. První zmínka o lyžování pochází z roku 1926, kdy se o rozvoj nejvíce zasloužil K. Jarolímek. V Lázních pod Zvičinou se pořádaly lyžařské kurzy pro začátečníky, které vedl Mistr lyžař Oestgard z Kristianie v Norsku. Na louce u Lázní byly upraveny dva můstky pro skoky. Zvičina má vynikající podmínky pro provozování lyžařských sportů, sjezdového lyžování a běhu na lyžích. Pokud je dostatek sněhu, jsou zdejší svahy se dvěma vleky vhodné pro zdatnější i méně zdatné sjezdaře. Bohužel dva skokanské můstky, které byly od 20. let v provozu, jsou už dnes nefunkční. Ale ještě v 60. letech se tu pořádaly pravidelné soutěže ve skocích a na těchto můstcích vyrostlo i několik československých reprezentantů, např. olympionik Polák. Pro své výhodné povětrnostní podmínky je východní svah velmi vhodný také k provozování paraglidingu.

ZVIÿINA

Na vrcholu Zvičiny (671 m) je Raisova chata s restaurací a parkoviště s kapacitou zhruba 130 vozidel. Z vrcholu je krásný výhled na panorama Krkonoš, Orlických hor a při pěkném počasí lze přehlédnout více než třetinu Čech. Lyžařský areál navazuje na parkoviště a leží na severní straně kopce. Dříve provozoval lyžařské vleky TJ oddíl ze Dvora Králové nad Labem, a to převážně o sobotách a nedělích nebo svátcích. Teprve od zimní sezóny 2005/06 je areál otevřen denně a i s večerním lyžováním.V létě loňského roku byla provedena rekonstrukce vleku LV 650 na samoobslužnou dvojkotvu. Kromě dvojkotvy můžete využít 250 m dlouhý vlek, který má teleskopické tyče, a i ti nejmenší mají svůj vlek s bezpečnými polypropylenovými lany. Celková vybavenost areálu se zlepšila, turnikety přijímají bezkontaktní skipasy a investovalo se také do úpravy běžeckých stop (skútr a stopovací zařízení).

Pro budoucí rozvoj střediska je v plánu vybudovat celý systém technického zasněžování a rozšířit osvětlení po celé délce sjezdových tratí, zlepšit přístupnost střediska návštěvníky. Největší investicí by se pak mělo stát propojení spodní stanice vleku s přístupovou cestou od úpatí kopce, kde by mělo vyrůst celé zázemí areálu – parkoviště, občerstvení, sociální zařízení apod. Areál je vhodným místem pro lyžování rodin s dětmi, ale na „své“ si zde přijdou i zkušenější lyžaři. ZVIČINA nadmořská výška: 671 m n. m. poloha: 16 km od Dvora Králové nad Labem 3 vleky: LV 650 (650 m), TLV (250 m), dětský vlek (70 m) odbavovací systém: bezkontaktní čipové karty, turnikety sjezdovky: červená (750 m), modrá (1,2 km), zelená (70 m) přepravní kapacita: 600 os./h ceník: 300 Kč celodenní, dop. a odp. 220 Kč, večerní 160 Kč, bodová (100 b) 230 Kč ubytování: Hotel pod Zvičinou, Hotel Roubal občerstvení: kiosek u sjezdovky, Raisova chata (pá–ne) lyžařská škola půjčovna: Miletín (5 km) provozní doba: po–ne 9–16, st, pá, so 18–21 parkování: cca 130 aut (zdarma) web: www.zvicina.wz.cz telefon: 720 468 995 e-mail: zvicina@email.cz

Skipas zdarma do areálu Zvičina hledejte na konci tohoto SNOW!

101

DEJME MALÝM ŠANCI

Text: Veronika Kolářová

OSTRUŽNÁ

Foto: archiv střediska

í určitě okolí obce K nejznámějším střediskům Jesenicka patř íkově a na Ramzové, Petř v Ostružná. Její součástí jsou i střediska čí. Samotná horská která lyžařský věhlas samotné Ostružné před sedla, v údolí horníves leží jeden km západně od Ramzovského iskem pro letní dovoleho toku říčky Branné a je oblíbeným střed ani na běžkaře. nou, ale i pro lyžování. Nezapomíná se tu Skiareál Ostružná má na severovýchodních svazích pod vrcholem Stráž (700–835 m) šest upravovaných sjezdovek s délkou cca 2 km a 5 vleků s kapacitou 2 500 osob/h. Nechybí ani večerní lyžování. Svahy jsou ideální hlavně pro rodiny s dětmi či úplné začátečníky. V areálu je dětský vlek s lanem, lyžařská škola a školička, snowpark, půjčovna a servis. Nově zde funguje i škola snowkitingu vedená mistrem ČR. Od roku 2003 mají všechny vleky (konečně) jednoho majitele a pořízením nejmodernějšího bezdotykového odbavovacího systému i společnou jízdenku. Rok nato byl zakoupen Kässbohrer 240 D na úpravu sjezdovek (jichž je téměř 10 ha). Proběhla celková rekonstrukce dvou horských chat s 50 lůžky, které leží přímo v areálu. Ostružná je i výchozím bodem běžeckých tras. Veškeré běžecké tratě, které se táhnou

bezmála celými Jeseníky (Paprsek, Kralický Sněžník, Šerák, Keprník, Červenohorské sedlo, Praděd), jsou upravované a kvalitně značené. I když zde stále chybí „odpočinkové“ a sociální zázemí, velké plánované investice by to měly změnit. V letošním roce by měl být zrekonstruován starý vlek TLV a prodloužen o 90 m. Tři staré vleky EPV pak nahradí nová čtyřsedačková lanovka. Celková přepravní kapacita se vyšplhá na 4 000 os./h. U dolní stanice lanovky vyroste objekt s restaurací a terasou, sociálním zázemím pro lyžaře a ostatními službami pro relaxaci – masáže, sauna, whirlpool, solárium a v patře budovy bude doposud chybějící ubytování pro náročnější hosty. V horní části areálu pak budou garáže, sklady a dílna. Těšme se navzdory teplé zimě, že budoucí investice a rozšíření areálu nejsou jen bláhovým snem, ale brzkou realitou.

OSTRUŽNÁ nadmořská výška: 700–950 m n. m. poloha: 16 km od Hanušovic 5 vleků: 2 x EPV 450 (360 m), EPV 450 (350 m), TLV 500 (300 m), Baby 650 (70 m) 6 sjezdovek: 2 červené (celkem 820 m), 4 modré (celkem 1 220 m) přepravní kapacita: 2 500 os./h bezkontaktní skipas ceník: 1 den: dospělí 300 Kč, děti 240 Kč (20 % slevy na karty ISIC, ALIVE a ITIC a 5 % pro cestující vlakem do Ostružné) ubytování: Horská chata Jonáška – přímo v areálu občerstvení: u sjezdovky půjčovna, lyžařská škola: ano provozní doba: 9.00–17.00 hod. večerní lyžování: (podle zájmu) 17.00–21.00 hod. parkování: zdarma skibus: zdarma web: www.ostruzna.cz telefon: 602 724 077, fax: 583 230 300 e-mail: jonas@ostruzna.cz

Skipas zdarma do areálu Ostružná hledejte na konci tohoto SNOW!

apul news

102

NEWS ÚVODNÍK PREZIDENTA Milí přátelé lyžování, na začátku března se většinou již zima mírně rekapituluje, ale nevím, jestli se má cenu zabývat její první půlkou, protože takové „S-M“ by nikoho nebavilo. Takže buďme rádi za to, co nám příroda nadělila, protože to stejně nezměníme… Nicméně APUL měl do této sezóny impozantní vstup, protože na kurz B na konci listopadu do rakouského Obergurglu dorazilo rekordních 72 účastníků! Naše nadšení pak samozřejmě zchladil prosinec, kde po několikerém posunování termínů kurzů můžeme být rádi alespoň za to, že se nakonec uskutečnily. Základní kurzy licencí C jak pro lyže, tak pro snowboard měly sice daleko do ideálních podmínek,

ale účastníci i lektoři zabrali, a tak mohlo světlo světa spatřit celkem na 250 čerstvých licencí. Letos poprvé jsme navíc uspořádali „céčka“ na pěti místech (Harrachov, Špindl, Pec, Deštné v Orl. horách a Železná Ruda). Bohužel podmínky na začátku zimy způsobily, že jsme museli zrušit připravené kurzy: běžecký, dětskou školku a freestylový. Ty se ale uskuteční v náhradních termínech na jaře. Při pohledu do termínové listiny na www.apul.cz si můžete povšimnout, že v březnu a dubnu se máme opravdu nač těšit. Počínaje 10. 3., kdy se uskuteční další Mistrovství učitelů lyžování – tentokrát ve Špindlerově Mlýně, přes další kurz C, snowboardový kurz pro členy APUL, telemarkový seminář, slalomový a lavinový kurz, všechny opravné zkoušky apod. A k tomu samozřejmě všechny semináře přeložené z ledna. Doufejme jen, že nebudeme muset řešit otázku sněhu, ale myslím, že i největší optimisté očekávají letos už snad cokoliv... Mimo naše základní akce se APUL na konci ledna zúčastnil výpravy na kongres INTERSKI do Koreje. Vůbec spolupráce v rámci Interski ČR patří vedle zahájení vlastního školení snowboardingu k největším událostem posledního období. I z toho důvodu se o zkušenostech a zážitcích členů demote-

amu v Koreji a o kurzech snowboardingu můžete dočíst více v těchto APUL news. Poprvé v novém složení nastoupil letos do kurzů náš lektorský sbor. Celkem 35 lektorů v jednotném oblečení značky MAIER, rukavicích ZANIER, vybavených lyžemi ROSSIGNOL – to je nejen hezký pohled, ale podle mého to i dokresluje silnou pozici naší Asociace. Samozřejmě patří naše poděkování především našim partnerům, dovozcům výše uvedených značek, firmám Sport TOME a SKI Charvátová. Kromě toho děkujeme i dalším tradičním partnerům, firmám KAMA, HUSKY a samozřejmě i časopisu SNOW. Nakonec v tomto čísle najdete i upoutávku na tradiční objednání materiálu za super učitelských podmínek! Valná hromada APUL v listopadu 2006 zvolila na další čtyřleté období devítičlenný výkonný výbor. Ten hned záhy na svém prvním zasedání rozdělil úlohy a kompetence jednotlivým členům – budeme všichni doufat, že energie všem vydrží a APUL bude nadále nejen držet kvalitu, ale bude sršet novými nápady a posunovat svou činnost stále výš. Přeji všem ještě letos příjemné polyžování! Libor Knot

APUL POŐÁDÁ OD SEZÓNY 2006–2007 KURZY I PRO UÿITELE SNOWBOARDINGU Dne 10. 10. 2006 přidělilo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy naší asociaci akreditaci na kvalifikaci Cvičitel snowboardingu. Protože požadavek na tuto kvalifikaci je celkem 16denní školení, rozdělil APUL vzdělávací program na 7denní část („instruktor snb“) a následnou 9denní část („cvičitel snb“). Pro potřeby snowboardových kurzů byla našimi lektory vytvořena SNB metodika APUL, která se opírá o SNB vzdělávání v Rakousku. První část vzdělání jsme realizovali letos v prosinci na dvou kurzech (ve Špindlerově Mlýně a v Peci p. Sněžkou) a v lednu také v Železné Rudě. Kurzů se zúčastnilo více než 70 zájemců a přes nedostatek sněhu proběhly všechny kurzy úspěšně. Druhou část uspořádáme na základě zájmu později, předpokládáme na jaře 2008. Toto školení svým obsahem a rozsahem odpovídá podmínkám stanoveným MŠMT ČR a kvalifikace „cvičitel snowboardingu“ je např. podkladem k získání živnostenského oprávnění. Důvodem, proč si APUL o akreditaci zažádal, je především to, že vzdělání bude více zaměřeno na potřeby komerčních škol (důraz na na-

uku o povolání, použitá metodika odpovídá cílové skupině, kurz probíhá v cizím jazyce, apod.) - tedy podobně, jako je tomu u lyžařského vzdělání APUL. Podstatné také je, že naše členské lyžařské školy takto získají přehled o počtu a kvalitě svých snowboardových učitelů. Na kurzech bude lektorovat nově vytvořený lektorský sbor složený jednak z některých členů lyžařského lektorského sboru se snowboardovým vzděláním, ale také snowboardoví šéfučitelé se snowboardovým „AČS béčkem“ z členských lyžařských škol. Celý systém přihlášek, pořádání kurzu a cen je podobný, jako je tomu u lyžařských kurzů. To znamená, že si své uchazeče lyžařské školy mohou samy najít, přihlásit je prostřednictvím pořadatelské školy na snowboardové vzdělávání, přičemž pro uchazeče platí nižší („dotovaná“) cena kurzu. Pro snowboardové kurzy jsme stanovili plnou cenu na 6590 Kč a dotovanou cenu pro uchazeče z členských LŠ APUL na 5390 Kč. Uvedená cena obsahuje stejně jako u lyžařského kurzu ubytování a kurzovné. Akreditaci na udělování snowboardových kvalifikací má v ČR několik subjektů. APUL ale dosud spolupra-

coval a v budoucnu chce nadále spolupracovat s AČS (Asociace českého snowboardingu). Spolupráce bude probíhat jednak na úrovni vzájemného uznávání kvalifikací a také spoluprací při organizování vyšších stupňů vzdělávání. Pro zájemce o práci v komerční škole tedy doporučujeme vzdělání od těchto dvou subjektů.

103

Češi v Koreji

KONGRES

Text: J. Matějů, S. Faltová, T. Drdácký, O. Novák

INTERSKI 2007 První kongres Interski se konal v rakouském středisku Zuers v roce 1951. Základní myšlenkou kongresu byla výměna zkušeností v oblastech výuky lyžování, metodiky a techniky. Kongresu se zúčastnilo 8 zemí – Německo, Francie, Itálie, Švýcarsko, Jugoslávie, Kanada, Izrael, USA a Rakousko, které prezentovaly své představy a metody ostatním národům.

JIŽNÍ KOREA

Myšlenka spolupráce se ujala a následující kongresy proběhly ve známých lyžařských střediscích Davos – Švýcarsko, Val d´Isere – Francie, Storlien – Švédsko, Zakopané – Polsko, Monte Bondone – Itálie, Bad Gastein – Rakousko, Aspen – USA, GarmischPartenkirchen – Německo, Štrbské Pleso – Slovensko, Zao – Japonsko, Sexten – Itálie, Banff – Kanada, St. Anton – Rakousko, Nozawa Onsen – Japonsko, Beitostolen – Norsko, Crans – Montana – Švýcarsko a poslední v Yong Pyongu v Jižní Koreji ve dnech 27. 1.–3. 2. 2007. Myšlenka minulosti zůstala zachována a dále se prohloubila ve smyslu kvalitně, moderně zpracovaných

teoretických prezentací a přednášek, které předcházely vlastním ukázkám na sjezdovce, a dá se bez nadsázky konstatovat, že výměna informací, idejí a zkušeností probíhala intenzivně po dobu celého kongresu. Kongresu Interski v Yong Pyongu se zúčastnilo přes 1000 účastníků ze 31 zemí z celého světa. Motto a nosné téma kongresu Snowsport for all – Sport na sněhu pro všechny, se stalo pouze přirozeným vyjádřením vývoje lyžařského a snowboardového průmyslu posledních let, kdy vyspělé krajiny směřují vzdělání svých učitelů k co největší otevřenosti a univerzálnosti a ze „ski instructors“ se stávají „snowsports instructors“.

Výprava České republiky čítala 11 osob. Základem výpravy bylo 6 reprezentantů z našich „apulových“ řad. Jiři Kotaška jako člen ISIA /International Ski Instructors Association/, Tomáš Drdácký, Sylva Faltová, Jiří Matějů, Ondřej Novák a Robert Záboj jako demonstrátoři, jezdci a v neposlední řadě sběratelé zkušeností, které dále povedou ke zlepšeni kvality práce v APUL. Vedle našich se výpravy účastnili zástupci dalších asociací: Jan Přerovský, předseda českého Interski, Šimon Mastný ze Svazu lyžařů, Soňa Vodičková z Pedagogické fakulty v Liberci, Michal Turek za Český svaz lyžařských škol a Arnošt Binter z Pedagogického centra v Českých Budějovicích. V duchu hesla kongresu „Sport na sněhu pro všechny“ měla korejská veřejnost možnost zalyžovat si a pod vedením instruktorů – lektorů z Argentiny, Bulharska, Francie, Slovinska, Nového Zélandu a dalších zemí světa. Zbytek demonstrátorů ale nezahálel – každodenní program začínal v devět hodin ráno a zpravidla končil po desáté večer. Organizátoři připravili týdenní nabitý program v přednáškových místnostech a na sněhu. Po úvodním oficiálním zahájení, které připomínalo defilé zemí na olympijských hrách včetně velkolepé podívané s hudbou, ohňostrojem a excelentní jízdou korejských demonstrátorů, začal několikadenní maratón 42 teoretických úvodů k workshopům a dalších šesti desítek přednášek týkajících se metodiky a systémů vzdělávání v oblasti alpského lyžování, snowboardingu, klasického lyžování, telemarku a nových netradičních sportů. V souvislosti s rozšiřující se strukturou kurzů Apul je pro nás cenné například začlenění do skupiny koordinující snowbording v rámci Interski i nové kontakty s telemarkovou světovou scénou.

apul news

104

Velmi očekávanou částí programu byly večerní demojízdy, ve kterých se představili demonstrátoři účastnických zemí. Korejská veřejnost, organizátoři i členové národních výprav vytvořili nezapomenutelnou atmosféru a každá jízda byla doprovázena bouřlivými ovacemi a potleskem. V takovém duchu se odvíjel i závěrečný večer s hromadnou jízdou všech demonstrátorů a slavnostním předáním vlajky Interski zástupcům St. Antonu v Rakousku, hostitelům příštího kongresu v roce 2011. Pro naši asociaci i lyžování v Česku je to skvělá příležitost představit se ve větší a kompletnější sestavě reprezentující výuku, metodiku a techniku lyžování, snowbordingu, telemarku… Zkrátka všech myslitelných SNOWSPORTS, které provozujeme a vyučujeme v našich školách. Děkujeme sponzorům: Rossignol, Kama, Maier, Zanier, Vafo Praha, s.r.o.

Český workshop

zvanou „less talking, more skiing“ (méně mluvit a více lyžovat) a nejčastěji používanými výrazy učitelů jsou „feeling“ a „feedback“. Mohou si to dovolit vzhledem k podmínkám. Široké a dlouhé sjezdovky, dobrá kvalita sněhu, krátké čekací doby u lanovek, využití snowparků i možnost lyžování mimo sjezdovky činí výuku mnohem zábavnější nejen pro klienty lyžařských škol. Učitelé pak mohou opravdu více lyžovat a dávat svým žákům jen drobné rady na procítění a očekávat zpětnou vazbu. Na našich sjezdovkách, úzkých, krátkých a často i ledovatých je nutno volit jiný postup. Nemáme takové možnosti jako naši kolegové ve Francii či Švédsku, a proto volíme maximum zdokonalujících cvičení nejen pro pobavení klientů a změnu formy výuky, ale i k dosažení dobrého základního postoje a rychlých reakcí či slušné koordina-

ce žáka, který je tak schopen lyže dobře kontrolovat a bezpečně se pohybovat na specifických sjezdovkách našich středohor. Večerní přednášku jsme zaměřili na prezentaci metodiky a CD Apul a druhý den pak na svahu prezentovali soubor koordinačních a zdokonalujících cvičení na krátké oblouky. Ta jsme rozdělili do tří základních bloků zaměřených na stabilizaci horní poloviny těla, vedení lyží a koordinaci spolu se zábavou. Oba naše workshopy byly nejen hojně navštíveny, ale i velmi dobře přijaty odbornou veřejností, což potvrzovaly i dlouhé technické debaty vedené ještě večer „na suchu“ v kuloárech. To vše ale ke kongresům Interski neodmyslitelně patří a všichni se snaží využít každé volné chvilky k získání informací a poznatků, ať už ze země na druhém konci světa, nebo jen té sousední.

Vybrané workshopy

Technické principy výuky: – rovnováha při pohybu – pohyb v přímé linii – tlak na vnější lyži Didaktické principy – zábavná výuka: – sladění přání a schopností klienta – výuka lyžování lyžováním /learning by doing/ – zacílení na funkčnost pohybů – rychlé postupy během krátké a efektivní výuky, postavené na kvalitních metodických základech – vysoká profesionalita v přístupu ke klientům Hodnocení workshopu: *****

Pohyby vycházející z boků se učí už od úplných začátečníků a hlavně u dětí. Pro děti je typické, že při jízdě v pluhových obloucích mají vnější nohu nataženou a vnitřní je více pokrčená. Tuto metodu mají Maďaři převzatou od p. Zattmayera, který se proslavil svými modely lyžujících panáčků. Tento workshop byl zaměřen na techniku lyžování. Maďaři představili další dva workshopy, které byly zaměřeny na harmonii pohybu a sílu. Hodnocení workshopu: ***

Nejen lyžařské velmoci, které většinou významně ovlivňují dění na poli výuky lyžování, ale i menší země měly možnost rozvinout svůj potenciál a představit tak světu svůj vlastní přístup k lyžování, k jeho technice i výuce. Proto i naše česká výprava využila této příležitosti a na večerní prezentaci i následně druhý den na svahu zaujala zúčastněné pedagogy z ostatních zemí osobitým tématem i typicky humorným přístupem českých instruktorů lyžování. Jako téma pro náš workshop jsme zvolili „Zdokonalovací cvičení na zlepšení koordinace na lyžích“. Téma pro výuku lyžování v českých podmínkách víc než stěžejní. Většina zemí, hlavně v zámoří (USA, Austrálie, Nový Zéland, Kanada), ale i v Evropě, se ubírá cestou

HOLANDSKO Téma: Sjezdové lyžování – výuka lyžování: pružná řešení Prezentace: Tjeerd Terpstra, Jeroen Jobse Přestože Holandsko není lyžařskou destinací, tak workshop, jejž Holanďané na kongresu v Koreji představili, byl velmi zajímavý, neboť vycházel z reálných zkušeností instruktorů působících v holandských lyžařských školách. Holandsko je rovinatou zemí s minimální lyžařskou historií. V posledních letech dochází v Holandsku k velkému boomu lyžování a snowboardingu, v provozu je na 70 lyžařských center, převážně uměle vytvořených kopců a lyžařských hal. Lyžování se pro Holanďany stalo příjemným zpestřením a odreagováním se od pracovních povinností. Zařadilo se do seznamu sportovních aktivit provozovaných hlavně po pracovní době, vedle cyklistiky či fitness. Tomuto trendu musela být přizpůsobena i výuka lyžování. Průměrná doba výuky v Holandsku je cca 2 hod., na rozdíl od alpského standardu, kde výuka lyžování má převážně 5–6denní charakter. Holandští instruktoři razí výuku typu „direkt weg“ / přímá cesta/, kdy se snaží své klienty v co nejkratším čase naučit základy lyžování pro potřeby sjíždění v halách. Metodická řada: zahřátí – pluh – krátké pluhové oblouky – wedelny – paralelní oblouky

MAĎARSKO Téma: Boky nelžou Prezentace: Miklos Ozsvath Maďarsko, stejně jako Holandsko, nemá příliš silné vlastní historické kořeny lyžování. Vzhledem k tomu, že sousedí s lyžařskou velmocí Rakouskem, je tu patrná silná orientace právě na Rakousko. Přesto se snažili na tomto kongresu Interski představit vlastní metodiku lyžování, která vychází právě z pohybu boků. Role boků: – správný základní lyžařský postoj – směr pohybu vycházející z boků a působící na přehranění – zachování pohybu „kippen“ – důležité – zamezit pokrčení vnější nohy

NĚMECKO Téma:

Sjezdové lyžování: Teenageři jako samostatná cílová kategorie Prezentace: člen demotýmu Německo se na kongresu Interski představilo jako jedna z velmocí, která udává směr současného Schneesportu. Němci prezentovali všechna trendová odvětví zimních sportů /Ski alpin, Snowboard, Telemark/, která měli podrobně zpracovaná do několika workshopů. Vedle dětské výuky lyžování patří výuka náctiletých (ve věku 12–16 let) do popředí zájmu všech německých lyžařských škol. Pro tuto věkovou skupinu je zapotřebí výuku na lyžích upravit tak, aby byla zajímavá, atraktivní a přilákala více zájemců z řady „teens“. Co musí mít učitel na paměti při výuce „teens“: – učitel je v roli kouče – bohaté technické zkušenosti

105

– je vzorem i v oblasti morální výchovy – důvěra a odpovědnost Cíle výuky: 1/ zábava při výuce – vyzkoušet nové dovednostní prvky - triky – stupňovat náročnost prvků – jízda na strmém svahu, freeride – soutěž, závody, paralelní slalom – podpora kreativity mládeže – spolupráce při hledání různých řešení 2/ přenesení odpovědnosti na „teens“ – převzetí odpovědnosti za organizaci skupiny – převzetí odpovědnosti za ostatní členy skupiny, v této roli se postupně vystřídají všichni žáci Rady pro učitele: – nezaměňuj „teens“ s dětmi – nesnaž se zalíbit se za každou cenu – zábava je pouze podpůrným prostředkem při výuce; cílem výuky není zábava sama – nesnaž se napodobovat způsob chování, mluvu, styl mládeže – zůstaň sám sebou a postupně si vybuduj přirozenou autoritu

TERMÍNOVÁ LISTINA AKCÍ APUL JARO 2007 9.–10. 3. 07 MČR UČITELŮ LYŽOVÁNÍ Místo konání: Stoh – Špindlerův Mlýn 13. 3.–18. 3. 07 Snowboardový kurz APUL Místo konání: Pec pod Sněžkou – jen pro členy apul 15.–17. 3. 07 Freestylový seminář Místo konání: Pec pod Sněžkou 22.–25. 3. 12. 07 Běžecký kurz Místo konání: Harrachov 23. 3.–1. 4. 07 Kurz licence C Místo konání: Špindlerův Mlýn 30.–1. 4. 07 Opravné zkoušky C, B Místo konání: Špindlerův Mlýn 30.–1. 4. 07 Opravné zkoušky SNB Místo konání: Pec pod Sněžkou 30. 3.–1. 4. 07 Prolongační kurz B, A Místo konání: Pec pod Sněžkou 26.–29. 3. 07 Slalomový kurz Místo konání: Špindlerův Mlýn 5.–8. 4. 07 Lavinový kurz Místo konání: Richterovy boudy, Krkonoše květen 2007 Kurz licence A Místo konání: Rakousko

Často tato výuka probíhá v kombinaci s výukou snowboardingu. Velké množství prvků a triků má společný technický základ jak na lyžích, tak na snowboardu a obě skupiny se mohou vzájemně doplňovat a ovlivňovat. Hodnocení workshopu: ****

více o akcích na www.apul.cz

INTERSKI KONGRES, KOREA 2007

NIGHT SHOW Velice přitažlivým programem, a to nejen pro účastníky kongresu Interski, ale hlavně pro návštěvníky korejského zimního střediska Yong Pyong, se stala Night Show. Každý večer, po celou dobu konání kongresu, připravili organizátoři ve spolupráci se všemi zúčastněnými státy přehlídku toho nejlepšího z lyžařských, snowboardových i telemarkových dovedností. V průběhu tří po sobě jdoucích večerů se na svahu s nočním osvětlením postupně představily demotýmy jednotlivých států včetně České republiky, aby předvedly při „synchronizované jízdě“ to nejlepší, čeho lze na lyžích docílit. Každý stát se chtěl představit na této noční přehlídce v tom nejlepším světle a bylo vidět, že za touto night show jsou hodiny a hodiny náročných tréninků. Ovšem výsledný efekt byl fascinující… Náročné lyžařské kreace se spoustou zajímavých triků a originálních choreografií nejvíce ocenilo korejské publikum. Nadšení diváci na tribunách mohutným aplausem oslavili každý demotým, který předvedl svou vlastní šou. Velký potlesk si odnesly hlavně telemarkové demotýmy, neboť jízda na telemarkových lyžích je pro Korejce takřka neznámým sportem, který si v okamžiku získal celou řadu příznivců. Povedenou akcí, přestože teploměr ukazoval -15°C, byla přehlídka snowboardingového umění na Park & Pipe Show. Zde se ve světle reflektorů představili nejen snowboardisté, ale i příznivci freestyle-skiingu. A opravdu bylo na co se dívat. Jednotliví aktéři předváděli úžasné triky a fantastické skokové kreace, které přiváděly přihlížející diváky do varu. Atmosféra na nočních šou byla úžasná, takřka srovnatelná s olympijskou atmosférou. Korejci si rozhodně zaslouží velké poděkování za dokonale připravený kongres Interski, za skvělou podporu zimních sportů i za jejich přirozenou ochotu a vstřícnost.

MEZINÁRODNÍ MISTROVSTVÍ UÿITELŢ LYŽOVÁNÍ ÿR

Středisko Yong Pyong je kandidátem pro konání zimních Olympijských her 2014. Držíme Korejcům palce, neboť dokáží vytvořit tak neopakovatelnou atmosféru, že jsme si chvílemi připadali jako na olympiádě i my.

ŠPINDLERŢV MLÝN, 10/03/07 Místo konání: Špindlerův Mlýn, sjezdovka Stoh Ředitel závodu: Bohumír Zeman Pořadatel: SKOL MAX Ski School a.s. ve spolupráci s APUL

pro členy APUL

nabídka lyžařského materiálu za vynikající ceny!!!

Objednávejte rychle! zboží Rossignol do 20. 3. 07 zboží KAMA do 30. 4. 07

www.apul.cz, info@apul.cz Staňte se členy APUL!

ČASOVÝ PROGRAM: 9.3. 17.00–19.00 prezentace, Penzion AERO 19.15–21.00 porada vedoucích družstev, losování 10.3. sjezdovka STOH: 08.00 prohlídka trati prvního kola obřího slalomu 08.30 start prvního kola obřího slalomu (pořadí telemark ženy, muži, sjezd. lyže ženy, muži) 10.00 prohlídka trati snowboard crossu 10.30 start snowboard crossu 11.00 prohlídka trati druhého kola obřího slalomu 11.30 start druhého kola obřího slalomu 12.00 úklid a úprava trati 12.30 trénink demotýmů 13.30 start soutěže demotýmů 10.3. restaurace ERPET: 19.00 vyhlášení výsledků 20.00 raut, večerní party

AUTO

106

NA HORY

Text: Petr Buček

Foto: archiv autora

PO AMERICKU ní zboží Amerika udělala z terénních aut spotřeb žejí na hory. pro lidi ve městě i pro ty, kdo z něj rádi vyrá dále vozy SUV Lednový autosalon v Detroitu ukazuje, kam v americkém pojetí směřují.

Spojené státy v posledních pár letech odhalují kouzlo úsporných motorů a tato móda úzce spojená s rostoucími cenami pohonných hmot neobchází ani žíznivé obry v podání off-roadů. Šetrnost k životnímu prostředí a k peněžence majitele je dnes v Americe spojována

s hybridními pohony. Jejich nabídka je však zatím poměrně úzká. Zájemci o hybridní SUV kombinující benzinový a elektromotor mohou vybírat jen mezi několika vozy v čele s Fordem Escape Hybrid za cenu od 25 tisíc dolarů a volitelným pohonem všech kol, další možnost představuje Toyota Highlander Hybrid

anebo luxusnější a dražší Lexus RX 400h. Ten se prodává i v Česku za 1,7 milionu korun. Menší elektromotory pomáhají pod kapotami hybridů silnějšímu benzinovému motoru, což má za následek nižší spotřebu. Kombinovaná spotřeba hybridního lexusu dosahuje osmi litrů benzinu na sto kilometrů. Takový údaj sice omráčí v Americe, ale Evropany nechává spíše v klidu. Srovnatelný apetyt mají v této kategorii vozy SUV poháněné naftovými motory s evropskými kořeny. Spojené státy však rozšíření dieselů odmítají kvůli vyšším škodlivinám v emisích tím, že pro ně stanovily přísnější normy. Evropské automobilky však zápas o americké zákazníky nevzdávají a zkoušejí za oceánem prorazit se svými dieselovými SUV s moderní technologií, jež nepříjemné dusičnany dovede potlačit. Na detroitském výstavišti tak Mercedes letos vystavoval svůj model GL 420 BLUETEC. Na autosalonu nemohl chybět ani americký bestseller Ford F-series pickup. Stejně jako vládnou trhu s auty v Česku malé škodovky, vede americké prodeje už po tři desítky let tento velký pickup 4x4 s logem Fordu. Zdá se, že žádné jiné auto neodpovídá lépe americkému stylu života, vůbec největší poptáv-

107

ka po pickupech Fordu přitom přichází z Texasu. V Americe se velkým pickupům takového druhu neřekne jinak než „truck“. O zajímavé novinky na autosalonu v Detroitu letos vůbec nebyla nouze. Hyundai po svých úspěších s na americké poměry menšími a levnějšími vozy SUV začíná na největším světovém trhu s automobily s prodejem svého nového modelu Veracruz. Auto se jménem mexického města a státu se pouští do souboje s BMW X5 nebo Mercedesem ML. Sedmimístný luxusní vůz nabídne pro Ameriku klasický motor se šesti válci, objemem 3,8 litru a výkonem 260 koní. Ale už se prý připravuje i evropská verze s turbodieselem. Za dva roky začne švédská automobilka Volvo prodávat své druhé SUV, půjde o menšího bratra modelu XC90, tentokrát s názvem XC60. Švédská značka se však studií připravovaného vozu pochlubila už letos v Detroitu. Designem půjde o typické volvo se svalnatými boky a zádí, kterou doplní rozměrná světla. Interiér dostane podobně jako u dalších nových modelů švédské automobilky futuristickou středovou konzolí s dotykovými ovladači. Právě různé studie bývají kořením každého autosalonu. Některé, jako v případě volva, mají k sériovému modelu docela blízko, jiné před-

stavují jen ideály designérů. S americkou firmou Airstream, která produkuje obytná vozidla, vyvinula automobilka Ford auto budoucnosti. Inspirovala se přitom vozem vídaným v kempech. A jelikož k moderním karavanům patří i velká dávka luxusu, mohou se návštěvníci probíhajícího detroitského autosalonu třeba ohřát u krbu. Když nastoupí právě do studie Ford Airstream. Nejde ale samozřejmě o přídavné vytápění, plameny jsou totiž virtuální. Promítají se na válcové obrazovce. Vedle záře ohně si je na ní možné přehrát film nebo poslouží při počítačových hrách. Robustnost studie řadí Ford Airstream mezi tak zvané crossovery spojující více dříve známých druhů aut pod jednu střechu. V tomto případě jde o velkoprostorové auto s vyšší světlou výškou vozů SUV. Posedlost promítáním filmů přiznává i další detroitská studie, tentokrát od Suzuki. Jedná se o malý pojízdný kinosál. Auto postavené na modelu Vitara má otočné sedačky, a když se rozevře jeho střecha, dívá se posádka vozu přímo na plátno. Obrázky na něj vysílá promítačka umístěná na přední části střechy. Přesto se označení jako futuristické spíše hodí k další studii z ranku SUV představené

v Detroitu. Je jí Nissan Bevel. Podle kalifornského designérského studia japonské značky, kde studie vznikla, má bevel ukazovat budoucnost designu off-roadů Nissanu. Pozornost u Nissan Bevel poutá hranatá přední část s ukrytými reflektory a malé kamery umístěné jako prasečí ouška nahoře na dveřích, které nahrazují obyklá zpětná zrcátka. Zadní část Nissanu Bevel více připomíná užitkové auto nebo lehké vojenské vozidlo. Na americkém autosalonu nikdy nemůže chybět nějaké překvapení od Jeepu, který módu malých terénních aut svou službou ve 2. světové válce odstartoval. Letošní studie Trailhawk se pokouší spojit robustnost Jeepu Wrangler s pohodlně zaměřeným Grand Cherokeem. Která auta mají mezi detroitskými novinkami největší šanci na úspěch, může napovědět každoročně pořádaná anketa o nejlepší SUV americkým magazínem Motor Trend. Pro letošek se tímto označením může ve Spojených státech chlubit Mercedes GL, loni redakce za nejlepší SUV vybrala v Evropě neznámý Nissat Xterra a předloni získal nejvyšší ocenění Land Rover Discovery.

#0

/64

FEZ FIM Å QÐ S[EZ O U F QM Á C LPN UPVÀPW P FOÁ NJÀF x Q L V EQS F B UMV WÁ Q P UP MJD WJE QPOFO N P L Q NZ Z TBE Å TZTUÁ ÅD E B Q Ð

M B Q Q L P

TPVÀ¹

PC TULZ Q

MJTUJ

B DZL

ÊLZ

M P L H P

M B U ,B DLÁIP

MFÀF

PQM O Å Q E

OÅ F W B C WZ

4L

À

,

SBO

TU

MÑ NPEF

cestovní kancelář Lyžařské zájezdy můžete objednat ON-LINE na www.nev-dama.cz či osobně na těchto prodejních místech: Beroun Hanzlíková Jitka

Česká Lípa Jiřina Gabrielová - CA ORBIS

Viničná 1474, Beroun 2, 26601 hanzlikovaj@seznam.cz

Moskevská 81, Česká Lípa, 47001 tel.: 487 525 619, FAX: 487 525 619 caorbis@email.cz

Jana Kodadová - JK Travel Husovo nám. 41, Beroun, 26601 tel.: 311 600 000, FAX: 311 600 000 info@jktravel.cz, www.jktravel.cz

České Budějovice ROSLO s.r.o.

Břeclav TORA tour Jana Palacha 3197, Břeclav, 69002 tel.: 519 324 160, FAX: 519 326 296 ck@tora.cz, toratour.cz

TVARBET MORAVIA, a. s. Hodonín CK KONTAKT MORAVIA Tř. 17. Listopadu 2, Břeclav, 69002 tel.: 519 325 202, FAX: 519 325 202 breclav@kontakt-moravia.cz www.kontakt-moravia.cz

Brno-město Atlantika Masarykova 34, Brno, 60200 tel.: 542 216 749, FAX: 542 216 749 masarykova@atlantika.cz www.atlantika.cz

Nám. Přemysla Otakara II. 84/24 České Budějovice, 37001 tel.: 386 355 932, FAX: 386 353 512 therra@therra.cz www.therra.cz

VM-TOUR - Ing. Vladimíra Marýšková Zátkovo nábřeží 7 České Budějovice, 37001 tel.: 386 355 547, FAX: 386 355 547 vmtour@quick.cz

Frýdek-Místek TVARBET MORAVIA, a. s. Hodonín CK KONTAKT MORAVIA Tržní 21, Frýdek - Místek, 73801 tel.: 558 648 444, FAX: 558 648 444 fm@kontakt-moravia.cz www.kontakt-moravia.cz

DAMA

ÚAN Zvonařka Brno - Trnitá, 60200 tel.: 543 214 911, FAX: 543 214 911 zvonarka@atlantika.cz www.atlantika.cz

tel.: 257 328 060, FAX: 257 328 060 praha5@ckdama.cz

Centrum Nový Smíchov - Drapa Sport, Plzeňská 8, Praha 5, 15000

DAMA

Běhounská 22, Brno, 60200 tel.: 542 217 718, FAX: 542 217 721 ck@atlantika.cz www.atlantika.cz

Slezská 29, Praha 3, 13000 tel.: 224 254 455, FAX: 224 254 455 praha3@ckdama.cz

GO SERVICE - Dana Harvánková

Vršovické nám. 4, Praha 10, 10100 tel.: 271 742 695, FAX: 271 742 669 praha10@ckdama.cz

Starobrněnská 8, Brno, 60200 tel.: 542 220 050, FAX: 542 217 468 ck@go-service.cz www.go-service.cz

Libor Zabloudil - cestovní agentura Lidická 4, Brno, 60200 tel.: 545 213 343, FAX: 545 213 343 agentura@zabloudil.cz www.zabloudil.cz

TOUR SPORT Josefská 21, Brno, 60200 tel.: 542 218 081, FAX: 542 218 047 info@toursport.cz www.toursport.cz

TVARBET MORAVIA, a. s. Hodonín CK KONTAKT MORAVIA Brandlova 4, Brno, 60200 tel.: 542 221 238, FAX: 542 221 238 brno@kontakt-moravia.cz www.kontakt-moravia.cz

Brno-venkov

DAMA

OC Olympia - Drapa Sport U Dálnice 777, Brno - Modřice, 66442 tel.: 547 210 756, FAX: 547 210 756 brno@ckdama.cz

Cheb Irena HORÁČKOVÁ - TOUR CENTRUM budova hlavní pošty P.O.B 221 Mariánské Lázně, 35301 tel.: 354 622 405, FAX: 354 622 405 marlazne@tourcentrum.cz www.tourcentrum.cz

Chomutov Mgr. Stanislav Knop „KNOP-SPORT“ Blatenská 1510, Chomutov, 43001 tel.: 474 652 240, FAX: 474 624 416 ck.knop.sport@worldonline.cz

Chrudim JOLLY Chrudim Nezvalova 923, Chrudim, 53701 tel.: 469 689 072, FAX: 469 689 072 g.pochobradska@seznam.cz

Tichonická 1062/22, Praha 10, 10400, tel.: 267 711 877, FAX: 267 711 877 vesela.jana@tiscali.cz www.ckok.cz

DAMA

NEMO Panská 3, Praha 1, 11121 tel.: 224 210 900, FAX: 224 213 311 zajezdy@nemo.cz

American Express CA Václavské nám. 56, Praha 1, 11000 tel.: 234 711 777, FAX: 234 711 712 zajezdy@axrep.cz

Atlantika Lidická 17, Prah 5, 15000 tel.: 257 329 641, FAX: 257 329 641 praha@atlantika.cz www.atlantika.cz

CA Ing. Lucie STUPKOVÁ Vysočanská 237/101 Praha 9 - Střížkov, 19000 tel.: 603 168 544 stupkova.lucie@seznam.cz

D - Fit. JIDÁŠ Nupacká 9/1155, Praha 10, 10000 tel.: 274 817 975, FAX: 274 817 975 posta@dfitjidas.cz www.dfitjidas.cz

Dudková Marcela M. Horákové 76, Praha 7, 17000 tel.: 233 311 911, FAX: 233 311 911 dudkova.marcela@seznam.cz

Help s.r.o. Opletalova 27, Praha 1, 110 00 tel.: 224 091 589, FAX: 224 091 590 milada@helpcz.com

Ing. Daniel DVOŘÁK - DANTOUR Čs. armády 11, Praha 6, 16000 tel.: 224 315 084, FAX: 224 315 084 info@dantour-praha.cz

Ing. Daniel DVOŘÁK - DANTOUR Na Ostrohu 30, Praha 6, 16000 tel.: 224 315 084, FAX: 224 315 084 info@dantour-praha.cz

Jana Veselá - CK OK Willsonova 80, Praha 1, 11000 tel.: 224 641 937, FAX: 224 641 937 vesela.jana@tiscali.cz www.ckok.cz

Karviná ARMITOUR - CESTOVNÍ KANCELÁŘ Kpt.Jaroše 794, Orlová-Lutyně, 73514 tel.: 596 512 049, FAX: 596 512 049 armitour@armitour.cz www.volny.cz/armitour

KANDA s.r.o. Na Šmukýřce 909/19, Praha 5, 15000, tel.: 257 212 696, FAX: 257 210 725 kanda@kanda.cz

LASTE V Roháčích 32/173, Praha 5, 15007 tel.: 235 522 355, FAX: 235 522 359 zajezdy@laste.cz www.zajezdy.laste.cz Blahníkova 646/16, Praha 3, 13000 tel.: 556 730 818, FAX: 556 730 818 eres.tour@seznam.cz

Křižíkova 22, Praha 8, 18600 tel.: 222 328 080, FAX: 222 328 080 wtc@wtc.cz www.wtc.cz

Hodonín Františka Padalíková CA KORINTH Národní třída 9, Hodonín, 69501 tel.: 518 341 703, FAX: 518 341 703 korinth@tiscali.cz

TVARBET MORAVIA, a. s. Hodonín CK KONTAKT MORAVIA Svatoborská 495, Kyjov, 69701 tel.: 518 615 381, FAX: 518 615 381 kyjov@kontakt-moravia.cz www.kontakt-moravia.cz

TVARBET MORAVIA, a. s. Hodonín CK KONTAKT MORAVIA Národní třída 30, Hodonín, 69501 tel.: 582 336 681, FAX: 582 336 681 hodonin@kontakt-moravia.cz www.kontakt-moravia.cz

Slovenská 12, Olomouc, 77200 tel.: 585 228 774, FAX: 585 228 782 rekos@rekos.cz www.rekos.cz

TVARBET MORAVIA, a. s. Hodonín CK KONTAKT MORAVIA

Široká 3, Havířov Město, 73601 tel.: 596 811 381, FAX: 596 420 034 mkservice@iol.cz www.mkservice.kvalitne.cz

Pekařská 1, Olomouc, 77100 tel.: 585 227 870, FAX: 585 227 870 olomouc@kontakt-moravia.cz www.kontakt-moravia.cz

Michal Škorvan - cestovní agentura

Opava

Široká 3, Havířov, 73601 tel.: 596 420 031, FAX: 596 420 034 mservice@seznam.cz

Tonitour CA Bezručova 36, Český Těšín, 73701 tel.: 558 711 802, FAX: 558 711 802 tonitour@silesnet.cz

VÁCLAV BALOUN - CA BAHOK Malkovského 608 Praha 9 - Letňany, 19900 tel.: 283 922 149, FAX: 283 920 517 bahok@seznam.cz

CK REKOS

Martina Káňová CA MK Service

Roman Sovják - ERES TOUR

WORLD TRAVEL CONSULTING s.r.o. Hlavní město Praha

Atlantika

Atlantika

Jana Veselá - CK OK

TVARBET MORAVIA, a. s. Hodonín CK KONTAKT MORAVIA Tř.17. Listopadu 2/23, Karviná, 73301 tel.: 595 391 250, FAX: 595 391 250 karvina@kontakt-moravia.cz www.kontakt-moravia.cz

Kolín HUGO TRAVEL, s.r.o.

Anna Tröstrová - CIMEA travel Mírové náměstí 515, Hlučín, 74801 tel.: 595 042 240, FAX: 595 042 240 cimeatravel@seznam.cz

TVARBET MORAVIA, a. s. Hodonín CK KONTAKT MORAVIA Dolní nám. 1, Opava, 74601 tel.: 553 778 777, FAX: 553 778 777 opava@kontakt-moravia.cz www.kontakt-moravia.cz

Ostrava-město

DAMA

Českobratrská 17/611, Ostrava, 70200 tel.: 596 113 374, FAX: 596 113 374 ostrava@ckdama.cz

Na Vršku 10 Jablonec nad Nisou, 46601 tel.: 483 312 666, FAX: 483 312 666 info@mauthner.cz www.mauthner.cz

Jindřichův Hradec Jaroslava Šteflová, ŠTEFL-TOUR Klášterská 78/2 Jindřichův Hradec, 37701 tel.: 384 362 696, FAX: 384 362 696

Jaroslava Šteflová, ŠTEFL-TOUR Havlíčkovo nám. 102/I, Dačice, 38001 tel.: 384 420361, FAX: 384 420 292 cestovka@stefl-tour.cz

TOUR VITORAZ s.r.o. Revoluční 245, České Velenice, 37810 tel.: 384 794 318, FAX: 384 794 318 vitoraz@tiscali.cz www.ubytuj.zde.cz

T. G. Masaryka 14, Svitavy, 56802 tel.: 461 530 654, FAX: 461 530 654 jamas@cmail.cz, č

Tachov Irena HORÁČKOVÁ - TOUR CENTRUM

Teplice C.K. TEP TOUR

Čtvrtky 677, Kvasice, 76821 tel.: 603 149 735 daniel_linnert@eee.cz

TVARBET MORAVIA, a. s. Hodonín CK KONTAKT MORAVIA Velké náměstí 105/32, Kroměříž, 76701 tel.: 573 336 002, FAX: 573 336 002 kromeriz@kontakt-moravia.cz www.kontakt-moravia.cz

Liberec

MORAVA Tour s.r.o. Milíčova 16, Ostrava 2, 70200 tel.: 596 116 797, FAX: 596 116 797 info@moravatour.cz www.moravatour.cz

SEZÓNA Nádražní 15, Ostrava 1, 70200 tel.: 596 127 344, FAX: 596 127 344 sezona2@volny.cz

DCK Rekrea Liberec

Petr Mauthner - cestovní kancelář

Svitavy Jamas - Jana Hutáková

Novinářská 3178, Ostrava, 70200 tel.: 596 617 323, FAX: 596 617 323 ostrava@ckdama.cz

OC Futurum - Drapa Sport

Poštovní 25/9 Jablonec nad Nisou, 46601 tel.: 483 311 255, FAX: 483 311 255 jablonec@mauthner.cz www.mauthner.cz

K Lesu 937 / III, Rokycany, 33701 tel.: 371 728 529, FAX: 371 728 529 viragoman@seznam.cz

OC Futurum - Intersport Drapa

Hradec Králové

Jablonec nad Nisou Petr Mauthner - cestovní kancelář

Rokycany Jaroslav Vítek

Kroměříž Daniel Linnert

Hlavní třída 697 Ostrava - Poruba, 70200 tel.: 596 923 400 ostravap@kontakt-moravia.cz www.kontakt-moravia.cz

Tř. E. Beneše 1561 Hradec Králové, 50012 tel.: 483 380 796, FAX: 483 380 796, active@wo.cz www.activeguide.cz

Wolkerova 31, Prostějov, 79601 tel.: 585 336 681, FAX: 585 336 681 prostejov@kontakt-moravia.cz www.kontakt-moravia.cz

nám. Republiky 116, Tachov, 34701 tel.: 374 725 630, FAX: 374 725 631 tachov@tourcentrum.cz www.tourcentrum.cz

České mládeže 456 Liberec - Doubí, 46001 tel.: 485 133 838, FAX: 485 133 838 liberec@ckdama.cz

PaedDr. Jaroslav Mottl Activeguide travel agency

Prostějov TVARBET MORAVIA, a. s. Hodonín CK KONTAKT MORAVIA

DAMA

TVARBET MORAVIA, a. s. Hodonín CK KONTAKT MORAVIA

Brněnská 23a, Hradec Králové, 50009 tel.: 495 266 291, FAX: 495 266 291 hradec@ckdama.cz

Dlouhá 94, Příbram 3, 26101 tel.: 318 620 371, FAX: 318 620 371 trend_tuhacek@volny.cz

Rokycanova 1236, Český Brod, 28201 tel.: 606 413 005

DAMA

DAMA

Příbram František Tuháček - TREND

Nisa center - Drapa Sport

nám. E. Beneše 31, Liberec, 46001 tel.: 485 108 308, FAX: 485 108 308 rekrea.liberec@quick.cz

Most INTER - ZNOJEMIA, s.r.o. Radniční 1, Most, 43401 tel.: 476 707 663, FAX: 476 707 663 ck.interznojemia@tiscali.cz www.inter-znojemia.cz

Náchod ELIZABETH - Petr Pultar Komenského 1472, Náchod, 54701 tel.: 602 190 040, FAX: 491 420 245 elizabeth.ca@seznam.cz

Petr Hejzlar - cestovní agentura Vítkova 12, Náchod, 54701 tel.: 491 423 682, FAX: 491 423 682 abetour@seznam.cz

Nový Jičín Roman Sovják - ERES TOUR Masarykovo nám. 4, Odry, 74235 tel.: 556 730 818, FAX: 556 730 818 eres.tour@seznam.cz

TVARBET MORAVIA, a. s. Hodonín CK KONTAKT MORAVIA Masarykovo nám. 12, Nový Jičín, 74101 tel.: 556 711 511, FAX: 556 711 511 nj@kontakt-moravia.cz www.kontakt-moravia.cz

Olomouc

DAMA

Erbenova 2, Olomouc, 77900 tel.: 585 202 204, FAX: 585 202 204 olomouc@ckdama.cz

TVARBET MORAVIA, a. s. Hodonín CK KONTAKT MORAVIA Zámecká 169/8 Ostrava - centrum, 70200 tel.: 595 171 113, FAX: 595 171 113 ostrava@kontakt-moravia.cz www.kontakt-moravia.cz

Plzeň-město LAGUNA - Zuzana Ládrová

Masarykova 644/9, Teplice, 41501 tel.: 417 577 738, FAX: 417 577 704 lastminute@teptour.cz www.teptour.cz

Uherské Hradiště TVARBET MORAVIA, a. s. Hodonín CK KONTAKT MORAVIA Masarykovo nám. 157/8 Uherské Hradiště, 68601 tel.: 572 557 444, FAX: 572 557 444 uh@kontakt-moravia.cz www.kontakt-moravia.cz

Ústí nad Labem Petra Zemanová, CK TRYSK Velká Hradební 33 Ústí nad Labem, 40001 tel.: 475 220 651, FAX: 475 221 803 tryskck@volny.cz www.volny.cz/cktrysk

Ústí nad Orlicí KONFIN Tyršovo nám. 49/I, Vysoké Mýto, 56601 tel.: 465 420 288, FAX: 465 420 288 info@busprodej.cz www.busprodej.cz

Jagellonská 5, Plzeň, 30136 tel.: 377 223 686, FAX: 377 223 685 ck.mz@worldonline.cz

Vyškov TVARBET MORAVIA, a. s. Hodonín CK KONTAKT MORAVIA

Přerov Atlantika

Sušilova 3, Vyškov, 68201 tel.: 517 333 830, FAX: 517 333 830 vyskov@kontakt-moravia.cz www.kontakt-moravia.cz

Čechova 11, Přerov, 75002 tel.: 581 202 841, FAX: 581 202 841 prerov@atlantika.cz www.atlantika.cz

CA VOKERS Komenského 1528/50, Přerov, 75002 tel.: 581 215 039, FAX: 581 215 039 ca.vokers@seznam.cz

Ing. Stefka Fousová - STEFANNY Masarykovo nám. 94, Hranice, 75301 tel.: 581 603 536, FAX: 581 603 536 polednova@quick.cz

TVARBET MORAVIA, a. s. Hodonín CK KONTAKT MORAVIA Wilsonova 17, Přerov, 75002 tel.: 581 516 005, FAX: 581 516 005 prerov@kontakt-moravia.cz www.kontakt-moravia.cz

Zlín

DAMA

Zarámí 4077, Zlín, 76001 tel.: 577 615 330, FAX: 577 615 332 zlin@ckdama.cz

TVARBET MORAVIA, a. s. Hodonín CK KONTAKT MORAVIA nám. Práce 1099, Zlín, 76001 tel.: 577 222 466, FAX: 577 222 466 zlin@kontakt-moravia.cz www.kontakt-moravia.cz

Znojmo INTER - ZNOJEMIA, s.r.o. Kovářská 309/10, Znojmo, 66902 tel.: 515 266 811, FAX: 515 266 811 ck@inter-znojemia.cz www.inter-znojemia.cz

110

W Ő SkdeNlzeOĀasopis ADRESÁaneb zakoupit Praha

A-Z SPORT

Lidická 7, 150 00 Praha 5 www.azsport.cz

CK CONTI

Jindřišská 30, 110 00 Praha 1 www.ckconti.cz

DRAPA SPORT KOC NOVÝ SMÍCHOV

Plzeňská 8, 150 00 Praha 5 tel: 251512174 www.drapasport.cz

CK FEDE

Jeruzalémská 3, 110 00 Praha 1 www.fede.cz

ROCK POINT NOVÝ SMÍCHOV

HUDY SPORT PERŠTÝN

Plzeňská 8, 150 00 Praha 5 www.rockpoint.cz

Na Perštýně 14, 110 00 Praha 1 www.hudy.cz

INTERSPORT DRAPA GALERIE BUTOVICE

MUJSPORT

Radlická 117, 158 00 Praha 5 tel/fax: 234141401 www.drapasport.cz

Revoluční 22, 110 00 Praha 1 www.mujsport.cz

BIL-SPORT

OUTDOOR CENTRUM ROCK POINT

Pod Dvorem 13, 160 00 Praha 5 www.skiveleslavin.cz

Martinská 2 (Na Perštýně), 110 00 Praha 1 www.rockpoint.cz

MAPIS

OUTDOOR CENTRUM ROCK POINT

Na Poříčí 10, 110 00 Praha 1 www.rockpoint.cz Dlouhá 614/10, 110 00 Praha 1 www.scottsports.cz KIWI SVĚT MAP A PRŮVODCŮ

specialista na cestovní literaturu Jungmannova 23, 110 00 Praha 1 www.kiwick.cz

Bělehradská 98, 120 00 Praha 2 www.rockpoint.cz HUDY SPORT

TRINNITY SHOP

snow a cyklo shop Vyšehradská 33, 128 00 Praha 2

SPORTCENTRUM

Křesomyslova 19, 140 00 Praha 4 www.bikerie.cz ROCK POINT OC CHODOV

Roztylská 2321/19, 148 00 Praha 4 www.rockpoint.cz SALOMON SHOP

specialista na značku Salomon OC Chodov - 2.patro, 149 00 Praha 4 www.SalomonSports.com

Staré Splavy

U Sv. Markéty 117, 386 01 Strakonice www.hudy.cz

SPORT PAUDERA

Krále Václava 120, 471 63 Staré Splavy tel: 487873275

Hostivice

Ústecký kraj

PROGRESS CYCLE

Chomutov

Královéhradecký kraj

BRAVA SPORT BLIZZARD-NORDICA

Dobruška

lyže - prodej a servis, kola a doplňky Logistic Park Tulipán, 253 01 Hostivice www.progresscycle.cz

Karoliny Světlé 1934, 430 02 Chomutov tel: 474625555 www.kola-dvorak.cz

SKI - SPORT ŘAČÁK

SMART TRAVEL

Českomoravská 41, 190 00 Praha 9 tel: 284811212 www.harfasport.cz DRAPA SPORT OC TESCO LETŇANY

Veselská 663, 190 00 Praha 9 tel: 284052173-4 www.drapasport.cz

Na Pankráci (mezi stanicemi metra „C“ Pankrác a Pražského povstání), 140 00 Praha 4 tel: 241403943 www.happysport.cz

HUDY SPORT

Mělník

HARFA SPORT

HAPPY SPORT PANKRÁC

Obchodní 113, 251 70 Čestlice tel: 272680056 www.drapasport.cz

Nádražní 164, 513 01 Semily www.ski-semily.cz

LBS SPORT

SENSOR FRIENDSHIP STORE

nám.Hrdinů 6, 140 00 Praha 4 tel: 261218737 www.skifrance.cz

INTERSPORT DRAPA SPEKTRUM PRŮHONICE

ROCK POINT TESCO

Veselská 663, 190 00 Praha 9 www.rockpoint.cz DRAPA SPORT CČM

Chlumecká 765, 198 00 Praha 9 tel: 281916917 www.drapasport.cz HAPPY SPORT LETŇANY

Beranových 125, 199 00 Praha 9 tel: 286920112 www.happysport.cz HERVIS SPORT - EUROPARK

Nákupní ulice 389/2, 102 00 Praha 10 tel: 234672277 www.hervis.cz

Kmochova 406, 280 02 Kolín

prodej a půjčovna lyží Pivovarská 3021, 276 01 Mělník

Mladá Boleslav

BRAVA SPORT FITNESS

ČESKÝ RÁJ OUTDOOR SPORTS

moc pěkný obchod ve dřevě Nerudova 616/30, 293 01 Mladá Boleslav tel: 326723384

Příbram

nejlepší výběr a ceny, poradenství sport. hala Březenecká, 430 04 Chomutov www.brava.cz

Most BIKE PARK MOST

Pražská 30, 261 01 Příbram II

Plzeň HANNAH CZECH

nám. Republiky 5, 301 00 Plzeň www.hudy.cz SUNBOW

Poděbradova 19, 301 00 Plzeň www.sunbow.cz Nám. Republiky 22, 301 00 Plzeň www.sunbow.cz EUROSKI.CZ

Resslova 3, 301 35 Plzeň www.euroski.cz

Podhorská 28a, 466 01 Jablonec nad Nisou www.kkksport.cz

KB SPORT HK

prodej, půjčovna a servis lyží, běžek a snb Pospíšilova 281, 500 03 Hradec Králové www.kbsport.cz DRAPA SPORT OC FUTURUM

Prosečská, 468 04 Jablonec nad Nisou

Brněnská 23a, 500 09 Hradec Králové tel: 495273863 www.drapasport.cz

Jilemnice

Hronov

INTERSPORT DRAPA OC TESCO PLZEŇ

Liberec

• 300 m dálniční okruh

Horova 1290, 500 02 Hradec Králové www.skicentrum.cz

SPORT BRONEC

Dolení 54, 514 01 Jilemnice www.intersport.cz

• Karlovarská výpadovka

SKI SPORT DRAHORÁD

SKICENTRUM

Poštovní 9 (OD EVEKO), 466 01 Jablonec n. N. tel: 483311106 www.sport2000jablonec.cz

prodej, servis, půjčovna a bazar Habrmannovo nám. 2, 312 00 Plzeň

Rokycanská 1385/130, 312 16 Plzeň-Doubravka tel: 377260444 www.drapasport.cz

Brněnská 1825/23a, 500 02 Hradec Králové www.rockpoint.cz prodej, servis, bazar a test centrum Fischer Habrmanova 166, 500 02 Hradec Králové tel: 495534695

SPORT 2000 JABLONEC NAD NISOU

INTERSPORT

SERVIS SPORT ČERVENKA

prodej, servis a testovací centrum Šafaříkova 581, 500 02 Hradec Králové tel: 495513305 www.funsport.cz

ROCK POINT FUTURUM

KKK SPORT

SUNBOW

FUN SPORT

HUDY SPORT

Jablonec nad Nisou

HUDY SPORT

specialista Dynastar, Lange, Look, Spyder a Kjus Gočárova 504, 500 01 Hradec Králové www.rm-sport.cz

Šafaříkova 581 b, 500 02 Hradec Králové www.hudy.cz

Liberecký kraj

Americká 54, 301 00 Plzeň www.hannah.cz

Hradec Králové

Ústí nad Labem Masarykova 3125, 400 01 Ústí nad Labem tel: 475205747 www.hudy.cz

Plzeňský kraj

specialista Dynastar, Lange, Look, Spyder a Kjus Kostelní 7, 518 01 Dobruška www.rm-sport.cz

HUDY SPORT

Budovatelů 2957, 434 01 Most

TRISPORT

RM SPORT

RM SPORT

Blatenská 111, 430 03 Chomutov www.smarttravel.cz

KT SPORT

T.G.Masaryka 24, 549 31 Hronov tel: 491481156

Jaroměř

ROCK POINT LIBEREC II

Pražská 15/2, 460 01 Liberec www.rockpoint.cz

specializovaná prodejna Praha - Hostivice značky Atomic, Salomon, Dynastar, Sporten, Lange, Toko, Giro Snow, Helly Hansen, Sensor, F.lli Campagnolo, SH+, Leki a Swans servis lyží na strojích Wintersteiger

SKISPORT SEMILY

Strakonice

KOLA - LYŽE DVOŘÁK

sport, bazar a půjčovna Husitská 13, 130 00 Praha 3

CK SKOL

Čestlice

prodej, půjčovna, servis a bazar Rudolfovská 64, 370 01 České Budějovice

VYSKOČIL JAROMÍR

vybavení pro skialp, servis, půjčovna a kurzy Heydukova 1589/6, 180 00 Praha 8 www.namche.cz

vše s logem SENSOR Slezská 125 (za Flórou), 130 00 Praha 3 www.sensor.cz

sport, servis a půjčovna lyží a snb Žižkovo náměstí 164, 286 01 Čáslav tel: 327316932

Kolín

NAMCHE

SPORT - BAZAR

České Mládeže 410, 460 06 Liberec 6

Dělnická 42, 170 00 Praha 7 tel: 283872004

Zenklova 168, 180 00 Praha 8 tel: 283841718 www.surf-centrum.cz

Vinohradská 149, 130 00 Praha 3 www.drapasport.cz

LESSKOL

nejlepší výběr a ceny, poradenství nám. 1. máje 4, 430 01 Chomutov www.brava.cz

FANATIC & F2 SURFCENTRUM

DRAPA SPORT OC PALÁC FLÓRA

České Budějovice HUDY SPORT

SPORT ŠEFČÍK

Semily

Františka Křížka 12, 170 00 Praha 7 www.skiservispraha.cz

Koněvova 5, 130 00 Praha 3 www.carv.cz

České Mládeže 456, 463 01 Liberec 3 tel: 482739013 www.drapasport.cz

Dolní náměstí 3, 512 44 Rokytnice nad Jizerou tel: 481522402

SPORTOVNÍ POTŘEBY

CARVING SHOP

Benešov

Jihočeský kraj

WAVESPORT

Montana top ski servis, tuning lyží, special ski Jirečkova 8/1008, 170 00 Praha 7 tel: 233377332 www.chcilyze.cz

V Tůních 11, 120 00 Praha 2 tel: 224942007

Středočeský kraj

SPORT SERVIS BRAIER

SKI POINT

SKI SURF SPORT

DRAPA SPORT NISA CENTER LIBEREC

SKI SPORT

speciálka pro běžky, špičkový ski servis Na Maninách 50, 170 00 Praha 7

Slezská 8, 120 00 Praha 2 tel. 222 522 450 www.hudy.cz

Hodkovická 16, 460 02 Liberec-Doubí tel: 485130057 www.sport2000liberec.cz

Kpt. Jaroše 31, 360 01 Karlovy Vary www.hervis.cz

Sokolský ostrov 1, 370 01 České Budějovice www.sportbp.cz

CZE SPORT

ROCK POINT

Tiskařská 10, 108 28 Praha 10 www.points.cz

SPORT 2000 LIBEREC - DOUBÍ

HERVIS SPORT - VARIÁDA

Čáslav

ul. K letišti 1090, 161 00 Praha 6 www.rockpoint.cz

Na Zderaze 5, 120 00 Praha 2 www.dodosport.cz

POINTS

Pražská 13/19, 460 01 Liberec 1 tel: 485100456 www.sport2000liberec.cz

Moskevská 40, 360 01 Karlovy Vary tel: 353225604

SKI & BIKE CENTRUM RADOTÍN

ROCK POINT - ŠESTKA

DODOSPORT

U Slávie 1527, 101 00 Praha 10 www.rockpoint.cz

SPORT 2000 LIBEREC

SKI SERVIS SPORT

Rokytnice nad Jizerou

K letišti 1090, 161 00 Praha 6 tel: 225023524 www.drapasport.cz

Jungmannova 30, 110 00 Praha 1

ROCK POINT EDEN

České mládeže 456, 460 03 Liberec - Doubí www.rockpoint.cz

Západní 11, 360 01 Karlovy Vary www.hudy.cz

SPORT BP

INTERSPORT DRAPA OC ŠESTKA

THE NORTH FACE PRAHA

Vršovická 446/62, 101 00 Praha 10 www.peksport.cz

ROCK POINT HYPERNOVA NISA

HUDY SPORT

specialista na mapy a průvodce Štefánikova 63, 150 00 Praha 5 www.mapis.cz

Národní obrany 16, 160 00 Praha 6 tel: 224325560 www.happysport.cz

Národní třída 58/32, 110 00 Praha 1 tel: 224948948 www.mammutsport.cz

PEKSPORT

Karlovarský kraj

Rudolfovská 11, 370 01 České Budějovice www.hudy.cz

HAPPY SPORT KULAŤÁK

MAMMUT STORE

Kubánské nám. 1, 100 00 Praha 10 tel: 274782623

Ke Stadionu 2095, 256 01 Benešov tel: 317726777 www.sportsefcik.cz

specializovaná prodejna a servis - Völkl, K2, Fischer, Dynastar, Tecnica, Nordica, Spyder Topasová 1, 153 00 Praha 5-Radotín www.skiservis.cz

SPORT 04

SPORT KUBÁŇ

adresář prodejců hledejte i na

• bezproblémové parkování

Logistic Park Tulipán 1371, 253 01 Hostivice t) 235 311 888 f) 244 401 575 e) prodejna.hostivice@progresscycle.cz Po - Pá 10:00 - 18:00 Čt 10:00 - 19:00 So 8:30 - 13:00 www.progresscycle.cz

111 ACTIVE SPORT CZ

HUDY SPORT

SKI SKI

4 SKI

Jičín

Svitavy

SENSOR FRIENDSHIP STORE

HOPE SPORT

CZ SPORT

CENTRUM SPORT

ski a snowboard centrum Hradecká 159, 551 01 Jaroměř www.activesport.cz

prodejna, půjčovna a servis Robousy 78, 506 01 Jičín tel:602742256 www.cz-sport.cz MARATON CENTRUM

Lidická 8, 506 01 Jičín tel: 493522488

Lomnice nad Popelkou CYKLO SKI ŽITNÍK

5. května 728, 512 51 Lomnice nad Popelkou www.levnysport.cz

Nová Paka CYKLO SKI ŽITNÍK

Krkonošská 1843, 509 01 Nová Paka www.levnysport.cz

Pec pod Sněžkou HAPPY HILL - SOCHOR SKI SCHOOL

škola, půjčovna, servis, obchod a testcentrum Pec pod Sněžkou 244, 542 21 Pec pod Sněžkou tel: 499736432 www.happyhill.cz

17. listopadu 400, 530 02 Pardubice tel: 466513538 www.hudy.cz

5. května 3/a, 568 02 Svitavy 2

Ústí nad Orlicí RM SPORT

specialista Dynastar, Lange, Look, Spyder a Kjus T.G. Masaryka 102, 562 01 Ústí nad Orlicí www.rm-sport.cz

BIG FAT MAMMA freesking shop

HIGHLAND SPORT

Havlíčkova 3305, 580 01 Havlíčkův Brod www.sportcentrumk2.cz

Jihlava HUDY SPORT

Kosmákova 21, 586 01 Jihlava www.hudy.cz

Nové Město na Moravě HIGHLAND SPORT

výrobce běžek, lyží a snb U Pohledce 1347, 592 31 Nové Město na Moravě www.sporten.cz

Žďár nad Sázavou HIGHLAND SPORT

Palachova 2285/39, 591 01 Žďár nad Sázavou www.sportcentrumk2.cz

Jihomoravský kraj

Vrchlabí

TONI SPORT

Nádražní 164, 543 01 Vrchlabí

Vysokov SKISPORTSERVIS VYSOKOV

Vysokov 169, 549 12 Vysokov

Svoboda nad Úpou HAPPY HILL - SOCHOR SKI SCHOOL

Blansko

Krkoškova 58, 613 00 Brno tel: 545 22 36 00

HELIA SPORT

Pekařská 25, 602 00 Brno www.gemmasport.cz

ul. 28. října 227, 709 00 Ostrava-Mariánské hory tel: 595626322 www.madejasport.cz TITTY TWISTER

Nádražní 29, 702 00 Ostrava tel: 596110687 www.skateshop.cz

Příbor ALPI SPORT CENTRUM

Národní tř. 15, 695 01 Hodonín

Kyjov MATES SPORT

Dobrovského 621, 697 01 Kyjov tel: 518611837

Zlínský kraj Bánov HOPE SPORT

Masarykova 174, 698 01 Veselí nad Moravou tel: 518324520 www.ski-sport.cz

prodej kol, lyží - Elan, Blizzard 193, 756 14 Francova Lhota tel: 571458045

Kroměříž H&H SKI

Krátká 2, 792 01 Bruntál www.heliasport.cz

Frenštát pod Radhoštěm VALAŠSKÉ KRÁLOVSTVÍ

Dolní 494, 744 01 Frenštát pod Radhoštěm

Frýdek-Místek HUDY SPORT

nám. Svobody 43, 738 02 Frýdek-Místek www.hudy.cz

Kovářská 120, 767 01 Kroměříž www.board-ski.cz SPORT NA SLADOVNÁCH

Na Sladovnách 1493, 767 01 Kroměříž tel: 608632272

Kunovice HOPE SPORT

TITTY TWISTER

bazar, půjčovna a servis Lazecká 115, 777 00 Olomouc tel: 585220897 www.gmsport.cz HELIA SPORT

I. P. Pavlova 116, 779 00 Olomouc www.heliasport.cz HERVIS SPORT OLYMPIA

Olomoucká 90, 777 77 Olomouc www.hervis.cz

Přerov HELIA SPORT

Banská Bystrica

Uherské Hradiště SENZA SPORT

Na Splávku 182, 686 01 Uherské Hradiště

Nádražní 1932, 733 01 Karviná tel: 596311699 www.drapasport.cz

Uherský Brod SENZA SPORT HOPE SPORT

HUDY SPORT

Dolna 44, 97401 Banská Bystrica tel: 00421484127740 www.hudy.cz SPORTCENTRUM LAVINA

Skuteckého 1, 97401 Banská Bystrica tel: 484123419

Bratislava YAK STEAM OUTDOOR

Zahradnická 93, 82108 Bratislava tel: 255577223 R.H. PLUS SPORT&SKI

Vsetín

Šancova 3/B, 85101 Bratislava tel: 00421 02 524 500 44

prodej, servis a půjčovna Nadační 29, 742 35 Odry www.skicentrum.com

DAVID ANDĚL - SPORTSERVIS

Prievidza

Ostrava

CZ-SPORT

Odry SKI CENTRUM ODRY

prodej snowkite, ski a snb potřeb Karlova 2, 614 00 Brno www.snowkite.cz

INTERSPORT DRAPA OC FUTURUM

DRAPA SPORT AVION SHOPPING PARK BRNO

HUDY SPORT

Novinářská 3178/6a, 702 00 Ostrava www.drapasport.cz

Žerotínova 1321, 755 01 Vsetín

Velké Karlovice skiareál Razula, Velké Karlovice tel: 604672806 www.cz-sport.cz

Trenčín R.H. PLUS SPORT&SKI

Trstená

EXTREM SPORT ZLÍN

FUN SPORT

MM SKICENTRUM

ROCK POINT

Poštovní 8 (Kuří Rynek), 702 00 Ostrava www.rockpoint.cz

HOPE SPORT

Novinářská 3178/6a, 702 00 Ostrava www.rockpoint.cz

Š. Moyzesa 1, 97101 Prievidza tel: 4210902500211

Šturovo nam. 11, 91101 Trenčín tel: 4210903022411

Na hradbách 6, 702 00 Ostrava www.hudy.cz

ROCK POINT FUTURUM

R.H. PLUS SPORT&SKI

Zlín

Skandinávská 2, 619 00 Brno tel: 543250565 www.drapasport.cz Brechtova 7, 638 00 Brno tel: 548522422 www.mmskicentrum.cz

Ostružnická 19, 772 00 Olomouc www.hudy.cz

SLOVENSKO

Na Rolách 413, 687 22 Ostrožská Nová Ves

Palackého tř. 2748, 530 00 Pardubice www.drapasport.cz prodej, servis a test centrum Havlíčkova 1000, 530 02 Pardubice www.funsport.cz

Olomouc

GAVALA SPORT

ROCK POINT

INTERSPORT DRAPA HYPERNOVA PARDUBICE

ski, cyklo a fitness nám. Svobody 877, 790 01 Jeseník

Ostrožská Nová Ves

Jablonné nad Orlicí

Pardubice

SPORTCENTRUM

Žerotínovo nám. 24, 750 00 Přerov www.heliasport.cz

B. Martinů 1/1884, 741 01 Nový Jičín tel: 556315429 www.sporthouse.cz

SNOWKITE.CZ

Lipovská 630, 790 01 Jeseník

prodej a servis lyží a snb Hypernova Kunovice, 686 04 Kunovice tel: 572548977 www.ski-sport.cz

prodej a servis lyží a snb U nádraží 1765, 688 01 Uherský Brod tel: 572631339 www.ski-sport.cz

Smetanovo nám. 91, 570 01 Litomyšl www.stratilek.cz

SUN SKI & BOARD SCHOOL

GM SPORT

HOPE SPORT

SPORT HOUSE

DŮM SPORTU STRATÍLEK

Karla Čapla 237, 790 01 Jeseník tel: 544411517

Veselí nad Moravou

Nový Jičín

Litomyšl

prodej, servis, půjčovna (i mot. člunů) Třída Čsl. armády 546, 753 01 Hranice tel: 776 06 44 97 www.skicentrumhranice.cz

Denisova 28, 772 00 Olomouc www.skateshop.cz

PASKO

Ve Vaňkovce 1, 602 00 Brno www.rockpoint.cz

SKI CENTRUM HRANICE

VLADIMÍR KAMLER - VELOSERVIS

Kobližná 5, 602 00 Brno www.mujsport.cz

ROCK POINT GALERIE VAŇKOVKA

Hranice na Moravě

Francova Lhota

SKIMEN 2

prodej, servis a půjčovna lyží a snb Aloise Hanuše 122, 561 64 Jablonné nad Orlicí www.sportdolecek.cz

Olomoucký kraj

Sušilovo nám. 2, 683 01 Rousínov tel: 517371707

SPORT RŮŽIČKA

Choceň

SPORT CENTRUM DOLEČEK

3. května 1170, 760 02 Zlín-Malenovice tel: 577104269 www.drapasport.cz

HUDY SPORT

Rousínov

DRAPA SPORT OC HYPERNOVA

Masarykova 16, 602 00 Brno www.rockpoint.cz

INTERSPORT DRAPA OC CENTRO

prodej a servis lyží a snb Bánov 274, 687 54 Bánov tel: 572646231 www.ski-sport.cz

HUDY SPORT

Dvořákova 6/8, 602 00 Brno www.pasko.cz

Tyršovo nábřeží 5496, 760 01 Zlín-Čepkov www.hervis.cz

Jablunkovská 408, 739 61 Třinec tel: 558339178

MATES SPORT

K SPORT

Seichertova 148, 688 01 Uherský Brod

T.G.M. 265, 565 01 Choceň tel: 465473376

HERVIS SPORT - ČEPKOV

Hodonín

Karviná

MUJSPORT

MADEJA SPORT

Prštné 161, 760 01 Zlín tel: 577019012

SPORTMAX

Úvoz 59/61, 602 00 Brno www.heliasport.cz Orlí 20, 602 00 Brno www.hudy.cz

Porubská 708, 708 00 Ostrava www.heliasport.cz

SPORTSHOP

Jeseník

HELIA SPORT

GEMMA SPORT

HELIA SPORT

Vodní 453, 760 01 Zlín www.hudy.cz

Třinec

BARNEX

FREYTAG-BERNDT-prodejna GEOKART

prodej a servis lyží a snb Havlíčkovo nábřeží 28, 703 00 Ostrava tel: 599527101 www.ski-sport.cz

HUDY SPORT ZLÍN

U Dálnice 777, 664 42 Brno-Modřice www.drapasport.cz

Bruntál

půjčovna a servis - Rossignol, Elan, Nordica Bratislavská 7, 602 00 Brno tel: 545245847 www.barnexsport.cz

Daliborova 3, 709 00 Ostrava tel: 596622901 www.4ski.cz, info@4ski.cz

Jičínská 15, 742 58 Příbor www.alpisport.cz

INTERSPORT DRAPA OC OLYMPIA

Brno

Deštné v Orlických horách

Pardubický kraj

SKI TENIS SERVIS

Moravskoslezský kraj

Vachova 8, 602 00 Brno www.freytagberndt.cz

Sedloňov 155, Sedloňov v Orlických horách www.skisedlonov.cz

Kotlanova 1, 628 00 Brno-Líšeň www.carv.cz

Rožmitálova 32, 678 01 Blansko www.tonisport.cz

škola, půjčovna, servis a obchod Svoboda nad Úpou, Černý Důl, Vrchlabí, Janské Lázně tel: 499435033 www.happyhill.cz

PŮJČOVNA&ŠKOLIČKA SKI&SNB

Hudcova 2a, 621 00 Brno tel: 549 274 516 www.snowboard-zezula.cz

CARVING SHOP

Montana ski servis, Elan Test centrum Harrachova č.p. 40, 543 51 Špindlerův Mlýn tel: 731102322 www.bigfatmamma.cz SKI VELKOOBCHOD

SNOWBOARD ZEZULA

Havlíčkův Brod

SPORTEN

Hotel Horal, 543 51 Špindlerův Mlýn www.eski.cz

J. Babáka 9 (vedle Telecomu), 612 00 Brno

Vysočina

FUN SPORT

STOP & SPORT ZONE

SKICENTRUM BRNO

Ve Vaňkovce 1, 602 00 Brno www.hervis.cz

Rychnov nad Kněžnou

Špindlerův Mlýn

náměstí Svobody, 602 00 Brno www.sensor.cz

HERVIS SPORT - GALERIE VAŇKOVKA

Vratislavovo nám. 98, 592 31 Nové Město na Moravě www.sportcentrumk2.cz

prodej, servis a test centrum Javornická 1581, 516 01 Rychnov nad Kněžnou www.funsport.cz

M.Palác - Heršpická 814/5a, 639 00 Brno tel: 543214421 www.skiski.cz

Vodní 2985, 760 01 Zlín Kvítkova 80, 760 01 Zlín tel: 577433773 www.ski-sport.cz

Sport – Robi

Supermarket Billa, 028 01 Trstená Západ tel: 421905740914

112

SEZNAM VÝHOD

A PARTNERSKÝCH PRODEJEN

u SNOWcard, Chcete-li se zapojit do partnerského program 780 286! pište na snowcard@snow.cz nebo volejte 222 1

CESTOVNÍ KANCELÁŘE

5%

CK PETR´S Kateřinská 13, Praha 2

15 %

9%

kompletní servis lyží

v síti obchodů Rock Point www.rockpoint.cz

SPORTMAX JESENÍK Karla Čapka (naproti kinu), Jeseník

www.petrs.cz

10 %

5%

skialpová půjčovna, servis a kurzy

NAMCHE

SMART TRAVEL

SPORT 2000 LIBEREC Pražská 13/19, Liberec

www.smarttravel.cz

10 %

5%

sleva na půjčovné a servis

SPORT 2000 LIBEREC - DOUBÍ Hodkovická 16, Liberec Doubí

Blatenská 111, Chomutov CK JUHÁSZ

www.namche.cz

MADEJA SPORT

28. října 227, Ostrava

sleva ze základní ceny pro každou osobu na cest. smlouvě (max. 500 kč/os.)

www.madejasport.cz

Masarykova 752, Orlová - Lutyně

SPORT ŠEFČÍK Ke Stadionu 2095, Benešov tel. 317 726 777

www.juhasz.cz

50 %

LYŽAŘSKÁ STŘEDISKA

SKIAREÁL ČERNÁ HORA–JANSKÉ LÁZNĚ

sleva 200 Kč na jednodenní skipas od 19. 3. 2007 www.cerna-hora.cz

15 %

VRÁTNA FREE TIME ZONE

sleva na skipas „10 libovolných dní ze sezóny“ www.vratna.sk

100 %

PŮJČOVNY A SERVISY

LEVNELYZE.CZ

10 %

15 %

www.sport2000liberec.cz

15 %

SPORT 2000 JABLONEC NAD NISOU POŠTOVNÍ 9 - OD EVEKO, JABLONEC N. N. www.sport2000jablonec.cz

15 %

10 %

BRAVA SPORT BLIZZARD-NORDICA Nám. 1. máje 4, Chomutov sportovní hala Březenecká, Chomutov

www.skisedlonov.cz

13 %

www.sportsefcik.cz

PŮJČOVNA SKI & SNB Sedloňov 155, Sedloňov v Orlických horách

www.brava.cz

CZ SPORT

FANATIC & F2 SURFCENTRUM Blizzard, Dalbello, F2, Leki, Swans, Völkl Zenklova 168, Praha 8

Robousy 78, Jičín skiareál Razula, Velké Karlovice

12 %

10 %

prodejna, půjčovna a servis

www.cz-sport.cz

8%

www.brava.cz

SKISPORT SEMILY Nádražní 164, 513 01 Semily www.ski-semily.cz

LBS SPORT

sleva na ski servis (při platbě v hotovosti)

12 %

půjčení lyží na 4 hodiny v test centru SNOW

Na Maninách 50/900, Praha 7

zboží v e-shopu

Harrachov-Rýžoviště

5%

www.levnelyze.cz

www.levnelyze.cz

100 %

Elan test centrum BFM Medvědín

Harrachova 40, Špindlerův Mlýn

SKI CENTRUM HRANICE servis a půjčovna lyží, snb, běžek a člunů Třída ČSA 546, Hranice www.skicentrumhranice.cz

www.bigfatmamma.cz

20 %

SERVIS SPORT ČERVENKA

první servis u nás zakoupených nových lyží

SPORTOVNÍ OBCHODY slevy se nevztahují na již zlevněné zboží

Habrmannovo nám. 2, Plzeň

káva

20 %

při první návštěvě SNOWcoffee zdarma od mistra kávy Tomáše Bilíka

www.serviscervenka.zde.cz

FUN SPORT

SKI POINT

LEVNELYZE.CZ

11 %

MAMMUT STORE Národní třída 58/32 (vchod Charvátova 11), PH 1 Bubenská 1543, Praha 6-Holešovice Base camp Příšovice www.mammutsport.cz, www.mammut.cz

10 %

DAVID ANDĚL - SPORTSERVIS při nákupu nad 3 000 Kč

Žerotínova 1321, Vsetín

10 %

Jirečkova 8/1008, Praha 7-Letná

BIG FAT MAMMA

Šafaříkova 581, Hradec Králové

20 %

Harrachova 40, Špindlerův Mlýn

20 %

značková prodejna Atomic, Fischer, Halti, Columbia, Hannah, HH, Craft, ACG, Reusch, Uvex

servis lyží a snb www.funsport.cz

BIG FAT MAMMA (HROMOVKA)

SPORT PODESTÁT

Elan, Armada, 4frnt, Zag, Movement, Halti, Marmot... www.bigfatmamma.cz

10 %

Náměstí Míru 64, Domažlice www.sportpodestat.cz

SPORT ZONE Hotel Horal, Špindlerův Mlýn

www.bigfatmamma.cz

20 %

10 %

20 %

zimní zboží SCOTT

bazar, půjčovna, servis

sleva na ski a snb servis

Harrachova 40, Špindlerův Mlýn ROCK POINT

www.rockpoint.cz – v síti obchodů Rock Point

4

15 %

www.sport2000liberec.cz

500 KČ

3

ROCK POINT

Heydukova 1589/6, Praha 8-Palmovka

MAX.

2

SPORT 04 SCOTT

Dlouhá 614/10, Praha 1 www.scottsports.cz20 %

GM SPORT

Lazecká 115, Olomouc www.gmsport.cz

Jedete na hory? Navštivte www.Skinet.cz! ê ? >ê Bê ê >êl ê ê 5 ês ê ê ê ê 5 Bê ê 5 ê ê: 5 ê ê W 5 Bê ê ê d

5

10 %

PRODEJNY SENSOR FRIENDSHIP STORE Slezská 125 (za Flórou), Praha 3 Moskevská 27, Liberec 1 Nerudova 616, Mladá Boleslav Brněnská 24, Svitavy Náměstí Svobody (OD Omega), Brno

30 %

www.sportsefcik.cz

organizace a elektronické měření závodů www.eski.cz

SPORT ŠEFČÍK KE STADIONU 2095, BENEŠOV, TE L. 317 726 777

účastnické poplatky při závodech (SSA), srazech, přechodech hor, vzdělávacích programech

www.SalomonSports.com

Trieda SNP 40, Banska Bystrica

5%

MISSFIT PRODEJNA

www.skialp4u.sk

SKI CENTRUM HRANICE Třída ČSA, Hranice

obchod vypečenej jako bageta

Panská 5, Praha 1

15 % APUL

www.skicentrumhranice.cz

www.misfit.cz

10 %

5%

na kurz licence APUL C www.apul.cz

lyže Sporten a zboží v e-shopu

10 %

ABC SPORT

BLIZZARD

prodej, servis a testcentrum Blizzard

SKIER´S EDGE

Černošická 503, Praha 5

Na Březince 912/8, Praha 5 www.blizzard.cz

5%

sleva při nákupu lyžařského trenažéru www.skiersedge.cz

sportshop.zlin@volny.cz

LYŽAŘSKÁ ŠKOLA POTOK Pec pod Sněžkou, tel. 603 809 365

SNOWBOARD ZEZULA

SPORTSHOP ZLÍN Prštné 161 (tř.T. Bati), Zlín

Hudcova 2a, Brno

5%

10%

e-shop, prodej, servis, půjčovna www.snowboard-zezula.cz

10 %

www.potok.cz

FUN SPORT Šafaříkova 581, Hradec Králové

10%

CZ SPORT

www.funsport.cz

Robousy 78, Jičín skiareál Razula, Velké Karlovice

MADEJA SPORT 28. října 227, Ostrava

7%

HARAKIRI KITEBOARDING sleva na snowkiting a kiteboarding

5%

prodejna, půjčovna a servis

www.cz-sport.cz

www.kiteboarding.cz www.harakirikiteboarding.cz

5%

www.madejasport.cz

7%

SLOVENSKÁ SKIALPINISTICKÁ ASOCIÁCIA

5%

NAMCHE Heydukova 1589/6, Praha 8-Palmovka

pojištění pro pohyb ve volném terénu na horách po celém světě Alpenverein a SSA

TITTY TWISTER Denisova 28, Olomouc Nádražní 29, Ostrava

www.namche.cz

7%

Trieda SNP 40, Banska Bystrica www.skialp4u.sk

5%

www.skateshop.cz

HUDY

v síti obchodů Hudy Sport www.hudy.cz

70 %

7%

ŠKOLY A KURZY

www.skiersedge.cz

www.eski.cz

K vyzkoušení na veletrzích Sport Life (Brno), SNOWmania (Praha),

e-shop www.eski.cz

ŠKOLIČKA SKI & SNB Sedloňov 155, Sedloňov v Orlických horách

Hotel Horal, Špindlerův Mlýn

sleva ve všech prodejnách sítě Envy www.envy.cz

ESKI

5%

ESKI SCHOOL

ENVY STORE

Snow Expo (Trenčín), stálá místa na www.skiersedge.cz

SLOVENSKÁ SKIALPINISTICKÁ ASOCIÁCIA

SALOMON SHOP OC Chodov (2. patro), Praha 4

10 %

DANUTIMING

25 %

5%

www.ceskyraj.com, www.sensor.cz

113

5%

www.skisedlonov.cz

KATALOG ZIMA 2007 autobusové zájezdy

již od 4 590 Kč Široký výběr italských středisek

Lyžování za ceny last-minute

26%-33% levněji 7 dnů před nástupem například: Megeve, Haute-Savoie, FR F7430/115C, byt pro 4 osoby únor: 9.776,- Kč/týden last-minute: ca 7.234,- Kč/týden Alleghe, Dolomity, IT I3556/200A, byt pro 6 osob únor: 21.979,- Kč/týden last-minute: 14.816,- Kč/týden Seefeld, Tyrolsko, AT A6100/252M, byt pro 3 osoby březen: 13.026,- Kč/týden last-minute: ca 9.250,- Kč/týden

telefon: 542 218 421

a dalších 5 500 objektů v 8 zemích on-line na:

www.fede.cz

www.interhome.cz

HUR¡ NA LYéE

®

17. sezona - ještě nižší ceny než vloni více než 220 ubytovacích kapacit v 73 střediscích

RAKOUSKO - ITÁLIE - Francie - Švýcarsko - Čechy autokarem od října do května od 5.290 Kč víkend s polopenzí a skipasem autem ubyt. "na míru" libovolný počet nocí od 303 Kč/noc AKCE skipas nebo děti vše ZDARMA SLEVY děti, jun., sen., první moment do 10.11. katalog ZDARMA CK CONTI s.r.o., Jindřišská 30 (kousek od věže), PRAHA 1 po - pá: 10 - 18 hod., tel.: 224 23 01 20, 224 23 60 28, 724 044 055 soutěž o zájezd zdarma - sleva 3% - každý 200-stý vyhrává na:

www.ckconti.cz

Papírový SNOW se s vámi pro letošní lyžaĜskou sezonu louþí a spatĜíte jej zase tradiþnČ na zaþátku Ĝíjna. Aby Vám nebylo smutno, pĜipravili jsme pro Vás – jak již mnozí víte – nový internetový portál – SNOW.CZ. Nejenže jeho prostĜednictvím budete moci mapovat aktivity redakce a odhadovat, na co se mĤžete v dalších þasopisech tČšit, vedle toho samozĜejmČ sledovat aktuality z hor a z lyžování a využít dalších inteligentních možností, který papírový þasopis nestíhá. TĜeba? ýlánky: Nové informace – to je jedno z hlavních poslání každého živého webu. A jelikož naše autory samozĜejmČ svrbí prsty mnohem víc, než unese náš þasopis, mĤžete se s jejich þlánky setkávat i na SNOW.CZ. Vedle aktuálních informací, názorĤ, analýz…, tam najdete i evergreeny, které vyšly ve SNOW, napĜíklad testy lyží þi pĜileb. Seznamka: Tam si najdete kamaráda na lyžování nebo tĜeba i svoji lyžaĜskou lásku! MĤžete si profiltrovat, jestli to má být snowboardista/ka nebo bČžkynČ, freerider…. A také snadno sami zadat inzerát nebo tĜeba se jenom pochlubit se svou akþní fotkou… Spolujízda: Nemáte s kým jet na hory? Nebo naopak nemĤžete a potĜebujete pĜedprodat zakoupený zájezd? ýi jen nabízíte místo v autČ? A nakonec i nemálo inspirace – kam jet, za kolik, proþ… – to vše naleznete v rubrice spolujízda. Bazar: PotĜebujete koupit nebo prodat kus lyžaĜské výstroje? JuknČte do bazaru – mimochodem je to asi nejživČjší rubrika a výbČr inzerátĤ je už více než slušný! A další: Fotogalerie: hledejte inspiraci, nebo se jen prostČ kochejte pohledem na zimní krajinu a akci v ní. SnČhové hlášení: rychlý a jednoduchý pĜehled stavu snČhu, poþasí a provozu lanovek a vlekĤ v ýeských horách. SoutČž: to bude koutek pro soutČživé a pro ty, kteĜí rádi nČco vyhrávají. Ovšem, oproti jiným loteriím budou naše soutČže zcela bez nákladĤ a rizika. Diskuze: to je zase taková virtuální zpovČdnice, pĜípadnČ fórum, kde mĤžete diskutovat nad problémy a otázkami, jež vás trápí. E-shop: Navštivte náš e-shop s produkty SNOW a udČlejte radost sobČ þi druhým. V e-shopu naleznete jen kvalitní zboží se znaþkou SNOW za ceny lepší než obvyklé. DALŠÍ PAPÍROVÉ SNOW VYCHÁZÍ V ěÍJNU 2007. TċŠÍME SE NA VÁS!

PŘEJETE SI DOSTÁVAT AUTOMATICKÉ UPOZORNĚNÍ, ŽE VYŠLO SNOW? ZAREGISTRUJTE SE NA SNOW.CZ! DALŠÍ SNOW VYCHÁZÍ NA ZAČÁTKU BŘEZNA 2007! PŘEDPLATNÉ OBJEDNÁVEJTE NA SNOW.CZ, PŘÍPADNĚ E-MAILEM NA PREDPLATNE@SNOW.CZ NEBO TELEFONICKY NA 775 MY SNOW (775 697 669).

SNOW, ročník V, číslo 32. SNOW – časopis pro lyže a snowboard (MK ČR: E13878, ISSN: 1214-0007) vychází v měsících říjen (2x), listopad (2X), prosinec, leden a březen. Vydává SLIM media s.r.o., Husitská 90, 130 00 Praha 3. Cena jednoho výtisku: 69 Kč (105 Sk). Celoroční předplatné (7 čísel) 385 Kč. Objednávejte na www.snow.cz, tel.: 775 My SNOW (775 697 669), e-mailem na predplatne@snow.cz.

FLASH

114

2006/07

POZOR!

ZVIÿINA Zde zapište svţj aktivaĀní kód: (získáte na www.SKIPAS-ZDARMA.cz)

ZDARMA 1 DEN

Obsluha pokladny může při výměně kupónu za skipas požadovat prokázání totožnosti za účelem zamezení zneužití akce. Využitím kupónu udělujete souhlas s marketingovým zpracováním poskytnutých údajů dle zákona č. 101/2000 Sb., a to na dobu deseti let od udělení souhlasu. Tento souhlas můžete kdykoliv bezplatně odvolat na adrese redakce.

OBDOBÍ PLATNOSTI: DO KONCE LYŽAŐSKÉ SEZÓ NY

NEV YTRHÁVEJTE

OBDOBÍ PLATNOSTI: DO KONCE LYŽAŐSKÉ SEZÓ NY

NEV YTRHÁVEJTE

ZDARMA 1 DEN

Obsluha pokladny může při výměně kupónu za skipas požadovat prokázání totožnosti za účelem zamezení zneužití akce. Využitím kupónu udělujete souhlas s marketingovým zpracováním poskytnutých údajů dle zákona č. 101/2000 Sb., a to na dobu deseti let od udělení souhlasu. Tento souhlas můžete kdykoliv bezplatně odvolat na adrese redakce.

AKTIVUJTE NA www.SKIPAS-ZDARMA.cz

Zde zapište svţj aktivaĀní kód: (získáte na www.SKIPAS-ZDARMA.cz)

AKTIVUJTE NA www.SKIPAS-ZDARMA.cz

POZOR!

OSTRUŽNÁ

2006/07

CARVING, SNOWBOARDING, FREERIDE testy lyží, materiál a výbava, rozsáhlé atlasy středisek, galerie nejlepších fotek, na cestách za exotickým sněhem, vše zajímavé z historie i současnosti lyžování a snowboardingu, lyžařská univerzita…

V KAŽDÉM ÿÍSLE SKIPAS ZDRAMA® A ÿASTO DALŠÍ PŐÍBALOVÉ DÁRKY (DIÁŐ, CD-ROM, DVD, ...)! 1 – ČEPICE A ŠÁLA LOAP obvyklá cena 418 Kč

3 – ČEPICE SENSOR SNOW obvyklá cena 330 Kč

BEZKON

KUREN

6 – POUKÁZKY HALTI hodnota 500 Kč

VÝHODNÿNĚ É PŐEDP

k odběru v prodejně Halti, Jihlavská 617, Praha 4

4 – FLEECOVÁ ŠÁLA COLUMBIA obvyklá cena 330 Kč

7 – DVOUDENNÍ SKIPAS DAVOS-KLOSTERS obvyklá cena 2 299 Kč

5 – POUKÁZKY NORTH FACE hodnota 500 Kč

! již rozebráno

!

již rozebráno

v sezóně 06/07

2 – ČEPICE A ČELENKA LOAP obvyklá cena 368 Kč

LATNÉ

385 KĀ ZA 7 ÿÍSEL

8 – COLUMBIA BRAŠNIČKA obvyklá cena 600 Kč jen dvouleté předplatné

k odběru v Notrh Face Store, Jungmannova 30, Praha 1

Balíčky k předplatnému jsou v nabídce do vyčerpání zásob. Jejich aktuální nabídku najdete vždy na SNOW.CZ

Předplatitelem se stanete velmi snadno – stačí poslat vyplněnou objednávku poštou a zaplatit složenku, kterou Vám do 10 dnů zašleme. Lze objednat i na SNOW.CZ , telefonicky na 775 My SNOW (775 697 669) nebo e-mailem na predplatne@snow.cz!

1

2

3

4

5

SNOWCARD (KARTA SLEV A VÝHOD) A BALÍÿEK V HODNOTĚ 330 Kÿ A VÍCE PRO KAŽDÉHO PŐEDPLATITELE SNOW!

SNOW vychází 7x ročně od října do března. Jako první dostanete nejbližší vydávaný výtisk, již vyšlá čísla je možné doobjednat (na přání vám je odečteme z předplatného).

VYPLŇTE PRO PŘEDPLATNÉ TENTO KUPÓN, FORMULÁŘ NA SNOW.CZ, VOLEJTE 775 MY SNOW (775 697 669) NEBO PIŠTE NA predplatne@snow.cz!

Jak získat skipas zdarma zdarma:: 1. Kupón nejprve aktivujte na www.SKIPAS-ZDARMA.cz vyplněním svého jména, příjmení, adresy, data narození a e-mailu, a to nejpozději 24 hodin před návštěvou areálu. Obratem obdržíte e-mailem svůj aktivační kód. Aktivace nezavazuje k návštěvě areálu a platí celou sezónu 2006/07. 2. Na kupón vyplňte aktivační kód, získaný na www.SKIPAS-ZDARMA.cz. 3. Nevytržený kupón předložte obsluze v pokladně areálu. V lyžařské sezóně 2006/07 pak získáte jeden jednodenní skipas zdarma. Každý čtenář má nárok na výměnu jednoho kupónu. V případě, že aktivační údaje vyplněné na www.SKIPAS-ZDARMA.cz nesouhlasí s údaji na dokladu tožnosti, anebo aktivace není provedena alespoň 24 hodin před návštěvou, nárok zaniká. Změna vyhrazena.

www.ostruzna.cz

Jak získat skipas zdarma zdarma:: 1. Kupón nejprve aktivujte na www.SKIPAS-ZDARMA.cz vyplněním svého jména, příjmení, adresy, data narození a e-mailu, a to nejpozději 24 hodin před návštěvou areálu. Obratem obdržíte e-mailem svůj aktivační kód. Aktivace nezavazuje k návštěvě areálu a platí celou sezónu 2006/07. 2. Na kupón vyplňte aktivační kód, získaný na www.SKIPAS-ZDARMA.cz. 3. Nevytržený kupón předložte obsluze v pokladně areálu. V lyžařské sezóně 2006/07 pak získáte jeden jednodenní skipas zdarma. Každý čtenář má nárok na výměnu jednoho kupónu. V případě, že aktivační údaje vyplněné na www.SKIPAS-ZDARMA.cz nesouhlasí s údaji na dokladu tožnosti, anebo aktivace není provedena alespoň 24 hodin před návštěvou, nárok zaniká. Změna vyhrazena.

www.zvicina.wz.cz

Objednávám si předplatné časopisu SNOW s balíčkem! 7 čísel časopisu SNOW za 385 Kč + balíček* 14 čísel časopisu SNOW za 700 Kč + balíček*

odpovědní zásilka

ZASÍLACÍ ADRESA (komu bude chodit časopis): jméno

příjmení

firma

IČ/DIČ

cenu hradí adresát

* Podrobnosti o akci naleznete na SNOW.CZ. ulice a číslo PSČ / obec e-mail

Zde uveďte kód vybraného balíčku:

(aktuální nabídka viz SNOW.CZ)

ADRESA PLÁTCE (nemusíte vyplňovat, pokud je adresa totožná se zasílací adresou): jméno

příjmení

firma

IČ/DIČ

ulice a číslo

Balíčky jsou vícehodnota k časopisu SNOW. Prosím, pochopte, že redakce nemůže brát zřetel na vaše specifické požadavky a realizovat výměny balíčků. Děkujeme za pochopení!

PSČ / obec e-mail

Balíčky k předplatnému jsou v nabídce do vyčerpání zásob. Jejich aktuální nabídku najdete vždy na:

Předplatné v Česku: po obdržení objednávky předplatného vám do 10 dnů zašleme složenku. Předplatné na Slovensku: vyřizuje Mediaprint-Kapa, tel.: 02/444 588 21, e-mail: predplatne@abompkapa.sk. Balíček k předplatnému: zasíláme do 30 dnů po obdržení platby (pouze na území ČR).

SLIM media s.r.o. oddělení předplatného Husitská 117/90 130 00 PRAHA 3

autor projektu:

generální patrner

www.nosteprilby.cz

NO STE PŐIL B Y! Zranění hlav y jsou nejĀastější pőíĀinou všech úmr tí lyžaőţ!

hlavní partneői:

www.SalomonSports.com

www.voelkl.com

www.aviva-pojistovna.cz

www.giro.cz

partneői: SNOW – časopis pro lyže a snowboard, Husitská 117/90, 130 00, Praha 3, tel.: +420 222 780 286, fax: +420 222 782 493, www.snow.cz

Náskok díky technice www.audi.cz

AUDI & 17. 3. 2007

Völkl Cup 2007

sjezdový závod pro nejširší lyžařskou veřejnost

prize money 200 000 Kč Špindlerův Mlýn - Svatý Petr

www.voelkl.cz