SNOW 60 - březen 2011

2X SKIPAS ZDARMA

carving|mountain|atlas

201112

TAJNÝ TIP: OD CHURU K ANDERMATTU

SVĚTOVÝ POHÁR VE ŠPINDLEROVĚ MLÝNĚ NEJKRÁSNĚJŠÍ KULOÁR

SNOW 60

březen–duben 2011

cena: 74 Kč/3,49 €

Musíte mít stále lyže u sebe?

S námi nemusíte!

Naši klienti vědí, že na cestovní pojištění jsme nejlepší. Vyzkoušejte nás...

www.evropska.cz

FOTO: H. NIEDECKEN

Pohleďte do divadel, koncertních síní, plesových sálů a salonů – tam, kde se největší část společenského života odehrává. Pozorujte a analyzujte sebe i své okolí, zkoušejte upřímnost vlastní i svých druhů! Zkoumejte opravdovost svého i jejich smíchu, vážných i veselých tváří, řečí i pohybů. Společenská povinnost, „uhlazený mrav“ vás nutí mluvit často tehdy, kdy byste raději mlčeli; mlčet, kdy byste raději mluvili; tvářit se vážně, kdy se nitro vaše směje; smát se, smějí-li se ostatní atp. … Již ta okolnost, že snažíte se ve společenském prostředí uplatňovat své vlohy a dobré vlastnosti, zakrývat nebo alespoň neakcentovat svých chyb, musí vás vésti k zcela odpustitelné, nutné neupřímnosti.

Jděte však do přírody! Tam stojíte vždy tváří k něčemu, co nezná ani té nejnevinnější lži z nutnosti, ani té nejmenší přetvářky. Vy zcela maličcí proti obrovité přírodě, vzhlížíte k ní vždy přímým pohledem, s hrdým, čistým čelem; v nitru svém cítíte úctu před Velikostí – Nekonečností…

Sport na lyžích, architekt Karel Vávra, Praha 1925

OBSAH 3 6 10

STOPY KOMIX THE BEST SNOWPHOTOGRAPHERS: CHRISTOPH SCHÖCH

CARVING MAG

18 21 22 24 26

VELKÝ PŘÍBĚH LYŽAŘSKÉHO BYZNYSU III OPRAVDU VOLÍ SMRT SJEZDOVÉ LYŽE? ISPO 2011  OZVĚNY BUDOUCÍ ZIMY ELAN AMPHIBIO S ROCKEREM NA HRANĚ NOVINKY V PRAŠANU SPORT

31

JUNIORSKÉ NERADOSTI

35 36

NAPLNĚNÝ SEN: SVĚTÁK V ČESKU SVĚTOVÝ POHÁR VE ŠPINDLEROVĚ MLÝNĚ 2011

SP 2011

UNIVERZITA

42 44 46 48

OBLOUK? PĚKNÝ... A CO TĚLO? CO PÍT PŘI LYŽOVÁNÍ?

APUL TIP: SPOJOVÁNÍ KŘIŠTÁLOVÝCH KOULÍ ABSOLUTNĚ NEJRYCHLEJŠÍ KURZ, JAK SE STÁT VÝBORNÝM LYŽAŘEM! FAMILY

50 52 54

MARTIN ČERNÍK: ZE SKATEPARKU DO SVĚŤÁKU LYŽOVÁNÍ S APU  APU „ŘEŽE” OBLOUKY LYŽAŘI ŠKOLÁCI

56

FOTOGRAFIE A LYŽOVÁNÍ

58

ARCHIV HORSKÉ SLUŽBY: ZAVINĚNÁ HLEDAČKA DVOU ŽEN

MARKET RETRO

MOUNTAIN FREERIDE

62 66

FRANCIE: HAUTES ALPES  NEJLEPŠÍ KULOÁR HANNAH SNOWRIDE 2010: SERFAUSFISSLADIS

70 71 72 74

LAVINOVÉ VYHLEDÁVAČE VYBAVENÍ NA LEDOVEC STRMÉ SVAHY LAVINOVÉ NEBEZPEČÍ V. TÊTE BLANCHE 3 710 M: POD DOHLEDEM MATTERHORNU

SKITOURING

ATLAS

REPORT

78 80 84

PITZTAL NENÍ JEN LEDOVEC ŠVÝCARSKO: OD CHURU K ANDERMATTU OKOLÍ MERANA: SJEZDOVKY PRO DOMÁCÍ GPS

86 87

MALÁ FATRA: MALÁ LUČIVNÁ JIŽNÍ TYROLSKO: LAGAZUOI

92

UMĚLÝ SNÍH NEEXISTUJE  2. DÍL: SYSTÉMY TECHNICKÉHO SNĚHU

100 101 102

GÉNÉPI, TARTIFLETTE NESNESITELNÁ LEHKOST BYTÍ V LYONU APUL NEWS

104

ADRESÁŘ PRODEJCŮ  SLEVOVÝ PROGRAM SNOWCARD

BYZNYS

FOTO: ©SALOMON/2010 SCOTT MARKEWITZ PHOTOGRAPHY, GIRDWOOD, ALASKA

LYŽOVÁNÍ V ALPÁCH 82 středisek a 521 hotelů 7 nocí v residenci

se skipasem na 6 dní

od

2 990 Kč /

os.

7 nocí v hotelu

včetně polopenze se skipasem na 6 dní

od

6 490 Kč /

●

os.

800 100 234

www.nev-dama.cz

6

W

Výhradní dovozce a distributor pro ČR: Bretton s.r.o., www.bretton.cz

WWW.LANGE.CZ

ux Julien Lizero speciál ět Vicemistr sv a ve slalomu

Boty RS 140 Lyže SPEED OMEGLASS WC Vázání PX RACING 15 MAXFLEX

WORLD CUP

UKAŽ MI, NA ČEM LYŽUJEŠ ...

REDAKCE ŠÉFREDAKTOR

Ukaž mi, na čem nebo v čem lyžuješ, a já ti povím, kdo jsi. Že šaty dělají člověka, platí svým způsobem i v lyžování. Stačí totiž mrknout okem a podle exkluzivní přilby, kožešinového límce a pastelového oblečku poznáme, že vedle nás ve frontě stojí napudrovaná dámička (u níž není těžké odhadnout její hlavní vnitřní témata). Stejně dobře poznáme i třeba freeskiera, který křiklavými barvami a nadměrnými velikostmi oblečení a bambule vystupuje z šedi lyžařského davu.

Když pohlédneme blíže, tedy na lyže, zjistíme více: jestli dámička je skutečně jen slupka, jestli velký hadry freeskiera jsou pouhá image s účelem nabytí respektu souputníků. A rozeznáme i další kategorie: zaníceného racecarvera, občasného skitouristu, výjimečně narazíme i na funcarvera, rozeznáme znalce i analfabeta, old-schoolera nostalgika nebo vykolejeného rekreanta s předrevoluční výzbrojí.

Ale ani lyže nejsou všespásné. Až sám pohled na lyžujícího v akci nám zodpovědně prozradí, s kým máme tu čest. Však vzpomeňme na časy školních zájezdů: slečinka s dobrými lyžemi a značkovou bundou nás sice na první pohled zaujala, ale nakonec jsme se stejně přichýlili k té, která uměla na lyžích nejlépe stát, tedy sjíždět.

Tak i ona dámička v kožíšku, pakliže to na sjezdovce rozbalí patřičně moderně a nebojácně, dostane v našich očích okamžitě jiný rozměr (i oděv). A stejně freeskier, který – byť s řádně rockerskými lyžemi – se staženým zadkem sešoupe kopec, ztratí svou veškerou pestrost a XXL se změní v S. Spíš tedy, než šaty dělají člověka, u nás platí, že člověka dělá sama jízda. V ní je zakódováno snad vše, co by jeden lyžař o druhém mohl chtít vědět.

Specifická lyžařská kultura se projevuje nejen mezi jedinci, ale i napříč národy. Dost lyžařů od Alp na východ totiž nezapře svůj národní styl: Poláci například často jezdí bez holí imitujíce funcarvery, ačkoli jsou rádi, že se na lyžích jakžtakž udrží a řezaný oblouk neznají ani z fantazie. Na Ukrajině jsem se podezřele často setkal se sebevrahy mířícími šusem dolů sedě na patkách. Arabové zas (moudře) nevkročí na svah strmější než pět stupňů. A Indové se raději jenom nechají potahat dokolečka na sáňkách.

Každá kultura je jiná a jiné jsou i její lyžařské projevy. Moc milé je vědomí, že český (i slovenský) lyžař jezdí tak, že je k nerozeznání od těch alpských. Od těch nejlepších.

Pěkný a veselý zbytek zimy!

Petr Socha petr.socha@snow.cz ZÁSTUPCE ŠÉFREDAKTORA

Radek Holub radek.holub@snow.cz GRAFIKA

Petr Antoníček Markéta Antoníčková INZERCE

SNOW, Č. 60, ROČNÍK IX

SNOW – OFICIÁLNÍ PARTNER

Hana Topolovová hana.topolovova@snow.cz VYDAVATEL Petr Havelka SLIM media s.r.o., petr.havelka@snow.cz Husitská 344/63, Praha 3 DISTRIBUCE IČ 27175511

Veronika Kolářová, Kateřina Sobotková, Dáša Janouchová ADRESA REDAKCE distribuce@snow.cz SNOW INTERNET Husitská 344/63 Tomáš Roba 130 00 Praha 3-Žižkov tomas.roba@snow.cz redakce@snow.cz SLOVENSKO 222 780 286 Příspěvky, fotografie a názory Rudolf Mozoláni zasílejte na adresu redakce. rudo.mozolani@snow.cz REDAKTOŘI carving

Ivan Sosna mountain

Luboš Sušila Jaromír Kumestrol Lojza Robin Kaleta Michal Bulička STÁLÍ SPOLUPRACOVNÍCI

Karel Hampl, Ondra Tůma, Kateřina Sochová, Kristian Hanko, Jana Vlková, Vít Moudrý, Tomáš Macek, Marek Trojka, Vítek Ludvík, Tomáš Matwikow, Petr Novotný, Michal Roba, Roman Gric, Jimmy Petterson, Tom Řepík, Radim Polcer, Nataša Kameš

INZERCE 775 610 757, inzerce@snow.cz

PŘEDPLATNÉ objednávky na www.snow.cz nebo 775 My SNOW (775 697 669) předplatné na Slovensku +421 244 458 821 Cena výtisku: 74 Kč/3,49 EUR MK ČR: E13878 ISSN: 1214-0007 Rozšiřuje: PNS a.s., Mediaprint & Kapa Pressegrosso s.r.o., PressMedia s.r.o. a síť sportovních prodejen

Vychází 7x ročně.

Toto číslo vyšlo 3. března 2011, další vyjde v říjnu 2011.

JAZYKOVÁ KOREKTURA Uzávěrky prodlužuje Red Bull.

Jan Hájek, Tereza Kožíšková, Dagmar Krůšková COVER FOTO: PETER MATHIS/VÖLKL PŘEKLADY

Zdeněk Čapek, Kateřina Sochová, Jiří Havelka

Články označené tímto logem jsou komerční prezentací.

Náklad je ověřován ABC ČR

Všechna práva vyhrazena.

SNOWmag je ochrannou známkou. © SLIM media s.r.o. 2011

Petr Socha a SNOW EXKLUZIVNÍ PARTNEŘI

redakční tým používá exkluzivně vybavení těchto technologií a značek:

SNOW – OFICIÁLNÍ PARTNER

ODBORNÍ PARTNEŘI www.apul.cz

Horská služba ČR, o.p.s.

jezdec Emil Lindgren (Rabobank - Giant Off-Road Team)

Giant je největším výrobcem jízdních kol na světě a lídrem v technologiích výroby. Naším posláním je zkvalitňovat váš cyklistický život. Inspirovat vás, dát vám sílu při každém dalším dobrodružství na kole. Ať už závodíte, snažíte se zlepšit vaši kondici, dojíždíte do práce nebo se jen tak touláte krajinou, kola Giant jsou tu, aby vám vaši cestu umožnila.

Více informací najdete na giant-bicycles.cz

© 2011 Giant Bicycle Inc. Všechna práva vyhrazena.

foto Michal Červený (mtbs.cz)

Ride Life. Ride Giant.

Roam XR 2 19 999 Kč

Trance X3 61 999 Kč

! "# # ! ; # $

FOTO: CHRISTOPH SCHOCH; RIDER:

CHRISTOPH

SCHÖCH

NÁRODNOST:

R

THE

JMÉNO:

BEST

SNOW-PHOTOGRAPHERS

PAR TN ER RU BRI KY

Dokážeš popsat tajemství zimních sportů, to, proč je fotíš?

Myslím, že tajemství zimních sportů je o vášni a lásce, které lidé pro svůj sport mají. Lidé na tomto sportu milují, jak osvobozuje jejich mysl, a jakmile se ocitnete v horách a nazujete lyže, zapomenete na zbytek dne na svůj všední život. Žijete tou chvílí a užíváte si, co děláte. Myslím, že to je to, co nás spojuje, a je jedno, jestli jste lyžař nebo fotograf – je to vášeň pro stejnou věc. Miluji být v horách a miluji fotografii, takže myslím, že to kombinovat tyto dva zájmy společně je ideální věc, a samozřejmě jako fotograf dostanete šanci hodně cestovat a dostat se do kontaktu s inspirujícími lidmi.

Co ještě fotíš za sporty? Jaké je fotit lyžování v porovnání s ostatními sporty?

Zaměřuji se hlavně na zimní sporty. Lyžování a snowboarding jsou hlavní sporty, které dokumentuji. Vedle sportů velmi rád fotím lidi a krajinu. Fotoaparát vám dává možnost během pár sekund zachytit neopakovatelné okamžiky jedním zmáčknutím spouště.

Jaký je tvůj první zimní snímek, který ti uvízl v paměti?

Jeli jsme s kamarády do hor. Středisko bylo sice ještě zavřené, ale viděli jsme, že tam nahoře byl technický sníh, takže jsme zkusili něco podniknout. Našli jsme místo, kde jsme mohli postavit malou U-rampičku a zkoušet nějaké chyty a tak. Nikdy jsem si nemyslel, že by se takový snímek mohl objevit v časopise, ale byl jsem blízko toho, mít ho na titulní straně japonského magazínu SnowBoarder. Byl to můj úplně první den focení zimních sportů, takže jsem byl opravdu nadšený, že se o moje fotky vůbec někdo zajímá.

Jaký je tvůj oblíbený námět a proč?

Téma, které nejraději zaznamenávám, je backcountry. Miluji tam být a vytvářet vlastní věci, které předtím nikdo nikdy nedělal.

Připadá mi příliš snadné jít do parku, tam si rozestavět nářadí a vyfotit něco, co tam pro vás předtím postavili šejpaři. Já chci na

svých snímcích zachytit jedinečné momenty a realizovat své myšlenky.

Můžeš popsat „výrobní proces“ fotky? Jak se na kopci pohybuješ, máš asistenta, jak komunikuješ s jezdcem...

Když jdu fotit s partou, snažíme se rozhodnout, co budeme dělat, už den předtím.

Abychom vytvořili plán, kterého se budeme držet. Vstávat brzo, vyrazit na svah, chytit první lanovku a zkusit uskutečnit naše nápady. Po skončení práce na kopci je na mně, abych udělal postprodukci a poslal snímky do časopisů a jezdcům.

Jak důležitá je souhra fotografa a jezdce? Nechtěl by sis to někdy vyměnit?

Komunikace mezi riderem a fotografem je superdůležitá. Čím více víte o jezdci, tím je snazší získat díky němu dobré snímky.

Obvykle si role měnit nechci, ale někdy, když je azurový prašanový den a vy vidíte ostatní, jak si sjezdy užívají, bych měnil rád. Bohužel to ale nejde, protože když se naskytnou zrovna ty perfektní podmínky, musíte jít lyžaře fotit, místo abyste s nimi jezdili.

Z hlediska fotografa: máš nějaká oblíbená místa a proč?

Myslím, že každičké místo tam venku je mé oblíbené, protože každé má své detaily a ty ho činí zajímavým. Kdybych si mohl vybrat, jel bych do Arlbergu s půlmetrem až metrem čerstvého prašanu – to se blíží mému ideálnímu místu.

Když dojde na osvětlení, používám zábleskový systém Elinchrom s dálkově řízeným odpalováním. Na výpravách do backcountry s sebou beru vždy lopatu, pípák a lavinovou sondu.

Máš nějaké speciální fotografické know-how? Můžeš ho prozradit?

Jen se inspiruji věcmi okolo a snažím se dostát své vizi snímku, jak je to jen možné.

Co je podle tebe nejdůležitější pro to, aby se z člověka stal dobrý fotograf zimních sportů?

Nejdůležitější věc je, jestli máte to pravé oko pro daný sport. Viděl jsem spoustu lidí, co fotí léta, ale pokud nemáte talent, dělá se to těžko.

Kde čerpáš pro svou práci inspiraci?

Jen se blíže dívám na přírodu a na jezdce.

Snažím se jim naslouchat a uskutečňovat jejich nápady tím nejlepším způsobem.

Je fotograf lyžování umělecká profese?

Určitě! Pokud ale chcete být milionář, vyberte si jiné povolání.

Uživí tě fotografování zimních sportů?

Fotím pět let. Nejdříve jsem ale musel vzít spoustu peněz a investovat je do fotografické výbavy. Před dvěma lety, poté, co jsem dokončil studium fotografie na vysoké škole, jsem v Lichtenštejnsku založil vlastní společnost a fotografování se věnuji profesionálně a žiji z něj.

Kolik času jsi ochoten obětovat dobré fotce?

Nejméně tak dlouho, jako mi trvá proměnit moji myšlenku ve snímek. Může to být 5 minut nebo 5 hodin. Jen si prostě musíte jít za svou vizí.

Znáš nějakého dalšího zajímavého snow-fotografa?

Podívejte se blíže na Blotta, Jeffa Curtese, Howzee, Lolli a lidi jako Terry Richardson a La Chapelle.

Jakou techniku používáš? Co všechno s sebou nosíš do hor?

Používám systém Canon se dvěma těly.

Canon EOS 7D a Canon EOS 5D Mark II a objektivy s ohnisky mezi 10 a 200 mm.

Kde najdeme tvé fotky?

Na mé stránce www.christophschoech.com najdete vzorky mé práce a mám tam i blog, který se snažím denně aktualizovat. Tak se mrkněte.

FOTO: CHRISTOPH SCHOCH; RIDER: CHRIS BENCHETLER; # $ !

FOTOTIP

% # #

TOULALI JSME SE STŘEDISKEM, ALE FOUKAL ZROVNA VÍTR A ODVÁL VŠECHEN PRAŠAN, TAK JSME MUSELI TROCHU ŠLAPAT. PO CHVÍLI JSME NAŠLI TOTO KRÁSNÉ MÍSTO A CHRIS SE ROZHODL PŘEDVÉST SVŮJ SWITCH 5. POUŽIL JSEM OBJEKTIV CANON 24–105 MM NASTAVENÝ NA 65 MM, PROTOŽE JSEM CHTĚL MÍT CHRISE NA OBLOZE, ABY NA FOTCE OPRAVDU DOBŘE VYNIKL A JEHO ZÁKLADNA BYLA DOBŘE VIDĚT. CHRIS ODPOČÍTAL A SKOČIL. JÁ ČEKAL, A JAKMILE SE OBJEVIL NA SPRÁVNÉM MÍSTĚ, ZMÁČKL JSEM SPOUŠŤ.

FOTO: CHRISTOPH SCHOCH; RIDER: DANI SCHIESSL; # $ &

TATO FOTOGRAFIE POCHÁZÍ Z ÚPLNÉHO POČÁTKU SEZÓNY V ŘÍJNU NA HINTERTUXU. ŠLI JSME PO LEDOVCI TAK DLOUHO, DOKUD JSME SE NEVYNOŘILI Z MLHY A NEMĚLI NAD SEBOU IDEÁLNÍ AZUROVOU OBLOHU A POD SEBOU TROCHU ČERSTVÉHO PRAŠANU. PAK UŽ ZBÝVALO JEN POŘÍDIT TENTO SNÍMEK.

PAR TN ER RU BRI KY

FOTO: CHRISTOPH SCHOCH; RIDER: DANI SCHIESSL; # $

JSOU POVĚTRNOSTNÍ PODMÍNKY ŠPATNÉ, ALE NA NĚJAKÝ JIBBING JSOU STÁLE JEŠTĚ DOST DOBRÉ. TAK SE UJAL TONI SVÉ ROLE PŘI NATÁČENÍ FILMU V TOVÁRNĚ.

Pomůže domácí prostředí odvalit balvan z Šárčiných letošních výkonů?

FOTO: HEAD

CO ÄŒECH, TO MUZIKANT, CO ÄŒECH, TO LYĹ˝AĹ˜ Tedy by mÄ›lo platit, Ĺže i co lyĹžaĹ™, to muzikant.

A co muzikant, to lyĹžaĹ™. Asi to tak ĂşplnÄ› nebude, nicmĂŠnÄ› bychom se ale brzy mohli dovÄ›dÄ›t alespoĹˆ to, kterĂ˝ z muzikantĹŻ je nejlepĹĄĂ­ lyĹžaĹ™. Na sobotu 26. bĹ™ezna se totiĹž chystĂĄ mistrovstvĂ­ republiky muzikantĹŻ v alpskĂŠm lyĹžovĂĄnĂ­ neboli akce s nĂĄzvem BigBEAT na snÄ›hu. Na harrachovskĂŠm RýŞoviĹĄti budete moci pĹ™es den shlĂŠdnout celebrity v brankĂĄch, veÄ?er navĹĄtĂ­vit jam session a v nedÄ›li open air koncert. Snad to muzikanti lyĹžařům nevrĂĄtĂ­ a neuspořådajĂ­ zlatĂŠho slavĂ­ka pro lyĹžaĹ™e – mohlo by to bĂ˝t nebezpeÄ?nÄ›jĹĄĂ­ neĹž plĂĄnovanĂ˝ obřåk. (ps)

Ĺ PATNĂ DOBA U GERGĹŽ

CARVING ! ' (')' (* % ! " # # ! ! + , % !# * % # ! # .+ % ! / ! ' (++ % "# " 3% ! " 3 #"# OPRAVDU VOL� SMRT SJEZDOVÉ LYŽE?, STRANA 21

! 4 "

5 !

5 # 6 # "

" 3 5 ! # 6 "# " #3

'++ 7 ISPO 2011 – OZVĚNY BUDOUC� ZIMY, STRANA 22

" # " 3% #

,+ ! " 5 ! # 5 " 3

JAK DĂ L?, STRANA 33

Kdysi pĹ™ed lety se do sebe zamilovali mladĂĄ zĂĄvodnice a jeden z jejĂ­ch trenĂŠrĹŻ. Hilde Gerg, mj. olympijskĂĄ vĂ­tÄ›zka 1998, a Wolfgang Grassl si svĹŻj vztah vytrucovali i navzdory nepřízni svazovĂ˝ch bafuĹˆĂĄĹ™ĹŻ. VydrĹžel jim, pĹ™iĹĄla svatba a nijak neuspÄ›chanĂŠ dvÄ› dÄ›ti, dnes dvou- a tříletĂŠ. KrĂĄsnĂĄ idylka, Hilde po skonÄ?enĂ­ kariĂŠry zaÄ?ala spolukomentovat lyĹžaĹ™skĂŠ pĹ™enosy a zdĂĄlo se, Ĺže ji do „novĂŠho Ĺživota“ doprovodĂ­ samĂŠ radosti.

NebĂ˝t to tak otĹ™epanĂŠ, nabĂ­zel by se staĹ™iÄ?kĂ˝ povzdech, Ĺže mĂ­sto po horĂĄch neĹĄtÄ›stĂ­ chodĂ­ po lidech. V dubnu 2010 Ä?tyĹ™icetiletĂ˝ Wolfgang, bĂ˝valĂ˝ zĂĄvodnĂ­k a stĂĄle trĂŠnovanĂ˝ sportovec, nĂĄhle zemĹ™el na selhĂĄnĂ­ srdce.

Ne, Hilde nenĂ­ jedinou mladou vdovou. Na rozdĂ­l od mnoha jinĂ˝ch nemusĂ­ Ĺ™eĹĄit existenÄ?nĂ­ starosti, pĹ™ece jenom dobĹ™e zĂĄvodila v dobĂĄch, kdy uĹž se dalo vydÄ›lat. MoĹžnĂĄ bych s nĂ­ tak necĂ­til, kdybych se k nĂ­ svĂŠho Ä?asu nedostal i s pomocĂ­ jejĂ­ho tehdejĹĄĂ­ho servismana Pavla Ĺ˝urka. Opravdu moc milĂŠ dÄ›vÄ?e, nijak odtaĹžitĂĄ aĹž studenĂĄ jako jejĂ­ slavnÄ›jĹĄĂ­ starĹĄĂ­ exkolegynÄ› Katja Seizinger a podle mne i chytĹ™ejĹĄĂ­ neĹž tĹ™etĂ­ ze slavnĂŠ trojky, Martina Ertl.

Shodou okolnostĂ­ se mi tehdy podaĹ™ilo od legendĂĄrnĂ­ Hanni Wenzel zĂ­skat i tehdy zcela novĂŠ Hildiny Ä?ernobĂ­lĂŠ reklamnĂ­ fotky „Lady Black & White“ a obĂĄlka Ä?asopisu s nĂ­ se tehdy vymykala obvyklĂŠ kĂ˝Ä?ovitĂŠ barevnosti lyĹžaĹ™skĂ˝ch titulek.

PĹ™ece jenom lĂŠpe dopadla dalĹĄĂ­ nositelka tohoto příjmenĂ­. O deset let starĹĄĂ­ Michaela Gerg-Leitner takĂŠ dosĂĄhla pÄ›knĂ˝ch ĂşspÄ›chĹŻ, mj. bronz na MS 1989. „Leitnerovou“ se stala sĹˆatkem s dlouholetĂ˝m rakouskĂ˝m trenĂŠrem FinĹŻ Christianem (mj. Palanderovy medaile), synem legendĂĄrnĂ­ho kitzbĂźhelskĂŠho „rudĂŠho Ä?ĂĄbla“ z 50. let Hiase Leitnera.

ManĹželstvĂ­ ale nevydrĹželo. Ĺ˝e by dlouhodobĂŠ odlouÄ?enĂ­, příliĹĄ mnoho lyĹžaĹ™skĂ˝ch aktivit obou a mĂĄlo spoleÄ?nĂ˝ch chvil? ÄŒlenka dĂĄmskĂŠho tĂ˝mu K2 tak nijak pĹ™ekvapivÄ› v bavorskĂŠm Lenggries vede svou lyĹžaĹ™skou ĹĄkolu. JmĂŠno tam urÄ?itÄ› funguje, neboĹĽ stĹ™edisko je „zagergovanĂŠâ€œ – pochĂĄzĂ­ odtud i Hilde, stejnÄ› jako tĹ™etĂ­ toho jmĂŠna, jejĂ­ sestĹ™enice Annemarie. (is)

6

6

„Lyže a jejich značky vždycky byly předmětem vášnivých diskuzí, emocí, rozumově i citově odůvodněných sympatií.

Vše okolo značek je vzrušující mozaikou pestrých osudů jednotlivců i firem, nadějí a velikášství, vzestupů a triumfů i pádů a krachů.

Nápadů zásadních i zbytečných, pokusů a omylů…“

VELKÝPŘÍBĚH LYŽAŘSKÉHO BYZNYSU III LYŽE, LYŽE, LYŽE. ZATÍM JSME V PŘEDCHOZÍCH DVOU DÍLECH MLUVILI PŘEVÁŽNĚ O NICH. KONSTRUKCE 60. A 70. LET ZNAMENALY PRO DALŠÍ VÝVOJ LYŽOVÁNÍ MNOHO, ALE BEZ ZÁSADNÍCH UDÁLOSTÍ VE VÁZÁNÍCH A BOTÁCH BY NIKDY NEBYLO TAM, KAM SE PRÁVĚ DÍKY NIM DOSTALO. DNES SE TEDY PODRŽÍME TĚCHTO OBOU BOHATÝCH DEKÁD S DŮRAZEM – JAK JINAK – NA VÁZÁNÍ TEXT: IVAN SOSNA, FOTO: ARCHIV A PŘEDEVŠÍM BOTY. O tom, že jedním ze „symbolů“ lyžování je noha v sádře, jsem už psal jinde. Zejména po zavedení vázání Kandahar od 30. let, jehož lanko dokázalo nehnutelně přitáhnout patu boty k lyži, znamenaly i nevinné pády na dlouhatánských lyžích značné ohrožení nohou. Však také už roku 1938 vypsal Ski Club of Great Britain odměnu za sestrojení vázání schopného uvolnit botu dřív, než se dosáhne mez pevnosti kostí. První pokusy ale už stejně běžely, ve Francii snad už r. 1935, ještě aktivnější a dál byli v Americe, ale skutečný úspěch zaznamenali až Evropané. Američané se snažili zejména o principiálně bezpečnější, v praxi ale problémovější vázání deskové. Evropané na věc šli od špičky: když se bota uvolní ve špičce, uvolní se vzápětí celá. Jednoduše tak nechali klasický kandaharový napínák a místo Huitfeldových čelistí umístili otáčivou špičku. Poté zkusili napínák bezpečnostní (Tyrolia Skimeister 1953), který se jakžtakž uvolnil při pádu dopředu a tahu do paty. Ze dvou velkých pionýrských jmen jedno znáte velmi dobře, druhé asi vůbec ne.

Průkopníci Marker a Beyl Znáte samozřejmě německého Markera. Ten v 50. letech šikovně vylepšil princip pevného držení bot dlouhým řemenem, tzv. francouzského vázání, pomocí otočné desky pod patou boty a vypínací špičky – napřed dvou (Duplex) a potom jedné (Simplex).

Omotávat řemen kolem boty byla sice otrava, ale vázání fungovalo a zbytečně nevypínalo, takže si je po-

měrně brzy oblíbili i závodníci: na MS 1958 jasně dominovalo. Nelenili ani plagiátoři, u nás jím byl od sezony 59/60 Drukov. Až od roku 1968 se dovážely originály.

Od Simplexu po Marker M4-12 (ze sbírky J. Gotzmanna) Francouzský obdivovatel Ameriky Jean Beyl sice původně šel „deskovou“ cestou (model Antifracture), ale záhy vytvořil úspěšnou špičku a poté její obdobu umístil na podobný otočný talíř i dozadu. Značkou jeho vázání se stal Look a model Nevada se vedle Markeru také prosadil u závodníků – špička už v roce 1950. Rakušané a Němci jezdili většinou na markerech, Francouzi na nevadách. I tu jsme si okopírovali jako Mistral, Poláci zase jako Betu. V 60. letech tak bezpečnostní vázání nastoupila vítěznou cestu: za pouhé tři roky 1959–1962 si je pořídilo 50 % Japonců! Vyrojilo se mnoho výrobců, rozhořely se pa-

Konkurent Markera z Francie – Look N77 tentové spory i soudy, ve Francii se přidal a rychle expandoval Salomon, Rakousko mělo svou Tyrolii, tu dokonce už od roku 1928. Roku 1962 představila nášlapný patní automat Tyrolia Ski Rocket, zprvu ale nebylo jasné, zda se skutečně prosadí. Opovrhovali jím zejména závodníci: „Na vhodnost či nevhodnost pojistné paty se názory liší,“ píše Lyžařství r. 1966. Když jim ale Salomon nabídl model 555 (pata se musela ještě zaklapnout ručně), vše se záhy překlopilo. Nejspíše asi proto, že člověk je v jádru tvor líný – říká se přece, že bez jeho lenosti by nebylo pokroku – a dnes už si sotva dovedeme představit, že bychom při každém nasazení i sundání lyží museli rukou obsluhovat vázání. Tehdy u nás nejrozšířenější Markery Rotamat jsme ale stále – copak my, ale stejně tak Stenmark, Klammer a mnoho dalších – museli zaklapávat rukou. Až další Compact a modely bez patního talíře už šly jenom našlápnout.

Geze – koncept deskového vázání si prodělal slavné období i v našich zemích, nakonec se ale neujal

SKI SHOP

SKI RENT

SKI SERVICE

BOOT FITTING

TEST CENTRE

Tyrolia byla prĹŻkopnĂ­kem vĂĄzĂĄnĂ­ na principu nĂĄĹĄlapnĂŠho automatu

Salomon 727 z roku 1978 vypadå dodnes celkem moderně

ÄŒeskĂ˝ Marker a napichovaÄ? Ĺžab

Pořåd ťněrujete, zatímco ostatní uŞ jezdí?

V tĂŠto souvislosti nelze nepĹ™ipomenout dĹŻleĹžitou anomĂĄlii. V roce 1971 se podaĹ™ilo zĂ­skat licenci na vĂ˝robu MarkerĹŻ u nĂĄs (FilmovĂ˝ prĹŻmysl Barrandov, vĂ˝robce zdĂĄnlivÄ› absurdnĂ­). Nebylo to nic snadnĂŠho, jinde neĹž v NÄ›mecku a zde se Markery dlouhĂĄ lĂŠta nevyrĂĄbÄ›ly. TĂ­m jsme se vedle vÄ›Ä?nĂŠho nedostatku kvalitnĂ­ vĂ˝zbroje alespoĹˆ u vĂĄzĂĄnĂ­ zbavili smutnĂŠho shĂĄnÄ›cĂ­ho stresu. Jiřímu Seidlovi a FrantiĹĄku Pivodovi za vĹĄechny dalĹĄĂ­ zĂşÄ?astnÄ›nĂŠ budiĹž vÄ›Ä?nĂĄ slĂĄva.

SouběŞnÄ› s tĂ­m se uĹž roku 1965 zahĂĄjilo měřenĂ­ pevnosti kostĂ­. Koncem 70. let vyĂşstily tlaky na uniďŹ kaci do postupnĂŠho pĹ™ijetĂ­ přísluĹĄnĂ˝ch norem pro boty i vĂĄzĂĄnĂ­, jeĹž v podstatÄ› pouŞívĂĄme dodnes. R. 1977 uĹž existuje grĂŠmiem IAS vypracovanĂĄ „dneĹĄnĂ­â€œ stupnice 1–10 a od roku 1978 na ni vĂĄzĂĄnĂ­ pĹ™echĂĄzejĂ­. S nĂ­ se pak rodĂ­ znĂĄmĂŠ tabulky pro nastavenĂ­ vĂĄzĂĄnĂ­.

BezpeÄ?nostnĂ­ vĂĄzĂĄnĂ­ zĂĄsadnÄ› zmÄ›nila nejenom statistiky ĂşrazĹŻ (podle americkĂ˝ch klesl od zaÄ?ĂĄtku 70. let poÄ?et ĂşrazĹŻ celkem o 50 % a zlomenin o 95 %), ale i psychologickĂŠ vnĂ­mĂĄnĂ­ krĂĄsnĂŠho sportu. „BezpeÄ?nost“ v nĂĄzvu, jakkoli zdaleka ne absolutnĂ­, uklidĹˆovala a povzbuzovala. Bez nich by nikdy nedoĹĄlo k prudkĂŠmu nĂĄrĹŻstu obliby lyĹžovĂĄnĂ­ 60. a 70. let.

Postupně se podařilo vyřeťit i nový problÊm v podobě uvolněnÊ lyŞe nekontrolovaně se řítící svahem.

Po ĂŠĹ™e „sichrĂĄkĹŻâ€œ, tedy Ĺ™emenĹŻ spojujĂ­cĂ­ch botu s vĂĄzĂĄnĂ­m (vznikalo tak obÄ?as nÄ›co na zpĹŻsob husitskĂŠho Ĺ™emdihu, cepu nebo nunÄ?akĹŻ) se v 70. letech zaÄ?aly objevovat, pozdÄ›ji povinnÄ›, brzdy. Nejprve jednostrannĂ˝ trn stlaÄ?enĂ˝ pod prostĹ™edkem boty (prvnĂ­ uĹž r. 1963 „ski halter“, pĹ™ezdĂ­vanĂ˝ „toad stabber“, napichovaÄ? ropuch – ochrana zvĂ­Ĺ™at jeĹĄtÄ› v plenkĂĄch‌), pozdÄ›ji destiÄ?ka se dvÄ›ma trny mířícĂ­mi dopĹ™edu, potĂŠ uĹž montovanĂĄ pod patu boty a nakonec jako nedĂ­lnĂĄ souÄ?ĂĄst vĂĄzĂĄnĂ­.

Od praotce souÄ?asnĂ˝ch vĂĄzĂĄnĂ­, Salomonu 727 z roku 1978, uĹž se opravdu zĂĄsadnĂ­ho (vĂ˝robci a dovozci, nenaĹĄtvÄ›te se moc) nestalo skoro nic.

PodobnÄ› si uĹž nedovedeme pĹ™edstavit, Ĺže bychom sjezdovali v koĹženĂ˝ch pohorkĂĄch nebo běŞeckĂ˝ch botĂĄch na bruslenĂ­. A pĹ™esto takovĂŠ podobnĂŠ byly aĹž do 60. let běŞnĂŠ. V 50. letech dostaly relativnÄ› mÄ›kkou a Ä?ĂĄsteÄ?nÄ› polstrovanou vnitĹ™nĂ­ Ä?ĂĄst se samostatnĂ˝m ĹĄnÄ›rovĂĄnĂ­m. DvojitĂ˝m se tak ale stalo i zdlouhavĂŠ a nepohodlnĂŠ ĹĄnÄ›rovĂĄnĂ­. PrvnĂ­ pokus o nĂĄhradu pĹ™ezkami (Henke SpeedďŹ t 1955) navzdory chytlavĂŠmu sloganu „Are you still lacing while others are racing?“ – pořåd ĹĄnÄ›rujete, zatĂ­mco ostatnĂ­ uĹž jezdĂ­? – ale moc neuspÄ›l, dvÄ› dlouhĂĄ ĹĄnÄ›rovĂĄnĂ­ utĂĄhla botu lĂŠpe. JenĹže opÄ›t zaúřadovala naĹĄe lenost a pohodlnĂŠ pĹ™ezky se postupnÄ› prosadily, byĹĽ vĂ­tÄ›z sjezdu na ZOH 1964 Egon Zimmermann jeĹĄtÄ› svoje DynaďŹ ty ĹĄnÄ›roval. Jako poslední‌ Dokonce i u nĂĄs jsme ve „sponkovĂŠ lyĹžaĹ™skĂŠ obuvi“ Botas Gerlach mÄ›li na tu dobu ne tak ĹĄpatnou botu.

!"#$%#% &'( ) * +

KříŞeneckÊho nåměstí 990 152 00 Praha 5 - Barrandov (naproti Barrandovským ateliÊrům) prodejna@montanasport.cz telefon: +420 222 741 430

www.montanasport.cz # , - ,

SKI RENT

PrvnĂ­ lyĹžaĹ™skĂŠ boty pouŞívajĂ­ pĹ™ezky (Henke) HlavnĂ­mi vĂ˝robci byly tradiÄ?nĂ­ botaĹ™skĂŠ ďŹ rmy z hor s tradicĂ­ obuvi pro turisty, horolezce a lyĹžaĹ™e. VesmÄ›s menĹĄĂ­, mnohdy rodinnĂŠ ďŹ rmy. MnohĂĄ jmĂŠna dnes uĹž nic neĹ™eknou, ale Killy vyhrĂĄval v botĂĄch Trappeur, jeho krajan Russel mÄ›l Heschung. RakuĹĄanĂŠ byli hodnÄ› ve svĂ˝ch – Kastinger, Koach, DynaďŹ t, Dachstein,

SKI SHOP

SKI SERVICE

BOOT FITTING

HorskĂĄ 117, VrchlabĂ­ 543 02 prodejna@vanclsport telefon: +420 499 692 716

www.vanclsport.cz

6

6

Humanic. ItalovĂŠ v NordicĂĄch, ale takĂŠ Garmontech, Munari, Caberech, San MarcĂĄch, Dolomitech. HodnÄ› zĂĄvodnĂ­kĹŻ bez ohledu na nĂĄrodnost preferovalo znaÄ?ku Lange. Naopak pozdÄ›jĹĄĂ­ gigant Salomon se do bot pouĹĄtĂ­ aĹž roku 1974.

VPLR: velkĂĄ plastovĂĄ lyĹžaĹ™skĂĄ revoluce Jak vĂ­me, doba přåla plastĹŻm. Pokusy o vyztuĹženĂ­ koĹženĂ˝ch lyŞåkĹŻ, kterĂŠ pĹ™estaly staÄ?it moĹžnostem lyŞí, kterĂŠ se uĹž v 60. letech vyrĂĄbÄ›ly, neuspokojovaly. O prĹŻkopnĂ­kovi Bobu Langem jsme uĹž psali, zaÄ?ĂĄtkem 70. let se pĹ™idali dalĹĄĂ­. V tehdejĹĄĂ­ch prvnĂ­ch modelech bychom si dnes moc nezalyĹžovali, ale pomÄ›rnÄ› zĂĄhy se nakonec boty konstituovaly v podobÄ›, jeĹž se od dneĹĄnĂ­ch uĹž zĂĄsadnÄ› neliĹĄĂ­. Dokonce i vypÄ›ĹˆovĂĄnĂ­ botiÄ?ek je uĹž z tĂŠ doby. BÄ›hem 70. let se rychle prosadila dvoudĂ­lnĂĄ konstrukce skeletu s komĂ­nem upevnÄ›nĂ˝m v kloubech. Kloub sice poprvĂŠ pouĹžil Lange uĹž roku 1959, ale jeĹĄtÄ› r. 1972 mÄ›l Thoeni Lange Comp II bez kloubu. VyndavacĂ­ botiÄ?ku vloĹžila poprvĂŠ Nordica do boty Astral Slalom roku 1972.

PrvnĂ­ lyĹžaĹ™skĂŠ boty s vyjĂ­matelnou botiÄ?kou (Nordica Astrals) PĹ™ezka, vlastnÄ› Hoyer-Ellefsenova utahovacĂ­ pĂĄÄ?ka, jakou znĂĄme z klasickĂ˝ch teplĂ˝ch baÄ?kor, ale tĹ™eba i z vĂĄzĂĄnĂ­ Kandahar, a umÄ›lĂĄ hmota se staly zĂĄkladem zĹ™ejmÄ› nejvÄ›tĹĄĂ­ lyĹžaĹ™skĂŠ revoluce nejenom tĂŠ doby. VysokĂĄ a tuhĂĄ bota zĂĄsadnÄ› zmÄ›nila moĹžnosti ovlĂĄdĂĄnĂ­ lyŞí a navĂ­c se stala pĹ™edpokladem pĹ™ijatelnĂŠho fungovĂĄnĂ­ bezpeÄ?nostnĂ­ch vĂĄzĂĄnĂ­.

TuhĂ˝ skelet sice umoĹžnil vsunout mÄ›kkou polstrovanou botiÄ?ku, ale pĹ™esto zadÄ›lal na problĂŠm,

jenĹž nĂĄs trĂĄpĂ­ dodnes. LyĹžaĹ™skĂĄ bota tĂ­m pĹ™estala bĂ˝t botou v tradiÄ?nĂ­m smyslu a pĹ™estal za nĂ­ bĂ˝t ĹĄvec.

Stala se kombinacĂ­ jednotnĂŠho plastovĂŠho vĂ˝lisku a jednotnĂŠ botiÄ?ky. Sto tisĂ­c stejnĂ˝ch bot pro sto tisĂ­c rĹŻznĂ˝ch nohou. VnitĹ™nĂ­ materiĂĄl botiÄ?ek sice leccos zachrĂĄnĂ­, ale i tak ony problĂŠmy vĹĄichni dobĹ™e znĂĄme.

Něco za něco, dalo by se říct.

MalĂ­ obuvnĂ­ci samozĹ™ejmÄ› pĹ™echod na plasty nezvlĂĄdli. NesmĂ­rnÄ› drahĂŠ jsou formy, vĂ˝roba byla zatĂ­Ĺžena i patenty. TakĂŠ zde se neplatilo a soudilo, ale nakonec se v 70. letech vytvoĹ™ila unikĂĄtnĂ­ enklĂĄva 320 km2 kolem italskĂŠ Montebelluny, kde se koncem tĂŠ dekĂĄdy vyrĂĄbÄ›lo pĹ™es 4 miliony pĂĄrĹŻ – aĹž tĹ™i Ä?tvrtiny svÄ›tovĂŠ produkce. I vĂ˝robci bot uĹž v 70. letech prochĂĄzeli tvrdou selekcĂ­, ale zatĂ­m se jich Ĺ™ada jeĹĄtÄ› drĹžela.

Tonkin, komprdelky, dural LyĹžaĹ™sky zlatĂĄ ĹĄedesĂĄtĂĄ lĂŠta pĹ™inesla i dalĹĄĂ­ zmÄ›ny. AĹž do 50. let se pouŞívaly nĂĄstupkynÄ› starĹĄĂ­ho bambusu, hole tonkinovĂŠ (tonkin = arundinaria amabilis), vystřídanĂŠ ĹĄtĂ­hlĂ˝mi, ale dost těŞkĂ˝mi ocelovĂ˝mi (u nĂĄs tzv. komprdelky). Potom pĹ™iĹĄel v roce 1958 Ed Scott s lehkou holĂ­ z hlinĂ­kovĂŠ slitiny neboli duralovou („dural/uminium“ – obchodnĂ­ nĂĄzev). UspÄ›l takĂŠ proto, Ĺže svÄ›t uchvĂĄtila rakouskĂĄ technika krĂĄtkĂ˝ch obloukĹŻ, „wedeln“, pĹ™i nĂ­Ĺž byl impuls pĂ­chĂĄnĂ­ holĂ­ dĹŻleĹžitĂ˝ a lyĹžaĹ™ mrskajĂ­cĂ­ za den tisĂ­ce patiÄ?ek kaĹždĂ˝ uĹĄetĹ™enĂ˝ gram ocenil. Rozvoj plastĹŻ umoĹžnil vĂ˝robu tvarovanĂ˝ch rukojetĂ­ i plastovĂ˝ch krouĹžkĹŻ, jeĹĄtÄ› v 70. letech ale na dneĹĄnĂ­ pomÄ›ry legraÄ?nÄ› velkĂ˝ch. KdyĹž se na pĹ™elomu 60. a 70. let na Ä?as rozmohlo „jetovĂĄnĂ­â€œ, tedy pĹ™ehnanÄ› aplikovanĂĄ technika vyrovnĂĄvacĂ­ch Ä?i vystĹ™elovacĂ­ch obloukĹŻ, zareagovali vĂ˝robci na trend silnĂŠho opĂ­rĂĄnĂ­ o hĹŻl rukojeĹĽmi dole rozĹĄĂ­Ĺ™enĂ˝mi pro oporu ruky a nÄ›kteří i netradiÄ?nĂ­mi „ťavlovĂ˝mi“ madly. StarĹĄĂ­ si budou pamatovat u nĂĄs tehdy velmi populĂĄrnĂ­ – neboĹĽ ve velkĂŠm dovĂĄĹženĂŠ – hole BrĂźckl s ovĂĄlnĂ˝mi dříky a rukojeĹĽmi zacvakĂĄvacĂ­mi do sebe.

Panoptikum plĂĄnovitĂŠho hospodĂĄĹ™stvĂ­ s neustĂĄlĂ˝m nedostatkem nÄ›Ä?eho (těŞko nevzpomenout pozdÄ›jĹĄĂ­ lidovou tvoĹ™ivost „pĹ™estavba mĂĄ zĂĄdrhel, nenĂ­ papĂ­r na p.del“) doklĂĄdĂĄ skuteÄ?nost, Ĺže nedostatek holĂ­ se projednĂĄval aĹž ve vlĂĄdÄ›! A teprve potom se podaĹ™ilo vyĹ™eĹĄit poptĂĄvku běŞnĂ˝ch lyĹžařů sluĹĄnĂ˝mi domĂĄcĂ­mi holemi z DĹ™evotvaru Znojmo.

BrĂ˝le, technickĂ˝ snĂ­h, Ăşprava Roku 1968 pĹ™iĹĄel prvnĂ­ dvojitĂ˝ zornĂ­k (Smith) a poÄ?ĂĄtkem 70. let se objevily brĂ˝le s antifog-vrstvou.

PrvnĂ­ takovĂŠ Uvexy za hříťnou cenu jsem dokonce vlastnil. Kupodivu se sluĹĄnÄ› Ä?inil i domĂĄcĂ­ vĂ˝robce Okula NĂ˝rsko, za velmi pĹ™ijatelnou cenu dostal běŞnĂ˝ lyĹžaĹ™ vyhovujĂ­cĂ­ brĂ˝le dokonce se tĹ™emi zornĂ­ky (tmavĂ˝, oranĹžovĂ˝, bezbarvĂ˝).

DÄ›ly se i dalĹĄĂ­ vÄ›ci, vlastnÄ› uĹž o nÄ›co dřív. UĹž poÄ?ĂĄtkem 50. let zaÄ?Ă­nĂĄ v USA zasněŞovĂĄnĂ­. Bez ohle-

du na nijak pĹ™ekvapivĂŠ tahanice o to, jak vĹĄe vzniklo (farmĂĄĹ™i zavlaĹžujĂ­cĂ­ ovoce? kanadskĂĄ laboratoĹ™ studujĂ­cĂ­ namrzĂĄnĂ­ leteckĂ˝ch motorĹŻ?) a kdo byl prvnĂ­, se zdĂĄ, Ĺže zasněŞovat se zaÄ?alo roku 1950 a regulĂŠrnÄ› pouŞívat r. 1954. Zhruba ve stejnou dobu se objevujĂ­ prvnĂ­ pokusy o rovnĂĄnĂ­ povrchu tratĂ­, nejprve lidmi ovlĂĄdanĂŠ seĹ™ezĂĄvaÄ?e boulĂ­, trochu pĹ™ipomĂ­najĂ­cĂ­ sekaÄ?ku na trĂĄvu – Bradley Packer Grinder 1952. A prĂ˝ uĹž roku 1958 zaÄ?Ă­nĂĄ pouŞívĂĄnĂ­ vody pro preparaci zĂĄvodnĂ­ch tratĂ­.

Šponovky a proťívanÊ bundy Ani sebevětťí materiålový fetiťista nemůŞe popřít, Şe při lyŞovåní nejde zdaleka jenom o výzbroj. Målokdo chce vypadat jako hastroť, ovťem v bachratých pumpkåch a plandavÊ větrovce tÊ elegance mnoho nebylo.

KdyĹž se roku 1948 objevily pĹ™ilĂŠhavĂŠ streÄ?ovĂŠ kalhoty, chytla se nĂĄpadu Maria Bogner v MnichovÄ› a s pouĹžitĂ­m ĹĄvĂ˝carskĂŠho nylonovĂŠho vlĂĄkna Helanca uvedla na trh ĹĄponovky, v nichĹž lyĹžaĹ™ky koneÄ?nÄ› mohly bĂ˝t sexy. V USA se jejĂ­ krajan Obermeyer snaĹžil pro zimomĹ™ivĂŠ klienty svĂŠ lyĹžaĹ™skĂŠ ĹĄkoly vyrobit teplou bundu.

KdyĹž se mu vĂ˝plĹˆ v podĹĄĂ­vce sesypĂĄvala, proĹĄil bundu skrz naskrz a vytvoĹ™il tak dalĹĄĂ­ svÄ›tovĂ˝ hit. Ĺ edesĂĄtĂĄ lĂŠta jsme tak prolyĹžovali v baleĹĽĂĄcky pĹ™ilĂŠhavĂ˝ch ĹĄponovkĂĄch. Moc ale nehřåly a zasouvaly se do bot, do nichĹž seshora lezl snĂ­h. A tak se poÄ?ĂĄtkem 70. let tlustĹĄĂ­ kalhota pĹ™etĂĄhla pĹ™es botu.

Roli jistÄ› sehrĂĄl vliv idolĹŻ-zĂĄvodnĂ­kĹŻ, kteří zaÄ?ali nosit ĹĄponovky s „buĹ™ty“ – polstrovĂĄnĂ­m kolenou – na ZOH 1972. JeĹĄtÄ› Killy r. 1968 mÄ›l kalhoty „baleĹĽĂĄckĂŠâ€œ, Thoeni a Stenmark o pĂĄr let pozdÄ›ji uĹž byli obuĹ™tovanĂ­.

V 60. letech takĂŠ zaÄ?Ă­nĂĄ barevnĂŠ znaÄ?enĂ­ tratĂ­, v USA od roku 1964 pod National Ski Area Association, NSAA.

BěŞky a tenisovĂŠ rakety PĹ™ipomeĹˆme takĂŠ, Ĺže od zaÄ?ĂĄtku 70. let se ĂşspÄ›chy rozjaĹ™enĂŠ velkĂŠ ďŹ rmy vrhajĂ­ na vĂ˝robu lyŞí běŞeckĂ˝ch, do tĂŠ doby domĂŠnu menĹĄĂ­ch vĂ˝robcĹŻ, Ä?asto skandinĂĄvskĂ˝ch. NÄ›kterĂŠ je pozdÄ›ji opustily, napĹ™. VĂślkl, naopak Fischerovi s dnes neuvěřitelnĂ˝m nadpoloviÄ?nĂ­m podĂ­lem na trhu se staly oporou v těŞkĂ˝ch Ä?asech. A takĂŠ v 70. letech se pouĹĄtÄ›jĂ­ i do tenisovĂ˝ch raket. Oboje je samozĹ™ejmÄ› dĂĄno moĹžnostmi zuĹžitkovat zkuĹĄenosti z vĂ˝roby lyŞí sjezdovĂ˝ch. V rĂĄmci prĂĄce s plasty se od 70. let pouŞívajĂ­ sintrovanĂŠ skluznice.

KdyĹž pĹ™ipoÄ?teme ohromnĂ˝ rozvoj lyĹžaĹ™skĂ˝ch areĂĄlĹŻ a přísluĹĄnĂŠ infrastruktury vÄ?etnÄ› zpřístupnÄ›nĂ­ vÄ›tĹĄiny ledovcĹŻ v tomto obdobĂ­, doplĹˆuje se nĂĄm celkovĂ˝ obrĂĄzek na stav uĹž ne nepodobnĂ˝ dneĹĄnĂ­mu. OdliĹĄnĂ˝ byl optimismus a euforie. Jak se ukĂĄzalo, ponÄ›kud pĹ™ehnanĂŠ. PĹ™ihodit se v branĹži mÄ›lo jeĹĄtÄ› mnohĂŠ.

VelkĂ˝ příbÄ›h pokraÄ?uje, pokraÄ?ovat na podzim bude i tento seriĂĄl.

SKI SHOP

SKI RENT

TEST CENTRE

SKI SERVICE

www.montanasport.cz

BOOT FITTING

FOTO: ROSSIGNOL

A místo uznání, že se věci sunou k lepšímu, jsme průběžně krmeni silničními piráty a obrazy stále horší džungle na silnicích. Vymývání mozků jak z Orwella.

Je stále hůře, musíme přijmout tvrdá opatření…

A podobně i na sjezdovkách.

Všimněte si, jak se okolo většiny vážných či dokonce smrtelných zranění mele pořád totéž: „i když/ ačkoliv měl/a – neměl/a helmu“. Jako kdyby to bylo nejenom u té kauzy, ale i obecně to nejdůležitější.

Mohutná propagace přileb, sama o sobě chvályhodná, tak bohužel kromě jiného odvádí pozornost od dalších faktorů. Kde zůstává lyžařova osoba, jeho chování, vyhodnocování situace, sebekontrola, kondi-

Po kopci nejede ani helma, ani chrániče, ani sítě.

Jedeme a rozhodujeme především my sami.

OPRAVDU

ce? O nich málokdo mluví a málokdo uvažuje. Přitom dávno víme, že „počítačová“ mládež má problémy s tělesnou zdatností, s ovládáním vlastního těla, s odhadem pohybu, se základní tělesnou šikovností.

Jaký podíl na úrazech mladých asi tak mohou mít?

Jenže to sotva zjistíme, a tak se akorát mele o přilbě (jako kdyby byla lyžařskou viagrou, která z nás udělá lepší či vytrvalejší jezdce) a dav diskutující pod články ječí, že v cizině jsou „všude sítě“ a je obalený snad každý strom v lese, „kdežto ti zloději u nás“…

Ještě před pár lety jsme se nad dvoumilionovým opařením kafem nebo nad kočkou v mikrovlnce „hloupým Amíkům“ smáli, že na kdejakou lidskou blbost si najdou jiného viníka. A ejhle, začínáme to tu mít taky. Začínáme takřka automaticky křičet o sítích, úpravě a zalidněnosti (ne že by to leckde nebyl problém), ale už ne o tom, jestli si za úraz jezdec náhodou nemohl především nebo jedině vlastní chybou či přímo blbostí, když dotyčný přecenil sebe nebo podcenil okolnosti.

Nepodařila se úplně operace? Pos.al to doktor – špatný opravář lidí! – nebo špitál. I tady se po „americkém“ vzoru učíme hledat a nacházet hmatatelného viníka. Že se holt člověk nedá vždycky spravit dokonale jako auto na generálce? Že se každé dítě nemůže narodit hladce a úplně zdravé? Že sníh klouže, lyže taky a že se můžeme rozjet setsakra rychle a pak si natlouct?

Takže, vážení: prosil bych méně hysterie, méně špatných čísel, naopak více soustředění na podstatné – osobu lyžařovu. Po kopci nejede ani helma, ani chrániče, ani sítě. Jedeme a rozhodujeme především my sami.

VOLÍ SMRT SJEZDOVÉ LYŽE? VLASTNĚ SE TO DALO ČEKAT. ZIMA PŘINESLA LYŽAŘSKÉ ÚRAZY A NAŠE MÍSTY AŽ HYSTERČÍCÍ MÉDIA SI NA NICH S GUSTEM SMLSÁ VAJÍ. VĚTŠÍ ANALÝZU SI NECHÁM AŽ PO SEZÓNĚ A TEDY DO DALŠÍ HO ROČNÍKU, ALE PÁR POZNÁMKÁM SE NEUBRÁNÍM JEŠTĚ TEĎ.

TEXT: IVAN SOSNA Pečliví Němci, konkrétně ASU, Auswertungsstelle für Skiunfalle, tedy instituce nestranná, konstatuje, že lyžařských úrazů ubývá. Ve srovnání s lety 1978–80 dokonce o 50 procent. Je dokonce i méně úrazů kolenou, méně srážek, z 10 na 8,8 % klesly úrazy hlavy.

S těmito zjištěními ladí i aktuální (leden 2011) statistiky rakouského lanovkářského svazu. Jeden úraz připadá na 15 000 přepravených/jízd (těch je za sezónu okolo 600 milionů). Zraněných je 1,31–1,38 % ze všech lyžujících, z toho hospitalizovaných 0,2 %. Kolizí je 8 %, vlastního zavinění 90 procent. Výsledkem je MDBI 1 300, tedy počet dnů „mezi úrazy“. Tolika dnům na lyžích se naprostá většina lyžařů za celý život ani nepřiblíží.

Podobně jako my ve SNOW, i rakouští lanovkáři výslovně varují před „mediálním panikařením“, zjevně nadnárodním. Vždyť to známe: „stále více úrazů“ se považuje za všeobecně známý a platný fakt, jenž se

už dávno neověřuje. „Lyžaři se častěji srážejí, místo končetin jim praskají lebky a stále více případů končí smrtí a u soudu,“ to je formulace z jednoho takového článku. Nic z toho, snad kromě těch soudů, není pravda, ale když ono to tak pěkně zapadá do vděčně hororové atmosféry a dobře prodejného vyznění…

Nejde zdaleka jenom o lyžaře. Loni zahynulo na našich silnicích nejméně lidí od počátku statistik – 749. Ještě roku 1994 jich bylo skoro dvakrát tolik, 1 473, přitom doprava od té doby zhoustla několikanásobně. Všimli jste si, že by tento výsledek někdo pochválil? Médii to prošlo jako konstatování, na něž v témže odstavci zprávy ČTK navázala kritika: „Cíle ministerstva dopravy, jímž bylo snížit počet mrtvých za rok na 650, se dosáhnout nepodařilo. Ministerstvo dopravy chystá hned několik novel, kterými chce zvýšit bezpečnost silničního provozu.“ Neboli hezky po trautenberkovsku: ančekubohajnej, holoto nezdárná, žádná pochvala, tvrdě na vás!

6

6

ISPO 2011 OZVĚNY BUDOUCÍ ZIMY CO ČEKÁ LYŽOVÁNÍ V NÁSLEDUJÍCÍ SEZÓNĚ? JAKÉ JSOU TRENDY V ZIMNÍCH SPORTECH A CO BUDE POVAŽOVÁNO ZA IN? NA TYTO A PODOBNÉ OTÁZKY ODPOVĚDĚLO JAKO KAŽDÝ ROK JARNÍ ISPO, VELETRH SPORTOVNÍHO ZBOŽÍ, JAKÝ JINDE NA SVĚTĚ NENAJDETE. NA CO SE TEDY MŮŽEME TĚŠIT? TEXT: LUBOŠ SUŠILA, PETR SOCHA

FOTO: LUBOŠ SUŠILA, ISPO, ARCHIV FIREM

Ostrý řez do složitosti nabídky trhu s lyžemi udělal koncept Völkl Code. Už se neřeší délka, parametry lyže ani rocker, ale o výběru modelu rozhodují pouze kritéria o kvalitě a velikosti jezdce. Po jejich zadání tabulka vyplivne jeden doporučený model ze čtyř barevně označených variant.

Allmountain 2.0 Zapomeňte na lyže pro všechny a pro nikoho, které jsou na sjezdovky málo obratné a v prašanu se jejich výkonnost freeridovkám ani neblíží. Nástup „new age allmountain“ probíhá v tichosti už několik let (freeridovky Scott Mission, Line Prophet, později Salomon Shogun, …). Letos však lyžařské značky definují kategorii lyží určených pro „celou horu“ až do šířky nějakých 100 mm. A nejen lyží, ale stále více i bot. Často se v souvislosti s touto kategorií objevuje označení sidecountry čili ježdění v blízkosti lanovek a sjezdovek jako odkaz na propojení lyžování na sjezdovkách a ve volném terénu. Nezřídka jsou lyže prezentovány ve spojení se stoupacími pásy, nemají však suplovat touringové lyže, jde o plnohodnotné náčiní pro sjezd ve všech terénech. Výrobci však dobře ví, že v alpských zemích i v Americe bude jejich typický uživatel ski bum, který chce jedny lyže do všech podmínek a který se za tím nejlepším lyžováním nezdráhá třeba i kousek popojít.

Nejširší nabídku takových lyží má již několik let K2 v podobě „side“ modelové řady Backside Adventure (Sidestash, Hardside, Sideshow). Jasně se k sidecountry allmountain tématu vyjádřil Salomon loňským modelem Sentinel a letos uvedenými BBR, které konceptem V-shape mají překlenout mezeru mezi schopnostmi na tvrdém povrchu a v prašanu.

Garmont Delirium FR 130+

Model Tecnica Badacious z řady Freemountain Dalšími do party „allmountain 2.0“ jsou např.

Rossignol Experience 98 (139-98-128) a Nordica Hell&back I-core (133-98-125), zařadit sem můžeme také Scott Venture (136-98-124) a mnohé další včetně freeridovek, jež se průběžným vylepšováním vlastností na tvrdém povrchu přesunuly z kategorie freeride mezi allmountainy.

Pro české podmínky asi nebudou sidecountry lyže obchodním trhákem, ale mohou být konečně vhodnými druhými lyžemi pro ty, kteří chtějí něco širšího na ty správné (prašan), anebo naopak horší (rozměklý a rozježděný sníh) dny nejen do Alp, ale i na české kopce.

Nordica Hell&back Hike se na chůzi přepínají pouhým otevřením horní přezky

Salomon BBR je asi nejvýraznější letošní inovace. Revoluční tvar vychází jak jinak než ze surfingu, nicméně účelem lyže je fungovat nejen v prašanu, ale i na tvrdé trati. BBR není prašanovka, ale allmountain! Dá se předpokládat, že bude klást malinko jiné nároky na jezdce, první testy na sněhu se ale tvářily velmi nadějně.

No rocker, no fun Samozřejmostí je u sidecountry lyží rocker: letos je opravdu všudypřítomný, najdeme jej i u mnoha sjezdovkových modelů, přičemž každá značka má svůj systém třídění a prezentace vzpruhu.

Allmountain boty Allmountain filozofii vstřebaly i boty. Přepínání na chůzi na pevné botě už není taková utopie a nabídka začíná být konečně zajímavá. Žádné kompromisy ve sjezdu, žádný snížený komín s vybráním po stranách, žádná touringová botička, žádný pebax. Poznávacím znamením se stávají tři klasické (kovové) přezky a čtvrtá „polopřezka“ v podobě širokého velcro pásku.

Po loňských Atomic Tracker udělala od pohledu velký kus práce Tecnica s řadou Freemountain. Všechny modely řady se na noze tváří opravdu dobře. Podobnou novinkou jsou Nordica Hell&back Hike, které se na chůzi přepínají pouhým otevřením horní přezky. Upgradem prošly Salomon Quest. „14“ ztužily na flexi 130 a dostaly botičku z Ghostů. Prakticky stejně (flexe 130, nová botička) „posílily“ i Black Diamond Factor. Z touringového konce se přibližil Garmont, modely Delirium a spol. mohou být řešením pro ty, kteří hodně jezdí, ale zároveň i dost chodí.

Hlavní nápor novinek přinese samozřejmě až úvodní vydání další sezóny. Snad do té doby zjistíme i nějaké reálné, praxí získané poznatky.

Fischer Vacuum – zcela nová technologie, která umožňuje individuálně formovat skelet boty! Za celým zázrakem stojí speciální patentovaný plast a nová technologie formování stlačeným vzduchem: skelet se zahřeje na 80 stupňů, poté se do boty vstoupí (s obutou vnitřní botičkou) a skelet se dotáhne.

Posléze se obuje speciální kompresní vak, do kterého se začne vhánět stlačený vzduch. Ten by měl vytvořit odpovídající tlak oproti obsahu skeletu (vnitřní botě s nohou), čímž se kolem nohy skelet rovnovážně obepne. Operaci lze opakovat až pětkrát. Kdo jste to nepochopili, shlédněte video na fischerskis.com.

GORE-TEX představil zbrusu nový materiál Active Shell, který se na trhu objeví v zimní sezóně 2011/12. Materiál je určený pro aktivity vyžadující velmi lehké vybavení a extrémní propustnost pro vodní páry. Jeho hmotnost a objemnost se podařilo snížit díky membráně o polovinu tenčí než u dosavadních laminátů a vlisováním podšívky přímo do ochranné PU vrstvy (není třeba vrstva lepidla).

I výrobky z takto odlehčeného materiálu však splňují velmi náročná kritéria nepromokavosti a vynikající propustnost.

slevy

-50%

VÝHRADNÍ DOVOZCE VÁM NABÍZÍ:

» OTESTUJTE si lyže ZDARMA!!!

» VÝPRODEJ - slevy až 50% info na www.blizzard.cz

6

6

OBVYKLE SE PRODUKTOVÉ NOVINKY NA DALĹ Ă? SEZĂ“NU VEĹ˜EJďšş NOSTI PĹ˜EDSTAVUJĂ? NA MNICHOVSKÉM ISPO KONANÉM KAĹ˝DOďšş ROÄŒNÄš NA PĹ˜ELOMU LEDNA A ĂšNORA. UĹ˝ NA KONCI LOŇSKÉ HO LISTOPADU VĹ AK PĹ˜IĹ LO DO REDAKCE POZVĂ NĂ? OD ELANU NA PĹ˜EDSTAVENĂ? NOVINKY PRO SEZĂ“NU 2011/12. BÄšHEM CELÉ HO TĂ?DNE SE NA RAKOUSKÉM LEDOVCI KITZSTEINHORN STĹ˜Ă?ďšş DALI PRODEJCI A NOVINĂ Ĺ˜I, ABY ZJISTILI, CO ZA TAK VĂ?ZNAMďšş NOU UDĂ LOSTĂ? STOJĂ?.

TEXT: LUBOĹ SUĹ ILA PĹŻjde o nÄ›jakĂĄ kouzla s prohnutĂ­m, kterĂŠ dnes tak houpe lyĹžaĹ™skĂ˝m svÄ›tem, nebo o ĂşplnÄ› jinou novinku? VeÄ?er po příjezdu přítomnĂ˝m pĹ™edstavil Luka Grilc, produktovĂ˝ manaĹžer Elanu, koncept Amphibio, jakĂŠsi 2 v 1, konkrĂŠtnÄ› kombinaci dvou rĹŻznĂ˝ch vzpruhĹŻ na jednĂŠ lyĹži.

VnitĹ™nĂ­ (palcovĂĄ) hrana lyŞí s Amphibiem mĂĄ klasickĂŠ prohnutĂ­ (camber) a vnÄ›jĹĄĂ­ (malĂ­kovĂĄ) mĂ­rnĂ˝ rocker. JinĂ˝mi slovy, rockerem je opatĹ™ena jen vnÄ›jĹĄĂ­ hrana na ĹĄpiÄ?kĂĄch lyĹže.

Nic velkĂŠho, tedy bavĂ­me-li se o dĂŠlce pĹ™izvednutĂ­ (rockeru), jde o nÄ›kolik centimetrĹŻ, na kterĂ˝ch se ĹĄpiÄ?ka zvedĂĄ jen opravdu zlehka. PĹ™i letmĂŠm pohledu si rozdĂ­lu ani nevĹĄimnete, projevĂ­ se, aĹž kdyĹž mezi ĹĄpiÄ?ky lyŞí pĹ™iloĹženĂ˝ch k sobÄ› skluznicemi vloŞíte tĹ™eba papĂ­r. I to vĹĄak mĂĄ podle tvĹŻrcĹŻ za nĂĄsledek vÄ›tĹĄĂ­ tolerantnost – vnitĹ™nĂ­ lyĹže se tolik nezaĹ™ezĂĄvĂĄ – a zĂĄroveĹˆ vynikajĂ­cĂ­ drĹženĂ­ hrany.

VnitĹ™nĂ­ hrany (tedy levĂĄ hrana pravĂŠ lyĹže a pravĂĄ hrana levĂŠ lyĹže) s tradiÄ?nÄ› provedenĂ˝m prohnutĂ­m tedy poskytujĂ­ dostateÄ?nou kontaktnĂ­ dĂŠlku a agresivnÄ›jĹĄĂ­ odezvu pĹ™i prohnutĂ­ lyĹže, zatĂ­mco vnÄ›jĹĄĂ­ hrana, tedy ta, jejĂ­mĹž prostĹ™ednictvĂ­m je v kontaktu se snÄ›hem vnitĹ™nĂ­ lyĹže, se pĹ™i zahranÄ›nĂ­ plynule poklĂĄdĂĄ na snĂ­h a zĂĄroveĹˆ nenĂ­ tĹ™eba se s vnitĹ™nĂ­ „nenapruĹženou“ lyŞí tolik prĂĄt.

Z výťe uvedenĂŠho vyplĂ˝vĂĄ, Ĺže Amphibio rozliĹĄuje levou a pravou lyĹži. LyĹže jsou za tĂ­mto ĂşÄ?elem pat-

Ĺ™iÄ?nÄ› vizuĂĄlnÄ› ztvĂĄrnÄ›ny. Design dostalo na starosti prestiĹžnĂ­ studio Porsche Design a dle mĂŠho nĂĄzoru se s Ăşkolem popasovalo velmi dobĹ™e. Tato strĂĄnka vÄ›ci je vĹĄak velmi individuĂĄlnĂ­, hodnotit se vĹĄak dĂĄ jednoduchost a nĂĄzornost rozliĹĄenĂ­ pravĂŠ a levĂŠ lyĹže.

To je dost jasnĂŠ, a pokud vĂ­te, co za Amphibiem vÄ›zĂ­, je i bez pomocnĂ˝ch nĂĄpisĹŻ „left“ a „right“ patrnĂŠ, kterĂĄ lyĹže patří na levou a kterĂĄ na pravou.

ProtoĹže jsem zvyklĂ˝ jezdit na ĹĄirĹĄĂ­ch lyŞích, vybral jsem si k praktickĂŠmu odzkouĹĄenĂ­ allmountain 82 XTi, kterĂ˝ je svou ĹĄĂ­Ĺ™kou nejbliŞťí mĂ˝m sjezdovkovĂ˝m 89mm lyŞím. Na Kitzsteinhornu, kde jsme mÄ›li lyĹže k dispozici, leĹžel ten den rĂĄno Ä?erstvĂ˝ upravenĂ˝ snĂ­h, kterĂ˝ se postupnÄ› rozjĂ­ĹždÄ›l a vytvĂĄĹ™el kupky, takĹže ĹĄirĹĄĂ­ lyĹže s ubĂ­hajĂ­cĂ­mi hodinami nabĂ­rala na opodstatnÄ›nĂ­.

UĹž od prvnĂ­ch obloukĹŻ o sobÄ› dal rocker na vnitĹ™nĂ­ lyĹži vÄ›dÄ›t. LyĹže jde snĂĄz do oblouku, Ĺ™ekl bych, Ĺže nenĂ­ tĹ™eba se jĂ­ tolik vÄ›novat, spĂ­ĹĄ jsem mÄ›l dojem, Ĺže doplĹˆuje tu vnÄ›jĹĄĂ­, kterĂĄ obstarĂĄvĂĄ drĹženĂ­ na hranÄ› a dynamiku. PĹ™ehranÄ›nĂ­ z palcovĂŠ na malĂ­kovou hranu bylo příjemnÄ› rychlĂŠ a snadnĂŠ. DalĹĄĂ­ vlastnostĂ­ vnitĹ™nĂ­ lyĹže je, Ĺže se v nĂĄklonu netlaÄ?Ă­ tolik dopĹ™edu, nenutĂ­ vĂĄs pĹ™edsouvat a spodnĂ­ lyĹže pĹ™itom zajiĹĄĹĽuje dostateÄ?nou stabilitu v pĹ™edozadnĂ­m smÄ›ru.

JĂĄ osobnÄ› podobnĂ˝m asymetrickĂ˝m konstrukÄ?nĂ­m Ĺ™eĹĄenĂ­m nejsem příliĹĄ naklonÄ›nĂ˝ a pĹ™ed praktickĂ˝m testem jsem byl spĂ­ĹĄe skeptickĂ˝: pĹ™ijme lyĹžaĹ™ komplikaci v podobÄ› rozliĹĄovĂĄnĂ­ vnitĹ™nĂ­ a vnÄ›jĹĄĂ­ lyĹže?

# 3 # 8 9 # 8 9

KONTAKTN� DÉLKA VNĚJŠ� MAL�KOVÉ HRANY

S ROCKEREM NA HRANÄš

KONTAKTNĂ? DÉLKA VNITĹ˜NĂ? PALCOVÉ HRANY

ELAN AMPHIBIO

Na druhou stranu Amphibio se nezdĂĄ bĂ˝t nÄ›jakou neviditelnou příplatkovou fĂ­Ä?urou. MĹŻĹžete si na nÄ›j sĂĄhnout a poznĂĄte rozdĂ­l v jĂ­zdÄ› (zejmĂŠna pokud si ze zvÄ›davosti zkusĂ­te vymÄ›nit levou lyĹži za pravou).

Zda jej shledĂĄte pozitivnĂ­m, je na vĂĄs. JĂĄ musĂ­m po praktickĂŠm testu uznat, Ĺže dojem z jĂ­zdy byl velmi dobrĂ˝.

NabĂ­zĂ­ se takĂŠ otĂĄzka, jak si takovĂĄ lyĹže bude rozumÄ›t se servisnĂ­m strojem. Luka Grilc z Elanu tvrdĂ­, Ĺže v servise ŞådnĂ˝ zĂĄdrhel nenĂ­ a Amphibio v tomto ohledu nepotĹ™ebuje ŞådnĂŠ zvlĂĄĹĄtnĂ­ zachĂĄzenĂ­ – od vĹĄech znaÄ?ek servisnĂ­ch strojĹŻ mĂĄ dokonce speciĂĄlnĂ­ atest.

Ve vĹĄech Ä?tyĹ™ech pĹ™edstavenĂ˝ch modelech najdete kromÄ› Amphibia takĂŠ Waveex, jeho „harmonika“ je na stranÄ› s rockerem „stlaÄ?enÄ›jĹĄĂ­â€œ, aby odpovĂ­dala dĂŠlce kratĹĄĂ­ kontaktnĂ­ hrany. Na příťtĂ­ sezĂłnu Amphibia nahrazujĂ­ nÄ›kterĂŠ modely z Ĺ™ady Waveex, mimo jinĂŠ se mĹŻĹžete těťit na dva nejvyĹĄĹĄĂ­ modely WaveexĹŻ Amphibio Waveex 14 a Amphibio Waveex 82 XTi, doplĹˆujĂ­ je pohodovÄ›jĹĄĂ­ Amphibio Waweex 12 a chybÄ›t nebude ani dĂĄmskĂ˝ model Insomnia.

KONTAKTN� DÉLKA VNĚJŠ� MAL�KOVÉ HRANY

É V O N Í N TESTOVÁ SNB A Í Ž Y L E C K E KOL LEDEN 2011 29.–30. HARRACHOV, KRKONOŠE

ÚNOR 2011 5.–6.

HERLÍKOVICE, KRKONOŠE 19.–20. ROKYTNICE NAD JIZEROU, KRKONOŠE 26.–27. BÍLÁ, BESKYDY BŘEZEN 2011 5.–6. ŘÍČKY V ORLICKÝCH HORÁCH 19.–20. PEC POD SNĚŽKOU, KRKONOŠE

CARVING

MAG

MOUNTAIN EXPERT

www.rockpoint.cz

PARTNER RUBRIKY

KLIDNÉ PRAŠANOVÉ VODY Tak by mohlo vypovědět ISPO 2011 o situaci v oblasti freeski. Rocker všude, kam se podíváte, přitom probíhají spíše menší změny a dolaďování toho, co už tu bylo. Zastavilo se rozšiřování a naopak lze u některých značek vypozorovat zjednodušování a konsolidaci nabídky do kategorií allmountain (do 100 mm), freeride (100–115 mm), Powder (115 a víc).

PIEPS

DPS SPOON

Pieps byl oceněn Ispo Award za pípák kombinovaný s GPS pod názvem Vector.

S vectorem můžete ihned nahlásit svou pozici záchranářům, ale také budete těžit z trackovacích GPS funkcí při vyhledávání.

Jeho cena by měla být kolem 12 500 Kč.

Klidné vody přece jen rozvířila novinka od DPS – radikální prašanový model Spoon s vypouklou skluznicí podobnou dnu kajaku, která je prý pro prašan úplně nejvhodnější. Alespoň základní ovladatelnost na tvrdém povrchu zajišťují „výstupky“ tam, kde se dají tušit přední a zadní kontaktní body (Cleat technology). Spoony jsou i po více než tříletém vývoji stále ve stádiu prototypu, ale s reálným výhledem, že se dostanou do prodeje už na příští sezónu.

SNOWPULSE Snowpulse představil zcela novou řadu airbagových batohů s označením R.A.S (Removable Airbag System – odnímatelný airbagový systém), který doplní původní řadu LifeBag. R.A.S umožňuje jednoduše připnout celý airbagový systém k batohu a zase jej stejně snadno odepnout, tedy s jedním airbagovým systémem lze využívat několik různých batohů. Airbag je v tomto případě obdélníkového tvaru umístěný za hlavou. Výhodou je i plánovaná cena kolem 16 000 korun.

SALOMON ENDURO  JEDNY LYŽE NA VŠECHNO OPTIMÁLNÍ VÝKON V KAŽDÉM TYPU TERÉNU A SNĚHOVÝCH PODMÍNKÁCH  TO JE AKTUÁLNÍ VÝZVA DOBY. A PRÁVĚ NA NI REFLEKTUJE KONCEPT ENDURO: INTEGRUJE TOTIŽ NOVÁ KONSTRUKČNÍ SPECIFIKA SPOLU S NEJMODERNĚJŠÍMI MATERIÁLY. VÝSLEDKY SE UŽ UKÁZALY, ENDURO NASTAVUJE NOVÝ STANDARD PRO VÝRAZ „JEDNY LYŽE NA VŠECHNO“.

Lionel Favret, produktový manažer pro alpské lyžování společnosti Salomon, vysvětluje: „Při vývoji Endura jsme měli spoustu různě protichůdných požadavků – vysoká stabilita a přesnost na sjezdovce, síla, držení, ale také ovladatelnost a vztlak v prašanu. Sdružit tyto aspekty zdá se být obtížné. Sesbírali jsme ale naše know-how ze závodního i freeridového lyžování a vznikly lyže, které bezchybně podávají vysoký výkon kdekoliv.

Enduro je ještě lepší, než jsme doufali.“

Zkombinovat nejlepší materiály a funkční parametry je věda i umění zároveň. Enduro dostalo šířku 84 mm a dostatečný rocker na špičce i patce, aby v prašanu plulo jako specializovaná lyže. Pro doplnění stability na trati Salomon použil závodní technologii Powerline, která zajišťuje klid lyže i při vysoké rychlosti. „Enduro naprosto válí na upraveném a uježděném sněhu,“ říká Cody Townsend, freeridový lyžař Salomonu. „I když je 84 mm širo-

ká a největší délka je 184 (Cody je velký kluk), je klidná a stabilní jako obřačka. Pak ji vezmete do sněhového marastu a do prašanu a funguje jako lyže, která je mnohem širší. Je úžasná.“ V kombinaci s novou deskou Wide Sensitive slibuje Enduro podpořit výkonnost lyžaře kdekoliv v horách. Stabilita, přesnost, flotace… To je Enduro.

www.amersports.cz

Lenzerheide, Švýcarsko, 27. 3.–2 . 4. 2011

www.snowfest.cz

FREERIDE COACHING AVALANCHE&SKITOUR C AMP FREERIDE FIRST STEPS

SNOWfest je týden plný freeridu ve švýcarském Lenzerheide. Zajištěn je několikadenní program s nejvýznamnějšími odborníky oboru. Počet účastníků je omezen!

Registrace a další informace na www.snowfest.cz

PROGRAM: FREERIDE COACHING – lyžování s místními freeridovými průvodci a se známými osobnostmi českého freeridu AVALANCHE&SKITOUR CAMP – skialpový týden s praktickým výcvikem lavinové problematiky.

Dominantní náplní jsou túry na skialpech.

FREESKI TEST – test freeridových lyží a dalších specializovaných součástí výbavy FREERIDE FIRST STEPS – program pro lyžaře, kteří se ještě neodvážili opustit sjezdovku, byť po tom touží. Je zaměřen především na nácvik lyžařské techniky a samotné základy lyžování ve volném terénu.

(Každý program je závislý na zájmu účastníků. Změna vyhrazena!)

POŘÁDÁ

HLAVNÍ PARTNER

PARTNEŘI

FOTO: IAN COBLE/SALOMON

FREESKI TEST

VÖLKL 201112 KAM MÍŘÍ TRENDY NA NÁSLEDUJÍCÍ ZIMNÍ SEZÓNU? NAHLÉD LI JSME ZA OPONU JEDNOHO Z LÍDRŮ LYŽAŘSKÉ BRANŽE, ZNAČKY VÖLKL. Z JEJÍCH KOLEKCÍ NA NÁSLEDUJÍCÍ ZIMU SI MŮŽEME UDĚLAT OBRÁZEK, KAM SE BUDE LYŽOVÁNÍ UBÍRAT NEJEN V PŘÍŠTÍ, ALE V I DALŠÍCH LYŽAŘSKÝCH SEZÓNÁCH. JE NA CO SE TĚŠIT!

LYŽE CODE

Je konec trápení s výběrem vhodných lyží! Stačí prostě a jednoduše zadat výšku lyžaře a jízdní styl a z tabulky je hned patrný nejvhodnější model. Tak praví koncept CODE, který tímto přináší do lyžařské branže tolik chybějící jednoduchost. Bude už konec s řešením délek, rádiusů, tuhostí, ba i rockeru! Vše za vás vyřeší váš osobní CODE.

LYŽE RTM Ve zkratce Ride the Mountain. Nový koncept lyží, které v sobě nesou všechny technologie potřebné k tomu, aby vydaly bezchybný výkon na všech površích a za všech podmínek. Pět modelů používá různé parametry včetně rockeru v závislosti na modelu a jeho bližšímu určení.

LYŽAŘSKÉ OBLEČENÍ Již tradičně používá Völkl to nejlepší, co v oděvních technologiích najdeme. Kolekce na sezónu 2011–12 je mimořádně široká, některé řady osloví mladší lyžaře – hýří moderními barvami a designy včetně vzorů a barevných přechodů, některé míří pro změnu na konzervativní klienty. Speciální péče je věnována ženám, nezapomíná se ani na děti nebo na technické a pestré oděvy pro freeskiery. Vše pak završují doplňky, funkční, ale módní rukavice a čepice.

HOLE SPEEDstick

PURIstick

PHANTAstick

PHANTAstick

Vývoj holí dospěl do finální fáze a technicky už není co zlepšovat. Do popředí se dere design. Hole Völkl 2011–12 přicházejí v široké kolekci, v módních barvách s designovými prvky jako transparentní rukojeť či barevné talířky. Přichází doba, kdy i hole budete volit podle oděvu či doplňků tak, abyste tvořili i vy nejen funkční, ale i dokonale estetický celek.

Novinka nese název Völkl PHANTAstick.

Vybírat lze i z dalších kategorií výmluvných názvů: SOPHIstickATED, SPEEDstick, MAGICstick, TRICKstick, PURIstick…

CARVING

2X FOTO: HEAD

MAG

ODMĚNĚNÁ

SPEED QUEEN JE HRDINKA

CELÉ POSLEDNÍ ROKY TO BYLO POŘÁD VONN A RIESCH, RIESCH A VONN. SOUPEŘKY A KAMARÁDKY, ÚPADEK PŘÁTELSTVÍ, MA RIA JAKO DOMÁCÍ FAVORITKA A HLAVNÍ KANDIDÁTKA NA VEL KÝ GLOBUS. LYŽAŘSKÉ NĚMECKO BYLO PŘED ZAHÁJENÍM MS V GARMISCHI PŘERIESCHOVANÉ PODOBNĚ, JAKO NÁM KDYSI POŘÁD VNUCOVALI LENINA. SLOVY VOUSATÉHO VTIPU „UŽ SE BOJÍM SI OTEVŘÍT KONZERVU…“ TEXT: IVAN SOSNA Jenže šampionát přinesl rychlostní královnu novou. Zkušená Elisabeth Görgl, dlouhé roky velmi dobrá a stabilní, ne ale skutečně velká hvězda, začala rozkvétat už minulou sezónu se dvěma medailemi na olympiádě (bronz za sjezd, obří slalom). A nyní naprosto kralovala: vyhrála super-G, sjezd do kombinace i sjezd „velký“.

Obě zlata s jasnými odstupy, navíc na různém povrchu – brutálně hrbolaté tvrdo při super-G, částečné měkko při sjezdu.

Lze možná namítnout, že obě nejslavnější favoritky postihla smůla. Lindsey měla nedlouho před MS v tréninku pád, udeřila se do hlavy a nejspíše, soudě podle nezvykle opatrného projevu při jízdách, opravdu utrpěla slabý otřes mozku. A podle toho, jak pokašlávala při rozhovorech, chytla Maria virové onemocnění (chřipku?) opravdu dost natvrdo a nejít o mistrovství přímo v jejím městě, asi by se ze začátku víc léčila, než závodila.

Přesto si myslím, že i v plném zdraví by souboj těchto tří byl přinejmenším vyrovnaný.

A jestli někomu přišlo mediální riesch-vonnovské třeštění přehnané, může o to víc přát zlato Lisi. Po skoro jedenácti letech ve SP se dočkala. Ačkoliv začínala jako slalomářka a dodnes má ze tří vítězství v závodech SP dvě v obřím slalomu, léty vyzrála ve výbornou závodnici rychlostní. A kdyby bývala sjela jen o trochu lépe kombinační slalom (na minulém MS třetí), měla další medaili.

Podobně si vrchol kariéry nechala před pár lety na závěr kariéry Michaela Dorfmeister.

Nebo Stephan Eberharter. Toho připomínám i proto, že stejně jako on, stihla i Lisi loni v létě získat nejvyšší učitelské vzdělání a je staatlich geprüfte Skilehrerin. Na učitelku lyžování jela v Garmischi opravdu hodně, hodně slušně…

Fandil jsem jí. Mám hezkou osobní vzpomínku, jak jednou před pár lety na ledovci v hnusném počasí, kdy skoro všichni utekli, zůstalo na svahu pár lyžařů z Česka, něco Poláků a z hvězd akorát Lisi. Sešli jsme se náhodou na vleku, oba tehdy s Blizzardy, spřízněně si začali povídat a tohle příjemné a milé děvče okamžitě získalo moje sympatie. Pečlivá a pracovitá, pilně testující lyže i boty, skutečný profík – tak o dvojnásobné mistryni světa básní dnes.

A mně to zapadá do toho, jak jsme tehdy na ošklivém kopci nadšeně vytrvali. My i proto, že to máme daleko, ale ona kousek a jako profík se na svah dostane kdykoliv. Přesto si své odmakala. A já si říkám, že i ty tehdejší oblouky nyní tak skvěle zúročila.

A jestli pořadatelům nevyšel „Riesch-Fest“, vyšlo jim něco jiného. Snad hlasem prozřetelnosti nechali oficiální píseň šampionátu, You´re the Hero (Between Heaven and Hell) skladatelů Abgarjana a Geislera a textaře Haferkampa, nazpívat Christiana Geislera a právě Lisi čili Lizz (duo „Lizz&Crizz“). Symbolika, jaké by se neodvážil ani nejotrlejší autor nejpokleslejší telenovely. A přesto zcela přesná. www.lizz.at

JUNIORSKÉ

NERADOSTI

TÄšSNÄš PĹ˜ED Ĺ AMPIONĂ TEM „VELďšş KĂ?M“ PROBÄšHLO V CRANSďšşMONďšş TANÄš MS JUNIORSKÉ. NAĹ E VĂ?SLEDKY NA NÄšM BOHUĹ˝EL POTVRďšş DILY SKUTEÄŒNOST, Ĺ˝E MEZI ZĂ VODNĂ?KY ROÄŒNĂ?KĹŽ 1991ďšť1993 NEMĂ ME NIKOHO, KDO BY DOKĂ ZAL PĹ˜IMÄšĹ˜ENÄš DRĹ˝ET KROK SE ZAHRANIÄŒNĂ?MI SOUPEĹ˜I. TEXT: IVAN SOSNA NejlepĹĄĂ­m vĂ˝sledkem muŞů nakonec bylo 34. mĂ­sto vrchlabskĂŠho Vojty PrĹĄaly ve slalomu – sice aĹž 34., ale se startovnĂ­m Ä?Ă­slem 102 a Ä?estnĂ˝m odstupem 9 vteĹ™in. DalĹĄĂ­ naĹĄi tĹ™i borci nedojeli.

HĹŻĹ™e se vedlo v „zĂĄsadnĂ­m“ slalomu obřím.

V cĂ­li jen Adam Kotzmann aĹž 48., ztrĂĄta 13 vteĹ™in. TentýŞ borec byl i naĹĄĂ­m jedinĂ˝m v super -G, ovĹĄem 72. příÄ?ka s nĂĄsledujĂ­cĂ­mi zĂĄvodnĂ­ky lyĹžaĹ™sky rozvojovĂ˝ch zemĂ­ a ztrĂĄtou 7 vteĹ™in hovoří za vĹĄe. Ve sjezdu nestartoval nikdo, bez umĂ­stÄ›nĂ­ zĹŻstala i kombinace.

O nÄ›co vÄ›tĹĄĂ­ nadÄ›je se kladly na dÄ›vÄ?ata.

Dospívají dříve, konkurence mezi Şenami není

tak „nadupanĂĄâ€œ a Andrea ZemanovĂĄ i KateĹ™ina PaulĂĄthovĂĄ uĹž majĂ­ za sebou i kĹ™est ve SP. BohuĹžel jedinĂ˝m zĂşroÄ?enĂ­m by bylo moĹžno nazvat sluĹĄnĂŠ 22. mĂ­sto druhĂŠ jmenovanĂŠ ve slalomu se ztrĂĄtou jeĹĄtÄ› pĹ™ijatelnĂ˝ch 7 vteĹ™in.

DalĹĄĂ­ dvÄ›, ÄŒĂĄpovĂĄ a prĂĄvÄ› ZemanovĂĄ, skonÄ?ily ve Ä?tvrtĂŠ desĂ­tce a odstupy (ÄŒĂĄpovĂĄ 16 vteĹ™in) jsou vĂ˝mluvnĂŠ.

Na obřím slalomu zaujme nejvĂ­c posklĂĄdĂĄnĂ­ za sebou (31., 32., 33. – nejlepĹĄĂ­ dvÄ› zpoĹždÄ›nĂŠ o 10 vteĹ™in, dalĹĄĂ­ mnohem vĂ­ce), ale z dojetĂ˝ch 47 zĂĄvodnic uĹž na naĹĄimi byla opÄ›t vÄ›tĹĄinou dÄ›vÄ?ata z mĂŠnÄ› lyĹžaĹ™skĂ˝ch zemĂ­. V super-G ŞådnĂĄ v cĂ­li. V kombinaci jsme se sice doÄ?kali jedinĂŠho umĂ­stÄ›nĂ­ v desĂ­tce, ale 9. ZemanovĂĄ v nĂ­ byla poslednĂ­.

Trochu povinnĂŠho optimismu mĹŻĹže dodat snad jen fakt, Ĺže vÄ›tĹĄina naĹĄich mĂĄ jeĹĄtÄ› dva juniorskĂŠ roky pĹ™ed sebou. Kotzmann, NÄ›mec, ZemanovĂĄ i PaulĂĄthovĂĄ jsou roÄ?nĂ­ky 1993. (PoslednĂ­ jmenovanĂĄ si navĂ­c nevedla zle v nĂĄslednĂŠm krĂĄtkĂŠm obřím slalomu SP na Javoru, kde o ĹĄest mĂ­st pĹ™ekonala stĂĄle se trĂĄpĂ­cĂ­ ZĂĄhrobskou.) OvĹĄem nĂĄhlĂ˝ prĹŻlom v podobÄ› vĂ˝konnostnĂ­ho skoku Carlo Janky by byl zĂĄzrakem, na nÄ›jĹž, pĹ™iznejme si, asi zadÄ›lĂĄno nikdo nemĂĄ. I kdyĹž – nechme si zadnĂ­ vrĂĄtka – OndĹ™ej Bank ukazuje, cesta do ĹĄirĹĄĂ­ svÄ›tovĂŠ ĹĄpiÄ?ky mĹŻĹže trvat aĹž do tĹ™iceti. JenĹže jakou je vĂ˝jimkou a kdo mĂĄ takovĂŠ lyĹžaĹ™skĂŠ srdce a nadĹĄenĂ­ i tolik trpÄ›livosti, aby cestou za sotva blikajĂ­cĂ­m svÄ›tĂŠlkem na konci tunelu krĂĄÄ?el tak dlouho?

Prorokovat velkou kariÊru dvacetiletým a mladťím je oťidnÊ. A tak uvedu jen dvě zajímavå jmÊna. Výkony velice překvapila teprve 16letå (1995) Estelle Alphand, dcera vítěze SvětovÊho pohåru 1997 Luca Alphanda. A velmi zapamatovat bychom si jistě měli jmÊno Alexis Pinturault (1991). Vedoucí zåvodník EvropskÊho pohåru vyhrål obří slalom.

PotĂŠ si odskoÄ?il do SvÄ›tovĂŠho a na nĂĄroÄ?nĂŠ dlouhĂŠ trati super-G v Hinterstoderu dojel s Ä?Ă­slem 62 ĹĄestĂ˝ a zanechal za sebou plejĂĄdu vykulenĂ˝ch starĂ˝ch kozĂĄkĹŻ.

www.o2extra.cz

Zimní výhody za vaťi věrnost Chyståte se na hory? V råmci věrnostního O2 Extra Klubu jsme pro vås připravili tyto výhody. UŞijte si je. & ' !$ $ & ( ) )+ , % & O2 # ) , %

CARVING

MAG

NOVÉ LYŽE A KONEC CARVINGU? ÚRAZY V ZÁVODNÍM LYŽOVÁNÍ JSOU TERČEM STÁLE SILNĚJŠÍ KRITIKY. BOJ PROTI NIM SE NA NĚKOLIKA FRONTÁCH VEDE UŽ ROKY. POČÍNAJE STATISTIKOU, MONITORINGEM A ANALÝZOU PŘÍČIN SYSTÉM ISS OD ROKU 2006, PŘES NADEKRETOVANÉ ZMĚNY MATERIÁLU PARAMETRY LYŽÍ, POVOLENÉ VÝŠKY PO PRVKY PASIVNÍ BEZPEČNOSTI BARIÉRY, SÍTĚ, OCHRANNÉ ZÓNY.

TEXT: IVAN SOSNA FIS sestavila pracovní skupinu pro vývoj materiálu pod vedením bývalého rakouského šéftrenéra Toniho Gigera, odvolaného po loňské neúspěšné sezóně rakouských mužů. Ve hře jsou už i obě „lyžařské“ univerzity v Innsbrucku a Salcburku a probíhají různá měření – jezdců i materiálu. A davoský Institut pro výzkum sněhu a lavin (SLF) provádí i měření sněhu, přesněji tedy té tvrdé sněhové hmoty, na níž se vrcholné závody jezdí.

Airbagy, helmy, kombinézy Po množství zranění v nedávné minulosti se pracuje i na dalších opatřeních. Značně daleko je vývoj hlavových airbagů (projekt FIS + Dainese 2010–13), diskutuje se o účinnějších helmách, polstrovanějších tužších kombinézách, ba i o možnosti „odpálit“ vázání, která se leckdy ani v krkolomných pádech neotevřou. Uplatnit vyhovující opatření není ale snadné, neboť platí okřídlené „vše souvisí se vším“. Robustnější helma by znamenala vyšší hmotnost, a to by při dlouhodobém používání mohlo nežádoucně přetěžovat krční páteř.

Airbag by asi nesměl vystřelit samovolně. Není jasné, jak dezaktivovat vázání. Atd. Vždy je třeba domýšlet důsledky a propojení s dalšími opatřeními.

Evergreenem jsou vysoké rychlosti. Tradiční sjezdovky a svahy pocházejí z dob, kdy se jezdívalo brzdivě a v módě byly svahy značně prudké. Na takových mnohdy pomalejší závod ani postavit nelze.

Odpomocí by často nebylo ani vytažení oblouků více do vrstevnice, pokud by branky byly tak přesazené a změny směru tak prudké, že by při nich vznikaly ještě větší síly než dnes. Pomohly by svahy méně skloněné, ale přeložení závodů na nově homologo-

vané modré sjezdovky si asi málokdo umí představit.

Jistě i kvůli strachu ze ztráty atraktivnosti. Stačí si vzpomenout na popularitu Hahnenkammu, živenou především pověstí a náročností tratě. Věhlasnou Mausefalle sice poněkud „změkčili“, takže tam, kde bývali dříve všichni šťastní, že ve zdraví přistáli na obě, se letos vítězný Cuche dokázal ještě ve vzduchu sbalit do „sjezďáku“, ale nijak se o tom nešířili.

Pryč s carvingem!

Známým zloduchem jsou, jak stále slýcháme, lyže takzvaně carvingové. V nedávných letech se zdálo, že anticarvingové tlaky zeslábly. Zdání ale buďto klamalo, nebo se situace mění. Před časem jsme už psali o sugestivních výrocích rakouského trenéra Mandla z loňského ledna: „Pryč s carvingem! Měli bychom o dvě třetiny přetrhaných vazů méně a lepší divácký zážitek, neboť by bylo nutno lyžovat aktivněji. Dneska se závodníci jen překlápějí ze strany na stranu a vzpírají vzniklým vnějším silám.“ Zřejmě nešlo jen o výkřik. Ukazuje se, že se už testují „nové“ lyže – sjezdovky, superobřačky i obřačky.

Podle dostupných informací se zčásti tak liší od lyží současných, že kvůli změnám v geometrii „vyžadují jinou techniku, resp. jiný způsob jízdy“. „Dá se s nimi jezdit,“ cituje FIS jednoho z testérů. „Je třeba ještě spousta testování, ale jsem přesvědčený, že jdeme správným směrem.“ Těžko si představit něco jiného než „méně carvingu“, tedy lyže ještě méně vykrojené. (Připomínám, že minimální rádiusy pro zmíněné disciplíny jsou 45, 33 a 27/23 metrů, nejdelší mužská provedení prvých dvou tato minima i o několik metrů překračují.) Ne že by to pro lyžování nezávodní mělo nějaký dopad,

I Šárka Záhrobská zná chuť bezpečnostních sítí běžné lyže s výjimkou slalomek jsou už dávno úplně jiné, je ale rozhodně zajímavé tento závodní „anticarving“ sledovat. Uvážíme-li, že borci dnes řežou v takřka funcarvingových náklonech i s rádiusy 40 m, nebude snadné postavit jim lyže i tratě, na nichž by tuto dovednost mohli uplatnit jen omezeně.

Zatáčky a tuning Zajímavým testem byl poslední super-G před MS. Velmi zatočený závod na nové sjezdovce v Hinterstoderu se na rozdíl od častých „sjezdových“ SG s rychlostmi přes 100 km/h svými extrémně přesazenými brankami blížil hodně rychlému obřímu slalomu. Jakýsi návrat k původní podobě, ověřování, jak proběhne a bude přijato?

Opakovaně mě zaráží, že s výjimkou starší kritiky od Thomase Sykory se vedle „agresivních“ lyží a povrchů tratí nemluví o broušení lyží. Kdo máte trochu ponětí o úhlech, představte si 210cm superobřačku s R 40 metrů, nabroušenou na 0,5/86 stupňů, stokilometrové rychlosti a třeba jen mírně zhoršenou viditelnost…

Budu paranoidní, když zauvažuju, zda je náhoda, že k odklonu od „carvingu“ dochází v době, kdy všechny firmy naskočily na rockerový rychlík a místo ještě nedávno velebené hrany zdůrazňují ovladatelnost pro každého?

Na vývoji ochranných airbagů spolupracuje FIS se společností Dainese

FOTO: HEAD

ÚRAZY,

FOTO: ARCHIV

FOTO: HEAD

JAK DÁL? LETOŠNÍ SEZÓNA S MS V GAPA UKÁZALA, ŽE FIS BUDE MUSET ŘEŠIT ŘADU PROBLÉMŮ.

TERMÍNOVÝ KALENDÁŘ: ZÁVODNÍ SEZÓNA TENTOKRÁT TRVÁ BEZ PÁR DNŮ PĚT MĚSÍCŮ 23. ŘÍJNA19. BŘEZNA. V NICH JE I DVOU TÝDENNÍ MS S UŽ ŠESTI DISCIPLÍNAMI. UŽ PŘI ŠAMPIONÁTU SE UKÁZALO, ŽE JE TO PŘÍLIŠ.

TEXT: IVAN SOSNA Média sice dělají z MS vrchol sezóny, ale sami závodníci dali jasně najevo, co si o takovém náporu myslí. Dvě ze tří největších hvězd sezóny (Kostelic, Vonn) část vypustily, stejně jako loňský hegemon Janka, jedině domácí Maria Riesch „povinně“ vytrvala i při chřipce.

Přestože zbytek sezóny po únorových MS, kdy už si i běžný lyžař a fanoušek odbyl svou lyžařskou dovolenou a těší se na jaro, obvykle zápolí s úbytkem zájmu, čeká ženy ještě toto harcování: Švédsko (Åre), Itálie (Sestriere a Tarvisio), Česko (Špindlerův Mlýn), Švýcarsko (Lenzerheide). O málo lépe na tom jsou muži, kterým alespoň vypadla neoblíbená Asie, nahrazená mnohem bližším Banskem.

Ke vší zátěži se přidal zjevný trend náročně nerovných tratí, jaké byly v mrazech při rychlostních disciplínách na MS, ale také v Hinterstoderu. Tříkilometrový boj na hrbolatém mlatu při nevalné viditelnosti vyždímal ze závodníků síly fyzické i psychické. Nejvíc z těch špičkových a z těch, kdo díky své všestrannosti jezdí (skoro) všechny disciplíny.

I kdybychom přijali tezi, že závodníci jsou dobře placení a mají „držet hubu a krok“, je třeba zabývat se skutečně otázkou, kde jsou rozumné limity. Sice se sofistikovaně zkoumají a analyzují příčiny úrazů, ale

co kombinace přetížení fyzického (dobře, to lze rutinně vysledovat sledováním laktátu) a psychického?

Neustálé balení a přemisťování, cizí pokoje, postele a kuchyně. Únavné cesty auty. Vlastní výkon v mrazu, větru, sněžení, neustálý boj s chladem. Čekání, odklady.

Můžete namítnout, že i formule 1 cestuje po světě, podobně tenisté. Jenže nikdo z nich nepodává výkon v minus 20, v mlze. Všechny možné sporty včetně zimních se nastěhovaly do hal nebo umělých oválů. Lyžaři ale stále klepou kosu na kopci.

Nároky na ně rostou. Jízda v obloucích po hranách znamená zvládat ohromná přetížení. Je to nápor na klouby, na páteř. Závodníci jsou stále lépe trénovaní, osvalení, schopní vzdorovat větším silám. V roce 1973 byla průměrná hmotnost závodníků ve SP 71,5 kg, závodnic 57 kg. V roce 2009 už 84 a více než 65 kg – a kdybychom nebrali průměr, možná ještě víc (Svindal 100 kg, Vonn 75, Riesch 81 kg – a to si děvčata možná „oficiálně“ ubírají…). Najděte si obrázky hvězd 70. let Russiho a Klammera a porovnejte s Cuchem a Svindalem.

A bude možná hůř. O slovo se hlásí nové „destinace“ v podobě Soči, severního Kavkazu, Kazachstánu, Turecka, Číny. Všechno zajímavé trhy. Letadlem dosažitelné teoreticky za chvíli, takže jaký problém?

Každou novou zemi lze „prodat“ jako ušlechtilý zájem FIS na expanzi lyžování do světa. Upřímnou? „Světové“ ambice dávno potlačila na jižní polokouli, nepřeje ani Koreji, ani Japonsku poté, co v půlce 90. let prodělalo drsnou lyžařskou krizi. Že nemá Turecko lyžaře? Ale má jak hory, tak i pláže, a to by byl budoucí EU-celoroční turistický ráj! Na Kavkaze lze budováním středisek vydělat těžké miliardy a lyžařsky vybláznění Rusové (Putin a ZOH Soči) přivážejí do Alp peníze ne v hrstích, nýbrž přímo v nůších.

Mají tenhle veškerý byznys odnést sportovci? Zčásti musejí, je to součást jejich faustovské smlouvy s ďáblem: vy platíte, my závodíme. Ale všechno má své meze a bude třeba nalézt kompromis. Nafukovat program sezóny donekonečna nejde.

Musí být každé dva roky MS? Jedině roky 2004 a 2008 byly bez MS nebo OH „jen“ s běžným SP. Nestačilo by dělat MS jenom mezi olympiádami? Kdysi bývaly OH zároveň i MS. Světový pohár měl sjezd, slalom a obřák, později i super-G. Nyní se už uděluje pět malých globů plus jeden velký a při šampionátech šest sad medailí. Kdysi byl závodník první v pár základních disciplínách, dnes může být „nejlepší“ dvanáctkrát! A sponzoři i fanoušci to chtějí. Nemohlo by být finále SP společné s MS? Kdyby byla vůle, jistě ano, ale každá taková akce je velký byznys. Pro pořadatele, pro FIS, funkcionáře.

Nepíšu analýzu, nýbrž jen stručnou poznámku.

Byznys určitě pofrčí dál a závodit se bude. „Sabotáž“ mistrovství světa včetně jasných výroků největších hvězd mi ale přijde jako velmi výmluvný signál, že postaru to už dlouho asi nepůjde.

SPONSORS

11.–12. 3. 2011, Špindlerův Mlýn, Czech Republic Nenechte si ujít největší lyžařskou podívanou nastávající zimní sezóny.

Vstup zdarma.

10. 3. 2011 11. 3. 2011 12. 3. 2011

18.00 zahájení Skiareál Svatý Petr, cílový prostor 10:00 a 13:00 obří slalom 18.00 veřejné losování a oficiální vyhlášení výsledků 10.00 a 13:00 slalom a vyhlášení výsledků 20:00 World cup party – stan Skiareál Svatý Petr

Další informace: www.skiklubspindl.cz MARKETINGOVÝ PARTNER

OFICIÁLNÍ SPONZOŘI:

PARTNEŘI

OREA HOTEL HORAL ****

MEDIÁLNÍ PARTNEŘI:

Špindlerův Mlýn

Organizace svěťáku je obrovská mašinérie, kterou si málokdo umí představit. Letošní Světový pohár chceme udělat s plnou parádou a doufám, že po všech těch komplikacích z předchozích ročníků budeme mít tentokráte krásné počasí!

NAPLNĚNÝ SEN

SVĚŤÁK V ČESKU VZPOMÍNÁM SI NA MOMENT, KDY NÁM BYL NA PODZIMNÍ KONFERENCI FIS V CURYCHU 2002 DEFINITIVNĚ PŘIDĚLEN SVĚTOVÝ POHÁR. TO JSOU OKAMŽIKY, NA KTERÉ SE NEZAPOMÍNÁ.

TEXT: BOHUMÍR ZEMAN, PŘEDSEDA ORGANIZAČNÍHO VÝBORU

Do poslední chvíle jsme neměli jistotu, že svěťák dostaneme, pořád se to přelévalo. Hodně nám pomohl Kurt Hoch, tehdejší ředitel Světového poháru žen. Z naší strany to bylo nejen spousta diplomatického úsilí a nespočet jednání a telefonátů, ale hlavně to bylo třináct let práce na kopci, kdy jsme od začátku devadesátých let začali postupně pořádat mezinárodní závody FIS a jako první u nás jsme pak přišli i s Evropským pohárem. Dá se říci, že veškeré toto naše snažení směřovalo k jedinému horizontu – a tím byl Světový pohár. A když nám byl tehdy v tom Curychu přidělen, pamatuji si, že jsme chvíli měli velkou radost, ale brzy nastoupil stres a zodpovědnost z toho, jestli to zmákneme, jestli ten svěťák jsme schopni

zvládnout. Takže to bylo, s trochou nadsázky, takové Pyrrhovo vítězství...

Když to řeknu naplno, myslím si, že asi nejdůležitější věcí, proč jsme svěťák pro Špindl získali a udrželi jsme ho tady, je to, že jsme všichni prdlí – jsme blázni do lyžování a prokázali jsme vůli, nadšení a bojovnost, jakou možná jiní pořadatelé nemají. Když jsme v prosinci 2003 museli kvůli nedostatku sněhu ten náš první svěťák odvolat, bylo to sice pro nás tenkrát velké zklamání, ale nevzdali jsme to, třebaže to znamenalo finanční ztrátu, která životně ohrozila činnost našeho Ski klubu. Stejně tak jsme to nevzdali o dva roky později, když nám na kompaktní a odshora až dolů tvrdou pistu, schválenou inspekcí FIS, začalo padat. Poslední tři dny před závodem připadlo každý den půl metru sněhu, tolik od té doby ve Špindlu snad nikdy nechumelilo. Z Černé sjezdovky do okolního lesa jsme tehdy přemístili osmdesát tisíc krychlových metrů sněhu! Poslední noc jsme jeli nepřetržitě – technici pod vedením Pavla Lipanského (přezdívaní „ručkomando“), rolbaři a další lidé ze Skiareálu, byl tam s námi i Hans Pieren, zástupce ředitele Světového poháru žen pro točivé disciplíny, všichni jsme byli svědkem toho, že se nakonec všechen sníh podařilo odklidit a kolem páté ráno se začala stavět trať pro obřák.

Jedinou věc, kterou člověk jako pořadatel neovlivní, je právě to počasí. Když se nám v prosinci 2005 podařilo zvládnout ty přívaly sněhu, byla několik desítek minut před startem obřáku stále v horní části Černé sjezdovky mlha a vítr. Vzpomínám si, jak jsem jel na lanovce

a rakouský šéftrenér mi tam dával „kartáč“, proč jsme neposunuli start atd. Já jsem však měl předpověď z Hradce, že se ta mlha zvedne, a věřil jsem tomu. A taky pak pár minut před oficiálním začátkem závodu – jako kdyby vzal Krakonoš svou kouzelnou hůl – a najednou zmizela mlha, přestal postupně foukat vítr a za chvíli bylo dokonce i polojasno. Po tomhle happy-endu z nás všech ten strašný stres spadnul a pamatuji se, že jsem byl dva dny v takové euforii a ve spáncích mi úplně bilo, že jsem podobný adrenalin nezažil od doby, kdy jsem závodně lyžoval.

Na uspořádání prvního svěťáku jsme vynaložili možná trojnásobnou energii než potom na ten další. Napoprvé jsme se všechno učili, pak už to byla přece jen o něco více rutina, i když i tak to byla a samozřejmě i letos to je spousta práce, protože dělání svěťáku je obrovská mašinérie, kterou si málokdo umí představit. Letošní Světový pohár chceme udělat s plnou parádou a doufám, že po všech těch komplikacích z předchozích ročníků budeme mít tentokráte krásné počasí – takové to březnové lyžování na tvrdém firnovém sněhu, venku pět nad nulou a lidičky, co se opalují na terasách, mažou se slunečními krémy a popíjejí šampaňské…

I kdybychom už nikdy v budoucnosti třeba svěťák do Špindlu nedostali, tak se domnívám, že vůbec to, že jsme ho tady v České republice někdy měli, znamená naplnění velkého snu našeho sjezdového lyžování, jehož prestiž se i díky této akci opravdu pozvedla.

Na závěr bych rád vyslovil velké poděkování všem, kteří od začátku pomáhají s přípravou špindlerovského svěťáku. Ten hlavní dík patří skiklubáckému tvrdému jádru, Danutě Štrougalové, Aleši Krýzlovi a Pavlu Lipanskému, s nimiž to již společně táhneme více než dvacet let. Stejně velké poděkování míří na adresu Skiareálu Špindlerův Mlýn a osobně jeho řediteli Jirkovi Beranovi. Bez existence kvalitně vybaveného lyžařského areálu se zasněžováním a sjezdovkami odpovídajících parametrů bychom nikdy Světový pohár „alpáčů“ do Špindlu nezískali!

Na závěr bych vás, čtenáře SNOW, chtěl co nejsrdečněji pozvat 11. a 12. března do špindlerovského Svatého Petra, abyste zde viděli v akci ty největší hvězdy ženského alpského lyžování včetně řady českých reprezentantek a společně jsme tu prožili neopakovatelnou atmosféru „našeho“ Světového poháru.

6

6

FOTO VZPOMÍNKA

Špindlerův Mlýn

FOTO: OSÚ AD SLČR

NA SP 2005 a 2008

Šárka Záhrobská byla už při prvním špindlerovském svěťáku adeptkou na přední umístění. Tlak na svou osobu tehdy zvládla a ve slalomu si dojela pro pěkné 8. místo.

Janica Kostelič byla spolu s Anjou Pärsonovou nejzářivější hvězdou špindlerovského SP 2005. Na Svatého Petra bude mít navždy uchované výborné vzpomínky, protože zde vyhrála obří slalom a tím zkompletovala svou ojedinělou sbírku svěťákových prvenství ve všech disciplínách. Však si také pozitivní dojem ze závodů ve Svatém Petru nenechala jen pro sebe a po skončení slavnostního vyhlášení výsledků slalomu si vzala slovo a veřejně poděkovala pořadatelům za skvěle odvedenou práci!

Kromě Šárky se premiérového SP „alpáčů“ na našem území zúčastnily i další úspěšné české reprezentantky. Na společném snímku takto zapózovaly i s trenéry. Zleva: Ivan Hrstka, Petra Zakouřilová, Eva Kurfürstová, Zdeněk Kurfürst, Miloslav Sochor, dole Lucie Hrstková a Michaela Smutná.

Tradičním návštěvníkem Světového poháru ve Špindlerově Mlýně je prezident České republiky Václav Klaus. Akci poctil svou přítomností v roce 2005 i 2008. Při druhém svěťáku vzniknul tento snímek, na němž je zvěčněn s vítězkou slalomu, Rakušankou Marlies Schild.

„Sluníčkem“ špindlerovského svěťáku o dvě sezóny později byla jednoznačně Italka Denise Karbon. Důvod k úsměvu měla jasný: v sezóně 2007/2008 triumfovala v pěti obřích slalomech SP a v pořadí čtvrté vavříny získala právě na Černé sjezdovce. Takto se radovala ze svého prvenství po dojetí do cíle špindlerovského závodu.

Špindlerův Mlýn

PRO SKIAREÁL ŠPINDLERŮV MLÝN JE SVĚTOVÝ POHÁR

PRESTIŽNÍ ZÁLEŽITOSTÍ U OBOU POŘADATELSTVÍ SVĚTOVÉHO POHÁRU V LETECH 2005 A 2008 VYSTUPOVALA V ROLI SPOLUPOŘADATELE CELÉ AKCE SPOLEČNOST SKIAREÁL ŠPINDLERŮV MLÝN A.S. JAKÝ VÝZNAM MÁ PRO TUTO SPOLEČNOST ZÁVOD SVĚTOVÉHO POHÁRU VE SJEZDOVÉM LYŽOVÁNÍ, NA TOTO A DALŠÍ TÉMATA ODPOVÍDÁ V NÁSLEDUJÍCÍM ROZHOVORU ŘEDITEL AREÁLU JIŘÍ BERAN. Co vám závod Světové poháru vlastně přinese?

Pro Skiareál je spolupořadatelství závodu především věcí prestiže zejména v mezinárodním kontextu. Myslím tím fakt, že pořadatelství Světového poháru je výbornou propagací nejen pro Špindlerův Mlýn a Skiareál, ale i pro celou Českou republiku.

Co všechno obnáší pro SKIAREÁL Špindlerův Mlýn pořadatelství tak významného sportovního podniku? Které činnosti bude mít společnost na starosti?

Naším úkolem číslo jedna je připravit závodní sjezdovku. Kromě toho je třeba zajistit kompletní zázemí počínaje prostory pro závodní kancelář přes tiskové středisko a konče například poskytnutím přípojných míst pro přenosové vozy televize. Vše máme vyzkoušené z prosince 2005 a ledna 2008, takže věřím, že i tentokráte vše klapne na jedničku.

Víte již dopředu, kolik techniky bude potřeba k uvedení černé sjezdovky do

optimálního stavu pro závody a jaký bude harmonogram její přípravy?

Od začátku sezóny je dle aktuálních podmínek celá sjezdovka intenzivně technicky zasněžována. O zajištění adekvátní sněhové pokrývky se letos postaralo 25 ks sněžných kanónů. Těsně před závodem, tj. v druhé polovině února, proběhne tradiční preparace, čímž bude sjezdová trať kompletně připravena. Zároveň považuji za důležité zdůraznit, že příprava trati pro Světový pohár nijak neomezí provoz na dalších sjezdových tratích v lokalitě Špindlerova Mlýna a Horních Míseček.

Medvědín, Mísečky, Labská a Hromovka tedy normálně poběží, ovšem jak to bude v době příprav a v průběhu svěťáku s komerčním lyžováním ve Svatém Petru?

Omezený provoz bude pouze na Černé sjezdovce. Ta musí být podle nařízení FIS zavřená po dobu jednoho týdne před začátkem závodů. Věříme ale, že veřejnost to pochopí a že před tímto datem i po skončení závodů si lyžování na Černé sjezdovce všichni návštěv-

STATISTIKY JSOU BŘEZNOVÉMU TERMÍNU NAKLONĚNY Klíčovými postavami z řad špindlerovského Skiareálu v procesu přípravy závodní Černé sjezdovky byli při všech předchozích Světových pohárech JIŘÍ ANTOŠ a MAREK PAULÍČEK. Své bohaté zkušenosti budou moci v tomto směru zúročit i letos. A jaké že si přejí počasí? „Za ideální počasí považujeme to, když se moc výrazně neoteplí. Tak jak je v současnosti pista nachystaná, tak by mohla zůstat až do svěťáku. Ani už na ní nemusí připadnout žádný sníh,“ říká Jiří Antoš a s ohledem na počasí, jaké ve Špindlu panovalo začátkem března v minulých letech, vidí celou věc optimisticky. „Určitě bude výhodou, když bude přes noc mrznout. Máme za poslední čtyři roky vyzkoušené, že první březnová dekáda bývá tady ve Špindlu studená, dokonce jsme si v tomto období mohli připravit zásoby technického sněhu pro jarní akce. Proto věřím, že i tentokráte nám počasí bude přát.“ Závodní kopec musí být organizátory nachystaný týden před začátkem závodů. Mezinárodní lyžařská federace přímo stanoví, že na něm musí ležet 40–50 cm sněhu. Připravenost sjezdovky pak oficiálně potvrdí inspekce FIS, která se koná právě týden před startem celého klání.

níci Skiareálu užijí. Vždyť budou mít možnost svézt se po sjezdovce, na které pojedou ty největší hvězdy ženského alpského lyžování.

6

6

Špindlerův Mlýn

TEXT: DANIEL TICHÝ, FOTO: ZOOM AGENCE Kateřina Pauláthová

KDO BUDOU ČESKÉ

ce všeho dobrého“ a vyšlo jí to tentokráte na stupně vítězů.

Stejně jako Šárka pamatují oba dva předchozí špindlerovské svěťáky i Eva Kurfürstová (1977) a Michaela Smutná (1987). Prvně jmenovaná tu v roce 2005 dokonce bodovala v obřím slalomu 28. místem, letos pojede jen slalom. Míša Smutná se také specializuje na nejtočivější z disciplín, letos v ní předvádí dobré výsledky – v lednu vyhrála FIS závod v Hippachu a v únoru pak skončila na 4. příčce těsně pod stupni vítězů na Světové zimní univerziádě v tureckém Erzurumu. České ženské sjezdové lyžování prochází omlazovací kůrou, čehož pádným důkazem je fakt, že hned tři věkem ještě juniorky změří na Černé sjezdovce své síly se světovou elitou. Kateřina Pauláthová (1993) i přes šestitýdenní závodní výpadek v průběhu listopadu a prosince potvrdila v novém roce výkonnostní vzestup, a to zejména v obřím slalomu, kde na Světovém poháru v Arberu dokázala těsně před MS v Ga-Pa porazit Šárku Záhrobskou a byla zde půl vteřiny od postupu do 2. kola. Martina Dubovská (1992) podává velmi solidní výkony ve slalomu a stává se v této disciplíně jednou z našich nejlepších závodnic. Rovněž Andrea Zemanová (1993) se po loňském zranění, kdy přišla vinou přetržených vazů v koleni o celou sezónu, postupně vrací do formy.

Povedenou sezónu zažívá letos Daniela Marková (1985), která by se měla ve Špindlu představit v obřím slalomu. Díky dlouhodobě stabilním výsledkům v GS by si na domácí půdě měla tuto disciplínu zajet i Tereza Kmochová (1990).

NADĚJE PRO ŠPINDL? SVĚTOVÝ POHÁR VE ŠPINDLEROVĚ MLÝNĚ PŘEDSTAVUJE PRO NAŠE ZÁVODNICE VÝJIMEČNOU PŘÍLEŽITOST PŘEDVÉST SE PŘED DOMÁCÍM PUBLIKEM. COBY POŘADATELSKÁ ZEMĚ MÁME K DISPOZICI PRO KAŽDOU Z DISCIPLÍN CELKEM ŠEST MÍST, KTERÁ VŠAK MOHOU BÝT OBSAZENA POUZE ZÁVODNICEMI, JEŽ JSOU VE FIS ŽEBŘÍČKU V DANÉ DISCIPLÍNĚ DO 350. MÍSTA. Zatímco ve slalomu tuto podmínku šestice našich děvčat splňuje, v obřáku je situace komplikovanější a může se stát, že tuto disciplínu český tým neobsadí plným počtem závodnic. Bylo by tedy potřeba, aby si ještě před Špindlem naše ženy vylepšily své FIS body a zvýšily tak svou šanci na to ukázat se na domácí půdě před vlastními fanoušky.

Ačkoliv nyní nelze stanovit naprosto přesnou nominaci českého družstva pro špindlerovský

Eva Kurfürstová

vrchol sezóny, neboť bude definitivně známá až několik dní před závody na základě pořadí v aktuální platné listině FIS bodů, lze již s velkou pravděpodobností říci, které reprezentantky uvidíme v české kombinéze.

Je to na prvním místě Šárka Záhrobská (1985), naše velká naděje pro slalom. Dosud brala ve Špindlu cenné body za 8. místo v roce 2005 a 5. místo v roce 2008, takže by bylo super, pokud by v jejím případě platilo „do třeti-

Daniela Marková

Špindlerův Mlýn

Worley vs. Victoria Rebensburg nebo Kathrin Hölzel.

Ve slalomu je velkou favoritkou strojově přesná a precizním stylem se vyznačující Marlies Schild. V nejzatočenější disciplíně hrají letos prim i Švédky. Jejich ikona Anja Pärson už nedosahuje mezi slalomovými brankami takových pronikavých úspěchů jako v dřívějších letech (jedno ze svých 17 svěťákových slalomových prvenství dobyla ve Špindlu v prosinci 2005), ovšem následovnice má velmi šikovné.

Především Maria Pietilae-Holmner je letos v dobré pohodě a stoupající tendenci mají i výkony Theresy Borssen. Švédky už třeba dokázaly v této sezóně (bylo to ve Flachau) proniknout do první třicítky v pěti děvčatech!

TEXT: DANIEL TICHÝ, FOTO: ZOOM AGENCE

HVĚZDY BÍLÉHO CIRKUSU MÍŘÍ DO SVATÉHO PETRA FANOUŠCI SJEZDOVÉHO LYŽOVÁNÍ SE MOHOU PŘI SVĚTOVÉM POHÁRU VE ŠPINDLEROVĚ MLÝNĚ TĚŠIT NA PLEJÁDU VYNIKAJÍCÍCH ZÁVODNIC. KTERÁ JMÉNA Z ŘAD ZAHRANIČNÍCH TÝMŮ BY ROZHODNĚ NEMĚLA UNIKNOUT VAŠÍ POZORNOSTI? Začněme výčtem těch nejvšestrannějších sjezdařek, hlavních adeptek na přední příčky v boji o Velký křišťálový glóbus. Zde nelze na prvním místě nezmínit nikoho jiného než Marii Riesch. Německá reprezentantka je olympijskou vítězkou i mistryní světa, ovšem ta nejvíce ceněná trofej za prvenství v celkovém hodnocení Světového poháru jí zatím schází, nicméně zrovna v letošní sezóně je Maria na dobré cestě dostat ji konečně do svého držení. A právě ve Špindlerově Mlýně už by se k tomuto triumfu mohla významně přiblížit. Hlavní konkurentkou německé lyžařské superstar v úsilí ovládnout celkové pořadí SP 2010/2011 je její velká kamarádka Lindsey Vonn – vzájemný souboj obou dvou závodnic na špindlerovské půdě bude patrně jedním z největších taháků...

Na Černé sjezdovce předvede své umění také velmi univerzální sjezdařka ze Slovinska Tina Maze, všestranná Američanka Julia Mancuso a hvězda nedávného mistrovství světa v Ga-Pa Rakušanka Elisabeth Görgl, jež rovněž bravurně zvládá všechny disciplíny a třeba v obřím slalomu se ve Špindlu při minulém Světovém poháru vešla na stupně vítězů. Tehdy v lednu 2008 ji ve Svatém Petru překonaly

součtem časů z obou kol jen Italka Denise Karbon a Finka Tania Poutiainen.

Přes sympatickou Finku, která tuto zimu prožívá jednu z nejpovedenějších sezón kariéry, přejděme k seznamu sjezdařek, které se právě na točivé disciplíny, jež se ve Špindlu pojedou, specializují. V obřím slalomu se dá očekávat nádherný souboj francouzské premiantky v letošním svěťákovém GS s armádou německých závodnic – těšte se tedy na klání Tessa

Veronika Zuzulová

Maria Riesch

Promluvit do popředí výsledkové listiny slalomu bude jistě chtít i mladá Francouzka Nastasia Noens, zkušená Rakušanka Nicol Hosp a také tuzemskému sjezdařskému publiku dobře známá Slovenka Veronika Zuzulová. Ta si ve Špindlu před třemi lety málem dojela pro vysněné vítězství, 32 setin sekundy a výtečný výkon Marlies Schild ve druhém kole ji o tento velký moment slávy připravily.

Jmen, která mohou příjemně překvapit a atakovat místa na piedestale špindlerovského svěťáku, je rozhodně více, než jsme zrovna uvedli v našem výčtu aktuálních hvězd alpského lyžování. V tomto sportu se za poslední roky výrazně přiostřila konkurence a panuje zde větší vyrovnanost, takže si s chutí počkejme třeba na to, zda se ve Špindlerově Mlýně podaří zazářit i některé z méně známých závodnic...

Lindsey Vonn

6

6

Špindlerův Mlýn

SOUHRN NEJDŮLEŽITĚJŠÍCH INFORMACÍ

KE ŠPINDLEROVSKÉMU SVĚŤÁKU

PARTNER POŘADATELE SVĚTOVÉHO POHÁRU

ZÁŠTITA Nad celou akcí převzali záštitu prezident České republiky Václav Klaus, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy a hejtman Královehradeckého kraje Lubomír Franc. Členství v čestném předsednictvu dále přijali: Přemysl Sobotka – místopředseda Senátu parlamentu České republiky, Jan Kocourek – náměstek ministra školství, mládeže a tělovýchovy, Rostislav Vondruška – ředitel České centrály cestovního ruchu – Czech Tourism, Vladimír Staruch – starosta města Špindlerův Mlýn, Milan Jirásek, předseda Českého olympijského výboru, Roman Kumpošt – člen prezidia mezinárodní lyžařské federace FIS, Lukáš Sobotka – prezident Svazu lyžařů České republiky.

ZÁSTUPCI FIS Na místo se týden před závodem dostaví zástupkyně FIS Jana Gantnerová – Šoltýsová, jejímž úkolem je provést sněhovou kontrolu. Jako další přijede Markus Mayr, oficiální zástupce FIS, zodpovědný v ženském svěťáku za přípravu tratí točivých disciplín. Posléze jej ve Špindlu doplní ředitel Světového poháru sjezdařek Atle Skaardal a technický delegát FIS pro špindlerovský závod, Gayraud Bernard z Řecka. Z prezidia FIS je ohlášen příjezd Vedrana Pavelka z Chorvatska.

POŘADATEL Ski klub Špindl produkce s.r.o.

SPOLUPOŘADATELÉ Vedle SKIAREÁLU Špindlerův Mlýn a.s. je do spolupráce při pořádání tak významného sportovního podniku zapojen velmi intenzivně Královehradecký kraj, Město Špindlerův Mlýn, Česká centrála cestovního ruchu, Horská služba, Policie a Hasičský sbor Špindlerův Mlýn, Služby města Špindlerův Mlýn, Lyžařská škola SkolMax, Špindlerovští lyžníci. Na uspořádání akce se samozřejmě podílí Svaz lyžařů České republiky a jeho společnost CS Ski s.r.o. a v hlavní míře Odborný sportovní úsek alpských disciplin Svazu lyžařů ČR.

TELEVIZNÍ A MARKETINGOVÁ PRÁVA Televizní práva jsou prodána společnosti INFRONT, stejně tak i velká část marketingových práv. Marketingová práva pro české partnery zajišťuje společnost Sport Relations a Management.

PARTNEŘI AKCE A SPOLUPRACUJÍCÍ FIRMY Největšími českými partnery akce jsou společnosti APOGEO a NATLAND. Stálými partnery lyžařských akcí jsou pak společnosti RADKA a IMPROMAT. Poháry pro šest nejlepších závodnic dodá firma J. Blažek Sklo Poděbrady s.r.o. Veškerá bezpečnostní zařízení a ohraničení závodní tratě sítěmi přijdou od rakouského dodavatele, od firmy Alpina. O servis spojený s časomírou – stejně jako o televizní grafiku a oficiální výsledková data ze závodu – o to vše se postará LONGINES, datový servis zajišťuje Swiss Timing. Tribuny vybuduje tuzemská firma Leško. Vozy i s řidiči poskytne organizačnímu výboru

automobilka Audi. Komentátorská stanoviště a oplůtky zajistí firma Toi Toi. VIP prostory včetně zajištění občerstvení se budou nacházet v restauraci Erpet v cílovém prostoru. Návštěvníci budou moci ochutnat pivo Hubertus dodané z pivovaru Kácov. Ten představí také první lahvovou edici vydanou právě ke Světovému poháru a nový teplý pivní nápoj.

Východočeská energetika a.s. zabezpečí pro případ výpadku proudu ve Skiareálu náhradní způsob dodání elektrické energie.

Art Media technology je společnost, která se postará o veškeré ozvučení, osvětlení, pódia, obrazovky a zejména telekomunikační zajištění akce.

SPOLEČENSKÉ AKCE • Oficiální zahájení s představením českých reprezentantek a společenským programem proběhne ve čtvrtek 10. 3. na pódiu ve Skiareálu ve Svatém Petru od 18:00.

• O přestávkách mezi jednotlivými koly závodů v pátek i v sobotu proběhnou divácké soutěže a řada doplňkových programů.

• V pátek od 18:00 se uskuteční oficiální vyhlášení obřího slalomu s šesti nejlepšími závodnicemi a vedle toho se bude konat představení a veřejné losování první patnáctky sobotního závodu ve slalomu.

• Čtvrteční uvítací koktejl pro čestné hosty uspořádá hotel SAVOY-ROYAL v krásných nově zrekonstruovaných prostorách.

• V pátek proběhne řada večírků jednotlivých partnerských firem.

• V sobotu večer bude závod ukončen oficiálním rautem v hotelu Horal a World Cup Jägermeister party ve stanu v cílovém prostoru.

VSTUPENKY Všechna místa ke stání jak v prostoru cíle, tak podél trati budou ZDARMA. Zájemci o místa na VIP tribuně, FAN KLUB tribuně, prosím, informujte se přes e-mail: skiklub@ skiklubspindl.cz.

DOPRAVA K dispozici budou všechna záchytná parkoviště ve Špindlerově Mlýně. Zde návštěvníci svěťáku nechají své vozy a do Skiareálu se pak dostanou skibusem, pěšky nebo na lyžích přes Hromovku.

UBYTOVÁNÍ Přijeďte fandit do Špindlu! Rádi vám zajistíme ubytování.

Napište nám o bližší nabídku hotelů v kategorii: – kategorie A za 1 000 Kč se snídaní – katagorie B za 750 Kč se snídaní Objednávky na skiklub@skiklubspindl.cz

TV VYSÍLÁNÍ

Závodní a akreditační kancelář bude mít sídlo na hotelu Horal. O její vybavení a veškerou kancelářskou techniku se postará firma Impromat.

Oba závody odvysílá Česká televize v přímém přenosu na ČT4 SPORT. Dohromady třináct kamer bude rozmístěno tak, aby bedlivě sledovaly veškeré dění na závodní trati. Opět budou položeny níže než třeba při prvním špindlerovském svěťáku, díky čemuž na obrazovce více vynikne prudký profil Černé sjezdovky. Přenosy ze Špindlu budou moci na svých obrazovkách vidět i diváci v mnoha dalších zemích světa, přenos se k nim dostane díky společnosti Infront, která je vlastníkem televizních a marketingových práv pro tento závod.

BEZPEČNOST

PRIZE MONEY

ORGANIZAČNÍ CENTRUM

Na hladký průběh akce dohlédnou bezpečnostní složky Policie ČR Špindlerův Mlýn a bezpečnostní agentura.

LÉKAŘI A HORSKÁ SLUŽBA Během závodu bude všem startujícím v případě potřeby k dispozici tým lékařů vedený MUDr. Jiřím Obenbergerem, stejně tak budou připraveni postarat se o svoz zraněných členové Horské služby pod vedením Adolfa Klepše. Ti se budou rovněž díky svým bohatým zkušenostem z náročného horského terénu podílet na zajištění bezpečnosti závodní trati v jejích nejprudších úsecích.

ZÁVODNÍ TRAŤ Slalom i obří slalom se pojedou na Černé sjezdovce, právem považované za jednu z nejobtížnějších tratí v ženském seriálu SP. Start pro obřák bude ve výšce 1 040 metrů n. m., start pro slalom ve výšce 920 metrů n. m. Cíl bude v obou případech ve výšce 747 metrů n. m.

Nejlepší desítka v každém ze závodů si mezi sebe rozdělí dle předem stanoveného klíče částku ve výši 100 tisíc švýcarských franků. Celkové prize money pro špindlerovský závod tak činí 200 tisíc švýcarských franků.

PODPORA EVROPSKOU UNIÍ Část materiálového zajištění při Světovém poháru bude použita z projektu „Zkvalitnění a rozšíření turistických služeb ve Špindlerově Mlýně“, který je spolufinancován Evropskou unií z Evropského fondu pro regionální rozvoj z operačního projektu ROP NUTS II Severovýchod. Jedná se zejména o mobilní oplocení, mobilní ozvučení, časoměrné zařízení, bezpečnostní prvky k trati a mobilní osvětlení.

Špindlerův Mlýn

FOTO: HEAD

V centru pozornosti:

FOTO: HEAD

Šárka Záhrobská – naše jednička. Letošní sezóna se nevyvíjí podle jejích představ, ale co není, může být

Marie Rieschová – k datu uzávěrky (22. února) vedoucí závodnice Světového poháru

FOTO: PETER MATHIS/VÖLKL

CARVING

UNIVERZITA

PARTNER RUBRIKY

OBLOUK? PĚKNÝ…

A CO TĚLO?

AŽ DOSUD JSME SE VŽDY ZABÝVALI JÍZDOU, PŘEDEVŠÍM V OBLOUCÍCH, A NAŠIMI SPRÁVNÝMI POHYBY PŘI NÍ. POCHOPITELNĚ, VŽDYŤ PRÁVĚ O TECHNICE JÍZDY A O VĚCECH SOUVISEJÍCÍCH TATO DLOUHÁ SÉRIE ČLÁNKŮ JE. SPRÁVNÉ POHYBY S VHODNĚ ZVOLE NOU VÝZBROJÍ ZNAMENAJÍ I DOBROU JÍZDU. TEXT: IVAN SOSNA Zkusme se ale na věc podívat i z jiné strany: je vždy to, co prospívá samotné jízdě, také tím nejlepším pro naše tělo? Pro pořádek nejprve připusťme, že jízda na tvrdém a nerovném, ale také některé skoky a dopady, prováděné v tvrdých botách, stejně jako ostatně každá jízda nad jezdcovy možnosti, pro naše tělo žádnou hojivou lázní není. Berme to ale tak, že jsme zavilí lyžaři a svému požitku jsme připraveni něco obětovat. Zde se jistě shodneme, že

oběť hobíkova by měla být úměrná. Sebehuntování připravených a dobře pojištěných profesionálů nechme stranou.

Vyjděme ze dvou tezí. První: lyžování znamená působení na příslušný materiál, především lyže a boty, a jeho ovládání a využívání. A druhá: při jízdě se pohybujeme ve složitém poli sil vnějších (působících na nás) a vnitřních (jimiž působíme my). Naším cílem či úkolem je účelně zvládat „management“ těchto sil,

optimalizovat velikost a směr jejich působení. A to tak, abychom ježdění přečkali ve zdraví a pořídili si představované uspokojení.

Čtyřnožcova problémová páteř Zřejmě nejproblematičtějšími tělesnými partiemi jsou páteř a koleno. Homo sapiens má smůlu, že ze stromů slezl příliš překotně a jeho páteř se tomu za tuto vývojově nedostatečnou dobu dostatečně nepřizpůsobila. Jasně je to vidět na jejím prohnutí v předozadním směru (lordóza), které mizí při ohnutí trupu.

Taková je i tzv. prenatální poloha – proto je tak uklidňující schoulit se do klubíčka. Pro lyžaře z toho plyne dostatečné ohnutí trupu. Dnes, kdy hodně jezdíme po tvrdých tratích a rychle, je důležitější než kdysi v přírodních podmínkách. Nahrává mu i způsob, jímž uvádíme lyže do zatáčení. Jednoznačně záhodný je v přímé jízdě, několikanásobně se tak snižuje nápor na páteř.

Uvedené není ničím neznámým a už jsem o tom kdysi obšírněji psal, včetně označené tzv. C-pozice (ohnutí od hýždí po ramena připomínající tvar tohoto písmena). Mnohem méně se ale ví o pohybech v ostatních dvou definovaných rovinách, tedy při pohybu do stran (úklon, odklon) a při rotaci.

vání“ vnitřní a naopak „protlačováním“ vnějšího boku dopředu. Když přitom udržíme přiměřeně nízkou polohu s vhodně ohnutým trupem, zajedeme i s menším odklonem spoustu krásných oblouků na modrých až červených tratích a přitom se zachováme k páteři velmi mile.

Oblouk versus páteř. Univerzální správné řešení neexistuje, jinak to bude pro závodníky, jinak pro „turisty“. Člověk coby latentní čtyřnožec nemá páteř příliš pružnou a uzpůsobenou k větším pohybům. Co z toho plyne: i když z hlediska kvalitního oblouku je zejména při rychlých změnách směru žádoucí, ba nutné, aby se náklon dovnitř oblouku kompenzoval odklonem trupu (zalomení, angulace), z hlediska páteře je nejlépe odklon nepřehánět. A tady se právě dostáváme k úvodní otázce tohoto článku a do určitého konfliktu zájmů: oblouk versus páteř. Univerzální správné řešení neexistuje, jinak to bude pro závodníky, jinak pro „turisty“.

Naprostá většina druhých jezdí i po hraně a na hodně točivých lyžích oblouky o relativně značném poloměru, a když vyloženě nemusí, se zatočením nepospíchá.

V takovém případě mohou zvládnout slušné oblouky s omezeným odklonem.

I s menším odklonem to jde Nakloní se dovnitř, opřou se o vnitřní a všechno je špatně, namítnete. Ano, vidíme to až příliš často. Lze si to ale vědomě (přizvednutí vnitřního boku) ohlídat.

Oblouk s malým odklonem má sice svoje nevýhody, ale pokud chci či potřebuju šetřit páteř, je kompromisem přijatelným. Vlastně víc než kompromisem. Když se podíváte na volné jízdy špičkových závodníků, velmi často vidíte odklon mnohem menší, než jaký nám ukazují obvyklé záběry v největším záběru u brankové tyče. (Zadejte si třeba do YouTube „Kalle Palander cruising Ruka slopes“.) „Rovný“ náklon bez zalamování je ostatně nejsilnější polohou, kterou můžeme zaujmout, neboť výsledné síle působící v oblouku čelíme maximálním využitím kostry od kotníků po ramena. Není náhodou, že nejmenší odklony vidíme u závodníků klouzavých disciplín v opravdu dlouhých obloucích.

Špatné rotace Pro čtyřnožce není logické, aby se mu páteř silně otáčela kolem své osy – potřebuje být na všech čtyřech.

Výjimkou jsou horní obratle ovládající hlavu. Vzpřímivší se člověk ale toto porušuje a je schopen trupem poměrně značně rotovat. Ani toto není páteři prospěšný pohyb.

Neboli velké rotace či protirotace trupu, navíc při stranovém namáhání a při momentech sil působících v oblouku, rovněž nejsou žádoucí. I tento argument hovoří pro orientaci boků a trupu jednotným směrem.

Z hlediska zatáčení lyží v oblouku je pak výhodné orientovat je od začátku oblouku do směru lyží pomocí již dříve několikrát popisovaného „zataho-

Achillova pata a lyžařovo koleno Koleno je lyžařsky nejproblémovějším kloubem, naší Achillovou patou. Kromě přirozeného ohýbání, jaké užíváme při chůzi a běhu, nemá rádo namáhání v jiných směrech, neboť na pohyby rotační ani stranové není stavěné. V souladu s tím by také mělo být namáhané. Žádné tzv. prolamování (tradiční prvek starých technik, kdy pohybem v kyčli šlo „dopředu a dovnitř“, aby se dosáhlo vysokého zahranění vnější lyže) a žádné zbytečné rotace.

Mnohý lyžař se v zahájení oblouku ještě nad vrstevnicí „posadí zadkem do oblouku“, tím natočí pánev i ramena „zpátky“ vůči směru zatáčení lyží (tzv. protirotace). Obvyklé silně vykrojené lyže mu nakonec zatočí, ale trvá to dlouho. To už jsme nejednou popisovali. Ale také z pohledu kolenou je to špatně: vzniká v nich úplně zbytečně kroucení. Lyže táhnou boty s chodidly do zatáčky, pohyb z protirotované pánve je ale jakoby vytáčí ven z oblouku. Také proto, že dostředná rotace v kyčli je značně omezená. Celá noha od kotníku po kyčel by ale měla při tom maximálně spolupracovat, ne se prát. Trpí jak koleno, tak i oblouk. Zde k žádnému konfliktu zájmů mezi kloubem a obloukem nedochází.

Nohy podle vektoru Je žádoucí, abychom v oblouku včas nechali působit tlak do „silně natažené“ vnější nohy, která v takové silné pozici drží většinu působících sil. Ty, jak známo, se musejí promítat dovnitř lyžařovy podstavy – teoretické plochy tvořené oběma zabírajícími hranami, případně zabírající hranou lyže jediné. Lze si tedy zjednodušeně představit vektor směřující z lyžařova těžiště (pohyblivý bod, při neextrémním odklonu trupu orientačně umístění blíz-

ko pupku) mezi obě lyže blíže k vnější. Noha nakloněná v přibližně stejném úhlu je tak vůči směru působení nemalé výsledné síly ve vhodném „silném“ postavení.

Naopak není žádoucí to, co často vidíme: lyžař přisedne na málo zahraněnou a předsunutou vnitřní, trochu jako by na ní dělal dřep na jedné.

A nataženou vnější se potom „odstrkuje“ od sněhu, aby ho působící síly nevyhodily ven z oblouku (tzv. klamršvunk, podobně se chovají někteří neškolení adepti funcarvingu ve snaze přiblížit se sněhu). Obvykle to hodnotíme jako prohřešek neparalelních bérců. Nejde ale jen o chybu technickou, neboť to z hlediska oblouku není účelné, ale také o to, že úhel náklonu vnitřní nohy je vůči zmíněnému vektoru velmi nevýhodný. Koleno je zatěžované velmi nepravidelně, ne v ose, trpí, přetěžují se vazy, dlouhodobě se opotřebovává. I proto je tedy velmi záhodné snažit se o dostatečné zahranění vnitřní lyží tak, aby také tam síla působila na koleno co nejvíce „přímo“, a ne pod úhlem. Také zde jsou potřeby dobrého oblouku a vstřícnosti ke kolenu shodné.

Naopak je třeba být rozumný v nápodobě extrémní flexe vnitřní nohy dnešních závodníků, kdy je stehno ještě níž než paralelně se svahem a hýždě skoro líže sníh. To už od pohledu moc „kolenopřátelské“ není.

Také boty, fyzička a ohebnost V tomto posledním momentu hraje zejména u lyžařů s nohama do X, případně jinými závažnějšími deformitami, důležitou roli i dobře naúhlovaná bota s dobře usazenou stélkou.

Pro ty, kdo mají zdravotní problémy ještě závažnější, existuje „šetrné lyžování“, až specializované na jednotlivé oblasti problémů. Tak daleko tato doporučení nejdou. Vycházím ale z toho, že většina amatérů není dostatečně fyzicky připravená na nároky, které si oblouk na dnešních lyžích a svazích snadno a nenápadně umí vyžádat. A při denní kilometráži a počtu oblouků, jež někteří dokážou při dovolené nachrtit, je otázka ohledu na vlastní tělo důležitá.

Závěrem nelze nepodotknout, že k nezaplacení jsou fyzická kondice a ohebnost. Od určité úrovně lyžování a/nebo ambicí už by měly respektovat specifické potřeby lyžařského sjíždění.

JAK SE ZBAVIT PROBLÉMŮ S PÁTEŘÍ Nyní nemyslím na popsané diagnózy, nýbrž na zdravého člověka, jehož páteř (nejenom) při lyžování dostává řádně zabrat. Recept je jednoduchý: udělejte s nohama na zemi dost blízko zadku a s rukama na obličeji bez přerušení 500 neošizených sedů-lehů. Toť vše.

Vrtíte hlavou? Vtip je samozřejmě v tom, že pokud to dokážete, máte tak silné břicho, že záda „podrží“. „Mám to dlouhodobě ověřené, i ten počet. Čtyři sta nestačí, je třeba opravdu těch pět set,“ říká dlouholetý sportovní lékař vrcholových sportovců a aktivní sportovec několika odvětví Jaromír Jiřík.

Mimochodem, existuje také „test“ v podobě doby, kterou byste měli vydržet v lehu na břiše s rovným trupem podloženým v pánvi s fixovanýma nohama (statická hyperextenze). Proti těm pěti stům je ale tak snadný, že ho raději neuvádím.

CARVING

UNIVERZITA

CO JÍST A PÍT PŘI LYŽOVÁNÍ?

VODA

V ZAJETÍ DEHYDRATACE!

PŘIPRAVUJE: JAROMÍR LOJZA, KVALITNIVYZIVA.CZ

Málo lidí si uvědomuje, že tou nejdůležitější živinou pro organismus nejsou ani sacharidy, ani proteiny, ani tuky, ale je to voda! Není sice nositelkou energie ani materiálu, ale bez ní by v organismu nefungovalo nic. Bez jídla vydržíte týdny, bez vody dny. Voda je základní médium a aktivním činitelem pro všechny metabolické procesy, je rozpouštědlem pro vitamíny, minerály, je transportním médiem, účinným termoregulátorem, základem pro lubrikaci kloubů, tvorbu ochranného mozkomíšního moku, odvádí z těla odpad a tak dále. Prostě všechny důležité činnosti v organismu bez vody nefungují.

Dneska se o pitném režimu a potřebě pití nápojů hodně mluví a píše, ale smutnou pravdou je, že se většina smrtelníků neustále nachází ve stavu mírné dehydratace. A ti, kteří do toho všeho ještě sportují, mají z dlouhodobého hlediska opravdu problém.

Máte po lyžování sytě zabarvenou žlutooranžovou moč?

Právě to je symptom dehydratace!

Pokud totiž dojde ke ztrátě již 2–4 % tělesné vody, nastává dehydratace. S rostoucí ztrátou nabývá problém rozměrů a následky pro organismus mohou být fatální! Při ztrátě oněch dvou procent dochází ke ztrátě regulačních mechanismů a signálů – tedy již

ČAS 8.00 10.00 15.00 16.00 17.00–20.00 23.00

nedochází k pocitu žízně a k přirozenému tlaku organizmu na vás, abyste se napili! Mimochodem existují studie, které dokazují, že při této ztrátě dochází k omezení sportovního výkonu o 20–50 %, omezí se mentální aktivita a velmi se oslabí obranná schopnost organismu vůči nemocem.

Pojďme počítat. 70kg člověk musí brát varovnou ztrátu 2 % jako objem 1,4 litru tekutin. Zkuste si hodinku zajezdit na rotopedu a zjistíte, jak je jednoduché přijít o jeden a půl litru potu. A teď z opačného konce. Kolik tekutin by měl každý do sebe vpravit, aby zajistil správný chod organismu? Mělo by to být 35–50 ml tekutin na 1 kilogram tělesné hmotnosti.

To dělá pro našeho 70kilového jedince 2,5 až 3,5 litru v závislosti na okolní teplotě, aktivitě apod.

A jak nejlépe doplňovat vodu do organismu? Nejlépe vodou, že ano. Minimálně 1–1,5 litru by mělo opravdu pocházet z čisté vody. Co džusy? Při vypití koncentrovaného džusu se aktivují katabolické mechanismy a zbytečně tím tělo i žaludek zatěžujete. Řeďte je proto min. 2:1 vodou. Dbejte na to, aby koncentrace cukrů v nápojích nepřesáhla 6–7 %, výrazně by se tak omezila rychlost absorpce cukru, čímž by ono popíjení ztratilo na efektivitě. Pozor také na kofein a sycené nápoje. Jsou močopudné, taktéž samozřejmě alkohol…

DOPORUČENÝ OBSAH PŘIJATÝCH TEKUTIN PŘI LYŽOVÁNÍ 0,5 litru 0,2 litru každých cca 30 minut 0,2 l vody (celkem za 5 hodin 2 l tekutin) 0,5 litru 0,5 litru 0,3 litru CELKEM 4 LITRY TEKUTIN

CVIK MĚSÍCE TEXT: JAROMÍR LOJZA, KVALITNIVYZIVA.CZ

FÁZE DNE ráno začátek lyžování lyžování konec lyžování v průběhu večera před spaním

Voda při sportu?

Základ je kvalitně zavodněný systém. Před spaním nezapomeňte vypít min.

0,3 litru vody. Dvě hodiny před sportováním by měl každý pro jistotu vypít min.

0,5 litru vody. Není vhodné těsně před sportováním do sebe vpravit větší množství vody, ale i několik minut před lyžováním si dopřejte 0,2–0,3 litru tekutin. Během sportování se snažte pít průběžně, každých 20–30 minut aspoň 0,2 litru tekutin (camelbag má své opodstatnění!) a neustávat s tím po celou dobu lyžování. Po ukončení lyžování vypijte opět asi 0,5 litru tekutin (ne najednou, věnujte tomu několik minut a v dalších dvou až třech hodinách postupně ještě min. 0,5 litru). Zdá se vám to za den mnoho? Ano, je to mnoho, ale pro zdravý chod organismu je to nutné. Lyžování je dlouhodobá záležitost a je velmi náročná na udržení zavodněného systému. Mnoho vody se spotřebuje při termoregulaci (lyžujeme v zimě), dochází k velkým ztrátám pocením na celém těle. Mnoho vody vydýcháme plícemi. Zbytek se snaží neustále udržovat svalovou práci na maximu a neustále obměňovat lubrikační tekutinu namáhaných kloubů. To vše je bez vody pro tělo neřešitelný problém.

Pijte a pijte správně! více na:

www.snow.cz/1323

BŘEZEN

STREČINK, NEJLEPŠÍ LÉKAŘ VAŠEHO TĚLA Celý den na svahu ve vysokém tempu, svaly se chvějí a druhý den mnoho z nás zjišťuje, že o některých svalech před tím ani nevěděl. Daly o sobě znát až po té tvrdé dřině a jejich signály bolesti a zatuhnutí nám vzkazují, že je nutné s tím něco udělat! Co? Žádný rozumný sportovec se nepustí do huntování svého těla, aniž by myslel na kvalitní protažení namáhaných partií. Když je tělo parádně rozpálené a všechny svaly mají za sebou maximální výkon, je čas pomoci zahojit rány a ulevit svalům a vůbec celému tomu zbídačenému organismu.

Strečink, přesněji řečeno správně praktikovaný strečink, je základem všeho! Nejde jen o nějaké to předklonění, se kterým jsme během pár minut hotoví.

Je nutné pracovat systematicky, správně technicky a bezpečně.

Psát tady tipy na strečink a podrobné rady, jak na to, by ukradlo mnoho stran jistě zajímavějšího povídání ze světa bílých svahů. Jsem ale toho názoru, že seriál o cvičení by mel skončit nabádáním, ne-li příkazem, aby každý zodpovědný lyžař – sportovec navštívil specialistu (fitness centra, lépe však fyzioterapeut apod.) a u něj se naučil naslouchat signálům svého těla a našel ten správný lék na unavené

svaly v podobě vhodně zvoleného strečinkového programu. Velmi se přimlouvám za osobní kontakt s profesionálem místo zakoupení jistě krásné obrázkové publikace. Kniha vám nikdy nebude kritikem a rádcem při výuce správné techniky.

Přeji všem nadšeným sportovcům krásný a hlavně bezbolestný zbytek sezóny a léto plné skvěle strávených hodin fyzické přípravy spolu s kvalitním strečinkem. V nové sezóně se tak na svah postaví lyžař nový, silnější, obratnější, lepší!

Vezměte tedy rozum do hrsti a začněte vážně přemýšlet nad svým strečinkovým plánem!

Skol!

Pro milovníky sportu a pohybu, pro které špatné počasí není důvodem zůstat doma

KOLEKCE KJUS PERFORMANCE GOLF/OUTDOOR  JARO/LÉTO 2011 ROK 2011 BUDE PRO ZNAČKU KJUS PŘELOMOVÝ. PO DESETI LETECH, KDY SE KJUS ZAMĚŘOVAL PŘEDEVŠÍM NA LYŽAŘSKÉ OBLEČENÍ, PŘICHÁZÍ NA TRH S KOLEKCÍ JARO/LÉTO. Zimní hory byly a jsou výborným učitelem pro vývoj oblečení, které chrání před rozmary počasí. Lyžařský a golfový pohyb jsou stejně náročné na rozsah. Výsledkem přenosu řešení ze zimy jsou dvě řady oblečení pro golf a pro ostatní sporty. Jsou tradičně stylové, pohodlné, skvěle padnou s nezaměnitelným designem „K“. Spousta „vychytávek“ je důkazem, že se Kjus zaměřuje hlavně na praktickou stránku sportu. Kolekce jaro/léto je určena pro všechny, kteří rádi tráví svůj volný čas aktivně v přírodě.

Jen golf a ticho přírody Golfisté nejlépe vědí, jak je při odpalu důležitý klid a ticho. Nic nesmí narušit jejich koncentraci, nic je nesmí omezovat v pohybu. Golfová řada splňuje přesně tyto požadavky. Dámská bunda Ladies Glamis Jacket a její obdoba v pánské kolekci Men Preston Jacket využívá membránu K Ultra, díky které materiál nešustí.

Vysoká prodyšnost zajišťuje perfektní odvod vlhkosti od těla, díky použité membráně bunda nepromokne ani při hustém dešti, zároveň lehká strečová látka nepřekáží žádnému pohybu.

Zkrátka budete v suchu za deště i při aktivnějším pohybu za slunečného dne.

Kjus myslí i na časté střídání počasí. Proto vyvinul i látku Stunner Stretch. Modely z této látky (bunda a vesta Men Fraser/Ladies Kellie) jsou tak lehké, že ani neucítíte, že je máte na sobě. „Čtyřsměrný streč“ zajistí maximální volnost pohybu, oblečení je vysoce odolné proti větru a navíc ho můžete sbalit do malého balíčku.

Díky těmto vlastnostem můžete mít bundu či vestu stále v bagu, kde nezabere žádné místo, a vy budete připraveni na jakékoliv rozmary počasí. Za zmínku stojí i prodloužený rukáv, díky kterému vás při nápřahu nikde nic netáhne, nebo neoprenové manžety, které udrží zápěstí, tolik důležité pro kvalitní provedení úderu, v suchu a teple.

Kolekci doplňují elegantní svetry z Merino vlny a bavlněná trička s límečkem (v dámské řadě navíc v provedení bez rukávů) v několika barevných variacích.

Performance outdoor: aktivní pohyb, příroda, cestování Ať už jste příznivci sportů v přírodě, nebo vášniví cestovatelé, v kolekci Performance outdoor určitě najdete model, ze kterého nebudete chtít ven. Everglade Jacket v dámské a Bryce Jacket v pánské kolekci patří mezi stěžejní modely řady. Použitá novinka, prodyšná membrána Dermizax 3D, skvěle odvádí vlhkost od těla a maximálně chrání proti dešti. Určitě si každý vybaví nepříjemný pocit, kdy se zpotí a bunda z nepromokavého materiálu se mu „přisaje“ na holé ruce. A právě 3D povrch použité membrány Dermizax 3D zabraňuje tomuto problému.

Dokonalé na první vyzkoušení. Přesně tak se budete cítit v softshellových bundách Sequoia Jacket (dámská) a Fire Jacket (pánská).

Tyto modely jsou 100 % nepromokavé, chrání proti větru a použitý materiál je oproti běžným „softshellkám“ o poznání tenčí, jemnější a hlavně měkčí. Co se kalhot týká, i zde Kjus vsadil na lehkost, pohodlí, vysokou funkčnost a praktičnost. Při túře v horách, na procházce v lese nebo při prohlídce města, v nepromokavých a prodyšných Alberta Pants (dámské) a Panorama Pants (pánské) se budete cítit skvěle v každém počasí, při jakékoliv činnosti. Kalhoty se skvěle padnoucím střihem Novarupta Pants (dámské) a Carbon Pants (pánské) vám bezpochyby zpříjemní cestování. Díky pružnému a hlavně nemačkavému materiálu na vás dlouhé hodiny strávené v autě, autobuse či letadle nebudou vůbec znát.

www.kjus.cz

CARVING

UNIVERZITA

ER TN PAR BRIKY RU

TROCHU JINÝ ÚHEL POHLEDU… FOTO: ARCHIV ONDŘEJE NOVÁKA

SPOJOVÁNÍ

KŘIŠTÁLOVÝCH KOULÍ

NEJKOMPLEXNĚJŠÍMU JARDOVI SE KŘIŠŤÁLOVÉ KOULE ROZTŘÍŠTILY JIŽ PŘED 40 LETY NA MODRÉ, ČERVENÉ, ZELENÉ, FIALOVÉ, PŘÍMÉ I NEPŘÍMÉ LINIE A ANI VE FÁZI TVOŘIVÉHO UPLATNĚNÍ SE MU JE JIŽ NIKDY NEPODA ŘÍ DÁT DOHROMADY. VÁM SE MOŽNÁ ROZTŘÍŠTILY V PRŮBĚHU SEZÓNY PŘI ČTENÍ NAŠEHO SERIÁ LU, A JAK JSEM MINULE SLÍBIL, POKUSÍM SE JE DNES OPĚT POSPOJOVAT.

Ski univerzita Když jsem začínal psát tento volně navazující seriál, prosil jsem šéfredaktora SNOW, zda by nemohl změnit název rubriky z „univerzity carvingu“ na „ski“.

Budu přece psát o lyžování, ne o carvingu!

Je to totiž takové zajímavé české specifikum.

Vlastně nejen české, ale tak nějak východoevropské.

Všichni se snaží oddělit carving od lyžování. Udělat škatulky. „Podívejte, teď jedu tohle a teď jedu něco jiného.“ Nedávno mi jeden můj častý klient říkal: „ Já už nelyžuju, já už jenom carvuju.“ A není to přitom pořád jen lyžování? Nemáme už více než deset let na nohách jen carvingové lyže, na kterých lze prostě lyžovat? Nerozdělujeme přece lyže na carvingové a necarvingové. Carvingové jsou dnes všechny, tak proč dělit lyžování na carving a …? A lyžování?

Před měsícem jsem si byl zalyžovat s jedním známým. Ráno mi volal: „Co budeme jezdit? Jaké lyže si mám vzít? Obřačky, nebo slalomky?“ Odpověděl jsem jednoduše: „ Vem si to, na čem se ti dobře lyžuje“. A myslel jsem tím cokoliv a kdekoliv.

Takové poctivé lyžování Je zajímavé, jak prahneme po carvingu, po přesném oddělení toho, co je a co už není carving. Psal jsem tu (a v duchu slyšel, jak při tom mnozí skřípou zuby), že carving je dobrá sportovní jízda, s využitím vykrojení lyží, a v závislosti na sklonu svahu a rychlosti více či méně čistě, ale hlavně dobře vyjetý oblouk. Při svém působení u protinožců jsem se setkal se zajímavým úkazem, který jsem si uvědomil zpětně až nedávno.

Před každou lekcí jsem se ptal těch hodně pokročilých klientů, na čem by chtěli dnes pracovat. A nikdo nikdy neřekl carving. Odpověď vždy zněla: „Chceme se zlepšit v lyžování, chceme lyžovat kdekoliv, necítíme se moc jistí na černé sjezdovce, nejde nám moc

jezdit mimo sjezdovku, trápíme se v boulích, dělají nám problémy horší podmínky.“ Po carvingu neštěkl ani pes dingo... Ti klienti chtěli prostě dobře a poctivě lyžovat. Sjet cokoliv v rozlehlém areálu, i v pokročilém věku umět boule, projet jednoduchým krátkým kuloárkem mezi skalami a cítit se sebejistě na nejprudší sjezdovce. Tehdy jsem poprvé viděl, že lyžování se nedělí na škatule s třiceti téměř nerozdílnými oblouky v každé z nich, ale na soubor dovedností, které je potřeba jednoduše napasovat na podmínky a na kopec. Tedy jak s oblibou říkám: „Hang anpassen, řekli by kolegové od vedle.“

Koule slepit teď!

Těch dovedností mnoho není, vlastně jen tři. Kromě dobrého základního postoje se lyžování točí kolem třech bodů. Otáčení, hranění a zatížení.

Lyže je třeba otáčet, natáčet, točit. Třeba aktivními pohyby chodidla, o kterých jsem psal minule. Lyže je ale potřeba také zahranit a v závislosti na rychlosti, sklonu svahu, ale také terénu a hlavně naší potřebě to můžeme udělat kotníky, koleny, boky nebo celým tělem. Jenže nic nefunguje bez ničeho, takže vlastně stále používáme kombinaci všech uvedených.

Lyže je nakonec potřeba také zatížit. Tedy chci doprava, musím na levou, a ať to uděláte přes povolení vnitřní nohy, nebo si na tu správnou lyži jen stoupnete, je vaše volba. Nakonec ovšem použijete stejně kombinaci těchto pohybů, protože v žádném pohybu ani názoru bychom neměli zůstat zcela izolovaní.

K tomu všemu napomáhá dobrý základní postoj a samozřejmě pohyb, který uvolní hranění, vrátí těžiště zpět nad lyže a umožní začít nový oblouk. Tomu říkáme vertikální, i když v dnešní době je spíše diagonální, nebo laterální, neboť směřuje vždy nahoru, dopředu a do směru budoucího oblouku, tedy dolů.

Vše ostatní je na vás. Zda pro natočení lyží použijete více pohybu chodidel nebo necháte lyže jen pasivně driftovat, jakou míru hranění zvolíte, zda budete lyžovat na tvrdém kopci či v boulích, to vše je vaše volba, na kterou je potřeba pouze aplikovat jeden jediný oblouk. A to je ten paralelní. Zda ho pojedete více po hraně, s větším rozsahem, zda někde použijete více hranění od kolen, jinde zas náklonem celého těla, zda lyže uvolníte pohybem dolů, nebo pohybem nahoru, zda podmínkám přizpůsobíte i šířku svojí stopy, je jen souhra všech dovedností, které jste nabyli a které teď aplikujete na terén. Nikdo mě nikdy nepřesvědčí, že pojedu v boulích jeden přesně popsaný oblouk. Každá boule vyžaduje trochu jiné natočení lyží, trochu jinou míru pohybu nahoru nebo dolů. Stejně tak v hlubokém sněhu to bude kombinace různých forem vertikálního pohybu a jeden každý oblouk bude v závislosti na podmínkách trochu jiný.

Tudíž mám kvůli změně terénu zastavit, jelikož až do teď jsem jel oblouky modré zezdola nahoru a nyní je potřeba udělat tři oblouky seshora dolů a ještě k tomu červené? Nezastavuji. Chci lyžovat. Bez zastavení vystřídat racecarving na tvrdé pistě s dlouhými oblouky v neupraveném terénu.

Buď připraven, vždy připraven!

Buď připraven na podmínky a sklon svahu. Vše důležité víš a přemýšlení o tom, zda tento oblouk patří do škatule carving a ten druhý do škatule smýkaný a ten třetí do škatule…? Nic z toho ti na kopci nepomůže.

Aplikuj na podmínky. A nezapomeň, český lyžaři: lyžuješ pro radost a je jedno, zda je to už carving, nebo „jen“ lyžování.

NO MORE CARVING! LET´S SKI! Na shledanou na kopci se těší Ondřej Novák

GARANT KVALITY A PROFESIONÁLNÍHO PŘÍSTUPU ASOCIACE PROFESIONÁLNÍCH UČITELŮ LYŽOVÁNÍ A LYŽAŘSKÝCH ŠKOL APUL Je občanské sdružení, jehož hlavním posláním je organizovat vzdělávání učitelů lyžování, snowboardingu, telemarku a dalších disciplín na sněhu. V současné době sdružuje APUL přes 1 400 aktivních učitelů lyžování a jeho členy je téměř 30 největších lyžařských škol v ČR. Od roku 1994 je APUL členem mezinárodní organizace ISIA (International Ski Instructors Association), kde úzce spolupracuje v oblasti metodiky a systému výuky s partnerskými asociacemi ostatních zemí.

Jednotlivé stupně vzdělávání APUL (kurzy C, B a A) odpovídají mezinárodním standardům ISIA a jako takové jsou tedy mezinárodně uznávané. Na poskytované vzdělávání má APUL české i mezinárodní akreditace.

POZVÁNKA ASOCIACE PROFESIONÁLNÍCH UČITELŮ LYŽOVÁNÍ A LYŽAŘSKÝCH ŠKOL, o.s.

A LYŽAŘSKÁ ŠKOLA HAPPY HILL MALÁ ÚPA SI VÁS DOVOLUJÍ POZVAT NA

MISTROVSTVÍ ČESKÉ REPUBLIKY UČITELŮ LYŽOVÁNÍ, TELEMARKU A SNOWBOARDINGU MÍSTO: Malá Úpa, sjezdovka Lesní hřeben

PROGRAM: ZÁVODY V OBŘÍM SLALOMU, SLOPESTYLE SNB SOUTĚŽ DEMOTÝMŮ – LYŽE, TELEMARK, SNB SLAVNOSTNÍ VYHLÁŠENÍ VÝSLEDKŮ, PÁRTY S RAUTEM, KONCERT

JARNÍ KURZY

www.apul.cz

AR

AN

T KVALITY

Sleva 5 % na dětský kurz

UN

ÁS

Platí u všech provozovatelů APUL

Hledejte na www.apul.cz

AR

AN

T KVALITY

UJEME S AP LY

APUL je členem ISIA

V lyžařských školách označených tímto logem čekají na děti vyškolení specialisté na dětskou výuku lyžování. Do UN projektu se zapojilo 22 kvalitních lyžařských škol po celé ČR. Jejich seznam najdete na

G

www.apul.cz

Chcete naučit své děti lyžovat?

Svěřte je do rukou odborníkům!

UJEME S AP LY

Propozice a přihlášky na

FUNGUJE!

G

20. 3.–27. 3. 2011 25.–27. 3. 2011 27. 3.–30. 3. 2011 31. 3. 2011 3. 4.–6. 4. 2011 6. 4.–9. 4. 2011 16. 4.–30. 4. 2011

SLEVOVÝ KUPON

18. 3.–20. 3. 2011 18. 3.–27. 3. 2011 22. 3.–27. 3. 2011 25.–27. 3. 2011

MČR učitelů lyžování Malá Úpa Snowboardový kurz licence B Pec pod Sněžkou Zkrácený snowboardový kurz licence C Pec pod Sněžkou Opravné zkoušky SNB licence C Pec pod Sněžkou Lyžařský kurz licence C Špindlerův Mlýn Zkrácený lyžařský kurz licence C Špindlerův Mlýn Opravné zkoušky lyžařské licence C,B,A, telemark Špindlerův Mlýn Telemarkový kurz Špindlerův Mlýn Freestylový seminář Pec pod Sněžkou Slalomový kurz Špindlerův Mlýn Slalomový test Špindlerův Mlýn Lavinový kurz Rakousko Freeride camp Rakousko Kurz licence A Rakousko

ÁS

TERMÍNY

5. 3. 2011 11. 3.–20. 3. 2011 15. 3.–20. 3. 2011

DĚTSKÁ ZIMNÍ LIGA

U

ZVEME VÁS NA

U

9.00–12.00 13.30–15.00 19.00

TERMÍN: Sobota 5. 3. 2011

CARVING

MAG

ABSOLUTNĚ

TEXT: IVAN SOSNA

NEJRYCHLEJŠÍ KURS, JAK SE STÁT VÝBORNÝM LYŽAŘEM! JESTLI ČEKÁTE NÁVOD, JAK CO NEJLÉPE ZKROUTIT TĚLO PŘI ZA TÁČENÍ, ZATÍŽIT LEVOU ČI PRAVOU A PODOBNÉ NESMYSLY, JSTE NA ŠPATNÉ ADRESE A PŘESUŇTE SE DO NAŠÍ PRAVIDELNÉ UNI VERZITNÍ PITEVNY OBLOUKŮ O PÁR STRAN ZPĚT. Pro úspěch přece vůbec nemusíte umět. Cožpak denně nevidíte plno lidí, kteří se fajnově živí něčím, co neumějí?

Za správný konec to vzaly dnes tak populární módní policistky. Hodnotí, co mají lidé na sobě. A lyžaři přece mají na sobě nejenom oblečení (pardon, outfit), ale rovněž výzbroj. Tedy abychom šli s dobou, gear. A stejně jako jde hřešit v oblečení do společnosti, lze zabodovat, ale také se shodit vybavením lyžařským. Kiks s lyžemi je přitom mnohem horší než špatně ladící kabelka.

Tento důležitý moment ale dosavadní lyžařská teorie trestuhodně opomíjí. Jako prestižní titul tak vyplňujeme toto vakuum a nabízíme světovou novinku.

Lyže dělají lyžaře Nezabijte svůj image už špatným prvním dojmem z lyží. Čím méně jistí si jste, tím lepší lyže musíte mít! Na sjezdovce to předně znamená uznávanou značku. Tak jako si Andrea Verešová na lyžovačku nevezme bundu od Vietnamců, nemůžete ani vy sáhnout po nejlevnějších hypermarketových no-names. Chcete-li jen nenápadně proplout davem, volte některou se zavedených a model přes nejméně deset, raději patnáct tisíc. Tohle ale neplatí na svatopetrské straně Špindlu, tam musíte, zejména okolo Silvestra, poponášet prkýnka nad dvacet tisíc.

Díru do světa tak sice neuděláte, ale když budete mít na téhle úrovni i zbytek vybavení a navíc správný výraz (viz dále), zapadnete.

Elita, tedy úroveň nějaké té čtečky odpoledních zpráv na méně sledované televizi, už musí vybírat pečlivě.

Je třeba sáhnout po drahém modelu, nejlépe novince. Uspějete třeba s doubledeckovými Atomiky, inteligentními Heady s čipem (jen škoda, že ho schovali někam dovnitř), powerswitchovými Völkly, Blizzardy s nápadným tlumičem a pár dalšími. Že musí jít o modely 2010/11, snad netřeba říkat. Přece nebudete jako německá kancléřka, která šla kamsi do společnosti v jedněch šatech dvakrát. Akorát lyže na rozdíl od šatů můžete mít většinu sezony.

Čím dřív, tím líp Jen většinu, a ne celou? Jistě, jakmile se v lednu a únoru představí nové kolekce, je povinností modeskiera obstarat si odpovídající nový model co možná nejdříve. Čím dřív, tím líp! Pro lva lyžařských areálů není většího blaha než nonšalantně třímat nové XPS 99 Megarace Worldcup dřív, než je mají, ba znají ostatní. A vrcholným číslem je obstarat si novinku ještě předtím, než byla představená na veletrhu ISPO. To je skoro jako přijet na autosalon do Ženevy v autě, které tam má světovou premiéru.

Když takové má někdo jiný než vy, nezoufejte.

Nevzrušeně prohoďte „jó, na tom jsem už tuhle jezdil v Alpách“. Opak by vám dokázal jen chlápek přímo z fabriky, ale co ten by u nás dělal.

Tím už se ale propracováváme k opravdové elitě, tedy třeba zavedené hérečce ze sledovaného seriálu, Agátě Hanychové nebo Madonně. Chudák princ Charles sice na dovolené jezdí na obyčejných slušných lyžích, které mu v místě půjčí, ale co byste chtěli od lyžujícího Angličana. Skutečný arbiter skiarum totiž nebere to, co zná a koupí si kdekdo. Jeho značkou je malosériovka. Přinejmenším Duel, ještě lépe Vist, Core, Kessler, Indigo, Bogner, nebo dokonce Zai. (Že je neznáte? No tak to utíkejte do Lidlu na nákup, tohle asi není četba pro vás.)

Je ovšem zřejmé, že s takovými lyžemi musíte tam, kde je dostatek znalých ocení. Na kopci v Kotěhůlkách nad kapličkou to vážně nebude ono a ještě by vám je tam nějaký vidlácký výrostek přejel a poškrábal.

Kontraindikace: tohle všechno prosím platí na sjezdovce, tedy vlastně pod sjezdovkou. Existují i podivné sekty holdující dovádění ve snowparcích a ježdění v terénu. Mezi druhé byste sice teoreticky mohli proniknout s lyžemi co nejširšími (takovými, jaké jste nejspíš ještě ani neviděli), ale na tyhle zvláštní lidi vymakané zásady tohoto kursu neplatí. Všechno holt nejde.

Kritický bod Třikrát pozor! Lyže jsme ještě ani nepoložili na sníh a už na nás číhá další past. Zákeřnější, než mnozí tuší.

Je jí manipulace a prstoklad. Musíte si uvědomit, že kdo drží lyže jako vegetarián husí stehno a nese je jako mraveneček těžkou kládu, sotva někoho přesvědčí, že si chodí zajezdit s Tomášem Krausem.

Takže hezky špičky dopředu, lyže na rameno celým vázáním dozadu. Je to nevyvážené a tlačí? Keep smiling! Tohle musíte vydržet. Lyže špičkami dozadu jsou skoro jako legendární bílé ponožky a fialové sako!

Pozor rovněž na to, abyste při otočení nebyli jako Chaplin, Frigo či kdo v grotesce se žebříkem.

Těžkých lyží jsme se už natahali dost. Tak si dejme něco důležité doprovodné nauky. Správné lyže a dobrý prstoklad totiž nestačí.

Nonšalantní znuděnost Jasně, že s takovými ski (není čas oprášit tohle norskoanglické slovo? k outfitu se hodí mnohem líp než trapně ruské „lyže“!) se nemůže chlubit vykulenej Ferda v manžestrákách a zmijovce, ten by akorát vypadal, že je někde čórnul. Outfit jsme si ale nechali na jindy, a tak tedy k tomu správnému výrazu.

Nonšalantní znuděnost. To je ta šťáva, která celku dodá konečný šmrnc. Správný borec všechno zná, všechno zažil a nic ho nepřekvapuje. Běžně sjíždí to nejlepší, co ve světě je, a tak právě teď jen tak odpočívá před další pořádnou lyžovačku nejméně v Ischglu, lépe ve Svatém Mořici nebo Zermattu, ideálně v Aspenu nebo při heliskiingu.

Nonšalantně znuděný znalec se i přiměřeně vyjadřuje. Žádné nadšené výkřiky a reakce! Tak se projevuje jen jeliman. Nezapomínejte, všechno znáte a tohle dneska je jen odvar. Oživte půvab tradičního britského understatementu: jakékoliv nejlepší lyže kromě vašich „jdou“, maximálně „nejsou špatný“, lyžování je nanejvýš „slušný“.

Cizí lyži se přitom hodí uchopit za špičku, tlakem doprostřed znalecky prohnout tak o deset centimetrů (skluznicí od vás!) a tvářit se přitom znalecky jako maník, co to má v továrně v popisu práce. Lehké stopy pochybovačnosti nikdy neuškodí.

Konverzace Tady je pár vět, kterými se přitom projevíte jako znalec a nemůžete narazit: Není ta špička trochu moc měkká? Škoda, že ta patka není tvrdší.

(Je to relativní, dneska jsou všechny lyže značně měkké, a tak se neseknete. Navíc to vypadá, že přitom uvažujete a promítáte si svoje bohaté zkušenosti s tisíci různými lyžemi.)

Nemají moc malý radius? (když si přečtete údaj pod 11 metrů) Nemají moc velký radius? (dtto nad 16 metrů) (Pozor, druhou nelze použít u obřaček, sjezdovek a freeridovek! Jestli tyhle nerozeznáte, držte se klasického „kdybys byl mlčel, byl bys zůstal filosofem“.)

Líbilo by se mi tam lepší vázání.

(I to je relativní, navíc dnešní sety mívají spíš levnější vázání, takže výrok je bezpečný.)

Mohly by být rychlý.

(Vypadáte jako expert, který to zázračně po hmatu pozná. Navíc nic netvrdíte Skvělá věta!)

Ten design se mi moc nelíbí.

(Tím jste řeč zahráli do bezpečných čistě subjektivních vod, kde už o žádné know-how nejde. O to razantnější názor můžete vyslovit.)

Boty aneb pozor na Colomba O vázání, dneska součásti lyží, se s vámi dneska nikdo moc bavit nebude, hole nejsou moc zajímavé a helmu má kdekdo, takže posledním, o čem ještě může být řeč, jsou boty. Holanďanům přenecháme starost o to, aby měli na správné noze správnou botu (přezky dopředu a vně! nezapomenout na vnitřní botičky!) a postupujeme obdobně jako u lyží. V elitní kategorii potřebujete boty alespoň za osm, spíše deset tisíc a musíte sáhnout do nejvyšších řad. Pokud máte boty s flexí pod 90, číslo smažte, přelepte nebo zakryjte. Na dotazy po flexindexu pak odpovídejte „něco přes sto, mám to vyzkoušený kvůli terénu“. Ale zase jednou pozor: nepřežeňte to. Boty hodně prozradí a mohou být tou maličkostí, na niž vždycky dostane padoucha poručík Colombo. Naštěstí jsou dole na sněhu a nikdo se nám nebude plazit u nohou, aby je ohmatal o ohýbal, takže hovor snadno zakormidlujete zpátky k lyžím a jejich barevnému provedení.

Když zvládnete dnešní lekci, jste skoro za vodou a lyžařem jedna radost. Zbývá doplnit správný gear a outfit a přijet přiměřeným fárem. Nejlépe co největším esúvéčkem, do Ferrari se i dnešní carvingy cpou dost špatně.

A co lyžování, tedy vlastní jízda?

K čemu, prosím vás? Copak zpěváci na párty zpívají, herečky recitují Shakespeara a moderátorky čtou zprávy? Nepotřebujete lyžovat, musíte vypadat! Šaty dělaj člověka, vybavení lyžaře. S ním a s tímto rychlokursem jím jste. Gratulujeme!

Váš Dobrý Rádce

1263

Globe

DOUBLE LENS

Ski

ANTI-FOG

1266

Sight

Kids

DOUBLE LENS

ANTI-FOG

Sport

ANTI-FOG

EVA FOAM 1

2

1190

Killer

1191

Brutal

DOUBLE LENS

ANTI-FOG 2

EVA FOAM EVA FOAM

Partner

DOUBLE LENS

ANTI-FOG

2

1249

Xcountry

1253

Cool for Kids

DOUBLE LENS

ANTI-FOG

1

3

1251

Cool for Kids

DOUBLE LENS

ANTI-FOG

1

1261

Space for Kids

DOUBLE LENS

ANTI-FOG

2

1259

Slide

3

CARVING

FAMILY

MARTIN ÄŒERNĂ?K, NEJZNĂ MÄšJĹ Ă? ÄŒESKĂ? PROFESIONĂ LNĂ? SNOWBOARDISTA, NEZAÄŒĂ?NAL JAKO VĹ ICHNI OSTATNĂ? NA LYĹ˝Ă?CH. POCHĂ ZĂ? Z HRADCE KRĂ LOVÉ, HORY A LYĹ˝E SE MU DO JEHO TÉMÄšĹ˜ PATNĂ CTI LET VYHĂ?BALY. ZAÄŒĂ?NAL NA SKATEBOARDU NA SĂ?DLIĹ TI. TEXT: MICHAELA BUÄŒKOVĂ , REDAKTORKA MF DNES Na lyĹže se postavil v dÄ›tstvĂ­, ale na horĂĄch moc Ä?asu netrĂĄvil, maximĂĄlnÄ› pĂĄr dnĂ­ za zimu.

Naposledy to bylo v prvåku na gymplu na lyŞařskÊm kurzu v ŽaclÊři. Tam takÊ poprvÊ zahlÊdl snowboard a uvědomil si, Şe by ho råd vyzkouťel.

Martin ÄŒernĂ­k hrĂĄl od osmi let fotbal, v tĂŠ dobÄ› takĂŠ uĹž totiĹž hodnÄ› jezdil s kamarĂĄdy na skateboardu – na malĂŠm kopeÄ?ku na sĂ­dliĹĄti, kde vyrĹŻstal, si stavÄ›li slalom. Skate si mezi sebou tehdy pĹŻjÄ?ovali, pozdÄ›ji si prvnĂ­ freestylovĂĄ prkna vyrĂĄbÄ›li svĂŠpomocĂ­, i ta nejdobitÄ›jĹĄĂ­ se prodĂĄvala, jezdilo se na nich, dokud se nerozpadla. Nikdo nic nevyhazoval a pĂĄdy na zem pÄ›knÄ› bolely.

PrastarĂĄ foĹĄna za tĹ™i tisĂ­ce Snowboard byl tedy logickĂ˝m pokraÄ?ovĂĄnĂ­m, pořídil si ho rok po lyŞåku. „JenĹže tenkrĂĄt se to nedalo jen tak nÄ›kde koupit. AĹž pĹ™ed VĂĄnocemi v roce 1991 mi kamarĂĄd nabĂ­dl ojetou desku na pĹ™eskĂĄÄ?e za tĹ™i tisĂ­ce,“ vzpomĂ­nĂĄ Martin ÄŒernĂ­k. Byl bĂ­lĂ˝, ĹĄirokĂ˝, těŞký‌ Na hony vzdĂĄlenĂ˝ tomu, se kterĂ˝m o pĂĄr let pozdÄ›ji startoval na olympiĂĄdÄ›.

PoprvĂŠ si snowboard pĹ™ipnul u babiÄ?ky na louce. NeĹĄlo mu to, ale nechtÄ›l to vzdĂĄt, dÄ›snÄ› ho to chytlo. PozdÄ›ji vyrazil do DeĹĄtnĂŠho v OrlickĂ˝ch horĂĄch, kde se „jen vĂĄlel z kopce“.

FOTO: ARCHIV MARTINA ÄŒERNĂ?KA, RED BULL PHOTOFILES ZaÄ?al se zlepĹĄovat, s kamarĂĄdy jezdili do Ĺ˜Ă­Ä?ek, pozdÄ›ji hlavnÄ› do Pece pod SněŞkou. „Tam jsem takĂŠ jel prvnĂ­ zĂĄvody v rampÄ›, vyzkouĹĄel freeride a nauÄ?il se prvnĂ­ triky.“ KdyĹž se ale po prvnĂ­ sezonÄ› na „foĹĄně“ znovu postavil na skateboard, zjistil, Ĺže celou zimu jezdil obrĂĄcenÄ›.

ÄŒau brĂĄcho „Byli jsme za exoty, ale kaĹždej, kdo mÄ›l foĹĄnu, byl brĂĄcha,“ říkĂĄ ÄŒernĂ­k. Tehdy jezdilo jen pĂĄr lidĂ­, vĹĄichni se mezi sebou znali, vymÄ›Ĺˆovali si hudbu, kreslili designy. „Kalilo se a hlavnÄ› jezdilo. Nikdo to neumÄ›l, kaĹždĂ˝ to zkouĹĄel, a kdyĹž se nÄ›komu nÄ›co povedlo, zĂ­skal velkĂ˝ respekt,“ dodĂĄvĂĄ.

A tak nÄ›jak propadl freestylu, coĹž je podle Martina „prĂĄce se sebou samĂ˝m. ÄŒlovÄ›k se snaŞí stĂĄle zlepĹĄit techniku, nauÄ?it se novĂŠ triky, lĂ­p ovlĂĄdat prkno a svĂŠ tÄ›lo,“ říkĂĄ a dodĂĄvĂĄ, Ĺže nikdy nechtÄ›l zĂĄvodit na Ä?as. SnaĹžit se projet stejnou traĹĽ o pĹŻl sekundy rychleji ho prostÄ› nebavilo.

A trĂŠnovat vlastnÄ› nezaÄ?al dodnes. Jen jezdĂ­ na hory, na kopci se snaŞí udÄ›lat maximum.

Nikdy nemÄ›l rozepsanĂŠ trĂŠninky nebo triky, kterĂŠ se chtÄ›l nauÄ?it. „Vyplynulo to pĹ™irozenÄ› z jeĹždÄ›nĂ­, asi nejsem klasickĂ˝ sportovec,“ dodĂĄvĂĄ dvojnĂĄsobnĂ˝ mistr republiky a vicemistr svÄ›ta v U-rampÄ›.

PrvnĂ­ zĂĄvody V Peci si zajel prvnĂ­ zĂĄvody, jednalo se LTB Cup. Pak soutěŞil v BedĹ™ichovÄ› a pozdÄ›ji jako „nadÄ›jnĂ˝ talent“ vyrazil na juniorskĂŠ mistrovstvĂ­ svÄ›ta do ZakopanĂŠho v Polsku. „Byl to mĹŻj prvnĂ­ velkĂ˝ zĂĄvod. Za freestyle se jela rampa a jĂĄ skonÄ?il jedenĂĄctĂ˝, coĹž byl super ĂşspÄ›ch.

Od tĂŠ doby jsem jezdil na svÄ›tovĂŠ pohĂĄry a snaĹžil se dohnat rozdĂ­l mezi Ä?eskou a svÄ›tovou scĂŠnou.“ PĹ™eruĹĄil studium vysokĂŠ ĹĄkoly a zaÄ?al objĂ­ĹždÄ›t zĂĄvody. Nejdříve spal v autÄ›, ale s prvnĂ­mi vĂ˝sledky se objevily i sponzoĹ™i, prvnĂ­ smlouvy. „DĹŻleĹžitĂŠ bylo se zlepĹĄovat a zĂĄroveĹˆ se nezranit. VidÄ›l jsem spoustu vĂĄĹžnĂ˝ch ĂşrazĹŻ a nÄ›kolik ĂşmrtĂ­.“ ChvĂ­li jezdil zĂĄvodnÄ› rampu, pak skoky, vyzkouĹĄel si i slopestyle Ä?i freeride. „Snowboarding mĂĄ neomezenĂŠ moĹžnosti, uĹžil jsem si ĂşplnÄ› vĹĄechno.“ V roce 2001 skonÄ?il druhĂ˝ na ďŹ nĂĄle svÄ›tovĂŠho pohĂĄru v rampÄ› a za vyhranĂŠ penĂ­ze si koupil letenku na AljaĹĄku. „To je sen kaĹždĂŠho snowboardisty. Kdo to nezkusĂ­, jako by nejezdil. Byl to mazec, tak strmĂŠ kopce jsem si ani nikdy nepĹ™edstavoval,“ říkĂĄ o AljaĹĄce, kam se uĹž Ä?tyĹ™ikrĂĄt vrĂĄtil, naposledy loni. StrmĂŠ ĹĄtĂ­ty sjĂ­ĹždÄ›l takĂŠ na NovĂŠm ZĂŠlandu nebo v Chile.

To, Şe vynechal průpravu na sjezdovkåch, mu vlastně nikdy nechybělo. KdyŞ by si měl dnes vybrat, jestli pojede s partou kamarådů na běŞky, nebo sjezdovky, dal by přednost běŞeckÊ magistråle s pår hospůdkami na cestě.

Na skateboard ovĹĄem vzpomĂ­nĂĄ s nostalgiĂ­. „Je to sport ulice. NauÄ?it se ho je t쪝í, pĂĄdy jsou tvrdĹĄĂ­. Snowboard si kaĹždej zapne a za chvilku jede. Oba sporty vlastnÄ› vznikly proto, Ĺže se lidĂŠ chtÄ›li bavit a nechtÄ›li zĹŻstĂĄvat svĂĄzanĂ­ pravidly a dogmaty,“ ďŹ lozofuje.

1Ä&#x161;NROLN ]iNODGQtFK IDNWŢ R 32/<*,(1( Â&#x2021; 8GUĂŚXMH YiV Y SRKRGOt D ĂżLVWRWÄ&#x161; Â&#x2021; 2YÄ&#x161;Ĺ?HQi D HIHN WLYQt RFKUDQD SURWL ]iSDFKX Â&#x2021; 1HRKURĂŚXMH YDäL SRNRĂŚNX Â&#x2021; ĂŁHWUQp N ĂŚLYRWQtPX SURVWĹ?HGt Â&#x2021; 3RXĂŚLWt SĹ?tURGQtFK VROt VWĹ?tEUD ]tVNDQĂŤFK UHF\NODFt Â&#x2021; 0pQÄ&#x161; SUDFtFK F\NOŢ D QLÌät WHSORWD SUDFt Oi]QÄ&#x161; Â&#x2021; 'HOät GRED SRXĂŚLWHOQRVWL RäHWĹ?HQĂŤFK RGÄ&#x161;YŢ REXYL DSRG Â&#x2021; (IHNWLYQt QD YäHFK PDWHULiOHFK

www.polygiene.com

Dejte dÄ&#x203A;tem snowboard NejvĂ­ce ovĹĄem trpĂ­, kdyĹž vidĂ­ rodiÄ?e malĂ˝ch dÄ&#x203A;tĂ­ na soutÄ&#x203A;Şích, jak si na svĂ˝ch ratolestech kompenzujĂ­ svĂŠ neĂşspÄ&#x203A;chy a mindrĂĄky. â&#x20AC;&#x17E;My jsme nemÄ&#x203A;li ŞådnĂŠ poÄ?Ă­taÄ?e, videa, vyrĹŻstali jsme venku, poĹ&#x2122;ĂĄd jsme nÄ&#x203A;co hrĂĄli.â&#x20AC;&#x153; StavÄ&#x203A;li si svĂŠ parky, v noci se vyrĂĄĹželo na stavbu nebo zboĹ&#x2122;eniĹĄtÄ&#x203A; a hledalo se, co by se dalo pouŞít â&#x20AC;&#x201C; palety, trubky, plechy, coĹž se potom montovalo dohromady.

Snowboard by vĹĄem mladĂ˝m doporuÄ?il. â&#x20AC;&#x17E;MalĂŠ dĂ­tÄ&#x203A; bych nejdĹ&#x2122;Ă­ve postavil na lyĹže, ale nebĂĄl bych se ho pustit na prkno, hned jak bude chtĂ­t. JĂ­zda je totiĹž hodnÄ&#x203A; intuitivnĂ­, dÄ&#x203A;ti se to rychle nauÄ?Ă­,â&#x20AC;&#x153; dodĂĄvĂĄ.

.RQWDNW SUR Ăž5 D 6ORYHQVNR

! "#$ %"& '( ) ) ))*

" ! "& '( ) ( + &

, " -

FOTO: APUL

CARVING

APU â&#x20AC;&#x17E; â&#x20AC;&#x153;

S OPIÄ&#x152;Ă KEM APU JSME SE V MINULĂ?CH DĂ?LECH NAUÄ&#x152;ILI PLUHOVĂ&#x2030; OBLOUKY, KTERĂ&#x2030; JSME STĹ&#x2DC;Ă?DALI S PĹ&#x2DC;ECHODEM DO PARALELNĂ?HO POSTAVENĂ? LYĹ˝Ă?. NAKONEC JSME ZVLĂ DLI I OBLOUK PARALELNĂ?. DNES SE S OPIÄ&#x152;Ă KEM APU ZAMÄ&#x161;Ĺ&#x2DC;Ă?ME NA ZĂ KLADY CARVINGOVĂ&#x2030;HO OBLOUKU. TEXT: SIMONA SKOÄ&#x152;DOPOLOVĂ Co to vlastnÄ&#x203A; carvingovĂ˝ oblouk je? JakĂŠ mĂ­sto a formu mĂĄ mĂ­t v dÄ&#x203A;tskĂŠ vĂ˝uce? Carving vnĂ­mĂĄme jako dobĹ&#x2122;e vyjetĂŠ oblouky pĹ&#x2122;izpĹŻsobenĂŠ terĂŠnu a rychlosti, kdy obÄ&#x203A; lyĹže jsou vedeny po hornĂ­ch hranĂĄch s minimalizacĂ­ smyku. To znamenĂĄ, Ĺže na modrĂŠ dostateÄ?nÄ&#x203A; ĹĄirokĂŠ sjezdovce dokĂĄĹže i prĹŻmÄ&#x203A;rnĂ˝ lyĹžaĹ&#x2122; zajet oblouky po hranÄ&#x203A; tak, Ĺže po nÄ&#x203A;m zĹŻstanou jen dvÄ&#x203A; â&#x20AC;&#x17E;kolejeâ&#x20AC;&#x153;. Na prudĹĄĂ­m svahu to ovĹĄem nenĂ­ v jeho technickĂ˝ch a fyzickĂ˝ch moĹžnostech a pĹ&#x2122;echĂĄzĂ­ v menĹĄĂ­ Ä?i vÄ&#x203A;tĹĄĂ­ mĂ­Ĺ&#x2122;e do smyku.

V pĹ&#x2122;Ă­padÄ&#x203A; dÄ&#x203A;tskĂŠho lyĹžovĂĄnĂ­ nemluvĂ­me o carvingu, ale spĂ­ĹĄe o vĂ˝uce hranÄ&#x203A;nĂ­. Tato dovednost je nezbytnĂĄ pro dalĹĄĂ­ lyĹžaĹ&#x2122;skĂ˝ vĂ˝voj dĂ­tÄ&#x203A;te. OsvojenĂ­ techniky hranÄ&#x203A;nĂ­ pomĹŻĹže malĂŠmu lyĹžaĹ&#x2122;i cĂ­tit se bezpeÄ?nÄ&#x203A;ji na strmÄ&#x203A;jĹĄĂ­ch svazĂ­ch a v jakĂŠmkoliv terĂŠnu.

NaĹĄĂ­m cĂ­lem tedy je nauÄ?it dÄ&#x203A;ti pouŞívat hrany lyŞí, nauÄ?it je rozliĹĄit rozdĂ­l mezi zahranÄ&#x203A;nĂ­m a sesouvĂĄnĂ­m, vycĂ­tit potĹ&#x2122;ebnou mĂ­ru zahranÄ&#x203A;nĂ­ tak, aby vĹždy bezpeÄ?nÄ&#x203A; zvlĂĄdly jĂ­zdu na jakĂŠmkoliv svahu a terĂŠnu.

Slalomy, parkury, stĹ&#x2122;Ă­dĂĄnĂ­ polomÄ&#x203A;ruâ&#x20AC;Ś ZĂĄkladem nĂĄcviku hranÄ&#x203A;nĂ­ je perfektnÄ&#x203A; zvlĂĄdnutĂĄ technika paralelnĂ­ho oblouku stĹ&#x2122;ednĂ­ho a delĹĄĂ­ho polomÄ&#x203A;ru. JiĹž v prĹŻbÄ&#x203A;hu zdokona-

lovĂĄnĂ­ paralelnĂ­ho oblouku mĹŻĹžeme pouŞívat a nacviÄ?ovat prvky hranÄ&#x203A;nĂ­.

Ve vĂ˝uce dÄ&#x203A;tĂ­ totiĹž mnohem Ä?astÄ&#x203A;ji neĹž vysvÄ&#x203A;tlenĂ­ a nĂĄcvik jednotlivĂ˝ch prvkĹŻ techniky zabĂ­rĂĄ ukĂĄzka, vlastnĂ­ proĹžitĂ­, procĂ­tÄ&#x203A;nĂ­ a ĂşkolovĂĄ metoda. V podstatÄ&#x203A; to znamenĂĄ, Ĺže urÄ?itĂ˝ technickĂ˝ prvek mĹŻĹžeme dÄ&#x203A;ti nauÄ?it i tak, Ĺže ho sprĂĄvnÄ&#x203A; a nĂĄzornÄ&#x203A; pĹ&#x2122;edvĂĄdĂ­me. DĂĄle nastavĂ­me vnÄ&#x203A;jĹĄĂ­ podmĂ­nky (terĂŠn, cviÄ?enĂ­, polomÄ&#x203A;r oblouku) tak, aby malĂ˝ lyĹžaĹ&#x2122; byl pĹ&#x2122;irozenÄ&#x203A; nucen poĹžadovanou techniku nacviÄ?ovat.

Zkuste hrĂĄt s dĂ­tÄ&#x203A;tem na sjezdovce â&#x20AC;&#x17E;na honÄ&#x203A;nouâ&#x20AC;&#x153; a naschvĂĄl vyjĂ­ĹždÄ&#x203A;jte velmi zavĹ&#x2122;enĂŠ oblouky aĹž do â&#x20AC;&#x17E;protikopceâ&#x20AC;&#x153;. DĂ­tÄ&#x203A; se VĂĄs bude snaĹžit dohonit a automaticky se pokusĂ­ poklĂĄdat lyĹže vĂ­ce na hrany, aby lĂŠpe zatĂĄÄ?ely.

Postavte z kuĹželek zavĹ&#x2122;enĂ˝ slalom a vloĹžte dĂ­tÄ&#x203A;ti do ruky nÄ&#x203A;jakou pomĹŻcku. Dojde tak ke stabilizaci hornĂ­ Ä?ĂĄsti tÄ&#x203A;la ve smyslu zabrĂĄnÄ&#x203A;nĂ­ pĹ&#x2122;ehnanĂŠ rotaci Ä?i antirotaci a nekoordinovanĂ˝m pohybĹŻm hornĂ­ch konÄ?etin. DĂ­tÄ&#x203A; se tak bude lĂŠpe soustĹ&#x2122;edit na zatĂĄÄ?enĂ­. Bude-li navĂ­c chtĂ­t zavĹ&#x2122;enĂ˝m slalomem projet, musĂ­ nutnÄ&#x203A; vĂ­ce zahranit.

NeopomĂ­jejte nĂĄcvik v terĂŠnu. SpeciĂĄlnÄ&#x203A; v Ä&#x152;esku jsou sjezdovky propojeny rĹŻznĂ˝mi lyĹžaĹ&#x2122;skĂ˝mi cestami, mĂ­rnĂ˝mi i prudĹĄĂ­mi pĹ&#x2122;ejezdy a prĹŻjezdy se spoustou zatĂĄÄ?ek a â&#x20AC;&#x17E;hupĹŻâ&#x20AC;&#x153;.

PrĂĄvÄ&#x203A; tato variabilita terĂŠnu dÄ&#x203A;ti bavĂ­ a zĂĄroveĹ&#x2C6; je uÄ?Ă­ pĹ&#x2122;irozenÄ&#x203A; mÄ&#x203A;nit polomÄ&#x203A;ry obloukĹŻ, rychlost jĂ­zdy, mĂ­ru hranÄ&#x203A;nĂ­ a smyku.

NĂĄcvik hranÄ&#x203A;nĂ­ K dalĹĄĂ­mu trĂŠninku hranÄ&#x203A;nĂ­ se pĹ&#x2122;esuneme na mĂ­rnĂ˝ svah.

S nĂĄcvikem hranÄ&#x203A;nĂ­ mĹŻĹžeme nejprve zaÄ?Ă­t na mĂ­stÄ&#x203A; â&#x20AC;&#x201C; a to s popisem, pĹ&#x2122;Ă­padnÄ&#x203A; pĹ&#x2122;irovnĂĄnĂ­m.

MÄ&#x203A;nĂ­me polohu bĂŠrcĹŻ, a tĂ­m lyŞí pomocĂ­ rukou tlaÄ?Ă­cĂ­ch kolena ke svahu a zpÄ&#x203A;t. Polohy mĹŻĹžeme pojmenovat tĹ&#x2122;eba â&#x20AC;&#x17E;klouzacĂ­â&#x20AC;&#x153; (bĂŠrce uvolnÄ&#x203A;nĂŠ, lyĹže na plochĂĄch, a proto klouĹžou a nedrŞí) a â&#x20AC;&#x17E;kolejeâ&#x20AC;&#x153; (kotnĂ­ky a kolena pĹ&#x2122;iklonÄ&#x203A;nĂĄ ke svahu, lyĹže na hranĂĄch â&#x20AC;&#x201C; pĹ&#x2122;i jĂ­zdÄ&#x203A; za sebou nechĂĄvajĂ­ stopu jako dvÄ&#x203A; koleje).

PotĂŠ co dÄ&#x203A;ti dostateÄ?nÄ&#x203A; pochopĂ­ rozdĂ­l mezi obÄ&#x203A;ma polohami, mĹŻĹžeme jejich stĹ&#x2122;Ă­dĂĄnĂ­ nacviÄ?ovat pĹ&#x2122;i jĂ­zdÄ&#x203A; ĹĄikmo svahem, kterou zakonÄ?Ă­me zastavenĂ­m mĂ­rnÄ&#x203A; do protisvahu, tĹ&#x2122;eba u nÄ&#x203A;jakĂŠho hĹ&#x2122;Ă­beÄ?ku. JĂ­zda k nÄ&#x203A;jakĂŠmu cĂ­li je opÄ&#x203A;t velmi vhodnĂĄ, dĂ­tÄ&#x203A; pĹ&#x2122;irozenÄ&#x203A; chce cĂ­le dosĂĄhnout a automaticky proto vĂ­ce pĹ&#x2122;iklĂĄnĂ­ lyĹže na hrany.

Ruce mĂĄme opÄ&#x203A;t na kolenou a pomĂĄhĂĄme jimi korigovat pĹ&#x2122;iklonÄ&#x203A;nĂ­ bĂŠrcĹŻ a lyŞí ke svahu.

TrĂŠnujeme â&#x20AC;&#x17E;kolejeâ&#x20AC;&#x153; a po dojetĂ­ kontrolujeme, kde by vlak projel nebo vykolejil, protoĹže se kolej vytratila (smĂ˝kĂĄnĂ­).

NezapomĂ­nĂĄme nacviÄ?ovat na obÄ&#x203A; strany.

PostupnÄ&#x203A; mĹŻĹžeme zostĹ&#x2122;it nĂĄjezd, aĹž budeme startovat ze spĂĄdnice. Na spĂĄdnici jsou lyĹže nejprve â&#x20AC;&#x17E;klouzacĂ­â&#x20AC;&#x153; a my je opÄ&#x203A;t pomocĂ­ rukou na kolenou posuneme tak, aby dÄ&#x203A;laly

THE WORLD OF EXCELLENCE www.montana-skiservis.cz

FOTO: APUL

â&#x20AC;&#x17E;kolejeâ&#x20AC;&#x153;. OpÄ&#x203A;t dojĂ­ĹždĂ­me k hĹ&#x2122;Ă­beÄ?ku, kuĹželce nebo hĹŻlce.

PokraÄ?ovat s nĂĄcvikem je moĹžnĂŠ na velmi mĂ­rnĂŠm svahu, nejlĂŠpe na dojezdu sjezdovky.

Ruce sevĹ&#x2122;eme v pÄ&#x203A;st a dĂĄme mezi kolena (mĹŻĹžeme pouŞít i nafukovacĂ­ balĂłnek) a zkouĹĄĂ­me polohu â&#x20AC;&#x17E;kolejeâ&#x20AC;&#x153; na jednu stranu a na druhou â&#x20AC;&#x201C; doprava a doleva. Po dojetĂ­ zkontrolujeme a ohodnotĂ­me, komu se podaĹ&#x2122;ilo udÄ&#x203A;lat krĂĄsnou cestu pro vlak se samou zatĂĄÄ?kou.

Co dĂĄlâ&#x20AC;Ś Zkuste nÄ&#x203A;kterĂĄ cviÄ?enĂ­ na zjednoduĹĄenĂ­ pĹ&#x2122;echodu z oblouku do oblouku, dĂĄle na nĂĄcvik hranÄ&#x203A;nĂ­ a stabilizaci trupu. StĂĄle cviÄ?Ă­me na mĂ­rnĂŠm svahu, modrĂŠ sjezdovce.

Ke konci oblouÄ?ku si ukĂĄĹžeme rukou, hĹŻlkou nebo nejlĂŠpe nÄ&#x203A;jakou hraÄ?kou, kam chceme, aby lyĹže zatoÄ?ily, coĹž nĂĄm pomĹŻĹže pĹ&#x2122;i pĹ&#x2122;ehranÄ&#x203A;nĂ­ lyŞí.

HĹŻlky, hraÄ?ku pevnÄ&#x203A; sevĹ&#x2122;eme pod paĹžemi nebo v nĂĄruÄ?Ă­, abychom stabilizovali hornĂ­ Ä?ĂĄst tÄ&#x203A;la.

Zkuste najĂ­ĹždÄ&#x203A;t oblouÄ?ky v protismÄ&#x203A;ru a v kaĹždĂŠm si tlesknÄ&#x203A;te (â&#x20AC;&#x17E;Give me fiveâ&#x20AC;&#x153;).

DospÄ&#x203A;lĂ­ najĂ­ĹždĂ­ oblouk zespoda. Kdyby tomu bylo opaÄ?nÄ&#x203A;, nutili bychom dĂ­tÄ&#x203A; k pĹ&#x2122;ehnanĂŠ rotaci a pĹ&#x2122;enĂĄĹĄenĂ­ vĂĄhy na hornĂ­ lyĹži. Takto vĹĄak trĂŠnujeme sprĂĄvnĂŠ zatĂ­ĹženĂ­ a zĂĄroveĹ&#x2C6; kontrolujeme polomÄ&#x203A;r obloukĹŻ.

Technika jĂ­zdy po hranĂĄch je nĂĄroÄ?nĂĄ i pro dospÄ&#x203A;lĂŠho lyĹžaĹ&#x2122;e, natoĹž pro dĂ­tÄ&#x203A;. NeÄ?ekejme tedy zĂĄzraky a nenuĹĽme dĂ­tÄ&#x203A; za kaĹždou cenu pilovat a trĂŠnovat. StĂĄle mÄ&#x203A;jme na pamÄ&#x203A;ti zĂĄ-

kladnĂ­ pravidlo vĂ˝uky lyĹžovĂĄnĂ­ dÄ&#x203A;tĂ­: â&#x20AC;&#x17E;To se musĂ­ vylyĹžovat.â&#x20AC;&#x153; BuÄ?te trpÄ&#x203A;livĂ­, pouŞívejte hry, pĹ&#x2122;irovnĂĄnĂ­ a soutÄ&#x203A;Ĺže typu â&#x20AC;&#x17E;kdo udÄ&#x203A;lĂĄ nejhezÄ?Ă­ koleje, vyhrĂĄlâ&#x20AC;&#x153;â&#x20AC;Ś A hlavnÄ&#x203A; lyĹžovĂĄnĂ­ musĂ­ zĹŻstat zĂĄbavou.

Autorka je Ä?lenem lektorskĂŠho sboru APUL a jednĂ­m z autorĹŻ metodiky vĂ˝uky dÄ&#x203A;tskĂŠho lyĹžovĂĄnĂ­.

Naťich hostů si våŞíme!

Hinteregger Hotels Katschberg

o PrË&#x2021; im na u! ovk d z e sj

RadovĂĄnky na lyĹžaĹ&#x2122;skĂ˝ch chatĂĄch a sluneÄ?nĂ­ lyĹžovĂĄnĂ­ r OPDĂ&#x17D; WF EWPVMÇšĂ&#x;LPWĂ&#x160;N QPLPKJ r QPMPQFO[F r EFOOÇ? Ăś WPVDIFS OB LPO[VNBDJ W MZĂ&#x;BÇ­TLĂ&#x160; DIBUÇ? r EFOOĂ&#x17D; TLJQBT QSP SFHJPO Katschberg / Aineck r Ăś WPVDIFS OB NBTĂ&#x192;Ă&#x; r NĢ XFMMOFTT BSFĂ&#x192;M

719,- Ăś

OPDĂ&#x17D; PE

m Foto Š Kärnten Werbung / Edward GrÜger

Š Kärnten Werbung / Edward GrÜger

m

649,- Ăś

OPDĂ&#x17D; PE

-Ă&#x192;[FÇĽTLĂ? QPQMBUFL Ăś PTPCB OPD

Tel: +43 (0)4734 650 www.hotel-hinteregger.com urlaub@hotel-hinteregger.com

artuswerbung.com

Info & objednĂĄvky Hinteregger Hotels Katschberg

FOTO: VĂ&#x2013;LKL

CARVING

VĂ?UKA LYĹ˝OVĂ NĂ? DÄ&#x161;TĂ? ZDALEKA NEKONÄ&#x152;Ă? ABSOLVOVĂ NĂ?M PRVNĂ?CH KRĹŽÄ&#x152;KĹŽ A PRVNĂ?CH OBLOUÄ&#x152;KĹŽ. PODOBNÄ&#x161; JAKO JINĂ&#x2030; OBORY JE I LYĹ˝OVĂ NĂ? NEKONEÄ&#x152;NÄ&#x161; OBSAĹ˝NĂ&#x2030; A ZLEPĹ OVAT V NÄ&#x161;M SE DĂ NEUSTĂ LE. TEXT: HANKA ENGELOVĂ , CK HANKA ObecnÄ&#x203A; v ĹživotÄ&#x203A; platĂ­, Ĺže Ä?Ă­m vĂ­ce kdo o vÄ&#x203A;ci vĂ­, tĂ­m bliŞťí k nĂ­ mĂĄ vztah. â&#x20AC;&#x17E;Studium lyĹžovĂĄnĂ­â&#x20AC;&#x153; by tedy mÄ&#x203A;lo bĂ˝t permanentnĂ­ zĂĄleĹžitostĂ­, kterĂĄ bude mÄ&#x203A;nit svĂŠ tvĂĄĹ&#x2122;e podle ĂşrovnÄ&#x203A; a cesty malĂŠho lyĹžaĹ&#x2122;e.

Kdo Ĺ&#x2122;Ă­kĂĄ, Ĺže jeho 7letĂ˝ chlapec uĹž umĂ­ lyĹžovat, obvykle mĂ­nĂ­, Ĺže je pouze schopen sjet standardnĂ­ sjezdovku. Je velkĂ˝ omyl si myslet, Ĺže dÄ&#x203A;ti ve ĹĄkolnĂ­m vÄ&#x203A;ku jiĹž do lyĹžaĹ&#x2122;skĂŠ ĹĄkoly nepatĹ&#x2122;Ă­.

DĂ­tÄ&#x203A; uĹž absolvovalo prvnĂ­ roky v LĹ a lyĹžuje s hĹŻlkami. ChodĂ­ do zĂĄkladnĂ­ ĹĄkoly a mĂĄ pocit, Ĺže uĹž umĂ­ lyĹžovat. V tomto momentu se rodiÄ?e a dÄ&#x203A;ti zaÄ?Ă­najĂ­ dÄ&#x203A;lit na dvÄ&#x203A; skupiny.

My lyĹžovat umĂ­me!

Jedni majĂ­ pocit, Ĺže dĂ­tÄ&#x203A; uĹž LĹ nepotĹ&#x2122;ebuje, protoĹže uĹž sjede i Ä?ernou a maminka mu na lyŞích nestaÄ?Ă­.

VÄ&#x203A;tĹĄina takovĂ˝chto dÄ&#x203A;tĂ­ ale jezdĂ­ hlavnÄ&#x203A; rychle a velmi Ä?asto bĂ˝vĂĄ v zĂĄklonu. Jakoukoliv radu vĹĄak jak dĂ­tÄ&#x203A;, tak rodina odmĂ­tĂĄ. VĹždyĹĽ pĹ&#x2122;eci jezdĂ­ bÄ&#x203A;ĹžnÄ&#x203A; Ä?ernou v Rakousku, takĹže je jasnĂŠ, Ĺže umĂ­ lyĹžovat â&#x20AC;&#x201C; platit za uÄ?itele lyĹžovĂĄnĂ­ jsou vyhozenĂŠ penĂ­ze.

Je to ale velkĂ˝ omyl. MnohĂŠ z tÄ&#x203A;chto dÄ&#x203A;tĂ­ jsou nebezpeÄ?nĂŠ nejen samy sobÄ&#x203A;, ale i svĂŠmu okolĂ­. NÄ&#x203A;kterĂŠ svou rychlou, ale ne bezpeÄ?nÄ&#x203A; zvlĂĄdnutou jĂ­zdou mohou bĂ˝t v budoucnu postrachem sjezdovek.

Tyto dÄ&#x203A;ti pak plnĂ­ Ä?ernĂŠ kroniky â&#x20AC;&#x201C; mladĂ˝ lyĹžaĹ&#x2122; nezvlĂĄdl svou jĂ­zdu aâ&#x20AC;Ś Nikdo nesleduje, zda dÄ&#x203A;ti, kterĂŠ utr-

pÄ&#x203A;ly tÄ&#x203A;ĹžkĂ˝ Ăşraz, proĹĄly lyĹžaĹ&#x2122;skou ĹĄkolou, Ä?i nikoliv. Ze zkuĹĄenosti ale vĂ­me, Ĺže nejtÄ&#x203A;Şťí Ăşrazy se nikdy nestanou dÄ&#x203A;tem v lyĹžaĹ&#x2122;skĂŠ ĹĄkole.

Nikdy nic neumĂ­me dokonale DruhĂĄ skupina rodin pokraÄ?uje s dÄ&#x203A;tmi ve zdokonalovĂĄnĂ­ â&#x20AC;&#x201C; carvovĂ˝ oblouk, branky, volnĂ˝ terĂŠn, jĂ­zda ve snowparku, skĂĄkĂĄnĂ­, kraĹĽasy. MoĹžnostĂ­ je pĹ&#x2122;eci tolik, jak se na lyŞích bavit a pĹ&#x2122;itom se zdokonalovat. PravdÄ&#x203A;podobnÄ&#x203A; to nebude tatĂ­nek, kdo nauÄ?Ă­ syna nebo dceru jĂ­zdu pozpĂĄtku, oblouk v praĹĄanu nebo jĂ­zdu v U-rampÄ&#x203A;.

Je zajĂ­mavĂŠ, Ĺže vÄ&#x203A;k, kdy se dÄ&#x203A;ti nechtÄ&#x203A;jĂ­ zdokonalovat, se snĂ­Ĺžil na 8â&#x20AC;&#x201C;10 let. Je na rodiÄ?Ă­ch, aby se tak nestalo prĂĄvÄ&#x203A; u jejich potomka.

Ve skupinÄ&#x203A;, nebo individuĂĄlnÄ&#x203A;?

IndividuĂĄlnĂ­ vĂ˝uka je draŞťí, ale zase je intenzivnÄ&#x203A;jĹĄĂ­.

A je vhodnĂĄ pro vĹĄechny vÄ&#x203A;kovĂŠ kategorie.

Pro dÄ&#x203A;ti, kterĂŠ majĂ­ pocit, Ĺže je lyĹžovĂĄnĂ­ ve skupinÄ&#x203A; zdrĹžuje, nebo naopak nechtÄ&#x203A;jĂ­ bĂ˝t konfrontovĂĄny s jinĂ˝mi, jsou individuĂĄlnĂ­ hodiny s instruktorem ideĂĄlnĂ­ volbou. DÄ&#x203A;tem nad 10 let takĂŠ Ä?asto vadĂ­ rozliĹĄovacĂ­ vesty v lyĹžaĹ&#x2122;skĂ˝ch ĹĄkolĂĄch, kterĂŠ se pĹ&#x2122;i individuĂĄlnĂ­ vĂ˝uce nepouŞívajĂ­. I to mĹŻĹže bĂ˝t dĹŻvod.

Pro nejmenĹĄĂ­ dÄ&#x203A;ti doporuÄ?uji pro prvnĂ­ lyĹžaĹ&#x2122;skou lekci zvolit vĹždy individuĂĄlnĂ­ vĂ˝uku. NejmenĹĄĂ­ dÄ&#x203A;ti pĹ&#x2122;i

ZNĂ TE KELLY SILDARU?

Je fascinujĂ­cĂ­ sledovat jejĂ­ video, kromÄ&#x203A; tÄ&#x203A;lesnĂ˝ch pomÄ&#x203A;rĹŻ holÄ?iÄ?ky na nÄ&#x203A;m neshledĂĄte velkĂ˝ rozdĂ­l oproti freeskierĹŻm profĂ­kĹŻm. VĹĄak i jejĂ­ fotograďŹ e z vyhlaĹĄovĂĄnĂ­ vĂ­tÄ&#x203A;zĹŻ hovoĹ&#x2122;Ă­ o svĂŠmâ&#x20AC;Ś (ps)

PakliĹže si vĂĄĹĄ potomek myslĂ­, Ĺže uĹž to na lyŞích zvlĂĄdĂĄ, a uÄ?itele odmĂ­tĂĄ, ukaĹžte mu video Kelly Sidaru (najdete na SNOW.CZ).

Kelly je holÄ?iÄ?ka z Estonska, kterĂĄ se narodila v roce 2002. Ve svĂ˝ch ĹĄesti letech jiĹž dĂĄvala raily, rampu a skĂĄkala stoosmdesĂĄtky, v devĂ­ti jiĹž skoÄ?Ă­ trik s rotacĂ­ 540 stupĹ&#x2C6;ĹŻ! Za vĹĄĂ­m stojĂ­ samozĹ&#x2122;ejmÄ&#x203A; jejĂ­ rodina, kterĂĄ v nĂ­ vypÄ&#x203A;stovala lĂĄsku k lyŞím a dala jĂ­ motivaci se uÄ?it (poprvĂŠ si na lyĹže stoupla ve dvou letech, tedy ne vĹždy musĂ­ bĂ˝t dva roky pĹ&#x2122;Ă­liĹĄ brzy). V seznamu jejĂ­ch ĂşspÄ&#x203A;chĹŻ najdete sedm prvnĂ­ch mĂ­st z evropskĂ˝ch freeski contestĹŻ!

vĂ­ce Ä?tÄ&#x203A;te:

www.snow.cz/foto/1231

prvnĂ­ lekci ve skupinĂĄch mĂ­vajĂ­ velkĂŠ prostoje a to se, hlavnÄ&#x203A; rodiÄ?ĹŻm, nelĂ­bĂ­. Jde vÄ&#x203A;tĹĄinou jen o prvnĂ­ den, kdy nejmenĹĄĂ­ dÄ&#x203A;ti si zvykajĂ­ na novĂŠ prostĹ&#x2122;edĂ­ a nechtÄ&#x203A;jĂ­ komunikovat s uÄ?itelem, nÄ&#x203A;kterĂŠ nechtÄ&#x203A;jĂ­ bĂ˝t ve ĹĄkoliÄ?ce bez rodiÄ?ĹŻ, plĂĄÄ?ou nebo zcela ignorujĂ­ pokyny uÄ?itele. Je to stejnĂŠ jako prvnĂ­ den v mateĹ&#x2122;skĂŠ ĹĄkolce. DÄ&#x203A;ti si musĂ­ zvyknout a individuĂĄlnĂ­ pĹ&#x2122;Ă­stup je tou nejlepĹĄĂ­ variantou pro nejmenĹĄĂ­ lyĹžaĹ&#x2122;e pro prvnĂ­ dny. Pak uĹž se dĂ­tÄ&#x203A; rĂĄdo zaĹ&#x2122;adĂ­ do party dÄ&#x203A;tĂ­, kde je vÄ&#x203A;tĹĄĂ­ zĂĄbava neĹž pĹ&#x2122;i individuĂĄlnĂ­ vĂ˝uce. A o to nĂĄm jde pĹ&#x2122;edevĹĄĂ­m â&#x20AC;&#x201C; o zĂĄbavu, aby dĂ­tÄ&#x203A; lyĹžovĂĄnĂ­ chytlo a bavilo a aby na hory jezdilo s chutĂ­.

StejnĂ˝ pĹ&#x2122;Ă­stup ale majĂ­ kupodivu i starĹĄĂ­ dÄ&#x203A;ti a hlavnÄ&#x203A; teenageĹ&#x2122;i.

NovĂĄ sezĂłna, novĂŠ lyĹže TakĂŠ na zaÄ?ĂĄtku novĂŠ sezĂłny je velmi vhodnĂŠ zaplatit dĂ­tÄ&#x203A;ti (a nejen jemu) alespoĹ&#x2C6; 1â&#x20AC;&#x201C;2 hodiny s uÄ?itelem a pĹ&#x2122;i vĂ­cedennĂ­m pobytu na horĂĄch to vĹždy alespoĹ&#x2C6; jednou zopakovat. PĹ&#x2122;edejde se tĂ­m ďŹ xaci chyb, a tĂ­m se dosĂĄhne dlouhodobÄ&#x203A; vÄ&#x203A;tĹĄĂ­ radosti, ale i vÄ&#x203A;tĹĄĂ­ bezpeÄ?nosti na lyŞích, neboĹĽ dĂ­tÄ&#x203A; bude lyĹže snadnÄ&#x203A;ji ovlĂĄdat.

Pokud dĂ­tÄ&#x203A;ti zakoupĂ­te novĂŠ lyĹže, je takĂŠ vhodnĂŠ jet prvnĂ­ jĂ­zdy na nich pod dozorem uÄ?itele. NovĂŠ lyĹže vyĹžadujĂ­ od dĂ­tÄ&#x203A;te novĂŠ pohybovĂŠ prvky, Ä?asto odliĹĄnĂŠ, a korekce ze strany nezĂĄvislĂŠho uÄ?itele je vĂ­ce neĹž na mĂ­stÄ&#x203A;.

UÄ?te se spoleÄ?nÄ&#x203A; s dÄ&#x203A;tmi Od starĹĄĂ­ch dÄ&#x203A;tĂ­ bĂ˝vĂĄ pĹ&#x2122;ijĂ­mĂĄno velmi kladnÄ&#x203A;, pokud individuĂĄlnĂ­ vĂ˝uku absolvujĂ­ spoleÄ?nÄ&#x203A; s rodiÄ?em a pod vedenĂ­m instruktora se zdokonalujĂ­ oba. PostupnÄ&#x203A; tak vznikĂĄ mezi rodiÄ?em a dĂ­tÄ&#x203A;tem spoleÄ?nĂĄ tĂŠmatickĂĄ platforma, vzĂĄjemnÄ&#x203A; si zaÄ?Ă­najĂ­ opravovat chyby v technice a oba se postupnÄ&#x203A; vylepĹĄujĂ­. Jednou za Ä?as je pak dobrĂŠ opÄ&#x203A;t vĹĄe konzultovat s uÄ?itelem.

NeleknÄ&#x203A;te se, Ĺže zanedlouho bude dĂ­tÄ&#x203A; lyĹžovat lĂŠpe neĹž rodiÄ?, a buÄ?te na nÄ&#x203A;j pyĹĄnĂ­. UĹž v pexesu vĂĄs urÄ?itÄ&#x203A; dĂ­tko nÄ&#x203A;kolik let poråŞí, tak proÄ? ne i ve sportu.

PodstatnĂŠ je, Ĺže dĂ­tÄ&#x203A; bude rĂĄdo jezdit s rodiÄ?i na hory.

A budete-li mĂ­t ĹĄtÄ&#x203A;stĂ­, vydrŞí mu to aĹž do dospÄ&#x203A;losti.

PravdÄ&#x203A;podobnÄ&#x203A; nebude trvat dlouho a dĂ­tÄ&#x203A; bude chtĂ­t vyzkouĹĄet i snowboard, pozdÄ&#x203A;ji freestyle, telemark, krĂĄtkĂŠ lyĹže a mnoho dalĹĄĂ­ho. PĹ&#x2122;ipravte se proto na to, Ĺže po zvlĂĄdnutĂ­ zĂĄkladnĂ­ho lyĹžovĂĄnĂ­ obvykle platby za lyĹžaĹ&#x2122;skou ĹĄkolu neskonÄ?Ă­. A pokud se rozhodnou jakĂ˝koliv lyĹžaĹ&#x2122;skĂ˝ sport dÄ&#x203A;lat zĂĄvodnÄ&#x203A;, budete platit hodnÄ&#x203A; dlouho.

ski areál Monínec

čtyřsedačka, dvoukotva délka sjezdovky 1200 m alpská restaurace M2 skiapartmány a penziony skiservis a lyžařská škola snow tubing - jízda na gumách druhá nejdelší sjezdovka v ČR s večerním osvětlením

Pojištění dětí v rámci skipasu Děti 4 – 16 let jsou v areálu úrazově pojištěny v rámci jejich skipasu (Evropská Cestovní Pojišťovna).

Věrnostní karta Pojišťění Evropské Cestovní Pojišťovny - sleva 10%. Slevy 10% a 5% na: restauraci M2, skiapartmány, v létě na lanový park, tubing, vyhlídkové jízdy čtyřsedačkovou lanovkou.

Zájezd za indonéským rájem na Bali Každý návštěvník Monínce může vyhrát exotický zájezd v hodnotě 100 000 Kč na ostrov Bali v Indonésii. Stačí vyplnit registrační formulář. Akce Monínce ve spolupráci s CK Aquatravel.

Vyhrajte zájezd za 100 000 na Bali!

komerční prezentace

www.moninec.cz

© Oleg Homola 2011

CARVING

MARKET

FOTOGRAFIE A LYŽOVÁNÍ

LYŽOVÁNÍ JE NEODMYSLITELNĚ SPJATO S DOVOLENOU A VÝLETY, TY SI ZASE JEN TĚŽKO DOKÁŽEME PŘEDSTAVIT BEZ FOTOGRA FIÍ, RESPEKTIVE BEZ FOTOGRAFOVÁNÍ.

TEXT A FOTO: LUBOŠ SUŠILA Zima ve spojení s horami poskytuje krásné fotografické náměty, specifické podmínky však s sebou nesou rizika a nepříjemnosti – a nemusí se jednat zrovna o mrznoucí prsty, i když i ty mohou zkazit náladu z dokumentování vašich lyžařských dobrodružství. Zde najdete několik tipů, jak vylepšit vaše lyžařské fotografie.

Světlo a expozice Sníh na fotografiích velmi významně mění jasové poměry a tím také chování expoziční automatiky fotoaparátu. Sníh pokrývající velkou část scény může zmást expoziční automatiku (nevidí, co fotografujete, zaznamená jen příliš mnoho světla), „zprůměruje“ hodnoty, sníží množství světla, které dopadne na čip nebo film, a výsledkem je sníh šedý místo bílého. Máte-li na fotoaparátu možnost ruční korekce expozice, nastavte plusové hodnoty, zkuste +0,7 nebo +1 EV a zkontrolujte expozici na histogramu (vpravo – tato část zobrazuje množství nejsvětlejších částí snímku – by se měl histogram blížit pozvolně nule) a případně ji dále upravte. Ještě lépe jsou na tom ti, kteří mají možnost nastavit expozici manuálně. To sice vyžaduje trochu přemýšlení, ale dovoluje ztvárnit scénu tak, jak chcete, aby na fotografii vypadala.

Sníh působí jako odrazná deska, která odráží dopadající světlo a zrcadlí barvu oblohy. Zvláště často do modra, tomu nahrává nízko putující slunce, často skryté za obzorem, nechávající prostor vyniknout modré barvě oblohy, to sníh a výslednou fotografii zbarví modře. Tento efekt se zvýrazňuje s narůstající nadmořskou výškou. Díky řidšímu a čistšímu vzduchu se světlo rozptyluje méně, je vyšší dohlednost, snímky mají vysoký kontrast a barva světla ve stínu je mnohem více

modrá než v nižších nadmořských výškách (ze stejného důvodu jsou při jasném a slunném počasí i předměty ve velké dálce jasné a ostré). Zde pomůže vyvážení bílé na fotoaparátu nebo následná úprava v počítači.

S úpravami to však příliš nepřehánějte, vypadá přece jen přirozeněji, když je sníh trochu do modra, než když chytí narůžovělý nádech.

Nesrovnatelně větší možnosti vyvážení bílé, ale i úpravy expozice a dalších úprav při postprodukci dává formát RAW (NEF u Nikonu, CRW u Canonu a podobně), je však náročnější na kapacitu paměťové karty (soubory jsou podstatně větší než ve formátu jpg).

V zimě je po celou denní dobu slunce nízko nad obzorem, za jasného počasí často fotíte proti slunci nebo velmi jasné obloze. To zvyšuje kontrast scény, prodlužuje a zvýrazňuje stíny a společně s charakterem krajiny vede často až k siluetám. Zvláště fotíte-li lidi v tmavém oblečení, hrozí, že budete muset obětovat buď kresbu ve stínech (černá postava) nebo světlech (tzv. vypálený sníh). Pokud se dostáváte mimo dynamický rozsah záznamového zařízení (čip nebo film snese jen určitý rozsah jasů – pokud je rozdíl mezi nejtmavšími stíny a nejjasnějšími světly příliš velký, nezbude vám, než kresbu ve světlech nebo stínech oželet), bývá obvykle snesitelnější ponechat na fotce bez kresby stíny, vypadá to přirozeněji než bílé přepaly ve světlech.

Na zimních fotkách, kde sníh (potenciální přepálená plocha) zabírá většinu fotografie, to platí dvojnásob. Řešením může být exponování na světlý sníh a tmavou postavu doblesknout. K tomu se hodí mód blesku označovaný jako fill-in. Fotíte-li však s bleskem akci, tedy např. lyžaře v jízdě, mějte na paměti, že rychlost závěrky je v tomto případě synchronizovaná (v pod-

statě omezená) na čas obvykle 1/250 s nebo delší. To už je čas, při kterém se u lyžaře projeví pohybová neostrost. Řešení se nazývá panning – sledování pohybujícího se objektu fotoaparátem. Pohybující se lyžař je tak vůči fotoaparátu v klidu nebo alespoň se nepohybuje nijak výrazně a zůstane ostrý, rozostřené bude naopak pozadí.

Jste-li nuceni fotografovat přímo proti slunci, stává se expozice oříškem, který automatika málokdy rozlouskne. Tady pomůže jen manuální nastavení expozice a kontrolovat výsledek na displeji a na histogramu.

Mohou tak vzniknout atraktivní fotografie, ale také nepěkné reflexy (barevné fleky v obraze vzniklé na čočkách objektivu nebo na sklech filtrů). Proti nim pomůže, nebo je alespoň částečně omezí, sluneční clona či alespoň zaclonění objektivu rukou. K zastínění se dá někdy využít také některý z fotografovaných objektů, větev stromu, stříška, …

Obloha však může být naopak pokryta hustými mraky, které produkují silné difuzní světlo a nevytvářejí stíny téměř žádné. To spolu se sněhem, charakterem krajiny a stromy bez listí vytváří barevně velmi ploché, až monochromatické snímky. Tato situace skýtá výbornou příležitost projevit kreativitu a zkusit posunout vaše fotografie z dokumentárních na výtvarné tím, že úpravou expozice a následnými úpravami kontrastu některé objekty na scéně zdůrazníte nebo potlačíte. Zkuste v tomto případě fotografovat černobíle nebo na černobílou převést fotku při postprodukci.

Akce Fotografování sportu vyžaduje postřeh a přípravu záběru. Pokud chcete do fotografie dostat působivá panoramata i lyžaře v tom správném momentu a na správném místě, je většinou dost náročné skloubit kompozici s chvílí, kdy je lyžař na správném místě a zároveň ve fázi oblouku, která na fotce vypadá dobře. I velmi dobrý lyžař totiž na fotce v některých fázích oblouku dobře vypadat nemusí. Z toho plyne, že máte na zachycení správného momentu velmi málo času.

Je tedy dobré se s lyžujícím modelem předem domluvit na některých detailech, kudy pojede nebo má jet, kde jej budete fotit, aby oblouk v tomto místě trochu natáhl (získáte víc času), zda je vhodnější oblouk doprava nebo doleva a podobně. Ke komunikaci se výborně hodí vysílačky, někdo je používá k dorozumívání s kamarády, proč je tedy nevyužít i v tomto případě? A určitě se snažte vyvarovat lyžařů-mravenců, pokud to ovšem nemá opodstatnění, např. když chcete ukázat rozlehlost prostředí. Zkuste fotit lyžaře tak, aby bylo patrné, že jste chtěli fotit právě jej. Bylo by však škoda fotit pouze sportovce, prostředí v horách je vždy krásné a inspirující. Podaří-li se vám na fotografii dostat i zajímavé pozadí, získáte od diváků kladné body navíc.

Některým digitálním fotoaparátům trvá, než od zmáčknutí spouště naexponují fotku. To je v situaci, kdy potřebujete zachytit akci v přesném okamžiku, nepříjemné a práci to ztěžuje. Pokud takový fotoaparát vlastníte, asi vám nezbude nic jiného, než se naučit zpoždění eliminovat dřívějším stisknutím spouště. Není to ideální způsob a stále bude hrát velkou roli náhoda, ale může fungovat. Kupujete-li přístroj nový,

je dobré zařadit mezi kritéria výběru i zpoždění závěrky na stisk spouště.

Vedle pohybové neostrosti, o které jsem se zmiňoval v souvislosti s fotografováním s bleskem a synchronizačním časem, může neostrost vzniknout i vlivem špatného zaostření. Při ostření se můžete buď spolehnout na automatiku, nebo si předostřit na místo (vzdálenost), kde budete lyžaře fotit, zaostření zaaretujete (většinou se tak děje jemným namáčknutím spouště a jejím držením) a počkáte na rozhodující okamžik.

Mně se předostření osvědčilo více než spoléhání se na autofokus, někdo však preferuje automatické ostření.

Podmínky Mráz a často i sněžení stěžují práci fotografa, proto je dobré myslet na to, že pokud se budete fotografování věnovat trochu více (tedy nejen zastavit, cvaknout a pokračovat v jízdě), oceníte dodatečnou ochranu před chladem a termosku s horkým čajem. Samostatnou kapitolou jsou rukavice. Při fotografování v mraze nejvíce trpí ruce. Víte-li, že s foťákem v ruce budete na svahu stát často, jsou vhodné rukavice o něco teplej-

ší, než při lyžování používáte normálně, nebo přibalte rukavice dvoje. Řešením mohou být také tenké rukavice se silikonovými protiskluzovými panely na prstech jako vložky do rukavic svrchních. Budete moct jakžtakž ovládat přístroj a ruce vám nebudou tolik mrznout.

prezentovat maximálně 50 fotografií, při tomto počtu dokážete relativně dobře udržet pozornost. Toto platí i pro webová alba a úplně nejvíc v případě, že fotografie prezentujete veřejně, nebo dokonce obchodně (snažíte se své fotografie zpeněžit).

Prezentace Důležitou součástí procesu fotografování je prezentace vaší práce. Nejde však ani tolik o estetickou úroveň prezentace, ale paradoxně o množství fotografií, kterým zavalíte diváky. Uvědomte si, že existují dva typy diváků. Jedním jsou ti, kteří s vámi příběhy zachycené na fotografiích prožili, druhým ti, kterým je pouze zprostředkováváte. První skupina zvládne a často ocení kompletní materiál, chtějí vidět sami sebe, připomenout si momenty důležité i banální. Těm nevadí několik podobných fotek za sebou a možná budou ochotní nad fotografiemi strávit i několik hodin. Nezúčastnění diváci však neznají souvislosti a ani vaše nadšené vyprávění neospravedlní 5 nebo 10 podobných fotografií té samé situace. Pro toto publikum je dobré udělat výběr jen těch nejlepších fotografií. Mně se osvědčilo

www.pentax.cz PENTAX OPTIO WG1 / WG1-GPS

Odolné fotoaparáty s tělem ze slitiny hliníku, které přístroj chrání proti pádu z výšky 1,5 m, tlaku až do 100 kg, je voděodolný do hloubky 10 m. Osazeny jsou 14 megapixelovým CCD senzorem a širokoúhlým objektivem s pětinásobným optickým zoomem (ekvivalent 28 mm–140 mm při 35 mm) zaručují realistické snímky s věrnou reprodukcí detailů a barev. 2.7 palcovým LCD displejem s rozlišením 230 000 bodů a formátem 16:9 pro snadné prohlížení vašich snímků.

Fotoaparátem lze též natáčet HD video (1 280x720 pixelů). Verze WG1-GPS má vestavěnou GPS, která nabízí funkce určení a záznamu polohy, takže můžete snímky umisťovat do mapy (např. Google Earth).

WG-1 GPS

CENA

CENA

WG-1

6 190 KČ

7 590 KČ

www.canon.cz EOS 600D

je kompaktní a lehká digitální zrcadlovka, s níž je fotografování napínavé, zábavné, tvůrčí, a přitom nebývale jednoduché.

Jakožto nejvyšší model Canon řady EOS fotoaparátů vstupní úrovně je dokonalou volbou pro ctižádostivé fotografy, kteří vyžadují špičkovou kvalitu obrazu a současně snadnost použití.

Součástí uživatelského rozhraní je průvodce funkcemi, který uživatele naučí používat fotoaparát „za pochodu“ a pomůže mu zdokonalit jeho fotografické umění. I začátečníci tak mohou okamžitě realizovat své tvůrčí záměry a pořídit ohromující snímky a Full HD video.

Snímač: CMOS 22,3x14,9 mm Rozlišení: 18,7 megapixelů Rychlost snímání: 3,7 sn./s Synchronizační čas blesku: 1/200 s Formát fotografií: JPEG, RAW Velikost videa: 1920x1080, 1280x720, 640x480

EOS 1100D

je digitální zrcadlovka vhodná pro uživatele, kteří chtějí udělat svůj první krok na cestě k vynikajícím fotografiím a HD videozáznamu. EOS 1100D bude růst spolu s vámi díky mnoha technologiím vyvinutým pro vyspělejší zařízení a funkcím, jež výrazně usnadňují okamžité pořizování záběrů s vynikajícími výsledky ihned po jeho vybalení.

Snímač: CMOS 22,2x14,7 mm Rozlišení: 12,6 megapixelů Rychlost snímání: 3 (JPEG) / 2 (RAW) sn./s Synchronizační čas blesku: 1/200 s Formát fotografií: JPEG, RAW Velikost videa: 1280x720

IXUS 220 HS

je elegantní, tenký a stylový. Nejnovější model z řady špičkových, ultrakompaktních fotoaparátů IXUS nabízí vynikající výkon a celou řadu pokročilých funkcí. Systém Canon HS je zárukou vysoké kvality snímků za všech podmínek. 12,1megapixelový snímač CMOS umožňuje fotografování vysokou rychlostí. IXUS 220 HS můžete mít vždy u sebe. Je osazen ultraširokoúhlým 24mm objektivem s 5násobným zoomem. Je tedy nejtenčím fotoaparátem ve své kategorii. Uživatelé mohou rovněž natáčet video v kvalitě Full HD (1080p) včetně stereofonního zvuku.

Snímač: 1/2,3 snímač CMOS typu Back-illuminated Rozlišení: 12,1 megapixelů Ohnisková vzdálenost: 4,3–21,5 mm (ekvivalent 35mm kinofilmu: 24–120 mm) Formát fotografií: JPEG Velikost videa: 1920x1080, 1280x720, 640x480, 320x240

CANON POWERSHOT SX230 HS je vhodný jak pro dobrodruhy a světoběžníky, tak pro rodinu na dovolené, je vybaven přijímačem GPS, který umožňuje označování pořízených snímků geografickým souřadnicemi i průběžný záznam trasy. Canon PowerShot SX230 HS dokáže zachytit panoramatické krajinky i vzdálené objekty křišťálově čistě díky širokoúhlému 28mm objektivu s 14násobným optickým zoomem a optickým stabilizátorem obrazu. Režim Canon Smart Auto automaticky rozpoznává 32 různých scén a podle toho aplikuje optimální nastavení tak, aby bylo za všech okolností dosaženo vynikajícího výsledku bez nutnosti ručního nastavování. Své zážitky z cest tak můžete zaznamenat mimořádně snadno.

Snímač: 1/2,3 snímač CMOS typu Back-illuminated Rozlišení: 12,1 megapixelů Ohnisková vzdálenost: 5,0–70,0 mm (ekvivalent 35mm kinofilmu: 28–392 mm) Formát fotografií: JPEG

P J OVNA NOVÁ P B N

A

Y

L Radlická 220

vice) (naproti Galerii Buto

CARVING

5(752

= DUFKtYĻ NUNRQRÌVNp +RUVNp VOXÎE\

=$9,1þ1± +/('$ë.$ '928 Í(1 'QH GXEQD SĩLMHO\ GR ËSLQGOHURYD 0O¨QD 'iÌD +XPSOtNRYi QDU Y 0RUDYVNp 7ĩHERYp E\WHP 6XÌLFH D -DUPLOD ÍYiWRURYi QDU Y 6XÌL FtFK 0RU 7ĩHERYi E\WHP 6XÌLFH 2Eÿ MPHQRYDQp E\O\ SR]YiQ\ QD /DEVNRX ERXGX VHVWURX 'iÌL +XPSOtNR Yp 'R ËSLQGOHURYD 0O¨QD GRMHO\ Y KRGLQ YHìHU D VYĻM SĩtMH]G R]QiPLO\ WHOHIRQLFN\ QD /DEVNRX ERXGX NGH V QLPL KRYRĩLOD V +XPSOtNRYi WDP ]DPÿVWQDQi 3RQÿ YDGÎ QH]QDO\ FHVWX QD /DEVNRX ERXGX SWDO\ VH V +XPS OtNRYp NXG\ PDMt MtW 7D MLP SRUDGLOD FHVWX SĩHV 0HG YÿGt D 0DUWLQRYX ERXGX .G\Î +XPSOtNRYi D ÍYiWRURYi GR KRGLQ\ QHGRÌO\ QD /DEVNRX ERXGX Y\GDOD VH VHVW UD +XPSOtNRYp ] /DEVNp ERXG\ REÿPD GtYNiP QDSURWL 'R MHOD DÎ SRG 0DUWLQRYNX DOH QLNRKR QHSRWNDOD 3RìD Vt MLÎ Y Wp GREÿ E\OR NUDMQÿ QHSĩt]QLYp 3R QiYUDWX QD /DEVNRX ERXGX R]QiPLOD SĩtSDG +RUVNp VOXÎEÿ V ËWÿW NRYL ÎH YH ËSLQGOHURYÿ 0O¨Qÿ MH WDNRY¨ ]PDWHN D QiYDO QiYÌWÿYQtNĻ ÎH QHQt PRÎQp ]MLVWLW ]GD MVRX SRKĩHÌR YDQp GtYN\ YH ËSLQGOHURYÿ 0O¨Qÿ XE\WRYiQ\ 3R XYiÎH Qt FHOp VLWXDFH E\OR RG GDOÌtKR SiWUiQt XSXÌWÿQR SR QÿYDGÎ QD WUDVH NWHURX MPHQRYDQp GtYN\ R]QDìLO\ ]D Y¨VWXSRYRX QHE\OR PRÎQR ]DEORXGLW D Y SĩtSDGÿ QHKRG\ E\OD ]GH YÎG\ PRÎQRVW WRWR R]QiPLW QD QHMEOLÎÌt ERXGÿ 2Eÿ GtYN\ ÍYiWRURYi D +XPSOtNRYi SRGOH SR]GÿMÌt KR ]MLÌWÿQt YÌDN QHQDOH]O\ MLÎ YH ËSLQGOHURYÿ 0O¨ Qÿ FHVWX NWHURX MDNR Y¨VWXSRYRX YROLO\ DOH ÌO\ VPÿ UHP SĩHV +RUQt 0tVHìN\ D GRVWDO\ VH DÎ QD -HVWĩHEt ERX G\ 7DP GRUD]LO\ WpPÿĩ YH KRGLQ =GH VL FKWÿO\ RGSR ìLQRXW D YRODO\ QD /DEVNRX ERXGX ÎH GRUD]LO\ QD -HV WĩDEt ERXGX 2Eÿ GtYN\ E\O\ REOHìHQ\ YHOPL OHKFH D SUR ÌSDWQp SRìDVt ÎiGDO\ R QRFOHK YHGRXFtKR -HVWĩDEtFK EXG 3HOLNiQD 7HQ MH SRGOH Y¨SRYÿGL RGPtWO XE\WRYDW D Y\ VORYHQÿ MH Y\KQDO GR QRFL D ÌSDWQpKR SRìDVt MDN GR VYÿGìXMt REÿ GtYN\ D KRVWp NWHĩt E\OL QD -HVWĩHEtFK ERXGiFK XE\WRYiQL 3RìDVt Y Wp GREÿ E\OR RSUDYGX QH Sĩt]QLYp KXVWÿ VQÿÎLOR D YLGLWHOQRVW E\OD QXORYi 3UDFRYQtN KRUVNp VOXÎE\ VH R FHOp VLWXDFL GR]YÿGÿO RYÌHP QiKRGRX D WR SĩL UR]KRYRUX V SDQHP 3HOLNiQHP NWHU¨ VH ]PtQLO ÎH Y\KRGLO GYÿ GtYN\ ] ERXG\ &R VH YODVWQÿ WHQ YHìHU VWDOR" 3URì GÿYìDWD QHQDOH]OD XE\WR YiQt D SURì E\OD Y\KR]HQD" -DN -DUPLOD ÍYiWRURYi WDN 'iÌD +XPSOtNRYi Y\SRYt GDMt QHXYÿĩLWHOQ¨ SĩtEÿK SOQ¨ OKRVWHMQRVWL D UHDOL W\ KRU 'R ËSLQGOHURYD 0O¨QD MVHP SĩLMHOD V NDPDUiGNRX -DU PLORX Y KRGLQ %RKXÎHO MVPH VL VSOHWO\ FHVWX D PtVWR SĩHV 0HGYÿGt ERXG\ MVPH ÌO\ SĩHV 0tVHìN\ QD -H VWĩDEt ERXG\ NDP MVPH GRUD]LO\ YH KRGLQ 3RVD GLO\ MVPH VH GR ORNiOX D SRUXìLO\ VL REìHUVWYHQt 0H ]LWtP MVPH YRODO\ QD /DEVNRX ERXGX VHVWĩH RYÌHP WX MVPH QH]DVWLKO\ 3ĩLVHGO VL N QiP SDQ 'XIHN D SRÎiGD

O\ MVPH KR DE\ QiP SRUDGLO NGH VHKQDW QRFOHK 2Q QiV RGNi]DO QD YHGRXFtKR -HVWĩHEtFK EXG D WRKR MVPH SRÎi GDO\ DVL YH R SRVN\WQXWt QRFOHKX 2Q QiP DOH RG SRYÿGÿO WRWR 6HGtWH WDG\ GRVW GORXKR NG\E\VWH ĩHN O\ SĩHG KRGLQRX WDN PRÎQi VQDG NDÎG¨ ìHNi QD SRVOHG Qt FKYtOL D SRìtWi V WtP ÎH KR QHPĻÎX Y\KRGLW 6HEHU WH VH D SODYWH %\O\ MVPH GRVWL EH]UDGQp = GĩtYÿMÌND MVHP YÌDN Yÿ GÿOD ÎH YHGRXFt XE\WRYiYi QD SĻGÿ WDN MVPH VH ÌO\ ]HSWDW OLGt NWHĩt WDP VSDOL D WL QiP RGSRYÿGÿOL ÎH PtVWR ]GH MH 1HÎ MVPH YÌDN XOHKO\ SĩLÌHO YHGRX Ft D SWDO VH QiV MHVWOL QD SĻGÿ MVPH 2]YDO\ MVPH VH D RQ QiP QDĩtGLO DE\FKRP VH REOpNO\ D Y\Pi]O\ YHQ ÎH ]GH QHPiPH FR GÿODW 3RWRP X YHQNRYQtFK GYHĩt KR -DU PLOD SRÎiGDOD ÎH WR WDG\ YĻEHF QH]QiPH D ÎH MH VWUDÌ Q¨ YtWU D SDGi VQtK D ÎH QHPiPH NDP MtW 2Q QiP RGSRYÿ GÿO ÎH KR WR YĻEHF QH]DMtPi D ÎH MVPH VL PÿO\ QRFOHK ]DMLVWLW XÎ SĩHGHP QHÎ MVPH QD KRU\ Y\MHO\ -i MVHP VH SWDOD MHVWOL E\FKRP QHPRKO\ ]ĻVWDW DVSRĜ QD FKRG Eÿ ]D YHQNRYQtPL GYHĩPL D RQ QD QiV ]DĩYDO DE\FK GU ÎHOD KXEX D Y\Pi]OD YHQ 8Ni]DO GR WP\ D ĩHNO ÎH WDG\ PiPH ]NUDWNX D PĻÎHPH MtW YHQ RGNXG MVPH SĩLÌO\ 9HQ NX E\OD VWUDÌOLYi POKD VLOQ¨ YtWU D SDGDO VQtK D SUR WRÎH MVPH E\O\ MHQ Y SRORERWNiFK D ÌSDWQÿ XVWURMHQp YUiWLO\ MVPH VH SĩHG ERXGX D SĩHP¨ÌOHO\ MVPH FR EXGH PH GÿODW 3URWRÎH QiP SĩHG WtP MHÌWÿ ĩHNO ÎH MDN QiV QDMGH QD QÿMDNp XE\WRYQÿ WDN ÎH QiV Gi ]DYĩtW 0ÿO\ MVPH VWUDFK MtW VH QÿNDP QD XE\WRYQX VFKRYDW SĩHG Yÿ WUHP ]D GYHĩH 9 PO]H MVPH QDÌO\ QÿMDNRX NĻOQX RE FKi]HO\ MVPH ML QDÌO\ MVPH SR RWHYĩHQp ]DYiWp GYHĩH YOH]O\ GRYQLWĩ D WDP MVPH VH VFKRYDO\ =D FKYtOL SĩL ÌHO YHGRXFt YOH]O GR GYHĩt UR]KOtÎHO VH RYÌHP QH YLGÿO QiV 0\ MVPH E\O\ SRWLFKX SURWRÎH MVPH PÿO\ VWUDFK DE\ QiV QHY\KQDO L RGVXG $VL NROHP MHGQp KR GLQ\ MVPH ]DVOHFKO\ KODV\ %OHVNOR QiP KODYRX MHVW OL QiV QHKOHGi +6 RYÌHP SRWRP MVPH VH UDGÿML QHR ]YDO\ SURWRÎH MVPH VH GRPQtYDO\ ÎH WR PĻÎH E¨W Qÿ NGR V YHGRXFtP D ÎH E\ QiV PRKOL ]DVH Y\KRGLW 9 NĻO Qÿ MVPH WR YÌDN R GYÿ KRGLQ\ SR]GÿML QHPRKO\ Y\GUÎHW ]LPRX ËO\ MVPH GR XE\WRYQ\ D WDP VL VHGO\ QD VFKRG\ SĩHG SĻGX D PÿO\ VWUDFK DE\ QiV YHGRXFt QHYLGÿO D QH QDÌHO &HORX QRF MVPH ]LPRX QHVSDO\ SĩHP¨ÌOHO\ MVPH FR UiQR EXGHPH GÿODW 5R]KRGO\ MVPH VH DVL Y SĻO RVPp ÎH SĻMGHPH ]SÿW QD 0tVHìN\ D RGWXG R]QiPtPH WHOHIRQHP NGH MVPH 1D -HVWĩiEN\ MVPH VH QHRGYiÎLO\ MtW 3URWR ÎH E\OR KRGQÿ VQÿKX D E\O VLOQ¨ YtWU YUiWLO\ MVPH VH D QDÌO\ MVPH W\ìH NWHUp VPÿĩRYDO\ QD 9UEDWNX D X Qt QiV SRWNDO ìOHQ +6 9ÌH GRSDGOR GREĩH D SDQ 3HOLNiQ PXVHO XKUDGLW QiNOD G\ NWHUp GtN\ MHKR OKRVWHMQRVWL Y]QLNO\ +RUVNi VOXÎ ED VL ]D WHQWR ®KUGLQVN¨¢ DNW Y\~ìWRYDOD .ìV

bunda KENNET Cena: 3590,- Kč

kalhoty KODET Cena: 2590,- Kč

SKI & SNOWBOARD FASHION WINTER COLLECTION 2010/11

WWW.LOAP.CZ

PAR

TN

ER

RU

BRI

KY

OUNTAIN " # # # 5 3 " # # VYBAVENĂ? NA LEDOVEC A STRMĂ&#x2030; SVAHY, STRANA 71

! !

3 / " ! #$ <

!# 5 ! #=> & ! 3# % )

5 5 3 3 ! % # # # 6 # /3 LAVINOVĂ&#x2030; NEBEZPEÄ&#x152;Ă? V. â&#x20AC;&#x201C; GRAFICKĂ REDUKÄ&#x152;NĂ? METODA, STRANA 72

% 3# < % 7> ! % # " NEJKRĂ SNÄ&#x161;JĹ Ă? KULOĂ R HAUTE ALPS, STRANA 62

VODA A SNĂ?H SE SCHĂ ZEJĂ?

O tom, Ĺže nejĹĄirĹĄĂ­ speciĂĄlky do praĹĄanu majĂ­ nemĂĄlo spoleÄ?nĂŠho s lyĹžemi vodnĂ­mi, nenĂ­ pochyb. A tak asi bylo jen otĂĄzkou Ä?asu, kdy se svÄ&#x203A;t obou lyĹžovĂĄnĂ­ â&#x20AC;&#x201C; praĹĄanovĂŠho a vodnĂ­ho â&#x20AC;&#x201C; protne. PĹŻsobivou prĹŻkopnickou kapitolu sepsal v lednu americkĂ˝ lyĹžaĹ&#x2122; a surfaĹ&#x2122; Chuck Patterson z Lake Tahoe na havajskĂŠm ostrovÄ&#x203A; Maui. Surfoval tam v lyĹžaĹ&#x2122;skĂ˝ch botĂĄch a s holemi. â&#x20AC;&#x17E;AĹž na to, Ĺže jedete po vodÄ&#x203A;, to nenĂ­ moc rozdĂ­lnĂŠ,â&#x20AC;&#x153; uvĂĄdĂ­.

NejzarytÄ&#x203A;jĹĄĂ­ freerideĹ&#x2122;i tak majĂ­ novou inspiraci. Ti evropĹĄtĂ­ to ale budou mĂ­t tÄ&#x203A;ĹžkĂŠ. PraĹĄan na starĂŠm kontinentu se sehnat jeĹĄtÄ&#x203A; dĂĄ, ale kam asi bude tĹ&#x2122;eba dojet za sprĂĄvnou vlnou? Kombinace heliskiingu na AljaĹĄce a surf-skiingu na Havaji musĂ­ bĂ˝t absolutnĂ­ nirvĂĄna, ale platĂ­cĂ­ zĂĄkaznĂ­k se Ĺ&#x2122;ĂĄdnÄ&#x203A; prohne. (is)

FOTO: SALEWA

MOUNTAIN

Hautes Alpes TEXT: EVA WALKNEROVĂ

NEJLEPĹ Ă?

KULOĂ R

FOTO: SALEWA

DE LA NOIRE POD LEDOVCEM GLACIER JSOU MEKKOU PRO FRE-

ZĂ PADNĂ? ALPY KOLEM MONT BLANKU 3 " # % 3#! % "# ! 5

# # ! ! % 3 # ?+° KULOà RU NA #

6 ) 6

MĹŻj dobrĂ˝ pĹ&#x2122;Ă­tel mĂĄ triÄ?ko s nĂĄpisem â&#x20AC;&#x17E;BĹŻh je freeskier!â&#x20AC;&#x153;. Dnes je jeden z tÄ&#x203A;ch dnĹŻ, kdy si myslĂ­m, Ĺže je to pravda. Slunce zĂĄĹ&#x2122;Ă­ jak bĂ­lĂŠ zlato z tmavÄ&#x203A; modrĂŠ oblohy a vytvĂĄĹ&#x2122;Ă­ zĹ&#x2122;etelnĂ˝ kontrast mezi ĹžulovĂ˝mi vrcholy a oslnivĂ˝mi ledovci. Lanovka, kterĂĄ jede z italskĂŠho La Palud pĹ&#x2122;es Refugio, nĂĄs vyvåŞí vzhĹŻru do horskĂŠ stanice v Pinte Helbronner (3 462 m). Jsme vĂ­ce neĹž ochotni vyuŞít tĂŠto pomoci, jelikoĹž Glen pro nĂĄs pĹ&#x2122;ipravil vĂ˝zvu â&#x20AC;&#x201C; pĹ&#x2122;echod pĹ&#x2122;es Glacier de la Noire. Nahoru â&#x20AC;&#x201C; dolĹŻ, nahoru â&#x20AC;&#x201C; dolĹŻ metr po metru pÄ&#x203A;ĹĄky, s pĹ&#x2122;echodnĂ˝mi vĂ˝stupy pĹ&#x2122;Ă­krĂ˝mi ledovĂ˝mi a nĂĄroÄ?nĂ˝mi zĂĄkrutami mezi

tĂ­m â&#x20AC;&#x201C; to vĹĄe nĂĄs Ä?ekĂĄ; a nakonec hlavnĂ­ odmÄ&#x203A;na â&#x20AC;&#x201C; panenskĂ˝ kuloĂĄr, pĹ&#x2122;Ă­krĂ˝ aĹž 50°, a podle Glena jeden ze sjezdĹŻ, kterĂ˝ v celĂŠ oblasti Mont Blanku stojĂ­ nejvĂ­ce za to.

Pokud jde o Glena, ano â&#x20AC;&#x201C; je to Glen Plake, Pan freerider, legendĂĄrnĂ­ lyĹžaĹ&#x2122;skĂ˝ vĂ˝trĹžnĂ­k z Kalifornie. Rozhodl se opustit svĹŻj pĹ&#x2122;ijatĂ˝ domov v Chamonix, aby se mohl zĂşÄ?astnit tohoto vĂ˝letu, a vydal se skrz tunel pod nejvyĹĄĹĄĂ­ horou Alp, aby nĂĄs doprovodil prvnĂ­ lanovkou v Courmayeuru. Na palubÄ&#x203A; jsou jeĹĄtÄ&#x203A; Martin â&#x20AC;&#x17E;McFlyâ&#x20AC;&#x153; Winkler, BjĂśrn Heregger a samozĹ&#x2122;ejmÄ&#x203A; jĂĄ, autorka Ä?lĂĄnku. VĹĄichni Ĺžijeme

spoleÄ?nou horolezecko-freeski filozofiĂ­: â&#x20AC;&#x17E;Vylez a sjeÄ?!â&#x20AC;&#x153; To znamenĂĄ, Ĺže vĂ˝stup vlastnĂ­mi silami bez helikoptĂŠry nebo skĂştru nÄ&#x203A;kdy zahrnuje i nĂĄroÄ?nĂŠ lezenĂ­, pĹ&#x2122;ekonĂĄvĂĄnĂ­ pĹ&#x2122;evisĹŻ, a to vĹĄe v plnĂŠ vĂ˝stroji. A pak dolĹŻ volnĂ˝m terĂŠnem â&#x20AC;&#x201C; jen hora, trasa, kterou sis vybral, a ty.

O tĹ&#x2122;i hodiny pozdÄ&#x203A;ji jsme ve vĂ˝chozĂ­m bodÄ&#x203A; u vstupu do kuloĂĄru, kterĂ˝ bere dech.

Glen vĹŻbec nepĹ&#x2122;ehĂĄnÄ&#x203A;l. Vlevo i vpravo se tyÄ?Ă­ k obloze ĹžulovĂŠ hĹ&#x2122;ebeny, ostrĂŠ jako bĹ&#x2122;itva, a pĹ&#x2122;ece pohled vpĹ&#x2122;ed odhaluje miniaturnĂ­ rĂĄj, do kterĂŠho vstupujeme vlastnĂ­mi silami a s pouĹžitĂ­m pouze vlastnĂ­ho ĂşsilĂ­ a zkuĹĄenostĂ­. Firn

GLEN PLAKE 5 6 " ! " # # 6

6

Q+ ! X+° 3# 5 5

X +++ # ,+ / <

> #

5

,++X !

6 ! ! " 3 < # > # (?

je perfektnĂ­, ale pĹ&#x2122;esto musĂ­me pospĂ­chat, jelikoĹž se kaĹždou minutou otepluje, coĹž zvyĹĄuje moĹžnost strĹženĂ­ laviny â&#x20AC;&#x201C; terĂŠn je totiĹž skuteÄ?nÄ&#x203A; strmĂ˝.

KoneÄ?nÄ&#x203A; nastĂĄvĂĄ Ä?as: Glen jako prvnĂ­ zahajuje sjezd a BjĂśrn, McFly a jĂĄ ho nevĂĄhĂĄme nĂĄsledovat. Se ĹĄirokĂ˝m ĂşsmÄ&#x203A;vem a blyĹĄtĂ­cĂ­ma se oÄ?ima zaÄ?Ă­nĂĄme vyrĂ˝vat stopy do snÄ&#x203A;hu.

FirnovĂŠ svahy jak z obrĂĄzku, ledovĂĄ tĹ&#x2122;Ă­ĹĄĹĽ, skoky, ostrĂŠ zatĂĄÄ?ky a ĹĄirokĂŠ rĂĄdiusy â&#x20AC;&#x201C; vychutnĂĄvĂĄme kaĹždou vteĹ&#x2122;inu.

A dole pod vrcholy se tÄ&#x203A;ĹĄĂ­me z klidu, kterĂ˝ obklopuje nĂĄs a naĹĄe buĹĄĂ­cĂ­ srdce. DÄ&#x203A;kujeme!

< c >

Mc " 5 3#

! # 5 < > 5 ) ! # % # 3 < 6 6 > < 6 > 5 6 !

5 3 !

! " %

! # @

" " #$ 6

MOUNTAIN

3# 5 3 ! #

! % % 5 5 ! # <

> ! % % # ! 5 # 3# 6= " " 7 5 " 3

% " #

% 5 "

# " ! # " !

SALZBURGU NEHODLÁ ZPOMALIT, NAVZDORY ! #

% 5 ! # 5 3 " " # # 3 5 # @ 5 # !

BJORN HEREGGER

! % # " 5

! !

5 " 3 5 ! # ! 5 !

5 5 5 ! # ! " ,++\ 5 # 5 6 6 #

6

& 8 / 5 5 # 9

TEXT: LUKÁŠ BILKO, MÍRA MÁCHA

FOTO: VÍTEK LUDVÍK

6

) )

!

3 !

"

#" #

" ! # ) # #

) "#

# ! X?+

#

3

5 3 # !

3 " # # " #

" 3$ # # $ ) )

ak uĹž nĂĄzev napovĂ­dĂĄ, stĹ&#x2122;edisko se sklĂĄdĂĄ ze tĹ&#x2122;Ă­ malĂ˝ch vesniÄ?ek Serfaus, Fiss a Ladis, vzĂĄjemnÄ&#x203A; propojenĂ˝ch lanovkami. NejvÄ&#x203A;tĹĄĂ­ z nich je Serfaus. Region pĹ&#x2122;ezdĂ­vanĂ˝ SluneÄ?nou terasou Tyrolska leŞí na nĂĄhornĂ­ ploĹĄinÄ&#x203A; ve výťce 1 200â&#x20AC;&#x201C;1 400 m n. m. nad ĂşdolĂ­m, kterĂ˝m protĂŠkĂĄ Ĺ&#x2122;eka Inn. DĂ­ky uzavĹ&#x2122;enĂŠmu charakteru ĂşdolĂ­ zde bĂ˝vajĂ­ po celou zimu pĹ&#x2122;Ă­znivĂŠ podmĂ­nky pro lyĹžovĂĄnĂ­.

Svahy jsou orientovĂĄny na vĹĄechny svÄ&#x203A;tovĂŠ strany, najdete zde nepĹ&#x2122;ebernĂŠ mnoĹžstvĂ­ terĂŠnĹŻ â&#x20AC;&#x201C; plĂĄnÄ&#x203A;, les, menĹĄĂ­ skalky, ale ŞådnĂŠ dravĂŠ Ĺžleby a dropy. V dosahu lanovek jsou terĂŠny vhodnÄ&#x203A;jĹĄĂ­ pro ty, kteĹ&#x2122;Ă­ hledajĂ­ dlouhou Ä?istou lajnu, anebo pro ty, kteĹ&#x2122;Ă­ s jezdÄ&#x203A;nĂ­m ve volnĂŠm terĂŠnu teprve zaÄ?Ă­najĂ­. Pokud byste pĹ&#x2122;ece jen hledali nÄ&#x203A;co drsnÄ&#x203A;jĹĄĂ­ho, staÄ?Ă­ nasadit stoupacĂ­ pĂĄsy a kousek po hĹ&#x2122;ebenu si odbÄ&#x203A;hnout do blĂ­zkĂ˝ch ĹžlebĹŻ, kde najdete i exponovanĂŠ technickĂŠ sjezdy.

PÄ&#x203A;knĂŠ pojeĹždÄ&#x203A;nĂ­ je napĹ&#x2122;Ă­klad z lanovky Almbahn, kde se po levĂŠ stranÄ&#x203A; sjezdovky nabĂ­zĂ­ hĹ&#x2122;eben konÄ?Ă­cĂ­ pĹ&#x2122;Ă­jemnĂ˝m lesĂ­kem. Traverzem se pak pohodlnÄ&#x203A; dostanete zpÄ&#x203A;t na spodnĂ­ stanici lanovky.

DalĹĄĂ­ krĂĄsnĂŠ sjezdy nabĂ­dne ĂşdolĂ­ kolem lanovky Obere Scheidbahn.

Pro vyznavaÄ?e backcountry lyĹžovanĂ­ bychom doporuÄ?ili poslednĂ­ lanovku Pezidbahn a na ni navazujĂ­cĂ­ hĹ&#x2122;eben z vrcholu Pezid (2 770 m n. m.), kterĂ˝ skĂ˝tĂĄ velkĂŠ mnoĹžstvĂ­ prudĹĄĂ­ch sjezdĹŻ pĹ&#x2122;Ă­mo do ĂşdolĂ­ nad vesniÄ?kou Tosens.

Pro prvnĂ­ jĂ­zdu jsme si vybrali nejvýťe poloĹženou lanovku v Ä?ĂĄsti Fiss, kterĂĄ nĂĄs vyvåŞí do

" 3$

# $ ) )

2 376 m n. m. UĹž cestou nahoru jsme vidÄ&#x203A;li, Ĺže podmĂ­nky nebudou takovĂŠ, jak jsme si pĹ&#x2122;edstavovali. V nejvyĹĄĹĄĂ­ch mĂ­stech byl snĂ­h sfoukanĂ˝ a hodnÄ&#x203A; rozjeĹždÄ&#x203A;nĂ˝. O nÄ&#x203A;co nĂ­Ĺž, pod hranicĂ­ lesa, jsme vĹĄak naĹĄli kvalitnĂ­ a nerozjeĹždÄ&#x203A;nĂ˝ snĂ­h. Dali jsme nÄ&#x203A;kolik zahĹ&#x2122;Ă­vacĂ­ch jĂ­zd a pomalu se vrĂĄtili na hotel. NĂĄsledovala vynikajĂ­cĂ­ veÄ?eĹ&#x2122;e, po kterĂŠ jsme celĂ­ vyÄ?erpanĂ­ padli do svĂ˝ch postelĂ­.

DruhĂŠho dne hned z rĂĄna dorazil mistr svĂŠho oboru, fotograf VĂ­tek LudvĂ­k. PosnĂ­dali jsme

a vydali se ke stanici vleku. Obloha byla zataĹženĂĄ a my mohli jen doufat, Ĺže se podaĹ&#x2122;Ă­ udÄ&#x203A;lat aspoĹ&#x2C6; pĂĄr hezkĂ˝ch fotek. Jezdili jsme a snaĹžili se vyuŞít kaĹždĂŠ chvilky, kdy se na obloze objevilo slunĂ­Ä?ko. Odpoledne se vĹĄak zatĂĄhlo ĂşplnÄ&#x203A;, a tak jsme jen jezdili. DruhĂ˝ den nĂĄm z pracovnĂ­ho pohledu tedy moc nevyĹĄel.

TĹ&#x2122;etĂ­ den kaĹždĂ˝ z nĂĄs vstĂĄval s ĂşsmÄ&#x203A;vem na tvĂĄĹ&#x2122;i, venku svĂ­tila azurovÄ&#x203A; modrĂĄ obloha bez mrĂĄÄ?ku. Rychle jsme se najedli a zamĂ­Ĺ&#x2122;ili na Obere Scheid (2 600 m n. m.), opÄ&#x203A;t jsme naĹĄli

! $ #

# $ ) )

LavinovĂ˝ batoh s airbagem www.snowpulse.cz

PAR TN ER RU

Ĺ˝lutou souvislou Ä?ĂĄrou jsou znaÄ?eny sjezdy popsanĂŠ v textu.

BRI KY

www.serfaus-fiss-ladis.at

CELKEM SJEZDOVEK: leden

Ăşnor

bĹ&#x2122;ezen

duben

kvÄ&#x203A;ten

Ä?erven

Ä?ervenec

srpen

zĂĄĹ&#x2122;Ă­

Ĺ&#x2122;Ă­jen

listopad

prosinec

VĂ­ce informacĂ­ o snowparku: www.snowpark-fiss-ladis.at Fotogalerii a video z Hannah SNOWride najdete na:

vĂ­ce na:

jen vyfoukanĂ˝ snĂ­h a znova nĂĄs zachrĂĄnily lesy, ve kterĂ˝ch bylo dostatek praĹĄanu a kde jsme taky poĹ&#x2122;Ă­dili vÄ&#x203A;tĹĄinu fotek a filmovĂ˝ch zĂĄbÄ&#x203A;rĹŻ.

Ani poslednĂ­ den nepĹ&#x2122;inesl na zajĂ­mavĂ˝ch svazĂ­ch nad haranicĂ­ lesa zlepĹĄenĂ­ podmĂ­nek a mĂ­sta s dobrĂ˝m snÄ&#x203A;hem se dala najĂ­t jen stÄ&#x203A;Şí.

PodmĂ­nky sice nebyly ideĂĄlnĂ­, ale i pĹ&#x2122;esto jsme si dobĹ&#x2122;e zajezdili ve stĹ&#x2122;edisku, jehoĹž chloubou je pĹ&#x2122;edevĹĄĂ­m 185 km sjezdovek. NejvĂ­ce z nich je Ä?ervenĂ˝ch, zbytek doplĹ&#x2C6;ujĂ­ modrĂŠ a Ä?ernĂŠ. Toto stĹ&#x2122;edisko tedy nabĂ­zĂ­ skvÄ&#x203A;lĂŠ podmĂ­nky hlavnÄ&#x203A; pro sjezdovĂŠ lyĹžovĂĄnĂ­, avĹĄak je

7 $ ( % J L % $ 1Ă&#x203A;+8 1 6

www.snow.cz/clanek/1277

zde spousta kråsných, exponovaných míst pro freeriding, takŞe není na ťkodu se sem vydat.

Do stĹ&#x2122;ediska Serfausâ&#x20AC;&#x201C;Fissâ&#x20AC;&#x201C;Ladis je to z Prahy pĹ&#x2122;ibliĹžnÄ&#x203A; 650 km, z Brna pak cca 700 km. NejlepĹĄĂ­ podmĂ­nky jsou zde od pĹŻlky prosince do konce dubna.

24.â&#x20AC;&#x201C;27. 3. / HARRACHOV-RĂ?Ĺ˝OVIĹ TÄ&#x161; DOBRĂ AKCE PRO VĹ ECHNY MUZIKANTY I JEJICH FANYNKY A FANOUĹ KY TAKĂ&#x2030; TY MUĹ˝EĹ PĹ&#x2DC;IJET LYĹ˝OVAT A BAVIT SE S NĂ MI 24.â&#x20AC;&#x201C; 25. 3. (pĹ&#x2122;i dostateÄ?nĂŠm poÄ?tu zĂĄjemcĹŻ je moĹžnĂŠ uĹž od 20. 3.): 9.00â&#x20AC;&#x201C;16.00 / LYĹ˝AĹ&#x2DC;SKĂ&#x2030; WORKSHOPY (VĂ?UKA CARVINGU, TRĂ&#x2030;NINK OBĹ&#x2DC;Ă?HO SLALOMU) INFORMACE WWW.VL-SNOW.CZ 24.â&#x20AC;&#x201C;25. 3.: 18.00â&#x20AC;&#x201C;24.00 / MUZIKANTSKĂ&#x2030; WORKSHOPY (ROCK-BLUES-JAZZ-SBORY + JAM-SESSIONS) PREZENTACE HUDEBNĂ?CH NĂ STROJU A APARATUR REZERVACE UBYTOVĂ NĂ? HOTEL.SKICENTRUM@SEZNAM.CZ

26. 3. / 1. MISTROVSTVĂ? Ä&#x152;R MUZIKANTU A JEJICH FANOUĹ KU 9.00â&#x20AC;&#x201C;12.00 / disciplĂ­ny: obĹ&#x2122;Ă­ slalom, lyĹže + snowboard kategorie: Ĺženy, muĹži do 50 let, Ĺženy, muĹži nad 50 let VEÄ&#x152;ER OD 20.30 VELKĂ? JAM-SESSION NA REJŽà KU

27. 3. / 1. OPEN AIR KONCERT NA SNÄ&#x161;HU 12.00â&#x20AC;&#x201C;â&#x20AC;Ś / velkĂĄ snÄ&#x203A;ĹžnĂĄ pĂĄrtyâ&#x20AC;Ś PODROBNÄ&#x161;JĹ Ă? INFORMACE, PROPOZICE A PĹ&#x2DC;IHLĂ Ĺ KA I PRO TEBE NA WWW.SKIAREAL.COM

IDEĂ LNĂ? LYĹ˝OVĂ NĂ? OD POLOVINY BĹ&#x2DC;EZNA DO KONCE DUBNA skvÄ&#x203A;le upravenĂŠ tratÄ&#x203A; + sluneÄ?nĂŠ dny + niŞťí ceny

WWW.RENGL.CZ

::: 6.,$5($/ &20

MOUNTAIN SKITOURING

PAR

LAVINOVÉ

TN ER RU BRI KY

VYHLEDÁVAČE

DŮLEŽITÉ DOPLŇUJÍCÍ INFORMACE… LAVINOVÝ VYHLEDÁVAČ, LIDOVĚ ZVANÝ PÍPÁK, JE NEDÍLNOU SOUČÁSTÍ VÝBAVY PRO ZASNĚŽENÝ VOLNÝ TERÉN. NEJDŮLEŽI TĚJŠÍ JE SAMOZŘEJMĚ UMĚT S NÍM SPRÁVNĚ ZACHÁZET, PŘEDE VŠÍM VYHLEDÁVAT. ALE NEJEN TO, PŘED TÚROU SE PÍPÁKY VŽDY KONTROLUJÍ A ZPŮSOB NOŠENÍ TAKÉ HRAJE ROLI… TEXT: MICHAL BULIČKA

Kontrola vyhledávačů před každou túrou Abychom zjistili, zda vyhledávač správně funguje a zda účastnící túry ovládají alespoň základní manipulaci, provádíme kontrolu před každou túrou. Toto, tzv. standardní opatření nikdy nevynecháváme, je to prostě rutinní záležitost, která stojí minimum času a úsilí a už jen za dobrý pocit to rozhodně stojí.

Jak na to? Vedoucí skupiny (je jedno, zda jde o profíka, nebo zkušenějšího kamaráda) stojí dva metry před skupinou, všichni drží vyhledávač zapnutý v režimu vysílání. Členové skupiny přepnou své vyhledávače do režimu vyhledávání, vedoucí stále vysílá.

Vedoucí přitom zjistí, zda každý umí přepnout přístroj z režimu vysílání na vyhledávání, a každý ve skupině si ověří, zda jeho přístroj ukazuje směrem k vedoucímu a zda odpovídá vzdálenost udávaná na displeji. Poté se vedoucí posune 5–10 m od skupiny, přepne přístroj na vyhledávání, ostatní přepnou vyhledávače do režimu vysílání. Účastníci túry se přibližují po jednom k vedoucímu, který kontroluje, zda jeho přijímající vyhledávač signalizuje maxi-

mum ve chvíli, kdy ho míjí kontrolovaný člověk (vysílající vyhledávač). Nakonec vedoucí ověří, zda si po zkontrolování celé skupiny přepnul vyhledávač do režimu vysílání.

Přístroj vypínáme zásadně až v cíli túry (chata, parkoviště), nezávisle na subjektivním pocitu nebezpečí.

Pokud je skupina na túrách více dní, pak poté, co vedoucí zjistí, že všichni práci s vyhledávačem ovládají, omezí kontrolu před túrou na ověření vysílací funkce jednotlivých vyhledávačů.

Praktický, malý a šikovný Progresivní značka Pieps, která rok co rok vyvíjí smysluplné nové produkty, přišla s malou a šikovnou pomůckou na kontrolu vyhledávačů.

S pomocí samostatného, snadno ovladatelného Pieps Checker lze jednoduše zkontrolovat vysílání jednotlivých pípáků v celé skupině, aniž byste museli manipulovat s vlastním vyhledávačem.

Miniaturní Checker váží pouhých 19 gramů a má interní Li-ion baterii (výdrž až 100 hodin).

Na těle nebo v kapse Pípák neboli lavinový vyhledávač můžeme nosit dvěma způsoby. Předně je nutné připomenout, že ho na rozdíl od lopaty a sondy nenosíme nikdy v batohu, ale vždy přímo na těle.

Když si koupíte pípák, obdržíte zároveň pouzdro s popruhy k nošení vyhledávače přímo na těle. Druhou možností je vložit vyhledávač do kapsy na zip.

1. umístěný v pouzdře a upnutý k tělu popruhy Léty prověřený způsob. Vězte, že pípák musí být vždy překryt alespoň jednou vrstvou oblečení, je ideální upnout ho přes spodní prádlo. Obvykle se zapnutím přezky obvodového popruhu automaticky zapíná do režimu vysílání.

2. v zajištěné kapse Koho obtěžují popruhy, má druhou volbu.

Zajištěnou kapsu. Tedy v žádném případě to nesmí být kapsa přišitá třeba na bok nohavice, ta je dobrá třeba na mapu. V každém případě musí být možné spolehlivé zapnutí na zip (ne na suchý) a nesmí se po celou dobu túry otvírat. Já používám zadní kapsu kalhot na zip. Nemám důvod ji otvírat, pípák v ní vůbec nepřekáží a kalhoty si při túře rozhodně nesundám, na rozdíl od bundy. Hlavně na jaře se občas stoupá jen v triku a pípák v popruhu není chráněn další vrstvou, pokud si jej tedy nedáte přímo na kůži… o čemž pochybuji :-) Oba způsoby jsou rovnocenné, pokud se použijí správně. Co mají společného? Podle švýcarského lavinového experta Manuela Gensweina, se kterým jsem tuto problematiku konzultoval, je dobré mít displej, tedy nejzranitelnější část přístroje, umístěnou na straně k tělu.

Co ruší vyhledávač Schopnost správně určovat polohu i výdrž baterií vyhledávače může negativně ovlivňovat bezprostřední přítomnost jiných elektronických přístrojů, především mobilu, ale i vysílačky nebo GPS. Proto udržujeme zapnutý mobil nebo navigaci alespoň 50 cm od vyhledávače. Mobil máme často v náprsní kapse, navigaci ve víku nebo připnutou na popruhu batohu a také proto je zadní kapsa kalhot vhodnou volbou z hlediska možného rušení.

Zbývá popřát, abyste pípák potřebovali jen a jen při tréninku vyhledávání!

Ć ÉìÛßØ×WéÔ` ßâãÔçÔ æâá×Ô¡ ½Øá ÞâàãßØçák trojice má smysl. Ć ÆÔàâí ØÝàâæç Ô ãâéÜááâæç áÔ ÞÔ ×b ç Ø¡ Ć ½Øáâà ãâÞè× æé Ý éìÛßØ×WéÔ` ÕØíéÔ×ác ovládáte, můžete ve stresu někoho najít. Ć Ã Ø× ÞÔ ×âè ç åâè ÝØ ãâéÜááW éíWÝØàáW kontrola vyhledávačů. Ć ÃâÞè× à ØçØ ãâ ÜaçØ æÜ ßÔéÜáâé ÕÔçâÛ (Snowpulse nebo ABS-Airbag)

VYBAVENÍ

Vše pro bezpečný pohyb

NA LEDOVEC A STRMÉ SVAHY JISTIT SE NA LANĚ PŘI LYŽAŘSKÉ TÚŘE PO LEDOVCI MÁ ROZHOD NĚ SMYSL, BYŤ JE TO VELMI ČASTO OPOMÍJENÁ ČINNOST. ZCELA NEPRÁVEM, PO LAVINÁCH MÁ TOTIŽ NA SVĚDOMÍ NEJVÍCE NE ŠTĚSTÍ PRÁVĚ PÁD DO LEDOVCOVÉ TRHLINY, PŘIČEMŽ NÁSLED KY BÝVAJÍ ČASTO FATÁLNÍ. JAK SE SPRÁVNĚ VYBAVIT NA LEDOV COVOU TÚRU, SE DOZVÍTE V TOMTO TEXTU. TEXT A FOTO: MICHAL BULIČKA

Mačky a cepín Bereme si je na túru prakticky vždy, málokdy je předem jasné, zda budou potřeba, či nikoli. Obvykle jsou potřeba v závěru výstupu na samotný vrchol. Podmínky rozhodují o kvalitě sněhu či ledu, a tak není nic neobvyklého vystoupit na tentýž vrchol s lyžemi na nohou a o rok později s cepínem v ruce a s mačkami na nohou.

Cepín pro zimní túry používáme co nejlehčí, univerzální turistický cepín délky 55–65 cm s lehkým topůrkem, ale rozhodně s kovaným zobákem a lopatkou. Vyhýbáme se ultralehkým duralovým cepínům, které mají lopatku i hrot z lisovaného plechu. Mají malou pevnost a nízkou životnost, a když už potřebujete přelézt v několika krocích strmější úsek, jedině kvalitní kované hroty jsou vám oporou.

Vhodné mačky na skeletové boty mají Õèa åìÖÛßâèãkáÔÖk æìæçbà ã kãÔ×ác ãßÔæçâéb úchyty na spojené popruhy (nejuniverzálnější).

Standardem u moderních modelů je rychlá a snadná manipulace při změně velikosti.

Hlavně při sestupu zvyšují výrazně bezpečnost plastové destičky proti nabalování sněhu.

Stoupací železa na lyže Je to ve srovnání se zbytkem výbavy malá investice, která se rozhodně vyplatí, mnoho skialpinistů ale potřebnost haršajsen podceňuje a přesvědčí je až vlastní zkušenost. Pokud je na sněhu zmrzlá krusta nebo především na jaře po jasné noci promrzlý firn, bez tzv. haršajsen se neobejdete. Pak stačí mírný traverz a lyže budou podkluzovat a ustřelovat, samotné pásy dobře nedrží. Kromě toho, že to může být nebezpečné, je takový postup vyčerpávající fyzicky i psychicky.

Lano, úvazek, šňůry a smyčky Sedací úvazek volíme specializovaný, lehký s nastavitelnými nohavičkami. Nejvhodnější je úvazek s rozepínacími nohavičkami, který nemusíte provlékat botami a snadno a rychle nasadíte.

Lano vybírejte s vodoodpudivou úpravou. Při přechodu ledovce stačí poloviční lano 1/2 , pro jištění v exponovaném terénu (po hřebeni na vrchol) použijeme jednoduché lano 1 . V současnosti je nejlepší používat tenké 1 lano na více aktivit, např. Beal Joker 9,1.

Bez smyček a pomocných šňůr se neobejdete. Vždy potřebujete alespoň jednu sešitou plochou smyčku v délce 120 cm, výborná a lehká je tenká dyneema. Pomocné u åì Õì àcßì àkç ãå àcå © àà Ô ãâ ÜaçØ æÜ ÝØ v délkách 2 x 1,5 m, 3 m a 5 m.

„Železo“ na ledovec Šrouby do ledu, lidově zvané vývrtky, použijeme na ledovci k vybudování jistícího bodu – štandu. Nejpohodlněji se ovládají šrouby se sklopnou kličkou, kvalita se zde rozhodně vyplatí.

Karabin potřebujeme několik druhů. Především je to HMS karabina hruškovitého tvaru, která se používá při jištění. Na úvazku mějte alespoň dvě karabiny se šroubovou pojistkou zámku. Dvě tvarově stejné karabiny bez pojistky použijeme na samoblokující Garda uzel při vyprošťování. Pokud předpokládáme na túře nějaké pasáže s postupovým jištěním, pak vezmeme více materiálu, včetně expresek.

Z jisticích prostředků vždy potřebujeme jisticí pomůcku, která zároveň poslouží jako slaňovací pomůcka. Pro dobírání spolulezců je výborná jisticí destička. Vše v jednom nabízí např.

ATC Guide od Black Diamond.

Výbornou službu vám při jištění ve firnu poskytne lanková smyčka, zvaná Abalakovova. Společně se zaraženým cepínem se používá k vytvoření jisticího stanoviště.

Pro usnadnění a urychlení vyproštění z trhliny se moc hodí malý blokant Tibloc od Petzlu.

Jak se s těmito věcmi zachází a k čemu jsou dobré, se dočtete v budoucích číslech SNOW.

MOUNTAIN SKITOURING

PAR

LAVINOVÉ

TN ER RU BRI KY

NEBEZPEČÍ

V.

TEXT A FOTO: MICHAL BULIČKA

PŘI PLÁNOVÁNÍ TÚRY SE ZABÝVÁME TÍM, JAK PRUD GRAFICKÁ REDUKČNÍ METODA KÉ JSOU SVAHY, PO NICHŽ SE NA TÚŘE BUDEME PO ODHAD NEBEZPEČÍ V TERÉNU HYBOVAT, A OD 3. STUPNĚ NEBEZPEČÍ NÁS ZAJÍMÁ KROMĚ LINIE NAŠÍ STOPY I SITUACE NA OKOLNÍCH SVAZÍCH. ZÁKLADNÍM NÁSTROJEM JE GRAFICKÁ REDUKČNÍ METODA. PAK PŘICHÁZÍ NA ŘADU TÚRA A KONFRONTACE PŘEDPOKLADŮ S REALITOU. GRAFICKÁ REDUKČNÍ METODA Významným faktorem ovlivňujícím lavinové nebezpečí je sklon svahu, jehož vliv přehledně ukazuje tzv. GRM – Grafická redukční metoda (obr. 1).

U této metody vidíme závislost mezi stupněm lavinového nebezpečí a sklonem svahu. Grafická redukční metoda je jen orientační a vychází ze stupně lavinového nebezpečí a sklonu svahu. Nezohledňuje však další podstatné okolnosti – podmínky, terén a lidský faktor. Stupnice platí pro nevýhodné svahy.

Mezi červeným (vysoké riziko) a zeleným (nízké riziko) polem existuje oranžový pruh (problematická situace), který znamená zvýšené nebezpečí a při rozhodování vyžaduje zvýšenou pozornost a uplatnění zkušeností. Při posuzování nebezpečí pomůže přehled výhodných a nevýhodných faktorů, např. často sjížděný svah nebo praskání ve sněhové vrstvě, které nám pomohou při stanovení rozhodnutí.

JAK SI SPRÁVNĚ VYLOŽIT POJMY Zohledňované pásmo svahu Plocha svahu, která nás zajímá z hlediska nebezpečí lavin, závisí na stupni nebezpečí a s jeho růstem se skokově zvětšuje.

GRAFICKÁ REDUKČNÍ METODA

1

Co považujeme za nejstrmější místo Při posuzování lavin považujeme za nejstrmější místo plochu min. 20 x 20 m. Tento fakt se na mapě špatně zjišťuje, a proto platí následující: Ć Íàc Øá æçåà æéÔÛ áÔ àÔãc ãâåâéáWàØ æØ skutečností. Ć ÃØ`ßÜé à àc Øákà ã Ü ãßWáâéWák ç åì â×ÛÔßk me většinu nebezpečných svahů.

Výhodná / nevýhodná expozice svahu Kromě maximálního sklonu svahu zjišťujeme na mapě i nadmořskou výšku a expozici (světovou stranu) svahů, po nichž se při túře budeme pohybovat. Ć ÃâÞè× æéÔÛ áØßØ k é áØÕØíãØ`áb íxác ãâãæÔ áb é ßÔéÜáâéb ãåâÚáxíØ ãâéÔ èÝØàØ ãâ×àká ky za výhodné.

Za nevýhodné vždy považujeme: Ć ÆéÔÛì èéØ×Øáb é ßÔéÜáâéb ãåâÚáxíØ¡ Ć ÆéÔÛì ãâÞåìçb `Øåæçé à áÔéWç à æácÛØà¡

Ć ÆéÔÛì ÞçØåb æØ ÕcÛØà ãâæßØ×ákÖÛ Ûâ×Üá é razně oteplily (přímé slunce, vzrůst teploty). Často sjížděný svah (obr. 4) Ć ÀW é Ûâ×ácÝ k æçåèÞçèåè æácÛâéb éåæçéì¡ Ć ¶Øß æéÔÛ ÝØ æÝk ×cá ãåÔéÜ×Øßác ãâ ÖØßb ãßâ Ø během prvních dvou dnů po sněžení. Ć ÁÔ× æéÔÛØà áØæàk Õ ç áØÝØ ×cá çØåbá¡ Ć ÁÔ ãâ`WçÞè íÜàì áØák àâÖ æéÔÛ ÞçØåb ßíØ považovat za často sjížděné. Ć ÁÔ `Ôæçâ æÝk ×cábà æéÔÛè ã Ü ¦¡ æçèãáÜ æçÔ`k sledovat pásmo 20 m od stopy. Ć ÁÔ `Ôæçâ æÝk ×cábà æéÔÛè ã Ü ¥¡ æçèãáÜ à Ø me sjíždět i svahy strmé 40 º. Ć Ãâíâå `Ôæçâ æÝk ×cá ÖÛ æéÔÛ éØ éâßábà çØåb nu mnoho nenajdete. Ć ÁØÝékÖØ æØ éìæÞìçèÝk é ÕßkíÞâæçÜ æÝØí×âéØÞ éØ střediscích nebo na často chozených, jednodušších túrách.

Nízké nebezpečí (stupeň 2)

4 Často sjížděný svah

3

Značné nebezpečí (stupeň 3)

Foto: Petr Slavíček Milerski

2

5 Málo sjížděný svah

ODHAD NEBEZPEČÍ V TERÉNU ¿ÔéÜáâéW ã Ø×ãâéca éìÞÔíèÝØ ãåÔé×cãâ×âÕáâæç æãåWéáâæçÜ «£ā«¨ je nutné stupeň nebezpečí uvedený v předpovědi konfrontovat během túry se skutečnou situací. Varovné signály a kritické množství nového sněhu jsou nejdůležitější nástroje k vyhodnocení nebezpečí v terénu.

Varovné signály Varovné signály se snažíme vědomě vyhledávat. Za signály nebezpečí považujeme: Ć ÆãâáçWáák ßÔéÜáì Ć ÃåÔæÞWák éØ æácÛè íéèÞì Ĉéèàû Ć ÇåÛßÜáì éØ æácÛè ãâ ãâèÛbà áÔ ßWãáèçk Především ten, kdo prošlapává stopu, může slyšet praskání ve sněhu Ĉéèàû ¡ Pokud se uvedené varovné signály vyskytují, je reálné nebezpečí přinejmenším značné (3. stupeň nebezpečí).

Ohodnocení stupně nebezpečí prostřednictvím varovných signálů Ć ÁkíÞb ¤ Ô àkåáb ¥ áØÕØíãØ`k æØ áØãåâÝØéèÝØ æÜÚáWßì íáÔçØßá àÜ během túry. Z tohoto důvodu bývá mírné nebezpečí často záludné. Ć Àkåáb ¥ Ô íáÔ`áb ¦ áØÕØíãØ`k æØ â× æØÕØ écç Üáâè ×âÕ Ø åâíãâ zná (varovné signály, kritické množství nového sněhu). Ć Ãâíâå â× æçèãác ¦ ā íáÔ`áb Ýæâè àâ áb æãâáçWáák ßÔéÜáì¡ Hlavní nebezpečí ½Ø×áÔ í âçWíØÞ ÞçØåâè æÜ ã Ø× ç åâè é ×ì ÞßÔ×ØàØ íák­ ĈÂ×Þè× ×áØæ Ûåâík ßÔéÜáâéb áØÕØíãØ`k²û Écç Üáâè é åØWßè ØëÜæçèÝØ ÝØ×Øá íØ ç k æçÔé sněhu – starý, nový, nebo pro jaro typický firn. Dané sněhové situaci je potřeba přizpůsobit odpovídající strategii chování na túře.

1. Starý sníh Pokud delší čas nesněžilo (3 a více dnů), sníh označujeme za starý. ÆácÛâéW éåæçéÔ ĈæØæØ×ßÔû æÜÚáWßì áØÕØíãØ`k æØ éìæÞìçèÝk éØßàÜ í k×ÞÔ¡ 2. Nový sníh Stav tzv. nového sněhu panuje během sněžení a ještě následující tři dny po sněžení. Pokud není nový sníh dostatečně spojen s vrstvou sněhu starého nebo vlivem větru vzniklo ve vrstvě nového sněhu napětí, nastává kritická situace.

3. Jarní situace Silné oteplení sněhové vrstvy během dne je pro jarní dny typické. Vrstva sněhu provlhá a tím ztrácí pevnost. Následkem bývají spontánní laviny. Za jasných nocí promrzá vrchní část sněhové vrstvy, a dokud vydrží během dne ve zmrzlém stavu, je nosná a bezpečná. Proto je nutné na jaře zahajovat túry za svítání a končit co nejdříve (po poledni).

V budoucnu se na stránkách Snow budeme podrobněji věnovat problematice typických lavinových situací.

www.hudy.cz

MOUNTAIN SKITOURING

Kousek pod vrcholem byl hezký pohled na dvě nejvýraznější čtyřtisícové pyramidy Wallisu, vlevo Dent Blanche (4 357 m) a vpravo západní stěnu Matterhornu.

více čtěte:

www.snow.cz/foto/1233

TÊTE BLANCHE 3 710 M POD DOHLEDEM MATTERHORNU

HAUTE ROUTE Z CHAMONIX DO ZERMATTU VRCHOLÍ PARÁDNÍM A NEOBVYKLE DLOUHÝM SJEZDEM ZE SEDLA VALPELLINE. NA STARTU DOKONALÉ I NÁROČ NĚJŠÍ HAUTE ROUTE IMPÉRIALE TOUR DU CIEL Z ZERMATTU JE IDEÁLNÍ AKLIMATIZACÍ TÚRA ZE SCHÖN BIELHÜTTE NA NEVÝRAZNÝ, ALE ZATO VYHLÍDKOVÝ VRCHOL TÊTE BLANCHE. PŘEDLOUHÝ VÝSTUP VEDE PRÁVĚ PROTI SMĚRU ZÁVĚREČNÉHO SJEZDU TRASY DO ZERMATTU, KTERÝ SI ZA ODMĚNU VYCHUTNÁME CESTOU DOLŮ. MONOTÓNNÍ VÝŠLAP VÝRAZNĚ OŽIVUJÍ POHLEDY NA IMPOZANTNÍ STRMÉ STĚNY A MOC NÉ LEDOVCE MATTERHORNU A DENT D´HÉRENS. ZASURFUJTE NA WWW.SNOW.CZ, KDE NAJDETE CELOU FOTOREPORTÁŽ Z HODNOTNÉ LEDOVCOVÉ TÚRY, NA TÉTO DVOUSTRANĚ JE JEN SKROMNÁ UPOUTÁVKA. Na terase chaty Schönbielhütte se za třepotající vlajkou Wallisu, „nejhorštějšího“ z horských kantonů Švýcarska, schovává jedna z nejkrásnějších hor Alp a světa – Matterhorn (4 477 m). Díky svému neopakovatelnému tvaru se stala magnetem na turisty. Zde je vidět méně známý pohled na severní a západní stěnu.

TÚRA V KOSTCE TRASA: Schönbielhütte–Zmuttgletscher–Stockjigletscher–Tête Blanche–po stejné trase na Schönbielhütte, popř. dolů do Zermattu.

LYŽAŘSKÁ OBTÍŽNOST: (5 je nejobtížnější)

NÁROČNOST: Méně náročné po stránce techniky výstupu i sjezdu, namáhavé kvůli délce, při nedostatečné aklimatizaci může dělat problémy výška.

LAVINOVÉ RIZIKO: (5 je největší)

Po dlouhém výstupu na horizont Stockjigletscheru je konečně vidět vrchol Tête Blanche 3 710 m. Je sice nevýrazný, ale kruhové panorama od vrcholového kříže stojí za to.

Ċ æçëàä[ãåo æÙÛæÙo± konec zimy, ideální na jaře – od začátku dubna Ċ dØê± ¨āª Ûâס é æçèã ¤ ¨ā¥ ¨ Ûâס æÝØí× áWéåÔç Þ ÖÛÔçc Ċ ç Üí Üåo± 1 150 m 1 150 m Ċ æÙáÜâëàíåo åÜÙÜñçÜdo± Po sněžení může být lavinově problematický krátký sjezd od chaty na ledovec. Míru nebezpečí pádu do trhliny ovlivňuje hlavně výška sněhové pokrývky. Ċ íðÙØíÜåæêë± Kompletní vybavení na ledovcovou túru, s sebou rozhodně stoupací hřebeny! Ċ ÚßØëð± Schönbielhütte 2 694 m, www.section-monte-rosa.ch/cabanes_3.htm Ċ ÜïçæñàÚÜ êíØßì± výstup i sjezd vesměs SV Ċ ÚÜãâæí ÛæáÜä± Sice velmi dlouhá, ale technicky nenáročná túra s luxusní kulisou Matterhornu a Dent d´Hérens a parádním kruhovým výhledem z vrcholu. Odměnou za výstup je dlouhý sjezd, bezchybný zejména na firnu. Ċ äØçð± ¿Ôá×ØæÞÔåçØ ×Øå ÆÖÛêØÜí ßÜæç ¥«§Æ ÀÜæÖÛÔÕØß Ô ¥«¦Æ ´åâßßÔ měřítko 1:50 000 Ċ ÀåëÜéåÜë± êêê¡æßÙ¡ÖÛ ßÔéÜáâéW ã Ø×ãâéca êêê¡ÚÜãÙØßÕèÖÛ¡ÖÛ (aktuální info o túrách), www.sac-cas.ch (info o chatách), www.snow.cz (inspirace), www.hudy.cz (vybavení).

Sledovat za jasného počasí západ slunce z terasy chaty Schönbielhütte je silným zážitkem. Zcela vpravo trůní rozlehlý masiv Monte Rosy, dvě dominantní podobné hory v levé části obrázku jsou čtyřtisícovky Rimpfischhorn a Stahlhorn, na které se chodí z chaty Britannia nad Saas Fee.

Dlouhý a mírný sjezd je skvělý v prašanu, ale nesmí ho být příliš, aby nebrzdil. Ideální sjezdovou dráhu pak poskytuje firn.

Když při sněžení nebo ve dnech poté fouká vítr, je sníh místy měkký a místy utemovaný. Když se moc snadno nejede a je to spíš boj s tvrdým sněhem nebo krustou, zbývá alespoň kochání Matterhornem.

MOUNTAIN EXPERT JAK FUNGUJE GPS GPS systém sestává v současnosti z 28 satelitních družic, které dvakrát za den obkrouží zeměkouli. Družice vysílají signál, který přijímá a vyhodnocuje přístroj GPS. Aktuální pozice přístroje se odvodí z vypočtených vzdáleností k jednotlivým družicím, jejichž signál přístroj zachytil svojí anténou. Čím více družicových signálů přístroj zachytí, tím přesněji vypočítá svoji polohu. K určení polohy potřebujeme signál z alespoň tří satelitů, k určení nadmořské výšky ze čtyř. Obvyklý je příjem z 5 až 9 satelitů.

Současné přístroje jsou výhradně paralelní 12kanálové přijímače, což znamená, že jsou schopny přijímat signál současně z dvanácti družic.

Pohoda po túře na slunečné terase chaty Schönbielhütte

www.rockpoint.cz

PARTNER RUBRIKY

BOD / WAYPOINT Je místo, jehož pozice je uložená v GPS. Kromě pozice lze zadat i symbol (vrchol, sedlo, chata) a název (alfanumerický). Waypointy získáváme manuálním zadáváním v terénu, vytvořením podle údajů odečtených z papírové mapy nebo stažením z PC (digitální mapa).

NAVIGAČNÍ TRASA / ROUTE Naplánovaná trasa (lomená linie), sloužící k navigaci. Vznikne spojením několika waypointů. Po dosažení jednoho se navigace automaticky přepne směrem k dalšímu waypointu.

PROŠLÁ TRASA / TRACK Záznam automaticky změřených pozic bodů v paměti GPS, které vznikly při pohybu v terénu. Začátek a konec túry (ukládání bodů) je nutné manuálně nastavit a ukládat do paměti GPS a posléze stáhnout do PC. WAAS EGNOS WAAS je systém pro zpřesnění GPS signálu z průměrných 8 až 10 m na 1 až 2 m. Zpřesnění ovlivňují 3 geostacionární družice, ta evropská se jmenuje EGNOS. Příjem signálu WAAS/EGNOS je bezplatný. Přístoj GPS musíte mít ovšem nastavený v režimu NORMAL (aktuální pozice každou vteřinu).

ATLAS ! ! 6 ! # # # " 3

# # " "# " # 6 ,+'+ PITZTAL NENĂ? JEN LEDOVEC, STRANA 78

# 5 ) # # # # # # "

5 5 % # !

5 % OD CHURU K ANDERMATTU, STRANA 80

3 " 3 3 5 % ! # " ! # !

! " # 5 # # 5 5 #

UMÄ&#x161;LĂ? SNĂ?H NEEXISTUJE (2. DĂ?L), STRANA 92

Ĺ VĂ?CARSKĂ? DISENTIS MĂ PÄ&#x161;KNĂ&#x2030; SJEZDOVKY A JEĹ TÄ&#x161; LEPĹ Ă? OFFď&#x161;şPISTE Ă&#x161;DOLĂ?M VAL STREM, FOTO: RADEK HOLUB

IMPĂ&#x2030;RIUM SCHRĂ&#x2013;CKSNADEL NA VZESTUPU MocnĂ˝ prezident rakouskĂŠho lyĹžaĹ&#x2122;skĂŠho svazu Peter SchrĂścksnadel, Ä?estnĂ˝ â&#x20AC;&#x17E;Professorâ&#x20AC;&#x153; bez vysokĂŠ ĹĄkoly (c. a k. titulomĂĄnie nefunguje nikde tak silnÄ&#x203A; jako v Rakousku a u nĂĄs), je velmi ĂşspÄ&#x203A;ĹĄnĂ˝m obchodnĂ­kem: Sitour, Feratel, nÄ&#x203A;kolik dalĹĄĂ­ch spoleÄ?nostĂ­ a takĂŠ vÄ&#x203A;tĹĄinou majoritnĂ­ podĂ­ly v sedmi menĹĄĂ­ch lyĹžaĹ&#x2122;skĂ˝ch areĂĄlech vÄ?etnÄ&#x203A; u nĂĄs oblĂ­benĂŠho HochďŹ chtu â&#x20AC;&#x201C; tam jen 50 % â&#x20AC;&#x201C; a Hinterstoderu. LetoĹĄnĂ­ sedmdesĂĄtnĂ­k si cĂ­levÄ&#x203A;domÄ&#x203A; pÄ&#x203A;stuje nĂĄstupce v synu Marcovi. Tomu se loni v lĂŠtÄ&#x203A; podaĹ&#x2122;il prĹŻnik do Ĺ vĂ˝carska, kdyĹž spolu se dvÄ&#x203A;ma spoleÄ?nĂ­ky zĂ­skal 51% podĂ­l v Savognin Bergbahnen (GraubĂźnden).

(KdyĹž se dosavadnĂ­ho vlastnĂ­ka ptali, zda prodej konkurentovi nenĂ­ nevlasteneckĂ˝, odvÄ&#x203A;til, Ĺže konkurencĂ­ AlpĂĄm â&#x20AC;&#x201C; celĂ˝m, jako pĹ&#x2122;eshraniÄ?nĂ­mu prostoru â&#x20AC;&#x201C; je moĹ&#x2122;e a voda, ne jednotlivĂŠ zemÄ&#x203A;. Neboli dalĹĄĂ­ dĹŻkaz neĂşzkoprsĂŠho uvaĹžovĂĄnĂ­ pro budoucnost, jakkoli takĂŠ vĂ­me, Ĺže pecunia non olet, penĂ­ze nesmrdĂ­.)

MoĹžnĂĄ si pamatujete, jak poÄ?ĂĄtkem prvĂŠ dekĂĄdy nÄ&#x203A;kolik sezĂłn fungovala spoluprĂĄce mezi SchrĂścksnadelovĂ˝mi stĹ&#x2122;edisky a SkieareĂĄlem Ĺ pindlerĹŻv MlĂ˝n, umoĹžĹ&#x2C6;ujĂ­cĂ­ jezdit v nich na naĹĄi sezĂłnku, resp. na kartu proti nĂ­ vystavenou. V naĹĄem horskĂŠm byznysu mĂĄ silnĂŠ postavenĂ­ Sitour Ä&#x152;eskĂĄ republika s.r.o. (orientaÄ?nĂ­ systĂŠmy, kategorizace stĹ&#x2122;edisek, TV vysĂ­lĂĄnĂ­ Panorama) s 90% podĂ­lem Feratelu, a tak styky vlastnÄ&#x203A; fungujĂ­ stĂĄle.

Jak vĂ­me, v zĂĄkladech se otĹ&#x2122;ĂĄsĂĄ Sazka, hlavnĂ­ majetek Ä&#x152;STV. Vedle nĂ­ jsou hlavnĂ­mi zdroji vĂ˝dÄ&#x203A;lkĹŻ svazu krkonoĹĄskĂŠ akciovky (Ĺ pindl, Pec, Harrachov).

V zĂĄkulisĂ­ se hovoĹ&#x2122;Ă­ i o jejich budoucnosti a moĹžnĂ˝ch zmÄ&#x203A;nĂĄch vÄ?etnÄ&#x203A; pĹ&#x2122;Ă­padnĂŠho prodeje. Pokud by k nÄ&#x203A;mu skuteÄ?nÄ&#x203A; mÄ&#x203A;lo dojĂ­t, bude zajĂ­mavĂŠ sledovat, zda by expandujĂ­cĂ­ SchrĂścksnadelovĂŠ nemÄ&#x203A;li chuĹĽ i na naĹĄi ĹĄpindlerovskou jedniÄ?ku. (is)

DVOUKILOMETROVÝ ROTMOOSABFAHRT PATŘÍ K NEJNÁROČNĚJŠÍM TRASÁM FOTO: A. NIEDERSTRASSSER

ATLAS

REPORT

PITZTAL

NENÍ JEN LEDOVEC

MNOHÁ VOZIDLA SJEDOU V ZIMNÍCH MĚSÍCÍCH VEDENA SMĚROVKAMI PITZTAL SICE NA 60. KILOMETRU Z DÁLNIČNÍHO TAHU INNSBRUCKARLBERG, ALE JEJICH POSÁD KÁM SAMOTNÉ HLUBOKÉ ÚDOLÍ, NA JEHOŽ ÚPLNÉM KONCI SE NABÍZÍ ATRAKTIVNÍ LEDOVCOVÝ AREÁL, JAKOBY NIC NEŘÍKALO.

Snad ještě důležitější byl druhý ze zmíněných kroků. Se stoupající návštěvností počaly ohrožovat dobrou reputaci areálu narůstající dopolední fronty u dolní stanice „přibližovací“ dvousedačky sloužící od r. 1978. K radikálnímu řešení došlo v r. 1993, kdy zastaralé zařízení nahradila lanovka s osmimístnými gondolami a hodinovou kapacitou dosahující 2 500 osob.

TEXT: KAREL HAMPL

Nejdynamičtější areál 2010

Sotva auta mířící do Pitztalu projedou obcí Wenns, střežící vstup do hluboké kotliny, a ocitnou se na pravém břehu divokého toku Pitze, stoupají četnými serpentinami k vesnici Jerzens, doslova přilepené ke strmému svahu.

Nad Jerzensem přitom trůní jiný klenot. Úzká asfaltka z Jerzensu klikatě stoupá, aby vyústila na několik set metrů dlouhé, nepříliš široké terase ve výšce 1 450 m n. m. Zde byl v posledních letech postupně využit každý čtvereční metr k postavení necelé desítky hotelů, nástupního terminálu velkokapacitní lanovky, nezbytného parkoviště a kompletní infrastruktury zajišťující hladký provoz moderního lyžařského centra Hochzeiger.

Skromné začátky Prehistorie areálu, do kterého dnes v nejexponovanějších termínech zavítá denně okolo 6 000 lyžařů a snowboardistů, se odvíjí od roku 1960, kdy zde manželé Reinstadlerovi postavili na horské pastvině nad svojí zemědělskou usedlostí první 450 m dlouhý vlek s talířkovými unašeči (1 jízda za 1 šilink). V té době tížily obyvatele Pitztalu vážné existenční problémy sužující v 50. a 60. letech převážnou část populace horalů žijících v alpských regionech Rakouska.

Zemědělská produkce přestala být rentabilní a nedostatek pracovních příležitostí byl kritický. Blýskat na lepší časy se v Pitztalu začalo poměrně pozdě. Až v r. 1966, vedeny několika příklady z okolí, spojily své síly největší obce v údolí – Jerzens, St. Leonhard a Wenns – a ustavily Společnost pro výstavbu zařízení

podporujících turismus. Prvním krokem správným směrem byla stavba 1,2 km dlouhé jednomístné sedačkové lanovky, dokončené v prosinci r. 1966. Dnes může vyvolat úsměv především její přepravní kapacita – rychlostí 2 m/s dopravila k horské chatě Hochzeiger do výšky 1 850 m n. m. pouhých 150 osob za hodinu. Svůj účel ovšem toto jednoduché přepravní zařízení splnilo.

Slibný rozjezd Zájem lyžařů o nově zpřístupněné terény narůstal a lůžková kapacita v Jerzensu a v okolí přestávala stačit. Tuto příznivou tendenci dále podpořila druhá jednosedačka situovaná „o patro výš“, vyvážející lyžaře na otevřené pláně nad hranicí lesa až do výšky 2 200 m n. m. V 70. a 80. letech se kvalita služeb nabízených v areálu Hochzeiger stále zvyšovala. Přibyly postupně čtyři kotvové vleky, dvě dvoumístné a již rychlejší lanovky a tratě zatěžované narůstající frekvencí byly mechanicky upravovány. Významným počinem byla rovněž stavba velkokapacitní restaurace (500 míst), která ve výšce 2 000 m n. m. již od r. 1986 plní funkci uzlového bodu, z něhož se rozbíhají hlavní lanovkové tepny dosahující do hřebenových partií ve výšce okolo 2 400 m n. m.

Pro vyrovnání se s rostoucí konkurencí byly důležité další dva kroky, za kterými stály několikamilionové investice. Od r. 1989 zbavovala postupně celý areál závislosti na kvantu sněhových srážek instalace zasněžovací technologie zásobené dostatkem vody z umělé nádrže o objemu 40 000 m3, umístěné na samém hřebeni ve výšce 2 350 m n. m.

Současné dispozice komplexu lanovek a lyžařských koridorů, vybudovaných nad malebnou horskou obcí Jerzens, významně posílila dvanáctimilionová „injekce“, která byla proinvestována v posledních dvou letech. V té souvislosti vzrostl objem původního hřebenového vodního rezervoáru na 105 000 m3. Pod jeho téměř dvouhektarovou hladinou je dno 10 m hluboké nádrže pokryto izolačními fóliemi o celkové ploše 19 ha.

Počet výkonných sněhových kanónů stoupl z 22 na 64 „chrličů“, k jejichž propojení bylo uloženo do země 60 km kabelů a 8 km potrubí. Zajištěn technologií takovýchto parametrů, může se Hochzeiger prezentovat jako areál, ve kterém je možné v případě nutnosti pokrýt plochu veškerých tratí (52 km) dostatečnou vrstvou technického sněhu do 10 dnů. Zařízení zprovozněné před minulou sezónou umožnilo její zahájení již 15. prosince 2009 a ukončení 18. dubna 2010.

Druhou nákladnou akcí byla výstavba šestimístné lanovky Zirbenbahn. Tento moderní přepravní prostředek s vyhřívanými sedačkami zpřístupnil zajímavé volné terény na severním pomezí areálu a nabídl dvě nové trasy – tříkilometrový Zirben-Abfahrt a pohodovou vyhlídkovou Panoramu, jejíž závěrečný úsek přivádí uživatele zpět do centra. Tempo, jakým byly realizovány poslední stavby, neuniklo pozornosti expertů renomovaného autoklubu ADAC. V souvislosti s každoroční volbou označili tentokrát Hochzeiger jako nejdynamičtěji se rozvíjející lyžařský areál roku a místní si právem náležitě váží prestižního titulu Top Aufsteiger 2010.

CÍLOVÁ STANICE LANOVKY ROTMOOSBAHN, V POZADÍ BRECHKOGEL A WILDGRAT 2 971 M N. M. FOTO: A. NIEDERSTRASSSER

„Hochzeiger je malá, ale jemná perla mezi tyrolskými lyžařskými středisky. Kvalita zde má větší cenu než pouhá kvanta kilometrů lyžařských tratí.“ Těmito slovy uvádí zemský hejtman G. Plattner výpravnou publikaci připomínající cestu lyžařského centra od skromných začátků k dnešní prosperitě a současně vystihuje jeho charakter. Hochzeiger se dnes skutečně nemůže měřit svými dvaapadesáti kilometry tratí a pěti lanovkami s celou řadou tyrolských areálů. Jeho priority jsou postaveny jinak.

Jsou v kvalitě mechanické úpravy tratí zajišťované osmi výkonnými stroji. Jsou ve zprovoznění nejmodernějších výkonných lanovek a v kapacitě zařízení poskytujících další nezbytné služby (Zeigerrestaurant pojme po přestavbě 1 000 sedících hostů v provozech tří kategorií). Od toho se pak zákonitě odvíjí návštěvnost, jež v současnosti dosahuje 3,3 mil. přepravených osob v jednom roce.

Ze čtyř pětin se na Hochzeigeru nabízí svým sklonem méně náročné, ale zajímavě členité modré a červené trasy. Tomu odpovídá i proklamovaná orientace na mladé rodiny navštěvující hory v kompletní sestavě. Dětem se zde věnují jak kvalifikovaní instruktoři, tak pozorní obsluhovatelé vleků a sedaček. V této souvislosti může trochu překvapit, že s takovýmto zaměřením se zde nijak „netluče“ všudypřítomná marketingová ikona – Benni Raich.

Blitz aus Pitz coby patron Dvojnásobný mistr světa, olympijský vítěz a držitel Světových pohárů se narodil v r. 1978 v nevelké obci Leins, odkud to je doslova jen přes les do sousedního Jerzensu. Od raného dětství až do dvanácti let, kdy se ujal systematické péče o talentovaného sjezdaře rakouský lyžařský svaz, byly svahy Hochzeigeru jeho druhým domovem. Dnes rád vzpomíná především na tréninkový hang podél vleku Zollberg, na kterém absolvoval po několik sezón stovky jízd „v rychlém sledu a velkou rychlostí“. Za pozornost stojí fakt, že se jedná o 750 m dlouhý svah s převýšením 240 m, který se výraznou

členitostí značně liší od monotónních slalomáků, jaké jsou k dispozici trénující mládeži na českých a moravských kopcích.

Dnes je jako sjezdovka B. Raicha označena v prospektech i v terénu jiná, poměrně strmá trasa, nalézající se uprostřed areálu. Malým špuntům i jisté kategorii dospělých lyžařů může přinášet její úspěšné zdolání oprávněné uspokojení i vděčný námět pro debaty v čase aprés-ski. Jmenovitou sjezdovkou samozřejmě nekončí marketingové „vytěžení“ místního rodáka. Benni ověšen zlatými medailemi a s poháry se usmívá ze všech propagačních materiálů a z několika gondol, jež patří k nejfotografovanějším objektům na Hochzeigeru. Kromě toho je zde k dispozici Závodní centrum B. Raicha, ve kterém jsou připraveni profesionální trenéři zajistit podmínky pro trénink kterékoliv alpské disciplíny pro skupiny zájemců z lyžařských klubů apod. Důsledná prezentace slavného sportovce v roli patrona Hochzeigeru vede zjevně k obapolnému prospěchu.

Cvičné volné terény Věnujeme-li pozornost marketingové filozofii, jíž je Hochzeiger představován, musí překvapit, že zde není zmiňován tendenční fenomén zvaný freeriding. Je to zarážející hlavně proto, že měkce zvlněný terén nejvýše situovaných plání se přímo nabízí jako freeridové eldorádo a i níže položené plochy řídce porostlé klečí jsou ke sjíždění mimo oficiální tratě jako stvořené.

Navíc jde vesměs o terény bez skalnatých strží, záludných překážek a nebezpečí lavin, které lze zdolávat kontrolovaným tempem. Bez nadsázky je proto možné nabízet Hochzeiger také jako vhodné cvičiště pro adepty freeridingu bez rozdílu věku.

Problematická budoucnost Alpská lyžařská centra, respektive jimi poskytované služby, dosahují prostřednictvím masivních investic vysokého standardu. Na programu posledních dvou desetiletí zde byla nejen kompletní výměna dosluhujících technolo-

NOVOU ŠESTISEDAČKOU ZIRBENBAHN PROZATÍM KONČÍ DALŠÍ ROZVOJ AREÁLU FOTO: A. NIEDERSTRASSSER

Kvalita supluje kvantitu

gií, ale i expanze do okolních terénů lyžařsky dosud využívaných pouze skialpinisty. Podařilo-li se vzájemně propojit prostřednictvím lanovek sousední areály – tím lépe. Kromě zvyšující se přepravní kapacity byly tak často zpřístupněny nové, vysoko položené partie a terény vhodné pro freeriding. Současně samozřejmě přibyly desítky kilometrů upravovaných tratí.

Tato všeobecně respektovaná tendence postavila provozovatele střediska Hochzeiger před vážný problém. Z jižní strany totiž nekompromisně vymezují hranici areálu skalní strže spadající do chráněného území kotliny Riegetal, na severu hlavní hřeben definitivně končí vrcholem Sechzeiger. Za takovéto situace nepřichází další růst areálu po severojižní ose v úvahu.

Naděje pitztalských podnikatelů se proto upínají k rozlehlé neobydlené oblasti zvané Wanner Berg, sousedící s Hochzeigerem z východní strany. Bohužel první projektovou studii situovanou do této jediné možné lokality, ochránci alpské přírody vetovali.

Nezbývá než doufat, že následné kompromisní návrhy a vzájemná tolerance vyústí v realizaci odvážného záměru. Využití atraktivní destinace by obohatilo areál ležící vysoko nad vjezdem do údolí Pitztal o další dimenzi a dalo by mu naději na zasloužený postup do pomyslné 1. alpské ligy.

ATLAS

REPORT

OD CHURU K ANDERMATTU OBLAST MEZI ŠVÝCARSKÝM CHUREM A ANDERMATTEM JE UČEB NICOVÝM TAJNÝM TIPEM  JSOU TU TŘI STOVKY KILOMETRŮ SJEZ DOVEK V JEDNOM VELKÉM A TŘECH MENŠÍCH AREÁLECH, HORY VÍCE NEŽ TŘÍTISÍCOVÉ, VZDÁLENOST ZE ZÁPADNÍCH ČESKÝCH HRANIC PĚT A PŮL HODINY A ČESKÝCH LYŽAŘŮ JAKO ŠAFRÁNU. TEXT A FOTO: RADEK HOLUB Andermatt je mezinárodním freeridovým pojmem, Laax s Flimsem znají freestylisté a také Britové – je to pro ně jedno z letecky nejdostupnějších velkých středisek. Disentis a Sedrun jsou menší střední, ale kompaktní a všestranná centra.

Křižovatka Alp Nejzápadní část švýcarského kantonu Graubünden je poměrně uzavřeným krajem, o čemž nejlépe svědčí silná rétorománská komunita. Údolí Rýna končí sedlem Oberalppass, jedinou vysokohorskou cestou z Východních do Západních Alp. Tato cesta z Graubündenu do Wallisu pochází z římských dob a stavba železnice ve 20. století jen potvrdila její strategickou polohu. V zimě je silnice uzavřena a jediným dopravním prostředkem je vlak. Právě tudy vede jeden z nejpůsobivějších úseků slavného Glacier Expressu. Lyžaři se mohou vlakem přesunout z lyžařského areálu v Sedrunu do Andermattu, ležícího za Oberalppassem, neboť sdílejí společný skipas (jízdenka vlakem je zahrnuta v ceně). Pro milovníky safari je toto „lyžařské“ propojení vítaným únikem.

Grüezi mitenand Hůře přístupnou oblast pod Oberalppassem po staletí sužovaly typicky horské neduhy (chudoba, laviny, požáry), turismus tu ale zaklíčil díky stavbě železniční tratě pozoruhodně – nikoliv však na švýcarské poměry – brzy, a to v první třetině 20. století. Lyžařské vleky sem přišly mezi 50. až 70. lety. Hlavními středisky, spíše klidnými rétorománskými vesničkami, jsou Disentis (z lat. desertina = málo osídlené místo) a Sedrun (podle horské, dříve zřejmě nevyzpytatelné říčky Drun, pův. Dargun = dračí). Zdraví se tu zásadně rétorománsky – „Grüezi mitenand“ (Dobrý den vespolek).

Nikomu se to tu nevnucuje – vítaní jsou spíše návštěvníci vyhledávající kvalitu než low cost. Drahé jsou hotely, relativně levné apartmány, ceny skipasů nevybočují z alpského průměru, ale dražší je horská gastronomie. Není divu, že právě zde se zrodila i prestižní značka Zai, zakládající si nikoliv na samoúčelném luxusu, ale na prvotřídní kvalitě bez materiálových kompromisů a servisu. Inu Švýcarsko, jak ho má v povědomí snad celý svět.

Největší alpské skalní torzo Níže se nad již otevřenějším údolím rozkládá ohromný, jakoby vypouklý masiv vrcholící ledovcem Vorab a na jeho úpatí leží tři letoviska Flims, Laax a Falera. Jejich síť vzájemně propojených sjezdovek přesahuje 200 km. Nad Flimsem je masiv orámován torzem skalních hradeb – pozůstatkem vrcholu zříceného před 10 tisíci lety, jehož sutiny daly vzniknout náhorní plošině, na níž dnešní Flims stojí. Zřícený vrchol zformoval i Rýnskou soutěsku, kterou lze projet vlakem, ale nikoliv po silnici. Území je díky geologické výjimečnosti (starší horniny leží nad mladšími na neobvykle rozsáhlé ploše, díky čemuž je masiv dokonalou „studovnou“) na seznamu UNESCO a jde o druhé největší horské torzo na světě. Celkově terén lyžařského areálu působí prostorně až pustě, zato je velkorysou slunečnou a vyhlídkovou terasou.

Skvostný freeride Sjezdovky ve všech čtyřech areálech jsou pestré, znamenitě upravované, ovšem poté, co se vám představí volný terén, budou přeci jen málo na plnohodnotné lyžařské poznání. Nejvíce to platí o Andermattu s masivním, bezmála třítisícovým sólovrcholem Gemsstock, jehož náruč vyplňuje strmý a velmi prostorný volný terén s převýšením zhruba 1 500 m. Na první pohled neforemný masiv nad Flimsem a Laaxem je díky své terénní členitosti a hlavně obří rozloze rovněž freeridovým eldorádem – a je tu i nemálo značených ski-route. Neméně skromný off-piste má i Disentis, jehož možnosti korunuje sjezd pustým údolím Val Strem do sousedního Sedrunu, opět s patnáctisetmetrovým převýšením.

DISENTIS PESTRÉ SJEZDOVKY A PŘEKVAPIVÝ OFFPISTE

Hlavní červená sjezdovka nad údolím Rýna Disentis (1 150 m) je malé turistické městečko se třemi většími hotely a vertikálně mohutným lyžařským areálem s nejvyšší kótou 2 833 m n. m.

Hlavní část areálu je dostupná visutou kabinou od bezplatného parkoviště ve městě – u výstupní stanice (Caischavedra, 1 863 m) je restaurace, dětský park a pojízdný koberec pro snazší přejezd k na-

vazující expresní 4sedačce. Podél ní vede široká, terénně členitá modro-červená trať s plošším dojezdem nebo středně široká červená s jedním strmějším hangem.

Výše navazuje další expresní 4sedačka stoupající na Lai Alv (2 506 m), podél níž padá širokánská, velmi terénně členitá a poměrně dost strmá červená s jednou variantou.

Navazující vlek, stoupající na nejvyšší, vyhlídkový bod areálu, obsluhuje plošší, houpavou a širokou červenou trať. Desetiminutovým výšlapem od vleku se otevírá rozsáhlý volný terén a třičtvrtěhodinovým výšlapem pak panenské freeridové údolí Val Strem vedoucí do sousedního Sedrunu.

Vedlejší část areálu, spojená s tou hlavní traverzem, obsluhuje 3sedačka a navazující kotva. Podél kotvy se točí užší, rychlá červená trať, níže podél 3sedačky pak dostatečně až velmi široká a proměnlivá červená. Od její spodní stanice lze sjet freeridovou kotlinou až ke stanici kabiny v Disentisu.

Z mezistanice Caischavedra vede do údolí černá trať podél visuté kabiny – užší, nepravidelně upravovaná a nezasněžovaná.

www.disentis3000.ch

2 833 1 227 m n. m.

1 606 m 33 %

50 %

17 % 60 km 10 790 os./hod.

CELKEM SJEZDOVEK: PŘEPRAVNÍ KAPACITA: leden

únor

březen

duben

květen

červen

červenec

srpen

září

říjen

listopad

prosinec

4

více čtěte:

1

2

www.snow.cz/stredisko/243

1

GOTTHARD OBERALP ARENA FOTO: GOTTHARD OBERALP ARENA

ŽELEZNIČNÍ SAFARI V NITRU ALP

FOTO: GOTTHARD OBERALP ARENA

SEDRUN, ANDERMATT

Freeridová náruč Gemsstocku nad Andermattem

Sedrun

Val (2 215 m) spadá na odvrácenou stranu do údolíčka Val-Val červená sjezdovka s profilem připomínajícím širokou u-rampu, z protilehlého svahu z vrcholku Calmut (2 350 m) sem pak míří středně široká černá a červená trať – oba svahy jsou vybaveny pevně uchycenou 4sedačkou. Z Calmutu roluje podél vleku už jen kratší

SEDRUN www.gotthard-oberalp-arena.ch

2 350 1 500 m n. m.

850 m 6%

Střediska na obou stranách v zimě neprůjezdného silničního průsmyku Oberalppass (2 044 m) – Sedrun a Andermatt – tvoří společnou lyžařskou oblast s jedním skipasem, unikátně propojenou železnicí.

Hravé červené ranveje Sedrun (1 450 m) je klidné horské městečko ležící na východní straně Oberalppassu s krásnými starými

dřevěnými domy, rodinnými gasthofy, hotely a restauracemi, a dokonce s termálními lázněmi (Bogn Sedrun) i se světem saun.

Hlavní svah nad Sedrunem, s nástupem z výše položené části Dieni, je obsloužen expresní 4- a 6sedačkou, podél nichž klesají hravé a široké červené sjezdovky s jemnými přirozenými nerovnostmi a jednotlivé tratě většinou splývají v jedinou ultraširokou ranvej. Z vrcholu Cuolm

JARNÍ LYŽOVÁNÍ

V ENGADINU  ÚDOLÍ PROSLULÉHO SV. MOŘICE 5 NOCÍ SE SNÍDANÍ, 5DENNÍ SKIPAS, HROMADNÁ DOPRAVA  UŽ OD 5 500 KČ!

Engadin najdete na východě Švýcarska v kantonu Graubünden, cca 50 km od hranice s Rakouskem (z Prahy 670 km). Ustupující ledovce tady vytvořily malebná jezera obklopená vrcholy přesahujícími hranici 3 000 m n. m. Nejvyšší z nich jsou Corviglia a Corvatsch, z místních středisek je jistě nejznámějším Sv. Mořic. Jeho atmosféru si užijí zejména milovníci společenského života

a lesku. Lyžařské areály jsou ale dostupné i z dalších míst, jejichž atmosféra je více sportovní a autentická a ceny výrazně příznivější.

Můžete se ubytovat například v Celerině, odkud vyjedete lanovkami přímo do areálu Corviglia. Nejpříznivější nabídka Ski & Snowboard Special platí pro jarní lyžování v termínech 19. 3.–21. 4. 2011 a 26. 4.–29. 5. 2011, kdy jsou

84 %

CELKEM SJEZDOVEK: PŘEPRAVNÍ KAPACITA:

10 % 50 km 10 900 os./hod.

leden

únor

březen

duben

květen

červen

červenec

srpen

září

říjen

listopad

prosinec

3

2

2

ceny až o 30 % nižší než v hlavní sezóně. Konkrétně pořídíte balíček s pětidenním skipasem na celou oblast (celkem 350 km), pěti přenocováními ve vícelůžkovém pokoji se snídaní a jízdenkou na místní dopravu už od 359 švýcarských franků (225 EUR, tedy asi 5 500 Kč). Balíčky jsou připraveny pro všechny kategorie ubytování, celkem je jich 9 – od vícelůžkových pokojů až po Deluxe.

Více na www.engadin.stmoritz.ch/tophit.

Všechny tyto kategorie jsou dostupné i v samotném Sv. Mořici, kde najdete i nově zrekonstruovanou mládežnickou ubytovnu. Zajímavá je i nabídka In Lodge z nedaleké Celeriny.

Speciální nabídky jsou připraveny i pro rodiny s dětmi. Rodiče mohou vzít dvě děti do 12 let zdarma (např. 4 dny lyžování, 5 nocí pro 2+2 osoby od 600 EUR).

Diavolezza, další součást místního lyžařského areálu, nabízí lyžování až do konce května a navíc nejvýše položenou perličkovou lázeň pod širým nebem. Nejdelší trať pro večerní lyžování (cca 5 km) nabízí pro změnu areál Corvatsch, kde se lyžuje každý páteční večer až do dvou hodin do rána. Zajet si můžete i do ledového baru v iglú na Muottas Muragl nebo zajít do místní restaurace nabízející vybrané engadinské speciality.

www.engadin.stmoritz.ch

ATLAS

REPORT

a přehledná červená trať přímo do sedla Oberalp k železniční zastávce, kde lze přistoupit a klesat dlouhými zatáčkami do Andermattu (v ceně skipasu). V zimní sezóně je to jediné spojení obou středisek a zároveň jeden z nejkrásnějších úseků legendárního Glacier Expressu. Souběžná silnice slouží v zimě jako sáňkařská dráha. Žádná z tratí v Sedrunu není zcela chráněna lesem – všechny se nacházejí na holých, prostorných pláních.

vitou cestou, sbírající freeridery z ohromného, řídce porostlého volného prostoru v okolí. Ve všedních dnech bývá Andermatt jen říce zalidněný, nápory zažívá hlavně o víkendech.

Andermatt (1 444 m) je živou směsí starobylých dřevěných domů i novodobé krychlové architektury.

Centrum střediska s nádražím a stanice visuté kabiny jsou ještě v pěší dostupnosti, ale pohodlnější už je skibus, který Andermattem krouží v půlhodinových intervalech (parkoviště u lanovky i u nádraží jsou placená). Andermatt leží v nejniternějším nitru Alp, mezi silničními průsmyky v zimě neprůjezdnými, na pomezí severních, jižních, východních a západních Alp – na střetu kultur i klimatu. Obvykle je díky výšce a terénní konfiguraci zasypán metry tr-

vanlivého sněhu. Nad městečkem se tyčí obrovský, masivní Gemsstock (2 963 m), jehož terénní náruč vyplňuje strmý a prostorný volný terén a prochází jí jakoby navíc i černá a červená sjezdovka. Jasnou cílovou skupinou jsou freerideři – do visuté kabiny v Andermattu nastupují téměř výhradně široké lyže.

Nejsou tu ani nijak pohodlné lanovky – areál obsluhují dvě visuté kabiny, stará 2sedačka a dlouhý kotvový vlek. Na horní stanici lanovky není ani restaurace, ani WC, přívětivější zázemí i terén se soustředí jen do bezprostředního okolí mezistanice Gürschen (2 212 m).

Z vrcholu Gemsstock nejprve klesá úzká serpentinovitá cesta, ale brzy se dělí na poměrně přímou, černou trať hlavním žlabem a červenou trať vinoucí se s častými zúženými zatáčkami sousedním údolím. Hlavní černá trať je proměnlivě, ale vesměs dostatečně široká, červená má jen jednu opravdu širokou carvingovou pasáž. Značené tratě jsou po stranách osázené reflexními tyčemi, v zatáčkách i provazem nebo sítěmi.

Z mezistanice do Andermattu vede černá sjezdovka, která je v druhé polovině jen serpentino-

FLIMSLAAX

PUSTINA SJEZDOVEK I FREERIDŮ

Freeride v mnohametrových peřinách

Ledovec Vorab Ohromný a pustě vyhlížející masiv, na východní straně orámovaný torzem vrcholu zříceného před 10 tisíci lety, je tvořen dvěma hlavními hřebeny s vrcholy Crap Masegn (2 477 m) a La Siala (2 810 m), které se v nejvyšších partiích sbíhají a na vzniklé planině se rozkládá ledovec Vorab (3 018 m).

Hlavní část areálu se roztahuje po svazích Crap Sogn Gion (2 228 m) nad Laaxem, odkud se hřeben ještě mírně zdvihá a vrcholí na Crap Masegn – po východní straně stékají červenější tratě do širokého žlabu, jež směrem k údolí nabývá spíše podoby strže, která tak znemožňuje lyžařské pro-

pojení Flimsu a Laaxu v nižších, zalesněných partiích svahů.

Druhým epicentrem, nad Flimsem, je protáhlý hřeben s vrcholy Grauberg (2 228 m), Mutta Rodunda (2 420 m) a La Siala, z něhož spadají postupně se zplošťující tratě směrem k centrálnímu žlabu, další pak po jižním úbočí k letovisku.

Neobvyklé jsou vzdálenosti mezi jednotlivými „křižovatkami“ areálu, délka lanovek i sjízdné převýšení – zdejší masiv je obří, ale přitom přehledný s minimem neviditelných zákoutí a v průměru není ani nikterak strmý. V areálu je překvapivě jen menšina sjezdovek přimknuta ke své lanovce – častěji jsou tratě vedené na dlouhé vzdálenosti s cílem u jiné stanice lanovky. Celý areál lze velmi obstojně křižovat jako při safari, naopak lyžaři upřednostňující „jeden svůj“ svah pak mnoho krásných sjezdů vůbec neobjeví. Méně přívětivé je safari pro snowboard, a to kvůli nadprůměrnému množství traverzů a přejezdových rovinek, či dokonce krátkých protisvahů.

Za zmínku stojí i celkový koncept střediska. Majitel areálu vlastní zároveň horské restaurace, lyžařskou školu nebo půjčovny – výsledkem je přehlednost a jednotný styl. Společnosti patří i vydařený designový apartmánový projekt Rocksresort přímo u hlavní lanovky v Laaxu. Jeho stavebním materiálem je pouze

ANDERMATT www.gotthard-oberalp-arena.ch

2 963 1 444 m n. m.

1 519 m 13 %

32 %

55 % 31 km 4 480 os./hod.

CELKEM SJEZDOVEK: PŘEPRAVNÍ KAPACITA: leden

únor

březen

duben

květen

červen

červenec

srpen

září

říjen

listopad

prosinec

2

1

více čtěte:

2

www.snow.cz/stredisko/245

místní kámen a dřevo. Architektura působí jednoduše, ale přitom jde o kvalitu až designový luxus. Apartmány si lze koupit, ale je povinné je dále pronajímat, jak je běžné třeba v Severní Americe. Jak je v Laaxu vše marketingově promyšlené, ukazuje i drobný detail – půjčovna v Rockresortu nabízí jen lyže allmountain a twintips, neboť resort se prezentuje jako hravý a pro mladé, půjčuje tedy jen hravé a zábavné lyže.

www.laax.com

3 018 1 100 m n. m.

1 918 m 29 %

50 %

21 % 220 km 40 000 os./hod.

CELKEM SJEZDOVEK: PŘEPRAVNÍ KAPACITA: leden

únor

březen

duben

květen

červen

červenec

srpen

září

říjen

listopad

prosinec

10

více čtěte:

1

4

3

6

www.snow.cz/stredisko/99

4

Valbella

Saanen-Gstaad Schaffhausen Dachsen

Kreuzlingen Stein am Rhein Basel

Romanshorn

Baden

St.Gallen

Brugg

Mariastein

Rorschach -See

Fällanden Delémont

Zurich

Le Bémont

Solothurn

Beinwil am See

Rapperswil -Jona

Zug Richterswil

Schaan -Vaduz

Scuol

Filzbach Lucerne

Seelisberg

Berne

Château-d'Oex

Gersau

Scuol

Langnau i.E.

Avenches

Klosters

Engelberg

Fribourg Bönigen

Davos

Brienz Sils i.D.

Grindelwald Château -d‘Oex Lausanne

Sta.Maria

Valbella

Leissigen Hospental

Pontresina

Saanen -Gstaad

St.Moritz

Montreux

Fiesch

Geneva

Bellinzona Sion Locarno Zermatt

Lugano Figino

Davos Youthpalace Zermatt

Grindelwald

Objevte 57 švýcarských mládežnických ubytoven!

Swiss Youth Hostels, Schaffhauserstrasse 14, CH–8042 Zurich. Phone +41(0)44 360 14 14.

Fax +41(0)44 360 14 60. E–mail: contact@youthhostel.ch. Internet: www.youthhostel.ch

ATLAS

REPORT

MERANA

OKOLÍ SJEZDOVKY PRO DOMÁCÍ

www.schwemmalm.com 1 475 m 16 %

25 km 25 km 9 700 os./h

ZASNĚŽOVÁNÍ: PŘEPRAVNÍ KAPACITA: únor

2 625 1 150 m n. m.

84 %

CELKEM SJEZDOVEK:

leden

Jižní strana Schwemmalmu

březen

duben

květen

červen

červenec srpen září říjen listopad prosinec VAL GARDENA, KRONPLATZ NEBO OBEREGGEN JSOU JIHOTY ROLSKÉ LYŽAŘSKÉ ADRESY, KTERÉ SE TĚŠÍ VELKÉ OBLIBĚ NE JEN U ČESKÝCH TURISTŮ. MÍSTNÍ SI ALE O VÍKENDU RADĚJI VY 1 3 7 1 5 1 4 4 RAZÍ NA SCHWEMMALM NEBO DO MERANA 2000. JSOU MENŠÍ, LEVNĚJŠÍ A PROSTĚ DOMÁČTĚJŠÍ. A MOHOU BÝT I POKLIDNĚJŠÍ Meranské lázně ALTERNATIVOU PRO ZAHRANIČNÍ TURISTY, KTEŘÍ SI OD CVRKOTU Město Merano je z pohledu lyžaře zajímavé snad díky termálním lázním a restauracím – ve VELKÝCH CENTER RÁDI ODPOČINOU.

TEXT A FOTO: RADEK HOLUB

Na lyže z města Široké, jablečnými sady vystlané a nízko položené údolí, v němž leží největší jihotyrolská města Bolzano (260 m) a Merano (325 m), kupodivu mají i své lyžařské svahy. Přímo nad Meranem se rozkládá 40 km červených a modrých sjezdovek s pěti sedačkami, jednou kabinkou a visutou, nově rekonstruovanou přibližovací lanovkou z města.

I hlavní město provincie Bolzano má svůj domácí areál na hoře Rittner Horn a i tam stoupá přímo z města unikátní kabinková lanovka typu 3S. Sjezdovky na vrcholovém plató jsou ale jen krátké a mírné.

Údolí na konci světa Mnohem zajímavější je ostře zařezané údolí „na konci světa“ Ultental, stoupající z meranské kotliny nejprve hlubokou soutěskou (silnice šplhá po jejím jižním úbočí) a teprve až o něco povystoupá, údolí se trochu otevře – vynikne jeho členitost s drobnými zákoutími, tradičními malými osadami i s velkým množstvím samot. Nad obcí Kuppelwies pak vyrůstá areál Schwemmalm s 25 km pestrých sjezdovek, zpřístupněných ze dna údolí po jižním svahu kabinkou a krytou 4sedačkou.

Je to typický areál pro místní, kteří mohou využít i zvýhodněné ceny skipasu, ale mile překvapit dokáže i náhodného turistu – zvláště ve všední den s prázdnými sjezdovkami, mezi nimiž dominují vděčné, solidně prudké červené.

vší úctě ke zdejším starobylým kamenným doHlavní linie sjezdovek z vrcholu Mutegg mům a středomořskému rázu ulic s palmami (2 658 m) klesá severovýchodním směrem do a obzorem z třítisícových hřebenů Alp. mělké kotliny – nejprve ultraširokou, proměnTerme Merano jsou větší střední relaxační livě skloněnou tratí klesající přímo po spádlázně s vnitřními i venkovními bazény a různýnici, která se níže v nezměněné šíři zanořumi typy saun, které zaujmou hlavně nevšední, je do lesa. Nejspodnější patro tvoří dostatečjednoduchou architekturou kamene a skla od ně široký, ale velmi točitý průsek s rovinkami význačného Mattea Thuna. i klopenými zatáčkami. Zpět na vrchol je nutVelké je množství průhledů a všudypřítomné vystoupat třemi staršími, navazujícími sené prosklení (od vchodu do vnitřních bazénů, dačkami. matná skla mezi šatními skříňkami, částečně Po jižním, slunečném svahu stéká široká prosklené sauny a tepidária). Chladnou archia rychlá ranvej s častými zlomy a kompresemi, tektonickou kompozici rozveselují barevné prvobsloužená krytou 4sedačkou. Na jejím dojez- ky jako balóny a kruhy nad bazény. Termální du, kousek od stanice přibližovací kabinky, je komplex stojí přímo v centru Merana. domácká restaurace Schwemmalm, kde servíNejlepší pizzerií je zřejmě La Bruschetta v ulirují Almtris (specialita ze tří chodů na jednom ci Via Roma 144. Nedejte se zmást, je to jen talíři – lasagne, kolínka po ďábelsku, zeleninenápadný domek se zastřešenou terasou, ale nový knedlík) nebo vídeňský řízek „jako slovelmi oblíbené místo večeří místních v příjemní ucho“. ném prostředí (pizzy od 6 do 7,50 EUR), kde je Vrchol Mutegg je i pěknou vyhlídkou na radno si včas předem rezervovat stůl.

Dolomity (od Peitlerkofelu přes Schlern, Rosengarten až po Marmoladu), Brentu i Presanellu a také na jednu z přehrad údolí Ultental. Právě vodní díla přinesla do údolí ekonomický život, a tedy i lanovky a vleky.

Kuriozitou Schwemmalmu je i jeho sněhová jistota – orientace údolí a tvar okolního terénu totiž způsobují velmi silný návětrný srážkový efekt. Ze středomořských tlakových níží se tak často vysype nejvíce sněhu právě Almtris (lasagne, kolínka po ďábelsku a knedlík) v Ultentalu.

ATLAS GPS

1 101

597 m

MALÁ LUČIVNÁ MALÁ FATRA

JEDNOU VĚTOU: 1 400 METRŮ DLOUHÝ SJEZD S PŘEVÝŠENÍM PŘES 500 METRŮ, PRŮMĚRNÝM SKLONEM 39 % A MAXIMEM PŘES 80 % JE V PŘÍPADĚ DOBRÝCH SNĚHOVÝCH PODMÍNEK JEDNÍM Z NEJČERNĚJŠÍCH, JAKÝ MŮŽETE NA SLOVENSKU ZDOLAT. TEXT A FOTO: KRISTIAN HANKO Černou sjezdovku si můžete prohlédnout z příjezdové cesty, pokud přijíždíte směrem od Zázrivé. Z dálky ale určitě neuvěříte, že svah padající od vysílače z vrcholu Magurka má 500 m převýšení. Upřímně, i při cestě lanovkou vzhůru možná zapochybujete, jestli nejde o nějaký marketingový trik. A nejde.

Trať je v celé délce přehledná i dostatečně široká a lze si ji dobře prohlédnout při cestě lanovkou. Start je hned tak strmý jako zbytek celého sjezdu, žádnou odpočinkovou část nečekejte. Od vrcholu až k dojezdu se pěkně zapotíte. Horní partie je pocitově užší a narušena přítomností sloupů dvojsedačky. Trať

1100

se postupně trochu rozevírá a sloupy ustupují ke straně sjezdovky. Střední část je nepatrně mírnější, jedná se ale pouze o pár desítek metrů, po kterých přijde nejprudší pasáž sjezdu.

Za tímto úsekem se trať opět velmi nepatrně zmírní, načež opět kulminuje závěrečným padákem. Ten v levé části u lesa dosahuje svého maxima. Jelikož je ale toto místo mimo referenční trať a ne vždy je mechanicky upraveno, jeho hodnota není v grafu ani v tabulce zahrnuta. Poté už následuje jenom pohodový cílový dojezd k lanovce, který je ale poněkud nepříjemně úzký (i vzhledem k rychlosti, kterou na prudkém svahu můžete nabrat).

m n. m.

1040

ZEMĚ: SLOVENSKO

980 920 860 800 740 680 620 560 500

0m

150

300

450

600

750

900

1050

1200

1350

1500

504

CELKEM SJEZDOVEK: ZASNĚŽOVÁNÍ:

5

1

4

1

4

4

4

3

m n. m.

3,1 km 3,1 km

4

LOKALITA: MALÁ LUČIVNÁ (MALÁ FATRA) TRAŤ: ČERNÁ, Č. 1 ŠIKMÁ DÉLKA: 1 469 m NADMOŘSKÁ VÝŠKA: 499–1 030 M PŘEVÝŠENÍ: 531 m PRŮMĚRNÝ SKLON: 39,1 % / 21,3 ° MAXIMÁLNÍ SKLON: 82,0 % / 39,4 °

Sportcentrum Lučivná je mnohdy i samotnými Slováky zaměňováno za stejnojmenné středisko Lučivná v podhůří Nízkých Tater nedaleko města Svit. Ta ale na rozdíl od Malé Lučivné nenabízí sportovní sjezdy a je určena spíše pro začátečníky.

Malá Lučivná leží v Malé Fatře mezi obcemi Párnica a Zázrivá, 9 km od města Dolný Kubín a 30 km od města Martin. Je to lyžařský areál dvou tváří. Spodní část obsluhovaná lanovkou je určena především velmi vyspělým lyžařům s jednou z nejprudším černých ve střední Evropě.

Pokud jste zde poprvé, ani netušíte, že výše je ještě druhá část areálu, určená pro středně pokročilé lyžaře. Odtud je v případě příznivého počasí neopakovatelný výhled na Západné Tatry a Chočské pohoří. Do horních partií je třeba cca 300 metrů přebruslit od horní stanice lanovky po hřebeni Magurky.

Celkem se nabízí 3 km sjezdovek, z toho více než dva kilometry jsou zasněžovány (v nižších polohách). Rodiny s dětmi mají své zázemí u lyžařských vleků, sportovci jsou natěšeni na největší atrakci střediska – strmou černou s 500m převýšením, jejíž průměrný sklon se řadí mezi slovenskou elitu a převyšuje např. i Lomnické sedlo. Na rozdíl od něj však Malá Lučivná disponuje technickým sněhem a také mnohem lepší dostupností. Veškeré zázemí se nachází okolo údolní stanice lanovky a bufet je ještě u horních vleků. Žádný luxus nečekejte, nicméně příjemnou obsluhu i prostředí si v Lučivné užijete i tak. Ubytovací kapacity nabízí nedaleký hotel Smrečina, případně okolní obce.

LAGAZUOI ALTA BADIA JIŽNÍ TYROLSKO

SJEZDOVKA Z VYHLÍDKO VÉHO VRCHOLU LAGAZUOI DO ARMENTAROLY V ÚDOLÍ ALTA BADIA JE JEDNOU Z NEJDEL ŠÍCH A HLAVNĚ NEJROZTODIVNĚJŠÍCH TRATÍ V DOLOMITECH  ZEJMÉNA DÍKY PANORAMATŮM, SVÉ OPUŠTĚNOSTI A ATMOSFÉ ŘE VŮBEC JE DOST NEZAPOMENUTELNÝM ZÁŽITKEM.

2 778 1 324 m n. m.

1 454m

130 km 77 km

CELKEM SJEZDOVEK: ZASNĚŽOVÁNÍ:

12

15

11

3

4

8

4

1

1

LOKALITA: ALTA BADIA (JIŽNÍ TYROLSKO) TRAŤ: LAGAZUOI–ARMENTAROLA (ČERVENÁ) ŠIKMÁ DÉLKA: 7 294 m NADMOŘSKÁ VÝŠKA: 1 670–2 735 m PŘEVÝŠENÍ: 1 065 m PRŮMĚRNÝ SKLON: 14,85 % / 8,45 °

TEXT A FOTO: RADEK HOLUB Kdo si dá sjezdovku do Armentaroly, dokonale pochopí vztah Italů k lyžování – oblíbená trať je z velké části sjezdovou cestou s mnoha rovinkami, vede ale kouzelnou krajinou a v půli trasy čeká osluněná horská chata.

Skalní zub Lagazuoi (2 778 m) trčí nad sedlem Falzarego mezi Cortinou d´Ampezzo a La Villou v údolí Badia. Jedna z tratí se vrací zpět do sedla, druhá, 7 km dlouhá, ubíhá uzavřeným údolíčkem na úpatí horské skupiny Fanes do Armentaroly, kde končí propojená síť lanovek a tratí Alta Badie. Z Armentaroly se musí na Passo Falzarego vyjet taxi-busem, odtud opravdu visutě visutou lanovkou a nakonec po absolvování sjezdu ještě koňským spřežením.

Ačkoliv čistě lyžařsky trať příliš zajímavá není, pro romantické Italy je velkou atrakcí a jsou

Sjezd z Lagazuoi vede pustým údolím sevřeným z jedné strany hřebenem Lagazuoi a z druhé Tofanami a skupinou Fanes. Po úvodním krátkém, ale solidně červeném hangu se sklonem okolo 35 % následuje dlouhý ubíhající traverz. V polovině sjezdu přichází opět strmější, červená pasáž se serpentinou a dojezdem k horské chatě Scotoni s „povinnou“ zastávkou na její sluneční terase. To je ve skutečnosti hlavní důvod celého lyžařského podniku.

Od chaty pokračuje zhruba půlkilometrový, velmi svižný sjezd úzkým údolím s mohutným ledopádem po levé straně a poté rovinka s krátkým protisvahem k chatě Capanna Alpina, odkud se lze vrátit do Armentaroly taxíkem nebo ještě o kus sjet po cestě (sklon do 10 %) a nechat se táhnout koňským spřežením (2 EUR) až k silnici, odkud je to již jen dvě stě tři sta metrů k vleku.

m n. m.

0m

1200

2400

3600

4800

6000

7200

8400

9600

10800

12000

ZEMĚ: ITÁLIE

3000 2800 2600 2400 2200 2000 1800 1600 1400 1200 1000

ochotni si za její sjezd připlatit i vystát nemalou frontu. Za slunečného počasí se stojí už na taxi-bus (5 EUR) v Armentarole – nástup do neustále pendlujících minivanů a autobusů řídí „igráček“, zatímco čekající lyžaři jsou umístěni v ohradníku parkoviště. Neobvyklá není ani fronta na visutou kabinu stoupající bez jediné podpěry z Passo Falzarego na vrchol Lagazuoi.

Výhled z vrcholu je z řady těch velkolepých – od masivu Sorapis přes Monte Pelmo, Civettu, Marmoladu až po slunící se Tofanu di Rozes, nejbližší sousedku Lagazuoi. Kousek pod horní stanicí lanovky můžete navštívit i válečné „muzeum“ – vojenské stanoviště vytesané ve skále se střílnami (nízké stropy, tma), připomínající 1. světovou válku, kdy bylo několik nedalekých vrcholů podminováno a vyhozeno často i s nepřítelem do povětří.

SULDEN STOPY JIHOTYROLSKÝCH OSOBNOSTÍ MALÝ, HORSKOU SCENÉRIÍ ÚCHVATNÝ AREÁL NA ÚPATÍ ORTLERU, JEHOŽ HLAVNÍM TRUMFEM JE SNĚHOVÁ JISTOTA, PŮSOBÍ JAKO KONEC SVĚTA. KLID, HORSKÝ KLID. TENTO KONEC SVĚTA SI PRÁVĚ PRO JEHO SVATÝ KLID OBLÍBILY DVĚ JIHOTYROLSKÉ LEGENDY – REINHOLD MESSNER A GUSTAV THÖNI. Messnerův Yeti Nejviditelnější stopy v Suldenu (it. Solda) zanechává horolezecká ikona Reinhold Messner, který v dolní části střediska zřídil jedno ze svých muzeí, zde zasvěcené sněhu a ledu. Budova muzea z velké části umístěná pod zemí, čistě z betonu a skla, jako by připomínala ledovcovou trhlinu.

Sulden si Jihotyrolan Messner možná zamiloval z podobných důvodů jako Himálaj – je to horská pustina s arktickým klimatem a obrovskými, respekt budícími horami. Z Asie si do Suldenu dovezl jaky, které tu již patnáctým rokem chová. Jejich výběh se nachází hned v sousedství muzea. K jačí farmě přináleží i restaurace Yak & Yeti, nabízející – jak jinak – jačí pochoutky. Maso je zpracované po asijsku, tedy nejčastěji mleté, na drobné kousky a s množstvím zeleniny i koření. Vynikající je předkrm ravioli s mletým jačím masem a tomatovou omáčkou.

Hlavní atrakcí muzea ledu je exponát údajného Yetiho, ve skutečnosti medvěda tibetského, jehož stopy (zadní tlapy vkládá zčásti do stopy předních tlap) připomínají velikostí i tvarem lidské stopy. Podle expedice National Geographic a BBC z r. 2005 je počet kusů medvěda tibetského v jeho domovině již tak nízký, že je považován za vyhynulého.

Tichá legenda Gustav Thöni, miláček i českých lyžařů, se narodil v nedalekém Trafoi, kde vede rodinný hotel pod tamější sjezdovkou. Lyžařsky je Trafoi s jedinou hlavní modro-červenou tratí o poznání chudší než Sulden, přestože se areál le-

tos rozšířil o 4sedačkovou lanovku Belvedere, stoupající až do 2 400 m n. m. Nezřídka proto vyráží Thöni právě pod Ortler (it. Ortles), kde i hodně trénoval. Podle svých slov ale už lyžuje málo, „jen“ dva- až třikrát týdně. Návštěva Trafoi má kromě klidného lyžování a možnosti setkání s Thönim ještě jeden smysl – ze zdejších svahů je nejkrásnější výhled právě na mohutný, bezmála čtyřtisícový Ortler s tučnou ledovcovou čepicí.

V počátcích turismu na konci 19. století se tu pohyboval i pražský rodák Julius Payer, horolezec a polárník. Dnes je po něm pojmenována horská chata na trase tzv. normálního výstupu na vrchol Ortleru.

Vlídné jaro Hlavní lyžařský areál Madritsch, kam vede z horního okraje Suldenu visutá kabina, je v první polovině zimy z velké části ponořen do mrazivého stínu, v jarních měsících ale již skýtá dostatek slunce i stále kvalitní sníh. Z vrcholu Schöntaufspitze, kam stoupá pohodlná krytá 4sedačka, vedou hlavně členité červené sjezdovky se strmějšími hangy i mírnými přejezdy, níže pod chatou Madritschhütte se rozlévají mírné, carvingově široké modré dálnice.

Od úrovně horní stanice visuté kabiny klesá příjemně svižná červená trať, později přecházející v rovinku a pod mezistanicí v klikatou, černě značenou, ale nepříliš strmou cestu vracející se do střediska.

Lyžařská pustina pod Ortlerem působí pustě jen na první dojem, v útrobách barů bývá naopak velmi živo. Nejvíce to platí o aprés-ski baru bez pravidelné zavíračky s názvem Ilse,

TIPY NA LYŽAŘSKÉ BALÍČKY Vitalpinahotel Residence Paradies **** www.sporthotel-paradies.com Cena: 80–125 EUR za osobu a den vč. 3/4 penze Info a rezervace: info@sporthotel-paradies.com Residence Lechnerhof *** www.lechnerhof.it Cena: od 38 (2 os.) do 82 EUR (6 os.) za apartmán a den Info a rezervace: info@lechnerhof.it Suitehotel Gampen *** www.gampen.info Cena: 65–85 EUR za osobu a den s polopenzí Info a rezervace: info@gampen.info Residence St. Johann *** www.johann.it Pohodové zimní dny • 7 dní ubytování v apartmánu • skipas • sportwell v Mals/Malles • skibus Cena: od 336 EUR – 356 EUR na osobu Rezervace: www.suedtirol.info/stjohann_cs Residence Haus Peder ** www.haus-peder.com Cena: od 45 (2 os.) do 117 EUR (6 os.) za apartmán a den Info a rezervace: haus.peder@gmx.net

jehož oblíbenou specialitou je drink Handgranat (Red Bull, Tequilla, Jägermeister).

Pustinou není Sulden ani pro české lyžaře, protože snad není horské chaty nebo baru, aby tam nebyli milí slovenští gastarbajtři. (rh) Více informací najdete na: www.ortlergebiet.it

Překvapení pro děti

SLUNEČNÉ PREMIUM LYŽOVÁNÍ

V NASSFELDU ZIMA V NASSFELDU V POSLEDNÍCH LETECH UKÁZALA, ŽE SLUNEČNÉ JARNÍ LYŽOVÁNÍ JE JEDNOU Z NEJPŘÍJEMNĚJŠÍCH AKTIVIT NA HORÁCH, A TO S TÉMĚŘ ABSOLUTNÍ JISTOTOU SNĚHU. A ZDE NAVÍC S PODSTATNĚ VĚTŠÍM MNOŽSTVÍM SLUNEČNÍHO SVITU NEŽ NA SEVER OD ALP. Dopoledne jsou jarní sjezdovky v Nassfeldu pevné a ideální pro firnové lyžování, v poledne zvou chaty a restaurace na sjezdovkách na své gastronomické pochoutky a odpoledne je čas na relaxaci anebo zábavu s přáteli na slunečných terasách a v tématických barech, které ovládnou zdejší svahy od konce března 2011. Není snad lepší možnosti, jak oslavit příchod jara!

Největší slunečná terasa Alp V období od 26. března do 25. dubna 2011 se Nassfeld promění v největší slunečnou terasu

SKI HIT PREMIUM JARO (platí od 26. 3. do 25. 4. 2011) Cena zahrnuje: 3- až 7x nocleh od neděle do čtvrtka s 2- až 6denním TOPSKIpasem Cena: • ****hotel s polopenzí – od 256 EUR za osobu • ***hotel s polopenzí – od 242 EUR za osobu • penzion se snídaní – od 182 EUR za osobu • apartmán – od 155 EUR za osobu Rezervace: www.nassfeld.at/cz

Alp – překvapí vás bar senný, březový, italský a mnohé mnohé další. Tématické budou samozřejmě i veškeré nápoje a lahůdky na oběd, které budou tyto speciální jarní bary v Nassfeldu podávat. Ve stejném duchu budou i odpočívací lehátka jako houpací sítě, plážová křesílka, gauče a vrcholem bude nejdelší řetěz z lehátek na světě.

Tuto velkolepou oslavu slunce na sněhu doprovodí i mnohé akce: Ö3-Ice Cube Party (26. března), Almdudler Schlagerparty (5. dubna), Festa de Cuba (10. dubna) nebo lyžařská a plavecká módní přehlídka (16. dubna).

Staňte se prémiovým hostem Zveme vás na jarní lyžování, kdy se stanete naším prémiovým hostem. Všichni mají možnost využít prémiových balíčků a akcí za absolutně bezkonkurenční ceny.

Rezervací prémiového balíčku nejen ušetříte peníze, ale zároveň budete zváni na dobroty a drinky v tématických barech.

A s trochou štěstí můžete i vyhrát – nechte se překvapit!

Děti jsou v rámci akce Premium jaro (včetně Velikonoc) bezplatně zvané. A to na všechno. Po celou dobu akce Premium jaro neplatí děti do 8 let za nic: spí v pokoji rodičů zdarma (včetně stravování) a zdarma mají skipas, lyžařský výcvik nebo půjčení vybavení a navíc se ještě dočkají překvapení od velikonočního zajíčka.

V týdnu před Velikonocemi zavítá do Nassfeldu velikonoční zajíček osobně a přinese řadu překvapení a dokonce i výher. „Nice surprise" bude děti čekat každý den na jiném místě střediska. Jako odměnu za pečlivé hledání dostane každé dítě pytel čokoládových vajíček.

NASSFELD SPECIAL 4=3 (platí od 26. 3. do 25. 4. 2011) Cena zahrnuje: 4x nocleh od neděle do čtvrtka s 3denním TOPSKIpasem za cenu 3 nocí a 2denního skipasu Rezervace: www.nassfeld.at/cz

SKI HIT FOR KIDS (platí od 26. 3. do 25. 4. 2011) Děti do 8 let získají ubytování v pokoji s rodiči nebo prarodiči, TOPSKIpas, lyžařské vybavení (lyže nebo snowboard, boty, hůlky, helma) a lyžařský kurz zcela zdarma.

Podmínkou je rezervace balíčku Ski Hit rodiči nebo prarodiči.

Rezervace: www.nassfeld.at/cz

Nassfeld – informační kancelář Praha Přemyslovská 4 130 00 Praha 3 Tel: +420 222 220 997 Fax: +420 222 724 901 czech@nassfeld.at www.nassfeld.at/cz

ATLAS

NA JARNÍ LYŽOVAČKU

VLAKEM

spolucestujících. Nejvýhodnější jízdenkou pro cestu na Slovensko je zpáteční jízdenka City Star Slovensko – např. tři spolucestující zaplatí za obě cesty v lůžkovém voze 215,4 EUR (což v přibližném přepočtu vyjde okolo 1 795 Kč na osobu za obě cesty, včetně příplatků do lůžkového vozu). Kdo chce využívat při cestě po slovenských horách vlastní automobil, s chutí využije autovlak do Popradu. Ten převeze auto na speciálním vagóně a v pohodlí lůžkového vozu osádku tak, že může zažívat radost z manšestru na Solisku mezi prvními.

JARNÍ LYŽOVÁNÍ MÁ MNOHO TRADIČNÍCH PŘÍZNIVCŮ. PROHŘÁ Autovlakem na lyže do Karpat Neocenitelným pomocníkem při cestě na výTÉ JIŽNÍ SVAHY LÁKAJÍ K POŽITKÁŘSKÉMU SJEZDOVÁNÍ, DELŠÍ chod, třeba až do ukrajinských Karpat na skialpy, je autovlak do Košic. Ten bezpečně převeze DNY VYBÍZEJÍ K HŘEBENOVÝM PŘECHODŮM V BÍLÉM TICHU NA i s osádkou po této více než osm set kiloSKIALPECH A NA DOSTATEK SNĚHU NA KONCI ZIMY LÁKAJÍ NAŠE auto metrů dlouhé trase, což po silnici představuje celkem únavný přesun. Osádka lůžkového vozu NEJVÝŠE POLOŽENÉ LYŽAŘSKÉ AREÁLY. Na lyže lze do dvou hodin vlakem dojet do partnerských skiareálů Českých drah (kde navíc cestující ČD po předložení jízdenky obdrží do 27. března 10% slevu na jednodenní permanentku), ale také na východ do svérázných Karpat s neopakovatelnou atmosférou anebo na západ, do kolébky lyžování, do švýcarských Alp.

Do našich hor i na Slovensko V rámci projektu ČD Ski doporučují České dráhy výhodné spoje k cestě na lyže z Liberce do skiareálu Tanvaldský Špičák, z Hradce Králové do Trutnova a do Pece pod Sněžkou (kam však vlak nejede, ale na cestující ČD u vybraných vlaků čeká bezplatný skibus přímo do areálu SkiPec) a z Olomouce do Ostružné v Jeseníkách.

Z Bohumína, Českého Těšína a Třince lze vlakem dojet do Mostů u Jablunkova a z Plzně směrem na Železnou Rudu do nejoblíbenějšího šumavského lyžařského areálu Špičák.

Vysoké Tatry byly a jsou tradičním cílem českých lyžařů – partnerský skiareál Park Snow Štrbské Pleso se může pyšnit nejdelšími sezónami na Slovensku, kde se lyžuje na svazích Soliska až 184 dní v roce. I zde platí 10% sleva na jednodenní permanentku pro cestující ČD po předložení lůžkového nebo lehátkového příplatku z nočního vlaku s cílovou stanicí Poprad nebo Štrba. Především cesta přes noc v pohodlí lůžkového spoje EuroNight EN 444/445 umožní využít celý den k lyžování. Přeprava lyží v lůžkových vozech je zdarma, lyže musí být uloženy v třímístném oddíle při souhlasu

FOTO: PARK SNOW ŠTRBSKÉ PLESO

může již po osmé hodině ranní pokračovat dál autem ke sto kilometrů vzdálené ukrajinské hranici. Hned za „čárou“ láká ke zdolání na skialpech Ostrá hora nebo polonina Runa (Rovná) v sousedství Užanského národního parku nebo vzdálenější cíle (okolo 250 km) – jako jsou rozlehlé a opuštěné poloniny mezi Koločavou, Usť Čornou a Drahobratem nad Jasiňou.

Švýcarskem bez omezení Kdo si chce užít jarního lyžování v Alpách, z Prahy do Curychu může pohodlně dojet přes noc vlakem City Night Line CNL 458/459 s lůžkovými a lehátkovými vozy. Pokud si jízdenku i s lehátkem zakoupíte s předstihem v nabídce SparNight, zaplatí jeden cestující v čtyřmístném lehátkovém kupé pouze 59 EUR (cca 1 475 Kč) za jednu cestu. Lehátkový oddíl pro čtyři lyžaře nabízí dostatek prostoru na lyže i batohy.

Z Curychu do vzdálenějších cílů, třeba až pod Materhorn do Zermattu, se vyplatí cestovat na jízdenku Swiss Transfer Ticket. Tato jízdenka umožňuje cestu z Curychu do libovolného místa ve Švýcarsku a cestu zpět do Curychu na vlak do Prahy. Jízdenky Swiss Travel System nabízí navíc využít při cestování autobusy i lodě, velmi často lze využít i 50% slevy na jízdenky na lanovky, takže se ve Švýcarsku dostanete téměř kamkoliv. (Více na www.mojesvycarsko.com.)

www.cd.cz/cdski www.cd.cz/autovlak

ŠTRBSKÉ PLESO TOP LYŽIARSKE STREDISKO S VEĽMI DLHOU LYŽIARSKOU HISTÓRIOU V BLÍZKOSTI DRUHÉHO NAJVÄČŠIEHO JAZERA VO VYSOKÝCH TATRÁCH A VÝBORNÝMI PODMIENKAMI PRE ZIMNÉ ŠPORTY A VYSOKOHORSKÚ TURISTIKU. NÁVŠTEVNÍKOM STREDISKA JE K DISPOZÍCII 7,3 KM ZJAZDOVIEK, KTORÉ SÚ PRAVIDELNE UPRAVOVANÉ A TECHNICKY ZASNEŽOVANÉ, A 16 KM BEŽECKÝCH TRATÍ V RÁMCI CELÉHO ŠTRBSKÉHO PLESA. Reštaurácia Slalom Club Na Štrbskom Plese prebehla od apríla do novembra rekonštrukcia údolnej stanice bývalej lanovky na Solisko, ktorá kompletne zmenila svoju podobu aj účel. Už túto zimnú sezónu môžu všetci návštevníci strediska PARK SNOW Štrbské Pleso využiť služby veľkokapacitnej samoobslužnej reštaurácie Slalom Club priamo pod svahom Interski. Nová moderne zariadená reštaurácia s komfortnými boxami a veľkou terasou ponúka širokú paletu jedál vrátane vegetariánskych pokrmov. Kapacita reštaurácie je 130 miest a v prípade priaznivého počasia je k dispozícii ďalších 60 miest na terase.

možné sledovať pohyb a využitie skipasov na všetkých dopravných zariadeniach. Prehľadný graf poskytuje informácie koľko výškových metrov lyžiar v daný deň prekonal, koľko kilometrov bolo najazdených, koľko lanoviek a vlekov návštevník využil.

Od januára 2010 bola služba sprístupnená on-line na webovej stránke www.skiline.cc.

Táto webová stránka je dostupná v niekoľkých jazykových mutáciách. Stačí teda kliknúť, zaregistrovať sa a môžete napríklad sledovať, či sa nachádzate v TOP 100 s počtom prelyžovaných kilometrov.

Parkovanie a skibus Vysoké Tatry jazdia na jeden skipas S viacdňovým skipasom je možné lyžovať už aj Tatranskej Lomnici, ako aj menších strediskách v Starom Smokovci a Liptovskej Tepličke. Týmto sa stáva sen skutočnosťou a lyžiari v najmenších veľhorách sveta získavajú kvalitnú ponuku lyžovačky v rôznych lokalitách, na všetkých typoch trás, väčšom množstve km zjazdoviek a v lepších cenách ako tomu bolo v poslednej zimnej sezóne.

Štatistika prelyžovaných kilometrov v stredisku Vďaka najmodernejšej technike turniketového systému SKIDATA 370 a vzájomnému prepojeniu systémov v tatranských strediskách je

Pre návštevníkov strediska je k dispozícii bezplatné centrálne parkovisko s celkovou kapacitou 660 automobilov, odkiaľ v pravidelných 10 minútových intervaloch jazdí bezplatný skibus priamo do strediska.

Park K2 Nadšenci snowboardingu sa určite potešia parku K2 ktorý sa nachádza priamo na svahu Interski. Spodná „jibbová“ časť je postavená tak, aby bolo možné prekážky a jazdu parkom kombinovať a zároveň si udržať možnosť odjazdiť v línii 5 prekážok. Každá prekážka je postavená na vlastnej platforme a tým je park členitejší a ponúka možnosť pre kreatívnejšie jazdenie a využitie.

SKIPAS ZDARMA

Poplatok pre vstup do parku je spoplatnený sumou 7 EUR / deň a je to takzvaný parkový lístok. Tento lístok platí pri jazdení v parku a vyvážaní sa malou sedačkou na mostíky.

PARK SNOW CARD VEZMITE SI SVOJU DOVOLENKU DO VLASTNÝCH RÚK! Čím dlhšie u nás zostanete, tým lacnejšie lyžujete – celodenná lyžovačka v hlavnej sezóne pre dospelú osobu už od 14 ¼!

PARK SNOW Card je tzv. Gästekarte. Veľmi populárny produkt predovšetkým v Rakúsku sa dostáva na Slovensko a ako doslovný preklad z nemčiny hovorí, jedná sa o kartu hosťa. Kartu hosť získava automaticky, keď sa ubytuje v niektorom zo zmluvných ubytovacích zariadení vo Vysokých Tatrách.

S kartou hosť získava: • zľavu 20 % na 3-dňový skipas a až 30 % na 6-dňový skipas v strediskách PARK SNOW Štrbské Pleso, PARK SNOW Donovaly, VYSOKÉ TATRY – Tatranská Lomnica, VYSOKÉ TATRY – Starý Smokovec a Liptovská Teplička • zľavy v požičovniach lyžiarskeho výstroja, lyžiarskych školách, aquaparkoch, múzeách, jaskyniach a pod.

D´alšie zľavy a ostatné výhody: www.parksnow.sk

DO LYŽAŘSKÉHO AREÁLU ŠTRBSKÉ PLESO NAJDETE NA VYTRHÁVACÍ KARTĚ NA KONCI TOHOTO ČASOPISU!

ČTENÁŘI I PŘEDPLATITELÉ

1+1 ZDARMA

1 DEN

OBDOBÍ PLATNOSTI: 21. 3.20. 4. 2011

ATLAS

BYZNYS

UMĚLÝ SNÍH NEEXISTUJE 2. DÍL SYSTÉMY TECHNICKÉHO SNĚHU

TEXT A FOTO: ING. VÍT MOUDRÝ

V MINULÉM DÍLU SERIÁLU O HORSKÉM BYZNYSU JSEM VÁS SEZNÁMIL S TÍM, JAK VZNIKÁ SNĚHO VÁ VLOČKA A ŽE NEEXISTUJE UMĚLÝ SNÍH. ŽE TEN SNÍH, KTERÝ NEPADÁ Z NEBE, ALE VYRÁBÍ HO ZASNĚŽOVACÍ SYSTÉMY, JE TAKÉ PŘÍRODNÍ SNÍH, ALE VYROBENÝ TECHNICKOU CESTOU. A TENTO KRÁT BUDE ŘEČ PRÁVĚ O SYSTÉMECH, KTERÉ TENTO MALÝ ZÁZRAK UMÍ.

Při porovnání těchto dvou kanónů je výborně vidět rozdílné uložení trysek po obvodu kanónu i různé konstrukční řešení vnitřního ventilátoru. Ten se vysokým výkonem stará o rozprášení vodní spraše co nejvýš a nejdál. Všemi podobnými taji bojují výrobci zasněžovacích systémů o svého zákazníka.

Zasněžovací systémy prošly od objevení možnosti výroby technického sněhu předlouhou cestou vývoje. Jak již bylo řečeno v předchozím díle, přišlo se na to vlastně náhodou při zavlažování vinic. Ze zavlažovacích tyčí se při nečekaném a výrazném poklesu teploty začala valit místo vody sněhová spraš.

Proto i první zasněžovací systémy měly zejména v USA „tyčový charakter“.

A proto se dodnes takovým zasněžovacím, i když notně vylepšeným systémům, říká hovorově „sprchy“.

Jak to bylo kdysi I v naší republice se ještě za „komančů“ pár lyžařských areálů snažilo vyrábět technický sníh. Kupříkladu horský matador Luděk Borák k tomu používal na beskydské Soláni hasičskou hadici.

Když byl velký mráz, pral na sjezdovku hektolitry vody, která mu polozmrzlá vytvořila na napadaném sněhu ledovou desku. Ta ani při velkých výkyvech teplot hned tak neroztála.

Při menším mrazu dával na konec hasičské hadice takový půlkulatý rozpraš, který vytvářel vodní clonu, jež za letu mrzla. Sněhu se to mnohdy podobalo

pramálo, ale na rozdíl od okolních sjezdovek měl „něco“, na čem se lyžovat aspoň trochu dalo.

Na Šumavě na železnorudském Belvederu jedna z legend horského byznysu Václav Topol a na lipenském Kramolíně zase „Král Šumavy“ Milan Klápa také „vyráběli“ něco, co se vzdáleně podobalo technickému sněhu, a to na jakýchsi hybridech zavlažovacích systémů. Před konec rozprašovací hadice umístili vrtuli, která z proudu husté spraše vytvářela spraš jemnější. Tyto „kanóny“ měli i další provozovatelé tehdy hodně řídké lanové dopravy – říkalo se jim „Šumava“.

Největší majstrštyk se ale podařil klukům ze severočeské Telnice. Byli kdesi na zájezdu ve Francii a po nocích místo po barech lozili po sjezdovkách a pochrochtávali blahem u zde obvyklých vysokotlakých systémů. Nedalo jim to a odlitek jedné, asi ¾ m dlouhé koncovky prostě šlohli. Šlohli proto, aby ve výzkumáku, kde řada z nich pracovala, udělali v odlitku řez a zkusili vyrobit odlitky své.

Samozřejmě, že obr problém byl na hranicích. Kdyby se totiž na pašung tehdy přišlo, byl by to s určitostí kriminál. Starší

ročníky si jistě dobře pamatují na celní prohlášení, kde se musela zapsat i v kapitalistickém zahraničí zakoupená čokoláda. Natož sněhový kanón. Proto ještě ve Francii dali hlavy dohromady a ten díl prostě nějak šikovně zakomponovali do motoru autobusu jako jeho součást.

Celníci samozřejmě motor detailně prohlíželi – i tak se ze Západu tehdy běžně pašovaly nejrůznější věci. Řidič však byl připraven a řekl jim, že ta nezvyklá roura je vylepšením jejich garážmistra, který tak prý udělal z jeho motoru „turbo“. Musel ale udělat ještě díru do vejfuku, aby řevem to „turbo“ celníkům dokázal. Bylo to prozíravé – řev po nastartování je přesvědčil o garážmistrově genialitě a čmajznutý kanón tak provezli…

Pochopitelně všechno to bylo hodně nedokonalé, ale i zde se v době rudého temna ukázala v nejlepším světle česká hlava a šikovné české ručičky.

Nicméně ani v Evropě se zpočátku zasněžovacím systémům moc nevěřilo.

Každý spoléhal spíše na přírodní sníh.

Teprve časem počet areálů podporujících kvalitu a sněhovou stabilitu svých areálů technickým sněhem začal růst skoro geometrickou řadou.

V Evropě proto vývoj zasněžovacích systémů nabral raketové tempo. A i díky tomu se systémy vydaly dvěma cestami – podle použitých médií se dělí na vysokotlaké a nízkotlaké zasněžovací systémy.

Detailní pohled na netradiční a na pohled efektní řešení tryskových věnců různých průměrů u kanónu firmy GEMINI. Samozřejmě odlišné je i od ostatních výrobců řešení vnitřního výkonného ventilátoru.

Vvysokotlaký, nebo nízkotlaký?

V počátcích zasněžovacích systémů se vysokotlakým zařízením nazývaly sněhové kanóny, které pracovaly na principu směšování obou médií – vody a vzduchu. Ve směšovací komoře se tvořila směs vody a vzduchu a ta byla následně tlakem rozprašována nad sjezdové tratě. Zmrznutím směsi vznikal sníh.

U nízkotlakých systémů se používají sněhové kanóny s ventilátorem. Jsou to ty, které vidíte na sjezdových tratích patrně nejčastěji. Jsou kulaté a jsou umístěny přímo na sjezdovce nebo nad ní na otočných „věžích“. Pracují na principu rozprašování směsi voda-vzduch z nukleátoru a vody z prstenců trysek.

Tento prstenec má po obvodě nad sebou několik řad různě velkých trysek, které se zařazují ručně nebo automaticky do provozu podle toho, jak mrzne, jaká je relativní vlhkost vzduchu, jaká suchá a mokrá teplota.

S nástupem modernizovaných tyčových kanónů bere toto rozlišení malinko za své. Tyto tyče, kterým se také říká „sprchy“ (doslovný překlad je kopí), kombinují totiž vše, co se dosud využívalo. Tedy směšovací komory nebo nukleátorové a vodní trysky, přívod vody i elektrickou energii s kompresorem na kanónu nebo centrální přívod vody a vzduchu.

Část odborné veřejnosti nazývá tyto systémy pro odlišení jako „středotlaké“. Nicméně dnes slouží všechny názvy skutečně spíše pro rozlišení, protože nemají jiné opodstatnění. Všechny tyto systémy totiž využívají pro vodu i vzduch shodných tlaků.

Nízkotlaký zasněžovací systém Nízkotlaký systém využívá k výrobě technického sněhu – při potřebném množství a tlaku – vodu, v optimální teplotě 0,5 až 2 °C. Dále je zde potřebný příkon elektrické energie (cca 18 až 30 kW) a jako pomocné médium vzduch, který je kompresorem na kanónu stlačen na cca 6 až 10 barů. Ten vodní spraš pomocí zmíněného tlaku a ventilátoru rozptyluje do svého okolí.

Maximální tabulkový hodinový výkon těchto kanónů se pohybuje v závislosti na klimatických podmínkách v objemu v intervalu 30–100 m3. Reálná hodnota v našich klimatických podmínkách je však maximálně kolem 80 m3.

Výkonnost zasněžovacího systému je přitom dána objemem vyrobeného sněhu a jeho kvalitou.

Rozeznáváme standardní sněhové kanóny s ventilátorem neboli propelerové kanóny a tyčové kanóny. U obou skupin následně rozlišujeme kanóny

V posledních letech je možné vidět sněhové kanóny i ve věžovém provedení. Klasický kanón je na nich umístěn proto, aby délka cesty vločky k zemi byla co nejdelší a co nejlépe tak promrzla. Tím se klasické větrákové, propelerové kanóny vyrovnávají výšce tyčových kanónů.

mobilní a stacionární, pevně umístěné kanóny. Hmotnost kanónů se pohybuje od 300 do 800 kg.

Podobně rozdílná je i cena jednoho propelerového kanónu, a to od nějakých 350 tis. Kč až do téměř miliónu korun. U tyčových systémů se cena pohybuje od 40 do 200 tis. Kč za jeden kanón. Tyčové systémy ale mají proti propelerovým kanónům nižší výkon. Mobilní se vyrábí do výšky cca 6 m a pevně instalované až do výšek kolem 12 m.

Výhodou propelerových kanónů proti tyčovým je jejich výkon, u tyčových je zase výhodnější cena a většinou i delší cesta sněhové vločky k zemi. A ta je důležitá, protože čím je cesta vločky k zemi delší, tím lépe promrzne.

Tomuto kanónu jsme na veletrhu v Italském Bolzanu říkali Mobydick. Tento drobeček je schopný za minutu spolykat podle klimatických podmínek od 74 do 540 litrů vody.

Vysokotlaký zasněžovací systém Tento systém využívá pro provoz tlakovou vodu a stlačený vzduch. Voda a vzduch je přitom směšována v komoře vysokotlakého kanónu a tlakem následně expandována do okolí kanónu.

Vzduch se při rozpínání rychle ochladí a voda obsažená ve vzduchu vytváří zárodky krystalků sněhu. Na ně se postupně nabalují další kapičky vody a vytváří tak letem k zemi sněhovou vločku.

Dopravu těchto částic prostorem zajišťuje pouze tlak obou vstupních médií a u tyčových systémů i jejich výška.

Pomocným médiem lze přitom u některých kanónů nazvat potřebnou elektrickou energii.

Tabulkový výkon těchto systémů se pohybuje v intervalu 30–80 m3, při našich podmínkách kolem 60 m3. U tohoto systému se používá tlak vody v rozmezí 10 až 30 barů. Rozeznáváme přitom standardní vysokotlaké sněhové kanóny a i v této skupině kanóny tyčové. Ty jsou opět u obou skupin stabilní, pevně umístěné nebo mobilní.

Uvádět u tohoto systému cenu za jednotlivý kanón by nemělo správnou vypovídací schopnost. Výhodou může být používání pouze potrubím přivedené vody a vzduchu a tudíž úspora elektrické energie.

Nevýhodou potom zůstává další potrubí pro přívod tlakového vzduchu a většinou pod zemí (s ohledem na hluk) umístěnou a tudíž finančně náročnou kompresorovnu.

Tyto systémy se také nejvíce používají ve vyšších nadmořských výškách, kde je větší pravděpodobnost mrazivějšího prostředí. S ohledem na vyšší finanční náročnost a v tuzemsku generelně nižší hory se zde vysokotlaký systém prakticky nepoužívá.

ATLAS

BYZNYS

Pro zasněžování je potřeba mimo jiné voda. Hodně vody. Většina zasněžovacích systémů proto disponuje rezervoáry vody. Tento je kupříkladu z Lipna a v létě slouží jako příjemné koupaliště s písečnou pláží (vpravo). V rakouslém Kitzbühelu i v dalších lyžařských areálech můžete tyto nádrže vidět i v těch nejvyšších polohách. A například pro 900 kanónů v americkém Seven Springs ve státě Pensylvánie mají těchto nádrží neuvěřitelných 49.

Komplex zasněžovacích systémů Zasněžovací systémy ale nejsou jenom kanóny, tedy jenom to, co lyžař registruje u sjezdových tratí. Úplným základem je voda. Respektive její dostatek a co nejnižší teplota. Proto při bližším pohledu téměř vždy uvidíte v lyžařském areálu jedno nebo více jímacích míst, kde se voda zadržuje v nádržích pro potřeby zasněžování. Výhodou pro provozovatele je samozřejmě i vydatnost, dostatečná kapacita vodního zdroje – řeky, potoka, jezera či rybníka.

Hodně důležitá je i kvalita použité vody. Mýlil by se ten, který by usuzoval na větší výhodnost použití pitné vody.

Omyl. Ta je totiž její úpravou ochuzena o přirozené nukleátory, drobné mikroskopické částečky, obsažené ve vodě přírodní. A právě ty k výrobě technického sněhu hodně napomáhají.

Potom se tato voda pomocí výkonných čerpadel musí dostat do položených potrubí a následně do zasněžovacích kanónů. Ty se na systém připojují na přípojných místech, kam je kromě vody přivedena i elektřina. Hovoříme o v našich končinách většinově používaném nízkotlakém systému. A věřte mi, že jímání a rozvody vody potrubím je samostatná alchymie, která by sama o sobě vydala na jednu knižní publikaci.

Součástí komplexu zasněžovacího systému je většinou i obslužný objekt s čerpadly a volitelně třeba i s jímkou pro směšování vody s biologickým nukleátorem, např. SNOMAXem. Dále je součástí zasněžovacích systémů osvětlení kanónů (většinou se zasněžuje v noci při nižších teplotách), nejrůznější měřící systémy vlhkosti vzduchu, teploty vzduchu, počítačové centrum, řídící centrum atd. atd. Samozřejmě se vším souvisí i náročné stavební práce v horském prostředí.

Úspěch přitom může mít pouze ten, kdo dokonale odladí ještě před zahájením výstavby naprosto všechny zmíněné oblasti komplexu zasněžovacícho systému. Chyby se přitom odstraňují hodně těžko a většinou za cenu hodně vysokých finančních ztrát.

Výhody a nevýhody Výhoda nízkotlakého systému s použitím klasických ventilátorových, propelerových kulatých kanónů spočívá zejména v jeho vysokém výkonu a usměrnění proudu vyráběného sněhu celkem přesně na určené místo. Další výhodou je investiční úspora, protože systém nepotřebuje tlakový vzduch čili finančně náročnou kompresorovnu.

Jeho nevýhodou zůstává značná cena jednotlivých kanónů, obtížná manipulace s těžkými, někdy až téměř tunu vážícími kanóny a velký elektrický příkon sněhového kanónu mající za následek poměrně vysoké fixní náklady za energii. Při věžovém provedení i vysoké náklady na konstrukci věže a spojené stavební náklady.

Výhoda vysokotlakého systému je v poměrně velkém výkonu, snadné přemistitelnosti a manipulaci i na exponovaných prudkých svazích. Tu však v nevýhodách převažuje vysoká spotřeba vzduchu, vysoké investice na kompresorovnu a vysoká energetická náročnost provozu.

Oba zasněžovací systémy používají i tyčové kanony, jejichž výhodou jsou nižší pořizovací náklady, nízká energetická náročnost a poměrně slušná manipulace s tyčemi. Má však i nevýhody v nízkém objemu výroby sněhu a například ztrátám při výrobě sněhu, mimo jiné i kvůli vyššímu riziku odvanutí vyráběného sněhu větrem.

Trendy zasněžovacích systémů Ještě tak před 10 lety i na našem území spolu obchodně bojovalo kolem 20 firem prodávajících nejrůznější zasněžovací systémy. Dnes je toto pole všeobecnou globalizací mnohem unifikovanější a trh ovládá na pět nejvýznamnějších výrobců.

V začátcích výstavby zasněžovacích systémů se různé firmy předháněly, že jejich systém šetří odběr vody, jiný zase spotřebu elektrické energie a další, že je nejlevnější. A čeští horalé bouřlivě diskutovali a kouřilo se jim z kebulí, který ze zasněžovacích systémů si za nemalé peníze tedy pořídit.

Přítrž těmto diskuzím dal po pár letech zkušeností s provozem technického sněhu náčelník harrachovských lanových drah a jeden z největších specialistů tohoto oboru Milan Goč. Řekl památnou větu, a to že spotřeba elektřiny ani vody ho ve svém důsledku nezajímá, ale že ho zajímá pouze takový zasněžovací systém, který mu vyrobí co nejvíce technického sněhu v té největší kvalitě.

Ne, že by byl nešetrný k penězům, to by asi na svém postu dlouho nevydržel.

Ale velmi brzy se přišlo na to, že optimálně využít zasněžovací systém lze v našich klimatických podmínkách někdy takřka v pouhých pár dnech zimní sezóny. A na těchto pár dnech, kdy je možné dobře zasněžovat, mnohdy životně závisí osud celé jedné zimní sezóny. Osobně této větě říkám při debatách na horách „Gočova věta“.

Podobně jako „Zikova věta“ o autech hovoří o tom, že barva nejezdí…

Když se na přelomu století stávaly i v našich areálech populární tyčové kanóny, zdálo se, že je těm dražším, propelorovým, odzvoněno. Z tyčí totiž letí vločka k zemi delší dráhou než z klasického kanónu na zem a lépe tak promrzá. Také se tyto kanóny dají pořídit za mnohem nižší peníze.

Postupně se ale zjistilo, že i propelerové kanóny se dají vysadit na speciální, otočné, až 8 m vysoké konstrukce, kterým se začalo říkat věže. Odtud název věžové kanóny.

A i nadále jsou tak v popředí ventilátorové, klasické, kulaté propelerové kanóny, protože přeci jak bylo uvedeno výše v „Gočově větě“, rozhodující je výkon. A ten mají tyto kanóny nejvyšší.

K dnešním trendům však patří většinou kombinace obou druhů kanónů. Tyčových a propelerových. K dalším trendům našich hor patří v posledních letech i automatizace zasněžovacích systémů. Tu má patrně nejdál Skiareál na Černé hoře v Janských Lázních.

Spočívá v tom, že systém je napojen na četná čidla, která automaticky spouští prostřednictvím počítačů a instalovaných dokonalých programů podle klimatických podmínek vhodných pro zasněžování jednotlivé části zasněžovacího systému. To vše při optimálním použití kombinací trysek kanónů a tím i řízení optimálního výkonu systému. Natáčí kanóny i podle převládajícího větru tak, aby největší část vyrobeného sněhu zůstala kde je potřeba, tedy na sjezdové trati, místo sněžení třeba do lesa.

Automatickým systémem zasněžování je též hodně potlačen mnohdy chybující lidský faktor. A také nesmírně obtížná a těžká práce. Představte si sebe při minus patnácti, jak se v noci na skútru nejdříve hrabete od jednoho kanónu ke druhému a u nich se patláte bez rukavic ve vodě se zamrzlými tryskami. Vyhřívání tryskových prstenců a automatizace téhle rasovině hodně pomáhá.

Jasným trendem našeho středoevropského prostoru je i to, že ten, kdo nemá podporu svého byznysu v zasněžovacím systému, si může pomaloučku začít

Podobnou situaci můžete vidět před začátkem sezóny v Deštném v Orl. h. prakticky každou zimu. V přední části jsou připravené na lyžinách umístěné mobilní tyčové kanóny a podél sjezdové tratě jsou dobře viditelné již rozmístěné stacionární, pevné tyčové kanóny.

www.arecosnow.cz

$ # * # #+ "&, '

* "

* ! # " % #( )

SnĂ­h Ă­ ĹĄ ĹĄ y nejv y t i l a kv ! a h u l s b o ĂĄ h c u d o n d e J ! z o v o ! r y p h Ă˝ a k v c s i t ! ĂŠ a k k o s m r e o Ä? t / u a n n i A d a o t i h l a 0 v 0 k 2 1 h Ă­ n ! s k e Ĺ vĂŠdskĂĄ e s i m Ă­ d b e ĂĄ Ĺ&#x2122; t r s y V 5 0 1 ! e h Ă­ m n s e j Ă­ u ĹĄ Ĺž j Ä&#x203A; Ä&#x203A; n n s v Za Nejle

ATLAS

BYZNYS

balit kufry svého zatímního podnikání. Klimatické podmínky se totiž stále zhoršují. Teplotně a svými krutými výkyvy se stále častějším silným deštěm i několikrát za zimu. A lepší už to nebude. To pro změnu říkám já.

Není to zadarmo Na zasněžení kilometrové sjezdovky s průměrnou šířkou 70 m budete potřebovat cca 10 kanónů. Nejspíš kombinaci klasických propelerových a tyčových kanónů. Pro vaši představu jedním propelerovým kanónem zasněžíte při optimálních podmínkách pro technické zasněžování cca 150 m sjezdovky do 20 cm výšky čerstvého sněhu zhruba za jednu noc.

K investici za kanóny je ale třeba připočíst ještě objemnou jímací nádrž, obslužný objekt na řídicí kancelář a čerpadla, do nezámrzné hloubky položené rozvody vody speciálním potrubím, rozvodnu s jističi a ovládáním, kabelový rozvod elektřiny po celé trase zasněžování, přípojná místa a řadu dalších drobností. Toto vše se vám může vejít do 20 až 30 mil. Kč.

Ale nemusí. Stačí do všeho zapřáhnout dnešní trendy. Zejména nejmodernější nejvýkonnější kanóny a hodně finančně náročnou automatizaci. A rázem jste o další ranec peněz jinde. Když tak přijedete na našich horách do lyžařského areálu s podporou technického sněhu, hned si můžete v duchu říct, že tady museli finančně pěkně vykrvácet.

A budete mít pravdu.

Takže si můžete i přibližně spočítat vložené investice do zasněžovacích systémů našich největších top lyžařských areálů ve Špindlerově Mlýně a Janských Lázních. A že jsou to těžké stamilióny, si můžete být naprosto jisti. A že jsou to v rámci celých českých hor těžké miliardy, si můžete být také naprosto jisti.

„Veselá“ historka z nákupu Ještě před 10 až 12 lety jsem byl v naprosté názorové menšině, když jsem svým kolegům na horách radil konzultace s největšími odborníky technického zasněžování před zahájením vlastní investice. A za úplného blázna mě měli v případě, když jsem každému doporučoval si nechat udělat odborný projekt, nejlépe s několika možnými variantami této investice.

Tito horalé vycházeli z premisy, že kdo by vyhazoval prachy za nějaké škrabálky, když oni jsou na kopci tolik let.

Jednou jsme byli na největším a nejuznávanějším veletrhu horských technologií na světě. Jmenuje se Interalpin a hostí ho na jaře každé dva roky přenádherný rakouský Innsbruck.

Jdeme tak s již výše zmíněným Milanem Gočem veletrhem a najednou proti nám předseda jedné TJ, provozující pro jistotu nejmenované lyžařské středisko.

Hoâ[± ČÄ[äÜ íðßãfÛåìëf í Ùæéåf âؤ nóny. A jsou přitom proti jiným tak úžasně levné“. Koulí přitom na Milana očima a radostně se tetelí, že snad jeho, uznávaného odborníka, nachytali na švestkách. „A od které firmy?“ ptá se se zájmem Milan, že by mu snad přeci jenom něco z branže uniklo. „DEMAG,“ odtuší předseda TJ, utírá nadšením zpocené čelo a chce zmizet. „Počkej,“ volá za ním Milan, „řeknu ti k těm kanónům pár věcí a myslím, že si to určitě rozmyslíš.“ „Nemáme čas a nic nám neříkej. To by zas byla přednáška. Je to nejlevnější a takový nákup nám vedení jednoty proto určitě schválí.“ A v kvádrech navlečená delegace TJ mizí v uličkách veletrhu.

Dívám se s otázkou v očích na Milana. „Nechtějí poradit. Prosím. Zakrátko uvidí, co si to vlastně koupili,“ odtuší a kráčíme po svém.

Detail hlavice s tryskami tyčového zasněžovacího kanónu. Výhodou tyčových systémů je dráha vločky letící až z výšek kolem 12 m, čímž má vyšší šanci opravdu dobře promrznout. Nevýhodou těchto systémů je potom nižší objem vyráběného sněhu i ztráty způsobené zejména zanesení větrem. I proto se tyčové systémy nejvíce používají na velkých plochách, kde je ztráta zanesení větrem minimální.

Snem každého odborníka majícího na starost ve svém areálu zasněžovací techniku je mrazivé prostředí i v průběhu dne. Zasněžovací systémy tak mohou sloužit na plné pecky 24 hodin denně.

Byla to tehdy hodně velká blamáž.

Padly na to i milióny dotací z regionu, vzal se úvěr, zastavil se majetek, zasněžovací systém se většinovou svépomocí vlastních lopat a krumpáčů postavil a při prvních mrazivých dnech se dostavila na slavnostní uvedení do provozu delegace z kraje, okresu, městského úřadu, ČSTV, fotoaparátem cvakal redaktor okresních novin a předseda za bouřlivého potlesku přestřihl pásku a starosta spustil zasněžování.

Najednou potlesk začal ochabovat, až ustal do stejně mrazivého ticha.

Z trysek kanónů stříkaly proudy vody, sníh však nikde. Strojníci zmateně pobíhali a měnili trysky, tlak vody, dělali všechno možné, marně. Shromáždění bylo rozpuštěno, že se systém musí doladit.

Ale nedoladil se. Zkušení matadoři z TJ, kteří radu od Milana nepotřebovali, totiž zakoupili speciální kanóny, z kterých cáká z jemných trysek pod tlakem pouze a jenom voda. Milióny peněz nenávratně v čudu. Zkušeně totiž koupili speciální kanóny pro výrobu technického sněhu pro ledovce a nejvyšší části velehor. Ne pro plac s nadmořskou výškou 650 m n. m.

Někdy příště Právě jsme došli do finále dvoudílného seriálu o tajích přírodního a přírodního sněhu. Jen ten druhý je vyrobený s pomocí zasněžovací techniky. Odborníci nechť prominou více čtivou než technickou formu mého vyprávění a z toho pramenící drobné nepřesnosti. A čtenáři, kterým byla i tato forma stejně až moc technická, ať mi odpustí též.

Nešlo zajít do větších podrobností všech součástí zasněžovacích systémů.

Jenom zkrácená verze přednášek z prvního českého kongresu o technickém sněhu má několik desítek hustě psaných stránek. Kniha by se však dala napsat téměř o každé subsoučásti zasněžovacího systému.

Nešlo se zde ani blíže postavit k nejrůznějším detailům, jako kupříkladu proč se v areálech vyrábí na sjezdovkách ledové desky, blíže popsat biologický nukleátor, postoj ochránců přírody na zasněžování, snahy správců toků inkasovat obrovské peníze za použití vody atd. atd. Natož popsat detailněji celý komplex zasněžovacího systému a různé finty zasněžovačů. Snad někdy příště.

Zpracováno s částečným použitím texë ± àåÞ¥ Ä¥ ¿æ Ü⣠ĥ ¾æd± ÂæåÞéÜê „Technický sníh“, Železná Ruda 2001 Malý slovníček pojmů III Ċ ÑØêåg æíØÚo êðêëfä± soubor technických zařízení, která za příznivých klimatických podmínek umožňují řízenou výrobu technického sněhu Ċ ÅoñâæëãØâ êðêëfä± systém, kde je pro výrobu technického sněhu potřeba přívodu tlakové vody a elektrické energie Ċ ÍðêæâæëãØâ êðêëfä± systém, kde je pro výrobu technického sněhu potřeba přívodu tlakové vody a vzduchu Ċ Íg æíf çéæíÜÛÜåo± nízkotlaký ventilátorový, propelerový kulatý kanón, umístěný až na 8 m vysokých otočných konstrukcích, věžích

Věřím, že se ve zdraví mém i vašem setkáme na podzim 2011 u neméně krásného tématu horského byznysu, jakým jsou lanové dráhy nebo stroje na úpravu sjezdových tratí. Krásné jaro, ještě lepší léto a podzim natěšený na novou zimní sezónu přeje Vítek Moudrý.

Zasněžovací tyč FOLK – výkon za bezkonkurenční cenu!

Nový Folk má jediný cíl – být cenově dostupnou alternativou výkonného manuálního děla. Jeho konstrukce je tak jednoduchá, že těžko na něm hledat něco, co by se mohlo porouchat! ... Vyzkoušejte si ho!

Železničná 1095, 058 01 Poprad, Slovenská republika, www.snowstar.it, www.snowstar.sk, snowstar@snowstar.sk, Pro Slovensko +421 52 7721 649, +421 918 642 008, Pro Českou republiku +420 606 747 788, +420 608 904 000

U PROTINOŽCŮ ZAČNE HLAVNÍ ZIMNÍ SEZÓNA HORKÉ SLUNCE V EVROPĚ, ZIMNÍ TEPLOTY NA OPAČNÉM KONCI SVĚTA  ZIMA V AUSTRÁLII A NA NOVÉM ZÉLANDU ZAHÁJÍ NÁ STUP A ZIMNÍ SPORTOVCI ZAÚTOČÍ NA SJEZDOVKY. ZPRÁVA OD PROTINOŽCŮ.

Perisher Blue, Austrálie Perisher Blue v Novém Jižním Welsu je největší lyžařské středisko v Austrálii se 700 000 „skierdays“ (roční součet denních návštev ve středisku). Středisko leží 2,5 hodin jízdy autem od Canberry, resp. 5 hodin od Sydney, je tu 50 lanovek a vleků a 1 245 ha sjezdovek.

V Perisher Blue se během posledních let pracovalo na rozšíření plně automatického zasněžovacího systému TechnoAlpin. Projekt předpokládá několik fází výstavby; v první fázi bylo instalováno 36 plnoautomatických šachet a přípojných míst, 14 sněhových děl T60 na věži, dvě mobilní T60, dvě T60 na šestimetrovém rameni, 17 tyčí A30, jedna vysokotlaká tyč H3V, 618 m potrubí Alpinal a dvě chladící věže.

Výstavba zasněžovacích zařízení v Austrálii a na Novém Zélandu je pro TechnoAlpin vžy logisticky náročná, protože všechny součásti jsou dodávány z Evropy. „Dodávka zařízení TechnoAlpin byla vždy včas a bez problémů.

Všechny dodané komponenty byly dobře zabalené a dorazily neporušené a nepoškozené,” vysvětluje pan Michael Fearnside, provozní ředitel Perisher Blue Pty Limited.

S technickým provedením projektu je velmi spokojený: „Technická podpora od TechnoAlpinu byla fantastická – jak při efek-

tivním využívání času pro výstavbu, tak i během uvádění do provozu. Technický tým TechnoAlpinu předvedl hluboké znalosti výrobků své firmy”, tolik Fearnside.

Zařízení už úspěšně zahájilo provoz.

Fearnside komentuje začátek sezóny 2010: „Byl to neobvyklý začátek sezóny s omezenou možností výroby sněhu, zároveň s opožděným přírodním sněžením a časové úseky vhodné k výrobě technického sněhu se většinou vyznačovaly hraničními teplotami a vysokou vlhkostí.”

Sněhová děla TechnoAlpin bodovala i při uvedených povětrnostních podmínkách – hraničních teplotách a vysoké vlhkosti. „Především T60 v hraničních teplotách pracovaly velmi dobře. Jsme ohromeni a potěšeni výkonem zasněžovacích zařízení TechnoAlpinu: čím víc je používáme, tím více jsme jimi nadšeni,” potvrzuje Fearnside a dodává: „Abychom to shrnuli, dosud bylo partnerství s TechnoAlpinem na realizaci první fáze výstavby skvělé. Těšíme se na spolupráci s TechnoAlpinem na dalších fázích tohoto projektu a na budoucích potřebách zasněžování střediska Perisher Blue.” www.perisherblue.com.au

Mt. Hotham, Austrálie Mt. Hotham ve Viktoriánských Alpách na jihu australského kontinentu byl prvním zákazníkem TechnoAlpinu v Austrálii a na Novém Zélandu. Provozní ředitel Mt. Hotham Skiing Company Pty Ltd pan Len Dobell hovoří o svých pozitivních zkušenostech se zasněžovacími experty z Bolzana: „Hotham spolupracuje s TechnoAlpinem už devět let a zařízení prokázalo, že bezpečně a spolehlivě vytváří sníh za extrémních hraničních podmínek s vysokou vlhkostí. Pokud jsou podmínky k zasněžování dobré, zasněžovací zařízení jednoznačně pomáhá rychle pokrýt zdejší sjezdovky technickým sněhem vysoké kvality.”

Středisko se nachází v nadmořských výškách kolem 1 860 m, má 320 ha sjezdovek, z nichž 20 % je lehkých, 40 % středně těžkých a 40 % těžkých. V minulých měsících byl stávající zasněžovací systém významně rozšířen. „V Hothamu jsme instalovali během posledního léta dalších 27 sněhových děl pro zasněžení části střediska zvané Heavenly Valley. Znamenalo to zasíťování dalších čtyř kilometrů sjezdovek včetně pokládky potrubí a elektrických kabelů pro připojení

ventilátorových děl. Projekt zahrnoval montáž 10 ks M18 na věžích TechnoAlpin a 4 ks T60 rovněž na věžích TechnoAlpin. Ve středisku Hotham tak dnes máme celkem 54 ventilátorových děl TechnoAlpin,” dodává Dobell.

Podobně jako v Perisher Blue probíhala i v Mt. Hotham výstavba podle plánu. „Tento letní projekt zahrnoval přepravu technologie včetně potrubí z Bolzána v kontejnerech o rozměrech 15 x 40 stop. Logistická podpora TechnoAlpinu byla excelentní a zajistila, že zařízení bylo zavčas na místě, na čemž závisel časový harmonogram výstavby,” potvrzuje Dobell.

Dobell bilancuje první sezónu takto: „Zima se ukázala být skutečnou výzvou pro všechna australská střediska. V květnu přišla předčasná sněhová nadílka a byly dobré podmínky pro technické zasněžování. Naopak červen byl extrémně mírný s omezenými možnostmi k zasněžování a jen s ojedinělými sněhovými srážkami. Přesto jsme v Hothamu dokázali k 1. červenci zprovoznit tři lanovky a od 5. července to už bylo šest lanovek. Červencové počasí poskytlo řadu příležitostí k zasněžování a to spolu s vydatným přírodním sněžením umožnilo zprovoznit obě čtyřsedačky Keogh´s a Orchard. Včasné zprovoznění střediska bylo možné díky stávajícímu zasněžovacímu zařízení, rozšířenému minulé léto, díky nadílce přírodního sněhu a díky našim velkým zkušenostem s hospodařením se sněhem. Bylo nám potěšením, že pánové Georg Eisath a Thomas Peintner, prezident TechnoAlpinu a regionální obchodní zástupce pro Austrálii a Nový Zéland, mohli být svědky perfektního zasněžování v noci a nad ránem 3. července. Mohli tak pozorovat stávající a nové zařízení od TechnoAlpinu, pracující v Hothamu na plný výkon.“ Spolupráce mezi Mt. Hothamem a TechnoAlpinem bude pokračovat. „Vždy jsem věřil, že výběr zařízení TechnoAlpinu byla pro toto středisko správná volba a za posledních devět sezón se nestalo nic, co by mi mělo naznačovat cokoliv jiného,” shrnuje Dobell. www.hotham.com.au

Coronet Peak, Nový Zéland K nejoblíbenějším lyžařským destinacím na Novém Zélandu patří nesporně Coronet Peak se sjezdovkami o rozloze 280 ha a s jedinečným panorámatem. Lyžařské středisko se rozkládá v nadmořských výškách mezi 1 200 a 1 649 m, disponuje třemi lanovkami a čtyřmi vleky a sjezdovkami všech stupňů obtížnosti (20 % modrých, 45 % červených a 35 % černých). Je tu také U-rampa.

Vedení střediska investuje pravidelně do jeho rozšíření a modernizace, aby mohlo hostům nabídnout perfektní lyžařské vyžití. Po intenzivní stavební činnosti v jarních měsících slavnostně zahájila provoz nová centrální budova střediska a vysoce moderní zasněžovací zařízení TechnoAlpin.

Byla instalována sněhová děla M18 na věži, T60 na věži a tyče A30, přičemž ventilátorová děla jsou vybavena vyhříváním lopatek (jako ostatně všechna ventilátorová děla TechnoAlpin u protinožců od roku 2005).

Spolu s dříve instalovanými 58 plnoautomatickými děly TechnoAlpin je zde dnes v provozu 203 sněhových děl. Retenční kapacita se vybudováním nové vodní nádrže více než zdvojnásobila ze stávajících 80 tis. m3 na 175 tis. m3.

Novým zařízením lze nyní zasněžovat 100 % všech upravovaných sjezdovek. To zajistí na sjezdovkách špičkové sněhové poměry i přes obtížné klimatické podmínky (vysoká vlhkost až 90 %, rychlé změny počasí a vysoké rychlosti větru). Ředitel střediska Coronet Peak Hamish McCrostie nadšeně přitakává: „Výkon děl TA v okrajových teplotách byl evidentní ve chvíli, kdy byl schopen produkovat sníh při mokré teplotě -0,8 °C. Také jsme ráno vyráběli sníh při mokré teplotě + 4 °C a 15% vlhkosti. Měli jsme také dvě období se studeným jihovýchodním prouděním s ledovými mraky, které vytvářely jinovatku.

Vyhřívané lopatky ventilátoru u děl TechnoAlpin v těchto podmínkách prokázaly neocenitelné služby. Rozhodnutí instalovat a doplnit celý zasněžovací systém na plně automatický se bohatě vyplatilo díky ohromné sněhové pokrývce a také díky tomu, že tento systém skutečně pracuje sám, fantastické!“

Garantujeme sníh!

www.technoalpin.com

www.nzski.com be social:

ATLAS

CO JE TO TEN

GÉNÉPI

TEXT: JANA VLKOVÁ

LIKÉR, BEZ NĚHOŽ SE V SAVOJSKU NIC NEOBEJDE. NUTNÁ VÝBAVA KAŽDÉHO LY ŽAŘSKÉHO INSTRUKTORA A POVINNÝ DIGESTIV. OZNAČENÍ LIKÉR TROCHU ODRA ZUJE A LEPŠÍ TO NENÍ ANI S PŘIROVNÁNÍM K NAŠÍ BECHEROVCE. Génépi má podobnou chuť jako naše karlovarská meducína, ale je jaksi přímočařejší, protože je tvořen jen jedinou rostlinou a je méně sladký. Podstatou likéru je macerovaný pelyněk, rostlina z „čeledi hvězdnicovitých“. Houževnatá bylina se žlutými kvítky roste většinou v nadmořských výškách nad 2 000 metrů a to ji nejspíš chrání před vyhubením. Je třeba si pro ni vylézt a pak respektovat nařízení pro její sběr. Překvapivě se jedná o seriózní právní rámec, který mívá formu regionální vyhlášky.

Vše je logické: neničit kořeny, stříhat nůžkami nebo řezat nožem, netrhat více než sto snítek a vždycky nechat v trsu pár kvetoucích rostlinek. Pro ty, kdo by se chtěli v taxonech génépi vyznat, se otevírá široké pole. Je jich několik druhů a jejich triviální názvy jsou komické a matoucí.

Pro konzumenty můžeme uvést, že se jedná o rostliny podobné pelyňku, z něhož se dělával absinth. Příbuznost je blízká, protože ten správný génépi obsahuje stejný halucinogenní thujon, i když v podstatně nižším množství. Domácí recepis na likér je jednoduchý. Čtyřicet dní, čtyřicet snítek a stejný počet kostek cukru do litru šňapsu. Moderní gastronomie používá stonky rostlin do zmrzliny, do sýra i k lecjakým dalším chuťovým ozvláštněním.

TEXT: JANA VLKOVÁ

TARTIFLETTE OBYČEJNÁ SOLIDNOST JÍDLO Z NIŽŠÍCH PATER GASTRO NOMICKÉHO OLYMPU POTŘEBUJE PATŘIČNÉ KULISY, ABY SE MOHLY PROJEVIT VŠECHNY JEHO VYNI KAJÍCÍ ASPEKTY. TARTIFLETTE SE V PODSTATĚ PŘIPRAVUJE ZE ZBYTKŮ.

Na kolečka nakrájené brambory se prokládají na kostičky nakrájenou slaninou, případně cibulí. Navrch patří sýr. To je všechno. Tento primitivní základ lze vylepšit smetanou. Ale to celé jídlo je o tom sýru, bez něhož by vznikly „francouzské brambory jako ze školní jídelny“. Používá se reblochon. Klade se na plátky pokrájen nahoru a v průběhu pečení se zvolna roztéká do nižších vrstev. Svou roli hraje nenapodobitelné aroma i krémovitá konzistence sýra, ale také to, jakým způsobem se tartiflette servíruje.

V restauracích jej obvykle dostanete zapečený v malých kameninových nebo smaltovaných pekáčcích. I v podniku třeba jen průměrné kvality vám ho většinou přinesou na stůl tak, že se ještě škvíří. Vůně sýra a slaniny, kterou strhává hojná pára stoupající vzhůru, dráždí chuťové buňky tak nekompromisně, že málokdo si při první konzumaci nepopálí jazyk. Není jídla, které by dodalo na lyžích rychleji a lépe síly.

TEXT: JANA VLKOVÁ

NESNESITELNÁ LEHKOST BYTÍ V LYON, KDYSI LUGDUNUM, ZASLUHUJE MALOU ZAJÍŽĎKU, I KDYŽ NENÍ NA OPTIMALIZOVANÝCH TRASÁCH DO NEBO Z FRANCOUZ SKÝCH ALP. Lyon je město tak bohaté na památky, příběhy i hospody, že stojí za to naplánovat si cestu tak, abyste tam strávili celý den. Dostanete darem vlastně další, úplně jinou dovolenou.

Město je veliké, ale při krátkém pobytu musí stačit prohlédnout si jenom pahorek Fourvière.

Tam je esence města. Na vrcholku stojí bazilika.

Stala se symbolem Lyonu, ačkoli její historie je relativně velmi krátká. Neogotická stavba byla postavena na sklonku 19. století na místě, kde bývalo mnohem dříve fórum římského města Lugdunum. Stavba trpí všemi slabostmi nápodoby čehosi starého a vznešeného, ale z prostranství před ní je překrásný výhled na celé město. Vidíme smyčky řek Saony a Rhôny, které se slévají do sebe, staré město i moderní architektonická díla, jako je výšková administra-

tivní budova „Tužka“ nebo dostavba opery od Jeana Nouvela. U zábradlí na terase si můžete vybrat, kam dál.

Doporučená cesta vede pěšky dolů. Pár kroků pod vámi jsou vykopávky antického divadla a odeonu. Hudební klub, jak lze odeon v porovnání s velkým divadlem vnímat, byl prý vystavěn z nejvzácnějších kamenů dostupných v tehdejším impériu. Výčet těch nejcennějších surovin dává představu, jak velmi bylo město důležité: zelený porfyr z Řecka, červený porfyr, růžová žula a žlutý mramor z Afriky a fialový a červený mramor z Turecka. Revoluční hordy většinu rozebraly k recyklaci na činžovní domy.

Pak se dostanete do míst, kde se budete cítit trochu jako na Malé Straně v Praze. Správně. Tady se filmovala Nesnesitelná lehkost bytí.

LYONU

Uličky klesající po úbočí vás dovedou před katedrálu Saint-Jean. Podle monumentální gotické stavby, jejíž základy jsou ve stylu románském, se jmenuje celá čtvrť. Je to úchvatné místo. Tady můžete také prozkoumávat další pilíř lyonské historie. O zdejší výrobě hedvábí byly napsány celé knihy. Je to velmi zajímavý technický i společenský fenomén.

Za krátkého pobytu možná zvládnete prozkoumat některé z traboulé (převod do češtiny není možný). Byly to zkrátka průchody mezi domy, které sloužily k přenášení štůčků látek, aby se nezacákaly. Jsou všude na starém městě a kam se na ně hrabou Foglarova Stínadla.

Dnes funguje web, kde si můžete stáhnout plány tras včetně stručných popisů.

A pak jsou tu ještě speciální hospody zvané bouchon. Žádná vysoká pohledová gastronomie. Jsou to skutečné hospody s interiérem ve stylu retro a stejným jídelníčkem. Vlastně i velmi podobným jako u nás – uzeniny, dušená masa, jitrnice, jelita, koblihy, …

APUL NEWS

Asociace profesionálních učitelů lyžování a lyžařských škol (APUL)

INTERSKI 2011 ST. ANTON AM ARLBERG ČTYŘI ROKY OD POSLEDNÍHO KONGRESU V KOREJI UBĚHLY JAKO VODA A MY SE OPĚT VE ŠPINDLU SKLÁDA LI DO AUTA A VYRÁŽELI NASBÍRAT NOVÉ INFORMACE ZE SVĚTA SNOWSPORTS. CESTA DO KOREJI TRVÁ I S ODBA VENÍM NA LETIŠTI JEN O HODINU DÉLE NEŽ AUTEM DO ST. ANTONU, TAKŽE KONGRESOVÁ ATMOSFÉRA BYLA OD ZAČÁTKU NA STEJNÉ VLNĚ JAKO V ROCE 2007.

Interski sdružuje v každé zemi tři tzv. pracovní okruhy, tedy profesionální, amatérský neboli spolkový a školství, které spolu do určité míry kooperují, vyměňují si názory a hledají společnou cestu na poli výuky lyžování. Alespoň tak tomu v převážné skupině zemí je. Jednou za čtyři roky pak organizace Interski International pořádá kongres, trvající většinou týden, kde se jednotlivé země prezentují svými národními výukovými plány, vyměňují si informace i kontakty, publikace i DVD a hledají, co je na přístupech ostatních zemí dobré a šlo by případně nějak zhodnotit a využít v přístupu vlastním.

Program kongresu je nabitý, začíná v 8.30 meetingem vedoucích výpravy a hned od 9 hodin se všichni perou o volná místa v přednáškových sálech, kde začínají teoretické prezentace tzv. Workshopů, které pak jednotlivé země od 10.30 do 14.00 představují v praxi na sněhu. Interski neznamená jen lyže, můžete navštívit i workshopy snowboardové, telemarkové, freestylové, zaměřené na výuku dětí a v neposlední řadě i programy o lyžování tělesně postižených. Teoretický program na kongresu znovu pokračuje od 16.30 tzv. „key lectures”, tedy velkými klíčovými přednáškami. Večer pak většinou některá ze zúčastněných zemí pořádá národní party nebo se všichni scházejí v útulných apre-ski barech v centru St. Antonu a vyměňují si informace o workshopech, které nestihli.

Kromě toho se téměř každý den večer koná tzv. demo show, kde jednotlivé země představují své pojetí techniky lyžování, ale i snowboardingu, freestylu či telemarku v synchronních jízdách za podpory hudby a světelných efektů. Při demojízdách, ale i na celém kongresu Interski 2011 reprezentovali Českou republiku lektoři Asociace profesionálních učitelů lyžování, jako představitelé profesionálního okruhu Interski ČR, a vy si nyní můžete přečíst něco z jejich postřehů a vcítit se tak alespoň na chvíli do nepopsatelné atmosféry takového setkání instruktorů snowsports.

Na shledanou za čtyři roky v Argentině…

Text a foto: Ondřej Novák, vedoucí vzdělávání APUL

GENERÁLNÍ PARTNER APUL:

PARTNEŘI APUL:

APUL NEWS

Nový koncept paralelního oblouku (Japonsko) Jiří Nohejl Letos je tomu právě 100 let, co major Theodor Edler von Lerch představil v Japonsku ve vesnici zvané Takada-cho v provincii Niigata lyžování. Netrvalo dlouho a lyžování se stalo velmi populárním sportem. Mezi roky 1980 a 1990 došlo k obrovskému nárůstu popularity lyžování a v té době bylo Japonsko odběratelem více než jedné třetiny světové produkce lyží a bot a počet lyžařských středisek se počítal až na 700.

Japonské lyžování těžilo původně z rakouské tradice, ale vzhledem k vlivu místní kultury a snaze o perfektní provedení začalo být lyžování považováno za sport soustředící se na techniku a dovednosti. V poslední době dochází k poklesu zájmu o lyžování u domácího obyvatelstva, ale na druhé straně, díky stále se šířícím informacím o nejlepším prašanu na světě, se Japonsko stává velmi žádanou destinací lyžařské turistiky.

Z těchto důvodů rozvíjí japonská výuka lyžování nový přístup založený na snaze zpřístupnit lyžování lidem všech věkových kategorií a schopností tak, aby byli schopni užívat si zimních sportů a rekreace jednoduchým a bezpečným způsobem. Nový koncept, který japonská delegace představila na kongresu Interski v St. Antonu, nese název „hybrid skiing“.

Základní myšlenka tohoto přístupu spočívá ve snaze plně využít výhody gravitační síly tak, abychom současně vynaložili jen minimum svalové energie. Tato nová filozofie lyžování staví na využití přirozené hmotnosti a pohybech koncentrovaných v základní ose těla, což činí dle prof. Shoji Ichino lyžování účinné a efektivní. Ze vzájemného působení gravitační síly (přírodní energie) a pohybů těla (lidské energie) vzniká celkový lyžařský výkon. Využití takových pohybů vytváří základ pro spolupráci tří K při lyžování: „Kenko (zdraví), Kando (emoce) a Kansha (porozumění)“.

Koncepce „hybrid skiing“ je založená na syntéze výkonu, zdraví a radosti při Tani-Mawari, což v japonštině znamená sjíždění. Takové syntézy můžeme dosáhnout při správném využití přenosu hmotnosti v kombinaci s kontrolou rovnováhy pomocí rozdělení těla na dvě osy. Zatímco na starých a dlouhých lyžích bylo jednoduché udržet rovnováhu, ale zato složité ovládání, na nových kratších lyžích je ovládání o mnoho jednodušší a těžiště problému se posouvá směrem k udržení rovnováhy.

Japonští kolegové věří, že tento nový princip založený na přirozenějších pohybech způsobujících zatáčení ulehčí práci japonským instruktorům, kteří se musí vyrovnávat se změnou kulturního prostředí japonského lyžování, kdy z technicky a dovednostně orientovaného sportu se lyžování stává pouhou zábavou, které se japonská veřejnost věnuje třeba i pouze jednou za život.

ČLENSKÉ LYŽAŘSKÉ ŠKOLY APUL PRO SEZÓNU 2010/11

Taekwondo skiing (Jižní Korea) Jan Brumlich Teoretická část korejského workshopu byla zahájena krátkým a obecným představením Koreje, jejích národních dějin a svébytné kultury a sociálních vazeb uvnitř společnosti. Historie výuky zimních sportů je v této zemi poměrně krátká, ale o to dynamičtější rozvoj prožívá v několika posledních letech. Zimní sporty se zde stávají stále populárnější a do lyžařských škol přichází lidé všech věkových skupin a všech společenských vrstev.

Celý sportovní vzdělávací program v rámci Koreje vychází ze základního předpokladu rozdělení populace do věkových skupin. Každá věková skupina pak má jasně dané charakteristiky a vlastnosti, díky kterým je možno definovat optimální program výuky pro daný věk a druh sportu.

KSIA (Korean Snowsport Instructors Association) proto vyvinula specifický program pro každou věkovou skupinu. A to nejen pro děti, mládež a dospělé, ale například i pro osoby v důchodovém věku. Podle Korejců se díky rozvoji medicíny a rostoucí délce života zvyšuje délka důchodového věku a právě i tato skupina má tedy ve snowsport metodice místo.

Dalším důležitým specifikem korejského zimního prostředí je vliv velmi nízké teploty (průměr kolem -20 °C), vysoké vlhkosti a častých silných větrů na kvalitu sněhové pokrývky v horách. Svahy středisek jsou tak pokryty extrémně tvrdou, ve většině případů i silně zledovatělou vrstvou sněhu. Podle korejských prezentujících pak z těchto důvodů jezdí mnoho lyžařů ve velice pevném až rigidním postoji s vysokou mírou zahranění lyží a preferují pomalejší rychlosti a kratší rádiusy oblouků před rychlou jízdou v dlouhých obloucích.

Většina korejských lyžařů přichází do kontaktu se zimními sporty již během základních a středních škol, na kterých funguje propracovaný systém ski-kempů a mimoškolních aktivit. Tyto kempy jsou však velice krátké (2–3 dny), a proto jejich hlavním cílem je, aby si děti odnesly pozitivní zkušenost, která v nich vyvolá zájem o zimní sporty. Pro vysokoškoláky nabízí lyžařské kursy velké procento univerzit.

V dospělém věku nastupují organizované kluby, v nichž se stýkají lidé s podobnými zájmy a které organizují sportovní akce pro své členy jako skupinovou záležitost. Jak již bylo předesláno, velké procento zaujímají lidé v důchodovém věku. Ti mají stále větší očekávání od života v důchodu, a tak se zimní sporty i pro ně stávají nedílnou součástí jejich zábavy během zimy.

Metodika je v podání KSIA velice „lokalizovaná“ a výrazně využívá a implementuje tradiční korejské aktivity, jako je například Taekwondo a mnoho dalších. Pro klienty je tak jednodušší představení si konkrétního pohybu nebo sledu pohybů nutných pro daný úkol nebo cíl.

Během praktického workshopu na sněhu byly korejským demoteamem prezentovány tzv. „technické jízdy“, které slouží jako zkouškové pro nejvyšší stupeň instruktorského vzdělání. Společným znakem všech 6 ukázek byly kromě vynikajícího provedení zejména veliký rozsah pohybů a z toho plynoucí velká míra zahranění obou lyží, vysoká dynamika jízdy a na druhé straně ladnost a lehkost všech pohybů.

více čtěte:

SKI & BOARD SCHOOL

www.snow.cz/clanek/1325

7%

CK Conti max. 1 000 KÄ? na osobu/zĂĄjezd (vztahuje se na autokarovĂŠ zĂĄjezdy a pobyty na 7 nocĂ­) JindĹ&#x2122;iĹĄskĂĄ 30, 110 00 Praha 1, www.ckconti.cz

Fun Sport servis lyŞí a snb Masarykovo nĂĄm. 581, Hradec KrĂĄlovĂŠ JindĹ&#x2122;iĹĄskĂĄ 273, Pardubice www.funsport.cz

20 %

Rock Point v sĂ­ti obchodĹŻ Rock Point www.rockpoint.cz

20 %

Skicentrum Hranice servis a pĹŻjÄ?ovna lyŞí, snb, bÄ&#x203A;Ĺžek a Ä?lunĹŻ TĹ&#x2122;Ă­da Ä&#x152;SA 546, Hranice www.skicentrumhranice.cz

10%

SPORTOVNĂ? OBCHODY 25â&#x20AC;&#x201C;15 %

10 %

SKIER.CZ sleva se nevztahuje na jiĹž zlevnÄ&#x203A;nĂŠ zboŞí a lze ji uplatnit pouze na prodejnÄ&#x203A; v Praze (sleva 25 % platĂ­ pouze na zĂĄvodnĂ­ lyĹže FIS, 15% na vĹĄe) HrubĂŠho 10, Praha 8 www.skier.cz

20 %

headskitest@email.cz

Sport 04 Scott zimní zboŞí SCOTT Dlouhå 614/10, Praha 1 www.scottsports.cz

Smart Travel max. 500 kÄ?

BlatenskĂĄ 111, Chomutov www.smarttravel.cz

20 %

15 %

5%

www.skicentrumeden.cz

5%

CK JuhĂĄsz sleva ze zĂĄkladnĂ­ ceny pro kaĹždou osobu na cest. smlouvÄ&#x203A; Masarykova 1323, 73514 OrlovĂĄ - LutynÄ&#x203A; www.juhasz.cz

PĹŽJÄ&#x152;OVNY A SERVISY 100 % Levnelyze.cz testovacĂ­ centrum znaÄ?ek Dynastar a Rossignol; pĹŻjÄ?enĂ­ lyŞí na 3 hodiny v testcentru SNOW Harrachov 535, Harrachov-RýŞoviĹĄtÄ&#x203A; www.levnelyze.cz

50 %

Sherpa Rental Testcentrum Nordica sleva na 2 hodinovou vĂ˝pĹŻjÄ?ku v Sherpa Rental Testcentru Nordica MalĂĄ MorĂĄvka-Karlov, PradÄ&#x203A;d, tel.: 774 676 866

25 %

PĹŻjÄ?ovna lyŞí SKI COOLNA sleva na jednodennĂ­ zapĹŻjÄ?enĂ­ libovolnĂŠho kompletu (carving, snowblade, shorties, snowboard) ParkoviĹĄtÄ&#x203A; KaskĂĄdy, Ĺ piÄ?ĂĄk na Ĺ umavÄ&#x203A; tel.: 604 641 817

21 %

Sportmax JesenĂ­k platĂ­ na velkĂ˝ servis lyŞí Karla Ä&#x152;apka (naproti kinu), JesenĂ­k sportmax.jesenik.com

HEAD ski TEST hornĂ­ stanice lanovky SvatĂ˝ Petr â&#x20AC;&#x201C; Ĺ pindlerĹŻv MlĂ˝n

Skicentrum Eden sleva na servis lyŞí a snb na poÄ?kĂĄnĂ­ VladivostockĂĄ 2, 100 00 Praha 10

15 %

Hartman Sport servis lyŞí, snb a bÄ&#x203A;Ĺžek (100% sleva na prvnĂ­ servis u nĂĄs zakoupenĂ˝ch lyŞí a snb) PoupÄ&#x203A;tova 4, Olomouc www.hartmansport.cz

15 %

Špalekski testcentrum Lusti, sleva na servis lyŞí a snb na automatu Reichmann (první servis zdarma na lyŞe a snb zakoupenÊ u nås) Lichå 38, Praha 4-Cholupice www.spalekski.cz

15â&#x20AC;&#x201C;5 %

Ski BartoĹ&#x2C6; Sports 15 % na pĹŻjÄ?ovnu, 10 % na servis, 5 % na koupi zboŞí Maroldova 1, DÄ&#x203A;Ä?Ă­n 1 www.skibarton.cz

10 %

Namche skialpovĂĄ pĹŻjÄ?ovna, servis a kurzy Heydukova 1589/6, Praha 8-Palmovka www.namche.cz

10 %

Skicentrum Brno J. BabĂĄka 9, Brno-KrĂĄlovo Pole tel: 541245853 www.skicentrum-brno.cz

7%

Adventure - Rent specialistĂŠ na zimnĂ­ karavanink, pĹŻjÄ?ovna, sleva na pĹŻjÄ?enĂ­ vozu na min. 5 dnĹŻ

Ä&#x152;eskĂ˝ RĂĄj Outdoor Sports sleva platĂ­ v kamennĂŠ prodejnÄ&#x203A; i v e-shopu Nerudova 616, MladĂĄ Boleslav Tel.: 326 723 384, mobil: 777 838 626 www.ceskyraj.com

15 %

Ski Sport DrahorĂĄd sleva na nĂĄkup lyĹžaĹ&#x2122;skĂŠho zboŞí Habrmanova 166, Hradec KrĂĄlovĂŠ

David AndÄ&#x203A;l - Sportservis pĹ&#x2122;i nĂĄkupu nad 3 000 KÄ? Ĺ˝erotĂ­nova 1321, VsetĂ­n

10 %

GM Sport bazar, pĹŻjÄ?ovna, servis LazeckĂĄ 115, Olomouc www.gmsport.cz

10 %

Ultrasport Praha 1, KlimentskĂĄ 34, tel.: 222 312 395 Svitavy, BrnÄ&#x203A;nskĂĄ 24, tel.: 461 530 614 Brno, Kounicova 271/13, tel.: 775 852 803 www.sensor.cz, www.ultrasport.cz

10 %

Envy Store sleva ve vĹĄech prodejnĂĄch sĂ­tÄ&#x203A; Envy, platĂ­ i na jiĹž zlevnÄ&#x203A;nĂŠ modely www.envy.cz

10 %

Fanatic & F2 Surfcentrum sleva na veĹĄkerĂ˝ lyĹžaĹ&#x2122;skĂ˝ sortiment znaÄ?ek VĂślkl, Blizzard, Elan, Tecnica, Dalbello, Leki, Salomon Zenklova 168, Praha 8 www.lyzeseslevou.cz, www.fanatic.cz

Fun Sport pĹ&#x2122;i nĂĄkupu nad 1 000 KÄ?

Masarykovo nĂĄm. 581, Hradec KrĂĄlovĂŠ JindĹ&#x2122;iĹĄskĂĄ 273, 530 02 Pardubice www.funsport.cz

13 %

Hudy v sĂ­ti obchodĹŻ Hudy Sport www.hudy.cz

Levnelyze.cz testovacĂ­ centrum znaÄ?ek Dynastar a Rossignol (sleva na internetovĂŠ obchody levnelyze.cz) www.levnelyze.cz

12 %

Skisport Semily NĂĄdraĹžnĂ­ 164, Semily www.ski-semily.cz

10 %

SKIpoint Olda VondrĂĄĹĄek pĹ&#x2122;i jednorĂĄzovĂŠm nĂĄkupu nad 5000 KÄ? bude poskytnuta VIP BONUS CARD s 10% bonusem a dalĹĄĂ­mi vĂ˝hodami JireÄ?kova 8/1008, Praha 7-LetnĂĄ www.skipoint.cz

10 %

B-SHOP nelze kombinovat s jinou akÄ?nĂ­ nabĂ­dkou ani vĂ˝hodou; nevztahuje se na vĂ˝prodeje, bazarovĂŠ zboŞí a jinĂŠ marketingovĂŠ akce Na ZĂĄhumenĂ­ 55, LutĂ­n, tel.: 773 505 010 www.b-shop.cz

CK Fede JeruzalĂŠmskĂĄ 3, Praha 1 www.fede.cz

20 %

5%

8%

Servis Sport Ä&#x152;ervenka prvnĂ­ servis u nĂĄs zakoupenĂ˝ch novĂ˝ch lyŞí Habrmannovo nĂĄm. 2, PlzeĹ&#x2C6; www.serviscervenka.zde.cz

REGALBIKE Martin PodsednĂ­k Ä&#x152;s. LegiĂ­ 10, Teplice, tel.: 417 562 103 www.regalbike.cz

CK Sport VĂĄclavĂ­k sleva z nabĂ­dky pro jednotlivce, z ceny bez skipasu U HĹ&#x2122;iĹĄtÄ&#x203A; 1325, VsetĂ­n tel: 571419916, 602727799 www.cksport-vaclavik.cz

20 %

10 %

CESTOVNĂ? KANCELĂ Ĺ&#x2DC;E 15 %

Na PrĹŻhonÄ&#x203A; 159, 252 42 Vestec u Praha tel: 603415419 www.adventure-rent.cz

SLEVOVĂ? PROGRAM SNOWcard

7%

7%

Hartman Sport PoupÄ&#x203A;tova 4, Olomouc tel. 585 424 095 www.hartmansport.cz

5%

Hannah Czech ve vĹĄech sĂ­tĂ­ch obchodĹŻ Hannah Czech www.hannah.cz

5%

Rock Point v sĂ­ti obchodĹŻ Rock Point www.rockpoint.cz

5%

Salomon Shop OC Chodov (2. patro), Praha 4 www.SalomonSports.com

5%

Sportshop ZlĂ­n PrĹĄtnĂŠ 161 (tĹ&#x2122;.T. Bati), ZlĂ­n sportshop.zlin@volny.cz

5%

Ski centrum Hranice TĹ&#x2122;Ă­da Ä&#x152;SA 546, Hranice www.skicentrumhranice.cz

5%

Titty Twister Denisova 28, Olomouc NĂĄdraĹžnĂ­ 29, Ostrava www.skateshop.cz

5%

Skicentrum Brno J. BabĂĄka 9, Brno-KrĂĄlovo Pole tel: 541245853 www.skicentrum-brno.cz

Ĺ KOLY A KURZY 50 % Snowsport School Pec pod SnÄ&#x203A;Ĺžkou sleva na lekce telemarku Pec pod SnÄ&#x203A;Ĺžkou 170, Pec pod SnÄ&#x203A;Ĺžkou tel: 739 309 272, 739 336 055 www.snowsportschool.cz

15 %

APUL na kurz licence APUL C www.apul.cz

10 %

Sherpa Ski a Board School sleva na celodennĂ­ vĂ˝uku carvingu, snb, telemarku a na prvnĂ­ hodinu v dÄ&#x203A;tskĂŠ ĹĄkolce vĹždy ve vĹĄednĂ­ den MalĂĄ MorĂĄvka-Karlov, PradÄ&#x203A;d, Karlov u Paseky, tel.: 604 681 100 www.sherpaski.cz

10 %

Snowsport School Pec pod SnÄ&#x203A;Ĺžkou sleva na veĹĄkerĂŠ sluĹžby Pec pod SnÄ&#x203A;Ĺžkou 170, Pec pod SnÄ&#x203A;Ĺžkou tel.: 739 309 272, 739 336 055 www.snowsportschool.cz

10 %

Skischool Envy RamzovĂĄ tel.: 604 959 283 www.skicentrum-brno.cz

5%

Ski Camp sleva na zahraniÄ?nĂ­ vĂ˝ukovĂŠ, testovacĂ­ a motivaÄ?nĂ­ akce www.skicamp

LyĹžaĹ&#x2122;skĂŠ zĂĄjezdy mĹŻĹžete objednat ON-LINE na www.nev-dama.cz Ä?i osobnÄ&#x203A; na tÄ&#x203A;chto prodejnĂ­ch mĂ­stech: CA DAMA - Praha 1

CA DAMA - Liberec

CA DAMA - Brno

CA DAMA - Ostrava

RevoluÄ?nĂ­ 5, 110 00 Praha 1 tel.: 224 826 031 mobil: 777 752 612 praha1@ckdama.cz www.ckdama.cz

PapĂ­rovĂĄ 537, 460 01 Liberec 1 tel.: 485 133 838 mobil: 608 241 974 liberec@ckdama.cz www.ckdama.cz

GorkĂŠho 46, 602 00 Brno tel.: 547 210 756, mobil: 777 864 601 brno@ckdama.cz www.ckdama.cz

28. Ĺ&#x2122;Ă­jna 100, 702 00 Ostrava tel.: 596 617 323 mobil: 608 241 975 ostrava@ckdama.cz www.ckdama.cz

CA DAMA - Praha 3

CA DAMA - PlzeĹ&#x2C6;

CA DAMA - Olomouc

CA DAMA - ZlĂ­n

SlezskĂĄ 29, 130 00 Praha 3 tel.: 224 254 455 mobil: 608 860 599 praha3@ckdama.cz www.ckdama.cz

Tylova 28, 301 00 PlzeĹ&#x2C6; tel.: 377 917 459 mobil: 777 752 613 plzen@ckdama.cz www.ckdama.cz

Erbenova 2, 779 00 Olomouc tel.: 585 202 204 mobil: 608 241 978 olomouc@ckdama.cz www.ckdama.cz

ZarĂĄmĂ­ 4463, 760 01 ZlĂ­n tel.: 577 012 281 mobil: 608 241 977 zlin@ckdama.cz www.ckdama.cz

CA DAMA - Praha 10

CA DAMA - Hradec KrĂĄlovĂŠ

VrĹĄovickĂŠ nĂĄm. 4, 101 00 Praha 10 tel.: 271 742 695 mobil: 608 747 413 praha10@ckdama.cz www.ckdama.cz

VelkĂŠ nĂĄm. 156, 500 03 Hradec KrĂĄlovĂŠ tel.: 495 266 291 mobil: 777 800 669 hradec@ckdama.cz www.ckdama.cz

ObjednĂĄvejte katalog na www.nev-dama.cz nebo 800 100 234

www.sport2000.cz

www.sport2000.sk SLOVENSKO

ČESKÁ REPUBLIKA Bánov Bedřichov Benešov Brno Brno Broumov Bruntál Černý Důl Česká Třebová České Budějovice Harrachov Havlíčkův Brod Hodonín Jeseník Jihlava Kladno Kouty nad Desnou Kroměříž Kunovice Kunžak Kyjov Lanškroun Liberec Liberec Lipno nad Vltavou Mariánské Lázně Mělník Mladé Buky Náchod

HOPE SPORT SPORT 2000 Bedřichov SPORT 2000 SPORT ŠEFČÍK HELIA SPORT SPORT 2000 MM SKICENTRUM SPORT HOTÁREK HELIA SPORT SUN SKI CZ SPORT 2000 BARTOŠ WAVE SPORT SPORT 2000 SPORT ČERMÁK HIGHLAND SPORT INSPORT SPORT 2000 Jeseník SPORT 2000 Jihlava SPORT 2000 SYMPA HELIA SPORT SPORT 2000 HOPE SPORT SPORT 2000 HOPE SPORT SKI SERVIS KUNŽAK MATES SPORT SPORT 2000 SUN SPORT SPORT 2000 Liberec Doubí SPORT 2000 Liberec SPORT 2000 WAVE SPORT SPORT 2000 DENK SPORT SPORT 2000 SKI SPORT MĚLNÍK SUN SKI CZ SPORT HOTÁREK

Olomouc Olomouc Opava Ostrava Ostrava Ostrava Pelhřimov Praha 5 Praha 6 Praha 6 Praha 8 Prostějov Přerov Rokytnice nad Jizerou Rokytnice nad Jizerou Špindlerův Mlýn Šumperk Tanvald Třebíč Třebíč Trutnov Uherský Brod Velké Poříčí Veselí nad Moravou Vrchlabí Zábřeh Zlín Žamberk okr. Žďár nad Sázavou

HELIA SPORT SPORT 2000 HARTMANSPORT SPORTOVNÍ KURZY.CZ SPORT 2000 4SKI HELIA SPORT SPORT 2000 HOPE SPORT SPORT 2000 Smejkal SKI CENTRUM BARRANDOV BIL SPORT SPORT 2000 MELICHAR SPORT HELIA SPORT HELIA SPORT HELIA SPORT P- SPORT SPORT 2000 P- SPORT SPORT 2000 SUN SKI CZ SKI SNOW SURF SPORT SPORT ČERMÁK SPORT 2000 NORD BLANC TOUR SPORT KM SPORT SPORT 2000 HOPE SPORT SPORT HOTÁREK SPORT 2000 HOPE SPORT SPORT 2000 Vrchlabí DENALI SPORT SPORT 2000 HOPE SPORT HELIA SPORT HIGHLAND SPORT

Banská Bystrica Bratislava Bratislava Dolný Kubín Donovaly Levice Liptovský Mikuláš Lučenec Lučenec Martin Poprad Prešov Ružomberok Trenčín Vysoké Tatry Vysoké Tatry Zvolen Žilina Žilina

SPORT 2000 ŠPORT ÁČKO SPORT 2000 Bratislava SCARLETT SPORT MOUNTAIN ŠPORT SPORT 2000 SKI-TI SPORT 2000 ABC SPORT MOUNTAIN ŠPORT SKI BOARD PARADISE SPORT 2000 SPORT-OUTDOOR.SK STRIVE SPORT SPORT RYSY SPORT RYSY SPORT 2000 TOP SPORT SPORT 2000 TULÁK OUTFIT SPORT RYSY SPORT 2000 URBANOVIČ SPORT 2000 RIZENEK SPORT 2000 RIZENEK W&W DOM ŠPORTU

Žijeme pro sport!

62x v České republice, 24x na Slovensku

ADRESÁŘ PRODEJCŮ SNOW – SPECIALIZOVANÝCH OBCHODŮ Praha KIWI svět map a průvodců, Jungmannova 23, Praha 1, www.kiwick.cz mujsport, Revoluční 22, Praha 1, www.mujsport.cz Outdoor Centrum Rock Point Perštýn, Martinská 2 Na Perštýně, Praha 1, www.rockpoint.cz Outdoor Centrum Rock Point Poříčí, Na Poříčí 10, Praha 1, www.rockpoint.cz A-Z SPORT Praha 2, Slezská 397/12, Praha 2, www.azsport.cz HUDY SPORT Slezská, Slezská 8, Praha 2, www. hudy.cz SKI SURF SPORT, V Tůních 11, Praha 2, www.skisurf.cz Rock Point Palác Flóra, Vinohradská 151, Praha 3, www.rockpoint.cz Rock Point - OC Chodov, Roztylská 2321/19, Praha 4, www.rockpoint.cz HAPPY SPORT Modřany, Modřanská 1796, Praha 4 www.happysport.cz A-Z SPORT Praha 5, Lidická 7, Praha 5, www. azsport.cz HARFA SPORT Praha 5, Strakonická 81, Praha 5, www.harfasport.cz Rock Point, Vrážská 1507, Praha 5, www.rockpoint.cz Rock Point - OC Nový Smíchov, Plzeňská 8, Praha 5, www.rockpoint.cz Montana Sport, Kříženeckého náměstí 990, Praha 5, www.montanasport.cz Mapis, Štefánikova 63, Praha 5, www.mapis.cz Ski and Bike Centrum Radotín, Topasová 1, Praha 5, www.skiservis.cz HAPPY SPORT Kulaťák, Národní obrany 715/16, Praha 6 www.happysport.cz Rock Point - NC Šestka, Fajtlova 1090/1, Praha 6, www.rockpoint.cz Rock Point - NC Šestka, Fajtlova 1090/1, Praha 6, www.rockpoint.cz CZE SPORT, Dělnická 42, Praha 7, www.czesport.cz Sportovní potřeby Heyrovská, Františka Křížka 12, Praha 7, www.skiservispraha.cz Boatpark, Sokolovská 146/359, Praha 8, www.boatpark.cz Fanatic F2, Zenklova 168, Praha 8, www.lyzeseslevou.cz HELIA SPORT Praha, Klapkova 34/731, Praha 8, www.heliasport.cz

Martin Sichyngr - Skier.cz, Hrubého 1201/10, Praha 8, www.skier.cz HAPPY SKI SPORT, Beranových 125, Praha 9, www.happysport.cz HARFA SPORT Praha 9, Českomoravská 41, Praha 9, www.harfasport.cz Rock Point - OC Letňany Praha, Veselská 663, Praha 9, www.rockpoint.cz Outdoor Centrum Rock Point Letňany, Veselská 663, Praha 9, www.rockpoint.cz SPORT KUBÁŇ, Kubánské nám.1, Praha 10, www.sportkuban.cz

Liberecký kraj

Středočeský kraj

Královehradecký kraj

Luboš Braier - SPORT SERVIS, Žižkovo náměstí 164, Čáslav, www.sport-braier.cz PROGRESS CYCLE, Logistický park Tulipán 1371, Hostivice, www.progresscycle.cz Jaromír Vyskočil, Kmochova 406, Kolín, www.montana.unas.cz HARFA SPORT Mladá Boleslav, Náměstí Republiky 823, Mladá Boleslav, www.harfasport.cz Český Ráj Outdoor Sports, Nerudova 616/30, Mladá Boleslav, www.ceskyraj.com

Plzeňský kraj EUROSKI.CZ, Prokopova 29, Plzeň, www.euroski.cz HANNAH CZECH, Americká 54, Plzeň, www.hannah.cz SERVIS SPORT, Habrmannovo nám. 2, Plzeň, www.serviscervenka.cz

Karlovarský kraj Sport 2000 Denk, Hlavní 267, Mariánské Lázně, www.sport-denk.cz

Jihočeský kraj WAVESPORT, Rudolfovská 64, České Budějovice, www.wavesport.cz

Ústecký kraj Marathon Sport, Františka Halase 1200, Most, REGALBIKE, čs. Legií 10, Teplice, www.regalbike.cz SKI BARTOŇ SPORTS, Maroldova 1, Děčín 1, www.skibarton.cz

Sport 2000 Jablonec, Poštovní 9 (OD EVEKO), Jablonec nad Nisou, www.sport2000jablonec.cz Rock Point - Liberec II, Pražská 15/2, Liberec, www.rockpoint.cz Rock Point - Liberec OC Nisa, České mládeže 456, Liberec - Doubí, www.rockpoint.cz Sport 2000, Pražská 13/19, Liberec 1, www.sport2000liberec.cz Sport Brzák, Sázavská 648, Liberec 3, www.brzak.cz SPORT PAUDERA, Krále Václava 120, Staré Splavy, www.skipaudera.cz

RM SPORT, Kostelní 7, Dobruška, www.rm-sport.cz FUN SPORT Hradec Králové, Šafaříkova 581, Hradec Králové, www.funsport.cz Rock Point - Hradec Králové, Brněnská 1825/23a, Hradec Králové, www.rockpoint.cz SKI SPORT DRAHORÁD, Habrmanova 166, Hradec Králové, www.skiskiski.cz RM-SPORT SKI&FASHION Veverkova 1631, Hradec Králové www.rm-sport.cz ACTIVE SPORT CZ, Hradecká 159, Jaroměř, www.activesport.cz Josef Žitník Cyklo ski s&s, 5. května 728, Lomnice nad Popelkou, www.cykloski.cz RADICAL SPORT, Poděbradova 428, Náchod, www.radicalsport.cz Sport 2000 Vrchlabí, U Sopky 1882, Nová Paka, www.sport2000.cz Půjčovna a školička SKI and SNB, Sedloňov 155, Sedloňov v Orlických Horách, www.skisedlonov.cz APUL, P.O. BOX 7, Špindlerův Mlýn, www.apul.cz HEAD ski TEST – Michal Vosáhlo Špindl. Mlýn – Bufet na Pláních, Pec pod Sněžkou – Penzion u vleku Javor, www.headskitest.cz RM-SPORT T.G.Masaryka 113, Ustí nad Orlicí, www.rm-sport.cz SKI VELKOOBCHOD, Nádražní 164, Vrchlabí, www.skisport-horka.cz Vancl Sport, Horská 117, Vrchlabí, www.vanclsport.cz

Pardubický kraj SPORT CENTRUM DOLEČEK, Na Vyhlídce 612, Jablonné nad Nisou, www.sportdolecek.cz

FUN SPORT Pardubice, Jindřišská ul. 273, Pardubice, www.funsport.cz HELIA SPORT Dlouhoňovice, Dlohouňovice 51, Žamberk, www.heliasport.cz

Vysočina HIGHLAND SPORT Havlíčkův Brod, Havlíčkova 3305, Havlíčkův Brod, www.highland-sport.cz SPORTEN, U Pohledce 1347, Nové Město na Moravě, www.sporten.cz HIGHLAND SPORT Žďár nad Sázavou, Palachova 2285/39, Žďár nad Sázávou, www.highland-sport.cz

Jihomoravský kraj BARNEX, Bratislavská 7, Brno, www.barnexsport.cz FREYTAG-BERNDT, Vachova 8, Brno, www.freytagberndt.cz GEMMA SPORT, Pekařská 25, Brno, www.gemmasport.cz HELIA SPORT Brno, Úvoz 59/61, Brno, www.heliasport.cz MM Skicentrum, Brechtova 7, Brno, www.mmskicentrum.cz Rock Point - Brno Masarykova, Masarykova 16, Brno, www.rockpoint.cz Rock Point - Brno Vaňkovka, Ve Vaňkovce 1, Brno, www.rockpoint.cz SKICENTRUM BRNO, J. Babáka 9, Brno, www.skicentrum-brno.cz SKISKI & GOLFGOLF, Heršpická 814/5a, Brno, www.ski-golf.cz Outdoor Centrum Rock Point Brno, Masarykova 16, Brno, www.rockpoint.cz Rock Point - Brno Vaňkovka, Ve Vaňkovce 1, Brno, www.rockpoint.cz

Zlínský kraj SENZA SPORT, Hradišťská 1922, Uherské Hradiště, www.senzasport.cz HOPE SPORT, U Nádraží 1765, Uherský Brod, www.skisport.cz Ski Sport Kasárna, Kolaříkova 1363, Valašské Meziříčí, www.skisport-kasarna.wz.cz David Anděl - SPORT SERVIS, Žerotínova 1321, Vsetín HUDY SPORT Zlín, Vodní 453, Zlín, www.hudy.cz

Českomoravská 41 (500m od O2 Arény) tel.: 284 811 212 otevřeno denně 9-21

Moravskoslezský kraj HELIA SPORT Bruntál, Krátká 2, Bruntál, www.heliasport.cz Sport centrum Ski Servis JAGLARZ, Vávrovická 24, Opava - Palhavec, www.msport.cz HELIA SPORT Ostrava, Porubská 708, Ostrava, www.heliasport.cz Rock Point - Kuří Rynek Ostrava Poštovní, Poštovní 3 (Kuří Rynek), Ostrava, www.rockpoint.cz V.A.D Wortex 4 ski, Daliborova 3, Ostrava, www.4ski.cz Rock Point - OC Futurum I, Novinářská 3178/6a, Ostrava, www.rockpoint.cz Rock Point Kuří Rynek, Poštovní 3 Kuří Rynek, Ostrava, www.rockpoint.cz Ruma Sport, Ostravice 213, Ostravice, www.rumasport.cz Sportmax, Karla Čapka 237, Jeseník, sportmax.jesenik.com ALPI SPORT CENTRUM, Jičínská 15, Příbor, www.alpisport.cz SPORT CENTRUM SUPÍK, nám. Svobody 528, Třinec,

Olomoucký kraj Ski centrum Hranice, Třída Československé armády 546, Hranice, www.skicentrumhranice.cz HELIA SPORT Kouty nad Desnou, Kouty nad Desnou 1 (bývalá pošta), Kouty nad Desnou, www.heliasport.cz GM SPORT, Koperníkova 14, Olomouc, www.gmsport.cz HARTMANSPORT, Poupětova 4, Olomouc, www.hartmansport.cz HELIA SPORT Olomouc, I.P. Pavlova 116, Olomouc, www.heliasport.cz Rock Point - Riegrova Olomouc, Riegrova 3, Olomouc, www.rockpoint.cz Rock Point OC Olympia, OC Olympia, Olomouc, www.rockpoint.cz HELIA SPORT Prostějov, Poděbradovo náměstí 1, Prostějov, www.heliasport.cz HELIA SPORT Přerov, Žerotínovo nám. 24, Přerov, www.heliasport.cz Přehled prodejních míst vč. vybraných trafik:

www.snow.cz/casopis/prodejci

aktivační kód:

datum návštěvy:

jméno: Obsluha pokladny může při výměně kupónu za skipas požadovat prokázání totožnosti za účelem zamezení zneužití akce. Využitím kupónu udělujete vydavateli souhlas s marketingovým zpracováním poskytnutých údajů dle zákona č. 101/2000 Sb., a to na dobu neurčitou. Tento souhlas můžete kdykoliv bezplatně odvolat na adrese vydavatelství.

NEVYTRHÁVEJTE

OBDOBÍ PLATNOSTI: OD 4. 3. 2011 DO KONCE SEZÓNY OBDOBÍ PLATNOSTI: 21. 3.20. 4. 2011

ZDE ZAPIŠTE SVŮJ AKTIVAČNÍ KÓD, JMÉNO A DATUM NÁVŠTĚVY: (kód získáte na www.SKIPAS-ZDARMA.cz)

1 DEN

ŠTRBSKÉ PLESO

NEVYTRHÁVEJTE

1+1 ZDARMA

Obsluha pokladny může při výměně kupónu za skipas požadovat prokázání totožnosti za účelem zamezení zneužití akce. Využitím kupónu udělujete vydavateli souhlas s marketingovým zpracováním poskytnutých údajů dle zákona č. 101/2000 Sb., a to na dobu neurčitou. Tento souhlas můžete kdykoliv bezplatně odvolat na adrese vydavatelství.

1 DEN

datum návštěvy:

jméno:

1+1 ZDARMA

aktivační kód:

ČTENÁŘI I PŘEDPLATIT ELÉ

ZDE ZAPIŠTE SVŮJ AKTIVAČNÍ KÓD, JMÉNO A DATUM NÁVŠTĚVY: (kód získáte na www.SKIPAS-ZDARMA.cz)

ČTENÁŘI I PŘEDPLATIT ELÉ

KLÍNOVEC

FOTO: WILL WISSMAN PHOTOGRAPHY

JAK ZÍSKAT SKIPAS ZDARMA: 1. Kupón nejprve aktivujte na www.SKIPAS-ZDARMA.cz – před první aktivací si zaregistrujete uživatelský účet a přihlásíte se svou e-mailovou adresou. Při aktivaci kupónu, která musí proběhnout nejpozději 24 hodin přede dnem návštěvy areálu, odesíláte své osobní údaje a datum návštěvy. Obratem se zobrazí váš aktivační kód, který najdete spolu s datem návštěvy i ve svém uživatelském účtu.

2. Na kupón vyplňte získaný aktivační kód a datum návštěvy areálu.

3. Kupón vytrhněte na pokyn obsluhy v pokladně areálu a odevzdejte jej. Čtenáři obdrží při koupi jednodenního skipasu druhý jednodenní skipas zdarma (na tentýž nebo následující den), a to v období od 4. 3. 2011 do konce sezóny.

V případě, že aktivační údaje vyplněné na www.SKIPAS-ZDARMA.cz nesouhlasí s údaji na dokladu totožnosti nebo aktivace není provedena alespoň 24 hodin před návštěvou, nárok zaniká. Nárok na skipas zdarma nelze vymáhat, a to zejména mimo udané datum návštěvy nebo při opakované návštěvě areálu. Změna vyhrazena.

www.klinovec.cz

JAK ZÍSKAT SKIPAS ZDARMA: 1. Kupón nejprve aktivujte na www.SKIPAS-ZDARMA.cz – před první aktivací si zaregistrujete uživatelský účet a přihlásíte se svou e-mailovou adresou. Při aktivaci kupónu, která musí proběhnout nejpozději 24 hodin přede dnem návštěvy areálu, odesíláte své osobní údaje a datum návštěvy. Obratem se zobrazí váš aktivační kód, který najdete spolu s datem návštěvy i ve svém uživatelském účtu.

2. Na kupón vyplňte získaný aktivační kód a datum návštěvy areálu.

3. Kupón vytrhněte na pokyn obsluhy v pokladně areálu a odevzdejte jej. Čtenáři i předplatitelé obdrží při koupi jednodenního skipasu druhý jednodenní skipas zdarma, a to v období od 21. 3. do 20. 4. 2011.

V případě, že aktivační údaje vyplněné na www.SKIPAS-ZDARMA.cz nesouhlasí s údaji na dokladu totožnosti nebo aktivace není provedena alespoň 24 hodin před návštěvou, nárok zaniká. Nárok na skipas zdarma nelze vymáhat, a to zejména mimo udané datum návštěvy nebo při opakované návštěvě areálu. Změna vyhrazena.

www.parksnow.sk

www.suunto.com

Navštivte testovací centrum Suunto a zdarma otestujte!

Podrobnější informace o testovacích centrech naleznete na www.amersports.cz.

X3-RC CS

„DÁ SE ŘÍCI, ŽE KAŽDÁ BOTA VÁM MŮŽE SEDĚT A BÝT POHODLNÁ, ALE TEN ROZDÍL JE V TOM, JAK VÁM TA BOTA BUDE SEDĚT PŘEDTÍM, NEŽ SE PUSTÍTE DO JEJÍ ÚPRAVY A TVAROVÁNÍ, JAK LEHCE MŮŽETE SKELET BOTY VYTVAROVAT PODLE VAŠEHO CHODIDLA A JAK DOBŘE SE V NÍ BUDETE CÍTIT NA TVRDÉ SJEZDOVCE.“ – PASCAL PALLATIN, VÝVOJOVÝ MANAŽER SALOMON SJEZDOVÉ OBUVI COPYRIGHT© SALOMON SAS. ALL RIGHTS RESERVED. PHOTOGRAPHY: SCOTT MARKEWITZ.

Výhradní dovozce a distributor pro ČR a SR: AMER SPORTS Czech Republic, s. r. o., www.amersports.cz