SKIPASY ZDARMA
2X SKIPAS ZDARMA carving|mountain|atlas
MOSTY U JABLUNKOVA
MONÍNEC
FUNKČNÍ OBLEČENÍ TEST TRANSPORTU VLHKOSTI SNOW 54
TO
DIE
říjen 2010
cena: 74 Kč/3,49 €
DALŠÍ LYŽAŘSKÁ REVOLUCE?
RAKOUSKO ⋅ ŠV ÝCARSKO
⋅ SLOVENSKO
ACE ON-LINE VOLEJTE ZDARMA · REZERV illa.cz tsb w.i ww · 800 800 220 EVROPA AUTEM -DUBEN ZIMA 2010/11 · LISTOPAD
GARANCE NEJNIŽŠÍ CENY
Taky se těšíte na zimu? Slovensko / Hotel Kriváň **
3 noci se snídaní od 300 Kč
Rakousko - Tyrolsko / Hotel Astner ***
týden s polopenzí a skipasem od 8.230 Kč
Švýcarsko / Hotel Sherlock Holmes ***
týden s polopenzí a skipasem od 10.500 Kč
Nový katalog s nabídkou lyžařských zájezdů najdete ve všech prodejnách BILLA. rezervace on-line na
www.itsbilla.cz
bezplatná linka
800 220 800
3
Lyžařství je umění v celé jeho nekonečnosti. Nikdy umění nemá mezí, vždy lze umět více, a proto na jeho vrcholu je často teskno z daleké pouti dokonalosti… Rad a zkušeností z oboru technického mohl bych dát tisíc. Všecky jsou však malicherné a neúčinné proti jediné: „Milujte hory a lyže a všecko ostatní bude přidáno.“
NORSKO JE ZEMÍ, KDE SE NARODILY LYŽE, KOLÉBKOU LYŽOVÁNÍ. TENTO MOTIV JEDNOZNAČNĚ ZPRACOVAL NA SVÉM PLAKÁTU KNUT YRAN 1951. REPRODUKCE Z KNIHY THE ART OF SKIING, 2006.
Z textu V. Horčičky, Lyžařský katechismus vydaný Pražskou župou SLRČS, 1928
PLAKÁTY STÁLY
U KOLÉBKY LYŽOVÁNÍ COBY JEDEN Z PRVNÍCH PROSTŘEDKŮ MARKETINGU. JEJICH DOBA DÁVNO SKONČILA, DNES JE ZNÁME UŽ JEN JAKO RELIKTY ZAPOMENUTÉ LYŽAŘSKÉ MINULOSTI. PŘESTO V SOBĚ ALE KOLIKRÁT UKRÝVAJÍ VÍCE, NEŽ LECKTERÝ DNEŠNÍ REKLAMNÍ TEXT. VÝBĚR TĚCH NEJKRÁSNĚJŠÍCH NAJDETE NA STRANÁCH 56 AŽ 61.
FOTO: DESCENTE
4
OBSAH 3 6 10
STOPY KOMIX THE BEST SNOWPHOTOGRAPHERS: TERO REPO
16 20 22
ROCKER A CARVING JAK TO DOKÁŽE PŘEŽÍT? BOTY: UHLÍKEM DO 21. STOLETÍ SKI TO DIE BILL JOHNSON, PRVNÍ VELKÝ AMERICKÝ LYŽAŘ
24 26 28
SVĚTOVÝ POHÁR OPĚT V ČESKU ČESKÉ SJEZDOVÉ LYŽOVÁNÍ 2010/11 VELKÉ PŘESTUPY VELKÝCH ZÁVODNÍKŮ
30 32 34 35
NETRÁPÍ VÁS CURVA PRAECOX? TROCHU JINÝ ÚHEL POHLEDU CVIK MĚSÍCE CO JÍST PŘI LYŽOVÁNÍ? 1. DÍL: ČOKOLÁDA
36
1. VRSTVA: VAŠE DRUHÁ KŮŽE
42 46 48
I ŠAMPIÓNI BYLI DĚTI ONDRA BANK KDYSI LYŽOVÁNÍ S APU PRVNÍ KRŮČKY NA LYŽÍCH JAK VYBÍRAT DĚTEM LYŽE A BOTY
50 54
ZAČALO TO U STEINA STEIN ERIKSEN ARCHIV HORSKÉ SLUŽBY: NIKDY NECHOĎTE DO HOR SAMI!
56
LYŽOVÁNÍ V PLAKÁTECH
64 72
ALJAŠKA V PRAŠANU HANNAH SNOWRIDE 2010: SULDEN
76 80 82
LAVINOVÁ PROGNÓZA KERSCHKERNKOGEL A TOP 10 RAKOUSKÝCH HORSKÝCH CHAT SALOMON SNOWFEST 2010
86 88 92 94 96 98 100 104 108
SJEZDOVKY POD LUPOU GPS FURLÁNSKO: ALPY NAD JADRANEM MÈRIBEL: OD ŘÍMANŮ K OLYMPIÁDĚ OBR BREGENZSKÉHO LESA: DAMÜLSMELLAU GPS: BOUŘŇÁK; MARMOLADA HORSKÝ BYZNYS V EVROPĚ SLEZSKÁ BRÁNA BESKYD: MOSTY U JABLUNKOVA APRÈS-SKI: RACLETTE; CURYCH APUL NEWS
112
ADRESÁŘ PRODEJEN SLEVOVÝ PROGRAM SNOWCARD
LYŽOVÁNÍ V ALPÁCH 82 středisek a 521 hotelů do 30. 9.
slevy až
10 %
7 nocí v hotelu 3★ jen 80 m od sjezdovek
včetně all inclusive i skipasů na 6 dní od 15 990 za 2 dospělé a 2 děti
Kč
●
800 100 234
www.nev-dama.cz
6
www.moninec.cz
MONÍNEC První tubingová dráha na sjezdovce v Čechách s nejdelším pohyblivým kobercem!
SKIPAS ZDARMA na konci tohoto SNOW
PRAHA
MONÍNEC ČESKÉ BUDĚJOVICE
BRNO
OSTRAVA
INVESTICE DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI SPOLUFINANCOVÁNO EVROPSKOU UNIÍ Z EVROPSKÉHO FONDU PRO REGIONÁLNÍ ROZVOJ
8
LET‘S SNOW! Vítáme vás po mezisezónní pauze na stránkách časopisu SNOW! Snad se vám jaro a léto povedlo a nasytili jste se nezimními aktivitami natolik, že už vás nyní hryže ta pravá lyžařská nadrženost. Naše letní časopisecké snahy mířily kam jinam než k dalšímu zkvalitnění časopisu, aby vaše pouto k němu nezanikalo, ale naopak se utužovalo. Abychom vás prvním číslem překvapili mile a pokud možno všechny. Chápeme, že to není jednoduché – svět a člověk se neustále mění a s ním se vyvíjejí jeho koníčky a životní styl vůbec. Prosazují se mladá média, zkracuje se penzum volného času, útočí na nás všemožné nové aktivity, mění se ekonomické souvislosti… A každý lyžař, čtenář, člověk je pochopitelně unikát, který prochází svým osobním vývojovým procesem. Takže naladit časopis podle společenské objednávky českých lyžařů je trochu jako jízda poslepu na květnové sjezdovce, kde vytáté fleky převažují nad sněhovými ostrovy. Prosím proto o pochopení vás, kdo rádi čtete odborné lyžařské statě, že jim zabírají místo velké obrázky, které člověka sice informačně nerozšíří, ale zase ho ovanou horskou náladou, což text dokáže jen stěží. A naopak. A podobně. Lyžování je komplexní sport a zahrnuje nejen náš rozum a tělo, ale i duši a ducha! Ambice SNOW je být alespoň metaforicky tak komplexní a mnohovrstevnatý, jako je sám lyžařský sport. Třeba i zatvrzelý slalomář jednou dojde k tomu, že váhy jeho tužeb převáží potřeba být chvíli sám v tichých horách na skialpových lyžích, freerider zase podlehne kouzlu ostře krojeného oblouku na uválcovaném ranním manšestru. Kondiční sportovec pochytí kus horské estetiky a milovník horských obrázků se třeba pro změnu naplno opře do tréninku. Kéž by se tak stávalo i díky přispění SNOW! Formy, jak podobná sdělení předávat, podléhají požadavkům doby. Naše inovativní snahy proto míří ještě více do světa elektronických médií, zejména do portálu SNOW.CZ, který chápeme jako blízkého příbuzného papírového SNOW. Doplňují se a podporují jako skuteční sourozenci a je možné, že mladší brácha svým významem a schopnostmi brzy dosáhne na staršího. Čímž vás samozřejmě zveme na návštěvu SNOW.CZ. Interaktivně vám pomůže s výběrem lyží, virtuálně vás vezme na návštěvu většiny lyžařských středisek, řekne vám okamžitě údaje o stavu sněhu na (téměř) celém světě a poskytne tolik specifických informací, které sotva kde jinde najdete… Velmi brzy představí i nové 3D lyžařské mapy na bázi Google map, chystáme i video projekty a další plány jsou na papírech a v hlavách. Snad tedy vždy nejdeme něco, co vám nebude úplně cizí a pro co se vám vyplatí udržovat se SNOW trvalý a úzký kontakt. Přejeme povedený podzim a krátké čekání na bohatou zimu! Petr Socha a SNOW
P.S. Takové manželství se SNOW (tzv. předplatné) vůbec není špatná věc! Nezavazuje a nevyžaduje neúměrné investice a naopak přináší jeden benefit za druhým. Přináší drahé dary nejen ve formě předplatitelských balíčků a výhody spojené se SNOWcard, ale i ještě více zvýhodněné předplatitelské skipasy. To není reklama, ale tip, o jehož kvalitě je redakce vážně přesvědčena! Nejsnazší je objednat přes SNOW.CZ, čímž se zároveň naučíte používat naše nová odkazová pole, které vás dovedou přímo na relevantní stránku internetového portálu.
REDAKCE ŠÉFREDAKTOR
Petr Socha petr.socha@snow.cz ZÁSTUPCE ŠÉFREDAKTORA
Radek Holub radek.holub@snow.cz GRAFIKA
Petr Antoníček Markéta Antoníčková INZERCE
SNOW, Č. 54, ROČNÍK IX
SNOW – OFICIÁLNÍ PARTNER
Hana Topolovová hana.topolovova@snow.cz VYDAVATEL Petr Havelka SLIM media s.r.o., petr.havelka@snow.cz Husitská 344/63, Praha 3 DISTRIBUCE IČ 27175511
Veronika Kolářová, Kateřina Sobotková, Dáša Janouchová ADRESA REDAKCE distribuce@snow.cz SNOW INTERNET Husitská 344/63 Tomáš Roba 130 00 Praha 3-Žižkov tomas.roba@snow.cz redakce@snow.cz SLOVENSKO 222 780 286 Příspěvky, fotografie a názory Rudolf Mozoláni zasílejte na adresu redakce. rudo.mozolani@snow.cz REDAKTOŘI carving
Ivan Sosna mountain
Luboš Sušila Jaromír Kumestrol Lojza Robin Kaleta Michal Bulička STÁLÍ SPOLUPRACOVNÍCI
Karel Hampl, Ondra Tůma, Kateřina Sochová, Kristian Hanko, Jana Vlková, Vít Moudrý, Tomáš Macek, Vítek Ludvík, Tomáš Matwikow, Petr Novotný, Michal Roba, Roman Gric, Jimmy Petterson, Tom Řepík, Radim Polcer, Nataša Kameš
INZERCE 775 610 757, inzerce@snow.cz
PŘEDPLATNÉ objednávky na www.snow.cz nebo 775 My SNOW (775 697 669) předplatné na Slovensku +421 244 458 821 Cena výtisku: 74 Kč/3,49 EUR MK ČR: E13878 ISSN: 1214-0007 Rozšiřuje: PNS a.s., Mediaprint & Kapa Pressegrosso s.r.o., PressMedia s.r.o. a síť sportovních prodejen
Vychází 7x ročně. Toto číslo vyšlo 30. září 2010, další vyjde 14. října 2010. JAZYKOVÁ KOREKTURA Uzávěrky prodlužuje Red Bull
Jan Hájek, Tereza Kožíšková, Dagmar Krušková COVER FOTO: ©Völkl PŘEKLADY
Zdeněk Čapek, Ivan Sosna, Kateřina Sochová, Jiří Havelka
Produktové tipy v rubrice FASHION STORY a MARKET jsou SNOWMARKET komerční prezentací. Náklad je ověřován ABC ČR
více na:
Všechna práva vyhrazena. SNOWmag je ochrannou známkou. © SLIM media s.r.o. 2010
snow.cz/casopis/predplatne
EXKLUZIVNÍ PARTNEŘI
redakční tým používá exkluzivně vybavení těchto technologií a značek:
SNOW – OFICIÁLNÍ PARTNER
ODBORNÍ PARTNEŘI www.apul.cz
Horská služba ČR, o.p.s.
DARON RAHLVES A NOVÉ ATOMIC D2 VARIOFLEX 72
WE ARE SKIING. ATOMICSNOW.COM
NOVÉ ATOMIC D2 VARIO FLEX 72 JSOU PRVNÍ LYŽE NA SVĚTĚ, JEJÍŽ FLEXE SE MĚNÍ PODLE DANÝCH PODMÍNEK. JSOU EXTRÉMNĚ FLEXIBILNÍ NEJEN V KRÁTKÝCH OBLOUCÍCH, ALE PŘEDEVŠÍM V DLOUHÝCH A JEJICH VEDENÍ JE TAK LEHKÉ, ŽE VÁM PO CELÉM DNI NA SVAHU ZŮSTANE DOST SIL SI POŘÁDNĚ VYCHUTNAT I TEN POSLEDNÍ OBLOUK…
Výhradní dovozce a distributor pro ČR a SR: AMER SPORTS Czech Republic, s. r. o. www.amersports.cz
10
FOTO: TERO REPO; $ % $ & '
! "
TERO
REPO
32 LET NÁRODNOST:
THE
JMÉNO:
BEST
SNOW-PHOTOGRAPHERS
11
Dokážeš popsat tajemství zimních sportů, to, proč je fotíš? Pocházím z Finska, takže sníh je pro mě vcelku přirozená věc. Také myslím, že fotografování na sněhu je velká výzva. A já mám výzvy rád. Co ještě fotíš za sporty? Jaké je fotit lyžování v porovnání s ostatními sporty? Fotím celou řadu outdoorových sportů: kolo, lezení, … ale lyžování a snowboarding jsou mé hlavní objekty. Na sněhu (v prašanu) máte často jen jednu šanci, protože po první jízdě je panenskost sněhu ta tam. Jaký je tvůj oblíbený námět a proč? Big mountain. Předtím, než jdete do hor a začnete fotit nějakou akci, musíte o přírodě opravdu něco vědět. Naučil jsem se mít k ní velký respekt. Pokud se s ní pokusíte bojovat, prohrajete. Dokážeš popsat „výrobní proces” fotky? Jak se na kopci pohybuješ, máš asistenta, jak komunikuješ s jezdcem? Velmi sleduji předpověď počasí. Chci co možná nejvíce zjistit o bezpečnostní situaci. Vždy komunikuji s ridery a filmaři a rozhodnutí děláme jako tým. Týmová práce je klíč k dobrým fotkám.
Jaký je tvůj první zimní snímek, který ti uvízl v paměti? To bude snowboardový snímek z Talmy nedaleko Helsinek starý asi 15 let. Ještě pořád se mi ten snímek líbí. Ach, staré dobré časy kinofilmu. Jak je důležitá souhra fotografa a jezdce? Nechtěl by sis to někdy vyměnit? Dokud si jezdec a fotograf věří, je všechno v nejlepším pořádku. Jinak by se ale všechno zhroutilo. Když každý dělá to, co nejlépe umí, bude i výsledek dobrý. Z hlediska fotografa: máš nějaká oblíbená místa a proč? Nenávidím přeplněné skiareály, dávám přednost malým, kde nemusím tolik spěchat. Má oblíbená místa: Antarktida, Grónsko, Japonsko a Alpy. Kolik času jsi ochoten obětovat dobré fotce? Tolik, kolik potřebuje. Moje motto: Jeden dobrý snímek za den je lepší než dvacet průměrných. Jaká je technika, kterou používáš? Co všechno s sebou nosíš do hor? Z objektivů mám s sebou obvykle fish eye, 24–105 mm, 70–200 mm, 300 mm, pak konvertor 1,4x a malý blesk. Někdy si přibalím 2–3 blesky, když potřebuji více světla, hlavně pro freestylové fotky.
Máš nějaké speciální fotografické know-how? Můžeš ho prozradit? Nic speciálního. Jen mám rád čisté snímky, za kterými stojí příběh. Co je podle tebe nejdůležitější pro to, aby se z člověka stal dobrý fotograf zimních sportů? Vášeň. Kde čerpáš pro svou práci inspiraci? Hodně čtu snowboardové magazíny. Občas v nich najdu dobré nápady. A také mě ovlivňuje skateboarding. Je fotograf lyžování umělecká profese? Může být a na určité úrovni je, ale kdo rozhodne, jestli je to umění, nebo ne? Uživí tě fotografování zimních sportů? Ano. Znáš nějakého dalšího zajímavého snow-fotografa? Znám pár zajímavých osobností. Namátkou: Rami Hanafi, Bryn Hughes, Mattias Fredriksson, Marc Shapiro… Kde najdeme tvé fotky? www.terorepo.com (brzy v novém)
FOTO: TERO REPO; $ ( % $ & '
12
FOTO
! '
TOTO BYLA DLOUHÁ AKCE. ZAČALI JSME VE ČTYŘI ODPOLEDNE A SKONČILI V PĚT RÁNO. PRONAJALI JSME SI PÁR OBROVSKÝCH SVĚTEL A OSVĚTLILI POLŠTÁŘE PRAŠANU MEZI STROMY. BYLO OPRAVDU TĚŽKÉ POHYBOVAT SE S TĚŽKÝM OSVĚTLENÍM A S JEŠTĚ TĚŽŠÍM GENERÁTOREM V HLUBOKÉM SNĚHU. OKOLO TŘETÍ RÁNO NÁM DOŠLA NAFTA, TAK JSME PRO NI S HENRIKEM MUSELI JET K NEJBLIŽŠÍ BENZÍNCE 20 KM. ALE STÁLO TO ZA TO, PROTOŽE FOCENÍ SE OPRAVDU VYVEDLO A MY MÁME PÁR PĚKNÝCH SNÍMKŮ. A TENTO JE MŮJ OBLÍBENÝ.
FOTO: TERO REPO; $ ANDREAS FRANSSON; $ )&
TENTO SVAH SE JMENUJE SEVERNÍ STĚNA TOUR RONDE. V CHAMONIX JE TO DOCELA BĚŽNÝ „EXTRÉMNÍ” SJEZD. ANDREAS HO SJEL UŽ NĚKOLIKRÁT A CÍTÍ SE NA TAKOVÉM SKLONU VCELKU POHODLNĚ. MINULOU ZIMU SJEL TUTO STĚNU, KDYŽ ZROVNA NEPANOVALY IDEÁLNÍ PODMÍNKY, JAK ASI NA SNÍMKU VIDÍTE. ALE PAK MI ŘEKL, ŽE SNÍH BYL CELKEM DOBRÝ A ŽE SI TO PŘECE UŽIL.
13
FOTO: TERO REPO; $
% $ ( & '
14
JSEM OČI UPŘENÉ NA TENTO LEDOPÁD CELÝ DEN. SEŠLI JSME SE SE SAMEM A FOCENÍ NESTÁLO NIC V CESTĚ, PROTOŽE ON TO CHTĚL OPRAVDU SKOČIT. ČEKALI JSME NA KRÁSNÉ SVĚTLO DO ŠESTI DO VEČERA A TĚSNĚ PŘED ZÁPADEM SE SAM SPUSTIL Z VÍCE NEŽ 10 METRŮ VYSOKÉ LEDOVÉ MASY.
FOTO: TERO REPO; $ % $ &
V ZÁŘÍ ZORGANIZOVAL PRO PŘÁTELE SLAVNÝ FRANCOUZSKÝ FREESKIER SEB MICHAUD TRIP DO ARGENTINY. AKCE NESLA NÁZEV SEB MICHAUD INVITATIONAL A CÍLEM BYL PHOTOSHOOTING A NATOČENÍ FREERIDOVÉHO VIDEA. ŽÁDNÝ ZÁVOD, JEN ZÁBAVA S PŘÁTELI. A RICHARD NAŠEL BĚHEM TÝDNE SKVĚLÉ LAJNY.
15
16
CARVING
*+,+ . " /0& ' " . ' /0 ROCKER ANEB KAM TO VŠECHNO SPĚJE, STRANA 18 ' & ' ' & " 1 2 ( 3 *++* SKI TO DIE!, STRANA 22
1 ) " 4 1 . 0 & ' '& ' ) 4 NETRÁPÍ VÁS CURVA PRAECOX?, STRANA 28
17
LYŽOVÁNÍ A NOVÁ DOBA Kdo by neznal staré rčení o dětech z hor, jež se rodí s lyžemi na nohou. Vždy nadnesené a v současnosti už naprosto zavádějící. A nejenom nyní: už když jsme před víc jak 20 lety připravovali v Harrachově rozpočet na oddíly a trenéry, vědělo se, že většina místních dětí vůbec nelyžuje. A to v takové Mekce lyžařské klasiky a v době, kdy byl celostátním sportovním idolem místní skokan Pavel Ploc. Další tradovanou představou je, že Rakušané jsou nejlyžařštějším národem světa. Nejspíš je to i pravda (do švýcarských hor se předem omlouvám), ale právě proto překvapí, že na zimní dovolenou jich jezdí jen třináct procent a z toho necelé tři čtvrtiny lyžovat. Na jakoukoli, tedy i do ciziny za teplem. Tato forma je i v zemi takových lyžařských možností stále populárnější, takže 17 procent zimních cest je právě za teplem a čtvrtina vede mimo Rakousko. Tento trend navíc posiluje. Nezanedbatelným důvodem je riziko špatného počasí, jež je zábranou domácí dovolené u celé pětiny našich jižních sousedů. Letošní zpráva vídeňského institutu IFT konstatuje fakta a trendy (sezóny 08/09), ale dál je neanalyzuje. Není proto divu, že v sezóně loňské proběhla – podle čísel úspěšná – velká kampaň propagující dovolenou doma. Příslušné ministersvo na ni vydalo 750 000 euro, za něž se mj. 1 600krát objevily reklamní spoty v televizi rakouské, ale také ve vybraných německých a na Eurosportu. Pro další roky se připravila stejně zaměřená strategie pod názvem Neue Wege im Tourismus. Přes úbytek hostů z některých tradičních trhů, zejména britských, ale Rakousko slavilo co do počtu noclehů třetí nejsilnější zimní sezónu všech dob. Nálada v branži, přinejmenším ta ventilovaná ve veřejně přístupných zdrojích, je po sněhově výborné minulé zimě optimistická.(IS)
MOHLO BY BÝT I HŮŘE Znáte to: nad reklamními popisky některých výrobků člověk neví, jestli se smát nebo plakat. Občas zažívám takové stavy i u lyžařské výzbroje, především lyží, i když je to vlastně folklór, na nějž bychom měli být zvyklí. Tuhle jsem ale v článku o vanách pod obrázkem četl: „Luxusní obdélníková vana, v níž se relaxace, uvolnění a harmonie dostaví samy. Dynamický tvar předního lemu brilantně přechází v harmonický, uklidňující celek.“ A říkal jsem si, že s těmi lyžemi to ještě vůbec není tak zlé…
FOTO: VÖLKL/ PETER MATTHIS, MÍSTO: ZÜRS, ARLBERG
JAK TO DOKÁŽEME PŘEŽÍT? A bylo zase horké léto. A opět se vyrojily rady varující před přehnaným ochlazením aut klimatizací. Ne víc než 5 stupňů rozdílu oproti venkovní teplotě, a pokud už o něco víc, před vystoupením rozdíl postupně snižovat. Jinak hrozí teplotní šok. A tak mě napadlo: jak to, že my lyžaři vlastně dokážeme zvládat opakované šoky při provozování našeho milovaného koníčku? Ráno vylezeme z teplé chaty do mrazu. V něm jezdíme – ochlazovací faktor větru, působící za jízdy stále, klidně vytvoří minus 20 i víc. Pak si odskočíme na záchod, na čaj, na oběd – vše velice drsné tepelné šoky, při nichž je rozmezí nějakých pěti stupňů k smíchu. Dodržovat ono oblíbené letní „klimatizační“ doporučení by vlastně znamenalo nelyžovat. Ale kdyby jenom to. Vylezli někdy autoři zmíněných rad v zimě z baráku ven na vzduch? (is)
CARVING
MAG
TEXT: IVAN SOSNA
ROCKER ANEB KAM TO VŠECHNO SPĚJE I
zatím nemají jasno, jak moc a kam až tento prvek vnucovat. Ještě minulou zimu o něm Elan prohlašoval, že jde o umělý import americké módy, nevhodný na evropské tratě. Jiní v rockeru naopak vidí marketingově vděčnou celoplošnou inovaci, jakýsi Carving 2.0. Sport 2000 doporučoval svým obchodům objednávat 40 až 50 % lyží s rockerem, většinou ale allmountainy. Takže si novinku trochu proberme. Berte vše jako téma k přemýšlení, zkoušení a vytvoření vlastního názoru. A ještě něco: žádná panika. Proniknutí těchto „nových“ lyží na tratě a do zemí tak sjezdovkových, jako jsme my, možná vůbec nenastane. Fyzicky se s nimi u nás letos možná ani nesetkáte. Ale ať tak či tak, buďme ve střehu a informovaní.
TO JSOU VĚCI. TITULEK O LYŽÍCH SKORO MOHL VYPADNOUT Z TŘICET LET STARÉHO RUDÉHO PRÁVA PRANÝŘUJÍCÍHO DEKA DENTNÍ PLASTIKY. ALE JE TO TAK: PŘINEJMENŠÍM PODLE SU GESTIVNÍ RÉTORIKY VÝROBCŮ A OBCHODU ZAČALA KLASICKÝM LYŽÍM TO UŽ SAMOZŘEJMĚ DÁVNO NEJSOU BÝVALÉ ROVNÉ, NÝBRŽ I TY VAŠE NEJNOVĚJŠÍ CARVINGOVÉ ZVONIT HRANA. „Od zimy 2010 se nebudeme ptát „´Co máš za lyže?´, nýbrž ´Jaký máš rocker?´,“ cituje jeden německý obchodnický časopis člověka z firmy K2. Jak se tedy věci mají? Co si o tomto trendu myslet? Jaké výhody a nevýhody se buďto už ukazují, nebo mohou objevit? A do jakého kontextu jej lze zasadit?
bokém dost boj: klasická lyže se musí z vestavěného průhybu/vzpruhu prohnout do opačného. Co kdybychom ale tomu kýženému prohnutí trochu pomohli? Třeba dřívějším a pozvolným ohybem špičky, likvidací vzpruhu a v extrémním případě i vzpruhem obráceným, tedy kolébkovým tvarem čili rockerem? Přes možnou inspiraci z baletu
Potřebujeme ho vůbec?
Proč rocker? Dělá lyži „kratší“ a ovladatelnější – zmenšuje se tak riziko nežádoucího zaříznutí – při nájezdu do nerovností je překoná snáze Vyklenutí neboli vzpruh lyže způsobuje, že ohbí špičky a patky, tedy kontaktní body, jsou místy, která při malém tlaku nejvíce brání otáčení lyží. Když tato dvě potenciálně „drhnoucí“ místa odstraníme, například jejich přizvednutím, získáme velice snadno ovladatelnou lyži, která „jede jen prostředkem“ a je tak vlastně kratší. Tento poznatek není nijak nový. Těžili z něj jak námi již vzpomínaný Malý Bobeš s amatérsky sbastlenými lyžemi ze sudu, tak i ti, u jejichž užíváním unavených lyží se špičky začaly rozevírat dřív a víc – lyže takzvaně rozkvetly.
Balet, voda, Spatula V 80. letech se prvek cíleně objevil i u lyží na tehdy poměrně populární disciplínu balet. A podobně koncipované jsou i lyže vodní. Logicky, vždyť ani u jedněch nejde o jízdu po hraně prohnuté lyže. Jízda ve sněhu (mohli bychom ji nazvat 3D, tedy „třírozměrnou“, ve sněhu, na rozdíl od 2D jízdy po sněhu) je v principu jiná než carving na tvrdém. Lyže ve sněhu nemá oporu o tvrdou podložku. Nezatáčí tak, že prohnutím dosedne na rovinu svahu po celé délce hrany, nýbrž proto, že se sníh pod lyží tlakem deformuje, stlačí a vytvoří oporu, o niž se lyže lépe či hůře prohne. Bez opory o tvrdou pistu je ale prohnutí v hlu-
i vody se nakonec skoro 15 let jezdilo na širokých prašanovkách se vzpruhem, než legendární freeskier Shane McConkey přiměl firmu Volant, aby takovou „antivzpruhovou“ lyži (navíc ještě bez moderního vykrojeného tvaru) pod názvem Spatula vyrobila. Špička takové lyže se méně boří boří do prašanu a snáze vyplavává. Lyže je navíc velmi obratná. Během následujících let se různé formy odchylky od klasického vzpruhu u těchto speciálek skutečně prosadily. Také jízda v parku a rampě, tedy freestyle, je něčím jiným než vykrajováním oblouků na pistě. A při jízdě na switch (pozpátku) a při dopadech po skocích může být „přiohnutí“ konců lyže vhodné. Neboli další pole působnosti pro alternativní formy vzpruhu.
Rocker i na sjezdovce? Toto všechno je dnes u freeskis už standardní kapitola, byť vývoj pokračuje. Proč tedy tento článek? Přizvedlé špičky (vesměs se používá módní nálepka „rocker“, ačkoliv u lyží pod cca 100 mm jde o velmi malou modifikaci tradičního vyklenutí) se letos prosazují do lyží hybridních = allmountainů a začínají pronikat i do sjezdovkových rekreačních (např. K2, Rossignol). Na pistách ale na rockerové lyže čeká jiné prostředí a jiný jezdec. Sami výrobci
Völkl Sensor 1
18
Existenci kolébkových lyží bych ale neviděl jen jako důsledek obliby a potřeb freeskiingu. Je možné, že snahu „udělat něco se špičkou“ vyvolaly i samy dnešní lyže. Stále větší šířka nese i stále širší špičky a v menší míře i patky. Tyto „lopaty“ už přesahují 130 mm – a to není při hranění málo. Dlouhá desetiletí přece lyže nemívaly víc než 85 mm. S šířkou roste i tuhost v ohybu (a ztenčovat špičku přes rozumnou mez nelze) a čím širší špička, tím tužší ve zkrutu, při hranění víc namáhaná a pro lyžaře nevýhodnější páka (delší rameno a větší moment síly). S takovou už plynulé zahranění opravdu může slabšímu lyžaři přinášet potíže. Pokud jste zažili nejširší Metrony B5i (špička přes 130 mm, střed 76, těžká tuhá lyže), vzpomenete si, že položit je slušně na hranu na tvrdém opravdu nebyla žádná hračka. U freeridovky se šířka snese, protože nejezdí typicky na pevné sjezdovce, nemá tak radikální špičku a používají ji dobří lyžaři. Takže úvaha tvrdou širokou špičku při zahájení oblouku částečně „odstranit“ může být i velmi pragmatická. Však také rocker není jediným způsobem, jak to učinit. Když před dvěma lety Atomic přišel s principem VarioCut, inzeroval jej jako „změnu rádiusu“. Tohle ale v reálu nefungovalo. Špička zato dokázala při nájezdu do nerovnosti „ustoupit“ a jízdu tak žehlit. Lyže působila také jako kratší, dobře točila a přitom i držela a úměrně možnostem i vedla. (Čtenáři
19
Salomon XW Enduro
Atomic Nomad Crimson diskuze na SNOW.CZ si moĹžnĂĄ vzpomenou, referoval jsem.) Jako studie zajĂmavĂŠ a kdovĂ, zda se netestoval prĂĄvÄ› tento efekt? Head letos zase u allmountainĹŻ Peak pĹ™inĂĄĹĄĂ Ĺ™eĹĄenĂ Flow Ride. Ĺ piÄ?ka lyĹže je dĂky vloĹženĂ˝m elastomerĹŻm mÄ›kÄ?Ă a rovněŞ tak v urÄ?itĂ˝ch situacĂch mĂŠnÄ› „pĹ™ekåŞÓ. Nakolik ovĹĄem mase lyĹžařů takovĂĄ ĹĄpiÄ?ka skuteÄ?nÄ› pĹ™ekĂĄĹžĂ, nevĂm. Z pohledu dobrĂŠho lyĹžaĹ™e jsou uĹž dneĹĄnĂ hodnÄ› krojenĂŠ a vesmÄ›s mÄ›kkĂŠ nezĂĄvodnĂ lyĹže uĹživatelsky pĹ™ĂjemnĂŠ, ba blbuvzdornĂŠ, zejmĂŠna ve srovnĂĄnĂ s prvnĂmi carvery, o starĂ˝ch rovnĂ˝ch lyĹžĂch nemluvÄ›. Potvrzuje to i loĹˆskĂ˝ test nÄ›meckĂŠho svazu: „hravÄ› ovladatelnĂŠâ€œ, „novĂĄ generace lyŞà pro zaÄ?ĂĄteÄ?nĂky zprostĹ™edkovĂĄvĂĄ opravdu hodnÄ› pohodlĂ a radosti z jĂzdy“, „nĂĄĹĄ test jednoznaÄ?nÄ› ukĂĄzal, Ĺže mĂĄlo zdatnĂ lyĹžaĹ™i dÄ›lajĂ s vÄ›tĹĄinou testovanĂ˝ch modelĹŻ komfortnĂ kategorie velice rychle technickĂŠ
SNADNÄšJĹ Ă? NEĹ˝ SNADNÉ?I MajĂ bĂ˝t lyĹže jeĹĄtÄ› ovladatelnÄ›jĹĄĂ? UĹž dnes poukazujeme na to, Ĺže lyĹžaĹ™ se aĹž pĹ™ĂliĹĄ rychle nauÄ?Ă zĂĄklady zatĂĄÄ?enĂ a zĂskĂĄvĂĄ pocit, Ĺže uĹž umĂ a mĹŻĹže skoro kamkoliv. ChybĂ mu ale lepĹĄĂ technika, vyjeĹždÄ›nost, odhad, zkuĹĄenosti – je asi jako Ä?erstvĂ˝ absolvent autoĹĄkoly. HezkĂ˝ pĹ™ĂmÄ›r z americkĂŠ diskuze: „Je to jako dĂĄt teenagerovi klĂÄ?ky od Corvetty“. Chceme mu „lĂŠta dozrĂĄvĂĄnĂ“ jeĹĄtÄ› zkrĂĄtit? Nestane se nebezpeÄ?Ăm sobÄ› i jinĂ˝m? OtĂĄzka nenĂ jen akademickĂĄ. Na americkĂŠm internetu si nÄ›kteřà stěŞujĂ na hordy mladĂkĹŻ, kteřà s minimem dovednostĂ na hravÄ› ovladatelnĂ˝ch ĹĄirokĂ˝ch lyĹžĂch s rockerem uhĂĄnÄ›jĂ ze svahĹŻ ĹĄusem a ohroĹžujĂ ostatnĂ. Harald Harb dokonce hovořà o TBG, „two-board generation“, tedy jezdcĂch, kteřà na dvou ĹĄiroÄ?inĂĄch vlastnÄ› nelyĹžujĂ, nĂ˝brĹž „snowboardujĂ na dvou“. Na druhĂŠ stranÄ› je tĹ™eba chĂĄpat snahu podchytit co nejvĂce novĂ˝ch oveÄ?ek. PotenciĂĄlnÄ› velkĂŠ trhy a komunity Ä?ekajĂ: HispĂĄnci, AfroameriÄ?anĂŠ a AsiatĂŠ v severnĂ Americe, stĂĄle silnÄ›jĹĄĂ menĹĄiny i v evropskĂ˝ch zemĂch. DĂĄle Rusko, ÄŒĂna a snad i Indie. NespadĂĄ nĂĄhodou supersnadno ovladatelnĂŠ nĂĄĹ™adĂ i do takovĂ˝ch kalkulacĂ? A co tĹ™eba stĂĄle dĹŻleĹžitÄ›jĹĄĂ senioĹ™i? DobĹ™e zaopatĹ™enĂ˝ch starĹĄĂch lidĂ pĹ™ibĂ˝vĂĄ. VÄ›tĹĄinovĂŠ sjezdovkovĂŠ lyĹžovĂĄnĂ stĂĄrne. VidÄ›li jste snad nÄ›kdy vedle lyŞà dÄ›tskĂ˝ch, juniorskĂ˝ch Ä?i dĂĄmskĂ˝ch takĂŠ seniorskĂŠ? Takto je nazvat by nejspĂĹĄ byly obchodnĂ sebevraĹždou. Ale zesnadnÄ›nĂŠ prvkem jako rocker (sexy mladistvĂ˝ nĂĄzev, ŞådnĂĄ poniĹžujĂcĂ nĂĄlepka) – proÄ? ne? A zase, je to jen Ăşvaha, hledĂĄnĂ moĹžnĂ˝ch souvislostĂ. Anebo je tento urÄ?itĂ˝ nĂĄvrat k lyĹžĂm podporujĂcĂm otĂĄÄ?ivĂŠ smĂ˝kĂĄnĂ hlavnÄ› dĹŻsledkem zkuĹĄenosti, Ĺže jezdit po hranÄ› vÄ›tĹĄina lyĹžařů stejnÄ› nebude a Ĺže pro takovou jĂzdu nenĂ vÄ›tĹĄina pouĹžĂvanĂ˝ch terĂŠnĹŻ ani pĹ™ĂliĹĄ vhodnĂĄ? OhavnÄ› Ĺ™eÄ?eno „stejnÄ› budou jezdit blbÄ›, a tak jim dĂĄme lyĹže pro blbĂŠâ€œ.
pokroky“. Je to spĂĹĄ obvyklĂĄ chvĂĄla, jĂĹž jsou testy plnĂŠ, nebo pravda? A jestliĹže tak vĂ˝teÄ?nÄ› plnĂ svou roli, potĹ™ebujeme uĹž nynĂ novou generaci lyĹžĂ, kterĂŠ by mÄ›ly bĂ˝t (je to vĹŻbec proveditelnĂŠ?) jeĹĄtÄ› snadnÄ›jĹĄĂ neĹž takto snadnĂŠ?
ProÄ? ano, proÄ? (moĹžnĂĄ) ne? ZabĂ˝vejme se tedy fungovĂĄnĂm rockeru v běŞnĂ˝ch podmĂnkĂĄch sjezdovĂŠ tratÄ› – upravenĂŠ, ale i rozjeĹždÄ›nĂŠ Ä?i pokrytĂŠ menĹĄĂ vrstvou novĂŠho snÄ›hu. PROÄŒ ROCKER: Ċ——ÛgĂŁ[Â—ĂŁĂ°Â•Ă Â—ÄŒĂ˘ĂŠĂ˜ĂŤÂ‡oĂżÂ—Ă˜Â—ĂąĂĂ°Â‡ĂŹĂĄĂœÂ—ĂŤĂ˜Ă˘Â—ĂĄĂœĂĄo—ÌĂĂŁĂ˜Ă›Ă˜ĂŤĂœĂŁĂĽĂŚĂŞĂŤÂŁÂ— toÄ?ivost Ċ——‡à ÊÌâ[—ç„à ùĂĂœĂ›ĂĽĂŹĂŤ[—‡çà dĂ˘Ă˜Â—ĂŞĂœÂ—Ă§Â„Ă Â—ĂąĂ˜Ă&#x;Ă˜ĂĄĂŚĂ[ĂĽo— oblouku nezarĂ˝vĂĄ do snÄ›hu, zmenĹĄuje se tak riziko neŞådoucĂho zaĹ™Ăznutà Ċ——ç„à —ü[ĂĄĂœĂąĂ›ĂŹÂ—Ă›ĂŚÂ—ĂĽĂœĂŠĂŚĂĂĽĂŚĂŞĂŤoÂ—ĂĄĂœÂ—ĂŤĂ˜Ă˘ĂŚĂ[—‡çà dĂ˘Ă˜Â—Ă§Â„ĂœĂ˘ĂŚĂĽ[— snĂĄze ÄŠÂ—Â—ĂĽĂ˜Ă§ĂŠĂŚĂŞĂŤ[—ĂgĂŤÂ‡Ă ĂĽĂ˜Â—ĂŁĂ°Â•Ă˜Â„Â‘Â—ĂŞĂŤĂœĂĄĂĽgÂ—ĂĽĂœĂŹĂ¤oÂ—ĂŚĂ™ĂŁĂŚĂŹĂ˘Â—ĂąĂ˜Ă&#x;[åà ͗ od ĹĄpiÄ?ky lyĹže a efekt vÄ?asnĂŠho zakrojenĂ nevyuĹžije Ċ——‡çà dĂ˘ĂŹÂ—ĂĄĂœÂ—Ă¤ĂŚÂ•ĂĽf—ÏÛgĂŁĂ˜ĂŤÂ—ĂŤĂÊۇoÂŁÂ—ĂąĂ˜Ă™ĂŠ[ĂĽĂ ĂŤÂ—ĂŤĂ˜Ă˘Â—ĂĄĂœĂĄoäϗ rozkmitĂĄnĂ a hlavnÄ› zvýťit jejĂ Ĺživotnost CO MĹŽĹ˝E BĂ?T PROBLÉM: Ċ——âÊ[Íâ[Â—ĂŁĂ°Â•ĂœÂ—Â´Â—Ă˘ĂŠĂ˜ĂŤÂ‡oÂ—ĂŁĂ°Â•Ă˜Â„ĂŚĂĂ˜Â—Ă§ĂŚĂ›ĂŞĂŤĂ˜ĂĂ˜ÂŁÂ—Ă›[Ă[Â—Ă¤ĂœĂĽÂ‡o— oporu a je mĂŠnÄ› stabilnĂ v pĹ™ĂmĂŠ jĂzdÄ›, takĹže udrĹženĂ pĹ™edozadnĂ rovnovĂĄhy na nĂ mĹŻĹže bĂ˝t obtĂĹžnÄ›jĹĄĂ ÄŠÂ—Â—ĂŚĂ¤ĂœĂąĂœĂĽ[Â—ĂŚĂ§ĂŚĂŠĂ˜Â—ĂĂœĂ§Â„ĂœĂ›ĂŹÂ—Ă¤Â‘Â•ĂœÂ—ĂŞĂ[Ă›gĂŤÂ—Ă˘Â—ÄŒĂą[âãÌüÏÿ— (v nÄ›mĹž uĹž i bez rockeru vÄ›tĹĄina mĂŠnÄ› zdatnĂ˝ch lyĹžařů jezdĂ) ÄŠÂ—Â—Ă§Â„Ă Â—Ă¤Ă˜ĂŁfĂ¤Â—ĂąĂ˜Ă&#x;ĂŠĂ˜ĂĽgĂĽoÂ—ÄŒĂšĂ&#x;ðÙgĂĄoĂšoÿ—‡çà dĂ˘Ă˜ÂŁÂ—dĂ Â—Ă›ĂŚĂ˘ĂŚĂĽĂšĂœÂ— oba konce lyĹže nepĹ™ispĂvajĂ k plnohodnotnĂŠmu prĹŻjezdu oblouku po hranÄ› Ċ——ÛãÌÏĂ&#x;[—‡çà dĂ˘Ă˜ÂŁÂ—Ă§Â„ĂœĂŞĂĽgåà —‡çà dĂ˘Ă˜Â—Â˘Â—d[ĂŞĂŤÂ—ĂŁĂ°Â•ĂœÂ—Ă§Â„ĂœĂ›Â— rockerovĂ˝m kontaktnĂm bodem, mĹŻĹže naopak na tvrdu neŞådoucnÄ› rozkmitat celou lyĹži a zhorĹĄit jejĂ chovĂĄnĂ ÄŠÂ—Â—ĂŤĂ˜ĂŤĂŚÂ—ĂĽĂŚĂ[Â—Ă˘ĂŚĂĽĂšĂœĂ§ĂšĂœÂ—ĂĽĂ˜ĂŠĂŹÂ‡ĂŹĂĄĂœÂ—Ă›ĂŚĂŞĂ˜ĂĂ˜Ă›ĂĽo—Ï•—êãχüg— vyzkouĹĄenou harmonii jednotlivĂ˝ch parametrĹŻ lyĹžĂ: dĂŠlky, tvrdosti, krojenĂ, kontaktnĂ dĂŠlky, prĹŻbÄ›hu vykrojenĂ, montĂĄĹžnĂho bodu
Pro koho a jak? UĹž na jaĹ™e jsem s nadsĂĄzkou ironicky psal, Ĺže podle argumentace ďŹ rem „rocker coby zaklĂnadlo roku 2010 mĂĄ bĂ˝t lĂŠkem na vĹĄechny problĂŠmy“. U rekreaÄ?nĂch lyŞà by ale neĹĄkodilo trochu vĂc soudnosti. Zde jde ĂşplnÄ› jasnÄ› o prvek pro nejmĂŠnÄ› disponovanĂŠ zaÄ?ĂĄteÄ?nĂky: neĹĄikovnĂŠ, bojĂĄcnĂŠ, hendikepovanĂŠ apod., pĹ™ĂpadnÄ› pro ty, kdo chtÄ›jĂ co nejdĹ™ĂvÄ›jĹĄĂ efekt. ProÄ? ale takovou lyĹži prezentovat jako „attacking“ a slibovat, Ĺže dĂky rockeru mĂĄ i lepĹĄĂ rebound? VĹždyĹĽ ti rozjĂvenĂ AmĂci vlastnÄ› ten kopec taky jen „atakujĂ“! ProÄ? nezĹŻstat u toho, Ĺže je to krotkĂĄ lyĹže pro zaÄ?ĂĄteÄ?nĂky a nevylepĹĄovat jejĂ image nesmyslnĂ˝mi sliby? PokraÄ?ovĂĄnĂ pĹ™ĂĹĄtÄ›.
SKI SHOP
SKI RENT
SKI SERVICE
BOOT FITTING
TEST CENTRE
ProfesionĂĄlnĂ skĂŠ ! ! "j# $ % & '
KĹ™ĂĹženeckĂŠho nĂĄmÄ›stĂ 990 152 00 Praha 5 - Barrandov (naproti BarrandovskĂ˝m ateliĂŠrĹŻm) prodejna@montanasport.cz telefon: +420 222 741 430
www.montanasport.cz ( ) * ( SKI RENT
SKI SHOP
SKI SERVICE
BOOT FITTING
HorskĂĄ 117, VrchlabĂ 543 02 prodejna@vanclsport telefon: +420 499 692 716
www.vanclsport.cz
20
CARVING
MAG
BOTY:
mě nepřekvapovalo, kdyby v létě, kdy píšu tyto řádky, nějaké takové prototypy existovaly a možná už jezdily.
Vítězí nad Ligetym i Millerem
UHLÍKEM DO 21. STOLETÍ? VLASTNĚ BY NÁS TO NEMĚLO PŘEKVAPIT. UHLÍKOVÁ VLÁKNA, NEJČASTĚJI POD MEZI NÁRODNÍM OZNAČENÍM CARBON, SE PŘECE UŽ V LYŽAŘSKÉM MATERIÁLU SLUŠNĚ ZABYDLELA. NAJDEME JE V DRA HÝCH LYŽÍCH, V HOLÍCH, JAKO VNĚJŠÍ SKOŘEPINU NEJDRAŽŠÍCH ZÁVODNÍCH HELEM. NEJNOVĚJI I V EXKLUZIVNÍM VÁZÁNÍ TYROLIA. TEXT: IVAN SOSNA Běžná jsou i v konstrukci závodních vozů a u mnoha dalších výrobků. Vždy tam, kde se vyžaduje materiál pevný, avšak lehký, i když nikterak levný. Uhlíku se ale zatím nedařilo v lyžařských botách. Jako zesílení určitých partií komínu jej zatím použila Tecnica a Rossignol. Ten dokonce vyrobil prototyp, prý jej testoval i Hermann Maier, ale bota se záhy rozpadla. Dalším snahám zabránila finanční situace nemocného kolosu. Uvážíme-li vývoj, jaký prodělaly lyže, jsou lyžařské boty takřka trapně podobné těm ze 70. let. Zdá se ale, že uhlík konečně dorazil i sem. V současné době existují dvě úplně nové značky: Dodge a Apex. Za nimi se ale skrývají staří kozáci.
Dodge Zajímavější je bota Dodge. Jmenuje se podle Davida Dodge, amerického strojního inženýra, který dlouhé roky pracoval pro Rossignol, Burton a Lange. Spolu s Billem Doblem založili v prosinci 2008 typicky po americku firmu v garáži. Od prosince 2009 prodávají dnešní model, průběžně podle zkušeností zdokonalovaný. Díky skeletu kompletně z uhlíku je bota podstatně lehčí (o půlku, třetinu – tvrzení výrobců si odporují), přitom tuhá a velmi tenká, takže i úzká. To by podle firmy mělo znamenat rozkmitání boty o vysoké frekvenci s menšími amplitudami kmitů. Výsledek: klidnější jízda, přesnější vedení, lepší a rychlejší hranění, příjemnější chůze. Velkým trumfem by měla být tepelná stálost, známý problém všech „gumových plastových bot“, jak s gustem výrobci ty tradiční označují. Lehká váha by měla být velmi zajímavá pro nesjezdovkové
Dodge
použití včetně skialpu. Díky tuhému pevnému uhlíku se nemusejí tolik utahovat jako boty plastové. A mají i pěknou patentovanou vychytávku: projmutí vzadu na komínu, do něhož při zasouvání nohy zajede pata. Není proto třeba tolik rozevírat přední chlopně a bota se mnohem snadněji obouvá. Může to všechno znít lákavěji? Zkusme ale pár „ale“.
Boty Dodge už totiž jezdí. A ne špatně. V půlce srpna jejich firemní jezdec, Američan Warner Nickerson, vyhrál obří slalom na Novém Zélandě před Ligetym a Millerem. Je docela roztomilé, že výrobce udělal prakticky přesně totéž, co Bob Lange v létě roku 1966. Ten tehdy odvezl na MS v chilském Portillu, kde měl ideálně shromážděnou světovou elitu, „půltucet“ svých novinek. Nyní měli na Zéland deset párů a pouštěli informace, jak nadšení různí nejmenovatelní borci jsou. Takže svět ví a registruje. A když je třeba známý, byť kontroverzní Harald Harb, jinak roky partner Headu, začal prodávat a po vyzkoušení napsal: ať je nezkouší nikdo, kdo si je nehodlá koupit, protože po testu už nikdy nebude chtít jezdit ve starých, je asi dobře brát je vážně. Nebo alespoň brát vážně možný budoucí přechod na uhlík. Za jak dlouho si my největší blázni boty za třicet tisíc pořídíme? Když se prodávají lyže malosériovky za dva, tři i více tisíc euro, proč ne?
Apex Úpravy a cena Úpravy. Uhlíkový skelet nelze frézovat (není co, je tenoučký) a nelze jej vytahovat po tradičním nahřátí. Tvarové úpravy jsou vymyšlené šikovně: musí na ně být speciální stroj v autorizovaných servisech. Jinak hrozí destrukce materiálu a jistě konec se zárukou. Individualizace. Bota nemá bootboard (skeletovou vložku) a změny předozadního náklonu (delta) je třeba dělat zbroušením podešve. Rovněž canting. Tedy další práce u vybraných specialistů. Cena. V současné době se bota dodává jen na adresy pár vybraných prodejců v USA za 1 500 dolarů. To je skoro o polovinu víc, než je cena nejdražších závodních bot klasických (cca 800 dolarů). Práce na úpravách k tomu. Právě cena bude největší zábranou rozšíření bot. Ledaže by se ukázaly být o tolik lepší. Jenže v takovém případě se na podobné vrhnou giganti branže a do roka je budou mít také. Vůbec by Apex
Zatímco se Dodge prosazují v závodění, je koncept bot Apex zaměřený vysloveně na pohodlí. Jak víme, je vyřešení dilematu „bota výkonná a přitom pohodlná a teplá“ hodno lyžařské nobelovky. Vyhořely na něm softy, ale láká dál. Tím spíš, když to jako výzvu na stará kolena pojal jistý Denny Hanson z amerického Boulderu. Starý mazák je v branži Někdo (viz infobox), ale nevypadá to, že by uvažoval o velkém byznysu. Na to je jeho bota asi příliš neobvyklá. (Všichni se všude rozplývají, jaká novinka to je, ale já si přesně pamatuju, že jsem už někdy před deseti lety psal o přesně stejném pokusu firmy Sorel. I obrázek tehdy byl. Snad to ale byl jen prototyp, který bez výroby zapadl.) Podstatu vidíte na obrázku. Měkká vnitřní botička přijde do sice tužší, ale také měkké vnější, podobné snowboardové. A toto vše do tuhého uhlíkového rámu s jen dvěma ráčnovými přezkami. Výsledkem by měla být bota pohodlná a měkká – tedy přesně to, co slibovaly softy – a přitom díky rámu fungující jako běžná lyžařská. Bez rámu i jako snowboardová a samozřejmě i na chození a après-ski. Také tato bota je k mání od podzimu 2009. Dosavadní ohlasy jsou poněkud nejednotné, pochvala i kritika za přílišnou měkkost. Otazník vzbuzuje například rozklad tlaků přes poměrně úzké přezky, vnikání sněhu a vody mezi botu a rám. Také zde je zádrhelem cena – 1 295 dolarů. Však také plánovali prodat minulou zimu jen 1 200 párů.
Američan Warner Nickerson si jede pro vítězství v letním obřím slalomu na Novém Zélandě. Překonal Ligetyho i Millera. Foto: Dodge
Má to šanci? Vedle dosavadního opatrného trendu – bot s tepelně upravitelným skeletem či vložených měkkých partií – vidíme další zajímavé cesty. Vůbec ale nemusejí být v rozporu. Vždyť myšlenka exoskeletu, tedy zesílení bot v částech, jež nyní tvoří rám Apexů, není nová. Měly ji před deseti lety včetně „exo“ v názvu boty Nordica (a možná i díky tomu ten pokus Sorelů?). A kombinace tuhých uhlíkových zón s měkkými by mohla fungovat.
21
Pokud ovšem nebude pro masové lyžování znamenat přehnané ceny. Nejsme totiž zvyklí platit za běžné boty příliš. Vyzkoušenými technologiemi a výrobou v postupně zaplacených formách se jejich ceny drží relativně nízko. Možná je ale šancí Dodgeovo tvrzení, že oproti formě na klasickou botu za 200 000 dolarů stojí ta jeho jen deset tisíc. Konečně je tedy i v botách něco zajímavého. Zda i víc než jen toto, se ukáže.
Žil byl v daleké Americe jeden vynálezce jménem Alden Hanson. Kromě jiných věciček vytvořil i měkký pružný materiál Flo. Když koncem 60. let začal Bob Lange vyrábět svoje veleúspěšné boty, koupil práva na materiál a zaměstnal dva Hansonovic synátory, Chrise a Dennyho, toho jako vedoucího vývoje a výzkumu. Vytvořili novou botičku, ale uniklo jim, že hmota Flo rozleptává materiál botiček. Ty se rozpadaly doslova na nohou a lyžaři vyndavali nohy v ponožkách obalených kapajícím Flo (však se jmenoval „flow“, tedy to, co „teče“) – scény jak z Vetřelce. Náhradní botičky nebyly a konal se obrovský průšvih. Naštvaný Lange zjistil, že bratři v práci připravují na své triko novinku, botu se zadním nástupem, a oba je vyrazil. Snad i nějaké soudy proběhly, ovšem Flo v botách Lange vydržel. Hansonové začali jako Hanson Industries pod svým jménem vyrábět úžasně progresivní a designově krásné boty, ale roku 1981 stejně zbankrotovali. Nyní se tedy pětašedesátiletý Denny na stará kolena do branže vrací. Mimochodem, koncem 60. let měl Lange reklamu na „nejdražší botu na světě“ za 165 (tehdejších) dolarů…
h DALŠÍ
VELKÁ FÚZE NA OBZORU?
Pozdvižení způsobila v zimě zpráva, že by se Rossignol mohl spojit se značkami amerického Jardenu – K2 a Völklem. Následně ovšem šéf skupiny Rossignol Bruno Cercley upřesnil, že šlo jen o spekulaci, že taková možnost do budoucna existuje. Je ale naprosto logická. Rossignol totiž patří z 81% australské Macquarie Bank a ze 17 % právě Jardenu (zbývající 2 % má sám Cercley, a aby to nebylo tak jednoduché, je většinovým vlastníkem banky francouzská společnost Chartreuse & Mont Blanc). Kdyby Macquarie svůj podíl pouštěla, má předkupní právo právě Jarden. V současné době se ale celá skupina Rossignol zdá být spíš danajským darem. To by určitě potvrdil Quiksilver, který ji v roce 2005 koupil za 361 milion euro a o tři roky později (rád?) prodal za pouhých čtyřicet. Taky jste si vzpomněli na tu pohádku, kdy smutný hrdina vždy nevýhodně měnil a měnil původní hroudu zlata, až poslední jehlu ztratil?
VR77 LT
LIGHT ELVE
VR27 ST
VR27 LT
VR17
(is)
Založeno na úspěchu...
h JEDEN GIGANT POZŘEL DRUHÉHO Swix a Toko spolu s Holmenkolem jsou ve své branži bezpochyby hlavní značky. Ve střední Evropě, a tedy i u nás, zejména v alpském lyžování asi lehce dominuje švýcarské Toko, zatímco norský Swix je u nás spojován především s lyžováním běžeckým. V srpnu ale i na tuto oblast dopadla koncentrace. Švýcarský Mammut, silná outdoorová značka, se v rámci budoucího zaměření právě na outdoor (podobně si před lety ponechali Raichle jako boty turistické a trekkingové a prodali formy na lyžařské) Toka zbavila ve prospěch norského konkurenta. S vědomím silné pozice Toka v Evropě a v alpském lyžování jej rozumní Norové nelikvidují, nýbrž nechávají na původní švýcarské adrese (Alststätten) i jako samostatnou značku. Další důsledky, neozřejměné v typicky vzletné tiskové zprávě, vyplynou případně časem. (is)
ACTIVE sport cz, s. r. o., Hradecká 159, Jaroměř, 551 01, tel. 491 814 644; Bradský, s. r. o., 5. května 45, 460 01 Liberec, tel. 485 105 954; Florián sport, s. r. o., Janáčkova 20/1089, 702 00Ostrava – Moravská Ostrava, tel. 596 112 523; Kolokrámek, Nerudova 18/15, 430 01 Chomutov, tel. 724 064 898; MAXI SPORT, Rooseveltova 34, 779 00 Olomouc, tel. 585 204 818; Michal Častulík – Cyklosport, Svatoborská 19, 697 01 Kyjov, tel. 518 613 488; MM Skicentrum, Brechtova 7, 638 00 Brno – Lesná, tel. 548 522 422; Pavel Novotný – Cykloservis, T.G.M. 44, 672 01 Moravský Krumlov, tel. 602 788 643; Petr Dušek, Přátelství 241/94, 104 00 Praha 10 – Uhřiněves, tel. 267 711 646; Petr Novotný – KLT Sport, Parléřova 114, 280 00 Kolín, tel. 602 391 918; Smejkal Rostislav – Ski servis Kunzak, Nová 401, 378 82 Kunžak, tel. 602 175 516 Výhradní dovozce a distributor pro ČR a SR: AMER SPORTS Czech Republic, s. r. o., www.amersports.cz
22
,678 (
4 & '
1
1
SKI TO DIE
NA PRAVOU PAĹ˝I SI NECHAL OLYMPIJSKĂ? VĂ?TÄšZ ZE SJEZDU BILL JOHNSON VYTETOVAT NĂ PIS „SKI TO DIE“ – LYĹ˝UJ DO UMĹ˜ENĂ?. A SKORO SVÉMU MOTTU DOSTĂ L. PĹ˜ESTO NA LYĹ˝E NEZANEVĹ˜EL. DALY I VZALY MU TOTIĹ˝ VĹ ECHNO – VÄŒETNÄš Ĺ TÄšSTĂ? I NADÄšJE V ŽIVOTĚ‌ TEXT: KAROLĂ?NA FREDERIKSEN
TEXT: ISIFA
Jako dĂtÄ› byl William Dean (Bill) Johnson velmi nadanĂ˝ student – dokonce pĹ™eskoÄ?il na zĂĄkladnĂ ĹĄkole dva roky. Ale taky plnĂ˝ energie, coĹž se matka rozhodla utlumit lyĹžovĂĄnĂm. Nepovedlo se to na sto procent, Bill se vybĂjel i jinde, Ä?asto na hranÄ› zĂĄkona. Ne nadarmo mu Ĺ™Ăkali Wild Bill, tedy DivokĂ˝ Bill. Jeho profesionĂĄlnĂ lyĹžaĹ™skĂĄ kariĂŠra tak zaÄ?ala vĂce neĹž prozaicky. V sedmnĂĄcti letech se pokusil ukrĂĄst auto a byl odsouzen k ĹĄesti mÄ›sĂcĹŻm ve vÄ›zenĂ, nebo na lyĹžaĹ™skĂŠ akademii. Vybral si dobĹ™e – sport. A udÄ›lal v nÄ›m dĂru do svÄ›ta!
ZĂĄvod o stĹ™Ăbrnou medaili Ĺ˜Ăkali o nÄ›m, Ĺže mĂĄ v nohou dynamit a pro lyĹžovĂĄnĂ perfektnĂ tÄ›lo. V aerodynamickĂŠm tunelu byl nejmĂŠnÄ› o pÄ›t procent rychlejĹĄĂ neĹž kdokoliv jinĂ˝. Nikdy se nebĂĄl, o risku ani nepĹ™emýťlel a vedle svĂŠ divokosti se vyznaÄ?oval i sluĹĄnou dĂĄvkou blĂĄznovstvĂ a nezĂĄvislosti, tedy vlastnostmi ideĂĄlnĂmi pro vĂ˝bornĂŠho lyĹžaĹ™e. V roce 1984 se ve Wengenu stal prvnĂm AmeriÄ?anem, kterĂ˝ vyhrĂĄl zĂĄvod SvÄ›tovĂŠho pohĂĄru ve sjezdu. Nikdy pĹ™edtĂm se na pĂłdium neprobojoval. PĹ™esto o sobÄ› o mÄ›sĂc pozdÄ›ji ani na vteĹ™inku nepochyboval. SnĂh tehdy vytrvale pohĹ™bĂval olympijskĂŠ Sarajevo a organizĂĄtoĹ™i museli zĂĄvod ve sjezdu den po dni odklĂĄdat. Johnson si s tĂm hlavu nelĂĄmal. „StejnÄ› nevĂm, proÄ? tady ostatnĂ jeĹĄtÄ› jsou, vĹždyĹĽ budou bojovat jen o druhĂŠ mĂsto,“ tvrdil sveĹ™epÄ›.
EvropĹĄtĂ favoritĂŠ nad nĂm mĂĄvali rukou a prohlaĹĄovali, Ĺže je bezohlednĂ˝ a nedospÄ›lĂ˝. O to vÄ›tĹĄĂ ĹĄok pro nÄ› nastal ĹĄestnĂĄctĂŠho Ăşnora, kdy se koneÄ?nÄ› sjezd jel a Johnson nadÄ›lil v cĂli druhĂŠmu Ĺ vĂ˝carovi Peteru MĂźllerovi 27 setin. „Jsem jako stĹ™ela,“ radoval se Johnson, opÄ›t prvnĂ americkĂ˝ vĂtÄ›z olympijskĂŠho sjezdu. Po Sarajevu jeĹĄtÄ› vyhrĂĄl dalĹĄĂ dva zĂĄvody SvÄ›tovĂŠho pohĂĄru ve sjezdu, ale jak rychlĂ˝ byl jeho nĂĄstup, tak strmĂ˝ byl jeho pĂĄd. Na zaÄ?ĂĄtku dalĹĄĂ sezĂłny se neseĹĄel s formou, nĂĄsledovaly bujarĂŠ veÄ?Ărky, vĂĄĹžnĂŠ zranÄ›nĂ a operace kolene i zad. Nervozita vyĂşstila v hĂĄdku s trenĂŠrem, kterĂŠho rozÄ?ilen pĹ™etĂĄhl hĹŻlkou. Se zlomenĂ˝m srdcem, Ĺže se nedokĂĄzal kvaliďŹ kovat na dalĹĄĂ olympijskĂŠ hry v Calgary 1988, ukonÄ?il o rok pozdÄ›ji sportovnĂ kariĂŠru. „KdyĹž byl Billy dĂtÄ›, mÄ›l jedinĂ˝ sen – vyhrĂĄt zlatou medaili. BohuĹžel si nemyslĂm, Ĺže by mÄ›l kdy jindy nÄ›jakĂ˝ dalĹĄĂ cĂl,“ prozradil jeho pĹ™Ătel z dÄ›tstvĂ Mark Schelde. I proto se v dalĹĄĂch letech v ĹživotÄ› spĂĹĄ plĂĄcal.
KoÄ?ovnĂ˝ Ĺživot Johnson i nadĂĄle zĂĄvodil na lyĹžĂch – v sĂŠrii pÄ›ti zĂĄvodĹŻ pro veterĂĄny roÄ?nÄ›. AktivnÄ› vystupoval na veĹ™ejnosti a takĂŠ chvĂli pomĂĄhal tchĂĄnovi stavÄ›t domy. PĹ™evĂĄĹžnÄ› vĹĄak Bill se svojĂ Ĺženou Ginou vandroval po StĂĄtech. CelĂ˝ch dvanĂĄct let! ObÄ?as Ĺžili ve svĂŠm karavanu, jedenĂĄctkrĂĄt koupili na rĹŻznĂ˝ch mĂstech dĹŻm, pĹ™estavÄ›li ho, vybavili
a prodejem si vydÄ›lali zhruba sto tisĂc dolarĹŻ. „AÄ? to znĂ blĂĄznivÄ›, opravdu nĂĄs to po ta lĂŠta bavilo,“ Ĺ™ĂkĂĄ Gina. PrvnĂ rĂĄnu jejich Ĺživot dostal v roce 1992, kdy byli zrovna usazenĂ u znĂĄmĂŠho jezera Lake Tahoe v Kalifornii. V jejich soukromĂŠm bazĂŠnku se totiĹž utopil jejich prvorozenĂ˝ roÄ?nĂ syn Ryan. Druhou zasadila sama Gina v roce 1996, kterĂĄ nĂĄhle zatouĹžila po stabilitÄ› a chtÄ›la se usadit. O dva roky pozdÄ›ji Bill pĹ™estal zĂĄvodit za veterĂĄny, Ä?ĂmĹž pĹ™iĹĄel o svĹŻj zĂĄkladnĂ pĹ™Ăjem. Gina sbalila sebe i dva syny Nicholase a Tylera a poŞådala o rozvod. ZbankrotovanĂ˝ Bill na to zareagoval po svĂŠm. Sedl do karavanu, kterĂ˝ byl jeho jedinĂ˝ domov, a odjel do lyĹžaĹ™skĂŠho centra ve Squaw Valley, zde takĂŠ v lĂŠtÄ› zosnoval Ä?ĂĄbelskĂ˝ plĂĄn – vrĂĄtit se do americkĂŠ reprezentace a zase zĂĄvodit na olympijskĂ˝ch hrĂĄch! Usmyslil si totiĹž, Ĺže kdyĹž vyhraje dalĹĄĂ zlato na ZOH 2002, dostane nĂĄvdavkem zpÄ›t i svoji Ĺženu.
Boj o Ĺživot „Bylo jednoduchĂŠ Ĺ™Ăct: Ten chlapĂk to nedokĂĄĹže. Ale vÄ›tĹĄina z nĂĄs v nÄ›m stĂĄle vidÄ›la olympijskĂŠho vĂtÄ›ze. A ten, kdyĹž se chce vrĂĄtit, zaslouŞà si dostat ĹĄanci,“ Ĺ™ekl mluvÄ?Ă americkĂŠho tĂ˝mu Tom Kelly. VĂ˝sledky se nedostavovaly nijak pĹ™esvÄ›dÄ?ivÄ›, Johnson vĂĄlÄ?il nejenom s fyziÄ?kou, ale i s vybavenĂm a novĂ˝mi parametry lyĹžĂ. PĹ™esto věřil a nechal si na paĹži vytetovat jiĹž zmĂnÄ›nĂŠ „Ski to die“. „PoslednĂ vÄ›c, kterou mi pĹ™ed mistrovstvĂm USA ve sjezdu v roce 2001 Ĺ™ekl, bylo: A nezapomeĹˆ bĂ˝t u toho, aĹž vyhraju,“ vzpomĂnala Gina. SvĹŻj souboj s nadÄ›jĂ vĹĄak prohrĂĄl prĂĄvÄ› pĹ™i tomto zĂĄvodÄ›. V serpentinĂĄch se mu rozjely nohy, ztratil balanc, rozplĂĄcl se do zledovatÄ›lĂŠho snÄ›hu a klouzaje dolĹŻ proletÄ›l skrz dvoje bezpeÄ?nostnĂ sĂtÄ›. Po chvĂli hrĹŻzostraĹĄnĂŠho ticha divĂĄci uslyĹĄeli zoufalĂ˝ vĂ˝kĹ™ik: „Pomoc.“ NeĹž za pĂĄr sekund pĹ™ibÄ›hli doktoĹ™i, upadl Bill do bezvÄ›domĂ. UtrpÄ›l nÄ›kolik zranÄ›nĂ hlavy,
zlomenin, mĂĄlem si pĹ™ekousl a spolkl jazyk, Ä?ĂmĹž hrozilo nebezpeÄ?Ă uduĹĄenĂ, krev zaplnila jeho levou plĂci a hematom ohroĹžoval mozek. Jen superrychlĂ˝ pĹ™evoz helikoptĂŠrou a tĹ™ĂhodinovĂĄ operace ho udrĹžela naĹživu. PrognĂłzy vĹĄak byly znaÄ?nÄ› nejistĂŠ. Po pravdÄ› mĂĄlokdo by si vsadil, Ĺže vĹŻbec pĹ™eĹžije nĂĄsledujĂcĂch dvanĂĄct hodin. „VĹĄe je nynĂ v rukou boha a Ä?asu,“ prohlĂĄsil Kelly. Po tĹ™ech tĂ˝dnech ho probudili z kĂłmatu. K pĹ™ekvapenĂ mnohĂ˝ch se jeho stav velmi rychle zlepĹĄoval. ZaÄ?al opÄ›t mluvit i pohybovat se – aÄ? s jistĂ˝mi omezenĂmi. Na lyĹžovĂĄnĂ ovĹĄem nezanevĹ™el. JeĹĄtÄ› v nemocnici ho navĹĄtĂvil pĹ™Ătel John Creek, kterĂ˝ ho pĹ™i nĂĄvratu kouÄ?oval. „NepotĹ™ebujeĹĄ nÄ›co?“ zeptal se Johnsona. „Jo, lyĹže,“ dostalo se mu odpovÄ›di. „JeĹĄtÄ› nÄ›co by se ti hodilo?“ „LyĹžaĹ™skĂ˝ boty,“ dodal Bill. Po osmi mÄ›sĂcĂch se opravdu na lyĹže opÄ›t postavil – na domĂĄcĂm svahu na Mount Hood. „CĂtĂm se skvÄ›le,“ radoval se tehdy. Hned nĂĄsledujĂcĂ rok si ale na lyĹžĂch zlomil levou kyÄ?li. Od tĂŠ doby si je uĹž nezapnul.
Ĺ˝ivot v karavanu OstatnÄ› i jeho povÄ›stnĂĄ rychlost ho dĂĄvno opustila. PĹ™ejĂt obĂ˝vacĂ pokoj v jeho karavanu mu trvĂĄ nÄ›kolik minut. Tedy podstatnÄ› dĂŠle, neĹž jak dokĂĄzal sjet pamĂĄtnĂ˝ zĂĄvod v Sarajevu. Jeho tÄ›lo je zkroucenĂŠ do obrovskĂŠho pĂsmene C, jehoĹž rĂĄmec ruĹĄĂ jen dvÄ› nohy a ruce. PravĂĄ strana tÄ›la pĹ™ĂliĹĄ nespolupracuje. Chodidla jsou natolik nateklĂĄ, Ĺže na nÄ› nedokĂĄĹže ani navlĂŠct boty. Mozek dostal pĹ™i nehodÄ› pořådnÄ› zabrat, krĂĄtkodobĂĄ paměż proto vynechĂĄvĂĄ a vzpomĂnky z minulosti na sebe takĂŠ nÄ›kdy nechĂĄvajĂ dlouho Ä?ekat. Ale kdyĹž se ho zeptĂĄte, co je jedna minuta, pÄ›taÄ?tyĹ™icet sekund a devÄ›tapadesĂĄt setin, okamĹžitÄ› se zazubĂ. „SamozĹ™ejmÄ› mĹŻj vĂtÄ›znĂ˝ Ä?as na olympiĂĄdÄ›.“
Johnson nynĂ Ĺžije v karavanovĂŠm mÄ›steÄ?ku Zigzag nedaleko Mount Hoodu. Je odkĂĄzĂĄn na neustĂĄlou pomoc pĹ™evĂĄĹžnÄ› od svĂŠ matky. „Jeho stav se zhorĹĄuje,“ Ĺ™ĂkĂĄ. Bill dennÄ› hraje poÄ?ĂtaÄ?ovĂŠ hry – klidnÄ› i deset hodin v kuse. Ĺ˝ije osamÄ›lĂ˝ Ĺživot. On, pes, poÄ?ĂtaÄ? a sudoku v karavanu. NemĹŻĹžete se nezeptat, jestli se sĂĄm v horĂĄch nebojĂ. Jestli by nebylo lepĹĄĂ, aby se pĹ™estÄ›hoval ke svĂŠ matce, kterĂĄ za nĂm Ä?asto dojĂĹždĂ. „NemĂĄm strach z niÄ?eho,“ odpovĂdĂĄ se zĂĄchvÄ›vem starĂŠ arogance, urputnosti a bojovnosti. OstatnÄ› takovĂ˝m stĂĄle zĹŻstal. SouÄ?asnou americkou hvÄ›zdu Bode Millera nazĂ˝vĂĄ „tĂm klukem, co lyĹžuje.“ KlidnÄ› vĂĄm hodĂ nedopalek svĂŠ cigarety pod nohy a Ĺ™ekne: „ZaĹĄlĂĄpni to za mÄ›.“ Jeho lyĹžaĹ™skĂĄ kombinĂŠza ze Sarajeva visĂ na stÄ›nÄ› v garĂĄĹži. ZlatĂĄ medaile leŞà vedle na poliÄ?ce. Je oĹĄoupanĂĄ a poĹĄkrĂĄbanĂĄ od stovek rukou, kterĂŠ se s nĂ mazlily. Pod zlatĂ˝m nĂĄnosem mĂsty vykukuje stĹ™ĂbrnĂŠ jĂĄdro. SĂĄm Johnson si ji odmĂtĂĄ dĂĄt kolem krku. Ale bude trvat na tom, abyste si ji nandali vy. Nebo se jĂ alespoĹˆ dotkli. DÄ›lĂĄ mu to totiĹž velkou radost. Jeho lyĹžaĹ™skĂŠ trofeje a startovnĂ Ä?Ăsla vystavil jeho bĂ˝valĂ˝ kolega z lyĹžaĹ™skĂŠho tĂ˝mu Joe Weber na poliÄ?ky a stÄ›ny karavanu. „Snad tyhle vÄ›ci budou nÄ›co evokovat v jeho mozku,“ doufĂĄ Weber. LyĹžaĹ™skĂ˝ svÄ›t se mu ale provĹždy uzavĹ™el. AmerickĂ˝ tĂ˝m pro nÄ›j nemĂĄ mĂsto. Maximum snahy projevil olympijskĂ˝ vĂ˝bor USA, kterĂ˝ mu sehnal dva lĂstky na sjezd muŞů ve Vancouveru. NepohyblivĂ˝ Bill, jehoĹž vrcholem cestovĂĄnĂ je dvakrĂĄt roÄ?nÄ› cesta k neurochirurgovi, je ale prodal pĹ™es eBay a radÄ›ji se na nÄ›j dĂval v televizi s jednĂm ze svĂ˝ch synĹŻ. MÄ›sĂÄ?nĂ pĹ™Ăjem padesĂĄtiletĂŠho bĂ˝valĂŠho hrdiny, kterĂ˝ se po olympiĂĄdÄ› 1984 dostal i na titulnĂ stranu prestiĹžnĂho Ä?asopisu Sports Illustrated, Ä?inĂ 1 600 dolarĹŻ. Nevlastnà řådnĂ˝ majetek, nemĂĄ Ăşspory. Bez pomoci matky by se o sebe ani nedokĂĄzal ĂşplnÄ› postarat. PĹ™esto si nestěŞuje a bezelstnÄ› Ĺ™ĂkĂĄ: „MĂĄm vĹĄe, co potĹ™ebuju.“
. &0
& ' ' SJEZDU.
24
CARVING
SPORT
SVĚTOVÝ POHÁR V ALPSKÉM LYŽOVÁNÍ SE VRACÍ DO ČESKÉ REPUBLIKY NEJPRESTIŽNĚJŠÍ Z LYŽAŘSKÝCH SVĚTOVÝCH POHÁRŮ, SLAV NÝ BÍLÝ CIRKUS, VSTOUPÍ V NADCHÁZEJÍCÍ SEZÓNĚ DO SVÉHO 45. ROČNÍKU. BĚHEM ZIMNÍ POUTI PO EVROPSKÉM A AMERIC KÉM KONTINENTU ZAVÍTÁ DO ŘADY ZNÁMÝCH SKI RESORTŮ VE ČTRNÁCTI ZEMÍCH VČETNĚ ČESKÉ REPUBLIKY. TEXT: DANIEL TICHÝ
FOTO: ZOOM AGENCE
Česká republika může být pyšná na to, že jednou ze zastávek sjezdařského SP bude v nové sezóně i Špindlerův Mlýn. 11. a 12. března 2011 se ve Skiareálu ve Svatém Petru utkají na Černé sjezdovce o svěťákové body ty nejlepší světové závodnice ve slalomu a obřím slalomu včetně české hvězdy Šárky Záhrobské. „I tentokráte se nám podařilo získat velmi atraktivní termín. Jednak z toho pohledu, že v březnu často bývá ve Špindlu krásné, slunečné a skoro již jarní počasí a také proto, že naše závody jsou posledními před finále Světového poháru v Lenzerheide, takže můžeme očekávat úžasné souboje jak o malé křišťálové glóbusy v jednotlivých disciplínách, tak samozřejmě i o prvenství v celkovém pořadí seriálu,“ konstatuje generální sekretář organizačního výboru Aleš Krýzl z pořádajícího subjektu Ski klub Špindl produkce a dále navazuje na své tvrzení: „V tento termín bychom rozhodně neměli mít problémy s množstvím sněhu, naopak novou výzvou pro nás bude udržet jeho kvalitu na co nejvyšší úrovni.“ Krkonošské centrum zimních sportů hostilo Světový pohár v alpských disciplínách poprvé v prosinci 2005, poté následovalo úspěšné repete v lednu 2008. Ve velmi tvrdé konkuren-
ci slavných středisek po celém světě (zejména těch alpských), která se doslova rvou o pořadatelství sjezdařského SP, náš Špindlerův Mlýn jednoznačně obstál, a to jak na poli organizace samotných závodů, tak i v oblasti sportovní diplomacie. „Nebyla to vůbec jednoduchá jednání, ale díky vynikající diplomatické práci Bohouše Zemana, Lukáše Sobotky, předsedy SLČR a především Milana Jiráska, předsedy ČOV a člena prezidia mezinárodní lyžařské federace se k nám Světový pohár opět dostal,“ zdůrazňuje Aleš Krýzl. Stejně jako při obou předchozích špindlerovských svěťácích budou i u toho nadcházejícího jeho spolupořadateli a významnými partnery společnost Skiareál Špindlerův Mlýn, Město Špindlerův Mlýn a Svaz lyžařů České republiky. Závod, jakožto nejvýznamnější mezinárodní akci v regionu, podporuje také Královéhradecký kraj. Hlavním organizátorem akce je Ski klub Špindl produkce. „Složení našeho organizačního výboru, který vede Bohouš Zeman, se téměř nezměnilo, kromě jedné a velmi citelné ztráty. Po těžké nemoci s velmi rychlým průběhem nás opustila začátkem léta opora našeho dataservisu, měření a mnoha dalších činností Markéta Kytnarová Cejnarová. S její nepřítomností se budeme těžko vypořádávat. Ostat-
ní osvědčená parta lidiček, kteří se mezi sebou znají a dobře spolupracují, zůstává v podstatě stejná, bude jen doplněná o několik nových mladých tváří. Těšíme se také na spolupráci s českými lyžařskými klubovými trenéry, kteří s námi budou spolupracovat pod vedením Pavla Lipanského při přípravě a úpravě trati v době závodu,“ pochvaluje si Aleš Krýzl, šéf marketingu celé akce. Směrem k budoucím návštěvníkům závodu je jistě dobrou zprávou to, že kompletní prostory ke stání jim budou k dispozici zdarma. Pro diváky a fanoušky bude navíc připraven od čtvrtka bohatý doprovodný program, který v sobotu večer vyvrcholí World Cup Party pro mladé ve stanu v cílovém prostoru. Ti, co do Špindlu v době konání svěťáku nakonec nedorazí, si toto klání budou moci vychutnat u televizní obrazovky prostřednictvím přímých přenosů České televize.
PROGRAM AKCE Čtvrtek 10. března 2011 18:00 – zahájení, představení českého týmu Pátek 11. března 2011 10:00 – 1. kolo obřího slalomu 13:00 – 2. kolo obřího slalomu 18:00 – oficiální vyhlášení výsledků obřího slalomu a veřejné losování slalomu Sobota 12. března 2011 10:00 – 1. kolo slalomu 13:00 – 2. kolo slalomu 20:00 – World cup party pro mladé (stan v cílovém prostoru areálu)
26
CARVING
SPORT
Česká čtveřice na stupínku nejvyšším v týmovém závodě při finále Světového poháru
ČESKÉ SJEZDOVÉ LYŽOVÁNÍ V SEZÓNĚ
2010/2011
ČESKÉ SJEZDOVÉ LYŽOVÁNÍ MÁ PŘED SE BOU DALŠÍ SEZÓNU A V NÍ ÚČINKOVÁNÍ NA ŘADĚ KLÁNÍ JAK NA DOMÁCÍ, TAK MEZINÁ RODNÍ SCÉNĚ. PRO ČLENY SENIORSKÉHO REPREZENTAČNÍHO ÁČKA JSOU PRIORITY ZIMY JASNĚ DANÉ: MISTROVSTVÍ SVĚTA, SVĚTOVÝ POHÁR, EVROPSKÝ POHÁR. TEXT: DANIEL TICHÝ
FOTO: ZOOM AGENCE, OSÚ AD
Minulá sezóna nastavila našim reprezentantům laťku opravdu vysoko. Olympijská medaile Šárky Záhrobské, k tomu její svěťákové prvenství ve slalomu v Aspenu, výborné výkony Ondry Banka jak ve Vancouveru, tak v SP korunované jeho historickou účastí v obřím slalomu ve finále celého seriálu, dále významné bodové počiny ve Světovém i Evropském poháru zásluhou Kryštofa Krýzla, Filipa Trejbala a Petra Záhrobského (posledně jmenovaný obhájil v EP pozici lídra v superobřím slalomu) a také premiérové body Kláry Křížové ve Světovém poháru (20. místo ve sjezdu ve Svatém Mořici), to vše dalo dohromady výbornou sezónu, jejíž exkluzivitu podtrhnulo senzační prvenství kvarteta Záhrobská, Hrstková, Bank, Krýzl v týmovém závodě při finále Světového poháru v Garmisch-Partenkirchenu. Právě toto známé německé středisko lyžařských sportů bude od 8. do 20. února 2011 hostitelem mistrovství světa. Na něm bude česká výprava nejvíce spoléhat na výše uvedené opory a klíčové postavy, ovšem šampionát by z pohledu našich barev měl být i ve znamení
PARTNEŘI OSÚ AD SLČR
Vrcholem sezóny pro naše sjezdařské žákovské naděje je každoroční mezinárodní Skiinterkritérium v Říčkách
startu nových nadějných tváří (např. Zemanová, Pauláthová, Kmochová, Zika), jež by zde posbíraly tak potřebné zkušenosti do dalších let, v nichž je čeká nesmírně obtížný úkol: přiblížit se výsledkům současné generace, kterou lze bez pardonu označit za pravděpodobně nejsilnější v historii našeho alpského lyžování. Vedle mistrovství světa čeká na naše seniorské reprezentanty spousta výzev v rámci závodů seriálu Světového a Evropského poháru. Na svěťákových svazích má pochopitelně svou cenu každé umístění v elitní třicítce, přičemž spolehlivě platí, že čím více tuzemských sjezdařů takovýchto úspěchů dosáhne, tím poroste směrem nahoru i výše kvóty České republiky pro jednotlivé disciplíny. Zachování počtu závodníků, které může český tým nasadit v SP do konkrétního závodu, alespoň na úrovni loňských sezón, to je jeden z hlavních úkolů pro všechny členy reprezentačního áčka. Junioři budou mít svůj vrchol sezóny na přelomu ledna a února na mistrovství světa ve švýcarském středisku Crans-Montana. Kromě startu na MSJ budou získávat cenné zkušenosti a vylepšovat si své FIS body především na „fisových“ závodech dospělé kategorie. Dost se jich každoročně koná i na našem území
www.volantski.com a ani letošek nebude v tomto směru výjimkou. FIS závody postupně přivítají Špindlerův Mlýn, Albrechtice v Jizerských horách, Pec pod Sněžkou, Karlov pod Pradědem a Bílá v Beskydech. Tyto závody navíc spadají pod souhrnnou hlavičku Českého poháru. O republikový šampionát juniorů se podělí Špindlerův Mlýn a Bílá v Beskydech, ten žákovský přivítá na svých svazích Pec pod Sněžkou. Tradičním hostitelem mezinárodního mistrovství ČR v alpských disciplínách pak bude na konci března opět Špindlerův Mlýn, který se dva týdny předtím (11. a 12. března) navíc dočká ještě větší pocty, protože bude po třech letech znovu hrdým pořadatelem Světového poháru žen v obřím slalomu a slalomu speciál! Vrátíme-li se na závěr k tuzemskému sjezdařskému mládí a jeho významným kláním, určitě je třeba na prvním místě vypíchnout zimní evrop-
ský olympijský festival mládeže (EYOWF), který má tu čest organizačně zaštítit Liberec. Sjezdařské barvy zde budou hájit ročníky narození 1994 a 1995, tedy OH naděje a ti nejstarší žáci a žákyně. Pro žákovské lyžování má svůj velký význam rovněž mezinárodní Skiinterkritérium v Říčkách v Orlických horách. Na domácím poli pak tuto roli nepochybně plní republikové klasifikační závody – populární série „RKZ“ sestává pro letošní zimu z celkem 7 dílů, jež proběhnou ve Špindlerově Mlýně (2 díly), v Peci pod Sněžkou, v již zmiňovaných Říčkách, dále v lyžařském areálu Karolinka, v Bílé v Beskydech a v Albrechticích v Jizerských horách. Na zahraničních kolbištích naši žáci následně poměří síly se svými vrstevníky na takových vyhlášených závodech, jakými jsou italské Trofeo Topolino či Abetone, francouské Val d'Isère, chorvatský Záhřeb nebo kanadský Whistler.
SLOŽENÍ REPREZENTAČNÍCH DRUŽSTEV PRO SEZÓNU 2010/11 Ċ MUŽI: BANK Ondřej, KRÝZL Kryštof, TREJBAL Filip, VRÁBLÍK Martin, ZÁHROBSKÝ Petr Ċ ŽENY: KŘÍŽOVÁ Klára, KURFÜRSTOVÁ Eva, PAULÁTHOVÁ Kateřina, ZÁHROBSKÁ Šárka Ċ REPREZENTAČNÍ VÝBĚR: ZIKA Adam Ċ REPREZENTAČNÍ DRUŽSTVO B: KMOCHOVÁ Tereza, SYROVATKA Mark Ċ JUNIOŘI: KOBR Jonáš, KOTZMANN Adam, PAULUS Daniel, POHANKA Jakub, RICHTER Daniel, VÁCLAVÍK Lukáš Ċ JUNIORKY: DUBOVSKÁ Martina, KOTRLOVÁ Kateřina, PAULÁTHOVÁ Kateřina, STRAKOVÁ Bára, VOLOPICHOVÁ Valentina, ZEMANOVÁ Andrea Ċ OH NADĚJE: DROZDÍKOVÁ Dominika, FRYČEK Marek, KLEMŠ Václav, LEDECKÁ Ester, ŠINTÁKOVÁ Kristýna, ŠTĚPÁN Martin Ċ ŽÁCI: FOREJTEK Filip, JANÍK Dominik, KLINSKÝ Tomáš, KRÁL Petr, KUČERA Jan, ŘÍPA Jan, SKOŘEPA Jan, STRAKA Jan, ZABYSTŘAN Jan Ċ ŽÁKYNĚ: ČAMKOVÁ Veronika, HORÁKOVÁ Kateřina, KAŠPAROVÁ Klára, KOTRLOVÁ Petra, PILNÁ Kristýna, PRŮDKOVÁ Barbora, VOLOPICHOVÁ Josefína
KALENDÁŘ NEJVÝZNAMNĚJŠÍCH DOMÁCÍCH AKCÍ OSÚ AD SLČR V SEZÓNĚ 2010/2011 datum
místo
11.–12. 12. 2010 Špindlerův Mlýn – Stoh 18.–21. 12. 2010 Špindlerův Mlýn – Stoh 8.–9. 1. 2011 Karolinka 10.–11. 1. 2011 Špindlerův Mlýn – Svatý Petr
závod / typ akce CIT závod FIS závod – Český pohár RKZ žactvo – Český pohár FIS závod – Český pohár + MČR juniorů
13.–16. 1. 2011 Albrechtice nad Jizerou
FIS závod – Český pohár
16.–18. 1. 2011 Špindlerův Mlýn
RKZ žactvo – Český pohár
22.–23. 1. 2011 Pec pod Sněžkou
FIS závod – Český pohár
25.–26. 1. 2011 Říčky v Orlických horách
RKZ žactvo – Český pohár
28.–29. 1. 2011 Říčky v Orlických horách
mezinárodní Skiinterkritérium žactva
29.–30. 1. 2011 Karlov pod Pradědem
FIS závod – Český pohár
5.–6. 2. 2011 Mísečky
CIT závod
5.–6. 2. 2011 Bílá v Beskydech
RKZ žactvo – Český pohár
14.–18. 2. 2011 Liberec 19.–20. 2. 2011 Bílá v Beskydech 4.–6. 3. 2011 Pec pod Sněžkou 5.–6. 3. 2011 Bílá v Beskydech
EYWOF – olympiáda dětí a mládeže UNI závod MČR žactva FIS závod – Český pohár + MČR juniorů
11.–12. 3. 2011 Špindlerův Mlýn – Svatý Petr
Světový pohár žen (SL, GS)
18.–20. 3. 2011 Albrechtice nad Jizerou
finále Českého poháru žactva
19.–20. 3. 2011 Karlov pod Pradědem
FIS závod – Český pohár
24.–27. 3. 2011 Špindlerův Mlýn – Svatý Petr
Mezinárodní mistrovství ČR + finále ČP
1.–3. 4. 2011 Praděd
CIT / ENL závod
Výhradní dovozce a distributor pro ČR a SR: AMER SPORTS Czech Republic s. r. o., www.amersports.cz
FOTO: ATOMIC
Axel Lund Svindal na trati v Söldenu
VELKÉ PŘESTUPY JE TO KLASIKA. OLYMPIÁDOU SKONČÍ VĚTŠINA SMLUV A PŘEDNÍ ZÁVODNÍCI PODEPISUJÍ NOVÉ. V ROCE, KDY PŘEDEVŠÍM KVŮLI KRIZI FIRMY OMEZUJÍ NEBO PŘINEJMENŠÍM TVRDĚ HLÍDAJÍ SVÉ ROZPOČTY NA SPORT, NEPŘEKVAPÍ POKRAČUJÍCÍ KONCENTRACE OSOBNOSTÍ U NEJSILNĚJŠÍCH.
Skutečně velké jsou dvě změny u mužů a dvě u žen. Přestupem roku je Svindalův odchod od Atomicu k Headu. S ním se svezl i stále lepší krajan Jansrud. Druhým hvězdným dezertérem je Ligety a určitě neuhodnete, kam zamířil: také do Headu. V dámském táboře jsou událostmi Julia Mancuso přecházející od Rossignolu k Völklu, kde nahradí Tanju Pouitiainen, neboť ta zakotvila u Fischeru. Z méně bombastických přestupů zmiňme Itala Heela (k Headu od Rossignolu) a Francouze Lizerouxe od Dynastaru k Salomonu. Atomicu zůstávají Raich a po zranění se vracející Lara Gut. Olympijská vítězka Victoria Rebensburg nemění Nordicu, ačkoliv testovala Stöckli. Švýcarům je věrná úspěšná Tina Maze. „Menším“ značkám zůstávají Niki Hosp a Pranger (Völkl), stejně jako Herbst (Blizzard). Je zřejmé, že v soupeření zůstávají ve hře už jenom Atomic a Head. Druhý má letos všechny předpoklady slavně zvítězit: Svindal, Ligety, Cuche, Miller, Jansrud, Vonn, Riesch, Görgl, Záhrobská – to je sestava snů. Většinový vlastník Johann Eliasch si prý svou ambici zčásti hradí ze svých peněz. Poprvé po mnoha letech nemá Atomic a obhájci velkého globu Janka, Raich, Gut a další Rakušané, papírovou převahu.
24 HOURS + Z12
SALOMON POWERLINE SALOMON SE ROZHODL V KOLEKCI 1011 ROZŠÍŘIT VYUŽITÍ OSVĚDČENÉ TECHNOLOGIE POWERLINE I MIMO POLE ZÁVODNÍHO ODDĚLENÍ. NYNÍ NABÍZÍ VÝHODY TÉTO TECHNOLOGIE I V RÁMCI MODELŮ V KATEGORII LYŽÍ „ON-PISTE“, A DOKONCE I V KATEGORII „ALL-MOUNTAIN“.
POWERLINE RACE Výztuha s pěti kontaktními body pohlcuje nárazy při lyžování ve vysoké rychlosti a na zledovatělém povrchu.
POWERLINE ON-PISTE Kovová výztuha zasazená do gumového pásu pohlcuje vibrace rovnoměrně podél celé délky lyže.
3V RACE POWERLINE + Z14 SPEED KOMERČNÍ PREZENTACE
28
Technologie POWERLINE představuje aktivní tlumící systém, který absorbuje nežádoucí vibrace, a tím zajišťuje efektivní kontakt lyže s terénem. Výsledkem je klidná a stabilní jízda s perfektním držením na hraně, která poskytne lyžařům potřebnou jistotu v oblouku. A lyžař, který si je jistý svým vybavením, si může dovolit lyžovat rychleji a agresivněji...
XW ENDURO + Z12 SPEED
POWERLINE ALL MOUNTAIN Dvě kratší kovové výztuhy umístěné nad hranami lyží se širší platformou zvyšují jejich výkonnost a stabilitu na upravené trati.
29
İĺ XD@QR
Odchody od Rossignolu resp. Dynastaru (Ligety, Mancuso, Heel, Lizeroux) jsou logickĂ˝m a zjevnÄ› jedinĂ˝m moĹžnĂ˝m dĹŻsledkem donedĂĄvna nesmyslnÄ› nafouklĂŠho 200Ä?lennĂŠho zĂĄvodnĂho tĂ˝mu. Rossignol prĂ˝ takĂŠ „pouĹĄtĂ“ snahu pĹ™ipravit ĹĄpiÄ?kovĂŠ lyĹže pro klouzavĂŠ disciplĂny. Mimochodem, vĂte, kterĂĄ znaÄ?ka mÄ›la na olympiĂĄdÄ› nejĂşspěťnÄ›jĹĄĂ obĹ™aÄ?ku? Pokud myslĂte, Ĺže doubledeckovĂ˝ Atomic, jenĹž pobral vÄ›tĹĄinu mĂst v prvnĂ desĂtce vÄ?etnÄ› vĹĄech medailĂ muŞů, netreďŹ li jste se. Byla jĂ StĂśckli. Vedle druhĂŠho mĂsta Tiny Maze totiĹž Laser GS FIS vyhrĂĄly v muĹžskĂŠm i ĹženskĂŠm skicrossu a odvezly si tedy dvÄ› zlata a stĹ™Ăbro. Je snad nÄ›kdo, kdo by to sympatickĂ˝m poctivĂ˝m Ĺ vĂ˝carĹŻm, tradiÄ?nĂm trpaslĂkĹŻm mezi obry, nepřål? (is)
RHMBD 088/
+ , !-). www.merrell.cz ZimnĂ turistika mĂĄ novĂŠ jmĂŠno MERRELL WHITEOUT!
Tahle bota mĂĄ zkrĂĄtka vĹĄe, co pro svĹŻj trek v mrazivĂŠm poÄ?asĂ potĹ™ebujete – unikĂĄtnĂ zateplenĂ Opti-warmTM 400 g (komfort aĹž do – 40 ÂşC), podrĂĄĹžku VibramÂŽ, kterĂĄ vĂĄm nedovolĂ uklouznout, speciĂĄlnĂ stĂŠlku OrtholiteÂŽ vyvinutou pro chĹŻzi ve snÄ›hu, vodÄ›odolnou membrĂĄnu, poutka pro uchycenĂ nĂĄvlekĹŻ a spoustu dalĹĄĂch vychytĂĄvek. JedineÄ?nĂŠ technologie jsou navĂc v dokonalĂŠ harmonii a s velmi modernĂm designem. K dostĂĄnĂ pĂĄnskĂŠ i dĂĄmskĂŠ modely.
MERRELL WHITEOUT 8 WTPF CENA
3 199 KČ
04-"75& 4 /™.* 7¾30 ¼ -&(&/%™3/¼ ;/" ,: ,"." 4065¤j5& 0 -6964/¼ 47&53: "  &1*$&
XXX LBNB D[
ATOMIC LIVE FIT ATOMIC ZAÄŒAL S VĂ?ROBOU LYĹ˝Ă? V ROCE 1955 V ALTENMARKTU, MEZI FLACHAU A SCHLADMINGEM – SVÄšTOZNĂ MĂ?MI LYĹ˝AĹ˜SKĂ?MI CENTRY. Dnes je ATOMIC jednoznaÄ?nĂ˝m technologickĂ˝m „lĂdrem“ a jednĂm z nejvĂ˝znamnÄ›jĹĄĂch svÄ›tovĂ˝ch vĂ˝robcĹŻ zimnĂho vybavenĂ, a to ve LF120 vĹĄech kategoriĂch (sjezdovĂŠ a běŞeckĂŠ lyĹže, snowboardy, sjezdovĂŠ, běŞeckĂŠ i snowboardovĂŠ boty). DĂky neustĂĄlĂŠmu vĂ˝voji novĂ˝ch technologiĂ jako jedinĂĄ znaÄ?ka absolutnÄ› dominuje ve SvÄ›tovĂŠm pohĂĄru, a to jiĹž vĂc jak deset let. Po loĹˆskĂŠ ĂşspěťnĂŠ premiĂŠĹ™e novĂŠ technologie lyŞà D2 „Doubledeck“, kterĂĄ se ihned ujala v zĂĄvodnĂm segmentu, pĹ™ichĂĄzĂ ATOMIC opÄ›t s naprosto pĹ™evratnou technologià „Live Fit“, tentokrĂĄt ve vĂ˝robÄ› lyĹžaĹ™skĂ˝ch bot. RevoluÄ?nĂ technologie Live Fit nabĂzĂ dĂky elastickĂŠ expanziv-
nĂ zĂłnÄ› Live Fit v pĹ™ednĂ Ä?ĂĄsti boty neuvěřitelnĂ˝ pocit pohodlĂ pĹ™i zachovĂĄnĂ tvrdosti skeletu. Po obutĂ se bota ihned pĹ™izpĹŻsobĂ a dĂky elastickĂŠ zĂłnÄ› je rozpÄ›tĂ v pĹ™ednĂ Ä?ĂĄsti nohy neuvěřitelnĂ˝ch 102 aĹž 106 cm. ZĂłna Live Fit je vyrobena z materiĂĄlu PU/PP, a mĹŻĹže se tak dokonale pĹ™izpĹŻsobit ĹĄĂĹ™i vaĹĄĂ nohy. KaĹždĂ˝, kdo lyĹžuje, vĂ, Ĺže noha pevnÄ› uzavĹ™enĂĄ do tvrdĂŠho skeletu lyĹžaĹ™skĂŠ boty bÄ›hem celodennĂho lyĹžovĂĄnĂ vÄ›tĹĄinou mĂrnÄ› oteÄ?e a v pĹ™ednĂ Ä?ĂĄsti pak nepĹ™ĂjemnÄ› tlaÄ?Ă. Tento problĂŠm Ĺ™eĹĄĂ technologie Atomic Live Fit naprosto dokonale, a proto jiĹž nemusĂte mĂt obavu, Ĺže kvĹŻli bolavĂ˝m nohĂĄm skonÄ?Ăte s lyĹžovĂĄnĂm mnohem LF 90W
KOMERÄŒNĂ? PREZENTACE
dĹ™Ăve, i kdyĹž jsou ideĂĄlnĂ snÄ›hovĂŠ podmĂnky. Tato technologie vĂĄm navĂc velmi usnadnĂ vĂ˝bÄ›r lyĹžaĹ™skĂŠ boty, nemusĂte se pĹ™i vĂ˝bÄ›ru jiĹž zdlouhavÄ› rozhodovat, jak ĹĄirokĂ˝ skelet boty zvolit. SjezdovĂĄ obuv s technologiĂ Live Fit vĂĄm padne na nohu vĹždy. ZĂłna Live Fit zaujme na prvnĂ pohled, nenĂ to ale ozdoba, vĹĄe je podĹ™Ăzeno dokonalĂŠ funkÄ?nosti, tak abyste si lyĹžovĂĄnĂ uĹžili, a ne „protrpÄ›li“. TentokrĂĄt, u Atomicu trochu netradiÄ?nÄ›, je technologie urÄ?enĂĄ vĹĄem lyĹžařům, kteřà chtÄ›jĂ mĂt velmi pohodlnou a pĹ™itom dostateÄ?nÄ› pevnou botu, chtÄ›jĂ lyĹžovat celĂ˝ den a nechtÄ›jĂ Ĺ™eĹĄit otlaÄ?enĂŠ nohy. V nabĂdce je 9 modelĹŻ s technologiĂ Live Fit, z toho 4 dĂĄmskĂŠ a 5 pĂĄnskĂ˝ch s FlexĂ od 120 do 60.
a potĹ™eby gradujeme protinatoÄ?enĂm a mĂrnĂ˝m ohnutĂm trupu. Typicky viz zĂĄbÄ›ry zĂĄvodnĂkĹŻ u brankovĂŠ tyÄ?e.
Praecox
FOTO: ATOMIC
30
NETRĂ PĂ? VĂ S
ProblĂŠm naĹĄĂ curvy praecox je pĹ™edÄ?asnĂŠ zalomenĂ. LyĹžaĹ™ „pĹ™isedne“ pĂĄnvĂ dovnitĹ™, zĂskĂĄ sice rychle znaÄ?nĂŠ zahranÄ›nĂ, ale pro nachytĂĄnĂ energie nenĂ dobĹ™e naaranĹžovanĂ˝. V okamĹžiku, kdy by jeĹĄtÄ› mÄ›l „pasivně“ budovat nĂĄklonem tlak, uĹž aktivnÄ› pracuje, zaÄ?ne se tĹ™eba uĹž dĂĄvno pĹ™ed spĂĄdnicĂ protinatĂĄÄ?et a o tlak pĹ™ichĂĄzet. Tam, kde by mÄ›l bĂ˝t tlak nejvÄ›tĹĄĂ, uĹž mizĂ a oblouk bez pořådnĂŠho dynamickĂŠho vyvrcholenĂ konÄ?Ă. Jaksi vyĹĄumĂ. Jeho naÄ?asovĂĄnĂ je ĹĄpatnĂŠ, celĂ˝ je vlastnÄ› posunutĂ˝ dopĹ™edu: mĂsto ĂşvodnĂho vklonÄ›nĂ je rovnou zalomenĂ a mĂsto zalomenĂ pĹ™edÄ?asnĂŠ ukonÄ?enĂ. Jakmile takto pĹ™ijdeme o energii uniklou z lyŞà a pohybu trupu, Ä?ekĂĄ nĂĄs dĹ™ina dostat se do zĂĄkladnĂho postoje mezi oblouky (sprĂĄvnÄ› nĂĄs tam mÄ›ly lyĹže odpĂŠrovat, kopnout) a naklopit se do dalĹĄĂho. NemluvÄ› o tom, Ĺže to trvĂĄ. ŽådnĂ˝ div, Ĺže se pak s mĂŠnÄ› krojenĂ˝mi lyĹžemi na sjezdovku nevejdeme. TĂm mĂŠnÄ›, kdyĹž nezahĂĄjĂme oblouk od ĹĄpiÄ?ek lyŞà (sprĂĄvnÄ›, dopĹ™edu za bodem G‌). Zkusme to jeĹĄtÄ› nĂĄzornÄ› s pomocĂ hodin. Jedete oblouk doprava po cifernĂku (spĂĄdnice je od 6 pĹ™es 12 dĂĄle). ZjednoduĹĄenÄ› a schĂŠmaticky: – na 5 zaÄ?nu zahajovat novĂ˝ oblouk – do 7.30, moĹžnĂĄ 8 se „pasivně“ vklĂĄnĂm do oblouku, zvyĹĄuju nĂĄklon, Ăşhel zahranÄ›nĂ, buduju tlak – na 8 se zalamuju=odklĂĄnĂm – na 9–10 jsem ve spĂĄdnici a v maximĂĄlnĂm nĂĄklonu i odklonu – na 10 oblouk uvolnĂm-vypouĹĄtĂm – na 11 = viz 5 a vĹĄe se opakuje, samozĹ™ejmÄ› doleva ZalomenĂ se ale takĂŠ pouĹžije, kdyĹž velice rychle potĹ™ebujeme korigovat, zvÄ›tĹĄit Ăşhel zahranÄ›nĂ, utĂĄhnout podjĂĹždÄ›nou brĂĄnu. Pak je nelze hodnotit jako chybu, nĂ˝brĹž jako zvolenĂŠ situaÄ?nĂ Ĺ™eĹĄenĂ. Korekce v praxi ospravedlĹˆujĂ mnohĂŠ z toho, co bĂ˝vĂĄ v uÄ?ebnicĂch popsĂĄno jako „chyba“. A nÄ›kdy bĂ˝vĂĄ velice obtĂĹžnĂŠ rozliĹĄit zĂĄmÄ›r a zĂĄchranu.
CURVA PRAECOX? NELEKEJTE SE. CURVA JE PĹ˜ECE ZATĂ ÄŒKA A KUPODIVU I ONA MĹŽĹ˝E BĂ?T SVĂ?M PROVEDENĂ?M PĹ˜EDÄŒASNĂ . SPRĂ VNĂ? OBLOUK MĂ SVOU GRADACI A JĂ? JSOU PĹ˜IZPĹŽSOBENÉ I PĹ˜Ă?SLUĹ NÉ POHYBY. STEJNÄš JAKO KLASICKÉ DRAMA NEBO SEXUĂ LNĂ? AKT MĂ VRCHOLIT AĹ˝ PO URÄŒITÉ DOBÄš AKCE. TEXT: IVAN SOSNA ModernĂ je „vrchol“ relativnÄ› pozdnĂ, krĂĄtkĂ˝ a dynamickĂ˝, kterĂ˝ pĹ™inĂĄĹĄĂ explozivnĂ ukonÄ?enĂ a „kopnutĂ“ do oblouku dalĹĄĂho. TĂm se urychluje a usnadĹˆuje pĹ™echod, takĹže ukonÄ?enĂ vlastnÄ› plynule pĹ™echĂĄzĂ do zahĂĄjenĂ. UpozornÄ›nĂ: tohle uĹž je hodnÄ› pokroÄ?ilĂĄ kapitola. MoĹžnĂĄ na „civily“ aĹž pĹ™ĂliĹĄ. Ale myslĂm si, Ĺže takovĂŠto vÄ›ci vĂĄm ŞådnĂ˝ Ä?asopis ani běŞnĂĄ kniha neĹ™eknou. A chĂĄpat nĂĄsledujĂcĂ souvislosti znamenĂĄ chĂĄpat pokroÄ?ilĂŠ oblouky. Nakonec povinnostĂ pro nikoho nejsou. A tomu, kdo nevydrĹžĂ, doporuÄ?uju tĹ™eba AbsolutnÄ› nejrychlejĹĄĂ kurs, jak se stĂĄt vĂ˝bornĂ˝m lyĹžaĹ™em! BezprostĹ™ednĂm podnÄ›tem k tomuto tĂŠmatu byla jedna jarnĂ diskuze na naĹĄem webu s rozborem videa. DoporuÄ?uju dohledat. ShrĹˆme si znĂĄmĂŠ: lyĹže mĹŻĹžeme zahranit prostĂ˝m vklonÄ›nĂm trupu do oblouku („ťtajfovĂ˝m“ nĂĄklonem) i vklonÄ›nĂm se zalomenĂm trupu (angulacĂ). ObojĂ je moĹžnĂŠ, oboje mĂĄ svoje vĂ˝hody a nevĂ˝hody a svoje mĂsto. Race technika preferuje na rozdĂl od funcarvingu provedenĂ se zalomenĂm, nejÄ?astÄ›ji patrnĂ˝m u zĂĄvodnĂkĹŻ u brankovĂŠ tyÄ?e. NejvĂce zalomenĂ je v zavĹ™enĂ˝ch obloucĂch (prudkĂĄ zmÄ›na smÄ›ru), pĹ™edevĹĄĂm kratĹĄĂch. NejmĂŠnÄ› v dlouhĂ˝ch, napĹ™Ăklad ve sjezdu. JestliĹže jedeme volnÄ› pohodiÄ?ku, k vÄ›tĹĄĂmu zalomenĂ nĂĄs nic nenutĂ. BěŞnou chybou amatĂŠrĹŻ bĂ˝vĂĄ nezalomenĂ˝ nĂĄklon se spadnutĂm vnitĹ™nĂho boku a vĂĄhou pĹ™ĂliĹĄ na vnitĹ™nĂ
lyĹži. Jindy se naopak lyĹžaĹ™ snaĹživÄ› zalamuje pĹ™ĂliĹĄ brzy, uĹž okamĹžitÄ› se zahajovĂĄnĂm oblouku. To byl i jeden z hlavnĂch problĂŠmĹŻ rozebĂranĂŠ jĂzdy.
PasivnĂ a aktivnĂ IdeĂĄlnÄ› by ale oblouk mÄ›l zaÄ?Ănat vklonÄ›nĂm celĂŠho trupu, se zalomenĂm podle okolnostĂ malĂ˝m aĹž ŞådnĂ˝m. S nadsĂĄzkou to znamenĂĄ „nechat padat“ celĂŠ tÄ›lo dovnitĹ™, proto nĂĄzev pasivnĂ fĂĄze (kdysi Ĺ vĂ˝caĹ™i, nynĂ novÄ› RakuĹĄanĂŠ). A vydrĹžet v tĂŠto pocitovÄ› labilnĂ konďŹ guraci skoro do spĂĄdnice. ÄŒĂm lepĹĄĂ lyĹžaĹ™, tĂm i dĂŠle. Hovořà se o „budovĂĄnĂ“ Ä?i „stupĹˆovĂĄnĂ“ tlaku. Ten se pĹ™ibliĹžovĂĄnĂm do spĂĄdnice stupĹˆuje a my mu Ä?elĂme tak, Ĺže tlak do lyŞà pĹŻsobĂ co nejvĂce „po pĹ™Ămce“ od hlavy po nohy, v „silnĂŠâ€œ pozici kosternĂ opory tÄ›la (anglickĂ˝ termĂn je „skeletally stacked“) a tedy bez oslabenĂ tĂŠto pomyslnĂŠ pĹ™Ămky nÄ›jakĂ˝m vychĂ˝lenĂm (Ăşklon, odklon, pĹ™edklon, vboÄ?enĂ, vyboÄ?enĂ, angulace). A jak dĂĄvno vĂme, Ä?Ăm vĂce tlaku na lyĹže pĹŻsobĂ, tĂm vĂce se prohnou a tĂm vĂce na hranÄ› zatoÄ?Ă. ÄŒĂm prohnutÄ›jĹĄĂ, tĂm vÄ›tĹĄĂ silou se budou chtĂt vrĂĄtit do opaÄ?nĂŠho prĹŻhybu konstrukÄ?nĂho a tĂm mohutnÄ›ji nĂĄs odpĂŠrujĂ do novĂŠho oblouku (ano, rebound je to sprĂĄvnĂŠ slovo). Teprve potĂŠ „aktivně“ nasazujeme Ä?i zvÄ›tĹĄujeme zalomenĂ, tĂm dĂĄle i Ăşhel zahranÄ›nĂ a podle okolnostĂ
Obava z nĂĄklonu MĂĄm pocit, Ĺže opravdovĂŠho pořådnĂŠho nĂĄklonu se vÄ›tĹĄina lyĹžařů bojĂ. ZavĂĄdÄ›jĂcĂ, avĹĄak vĂ˝stiĹžnĂĄ charakteristika je doÄ?asnĂĄ „ztrĂĄta rovnovĂĄhy“ – a kdo by mÄ›l rĂĄd pocit padĂĄnĂ? Opora o vnitĹ™nĂ, stejnÄ› jako pĹ™edÄ?asnĂŠ zalomenĂ, je asi takĂŠ snahou obstarat si trochu vĂc bezpeÄ?nĂŠ stability (těŞiĹĄtÄ› se tolik nevzdĂĄlĂ od bodu opory). JenĹže lyĹžovĂĄnĂ nespoÄ?ĂvĂĄ v uchovĂĄvĂĄnĂ stability, nĂ˝brĹž v udrĹžovĂĄnĂ rovnovĂĄhy. StejnÄ› tak by ale, pokud nejsme honÄ›nĂ opravdu krĂĄtkĂ˝m „zarvanĂ˝m“ obloukem, nemÄ›l bĂ˝t ani zahajovacĂ nĂĄklon pĹ™ekotnĂ˝, nĂ˝brĹž postupnÄ› vznikajĂcĂ. Na jaĹ™e jsem sledoval, jak mimo jinĂŠ toto nacviÄ?ovala s novĂ˝m trenĂŠrem Ĺ ĂĄrka.
Dobře načasovaný dynamický oblouk může být nikdy nekončícím nácvikem. Každý lyžař jej může provést ještě o kus lépe, horní hranice neexistuje. Udržet vklonění celého trupu hodně dlouho a docílit přitom velký náklon je metoda riskantní, ale když se zvládne, velmi účinná. Lyžař ve své silné „bezztrátové“ poloze ideálně akumuluje energii. (Představte si to jako závěsnou houpačku, na níž stojíte. Při pohybu dopředu také maximálním tlakem až do krajní polohy zvětšujeme velikost zhoupnutí.) Energii pak při správném uvolnění může maximálně využít pro pohyb vpřed, do dalšího oblouku. Lyže ho takřka katapultují a on je částečně vzduchem přemísťuje a přehraňuje.
Nejlepší oblékají prádlo CRAFT.
Mistrovsky vpřed Je to ovšem velice náročné. Čím déle tlak ve vklonění budujeme a držíme, tím je větší. Tím méně času zbývá na zalomení, uvolnění tlaku a vypuštění oblouku. Trup a těžiště jsou při náklonu vždy blíže pomyslnému středu otáčení/oblouku oproti lyžím. Ty se na „obvodu otáčení“ díky větší obloukové rychlosti pohybují rychleji a nejvíce „zrychlují“ díky gravitaci do spádnice a těsně za ní. Když je náklon předčasně příliš velký, předjedou lyže trup a lyžař se dostává do záklonu. Tím se ovšem promrhá část energie, která by měla hnát DOPŘEDU celý systém lyže + lyžař, ne jenom lyže. Toto všechno dobře načasovat, fyzicky utáhnout a dobře provést je už technikou pro mistry. Až neuvěřitelné oblouky ve slalomu (!) ukazuje například nová hvězda nejbližší doby, Rakušan Marcel Hirscher. Jeho náklony v delších zatáčkách by brala i většina funcarverů. Bleskurychle se poté dokáže s potřebným krátkým zalomením a s využitím energie dostat do nového oblouku. Do spádnice naklánět a pak to „zarvat“ čili odborně řečeno „optimální explozivní nárůst tlaku na lyže“.
Rakušan Marcel Hirscher a jeho náklony při slalomové jízdě. Za povšimnutí stojí krom náklonů i páté pole, kde lyže nejsou vůbec v kontaktu s podložkou. Celé video najdete na SNOW.CZ.
Jaké cviky Co udělat proti předčasnému zalamování? Můžete zkusit jet oblouk jen po vnější s vnitřní lyží kus nad sněhem (obecně velmi prospěšné cvičení!) s tím, že se zalomíte, až když se náklonem dostane vnitřní na sníh. Pomáhá i jízda po vnější s tím, že trup orientujete po spádnici dolů. Výborné je v první fázi vedení (té pasivní) předsouvat vnější lyži („telemark“). Rovněž jízda po vnitřní brání zalomení, ale pozor na špatný návyk. Nenechte se dnešními pokyny a radami terorizovat. Vzorové oblouky nejlepších jsou nedostižné, ale i skromné provedení může vaše lyžování posunout o kus dál. Vždycky bychom si ale měli připomínat to, co v diskusi velmi případně napsal kolega Harry: „Zobrali sme si na krk velky kriz, lebo kvalitne prevedeny race obluk uz je riadna fuska. Za vzor nam sluzia chalani, ktori ziju len pre lyzovanie, su vysoko trenovani, mladi, ohybni a hlavne su to najlepsi z tisicov na celom svete (či je to zle nebo dobre, je otázkou do diskuse)“. Poslední myšlenku – je vůbec dobře brát si za vzor race techniku v podání nejlepších? – vidím jako téma na samostatné zamyšlení.
více čtěte:
www.snow.cz/video/1114
Radek Jaroš horolezectví
www.vavrys.cz
32
ER TN PAR BRIKY RU
TROCHU JIN� ÚHEL POHLEDU‌
LYŽUJEME
VE ÄŒTVERCI NEBOLI „ANOTHER POINT OF VIEW“, JAK BY Ĺ˜EKLI RODILĂ? MLUVÄŒĂ?. TEDY OTROCKY PĹ˜ELOĹ˝ENO – POJÄŽME SE PODĂ?VAT NA LYĹ˝OVĂ NĂ? A JEHO TECHNIKU Z JINÉHO MĂ?STA... POD JINĂ?M ĂšHLEM POHLEDU. TEXT: ONDĹ˜EJ NOVĂ K, VEDOUCĂ? VZDÄšLĂ VĂ NĂ? APUL ÄŒR Tento seriĂĄl nÄ›kolika Ä?lĂĄnkĹŻ by mÄ›l pĹ™iblĂĹžit jak amatĂŠrĹŻm, tak tĹ™eba profesionĂĄlnĂm instruktorĹŻm lyĹžovĂĄnĂ problematiku techniky lyĹžovĂĄnĂ, vyvrĂĄtit tisĂckrĂĄt opakovanĂŠ polopravdy a mĂ˝ty a vnĂŠst trochu svÄ›tla do temnĂ˝ch komnat zvanĂ˝ch starĂĄ a novĂĄ technika. TakĂŠ se dotkneme rĹŻznĂ˝ch metodickĂ˝ch postupĹŻ, abychom si nakonec ukĂĄzali, Ĺže nenĂ tĹ™eba vymýťlet nĂĄzvoslovĂ pro tisĂce rĹŻznĂ˝ch obloukĹŻ, kterĂŠ se od sebe nakonec ani neliĹĄĂ, nenĂ tĹ™eba vymýťlet mnoho rozvÄ›tvenĂ˝ch metodickĂ˝ch postupĹŻ, ve kterĂ˝ch se ztrĂĄcejĂ nejen Şåci, ale i instruktoĹ™i a jejich ĹĄkolitelĂŠ. PostupnÄ› se budeme vÄ›novat zĂĄkladnĂmu postoji, vedenĂ lyĹžĂ, sprĂĄvnĂŠmu postavenĂ lyĹžaĹ™e v oblouku a rozdĂlĹŻm v „klasickĂŠâ€œ a „carvingovĂŠâ€œ technice, kterĂŠ nakonec nebudou tak pĹ™ekvapivÄ› velkĂŠ, jak byste Ä?ekali.
NenĂ starĂĄ a novĂĄ technika... TĂmto tvrzenĂm jsem si jiĹž v tuto chvĂli na sebe poĹĄtval mnoho odbornĂkĹŻ i biomechanikĹŻ. Ale nakonec zjistĂme, Ĺže i takto lze na lyĹžovĂĄnĂ nazĂrat. Ona totiĹž opravdu nenĂ starĂĄ a novĂĄ technika, je jen technika pro pomalĂŠ a rychlĂŠ tempo. VĹždyĹĽ kaĹždĂ˝ se nakonec dĹ™Ăve nebo pozdÄ›ji musĂ nauÄ?it sesouvat Ä?i smĂ˝kat, aÄ? je to pĹ™esnÄ› ten moment, nad kterĂ˝m ohrnujeme nos a oznaÄ?ujeme smĂ˝kajĂcĂ lyĹžaĹ™e za outsidery pouĹžĂvajĂcà „starou techniku“. PĹ™itom bez tĂŠto dovednosti se dnes neobejde ani ten nejlepĹĄĂ zĂĄvodnĂk ve SvÄ›tovĂŠm pohĂĄru. TakĹže sesouvĂĄnĂ Ä?i smĂ˝kĂĄnĂ nenĂ ĂşplnÄ› ĹĄpatnĂŠ ani „starĂŠâ€œ. Je to jen jedna z dovednostĂ, kterou by mÄ›l kaĹždĂ˝ dobrĂ˝ lyĹžaĹ™ ovlĂĄdat. StejnÄ› tak to „novĂŠâ€œ carvovĂĄnĂ nenĂ zas tak novĂŠ a minimĂĄlnÄ› dobřà zĂĄvodnĂci tuto techniku ovlĂĄdali do urÄ?itĂŠ mĂry jiĹž pĹ™ed dvaceti lety. Ĺ˜ĂkĂĄm do urÄ?itĂŠ mĂry, neboĹĽ byli omezeni materiĂĄlem. JenĹže aĹĽ uĹž mĂĄte na nohĂĄch dubovĂĄ prkĂ˝nka ze sudu, nebo nejlepĹĄĂ obĹ™aÄ?ky pokoutnÄ› zakoupenĂŠ od nÄ›kterĂŠho z reprezentantĹŻ, bez dobrĂŠho zĂĄkladnĂho postoje se prostÄ› neobejdete.
ZĂĄkladnĂ versus zĂĄkladnĂ sjezdovĂ˝ postoj UĹž jste se ztratili? No ani bych se nedivil, tato terminologie nenĂ v naĹĄich zemÄ›pisnĂ˝ch ĹĄĂĹ™kĂĄch ĂşplnÄ› zabÄ›hlĂĄ. Ale budeme vychĂĄzet z termĂnĹŻ, kterĂŠ pouĹžĂvĂĄ celĂ˝ lyĹžaĹ™skĂ˝ svÄ›t. Tedy „basic stance“ nebo „Grundverhaltung“ – zĂĄkladnĂ postoj a „skiing stance“ nebo „Fahrverhaltung“ – zĂĄkladnĂ sjezdovĂ˝ postoj neboli postoj pĹ™i jĂzdÄ›. ZatĂmco zĂĄkladnĂ postoj pouĹžĂvĂĄme pĹ™i jĂzdÄ› po spĂĄdnici nebo lĂŠpe Ĺ™eÄ?eno, kdykoliv jsou lyĹže na plochĂĄch, zĂĄkladnĂ sjezdovĂ˝ postoj vnĂmĂĄme, kdykoliv kĹ™iĹžujeme spĂĄdnici, tedy zatĂĄÄ?Ăme a lyĹže jsou na hranĂĄch.
ZĂĄkladnĂ postoj LyĹže jsou v paralelnĂm postavenĂ, stopa ideĂĄlnÄ› na ĹĄĂĹ™ku pĂĄnve. Nejsem propagĂĄtorem ĹĄirokĂŠ stopy za kaĹždou cenu. KaĹždĂŠmu, co jeho jest. PĹ™ĂliĹĄ ĹĄirokĂĄ stopa je v kaĹždĂŠm pĹ™ĂpadÄ› mimo rozsah pohybĹŻ vaĹĄich kyÄ?lĂ a v oblouku tak znemoĹžnĂ pĹ™irozenĂŠ postavenĂ a mĹŻĹže vĂŠst tĹ™eba k pĹ™ĂliĹĄnĂŠmu pĹ™edsunutĂ vnitĹ™nĂ lyĹže a protirotaci pĂĄnve. Naopak se jistÄ› shodneme, Ĺže oĹĄoupanĂŠ boty z pĹ™ĂliĹĄ ĂşzkĂŠ stopy jiĹž dnes lidskĂŠmu oku nelahodĂ tak jako dĹ™Ăv a takovĂŠ postavenĂ vede spĂĹĄe ke smĂ˝kĂĄnĂ a navĂc k celkovĂŠ ztrĂĄtÄ› stability. DĹŻleĹžitĂŠ jsou ale i ostatnĂ Ä?ĂĄsti naĹĄeho tÄ›la. UvolnÄ›nĂŠ chodidlo a pokrÄ?enĂ˝ kotnĂk je zĂĄrukou dobrĂŠho citu pro snĂh a plynulĂŠho stupĹˆovĂĄnĂ tlaku na lyĹže. NesmĂme opomenout ani pokrÄ?enĂĄ kolena a kyÄ?le. Tedy vĹĄechny klouby jsou pokrÄ?enĂŠ. HornĂ polovina tÄ›la je mĂrnÄ› naklonÄ›nĂĄ dopĹ™edu, stejnÄ› jako paĹže, kterĂŠ se snaĹžĂme udrĹžet pĹ™ed tÄ›lem. Zkuste se nÄ›kdy podĂvat pĹ™Ămo pĹ™ed sebe a pak pohybovat paĹžemi vpĹ™ed a mĂrnÄ› nahoru tak dlouho, aĹž je zaÄ?nete „cĂtit“ ve svĂŠm perifernĂm vidÄ›nĂ. Pokud tomu tak bude, stojĂte skvÄ›le. NesmĂme ale zapomenout ani na osy, jejichĹž postavenĂ pro nĂĄs bude pozdÄ›ji stěŞejnĂ. Tedy Ĺ™ĂkĂĄme: vĹĄechny osy jsou paralelnĂ a mĂĄme na mysli pomyslnĂŠ spojnice ĹĄpiÄ?ek lyĹžĂ, kolen, bokĹŻ, rukou a ramen. Za chvĂli pochopĂte, proÄ? je to tak dĹŻleĹžitĂŠ. ZĂĄkladnĂ sjezdovĂ˝ postoj Mohli bychom se opakovat, takĹže jen to nejdĹŻleĹžitÄ›jĹĄĂ. LyĹže jsou postavenĂŠ paralelnÄ› a na hornĂch hranĂĄch (jak jednoduchĂ˝ termĂn oproti tradiÄ?nĂmu Ä?eskĂŠmu „vnÄ›jĹĄĂ hrana vnitĹ™nĂ lyĹže a vnitĹ™nĂ hrana vnÄ›jĹĄĂ lyĹže“), hornĂ lyĹže mĂrnÄ› pĹ™edsunutĂĄ, vĂĄha z vÄ›tĹĄĂ Ä?ĂĄsti na spodnĂ lyĹži, vĹĄechny klouby pokrÄ?enĂŠ, vĹĄechny osy paralelnĂ. A tady se dostĂĄvĂĄme k celĂŠ pointÄ›.
LyĹžujeme ve Ä?tverci PĹ™edstavte si, Ĺže lyĹžujete jako loutka, a pĹ™esto maximĂĄlnÄ› pĹ™irozenÄ›, vlastnÄ› jen nĂĄsledujete lyĹže. Ĺ piÄ?ky vaĹĄich lyŞà jsou spojeny s vaĹĄimi boky pomyslnĂ˝mi provĂĄzky, osy spojujĂcĂ ĹĄpiÄ?ky a boky jsou paralelnĂ... Ĺ˜ĂkĂĄme tomu lyĹžovat ve Ä?tverci. O kolik se pĹ™i jĂzdÄ› pĹ™edsouvĂĄ vaĹĄe vnitĹ™nĂ lyĹže, o tolik se pĹ™edsouvĂĄ vĂĄĹĄ vnitĹ™nĂ bok. Ĺ˜ĂkĂĄme tomu frontĂĄlnĂ postoj, vlastnÄ› stĂĄle stojĂte ve svĂŠm dokonalĂŠm zĂĄkladnĂm postoji a nechĂĄvĂĄte svĂŠ lyĹže a vzĂĄpÄ›tĂ i svĂŠ tÄ›lo reagovat na sklon svahu, rychlost a rozsah pohybĹŻ. To jsou totiĹž tĹ™i zĂĄkladnĂ parametry, kterĂŠ urÄ?ujĂ mĂru pĹ™edsunutĂ vaĹĄĂ vnitĹ™nĂ lyĹže – ne nÄ›jakĂ˝ Jarda, kterĂ˝ vĂĄm Ĺ™ĂkĂĄ, Ĺže ji musĂte pĹ™edsunout pĹ™esnÄ› o 8 centimetrĹŻ nebo zhruba o 10 % dĂŠlky. Zkus-
te si schvĂĄlnÄ› jen tak uvolnÄ›nÄ› zaskĂĄkat na mĂstÄ› na mĂrnĂŠm a pak pro porovnĂĄnĂ na prudĹĄĂm svahu. KdyĹž dopadnete, bude vaĹĄe vnitĹ™nĂ lyĹže vĹždycky mĂrnÄ› pĹ™edsunutĂĄ, ale zkuste si porovnat mĂru pĹ™edsunutĂ na tĂŠměř rovnĂŠm a naopak strmĂŠm svahu... ÄŒĂm je svah prudĹĄĂ, je pĹ™edsunutĂ vĂ˝raznÄ›jĹĄĂ, to souvisĂ pĹ™Ămo i s rychlostĂ a rozsahem pohybĹŻ. Zkuste se poloĹžit tĹ™eba jen tak na sucho za pomoci kamarĂĄdĹŻ tÄ›snÄ› nad snĂh jako zĂĄvodnĂci, s nataĹženou vnÄ›jĹĄĂ nohou a pokrÄ?enou vnitĹ™nĂ. I kdybyste sebevĂc chtÄ›li, tu vnitĹ™nĂ pod sebe nezatĂĄhnete ani neschovĂĄte, tÄ›lo vĂĄm to v tĂŠto pozici neumoĹžĹˆuje. Naopak pĹ™i nenĂĄroÄ?nĂŠm carvovĂĄnĂ na modrĂŠ sjezdovce, kde rozsah pohybĹŻ nebude tak velkĂ˝ jako v obřåku, bude vaĹĄe vnitĹ™nĂ lyĹže pĹ™edsunutĂĄ jen nepatrnÄ›, vĂc to nenĂ potĹ™eba a svah to nevyĹžaduje. Jak jsem jiĹž Ĺ™ekl, spolu se ĹĄpiÄ?kami vaĹĄich lyŞà se jako loutky na provĂĄzku pohybujĂ i vaĹĄe boky. Je dobrĂŠ si uvÄ›domit, Ĺže oblast bokĹŻ a pĂĄnve je nejsilnÄ›jĹĄĂm „kloubem“ tÄ›la a vaĹĄe bĹ™icho zĂĄroveĹˆ domovem vaĹĄeho těŞiĹĄtÄ›. Na malĂŠ ploĹĄe se tedy koncentrujĂ velkĂŠ sĂly, kterĂ˝mi lze mnoho ovlivnit a takĂŠ hned na zaÄ?ĂĄtku oblouku mnoho pokazit. VyhnÄ›te se proto protirotaci i rotaci pĂĄnve a nechte svoje boky sledovat ĹĄpiÄ?ky lyĹžĂ. DĹŻleĹžitĂŠ je vĹĄak zaÄ?Ăt kaĹždĂ˝ oblouk hezky „odspoda“, tedy naklonit lyĹže na hrany nejdĹ™Ăve pohybem kotnĂkĹŻ a kolen, boky a nĂĄslednÄ› i nĂĄklon celĂŠho tÄ›la pĹ™idĂĄvat aĹž v zĂĄvislosti na potĹ™ebÄ›, kterou vÄ›tĹĄinou vyvolĂĄ rychlost a sklon svahu. Pro zaÄ?ĂĄtek vĂĄm pomohou i vaĹĄe oÄ?i a hlava. Zkuste se na konci oblouku podĂvat smÄ›rem do drĂĄhy oblouku dalĹĄĂho a za svĂ˝ma oÄ?ima zaÄ?Ăt pohybovat kotnĂky a koleny, abyste stejnĂ˝m smÄ›rem naklopili i lyĹže na hrany. MyĹĄlenka paralelnĂch os a lyĹžovĂĄnĂ ve Ä?tverci nĂĄs bude provĂĄzet i nadĂĄle, tĹ™eba aĹž budeme mluvit o mĂ˝tu zvanĂŠm „kippen“, tedy naklopenĂ se do dalĹĄĂho oblouku. Pro dneĹĄek by to staÄ?ilo a my si budeme do pĹ™ĂĹĄtÄ› pamatovat, Ĺže stavebnĂm kamenem kaĹždĂŠho lyĹžaĹ™e je dobrĂ˝ zĂĄkladnĂ postoj, ze kterĂŠho pak mĹŻĹže vzniknout i dobrĂ˝ zĂĄkladnĂ sjezdovĂ˝ postoj jen za pomoci jednoduchĂ˝ch pravidel.
1. KaĹždĂ˝ oblouk zaÄ?nÄ›te od kotnĂkĹŻ a kolen naklopenĂm lyŞà na hrany. 2. SnaĹžte se lyĹžovat ve Ä?tverci, nechte svah, aĹĽ za vĂĄs urÄ?Ă mĂru pĹ™edsunutĂ vnitĹ™nĂ lyĹže a nikdy ji nepĹ™edsouvejte vĂc, neĹž je tĹ™eba, spĂĹĄe se ji vĹždy snaĹžte kousek zatĂĄhnout pod sebe, jako byste chtÄ›li telemarkovat. 3. Vyvarujte se zbyteÄ?nĂ˝ch rotaÄ?nĂch Ä?i protirotaÄ?nĂch pohybĹŻ pĂĄnve, ale i ramen a hornĂch konÄ?etin na zaÄ?ĂĄtku, ale i v prĹŻbÄ›hu oblouku.
PS: UĹž jste vyzkouĹĄeli hit letoĹĄnĂ sezony, lyĹže s rockerem? Ty vĂĄs totiĹž povezou do oblouku tak snadno a rychle, Ĺže ani nestihnete nÄ›co se svou pĂĄnvĂ nebo rameny pokazit. Jsou to totiĹž lyĹže, kterĂŠ si vĂĄĹĄ frontĂĄlnĂ postoj tĂŠměř samy vynutĂ. TěťĂm se na pĹ™ĂĹĄtĂ setkĂĄnĂ pĹ™i „jinĂŠm Ăşhlu pohledu“ a hlavnÄ› nezapomeĹˆte, Ĺže lyĹžujeme pro radost, a ne pro sprĂĄvnĂŠ drĹženĂ os. TakĹže kdyĹž vĂĄm to hned napoprvĂŠ nepĹŻjde, nezoufejte a vychutnĂĄvejte si atmosfĂŠru na horĂĄch a jinĂŠ slasti sportu, kterĂ˝ nĂĄs vĹĄechny tak bavĂ.
10/11
ski & snowboard collection
lyže sjezdové sportovní
www.sporten.cz
AHV RC
34
TEXT: JAN VERL
VYLEPĹ OVACĂ? LYĹ˝OVĂ NĂ? 2010ďšť11 CHCETE SI ZLEPĹ IT LYĹ˝AĹ˜SKĂ? STYL? ROZPOZNAT VLASTNĂ? LYĹ˝AĹ˜SKÉ CHYBY? NAUÄŒIT SE ZVLĂ DAT SPRĂ VNÉ POHYBOVÉ NĂ VYKY? AKTIVITA JMÉNEM VYLEPĹ OVACĂ? LYĹ˝OVĂ NĂ? POKRAÄŒUJE I LETOS. Pro letoĹĄnĂ sezonu si „VylepĹĄovacĂ lyĹžovĂĄnĂ“ pĹ™ipravilo Ĺ™adu novinek – specializovanĂĄ setkĂĄnĂ pro rodiny s dÄ›tmi, kde se dÄ›ti nauÄ?Ă zĂĄkladĹŻm lyĹžovĂĄnĂ a rodiÄ?e zĂĄkladĹŻm vĂ˝uky svĂ˝ch dÄ›tĂ (VL-RD). DalĹĄĂm specializovanĂ˝m workshopem bude kurz se zĂĄvody (VL-Race). Je urÄ?en tÄ›m, kteřà si chtÄ›jĂ vyzkouĹĄet jĂzdu v brankĂĄch, pĹ™ĂpadnÄ› se pĹ™ipravit na nÄ›kterĂŠ amatĂŠrskĂŠ zĂĄvody. TermĂny kurzĹŻ pak bezprostĹ™ednÄ› pĹ™edchĂĄzejĂ veĹ™ejnĂ˝m zĂĄvodĹŻm ÄŒeskĂŠho pohĂĄru Masters. „VylepĹĄovacĂ lyĹžovĂĄnĂ“ spolupracuje dlouhodobÄ› s vynikajĂcĂm lĂŠÄ?itelem a nadĹĄenĂ˝m lyĹžaĹ™em Borisem TichanovskĂ˝m. Jeho zkuĹĄenosti s lĂŠÄ?enĂm posttraumatickĂ˝ch stavĹŻ a chronickĂ˝ch zdravotnĂch neduhĹŻ lze uplatnit bÄ›hem kurzĹŻ oznaÄ?enĂ˝ch jako VL-Medik. Jsou urÄ?eny pĹ™edevĹĄĂm tÄ›m, kteřà majĂ jakĂĄkoli zdravotnĂ omezenĂ (recidivy zranÄ›nĂ, artrĂłzy atd.), a pĹ™itom chtÄ›jĂ dobĹ™e lyĹžovat. PodtrĹženo a seÄ?teno, „vĂŠelka“ (kursy vylepĹĄovacĂho lyĹžovĂĄnĂ) fungujĂ pĹ™edevĹĄĂm jako setkĂĄnĂ tÄ›ch, jejichĹž cĂlem je zdokonalit svĂŠ lyĹžovĂĄnĂ tak, aby jezdili nejen ĂşÄ?elnÄ› a krĂĄsnÄ›, ale i bezpeÄ?nÄ›ji a bez zbyteÄ?nĂŠho respektu z rychlosti. A nakonec i maximĂĄlnÄ› ĂşspornÄ› – lehce, bez zjevnĂŠ nĂĄmahy. KalendĂĄĹ™ a bliŞťà informace o VL-workshopech na www.vl-snow.cz
ZĂ ZRAÄŒNĂ? KOMPLEX CVIKĹŽ NA UZDRAVENĂ? PĂ TEĹ˜E A KLOUBĹŽ ZpĹŻsobilo VĂĄm lyĹžovĂĄnĂ zdravotnĂ problĂŠmy? Zkuste netradiÄ?nĂ kurz alternativnĂ lyĹžaĹ™skĂŠ medicĂny s Borisem TichanovskĂ˝m. Co to je? Boris TichanovskĂ˝: Je to komplex cvikĹŻ, jehoĹž ĂşÄ?elem je pĹ™ipravit lyĹžaĹ™ovy klouby a pĂĄteĹ™ na zvýťenou nĂĄmahu a udrĹžovat je ve zdravĂŠm stavu. Tento komplex je i posilovacĂ, uvolĹˆovacĂ, ale zĂĄroveĹˆ i relaxaÄ?nĂ. Pokud mĂĄte problĂŠmy, lze je tĂmto cviÄ?enĂm zmĂrnit a pĹ™ĂpadnÄ› i odstranit. Pro relaxovĂĄnĂ uÄ?Ăm sportovce nÄ›kterĂŠ druhy svÄ›tovĂ˝ch masåŞà (tibetskĂŠ, thajskĂŠ, Ä?ĂnskĂŠ atd.) a dĂĄle potom automasĂĄĹž na vyrovnĂĄnĂ energie v celĂŠm tÄ›le. Pak takĂŠ existuje bodovĂĄ automasĂĄĹž na celkovĂŠ posĂlenĂ imunitnĂho systĂŠmu, kterĂĄ je velmi jednoduchĂĄ a pomĂĄhĂĄ odstraĹˆovat dalĹĄĂ z problĂŠmĹŻ mnoha lyĹžařů, jĂmĹž je chronickĂŠ nachlazenĂ. KromÄ› toho doporuÄ?uji lyĹžařům pouĹžĂvat dva z naĹĄich balzĂĄmĹŻ: pĹ™i akutnĂch problĂŠmech tibetskĂ˝ balzĂĄm uklidĹˆujĂcĂ, pĹ™i chronickĂ˝ch potĂĹžĂch balzĂĄm cedrovĂ˝. ProblĂŠmy se nevyhĂ˝bajĂ ani zĂĄvodnĂm lyĹžařům a prĂĄvÄ› Ĺ™adÄ› z nich se mi podaĹ™ilo pomoci chiropraxĂ a akupunkturou. TermĂny VL-Medik: 20.–24. 11. Kaunertal, 9.–16. 1.DvoraÄ?ky Rokytnice, 16.–20. 3. Pec p. SněŞkou PĹ™ihlĂĄĹĄky a bliŞťà informace na www.vl-snow.cz. SpontĂĄnnĂ dojmy a zkuĹĄenosti mĹŻĹžete sledovat v diskuzĂch na SNOW.CZ.
CVIK MÄšSĂ?CE
SEZĂ“NA KLEPE NA DVEĹ˜E A URÄŒITÄš NEJEDEN Z NĂ S DAL SVĂ?M SVALĹŽM LETNĂ? VOLNO. ABY I VAĹ E PRVNĂ? LYĹ˝OVĂ NĂ? STĂ LO ZA TO, PĹ˜IPRAVILI JSME PRO KAĹ˝DĂ? MÄšSĂ?C JEDNODUCHÉ SCHÉMA, CO DÄšLAT A JAK, ABYSTE UĹ˝ V PROSINCI NA KOPCI BYLI SCHOPNI NAPLNO LYĹ˝OVAT A NAOPAK NA KONCI SEZONY NEBYLI UNAVENI JAKO KONÄš.
PĹ˜IPRAVUJE: JAROMĂ?R KUMESTROL LOJZA
Ĺ˜Ă?JEN
MRTVĂ? TAH ďšť VAĹ E SĂ?LA VSTANE Z MRTVĂ?CH
V Ĺ˜Ă?JNU, TEDY NÄšJAKÉ DVA TĹ˜I MÄšSĂ?CE PĹ˜ED VYPUKNUTĂ?M HLAVNĂ? LYĹ˝AĹ˜SKÉ SEZONY, JE POTĹ˜EBA ZAÄŒĂ?T PRACOVAT NA OBNOVENĂ? SVALOVÉ HMOTY U TÄšCH SVALOVĂ?CH SKUPIN, KTERÉ PRĂ VÄš LYĹ˝OVĂ NĂ? ZATĚŽUJE. OchablĂĄ zĂĄda jsou neĹĄtÄ›stĂ vÄ›tĹĄiny svĂĄteÄ?nĂch sportovcĹŻ. Po dlouhĂŠm odpoÄ?inku a letnĂm lenoĹĄenĂ se v mnohĂ˝ch probudĂ zodpovÄ›dnost bĂ˝t na sezĂłnu patĹ™iÄ?nÄ› pĹ™ipraven. ZaÄ?ĂnajĂcĂ pokusy na rotopedu nebo v posilovnÄ› bĂ˝vajĂ bojem s neposluĹĄnĂ˝mi zĂĄdy. ZĂĄda jsou obrovskĂĄ svalovĂĄ skupina a zaslouŞà si zvlĂĄĹĄtnĂ pozornost. DobĹ™e procviÄ?it a posĂlit zĂĄda je vÄ›da a spektrum cvikĹŻ tak rozsĂĄhlĂŠ, Ĺže jeden nevĂ, kde a jak zaÄ?Ăt. ZaÄ?nÄ›te s mrtvĂ˝m tahem. Je to krĂĄlovskĂ˝ cvik pro rozvoj zad a celkovĂŠ sĂly. DoporuÄ?uji jej vĹĄem sportovcĹŻm, pro kterĂŠ je kromÄ› vytrvalosti velmi dĹŻleĹžitĂĄ i sĂla a schopnost vykonĂĄvat dlouhodobou a těŞkou prĂĄci pĹ™i vĂ˝konu. Tou je v naĹĄem pĹ™ĂpadÄ› enormnĂ zatĂĹženĂ stehen, hýŞdĂ a vzpĹ™imovaÄ?ĹŻ zad pĹ™i agresivnĂ sportovnĂ jĂzdÄ› na lyĹžĂch! CviÄ?te jej 2–3x tĂ˝dnÄ› (1x těŞkĂ˝ a 1–2x lehkĂ˝ trĂŠnink) s maximĂĄlnĂm nasazenĂm a za 6 tĂ˝dnĹŻ poctivĂŠ dĹ™iny zjistĂte, jak mĂĄte pevnĂ˝ pas, zadek, nohy a sĂlu jako bĂ˝k. UnavenĂŠ a ochablĂŠ svaly budou pojem vĂĄm neznĂĄmĂ˝.
TĚŽKĂ? TRÉNINK (PAUZY MEZI SÉRIEMI MIN. 2–3 MINUTY): ZĂĄvaŞà nastavte tak, abyste byli schopni vykonat prĂĄvÄ› danĂ˝ poÄ?et preciznĂch opakovĂĄnĂ. 2x 12 opakovĂĄnĂ cca 50 % maximĂĄlnĂ zĂĄtěŞe 1x8 opakovĂĄnĂ 1x6 opakovĂĄnĂ 1x5 opakovĂĄnĂ 1x4 opakovĂĄnĂ 1x3 opakovĂĄnĂ (max. 80 % zĂĄtěŞe) LEHKĂ? TRÉNINK (PAUZY MIN. 1 MINUTA): 2x 12–14 opakovĂĄnĂ cca 40 % maximĂĄlnĂ zĂĄtěŞe 1x10 opakovĂĄnĂ 1x9 opakovĂĄnĂ 1x8 opakovĂĄnĂ 1x7 opakovĂĄnĂ
ZĂĄklad je technika. Cvik se nauÄ?te s lehkou zĂĄtěŞĂ. ÄŒinku uchopte nadhmatem, nebo kĹ™iĹžmo (na ĹĄĂĹ™ku ramen). Ăšchop je silnĂ˝, ale pohodlnĂ˝. Ruce slouŞà pouze jako hĂĄk pro zĂĄtěŞ, jsou napnutĂŠ, nezvedajĂ Ä?inku a neohĂ˝bajĂ se v lokti. VĂ˝chozĂ postoj je vzpĹ™ĂmenĂ˝, nohy na ĹĄĂĹ™ku ramen, prsa vypnutĂĄ a ramena v klidu (nikdy netĂĄhnÄ›te pohyb rameny). Zrak upĹ™ete vpĹ™ed. ÄŒinku podĂŠl tÄ›la pomalu spusĹĽte k podlaze (nĂĄdech). ZĂĄda musĂ zĹŻstat rovnĂĄ. V ŞådnĂŠm pĹ™ĂpadÄ› nesmĂ vĂĄhu drĹžet pouze bedra (hrozĂ zranÄ›nĂ). S Ä?inkou u podlahy jsou nohy mĂrnÄ› pokrÄ?enĂŠ do dĹ™epu (nikdy na ĹĄpiÄ?kĂĄch!) a trup je pĹ™edklonÄ›nĂ˝ v Ăşhlu asi 40°. Z tĂŠto pozice se s mocnĂ˝m vĂ˝dechem opÄ›t napĹ™ĂmĂte (bez kulacenĂ zad).
SKI SHOP
/ 0 *'
/
SKI RENT
TEST CENTRE
SKI SERVICE
www.montanasport.cz
BOOT FITTING
FOTO: ISIFA
35
CO JÍST PŘI LYŽOVÁNÍ?
SNAD KAŽDÝ LYŽAŘ ŘEŠÍ PROBLÉM, CO V PRŮBĚHU SVÉHO LYŽAŘSKÉHO DNE JÍST A KDY. NĚKDO SE TĚŠÍ NA DLOUHÝ OBĚD V HORSKÉ RESTAURACI, DALŠÍ SPOLYKÁ HRANOLKY U BUFETU, NĚKDO ZAKOUSNE NA LANOVCE ŘÍZEK, JINÉMU STAČÍ TATRANKA ČI MÜSLI TYČINKA A NĚKDO TŘEBA NEJÍ V ZÁPALU LYŽOVÁNÍ VŮBEC. V KAŽDÉM Z NÁSLEDUJÍCÍCH SNOW PROBERE DOPODROBNA JEDNU Z TRADIČNÍCH POTRAVIN STRAVOVACÍ KULTURY ČESKÝCH LYŽAŘŮ.
ČOKOLÁDA POKRM LYŽAŘSKÝCH BOHŮ
Tabulka čokolády je nakumulovaná nutriční bomba. Její složení (vysoký podíl tuku, cukru, ale i jistá dávka bílkovin) ji řadí mezi vysokoenergetické potraviny a její pojídání na kila organismu jistě nepřidá. Ovšem jako sportovní doplněk je čokoláda královnou, které se nevyrovná žádná müsli tyčinka. A tatranky? Kvalitní hořká čokoláda (ale i některé mléčné) je v porovnání s tatrankou jako steak z hovězí svíčkové proti hamburgeru ze zbytků. Mnozí se bojí čokoládového strašáka tuku. Toho bývá v čokoládě 20–35 %, tedy mnoho. 61 % těchto tuků tvoří takzvané nasycené tuky, které jsou v čokoládě tvořeny prakticky výhradně stearovou kyselinou (57 % všech tuků) čili tzv. neutrálním tukem. V organismu se z ní netvoří cholesterol a slouží primárně jako zdroj energie. V čokoládě je i dostatek cukrů (mnohdy i přes 50% všech živin), a to hlavně „rychlých“, které slouží jako okamžitý zdroj energie. Rychlá obnova glykogenových zásob (energetická rezerva) a tolik důležité glukózy jako zdroje energie pro svaly, je alfou a omegou kvalitního výkonu.
Několik procent bílkovin pak z čokolády dělají prakticky plnohodnotnou potravinu kosmické generace! Čokoláda navozuje pocity štěstí způsobující až závislost! Za to může fenyletylamin, „hormon lásky“. Klinicky bylo dokázáno, že konzumace čokolády stimuluje produkci serotoninu a endorfinů. Celý zázrak pak dokoná teobromin, analog kofeinu. Jak konzumovat čokoládu při lyžování? Jezte najednou cca 20–30 g čokolády v asi 2hodinových intervalech, aby mělo tělo neustále dostatek živin a nedostalo se do úzkých. Když sníte více než 40 g, příliš zaměstnáte metabolismus, který tak velkou dávku tuku s cukry nedokáže efektivně zpracovat. Nikdy nedopusťte, abyste se pustili do čokolády až po vypuknutí velkého hladu! To už jede organismus v krizovém režimu. A tuk, který je zásadním nosičem energie, potřebuje čas mnohem více než glukóza, která nastartuje obnovu energie okamžitě. Přes všechna uvedená pozitiva ale čokoláda obvyklou stravu nenahradí. I tak je vždy dobré vozit s sebou alespoň 100g tabulku. A pokud se dostanete do kri-
ze a nebude jiné pomoci, pojídejte ji pomalu po malých dávkách (po kostičkách) a hodinku odpočívejte. Čokoládu můžete taky využít jako startovací jídlo při cestě na lanovku za předpokladu, že jste min. 1,5 hodiny předtím měli kvalitní snídani, díky ní nebudete mít během dopoledne problém s hladem a s nenadálými pocity únavy způsobené poklesem krevního cukru. Odměna ve formě čtverečku čokolády během jízdy na lanovce je také skvělý způsob, jak být neustále „ready“. A poslední velmi dobrá zpráva na závěr. V tabulce čokolády je nesmírné množství antioxidantů. Je jich tam tolik, že hravě strčí do kapsy borůvky, ostružiny, jablka, citrusy aj.! A PROČ POKRM BOHŮ? Z latinského názvu kakaových bobů Theobroma cacao. Theo – bůh, broma – pokrm.
ZNÁMKA SNOW: 1 (pokud se konzumuje kontrolovaně)
Výhradní distributor pro ČR a SR: SPRINT spol. s.r.o., www.sprintcz.cz
AC982 MEDIVAL
AC930 MACH
AC160 PERFOMER
Po více než 25 let je Swix vedoucí značkou mezi výrobci kompozitových holí, které využívají ti nejlepší lyžaři na světě a tudíž jsou přirozenou volbou díky své maximální výkonnosti na všech uživatelských úrovních.
AC841 COBRA
PŘIPRAVUJE: JAROMÍR KUMESTROL LOJZA
DNES
36
VAĹ E DRUHĂ
KĹŽĹ˝E I TAK LZE VĂ?STIĹ˝NÄš NAZĂ?VAT PRVNĂ? FUNKÄŒNĂ? VRSTVU, KTERĂ JE STAVEBNĂ?M PILĂ?Ĺ˜EM CIBULOVÉHO STYLU OBLÉKĂ NĂ?. BEZ NĂ? BY NĂ SLEDNĂ DRUHĂ IZOLAÄŒNĂ? A TĹ˜ETĂ? OCHRANNĂ VRSTVA PLNILY SVOU ĂšLOHU JEN ZNAÄŒNÄš OMEZENÄš. TEXT: PETR HAVELKA TentokrĂĄt se podĂvĂĄme na chlup zejmĂŠna materiĂĄlĹŻm, kterĂŠ se pro prvnĂ vrstvu pouĹžĂvajĂ. Je jich nÄ›kolik a majĂ svĂĄ speciďŹ ka, pĹ™ednosti i nevĂ˝hody. KromÄ› materiĂĄlu a tvaru samotnĂŠho vlĂĄkna hraje roli provedenĂ a struktura vĂ˝slednĂŠho Ăşpletu. SpoleÄ?nÄ› udĂĄvajĂ mĂru transportu vlhkosti, izolace, ale takĂŠ stupeĹˆ elasticity, a tedy i schopnost kopĂrovat lidskĂŠ tÄ›lo. TĂm jsme se dostali k zĂĄkladnĂmu pravidlu pro vĂ˝bÄ›r vaĹĄĂ druhĂŠ kĹŻĹže – musĂ tu prvnĂ dokonale obepĂnat, bez toho by nemohla sprĂĄvnÄ› fungovat.
MateriĂĄly transportujĂcĂ vlhkost Tyto materiĂĄly jsou synonymem 1. funkÄ?nĂ vrstvy, jak ji znĂĄme. VĂ˝stiĹžnÄ›jĹĄĂ nĂĄzev by mohl bĂ˝t vrstva transportnĂ. Mezi tyto materiĂĄly lze zaĹ™adit 4 hlavnĂ reprezentanty: v ÄŒesku pouĹžĂvanĂ˝ (a dlouhodobÄ› vyvĂjenĂ˝) polypropylen (napĹ™. Moira, Klimatex), celosvÄ›tovÄ› pouĹžĂvanĂ˝ polyester (napĹ™. Craft, Sensor) a takĂŠ polyvinylchlorid. Ten se komerÄ?nÄ› vyrĂĄbĂ ve Francii pod znaÄ?kou RhovylÂŽ a existuje rovněŞ ve formÄ› retardovanĂŠ proti hoĹ™enĂ, pĹ™iÄ?emĹž si zachovĂĄvĂĄ transportnĂ vlastnosti. VĂ˝robkem tohoto typu jsou napĹ™Ăklad vybaveni Ä?eĹĄtĂ policistĂŠ. KomerÄ?nĂ modely z PVC u nĂĄs ale na trhu nenajdeme, proto o nÄ›m v tomto Ä?lĂĄnku vĂce psĂĄt nebudeme. DalĹĄĂm (trochu mĂŠnÄ›) pouĹžĂvanĂ˝m materiĂĄlem pro 1. vrstvu je polyamid (napĹ™. X-bionic). Výťe uvedenĂŠ materiĂĄly bĂ˝vajĂ dle potĹ™eby rĹŻznÄ› kombinovĂĄny zejmĂŠna u modelĹŻ s tzv. body mapping zĂłnami. VĂ˝voj tÄ›chto materiĂĄlĹŻ nebyl vĹŻbec nĂĄhodnĂ˝, naopak byl postaven na jejich vhodnĂ˝ch fyzikĂĄlnĂch vlastnostech. DĹŻleĹžitĂĄ je minimĂĄlnĂ nasĂĄkavost, ale zĂĄsadnĂ je schopnost kapilĂĄrnĂ elevace, coĹž znamenĂĄ, Ĺže voda vzlĂnĂĄ po povrchu textilie (prĂĄvÄ› tuto „ŞivotnÄ› dĹŻleĹžitou“ schopnost by omezila avivĂĄĹž, pokud byste ji pouĹžili). ReĂĄlnÄ› to znamenĂĄ, Ĺže kdyĹž se pĹ™i aktivnĂm pohybu vĂ˝raznÄ›ji potĂme v nÄ›kterĂ˝ch parti-
Ăch (podpaĹžĂ, hruÄ?), nedochĂĄzĂ k masivnĂmu ochlazovĂĄnĂ naĹĄeho tÄ›la jen v tÄ›chto mĂstech, ale vlhkost se rychle po vlĂĄknech ĹĄĂřà dĂĄle do tkaniny (do rukĂĄvĹŻ ap.) a tÄ›lo nemusĂ vydat tolik dodateÄ?nĂŠ energie, aby zajistilo odpaĹ™enĂ nahromadÄ›nĂŠ vlhkosti. Zde hraje 1. transportnĂ vrstva zĂĄsadnĂ Ăşlohu pro 2. (volitelnou) izolaÄ?nĂ a pĹ™edevĹĄĂm 3. ochrannou (membrĂĄnovou) vrstvu. ZejmĂŠna u nĂ je kapacita paropropustnosti omezena vlastnostmi membrĂĄny, a pokud se vlhkost rozprostĹ™e po celĂŠ ploĹĄe naĹĄeho tÄ›la, pĹ™i odpaĹ™ovĂĄnĂ nemusĂ tak rychle dojĂt k „pĹ™etĂĹženĂ“ jejĂ kapacity. Pokud by nebylo pouĹžito transportujĂcĂho materiĂĄlu, ve zmĂnÄ›nĂ˝ch mĂstech by se rychle vytvoĹ™ilo tolik vlhkosti, kterou by uĹž membrĂĄna nedokĂĄzala pustit ven. FunkÄ?nĂ prĂĄdlo z transportnĂch materiĂĄlĹŻ funguje tĂm lĂŠpe, Ä?Ăm je vÄ›tĹĄĂ povrchovĂĄ plocha jeho vlĂĄken, protoĹže tak je schopno v sobÄ› rozprostĹ™Ăt dĂky svĂ˝m vlastnostem vĂce vlhkosti. VĂ˝hodou tak je, kdyĹž jsou jednotlivĂĄ vlĂĄkna co nejjemnÄ›jĹĄĂ (je pak v pĹ™Ăzi zapleteno vĂce pramĂnkĹŻ), Ä?ĂmĹž se zvyĹĄuje vnitĹ™nĂ povrchovĂĄ plocha funkÄ?nĂ pleteniny. Polyester se povedlo na makromolekulĂĄrnĂ rovinÄ› vyrobit ve Ä?tyĹ™- a takĂŠ ĹĄestilaloÄ?nĂŠm provedenĂ (pĹ™i pĹ™ĂÄ?nĂŠm Ĺ™ezu vlĂĄkna tvar pĹ™ipomĂnĂĄ kvÄ›t o ĹĄesti listech, kterĂŠ mĂĄ podstatnÄ› vÄ›tĹĄĂ povrchovou plochu oproti zĂĄkladnĂmu kulatĂŠmu tvaru, a tedy vynikajĂcĂ schopnosti transportu vlhkosti tkaninou). Zde se dostĂĄvĂĄme k zĂĄsadnĂ otĂĄzce jak vybrat opravdu funkÄ?nĂ prĂĄdlo. Polypropylen je vyrĂĄbÄ›n vĂcemĂŠnÄ› jen pro potĹ™eby obleÄ?enĂ 1. vrstvy a vlĂĄkna jsou zpravidla uzpĹŻsobena tÄ›mto potĹ™ebĂĄm. OvĹĄem polyester i nylon jsou materiĂĄly pouĹžĂvanĂŠ na velkĂŠ mnoĹžstvĂ aplikacĂ (svrchnĂ vrstvy, plavky aj.) a neznamenĂĄ tedy, Ĺže vĹĄechno prĂĄdlo vyrobenĂŠ z tÄ›chto vlĂĄken bude splĹˆovat nĂĄroky na vlastnosti transportnĂ vrstvy. NapĹ™Ăklad triko s vlĂĄkny o silnĂŠm prĹŻmÄ›ru (a tedy malĂŠ vnitĹ™nĂ povrchovĂŠ ploĹĄe tkaniny) bude vykazovat velkĂŠ rozdĂly oproti vlĂĄknĹŻm zacĂlenĂ˝m na transport. Zjedno-
duĹĄenÄ› lze Ĺ™Ăci, Ĺže znaÄ?kovĂŠ funkÄ?nĂ prĂĄdlo nebo prĂĄdlo ze znaÄ?kovĂ˝ch materiĂĄlĹŻ (napĹ™. velmi znĂĄmĂ˝ Coolmax) skĂ˝tĂĄ zĂĄruku funkce, kdeĹžto levnĂŠ prĂĄdlo z hypermarketĹŻ je sĂĄzkou do loterie. VyĹĄĹĄĂ cena zpravidla znaÄ?Ă, Ĺže jsou pouĹžity opravdu funkÄ?nĂ materiĂĄly. Pro doplnÄ›nĂ musĂme Ĺ™Ăci, Ĺže do vĹĄech zmĂnÄ›nĂ˝ch materiĂĄlĹŻ se v poslednĂch letech pĹ™idĂĄvajĂ ionty stĹ™Ăbra, kterĂŠ naruĹĄujĂ bunÄ›Ä?nou strukturu vĹĄudypĹ™ĂtomnĂ˝ch bakteriĂ, zamezujĂ jejich rychlĂŠmu rĹŻstu (drŞà jejich mnoĹžstvĂ v rovnovĂĄĹžnĂŠm stavu), a tĂm i rozkladu potu a s nĂm vyluÄ?ovanĂ˝ch solĂ a tuku. PrĂĄdlo tedy tak rychle nezapĂĄchĂĄ. Z praxe mĹŻĹžeme stĹ™Ăbro jednoznaÄ?nÄ› doporuÄ?it. DĹŻvodem, proÄ? syntetickĂŠ materiĂĄly majĂ tendenci po Ä?ase pouĹžĂvĂĄnĂ rychleji zapĂĄchat (nÄ›kdy je cĂtit jemnĂ˝ zĂĄpach i po vyprĂĄnĂ), je ten fakt, Ĺže zejmĂŠna tuky se velmi dobĹ™e vĂĄĹžou na tyto materiĂĄly a vnikajĂ mezi nejjemnÄ›jĹĄĂ vlĂĄkna v textilii, odkud se pranĂm nikdy zcela neodstranĂ. ZajĂmavostĂ ukazujĂcĂ na tuto jejich vlastnost napĹ™Ăklad je, Ĺže speciĂĄlnĂ smotky polypropylenovĂ˝ch vlĂĄken se pouĹžĂvajĂ pro sorbovĂĄnĂ uniklĂŠ ropy z hladiny moĹ™e.
Merino vlna, velmi jemnĂĄ izolace PrĂĄdlo (1. a 2. vrstva) z merino vlny (napĹ™. Icebreaker, Smartwool, Devold) si naĹĄlo na celosvÄ›tovĂŠm trhu svĂŠ mĂsto rychle, a to dĂky svĂ˝m speciďŹ ckĂ˝m vlastnostem i tomu, Ĺže se jednĂĄ o vlĂĄkno opravdu pĹ™ĂrodnĂ, na coĹž modernĂ zĂĄkaznĂk slyĹĄĂ. OvĹĄem i zde vstupuje do vĂ˝robnĂho procesu chemie, dĂky nĂĹž se vlastnosti vlny upravujĂ a vylepĹĄujĂ.
37 Důležitá úprava vlněných vláken nese komerční název Superwash a spočívá v aplikaci polyuretanu (namáčením mechanicky nebo plazmaticky). Ošetřené vlákno se tak rychle netřepí, výsledná látka neplstnatí a je tím pádem i příjemnější pro pokožku, než by tomu bylo u neupravené merino vlny. Vlna vlhkost z velké části absorbuje do své struktury a nemá takové transportní schopnosti jako výše popsané materiály (což potvrzují i výsledky testu), má přitom několik pozitivních vlastností, které udávají její dobrou využitelnost pro první a druhou vrstvu. Díky své kadeřavosti (vlněné vlákno má ve své mikrostruktuře velký objem vzduchu, nejlepšího izolantu) hřeje, i když je mokrá. Další velmi vítanou vlastností merino vlny je odolnost vůči pachům. Vydrží opakované propocení a začne zapáchat až po dlouhé době. Hledali jsme důvody, proč tomu tak je. Prvním důvodem by mohlo být, že bakterie nemají ve vlně nejlepší prostředí pro rychlé množení. Druhým doloženým důvodem je skutečnost, že ze struktury přírodních vlněných vláken se dá pot, soli a zejména tuky velmi dobře při praní odstranit, nejsou zde tak silně navázány jako u syntetických materiálů (viz výše). V dlouhodobém horizontu se v prádle neukládají reziduální látky, které slouží jako potrava bakteriím. Podobně se chovají i další přírodní materiály jako je bavlna, len a další. I když je merino vlna to nejjemnější, co vyšlechtěné ovce poskytují, a škrábe minimálně, mohou lidé s velmi citlivou pokožkou (např. ekzematici) trpět lokálním podrážděním kůže.
Bambus, dub... neboli viskóza Dost se v uplynulých letech mluví o prádle z „bambusu“. Technologicky to není žádná novinka, protože se jedná o viskózu, tedy o chemicky zušlechtěnou celulózu. Ta zpravidla pochází ze dřeva (smrk, dub, bambus apod.) a je zpracována pomocí série chemických
procesů (tudíž je přírodní jen částečně). Má podobné vlastnosti jako bavlna (hebkost, pevnost, ale i nasákavost) a právě s tímto cílem byla už v průběhu první půle minulého století vyvíjena. Prádlo z viskózy je proto příjemné na nošení, je jemné a přívětivé i k citlivé pokožce. Vlákno vzhledem ke své nasákavosti a fyzikálním vlastnostem nemá transportní schopnosti jako syntetické materiály, proto jej lze doporučit pro fyzicky méně náročné aktivity, ne však tam, kde dochází k masivnímu pocení. Výhodou viskózy je větší odolnost vůči pachům (ovšem menší než u vlny). Dá se říci, že vlastnosti má celkově podobné jako bavlna, a proto se pro druhou kůži v moderním pojetí nehodí. V době návratu k přírodním materiálům začali někteří výrobci kombinovat merino vlnu s viskózou, tu díky své jemnosti často umisťují směrem k tělu. Vlna pak zajišťuje izolaci a dohromady tvoří funkční celek, který dokáže zajistit příjemné mikroklima, ale neumí aktivně transportovat vlhkost. Viskóza se do vlny přidává rovněž z důvodu ekonomizace výrobku (je na výrobu cca 8x levnější než jemné merino).
Není bambus jako bambus – marketing a ekologie Při psaní tohoto článku jsme narazili na „zajímavosti“ spojené s marketingem cíleným na spotřebitele s ekologickým cítěním. Polyester s bambusem, kávou… Do laboratorního testu jsme chtěli umístit i jeden vzorek z přírodního bambusového materiálu a požádali jsme o zaslání vzorku českého výrobce, který nabízí funkční prádlo z materiálu Bambo. Dle popisu na internetu (citujeme: „Tento přírodní materiál pochází z čistého prostředí. Přírodní zdravé textilie…“) jsme předpokládali, že se jedná o viskózu vyrobenu organickým procesem z bambusových vláken. V laboratoři se zjistilo, že se jedná o 100% po-
lyester! To nám výrobce obratem potvrdil a upřesnil, že ten je při výrobě navíc doplněn o spálený bambus, který tento materiál z ropných derivátů upravuje a dává mu pozitivní přírodní vlastnosti. Dobrá zpráva pro spotřebitele-sportovce je, že toto vlákno funguje a vlhkost transportuje, ovšem s přírodou má společný jen popel. Zde bychom měli doplnit, že americká společnost Cocona, Inc. má patentované polyesterové vlákno Cocona®, do kterého při výrobním procesu přidává aktivní uhlí (vyráběné karbonizací vhodných přírodních materiálů, zde konkrétně kokosových ořechů), což vylepšuje především vlastnosti týkající se odolnosti proti pachům, protože aktivní uhlí (stejně jako u medicinského využití nebo u průmyslového použití ve filtrech apod.) na sebe váže nežádoucí látky. 100% ekologická bambusová viskóza? O vláknu z bambusu se celosvětově často píše jako o zdravém ekologickém produktu. Pro výrobu 1 tuny viskózy je potřeba přibližně 6 metrů krychlových celulózy a 2 tuny chemikálií. Viskóza se vyrábí mnoho desítek let, technologie se posouvala směrem kupředu a existují tři generace zpracování těchto vláken. Postup první a druhé generace je pro životní prostředí náročný, protože některé v procesu použité materiály jsou jedy. Zpracování třetí generace používá organických rozpouštědel, a je tedy přírodní, ovšem taky výrazně nejdražší. Proto se celosvětově vyrábí nejvíce viskózy levnějším postupem 2. generace. Podíl organických a ekologických bambusových vláken je na celosvětovém trhu velmi malý. Marketingovou zajímavostí taky je, že se skoro vůbec nemluví o 100% přírodním dubovém nebo smrkovém vláknu, které by v průměru mělo být ekologičtější než to bambusové, protože v zemích, kde tyto suroviny rostou, se na ekologii výrobního procesu dbá více než na rychle se rozvíjejících asijských trzích. Bude to možná proto, že by to mohlo trochu zavánět klamáním spotřebitele…
LABORATORNÍ MĚŘENÍ TRANSPORTNÍCH SCHOPNOSTÍ MATERIÁLŮ
PRAKTICKÉ TIPY
Jako praktické doplnění tohoto článku jsme rádi využili nabídky na realizaci laboratorního testu, který měří transportní schopnosti textilií. Zkušební laboratoř č. 1224 akreditovaná ČIA společnosti SINTEX a.s. provedla na redakcí dodaných vzorcích zkoušku ČSN 80 0828: Stanovení savosti vůči vodě. Postup vzlínáním – modifikovaný metoda „Knotový efekt“ fy Dupont. Jednalo se o zjišťování sání vody měřením sací výšky (v milimetrech) vzorků o rozměrech 15x250 mm, a to 2 v podélném směru a 2 v příčném směru, použitá kapalina destilovaná voda o teplotě prostředí, čas dosažené výšky kapalinou za 30 a 60 minut. Uvedená hodnota je průměr ze 4 měření.
• prádlo musí ideálně sedět na těle, pružný úplet nebo využití příměsi elastomerů (Lycra® ap.) je výhodou
Materiál
VÝSLEDKY
Sací výška 30 min
Sací výška 60 min
Icebreaker GT 260 (100% merino vlna)
2 mm
9 mm
Klimatex (100% polypropylen)
65 mm
77 mm
Sensor Coolmax Fresh (100% polyester)
157 mm
182 mm
Lawi Hot Choco Bambo (100% polyester)
130 mm
163 mm
KOMENTÁŘ K VÝSLEDKŮM: Merino vlna: přednosti vlny netkví v transportních schopnostech, což výsledky testu potvrzují. Polypropylen: testovaný vzorek dosáhl nižších hodnot, než jsme očekávali (polypropylen by měl mít obdobné, případně jen o trochu horší parametry transportu vlhkosti než polyester). Může to být typem konstrukce úpletu nebo úpravou pleteniny při výrobním procesu. Jiný úplet z polypropylenu by mohl dopadnout výrazněji jinak. Coolmax: tento značkový funkční materiál jednoznačně splnil očekávání týkající se transportu vlhkosti. Bambo: tento polyesterový úplet (který jsme díky popisu výrobce před testem považovali mylně za bambusovou viskózu), prokázal dobré transportní vlastnosti. Testy provedla zkušební laboratoř textilních materiálů společnosti SINTEX a.s. – www.sintex.cz.
• nenarušte svou druhou kůži nefunkčním materiálem. Pokud například na běžkách uděláte tu chybu, že si vezmete bavlněné spodky, transportní materiál funkčního trika je bude zásobovat vlhkostí, kterou bude bavlna podobně jakou houba aktivně absorbovat a držet u vašeho těla. Zkuste si představit, jak vám bude, až zafouká studený severní vítr… • nepoužívejte aviváž, mění povrchové napětí vláken (polyester, polypropylen apod.) a obaluje je, tím omezuje jejich schopnost transportovat vlhkost. U merino vlny uzavře póry a tím omezí prostupnost vlhkosti materiálem. Platí to především pro měkčící úpravy (např. Silan atd.)
Za odbornou korekturu děkujeme společnosti SINTEX a.s. (www.sintex.cz), která je v evropském měřítku významným výrobcem a dodavatelem polyesterových, polypropylenových, vlněných a polyvinylchloridových funkčních textilií a současně je držitelem k tomu existujících licencí.
38
MOUNTAIN EXPERT
www.mizuno.eu
PARTNER RUBRIKY
VLASTNOSTI MATERIĂ LĹŽ
www.rockpoint.cz
POLYESTER • minimĂĄlnĂ navlhavost (0,3%) • dobrĂĄ ochrana proti UV zĂĄĹ™enà • technologie zpracovĂĄnĂ umoĹžĹˆuje vyrobit vĂcelaloÄ?nĂŠ vlĂĄkno (napĹ™. Coolmax) nebo vlĂĄkno dutĂŠ (napĹ™. Thermolite), to uĹž na makromolekulĂĄrnĂ Ăşrovni • dobrĂĄ tvarovĂĄ stĂĄlost • vysokĂĄ komerce, velkĂ˝ vĂ˝voj novĂ˝ch stĂĄle dokonalejĹĄĂch produktĹŻ • vysokĂĄ pruĹžnost, velkĂĄ odÄ›ruvzdornost, nĂzkĂĄ Ăşnava odÄ›vnĂ souÄ?ĂĄsti po ĂşdrĹžbÄ› • neexistuje zĂĄvaĹžnĂŠ ĂşdrĹžbovĂŠ omezenĂ POLYPROPYLEN • minimĂĄlnĂ navlhavost (0,05%) • dobrĂĄ mechanickĂĄ odolnost • menĹĄĂ tvarovĂĄ stĂĄlost, vysokĂĄ unavitelnost vĂ˝robku po noĹĄenà • malĂĄ mÄ›rnĂĄ hmotnost (plave na vodÄ›) • ĂşdrĹžbovĂŠ omezenĂ
POLYAMID (NYLON) • velmi pruĹžnĂŠ, odolnĂŠ proti odÄ›ru • stĹ™ednĂ navlhavost • vlĂĄkno s draŞťà vĂ˝robou (oproti polyesteru a polypropylenu) VLNA • vysokĂĄ navlhavost, velmi dobĹ™e absorbuje vlhkost • vynikajĂcĂ izolaÄ?nĂ vlastnosti, hĹ™eje, i kdyĹž je mokrĂĄ, a dĂĄvĂĄ pocit „suchĂŠho“ tepla • menĹĄĂ odolnost proti mechanickĂŠmu poĹĄkozenà • velkĂĄ odolnost proti tvorbÄ› zĂĄpachu • pĹ™i ĹĄpatnĂŠ pĹ™Ăp.mĂĄlo ĂşÄ?innĂŠ povrchovĂŠ ĂşpravÄ› (Superwasch) plstnatĂ a pĹ™i zpocenĂ ĹĄtĂpe
TermoprĂĄdlo MIZUNO BREATH THERMO
UĹž nemusĂte zĂĄvidÄ›t medvÄ›dĹŻm jejich koĹžich! Mizuno pĹ™ichĂĄzĂ s termoprĂĄdlem vyrobenĂ˝m z revoluÄ?nĂho materiĂĄlu Breath Thermo, kterĂ˝ teplo sĂĄm vytvoĹ™Ă. StaÄ?Ă ho aktivovat tÄ›lesnĂ˝m pohybem. VlĂĄkna absorbujĂ pot, Ä?ĂmĹž se zvýťà vnitĹ™nĂ energie pohybujĂcĂch se molekul kapaliny pevnÄ› uzavĹ™enĂ˝ch ve struktuĹ™e textilie. DĂky tomu se povrch termoprĂĄdla ohĹ™eje o cca 2 °C. Mizuno Breath Thermo ocenĂte pĹ™i bÄ›hu za chladnĂŠho poÄ?asĂ, na běŞkĂĄch, lyĹžĂch a pĹ™i dalĹĄĂch zimnĂch sportech.
Kolekce VIRTUAL BODY STRETCH (pĂĄnskĂ˝ model)
CENA
1 399 KČ
VISKĂ“ZA • jemnĂĄ a chladivĂĄ na omak (dobĹ™e sorbuje a drŞà vlhkost, tedy chladĂ), vhodnĂĄ pro citlivou pleĹĽ • nĂzkĂĄ tvarovĂĄ stĂĄlost, odÄ›ruvzdornost, pruĹžnost • vysokĂĄ Ăşnava odÄ›vnĂ souÄ?ĂĄsti po noĹĄenĂ a ĂşdrĹžbÄ› • levnĂĄ na vĂ˝robu, vĂ˝roba ekologicky nĂĄroÄ?nĂĄ
www.vavrys.cz
Kolekce VIRTUAL BODY STRETCH
(dĂĄmskĂ˝ model)
CRAFT CONCEPT PIECE NOVINKA!
NejnovÄ›jĹĄĂ typ prĂĄdla Craft v kolekci Craft Zero Extreme s 3D WING technologiĂ. Kombinace materiĂĄlu Zero Extreme a Mesh Superlight zajiĹĄĹĽuje dokonalou rovnovĂĄhu mezi bodymappingem a ergonomiĂ. V mĂstech bodymapping zĂłn (oblast lopatek a podpaĹžĂ) pouĹžit Mesh Superlight, kterĂ˝ vytvåřà na zĂĄdech pomyslnĂĄ kĹ™Ădla. Ta zajiĹĄĹĽujĂ perfektnĂ funkÄ?nost, maximĂĄlnĂ odvod potu a dostateÄ?nou volnost pohybu pĹ™i tÄ›ch nejvyĹĄĹĄĂch intenzitĂĄch zĂĄtěŞe. SouÄ?ĂĄstĂ materiĂĄlu technologie Silver + (ionty stĹ™Ăbra zabudovanĂŠ do vlĂĄkna) s aktivnĂ ochranou proti mikroorganismĹŻm a lidskĂŠmu pachu. DĂky pouĹžitĂŠmu materiĂĄlu eliminace ĹžmolkovĂĄnĂ pleteniny. V dĂĄmskĂŠm a pĂĄnskĂŠm modelu. MateriĂĄl: mÄ›kkĂŠ, lehkĂŠ a extrĂŠmnÄ› elastickĂŠ vlĂĄkno, CENA kombinace 100 % polyesteru a Mesh Superlight (95 % polyester, 5 % Lycry) Velikosti: XS–XXL Barvy: ĹĄedĂĄ
CENA
1 299 KČ
CENA
1 299 KČ
www.amersports.cz
1 190 KČ
SALOMON MERINO II ZIP TECH TEE
CRAFT ZERO EXTREME
PrĂĄdlo s extrĂŠmnĂ funkÄ?nostĂ, extrĂŠmnĂm komfortem a unikĂĄtnĂ kombinacĂ vlĂĄken. PrĂĄdlo, kterĂŠ tÄ›lo ochladĂ Ä?i zahĹ™eje podle aktuĂĄlnĂ potĹ™eby organismu. SouÄ?ĂĄstĂ materiĂĄlu je technologie Silver + (ionty stĹ™Ăbra zabudovanĂŠ do vlĂĄkna) s aktivnĂ ochranou proti mikroorganismĹŻm a lidskĂŠmu pachu. PouĹžitĂ mikrovlĂĄken Zero Extreme vĂ˝raznÄ› sniĹžuje ĹžmolkovĂĄnĂ pleteniny. CeloroÄ?nÄ› pouĹžitelnĂŠ i dĂky niŞťà gramĂĄĹži materiĂĄlu. U trik je vsazenĂ˝ klĂn na zadnĂ stranÄ› ramen a podpaĹžĂ, dĂky tomu prĂĄdlo lĂŠpe sedĂ na tÄ›le. Pro letoĹĄnĂ zimu opÄ›t populĂĄrnĂ potisky v dĂĄmskĂŠ i pĂĄnskĂŠ kolekci. Barvy: ĹĄedo-modrĂĄ s potiskem, Ä?ernĂĄ Velikosti: S–XL
PohodlnĂ˝ a teplĂ˝ rolĂĄk s plochĂ˝mi ĹĄvy, ĂşzkĂŠho stĹ™ihu z Merino vlny a poloviÄ?nĂm zipem, vhodnĂ˝ jako zĂĄkladnĂ vrstva. V nabĂdce i dĂĄmskĂĄ varianta. Velikosti: pĂĄnskĂŠ S-XXL a dĂĄmskĂŠ XS-XL
CENA
1 890 KČ
SALOMON EQUIPE II JERSEY
CENA
1 190 KČ
CRAFT WARMINOVACE NOVà STRUKTURA BODYMAPPING ZÓN
FunkÄ?nĂ prĂĄdlo do velmi chladnĂŠho poÄ?asĂ. VyuĹžĂvĂĄ dutĂ˝ch vlĂĄken s vysokou schopnostĂ absorpce tepla, optimĂĄlnĂ termoregulace a odvodu potu je dosaĹženo dĂky odliĹĄnĂŠ struktuĹ™e materiĂĄlu v jednotlivĂ˝ch tepelnĂ˝ch zĂłnĂĄch – bodymapping zĂłny. VysokĂ˝ komfort zajiĹĄĹĽuje takĂŠ bezeĹĄvĂĄ technologie a elasticita pleteniny. PrĂĄdlo zĹŻstĂĄvĂĄ svěŞà i bÄ›hem intenzivnĂho sportovnĂho vĂ˝konu. VhodnĂŠ prĂĄdlo pro alpine lyĹžovĂĄnĂ, skialpinismus a aerobnĂ aktivity v chladnĂ˝ch zimnĂch dnech. Oproti modelĹŻm roku 2009 novĂŠ, jeĹĄtÄ› efektivnÄ›jĹĄĂ bodymapping zĂłny. MateriĂĄl: 61% polyamid (dutĂŠ vlĂĄkno), 35 % polyester, 4 % elastan. Hmotnost: 180–220 g/m2 (liĹĄĂ se v jednotlivĂ˝ch zĂłnĂĄch). Barvy: modrĂĄ, ĹĄedĂĄ, Ä?ernĂĄ CENA Velikosti: S–XXL
1 750 KČ
ZĂĄvodnĂ top pro běŞkaĹ™e, vhodnĂ˝ ale i jako prvnĂ vrstva pro lyĹžaĹ™e. ĂšzkĂ˝ stĹ™ih „Extra Slim ďŹ t“, podpora dĂky SEAMLESS ™ (bezeĹĄvĂŠ) technologii, reexnĂ logo Salomon v pĹ™ednĂ i zadnĂ Ä?ĂĄsti, materiĂĄl LycraÂŽ Power s dvojitou manĹžetou pro lepĹĄĂ propojenĂ s rukavicemi. K dostĂĄnĂ takĂŠ v dĂĄmskĂŠm provedenĂ. Velikosti: pĂĄnskĂŠ S-XXL a dĂĄmskĂŠ XS-XL CENA
CENA
3 390
2 190
KČ
KČ
SALOMON XT WINGS II SOFTSHELL ½ ZIP TEE
PrvnĂ vrstva ĂşzkĂŠho stĹ™ihu s reexnĂmi logy v pĹ™ednĂ i zadnĂ Ä?ĂĄsti a s poloviÄ?nĂm zipem, nĂĄprsnĂ kapsou, vhodnĂĄ pro bÄ›h v chladnĂŠm a vÄ›trnĂŠm poÄ?asĂ, ale i jako zĂĄkladnĂ vrstva na lyĹže Ä?i běŞky. DĂky SMART SKIN ™ climaWIND technologii chrĂĄnĂ pĹ™ed vÄ›trem, zatĂmco zadnĂ prodyĹĄnĂĄ Ä?ĂĄst zabraĹˆuje pĹ™ehřåtĂ. V nabĂdce je i dĂĄmskĂĄ varianta. Velikosti: pĂĄnskĂŠ S-XXL a dĂĄmskĂŠ XS-XL
www.icebreaker.com LS PURSUIT ZIP
Nejlepší oblékají prádlo CRAFT.
Je možné, že jste konečně našel dokonalou technickou základní vrstvu. Nový Pursuit Zip je dokonalou směsí přírody a technologie: jemné, prodyšné a rychleschnoucí prémiové merino společně se skvělými vlastnostmi LYCRY®. Pursuit Zip učiní váš příští trénink nejlepším, co jste kdy zažil. • Kratší sportovní střih • Stojáček na zip • Raglánové rukávy • Panely na rukávech pro větší svobodu pohybu • Kontrastní ploché švy • Reflexní logo Icebreaker a logo GT
CENA
2 499 KČ
CENA
1 899 KČ
CENA
2 249 KČ
TERRAIN CREWE
OASIS CREWE JUMP
Oblíbený svršek aktivní základní vrstvy, vylepšený zbrusu novou grafikou oslavující zimní sporty. Z našeho vzoru „360 tail grab“ čiší styl a sebevědomí. Určitě si také zamilujete cool proužek na rukávu. • Kulatý výstřih • Raglánové rukávy • Všité panely pro větší svobodu pohybu • Předoboční šev • Přiléhavý střih • Ploché švy
Vydejte se do jakéhokoliv terénu, toto drsné akční triko to zvládne. Výrazné barvy vhodné pro outdoorové aktivity, styl hodící se kamkoliv ve spojení s teplem a pohodlím pravého merina vám zaručí, že se na nové triko Terrain Crewe můžete spolehnout, i když se ochladí. • Kulatý výstřih • Raglánové rukávy • Pruh na boku ze stejného materiálu • Přiléhavý střih • Vyšívané logo Icebreaker a textilní štítek ve švu
www.hudy.cz Triko krátký rukáv DIRECT ALPINE
Dámské funkční triko s krátkým rukávem pro veškeré sportovní aktivity. Antibakteriální vlákno s ionty stříbra, anatomický přiléhavý střih, ploché švy. Materiál: 32 % Coolmax® Fresh™ FX s ionty stříbra, 62 % Coolmax®, 6 % Lycra Hmotnost: 110 g (M) Velikost: XS–XL Barva: bílá/modrá, antracit CENA
690
CENA
1 990
KČ
KČ
VULCAN MAGLIA WOMAN MONTURA®
Pulover, který vás bude provázet po celý rok. Boční elastické panely dodávají kromě efektního vzhledu i komfortní pocit pohodlí při nošení. Materiál: ClimaSoft, Stretch Light Hmotnost: 235 g (M) Velikost: XS–XL Barva: béžová, modrá CENA
790 KČ
Triko dlouhý rukáv DIRECT ALPINE
Funkční triko s dlouhým rukávem, velmi praktické a pohodlné. Antibakteriální vlákno s ionty stříbra, anatomický přiléhavý střih, ploché švy. Materiál: 32 % Coolmax® Fresh™ FX s ionty stříbra, 62 % Coolmax®, 6 % Lycra Hmotnost: 212 g (L) Velikost: S–XXL Barva: antracit
www.sensor.cz SENSOR THERMOCOOL
• první český Thermocool • spojení dvou nejvýkonějších vláken na trhu • kombinace dutého vlákna Thermolite® a laločnatého vlákna Coolmax® • ThermoCool™ je ochranná známka firmy Advansa • díky vláknu Coolmax® rychle odvádí vlhkost • díky dutému vláknu Thermolite® má excelentní termoregulační schopnosti • originálními potisky termosublimační technologií neomezují prodyšnost • velmi příjemný na dotek • ploché švy Provedení: pánské, dámské Materiál: 50 % Thermolite®, 50 % Coolmax® fresh CENA
1 059 CENA
KČ
895
Lukáš Bauer běžecké lyžování
KČ
SENSOR THERMO
• nejteplejší funkční prádlo od Sensoru • elastický úplet počesaný z vnitřní strany • zadní díl prodloužený • ploché švy • vhodný pro zimní sporty Provedení: pánské, dámské, dětské Materiál: 90 % PES, 10 % Elastan
www.vavrys.cz
40
www.sprintcz.cz FlĂsovĂ˝ set PODIUM
FlĂsovĂ˝ set Podium pro juniory od ďŹ rmy Swix splĹˆuje ta samĂĄ technickĂĄ kritĂŠria jako vĹĄechny ostatnĂ vĂ˝robky kolekce funkÄ?nĂho obleÄ?enĂ Swix a Ä?erpĂĄ ze zkuĹĄenosti ĹĄpiÄ?kovĂ˝ch sportovcĹŻ. MÄ›kkĂ˝ a velmi pohodlnĂ˝ mikroĂsovĂ˝ top a kalhoty pro dÄ›ti, se stejnĂ˝m designem jako elitnĂ lyĹžaĹ™skĂĄ kombinĂŠza, vaĹĄemu dĂtÄ›ti zajistĂ maximĂĄlnÄ› pĹ™ĂjemnĂŠ zĂĄĹžitky z lyĹžovĂĄnĂ.
CENA
890 KČ
www.hi-tec.com HI-TEC HERMAN
CENA
1 190 KČ
Triko PROFIT
FunkÄ?nĂ prĂĄdlo Swix je zpÄ›t! Triko ProFit je funkÄ?nĂ, technickĂŠ spodnĂ prĂĄdlo vhodnĂŠ, jak na trĂŠnink, tak na zĂĄvody. EfektivnÄ› odvĂĄdĂ vlhkost a mĂĄ mÄ›kkĂ˝ a pohodlnĂ˝ stĹ™ih. MateriĂĄl je 100% polyester, ĹžebrovanĂ˝ s antibakteriĂĄlnĂmi vlastnostmi. FunkÄ?nĂ obleÄ?enĂ Swix je testovĂĄno ĹĄpiÄ?kovĂ˝mi sportovci a patřà k tomu nejlepĹĄĂmu v oboru, proto ho pouĹžĂvĂĄ i naĹĄe reprezentace v bÄ›hu na lyĹžĂch.
TechnickĂŠ prĂĄdlo s vlĂĄkny CoolMax se zvÄ›tĹĄenĂ˝m povrchem vytvĂĄĹ™ejĂcĂ transportnĂ systĂŠm, kterĂ˝ odvĂĄdĂ vlhkost od pokoĹžky do vnÄ›jĹĄĂ vrstvy. Tento model pĹ™inĂĄĹĄĂ uĹživateli komfort pĹ™i běŞnĂŠ i intenzivnÄ›jĹĄĂ sportovnĂ Ä?innosti. Barva: grey Velikosti: S–XXL
CENA
699 KČ
HI-TEC Rico Wo´s
www.envy-sport.com PĂ NSKÉ TERMOPRĂ DLO TOP ZNAÄŒKA ENVY MODEL FORCE II MateriĂĄl – polyamide/polypropylen/spandex PĹ™ilĂŠhavĂŠ bezeĹĄvĂŠ prĂĄdlo se speciĂĄlnĂmi zĂłnami pro odvÄ›trĂĄvĂĄnĂ a rychlejĹĄĂ odpaĹ™ovĂĄnĂ potu na mĂstech se zvýťenou potivostĂ. ZabraĹˆuje prochladnutĂ a zajiĹĄĹĽuje transport potu z povrchu tÄ›la. Obsahuje minimĂĄlnĂ poÄ?et ĹĄvĹŻ dĂky technologii pletenĂ. ZĂĄroveĹˆ se nepĹ™ilepuje k tÄ›lu a nezpĹŻsobuje odĂrĂĄnĂ. V prodeji: Ĺ™Ăjen CENA
1 599 KČ
PĂ NSKÉ TERMOPRĂ DLO PANTS ZNAÄŒKA ENVY MODEL FORCE II
MateriĂĄl – polyamide/polypropylen/spandex PĹ™ilĂŠhavĂŠ bezeĹĄvĂŠ prĂĄdlo se speciĂĄlnĂmi zĂłnami pro odvÄ›trĂĄvĂĄnĂ a rychlejĹĄĂ odpaĹ™ovĂĄnĂ potu na mĂstech se zvýťenou potivostĂ. ZabraĹˆuje prochladnutĂ a zajiĹĄĹĽuje transport potu z povrchu tÄ›la. Obsahuje minimĂĄlnĂ poÄ?et ĹĄvĹŻ dĂky technologii pletenĂ. ZĂĄroveĹˆ se nepĹ™ilepuje k tÄ›lu a nezpĹŻsobuje odĂrĂĄnĂ. V prodeji: Ĺ™Ăjen
CENA
1 399 KČ
CENA
PrĂĄdlo zaloĹženĂŠ na tzv. „tÄ›lesnĂŠ mapě“ se speciĂĄlnĂmi aktivnĂmi zĂłnami s maximĂĄlnĂ prodyĹĄnostĂ a pruĹžnostĂ. PlochĂŠ ĹĄvy, vĂ˝jimeÄ?nĂĄ exibilita a rozvinutĂ˝ kapilĂĄrnĂ systĂŠm (dvousloĹžkovĂĄ struktura) ocenĂte nejen pĹ™i zimnĂch sportech. MateriĂĄl nezpĹŻsobuje alergickĂŠ reakce a zabraĹˆuje mnoĹženĂ mikroorganismĹŻ. Barva: black/terra orange, black/dk grey, black/green Velikosti: S–XL
599 KČ
HI-TEC CALIPSO JX
DÄ›tskĂŠ tepelnĂŠ prĂĄdlo zaloĹženĂŠ na tzv. „tÄ›lesnĂŠ mapě“ se speciĂĄlnĂmi aktivnĂmi zĂłnami s maximĂĄlnĂ prodyĹĄnostĂ a pruĹžnostĂ. PlochĂŠ ĹĄvy, vĂ˝jimeÄ?nĂĄ exibilita a rozvinutĂ˝ kapilĂĄrnĂ systĂŠm (dvousloĹžkovĂĄ struktura) ocenĂ dÄ›ti a junioĹ™i nejen pĹ™i zimnĂch sportech. NĂzkĂĄ schopnost elektrizovat a vodit teplo zajiĹĄĹĽuje skvÄ›lou ochranu pĹ™ed chladem. MateriĂĄl nezpĹŻsobuje alergickĂŠ reakce a zabraĹˆuje mnoĹženĂ mikroorganismĹŻ. Barva: black Velikosti: 140, 146, 152, 158, 164
CENA
499 KČ
PerfektnĂ funkÄ?nĂ prĂĄdlo oďŹ ciĂĄlnĂ partner ĹĄpiÄ?kovĂ˝ch sportovcĹŻ
ZĂĄstupce pro ÄŒR ÄŒeskĂŠ BudÄ›jovice
vĂce na www.sfcb.cz
41 www.hannah.cz Dámské funkční prádlo COOLYX L14 Pánské funkční prádlo COOLYX M83
Pokud vyrážíte za zimními radovánkami, je nejlepší volbou pod svrchní zimní oblečení funkční prádlo Hannah. Zaujme Vás decentním dekorováním, jemnými barvami, ale hlavně oceníte jeho funkčnost a technickou kvalitu zpracování. Použitý materiál Micra Cool je vyrobený z polyesterového, speciálně tvarovaného mikrovlákna se zvýšenou plochou povrchu a proto rychleji než jiné textilie odvádí vlhkost bez absorpce do vlákna. Díky této konstrukci zůstává Vaše tělo permanentně v suchu a je tepelně stabilní jak v chladném, tak v teplém prostředí. Hlavním smyslem systému vrstveného oblečení je udržovat mikroklima těla tak, abychom se nepřehřívali, nebo naopak nemrzli. Série Hannah COOLYX – obsahující trika s krátkým i dlouhým rukávem a funkční spodní kalhoty různých délek – splní všechny Vaše požadavky.
Coolyx M83
CENA
Velikost: S–XXL
690
CENA
1 290 KČ
Nová řada výrobků vysoké kvality, jež je vyrobena ze 100% čisté merinové vlny. Optimum je utkáno jako dvouvrstvá látka, vyznačující se výbornými izolačními vlastnosti a také schopností dobře pohlcovat pot. Oděvy jsou upleteny z extra jemné merino vlny a jsou velmi měkké a příjemné na omak. Optimum se hodí nosit buď jako první, základní vrstvu přímo na těle, především díky jemnosti vlněného vlákna, nebo jako druhou, zateplovací vrstvu. Oblečení řady Optimum nejvíce oceníte za chladnějšího počasí a v silném mrazu.
CENA
2 554 KČ
CENA
Coolyx L14
690 KČ
www.rockpoint.cz
Technicky řešené pánské triko TEE patří do řady SPORT NTS, která je speciálně vyvinuta pro extrémně namáhavé aktivity. Díky použité 100% merino vlně je lehké, jemné, prodyšné a má vynikající termoizolační vlastnosti. Velikost: M–XXL
DEVOLD OPTIMUM
KČ
Velikost: 34–42
SPORT NTS TEE
www.norskamoda.cz
DEVOLD MULTI SPORT
je prádlo vyrobené ze 100% jemné přírodní merino vlny. Multi Sport je výborná první vrstva oblečení, Raglánový střih a ploché švy najdete v kolekci určené pro muže, ženy i děti. Triko Multi Sport je ideální náhradou dosud nejrozšířenějších, umělých tkanin nebo bavlny. Při stejné síle materiálu je vlna mnohem teplejší a zároveň velice prodyšná! I při dlouhodobém nošení bez praní je prádlo stále příjemné a nezapáchá. Díky úpravě Total Easy Care® můžete prádlo prát v pračce i sušit v sušičce.
SPORT NTS CREW
Pánské triko s dlouhým rukávem Crew ze 100% merino vlny, vyznačující se výbornými termoizolačními vlastnostmi, lze používat i při extrémně namáhavých aktivitách. Lehkost, prodyšnost a technický střih předurčují nejen triko Crew, ale i celou řadu SPORT NTS, pro Vaše sportovní akce za chladných zimních dní. Velikost: S–XXL CENA
1 490 KČ
CENA
1 491 KČ
CENA
1 767 KČ
DEVOLD ACTIVE
má unikátní dvouvrstvou konstrukci – dvě pleteniny jsou k sobě bodově spojeny a každá má rozdílné vlastnosti. Vnitřní vrstva velice jemný Dupont Thermolite® výborně odvádí vlhkost od těla. Vnější vrstva jemná merino vlna izoluje před chladem a absorbuje vlhkost z vnitřní vrstvy do vnější, kde se odpaří. Je ideální pro každého, kdo je choulostivý na vlnu. V kontaktu s pokožkou je totiž právě Thermolite. Můžete jej prát v pračce a sušit v sušičce.
42
CARVING
Dvanáctiletý Ondřej Bank, jeden z nejlepších českých lyžařů, na závodech v Itálii na mistrovství světa žáků
FAMILY
I ŠAMPIÓNI
NEBYLI JSME JINÍ, JEN Z NÁS NEVYROSTLI MISTŘI SVĚTA ANI OLYMPIJŠTÍ VÍTĚZOVÉ. PŘESTO MÁME VZPOMÍNKY NA DĚTSTVÍ A PRVNÍ LYŽAŘSKÉ KRŮČKY VESMĚS STEJNÉ, JAKÝMI OPLÝVAJÍ HVĚZDY SVAHŮ. TAKÉ ZAČÍNALI S PLASTOVÝMI LYŽEMI S MYŠÁKY A NA HORY JEZDILI JEN O VÍKENDU... Mistryně světa Šárka Záhrobská odmala pendlovala mezi chatou v Benecku a domovem na Malé Straně. Zima na horách, léto v Praze, pravidelně měnila prostředí i školy.
Dvojnásobného olympijského i světového šampiona Benjamina Raicha oprašoval od sněhu děda Sourozenci Kosteličovi vyrůstali v Záhřebu a lyžovat se naučili na nedalekých kopečcích. Když bylo Ivicovi jedenáct a Janice devět, vrhli se do kočovného života sportovců. Proslavené jsou příběhy o budoucích hvězdách, které spaly před závody ve stanu a ke každému jídlu měly sendviče. Italský velikán Alberto Tomba se narodil v Castel de Britti, daleko od zasněžených vrcholků hor, a nechybělo mnoho, aby se na lyže ani nikdy nepostavil. Sám je totiž v dětství používal převážně k honění bratra Marca na zahradě. Kolem domu rodičů běhal ve dvou letech na plastových lyžičkách i Manfred Pranger, vítěz slalomu z MS 2009. „Bylo to legrační,“ vzpomíná dodnes. Jen o něco později si první lyže nasadil i vítěz celkového hodnocení Světového poháru AkselLund Svindal. „Byly značky Atomic a měřily sto centimetrů. Mám je stále doma,“ přiznává. Jako dítě hodně lyžoval s prarodiči, což způsobila i maminčina brzká smrt při porodu mladšího bratra. Dvojnásobného olympijského i světového šampiona Benjamina Raicha také oprašoval od sněhu děda, člena vítězného týmu z finále Světového poháru 2009/10 Kryštofa Krýzla zase babička. Někteří se k sjezdovkám dostali klikatější cestou. Olympijské vítězce z Turína 2006 Julii Mancuso rodiče poprvé nandali lyže už v osmnácti měsících, ale vyslali ji s nimi na vodu.
Česká mužská jednička Ondřej Bank zase začínal na trávě. A někteří byli k lyžování doslova předurčeni. Táta Hermanna Maiera vlastnil lyžařskou školu, kde náctiletý Hermann později učil. Bylo proto jasné, že na sjezdovce skončit musí... Podobně na tom byla i mnohonásobná olympijská světová medailistka Anja Pärson. Pochází z malé vesničky Tärnaby z severním Švédsku, kde se vedle lyžování nedá nic ji-
ného dělat. Zkoušela sice hrát i fotbal, ale jelikož se domácí zápasy hrály na hřišti vzdáleném dvě stě kilometrů, brzká specializace nikoho nepřekvapila. Ve třech letech prý už věděla, že jejím životním cílem je stát se mistryní světa ve sjezdovém lyžování. A právě v tom jsme se asi od lyžařských hvězd lišili – v cílech, motivaci a pracovitosti. (kf)
Prvnà pokusy Ondřeje Banka v rodnÊm areålu Štědråkova Lhota
IVAN BANK, OTEC TOMĂ Ĺ E A ONDĹ˜EJE BANKOVĂ?CH, BYL TAK TROCHU SPORTOVNĂ? MANIAK. ZĂ VODIL NA BĚŽKĂ CH, PROVOZOVAL I KDEJAKĂ? DALĹ Ă? SPORT. JEDNOU, TO BYLI KLUCI JEĹ TÄš MALĂ?, SI USMYSLEL: POSTAVĂ?M VLEK! TAKOVĂ? MENĹ Ă?, KRATIÄŒKĂ?, JEN ÄŒTYĹ˜SETMETROVĂ? – ALE POĹ˜Ă D DOST DLOUHĂ?, ABY SE TAM TI JEHO DVA CAPARTI A JEJICH KUMPĂ NI VYĹ˜Ă DILI. TEHDY TO CELÉ ZAÄŒALO. TEXT: TOMĂ Ĺ MACEK, MF DNES FOTO: ARCHIV ONDRY BANKA
I malĂ˝ Ondra zaÄ?Ănal lyĹžovat na lanÄ›
OndĹ™ej Bank s olympijskĂ˝m vĂtÄ›zem Bernhardem Russim ze Ĺ vĂ˝carska, kterĂ˝ OndĹ™ejovi fandĂ
OndĹ™ej Bank s maminkou a bratrem TomĂĄĹĄem, kterĂ˝ je dnes jeho trenĂŠrem a manaĹžerem TÄ›lovĂ˝chovnĂĄ jednota Tatran na nĂĄvrh kĂ˝vla. BudiĹž tedy vlek. MĂsto, kde stĂĄl, se nazĂ˝valo Ĺ tÄ›drĂĄkova Lhota, kousek nad jejich vesnicĂ Ruda nad Moravou. PrĂĄvÄ› tady se malĂ˝ Ondra Bank, budoucĂ ĹĄestĂ˝ sjezdaĹ™ z olympijskĂ˝ch her, nauÄ?il lyĹžovat. Pravda, aby dnes povyprĂĄvÄ›l o tom, kdy pĹ™esnÄ› a na Ä?em zaÄ?Ănal, na to je jeho paměż krĂĄtkĂĄ. „ZeptĂĄm se brĂĄchy, ten je takovou mojĂ knihovnou," povĂdĂĄ. O Ä?tyĹ™i roky starĹĄĂ TomĂĄĹĄ Bank, jeho souÄ?asnĂ˝ kouÄ?, se rozvzpomĂnĂĄ: V kolika letech Ondra zaÄ?Ănal? „Tak ve tĹ™ech.“ Na jakĂ˝ch lyĹžĂch? „NajdĹ™Ăv na germinĂĄch, pak na formulĂch.“ (VĹĄe zdÄ›dÄ›nĂŠ po brĂĄchovi, jak jinak.) Jak mu to ĹĄlo? „Jezdil furt rovnÄ›. OblouÄ?ky ho nebraly.“
NechtÄ›lo se mu PĹ™ezdĂvky kamikadze byl Ondra hoden uĹž od ĂştlĂ˝ch dÄ›tskĂ˝ch let. „Na konci tĂŠ sjezdovky je takovĂ˝ protisvah,“ sĂĄm popisuje. „NejvÄ›tĹĄĂ zĂĄbavou bylo rozjet se co nejrychleji rovnÄ›, aby mÄ› to vyneslo co nejvýť na protisvah, a trhat na nÄ›m rekordy.“ CoĹž o to, kdyĹž uĹž byl na sjezdovce, bylo Ondrovi hej. Zato pĹ™esvÄ›dÄ?it ho, aby na lyĹže z barĂĄku vyrazil, dalo obÄ?as prĂĄci. „Ze zaÄ?ĂĄtku mÄ› moc nebavily.“ Ale tĂĄta rozhodl, naloĹžil po ĹĄkole ĹĄest dÄ›tĂ do auta a jelo se. Brzy ovĹĄem doznala Ondrova kariĂŠra „zĂĄsadnĂch“ zmÄ›n. Jednak pĹ™ichĂĄzel lyĹžĂm Ä?Ăm dĂĄl vĂc na chuĹĽ. A kromÄ› toho: UĹž nejezdili na lyĹže jen po ĹĄkole, ale mĂsto ĹĄkoly. V zimÄ› takĹ™ka dennÄ›. TatĂnek se stal v tomto pĹ™ĂpadÄ› spoluspiklencem. „Vymýťleli jsme rĹŻznĂŠ vychytĂĄvky, aby na to mamka nepĹ™iĹĄla,“ vzpomĂnĂĄ Ondra.
43
44
CARVING
FAMILY ale sehnali je z Polska. Vzápětí na nich vyhrál v kategorii předžáků při premiérovém mistrovství republiky v travním lyžování – když všichni ostatní soupeři vypadli.
První úspěchy. Ondra zvítězil v Jesenickém poháru
Republikový šampionát Cíl otce Banka zněl: Aby to kluci dotáhli v zimě až na republikový šampionát. Starší Tomáš cíl splnil první. A mladší Ondra se od něj učil. Ivan Bank schválně říkal při tréninku Tomášovi horší časy, aby měl Ondra snahu ho dostihnout. Na závodech FIS ve Vídni měli poprvé čas stejný. Pak už začala vláda mladšího z bratrského dua...
Plán A zněl: Ondra ráno s taškou na zádech odkráčel do školy, obešel panelák a za 10 minut byl zpátky a odjížděl s tátou na lyže. „Jenže maminka byla zubařka a chodily k ní i mé učitelky. Po týdnu se jí paní učitelka ptala, proč jsem nemocný a kdy už budu zdravý – a maminka samozřejmě nevěděla. Pak už mě pro jistotu vodila sama až do školy, aby se ujistila, že tam dojdu.“
tračku na jméno Oldřich Bank.“ Skončil třetí, na konci sezóny však kdosi na podvod přišel a zrodila se aféra. Dokonce padl návrh, aby ho doživotně diskvalifikovali. „Naštěstí jeden trenér vystoupil s tím, že kdyby mě taťka o rok omladil, byl by to průšvih – ale takhle? Prý ať se ti starší raději zamyslí nad tím, jak jezdí, když se mnou prohrávají. Nakonec mě ani nepotrestali.“
Táta mě postaršil. Najednou jsem se jmenoval Oldřich, abych mohl začít závodit V tomto případě však byl připraven plán B: po první hodině předkládal Ondra omluvenku, podepsanou tatínkem, že potřebuje uvolnit. „Jak to potom táta doma ukecal, už nevím. Mně bylo úplně jedno, že do školy nechodím. Na základce jsem to ani moc neřešil a až do 8. třídy se neučil. Teprve na gymplu jsem musel zabrat.“
První závody Závodit začal ještě dřív, než směl. Coby pětiletý jel Jesenický pohár, ač tehdy věkem ještě nepatřil ani do kategorie předžáků. „Proto mě taťka o jeden rok postaršil, což se samozřejmě nesmělo. Nechal mi vystavit regis-
Nejvíc zmatená byla po Jesenickém poháru jistá paní z Bruntálu. Přišla za paní Bankovou a povídá: „Evi, já nevěděla, že máš tři děti. Nosila jsem ti pokaždé dvě čokolády pro dva kluky, ale dneska mám pro tebe ty tři. A ten Oldřich vypadá, že je ještě šikovnější než Ondra, co?“ V kategorii mladších žáků už byl mladší Bank jen a jen Ondrou a na Slovensku vyhrál své první „medzinárodné preteky“: Goralský klobúčik v Roháčích. Cenou za vítězství byl metrový plyšový medvěd. „Mamka si kvůli němu zlomila nohu. Já si totiž nesl po závodě toho plyšáka, ona mi nesla lyže, uklouzla – a noha to odnesla.“ V létě trénoval rovněž na travních lyžích, které sice v Československu nikdo nevyráběl,
Finále Světového poháru v Ga-Pa, kam se Ondřej Bank jako první český reprezentant v kategorii mužů v březnu 2010 nominoval
KDO JE ONDŘEJ BANK Jeden z nejlepších českých sjezdových lyžařů se narodil 27. října 1980 v Zábřehu na Moravě a žije v Rudě nad Moravou. Největší úspěchy: Ć ¤¤áWæâÕá àÜæçå "Å Ć É åâÖØ ¥££¤ íkæÞÔß Øæçb àkæçâ é ÞâàÕÜáÔÖÜ áÔ MS ve Sv. Antonu Ć ¥££© Øæçb àkæçâ é ÞâàÕÜáÔÖÜ áÔ Í» ¥££© v Turíně Ć ¥££ª ç Øçk àkæçâ é æèãØåÞâàÕÜáÔÖÜ é µØÔéØå Creeku Ć ¥£¤£ æØ×àb àkæçâ é ÞâàÕÜáÔÖÜ Ô ¤¤¡ àkæçâ éØ slalomu na ZOH ve Vancouveru Ć ¥£¤£ ãåéák àkæçâ é æâèçc Ü ×åè æçØé é ãÔåÔßØß ním slalomu v Ga-Pa Ć ¥£¤£ âæàb àkæçâ é ¾ÜçíÕ ÛØßè é ÞâàÕÜáÔÖÜ světového poháru
PŘEVRATNÁ, ALE LOGICKÁ
ELAN WAVEFLEX SERIES
Představujeme nejkompletnější a nejuniverzálnější řadu lyží na trhu, ve které naleznete multifunkční vybavení do všech sněhových podmínek, určené pro lyžování na sjezdovce – mezi lyžemi této řady si vybere opravdu každý lyžař. Jejich základem je proslulá technologie Waveflex – nejlepší optimalizace pružnosti a torze, kterou lidstvo zná – od firmy Elan. WAVEFLEX JE NEJOCEŇOVANĚJŠÍ LYŽAŘSKÁ TECHNOLOGIE NA SVĚTĚ
CARVING
FAMILY
?
, ! !
TATO RUBRIKA JE VÄšNOVĂ NA DÄšTEM – NĂ CVIKU A ZDOKONALENĂ? JEJICH LYĹ˝AĹ˜SKÉ TECHNIKY. PRAVIDELNÄš SE TU BUDEME VÄšNOVAT NĂ CVIKU JEDNOHO PRVKU Z DÄšTSKÉ METODIKY LYĹ˝OVĂ NĂ?, KTERĂ? SI PODROBNÄš ROZEBEREME TAK, ABY HO DĂ?TÄš BYLO SCHOPNO ZVLĂ DNOUT A POSTUPNÄš PĹ˜EJĂ?T K DALĹ Ă?MU, SLOĹ˝ITÄšJĹ Ă?MU CVIÄŒENĂ?. CELĂ?M SERIĂ LEM DÄšTSKÉ VĂ?UKY NĂ S BUDE PROVĂ ZET NĂ Ĺ MASKOT – OPIÄŒĂ K APU. CO NĂ S DNES APU NAUÄŒĂ?? TEXT: MGR. SYLVIE DLOUHĂ , VEDOUCĂ? DÄšTSKÉHO LYĹ˝AĹ˜SKÉHO VZDÄšLĂ VĂ NĂ? APUL ÄŒR
Co se uÄ?Ăme
Ĺ piÄ?ky k sobÄ›
Hned Ăşvodem si musĂme objasnit, Ĺže pluh nenĂ cĂlem vĂ˝uky. Pluh slouŞà jako velmi ĂşÄ?innĂ˝ prostĹ™edek pĹ™i kontrole rychlosti a zĂĄroveĹˆ je nejĂşÄ?innÄ›jĹĄĂm zpĹŻsobem, jak bezpeÄ?nÄ› zastavit na konci sjezdu Ä?i pĹ™ed nĂĄhlou pĹ™ekĂĄĹžkou. NÄ›kdy je pluh v metodice nazĂ˝vĂĄn jako „naĹĄe prvnĂ brzda“, a proto mu budeme vÄ›novat velkou pozornost.
LyĹže se snaĹžĂme dostat do oboustrannĂŠho pĹ™Ăvratu – pluhu. Ĺ piÄ?ky lyŞà jsou tÄ›snÄ› u sebe, patky tlakem odsuneme od sebe do pluhovĂŠho postavenĂ. Tento postoj – pokrÄ?enĂ kolen vpĹ™ed a mĂrnÄ› dovnitĹ™ – nĂĄm umoĹžnĂ stoj na vnitĹ™nĂch hranĂĄch. VÄ›tĹĄĂ zahranÄ›nĂ a zvÄ›tĹĄenĂ pluhu vedou k vÄ›tĹĄĂmu brzdnĂŠmu efektu a zastavenĂ. Naopak vertikĂĄlnĂ pohyb napomĹŻĹže odlehÄ?enĂ a tĂm zvýťenĂ rychlosti. DÄ›tem takto sloĹžitÄ› pluh nevysvÄ›tlujeme, ale zvolĂme vhodnĂĄ pĹ™irovnĂĄnĂ, k Ä?emu se pluhovĂŠ postavenĂ nejvĂce podobĂĄ jako napĹ™Ăklad: stĹ™ĂĹĄka, ĹĄipka, lodiÄ?ka, pizza,‌ KaĹždĂ˝ prvek nĂĄzornÄ› ukĂĄĹžeme.
Kdy zaÄ?Ăt Na otĂĄzku, kdy postavit dĂtÄ› poprvĂŠ na lyĹže, nelze jednoznaÄ?nÄ› odpovÄ›dÄ›t. Velmi zĂĄleŞà na pohybovĂŠ i motorickĂŠ vyspÄ›losti dĂtÄ›te, na schopnostech pĹ™ijĂmat novĂŠ informace a hlavnÄ› na tom, do jakĂŠ mĂry je malĂ˝ lyĹžaĹ™ motivovĂĄn pro danou Ä?innost. NenĂ vhodnĂŠ zaÄ?Ăt s lyĹžaĹ™skou vĂ˝ukou pĹ™ed tĹ™etĂm rokem. Teprve od třà let si je dĂtÄ› jistĂŠ chĹŻzĂ a rovnovĂĄhou, zaÄ?ĂnĂĄ koordinovat svĂŠ pohyby, a tudĂĹž je moĹžnĂŠ odstartovat i prvnĂ lyĹžaĹ™skĂŠ pokusy. NejvhodnÄ›jĹĄĂm zaÄ?ĂĄtkem je vÄ›k mezi Ä?tvrtĂ˝m a pĂĄtĂ˝m rokem, kdy dĂtÄ› dosahuje nejvÄ›tĹĄĂch lyĹžaĹ™skĂ˝ch pokrokĹŻ.
Kdy zaÄ?Ăt s pluhem K nĂĄcviku pluhu mĹŻĹžeme pĹ™istoupit v momentÄ›, kdy uĹž dĂtÄ› mĂĄ za sebou prvnĂ pohyb s lyĹžemi na nohou. ZvlĂĄdĂĄ chĹŻzi, umĂ se otoÄ?it, vystoupat na lyĹžĂch kousek po sjezdovce a mĂĄ natrĂŠnovanĂ˝ i pĹ™ĂmĂ˝ sjezd. To znamenĂĄ, Ĺže dĂtÄ› umĂ udrĹžet lyĹže v paralelnĂm postavenĂ u sebe a v tomto postoji je schopno sjĂĹždÄ›t z malĂŠho kopeÄ?ka. ‌ Ale jak zastavit!
Metoda ZĂĄkladnĂm pravidlem je, Ĺže vĂ˝uka lyĹžovĂĄnĂ musĂ bĂ˝t pro dĂtÄ› hlavnÄ› zĂĄbavou. NejÄ?astÄ›jĹĄĂ formou je hernĂ metoda, pĹ™i kterĂŠ se dĂtÄ› soustĹ™edĂ na hru, ale zĂĄroveĹˆ provĂĄdĂ prvky, kterĂŠ vedou k nĂĄcviku danĂŠ lyĹžaĹ™skĂŠ dovednosti. PĹ™Ăkladem mĹŻĹže bĂ˝t hra NĂĄvĹĄtÄ›va v ZOO: dÄ›ti pĹ™edvĂĄdÄ›jĂ rĹŻznĂĄ zvĂřåtka ze zoologickĂŠ zahrady a zĂĄroveĹˆ pĹ™i jĂzdÄ› upevĹˆujĂ pluhovĂŠ postavenĂ. ÄŒastou metodou je i ĂşkolovĂĄ metoda, pĹ™i kterĂŠ se dĂtÄ› prioritnÄ› snaŞà splnit zadanĂ˝ Ăşkol a lyĹžaĹ™skou dovednost provĂĄdĂ automaticky. VĹĄechny metody doprovĂĄzĂ struÄ?nĂ˝ a hlavnÄ› pro dĂtÄ› srozumitelnĂ˝ slovnĂ doprovod a zĹ™etelnĂĄ ukĂĄzka. U dÄ›tskĂŠ vĂ˝uky nenĂ pĹ™esnÄ› danĂŠ poĹ™adĂ jednotlivĂ˝ch cviÄ?enĂ, vĹždy ale dodrĹžujeme vĂ˝ukovĂŠ zĂĄsady od jednoduchĂŠho k obtĂĹžnÄ›jĹĄĂmu. PĹ™i
nåcviku pluhu platà pravidlo, Şe jednoduťťà prvky jsou ve vertikålnà a sloŞitějťà v horizontålnà rovině.
NezapomĂnejte na pomĹŻcky PomĹŻcky jsou nedĂlnou souÄ?ĂĄstĂ dÄ›tskĂŠ vĂ˝uky. SlouŞà k nĂĄcviku poĹžadovanĂŠ lyĹžaĹ™skĂŠ dovednosti (kuĹžele, slalomovĂŠ tyÄ?e s obrĂĄzky, podjezdy, volanty, ‌), k usnadnÄ›nĂ lyĹžaĹ™skĂŠ vĂ˝uky (stoupacĂ koberec, pohyblivĂ˝ pĂĄs, jezdĂcĂ sedĂĄtka, gumiÄ?ky na lyĹže, ‌), ke zpestĹ™enĂ a pobavenĂ pĹ™i vĂ˝uce (maĹˆĂĄsci, drobnĂŠ hraÄ?ky, mĂÄ?e, barva na snĂh, ‌). Bez vhodnĂ˝ch pomĹŻcek se po chvĂli vĂ˝uka pro dĂtÄ› stĂĄvĂĄ stereotypnĂ.
CviÄ?enĂ VhodnĂ˝ vĂ˝bÄ›r cviÄ?enĂ je zĂĄkladem ĂşspÄ›chu. ZaÄ?neme s cviÄ?enĂmi na mĂstÄ›, pĹ™i kterĂ˝ch si dĂtÄ› natrĂŠnuje pluhovĂŠ postavenĂ. „Kdo umĂ z lyŞà udÄ›lat stĹ™ĂĹĄku, kus dortu, ĹĄipku, pizzu, lodiÄ?ku, ‌?“ (nĂĄcvik pluhu), „StavĂme malou a velkou loÄ?“, „K obÄ›du si dĂĄme pizzu nebo ĹĄpagety“ (stĹ™ĂdĂĄnĂ malĂŠho a velkĂŠho pluhu). U cviÄ?enĂ v pohybu pĹ™i jĂzdÄ› z mĂrnĂŠho kopce, dbĂĄme na dostateÄ?nÄ› velkĂŠ pluhovĂŠ posta-
FOTO: PETR SOCHA ďšť SNOW, LYĹ˝AĹ˜KA: SĂ RA ROBOVĂ
46
Nejlepší oblékají prádlo CRAFT. vení i schopnost kontrolovat rychlost. Tady je pár příkladů: „Sněžný pluh čistí silnici“, „Řídíme auto, parník, letadlo, rolbu, ...“ (nácvik jízdy v pluhu), „Stop! Policejní kontrola“, „Semafor: zelená, oranžová, červená – stůj!“ (nácvik zastavení na svahu). Pro upevnění naučených prvků jsou nejvhodnější a u dětí velmi oblíbené překážkové dráhy, tak zvané skiparkury. Umožňují nám kombinovat i více prvků současně (viz obrázek skiparkur „lodě v přístavu“).
Když se pluh nedaří Pro některé děti je udržet správné pluhové postavení poměrně náročným koordinačním prvkem a ne vždy to jde úplně hladce. Nejčastější problémy, které se vyskytují při nácviku pluhu, jsou: Ċ żʺ¿ÆÇÅÆÊË Ì»ÉY¼Ë ÇÃÌ¿ – neustálé sjíždění a rozjíždění špiček lyží, neschopnost udělat pluh – může být způsobeno tím, že se dítěti nedaří současně zkoordinovat špičky a patky, špatná soustředěnost, dítě je ještě příliš malé a nechápe, co se po něm chce. Jak to řešit? Výuku mu usnadníme tím, že špičky lyží spojíme gumičkou (pomůcka Edgi-Wedgi) a dítě nemyslí na špičky, pouze roztahuje patky, nebo výuku odložíme na příští rok. Příklady cvičení: použijeme gumičku na špičky a současně roztahujeme patky lyží (mezi kolena míč, spojené dlaně), použijeme cvičné koště – dítě si opře špičky lyží o koště a tím získá jeden pevný bod a může se soustředit na roztažení patek. Ċ ÅÆ¿Ð »Æ Ï – velké vklonění kolen k sobě a tím způsobený značný tlak na vnitřní hrany lyží. Jak to řešit? Uvolníme tlak, zvedneme těžiště a roztáhneme kolena. Příklady cvičení: sjíždíme s míčem mezi koleny, trháme ovoce ze stromů (vertikální pohyb) nebo sjíždíme ze svahu na sedátku (široký sed, lyže na plochách) . Ċ ÄÉËÍ ÅÆ¿¸ – přílišné zahranění jedné lyže, „táhne“ nohu za sebou, které je způsobeno nesouměrným zatížením obou lyží a nadměrnou rotací pánve k jedné straně. Jak to řešit? Zvedneme těžiště a tím srovnáme postavení pánve. Příklady cvičení: ukazujeme, jak jsme velicí (vertikální pohyb), tyč za kolena (pokrčení kolen, srovnání jejich pozice).
Doporučení Pokud chcete dát dítěti pevný lyžařský základ, je nejlepší svěřit malého lyžaře do rukou odborníků. V lyžařské škole mu poskytnou odbornou péči založenou na kvalitní výuce podpořenou celou řadou pomůcek. Hlavně si užije spoustu legrace se svými vrstevníky a vy si budete moci v klidu vychutnat svoji dovolenou.
SKIPARKUR „LOD V P ÍSTAVU“ A
B
C
Ondra Bank sjezdové lyžování
A nácvik zastavení v pluhu: Ƨ DGĮ HGE9DM NBbţ<b <G HŏbKL9NM 9 EMKb R9H9JCGN9L F9 KN^E EbKLı B zastavení v pluhu na svahu, p ed náhlou p Ƨ DGĮ K= :Dbţb <G HŏbKL9NM 9 FıCGDACJWL HG KG:ı EMKb HŏA:JR<AL° 9:Q K= F=KJ9RAD9 K <9DŒb DG<AĪCGM C kombinace více prvk - upevn ní nau ené dovednosti: Ƨ DGĮ HDMB= HG ŏ=;=° Hŏ=< EGKL=E EMKb HŏA:JR<AL 9 KCDGHAL CGEbF° H9C Eŝţ= HGCJ9ĪGN9L <WD <G HŏbKL9NM
www.vavrys.cz
CARVING
48 FOTO: PETR SOCHA ďšť SNOW, LYĹ˝AĹ˜: NIKI ROBA
% NOVÉ „PĂ TEĹ˜Ă KY“ PRO DÄšTI
" #
$
BOT I LYĹ˝Ă? PRO DÄšTI JE NA ÄŒESKÉM TRHU NEPĹ˜EBERNÉ MNOĹ˝STVĂ?, A TO UĹ˝ OD TÄšCH NEJMENĹ Ă?CH – SEDMDESĂ TICENTIMETROVĂ?CH URÄŒENĂ?CH PRO TĹ˜Ă?LETÉ DÄšTI.
Sehnat pro dÄ›ti „pĂĄteřåky“ bĂ˝vĂĄ velkĂ˝ oĹ™ĂĹĄek. Zdaleka ne vĹĄechny lyĹžaĹ™skĂŠ ďŹ rmy je vyrĂĄbÄ›jĂ, specializujĂ se na nÄ› spĂĹĄe menĹĄĂ vĂ˝robci. Novou, speciĂĄlnĂ dÄ›tskou Ĺ™adu pĹ™ipravila spoleÄ?nost Komperdell. ChrĂĄniÄ?e s obrĂĄzkem snÄ›hulĂĄka a pĹ™ĂznaÄ?nĂ˝m nĂĄzvem Protector Toddler Frosty (v pĹ™ekladu nÄ›co jako ChrĂĄniÄ? ledovĂ˝ch batolat) se vyrĂĄbÄ›jĂ uĹž od velikosti 92–104 centimetrĹŻ. NĂĄzev je malinko nadsazen, velikosti totiĹž neodpovĂdajĂ batolatĹŻm, ale zhruba tĹ™ĂletĂ˝m dÄ›tem, kdy se prĂĄvÄ› Ä?asto s lyĹžovĂĄnĂm zaÄ?ĂnĂĄ. Protector Cannonball Boys a Diamond Angel Girls se vyrĂĄbÄ›jĂ se velikostech 104 aĹž 152 centimetrĹŻ. StĹ™ih byl navrĹžen speciĂĄlnÄ› pro dÄ›tskĂŠ postavy. PoĹ™Ădit dÄ›tem „pĂĄteřåky“ nenĂ levnĂĄ zĂĄleĹžitost. Jejich ceny zaÄ?ĂnajĂ na 1000 korunĂĄch. VyplatĂ se to vĹŻbec, kdyĹž dĂtÄ› rychle roste? KaĹždopĂĄdnÄ› chrĂĄnĂ dÄ›ti pĹ™ed nebezpeÄ?nĂ˝m zranÄ›nĂm, a tÄ›ch bĂ˝vĂĄ pĹ™i prvnĂch lyĹžaĹ™skĂ˝ch pokusech dost. DÄ›tskĂŠ a juniorskĂŠ chrĂĄniÄ?e pĂĄteĹ™e lze koupit takĂŠ od dalĹĄĂch znaÄ?ek. VyrĂĄbĂ je napĹ™Ăklad Rossignol nebo Scott.
TEXT: MICHAELA BUÄŒKOVĂ , REDAKTORKA MF DNES PlastovĂŠ lyĹžiÄ?ky klidnÄ› vynechejte. „Pro prvnĂ zaÄ?ĂĄtky na snÄ›hu doporuÄ?uji skeletovĂŠ lyŞåky a lyĹže s bezpeÄ?nostnĂm vĂĄzĂĄnĂm,“ Ĺ™ĂkĂĄ KlĂĄra EliĂĄĹĄovĂĄ, Ä?lenka lektorskĂŠho sboru APUL. A za pravdu jĂ dĂĄvĂĄ pohled do dÄ›tskĂ˝ch lyĹžaĹ™skĂ˝ch koutkĹŻ na horĂĄch. ZatĂmco stejnÄ› stařà vrstevnĂci uĹž bez vÄ›tĹĄĂho trĂŠninku sviĹĄtĂ dolĹŻ z kopce, dĂtÄ› na plastovĂ˝ch lyĹžĂch se nemĂĄ o co opĹ™Ăt, neudrŞà rovnovĂĄhu, Ä?asto padĂĄ.
Jak kupovat dÄ›tskĂŠ lyĹže Pravidlem Ä?Ăslo jedna pĹ™i nĂĄkupu dÄ›tskĂ˝ch lyŞà je zvolit sprĂĄvnou dĂŠlku. ObecnÄ› platĂ, Ĺže malĂ˝ lyĹžaĹ™ by mÄ›l stĂĄt na lyĹžĂch o deset aĹž dvacet centimetrĹŻ kratĹĄĂch, neĹž sĂĄm měřĂ. MÄ›ly by mu bĂ˝t zhruba po bradu. NejmenĹĄĂ dÄ›ti dokonce snesou tĹ™iceticentimetrovĂ˝ rozdĂl. Tak napĹ™Ăklad 100centimetrovĂ˝ lyĹžaĹ™ by
JAK KUPOVAT DĚTSKÉ LYŽE V�ŠKA D�TĚTE DÉLKA LYŽ� 80–90 cm .......................70 cm 100 cm ................. 80–90 cm 105 cm .......................90 cm 110 cm ............... 90–100 cm 115 cm .....................100 cm 120 cm ............. 100–110 cm 125 cm .....................110 cm 130 cm ............ 110–120 cm 135 cm .....................120 cm 140 cm ............. 120–130 cm 145 cm .....................130 cm 150 cm ............. 130–140 cm
nemÄ›l jezdit na lyĹžĂch delĹĄĂch neĹž 90 centimetrĹŻ. LyĹže se zaÄ?ĂnajĂ dÄ›lit podle konstrukce a kategoriĂ aĹž u dĂŠlek nad 130 centimetrĹŻ. Ve vÄ›tĹĄinÄ› pĹ™ĂpadĹŻ se prodĂĄvajĂ i s vĂĄzĂĄnĂm. Jeho montĂĄĹž a nastavenĂ nechejte na odbornĂcĂch. vĂce Ä?tÄ›te:
www.snow.cz/clanek/1041
Do obchodu pro lyĹžaĹ™skĂŠ boty Nekupujte dÄ›tem lyŞåky o tĹ™i Ä?Ăsla vÄ›tĹĄĂ s tĂm, Ĺže je vycpete ponoĹžkou, aby jim vydrĹžely dvÄ› tĹ™i sezĂłny. To radÄ›ji kupujte boty po bazarech. „Obuv je pro ĂşspěťnĂ˝ zaÄ?ĂĄtek lyĹžovĂĄnĂ dĹŻleĹžitĂĄ. MusĂ bĂ˝t dĂtÄ›ti pohodlnĂĄ: ne velkĂĄ, a nikdy ani malĂĄ, protoĹže pak hrozĂ prochladnutĂ nohou a ve vĂĄĹžnĂ˝ch pĹ™Ăpadech aĹž vznik omrzlin,“ Ĺ™ĂkĂĄ ortoped AntonĂn Chochola. LyŞåky je vĹždy nutnĂŠ vyzkouĹĄet, kaĹždĂŠmu sedĂ trochu jinĂ˝ typ. „DĂtÄ› se musĂ v botÄ› sprĂĄvnÄ› postavit. Poproste, aĹĽ vĂĄm prodavaÄ?i vyndajĂ vnitĹ™nĂ botiÄ?ku, zkouĹĄejte, kolik mĂĄ dĂtÄ› ve skeletu mĂsta,“ radĂ Martin Ĺ˜eznĂk z prodejny Mujsport. Mezi zadnĂ Ä?ĂĄstĂ boty a patou nohy dĂtÄ›te mĹŻĹže bĂ˝t mezera aĹž na 2 prsty. „Ale to je maximum,“ dodĂĄvĂĄ. Na trhu jsou takĂŠ lyŞåky, jejichĹž skelet lze nastavovat podle velikosti nohy. ProdĂĄvĂĄ je napĹ™Ăklad Roxa.
Kdy potĹ™ebujĂ dÄ›ti hĹŻlky MalĂ˝ sjezdaĹ™i se dlouho obejdou bez hĹŻlek, i kdyĹž se jich Ä?asto doĹžadujĂ, protoĹže s nimi jezdĂ mĂĄma s tĂĄtou. NenĂ kam spÄ›chat, hĹŻlky staÄ?à „pĹ™idruĹžit“, aĹž kdyĹž dĂtÄ› trochu ovlĂĄdĂĄ lyĹže, zbyteÄ?nÄ› by se mu pletly. „U dÄ›tĂ zaÄ?ĂĄteÄ?-
nĂkĹŻ se hĹŻlky nepouĹžĂvajĂ. DÄ›ti bez hĹŻlek se lĂŠpe soustĹ™edĂ na vĂ˝uku lyĹžovĂĄnĂ a sniĹžuje se nebezpeÄ?Ă Ăşrazu. U starĹĄĂch dÄ›tĂ, kterĂŠ majĂ koordinaÄ?nĂ problĂŠmy, je moĹžno pouĹžĂt hole pro dodĂĄnĂ pocitu jistoty a usnadnit jim tak pohyb s lyĹžemi. U pokroÄ?ilĂ˝ch se zaÄ?ĂnajĂ pouĹžĂvat po zvlĂĄdnutĂ pluhovĂ˝ch obloukĹŻ,“ Ĺ™ĂkĂĄ Nikol NovotnĂĄ, lektorka APULu. HĹŻlky se vyrĂĄbÄ›jĂ od 70 centimetrĹŻ, sehnat se dajĂ i nastavovacĂ, kterĂŠ lze pĹ™izpĹŻsobit výťce dĂtÄ›te. Pro vĂ˝bÄ›r dĂŠlky dÄ›tskĂ˝ch holĂ platĂ stejnĂĄ pravidla jako u holĂ pro dospÄ›lĂŠ.
Na co jeĹĄtÄ› myslet Na helmu. DÄ›ti si musĂ hned odmala zvykat na to, Ĺže na lyĹže se vyråŞà jen s pĹ™ilbou na hlavÄ›. Ĺ˝e to prostÄ› k lyĹžovĂĄnĂ patĹ™Ă. SamozĹ™ejmÄ› je nutnĂŠ helmy zkouĹĄet. Pamatujte na to, Ĺže nesmĂ bĂ˝t volnĂĄ, ale ani by nemÄ›la tlaÄ?it.
49 KOMERČNÍ PREZENTACE
VELETRH SPORT LIFE LETOS JIŽ O MĚSÍC DŘÍVE
Ëɸ»À&Å2 ¸ ļÑÀ ÊÇÆÉËÆÍÅ2 ͼH¼ÁÅÆÊË2 ÊË Ã¼ Í2º¼ ƹÃ2¹¼ÅV ͼüËÉ¿ ÊÇÆÉË ÃÀ½¼ ÑÄ*ÅÀà ÊÍUÁ ˼ÉÄ2Å¥ Á¼¿Æ °¥ ÉÆ&Å2 ÇÉÆ¹*¿Å¼ Í ¸É¼ ÃÌ ¹ÉÅ*ÅÊÂ)¿Æ ÍVÊ˸ÍÀKË* ÁÀY Ÿ Ѹ& ËÂÌ H2ÁŸ£ ¸ ËÆ Æ» ®¥ą¨§¥ ¨§¥ ©§¨§¥ Stejně jako v loňském roce najdou outdoorové a zimní sporty své místo v obou křídlech nepřehlédnutelného pavilonu A. V pavilonu A2 se bude prezentovat část zúčastněných firem s nabídkou vybavení pro outdoorové aktivity. Prostory pavilonu doplní osvědčené a velmi oblíbené aktivity, jakými jsou kmenové lezení, lanovka či další lanové aktivity. Nebude chybět ani rozsáhlá výstava stanů. Prezentace zimních sportů a druhá část outdoorově zaměřených firem bude umístěna v hale A1. Základem prezentace vybavení pro zimní sporty bude expozice lyží, ochranných přileb a nově také lavinových vyhledávačů, která nabídne velmi širokou paletu modelů pro nadcházející sezonu (lyže např. Armada, Blade, Blizzard, Duel, Dynafit, Indigo, K2, Kessler, Line, Lusti, Scarabeus, Sporten, Stöckli, Vist, ZAI, přilby 661, Bern, Cratoni, Dainese, Giro, K2, Uvex, Kali, Mango, Sweet a vyhledávače Arva, BCA, Mammut, Ortovox, Pieps). Všichni zájemci a milovníci lyžování se mohou zúčastnit vloni velmi hojně navštívené aukce lyží, v rámci které lze získat nejnovější mode-
ly lyží za zvýhodněné ceny. Dějištěm aukce bude prostor podia, který bude později hostit velmi zajímavé osobnosti ze světa horolezectví, sportovního lezení či jiných adrenalinových sportů. Své místo bude mít outdoor a turistika také v rámci filmových a cestovatelských festivalů KOLEM SVĚTA a CYKLOCESTOVÁNÍ. Prvně zmíněný proběhne o víkendu v sálech Kongresového centra, CYKLOCESTOVÁNÍ proběhne tradičně v sále MORAVA (pavilon A). Souběžně s veletrhem SPORT Life se budou jako každý rok konat ve stejném termínu veletrh Bike Brno a výstavy boat Brno a Caravaning Brno. I nadále zůstává návštěvníkům možnost získat zvýhodněné vstupné. Zájemci se můžou před samotnou návštěvou veletrhu zaregistrovat na internetových stránkách veletrhu a získat tak zlevněnou vstupenku za 60 Kč. Jedinou podmínkou je mít k dispozici funkční e-mailovou adresu. Tam bude zaslán registrované osobě poukaz na zlevněnou vstupenku ve formátu PDF.
»UüYÀË) ÀŽÆÉĸº¼ ͼ ÑÂɸ˺¼ ď Termín veletrhu: 7.–10. října 2010, Brno – Výstaviště Otvírací doba: Čtvrtek–Sobota: 9.00–18.00 h Neděle: 9.00–16.00 h Vstupné: Základní: 100 Kč Zlevněné: 60 Kč Důležitou informací je, že po celý čtvrtek a v pátek do 12 hodin je vstup na souběžně probíhající veletrh Bike Brno (pavilony V a F) možný pouze pro registrované odborné návštěvníky. Registrační formulář je k dispozici na webu veletrhu.
Pro více detailních informací sledujte průběžně internetové stránky:
îîî¥êçæéë¤ãàÝÜ¥Úñ
KOMERČNÍ PREZENTACE
1. SKICAMP SEZÓNY 10/11 ˼ÉÄ2ű 17.–21. 11. 2010 ÃÆÂ¸ÃÀ˸± Sölden ɼѼÉ͸º¼± www.skicamp.cz, info@skicamp.cz, tel. 608 473 100 Po jarním ukončení sezóny v prosluněném Nassfeldu vám kluci od Skicamp.cz přinášejí další podzimní termín a skvělé středisko. Lokalitou je pro letošní otevření sezóny ledovec Sölden/Ötztal – špičkové středisko opakovaně v nezávislých testech zařazované mezi nejlepší v Evropě. Jeden z nejrozsáhlejších a také nejvýše položených rakouských skiregionů s 60 vrcholky vyššími
než 3 000 metrů, otevírající tradičně již v říjnu kolotoč Světového poháru v alpském lyžování. Proto jsme letos rozhodli jednu z našich výukových, motivačních a testovacích akcí pro veřejnost umístit právě do Söldnu. Rozlyžujeme, opravíme chyby, naučíme něco nového a večer to oslavíme :). V ceně je 4 denní skipas, 4x ubytování, výuka, testování modelů lyží na rok 2010/11. Wellcomedrink. Pokud budete mít zájem, vyzkoušíte si carvingové bóje, lehké slalomové tyče, spoustu zábavných cvičení. Odvážlivci mohou zkusit i telemark. Videorozbory po lyžování a kvalitní apréski je samozřejmostí. Přednášky o materiálu, představení
výrobců lyží a bot. Vyzkoušíte si i pravé závodní modely – Nordica, Elan, Birki a další. Na závěr celé akce obdrží každý účastník originální certifikát Skicamp.cz.
îîî¥êâàÚØäç¥Úñ îîî¥êßÜéçØêâà¥Úñ
50
5(752
=$ë$/2 72
8 67(,1$ PŘIZNEJTE SI, ŽE O LYŽAŘI JMÉNEM STEIN ERIKSEN TOHO MOC NEVÍTE. TONIHO SAILERA ZNÁME, CTÍME A VÍME, CO PRO ROZŠÍŘENÍ A POPULARITU LYŽOVÁNÍ V PADESÁTÝCH A ŠEDESÁTÝCH LETECH VYKONAL. ERIKSEN, NORSKÝ ZÁVODNÍK JEN O PÁR LET STARŠÍ A VÍTĚZÍCÍ BEZPROSTŘEDNĚ PŘED TONIM, ALE PŘINEJMENŠÍM V NAŠÍ ČÁSTI EVROPY ŽÁDNÝM VELKÝM POJMEM NENÍ. TEXT: IVAN SOSNA
TEXT: ISIFA, ARCHIV
Přesto je osobností, která ovlivnila lyžování mnohem víc, než byste tušili. Vždyť i mladí kolegové freeskieři by v něm mohli ctít svého praotce. Může být něco zvláštního na tom, že Nor se stane skvělým lyžařem? Stein pro to měl všechny předpoklady. Otec Marius byl skvělý sportovec, gymnasta-olympionik 1912 a lyžař, navíc úspěšný výrobce vyhlášených lyží a dobrý obchodník. I máma Bitten byla celoživotní lyžařka, závodil i starší bratr Marius. Rodina navíc bydlela jen kousek od chrámu norského lyžování, Holmenkollenu.
Všestranný Bogner Jak to, že se hoši Eriksenovi nestali skokany nebo běžci? Snad i proto, že otec Eriksen si vedle tradičních výrobců běžek našel šikovný segment trhu v podobě sjezdovek. Ve 30. letech se ale discipliny tak striktně neodlišovaly. Existovala i čtyřkombinace, jež klasiku a novější sjezdování spojovala. I díky tomu známe i snad nejpodivuhodnější vítězství historie: Nor Birger Ruud si po vítězství ve skoku víceméně doplňkově dal na ZOH 1936 i sjezd a vyhrál. Jméno jste možná už slyšeli a ještě na něj narazíme.
Evropu. Nakoukl tím do byznysu tak dobře, že už roku 1932 zakládá onu slavnou a luxusní značku oblečení. Ale většinu 30. let stále jezdí trénovat a závodit k Eriksenovým. A přitom nadchl oba hochy pro sjíždění. Stein, ročník 1927, tak vlastně odmalička vyrůstal v prostředí sjezdování. Jezdili, cvičili, trénovali, pilovali. Využívali toho, že se nedaleko domu jezdilo pod světly až do jedenácti večer. Starší Marius to v 17 dotáhl až na poslední předválečné mistrovství světa.
„Ten kluk je nějakej hubenej,“ pronesla zřejmě jednoho dne typicky maminkovskou větu paní Bitten. „Co s tím uděláme?“ Kulturistika ani fitcentra neexistovala a nejblíž k posilování měli gymnasté. Čekali byste ostatně, že to táta gymnasta vyřeší jinak? Původně „zdravotní tělesná výchova“ ale vzala překvapivý obrat. Stein skutečně zesílil, ale byl tak šikovný, že se jako gymnasta v oddílu dobře uchytil. Být tehdy jako kluk normální nebo cvalík, kus lyžařských dějin by byl možná šel jinak. Druhou ránu idylce zasadila válka a okupace Norska. Ale i tady se ukázala variace na známé, co mě nezabije, to mě posílí. I když dostal
Mladík trénující bez srovnání s konkurencí dostal jako nejlépe 29. těžce na frak. Stará technika s kořeny ještě ve 30. letech nestačí. A tak se u Eriksenů roku 1929 objevil i 20letý německý mladík jménem Willy Bogner. Byl sice pozdějším šampionem v klasice, ale i výborně sjezdoval. Zůstal nakonec rok, pracoval v rodinné továrně a stal se zástupcem pro
nové lepší vázání, kandahár, s lyžováním to nebylo valné. Také proto, že norští patrioti odmítali povinně závodit s mládežníky organizovanými v kolaborantské organizaci Hird. Místo toho si chodili jezdit na svoje plácky mezi lesy.
O co méně toho natrénovali v tyčích, o to více naskákali na boulích a hrbech. Jinak řečeno, pilovali obratnost, koordinaci, odvahu (čti třeba „všestrannost“). Soudě podle prvních poválečných výsledků, Steinovi to sice na specifické sjezdařské výkonnosti nepřidalo, ale celkově lyžařsky rozhodně netratil. Výhodou bylo, že ani spousta budoucích soupeřů v té době moc trénovat nemohla. Zde se projevila Steinova šťastná hvězda. Mládenci o pár let starší, například smutně proslulý ročník jedenadvacet, už byli dost staří na práci, válku i smrt. A ti, kdo válku bez úhony přečkali, už zase byli příliš staří v době, kdy se mezinárodní sport trochu zotavil. Tak dopadl i bratr, za války válečný pilot RAF. Ale Stein měl v tomto štěstí. Lze říct, že ho skoro nikdy v životě neopustilo.
Šťastná hvězda Ještě snad jen dvakrát. Napřed na olympiádě 1948. Mladík trénující bez srovnání s konkurencí dostal jako nejlépe 29. těžce na frak. Stará technika s kořeny ještě ve 30. letech nestačí. Filmy s nejlepšími ukazují silné protinatočení a vývoj k tomu, co posléze v komerční podobě jako slavná rakouská technika, wedeln, ovládlo svět. Jako správný šampión se z porážek poučil. A přitom nezapomněl trénovat na lyžích salta. Dokonce i na suchu na trampolíně. Na MS 1950 už je ve slalomu třetí. A potom následuje jeho dvouletka: na domácích ZOH 1952 zlato v nové disciplině obří slalom, stříbro ve slalomu. Okouzlený Amerikou pak strávil zimu v Sun Valley, aby lyžoval s prominenty včetně hollywoodských hvězd. MS 1954: zlato v obřáku, slalomu i kombinaci. Jen pomyslete: alpské země pokořeny, viking ze země klasiků je vládcem sjezdového lyžování!
51
Otec Marius se bohužel těchto triumfů nedožil, zemřel předčasně v padesátém. Ale pak už chodilo vše jako v pohádce. Kdyby se poté mladý hrdina býval usadil v kanceláři rodinného podniku, stal se asi ceněnou položkou historie FIS. Mimo Norsko by ho znalo pár nadšenců. Jenže je tady – a už vždycky bude – ona šťastná hvězda. Poprvé: šestadvacet byl ideální věk skončit. Být mladší, nejspíše by o dva roky později zažil úděl starého mistra, jemuž vypráší kožich mládí. Proti Sailerovi by asi už neměl šanci. Trefil správný čas. Podruhé: Norsko i přes jeho triumfy zdaleka nebylo sjezdařskou zemí. Musel vidět angažovanost velkých firem a asi si spočítal, že malý norský výrobce lyží nebude proti nim mít šanci. Ještě jako závodník si zamiloval Ameriku a viděl, že správná příležitost je za mořem. Geniální rozhodnutí.
American Idol Hned po MS 1954 se tam vydává jako lyžařská celebrita s výborným platem. Nastupuje oficiálně jako ředitel lyžařské školy, i když tu práci neumí a určitě ani není kvalifikovaný. Přesto se velmi osvědčil, postupně vystřídal pět prominentních středisek a všude na něj i pro skromnost a milé jednání krásně vzpomínají. Výborný závodník a ředitel – to ještě pořád není kariéra. Stein se ale v USA záhy stává absolutní celebritou. Jeho věhlas dosahuje i za lyžařské svahy. Miliony Američanů objevují lyžování jako novou módu. A všichni chtějí lyžovat jako Stein. „Ski like Stein“ se stává obecně známým sloganem. On je prostě „Stein“, příjmení netřeba. Proslavuje se doko-
MOTOLYŽE, dosahující rychlosti 70 kilometrů, vyrobil zámečník Kaněvskij z Kirovogradské oblasti SSSR. Jejich konstrukce je z tenkých ocelových trubek a k pohonu je použito motozu IŽ-56 s vrtulí o průměru 1,4 m. Lyže se za jízdy řídí rukojetí, na níž je páčka k ovládání planu a zapalování. Před vzduchovým proudem chrání motorizovaného lyžaře štítek z plexiskla.
nalou snožnou technikou a perfektním stylem. Američanům tak vlastně dává to, co Evropě Kruckenhauser a rakouští učitelé posléze i Japonsku. Když přichází, je v zemi milión lyžařů. Dnes jich je přes patnáct. „Americkým Sailerem“ je i vizáží: hezký modrooký mladík, extrovert se sympatickým vystupováním se prostě nemůže nestat miláčkem tamějších davů. Charisma z něj prý vyzařovalo už při tichém vstupu do dveří. Navíc mu to i obchodně myslí. Umí prodávat jak sebe – osobně i v reklamě –, tak i svetry vlastní značky
ITALSKÝ LYŽAŘ MARCELLO DE DORINGO, který předloni prožil ve švédském středisku Valdalen tragické hodiny bloudění a utrpěl při tom těžké omrzliny, vrátil se po ukončení léčení zpět ke své závodní dráze. Italská firma zhotovila pro de Doringa speciální ortopedickou lyžařskou obuv, která mu usnadňuje běh na lyžích bez zvláštních potíží.
JEPTIŠKY LYŽAŘKAMI. Patnáct karmelitských řádových sester z různých klášterů v Německu, Rakousku a Švýcarsku se nedávno zúčastnilo v Obertauernu lyžařského kurzu. Složily zkoušky, které je opravňují k vyučování jízdě na lyžích. Sestry vyučují tělocvik na různých řádových školách.
FISCHER – SKI – CLUB Sdružuje majitele lyží zn. Fischer. Tento klub se zřejmým účelem je dobrým obchodním tahem značky Fischer, Ried v Rakousku. Byl založen počátkem tohoto roku, ale už nicméně sdružuje 2000 členů. Klub uspořádal pro své členy setkání v rakouských Alpách, a to v polovině dubna t. r. Setkání trvalo jeden týden a účastníci měli k dispozici i trenéry. O účastníky, kteří přijeli z několika zemí, bylo dobře postaráno i po společenské stránce.
Texty a reklamy pocházejí z časopisu Lyžařství, resp. Zimní sport a souvisejících publikací Svazu lyžařů
a Bognerovy šponovky. Willy, stejně jako jeho syn, známý filmař, určitě nikdy nezalitovali, že mají za oceánem tak skvělého propagátora. Ale to pořád není všechno. Nyní přichází čas zhodnotit onu zdravotní gymnastiku a všechno to skokanské blbnutí z války. Stein předvádí fascinovaným davům svá salta. Mohl si vybrat lépe než zemi s Barnumovou a Buffalo Billovou tradicí, zvyklou na velkolepou show? Když tohle všechno sečtete, pochopíte, že se tam stává první lyžařskou superstar.
52
5(752
$.52%$&,(  1,& 129e+2 Stein samozĹ™ejmÄ› nebyl prvnĂ, kdo na lyĹžĂch zkouĹĄel akrobatickĂŠ prvky. VĹždyĹĽ udÄ›lat roznoĹžku napadne snad kaĹždĂŠho ĹĄikovnÄ›jĹĄĂho kluka. SpektakulĂĄrnĂ skoky pĹ™edvĂĄdÄ›li lyĹžaĹ™i uĹž v dobÄ› Steinova dÄ›tstvĂ. PrvenstvĂ se Ä?asto pĹ™ipisuje norskĂ˝m bratrĹŻm RuudovĂ˝m. TĂm se opÄ›t dostĂĄvĂĄme ke „skokanosjezdaĹ™i“ Birgerovi. A je tu i znĂĄmĂĄ Ä?eskoslovenskĂĄ stopa. BratĹ™i pÄ›stovali intenzivnĂ styky s naĹĄimi lyĹžaĹ™i, nejstarĹĄĂ Sigmund u nĂĄs pĹŻsobil tĹ™i roky a krĂĄtkĂ˝ Ä?as pracoval v legendĂĄrnĂm ĹželezĂĄĹ™stvĂ u Rotta v Praze. ZajĂmavĂĄ je vzpomĂnka na Steinovo prvnĂ lyĹžovĂĄnĂ v praĹĄanu. Vyjel se skupinou uÄ?itelĹŻ lyĹžovĂĄnĂ, neumÄ›l zatoÄ?it, po sjezdaĹ™skĂŠm zvyku se pokusil zatĂĹžit ĹĄpiÄ?ky a uĹž letÄ›l na nos. „Ty jsi vĂĄĹžnÄ› ten Stein Eriksen?“ divili se prĂ˝ ostatnĂ. Bez praxe v hlubokĂŠm ani mistr na sjezdovce nenĂ mistrem. DneĹĄnĂ nejlepĹĄĂ borci na tom jsou vesmÄ›s lĂŠpe. DĹŻkazem mohou bĂ˝t tĹ™eba letoĹĄnĂ starty Julie Mancuso v prestiĹžnĂch freeridovĂ˝ch zĂĄvodech. (is)
(5,.6(129e %2*1(5 $ 9Âą/.$ NÄ›mecko roku 1940 obsazuje Norsko. To uĹž je Bogner v armĂĄdÄ›. PrĂ˝ i slouĹžil v Norsku a Steinova verze znĂ, Ĺže se choval sluĹĄnÄ›, prĂ˝ i nÄ›jakĂ˝m odbojåřům pomohl a snad byl i asistentem americkĂŠho generĂĄla. (Naopak wikipedia tvrdĂ, Ĺže byl do roku 1947 vĂĄleÄ?nĂ˝m zajatcem – jistÄ› by se dalo zjistit, co je pravda a co legenda, ale to pĹ™enechĂĄm historikĹŻm.) Marius mladĹĄĂ prchĂĄ po moĹ™i do Anglie, dostĂĄvĂĄ se k RAF a ve stĂhaÄ?kĂĄch SpitďŹ re bojuje proti NÄ›mecku. I on je sestĹ™elen a dva roky v zajetĂ, po vĂĄlce nÄ›kolikrĂĄt vyznamenĂĄn. Jestli je pravda, Ĺže se hned po vĂĄlce vydal do Mnichova, aby si s Willym Ĺ™ekli: „Odvedli jsme svou prĂĄci. Obnovme přåtelstvĂ,“ je to hezkĂŠ poselstvĂ. (is)
Sex & drugs & rock´n´roll Octl se v pravĂ˝ Ä?as na pravĂŠm mĂstÄ›. V polovinÄ› 50. let je Amerika krĂĄlem. OstatnĂ se jeĹĄtÄ› vyhrabĂĄvajĂ z nĂĄsledkĹŻ vĂĄlky, Evropa stavĂ svoje maliÄ?kĂŠ brouky a kachny, ale za velkou louŞà frÄ?Ă osmivĂĄlcovĂŠ ochromovanĂŠ kĹ™iĹžnĂky silnic. Ĺ˝ivot tam je easy, lze si dopřåvat luxus pohody, uvolnÄ›nosti, elegance. A takĂŠ hory, zimu, snĂh a lyĹže. Nic na tom nemÄ›nĂ ani velkĂ˝ pokles akciovĂŠho trhu v roce 1957 – lyĹžařů je pĹ™esto rekordnĂ poÄ?et. PodobnÄ› roku 1969. V blahobytu se ale takĂŠ rodĂ underground: beatnickĂŠ hnutĂ 50. let, postupnÄ› pĹ™etavenĂŠ do celĂŠ kultury hippies. Elvis. Odchod od „starĂŠâ€œ spoleÄ?nosti, jeĹĄtÄ› naÄ?ichlĂŠ pĹ™edvĂĄleÄ?nou koĹženostĂ, k novĂŠmu svÄ›tu novĂ˝ch mladĂ˝ch. Jim upnutĂŠ ĹĄponovky a vÄ›trovky masĹˆĂĄkĹŻ s nablĂ˝skanĂ˝mi bourĂĄky nevonĂ. NadĹĄenÄ› sledujĂ, co vĹĄe jinĂŠho Eriksen s pĂĄr kamarĂĄdy provĂĄdĂ. ZaÄ?ĂnajĂ napodobovat. V 60. letech tak vznikĂĄ domĂĄcĂ hnutĂ freestylistĹŻ a svĂŠmu jeĹždÄ›nĂ Ĺ™ĂkajĂ vĂ˝pĹŻjÄ?kou od surfařů hot dog. Tato lyĹžaĹ™skĂĄ subkultura dokonale ladĂ s muzikou, zpĹŻsobem Ĺživota a nĂĄzory undergroundu. A je pĹ™itom paradoxem, Ĺže inspiracĂ byl tak uhlazenĂ˝ sjezdaĹ™skĂ˝ elegĂĄn jako Stein. Stal se tak vzorem jak pro mainstream v bognerovskĂ˝ch streÄ?ovĂ˝ch kaliopkĂĄch a proĹĄĂvanĂ˝ch bundĂĄch, tak i pro bouĹ™livĂĄky opaÄ?nĂŠho raĹženĂ.
Co je a nenĂ free? V 70. letech je uĹž hotdogging tak populĂĄrnĂ, Ĺže vznikajĂ dvÄ› asociace, po nich jeĹĄtÄ› dalĹĄĂ. PořådajĂ se soutěŞe, prvnĂ dokonce uĹž roku 1966. Firmy vyrĂĄbÄ›jĂ uĹž tehdy mÄ›kÄ?Ă a kratĹĄĂ twintipovĂŠ lyĹže. V EvropÄ› si dÄ›lajĂ jmĂŠno dodnes znĂĄmĂ Art Furrer a Fuzzy Garhammer. V roce 1979 se freestyle zaÄ?leĹˆuje do FIS a zĂskĂĄvĂĄ oďŹ ciĂĄlnĂ historii: MS od 1986, demosoutěŞe na OH 1988, olympijskĂ˝ status boule 1992, akrobatickĂŠ skoky 1994. PĂĄprdovskĂĄ FIS ale jako kaĹždĂ˝ sprĂĄvnĂ˝ ouĹ™ad zabĂjĂ ono „free“ z nĂĄzvu. VznikajĂ pravidly seĹĄnÄ›rovanĂŠ discipliny, nad nimiĹž stařà hotdoggeĹ™i musejĂ zvracet. Dnes nepĹ™ekvapĂ, kdyĹž skokĹŻm dominuje Ä?ĂnskĂ˝ gymnasta. Balet Ä?ili akroski coby neolympijskĂĄ disciplina
okolo roku 2000 zanikl. A kdyĹž si boulaĹ™ dovolĂ euforicky pĹ™edvĂŠst nedovolenĂ˝ prvek, stojĂ ho to zlato. NovĂ˝ skicross (od 2003, ZOH 2010) je pak vlastnÄ› alpskĂĄ disciplina zaĹ™azenĂĄ sem Ä?istÄ› organizaÄ?nÄ›. Freestyle se sice snaŞà formĂĄlnÄ› oddÄ›lovat od lyĹžovĂĄnĂ alpskĂŠho (zĂĄkaz kombinĂŠz), ale snad aĹž na boule uĹž ŞådnĂ˝ free image nemĂĄ. Jako reakce na byrokratizaci freestylu a inspirovĂĄna snowboardingem pĹ™ichĂĄzĂ v 90. letech s novou generacĂ takĂŠ „novĂĄ ĹĄkola“ volnĂŠho lyĹžovĂĄnĂ. New school, freeskiing je pak souÄ?asnostĂ. NejlepĹĄĂ borci v terĂŠnu i v parcĂch provĂĄdÄ›jĂ vÄ›ci, nad kterĂ˝mi musĂ Steinovo srdce plesat.
Tak tohle je pane sukces! NezapomnÄ›li jsme na nÄ›j? Salto zvlĂĄdl prĂ˝ jeĹĄtÄ› v ĹĄedesĂĄti a lyĹžuje dodnes. Se vzornou elegancĂ dokĂĄĹže drĹžet nohy u sebe i na carvingovĂ˝ch lyĹžĂch, o pĹŻl metru kratĹĄĂch neĹž jeho vĂtÄ›znĂŠ 220cm Streamlines. PĹŻsobĂ v Deer Valley, kde je mimo jinĂŠ velevĂĄĹženou legendou jednoho z nejprominentnÄ›jĹĄĂch horskĂ˝ch hotelĹŻ, Stein Eriksen Lodge. Nepatřà mu, ale jeho jmĂŠno bylo takovou reklamou, Ĺže se po nÄ›m nejenom jmenuje (takĂŠ jedna ulice a sjezdovka), ale mohl ho i podle sebe zaĹ™Ădit a vybavit. ZvlĂĄdl Ä?tyĹ™i manĹželky, mĂĄ pÄ›t dÄ›tĂ a nespoÄ?ĂtanÄ› ocenÄ›nĂ vÄ?etnÄ› nejvyĹĄĹĄĂho dosaĹžitelnĂŠho norskĂŠho vyznamenĂĄnĂ. UĹž pÄ›tapadesĂĄt let je v Americe i Norsku lyĹžaĹ™skou celebritou. NenĂ mnoho lyĹžaĹ™skĂ˝ch legend, kterĂ˝m by se v ĹživotÄ› vĹĄe tak daĹ™ilo jako jemu. Jestli nÄ›kdo dokĂĄzal dokonale napsat svĹŻj lyĹžaĹ™skĂ˝ a poslĂŠze i americkĂ˝ sen, byl jĂm Stein Eriksen. NejlepĹĄĂ na tom je, Ĺže jistÄ› nenĂ moc tÄ›ch, kdo by mu to nepřåli. PoraĹženĂ soupeĹ™i z Alp? BĂ˝valĂŠ manĹželky? I NorovĂŠ se ne ĂşplnÄ› snadno smiĹ™ovali s tĂm, Ĺže nĂĄrodnĂ hrdina odeĹĄel za lepĹĄĂm. Ve svĂŠm vÄ›ku uĹž nespornÄ› bilancuje. Vedle svĂ˝ch medailĂ si mĹŻĹže Ĺ™Ăct: udÄ›lal jsem hodnÄ› pro lyĹžovĂĄnĂ i pro lyĹžaĹ™e. A povĂdali o mnÄ›, Ĺže jsem dobrĂ˝ a sluĹĄnĂ˝ Ä?lovÄ›k. KrĂĄsnĂĄ bilance.
Partneři KJUS SKIWEAR 2010/2011 CZ Ř 3UDKD +DUID /LEHć +DUID 6WUDNRQLFN£ +HOLD $] VSRUW 6SRUWLVLPR =OLϯQ ,QWHUVSRUW 0\VOEHN Ř ĝSLQGOHUĬY 0O¿Q 6NL 6SRUW +RUND Ř +DUUDFKRY 'DYLG VSRUW Ř %UQR 6NL *ROI +HOLD Ř 2VWUDYD 7RWDO VSRUW )ORUL£Q VSRUW Ř +UDGHF .U£ORY« 50 VSRUW Ř 3O]Hć +DQQDK Ř 2ORPRXF +HOLD 2ORPRXF Ř +DY¯ĖRY 6DQWL VSRUW Ř 7£ERU ,QWHUVSRUW -LU£N Ř ÎHVN¿ 7ÝЯQ 'RPLQR VSRUW SK Ř %UDWLVODYD <DN 5\V\ 6SRUWLVLPR *DOOHULD (XURYHD Ř 3RSUDG 6SRUW 5\V\ Ř 'RQRYDO\ 'DPL VSRUW
54
5(752
= DUFKtYĻ NUNRQRÌVNp +RUVNp VOXÎE\
1,.'< 1(&+2ö7( '2 +25 6$0, =iSLV 6HSVDQ¨ GQH VH VRXGUXKHP .DUOHP *XWHP QDU ;; Y %UQÿ E\WHP 3UDKD $QJOLFNi ]DPÿVWQi Qt )DNXOWQt QHPRFQLFH Y 3UD]H MDNR HOHNWURLQÎHQ¨U ì RE SUĻND]X ;;;; %$ VYRERGQ¨ 6RXGUXK *XW SĩLMHO DXWREXVHP GR ËSLQGOHURYD 0O¨QD RGNXG VH Y\GDO NROHP KRGLQ\ YHìHU 'ORXK¨P GROHP VPÿUHP QD 9¨URYNX 1D QiPÿVWt KRYRĩLO V SĩtVOXÌ QtNHP 3RKUDQLìQtKR Rŏ ÿOHQt NWHUpKR VH GRWD]RYDO QD Mt]GQt ĩiG ODQRYN\ D QD WR NWHUi ERXGD MH QD KĩHEHQHFK Y SURYR]X 7HQ PX VGÿOLO ÎH EX÷ /XìQt QHER 2Eĩt ERXGD 3RWRP QD FHVWÿ 3HWUVN¨P ~GROtP VH *XW ]DVWDYLO Y SRGQLNRYp ERXGÿ 6WUiÎ NGH VH Wi]DO ]GD E\ WDP QHPRKO SĩHQRFR YDW 9HGRXFt ERXG\ 6WUiÎ YÌDN QRFOHK RG PtWO V WtP ÎH MH WR SRGQLNRYi ERXGD D ÎH WDP QLNRKR SRGOH QDĩt]HQt QHVPt QHFKiYDW QRFRYDW *XW VGÿOLO 32 SĩtVOXÌQtNX ÎH KRGOi SĩHV 9¨URYNX QD /XìQt ERXGX 7RWR VGÿOHQt XìLQLO QD QiPÿVWt MHÌWÿ SĩHG Qi YÌWÿYRX 6WUiÎH *XW XYiGt ÎH WRKR GQH UiQR RQHPRFQÿO EURQFKLWLGRX D E\O PX SR GiQ YH )DNXOWQt QHPRFQLFL LQWUDYHQRVQÿ SUHSDUiW VDQGRVWHQ NWHU¨ REVDKXMH YL WDPtQ & *XW VH FtWLO YH YHOPL GREUp I\ ]LFNp IRUPÿ D SURWR VH Y\GDO QD GDOÌt FHVWX 'ORXK¨P GROHP 9 PtVWÿ NGH RGER ìXMH ] 'ORXKpKR GROX FHVWD GR /RYìtKR SR WRND VHÌHO QD WXWR FHVWX D WRX VH GRVWDO DÎ GR PtVWD NGH VH FHVWD SUXGFH ]D VNDO QtP ~WHVHP ORPt D WR KR XWYUGLOR Y GR PQÿQt ÎH MGH VSUiYQRX FHVWRX QD 9¨URY NX 3RNUDìRYDO SR FHVWÿ DÎ GRÌHO N /R YHFNpPX VUXEX QD ÍHOH]Qp KRĩH %\O UR] KRGQXW ELYDNRYDW QD SĻGLìFH VUXEX DOH SĩL REFKi]HQt XYLGÿO W\ìH VWDUp RERU\ D Y GRPQÿQt ÎH WR MVRX WHOHJUDIQt W\ìH SR NWHU¨FK VH GRVWDQH QD QÿNWHURX ERXGX SRNUDìRYDO Y FHVWÿ 7\ìH YÌDN EU]\ VNRQ ìLO\ D WDN SRNUDìRYDO SR /RYHFNp FHV Wÿ YH Y¨VWXSX QD KĩHEtQHN RGNXG VHVWRX SLO GR ëHUYLQNRY\ PXOG\ NGH VH GRVWDO NH NĩtÎL NWHU¨ R]QDìXMH PtVWR NGH ëHU YLQND ]DK\QXO 7DP /RYHFNi FHVWD PL]H
OD SĩL SĩHFKRGX SĩHV SRWRN 3URWR *XW SR VWXSRYDO SRGOH SRWRND VPÿUHP N YUFKROX /XìQt KRU\ %ÿKHP VWRXSiQt ÎOHEHP NWH U¨ E\O Y\VQÿÎHQ VLOQRX YUVWYRX ìHUVWYp KR VQÿKX ]DSDGDO QD PQRKD PtVWHFK DÎ SR SUVD D MHGQRX VH GRNRQFH SURERĩLO QRKRX GR SRWRND %DWRK NWHU¨ QHVO YiÎLO SĩL EOLÎQÿ NJ D MHÌWÿ QHVO VMH]GRYp O\ÎH .G\Î VH GRVWDO QD PtUQÿMÌt VYDK FtWLO VLOQp SURFKOD]HQt UXNRX NWHUp VL FKWÿO G¨FKiQtP D WĩHQtP ]DKĩiW 3URWR VL SR ORÎLO EDWHUNX QD ]HP NGH ML SRWRP ]DSR PQÿO 2GWXG Y\VWXSRYDO MHÌWÿ WDN GORX KR GRNXG VH WHUpQ QH]DìDO VYDÎRYDW =GH FtWLO ÎH VH PX REQRYXMH VWDUp ]UDQÿ Qt QD NROHQX 'RPQtYDO VH ÎH VH QDFKi ]t Y SURVWRUX 2EĩtKR GROX SURWR VRQGR YDO O\ÎDĩVNRX KROt SĩHG VHERX DE\ VH QH]ĩtWLO =GH MLÎ YLGÿO ÎH VH QHGRVWD QH GR EH]SHìt SURWR SĩHG QDSURVW¨P Y\ ìHUSiQtP ]DìDO KOHGDW YKRGQp PtVWR SUR ELYDNRYiQt =GH ]ĩHMPÿ SRìDO VHVWXSR YDW SR VYp SUDYp UXFH ]SÿW GR PXOG\ SR QÿYDGÎ GUXKpKR GQH E\O MHKR ELYDN QDOH ]HQ QD SRìiWNX ëHUYLQNRY\ PXOG\ 9 WÿFK WR PtVWHFK VL Y\EXGRYDO ELYDN WtP ]SĻVR EHP ÎH VL Y\KUDEDO YH VQÿKX DÎ QD VWD ĩLQX VQtK ] EDWRKX Y\QGDO VSDFt S\WHO O\ÎH SRGORÎLO SRG VHEH ERW\ ] QRKRX VXQGDO D Y\QGDO VL O\ÎDĩVNp ERW\ NWH Up PÿO Y EDWRKX D W\ YORÎLO GR VSDFtKR S\WOH %ÿKHP QRFL VYOpNO SRQRÎN\ NWH Up E\O\ REDOHQ\ VQÿKHP D REOpNO VL VX FKp SRQRÎN\ 5XNDYLFH NWHUp E\O\ SUR PU]Op VL URYQÿÎ VWUìLO GR VSDFtKR S\W OH DE\ UR]WiO\ -H SUDYGÿSRGREQp ÎH XVQXO SRQÿYDGÎ Y\SRYtGi ÎH PX GR UR]H GQÿQt ìDV YHOPL U\FKOH XWHNO 1D KRGLQ\ VH ~P\VOQÿ QHGtYDO DOH RGKDGXMH ÎH VH XORÎLO GR ELYDNX SĩHG KRGLQRX = SR ìiWNX FtWLO WHSOR DOH SRQÿYDGÎ QHXVWi OH SDGDO VQtK E\O ]DV\SiQ QDWROLN VQÿ KRYRX YUVWYRX ÎH SRFLıRYDO FKODG SUR WRÎH YUVWYD VQÿKX Y\WODìLOD Y]GXFKRYRX WHSHOQRX YUVWYX *XW VL YORÎLO QRK\ GR EDWRKX D QD ERFtFK VL XSUDYLO VSDFt S\ WHO WDN DE\ ]tVNDO Y]GXFKRY¨ SURVWRU *XW SRFLıRYDO SR QDYUVWYHQt VQÿKX QD MHKR ELYDN QHGRVWDWHN N\VOtNX SRQÿYDGÎ
VH PX YHOPL ]U\FKOLO GHFK RGKDGXMH DVL YGHFKĻ ]D PLQXWX 7RWR QD QÿM SĻVR ELOR SV\FKLFN\ D YHOPL KR WR ]QHNOLGĜR YDOR 3URWR RWHYĩHO VSDFt S\WHO DE\ PÿO SĩtVWXS Y]GXFKX %\O QHXVWiOH ]DV\SiYiQ QRYRX YUVWYRX VQÿKX WDNÎH RWYRU PXVHO UXNRX XGUÎRYDW DE\ PÿO ìHUVWY¨ Y]GXFK SUĻFKRG 7DNWR SĩHìNDO QRF D SR]RURYDO ÎH REìDV GRVWiYDO WĩHVDYNX FHOpKR WÿOD FRÎ SUDYGÿSRGREQÿ VYÿGìt R EOtÎtFtP VH QHUYRYpP ÌRNX 3R UR]HGQÿQt ]ĻVWDO QD PtVWÿ D Y\VXQXO VH GR SRORK\ Y VHGÿ D Gi YDO QRX]RYp VLJQiO\ SĩLYROiYDMtFt SRPRF SR GREX SĩLEOLÎQÿ GYRX KRGLQ .G\Î YL GÿO ÎH VH QHGRYROi ]DìDO WUSÿW W\SLF N¨PL SĩHOXG\ ]YXNRY¨PL NWHUp QDVWiYDMt ]H VDPRW\ QD KRUiFK 1DNRQHF VH YH VSD FtP S\WOL SĩHYOpNO D UR]KRGO VH Y\GDW QD FHVWX 1D PtVWÿ ELYDNX ]DQHFKDO YÌHFK Q\ YÿFL D PtVWR R]QDìLO ]DERGQXWtP O\ÎH 3RQÿYDGÎ EÿKHP QRFL ~SOQÿ SURYOKO REi YDO VH ÎH SR Y\MLWt ] ELYDNX VH GRVWD Yt Y NUiWNpP ìDVH SURFKOD]HQt D SĩtSDGQÿ ]PU]QXWt 1HMNUDWÌt FHVWRX VH Y\GDO VPÿ UHP GR ~GROt NGH VH GRVWDO DÎ N E\GOLÌWL ìOHQD +RUVNp VOXÎE\ YH 6Y 3HWUX NDP VH GRVWDO DVL Y KRGLQ =GH PX E\OD SR VN\WQXWD SUYQt SRPRF 1D FHVWX GR 'ORXKpKR GROX VH Y\GDO OLVWRSDGX D GR 3HWUX VH YUiWLO GQH SURVLQFH Y NG\ WDNp *XW FHORX SĩtKRGX RKOiVLO QD ~VWĩHGt +RU VNp VOXÎE\ =GH SĩtWRPQt SUDFRYQtFL VH Y\GDOL GR WHUpQX DE\ QDOH]OL SĩHGPÿW\ NWHUp *XW QD /XìQt KRĩH ]DQHFKDO 7R VH SRGDĩLOR D GUXÎVWYR VH YUiWLOR ] WHUpQX Y 6RXGUXK ,QJ .DUHO *XW VH QD SRìiW NX GRSXVWLO ]iYDÎQp FK\E\ NWHURX VL SR]GÿML SOQÿ XYÿGRPLO D WR ÎH ]DQH GEDO SUDYLGOR QLNG\ VH QHY\GiYDW ViP QD KĩHEHQRYRX W~UX ]YOiÌWÿ SDN Y SR]GQtFK YHìHUQtFK KRGLQiFK -HGLQÿ GtN\ WRPX ÎH MH Y¨NRŘ ¨P VSRUWRYFHP KRUROH]FHP D O\ÎDĩHP D Pi ]QDìQp ]NXÌHQRVWL R SRE\ WX QD KRUiFK QHGRÌOR N WUDJpGLL 3R]Q UHG LGHQWLILNDìQt ~GDMH MVRX ] GĻYRGX ]DFKRYiQt VRXNURPt SR]PÿQÿQ\
THE WORLD OF EXCELLENCE www.montana-skiservis.cz
GARANT KVALITY A PROFESIONÁLNÍHO PŘÍSTUPU ASOCIACE PROFESIONÁLNÍCH UČITELŮ LYŽOVÁNÍ A LYŽAŘSKÝCH ŠKOL (APUL) Je občanské sdružení, jehož hlavním posláním je organizovat vzdělávání učitelů lyžování, snowboardingu, telemarku a dalších disciplín na sněhu. V současné době sdružuje APUL přes 1 400 aktivních učitelů lyžování a jeho členy je téměř 30 největších lyžařských škol v ČR. Od roku 1994 je APUL členem mezinárodní organizace ISIA (International Ski Instructors Association), kde úzce spolupracuje v oblasti metodiky a systému výuky s partnerskými asociacemi ostatních zemí. Jednotlivé stupně vzdělávání APUL (kurzy C, B a A) odpovídají mezinárodním standardům ISIA a jako takové jsou tedy mezinárodně uznávané. Na poskytované vzdělávání má APUL české i mezinárodní akreditace.
CHCETE SE STÁT UČITELEM LYŽOVÁNÍ NEBO SNOWBOARDINGU? U NÁS MŮŽETE ZÍSKAT LICENCE, SE KTERÝMI LZE PRACOVAT TERMÍNY
VE VŠECH LYŽAŘSKÝCH ŠKOLÁCH V ČR
3.–12. 12. 2010 3.–12. 12. 2010 10.–19. 12. 2010 10.–19. 12. 2010 7.–12. 12. 2009
kurz instruktor lyžování licence C Špindlerův Mlýn kurz instruktor SNB licence C Špindlerův Mlýn kurzy instruktor lyžování licence C Pec pod Sněžkou, Harrachov, Jeseníky-Petříkov kurzy instruktor SNB licence C Pec pod Sněžkou, Jeseníky-Petříkov kurz instruktor dětské výuky lyžování Krkonoše
Kontakt: tel., fax: 499 433 325, 605 458 839, info@apul.cz
www.apul.cz
POTŘEBUJETE ODBORNÉ POZNATKY O VÝUCE SPORTŮ NA SNĚHU? HLEDÁTE INSPIRACI, NOVINKY A ZÁŽITKY? APUL PRO VÁS PŘIPRAVIL METODICKÉ PUBLIKACE A DVD. APUL SNOWSPORTS MANUAL Unikátní manuál, který v takovéto ucelené podobě v ČR ještě nevyšel. Je určen především pro profesionální učitele lyžování a snowboardingu, ale také pro všechny příznivce sportů na sněhu. Kompletní 3jazyčná (CZ-AjNj) metodika výuky lyžování, SNB, telemarku, freestylu a dětského lyžování včetně kvalitních barevných fotografií. 368 str., formát A4, vydáno prosinec 2008
METODIKA VÝUKY SNB ZÁKLADNÍ VÝCVIK C 3jazyčná metodika výuky snowboardingu začátečníků (CZ-Aj-Nj). Podrobný metodický postup, popisy pohybů, zásobníky cvičení. 68 stran, formát A5, vydáno prosinec 2008
METODIKA VÝUKY LYŽOVÁNÍ ZÁKLADNÍ VÝCVIK CL 3jazyčná metodika výuky lyžování začátečníků (CZ-Aj-Nj). Podrobný metodický postup, popisy pohybů, zásobníky cvičení. 60 stran, formát A5, vydáno březen 2008
DVD APUL JEZDÍ NA VŠEM
SLOVNÍK LYŽAŘSKÝCH A SNB POJMŮ A FRÁZÍ
Jedná se o film s odborným, ale i zábavným a propagačním zaměřením. Najdete na něm stručné nastínění metodiky lyžování, SNB, telemarku, freestyle a dětské výuky lyžování s doprovodnými filmovými ukázkami a motivační film s ukázkami jízd nejlepších lektorů APUL. Natočeno na Kaprunu v říjnu 2007.
5jazyčný slovník nejčastějších výrazů metodických, organizačních i konverzačních, které jsou potřebné při výuce sportů na sněhu. Praktický formát A6 do kapsy zimní bundy. Jazyky: CZ-Aj-Nj-Hol-Rj. 80 stran, formát A6, vydáno prosinec 2008
Všechny uvedené tituly si můžete objednat v e-shopu na www.apul.cz nebo písemně na info@apul.cz PLATBA PŘEVODEM NA ÚČET NEBO DOBÍRKOU.
"
NAĹ E BABIÄŒKY A PRABABIÄŒKY MÄšLY TO Ĺ TÄšSTĂ?, Ĺ˝E MOHLY STĂ T U SAMOTNÉ KOLÉBKY LYĹ˝OVĂ NĂ?. SLEDOVAT JEHO PRVNĂ? KRĹŽÄŒKY, PĹ˜ICHĂ ZEJĂ?CĂ? SĂ?LU A ROZMACH NAPĹ˜Ă?ÄŒ NĂ RODY I SPOLEÄŒENSKĂ?MI SKUPINAMI. FENOMÉN LYĹ˝OVĂ NĂ? POSTUPNÄš NATOLIK ZESĂ?LIL, Ĺ˝E SI VYŽà DAL POTĹ˜EBU, JAK BYCHOM ASI Ĺ˜EKLI DNES, MASOVÉ KOMUNIKACE A CĂ?LENÉHO MARKETINGU ZA VYUĹ˝ITĂ? VĹ ECH TEHDY DOSTUPNĂ?CH PROSTĹ˜EDKĹŽ. A JEDNO Z NOSNĂ?CH MÉDIĂ?, KTERÉ BYLO SCHOPNO PĹ˜EDAT VEDLE INFORMACE TAKÉ ATMOSFÉRU, BYLY PLAKĂ TY. PLAKĂ TY JAKO UMÄšLECKĂ DĂ?LA SVÉHO DRUHU, ALE ZĂ ROVEŇ JAKO REKLAMNĂ? NOSIÄŒE.
Kolekce historickĂ˝ch lyĹžaĹ™skĂ˝ch plakĂĄtĹŻ je dalekosĂĄhlĂĄ a dodnes fascinujĂcĂ. I dĂky nim se dnes mĹŻĹžeme domýťlet, jak mohly naĹĄe babiÄ?ky lyĹžovĂĄnĂ vnĂmat, ba se dokonce sami vypravit na svĹŻj fantazijnĂ vĂ˝let do prastarĂ˝ch lyĹžaĹ™skĂ˝ch Ä?asĹŻ, na cestu do lyĹžaĹ™skĂŠho pravÄ›ku‌
$
1 "
'
,6<=
56
( ) *++>
57
3 ?@KL?
ZÁVODY FIS V ZAKOPANÉM ÚNORU 1939 BYLY POSLEDNÍMI PŘED 2. SVĚTOVOU VÁLKOU V EVROPĚ. MEZI LETY 1940 A 1947 SE ŽÁDNÉ ZÁVODY NEKONALY.
"
3 ]L?^KL?
HUMORNÝ PLAKÁT OD KRESLÍŘKY BERTY CZEGKY UKAZUJE HANNESE SCHNEIDERA, JAK VYUČUJE TŘÍDU NEZBEDNÝCH BAREVNÝCH KRÁLÍKŮ ZAČÁTEČNÍKŮ, JEJICHŽ POKUSY LYŽOVAT SE VYMYKAJÍ BĚŽNÝM ZPŮSOBŮM.
Q 3 XY[\L?
MŮŽEME POUZE HÁDAT, JESTLI JE TO KŮŇ NEBO AUTO, CO TÁHNE TENTO PĚKNÝ PŘÍKLAD ZDRAVÉHO MLÁDÍ NA NICZKYHO PLAKÁTU Z ROKU 1938. VŠIMNĚTE SI NORSKÝCH RUKAVIC SE SOBY.
4 ' 3 XY[\L?
SCHWARZWALD NEBOLI ČERNÝ LES MÁ V SOBĚ KUS MALEBNOSTI NĚMECKA JAKO LYŽAŘSKÉ ZEMĚ. Z MNICHOVA BYL SNADNO DOSTUPNÝ VLAKEM DÍKY NÁRODNÍ ŽELEZNIČNÍ SÍTI, JEJÍŽ MOTIV UMOCŇUJE TENTO DRAMATICKÝ POSTER OD ARTHURA HAUPTMANNA.
58
3 bc\]_KL?
OZUBNICOVÁ DRÁHA, KTERÁ KOMBINOVALA PODÍVANOU A DOSTUPNOST NA HORU RIGI NAD JEZEREM VIERWALDSTÄTTERSEE VE STŘEDNÍM ŠVÝCARSKU, BYLA V PROVOZU JIŽ V ROCE 1870. PLAKÁT ANTONA RECKZIEGELA JE DATOVÁN 1907.
1 3 _]`\a[
SVÉRÁZNÝ ROMANTIZOVANÝ KONCEPT FRANCISCA TAMAGNA ZOBRAZUJE SKOKANY NA LYŽÍCH OBLEČENÉ VE ZVLÁŠTNÍM STYLU. BÍLÉ SVETRY, ČASTO S KAPUCÍ, BYLY V PRVNÍCH LETECH 20. STOLETÍ, KDY BYL TENTO PLAKÁT PUBLIKOVÁN, VELMI MÓDNÍ.
3 de@a[
CERVINIA LEŽÍ MIMO HLAVNÍ ÚDOLÍ AOSTY VE VALTOURNENCHE NA HRANICÍCH SE ŠVÝCARSKEM. POZORUHODNÁ PŘÍRODNÍ PYRAMIDA MATTERHORNU DOMINUJE VŠEM POHLEDŮM. MUSATIHO POSTER Z ROKU 1953 OBSAHUJE JEDEN JASNÝ VZKAZ – SLUNCE A ZÁBAVA.
3 de@a[
PESTRÉ SMĚJÍCÍ SE „BUBLINY“ LÁKALY V ROCE 1954 LYŽAŘE DO STŘEDISKA CONCA DI PILA, KTERÉ LEŽÍ V ÚDOLÍ AOSTA.
59
3 bc\]_KL?
PĚT PLAKÁTŮ OD BURKHARDA MANGOLDA Z ROKU 1917 PATŘÍ MEZI VELMI CENĚNÉ A VYHLEDÁVANÉ SBĚRATELI PLAKÁTŮ. ZOBRAZENY JSOU ZLEVA: JÍZDA NA VELKÝCH SANÍCH, BRUSLENÍ, ZIMNÍ LÁZNĚ (DAVOS BYL ZNÁM ZEJMÉNA JAKO LÁZNĚ NABÍZEJÍCÍ POSILUJÍCÍ KÚRY), LYŽOVÁNÍ A SÁŇKOVÁNÍ.
f 3 bc\]_KL? MEZI ZÁVODY POŘÁDANÉ V MÜRRENU SE ŘADÍ DIVOKÉ INFERNO, JEHOŽ TRADICE BYLA ZAHÁJENA V ROCE 1928. STARTUJE Z VRCHOLU SCHILTHORNU A SJÍŽDÍ SE DO ÚDOLÍ LEŽÍCÍHO TÉMĚŘ O 2 500 M NÍŽE. DODNES SE TOHOTO NEJZNÁMĚJŠÍHO VEŘEJNÉHO SJEZDU ÚČASTNÍ PRAVIDELNĚ PŘES 1 000 ZÁVODNÍKŮ.
" 3 bc\]_KL?
V 50. LETECH 20. STOLETÍ PŘISPĚLA FOTOGRAFIE A OFFSETOVÝ TISK KE STÁLE SMĚLEJŠÍM PLAKÁTŮM. I TOMUTO HERDEGOVĚ PLAKÁTU Z ROKU 1930 JE ZÁKLADEM FOTKA.
60
( 3
MAURERŮV UM SE ROZŠÍŘIL DO PŘÍMÉ PROPAGACE STŘEDISKA. STOWE JE NEJSTARŠÍ Z RESORTŮ NOVÉ ANGLIE OBKLOPENÝ DVĚMA HORAMI – MT. MANSFELDEM (1 339 M), NEJVYŠŠÍM VRCHOLEM STÁTU, A SPRUCE PEAKEM. PRVNÍ TRATĚ VZNIKLY ROKU 1932, ALE PRVNÍ SJEZDY JSOU ZAZNAMENÁNY JIŽ V ROCE 1914. MAUREROVO LOGO STOWE S PROTÁHLÝM S PSÁNO FONTEM „MAURER SWASH“ SE POUŽÍVÁ DODNES.
3
MOLLY LUCE JE TVŮRCE TOHOTO POHLEDU NA KOPCE V KALIFORNSKÉM NÁRODNÍM PARKU. YOSEMITY SE RÁDY POVAŽOVALY ZA „HLAVNÍ MĚSTO SNĚHU KALIFORNIE“. A TAKÉ SE TAK PROPAGOVALY.
3
FRED ISELIN BYL V 50. LETECH MINULÉHO STOLETÍ JEDNÍM Z ŘEDITELŮ ASPENSKÉ ŠKOLY LYŽOVÁNÍ. PLAKÁT GARTHA WILLIAMSE BUDE, ZDÁ SE, VTIPNOU REPLIKOU POSTERU ZE ST. ANTONU, KDE TAKÉ FIGURUJE KOMPARS ROZPUSTILÝCH KRÁLÍKŮ NA LYŽÍCH…
) 3
PROSLULÉ DŘEVĚNÉ SÁNĚ FLEXIBLE FLYER BYLY PATENTOVÁNY ROKU 1889 SPOLEČNOSTÍ S. L. ALLEN CO. VE FILADELFII A JEJICH VÝROBA VE SPOJENÝCH STÁTECH TRVALA AŽ DO ROKU 1999. VE 30. A 40. LETECH PAK FIRMA PŘIŠLA S NABÍDKOU DŘEVĚNÝCH LYŽÍ. JMÉNO SPLITKEIN DALI NOVÝM LYŽÍM TVŮRCI Z RAKOUSKÉHO KNEISSLU. POD REKLAMNÍ PLAKÁT SE PODEPSAL UMĚLEC MAURER.
61
" 3
RAKOUSKÝ EMIGRANT HERBERT BAYER, OD 1921 DO 1928 ČLEN UMĚLECKÉ ŠKOLY BAUHAUS, KDE ŘÍDIL TISKOVÉ A REKLAMNÍ ODDĚLENÍ, VYTVOŘIL V ROCE 1946 TUTO FOTOMONTÁŽ JAKO PRVNÍ PLAKÁT ASPENU. LIST SE STAL PRO ASPEN SYMBOLEM, JAKÝM BYLO SLUNCE PRO SVATÝ MOŘIC.
2 1 3 ]`]g] PROVINCIE QUÉBEC, MLUVÍCÍ JAK ANGLICKY, TAK FRANCOUZSKY, ZAHRNUJE NEJEN MALEBNÉ STŘEDISKO LAURENTIANS, ALE TAKÉ MONTSAINTE-ANNE A NOVĚJI STONEHAM. DÍKY HLUBOKÉMU SNĚHU A SKVĚLÝM PODMÍNKÁM TAK NEMUSÍ OBYVATELÉ QUÉBECU CESTOVAT AŽ DO SKALISTÝCH HOR.
3 ]`]g]
DOJEM RYCHLOSTI JE ZPROSTŘEDKOVÁN NA POSTERU PETERA EWARTA Z ROKU 1941. RYCHLOST JE ODEDÁVNA JEDNÍM Z LYŽAŘSKÝCH OPIÁTŮ...
62
PAR TN ER RU BRI KY
. ! & "
" & " . ! & " 4 1 " & & " 4 1
4 & " 4 ! " !
& " ! " 0 " ! " 0 ALJAŠKA, STRANA 64
' " ' ' ! 3 " & & 3 HANNAH SNOWRIDE, STRANA 72
M
MOUNTAIN ZNAMENÁ HORA. POJEM MOUNTAIN ALE DO SEBE V POSLEDNÍ DOBĚ VMĚSTNAL VŠE, CO SE TÝČE LYŽOVÁNÍ VŠEHO DRUHU MIMO UPRAVENÉ TRATĚ LYŽAŘSKÝCH RESORTŮ: JEŽDĚNÍ V PRAŠANU ČILI FREERIDE, VYSOKOHORSKOU TURISTIKU NA LYŽÍCH ČILI SKITOURING, JEJICH VŠEMOŽNÉ KOMBINACE A VŠECHNY DALŠÍ FORMY A ZPŮSOBY, KTERÝMI SE LYŽOVÁNÍ REALIZUJE TAM, KDE BYLO ZROZENO – V DIVOKÝCH HORÁCH. RUBRIKA MOUNTAIN TEDY NAHRAZUJE NĚKDEJŠÍ RUBRIKY FREERIDE A TOUR&TELE. TAK, JAK TO ODPOVÍDÁ TERMINOLOGICKÝM POHYBŮM V SOUČASNÉ LYŽAŘSKÉ BRANŽI.
FOTO: VÖLKL/KLAUS POLZER, LYŽAŘKA: ANDREA BINNING
63
,= 3 *> 3 =6
4 1 " ! h
h 3 h 3 h h " LAVINOVà PROGNÓZA, STR. 79
BUDOUCĂ? IKONA FREERIDINGU? Kdo jsou nejlepĹĄĂ freerideĹ™i? Bezpochyby ti, kdo za sebou majĂ zĂĄvodnĂ trĂŠnink alpskĂ˝ch disciplĂn. PomocĂ drilĹŻ a praxe ve stĂĄlĂ˝ch podmĂnkĂĄch upravenĂ˝ch tratĂ nacviÄ?Ă sprĂĄvnou techniku, jeĹž jim pozdÄ›ji i v terĂŠnu dĂĄvĂĄ konkurenÄ?nĂ vĂ˝hodu. JeĹĄtÄ› vĂc to platĂ pro skicrossaĹ™e, neboĹĽ skicross je v podstatÄ› alpskou disciplĂnou, kterĂĄ nemÄ›la ĹĄanci uchytit se v tamÄ›jĹĄĂ nabitĂŠ agendÄ›, a tak ĹĄla administrativnÄ› do lyĹžovĂĄnĂ akrobatickĂŠho. Jedna z nejlepĹĄĂch lyĹžaĹ™ek souÄ?asnosti Julia Mancuso, olympijskĂĄ vĂtÄ›zka 2006 a dvojnĂĄsobnĂĄ medailistka letoĹĄnĂ, mĂĄ jako AmeriÄ?anka k freeridu blĂzko. DokĂĄzala to na zĂĄvÄ›r minulĂŠ sezĂłny. Pro zĂĄbavu a bez trĂŠninku zkusila prestiĹžnĂ freeridovĂ˝ zĂĄvod Verbier Xtreme a skonÄ?ila mezi specialistkami senzaÄ?nÄ› tĹ™etĂ. JejĂ koketovĂĄnĂ s freeridem je ale hlubĹĄĂ. PĹ™ed zahĂĄjenĂm letnĂ pĹ™Ăpravy AmeriÄ?anek na NovĂŠm ZĂŠlandÄ› si totiĹž stĹ™ihla extrĂŠmnĂ zĂĄvod World Heli Challenge. MoĹžnĂĄ proto, Ĺže terĂŠn prostÄ› k americkĂŠmu pĹ™Ăstupu k lyĹžovĂĄnĂ patĹ™Ă, ale kdovĂ jestli ne i s vĂ˝hledem na to, Ĺže by si kariĂŠru bez nĂĄroÄ?nosti kolotoÄ?e SvÄ›tovĂŠho pohĂĄru mohla prodlouĹžit jako free-ikona? UrÄ?itÄ› by to byla perfektnĂ kalkulace. Komunita drsnĂ˝ch riderĹŻ mĂĄ ĹĄpiÄ?kovĂ˝ch roĹĄtÄ›nek nedostatek a tahle by byla opravdu I A. (is)
64
u n sa ra p v a Aljask
4 ' ' " ! ( ! Q & 1
& 1 " & 1 & '& ' ' " ! . Q & $ & & Q 1 &0 ' TEXT: ZA PŘISPĚNÍ ZÚČASTNĚNÝCH JEZDCŮ JANA ANDĚLOVÁ
Z
ačalo to celé na olympiádě ve Vancouveru. Tehdy přišel český snowboarder Martin Černík za snowboardcrosařem Michalem Novotným a skikrosařem Tomášem Krausem a navrhl jim, aby s ním jeli na Aljašku, kde už několikrát předtím lyžoval. Oba o tom už dlouho uvažovali, chyběl jim ovšem někdo, kdo by je popostrčil. A to se tehdy stalo. Do party přijali Robina Kaletu, osvědčeného freeridera, a začali si plnit sen. Bylo to vlastně takové slavnostní zakončení lyžařské sezóny – na Aljašku dorazili 31. března a zůstali až do 12. dubna. Aljaška je totiž považována za Mekku freeridového lyžování: extrémní svahy, jak se patří. Sjezdy, které v Evropě nenajdete. Hodně kvalitního sněhu a pořádně strmé kopce, až se tají dech, a dokonce i experti zapochybují, zda se to dá sjet. Nepřeberný počet nesjetých kopců, kterých se ještě po posledním sněžení nedotkla lyžařova vlnka. Prostě sen každého milovníka freeridu. A tak se parta začala připravovat na výlet na Aljašku. Výběr padl na svahy nad průsmy-
kem Thompson v pohoří Chugach Mountains, které leží 50 kilometrů od městečka Valdez. Tady padá nejvíce sněhu na celé Aljašce. Zdejším rekordem je 160centimetrová peřina čerstvého sněhu za jediný den. Stalo se to v prosinci 1955. Statistiky uvádějí, že tu spadne až 25 metrů sněhu ročně, a to už něco znamená. Přitom teploty tu bývají mírné. Terény nad Thompson Passem a v okolí Valdezu jsou různorodé: dají se zde sjíždět ledovce, můžete si vychutnávat čerstvý prašan, ostré rampy i úzké kuloáry.
Den Jedna Jde sice o ráj heliskiingu, ubytovací kapacity tu ovšem žádné nemají. Někteří lyžaři každý den dojíždějí z Valdezu, jiný bydlí ve stanu, česká čtveřice si půjčila obytný automobil. A dobrodružství začíná. Vrtulníkům tady neříkají vrtulník, ale „ship“ (loď) nebo „bird“ (pták), jak rychle zjišťují. Je to docela drahá zábava, proto není od věci heliskiing kombinovat se skútrem (nechat se kousek vyvézt) nebo stoupá-
ním „vlastní silou“ na pásech. Skútry sice lyžaře vyvážejí na prostor daleko omezenější a už částečně rozježděný, pořád je to ale slušné lyžování... Už první den, aniž by s tím tak rychle počítali, se jim podaří dostat do vrtulníku a vyrážejí na první aljašský sjezd. Počasí je nádherné. „Srdce tluče o dost rychleji a já netuším, na kterou horu nás ptáček zanese, a co mám čekat,“ vzpomíná Robin Kaleta. Všichni se později shodují, že první přistání na Aljašce, odlet helikoptéry a to ticho kolem bylo jedním z nejsilnějších zážitků celé „expedice“. Tahle parta je česká špička, takhle prudké sjezdy však někteří z nich ještě nejeli. Svah je neuvěřitelně prudký, všude, kam oko dohlédne, jen bílý sníh, který ústí do donekonečna tekoucích ledovců. A k tomu ten měkký, rychlý a stabilní sníh. Perfektně drží, všechno na něm jde
FOTO: TONY HARRINGTON, MÍSTO: THOMPSON PASS
65
FOTO: JAKUB FREY, MĂ?STO: THOMPSON PASS
PRAKTICKÉ INFORMACE:
lĂŠpe, neĹž by se na prvnĂ pohled mohlo zdĂĄt. SjĂĹždÄ›jĂ dolĹŻ s ĂşsmÄ›vy od ucha k uchu. Tak tohle je AljaĹĄka.
Jak se tam dostat: Do Anchorage – nejvÄ›tĹĄĂho mÄ›sta na AljaĹĄce – lĂŠtĂĄ mnoho leteckĂ˝ch spoleÄ?nostĂ a zĂĄleŞà na ĹĄtÄ›stĂ, u koho seĹženete nejlevnÄ›jĹĄĂ letenku. V Anchorage se dajĂ pronajmout obytnĂŠ automobily. Lze doporuÄ?it pĹŻjÄ?ovnu www.clippershiprv.com. StojĂ to cca 100 dolarĹŻ na den a vyplatĂ se to. PĹ™Ămo v Thompson Passu, kterĂ˝ leŞà 430 kilometrĹŻ od Anchorage, nejsou ŞådnĂŠ ubytovacĂ kapacity. LyĹžaĹ™i sem dojĂĹždÄ›jĂ z 50 kilometrĹŻ vzdĂĄlenĂŠho Valdezu. DrsĹˆĂĄci bydlĂ ve stanu. ObytnĂ˝ automobil nabĂzĂ pĹ™ĂjemnĂ˝ kompromis a komfort na nÄ›kolik dnĹŻ.
S kĂ˝m na heliskiing: SpoleÄ?nostĂ, kterĂŠ v okolĂ Valdezu provozujĂ heliskiing, je mnoho. Tady jsou nÄ›kterĂŠ z nich: Ɠ““www.alaskabackcountry.com Heliskiing u tĂŠto spoleÄ?nosti stojĂ 725 dolarĹŻ na den, coĹž zahrnuje ĹĄest jĂzd. Pokud je horĹĄĂ poÄ?asĂ nebo je helikoptĂŠra obsazenĂĄ, dĂĄ se vyuĹžĂt za 50 dolarĹŻ skĂştr taxi. Ten lyĹžaĹ™e vyvåŞà na prostor daleko omezenÄ›jĹĄĂ a uĹž Ä?ĂĄsteÄ?nÄ› rozjeĹždÄ›nĂ˝, pořåd je to ale sluĹĄnĂŠ lyĹžovĂĄnĂ. Ɠ““www.valdezheliskiguides.com/guides.html NabĂzejĂ celĂŠ balĂÄ?ky: 36krĂĄt nahoru, prĹŻvodce, ubytovĂĄnĂ na 7 dnĹŻ, transport na letiĹĄtÄ›, zapĹŻjÄ?enĂ vybavenĂ. Cena 7 831 dolarĹŻ na tĂ˝den
PrvnĂ pĂĄdy DruhĂ˝ sjezd dopadl trochu jinak: padĂĄ Michal, TomĂĄĹĄ i Robin. „SbĂrĂĄnĂ zkuĹĄenostĂ je fajn vÄ›c, ale doufĂĄm, Ĺže pĂĄdĹŻ bude co nejmĂŠnÄ›,“ pĂĹĄe si do svĂŠho „denĂÄ?ku“ Michal NovotnĂ˝. DruhĂ˝ den je trochu odpoÄ?inkovĂ˝. Heliskiing prostÄ› nenĂ levnĂĄ zĂĄbava. Nedaleko se jede zĂĄvod King of the Hill, kde startujĂ slavnĂĄ jmĂŠna jako Travis Rice, Shaun Farmer, ‌ NenĂ ĹĄpatnĂŠ je sledovat a trochu relaxovat. DalĹĄĂ tĹ™i dny za moc nestojĂ. SněŞĂ, pro difuzi nenĂ pořådnÄ› vidÄ›t‌ O to vÄ›tĹĄĂm pĹ™ekvapenĂm je stĹ™edeÄ?nĂ azuro. Co si sjet stÄ›nu, na kterĂŠ se jel zĂĄvod King of the Hill? NechĂĄvajĂ se nahoru vyvĂŠzt na skĂştrech a vĹĄem bÄ›hĂĄ mrĂĄz po zĂĄdech, kdyĹž sledujĂ Robina Kaletu, jak se kutĂĄlĂ celou stÄ›nou aĹž dolĹŻ. „NechĂĄpu, Ĺže se mu nic nestalo. ZdĂĄ se, Ĺže PĂĄn nahoĹ™e byl naĹĄtÄ›stĂ na naĹĄĂ stranÄ›,“ Ĺ™ĂkĂĄ Michal NovotnĂ˝. PoÄ?asĂ jim pĹ™eje i dalĹĄĂ den rĂĄno. Trochu se rozjezdĂ ze sedla, kam je zavezly skĂştry a od-
Je takĂŠ moĹžnĂŠ nasadit pĂĄsy a nÄ›kam si vyĹĄlĂĄpnout, ale vzhledem k aljaĹĄskĂ˝m vzdĂĄlenostem je to, bez alespoĹˆ lehkĂŠho pĹ™iblĂĹženĂ skĂştrem, celkem patĂĄlie.
Kde jeĹĄtÄ› lyĹžovat na AljaĹĄce Ɠ““ž¿.Â“Ă‡ÂťĂ‚Ă€ĂƒĂ†Ă‚Ă Â“ĂƒÂ´Ă†Ă†ĂˆÂ“Â´Â“Ă‰Â´ÂżÂˇÂ¸Ă?ĂˆÂ heliskiing (5 spoleÄ?nostĂ) Ɠ““´Ÿà ¸Æ heliskiing Ɠ““œÂÅ¡ÂÉ´ heliskiing Ä†Â“Â“Â“ÂşÂźĂ…ÂˇĂŠĂ‚Ă‚ÂˇÂ“Ä Â“Â´ÂżĂŒÂ¸Ă†ÂžÂ´Â“Ă…Â¸Ă†Ă‚Ă…Ă‡Â heliskiing i lyĹžovĂĄnĂ na upravenĂ˝ch sjezdovkĂĄch Ä†Â“Â“Â“Â´ÂżĂŒÂ¸Ă†ÂžÂ´Â“Ă†ÂžÂźÂ“Ă…Â¸Ă†Ă‚Ă…Ă‡Â nejvÄ›tĹĄĂ lyĹžaĹ™skĂŠ stĹ™edisko na AljaĹĄce (ĹĄest vlekĹŻ, kvalitnĂ Ä?ernĂŠ sjezdovky Ä?i freestyle na skokĂĄncĂch, muldĂĄch a u-rampĂĄch) Ä†Â“Â“Â“Â´Ă…ÂśĂ‡ÂźÂśÂ“Ă‰Â´ÂżÂżÂ¸ĂŒÂ“Ă†ÂžÂźÂ“Â´Ă…Â¸Â´Â lyĹžaĹ™skĂŠ stĹ™edisko (tĹ™i vleky, telemark i backcountry), leŞà 20 kilometrĹŻ od Anchorage Ɠ““¸´º¿¸œÅ¸ÆÇ“ÆžŸ“´Å¸´ 3 vleky a 31 sjezdovek, nedaleko mÄ›steÄ?ka Juneau
FOTO: TONY HARRINGTON, MĂ?STO: THOMPSON PASS
66
poledne se nechajĂ tĹ™ikrĂĄt vyvĂŠzt helikoptĂŠrou nahoru. Michal NovotnĂ˝ s TomĂĄĹĄem Krausem zjiĹĄĹĽujĂ, Ĺže se trochu ztratili a nevÄ›dĂ, zda pod nimi nenĂ pĹ™evis. Pilot helikoptĂŠry je naviguje „kudy do toho skoÄ?it“ vysĂlaÄ?kou. Pak uĹž si jen uĹžĂvajĂ parĂĄdnĂ sjezd. ÄŒekĂĄnĂ na helikoptĂŠru dole uprostĹ™ed ledovcovĂŠho pole pĹ™i zĂĄpadu slunce je tou nejvÄ›tĹĄĂ odmÄ›nou. PĂĄteÄ?nĂ rĂĄno se nese v duchu „ulevme svĂŠ peněŞence“. „Šlapeme, sjĂĹždĂme menĹĄĂ kopeÄ?ky, fotĂme.“ A pak je tu sobota, kdy si Ä?tveĹ™ice Ä?eskĂ˝ch ĹĄpiÄ?kovĂ˝ch lyĹžařů a snowboardistĹŻ musĂ v helikoptĂŠĹ™e pĹ™iznat: tohle je poslednĂ sjezd na AljaĹĄce, zĂtra balĂme a jedeme domĹŻ. VĹĄechno dobĹ™e dopadlo, vĹĄichni se domĹŻ vracejĂ zdravĂ, vyĹĄlo jim parĂĄdnĂ poÄ?asĂ a to je dĹŻvod k oslavÄ›. KonĂĄ se v mĂstnĂ hospĹŻdce a to byste nevěřili, jak umĂ Ä?eĹĄtĂ freerideĹ™i skĂĄkat pĹ™es oheĹˆ! Sen Ä?eskĂŠ Ä?tveĹ™ice se naplnil. LyĹžovali na AljaĹĄce a bylo to pĹ™esnÄ› takovĂŠ, jak si vysnili. „NÄ›kterĂŠ vÄ›ci se nedajĂ popsat slovy, ale musĂ se zaĹžĂt. Tohle byla jedna z nich. DoufĂĄm, Ĺže to nebyl poslednĂ vĂ˝let na aljaĹĄskĂŠ vrcholy a Ĺže se sem pĹ™ĂĹĄtĂ rok zase vĹĄichni vrĂĄtĂme.“
SPRÁVNÁ BUNDA
PRO SPRÁVNÉ MÍSTO
Lokace: Sulden / Jižní Tyrolsko / Itálie/ nadmořská výška: 2 230 m. n. m. / vlhkost vzduchu: 69% / teplota sněhu: - 9°C / rychlost větru: 54 km / hod. / tepová frekvence: 148 tepů za minutu / bunda: Victim / membrána: Climatic Extreme 2L - 25 000 mm H2O / 25 000 g / m2/ 24 hod. / zipy: vodonepropustné YKK / fotograf: Lubomír Sušila
www.hannah.cz
68
Martin C ernĂk
1 Jak se vĂĄm lĂbila AljaĹĄka? Se snowboardem jsem procestoval vÄ›tĹĄinu hor tĂŠto planety. Heliboarding jsem zkusil na NovĂŠm ZĂŠlandu, v Chile nebo tĹ™eba v Rumunsku, ale AljaĹĄka pro mÄ› znamenala jednoznaÄ?nÄ› nejvĂc. Byl to mĹŻj pĂĄtĂ˝ vĂ˝let do tÄ›chto konÄ?in a opÄ›t se jednalo o to nejlepĹĄĂ jeĹždÄ›nĂ. RozdĂl byl v tom, Ĺže jsem se tentokrĂĄt vypravil s ryze Ä?eskou vĂ˝pravou, a byl jsem rĂĄd, Ĺže jsem se mohl o svĂŠ zĂĄĹžitky podÄ›lit s kĂĄmoĹĄema z ÄŒech. ProÄ? jste se rozhodli prĂĄvÄ› pro heliskiing na AljaĹĄce? Byla to shoda nĂĄhod a odhodlĂĄnĂ. Pro mÄ› to byla otĂĄzka Ä?asu, kdy se tam vrĂĄtĂm. Letos jsem cĂtil, Ĺže je ta sprĂĄvnĂĄ chvĂle. KdyĹž jsem o tom ve Vancouveru mluvil s „KrausĂkem“ a „NovotĹˆĂĄkem“, hned se jim tahle myĹĄlenka zalĂbila. Robina Kaletu jako extrĂŠmnĂho lyĹžaĹ™e jsme samozĹ™ejmÄ› nemohli nechat doma, takĹže nĂĄĹĄ tĂ˝m byl jasnĂ˝ a spoleÄ?nÄ› jsme zaÄ?ali pracovat na jeho realizaci. JakĂŠ mĂĄte nejsilnÄ›jĹĄĂ dojmy? NejsilnÄ›jĹĄĂ dojem je vĹždycky ten, kdyĹž vĂĄs na vrcholku vysadĂ helikoptĂŠra, zapnete se do vĂĄzĂĄnĂ a rozhlĂŠdnete se po krajinÄ› dĹ™Ăv, neĹž zaÄ?nete valit dolĹŻ.
FOTO: TONY HARRINGTON, MĂ?STO: THOMPSON PASS
Co vĂĄs nejvĂce pĹ™ekvapilo? Ani nevĂm, jestli to bylo pĹ™ekvapenĂ, ale bylo fantastickĂŠ, jak vĹĄe vychĂĄzelo podle plĂĄnu, kterĂ˝ jsme vlastnÄ› ani nemÄ›li. DÄ›snÄ› jsem si uĹžil kempovĂĄnĂ v horskĂŠm sedle v obytnĂŠm autÄ› s kĂĄmoĹĄi daleko od vĹĄeho. ProĹžili jsme dva tĂ˝dny bez mobilu na mĂstÄ›, kde se vĹĄe Ĺ™ĂdĂ podle pĹ™Ărody. Jak jste si vychutnal prvnĂ sjezd? NejvĂc jsem si vychutnal prvnĂ sjezd „Majka“ NovotnĂŠho a „KrausĂka“, kdyĹž nĂĄs spoleÄ?nÄ› vysadili na jednom vrcholku. Bylo super vidÄ›t, jak se kluci těťà a zĂĄroveĹˆ majĂ respekt. PĹ™estoĹže oba na horĂĄch trĂĄvĂ spoustu Ä?asu jiĹž od dÄ›tstvĂ, takhle strmĂŠ kopce jeĹĄtÄ› nejeli. Hned jsem si vzpomnÄ›l na svoji prvnĂ jĂzdu na AljaĹĄce pĹ™ed deseti lety, kdy jsem z toho byl ĂşplnÄ› vedle. Co byste doporuÄ?il tÄ›m, kdo se chtÄ›jĂ vydat na AljaĹĄku na heliskiing? Aby se pořådnÄ› nauÄ?ili jezdit a nejdĹ™Ăve si zkusili nÄ›jakĂŠ lehÄ?Ă freeridy nÄ›kde v EvropÄ›. Pokud majĂ dost zkuĹĄenostĂ, tak jim doporuÄ?uji zaÄ?Ăt ĹĄetĹ™it, protoĹže heliboarding je jedna z nejdraŞťĂch drog na svÄ›tÄ›.
!" # $ % $ !
"
69
TomĂĄs Kraus
i Jak se vĂĄm lĂbila AljaĹĄka? Moc, AljaĹĄka je mĂsto, kam by se mÄ›l podĂvat kaĹždĂ˝ lyĹžaĹ™. ZnĂ to trochu jako kliĹĄĂŠ, ale zaĹžĂt AljaĹĄku na vlastnĂ kĹŻĹži je asi mĹŻj nejsilnÄ›jĹĄĂ lyĹžaĹ™skĂ˝ zĂĄĹžitek. VelkĂŠ strmĂŠ kopce, neskuteÄ?nĂ˝ praĹĄan a spoleÄ?nost lidĂ, kteřà myslĂ podobnÄ› jako jĂĄ, byly velkĂ˝m zĂĄĹžitkem. Tohle vĹĄe jsme si uĹžĂvali hodnÄ› daleko od civilizace. ProÄ? jste se rozhodli prĂĄvÄ› pro heliskiing na AljaĹĄce? S nĂĄpadem pĹ™iĹĄel Martin ÄŒernĂk na olympiĂĄdÄ› ve Vancouveru a hned od zaÄ?ĂĄtku jsem vÄ›dÄ›l, Ĺže jestliĹže budu aspoĹˆ trochu moci, pojedu. ZaĹžĂt freeriding na nejlepĹĄĂm mĂstÄ› na svÄ›tÄ› je silnĂ˝ tahĂĄk. KdyĹž navĂc potvrdili ĂşÄ?ast i Majkl NovotnĂ˝ s Robinem Kaletou, bylo rozhodnuto. SlyĹĄel jsem tolik historek o AljaĹĄce, Ĺže jsem ji chtÄ›l prostÄ› zaĹžĂt na vlastnĂ kĹŻĹži. JakĂŠ mĂĄte nejsilnÄ›jĹĄĂ dojmy? Miluji moment rozjezdu, kdyĹž stojĂm na vrcholu kopce. To je hodnÄ› silnĂ˝ zĂĄĹžitek. MĂĄm takĂŠ rĂĄd chvĂle Ä?ekĂĄnĂ na helikoptĂŠru potĂŠ, co jsme ĂŠÂƒĂœĂ–Ă›ĂĄĂœÂ“ĂŠĂ˜Â“Ă×üÔÊk“ÌĂ?Ă˜Ă&#x;ĂœÂ“Ă—Ă˘Ă&#x;Â?ÂĄÂ“ÂźÂ“ĂŠĂŹĂŚĂ˜Ă—WĂĄk“ĂÂ“Ă›Ă˜Ă&#x;ĂœĂžĂ˘ĂŁÂ tĂŠry je zĂĄĹžitek. A pak to ticho, kdyĹž helikoptĂŠra odletĂ! To miluji. Co vĂĄs nejvĂce pĹ™ekvapilo? NejvĂce mÄ› pĹ™ekvapil nepĹ™ebernĂ˝ poÄ?et nesjetĂ˝ch kopcĹŻ, kterĂŠ Ä?ekaly jen na nĂĄs, a takĂŠ vyĂĄĂœĂžĂ”Ă?kĂ–k“ÞÊÔĂ&#x;ĂœĂ§Ă”Â“ĂŚĂĄcĂ›Ă¨ÂĄÂ“ÂźÂ“ĂŁĂ˘Â“Ă ĂĄĂ˘Ă›Ă”Â“Ă—ĂĄĂ˜Ă–Ă›Â“Ă•Ă˜Ă“ sněŞenĂ bylo moĹžnĂŠ najĂt svahy s ideĂĄlnĂm snÄ›hem.
FOTO: TONY HARRINGTON, MĂ?STO: THOMPSON PASS
!% % $
$
$ &$ $ ' & & "
Jak jste si vychutnal prvnĂ sjezd? No popravdÄ› Ĺ™eÄ?eno – moc jsem si ho nevychutnal. VĂce jsem se zabĂ˝val pĹ™emýťlenĂm o tom, na co si dĂĄt pozor a jak se pĹ™i sjezdu neztratit. Asi desetkrĂĄt jsem se ujistil, Ĺže vĹĄe sedĂ, neĹž jsem se pustil dolĹŻ. Dole pod kopcem jsem si pak uĹžĂval bezva pocit, kterĂ˝ jsme mÄ›li vĹĄichni podobnĂ˝. Co byste doporuÄ?il tÄ›m, kdo se chtÄ›jĂ vydat na AljaĹĄku na heliskiing? NevĂĄhejte a jeÄ?te! VĹĄem ale doporuÄ?uji domluvit se s lidmi, kterĂŠ opravdu znĂĄte, vĂte, jak lyĹžujĂ, a věřĂte jim. Na kopcĂch se nedorozumÄ›nĂ a problĂŠmy v komunikaci nepromĂjejĂ a nĂĄsledky mohou bĂ˝t dÄ›snĂŠ a tragickĂŠ!
70
Michal NovotnĂ˝
' ' Jak se vĂĄm lĂbila AljaĹĄka? Na AljaĹĄce mÄ› pĹ™ekvapil pĹ™Ăstup lidĂ. Jsou hodnÄ› v klidu a moc pĹ™ĂjemnĂ. Z pĹ™Ărody jsme toho bohuĹžel moc nevidÄ›li, protoĹže jsme tĂŠměř celou dobu byli v Thompson Passu. Na losa jsem se těťil, ale budu tam muset vyrazit jeĹĄtÄ› v lĂŠtÄ›, abych ho kluka parohatĂ˝ho vidÄ›l. ProÄ? jste se rozhodli prĂĄvÄ› pro heliskiing na AljaĹĄce? CelĂ˝ vĂ˝let byl z kategorie sen. TakovĂ˝ ten sen, co si Ĺ™ĂkĂĄĹĄ, Ĺže se ti stejnÄ› nikdy nesplnĂ. Ani to nejde slovy popsat, jak nĂĄdhernĂĄ tahle akce byla. Spousta jeĹždÄ›nĂ, pohledy dolĹŻ z tÄ›ch nĂĄdhernĂ˝ch ĹĄtĂtĹŻ, vyĹĄlo nĂĄm poÄ?asĂ, super parta, ŞådnĂ˝ zranÄ›nĂ, ŞådnĂŠ problĂŠmy. Byl to adrenalin jako prase, zĂĄĹžitek z kategorie snĹŻ. JakĂŠ mĂĄte nejsilnÄ›jĹĄĂ dojmy? SilnĂ˝ch dojmĹŻ jsem zaĹžil spoustu. NejvĂce jsem si ale uĹžil prvnĂ vĂ˝sadek, prvnà „tlamu“ na super prudkĂŠ stÄ›nÄ›. VydÄ›sil mÄ› ale pohled na kutĂĄlejĂcĂho se Robina ze skĂĄly. To byly asi moje nejsilnÄ›jĹĄĂ dojmy. Pořåd jsem se musel ptĂĄt, jak je moĹžnĂŠ, Ĺže jsem si tenhle super vĂ˝let zaslouĹžil.
FOTO: TONY HARRINGTON, MĂ?STO: THOMPSON PASS
Co vĂĄs nejvĂce pĹ™ekvapilo? NejvÄ›tĹĄĂm pĹ™ekvapenĂm pro mÄ› asi bylo, Ĺže takhle prudkĂ˝ svah se dĂĄ celkem sluĹĄnÄ› sjet. Ten snĂh na AljaĹĄce je tak nĂĄdhernĂ˝, perfektnÄ› drĹžĂ, Ĺže vĹĄechno jde lĂŠpe, neĹž se zdĂĄ na prvnĂ pohled. Jak jste si vychutnal prvnĂ sjezd? PĹ™i sjezdu toho moc nevnĂmĂĄm, ale zaĹžĂvĂĄm pocit, kterĂ˝ bych oznaÄ?il jako „úsmÄ›v celĂ˝ho tÄ›la“. CelĂŠ tÄ›lo se tak pĹ™ĂjemnÄ› usmĂvĂĄ, jak si to jedu krajinou dolĹŻ. NevĂm, jak to lĂŠpe popsat. Opravdu nĂĄdhernĂŠ jsou ty chvĂle, kdy Ä?lovÄ›k dojĂĹždĂ uĹž v klidu po mĂrnÄ›jĹĄĂ Ä?ĂĄsti dolĹŻ. TěŞko se to popisuje, lepĹĄĂ je to zaĹžĂt. Co byste doporuÄ?il tÄ›m, kdo se chtÄ›jĂ vydat na AljaĹĄku na heliskiing? VĹ™ele doporuÄ?uji. Je tam spousta terĂŠnĹŻ: od mĂrnĂ˝ch pĹ™es prudĹĄĂ aĹž po super prudkĂŠ. A spousta prostoru, kde se dĂĄ jezdit. Kdo mĹŻĹžete, jeÄ?te tam a uĹžijte si stejnĂŠ dobrodruĹžstvĂ, jako jsme si uĹžili my.
% # $# $ # $& $ "
71
Robin Kaleta
1
Jak se vĂĄm lĂbila AljaĹĄka? Moc. VĹĄude, kam oko dohlĂŠdne, nekoneÄ?nĂŠ prostory skoro nedotÄ?enĂŠ zĂĄsahem Ä?lovÄ›ka, nĂĄdhernĂĄ pĹ™Ăroda, neskuteÄ?nĂŠ hory a navĂc vĹĄe pokrytĂŠ snÄ›hem. ProstÄ› spousta prĂĄce vĹĄude, kam se podĂvĂĄĹĄ...
ProÄ? jste se rozhodli prĂĄvÄ› pro heliskiing na AljaĹĄce? Byl to vĹždycky mĹŻj sen. Ani jsem nevěřil, Ĺže se mi ho podařà splnit tak brzo, ale jednoho dne mi zavolal Martin, jestli bych s nĂm nechtÄ›l jet. Slovo dalo slovo a za pĂĄr tĂ˝dnĹŻ jsme uĹž vĹĄichni odlĂŠtali... Ze vĹĄeho nejvĂc jsem se bĂĄl, Ĺže skuteÄ?nost nakonec nebude zdaleka tak rĹŻĹžovĂĄ, jak jsem si ji vysnil. VÄ›tĹĄinou to tak bĂ˝vĂĄ, tentokrĂĄt jsem se ale bĂĄl zbyteÄ?nÄ›. JakĂŠ mĂĄte nejsilnÄ›jĹĄĂ dojmy? SilnĂ˝ch dojmĹŻ mĂĄm spoustu, těŞko se z nich vybĂrĂĄ. UĹž pĹ™Ălet do Anchorage, odkud jsem pĹ™ed osmi lety odlĂŠtal, a celĂĄ cesta aĹž na Thompson Pass byly silnĂ˝m zĂĄĹžitkem. NejvĂc jsem si ale asi uĹžil pocit po prvnĂm vysazenĂ vrtulnĂkem na kopci. MĂsila se ve mnÄ› radost z toho, kde stojĂm, byl jsem nadĹĄenĂ˝, Ĺže nĂĄs nĂĄĹĄ prĹŻvodce nijak neomezoval a souÄ?asnÄ› jsem mÄ›l obavy ze sjezdu‌ V praĹĄanu na tak prudkĂŠm svahu jsem nikdy pĹ™edtĂm nejel. Bylo super sdĂlet s celou partou pocity z kaĹždĂŠho sjezdu, navzĂĄjem se hecovat a spoluvytvĂĄĹ™et zĂĄbÄ›ry pro nĂĄĹĄ dokument.
FOTO: TONY HARRINGTON, MĂ?STO: THOMPSON PASS
Co vĂĄs nejvĂce pĹ™ekvapilo? Byl jsem mile pĹ™ekvapen tĂm, jak si TomĂĄĹĄ s Michalem poradili s tamnĂm specifickĂ˝m jeĹždÄ›nĂm, pĹ™estoĹže se freeridingu tolik nevÄ›nujĂ. Martin jako zkuĹĄenĂ˝ freerider byl jako ryba ve vodÄ›. Ale nejvÄ›tĹĄĂm pĹ™ekvapenĂm pro mÄ› bylo, kdyĹž se se mnou utrhla pĹ™evÄ›j, po nĂĹž jsem traverzoval. Bylo to asi ĹĄest metrĹŻ od hrany. VÄ›dÄ›l jsem, Ĺže se k jejĂmu okraji nesmĂm pĹ™iblĂĹžit, a myslel si, Ĺže se pohybuji daleko v bezpeÄ?nĂŠ zĂłnÄ›. Po zapraskĂĄnĂ jsem skoÄ?il a zachytil se na kamenech, takĹže mi ze zbytku pĹ™evÄ›je zĹŻstaly viset nohy s lyĹžemi. Po pohledu dolĹŻ na Ĺžlabem se valĂcĂ masu snÄ›hu se mi rozklepala kolena. Jak jste si vychutnal prvnĂ sjezd? Na kopci mÄ› vysadili se dvÄ›ma zkuĹĄenĂ˝mi snowboardisty. Kouknul jsem dolĹŻ a Ĺ™ĂkĂĄm si, Ĺže to je hroznÄ› prudkĂŠ, jak to mĂĄm ĂŚĂ?Ă˜Ă§Â˛Â“ÂşĂĽĂ”Ă›Ă”Ă Â“ĂŠĂ”Ă§Ă”ĂĄĂ”Ă•Ă˜Â&#x;Â“ÂƒĂŁĂœ`ĂžĂ˘ĂŠÂŽÂ“Ă•Ă˘Ă”ĂĽĂ—Ă˜ĂĽĂžĂĽĂ˘ĂŚĂ”Â€Â&#x;“à c“èÞĂ&#x;ĂœĂ—uâ val, aĹĽ se nebojĂm, jakmile do toho prĂ˝ vjedu, budu se cĂtit velice pohodlnÄ›. Nevěřil jsem tomu, ale mÄ›l pravdu. SnĂh byl mÄ›kkĂ˝ a rychlĂ˝, ale pĹ™itom hroznÄ› stabilnĂ. ZĂskal jsem pocit, Ĺže mĹŻĹžu jet jakoukoli rychlostĂ. Co byste doporuÄ?il tÄ›m, kdo se chtÄ›jĂ vydat na AljaĹĄku na heliskiing? AljaĹĄka je mĂsto dokonalĂŠho snÄ›hu a prudkĂ˝ch svahĹŻ. To je nejlepĹĄĂ dĹŻvod, proÄ? tam vyrazit. Pokud se povaĹžujete za dobrĂŠho lyĹžaĹ™e zvlĂĄdajĂcĂho prudkĂŠ svahy, nevĂĄhejte. Je zde ale i mnoho mĂrnÄ›jĹĄĂch svahĹŻ, na nichĹž se dĂky „user friendly“ snÄ›hu vyřådĂ kaĹždĂ˝. JedinĂ˝ problĂŠm je transport na helikoptĂŠrovou zĂĄkladnu. Vzhledem k tomu, Ĺže na Thompson Passu nejsou ŞådnĂŠ ubytovacĂ kapacity, mĂĄ Ä?lovÄ›k dvÄ› moĹžnosti: zvolit jako my karavan nebo kaĹždĂ˝ den dojĂĹždÄ›t z 50 kilometrĹŻ vzdĂĄlenĂŠho Valdezu.
# # & $" $ "
72
" $ ' $ & & "
" ,6,6 " 1 '
' < 6+= j 3 ' 1 ! !&
k,78,3,6,=l *m ,7+8 1 1 &
& 1& ' TEXT A FOTO: LUBOĹ SUĹ ILA
ozdÄ›ji tento mohutnÄ› zalednÄ›nĂ˝ vrchol slouĹžil Reinholdu Messnerovi, kterĂ˝ zde naĹĄel vĂ˝bornĂŠ podmĂnky pro „nacviÄ?ovĂĄnĂ“ svĂ˝ch dobrodruĹžnĂ˝ch vĂ˝prav. MoĹžnĂĄ prĂĄvÄ› proto v Suldenu najdete jednu ze Ä?tyĹ™ poboÄ?ek Messnerova horskĂŠho muzea (MMM – Mesner Mountain Museum) s expozicĂ vÄ›novanou ledu a ledovcĹŻm s Ortlerem v hlavnĂ roli.
SamotnĂ˝ Sulden se nezdĂĄ niÄ?Ăm zajĂmavĂ˝. Na prvnĂ pohled je to horskĂĄ vesniÄ?ka s mĂrnÄ› ospalou atmosfĂŠrou – kostel, pekĂĄrna, minisupermarket, infocentrum, pĂĄr sportovnĂch obchĹŻdkĹŻ, kavĂĄren a samozĹ™ejmÄ› hotely, penziony a chaty rozesetĂŠ po okolnĂch svazĂch. Ani stopy po ruĹĄnĂ˝ch après-ski barech obvyklĂ˝ch v severnĂ (rakouskĂŠ) Ä?ĂĄsti Tyrolska nebo trendy
atrakcĂch, kterĂŠ alpskĂ˝m zimnĂm stĹ™ediskĹŻm zaÄ?ĂnajĂ vlĂĄdnout. ProstÄ› pohoda. Sulden nabĂzĂ 40 km sjezdovĂ˝ch tratĂ a je souÄ?ĂĄstĂ lyĹžaĹ™skĂŠ oblasti Ortler Skiarena, kterĂĄ kromÄ› nÄ›j zahrnuje dalĹĄĂch 14 resortĹŻ. NejznĂĄmÄ›jĹĄĂ v naĹĄich krajĂch, ledovec Val Senales, pravidelnÄ› zahajuje sezĂłnu jiĹž v lĂŠtÄ›. Sulden se vĹĄak nenechĂĄvĂĄ zahanbit a lanovky se zaÄ?Ăna-
73
" $ " $ & & "
jĂ toÄ?it koncem Ĺ™Ăjna. BrzkĂŠmu zaÄ?ĂĄtku sezĂłny nahrĂĄvĂĄ nadmoĹ™skĂĄ výťka pĹ™es 3 200 m. Tak vysokĂŠ hory obvykle nemĂvajĂ nouzi o kvalitnĂ snĂh a Sulden nenĂ vĂ˝jimkou. Proto jsem se do Soldy, jak znĂ italskĂ˝ nĂĄzev mĂsta, těťil. KromÄ› výťe zmĂnÄ›nĂ˝ch dĹŻvodĹŻ k tomu pĹ™ispĂval i fakt, Ĺže jsem byl do tĂŠ doby ItĂĄliĂ, aĹž na dvoudennĂ nĂĄvĹĄtÄ›vu Kronplatzu a okolĂ, nepoznamenanĂ˝ a nic na tom nemÄ›nil fakt, Ĺže se v tĂŠto Ä?ĂĄsti ItĂĄlie domluvĂte spĂĹĄe nÄ›mecky. NaĹĄi vĂ˝pravu vĹĄak pĹ™edbÄ›hla silnĂĄ vichĹ™ice, kterĂĄ vymetla snĂh z vÄ›tĹĄiny stĹ™edisek na severu ItĂĄlie a zĂĄpadÄ› Rakouska, coĹž znamenĂĄ, Ĺže vyhlĂĄĹĄenĂŠ sjezdy na severnĂ stÄ›nÄ› SchĂśntaufspitze (Cima Beltovo) neokusĂme. K nim se dostanete visutou kabinou (jedinĂĄ ve stĹ™edisku) a dĂĄle sedaÄ?kovĂ˝mi lanovkami. SnĂh je mĂsty vyfoukanĂ˝ aĹž na kameny nebo upÄ›chovanĂ˝ vÄ›trem a viditelnost nic moc. V takovĂ˝ch podmĂnkĂĄch a bez prĹŻvodce (Olaf dnes bohuĹžel zaspal, nenĂ divu, civilnĂm povolĂĄnĂm je pekaĹ™ – i to dodĂĄvĂĄ naĹĄim zĂĄĹžitkĹŻm pocit romantiky) se nĂĄm do tĂŠto akce nechce. DruhĂ˝ den (uĹž s Olafem) se tedy pĹ™esouvĂĄme k sedaÄ?kovĂŠ lanovce na Langenstein. DvÄ› sedaÄ?kovĂŠ lanovky nad sebou na prvnĂ pohled nevypadajĂ jako freeridovĂ˝ rĂĄj, Olaf nĂĄs vĹĄak brzy vyvĂĄdĂ z omylu. 650 m pĹ™evýťenĂ v hornĂ polovinÄ› nad hranicĂ lesa s Ĺ™ĂdkĂ˝m borovicovĂ˝m a modĹ™ĂnovĂ˝m lesem s hĹ™ebĂnky, kuloĂĄrky a skalkami. NachĂĄzĂme zde mĂrnÄ›jĹĄĂ plĂĄnÄ› i strmĂŠ, i kdyĹž kratĹĄĂ Ăşseky. TerĂŠn je velmi rĹŻznorodĂ˝ a rozlehlĂ˝. PrvnĂ jĂzdu jsme zvolili cestou nejmenĹĄĂho odporu a od hornĂ stanice spodnĂ lanovky na Langenstein jsme zamĂĹ™ili doleva do amfiteĂĄtru s nepĹ™ĂliĹĄ dlouhĂ˝mi, ale strmĂ˝mi svahy a dĂĄle lesem zpÄ›t k lanovce (v naĹĄĂ mapÄ› znaÄ?en jako 1). VĂ˝hodou je snadnĂĄ dostupnost i orientace pĹ™i sjezdu. PĹ™i troĹĄe ĹĄikovnosti se dostanete zpÄ›t na sjezdovku v plĂĄnku stĹ™ediska oznaÄ?enou jako „10“ bez jakĂŠhokoliv traverzovĂĄnĂ, nebo dokonce ĹĄlapĂĄnĂ. DalĹĄĂ jĂzdy směřujĂ vĂcemĂŠnÄ› na skiroute (znaÄ?enĂ˝, ale neupravovanĂ˝ sjezd) Ä?. 11 (v naĹĄĂ mapÄ› znaÄ?en jako 2). Zde platĂ, Ĺže Ä?Ăm výťe se vĂĄm podařà netraverzovat, tĂm delĹĄĂ sjezd si pak uĹžijete, a takĂŠ pravidlo, Ĺže les je tady zĂĄbavnÄ›jĹĄĂ a nĂĄroÄ?nÄ›jĹĄĂ neĹž plĂĄnÄ› a Ĺžleby bez stromĹŻ. Sjedete-li aĹž do poslednĂho Ĺžlebu, vyplivne vĂĄs u silnice pomÄ›rnÄ› daleko od lanovky, odkud pĹŻjdete po svĂ˝ch nebo alespoĹˆ jeden z vĂĄs mĹŻĹže zkusit stopnout nÄ›koho, kdo vĂĄs k lanovce pĹ™iblĂĹžĂ, a pro ostatnĂ pĹ™ijet autem. KaĹždopĂĄdnÄ› je tato varianta vhodnÄ›jĹĄĂ na konci dne, kdy tolik nevadĂ, Ĺže ztratĂte pĂĄr desĂtek minut Ä?asu.
74
" $
$ & & "
5 2
3b 4 3a
1
DalĹĄĂ den objevujeme druhou stranu svahu, napravo od lanovky. Zde je terĂŠn Ä?lenitÄ›jťà – ĹžlĂĄbky s potoky, hĹ™ebĂnky, skalky a boule na jejich ĂşboÄ?Ăch, les vÄ›tĹĄinou dostateÄ?nÄ› Ĺ™ĂdkĂ˝ a snĂh‌ Ten je tĹ™eba rozebrat podrobnÄ›ji. SnĂh na Langensteinu byl pĹ™emrzlĂ˝ praĹĄan, kterĂ˝ se na slunnĂ˝ch mĂstech postupnÄ› mÄ›nil ve vlhkĂ˝ snĂh a krustu, nicmĂŠnÄ› stĂĄle bylo kde jezdit, staÄ?ilo vybrat si stinnou stranu hĹ™ebene. To vĹĄe po pĹ™ibliĹžnÄ› 12 dnech bez snÄ›hovĂŠ nadĂlky a zmiĹˆovanĂŠ vichĹ™ici, kterĂĄ se snÄ›hem vymetla z vĂ˝chodnĂch Alp prakticky i freeridery. TakovĂ, kteřà nemusĂ za kaĹždou cenu sjĂĹždÄ›t to nej‌ a dokĂĄĹžou vyuĹžĂt to, co je aktuĂĄlnÄ› nejzajĂmavÄ›jĹĄĂ, mohou prĂĄvÄ› na suldenskĂŠm Langensteinu objevit zajĂmavou alternativu vÄ›tĹĄĂch sjezdĹŻ v okolnĂch horĂĄch. O to snĂĄz, Ĺže dosud to oÄ?ividnÄ› nikoho nenapadlo. AĹž poslednĂ den jsme mimo sjezdovku potkali jinĂŠ lyĹžaĹ™e s podezĹ™enĂm, Ĺže jsme jejich vĂ˝let iniciovali my, do tĂŠ doby jsme mÄ›li celĂ˝ kopec pro sebe. PravĂĄ strana svahu skĂ˝tĂĄ dvÄ› varianty sjezdu, obÄ› jsou definovĂĄny koryty potokĹŻ ve Ĺžlebech obklopenĂ˝ch Ä?lenitĂ˝mi svahy okolnĂch hĹ™ebĂnkĹŻ. Existuje zde nespoÄ?et variant prĹŻjezdĹŻ a vyuĹžitĂ terĂŠnnĂch nerovnostĂ k vlastnĂ potěťe. Ĺ˝leb blĂĹže k lanovce je prudĹĄĂ a vyblbne se zde i nĂĄroÄ?nÄ›jĹĄĂ lyĹžaĹ™ (v naĹĄĂ mapÄ› znaÄ?en jako 3). ZĹŻstĂĄvĂĄ takĂŠ dĂŠle ve stĂnu, a proto je v nÄ›m kvalita snÄ›hu pĹ™edvĂdatelnÄ›jĹĄĂ. VzdĂĄlenÄ›jĹĄĂ ĂşdolĂÄ?ko mĂĄ mĂrnÄ›jĹĄĂ sklon a je vhodnĂŠ i pro zaÄ?ĂĄteÄ?nĂky nebo k budovĂĄnĂ backcountry skokĹŻ a pĹ™ĂrodnĂch jibĹŻ (v naĹĄĂ mapÄ› znaÄ?en jako 4). ZatĂm jsem se nezmĂnil o druhĂŠm patĹ™e Langsteinu obsluhovanĂŠm novou 4sedaÄ?kovou lanovkou. Po vĂ˝stupu z nĂ stojĂ za to vydupat kousek výť a obloukem obejĂt kotlinu nalevo. Tento vĂ˝stup otevĹ™e moĹžnosti na hĹ™ebĂncĂch a ĹžlĂĄbcĂch na pravĂŠ stranÄ› (v naĹĄĂ mapÄ› znaÄ?en jako 5). NebojĂte-li se ĹĄlapat, mĹŻĹžete konec koncĹŻ pokraÄ?ovat, aĹž kam vĂĄm nohy staÄ?Ă, Ortler mĹŻĹže bĂ˝t våť‌ Tedy ne Ĺže bych vĂĄs k tomu chtÄ›l nabĂĄdat, tato tĂşra nenĂ vhodnĂĄ pro kaĹždĂŠho a v jakĂ˝koliv den, jen chci naznaÄ?it, na jakĂ˝ch svazĂch se zde pohybujete. A veÄ?er, aĹž budete pĹ™emýťlet, jak dennĂ zĂĄĹžitky umocnit, vzpomeĹˆte si, Ĺže souÄ?ĂĄstĂ Messnerova horskĂŠho muzea je stylovĂĄ restaurace s nabĂdkou pokrmĹŻ z jaÄ?Ăho masa a v nedalekĂŠm mÄ›steÄ?ku Trafoi se nachĂĄzĂ dalĹĄĂ muzeum nemĂŠnÄ› znĂĄmĂŠho sportovce. ŽådnĂ˝ lyĹžaĹ™ by si nemÄ›l nechat ujĂt expozici Gustava ThĂśniho a pokochat se sbĂrkou jeho trofejĂ a lyĹžĂ.
" $ ' $ & & "
PAR TN ER RU BRI KY
www.sulden.com
CELKEM SJEZDOVEK: ZASNĚŽOVĂ NĂ?: PĹ˜EPRAVNĂ? KAPACITA: leden
Ăşnor
březen
duben
květen
Ä?erven
Ä?ervenec
srpen
zĂĄĹ™Ă
Ĺ™Ăjen
listopad
prosinec
VĂce informacĂ: www.suedtirol.info www.ortlerskiarena.com
dĂĄmskĂĄ bunda SUB ZERO PARKA KlasickĂĄ pĂŠĹ™ovĂĄ bunda v novĂŠm modernĂm designu z velmi kvalitnĂho vrchnĂho materiĂĄlu, kterĂ˝ je vÄ›tru i vodÄ›odolnĂ˝. OdnĂmatelnĂĄ kapuce na zip, microfleecovĂĄ ochrana brady a krku, vnitĹ™nĂ kapsa na zip, rychlostahovĂĄnĂ v pase.
K dostĂĄnĂ v sĂti specializovanĂ˝ch outdoorovĂ˝ch obchodĹŻ
WWW.ROCKPOINT.CZ
75
76
MOUNTAIN SKITOURING
PAR TN ER RU BRI KY
TEXT A FOTO: MICHAL BULIČKA
LAVINOVÉ
NEBEZPEČÍ
I.
LAVINOVÁ PROGNÓZA CO VŠECHNO OVLIVŇUJE UVOLNĚNÍ LAVIN A JAK SE CHOVAT V HORÁCH TAK, ABYSTE SE LAVINÁM VYHNULI. JDE O DOCELA ROZSÁHLÝ BALÍK FAKTORŮ, ZALOŽENÝCH NA EMPIRICKÝCH PRA VIDLECH PROSTĚ ŽÁDNÁ MATEMATIKA S JEDNOZNAČNÝM VÝ SLEDKEM. Nepravdivé mýty
Obvyklé chyby
ÀØíÜ ßÜ×àÜ ÞâßèÝØ Ô×Ô ãâ ßbçÔ íÔÞâ Øácá ÖÛ à ç â çâà Þ×ì ßÔéÜáì íÔåè`Øác áØÛåâík¡ ÇÔ×ì jsou některé z nich: Ć àWßâ æácÛè íáÔàØáW àÔßb ßÔéÜáâéb áØÕØí pečí Ć íÔ ákíÞ ÖÛ çØãßâç ßÔéÜáì áØãÔ×ÔÝk à ߨæ é ×ì âÖÛåWák ã Ø× ßÔéÜáâè Ć æçâãì ßì k áÔ æéÔÛè æÜÚáÔßÜíèÝk ÕØíãØ`k Ć áÔ ÞåWçÞbà æéÔÛè æØ áØà Ø áÜÖ æçWç Ć ç Ü ×áì ãâ æác Øák è W×áb ßÔéÜáâéb áØÕØí pečí nehrozí Ć áÔ ×åæábà ãâ×ÞßÔ×è ÞÔàØáÜç çØåbá ßÔéÜ ny nepadají Ć ßÔéÜáì ãÔ×ÔÝk ÝØá íÔ ãÔçábÛâ ãâ`Ôæk Ć ãåÔæÞWák éØ æácÛè æÜÚáÔßÜíèÝØ é Ûâ×áb æØæØ dání sněhové vrstvy
Z dlouhodobé statistiky nehod v horách je za 85 % z nich zodpovědný člověk. Proto si zopakujme, jaké chyby vedou nejčastěji k lavinovým neštěstím: Ć ã kßÜ áW âÖÛâçÔ ÕåWç áÔ æØÕØ åÜíÜÞâ Ć ÖÛìÕì é ãßWáâéWák ç åì Ć ãâÛå×Wák éÔåâéá àÜ åÔ×ÔàÜ íáÔßÖ ÛâåæÞ é × ÖØ ÖÛÔçÔ Ć ÜÚáâåâéWák æÜÚáWß áØÕØíãØ`k Ć ãÔçáW éâßÕÔ çåÔæì áØéìè Üçk ÕØíãØ`á ÖÛ ãÔæW k é çØåbáè Ć áØ×âæçÔçØ`áW éìÕÔéØáâæç Ć ÖÛìÕá â×ÛÔ× `Ôæè ç åì Ć áØ×ÜæÖÜãßÜáâéÔáâæç æÞèãÜáì Ć ç åÔ íÔ ãÔçáb éÜ×ÜçØßáâæçÜ Ć ã kßÜ éØßÞW æÞèãÜáÔ Ć æWà áÔ ç Ø
STUPNICE LAVINOVÉHO NEBEZPEČÍ ÍWÞßÔ×ák ÜáÙâåàÔÖØ æ ák ãåÔÖèÝØàØ ã Ü éìÛâ× áâÖâéWák ßÔéÜáâébÛâ áØÕØíãØ`k é åWàÖÜ ãßWáâ éWák ç åì ÝØ ßÔéÜáâéW ãåâÚáxíÔ¡ µcÛØà íÜàì ÝØ רáác ÔÞçèÔßÜíâéWáÔ Ô íãåÔÖâéWéWáÔ ãåâÙØæÜ âáWßì ÞçØå à ãâàWÛÔÝk æçâéÞì ×âÕåâéâßákÞ Ô çÔÞb é Þâááb ãâ`kçÔ`Ø íãåÔÖâéWéÔÝkÖk æÛåâ àW ×cáW ×ÔçÔ¡ É ÞÔ ×b ÔßãæÞb íØàÜ ÝØ ã Ø× ãâéca éì×WéWáÔ ãâ×ߨ åØÚÜâá ÞçØåb Ýæâè ×Wߨ åâí×cߨáì áÔ ×Ôß k ãâ×âÕßÔæçÜ¡ Ã Øæçâ é ÔÞ ãßÔçk Ø ÞÔ × ãâçØáÖÜWßác áØÕØíãØ`á æéÔÛ àèækàØ analyzovat zvlášť. Jednoduché číslo na pozadí komplexních parametrů Ć æçèãØu áØÕØíãØ`k ãßÔçk ãå àcåác ãåâ ×Ôáâè oblast Ć àcÝçØ áØèæçWߨ áÔ àìæßÜ Ø áÔ å íá ÖÛ æéÔ íkÖÛ ØëãâíÜÖØ áÔ×àâ æÞW é ÞÔ æçåèÞçè åÔ æácÛâéb éåæçéì Ôçס à Ø Õ ç àkåÔ áØÕØí ãØ`k å íáW Ć åâéØu ßÔéÜáâébÛâ áØÕØíãØ`k íWéÜæk ã Ø×Øé kà na stabilitě sněhové pokrývky, tedy na poměru æçÔÕÜßÜçì Ô ãáèçk èéáÜç æácÛâéb éåæçéì
77
Lavinová prognóza pro celé území Švýcarska
Četnost výskytu stupňů nebezpečí: 1 – nízké 22 %, 2 – mírné 45 %, 3 – značné 29 %, 4 – vysoké 4 %, 5 – velmi vysoké pod 1 % POZOR! ÁØÕØíãØ`k åâæçØ ØëãâáØáÖÜWßác ÃâàâÖáW interpretace 1 – 2 – 3 – 4 – 5 pouze zjednodu Øác éìÝÔ× èÝØ æÞèçØ`á ãâçØáÖÜWß áØÕØíãØ`k 2 – 4 – 8 – 16 – 32. Kontrola stupně nebezpečí v terénu během túry ¿ÔéÜáâéW ãåâÚáxíÔ àW ãåÔé×cãâ×âÕáâæç «£ā«¨ ¡ µcÛØà ç åì æßØ×èÝØàØ í×Ô ã Ø×ãâ vídané podmínky odpovídají skutečnosti. Ć Â×ãâék×W ãâ`Ôæk Ô æácÛâéb ãâ×àkáÞì ×Ô Ý à é ãåâÚáxíØ² Ć ÁÔãÔ×ßâ æÞèçØ`ác ÞåÜçÜÖÞb àáâ æçék áâébÛâ æácÛè² Ć ÉìæÞìçèÝk æØ æÜÚáWßì áØÕØíãØ`k²
CO SE DOZVÍME Z LAVINOVÉ PROGNÓZY
Nejdůležitější informace k jednotlivým stupňům lavinového nebezpečí najdete ve formě vytrhávací karty na konci tohoto čísla
HLAVNÍ PŘÍČINY NEBEZPEČÍ PŘÍKLAD: Hlavní nebezpečí číhá v místech, na nichž se shromažďuje navátý sníh, který napadl v noci za působení západního větru. Nebezpečná jsou ale stále i místa s navátým sněhem, který vítr převál během předchozího větrného dne. NEJVÍCE OHROŽENÁ MÍSTA PŘÍKLAD: Navátý sníh pokrývá svahy všech expozic ve výškách nad 1 800 m n. m. Nejvíce nebezpečné jsou muldy, žleby a terén v blízkosti hřebenů. V těchto místech stačí k uvolnění deskové laviny nepatrné zatížení, tedy jediný lyžař při stoupání. PŘEDPOKLADY PRO TÚRY (LIDSKÝ FAKTOR) PŘÍKLAD: Lyžaři i freerideři, kteří chtějí podniknout túru, musí umět vyhodnotit nebezpečí laviny. Především v nižších a středních polohách je nutné počítat s nebezpečím spontánních lavin, zejména v oblastech s novým sněhem.
vrstvy povrchové jinovatky, které jsou nestabilní i při malém zatížení (jedním lyžařem). HODNOCENÍ CELKOVÉ STABILITY SNĚHOVÉ POKRÝVKY PŘÍKLAD: Výše uvedené nestabilní vrstvy jsou hlavním důvodem, proč je základní vrstva sněhu nezpevněná, a proto většinou snadno ztrácí stabilitu.
3. Počasí ¿ÔéÜáâéW ãåâÚáxíÔ âÕæÔÛèÝØ écç Üáâè Ü ã Ø×ãâ éca ãâ`Ôæk éØ éì kÖÛ ãâßâÛWÖÛ æ × åÔíØà áÔ Ć æácÛâéb æåW Þì Ć ã æâÕØák écçåè Ć çØãßâçè é å íá ÖÛ áÔ×àâ æÞ ÖÛ é ÞWÖÛ
4. Tendence vývoje nebezpečí ÃåâÚáâæçÜÖÜ æØ æáÔ k â×ÛÔ×áâèç ×Ôß k é éâÝ ßÔ éÜáâébÛâ áØÕØíãØ`k áÔ ¤ā¦ ×áì ×âã Ø×è Ô éì chází ze: Ć æçWéÔÝkÖkÖÛ íáÔßâæçk â æácÛâéb éåæçéc Ć ã Ø×ãâéc×Ü ãâ`Ôæk íØÝàbáÔ í çØãßâçì ÜáçØáíÜ çì æßèáØ`ákÛâ íW Øák æåW ØÞ Ô ã æâÕØák écçåè
2. Stabilita sněhové pokrývky: Získáme stručné a jasné informace o: Ć ßÔéÜáâébà áØÕØíãØ`k Ć æçÔÕÜßÜçc æácÛâéb ãâÞå éÞì Ć ãâ`Ôæk é ÛâåWÖÛ Ć çØáרáÖÜ é éâÝØ áØÕØíãØ`k
MNOŽSTVÍ NOVÉHO SNĚHU PŘÍKLAD: Během posledních 24 hodin napadlo v Tyrolsku průměrně 20–30 cm nového sněhu. Ještě více sněžilo v pohoří Karwendel, kde napadlo 40–50 cm.
1. Lavinové nebezpečí:
SNĚŽILO ZA PŮSOBENÍ VĚTRU? PŘÍKLAD: Vítr severovýchodního směru dosahoval průměrně rychlosti 30–40 km/h, což bylo příčinou převívání sněhu v blízkosti hřebenů a tím vzniku nových shromaždišť navátého sněhu.
STUPEŇ LAVINOVÉHO NEBEZPEČÍ Ć ÖØßÞâé æçèãØu ÝØ ãå àcåá Ć ßâÞWßák â×ßÜ áâæçÜ áØÕØíãØ`k Ć é ácÞçØå ÖÛ åØÚÜâáØÖÛ æØ èéW×k æçèãØu ãåâ ×â ãâߨ×ák Ô æçèãØu ãåâ â×ãâߨ×ák Ûâ×Üáì íØÝàbáÔ v druhé polovině zimy to nabývá na významu POSOUZENÍ NEBEZPEČÍ PŘÍKLAD: V Tyrolsku panuje převážně stupeň nebezpečí č. 3 (ZNAČNÉ), v regionech s vyšší mírou sněhových srážek stupeň 4 (VYSOKÉ).
VLIV NOVÉHO SNĚHU NA STRUKTURU POKRÝVKY PŘÍKLAD: Spojení nového sněhu i navátého sněhu se starým sněhem je špatné a narušitelné i slabými impulsy. Hlavní příčinou jsou vrstvy sněhu ve stádiu „hranolovité“ krystalizace nebo
É ã k çkà `kæßØ ÆÁÂÊ áÔÝ×ØçØ ã ØÛßØ× ×Ôç Ô Üá ÙâåàÔÖk ÞçØåb à ØçØ æçWÛáâèç í ÜáçØåáØçè¡ ÍW åâéØu æØ ×âíékçØ ÞÔà Ô æØ éìéÜáèß ãÜÞçâÚåÔ àì ÚåÔÙì ßÔéÜáâé ÜáÙâåàÔ`ák æØåéÜæ ãåâ çèåÜæçì¡
LAVINOVÁ PROGNÓZA NA INTERNETU Celosvětové odkazy: êêê¡ÔéÔßÔáÖÛØ¡âåÚ Ã ØÛߨ×ác `ߨácáb àÔãÔ â×ÞÔíì áÔ ßÔéÜáâéb ã Ø×ãâéc×Ü áÔ ÖØßbà æécçc¡ Česká republika: www.horskasluzba.cz Slovensko: www.laviny.sk SLOVNÍKY POJMŮ SOUVISEJÍCÍ S LAVINAMI: êêê¡ÔéÔßÔáÖÛØæ¡âåÚ¢ÕÔæÜÖæ¢ÚßâææÔå ר¢ ÝØ ãßWáâ éWáâ çÔÞb éØ æßâéØáæÞb àèçÔÖÜ êêê¡ßÔéÜáì¡æÞ¢Üáרë¡ãÛã²àØáè°æßâéáÜÞ é ÞßÔ× ãâÝà éØ æßâéØá çÜác
78
MOUNTAIN SKITOURING
PAR
Pokus: hloubka zasypání 1 m, 60 pokusů o vyproštění provedl Dominique Stumpert 15 min = pípák + lopata + sonda 26 min = pípák + lopata 50 min = pípák + sonda + ruce 59 min = pípák + ruce + sněžnice
40
KY
Ć ßÔéÜáâé éìÛߨ×WéÔÖk ã kæçåâÝ ãÜØãæ ÕØØãØå ãkãWÞ ¿ÉÆ ċ ×Wߨ éìÛߨ×WéÔ` Ć æácÛâéW ßâãÔçÔ Ć ßÔéÜáâéW æâá×Ô
20
BRI
ÁØàkç áÔ æâÕc ãkãWÞ Ô é ÕÔçâÛè ßâãÔçè Ô æâá ×è ā çâ ÝØ ×áØæ è ãåâ Ô×è éìíáÔéÔ` ãâÛìÕè é íÔæác Øábà ÛâåæÞbà çØåbáè áÔ çcæçk áØã Ø× æçÔéÜçØßáb¡ ÆçWߨ ÝØ âé Øà Ô×Ô çcÖÛ ÞçØ k æÜ àìæßk Ø çâ ÕØí ãkãWÞè áØÕâ ßâãÔçì ÝרċÇÔÞ Ø ãåâ ã ÜãâàØáèçk æçÔá×Ôå×ák áâèíâéb éìÕÔéØák çéâ k çÔçâ çåâÝÜÖØ
osa x: doba vyproštění osa y: použité záchranné prostředky
RU
SNADNO A BEZPEČNĚ
TEXT A FOTO: MICHAL BULIČKA
0
STOUPACÍ OTOČKU
ER
BUĎTE KOMPLET!
TN
JAK DĚLAT
60
80
ÇÔçâ ĈæéÔçW çåâÝÜÖØû ÝØ×áÔÞ áØæàk ÖÛìÕcç W× ábàè `ÔæçákÞâéÜ ç åì Ô ÝØ×áÔÞ ÝØ áèçáb èàcç çìçâ ãâà ÖÞì æãåWéác Ô åìÖÛߨ ãâè kéÔç¡ Íé Øák ÕØíãØ`áâæçÜ à ØàØ ×âæWÛáâèç áÔ׿çÔá×Ôå×ákàÜ ãâà ÖÞÔàÜ Öâ Ýæâè ã Ø×Ø é kà ßÔéÜáâéb ÕÔçâÛì ´µÆ åØæã¡ ÆáâêãèßæØ ÕÔßxáØÞ áÔ ßÔáÞè ´éÔßÔáÖÛØ µÔßß áØÕâ ´éÔ ßèáÚ ĈæÕcåÔ`û ÞìæßkÞè íØ æácÛè¡ DÔ×Ô ßÜ×k æÜ àìæßk Ø ãâ ßâÞÔßÜíÔÖÜ éìÛߨ×WéÔ čem zasypaného snadno vyhrabe rukama nebo ßì ØàÜ¡ ½Ø çâ áØæàìæß è ãåâçâ Ø åìÖÛßâæç åâíÛâ×èÝØ â íWÖÛåÔác ÜéâçÔ¡ ÃßÔçk áWæßØ×èÝkÖk åâéáÜÖØ ãkãWÞ ßâãÔçÔ æâá×Ô ° áØÝåìÖÛßØÝ k záchrana. ÃåÔÞçÜÖÞ ãâÞèæ ã Øæéc×`Üéc èÞWíÔß ÝÔÞ àâÖ ã ÜæãkéW Þ æãâ Ø `Ôæè áØÝØá ßâãÔçÔ Ôߨ Ü æâá da.
ÆçâèãÔÖk âçâ`ÞÔ áÔ ßì kÖÛ æ ãWæì ãÔç k àØíÜ základní dovednosti. Jejímu provádění se áØéìÛáØàØ áÔ æéÔíkÖÛ ÞâßØà ¦£ ğ Ô æçå àcÝ kÖÛ¡ µØíÖÛìÕáb ÔèçâàÔçÜÖÞb íéßW×Wák âçâ`Þì áÔ é ØÖÛ ×åèíkÖÛ æácÛè Ü é ÞåÞâßâà ácÝ kÖÛ ãâßâÛWÖÛ ÝØ ÕØíãâ×àkáØ`ác áèç áb¡ ½Ø çâ ãåÔÞçÜÖÞì ÝØ×ÜáW àâ áâæç ÝÔÞ íàc áÜç æàcå ã Ü ãåè×Þbà æçâèãWák¡ ·åèÛ à × éâרà ÝØ ÕØíãØ`áâæç¡ ÁÔ íߨ×âéÔçcßbà çéå ×bà æácÛè ãåè×ÞbÛâ æéÔÛè à Ø íáÔàØ áÔç ÖÛìÕÔ ã Ü âçâ`ÖØ ãW× ÞçØå æØ ácÞ×ì çc Þâ íÔæçÔéèÝØ Ô ÝØÛâ áWæßØ×Þì àâÛâè Õ ç ã ÜáØÝàØá kà ÕâߨæçÜéb¡ É âÕåWíÞâébà æØ åÜWßè ÝØ ×âÕ Ø éÜ×cç ãâæçèã çb áØÝâÕéìÞßØÝ k z několika variant.
JAK NA TO: 1. à ØáØæØàØ éWÛè áÔ æãâ×ák ãåÔéâè ßì Ü Ô ßØéâè ßì Ü íéØ×áØàØ¡ »âߨ í æçWéÔÝk v základní pozici. 2. ÆçâÝkàØ áÔ æãâ×ák ãåÔéb ßì Ü Ûâߨ íÔãkÖÛáØàØ çÔÞ Ø ãåÔéW Û ß ÝØ ãâ× ãÜ`Þâè æãâ×ák ßì Ø ߨéW Û ß áÔ× ãÔçÞâè æãâ×ák ßì Ø ãâ× æçâãâè ×â ák Ûâ×ßWàØ ãâßâ Üç ߨéâè ßì Ü ¡ ÅÔàØáák âæÔ ÝØ Þâßàâ áÔ æãW×áÜÖÜ¡ ¿Øéâè ßì k ×âÞâá`kàØ íÔÛW ÝØáâè âçâ`Þè Ô ãâßâ kàØ ÝÜ ×â æçâãì¡ 3. ÃåÔéâè Û ß íÔãkÖÛáØàØ ×â æácÛè â ácÖâ é Ø ÔÕì áØã ØÞW ØßÔ ã Ü áWæßØ×ábà ãâ ÛìÕè ãåÔéb ßì Ü ¡ à ØáØæØàØ ¤££ éWÛì âãåÔé×è ÖØßâè éWÛè áÔ ßØéâè Ûâåák ßì Ü¡ ÃåÔéW ßì Ø é çè ÖÛékßÜ íÖØßÔ â×ߨÛ`Ø ná, zahajuje otočku. 4. ¾ßk`âé àâàØáç¡ ÃåÔéâè ßì k ãåâéW×kàØ Öâ áØÝØÞâáâàÜ`çcÝÜ âÕåÔç¡ ÍéØ×áØàØ ßì Ü a pravým kolenem provedeme rotaci ×âߨéÔ¡ à Ø×æçÔéçØ æÜ Ø æÜ âÕcàÔ rukama chytíte pravé stehno a otočíte Ýkà â ¬£ ğ ×âߨéÔ Þ çcßè ¡ ÇØáçâ ãâÛìÕ rozhoduje o tom, zda bude otočka ØßØÚÔáçák Ô çÔÞ ÞÔ ÕØí áWàÔÛì áØÕâ Þ Ø`âéÜçâè × Üáâè¡ ÃâÞè× çØáçâ ãâÛìÕ áØíéßW×áØçØ Õè×ØçØ æà ÞÔç ßì k ×ßâèÛ à âÕßâèÞØà ãâ æéÔÛè ā ÝØ çâ éØßàÜ áÔàW ÛÔéb Ô áØã kÝØàáb¡ 5. ÁÔÞâáØÖ è íÕ éW ãâßâ Üç ãåÔéâè ßì Ü do stopy vedle levé a pokračovat k další otočce.
TIP! Âçâ`Þè çåbáèÝçØ áÔ ãâíéâßábà æéÔÛè ã Ü áØÝÜæçâçc ãâà Ø áÔæÔíØák æçâèãÔÖkÖÛ Û ØÕØá áÔ ßì Ø çíé¡ ÛÔå ÔÝæØá¡ Çì íÔÿ ëèÝk ßì Ü éØ æéÔÛè Ô íÔàØík çÔÞ ãâ×Þßâèíáèçk íÔçk Øáb ßì Ø¡
TEXT A FOTO: MICHAL BULIČKA
80
2 225 m
KERSCHKERNKOGEL LIDUPRĂ ZDNÉ TRIEBENER TAUERN PRVNĂ? POLOVINA LOŇSKÉ ZIMY NEPĹ˜INĂ Ĺ ELA SKIALPINISTĹŽM MOC RADOSTI. SNÄšHU V SOUSEDNĂ?M RAKOUSKU NEBYLO MNOHO. ZAÄŒĂ TKEM BĹ˜EZNA KONEÄŒNÄš TROĹ KU NAPADLO I V BLĂ?ZKÉM Ĺ TĂ?RSKU. VYRAZILI JSME TEDY OBJEVOVAT NE PĹ˜Ă?LIĹ ZNĂ MÉ OBLASTI VĂ?CHODNĂ?CH ALP. TEXT: MICHAL BULIÄŒKA
FOTO: MICHAL BULIÄŒKA, PAVEL WEISZ
AÄ?koli v kalendĂĄĹ™i klepalo jaro na dveĹ™e, v horĂĄch mrzlo aĹž praĹĄtÄ›lo. Nad mÄ›stem Trieben, leĹžĂcĂm u dĂĄlnice A9, se tyÄ?Ă civilizacĂ tĂŠměř nedotÄ?enĂ˝ kout Alp – Triebener Tauern. Po ĂşzkĂŠ zasněŞenĂŠ silnici mĂĹ™Ăme ĂşdolĂm Triebental k chatÄ› Bergerhube. Teploměř ve výťce 1 200 m ukazuje dvacet pod nulou. NaĹĄĂm cĂlem je pĹ™edevĹĄĂm vrchol Kerschkernkogel, velmi oblĂbenĂĄ hora v tĂŠto oblasti, kterĂĄ je navĂc vhodnĂĄ i pro zaÄ?ĂĄteÄ?nĂky. Hezkou okruĹžnĂ tĂşru vĂĄm pĹ™iblĂŞà obrĂĄzky s komentĂĄĹ™em. FotoreportĂĄĹž v plnĂŠm rozsahu najdete tradiÄ?nÄ› na www.snow.cz.
vĂce Ä?tÄ›te:
www.snow.cz/foto/1115
TĂšRA V KOSTCE TRASA: Bergerhube–Grunbach–Kerschkernkogel. Sjezd do ĂşdolĂ Grunbach buÄ? po trase vĂ˝stupu, nebo dĂĄl po hĹ™ebenu do ĂşdolĂ Grunbach. LYĹ˝AĹ˜SKĂ OBTĂ?Ĺ˝NOST:
NĂ ROÄŒNOST: pomÄ›rnÄ› snadnĂĄ tĂşra, za dobrĂ˝ch snÄ›hovĂ˝ch podmĂnek bez problĂŠmĹŻ LAVINOVÉ RIZIKO: (3 je nejvĂc nebezpeÄ?nĂŠ)
• optimĂĄlnĂ obdobĂ: Ăşnor–bĹ™ezen • Ä?as: vĂ˝stup 3–4 hod, sjezd 1–1,5 hodiny • pĹ™evýťenĂ: 1 030 m, 1 900 m • vybavenost: standardnĂ vybavenĂ na tĂşru • chaty: Bergerhube (hospoda) • expozice svahu: vĂ˝stup Z, sjezd – Z, SZ • mapy: Mapy Ă–K 131 Kalwang a 130 Trieben
81
TOP 10
RAKOUSKÝCH HORSKÝCH CHAT KAM VYRAZIT NA TULENÍCH PÁSECH V ZEMI NAŠICH JIŽNÍCH SOUSEDŮ? MOŽNOSTÍ JE HODNĚ, NABÍZÍME PROTO JEN INSPIRA TIVNÍ VÝBĚR. TEXT A FOTO: MICHAL BULIČKA Známý Dachstein má výhodu ve své blízkosti. Pěkné túry (včetně ledovcových) rozlehlým vápencovým masivem lze podniknout z chaty Simonyhütte. Nejbližší pořádné velehory pro nás představují Hohe Tauern. Ve zlatokopecké oblasti nad Raurisem je chata Kolm Saigurn východištěm na Rauriser Sonnblick, Hocharn a Schareck.
Berghotel Rudolfshütte má obrovskou výhodu v dostupnosti lanovkou. Okolní vrcholy nejsou příliš náročné, rozhodně ale neurazí. Sjezd prudkým širokým svahem ze Sonnblicku je parádní. Sousední oblast Venediger Gruppe je dostupná z východního Tyrolska. Místem s největším počtem možných túr je Essener–Rostocker Hütte. V okolí je hned sedmero hodnotných vrcholů, blížících se výšce 3 500 m, z nichž nejznámější jsou Großer Geiger a Dreiherrnspitze na hranicích s Itálií. Obrovské možnosti má hornaté Tyrolsko. Hodná doporučení je Franz-Senn-Hütte, kterou obklopuje řetězec hor, nejoblíbenější je túra na Schrankogel. Pro využití větších možností přístupů do hor autem se díky horské silnici přes sedlo Kühtai hodí pohoří Sellrain. V sedle je rovněž chata Dortmunder Hütte. Největší výzvou v oblasti je výrazný Lüsenser Fernerkogel, který je pro svůj tvar a mohutnost přezdíván K2 Tyrolska. Skialpinistickou mekkou Tyrolska je oblast Ötztálských Alp. Z několika chat stojí za zmín-
ku především Vernagthütte obklopená ledovci a třemi hodnotnými vrcholy, jimž vévodí Wildspitze. Dobré vyžití skýtá rovněž Martin-BuschHütte, oblíbená je hlavně túra na Similaun. Nad Gurglem leží chata Langtalereck Hütte, z níž se vyráží na Hohe Wilde, Schalfkogel a Hintere Schwärze. Hory věhlasné Silvretty jsou dostupné z více chat, mezi nimiž hraje prim Wiesbadener Hütte. Nejlákavějšími cíly jsou Piz Buin a Dreiländerspitze.
INTERNETOVÉ ZDROJE Info o rakouských chatách: www.alpenverein.at Hütten Vhodné mapy: z edice Alpenvereinu v měřítku 1:25 000 Skirouten, www.alpenverein.at Informace k túrám: www.bergsteigen.at, www.alpintouren.at Lavinová předpověď: www.lawine.at Předpověď počasí: www.wetter.orf.at, www.alpenverein.at Service Wetter Metodika, inspirace: www.transalp.cz, www.snow.cz
Service
Karten
82
NEJVĚTŠÍ ČESKÉ SETKÁNÍ MILOVNÍKŮ PRAŠANU PROBĚHLO LETOS NA JAŘE JIŽ POTŘETÍ VE ŠVÝCARSKÉM DAVOSU. TRADIČNĚ NABITÝ PROGRAM OKOŘENĚNÝ PŘÍTOMNOSTÍ NEJEDNÉ OSOBNOSTI ČESKÉHO LYŽOVÁNÍ ZAHRNOVAL VŠE, CO S FREERIDEM SOUVISÍ, OD TECHNIKY JÍZDY PŘES TESTOVÁNÍ MATERIÁLU AŽ PO JEMNÉ NUANCE LAVINOVÉ PROBLEMATIKY VČETNĚ TRÉNINKU V TERÉNU ČI ANALÝZY LAVINOVÝCH NEŠTĚSTÍ. Když budeme malinko konkrétnější, pojezdit jste mohli s Tomášem Krausem, Robinem Kaletou, Davidem Knyblem, Simčou Hrstkovou, Markem Macháčkem a mnoha dalšími. Skialpový program vedl čtenářům SNOW dobře známý Michal Bulička, autor skitourové sekce časopisu. A laviny měli na starosti jako tradičně Viktor Kořízek z krkonošské Horské služby a Manuel Genswein, profesionální švýcarský „lavinolog“. Problematika lavin vyvrcholila veřejným závodem ve vyhledávání, kde hlavní cenou byl vyhledávací přístroj Arva.
Testovaly se modely mnoha značek, nejvíce pak vše od Salomonu a Scottu – vždy snad výhradně nové lyže modelového ročníku 2010–11. Salomon zapůjčil i své nové skialpofreeridové boty. Skialpinisté zase testovali lyže G3, společnost Rock Point poskytla lavinové vybavení pro začínající, podobně skialpshop.cz. Všem partnerům v čele s Českými drahami patří velký dík. K Salomon SNOWfestu se budeme na stránkách SNOW pravidelně vracet, abychom si alespoň teoreticky osvěžili nějakou znalost či do-
MOUNTAIN EXPERT
vednost a představili ji i těm, kdo se na SNOWfestu z jakýchkoli důvodů objevit nemohli. A nakonec, blíží se už další ročník! Zájemci, zarezervujte si termín 27. 3.–3. 4. 2011. Ještě prozradíme, že změníme stanoviště a posuneme se z Davosu do nedalekého Lenzerheide. Vězte, že Lenzerheide je zapomenutý freeeridový ráj jak pro začínající, tak pro ty nejodvážnější. Více ale až časem na stranách časopisu a na SNOW.CZ, potažmo snowfest.cz.
www.rockpoint.cz
(ps)
PARTNER RUBRIKY
MĚŘENÍ SKLONU SVAHU NA MAPĚ Při plánování túry je velmi důležité znát sklon svahů, po kterých se budeme pohybovat. Zlomovým sklonem je 30 º, na prudších svazích bývá lyžaři uvolněna valná většina lavin (97 %). Novější vydání zimních švýcarských map mají růžovou barvou označené plochy, které jsou strmější než 30 º. Na každé topografické mapě můžeme podle vzdálenosti mezi vrstevnicemi odvodit sklon. Na měření používáme plánovací fólii. Na fólii máme stupnici pro mapy 1:25 000 (ideální) a 1:50 000 a pro vrstevnice v rozmezí 20 m (obvyklá ekvidistance) nebo 10 m. Oba údaje jsou uvedeny v tiráži mapy. POSTUP JE NÁSLEDUJÍCÍ: • Na mapě zpravidla zvolíme nejprudší místo svahu. • Okraj měřítka přiložíme kolmo na vrstevnice. • Použití lupy zvyšuje přesnost měření. • Změřit lze jen průměrný sklon svahu, ve skutečnosti může být svah v krátkém úseku mnohem prudší.
URČENÍ MÍRY SKLONU V PĚTISTUPŇOVÉ ŠKÁLE Posouváním měřítka zjistíte, k jaké třídě strmosti náleží měřený svah: • mírnější než 30 º • v rozmezí 30 º–35 º • přibližně 35 º • v rozmezí 35 º–40 º • strmější než 40 º Naměřený interval sklonu je směrodatný pro posouzení lavinového nebezpečí na daném svahu.
URČENÍ SKLONU SVAHU S PŘESNOSTÍ 1 º V ROZMEZÍ 20 VÝŠKOVÝCH METRŮ • Ve zvoleném místě změříme sklon svahu. • K největšímu sklonu přičteme 1 º. • Tato hodnota odpovídá průměrnému sklonu v rozmezí 20 výškových metrů +-2 º.
„S“ profil svahu. Z mapy změříme pouze průměrný sklon. Michal Bulička
1263
Globe
DOUBLE LENS
Ski
ANTI-FOG
Kids
DOUBLE LENS
ANTI-FOG
EVA FOAM 1
2
1190
Killer
DOUBLE LENS
ANTI-FOG
2
1249
Xcountry
1253
Cool for Kids
DOUBLE LENS
ANTI-FOG
1
3
1251
Cool for Kids
DOUBLE LENS
ANTI-FOG
1
1261
ANTI-FOG
1259
Slide
DOUBLE LENS
ANTI-FOG
2
Space for Kids
Sport
1266
Sight
1191
Brutal
DOUBLE LENS
ANTI-FOG 2
EVA FOAM EVA FOAM
3
84
' 1 1 & 1 & 1
" / SJEZDOVKY POD LUPOU GPS, STRANA 86 !" 1
! / & MÈRIBEL: OD ŘÍMANŮ K OLYMPIÁDĚ, STRANA 92
& " 4 1
' & 4 & & o ROZDÍLY HORSKÉHO BYZNYSU V EVROPĚ, STRANA 98
JIŽNÍ SVAH SCHLEGEIS NA HINTERTUXU, FOTO: 5 TIROLER GLETSCHER
85
více čtěte:
www.snow.cz/clanek/1042
KDE ZIMA KLEPE NEJDŘÍVE
Na všech dostupných středoevropských ledovcích letošní lyžařská sezóna začala nebo právě začíná. Poměrně brzy se ale otevírají i brány v některých tradičních střediscích, které spoléhají na svou nadmořskou výšku a výkonné zasněžování. Od půli října se tak můžete svézt ve švýcarském Engadinu na Diavolezze (cca 1 km dlouhá sjezdovka otevírá 16. října), dva týdny nato se rozjedou lanovky v jihotyrolském Suldenu (podle podmínek otevře 30. října až 20 km sjezdovek v areálu Madritsch). Začátkem listopadu by měla následovat německá Zugspitze a 13. listopadu pak rakouský Heiligenblut pod Grossglocknerem nebo švýcarský Laax. Od 18. listopadu plánují lyžařský provoz v tyrolském Obergurglu-Hochgurglu a od 19. listopadu ve švýcarském Davosu, den na to se pak rozjede i areál Corvatsch v Engadinu nebo italská Santa Caterina. Překvapí brzký vpád jako loni příjemně i domácí hory? Na Slovensku již překvapil – začátkem září se dalo sjet z Lomnického sedla až na Skalnaté pleso. (rh)
SNĚHOVÁ JISTOTA TYROLSKÝCH LEDOVCŮ
Kdy bude stát zato vyrazit na první ledovec? Můžete se nechat inspirovat statistikou, kterou udává neformální sdružení 5 tyrolských ledovců. Podle nich napadlo v uplynulých šesti sezónách v průměrném říjnu 70 cm sněhu, v listopadu 88 cm a v prosinci 138 cm. Ovšem třeba v říjnu 2005/06 to bylo jen 23 cm, zatímco v loňském 188 cm. Naopak loňský listopad byl jedním z nejsušších (50 cm) oproti sněhově bohatému listopadu 2007 se 144 cm. Takže nevíme, nezbývá než čekat a sledovat zprávy a předpovědní modely – nově třeba i na SNOW.CZ. Velmi uspokojivě vypadají alespoň celosezónní úhrny od října do května – i v té nejhorší zimě 2006/07 napadlo 645 cm, naopak v předminulé 2008/09 dokonce 1 133 cm. To jsou čísla, která jsou typická pro vyhlášené prašanové resorty v Coloradu. I letos si můžete tyrolské ledovce „předplatit“ – skipas White5 platí v 10 vybraných dnech celé sezóny a stojí 317 EUR. (rh)
SMUTNÉ VÝROČÍ
Ve zprávách se pravidelně objevují „parte“ ledovců, které se už lyžařů nedočkají, protože roztály. V těchto dnech je to právě rok, kdy agentura Bloomberg informovala, že definitivně zmizel ledovec Chacaltaya v Bolívii. Bylo mu 18 000 let a z lyžařského pohledu byl po šest desetiletí služebně tím nejvýše položeným. Podle univerzity v Curychu se rozpustil o pět let dříve, než se předpokládalo. Více než tři čtvrtiny svého objemu ztratil v posledních 20 letech a oficiálně poslední lyžař jej opustil v roce 2003. Uctěmě jej minutou ticha a přejme pozůstalým ledovcům pevné zdraví! (rh)
ČESKÉ OTEVÍRÁNÍ SEZÓNY NA MÖLLTALU
O svátečním říjnovém víkendu bude nejzábavnější destinací pro české lyžaře ledovec Mölltal, a to nejen díky ochutnávce moravských vín ze sklepů p. Botura nebo ledovcovému koktejl baru. Zábava čeká samozřejmě i na děti. Na svahu budou k dispozici lyže k otestování (lyže Maxel pak i po celou sezónu) a také čeští instruktoři – a to jak pro dospělé, tak děti, při této slavnostní příležitosti samozřejmě zdarma. Odvážnější se mohou zúčastnit slalomu o náležitě hodnotné ceny. Veselé budou i večery – v Eiscafé ve Flattachu zahraje živá kapela a objeví se Josef Laufer (pátek) a v ledovcové restauraci Panorama Eissee proběhne párty s tombolou a komikem Milanem Pitkinem (sobota). (red) Termín: 28. 10.–31. 10. 2010 Místo: Mölltaler Gletscher, Flattach Web: www.rakousko.cz
SJEZDOVKY POD
LUPOU GPS DÉLKA SJEZDOVEK JE ZĹ˜EJMÄš ROZHODUJĂ?CĂ? VELIÄŒINOU, PODLE KTERÉ SI VYBĂ?RĂ ME LYĹ˝AĹ˜SKOU DESTINACI. JSME VĹ AK ODKĂ ZĂ NI NA KOMERÄŒNĂ? ĂšDAJE, KTERÉ SE NEZĹ˜Ă?DKA OD REALITY PODSTATNÄš ODLIĹ UJĂ?. U JEDNOTLIVĂ?CH TRATĂ? JSME SCHOPNI DÉLKU DO JISTÉ MĂ?RY ODHADNOUT, ZATO U CELKOVÉ ROZLOHY AREĂ LU JEN VELMI OMEZENÄš. MĂ TE TUĹ ENĂ?, JAK DLOUHÉ TRATÄš OPRAVDU SJĂ?Ĺ˝DĂ?TE? PĹ˜ESVÄšDÄŒTE SE – NEJLÉPE SAMI – POMOCĂ? GPS! TEXT: RADEK HOLUB, KRISTIAN HANKO
FOTO: RADEK HOLUB
25 km sjezdu?
SubjektivnÄ› vnĂmanou dĂŠlku samozĹ™ejmÄ› umocĹˆuje i promÄ›nlivost krajiny. Jako delĹĄĂ se nĂĄm mohou jevit i tratÄ›, na něŞ vede pomalu jedoucĂ lanovka. ZjednoduĹĄenĂŠ pravidlo pro znaÄ?enĂ obtĂĹžnostĂ sjezdovek Ĺ™ĂkĂĄ, Ĺže pokud dĂŠlka dÄ›lenĂĄ pĹ™evýťenĂm vyjde okolo 3, jednĂĄ se o Ä?ernou
ZnaÄ?nĂĄ Ä?ĂĄst lyĹžařů si vystaÄ?Ă s pocitem, Ĺže sjezdovka je podle jejich subjektivnĂho dojmu dlouhĂĄ. Tento pocit nastĂĄvĂĄ okolo dvoukilometrovĂŠ dĂŠlky tratÄ› a je tĂm intenzivnÄ›jĹĄĂ, Ä?Ăm je traĹĽ Ä?lenitÄ›jĹĄĂ, neboli Ä?Ăm promÄ›nlivÄ›jĹĄĂ je jejĂ sklon a Ä?Ăm zakĹ™ivenÄ›jĹĄĂ jejĂ trajektorie.
CO JE GPS
SKUTEÄŒNĂ VS. MAPOVĂ DÉLKA
GPS – global positioning system neboli globĂĄlnĂ polohovĂ˝ a navigaÄ?nĂ systĂŠm – usnadĹˆuje orientaci v terĂŠnu na zĂĄkladÄ› stanovenĂ pĹ™esnĂŠ geograďŹ ckĂŠ polohy pĹ™Ăstroje. Ta je stanovena nÄ›kolika metodami – ĂşhlomÄ›rnou, dĂĄlkomÄ›rnou, fĂĄzovou a dopplerovskou. SystĂŠm GPS vznikl v roce 1979 v Americe jako armĂĄdnĂ pomĹŻcka a pro civilnĂ ĂşÄ?ely byl uvolnÄ›n zaÄ?ĂĄtkem devadesĂĄtĂ˝ch let. Od tĂŠ doby prochĂĄzĂ navigaÄ?nĂ pĹ™Ăstroje postupnĂ˝m vĂ˝vojem, a tak ty dneĹĄnĂ nenabĂzĂ pouze informace o poloze, ale takĂŠ o pĹ™evýťenĂ, rychlosti, vzdĂĄlenostech, výťkovĂ˝ch proďŹ lech, nastoupanĂ˝ch metrech, modelovĂĄnĂ trasy a vlastnĂ Ăşpravu cestovnĂ mapy. (krih)
MěřĂme-li dĂŠlku tratÄ› na mapÄ› nebo pĹ™Ăstrojem GPS, zĂskĂĄme jejĂ tzv. horizontĂĄlnĂ dĂŠlku, kterou si lze pĹ™edstavit jako „obtisk“ tratÄ› do vodorovnĂŠho zemskĂŠho povrchu. TraĹĽ se tak jevĂ kratťà – Ä?Ăm je prudĹĄĂ, tĂm je zkreslenĂ vÄ›tĹĄĂ. TeoretickĂĄ zcela svislĂĄ traĹĽ by mÄ›la mapovou dĂŠlku 0 bez ohledu na jejĂ skuteÄ?nou dĂŠlku (výťku). V praxi je zkreslenĂ ĹĄikmĂŠ (skuteÄ?nĂŠ) a horizontĂĄlnĂ (mapovĂŠ) dĂŠlky tĂŠměř zanedbatelnĂŠ, v řådu mĂĄlo jednotek procent. PĹ™Ăklad: TuristickĂĄ (Rokytnice n. Jizerou, KrkonoĹĄe) • skuteÄ?nĂĄ (ĹĄikmĂĄ) dĂŠlka: 3 185 m • horizontĂĄlnĂ (mapovĂĄ) dĂŠlka dle Google maps: 3 010 m • horizontĂĄlnĂ (mapovĂĄ) dĂŠlka dle GPS: 3 095
sjezdovku (napĹ™. dĂŠlka 1 200 m, pĹ™evýťenĂ 400 m). Dostaneme-li po vydÄ›lenĂ 4, bude to Ä?ervenĂĄ, pĹ™i hodnotÄ› 5 pak jde o modrou sjezdovku a okolo 8 uĹž pĹŻjde spĂĹĄe o běŞkaĹ™skou cestu neĹž sjezdovku. TratÄ› v Ä?eskĂ˝ch areĂĄlech dosahujĂ nejÄ?astÄ›ji pĹ™evýťenĂ od 200 do 500 m, takĹže jen vĂ˝jimeÄ?nÄ› pĹ™ekraÄ?ujĂ dĂŠlku 2 500 m. V AlpĂĄch mĂvĂĄ i prĹŻmÄ›rnĂŠ stĹ™edisko pĹ™evýťenĂ okolo 1 000 m, a dopřåvĂĄ nĂĄm tak aĹž pÄ›tikilometrovĂŠ sjezdy. Deseti- i vĂcekilometrovĂŠ sjezdovky jsou pak fascinujĂcĂm snem lyĹžařů. Doma je nenajdeme a i v AlpĂĄch je mĹŻĹžeme poÄ?Ătat na prstech ruky. Aby byly sjĂzdnĂŠ bez dlouhĂ˝ch nezĂĄĹživĂ˝ch ĂşsekĹŻ, je totiĹž nutnĂŠ pĹ™evýťenĂ okolo 2 000 metrĹŻ! PozoruhodnĂŠ je, Ĺže nejdelĹĄĂ alpskĂŠ sjezdy by podle ĂşdajĹŻ samotnĂ˝ch areĂĄlĹŻ mÄ›ly mĂt dĂŠlku 15, 20, ale i 25 km. Ve skuteÄ?nosti jsou kratĹĄĂ, i kdyĹž i tak zĹŻstanou v absolutnĂm měřĂtku ĂşctyhodnÄ› dlouhĂŠ. Kdo by sbĂral skalpy takovĂ˝ch unikĂĄtnĂch sjezdĹŻ, neobejde se bez vlastnĂho pĹ™Ăstroje GPS, pokud nechce podlehnout vĂĄbivĂŠ manipulaci.
PomocnĂk Google Earth Změřit dĂŠlku tratÄ› dokĂĄĹžete se solidnĂ pĹ™esnostĂ i bez toho, Ĺže se zvednete od poÄ?ĂtaÄ?e – otevĹ™ete si v bezplatnĂŠ aplikaci Google Earth mapu danĂŠho svahu a zaměřĂte traĹĽ s jejĂ pokud moĹžno pĹ™esnou trajektoriĂ. HlavnĂ nevĂ˝hodou tohoto zpĹŻsobu je fakt, Ĺže se jednĂĄ o horizontĂĄlnĂ dĂŠlku tratÄ›, nikoliv skuteÄ?nou, neboĹĽ mapovĂĄ dĂŠlka nezapoÄ?ĂtĂĄvĂĄ sklon svahu – matematicky vyjĂĄdĹ™eno měřà delĹĄĂ odvÄ›snu pravoĂşhlĂŠho trojĂşhelnĂku namĂsto pĹ™epony. Empiricky lze ověřit, Ĺže rozdĂl oproti skuteÄ?nosti nenĂ dramatickĂ˝, ale pĹ™esto existuje.
NEJDELĹ Ă? TRATÄš V ÄŒESKU PODLE GPS 1. Ĺ erĂĄk – RamzovĂĄ (RamzovĂĄ, JesenĂky) • dĂŠlka 3 381 m • pĹ™evýťenĂ 577 m • nejvrchnÄ›jĹĄĂ Ăşsek ze Ĺ erĂĄku na MraÄ?nou lze stěŞà oznaÄ?it za sjezdovku, hlavnĂ pasĂĄĹž z MraÄ?nĂŠ pĹ™es ÄŒerĹˆavu aĹž do RamzovskĂŠho sedla jde naopak poctivÄ› do Ä?ervena a je Ä?lenitĂĄ 2. TuristickĂĄ (Rokytnice n. Jizerou, KrkonoĹĄe) • dĂŠlka 3 185 m • pĹ™evýťenĂ 652 m • mĂrnÄ›jĹĄĂ a uŞťà nĂĄjezd, pak dlouhĂĄ pĹ™ĂjemnÄ› modroÄ?ervenĂĄ pasĂĄĹž v ĹĄirokĂŠm prĹŻseku 3. Suzuki ÄŒernohorskĂĄ (JanskĂŠ LĂĄznÄ›, KrkonoĹĄe) • dĂŠlka 3 057 m • pĹ™evýťenĂ 559 m • celkovÄ› mĂrnĂĄ traĹĽ s pĹ™ĂjemnÄ› sviĹžnou hornĂ pasĂĄĹžĂ, ve spodnĂ polovinÄ› neĹĄĹĽastnÄ› ĂşzkĂĄ
SJEZD Z LEDOVCE NA TITLISU DO ENGELBERGU MÄšĹ˜Ă? 11 900 METRĹŽ
86
87
JAK SE POČÍTÁ SKLON SVAHU
Pomocník GPS Podobně pracuje i přístroj GPS, ale naměřené „zkreslení“ lze výpočtem prakticky eliminovat. Zanedbáme-li odchylky v měření dané samotnou technologií GPS, musíme se vyrovnat především s horizontální délkou – poněkud překvapivě totiž ani GPS neměří skutečnou, šikmou délku svahu, přestože údaje o nadmořské výšce zná. Není ale příliž těžké z jednotlivých měřených úseků tratě následně s pomocí goniometrické funkce spočítat onu skutečnou, šikmou délku, která se navíc při běžném (modrém, červeném i černém) sklonu tratě neliší více než o pár procent. Při měřené jízdě je vhodné držet se středu tratě a sjíždět minimální rychlostí, aby byla projeta právě jen skutečná trajektorie sjezdu. Kupodivu ani rychlejší jízda v menších obloucích ovšem nezpůsobí výraznou odchylku v naměřené délce.
www.snow.cz/clanek/1039
(krih)
Více v článku na SNOW.CZ!
NEJDELŠÍ SJEZDOVKA V ČESKU
MEZI NEJPŮSOBIVĚJŠÍ SJEZDY PATŘÍ TY Z CIME CARONU DO VAL THORENS MĚŘÍ VÍCE NEŽ 5 KILOMETRŮ
více čtěte:
Trať si musíme představit jako trojúhelník, jehož základna (přilehlá odvěsna) je vodorovná délka trati, kolmice (protilehlá odvěsna) je výškové převýšení a přepona je skutečná neboli šikmá délka trati. Jelikož má trať ve svém průběhu nekonstantní sklon, je vhodné si na trase vytvořit dostatečný počet referenčních bodů, které trať rozdělí na větší počet trojúhelníků, jež skládáme za sebou a jejichž naměřené hodnoty pak sčítáme. Čím více referenčních bodů, tím přesněji spočítáme skutečnou šikmou délku a lépe zjistíme skutečný a maximální sklon v jejím průběhu. GPS nám umožňuje přesné zaznamenávání téměř neomezeného počtu těchto referenčních bodů. Výsledné hodnoty jsou proto velmi reálné. Sklon můžeme udávat ve dvou základních veličinách – ve stupních (°) a v procentech (%). Často se chybuje při přepočítávání ze stupňů na procenta i naopak. Výpočet v procentech je o poznání jednodušší. Matematicky se vypočítá tak, že dáme do poměru výškový rozdíl a vodorovnou délku a vynásobíme stem a dostaneme sklon v %. Příklad: 100procentní svah znamená, že na jednom metru horizontální (vodorovné) délky svah překoná výškový rozdíl jednoho metru, tedy převýšení tvoří 100 % vodorovné délky). Jde o sklon 45 °. Skutečná délka svahu je podle Pythagorovy věty přibližně 1,4 metru. Sklon ve stupních se počítá matematickými funkcemi sinus, cosinus a tangens v závislosti na známých veličinách. Například funkcí sinus získáme sklon svahu ve stupních, známe-li poměr převýšení a šikmé délky, tangens vypočítá sklon z poměru převýšení a vodorovné délky. Pokud chceme přesně přepočítat stupně na procenta, musíme si uvědomit základní matematickou pravdu. Sklon v procentech i ve stupních se počítá zcela odlišnými metodami, které nelze spojit přímou úměrou. Mnohé, často i oficiální údaje jsou tímto postiženy a nejsou proto přesné. Platí sice, že 100% sklon svahu se rovná 45°, ale to je vše. Již neplatí, že 200 % = 90 ° ani 33,3 % = 15 ° apod., jak by se mohlo zdát. Naopak při 90° sklonu svahu se hodnota sklonu v procentech přibližuje nekonečnu. Proto by se sklon v procentech měl vyjadřovat nanejvýš do 200 %, což je zhruba 63,5°. Ostatně vyšší hodnoty sklonu jsou pro lyžaře stejně bezvýznamné, pokud nejezdí s padákem…
Na jaře rozpoutala nevinná anketa iDNES.CZ o nejoblíbenější českou sjezdovku diskuzní přestřelku o tom, která z domácích tratí je nejdelší. Při pohledu na oficiálně uváděné délky tratí se zdá vše jasné – s přehledem vítězí sjezd ze Šeráku na Ramzovské sedlo (3 260 m). V patách mu jsou rokytnický sjezd z Lysé hory (2 920 m) nebo z Černé hory do Janských Lázní v Krkonoších (3 000 m). V tomto případě nebyly odchylky naměřené GPS od udávané délky dramatické, ale o vítězi – alespoň podle nás – rozhodlo až to, co lze ještě považovat za sjezdovku. Favoritkou byla udávanou délkou trať v Ramzové v Jeseníkách. Její hlavní, spodní část je velmi oblíbená a využívaná, obsluhuje ji pohodlná expresní 4sedačková lanovka. Naproti tomu na horní úsek ze Šeráku na Čerňavu, obhospodařený historickou jednosedačkou, běžný lyžař nezavítá – mezi Šerákem a Mračnou, kde končí vlek, je totiž velmi plochý (délka 800 m při převýšení 70 m), nemluvě o pomalé cestě lanovkou-babičkou vzhůru. To je přirozeně hlavní hendikep celé favorizované sjezdovky. Bez odrážení holemi je sjezd horního úseku spíše sesunem než sjezdem, nicméně až ke spodní stanici 4sedačky v Ramzovském sedle urazíte úctyhodných 3 381 m. Slušně proměněným, modernizovaným a díky svému šikovnému marketingu i dobře známým areálem je Černá hora, tyčící se nad Janskými Lázněmi – láká právě na „nejdelší“ sjezdovky v Česku. A opravdu máte na výběr tři dlouhé non-stop tratě z vrcholu až na úpatí hory, kterým by jistě slušela velkorysejší šířka, ale i tak nabízejí mimo hlavní návštěvnické nápory na české poměry velmi dobré svezení. Nejdelší zdejší tratí je „jednička“ Černohorská, startující na horní stanici kabinky a mírně se svažující podél vleku Anděl, odbočující vlevo a obloukem kolem Zinneckerovy boudy se vracející zpět do hlavního, poněkud úzkého lesního průseku, kterým pozvolně klesá po spádnici a pak se odděluje jako rukáv mířící ke spodní stanici kabinkové lanovky. Při sjezdu překonáte hranici tří kilometrů, i když jen těsně. Jestliže Ramzová byla favoritkou díky udávané délce, krkonošská Rokytnice je zřejmě nejsilnější co do lyžařské kvality své nejdelší, modré tratě. Ta sice z Lysé hory poněkud úzce traverzuje na západ, ale pak příjemně modro-červeně a v prostorném průseku klesá po spádnici, aby se ve střední pasáži na mýtině u chaty Lovčenka ještě rozšířila a v několika ramenech doputovala k úvozové cestě, která lyžaře pohodově svede k nástupní stanici přibližovací 4sedačky a parkovišti. Z celkové délky sjezdu 3 185 m si lze užít prakticky každý metr – i na plochém vršku, kde sjezdařské požitky nahrazuje pěkný výhled od západního Podkrkonoší až po Ještěd. Nejdelší českou sjezdovkou je díky svému odvážnému (nebo spíš hraničnímu) označení technicky vzato trať ze Šeráku v Ramzové, ale skutečnou královnou je rokytnická Modrá, která své první místo stvrzuje i největším převýšením 652 m. Na paty jí pak šlape hned trojice janskolázeňských tratí v čele s Černohorskou. Příjemné zjištění je, že všechny tři nejdelší tratě v Česku jsou reálně ještě o něco delší, než areály udávají. A pak že se u nás jen šidí! (rh)
V tomto čísle SNOW se nekonečný seriál GPS rozrůstá – kromě černých krpálů v Česku i v zahraničí začínáme sledovat i nejdelší tratě, tentokrát italskou Marmoladu.
88
ATLAS
REPORT
Na hlavní svah Zoncolanu vyráží expresní 4sedačka přímo od hotelu Enzo Moro
FURLÁNSKO ALPY NAD JADRANEM LYŽAŘSKÁ ITÁLIE NA VÝCHODĚ NEZAČÍNÁ DOLOMITY, ALE JIŽ JULSKÝMI ALPAMI A REGIONEM S PONĚKUD KRKOLOMNÝM NÁZVEM FURLÁNSKOJULSKÉ BENÁTSKO IT. FRIULIVENEZIA GIULIA. TYPICKÉ KLADY ITÁLIE SLUNCE, KRÁS NÉ HORY A MANŠESTR TU ANI V NEJMENŠÍM NEZAOSTÁVAJÍ, ALE OBCHODNÍ ZNAČKA V POVĚDOMÍ LYŽAŘŮ JEŠTĚ CHYBÍ. TEXT A FOTO: RADEK HOLUB
Nové místo na mapě Na severu tuto málo známou lyžařskou oblast ohraničují Karnské Alpy, tvořící hranici s Rakouskem, na východě Julské Alpy, sousedící se Slovinskem, a z jihu ji zálévá Jaderské moře. Z lyžařského pohledu jde o „bílé místo“ na mapě mezi Dolomity a Julskými Alpami (vždyť je tu jen pět lyžařských středisek!), krajinově si s těmito známějšími pohořími ani v nejmenším nezadá a velmi příjemné je i pouze tiché ševelení turistického průmyslu oproti jeho rachotu ve veleznámých alpských oblastech. Turismus tu zkrátka teprve klíčí – vesnice nesvítí jako výkladní skříň a hotelů není nepřeberný výběr, ale pochutnáte si tu na horském klidu a sjezdovky během dne neponičí tisíce hostů. Ambice Furlánska jsou samozřejmě vyšší – a tak se investuje do nových lanovek, zasněžo-
vání i ubytovacích zařízení. Jednou z významných novinek je propojení areálu Sella Nevea přes hranice se slovinským Bovcem, čímž vznikla na úpatí čarokrásného masivu Kanin malá lyžařská houpačka.
Ve stopě Římanů i Habsburků Dlouhý a těžko zapamatovatelný název regionu Friuli–Venezia Giulia otiskuje dramatické dějiny středoevropského etnického sebeurčení. Téměř celý prostor regionu zabírá historická oblast Furlánsko (it. Friuli), náleží sem však i okolí Terstu, které je součástí Julského Benátska (it. Venezia Giulia), hraniční oblasti mezi Itálií, Slovinskem a Chorvatskem. Julské Benátsko bývalo rakousko-uherským územím až do 1. světové války, po níž se o něj přetahovala tehdejší Itálie a Jugoslávie, a jeho definitivní rozdělení určila po druhé světové válce až Pařížská konference v r. 1947.
Maličká kabinka nekonečně stoupá ze slovinského Bovce na Kanin
Furlánsko bývalo významným centrem starého Říma s hlavním městem Aquileia, které je nejhodnotnějším archeologickým nalezištěm severní Itálie. Díky horské poloze se tu zachoval i pradávný jazyk furlánština, který je příbuzným švýcarské rétorománštiny nebo ladinštiny, zachované v centrálních údolích Dolomit. Oblast je tak typicky středoevropsky namixovaná z okolních kultur – je tu znát germánský, slovinský i italský vliv. Region má v rámci Itálie autonomii, podobně jako Trentino–Jižní Tyrolsko, Aosta nebo ostrovní Sardinie a Sicílie – znamená to rozsáhlé místní pravomoci i uchování většiny vybraných daní. Velmi pohodlná je dostupnost okolí Tarvisia (po dálnici), obtížnější do Ravascletta přes průsmyk Plöckenpass.
89
TARVISIO
DVA V JEDNOM
Na vrcholu Monte Lussari ční osada První město přiléhající k dálnici hned za italskými hranicemi má perfektně rekonstruovaný a rozšířený areál, kterému chybí atraktivnější zázemí a kde je ve všedních dnech koncentrace několika lyžařů na kilometr sjezdovky. Oblast se chce postupně stát známou lyžařskou destinací. Sjezdovky jsou roztahané po vrcholech Monte Florianca a Monte Lussari, nicméně i přes nemalou vzdálenost jsou přímo propojené přejezdovými cestami (na lyžích sjízdné bezproblémově, pro snb je obtížnější přejezd směrem k „pomocné“ lanovce Angelo). Hlavní a jediná sjezdovka směřující do údolní vsi Camporosso, sousedící s Tarvisiem, se vyrovná i těm nejatraktivnějším v Dolomitech – je nesmírně široká, s proměnlivým, plus minus červeným sklonem a přitom je dálničně přehledná. Trať Di Prampero byla vybudována kvůli získání pořadatelství Evropského a hlavně Světového poháru. Na vrcholu Monte Lussari, odkud startuje, se nachází malá osada s poutním kostelíkem – nejbližší budovy u sjezdovek
Pohyb v areálu usnadňuje chytrý přejezd silnice slouží jako restaurace s obsluhou. Z Monte Lussari spadá po odvráceném svahu ještě jedna kratší, černá sjezdovka se strmějším startem a mírnějším dojezdem, obsloužená obstarožní 6místnou kabinkou. Na hlavní trať Di Prampero vyjíždí od parkoviště s nejnutnějším zázemím (pokladna, WC, aprés-ski hříbek) moderní, 8místná kabinková lanovka s bezbariérovým nástupem i výstupem. Monte Priesnig, předvrchol areálu Florianca (přístupný přímo z Tarvisia), má ještě strmější svah s centrální černou sjezdovkou než Lussari: nahoře poctivě strmou a poněkud zúženou, směrem do údolí se rozšiřuje a sklon se o něco zmírňuje na příjemně sportovní trať. Po hřebeni Monte Florianca pak klesá vděčná a přehledná červená sjezdovka s lehce proměnlivým profilem, na niž vyjíždí moderní expresní 4sedačka. Obloukem se zpět do Tarvisia vrací svižná, příjemně široká modrá sjezdovka s klopenými zatáčkami a bohužel delším traverzovitým dojezdem do cvičného areálu na okraji města.
Tarvisio má tedy nadprůměrně sportovní svahy s podprůměrnou návštěvností. Příjemně působí nedávno modernizovaný areál s atraktivními tratěmi i lanovkami na úrovni 21. století a s nemalými plány do budoucna, na atraktivitě mu naopak ubírá nepříliš velká známost a poněkud neutěšené letovisko s několika hotely na svém úpatí. Všechny tratě jsou nadstandardně osazené ochrannými sítěmi, pečlivě jsou vysázené plůtky i na křižovatkách tratí (zvláště v „přejezdovém“ pásmu) a u dojezdů ke stanicím lanovek. Šikovně je vyřešen i přejezd mezi oběma areály, při němž se křižuje malá silnička – ta je překlenuta na lyžích průjezdným „kanálkem“ s otočnými válečky, zasazenými přímo do asfaltu. V plánu je propojení Monte Lussari se sousedním areálem Florianca také „vrchem“ sedačkovou lanovkou.
www.promotur.org
1 751
1 001 m
750
44 %
31 %
m n. m.
25 % 32 km n/a 17 000 os./hod.
CELKEM SJEZDOVEK: ZASNĚŽOVÁNÍ: PŘEPRAVNÍ KAPACITA: leden
únor
březen
duben
květen
červen
červenec
srpen
září
říjen
listopad
prosinec
2
5
1
1
4
2
4
4
4
RAVASCLETTOZONCOLAN SLUNEČNÉ NÁVRŠÍ
Zoncolan je parádní rozhledový bod
ZIMA 2011 ŠIROKÝ VÝBĚR ITALSKÝCH LYŽAŘSKÝCH STŘEDISEK
Hlavní slalomák
Dvoutisícový masiv s vrcholy Tamai a Zoncolan nad horskou obcí Ravascletto hostí rozlohou menší střední, ale díky členitosti terénu přesto poměrně rozmanitý areál. Masiv je hustě rozbrázděn drobnými hřebínky a terénními mísami, což sjezdovkám zajišťuje značnou proměnlivost co do jejich sklonu. Terén je jen řídce porostlý – není ani příliš exponovaný, ani prostorově svázaný porostem, takže se dá i střídmě a nepříliš náročně pojezdit ve volném terénu. Hlavní sjezdovky jsou nadprůměrně široké, ale zas ne příliš, aby působily jako sterilní letiště.
Val Gardena, Arabba, Val di Fassa, Val di Fiemme, Passo Tonale, Marilleva, Livigno, Bormio a další
Cestovní kancelář FEDE, s.r.o. Jeruzalémská 3, 110 00 Praha 1 Tel.: 00420 224 142 340, 350, 356 Fax: 00420 224 142 341
www.fede.cz
90
VÄ›tĹĄina tratĂ proudĂ hornĂm patrem areĂĄlu po jakĂŠsi nĂĄhornĂ ploĹĄinÄ›, jedna jedinĂĄ pak sjĂĹždĂ hluboko do ĂşdolĂ aĹž do Ravascletta. NejlepĹĄĂ tratÄ› spadajĂ podĂŠl „hlavnĂ“ 4sedaÄ?kovĂŠ lanovky Valvan ze Zoncolanu a pak podĂŠl krytĂŠ 4sedaÄ?ky Tamai – vĹždy jde o „pĂĄreÄ?ek“ Ä?ervenĂŠ a Ä?ernĂŠ sjezdovky. PoctivÄ› strmĂ˝ sklon mĂĄ v celĂŠ dĂŠlce kromÄ› dojezdovĂŠ rovinky ĹĄirokĂĄ Ä?ernĂĄ zĂĄvodnĂ pista, pĹ™ĂjemnÄ› rychle klesĂĄ i lehce toÄ?ivÄ›jĹĄĂ sousednĂ Ä?ervenĂĄ. VyĹĄĹĄĂ partie nĂĄhornĂ ploĹĄiny, ovĹĄem kromÄ› samotnĂŠho vrcholu Tamai, jsou mĂrnĂŠ aĹž plochĂŠ, stĹ™ednĂ pasĂĄĹže jsou sviĹžnÄ›jĹĄĂ a dojezdy tratĂ k velkĂŠmu hotelu Enzo Moro opÄ›t dosti mĂrnĂŠ. PĹ™Ămo u nĂĄstupnĂch stanic dvou sedaÄ?kovĂ˝ch lanovek u hotelu Enzo Moro je dÄ›tskĂ˝ svah s pojĂzdnĂ˝m, zastĹ™eĹĄenĂ˝m kobercem. Na vrchol Tamai s kratĹĄĂ a Ä?lenitou Ä?ervenou sjezdovkou vyjĂĹždĂ dvousedaÄ?ka. Z vrcholu je dalekĂ˝ 360° rozhled – za optimĂĄlnĂch podmĂnek aĹž k Jadranu. Zoncolan je kolem dokola
obestoupen horskĂ˝mi hĹ™bety (na severu KarnskĂŠ Alpy, na zĂĄpadÄ› Dolomity) a panorama se silnÄ› podĂlĂ na vĂ˝slednĂŠm pĹ™ĂjemnĂŠm dojmu. AĹž do ĂşdolnĂho Ravascletta klesĂĄ lesnĂm prĹŻsekem dlouhĂĄ Ä?ervenĂĄ sjezdovka – nejprve pomÄ›rnÄ› pĹ™ĂjemnÄ› sviĹžnÄ›, ve stĹ™ednĂ pasåŞà pak krĂĄtce strmÄ› a v zatĂĄÄ?kĂĄch (s moĹžnostĂ mĂrnÄ›jĹĄĂ objĂĹžÄ?ky) a ve spodnĂ polovinÄ› mĂrnÄ› aĹž dĂĄlniÄ?nÄ› na kraj obce, odkud jezdĂ vzhĹŻru modernĂ visutĂĄ lanovka typu funifor (dvÄ› kabiny se pohybujĂ na sobÄ› nezĂĄvisle). Po sjezdovkĂĄch je nÄ›kolik horskĂ˝ch chat s posezenĂm uvnitĹ™ i „okĂŠnkem“ a venkovnĂ terĂĄskou – dĂĄt si mĹŻĹžete polentu na nÄ›kolik zpĹŻsobĹŻ i sendviÄ?. JednotlivĂŠ Ä?ĂĄsti areĂĄlu se stĹ™ĂdavÄ› schovĂĄvajĂ a vynoĹ™ujĂ, Ä?ĂmĹž vytvĂĄĹ™ejĂ pĹ™ĂjemnĂĄ zĂĄkoutĂ. AreĂĄl nenĂ monotĂłnnÄ› pĹ™ehlednĂ˝, pĹŻsobĂ dĂky tomu jako vÄ›tĹĄĂ, ale je stĂĄle jeĹĄtÄ› dost kompaktnĂ a ze vĹĄech mĂst lze sjet zpÄ›t k hotelovĂŠ budovÄ› na jeho ĂşpatĂ. V kombinaci s ubyto-
SELLA NEVEAďšşBOVEC:
StarĹĄĂ lanovky, ale i ĹĄirokĂŠ sluneÄ?nĂŠ tratÄ› dominujĂ Bovci Masiv Kaninu je okouzlujĂcĂ aĹž majestĂĄtnou kulisou JulskĂ˝ch Alp, kterĂĄ dojme i lyĹžaĹ™e zmlsanĂŠ Dolomity. Ze slovinskĂŠ Ä?ĂĄsti areĂĄlu dohlĂŠdnete na Triglav i Jadran. NĂĄzev resortu je odvozen od „neve“ (it. snĂh) – navzdory niŞťà nadmoĹ™skĂŠ výťce se mĹŻĹže pochlubit jeho nadprĹŻmÄ›rnĂ˝m mnoĹžstvĂm, na Ä?emĹž se podĂlĂ i mĂstnĂ mikroklima (hluboce zaĹ™ezanĂŠ ĂşdolĂ, kam v prvnĂ polovinÄ› zimy slunce nezasvĂtĂ). ÄŒlenitĂ˝, porostlĂ˝ a strmĂ˝ svah nad Sella Neveou a pod impozantnĂ stÄ›nou Bile Pece pĹ™ipomĂnĂĄ Arabbu v Dolomitech. Po krĂĄtkĂŠm plochĂŠm nĂĄjezdu od hornĂ stanice modernĂ kabinky pĹ™ichĂĄzĂ prvnĂ a „Ä?ernĂ˝â€œ hang, hned potĂŠ se traĹĽ dÄ›lĂ na pĹ™ĂmÄ›jĹĄĂ, regulĂŠrnÄ› Ä?ernou a tzv. turistickou Ä?ervenou. ZĂĄvodnĂ traĹĽ je pravidelnÄ› vyhrazena trĂŠninku, ale obvykle nikoliv celodennÄ›. ObÄ› jsou velmi atraktivnÄ› vedenĂŠ se ĹĄirokĂ˝mi zatĂĄÄ?kami a stĹ™ĂdavÄ› krĂĄtkĂ˝mi hangy
vĂĄnĂm v tomto hotelu je areĂĄl optimĂĄlnĂ i pro zaÄ?ĂnajĂcĂ nebo mĂrnÄ› pokroÄ?ilĂŠ dÄ›ti – pĹ™evaĹžujĂ zde bezproblĂŠmovĂŠ, ĹĄirokĂŠ a nepĹ™eplnÄ›nĂŠ mĂrnĂŠ sjezdovky a s dÄ›tmi se lze kdykoliv vrĂĄtit domĹŻ.
www.promotur.org
CELKEM SJEZDOVEK: ZASNĚŽOVĂ NĂ?: PĹ˜EPRAVNĂ? KAPACITA: leden
Ăşnor
březen
duben
květen
Ä?erven
Ä?ervenec
srpen
zĂĄĹ™Ă
Ĺ™Ăjen
listopad
prosinec
UROSTLĂ? KRASAVEC
Z italskĂŠ strany vzhĹŻru ke Kaninu mĂřà modernĂ kabinky a odpoÄ?inkovÄ›jĹĄĂmi Ăşseky. ÄŒervenĂĄ „turistickĂĄâ€œ je celkovÄ› uŞťĂ, optimĂĄlnĂ pro sportovnĂ jĂzdu pĹ™i nĂzkĂŠm zalidnÄ›nĂ. Trasa a parametry sjezdovky nedovolujĂ bezmyĹĄlenkovitÄ› a monotĂłnnÄ› vykruĹžovat oblouky, ale soustĹ™edit se a styl jĂzdy neustĂĄle pĹ™izpĹŻsobovat aktuĂĄlnĂmu sklonu a polomÄ›ru zatĂĄÄ?ek. NovĂĄ Ä?ervenĂĄ traĹĽ ze sedla Prevala, kudy je italskĂĄ Sella Nevea propojena se slovinskĂ˝m Bovcem, je akorĂĄtnÄ› sviĹžnÄ› klopenĂĄ ve svĂŠ hornĂ polovinÄ›, potĂŠ se zuĹžuje do traverzujĂcĂ cesty s dojezdem k sedaÄ?kovĂŠ lanovce, kterĂĄ vĂĄs vrĂĄtĂ ke stanici funiforu. HlavnĂ Ä?ervenĂĄ nad Bovcem je krĂĄsnou, poctivÄ› strmou a z velkĂŠ Ä?ĂĄsti ĹĄirokĂĄnskou a toÄ?ivou tratĂ, kterĂĄ dovolĂ sportovnĂ i relativnÄ› odpoÄ?inkovou jĂzdu. Pod nĂĄstupnĂ stanicĂ starĂŠ 3sedaÄ?ky se traĹĽ zuĹžuje a v ostrĂ˝ch zatĂĄÄ?kĂĄch dojĂĹždĂ k mezistanici kabinkovĂŠ lanovky. KratĹĄĂ, ale pĹ™ĂjemnÄ› rychlĂĄ je i slovinskĂĄ strana Prevaly se 4sedaÄ?kou.
Na italskĂŠ pomÄ›ry je tu mĂŠnÄ› restauracĂ a horskĂ˝ch chat – Rif. Gilberti u stanice funiforu (vynikajĂcĂ domĂĄcĂ kuchynÄ› z prvotĹ™ĂdnĂch surovin) a pak „samoobsluha“ na hornĂ stanici slovinskĂŠ kabinky. SamotnĂ˝ resort Sella Nevea s dlouhĂ˝mi patrovĂ˝mi hotelovĂ˝mi nebo apartmĂĄnovĂ˝mi komplexy pĹ™ipomĂnĂĄ malĂŠ sĂdliĹĄtÄ›, nenĂ tu ŞådnĂĄ pĹŻvodnĂ zĂĄstavba. PĹ™ekvapujĂcĂ je pomÄ›rnÄ› sportovnĂ raĹženĂ areĂĄlu, zvlĂĄĹĄtÄ› italskĂŠ Ä?ĂĄsti (oďŹ ciĂĄlnĂ trĂŠninkovĂŠ stĹ™edisko FIS) i pustÄ› pĹŻsobĂcĂ konÄ?iny. ZatĂmco severnĂ italskĂĄ strana je temnĂĄ, jiĹžnĂ slovinskĂĄ bĂ˝vĂĄ prozĂĄĹ™ena sluncem. Na obou stranĂĄch hranice mĹŻĹžete poÄ?Ătat s bezchybnou Ăşpravou sjezdovek. Cesta z Tarvisia sem trvĂĄ autem asi 30 minut.
www.promotur.org
CELKEM SJEZDOVEK: ZASNĚŽOVĂ NĂ?: PĹ˜EPRAVNĂ? KAPACITA: leden
Ăşnor
březen
duben
květen
Ä?erven
Ä?ervenec
srpen
zĂĄĹ™Ă
Ĺ™Ăjen
listopad
prosinec
DALĹ Ă? LYĹ˝AĹ˜SKÉ AREĂ LY V OBLASTI FRIULI-VENEZIA GIULIA Forni di Sopra: nadm. výťka: 880–2 065 m n. m., celkem sjezdovek: 16 km; Piancavallo: nadm. výťka: 1 250–1 865 m n. m., celkem sjezdovek: 25 km
LYŽOVÁNÍ
v Alpách a Dolomitech
slev y za včasný nákup až 7% děti zcela zdarma ww w.juhasz.cz | 596 514 545
LYŽOVÁNÍ v celé Evropě
Rakousko, Itálie, Francie, Švýcarsko, Bulharsko a Skandinávie
Startujeme od 1. listopadu
ww w.skiholidays.cz
92
ATLAS
REPORT
MÈRIBEL OD ŘÍMANŮ K OLYMPIÁDĚ MŮŽE MÍT STŘEDISKO ZNÁMÉ TAK JAKO EIFFELOVKA NEBO HOS PODA U FLEKŮ JEŠTĚ NĚJAKÁ TAJEMSTVÍ? ANO, ALE HODNĚ HLUBOKO UKRYTÁ. TEXT: JANA VLKOVÁ FOTO: OT MÈRIBEL Zajímá vás, jaká historie kráčela pod vašimi čerstvě nabroušenými hranami, když se vydáváte jiskřivým ránem přes „náměstí“ v Mottaretu směrem k některé z těch nejúžasnějších sjezdovek na Saulire, Vallon a Mont de la Chambre, co tady tvoří onen dokonalý amfiteátr? Dříve, než sem vstoupily vaše neklidné nožky, tady už někdo byl. I kdybyste přeci jen zvládli vykrojit první stopu do čerstvě načechraného manšestru, tak je to vlastně jen sen. Historie údolí Les Allues je totiž hodně dlouhatánská.
Údolí králů Francouzi jsou národ pyšných poetů, a tak jim vůbec nepřijde nestoudné říkat o údolí Les Allues, že je jako Údolí králů. Rozumějte: to slavné v Egyptě, kde byla nalezena Tutanchamonova hrobka. Našlo se tady několik bronzových náramků, jejichž doba vzniku se odhaduje přibližně na 1 500 př. n. l. Jsou uloženy ve vitrínách muzea v Moûtiers. Pralidem se tu líbilo,
ale Římané, kteří pobývali leckde v Tarentaise, nejspíš nechápali, proč se škrábat do studených hor. Žádné památky tu nezanechali, až na jedinou. Jméno Mèribel. Jeho kořeny prý jsou v latinských slovech „mira bellum“ neboli krásná vyhlídka. To kouzelné místo u nich vzbuzovalo respekt, i když je nepřitahovalo. Pak přišlo rané křesťanství a místní se měli relativně dobře. V roce 989 udělil arcibiskup Tarentaiský obyvatelům údolí právo držet půdu bez povinnosti platit daně. Zdejší údolí bylo „affranchi des impôts“ neboli allodium čili výhradní vlastnictví těch, kdo na něm hospodařili. Je jasné, že k dnešnímu názvu Allues to má dost blízko. Možná už tehdy lidé začali těžit led z ledovců. Ale tento příběh se nám zauzlí a rozvine až mnohem později.
Savojsko a Francie Století plynula v údolí klidně vpřed. A pak přišla francouzská revoluce, která neušetřila ani ten nejzapadlejší kout. V roce 1789 ovšem Ta-
www.les3vallees.com
1 970 m 18 %
37 %
35 %
CELKEM SJEZDOVEK: ZASNĚŽOVÁNÍ: PŘEPRAVNÍ KAPACITA:
3 230 1 260 m n. m.
10 % 600 km 198 km 275 600 os./hod.
leden
únor
březen
duben
květen
červen
červenec
srpen
září
říjen
listopad
prosinec
70
26 44
2
4
34
3
2
2
rentaise nepatřilo Francii, ale ke království Piemont-Sardinskému. Když dorazily v roce 1792 revoluční hordy do Chambéry, tak je místní lidé prý vítali docela radostně. Pak se to všechno zase nějak zvrtlo, jak už to tak při revolucích bývá. Historické prameny uvádějí, že po jistou dobu bylo údolí Les Allues přejmenováno na Valmineral, protože na úpatí hory Mont Vallon byly tenkrát v provozu vydatné doly na stříbro a olovo. O rok později se Italové, kteří předtím utekli za kopec do Turína, rozkoukali a začali o ztracená území bojovat. Když bude dobrá sezóna a vy se vydáte z těch bělostných sjezdovek dolů do malebné vesnice Les Allues – a takové sjezdy jsou za zvláště dobrých
93
sněhových podmínek velmi romatnické (Olympia vás doveze zpátky) – zkuste si představit, jak tady v kostelíku svatého Martina zasedalo Lidové shromáždění a byl zde sklad krmiva pro dobytek. Když se doba dost vybláznila, tak 22.dubna 1860 proběhlo referendum, při němž se obyvatelé Les Allues rozhodli, stejně jako většina Savojských, že budou součástí Francie.
Bukolická selanka? Ještě než přeskočíme přibližně půl století, musíme se zastavit na ledovci Gébroulaz. Jistý pan Etiévent si zakoupil v údolí pastviny. Zmíněný ledovec byl zdrojem ceněné suroviny, kterou místní těžili a docházeli s ní na trhy do Brides les Bains nebo do Moûtiers. Jejich muly se ovšem couraly přes pozemky pana Etiéventa a okusovaly jeho trávu. Došlo na soud, kde proti sobě stála obec zastupující ledaře a velkopodnikatel, který chtěl ledovec koupit. Ledaři soudní při prohráli, a tak se rodina Etiéventových stala v roce 1854 vlastníky ledovce Gébroulaz. Historka o tom, že v Mèribelu je soukromý ledovec, byla asi docela zábavná pro návštěvníky, ale nikoli pro obecní úřad. Tomu se před pár
K snídani byl každý den tvrdý chléb máčený v teplém mléce…“
Konečně lyžaři Mèribel je dodnes „nejangličtějším“ střediskem. Angličané si to tady totiž našli a založili, a tak není divu, že tady dodnes mají v dolní části střediska svou „village“, kde je jejich splendid isolation pěkně pojištěná pruhovanou závorou. Angličanům se v Savojsku líbilo ještě dávno předtím, než sem začali jezdit lyžovat. Chamonix bylo jejich oblíbenou horolezeckou destinací. Údolí Les Allues navštívil poprvé v roce 1925 Arnold Lunn, mimochodem zakladatel mnoha lyžařských závodů, aby se podíval, kde všude by se dalo ještě lyžovat. V Mèribelu se mu sice líbilo, ale jeho srdce daleko více tíhlo ke Švýcarsku, a tak tento region přenechal svému krajanovi Peteru Lindsayovi. Ten si tu začal zakládat středisko, až když Hitler obsadil Rakousko. Místní se zatím oddávali lyžování i bez Angličanů. V roce 1936 tady pan abbé Bernard uspořádal lyžařské závody přímo před radnicí Les Allues. Válka dala samozřejmě projekty všech zimních radovánek k ledu.
Angličané si to tady totiž našli a založili, a tak není divu, že tady dodnes mají v dolní části střediska svou „village“ lety podařilo vykoupit díly všech dědiců, jichž bylo za těch několik generací požehnaně. O přelomu 19. a 20. století máme docela dobré zprávy. Alphonse Blanche, jehož potomci dnes mají v Mèribelu jeden z nejkrásnějších hotelů, „chodil do školy čtyři měsíce a od poloviny dubna do poloviny října byl na pastvinách.
Budovatelé šaletů Poválečná historie Mèribelu se především velmi pyšní tím, jak šetrně se zde stavělo. Řešení, která přijala různá jiná střediska a která dnes označujeme za okamžitě lukrativní pro investory a dlouhodobě destruktivní pro přírodu, se Mèribelu opravdu vyhnula. Sem přišli dva ar-
chitekti – Paul Grillo a Christian Durupt. Druhý jmenovaný nastoupil na své místo 1. března 1946, kdy v Mèribelu stála pouze jediná stavba. O 60 let později, kdy zvolna končil svou kariéru, bylo v údolí čtyřicet tisíc lůžek. Za celou tu dobu se stavitel nikdy neodchýlil od své vize staveb, které mají vycházet ze staré savojské architektury, a to jak ve tvarech, které především reprezentují sedlové střechy, tak v materiálech, jimiž je v největší míře dřevo a kámen. Sousední střediska se dostala dnes tamtéž, ovšem přes různé často nepříliš estetické experimenty.
Vrcholem byla olympiáda Olympiáda v roce 1992 velmi napomohla především rozvoji inženýrských sítí a dopravní infrastruktury. Právě pohodlná dostupnost byla ojedinělým luxusem, který okolní střediska tenkrát neměla. Mèribel byl totiž hostitelem padesáti dvou různých klání, což byla skoro polovina celé olympiády. Při příležitosti zimních olympijských her byla vystavěna lanovka, která spojila středisko s údolními lázněmi Brides-les-Bains, a také hokejový stadion, jenž dnes hledá novou identitu.
94
www.damuels-mellau.at
STĹ˜EDISKO: DAMĂœLSďšşMELLAU OBLAST: VORARLBERSKO ZEMÄš: RAKOUSKO
CELKEM SJEZDOVEK: ZASNĚŽOVĂ NĂ?: PĹ˜EPRAVNĂ? KAPACITA:
OBR
BREGENZSKÉHO LESA
NOVĂ LYĹ˝AĹ˜SKĂ HOUPAÄŒKA SPOJUJE MENĹ Ă? A STARĹ Ă? AREĂ L NAD OBCĂ? MELLAU S REKREAÄŒNĂ?M, VÄšTĹ Ă?M A VĂ?Ĺ E POLOĹ˝ENĂ?M DAMĂœLSEM V BREGENZSKÉM LESE NA ZĂ PADÄš RAKOUSKA. SVAHY JSOU ROZPROSTĹ˜ENÉ V PAHORKATÉ KRAJINÄš A NESOU POMÄšRNÄš DOST ÄŒLENITÉ A HRAVÉ SJEZDOVKY VĹ ECH STRMOSTĂ? VE VĂ?Ĺ KĂ CH OD 1 500 DO 2 000 M N. M. VÂ Ĺ˜Ă?DCE POROSTLÉM TERÉNU PLNÉM KOTLIN, ĂšDOLĂ?ÄŒEK A PLĂ NĂ?.
Ăşnor
březen
duben
květen
Ä?erven
srpen
zĂĄĹ™Ă
Ĺ™Ăjen
listopad
prosinec
KOMFORT-SKI RATIO 0
750
1 500
max. poÄ?et pĹ™epravenĂ˝ch lyĹžařů za 1 hod. na 1 km sjezdovky
TERÉN SJEZDOVKY: SAFARI: FREERIDE:
KOMFORT
TEXT A FOTO: RADEK HOLUB NejhezÄ?Ă je promÄ›nlivĂ˝, sviĹžnÄ› Ä?ervenĂ˝ sjezd z vrcholu Hohes Licht do DamĂźlsu vÄ?etnÄ› pĹ™ilehlĂ˝ch variant. NetradiÄ?nĂm zpestĹ™enĂm je 100metrovĂ˝ tunel na novĂŠ trati spojujĂcĂ oba dĹ™Ăve samostatnĂŠ areĂĄly. NejdelĹĄĂ, Ä?ervenÄ› znaÄ?enĂ˝ sjezd vede aĹž do Mellau, ale kvĹŻli dosud chybÄ›jĂcĂmu zasněŞovĂĄnĂ bĂ˝vĂĄ otevĹ™en jen v „dobrĂ˝ch“ zimĂĄch. BregenzskĂ˝ les je pohoĹ™Ăm, kterĂŠ vyrĹŻstĂĄ z nĂĹžiny BodamskĂŠho jezera, a tak i dvoutisĂcovĂŠ pahorky dokĂĄĹžou pĹŻsobit jako vysokohorskĂ˝ monument – podobnÄ› jako SolnĂĄ komora. Z nevinnĂ˝ch zalesnÄ›nĂ˝ch vrcholkĹŻ obÄ?as vyrĹŻstĂĄ charismatickĂŠ skalisko jako tĹ™eba ohromujĂcĂ stÄ›na Kanisfluh, kterĂĄ se tyÄ?Ă nad ĂşdolnĂ obcĂ Mellau. HlavnĂmi nĂĄstupnĂmi body do lyĹžaĹ™skĂŠho areĂĄlu se stovkou kilometrĹŻ sjezdovek jsou ĂşdolnĂ vesniÄ?ka Mellau na jednĂŠ stranÄ› a horskĂŠ letovisko DamĂźls na druhĂŠ. DamĂźls je klidnou, roztrouĹĄenou horskou vesniÄ?kou s mnoha hotely v blĂzkosti sjezdovek, mĂĄ malĂŠ centrum s kostelĂkem a vyvýťenou polohu ve svahu se silnĂ˝m nĂĄvÄ›trnĂ˝m efektem, dĂky nÄ›muĹž se prohlaĹĄuje za snÄ›hovÄ› nejbohatĹĄĂ obec na svÄ›tÄ› s roÄ?nĂm Ăşhrnem snÄ›hu pĹ™es 9 metrĹŻ.
leden Ä?ervenec
PĹ™i vĂ˝jezdu starou kabinkou z Mellau (nahrazena bude v nejbliŞťĂch letech) se dostanete na pĹ™ĂjemnĂ˝, lehce Ä?lenitĂ˝ jednohubkovĂ˝ svah s vlekem (ten rovněŞ vystĹ™ĂdĂĄ modernĂ sedaÄ?ka). NejvdÄ›Ä?nÄ›jĹĄĂ jsou vĹĄak vesmÄ›s stĹ™ednÄ› nĂĄroÄ?nĂŠ tratÄ› pod Wildguntenem obsluhovanĂŠ dvÄ›ma 6sedaÄ?kami. Ty se ovĹĄem brzy omrzĂ, a tak nezbyde neĹž vyrazit novou kabinkou Gipfelbahn smÄ›rem k DamĂźlsu. SamotnĂĄ traĹĽ podĂŠl nĂ je de facto dlouhĂ˝ klesajĂcĂ traverz horskou kotlinou – vede skalnatÄ›jĹĄĂm terĂŠnem, mĂĄ nÄ›kolik serpentin, 100m tunel a celkovÄ› uŞťà profil. V pĂĄsu mezi DamĂźls a Mellau s pohodovĂ˝mi a kapacitnĂmi 6sedaÄ?kami jsou spĂĹĄe pĹ™ejezdovĂŠ tratÄ› jen s obÄ?asnĂ˝mi carvingovĂ˝mi pasĂĄĹžemi, ale s bezpeÄ?nĂ˝mi moĹžnostmi lehkĂŠho freeridu. NejdelĹĄĂ a hravÄ› promÄ›nlivĂŠ tratÄ› stĂŠkajĂ z vrcholĹŻ Hohes Licht a Elsenkopf k DamĂźlsu, klidnÄ›jĹĄĂ a dĂĄlniÄ?nÄ›jĹĄĂ jsou sjezdy zpod Portler Hornu. PĂĄteĹ™nĂ lanovky jsou pĹ™evĂĄĹžnÄ› expresnĂ modernĂ 4- a 6sedaÄ?ky, jen pod Portler Hornem dosud slouŞà starĂŠ 2sedaÄ?ky.
LANOVKY A VLEKY: KOMPAKTNOST: SKI-IN/SKI-OUT:
KLIMA SNĚHOVà JISTOTA: EXPOZICE TERÉNU:
ATMOSFÉRA SCENÉRIE: GENIUS LOCI:
DOPRAVA DOPR. DOSTUPNOST:
stĹ™ednÄ› velkĂ˝ a terĂŠnnÄ› velmi Ä?lenitĂ˝ areĂĄl bezproblĂŠmovĂ˝ lyĹžaĹ™skĂ˝ pĹ™ejezd mezi DamĂźls a Mellau bezkonkurenÄ?nĂ snÄ›hovĂŠ statistiky v danĂŠ nadmoĹ™skĂŠ výťce dobrĂĄ dostupnost i na prodlouĹženĂ˝ vĂkend pĹ™evýťenĂ vÄ›tĹĄiny tratĂ do 500 m draŞťà gastronomie areĂĄl Faschina nenĂ s hlavnĂm areĂĄlem spojen lyĹžaĹ™sky
95
SUNNEGG
HOHES LICHT
SUNEGG
WILDGUNTEN
ELSENKOPF
MELLAU
DAMÜLS
RESORT UBYTOVÁNÍ: • hotely, penziony, apartmány, priváty PARKOVIŠTĚ: • Mellau (hlavní příjezd pro jednodenní návštěvníky) – asfaltové i štěrkové, přímo u stanice přibližovací kabinky (zdarma) • Damüls – asfaltové, přímo u stanice sedačky Uga (zdarma) SKIBUS: • v rámci středisek (zdarma) i mezi areály v Bregenzerwaldu (PostBus)
DOPRAVA BREGENZ DAMÜLS FELDKIRCH
INNSBRUCK
SCHRÖCKEN LECH
ST. ANTON
LANDECK
DAVOS MERANO
DOPRAVA 0 km z Rozvadova:
z Prahy:
750 km
1 500 km
SKIPAS 0 Kč
WILDGUNTEN • hlavní červená pod sedačkou Wildgunten (č. 25) je dosti lehká s rovinkou uprostřed • sesterská červená (č. 29) je točitá, terénně neklidná, navrchu prudší a na dojezdu rovinatá • na odvrácené straně má strmější úvodní pasáž a pak rychlou, ale relativně přehlednou a středně strmou trasu černá (č. 32–33) se 6sedačkou Suttis
• užší, členitá sjezdová cesta z vrchu po spádnici, uprostřed s traverzem (Hohe Wacht, č. 13) ELSENKOPF • užší, členitá červená trať s občasným traverzem (č. 12) směrem k Mellau • pěkná členitá a poctivě červená (č. 2) s možností cestovitého dojezdu ke 4sedačce Uga do Damülsu anebo červeným pokračováním k sousedním terénům na Hohes Licht, vedlejší modrá č. 1 je v horní polovině prostornou, pohodovou a členitou tratí HOHES LICHT • nádherná rozmanitá červená s proměnlivým sklonem a 6sedačkou je červená Zilla (č. 4)
HOHE WACHT • trať podél nové spojovací kabinky Gipfelbahn je de facto dlouhý klesající traverz horskou kotlinou – vede skalnatějším terénem, má několik serpentin, 100m tunel a celkově užší profil • rychlý přejezd mezi oběma původními areály Damüls a Mellau díky expresním 6sedačkám
SUNNEGG • velmi strmý svah s centrální upravovanou tratí a značenými ski-route obsluhuje dvousedačka Sunnegg • příjemné, nanejvýš lehce sportovní dálnice pro odpočinkový carving (č. 6 a 7) • kratší, pohodová a přehledná modrá pláň (č. 8)
Nižší absolutní nadmořskou výšku areálu obvykle více než vynahrazuje silný návětrný efekt přinášející tučné peřiny sněhu. Krajina je silně „kochací“ – strmé, často skalnaté svahy střídají řídce zalesněné a za každým hřebenem se otevírá zcela odlišné panorama. Velmi členité hory s omezenějším lyžařským převýšením a velmi
působivou kulisu mají pro Čechy ještě jeden motiv k návštěvě – ze západních hranic sem lze dojet za zhruba 4 hodiny.
1 500 Kč 100 EUR
750 Kč
dospělí 1 den:
MELLAU • údolní, snadno přístupná vesnice s bezplatným skibusem k nástupní stanici lanovky (interval ¼ hod.) • stará, málo kapacitní kabinka vyjíždí do mezipatra, kde navazuje příjemný, lehce členitý jednohubkový svah po spádnici s vlekem
děti (1995–2005) 1 den:
0 Kč
dospělí 6 dní: děti (1995–2005) 6 dní:
3 000 Kč
6 000 Kč
NOVINKY 2010/11 • nová krytá 6sedačka Ragaz se dvěma tratěmi (celkem 4 km)
více čtěte:
www.snow.cz/stredisko/181
96
CELKEM SJEZDOVEK:
BOUŘŇÁK
KRUŠNÉ HORY
TEXT A FOTO: KRISTIAN HANKO
900
vo od kotvového vleku. První metry jsou trochu užší a bez výrazného sklonu. Po cca 100 metrech, kdy dorazíte na hlavní zlomovou hranu, se sjezd otevírá nejenom svou šířkou, ale také pohledem na zbývajících zhruba 700 metrů délky. Trať je proto velmi přehledná a svůj sklon mění minimálně, přesto je patrné, že nejprudší je v horní pasáži. Zhruba ve dvou třetinách je přetnuta lesní cestou. samotný dojezd k vlekům je velmi mírný a vyžaduje bruslení.
m n. m.
870 840 810 780 750
ZEMĚ: ČESKO
720 690 660 630 600 0m
75
150
225
300
375
450
525
600
675
750
ZASNĚŽOVÁNÍ:
ČERNÁ JE NEJVĚTŠÍM LÁKADLEM NA BOUŘŇÁKU – NACHÁZÍ SE NA MIKULOVSKÉ STRANĚ NAD HLAVNÍM PARKOVIŠTĚM. JE OBSLUHOVÁNA NOVOU KOTVOU A STAROU TATRAPOMOU. JEDNÁ SE O RYZE SPORTOVNÍ TRAŤ S TÉMĚŘ KONSTANTNÍM SKLONEM V CELÉ SVÉ DÉLCE. Parametry podle GPS (délka 793 m, převýšení 260 m, průměrný sklon 35 %) dávají tušit, že se jedná o poctivý slalomák. Je zasněžován i osvětlen. Při troše opatrnosti si na něm můžete dovolit i střední oblouk, v odpoledních hodinách ale počítejte s boulemi. Jeho nevýhodou je fakt, že je využíván pro závody a tréninky, při nichž je uzavřen. Trať začíná na vrcholu Bouřňák pod stejnojmenným romantickým horským hotelem vle-
LOKALITA: BOUŘŇÁK (KRUŠNÉ HORY) TRAŤ: ČERNÁ, Č. 1 (ČERNÁ) ŠIKMÁ DÉLKA: 793 m NADMOŘSKÁ VÝŠKA: 601–861 m PŘEVÝŠENÍ: 260 m PRŮMĚRNÝ SKLON: 35,0 % / 19,3 ° MAXIMÁLNÍ SKLON: 58,4 % / 30,3 °
Bouřňák nabízí za přijatelné ceny rozmanité tratě všech náročností. Je ve velmi dobré dojezdové vzdálenosti od hlavního města, proto zde o víkendech bývá více lyžařů, než byste chtěli. Přesto by to nemělo znamenat více než pětiminutové fronty. Areál se dá pomyslně rozdělit na mikulovskou a hrobskou část podle měst, ke kterým jejich svahy klesají. Nedisponuje lanovkou, ale souběžně jedoucí kotvou a pomou na mikulovské straně od hlavního parkoviště. Hrobské svahy obsluhuje poma a starší kotva, která je v případě nepříznivých sněhových podmínek v provozu v poloviční délce. Zasněžování je instalováno pouze na hlavní černé sjezdovce a v horní části hrobských tratí. Tratě bez technického sněhu jsou tak v exponovaných místech mnohdy s kamínky, případně náhodně vydřenými místy, což požitek z jinak velmi pestrých sjezdů poněkud devalvuje. Za zvláštní upozornění stojí modrá (č. 5), která je naprosto nevhodná pro začátečníky. Z převážné většiny jde totiž o sjezd po lesní cestě, která dosahuje šířky 4 až 5 metrů, zhruba v polovině navíc padá na 20 metrech snad neprudším sklonem v celé areálu. Pro méně zdatné jsou vhodné Hrobské sjezdovky, které umožňují široký oblouk a za pěkného počasí nabízejí krásné výhledy. Nachází se tu i snowpark. Pro děti je určen malý vlek napravo od pokladen u hlavního parkoviště. Příjezd do střediska je po silnici 2. třídy – zimní pneumatiky jsou v zimním období povinné, doporučit lze i sněhové řetězy. Zpoplatněné hlavní parkoviště v Mikulově má dostatečnou kapacitu, parkoviště na Bouřňáku je s omezenou kapacitou a horší dostupností, zato bez poplatku.
Itálie - Dolomiti Superski VAL DI FIEMME / OBEREGGEN ■
MARMOLADA
■ ■
NEJDELŠÍ SJEZDOVKA DOLOMIT STÉKÁ PO JEJICH NEJVYŠŠÍ HOŘE – TO JSOU DOKONALÉ PŘÍSADY PRO LÁKAVOU LYŽAŘSKOU POCHOUTKU. K TOMU SE PŘIDÁVÁ JEŠTĚ LEDOVCOVÝ PRAŠAN A KVALITNÍ SNÍH NA SEVERNÍM SVAHU HORNÍ POLOVINY TRATĚ VŮBEC. NA NEZÁJEM SI „KRÁLOVNA DOLOMIT“ OPRAVDU STĚŽOVAT NEMŮŽE.
DOLOMITY
115 km sjezdovek v nadmořských výškách až 2.388 m 35 moderních lanovek a 11 vleků 705 km z Prahy a 780 km z Brna
HOTEL RELAIS GRÜNWALD ★★★★ ■
■
300 m od lyžařského areálu a 300 m od centra Cavalese vnitřní bazén, vířivka, sauna, pára a mnoho dalšího již v základní ceně
TEXT A FOTO: RADEK HOLUB V exponovaných časech se na první sekci visuté lanovky z Malga Ciapely čekají fronty, i když podstatně rychleji ubíhající než před její rekonstrukcí. Čistá jízda každou ze tří sekcí lanovky zdolávající vrchol Punta Rocca trvá necelé 3 minuty. Z vrcholové stanice musíte na sjezdovku sestoupit několik pater po schodech. Po výstupu z budovy se vás zmocní výhled na velkou část Dolomit a hůře aklimatizované jezdce možná i náročnější dýchání. Samotná trať se rozbíhá jako dálnice ve středně širokém profilu a svižně červeně po ledovci k mezistanici Serauta. Kolem ní se mění ve strmou červenou střídající široké hangy a užší traverzy až do sedla Fedaia. Odtud se sjezdovka nápadně zmírní, neboť postupuje nikoliv po svahu, ale údolím podél horské silnice – stále však jízda rychle ubíhá. Nejplošší úsek začíná u nástupní stanice 4sedačky, která míří do sedla Padón nad Arabbou a od níž nejdelší trať Dolomit líně putuje k údolní stanici visuté kabiny nad vískou Malga Ciapela. Profil tratě by měl být vzhledem k frekvenci lyžařů mnohem prostornější a ploché úseky
kratší – přesto je trať Bellunese jednou z nejatraktivnějších v Dolomitech. Zvláště brzy po ránu, než se dostaví masy, je jízda po vzorném manšestru a při poctivém červeném sklonu malou maratónskou nirvánou. Při měření pomocí GPS vykázala trať poměrně výraznou odchylku od běžně udávané délky (12 km) – podle přístroje a po přepočtu na šikmou délku má necelých 9 km. I tak je spolehlivě nejdelší v Dolomitech.
CELKEM SJEZDOVEK:
ZASNĚŽOVÁNÍ:
7 nocí pro 2 dospělé a 2 děti narozené po 27.11.2002 včetně
polopenze a skipasů na 6 dní
již od
22.062 Kč / 4 os.
LOKALITA: MARMOLADA (DOLOMITY) TRAŤ: BELLUNESE (ČERVENO-MODRÁ) ŠIKMÁ DÉLKA: 8 782 m NADMOŘSKÁ VÝŠKA: 1 489–3 261 m PŘEVÝŠENÍ: 1 772 m PRŮMĚRNÝ SKLON: 16,67 % / 9,46 °
m n. m. 3300
ZEMĚ: ITÁLIE
2920 2540 2160 1780
www.nev-dama.cz
1400
0m
900
1800
2700
3600
4500
5400
6300
7200
8100
9000
800 100 234
98
ATLAS
BYZNYS
ROZDÍLY HORSKÉHO BYZNYSU
V EVROPĚ TEXT A FOTO: ING. VÍT MOUDRÝ Musím ale tentokrát začít od konce. A to stran každoroční polemiky, kde je to lepší a kde nejhorší. Můj názor je v tomto ohledu jasný. Každý nechť jezdí, kam chce, kde se mu líbí, na co se lyžařsky cítí a na co má kapsu. Druhým dechem ale prosím, nesrovnávejme – což tak často a rádi dělají čeští novináři a poté i lyžaři – české oblé a nedlouhé kopce s kratšími sjezdovkami položenými navíc většinou do lesa s většinou těch zahraničních. Zvykněme si konečně již jednou, že se srovnávat prostě nedají! A když už je někdo bude chtít mermomocí srovnávat, ať je korektní a srovnává srovnatelné. Tedy s areály s lyžováním do nadmořské výšky cca 1 300 m n. m. Obecně se tomu říká lyžování „v hranicích lesa“. Pokud jde o horský byznys, začneme Francií. Ta s ním totiž skutečně systematicky začala v Evropě jako první. Výkvětem francouzských velkokapacitních kyvadlových lanových drah současnosti je dvoupatrová lanová dráha POMA – Vanoise Express pro 200+1 osobu, propojující lyžařské komplexy Les Arcs a La Plagne v jeden giga komplex Paradiski. Projekt této unikátní lanové dráhy se připravoval deset let a karosérii kabiny navrhoval samotný guru karosařiny Pininfarina.
Francie Jako řada z vás i já byl až nekriticky nadšený z mé první návštěvy francouzských Savojských Alp. Bylo to někdy hned po roce 1990 a byl jsem tehdy ve známém horském středisku La Plagne. Dodnes si pamatuji své nadšení z dosud nepoznaného ranního manšestru, moderních lanových drah a délky i šířky sjezdových tratí. Dnes je mi i známo, jak to zde všechno vzniklo. Francouzská vláda si již v polovině minulého století uvědomila, že Francie disponuje dvěma fenomény. Nádherným mořem a nádhernými ho-
NAŠE SVAHY I TY ZAHRANIČNÍ MAJÍ JEDEN NAPROSTO SHODNÝ RYS. DOMA I VENKU SE Z NICH SAMOZŘEJMĚ JEZDÍ Z KOPCE. TÍM ALE VĚTŠINOU VŠECHNY SHODY KONČÍ. LIŠÍ SE NAPROSTO VŠECHNO LYŽAŘSKÝ PROSTOR, DÉLKA TRATÍ I SLUŽBY. A TAK, JAK SE LIŠÍ SJEZDOVÉ TRATĚ I HORSTVA, LIŠÍ SE I HORSKÝ BYZNYS.
rami. V letech 1950–1960 se snažila do těchto fenoménů nasměrovat privátní investice. Marně. Příbřežnímu, ale ještě méně horskému byznysu se totiž tehdy ještě moc nevěřilo. Proto kolem roku 1960 vznikl státní „modrý“ a „bílý program“. Správně tušíte, že modrý definoval způsoby a cíle státní podpory investic u moře a bílý program totéž na horách. A v čem státní pomoc spočívala? Budeme samozřejmě hovořit o bílém – horském programu. Stát začal investovat obrovské finanční prostředky do infrastruktury hlavně v Savojských a následně i v Horních Alpách (Hautes Alpes). Do horských středisek byly za obrovské státní peníze přivedeny silnice, elektřina, plyn, vodovod a byla vybudována kanalizace. Poté se stát začal chovat jako každý investor. Prostor zasíťovaných horských center rozparceloval a začal je se ziskem prodávat soukromým investorům pro výstavbu ubytování, budování lanových drah a sjezdových tratí. Komunikace zase začal majetkově předávat místním regionům. Tak vznikala první ohromná, hromadná lyžařská centra první generace. To jsou právě ty obrovské paneláky s maličkými apartmánky namátkou třeba v La Plagne či nad starým Tignes. Jedno již ale měly shodné s dnešní pátou až sedmou generací těchto projektů. Lyžař měl vždy možnost na svých lyžích odjet a přijet až před svůj barák. A protože zde bylo najednou obrovské množství lidí, začaly se zde stavět obří kyvadlové lanové dráhy s kabinami pro 70–140 osob, tunelové lanové dráhy, tzv. funikulery, do kterých se doslova napralo až 500 osob… Měly své výhody ve vysoké kapacitě a relativně dobrém provozu i ve špatných klimatických podmínkách, ale také své nevýhody. Tyto lanové dráhy na vrcholu kopce vychrlily naráz stovky lidí a ty se v tom chumlu pustily dolů. To, že tato dopravní zařízení a hnusné paneláky nejsou žádný šlágr, si stavitelé a projektanti uvědomili naštěstí docela brzo. Vše se začalo zlepšovat po estetické i funkční stránce. Až na nejexkluzivnější střediska Chamonix, Val d´Isère nebo Courchevel však všude převládalo apartmánové ubytování nad ubytováním hotelového typu. Tím je Francie dodnes pověstná. Osobně považuji za nejdokonaleji dotažený horský inženýring a horský
byznys v lyžařském komplexu Avoriaz. Kolem 30 000 lůžek v apartmánech a bungalovech nejmodernější páté až sedmé generace, celé středisko je s vyloučením automobilové dopravy, s dokonale fungujícím příjezdovým dopravním terminálem a lyžařům je k dispozici spojené přeshraniční lyžování se Švýcarskem. Absolutně všude se dostanete na lyžích od domu na sjezdovku a zase zpět s prakticky totální obslužností lanovými drahami, noční diskotéky a bary jsou utopeny do nerušícího podzemí a lyžař si zde nerušeně užíííívá! Stran komerčního lyžování patří některé francouzské komplexy k tomu nejlepšímu, co lyžařský svět může milovníkům lyží nabídnout. A proč? Vše bylo od počátku profesionálně koordinované, do realizace horského projektování byli zapojeni špičkoví odborníci z celého světa, ale také špičkoví lyžaři, jako třeba Jean-Claude Killy, kteří pomáhali trasovat sjezdové tratě. A závěr? Horskému byznysu ve Francii nejdříve vydatně pomohl stát a nyní z toho podle předpokladů těží. Zaměstnaností dříve nezaměstnaných a obrovskými daněmi od ubytovatelů a provozovatelů lanovek. A každoroční spokojeností desítek miliónů lyžařů.
místních horalů. Kdo uměl číst a psát, byl king, protože to většina neuměla. Vláda a horské regiony se zamyslely co s tím a společně vymyslely docela fajn nápad. Kdo si che postavit lyžařský vlek, později lanové dráhy a systémy technického sněhu, dostane od státu a regionu dotaci až do sta procent investice. I zde v horách stát viděl budoucí horský byznys. Investici ale nesměl nikdo 10 let prodat a musel zaměstnávat místní horaly. Začala vznikat nová lyžařská střediska, nová pracovní místa, na ně ale byly požadavky na vzdělání a na italských horách se tak začala lámat hůl nad starými pořádky. Horalé holt museli posílat své děti místo do kravínů do škol, protože bez toho by nemohli pracovat ve stále atraktivnějším a dobře placeném odvětví horského byznysu. Na vznikající lyžařské komplexy se začaly nabalovat ubytovací služby. Naštěstí narozdíl od Francie většinou v obrovském množství sympatických penzionů a menších hotýlků. A samozřejmě všechny ostatní dnes běžné služby. I proto je lyžování v Itálii hodně sympatické, malebné a proti obrovským komplexům Francie romantické. A závěr? Italská vláda svým progra-
Není-li nikde sníh, tak na italském karuselu Sella Ronda díky unikátnímu arktickému klimatu a dokonalým zasněžovacím systémům vždy. Sjezdovky bez problémů prochází i mezi budovami jednotlivých horských středisek a vytváří tak dokonale rodinnou atmosféru lyžování.
Itálie Zde to bylo opět s vydatnou podporou státu, ale jinak. V horských oblastech severu Itálie byla totiž v padesátých letech minulého století v zimě obrovská nezaměstnanost, která šla ruku v ruce s převažujícím analfabetismem
mem zabila tři mouchy jednou ranou. Podporou horského byznysu vysokou nezaměstnanost, poptávkou po vzdělaném personálu převládající analfabetismus a také to, že dnes většina italských lyžařů utrácí své peníze doma. Ne v Rakousku a Francii jako předtím.
99
Rakouské sjezdové tratě patří k nejnáročnějším v Evropě. Mnohé modré by u nás byly červené, červené černé a černé patrně krkolomné diretisimy. I tato červeně značená sjezdová trať známého rakouského střediska Hinterglemm se prudce láme již od samotného začátku.
Rakousko Rakousko má patrně v globálu svých sjezdovek nejnáročnější a nejsportovnější sjezdové tratě a začalo s horským byznysem ze všech nejdříve. Dříve asi dobře, z dnešního pohledu možná na škodu. A proč? Dříve se lyžařské vleky a později lanové dráhy stavěly u co nejprudších svahů. Byl to trend. S rozvojem masovosti, lyžařské výzbroje a výstroje se ale vše začalo měnit do dnešní převahy 80 % komerčních modro-červených sjezdových tratí. Zde si totiž dnešní většinový, ne moc trénovaný lyžař může užít rychlých, delších oblouků svých vykrojených lyží. A to je dnešní potíž rakouského horského byznysu. Nikomu se moc nechce povolovat rušení prudkých a náročných svahů s následnými výraznými zásahy do přírody výstavbou méně náročných sjezdovek. Horský byznys v Rakousku vznikal vysloveně formou poměrně roztříštěných privátních investic, jejich pozdějším slučováním a skupováním do větších lyžařských komplexů, s dříve minimální podporou státu. Změna nastala mezi roky 1970–80 minulého století přijetím Zákona o cestovním ruchu. Zde byla definována řada pravidel a důležitých postulátů, včetně systémové podpory horského byznysu od státu a regionů. I v Rakousku tedy dnes fungují státní a regionální dotace zejména do oblastí bezpečnosti, modernizace, systémů technického sněhu a propagace. Ale podle mého názoru proti Francii a Itálii méně. Přestože byl v sedmdesátých letech rakouský mocný horský byznys asi nejdál ze všech, dnes stagnuje zejména v tom, čemu se říká systémový inženýring. Někde mu to škodí v návštěvnosti tak, že se dokonce lyžařské školní kurzy staly ze zákona povinné. Aby měli rakouští horalé přeci jenom stejně plné postele jako v Itálii a Francii.
vat. Zírali na areálek jako na fatu morgánu, všichni se potom zbušili ve sklípku a hodně se potom o Němčičkách mezi vinicemi psalo. Málokdo také ví, že české hory nedostaly proti ostatním evropským horám ani tisícinu, ani zlomeček toho, co do hor napumpovala Francie, Itálie nebo Rakousko! Občas někde někdo někomu ucmrndne z nějakého EU fondu nějaké drobné, ale systémově se u nás dotace v obrovských miliardách jako jinde nekonají. O to víc si vážím většiny lidí z české horské branže. Musí podnikat v nesrovnatelně obtížnějších podmínkách a prostředí než má k dispozici zahraniční konkurence. Proti zahraničí negativně hovoří i struktura majetku na českých horách. Proti velkým korporacím a majetkům v privátním držení ve všech alpských státech je u nás bohužel 70 % majetku soustředěno v nejrůznějších TJ, spolcích a občanských sdruženích. Majetek je tedy spolkový, ne privátní a je roztříštěný podobně jako zájmy jednotli-
České lyžařské areály, jako například Marta II v Deštném v Orl. horách, jsou pro výuku lyžování a nenáročné, pohodové polyžování naprosto optimální jak dopravní dostupností, spektrem poskytovaných služeb, tak cenou. V Deštném jsou i velice šikovně položená parkoviště, ležící v těsné blízkosti lyžařských svahů.
České hory Málokdo ví, že je na českých horách přes 400 lyžařských areálů a areálků. Málokdo ví, že české hory mají patrně největší počet zasněžovacích systémů v Evropě v areálech v hranicích lesa. Málokdo ví, že počet lanových drah na českých horách vzrostl proti roku 1990 o více než šest desítek. Málokdo také ví, že lyžařský areálek v moravských Němčičkách mezi vinicemi je ve výšce pouhých 170 m n. m. Když jsem o tom psal patrně v nejrenomovanějším evropském odborném magazínu ISR, šéfredaktor, pan profesor Nejez z Vídně, mě tu výšku jednoduše opravil tak, že před číslo přidal jedničku. Konala se tisková oprava a byl z toho v odborné lanovkářské Evropě docela poprask, co si ti Češi, ten věčně neposedný živel, zase vymýšlí. Kdo prý by lyžoval mezi vinicemi. Byli se tedy podí-
vých subjektů. Jedna jednota chce v zimě vydělané peníze na fotbal, jiná pro své lyžařské oddíly nebo stovkám členů na bezplatné lyžování a obce zase na čističku. Ve svém důsledku to znamená, že zahraniční korporace v alpských zemích vyplatí část zisku a jeho většinu investuje zpět do zlepšení služeb a modernizací. U nás jde kromě cca největších 30 areálů většina zisku mimo hor-
ský byznys a jenom malá část se vrací lyžařským areálům na jejich rozvoj. Jsem dlouholetým kritikem majetkové struktury na českých horách a nadělal jsem si svými názory stran kritiky spolkového majetku u některých svých kolegů z branže hodně zlé krve. Ale nemohu mít názor jiný. Od majetkové struktury se odvíjí naprosto všechno další. Ze stejného důvodu v českém horském byznysu totiž nefungují další věci. Namátkou jednotný skipas třeba pro Krkonoše, Šumavu či Jeseníky. Za 20 let od listopadu to nikdo nebyl schopen dát dohromady! Dotační politika státu, regionu a obce Nulová. Stačí jedno slovo. Tedy skoro nulová. Těch pár drobků, co upadne do tuzemského horského byznysu od stolu „mocných“ lobbistů je v rámci okolních lyžařských států ničím. Italský zázrak se v Čechách nekoná a francouzský „bílý program“ také ne. Zatímco ve Francii, Itálii a Rakousku stát a region pomohl prostřednictvím horského byznysu vyřešit infrastrukturu, nezaměstnanost a rychlý rozvoj regionů včetně investic do moderních technologií a komfortu lyžařů, u nás stát drze opakuje pomozte si sami! Je dvacet let po listopadu a čeští horalé jsou stále pod palbou nekritické části novinářů. Ale mohou snad oni za rozbité, staré a úzké silnice do horských center, za neuklizený sníh na nich, za nedořešené restituce pozemků bránící rozšíření sjezdovek nebo privatizaci středisek, za vysoké daně a nulovou podporu státu či regionu? Nastínil jsem, jak vznikal horský byznys v Evropě a jak obrovské podpory se zahraničním horalům dostalo. Osobně považuji několikamiliardové investice do technologického rozvoje na českých horách, výstavbu desítek nových lanových drah a stovky hektarů technicky zasněžovaných sjezdovek za malý zázrak. Nebuďte proto nekritičtí a nevraživí na naše horaly. Převážná většina se neskutečně snaží vám všem vytvořit stejný komfort při lyžování jako v zahraničí. Ale široké pláně sem nepřenesou, sjezdovky do alpských délek nenatáhnou a finanční podpory pro dynamičtější rozvoj patrně také nikdy nedosáhnou. A protože jsme se v tomto článku dotkli tématu, které není u českých lyžařů v povědomosti, zastavíme se v dalším dílu u horského inženýrství.
ŠKODOVKY A BAVORÁKY Velká část národa jezdí ve škodovkách. Většinou spokojeně. A nikoho přitom nenapadne svou škodovku srovnávat s osmiválcovým BMW 750. Protože takový „specialista“ na auta by byl za totálního pitomce. Velká část národa ale také jezdí do našich hor. A hodně jich kveruluje a v naprostém klidu je hodnotí třeba s Kitzbühelem, Val Gardenou či Davosem – tady se klidně embéčka s bavoráky hodnotí. To, co si nikdo nedovolí u aut, kde výrobci přísně dodržují jednotlivé kategorie, běžně si dovolí u hor. Buďme proto i v případě srovnávání hor soudní!
100
Praha Ostrava
Brno
www.skimosty.cz
CELKEM SJEZDOVEK:
!
!
ZASNĚŽOVà N�:
STĹ˜EDISKO: MOSTY U JABLUNKOVA OBLAST: BESKYDY ZEMÄš: ÄŒESKO
PĹ˜EPRAVNĂ? KAPACITA:
SLEZSKĂ BRĂ NA BESKYD
MOSTY U JABLUNKOVA JSOU MEZI ÄŒESKĂ?MI LYĹ˝AĹ˜SKĂ?MI AREĂ LY DRĹ˝ITELEM PRIMĂ TU, O NÄšHOĹ˝ JE Žà DNĂ? Z NICH NEPĹ˜IPRAVĂ? – JSOU NEJVĂ?CHODNÄšJI POLOĹ˝ENÉ. STĹ˜EDNÄš STRMÉ SJEZDOVKY O DÉLCE DO 600 M A PĹ˜EVĂ?Ĺ ENĂ? DO 150 M STÉKAJĂ? PO SEVEROZĂ PADNĂ?M SVAHU FOJTSKÉHO GRĹŽNÄš (700 M N. M.) PĹ˜Ă?MO K SILNICI 1. TĹ˜Ă?DY SMÄšĹ˜UJĂ?CĂ? Z TĹ˜INCE DO SLOVENSKÉ ÄŒADCI, A JE TAK SNADNO PĹ˜Ă?STUPNĂ? Z CELÉ OSTRAVSKÉ PĂ NVE. ZdejĹĄĂ lyĹžaĹ™skĂ˝ areĂĄl je vzhledem ke svĂŠ drobnĂŠ velikosti nadmĂru dobĹ™e vybaven a vĹĄe je prakticky na jednom mĂstÄ›. KromÄ› Ä?tyĹ™ sjezdovĂ˝ch tratĂ, z nichĹž tĹ™i jsou uÄ?ebnicovÄ› Ä?ervenĂŠ a jedna krĂĄtkĂĄ modrĂĄ, tu najdete snowpark s pĹ™ekĂĄĹžkami, bobovou drĂĄhu, luxusnĂ srubovĂ˝ hotel s bufetem i restauracĂ s mĂstnĂmi specialitami (gorolskĂĄ kupa, pieÄ?oky) pĹ™Ămo u vlekĹŻ a dnes samozĹ™ejmĂ˝ cviÄ?nĂ˝ areĂĄlek s provazovĂ˝m vlekem. Sjezdovky jsou kompletnÄ› zasněŞovanĂŠ a osvÄ›tlenĂŠ pro veÄ?ernĂ lyĹžovĂĄnĂ. V zĂĄzemĂ nechybĂ profesionĂĄlnĂ servis ani pĹŻjÄ?ovna lyĹžĂ, snb, běŞek Ä?i sněŞnic. O co menĹĄĂ se areĂĄl jevĂ rozlohou, to vynahrazuje kompaktnostĂ a pestrostĂ. Velmi Ä?innorodĂ˝ je i sjezdaĹ™skĂ˝ oddĂl a v prĹŻbÄ›-
hu sezĂłny se konajĂ i nÄ›kolikerĂŠ zĂĄvody pro veĹ™ejnost. VĂtanĂŠ jsou i zdokonalovacĂ kurzy Ä?i organizovanĂŠ trĂŠninky. MostĹŻm tak z „povinnĂŠâ€œ infrastruktury chybĂ jen sedaÄ?kovĂĄ lanovka, kterĂĄ je plĂĄnovĂĄna bÄ›hem pĹ™ĂĹĄtĂch let. AÄ?koliv z obchvatu MostĹŻ si mĹŻĹžete tĂŠměř „sĂĄhnout“ na vleky leĹžĂcĂ v bezprostĹ™ednĂ blĂzkosti silnice, pĹ™i pĹ™Ăjezdu do areĂĄlu je nutnĂŠ projet pĹ™Ămo obcĂ Mosty, leĹžĂcĂmi o nÄ›co nĂĹže v ĂşdolĂ, a k ĂşpatĂ areĂĄlu vyjet prudce stoupajĂcĂ silnicĂ, pĹ™iÄ?emĹž hlavnĂ dopravnĂ tah na Slovensko pĹ™ekonĂĄte podjezdem. Kdo odboÄ?ku pĹ™ejede, otoÄ?Ă se aĹž na hraniÄ?nĂm pĹ™echodu se Slovenskem.
PROVOZNĂ? DOBA: NOÄŒNĂ? LYĹ˝OVĂ NĂ?: leden
Ăşnor
březen
duben
květen
Ä?erven
Ä?ervenec
srpen
zĂĄĹ™Ă
Ĺ™Ăjen
listopad
prosinec
SAFE-SKI RATIO 0
750
1 500
max. poÄ?et pĹ™epravenĂ˝ch lyĹžařů za 1 hod. na 1 km sjezdovky
TERÉN SJEZDOVKY: SAFARI: FREERIDE:
KOMFORT LANOVKY A VLEKY: KOMPAKTNOST: SKI-IN/SKI-OUT:
KLIMA SNĚHOVà JISTOTA: EXPOZICE TERÉNU:
ATMOSFÉRA SCENÉRIE: GENIUS LOCI:
DOPRAVA DOPR. DOSTUPNOST:
krĂĄtkĂŠ, ale uÄ?ebnicovÄ› Ä?ervenĂŠ tratÄ› vĂ˝konnĂŠ zasněŞovĂĄnĂ bobovĂĄ drĂĄha dobrĂĄ dostupnost z celĂŠho Ostravska jen 150 m pĹ™evýťenĂ chybĂ sedaÄ?kovĂĄ lanovka niŞťà nadmoĹ™skĂĄ výťka
101
FOJTSKÝ GRŮŇ
C
B A BOBOVÁ DRÁHA
C
HOTEL GRŮŇ
MOSTY U JABLUNKOVA
SJEZDOVKY
RESORT UBYTOVÁNÍ: • Hotel Grůň (od 490 Kč/os. a noc se snídaní, přímo v areálu), penziony, apartmány a priváty (www.mostyujablunkova.cz) PARKOVIŠTĚ: • u nástupní stanice vleků (300 aut) – zdarma LYŽAŘSKÁ ŠKOLA: • lyžařská a snb škola, půjčovna a úschovna (uzamykatelné skříňky)
• červená A – délka 580 m / převýšení • červená B – délka 600 m / převýšení • červená C – délka 650 m / převýšení • modrá C (spodní část) – délka 270 m / převýšení
BOBOVÁ DRÁHA • délka sjezdu 650 m 140 m
HOTEL GRŮŇ 140 m 150 m
• ubytování, bufet a restaurace (hlavní jídlo 70 až 150 Kč) • přímo u sjezdovek
60 m
APRÈS-SKI • bobová dráha (sjezd 650 m) – celoročně
DOPRAVA 0 km
z Prahy:
z Brna:
750 km
1 500 km
750 Kč
1 500 Kč
3 000 Kč
6 000 Kč
z Ostravy:
SKIPAS 0 Kč
dospělí 1 den:
děti (do 12 let) 1 den:
0 Kč
dospělí 5 dní: děti (do 12 let) 5 dní:
Pochybnosti může vzbuzovat celkově nižší nadmořská výška areálu. Díky „krizové“ zimě 2006/07 byl zasněžovací systém výrazně posílen a od té doby mohou Mosty garantovat jistotu „stovky“ neboli nejméně 100 dnů lyžařské sezóny. Rekordní přitom byla již následující, jinak nepříliš vydařená zima 2007/08 s nepřetržitým provozem po dobu 120 dnů. Mezi beskydskými areály tak Mosty paradoxně patří mezi sněhově nejspolehlivější. Z vrcholových partií Fojtského grůně se rozbíhají běžecké, pravidelně upravované stopy v celkové délce 44 km. Vedou nepříliš vysokou, ale neposedně zvlněnou a zalesněnou, ale přesto rozhledovou vrchovinou přes Gírovou do Hrčavy,
SKIPAS ZDARMA
nejvýchodnější obce republiky, a odtud dále do polské Jaworzynky nebo do Bukovce na české straně. Neméně živo je v mosteckém areálu i v teplé polovině roku, a to díky letním „horským“ aktivitám, které cílevědomě rozvíjí jako jeden z průkopníků – kromě bobové dráhy, mimochodem v r. 2004 první nadzemní v ČR, je k dispozici lanové centrum, lezecké stěny, bungee a dětské trampolíny, lukostřelba, sjezd na laně Gorolszus, rodeo, aerotrim nebo lyžařský trenažér. Poloha Jablunkovska v trojmezí Česka, Polska a Slovenska spolu s německým vlivem ovlivnila i dialekt „po našymu“, kterým se částečně mluví na české i polské straně hranice.
DO LYŽAŘSKÉHO AREÁLU MOSTY U JABLUNKOVA NAJDETE NA VYTRHÁVACÍ KARTĚ NA KONCI ČASOPISU!
(rh)
ČTENÁŘI
1+1 ZDARMA
1 DEN
OBDOBÍ PLATNOSTI: DO 23. 12. 2010 A OD 3. 1. 2011
102 ATLAS
S
Z
J
ENGADIN
SVATÝ MOŘIC DÉLE A LÉPE
JINDE SE JEŠTĚ MŮŽETE PRO CHÁZET PO TURISTICKÝCH STEZKÁCH, ALE V OBLASTI ENGADINU SVATÉHO MOŘICE, JED NOM Z NEJVĚTŠÍCH LYŽAŘSKÝCH AREÁLŮ VE ŠVÝCARSKU, SE JIŽ ZAČÍNÁ LYŽOVAT. FOTO: SWISSIMAGE.CH Od října do května
KOMERČNÍ PREZENTACE
Kdo už se nemůže dočkat, aby zase připnul lyže, může se už v půli října vypravit do Engadinu. V sobotu 16. října bude na sedačkové lanovce Diavolezza Firn slavnostně zahájena lyžařská sezóna. Areály Corvatsch a Corviglia se pak přidají o měsíc později – 20. listopadu. Nejpozději od 18. prosince se pak rozjedou všechny lanovky a vleky ve čtyřech velkých a sedmi malých areálech celé oblasti. A lyžovat se bude až do 29. května 2011!
Na prvním místě sport Zdejších 350 km sjezdovek vám dokáže nabídnout vše, na co si jen vzpomenete. Jen málokde jinde naleznete takovou pestrost jako v Engadinu Svatém Mořici. Každému svah podle jeho přání, mohlo by znít motto. Na legendárních svazích Corviglie přímo nad Svatým Mořicem nejde jen o to vidět a být viděn, ale čeká vás tu opravdu sportovní
V
3 303 1 750 m n. m.
1 553 m 20 %
70 %
10 % 350 km 70 km 65 000 os./h
CELKEM SJEZDOVEK: ZASNĚŽOVÁNÍ: PŘEPRAVNÍ KAPACITA: leden
únor
březen
duben
květen
červen
červenec
srpen
září
říjen
listopad
prosinec
27
4
5
12
0
1
0
7
3
103
Nejvyšší na lyžích dosažitelný bod ve východních Alpách s nadmořskou výškou 3 303 m vám vezme dech, a to nikoliv jen kvůli řidšímu vzduchu. zážitek. A může začít na „bílém koberci“ již v 7.45 hod. ráno, kdy se rozjíždí první lanovky, abyste si mohli dosyta užít čerstvě upravených sjezdovek. Celkem bezmála 100 km sjezdovek nevyjímaje tratě FIS je předpokladem pravého lyžařského požitku. Nechybí samozřejmě ani rozsáhlý snowpark pro freestylisty. Na Corvatsch míří ti, kteří hledají sportovní výzvy. Nejvyšší na lyžích dosažitelný bod ve východních Alpách s nadmořskou výškou 3 303 m vám vezme dech, a to nikoliv jen kvůli řidšímu vzduchu. Výhled odtud je zkrátka ohro-
mující. Na tomto svahu si můžete užívat i na nejdelší – 4,2 km dlouhé – osvětlené sjezdovce Švýcarska. Diavolezzu místní s oblibou nazývají slavnostní síní Alp, a to díky dechberoucí kulise masivu Bernina, která je odtud jako na dlani. Z Diavolezzy se můžete vydat po 10km ledovcovém sjezdu Morteratsch nedotčenou přírodou až na úpatí tohoto masivu. Na protilehlém svahu Lagalb čekají kromě parádních sportovních sjezdovek také jedny z nejkrásnějších freeridových sjezdů v širokém okolí.
Klidný Zuoz je naopak ideální destinací pro odpočinkovou dovolenou v rodinném kruhu. Široké sjezdovky, sluneční paprsky, dětský park a snowpark se postarají o to, že si každý člen rodiny najde to své.
Off-piste trochu jinak Ani bez lyží a snowboardu na nohou si nemusíte dělat žádné starosti o svůj program. Sáňkařský výlet na Muottas Muragl je vynikající příležitostí k aktivnímu odpočinku – při rychlé jízdě do údolí překonáte 705 výškových metrů a 20 zatáček. Muottas Muragl je vyhledávaným cílem i díky novému horskému hotelu s restaurací, kde můžete romanticky povečeřet.
NEZAPOMEŇTE NA VÝHODNOU REZERVACI! 2x nocleh v hostelu ALL IN ONE HOTEL INN LODGE – 198 CHF / os. včetně snídaně, skipasu a veřejné dopravy v oblasti Engadin Svatý Mořic, navíc sleva na půjčení lyžařské nebo snb výzbroje www.innlodge.ch Tel.: +41 81 834 47 95
AKCE A EVENTY 2010/11 • 26.–28. 11. 10 St. Moritz City Race (www.stmoritz-cityrace.ch) • 11.–12. 12. 10 FIS Světový pohár v alpském lyžování – super-G a obří slalom žen (www.skiwordlcup.stmoritz.ch) • 5.–9. 2. 11 Stimorol Engadinsnow (www.engadinsnow.com)
INFORMACE ENGADIN St. Moritz Mountain Pool 7500 St. Moritz, T: +41 81 830 00 00 www.engadin.stmoritz.ch
SKIPAS ZDARMA
DO OBLASTI ENGADIN SVATÝ MOŘIC PRO PŘEDPLATITELE HLEDEJTE V KOLEKCI BALÍČKŮ K PŘEDPLATNÉMU
SKIPAS ENGADIN SVATÝ MOŘIC
1 DEN
FOTO: SWISSIMAGE.CH
104
r Q
TEXT: JANA VLKOVÁ
ČÍ JE
RACLETTE?
TAVENÝ SÝR S BRAMBORAMI JE TYPICKÝM HORSKÝM POKRMEM. ENERGETICKY HODNOTNÁ STRAVA SE PROSTĚ VÝBORNĚ HODÍ DO CHLADNÉHO POČASÍ. Raclette je jídlo skupinové, vhodné pro dlouhé večery a k jeho konzumaci se výborně hodí konverzace, odkud vlastně „rakletování“ a „rakleťák“ pochází.
zor, to bylo v létě. S velkou vehemencí si tento gastronomický úkaz přisvojují obyvatelé nedalekého Savojska, které nyní již sto padesát let patří Francii.
Z lingvistického hlediska je zajímavé, že slovo raclette znamená škrabku nebo stěrku. Z lingvistického hlediska je zajímavé, že slovo raclette znamená škrabku nebo stěrku – prostě to, čím se porce roztaveného sýra oddělují. V ženském rodě – la raclette – znamená celé to jídlo včetně rituálu jeho přípravy, při němž je hlavní ingrediencí le raclette (rakleťák). Stejnému slovu je tak jen přiřazen mužský rod, čímž se rozliší, že jde o sýr.
Sýr se prodává ve velkých kolech o průměrné váze 6 kg. Dostat ho můžete z pasterizovaného či nepasterizovaného mléka a v současné době se vyrábějí i nejrůznější extravagantní příchutě jako třeba s kmínem, se semínky hořčice nebo uzený. Ideální doba pro jeho konzumaci je po třech až šesti měsících zrání, a hlavní sezóna tedy začíná v říjnu.
Pochoutka ze seschlého sýra
Švýcarsko vs. Francie
Seriózní historie tohoto jídla je zatemněna nejspíš negramotností jeho prvních vynálezců a konzumentů. Logické vysvětlení je, že původně se jednalo o nepoživatelné seschlé zbytky sýra, které se tavením změkčily natolik, že se daly využít. Prvními degustátory byli podle všeho bačové z francouzské části Švýcarska – z Wallisu neboli Valais –, kteří si podle některých dějepisných pramenů krátili dlouhou chvíli při pasení krav právě tavením sýra nad ohněm. Ale po-
Ve Švýcarsku se sýr podává s vařenými bramborami a kyselou zeleninkou – okurčičkami, cibuličkami. Jak se sýr postupně taví, servírují se malé porce. Někdy se sýr ochucuje pepřem z mlýnku. Dělá to často osoba profesionální – racleur. V restauracích kmitá s talířky obsluha. Ve Francii se všechno nanosí na stůl a stolovníci si berou, na co zrovna mají chuť. V Savojsku se k sýru, bramborům a kyselé zelenině přidává ještě poměrně luxusní uzenina. Výběr ob-
Nabízíme široký výbeˇr prˇímo dovážených prvotrˇídních sýru ˚ ze všech oblastí Švýcarska. Sýrové fondue a raclette. Pronájem sad na fondue a raclette. Budě j o v i cká 1 1 1 6 , 2 5 2 4 1 Je s e n ic e u Pr a h y
w w w . sw i ssc heese. c z
sahuje většinou sušené hovězí maso, varianty suchého horského špeku, ale i různých klobásek, které jsou třeba z oslího nebo kančího masa, s borůvkami, oříšky. Sýr se naopak nepepří. Různé způsoby servírování i přísad jistě odkazují k různým gastronomickým i kulturním tradicím jednotlivých zemí. Švýcarsko, které celým svým životním stylem usiluje o čisté uspořádání věcí a úspornost, považuje raclette za jedno z normálních jídel. Francouzi, kterým nevadí těsnější fyzický kontakt, když si podávají všechny ingredience křížem krážem přes stůl, ani nepořádek, který při tom vzniká, si i díky uzeninám udělali z tohoto jídla, dříve vyhrazeného chudým, poměrně nákladnou hostinu.
Nikdy nepijte vodu Rozhodně nezapíjejte raclette vodou. Mohla by vám v žaludku vzniknout obří kaseinová koule, která by vám zkazila trávení. Hodí se lehká bílá vína – ve Švýcarsku volte třeba Fendant, v Savojsku například Apremont. Pokud je někdo abstinent, tak raději něco teplého, třeba zelený čaj, z důvodů výše uvedených.
Chuťový koncert Brambory musejí být rozhodně vařené ve slupce a je nejlepší je jíst celé. Nakyslá a lehce navinule nahořklá slupka dodá chuťovému akordu, který sýr a brambor vytvářejí, ještě další noty. Brambory rozhodně musejí být teplé. Doma se toho docílí tak, že se v hrnci nechá trocha horké vody a hrnec se přikryje utěrkou.
Itálie - Skirama Adamello Brenta MONTE BONDONE ■
■ ■
21,5 km sjezdovek v nadmořských výškách až 2.090 m 5 sedaček a 2 snowparky 725 km z Prahy a 800 km z Brna
HOTEL LE BLANC ★★★★ ■
TEXT: JANA VLKOVÁ
CURYCH, JEMUŽ BY SE LENIN DIVIL
FOTO: ZÜRICH TOURISMUS
■
NEJPOHODLNĚJŠÍ MĚSTO EVROPY CURYCH MÁ PŘEDMĚS TÍ, JÍMŽ BY SE V JISTÝCH DOBÁCH ROZHODNĚ NECHLUBIL. ŘEČ JE O EPOŠE, KDY ZÜRICH WEST BYLY SLUMY PODOBNÉ, JAKÉ DNES EXISTUJÍ NA PŘEDMĚSTÍCH MĚST INDIE NEBO JIŽNÍ AMERIKY. V době průmyslové revoluce se tudy nejspíš procházel vůdce nejtragičtějšího komunistického převratu Vladimír Iljič Uljanov alias Lenin, který tu hledal inspiraci pro své burcující spisky. V Curychu pobýval ve fešáckém exilu v blízkosti univerzity, ve čtvrti, již místní podle pařížského vzoru nazývají též Latinská. Dům ve Spiegasse 14, na němž má dodnes pamětní desku, by nejspíš poznal, ale dnešní západní Curych nikoli. Slumy zmizely již před padesáti lety, ale západ města byl donedávna velmi aktivní průmyslovou čtvrtí, kde byly především továrny a sociální paneláky. Díky jednoduchým, ale velmi účinným pravidlům se z urbanistické pouště postupně stává celkem zábavné město. Jednou z právě dokončovaných částí je úprava staré železniční tratě – podobné, jako je v Praze Negrelliho viadukt. Mostní oblouky se vyplňují dostavbami, v nichž se usazují různé butiky, restaurace, kavárničky nebo škol-
250 m od lyžařského areálu a 150 m od centra Vasonu vnitřní bazén, vířivka, sauna, pára a mnoho dalšího již v základní ceně
ky pro děti. Nějakou dobu tu ještě staveniště bude. Při prohlídce této čtvrti se jistě hodí návštěva stylové restaurace. Jednu takovou najdete za halou, v níž se dříve vyráběly lodě a v níž dnes sídlí divadlo Schiffbau (z pochopitelných důvodů největší ve Švýcarsku). Kousek vedle v bývalé slévárně či válcovně plechu najdete ledacos. Pod střechou výrobní haly visí dodnes „jeřábové kočky“ a kovové sloupy i traverzy tvořící klenby, pospojované obrovskými nýty, jsou někdy ponechány očím návštěvníků tak, jaké byly – rezavé. Osobně doporučuji restauraci Gnüsserei. Mají zde bohatou nabídku vína, ale ceny jídel jsou přiměřeně přátelské. Jídelní lístky jsou vázané v půlcentimetrovém plechu a obsluha chodí v montérkách – samozřejmě čisťoučkých a nažehlených.
7 nocí pro 2 dospělé, 1 dítě nedovršených 16 let a 1 dítě narozené po 30.11.2002 včetně
polopenze a skipasů na 6 dní
již od
24.903 Kč / 4 os.
www.nev-dama.cz
800 100 234
106
MILOVNÍCI LYŽOVÁNÍ, TĚŠTE SE! KOMERČNÍ PREZENTACE
Rakouské Alpy
LÉTO POMALU, ALE JISTĚ KONČÍ. PŘED NÁMI JE TA HORŠÍ, CHLADIVÁ, PROSNĚŽENÁ ČÁST ROKU. ALE JAK PRO KOHO HORŠÍ. PRO TY, KTEŘÍ RÁDI SJÍŽDÍ ZASNĚŽENÉ SVAHY, AŤ UŽ NA LYŽÍCH NEBO NA SNOWBOARDU, TAK PRO TY ZAČÍNÁ DOSLOVA RÁJ. KDYŽ SI VZPOMENETE NA LOŇSKÝ ROK, JISTĚ SE VÁM VYBAVÍ KRUTÉ MRAZY, DÍKY KTERÝM VYDRŽEL SNÍH NA KOPCÍCH PĚKNOU ŘÁDKU TÝDNŮ. MUSÍME DOUFAT, ŽE STEJNĚ SE BUDE DAŘIT I LETOS, A TO JAK U NÁS, TAK ZA HRANICEMI. Už víte, kam vyrazíte? Tam jako loni nebo zkusíte nové středisko? Zkusíte jistotu v Čechách nebo chcete poprvé vyrazit za hranice na pořádnou „lyžovačku“? Kde je to vlastně nejlepší? Jste fanouškem divokého sjíždění prudkých svahů nebo radši poklidně sjedete mírný kopec? Chcete vzít rodinu na pěknou dovolenou spojenou s klidným lyžováním? Anebo snowboard je váš nejlepší kamarád a hledáte ty nejextrémnější svahy? Všechny tyhle otázky si zaručeně kladete. A my máme pro vás sázku na jistotu s jednoznačnou odpovědí: Navštivte Alpy! A je už jen na vás, kam to bude.
Jednoznačně nejnavštěvovanější zimní lokalitou jsou právě rakouské Alpy. Dobrý poměr mezi kvalitou a cenou pobytu je pro Čechy jedním z nejdůležitějších prvků, který rozhoduje při výběru zimní dovolené. Rakousko je navíc rychle dostupné automobilem, takže se vyplatí i víkendové pobyty spojené s lyžováním. Ubytování je na kvalitní úrovni, můžete se ubytovat v hostelu až po pětihvězdičkový hotel nebo penzion. V některých ubytovacích kapacitách naleznete i saunu, bazén, vířivku apod. Chcete-li prožít dovolenou v blízkosti domova, vyražte za lyžováním do Rakouska. ISIC TIP: Kitzbühel od 266 Kč/os., Katschberg od 1 100 Kč/os., Dachstein West od 345 Kč/os.
Švýcarské Alpy Lyžování ve stylu luxusu aneb kdekoli jinde v Alpách je levněji než ve Švýcarsku. Ovšem cena za ubytování odpovídá kvalitě. Švýcarsko se chlubí krásnou přírodou, zachovalými dřevěnými domečky a na druhou stranu nejmodernějším zázemím pro lyžaře. Pro koho nerozhoduje cena, ale kvalita, je Švýcarsko tou nejvhodnější zemí pro lyžování. ISIC TIP: Berner Oberland od 17 490 Kč/os., Valais od 6 490 Kč/os.
Francouzské Alpy Po dlouhé době chytají Alpy ve Francii druhý dech a těší se zájmu českých lyžařů. Cenově sice dražší, ale porovnáte-li ceny zájezdů do Itálie s cenami do Francie, moc velký rozdíl určitě nenajdete. Francouzské Alpy jsou dělané na míru fanouškům freeridu a prudkých sjezdovek. Navíc se Francie může pyšnit vysokým počtem ubytovacích kapacit v blízkosti sjezdovek. Pro zimní luxusnější dovolenou v Alpách je tato země pro Vás jako dělána. ISIC TIP: Alpe d´Huez od 4 190 Kč/os., Oricières 1 850 od 3 690 Kč/os., Les 2 Alpes od 5 290 Kč/os.
Italské Alpy Alpy v Itálii se chlubí krásným slunečným počasím (až 300 slunečních dní v roce). Stylem a kvalitou ubytování lze italské Alpy zařadit mezi výše zmíněné země. Naleznete tu betonové komplexy (Francie), ale i dřevěné, rodinné penziony (Rakousko). Střediska jsou většinou nově zmodernizována, ale poměrně drahá. Zdejší svahy se nepyšní moc prudkými sjezdovkami, takže dovolená v Itálii je vhodná pro středně pokročilé nebo i pro náročné lyžaře, kteří netrvají na extrémních trasách. ISIC TIP: Bormio/ San Colombano od 2 890 Kč/os., Val di Fiemme/Obereggen od 3 090 Kč/os., Monte Bondone od 1 690 Kč/os.
Vybrali jste si již pro sebe tu nejvhodnější zemi, kde strávíte dovolenou? Pokud ano, neváhejte již nyní objednávat. Říká se: Kdo si počká, ten se dočká, jenže při výběru zimní dovolené se spíš hodí: Kdo pozdě chodí, sám sobě škodí. A toto rčení potvrzuje fakt, že o lyžařské zájezdy je mezi českými lyžaři velký zájem. ISIC TIP: Pro držitele karet ISIC, ITIC a IYTC sleva na zimní zájezd 10 %. Objednávejte na www.lyzovani.chytrepalice.cz. Uvedené ceny jsou platné ke dni 7. 9. 2010.
STUDENTSKÉ CENY lyžařských zájezdů – sleva až 10 % pro držitele karet ISIC, ITIC a IYTC. Objednávejte na www.chytrepalice.cz.
PRO 300 NEJRYCHLEJŠÍCH
obličejová maska Kama MW12 z materiálu WINDSTOPPER SoftShell
APUL NEWS
108
Asociace profesionálních učitelů lyžování a lyžařských škol (APUL)
DĚTI LYŽUJÍ S APU!
Vážení čtenáři, milé kolegyně a kolegové! Jistě i na vás působí vždy první číslo SNOW jako budíček po létě a je signálem k tomu, že sníh, lyžování a další radovánky na horách nejsou zase tak daleko, jak by se mohlo zdát. Doufám, že jste jako členové APUL využili výhodné nabídky od firem BRETTON (Dynastar, Rossignol, Lange), KAMA, HUSKY a dalších a obstarali si materiál, který již nedočkavě čeká na první domácí poprašek nebo na cestu na některý z ledovců. Podobně jako v loňském roce obdrží všichni členové APUL (samozřejmě s platnou roční známkou) do své schránky od října až do března všechna řádná čísla SNOW a budou tak mít přístup nejen k informacím o APUL, ale samozřejmě i ke spoustě zajímavého čtení z oboru. Těžiště naší spolupráce s vydavatelem SNOW je v rubrikách APUL News, která je o dění a novinkách v naší asociaci, dále SNOW Family, kde chystáme zejména články o dětské výuce. V neposlední řadě vás v rubrice APUL Tip budou naši autoři upozorňovat na zajímavosti v metodice nebo technice jízdy na různých nástrojích (lyže, snowboard, freestyle, telemark atd.). Autoři těchto článků budou povětšinou členové lektorských sborů APUL, kteří byli na konci minulé sezóny konkurzem vybráni ke spolupráci na dvouleté období. Vybaveni novým jednotným oblečením a lyžemi značky Dynastar budou aktivně působit nejen na kurzech, ale zúčastní se i řady seminářů a dalších odborných akcí. Letos např. odjede v rámci delegace Interski ČR za APUL 10 zástupců i na Mezinárodní kongres INTERSKI, který se uskuteční na konci ledna 2011 v rakouském St. Antonu. Předpokládáme, že zkušenosti z této akce vám zprostředkujeme i na stránkách SNOW. V létě jsme jednali s prezidentem Vídeňského svazu učitelů lyžování a snowboardingu (WSSV) a uzavřeli jsme od sezóny 2010/11 novou dohodu o spolupráci mezi APUL a WSSV v odborné oblasti. Jedná se především o možnost vzájemné návštěvy na koordinačních seminářích lektorských sborů, spolupráci při organizaci kurzů apod. Jak jste si možná všimli, termínová listina je na stránkách www. apul.cz již od léta naplněná a i letos chceme nabídnout kvalitní vzdělání pro více než 500 zájemců za sezónu. V seznamu nabízených kurzů se žádné převratné novinky neplánují, ale v souvislosti se změnami s kvalifikacemi na mezinárodní úrovni se změní systém pro udělování známek ISIA a nově budou zavedeny i tzv. ISIA Card. O všech těchto záležitostech vás postupně budeme informovat i na stránkách APUL News. Do sezóny vám všem přeji hodně sněhu a klientů. Zdraví Libor Knot, prezident APUL
GENERÁLNÍ PARTNER APUL:
Dětská zimní liga APUL, nová metodika pro výuku dětí a systém vzdělávání dětských lyžařských instruktorů.
Zatímco v minulosti byla pro instruktory stěžejní výuka dospělých, v současnosti jsou našimi klienty stále více ty nejmenší budoucí Záhrobské a Bankové. V posledních letech zaznamenávají komerční lyžařské školy velký nárust výuky dětí. APUL jako vzdělávací a servisní organizace svých členských lyžařských škol se na tento trend rozhodl zareagovat nejen tvorbou nové dětské metodiky a zcela nového systému vzdělávání dětských specialistů, ale hlavně tvorbou v Čechách ojedinělého projektu „dětské zimní ligy“. Ten předkládá všem malým lyžařům, ale i jejich rodičům model jednotné koncepce výuky dětského lyžování, ve kterém děti postupují po stejných stupíncích svého lyžařského vývoje a setkávají se se stejným maskotem, opičákem APU, ať už lyžují v Krkonoších, nebo na Šumavě. Celý projekt začal vznikat již v loňské sezóně, po návštěvě našich lektorů v Bulharsku na speciálním dětském semináři pořádaném ISIA (International Ski Instructors Association). (Reportáž přineseme v některém z dalších čísel SNOW). Tento impuls pak dal vzniknout speciálnímu lektorskému sboru zaměřenému pouze na výuku dětí, vzdělávání dětských instruktorů a tvorbu metodiky výuky lyžování dětí.
PARTNEŘI APUL:
TERMÍNOVÁ LISTINA APUL 2010/11
APUL, tedy opičák APU Základní myšlenkou je poskytnout v rámci všech členských škol APUL malému klientovi nejen stejný výukový postup, ale i stejnou koncepci zahrnující mnoho totožných doprovodných prvků – postaviček, zvířátek, příběhů a her, na sebe navazujících. Ať už bude malý lyžař psát svůj lyžařských příběh kdekoliv, budou ho vždy doprovázet důvěrně známé postavy i prostředí a schůdky na cestě k novým lyžařským dovednostem budou tak všude stejné. Celý projekt nese název Dětská zimní liga APUL a má i svého maskota. Opičák Apu provádí děti postupně všemi stupni vývoje lyžařských dovedností, proto dětský název ligy Lyžujeme s Apu. Celá metodika dětského lyžování je rozdělena do čtyř částí – modré, červené, černé a růžové ligy. V rámci modré ligy se děti podívají s opičákem Apu do ZOO. Absolvují první krůčky na lyžích s medvědem, kočička a pejsek je naučí zastavit, s hadem vyzkoušejí první obloučky a zajíc je naučí jezdit krásné paralelní oblouky. Po úspěšně zvládnuté procházce v ZOO dostane již lehce pokročilý malý lyžař razítko modrého Apu do svého lyžařského deníčku a možná bude rovnou pokračovat do červené ligy. Když ne, nevadí, na nějaké další lyžařské dovolené s rodiči může přijít s deníčkem do jiné APUL lyžařské školy a ptát se po červeném opičáku Apu. V červené lize pokračuje malý lyžař ve zdokonalování paralelního oblouku, naučí se s opičákem „carvovat“, jezdit krátké a dlouhé oblouky. Získat černého Apu není žádná legrace, ten se totiž neztratí ani ve funparku, ani v závodních brankách. No a ten růžový si už jen užívá bonus ligu – jezdí na bigfoots, běžkách i telemarkách, zdokonaluje se ve freestyle lyžování. Nová metodika se opírá o několik stěžejních prvků. Maximálně využívá dětské názvosloví vždy v souladu se specifikami jednotlivých věkových kategorií dítěte. Speciálně u mladších věkových kategorií preferuje úkolovou vyučovací metodu. Využívá bohatý technický program zastoupený různorodými skiparkoury a hlavně velkým množstvím pomůcek. Jednou z nejdůležitějších částí je pak „animace“. Děti se učí pomocí her, přirovnání, soutěží a říkanek.
21.–24. 10. 2010 13. 11. 2010 19. 11.– 28. 11. 2010 1.–3. 12. 2010 3. 12.–12. 12. 2010 7. 12.–12. 12. 2010 10. 12.–19. 12. 2010 10. 12.–19. 12. 2010 10. 12.–19. 12. 2010 14. 12.–19. 12. 2010 3.– 12. 12. 2010 10. 12.–19. 12. 2010 10. 12.–19. 12. 2010 10. 12.–12. 12. 2010 17. 12.–19. 12. 2010 17. 12.–19. 12. 2010 17. 12.–19. 12. 2010 6. 1.–7. 1. 2011 7. 1.–12. 1. 2011 14.–16. 1. 2011 14. 1. 2011 14. 1. 2011 29. 1. 2011 12. 2. 2011 5. 3. 2011 11. 3.–20. 3. 2011 15. 3.–20. 3. 2011 18. 3.–20. 3. 2011 18. 3.–27. 3. 2011 22. 3.–27. 3. 2011 25.–27. 3. 2011 20. 3.–27. 3. 2011 25.–27. 3. 2011 březen 11 27. 3.–30. 3. 2011 31. 3. 2011 3. 4. 6. 4. 2011 6. 4.–9. 4. 2011 15. 4.–29. 4. 2011
Lyžování ledovec pro členy APUL Valná hromada APUL Lyžařský kurz licence B Lektorský seminář Lyžařský kurz licence C Lyžařský kurz dětské výuky Lyžařský kurz licence C Lyžařský kurz licence C Lyžařský kurz licence C Zkrácený lyžařský kurz licence C Snowboardový kurz licence C Snowboardový kurz licence C Snowboardový kurz licence C Opravné zkoušky lyžařské licence C Opravné zkoušky lyžařské licence C Opravné zkoušky SNB licence C Opravné zkoušky SNB licence C Race camp Lyžařský kurz dětské výuky Prolongační kurz lyžařských licencí C, B, A Slalomový test APUL Liga APUL OS Liga APUL paralel Liga APUL slope style MČR UČITELŮ LYŽOVÁNÍ Snowboardový kurz licence B Zkrácený snowboardový kurz licence C Opravné zkoušky SNB licence C Lyžařský kurz licence C Zkrácený lyžařský kurz licence C Opravné zkoušky lyžařské licence C, B, A Telemarkový kurz Opravné zkoušky telemark Freestylový seminář Slalomový kurz Slalomový test Lavinový kurz Freeride camp Kurz licence A
Rakousko Praha Rakousko Špindlerův Mlýn Špindlerův Mlýn Krkonoše Pec pod Sněžkou Harrachov Jeseníky Janské Lázně Špindlerův Mlýn Pec pod Sněžkou Jeseníky Špindlerův Mlýn Jeseníky Pec pod Sněžkou Jeseníky Pec pod Sněžkou Krkonoše Pec pod Sněžkou Pec pod Sněžkou Pec pod Sněžkou Janské Lázně Velká Úpa Krkonoše Pec pod Sněžkou Pec pod Sněžkou Pec pod Sněžkou Špindlerův Mlýn Špindlerův Mlýn Špindlerův Mlýn Špindlerův Mlýn Špindlerův Mlýn Pec pod Sněžkou Špindlerův Mlýn Špindlerův Mlýn Rakousko Rakousko Rakousko
APU, garant kvality výuky dětí Cílem celého projektu jen nejen zpřístupnit a maximálně přizpůsobit výuku lyžování potřebám dětí všech věkových kategorií, ale i poskytnout komfort jejich rodičům, kteří budou mít pod hlavičkou Dětské zimní ligy APUL garanci návaznosti a kontinuity lyžařské výuky jejich dítěte. Tento rok také APUL vydává nový výukový materiál – je jím brožura Dětská zimní liga APUL – lyžujeme s Apu určená pro potřeby lyžařských škol a instruktorů. Zcela nově od tohoto roku budou mít lyžařští instruktoři také možnost získat, po absolvování specializovaného kurzu, licenci Instruktor dětského lyžování. V budoucnu pak APUL chystá veřejné vydání publikace Dětská zimní liga APUL – lyžujeme s Apu. Simona Skočdopolová, členka lektorského sboru APUL
ČLENSKÉ LYŽAŘSKÉ ŠKOLY APUL PRO SEZÓNU 2010/11
SKI & BOARD SCHOOL
APUL NEWS
109
110
3D ZNÁTE GOOGLE EARTH? FASCINUJÍ VÁS MOŽNOSTI, KTERÉ NABÍZÍ? CESTUJETE SI NĚKDY VIRTUÁLNĚ NA MÍSTA, KAM HODLÁTE DORAZIT I FYZICKY? Pakliže jste odpověděli třikrát ano, určitě pokračujte ve čtení. Na SNOW.CZ totiž přinášíme 3D lyžařské mapy, na kterých najdete zakreslené nejen sjezdovky a lanovky, ale i další součásti lyžařské infrastruktury. Prostřednictvím těchto map si pak budete moci třeba ověřit, jak skutečně je váš hotel daleko od nejbližší sjezdovky, projet si virtuálně všechny sjezdovky ve středisku nebo si prohlédnout lyžařský terén ze všech možných úhlů. Jedná se samozřejmě o samotný počátek velkého projektu, do kterého se budou data sbírat prakticky nekonečně. V tuto fázi budou zatím k dispozici mapy pouze hlavních švýcarských lyžařských středisek, postupně ale budou přibývat i další. Vše funguje na platformě Google Maps. Hlavní zážitky se tedy dostaví až po přechodu do 3D zobrazení kliknutím na Earth v pravém horním rohu (což vyžaduje stažení Google Earth plug-inu, to je ale jednoduché a není problém ani pro nezkušeného uživatele – nezalekněte se!).
Tipy na ovládání v režimu Google Earth: V pravém horním rohu mapy je přibližování, oddalování a posun – stejné jako u Google Maps. Otáčení a naklánění mapy jde buď ovladačem v pravém horním rohu (s ikonou oka), nebo po stisknutí rolovacího kolečka myši a tažením (doprava a doleva se mapa bude otáčet a tažením nahoru a dolů se mapa bude naklánět). Tažením šikmo tedy jde mapu otáčet a naklánět zároveň. Je na to potřeba trochu cviku, ale stačí pár minut. V mapě jsou zobrazeny ikony s názvy středisek, kdy se po kliknutí na ikonu otevře bublina se základními informacemi o středisku a odkazem na podrobnější informace. Při dvojitém kliknutí na ikonu střediska kamera na středisko sama naletí. (red) více čtěte:
www.snow.cz/clanek/1037
LYŽAŘSKÉ MAPY NA SNOW.CZ
VEDLE ČASOPISU AŽ DO SCHRÁNKY ZÍSKÁTE
DÁREK V HODNOTĚ PŘEDPLATNÉHO Fleecová mikina Loap (kolekce SNOW, NORDIC nebo WILD CAT) Mikina dámská v bílé barvě a pánská v černé barvě
NEBO I VYŠŠÍ
Softshellová vesta Envy (kolekce SNOW)
Vesta Envy (kolekce SNOW)
Pánská nebo dámská vesta v černé barvě, sportovního střihu ze softshellového materiálu SIBERIUM® SS Soft Shell, vnější dvě kapsy na zip, vnější náprsní kapsa na zip, stahování dolního okraje, prodloužený zadní díl, mikrofleecová ochrana brady
Hole Birki
Pánská nebo dámská podšitá lehká vesta se stahovatelnou kapucí, nastavitelný dolní okraj, zapínání na zip, dvě kapsy
– limitovaná edice kolekce SNOW
Taška na přezkáče Čepice Kama Funkční termo triko Envy (kolekce SNOW)
Sněžnice TSL Funkční triko Völkl
(kolekce SNOW) Čepice s kšiltem a membránou Gore-tex
(kolekce SNOW)
Funkční termo kalhoty Envy
Taška Envy (kolekce SNOW)
Swiss Youth Hostel poukázka na ubytování
CELOU AKTUÁLNÍ KOLEKCI NALEZNETE NA
SKIPAS ZDARMA
PRO PŘEDPLATITELE VÝHODNĚJŠÍ
KAŽDÝ PŘEDPLATITEL OBDRŽÍ SNOWCARD – KARTU LYŽAŘSKÝCH SLEV A VÝHOD. SEZNAM PARTNERŮ NAJDETE NA
PŘEDPLATNÉ OBJEDNÁVEJTE NA
více na:
snow.cz/casopis/predplatne
112
SLEVOVĂ? PROGRAM SNOWcard
20 %
Fun Sport servis lyŞà a snb Ĺ afaĹ™Ăkova 581, Hradec KrĂĄlovĂŠ www.funsport.cz
CK Conti max. 1000 KÄ? na osobu/zĂĄjezd. Vztahuje se na autokarovĂŠ zĂĄjezdy a pobyty na 7 nocĂ. JindĹ™iĹĄskĂĄ 30, 110 00 Praha 1 www.ckconti.cz
20 %
5%
Smart Travel max. 500 kÄ? BlatenskĂĄ 111, Chomutov www.smarttravel.cz
Hartman Sport servis lyĹžĂ, snb a běŞek (100% sleva na prvnĂ servis u nĂĄs zakoupenĂ˝ch lyŞà a snb) PoupÄ›tova 4, Olomouc www.hartmansport.cz
5%
20 %
CK JuhĂĄsz sleva ze zĂĄkladnĂ ceny pro kaĹždou osobu na cest. smlouvÄ› Masarykova 1323, 73514 OrlovĂĄ - LutynÄ› www.juhasz.cz
5%
CK Petr´s lyĹžovĂĄnĂ v AlpĂĄch max. 400 KÄ?/os., nutno hlĂĄsit jiĹž pĹ™i prvnĂ poptĂĄvce KateĹ™inskĂĄ 13, Praha 2 www.petrs.cz
PĹŽJÄŒOVNY A SERVISY 100 % Levnelyze.cz TestovacĂ centrum znaÄ?ek Dynastar a Rossignol; pĹŻjÄ?enĂ lyŞà na 3 hodiny v testcentru SNOW Harrachov-RýŞoviĹĄtÄ› www.levnelyze.cz
50 %
Sherpa Rental Testcentrum Nordica sleva na 2 hodinovou vĂ˝pĹŻjÄ?ku v Sherpa Rental Testcentru Nordica MalĂĄ MorĂĄvka-Karlov, PradÄ›d tel: 774 676 866
21 %
Sportmax JesenĂk platĂ na velkĂ˝ servis lyŞà Karla ÄŒapka (naproti kinu), JesenĂk
Rock Point v sĂti obchodĹŻ Rock Point www.rockpoint.cz
20 %
HEAD ski TEST od prosince 2009 do dubna 2010 KoneÄ?nĂĄ stanice lanovky SvatĂ˝ Petr – Ĺ pindlerĹŻv MlĂ˝n
headskitest@email.cz
20 %
Skicentrum Eden sleva na servis lyŞà a snb na poÄ?kĂĄnĂ VladivostockĂĄ 2, 100 00 Praha 10
www.skicentrumeden.cz
15 %
Špalekski sleva na servis lyŞà a snb na automatu Reichmann (prvnà servis zdarma na lyŞe a snb zakoupených u nås) Lichå 38, Praha 4-Cholupice www.spalekski.cz
10 %
Namche skialpovĂĄ pĹŻjÄ?ovna, servis a kurzy Heydukova 1589/6, Praha 8-Palmovka www.namche.cz
10 %
Globetrotter CZ pĹŻjÄ?ovna obytnĂ˝ch automobilĹŻ pro celoroÄ?nĂ provoz Praha 4, tel. 728 061 895 www.obytky.cz
10 %
Madeja Sport sleva na pĹŻjÄ?ovnĂŠ a servis 28. Ĺ™Ăjna 227, Ostrava www.madejasport.cz
10%
sleva na nåkup zboŞà v ACG Nike STORE Happy Hill Sochor Pec pod SněŞkou tel: 499738432, www.happyhill.cz
8%
7%
Sport 2000 Rent & Sport JesenĂky LipovskĂĄ 83/8, JesenĂk
Skicentrum Brno J. BabĂĄka 9, Brno-KrĂĄlovo Pole tel: 541245853 www.skicentrum-brno.cz
CK Fede JeruzalĂŠmskĂĄ 3, Praha 1 www.fede.cz
20 %
10 %
8%
Servis Sport ÄŒervenka prvnĂ servis u nĂĄs zakoupenĂ˝ch novĂ˝ch lyŞà Habrmannovo nĂĄm. 2, PlzeĹˆ www.serviscervenka.zde.cz
CK Sport VĂĄclavĂk sleva z nabĂdky pro jednotlivce, z ceny bez skipasu U HĹ™iĹĄtÄ› 1325, VsetĂn tel: 571419916, 602727799 www.cksport-vaclavik.cz
20 %
Sport Ĺ efÄ?Ăk Ke Stadionu 2095, BeneĹĄov tel. 317 726 777, www.sportsefcik.cz
CESTOVNĂ? KANCELĂ Ĺ˜E 15 %
10 %
LBS Sport sleva na ski servis (při platbě v hotovosti) Na Maninåch 50/900, Praha 7
5%
Skicentrum Hranice servis a pĹŻjÄ?ovna lyĹžĂ, snb, běŞek a Ä?lunĹŻ TĹ™Ăda ÄŒSA 546, Hranice www.skicentrumhranice.cz
5%
PĹŻjÄ?ovna ski & snb SedloĹˆov 155, SedloĹˆov v OrlickĂ˝ch horĂĄch
www.skisedlonov.cz
SPORTOVNĂ? OBCHODY 25 %, 15 %
SKIER.CZ sleva se nevztahuje na jiŞ zlevněnÊ zboŞà a lze ji uplatnit pouze na prodejně v Praze. Sleva 25 % platà pouze na zåvodnà lyŞe FIS, 15% na vťe. HrubÊho 10, Praha 8 www.skier.cz
20 %
Sport PodestĂĄt znaÄ?kovĂĄ prodejna Atomic, Fischer, Halti, Columbia, Hannah, HH, Craft, ACG, Reusch, Uvex NĂĄmÄ›stĂ MĂru 64, DomaĹžlice www.sportpodestat.cz
20 %
Sport 04 Scott zimnà zboŞà SCOTT Dlouhå 614/10, Praha 1 www.scottsports.cz
15 %
ÄŒeskĂ˝ RĂĄj Outdoor Sports Nerudova 616, MladĂĄ Boleslav Sleva platĂ jak pro nĂĄkup v kamennĂŠ prodejnÄ›, tak na nĂĄkup v e-shopu. Tel.: 326 723 384, mobil: 777 838 626 www.ceskyraj.com
15 %
Sport 2000 Liberec PraĹžskĂĄ 13/19, Liberec www.sport2000liberec.cz
15 %
Sport 2000 Liberec - DoubĂ HodkovickĂĄ 16, Liberec DoubĂ www.sport2000liberec.cz
10 %
15 %
Sport 2000 Jablonec nad Nisou PoĹĄtovnĂ 9 - OD EVEKO, Jablonec n. N. www.sport2000jablonec.cz
B-SHOP nelze kombinovat s jinou akÄ?nĂ nabĂdkou ani vĂ˝hodou; nevztahuje se na vĂ˝prodeje, bazarovĂŠ zboŞà a jinĂŠ marketingovĂŠ akce Na ZĂĄhumenĂ 55, LutĂn tel.: 773 505 010 www.b-shop.cz
15 %
10 %
Fanatic & F2 Surfcentrum Blizzard, Dalbello, F2, Leki, Swans, VĂślkl Zenklova 168, Praha 8 www.lyzeseslevou.cz www.fanatic.cz
12 %
Levnelyze.cz TestovacĂ centrum znaÄ?ek Dynastar a Rossignol sleva na internetovĂŠ obchody levnelyze.cz www.levnelyze.cz
12 %
Skisport Semily NĂĄdraĹžnĂ 164, Semily www.ski-semily.cz
12 %
KH Sport PraĹžskĂĄ 376/36a, Liberec
10 %
Bil-Sport U VÄ›trnĂku 3, Praha 6-PetĹ™iny www.bilsport.cz
10 %
SKIpoint Olda VondrĂĄĹĄek pĹ™i jednorĂĄzovĂŠm nĂĄkupu nad 5000 KÄ? bude poskytnuta SKIpointem VIP BONUS CARD s 10% bonusem a dalĹĄĂmi vĂ˝hodami JireÄ?kova 8/1008, Praha 7-LetnĂĄ www.skipoint.cz
10 %
BRAVA sport Blizzard-Nutrend nelze uplatnit na jiŞ zlevněnÊ zboŞà Nåm. 1. måje 4, Chomutov www.brava.cz
REGALBIKE Martin PodsednĂk ÄŒs. LegiĂ 10, Teplice tel.: 417 562 103 www.regalbike.cz
10%
Cykloart nĂĄkup nad 500 KÄ?, sleva nelze sÄ?Ătat a nevztahuje se na jiĹž zlevnÄ›nĂŠ Ä?i akÄ?nĂ zboĹžĂ ÄŒeskĂĄ 318, KopĹ™ivnice tel: 556821624, 603575621 www.cykloart.cz
10%
Ski Sport Drahoråd sleva na nåkup lyŞařskÊho zboŞà Habrmanova 166, Hradec KrålovÊ
10 %
David AndÄ›l - Sportservis pĹ™i nĂĄkupu nad 3 000 KÄ? Ĺ˝erotĂnova 1321, VsetĂn
10 %
Sport Zone Hotel Horal, Špindlerův Mlýn
10 %
GM Sport bazar, pĹŻjÄ?ovna, servis LazeckĂĄ 115, Olomouc www.gmsport.cz
10 %
Ultrasport Praha 1, Klimentskå 34, tel.: 222 312 395 Svitavy, Brněnskå 24, tel.: 461 530 614 Brno, Kounicova 271/13, tel.: 775 852 803 www.sensor.cz, www.ultrasport.cz
LyĹžaĹ™skĂŠ zĂĄjezdy mĹŻĹžete objednat ON-LINE na www.nev-dama.cz Ä?i osobnÄ› na tÄ›chto prodejnĂch mĂstech: CA DAMA - Praha 1
CA DAMA - Liberec
CA DAMA - Brno
CA DAMA - Ostrava
RevoluÄ?nĂ 5, 110 00 Praha 1 tel.: 224 826 031 mobil: 777 752 612 praha1@ckdama.cz www.ckdama.cz
PapĂrovĂĄ 537, 460 01 Liberec 1 tel.: 485 133 838 mobil: 608 241 974 liberec@ckdama.cz www.ckdama.cz
GorkĂŠho 46, 602 00 Brno tel.: 547 210 756, mobil: 777 864 601 brno@ckdama.cz www.ckdama.cz
28. Ĺ™Ăjna 100, 702 00 Ostrava tel.: 596 617 323 mobil: 608 241 975 ostrava@ckdama.cz www.ckdama.cz
CA DAMA - Praha 3
CA DAMA - PlzeĹˆ
CA DAMA - Olomouc
CA DAMA - ZlĂn
SlezskĂĄ 29, 130 00 Praha 3 tel.: 224 254 455 mobil: 608 860 599 praha3@ckdama.cz www.ckdama.cz
Tylova 28, 301 00 PlzeĹˆ tel.: 377 917 459 mobil: 777 752 613 plzen@ckdama.cz www.ckdama.cz
Erbenova 2, 779 00 Olomouc tel.: 585 202 204 mobil: 608 241 978 olomouc@ckdama.cz www.ckdama.cz
ZarĂĄmĂ 4463, 760 01 ZlĂn tel.: 577 012 281 mobil: 608 241 977 zlin@ckdama.cz www.ckdama.cz
CA DAMA - Praha 10
CA DAMA - Hradec KrĂĄlovĂŠ
VrĹĄovickĂŠ nĂĄm. 4, 101 00 Praha 10 tel.: 271 742 695 mobil: 608 747 413 praha10@ckdama.cz www.ckdama.cz
VelkĂŠ nĂĄm. 156, 500 03 Hradec KrĂĄlovĂŠ tel.: 495 266 291 mobil: 777 800 669 hradec@ckdama.cz www.ckdama.cz
ObjednĂĄvejte katalog na www.nev-dama.cz nebo 800 100 234
113 10 %
Ski Sport - Cyklo Servis Míčka při nákupu nad 1000 Kč Havlíčkova 93, Sušice tel: 376 523 384, 603 543 503 www.cykloservis.sumava.net
10 %
Misfit prodejna obchod vypečenej jako bageta Komunardů 51, Praha 7 www.misfit.cz
10 %
Envy Store ssleva ve všech prodejnách sítě Envy, platí i na již zlevněné modely www.envy.cz
10 %
Blizzard prodej, servis a testcentrum Blizzard Na Březince 912/8, Praha 5 www.blizzard.cz
10 %
Snowboard Zezula platí v e-shopu, prodejně v Brně, nevztahuje se na již zlevněné zboží, zboží v akci, výhodné komplety, půjčovnu a servis. Hudcova 2a, Brno www.snowboard-zezula.cz
7%
Hudy v síti obchodů Hudy Sport www.hudy.cz
7%
Namche Heydukova 1589/6, Praha 8-Palmovka www.namche.cz
7%
Florián Sport Janáčkova 1089/20, Ostrava-Moravská Ostrava tel.: 596 110 759 www.floriansport.cz
5%
Hannah Czech ve všech sítích obchodů Hannah Czech www.hannah.cz
5%
Rock Point v síti obchodů Rock Point www.rockpoint.cz
5%
Sport Šefčík Ke Stadionu 2095, Benešov, tel. 317 726 777 www.sportsefcik.cz
5%
20 %
5%
15 %
Titty Twister Denisova 28, Olomouc Nádražní 29, Ostrava www.skateshop.cz Skicentrum Brno J. Babáka 9, Brno-Královo Pole tel: 541245853 www.skicentrum-brno.cz
5%
5%
Hartman Sport Poupětova 4, Olomouc tel. 585 424 095 www.hartmansport.cz
5%
ŠKOLY A KURZY 70 %
5%
50 %
Salomon Shop OC Chodov (2. patro), Praha 4 www.SalomonSports.com Madeja Sport 28. října 227, Ostrava www.madejasport.cz Sportshop Zlín Prštné 161 (tř.T. Bati), Zlín sportshop.zlin@volny.cz
5%
Ski centrum Hranice Třída ČSA, Hranice www.skicentrumhranice.cz
5%
ABC Sport lyže Sporten a zboží v e-shopu Černošická 503, Praha 5
5%
Fun Sport při nákupu 5000 Kč sleva 8% Šafaříkova 581, Hradec Králové Jindřišská 273, 530 02 Pardubice www.funsport.cz
eSki school Hotel Horal, Špindlerův Mlýn www.eski.cz
Snowsport School Pec pod Sněžkou sleva na lekce telemarku Pec pod Sněžkou 170, Pec pod Sněžkou tel: 739 309 272, 739 336 055 www.snowsportschool.cz
30 %
Danutiming organizace a elektronické měření závodů www.eski.cz
25 %
Slovenská skialpinistická asociácia účastnické poplatky při závodech (SSA), srazech, přechodech hor, vzdělávacích programech Trieda SNP 40, Banska Bystrica www.skialp4u.sk
Happy Hill Sochor sleva na dětskou výuku Pec pod Sněžkou, Černý Důl, Malá Úpa www.happyhill.cz APUL na kurz licence APUL C www.apul.cz
10 %
Skier´s Edge lyžařský trenažér www.skiersedge.cz
10 %
Sherpa Ski a Board School sleva na celodenní výuku carvingu, snb, telemarku a na první hodinu v dětské školce vždy ve všední den Malá Morávka-Karlov, Praděd, Karlov u Paseky, tel.: 604 681 100 www.sherpaski.cz
5%
Slovenská skialpinistická asociácia pojištění pro pohyb ve volném terénu na horách po celém světě Alpenverein a SSA Trieda SNP 40, Banska Bystrica www.skialp4u.sk
5%
Školička ski & snb Sedloňov 155, Sedloňov v Orlických horách www.skisedlonov.cz
5%
Ski Camp sleva na zahraniční výukové, testovací a motivační akce www.skicamp
5%
eSKI e-shop
www.eski.cz
OSTATNÍ
10 %
Snowsport School Pec pod Sněžkou sleva na veškeré služby Pec pod Sněžkou 170, Pec pod Sněžkou tel.: 739 309 272, 739 336 055 www.snowsportschool.cz
20 %
10 %
Lyžařská škola Potok Pec pod Sněžkou, tel.: 603 809 365 www.potok.cz
Masér Bob – Robert Pavel masážní terapie pro maminky, regenerační a sportovní masáže jednorázová sleva platí na 1 masáž Medi-centrum Skalka, Nedvězská 2223/29, Praha 10 tel.: 721 825 073; 222 941 047 www.masaze-bob.cz
10 %
10 %
Skischool Envy Ramzová tel.: 604 959 283 www.skicentrum-brno.cz
7%
Harakiri kiteboarding sleva na snowkiting a kiteboarding www.kite-kurzy.cz, www.kite-kurzy.sk
Plastichic - Jiří Tománek sleva na nákup hodinek Plastichic Karafiátova 774, Klatovy tel.: 736 776 700 obchod@plastichic.cz www.plastichic.cz
ADRESÁŘ PRODEJEN SNOW Praha
KIWI svět map a průvodců, Jungmannova 23, Praha 1, www.kiwick.cz mujsport, Revoluční 22, Praha 1, www.mujsport.cz Outdoor Centrum Rock Point Perštýn, Martinská 2 Na Perštýně, Praha 1, www.rockpoint.cz Outdoor Centrum Rock Point Poříčí, Na Poříčí 10, Praha 1, www.rockpoint.cz A-Z SPORT Praha 2, Slezská 397/12, Praha 2, www.azsport.cz HUDY SPORT Slezská, Slezská 8, Praha 2, www.hudy.cz SKI SURF SPORT, V Tůních 11, Praha 2, www.skisurf.cz Rock Point Palác Flóra, Vinohradská 151, Praha 3, www.rockpoint.cz Rock Point - OC Chodov, Roztylská 2321/19, Praha 4, www.rockpoint.cz A-Z SPORT Praha 5, Lidická 7, Praha 5, www.azsport.cz HARFA SPORT Praha 5, Strakonická 81, Praha 5, www.harfasport.cz Rock Point, Vrážská 1507, Praha 5, www.rockpoint.cz Rock Point - OC Nový Smíchov, Plzeňská 8, Praha 5, www.rockpoint.cz Montana Sport, Kříženeckého náměstí 990, Praha 5, www.montanasport.cz Mapis, Štefánikova 63, Praha 5, www.mapis.cz Ski and Bike Centrum Radotín, Topasová 1, Praha 5, www.skiservis.cz Rock Point - NC Šestka, Fajtlova 1090/1, Praha 6, www.rockpoint.cz Rock Point - NC Šestka, Fajtlova 1090/1, Praha 6, www.rockpoint.cz CZE SPORT, Dělnická 42, Praha 7, www.czesport.cz Sportovní potřeby Heyrovská, Františka Křížka 12, Praha 7, www.skiservispraha.cz Boatpark, Sokolovská 146/359, Praha 8, www.boatpark.cz Fanatic F2, Zenklova 168, Praha 8, www.lyzeseslevou. cz HELIA SPORT Praha, Klapkova 34/731, Praha 8, www.heliasport.cz Martin Sichyngr - Skier.cz, Hrubého 1201/10, Praha 8, www.skier.cz
HAPPY SKI SPORT, Beranových 125, Praha 9, www.happysport.cz HARFA SPORT Praha 9, Českomoravská 41, Praha 9, www.harfasport.cz Rock Point - OC Letňany Praha, Veselská 663, Praha 9, www.rockpoint.cz Outdoor Centrum Rock Point Letňany, Veselská 663, Praha 9, www.rockpoint.cz SPORT KUBÁŇ, Kubánské nám.1, Praha 10, www.sportkuban.cz
Středočeský kraj
Luboš Braier - SPORT SERVIS, Žižkovo náměstí 164, Čáslav, www.sport-braier.cz PROGRESS CYCLE, Logistický park Tulipán 1371, Hostivice, www.progresscycle.cz Jaromír Vyskočil, Kmochova 406, Kolín, www.montana.unas.cz Ski Sport Mělník, Nádražní 1750, Mělník, www.skisportmelnik.cz HARFA SPORT Mladá Boleslav, Náměstí Republiky 823, Mladá Boleslav, www.harfasport.cz Sensor Friendship Stores, Nerudova 616/30, Mladá Boleslav, www.ceskyraj.com Aspen Sport, Sportovní 457, Vestec, www.aspensport.cz
Plzeňský kraj
EUROSKI.CZ, Prokopova 29, Plzeň, www.euroski.cz HANNAH CZECH, Americká 54, Plzeň, www.hannah.cz SERVIS SPORT, Habrmannovo nám. 2, Plzeň, www.serviscervenka.cz
Jihočeský kraj
WAVESPORT, Rudolfovská 64, České Budějovice, www.wavesport.cz Pavel Denk, Ladova 215, Mariánské Lázně, www.sport2000.cz
Ústecký kraj
Marathon Sport, Františka Halase 1200, Most, REGALBIKE, čs. Legií 10, Teplice, www.regalbike.cz
Liberecký kraj
Sport 2000 Jablonec, Poštovní 9 (OD EVEKO), Jablonec nad Nisou, www.sport2000jablonec.cz KH SPORT, Pražská 376/36a, Liberec, www.khsport.cz Rock Point - Liberec II Pražská, Pražská 15/2, Liberec, www.rockpoint.cz Rock Point - Liberec II, Pražská 15/2, Liberec, www.rockpoint.cz Rock Point - Liberec OC Nisa, České mládeže 456, Liberec - Doubí, www.rockpoint.cz Rock Point - Liberec, České mládeže 456, Liberec Doubí, www.rockpoint.cz Sport 2000, Pražská 13/19, Liberec 1, www.sport2000liberec.cz Sport Brzák, Sázavská 648, Liberec 3, www.brzak.cz SPORT PAUDERA, Krále Václava 120, Staré Splavy, www.skipaudera.cz
Královehradecký kraj
RM SPORT, Kostelní 7, Dobruška, www.rm-sport.cz FUN SPORT Hradec Králové, Šafaříkova 581, Hradec Králové, www.funsport.cz Rock Point - Hradec Králové, Brněnská 1825/23a, Hradec Králové, www.rockpoint.cz SKI SPORT DRAHORÁD, Habrmanova 166, Hradec Králové, www.skiskiski.cz ACTIVE SPORT CZ, Hradecká 159, Jaroměř, www.activesport.cz Josef Žitník Cyklo ski s&s, 5. května 728, Lomnice nad Popelkou, www.cykloski.cz RADICAL SPORT, Poděbradova 428, Náchod, www.radicalsport.cz Sport 2000 Vrchlabí, U Sopky 1882, Nová Paka, www.sport2000.cz Půjčovna a školička SKI and SNB, Sedloňov 155, Sedloňov v Orlických Horách, www.skisedlonov.cz APUL, P.O. BOX 7, Špindlerův Mlýn, www.apul.cz SKI VELKOOBCHOD, Nádražní 164, Vrchlabí, www.skisport-horka.cz Vancl Sport, Horská 117, Vrchlabí, www.vanclsport.cz
Pardubický kraj
SPORT CENTRUM DOLEČEK, Na Vyhlídce 612, Jablonné nad Nisou, www.sportdolecek.cz FUN SPORT Pardubice, Jindřišská ul. 273, Pardubice,
www.funsport.cz HELIA SPORT Dlouhoňovice, Dlohouňovice 51, Žamberk, www.heliasport.cz
Vysočina
HIGHLAND SPORT Havlíčkův Brod, Havlíčkova 3305, Havlíčkův Brod, www.highland-sport.cz SPORTEN, U Pohledce 1347, Nové Město na Moravě, www.sporten.cz HIGHLAND SPORT Žďár nad Sázavou, Palachova 2285/39, Žďár nad Sázávou, www.highland-sport.cz
Jihomoravský kraj
BARNEX, Bratislavská 7, Brno, www.barnexsport.cz FREYTAG-BERNDT, Vachova 8, Brno, www. freytagberndt.cz GEMMA SPORT, Pekařská 25, Brno, www.gemmasport.cz HELIA SPORT Brno, Úvoz 59/61, Brno, www.heliasport.cz MM Skicentrum, Brechtova 7, Brno, www.mmskicentrum.cz Rock Point - Brno Masarykova, Masarykova 16, Brno, www.rockpoint.cz Rock Point - Brno Vaňkovka, Ve Vaňkovce 1, Brno, www.rockpoint.cz SKICENTRUM BRNO, J. Babáka 9, Brno, www.skicentrum-brno.cz SKISKI & GOLFGOLF, Heršpická 814/5a, Brno, www.ski-golf.cz Outdoor Centrum Rock Point Brno, Masarykova 16, Brno, www.rockpoint.cz Rock Point - Brno Vaňkovka, Ve Vaňkovce 1, Brno, www.rockpoint.cz
Zlínský kraj
SENZA SPORT, Hradišťská 1922, Uherské Hradiště, www.senzasport.cz HOPE SPORT, U Nádraží 1765, Uherský Brod, www.skisport.cz Ski Sport Kasárna, Kolaříkova 1363, Valašské Meziříčí, www.skisport-kasarna.wz.cz David Anděl - SPORT SERVIS, Žerotínova 1321, Vsetín
Českomoravská 41 (500m od O2 Arény) tel.: 284 811 212 otevřeno denně 9-21
Moravskoslezský kraj
HELIA SPORT Bruntál, Krátká 2, Bruntál, www.heliasport.cz Sport centrum Ski Servis JAGLARZ, Vávrovická 24, Opava - Palhavec, www.msport.cz HELIA SPORT Ostrava, Porubská 708, Ostrava, www.heliasport.cz Rock Point - Kuří Rynek Ostrava Poštovní, Poštovní 3 (Kuří Rynek), Ostrava, www.rockpoint.cz V.A.D Wortex 4 ski, Daliborova 3, Ostrava, www.4ski.cz Rock Point - OC Futurum I, Novinářská 3178/6a, Ostrava, www.rockpoint.cz Rock Point Kuří Rynek, Poštovní 3 Kuří Rynek, Ostrava, www.rockpoint.cz Ruma Sport, Ostravice 213, Ostravice, www.rumasport.cz ALPI SPORT CENTRUM, Jičínská 15, Příbor, www.alpisport.cz SPORT CENTRUM SUPÍK, nám. Svobody 528, Třinec,
Olomoucký kraj
Ski centrum Hranice, Třída Československé armády 546, Hranice, www.skicentrumhranice.cz Sportmax, Karla Čapka 237, Jeseník, www.sportmax.cz HELIA SPORT Kouty nad Desnou, Kouty nad Desnou 1 (bývalá pošta), Kouty nad Desnou, www.heliasport.cz GM SPORT, Koperníkova 14, Olomouc, www.gmsport.cz HARTMANSPORT, Poupětova 4, Olomouc, www.hartmansport.cz HELIA SPORT Olomouc, I.P. Pavlova 116, Olomouc, www.heliasport.cz Rock Point - Riegrova Olomouc, Riegrova 3, Olomouc, www.rockpoint.cz Rock Point OC Olympia, OC Olympia, Olomouc, www.rockpoint.cz HELIA SPORT Prostějov, Poděbradovo náměstí 1, Prostějov, www.heliasport.cz HELIA SPORT Přerov, Žerotínovo nám. 24, Přerov, www.heliasport.cz HUDY SPORT Zlín, Vodní 453, Zlín, www.hudy.cz
www.suunto.com
Navštivte testovací centrum Suunto a zdarma otestujte! Podrobnější informace o testovacích centrech naleznete na www.amersports.cz.
EQUIPE 3V POWERLINE
„SPORT A TÍM PÁDEM I LYŽOVÁNÍ SE MĚNÍ…DNEŠNÍ LYŽOVÁNÍ JE MNOHEM VÍCE O TECHNOLOGIÍCH A O POCITECH. JIŽ DLOUHO NEPLATÍ, ŽE TI NEJSILNĚJŠÍ JSOU I TI NEJRYCHLEJŠÍ. LYŽE, KTERÉ JSOU RYCHLÉ, ALE ZÁROVEŇ JEJICH KONTROLA VYŽADUJE PŘÍLIŠ VELKÉ ÚSILÍ, NEMAJÍ BUDOUCNOST! LYŽE SALOMON EQUIPE 3V POWERLINE VÁM POMOHOU SE CÍTIT SILNĚJŠÍMI, ZÍSKÁTE S NIMI LEPŠÍ KONTROLU A UMOŽNÍ VÁM BÝT RYCHLEJŠÍMI A TO VŠE S MENŠÍM ÚSILÍM.“ JAN WEISS, PRODUKTOVÝ MANAŽER ALPINE COPYRIGHT© SALOMON SAS. ALL RIGHTS RESERVED. PHOTOGRAPHY: SCOTT MARKEWITZ. PRODUCT PHOTOGRAPHY: SEMAPHORE.
Výhradní dovozce a distributor pro ČR a SR: AMER SPORTS Czech Republic, s. r. o. www.amersports.cz