SNOW 122 - únor 2020 - skialpová příloha

ÉM

BI Z

SNOW 122

Aleksander Aamodt Kilde Cesta nahoru Tuhost, hřejivost, komfort…

Test lyžařských bot

ZAČNI SKIALPOVAT! ZA HRANOU JE CO OBJEVOVAT | ALEKSANDER AAMODT KILDE: CESTA NAHORU

ÚNOR 2020 CENA: 74 KČ / 3,49 EUR

YZ O N HO YS R U SK

122 – ÚNOR 2020

Začni skialpovat!

WWW.SNOW.CZ

Za hranou je co objevovat

SN ÍL O O H W B A

2

PŘ

Karolinka Herlíkovice

X

|4|

NO COMMENT

FOTO: K2

|5|

#95

OBSAH

RACE

16| 24| 26| 28| 32| 34| 36| 40| 42|

Aleksander Aamodt Kilde Matthias Mayer Na síti Grooves: české lyže od jezera Garda Štafeta Síně slávy: Jakub Janda Svěťák žen před 43 roky

FOTO: SALOMON

Legendární Skiinterkriterium: 58. ročník právě začíná Jak pracuje FIS? Oswald Bartel

MAG

48| 52| 58|

Víc než psů Pozoruhodné osudy: Bill Johnson Z lyží za mříže 4

ACADEMY

60| 62| 64| 66| 68|

Nahoru a dolů Zase ta kolena!

Umíte se poskládat?

Jak bojovat proti únavě Apul news

78| 86| 90| 95| 121| 128| 129| 130|

MOUNTAIN

SPORT

|6|

Řecká odysea: Severní Pindos na skialpech Ř ecko: lyžuj, pij a kašli na dluhy Švýcarsko ze severu na jih Začni skialpovat!

Boty pod drobnohledem vědců Recenze: K2 Mindbender 130 Recenze: Atomic Hawx Ultra XTD 130 Nejhorší sněžná bouře v dějinách lidstva

FOTO: GEPA

16|

136| 140| 144| 148| 150| 154| 158| 160| 164| 166| 168| 170| 172|

Pyhrn Priel: kus opravdových Alp dvě hodiny od hranic Zillertal: sjezdařský maraton s ledovcovou prémií Rosskopf: překvapení nad dálnicí GPS: Les Diablerets – Z ledovce po skalní římse

78|

Řecká odysea: Severní Pindos na skialpech

Tipy: Velký Javor – Češi vítáni!

Tipy: Harrachov v číslech Tipy: Špindlerův Mlýn a jeho nej Tipy: Jizera – šikovně červené sjezdovky Tipy: Skiaréna Jizerky – výuka, odpočinek i adrenalin Tipy: Dolní Morava – továrna na zážitky Tipy: Bílá v příslovích Tipy: Karolinka – pro děti i freestylisty Tipy: Ružomberok - Malinô Brdo – když se to dá pustit

SNOWBIZ

TRAVEL

FOTO: DEPOSITPHOTOS

Aleksander Aamodt Kilde: Cesta nahoru

175| 178| 180| 182|

Chytrá cílovka Evoluce socmédií Děti, naše budoucnost Lanovky se sezením bokem ke směru jízdy

Aletsch Arena Riederalp. Bettmeralp. Fiesch-Eggishorn • lyžování s výhledem na nejdelší ledovec Evropy – Aletsch • 104 km sjezdovek mezi 1 845 a 2 869 m n. m.

• ideální lyžařské podmínky od prosince do dubna • ski in - ski out vesničky ve 2 000 m n. m.

• slunečný a bezautomobilový region přívětivý k rodinám s dětmi • Světové přírodní dědictví UNESCO

Aletsch Arena info@aletscharena.ch | www.aletscharena.ch

| 10 |

REDAKCE ŠÉFREDAKTOR

Petr Socha

ZÁSTUPCE ŠÉFREDAKTORA

Radek Holub REDAKTOŘI

Andrea Drengubáková (SNOW tour), Ondřej Katz, Ondřej Novák, Tom Řepík (SNOWbiz), Lukáš Vavrda, Michaela Kratochvílová GRAFIKA

Petr Antoníček Markéta Antoníčková Michal Šindler

KRESBA: ONDRA TŮMA

Bílý sport Lyžování je jeden z mála sportů, možná jediný, o kterém můžeme s čistým svědomím říci, že to je sport bílý. Bílá ve formě dress codu se kdysi hodně objevovala u tenistů, měla vyjadřovat vysokou kulturu a sportovní džentlmenství, které se také výrazně deklarovalo mezi golfisty.

Kdysi spíš nežli dnes. A tenistu v bílém už taky aby člověk pohledal. Lyžaři mají to štěstí, že jim bílá zůstala a že je vesměs všude při provozování jejich sportu obklopuje. Alespoň tedy v exteriéru.

Těžko říct, jestli je to iluze, pokroucený dějinný pohled, podvědomá snaha idealizovat fragmenty historie, nebo jestli dřív byl sport skutečně tak těsně spjat s hodnotami fair play, jak se nám z pohledu dneška všeobecně jeví. Sport se rozvíjel od elit, od aristokracie, typicky britské, která do pohybových aktivit a soutěží implantovala i kulturní a hodnotové aspekty.

Vzpomínáte na Saturnina?

Podobně, když dnes pohlížíme do historie lyžování, proudí na nás atmosféra takřka hrdinů, kteří chrabře zdolávali zasněžené hory, místa, kam se v tu dobu nebylo proč pouštět a nikdo normální to nedělal. Jen ulítlí objevitelé a dobrodruzi. Na jejich výpravách však nešlo fungovat bez plné důvěry, ryzího kamarádství, nešlo snad ani jinak než férově závodit. Nedávalo to smysl. Sportovci prostě tehdy byli výluční lidé s výlučnými schopnostmi, vlastnostmi i možnostmi. Moderní rytíři. Kulturní elity, které s tělesnem spojovali morálku a etiku. Sokolové, skauti… A lyžaři! Ne každý ví, že nadsportovní hodnoty dodnes deklaruje i Mezinárodní lyžařská federace a vedle sportu samotného si ukládá starat se (lyžařsky) o děti či třeba ochranu přírody (dočtete se v tomto SNOW).

Jedna věc je deklarace, druhá realita. Lyžování jako kratochvíle se z moci FIS již dávno vytrhlo a samo se za ty roky značně proměnilo a zkomercionalizovalo. Někdy mi přijde, že se dokonce úplně obrátilo naruby. Že individua přelily davy, místo do ticha utíká se k hluku, ducha přemohlo kolektivní vědomí. Kdo by se do těch starých dob nechtěl vrátit? Je zcela pochopitelné, že ty zaniklé časy imponují a plodí spolky historického lyžování.

Každý to má ale tak, jak si to udělá, naštěstí. I dneska lze najít ve sportu to ryzí, i my můžeme být nositelé ctných hodnot, ba dokonce i lyžařskými pionýry. Způsobů k tomu je bezpočet. Ani nemusíme překonávat propast mezi moderním a historickým materiálem a shánět oblečení po pradědovi. Bohatě stačí stát se retro lyžařem duše, tím, že místo dřevěných lyží na nohou poneseme staré rytířské hodnoty v srdcích. Možná že pak teprve takový lyžař pozná pravý rozsah původního lyžařského prožitku a teprve pak bude náš bílý sport skutečně skrz naskrz bílý.

Bílou zimu naplněnou bílým sportem přeje redakce SNOW

INZERCE

Petr Havelka Veronika Bezpalcová Tomáš Rucký (SNOWtour) Tom Řepík (SNOWbiz) DISTRIBUCE

Marie Potužilová, Andrea Rosenbaumová INTERNET

Petr Havelka, Radek Holub, Tomáš Roba Všichni výše uvedení používají e-mailovou adresu ve tvaru: jmeno.prijmeni@snow.cz AUTOŘI

Ivan Balek, Pavel Božák, Tomáš Haisl, Karel Hampl, Petr Havelka, Vít Moudrý, Martin Müller, Jimmy Petterson, Radim Polcer, Fredrik Schenholm, Kateřina Sochová, Aleš Suk, Ondra Tůma, Pavel Zelenka JAZYKOVÁ KOREKTURA

Drahomíra Kožíšková PŘEKLADY

Kateřina Sochová ODBORNÍ PARTNEŘI Asociace profesionálních učitelů lyžování Asociace horských středisek ČR Horská služba ČR

SNOW, Č. 122, ROČNÍK XVIII.

SNOW – OFICIÁLNÍ PARTNER

VYDAVATEL

SLIM media s.r.o.

Husitská 344/63, Praha 3 IČ 27175511

ADRESA REDAKCE

SNOW Husitská 344/63 130 00 Praha 3 redakce@snow.cz ( 222 780 286 Příspěvky, fotografie a názory zasílejte na adresu redakce.

INZERCE ( 775 610 757, inzerce@snow.cz

PŘEDPLATNÉ Česká republika: www.snow.cz/predplatne predplatne@snow.cz ( 775 My SNOW (775 697 669) Slovensko: www.ipredplatne.sk objednavky@ipredplatne.sk ( +421 0800 188 826 Cena výtisku: 74 Kč / 3,49 EUR MK ČR: E13878 ISSN: 1214-0007 Rozšiřuje: PNS a.s., Mediaprint & Kapa Pressegrosso s.r.o., PressMedia s.r.o. a síť sportovních prodejen.

Vychází 7x ročně.

Toto číslo vyšlo 23. ledna 2020, další vyjde 27. února 2020.

OBÁLKA/FOTO: Dynafit Články označené tímto logem jsou komerční prezentací. Články v rubrice SNOWtour obsahují product placement.

Náklad je ověřován ABC ČR.

Všechna práva vyhrazena.

SNOWmag je ochrannou známkou. © SLIM media s.r.o. 2020

DODAVATEL ENERGIE

/casopis ELEKTRONICKÉ ČASOPISY:

Foto © Matt Georges

ANOTHER BEST DAY

REACT DEPART JAckET

NAJÍT SVŮJ SMĚR Závodní duch se šíří na sjezdovky. Představte si svou vlastní závodní dráhu se zcela novou řadou REACT. Je to naše nová kolekce lyží Compact Race vyvinutých pro všechny nadšené lyžaře. Poskytuje okamžitý výkon „bez námahy“ pro jeden dokonalý oblouk za druhým.

Nová technologie Flex Tip umožňuje snadné zrychlení a přidává skvělou rovnováhu. Lyže nové řady ROSSIGNOL REACT díky tomu vytvoří dokonalé carvingové oblouky.

Najděte svůj směr pro DALŠÍ NEJLEPŠÍ DEN.

R8 Ti

ALLSPEED ELiTE 130

Výhradním dovozcem a distributorem pro ČR je firma BRETTON s.r.o., www.bretton.cz

www.rossignol.cz www.bretton.cz

| 12 |

LYŽOVÁNÍ V ALPÁCH Rakousko Sölden Arena - Ötztal

Apartmánový dům Schweizerhof 4 noci v apartmánu

již od

2 000 Kč / os.

Rakousko Brixental

Apartmánový dům Scheffauerhof 4 noci v apartmánu

již od

2 500 Kč / os.

Itálie Aprica

Itálie Val Gardena / Alpe di Siusi

7 nocí v apartmánu / 6 dní skipas

7 nocí v apartmánu / 6 dní skipas

Residence Orso Bianco

již od

4 990 Kč / os.

800 12 10 10 www.nev-dama.cz

Residence Boe

již od

10 990 Kč / os.

FOTO: GEPA

| 14 |

SPORT MAG

Mikaela Shiffrin je adeptkou na další rekordní zápisy a zanedlouho se může posunout do samotného čela lyžařské historie

| 15 |

Tři roky

povedlo Fridě Hansdotter 10. 1. 2017 ve Flachau. Od té doby se odjelo dalších čtyřiadvacet slalomů, ve kterých střídavě vítězily Shiffrin nebo Vlhová.

Mikaela si připsala 19 vítězství, Petra 5. To poslední s „shiffrinovským“

náskokem 1,31 vteřiny před Mikaelou a neskutečnými 3,49 s na třetí Katharinu Liensberger.

Katharina Liensberger jede

platí, minimálně ve slalomu, za číslo jedna rakouského ženského týmu.

Do kolotoče letošního Světového poháru naskočila ve finském Levi, a i když měla řádné manko v tréninku, potvrdila svoji pozici týmové jedničky solidním 7. místem. V americkém

Killingtonu si polepšila šestou příčkou, v domácím Lienzu poskočila na bramborovou pozici s číslem 4 a přidala 3. místo v obřím slalomu. Na začátku roku zazářila v Zagrebu 3. místem ve slalomu. Byla by na Kästlích stejně dobrá? Nebo dokonce lepší?

Zaby to zabil

objevil drobný odlomek a Zabyho na několik týdnů vyřadil z přípravy na sezónu. Na sklonku roku však při svých prvních závodech po úrazu bodoval v alpské kombinaci a skvělým 19. místem se zařadil mezi

elitní dvacítku světových univerzálů. Zatímco po super-G držel až 38. místo se ztrátou 3,60 na vítěze, ve slalomu zajel v solidní konkurenci dvanáctý čas a posunul se na konečné 19. místo.

Statistika nuda je

předchůdkyň. Momentálně má na svém kontě 64 vítězství ve Světovém poháru, tedy přesně o 18 méně než Lindsey Vonn, která s počtem 82 drží titul nejúspěšnější lyžařky historie. Mikaela má však na kontě 43 vítězství ve slalomu, čímž dorov-

nala rekord v počtu vítězství v jedné disciplíně. Ten držela opět Lindsey Vonn, která dokázala třiačtyřicetkrát zvítězit ve sjezdu. Vzhledem k tomu, že Mikaele ještě není ani 25 let, má na další rekordy velmi nadějně našlápnuto.

polepšil na osmou příčku. Následný paralelní slalom mu vůbec nevyšel, v Bormiu si naopak spravil chuť 1. místem v alpské kombinaci. V novoročním slalomu v Záhřebu skončil ale až na 9. místě. Ve hře je samozřejmě i další Hirscherův rival, Henrik Kristoffersen, kterému se daří podstatně lépe, ale do hry o trůn mu chybí body z kombinace, super-G i sjezdu, ve slalomu v Záhřebu se dokonce po

chybě v prvním kole propadl až na 19. místo. Oba rivalové se drží na třetí a čtvrté příčce celkového hodnocení, kterému zatím dominují sjezdaři.

Ti se v průběhu sezóny s úbytkem klouzavých disciplín budou posouvat v žebříčku směrem dolů. Kdo tedy bude nakonec králem? Počkáme si na to ještě dva a půl měsíce. Nejpozději 22. března v Cortině d´Ampezzo bude vše jasné.

Mikaela Shiffrin a Petra Vlhová si už tři roky jedou svůj vlastní závod ve slalomu. Přesně tři roky totiž nenechaly v disciplíně slalom zvítězit nikoho jiného. Naposledy se to

Kauzu Kathariny Liensberger s dodavateli vybavení jsme sledovali v sérii článků na SNOW.cz celý podzim.

Katharina skončila na Rossignolech, na staronovém materiálu sbírá jeden úspěch za druhým a momentálně

Pro jedenadvacetiletého Honzu Zabystřana nezačala letošní sezóna úplně ideálně. Na začátku října si při soustředění v Chile přivodil úraz kyčelního kloubu, na kterém se

V podání Mikaely Shiffrin to ale nuda rozhodně není. Letos totiž není zdaleka tak dominantní jako v předchozích letech a o vítězství ji občas někdo připraví. I tak se jí ale daří dotahovat rekordy svých

Kdo bude nástupce Hirschera?

Nepřehlédněte:

Na tuhle otázku se ještě před sezónou odpovídalo celkem jasně a pouze jedním jménem. Alexis Pinturault.

Poté, co dominoval v otvíráku sezóny v rakouském Söldenu, se vše zdálo ještě jasnější, ale další výsledky osmadvacetiletého Francouze už tak přesvědčivé nejsou. V Levi se pod tlakem nekvalifikoval do druhého kola slalomu, obří slalom v Beaver Creeku ukončil na 17. místě, v Alta Badii si

Více čtete na:

/clanek/5879

(on)

16 26 52

Aleksander Aamodt Kilde Doteď jsem se učil, teď chci jít nahoru...............................................................................................................................................................

Grooves: České lyže od jezera Garda....................................................................................................................................................................................

Bill Johnson: Ski to die!.........................................................................................................................................................................................................................

| 16 |

RACE STAR

Text: Ondřej Katz

Aleksander Aamodt Kilde

Hodně jsem se učil. Teď chci nahoru.

Norsko se může radovat, rána po odchodu Aksela Lunda Svindala se rychle hojí. Na výsluní světového lyžování už se dere další borec a jako by norským legendám typu Kjuse nebo právě Svindala z oka vypadl.

Aleksander Aamodt Kilde se už několik let stabilně pohybuje v širší světové špičce rychlostních disciplín, letos ale jezdí špičkově i obřák a start nového roku ho tak zaslouženě viděl v čele průběžného hodnocení Světového poháru.

FOTO: GEPA

| 17 |

RACE STAR

FOTO: FRANCIS BOMPARD/AGENCE ZOOM/GETTY IMAGES

| 18 |

A

leksandera jsme na začátku ledna zastihli doma v Norsku, zrovna byl na cestě z tréninku. „Byl jsem pár dní doma a dával jsem se dohromady z Itálie. Po Bormiu už jsem byl fakt úplně hotový,“ vzpomínal ještě na závody, které před koncem roku postupně hostila slavná jihotyrolská střediska Val Gardena a Alta Badia, aby náročný program zakončily dva sjezdy, super-G a kombinace v Bormiu. Počasí sjezdařům moc nepřálo, podmínky byly hodně náročné a prověřily závodníky jak po fyzické, tak i po psychické stránce. Ale to by přece borcům, jako je Aleksander Aamodt Kilde, mohlo vyhovovat?

Nebo ne? … jo, nakonec jsem asi z italské tour vytěžil maximum, zajel jsem dobré i skvělé výsledky.

Ale stálo to opravdu hodně sil. Super-G na Saslongu (Val Gardena), obřák v Alta Badia a nakonec Bormio, to jsou opravdu těžké závody. Navíc to počasí, přesouvání závodů, rychlé změny programu… Ale člověka to ve výsledku posiluje, musíš rychle reagovat a musíš makat, tak to prostě je. Kdo vydrží a zvládne se i v tak náročném programu pořád dostatečně koncentrovat, boduje a jde nahoru.

Val Gardena, prosinec 2015 – silný zážitek, s učiteli společně na jednom pódiu (Aksel Lund Svindal uprostřed, Kjetil Jansrud vlevo)

Čím déle vydržíš jezdit všechno a nespadneš do nějaké specializace, tím lépe pro další vývoj. Já z těch let, kdy jsem trénoval i slalom, každopádně těžím dodnes.

Ty jsi vydržel a momentálně jseš dokonce ze všech nejvýš, vedeš celkové hodnocení svěťáku! Myslím, že před rokem bys tomu asi nevěřil. Kdy nastala změna? Co je za tím tvým zmrtvýchvstáním?

Letos si to všechno hezky sedá, určitě je tam i trocha štěstí… Ale v první řadě jsem měl skvělou přípravu. Více méně žádná zranění, žádné komplikace, trénoval jsem podle plánu tak, jak jsem chtěl. Tak to mám rád, ale nepovede se to vždycky. A taky mám po delší době stoprocentní materiál, vrátil jsem se k Atomicu…

A co norský tým? Je skoro pověstný soudržností, spoluprací jak mezi členy jednoho týmu, tak třeba i napříč týmy různých věkových kategorií. A když to řeknu úplně jednoduše, je vidět, že vás to spolu vyloženě baví.

Přesně tak. Nás baví společně trénovat, odpočívat, cestovat… Spousta dřiny a někdy i rutiny, která je s vrcholovým sportem spojená, se potom změní v zábavu. Řekl bych, že Norové to asi mají v povaze, umí táhnout za jeden provaz, umí pracovat týmově a profitovat z toho. Pro mě osobně je to strašně důležité a jsem vděčný za to,

FOTO: GEPA

| 20 | RACE STAR Lake Louise 2019, 6. místo v super-G

Za rok je MS v Cortině „Já tam nikdy nebyl! Jo, zní to neuvěřitelně, ale já v Cortině d’Ampezzo nikdy nezávodil. Poslední roky tam svěťák jezdí jenom holky a před tím jsem prostě neměl tu čest. Ale nejsem v tom sám, pokud vím, tak hodně ostatních kluků je na tom stejně.

Všichni to budeme chtít omrknout letos při World Cup Finals, tím pádem to budou i z tohoto pohledu hodně důležité závody.“

podporu z rodiny jako tihle kluci? Jsou to ojedinělé případy, normální člověk prostě v určité fázi kariéry začne být závislý na podpoře lyžařského svazu své země. A pokud chce daná země budovat systém, v rámci kterého budou vyrůstat skvělí závodníci, musí spíš než rodinné týmy vytvářet kulturu a tradici toho fungování v týmu. V Norsku je prostě i sjezdové lyžování chápáno skoro jako týmový sport. Teď to záměrně trochu přeháním, ale každý to bere tak, že i ti úplně nejlepší jsou vždycky součástí nějakého týmu, v němž vyrostli, který je podporuje, a oni to

Atomic – Head – Atomic Aleksander Aamodt Kilde se letos vrátil na lyže Atomic. Proč se tak stalo? A jak to vlastně ve vrcholových stájích funguje?

T

vůj přechod k Atomicu trochu rozčeřil vody, například jsem o tom dlouze mluvil se Salzgeberem… (Rainer Salzgeber je bývalý špičkový závodník, dnes vedoucí závodního oddělení Head. Obsáhlý rozhovor s ním přinese další vydání SNOW – pozn. red.).

Aha! :-) Tak to jsem netušil, že jsem až takhle sledovaný. Já na Atomikách dřív dlouho závodil, znám tu značku a vždycky jsem se na těch lyžích cítil dobře. Vlivem nějakých okolností jsem potom odešel k Headu, dávalo to smysl hlavně s ohledem na moji úzkou spolupráci s dalšími kluky z norského týmu.

U Headu byl Aksel (Svindal) i Kjetil (Jansrud), já se od těch kluků strašně moc naučil, byli

jsme v té době v hodně intenzivním kontaktu a být na stejných lyžích byla určitě výhoda.

I já jsem většinou měl od Headu perfektní lyže a kvalitní servis, ta jejich podpora je perfektní. Ale na druhou stranu mi v tom celkovém vyladění veškerého vybavení něco chybělo, takový ten poslední touch, který všechno pošle ještě o úroveň výš. Udělal jsem s Headem spoustu dobrých výsledků, myslím, že ta spolupráce byla oboustranně prima, ale teď už jsem zase na Atomikách a vypadá to, že jsem udělal dobře.

Prý jste se v Headu po odchodu Svindala nedokázali domluvit na servismanovi…

Byly tam nějaké diskuze, asi trochu rozdílné názory, ale tohle by samo o sobě nebyl důvod k mému odchodu zpátky na Atomic. Jak už jsem říkal, mně vlastně nikdy nic nesedělo víc než Atomic. I teď už zase pozoruju, že mám trochu jiné, pro mě přirozenější postavení.

Atomic ve výsledku víc respektuje moje tělo, moji anatomii a já na těch lyžích prostě stojím

pak nějakým způsobem vracejí zpátky. A když se podíváš, jak vypadá a funguje prostředí závodníků, co jezdí rychlostní disciplíny, tak ti rychle dojde, že to snad ani jinak nejde.

Na tréninky sjezdů potřebuješ tolik lidí, tolik materiálu… Potřebuješ prostě velký, dobře fungující tým. A my ho máme.

Podívej, Aksel Lund Svindal skončil a nemá dnes v týmu žádnou roli, nepracuje pro svaz. Ale kdo chce, může s ním stále cokoliv konzultovat, protože on je na to zvyklý.

Takže si občas voláme. Já jsem s ním strávil obrovské množství času, takže už to teď není

FOTO: ATOMIC/MIRJA GEH

že jsem mohl lyžařsky vyrůstat s takovými borci, jako je Aksel a Kjetil, ale i další. To jsou velcí lyžaři, ale umějí taky předávat hodně z toho, co se naučili. Každý trochu jinak, každý třeba není úplně typ skvělého kouče, ale tak jako tak to pro mě byla a stále je ohromná škola.

Není to asi jediný způsob, jak se dostat do lyžařské špičky. Vždyť se podívej na Hirschera, Pinturaulta a u nás třeba na Henrika (Kristoffersena), to jsou individualisti, kteří to s rodinným týmem dotáhli ohromně daleko.

Jenomže kdo může říct, že má takovou

| 21 | Léto v Norsku s rodinou

tak intenzivní. On má ohromné zkušenosti, ale já už taky musím jít vlastní cestou a nejde se donekonečna držet v jeho stopách. Ale jak už jsem mnohokrát řekl, vzal jsem si od něj moc a moc, protože jsem tu možnost měl. Tak to v norském lyžování funguje a asi nejen já jsem za to vděčný.

FOTO: INSTAGRAM

Pomalu se do té pozice zkušeného rádce posouváš ty…

Ještě pořád je v týmu Kjetil, neházejte ho do starého železa. Teď mu to úplně nevycházelo podle představ, ale je to velmi zkušený lyžař, a pokud může někdo dávat rady, pak je to především on.

o něco lépe. Asi bych to neřešil, kdybych neměl možnost Atomiky zase testovat. Ale jak jsem sjel pár kopců, najednou jsem cítil, že tohle je přesně ono. Že tam je něco, co jsem teď potřeboval, abych se posunul zase dál.

Neměl jsem si u Headu na co stěžovat, ale s Atomicem půjdu ještě výš, tak to cítím.

Budou ti v Atomicu dávat více péče než u Headu? Přece jen, na Headech jezdí tolik hvězd…

Tohle je samozřejmě dobrá otázka, protože každý závodník chce ty nejlepší lyže, ten nejlepší servis… Ale v týmu nejsi nikdy sám, jak u Headu, tak u Atomicu je celá řada vynikajících lyžařů. Je pravda, že Head je v tomto ohledu trochu extrém, oni mají neskutečně našlapaný tým jak v mužích, tak v ženách a navíc ve všech disciplínách. Ovšem nejvíc pozornosti se samozřejmě vždycky dostává těm, kdo mají výsledky. Já je docela měl, když jsem do Headu přišel. Přesto jsem do toho týmu šel, jak už jsem říkal, především kvůli nastavené a bezvadně fungující spolupráci s našimi kluky (Svindalem a Jansrudem), což

Letos ve svěťáku boduješ kromě slalomu ve všech disciplínách a především proto jsi teď v čele celkového hodnocení. To může být pro lidi, kteří tě měli za ortodoxního sjezdaře, specialistu na super-G, překvapení. Zaměřil ses před sezónou po delší době více i na trénink slalomů?

Ani náhodou! Jak víš, šel jsem zpátky k Atomicu, a přestože to je taková moje srdeční záležitost, stejně mi bylo jasné, že budu muset dělat výsledky. Nikdo mě nebude platit za to, že experimentuju nebo si něco dokazuju ve slalomu. Klouzavky jsou bez debat stále moje priorita a sponzor mě v nich chce vidět co nejvýš.

se brzy ukázalo jako dobrý nápad. Vytvořili jsme u Headu vlastně takový miniteam, měli jsme skvělou podporu a já z toho jednoznačně těžil. Nebylo to tak, že bych závodil na lyžích vyvinutých pro Kjetila nebo v botách vyrobených pro Aksela, tak to nefunguje.

Ale řekněme, že jsem to, co kluci s Headem dokázali, vytěžil a teď už potřebuju zase něco jiného. A u Atomicu to mám.

Ona ta norská síla, teď mám na mysli muže, u Headu možná pomalu slábne, nemyslíš? Svindal skončil, Jansrud má možná nejlepší roky za sebou a ty odcházíš k Atomicu…

Možná to v tuto chvíli takhle vypadá, ale to se zase může rychle změnit. Na Headech pořád závodí ty nejlepší norské holky, Ragnhild Mowinckel, Kajsa Lie nebo Maria Tviberg a mimo jiné třeba taky Atle Lie Mcgrath, to je v současnosti jeden z největších talentů norského mužského lyžování. Pravda ale je, že Atomic se teď začal v Norsku hodně angažovat. Staví tam lyžařskou halu, podporují mládež…

Ale obřák samozřejmě trénuju hodně, stejně jako všichni ostatní sjezdaři. Bez toho se neobejdeš, protože obřák je základem všeho. Vždy je potřeba vyváženě trénovat jak techniku, tak rychlost. Slalom jsem trénoval jeden den v září, nic víc.

V roce 2013 jsi vyhrál Evropský pohár a v té době jsi, pokud vím, jezdil i technické disciplíny včetně slalomu.

No jistě, takhle to prostě chodí. Čím déle vydržíš jezdit všechno a nespadneš do nějaké

World Cup Overall je pro sjezdaře nejvíc „Každý chce vyhrát zlato na mistrovství světa nebo na olympiádě, to je jasné. Ale vyhrát svěťák pro sjezdaře znamená ještě o trochu víc. Medaile, to je jeden závod, ale křišťálový glóbus znamená, že jsi extratřídu potvrzoval celou sezónu a nejen v jedné disciplíně. Kdybych si měl vybrat mezi titulem mistra světa a celkovým vítězstvím Světového poháru, volil bych svěťák. A myslím, že nejsem sám, my sjezdaři to prostě tak máme.“

Tak teď to do sebe všechno hezky zapadá, ty jsi vlastně součástí „norského plánu“ Atomicu!

No vlastně asi jo. :-) Aniž bych o tom věděl něco víc, myslím si, že to dává smysl. Norsko je lyžařská země, lidi v Norsku lyžováním žijí, protože lyžování, hlavně klasické, tady má neskutečně silnou tradici. To ví asi každý, ale málokdo ví, že Atomic v Norsku kupodivu není nijak silnou značkou. A teď se to má změnit.

Možná to bude snazší než dobýt Čínu.

To asi jo. Z mého pohledu to rozhodně má svoji logiku. Asie je samozřejmě děsně lákavý trh, jednoduše proto, že to je obrovská spousta lidí. Jenomže rozumět tomu trhu asi není úplně jednoduché, tam celá řada věcí funguje úplně jinak. Zčásti kvůli nějakým historickým souvislostem, zčásti asi kvůli mentalitě těch lidí… Naproti tomu Norsko, to je pro evropskou značku určitě mnohem čitelnější prostředí. A je vyloženě škoda nebýt známý v zemi, kde je lyžování prostě a jednoduše big.

| 22 | RACE STAR

A mně se chce říct, pokud chceš někdy myslet na svěťák, budou se ti zatraceně hodit zkušenosti a ostruhy získané nejprve v Evropském poháru. Ty jsi přesně tímhle vývojem prošel, nabíral jsi v něm zkušenosti, pak sis ho podmanil a další výzvou byl svěťák. Teď se mi ale zdá, že mladí závodníci už tenhle postup nectí.

V Evropském poháru nic moc nezajedou, tak ho přeskočí a jdou rovnou pokoušet štěstí do svěťáku. Jak se na to zpětně díváš ty?

Nevím, nejsem trenér a teď ani nevím, jakou má v současnosti Evropský pohár úroveň. Za sebe můžu říct, že přechod z Evropského do Světového poháru byl hlavně v rychlostních disciplínách ohromný výkonnostní skok. Ten rozdíl byl opravdu velký, a pokud je to i dnes podobné, možná že odsud může pramenit ta nechuť závodit v Evropském poháru, o níž mluvíš. Může to asi být frustrující. Trochu jiné je to ve slalomech, protože ty se, pokud vím, na obou úrovních stavěly dost podobně.

Potom se možná dá předpokládat, že kdo slalomům dominuje v Evropském poháru, mohl by snad slušně nastoupit do svěťáku.

Ve sjezdech ale tohle neplatí, tedy pokud se ty poměry nějak významně nezměnily.

V Evropském poháru jsem toho odzávodil hodně, ale znovu říkám, v současnosti už o té soutěži nemám přehled, takže ji těžko můžu hodnotit.

Ty jsi mezi lyžaři známý extrémní fyzickou připraveností. Zajít do posilovny, to ti asi velké problémy nedělá…

Nedělá, to je pravda. Ale posilovna není všechno a vlastně si ani nemyslím, že je zrovna posilovna nějak důležitá. Říkejme tomu prostě trénink fyzické připravenosti, protože do dobré kondice se vůbec nemusíš dostávat jenom v posilovně.

Já jsem odmalička hodně sportoval, když to nebylo lyžování, hrál jsem hokej, fotbal…

Dělal jsem cokoliv, hlavně abych se hýbal, jinou zábavu jsem neměl. A hlavně jsem byl pořád venku. To člověka celkově posílí, bral jsem jako samozřejmost, že na hokej, na fotbal i na lyže prostě musím být fit. A mys-

Aleksander Aamodt Kilde

21. 9. 1992, Baerum, NOR

Světový pohár 3x vítězství (2x DH, 1x SG), 13x pódium Mistrovství světa Vail 2015, Sv. Mořic 2017, Åre 2019 nejlépe 4. místo v SG a K (Sv. Mořic 2017) Olympiády Soči 2014, Pchjongčchang 2018

lím, že z toho základu, který jsem získal, když jsem vyrůstal, beru dodnes. Jasně, později ty nároky na fyzickou připravenost narůstaly a byly třeba i určitým způsobem specifické, takže přijde na řadu i ta posilovna. Ale já na sobě nikdy nemakal proto, abych vypadal jako velký svalovec. Jsem lyžař, jezdím čtyři disciplíny, závodím ve Světovém poháru a tohle prostě není možné, když na to nemáš fyzičku. Ten konec loňského roku mi to zase jasně potvrdil, to jsem byl fakt moc rád za ty dny, kdy jsem si v létě dával do těla!

Troufám si říct, že já navíc jezdím dost divoce, riskantně, takže se v závodech dostávám do složitých situací. Jo, někdy jsem trochu v záklonu, mám těžiště mírně posunuté dozadu, což je rychlé, ale riskantní. A na to musím mít silné nohy. Hlavním důvodem, Super-G v Beaver Creeku 2019, 2. místo

proč na svém těle makám, je ale to, že vypracované svaly jsou nejlepší prevencí zranění.

Zátěž, jaké v průběhu sezóny čelíme, snadno vede k přetěžování a v důsledku toho ke zranění. Pokud chceš zůstat fit a třeba i vyhrávat, jiná cesta není. Musíš na sobě hodně makat.

Co děláš, když nelyžuješ ani na sobě zrovna nemakáš?

Pořád mě baví hlavně sportovat, takže hraju tenis, golf, jezdím taky na vodních lyžích…

Jako kluk jsem hrál závodně fotbal, pak jsem si ale musel vybrat mezi fotbalem a lyžováním. Nebylo to v tu dobu úplně snadné rozhodování, fotbal mě hodně bavil a měl jsem okolo fotbalu samozřejmě spoustu kamarádů.

Rozhodl jsem se ale správně a fotbal už si chodím zahrát jenom pro radost.

Chodíš taky s veterány na hokej? Kdysi mi Kjetil André Aamodt vyprávěl, jak tam mladé prohání, ale chyběl mu zrovna zub a měl parádního monokla…

Oni jsou trochu blázni, jdou do sebe, jako by šlo o život. Chlapům, jako je Aamodt, už nevadí, když se po hokeji tři dny nemůžou ani hnout. Někdy s nimi chodím, ale musím být dost opatrný. Tam člověk přijde k úrazu, ani neví jak. Ale až skončím s lyžováním, tak taky přitvrdím.

FOTO: SEAN M. HAFFEY/GETTY IMAGES

specializace, tím lépe pro další vývoj. Já z těch let, kdy jsem trénoval i slalom, každopádně těžím dodnes. Proto jsem stále schopen v kombinaci slalom zajet, umím se do toho pustit, a když to není těžké, může se to podařit. Samozřejmě, už mi chybí ta praxe a to se rychle projeví na prudkém svahu nebo v těžkých kombinacích branek. Ale pokud chceš někdy myslet na overall, bude se ti zatraceně hodit všechno, co jsi v životě natrénoval.

KDYŽ VÁS ZAJÍMÁ JÍZDNÍ STYL I KUFR

INOVATIVNÍ JAPONSKÉ KOMBI 4X4 Jistotu v každé zatáčce díky Symmetrical AWD, přitom komfort na palubě, ale i prostorný zavazadelník.

Všechno, co čekáte od jediného auta pro celou rodinu – šmrnc pro něj, praktičnost pro ni, bezpečnost pro všechny. Nechybí ani EyeSight – řidičovy druhé oči.

Navštivte nás na dealerstvích, subaru.cz, zazijsubaru.cz a subaru-butik.cz!

Kombinovaná spotřeba paliva 7,2–7,3 l/100 km, emise CO2 165–211 g/km.

Obrázek je pouze ilustrativní.

| 24 | RACE FACE Text: Ondřej Katz

Matthias Mayer Miluje především velká vítězství

Když ve svých třiadvaceti letech senzačně vyhrál sjezd na olympiádě v Soči, byl to jeho vůbec první závod pod olympijskými kruhy. Ti mladí chtějí všechno hned, ale když má někdo takový tah na bránu jako Matthias Mayer, můžou se velké věci dařit. Klidně i hned.

V

roce 2014 už samozřejmě jezdil Světový pohár, ale nevěděl ještě, jak chutná vítězství. Jeho nejlepším výsledkem v té době bylo páté místo na mistrovství světa a druhé místo v závodě Světového poháru. Mířil už hodně vysoko, zkušení ovšem říkají, že všechno má svůj čas. Na co ale čekat, když nechybí talent, pracovitost a vůle po vítězství z vás přímo tryská? Hlavně po vítězství na velkých akcích.

po dojetí do cíle kroutili hlavou. Mayera už z prvního místa nikdo nesesadil a Matthias záhy rozzářil oči tisíců Rakušanů přilepených k televizním obrazovkám. Po dvanácti letech vrátil Rakousku olympijské zlato ve sjezdu!

A byl tady i jeden bonus, Helmut Mayer už nebyl ve sjezdařské rodině z Korutan nejrychlejší. Pomyslnou korunu ale předával ohromně šťastný.

Mít rychlost v genech

Olympijské zlato Mayera okamžitě katapultovalo mezi sjezdařskou elitu světa. Do konce sezóny Světového poháru ještě zbývalo pět závodů v rychlostních disciplínách a Matthias je třikrát dokončil „na bedně“. Najednou se s ním v každém závodě muselo počítat.

Následující sezónu se stále více ukazovalo, co Matthiase Mayera odlišuje od ostatních sjezdařů. Precizní technika. Zatáčet ve vysokých rychlostech je přesně to, co ho baví, a postupem času se o něm začalo hovořit jako o specialistovi na super-G. V únoru 2015 zabodoval ceněným doublem, tedy dvěma vítězstvími během jednoho víkendu, když na Světovém poháru v Saalbachu ovládl jak super-G, tak sjezd. Vypadalo to, že už ho nic nezastaví.

Vyrůstat v Korutanech, závodně lyžovat a věnovat se rychlostním disciplínám, to se jen sotva můžete vyhnout řečem pamětníků o výkonech legendárního, v Rakousku de facto svatého Franze Klammera. Kaiser Franz je na svazích nejjižnější spolkové země Rakouska přítomný prakticky neustále, vždy imaginárně a dost často i osobně. Mnohem víc než třeba v Tyrolsku, marná sláva…

No ale Matthias Mayer to měl v tomto ohledu ještě mnohem horší. Anebo lepší?

Vždyť jeho otec Helmut přivezl v roce 1988 z olympiády v Calgary stříbro! Fakt, že táta olympiádu nevyhrál, mohl být jen těžko překážkou, aby byl Helmut Mayer pro malého Matthiase dlouho nedotknutelným vzorem.

A o patřičnou motivaci měl pak také postaráno.

Být nejrychlejší z rodiny, o nic míň tu nejde.

Nejrychlejší z rodiny

Do Soči odlétal rakouský rychlostní tým v docela složité situaci. Rakouští sjezdaři, tedy ti, co ještě zůstali zdraví, nijak oslnivou formou neoplývali, což tak trochu nahrálo nominaci benjamínka Matthiase Mayera.

Nikdo rozhodně nečekal, že by reputaci Rakouska měl zachraňovat právě on. Na trať olympijského sjezdu v Rosa Khutor 9. února vyrazil jako jedenáctý v pořadí, zajel dobře a šel do čela. Celá řada adeptů na medaili však teprve čekala za startovní budkou.

Innerhofer, Jansrud, Svindal, Paris… Ti všichni

Vítej ve špičce, hochu

Jak nejlépe otestovat airbag

Sezóna 2015/16 nezačala nijak skvěle. Druhé místo v super-G v Lake Louise bylo prima, ale následující závody v Beaver Creeku se mu vůbec nepovedly, ovšem mělo být ještě hůř.

Mnohem hůř. Před Vánocemi 2015 se ve Val Gardeně znovu zapsal do historie, ale tentokrát ne tak, jak by chtěl. Špatně projetá zatáčka ve spodní pasáži tratě Mayera nepříjemně rozhodila a terénní vlna jej pak ve vysoké rychlosti poslala do vzduchu, aby nekontrolovaně dopadl na záda a rameno. Ošklivý pád ve sjezdu snad ani nemohl skončit jinak než vážným zraněním, přestože se při něm Matthiasovi jako prv-

nímu lyžaři při SP aktivoval nově testovaný ochranný prvek v podobě pod kombinézou umístěného airbagu. Přímo ze sjezdovky letěl vrtulníkem do nemocnice, kde lékaři stanovili diagnózu – zlomenina sedmého hrudního obratle. Podle mnohých ale zachránil airbag Mayerovi kariéru, mohl dopadnout mnohem hůř. Sotva odstartovaná sezóna samozřejmě skončila, ale na to, kdy se Matthias Mayer vrátí na sjezdovky, se v tu chvíli nikdo neptal.

Jsem zdravý, chci další titul

Všechno naštěstí dopadlo skvěle. V prosinci 2016, rok po nešťastném pádu, stojí Matthias Mayer na startu závodů pod Saslongem znovu.

Super-G jede skvěle, končí 4., ve sjezdu je sice až 17., ale důležité je jedno – žádná noční můra se nekoná. Vítězství zase přijdou.

20. ledna 2017, Kitzbühel, hlavní město sjezdového lyžování. Matthias Mayer za obrovského aplausu vítězí v super-G a vítězná mentalita je definitivně zpátky. Nejvyšší čas, vždyť za rok už je zase olympiáda!

V Jižní Koreji si se sjezdaři zle pohrávalo počasí, hlavně vítr. Tréninky se nedařily, závody se odkládaly a to nikomu na klidu nepřidalo. Matthias Mayer byl jedním z mála borců, kteří v proměnlivých podmínkách zůstali maximálně soustředění. Přestože se pomlátil v kombinačním slalomu, na svoji parádní disciplínu – super-G – se dokázal zázračně zmobilizovat. Svindal, Jansrud, Feuz? Jistě, oni byli toho roku ve sjezdu lepší, ale na super-G je tu přece Matthias Mayer!

A druhé olympijské zlato je doma.

Ve 29 letech Mayerovi chybí titul z mistrovství světa, ten letos nevyhraje. Zcela určitě si ale bude brousit zuby na… Hahnenkamm.

S apetitem, s jakým dobývá ty nejvýznamnější sjezdařské podniky, by mu lyžařský Superbowl nemusel dlouho odolávat. Podle dosavadních výsledků má dobrou formu, tak schválně, vyhraje v Kitzbühelu po super-G také sjezd všech sjezdů?

FOTO: HEAD

FOTO: HEAD

| 25 |

| 26 | RACE NA SÍTI Pepi Ferstl Potvrzeno

Michelle Gisin Jak čas běží a svět už šílí, vždycky stojí za to připomenout, že důležitý je ve skutečnosti jen jeden okamžik – PRÁVĚ TEĎ.

Já a Mr. Cool… @akilde… jsme ready na @skiworldcupvalgardena

Jo, Pepi, ani tak to nestačilo. Příroda je holt ještě mocnější než německo-norský pakt.

No prostě inteligentní krasavice. A víte, že se umí postavit i na lyže?

Mikaela Shiffrin 3, 2, 1… A přichází jet lag.

Tina Weirather Merry Christmas!

Jeden den odpočívání a už se děsně nudím.

A ty si, Míšo, na Silvestra dáš skleničku, nebo to vůbec nesneseš?

Leif Kristian Nestvold Haugen Christmas party!

Jsi mlád a proto optimista, Clémente.

My už tomuhle říkáme F…ING WEATHER

Doufám, že se všichni máte báječně.

Jo, ujde to. I když tak parádní pyžamo jsme tedy nedostali…

PŘIPRAVIL: ONDŘEJ KATZ

Clément Noel Užívám si sluníčka

Ty jseš slušný éro!

FAST. FASTER. COMBO FAST

SKI TWO

Vysoce výkonné boty s jednoduchým a presným ˇ ovládáním spojené s nejrychlejšími závodními lyžemi na planete. ˇ Podívejte se na obrázek, jsou totiž príliš ˇ rychlé, než abyste si je mohli prohlédnout na kopci.

.COM

RAPTOR 140S RS + WC I.SPEED PRO

ONE

THEY GO AT ONE SPEED. FAST.

| 28 | TECH BUSINESS STORY

GROOVES

České lyže od jezera Garda Poblíž jezera Garda, známého hlavně vyznavačům windsurfingu, vyrábí Čech sjezdové lyže na míru.

Nenechte se splést jeho křestním jménem Peter, Peter Huta se narodil před 53 lety v Brně a křestní jméno si prý o jedno E prodloužil proto, že se Italům vyslovuje lépe než Petr.

Z

životní dráha od vody směřovat více na sníh.

Brzy se rozhodl navštěvovat Holzbauschule v Rosenheimu, chtěl se v Německu vyučit v dřevoobrábění a taky vylepšit němčinu. Školu ale, mimo jiné kvůli zdlouhavému dojíždění, nedokončil. Brzy sehnal v místě bydliště jinou práci, zase ve firmě pracující se dřevem.

Vyráběl pivní korbely, na což rád vzpomíná.

Byla to pro něho práce příjemná, protože šlo skutečně o práci v Petrově oboru.

načka Grooves už může být i fanouškům na míru stavěného lyžařského vybavení poměrně známá. Přestože Hutova klientela přichází především z prostředí finančně hodně dobře zabezpečených lyžařů. Ceny jeho lyží jsou v porovnání s běžnými modely z obchodů minimálně dvojnásobné. Ale slibují prý svezení jako víno!

Navíc, chcete-li, budou de facto nesmrtelné.

Výrobce vám po čase na přání vymění skluznici, hrany a klidně pozmění i design lyží. „Toto se provádí průměrně jednou za 10 let.

Samozřejmě to dělám pouze na lyžích mé vlastní výroby. To pak můžu měnit i elastickou křivku,“ vysvětluje Peter Huta s odkazem na to, že vlastně dokáže průběžně měnit i vlastnosti lyží. Výměna skluznice stojí 300 eur, dát lyžím nový look vás přijde minimálně na 200 eur. Lyže Grooves ale můžete mít, jak se u nás v Česku říká, až do důchodu.

Garda je lepší než Chiemsee

Surfař z Brna

V roce 1985, zčásti pro neochotu nastoupit základní vojenskou službu, zůstal Brňák Petr Huta po výletu na tzv. devizový příslib v Německu. Emigroval, jako stovky dalších svobodně smýšlejících a sportem žijících Čechoslováků. Tehdy mu bylo osmnáct roků. Hned při první pracovní nabídce v Německu přičichl k výrobě lyží, o nichž do té doby vlastně nic nevěděl. Byl ale vyučený dřevo- i kovomodelářem, takže v podstatě zůstal v oboru. A dlužno podotknout, že ho v Československu vyučili dobře. K tomu měl v krvi pracovitost, tak nějak geneticky…

Kdysi s tátou na Mušově surfovali a k tomu začali vyrábět windsurfové plováky. Jak také jinak, koupit se v socialistickém Československu moc nedaly. „Pamatuji, jak mi za dvě tašky špatně sehnatelného masa dokázal jeden komunista někde na stavbě ,líznout‘ nesehnatelný polystyrén,“ vzpomíná dnes na život, který si už i dnešní třicátníci mohou jen těžko

Čím starší lyže, tím lepší. Jsou totiž „zajeté“, to je Peterovo krédo. představit. Snad i kvůli té nesehnatelnosti různého zboží, ale hlavně kvůli touze surfovat a cestovat, ho to táhlo, jak se říkalo, ven.

K jezeru Chiemsee, kde se prvně usadil, ho tedy přilákal především windsurfing.

Nicméně, musel se nějak živit. Chytil se nejprve u firmy Plank vyrábějící lyže. Něco se přiučil a možná že už tehdy začala jeho

S milovaným surfováním to ale na Chiemsee nakonec nebylo nijak slavné, na vodu se v Německu skoro nedostal. A tak po čase došlo na další Petrovu vášeň, kterou vždycky bylo cestování. Podíval se do Kanady, po tom vždycky toužil. Koupil si tam auto, podnikl cestu z východního na západní pobřeží, pobyl v divočině a poznal, že je všude chleba o dvou kůrkách. Po návratu z Kanady se pak v Evropě vypravil na Gardu za kamarádem Petrem Svobodou, taktéž emigrantem, znali se ještě z Německa. Po několika návštěvách se stanem a poté s obytňákem začal přes léto na Gardě pracovat a nakonec tam zapustil kořeny.

A není se co divit, Lago di Garda a Chiemsee, to je pro kluka, jehož srdce vždycky patřilo surfování, úplně jiná liga. To už bylo samozřejmě po revoluci, psal se rok 1995.

Na Gardě nejprve vyráběl pro známé značky prototypy windsurfových prken, ale současně se už začal zajímat také o další, v té době nové, a proto hodně cool sportovní vybavení. Na scénu totiž nastupoval snowboarding a surfařská parta z Riva del Garda sdružená pod firmou Tropical tenhle boom správně chytla za pačesy. K výrobě windsurfových plováků a mimochodem také karbonových cyklistických rámů přibyly snowboardy. Čechoslovák Peter Huta byl u toho a rád se učil. Tak trochu jako vedlejší produkt i italštinu.

| 29 | Text: Ondřej Katz na základě knihy Bedřicha Smetany O cyklistech, jak jinak Foto: archiv Petera Huty

| 30 | TECH BUSINESS STORY

Neviditelné zlato z olympiády

Ale čas šel dál, Peter se na Gardě seznámil s Antoniem Marangonim, podílníkem firmy, která jen pár desítek kilometrů od Gardy kdysi vyráběla lyže docela známé značky Roy Ski. Svého času zaměstnávala sto padesát lidí, pak ji ale majitelé přivedli k více méně řízenému krachu. Licence, značka a v neposlední řadě i nějaký ten finanční kapitál tu ovšem stále byly, problém však spočíval v tom, že podle smluvních podmínek nesměli noví majitelé v případě obnovení výroby a zachování názvu firmy vyrábět lyže. Bývalý majitel Roy Ski totiž přemístil výrobu lyží do Jižní Koreje a chtěl si tímto tak říkajíc ohlídat případnou konkurenci. O snowboardech se ale ve smlouvě nemluvilo…

Peter Huta se tak s Marangonim, jehož rodina zbohatla v gumárenství, pustil do ambiciózního projektu a společně oživili značku Roy (dříve Roy Ski). Samozřejmě nešlo o žádnou masovku, ale na prknech Roy se vyhrávalo. Na olympiádě v Naganu doklouzala Peterova prkna pro první dvě místa v obřím

Snowboardy i lyže na zakázku už si našly své zákazníky a ti se rádi vracejí.

slalomu! Vítěz Rebagliati, Kanaďan s italskými předky, ale musel respektovat smluvní podmínky sponzorů, takže jeho prkno Peter vyrobil s designem smluvní sponzorské firmy, jejíž vrchní folii si Rebagliati dodal. S Peterem Hutou, tedy se značkou Roy, Rebagliati bohužel žádnou smlouvu neměl a Peterovi tak

Česko-tyrolská historie Historie kraje na březích jezera Garda je zajímavě propojena s historií českou. Čím více se člověk o téhle problematice dozvídá, tím více ho to baví. A někdy se až tají dech…

Jenom málo z nás, kdo na Gardu tak rádi jezdíme, asi ví, že když bylo nejprve za první světové války a později i na začátku druhé světové války české pohraničí násilně obsazováno německy mluvícím obyvatelstvem, stejně tak do tehdejšího protektorátu Čechy a Morava putovala řada Italů, které do Hitlerem zabraného území posílal pro změnu Mussolini. Italům z jihu ale německy mluvící prostředí nevonělo, a tak se často ještě dlouho po válce navraceli do své domoviny. Podobný osud jako celá řada „italských vysídlenců“ měla také rodina za války v Česku narozeného Františka, který o několik desetiletí později v Jižním Tyrolsku Peteru Hutovi prodává polyetylén na výrobu skluznic.

A přidává poutavé, pro Petera ohromně zajímavé vzpomínky, díky nimž je propojení Čechů a Italů ze severu stále překvapivě živé.

Pro jakékoli outdoorové aktivity jako vzpomínka na olympijské zlato zůstaly jen další vrchní folie firmy sponzorující olympijského vítěze. Na druhém místě se ale v Naganu umístil Ital Prugger, aspoň ten udělal značce Roy sice krátkou, ale dobrou reklamu.

Grooves, lyže na míru

Pak se Peter Huta se svým společníkem ve firmě rozkmotřil. V gumárenství příliš jednoduše zbohatlý Ital mu prý nikdy moc nešel „pod vousy“. Po dvou letech tak šel zase o dům dál. V sousedním městečku si pronajal dílnu a začal znovu, úplně sám. Měl trochu našetřeno, něco tedy koupil a hlavní lis na výrobu snowboardů si postavil. Ve své dílně pracoval tři dny v týdnu a na zbývající čtyři dny se nechal zaměstnat ve firmě vyrábějící tovární dveře. Tvrdý, ale pro Petera Hutu férový kapitalismus.

Vedle výroby snowboardů začal Peter konečně dělat taky do lyží a vlastníma rukama vybudoval dnes už známou firmu Grooves. Vyrábí a prodává lyže i snowboardy podle svého nejlepšího přesvědčení a léty nastřádaného know-how. Experimentuje, pouští se do hry s těžištěm, posouvá vázání oproti zaběhlým zvyklostem, hodně o všem přemýšlí. Samozřejmě v první řadě respektuje přání klienta, s nímž se nejprve musí sejít. Zákazníkovi je ochoten půjčit několik různých modelů, aby si sám vyzkoušel, co mu vyhovuje. Zohledňuje hmotnost, věk, způsob jízdy, oblíbený terén… Preferuje kratší, hodně vykrojené lyže, které ale díky unikátnímu know-how podle jeho slov garantují nezvykle vysokou stabilitu i při rychlých sjezdech. Lyže vám samozřejmě udělá podle přání měkčí nebo naopak tvrdší. A říká, čím starší lyže, tím lepší. Jsou totiž „zajeté“, to je Peterovo krédo.

Inovativní monoski

Snowboardy i lyže na zakázku už si našly své zákazníky a ti se k Peteru Hutovi rádi vracejí. Ten ale potřebuje další výzvy. Spojil se s italským svazem tělesně postižených (FISIP) a pro vozíčkáře staví monoski. Už přemýšlí o jiném usazení skořepiny, o tuhosti i středové šířce lyže, která je ale pravidly limitována na 65 mm. Rád by zcela překopal průhyb lyže, což nazývá „elastickou křivkou“, a myslí si, že také paraplegici by z určitého důvodu na monoski ocenili rocker. Když se dohodne s FISIP, měly by sortiment jeho výroby rozšířit i lyže určené pro lyžaře s jednou nohou a také pro zrakově postižené.

Odmítá v těchto kategoriích používat standardně vyrobené lyže, i když by třeba mělo jít o ty nejkvalitnější.

Lumix FT7 Toto provedení odolá zasněženým vrcholkům hor, oceánům, divokým mokřadům a dalším extrémním prostředím. Ať už se vydáte na jakékoli dobrodružství, fotoaparát LUMIX FT7 budete nosit u sebe celý rok.

O cyklistech, jak jinak Biografie pěti cyklistických emigrantů a dvou windsurferů a lyžníků z let 1968 až 1980 žijících v oblasti jezera Garda. Autor, Bedřich Smetana, je sám bývalý cyklista, ale zároveň pionýr výuky snowboardingu v Česku či majitel kdysi známé půjčovny sportovních potřeb WS Skirent. Po srážce s automobilem zůstal upoután na invalidní vozík, od té doby napsal hned několik knih vesměs ze sportovního prostředí. Všechny si můžete objednat e-mailem na ws-skirent@seznam.cz.

• Odolný vůči mrazu do teploty -10 °C na lyžování, snowboard a další zimní radovánky.

• Vodotěsný do hloubky 31 metrů na potápění, jízdu na kajaku, rybaření a další vodní sporty • Odolný pádu z výšky 2 metry a vůči prachu na horolezectví, lezení po skalách a další aktivity.

Centrum FotoŠkoda Vodičkova 37, Praha 1 w w w. f o t o s k o d a . c z

| 32 | RACE ČESKÉ LYŽOVÁNÍ

FOTO: GETTY IMAGE

Kateřina Neumannová  Olga Charvátová-Křížová  Pavel Ploc  Stanislav Henych  Bohumír Zeman 

Štafeta Síně slávy

Text: Tomáš Haisl

Štafeta

Devátý úsek rozjíždí…

Síně slávy

Vrcholoví sportovci obvykle končí kvůli věku, případně kvůli zdravotnímu stavu. Jakubu Jandovi přetnul veleúspěšnou závodní kariéru jeho vlastní úspěch – volební. Byl zvolen poslancem horní komory parlamentu ČR a závodní kombinézu okamžitě vyměnil za oblek. A tak nám dnes v parlamentní lavici sedí člen Síně slávy českého lyžování a vítěz Světového poháru.

A

Největší úspěchy

elkový vítěz 2005/06, C 6 x zlato v jednotlivých závodech: Mistrovství světa v klasickém lyžování tříbro (střední můstek, S 2005 Oberstdorf) ronz (velký můstek, 2005 B Oberstdorf) Turné čtyř můstků: 20 březen 20

č. 123

zlato 2005/2006 … Štafetu přebírá…

Martin Koukal

Otázka od Nikoly Sudové:

hoj Jandys, určitě jsi musel striktně dodržovat jídelníček, aby ti to „lítalo“. Vždycky jsem se chtěla zeptat, jestli vy skokani nemáte pořád hlad. Bylo to tak, jak jsem si myslela? A vynahrazuješ si to teď po skončení kariéry?

Ahoj Nikolo, ano, myslela sis to správně, jídelníček skokani musí striktně dodržovat a máme pořád hlad. Ale každý sport má jak své plusy, tak i své minusy, a pokud chceš lítat, musíš se tomu přizpůsobit. Kluci vždy říkali, že já to mám vrozené a vždy budu hubený. Když jsme se po nějaké době potkali, nestačili se divit a pochopili, že jsem se celou kariéru hodně držel. A to je odpověď na tvou druhou otázku, že jsem si to trošku vynahradil a nabral hezkých pár kilo navíc, ale už jsem se stabilizoval a váhu si držím na přijatelné úrovni.

 Jakub Janda

Anketní otázky: Jak jste se k lyžování dostal?

Díky svému otci. Jako mladý závodně lyžoval a chtěl, abych šel v jeho stopách, ale mně lyžování, oproti mojí sestře, moc nešlo.

Zatáčet a projíždět brankami nebylo pro mě.

Nejsnadnější cesta byla vždy jet přímo dolů ze svahu, tak jsem si tento přímý sjezd doplnil o pár metrů letu.

Na jaký moment v kariéře nejraději vzpomínáte?

Všichni nebo většina sportovců nejraději vzpomínají na úspěchy, které během kariéry přišly, ale já nemám jen tento jeden moment.

Nejraději se vracím ke vzpomínkám (i když nejsem moc nostalgický) na spolupráci se slovinským trenérem Vasjou Bajcem, na dobře odvedenou práci, kterou jsme během

naší spolupráce dokázali dokonale zužitkovat a dala mi velký základ do dalšího života.

Jak jste snášel neúspěch?

Vždy jsem stál pevně nohama na zemi a věděl, že po úspěchu se zákonitě musí dostavit i neúspěch, nebyl jsem nikdy talent a vše jsem si poctivě vydřel, takže když se dostavil neúspěch, byl to pro mě signál, že jsem něco zanedbal a musím přidat. Když se mi nepovedl závod, musel jsem jít ze sebe vyběhat zlost a někdy jsem běžel opravdu dlouho.

Jak jste uměl slavit vítězství?

Během sezóny nebyl čas moc slavit, ale po vyhraném závodě jsem vždy kluky pozval na drink, aby z nás spadl závodní stres. A když skončil Světový pohár, sešli jsme se v Harrachově, kde jsme lyžování spojili se slavením.

| 33 |

Jakub Janda  Martin Koukal

Jakub Janda v závodu SP v německém Klingenthalu, prosinec 2016

FOTO: SLČR/GEPA

FOTO: SLČR/GEPA

 Květa Jeriová-Pecková  Šárka Strachová  Nikola Sudová 

Co byste na sobě v době, kdy jste závodil, zpětně změnil?

Sportovec stejně jako každý člověk si prochází obdobím, kdy dělá nějaké chyby, ale v ten okamžik je nevnímá. A já jsem jich udělal určitě hodně, ale neměnil bych asi nic, jelikož to patří k vývoji každého sportovce.

Vyhrával byste, kdybyste závodil v dnešní době?

Samozřejmě! (smích) Vždy, když mě trénovali kluci, kteří zrovna ukončili kariéru, tak říkali, jak je to vlastně všechno snadné, a já jsem jen nevěřícně kroutil hlavou. Dnes to cítím podobně, když se dívám trošku zpovzdáli, tak to vše vypadá hrozně jednoduše a cítím věci, na kterých jsem roky pracoval, ale jak bylo tělo naučené na určité impulsy, tak ty, co jsem potřeboval, jsem prostě necítil. Ale vím, že vše jde kupředu a dnes bych neměl mezi mladými vlčáky nejmenší šanci.

Co děláte (profesně) po konci aktivní kariéry?

Kariéru jsem ukončil po zvolení do Poslanecké sněmovny, takže se profesně věnuji politice. A taky se snažím pomoci skokům na lyžích, jsem předsedou Úseku skoku na lyžích Svazu lyžařů ČR. Jak se promítly úspěchy do mého dalšího života? Žijeme ve zvláštní době, kdy se to, že někdo něco dokázal, spíše závidí a čeká se na první neúspěch, aby to bylo danému řádně vyčteno. V tom mi pomohli moji přátelé, kteří mě brali vždy jako sobě rovného a za každý úspěch na mě byli patřičně hrdi. Takže úspěch mi dal do života opravdové přátele.

Kariéru jsem ukončil po zvolení do Poslanecké sněmovny, takže se profesně věnuji politice.

Jakub Janda ukončil svou kariéru na podzim roku 2017 poté, co byl zvolen do Poslanecké sněmovny

Co vám lyžování dalo a vzalo?

Dalo mi poctivost a zodpovědnost. Nikdy jsem nepřemýšlel, jestli mi něco vzalo, protože to bylo moje rozhodnutí věnovat se sportovní kariéře. Každé odvětví, ať už je sportovní nebo pracovní, něco dává a něco bere a já si z toho vždy snažím vzít jen to pozitivní.

Jak se snažíte udržovat v kondici? Člověk míní, život mění. Pamatuji si, jak jsme s kluky v týmu diskutovali, jak se po konci kariéry budeme udržovat v kondici, a já jim vždy vyprávěl, jak minimálně třikrát týdně budu navštěvovat posilovnu, abych dohnal to, co jsem celou sportovní kariéru kvůli udržení váhy nemohl posilovat, a to hrudník.

Dnes posilovnu navštěvuji nepravidelně a občas mě kamarád, když jsem zrovna doma, vytáhne na výšlap do hor, pak s rodinou jezdíme na kole.

Jak často se dnes dostanete na lyže?

Kdyby to bylo možné, lyžoval bych každý den, ale vzhledem k časové vytíženosti se na lyže dostanu jen jedno zimní odpoledne v roce.

Co byste poradil současným závodníkům?

Nikdy se nedívejte zpět, že jste něco zkazili nebo něco nevyšlo, to už nezměníte. Zaměřte se na to, co je třeba udělat právě teď, abyste stejné chyby neopakovali.

Hvězdná štafeta Na co jsem se vždycky chtěl zeptat…

Martina Koukala?

Martine, mám otázku ohledně tvého koníčku horolezectví. Ještě během sportovní kariéry jsi zdolal osmitisícovku Čo Oju, šestou nejvyšší horu světa. Chystáš se ještě někdy podniknout výstup na další osmitisícovku?

Historie plakátu

| 34 | RACE ČESKÉ LYŽOVÁNÍ

T

Text: Pavel Zelenka, tehdy v roli trenéra reprezentačního družstva

Svěťák žen před 43 roky Světový pohár v sezóně 1976/77 uzavíral svou první dekádu. Ženy absolvovaly 9 sjezdů, 8 slalomů speciál, stejný počet obřáků a 3 klasické kombinace, celkem 28 závodů.

Bedekr nebo itinerář

renérská rada sjezdového úseku pod vedením Dušana Charváta rozhodla vstoupit do nového olympijského cyklu s výrazně omlazeným kádrem včetně nového trenérského obsazení.

Na křest ohněm do bílého cirkusu se vydalo mladičké družstvo osmi žen s průměrným věkem 17 a půl roku! Nejmladší Olze Charvátové bylo čtrnáct a půl, nejstarší jsou jednadvacetiletá dvojčata, sestry Dagmar a Soňa Kuzmanovy z Liptovského Mikuláše. Doplňují je sedmnáctileté Jana Šoltysová, Jana Harvanová a Kateřina Zibrinová, o rok mladší Jana Zemanová a 15letá Pavla Walachová.

Světová série Parmalat Trophy

Série tří závodů Parmalat Trophy vznikla současně se Světovým pohárem. Mladičký ambiciózní Ital Calisto Tanzi (*1938) založil v roce 1961 pasterizační závod na zpracování mléka nazvaný Parmalat. Pro zviditelnění své značky zvolil lyžování, a to formou soutěže posvěcenou FIS. První ročníky se jely v zámoří vždy na konci sezóny, do Evropy se soutěž přesunula poprvé v Evropě 1976 před SP. Hostiteli byla italská střediska Aprica a Bormio, finále se jelo ve světoznámém Svatém Mořici. Velkolepá závěrečná „Parmalat after party“ v mořickém luxusním hotelu

svou okázalostí charakterizovala velikášství mladého majitele firmy. Ten o několik let později končí odsouzen k 10letému vězení za finanční podvody…

Série se hodnotí jako soutěž družstev obou kategorií. Nezkušenější Dagmar Kuzmanová skončila ve slalomu osmá, v paralelním dokonce třetí, podpořená Janou Zemanovou na 12. místě. V mužích její bratr odsadil 3. místo a Míla Sochor 13. V konečném hodnocení jsme skončili třetí za Itálií a Švýcarskem. Bylo to velice slibné vykročení do nové sezóny.

| 35 |

V mondénním středisku v údolí Aosta se jel druhý obří slalom. D. Kuzmanová obsadila jedenáctou příčku, J. Šoltysová 29. Body tehdy dostaly jen závodnice v top 10. Bezprostředně po závodě tým přejíždí dvěma mikrobusy napříč Itálií 618 km do Cortiny d´Ampezzo.

Plakát je signovaný nečitelným podpisem.

Autor použil barvy italské vlajky v nezvyklém pořadí a odstínu. Dynamický postoj lyžařky je ztvárněn více umělecky než ve vztahu k technice jízdy. Generálním sponzorem Trofeo Colgate je známá značka zaměřená na potřeby osobní péče.

Cortina d´Ampezzo 15.–16. 12. 1976

Po Mořici je Cortina druhým alpským střediskem, kde se v roce 1956 uskutečnila zimní olympiáda. Ještě po 20 letech byly ve městě vidět olympijské symboly a v obchodech suvenýry. Na olympijských tratích se jel sjezd, slalom a kombinace. V prvním závodě zvítězila A. Moserová-Pröllová, naše děvčata skončila v pořadí Šoltysová 46., Harvanová 48., Charvátová 51. Ve slalomu byla D. Kuzmanová 14., Šoltysová 34., Zemanová 35., Charvátová 39., Walachová 41.

Motiv plakátu je současně logem závodu. Černobílá plocha je rozbitá barevným

Poněkud kuriózním způsobem řešila psychicky náročné chvíle bezprostředně před startem A. Moserová-Pröllová: požádala trenéra o cigaretu a těsně před vstupem do startovní branky vdechla na uklidnění několik doušků nikotinu. čtvercem, záměrně postaveným na hrot.

Kromě výrazného nápisu Coppa del Mondo vystupuje nápis Trofeo Marcolin occhiali. Od roku 1961 firma Marcolin vyráběla sluneční a optické brýle pro přední světové značky jako Bally, Diesel, Gant a další.

Oberstaufen 3. 1. 1977

Kratičké Vánoce strávené doma, ale už 28. prosince byl sraz ve Špindlerově Mlýně před dalšími starty v SP. Společné přivítání nového roku, brzy ráno odjezd do 520 km vzdáleného Oberstaufenu. Výsledky z tohoto závodu se nedochovaly. Jen plakát, který stručně informuje o konání dvou akcí. Generálním sponzorem byl výrobce minerální vody Evian. Pro zpestření pobytu lázeňským

hostům se vedení týmů USA a Rakouska domluvily na uspořádání vzájemného utkání v paralelním slalomu. Jednalo se o čistě soukromou akci obou družstev, která v té době disponovala výraznými osobnostmi. C. Nelsonová, A. Fischerová, C. Cooperová z USA proti Rakušankám s A. Moser-Pröllovou, M. Kasererovou, L. Sölknerovou.

Schruns-Tschagguns 17.–18. 1. 1977 Schruns-Tschagguns je v cestovních průvodcích označovaný spíše za vzdušné lázně než lyžařské středisko. Nachází se na samém konci Rakouska v nejzápadnější a nejmenší zemi Voralbersko. Na programu byl sjezd, slalom a kombinace.

Plakáty použity z archivu autora.

Courmayeur 11. 12. 1976

| 36 | RACE ČESKÉ LYŽOVÁNÍ

Text: Ondřej Katz

Legendární

Skiinterkriterium: 58. ročník právě začíná

Ve dnech 23.–25. ledna 2020 se v Říčkách v Orlických horách opět uskuteční největší mezinárodní žákovské závody na území České republiky, 58. Skiinterkriterium. Tento významný podnik tradičně podporovaný Svazem lyžařů České republiky patří k nejstarším závodům svého druhu v Evropě. Nejen v Česku, ale i v zahraničí má stále dobré jméno a na scéně mezinárodního žákovského lyžování si dlouhodobě udržuje pevnou pozici.

J

akkoliv je historie pořádání žákovských závodů na černé sjezdovce pod vrcholem Zakletý ještě starší, na mezinárodní úrovni se v Říčkách poprvé soutěžilo v zimě roku 1972. A od té doby se v Orlických horách o medaile ve slalomu a v obřím slalomu utkaly tisíce mladých lyžařů přijíždějících jak ze zemí lyžování zaslíbených, tak i závodníků z míst, kde byste lyžaře možná ani nehledali. Svojí účastí v minulosti Říčky poctili třeba závodníci z Argentiny, Islandu nebo Libanonu, až do těchto míst tedy dolétly zprávy o Skiinterkriteriu! Co do počtu závodníků byl ale rekordní ročník 2005, na němž startovalo 210 lyžařů z 20 zemí.

První liga dětských mezinárodních závodů

V posledních letech startovní listinu vedle Čechů a Slováků naplňují hlavně reprezentanti států východní Evropy – často mladí závodníci ze zemí bývalého Sovětského svazu a Jugoslávie. Samozřejmě bychom na zdejší závodní trati rádi opět vídali také Rakušany, Švýcary nebo Němce, konkurence už je však na tomto poli obrovská. „Není možné nevidět, že dnes už je v Evropě pořádána celá řada špičkových žákovských závodů a přestože Říčky ve své době byly špičkovým podnikem evropského významu, těžko dnes budou konkurovat akcím, které mladé lyžaře lákají

na závody do Kitzbühelu nebo do Val d’Isére,“ zamýšlí se nad současnou situací někdejší předseda Úseku alpských disciplín SLČR a neúnavný podporovatel mládežnického lyžování Miroslav Jarouš. Vedle nejprestižnějších závodů pořádaných v Rakousku a ve Francii je nutné vzpomenout ještě slavné Trofeo Topolino (Itálie), slovinskou Skofja Loka, do popředí zájmu mládežnických trenérů se však stále více dostávají třeba i závody v původně „nelyžařském“ Záhřebu. Týmy z vyspělých lyžařských zemí si tedy dnes mohou vybírat, které akce jim z různých důvodů dobře zapadají do plánů přípravy, a logicky u nich často vítězí podniky pořádané v Alpách.

FOTO: PETR WAGENKNECHT

| 37 |

svými mladými svěřenci zúčastní. A konkurovat podnikům v alpských zemích je těžké, to je prostě realita.“

Úskalí sportovní diplomacie

Méně závodit, více trénovat

Ale je tu i další skutečnost, která se do situace v mezinárodním žákovském lyžování bezpochyby promítá. Mezinárodní lyžařská federace se v poslední době snaží počty „ostrých startů“ u žákovských kategorií spíš redukovat. „Je to správná cesta, závodit každý víkend dětem v dlouhodobém horizontu naprospívá, tím spíš, má-li to být spojeno s náročným cestováním. Bez kvalitního tréninku se nikam neposuneme, nemluvě o tom, že děcka musí také chodit do školy,“ říká bývalý špičkový sjezdař, dnes trenér mládeže, Petr Záhrobský ml. V úvahách o těch nejvýznamnějších žákovských závodech přitom poukazuje na pořadatelskou kvalitu Skiinterkriteria, s nímž má bohaté zkušenosti jak z dob, kdy tu sám závodil, tak z posledních let, kdy na černé sjezdovce v Říčkách koučuje děti. „Vím, že se organizátoři Skiinterkriteria velmi snaží znovu do Říček přivést lyžařské velmoci. Trenéři si ale musí pečlivě vybírat, jakých závodů se se

Přenosy z dění na závodní trati mají velký ohlas, závody v přímém přenosu sledují lidé doslova po celém světě.

FOTO: PETR WAGENKNECHT

FOTO: PETR WAGENKNECHT

O tom, jak vypadá sportovní diplomacie v zákulisí žákovského lyžování, se pro SNOW rozhovořil sportovní ředitel Skiinterkriteria Jaroslav Křístek: „Je to práce na celý rok. Na té oficiální úrovni především rozesíláme pozvánky na národní lyžařské svazy. Vedle toho pak rozdáváme propagační materiály a pracně sháníme kontakty na trenéry a vedoucí družstev, kteří rozhodují, kam se žáky pojedou.“ Situaci organizátorům českého závodu trochu komplikuje fakt,

že je Skiinterkriterium v kalendáři velkých žákovských závodů hned první. Zatímco Slovinci, Francouzi nebo Italové na propagaci svého podniku pracují v průběhu zimy, když s dětmi objíždějí ostatní závody, Češi vlastně vždy pracují s ročním předstihem. „Jenomže do našeho závodu je v té době ještě daleko, takže to vždycky nefunguje úplně dobře,“ říká Jaroslav Křístek. Do karet Skiinterkriteriu naopak hraje, že v druhé polovině ledna pořádá velké žákovské závody také slovenská Vrátna Dolina. Je tedy možné do určité míry koordinovat přihlášky, případně i asistovat s dopravou. Pro zahraniční týmy pak ve výsledku může být zajímavé, když si zazávodí na dvou relativně blízkých místech.

FOTO: ALEŠ BÍLÝ

FOTO: PETR WAGENKNECHT

| 38 | RACE ČESKÉ LYŽOVÁNÍ

V čem je Skiinterkriterium světové

Platí-li to, že se Skiinterkriterium na scéně mezinárodních závodů postupem času dostalo do poněkud méně výhodné pozice, je třeba upozorňovat na přednosti, které podnik tradičně konaný ve východních Čechách bezesporu stále má. Jednou z nich je určitě nadstandardní technická vybavenost areálu v Říčkách, což by možná náhodný pozorovatel nečekal. V Říčkách se ale do technologií investuje dlouhodobě. Základním stavebním kamenem technické podpory je automatický zasněžovací systém od firmy TechnoAlpin se sedmnácti sněžnými děly. Vloni do vozového parku areálu přibyla nová rolba s navijákem, a co se týče samotných závodů, samozřejmostí už je, že diváci mohou závodníky po celou dobu jízdy sledovat i na velkoplošné obrazovce v cíli. Za zcela unikátní se pak dá i v celosvětovém kontextu považovat on-line přenášení závodů na internetových stránkách www.skiinterkriterium.cz. „Těžko se popisuje, co to po stránce techniky obnáší. Vždyť tady jsou podle svahu natahané optické kabely!“ připomíná Jaroslav Křístek. Přenosy z dění na závodní trati mají ale velký ohlas, závody v přímém přenosu sledují lidé doslova po celém světě.

Po technické stránce jsou mezinárodní žákovské závody v Říčkách opravdu na světové úrovni a nasazují tím laťku hodně vysoko i pro ostatní zahraniční závody. Výjimečné je ale Skiinterkriterium i tím, jak na něm po většinu roku pracuje tým nadšených dobrovolníků. Během závodů samotných se počet organizátorů vyšplhá téměř na stovku, jsou to členové organizačního výboru, technici, rozhodčí apod. Bez všech těchto obětavých lidí by v žádném případě nebylo možné mezinárodní závody v Říčkách dělat na takové úrovni a s tak výjimečnou atmosférou.

Kryštof Krýzl,

Ondřej Bank,

„Skiinterkriterium jsem vždycky vnímal jako velkou věc. Věděl jsem, že tu v minulosti vyhrál Bobas Zeman, že se v Říčkách dařilo Petru Záhrobskému, potom Šárce, Banymu… A taky mému bráchovi! Můj brácha totiž, na rozdíl ode mě, toho velkého krtka vyhrál a já mu to děsně záviděl.

Tedy spíš jsem ho obdivoval. Já toho krtka strašně chtěl…

„Na Skiinterkriterium jsme se vždycky těšil. Bylo to nejen zpestření sezony, ale taky čest se tam dostat a závodit za Česko.

Vždyť Říčky patřily mezi největší dětské závody, a kdo tam závodil, musel něco umět. Jiný takový závod u nás nebyl, a kdo vyhrál Říčky, byl skoro takový malý bůh.

Já jsem Skiinterkriterium nakonec vyhrál dvakrát, ale bohem jsem se nestal, to zase ne. :-)

dlouholetý reprezentant, účastník 6 mistrovství světa a 3 olympiád

A pak jsem byl najednou prvním rokem v žácích a mohl jsem konečně na Skiinterkriterium taky jet! Tedy pokud se kvalifikuju… A v tom byl ten problém.

Byl jsem do poslední chvíle tak na hraně, aby mě nominovali. To rozhodování jsem strašně prožíval, byl to asi vůbec první velký stres, nebo spíš nervozita, kterou jsem v souvislosti s lyžováním zažil. Děsně jsem si přál, abych mohl Česko na Skiinterkriteriu reprezentovat, bral jsem to skoro až vlastenecky! Ale už jsem pro to nemohl nic udělat. Už jsem mohl jenom čekat, jak trenéři rozhodnou…

No dopadlo to dobře, nominovali mě. Ale nikdy jsem toho krtka nevyhrál, na rozdíl od bráchy.

Myslím si, že je skvělé, že takové závody v Česku pořád máme. Ty děti to zase vnímají jako velkou událost, důležité závody.

A musí se s tím vypořádat. To budou později potřebovat, musí se učit vyrovnávat se s tlakem. Taky jsem se to na Skiinterkriteriu učil a rád na to vzpomínám.“

bývalý reprezentant, nejúspěšnější sjezdař české historie

Samozřejmě je dobře, že u nás takový závod pořád existuje. Pro děti je pořád hodně atraktivní a hlavně je to možnost utkat se se zahraniční konkurencí. Může to být jeden z mnoha krůčků do sjezdařské špičky.“

Po technické stránce jsou mezinárodní žákovské závody v Říčkách opravdu na světové úrovni a nasazují tím laťku hodně vysoko.

| 40 | RACE ČESKÉ LYŽOVÁNÍ / FIS

Text: Michaela Kratochvílová

Podpora, řízení, finance

Jak pracuje FIS? Bez Mezinárodní lyžařské federace (FIS, z francouzského Fédération Internationale de Ski) si lze v současnosti závodní lyžování představit jen stěží. Co naopak potíže vyvolat může, je vybavit si, co všechno se vlastně pod známou třípísmennou zkratkou ukrývá a jak celý kolos, který se rozpíná napříč nad řadou (nejen) zimních sportů, funguje. Tak pojďme na to.

Vrchní patra organizační struktury FIS

J

ako každá velká organizace má i FIS kvůli přehlednosti stanovenou léty prověřenou hierarchii. Na samém vrcholu stojí kongres, kterému podléhá ve dvouletém cyklu volené devatenáctičlenné předsednictvo. To se skládá z prezidenta, 16 členů a dvou závodníků.

Opět o stupeň níže se nachází administrativní oddělení FIS a také technické komise, podvýbory komisí a pracovní skupiny, nad nimiž předsednictvo vykonává dohled.

Veškeré posledně zmíněné orgány se posléze ještě jednou dělí, a to do skupin podle jednotlivých sportovních odvětví a zájmových činností, jež federace sdružuje.

Celkem se jedná o osm dalších oddělení, jimiž jsou alpské lyžování, běžecké lyžování, skoky na lyžích, severská kombinace, freestylové lyžování, snowboarding, ostatní disciplíny (jimiž jsou rychlostní lyžování, telemark a travní lyžování) a konečně

Sedm základních principů FIS

– j ednat vždy zodpovědně –p rokazovat respekt –b ýt profesionální – s polupracovat s ostatními – j ednat eticky – k omunikovat jednoznačně a často –h ledět do budoucnosti speciální komise. Pochopitelně, že se nadále každé z oddělení dále větví, někde se i interdisciplinárně naopak opět cesty scházejí, vzato kolem a kolem, je to na první pohled docela solidní bludiště, kde ale nakonec

všechna kolečka zapadnou na svá místa a ono to funguje.

Ale co ta speciální komise, co si pod tím pojmem představit? V zásadě lze říct, že speciální komise postihuje společná témata napříč všemi disciplínami. Má tak na starosti například koordinační skupinu pro otázky dětí a mládeže, koordinační skupinu pro severské disciplíny, právo a bezpečnost, lékařský výbor, reklamu, PR a spolupráci s médii apod.

FIS má také většinové podíly ve FIS Marketing, FIS Travel Service a Nadace Marka Hodlera (pojmenovaná po nejdéle sloužícím prezidentovi FIS, který byl ve funkci v rozmezí let 1951–1998). Federace disponuje vlastním soudem, antidopingovým a antikorupčním panelem.

Poslání a aktivity

To bychom měli trochu teorie na úvod, ale teď co tedy vlastně Mezinárodní lyžařská

| 41 |

FIS vydává vlastní bulletin, který je k dispozici i v elektronické formě na webu issuu.com

Velké národní svazy se třemi volebními hlasy Rakousko Kanada Čína Česko Finsko Francie

Marc Hodler – nejdéle působící prezident setrval ve funkci bez tří let půlstoletí (1951–1998)

Rozdělování a zisk financí

Mezi základní funkce FIS patří organizace finančních toků, na straně jedné si musí sama opatřit příjmy, které následně distribuuje dále do jednotlivých členských organizací. V sudé roky, zpravidla v období mezi 15. květnem a 15. červnem, se projednává v rámci řádného kongresu rozpočet pro následné dvouleté účetní období.

Finanční prostředky, s kterými FIS operuje, tvoří tyto zdroje: roční členské poplatky od národních svazů, kalendářní poplatky, příjmy ze sponzorských a jiných darů, příjmy z prodeje práv médiím (olympijské hry, světové šampionáty apod.) a dalšího prodeje.

Na straně druhé stojí celá řada položek a projektů, kam je zapotřebí získané peníze investovat. Jsou to veškeré náklady na provoz organizace, administrativu, reprezentaci, fungování komisí, dohled nad soutěžemi, soutěžní servis…, ale i výdaje provozní (kanceláře, vybavení…), něco stojí marketing a PR. FIS ovšem vede i vlastní výzkum a stará se o koncepci bezpečnosti při lyžování. A v neposlední řadě jsou velké finance distribuovány na podporu jednotlivým národním svazům.

Rusko

Slovinsko

Švýcarsko

Švédsko

USA

V souladu se statutem má Mezinárodní lyžařská federace tyto cíle:

Podpora národním lyžařským svazům

Posílat peníze národním svazům není u sportovních federací zcela obvyklé. Až do roku 2015 bylo zvykem, že 12,5 % z celkové částky vyčleněné na podporu jednotlivých svazů se mezi tyto organizace rozdělilo rovným dílem a zbytek se naporcoval podle klíče, kdy určujícím faktorem byl počet sportovců na MS v alpských či klasických disciplínách.

Právě tato odvětví totiž pravidelně přinášejí zisk zpět do federační kasy. Změna nastala na kongresu Mezinárodní lyžařské federace v Cancúnu v roce 2016, kdy byl schválen nový způsob podpory, od kterého si FIS slibuje větší míru ocenění pro aktivní národní lyžařské svazy. Od té doby rozhoduje i počet aktivních registrovaných sportovců v každé z olympijských disciplín sdružených pod FIS a organizace těchto soutěží.

Od kongresu v Cancúnu lze národní lyžařské svazy rozdělit do tří skupin dle počtu volebních hlasů. Velké svazy s třemi volebními hlasy mají více než 50 000 členů, jejich sportovci se zúčastnili posledního světového šampionátu (buď alpského nebo klasického) a v předcházejících dvou letech svazy organizovaly alespoň jednu mezinárodní soutěž registrovanou v kalendáři FIS. Střední svazy s dvěma volebními hlasy mají přes 10 000 členů a splňují minimálně jednu z dalších podmínek platných pro velké svazy. Malé národní lyžařské svazy pak mají pouze jeden hlas. Tipnete si, kam patří Svaz lyžařů České republiky?

V minulé sezóně bylo lyžařským svazům ze strany FIS distribuováno celkem 35 milionů švýcarských franků (přes 815 milionů Kč), do Česka z nich připlulo okolo šesti milionů Kč.

podporovat lyžařský sport, dohlížet a usměrňovat rozvoj všech lyžařských aktivit nastolit a udržovat přátelské vztahy s členskými svazy a také mezi nimi podporovat v rámci svých možností cíle členských svazů podporovat spolupráci a vzájemné porozumění mezi sportovci z celého světa organizovat světové šampionáty, světové a kontinentální poháry, stejně tak všechny další soutěže schválené kongresem nebo radou vytvářet pravidla pro všechny lyžařské soutěže schválené Mezinárodní lyžařskou federací uznávat pouze takové mezinárodní soutěže, které jsou ve shodě se statutem a pravidly Mezinárodní lyžařské federace, a zajistit, aby tyto soutěže probíhaly dle statutu a pravidel bojovat proti dopingu v lyžařském sportu a implementovat antidopingová pravidla v souladu se Světovým antidopingovým kodexem připravovat pravidla a doporučení pro rekreační lyžování sloužit jako nejvyšší odvolací soud pro protesty a další právní otázky týkající se mezinárodních lyžařských soutěží a pro všechny otázky týkající se pravidel Mezinárodní lyžařské federace obecně podporovat lyžařský sport jako volnočasovou aktivitu v zájmu celé společnosti a speciálně jako zdravou aktivitu pro děti a mládež podporovat všechny členské svazy ve vytváření politiky na zajištění blaha dětí a mládeže podnikat veškeré možné kroky k zabránění nehod brát v úvahu ochranu životního prostředí a pečovat o vnější vztahy

Příspěvek vznikl v rámci projektu GAUK č. 700119 „Právní úprava bezpečnosti lyžování v mezinárodním kontextu a její možné perspektivy v právním řádu České republiky“, řešeného na Univerzitě Karlově, Právnické fakultě.

federace dělá a z jakého důvodu? Jako první se samozřejmě nabízejí hned zkraje jmenované závody, k těm se ale ještě dostaneme.

FIS se angažuje i na celkem překvapivých polích, například podporuje ochranu přírodního prostředí, bojuje proti dopingu…

Celosvětově propaguje sporty na sněhu, s čímž úzce souvisí projekt Bring Children to the Snow, který se stará o to, aby se o zimní sporty zajímali i zástupci nejmladší generace a měli možnost si rozličné sporty vyzkoušet.

A pochopitelně sdružuje 133 národních asociací (včetně Svazu lyžařů ČR), jinými slovy téměř 31 tisíc závodníků s licencí FIS, z nichž 63 % tvoří muži a 37 % ženy.

Při veškerém jednání dbá Federace na dodržování svých sedmi základních principů, které jasně odkazují k hodnotám fair-play.

Německo Itálie Japon sko Nizozemí Norsko Polsko

| 42 | RACE ČESKÉ LYŽOVÁNÍ

Oswald Bartel Text: Aleš Suk

Hančův soupeř, skijácký filuta a výsostný lyžař

V

plujme proti proudu času do sezón první čtvrtiny devatenáctého věku. Dalek jest mi úmysl glorifikovat výsledky Bartelovy; spíš osvětlím připomenutím jeho osudu lyžecké vratkosti a výbojnosti podivuhodných časů rozkvětu bílého sportu v české kotlině.

Několik na dálku vedených rozhovorů s manžely Fischerovými, kdy paní Carmen Fischerová je s největší pravděpodobností poslední pokrevní příbuzná Oswalda Bartela.

Při povídání se vynořilo fluidum Bartelovo, často vzpomínaného soupeře Bohumila Hanče, Emericha Ratha, Karla Jarolímka a dalších jezdců tragické padesátky z 24. března 1913 na krkonošských hřebenech.

Dlouhý Oswald, jak byl štíhlý a vysoký běžec přezdíván, výsledkově perlil najmě v sezóně 1922/23.

Start Oswalda, závodníka německé národnosti, možná byl, možná nebyl hlavním důvodem, proč mistr Hanč porušil slib své manželce Slávce, že v sezóně 1913 už na žádné další závody nepůjde. Důvody slibu byly pádné a průzračné – očekávané narození prvního potomka, ne úplně stoprocentní zdravotní stav a z něj plynoucí nedostatečná příprava a chybějící trénink. Přesto přemlouvání výborů, zejména ze strany řídícího Buchara, že je k padesátce přihlášen výborný německý závodník, nakonec zabralo

FOTO: ????????

Když 24. března 1913 tragicky zemřel Bohumil Hanč (s Václavem Vrbatou), závodil právě proti Oswaldu Bartelovi. O jeho osudu se toho mnoho nikde nedočtete a následující článek je možná jeden z posledních paprsků světla vržených na tuto osobnost české lyžařské historie.

FOTO: ????????

| 43 |

FOTO: ????????

a Hanč, využiv chvilky, kdy manželka pracovala za domkem, přesto že neměl pokdy se pořádně spakovat, vytratil se ze stavení. Bral to ve spěchu horempádem údolím Cedronu a Jizerky na Labskou.

Oswald Bartel, narozený v osadě Souš 5. srpna 1898, tedy o necelé dva roky mladší Hanče, bydlel většinu života v Sedmidomcích v Dolním Polubném. Dnes je tam sídliště, součást Desné III. Lyžařský závodní klub s nejlepšími závodníky sídlil po roce 1900 v Kořenově – Horním Polubném. Spolek SC Windsbraut Ober Polaun (Větrná nevěsta H. Polubný) byl založen v roce 1907; tu už byl Bartel devatenáctiletým juniorem na samotném prahu závodní kariéry. Jak pozdě začal, tak pozdě skončil, závodil skoro do čtyřicítky. Jako o výborném běžci o něm vypovídá především zmíněná padesátka na jaře 1913.

Slavnou epizodou československé lyžařiny bylo 2. MS v lyžování, podnik původně proponovaný jako Mistrovství střední Evropy.

Kronika SC Windsbraut Ober Polaun se nachází kdesi v Německu, kam ji před mnoha lety zapůjčil zájemcům Ladislav Rygl nejstarší. Ten v padesátých a šedesátých letech bydlel s rodinou ve škole v Horním Polubném. Ve školní budově měli lyžaři závodníci z Polubného klubovou místnost. Školu si klub pro své porady a schůze zvolil z prostého důvodu – učitelem byl pan Hermann, jehož dcera Frieda byla jednou z žen-pionýrek, které v Polubném lyžovaly.

Ve škole ještě dlouho po válce visela velká fotografie Friedy na lyžích v dlouhé sukni a s tehdy předlouhými okovanými „ledoborci“ – holemi (kdoví, kde je jí konec).

S výsledky Bartelovými, alespoň některými, můžeme ve výsledkových listinách a v časopise Zimní sport procestovat hababěj zim.

Dlouhý Oswald, jak byl štíhlý a vysoký běžec přezdíván, výsledkově perlil najmě v sezóně 1922/23. V sobotu 20. ledna v třiadvacátém vítězí v celoněmeckých závodech na 12 km v Blatné a mj. poráží architekta Jarolímka, který dojel na 5. místě, jsa ozdoben dvěma medailemi z Mistrovství RČS v předcházející zimě. O necelé tři týdny později, 8. února, trápí Bartel neslýchaně košatou a kvalitní konkurenci z osmi zemí při Kongresových závodech v Harrachově-Novém Světě, největším mezinárodním podniku na našem území.

Na trati 50 km se stává vítězem své kategorie nad 32 let a je oceněn zvláštní pánskou cenou, originálem od mistra Oty Bubeníčka.

Za ním končí první českoslovenští olympionici Německý, Kolář a Prokopec, borci o něco mladší. Pět týdnů nato dosahuje 2. pořadí (druhý vítěz) v říšskoněmeckých závodech ve Schreiberhau. A je to znovu výlučná 50km distance; v konkurenci 31 běžců nad ním zvítězil olympionik Štěpán Hevák z Valteřic, který v následující sezóně září na ZOH v Chamonix, kdy skončil 12. na padesát km. Za Oswaldem je ve Sklářské Porubě jiný náš olympionik – František Hák; ten dostal naloženo od lyžaře z Polubného čtyři minuty.

| 44 | RACE ČESKÉ LYŽOVÁNÍ

Slavnou epizodou československé lyžařiny bylo 2. MS v lyžování, podnik původně proponovaný jako Mistrovství střední Evropy. Tady, v Janských Lázních, startoval sedmatřicetiletý Bartel v šampionátu na 18 km; mezi 140 závodníky byl ve své třídě 8. v čase 2.15:08 h. Jako všichni naši, včetně závodníků z HDW, startoval pod hlavičkou RČS, jel Bartel ozdoben československou trikolórou. Tu mu na startu osobně připnula Olga Scheinerová, manželka předsedy SL RČS JUDr. J. Scheinera. Světové mistrovství bylo unisono ceněno mezi všemi účastníky za zářnou péči, o které se jim na ZOH v předcházejícím roce ani nesnilo.

Lichotkám a uznání nebylo konce; považte, že…„každý závodník se musel před startem podrobit lékařské prohlídce, v šatně měl svoji skříňku a odtud šel přímo ke startu před lázeňskou budovu. Po projetí cílem byla na něj přehozena přikrývka, odepjaty mu ski, v předsíni obdržel horký čaj s citronem. Odtud šel k lékaři, byl prohlédnut i po závodě, v šatně se svlékl a byl odveden do bazénu. Zde byl masírován až deset minut ve vodě vojákem, následoval odpočinek v šatně, a teprve potom se mohl vzdálit.“ Oswald B. měl sestru a bratra.

Oženil se s Martou Bartel, ročník 1821, narodily se jim dvě dcery a synek. Profesí byl Bartel sklářem v Riedelových sklárnách; možná i proto pobýval určitý čas před odsunem v Harrachově. Ve chvílích volna, pokud zrovna netrápil lyže tréninkem nebo nezávodil, byl náruživým myslivcem; dokonce býval zván i na hony, pořádané svým zaměstnavatelem, Walterem Riedlem.

Ten byl mecenášem a donátorem místních sportovců a angažoval se především v nejúspěšnějším klubu regionu SCW. O. Polaun, kde kromě Bartela závodil Rudolf Burkert, první československý olympijský medailista, se svým bratrem Josefem a dalšími.

Rodinu roztrhnul odsun – Bartel, výborný společník a bavič, žil v Chemnitz v NDR, nejstarší dcera a syn v Bavorsku, nejmladší dcera v Desné, kam přijela po věznění ještě z nacistické doby.

Do Desné byl Bartel pozván v roce 1956 na prémiéru filmu Synové hor. V improvizovaném vystoupení v kině v Desné ozvláštnil

některé detaily tragické padesátky a přiznal, že filmový příběh neodpovídal tehdejší realitě na hřebenech. Po besedě mu filmaři věnovali Kožíkovu knihu s podpisy herců. Úmrtí lyžaře Oswalda Bartela bylo tragické. Dva dny před oslavou sedmdesátin seděl v hospůdce, kde se strhla divoká rvačka, a nic netušícího horala prudce zasáhl do hlavy hozený půllitr. Skácel se i s židlí, a zda byl příčinou okamžité smrti úder do hlavy, či zlomený vaz při pádu do bezvědomí, už nikdo nezjistí. Tak neobyčejně odešel jeden ze soupeřů mistra Hanče.

Než přidejme k fejetonu ze závodu II. MS v lyžování z J. Lázní rok a přenesme se do Jizerek… Skláři a brusiči Riedlových skláren měli čilý vztah k pivu. Příčinou byl i žár sklářských pecí a brusný prach v manufakturách, kde tehdy ještě nebylo účinné odsávání. Obliba pivního moku sváděla ve volných chvílích k legráckám a kanadským žertíkům.

vojenské policie, měl na sobě ještě z té doby zachovalou originální uniformu (viz foto). S sebou si vzali i zeměměřičské červenobílé tyče. Každý se „honosil“ úředním titulem – stavební rada, geometr, vládní komisař… Takto vymustrováni se rozjeli přes Malou Jizerku, kde obyvatelé zvědavostí málem vytlačili zasklení svých oken.

Cestou na Jizerku, kdesi za Kobylou, potkali ženskou, nesoucí na zádech nůši. „Policista“ Bartel zkontroloval, jestli nejde o paš.

Vysoká inflace na německé straně a hodnotná československá koruna k pašeráctví sváděly. Prohlížená zadržená nesla pouze tvaroh a máslo. Kolem poledního někde pod Hojerovým domem přejeli státní hranici. Akci chtěli nejdřív zahájit vytyčením a rozmístěním tyčí. Odradila je vysoká vrstva sněhu, a tak chodili od boudy k boudě a přeptávali možnost ubytování pro stavební dělníky a ustájení koní. Vše zapisovali do připravených listin. V jedné z chalup se setkali se dvěma obchodníky s dřevem z Bílého potoka. Na námitky, že sníh značně oddálí zahájení stavby, odpovídali k úžasu obyvatel, že se přivezou horkovzdušné agregáty, které během jednoho dne dokážou roztát sníh na ploše jednoho čtverečního kilometru a vysuší půdu.

Na večer byli obyvatelé vyzváni dostavit se do místní hospody, kde se budou podepisovat nájemní smlouvy. Skutečně, večer byla hospoda natřískána. Ale… před schůzí v hostinci jistá obyvatelka, která některé z „komisařů“ osobně znala, je neváhala prásknout. Mazaná komise z obavy, že jim občanstvo patřičně naloží, navrhla, že zaplatí útratu za všechny shromážděné.

Přitom vydatně pomohli i ti dva dřevařští obchodníci. Jelikož inflace byla skutečně hohe, vyšlo to na německé půdě komisaře levně. Tehdy byl litr kořalky za šest korun, vína za polovic. Takhle dopadla pro velmi chudé obyvatele Velké Jizery návštěva falešné komise.

Jednou z hojných příhod tehdy ještě špičkově výkonnostně, i když sporadicky závodícího Oswalda Bartela dokumentujeme jistojistě jiskrný zdroj jeho schopnosti bavičské, pro které byl vyhledávaným společníkem.

Úmrtí lyžaře Oswalda Bartela bylo tragické.

Dva dny před oslavou sedmdesátin seděl v hospůdce, kde se strhla divoká rvačka, a nic netušícího horala prudce zasáhl do hlavy hozený půllitr.

Kolem roku 1926 pobouřila hladinu veřejného mínění plánovaná stavba přehrady na nejhořejším toku Jizery. Projekt se měl uskutečnit vůkol osady Velká Jizera v Prusku, jak se tehdy běžně geograficky říkalo. V hospodě Waldschenk, prvním stavení vpravo od silničky na Václavíkově Studánce, se partička pivařů v debatě, veselé a bouřlivé, domluvila na safraportsky šprýmovné kratochvíli využít plánovaný projekt a udělat si čistokrevnou taškařici z obyvatel Velké Jizery. Hostinský Ouhrabka, Oswald Bartel, Umann, John a několik dalších vytvořili „vládní komisi“ s cílem navštívit zmíněnou osadu. V dohodnutý čas se brzy ráno sešli na Václavíkově Studánce a posilnili se sklenkou kořalky. A že na ně byl pohled! Každý v tmavém oblečení, někteří ještě v zachovalém svatebním obleku, na hlavě cylindr, většina si opatřila nějaké brýle nebo cvikr a pod paží nesli aktovku. Bartel (Dlouhý Oswald), mistr lyžař a soupeř Hančův, který byl za války členem

Snadný přístup ze zadní strany

Pevné uchycení jednoho páru lyží

Dřevěné jádro, sendvičová konstrukce

Nastavitelné hole na skialpinismus WEDZE Nastavitelné hole ze dvou dílů, s dlouhým pěnovým gripem pro pohodlný úchop a ergonomické poutko. Poloviční talířek pro lepší rovnováhu na příkrých svazích.

1 299

Kč

Skialpinistické lyže MT 500 WEDZE Skialpy do hor, univerzální pro sjezd.

Sada obsahuje vázání Tour Light a stoupací pásy. Hmotnost 1 lyže s vázáním je 2035 g ve velikosti 170 cm. Rádius 14 m.

12 999

Kč

Skialpinistický batoh SKI-MO 20 WEDZE Batoh můžete přetočit a k věcem se dostat ze zadní strany. Kapsa na lopatu, jedna na mačky a jedna velká kapsa. Odvětrané a polstrované popruhy. Obsahuje lavinový systém RECCO®.

1 299

Kč

Craft Outerwear Nově vyvinutá kolekce outdoorového oblečení, určená pro volný čas, ať už strávený v přírodě anebo ve městě.

Kolekce v podobě prošívaných bund, funkčních svršků, vest a oblečení druhé vrsty je prověřena tvrdými skandinávskými podmínkami. Vysoký standard švédského designu za použití kvalitních materiálů je definicí této nové kategorie.

Kompletní kolekce Outerwear na www.craft.cz

Craft Merino 240

řada funkčního prádla do velmi chladných podmínek

Craft Polar Padded

mírně zateplená mikina pro aktivity s nižší intenzitou

Craft Lightweight Down prošívaná zateplená bunda s výplní kachního peří

Craft Polar Padded

nezateplená třívrstvá bunda s membránou pro outdoorové aktivity do nevlídného počasí

| 48 | MAG NOSTALGIE ZAŠLÝCH ZIM 1950

1960

1970

1980

Text: Tom Řepík

Víc než psů

FOTO: VAIL RESORTS

Co se nepoštěstilo Waltu Disneymu vinou jeho předčasné smrti (†1966), zrealizoval architekt Henrik Bull o pár let později: Kalifornie tak o svůj vybájený, k přírodě šetrný horský resort s vyloučenou dopravou nepřišla. V roce 1972 otevřelo nad severními břehy vysokohorského jezera Tahoe vpravdě nadčasové celoroční středisko Northstar – volně pojatá verze toho, co plánoval Disney předvést světu v Sekvojové rezervaci.

Northstar at Tahoe

M

oderní účelově postavenou vesnici Northstar vybudovanou na pozemcích staré dřevorubecké farmy spojuje s lyžařskými svahy transportní gondola, jedna z prvních v USA. Investor a architekt s norskými kořeny Henrik Bull se v mnohém inspiroval nejen z dostupných Disneyho plánů, ale zejména ve francouzském Avoriaz, kde v polovině šedesátých let navrhl a prosadil bezautomobilovou aglomeraci francouzský olympionik Jean Vuarnet (psali jsme v letošním SNOW 117), propojenou se spodní turistickou základnou Morzine podobným typem gondoly. „Mojí vizí bylo vybudovat striktně pěší komunitu, kde se lidé budou procházet kolem obchodů a restaurací, jen pár kroků od dveří svých apartmánů. Na svahy je pak za pár minut hodí neustále rotující lanovka,“ představil svůj projekt médiím. Jeho mise se mu

snad ve všem myslitelném povedla. Vkusné apartmánové stavby z místního kamene a dřeva jsou neviditelné nejen z nedaleké dálnice na San Francisco, ale i z lokálních cest. Při stavbě jednotlivých objektů byly ušetřeny všechny stromy, které zůstat stát mohly: nejednou se prý měnila poloha nebo dispozice objektů právě kvůli nim – koneckonců tak, jak to ve Skandinávii bývá normou.

Northstar byl v nijak šetrné Kalifornii takovým úkazem přírodomilného developerství, že dokonce získal aktivní podporu obávané neziskovky Sierra Club – stejné organizace, která pár let předtím dovedla k soudu právě Disneyův projekt Mineral King a vybojovala jeho zastavení. Norský Američan ukázal, že s pokorou a respektem je možné leccos.

Od této doby až dodnes už mnoho nových horských středisek v Americe (ostatně i jinde, s výjimkou časově opožděného Dálného

východu) nevzniklo – v osmdesátých letech ještě Beaver Creek, Whistler a Deer Valley, kolem milénia Tamarack. V křiklavém kontrastu s předcházejícími několika dekádami, kdy lyžování i jeho vybavenost rostly dvouciferným tempem. Zčásti už obor mohl vnímat, že je postaveno všechno, co stát má. Zčásti bezpochyby i proto, že čím dál míň investorů bylo ochotno nechávat proudit své prostředky do čím dál rizikovějšího oboru nově podléhajícího stále striktnějším environmentalistickým podmínkám. Odteď si museli všichni zúčastnění – developeři, vládní úředníci, střediskoví provozovatelé i zástupci ochranářů – sedat k jednacímu stolu a debatovat nad důsledky, které uplynulých několik dekád prudce rostoucí odvětví zanechávalo na horském prostředí. Zlí jazykové po právu ukazovali na paradox, že jednání začala až poté, co se na přírodě tyto důsledky začaly projevovat, nikoli předtím.

TUNINGLYZE.CZ

FOTO: PRACOVNÍ ARCHIV AUTORA

Skiareály se stále víc dostávaly pod neskrývaně ofenzívně vyvíjený tlak ekologů.

V Coloradu byla lyžařská střediska veřejně obviňována z ohrožení životních podmínek pro tamního jelena wapiti, ačkoli početní stavy tohoto druhu každým rokem narůstaly.

Vzápětí se na jiném případě ukázalo, že pro militantní environmentalisty zvíře ani nemusí existovat, aby jimi bylo prohlášeno za ohrožené horskostřediskovým provozem. V devadesátých letech, kdy Vail rozšiřoval své území o zadní freeridové kotliny, ochranáři vytáhli do boje proti expanzi argumentem, že lyžaři

zveřejnila studii dokladující, že komunity, jejichž ekonomiku v daňových přiznáních posílilo utrácení přijíždějících lyžařů, odvedly pětinásobně víc na daních (z nichž je financována ekologická osvěta a ochranářství, včetně většiny ekoaktivistických neziskových organizací), než činily daňové odvody v obvodech, kde se nelyžuje.

Mezitím kultovní Aspen jako by žádné ekology bránící nadměrnému rozvoji nepotřeboval – svou limitující úlohu dostatečně pádně sehrály rapidně rostoucí ceny tamních realit. Místní personál skiareálů i obslužných provozů ve městě si už nemohl dovolit žít nikde v okolí; lidi začali za prací pendlovat hodinu a víc.

McTaggartův projekt Aspen Wildcat, o němž jsem nedávno v Nostalgii psal (SNOW 117), se nikdy nestal komunitou pro avizovaných čtyřicet tisíc lidí, mezi něž by se nemalá část strádajícího aspenského personálu rozředila. Zkrachovalého McTaggartova ranče se zmocnila skupina realitních developerů v čele s hercem Michaelem Douglasem; rozdělili si rozlehlý pozemek na třináct pětisetakrových stavebních parcel a každou prodali po 5 milionech dolarů.

Aspen tak rázem začal čelit odlišné hrozbě – město se začalo plnit multimilionářskými rezidencemi nonstop obklopenými zevlujícími turisty, doufajícími zahlédnout celebrity typu DouNa přelom šedesátých a sedmdesátých let nadčasový glase. Aspenský realitní makléř architektonický úkaz a možná nejpovedenější účelově Harley Baldwin koupil historickou vyprojektovaný skiresort Ameriky, kalifornský Northstar budovu Collins v centru města a proměnil ji na snobskou luxusní by zničili místo výskytu rysa kanadského, restauraci s nočním podnikem Caribou Club, ačkoli v Coloradu toto zvíře naposledy někdo do níž platil vstup jen klubovým členům. spatřil v roce 1973. Aktivisti proto několik Přičemž ještě o dekádu dvě dřív byl Aspen kusů dovezli a vypustili je do vailských známý tím, že celebrity tu flámovaly bok lesů. Nepřirozený výskyt zvířete se tak stal po boku s hipíky, třeba v proslulém baru náhražkou konstruktivní diskuze, jak vyvážit hotelu Jerome. Magazín SKI v jedné své glose rekreační využití hor a rozumnou ochranu popsal Aspen jako „místo, kde nesporně jejich prostředí; diskuze, které tyto ekologické bohatí vytlačují nechutně bohaté, kde lidi zájmové skupiny obvykle ani nebyly schopny. utratí roční výplatu za to, aby se oblékli jako V osmdesátých a devadesátých letech zálesáci, a kde je víc realitních agentů než spatřily světlo světa desítky ochranářských psů.“ Koneckonců, v závěru devadesátých let organizací vykreslujících existenci horských statusovému pozlátku Aspenu neodolal ani středisek jako odvětví vnucujícího se do křeh- Viktor Kožený (v Americe známý jako pirát kého horského ekosystému a parazitujícího z Prahy) a koupil si za tehdejších dvacet militam. Jenže zdravé životní prostředí potřebuje onů dolarů svého času nejdražší nemovitost zdravou ekonomiku, aby jej mohla chránit – ve městě, proslulý Peak House. životní fakt, který tunelově přemýšlející antilyV roce 2000 už víc než polovina všech žařská agenda přehlížela či ignorovala. V roce obytných domů v Aspenu, Vailu nebo Beaver 1991 vermontská asociace horských středisek Creeku i jejich širokém okolí byly druhé (či

nástroje a přípravky pro tuning lyží, snb a běžek

WWW.TUNINGLYZE.CZ

FOTO: PRACOVNÍ ARCHIV AUTORA

| 50 | MAG NOSTALGIE ZAŠLÝCH ZIM

Nahoře: na původní paneláky naroubované dřevěné prvky tyrolského stylu ve Val d’Isère Dole: vysmívaný brutalistní Bauhaus ve Flaine Nahoře: Rekreační lyžař a golfista Michael Douglas před svým aspenským domem

Jeden z nejproslulejších podniků v Aspenu, historický Hotel Jerome se svým slavným barem v přízemí

Dole: V devadesátých letech si v Aspenu pořídil nejdražší nemovitost ve městě možná i za vaše peníze Viktor Kožený

kolikáté?) rekreační usedlosti vlastněné tamními nerezidenty.

Dobový magazín SKI trefně vystihl jádro vyvíjejících se poměrů na realitním trhu: „Když v šedesátých letech lidi přijeli na lyžařskou dovolenou, chtěli se naučit lyžovat jako Jean-Claude Killy. Horské bydlení sloužilo jen pro přespání do dalšího rána, kdy v osm opět nastoupili na kopec. Potom přišla zhýčkanější éra, lidi chtěli na dovolené odpočívat a užívat si. Skiareálům začala růst konkurence přímořských a golfových resortů, proto se samy začaly modernizovat do jednoduchého celoročního konceptu: postavit pulsující pěší zónu a střed vesnice, stimulovat tam rekreační, kulturní, nákupní a zábavní atrakce a prodat postele lehce lyžujícím babyboomerům.“ Nová zástavba inspirovaná okázalým stylem Disneylandu stárnoucí generaci dobře vydělávajících babyboomerů perfektně vyhovovala, zdálo se. Lidi, kteří za svého mládí byli hnací silou největšího růstu lyžování v jeho historii, v pokročilejším věku preferovali zvolnit. Díky rychlejším moderním lanovkám

toho snadno docilovali – co jim dřív trvalo odlyžovat celý den, nyní zvládli za tři hodiny.

Ve zbývajícím čase mohli odpočívat, popíjet, obědvat, nakupovat, bavit se. Čím dál víc párů se skládalo jen z jednoho aktivně lyžujícího – o to víc důvodů mít se čím zabavit.

Navzdory jejich možná praktickému pohodlí, tyto nepřirozené uměle projektované aglomerace nemohly nabídnout srovnatelně ryzí úroveň zkušenosti jako pobyt v tradičním lyžařském městě s vlastní historií.

Horkou jehlou spíchnuté resorty kamuflující primární důvod jejich vzniku – prodej realit – nebyly tímtéž jako komplexní komunity s dlouhou časovou osou autentického lyžařského dění. V novodobých rekreačních enklávách už sport nebyl nutnou složkou jejich existence; bílé svahy stoupající nad jejich zástavbou začaly mít srovnatelnou důležitost jako golfová hřiště a kulturní vyžití kolem nich.

V poválečných až šedesátých letech bylo (i nezávodní) lyžování považováno za sport. Poté se stalo jakousi mnohostrannou rekreační činností, stále však z většiny stojící

na sportovních základech. Počínaje devadesátými lety začalo nezadržitelně mutovat do zimní zábavy se stále silnější zážitkovou – nesportovní složkou. Lyžařské kluby a sportovní oddíly, které statisticky přiváděly k pokladnám skiareálů až dvacet lidí z každé jejich stovky, se začaly měnit na cestovní agentury nabízející sportovní a dobrodružné balíčky. Lyžování se stalo jednou z několika rovnocenných pobytových atrakcí – vedle třeba golfu, rybaření nebo westernového ježdění, na které byli návštěvníci lákáni samotnými horskými středisky.

Ne všude, naštěstí. Pravda totiž nebývá komplikovaná: lyžování na tom je a bude dobře tam, kde navzdory všem nechvalně známým novodobým tendencím vydrží poskytovat původní hodnoty, kterými si nadobro získalo srdce svých stoupenců. Vystoupat či se vyvézt na kopec až k mrakům, klouzat v obloucích svahem, možná mezi stromy v prašanu, možná na pistě. Kdykoli se zastavit, ohlédnout se a potěšeně sledovat svou vlastní stopu vytepanou ve sněhu… z další nezapomenutelné jízdy prostorem a časem.

| 52 | MAG HI–STORY

POZORUHODNÉ OSUDY Text: Tom Řepík

BILL JOHNSON

Zdá se, jako by závodní lyžování sériově vyrábělo charismatické a šťastné šampióny, aby ti se pak nevyhnutelně stávali obdivovanými vzory pro veřejnost. Jenže občas z pásu výrobní linky sjede i srdcelomný osud někoho, jehož život po dosažení jiskřivých úspěchů na svazích zatočí do smutného a – přinejmenším naší člověčí optikou – předčasného konce.

M

FOTO: DAVID MADISON/GETTY IMAGES

ezi dalšími na mysl přichází olympijský vítěz obřího slalomu 1960, Švýcar Roger Staub, vítěz následujícího olympijského obřáku 1964 Francouz Francois Bonlieu anebo stříbrný ze slalomu z té další olympiády 1968 Rakušan Herbert Huber. Staub se zabil při havárii na rogalu v roce 1974, asi rok poté, co za záhadných okolností umřel jeho francouzský nástupce na olympijském trůnu Bonlieu po roztržce s kýmsi před barem nočního Cannes. Huber se v roce 1970 v depresi oběsil ve svém domě v Kitzbühelu.

Ponurý seznam nemůže dál neobsahovat ani jméno Američana Buddyho Wernera, jenž dodýchal pod lavinou ve Svatém Mořici v roce 1964 – pět let po svém triumfu ve slavném hahnenkammském sjezdu v Kitzbühelu. Či Švýcarky Corinny Rey-Belletové, kterou spolu s jejím bratrem zastřelil manžel na jaře 2006, tři roky po jejím stříbrném sjezdu na MS 2003 ve Svatém Mořici. A bohužel ani jméno protagonisty dnešního dílu seriálu Pozoruhodných osudů, amerického sjezdaře krátce promlouvajícího do historie sportu v osmdesátých letech – Billyho Johnsona.

Nepravděpodobný šampion

16. února 1984. Bill Johnson slaví zlatou medaili ve sjezdu na ZOH 1984 v Sarajevu

„Taková hloupost!“ zněla nejedna reakce v malém kině v Kitzbühelu, když opět rozsvítili světla. Na lednový předvečer slavného Hahnenkammu 1970 tam byla načasována evropská premiéra amerického filmu Downhill Racer s Robertem Redfordem. „Film nedává smysl. Většina scén je nevěrohodných a největší fantasmagorií je zápletka, že by nějaký Američan vyhrál olympijský sjezd,“ zaznělo hlasitě zezadu promítacího sálu. Hlas patřil Karlu Schranzovi, v té době prominentní rakouské sjezdařské legendě, jejíž slova by bylo pošetilé nebrat v potaz.

Dlouhou dobu mělo vlastně toto sjezdařské eso z tyrolského St. Antonu pravdu – až do února 1984, kdy americký lyžař William Dean

| 53 |

FOTO: GETTY IMAGES

FOTO: GETTY IMAGES

Bill Johnson ve svých 23 se zlatou olympijskou medailí ze Sarajeva 1984

Bill Johnson na trati svého zlatého olympijského sjezdu v jugoslávské Bjelašnici

Johnson získal sjezdařské zlato v Bjelašnici, tehdy jugoslávském skiresortu vysoko nad hlavní metropolí Sarajevem.

Z Kalifornie pocházející Johnson, možná nejnafoukanější sjezdař, co lyžování poznalo, zvládl svou riskantně agresivní jízdu nevypočitatelnou sarajevskou tratí skoro bezchybně.

Porazil kompletní startovní pole včetně stříbrného Švýcara Petera Müllera a Rakušana Antona Steinera, který toho zasněženého dne bral bronz. Ačkoli Johnson už předtím dokázal, že sjezd umí (v sezóně 1983 vyhrál Evropský pohár a v lednu 1984 legendární Lauberhorn ve Wengenu), jeho olympijský triumf zapůsobil jako šok. A efekt jeho sarajevského výsledku byl umocněn tím, že dlouhé týdny předtím své olympijské vítězství nabubřele předpovídal.

Média jej právem cejchovala jako neslýchaného drzouna, když si nahlas sebevědomě liboval nad kalamitními sněhovými podmínkami, které před olympijským sjezdem v Sarajevu panovaly a vlastní soutěž několikrát odložily. „Podívejme se, další sněžení na obzoru – trať pro mě jak dělaná! Všichni tu budete závodit až o druhé místo,“ vzkazoval se širokým úsměvem všem svým soupeřům v olympijské vesnici.

Sarajevský triumf

Ale v den závodu nastalo přesně, jak Johnson prorokoval. Jeho čas 1:45:59 nedokázal nikdo překonat. V cíli se na něj sesypali reportéři televizí a rádií a on klidně odpovídal, jako by bylo všechno předem jasné. Diváci se jeho sebevědomím dobře bavili, zatímco favorizovaní evropští soupeři nevěřícně vrtěli hlavami.

Soupeřili spolu až o druhé místo!

Dobový přenos závodu americké televize ABC komentovaný Bobem Beattiem a Frankem Giffordem je celý k vidění na:

William Dean Johnson Narodil se v Los Angeles 30. března 1960.

Ve čtyřech letech jej zachránila babička, když se chystal skočit ze střechy jejího domu. Když mu bylo šest, jeho rodina se odstěhovala do Oregonu, kde začal lyžovat.

Jeho rodiče obětovali svůj čas a prostředky k tomu, aby Bill mohl lyžovat. Dobře se učil, mohl vynechat dva ročníky základní školy.

Neustále pohrdal autoritami, měl potyčky se středoškolskými profesory. V sedmnácti ukradl auto, prozíravý a moudrý soudce mu dal laskavě na výběr: buďto několik měsíců ve vězení, anebo nástup do přísné lyžařské akademie Mission Ridge ve Washingtonu.

Bill si zvolil lyžařskou školu, vstával v pět ráno a myl nádobí v místní restauraci, aby si vydělal na školné.

V roce 1979 obdržel stipendium do tréninkového centra v Lake Placid. Testy v tamním větrném tunelu odhalily jeho aerodynamický dar složit se v nízké pozici sjezdařského vejce o 5 % lépe než soupeři. Byl povolán do národního týmu USA, ale v roce 1982 jej vyřadili pro neposlušnost – odmítal běhat a zvedat činky.

Další sezónu tak závodil v Evropském poháru, který jako první Američan historie vyhrál. Následně se vrátil do reprezentačního týmu, sjezdy Světového poháru začal umístěními ve třetí desítce, až přišla zkraje roku 1984 jeho životní forma: v lednu 1984 vyhrál sjezd ve Wengenu, v únoru olympiádu.

/video/6205

Pozávodní tiskovka byla neolympijsky bujará.

Britský reportér chtěl vědět víc detailů z jeho problematického mládí, kdy mj. kradl auta; svůj článek pak opatřil titulkem „Bývalý zloděj ukradl sarajevské zlato.“ Jiný reportér se Johnsona zeptal, co pro něj jeho olympijský titul znamená a kdo se na něm podílel. Johnson odpověděl s úsměvem přes celou tvář: „Tohle vítězství bude pro mě znamenat miliony!“ Ačkoli svou odpověď překryl hurónským smíchem, mínil tím peníze, na které si chtěl přijít z následných reklamních smluv. (Jeho slova v těch časech ještě puritánsky vnímaného amatérismu budila rozpačitý rozruch – v Sarajevu například nestartoval Ingemar Stenmark, protože měl profesionální smlouvu.)

FOTO: SKI RACING

FOTO: SKI USA

| 54 | MAG HI–STORY

Johnsonův tragický pád v březnu 2001 v Big Mountain v Montaně

Pak Johnson zvážněl a na druhou otázku téměř bojovně odpověděl: „Je mi jasné, že teď se každý bude chtít přiživit na mém úspěchu, ale je to takhle: dnes jsem musel jet na lyžích sám, a ty lyže mi perfektně připravil servisman Blake Lewis.“ Pak se odmlčel a významně se zahleděl do sálu na novináře, aby se ujistil, zda každý jeho narážku neomylně pochopil – že záměrně vynechal jakoukoli zmínku o americkém lyžařském svazu, jehož funkcionáři Johnsona během sezóny trvale kritizovali.

Odvážný, průbojný, prostořeký olympijský šampion, mimochodem výborný hráč šachů a karetních her, zvítězil i v posledních rychlostních závodech olympijské sezóny v Aspenu a Whistleru, navzdory svým vysokým startovním číslům. Pomohlo mu to vydobýt si definitivní respekt u soupeřů, které svým sarajevským frajerstvím vytáčel – včetně tehdejší rakouské megahvězdy Franze Klammera (v Sarajevu až 10.), který Billyho po jeho nečekaném premiérovém triumfu ve Wengenu nazval floutkem, za což se mu později omluvil a stali se z nich dobří přátelé.

Strmý ústup

V následujících letech se Bill Johnson nedokázal přiblížit své olympijské výkonnostní úrovni; byl často zraněný a na nejlepší světové sjezdaře nestačil. Zkraje nové posarajevské sezóny na Světovém poháru ve Val Gardeně v prosinci 1984 dominovali Rakušani tak mocně, že se rozhodli vrátit Johnsonovi něco z jeho předchozího vychloubačství a uspořádali oslavnou večeři v hotelu, v němž bydlel americký národní tým. Další dva roky nato, v prosinci 1986, sportovní noviny o Johnsonovi napsaly prakticky naposledy – to když měl ve stejné Val Gardeně na tamních zrádných Velbloudích hrbech nebezpečně vyhlížející pád. Výsledky zajížděl stále horší,

nadto rebelsky bojoval s trenéry – ti mu začali nevycházet vstříc a nakonec jej nezařadili do olympijského výběru na ZOH 1988 v Calgary, kde měl obhajovat své zlato. V roce 1989 nechal lyžování.

Bill Johnson v oregonském pečovatelském ústavu několik let před smrtí. Nemohl mluvit, viděl na jedno oko, pohyboval jen rukou

Blake Lewis vzpomíná Během sezóny 1983–84 byl Johnson nejrychlejším lyžařem Světového poháru na svých červených Atomicích ARC, které mu spravoval jeho věrný servisman Blake Lewis, jehož um se mezi lyžaři těšil vynikající pověsti. O Johnsonově zlatém sarajevském sjezdu do novin vyprávěl: „Když se podíváte na Billovu jízdu, je z ní patrné, jak byla trať rozbitá a nevyzpytatelná. Sjet ji s co nejmíň chybami chtělo jak odvahu, tak chladný rozum; samotná rychlá jízda by na stupně vítězů nestačila.

Před závodem jsem mu jen předal připravené lyže, popřál štěstí a nechal jsem ho být. Byl velmi sebevědomý, do posledních chvil uvolněně vtipkoval s kolegy na terase hotelu, odkud sjezd startoval. Věděl, že má v nohách raketové motory, což mu umožňovalo soustředit se na vlastní lyžování bez obav, zda to fyzicky ustojí.“ „Když Bill vyhrál v roce 1983 Evropský pohár, stal se jedním z prominentních sjezdařů pro značku Atomic. Strávil jsem toho jara spoustu času v továrně ve Wagrainu a vybíral nejlepší páry 225 cm dlouhých lyží na sjezd pro Billa a další závodníky.

Spolu s lidmi ze závodního oddělení Atomicu jsme obětovali bezpočet hodin, abychom na nich jezdili a servisovali; byl to stálý kolotoč broušení, mazání, kartáčování, lyžování a znovu dokola. Každý den jsme lyže museli mazat, aby se jejich

skluznice staly co nejrychlejšími. S Billem jsme pak absolvovali mnoho jarního a podzimního testování na rakouských ledovcích s velmi nadějnými výsledky. Billovi to vlilo do žil optimismus a sebedůvěru; zvlášť pak, když hned na prvním prosincovém Svěťáku ve Schladmingu dosahoval nejrychlejších mezičasů v tréninkových jízdách.“ „V průběhu sezóny jsem vnímal čím dál větší tlak a očekávání, takže jsem Billyho nejlepší lyže nikdy nenechával bez dozoru.

Na posledním Svěťáku ve sjezdu v Cortině, těsně před olympiádou, jsem si je bral do svého pokoje a přes noc je ukládal pod postel. Nemohl jsem riskovat jejich újmu nebo ztrátu. Bill na nich v Cortině dojel čtvrtý a všechno se nám směrem k Sarajevu začalo scházet; Bill se doslova nemohl dočkat. V Sarajevu jsem lyže zamkl do tajného úkrytu v hotelu a klíč jsem nosil stále u sebe. Celý týden na trať padal nový sníh, což naše sebevědomí posilovalo, zatímco ostatní byli čím dál nervóznější. Evropské závodníky vytáčelo, když viděli po vesnici chodit Billa se spokojeným úsměvem; Bill je záměrně oslovoval a vzkazoval jim, jak mu podmínky vyhovují. Byla to od něj mistrná psychologická hra. Samozřejmě, že nebylo triviální dokázat do takových podmínek lyže optimálně připravit, ale co jsem s nimi udělal, zjevně dobře fungovalo.“

| 55 |

Po kariéře absolvoval donkichotský pokus uchytit se v profesionálním golfu, chvíli vedl lyžařskou školu, pracoval jako tesař a elektrikář na stavbách. Pak jej zlákala akciová burza a jako nezkušený daytrader v trzích ztratil všechny své peníze. Během dalších dvanácti let se jedenáctkrát stěhoval, skončil v obytném přívěsu a začal žít povalečsky. Pil, jezdil na svém harleyi nelegálně rychle, zaplétal se do přestřelek. V roce 1991 se jeho roční synek neznámým způsobem dostal do sousedovic vířivky a utopil se v ní. V roce 1999 Billa opustila jeho žena Gina Ricci, následující rok se rozvedli a ona se odstěhovala s jejich dvěma syny do Kalifornie. Johnson začal procitat na záchytce nebo v policejní cele, nebyl ochotný najít si stálou práci.

V roce 2000 – to mu bylo čtyřicet – se rozhodl vrátit do lyžování. Chtěl zpět svou slávu, svou rodinu. Plánoval se kvalifikovat na domácí olympiádu 2002 v Salt Lake City. Nechal si na rameno vytetovat prorocký nápis „Ski to Die.“ Na své premiéře v Beaver Creeku na severoamerickém poháru v SG dojel poslední, když tam vyhrál Thomas Vonn, budoucí manžel Lindsey Vonnové; Bill na něj ztratil skoro 10 vteřin.

Sám však věřil, že se bude zlepšovat.

Nešťastný pád

Pomalu se vskutku zlepšoval a na americkém mistrovství v březnu 2001 v Big Mountain v Montaně si vyjel číslo 34 z 93 kvalifikovaných sjezdařů. „Bude to comeback tisíciletí,“ nezapomněl nic ze svého předstartovního chvástání. Protože neměl žádného sponzora, používal své staré vybavení včetně svých vítězných lyží ze Sarajeva – Atomiců ARC, které musela jeho matka vykoupit zpět v dražbě, když kvůli dluhům o všechno přišel.

Ale pár dní před startem na mistrovství USA mu Atomic poslal jeden nový pár, v té době moderně vykrojený, oproti rovnému tvaru ze Sarajeva 17 let zpět. Johnson měl jen pár jízd na to, aby se na nich doslova naučil zatáčet novým způsobem.

V průběhu závodu v obávaném místě trati zvaném Corkscrew (Vývrtka) pak v asi osmdesátikilometrové rychlosti ztratil na moment rovnováhu, řízla se mu lyže a katapultovala jej v plné rychlosti hlavou přímo do tvrdého povrchu, odtud se tělo odrazilo do ochranných sítí, jejichž dvě vrstvy prorazilo.

Okamžitě u něj byli záchranáři a stabilizovali jej, přesto utrpěl vážná zranění mozku, ukousl si jazyk a tři týdny ležel v kómatu.

Poté, co se probudil, jeho mozek se ukázal být trvale poškozený. Bill zůstal odkázán na trvalou péči; té se ujala jeho matka. Ačkoli se následně Billův stav mírně zlepšil, jeho řeč a paměť se nikdy zcela neobnovily.

V roce 2010 jej postihla mozková mrtvice a několik menších cévních příhod následovalo v dalších letech. Byl převezen do pečovatelského centra v Oregonu, pohyboval se na motorizovaném vozíku, komunikoval pomocí kartónových čtvrtek, na nichž byly napsány základní fráze, například „telefonovat mé matce“. Matka jej navštěvovala každý den, občasně i jeho čerstvě dospělí synové Nick a Tyler. Své dny trávil sledováním sportu v televizi, doslova „jakéhokoliv sportu“. Jeho stav se pomalu zhoršoval a v roce 2013 Bill instruoval lékaře, že v případě dalších zdravotních příhod si nepřeje být léčen. Zemřel v pečovatelském ústavu 21. ledna 2016 ve věku 55 let, bezmála patnáct let po tragické nehodě. Jeho příběh se stal předlohou životopisné knihy Jenniferr Woodliefové „Ski to Die“ a hned několika filmů, nejvýznamnější z nich v databázi IMDb „Downhill: The Bill Johnson Story“ či poolympijský „Going for the Gold“ (nic z uvedené produkce nebylo přeloženo do češtiny).

| 56 | MAG BUSINESS STORY

Příběhy lyžařských speciálek

Brněnský HELIA SPORT Spokojený zákazník se vrací Brněnský Helia Sport je jednou z největších sportovních specializovaných prodejen ve městě, jinak ale na tomto obchodě asi není nic zvláštního. Možná jenom to, že tu průměrný obyvatel moravské metropole většinou nakoupí vše, co pro svoje sportovní aktivity, ať zimní, nebo letní, potřebuje. K tomu dostane pár hodnotných rad, stojí-li o ně, a ke zvážení možnost stát se věrným zákazníkem Helia Sportu a čerpat z toho plynoucí výhody. To je docela prima, nemyslíte?

Brněnský Helia Sport s širokým sortimentem a perfektně vybavenou půjčovnou lyží a bot

V

ětšina z nás nepotřebuje závodní lyže, absolutně nejdražší kolo ani in-line brusle pro profesionály. Často potřebujeme spíš poradit, abychom se v bohaté a někdy nepřehledné nabídce sportovního vybavení lépe zorientovali a následně si skutečně vybrali to, co je pro nás nejlepší. „Muži se rádi ve svém lyžařském umu přeceňují a ženy zase dávají více důrazu na design,“ říká vedoucí brněnského Helia Sportu Adam Šafarčík. Má v tomto ohledu opravdu velmi mnoho zkušeností. Než zakotvil v Brně, pracoval na ostravské i pražské prodejně. V Helia Sportu, který má v Česku

bezkonkurenčně nejkompletnější nabídku značky Nordica, samozřejmě můžete koupit špičkové obřačky Dobermann GS i celoodpružený bike za 150 tisíc. Ale jen málo z vás asi takové vybavení opravdu plnohodnotně využije a beze zbytku docení jeho kvality.

A tak když si necháte poradit, můžete i ušetřit. Vedoucí obchodu Adam Šafarčík je z generace, která vyrůstala venku. Na hřišti, na kopci, kdekoliv, kde se dalo sportovat.

Aktivně hrál fotbal a víc než dvacet let jezdí na snowboardu. Které sporty u něj dlouhodobě vítězí, ale nepovažuje za nikterak důležité. „Umím se, jak se říká, postavit ke všemu a to samé můžu s klidem říct o všech lidech, kteří na brněnské prodejně Helia Sportu pracují. Přestože jsme lyžařská speciálka, naše síla spočívá právě v té všestrannosti.“ Speciálka? Proč ne, potom ale speciálka se zaměřením jak na zimní sporty (sjezdové lyžování, snowboarding, běžecké lyžování), tak na cyklistiku a in-line bruslení.

Příjemně jsme si s Adamem Šafarčíkem, vedoucím dobře zavedené brněnské prodejny Helia Sport, popovídali. O tom, zda lyžování pod vlivem na sníh skoupých zim ztrácí na popularitě, o tom, jaký je vlastně český zákazník a zda bude i v budoucnu pro lyže chodit do kamenného obchodu.

Pan Šafarčíku, v Helia Sportu je stále jedničkou zima, nebo už ji v prodejích předstihlo vybavení pro letní sporty?

Zima je pro nás stále nejdůležitější, i když to s ohledem na poněkud rozpačité sněhové podmínky může znít překvapivě. Stále je znát, jak silnou má lyžování v Česku tradici. Víte, v létě se ty zájmy hodně tříští, ale kdo chce sportovat v zimě, stále chce hlavně lyžovat. Ať už běhat, nebo sjezdovat. Snowboarding, jakkoliv je to moje oblíbená disciplína, tu pozici ztratil, u prkna svého času zůstali jenom ti skalní příznivci. Ale i to se začíná obracet.

| 57 |

A nedrží lyžování stále v popředí zájmu ještě generace čtyřicátníků a padesátníků, kteří s lyžemi vyrostli? Dokáží si cestu k lyžování v takové míře nacházet i děti a teenageři?

Ta otázka spíš zní, zda si ještě dnešní mládež dokáže vůbec nacházet cestu ke sportu jako takovému. Pravda je, že nejvíc zákazníků máme asi ve věkové skupině od 35 do 65 let.

Kráska a zvíře (Nordica Dobermann GSR)

A jaký je typický český zákazník? Vy znáte Ostravu, Prahu i Brno, existují mezi zákazníky v různých regionech Česka a Moravy rozdíly?

Ano, určitě nějaké rozdíly existují. Jsou to možná drobnosti, ale když pracujete v obchodě a chcete svým zákazníkům rozumět, jsou tyto drobnosti důležité. Obecně se dá říct, že český zákazník je většinou dobře informovaný, řekl bych skoro vzdělaný v oboru. Do obchodu často přichází s poměrně jasnou představou, co chce koupit. Tak tomu dřív nebylo. Je také náročný, vyžaduje od personálu aktivní přístup a dobrý servis. Ale zároveň je i poměrně nedůvěřivý. Je jakoby připraven na to, že mu budeme chtít za každou cenu prodat to, co prodat potřebujeme.

A není to tak? Nepřesvědčujete zákazníka, aby si raději koupil jiné lyže, protože jsou pro něj lepší?

Ano, ale to není to samé jako někoho do něčeho nutit. Pokud jsme toho názoru, že

zákazníkova volba není úplně správná, snažíme se zákazníka navést správným směrem. Jde nám především o to, vybrat to, co bude zákazníkovi opravdu vyhovovat vzhledem k jeho sportovním schopnostem. A tak by to mělo přece být.

Abyste byli opravdu spokojení, je někdy prostě lepší vybrat si něco dražšího a jindy zase něco Adam Šafarčík a jeho pravá ruka, zástupce vedoucího Radim Kalich levnějšího, než byl původní záměr. Ono by samozřejmě bylo jednoduší v daný okamžik všechno odkývat a s úsměvem prodat například drahé výkonnostní obřačky, na které by zákazník výkonnostně neměl a jen by se na nich trápil, ale to není správný přístup. My se snažíme jít trochu dál a naším cílem je nejen to, aby zákazník z obchodu odcházel pro danou chvíli spokojený, ale aby se také rád vracel. Těší mě, když se k nám zákazník vrátí s tím, že jsme mu posledně dobře poradili, on je spokojený, důvěřuje nám, a proto u nás chce nakupovat.

Pořád platí to, že průměrný lyžař chce perfektní lyže a na boty, s prominutím, kašle?

Asi by to tak bylo, ale u nás dostane potřebné informace a většinou rychle změní názor. Při výběru bot se zákazníkem trávíme hodně času, hodně zkoušíme, porovnáváme… Nordica má nesmírně široký sortiment, takže opravdu je z čeho vybírat. A to nemluvím o možnostech dodatečných individuálních úprav bot. Kdo si u nás lyžáky koupí, má případnou úpravu zdarma, a to třeba i po čase, když začnou boty tlačit.

Nejlépe si tak lyžáky otestovat…

Podobně jako lyže, to už dnes nebývá problém. U vás se také dá vybavení otestovat?

Ano, máme půjčovnu, která je perfektně vybavená lyžemi a botami Nordica. Navíc jsme obchodně propojeni s lyžařským střediskem v Koutech nad Desnou, kde má Nordica testcentrum přímo pod sjezdovkou. To má samozřejmě obrovskou výhodu, protože si můžete vybavení třeba i několikrát za den vyměnit, vše porovnat a potom se rozhodnout, co si koupíte. Funguje to výborně a také k nám do brněnské prodejny přicházejí lidé s tím, že si v Koutech lyže nebo boty otestovali a nyní už přesně vědí, co chtějí.

Helia Sport má také svůj e-shop. Jak do budoucna vidíte šanci kamenných prodejen v boji s nakupováním na internetu?

Myslím si, že pro lyže nebo pro kolo si rozumný člověk vždy přijde do obchodu. Jsou to docela drahé věci a na kolo se určitě budete chtít posadit, než za něj zaplatíte 50 nebo 60 tisíc.

Lyže si dnes každý chce otestovat, boty alespoň vyzkoušet, takže nejrozumnější způsob nákupu tohoto sortimentu je stále kamenná prodejna. Dalším důvodem je potom třeba servis, budete přece potřebovat namontovat a seřídit vázání, případně sestavit kolo. Ona většina zákazníků, kteří nakoupí na našem e-shopu, stejně do prodejny zavítá, takže se nám to dobře doplňuje.

HELIA SPORT BRNO Úvoz 429/ 61, Brno tel.: 541 241 291 Otevírací doba: Po–Ne: 9:00–19:00

www.heliasport.cz

| 58 | MAG § PRÁVO A SNOW PARTNER RUBRIKY

Z LYŽÍ ZA MŘÍŽE 4

ILUSTRACE: ONDŘEJ TŮMA

Lyžování je sport nejen krásný, ale i široce oblíbený. Ostatně právě jeho obliba – hovoří se, že u nás lyžuje nějakých 20 % populace, tedy 2 miliony lidí – dost možná odráží vášně našich předků investované do propagace a budování bílého sportu. Taková masa lidí už ovšem logicky plodí i bezpečnostní rizika, kolize, škody a názorové rozmíšky. A jelikož v českém právním řádu neexistuje speciální právní úprava, která by pohyb lyžařů řešila, putují společností všemožné mýty a mylné představy. Trochu světla se do této problematiky pokusí přinést seriál soudních případů z posledních let.

Ladislav Janků Učitel a trenér lyžování Svazu lyžařů ČR, soudní znalec v oboru sport se specializací na bezpečnost lyžování.

Případ:

Na okolnostech vedoucích k úrazu lyžaře může mít – přinejmenším domnělý – podíl i provozovatel areálu, na němž se poškozený domáhá kompenzace újmy na zdraví. Soud pak zkoumá, zda provozovatel splnil prevenční povinnost, tedy zda udělal vše pro to, aby se „nic nestalo“.

Lyžař přecenil své schopnosti na skoku ve snowparku

V

lednu 2008 najel lyžař, budoucí žalobce, v šumavském areálu Špičák na sněhový můstek vybudovaný pro účely komerční akce, nezvládl skok z tohoto můstku a při dopadu utrpěl vážný úraz, v jehož důsledku je trvale upoután na invalidní vozík. Ze své újmy pak žalobou vinil provozovatele areálu.

Soud Okresní soud v Klatovech žalobu na zaplacení náhrady způsobené újmy ve výši zhruba 10 mil. Kč zamítl. Zkoumal, zda byl můstek označen a zda byla provedena opatření zamezující nedobrovolnému nájezdu na něj, přičemž zjistil, že nájezdu bylo vhodně zamezeno (varovné nápisy, barevné plůtky, označení hrany

můstku reflexní barvou). Bylo též zjištěno, že žalobce o existenci můstku věděl, najel na něj vědomě, aniž by se snažil následnému skoku zabránit. Podle soudu nebylo nutné, aby přístup veřejnosti k tomuto můstku byl zcela znemožněn tak, aby nebylo možné se k němu vůbec přiblížit, neboť při běžné opatrnosti, kterou bylo možné z pravidel chování při lyžování vydaných Mezi-

Ve spolupráci s IUSKI – Institut lyžařského práva, www.iuski.cz, redakčně upraveno

národní lyžařskou federací (FIS) po žalobci důvodně požadovat, by k vážnému zranění žalobce nemuselo dojít. Rovněž pokud by žalobce dodržel další pravidlo FIS, totiž respektoval značení a signalizaci, pak by na můstek určitě nemohl najet, a pokud by i najel, nemohl by tak učinit takovou rychlostí, aby byl z můstku doslova „katapultován“. Soud neshledal, že by žalovaný provozovatel areálu porušil nějakou povinnost danou mu obecně závaznými předpisy (např. podle § 415 OZ). Soud uzavřel, že škoda byla způsobena výlučně zaviněním žalobce, který si měl uvědomit, že samotné lyžování představuje ve své podstatě potenciálně nebezpečnou aktivitu s možnými, dopředu i nepředpokládanými riziky, na které však byl dostatečným způsobem upozorněn.

| 59 |

Nejvyšší soud

Po odvolání žalobce Krajský soud v Plzni změnil rozsudek soudu prvního stupně tak, že nárok žalobce je ze tří čtvrtin po právu, přičemž o výši nároku bude rozhodnuto konečným rozsudkem. Odvolací soud dospěl k závěru, že byť nelze vyloučit existenci nějakého plůtku v okolí můstku, nebyl tento můstek v daném okamžiku zabezpečen proti tomu, aby lyžař jedoucí po sjezdovce mohl na něj při nezměněném způsobu jízdy najet. Žalovaný tak podle soudu porušil svoji povinnost, pokud zanechal na sjezdovce atypickou překážku pro lyžaře. Škoda by nevznikla, pokud by žalovaný učinil opatření spočívající zejména v užití zábran, které by zcela vyloučily možnost vědomého či nevědomého najetí lyžaře na můstek, k čemuž však nedošlo. Protože skok z tohoto můstku a následný pád byly příčinou poškození zdraví žalobce, dospěl soud k závěru, že předpoklady odpovědnosti žalovaného jsou dány ve smyslu § 420 odst. 1 OZ. Pro stanovení rozsahu odpovědnosti žalovaného odvolací soud zohlednil též skutečnost, že žalobce záměrně pokračoval v nezměněném směru lyžování i poté, co měl před sebou překážku (skokanský můstek), o němž mu muselo být zřejmé, že jeho parametry jsou mimo schopnost běžného lyžaře, ač měl dostatečnou možnost se mu vyhnout. Odvolací soud dovodil, že z důvodu spoluzavinění poškozeného mají účastníci nést škodu poměrně. Za významnější pro vznik škody přitom označil jednání žalovaného provozovatele, podíl žalobce spatřoval v tom, že nezachoval potřebnou opatrnost a předvídavost, proto uvážil za spravedlivé, aby žalovaný nesl škodu v poměru 75 % a žalobce 25 %.

Proti rozsudku podal žalovaný provozovatel areálu dovolání, jelikož otázka existence a rozsahu odpovědnosti provozovatele lyžařského areálu za úraz, který si způsobil v tomto areálu lyžař, nebyla v rozhodovací praxi dovolacího soudu dosud vyřešena.

Dovolací soud se však ztotožnil se závěry soudu odvolacího. Konečná úvaha o tom, nakolik se na způsobení škody podílel sám poškozený, a tedy v jakém rozsahu nese škodu sám, závisí vždy na okolnostech konkrétního případu po posouzení všech příčin vzniku škody jak na straně škůdce, tak na straně poškozeného.

I nikým nezaviněná náhoda, která by se poškozenému přihodila, jde k jeho tíži. Soud rovněž odkázal na Usnesení NS ze dne 23. 2. 2005, sp. zn. 25 Cdo 1506/2004, a v něm obsažený odkaz na Pravidla FIS a jejich závaznost. Dále poukázal na postřehy odvolacího soudu, ve kterých uvádí, že žalobce „záměrně pokračoval v nezměněném způsobu dosavadního lyžování, ačkoliv měl před sebou překážku“. Na rozdíl od odvolacího soudu dovolací soud měl však za to, že odvolací soud nedostatečně zohlednil význam uvedeného chování žalobce při posouzení míry jeho spoluúčasti na vzniku škody. Vznik škody byl především důsledkem vědomého užití sněhového můstku závisejícího výhradně na úvaze žalobce, který přecenil své lyžařské dovednosti, a mnohem méně významná pro vznik škody byla okolnost, že sněhový můstek nebyl dostatečně označen či ohrazen. V této souvislosti je třeba zdůraznit, že především žalobce jako dospělý svéprávný člověk nese odpovědnost za své jednání, včetně rizik, která vědomě podstupuje. Za daného skutkového stavu nelze proto porušení

Lyžařské desatero FIS

1.

Ohled na ostatní lyžaře

Každý lyžař nebo snowboardista se musí neustále chovat tak, aby neohrožoval nebo nepoškozoval někoho jiného.

obecné prevenční povinnosti žalovaným považovat za okolnost, která by byla převažující příčinou vzniku škody. Je tedy

Zvládnutí rychlosti a způsobu zřejmé, že podíl poškozeného jízdy na vzniklé újmě je výrazně

Každý lyžař nebo snowboardista vyšší nejen než jedna čtvrmusí jezdit s přiměřeným odstupem tina, ale i než jedna polovina. a s ohledem na vzdálenost, na kteS tímto závěrem Nejvyšší soud rou vidí. Svou rychlost a svůj způsob zrušil jak rozhodnutí odvojízdy musí přizpůsobit svému umění, lacího soudu, ale i rozsudek terénním, sněhovým a povětrnostsoudu prvního stupně a vrátil ním poměrům, jakož i hustotě prověc k novému řízení. vozu.

2.

Judikáty ze Slovinska: Úraz na uzavřené trati Žalobce lyžoval na uzavřené trati, utrpěl zranění kvůli nedostatku sněhové pokrývky na trati a dožadoval se náhrady újmy po provozovateli. Soud rozhodl, že za svá zranění je sám odpovědný tím, že lyžoval na trati, která byla označená jako uzavřená, tedy na své riziko.

3.

4.

5.

6.

7.

8.

9.

Předjíždění Předjíždět se může seshora nebo zespoda, zprava nebo zleva, ale vždy jen s odstupem, který poskytne předjížděnému lyžaři či snowboardistovi pro všechny jeho pohyby dostatek prostoru.

Náraz do stromu v husté mlze Žalobce tvrdil, že narazil do stromu mimo lyžařskou trať, a to z důvodu husté mlhy, přičemž byl přesvědčen, že za nehodu je objektivně odpovědný provozovatel lyžařského areálu.

Soud prvního stupně rozhodl ve prospěch žalobce, odvolací soud však měl za to, že provozovatel může být objektivně odpovědný jen ve zcela výjimečných případech. „Lyžařský areál může být nebezpečným objektem jen v případě určitých výjimečných okolností, mlha s viditelností na 5 až 19 metrů není okolností tak výjimečnou, aby byla důvodem k uzavření areálu.“ Vrchní soud Ljubljana, 2000

Komentované bezpečnostní desatero FIS najdete na:

/desatero

Vjíždění a rozjíždění Každý lyžař nebo snowboardista,

který chce vjet do sjezdové tratě nebo se chce po zastavení opět rozjet, se musí rozhlédnout nahoru a dolů a přesvědčit se, že to může učinit bez nebezpečí pro sebe a pro ostatní.

Zastavení

Každý lyžař nebo snowboardista se musí vyhýbat tomu, aby se zbytečně zdržoval na úzkých nebo nepřehledných místech sjezdové tratě. Lyžař nebo snowboardista, který upadl, musí takové místo uvolnit co nejrychleji.

Stoupání a sestup

Lyžař nebo snowboardista, který stoupá nebo sestupuje pěšky, musí používat okraj sjezdové tratě.

Respektování značek

Každý lyžař nebo snowboardista musí respektovat značení a signalizaci.

Chování při úrazech

Při úrazech je každý lyžař nebo snowboardista povinen poskytnout první pomoc.

10.

Volba jízdní stopy Lyžař nebo snowboardista přijíždějící zezadu musí svou jízdní stopu zvolit tak, aby neohrožoval lyžaře jedoucího před ním.

Povinnost prokázání se

Každý lyžař nebo snowboardista, ať svědek nebo účastník, ať odpovědný nebo ne, je povinen v případě úrazu prokázat své osobní údaje.

Příspěvek vznikl v rámci projektu GAUK č. 700119 „Právní úprava bezpečnosti lyžování v mezinárodním kontextu a její možné perspektivy v právním řádu České republiky“, řešeného na Univerzitě Karlově, Právnické fakultě

Odvolací soud

| 60 | ACADEMY SKI WITH ME D O D AVAT E L V Y B AV E N Í

Tento pokyn jsme slýchávali pravidelně na lyžařském výcviku i od našich rodičů. A upřímně? Slýchávám ho na kopci pořád. Často jako jediný pokyn a všelék, který všechno napraví.

Nahoru

„Pohyb nahoru způsobí odlehčení lyží“. Je tomu tak? Pokud pohyb nahoru zastavím, dojde opravdu k odlehčení. Ale co se přesně děje během něj? K pohybu nahoru je potřeba natahovat nohy. Zvlášť, když jsme předtím dostali pokyn „dolů“ a krčili jsme je. Když ale něco natahuji, tlačím. Zkuste se opřít rukou o zeď a zvýšit na ni tlak. Musíte ruku natahovat. Ale chci na konci oblouku do lyží tlačit?

Já osobně ne. Chci naopak tlak, který jsem během jízdy správným vedením lyží nasbíral, uvolnit.

Dolů

„Pohyb dolů způsobí zatížení lyží.“ Fyziku nelze oklamat. Když pohyb dolů zastavím, dojde opravdu k zatížení. Jenže v průběhu pohybu dolů nohy krčím. A když něco krčím, tlak naopak uvolňuji. Zkuste se opět opřít o zeď a pozorovat, jaký vliv má na změnu tlaku krčení a natahování ruky. A stejně jako chci na konci oblouku tlak postupně uvolňovat, chci ho v průběhu oblouku naopak střádat a zvyšovat.

Devátý ročník seriálu Skiwithme vám v pěti dílech přinese několik užitečných rad, jak samostatně trénovat a vylepšovat svoje lyžování. Pokusím se zodpovědět vaše časté dotazy a ukázat vám funkční techniku lyžování i na fotografiích, které seriál již tradičně provází. A kdo chce vědět víc, může si se mnou přijet zalyžovat.

Volné termíny i plánované akce najdete na:

www.skiwithme.cz Ondřej Novák Zástupce šéfredaktora SNOW, instruktor lyžování a telemarku s dlouholetou praxí v ČR, Rakousku a Austrálii, autor projektu Skiwithme.cz.

FOTO: PETR SOCHA – SNOW

Nahoru a dolů

Kde se ten pokyn tedy vzal?

Vysvětlení je vlastně jednoduché. Přišel (a bohužel neodešel) v době rovných nevykrojených lyží. Tehdejší lyže byly velmi tuhé v ohybu a o střádání tlaku během oblouku zvětšováním úhlu zahranění si naprostá většina běžných lyžařů mohla nechat jen zdát. Poloměr tehdejších lyží byl většinou více než 40 metrů, takže zatáčka, kterou by lyže udělaly samy jako dnes, se prostě nekonala. Běžní lyžaři lyžovali smykem, otáčeli zejména patami a pro odlehčení a nasměrování lyží do nového oblouku používali velký vertikální pohyb nahoru. Pak přicházel logicky vertikální pohyb dolů, často v podobě výrazného krčení vnějšího kolene dopředu a dovnitř, což mělo za následek zatížení přední části lyže a odlehčení paty, se kterou bylo možno manipulovat. Byť závodníci a vyspělí experti už tenkrát používali techniku pedálování (tehdy spíše „přestoupení“) a snažili se výrazným hraněním lyže

vytvářet odpor. Jinými slovy tlak, kterému se opět vzpíráte. Natahováním nohou byste ho sice také mohli zvýšit, ale natažená noha se kromě velmi limitovaného hranění nemůže ani otáčet.

Jak na to?

Na papíře to bude vypadat možná jednoduše, ale provedení vás bude určitě stát pár pokusů i odbourání některých zažitých pohybů. Pro začátek zkuste lyžovat jen tak na „zevláka“.

Uvolnit a pokrčit kotník, koleno i kyčel, ať se vám dobře a rovnovážně stojí. Mezi oblouky se nesnažte ani vyskočit z bot, ani se do nich během oblouku celí schovat. Prostě se jen soustřeďte na přenášení hmotnosti z jedné nohy na druhou. Vraťte se do minulého čísla časopisu a přečtete si článek „Spojka a plyn“, kde je princip jednoduchého „pedálování“ popsán podrobně. V průběhu oblouku se snažte opírat o vnější lyži. Netlačit do ní ani natahováním, ani krčením, jen se opírat

Tehdejší lyže byly velmi tuhé v ohybu a o střádání tlaku během oblouku zvětšováním úhlu zahranění si naprostá většina běžných lyžařů mohla nechat jen zdát. prohnout a zkrátit jejich poloměr, běžní lyžaři limitováni dovednostmi, materiálem a kondicí mohli tuto „předcarvingovou“ techniku pouze obdivovat.

o chodidlo, které můžete do oblouku plynule směrovat a naklápět. Oběma pohyby budete zvyšovat tlak, proti kterému budete jen balancovat tak, aby vás nepřetlačil.

Jak je to dnes?

Nakonec

Dnes máme lyže „samotočky“. Jsou měkké v ohybu, pevné v torzi a stačí je jen naklonit dostatečně na hranu a začnou zatáčet samy.

Tlak na ně zvyšujeme větším zahraněním. Ani tady fyziku nelze oklamat. Čím menší plocha, tím větší tlak. V průběhu oblouku se chci narůstajícímu tlaku jen vzpírat. Jinými slovy: „kolik do mě tlačí, tolik se opírám“. Tlak mohu zvýšit i natahováním nohou, ale natažená noha nedokáže absorbovat nerovnosti, hlavně však nedokáže rotovat v kyčelním kloubu. Tedy někam se otáčet, ale zejména také naklápět, což znamená hranit. A hranění potřebuji pro práci s tlakem nejvíce.

Jsou ale i situace, kdy samotné hranění nestačí. Musím použít jízdu smykem.

Smyk může být, stejně jako v autě, řízený a neřízený. Když ho budete řídit plynulým otáčením dolních končetin pod klidným trupem, budete odhrnováním sněhu postupně

Vertikální pohyb v lyžování určitě existuje. Ale je důsledkem jiných pohybů, které vykonáváme při přenášení hmotnosti z jedné lyže na druhou. Princip pedálování si nejlépe uvědomíte při jízdě na kole. V zatáčce je vždy vnější pedál dole a vnitřní nahoře. O vnější se opíráme, a díky tomu se dokážeme i s celým kolem naklánět dovnitř zatáčky.

Když jedete v serpentinách, budete muset před další zatáčkou vždy otočit pedály tak, abyste se zase mohli opírat o vnější. Napadlo vás někdy zvednout se mezi zatáčkami a při výměně pedálů prudce ze sedla? Snad ani nechci pomyslet na důsledky. Lyžujte tedy tak, abyste pevně seděli na sedle vašeho kola, pod sedlem jen plynule vyměňovali pedály a do zatáčky se opírali o ten správný.

Vertikální pohyb je jen křivka, po které se v důsledku naklánění kola do zatáček pohybuje sedlo, na němž sedíte.

FOTO: DEPOSITPHOTOS.COM

| 62 | ACADEMY VSTÁVAT A CVIČIT

Text: Ivan Balek

Zase ta

kolena!

Mezi čtenáři se najde jen hrstka takových, kteří ještě nikdy neměli nějaké menší nebo větší problémy s kolenem. Lyžování jako takové je nechvalně známé mezi lékaři, zabývajícími se traumaty kolen. Jenomže my teď naštěstí nebudeme nic operovat, ale jenom si stručně popíšeme, jak ta kolena vlastně fungují, co jim škodí a co prospívá.

O

Řešte příčinu bolesti, ne prášky!

becně jsou potíže s koleny řešeny v akutních fázích a v místech, kde člověk cítí nějakou bolest. V případě menší bolesti si lidi koupí nějakou mast nebo náplast a čekají, až příznaky vymizí. A v případě větších komplikací jdou k lékaři, který jim obvykle předepíše znovu nějaké mazání. Proč k němu tedy vlastně jeli?

Pro přípravek se stejnou účinnou látkou, jen s jiným názvem a možná hezčím obalem si mohli dojet do lékárny bez dlouhého čekání před ordinací, ne?

Překvapím vás, když napíšu, že bolest je naopak v podstatě dobrá. Upozorňuje nás, že něco není v pořádku. Léčit kolena jenom potlačením bolesti je podobné jako v autě odpojit kontrolku: neřešíme tím příčinu problému a může se nám to vymstít v budoucnu ještě většími problémy, v našem případě až zničením kloubů.

„Oblíbené“ kolenní vazy

Zcela jinou záležitostí jsou akutní traumata jako podvrtnutí, zlomeniny nebo přetržené vazy. Hodně lyžařů zná důvěrně zkratku ACL (nebo i LCA), která značí vazy na přední straně kolen. ACL bývá často poškozen při různém zkroucení, jako třeba při pádu na lyžích a přisednutí na lyži. Pravděpodobně si mnoho z vás řekne, že tohle jsou věci, které nejsme schopni ovlivnit, všichni známe, jak to vypadá v těch mraveništích zvaných lyžařský svah.

Není to ale tak, šanci na fatální pád a utržení vazů můžeme sami výrazně snížit. Vedle prevence – taktiky jízdy, dodržování základních pravidel FIS (předvídat, přizpůsobit jízdu podmínkám a schopnostem…) – je tu ještě druhý

faktor: kombinace lepší lyžařské techniky (než je obvykle pravidlem) a tělesné připravenosti, které jdou obvykle ruku v ruce.

Kontrola a technika jízdy

A v tomhle se může i rekreační jezdec nad sebou občas zamyslet. Ne proto, že by měl hned kopírovat Mikaelu nebo Peťu, ale proto, aby jej méně bolely nohy, měl jízdu víc pod kontrolou a hlavně omezil některé své nevhodné pohybové návyky škodící (zejména) kolenům.

Mám na mysli hlavně různé „točení koleny“ kvůli dosažení lepšího zahranění nebo dokonce „točení“ lyží u jízdy po hranách. Jízda na dnešních lyžích (s přívlastkem carvingové) je založena na odlišných principech, než se ctily v době lyží rovných. Základní postoj i spousta principů jsou sice stejné jako tehdy, ale dobrý lyžař musí brát v potaz jiný způsob tvorby oblouku (dokonce i ten slabší, jestli chce mít zdravá kolena). O hodně práce se totiž postarají lyže samotné (tzv. autokinetika) a na sílu rvát již zatížené lyže (jedoucí v „kolejích“) do nového směru zavání průšvihem právě s kolenními klouby.

Vycházejte se sousedy!

Tímhle titulkem nemyslím zrovna ty v paneláku, i když to taky není na škodu. Málo známý (i pokročilým lyžařům) je fakt, že samotné zdraví kolen ovlivňují hlavně jejich sousedé, tedy kotníky (s chodidly) a hlavně

kyčle! Jestli jsou tito sousedé v nesprávné poloze či pohybu, tak chudinky kolena samotná toho už moc nezmůžou.

Jsou to totiž primárně klouby stavěné na pohyb jenom v jedné rovině („panty“), tj. dopředu a dozadu, a různé jiné pohyby, třeba rotace, jim nedělají dobře. Při lyžování na ně působí už docela velké síly, a to je dohromady důvod, proč je tolik potíží s vazy a menisky.

Myslíte si, že koleny nerotujete? Možná to není vidět, jenže špatné pohyby v koleni nevychází jenom ze samotné rotace chodidel a holení do stran, ale i z jejich přirozené polohy. Kolik lidí má třeba chodidla vytočená vně při obyčejné chůzi nebo při dřepu?

U menší zátěže, kdy na klouby působí menší síly nebo rychlosti, to dlouho nevadí a ke zjevnému opotřebení kloubů dlouho nedochází. Až po čase si i tyto běžné pohyby žádají svou daň. Když se podíváme na průřez kolenním kloubem, tak nás hned napadne, že chodidla vytočená ven způsobují rotaci i na opačném konci holení, tedy uvnitř kolen.

A protože se jedná o již zmíněný „hinge“ kloub (pant), tak se jednotlivé plochy protilehlých (styčných) kostí dostávají do nevhodných pozic, čímž si zjednodušeně řečeno kloubní chrupavky obrušujeme.

Kromě toho zatěžováním kolen v nepřirozené pozici zvyšujeme tzv. laxicitu kolenních vazů, což oslabuje stabilitu kloubu v dlouhodobém pohledu.

ILUSTRACE: DEPOSITPHOTOS.COM/

| 63 |

Přetržený křížový vaz (ACL). Koleno svou konstrukcí není vhodné na moc velké rotační pohyby. Když se při lyžování kousne hrana, lyže zatočí a tělo pokračuje setrvačností, dojde k nežádoucímu rotačnímu posunu i v koleni. Když si v tu chvíli lyžař „přisedne“, křížový vaz si poškodí

Modré tepláky to jistí

Vazy totiž mají být pevné a zároveň pružné (podobně jako guma u nových tepláků) a hlavní podíl práce nejen při sportu má zabezpečovat dobře sehraná parta svalů kolem kloubu. Podobně jako čtenáři pamětníci, když se v dětství připravovali na spartaki-

ádu: Když jim maminka repasovala tepláky po starším bráchovi, musela většinou vyměnit gumu v pase – stará byla zpuchřelá, uvolněná a velmi málo pružná.

To je právě princip zmíněné nežádoucí laxicity kolenních vazů. Jsou volné jako ta guma v teplácích a my je různými rotacemi

Výživa i pro lyžaře

Jak získat Enervit zdarma: Nakupte na eshop.enervit.cz do 29. 2. 2020 za více než 500 Kč a v posledním kroku objednávky uveďte do poznámky „SNOW“.

K vaší objednávce obdržíte automaticky energetický Enervit Gel a sacharidové želé Enervit PRE Sport ZDARMA!

eshop.enervit.cz

Chceš nás ZDARMA na svou ? lyžovačku

ještě oslabujeme a gumu protahujeme. Je snad jasné, že kloub s takto volnými vazy není stabilní a jeho mechanika nepracuje přesně, jak má.

/telo

| 64 | ACADEMY TĚLO – DOKONALÝ STROJ

Umíte se poskládat?

FOTO: DEPOSITPHOTOS

FOTO: JIŘÍ NOHEJL

Méně je někdy více. Od minule již víme, že zejména v případě kolenních kloubů toto moudré pravidlo platí dvojnásob. Dokážeme tak efektivněji udržovat rovnováhu na trojnožce, hravě si poradíme s malými nerovnostmi a v přetahované už nás jen tak někdo neporazí. Koleno pak především nebrání souhře dvou důležitějších hráčů ve hře zvané funkční lyžařská technika. Chodidla tak získávají velkého a silného spojence, kterým je kyčelní kloub a pohyby v něm.

Zkuste si nejdříve stoupnout a vzápětí také dosednout na co možná nejprudší svah, který najdete. Sedíte na jedné půlce a vaše spodní noha je pružně napnutá a druhá noha je zase uvolněná a skrčená před vaším trupem? Směřuje váš trup a pohled zhruba přes špičky lyží?

Výborně. Právě toto postavení vašich nohou v kyčelních kloubech by mělo být výsledkem pohybů, které při náklonu do oblouku používáte. Pozornost věnujte především postavení pánve a „vnitřní“ skrčené noze. Jakmile byste začali přiklánět vnitřní nohu do oblouku, potěšili byste tím ty, kteří radí: „tlač vnitřní koleno ke svahu“, ale silné pozice na konci

V

ýznam kyčelního kloubu a jeho funkcionality pro lyžování je asi tak stejný jako význam ramene pro tenisty či plavce. Jestliže jsou pohyby na chodidlech malé svým rozsahem, ale mocné svým významem, pohyby v kyčelních kloubech jsou motorem, který celému pohybovému řetězci dodává hlavní hnací sílu.

Víte, podle čeho snadno rozeznáte postavu závodníka světového poháru od špičkového tenisty či plavce? Správně, mohutné a silné svaly v oblasti pánve a stehen jsou u závodních lyžařů nepřehlédnutelné.

Dobrý sluha, ale špatný pán

Unikátní trojrozměrná pohyblivost největšího kulovitého kloubu lidského těla nám nabízí širokou paletu pohybů a jejich variací, které máme při sjíždění a zatáčení na lyžích k dispozici. Základní pravidlo dobrého lyžování zní: zatáčení je výsledkem práce dolních končetin. Kyčelní klouby jsou tedy jakousi demarkační linií, oddělující více pohyblivé dolní končetiny od méně se pohybující horní části těla. Pokud toto pravidlo otočíme a začneme se při lyžování pohybovat více od pánve nahoru, připravíme se tak o možnost lyžovat úsporně a efektivně.

Stávají se z nás pak pasažéři, kteří ztrácejí kontrolu nad tím, kam vlastně lyže jedou.

A tak místo klasické rady: „jdi do oblouku pánví, jako když sedáš na barovou stoličku“ zkuste jinou, méně známou, zato o mnoho důležitější: „jdi do oblouku nohama, jako když stojíš na dvou barových stoličkách, které pod sebou pomalu otáčíš, zatímco trup a pohled směřuje na barmanku připravující tvůj drink“. Naučíte se tak pohyby, které vám nejen při pomalé jízdě na modré sjezdovce pomohou zůstat piloty vašich lyží.

oblouku po vzoru závodníků bohužel nedosáhnete. Tušíte, jaké pohyby budete muset ve vlastním lyžování změnit, abyste se uměli do oblouku dobře poskládat?

Ještě než se na konci příštího dílu s letošním seriálem rozloučíme, vyrazíme na výlet od kyčelních kloubů směrem k hlavě. Po cestě se zastavíme na návštěvě tam, kde je doma naše těžiště, a aktivujeme pro sebe největší tlumič lidského těla. Jdeme do finále. Těšíte se?

Tomáš Mical

Posaďte se, prosím!

S vyšší rychlostí jízdy se o slovo hlásí oblíbené náklony do oblouku. Jak to ovšem udělat správně, abychom se opět nestali pouhými pasažéry našich lyží, vozících nás z jedné strany sjezdovky na druhou? Již víme, že zatáčení je výsledkem práce dolních končetin, budou nás tedy při náklonu do oblouku zajímat především pohyby nohou v kyčelních kloubech. Inspirovat se budeme od nejlepších „pilotů“ v oboru, závodníků Světového poháru. Všimli jste si, že na konci oblouku, tedy u branky, jsou závodníci poskládáni téměř identicky?

Dlouholetý učitel lyžování se zkušenostmi z ČR, Rakouska, Austrálie a Japonska. Spoluautor knihy Modrá kniha lyžování a článků o technice a výuce lyžování. Spoluzakladatel projektu Snowsports Education a lektor LSIA.

Partner Tomáše Micala

K NÁKUPŮM

Z DA R M A

S K I PA SY do zimních středisek v Rakousku, Čechách, Polsku i na Slovensku.

DÁ R K Y hole, běžky...

D O P R AVA

130 km sjezdovek, 70 lanovek a vleků, snowparky, freeride zóny, dětské kluby a výhodné rodinné nabídky! www.dachstein.at

| 66 | ACADEMY VÝŽIVA NA KOPCI 4. díl:

Jak bojovat

proti únavě

P

rincip rozvoje lidského organismu je postaven na adaptaci. To znamená, že cokoliv nového či jiného tělo potká, s tím se snaží pro příští střet vyrovnat a lépe se na to připravit. Platí to pro cokoliv – dlouhá jízda autem, ponocování nebo naopak brzké ranní vstávání, realizace našich předsevzetí a podobně. U předsevzetí se vžilo doporučení, aby nové věci lidé dělali pravidelně alespoň po dobu 30 dní, a pak už se to stane automatické. Ano, to je princip adaptace. A mohli bychom použít i známý citát „Co tě nezabije, to tě posílí.“

Adaptace: tělo se to naučí

Co děláme v životě poprvé, může být utrpení. Jestliže to utrpení přežijeme, pak se na něj organismus adaptuje – připraví se na něj – aby jej příště zvládnul lépe. A když to příště přijde v relativně krátkém čase (pár dnů) a bude se stejně pravidelně opakovat, pak naplníme i tu druhou část citátu – posílí nás to. Stejně to funguje i s pohybem a se sportováním, včetně lyžování. Někdy se to schovává pod pojem trénovanost. Ale zase se bavíme především o té adaptaci – nechte tělo, aby ještě před vlastním pobytem na horách okusilo opakovaně zátěž svalových partií a tepovku ve vyšších číslech, než kam se vyšplhá při sezení na gauči. I vy pak pocítíte, že se na svahu cítíte lépe a že toho nalyžujete více.

Když k tomu přidáte i druhý faktor potlačující únavu, průběžné doplňování energie, která se během sportu spotřebovává, máte takřka vyhráno. Tady ale lyžaři dělají nejčastější chyby – kousnou se, že to přece vydrží, jdou často přes závit, a pak přijdou následky: velmi rychlý nástup prudké únavy, mezi vytrvalci známý jako hlaďák, spojený s nízkou hladinou krevního cukru a zapříčiněný nedoplňováním energie během sportu.

Hroznový cukr ne!

A pozor, i sjíždění sjezdovek je sport! Kdo to tak začne brát a adekvátně tomu doplňovat energii během lyžování, nemusí nutně utíkat do bufetu. Nahradí ho třeba energetický gel nebo tyčinka v kapse. Tato speciální strava zajistí, že přijmete pouze látky pro sport potřebné, snadno využitelné a bez nevyužitelných složek stravy.

Chybou jsou i rychlé cukry typu hroznového cukru, který sice rychle nastartuje organismus, ale stejně rychle mu za pár minut zase dojde – proto doporučujeme pro sjezdové lyžování spíše gely nebo tyčinky, které mají spektrum sacharidů širší a zajistí jak rychlé nastartování organismu, tak i následné postupné uvolňování energie z „pomalejších“ sacharidů.

Aleš Máslo Bývalý vrcholový běžec na lyžích, dnes odborník na sportovní výživu a ředitel společnosti VITAR Sport, distributora sportovní výživy Enervit.

Je zakladatelem projektu Sportuj lépe.

Myslete na zítra

Poslední doporučení zní: po lyžování myslete na to, že zítra je taky den. A to, jaký bude (nejen z pohledu sportovního výkonu), přímo úměrně závisí na tom, jak kvalitně po skončení lyžování doplníte tělu vyčerpanou energii, kterou bude mít čas si uložit do svých interních energetických zásobníků, z nichž pak budete další den čerpat.

Vzhledem ke své konzistenci a složení jsou pro tento účel nejvhodnější tzv. regenerační nápoje. Chápejte je nejen jako impuls k nastartování regenerace po předchozím výkonu, ale především jako velmi důležitý první krok pro vaše příští sportování.

Projekt společnosti VITAR Sport s cílem pomáhat aktivním lidem sportovat lépe a dosahovat zdravého růstu výkonnosti součinností běžného jídelníčku, sportovní výživy a tréninku.

– Nepoškozujte si sportem zdraví!

– Nedřete se jako koně zbytečně!

– Vytěžte z tréninku maximum!

www.sportujlepe.cz

Těšíme se na Vás na Facebooku Opavia Brumík

FOTO: FISCHER

Každý rok to bývá stejné: Vyrazíme na lyže a po kratším či delším čase nás přepadne únava.

Dny pak vyplňujeme místo lyžováním stále častějším posedáváním v bufetu. Přitom když porozumíme, jak pracuje naše tělo, můžeme na lyžích vydržet déle a lyžování si užít kvalitněji.

| 67 |

Specialista na sportovní výbavu představuje své letošní novinky. Hlavním tématem inovací je ještě větší důraz na bezpečí a komfort sportovců. Tato vylepšení se týkají všech doplňků lyžařské výbavy od helem přes páteřáky, brýle, rukavice až po ponožky.

Relax N

a konci dne, který jste strávili na svahu, vidíte před očima ty nejsilnější zážitky. Chvíle, kdy jste nemysleli na nic jiného než na jízdu. Značka sportovních doplňků Relax dělá vše pro to, abyste takových okamžiků mohli prožít co nejvíc.

výbava, se kterou se uvolníte, abyste se mohli rozjet Specialisté v Relaxu si lámou hlavu nad tím, abyste měli jistotu, že s tou vaší bude vše v pořádku, že se můžete pustit dolů ze svahu zcela pohlceni radostí z pohybu a rychlosti.

Rychlost k sjezdovému lyžování patří. Brali jste páteřové chrániče jako nepříjemný, ale nezbytný bezpečnostní doplněk? Vyzkoušejte páteřový chránič SPEEDMASTER, který je plně integrovaný do praktické vesty. Přesně kopíruje vaše tělo a nikde vás netlačí. Až při nárazu okamžitě ztuhne díky materiálu 3D SHOCK PROTECTION a páteř je v bezpečí. Při intenzivních výkonech oceníte důmyslné ventilační kanály AIR STREAM. Vyhrál díky skvělým ponožkám Compress! Na ponožky příliš vysoké ambice?

Možná, ale tato novinka určená pro náročné lyžaře vyniká lehkou kompresí. Ta zvyšuje výkon a myslí i na regeneraci, protože pomáhá lepšímu prokrvení svalů. Speciální trychtýřovitá konstrukce rozděluje sílu komprese v různých částech nohy. Ty pak ochotně odvedou bezpečně nejlepší možný výkon.

Sklopte štít helmy STEALTH a jízda může začít

Už na první pohled uděláte dojem novými barevnými provedeními. Nechme okolí, ať obdivuje váš styl, a vraťme se k tomu, co tato vylepšená helma umí. Například oblíbený ochranný štít nemusí dávat pozor jen na oči. Okraj štítu není díky gumovému lemu ostrý a při pádu jsou i tváře v bezpečí. Ten samý štít můžete mít také nově v barvě se zrcadlovou úpravou SPECTRA PLATINUM. Komfortní pocit z helmy závisí na řadě detailů. Tím klíčovým je způsob odvětrávání.

Regulace větracích otvorů jednou rukou? Žádný problém.

Brýle se bez brýlí špatně hledají, ale ještě hůř se vám bude pátrat po lyžařských brýlích s brisknější výměnou čoček, než nabízí model CONTEST. Jedinečná je konstrukce rámu s chytrou výměnou čoček MAGNETIC X-CHANGE. Během několika vteřin se přizpůsobíte novým světelným podmínkám. A tento ostrý výhled je pořádně široký, takže i zákeřně schované nebezpečí můžete včas identifikovat.

Možná i díky těmto doplňkům od Relaxu bude vaše letošní sezóna nezapomenutelná. Nechme se překvapit, s čím přijde Relax za rok.

Podle dostupných zpráv už nyní technologové a designéři připravují nové modely helem do další sezóny, které se ještě víc přiblíží požadavkům zákazníků. Půjde o barevná provedení štítů a nové prvky bezpečnosti.

Mokrý sníh, nebo dokonce déšť pobyt na svahu znepříjemní.

Přes rukavice se ovšem díky membráně AQUA PROTECT vlhkost nedostane, přitom se zachová jejich prodyšnost.

Brýle dokáží ještě víc prokreslit obraz a zvýší kontrast vidění. Elastičtější materiály a vylepšená ergonomie chráničů páteře dodají ještě vyšší stupeň komfortu.

Jak už jsme avizovali na začátku, bude to s Relaxem pořádná jízda.

Více info na:

relaxworld.cz

| 68 |

ASOCIACE PROFESIONÁLNÍCH UČITELŮ LYŽOVÁNÍ A LYŽAŘSKÝCH ŠKOL (APUL) GENERÁLNÍ PARTNER APUL:

PARTNEŘI APUL:

Volný pohyb lyžařských instruktorů Nové nařízení Evropské komise, tzv. Delegovaný akt, umožní automatické uznávání instruktorů lyžování v rámci EU.

E

vropa se propojuje i pro lyžařské instruktory. Díky nové směrnici Evropské unie získá každý instruktor lyžování s kvalifikací APUL A a splněnými testy uznání svého vzdělání ve všech zemích unie.

Od 24. 6. 2019 je účinné Nařízení v přenesené pravomoci Komise (EU) 2019/907, které stanoví společnou závěrečnou zkoušku odborné přípravy pro instruktory lyžování (tzv. Delegovaný akt). Již pro tuto zimní sezónu tak vzniká způsob, jak usnadnit mobilitu lyžařských instruktorů, kdy principem je automatické uznávání kvalifikace hostitelským členským státem. Systém se nicméně týká především těch učitelů, kteří si vydělávají sami na sebe, nebo chtějí uznat svou kvalifikaci v jiné zemi.

Pro práci v zaměstnaneckém poměru v lyžařských školách je tak nadále uplatňována dosavadní Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/36/ES o uznávání odborných kvalifikací (Směrnice). Ta je charakteristická zejména tím, že postup uznávání je posuzován případ od případu s přihlédnutím ke kvalifikacím a zkušenostem a v případě zjištění podstatného rozdílu mezi přípravou přicházejícího odborníka a národním školením je možno uložit tzv. kompenzační opatření (dodatečné zkoušky).

Kdo však bude chtít mít právo na automatické uznání kvalifikace, nebo chce v jiném státě podnikat, může využít pravidel nového Delegovaného aktu. Princip jeho fungování je postaven na třech pilířích:

Na vzdělávání APUL se podílí v různých sekcích přes 50 členů lektorských sborů

(1) dosažení určitého stupně vzdělání splnění technické zkoušky – jízda (2) v obřím slalomu (Euro Test) (3) složení bezpečnostní zkoušky (Euro Security) Požadavky na dosaženou kvalifikaci jsou popsány v příloze č. I. Delegovaného aktu, přičemž získání dané licence je nezbytným předpokladem k možnosti splnění dalších společných zkoušek. Text přílohy přímo jmenuje pro jednotlivé země názvy odpovídajících kvalifikací – pro Českou republiku je to licence APUL „Instruktor lyžování APUL A“.

Euro Test a Euro Security

Technická zkouška je uvedena v příloze II. Delegovaného aktu. Jedná se o známý Euro Test, který některé země v Evropě praktikují již zhruba 15 let. Pro splnění je třeba v obřím slalomu zajet čas do stanoveného limitu od

času kalibrovaného předjezdce. V průběhu tvorby Delegovaného aktu se zástupcům APUL ve spolupráci s některými dalšími zeměmi podařilo docílit mírného snížení náročnosti Euro Testu.

Bezpečnostní zkouška je popsána v příloze III. – obsahuje sadu teoretických a praktických úkolů, které osvědčují kompetenci v oblasti bezpečnosti pohybu v horském terénu.

Delegovaný akt nahrazuje končící projekt „MoU“ (Pilotní projekt pro vydávání profesní karty instruktorům lyžování v Unii), ve kterém byla ČR prostřednictvím APUL zapojena v letech 2014–2019. Proces uznání kvalifikace APUL do obou těchto struktur trval několik let, byl koordinován ze strany MŠMT ČR a prochází průběžně kontrolami ze zahraničí.

Můžeme s hrdostí konstatovat, že vzdělání APUL je kromě dlouhodobého začlenění do mezinárodního Quality Standard ISIA uznáváno nyní po formální stránce i v rámci Evropské unie.

| 69 |

ČLENSKÉ LYŽAŘSKÉ ŠKOLY APUL: GARANCE KVALITY PRO KLIENTY, GARANCE DOBRÉ PRÁCE PRO INSTRUKTORY APUL

Člen lektorského sboru APUL Tomáš Gotvald

Můžeme s hrdostí konstatovat, že vzdělání APUL je kromě dlouhodobého začlenění do mezinárodního Quality Standard ISIA uznáváno nyní po formální stránce i v rámci Evropské unie.

Testy budou i v Česku

Technicky to pro držitele dosavadních známek MoU znamená, že budou automaticky převedeni do nového systému Delegovaného aktu a již pro sezónu 2019/20 obdrží příslušnou známku. Do budoucna se celá evidence včetně přihlašování přesune do informačního systému Evropské komise s označením IMI. Noví držitelé licence Instruktor APUL A, kteří nebyli v minulosti zahrnuti do systému MoU, musí nyní pro splnění požadavků Delegovaného aktu absolvovat oba testy popsané výše. Euro testy se pořádají nejen v alpských zemích, ale ve spolupráci s kolegy ze Slovenska a Polska se je budeme snažit pořádat i v České republice. Složení bezpečnostní zkoušky Euro Security bude organizováno v rámci absolvování modulů APUL Lavinový kurz I. a II., a to ve spolupráci s Českou asociací horských vůdců.

Informace o termínech konání jednotlivých testů a proces přihlašování poběží přes APUL a bude administrován ve Francii. Do budoucna bude celý proces fungovat přes centrální systém IMI.

APUL coby národní partner EU

Pro Delegovaný akt je charakteristické, že se jedná výhradně o pracovní okruh komerční výuky lyžování, která je prováděna instruktory lyžování z povolání (většinou se tedy nejedná například o univerzitní vzdělávání).

Proto Evropská komise spolupracovala s jednotlivými státy na této bázi a respektovala běžné mezinárodně ustálené členění výuky lyžování podle cílových skupin.

Občas se setkáváme s dotazy – proč je v Delegovaném aktu za Českou republiku uvedena právě kvalifikace od APUL? Odpověď je jednoduchá – posouzení a výběr dělala mezinárodní komise ustavená v Bruselu.

V rámci tohoto procesu bylo vzdělání APUL (a samozřejmě obdobně i ostatních států) podrobeno pečlivé analýze a kontrole.

Zástupci mezinárodní komise kromě podrobného studia vzdělávacího systému opakovaně přijeli do České republiky, kde navštívili probíhající kurzy a zúčastnili se závěrečných zkoušek. Naopak zástupci APUL absolvovali mnohá jednání a akce – zejména v Bruselu a ve Francii. Celý proces byl od začátku koordinován i ze strany MŠMT ČR a jsme přesvědčeni, že APUL, který jako jediný v ČR realizuje nejvyšší stupně vzdělání pro učitele lyžování z povolání, bude nadále zárukou kvalitních licencí.

I když dokončení celého vzdělání a složení obou testů předepsaných Delegovaným aktem rozhodně není jednoduchou záležitostí, je potěšitelné, že vznikl nástroj, který umožní uznávat kvalifikace napříč zeměmi bez dalšího posuzování. To by mohlo být pro zvýšení mobility na pracovním trhu přínosné.

Libor Knot, prezident APUL

Kontakty na www.apul.cz

| 70 | TECH

Když vášeň k lyžování přeroste až ve ski obchod Příběh Satrapa ski a majitele Honzy Satrapy Když Honza Satrapa poslal první lyžařský e-mail svým klientům z jachtingu, nikdy by ho nenapadlo, že z toho bude za pár let vlastní ski obchod.

Během života vyzkoušel různé lyže různých značek, ale nejvíce ho oslovily české Lusti. Proč a jak začal prodávat první páry lyží?

O

d prvních lyží Sulov se Honza Satrapa dostal přes těžce vybojované Elany v Pragoimpu a poté Völkl až k prvním carvingovým lyžím Atomic, které následovaly i funcarvery Elan Parabolic. Ať si ale vzal jakékoliv lyže, často se potýkal s tím, s čím se pravděpodobně občas setká každý z nás. Ať se snažil, jak se snažil, nemohl na ledu postavit lyže na hranu a slušně carvovat. Zkoušel proto další lyže různých značek, ale stále to pro Honzu nebylo to pravé. Na měkkém se lyžovalo většinou krásně a dokázal se udržet čistě na hranách, ale jakmile se vydal na ranní umrzlou pistu, připadal si jako koza na ledě. Postupně se ho začal zmocňovat pocit, že si asi nikdy nevybere lyže, které by mu opravdu seděly a vykouzlily úsměv na tváři i na ledu.

Objev, který vše odstartoval

Když se Honza Satrapa jednou smýkal po kraji zledovatělé sjezdovky na Hochfichtu, potkal kamaráda, který i na tom vražedně prudkém a zmrzlém firnu jel čistě po hranách a nevypadal, že by mu to dělalo nějaký problém. Po tom, co si Honza zkusil jeho lyže, věděl, že to je přesně to, co několik let hledal. Byly to lyže Lusti. Došlo mu také, že pokud by se obrátil na někoho, kdo by dokázal pochopit správně jeho očekávání a poradit mu s výběrem, carvoval by na ledu už dávno. Řekl si, že tyhle lyže musí poznat, a hned po návratu se vydal do Žacléře, kde se Lusti vyrábí. Otevřel mu usměvavý chlapík, vrazil do ruky dva modely „lušťovek“ na vyzkoušení a se slovy „zítra mi je vraťte!“ zmizel v útrobách továrny. Byl to zakladatel firmy Milan Luštinec.

Honza si v té době nakonec vybral skicrossové SCT a začal si užívat úplně odlišný pocit z lyžování. S tím také přišla velká touha po poznání toho, proč jedny lyže fungují nějak a druhé zase jinak. Začal hledat odpovědi na všechny své zvídavé otázky. Povzbuzen tak skvělou osobní zkušeností postupně pronikal do tajů konstrukce, funkčnosti nosných vrstev, učil se, jaký smysl má úhlování hran a celkově stále hlouběji poznával magii ohledně fungování jednotlivých lyží.

Postupně tak začal stále více radit svým přátelům ohledně výběru lyží, až se jednoho

dne rozhodl rozeslat e-mail svým jachtařským klientům o tom, co se mu podařilo objevit v lyžích Lusti a jaký je to pocit mít lyže, které svými parametry opravdu odpovídají očekáváním lyžaře.

Množství reakcí na e-mail Honzu překvapilo a první zájmy o pomoc s výběrem lyží byly na světě. Po několika prodaných párech navrhl panu Luštincovi, co by se dalo na lyžích upravit. Nečekal, že za týden bude držet v ruce prototyp CCT Wide. Podobným způsobem pak začaly vznikat i další lyže, třeba dnes úspěšné CWR 84. A zájem o rady ohledně výběru lyží rostl. Postupně tak z původního úmyslu doporučit občas jachtařům a svým přátelům vhodné lyže vzniklo Satrapa ski, samostatný ski obchod s testcentrem lyží Lusti.

Dnes Satrapa ski kromě běžného prodeje a půjčování také pořádá testovací akce, na které vyráží se svým početným týmem a radí s výběrem lyží přímo na sjezdovce. V letošní sezóně pak také přibyla novinka – několikadenní lyžařský pobyt v rakouském Söldenu s testováním, lyžařskými semináři a wellness.

Jak říká Honza Satrapa „od vzniku Satrapa ski se spoustu věcí změnilo a stále u nás vznikají nové služby a produkty, kterými se snažíme doručit radost na sjezdovce. Přístup od odeslání prvního e-mailu ale zůstal stále stejný. Vášeň k lyžování je náš hlavní motor a pečlivé poradenství prioritou.“

Juniors K nové pestrobarevné dětské kolekci lyží jsme letos připravili také kvalitní teleskopické hole s nastavitelnou délkou 80–106cm.

Vaše ratolest si je tedy bude déle užívat a Vy budete mít o starost méně.

Výrobcem hůlek je tradiční italská značka Gabel.

| 72 | FASHIONSTORY

Dámská membránová bunda Kilpi LEXAY-W Dámská zimní bunda s kapucí Kilpi LEXAY-W je vyrobena z 3vrstvého membránového materiálu SIBERIUM 10000 3L, který je velice lehký a prodyšný, a přesto nabízí voděodolnost 10 000 mm a prodyšnost 10 000 g/m2/24h a díky vodě odolnému zipu a podlepeným švům zůstanete i v průtrži v suchu. Bunda je celorozepínatelná s dvojitým zipem a disponuje dvěma velkými předními kapsami a jednou malou kapsičkou na levém rukávu uzavíratelnými na zip. Kapuce je stahovatelná po obvodu i vzadu na zátylku pomocí gumiček. V podpaží naleznete rozepínatelné odvětrávání na dvojitý zip. Na komfortu přidá i vnitřní lem v oblasti krku z příjemného fleecového materiálu a zakončení rukávu suchým zipem na stáhnutí. Bundu využijete celoročně na horských túrách i jako nepromokavou variantu při toulkách v přírodě.

Cena: 5 499 Kč

| 73 |

Dámské membránové kalhoty Kilpi LAZZARO-W Dámské třívrstvé kalhoty Kilpi LAZZARO-W využijete zejména na horských túrách a skialpech.

Jsou vyrobeny z vysoce kvalitního membránového materiálu DERMIZAX, který zaručuje jejich voděodpudivost, prodyšnost a lehkost. Díky voděodolným podlepeným švům a zipům budete připraveni na déšť i sníh. Kalhoty disponují užitečnými vychytávkami: ochranou nohavic proti okopu, ventilačními zipy na bocích a odepínacími šlemi pro komfortní nošení. Vhod přijdou také postranní zipy, díky nimž si kalhoty snadno obléknete i v botách. Rovněž oceníte praktická poutka pro snadnou manipulaci v rukavicích, sněžné manžety, šestici kapes a speciální prvek RECCO, který zvyšuje pravděpodobnost vašeho nalezení záchranáři.

Cena: 5 999 Kč

| 74 | FASHIONSTORY

Pánská membránová bunda Kilpi HASTAR-M Pánská membránová bunda Kilpi HASTAR-M je vyrobena z vysoce kvalitního membránového materiálu DERMIZAX, který zaručuje jejich vodě odpudivost, prodyšnost a lehkost. Díky vodě odolnému zipu a podlepeným švům vám zaručí vodě odolnost 20 000 mm a prodyšnost 10 000 g/m2/24h. Bunda má kapuci s malým zpevněným kšiltem, na kterém je umístěn čip RECCO s reflexním logem, kolem krku je uvnitř vlepena teplá fleecová vrstva. Bunda disponuje dvěma velkými předními kapsami, dvěma náprsními kapsami, kapsou na paži a vnitřní náprsní kapsou, jež jsou všechny uzavíratelné na zip. Na rukávech je suchý zip pro jejich stáhnutí a hlavní zip bundy je s dvěma jezdci. Odvětrávání v podpaží je rovněž na dvojitý zip, sněžný pás je odnímatelný. Bundu využijete jak při lyžování, tak i na skialpech, v horských túrách, ale i při zimních toulkách přírodou.

Cena: 7 999 Kč

| 75 |

Pánská stretchová mikina Kilpi ASSASIN-M Pánská skvěle padnoucí a stretchová mikina Kilpi ASSASIN-M, je vyrobena z příjemně hřejivého a pohodlného materiálu OPTI-STRETCH. Ten zajistí skvělý odvod vlhkosti a rychlé schnutí tkaniny během vaší sportovní aktivity. Mikina je celorozepínací. Vysoký límec ochrání váš krk před nepřízní počasí. Má kapuci, dvě boční kapsy na zip a prodloužené rukávy s otvory na palec.

Cena: 1 999 Kč

www.shopkilpi.cz www.facebook.com/kilpisport/ www.instagram.com/kilpisport/

FOTO: DYNAFIT

MOUNTAIN

| 76 |

| 77 | Vyplňte lavinový dotazník!

Vlastní zážitek ze zasažení lavinou představuje hlubokou studnu informací, která by dost možná mohla v budoucnu pomoci lavinám při lyžování lépe předcházet. Proto vznikl z iniciativy Robina Kalety projekt, dotazník pro lavinové oběti, který komplexně zkoumá osobní zážitek účastníků lavinových nehod a hledá v něm společné jmenovatele. Projektu se účastní nejen freerideři, ale i lavinoví vědci, Tyrolská lavinová služba, rakouská Alpin Polizei, příslušníci české i slovenské horské služby i psychologové. Pomozte hledat účastníky a zasažené, kteří jsou ochotni sdílet svou zkušenost!

Anonymní dotazník najdete na:

www.SAEX.eu Odepni si špičku a jdi!

Marker pro příští rok představí své první hybridní vázání, reakci na konceptu typu Salomon Shift. Takové vázání má hybridní špičku, která ukotví „nos“ podrážky sjezdových bot pro sjezd i skialpovou botu pomocí pinů pro stoupání. Nový Duke PT tak nejen kombinuje výhody pinového vázání pro výstup a alpského pro sjezd, ale přináší i jednu revoluční novinku – odnímatelnou špičku. Před výstupem se větší část předního odloží a uschová do batohu, čímž se vázání odlehčí. Je to trochu uživatelsky složitější, odnětí špičky ale zlehčí sestavu pro výstup o takřka čtvrt kila na 850 gramů.

Včetně modulu špičky pro sjezd váží slabší verze PT 12 (vyhazovací síly 4–12) 1 090 gramů, silnější Duke PT 16 (6–16) bude asi o 150 gramů těžší. Pro porovnání, Salomon (Atomic, Armada) Shift váží 865 g/půlpár.

Video na

/clanek/5771

Nová kniha pro skialpinisty

Vydavatelství Jota přináší na trh novou publikaci určenou pro nejen začínající skialpinisty. Jmenuje se Skialpinismus – metodika pohybu na lyžích a v horských terénech a jejím autorem je celoživotní propagátor skialpinismu na Slovensku i ve světě Stanislav Melek. Hodnota publikace je třeba v pochopení souvislosti chůze s dýcháním a pocením a obecném porozumění fyziologických souvislostí pohybu, které jsou podloženy fyzikálními zákonitostmi a doplněny četnými fotkami.

Recenzi kniha najdete

Nepřehlédněte:

/clanek/5874

(lv)

78 95 121

Řecko na lyžích?

Divili byste se. V zimě je Řecko lepší než v létě!........

Začni skialpovat!

Kdy jindy, když ne teď...........................................................

Test lyžařských bot Hloubkový test vybraných lyžařských bot..............

| 78 | MOUNTAIN FREERIDE TRIP

Řecká odysea: Text: Jan Smrž

Severní Pindos na skialpech

Ve městě Metsovo najdeme dokonce i lyžařský areál

| 79 | PARTNER RUBRIKY

FOTO: DEPOSITPHOTOS

Proč jet v zimě s lyžemi do Řecka? Bude tam vůbec sníh? V Řecku jsou hory?

Podobné otázky se přirozeně kradou na mysl, pokud člověk tuto krásnou a rozmanitou zemi vnímá prostřednictvím zážitků z prosluněných pláží Zakynthosu a dalších letních destinací. Nicméně pravý Řek vám podobnou představu ihned vyvrátí. Forget the islands, Greece, that means mountains everywhere! Zapomeň na ostrovy, Řecko jsou samé hory!

| 80 | MOUNTAIN FREERIDE TRIP

Máme zcela přesnou představou postupu: půjdeme tam, kde se nám to bude líbit.

Geo nápověda

Mikro Papingo, náhorní plošina s jezery, v pozadí skalní masiv hory Astraka

S

kutečně, valnou část řeckého území pokrývají různá pohoří sahající ve většině případů až nad dvoutisícovou hranici. O sníh tam tudíž nebývá nouze.

Proč vlastně Řecko?

Se skialpy jsme byli na Krétě, byla fantastická, a tak nás napadlo zúčastnit se nejjižnějšího skialpinistického závodu v Evropě – PieraCreta. Jenže termín nám nevyhovoval, a tak následovalo spontánní rozhodnutí vydat se jinam na jih. Šlo to i díky dobrým sněhovým podmínkám, které v této oblasti Evropy panovaly. Volili jsme mezi Černou Horou a Řeckem, rozhodla nechuť řídit auto až do Černé Hory

a naopak velmi výhodná dostupnost divoké horské oblasti Zagori přímo od letiště v řecké Ioannině. Na něj lze pohodlně doletět z Prahy s jedním přestupem v Athénách, za zpáteční letenku včetně lyžařské výbavy dáte do deseti tisíc korun. Že stále nemáte ponětí, kde to vlastně je?

Zbystřete a zkuste zapátrat na mapě. Jsme na severozápadě Řecka, v jedné z nejméně osídlených částí země, v oblasti se specifickou historií, panenskou přírodou a rozsáhlým horským územím. Geografická oblast se nazývá Epirus a její metropolí je už od středověku právě město Ioannina. Na sever od města se zvedá pohoří Pindos, náš cíl.

Epirus je charakteristický svojí drsnou a hornatou krajinou s vysokými vápencovými pohořími, která dosahují výšky přes 2 000 metrů.

Větry vanoucí z Jónského moře tam přinášejí vydatné srážky včetně sněhových, nejvydatnější v Řecku.

Krajině pod horami vládnou hlavně husté jehličnaté lesy plné divoké zvěře včetně medvědů.

Pindos je plošně největší řecké pohoří, které se táhne 160 km kolem severní řecké hranice. Nejvyšším vrcholem je Smolikas (2 637 m).

Známou přírodní zajímavostí je kaňon Vikos hluboký až 1 km. Na území pohoří leží dva národní parky, NP Pindos a NP Vikos-Aoos. Pro zajímavost, tamní zalidnění v oblasti Metsovo činí 4 lidé na km2.

| 81 |

Severní strana masivu Tymfi, strmé skalní stěny oddělené žlaby a spousty sněhu Tsepelovo, uvězněni na den sněhovou bouří

Tatéž horská vesnička se připravuje na jarní slavnost

Nad mapami se postupně zrodil plán – přechod přes zdejší horské masivy Tymfi a Smolikas. Prioritou byla rozumná hmotnost batohu, aby se i s plným nákladem dala ujít větší vzdálenost, sjet nějaký ten žleb a případně zvládnout nepředvídatelné okolnosti. Na webu jsme proto vyhledali několik horských vesniček podél plánované trasy, kontaktovali možná místa pro nocleh a počítali vždy se dvěma noclehy na jednom místě. Takový postup ve výsledku znamená pravidelné střídání přechodů s plným batohem a dnů, kdy je batoh lehký a polovina věcí čeká v pokojíku pod kopcem.

Letadlem do divočiny

Konečně, 7. března dopoledne nastupujeme na Ruzyni do letadla a večer už se procházíme po pobřežní promenádě pod staletými platany města Ioannina, správního centra kraje Epirus. Ioannina, česky také jednoduše „Janina“, se rozkládá na břehu velkého jezera, má rozsáhlé dochované opevnění i historické centrum a v současnosti v ní žije kolem šedesáti tisíc obyvatel. Je také známá krvavými příběhy Aliho Paši, který se zde pokoušel vymanit z nadvlády tureckého sultána. A především, z promenády je nádherně vidět na okolní zasněžené hřebeny.

Další den brzy ráno nasedáme do linkového autobusu a míříme na sever do horského městečka Konitsa, nedaleko albánských hranic. Od historického kamenného mostu nad řekou Aoos stoupáme po nenápadné stezce nejdříve hustým lesem, poté, už většinou na lyžích, nad několika propastmi až na vyvýšené plato s horskými plesy.

Na závěr dne zdoláváme jediný prudší výšvih do sedla k poměrně velké horské kamenné chatě s čistě letním provozem a poté konečně sjíždíme po firnových pláních směrem k prvnímu cíli: vesničce Mikro Papingo. Kamenná a malebná starobylá ves je připravená na letní

| 82 | MOUNTAIN FREERIDE TRIP

turisty, zejména na horolezce a hikery. Blízko od ní totiž leží soutěska Vikos, hlavní atrakce Národního parku Vikos-Aoos. V zimě je tu samozřejmě mrtvo a jsme velmi pravděpodobně jedinými cizinci na tomto tajemném území.

Ubytováni jsme v jednom z typických kamenných domů s prostornou terasou obrostlou vinnou révou. Výhled přímo na západ nám dovolil se ještě vyhřívat a kochat zapadajícím sluncem, v ruce s kávou, kterou nám na uvítanou přinesla majitelka domu.

Milá starší paní mluvila pouze řecky a v domě žila přes zimu zcela sama. Čeká nás den nalehko. A rovnou na nejvyšší vrchol masivu Tymfi pojmenovaný Gamila.

Stoupáme tak zpět do sedla k horské chatě, přičemž nás celou cestu provází monumentální skalní hradba hory Astraka, žlebem sjedeme k jezeru a pohodlně vystoupáme po pláních až na samotnou špičku Gamily.

Zatímco pro nás to byl „choďák“, na druhou stranu padá pětisetmetrová skalní stěna.

Nám se tak nabízejí impozantní výhledy do propastí pod námi a na okolní štíty, do údolí mezi masivy Tymfi a Smolikas až do Albánie.

Pro sjezd pak volíme o něco zábavněji působící svah vedlejšího vrcholku Stoma. Vršek je zledovatělý a trochu hrbolatý, ale po pár obloucích je vyhráno a naše lyže se v pří-

Po nočním orkánu stoupáme do sedla Avalos Pass

jemně natátém firnu zařezávají přesně tak, jak je žádoucí, a drží výsostně i v nejprudších místech! Celí rozjuchaní kloužeme po pláních zpět na Mikro Papingo.

Večeříme v jedné ze dvou otevřených restaurací, které jsou typicky řecky útulné. Je známé, že Řekové jsou mimořádně pohostinní, o to víc, o co méně hostů tu právě mají.

Majitel podniku, který si k nám záhy přisedá, k našemu úžasu už přesně ví, jakou stezkou jsme včera přišli do vesnice. Vyznává nám svou lásku k horám a snad i trochu závidí, že se v nich můžeme prohánět i v zimě. Lyžovat neumí, lyže holt nepatří mezi artefakty tamní kultury. Asi i proto sem lyžaře nikdo neláká, a když už se tu nějaký ukáže, je pořád tak trochu za exota.

Po druhém oblouku se těžká sněhová hmota dává do pohybu, jako rozlité želé se pak plazí dolů.

Pohoří Pindos je největší i nejvyšší řecké pohoří.

V pozadí hora Gamila, vpředu údolí řeky Aoos

| 83 |

FOTO: DEPOSITPHOTOS

PARTNER RUBRIKY

| 84 | MOUNTAIN FREERIDE TRIP

Jirka na nejvyšším vrcholku masivu Tymfi, hoře Gamila. V pozadí vlevo Smolikas a kdesi vpravo v mlze bájný Olymp

Pozor na plánování Je třeba zmínit, že zásadním předpokladem k podniknutí podobné výpravy je důsledné plánování a určité zkušenosti. Vše se odehrává v oblasti, kde jsou v mapách pouze sporadicky dohledatelné horské turistické trasy a vrstevnice!

Elias je zase lokální skialpinista, který – pozor – nikdy v životě nestál na sjezdovce!

Jdeme tam, kde se nám to líbí

Opouštíme Mikro Papingo s cílem přejít masiv Tymfi do vesničky Tsepelovo. Máme zcela přesnou představou postupu: půjdeme tam, kde se nám to bude líbit. Nakonec vylezeme na 2 450 metrů vysoký vrchol bez dohledatelného jména, ze kterého tušíme dlouhou a přehlednou linii až skoro do vesnice. Za silného odpoledního slunce se řecký firn mění na kaši, ale nikde zatím nepozorujeme stopy po nějaké spontánní lavině.

A konec konců, naše trasa nemá ani nijak zvlášť prudká místa. V klidu tak kloužeme směrem k vesnici a užíváme si neobvyklých panoramat. Přes jižní orientaci sjezdu je vidět, že sjet se dá až na hranici 1 300 m n. m.

Sotva viditelné značení na stezce z městečka Konitsa do horské vesničky Mikro Papingo

Ale neříkej hop… Svedeni tvarem kopců špatným směrem máme na výběr se buď vrátit čtvrt hodiny nazpět, nebo risknout sjet roztékající se prudší svah. Zpět se nám nechce, tak jedeme. Po druhém oblouku se těžká sněhová hmota dává do pohybu, jako rozlité želé se pak plazí dolů ještě dalších snad pět minut a vydává u toho příjemně šumivý zvuk.

Sledujeme to naštěstí z bezpečí, takže večer máme o důvod víc k radosti. Uvědomujeme si ale i cosi jako vděčnost, že se nám přírodní síly připomněly pouze tímto až úsměvným momentem.

Do Tsepelova se dostáváme v ten vůbec nejteplejší den expedice, 10. března 2019.

A shodou osudu tam té noci probíhá jakási jarní slavnost, hoří ohně a na náměstí se tančí pod obrovskými platany až do rána. Ubytování máme zajištěné v guesthouse Gouris, který provozuje společně s kavárnou na náměstí sama paní Gouris, asi tak sedmdesá-

tiletá, jak jinak než usměvavá paní. Mentalita řeckých hostitelů se tentokráte projevuje třeba tím, že stařenka urputně odmítá pomoc s těžkým pytlem dříví. A trvá na tom, že si všichni hosti musí sami určit čas, kdy chtějí dostat snídani…

Mám svého lachtana

Náš výstup nalehko vede tentokrát k sedlu AvalosPass, které si chceme prohlédnout kvůli dalšímu postupu na sever. Cestou se ke sjezdu nabízejí jedinečné žlaby z okolních hřebenů a nakonec také výsostně vypadající svah klesající asi čtyři sta metrů z hory Goura, kam jsme se po dosažení sedla rozhodli stoupat. Počasí nám ale vystavuje stopku, rázem přichází mlha a viditelnost klesá na nulu, takže dolů se vracíme spíše po paměti.

Odpočíváme, chvíli padá dešťová sprška, po zbytek dne sněží, bouří a fouká orkán.

Předpoklady pro další den nikterak pozitivní.

| 85 |

Ráno je ale klid, a tak vyrážíme: přes známé sedlo AvalosPass do vesničky Pades zasazené už na úbočí masivu Smolikas. Noční orkán dočista vyfoukal trasu, čerstvý sníh tak pouze zabělil nažloutlý firnový podklad a do zářivě bílé oděl okolní skály. Sedlo je ze severu zmrzlé na led, až ve spodní části se setkáváme s větší souvislou vrstvou nafoukaného sněhu.

Značně nestabilní, ale naštěstí až v místech bez většího sklonu. Široké údolí se postupně mění v kuloár s mladými stromky až po hustý les, kde samozřejmě poněkud bloudíme, přelézáme laviniště ve žlabech a dlouho šlapeme na pásech a pěšky: Přes vesničku Vrysochori do údolí řeky Aoos a zase nahoru na opačnou stranu do vsi Pades.

Tam bydlíme v nádherně a zároveň jednoduše zrekonstruovaném kamenném domě s dvěma patry. Patří sice komusi z města, ale obývá ho Akis, veganský kuchař, sportovec a velmi milý chlapík. Vaří v útulném horském hostinci Munti Smolikas, kde se dalšího večera setkáváme s jeho milými místními přáteli. Popíjíme pivo a jíme skvělou zeleninovou polévku od Akise, když zrovna dorazí

Elias s přítelkyní. Ta, když zjistí, odkud jsme, ze sebe vypraví hezky česky: „Mám sfého lachtana, on nénichájzl.“ Studentské výměnné pobyty mají velký smysl! Elias je zase lokální skialpinista, který – pozor – nikdy v životě nestál na sjezdovce! Probíráme všechno možné, ideální lyžařské trasy skrz Smolikas, novinky ve skialpové výbavě, specifika tamního horstva i obyvatelstva, a dokonce i čtvercové náměstí v Českých Budějovicích…

Informace: : Významná místa v oblasti: Ioannina, Konitsa, Mikro Papingo, Tsepelovo, Pades, Samarina, Metsovo (lyžařský areál) Tipy na ubytování: Mikro Papingo: Guesthouse Iro Tsepelovo: Guesthouse Gouris Pades: Munti Smolikas Členové výpravy: Jan Smrž (skialpinista, horolezec, Fischer ČR), Jiří Vojta (horolezecký instruktor, člen horské služby)

Na vrchol

Poslední cíl byl jasný: dovršit naše putování výstupem na Smolikas, nejvyšší vrchol severního Řecka a pohoří Pindos (2 637 m). Od začátku působil úplně jinak než to, co jsme doposud viděli. Jeho původ je totiž vulkanický, čemuž odpovídá reliéf i tmavý povrch suťovitých svahů. V kontrastu s prastarými zasněženými borovicemi nabízí zase nové a skutečně výjimečné scenérie.

Kolem legendami opředeného Dračího jezera jsme vystoupali příkrou a zledovatělou cestou až na vrchol, kde nás uvítal mrak a příšerná zima. Na radu přátel z Pades jsme se cestou dolů vydali na průzkum rozlehlého údolí jménem Vasilakos – a byla to paráda.

Jako celý náš trek v zapomenutém řeckém pohoří Severní Pindos.

Do Konitsy nás dovezl místní boss, nám známý z hospody, a zpět do civilizace linkový autobus. Poslední rozlučka s jarním Řeckem proběhla stylově v centru životem kypícího města Ioannina, přeplněném bary a hospůdkami. Odjížděli jsme nadšeni a s pocitem, že pokud bude čas a podmínky, rádi se zase někdy vrátíme.

Pro všechny, kteří rádi

sportují

Lék Wobenzym® urychluje hojení po úrazech zkracuje dobu léčby Účinná pomoc při zranění

800 tbl.

300 tbl.

200 tbl.

Ve vrcholovém sportu se už řadu let osvědčuje především k urychlení hojení po úrazech a při léčbě poruch imunity enzymový lék Wobenzym. Velmi dobré zkušenosti s ním mají fotbalisté, atleti, lyžaři, hokejisté, boxeři, cyklisté a mnozí další. Také tisíce rekreačních sportovců mohou z vlastní zkušenosti potvrdit, že jim Wobenzym pomohl urychlit hojení po úrazu a návrat do zaměstnání a že díky tomuto léku mohli začít dříve znovu sportovat.

Pomáhá už přes 50 let

Informujte se u svého lékaře.

Více na www.wobenzym.cz

Lék Wobenzym byl poprvé uveden na trh před více než 50 lety v tehdejším západním Německu, a před více než 25 lety u nás. Jen v ČR si lidé za rok koupí kolem 200.000 balení tohoto léku, mnozí z nich opakovaně. Potvrzuje to, že jsou s ním spokojeni a že pomáhá.

Wobenzym - originální tradiční enzymový lék z přírodních zdrojů k vnitřnímu užití. Čtěte pečlivě příbalovou informaci. www.wobenzym.cz / konzultace s lékařem na tel.: 800 160 000 / MUCOS PHARMA CZ, s.r.o., Uhříněveská 448, 252 43 Průhonice

| 86 | MOUNTAIN ON THE ROAD

Text a foto: Jimmy Petterson

Řecko:

lyžuj, pij a kašli na dluhy V dnešní době přeplněnosti nejznámějších skiareálů a progresivně se rozšiřující základny prašanuchtivých lyžařů existuje stále dost míst, kde lze najít panenský hluboký sníh bez přetlaku lyžařů.

Jedním z nich je Řecko.

Ř

ecko je země hor. Najdete tam 21 lyžařských areálů, které ale ani mezi domácími nejsou moc známé.

O cizince tam téměř nezavadíte a lidí tam potkáte opravdu střídmě. Lyžařskému průmyslu v Řecku jistě nepomohla ani nedávná finanční krize. Daní za samotu a ekonomickou situaci jsou především zastaralé vleky, na kterých většina resortů stále prodělává – výjimkou je snad jedině areál Kalavryta. A přesto hodnotím Řecko pěti hvězdičkami – stala se z něj srdeční záležitost. Řecko je zemí prázdných, starých a rozbitých vleků, ale lyžování zde přesto zahřívá na srdci.

Řekové obecně patří mezi nejpřátelštější lidi na planetě a už samotná jejich pohostinnost je dostatečným důvodem pro návštěvu.

Jejich životní filozofie je velmi sympatická lyžařským vykopávkám mého typu. Nežijí, aby pracovali; pracují, aby mohli žít. To zahrnuje množství zálib – od času stráveného s rodinou přes dobré jídlo a víno po tanec a hudbu. To vše je podstatnější než peníze.

V nesmrtelném románu Nikose Kazantkakise „Řek Zorba“ zmiňuje hlavní hrdina často svůj přístup k životu: „… jdu dál, jako bych neměl nikdy zemřít … a jdu dál, jako bych měl zemřít každou chvíli,“ říká Zorba přátelům. Zorba je milovník, hudebník, tanečník, dobrodruh, snílek a mnoho dalšího.

Je vášnivý, žije jen dneškem a svým způsobem charakterizuje řecký přístup k životu.

Ten je možná sám o sobě důvodem rozpadu ekonomiky… Ať je to, jak chce, nehledal jsem investičního partnera, ale pořádné kopce k lyžování. Řecko se stalo mou vysněnou destinací!

Kalavryta – první rakomelo

Tyto myšlenky se mi honily hlavou, když jsme (já, Klaus Arpia a Jan-Erik Blomberg) přiletěli v lednu do Athén hledat prašan, přátelské lidi, dobré jídlo a trochu dobrodružství. Naše

první kroky vedly do Kalavryty, 35 kilometrů jižně od Koryntského zálivu na Peloponésu.

Od jižního Řecka možná nečekáte zázračné prašanové linie. A o to právě jde. Město není v obležení nadšených lyžařů – hledačů nového sněhu, i když ceny by mnohého chudšího lyžaře přitahovaly – pokoj se snídaní a skipasem na den v Kalavrytě stojí asi 30 eur, zatímco v běžných evropských areálech zaplatíte třikrát tolik a ve Vailu nebo Aspenu dáte podobnou sumu jen za snídani.

Na parkovišti stojí zhruba 60 aut. Vrstva sněhu u dolní stanice lanovky je okolo dvou metrů. Spyropoulos Leonitas, místní manažer, nám vysvětluje, že sezóna standardně trvá od pozdního prosince do půlky dubna a veškeré lyžování probíhá na přírodním sněhu!

Vrchní část střediska skýtá mnoho těžkých off-piste terénů nad hranicí lesa, zatímco v dolní polovině najdete skvělé lyžování mezi stromy, sníh je zde lépe chráněný před větrem. Spyro si oblíbil právě sjezdy mezi stromy a vzal nás na několik jízd. Nikde jsme nepotkali živou duši. Když zavírala poslední lanovka, pochopil jsem zcela Spyra a přidal si Kalavrytu na seznam nejoblíbenějších lyžařských destinací. Čas na après-ski. Jako vždy první zastavení spouští řetězec pohostinnosti, což je v Řecku

| 87 |

naprosto běžný vývoj. Vše začíná nevinně, když si se mnou Klaus objednává typický řecký drink od mladých dívek za pultem.

Servírují nám rakomelo – mix medu a rakie okořeněný skořicí a dalšími bylinkami a trvají na tom, že první drink je na účet podniku.

Nadšení z drinků zdarma projevujeme vokální úpravou písně „Veď mě dál, cesto má“, kterou znají i zde – připojuje se k nám štamgast Giorgos a vzápětí nás zve na večeři do své restaurace! Zbytek odpoledne a večera mám už trochu rozmazaný…

Giorgos nemluvil dobře anglicky, ale dobře používal mezinárodní komunikaci pálenkou ouzo, muzikou, tancem a smíchem. Jeden z jeho zaměstnanců začal grilovat maso na krbu v obývacím pokoji, k němu servíroval množství brambor, oliv, sýru feta a růžového vína. Hodování doprovázelo také četné popíjení ouza ve velkých dávkách a řecká muzika, takže jsme po chvíli tancovali po pokoji jako Zorba – scéna surrealistická jako z Felliniho filmu. Těžko si představit, že je stále první den a máme za sebou tolik skvělých sjezdů!

Parnassos – rakomelo a ouzo

Další zastávkou na cestě byl Parnassos – největší a nejpopulárnější lyžařský areál v Řecku.

Podle množství aut na parkovišti však popularita v Řecku zřejmě neznamená, že by tam snad měli být lyžaři. S Blumim a Klausem jsme ale brzy pochopili, že důvodem k prázdnému areálu je přicházející sněhová bouře. V mlze jsme popojížděli jako slepci, kteří ztratili své hole. Ale měli jsme štěstí – mlha se na chvíli rozestoupila a vrhla nás do pohostinné náruče Kostase, Dimitrise a dalších čtyř učitelů lyžování, kteří vlivem špatné viditelnosti neměli klienty. Po zbytek dne jsme se k nim přidali a díky jejich znalostem místních terénů jsme našli nejlepší prašan v okolí.

Když areál ukončil provoz, vytáhli z rukávu poslední trik a naštěstí se s námi o něj podělili.

Zatímco jeden z nich sjel autem do údolí na smluvené místo, zbytek instruktorské party nás vedl mezi stromy do nerozježděných svahů, které končily až v údolí u silnice. Netřeba zmiňovat, že následovalo celovečerní zpívání a popíjení drinků rakomelo a ouzo.

Mezi popíjením došla řeč i na problémy, které Řeky tíží – 25% nezaměstnanost (mezi mladými až 50%), třetina obyvatel žije pod hranicí chudoby a opatření uvržená Evropskou unií situaci jen zhoršují. Kostas, Dimitris a přátelé měli celkem objektivní pohled i na drama mezi Řeckem a evropskými bankami. Řecko totiž dlouhodobě žilo na vyšší úrovni, než si mohlo dovolit, a řecká vláda lhala o ekonomické situaci.

Evropská unie a její banky na druhou stranu o falšovaných datech věděly, a přesto Řecko do unie přijaly a dál mu půjčovaly. Vina je na obou stranách, ale následky škodí hlavně obyvatelům Řecka a jakákoliv navrhovaná řešení jsou jen dočasnými záplatami, které situaci nikdy zcela nevyřeší.

Obdivoval jsem schopnost našich nových přátel vyprávět o mizérii jejich země s úsměvy na tvářích a to, jak si užívají života přes všechna ta příkoří. Samozřejmě, oni měli štěstí. I když dnes neměli klienty, mají alespoň placenou práci. Otázkou je, jak dlouho si budou moct Řekové dovolit lyžování jako takové, pak nejspíš instruktoři o práci přijdou.

| 88 | MOUNTAIN ON THE ROAD

Olymp – vojenský resort

Vyrážíme na horu Olymp. Když se blížíme k sídlu boha Dia, z majestátní hory vyzařuje jakási božská aura. Na nebi ani mráček a zářivá sněhová čepice odráží první sluneční paprsky. Olymp prochází změnou z ponurých nočních barev přes oranžový a růžový úsvit až do zlatavého denního světla.

Lyžování na Olympu je výjimečné. Vleky provozuje armáda, která zde v týdnu cvičí horské vojenské jednotky, ale na víkend otevírá středisko civilistům. Musíte tedy projít bránou v plotě z ostnatého drátu, pak se před vámi otevře bílý svět. Před vstupem ještě musíme prokázat totožnost cestovním pasem a podepsat se.

Pěšky je to k prvním vlekům asi 20 minut.

To se sice zdá nepříjemné, ale vzápětí to vyváží fakt, že vleky jsou úplně zadarmo! Lyžoval jsem po celém světě, ale žádné středisko neprovozovalo vleky zdarma.

I přes skvělé počasí a nejlepší ceny na světě není na kopci moc lidí – napočítal jsem míň než stovku. U horské chaty skupina vojáků ve výcviku stojí zřejmě poprvé na lyžích. Snad nebudou muset v blízké době čelit švýcarským jednotkám, výsledek by byl jasný. Klaus, Jan-Erik a já neztrácíme čas a míříme o 450 výškových metrů výše, na horní stanici nejvýše položeného vleku. Spousta prašanu je hned vedle sjezdovek a nevede v něm jediná stopa, což ilustruje lyžařskou úroveň vojska. Nemohli jsme to tak nechat, popsat celý kopec stopami nám zabralo celý den.

Lyžování bylo skvělé, spousta příležitostí k off-piste na otevřených pláních nad úrovní stromů. Sjezdovky byly dobře upravené, mimo ně leželo několik centimetrů čerstvého sněhu. Strávili jsme tedy další den kreslením prvních stop na celé hoře. Byl sice víkend, ale ani zde nebylo kvůli ekonomickým obtížím Řecka nijak přelidněno.

Infrastruktura v areálu ale rozhodně se Švýcarskem srovnatelná není. Pět vleků, a všechny by potřebovaly rekonstrukci jako sůl. Jeden byl mimo provoz, evidentně celou sezónu. Trojmístná lanovka, která dosahuje nejvyššího bodu střediska, vypadala jako koupená ne z druhé, ale z několikáté ruky. Nejspíš měnila vlastníky na Slovensku, Slovinsku a v Rumunsku, až zakončila

celý rok, přestože ceny byly výrazně vyšší než dnes.“ Teď, uprostřed sněhově bohaté zimy, tvoříme Klaus, Jan-Erik a já pětinu hostů hotelu, který má k dispozici 75 pokojů.

Byl sobotní večer, v taverně naproti přes ulici hrál kytarista a jeho kolega na bouzouki. Malá hospůdka byla docela plná a hudba dobrá. Netrvalo dlouho a každý měl upito tolik ouzo a vína retsina, že se zvedl a přesunul na taneční parket. Večírek opět směřoval k tradiční řecké párty.

Ať žije Řek Zorba

Nemohu si pomoci a musím zase myslet na klasickou knihu a film o Zorbovi, o tom, jak je divoký a nezkrotný i tváří v tvář neúspěchu, finančnímu krachu a smrti. Žije tady a teď. Pij, tancuj a miluj, protože zítra nemusíš mít příležitost.

V Zorbovi se popisuje vítězství emocí nad rozumem a možná že Řekové tento přístup k životu opravdu mají. Je to dobře, špatně?

Těžko říct. Možná z krátkodobého hlediska dobře a špatně při dlouhém výhledu. Ale o to právě jde.

Tito šťastní tanečníci kolem mě žijí dneškem, a to co přijde, budou řešit, až to přijde.

Cítím nějakou podobnost v životní filozofii mne, starého lyžaře tradicionalisty, a obyčejného Řeka.

Nakonec, také svou finanční jistotu pokouším, abych se mohl krátkodobě oddat euforii z bezstarostného klouzání v prašanu mezi borovicemi, obklopenými peřinami nadýchaného sněhu. Ano, Řek a lyžař mají určitě něco společného.

V Zorbovi Kazantkakis píše: „…všichni máme jen jeden život… není zde žádný další… všechno, co si můžeme užít, si musíme užít právě teď a tady.“ Můžu říct s určitou dávkou sebedůvěry, že až budu ležet na smrtelné posteli, budu se ohlížet za svým životem a vědět, že jsem ho žil naplno.

A příště až pojedu lyžovat, daleko radši strávím výlet ve společnosti Kostase, Dimitrije a jejich bandy v Parnassosu, než se skupinou německých bankéřů v Alpách.

Řekové obecně patří mezi nejpřátelštější lidi na planetě a už samotná jejich pohostinnost je dostatečným důvodem pro návštěvu.

Velouchi – ouzo a retsina

Naší poslední zastávkou je vesnice Karpenisi a přilehlý malý resort Velouchi. Regionu se přezdívá „řecké Švýcarsko“, důvod je poznat na první pohled. Útulná vesnička s kamennými uličkami a množstvím restaurací a místních taveren. Z vrcholu Mt. Rymfristos je kolem dokola panorama, které by si leckdo mohl splést s výhledem z vrchu Parsennu v Davosu nebo z Titlisu v Engelbergu.

SnowPanic.cz freeski core shop

dlouhé putování ve Velouchi. Tahle lanovka polovinu dne zastavovala kvůli technickým problémům, až byla na konci dne také odstavena.

Ubytovali jsme se v tříhvězdičkovém hotelu Elvetia na hlavní ulici. Byl stejně jako jeho okolí útulný, v krbu haly praskal oheň a pokoje byly prostorné a pohodlné. Cena ubytování asi 20 eur i se snídaní, ale mělo to háček – protože bylo v hotelu málo hostů, nemohl si dovolit použít centrální topení.

Usadili jsme se tedy ve svetrech a bundách u ohně a na noc zapnuli elektrické ohřívače, které nám personál umístil do pokojů.

Manažer se jmenoval Marzena Dedek, dal se s námi do řeči a popisoval nám svou smutnou situaci. „Před rokem 2009 byl podle tehdejší domácí paní Mantzoufas plný po

Freeride výprodej Praha 7

Dukelských hrdinů 25

t na Užijte si poby uln ík! taeroi svtirtnechte ráacphlaatísm hoZ na nás!

Cestovní pojištění Sbaleno od specialistů z Evropské Skvělá volba pro Vaši zimní dovolenou Sjednejte si Sbaleno Na lyže a získáte pojištění nezbytné pro Vaše pohodové zimní sportování.

šité na míru všem nadšeným lyžařům, běžkařům i snowboardistům pomůže v případě jakékoli nehody na svahu zahrnuje i pojištění odpovědnosti za škodu způsobené někomu jinému Užijte si pobyt na horách a starosti nechte na nás!

www.ERVpojistovna.cz

| 90 | MOUNTAIN TRIP

Ze severu na jih Text: Florian Frey Foto: Thomas Senf

Už středověcí římští rytíři a cestovatelé zkoušeli překonat hřeben Alp. Pro většinu z nich to však bylo příliš velké sousto. Průkopníci moderního stavitelství sice provrtali Alpy od severu k jihu Gotthardským tunelem, ale pro milovníky hor, kteří se nechtějí jen dostat z jedné strany na druhou, masiv zůstává obrovským hřištěm. Své o tom ví tamní rodák, Dani Arnold, s nímž se právě vydáváme na cestu ze severu na jih, z Andermattu do Locarna.

Den 1 Gemsstock, 2 961 m n. m.

16,1 km

Vzdálenost

1 823 m

3

Výstup

96

0

2,

69

2 195 m Sjezd

2,

10

6

2,

96

1

Gemsstock Gloggentürmli Gotthard Pass Pizzo Lucendro Rotondo hut Výškový profil v m n. m.

2,

Skalní hroty, kuloáry a zasněžené svahy se tyčí, kam oko dohlédne. Náš cíl, Velké náměstí v Locarnu, se zdá být vzdálený světelná léta. Dani nás popohání dopředu. První oblouky nás nabíjí energií a těšíme se na náš první výstup, na vrchol Gloggentürmli.

1 800 metrů hluboko pod námi protíná hory Gotthardský tunel. Vlaky a auta uhání skrz něj a překonávají Alpy během desítek minut.

Odsud, ze zasněžených plání, se to zdá být neskutečné. Zcela jinou rychlostí nás vedou jen naše stopy v hlubokém sněhu, které právě vedou podél horské silnice ležící pod metry bílé hmoty. Další vrchol, Pizzo Lucendro, už je na dohled, mobilizujeme proto zbytky sil a opět se pouštíme do výstupu. Zatímco se blížíme se k dnešnímu cíli, krajina se koupe ve světle odpoledního slunce. Máloco překoná večerní pivo na terase horské chaty Rotondo.

8,5 h Trvání

Více o túře se dozvíte v mobilní aplikaci, kterou najdete na: MySwitzerland.com/ mammut2019

Každá túra začíná důkladným plánováním.

Dani nám ukazuje trasu – zatím jen prstem na mapě

| 91 |

Gotthardský region je každoročně zasypán bohatou nadílkou sněhu, který zaplní žlaby a vytvoří impozantní převěje

Den 2 Z chaty vyrážíme s východem slunce, venku jsou skvělé sněhové podmínky a vypadá to i na krásné počasí. Jsme přímo na meteorologické hranici – ze severu mraky zvolna stoupají po svazích, aby se usadily na vrcholcích okolních hor a pak rozfoukal vítr, který se do horského masivu opírá z jihu. Vyrážíme proti větru a brzy stoupáme do sedla Rotondo; vrchol Pizzo Rotondo nás láká, ale rozhodujeme si tuto horu ušetřit na jiný den. V perfektním jarním sněhu rozproudíme v žilách krev při sjezdu do Val Bedretto.

Poslední oblouk ukončíme na terase restaurace All'Acqua, kde nás čeká polévka a obložený talíř místních specialit, především sýrů a uzenin. Takové posilnění přesně potřebujeme: mezi námi a pohodlnou postelí leží ještě čtyřhodinový výstup.

4 75

0

Vzdálenost

1 660 m Výstup

Sjezd

2,

2,

15,5 km

1 666 m 1,

61 4

2,

57

80

6

ROTONDO HUT Witenwasseren pass ROTONDO PASs All’Acqua CRISTALLINA Hut Výškový profil v m n. m.

Na cestě je potřeba překonat několik exponovanějších úseků; stojí to za to, ze vzdušných sedel a předvrcholů jsou nejlepší výhledy

7,5 h

Trvání

Odpočinek na horských chatách je stejně důležitý jako radost při sjezdu v hlubokém sněhu: podobně dobíjí energii, zlepšuje náladu a vyvolává smích – daleko od civilizace v úzkém kruhu přátel, které spojuje láska k horám

Túra v kostce 38.4 km

3 769 m

Vzdálenost

Výstupt

4 833 m

3 dny

Sjezd

Andermatt

Trvání

1. Etapa Z Andermattu na chatu Rotondo: Celkem čtyři výstupy a čtyři sjezdy.

Začátek na hravých pláních, dostatečně prostorných pro široké oblouky. Prudké svahy ze sedla Valletta a Pizzo Lucentro zajišťují opravdu rychlou jízdu.

Ušetřete však nějakou energii na poslední, hodinový sjezd k chatě.

2. Etapa Z chaty Rotondo na chatu Cristallina: Mírné stoupání a pár traversů na botách přes mohutná kamenná pole.

Kdo má sílu nazbyt, může zvolit variantu přes Pizzo Rotondo.

Následuje dlouhý sjezd do údolí Val Bedretto a čtyřhodinová chůze k chatě Cristallina.

Reproduced with permission from the Federal Office of Topography (BA190047)

| 92 | MOUNTAIN TRIP

Gemsstock

Dani Arnold

Gloggentürmli Působivé potrhané skály Gloggentürmlu vypadají jako prsty, natahující se k obloze. Přímo pod nimi protíná pohoří Gothardský tunel.

Gotthard Pass Rotondo hut SAC Valletta Pass

Jeho život není nic než ledovcové trhliny a skalní stěny. Dani Arnold je kvalifikovaný horský vůdce, ale především horolezec, držitel několika rekordů v obtížných skalních výstupech na různých místech planety.

Vyrostl v Bielu, horské vesničce v kantonu Uri (1 720 m. n m), kde ještě jako kluk propadl alpinismu.

Pětatřicetiletý horolezec popisuje, co ho do hor žene, v knize „Warum das alles?“ („Proč to všechno?“).

Pizzo Lucendro Witenwasseren Pass Speciální závěr výjimečné lyžařské túry – pizza na náměstí a zmrzlina u jezera

Rotondo Pass

B Val

e t to edr

Křišťálově čisté výhledy na všechny strany; sedla, hory… Můžete zde také ochutnat víno Capanna Cristallina Merlot. I chata samotná zapadá atraktivním designem do krajiny.

Ristorante All’Acqua Cristallina hut

Val Cavagnolo

3. Etapa

Cima di Lago Po sjezdu a před výstupem: restaurace All'Acqua je skvělým místem pro nabití baterií a telefonu před dlouhým výstupem k chatě – a pokud dochází síly, dá se tu i přenocovat.

Z chaty Cristallina do San Carlo: Překrásná panoramata u Cima di Lago, prudké firnové pasáže s výhledy přes ledovec Basodino. Dolů se dostanete buď lanovkou, nebo chůzí křivolakým údolíčkem Val Bavona.

Robièi

Bas

od

in

oG

lacier

San Carlo

a Val B vona

á žít podobn Chcete za ch po tví na túrá žs ru od br do d vedením h Alpách po švýcarskýc ? lů ná io profes / erland.com MySwitz chool eS in lp A Mammut

Civilizace a radosti údolního života čekají na konci cesty, v Locarnu. Po tak namáhavém výdeji sil je potřeba načerpat energii, třeba v jedné z pizzerií na náměstí Piazza Grande.

| 93 |

Vylez na jakoukoliv horu ve Švýcarsku a najdeš útulnou chatu SAC s dobrým jídlem a pohodlnou postelí.

Prchavý okamžik, kdy se noc obrací v den a obloha je zbarvena do stovek odstínů různých barev, je jedním z největších zážitků při skitouringu

CRISTALLINA Hut Cima di Lago Robièi Výškový profil v m n. m.

6,8 km

Vzdálenost

286 m

56

8

2,

83

3

Výstup

2,

Chcete prozkoumat další lyžařská dobrodružství?

MySwitzerland.com/skitouring

972 m Sjezd

2,75 h Trvání

Den 3

Navštivte ýcarského stránky Šv o bu (SAC) pr alpského klu s a další popisy tra podrobné formace užitečné in s ánování tra ohledně pl sti: no eč zp be a sac-cas.ch

Chata Cristallina je zlomovým bodem, kde přecházíme na jižní stranu Alp – jak z hlediska kulturního, tak geografického. Emanuele, správce chaty, podává k večeři Merlot z Ticina.

Společenský večírek v chatě nám nedá jít spát dřív, než si se všemi dáme trochu grappy. Další den nás čeká poslední etapa.

Při východu slunce už sedíme u Cima di Lago obklopeni výraznými vrcholy valaiských Alp, nápadnými hroty vrcholů centrálního masivu a také spoustou hor Graubündenu. Na jih od nás se stékají drobná údolí do jednoho obrovského, Po Valley. Impozantní ledovec Basodino bělavě pozoruje naše poslední oblouky. Zatímco myšlenkami jsme ještě vysoko v zasněžených horách, kráčíme na botách po jarních loukách údolí Val Bavona.

Když vystupujeme z autobusu v Locarnu, Andermatt se zdá být neuvěřitelně daleko.

LYŽE K2 WAYBACK 96 BCA SHAXE TECH

K2SNOW.COM

Zdeněk Hák Horský vůdce UIAGM a ambasador značky K2

Výhradní zastoupení značek K2 a BCA pro ČR: Outdoor Sisters s.r.o. © Luděk Šmerda

| 95 |

#Skialpuj

ZAČNI SKIALPOVAT!

PA R T N E R P R O J E K T U

SKIALP JE FENOMÉN. VYZKOUŠEJTE HO! ZA HRANOU

JE

CO OBJEVOVAT

Jestliže devadesátá léta byly časem snowbardingu a počátek tisíciletí obdobím carvingové revoluce, dnes udává trend skialpinismus. Chůze na lyžích nabírá na popularitě takovým tempem, že – slovy známého citátu z filmu Sněženky a machři – odborník žasne, laik se diví. Prodej skialpové výbavy se jen v Česku za posledních 5 let zečtyřnásobil. A stále roste!

Pokud uvažujete, že byste rádi poodhalili tajemství tohoto krásného sportu, pomůžeme vám.

Přinášíme zatím nejobsáhlejšího průvodce pro skialpové začátečníky.

FOTO: DYNAFIT

DOZVÍTE SE,

str. 96............... jak skialp rozdělujeme a jaký jste typ skialpinisty str. 98............... s kým skialpovat – je lepší začít s kamarády, nebo horským vůdcem? str. 110............. jak skialpovat bezpečně str. 100............ jakou výbavu budete potřebovat a kde ji sehnat str. 114............. kam se vydat na svou první túru

| 96 | ZAČNI SKIALPOVAT!

JAKÝ BUDETE SKIALPINISTA?

Text: Jan Klouček

Přestože se skialpem teprve začínáte, musíte si hned ze začátku odpovědět na základní otázku: „Jaký budete skialpinista?“

N

ahoru a dolů! Skialpinismus spojuje dvě zdánlivě protichůdné činnosti.

Chůzi nahoru a jízdu dolů. A i když se skialpinistická výbava za poslední roky zdokonalila, stále jsou nároky na tyto dvě činnosti úplně opačné. Proto se vždy musíte rozhodnout: chcete si maximálně užít cestu nahoru, vše podřídíte sjezdu dolů, nebo se vydáte zlatou střední cestou.

Skialpinismus potažmo skialpinisty lze rozdělit (a to nejen v závislosti na výbavě) do tří kategorií: sportovce, skituristy a freeridery.

Každá z nich v sobě skrývá trochu jiný druh zábavy. Najdete se v některém z nich?

Podle toho pak budete vybírat výbavu, chystat se na svůj první výlet a přemýšlet, s kým se na něj vydáte. Vše musí ladit jako dobře sehraný orchestr: vaše fyzička s hmotností výbavy, vaše schopnosti s šířkou lyží a v neposlední řadě boty, lyže a vázání dohromady.

Pokud skialpinismu propadnete, dost možná skončíte nakonec s několika páry bot a lyží a jednotlivé skialpové disciplíny budete kombinovat. Všechny mají co nabídnout!

JAKÝ BUDETE SKIALPINISTA?

SPORTOVEC 70 : 30 KDO JSTE: Máte rádi pohyb. Nevadí

vám, že se do kopce trochu zapotíte.

Bez problémů uběhnete 10 km.

JAK LYŽUJETE: Velmi dobrá technika.

Slalomky i obřačky vám říkají pane. Při prudkém sjezdu na běžkách se vám neroztřesou kolena.

KDE CHCETE SKIALPOVAT: De facto

Pokud jste sami sebe pasovali do této kategorie, blahopřejeme! Až se se skialpem trochu sžijete, budete ho moct poznat v plné kráse včetně závodů i velkých alpských přechodů. Zpočátku si možná občas zanadáváte na úzké lyže a nižší boty, ale věřte nám: zvyknete si raz dva.

FOTO: DYNAFIT

všude, ale čím lépe a rychleji to nahoru půjde, tím lépe. Při skialpinismu obecně strávíte až 90 % času chůzí, je vám jasné, že těch zbývajících 10 % nemusí být s lehkou výbavou vždy radostným zážitkem, ale jste ochotni to akceptovat.

TIP! Skialpinismus je úchvatná aktivita i po práci, sportovní vycházka s čelovkou je nejenom kondiční, ale i magická

#Skialpuj

| 97 |

SKITURISTA 50 : 50 KDO JSTE: Jste požitkáři. Ke skialpu si

přicházíte odpočinout od přeplněných sjezdovek. Až se vše naučíte, chcete prozkoumat odlehlé kouty Krkonoš, Alp i Karpat.

JAK LYŽUJETE: Dobře až výborně.

Sjezdovky ani volný terén vám buď nedělají žádný problém, nebo máte chuť se zlepšovat.

FOTO: KLEMEN RAZINGER / ELAN

KDE CHCETE SKIALPOVAT: Kdekoliv

to bude možné, hlavně nad tím nechcete moc přemýšlet. Sklouznete se po lesní cestě i přelezete alpský hřeben: hlavní motto zní, že cesta je cíl.

Do této skupiny bude patřit největší procento začínajících skialpinistů. Jak by řekl Cimrman: „Nemáte přesnou představu toho, čím chcete v životě být.“ Ničemu to nevadí. Dobře vybraný univerzální set vám bude sloužit po celý život a vždy se můžete dovybavit ať směrem k rychlosti, nebo freeridu.

Více o variantách skialpinismu:

/clanek/4872

FREERIDER 20 : 80 KDO JSTE: Chůze na pásech vás láká především proto, že chcete objevit nové neproježděné lajny, na které z lanovek už nedosáhnete. Chodit chcete spíš méně, jezdit dolů pokud možno pořád!

JAK LYŽUJETE: Perfektně, hlavně

když se můžete spolehnout na oporu v podobě tuhých bot a širokých lyží.

V hlubokém sněhu jste jako doma.

KDE CHCETE SKIALPOVAT: Kdekoliv,

kde najdete čerstvý sníh a rozumný sklon. Lépe v blízkosti střediska tak, abyste mohli používat lanovky a chůze netrvala tak dlouho. Chci přece hlavně jezdit dolů!

FOTO: K2

Mnoho lyžařů přivede ke skialpinismu právě vidina dlouhých prašanových linií a neprobádaných oblastí s hromadou čerstvého sněhu. Pokud patříte mezi tento skialpinistický druh, zaměřte se ve výběru na pořádně robustní výbavu, která dnes už vůbec nemusí být nesmyslně těžká. Počítejte ale s tím, že prvních pár týdnů budete stejně do skialpu pronikat na značených cestách a v bezpečných sjezdech. Pro jízdu v hlubokáči musíte mít lavinovou problematiku v malíku – ať jste sami v opuštěném údolí, nebo pár metrů od střediska.

| 98 | ZAČNI SKIALPOVAT!

#Skialpuj

VAŠE PRVNÍ TÚRA… S KÝM SE VYDAT

Chcete začít se skialpem a přemýšlíte, jak vyrazit na svou první túru. Nemáte parťáka, a přesto chcete skialpovat. Častá situace, která má řešení. Začít můžete s kamarádem, partou přátel, ale i úplně sami.

Text: Jan Klouček

FOTO: DYNAFIT

AŤ PŮJDETE VE DVOU, NEBO V PARTĚ, VŽDY ALE PLATÍ, ŽE SPOLÉHAT SE MUSÍTE V PRVNÍ ŘADĚ NA SEBE!

S

kialpinismus ve své ryzí podobě sice je, podobně jako třeba lezení, v zásadě párovým sportem. Do vysokých hor, ať’ už s lyžemi na nohou nebo s horolezeckým lanem, se bez kamarádů nechodí.

Na druhou stranu v poslední době nabývají na popularitě i „odlehčené” formy skialpu označované jako speed touring, fitness touring a podobně. Jejich společným jmenovatelem je lehká výbava, rychlost, se kterou se snažíte

dostat na kopec i dolů a hlavně fakt, že jdete, příp. běžíte v bezpečném terénu: po lesních cestách, sjezdovkách, případně v mírných pohořích. Tedy tam, kde z hlediska nebezpečí nehrozí téměř žádné riziko. S takovým skialpinismem můžete začít klidně na vlastní pěst a uvidíte, zda postupem času potkáte stejně zapálené přátele, začnete do hloubky zkoumat lavinovou problematiku a do roka a do dne polezete s cepínem na alpské čtyřtisícovky.

TIP!: I pokud jste člověk společenský, skialp nabízí jedinečnou příležitost, jak být chvíli skutečně sám – což se leckomu až tak často nestává. Využijte ji!

| 99 | PA R T N E R P R O J E K T U

POPRVÉ SÁM

Jak už bylo řečeno, ne každý má to štěstí a pohybuje se v okruhu kamarádů, kteří se věnují toulkám po horách, mají zkušenosti, znalosti, dostatek rozumu a vaši důvěru.

V takovém případě začněte pěkně pomalu.

Nejjednodušším způsobem je porozhlédnout se po okolních lyžařských střediscích a navštívit některý z testovacích dnů, které pořádají skialpoví výrobci, dovozci nebo dobří prodejci vybavení. Zaručit se můžeme za testovačky Hudy, Rock Pointu nebo Madeja Sportu, v Praze zkuste Alpsport, Namche, mnoho obchodníků pořádá testovací dny se značkou Dynafit atp.

Pokud propadnete a rozhodnete se pořídit si výbavu, nebo máte ve svém okolí dobrou půjčovnu (materiál nepodceňujte, špatné vybavení je schopné vám skialp pořádně znepříjemnit), začněte na lesních cestách.

Krkonoše, Beskydy, Jeseníky, ale i Krušné hory, Šumava nebo Kralický Sněžník nabízejí dostatek výletů pro začátečníky.

Ze začátku zvolte strategii „kudy nahoru, tudy dolů“. Vyhněte se lesům, prudkým sjezdům, v podstatě se dá říct, že se na skialpech budete chovat jako na běžkách. Jen s tím rozdílem, že třeba krkonošské hřebeny se pro vás stanou o poznání zábavnější. Uvidíte, že nebude trvat dlouho a na pásech poznáte přátele, se kterými vyrazíte dál a výš.

KAMARÁDI, PŘÁTELÉ

Vydat se na skialpový výlet s dobrým kamarádem nebo partou přátel je ta nejlepší konstelace, která může nastat. Nespoléháte na náhodu, že skupina, která se sešla okolo instruktora nebo horského vůdce bude vaším šálkem čaje. Nejste sami, čímž se vám výrazně rozšiřuje plejáda cest a vrcholů, na které můžete vyrazit. Zároveň pozor! V partě můžete snadno opomenout některá bezpečnostní pravidla. Spoléháte se jeden na druhého, ale to samé může platit i o ostatních.

Jednoduše přeceníte své síly a pustíte se do cest, na které byste sami neměli odvahu atp.

Pokud máte kamarády skialpinisty, bude pro vás začátek vaší skialpové kariéry o poznání jednodušší. Není nic snazšího, než je poprosit, aby vás do tajů skialpu zasvětili.

Ať půjdete ve dvou, nebo v partě, vždy ale platí, že spoléhat se musíte v prvním případě na sebe! Nikdo nezná vaše schopnosti lépe než vy. Hodně záleží na tom, jak moc dobře se vzájemně znáte, jak si důvěřujete. Pokud jste už společně přešli většinu alpských hřebenů a ostatní za sebou mají mnoho skialpových sezón – asi není důvod ke zbytečným obavám. Na druhou stranu, pokud jste na pásech potřetí, a přesto patříte k nejzkušenějším, bude to chtít trochu opatrnosti.

Stejně jako v případě, kdy jdete sami, vždy se na výlet dobře připravte: ať z hlediska výbavy, tak plánování trasy, počasí a časového průběhu výletu. Čím výš a dál jdete, tím pečlivější musíte být. Začínat s kamarády nebo v partě je nejlepší cestou ke skialpové „kariéře“. Zároveň ale vyžaduje nejvíc obezřetnosti.

KURZ, INSTRUKTOR, VŮDCE

Poslední možností skialpových začátků je vydat se do hor s profesionály: instruktory nebo ideálně horskými vůdci. Ti se za vás postarají o většinu podstatných věcí jako plánování výletu, kontrola výbavy, organizace… a poradí i s technikou chůze a sjezdu.

Protože příležitost dělá obchodníka, můžete narazit na stovky odborníků, kteří vás vezmou na výlet. Najdete je v lyžařských areálech, lyžařských školách, na internetu. Je však dobré si uvědomit, že mezi nimi z hlediska jejich kvalifikace existují velké rozdíly a není jeden jako druhý.

Nelze říci, že existuje jediná licence, jejichž držitelé jsou ti jediní správní. První kroky na skialpech ve středisku vám může stejně dobře usnadnit instruktor lyžování nebo šikovný prodejce.

Pokud ale chcete nejvyšší kvalitu, ptejte se po guidech s licencí horských vůdců IFMGA (anglicky) / UIAGM (francouzsky). Jde v podstatě o nejvyšší možné vzdělání, které lze na světě získat pro vedení lidí v horách.

V některých zemích jsou tito muži dokonce jediní, kdo mohou klienty vodit do určitých oblastí. A v neposlední řadě musí mít tito profesionálové sjednanou opravdu vysokou pojistku, jenž chrání nejen je, ale především vás jako klienty.

Přesto nelze říct, že každá túra pod vedením horského vůdce bude bezpečná.

I horští vůdci jsou jen lidé, a jak mnozí z nich říkají: „Hory nevědí, že právě oni jsou vůdci.“ Obecně ovšem platí, že pod jejich vedením děláte pro svou bezpečnost a načerpání spolehlivých rad maximum!

| 100 | ZAČNI SKIALPOVAT!

BOTY

Boty jsou nejsložitějším prvkem skialpové výbavy: jak z hlediska funkce, tak správného výběru.

Jejich pořízení chce věnovat náležitou pozornost. Stejně jako při pořizování sjezdových lyžáků nebo pohorek platí, že dobré skialpové boty nenajdete za odpoledne. Nejprve si musíte ujasnit, jaké modely budete preferovat. Nezáleží vůbec na jménu výrobce ani doporučení kamaráda. Zatímco lyže, vázání i vše ostatní můžete koupit na základě sympatií k té které značce, lyžáky vám musí sedět! Každý model pasuje na jiný tvar nohy a jediný

způsob, jak to zjistit, je: vyzkoušet ho!

Ale nebojte se! Nemusíte zkoušet vše. Stejně jako u pořizování ostatních dílků skialpové výbavy se musíte rozhodnout: budete se potit víc cestou nahoru, nebo dolů.

Pro skialpinismus existují tři základní koncepty vázání: nejstarší rámové, nejpoužívanější pinové a nejnovější hybridní.

První varianta je již na ústupu a používá se zejména pro freeride, podobně vázání hybridní, které spojuje výhody tradičního sjezdového a pinového vázání.

Skialpinismu ve smyslu chůze na lyžích dominuje systém pinů, řešení vyvinuté před třiceti lety firmou Dynafit se v posledních letech stalo standardem.

ATK Race Trofeo Plus

afi

Dyn

Lusti Tour 82

Šířka 74–84 mm

Tato skupina lyží vás ohromí svou nízkou hmotností. Hned jak lyže vezmete v obchodě do ruky, budete kroutit hlavou. V kombinaci s lehkým vázáním dělají z chůze se skialpovými lyžemi to pravé potěšení. Do kopce je ani neucítíte.

Lehké / sportovní boty (1,0–2,0 kg / pár)

Nejlehčí skialpové boty dnes váží okolo 600 gramů (kus). Je jasné, že v takových se jde nahoru jako v teniskách, bohužel dolů to už není taková hitparáda.

Což v podstatě platí pro celou kategorii nejlehčích bot. Snad jen, pokud jste se rozhodli, že skialp pro vás bude především o chůzi a dolů to nějak dáte, nebo pokud jste velmi dobří lyžaři, hledejte v tomto váhovém rozpětí.

Pinová vázání

rlite

upe

TS t TL

SPORTOVEC

Dynafit PDG2

sobnou šířku a hmotnost klidně až třikrát vyšší. Vy se se svou první skialpovou výbavou pravděpodobně trefíte někam mezi tyto dva extrémy.

Předpokládejme, že vaše první skialpové lyže nebudou závodní.

Krátkým, úzkým a většinou i drahým lyžím s hmotností pod jeden kilogram tak nemusíte věnovat pozornost. Zbylé lyže lze rozdělit do tří skupin podle našeho základního rozdělení sportovec – skiturista – freerider.

Scarpa Allien RS

LYŽE

Skialpové lyže se na první pohled neliší od modelů, které znáte ze sjezdového lyžování – akorát vás u nich budou mnohem víc zajímat dva parametry: hmotnost a šířka.

Pro zjednodušení si skialpové lyže představte jako mix sjezdovek a běžek. Podle toho, jak rychle se na nich chcete pohybovat, jsou buď užší, nebo širší. Skialpoví závodníci běhají s lyžemi jen o 2 cm širšími a 200 g těžšími, než jsou běžky. Naopak lyže do hlubokého sněhu mají dvojná-

VÁZÁNÍ

Vybavení na skialp vypadá na první pohled komplikovaně, ale zase taková věda to není. Mimo lyží potřebujete speciální boty, vázání, pásy a pár dalších drobností.

Před nákupem doporučujeme si vše na pár dní půjčit a vyzkoušet. Zjistíte, jaký jste typ skialpinisty a které typy lyží, bot a vázání vám budou sedět nejlépe.

Fischer My Transalp 82 Carbon

LYŽE, BOTY, VÁZÁNÍ…

Dynafit Speed 76

Text: Jan Klouček

Nejužívanější pro skialpinismus jsou vázání pinová, jejichž špička (tzv. pastička) zapadne pomocí trnů do otvorů po stranách špičky boty. Vyvinula je značka Dynafit, která na ně dlouho držela patent. Po jeho vypršení koncept pinů převzala celá řada výrobců. Zásadní výhodou a důvodem, proč tato vázání takřka vytlačila konkurenci, je jejich nízká hmotnost.

V závodním provedení se dnes dostala na pouhých 50 gramů!

E 10

UR

an P Hag

ist

lpin

rA rke Ma

| 101 |

SKITURISTA

FREERIDER

Šířka 85–96 mm

Šířka přes 97 mm

Zlatá střední cesta (2,1–3,0 kg / pár)

Freeridové obutí (přes 3,0 kg / pár)

Pinová vázání, výjimečně rámová či hybridní Také skituristé potřebují mít na lyžích lehká vázání umožňující snadný výstup.

Proto i této kategorii dominují piny – jen v robustnějším provedení.

Nejlehčí pinová vázání mají omezenou bezpečnostní funkci, běžní skialpinisté proto používají techničtější a těžší verze poskytující vyšší úroveň bezpečí. Rámová či hybridní vázání jsou, vzhledem k hmotnosti, použitelná pouze za cenu velkých kompromisů.

Rossignol Soul 7 HD

Jste rozhodnuti, že skialp pro vás bude především o jízdě dolů? Většina lyžáků v této váhové skupině poskytuje sjezdový komfort téměř srovnatelný s běžným obutím pro sjezdové lyžování.

Také vzhled bot už připomíná klasické lyžáky.

Navíc tu ale najdete přezku pro přepínání ze sjezdového módu do chodícího a inserty pro použití s bezrámovým vázáním.

K2 Mindbender 130

Do skupiny bot okolo tří kilogramů patří většina „začátečnických“ modelů na trhu.

Začátečnických ne proto, že by patřily k nejlevnějším nebo nedosahovaly kvalit ostatních bot.

Ale když začínáte, možná si nejste jisti, zda budete sportovci, skituristé, či freerideři, a s těmito univerzálkami můžete vyzkoušet v podstatě vše.

Fischer Ranger Free 130

Lyže s šířkou přes deset centimetrů už jsou spíše freeridovou než skialpovou záležitostí. Na trhu sice najdete modely, které si zachovávají přijatelnou hmotnost i při takových rozměrech, ale na dlouhé túry do kopců to s nimi rozhodně není.

Pokud nepatříte mezi ryzí skialpinisty freeridery, pak bychom byli s myšlenou pořídit si lyže v této šířce jako svůj hlavní model opatrní.

Salomon S/Lab X-Alp

Atomic Backland Carbon

Lyže s šířkou okolo 85 mm jsou jakýmisi skialpovými univerzálkami.

Nabízí výborný poměr hmotnosti (ty nejlehčí váží těsně okolo 2 kg/pár) a výkonu ve sjezdech. Výborně si na nich zalyžuje de facto každý: zkušení lyžaři i ti, již potřebují svou techniku ještě trochu vypilovat.

Völkl Mantra V-Werks

Scott Scrapper 105

Salomon MTN Explore 88

Atomic Backland 85

K2 Wayback 96

#Skialpuj

Hybridní, pinová i rámová vázání

Dynafit ST Radical

G3

ZED

12

Moderní stoupací vázání nejdříve vycházela z klasických sjezdových, jejichž pata byla upevněna na rám, spojený vpředu s lyží kloubem. Tyto tzv. rámová vázání (např. kdysi legendární Fritschi Diamir či Marker Tour) měla význam díky zachované bezpečnostní funkci a kompatibilitou s obyčejnými sjezdovými botami. Dnes už jsou ale na ústupu.

Hybridní vázání (Salomon (Atomic) Shift MNC) s piny ve špičce a klasickou sjezdovou patkou jsou poměrně nová, ale pro svou vyšší hmotnost oslovují zejména skialpinisty akcentující sjezd.

lom

í Sa

idn ybr

H

hift

on S

C

MN

gle i Ea

sch Frit ové

Rám

P

er K ark éM v o in

pin

ing

10

| 102 | ZAČNI SKIALPOVAT!

STOUPACÍ PÁSY Text: Jan Klouček

FOTO: K2 – BREY PHOTOGRAPHY

S

toupací pásy jsou vlastně takovým symbolem skialpinismu. Bez nich by nic, o čem zde píšeme, neexistovalo. Lepí se na skluznici pro cestu vzhůru, sundávají před tím, než jedete dolů. Někdy ještě uslyšíte spojení tulení pásy. Má to své historické opodstatnění, ale dnes se již pásy vyrábí ze směsi syntetických vláken a mohéru. Čím více mohéru (srst horské kozy), tím lepší vlastnosti, ale nižší životnost. Čím více umělých vláken, tím odolnější pás.

Možná ještě důležitější než rubová strana pásů je jejich líc, resp. kvalita lepicí vrstvy. Používají se různé druhy lepidel, systémy na bázi makromolekulární přilnavosti nebo různé hybridní technologie. Jejich detailní popis přesahuje ambice našeho průvodce – pro začátek stačí vědět, že existuje více možností, jak pásy „přilepit“ k lyžím, a že dokonce i klasické lepidlové systémy jsou u každého výrobce zcela odlišné. Vyplatí se konzultovat zkušenosti s prodejci, ptát se přátel nebo zapátrat na internetu.

Důležitý je také systém fixace pásu ke špičce a patce lyže. Obecně platí, že čím jednodušší mechanismus, tím odolnější a lépe opravitelný.

BRZDIČKY, NEBO SICHRÁKY?

Brzdičky znáte ze sjezdových lyží. Zajišťují lyži proti ujetí v případě, že vypne bezpečnostní vázání, a také se hodí při obouvání lyže. Pro skialpinismus však mají řadu nevýhod. Počínaje jejich neúčinností například na umrzlém firnu či v hlubokém prašanu a prudkých

ZAPŮJČIT, NEBO ZAKOUPIT? Před touhle otázkou stane na začátku asi většina z vás. Naštěstí existuje jednoduchá odpověď: zapůjčit. Přinejmenším na první výlety, než zjistíte, co vám vyhovuje, po jaké výstroji se máte dívat.

Určitě nejdůležitější jsou boty. Ty – pokud skialpu propadnete – pořizujte jako první.

S půjčenými lyžemi vydržíte o pár túr déle. Ale pozor! Kdykoliv a kdekoliv si výbavu budete půjčovat, vždy dávejte pozor, jaké je kvality a stáří. Než vyrazit na první výlet s několikakilovými „kovadlinami“ na nohou, to radši cestu odložte

a poohlédněte se v jiné půjčovně. Špatná, stará těžká výbava vám může skialpinismus řádně znepříjemnit. A to by byla velká škoda! Jiná situace nastává v případě, že už máte něco nachozeno. Pak vintage materiál nevadí, naopak. Alespoň si vyzkoušíte, jak složité to na skialpech může být…

Kde půjčovat? Na to se snáze ptá, než odpovídá. Rozhodně nepočítejte s tím, že to bude stejně snadné jako sehnat kvalitní sjezdovky. I když se počet dobrých půjčoven v Česku i Alpách rozšiřuje, stále

svazích, konče problémy s jejich aretací při výstupu. Jedním alternativním řešením jsou tzv. sichráky, řemínky upoutané k noze nebo botě, díky nimž lyže neujede. Velkým nebezpečím je však to, že tvoří „kotvu“ na noze v případě zásahu laviny. Proto se od užívání sichráků upouští.

se nelze spolehnout, že v místě vaší cesty bude kvalitní obchod. Ve velkých krkonošských areálech (Špindlerův Mlýn, Pec pod Sněžkou) už uspějete, ale jinde na to spoléhat nelze a musíte pátrat dopředu.

Ve velkých městech můžete využít větších řetězců (Hudy, Rock Point…), které v posledních letech na nabídce pro skialpinisty hodně zapracovaly. Ale opět platí, že rozhodně nepůjčíte skialpový set v každé prodejně!

S nákupem je to snazší a lze využít celou paletu prodejců včetně internetových.

ARMADA TRACER 88

ARMADA SHIFT 13 MNC

MONS ROYALE TEMPLE TECH LS

Takovéhle Armady jste ještě neměli. Šetří každý gram a přitom se cestou dolů nechovají jako běžky. S nimi budete nahoře mezi prvními a dole rozhodně první. Od loňských modelů opět shodily – neuvěříte, že je máte na noze. Hmotnost páru lyží při délce 172 cm je 2 400 g. Pro dámy nabízí Armada sesterskou verzi Trace 88.

Revoluční hráč na poli lyžařských vázání. Jedno vázání je kombinací dvou – alpského sjezdového vázání se stoupacím pinovým vázáním. Už si nemusíte vybírat, které lyže zvolíte. Stačí mít namontováno na svých nejoblíbenějších lyžích vázání SHIFT a během minutky se můžete rozhodnout, jestli chcete v poklidu stoupat do kopce, nebo agresivně projíždět mezi polomy a zasněženými stromky.

Šlapání s sebou přináší také mimořádné nároky na první vrstvu. Do posledního puntíku je splňuje tento kousek od novozélandské značky Mons Royale.

Lehké triko z vlny merino získávané tím přírodě nejpřátelštějším způsobem má úzký střih pro maximální možnou regulaci tepla přímo u těla. Raglánový střih a ploché švy zajišťují, že vás nikde nebude nic tlačit, ani při vrstvení a celodenním nošení batohu.

www.armadaskis.com

13 790 Kč

www.armadaskis.com

11 699 Kč

2 290 Kč

www.monsroyle.com

| 104 | ZAČNI SKIALPOVAT! FISCHER TRAVERS CS

FISCHER MY TRAVERS

Lehké skialpinistické boty s rozsahem kloubu až 80°.

Zachovávají maximální volnost pohybu při chůzi, přesto jsou dostatečně tuhé pro sjezd. Plynulé dotahování pomocí lanka (Boa systém) zajišťuje rovnoměrné dotažení boty. Spodní část boty je propojena s karbonovou stélkou. Vysoká manžeta brání vniknutí sněhu dovnitř. Boty jsou vybaveny originálními piny Dynafit Inserts a špičkovou vnitřní botičkou Palau.

Hmotnost: 980 g/26,5. Šířka základny: 100 mm

16 490 Kč

www.fischer-ski.cz

FISCHER MY TRANSALP 82 CARBON Tradičně střižené, osvědčené skialpinistické lyže Fischer v dámském provedení rovnoměrně vyvažují vlastnosti pro výstup i sjezd, jsou velmi lehké, zároveň dostatečně stabilní a točivé. Sendvičové jádro je vyrobeno z lehkého dřeva paulovnie s pláty titanalu o síle 0,5 mm, dále jsou lyže vyztuženy diagonální sítí z karbonových plátů. Na první pohled patrná je zaklenutá forma Aeroshape, skloubená s klasickými plochými bočnicemi pro maximální výkon ve sjezdu.

Délka/Krojení/Rádius: 162 cm/117–81–107/R=16,5 m

www.fischer-ski.cz

13 490 Kč

FISCHER HANNIBAL 96 CARBON

Lehké skialpinistické boty s rozsahem kloubu až 80°. Zachovávají maximální volnost pohybu při chůzi a jsou také dostatečně tuhé pro sjezd. Boa systém díky plynulému dotahování pomocí lanka zajišťuje perfektní, rovnoměrné dotažení boty. Vysoká manžeta pokrývá celou vrchní část boty zepředu, chrání tak proti zapadnutí sněhu dovnitř. Boty jsou vybaveny originálními piny Dynafit Inserts.

Hmotnost: 1 080 g/26,5. Šířka základny: 100 mm

13 690 Kč

www.fischer-ski.cz

Ultralehké široké lyže pro moderní kombinaci skialpinismu a freeridingu. Sendvičové jádro je vyrobeno z lehkého dřeva paulovnie s pláty titanalu o síle 0,5 mm, dále jsou lyže vyztuženy diagonální sítí z karbonových plátů. Na první pohled patrná je zaklenutá forma Aeroshape, skloubená s klasickými plochými bočnicemi pro maximální výkon ve sjezdu. Druhá generace těchto perfektních prašanovek je díky nové karbonové výztuži tužší a také živější v oblouku, takže je jako stvořená také pro jarní firny.

Délka/Krojení/Rádius: 176 cm/126–96–114/R=21 m

15 490 Kč

www.fischer-ski.cz

FISCHER TOUR SPEED LITE 2.0 W/O BRAKE

KOMPERDELL CARBON C7 LIGHT

Lehké skialpinistické vázání, které nabízí dvě polohy pro stoupání (cca 3 a 5 cm). Hmotnost je pouze 175 gramů bez brzdiček, které je možné přikoupit a přimontovat.

Vázání pro zkušenější skialpinisty, perfektní i pro delší a náročnější túry a expedice. Hodí se především k lehčím lyžím.

Hmotnost: 175 g. DIN: 5–10. Počet poloh pro stoupání: 2.

Velmi lehké hůlky pro skialpinismus i freeriding jsou tradičním modelem od Komperdell.

Mechanismus Powerlock 3.0 z eloxovaného hliníku zaručuje perfektní pevnost zámku.

Rukojeť TAC 280 Trail s protiskluzovou povrchovou vrstvou poskytuje komfortní a jistý úchop. Délku lze nastavit od 98 do 140 cm.

Díky flexibilnímu systému ice-flex s pohyblivým kloubem se sněhový talířek může přizpůsobit sklonu svahu až o 28 %. Materiál: vrchní část: hliník 7075-T6, O 16 mm; spodní část: karbon, Ø 14 mm

www.fischer-ski.cz

13 290 Kč

www.komperdell.com

2 590 Kč

K2 WAYBACK 96

K2 MINDBENDER 108 TI

K2 MINDBENDER 130

Univerzální skialpinistické lyže prověřené horskými vůdci využijete díky zúženému All-Terrain Rockeru na špičce i patce pro sjíždění širokých prašanových svahů stejně dobře jako jarních firnových žlabů. Dřevěné jádro z paulovnie a javoru je vyztuženo titanalovým plátem, podélnými karbonovými vlákny Carbon Web a doplněno boky Hybritech Sidewall.

Upevnění pro stoupací pásy pomocí děr ve špičce a patce.

Technologie sNOphopic topsheets zabraňuje nabalování sněhu na povrch lyže. Rádius: 22 m při délce 177 cm; Hmotnost: 1 332 g; Rozměry: 128–96–115

Tvrdá, robustní lyže pro pravověrné freeridery, kteří vyžadují stabilitu a dobrou manévrovatelnost při vysoké rychlosti.

Velké torzní tuhosti je docíleno díky speciálnímu vyztužení Y-beam z titanalu a celodřevěnému jádru z jedle a osiky, které dělají z těchto lyží tank do jakýchkoliv off-piste podmínek.

Vysoká efektivita záběru tvrdé přední části lyže a naopak měkčí zadní část umožňující surfové zakončení oblouku vás dostanou při jízdě v prašanu do varu. Na tvrdém sněhu dobře drží díky bočnicím Power Wall. Rádius: 22,8 m při délce 186 cm; Rozměry: 137–108–125

Nový lídr ve výkonnosti a váze. Kombinací materiálů TPU a Pebax® vznikly freeridové lyžáky s vysokou tuhostí při sjezdu těch nejprudších svahů, nízkou hmotností a s náklekem až 50° pro pohodový výstup. Beznýtová technologie Powerlock SpYne™ se snadným přepínáním páčkou umožňuje dokonalý předozadní pohyb při chůzi a ideální stabilizaci chodidla při sjezdu. Správné obemknutí nohy zajišťuje tepelně tvarovatelná botička PrecisionFit Pro Tour z materiálu Ultralon™. Boty jsou kompatibilní se skitouringovými PINTECH vázáními. Čtyři přezky a vrchní pásek s přezkou Ripcord PowerCinch umožňují dokonalé dotažení. Vnitřní šířka skeletu: 98 mm; Hmotnost: 1 675 g při velikosti 26,5; Flexindex: 130

www.kadvojkashop.cz

15 499 Kč

www.kadvojkashop.cz

17 999 Kč

MARKER ALPINIST

LOWE ALPINE DESCENT 25

Ultralehké a odolné pinové vázání na skialp pro milovníky jednoduchosti. Umožňuje skvělý přenos síly na lyže. Špička je zesílená karbonem pro vyšší torzní tuhost, gumová podložka omezuje namrzání sněhu ve špičce i na patě a integrované elastomery usnadňují nástup. Otočná pata umožňuje jednoduché nastavení opory ve stoupání s hodnotami 0°, 5° a 9°. Možnost nastavení vypínací síly DIN 4–9 nebo 6–12 dle modelu. Volitelné bezpečnostní brzdičky 90/105/115 mm a haršajzny.

Hmotnost: 245 g bez brzdiček, 335 g s brzdičkami

Počasí není vždycky takové, jaké byste si přáli. Zrovna dneska se čerti žení a tady nahoře na hřebeni vám vítr dává zabrat.

Není možnost přehrabovat se batohem a hledat zapadlé rukavice. Otevřete celý zádový panel a hned najdete, co potřebujete. Do batohu koukáte jako do kufru. Brýle vytáhnete z ochranné kapsy i v palčácích a můžete se spustit dolů. Nic vás netíží, nic vás neomezuje. Lowe Alpine Descent se širokým stabilizačním bederákem jako byste na zádech ani neměli. Jen zbytek cesty zpět údolím už musíte dojít po svých. Tak hoďte lyže na batoh – ať se vám dobře kráčí. Je to snadné a rychlé. Skol!

www.kadvojkashop.cz

7 799 Kč

www.horolidi.cz/descent

3 090 Kč

www.kadvojkashop.cz

16 999 Kč

GARMIN VÍVOACTIVE4/VÍVOACTIVE4S Chytré, sportovní hodinky vhodné také pro běžné nošení, do tělocvičny i ven, do města i na hory.

Vybírat můžete ze dvou velikostí a více barevných verzí. Změří běh, jízdu na kole, plavání, lyžování…, ale také jógu nebo golf. Díky funkci bezkontaktních plateb Garmin Pay umí platit namísto platební karty nebo telefonu. Kompatibilní se všemi běžnými chytrými telefony, výdrž na jedno nabití až jeden týden v režimu chytrých hodinek.

www.garmin.cz

od

6 990 Kč

| 105 |

SKIALP V DECATHLONU

Síť Decathlon přináší produkty v jedinečném poměru cena/výkon, a to i skialpinistické. Dvoje lyže na skialpinismus otestovala redakce SNOW.

WEDZE MT 500

12 999 Kč

testovaná délka: 170 cm parametry: 134–84–116, R: 14 m rocker:

ÚROVEŇ LYŽAŘE (komu bude lyže vyhovovat) REKREAČNÍ

STŘEDNÍ

HMOTNÝ

OBLOUK (vhodná pro krátký x dlouhý oblouk)

KRÁTKÝ

W

edze, které nenajdete nikde jinde než v prodejnách Decathlon, nabízí od loňska skialpinistům hned tři modely lyží s odlišným poměrem chůze/sjezd. Tyto testované lyže MT 500 jsou vrcholným a zároveň nejzajímavějším modelem řady. Set i s vázáním je k mání za cenu 12 999 Kč., což vzhledem k tomu, že obsahuje pinové vázání Tour Lite, je cena více než přívětivá.

WEDZE RT 500

EXPERT

HMOTNOST LYŽAŘE (malý/lehký až velký/těžký)

DROBNÝ

CO PROZRADIL TEST: Směle tvarovaná lyže s nápadně rozšířenou špičkou s parametry 134–84–116 (při délce 170 cm) a R 14 m již na první pohled zaujme svou konstrukcí na bázi sendviče a moderními plastovými bočnicemi.

Její řemeslnou kvalitu nám doloží i nenápadný nápis lokalizující místo výroby jako Českou republiku. Konkrétně se vyrábí v českobudějovickém Headu, odkud rozhodně očekáváme pouze nejvyšší kvalitu.

MT znamená mountain touring, v podání značky Wedze to znamená lyži, která si troufne na různorodý terén vysokých hor. Širší špička přispívá ke snazší kontrole v hlubším sněhu,

SPORTOVNÍ

allmountainový základ lyže (střed 84 mm) zase naznačuje, že cílem je zůstat maximálně univerzální a plně funkční i na tvrdším podkladu – tedy ve všech podmínkách, na které lze v horách obvykle narazit.

Na svém domácím hřišti – odměklém a rozbitém terénu – působí pocitově velmi spolehlivě, ba dokonce nabízí bonus ve formě hravosti, kterou ji její tvar obdařuje. Na sjezdovce se do určitého sklonu nechá vodit po hraně a zvládla by jistě víc, nebýt limitu nízkého vázání. Jistotu vedení a autokinetiku lyže omezuje odlehčená konstrukce (váží 1 645 g při délce 170 cm), o to víc je ale lyže při sjezdu obratná a agilní.

12 999 Kč

STŘEDNÍ

DLOUHÝ

TERÉN (vhodná pro ledovou až rozměklou jarní trať)

LED

MANŠESTR

ROZMĚKLÁ

Při stoupání je širší špička cítit, méně se propadá v čistém sněhu a může mít problémy vejít se do již vyšlápnuté stopy – úděl všech širších lyží. Každopádně toto chování vyžaduje více koncentrace a zkušenosti neboli spíše pokročilého skialpinistu nežli nováčka.

ZÁVĚR: Pro skialpinistu, který se nebojí hor a hlubšího sněhu a který má své první skialpové krůčky již za sebou, případně je s lyžemi sžitý svou předchozí sjezdovou praxí.

Sekundární využití, například pro klidnější rodinné lyžování, najde i na sjezdovce, kde se chová citelně jistěji než řada jiných podobně lehkých skialpových speciálek.

decathlon.cz

testovaná délka: 166 cm parametry: 122–78–11, R: 15 m rocker:

ÚROVEŇ LYŽAŘE (komu bude lyže vyhovovat) REKREAČNÍ

razně vykrojený tvar lyže naznačuje převažující akcent na dobré vlastnosti při výstupu – lyže spolehlivě drží a traverzuje, prošlapává stopu a snadno se s ní manipuluje.

Samozřejmě ani při sjezdu se její zaměření na výstup nezapře a jízda si žádá odpovídající styl, spíše rozvážný retro styl než moderní jízdu v řezaných obloucích. Lyže je lehká a podélně měkká, jízda na ní ale není nijak disharmonická a není třeba se obávat žádné podpásovky ve formě zakousnutí hrany apod. – naopak lyže chybičky odpouští a velmi snadno se ovládá.

Prostě typická lehoučká lyže se svými klady

DROBNÝ

STŘEDNÍ

HMOTNÝ

OBLOUK (vhodná pro krátký x dlouhý oblouk)

KRÁTKÝ

STŘEDNÍ

DLOUHÝ

TERÉN (vhodná pro ledovou až rozměklou jarní trať)

LED

MANŠESTR

ROZMĚKLÁ

i neduhy. Není pochyb o tom, že smýkanými oblouky s ní bezpečně sjedete zdaleka nejenom večerní sjezdovku.

ZÁVĚR: Jak už jsme naznačili, je stavěná pro kondiční skialpinisty. Pokud ovšem nemáte vyšší nároky na požitky ze sjezdu, zvládne v klidu i náročnější skialpový přechod nebo se s ní můžete postavit na start svého prvního skialpového závodu.

decathlon.cz

Testováno v rámci SNOWtestu 2018 týmem testérů SNOW, recenzi zpracoval Petr Socha

W

intuitivně pojmenovaná, zkratka znamená resort touring a přímo tak definuje střed cílové skupiny, pro niž je produkt určen: kondiční skialpinisti pohybující se v méně náročných a nižších terénech, zato ve vyšších tepových frekvencích. Lyže je proto významně odlehčená, se 1 315 g (při 166 cm) nejlehčí z modelů Wedze. Odlehčené dřevěné jádro je zabaleno v semi-cap konstrukci (made in Spain) a tvoří základ lyže s parametry 122–78–11 při R 15 m.

Každý chodec na lyžích cítí, jaká je to radost mít na noze takto lehkou lyži. I střízlivý, nikterak vý-

EXPERT

HMOTNOST LYŽAŘE (malý/lehký až velký/těžký)

edze nabízí lyže pro skialpinisty od loňska, kolekce zahrnuje tři modely s rozlišným určením. Všechny se dodávají v setu se speciálním vázáním, základní model XLD 500 RT je osazen Tyrolií Ambition, dva vyšší testované modely už mají na sobě pinovou klasiku Tour Light. Už zde je zásadní moment ke zpozornění: ceny setu činí 12 999 Kč, což je vzhledem k ostatním konkurentům na trhu cena bezkonkurenční.

CO PROZRADIL TEST: RT 500 je velmi

SPORTOVNÍ

| 106 | ZAČNI SKIALPOVAT! První obrázky vázání Low-Tech z let 1983 a 84 Text: Jan Klouček Foto: Dynafit

DYNAFIT

ZNAČKA, CO PÍŠE HISTORII

Když se na začátku osmdesátých let Rakušan Barthel vrátil z túry na Mont Blanc, byl rozhodnut. „Ty lyže potřebují odlehčit.“ Brzy nato vyrobil prototyp bezrámového vázání Low Tech, bez kterého si dnes skialpinismus neumíme představit. Až vám tedy něco přijde namáhavé, zkuste se zamyslet. Třeba si o sobě za 30 let také přečtete v novinách.

J

ak už to bývá, cesta Barthelova vyná- Fritz Barthel – kdysi snílek, dnes muž, lezu na lyže všech skialpinistů nebyla který odstartoval „pinovou revoluci“ jednoduchá. Zpočátku byl mladý vývojář odkázán pouze na své schopnosti, pomoc několika nadšenců a rodiny.

Věděl, že k vývoji funkčního lehkého vázání vede cesta přes odstranění rámu z vázání tradičního. Problém byl ve spojení s lyžařskou botou. Potřeba vyvrtat do skeletů otvory pro dvojici pinů, jež by představovaly osu otáčení, ho napadla hned v počátcích. Jenže jak vytvořit díry dostatečně pevné, aby vydržely působení sil během sjezdů? Jednou z prvních značek, která mladému vynálezci pomohla, byl Koflach.

Výrobce skeletových bot umožnil testování a zakrátko byl na světě i první prototyp. To Lyže Speedfit 84 už Rakušan spolupracoval i s Dynafitem.

Značkou, se kterou se později tučně podeVázání TLT Speedfit 12 píše pod nástupem techového vázání.

Z GARÁŽE AŽ DO LYŽAŘSKÝCH KRONIK

Mezi lety 1986 až 1990 fungovala spolupráce Dynafitu s Barthelem tak, že Dynafit dodával sériově vyráběné boty s důlky ve špičce a Barthel je prodával v kompletu s vázáním Low-Tech. Zákazníky byli špičkoví závodníci i nadšení skialpinisté. Produkce rok od roku rostla, ovšem stále se pohybovala v řádech desítek. „Kdyby mi tehdy někdo řekl, že v budoucnu bude 99 % bot pro skitouring vyráběno s piny, nevěřil bych,“ říká Barthel.

Druhý a definitivní zlom přišel v roce 1990.

Barthel podepisuje s Dynafitem exkluzivní smlouvu na výrobu jeho vázání pod značkou sněžného leoparda. Vázání TLT se následně stalo v podstatě symbolem skialpinismu.

Na jeho principu fungují vlastně všechny dostupné principy pinového vázání. A ten příběh jen podtrhuje slova muže, který ho počal psát: „Lenost je matkou vynálezů.“

Tým „konstruktérů“ okolo Fritze Barthela (1988)

BY ATHLETES, FOR ATHLETES Dynafit se i díky sázce na vázání TLT stal lídrem v oblasti skialpové výbavy.

Když extrémní lyžař, dnes generální manažer Benedikt Böhm přicházel do firmy, měla obrat tři miliony eur a vsazeno jen na jednu kartu. O patnáct let později jsou prodeje na desetinásobcích a Dynafit zná ve skitouringu každý.

Společnost už dávno neprodává jen boty a vázání.

V nabídce je vše od lyží přes batohy a oblečení. Stále víc je vidět i v letních sportech. Dynafit je značkou od atletů pro atlety. Na všech produktech, které se chlubí jejím logem, okamžitě poznáte, kdo je vymyslel. Vedle Böhma (světový rekord ve zdolání a sjezdu osmitisícovky Gašerbrum II), najdete ve firmě desítky dalších výborných atletů. A ti vědí, co funguje.

Bota Carbonio TLT8

DYNAFIT BINDINGS

LIFETIME GUARANTEE

100% HA ND M A D E I N G E R M A NY D Y NA F I T. C O M

FOTO: K2

| 108 | ZAČNI SKIALPOVAT!

Tracker3™

VŠE NA SKIALP A FREERIDE

P

okusíme se vám tímto krátkým článkem tuto oblast lyžování objasnit. Naprosto zásadní pro výběr správného vybavení je profil lyžaře.

K2 Mindbender 116C

PRO FREERIDERY

Pakliže nám jde o čistý freeride, kde sjezd výrazně převažuje nad šlapáním do kopce, tak volíme široké a tužší lyže, u nichž se nešetří na váze. Takovými může být letošní novinka K2 Mindbender 116C. Celodřevěné jádro je vyztužené karbonem, takže lyže jsou přímo stvořené pro neuvěřitelně rychlou a stabilní jízdu v hlubokém prašanu, čemuž napovídá i rádius 23 m při délce 186 cm. Pokud si s takovými lyžemi chcete čas od času vyšlápnout i kus od lanovky, tak můžeme vřele doporučit vázání Marker Kingpin M-Werks. Jedná se o pevné pintech vázání se sjezdovou patkou. Pinová vázání se již stala standardem ve skialpinismu a do freeridu si pomalu, ale jistě razí cestu především díky své nízké hmotnosti. Kingpin M-Werks váží 620 g i s brzdami, o čemž si tradiční rámová vázání mohou nechat jenom zdát.

Podstatnou součástí freeridového vybavení jsou pak samozřejmě lyžáky. Jestliže hledáte pohodlné, lehké a zároveň dostatečně výkonné boty na freeride, tak sáhněte po K2 Mindbender 120. Díky kombinaci materiálů Pebax® a TPU je skelet boty lehký a snadno tepelně tvarovatelný. Čtyři přezky zajistí maximální stabilitu při sjezdu, zatímco 50° náklek nijak neomezuje při výstupu. Boty mají pinové inserty s možností výměny podrážky za alpine nebo freeride dle používaného vázání. Přepínací mechanismus mezi chůzí a sjezdem je jednoduchý, bezporuchový a hlavně beznýtový, takže přenos sil je daleko preciznější.

PRO SKIALPINISTY

Pokud naopak patříte mezi příznivce výstupů na vrcholy, kam nevedou žádné lanovky, ale sjezd je pro vás rovněž důležitý, vyberte si skialpinistické lyže. Jsou užší a výrazně lehčí.

Nicméně jízdní vlastnosti každoročně oceňovaných lyží K2 Wayback 88 jsou natolik dobré, že si s nimi bez problémů můžete troufnout i na tvrdou sjezdovku. Toho je docíleno vyváženým poměrem dřeva a titanalu v jádru lyží. Když k tomu přidáte dokonale vyladěný rocker ve špičce a karbonové vyztužení pro vyšší torzní tuhost, můžete si být jistí, že vás tyto lyže podrží jak v prašanu, tak na zmrzlém sněhu. Takové lyže je dobré osadit lehkým pinovým vázáním Marker Alpinist, které

K2 Wayback 88

K2 Mindbender 120

Lyžařské odvětví freeridu a skialpinismu se v Česku za poslední roky progresivně rozvíjí. Výběr je obrovský a koncovému uživateli jde ze všech technologických pojmů hlava kolem.

lze zakoupit s brzdičkami či bez nich a ve variantě 9 DIN nebo 12 DIN. Hmotnost vázání 245 g bez brzdiček vás při výstupu nikterak neomezuje a díky otočné patě můžete při stoupání do kopce přidat podpatěnky s hodnotou 5° a 9°. V případě zmrzlého sněhu lze vázání doplnit haršajznami Marker Crampon a nemusíte mít strach, že vám lyže při výstupu na tvrdém sněhu podklouzne.

PRO VŠECHNY

Zbylé vybavení na skialpinismus a freeride je podobné. Pro pohyb v lavinovém terénu je naprostou nutností používat takzvanou „svatou trojici“, tedy lavinovou sondu, vyhledávač a lopatu. V setu BCA T3 Rescue Package získáte tříanténový digitální vyhledávač Tracker3™, sondu Stealth 270 a pevnou duralovou výškově nastavitelnou lopatu B1-Ext. Špičkové lavinové batohy BCA Float 22 a 32 disponují lahví se stlačeným vzduchem o tlaku 3000 PSI, zaručující nafouknutí 150litrového airbagu do 3 vteřin. Významně se tak zvyšuje šance na přežití při zasypání lavinou, neboť batoh zasypaného nadnáší nad masu sněhu a airbag, strategicky umístěný za hlavou a kolem krku, chrání citlivá místa páteře před zraněním.

Marker Kingpin M-Werks

NAUČTE SE NA SKIALPECH POHYBOVAT BEZPEČNĚ Pod vedením profesionálů, horských vůdců a znamenitých lyžařů Víti Nováka, Vojty Dvořáka a dalších.

Shaxe Tech Marker Alpinist

Nová vysílačka BC Link™ 2.0. umožňuje dokonalou skupinovou komunikaci, důležitou především při sjíždění prudkých svahů, kdy vás kolega může bezpečně navést, kudy jet. Každý skialpinista řešící hmotnost své výzbroje zajásá nad dokonalým spojením cepínu a lopaty s univerzální násadou. Shaxe Tech s ocelovou hlavou cepínu a technickým topůrkem splňuje normu CE pro cepíny kategorie B, takže se na něj můžete bez výhrad spolehnout i v prudkých svazích. Shaxe Speed s hlavou cepínu z T6 duralu je skvělou volbou pro horské přechody. Součástí setů jsou navíc speciální křídlové šrouby, usnadňující zkonstruování záchranných sání. K tomu pomohou třeba

celokarbonové hole K2 LOCKJAW CARBON PLUS, disponující integrovaným sklonoměrem či talířky naklápějícími se podle sklonu svahu.

V neposlední řadě je třeba zmínit odborníky uznávané stoupací pásy K2, vyráběné přední švýcarskou značkou POMOCA z mohéru a nylonu. Pásy mají skvělou přilnavost k lyži, ideální poměr stoupavosti a skluzu a výraznou voděodolnost. Pro skialpové lyže jsou nabízeny již předřezané dle tvaru a délky, u těch freeridových si je pak snadno oříznete přiloženým řezákem.

Věříme, že nyní jste ve vašem rozhodování zase o něco jistější. Přejeme příjemné a bezpečné zážitky v off-piste terénu.

PEAK PERFORMANCE VISLIGHT TOUR SET

PEAK PERFORMANCE VISLIGHT LINER JACKET

Skialpový set švédské značky Peak Performance vás ochrání v i těch nejdrsnějších horských podmínkách. 3vrstvý Gore-Tex® Active vyniká skvělou elasticitou pro pohodlný pohyb bez omezení.

Bunda i kalhoty jsou voděodolné a zároveň extrémně prodyšné. Chytrý a nápadný design zajišťuje vysokou viditelnost.

Pokud se při výstupu zahřejete, bundu lehce sbalíte, zabere vám minimum místa v batohu. Bunda je vybavena systémem Recco®.

Můžete koupit samostatně nebo jako set.

VYSOKÉ TAURY – skialpový kurz pro začátečníky I. TOTES GEBIRGE – skialpový kurz pro začátečníky II. SEXTEN – skialpový ráj CEVEDALE – skialpové Eldorado SELLRAIN – malý skialpový přechod ÖTZTAL – velký skialpový přechod SILVRETTA – skialpové výstupy na třítisícovky

TERMÍNY: 3–5 dní (březen–duben) CENY: od 6 990 Kč

Zateplovací vrstva ideální pro pěší túry a skitouring. Poskytuje ideální tepelný komfort, zároveň je lehká a skladná.

Plněno kvalitním kachním peřím, svrchní materiál s voděodpudivou úpravou. Chytrý a nápadný design zajišťuje dobrou viditelnost a umožňuje snadný pohyb. Ventilační systém optimalizuje proudění vzduchu.

e lňt é p S i sv é s řsk a lyž sny!

Akce připravíme i na zakázku ve vámi zvoleném termínu.

bunda

15 599 Kč

www.adventura.cz skialp@adventura.cz

kalhoty

14 299 Kč www.peak-performance.cz

Vhodné pro úplné začátečníky i mírně pokročilé. Naučíme vás správně stoupat i sjíždět, plánovat túry a pracovat s lavinovými prostředky.

www.peak-performance.cz

9 999 Kč

#Skialpuj

BEZPEČNOST NAD ZLATO!

Text: Jan Klouček

Bezpečnost a skialpinismus je velké téma.

Bohužel není v silách této přílohy, byť jen základně se dotknout všech důležitých témat souvisejících s bezpečnou skialpovou túrou. Pokud se skialpem začínáte, zbytečně si situaci nekomplikujte! Vyhněte se všem oblastem, kde by hrozilo jakékoliv lavinové nebezpečí! I tak budete mít s prvními kroky starostí až nad hlavu. Do exponovaných terénů se můžete pustit příští sezónu.

ZLATÉ PRAVIDLO ZNÍ: VŮBEC SE DO RIZIKA ZASAŽENÍ LAVINOU NEDOSTAT.

PLÁNOVÁNÍ TÚRY

S

tran bezpečnosti je ale i bez lavinové problematiky na skialpech víc než dost. Cílem všech z nich je vydat se na túru plnou zážitků a vzpomínek a zároveň eliminovat rizika pohybu v horském terénu a připravit se na případné řešení krizových situací. Seřadili jsme jednotlivé oblasti dle důležitosti tak, jak byste o nich jako začátečníci měli přemýšlet.

Bez kvalitní přípravy to nejde. Je na schopnosti sebereflexe každého jedince, jak velké sousto si připraví. A podle jeho velikosti se odvíjí následná bezpečnost. Je jasné, že když váš první výlet povede po sjezdovce nahoru a dolů, ani sebevětší nepřízeň počasí nebo problémy s výbavou vás na životě neohrozí. Při plánování výletu musíte brát v potaz velikost a výkonnost skupiny, aktuální počasí a sněhové podmínky v destinaci. První výšlapy uskutečněte klidně hned za chalupou, potom se vydejte raději

někam, kde to znáte třeba z běžek – tak si zkalibrujete své schopnosti a zjistíte, jakou rychlostí a jak daleko dojdete. Pokud si nejste jistí, vždy se radši otočte, vrchol nikam neuteče.

POČASÍ

Zůstat v horách odříznutý mlhou nebo sněžením je problém, kterému se dá předejít. Sledujte předpovědi počasí pro danou lokalitu, a pokud to lze, vždy se poraďte s místními.

Chatař dokáže předvídat počasí v konkrétním údolí lépe než předpovědní model.

PIEPS MICRO BT BUTTON

PIEPS JETFORCE BT PACK 25 (25 LITRŮ)

Nejlehčí tříanténový vyhledávač na trhu, třetí odladěná generace. Pro obsluhu nové Micro používá dvě ovládací tlačítka a přepínač pro zapnutí/vypnutí. Po zapnutí je možné podržením tlačítka provést GROUP CHECK. Micro má v sobě zabudované pohybové čidlo, které automaticky po 30 s nečinnosti při vyhledávání přepne vyhledávač do módu vysílání. Pomocí Bluetooth lze připojit vyhledávač k mobilní aplikaci PIEPS APP a stáhnout tak aktuální Firmware, provést SELFCHECK zařízení atd. V aplikaci lze spustit tzv. Training Mode, kde můžete připojit a ovládat více vyhledávačů a simulovat tréninkovou lavinu.

Přepracovaný PIEPS JETFORCE 2.0 je nejnovější lavinový batoh značky Pieps.

Je lehčí, propracovanější a nyní vybavený i Bluetooth technologií. JETFORCE používá turbo ventilátor poháněný integrovanou baterií. Ten nasává vzduch z neomezeného zdroje – z atmosféry – a vhání ho do vaku. Je to průlomový systém, který přináší mnoho významných výhod oproti běžným tlakovým systémům. Umožňuje opakovanou aktivaci, a tedy možnost testovat funkčnost a trénovat záchranu bez nutnosti následného nahrazování komponentů – prostě vak sbalíte a můžete ho ihned aktivovat znovu. Po 3 minutách po aktivaci se navíc aktivně vyfoukne, čímž uvolní vzduch do případné vzduchové kapsy pro zasypaného. Cestování letadlem je zcela bez omezení a administrativy. Intuitivní spouštěcí mechanismus, velmi odolná, a přitom skladná tkanina nafukovacího vaku. Speciální elektronika umí mimo jiné automatickou kontrolu funkčnosti celého systému při každém zapnutí.

www.totaloutdoor.cz

www.totaloutdoor.cz

8 790 Kč

27 990 Kč

FOTO: FISCHER

| 110 | ZAČNI SKIALPOVAT!

| 111 |

LAVINOVÁ SVATÁ TROJICE Předpověď existuje také pro lavinové nebezpečí. Vždy zjišťujte údaje pro co nejpřesnější oblast. Lavinových stupňů je pět a jsou orientační. I při druhém stupni – mírné nebezpečí může být na některém svahu „pětka“. Nejvíc lavinových nehod se stává při stupni 3, kdy je nebezpečí značné, ale zároveň bývají nejlákavější podmínky pro lyžování. Pokud nemáte průvodce nebo dostatek zlušeností, lavinovým lokalitám se velkou oklikou vyhněte.

VÝBAVA

Možná se to zdá jako samozřejmost, ale vždy se seznamte se svou výbavou a dvakrát zkontrolujte, zda máte vše: náhradní rukavice a rezervní teplou bundu, láhev s pitím i sluneční brýle, nabitý mobilní telefon a mapu nebo GPS přístroj, náhradní pásy i lékárnu.

Jde o desítky drobností, které většinou ani nebudete potřebovat, ale hory (i ty naše české) umějí být zrádné a pár okamžiků dokáže udělat z pohodové vycházky hodně nepříjemný zážitek. Právě tyto detaily pak rozhodují.

LAVINY

To, že se lavinovým terénům vyhnete, neznamená, že byste o nich neměli nic vědět.

Faktem je, že jsou nejvýznamnějším objektivním rizikem při pohybu v neledovcovém zimním terénu, a i když plánujete „dospělou túru“, zlaté pravidlo zní: vůbec se do rizika zasažení lavinou nedostat. Plánováním túry a správným rozhodováním, kam nejít, se dá riziko snížit, nikoliv ale vyloučit. Proto je potřebná připravenost a vybavenost na krizový management a záchranu z laviny.

Záchranu není možné načíst z knih, je potřeba ji trénovat. I zkušení freerideři si musí procvičovat a před prvními kroky mimo sjezdovku je třeba projít komplexním školením a vše si vyzkoušet – nejlépe pod dohledem horského vůdce třeba na lavinovém kurzu.

Nutnost pro každého, kdo se vydá mimo upravené sjezdovky je základní, svatá trojice: lavinová lopata, vyhledávač, sonda. Důležitým asistentem se dnes stává také lavinový batoh, který jako jediný může pomoci už během pádu laviny.

Lopata musí být z kovu, dostatečně bytelná, ideálně teleskopická. Sníh v lavině je udusaný a plastovou lopatku zlomíte hned, s malou a krátkou se zase hned unavíte.

A to v případě, že jde o krk kamaráda, nechcete.

Sonda je nezbytná nejen pro přesnou lokalizaci těla, ale také v případě selhání vyhledávače. Sonda, kterou zlomíte nebo se ohýbá jako proutek, bude v krizové situaci k ničemu.

Největší roli hraje kvalitní tříanténový vyhledávač. Ten nic nenahradí, důležité je mít ho co nejblíže u těla, pod oblečením.

Lavina může z těla strhat batoh i bundu.

Co je však nejdůležitější, s tímto vybavením musíte umět perfektně zacházet. Pípák, jak se přezdívá vyhledávači, který nedokážete přepnout do režimu SEARCH, a sondu, kterou budete skládat dvacet minut, můžete rovnou nechat doma. Jeďte na lavinový kurz nebo se nechte poučit erudovaným vůdcem. A jako doplněk o lavinové záchraně existuje mnoho literatury.

NENÍ VYHLEDÁVAČ JAKO VYHLEDÁVAČ Všechny moderní vyhledávače jsou tříanténové, ale je potřeba si uvědomit, co od vyhledávače očekáváte. Základní funkcí vyhledávače je vysílání nouzového signálu a vyhledávání tohoto signálu, to umí všechny. Pro začátek dobré, ale lepší vyhledávače mají funkce pro vyhledávání více zasypaných nebo umí stahovat aktualizace a propojit se s mobilem přes Bluetooth.

Test lavinových vyhledávačů najdete zde:

/clanek/4058

TIP! S koupí vyhledávače značky Pieps máte lavinový kurz zdarma!

BCA SHAXE TECH

BCA FLOAT™ 32

BCA TRACKER 3™

Lehká duralová lopata, kterou lze snadnou výměnou madla za ocelovou hlavu změnit v plnohodnotný certifikovaný technický cepín kategorie B. Zahnuté topůrko zakončené ocelovou špičkou pomůže při lezení strmých svahů.

Tímto setem šetříte váhu i místo v batohu.

Balení obsahuje speciální křídlové šrouby, usnadňující zkonstruování záchranných sání.

Rozměry listu lopaty: 24 x28,5 cm, Délka topůrka: 51 cm; Hmotnost: 706 g (lopata), 436 g (cepín)

Nejprodávanější lavinový batoh na víkendové skialpové výlety, horské přechody či náročnější freeridové sjezdy. Disponuje vyjímatelným systémem Float 2.0, který je o 30 % menší a skladnější. Umožňuje velmi rychlé a efektivní nafouknutí airbagu, umístěného strategicky za hlavou jezdce a poskytujícího tak maximální ochranu.

Nechybí speciální kapsy na sondu a lopatu, popruhy na upevnění lyží i cepínu a síťka na helmu.

Objem: 32 l; Hmotnost: 2 485 g; Materiál: 210D nylon ripstop

Moderní tříanténový digitální lavinový vyhledávač s malými rozměry. Displej s jasně červenými LED diodami usnadňuje zobrazení vzdálenosti a směru za zhoršených podmínek viditelnosti, čímž šetří baterie. Vyhledávač nabízí funkce Signal Suppression pro potlačení signálu již nalezeného zasypaného, Big Picture umožňující získat přehled o všech zasypaných v dosahu a Autorevert, zajišťující automatické přepnutí z módu vyhledávání do vysílání v případě zasypání druhotnou lavinou. Rozměry: 11,5 x 7,1 x 2,4 cm; Hmotnost: 215 g včetně baterií; Dosah: 50 m; Napájení: 3x 1,5 V AAA

www.kadvojkashop.cz

www.kadvojkashop.cz

www.kadvojkashop.cz

4 399 Kč

15 499 Kč

7 499 Kč

| 112 | ZAČNI SKIALPOVAT!

Revoluční funkční prádlo na skialpy:

HELLY HANSEN H1 PRO

Skialpinismus vyžaduje extrémní nároky na funkci spodního prádla

V

roce 2016 se Dr. Danny Longman z Cambridge University obrátil na společnost Helly Hansen se záměrem propojit své dlouholeté zkušenosti ze studia teplotního chování těla s produktovým know-how značky Helly Hansen. To byl počátek zrodu revoluční kolekce vysoce funkční základní vrstvy Helly Hansen H1 Pro. Longman, evoluční biolog, věnoval léta studiu chování těla v různých teplotních podmínkách, zatímco sám žil bohatý dobrodružný život s expedicemi v drsných podmínkách ostrovní přírody. Vedle svých zkušeností implementoval do nové kolekce i zpětné vazby od profesionálních lyžařů a ambasadorů značky: Dennise Risvolla, Aureliena Ducroze a Kaylin Richardsonové. Cílem bylo vyvinout základní vrstvu oděvu pro pohybové činnosti s vysokou intenzitou. Každý produkt je ergonomicky optimalizován s přesným rozvržením oblastí podle intenzity zahřívání těla, jinak pro muže a jinak pro ženy. Jinými slovy, oděv zaručuje, že tam, kde se má teplo uchovat, zůstane, tam, kde je potřeba tělo ochlazovat, jsou teplo a vlhkost efektivně odváděny. „Spolupráce s týmem vývojářů Helly Hansen mi umožnila zhmotnit roky vědeckého výzkumu do reálného produktu," shrnul spolupráci Longman. „Byl to také zážitek z učení, vedl k mnoha poznatkům zejména tím, že porovnal teorii s praxí profesionálních sportovců.“

Nové základní vrstvy H1 Pro využívají unikátní směsi originálních tkanin Lifa®, letitého patentu značky Helly Hansen. Kombinace technologie Lifa® se 100% vlnou merino poskytuje teplo tam, kde je nejvíce potřeba (horní část zad, hrudník a krk), zatímco Lifa® a Lifa® Active jsou umístěny v oblastech, z nichž je naopak potřeba co nejrychleji odvést vlhkost a teplo od těla – pod pažemi a podél páteře. Otvory řezané laserem nabízejí ještě větší prodyšnost a pomáhají tělu s distribucí tepla.

Kolekce základní vrstvy H1 Pro zahrnuje bezešvé oděvy s hladkou konstrukcí pro optimální pohodlí a výkon, trika s těsně přiléhající kapucí a otvory pro palec. Oba styly jsou k dispozici v pánských a dámských provedeních včetně setových kalhot.

www.hellyhansen.com K sehnání také v nových HH prodejnách Westfield Chodov a Aupark Bratislava!

KILPI NALAU-W

KILPI LAZZARO-W

KILPI PAPILON-M

Dámská třívrstvá bunda Kilpi NALAU-W má prodloužený střih chránící bedra a hýždě a zvýšený límec. Je vyrobena z vysoce kvalitního membránového materiálu DERMIZAX, který zaručuje její voděodpudivost, prodyšnost a lehkost. Díky voděodolným podlepeným švům a zipům se k vám nedostane ani kapka vody. Bunda disponuje ventilačními zipy v podpaží, souborem pěti kapes a kapucí s kšiltem opatřeným prvkem RECCO. Velikost si na míru upravíte utažením gumičkou u spodního lemu bundy i u jejich rukávů.

Dámské třívrstvé kalhoty Kilpi LAZZARO-W jsou vyrobeny z vysoce kvalitního membránového materiálu DERMIZAX, který zaručuje jejich voděodpudivost, prodyšnost a lehkost. Díky voděodolným podlepeným švům a zipům budete připraveni na déšť i sníh. Kalhoty disponují užitečnými vychytávkami: ochranou nohavic proti okopu a odepínacími šlemi pro komfortní nošení. Díky postranním ventilačním zipům si kalhoty snadno obléknete i v botách.

Praktická poutka jdou snadno ovládat v rukavicích, nechybí sněžné manžety, šestice kapes a speciální prvek RECCO.

Pánská péřová bunda Kilpi PAPILON-M je vyrobena z materiálu Siberium DWR DB. Vyniká svou větruodolností, voděodpudivostí a prodyšností.

Hřát vás bude výplň z husího peří v poměru 90/10. Bunda je velice lehká, ve velikosti S má pouze 300 g. Švy bundy jsou svařované teplem, tudíž minimalizují výstup peří z podšívky. Na cestách ji pohodlně sbalíte do malého pytlíčku, který je součástí balení. Bunda disponuje dvěma vnějšími kapsami uzavíratelnými na zip a vnitřními kapsami.

Spodní lem lze utáhnout stahovací gumičkou.

www.shopkilpi.cz

www.shopkilpi.cz

www.shopkilpi.cz

7 999 Kč

5 999 Kč

3 499 Kč

| 113 | PA R T N E R P R O J E K T U

Text: Lukáš Vavrda

SETKAT SE S OSTATNÍMI:

K

lasický závod jednotlivců probíhá na sjezdovce nebo v terénu na vyznačené trati, při dodržení pravidel vyhrává nejrychlejší závodník.

Dalším častým závodem je Vertical – závod jednotlivců shodný s předchozím, ale bez sjezdových úseků. Cílem je tedy co nejrychleji vystoupat danou trať bez nutnosti sundávat pásy a sjíždět zpět dolů. Ve Sprintu je zahrnut sjezd i výstup, ale trať bývá velmi krátká.

Často je tento závod vložen jako doplněk k delším závodům, především pro svou diváckou atraktivitu. Některé závody jsou pořádány pro družstva, a to buď pro hlídky, které startují a závodí společně, nebo ve formě štafety.

Noc tuleních pásů: noční romantika, co se vyprodá za pár hodin O popularitě nočního závodu v Peci pod Sněžkou svědčí velký zájem veřejnosti. Světelný had z čelovek závodníků stoupá po svazích Sněžky, aby se pak jako světlušky rozplynul při sjíždění do cíle.

NEMÁM S KÝM ZAČÍT? POJEDU NA KEMP! LAVINOVÉ A SKIALPOVÉ KURZY Asi nejvíce kurzů a kempů organizují prodejci vybavení. Hudy má vlastní testovací centrum, kde kempy pořádá, na Brádlerových boudách v Krkonoších. Vybrat si můžete z několika termínů, zpravidla víkendových. Podobně fungují nejen v Jeseníkách kurzy od Alpsportu, své akce pořádá i řetězec Rock Point, Harfasport, Nixski, Summit Trade, CK Adventura a mnozí další. Značka Pieps zase poskytuje lavinový kurz zdarma v rámci nákupu

vyhledávacího přístroje. Snad na každém takovém kempu se potkáte s profesionálními guidy, od nichž lze načerpat zase další střípky znalostí.

Lavinovým kempem s nejdelší tradicí je SNOWfest pořádaný časopisem SNOW, kterého letos proběhl již 13. ročník. Na týdenní akci ve vybraném alpském středisku (naposledy 3x Davos) se naučíte více než jen základy lavinové prevence, ale spíše než šlapat budete jezdit z kopce dolů. www.snowfest.cz

Více na

MODERNÍ LAVINOVÉ VYBAVENÍ Ke každému vyhledávači PIEPS nebo batohu PIEPS se systémem JETFORCE, který byl zakoupen v zimní sezóně 2019/2020

EI

OB

C6

iPR

60

JETFORCE 2.0

Skialpový nebo lavinový kurz je finančně výhodnější než privátní túra s horským vůdcem, navíc často poznáte nové, podobně smýšlející začátečníky.

Také bývá výhodou zápůjčka potřebného vybavení, která je obvykle v ceně. Na kempech se kromě nácviku lavinové záchrany a dalších nezbytných znalostí také hodně chodí na túry, takže nejde jen o únavný výcvik, ale také o zážitek.

FOTO: JAKUB CEJPEK

JAK NA PRVNÍ ZÁVODY A KEMPY

Chcete se potkávat s dalšími skialpinisty, něco se přiučit a hlavně zažít atmosféru ze společných akcí? Vydejte se na závody kategorie open, které jsou otevřené pro všechny. Startovné bývá za pár korun, lidé nadšení a atmosféra vřelá.

I

LAV IN

KUR ZY

ZDA

OVÉ Z

ww

ÁCH RAN Y

RMA

w.to více na talo utd oo

r.cz

POWDER BT

FOTO: VÖLKL

| 114 | ZAČNI SKIALPOVAT!

Text: Jan Klouček

PRVNÍ VÝLET NA SKIALPECH 1. PO STOPÁCH ZÁVODU

J

KRKONOŠE, PEC POD SNĚŽKOU

eden z našich nejznámějších lyžařských areálů, Pec pod Sněžkou, nabízí na tuzemské poměry širokou paletu skialpových výletů. Tento námi doporučený se obejde téměř bez lavinového rizika.

Pro jistotu však připomínáme, že se budete pohybovat v horském terénu, a ten vyžaduje obezřetnost v každém případě. Svou skialpovou premiéru si beztak nejlépe užijete, když bude obloha bez mraků, dostatek sněhu a lavinová stupnice bude ukazovat malé nebo mírné nebezpečí.

Výlet do velké míry kopíruje trasu populárního skialpového závodu Noc tuleních pásů. Ten se v Peci koná každý leden a jeho kapacita (450 startujících dvojic) bývá vyprodána během několika hodin. Začněte v Obřím dole u nástupní stanice nové lanové dráhy na Sněžku. Hledejte žlutou turistickou značku vedoucí k rozcestí Pod Větrníkem. Když se po několika stovkách metrů opět potkáte s lanovkou, můžete se rozhodnout: zda svůj výlet ponecháte v začátečnickém stylu, nebo okusíte chléb závodníků. Trasa závodu stoupá vzhůru přímo v průseku lanovky až do mezi-

Jak na první výlet? Počkejte na počasí a vyberte si vhodnou trasu. Přinášíme trojici cest, které vám nechají objevit krásy tohoto sportu, přitom na nich nečíhá žádné nebezpečí.

Všechny jsou nedaleko větších lyžařských středisek, tak je můžete spojit s výletem za sjezdovkami. stanice na Růžové hoře. Jednodušší výstup vede po zelené.

Růžohorky asi netřeba široce představovat. Dvojice restaurací láká k odpočinku, a jelikož máte v nohách 450 výškových metrů, souhlasíme, že zaslouženému. Horská bouda Růžohorky nabízí klasickou českou kuchyni, chodí se sem na ovocné knedlíky a sbírku čarodějnic. Sousední Děčínská je pak nejvýše položenou mléčnou farmou u nás.

Krása jménem Javoří důl

Kvůli gurmánskému zážitku jste tu ovšem až v druhém plánu, takže frčíme dál. Následuje pohodový sjezd po svážné cestě směrem k areálu Portášky a po červené sjezdovce až do Velké Úpy. Tady máte opět možnost volby. Pokud vám počet nastoupaných metrů stačil, lze skočit na skibus, a za pár minut

jste zpět na parkovišti v Peci pod Sněžkou.

Jestliže naopak chcete dokončit kurz závodu a zakončit den s celkem tisíci výškovými metry, pokračujte pár desítek metrů po silnici ve směru Pec a u mostku odbočte doleva směr Javoří důl. Čeká vás dalších víc než čtyři sta metrů vzhůru malebným údolím na vrchol Javoru, sjezd do třetiny červené sjezdovky, další stoupání po cestě a sjezdovce na vrchol Smrku (nebo až k Husově boudě, kde otáčí závodníci) a návrat po sjezdovce zpět do Pece pod Sněžkou.

START A CÍL: Pec pod Sněžkou NEJVYŠŠÍ BOD: 1 280 m n. m.

DÉLKA: 14,5 km NASTOUPANÉ METRY: 1 050 m

| 115 | PA R T N E R P R O J E K T U

VÝLET DRUHÝ

S

VYSOKÉ TATRY, ŠTRBSKÉ PLESO lovensko na rozdíl od České republiky představuje doslova skialpinistické eldorádo s dlouhou tradicí.

Z toho důvodu je výběr doporučené začátečnické trasy oříškem. Už jen zvolit pohoří: perfektní cesty najdete v Západních Tatrách (Roháče, Žiarska chata), na Malé Fatře i v Nízkých Tatrách. My ale záměrně zamíříme nejvýš: ke Štrbskému plesu do Vysokých Tater.

Vysoké Tatry možná nejsou místem, kam by vás jako začátečníka poslali ostatní zkušení skialpinisté a horští vůdci, protože zde už 99 % cest vyžaduje znalost lavinové prevence. Jenže kouzlo zdejších štítů má tu moc očarovat vás skialpovým nadšením na celý život. Takže i lehké cesty takříkajíc „na ochutnání“ tu má cenu absolvovat.

START A CÍL: Štrbské pleso NEJVYŠŠÍ BOD: 1 730 m n. m.

DÉLKA: 5,5 km NASTOUPANÉ METRY: 411 m

VÝLET TŘETÍ

J

RAKOUSKÉ ALPY, KAPRUN ak moc se skialpinismus stává součástí běžného lyžařského života, se nejlépe přesvědčíte v Alpách. Dnes už v každém alpském areálu narazíte při celodenním lyžování aspoň na pár skialpinistů – a spíše jich budou desítky. Mnohá střediska mají ve svých informačních materiálech i přímo doporučené skialpové cesty a některá (např. Kaprun, Stubaier Gletscher) nabízí speciální skipasy pro skitouring.

Pokud budete se skialpem začínat v alpských střediscích, vyberte si některé ze skialpově-orientovaných a využijte doporučených, značených tras přímo v areálu.

Zaprvé máte jistotu, že se neztratíte. Za druhé můžete spojit rodinný výlet se svým skialpem (rodina sjezduje, vy šlapete na pásech). A za třetí máte jistotu, že budou bezpečné.

a pozor, après-ski bar Skyline nabízí i speciální menu přímo pro skialpinisty. Nesmíme zapomenout, že skialpový areál je stejně jako sjezdové tratě otevřen od 8 do 17 hodin.

START A CÍL: Langwiedboden NEJVYŠŠÍ BOD: 2 875 m n. m.

DÉLKA: 2 / 3,8 km NASTOUPANÉ METRY: 474 / 899 m

Střediskový skialp v plné parádě Tipem, který můžete využít třeba na začátku a konci sezony (bývá otevřen od listopadu do května), je ledovec Kitzsteinhorn a dvojice jeho cest Schneekönigin a Eisbrecher.

Obě startují u výstupu z údolních kabin na Langwiedboden (1 976 m) a po značené trase stoupají k Alpincentru (2 450 m) nebo až ke konečné kotvy Maurerlift (2 875 m).

Detailnější popis trasy nepotřebujete, stejně jako sjezdové tratě jsou i výstupové označeny tyčemi a piktogramy. Dolů pojedete po sjezdovce. Informace o aktuálních podmínkách dostanete v infopointu na výstupu z kabinek

FOTO: JAN KLOUČEK

Začněte na Štrbském plese. Je to ideální místo pro start mnoha skialpových túr a alespoň si obhlídnete terén pro vaše další návštěvy. Úplní začátečníci nechť zůstanou v bezpečí areálu a stoupají po straně sjezdových tratí (max. dva metry od okraje sjezdovky) až k Chatě pod Soliskom.

Odvážnější skialpinisté mohou nahlédnout do Mlýnické doliny. Nechte po své levé ruce skokanské můstky a po žluté se vydejte směr Soliskové sedlo. Za zhruba devadesát minut a 450 výškových metrů narazíte na vodopád Skok – třetí nejvyšší ve Vysokých Tatrách. Díky tomu, že vyšší partie už mohou být zrádné, zde doporučujeme výlet ukončit a vrátit se stejnou cestou zpět. Jste stále relativně nízko (cca 1 730 m), takže výhledy jsou omezené. Dolinu pod vámi doplňují skalnaté stěnky Predného a Štrbského Soliska, Patrie, výš spatříte vrcholy Satanu a Štrbského štítu.

Tatry mají tu výhodu, že ač nabízejí nespočet vrcholů, štítů, skalních stěn a žlebů, je to z jejich západního k východnímu cípu necelých 30 kilometrů. Takže při jedné cestě můžete prozkoumat více oblastí a ještě objet všechna zajímavá místa v údolí.

Hezký začátečnický výlet vede ze Starého Smokovce na Hrebienok (1 285 m) a dál po tatranské magistrále okolo Rainerovy chaty do Velké Studené doliny a na Zamkovského chatu. Nebo zkuste (možno i v noci s čelovkou) cestu z Tatranské Polianky na Sliezsky dom, který se před několika lety proměnil z komunistické obludy na luxusní horský hotel s kvalitní kuchyní, příjemným servisem a saunou nabízející výhledy do Velické doliny a na hřeben Gerlachovského štítu.

FOTO: JAN KLOUČEK

Tři cesty na ochutnání

Kulturním tipem na zastávku je Tatranská Lomnice, kde nadšený skialpinista Vlado Hubač otevřel možná nejzajímavější muzeum o historii lyžování na světě. Vlado za téměř třicet let nasbíral tisíce kusů historických lyží, bot, vázání, saní, obleků i lezeckého materiálu. V budově muzea najdete také skialpové testcentrum Salewa & Dynafit Special shop

V rakouských střediscích je proud skialpinistů informován zdaleka nejen orientačními cedulemi

| 116 | ZAČNI SKIALPOVAT!

KOMPLETNÍ SKIALPOVÉ VYBAVENÍ K ZAPŮJČENÍ

Rádi byste si vybavení na skialp půjčili?

Navštivte nejlépe vybavenou půjčovnu v ČR. Špičkové modely k zapůjčení vám zde nabídnou z řad sjezdových, skialpových i běžeckých lyží. Rezervaci v půjčovně HARFASPORT provedete online pár kliky z pohodlí domova.

Zboží je již pojištěné proti poškození i krádeži, díky čemuž si užijete zimní dovolenou bez jakýchkoliv obav.

SKIALPOVÉ VYBAVENÍ, KEMPY A WORKSHOPY

Kouzlo skialpinismu vás očaruje

V HARFASPORTU

Skialpinismus… to je sport, kterému propadá stále více zimních nadšenců. Je to vysokohorskými panoramaty, dobrodružstvím ve volném terénu, či jejich kombinací? Také největší pražská specializovaná prodejna na zimní sporty a cyklistiku, HARFASPORT, kouzlu skialpů propadla. Vybavení na skialpy si zde nejen komplet koupíte, ale také půjčíte. Ať už se chcete s tímto sportem seznámit, nebo již zkušenosti máte, s HARFASPORTEM máte dveře otevřené. Se speciálkou se můžete vydat na skialpové kempy v Alpách či Krkonoších s ostřílenými instruktory. Pro oťukání se skialpinismem organizuje rovněž skialpové semináře přímo v prostorách prodejny.

J

OD LYŽÍ AŽ PO MAČKY

aké skialpové vybavení v HARFASPORTU seženete? Ze skialpové výzbroje jsou to lyže od prémiových výrobců SCOTT, Fischer či Black Crows. Objevíte zde např. oceněnou řadu lyží SCOTT Superguide, s nimiž sjedete téměř všechny vytyčené cíle i v extrémním terénu díky skvělému poměru výkonu a hmotnosti. K tomu pak skialpové boty poskytují vysoký komfort, který je zajištěn kombinací nízké hmotnosti, výkonu a pohyblivosti. Použité technologie umožňují při stoupání flexibilitu komínu, při sjezdu však

spolehlivě drží nohu. O skialpové nastavitelné hole se postarají výrobci SCOTT a LEKI. Lehké, a přitom termoizolační a maximálně prodyšné vrstvy pro aktivní pohyb nabídnou kvalitní výrobci, jako jsou Ortovox či Maloja, kteří si zároveň dávají velmi záležet na trendy v designu oblečení. Do volného terénu je pochopitelně třeba také lavinová výbava a další doplňky. Sondy se samosvorným napínacím systémem, lopaty, mačky, lavinové vyhledávače, batohy s ochranným airbag systémem a vše potřebné na vaše túry zde zakoupíte či zapůjčíte v půjčovně.

SKIALPOVÉ KEMPY: ZA DOBRODRUŽSTVÍM S HARFASPORTEM

Na skialpový kemp můžete vyrazit s HARFASPORTEM zcela bez zkušeností. Stačí, abyste byl/a aktivní lyžař/ka, zbytek se naučíte s profesionálním instruktorem. Kromě vysokohorské turistiky na lyžích se zúčastníte workshopů o bezpečném pohybu ve vysokohorském terénu, o technice sjezdu, lavinové prevenci, zkusíte si vyhledávání v lavině a následnou záchranu a další užitečné poznatky. Mimoto dostanete cenné tipy na skialpové túry a další triky. Pokud máte se skialpinismem již nasbírané zkušenosti, můžete se vydat vstříc ledovci a posunout se opět o něco dál. Zde je přehled skialpových kempů, které HARFASPORT tuto sezónu pořádá. Více najdete na webových stránkách HARFASPORTU. Nenechte si ujít horské dobrodružství .

5.–8. 3. alpská oblast Vysokých Taur (Rudolfshütte) – pohyb na ledovci pro pokročilé 4.–6. 4. Friesovy boudy v srdci Krkonoš – „seznamka“ se skialpinismem + mírně pokročilí 9.–13. 4. alpská oblast Schladming-Dachstein – velikonoční pohodové zakončení sezóny

Navštivte specialistu na zimní sporty, který vám nabídne širokou škálu zboží, služeb i jedinečných zážitků.

HARFASPORT Českomoravská 41, Praha 9 Otevřeno denně od 10:00 do 20:00

www.harfasport.cz

KOMPLETNÍ SKIALPOVÉ VYBAVENÍ PRO BEZPEČNÉ ZÁŽITKY V HORÁCH

GUIDE 6.0 JACKET MEN DIRECT ALPINE Technická bunda poskytující dokonalou ochranu před deštěm a větrem

LIGHT REMOVABLE AIRBAG 3.0 MAMMUT

THEMA GTX JACKET WOMEN

Velice lehký lavinový batoh o objemu 30 litrů pro náročné skialpové túry

LA SPORTIVA Dámská propracovaná bunda z lehkého GTX Active Shellu vás ochrání před vodou, větrem i sněhem

TRAVERSE FISCHER Skialpové boty s nízkou váhou. Díky velké pohyblivosti kloubu jsou extrémně pohodlné

TRANSALP 82 CARBON FISCHER Lyže disponují dobrou torzní tuhostí a vynikající stabilitou při jízdě na hraně. Při šířce 81 mm pod botou váží pouhých 1 050 g

STELLAR LA SPORTIVA Skialpové boty s lehkým, ale pevným Grilamidovým skeletem. Rozsah pohybu kotníku je až 68°

| 118 | MOUNTAIN

Fjällräven:

Udržitelnost a ekologie v liščím kabátě Ve vysokých horách, kde už ani nerostou stromy, se s lidskou myslí děje něco zvláštně spirituálního – i krátký pobyt v horách mění náhled na svět, přibližuje přírodě. Jít s přírodou je i hlavní heslo značky Fjällräven, švédského výrobce outdoorového oblečení.

F

iremní symbol polární lišky se vztahuje k zajištění základních potřeb v přírodě, především tepla a sucha. Pro pohyb v oblastech nad hranicí lesa Fjällräven nabízí kolekci Bergtagen, která díky kvalitním izolačním a nepromokavým materiálům nezklame ani v náročných horských terénech.

Budovat je potřeba na pevných základech, a neochvějnou pevnost slibuje celé oddělení pro udržitelný rozvoj a ekologii, kterým

Fjällräven disponuje. To se promítá především do odolnosti produktů, zaručujících dlouhou životnost, ale také do použití přírodních nebo recyklovaných materiálů – jde třeba o použití vlny, dosud nepřekonaného materiálu našich předků a zároveň budoucnosti funkční tepelné vrstvy. Také peří je prvotřídní a hlavně pochází z dohledatelných farem, kde drůbež žije v nadstandardních podmínkách.

Jít s přírodou znamená nebrat si jen pro svůj

prospěch, ale také pomáhat přírodě v přirozeném chodu a rozvoji.

Proto tato švédská značka zaštiťuje výzkumy pro záchranu polárních lišek a podílí se na ochraně přírody, ke které se může prostřednictvím iniciativy Arctic Fox přidat každý – Fjällräven uděluje granty vybraným projektům z celého světa.

Bergtagen Lite Insultation Jacket

Bergtagen Eco-Shell Jacket

Vývoj materiálů je hnací silou značky Fjällräven. Tato izolační vrstva je příjemná na dotek a odolná vůči běžnému oděru, velmi lehce se čistí. Plněná je vlákny recyklovaného polyesteru G-Loft Supreme, který oproti peří neztrácí tepelně izolační vlastnosti s nárůstem vlhkosti. Kapuce i rukávy umožňují pohodlný pohyb i do extrémních poloh, chytré je umístění kapes, které lze v případě nošení jako vrchní vrstvy použít i jako ventilační otvory.

Obecně jsou izolační a praktické vlastnosti vzhledem k objemu a hmotnosti bundy výborné.

Kolekce Bergtagen je vyvíjena a testována švédskými horskými vůdci a ti dávají vrchní vrstvě obzvlášť zabrat. Technická třívrstvá bunda tak chrání proti větru a dešti, ale zachovává maximální volnost pohybu a prodyšnost.

Vzhledem k pohodlnému střihu je vhodná pro výstup i sjezd na lyžích stejně jako letní turistiku. Částečně recyklovaný polyester je v namáhaných místech vyztužený zvlášť odolným materiálem Corylon na bázi aramidu.

Bergtagen 38 Velmi lehký batoh z odolného Ripstopu je vodotěsný, ze třetiny vyrobený z recyklovaného nylonu, objem 38 litrů je ideální pro několikadenní túry, víko lze však odejmout a batoh zmenšit pro krátký výlet. Zádový systém s dřevěnou konstrukcí je velmi pohodlný a lehký, batoh je důmyslně opatřen praktickými oky a kapsami, ale přitom je zachován koncept jedné velké kapsy.

Připraveny jsou úchyty pro cepín i lyže, ale batoh je také esteticky velmi zdařilý, takže s ním rádi vyrazíte i do města.

Pokud chcete zažít opravdovou volnost pohybu na odlehlých svazích, vyšlápnout si vlastní stopu a jako první projet čerstvým prašanem, jsou pro Vás při volbě lyží skialpy tou správnou volbou.

Na výběr máte ze šířek 70, 82 a 94 mm pod botou.

Užší lyže jsou obratnější, širší vhodnější do hlubšího sněhu a prašanu.

KOMFORT PRO LYŽAŘE VYHŘÍVANÉ PONOŽKY

VYHŘÍVANÉ 3D VLOŽKY

+ LYŽAŘSKÉ PONOŽKY

ZIMNÍ 3D VLOŽKY

OHŘEVNÉ SÁČKY

BOOTFITTING

VYHŘÍVANÉ RUKAVICE

TVAROVATELNÉ BOTIČKY

VAKY NA LYŽÁKY

Více informací najdete na w w w. si das. cz , w w w. sid a s.sk nebo u Vašeho obchodníka.

VYSOUŠENÍ OBUVI S UV ZÁŘENÍM

Více informací najdete na ww w.th e rm - i c .e u , w w w. t her m - ic. s k nebo u Vašeho obchodníka.

| 121 | Text a foto: © Outdoor Concept Hub

Boty pod

drobnohledem vědců

Aneb detailní test vybraných lyžařských bot Boty jsou patrně nejdůležitějším prvkem výbavy. Zatímco kvůli špatným lyžím stačí upravit jízdní styl a záhy je vyměnit či opravit, ve špatné botě nás čeká jenom trápení. Lyže můžeme donekonečna střídat a zkoušet, zatímco boty si obvykle pipláme jedny jediné po dlouhou část jejich životnosti. A kolik si toho protrpíme, než je koupíme a „vyfitujeme“ tak, abychom byli spokojeni…

S

ložitou problematiku lyžařských bot nelze snadno pochytit populárně, musí se na to vědecky. Třeba tak, jak to pojal test organizovaný společností Outdoor Content Hub (OCH). Ten se neostýchal přizvat nejlepší oborové autority, aby odborně porovnaly základní parametry vybraných lyžařských bot právě podle svých specializací. A časopis SNOW je partnerem OCH pro náš jazykový region, proto můžete základní zjištění testu, jak jsou jaké boty objemné, jak tuhé, jak ochrání před zimou či jak odvádějí pot, studovat exkluzivně na následujících stránkách. Jistě to přispěje k obecné edukaci (věděli jste třeba, že existuje technická noha na měření prodyšnosti bot?) a snad i konkrétně vám k podařenému finálnímu výběru bot a následně o kus lepšímu lyžování!

Koncept testování produktů OCH

Testy produkované OCH nejsou pouze jednorázové výstřely, nýbrž cílem je produkty průběžně testovat a doplňovat databázi výsledků v rámci přesně stanovené metodiky.

Proto na dalších stranách najdete jen fragment nabídky trhu napříč různými kategoriemi. Zároveň se test brzy objeví i na portálu SNOW.cz (v sekci Testy). Právě tam budou přibývat nově otestované produkty. Podobně to již funguje například se stoupacími pásy (snow.cz/test/43) nebo skialpovými vázáními (snow.cz/test/45).

Jak probíhá test

Základním kamenem testu skialpinistických bot společnosti Outdoor Content Hub je rozšířený laboratorní test ve spolupráci s Technickou univerzitou v Mnichově vedený prof. Sennerem, část zkoumající komfort zase vedl prof. Bernhard Kurz.

Paralelně byl také proveden dvoudenní terénní test, zaměřený více na uživatelské vlastnosti bot.

Lyžařské boty v laboratoři

Laboratorní test sledoval výkon bot, tedy jejich mechanické vlastnosti v různých podmínkách (tuhost), vedle toho i bezpečnost a pohodlí.

| 122 | MOUNTAIN TEST Průběh flexe při teplotě Boot Moment -10° -10° 300

Jak se měří tuhost

Důležitou vlastností pro výkon i bezpečnost boty je tuhost (tvrdost) boty. Chování boty při ohybu bylo měřeno na mechanické noze, která simulovala reálné síly vznikající při lyžování. Tento test byl prováděn v klimakomoře čtyřikrát za různých teplot: 22 °C – pokojová teplota 5 °C – teplota při jarních túrách 0 ° – referenční hodnota pro změření úhlu flexe při maximálním momentu sil 200 Nm –10 °C – teplota při zimních túrách

250

1 MTN Moment síly (Nm) Boot Moment (Nm)

200

1850 1800

1 MTN

1750

2 HOJI

1700

3 MB120

1650

5 FITR

1600

6 FIRA

1550

7 SCMA

1500

8 SCF1

1450 1400

Nejvolnější dotažení přezek

Nejtěsnější dotažení přezek

5 FITR 6 FIRA

100

8 SCF1

0 10

12

14

16

18

20

Sklon úhel komínu (ve(°)stupních) kotníku

22

24

Průběh flexe při teplotě Boot Moment +5° +5° 250

200

Boot Moment (Nm)

2 HOJI 150

3 MB120 4 MB130 5 FITR

100

6 FIRA 7 SCMA 8 SCF1

50

0 10

12

14

16

18

20

Sklon úhel komínu (ve(°)stupních) kotníku

22

24

Průběh flexe při teplotě Boot Moment +22°+ 22° 250

200

1 MTN Boot Moment (Nm)

Moment síly (Nm)

Odlitek umožňuje podrobné prozkoumání vnitřního tvaru boty při rozepnutých a zapnutých přezkách. Kromě délky a šířky v různých částech chodidla lze odečíst také celkový objem – většinou platí, že čím větší objem, tím pohodlnější bota, a čím menší objem, tím pevněji je noha fixována a má lepší oporu při sjezdu. Jako nejobjemnější se ukázaly Fischer Ranger Free, Salomon SLAB MTN a Scarpa Maestrale, takřka shodně vyšly Dynafit Hoji Pro a Fischer Travers CC Tour, překvapivě malý objem vykázaly pohodlné K2 Mindbender a jednoznačně nejmenší je Scarpa F1.

Moment síly (Nm)

1 MTN

Základem analýzy tvaru je detailní sken vnitřního prostoru boty, rozděleného do zón: palcová, metatarzní, patní zóna a holeň. Tvar je rozhodující pro přenos sil při sjezdu, pro přesné obepnutí a pohodlí nohy při výstupu (zamezení puchýřům a odřeninám), pro bezpečnost a komfort a také pro zajištění dobré mikrocirkulace krve, která rozhoduje o tom, zda bude noze teplo nebo zima.

Pro testování tvaru byly provedeny u každého modelu dva odlitky vnitřního prostoru boty s nejtěsnější a nejvolnější polohou přezek, jejich tvar byl pak naskenován. Z něj vychází výsledné hodnoty jako šířka nebo výška nártu.

Zajímavým bonusem je porovnání tvaru při volných a utažených přezkách.

1900

4 MB130

50

Jak změřit tvar

Změna objemu dle utažení přezek

3 MB120 150

7 SCMA

Tuhost zapnuté boty hraje důležitou roli pro výkon při sjezdu. Je také důležitým bezpečnostním prvkem při ochraně kotníku. Moc měkké boty chrání nohu méně i proto, že pohlcují více sil, které se tak nepřenesou do vázání a zpozdí reakci jeho bezpečnostní funkce. Příliš tvrdé boty zase omezují rozsah pohybů.

objem v cm3

2 HOJI

2 HOJI 150

3 MB120 4 MB130 5 FITR

100

6 FIRA 7 SCMA 8 SCF1

50

0 10

12

14

16

18

20

22

24

kotníku Sklon úhel komínu (ve(°)stupních)

Grafy tuhosti při různých teplotách. Křivka znázorňuje, jakou silou je třeba působit, aby se komín boty ohnul o určitý stupeň. S rostoucím úhlem bota klade větší odpor a tvoří tak noze pevnější oporu. U většiny bot platí, že s klesající teplotou roste tuhost. Stabilnější jsou boty z grilamidu a karbonu. Nejtužší boty jsou Salomon SLAB MTN, vprostřed škály se seřadily Dynafit Hoji Pro Tour, Fischer Ranger Free, Scarpa Maestrale, Mindbender 130K2 a Mindbender 120, Scarpa F1, nejměkčí byla čistě skialpová bota Fischer Travers CC

| 123 | Komfort – lze vůbec změřit?

Kromě množství vlhkosti, kterou botička pojme, a doby, po níž vysychá, lze také zjistit, ve kterých místech botička nejhůř ventiluje. Čidla měří rozdíl teploty uvnitř boty (vyhřáto na 37 °C), mezi botičkou a skeletem a vně skeletu. Čím menší jsou rozdíly mezi teplotami, tím lepší má bota izolační schopnosti.

Začátečník i profesionál vyžaduje od bot komfort. V laboratoři se proto také měřila kapacita zateplení botičky, absorpce vlhkosti a rychlost jejího vysoušení. Zateplení bylo testováno ochlazením boty, ve které byl vložen vak s vodou o teplotě 37 °C, z pokojové teploty na –10 °C, přičemž se zaznamenávala teplota z čidel, umístěných na vnější straně skeletu, mezi skeletem a botičkou a uvnitř boty.

Absorpce vlhkosti byla měřena před a po vložení speciálního přístroje, tzv. potící

se nohy, která simuluje uvolňování tepla a vlhkosti. Po změření, kolik vlhkosti botička vsákne, se zaznamenával čas, po který botička vysychala.

Terénní test

Čtyři zkušení testeři testovali každou botu v následujících situacích: chůze po rovině a do kopce; sjezd v terénu a na sjezdovce; komfort obouvání, komfort ovládání s rukavicemi a bez nich. Testéři vyplňovali standardizované formuláře. Na každý model bylo pohlíženo z hlediska jeho cílové skupiny a škály použití.

Kategorie 1: Freetouring/Freeride: K2 Mindbender 130, K2 Mindbender 120, Fischer Ranger Free 130 Kategorie 2: Ski Tour Allround: Dynafit Hoji Pro Tour, Scarpa Maestrale, Salomon S/Lab MTN

Redakční test bot pro freeride Boty typu freeride tvoří kategorii, ve které se v posledních letech schází nejvíce inovací. Musejí umět sjíždět i chodit, být přesné, ale i pohodlné, tuhé, ale přesto lehké… Otestovali jsme, jaká specifika nabízejí tyto boty napříč značkami, výsledky najdete na portálu SNOW.cz.

Atomic Hawx Ultra XTD 130 Dalbello Lupo Air 130 Dynafit Hoji Pro Tour Fischer Ranger Free 130 Walk Dyn Full Tilt Ascendant GW Head Kore 2 K2 Mindbender 130 Nordica Strider PRO 130 Dyn Rossignol Alltrack Elite 130 LT Salomon QST Pro 130 TR Tecnica Cochise Light Tecnica Zero G Tour PRO Kompletní test najdete na:

/test/51

Kategorie 3: Speedtouring/ski alpinism: Fischer Travers CC, Scarpa F1

Uvedená hmotnost*

Hmotnost změřená

Změřená hmotnost vnitřní botičky

Změřená hmotnost skeletu

Udávaná šířka

Udaný úhel v režimu SKI

Udaný rozsah komínu

Uváděná flexe

Materiál skeletu

Tepelně tvarovatelná botička

Tepelně tvarovatelný skelet

Salomon SLAB MTN

27,5

1 570 g

1 582 g

338 g

1 244 g

98 mm

13,5°

47°

120

Pebax, Grilamid, Karbon

ano

Custom Shell HD

Dynafit Hoji Pro Tour

27,5

1 450 g

1 481 g

229 g

1 252 g

103,5 mm

11°

55°

120

Grilamid, Peba (Polyether Block Amide)

ano

K2 Mindbender 120

27,5

1 675 g

1 748 g

298 g

1 450 g

98 mm

10–17° (Wedge)

50°

120

TPU (4 různé hustoty), Pebax

ano

ano

K2 Mindbender 130

27,5

1 700 g

1 763 g

302 g

1 461 g

98 mm

10–17° (Wedge)

50°

130

TPU (4 různé hustoty), Pebax

ano

ano

Fischer Travers CC

27,5

930 g

1 019 g

166 g

853 g

100 mm

17°

80°

/

Karbon, Grilamid

ano

Karbon, netvarovatelný

Fischer Ranger Free 130

27,5

1 540 g

1 600 g

380 g

1 220 g

99 mm

16–18°

55°

130

Grilamid

ano

pouze lokálně, není v programu Vacuum Fit

Scarpa Maestrale

27,0

1 440 g

1 444 g

260 g

1 184 g

101 mm

16°+– 2°

60°

/

Pebax

ano

Scarpa F1

27,0

1 260 g

1 275 g

259 g

1 016 g

102 mm

20–22°

62°

95

Pebax

ano

Bota

Testovaná velikost (mondo point)

/clanek/5885

* Uvedená hmotnost platí pro referenční velikost (26/26,5)

| 124 | TECH TEST

Testovaná velikost (mondo point): 27,5

DYNAFIT Hoji Pro Tour

zvlášť v oblasti palce. Tepelná izolace má však mezery a mohla by být zdokonalena.

Uvedená hmotnost*: 1 450 g Hmotnost změřená: 1 481 g Změřená hmotnost vnitřní botičky: 229 g Změřená hmotnost skeletu: 1 252 g Udávaná šířka: 103,5 mm Udaný úhel v režimu SKI: 11° Udaný rozsah komínu: 55° Uváděná flexe: 120 Materiál skeletu: Grilamid, Peba (Polyether Block Amide) Tepelně tvarovatelná botička: ano Tepelně tvarovatelný skelet: – Sjezd Pro sjezd velmi dobrá bota. Velmi dobrý, přímý přenos sil a velmi úzký, nohu obepínající tvar. Při vysokých rychlostech a v náročných sněhových podmínkách poskytuje dobrou oporu. To odráží i laboratorní výsledky – Hoji je druhá nejtužší bota v testu, díky tomu drží krok s freeridovými botami a je překlenutím mezi kategoriemi allround a freetour bot. Lyže má ideální progresivní

flex index pro pohodlnou jízdu bez větší námahy.

Výstup Dynafit Hoji Pro Tour má zcela unikátní mechanismus, který spojuje přepínací páčku s přezkami.

Během výstupu tyto zůstávají zavřené, takže odpadá potřeba manipulace s čímkoliv jiným než přepínací přezkou. Přepnutí režimu je uživatelsky velmi pohodlné a rychlé, i když vyžaduje trochu síly.

Další Nekompatibilní s rámovým vázáním. Nekompatibilní se standardními mačkami. Dynafit nabízí mačky Cramp-In (190 eur) s vlastním upevňovacím systémem.

Rozsah komínu v režimu výstupu je 55°, což umožňuje velmi pohodlnou chůzi. Hoji má s 1481 gramy hmotnostní výhodu proti většině freetouringových modelů.

Tvar a komfort I přes udávaný široký tvar se Hoji hodí spíš pro úzká chodidla. Díky centrálnímu popruhu, který zatlačí chodidlo dozadu, drží v botě velmi pevně pata. Přezky jsou jednoduše nastavitelné. Pot se rychle vsakuje,

Cílová skupina Klasický skialpinismus a freetouring s delšími výstupy. Díky tuhé skořepině a dobré stabilitě dokáže dobře přenášet síly i na širokých freeride lyžích. Spíše pro lyžaře s úzkým chodidlem.

SHRNUTÍ Vyvážená allround bota se zvlášť širokým spektrem využití, nejlepší kompromis mezi kvalitním výstupem i sjezdem. Nevýhodou je nekompatibilita s některými vázáními a mačkami.

Testovaná velikost (mondo point): 27,5

FISCHER Ranger Free 130 Uvedená hmotnost*: 1 540 g Hmotnost změřená: 1 600 g Změřená hmotnost vnitřní botičky: 380 g Změřená hmotnost skeletu: 1 220 g Udávaná šířka: 99 mm Udaný úhel v režimu SKI: 16–18° Udaný rozsah komínu: 55° Uváděná flexe: 130 Materiál skeletu: Grilamid Tepelně tvarovatelná botička: ano Tepelně tvarovatelný skelet: ano Sjezd Sportovní freeridová bota s vyváženými sjezdovými vlastnostmi. Ani příliš tuhá, ani příliš měkká se středně progresivním flex indexem. Díky tomu je řízení jemné a komfortní. Ve sjezdovém režimu je poměrně velký náklek, což pomáhá důslednějšímu zatížení špiček lyží, ale také vyžaduje přesnost při smyku.

Celkově vyvážená, ne příliš radikální freeridová bota.

Výstup Rozsah komínu je dostačující pro lehké, ne příliš prudké výstupy, pro náročnější výstupy by se hodil větší. Bota je proto vhodná pro kratší túry, které nevedou alpským terénem a není potřeba používat horolezeckou techniku, stoupat do příliš prudkých svahů nebo chodit bez lyží po kamenech. Přezky jsou snadno ovladatelné s jakýmikoliv lyžařskými rukavicemi. S hmotností 1 600 gramů je Ranger Free

Další Kompatibilní se sjezdovým vázáním ISO 5355. Otáčením nastavitelné přezky.

Cílová skupina Ideální pro alpský freeride a freetouring. Univerzální bota s vyváženými vlastnostmi pro sjezd, vhodná pro široké spektrum lyžařů průměrné hmotnosti s dobrými až velmi dobrými lyžařskými schopnostmi. Ideální pro šířku lyže 95 mm a více.

130 průměrně těžkou freetouringovou botou.

Tvar a komfort Polstrování vnitřní botičky je komfortní. Výstup a nástup do boty funguje hladce a bezproblémově.

Když je botička navlhlá, teplota v metatarzní a palcové krajině podstatně klesne. Vlhkost je poměrně rychle odváděna ven skrz botičku, vysušit ji potom trvá relativně dlouho.

SHRNUTÍ Freetouringová bota s jasně dominujícími sjezdovými vlastnostmi. Při výstupu bude ambiciózní skialpinisty omezovat menší rozsah komínu, který znesnadňuje stoupání prudkými svahy, ale freerideři ocení pohodlnou botičku.

| 125 | Další

Testovaná velikost (mondo point): 27,5

FISCHER Travers CC Uvedená hmotnost*: 930 g Hmotnost změřená: 1 019 g Změřená hmotnost vnitřní botičky: 166 g Změřená hmotnost skeletu: 853 g Udávaná šířka: 100 mm Udaný úhel v režimu SKI: 17° Udaný rozsah komínu: 80° Uváděná flexe: – Materiál skeletu: Karbon, Grilamid Tepelně tvarovatelná botička: ano Tepelně tvarovatelný skelet: Karbon, netvarovatelný Sjezd

Na rozdíl od svého bratra, Travers CS se skeletem z Grilamidu, travers CC má skelet karbonový, a díky tomu je o 50 gramů lehčí. V terénním testu bota překvapila jezdce tím, jak snadno jde vést – to jsme od boty v této váhové kategorii nečekali. Samozřejmě poskytuje menší oporu proti těžším freetouringovým modelům. Flexe je ve srovnání s nimi daleko měkčí, bota také není tuhá rovnoměrně, a proto její přesný průhyb a vedení vyžaduje určité zkušenosti. Přesto si s Travers CC

dokážete užít i náročnější sjezdy. Oblast okolo paty je celkem široká, což ztěžuje lidem s užší nohou přesné vedení lyží. Bota zkrátka vyžaduje pokročilou techniku sjezdu.

Výstup

Fischer Traverse má rozsah komínu 80°, což je víc, než je pro člověka anatomicky možné. Díky tomu nabízí největší volnost pohybu ze všech testovaných modelů. To je jasná výhoda pro dlouhé pasáže chůze bez lyží, lezecké úseky nebo chůzi na mačkách.

Testovaná velikost (mondo point): 27,5

K2 Mindbender 130 Uvedená hmotnost*: 1 700 g Hmotnost změřená: 1 763 g Změřená hmotnost vnitřní botičky: 302 g Změřená hmotnost skeletu: 1 461 g Udávaná šířka: 98 mm Udaný úhel v režimu SKI: 10–17° (Wedge) Udaný rozsah komínu: 50° Uváděná flexe: 130 Materiál skeletu: TPU (4 různé hustoty), Pebax Tepelně tvarovatelná botička: ano Tepelně tvarovatelný skelet: ano Sjezd Odpor komínu se se zatížením zvětšuje, v praxi to zaručuje vysoký výkon sjezdu a přesnost i ve vysokých rychlostech. Mindbender se v terénním testu předvedl jako opravdu pořádná freeridovka.

Při pokojové teplotě je celkem měkká (pozor, nenechte se zmást v obchodě!), ale při nižších teplotách je materiál TPU daleko tvrdší. Takto tuhé boty vyžadují od jezdce skvělé odpružení jízdy a obecně dynamický

styl jízdy. Lehčí lyžaři nedokáží využít potenciál pro dynamickou jízdu, přesto jim bota umožní trochu nudnější, ale přesné vedení lyže.

Vhodná je pro freeridery, pocházející z řad alpských lyžařů, kteří hledají botu s podobnými vlastnostmi, jaké mají boty sjezdové. Dále ji ocení těžší, silnější lyžaři, kteří od sjezdu očekávají vysoký výkon. Náklek může být upraven vložením spoileru od 10° do 17°.

Nízká hmotnost 1 019 gramů dělá z těchto bot sprintery kategorie touringových modelů.

Karbonem vyztužená podrážka poskytuje vysokou torzní tuhost.

Tvar a komfort

Když vnitřní botička navlhne, výrazně ztrácí izolační funkci. Díky tomu, že je z velmi tenkého materiálu, ale zase velmi rychle schne. Tenké polstrování není moc komfortní. Boa systém by podle výrobce měl zaručit rovnoměrný přenos sil v botě, ale při terénním testu se projevilo, že pevně utáhne spíše komín pod kolečkem Boa než chodidlovou část. Pata v tomto systému nemusí být pevně fixována, velmi záleží na tvaru nohy. Nástup a výstup je velmi komfortní díky měkkému, otvíratelnému skeletu vklouzne noha do boty velmi lehce.

Výstup V režimu chůze komín umožňuje dobrý rozsah.

Vzhledem k zaměření modelu Mindbender 130 na freeride nepřekvapí jeho hmotnost. Má nejblíže ke sjezdovým botám, proto 1 763 g je stále velmi atraktivní hodnota. Chůze v těžších botách ale ubírá sil, a proto nejsou vhodné pro delší túry.

Ovládání přezek a páčky režimu Walk/Ski funguje bez problémů i v rukavicích.

Tvar a komfort I přes vysokou tuhost se do boty jednoduše nastupuje. Ve středu chodidla je bota volnější, což může lyžařům s úzkým chodidlem ztížit ovládání. Důležitější pro vedení lyže je ale pata a ta je výrazně užší – dokonce nejužší z testovaných modelů. Zateplení je velmi dobré, pokulhává jen v oblasti palce, může to být způsobeno zde se nacházejícími švy. Kapacita vstřebané vlhko-

Už tak subtilní podrážka je vprostřed chodidla ještě zúžena. Karbonová konstrukce zde vylézá na povrch a je zdrojem potenciálního rizika – na kameni nebo ledu hrozí uklouznutí. Odhalený karbon navíc působí jako tepelný most a chladí. Přechod mezi karbonovou a pryžovou částí podrážky může zapříčinit při chůzi po ostrých kamenech poškození pryžové podrážky.

Cílová skupina

Zkušení skialpinisté se středně až velmi dobrými jízdními schopnostmi, kteří hledají lehkou botu pro náročné a vícedenní túry. Travers CC pokryje vše od rekreačního skitouringu po závody.

Hodí se spíš k užším a měkčím lyžím, určitě ne více než 100 mm.

SHRNUTÍ Univerzální skialpové boty s širokým využitím pro jednoduché túry, jedny z nejlehčích v testu, s největším rozsahem komínu při výstupu. Vhodné pro skialpinisty, kteří šetří síly a rozsah pohybu při výstupu je pro ně důležitější než opora ve sjezdu.

sti je proti ostatním modelům velmi velká, což ale také vede k dlouhému času vysoušení. I přes tuhý skelet je nošení boty pohodlné, a to díky objemné vnitřní botičce.

Další Mindbender je na rozdíl od grilamidových touringových modelů vyroben z polyurethanu, na který mají větší vliv teplotní změny (měkký v teple, výrazně tvrdší v chladu), ale jeho výhodou je možnost bootfittingu (vypékání a broušení).

Cílová skupina Sportovní freerideři a freetoureři, kteří chtějí tuhou a velmi výkonnou botu.

Ideální pro široké lyže.

SHRNUTÍ Freeridová a freetouringová bota pro všechny, kdo chtějí botu s velkou tuhostí, srovnatelnou s alpskými sportovními botami, výstup je spíše okrajovou záležitostí. Bota, která je nejbližší běžným sjezdovým modelům.

| 126 | TECH TEST

Testovaná velikost (mondo point): 27,5

K2 Mindbender 120 Uvedená hmotnost*: 1 675 g Hmotnost změřená: 1 748 g Změřená hmotnost vnitřní botičky: 298 g Změřená hmotnost skeletu: 1 450 g Udávaná šířka: 98 mm Udaný úhel v režimu SKI: 10–17° (Wedge)° Udaný rozsah komínu: 50° Uváděná flexe: 120 Materiál skeletu: TPU (4 různé hustoty), Pebax Tepelně tvarovatelná botička: ano Tepelně tvarovatelný skelet: ano Sjezd V podstatě velmi podobný charakter jako Mindbender 130, ale trochu pohodovější. Rozdíl v tuhosti není výrazný, bota nejlépe funguje při výkonném, dynamickém lyžování ve vyšší rychlosti. Při pokojové teplotě je celkem měkká, v chladu TPU ztvrdne. Poskytuje dobrou oporu a poměrně přesně dokáže vést lyže.

Hodí se pro freeridery, kteří přecházejí z řad sportovních sjezdových lyžařů a hledají něco podobného

palce, může to být způsobeno zde se nacházejícími švy. Kapacita vstřebané vlhkosti je proti ostatním modelům velmi velká, což ale také vede k dlouhému času vysoušení.

I přes tuhý skelet je nošení boty pohodlné díky objemné vnitřní botičce.

Cílová skupina Sportovní freerideři a freetoureři, kteří chtějí tuhou a velmi výkonnou botu. Ideální pro široké lyže.

tomu, co znají. Náklek lze regulovat spoilerem (10° až 17°).

a páčky režimu Walk/Ski funguje bez problémů i v rukavicích.

Výstup V režimu chůze komín umožňuje dobrý rozsah. Hmotnostně (s 1 748 g) jsou na tom podobně jako model Mindbender 130 nejhůř v testu. Vzhledem k tomu, že mají nejblíže ke sjezdovým botám, je to ale stále atraktivní hmotnost.

Logicky ale nejsou vhodné pro náročnější túry. Ovládání přezek

Tvar a komfort I přes vysokou tuhost se do boty jednoduše nastupuje. Ve středu chodidla je bota volnější, což může lyžařům s úzkým chodidlem ztížit ovládání. Pata je výrazně užší – u obou modelů Mindbender dokonce nejužší z testovaných modelů. Zateplení je velmi dobré, pokulhává jen v oblasti

Testovaná velikost (mondo point): 27,5

SALOMON S/LAB MTN

pokud máte dostatečné lyžařské schopnosti. Vysoká tuhost zajišťuje dobrou stabilitu a přenos sil.

Výstup Jde o spíš lehčí freetouringový model, a proto se hodí i pro klasické túry. Vhodný je pro skialpinisty, kteří hledají botu s dobrou oporou při různých stylech jízdy.

Pro výstup je ale potřeba vybírat ne příliš prudké svahy, protože rozsah komínu je limitován na

Freeridová a freetouringová bota pro všechny, kdo chtějí botu s velkou tuhostí, srovnatelnou s alpskými sportovními botami, výstup je spíše okrajovou záležitostí. Bota, která je nejbližší běžným sjezdovým modelům.

botička absorbuje poměrně rychle velké množství vlhkosti, dlouho pak vysychá. Švy v okolí palce snižují izolační vlastnosti botičky, zvlášť když je vlhká. Prostor v botě je celkem široký, hodí se tedy pro lidi s objemnějším chodidlem, v oblasti nártu jde ale poměrně dobře utáhnout i pro užší nohy.

Uvedená hmotnost*: 1 570 g Hmotnost změřená: 1 582 g Změřená hmotnost vnitřní botičky: 338 g Změřená hmotnost skeletu: 1 244 g Udávaná šířka: 98 mm Udaný úhel v režimu SKI: 13,5° Udaný rozsah komínu: 47° Uváděná flexe: 120 Materiál skeletu: Pebax, Grilamid, Karbon Tepelně tvarovatelná botička: ano Tepelně tvarovatelný skelet: ano (Custom Shell HD) Sjezd S/LAB MTN je vlk v rouše beránčím. Zdánlivě nenápadná bota ukázala v laboratorním testu zuby, když vykázala největší tuhost. Ve srovnání s ostatními modely je tuhost konstantní při změnách teploty.

Při ohybu komínu se tuhost výrazně nemění, takže kontrola jízdy je harmonická. Díky tomu se hodí pro odpočinkové lyžařské túry i pro ambiciózní freeriding,

SHRNUTÍ

Cílová skupina Středně až velmi dobří lyžaři, kteří hledají univerzální botu na cokoliv kromě závodění. S/LAB MTN je spolehlivý partner od večerní procházky po horské přechody. pouhých 47°. Navíc tento rozsah není rovnoměrný vpřed a vzad, při ohybu dopředu je značně omezený a je nutné rozepnout přezky. Rozsah dozadu je lepší, ale menší než u čistě skitouringových modelů.

Tvar a komfort Jednoduchý nástup a výstup.

Přezky a přepínací mechanismus jsou jednoduše ovladatelné i v rukavicích. Při pocení vnitřní

SHRNUTÍ Jedna z nejuniverzálnějších bot v testu. Nenápadné boty s překvapivě dobrými sjezdovými vlastnostmi.

Nevýhodou je jen limitovaný pohyb dopředu v režimu výstupu, jinak je bota díky nižší hmotnosti vhodná i pro delší túry.

nártu je bota nižší. Podobně jako Fischer Travers, i zde je zapínání v oblasti nártu řešeno Boa systémem.

Utažení se plynule roznáší od kotníku přes nárt až k prstům. Přezky a kolečko Boa je dobře ovladatelné, ale nástup a výstup trochu úsilí vyžaduje. Botička absorbuje jen málo vlhkosti, takže noha se rychle zpotí. Dobré ponožky s vysokou absorpcí vlhkosti jsou tedy u tohoto modelu výhodou. Doba vysychání je průměrná. Vyndání a vložení vnitřní botičky do skeletu je poněkud zdlouhavé.

Testovaná velikost (mondo point): 27,0

SCARPA F1 Uvedená hmotnost*: 1 260 g Hmotnost změřená: 1 275 g Změřená hmotnost vnitřní botičky: 259 g Změřená hmotnost skeletu: 1 016 g Udávaná šířka: 102 mm Udaný úhel v režimu SKI: 20–22° Udaný rozsah komínu: 62° Uváděná flexe: 95 Materiál skeletu: Pebax Tepelně tvarovatelná botička: ano Tepelně tvarovatelný skelet: – Sjezd Grilamidový komín vyztužený karbonem byl inspirován komponenty pro ultralehká jízdní kola, která ale při sjezdu musí být dost pevná.

V laboratorním testu tuhosti je F1 výrazně tužší než obdobný model Fischer Travers CC. Ve vztahu k celkem nízké hmotnosti je bota celkem tuhá, tuhost se výrazně nemění při změně teplot. Navzdory v laboratoři změřené vysoké tuhosti se bota při terénním testu zdá být „tak nějak

měkká“, zvlášť ve vysokých rychlostech, kdy jsou na komín vyvíjeny větší síly. Tím trpí i zážitek ze sjezdu, lyžař musí kompenzovat nedostatek stability. Když si na to zvyknete, funguje bota dobře. Bota má největší náklek z testovaných produktů (20–22°) a díky tomu je vhodná pro sportovní jízdu, rekreačním lyžařům může přijít náklek příliš agresivní.

Výstup Se 1 275 gramy je Scarpa F1 druhou

nejlehčí botou v testu. Volnost pohybu je dobrá, 62°. To jsou ideální atributy pro ambiciózní, dlouhé, prudké a technicky náročné výstupy.

Zvlášť velkou výhodu mají boty při prudkých výstupech – prefektní partner pro sbírání výškových metrů.

Tvar a komfort Scarpa F1 má trochu menší vnitřní prostor než jinak srovnatelný model Fischer Travers CC, a proto se spíš hodí pro užší nohu. Také v oblasti

Cílová skupina Skialpinisté, kteří hledají velmi lehkou, ale pohodlnou botu. Od rychlých fitness túr po vysokohorské přechody. Nejlépe se hodí k odlehčeným a závodním lyžím o šířce méně než 100 mm.

SHRNUTÍ Univerzální, velmi lehká touringová bota, jejíž silnou stránkou jsou výstupové vlastnosti. Při sjezdu také poskytuje slušný výkon, pokud ovšem není jízda příliš dynamická a rychlá.

Testovaná velikost (mondo point): 27,0

SCARPA Maestrale Uvedená hmotnost*: 1 440 g Hmotnost změřená: 1 444 g Změřená hmotnost vnitřní botičky: 260 g Změřená hmotnost skeletu: 1 184 g Udávaná šířka: 101 mm Udaný úhel v režimu SKI: 16°+- 2° Udaný rozsah komínu: 60° Uváděná flexe: – Materiál skeletu: Pebax Tepelně tvarovatelná botička: ano Tepelně tvarovatelný skelet: – Sjezd Scarpa Maestrale platí za skialpinistickou klasiku. V testu tuhosti měla podobné výsledky jako K2 Mindbender 120 při velmi nízkých teplotách. Flexe je plynulá a umožňuje dobré vedení lyží.

V terénním testu ji ale testeři někdy hodnotili jako příliš tuhou, nejspíš proto, že pohyb komínu dopředu je příliš blokován stripsem a přezkami.

Celkově nabízí dobrou oporu nohy a vybízí k rychlé a agresivní jízdě.

Výstup Kromě dobrých sjezdových vlastností Maestrale poskytuje také velmi dobrý výkon v prudkých výstupech. Rozsah komínu je 60°, což umožňuje dobrý rozsah.

Vzhledem k dobrým sjezdovým vlastnostem je překvapivá celkem nízká hmotnost, 1444 gramů.

Tvar a komfort Jde o celkem širokou a objemnou botu, při zapnutí přezek se stáhne

s odvětraným komínem skeletu velké plus. Vyndání a vložení vnitřní botičky do skeletu je poněkud zdlouhavé.

Cílová skupina Univerzální touringová bota pro skialpinisty, kteří podnikají náročné a dlouhý výstupy, ale zároveň chtějí spolehlivou oporu při sjezdu.

Maestrale se hodí k středně až více širokým lyžím. především okolo kotníku a paty.

V terénním testu působil jazyk vnitřní botičky otlaky jezdcům s vyšším nártem. Nástup vyžaduje praxi a trpělivost, protože plastový jazyk skeletu může být odklopen jen do strany a v omezeném rozsahu. Stejně jako Scarpa F1 i botička Maestrale absorbuje jen málo vlhkosti, takže se noha rychle zpotí a je vhodné použít kvalitní ponožky. Botička ale velmi rychle schne, což je v kombinaci

SHRNUTÍ Top all-round bota se skvělými sjezdovými kvalitami a poměrně velkým objemem, která je výkonná jak ve sjezdu, tak při výstupu.

Maestrale v testu potvrdila svou pověst jedné z nejvýkonnějších touringových bot.

| 127 |

| 128 | RECENZE

TEST LYŽÁKŮ K2 MINDBENDER 130 Text: Ondřej Katz

Americká značka K2 si slávu získala v první řadě prostřednictvím vybavení pro backcountry lyžování, podle některých zdrojů byla dokonce první, kdo na freeridových lyžích představil rocker. Pravdou je, že v posledních letech je u K2 po delší době zase dobře patrný zájem oslovovat i lyžaře, jejichž hlavním a třeba i jediným hřištěm je upravená sjezdovka, nicméně v backcountry segmentu tato značka rozhodně nijak nepolevila a velmi silný akcent v současnosti klade především na vybavení pro skitouring a freeride.

Ž

e K2 už nějaký ten pátek vyrábí také lyžáky, teď musel zaznamenat snad každý. Letošní novinka, freeridový model Mindbender, budí hodně pozornosti i očekávání. A tak jsme se do nových obojživelníků obuli hned, jak to bylo možné, abychom na tomto místě mohli o jejich kvalitách reportovat.

Mindbender, lyžáky na všechno

K2 Mindbender jsou vlajkovou lodí letošní kolekce lyžáků, v níž nahradily doslouživší Pinnacle. Mindbender jsou dokonalým obojživelníkem a skutečně hodně všestrannými botami, které by kromě ortodoxních skialpinistů měly uspokojit snad úplně všechny ostatní. Ale to je samozřejmě věc názoru, neb lyžáky jsou vždy posuzovány hodně subjektivně.

Fakta: Skelet (na výběr je flexe 100, 120 a 130) je vyráběn z termoplastického polyuretanu o třech různých tuhostech, kdy nejměkčí materiál je využit v místech, která obvykle brání pohodlnému nazouvání/vyzouvání boty.

Manžeta boty využívá super moderní a v oblasti špičkového sportovního vybavení dnes hojně využívaný materiál PEBAX®, který vyniká nízkou hmotností, ale především ceněnou pružností při zachování dostatečné pevnosti, a to i při změnách teploty. Při chůzi se manžeta skeletu pohybuje v rozsahu 50 stupňů a fixovaná v režimu SKI se dá nastavit na sjezdový sklon 12, nebo 17 stupňů. Přezky jsou moc pěkně zpracované, velké, takže se s nimi dobře manipuluje. A jsou na šroubech! Dobře provedená je také přezka na širokém velcro pásku.

Tepelně tvarovatelná botička Ultralon Precision FitPro je dobrým kompromisem pohodlí a pevnosti, nad achylovkou má flex-zónu, ve které se bez problémů a nežádoucí deformace ohýbá, šlapeme-li kopcem nahoru.

Testovány zatím na sjezdovce Subjektivní pocit z testování K2 Mindbender 130 vypadá takto: Na holeni musím hodně utahovat přezky – mám hubené nohy? Nevím o tom. Když ale konečně dopnu, ve flexi jsou boty až překvapivě tuhé. V tomto ohledu jsou i na vysoce sportovní jízdu po sjezdovce dostatečně pevné, určitě tvrdší než staré Pinnacle. Okolo kotníku a paty je noha perfektně, tedy těsně zafixovaná, ale přestože testovaná verze je široká, respektive úzká 98 mm, hodně, opravdu hodně místa je ve špičce. Do bot jsem si dal svoje anatomické stélky a tady bych pod prsty v každém případě vkládal ještě něco dalšího, dobře fugnuje třeba papírový karton.

No, to jsou ty subjektivní názory… A myslím si, že na rozdíl od jiných bot, kde v naprosté většině případů volím velikost 28,5, bych u K2 Mindbender snad snesl i o číslo menší.

Mindbender jsou freeridové boty s chodícím mechanismem a kompatibilitou na pinová vázání. Páka ski/walk se dá ovládat i hůlkou, je dostatečně velká, s poutkem. A je na pružině, takže stačí odjistit, mírně s ní pohnout zamýš-

Šíře skeletu: 98 mm Flexe: 130 Technologie: Vnitřní botička PRECISION FIT, tvarování nártu FAST FIT, skelet POWERLITE SHELL, zámek POWERLOCK SPYNE, manžeta PEBAX POWERED Velikosti: 24,5, 25,5–30,5 Cena: 16 999 Kč

leným směrem a zbytek dokoná pružina, to je fajn. Funguje to stejně v obou směrech, otázka ale je, zda to bude fungovat i ve chvíli, kdy se do pružiny třeba dostanou zmrazky.

Boty K2 Mindbender mají tvarovatelný skelet, takže pokud menší nesrovnalosti nedoženete tvarováním vnitřní botičky, tavte plasty.

Podrobnější report o testování nových lyžáků K2, nejen modelu Mindbender, najdete na:

/clanek/5877

| 129 |

RECENZE

ATOMIC HAWX ULTRA XTD 130

Recenzi sledujte také na

O botách, které budou velmi tuhé pro sjezd, a přitom lehké a vhodné i pro delší výšlapy, se nám ještě před nemnoha lety mohlo jen zdát. Ovšem vývoj kategorie bot určených pro freeride, hybridů mezi sjezdovými a skialpovými modely, jde v posledních sezonách rychle kupředu.

Přezkáče Atomic Hawx Ultra XTD 130 jsou toho důkazem.

U

Lehké a přitom tuhé

boty velikosti 26/26,5 jsme zvážili hmotnost 1 447 g (skelet 1 140 g, botička 307 g) a jak v ruce, tak i na noze je znát, že se jedná o velmi lehké boty. Standardně jezdím v lyžácích Atomic Redster World Cup 130 (2 349 g).

Přezkáče Hawx Ultra XTD 130 jsou v páru skoro o 2 kg lehčí! Nabízí se otázka, zda při radikálně snížené hmotnosti ve srovnání se sjezdovými modely nebude ovlivněna i flexe, vlastnost určující kvalitu sjezdu.

Byl jsem ale velmi mile překvapen, jak jsou boty tuhé, projevem se dokonce velmi blížily zmíněným Redsterům. Většinu tenkého skeletu tvoří plast Grilamid, za dostatečnou tuhost může zejména zadní díl posílený karbonem.

Dobrý jízdní výkon podporuje i povedený pásek stahující horní část komínu.

Sklon komínu je z továrny nastaven na 15°, pokud někdo vyžaduje agresivnější náklek, lze změnit na 17°. Úhel se změní otočením protikusu, který upevňuje ke skeletu mechanismus pro volbu režimu sjezd/chůze. Vstup do boty a analogicky i výstup jde trochu ztuha, i když zdaleka ne tak jako u sjezdovkových Redsterů.

Individuální tvarování samozřejmostí

Testované boty ve velikosti 26/26,5 (o půlčíslo zmenšíte boty vložením lifteru do botičky) mají výchozí udávanou vnitřní šířku 98 mm, jedná se tedy o velmi sportovně střiženou botu. Mohu to osobně potvrdit, jsou to jedny z nejužších bot tohoto segmentu na trhu.

Bez úprav sedí bota na užší chodidla, ovšem díky technologii MemoryFit je možno tyto boty snadno tepelně roztáhnout i pro středně široká chodidla a skelet je možno přizpůsobit i výrůstkům a anomáliím.

Oproti mým Redsterům jsou testované boty uvnitř trochu kratší (i délka vnější podrážky je kratší: 302 vs. 305 mm) a v oblasti kolem prstů je trochu méně místa. Proto rozhodně doporučuji boty řádně vyzkoušet.

Do velikosti boty se musí promítnout i velikostní požadavky na chůzi, které vyžadují více vnitřního prostoru.

/recenze/582 Petr Havelka mechanismu se automaticky prodlouží jejich rozvor o cca 2 centimetry. Fixaci uvolněných horních přezek zajišťuje předpružená spona, nemůže tak dojít k uvolnění přezky při chůzi.

Botička s možností šněrování počítá s tím, že se v ní bude chodit a noha se bude potit, v přední části je proto vyrobena z perforované pěny. Velmi dobře drží patu, stejně tak polstrování v oblasti kotníku je precizní. Zadní část límce je zpevněna, jazyk má v namáhané holenní části plastový díl. Na spodní straně lehké botičky je tenká gumová vrstva, která přilne ke dnu skeletu a umožňuje botičku používat jako domácí obuv na horských chatách.

Závěrem

Atomic Hawx Ultra XTD 130 jsou sportovně laděné boty, které plně uspokojí dynamicky lyžující freeridery, na sjezdovce dokáží kvalitně nahradit sportovní přezkáče a jako bonus nabízejí velmi dobrý rozsah komínu při stoupání. Pokud hledáte ostrou univerzální botu, našli jste.

Jakékoliv vázání

Velmi potěší široká kompatibilita s většinou sjezdových a skialpových vázání. Bota má technologii podrážky GripWalk® a lze ji použít v kompatibilních sjezdových vázáních, stejně tak v „chodících“ vázáních rámové, hybridní i čistě techové konstrukce.

GripWalk® podrážka je vyrobena z měkké přilnavé gumy, což jsem ocenil i při běžné chůzi z parkoviště k vleku.

Směle vzhůru

Ze sjezdových bot si vzaly Atomic Hawx Ultra XTD 130 velmi dobré vlastnosti pro sjezd, jak se v nich chodí? Po zvednutí robustního aretačního hliníkové přepínače režimu ski/walk (lze lehce ovládat i v rukavicích) je uvolnění komínu znatelné, a to dopředu i dozadu. Rozsah je pocitově velmi dobrý, ačkoli skialpové speciály nabídnou úhly větší.

Skvěle je vymyšlen rozsah horních dvou přezek, které stačí jen otevřít, a díky jejich

tuhé boty s velmi sportovním projevem nízká hmotnost kompatibilní s většinou vázání sportovní úzký tvar, který lze jednoduše dotvarovat/roztáhnout díky technologii Memory Fit GripWalk podrážka s přilnavou gumou dobrý rozsah komínu při chůzi jedny z nejdražších bot na trhu

| 130 | MOUNTAIN NEBEZPEČÍ V HORÁCH Mráz, vítr a sníh byly v dávné historii neodlučnými soupeři civilizace, ba dokonce mají výrazný význam na technickém rozvoji lidstva, jelikož člověka nutily vymýšlet zařízení, která by je před nimi ochránila a umožnila v bezpečí přežívat zimy. Ne vždy se to ale podařilo.

Kdy: Únor 1972 Kde: Írán Kdo: Okolo 4 000 mrtvých, přesná čísla nejsou známa

Nejhorší sněžná bouře v dějinách lidstva Vlci a hadi ve sněhu Připravuje: Martin Müller

Írán 1972. Na oblast o velikosti cca dvou Českých republik napadne za pár dní přes osm metrů sněhu.

Lidé se tísní ve svých domovech, a když jim dojde jídlo, vydávají se ven v zoufalé snaze zachránit si život. Ale tam už čekají vyhladovělí vlci. Nejhorší sněžná bouře v dějinách lidstva zmařila tisíce lidských životů a zničila stovky obcí. Přesto se o ní dochovalo překvapivě málo informací.

K

Z archivního tisku...

dyž se dnes vydáte do Íránu a ptáte s v ulicích po pamětnících blizardu z roku 1972, odpovědí je vám krčení ramen a vrtění hlavou. Paměť je holt zrádná a písemné pozůstatky velmi sporadické. Dokonce ani v dobovém tisku, zachovaném v archivech, toho moc nenajdete. A musíte se hodně snažit, abyste si ze všech těch střípků poskládali, co se vlastně stalo.

Fakta o to překvapivější, že jde o nejhorší blizard v dochované historii lidstva, který za sebou zanechal tisíce mrtvých a smazal z povrchu země nejen domy plné lidí, ale celé obce. Za pár dní napadalo asi 8 metrů sněhu, to je několik podlaží. Událost hodná zápisu do světových kronik.

Odhaduje se, že během těch několika dní, kdy bouře bičovala krajinu mrazivými šlahouny a zasypávala ji hromadami sněhu, zmizelo nenávratně okolo

dvou set vesnic. Část z nich po sobě nezanechala jediného přeživšího. Pohřbeny byly kolony aut i celé vlaky, v nichž lidé přišli o život.

Jak je možné, že je taková tragédie dnes téměř zapomenuta?

A co se tehdy, před osmačtyřiceti lety, vlastně skutečně stalo?

Těžce zkoušená země

Předně je třeba si uvědomit, že přírodní katastrofy nejsou v Íránu ničím neobvyklým. Země leží v tektonické oblasti a zhruba každou dekádu zažívá nějakou opravdu smrtící událost. Člověk se pak nemůže divit, že si místní na nějaký blizard starý téměř 50 let moc nepamatují.

Stačí se namátkou podívat na počty obětí během nejhorších zemětřesení za poslední léta: 12 000 mrtvých v roce 1962, 15 000 mrtvých v roce 1978, 50 000 mrtvých v roce 1990, 31 000 mrtvých v roce 2003.

| 131 | peřina, která s dalšími dny stále nabývala na objemu. Nejhorších bylo prvních 36 hodin, kdy sníh padal téměř nepřetržitě a zdálo se, že mu nikdy nebude konec.

Během pár dní dosáhla výše sněhu v některých jižních oblastech až osmi metrů! Zaskočení obyvatelé městeček a vesnic se v mnoha případech ukryli před sněhem a mrazem do svých domů, kde je pak padající sníh prostě pohřbil. Nevyhýbal se ale ani metropolím a na čas paralyzoval i hlavní město Teherán.

Kromě přívalu sněhu způsobil zemi šok také náhlý pokles teploty. V některých místech spadla teplota až na arktických –36 °C. Zamrzly dokonce i břehy Kaspického moře. Jak si asi dovedete představit, výbavu polárních expedicí byste v běžné íránské domácnosti hledali jen těžko.

Lidé proto začali velmi rychle trpět na všechny těžkosti spojené s mrazem.

Cesty plné mrtvých

Odhaduje se, že během těch několika dní, kdy bouře bičovala krajinu a zasypávala ji hromadami sněhu, zmizelo nenávratně okolo dvou set vesnic

A to zahrnujeme jen ta, která mají na svědomí více než deset tisíc životů.

Dalším faktorem je geografie a podnebí.

Mezi státními hranicemi se jako hadi plazí četná pohoří plná průsmyků a náhorních

O nějaké tepelné izolaci nebo pevných zdech se taky v mnoha případech nedá mluvit.

Průměrné červencové teploty oscilují mezi 25–32 °C, lednové pak mezi 2–19 °C. Země je obecně velmi horká a suchá, mnoho vodních toků zvláště ve vnitrozemí pravidelně vysychá.

Na sníh zde narazíte většinou jen v horách. Takovou zemi na smrtící sněžnou bouři připravíte jen velmi těžko. O to hůř, když přijde bez varování.

Ve spárech arktických mrazů

Na sníh v Íránu narazíte většinou jen v horách.

Takovou zemi na smrtící sněžnou bouři připravíte jen velmi těžko

plošin, východ pohlcují nekonečné pouště. Na všech těchto místech najdete menší či větší lidská obydlí, která jsou často téměř odstřihnuta od světa a jakákoli pomoc nebo informace se k nim dostávají jen velmi složitě.

Celý leden 1972 se na sever od Íránu formovaly menší sněžné bouře. Na tuto roční dobu nic neobvyklého. Počátkem února se ale kdesi nad Kavkazem zrodila taková, jakou pamatoval jen málokdo. Monstrózní blizard se pak s neuvěřitelnou rychlostí prohnal pohořím a vpadnul se vší silou do zaskočené země.

Už čtvrtého února pokryla severní a východní oblasti Íránu dva a půl metru vysoká sněhová

Silnice a dálnice přestaly být během několika málo hodin sjízdné. Řidiči, které bouře zastihla v autech, na tom nebyli o nic lépe než vesničané ve svých domech. V jednom případě se skupina lidí pokusila ve svých autech před bouří ukrýt v tunelu, ale sníh ho zasypal a mnoho z nich umrzlo. Opodál nezvládl šofér autobusu s 30 pasažéry na palubě řízení a zřítil se s celou posádkou do hluboké propasti.

Do toho začaly ze sněhem přetížených svahů padat laviny, které cesty ještě více zablokovaly. Obzvláště v horských průsmycích se takový sesuv často rovnal rozsudku smrti. Pokud řidiče i s autem lavina nesmetla ze svahu, tak ho na místě zavalila. Jedna z lavin spadla na vesnici s šedesáti obyvateli a všechny do jednoho udusila nebo rozdrtila.

Podle dochovaných svědectví byly silnice plné lidí brodících se vysokým sněhem v zoufalé snaze nalézt úkryt před vražednými teplotami a ostrým větrem. Mnozí z nich po čase

| 132 | MOUNTAIN NEBEZPEČÍ V HORÁCH Hadi a vlci

prostě padli na zem a zemřeli vyčerpáním. Jejich mrtvá těla během pár minut překryl bělostný rubáš.

Mnozí řidiči náklaďáků otevírali korby svých vozů a rozdávali kolemjdoucím jídlo, vodu nebo

FOTO: ARCHIV AUTORA

Nejhorších bylo prvních 36 hodin, kdy sníh padal téměř nepřetržitě

Kde dříve stávaly vesnice, nacházeli záchranáři jen nekonečné sněhové závěje

mléko. Po čase začali své vozy i zapalovat, aby se alespoň na chvilku ohřáli a oddálili tak smrt v sevření mrazu. Zapadané bílé lány silnic tak byly lemovány ostrůvky plápolajícího ohně, které jeden po druhém pomalu vyhasínaly.

Školy v Teheránu a dalších velkých městech se uzavřely a piloti zahraničních aerolinek obraceli své stroje k bezpečnějším letištím. Veškeré zásobování zkolabovalo, a to včetně jídla, vody a paliva k ohřívání budov. Podniky i úřady zavřely, jejich zaměstnanci se neměli jak dostat do práce. Elektřina přestala proudit.

Světla zhasla. Země se dostala do izolace.

Silničáři a záchranáři bojovali s větrnými mlýny. I když se pokoušeli odklízet sníh, náčiní se jim mrazem lámalo pod rukama.

Městské služby byly zcela ochromeny tím, jak cesty zablokovaly opuštěné vozy. Někde mrazem popraskala i vodovodní potrubí.

V mnoha velkých městech bylo

Závěje místo vesnic

Po několika dnech úporné sněžné bouře se náhle rozhostilo ticho a klid. Sníh přestal padat, vítr se utišil a lidé začali sčítat ztráty. Záchranáři vylétli v helikoptérách do odlehlých oblastí. Jeden z nich později vypověděl, že nacházeli jen nekonečné sněžné závěje v místech, kde dříve stávaly vesnice.

Sotva se ale záchranné práce rozjely, začal sníh řádit nanovo.

Do Íránu se den po skončení toho prvního přihnal druhý blizard, který trval několik dalších dní, během kterých se úřady všemi možnými způsoby pokoušely alespoň částečně obnovit život ve městech a dostat zásoby do vesnic.

Do dnešního dne se počítá s cca 4 000 mrtvými nebo nezvěstnými lidmi.

To vše během několika dnů, způsobené pouze počasím. přerušeno telefonní spojení jak uvnitř, tak mezi městy. Na pultech trhů zůstala opuštěná zelenina, maso i ovoce. Každý byl odkázán jen sám na sebe.

Aby toho nebylo málo, po několika dnech dolehla katastrofa i na divoká zvířata. Hladoví vlci se vydávali k lidským obydlím a útočili na zesláblé jedince.

V některých místech sníh brzy náhle roztál a způsobil katastrofické povodně, které do měst a vesnic vyplavily klubka hadů.

Mezi lidmi se šířila panika.

K tomu všemu vypukla v průběhu bouře chřipková epidemie, které oslabení lidé nebyli schopni vzdorovat. Kdo nezemřel na podchlazení nebo ho nesežrali vlci, podlehl zákeřnému viru.

Léků byl nedostatek, a když už náhodou byly, do mnoha míst se je kvůli zapadaným silnicím a ochromené infrastruktuře nepodařilo dostat.

Ale i druhý blizard se nakonec utišil a po pár dnech začal sníh dokonce tát. Následky obou ničivých bouří však přetrvávaly ještě dlouho poté, co se počasí umoudřilo. Když bylo po všem, přišly první hrozivé odhady mrtvých. Do dnešního dne se počítá s cca 4 000 mrtvými nebo nezvěstnými lidmi.

To vše během několika dnů a pouze kvůli počasí.

Stát se taková událost v Evropě nebo Spojených státech, plnila by stránky novin a dodnes by se na ni vzpomínalo.

V Íránu, zemi zmítané zemětřeseními, sesuvy půdy a dalšími katastrofami, ale život plyne jinak. Spousta detailů a lidských příběhů tak zůstává navždy ztracena v propadlišti dějin. Tak jako už mnohokrát předtím.

pánská lyžařská obuv EDGE LYT CX BLK/GREEN

lyžařský set SHAPE V3+PR 11

fantastický poměr cena / výkon

8499,-

6499,-

- 24 %

model vyrobený exkluzivně pro Sportisimo

dámská lyžařská obuv EDGE LYT CX W WHT

pro sportovně rekreační lyžařky

6799,-

4799,-

- 29 %

| 134 |

TRAVEL

FOTO: HIWU

| 135 |

Státní sníh i ve Švýcarsku?

Sníh z nebe někdy prostě nespadne a v takovém případě si ho musí lyžařské areály obstarat samy, na své náklady. O tom, že sníh je ale tak trochu „věc veřejná“, a na jeho výrobě by se tedy měli podílet třeba hoteliéři, se už před lety debatovalo v Rakousku.

Nyní téma otevřel prezident švýcarského lanovkářského svazu. Podle něj je logické, aby na zasněžování přispívaly obce. Pokud totiž zkrachuje areál, brzy zavřou i hotely a přestane fungovat ekonomika v celém regionu. Že by státní sníh problém vyřešil, zní logicky. Nebo udělali soudruzi v něčem chybu?

Dáma s varhánky

Tyrolské středisko Axamer Lizum na svůj reklamní plakát položilo pohlednou dámu v průsvitné, jemně vroubkované košilce a doplnilo jej ujištěním, že je „perfektně upravená“ a že „ženská olympijská trať čeká na tebe“.

A strážci genderové rovnováhy měli žně. Co naplat, že sama modelka v lechtivé reklamě žádnou urážku sebe ani ženského pokolení nespatřuje. To už holt dnes není její věc.

/foto/6148

Dnes nelyžujte!

O vánočních svátcích zažila mnohá lyžařská centra, zčásti i kvůli sněhovému „absťáku“, rekordní návaly. Ze slovenské Jasné dokonce přišla zpráva, že kvůli beznadějně obsazeným parkovištím zastavili prodej (on-line) skipasů. Byznys stranou, jde o bezpečnost a komfort, citovala média stanovisko areálu. Až jednou kolona aut do Krkonoš ucpe dálnici na Černém Mostě, dočkáme se i u nás. Ovšem s nápadem omezit počet prodaných skipasů se ozvala také věhlasná švýcarská oblast Jungfrau. Na jednu stranu jde samozřejmě o bohulibé, a přitom bezplatné PR, na druhou je pozoruhodné, že se my, lyžaři, v době „komunikační“, nedokážeme lépe rozprostřít?

(rh)

Nepřehlédněte:

Wurzeralm v hornorakouské oblasti Pyhrn Priel je snadno dostupným, byť skromnějším alpským areálem, ovšem když pořádně napadne jako loni, freerideři na něj nedají dopustit

Pyhrn Priel: kus opravdových Alp dvě hodiny od hranic.................................

Zillertal: sjezdařský maraton s ledovcovou prémií...................................

136 140

| 136 | TRAVEL REPORT

Sjezdovkám na svahu Hutterer Höss v Hinterstoderu dělají kulisu divoké Mrtvé hory

Pyhrn Priel: Text a foto: Radek Holub

Kdo si Pyhrn Priel nejlépe užije? pohodový lyžař sportovní lyžař

kus opravdových Alp dvě hodiny od hranic Hornorakouskou oblast Pyhrn Priel, necelých 100 km jižně od Lince, zná prakticky každý český lyžař, ať už tu kdysi poprvé spatřil alpské sjezdovky, nebo sem pravidelně jezdí třeba s dětmi i dnes. Je to tu – v rakouských poměrech – lyžařsky skromnější, ale alpská kulisa je opravdová, ne-li dokonce působivější než v leckterém věhlasném alpském středisku.

O

blast Pyhrn Priel, zahrnující lyžařská centra Hinterstoder a Wurzeralm se společným vícedenním skipasem, tvoří Alpy, které jsou vždy po ruce.

Je to typická oblast pro jednodenní nebo víkendové návštěvníky (vždyť v hodinovém dojezdu autem žije téměř 500 tis. obyvatel), která ale umí poskytnout i rozmanitější vyžití při „dovolenkovém“ pobytu.

Lyžařské areály přezdívané HiWu jsou usídlené ze severní a jihovýchodní strany vápencového a téměř dvouapůltisícového masivu Warscheneck, na jehož úpatí se nachází několik městeček a vesnic. A prochází jím také dálnice A9, která zajišťuje velice snadnou dostupnost oblasti.

Hinterstoder: kompaktní rozmanitá hora

Hinterstoder, ten známější a atraktivnější z obou areálů, má podobu kompaktní a přitom velmi rozmanité hory, po jejímž severním svahu se rozbíhají a zase sbíhají sjezdovky.

Díky řídkému modřínovému lesu si jej cení i freerideři.

V nejvyšším patře areálu pod vrcholem Schafkogel se vlní krátké bezlesé panoramatické sjezdovky, v prostředním mezi plošinou Hutterer Böden a vrcholem Höss pak dálnice všech obtížností v širokých lesních průsecích a nejnižším patrem sjíždí do údolí středně široká červená s travezovitými úseky a také ještě přímá a velkoryse vystavěná černá

závodní trať, pokřtěná po zdejším rodákovi, olympijském vítězi a mistru světa ve sjezdu Hannesi Trinkelovi.

Obtížnostní spektrum sjezdovek je úctyhodně „rozepjaté“ od cvičných luk na mezistanici Hutterer Böden přes svižné červené dálnice až po černou „střechu“ Inferno z Hösskogelu nebo Trinkelovu závodní pistu.

Velmi užitečné jsou také poněkud opomíjené „doplňkové“ sjezdovky obsluhované vleky, které jdou z mezistanice zhruba do půli svahu – široké, zvrchu prudší a s mírnějším dojezdem. Zatímco proudy lyžařů sjíždějí hlavní tratě kolem centrální 6sedačky, tyto tratě zůstávají poměrně liduprázdné i v rušných dnech.

| 137 | PARTNER RUBRIKY

Oblast Pyhrn Priel láká kromě výtečné dostupnosti, všestranného lyžování a ryze alpské kulisy také příznivějšími cenami než ve „větších“ Alpách.

Z horských chat kolem sjezdovek zaujme přímo ve středu areálu stojící Bärenhütte, připomínající kanadský srub. Uvnitř je samoobslužná restaurace s typickou rakouskou nabídkou, ale i jedním až dvěma hlavními jídly podle moderní dietologie – třeba kuřecí prsa se zeleninovým rizotem nebo dýňové chilli con carne.

Svěťáková tradice pokračuje

Na přelomu února a března 2020 Hinterstoder opět pohostí Světový pohár. Ten se v 80. a 90. letech jezdil na sousedním, níže položeném Bärenalmu. Ne zcela šťastný profil tamní tratě a hlavně sněhová nevyzpytatelnost ale na počátku nového milénia rozhodly o vybudování nové závodní sjezdovky v hlavním areálu Höss a zároveň uzavření lyžařského areálu Bärenalm, který je dnes pouze skialpinistickým cílem.

Více sjezdovek ve výhledu

Poté, co definitivně padl plán na propojení Hinterstoderu s Wurzeralmem tunelovou lanovkou skrz masiv Warscheneck, soustředí se areál na tzv. projekt Vorderstoder, který předpokládá vybudování nových sjezdovek z Hössu směrem k obci Vorderstoder, kde se nacházejí také hotely a penziony. Vzniklo by tak i další nástupní místo do rozšířeného areálu. Úřední procesy a výstavba ale ještě nějakou řádku let potrvají.

Wurzeralm: malé lyžování ve velké kulise

Malý, ale výletně rozprostřený, s divoce malebnou skalní kulisou, je rodinný areál Wurzeralm, kousek nad městem Spital am Pyhrn. Dlouhé sjezdy nabídne jen z nejvýše položeného Frauenkaru a pak směrem do údolí, zbytek jsou krátké a velmi krátké tratě, navíc převážně s vleky.

Nejlákavější jsou sjezdovky právě z Frauenkaru, vyhlídkové planiny pod skalními srázy masivu Warscheneck – ty mají solidní, 450m převýšení a vysokohorského ducha.

Hlavní trať je proměnlivá červená, z níž se po zanoření do řídkého modřínového lesa odděluje ještě přímá černá varianta.

Oblíbená je i přibližně kilometrová červená sjezdovka na přehledném svahu s pomalejší 4sedačkou Gammering. Do údolí klesá lesem dlouhá červená trať se strmějším hangem

zpočátku a na závěr, ve střední části je ale příjemně pohodová. Vítaným zpestřením je výletní modrá sjezdovka Gammering, která se vydává z hlavní kotliny na odvrácenou stranu a malebnou krajinou po mýtinách se zasněženými chaloupkami a výhledem do kraje také klesá až do údolí.

Výtečný a poměrně vzácný volný terén v řídkém lese se rozkládá pod Frauenkarem, jen je třeba dávat pozor na terénní záludnosti.

Již v letošním létě získá nové vagóny pozemní lanovka, která zajišťuje přístup z údolí a s rychlostí 14 m/s je nejrychlejší lanovkou svého druhu na světě. V r. 2021 pak přijde na řadu náhrada pomalé 2sedačky Frauenkar za moderní 10místnou kabinkovou lanovku.

Nejkrásnější jezero s horami v Rakousku

Mimo sjezdovek se v oblasti upravuje přes 100 km běžeckých stop, a to nejen v údolích kolem Windischgarstenu a Hinterstoderu, ale i na vysoko položených terasách přímo v sousedství hinterstoderských a wurzeralmských sjezdovek.

V Hinterstoderu je dále 1,2 km dlouhá sáňkařská dráha s převýšením 200 m, denně osvětlená až do 23 hodin, na níž lze vystoupat pěšky anebo sáňkařským „taxíkem“.

Atraktivním cílem je i uměle přehrazené jezero Schiederweiher s malebnou kulisou impozantních stěn Mrtvých hor, k němuž se z Hinterstoderu snadno dojde vycházkovou stezkou nebo na běžkách. Jezero dokonce

získalo v roce 2018 v anketě rakouské televize titul „nejkrásnější místo Rakouska“.

V Hinterstoderu se dá v odpoledních hodinách navštívit muzeum Alpineum, kde je připomenuta dřevařská tradice oblasti, vystaveny první lyže nebo „lanovky“ a také (poněkud retro) lyžařský herní simulátor.

Za nepříznivého počasí lákají i termální lázně v 60 km vzdáleném městě Bad Hall v alpském podhůří.

Na večerní posezení a dobré jídlo je nejlákavější adresou nově otevřená restaurace Stoda, vkusně tradiční a moderní zároveň a také s nápaditějším menu, než je rakouská „klasika“. Jako aperitiv můžete zkusit třeba portonic – portské víno s tonicem.

Nejvíce ubytovacích možností, navíc v pěší vzdálenosti od sjezdovek, má Hinterstoder.

Kromě nového ho(s)telu Explorer je čerstvě postaven i apartmánový komplex Alprima, který kromě variabilně a moderně uspořádaných apartmánů disponuje vlastním wellness.

Celou oblast propojuje i bezplatný skibus.

Mírnější ceny a všednodenní klid

Oblast Pyhrn Priel láká kromě výtečné dostupnosti, všestranného lyžování a ryze alpské kulisy také příznivějšími cenami než ve „větších“ Alpách, což podtrhuje i skipas pro děti do 10 let za symbolickou cenu 4 eur na den. Výsledkem je atraktivní lyžařský koktejl, který si v klidu vychutnáte nejlépe tehdy, když si pobyt naplánujete mimo sváteční termíny a víkendy.

Hotel Explorer: praktické a cenově dostupné ubytování svěžího střihu Přímo u parkoviště, pár kroků od sjezdovky, stojí nová a nepřehlédnutelná budova hotelového řetězce Explorer, který představuje něco mezi hotelem a „vystajlovanou“ mládežnickou ubytovnou. Hotel je ekologickou a energeticky šetrnou stavbou s nekonvenčním designem, kombinující beton a dřevo a zelené a fialové barvy.

Pokoje jsou vybavené pohodlnými postelemi, mají šikovně řešené úložné prostory a nápadité pracovně-relaxační posezení v okně. Hotel se také snaží navodit komunikačně podnětné prostředí – „život“

se odehrává v příjemném baru s rozmanitým posezením, na stěnách se míhají fotky sdílené právě ubytovanými hosty.

Ve wellness nabídce nechybí sauna s párou. Snídaně je rozmanitá a elegantně samoobslužná, odpoledne a večer si můžete dát snack typu sendviče či pizzy na baru, na klasickou večeři je ale třeba využít podniků v okolí.

Týdenní pobyty se skipasem začínají na ceně 399 eur / os., možný je samozřejmě i krátkodobý pobyt.

Více na www.explorer-hotels.com

| 138 | TRAVEL REPORT

Hinterstoder

Hinterstoder

4 000 Schafkogel Höss

R

O

U

K

3 500 3 000 2 500 2 000 1 500

40 40kmkm 36 36 kmkm

500

45 %

1 400 m

600

0

m n. m.

18 500

1 2

PROSINEC

ŘÍJEN

ZÁŘÍ

SRPEN

os./hod.

ČERVENEC

KVĚTEN

DUBEN

ÚNOR

BŘEZEN

LEDEN

1

25 %

LISTOPAD

30 % 7 1

2 000

1 000

ČERVEN

Hirschkogel

Hutterer Böden

A

K

S

O

www.hiwut.at www.pyhrn-priel.net www.hiwut.at, /stredisko/ 1127 /stredisko/1127

Hirschkogel. Na opačnou stranu z Hutterer Höss než hlavní sjezdovky míří nepravidelně upravovaná a velmi strmá černá trať Inferno.

Na nejvyšší vrchol Schafkogel (2 000 m) a zároveň nad hranici lesa se šplhají ještě dva „vyhlídkové“ vleky s krátkými, ale příjemně modro-červenými sjezdovkami a působivým výhledem na pohoří Totes Gebirge. Červený sjezd do údolí střídá krátké hangy s mírnými přejezdy, paralelní velkoryse široká černá „svěťáková“ trať naopak klesá nekompromisně zpříma.

A

K

O

U

S

K

3 500

O

3 000 2 500 2 000 1 500

22 km 13 km 46 %

1 000 500

9 % m 0n. m.

9 000

PROSINEC

os./hod.

ŘÍJEN

ZÁŘÍ

SRPEN

ČERVENEC

ČERVEN

1 KVĚTEN

3 2

LISTOPAD

45 %

DUBEN

Frauenkar

R

BŘEZEN

Warscheneck

4 000

ÚNOR

Wurzeralm

Wurzeralm

LEDEN

Severní úbočí Hutterer Höss (1 858 m) je poměrně strmé, ale postranní hřeben je postupně pozvolnější, čímž je lyžařský terén přirozeně odstupňován od černé až po modrou. Z vrcholu protékají sjezdovky širokými lesními průseky do plochého mezipatra, a to jedna vedle druhé – čím větším obloukem tratě obíhají centrální 6sedačku, tím mírnější sklon nabízejí. V mezipatře – na Hutterer Böden (1 400 m) – jsou cvičné terény i dětský park. Kolem protéká široká a pohodová sjezdovka s 10místnou kabinkou

www.hiwut.at, www.pyhrn-priel.net /stredisko/1128 CENY SKIPASŮ Gammering

Teichlboden

dospělí 6 dní........................................... 228 EUR děti 6 dní (10–14 let) .....................118,50 EUR

CENY POBYTŮ

Schwarzeck

hotel*** – ubytování s polopenzí a skipasem 2 500 Kč

3 500 Kč

apartmán (4 os.) – ubytování se skipasem Lyžařské terény se rozléhají okolo planiny Teichlboden (1 370 m), kde končí pozemní lanovka z údolí. Podél kratších vleků klesají přehledné modré, červená i jedná krátká nenáročná černá sjezdovka. O něco hlouběji v areálu kolem 4sedačky Gammering stéká přímá a přehledná červená trať.

Náročnější a zároveň freeridová lokalita Frauenkar (1 870 m) s pomalou 2sedačkou je nejvzdálenějším zákoutím areálu. Podél

lanovky klesá po pláni a řídkým lesem příjemná výletní červená sjezdovka, z níž se později odděluje černá se strmým cílovým hangem.

Hlavní návratová sjezdovka do údolí má „modro-červený“ charakter. Milým zpestřením je dlouhá výletní trať Gammering, která z wurzeralmské kotliny přepadá na odvrácenou stranu a po malebných mýtinách putuje v příjemném „kochacím“ sklonu rovněž do údolí.

1 500 Kč

2 500 Kč

Orientační ceny pobytů vycházejí z nabídek CK a místních turistických kanceláří a jsou přepočítané na 1 den lyžování.

KLADY A ZÁPORY malé, avšak rozmanité areály solidní sněhová jistota ryze alpská kulisa výborná dostupnost z Čech dva areály, vzdálené půl hodiny jízdy autem víkendový ruch

1 870 1 060 m

810

Stejná zima, jen toho více nabízí.

To musíte zažít. hornirakousko.cz

| 140 | TRAVEL REPORT Hřebenová sjezdovka z vrcholu Wanglspitz nad Penkenem potěší lyžařovo srdce i oči

Zillertal si oblíbí hlavně lyžaři, kteří si potrpí na maximální „parametry“.

Zillertal: Text a foto: Radek Holub

Kdo si Zillertal nejlépe užije? pohodový lyžař sportovní lyžař

sjezdařský maraton s ledovcovou prémií

Lyžařsky nejnabitější údolí na světě s 500 km sjezdovek, seskupených do tří vzájemně si blízkých houpaček, by mohlo být alpskou ikonou efektivní zimní dovolené. Vybere si tu každý, vždy je tu zaručeně sníh, údolí je dobře dostupné z Česka a jeho „cenovka“ velmi dobře odpovídá velkorysé nabídce. Zillertal je zkrátka jistota, již si oblíbí hlavně lyžaři, kteří si potrpí na maximální parametry.

Ú

dolí Zillertal je neodolatelnou vábničkou lyžařských maximalistů. Všechny vícedenní skipasy automaticky platí v celém údolí, takže můžete podle libosti skalpovat sjezdovky jednu po druhé, analyzovat sněhové podmínky na různých svazích, plánovat trasu podle předpovědi počasí nebo prostě jen tak bloudit nekonečnými pláněmi. Všude najdete vyšňořené horské chaty s tyrolskou gastronomickou klasikou, když vám budou náhodou docházet síly.

Lyžařská „fabrika“ velmi vysoké úrovně

Veškerá lanovková infrastruktura v Zillertalu je moderní a kapacitní, ale všude je také „šrumec“ a chvíli trvá, než se lyžař zorientuje a najde si místo, které mu vyhovuje.

Sjezdovky jsou rovněž vesměs kapacitní, tedy široké, často doslova „mnohaproudé dálnice“, a to jak hravé s terénními nerovnostmi, tak zplanýrované do rovné plochy. Každá druhá sjezdovka má navíc nějakou atrakci – měřený slalom, video z jízdy či překážky a vlny.

Nástup před osmou ranní

Kdo se chce ulyžovat do němoty, může si pořádně „naložit“ v kterémkoliv ze tří zdejších velkoareálů, přičemž jedno z nejvydatnějších a krajinově nejrozmanitějších safari čeká na konci údolí Zillertal, resp. v údolí Tuxertal.

Lyžařské území mezi Mayrhofenem a Hintertuxem je rozsáhlé, poměrně dobře propojené, a to přirozeně svádí náročnější lyžaře k tomu, aby ho důkladně projezdili. Navíc se do toho mohou „pustit“ už od osmé hodiny ranní, kdy se rozjíždějí lanovky z údolí a následně i ty

| 141 | PARTNER RUBRIKY

trasy okruhu, bezproblémově protáhnout i hodně přes 10 000 metrů, což je zhruba hraniční dávka denních výškových metrů, nad níž se pohybují jen velmi zdatní a nezastavitelní pokořitelé svahů, jednoduše řečeno lyžařští maniaci. Okruh zahrnuje i ledovec Hintertux, k němuž je bohužel třeba popojet čtvrt hodiny skibusem – je to však zároveň atraktivní cíl výletu, neboť skýtá „o patro vyšší“ výhled, „sněhovější“ sníh a koneckonců i jiný charakter lyžařského terénu.

Hintertux

Gefrorene Wand

Nad Mayrhofenem, Finkenbergem a Lanersbachem se lyžuje především na horských pláních nad hranicí lesa, řídký porost má jen kotlina pod Penkenem a nižší partie Eggalmu.

Na Penkenu převládá střední a vyšší obtížnost, naopak sousední Rastkogel je převážně nenáročný a pohodový, příjemně středně strmý svah má i nejvzdálenější Eggalm. Hintertux nakonec lyžařský maraton završí svými mírnými i příkřejšími ledovcovými dálnicemi s vysokohorskou scenérií.

Olperer Kaserer

Fernerhaus Tuxerjoch

Sommerbergalm

Hintertux

navazující ke sjezdovkám. Na samostatně situovaný vrcholek Ahorn se můžete vydat dokonce už v půl osmé.

Výletní okruh Gletscher Runde se 7 700 m převýšení

Vzhledem k tomu, že lanovky se táhnou po svazích Horbergu, Penkenu, Rastkogelu a Eggalmu jako řetěz na vánočním stromečku, dají se během výletu „tam a zase zpátky“ projet prakticky všechny sjezdovky. Výletní trasa, zvaná Gletscher Runde neboli Ledovcový okruh, slibuje zdolat během jediného dne 15 000 výškových metrů – jedná se ovšem o součet převýšení z výjezdů lanovkami i sjezdů, přičemž „čisté“ lyžařské převýšení je zhruba 7 700 metrů. To se ovšem dá odbočkami na sousední sjezdovky, nezapojené do hlavní

Lyžařské terény Hintertuxu se rozléhají v kamenité vysokohorské pustině, završené ledovci, které stékají po svazích Gefrorene Wand, Olperer a Kaserer. Z nejvyššího vrcholu Gefrorene Wand (3 250 m) klesají po západně orientovaném ledovcovém svahu přímé a svižné červené sjezdovky slalomového charakteru plus jedna černá, obsloužené kotvami a starou dvousedačkou.

Protilehlé svahy pod Olpererem (3 200 m), obsloužené rovněž kotvami, jsou mírnější, vesměs modře značené, avšak tratě přímo podél vleků mají strmější střední pasáž, zakončenou rovinatým dojezdem k vlekům.

Oba ledovce se stékají na plošině, po níž roluje červená sjezdovka do mezistanice Fernerhaus (2 660 m) – zprvu je spíše plochá, postupně se ale rozbíhá a závěrečný hang je již strmý, má proto i lehčí serpentinovitou objížďku.

Po hřebenové a poctivě červené trati Spannagel, z níž se brzy odpojí ještě varianta Moräne, lze z Fernerhausu sjet až pod Sommerbergalm, k němuž z dojezdu tratí stoupá krátká 6sedačka.

V nejvyšším patře ledovcového areálu se rozléhá ještě ledovcová pláň pod vrcholem Kaserer (3 220 m) s rovnoměrnými modrými i červenými carvingovými magistrálami.

Zdejší sjezdovky jsou ideálním carvingovým hřištěm bez hluchých míst.

Na jižní straně hřebene z hlavního ledovce se rozlévá ještě zbytek ledovce Schlegeis (2 750–3 050 m) – červená sjezdovka je zpočátku poměrně strmá, její dojezd k pomalé 3sedačce je ale naopak téměř plochý.

Z přestupní stanice Sommerbergalm (2 100 m) vyjíždí ještě expresní 4sedačka s modře značenou, ale svižnou a hravě zvlněnou sjezdovkou pod Tuxerjoch (2 460 m).

Ze Sommerbergalmu se dá sjet do údolí (1 500 m) po zasněžované a příležitostně upravované, ale místy dosti strmé, úzké a neposedné ski-route anebo po dlouhé vyhlídkové, červeně značené sjezdovce Schwarze Pfanne, která odbočuje z Tuxerjochu. Po úvodním plochém traverzu se trať začíná propadat, v nejstrmějším úseku by jí slušelo i černé značení, v poslední třetině pak opět převážně jen traverzuje.

| 142 | TRAVEL REPORT

Zillertal 3000 4 000

Rastkogel Horbergjoch

Wanglspitz

R

Penken

Rastkogel

A

K

O

U

K

S

O

3 500

3 250

3 000 2 500 2 000

202 km 171 km

Karlsruhe

57 %

17 %

ŘÍJEN

os./hod.

ZÁŘÍ

SRPEN

ČERVENEC

KVĚTEN

ČERVEN

DUBEN

ÚNOR

BŘEZEN

LEDEN

0

m n. m.

123 300

25 4 5 14 1 9 4 2

Stuttgart

Eggalm

620

500

PROSINEC

26 %

1 000

LISTOPAD

Katzenmoos

2 630 m

1 500

www.zillertal.at

Linz

/stredisko/204

Rušnou kotlinu pod Penkenem spojuje 150místná kyvadlová kabina přes vrchol Wanglspitz Memmingen s jižními svahy Rastkogelu (2 550 m), které se mírně až velmi mírně svažují směrem k Vorderlanersbachu (1 300 m). Páteřní lanovkou je krytá 8sedačka Horbergjoch, již obtékají nenáročné červené a modré sjezdovky. Dlouhou přejezdovou cestou lze dojet ke kryté Basel převážně červenými sjezdovkami, od 6sedačce Lämmerbichl se strmějšími a spletitějšími jejíž nástupní stanice pokračuje úzká cesta do sousedního areálu Eggalm.

Bregenz

Enns

München

Steyr

Gmunden

Salzburg

Holzkirchen Bad Tölz

Schaffhausen

Bad Reichenhall

Konstanz

Kufstein Liezen

Garmisch

Saalfelden

Ramsau

Oberstdorf

St. Gallen

Zurich

Besancon

Innsbruck Mittersill Tamsweg

Vaduz

Luzern

Neuchatel

Penken

Mauterndorf

Feldkirch

Biel

Pontarlier

Bern

Samnaun

Chur

Spittal/Drau

Brixen

Wanglspitz Montreux

Sion

Horberg

Sierre

Hermagor

Bovec

Sondrio

Lugano

Feltre

Borgo Valsugana

Unterbergalm

Penken Annecy Aosta

Schneekar

Varese Gerent

Lecco Bergamo

Albertville

CENY SKIPASŮ ZILLERTAL Vicenza

Chambery

Milan Modane

Bled

Agordo

Bellinzona Martigny

Grenoble

Sterzing

Merano

Interlaken

Lausanne

Finkenberg

Údolí Zillertal je z Česka bezproblémově dostupné po dálnici přes MnichovLienz nebo Salcburk a Kufstein, bez dálniční známky se lze obejít Villach Klagenfurt na trase přes horské sedlo Achenpass. ObBolzano rovská ubytovací kapacita a obliba Zillertalu v sezóně ucpává jedinou hlavní silnici údolím, a to zejména v sobotuBelluno při výměně turnusů, Trento Ljubljana kdy se kolony nezřídka tvoří už před odboč-Udine kou na dálnici.

Bruneck

Davos

Fribourg

Geneva

Murau

Landeck

Turin

Brescia

dospělí 6 dní.....................................266,50 EUR

děti 6 dní (6–14 let) .............................

120 EUR Verona Venezia Padova

Mösl

Briancon

Penken (2 095 m), areál rozložený na stejnojmenném oblém hřebeni a dále na protějších vrcholech Horberg a Wanglspitz, je všestranný a přitom příjemně kompaktní. Do kotliny stékají v řídkém lese strmější červené a černé tratě, mírné dálnice školního charakteru se rozlévají po východním úbočí směrem k Mayrhofenu. Z Wanglspitzu (2 500 m) putuje dlouhá vyhlídková červená hřebenovka, z níž se později odděluje strmý černý rukáv. Po jižním svahu Penkenu směrem k Finkenbergu se roztahuje širokánské červené letiště, z něhož se odděluje nenápadná lesní červená trať k 6sedačce Katzenmoos. Z druhé strany k ní z Penkenu padá osamělá černě značená sjezdovka s dlouhým plochým dojezdem o úzké cestě.

Jižnímu svahu Horbergu (2 278 m) dominuje černá „direttissima“ podél 6sedačkové lanovky Schneekar, směrem k východu stéká široká pohodová červená k 6sedačce Gerent, od níž lze pokračovat velkým obloukem občasnými serpentinami zpět pod Horberg, anebo po nové černé trati Mösl prostorným lesním průsekem, místy ve velmi strmém sklonu, směrem do údolí. Na odvrácené straně Horbergu se mělkou kotlinou k Unterbergalmu vine ještě přímá červená sjezdovka.

CENY POBYTŮ hotel*** – ubytování s polopenzí a skipasem 3 000 Kč

4 000 Kč

apartmán (4 os.) – ubytování se skipasem 2 000 Kč

3 000 Kč

Orientační ceny pobytů vycházejí z nabídek CK a místních turistických kanceláří a jsou přepočítané na 1 den lyžování.

KLADY A ZÁPORY tři velké lyžařské arény se společným skipasem výkonné, pohodlné i luxusní lanovky sněhově spolehlivé lyžování po celou sezónu podobný charakter mnoha sjezdovek často nutný sjezd do údolí lanovkou velmi navštěvovaná oblast s rušnou dopravou

Trieste

Krvavec

| 143 | Eggalm Eggalm

Rastkogel Eggalm Nord

Lattenalm

Lanersbach

Vorderlanersbach

Eggalm (2 300 m) je nejklidnějším areálem celé houpačky, po jehož severovýchodním svahu stékají přímé i členitější, pohodovější i strmé červené sjezdovky, rolující po horských loukách i lesem. Sportovnější sjezdovky stékají k 6sedačce Eggalm Nord, naopak 6sedačku Lattenalm obtékají mírnější modro-červené zvlněné dálnice. Z údolního Lanersbachu vyjíždí 4místná kabinka, k níž z Eggalmu sjíždí strmá červená trať s plochým traverzovitým dojezdem.

Nejlepší sjezdovky pro lyžařské nezmary

Lyžaře, kteří rádi pociťují sílu gravitace, určitě zaujme dlouhá černá „direttissima“ z Horbergu, přímá a opravdu strmá trať, na jaře trpící svou jižní orientací. Za zajížďku stojí také nová sjezdovka podél nově vybudované přístupové kabinky z osady Mösl – původně červeně, nově již černě značená trať klesá prostorným lesním průsekem, místy ve velmi strmém sklonu, je perfektně zasazena do terénu, takže i při své přirozené členitosti dovoluje svižnou jízdu. „Povinný“ sjezd na Penkenu představuje i černá Harakiri, která se po mírnějším

nájezdu prudce láme do přímého a často „ledového“ hangu, jenž trestá jakoukoliv chybu „spláchnutím“ jezdce do hlubiny na úpatí svahu – nejpříjemnější je trať při čerstvě „nastříkaném“ povrchu ze suchého technického sněhu nebo při povoleném jarním firnu.

Lyžařsky mnohem přívětivější, přitom sportovní jsou ovšem sousední červené sjezdovky, proplétající se řídkým lesem – navíc čím dále od lanovek, tím méně frekventované.

Lákavá je i černě značená trať směřující k 6sedačce Katzenmoos – po strmém úvodu se ale změní v mírnou až plochou „šněrovací“ cestu. Panoramaticky neodolatelný je „hřebe-

nový“ sjezd z vrcholu Wanglspitz, který si lze v závěru zpestřit černě značenou „zkratkou“. Širé a převážně mírné pláně Rastkogelu lyžařské „nezmary“ nejspíš dlouho nezdrží, naopak sportovně laděné červené tratě na Eggalmu i díky jejich slabšímu ruchu mile překvapí.

Hintertux potěší především přehlednými terény pro rytmické stejnorodé oblouky s pevným vodivým sněhem, který díky slabší návštěvnosti v zimě vydrží v perfektním stavu až do odpoledne. Mimo jeho sjezdovky se přitom rozkládá i rozmanitý terén pro freeride, a to jak lehký pro nesmělé odskoky, tak náročnější, a dokonce i výpravný pro ty, kdo se chtějí zcela „ztratit“ z dosahu lyžařského ruchu. Ve vrcholu zimy jsou velmi příjemné freeridové svahy přiléhající ke 3sedačce Schlegeis, neboť jsou jižně orientované, a tedy slunečné, naopak na jaře vábí spíše severní svahy pod Gefrorene Wand a Olpererem. Zážitkovou „tečkou“ za lyžováním na Hintertuxu je pak sjezd do údolí po červeně značené, místy ale i strmější výletní trati Schwarze Pfanne z Tuxer Jochu, která „mizí“ daleko od lanovek a vleků do tiché horské kotliny.

Lyže, sauna, večeře a pořád dokola

Návrat z Hintertuxu na Penken zabere bez čekání na skibus a při optimální trase nejméně hodinu času, přičemž provozní doba lanovek končí poměrně striktně v 16 hodin, jen kabinky svážející do údolí jezdí déle. Nejpozději mezi druhou a třetí hodinou je tedy potřeba vydat se na cestu zpět. Aspoň tak „maniaci“ stihnou saunu či trochu après-ski, pak večeři a spát. A zítra nanovo. Vždyť třeba v Zillertal Areně na protilehlém svahu čeká dalších více než 140 km sjezdovek...

VOLNOST

DOCELA BLÍZKO ZAŽIJ JI OSOBNĚ SkiWelt.Tirol

www.skiwelt.tirol

| 144 | TRAVEL REPORT

Sterzing – Rosskopf

Kdo si Rosskopf nejlépe užije?

4 000

pohodový lyžař

3 500

I T

3 000

Á

sportovní lyžař

L

2 500

I E

17 km 15 km 35 %

překvapení nad dálnicí

49 %

1 000

948

4 900 LISTOPAD

ŘÍJEN

ZÁŘÍ

ČERVENEC

os./hod.

SRPEN

KVĚTEN

ČERVEN

DUBEN

ÚNOR

1 228 m

6 %m 0n. m.

1 1

/stredisko/140 CENY SKIPASŮ ROSSKOPF dospělí 6 dní........................................... 214 EUR děti 6 dní (8–16 let).............................. 150 EUR

CENY POBYTŮ

hotel*** – ubytování s polopenzí a skipasem 2 500 Kč

Tři areály na jeden skipas

Tento příměstský areál je svou velikostí, polohou mimo Dolomity a tím pádem i mimo platnost oblíbeného superskipasu, „odsouzen“ na okraj lyžařského zájmu, přinejmenším ve všedních dnech. Ty jsou přitom téměř zárukou velkorysého prostoru na sjezdovkách pro ty, kterým nevadí jeho skromnější rozsah a poloha mimo „značkové“ destinace. Náročnější lyžaři mohou při pobytu využít alespoň společný skipas s nedalekými areály Ratschings a Ladurns, který jim prostře dohromady už solidních 60 km sjezdovek.

Rosskopf

Nově až do údolí

Novinkou je i návratová trať do údolí, která odbourala až do loňska „povinný“ sjezd do údolí lanovkou – nová trať je lehce neposedná a točivá a v závěru „protíná“ dálnici překvapivě nízkým podjezdem (samozřejmě jen pocitově, místa nad hlavou je dost). V plánu je nová sáňkařská dráha podél kombinované lanovky Panorama, která spolu se stávající dráhou od horní stanice kabinky do údolí vytvoří nejdelší sáňkařskou trasu v Evropě, navíc ale bude možné sjíždět jen kratší horní úsek.

BŘEZEN

LEDEN

T

ěsně pod Brennerským průsmykem, přímo nad městem Sterzing, se rozpíná malý lyžařský areál Rosskopf, který svými parametry opravdu potěší, i když tomu při pohledu z údolí mnoho nenasvědčuje. Stará a poněkud stísněná kabinková lanovka totiž vyjíždí z okraje města přes hlučící dálnici, během pár minut ale lyžaře vynese do klidného a tichého horského světa, kde je čekají fantasticky modelované sjezdovky – široké, přirozeně členité s příjemnými zlomy, hupy a změnami sklonu, oscilující přesně kolem pomyslného červeného středu. Zabaví i náročnějšího lyžaře a navíc jejich kapacita výrazně převyšuje kapacitu dvou „horních“ lanovek – expresní 4sedačky, obsluhující lesní partie sjezdovek, a nové kombinované lanovky sestavené z 8místných kabinek a 6sedaček, která míří na nejvyšší vrchol areálu.

1 500

www.rosskopf.com

Nenápadný lyžařský areál Rosskopf trochu zná každý, kdo míří do Itálie po Brennerské dálnici – jeho přístupová lanovka totiž dopravní tepnu přímo křižuje. Jeho sjezdovky ale naopak zkusil jen málokdo.

Liduprázdné variace na červenou

2 830

500

1

Rosskopf:

2 000

PROSINEC

Text: Radek Holub

Sterzing

4 000 Kč

apartmán (4 os.) – ubytování se skipasem 1 500 Kč

3 000 Kč

Orientační ceny pobytů vycházejí z nabídek CK a místních turistických kanceláří a jsou přepočítané na 1 den lyžování.

KLADY A ZÁPORY vděčné červené sjezdovky kompaktní areál klidný ruch výborná dostupnost z dálnice

poměrně malý areál

zastaralá přístupová lanovka

| 146 | TRAVEL

SkiWelt Wilder Kaiser – Brixental

moderní rodinné středisko

A

reál SkiWelt Wilder Kaiser – Brixental je vzdálen jen 5 hodin jízdy ze středních Čech, nabízí 284 kilometrů sjezdovek, 21 sjezdů do údolí, 90 moderních lanovek a vleků. K tomu 3 sáňkařské dráhy s večerním osvětlením a také největší areál nočního lyžování v celém Rakousku.

Večerní lyžování

Večerní lyžování je v areálu SkiWelt Söll otevřeno od prosince 2019 do března 2020!

Se svými 10 km osvětlených sjezdovek poskytuje SkiWelt Söll největší nabídku večerního lyžování v Rakousku.

Večer nejsou platné permanentky pro denní, týdenní a sezónní lyžování, ani bodová karta! Noční lyžování a noční sáňkování nejsou zahrnuty v žádném z tarifů SkiWelt, Kitzbühelských Alp ani v tyrolské Snow Card.

Sáňkařské dráhy v oblasti SkiWelt Wilder Kaiser – Brixental

Očekávají vás hned 3 denně upravované, osvětlené a také podle potřeby zasněžované sáňkařské dráhy. Na sáňkařské dráze Hexenritt a Mond v městě Söll, jakož i na trati Astberg ve městě Ellmau/Going si přijdou sáňkaři na své ve dne i v noci. Sáně si můžete na místě zapůjčit v půjčovnách, které středisko SkiWelt u tratí provozuje.

SkiWelt Wilder Kaiser – Brixental

284 km sjezdovek

500 km z Prahy

1 892 m n. m.

620 520 km z Brna

Děti do 15 let zdarma!*

Lyžování zdarma od 3 dní

Oblast SkiWelt Wilder Kaiser – Brixental je kvůli svému profilu, zázemí a moderním lanovkám velmi populární mezi rodinami s dětmi.

V této rodinné lyžařské oblasti v zimní sezóně 2019/20 jezdí děti do 15 let věku zdarma! Akce platí v termínu 14. 3.–13. 4. 2020! *P okud si jeden z rodičů v době platnosti akce zakoupí skipas do oblasti SkiWelt s platností nejméně 3 dny, obdrží všechny jeho děti do 15 let (ročníky 2004–2013) pro stejné časové období skipas zdarma pro celou oblast SkiWelt Wilder Kaiser – Brixental.

www.skiwelt.at

« Skipas & postel v každém pobytu» www.mountainhotels.ch

| 148 | TRAVEL NEJDELŠÍ SJEZDOVKY ALP Text a foto: Radek Holub

Z ledovce po skalní římse Ledovcový lyžařský areál Glacier 3000 nad západošvýcarským letoviskem Les Diablerets se teprve nedávno rozrostl o novou červenou sjezdovku, která umožňuje nepřerušený a krajinově působivý sjezd z vrcholu až do údolí.

N

ejdelší sjezd v Les Diablerets svede lyžaře z širých a vyhlídkových ledovcových plání až do temného údolí, a to velmi pozoruhodně vedenými tratěmi, které se prosmýkají skalním masivem po římsách a kotlinou, nenápadně ukrytou mezi skalami. Trasa patří co do

panoramatické „zážitkovosti“ mezi nejvýjimečnější v Alpách, i když lyžařsky je poněkud neforemná. Začíná dlouhým traverzem plochého ledovce, z něhož se propadne do mělké skalní kotliny s příjemnou červenou sjezdovkou. Závěrečná třetina sjezdu se úzce proplétá lesem, zpočátku strměji a nakonec po rovině.

Š

V

Ý

C

A

R

S

K

O

Sněhově bývá sjezd bezproblémový od začátku zimy až do pozdního jara, alespoň tedy v úseku nad mezistanicí Oldenegg. Naopak úzký lesní sjezd do údolí bývá otevřen jen za dobrých sněhových podmínek ve vrcholu zimy.

Visutá kabinová lanovka z údolí na trase Reusch–Oldenegg není primární přístupovou lanovkou do areálu, a mívá proto řidší provozní interval. Na ni navazuje krytá 4sedačka Oldenegg–Cabane, na vrchol Scex Rouge pak pokračuje kapacitní kyvadlová kabina.

Pro výjezd na nejvyšší bod ledovce (Dome) je třeba ještě traverzovat ke stejnojmennému vleku a jím se nechat vytáhnout na vrchol.

Časová náročnost výjezdu a sjezdu

S

3750 3 750

1:10

Klein Matterhorn – Zermatt nejdelší sjezdovka Alp délka: 13 981 m převýšení: 2 200 m

3500 3 500

V

Dome des Diablerets max. sklon: 46,21 % 2 944 m n. m. Φ sklon: 19,63 %

00 4 000 m n. m.

3250 3 250

J

3000 3 000

převýšení: 1 609 m

2750 2 750 SJEZDOVKA: KOMFORT: GENIUS LOCI:

NEJ 10. trať s největším převýšením, sjízdným bez přerušení, ve Švýcarsku Atraktivita sjezdu

59

%

S jezd je pozoruhodný především výhledy a krajinnou kulisou, jíž prochází. Má i lyžařsky přívětivé pasáže, stejně jako krátké sportovnější úseky. Jeho značná část je ale úzká, traverzovitá.

šik m ád élk a:

2500 2 500 2250 2 250

84 16 m

1750 1 750

1500 1 500 1 250 Reusch 1250 1 335 m n. m.

1000 1 000

Lysá hora – Rokytnice n. Jiz. nejdelší sjezdovka ČR délka: 3 095 m převýšení: 652 m

KLADY A ZÁPORY krajinově působivý vysokohorský sjezd příjemně červená střední pasáž sjezdu kvalitní sníh po většinu sezóny

750

750

500

500

dlouhé ploché pasáže zřídkakdy možný sjezd až do údolí časově náročný výjezd z údolí na vrchol

Změřená náročnost sjezdu

23 %

51 %

20 %

250

6%

250

1 00501 00001 0059 0009 0058 0008 0057 0007 0056 0006 0055 0005 0054 0004 0053 0003 0052 0002 0051 0001 005

0

750

1500

2 250

3 000

3750

4500

5250

6000

6 750

7 500

8 250

9 000

9 750

10 500

11 250

12 000

12 750

13 500

14 250

0 15 000

00

2 000

0

0

Dôme Oldenhorn

Scex Rouge

Cabane

Oldenegg

Col du Pillon

Reusch

Sjezd začíná na přehledném a plochém ledovci na modře značené sjezdovce Dome, z níž se však brzy (200 m, 17 %) odbočí na dlouhý traverz, místy s nutností odpichování, a dále na nově vybudovanou červenou sjezdovku Red Run na úpatí Oldenhornu (1 800 m, 10 %).

Zprvu subtilní a traverzovitá trať se postupně o něco rozšíří a nakonec také příkře sklopí (300 m, 37 %, max. 46 %). Poté se u mezistanice Cabane spojí s červenou sjezdovkou Martisberg. Po svižném úvodu (600 m, 28 %) se změní v přívětivou načervenalou trať harmonicky ubíhající mělkou kotlinou (1 700 m,

20 %). V závěru se zanoří do uměle vystavěné skalní galerie a ve strmějším dojezdu dosáhne mezistanice Oldenegg (300 m, 33 %). Odtud traverzuje dále směrem do údolí (300 m, 10 %) na přímý načernalý hang (500 m, 35 %), následovaný úzkou serpentinovitou tratí v lese (800 m, 15 %). Ještě před dosažením dna údolí přichází poslední strmější, stále však točivá pasáž (400 m, 29 %) a pak už jen plochý dojezd lesem pod úroveň nástupní stanice kabinové lanovky Reusch – Oldenegg (1 000 m, 10 %).

Výstup do její stanice částečně usnadňuje provazový vlek.

Lyžařsky nejatraktivnější část sjezdu, červená trať Martisberg, podél kryté 4sedačky Oldenegg – Cabane

W W W. A L P EC I M B R A . I T

| 150 | TIPY A INSPIRACE: SNOWTOUR

Velký Javor: Češi vítáni!

Text: Andrea Drengubáková, foto: SNOWtour

Německý areál Arber (Velký Javor) se nachází jen 10 minut od hraničního přechodu v Železné Rudě.

Javor je nejvyšší šumavskou horou a zdejší lyžařský areál zase jedním z nejuniverzálnějších, protože dokáže pohostit stejně dobře jak začínající děti, tak profesionální lyžaře.

Ve stopě Lindsey Vonn

a černé sjezdovce Weltcupstrecke N možná trefíte podobnou lajnu, kterou tu v roce 2011 vykružovala lyžařská legenda Lindsey Vonn. Tehdy se tu totiž naposledy konal Světový pohár žen v alpském lyžování a obřím slalomem prolétla i slavná Američanka.

#ilikeArber

Tímto hashtagem můžete označovat své fotoúlovky z Arberu. Nejžádanějším fotospotem je tzv. Titanic, skála obehnaná lanem jen pár desítek kroků od výstupu kotvového vleku na vrcholu Javoru.

| 151 |

1

Mezi německými lyžařskými areály do 20 km sjezdovek je Javor absolutní jedničkou Německa, stejně jako v hodnocení dětských lyžařských parků. Už jen množství pojízdných pásů s oddělenými cvičnými svahy a množství a rozmanitost výukových pomůcek naznačuje, že děti jsou tu na prvním místě.

Ochutnávka Alp

huť alpské dovolené dokáže Velký Javor naladit svou C kuchyní, protože v jídelníčku najdete takové dobroty jako Germköndl, Curry Wurst nebo Gröstl. A můžete si je užít i s výhledem na Alpy, třeba z nejvýše položené restaurace v areálu Eisensteiner Hütte.

Česky s kýmkoli

a Javoru se nemusíte bát ani jazykové bariéry, protože N nejen v lyžařských školách, ale také v půjčovně lyží, v restauracích nebo dokonce s některými vlekaři se v pohodě domluvíte česky.

Arber jedním dechem „Family friendly“ i cenově

Že je Velký Javor zasvěcen rodinám s dětmi, dokazují nejen výukové parky a cvičné sjezdovky na Turnhofu, ale také rodinné tarify, a to ve variantě 2 dospělí a 1 až 2 děti. Například dvoudenní skipas Family 2+2 vyjde na 180 eur, tedy v průměru na osobu na 22,5 eur/den.

elký Javor je levnější a bližší alternativou k menším, V rodinně zaměřeným alpským střediskům – sklouznete se tu na nadprůměrně širokých sjezdovkách, užijete si komfort moderních lanovek včetně gondoly a lyžování můžete završit alpskými dobrotami, jako je Gröstl či Germknödl. To vše za necelé 3 hodiny z Prahy.

Více informací:

www.arber.cz

| 152 | TRAVEL

Aqualand Moravia Svět vodní zábavy pro děti i dospělé!

Aqualand Moravia, který najdete v Pasohlávkách na jižní Moravě, je nejmodernější zábavní vodní centrum v České republice.

Odměnou za vaši návštěvu vám bude nekonečná zábava pro děti i dospělé, adrenalin, relaxace, dobré jídlo a úžasný výhled na Pálavu a Novomlýnská jezera.

K

vodním radovánkám slouží až 15 vnitřních a venkovních bazénů, některé s vodou z místního termálního vrtu MU-3G Mušov, která má parametry přírodního léčivého zdroje. Voda je výjimečná a vzácná svým složením, komplexními a blahodárnými účinky. Velmi oblíbené jsou venkovní termální bazény Romulus a Remus, které jsou vyhřáté na 37 °C a nabízí tak i v zimě dokonalý relax ve spojení s jedinečným výhledem.

Děti i dospělí si zde užijí dobrodružství, zábavu a adrenalin. V Aqualandu Moravia najdete až 20 tobogánů a skluzavek o celkové délce 1,7 km. Rozhodně nepřehlédněte atrakci U-Wave, na které zažijete přetížení 2G,

v létě pak raritu ve střední Evropě, jedinečné tobogány Abyss a Boomerango.

Vyznavači klidu a relaxu ocení wellness centrum Forum Romanum Wellness s bohatým saunovým světem, které je součástí Aqualandu Moravia. Najdete zde až 24 saun a relaxačních procedur, jako je například tepidarium, infrakabina, vířivky a mnoho dalších. Dopřejete si masáž či zábal těla, balneo koupel v sirné vodě s blahodárným účinkem anebo se zúčastníte saunového ceremoniálu.

Od loňského podzimu otevřel Aqualand Moravia novou zónu Pálava Wellness, která je dekorována moravskými a vinařskými prvky. Unikátní prostory lákají na spoustu zajímavých novinek, jako je panoramatická

sauna s výhledem na Pálavu, sněžná jeskyně Lednice nebo venkovní vířivka Morava.

Z léta aquapark zachoval jednu skvělou novinku! Děti do 6 let mají i nadále vstup do Aqualandu Moravia zdarma, tak neváhejte a vyrazte si užít den s dětmi. Pro dospělé mají v Aqualandu Moravia skvělou vychytávku, tzv.

Happy Days. Pondělky jsou skvělou příležitostí pro seniory, jak si užít odpočinek za skvělou cenu. U vstupu se senior prokáže průkazem, který dokazuje, že je mu víc než 60 let, a následně si může zakoupit vstupenku do aquaparku za 329 Kč na osobu bez wellness nebo za 449 Kč na osobu s wellness. Dalšími šťastnými dny jsou Wellness úterky, středy a čtvrtky, kdy můžete využít zvýhodněné vstupné na 240 minut ve Forum Romanum Wellness a Pálava Wellness. Každá dospělá osoba získá slevu 30 % a vstup můžete zakoupit kdykoliv během dne. Do třetice si můžou Happy Days užít také rodiny. Každý pátek můžete zakoupit vstupenku pro 1 dospělou osobu a k tomu získáte vstup pro 1 dítě do 18 let zdarma. Akční Happy Days vstupenky zakoupíte přímo na pokladně Aqualandu Moravia.

| 154 | TIPY A INSPIRACE: SNOWTOUR

Harrachov v číslech

Text: Andrea Drengubáková, foto: SNOWtour

Harrachovské sjezdovky patří mezi krkonošskými k těm nejoblíbenějším, a to nejen díky jejich délce, prostornosti, ale i sportovnímu ladění. Lyžovačku pak můžete zakončit s drinkem v lehátku nebo netradičním dezertem.

357 Takové převýšení nabídne nejoblíbenější harrachovská sjezdovka Červená II, která z vrcholu Čertovy hory spadá až do centra Harrachova. První část je poměrně mírná, pak ale přijde dlouhý, svižný a přehledný úsek, který díky stínu drží i dlouho po „otvíračce“.

1

Pokud u výstupu stanice lanovky z Rýžoviště zamíříte na černou sjezdovku, čeká vás kilometr dlouhý černý padák, lahůdka zkušených lyžařů. Na konci ale následuje dojezd do roviny, takže na posledních pár desítkách metrů můžete oblouky opravdu „pustit“.

| 155 |

2 200 m

8

Nejdelší sjezdovkou Harrachova je modrá Turistická, která patří i k nejdelším sjezdovkám v České republice. Ze začátku se vine po rovinaté cestě, kde je dost času učit se první oblouky v pluhu, v druhé polovině ale přijde prudší padáček, který začátečníky může překvapit, zkušené ale potěší možností rychleji překlápět lyže na hrany.

Tolik hodin můžete přes den lyžovat na harrachovských sjezdovkách, protože provoz lanovek startuje už v 8:00 hodin. Strategičtější je začít na Rýžovišti, které je východně orientované, a tak tam od rána svítí sluníčko, přičemž v prosluněných dnech tamní tratě brzy měknou. Po několika jízdách na Rýžovišti se můžete vydat na severní sjezdovku Červená II, jejíž prostřední a nejdelší úsek je převážnou část dne ve stínu.

11 hod.

Kolem jedenácté hodiny, když už se svahy začnou zaplňovat pozdě příchozími, opřete lyže do stojanu a odměňte se nějakou poctivou dobrotou na terásce restaurace Rejžák, která je relativně odhlehlá od hlavního centra dění, a tak nebývá přeplněná. Kromě poctivého vepřového kolena, aperolu nebo extra chmelené dvanáctky si tu můžete vychutnat i výhled na prosluněné parkoviště u lanovky.

690 Kč Na tolik vyjde půldenní lyžařská výuka pro děti v lyžařské škole Classic School v dětském parku Brumík na Rýžovišti.

Dětem je k dispozici lanáček, podjezdové branky a slalom v kuželech a výuka probíhá hlavně formou her a soutěží.

Harrachov jedním dechem

Harrachov má spíše sportovně laděný kopec a parametry tamních sjezdovek uspokojí i náročné závoďáky, i když disponuje také dvěma dětskými výukovými parky. Atmosféra harrachovské městské promenády s hospůdkami a sportovními obchody ovšem láká k návštěvě i horské požitkáře, kteří chtějí nasávat krkonošskou atmosféru.

Více informací:

www.skiareal.com

| 156 | TRAVEL

Harrachov: lyžování od osmi do osmi V krkonošském městečku pod Čertovou horou má lyžování díky hraběti Harrachovi tradici už od 19. století. Ačkoliv dominantou svahu jsou skokanské můstky, hlavním lákadlem jsou dnes harrachovské sjezdovky.

Spolehlivou železniční dopravu do Harrachova využijí především lyžaři z Liberce a Jablonce nad Nisou. Vlakem se dostanete do Harrachova bez přestupu přibližně za 1 hodinu a 20 minut. Spoje Českých drah odjíždějí z Liberce v 6:36 a 7:36, z Jablonce n. N. v 6:57 a 7:57 h, na nádraží v Harrachově přijedou v 7:53 nebo 8:53 h. Od nádraží navazují do skiareálu místní autobusy (odjezd v 8:05 a 9:05 h).

Sportovní areál Harrachov poskytuje od 11. 1. do 29. 3. 2020 slevu 20 % na 300bodový skipas po předložení voucheru ČD Ski Harrachov, který cestující získá na pokladně ČD nebo u průvodčího vlaku. Sleva se neposkytuje na jízdenky vydané ve stanicích Tanvald, Sklarska Poręba Huta.

Z

Čertovy hory stékají do Harrachova a Rýžoviště 4 sjezdovky, které obsluhují dvě lanové dráhy a vlek. Dalších deset vleků v rámci městečka slouží hlavně dětem a začátečníkům na cvičných loučkách. Kromě začínajících lyžařů si v Harrachově užijí také zdatnější lyžaři a profesionálové, vždyť na zdejší černé sjezdovce trénuje i rychlostní lyžař a harrachovský rodák Radek

Bližší podmínky použití slev najdete na:

Čermák. Nejoblíbenější je červená „dvojka“, která vede z vrcholu do centra města, je 1 850 metrů dlouhá, rozmanitá a díky své severní orientaci poskytuje i při pěkném jarním počasí výborné sněhové podmínky až do odpoledních hodin. Osvětlený vlek ve spodní části sjezdovky nabízí možnost večerního lyžování. Červená II bývá zároveň mezi posledními sjezdovkami, které se na českých

www.cd.cz/cdski horách zavírají, sníh tu vydrží zpravidla až do poloviny dubna.

Harrachov je jedním z mála středisek, kde provoz startuje už od osmi hodin. Lanovky jsou v provozu do šestnácti hodin. A lyžařský vlek Doplík pak s malou přestávkou na úpravu zajišťuje večerní lyžování až do 20 hodin.

Špičák na Šumavě: největší areál Plzeňského kraje V největším sportovním areálu na Železnorudsku a v celém Plzeňském kraji – Ski & Bike Špičák – si můžete až do konce března zalyžovat na 8,5 km rozmanitě modelovaných sjezdovek.

Z

e svahů Špičáku se spouštějí jedna černá, dvě červené a dvě modré sjezdovky. K dispozici je také samostatný areál pro děti a začátečníky včetně pohyblivého koberce. Výuku lyžování s tradicí už od roku 1975 zajišťuje zdejší vyhlášená lyžařská škola.

Novinkou je možnost pořídit si libovolný skipas on-line a nahrát si jej na čipovou kartu areálu v pohodlí domova a bez (víkendové) fronty před pokladnami.

V nabídce jsou také společné skipasy s dalšími železnorudskými areály Belveder a Nad Nádražím.

Vlakem ČD se dostanete z Plzně až téměř ke sjezdovce Ski & Bike Špičák za pouhé 2 hodiny. V zimní sezoně do 15. 3. odjíždí z Plzně spěšný vlak Českých drah Sp 1702 v 6:50 a na Špičáku u sjezdovky zastaví v 8:48. Zpět je pro návrat vhodný rychlík R 775 s odjezdem ze Špičáku v 16:29 s příjezdem do Plzně v 18:19 h.

Od 11. 1. do 29. 3. 2020 poskytuje skiareál Ski & Bike Špičák slevu 20 % na celodenní permanentky lyžařského střediska cestujícím ČD. Sleva se poskytuje na jízdenky vydané ve stanicích a zastávkách na trase Plzeň–Klatovy–Špičák, a to pouze v tomto směru. Sleva se neposkytuje na jízdenky vydané ve stanici Železná Ruda-Alžbětín.

| 157 |

Lyžování je nejrizikovější zimní sport

Helma je nutností

P

odle dat ERV Evropské pojišťovny se při lyžování nebo snowboardingu někdy zranila čtvrtina Čechů. Mezi nejčastější zranění patří úrazy kolenních vazů, zlomeniny dolních končetin a zranění zápěstí či loktů. Riziko úrazu ale můžeme sami snížit, pokud dodržíme několik zásad.

Mezi ty základní patří servis lyží. Špatný stav vybavení je totiž příčinou každé třetí nehody na svahu. Odborníci z horské služby doporučují vždy před první jízdou alespoň krátkou rozcvičku. Velmi užitečné je znát a dodržovat pravidla FIS. Naprostou nutností je pak používání helmy, ideálně spolu s chráničem páteře.

Helma je v některých zemích dokonce povinná.

Přesto ji ale vždy nasadí pouze 7 z 10 dospělých Čechů. U dětí jsou naštěstí zodpovědnější a nasadí jim helmu v 97 % případů.

Důležité je také cestovní pojištění. Lékařská péče v zahraničí je totiž výrazně dražší než u nás a Evropský průkaz zdravotního pojištění, tzv.

EHIC kartu, lze uplatnit pouze ve státem provozovaných zařízeních. Většina klinik v horských oblastech je ale soukromá. EHIC karta také nekryje náklady na transport do nemocnice nebo zpět do ČR. V dnešní době je přitom zcela běžné, že převozy zajišťují helikoptéry, které se snadněji pohybují v horských oblastech. Cena

Y, V Z Ý V É V O K, N VY O R NOVÝ NOVÉ SLE J E D O PR Ý V Í ZIMN

% 0 –7 AŽ O

*

vzletu vrtulníku ale vyjde na více než 100 tisíc korun.

Při sjednávání cestovního pojištění lidé hledí zejména na výši limitů. To je však základní chyba. Limity samozřejmě musí mít nějakou minimální výši, ta by u léčebných výloh na hory měla odpovídat dvěma milionům korun. Stejně je to v případě limitů pojištění odpovědnosti za způsobenou škodu. Klíčovým parametrem je ale kvalita asistenčních služeb, které zajistí nutnou pomoc v případě komplikací.

www.ERVpojistovna.cz

Zdroj: ERV Evropská pojišťovna

Lyžařská sezona je v zahraničí v plném proudu.

Podle statistik ERV Evropské pojišťovny je ale lyžování nejrizikovějším zimním sportem. Každý třetí úraz na lyžích je vážný a na snowboardu je to dokonce 55 % všech úrazů.

–41 %

4 599,– MÍSTO 7 799,–

X PRO CRUISE

Dámská a pánská lyžařská obuv // 3D vnitřní botička // dám./pán. flexe: 80/90

E –E3ZD0OV% É LYŽ

8 899,–

NA SJ

PO SLEVĚ 30 %

6 229,–

CLOUD 7 + E L 10

Dámské lyže // jádro: Densolite // konstrukce: Cap // technologie: Bend-X

*Slevy jsou počítány z „MÍSTO“ cen. Ceny „MÍSTO“ jsou nezávazné doporučené spotřebitelské ceny. Nabídka platí ve všech kamenných prodejnách Hervis Sports v ČR od 23. 1. do 26. 2. 2020 nebo do vyprodání zásob. Tyto a mnoho dalších produktů za skvělé ceny naleznete také na www.hervis.cz.

| 158 | TIPY A INSPIRACE: SNOWTOUR Text: Andrea Drengubáková, foto: SNOWtour

Špindlerův Mlýn a jeho nej Krkonošská jednička Špindlerův Mlýn láká nejen na sjezdovky prvotřídních parametrů, ale čím dál více i na atrakce a programy inspirované světovými resorty. Díky Fresh Tracku můžete být na sjezdovkách jako první a unikátem je i skipas, se kterým se nečeká ve frontě.

Jako první

Kdo se o ranní manšestrové proužky nerad dělí, využívá tzv. Fresh Track, kdy se omezenému počtu lyžařů otevřou turnikety už v 7:30, tedy o hodinu dříve než běžným návštěvníkům. Fresh Track se ve Špindlu koná každý pátek, sobotu a neděli a součástí je i snídaňový bufet v restauraci Spindl Gastronomy. I když cena 2 490 Kč za tento zážitek je smělá, ne vždy se na všechny zájemce dostane.

Mísečky ve vzduchu

estrý a pravidelně udržovaný snowpark s vlastní P pomou najdete ve střední části areálu Mísečky.

Vyzkoušet si tu můžete menší i větší skok a několik jednodušších překážek, jako jsou bedýnky a zábradlí.

| 159 |

Carvovací nirvána

Nejprostornější poježdění nabízejí obě medvědínské sjezdovky, které jsou přes 2 km dlouhé, široké a přehledné. Červená je na rozdíl od své modročerné sousedky hned od počátku „do rychla“ a zejména úvodní polovina je po ránu lyžařsky slastná.

S aperolem do lehátka

trúdl s vanilkovou polevou a Aperol Spritz Š z restaurace Na Pláni ve Svatém Petru si nejlépe vychutnáte v lehátku s výhledem na zasněžené krkonošské hřebeny včetně Medvědína.

Nečekejte!

pindlerův Mlýn jako první v Česku zavádí tzv. Š flexi ceny skipasů, jejichž cílem je rozptýlit lyžaře rovnoměrněji v průběhu sezony. Ve vytížených termínech jsou ceny až překvapivě vysoké, v méně vytížených zase nízké. Aktuální cena závisí na obsazenosti, počasí i dalších faktorech, obecně ale platí, že čím dříve koupíte skipas, tím levněji lyžujete. A kdo nechce čekat ve frontách, může si za 2 990 Kč připlatit za tzv. fast pass.

Špindlerův Mlýn jedním dechem

yžařskými přednostmi Špindlu jsou v česL kých poměrech ojediněle dlouhé a přehledné sjezdovky a značná sněhová jistota.

Je to ale zároveň místo, kde se počítá „být viděn”. A rozhodně se tu nebudete nudit ani bez lyží.

Více informací:

www.skiareal.cz

| 160 | TIPY A INSPIRACE: SNOWTOUR

Jizera: šikovně červené sjezdovky

Text: Andrea Drengubáková, foto: SNOWtour

Pokud v Krkonoších zatoužíte po svižném svezení bez front, zadejte si do navigace nenápadné areály Kamenec nebo Šachty, které disponují příjemně červenými sjezdovkami. Obě střediska nabídnou i večerní lyžování na zhruba kilometr dlouhých tratích.

Nej sjezdovka

íky své přehlednosti a akorátně svižnému sklonu D patří kamenecká trať č. 1 vůbec k nejpovedenějším červeným sjezdovkám u nás. Hned od výstupu vleku můžete zahájit šňůru poctivých carvingových oblouků, které až do konce sjezdovky nemusíte kvůli žádným terénním nepřehlednostem přerušovat.

3-2-1-start!

V Kamenci si lyžovačku můžete zpestřit i jízdou v měřeném slalomu postaveném na trati č. 2. Branky jsou postavené pěkně do plynula bez potřeby příliš zavírat oblouky, takže jde o zábavu pro lyžaře jakékoli úrovně.

| 161 |

Večerní pilování

okud chcete vypilovat svůj lyžařský styl a přes P den nemáte čas, můžete v Šachtách využít i privátních lekcí při večerním lyžování. Za 990 Kč se vám na celé dvě hodiny bude plně věnovat profesionální instruktor lyžařské školy Yellow Point.

Jako v Alpách

restauraci i u nástupu vleku v Kamenci si po lyžování V můžete dopřát oblíbený „šnaps“ hruškovice s hruštičkou, díky které se budete cítit skoro jak na après-ski v Rakousku.

Pak už zbývá jen zapět typický „après-ski šlágr“ Hulapalu!

Lyžařský deníček pro špunty

odinným „lapákem“ Šachet je dětský park na PetrušR kových vršcích, kde se děti prvním krůčkům učí ve speciální vyhrazené zóně s tahátkem a nadprůměrným množstvím výukových prvků od kuželů, figurek, podjezdových branek po molitanové podložky na ťapání a lyžařský kolotoč. Výuka dětí probíhá formou her, soutěží a závodů a své úspěchy si špunti zaznamenávají do speciálního lyžařského deníčku.

Jizera jedním dechem

Září každý den

ecelý kilometr osvětlené sjezdovky si můžete užít N při večerním lyžování v Šachtách, které za příznivých podmínek probíhá každý den od 18 do 21 hod. Díky červenému značení tratě a třem terénním zlomům sjezdovka oslovuje zejména sportovní lyžaře.

atímco Šachty svým dětským parkem a přehledZ ným cvičným svahem lákají především rodiny s dětmi, Kamenec je se sportovními a pohříchu poloprázdnými sjezdovkami krkonošským tajným tipem, kam za sportovní lyžovačkou bez davů. Oba areály potěší kvalitním večerním lyžováním.

Více informací: www.snowhill.cz

| 162 | TRAVEL Co s sebou na skialpinistický výlet?

Skialpové začátky

na tom nejlepším místě i s nejlepším vybavením

Nejoblíbenějšími výstupy po setmění jsou díky převýšení ty z Janských Lázní na Černou horu, a pokud chcete vyzkoušet rovnou něco delšího, pak zkuste trasu z Pece přes Pražskou boudu na Černou horu a pak sjezd do Janských Lázní. Záda vám bude krýt zkušený průvodce a poradí se základy skialpinismu i s nečekanými problémy, které v terénu můžou nastat.

Podrobnější informace o trasách najdete na webu skiresort.cz. Skialpinistický výlet s průvodcem ze SkiResort Live je třeba si objednat na live@skiresort.cz minimálně 2 dny předem a lze ho koupit také jako dárek. Mrkněte na skiresortcard.cz.

Kam vyrazit v Krkonoších s guidem ze SkiResort Live?

S průvodci ze SkiResort Live můžete vyrazit na krátkou či dlouho trasu, a to přes den i po setmění. Kdo si chce užít nejhezčí výhledy, měl by zvolit trasu z Velké Úpy přes Růžohorky na Sněžku a pak zpět do Pece. V rámci kratšího výletu se můžete podívat na Portášky, nebo si dát vrcholový drink a něco na zub až na Růžohorkách.

FOTO: ATOMIC AUSTRIA GMBH

V

rámci průvodcovaných skialpinistických výletů se naučíte správně zacházet s vybavením a ovládat základy pohybu v horách. Se svým guidem se podíváte na ta nejhezčí krkonošská místa, třeba na Sněžku, nebo na Černou horu. „O vybavení se postaráme my, během nastavení vybavení stihneme trochu teorie.

V teple půjčovny jde všechno hladce, třeba i nalepit pásy, ale v terénu, kde fouká, to už taková legrace nebývá. Tam v nesnázích pomůže průvodce a poradí i s dalšími úskalími,“ vysvětluje David Štencl z půjčovny SkiResort Live.

Do terénu vyrazíte na těch nejlehčích a nejkvalitnějších setech od značek Salomon a Atomic. „SkiResort Live půjčovny jsou vybaveny novou kolekcí 2020, kde nechybí propracované boty Atomic Backland Expert Boa, v kombinaci s lyžemi Backland 85 a 78 s hybridními pásy. Tyto komplety ohromí nejen svojí váhou, ale především pohodlím při výstupu a jednoduchostí na ovládání. Když vám budou sedět, můžete si je na místě i koupit za lákavých podmínek. Máme vyzkoušeno, že nejlíp se o nákupu skialpů přemýšlí při výstupu na Sněžku,“ usmívá se Jakub Janda ze SkiResort Live. Ostatně vybírat skialpy k zapůjčení či koupi můžete i z pohodlí domova. Koukněte do online katalogu na skiresort.cz.

FOTO: ATOMIC AUSTRIA GMBH

Pro nováčka je to oříšek – vybrat správné lyže, poprvé nalepit pásy a správně nastavit boty na stoupání. S jeho rozlousknutím a prvními krůčky „na pásech“ vám rádi pomůžeme ve východních Krkonoších v půjčovně a lyžařské škole SkiResort Live.

FOTO: SKIRESORT ČERNÁ HORA – PEC

K dobré náladě si sebou vezměte: nepromokavou bundu a kalhoty, teplou druhou vrstvu (péřovku), čepici, rukavice (tenké na stoupání, teplé na sjezd), druhé tričko na převlečení do suchého, batoh á 20 litrů, čelovku, sluneční a lyžařské brýle, krém na pleť, termosku na čaj a lehkou sladkou svačinu.

SkiResort Live půjčovna Janské Lázně, Pec pod Sněžku, Velká Úpa Kontakt: 733 737 840; live@skiresort.cz

| 164 | TIPY A INSPIRACE: SNOWTOUR

Skiaréna Jizerky:

Text: Andrea Drengubáková, foto: SNOWtour

výuka, odpočinek i adrenalin

Hlavním areálem jizerskohorské Skiarény je Tanvaldský Špičák, pro který jsou charakteristické dlouhé sportovní sjezdovky a boulařská trať. Skipas ale platí také v rodinném areálu Severák a v Bedřichově.

Branky, skoky, vteřiny…

hruba ve střední části Závodní Z sjezdovky narazíte na pestrý Adrenalin park, který zahrnuje boulařskou trať, snowparkové skoky a také měřený slalom. Že to není nic pro ořezávátka, dokládá fakt, že se tu pořádaly závody Českého poháru ve skicrossu i v akrobatickém lyžování. Měřený slalom a snowparkové skoky jsou otevřené i veřejnosti.

Barvy všechny

a Tanvaldském Špičáku se svezete na sjezdovkách všech stupňů N obtížnosti. Zatímco méně zdatní mohou kroužit pohodové oblouky na modré Turistické nebo modro-červené Kostelní, sporťákům se bude spíš zamlouvat členitá červená sjezdovka Závodní. A pak je tu ještě černý Slalomák.

| 165 |

S dětmi na Sever(ák)!

everák je specialistou na děti – jeho krátké mírné S svahy jsou rozdělené do několika zón, aby malí lyžaři mohli systematicky postupovat od kolotoče, pojízdného pásu a nejmírnějších svahů po ty delší a o něco náročnější.

U Pepika

a Severáku převládá lyžařská pohoda, kterou si N nejvíc užijete v barevných relaxačních pytlích u bufetu U Pepika, důmyslně umístěných na jižní stranu. Dobrou náladu tu tak načerpáte nejen ze slunečních paprsků, ale třeba i z horké medoviny!

„Must-eat“

Tanvaldského Špičáku byste neměli odjet, dokud Z neochutnáte tamní „špičáckou svíčkovou“ ve Ski Chatě Špičák u výstupu sedačkové lanovky. Na Špičák se přitom nemusíte jen koukat, ale můžete ho mít i na talíři v podobě šlehačky na brusinkách.

400

Tolik sjezdových kompletů má v nabídce půjčovna lyží na Tanvaldském Špičáku, kde můžete vybírat mezi značkami K2, Elan a Rossignol. Kromě lyží si tu dále můžete zapůjčit běžky, snowboardy a nově i sněžnice. Se službou „nohy v suchu“ si navíc přes noc můžete nechat zapůjčené vybavení vysušit a připravit na ráno.

Skiaréna Jizerky jedním dechem

anvaldský Špičák potěší rozmanitými sjezdovkami T a kvalitním zázemím s moderní půjčovnou a z loňska i novou čtyřsedačkovou lanovkou s bublinou.

Severák pak patří mezi nejlepší areály pro výuku dětí u nás.

Více informací: www.skijizerky.cz

| 166 | TIPY A INSPIRACE: SNOWTOUR

Dolní Morava: továrna na zážitky Text: Andrea Drengubáková, foto: SNOWtour

Dolní Morava se parametry svých sjezdovek řadí mezi top střediska v České republice. V množství a grandiozitě atrakcí ovšem Dolní Morava převyšuje dokonce i mnohé zahraniční resorty. A letos k nim přidává novinku v podobě mamutí horské dráhy.

12

Tolik metrů měří tunel na Funline U Slona, čímž se pasuje na nejdelší sněhový tunel v ČR. Kromě tunelu zahrnuje Funline také mírné klopené zatáčky a terénní vlny a představuje tak zajímavé lyžařské zpestření pro malé i větší lyžaře. Funline se tunelem křižuje se skicrossovou tratí, která je už ovšem jen pro zdatné.

7:30

Už v půl osmé se můžete v rámci tzv. První stopy vydat za tím nejčerstvějším manšestrem! První stopa probíhá každou sobotu od 7:30 do 8:30, a to na třech sjezdovkách – Sněžník A, Sněžník B a na nové modré sjezdovce Vyhlídkové. První stopy se může zúčastnit jen omezený počet osob, které se po třech sjezdovkách dokážou rozprostřít tak, že můžete mít trať prakticky jen sami pro sebe.

| 167 |

Nej sjezdovka

ždy si pochvalujeme krátkou červenou sjezdovku Slamník, V která se spouští z nejvyššího bodu areálu a díky méně kapacitní pomě se pista jen tak „nezalidní“. Velkorysá šířka a příjemný sklon přímo vybízí ke sportovnímu řezanému oblouku.

Kam při západu slunce? Na sáňky!

ilovníci klasických sáněk se na Dolní Moravě mohou vydat za M večerním sáňkováním lanovkou U Slona, od jejíž horní stanice na vás čeká sjezd dlouhý 2,5 km. Osvětlená sáňkařská dráha je při příznivých sněhových podmínkách k dispozici každé úterý, pátek a sobotu a sáňky vám zapůjčí přímo u lanovky. Pokud přijdete hned na „první sáňkařské lano“, stihnete první jízdu ještě za romantického západu slunce.

Fish&Chips

okud si zrovna nelibujete v klasickém bufetovém občerstvení, P jako jsou langoše nebo párky v rohlíku, navštivte vloni novou restauraci Skalka, která zaujme nejen nadčasovým designem, ale také skladbou jídelníčku.

Dolní Morava jedním dechem

Mamutí dráha

etošní horkou novinkou je gigantická horská dráha, příznačně L pojmenovaná Mamutí. S délkou 3 km jde o nejdelší horskou dráhu v České republice a druhou nejdelší v Evropě. Dvakrát se projedete ve 360stupňové otáčce, dále v osmičkové smyčce a na nespočtu terénních vln, takže si užijete opravdu adrenalinovou jízdu.

olní Morava je zimním zážitkovým D lunaparkem protkaným sjezdovkami všech stupňů obtížnosti. Díky lyžařským i nelyžařským možnostem vyžití láká resort především rodiny s dětmi, černá sjezdovka Sněžník A a červená sjezdovka ze Slamníku zase přitahuje velmi náročné lyžaře.

Více informací:

www.dolnimorava.cz

| 168 | TIPY A INSPIRACE: SNOWTOUR

Bílá v příslovích

Text: Andrea Drengubáková, foto: SNOWtour

Ski areál Bílá je všestranné lyžařské centrum přívětivé ke všem výkonnostním typům lyžařů.

Zatímco severní svah má skoro závodní charakter, jižní strana hostí jeden z nejlépe vybavených dětských parků v Česku. I když je Bílá největším střediskem Beskyd, působí útulně.

„Kdo dřív přijde, ten si dřív ukrojí“

do chce krájet ten nejčerstvější manšestr, musí být K v Bílé připraven v 8:30. Hned zrána lákají prosluněné ranní pisty na jižní straně, která je obsluhovaná kotvovým vlekem, naopak stinné sjezdovky na severním svahu s lanovkou vydrží pěkně tvrdé i později, pokud si třeba přispíte.

„Komu se zelení, tomu se červení“

říslovečně „zelenit“ se vám může na sjezdovce P Zelené, stékající po severním svahu, která má příjemný červený sklon a její jen nepatrná členitost vám příjemně zpestří jízdu ve svižných obloucích. Díky příjemné šířce patří mezi nejoblíbenější sjezdovky Bílé.

| 169 | „Kdo si hraje, ušetří“

aše děti na Bílé nebudou V mít čas zlobit, protože je zaměstná pestrá škála atrakcí a dalších lyžařských pomůcek největšího lyžařského parku v Beskydech. S instruktory lyžařské školy Sun Ski se zabaví v rámci lyžařských lekcí v podjezdových brankách, samy se pak mohou oddávat tempu lyžařského kolotoče přímo v parku. S lekcí od lyžařské školy je vstup do dětského parku zdarma.

„Bez práce nejsou frgále“

a svůj lyžařský výkon Z se můžete náležitě odměnit poctivým koláčem, tedy na Bílé pravým valašským frgálem, který tu prodávají lokální výrobci.

Zakoupíte ho u stánku vedle pokladen a díky praktickému obalu si ho můžete vychutnat v lehátku na prosluněné jižní straně.

„Nechoď kolem horké bramborové kaše“

echoďte kolem horké kaše, ale objedN nejte si ji v restauraci hotelu Bauer, ideálně s hovězím a houbami. Restaurace se nachází přímo pod jižními svahy a servíruje zvýhodněné obědové menu s polévkou a dezertem. Porce bývají štědré a chutné.

Bílá jedním dechem

„Na Bílé huj, v údolí fuj“

akmile se nížiny pod Beskydy zahalí do mlhy, vězte, že na Bílé si J možná užijete slunečné počasí. Na šedivé mrky se pak můžete dívat pěkně z dálky a z výšky, třeba z vyhlídky u dřevěného Zbojníka (774 m) nedaleko horní stanice lanovky.

ílá je oblíbeným sportovním areálem B zejména kvůli červené sjezdovce FIS, na které se pořádají i závody mezinárodního formátu. Přesto je to útulné místo, k čemuž přispívá i samotná malebná obec Bílá s klasickými dřevěnými stavbami, jako je tamní kostelík.

Více informací:

www.skibila.cz

| 170 | TIPY A INSPIRACE: SNOWTOUR

Karolinka: pro děti i freestylisty Text: Andrea Drengubáková, foto: SNOWtour

Karolinka je milým beskydským areálem, který je dobře dostupný přímo z hlavní cesty od Vsetína.

Co mu chybí v počtu sjezdovek, to dohání perfektně připraveným snowparkem a večerní zábavou v restauraci U vleku.

Střelci jedou rovně

d výstupu vleku se můžete rozhodnout, jestli O pojedete mírnější červenou sjezdovkou zakroucenou do jedné velké zatáčky, nebo to „pošlete“ rovně po černém prudkém padáčku.

1

Tak dlouhá je v kilometrech sjezdovka Hlavní, která představuje lyžařskou tepnu celého areálu. Trať je obsluhovaná kotvovým vlekem, takže se jen tak nepřelidní, a poskytuje tak se svou šířkou ve střední části jedno velké carvingové náměstíčko. Sportovní červený sklon nahrává velmi svižnému rytmu oblouků.

| 171 | V únoru do sudu

a netradiční relaxaci se můžete N těšit v únoru, kdy bude vedle restaurace U Vleku, takřka na sjezdovce, umístěn speciální sud s vířivkou. Zatímco aktivní lyžaři budou brousit sjezdovku při večerním lyžování, milovníci wellness můžou odpočívat v horké lázni v sudu a prokládat ji chlazením se ve sněhu. Ručník personál ochotně zapůjčí.

Jediný bobcross v Česku

cela jedinečnou záležitostí je bobcross, který se koná každé dva roky Z v březnu, a to výhradně jen na Karolince. Závodníci projíždějí skicrossovou tratí s brankami, terénními vlnami, klopenými zatáčkami a skoky, jen ne na lyžích, ale na plastových bobech. Letos se bobcross koná 6. až 7. března a adrenalin tu zažijete jak v pozici závodníka, tak i jako pouhý divák.

Nový koberec pro děti

etošní novinkou na Karolince je pojízdný pás v dětském L lyžařském parčíku hned u nástupu na vlek, který tak nahradí starý lanáček. Ten se ale přesune o pár metrů dál, takže o něj děti nepřijdou a dětský park se tím rozšíří. Slalomová zvířata, kužely a obruče jsou samozřejmostí.

Karolinka jedním dechem Plyšáci na lyžích

riginální a ručně vyráběný hrošík na lyžích je na O Karolince milou odměnou pro všechny děti, které se v lyžařské škole na Karolince zúčastňují pravidelné výuky.

arolinka oslovuje díky „poctivé kilometrovce“ a kvaK litnímu snowparku i zkušenější lyžaře. Cvičný svah ve střední části areálu, dětský park a dětský koutek v restauraci U Vleku pak ocení i ti nejmenší.

Více informací: www.skikarolinka.cz

| 172 | TIPY A INSPIRACE: SNOWTOUR

Ružomberok

Text: Andrea Drengubáková, foto: SNOWtour

– Malinô Brdo: když se to dá pustit

Mezi hlavní výhody slovenského střediska Malinô Brdo patří výborná dostupnost přímo z města Ružomberok, dominantní široký svah a tatranská panoramata ze sjezdovek i z terasy skibaru na vrcholu Malinného.

Pořád po hlavní

jezdovka Hlavná začíná pozvolně, takže obloučS ky můžete vykružovat zcela rozvážně, pak se ale sjezdovka zalomí do rychlého, ale široširého padáku, který má do šířky téměř tolik co do délky. Dojezd je do roviny, takže se nemusíte bát to ke konci pustit.

Tajná Vlkolínská

ajným tipem na prázdný svah je červeno-černá sjezT dovka Vlkolínská, která je určená především freeriderům, protože není pravidelně upravovaná, a díky tomu ani tolik vyhledávaná – můžete tu lyžovat úplně sami.

Dopravu na tuto sjezdovku zařizuje rychlá poma, kde se žádné fronty netvoří.

7

Pouhých 7 minut jízdy autem od nástupu kabinkové lanovky se v Čutkovské dolině nachází Richtárka, což je typická slovenská koliba s tradiční slovenskou kuchyní. Kromě halušek, pirohů či šulanců si tu můžete dopřát i pořádně velké vepřové koleno nebo pečená žebra.

Až 3,9 km

a Malině Brdě se sklouznete celkem na 12 km N sjezdovek a vybírat můžete z široké červené, freeridových černých a kratších i delších modrých.

Délku svahu si můžete zvolit od 200 m až do 3,9 km. Ta nejdelší trať vede z vrcholu Malinného až do Hrabova a na její délce se vystřídá sportovní i rekreační profil.

8 S malinou na Malinô

a Malině Brdě se můžete občerstvit v samoobN služné restauraci Dária, dále v baru u nástupu na lanovku nebo v mladém baru na vrcholu Malinného s teráskou a výhledem na Tatry. Kromě klasické nabídky teplých nápojů můžete ochutnat i originální drink střediska Malinô, ve kterém samozřejmě nechybí několik malin.

Tolik druhů překážek nabízí snowpark na Malině Brdě, který najdete hned pod výstupem kabinkové lanovky na modrém svahu s vlastní pomou. Freestylisté si tu můžou zařádit na nejrůznějších překážkách od zábradlíček přes bedny až po velký skok.

Malinô Brdo jedním dechem

alinô Brdo působí trochu jako lyžařská oáza, do M které vás z rušného Ružomberka vyhoupne kabinková lanovka. Chcete-li co nejvíc nasát horskou atmosféru, ubytujte se přímo pod Malinným, pokud chcete sportovní vyžití proložit tím kulturním, třeba s návštěvou kina či muzea, ubytujte se v městě Ružomberok.

Více informací:

www.skipark.sk

| 173 |

| 174 |

FOTO: DEPOSITPHOTOS

Nepřehlédněte:

Chytrá cílovka Získejte si jejich přízeň, dokud trvá: věkově pokročilí lyžaři zůstávají na horských svazích atraktivním a lukrativním demografickým segmentem..............................................

175 178 180 182

Evoluce socmédií Téměř k neuvěření, že je to jen dekáda, kdy se sociální média stala převládajícícm marketingovým nástrojem horských středisek...............................................................................

Děti, naše budoucnost Odměňovat děti za jejich školní výsledky je prověřenou, fungující klasikou.

Míjí však oborový marketing šanci dokázat na tomto motivačním poli víc?..................

Lanovky se sezením bokem ke směru jízdy Zajímavou, kdysi v některých zemích rozšířenou a dnes již téměř vymizelou skupinou lanovek jsou sedačkové lanovky se sezením bokem ke směru jízdy............

LYŽUJÍCÍ SENIOŘI

Text: Tom Řepík | 175 |

Chytrá cílovka Získejte si jejich přízeň, dokud trvá: věkově pokročilí lyžaři zůstávají na horských svazích atraktivním a lukrativním demografickým segmentem.

P

okud byste vedli lyžařský areál či šéfovali jeho marketingovému oddělení a někdo vás požádal o definici ideálního typu zákazníka z hlediska maximalizace příjmů střediska, dost možná byste popsali někoho, kdo: miluje lyžování, tudíž nemusíte utratit jedinou marketingovou korunu pro jeho či její přilákání;

preferuje lyžovat uprostřed týdne a v dalších nevytížených časech mimo hlavní termíny; lyžuje víc, než činí statistický průměr, tedy přes 9 (obvykle významně víc) dní v roce; má volné peníze k utrácení a preferuje je utrácet ve středisku; je ochotný přivádět do skiareálu nové lyžaře a/nebo přesvědčit ty, kteří lyžovat přestali, aby znovu začali.

Taková osoba má technický název: LYŽAŘ – SENIOR. Podle demografických statistik americké asociace horských středisek NSAA reprezentovali v uplynulé sněhové sezóně senioři 22 procent severoamerické lyžující populace, jež početně kulminovala před ekonomickou recesí 2008 s bezmála 10 miliony unikátních platících zákazníků (vloni mírně přes 9 milionů).

Starší lyžaři podle stejného statistického zdroje lyžují frekventovaněji než ostatní věkové skupiny dospělých: 19letí a starší mileniálové vloni lyžovali 8,2 statistických dní, baby boomeři (50 až 70 let věku) 9,9 dne, poválečná generace (nad 70 let věku) dokonce 11,4 dne.

Jinou statistickou optikou, senioři tráví lyžováním o 20 procent víc dní než zbytek dospělých věkových skupin.

Kmenoví senioři Kmenoví senioři jsou ještě aktivnější, než naznačují zprůměrované statistické výstupy za celý segment; podle odborného serveru SeniorSkiing.com a jeho průzkumu prove-

deného mezi předplatiteli tito navštívili za sezónu v průměru šest lyžařských středisek, přičemž nadpoloviční většina (53 %) uvedla, že prolyžuje za každou sezónu 16 nebo víc dní; 34 % z této komunity pak lyžuje 34 a víc dní během jedné sněhové sezóny. Průměrný věk respondentů tohoto průzkumu byl 66 let.

Zajímavým paradoxem se může jevit, že jen necelá polovina z nich lyžovala na sezónní skipas.

Do průzkumu uvedli, že pokud lyžují ve svém domovském skiareálu, utratí kolem $100 za den, přičemž když cestují do vzdáleného s nutností noclehu, jejich denní útrata převyšuje $200 hranici. Na americké poměry nijak vysoká denní útrata je ovlivněná faktem, že senioři zhusta využívají slevových akcí (zejména, avšak nejen) na skipasy. 53 procent z nich uvedlo, že si kupují oběd ve střediskové provozovně a 29 procent z nich si v sezóně zaplatí aspoň jednu lekci lyžařské školy.

Senioři rádi lyžují ve skupinách. Pouze 15 procent z dotázaných uvedlo, že jezdí lyžovat sólo. 35 % jezdí s přáteli, 25 % se životním partnerem, 18 % s dětmi nebo vnoučaty.

Provozní manažer amerického střediska Lookout Pass v Montaně Matt Sawyer mi napsal: „V našem areálu jsou senioři vřele vítanou skupinou, protože přijíždí s přáteli nebo rodinou.“ Vedle atraktivně naceněných denních skipasů a sezónek pro seniory nabízí v resortu speciální páteční sazbu Boomer Fridays, kdy každý návštěvník starší čtyřiceti let dostane na denní skipas třetinovou slevu.

Skiareál současně organizuje Klub 55+, jehož členové se na svahu schází každé pondělí a benefity členství v klubu zahrnují rozmanité slevové programy.

Zlákat zpět odpadlíky Každý z nás lyžujících známe ve svém okolí někoho, kdo svahy opustil, přičemž se zdá být stále fyzicky schopný si sjíždění užívat.

Pokud chce být obor zdravý, měl by hledat cesty, jak tyto zbytečné zběhy dostat na lyže zas. Spousta z nich odešla, protože si nákladné lyžování nemohla dovolit během raných fází budování rodiny a domova; z jiných se stali bývalí lyžaři, jelikož nebydlí v rozumné blíz-

| 176 |

FOTO: ROBUST CREATIVE SENIORS

LYŽUJÍCÍ SENIOŘI

kosti skiareálu, či mají životního partnera neholdujícího zimě a sněhu.

Přesto přesvědčit odpadlíky k návratu nemusí být argumentačně nijak složité: lyžařské boty, dřív postrach mnoha lidí, jsou dnes pohodlnější a teplejší; lyže snáz zatáčejí, oblečení je příjemné a propracované. Marketingově chytré skiareály by měly posuzovat různé pobídky pro bývalé či poslední sezónu vynechávající zákazníky, jak je dostat zpět na své svahy. Z vybraných agilních seniorů pak mohou rekrutovat charismatické ambasadory. Stávající seniory mohou pobídkami inspirovat k tomu, aby přivedli své vrstevníky nebo vnoučata. Možností přichází na mysl nepřeberně.

Skiareály hýčkající seniory Průzkum výše zmíněného na seniorské lyžování specializovaného portálu měl za ambici zjistit, co které skiareály dělají pro nalákání seniorů na svahy, proč to dělají a jaké benefity ze svých snah zaznamenávají. V jeho rámci byli zpovídáni provozní či marketingoví manažeři velkých severoamerických destinačních resortů typu Alta, Snowbird či těch skupiny Vail Resorts; metropolitních areálů i odlehlých malých a středních provozů. Celkově byla

zkompilována data a reakce bezmála třiceti středisek napříč kontinentem od Kalifornie po Vermont.

Průzkum shromáždil bohatý výčet různých seniorských slev. Ve střediscích vailské skupiny dostávají senioři v porovnání s konkurencí velmi málo – míň než desetinu dolů z plných cen. Třeba pětidenní skipas platící jen uprostřed týdne stál vloni $665 pro běžné dospělé

že jeho skiareál registruje „mnoho lyžařů sedmdesátníků, osmdesátníků, dokonce i nad devadesát! A tito lyžaři nezůstanou na dvě jízdy a pak domů – obvykle lyžují tři, čtyři hodiny denně, někteří i víc; většina z nich nám zůstává ve středisku na oběd.“

Cena klíčovým diskriminátorem

a $620 pro seniory nad 65 let věku. Naproti tomu denní skipas uprostřed týdne v utažském Snowbirdu stál v uplynulé sezóně $106 coby běžná dospělá taxa, přičemž pro seniory 70+ byl k mání za přesně polovičních 53 dolarů.

Pokud by si senioři koupili své lístky online a navíc v předprodeji, slevy se tím často navyšovaly. Prakticky všechny dotazované skiresorty nabízely rostoucí slevy s přibývajícím věkem – průměrná věková hladina pro dosažení lyžování zdarma byla 75 let. Manažer Jerry Wahlin ze střediska Powder Ridge uvedl,

Skiareály historicky nabízí cenově uzpůsobené programy pro seniory ze dvou hlavních – a vzájemně souvisejících – důvodů: (1) aby jim pomohly udělat lyžování dostupnějším a (2) protože ví, že senioři se rozhodují primárně na základě ceny. Horské svahy jsou plné lyžujících důchodců, kteří, pokud nejsou neomezeně bohatí, se kloní ke zveřejňovaným cenovým pobídkám středisek, vyhlíží takové; nižší cena skipasu pro ně znamená víc lyžařských návštěv.

Stejný princip uvažování platí u naceňování sezónních skipasů. Obvyklé seniorské slevy sezónek, včetně těch pořizovaných blízko sezóně, se pohybují mezi 20 až 60 procenty, přičemž senioři typicky nereprezentují víc než 10 až 20 procent všech držitelů sezónek ve skiareálu.

Manažer Jean-Pierre Goulet z utažského střediska Powder Mountain pro účely průzkumu uvedl: „Naším cílem je udržet lyžování

Díky zkušenostem získaným při pracovní stáži v americkém státě Colorado v oblasti lyžařského městečka Aspen stavíme sruby v top kvalitě, s individuálním přístupem a v jakémkoliv terénu po celý rok.

Stromy nám dávají domy – sruby.

www.ju-sruby.cz tel.: 731 105 209

Senioři rádi lyžují ve skupinách.

Pouze 15 procent z dotázaných uvedlo, že jezdí lyžovat sólo.

annonce

Sruby z kulatiny, poskytují veškerý komfort a pohodlí pro rodinné a rekreační bydlení. Příjemné klima, plápolající oheň v krbu a přírodní vzhled srubů oslovují všechny milovníky přírody, hor a vyznavače aktivního životního stylu už od nepaměti.

| 177 |

LYŽUJÍCÍ SENIOŘI

podle možností dosažitelné pro všechny věkové skupiny. Meziročně zdražujeme sezónky i denní lístky pro všechny kromě seniorů – protože ti do střediska přivádí v největší míře přátele nebo své rodiny a utrácí v našich provozech.

Mnoho z nich jsou ideálními ambasadory pro skiareál, přičemž nás to nic nestojí.“

V oregonském Mount Hood nabízí program, jehož součástí je lyžařská lekce, provedení po středisku i společenská složka.

Lyžařský instruktor vyškolený pro potřeby seniorů vezme svou skupinu na průzkum

Seniorské programy

svahů střediska a poté má se skupinou společný oběd. Nosná idea produktu zní, že lyžování je společenský sport, a pokud v něm najdete nové přátele, budete se chtít vracet a lyžovat s nimi.

Kalifornský Dodge Ridge nabízí svůj Masters Program pro lyžaře nad 50 let věku. Tato společensky zaměřená tříhodinová skupinová lekce začíná bezplatným podáváním kávy. „Naši hosté si to takto vyžádali, protože pak chtějí být co nejvíc bez přestávek na sněhu. Lyžování je důležité pro jejich zdraví i životní styl,“ vysvětluje Adam Fox z marketingu střediska. „Naši instruktoři se seniorům věnují v technice lyžování, současně jim však pomáhají pochopit proces stárnutí z hlediska rekreačního sportování, jak ovlivní to jejich a jak by měli tomuto procesu přizpůsobit svůj osobní styl lyžování.“ Prakticky všechny v průzkumu dotazované skiareály měly v nabídce nějaký typ seniorského programu, typicky koncentro-

vaného do prostředku týdne. Většina středisek zaměstnává i instruktory starší 50 let, některé dokonce sedmdesátníky – a právě tito učitelé často pracují ve zmiňovaných seniorských programech. Všichni dotázaní manažeři středisek vnímali vztah instruktora se zákazníkem jako mimořádný. Většina lyžařských učitelů angažovaných v seniorských programech měla speciální vzdělávací nadstavbu týkající se potřeb této věkové skupiny.

Marketingově chytré skiareály by měly posuzovat různé pobídky pro bývalé či poslední sezónu vynechávající zákazníky, jak je dostat zpět na své svahy.

Ideální zákazníci K čemu jsou seniorské programy užitečné?

Naměřená data dlouhodobě ukazují růst lyžařských návštěv a tržeb od seniorů. Ti své peníze často utrácejí ve středisku a lyžují víc než průměrný lyžař. Pro obor možná nejdůležitějším aspektem bude, že seniorské produkty přinášejí skiareálům tržby ve dnech, kdy to nejvíc potřebují – uprostřed pracovního týdne a na okrajích sezóny.

Během doby, kdy je ve střediscích rozumný prostor ke zvýšení návštěvnosti, senioři jej umí vyplnit.

FOTO: DEPOSITPHOTOS

Vedle cenových zvýhodnění nabízí některá střediska další specifické seniorské programy – třeba Gunstock z New Hampshire jejich Benefits for Friends, Výhody pro přátele. Marketingový šéf střediska Mike Roth: „BFF je náš produkt cílený na baby boomery a umožňuje dosáhnout na 50% slevu v naší lyžařské škole a půjčovně. Současně zahrnuje bezplatné startovné v seniorské kategorii populární národní soutěže NASTAR. U nás jsou senioři vřele vítáni, protože přijíždí lyžovat tehdy, kdy většina ostatních ne.“ Kalifornské středisko Homewood nabízí tzv. Třígenerační skipas umožňující neomezený vstup dvěma dospělým, jednomu mladistvému a dvěma seniorům. Za nevelký příplatek lze dokoupit vstup pro další rodinné členy. Podle vedení střediska tento typ produktu pomáhá přivádět na homewoodské svahy nové lyžaře a současně odměňuje ty, kteří na tamních svazích vyrostli.

bezpečnostní sítě ochranné sítě pro lyžařské svahy ochranné matrace proti nárazu Berger-Huck s.r.o. Vanišova 552 53374 Horní Jelení tel.: +420 466 673 306 e-mail: info@berger-huck.cz

www.berger-huck.cz www.huck.cz

| 178 |

STŘEDISKOVÝ MARKETING

Text: Tom Řepík

Evoluce socmédií Téměř k neuvěření, že je to jen dekáda, kdy se sociální média stala převládajícím marketingovým nástrojem horských středisek. Nemálo se toho od té doby stalo.

P

řed osmi lety – zjara 2012 – zveřejnila americká asociace horských středisek NSAA výstup z ojedinělé marketingové studie mezi víc než stovkou tamních skiresortů, na jejímž základě identifikovala několik stěžejních trendů o tom, která digitální média jsou nosičem nejefektivnějších reklamních kampaní horských středisek. Trendů, jež se s výhodou zpětného pohledu ukázaly být pozoruhodně pravdivými.

Tehdejší studie změřila, že ve sněhové sezóně 2011–12 skiresorty pro své marketingové kampaně používaly kanály v následujícím pořadí popularity: střediskové weby (98 %), sociální sítě (95 %), mikroblogování (82 %), kupónové služby (40 %), QR kódy (39 %), střediskové aplikace (21 %). Jeden z analyzovaných výstupů například ukázal na troufale optimistické předpovědi ohledně využívání chytrých telefonů zákazníky středisek, jež zlákala 21 % z nich k výstavbě vlastní mobilní aplikace. Jenže jen zlomek těchto agilních resortů naměřil vůbec nějaký nárůst tržeb z jejich investice. Od té doby se tempo vzniku nových mobilních aplikací zpomalilo na hranici stagnace. Jiný tehdejší výstup poukazoval na to, že bezmála 40 % skiresortů používalo QR kódy, ale jen pár z nich bylo schopno změřit svou investiční návratnost z aplikace této technologie. Dnes jde o prakticky opuštěný trend.

Studie naopak zdůraznila dva tehdy masivně rostoucí trendy: využívání mikroblogovacích služeb (tedy Twitteru, 82 %) a bezprecedentní rozpuk vzniku horskostřediskových účtů na sociálních sítích (95 %). Když se ohlédneme zpět v čase do poměrů na socmediální scéně v roce 2011, je snadné pochopit, proč se využití sociálních médií skiresorty vyvíjelo tak dramatickým tempem. Počet followerů horských středisek na Twitteru doslova explodoval, když ve sněhové sezóně 2011–12 rostl v průměru 10% tempem každý jednotlivý měsíc. V předcházejícím létě přišel Google se svou službou Google+ a společnost Apple zprovoznila Snapchat (pod tehdejším názvem Picaboo). V té době jen dva roky starý Instagram zaznamenával ještě divočejší oborový nárůst než Twitter – v následující sezóně 2012–13 rostl dokonce trojciferným tempem.

Socmediální kulminace Jenže ve stejnou dobu, kdy marketing na sociálních médiích zažíval časy podobné kalifornské Zlaté horečce, se v zákulisí chystaly či už probíhaly masivní změny. Asi dva měsíce po zveřejnění zmíněné studie akvíroval Facebook Instagram. Čtyři týdny po této akvizici se Facebook stal veřejně obchodovanou společností. Twitter jej záhy následoval. V roce 2013 spustil Facebook nabídku mobilní reklamy, začal se sledováním cookies uživatelů a přišel se svými slavnými sociálními grafy. Zadávání a nákup reklamních kampaní na sociálních sítích se zjednodušilo, přičemž cílení inzerce – založené na všech těch detailech, které o sobě na internetu zanecháváme – se stalo neuvěřitelně přesným a sofistikovaným.

Pak se dostavil efekt facebookových skandálů, porušení ochrany dat, fake news; možná i zvolení Trumpa prezidentem, kdoví. Skoro jako na objednávku se ve stejný čas vynořily vědecké studie dokladující korelaci mezi nadměrným časem tráveným na sociálních sítích a výskytem diagnostikované deprese.

Načančaná fasáda slavného socmediálního hnutí začala odkrývat svá překvapivě slabá místa.

Efektivita sociálních médií jako marketingového nástroje Osm let po zveřejnění studie NSAA je na místě se ptát, kde stojí obor marketingově dnes.

Jaké jsou kumulativní efekty všech výše zmíněných změn v hodnotách, které se z těchto digitálních platforem snaží dostat střediskoví marketéři a proměnit je v zamýšlený profit?

Odpovědi pro NSAA získával můj kolega Gregg Blanchard z americké centrály Inntopie, jenž v září 2018 zpovídal 56 marketérů amerických horských středisek a tato data mi poskytl. Podrobněji jsem jeho výstupy zveřejnil na svém blogu (viz Snowbiz.cz/9279 a následující články v rubrice Sociální média); zde se jich jen kontextově dotknu.

Jeho hlavní snahou bylo identifikovat trendovou čáru oborové popularity každého z hlavních sociálních sítí dotazem, nakolik efektivním vnímají každý kanál střediskoví marketéři v současnosti oproti období tři

roky nazpět. Zřetelně zde vyhrál Instagram s 93 % marketérů přesvědčených, že nástroj je efektivnější dnes než před třemi lety.

Pouze jeden respondent z 56 se domníval, že Instagram je méně efektivní než dřív. Facebook byl s nemalým odstupem druhý (58 %), Twitter zaznamenal nejvíc eroze.

STŘEDISKOVÝ MARKETING Placený vs. organický obsah

Vybrat si ten správný

Další z dotazů si kladl za cíl zjistit, kde pro střediska leží hodnota jejich marketingového obsahu. V roce 2011 prakticky všechna spoléhala jen na organicky generovaný dosah.

Osm let poté jde o dost odlišný příběh.

Důležitým faktorem ke zřeteli je soudobá efektivita a uživatelská přívětivost každé z platforem. Twitter se například dnes jeví být skvělým nástrojem pro bezplatnou distribuci obsahu, ale může to být proto, že se nedokázal přiblížit hodnotám návratnosti z reklamy (klasická metrika ROI) vůči konkurujícímu Facebooku s Instagramem (oba patří stejnému provozovateli) nebo YouTube. Jinými slovy, praktický výstup této anketní otázky může znít, že Twitter se zdá být pro střediska nástrojem, kde bezplatná distribuce obsahu je jedinou možnou volbou.

Na druhé straně spektra se nachází Facebook, kde méně než 9 % respondentů uvedlo, že organický dosah má pro jejich středisko největší hodnotu. Může to být způsobeno dvěma faktory: (1) Facebook záměrně snížil organický dosah pro komerční účty – bez zaplacení se jejich obsah bude těžko v dostatečné míře stejnému příjemci konzistentně ukazovat; (2) Facebooku se podařilo vybudovat nebývale úspěšnou reklamní platformu, která je efektivní a současně snadno ovladatelná, což pro střediska usnadňuje okamžitou cestu k jistému a cílenému doručení obsahu tam, kde to potřebují, platebním úkonem.

Jednou z nesnadných výzev, jíž čelí mnoho malých skiareálů, je zvolit si správně jedinou sociální síť, zaměřit na ni veškerou svou pozornost a vést si na ní zdařile. Malé provozy nemívají čas ani prostředky být všude, ale dokázaly by si osvojit jeden kanál, kdyby dobře věděly, který pro ně bude nejefektivnější. Se spoustou organického dosahu a stále rostoucí efektivitou coby marketingovým nástrojem se pro malé skiareály jeví být kýženou volbou – Instagram.

Co Snapchat?

Zatímco Google+ se nikdy nepřiblížil na dohled potenciálu, jehož jeho stvořitel zamýšlel, Snapchat ano. Za jediný půlrok v roce 2015 se počet videí sdílených přes Snapchat ztrojnásobil, z 2 na 6 miliard za den. Jak se ale takovýto vpravdě neudržitelný trend promítl do soudobého střediskového marketingu?

Gregg svým dotazováním zjistil, že 44 % střediskových marketérů dřív Snapchat používalo, ale později jej coby marketingový nástroj skiresortu opustili. Méně než 6 % z nich uvedlo, že Snapchat používají pravidelně dál. Na 37 % střediskových marketérů pak ještě jakákoli zkušenost se Snapchatem čeká.

Kam to vše spěje?

Gregg nakonec střediskové markeťáky požádal o osobní předpověď, nakolik budou horská střediska spoléhat na sociální média coby marketingový nástroj za tři roky. Dominantní většina z nich odhadla, že střediska se budou na socmédia spoléhat v ještě vyšší míře než dnes. Pouhých 7 procent si myslí, že naopak méně. Analýzou reakcí střediskových zástupců se klubou na světlo odlišné příležitosti pro každý ze sociálních kanálů.

Správně s ním nakládat Zatímco mnohá střediska oplakávají neefektivitu svých zkušeností na Twitteru, jiná si na něm vedou ke spokojenosti. Pravidla úspěchu na Twitteru jsou odlišná od těch na Facebooku nebo Instagramu. Twitter má stále gigantickou, loajální a v čase dál rostoucí uživatelskou základnu. Paradoxně čím víc středisek nad Twitterem láme hůl, tím větší příležitosti vyniknout v rámci oboru se dostává těm skiresortům, jež na Twitteru zůstanou a osvojí si taktiky, jak na něm operovat správně.

Vyžaduje to svůj čas a pozornost, protože být efektivní na Twitteru chce víc než jen jednosměrně tvítovat – je třeba s publikem komunikovat a dávat pozor na trendy plynoucí z korektně vyžádané zpětné vazby.

Angažovat influencery sledující své středisko na Twitteru, zapojovat se do každé relevantní konverzace a tvítovat na více témat než jen o aktuálním dění v areálu.

YouTube: nejen hosting Skiresorty, které v této platformě nevidí příliš marketingové hodnoty, jsou ty stejné, které YouTube vnímají pouze jako mainstreamové médium pro hostování videí. Střediska, jež berou na zřetel, že YouTube je jedním z nejpopulárnějších vyhledávacích a doporučovacích nástrojů, budou mít příležitost dostat svůj videomarketing na vyšší úroveň. Nejsnazší cestou je pochopitelně točit videa a nahrávat je pravidelně na YouTube. Titulky u videa jsou na této platformě jedním ze stěžejních faktorů pro její vyhledávač, který pracuje na technologiích vlastnického Googlu; měly by tedy relevantně popisovat obsah videa. Důležité pro efektivní vyhledávání je i zvolit si vhodnou tamní kategorii a relevantní tagy.

Dál v býčím trendu Důležitost sociálních médií coby nástroje pro střediskové marketéry nepřestává růst. Socmédia byla stěžejní součástí střediskového marketingu už v prozkoumávaném roce 2011, od té doby důležitost tohoto segmentu ne nezanedbatelně vzrostla a nejspíš poroste dál – to ostatně očekává většina Greggem dotáza-

ných horskostřediskových manažerů. Nemusí to být tak jednoduché a tak snadné jako v éře počátečního rozpuku, ale se správnými lidmi, kvalitním know-how (a dostatkem prostředků) budou sociální média kritickou součástí úspěšného střediskového marketingu i v déledobějším horizontu.

| 180 |

Text: Tom Řepík

FOTO: AZZURRA LIVIGNO

ŽÁKOVSKÉ MOTIVAČNÍ PROGRAMY

Děti, naše budoucnost Odměňovat děti za jejich výborné školní výsledky je všude ve světě prověřenou, fungující klasikou. Míjí však oborový marketing šanci dokázat na tomto motivačním poli víc?

H

orská branže je dlouhodobě konfrontována s neúprosnou realitou: pokud nedokáže přivést víc lidských duší k lásce ke sněhu a podlehnutí kouzlu gravitace, může být v nijak dlouhodobém horizontu na huntě.

A neexistuje příznivější populace, kterou takovým kouzlem vábit, než školou povinné děti.

Zkoušel jsem poctivě pátrat v hlubší historii střediskového marketingu a nakonec našel, co jsem hledal: průkopnickou kampaň coloradského resortu Steamboat, jenž začal nabízet bezplatné jízdné pro děti ve věku 12 let a mladší už v sezóně 1984–85. Zanedlouho se přidaly další skiareály, ale jejich nabídky byly svázány s nějakým typem nákupní pobídky: Kupte si pětidenní dospělý skipas a dostanete k němu zdarma dětský… Přespěte u nás jako rodina tři či víc nocí a vaše děti budou bydlet (případně i lyžovat) zdarma. Tyto a podobné nabídky byly postavené na podmíněné útratě velkých položek za dospělé hosty, aby jejich děti obdržely něco zdarma.

Poměry se začaly zhusta měnit uprostřed devadesátých let, kdy American Skiing Company, jedna z prvních oborových korporací, přišla s nabídkou bezplatných sezónních skipasů pro děti, jež měly na vysvědčení samá áčka, obdobu tuzemských jedniček. Šlo tehdy o novátorský marketing v tom nejlepším – a chce se napsat i nejpodvratnějším – hávu.

Jedna jeho poloha mluvila přímočaře: Učte se, milé děti, a budete lyžovat zadarmo. Bylo to podle mých pátrání prvně v historii oboru, kdy se příslovečná mrkev bezplatného lyžování rozhoupala na klacku strčeném před potenciální (dobře se učící) příjemce, spíš než jejich (vždy a všechno platící) rodiče.

Nabízel se tu ale ještě druhý, už míň samozřejmý úhel pohledu. Rodiče byli naráz novým impulzem motivováni pomáhat dětem ve škole vynikat: Drahá mámo a táto, pomozte své holčičce přinést na vysvědčení samé, a nebudete se muset plácnout přes kapsu několika set dolary za její lyžařskou sezónku.

Marketingové páky byly naráz napřeny směrem k přirozenému zvedání akademických standardů – v prostředí, kde obvykle tomu samému marketingu šlo (a dál jde) o nízko trhané ovoce lacině podbízivých, nízkopudově cílených strategií. K získání sezónky nebyla potřeba platná kreditka, nýbrž čisté studium. Kdo nebyl zabedněný, viděl, že takovýto průkopnický program (a stovky podobných, které se v toku času vyvinuly) neměl za noblesní cíl jen podpořit budoucí prosperitu tamního lyžařského byznysu, ale i celkovou civilní úspěšnost a prosperitu národa.

Připouštím, že to zní krapet potrhle, aby nějaký střediskový marketér měl na srdci budoucí zdraví své země; paralela je však nabíledni: úspěšnost horské branže nemůže neodviset od inspirování dětí k celoživotnímu vřelému vztahu ke klouzání se po sněhu.

Budoucí prosperita tamního amerického – ale jistě i tuzemského – civilního národa spočívá ve stimulaci spontánního celoživotního vzdělávání se a vštěpování intenzivního smyslu pro zvídavost a vášně pro vědomosti od raného dětství. Ať už záměrně či nikoliv, výše zmíněné programy odměňující výborný školní prospěch tyto cíle spojují.

ŽÁKOVSKÉ MOTIVAČNÍ PROGRAMY Změna v přístupu Většina osvícených pedagogů zřejmě potvrdí, že klíčovými elementy úspěšného vzdělávání se a všestranného rozvoje mladistvých jsou kuráž přijímat vědomé riziko a schopnost přizpůsobit se nahodilé situaci.

Snad každý, kdo si zasněžené horské svahy zamiloval a naučil se je s bravurou sjíždět, má na tyto dva charakterové rysy vlastnický dekret. Přičemž rovnice tu platí i v opačném směru: sebejistotu získanou skrze překonání překážek na kopci lze přenést i pod střechu školy; principiálně podobný typ nesnází bývá k rozpoznání a následně i řešení v učebnách.

Možná přišel čas pohnout se od odměňování za samé jedničky k něčemu odlišnému, aby horský obor nediskvalifikoval nové generace dětí, které v lecčems vynikají, a jen nepasují do neohebného rámce tradičních osnov.

Obor dobře ví, že jeho nejlepší lyžaři se rekrutují z lidí schopných samostatně používat to, co se naučili coby začátečníci, v těchto základních dovednostech se vycvičili do rozumné rutiny, kterou následně expandují až do stavu, kdy svůj um svedou přenést na každou situaci, se kterou se na kopci potkají.

Právě z takovýchto osobností se nejčastěji stávají celoživotní vášniví lyžaři.

Úspěšnost horské branže nemůže neodviset od inspirování dětí k celoživotnímu vřelému vztahu ke klouzání se po sněhu.

Skutečný úspěch v učení se (v civilní i lyžařské škole) má málo co dělat s lineárním postupem skrz rigidní osnovy; do významné míry se vztahuje k individualitě studenta, uvědomění si jeho vrozeného potenciálu a práce s ním. Dobrodružství nabývání vědomostí a dovedností by mělo být do co nejrozumnější míry personalizované. Odstranění strachu a stresu z osvojování si nového musí být primární ambicí. Právě z těchto důvodů ve výukových zónách skiareálů nahradily pojízdné koberce původní vleky a rozvíjí se dovednostní výuka na hřištích plných terénních překážek, kde si začínající lyžař sám může přirozeně držet pod kontrolou rychlost, rozvíjet své pocity z pohybu na sněhu a přicházet po svém na to, jak ovládat své nové, k nohám připnuté náčiní.

Jinými slovy, obor objevil (a dál si potvrzuje), že jeho zákazníci se učí celou škálou osobitých způsobů a přístupů; a namísto sveřepého drilování striktní metodologické doktríny je stokrát důležitější probudit v nich lásku ke sněhu a pohybu na něm. Nyní vrátím téma článku, odkud vzešlo: mám za to, že pořád stejné způsoby střediskového odměňování studentů za prospěch nedrží krok s výše naznačenou evolucí objevování učícího se procesu.

Stále víc nekonvenčních škol vyměňuje strnulé učební osnovy známkované stupnicemi 1 až 5 či A až F za modely, které studenty učí analýze, kreativitě, vyhodnocování, odvozování, kritickému myšlení a aplikaci zdravého rozumu. Záměrem učení se není memorovat a opakovat, nýbrž zakusit na vlastní kůži, poznat, umět aplikovat a demonstrovat v široké škále variant, jež mohou v praxi nastat. Cílem není, co student umí, ale co dokáže prakticky udělat s tím, co umí. Stejně tak v lyžování.

Školství nyní začíná nabírat podobný kurs ve snaze vytvářet celý život se vzdělávající personality s vášní pro vědění. Což horskému oboru – bude-li jeho marketing dost chytrý a pohotový – poskytuje nový typ příležitosti dosáhnout na širší populaci bystrých dětí a představit jim klouzání po sněhu.

Kde je vůle… Řada severoamerických středisek rozvíjí programy s místními spolupracujícími školami, jejichž žáci se aspoň jednou týdně objeví ve skiareálu a dostanou slevu na skipas, případně i v půjčovně a lyžařské škole. Agilnější marketingová oddělení pak začínají v konverzaci s kantory takovýchto spolupracujících škol testovat přístupy, jak prospěchové odměňování co nejvíc osobně přizpůsobit. Tak, aby kýženými sezónkami byly odměňovány ty z dětí, které vynikají podle individuálních studijních kritérií, nikdy dřív dosud oborem neuvažovaných. Získat si srdce takovýchto osobností v jejich raném věku bude obrovskou výhrou – pro každého, komu se to podaří.

Není tajemstvím, že tradiční lyžování u mladých generací ztrácí z pozic. Nepochybně existuje konstelace nevyhnutelných socioekonomických faktorů způsobujících, že nejspíš dál z pozic tratit bude. Bylo by naivní až jurodivé domnívat se, že sebevíc lyžujících dětí spasí svět – cokoli si pod tím můžeme představovat. Přesto, jen v naší zemi je aktuálně bezmála milion školáků, z nichž významné většině dosud nebylo lyžování přívětivou formou představeno. Nakolik důvtipně budou či nebudou horští marketéři spolupracovat se školami a vytvářet či přehodnocovat pobídky následně předkládané těm z všestranně nejsvědomitějších dětí, zůstane jedním z klíčových faktorů pro dlouhodobé zdraví oboru.

SYMFÓNIA EXCELENTNOSTI DOKONALÁ PRESNOSŤ A TECHNICKÁ INOVÁCIA DO NAJMENŠIEHO DETAILU. To je nové vrtuľové snežné delo TR10.

To je TechnoAlpin.

| 182 |

lanovkové kuriozity

ZIMNÍ SNÍMEK PŮVODNÍHO PRVNÍHO ÚSEKU LANOVKY NA SNĚŽKU, KTERÝ BYL V PROVOZU V LETECH 1949 AŽ 2012

Text a foto: Radim Polcer, Lanove-drahy.cz

DRUHÝ ÚSEK PŮVODNÍ LANOVKY NA SNĚŽKU S TLAČNOU PODPĚROU VE VRCHOLOVÉ ČÁSTI TRASY

Lanovky se sezením bokem ke směru jízdy Zajímavou, kdysi v některých zemích rozšířenou a dnes již téměř vymizelou skupinou lanovek jsou odpojitelné sedačkové lanovky se sezením bokem ke směru jízdy.

Legendární technologie ze Švýcarska

P

rvní lanovka tohoto typu se rozjela v roce 1945 na Foppu ve švýcarském Flimsu, následována v brzké době dalšími lanovkami typu VR101. Důležitou součástí těchto lanovek byl legendární spínací aparát typu VR 101 vyvinutý v polovině 40. let švýcarskou firmou Von Roll, který se stal základem prvních ve velkém vyráběných odpojitelných lanovek.

Odpojitelné dvousedačkové lanovky se sezením bokem ke směru jízdy vyráběly rovněž firmy GMD Müller a Carlevaro & Savio.

Celkem se ve Švýcarsku nacházelo 20 těchto lanovek, resp. poháněcích úseků od firmy Von Roll (najít jsme je mohli kromě Flimsu také v Grindelwaldu, Adelbodenu, Zermattu, Gstaadu, Adelbodenu, Lenku, Kanderstegu, Braunwaldu, Wildhausu a na Weissensteinu, Niederhornu a Monte Lemě), tři od firmy GMD Müller (Sattel–Hochstuckli, Flumserberg a St. Croix) a jedna od firmy Carlevaro & Savio (Cardada-Cimetta).

Bohužel žádnou z nich se nepodařilo zachovat jako historickou, poslední byly v le-

DVOUSEDAČKOVÁ LANOVKA KRUPKA – KOMÁŘÍ VÍŽKA JE POSLEDNÍ DOCHOVANOU SEDAČKOVOU LANOVKU SYSTÉMU VR101 NA SVĚTĚ

tech 2008 (Kandersteg) a 2009 (Weissenstein, 2 úseky) demontovány a nahrazeny standardní šestikabinkovou lanovkou.

Několik exemplářů i v Československu Další dvousedačkové lanovky se sedačkami se sezením bokem ke směru jízdy typu VR101 se nacházely ve francouzském La Colmiane, v německém Oberstdorfu a Berchtesgadenu (dvouúseková kombinovaná lanovka Jennerbahn, později byly všechny vozy vyměněny za kabinky), v turecké Burse (kombinovaná lanovka), v Itálii pod Vesuvem a na Alpe di Mera a především v Československu (Vrátna, 4 úseky přes Chopok, Sněžka a Komáří Vížka – viz dále), které byly vyrobeny v licenci firmou Transporta Chrudim. Dvě obdobné lanovky od firmy GMD Müller se pak nacházely ještě ve skotském Cairngorm. Několik lanovek VR101 bylo také dočasně instalováno na různých výstavách v Německu, Itálii a ve Švýcarsku.

Poslední „vonrollka“ na světě Ve druhé polovině 40. let bylo rozhodnuto postavit na nejvyšší vrchol České republiky,

DVOUSEDAČKA VR101 NA ÖSCHINENSEE V KANDERSTEGU SLOUŽILA V LETECH 1948 AŽ 2008

| 183 |

lanovkové kuriozity

UNIKÁTNÍ DVOUSEDAČKOVÁ LANOVKA, KTERÁ NAHRADILA PŮVODNÍ LANOVKU CARLEVARO & SAVIO, SE ROZJELA V ROCE 1999 NA TRASE CARDADA–CIMETTA NAD ŠVÝCARSKÝM LOCARNEM

Sněžku, dvouúsekovou visutou lanovou dráhu. Vybrána byla nabídka chrudimské Transporty (před znárodněním Wiesner Chrudim), která na základě čerstvě zakoupené licence od švýcarské firmy Von Roll nabídla technologii odpojitelné dvousedačkové lanovky se sedačkami se sezením bokem ke směru jízdy, známé jako typ VR 101.

Dolní úsek Pec pod Sněžkou – Růžová hora byl uveden do provozu 15. ledna 1949, na horním úseku z Růžové hory na Sněžku pak byl zahájen zkušební provoz 10. listopadu 1949 a od 1. července 1950 byl i druhý úsek v trvalém provozu. Horní stanice na Sněžce je se svou nadmořskou výškou 1 594 m nejvýše položenou stanicí lanové dráhy v České republice. Oba úseky lanové dráhy na Sněžku byly v době ukončení provozu v roce 2012 nejstaršími lanovkami provozovanými v původním stavu v České republice.

V Krušných horách najdeme nedaleko Teplic už téměř 70 let jeden velký unikát. Je jím dvousedačková lanovka systému VR 101 vedoucí z Krupky na Komáří Vížku, která byla uvedena do provozu v roce 1952 a jakožto

DALŠÍ UNIKÁTNÍ MODERNÍ DVOUSEDAČKA NAHRAZUJÍCÍ „VONNROLLKU“ VR101 NÁSLEDOVALA V ROCE 2007 V BRAUNWALDU, VYBAVENA JE NAVÍC I KABINKAMI

zcela poslední lanovka svého druhu na světě byla zapsána na seznam národních památek.

Zároveň je nejdelší lanovou dráhou v jednom poháněcím úseku na území České republiky

na údolí s jezerem. V neposlední řadě se tak také podařilo zachovat charakter a tradici původních historických lanovek, které byly rovněž vybaveny sedačkami se sezením bokem ke směru jízdy.

Dva moderní zástupci

Světová novinka

Unikátem jsou dvě moderní švýcarské odpojitelné dvousedačky Doppelmayr se sedačkami se sezením bokem ke směru jízdy navržené podle původního vzoru VR101. První z nich byla postavena v roce 1999 na trase Cardada– Cimetta nad Locarnem jako náhrada původní lanovky Carlevaro & Savio, druhá s názvem Gumenbahn, která je navíc vybavena taktéž čtyřmístnými kabinkami (jde tak o kombinovanou lanovku), pak následovala v roce 2007 v Braunwaldu jako náhrada lanovky VR101.

Důvodů pro toto řešení bylo několik – jednak jde o průjezdný profil, kdy bylo v případě Braunwaldu možno minimalizovat potřebné posunutí osy trati přes skalní pasáž a využít tak velkou část trasy původní lanovky, a jednak v případě Locarna sedačky otočené příčně k ose lana umožňují turistům nádherný výhled

Světovou novinku, kterou lze částečně řadit do této skupiny lanovek, představila v roce 2012 švýcarská firma BMF, jejíž šestisedačková lanovka Lavadinas – Fuorcla Sura byla vybavena zcela novým typem sedaček s bublinami.

Tyto sedačky byly designovány studiem Porsche a jejich zvláštností je, že jsou během jízdy na trase natočeny v úhlu 45 stupňů k ose trati – to návštěvníkům poskytuje nejlepší výhled na okolní skalnatou scenérii. V dalších letech následovaly další lanovky stejného typu, a to nejen ve Švýcarsku – jmenujme například šestisedačku Rusin-Ski v Bukowině Tartzańske v Polsku.

V ROCE 2012 SE ROZJELA PRVNÍ ŠESTISEDAČKOVÁ LANOVKA OD FIRMY BMF, JEJÍŽ SEDAČKY SE NATÁČEJÍ V ÚHLU 45 STUPŇŮ (FOTO BARTHOLET MASCHINENBAU AG)

DALŠÍ OBDOBNÁ LANOVKA NÁSLEDOVALA V ROCE 2014 V BUKOWINĚ TARTZAŃSKÉ V POLSKU

| 184 |

Globální úspěchy

mer“. Tato druhá jednotka je použita pro zajištění výroby sněhu v sektoru „Super Châtel“ a zejména v oblastech pro začátečníky a při dětských hřištích. Provozovatel lyžařského střediska si proto vybral skutečně spolehlivý nástroj pro obsloužení své mladé klientely.

V roce 2019 se mnoho dalších provozovatelů lyžařských středisek také rozhodlo pokročit a doplnit své stávající zařízení na výrobu sněhu pomocí mobilních nebo stacionárních jednotek Snowfactory. Jde například o lyžařská střediska v Gleenshee (UK) s dvojitým modelem SF210, Ski Apache (USA) s mobilní jednotkou SF100 nebo Kurza Gora v Polsku, kde si pořídili dokonce dva modely SF210, aby měli velkou výrobní kapacitu.

Další pozoruhodný příklad: v regionu Winterberg (Německo) se v blízkosti lyžařských středisek Winterberg Poppenberg a Skilift Klante umístí 5 velkých jednotek SF210. Tři

Snowfactory FOTO: TECHNOALPIN

Systém výroby technického sněhu Snowfactory, vyvinutý a navrhovaný společností TechnoAlpin, se stal v průběhu posledních let oblíbeným doplňkovým nástrojem pro konvenční zasněžovací zařízení, což je pro provozovatele zejména nízko položených lyžařských středisek velmi užitečné. Tato technologie umožňuje překonat vnější omezení, zejména nepříznivou teplotu vzduchu, na výrobu sněhu.

Systém Snowfactory bude schopen zajistit výrobu sněhu před sezónou, když běžná zasněžovací zařízení nemohou zasněžovat vinou nepříznivých teplot. byly umístěny v oblasti Winterberg Poppenberg už v uplynulých sezónách a dvě nové jednotky byly uvedeny do provozu v prosinci 2019 v Klante.

TechnoAlpin je velmi hrdý na to, že prostřednictvím různých technologických řešení, z nichž je Snowfactory jen jedním z nich, může být odpovědí na problémy, se kterými se setkávají provozovatelé lyžařských středisek v souvislosti s výrobou technického sněhu.

FOTO: TECHNOALPIN

S

ystém Snowfactory bude schopen zajistit výrobu sněhu před sezónou, když běžná zasněžovací zařízení nemohou zasněžovat vinou nepříznivých teplot. Takto vyrobený sníh umožňuje provozovatelům středisek připravit základní vrstvu na jejich strategických svazích pro brzké otevření provozu, aby se zajistilo pokrytí sněhem na páteřních sjezdovkách nebo ve výukových sekcích. Snowfactory tak poskytuje dodatečnou záruku, že budete moci sjezdovky otevřít mezi prvními středisky v sezóně, abyste uspokojili své zákazníky.

Rostoucí úspěch Snowfactory je vidět v mnoha zemích. Například ve Francii, kde lyžařské středisko Châtel (v severních francouzských Alpách) právě získalo druhý stroj, mobilní model SF100, poté, co v roce 2017 investovalo do 1. modelu, který byl pro tuto příležitost speciálně označený jako „Snow Far-

SNOWFACTORY POSKYTUJE DOSTATEČNOU ZÁRUKU, ŽE BUDETE MOCI SJEZDOVKY OTEVŘÍT MEZI PRVNÍMI STŘEDISKY V SEZÓNĚ

K R A DNOW C E S N Í N MO U D Z E J S E V ÍNEC

D N O O V M Á L Z Á Ý E GRAM N R O R P A J I ROVODNÝ E K S Ř 0 E P 2 V 0 Í 2 TÝ DO A N A H TY O A Č N R B Á Z O P M E R N K 6. BŘ E R T N A AF ZÓ Y D E S Z O E 0 S TÉT 3 PÁT N .

A E D P z 9 I 1 c NÝ .

K L O O T w S V H o R DÉ n LIBO Ž A A A s .

N K ST PRO Dark

| 186 | HAPPY END

Poznejte

Najděte odpověď na soutěžní otázku: V kolik hodin ráno otevírají první lanovky v tomto údolí?

NÁPOVĚDA Není sice úplně největší lyžařskou oblastí v Alpách, ale pravděpodobně je údolím s největší celkovou délkou sjezdovek. Po jeho svazích se rozbíhají lanovky tří velkých areálů a k tomu ještě jeden ledovec, díky němuž se zde lyžuje nepřetržitě celý rok. V tomto tyrolském údolí si navíc vystačíte s jediným skipasem – dvou- a vícedenní skipas je společný pro všechny lanovky a vleky.

Odpovězte

Na www.snow.cz/souteze vyplňte krátký soutěžní formulář. Šance na výhru není malá, neboť soutěžní otázka je zveřejněna pouze na této stránce v časopise!

Vyhrajte

Pokud budete mít štěstí, vyhrajete: 4denní skipas pro 2 osoby

aktivační kód:

NASSFELD 4=3, 5=4 a 6=5

1 DEN

jméno:

OBDOBÍ PLATNOSTI: 1. 2.–31. 3. 2020

datum návštěvy:

JEDEN DEN LYŽOVÁNÍ ZDARMA VE VYBRANÝCH OBDOBÍCH SEZÓNY 2019/20 ZÍSKÁTE NA SKIPASOMAT.CZ!

1+1 ZDARMA

AQUALAND MORAVIA ČESKO – JIŽNÍ MORAVA KUPÓN AKTIVUJTE NA WWW.SKIPAS-ZDARMA.CZ NEJPOZDĚJI 1 DEN PŘED NÁVŠTĚVOU A VYPLŇTE: aktivační kód:

1+1 ZDARMA

1 DEN

jméno:

OBDOBÍ PLATNOSTI: 1. 2.–12. 6. 2020

datum návštěvy:

KAROLINKA ČESKO – BESKYDY KUPÓN AKTIVUJTE NA WWW.SKIPAS-ZDARMA.CZ NEJPOZDĚJI 1 DEN PŘED NÁVŠTĚVOU A VYPLŇTE: aktivační kód:

datum návštěvy:

1+1 ZDARMA 1 DEN

jméno:

OBDOBÍ PLATNOSTI: 1. 3.–31. 3. 2020

NEVYTRHÁVEJTE

KUPÓN AKTIVUJTE NA WWW.SKIPAS-ZDARMA.CZ NEJPOZDĚJI 1 DEN PŘED NÁVŠTĚVOU A VYPLŇTE:

NEVYTRHÁVEJTE

ČESKO – KRKONOŠE

NEVYTRHÁVEJTE

HERLÍKOVICE

Každý má nárok na výměnu jednoho kupónu během platnosti akce. V případě, že aktivační údaje vyplněné na www.SKIPAS-ZDARMA.cz nesouhlasí s údaji na dokladu totožnosti nebo aktivace není provedena alespoň jeden den před návštěvou, nárok zaniká. Nárok na výměnu kupónu nelze vymáhat, a to zejména mimo udané datum návštěvy nebo při opakované návštěvě areálu. Změna vyhrazena.

www.skipas-zdarma.cz/310

www.koupejse.cz

JAK ZÍSKAT SKIPAS ZDARMA:

1. K upón aktivujte na www.SKIPAS-ZDARMA.cz nejpozději 1 den před návštěvou areálu. Obratem se zobrazí váš aktivační kód, který najdete spolu s datem návštěvy i ve svém uživatelském profilu. (Před první aktivací je nutné se zaregistrovat pomocí e-mailové adresy.)

2. Na kupón vyplňte získaný aktivační kód, jméno a datum návštěvy areálu.

3. Kupón vytrhněte až při nákupu skipasu v pokladně areálu a odevzdejte jej – každý kupón musí osobně předat osoba, na kterou je aktivován.

Za kupón obdržíte při koupi jednodenního skipasu druhý jednodenní skipas zdarma, a to v období 1. 3.–31. 3. 2020.

Každý má nárok na výměnu jednoho kupónu během platnosti akce. V případě, že aktivační údaje vyplněné na www.SKIPAS-ZDARMA.cz nesouhlasí s údaji na dokladu totožnosti nebo aktivace není provedena alespoň jeden den před návštěvou, nárok zaniká. Nárok na výměnu kupónu nelze vymáhat, a to zejména mimo udané datum návštěvy nebo při opakované návštěvě areálu. Změna vyhrazena.

www.skipas-zdarma.cz/311

JEDEN DEN LYŽOVÁNÍ ZDARMA VE VYBRANÝCH OBDOBÍCH SEZÓNY 2019/20 ZÍSKÁTE NA SKIPASOMAT.CZ!

JAK ZÍSKAT VSTUPENKU DO AKVAPARKU ZDARMA:

Za kupón obdržíte při zakoupení jednoho celodenního nezlevněného vstupu do Aqualandu Moravia (konkrétně vstup DOSPĚLÝ AQUA + SPA Forum Romanum Wellness jednorázově na 180 minut – cena 1 098 Kč) druhý celodenní vstup se stejnými parametry pro doprovázející osobu, a to v období 1. 2.–12. 6. 2020.

NASSFELD 4=3, 5=4 a 6=5

JAK ZÍSKAT SKIPAS ZDARMA:

1. K upón aktivujte na www.SKIPAS-ZDARMA.cz nejpozději 1 den před návštěvou areálu. Obratem se zobrazí váš aktivační kód, který najdete spolu s datem návštěvy i ve svém uživatelském profilu. (Před první aktivací je nutné se zaregistrovat pomocí e-mailové adresy.)

2. Na kupón vyplňte získaný aktivační kód, jméno a datum návštěvy areálu.

3. Kupón vytrhněte až při nákupu skipasu v pokladně areálu a odevzdejte jej – každý kupón musí osobně předat osoba, na kterou je aktivován.

Za kupón obdržíte při koupi jednodenního skipasu druhý jednodenní skipas zdarma, a to v období 1. 2.–31. 3. 2020.

REDSTER X Výhradní dovozce a distributor pro ČR a SR: AMER SPORTS Czech Republic s. r. o.

D y namika a s t abilit a Pro jak ý koli v ob louk Tvoje l y že, t v ůj p ros tor

KAŽDÝ DEN A KAŽDÝ OBLOUK NA SJEZDOVCE S LYŽEMI REDSTER X

REDSTER X9 S + X 12 TL GW

CZ ski, Praha – www.czski.cz I Harfa sport, Praha – www.harfasport.cz I Active sport, Jaroměř – www.activesport.cz | RM Sport, Hradec Kralové – www.rm-sport.cz Skiresort Live, Janské Lázně/Pec p. Sněžkou – www.skiresort.cz | Bike Park, Most – www.skiparkmost.cz I David sport, Harrachov - www.davidsport.cz Madeja Sport, Ostrava – www.madejasport.cz | ActiSport, Brno - www.actisport.cz Šport Rysy, Poprad - www.sportrysy.sk I Najlyže, Bratislava - www.najlyze.sk I SB Šport, Brezno - www.sbsport.sk

2020

18. 1.

1. 2 .

29. 2 .

7. 3.

Te r m í ny t e s t ová n í: Ka r l ov Po d P ra d ě d e m Lipno K l í n ove c D o l n í Mo ra va

Více informací na

NaVrchol

©SALOMON SA. All Rights Reserved.

Výhradní dovozce a distributor pro ČR a SR: AMER SPORTS Czech Republic s. r. o.

2020

Skiresort Live, Janské Lázně/Pec p. Sněžkou – www.skiresort.cz | Actisport, Brno – www.actisport.cz | Active sport, Jaroměř – www.activesport.cz Hope sport, Uherský Brod – www.hope-sport.cz | RM sport, Hradec Králové – www.rm-sport.cz | CZ SKI, Praha – www.czski.cz ZebraStores, Brno – www.salomonstore.cz | Urban sport, Liberec – www.urban-sport.cz | WAVE Sport, České Budějovice – www.wavesport.cz DAVID sport, Harrachov – www.davidsport.cz | Ski max, Olomouc – www.ski-max.cz | Harfa sport, Praha – www.harfasport.cz Madeja sport, Ostrava – www.madejasport.cz | Šport profesionál, Košice – www.professionalsport.sk | Muziker, Bratislava – www.muziker.sk SB sport, Bystrá – www.sbsport.sk

18. 1.

1. 2 .

29. 2 .

7. 3.

Te r m í ny t e s t ová n í: Ka r l ov Po d P ra d ě d e m Lipno K l í n ove c D o l n í Mo ra va

Více informací na

NaVrchol