SNOW 25 - březen 2006 by SNOW media

SNOW ČASOPIS PRO LYŽE & SNOWBOARD / ČÍSLO 25 /

LYŽE: NOVINKY 06/07 • GLEN PLAKE • NA LYŽE VLAKEM • SRBSKO A ČERNÁ HORA • TULENÍ PÁSY

24.2.2006 15:48:05

OBÁLKA 25 COMPLET.indd 1

1 sazba

mě teď spojuje se všemi přáteli

S Vodafone máte ke všem stejně daleko. Ať už si vyberete kterýkoli z našich tarifů Naplno nebo dáte přednost předplacené kartě, voláte komukoli a kdykoli v ČR za stejnou cenu. Je to jednodušší, přehlednější a hlavně spravedlivější. Užijte si výhody volání za rovnou cenu. Více informací na www.vodafone.cz a 800 777 777.

Je to ve vašich rukou. now 2-strana_obalky_SNOW25.indd 2

23.2.2006 13:01:12

Výzva ke sportu Vzhůru, všichni ztuhlí, suší lidé z kancelářských pracovišť, vyražte už, jak se sluší, do zimy od teplých topenišť. Bledí páni od hospodských stolů odstrčte své pivní mázy. Projíždějte s chutí, vzhůru – dolů, v bílých horách strmé srázy.

Foto: © Switzerland Tourism 003 Stopy.indd 3

J. Ringelnatz (začátek 20. století), Přeložil Karel Daněk

Z plic vyvětrá zbytky kalu, k jídlu dodá chuti, čímž nás opět zpět k lokálu hospody zas nutí…

ČÍSLO 25 / 2006 SNOW

Slabým skýtá sport důvěru, tlusté ztenčí, ba šarmantně štíhlým zpevní ﬁguru – a to všechno zcela promptně!

22.2.2006 20:58:59

hory za babku

SNOWredakce 3 6 8

Stopy Komix Z redakce

SNOWmix

SNOW ČÍSLO 25 / 2006

10 12

Mix Martin Černík: Panenský drak

SNOWfreeride 14 18 22 24 28

Fotogalerie Glen Plake: Hledám vlastní stopu Freeriderova cesta na vrchol Naučte se lyžovat v posilovně! Oblouky mezi paragrafy

36 38 42 43 45 46 47 48 49 58

Staří lyžníci: borci, nebo neumětelové? Lyže 2006/2007: žádná revoluce, a přesto je mnohé jinak Jak na vypínající vázání Story jménem S-flex před vrcholem? Škola Fotoporadna Trénink Univerzita Snb fotoškola – těžiště Nové šance seniorů

SNOWtour 52 54

64 66 72 75 77 80 82 84 86 88

Jediný Afričan pod rovníkem Go East: Freeridové hory za babku SNOW in America: Ve starém světě Nové Anglie Alpe d´Huez Liptovská Teplička Jižní Tyrolsko Pod lupou GPS – Hochficht Tatranská Lomnica za oponou času Vlakem na lyže Sjezdovka nad opravdovým nádražím

APUL news Příloha pro profesionální učitele lyžování

Stoupací pásy Rudolfshütte – v obležení třítisícovek

SNOWcarving

SNOWatlas

94 96

Adresář prodejců SNOW Adresář slev SNOWcard

32 34

60 62

Flash

Carving AD 1972 Kdo je expert?

004-05 OBSAH 25.indd 4

Nendaz – v těžišti Čtyř Údolí Nejromantičtější vlaky Wallisu

Foto: © Vítek Ludvík/Red Bull, jezdec: Martin Černík, místo: Haines, Aljaška

OBSAH

Freeridové

23.2.2006 0:56:15

CESTOVNÓ¬KANCELÉĚ .%*À)2À¶æ.!"¶$+!æ.%*,%0À¶(/æ,9Ç/6¬.¶ X¬UBYTOVÉNÓ ¬ X¬SKIPAS¬JIä¬OD¬

X¬UBYTOVÉNÓ ¬ X¬SKIPAS¬JIä¬OD

)TÉLIE

&RANCIE

Í¬$OLOMITI¬3UPERSKI

&LAINE

¬+ĉ OS

6AL¬DI¬&IEMME¬ ¬/BEREGGEN

¬+ĉ OS

!VORIAZ

¬+ĉ OS

3AN¬-ARTINO¬DI¬#ASTROZZA¬ ¬0ASSO¬2OLLE

¬+ĉ OS

4IGNES¬ ¬6AL¬D )SÏRE

¬+ĉ OS

4RE¬6ALLI

¬+ĉ OS

,A¬2OSIERE

¬+ĉ OS

6AL¬DI¬&ASSA¬E¬#AREZZA¬ ¬3ELLA¬2ONDA

¬+ĉ OS

,A¬0LAGNE¬ ¬,ES¬!RCS

¬+ĉ OS

!RABBA¬ ¬-ARMOLADA¬ ¬3ELLA¬2ONDA

¬+ĉ OS

#OURCHEVEL

¬+ĉ OS

6AL¬'ARDENA¬ ¬!LPE¬DI¬3IUSI¬ ¬3ELLA¬2ONDA

¬+ĉ OS

-ÏRIBEL¬ ¬-OTTARET

¬+ĉ OS

!LTA¬"ADIA¬ ¬3ELLA¬2ONDA

¬+ĉ OS

,ES¬-ENUIRES

¬+ĉ OS

#IVETTA

¬+ĉ OS

6AL¬4HORENS

¬+ĉ OS

#ORTINA¬D !MPEZZO

¬+ĉ OS

6ALMOREL¬ ¬3T ¬&RANCOIS¬,ONGCHAMP

¬+ĉ OS

!LTA¬0USTERIA

¬+ĉ OS

3T ¬3ORLIN¬D !RVES

¬+ĉ OS

0LAN¬DE¬#ORONES¬ ¬+RONPLATZ

¬+ĉ OS

,ES¬+ARELLIS

¬+ĉ OS

6ALLE¬)SARCO

¬+ĉ OS

6ALMEINIER¬ ¬6ALLOIRE

¬+ĉ OS

!USSOIS

¬+ĉ OS

2AKOUSKO

Í¬3KIRAMA¬$OLOMITI¬!DAMELLO¬"RENTA

X¬HOTEL¬S¬POLOPENZÓ¬JIä¬OD

4ONALE¬ ¬0ONTE¬DI¬,EGNO

¬+ĉ OS

,A¬.ORMA

¬+ĉ OS

3ANKT¬!NTON¬ ¬,ECH

-ARILLEVA¬ ¬&OLGARIDA

¬+ĉ OS

6AL¬#ENIS

¬+ĉ OS

4IROLER¬/BERLAND

¬+ĉ OS

0EJO

¬+ĉ OS

!LPE¬D (UEZ¬ ¬6AUJANY¬ ¬/Z¬EN¬/ISANS

¬+ĉ OS

0ITZTAL

¬+ĉ OS

-ADONNA¬DI¬#AMPIGLIO¬ ¬0INZOLO

¬+ĉ OS

,ES¬ ¬!LPES

¬+ĉ OS

¾TZTAL¬ ¬3ÚLDEN¬!RENA

¬+ĉ OS

0AGANELLA

¬+ĉ OS

-ONTGENEVRE

¬+ĉ OS

3TUBAITAL

¬+ĉ OS

-ONTE¬"ONDONE

¬+ĉ OS

3ERRE¬#HEVALIER

¬+ĉ OS

:ILLERTAL

¬+ĉ OS

&OLGARIA¬ ¬,AVARONE

¬+ĉ OS

0UY¬3T ¬6INCENT

¬+ĉ OS

+ITZBàHEL¬ ¬3T ¬*OHANN

¬+ĉ OS

2ISOUL¬ ¬6ARS

¬+ĉ OS

"RIXENTAL

¬+ĉ OS

Í¬!LTA¬6ALTELLINA

¬+ĉ OS

,IVIGNO

¬+ĉ OS

,ES¬/RRES

¬+ĉ OS

+APRUN¬ ¬:ELL¬AM¬3EE

¬+ĉ OS

"ORMIO¬ ¬3AN¬#OLOMBANO

¬+ĉ OS

2ÏALLON

¬+ĉ OS

3AALBACH¬ ¬(INTERGLEMM

¬+ĉ OS

3ANTA¬#ATERINA

¬+ĉ OS

/RCIERES¬

¬+ĉ OS

'ASTEINERTAL

¬+ĉ OS

0RA¬,OUP¬ ¬6AL¬D !LLOS

¬+ĉ OS

,UNGAU¬ ¬/BERTAUERN

¬+ĉ OS

3UPER$ÏVOLUY

¬+ĉ OS

3CHLADMING¬ ¬$ACHSTEIN

¬+ĉ OS

Í¬DALÝÓ¬STĚEDISKA¬)TÉLIE !PRICA

¬+ĉ OS

#HIESA¬6ALMALENCO

¬+ĉ OS

"AD¬+LEINKIRCHHEIM

¬+ĉ OS

-ADESIMO

¬+ĉ OS

'LOCKNER¬$OLOMITEN

¬+ĉ OS

&OPPOLO¬ ¬3AN¬3IMONE

¬+ĉ OS

ÁVâCARSKO

#ERVINIA¬ ¬:ERMATT

¬+ĉ OS

#RANS¬ ¬-ONTANA

¬+ĉ OS

3LOVINSKO

&RIULI¬3KIREGION

¬+ĉ OS

¬ ¬6ALLÏES

¬+ĉ OS

+RANJSKA¬'ORA

3APPADA

¬+ĉ OS

*UNGFRAU¬REGION

,ADURNS¬ ¬-ONTE¬#AVALLO

¬+ĉ OS

3OLDA¬ ¬4RAFOI

¬+ĉ OS

íESKO

"RENTONICO

¬+ĉ OS

ÁPINDLERĢV¬-LâN

¬+ĉ OS

+RVAVEC

¬+ĉ OS ¬+ĉ OS

3LOVENSKO ¬+ĉ OS

*ASNÉ¬ ¬#HOPOK

¬+ĉ OS

¬HOTEL¬S¬POLOPENZÓ¬A¬SKIPASEM ¬

¬ X¬UBYTOVÉNÓ ¬ X¬SKIPAS

.%*À)2À¶æ.!"¶$+!æ .%*,%0À¶(/æ,9Ç/6¬.¶ s¬VÓCE¬NEä¬ÝIROKÉ¬NABÓDKA¬)TÉLIE s¬VâRAZNČ¬ROZÝÓęENÉ¬&RANCIE s¬Aä¬PęEKVAPIVÏ¬2AKOUSKO s¬æTO¬NEJLEPÝÓ¬ZE¬ÁVâCARSKA ¬3LOVINSKA ¬¬ 3LOVENSKA¬A¬éESKA +OMPLETNÓ¬NABÓDKU¬ZÉJEZDĢ¬A¬SEZNAM¬ PRODEJNÓCH¬MÓST¬V¬é2¬NALEZNETE¬NA ¬ WWW NEV DAMA CZ¬ +ATALOG¬äÉDEJTE¬NA¬BEZPLATNÏ¬LINCE ¬¬¬ æ æ !æNAVÒCæ æSLEVAæNAæZBOãÒæVEæSPORTOVNÒCHæPRODEJNÈCHæ $RAPAæ3PORTæKEæKAãDÎMUæLYãAĝSKÎMUæZÈJEZDU 004-05 OBSAH 25.indd 5

23.2.2006 0:56:29

SNOW ČÍSLO 25 / 2006

lx|pwlênj

mvv{~lhyê ê hwwhylsê ê Äê lx|pwtlu{ê Å

jplêjvtwhuplêùêzhsvtvuêzhêh ê ê êùêwov{vz®êjoypz{phuêjohp lêùêzhs¢ª§¡§£

wvz| êoyhupjlêjhy}pun|ê hêvjo|{ulqêz s| p >ê S U ê ê ê 5 Sê z ? > ê 5 ê ê W êl ênjê 5 Bê ?W ê ê¢¡ê Bêu Uê P5 ê d 5 5ê >ê ê ?ê ê ?ê ê ê d B ê 5 ê u5 ê S ê êm ê ê

z z

ČÍSLO 25, ROČNÍK IV

REDAKCE šéfredaktor:

Petr Socha

petr.socha@snow.cz zástupce šéfredaktora:

Radek Holub

radek.holub@snow.cz grafik:

Petr Antoníček

Nejmilejší čtenáři časopisu SNOW! Tak máte v ruce poslední SNOW stávající zimy. Padá z nebe právě v době, kdy se pouštíte do posledního začtení se do letošní lyžařské sezóny – byť ty nejlepší lyžařské kapitoly se mnohdy teprve blíží. Redakční život je holt trochu jiný, začíná v době, kdy se lidé koupou, a končí v momentě, kdy se nejlépe lyžuje. Je to možná trochu sobecké, ale je to tak trochu i kvůli nám samým – i my se už nemůžeme dočkat, až se odepneme od svých redakčních židlí a vepneme do lyží nebo snowboardů, o kterých v dobách předešlých vesměs pouze píšeme či sníme. Zima 2005/06 byla jedinečná. Kdo z nás pamatuje, kdy nasněžilo na konci listopadu a od té doby jen padalo a padalo a (skoro) ani netálo! Každý, kdo má lyžování uloženo kdesi hluboko v sobě, mohl s úplným klidem vypnout sněhové receptory a bez zbytečného vymýšlení vyrážet na hory tam, kam se mu zrovna zachtělo. Jaký komfort! Sníh nám přinesl radosti tolik, jako už dlouho ne. A SNOW? Nevíme, jak s radostí, ale co do kvantity naděloval taky rekordně. Celkem jsme vám přinesli 730 stran zimního čtení či třeba 17 (přinejmenším) zvýhodněných skipasů. Nechť hodnotí historie, ale my myslíme, že vám musíme hluboce poděkovat. „Proč nám?“, ptáte se možná. Někdy se to na první pohled nezdá a příčiny s následky se trochu zamotají, ale v tomto případě je to myslím zřejmé. Příčinou, proč SNOW vzniká, jste přeci právě vy, milí, vlastně nejmilejší čtenáři. A my vám tímto děkujeme za to, že máme možnost pro vás vytvářet takový pěkný časopis, jaký máte zrovna před sebou. Nebýt vás… No, nechci ani domýšlet. Tak, když už jsme vás do toho tak pěkně zatáhli, poprosíme vás i o skutečnou spoluúčast. Ještě než se ponoříme do hloubání nad dalším ročníkem SNOW, rádi bychom vás přizvali k jeho hodnocení. Co je dobré, může být lepší a ještě lepší. Abychom do SNOW otiskli i trochu z vás, připravili jsme anketu, která by ve výsledku měla napovědět, co by šlo na SNOW ještě vylepšit či třeba co vynechat. Vedle vašeho tvůrčího podílu budiž vám odměnou i hodnotné ceny, které si mezi sebou rozdělíte. Více k anketě naleznete na zadním listu, totéž lze i ekologičtěji a snadněji na www.snow.cz. Děkujeme! Každý den něco končí, a díky tomu pak může začít něco jiného. Vzpomínám, jak jsem býval jako dítě zoufale smutný po návratech ze zážitky naplněných lyžařských prázdnin. Jednou jsem z toho, nevymýšlím si, dokonce onemocněl! To letošní loučení se zimou nebude jednoduché. Ale mysleme na to, že naším úkolem je žít šťastnou přítomnost a není důvod k tomu, proč by zítřky neměly přinášet nové a nové radosti. A nakonec, do té následující zimy také není až tak daleko. SNOW vás na ni začne připravovat opět na samém počátku desátého měsíce. V říjnu roku 2006.

petr.antonicek@snow.cz obchodní ředitel:

Ing. Petr Havelka

petr.havelka@snow.cz distribuce:

Radek Holub

radek.holub@snow.cz

Tomáš Peslar

tomas.peslar@snow.cz

STÁLÍ SPOLUPRACOVNÍCI Tom Řepík, Karel Hampl, Ondra Tůma, Roman Gric, Kristian Hanko, Vítek Ludvík, Tereza Zíslerová, Jana Vlková, Honza Schauer, Karolína Pilařová, Olda Vondrášek, Tomáš Macek, Petr Novotný, Tomáš Matwikow ADRESA REDAKCE: Husitská 90 130 00 Praha 3 – Žižkov

redakce@snow.cz

222 780 286

VYDÁVÁ: SLIM media s. r. o. Husitská 117/90 130 00 Praha 3 redakce@snow.cz

Příspěvky, fotografie a názory zasílejte na adresu redakce. © SLIM media s. r. o. 2006 Všechna práva vyhrazena. SNOW a Skipas zdarma jsou ochrannou známkou. Podávání novinových zásilek povoleno Českou poštou, s.p., odštěpný závod Přeprava Cena výtisku: 69 Kč (99 Sk) MK ČR: E13878 ISSN: 1214-0007 Vychází 6x ročně, toto číslo vyšlo 1. března 2006, další vyjde v říjnu 2006

REDAKTOŘI Ivan Sosna

alpské lyžování, materiál

Robin Kaleta freeskiing

Michal Bulička

skialpinismus, skitouring

Michal Roba

ilustrace a fotomodeling

jazyková korektura:

Jiří Havelka Radek Holub

distribuce: Chcete-li prodávat SNOW ve své prodejně, volejte 603 182 661 nebo pište na tomas.peslar@snow.cz inzerce: 775 610 757 inzerce@snow.cz předplatné: objednávky na www.snow.cz nebo 775 My SNOW (775 697 669) predplatne@snow.cz předplatné na Slovensku: +421 244 458 821 Nepodepsané články v rubrice Market, Buyer´s guide a články označené PR jsou placené reklamní články. Foto na titulní straně: Mattias Fredriksson/Red Bull, rider: Patrik Sundberg Náklad je ověřován ABC ČR

Rozšiřuje: PNS a.s., Mediaprint & Kapa Pressegrosso s.r.o., PressMedia s.r.o. a síť sportovních prodejen

ODBORNÍ PARTNEŘI :

SNOW ČÍSLO 25 / 2006

Ještě jednou děkujeme a těšíme se nashledanou!!! www.rakousko.com

SKOL! Za redakci: Petr Socha, Radek Holub, Petr Havelka, Petr Antoníček, Ivan Sosna, Michal Bulička, Karolína Pilařová, Kristian Hanko, Tomáš Peslar, Tereza Zíslerová a všichni další a další...

008-09 Tiraz1.indd 8

www.apul.cz

A UZÁVĚRKU PRODLUŽUJE RED BULL

exkluzivní partneři

REDAKCI OBLÉKÁ

www.lyze-francie.com

ROVNOVÁHU UDRŽUJE

ZRAK CHRÁNÍ

22.2.2006 20:57:08

ÈêÙàÙ ©¤ ÇÍÌ¼ÇÇÊ »½ÆÌÊÍÅ£ ÅØ ÇÜé ë åg ÄØéëàåêâ[ © £ ëÜã¥± ©©« ©©¯ §«¬ ċ ÈêÙàÙ ©¤ ÇÍÌ¼ÇÇÊ »½ÆÌÊÍÅ£ ÅØ Çæ odo ¨§£ ëÜã¥± ©©¨ ¯°° ª©¤° ċ ÈêÙàÙ ª£ ¹gãÜßéØÛêâ[ °¯ Ëðãæíæ å[ä¥ £ ëÜã¥± ©©© ¬©© ¨ ċ ÈêÙàÙ £ Æº Åæí ÊäoÚßæí£ ëÜã¥± ©¬¨ ¬¨§ ®©« ċ ÈêÙàÙ ±£ Æº ÃÜëyØåð£ ëÜã¥± ©¯« §¬° ª©¬ ċ ÈêÙàÙ ©¨£ Åº ¼ÛÜå£ ëÜã¥± ©«¨ ®«© ®« ċ ÄáÚÝêÝÛ£ Æº ÅàêØ£ ëÜã¥± «¯¬ ¨ª§ ¯ª¬ ÀêÙÜÝÛ Ãê\äçîg£ Æº ½ìëìéìä£ ëÜã¥± «°¬ ©®¨ ««¬ ċ ÇëìêÙîÙ£ Æº ½ìëìéìä£ ëÜã¥± ¬° ¨« ¨¬« ċ ÇëìêÙîÙ£ Çæ ëæíåo ¯ Âì o ÉðåÜâ £ ëÜã¥± ¬° ¨¨¨ ª¬§¤ª ċ ÇäçåçíÛ£ Æº ÆãðäçàØ£ ëÜã¥± ¬¯¬ ¨¬§ ¬§¤¨ ċ ºêæç£ ÇØåêâ[ ©¦«£ ëÜã¥± ¬«© ©¨© ¯®© ċ ºêæç£ ¾ØãÜéàÜ ÍØyâæíâØ£ ëÜã¥± ¬«ª ©¬¬ © ċ ÆÇÎ+ ÇÌ½ÎI½Æ ÈÊÇ¼½ÂÆ¹² ÈêÙàÙ ¬¤ ºÜåëéìä ºßæÛæí£ ëÜã¥± ©®© §®¬ ª¬¯ ÈVÂ'ÇÎÆÑ ËÃÁ¹ÄÈÁÆÁËÌÁ»Ã*ÀÇ ¹ ÇÍÌ¼ÇÇÊÇÎ*ÀÇ ÎÑº¹Î½Æ3 Î ÈÊÇ¼½ÂÆ »À ą ÈêÙàÙ ÅØ ÇÜé ë åg£ ÅØ Çæ odo £ ºêæç ÇØåêâ[ ìã¥ £ ÇëìêÙîÙ Âì o ÉðåÜâ £ ÄáÚÝêÝÛ

ÚÚÚ¯¿ V ª Ë¯VàÉzÉ¿ V ª ËJ¿ V ª Ë¯Và 008-09 Tiraz1.indd 9

22.2.2006 20:57:18

navostro Vodní sloupec 8000 mm/m2 Paropropustnost 8000g / m2 / 24hod. Podlepené švy, YKK zipy (hlavní zyp s dvojitým jezdcem), vodotěsné zipy, dvojitá léga hlavního zipu, vnitřní kapsy na mobil, lyžařské brýle, discman + průchodka na sluchátka, náprsní kapsa, 2–4 vnější kapsy + kapsa pod légou (nemusíte se rozepínat), kapsa na ski pas (podle typu), stahování bundy jednou rukou, odepinatelná kapuce s 3D stahováním a možnosti uložení do limce, odepínací protisněžný pás, suché zipy nové generace (zamezují poškození technického prádla), odvětrávání

NEVEA

BONETTE

Skandál české štafety na Olympijských hrách v Turíně rozpoutal vrozenou zvědavost i u investigativních redaktorů SNOW. Prohlášení Květoslava Žalčíka, kde veškerou vinu vložil pokorně na svá bedra, podrobně zpracovali i pracovníci psychologického oddělení naší redakce – a shodli se na tom, že až tak jednoduché to nebude. Pokory bylo jaksi příliš. Netrvalo dlouho a ojedinělý skandál se přelomil v lyžařkou kauzu století! Několik vhodně formulovaných dotazů stačilo na to, aby morálně zralá Katka Neumannová nedokázala dále zapírat: „Běžci mě o výpomoc požádali už před Naganem. Váhala jsem, ale zájmy českého národa převážily,“ vzpomíná Katka na to, jak se poprvé postavila na start mužské reprezentační štafety. „Bavilo mě i pomyšlení, že jsem schopna konkurovat a porážet chlapy, dodávalo mi to tolik sebevědomí, že jsem se mohla zříci i dopingu.“ Kdo se staral o kamuﬂáž? Stačí nahlédnout do životopisu maséra českého týmu, Leoše Vodičky, kde stojí: 18 let maskér v České televizi, 5 let praxe v Národním divadle na pozici šéf kostýmů a maskérny. „Přišli za mnou a říkali: maskér, nebo masér, na tom nesejde. No a to písmenko, to ká, mi pak ze životopisu vyškrtli…“, vypráví Vodička, další oběť celého spiknutí. Kateřina pokračuje: „Jezdila jsem pod různými jmény, jako Lukáš Bauer, Martin Koukal, vždy vybrali toho, kdo měl nejmenší formu. Šlo to tak daleko, že jsem nastupovala i na individuální závody a v Salt Lake City jsem jela dokonce dva úseky mužské štafety – dopadli jsme dobře, jen trochu nastal problém při vyhlašování, kam jsme dorazili ve třech…“ Proč to v Turínu prasklo? „Trpělivost mi už přetekla. Místo svých čtyřech závodů mně jich naplánovali celkem osm, a když jsem v masce Lukáše Bauera odevzdala stříbrnou medaili, ani mi nepoděkovali. Připadala jsem si jako šašek. Navíc mi Květa (Žalčík – pozn. red.) ráno volal, že pojedu v kožíšku. To mě dorazilo!“ Kateřina tehdy asi nepochopila, že vznikl omyl na soupisce, kvůli kterému měla nastoupit místo běžce Dušana Kožíška. Což dokládá i její povzdech: „Zvířátka mám ráda. Kožíšek ale nenosím ani na Kateřina na trati mužské štafety promenádu, natož do závodu!“ ps*

* Rubrika navostro?! má za úkol pobavit, nikoli informovat. Nemá doporučující charakter, proto redakce nepřijímá odpovědnost za případné následky. Každý jev na světě – i my sami – se zhodnocuje tím, když způsobí úsměv na rtech druhých.

Bundy – technické údaje:

SKANDÁL V BĚŽECKÉM LYŽOVÁNÍ!

KATEŘINA POMÁHALA MUŽŮM!

STELVIO UŽ NEHLEDEJTE POUZE V DOLOMITECH...

LIVIGNO

Nový světový rekord – skok z útesu vysokého 82 metrů! Kalhoty – technicke údaje: Vodní sloupec 8000mm / m2 Paropropustnost 8000g / m2/ 24hod. Podlepené švy, anatomické tvarovaní, zvýšeny pas, elastické, nastavitelné a odepínací šle, odvětrávání nohavic (dle typu), rozepinatelné nohavice, protisněhová manžeta, suché zipy nové generace (zamezuje poškození technického prádla), stahování v pase guma – pásek, kapsy s vodotěsnými zipy

www.stelvio.cz

SNOWNEJ

BERNARDINO

Představte si stěnu. Představte si skalní stěnu vysokou osmdesát a dva metry. Nejde to? Pomůcka. Představte si zhruba třicetipatrový dům. Lepší? A teď si vezměte lyže, obujte se do nich a postavte se až úplně nahoru na hranu. Rozjeďte se a skočte. Čekají vás 4 sekundy volného pádu… Na přistání raději nemyslete. Tak tohle přesně provedl ve středu 25. 1. 2006 Jamie Pierre, freeskier a extrémní lyžař v plném významu tohoto slova. Skočil 82 metrů vysokou skalní stěnu v Grand Targhee Resort poblíž Jackson Hole ve státě Wyoming (USA). Překonal tím světový rekord o zhruba osm metrů. Ve vzduchu strávil neskutečné čtyři sekundy. Po odrazu odchytil mute grab, ale dopad nebyl úplně ideální – přistál skoro přesně na hlavu a celé jeho tělo skončilo zasypané pod sněhem. Musel ho rychle vyhrabat fotograf. Jamie byl v pořádku, jen na rtech prý měl trochu krve. Celé to natáčel štáb TGR a v jejich novém ﬁlmu tento skok uvidíme celý. Sebevrah, řeknete si možná. Jamie Pierre se na obří stěny specializuje a nebyl to první rekord, který zlomil. Na tento konkrétní skok se připravoval dlouhých sedm let, než se rozhodl, že jsou podmínky ideální… Kalkulované riziko. A že přistál hlavou napřed? Z těchto výšek není kvůli odporu vzduchu prakticky možné dopadnout

jinak. Jamie letěl první polovinu v pěkném sevřeném postoji, až pak ho zákony aerodynamiky přetočily. Jamie: „Nepřemýšlel jsem nad přistáním. Vše, na co jsem se soustředil, bylo skočit ten útes. Přistání pak přijde samo.“ Karel „Charlie” Mácha

Tel.: +420 777 05 96 42 E-mail: stelvio@stelvio.cz

010-11 Navostro.indd 10

22.2.2006 20:53:26

metron 220x263

18.10.2005

9:04

Stránka 1

e z y l i n v r P m i n t t k e f r s pe ! w o h w sno v

Koncepce nového modelu ATOMIC Metron je postavena na jednoduchém principu, mít konstrukci jednoho modelu lyÏí pro v‰echno a pro kaÏdého. Jen si je vyzkou‰ejte!

010-11 Navostro.indd 11

23.2.2006 19:16:14

Ptal se: Ludvík Vítek Foto: Red Bull

ý k s n e n Pa

k a r Černík d Co se ti v poslední době povedlo? Každý rok pro mě znamená hrozně moc cestování a ježdění, takže co se týče snowboardingu, opět se mi podařilo dostat se na Aljašku, dobře si tam zajezdit, udělat dobrý fotky a vrátit se i na Novej Zéland, kde jsem si taky výborně zajezdil heliboarding. Naučil jsem se pár novejch triků na skocích a taky jsem začal zase pořádně jezdit v rampě, takže kruh se uzavírá. Je to pro mě zase nová motivace. Co se týče surﬁngu, tak jsem si dal první barel. Je to pro mě úplnej úlet a je to asi to, čeho si za poslední rok nejvíc cením. Co se ti naopak nepovedlo? Tak třeba se mi v posledním roce nepovedlo vyhrát žádnej větší závod, ale tak to už se závodama chodí. Chvíli to jde, chvíli to nejde. Asi mi trochu chyběla motivace, protože jsem v posledních čtyřech letech hodně závodil. Začal jsem hledat takovej ten pocit, kterej jsem měl vždycky, když jsem jezdil na snowboardu, pocit zábavy. Chtěl jsem najít motivaci se zase něco naučit, dělat všechny věci líp. To se mi dařilo a myslím si, že z toho budu zase těžit v příštích sezónách. Myslíš, že bys dokázal zformovat uplynulý rok do jediného hesla? Najít sám sebe, hodit se do klidu a dodělat ten level, na kterej jsem vystoupal v předchozích letech, abych měl pevnou základnu na to, jít zase dál.

arznámější český snowbo ej N . ůj sv ě dn řá po A . Je to živel , pozor rozhodně nedává k zy ja na si k ní er Č dista Martin mností a baví se jí. íto př n je e žij e, uj án pl budoucnost ne pod pět propleteaž ba tře a dl ive př st Takhle ho přítomno ných kruhů do Turína…

SNOW

ČÍSLO 25 / 2006

Martin

012-13_Martin_Cernik1.indd 12

22.2.2006 20:55:45

chytávat to co nejlíp, abych jezdil líp a líp a jen v době volna jezdím surfovat. Nežiju nějakým snem, že bych se chtěl někam přenášet. Přemýšlíš někdy, co budeš dělat třeba za deset, patnáct let, až ti bude čtyřicet? To přemejšlím a napadají mě různý věci. Jestli budu vůbec ještě dělat něco se sportem, nebo jestli budu dělat něco s muzikou, nebo jestli budu učitel. Rozhodně bych nechtěl sedět za počítačem deset hodin denně. Ale co to bude, to taky nevím. Ono se to blbě plánuje, protože může přijít nějaká změna a všechny plány budou pryč. Snažím se soustředit na to, co je teď a uvažovat spíš v horizontu jednoho dvou let, než v horizontu dvaceti let. Budu mít třeba rodinu, děti, budu někde žít, v nějakým domě, na místě, který se mi bude líbit, ale co to bude a kde to bude, to taky nevím. Martin Černík Sport: snowboarding Disciplína: u-rampa, Big Air Narozen: 25. srpna 1976 Největší úspěchy: Dvojnásobný vítěz X-games ve slopestyle 2000 a v Big Airu 2002, 12. místo na MS 2005 v Big Air

ČÍSLO 25/ 2006

Jaké jsou tvoje plány pro další sezóny? Určitě jezdit na snowboardu, dokud to půjde. Hodně se věnovat ježdění ve volným terénu a přinýst trochu freestyle do freeridingu, propojit to, jezdit freeridový skoky. Vůbec nejlepší, když se ještě zdokonalím ve využívání terénu, kdy jezdec jede dolů a využívá toho, co tam je, a je schopnej napoprvý dávat triky z přírodních návějí. To je asi nejvyšší level ježdění, na to se teď chystám. Jaká je tvoje oblíbená hudba? Poslouchám hodně různejch stylů, nemám to vyhraněný, spíš jde o to, co se mi líbí a co ne. Poslouchám raegee, dance hall. Samozřejmě hip hop, jazz, funk, disco, když jdu někam do klubu, house, techno. Záleží na náladě, na místě a na tom, jak se zrovna cejtím. Co je tvojí oblíbenou drogou? Snowboarding a surﬁng. Skoro nepiju, nekouřím a spíš se snažím vyčistit a najít ten prvotní pocit, kterej má člověk, když je mladej a tyhle věci nedělá. Prozraď mi, jaký by sis dal indiánský jméno, kdybys mohl? … to fakt nevím, to jsi mě trochu překvapil. Možná, jelikož jsem v horoskopu panna i drak, bych to zkombinoval a dal si „Panenský drak“.

Co jsi naposledy četl? Čtu, co se dá. Teď zrovna čtu knížku francouzštiny, protože bych se chtěl naučit francouzsky a pak knížky různejch duchovních mistrů, mystiků a lidí, co se zabývají náboženstvím. Ne, že bych sledoval nějakej směr, spíš sbírám informace a utvářím si z toho svůj názor. Když potřebuješ něčeho dosáhnout, na co se soustředíš? Nějakým způsobem se obracím sám do sebe a snažím se nasměrovat energii tím směrem, kterým potřebuju, abych dosáhl toho, co chci. Vím, že když chci něco dokázat, tak musím hlavně dělat na sobě. Musím si v hlavě srovnat jednotlivý kroky, nemyslet hned na cíl, spíš se soustředit na ty jednotlivý krůčky a jít krok za krokem, až člověk ujde celou vzdálenost. Někdy to vyžaduje dost disciplíny a nasazení, ale pak ten požitek z výsledku je super. Věci, co jdou hned, nás pak hned omrzej. Proto tě tak chytil snowboarding a surﬁng? Protože jsi v nich nic nedostal zadarmo? Přesně. Už jsem vlastně pět let jezdil surfovat a furt jsem snil o tom, jak jednou pojedu barelem. Jak mě ta vlna zavalí a já v ní pojedu a pak najednou se to stane a člověk je z toho úplně vyjukanej. Třeba jako když si to poprvé dával s holkou, nebo když si dal poprvé nějakej hustej trik nebo terén na snowbiči. Prostě, najednou je to tam a je to super! Co pro tebe znamená štěstí? Žít život takovej, jakej chci, bejt svobodnej, cestovat, nemít hlad, nebejt ve válce a bejt zdravej. To jsou asi ty hlavní věci. Pojďme se trochu zasnít. Kdyby jsi měl schopnost přenést se v prostoru kamkoli na světě, kam by to bylo? Já cestuju tak rychle a na tak dobrý místa, že ani takhle nepřemejšlím. Samozřejmě, mohl bych si vymyslet, že bych třeba teďka chtěl být a surfovat na Tahiti. Bylo by to super, ale na druhou stranu vím, že bych si zejtra mohl koupit letenku a letět tam, ale mám tady nějaký svoje vnítřní poslání, který cejtím, a to je pro mě snowboarding. Snažím se jezdit a vy-

SNOW

012-13_Martin_Cernik1.indd 13

22.2.2006 20:55:55

SNOW ČÍSLO 25 / 2006

SNOW

freeride

foto: Jancsi Hadik/Red Bull, jezdci: Chris Kröll a Andreas Monsberger, místo: Švýcarsko

014-17 FOTOGALERIE 25 1.indd 14

22.2.2006 20:47:47

STRANA 2 ze 4 FOTOGALERIE ČÍSLO 25 / 2006 SNOW

foto: Nicolas Joly, jezdec: Manu Gaidet, Rossignol, místo: Tarentaise

014-17 FOTOGALERIE 25 1.indd 15

22.2.2006 20:47:58

SNOW ČÍSLO 25 / 2006

SNOW

freeride

foto: Pedro, jezdec: Marek Toušek, místo: Řeka (Beskydy)

014-17 FOTOGALERIE 25 1.indd 16

22.2.2006 20:48:04

STRANA 4 ze 4 FOTOGALERIE ČÍSLO 25 / 2006 SNOW

foto: © Red Bull/alexschelbert.de, akce: Snowboard Inferno, místo: Sonnenkopf, Klösterle/Arlberg (Rakousko)

014-17 FOTOGALERIE 25 1.indd 17

22.2.2006 20:48:13

SNOW

freeride

Text: Kumestrol, ptal se Petr Socha Foto: Dalbello, K2, Petr Socha

Glen Plake:

Hledám vlastní stopu…

SNOW ČÍSLO 25 / 2006

Tak jako k historii lidstva neodmyslitelně patří legendární hrdinové, tak i k lyžování patří legendární jezdci. A jednou takovou opravdovou legendou je božský freeskier, který je díky svému punkovému megačíru také asi nejnepřehlédnutelnějším lyžařem planety. Řeč je o dvojnásobném šampiónovi World Champion Hot Dog skier, Glenu Plakovi. Celý příběh začal 9. září 1964 v Livermore v Kalifornii. V té době dala Amerika sněhu legendárního jezdce. Glen není jen excelentní lyžař, je to hlavně opravdový průkopník freeskiingu a nekorunovaný král mogulů! O tom se samozřejmě můžete přesvědčit ve snímku „Fist Full of Moguls“. Glen je ale jiný než ostatní legendy lyžování. Není to jen muž boulových svahů, velkých big airů a sněhových „lajn“. Je to neúnavný propagátor tohoto sportu po celém světě (v loňském roce jste ho mohli zahlédnou i v našich horách). Na začátku devadesátých let, kdy lyžování začal v Americe a potažmo ve světě válcovat snowboarding, rozjel akci, kterou vrátil lyžování zase tam, kde dnes je. Tou dobou se stal organizátorem a hlavním hrdinou tour zvané Down Home Tour, během kterého objížděl resorty, setkával se s místními jezdci a ukazoval, jak může být lyžování úchvatné. Tehdy navštívil během 68 dnů 50 resortů, procestoval 13 000 mil a 33 států. Pokud hledáte někoho, kdo spojil lyžaře a snowboardisty do jednoho světa, tak je to právě on. Právě

018-21 rozhovor GLEN PLAKE.indd 18

Glen infiltroval lyže mezi tehdy výhradně SNB záležitosti, zejména do u-rampy. A který film nebo počin by se dal označit jako start jeho věhlasné lyžařské kariéry? Zabruste do daleké minulosti, až do roku 1987, kdy byl natočen film Maltese Flamingo. V průběhu let samozřejmě spolupracoval a účinkoval v celé řadě filmů: třeba famózního režiséra Warrena Millera Snow What!? Nebo License to Thrill či Natural Born Skier. Dnes už Glen závody nejezdí a ve filmech se objevuje jen zřídka. Možná není už kam dále kráčet – Glen Plake již je opravdovou legendou! S Glenem jsme se setkali na veletrhu ISPO. Odvedl jsem si ho stranou, aby nepoutal pozornost kolemjdoucích – jeho číro je samozřejmě něčím, co se každý den nevidí. Přesto se k nám během naší povídací hodinky vetřelo množství obdivovatelů, kteří chtěli společné foto či alespoň prohodit pár slov. Glen se jim všem vřele věnoval, rozdal kupy srdečných úsměvů, několik autogramů a poté se mi vždy omluvil. Je to holt populární muž.

23.2.2006 0:54:49

Kdo je to Glen Plake? Jako kdo jsem? Jsem sněžný lyžař (snow skier) z Kalifornie (smích). Měl jsem možnost ve svých devatenácti letech lyžovat v Evropě, to je jeden směr, který mě ovlivnil, a samozřejmě jsem nezapomněl nic z naší kalifornské komunity mogul-lyžařů. Tak toto jsou asi hlavní dva vlivy, které tvoří lyžařskou osobnost jménem Glen Plake. Lyžování v boulích a evropské lyžování – to jsou dva rozlišné světy. A který u tebe vítězí? Nestarám se o to, neřeším to. Jediné, co je skutečné, je to, že miluji své lyže. Rád jezdím na soutěže v mogulech, vychutnám si jízdu na railech, moc rád mám skitouring i třeba prudké žleby. Lyžování se nikdy neliší natolik, abych si nemohl užívat všechny jeho možnosti. Takže nevypíchneš vůbec nic? Ne, nemám favorita. Mám rád opravdu vše. Možná – miluju závodění (smích). Kdybys mi řek, zítra jdeme jezdit do branek, řeknu bomba! Pokaždé, když jsi na lyžích, je tolik věcí, co na nich můžeš dělat – a to je na tom právě to skvělý! Tolik odlišných věcí na nich můžeš dělat! Závodils v boulích? Ano, ale závodit jsem začal normálně, jako alpský lyžař. Až později jsem přešel do boulí, protože jsme neměli tým a bez týmu se nemůžeš připravovat, nemůžeš si sám stavět trať – proto jsem začal jezdit boule, protože jsem si nemusel stavět trať. A co prašan? Prašan je fun! Ale stává se to horší a horší, protože v něm jezdí stále více a více lidí. Se širokými lyžemi je freeride stále dostupnější a není tak těžké jej objevit.

rád lyžování v Kalifornii. Lidi by to neřekli, ale jsou tam celkem rozlehlé hory. Nyní jsem tady v Evropě do 20. března, pobývat budu v Chamomix. Pojedu se podívat na olympijský závod v boulích, ale asi jenom na jeden den. A pak se vracím do Kalifornie a pak ještě zajedu do Japonska – tam jezdím každý rok na závody v boulích, lidé to tam milují. No a pak uvidím, když bude sníh, budu skitourovat v Kalifornii, když ne, možná zajedu do Evropy. V Chamonix budeš skialpovat? Jo, každý den! Velmi zřídka lyžuju na upravených tratích. Absolvoval jsi Haute Route? Ano, několikrát. Strávil jsem tam v horách mnoho času, lezl, lyžoval… To jsem celkem překvapen, v Česku si většina lidí myslí, že jsi čistokrevný freerider… No, ne vždy. Protože když chceš pěkný sníh, musíš se za ním vypravit. Chamonix je skvělý místo, lidé o něm sice občas říkaj´, že je přeplněné, ale když vyrazíš na túru z Aiguille du Midi a jdeš hodinu dvě, nikoho nepotkáš. I v Couramyeru je krásné a velmi divoké lyžování. Skáčeš hodně ze skal? Ano, určitě, když jsou vhodné podmínky. Letos jsem se už naskákal, tento rok se v tomto moc ohledu moc povedl. Lyžoval jsi v Česku? Loni jsem tam strávil jediný den, nebylo nic vidět, byla vichřice… Někdy je ten nejhorší den ten, který si nejlíp zapamatuješ (smích). Přes špatnou viditelnost jsme jezdili a skákali společně s českým lyžařem … (nápověda – Jirkou Lauseckerem), jo, to bude on. Potom jsem ho potkal v Zermattu, čau, jak to jde, čau, jak to jde, on na to… Bylo to milé. Prahu jsi neviděl? Ne, byl jsem v Česku jen jediný den, ale dostal jsem aspoň knihu o Praze. Hele, Prahu jsme nestihli, tak tady máš aspoň knihu, říkali mí hostitelé. Snad se tam ještě dostanem, kdoví, třeba už letos…

A množství lidí v horách ti nevadí? Vadí. To je důvod, proč stále víc chodím na skialpový túry. Miluju si kreslit svoji vlastní stopu a být v horách sám. To je i důvod, proč mě tak baví jízda v boulích – svahy máš všude plný, ale v boulovatý trati nenajdeš nikoho.

Jezdíš na nějaké lyžařské expedice do exotických zemí? No, zatím jsem nikde nebyl, ale kdo ví, celkem bych někam jel. Nevím, v Japonsku jsem byl… Byl jsem třeba v Africe na rallye Paříž Dakar, pak hodně trekuju v Mexiku, ale to samozřejmě bez lyží.

Kde nejvíc lyžuješ v současný době? V Kalifornii jsem nyní lyžoval dva měsíce, od počátku zimy, je tam pěkný terén pro skitouring i pro normální lyžování, když je dost sněhu, je to moc pěkný – mám

A tvá práce je tedy profesionální lyžař? V čem to spočívá? No asi jsem nejvíc profesionální lyžař. Dělám ještě trochu pro jednu americkou televizi, ale nejvíc se věnuju

Jaký je tvůj typický den? To je těžký… Mám asi dva dny – jeden, to jsem lyžař a lyžuju. Druhý pak ráno vstanu a dělám vše, co dělat musím – montuju lyže, vyvíjím boty… Protože další den jdu zase na lyže. Můj pracovní život a lyžařský život jsou velice sepjaté a asi je nejde moc rozdělit. Lyžuješ v botech, které sám vyvíjíš? Ano, Kryptony jsou myslím dobrý boty, hlavně proto, že dovolí kotníkům se dostatečně ohýbat. Myslím, že kotník je pro lyžování důležitý, protože přebírá a rozděluje nápor na kolena. Všechny klouby jsou pro sport důležité, i pro chůzi, pro cokoli. A co tvá image pankáče? Je to obchodní záležitost, nebo to tak skutečně cítíš? Ovlivnila mne atmosféra mého mládí, přátelé měli kapely, bylo to upřímné. Dnes je punk velmi populární, velmi dobře prodejný. Pro mě je ale hlavní silou k tomu, abych hledal svou vlastní cestu, vyjádření toho, že

TIP

Pravidelný lyžařský servis je zárukou kvalitních sportovních zážitků

018-21 rozhovor GLEN PLAKE.indd 19

ČÍSLO 25 / 2006 SNOW

Nemáš z toho trendu trochu obavy? Ne, ani ne. Je sice fakt, že díky moderní výbavě se dostávají do hor i ti, kdo tam nepatří, nemají potřebný znalosti. Na tom je potřeba pořád pracovat.

lyžování. Filmování a focení jsou jen takové perličky, nejvíc jezdíme a vysvětlujeme, co je k čemu dobrý, představujeme nové produkty… Podílíme se na vývoji. Hodně lyžuju, abych pak mohl vyvíjet třeba nové boty.

Zkazily se jízdní vlastnosti vašich lyží po prvním přebroušení? Máte asi špatně vyladěné hrany. Navštivte skutečné odborníky!

23.2.2006 0:54:56

freeride

SNOW

soukromý život je má žena. Máme velmi malý dům v Kalifornii, ale mám nějaký pozemek, tak snad v budoucnu postavím velký dům. Je to skoro na poušti, velmi blízko do hor. Jsou tam škorpióni, občas i hadi, ale vesměs hodní, kteří jedí kukuřici a tak. Máme tam totiž takový speciální druh ještěrek, které ty nebezpečné hady zabíjí. Chodíš do hor i v létě? Ano, chodím, ale ne moc často, protože tam bývá hodně lidí. A co heliskiing? Nejsem zastánce heliskiingu. Je to velmi speciální věc, není to pro každého, stojí to neúměrně peněz, lidé tam jsou vloženi nepřirozeně někam do hloubi hor, jsou jaksi oddělení. Není to o lidech, o schopnostech, ale jen o penězích. Nepotřebuješ vášeň, ale jenom peníze. Proto nejsem jeho fanouškem. chci najít své vlastní myšlenky a přenést je do reality. Nenechat si zakazovat něco, co vím, že mohu dělat. Ne jenom poslouchat a následovat dav. Vytvářet si svůj svět. Dodnes platí, že když mi někdo říká, že bych měl něco dělat, já to nedělám (smích). Co hudbu, posloucháš punk? Ano, samozřejmě, pro mě je ale punk spíš originální lokální scéna, kapely, které měli mí kamarádi za mlada, předávali jsme si nahrávky, které si jinak nedaly sehnat. Já ti dám kazetu kapely z mého města, ty mi dáš nahrávku kapely z tvého města. Dnes už je punk řízen nahrávacími společnostmi, není to opravdové. A dnes posloucháš? Stále poslouchám skutečné hard core kapely, i nové, pár kapel tam od nás, ale i nějaké známější jako Seven seconds… Sex Pistols, resp. Seth Pistols na lyžích K2 – máš v tom prsty? Ne, to není moje práce. Sex Pistols jsou pro mě staroši, mám radši tvrdší věci, jako hard core.

SNOW ČÍSLO 25 / 2006

Cítíš nějaké propojení své osobní ﬁlozoﬁe a lyžařského pojetí? Jo, je to přesně to samé. To samé cítím na horách, jsem tam, jsem to já a hledám to, co mě nejvíc pobaví. A co život v soukromí? Soukromý život mám velmi komplikovaný (smích), má žena ze mě šílí. Jsme spolu hodně na cestách, všude, kam to jen trochu jde, jedeme spolu. A když jsem doma, furt mě to někam táhne – teď půjdu na kolo, teď lézt, teď chci jít lyžovat, teď na vodní lyže… Můj

K2 JASNA ADRENALIN 2006

018-21 rozhovor GLEN PLAKE.indd 20

Chodíš někdy do hor s profesionálním průvodcem? Výjimečně. Mám přátele mezi průvodci, je to s nimi samozřejmě lepší, protože ti ukážou jinou cestu, to, co sám neobjevíš. Ale většinou mi stačí mapa a zkušenosti. V Alpách je spousta lidí a záchytných bodů jako sedla nebo chaty, cesty jsou často poznat podle stop. Myslím, že se v horách pohybuji tak často, že už s tím nemám problém. A co třeba Vallée Blanche, máš ho rád? Valée Blance je zázračné místo, vždy, když jsem V Chamonix, je to první místo, kam jedeme. Samozřejmě nejezdíme po veřejných cestách, ale jezdíme přímo přes fakt velký ledovce, samozřejmě s lanem a všemi věcmi, protože tam jsou fakt hluboký trhliny. Je to skutečný třídimenzionální zážitek. Bereme si s sebou oběd – vždy první hezký den v Chamonix tam s přáteli vyrazíme na takový uvítací oběd…

Jenom? Když máš fén, není to problém stihnout za patnáct minut. Položím si vlasy na stůl a rozprostřu je, pak na ně nanesu potravinářskou želatinu. Pěkně je nasytím, vytvaruji – má to konzistenci jako sirup – a pak je vyfénuji. Tohle jsem si dělal včera. Včera? A jak jsi spal? Takhle na boku! A kdy nosíš číro, asi ne pořád? No tady na veletrhu, pak často na jaře a při nějakých svátečních příležitostech. V zimě holá hlava studí. Ç

A jaká další místa v Evropě bys doporučil? Mám rád třeba Alagnu, tam je to velikánský… Moc se mi líbilo i v Cortině, je to trochu jiné než velké resorty, ale mě se tam fakt moc líbilo. Jinak jsem navštívil samozřejmě mnoho dalších míst, ale nejvíc mám zaﬁxováno to Chamonix, je tam nekonečno možností pro lyžování i život. A svezeš se někdy i na trati? Ano, určitě, mám rád boule a potom miluju rychlost. Rád jezdím šusem dolů (smích). Poslední otázka – vlasy. Jak dlouho a jak si je češeš? Trvá mi to asi deset patnáct minut.

3.–5. marca 2006 / piatok–nedeľa Nebude chýbať posledný víťaz Robin Kaleta, druhý Tommy Sundstrom nebo víťaz pretekoch v Slovinsku, Slovák Paľo Haasz. Počas pretekov možno otestovať freeridové lyže K2! VIEWPOINT – Miesto pre divákov: vrcholová stanica dvojsedačky – Konský Grúň Piatok, 3.3. – 10:00–15:00 kvaliﬁkácia, Sobota, 4.3. – 11:00–14:00 ﬁnále, 21:00 do rána party s odovzdávaním cien, Nedeľa, 5.3. – rezervný deň

www.freeride.sk

23.2.2006 0:55:00

NISSAN X-TRAIL

SPECIAL EDITION • ALL-MODE systém 4x4* • ABS s EBD a brzdový asistent • Automatická klimatizace • Elektricky ovládaná přední i zadní okna • Volant s koženým potahem • 16" litinová kola • Autorádio s CD přehrávačem

MY VÁM DÁME EXTRA VÝBAVU DOBRODRUŽSTVÍ UŽ JE NA VÁS!

NISSAN X-TRAIL COLUMBIA Připravte se na největší dobrodružství svého života! Když si teď koupíte X-Trail Columbia, získáte navíc extra výbavu. Prostě pár dalších důvodů, proč nikdy neztratíte svůj styl.

CENA JIŽ OD 649 900 Kč**

Infolinka: 800 23 23 23 www.nissan-xtrail.cz

SHIFT_adventure

*Standard pouze ve verzích 4x4. **Cena pro verzi N1 bez DPH. Spotřeba: 7,5 – 9,6 l/100 km; emise CO2: 201 – 231 g/km. Zobrazení je pouze ilustrativní. Data a údaje uvedené v této reklamě jsou určené výlučně k informačním účelům a nemohou být považovány za návrh smlouvy. Nabídka platí od 23. ledna do 31. května 2006.

018-21 rozhovor GLEN PLAKE.indd 21

23.2.2006 0:55:08

SNOW

freeride

22 Text: Lubomír Sušila, Petr Havelka Foto: Petr Havelka a archiv ﬁrem

Freeriderova cesta na vrchol

Pár povedených oblouků v panenském prašanu – tak začíná neodvratná závislost, kterou pak vyhledáváme pořád dokola. Je nás ale čím dál víc, a tak neposkvrněný sníh mizí v dostupnějších místech tak rychle jako banány za socialismu. Kdo se nehodlá své vášně vzdát, má možnost, která je ovšem vykoupena trochou potu. Stojí vám to za to? Tak čtěte dál!

SNOW

ČÍSLO 25 / 2006

Tento článek by měl nabídnout přehled možností pro freeridery, kteří se rozhodli dostat se na kopec pomocí vlastních sil, a tak znatelně rozšířit své pole působnosti. Možná už jste slyšeli termín „backcountry“ – tak přesně o tom bude dnes řeč. Cesta dolů a maximální požitek z ní je v tomto případě na prvním místě. Proto jsme dali do kupy a na vlastní kůži otestovali „nádobíčko“, které vám umožní vystoupat a zároveň co nejméně omezit účinek freeridové drogy. Všechna nabízená řešení vyjma sněžnic čerpají ze skialpinistického vybavení, takže nám umožní uvolnit patu a na „tuleních“ pásech ladně stoupat vzhůru. Důraz je kladen na kvalitu sjezdu, proto narozdíl od skialpinismu nebude tak zásadní nízká hmotnost vybavení a pohodlí při chůzi. Předpokládají se zpravidla kratší výstupy, takže se to bude dát přežít. Řešení existují jak pro snowboardisty, tak pro lyžaře. SNB vybavení jsme testovali s použitím měkkých bot, při testování lyžařského vybavení jsme měli na nohou tvrdé sjezdové přezkáče.

velmi mile překvapeni, a to jak vlastnostmi ve volném terénu, tak výkonem při jízdě po hraně na upravené sjezdovce (ačkoliv vlastnosti alpského snowboardu samozřejmě nemá). Pokud se chcete věnovat převážně freeridu a nechcete mít doma sbírku prken, měla by vám tato deska dobře sloužit jako jediný nástroj. Pro freestyle je nevýhodou vyšší váha, za kterou může spojovací a stoupací systém a hrany po celém obvodu obou částí prkna. Přichází doba na cestu vzhůru. Rozložení prkna na dvě části jde rychle a elegantně – odjistit a vytáhnout kolík, který jistí vázání proti posunu pokud je v poloze „sjezd“, vysunout, rozdělit prkno (západky na špičce a patce prkna se odjistí otočením) a široké lyže jsou na světě. Vázání se umístí do stoupací polohy pomocí pojistného kolíku, který funguje jako osa, na níž se vázání otáčí. Už chybí jen přilepit stoupací pásy, což se kvůli jejich šířce stalo nejnáročnější částí celé operace. Pokud je náhodou skladujete přeložené a slepené k sobě, tak i ve dvou je jejich rozlepení slušná dřina. Oplatí se pořídit speciální síťku, která se umístí při slepování mezi obě plochy a rozlepení Splitboard je pak značně pohodovější. To samé platí i pro pásy na extra Zdálky vypadá vše tak, jak má, ale z blízka něco nehraje, vždyť široké freeridové lyže. to prkno se rozpadá na dva kousky... A přesně v tom je kouzTeď už jen stačí vzít teleskopické hole a vyrazit. Po zkušenoslo tohoto skvělého snowboardového řešení, které kombinuje tech se skialpovými lyžemi jsme byli zvědavi na chůzi vzhůru výhodu páru „lyží“ pro výstup a po spojení obou půlek umoža byla to opravdová lahůdka. Osa otáčení je umístěna přímo ňuje plnohodnotný sjezd. Rozhodujícím pro funkčnost tohoto pod prsty na nohou a měkké snowboardové boty poskytují doprkna je právě systém, který drží desku při sjezdu pohromadě statek pohodlí, chůze je tedy velmi přirozená. Nosná plocha je a následně ji umožňuje přestavět na silnou zbraň pro chůzi do úctyhodná a stoupání je příjemné i v hlubokém prašanu, což kopce. Měli jsme k dispozici dvě prkna, první byl Burton z řady je obrovská výhoda oproti sněžnicím. Tulení pásy při této šíři S-Series i s původním systémem tohoto výrobce. V dnešní době dovolují slušný skluz, což oceníte na rovinatých pasážích. NaBurton převzal řešení od specializované ﬁrmy Voile. A právě stavení podpěry paty při prudším stoupání nechybí. od ní jsme měli další testovací prkno. Velmi široká lyže s razantním krojePopisovat budeme především řešení ním na jedné straně a celkově torzně Voile, které je u nás běžně dostupné, měkčí systém (a to i při použití tuhých a to jednak jako kompletní sada (půlebot – v našem případě Burton Driver) ná deska, spojovací a stoupací systém, ovšem přináší komplikace a nejistotu stoupací pásy a haršajsny – stoupací při traverzech, především na tvrdém železa, to vše za cca 25 tisíc), jednak sněhu. Udržet prkno na hraně je těžké, jako kit pro „kutily“ (prkno si rozříztakže do exponovaných a obtížných nete sami a zbytek si dle návodu naterénů není zdaleka tak vhodné jako montujete). K tomuto systému můžete třeba lyžařská výzbroj. Ale pokud jste připojit libovolné snowboardové vázáv náročném terénu (skála, kameny, ní (a tudíž buď měkké či tvrdé boty), led) nuceni „lyže“ sundat, máte při takže pokud již nějaké vybavení máte, chůzi a obzvlášť v lezeckých pasážích můžete jej nadále používat. větší cit než ve sjezdových botech, Začneme od bodu, který nás nejvíc ovšem troufám si tvrdit, že o trochu zajímá, a to od sjezdu. Tak jako vás, méně jistoty než v botech skialpových tak i nás zprvu přepadla nedůvěra opatřených gumovou podrážkou (ty ve sjezdové vlastnosti takto rozřízlénabízejí pevnější držení, ostrou hranu ho prkna a čekali jsme velké rozdíly boty např. pro vyseknutí stupu, jednoTraverz, jedno z mála slabších míst splitu. oproti klasické desce. Ovšem byli jsme dušší dostupnost maček).

022-023 cesta vzhùru.indd 22

Splitboardy Voilé

Split je pro snowboardového freeridera rozhodně tím nejpohodlnějším řešením, jak se dostat ke své prašanové linii, jaký jsme kdy vyzkoušeli. Vztlak prkna a slušný skluz značně zrychlí výstup, což znamená více času a sil na jízdu dolů.

Sněžnice Poté co je sundáte z batohu, je máte v mžiku na nohou. Existují různá vázání, ale snad žádné z nich nevyžaduje náročnější manipulaci než klasické snowboardové vázání. Teď ještě prkno na batoh, to všechno na záda… Zdá se dost těžký, ale ten sjezd za námahu přece stojí. Jde se daleko snáz než bez sněžnic. Pokud jste však zkusili splitboard, bude se vám to zdát zbytečnou dřinou – víc se boříte a nemůžete dopředu klouzat, potíte se a odkládáte vrstvu oděvu. Chcete ji dát do batohu, který nemá otevírání z boku nebo v zádech? Musíte odepnout prkno. Jdete lesem a za fošnu vás tahají nenechavé větve stromů, ve velmi strmých pasážích vás prkno zezadu klove do sněžnic a do pat. Ale to jsou maličkosti, které jsem před pár lety téměř nevnímal. Jdeme dál na hřeben, kde se do prkna na batohu opírá vítr. To už je větší komplikace, protože dolů chci jet s prknem na nohou, ne na batohu. Zkouším to tedy kousek níž pod hřebenem schovaný před větrem. Říkal někdo, že „split“ není ve strmém traverzu na tvrdém sněhu ve své kůži? Ale pánové a dámy, sněžnice také ne! Nakonec jsem se nahoru dostal a sněžnice sbírají první body (pozdě, ale přece) – přezutí je opět otázkou pár vteřin. Nemusím bojovat s namrzlými díly vázání a vlajícími pásy. Navíc mám na nohou lehké prkno, do kterého bych se beztak neodvážil říznout jen proto, aby mě snáz neslo k vrcholu a u srdce mě hřeje pomyšlení na obnos ušetřený oproti investici do splitboardu. Sněžnic je na trhu mnoho druhů a velikostí od lehkých a jednoduchých, které jsou vhodné do nenáročného terénu až po robustní se soﬁstikovaným způsobem upnutí boty, mačkami a hrazdičkou pro podporu paty v prudkých stoupáních, které budou účelům freeridera vyhovovat víc. V zásadě si můžete vybrat mezi plastovým výliskem (např. MSR od cca 5 000,-, TSL – ty použitelné od 3 000,-) a kovovým rámem (hliník, dural) kombinovaným s pevnou tkaninou či plastovou fólií (např. Sasquetch od 2 000,- a americké Tubbs od 4 do cca 12 tisíc). Doporučuju si před koupí vhodnost vybraného typu otestovat pro zamýšlený účel.

Skialpinistické vázání Lyžaři to při své cestě vzhůru mají trochu jednodušší, nemusejí nic půlit a ani nic dávat na svá záda. Prvním a velmi elegantním řešením je použití skialpinistického vázání v kombinaci s širokými freeridovými lyžemi. Otestovali jsme dva modely robustnějších vázání, a to Fritschi Diamir Freeride (max. vypínací síla 12 DIN) a Naxo 21 Freeski (13 DIN). Robustnost vázání je vykoupena větší hmotností, ale v celkové váze freeridového vybavení už to nehraje velkou roli. Myslím, že nárůst ve váze pásů pro široké lyže pocítíte víc ☺! Sjezdové vlastnosti není třeba popisovat, snad jen za zmínku stojí jedna věc, a to ta, že u obou vázání je bota cca 4 cm nad lyží a v případě, že jej namontujete na užší a krojenější lyže, můžete na sjezdovce slušně carvovat, aniž byste botou dřeli

22.2.2006 21:02:18

skialpinistická a freeridová vázání

nx21 Jezdec: L. Sušila, lokalita: Verbier

Fritschi Diamir Freeride se pro sezónu 06/07 dočká nového faceliftu a taky inovace v podobě kluzného uchycení zadní části nosníku.

Sekura-Fix – jednoduché a funkční řešení. Pod špicí si můžete všimnout silné pružiny, která drží lyži pevně u boty.

nx11 skialpinistické pásy, lepidla

Naxo krom nového modelu nx11 (All mountain) na příští rok chystá i nx21 v dámském designu Prinzzess.

o sníh, protože vázání do jisté míry supluje carvingovou desku. Ještě než vyrazíte, měli byste pořídit pásy dle parametrů svých freeridových lyží, takže nejspíš metráž v požadované šíři s následným přiříznutím dle ladných křivek vašich baculek. Po nalepení pásů již jen stačí uvolnit patu a cesta vzhůru může začít. Naxo 21 disponuje tzv. VRS virtuálním rotačním systémem (dvoukloubý systém) a opravdu to funguje. Při chůzi především po rovině nebo do mírného kopce je při použití sjezdových bot zvýšené pohodlí hodně patrné. Vzhledem k otočnému bodu posunutému hodně před těžiště lyže má pata lyže velkou tendenci odpadávat, což je příjemné například při otočce, ale může to být nebezpečné zejména při exponovaných traverzech, kdy ztráta kontaktu jedné lyže se sněhem může znamenat zbytečné riziko. Fritschi tento problém nemá (lyži v přijatelné pozici navíc může přidržet volitelná pružinka), ovšem stoupání v tvrdých botech není tak pohodlné. Naxo 21 (a také nový model nx11 na sezónu 06/07) má dvojitou aretaci sjezdové polohy, což řeší menší neduh předchůdce 01 – aretace se prováděla pohybem „destičky“ směrem dopředu a ta pak zůstávala vztyčená ve vertikální poloze, takže při jízdě dopředu mohla pata v případě střetu s překážkou vyskočit a uvést vás do nechtěného telemarku. Pojistka je tudíž velmi dobrá, ale přidává na složitosti ovládání, protože je malá a hůře dostupná. Vše se nakonec dá naučit ovládat hůlkou, ale počítejte s tím, že se budete muset trochu více sehnout. V tomto je Fritschi pohodlnější. Nevíte, jak se rozhodnout? Promyslete, v jakých budete jezdit (a chodit) botech, jaké budete vyhledávat terény a jaká barva vázání vám jde víc k lyžím…☺ Každé vázání má něco do sebe a ani jedno rozhodně není špatnou volbou. Ať už jedno či druhé, přijde vás na cca 8-9 tisíc. Podrobné informace o skialpinistických vázáních najdete také v článku ve SNOW 22.

Stoupací vložka do sjezdového vázání – Secura-Fix Pokud již máte freeridové lyže osazeny klasickým vázáním a nechce se vám investovat nemalou částku do skialpinistického vázání anebo jednoduše takové vázání nechcete, je tu pro vás další zajímavé řešení – Sekura-Fix.

022-023 cesta vzhùru.indd 23

Je to adaptér, který se vepne do klasického sjezdového vázání a umožňuje stoupat. Principiálně i vzhledově se jedná o systém podobný starým silvrettám, pouze s tím rozdílem, že pata není bezpečnostní (slouží pouze k výstupu, a proto není vypínání potřeba). Upínání boty je stejné jako na rychloupínacích mačkách a celkové prvotní nastavení je hračka. Jeden podstatný rozdíl proti skialpinistickému vázání však existuje. Je jím mohutná pružina, která funguje podobně jako na telemarkovém vázání – táhne botu k lyži a lyže tedy v kroku neodpadává. To je pravý opak Naxa, v traverzu lyže poslušně drží u boty, ale brzy se to projeví na pohodlí. Námaha, kterou v každém kroku do klouzání vkládáte, je v nohách brzy cítit. Dalším poznávacím znamením Secura Fixu je výška, ve které se při chůzi nacházíte. Stojíte totiž nad vázáním, a pokud jej nemáte namontováno bez desky přímo na lyži, budete si připadat jako na chůdách. Jestli máte navíc úzké lyže, může být celá sestava nepříjemně vratká. To naštěstí není můj případ (už jsem pochopil, že na velikosti záleží ☺), a proto jsem si lehce zvykl. Když jsme u té velikosti, je třeba dát si pozor na rozměr adaptéru. Ten, co jsem měl půjčený, byl příliš dlouhý a stalo se, že jsem si jej při došlápnutí vlastní vahou z vázání vypnul – adaptér vzadu dosedal až na otevírací mechanismus vázání, což jsem vyřešil zvednutím podpůrné hrazdičky. Ano, i tuto vymoženost Sekura Fix nabízí. Z principu ovšem neumožňuje připojení „haršajsen“. Adaptér bychom doporučili lyžařům, kteří nechtějí investovat do skialpinistického vybavení a akceptují kompromis v podobě nižší cena = větší dřina, freeriderům, kterým nestačí rozsah vypínacích sil na skialpinistických či freeridových vázáních a lenochům, kterým se nechce daleko od lanovek. Ti všichni jej mohou pořídit za cca 3 000,-, a pokud mají štěstí, tak i levněji v nějakém bazaru. V důsledku není až tak důležité, co máte na nohou, abyste si den v horách užili a já si dobře pamatuju, že stejnou radost jako dnes jsem v horách zažíval i dřív, když jsem se za sjezdem pachtil po kolena ve sněhu s lyžemi nebo prknem na zádech. Navíc můžete být seberychlejší, mít na nohou splitboard a v zadku raketu, ale na kamarády šlapající na sněžnicích přece jen počkáte, protože nesou „váš“ pípák, lopatu a sondu. O používání všech backcountry hraček, a to i těch lavinových, proto uvažujte nejen před jejich koupí nebo v jejím průběhu, ale před každým použitím, a hlavně přímo na kopci, abyste si mohli Ç freeridingu v pohodě užívat až do důchodu…

stoupací vložka do sjezdového vázání

špičkové americké sněžnice

lavinové vyhledávače, sondy, lopaty...

skialpový a freeridový e-shop partner VÖlkl SNOWride 2005

22.2.2006 21:02:20

SNOW

carving

„Vydržíš-li při nejtěžším nastavení a plné intenzitě na stroji 2 minuty, neexistuje kopec, který bys nesjel!“

Skier‘s Edge Text: Tom Řepík Foto: Tom Řepík, Skier's Edge

SNOW ČÍSLO 25 / 2006

Naučte se lyžovat v posilovně! Snad každý lyžař si přeje svůj stávající um dále zdokonalovat. Pro většinu lidí je však lyžování sezónním sportem a limitované množství času, které mohou strávit na sněhu, je málokdy optimální pro skutečně neuspěchanou a konstruktivní práci na své technice. Na začátku sezóny si tělo potřebuje znovu přivyknout speciﬁckým lyžařským pohybům a zatížení souvisejících svalových skupin, najít optimální postoj, rovnováhu, rytmus, pohotovost reakcí, cit pro hranu. To vše konzumuje nemálo drahocenného prolyžovaného času. Na trhu ale už roky existuje lyžařský trenažér, simulující správný lyžařský postoj, rozsah pohybů, angulaci při hranění, rytmus slalomové jízdy a celkovou zátěž speciﬁckých „lyžařských“ svalových skupin tak realisticky, jak to jen „umělá mašina“ může dokázat. Jmenuje se Skier‘s Edge a v přípravě ji používají

024-25 SkiersEdge.indd 24

všechny přední světové týmy. Stephan Eberharter o něm na internetu prohlašuje, že „jde o BMW mezi trenažéry“. Základní myšlenkou je, že lyžař začne stroj používat od léta či začátku podzimu na pravidelné, nejlépe denní bázi, k tréninkovým průpravám čítajícím řádově pár minut až zhruba půl hodiny coby maximum. Na prováděné, technicky korektní lyžařské pohyby si jeho tělo a mysl přivykne, stanou se přirozenými a pomocí vizualizace a svalové paměti si je lyžař přenese na sníh. Mašinu shledá užitečnou jedinec každé dovednostní úrovně: začátečník na ní získá potřebnou rovnováhu, naučí se správnému postoji, pokročilejším stroj pomůže pracovat například na lepším hranění, distribuci váhy a plynulosti rytmu jízdy. Lyžař-expert zase bude na trenažéru plnohodnotně budovat fyzickou kondici při aktivitě věrohodně

simulující jeho sport. Ostatně skutečnost, že Skier‘s Edge je rutinním předsezónním nástrojem drtivé většiny elitních světových lyžařů, napovídá mnohé. Trenažér je k mání ve třech modelech – v začátečnické základní verzi Classic Series, v pokročilejší Big Mountain Series s větším rozsahem pohybu, větším převýšením a více doplňky (například extra platforma pro prašanovou/mogulovou techniku) a v závodnické World Cup Plyometric Power s nejvyšším převýšením a největší rezistencí postranního pohybu pro budování maximální síly a výdrže v anaerobním pásmu. Firma každým rokem rozšiřuje škálu přídavných příslušenství – například platformy sklopné kromě postranního i v předozadním směru (Slope Simulator), počítač branek a času jízdy (Gate Keeper) nebo vylepšený ﬁtness computer s časomírou, měřením spálených kalorií či rychlosti frekvence oblouků (LifeBeat).

22.2.2006 21:03:01

více info: www.skiersedge.cz, www.skiersedge.com

024-25 SkiersEdge.indd 25

Základní carvingové platformy lze nastavit na 5 rozdílných šíří stop.

Velká platforma pro nácvik úzké stopy v boulích či prašanu.

Přidáním extra válečku a kombinací různých číselných pozic lze rezistenci trenažéru libovolně modiﬁkovat.

ČÍSLO 25 / 2006 SNOW

Trenažér je výrobkem americké ﬁrmy sídlící v Park City v Utahu a je pod striktním celosvětovým patentem, který už více než 15 let brání imitátorům přivést na svět nějakou obdobně fungující, levnější alternativu. Firma nedodává své stroje do žádných obchodů ani je neprodává na internetu. Každý zájemce o stroj donedávna musel kontaktovat centrálu ﬁrmy, kde mu poradili s výběrem nejvhodnějšího typu trenažéru, prozradili do té doby utajenou cenu stroje a stroj dodali. V brzké době však zřejmě začne fungovat i české obchodní zastoupení, takže komfort nákupu stroje bude na potřebné úrovni. První informace by se na doméně skiersedge.cz měly objevit co nevidět. Zhruba 50 kg vážící stroj přichází (pro americké výrobky typicky) přepečlivě zabalený, s podrobným bohatě nafoceným manuálem k (nepříliš složité) montáži a s návrhy tréninkových jednotek jak v brožuře, tak i na VHS kazetě. Kazeta končí asi půlhodinovým čelním pohledem lyžaře sjíždějícího v krátkých rytmických obloucích zasněžený terén – vizualizační pomůcka pro cvičící před obrazovkou. Na každý stroj výrobce poskytuje 3-letou záruku bezvadného chodu. Každý z modelů lze nastavit na několik různých úrovní rezistence bočního pohybu (tedy úsilí, se kterým se dostáváte z oblouku do oblouku). Stroj je vhodné začít používat před velkým zrcadlem – pro kontrolu žádoucí nehybné pozice horní části trupu. Začátečníci využijí pevného zábradlí s madly, později lze sáhnout po speciálních volných holích, které jsou součástí každého modelu. Hole je možno držet stále pevně v kontaktu s podlahou, či jimi rytmicky zapichovat jako při reálné jízdě na sněhu (spodky holí jsou opatřeny gumovým zakončením). V brožuře vyfocený Michael Von Grünigen používá trenažér s oběma holemi drženými vodorovně před sebou, což zůstane na tomto stroji nedostižnou metou většiny smrtelníků. Osobně jsem zatím nenarazil na přístroj, který by budoval kardiovaskulární systém intenzivněji než Skier‘s Edge. Ergometry, sklopné běhací pásy či různé step-mastery nechává za sebou. Na tomto lyžařském trenažéru jsem při těžkém nastavení schopen dosáhnout svého anaerobního prahu obdobně rychle jako při intenzivních výbězích do vrchu s holemi či intenzivních úsecích na koloběžce. Bicykl či prostý běh nemohou v tomto ohledu soupeřit – izolovaně zatěžují nižší počet svalových skupin. Skier‘s Edge zaměstnává kompletní dolní končetiny, boky, hýždě, břišní a zádové svalstvo, ramena i trapézy a posiluje a udržuje ve formě častou lyžařovu slabinu – kolena. Jízda na tomto trenažéru při adekvátním nastavení a za plné intenzity dá zabrat každému. Jak ostatně naznačuje výzva v brožuře: „vydržíš-li při nejtěžším nastavení a plné intenzitě na stroji 2 minuty, neexistuje kopec, který bys nesjel!“ Ç

22.2.2006 21:03:03

c í s i t 0 20 Cupu! l lk ö V e iv r D x e pro vítěz

Völkl Cup

– opět něco navíc! Vrchol zimní sezóny prosycený závodním napětím či přinejmenším pohodový den v našem největším středisku Špindlerově Mlýně. Jako vždy obohacený o množství neobvyklé podívané a dobré zábavy. Tradiční a rok co rok lepší je skoro tady!

SNOW ČÍSLO 25 / 2006

Otestujte BMW a Völkl

Termín: 11. března 2006 Místo: Špindlerův Mlýn, areál Svatý Petr Registrace do kvalifikace: 11. 3. 2005 od 8:30 h ve Völkl stanu Startovné: 200 Kč pro všechny kvalifikační pokusy Kvalifikace: Budou uspořádány dvě kvalifikace – A a B. Kvalifikace A proběhne od 9:00 do 12:30 h. Kvalifikace B od 13:00 do 16:00 h. Z každé postupuje 8 závodníků a 2 závodnice s nejlepšími časy. V případě shodného času se lépe umístí borec, který jel na lyžích Völkl. Dalším kritériem je věk závodníka. Lépe se umístí dříve narozený závodník. Závodníci mohou zkoušet docílit postupový čas neomezeněkrát. Kvalifikace se jede na libovolné značce lyží. Finále: 17:00 h, na lyžích Völkl Závod je určen výhradně pro amatérskou lyžařskou veřejnost. Startující nesmí figurovat v žebříčku (Rangliste) FIS a ČSL od roku 1999 včetně. Toto pravidlo se nevztahuje na Masters. Hlavní závod se jede formou paralelního dvoukolového vyřazovacího slalomu. Postupuje borec s lepším součtem časů z obou kol.

Kompletní propozice naleznete na www.voelkl.cz.

026-27 Volkl_cup.indd 26

Pořadatel si vyhrazuje právo na změnu.

22.2.2006 21:05:14

vystoupí skupiny

Olympic a Abraxas Otestujte lyže Völkl 2006/07 Testování čerstvých novinek připravených až pro sezónu 2006/07 je dalším z důvodů, proč do Špindlu vyrazit. Zalyžovat si na nejlepších lyžích pro následující sezónu, to už samo o sobě stojí za to do Špindlu vyrazit! Jak jinak získat obraz o nejmodernějších trendech ve sjezdovém lyžování a nasát informace, které před příští sezonou zaručí jistotu nejlepšího výběru při nákupu lyží. Vedle toho, že si samozřejmě špičkově zalyžujete…

xDrive – inteligentní pohon všech kol 4x4, který odborníci považují za etalon Nový partner AuTec Group BMW stejně jako Völkl jsou značky, které v sobě skrývají jistotu. Jistotu kvalitního produktu, jistotu, že při jejich volbě nenarazíte na chybu, jistotu, že obě zmíněné značky řeknou i něco o tom, kdo je jejich držitel sám. Jistotu, že vás správně zařadí. Právě proto se obě značky rozhodly pro letošek spojit síly a udělat nový xDrive Völkl Cup ještě atraktivnější. Vedle špičkové lyžařské technologie bude k vyzkoušení i špičková technika automobilová v podání inteligentního pohonu xDrive.

Prize money z říše SNOW! Když před nějakými jedenácti lety přišel Albert Princ coby dovozce značky Völkl s nápadem uspořádat xDrive Völkl Cup, závody pro veřejnost s výhrou v celkové hodnotě neuvěřitelných sto tisíc korun a s placenými kvaliﬁkačními koly, málokdo tušil, o jak nesmrtelnou myšlenku se bude jednat. Závod má v kalendáři lyžařské veřejnosti své trvalé místo a rok od roku jen zraje. Loni se celkové prize money vyšplhaly na sumu 200 000 Kč, což je samozřejmě už řádná suma! Přilákala by určitě

i nejednoho borce ze Světového poháru – kdyby ovšem takové pustila pravidla závodu na trať. Do závodu se totiž může registrovat pouze lyžař-amatér. Amatérský kodex je přísně hlídán a nejednou se již stalo, že účastník byl ze závodů diskvaliﬁkován proto, že ﬁguroval v žebříčcích (nesmí být v žebříčcích FIS a ČSL od roku 1999 včetně).

Vždy připraven Kdo se chce ucházet o úspěch v závodě, musí být na vše připraven. Pravidla určuje výhradně pořadatel. Na závodníky čekají nová a nová překvapení, často se dlouho neví, na jakých lyžích se bude závodit – ﬁnále se vždy jezdí na nejnovějších völklech, ale model bývá do poslední chvíle utajen. Každý musí dokázat jistou ﬂexibilitu a poprat se s tratí na doposud neozkoušených lyžích. Na trati se navíc objevují nečekané překážky a skoky… Překvapení tu funguje jako kladivo na rozbíjení nudy – nejedná se totiž v první řadě o měření sportovní dokonalosti, ale o zábavu. A kdo si chce zasloužit za svou odvahu balíček tisícovek, musí být na vše připraven.

Největší předností pohonu všech kol xDrive od BMW je možnost variabilního bezstupňového rozdělení kroutícího momentu mezi obě nápravy kdykoli v libovolném poměru ve zlomku sekundy. Právě díky rychlosti vyhodnocení adheze každého kola zvlášť kdykoli za jízdy a na základě toho přerozdělení kroutícího momentu mezi nápravy nedochází k prokluzu kol na povrchu s menší adhezí. Další unikátní vlastností je využití xDrive v rámci stabilizačního systému. Pokud musí stabilizační systém provést zásah, udělá to nejprve tak, že přerozdělí kroutící moment v příslušném poměru, a teprve pokud by tento zásah nepomohl, přibrzdí jednotlivá kola a sníží rychlost vozidla. V důsledku to znamená, že ve většině případů, kdy zasáhne stabilizační systém to vůbec řidič nepocítí a není omezena dynamika jízdy. U BMW s xDrive je odezva řízení a posilovací účinek stále velmi příjemný i v ostrých zatáčkách právě díky přerozdělení kroutícího momentu kdykoli v libovolném poměru a ve zlomku sekundy. Díky pevnému spojení přední a zadní nápravy nedochází ani v extrémních situacích k rozdílu rychlosti otáčení náprav a je zajištěna maximální stabilita a trakce. Ç

Price money muži: 84 000 Kč 42 000 Kč 22 000 Kč 12 000 Kč 8 000 Kč 1 000 Kč

Ceny pro kategorii žen: 1. místo lyže Völkl s vázáním Motion 2. místo lyžařský komplet Völkl 3. místo bunda Völkl 4. místo batoh Völkl

www.voelkl.cz 026-27 Volkl_cup.indd 27

ČÍSLO 25 / 2006 SNOW

1. místo 2. místo 3. místo 4. místo 5. až 8. místo 9. až 16. místo

22.2.2006 21:05:16

Text a foto: Radek Holub

Oblouky mezi paragrafy Když dali krkonošští ochránci před 10 lety snowboardistům červenou pro výjezd lanovkou na Lysou horu, byla z toho vášnivá diskuse. Nyní je v Rokytnici nastolen křehký smír, ale vedou se spory o lyžařský prostor zase v jiných domácích pohořích. Nejznámější české „lyžařské“ případy střetu se zákony se točí kolem ochrany přírody. Méně zajímavé však nejsou právní souvislosti pohybu na sněhu vůbec. Může se lyžař beztrestně opíjet v horské chatě? Existují pravidla chování na sjezdovce? A mimo ni? O tom se podobně zaníceně debatuje v alpském zahraničí.

SNOW ČÍSLO 25 / 2006

Svoboda jízdy S hustotou provozu na sjezdovkách si lámou hlavy v Rakousku stejně jako na Šumavě nebo v Krkonoších. Důvody jsou známé – kapacitnější lanovky, „rychlejší“ lyže a k tomu více méně nezměněná lyžařská plocha. Mnozí volají po tom, aby lyžařský provoz byl regulován speciální, „sněžnou“ policií. V Rakousku si to podle výzkumu agentury OGM z loňského roku přeje více než polovina (59 %) obyvatel. Její práce by měla spočívat v dohledu nad chováním lyžařů a snowboardistů, kterým by za přestupky udělovala pokutu či odebírala skipas. To dnes běžné není, a úplný divoký Západ na svazích přesto nepanuje. Zdánlivá svoboda končí ve chvíli, kdy se něco stane – s tím přicházejí ke slovu (byť nelyžařské) zákony. V rakouském Vorarlbergu platí tzv. sportovní zákon, který výslovně zakazuje při sportu omezovat či ohrožovat jiné osoby. Pod tím si lze sice představit leccos, nicméně očividné případy to postihuje. Při porušení tohoto pravidla na sjezdovce či ve volném terénu stanovuje blokovou pokutu do 30 euro, k čemuž může přibýt ještě mnohonásobně vyšší suma při správním řízení a jako náhrada škody. Obdobně by neměl být problém aplikovat na srážku lyžařů mnohem obecnější zákony a pravidla, např. ublížení na zdraví. Mnohem ošemetnější je to s preventivní represí. Trestání sjezdařských kamikaze by bylo jistě chvályhodné, ale – podle jakých pravidel se jejich jednání posoudí? Nabízí se obecně známé desatero FIS, které za přímo platný „zákon sjezdovky“ označil vorarlberský soud při vyšetřování nehod na (svých) sjezdovkách. Podobně se

jím prakticky řídí italští carabinieři a ve chvíli, kdy se přihodí úraz, jej budou za bernou minci brát zřejmě všude. Bohužel je tato jednoduchá norma španělskou vesnicí pro třetinu rakouských lyžařů – alespoň podle výzkumu Institutu Sicher Leben z podzimu 2003. 11 % z dotázaných netušilo, že se nezastavuje nad skupinkou stojících lyžařů (neboť hrozí domino-efekt) a 15 % se domnívalo, že na trati platí přednost zprava jako na silnici(!). Švýcarský lanovkářský svaz chystá masivní osvětu a chce do tří let instalovat informační tabule s „desaterem“ (ve vtipné komiksové podobě) ke každé lanovce. Pravidla desatera jsou sice správným vodítkem, nicméně budoucí sněžná policie by si s nimi stěží vystačila – nejsou totiž jednoznačná. Jako v případě povinnosti lyžaře sjíždět „přiměřenou“ rychlostí. Lze si s tak vágní formulí představit, že četník s radarem bude pod smrkem číhat na řítící se šílence? Fotograﬁe lyžaře s uvedením jeho rychlosti by určitě byla žádaným suvenýrem, ale těžko důvodem k odebrání skipasu. Kromě toho absolutní rychlost zdaleka není jediný faktor nebezpečnosti: často jsou srážky způsobeny spíš pomalým lyžařem, nepředvídatelně křižujícím sjezdovku, která je nad jeho síly, než jezdcem, co se černou tratí prohání v rychlých, dlouhých obloucích. Vlekaři také nejspíš nebudou horlit pro sněžnou policii, neboť by si tím vlastně odrazovali zákazníky.

Přilby nás nespasí Hodně se diskutuje o přilbách, ale zatím pouze v Itálii platí povinnost jejich nošení – a to pro děti do 14 let. Již

zmíněný průzkum zjistil, že stejnou normu by přivítalo 69 % Rakušanů. České ministerstvo pro místní rozvoj údajně připravuje novelu zákona o horské službě, podle níž by všechna střediska, žádající o dotace na modernizaci, musela na svých tratích zavést povinné přilby – nejen pro děti, ale i dospělé. (Takovou horlivost snad ani netřeba komentovat). Příznivci povinných přileb často argumentují bezpečnostními pásy v silničním provozu, ovšem tak jednoduché to není – statistika může při šikovné interpretaci „dát za pravdu“ zcela protichůdným názorům. Vezmeme-li odhadem ročně deset smrtelných úrazů na lyžích při půl miliónu lyžařů na domácích horách a na druhé straně něco přes tisíc úmrtí na silnicích při 8 mil. Čechů v autech, vyjde silnice řádově (zhruba 10x) nebezpečněji. Většina lidí ovšem tráví mnohem více času v autě než na lyžích. Při porovnání průměrně najeté vzdálenosti (odhadem 300 km/ rok na lyžích oproti 10 tis. km/rok za volantem) vyjde naopak nebezpečněji jízda na lyžích. Ani to samozřejmě není přesné, a hlavně se z toho nedozvíme nic jiného, než že lyžování je rizikový sport. O možném přínosu povinných přileb ani „ň“.

Do druhé nohy radši ne! Jisté právní vakuum panuje v otázce jízdy pod vlivem alkoholu – nikde není stanovena žádná hranice promile v krvi, kvůli níž by vás mohli vykázat ze sjezdovky. U nás možná za rok dva bude, a to v zákoně o horské službě. A měla by být? Vždyť hospody ve střediscích velmi proﬁtují právě ze svařáků, jaggatee či bombar-

din! A lyžování ani není totéž co řízení auta. Alkohol při pohybu na vzduchu vyprchá rychleji než v zakouřené hospodě. Určité množství „menší než malé“ (hranice je velmi individuální) by tedy ztrátu sebekontroly zapříčinit nemělo. V případě, že grogem zahřátý lyžař srazí jiného, bude ovšem realita poměrně tvrdá: odškodné pravděpodobně zaplatí z vlastní kapsy, neboť pojišťovny mají alkohol vždy ve svých výlukách. Teoreticky tedy platí pravidlo „nulové tolerance“, alespoň pokud jde o újmu způsobenou někomu jinému.

Středisko za bezpečí (ne)ručí K soudům jsou hnáni také provozovatelé. Švýcarský Scuol žalovala v předminulé sezóně mladá lyžařka, která se zranila při nárazu na kámen během jízdy pod lanovkou mimo značenou trať. Kantonální soud ji bolestné nepřiřkl, a dva vyšší soudy rovněž ne. Všechny konstatovaly, že provozovatel areálu je povinen odstranit, nebo alespoň označit překážky na sjezdovce, stejně tak trať řádně vyznačit. Tuto povinnost ovšem nemá ve volném prostoru mimo ně, s výjimkou mimořádných nebezpečí. Kameny mimo trať samozřejmě ničím mimořádným nejsou, alespoň v tom smyslu, že by se s nimi nedalo počítat. To potvrzuje logickou úvahu, že sjíždění volných svahů je na vlastní riziko, o odpovědnosti provozovatele může být řeč pouze na vlecích a sjezdovkách. Ve Vorarlbersku platí, že provozovatel střediska je povinen tratě vyznačit, upravit, kontrolovat a zabezpečit proti lavinám. Za žlaby, skalní výčnělky a místa bez sněhu mimo tratě nijak neručí.

Ačkoliv u nás žádný speciální předpis provozování sjezdovek neupravuje, z občanského zákoníku se dá dovodit, že tyto povinnosti mají i čeští provozovatelé vleků. Zřejmě se nezbaví své odpovědnosti ani v případě, že by např. na špatně zasněženou sjezdovku umístili varování Jen na vlastní nebezpečí! (konstatuje Informační bullettin SPLV 2/2005). Středisko bude naopak v právu tehdy, když lyžař poruší přepravní řád – např. vjede na uzavřenou trať a tu bude nutné znovu vyrolbovat nebo bude přeprodávat permanentky. Tentýž zdroj dále uvádí odpovědnost střediska v případech, které s bezpečností přímo nesouvisí. Provozovatel údajně ručí za odložené lyže návštěvníků v prostoru k tomu určeném, jakým jsou např. úchyty na stěně jeho re-

staurace – a to až do výše 5 000 Kč. Teoreticky je to zajímavé, v praxi si ale nedovedu představit, jak bych prokázal, že mi lyže zmizely právě z určeného místa.

Mimo trať? Plať! Snowboardista musel zaplatit 8 000 euro za to, že na oficiálně uzavřeném svahu v západorakouském Golmu uřízl v prosinci 2003 lavinu. Tolik stálo nasazení horské služby, která vrtulníkem okamžitě vyrazila hledat potenciální zasypané oběti. O stejnou sumu přišel lyžařský instruktor při svém freeridovém „prohřešku“ v Lechu. Ačkoliv uvolnění laviny není samo o sobě nikde vyjmenováno jako přestupek, dá se s úspěchem aplikovat obecné ohrožení.

Proti postihování těch, kdo způsobili sesutí laviny ve volném prostoru, brojí rakouský i německý svaz Alpenvereinu. Ten musel zaplatit vysoké odškodné, když lavina v prosinci 1999 pohřbila část výpravy vedenou jeho instruktorem. Logicky hájí Alpenverein zájmy svých členů, především skialpinistů. Sport jako takový má podle svazu pozitivní společenský vliv, a preventivní kriminalizování sportovců je proto nesmyslné. Důležitější je, aby se lidé naučili v takovém prostoru chovat. Pozoruhodná je přitom sama lavinová statistika všech alpských zemí: většinu lavinových neštěstí způsobují nikoliv mladí jelimánci, ale zkušení a vybavení skialpinisté či freerideři, spoléhající na své letité zkušenosti. V praxi proto platí, že je-li určitý prostor z bezpečnostních (lavinových) důvodů uzavřen, vstup do něj může být potrestán – reálně totiž vzniká riziko, že bude muset zasáhnout horská služba. Dá se namítnout, že uplatňováním více zákonných pravidel ve volné, divoké přírodě se naruší její kouzlo, a vlastně vůbec smysl úniku do ní. Co naplat, trend doby je regulovat, jak to jen jde. I McDonald´s bude jednou platit, když se opaříte jeho kafem. Na ploše lyžařských středisek teoretický spor nevzniká – jejich prostor musí být na odpovědnost provozovatele zajištěn proti lavinám za všech okolností. Čistě hypoteticky by se dalo jen spekulovat, jestli lze beztrestně „odpálit“ lavinu do lesa za současnými hranicemi střediska, čímž by se třeba „odlesnil“ prostor pro novou sjezdovku. Aby nebyla ohrožena bezpečnost návštěvníků střediska, je občas nutné některé sjezdovky a přilehlé svahy uzavřít a „pachatelé“ – jezdci nedbající zákazu – mohou být pokutováni. Jako v případě instruktora z Lechu. Otázkou zůstává, nakolik porušení zákazu vstupu z důvodu lavinového nebezpe-

SNOW ČÍSLO 25 / 2006

Usmířená Rokytnice? Letos poprvé panuje v Rokytnici n. Jizerou rovnost lyžařů a snowboardistů na čtyřsedačce. Podle chování jezdců na řídce zalesněném (a zároveň prý velmi vzácném) vrcholku Lysé hory se rozhodne, jestli KRNAP prodlouží výjimku na přepravu snowboardistů lanovkou. Z ochranářského pohledu jde o zkoušku ekologické uvědomělosti snowboardistů, z pohledu většiny pak spíš o odstranění diskriminace – jízda na snowboardu není nic ilegálního, jde vlastně jen o jiný druh „vyznání“. Někdejší nešťastná rokytnická specialita má své bludné kořeny v minulosti. Lanovka vedoucí nejpřísnější zónou parku byla již při svém zrození trnem v oku ochránců, kteří stavbu tolerovali jen díky „vstřícnosti“ rokytnického areálu – a ten neměl moc na vybranou. O náhradu přesluhujících vleků stál, za což musel nabídnout ústupek. „Se zákazem přišel sám investor lanovky, když v roce 1995 žádal o povolení k provozu v I. zóně národního parku,“ vzpomíná ředitel KRNAPu Jiří Novák. Kdyby tedy vedení areálu „zlobilo“, mohla by se lanovka nadobro zastavit. Zrušení výjimky a opětovný zákaz vstupu snowboardistů by však zřejmě nepomohly ani pověsti ochranářů, a nakonec ani Lysé hoře – lyžařů je totiž v lese kolem lanovky tolik co snowboarďáků. „V takovém případě by zákaz snowboardingu opravdu ničemu neprospěl,“ potvrzuje Novák.

čí skutečně někoho ohrožuje: je-li svah sněhově nestabilní, a tedy uzavřený, nemá jezdec koho ohrozit kromě sebe. To zas dává za pravdu odpůrcům pokut. Jinou věcí je špatný příklad pro nezodpovědné lyžaře, kteří se klidně vydají po jakýchkoliv projetých stopách... Z právního hlediska jde o to, jestli má středisko právo omezovat někoho, kdo vyjel mimo „zaplacený“ prostor – tedy mimo upravenou trať. Z titulu nákupu skipasu zřejmě ano, neboť tím souhlasil s přepravními podmínkami, které buď jízdu mimo sjezdovku zakazují přímo (spíš výjimečně), nebo odkazují na povinnost respektovat lyžařské značení – a fáborky se značkou Stůj! Lavinové nebezpečí! již tak vzácné nejsou. Záleží samozřejmě na konkrétním přístupu. Podle výkladu soudu v Dolním Rakousku je v této spolkové zemi freeride (a skialpinismus) v podstatě nelegální, a to (považte) podle lesního zákona z roku 1975. Ten totiž dovoluje jízdu pouze na vyznačených sjezdovkách, čehož se držel také zdejší soud při postihu skupinky alpinistů na jaře 2005. Jeden znalec francouzských poměrů naopak vyprávěl historku o freeriderovi, kterého vlekař zastavil při podlézání ochranné sítě na prašanový svah v jednom savojském středisku. Freerider však odvětil: „Já jsem si zaplatil skipas na celou oblast, a vy mi v tom

nemůžete zabránit.“ A pracovník odkráčel zpět do své kukaně s nepořízenou. Za prototypy středisek, které podporují freeridery a jejich vlastní odpovědnost, se dnes dají označit italská Alagna, rakouský Krippenstein nebo francouzské Tignes. Každopádně jsou dnes střediska obecně mnohem obezřetnější, když po vydatném sněžení otevírají své sjezdovky – často jsou den až dva mimo provoz ty nejexponovanější z nich. Lavina je totiž negativní reklamou pro středisko, a proto se vždy bude snažit jí předejít, anebo aspoň případné neštěstí příliš „nerozmazávat“. Na závěr jen pro úplnost výklad hojně citovaného vorarlberského soudu: v oﬁciálně uzavřeném volném prostoru nebo na uzavřené sjezdové trati se lyžař pohybuje na vlastní odpovědnost. Pokud při tom ohrozí ostatní, může přijít o skipas (porušení přepravních podmínek), případně být potrestán např. podle zákona o obecném ohrožení. Po každém lavinovém neštěstí se v médiích rozproudí debata na téma „regule volného prostoru“. Lavinoví experti však míní, že sebelepší zákon by na počtu neštěstí změnil jen málo. Jde nakonec každému o vlastní život, jako nedávno poznali naši skialpinisté v Roháčích. Ç

Něco o velikostech přileb Stojíte-li před pořízením nové lyžařské přilby, vaší nejvyšší prioritou nemůže být ani barva, styl, technologie nebo cena výrobku, nýbrž optimálně padnoucí velikost. Pouze v dokonale padnoucí přilbě se totiž budete cítit pohodlně a pouze taková vám poskytne maximální možnou ochranu. S velikostí přilby je to naštěstí docela jednoduché – je určena obvodem vaší hlavy. Jednoduše si páskovým krejčovským metrem změřte obvod hlavy v místě těsně nad obočím, a počet centimetrů obvodu vaší hlavy je správným číslem vaší nové lyžařské přilby. Je důležité neztratit ze zřetele, že ne všechny přilby jedné konkrétní velikosti vám padnou naprosto stejně. Tvar vaší hlavy je důležitým faktorem, jež při nákupu helmy nemůžete ignorovat. Některé modely helem jsou vyrobeny pro oválný tvar hlavy, další spíše pro kulaté hlavy, a jiné pro cokoli mezi tím. Je velmi záhodno vyzkoušet si při nákupu několik rozdílných modelů téže velikosti – pouze tak najdete tu, která vám padne optimálně. Častou rodičovskou chybou při nákupu přileb pro své děti bývá obava, že hlava dítěte velikost přilby záhy „přeroste“, což končí nákupem helmy pro dítě příliš velké. Příliš volná přilba nejenže dítě dostatečně neochrání, může mu být i nebezpečná. Dětská hlava roste relativně pomalu, proto kupujte svému dítěti přilbu přesně na míru. Pouze v situaci, kdy obvod hlavy dítěte je přesně mezi dvěma nejbližšími velikostmi přileb, je vhodné sáhnout po číslu větším. Ve všech ostatních případech dopřejte svému dítěti optimálně padnoucí přilbu. Je více než vhodné mít s sebou při zkoušení helmy své lyžařské brýle – zdaleka ne všechny brýle si dokonale tvarově rozumí s různými modely a/nebo velikostmi helem. Občas je šířka brýlí výrazně větší, než naše neohelmovaná šíře obličeje mezi spánky, jindy zase vzniká volná mezera na čele mezi brýlemi a helmou. Obojí není dobré. Tam kde můžete, zkoušejte si proto novou přilbu společně se svými lyžařskými brýlemi. Tom Řepík

Zvolte si bezbolestn˘ pohyb, zvolte si Proenzi! Jedineãné sloÏení produktÛ Proenzi nabízí klinicky ovûﬁené dostateãné mnoÏství úãinn˘ch látek pro Va‰e klouby. Tyto látky pÛsobí na postiÏen˘ kloub souãasnû a v˘raznû tak zvy‰ují svÛj úãinek.

Trojnásobná síla Proenzi 3:

Doplnûk stravy

Ideální kombinace tﬁí úãinn˘ch látek nezbytn˘ch pro Va‰e klouby. Záruka dlouhodobého úãinku.

Bezbolestn˘ pohyb, to je Proenzi!

Lignisul MSM se získává z l˘ka kanadsk˘ch borovic.

Úãinné látky Proenzi 3 pomáhají zachovat zdravé kloubní chrupavky.

Îádejte ve Va‰í lékárnû nebo v dobírkovém prodeji na bezplatné infolince:

800 900 776.

S produkty Proenzi mají zku‰enosti tisíce z Vás.

www.proenzi.cz

SNOW

carving

g n i v 2 r 7 a C

Text: Ivan Sosna Foto: archiv SNOW

9 1 AD

Kdy se zrodil carving? Na počátku minulého století? Všeobecně se ví, že oblouky jeté po hranách se začaly jezdit zhruba od začátku 60. let minulého století. Věhlasný Georges Joubert tehdy použil termín anglicky etablovaný jako „carved“, česky věrně „řezaný“. „Carving“ jako způsob jízdy důsledně po hranách tehdy nových „parabolických“ lyží se objevil těsně po roce 1995,

SNOW ČÍSLO 25 / 2006

stejně jako „carver“ pro lyže i jejich jezdce. Pro můj vůbec první článek o „lyžích, které zatáčejí samy“ (1995) jsem ještě výrazy carving a carver neměl, nedlouho poté se už začaly používat. Až komické jsou předháňky o to, kdo už kdy „carving“ hlásal a jezdil, případně příslušné lyže navrhoval. Walter Kuchler sice upozornil, že „pracarverem“ byly už lyže telemarské (cca 1860: 240 cm, hloubka vykrojení 15 mm, rádius asi 74 m), vzájemnému trumfování průkopníků i „průkopníků“ tím ale nezabránil.

032-33 Carving_AD.indd 32

1996, nebo 1972? Takže „carving“ až z poloviny 90. let? Kdepak. Tohle je z článku v časopisu Neue Illustrierte Wochenschau, 2. ledna 1972: „… z USA a Kanady přichází takzvaná carvingová metoda. „Carving“ znamená německy „schnitzen“ (tedy česky „vyřezávat“ – pozn. aut.). Jako vyříznuté do sněhu vypadají paralelní oblouky, které je žák schopen narýsovat už po prvních pokusech na idiotplacu. Dieter Kindl z Obertauernu se seznámil s carvingem už před několika lety,

kdy vedl velkou lyžařskou školu v Kanadě. Předpokladem carvingu jsou speciálně tvarované, obzvláště hodně vykrojené lyže, uprostřed mnohem užší než ve špičce a patce. K tomu patří moderní bota tuhá do stran. Lyže s tímto výrazným telemarským vykrojením umožňují při správném zatížení úplně čisté a snadné oblouky bez smyku. Vznikají tak úplně čistě probíhající pravidelné stopy bez sesouvání ve stylu stěračů auta. Tento nový materiál také zprostředkuje nový lyžařský pocit. Žádná jiná metoda neumožňu-

22.2.2006 21:06:05

je tak rychle čisté paralelní oblouky... Čisté hranění, které začátečníkovi nebo slabšímu lyžaři připadá tak těžké, se dosáhne hravě... Pokrčením v kotnících a kolenou se lyže zatíží a zahraní do směru oblouku. Držení těla je podobné jako při jízdě na kole do zatáčky. Předklon při zahájení oblouku, záklon při ukončení (zde se hlásí zmíněné módní jetování, Jetschwung, o něm byl totiž celý článek především – pozn. aut.). Tím se přemisťuje těžiště a účinně hraní. Lyže zůstávají stále v kontaktu s podložkou.“ Nevím jak vy, ale já jsem na to nevěřícně zíral. Popisem a terminologií bych článek zařadil tak do roku 1996. Ale 1972? Úplně se vnucuje pochybnost, jestli to není falziﬁkát. Faksimile ohmataného originálu (z prvého pochází tento můj překlad) ale vypadá naprosto věrně.

Čtvrtstoletí před světem K těm, kdo se už v 60. letech postavili kriticky k tehdy dominantní „rakouské škole“, patřil i Slávek Čepelák z pražské FTVS. Za-

řadil se mezi revolucionáře prosazující nebrzdivou jízdu s využitím tvaru lyže a jejích hran. Narozdíl od svých západních kolegů, za toto odchýlení od oﬁciálních škol leckdy ostrakizovaných, mohl svou tzv. kročnou techniku aplikovat na jedinečném vzorku nadprůměrně zdatných, snaživých a pochopitelně poslušných studentů tělovýchovy. Pokračovatelé dnešní české školy lyžování z toho odvozují svůj náskok oproti „zbytku světa“: to, co oni učí minimálně 25 let, podle nich alpští kolegové ještě před necelými 5–10 lety sledovali s pobaveným úsměvem a první část z toho objevují až nyní (viz např. www.skiplus.cz). Snad si po předchozí informaci nebudou Čepelákovi následovníci připadat tak pionýrsky osamělí…

Průkopníci Také proto, že vizionářů byla celá řada. Už v roce 1914 popisuje jeden z hlavních autorů té doby Carl Luther „zatáčení zahraněné lyže“ a další autoři hovoří v r. 1922 o „sa-

movedení“ lyže v závislosti na tvaru a také o tom, že lyže při zahranění „řežou“ (schneiden) jako nože (Zarn/Barnblan 1922). Řadu dalších průkopnických počinů mapuje ve svých knihách z 90. let Walter Kuchler. V roce 2001 našli ve francouzském Voironu 170cm lyže z roku 1909 s mírami 91-65-78, tedy rádiusem asi 28 metrů. Až se nechce věřit, že to není podvrh tamějšího Rossignolu... A Čepelák? Některé zdroje prokazatelně znal, např. knihu význačných „pracarvingových“ teoretiků Matthiase a Testy Natürliches Skilaufen (1936). „Krok“ (Schrittwechsel) a „chůzi při jízdě“ (Laufen während der Fahrt) používal už Švýcar Dahinden (kniha Ski Mambo – der einfache und natürliche Skilauf, 1958). Přinejmenším jako teoretik tedy Čepelák nebyl jediný. Možná nebyl ve všem ani původní. Obávám se ale, že ke skutečně objektivnímu zařazení kročné techniky do kontextu doby a historie lyžování vůbec, založenému na znalosti dříve těžko dostupných zahraničních pramenů, dosud nedošlo. Ç

… nebo až v roce 1995?

ČÍSLO 25/ 2006 SNOW

032-33 Carving_AD.indd 33

22.2.2006 21:06:10

SNOW

carving

mix

? ? T T R KDO EEXXPPEER Text: Ivan Sosna

Foto: Atomic

Foto: Red Bull

SNOW ČÍSLO 25 / 2006

Kdo je lepší lyžař? Tanner Hall, nebo Bodie Miller? Docela pozdvižení způsobil jeden z nejčilejších amerických učitelů lyžování Harald Harb. Na spřízněných internetových stránkách uveřejnil svou výkonnostní klasiﬁkaci lyžařů. Do jmenného (!) ranku nejvyšších expertů zařadil jen pár nejvyhlášenějších idolů celé Ameriky. Nevešla se mu tam ani freeridová modla, populární „irokéz“ Glen Plake. „Neviděl jsem ho zajet kulatý oblouk,“ argumentoval Harb. Naštěstí měl aspoň tolik soudnosti, že vzal na milost pár nejlepších závodníků Světového poháru, aniž by je viděl jinde než na závodní trati. Jinak ale jasně napsal, že mezi expertní elitu se normální smrtelník prostě dostat nemůže. Hlavním problémem ale nebyla přísnost výběru. Nevoli vzbudil tím, že už pár let dělá dobrý byznys pomocí svých dvou knih nazvaných Každý se může stát lyžařským expertem (Anyone Can Be an Expert Skier I a II). „Nalákal nás na slib, že se z nás mohou stát experti, a teď nám neomaleně vpálí, že nemáme šanci,“ ozývali se mnozí. „Přece jste si nemysleli, že se po přečtení knihy stanete experty,“ zněla jedna z arogantních protiargumentací. (Tak hloupý snad ani ly-

034-35 Kdo_je_Expert1.indd 34

žařsky naivní Američan není. Mohl to ale očekávat po zvládnutí toho, co dost obsáhlá kniha učí.) Více než stovka příspěvků ale přinutila Harba k ústupu. Po sémantické rošádě vybruslil z horké kaše způsobem skutečně pozoruhodným: expertem se může stát skutečně každý – ale na své úrovni. Tedy expertem modrých sjezdovek, černých... (červené Američané nemají). Neboli chce-li si někdo říkat „expert“, dopřejme mu to. (Asi jako může každý podomní obchodník být „manager“ a v jižní Americe prý kdysi každého gramotnějšího člověka nazývali „dottore“.) Není ovšem jasné, zda se Harb jen unáhlil a sekl, nebo zda si takto na webu zadarmo sondoval reakce. Závěry tohoto neformálního průzkumu pak třeba může využít v názvu některé další lákavé publikace. Tato kauza mi připomněla i naše tuzemské diskuse. „Deﬁnice jednotlivých stupňů lyžařské zdatnosti neexistuje. ‚Pokročilý rekreant‘ nebo ‚sportovní jezdec‘? To je přece všeobecně jasné,“ dozvěděl jsem se zase na „učitelském“ internetu u nás. Dejme tomu, že mezi učiteli, vyškolenými podle jedné metodiky, určitá shoda existuje. Obecně si ale pod tím, kdo je „výborný“ lyžař, nebo

kdo „lyžuje perfektně“, můžeme představovat ledacos. Natož kdybychom zahrnuli terén či dokonce funpark. Tento poslední moment se promítl do nedávné bouřlivé diskuse v Americe. Mladá freestylová hvězdička Tanner Hall se nechal slyšet, že on by takovou hahnenkammskou Streif sjel jako nic, ale Bode a spol. by nezvládli „jeho“ prvky. Pár pubertálních machříků asi zatleskalo, ale od těch, kdo o závodním lyžování něco vědí, to hošík vesměs schytal. Občasné vytahování, v angličtině případně nazývané „pissing contest“, ale najdeme všude možně. Podobně i podceňování. Zajímavé je, že k silným slovům mívají často daleko právě ti dobří. Když budete na žebříčku hodně vysoko a mít hodně málo FIS bodů, už to nemusíte vykřikovat. Zasvěcenci o vás budou vědět a nezasvěcenci budou čumět, když okolo nich projedete. Opět se ukázalo, že závazně nedeﬁnované pojmy, jež si lze vykládat všelijak, mohou být zdrojem komických nedorozumění, ale i komunikačních problémů. Podobně se už roky potýkáme s nálepkou „carving“. A neplatí to ostatně jenom o lyžování… Ç

22.2.2006 21:06:54

034-35 Kdo_je_Expert1.indd 35

22.2.2006 21:07:09

SNOW

carving

Arno Klien ve Špindlu! TELEMARK FEST ŠPINDL 14.–16. dubna A je to tady! Všichni, kteří lítáte z kopce dolů s volnou patou, ale i ti, kteří dopusud neokusili tenhle pocit svobody, a rádi by, jste zváni! Či lépe řečeno máte za povinnost dopravit se do Špindlu 14.–16. dubna. O co se jedná? Telemark Fest Špindl – telemarkový festival pro příznivce volné paty z Čech, Moravy, ale i ze zemí okolních. Vše se bude odehrávat v areálu Svatý Petr. Arno Klien, rakouský otec telemarku, představí v pátek nejstarší lyžařský film, Richard Schürf, organizátor mnoha festivalů, mimo jiné také toho Stubaiského, přiveze nejnovější telemarkové vybavení k testování. K dispozici budou také kvalifikovaní instruktoři, takže vy, kteří chcete telemark vyzkoušet nebo si zlepšit techniku, máte jedinečnou příležitost. Že se na telemarku dají dělat stejné freestylové triky jako s fixovanou patou, ukážou kluci od nás a z Německa. Pro všechny je na sobotu připraven závod v klasice: projedete si bránami, skočíte a zabruslíte si na čas, ale hlavně pro pobavení vás a ostatních přihlížejících. Více na www.telemarkklubspindl.com. (mž)

SNOW ČÍSLO 25 / 2006

Pan Atomic už není mezi námi Tahle informace je o rok zpožděná, ale nějak nám to ve všem lyžařském dění uniklo. 7. února 2005 zemřel ve věku 72 let zakladatel firmy Atomic (1955) Alois Rohrmoser. Muž z chudých poměrů si jako mladý lyžař nemohl dovolit koupit vysněné drahé lyže Dynamic, po letech si ale nakonec pořídil celou tuto firmu. V 60. letech odstartoval úspěchy Annemarie Pröll svou slavnou epochu a expandoval v lyžařsky zaslíbených 70. letech. Podobně jako jeho slavní starší konkurenti Anton Kästle a Franz Kneissl se Rohrmoser v 80. letech rozmáchl až příliš. V roce naší sametové revoluce ještě získal německého výrobce vázání Ess a rakouské boty Koflach, ale katastrofální zimy na přelomu dekád se staly začátkem jeho konce. V roce 1994 je nucen své impérium prodat finskému Ameru. Ten, jak známo, záhy sjednotil vázání i boty pod značkou Atomic. Později získal i americkou značku Volant a v loňském roce od Adidasu velkého konkurenta Salomon. Sám Rohrmoser se v roce 1997 pokusil vrátit do branže novými vlastními lyžemi R2, ty se ale nikdy nedostaly přes stádium prototypů. O svou firmu přišel v polovině 90. let také předposlední z velké pětky legendárních rakouských fabrikantů, zakladatel Blizzardu Arnsteiner. Jediný Fischer se udržel jako stále převážně rodinná rakouská firma. Kästle koupil italský Benetton, před šesti lety ale tuto značku zrušil a pokračoval už jen s lyžemi Nordica. Letos značku Kästle oživila italská firma New Sport Company. Kneissl prodělal různé peripetie, mj. půlroční jednání o převzetí Sportenem, v branži se ale stále drží. Atomic se pod Amerem stal zřejmě nejúspěšnější značkou lyží poslední dekády. (is)

Text: Ivan Sosna

Staří lyžníci:

borci, nebo neumětelové? Jak vlastně lyžovali průkopníci? Uměli toho hodně, byť s omezením daným primitivním vybavením? Nebo lyžovali na úrovni, jíž se jen s velkou dávkou shovívavosti nelze nesmát? Určitě záleží na datu. První pokusy koncem 19. století byly něco jiného než Hanč 1913, o kus dále bylo lyžování v letech dvacátých a třicátých – a tak dále. Ze začátku lze usuzovat jen ze statických fotograﬁí, od 20. let mnoho prozrazuje ﬁlm.

Na jak prudkém?

Některé malby představují dávné lyžaře při krkolomných sjezdech, jsou to ale stylizace, nikoli reálné zachycení skutečnosti. O průkopnících nemějme iluze: první oﬁciální Čech Rössler-Ořovský začínal sjížděním Koňského trhu, tedy dnešního Václavského náměstí. První krkonošské túry byly vlastně krotkými turistickými vyjížďkami. Walter Kuchler kdysi hledal několik historicky slavných svahů německého lyžování. „Stál jsem na louce a marně hledal nějaký svah i někoho, komu by starý název něco říkal. Až pak mě jeden stařík potěšil: no dyť je to právě tady! Oním slavným svahem byla právě ta louka, kde jsem stál!“ O otci alpského lyžování Mathiasu Zdarskem se traduje, jak zvládal prudké svahy okolo Lilienfeldu. Uváděné sklony svahů ale používají jiný systém než současné stupně/ procenta. Roku 1906 prý vytýčil historicky první slalom s neuvěřitelnými parametry: délka 305 m, převýšení 175 metrů, tedy skoro extrémním sklonem našich 80 %/36 stupňů. Kdoví, ale budiž. Jestliže jel tuto trať s 35 brankami 2,5 minuty, doslova se sunul průměrnou rychlostí hodně rychlé chůze 7,2 km/h… Nerealistické jsou samozřejmě i sjezdové záběry v řadě retroﬁlmů. Z nejznámnějších jmenujme Syny hor a Krakonoše a lyžníky.

Mistryně jako začátečníci?

Na konci 20. let už věhlasný Hannes Schneider předvádí efektní terénní skoky, na fotografiích z 30. let – po zavedení kovových hran – vidíme přední slalomáře docela obdivuhodně nakloněné v oblouku. Statické fotky ale vypadají lépe než film. Ještě jízdy na OH 1956 vyvolávají úsměv. „Tak, jak jezdila ve starých filmech taková Christl Cranz, jezdí moji žáci třetí den,“ asi lehce přehání Walter Kuchler. (Pozn.: Ch. Cranz – olympijská vítězka a 14x mistryně světa těsně před 2. světovou válkou.) Podobná srovnání jsou samozřejmě vždy obtížná a vesměs zavádějící, neboť byl jiný materiál i jiné tratě, jinak se trénovalo. Existuje jen velmi málo srovnatelných „bezmateriálových“ sportů, nejspíše snad plavání. Rozumný člověk ovšem ví, že se starým sportsmenům a jejich obdivuhodným protějškům v sukních nemá smát a že se má nanejvýš chápavě usmívat. Bez nich by přece nebylo úrovně dnešní.

SNOW

carving

mix

Městské parčíky? Známý snowboardový promotér Libor Votruba přišel na to, že nadržení Pražáci budou nadšení i z malého sněhového kopečku na Žlutých lázních. Myslím, že je to velmi správné uvažování. Proč vyžadovat, aby příslovečný Mohamed stále putoval k hoře, když mu při dobré zimě můžeme horu naservírovat skoro až pod nos? Pořádnou horu samozřejmě ne. Jenže mladá generace se dokáže takřka dokonale vyžít i v malém snowparku. Takový lze poměrně nenáročně vytvořit leckde. Věřím, že jakmile začneme zimě trochu věřit – a loňská i letošní to skutečně umožňuje – najdou se i další, kteří připraví pro mladé lyžaře i prknaře dostupnou lyžařskou zábavu ve městech a na jejich okrajích. Lyžování to potřebuje jako sůl. Právě takhle se nejsnadněji získá nová lyžařská krev. Navíc je vyžití za humny mnohem přjatelnější než ﬁnančně, časově, logisticky i ekologicky náročné cesty do vzdálených hor. (is)

Každá výhra není „zlato“ Naši novináři si v poslední době osvojili nové klišé. Umístění na stupních vítězů v pohárovém závodě označují barvami medailí. „Běžkyně Neumannová má zlato,“ píše MF Dnes 14. ledna o závodu SP ve Val di Fiemme. „Zlatou medaili jí překazil pád kilometr před cílem,“ hlásá Sport 22. ledna – také o závodu SP, kde se samozřejmě žádné medaile neudělují. Jak to u klišé bývá, první použití takového příměru bylo zajímavé. Nyní už je to jenom trapné. (is)

SNOW  ČÍSLO 25 / 2006

Borec Luc V roce 1997 se mu podařil ojedinělý kousek: jako čistokrevný sjezdař dokázal vyhrát Světový pohár. Poté skončil a věnoval se mimo jiné i automobilům. Na úrovni, jež za tou lyžařskou moc nezaostávala. Deﬁnitivní důkaz toho, jak je dobrý, přinesla letošní rallye Paříž – Dakar. Luc Alphand tam jak známo vyhrál nejprestižnější soutěž osobních vozů. Klobouk dolů. Pan lyžař i pan řidič. (is)

Lyže 2006/2007: žádná revoluce, a přesto je mnohé jinak

Text: Ivan Sosna, foto: ISPO Letošní lednové ISPO jsem obcházel s jiným pocitem než veletrhy předchozí. Ne že by lyže 06/07 byly kdovíjak jiné než současné. Ne že bych byl něčím překvapený či zaskočený. Přesto je mnohé jinak. Klíčovým pojmem sezóny 06/07 je pro mě nehezké cizí slovo diverzifikace. Takové rozrůznění lyží tu dosud nebylo. Klasické sjezdovkové lyže tvoří už jen část nabídky. Prodejem jsou samozřejmě pořád tím zdaleka nejdůležitějším, ale důraz kladený na módnější kategorie vyvolává ne tak neopodstatněný dojem, že na upravených tratích se už odehrává jen omezený kus lyžařského dění. Už i širší allmountainy jsou zčásti specifickou škatulkou. V jejich rámci se pomalu ale jistě chytají „multi-condition“ lyže: vlastně totéž, ale s výraznějším krojením. Úplně samostatným světem je freeride se stále radikálnějšími a nápaditějšími širočinami. Přidejme svébytný freestyle (vulgo slopestyle či new school). Na vzestupu jsou lyže skialpové a telemarské. Silně protežované jsou samozřejmě lyže pro ženy. Můžeme to nazvat nebývale přesnou definicí jednotlivých cílových skupin. Záviděl jsem freeskierům. Vlastně jim spíš kolegiálně přál, že si mohou vychutnávat to, co my „hranaři“ prožívali před pár lety při vrcholící carvingové revoluci. Nad záplavou designově nápaditých lyží lyžařské srdce jen plesalo. Nové modely, tvary, nové značky. Lyžování tím dostává úžasnou mladou injekci. Na stáncích lyžařských firem se okolo lyží točili týp-

ci, kteří by se ještě někdy předloni lyží nedotkli ani špinavými vidlemi. Dneska už nemusejí manifestovat svůj alternativní postoj prostřednictvím prken: lyže dostihly je a oni se zmocnili lyží. Pro budoucnost lyžování to považuju za tu nejlepší zprávu. Konjunktura freeskiingu trochu postihla snowboarding. Prodej prken v posledních dvou sezónách dokonce mírně klesl. Nicméně ani prodaných sjezdových lyží nepřibývá a 4,5 miliónu párů je jakousi konstantou posledních let. V dělení této „hromádky“ ovšem přituhuje, neboť roky ohlašovaná koncentrace skutečně funguje (Amer a Salomon, Quiksilver a Rossignol). Narozdíl od terénních a parkových riderů se většinový sjezdovkový lyžař nemusí vzrušovat. Navzdory pár spektakulárně – jak jinak – servírovaným novinkám se činili spíše marketingovci a graﬁci. Nechci nahánět obchodníkům zákazníky do výprodejů, ale klidně můžete sáhnout po lyžích letošních či loňských bez toho, abyste si příští podzim připadali zaostalí. Totéž platí pro vázání i boty. Plno nových lyží můžete už od února zkoušet v testcentrech a na předváděčkách. Podle našeho zvyku dostanete podrobný přehled opět na podzim. Zde si místo systematického mapování trhu a novinek dovolím předložit jen jakousi všehochuť postřehů.

» Atomic Místo tradičních „11“ z řady Race se připravte na „12“. Nejdůležitější je, že už na omak vypadají a prý i jsou sportovnější než ty stávající. Končí i dost zoufalý experiment s neslalomovou slalomkou SL:11 (104-64-94 apod.) a nová SL:12 pb už má tvary zcela standardní. „Pb“ je symbol nové desky Powerbridge. U Atomiků dychtivě sáhli po vázáních Salomon a freestylovky řady FFG už nemají nešikovné těžké Neoxy, nýbrž předesignované dvoudílné Salomony. Nejspíše trh si vynutil návrat legendární univerzálky 918. Objevuje se další nové rekreační vázání 4tix, používané i u Dynamiců a Volantů.

» Blizzard Pod novými vlastníky se ﬁrma snaží a na lyžích je to vidět. Vše je ve znamení loňského systému IQ, jenž se rozšiřuje na tři čtvrtiny kolekce. Pro image značky v závodní sféře začal hodně dělat nový vedoucí závodního oddělení, věhlasný Dieter Bartsch, jenž sem na jaře přešel od Headu. Současně ale posílil i segment skialpový.

» Dynastar Dopracoval vázání PX a propojil je s novou deskou do zajímavého „pružícího“ systému. Speedy jsou stejné, velmi slibně vypadají Contacty a samozřejmě i dámské Exclusive.

» Elan Oficiální cenu ISPO dostal za sérii lyží Speedwave, založených na technologii Waveflex. Ta různou tloušťkou materiálu v podélném směru (jakýsi princip vlnitého plechu podélně, asi jako Beta byla „vlnitý plech napříč“) slibuje špičkovou kombinaci flexe a torzní tuhosti. Druhou, pomyslnou cenu by Elan zasloužil za nápaditou až bombastickou prezentaci, promyšlenou do sebemenšího detailu až po zaangažovaného Ingemara Stenmarka. V kolekci nechybí nic: je libo prašanovka s vlašťovším ocasem (podle Elanu „rybím“) a impozantními mírami 161-121-141?

» Head

» Fischer Postavil skoro vše na trochu atypické novince: nepružné desce, ﬁxované na dvou čepech (staré dobré řešení Trnka či Hangl, principem i Pilot) a opatřené další efektní mechanikou, pod níž se lyže („vůbec poprvé“ – kolikrát jsme ale tento slogan už četli!) neomezeně prohýbá. „Ski Fahrwerk“ neboli podvozek – uvidíme. Druhým hitem, byť ne úplně novým, je JibSkate – twintipové běžky, určené k jakési kombinaci běžkování a freestylu. Sice si dost dobře nedovedu představit, kolik lyžařů bude chtít něco takového kombinovat, je to novinka přicházející z Ameriky, ale u Fischerů by měli vědět, co dělají. Další novinkou je opuštění systému vázání SNS a budoucí přijetí normy NNN (Rotefella). Vše samozřejmě souvisí s převzetím Salomonu Amerem. Fischerovi tak do budoucna takřka určitě odpadne odhadem přes 200 000 párů, jež pro něj vyráběl... Dobře míněnou, avšak komerčně zřejmě méně úspěšnou hranatou eleganci opustily boty a podrobily se vládnoucímu vkusu. Získaly tak nejenom nový název RC4 (jednotný symbol sjezdového segmentu, i vázání), ale i nesporný „šmrnc“.

Jak jednoduché: hodně vykrojený radikální Supershape, jakýsi novodobý hybrid slalomky a funcarveru, se stal ﬁremním hitem sezóny. A už je tu Supershape Speed, vlastně jen přejmenovaný dosavadní racecarver.

SNOW

Velká soutěž – výsledky 1x

autobusový zájezd do Francie

2x 1x

3x lyžařský víkend ve Švýcarsku letecky pro 2 osoby lyžařský komplet Aleše Valenty nebo Nikoly Sudové

2x 1x

10x 3x

Rozuzlení ﬁnálové otazky – kolik typograﬁckých znaků obsahují články a texty v listopadovém SNOW 22? Toto očekávané číslo vydaly naše počítače prostřednictvím DTP softwaru, cifra se vyšplhala na hodnotu:

10x 390 673

typograﬁckých znaků

Výherci budou kontaktováni osobně a po zvolení cen budou jména výherců uvedena na www.snow.cz

www.snow.cz

SNOW

carving

mix

» K2

» Nordica

Američané udělali to, co se přímo nabízelo. Po loňské prezentaci kolekce v duchu ryze amerických Nascar (automobilových) závodů přichází to vůbec nejameričtější – Divoký západ, saloon, atmosféra westernu a psanců. Lyže se až tak moc nemění, pár novinek přibylo, za zmínku stojí třeba „spatulovitá“ prašanovka Pontoon s mírami 160-130-120...

Firma se definitivně vrhla na vytvoření širokopásmové kolekce lyží, pokrývající úplně vše. Deska XBS, nyní XBi, je integrovaná. Ortodoxní freerideři se třesou na modely řady Supercharger v čele se 110 mm modelem Blower. Botařskou událostí je Dobermann Aggressor (jeho nástupce se asi bude jmenovat Vlkodlak) ve verzích 160, 150 a 100, „somatechizovaný“ natočením chodidla o 1,5 stupně. Připočteme-li všechny Atomicy kromě Racetechů s offsetem o 3 °, vidíme velký triumf filozofie Jonanna Leitnera a Herberta Auera…

» Kästle Nedivte se, opravdu jsou zpátky. Jako freestylovky dokonce i s původním znakem. Značku získala neznámá italská ﬁrma a lyže si nechala vyrobit – prestižní obřačku a slalomku (považte!) v našem Sportenu, jsou to tedy vlastně naše milé 06.

» Kneissl

Ještě nedávno leckterými odepisovaný outsider přinejmenším podle prezentace na odpis nevypadá. Hojnost modelů ovšem trochu klame, protože plných deset z nich je jen variací základní sendvičovky 113-68-96. Pozoruhodná je ohlášená ostrá obřačka s rádiusy přes 27 metrů a dokonce i superobřačka. Lyže se dvěma hranami (s moduly Glide) pokračují. V katalogu nechybí ani běžky a tenisové rakety.

» Rossignol

Katalog při ISPO nedávají, a tak si pamatuju jen medializovaný systém Mutix coby další pokus o dvě lyže v jedné. Lyže parametrů slalomky by měla před a za vázáním mít výměnná ramena (krátká nebo delší), jež ovlivní podélnou tuhost, míru prohnutí lyže a v důsledku údajně i slalomový nebo obřákový charakter lyže. Zde si nelze nevzpomenout na táhlo se šroubem, jímž ﬂexi lyže reguloval Dynamic už někdy před 40 lety, a podobně na jeden pradávný model našeho Josefa Alexy, který měl vyztužovací rameno v přední části rovněž. V éře nabízených čipů a nanotechnologie působí výměna ramen pomocí šroubováčku poněkud předpotopně, komentář je podle zvyklostí branže marketingově nabubřelý a přehání, nicméně bez vyzkoušení nic a nikoho nezavrhujme...

» Salomon Expozice byla rozmáchlá, ale navzdory velké ploše šlo vysledovat zjednodušení. Zasvěcence nepřekvapí, že po letech končí kdysi tolik vychvalovaný a zaslíbený systém Pilot, jenž ovšem výchozí očekávání nikdy nesplnil. Podobně mizí další bomba své doby, Spheric. Tedy ona stranově výkyvná podložka ve špičce vázání pod botou, jež měla přispět k vyšší ochraně při pádech vpřed s kroucením. Nepamatuju se ale, že by Salomon – kromě startovních proklamací – někdy předložil relevantní statistiky, jež by tento efekt doložily... Důraz na allmountain dokazuje nová řada X-Wing.

» Sporten Naši na ISPO neohromili, ale ani se neztratili. Nové designy, lyže s deskami, dokonce prototypově s vlastní patentovanou, jež je principem ne nepodobná Fischerovu FlowFlexu. Vrchol kolekce doplňuje nová FIS-konformní obřačka, tuto zimu ve stádiu dolaďování.

» Lange Končí tradiční tmavomodrá, novou barvou je bleděmodrá Crazy Blue. Lákavé jsou jak top-modely tvarově se od Pininfariny vracející „ke kořenům“, tak i některé nové.

» Ochrana Je tématem dne. Helmy totálně frčí a konečně se proměnily z účelové bezpečnostní pomůcky v designový objekt. Některé z nich jsou opravdu pokoukáním. Současně jsou helmy i vděčným objektem pro zabudování sluchátek (mobily, přehrávače). Donedávna byly jenom páteřáky a závodní chrániče. Počínajícím trendem je integrace ochranných prvků přímo do oblečení. V souvislosti s tím se rozvíjejí nejenom klasické „tvrdé“ plastové prvky, nýbrž především měkké. Technické oblečení tak dostává další impuls.

SNOW  ČÍSLO 25 / 2006

» Völkl Vypadá to, že se zvětšil počet konstrukčních řešení s různě modiﬁkovanými dřevěnými jádry, u nejvýkonnějších lyží doplněných titanalem. Kvete řada Supersport, jež pojímá už i lyže vyloženě rekreační. Naopak skončil lehce extravagantní „okovaný“ Supersport Superspeed. Racetigery, některé s menšími změnami, pokračují.

www.levnelyze.cz

Poštovné zdarma

Montáž vázaní zdarma

Hole zdarma

Navštivte nás v techto strediscích: ÍKOVICE, KRKONOŠE 07. - 08. 1. 2006 SKI AREÁL HERL -KRAMOLÍN, ŠUMAVA LIPNO EÁL SKIAR 2006 1. 14. - 15. VEĽKÁ RAČA, OŠČADNICA ISE ARAD SUNP 2006 1. 22. 21. RUM PLEJSY, KROMPACHY 28. - 29. 1. 2006 RELAX CENT ŘÍČKY V ORLICKÝCH HORÁCH 04. - 05. 2. 2006 SKI CENTRUM OVALY 11. - 12. 2. 2006 PARKSNOW DON VRÁTNA 18. - 19. 2. 2006 SKI CENTRUM KÉ TATRY 22. - 23. 2. 2006 PARKSNOW VYSO LA-VELKÉ KARLOVICE, BESKYDY 25. - 26. 2. 2006 SKI AREÁL RAZU NÉ HORY 04. - 05. 3. 2006 KLÍNOVEC, KRUŠ L JEŠTĚD, JIZERSKÉ HORY 11. - 12. 3. 2006 SPORTOVNÍ AREÁ L HARRACHOV, KRKONOŠE AREÁ Í TOVN SPOR 2006 3. 19. 18. TATRY, CHOPOK-ZÁHRADKY 25. - 26. 3. 2006 JASNÁ NÍZKE

Chcete si vyzkoušet jízdu na perfektních lyžích, dozvedet se informace o lyžích a lyžarském vybavení ROSSIGNOL, skvele se pobavit, získat zajímavé upomínkové predmety, slevu na nákup nejen lyžarského vybavení a ješte mnohem víc? www.rossignol.cz www.rossignol.sk PARTNERI

Text: Ivan Sosna

Jak na vypínající vázání Určitě to znáte. Vázání vypne v situaci, kdy nemělo, nebo ještě nemuselo. Co udělá lyžař, když se sebere ze země a dostane ke šroubováku? Mnohý vázání jednoduše utáhne. Tabulky netabulky.

SNOW

carving

Nastavení vázání je dáno normou ISO 11088. V současnosti se jako základní metoda používá výpočet podle hmotnosti lyžaře s určitými korekcemi. Tabulka obsáhne všechny běžné typy lyžařů od začátečníků po jezdce sportovní. Není vhodná pro lyžování závodní a extrémní, např. freeride a freestyle se skoky a dopady. Až příliš často se setkáváme s lyžaři, kteří jezdí na zbytečně vysokých hodnotách. Někteří holdují DINovému fetišismu, kdy si vysokým nastavením pojišťují image tvrďáků. Jiní ale jen mají špatné zkušenosti. Vázání jim vypnulo předčasně a oni zareagovali logicky: bylo to málo, přitáhnu. Velmi málo se ale ví, že existuje řada situací, kdy utažení vázání na vyšší DIN proti nežádoucímu vypnutí nepomáhá. Jinak řečeno, „na vině“ nejsou nastavené hodnoty na špičce a patě, nýbrž fungování vázání ve spojení s lyžemi a lyžařem.

Bota a vázání Norma DIN/ISO 5355 předepisuje tloušťku podešve boty pro dospělé: 19,1 mm vepředu, 30,1 mm vzadu. Může se stát, že původních 18, resp. 29 mm se ochozením ještě sníží a v některém vázání pak taková starší bota sedí příliš volně. V minulosti se to dokonce i u nových bot dělo u kombinace Tyrolia a Rexxam. Řešení: nejlépe přídavné liftery na botách a výsledná tloušťka podešve na horní hranici. U závodního lyžování a bytelných kovových vázání případně i těsně nad ní. U hodně starých bot samozřejmě i výměna za nové.

SNOW ČÍSLO 25 / 2006

Negativní průhyb lyže Vedle běžného „pozitivního“ průhybu lyže dochází při jízdě po nerovnostech i k průhybu negativnímu, tzv. counterflexi. Když se lyže svým středem ocitne na vrcholu nerovnosti a její přední a zadní část kmitne směrem dolů, oba díly vázání se od sebe oddalují a držení boty oslabuje. Jestliže v takové situaci lyžař nestojí vyváženě, může dojít k dvojí nežádoucí reakci. Při záklonu mnohdy neudrží botu špička vázání. Při výrazném tlaku dopředu se naopak může pootevřít pata vázání a bota vyklouzne, aniž by se pata skutečně otevřela. Tomuto jevu nahrávají podélně měkké lyže. A také unavené přítlakové pružiny starších vázání, které nestíhají dostatečně rychle reagovat. Odpomoc: 1. vázání s propojenou špičkou a patou (freeflex, fullflex apod.) 2. neohebná deska, nezávislá na průhybu lyže (carvingové kolíbky, původní S-flex, nově Fischer Flowflex) 3. správná technika jízdy s vyváženým postavením 4. zvýšené předpětí

042-43 Vazani_Sflex.indd 42

Tibie versus hmotnost Mikrometrický posun paty při jemné regulaci předpětí je na principu šneku. Příslušným šroubem nikdy neotáčejte při nasazené botě a zapnutém vázání! Hrozí tak poškození závitu! Posunujte vždy jen volnou patu bez upnuté boty.

Předpětí Optimální předpětí každého vázání není jednou absolutní hodnotou. Mělo by korelovat s nastavením vázání: menší u nižších hodnot, větší u vyšších. Ideální jsou vázání, kde lze předpětí regulovat mikrometricky samostatným šroubem. Vysoce sportovní agresivní jezdec si může přidat. Při předváděčkách, kde jsou i výkonné lyže mnohdy osazené průměrnými plastovými vázáními do DIN 12, někdy dokonce jen 10, většinou tato demovázání nastavuji na nejbližší menší velikost, a předpětí tím záměrně zvyšuji. Z uvedeného je jasné, že zvyšování hodnot DIN v takové situaci nepomáhá. Zároveň platí, že kromě neohebné desky jsou všechny další metody jen zmenšením problému, ne jeho odstraněním.

Efekt luku Jestliže se přední část lyže – opět především měkké, což jsou dnes vlastně skoro všechny – razantně prohne a lyžař současně silně nalehne do jazyků (což dobrá bota vychytá a jezdec ani nemusí porušit balanc), může se do paty vázání přenést takový impuls, že botu neudrží žádné nastavení. Pokusy ukázaly, že takový scénář lze přímo nacvičit. Odpomoc: především správná technika

Kroucení Jak známo, spočívá dnešní technika jízdy především v tlaku do hran lyží. Ty naklápíme na hranu a zatěžujeme v předozadním směru. Točení lyží do středu oblouku, založené na izometrickém zapojení svalů nohou, tedy na otáčivém impulsu, v éře carvingových lyží takřka ztratilo na významu. Na upravené trati k němu takřka nedochází. Těžký nebo velmi hluboký sníh či obávaná krusta ale lyže „drží“ a snadno dojde k situaci, kdy proti této síle kroutíme. To ovšem není typický režim, na nějž by nastavení vázání bylo dimenzováno, a tak je možno botu z vázání vypáčit. Odpomoc: rezignace na příliš obtížné podmínky, správná technika (jak víme, čím pomaleji lyžař v hlubokém jede, tím obtížnější oblouky jsou a k tím většímu kroucení při nich dochází), pro seriózní freeriding dostatečné nastavení co nejelastičtějšího vázání

V povědomí mnoha lyžařů je metoda vycházející ze změřeného průměru hlavice holenní kosti. Dnes se preferuje metoda založená primárně na hmotnosti lyžaře. Z ní vycházejí hodnoty nastavení vázání o něco nižší. To odpovídá jak dnešním kratším lyžím s menšími působícími pákami, tak i současným vázáním. Lyžař, zvyklý na staré nastavení podle tibie, může být ale překvapený nižší hodnotou a mít tendenci přidat si na hodnoty, na něž byl podle tibie zvyklý.

Mimozemšťané Pro úplnost dodejme, že existují nečetné případy, kdy lyžaři vypadávají z běžného tabulkového nastavení a evidentně potřebují hodnoty vyšší. Nemusí se přitom jednat o siláky nadprůměrných proporcí. Znám skoro padesátiletou bývalou závodnici, jež tyto problémy měla vždy a při svých 49 kilech a botě 265 mm jezdí na DIN 13-15 (a při všech testech lyží tak šokuje servismany). Tyto případy, pro něž si netroufám najít společného jmenovatele, jsou ale výjimky, na něž se není radno odvolávat.

Závodní a extrémní Ve vysokých rychlostech působí síly tak krátce, že pro dosažení určitého impulsu (síla x doba, po kterou působí) lze kalkulovat se silami většími a nastavovat DIN i značně vyšší. To je pak realita závodního alpského lyžování a zejména rychlostních disciplín. Tam se vychází z toho, že větším zlem je vypnutí nežádoucí, že vázání musí držet i v situacích nejnáročnějších, přičemž se rizika případného pádu v lehčí pasáži či menší rychlosti prostě akceptují. Rovněž náročná jízda mimo tratě s ne vždy vyváženými dopady po skocích, případně ve vysoce exponovaném terénu, kdy by vypnutí lyže mohlo mít až fatální následky, diktuje nastavení vyšší. Obdobně třeba i brutální dopady při letním tréninku se skoky do vody. Tzv. zdatný sportovní až expertní lyžař, který se pohybuje někde mezi tabulkovou normou a extrémem, by měl svou konkrétní situaci a optimální nastavení bedlivě zvažovat. Jako lyžař je dostatečně zkušený, pro své odpovědné rozhodování by ale měl znát i skutečnosti, o nichž je tento článek.

22.2.2006 21:08:38

Story jménem S-ﬂex před vrcholem? Text: Ivan Sosna

Poslyšte desetiletý příběh zarputilosti, jenž právě nyní stojí před možným happyendem. Před deseti lety na trh deﬁnitivně zaútočily carvingové lyže. Milan Trnka, tehdejší trenér slibných juniorů Bremy, se jich okamžitě chopil a začal je zkoušet u svých svěřenců. Nezávodní modely potřebovaly vyztužit, s tehdejšími deskami pak ale nefungoval jejich průhyb. Zrodil se nápad na novou desku uchycenou dvěma čepy a ihned poté i první generace desek. Současně i patent, tehdy ovšem podaný jen pro Česko.

Donkichot se nevzdává Tehdy nikdo netušil, že mezi prvním použitelným prototypem a deﬁnitivním výsledkem bude ještě několik let. Ne snadných: Milanovi ubylo trénování a přibyla rodina. Objevily se nové hodnoty a čas mnohem raději trávil s dětmi než v dílně u ponku. S řadou blízkých spolupra-

042-43 Vazani_Sflex.indd 43

covníků si prodělal krizi. Byly to situace, kdy by naprostá většina lidí se vším praštila. Začal platit za jakéhosi deskového donkichota. Padlo i několik termínů, kdy všechno vzdá. Tlačily peníze, neboť jak přihláška patentu, tak i udržovací poplatky polykají statisíce. Udělal dost pro to, aby toho mohl nechat s pocitem, že se nevzdal lacino a že tak činí po rozumné úvaze. Zarputilý donkichot se ale nevzdal. A pak na podzim 2005 konečně dochází k průlomu. Dejme slovo autorovi: „Začátkem prosince 2005 se podařilo vychytat poslední nedostatky. Ve spolupráci s firmou F2 jsme použili S-flex na snowboardech. Andy Prommegger, nejúspěšnější rakousky závodník, den před závodem Evropského poháru v Haus im Ennstalu se po 5 tréninkových jízdách rozhodl na deskách závodit a závod vyhrál! To už zvonily telefony z USA, Francie i Ruska. Dva nejlepší Francouzi byli úspěšní a S-flex týden nato namontovali na svá prkna. Výsledek – úžasná jízda Mathieua Bozzetta až do finále ve SP v Kreischbergu. V současné době se na S-flexu připravují 3 jezdci z první světové desítky na ZOH v Turínu. Německý závodník Christian Veit je hnacím motorem v aplikaci S-flexu ve světě snowboardingu a připravuje verzi pro soft boot.“

Miller na drátě a peklo, či happyend Jezdci na alpineboardech jsou sice jen kousíčkem potenciálního trhu, ale jako začátek je to nesporně skvělé. Navíc nezůstává jen u toho. Desku už testuje pár lyžařů Světového poháru, zatím pochopitelně inkognito. A podržte se: už proběhl i telefonát mezi Kladnem a Bode Millerem. S ním je dohodnuto testování na nejbližší

S-flex: pravděpodobně vůbec první spojení lyže s botou-vázáním, kde soudržnost obstarává pružná vrstva. Je to v podstatě speciální silentblok s vymezeným pohybem. Boční pohyb je omezený (to byl vývojově největší oříšek), takže přenos sil při hranění zůstává a průhyb lyže je volný. ••• US Patent 6659493, platný v sedmi rozhodujících zemích EU a v USA. Za šest let včetně udržovacích poplatků vynaloženo skoro 1,5 milionu korun. Chráněno na 20 let, tedy ještě 14 let. ••• I když se nápad zrodí v jedné hlavě, nejde o one-man show. Největší podíl na vývoji má bývalý hokejista Sparty a reprezentace, pozdější Američan Walter Miller. Docent Milan Růžička z ČVUT přispěl počítačovou simulací a řadou poznatků. Podobně tým inženýrů ze Slaného pod vedením B. Rezka. Poznatky a povzbuzení přišly i od bývalého šéfkonstruktéra Markeru Premka Stepanka („okomentoval to jako čistě geniální!“). Při měření průhybu lyže ohromně pomohli ve Sportenu, jmenovitě vedoucí vývoje Petr Ondráček, vše za podpory ředitele Jána Hudáka. V počátcích desek byli testéry především členové týmu Brema, štědře podporovaného bývalým lyžařem a šéfem Skansky Zdeňkem Burdou. Nejvíce testérské práce odvedli Stanley Hayer a Martin Forman. V poslední době pak zpětná vazba přicházela i od reprezentantů Ondřeje Banka, Martina Vráblíka a především Šárky Záhrobské. Permanentním důvěrníkem byl po celou dobu Honza Schauer. A rovněž autor těchto řádků byl od počátku mezi zasvěcenci a v mezích možností se snažil věci pomoci. Další jména už právě píše světový vrcholový sport. ••• Původní myšlenka dvou čepů nakonec revoluci nepřinesla. Hangl-deska už před časem u závodních lyží skončila a od sezóny 06/07 už nenajdeme ani systém Pilot. Milan si může říkat, že na to přišel už dávno. Oni zase, že se jim tento princip přesto vyplatil a zaplatil... ••• Zažil jsem předloni testování, kdy jsem při nejlepší vůli nemohl tehdejšímu S-flexu připsat kladné body oproti jiným deskám. Dokonce jsme se kvůli tomu s Milanem pohádali. Nyní jsem na obřačce Dynastar s S-flexem jezdil (jen volně) na přelomu ledna a února. Výtečné držení, lyže klidná, ale přitom potřebně živá. Řekl bych, že výsledek byl jednoznačně lepší než původní závodní deska. Určitě bych si ji neváhal dát na své lyže. A až tak časem učiním, rozhodně budu referovat.

Těsně před tiskem: S-ﬂex krůček od olympijské medaile! Jen s deskou nijak nesouvisející defekt vázání zjevně zabránil jasně vedoucímu Mathieu Bozzettovi získat v Turině v paralelním obřáku bronz!

ČÍSLO 25 / 2006 SNOW

Ve stejnou dobu se totožným principem zaobírají i známí bratři Hanglové ve Švýcarsku. Svůj patent podávají sice až nedlouho po Trnkovi, zato pro celý svět. Následuje jejich úspěšná univerzální a funcarvová deska, později dokonce i závodní. To už jsou dohodnutí se Salomonem a ten princip dvou čepů přeměňuje do bombasticky prezentovaného systému Pilot. Trnka mezitím ale přišel na to, že princip čepů pořád není ono. Průhyb sice dává slušný, avšak žádné tlumení, rovněž přenos sil na lyži není ideální. Kromě toho si velmi záhy uvědomuje, že mezitím všude omílaný „neovlivněný průhyb“ lyže je sice hezkým propagačním sloganem, ne však tím, co v praxi skutečně potřebujeme. Mezistanicí při hledání byly dokonce vlastní lyže Sliver, vyladěné na desku a vypiplané ve fabričce Rolanda Voigta, dnešního výrobce mj. superexkluzivních lyží Bogner a Indigo. Na „Trnkově slalomce“ se první sezónu v českých barvách carvingově přeučil i Stanley Hayer, vyhrál řadu kvalitních závodů a vrátil se do stovky v žebříčku FIS. To už ale byla ve hře nová deska: Silentﬂex, později S-ﬂex. Využívala pokročilejší princip pružného silentbloku a tentokrát byla patentově ochráněna ve všech důležitých zemích.

volný termín. Také Hermann Maier se prý nechal slyšet, že až po olympiádě. S-flex, zrozený v suterénu kladenského domku, tak právě absolvoval svou olympijskou premiéru. Pokud se i sjezdaři přesvědčí, že s S-flexem jsou rychlejší, může nastat happyend i peklo. Nebo obojí. Peklo? Soudní a právnické. Takto nám svého času natvrdo pravil dobrý známý, dnes hodně vysoko postavený člověk v jedné přední světové firmě: „Napřed to dostanou právníci. Jakmile zjistí, že se patent dá obejít, uděláme to.“ Tvrdé soudní spory o své patenty musel před půlstoletím vybojovat i Hannes Marker. Různé soudní kauzy se v branži vyskytují dodnes – jenom o jejich publicitu nemá pochopitelně nikdo zájem... Myslím, že ještě budeme mít o čem referovat. A jestli skutečně dojde k happyendu, bude to story do čítanky.

23.2.2006 12:44:25

SNOW

carving

Text: Ivan Sosna, foto: carv.cz

Škola g Hodný sluha, zlý pán a gorila

Pro zatáčení na lyžích není skoro nic snadnějšího než nasadit „blejdy“ neboli „šortky“, tedy 90–100 cm krátké lyže. Půjčovny na jejich šikovnost ostatně přišly už dávno, a tak je poměrně často vídáme v provozu. Podporují a využívají je i mnozí učitelé lyžování. Nakonec stačí vzpomenout na instruktážní CD, jež bylo součástí SNOW 17 (prosinec 2004). Při pohledu na mnohé mladé střelce na kraťasech mě ale jímá hrůza. Používají tohle nářadí jako šusovací kluzky. Vrávorajíce si při jízdě čepují adrenalin a plní bobříka odvahy. Což by na prázdné sjezdovce byla jejich volba a jejich riziko. Bohužel tak činí i za plného provozu. A to už končí veškerá legrace. Krátké lyže s malým rádiusem nevynikají stabilitou. Opora v předozadním směru a především dozadu je minimální a udržet na nich balanc není až tak snadné. Ne nadarmo proto slouží jako jedna z tréninkových pomůcek závodníků. Běžný lyžař, jenž si pod tlakem propagandy takové lyže půjčí, by si na nich neměl zkoušet, jakou rychlost ještě ustojí. Světový rekord na ještě kratších 65cm bigfootech, tuším 102 km/h, stejně určitě nepřekoná. Jejich smysl je právě ve snadném nácviku zatáčení, který jen několikametrový rádius umožňuje zcela bezkonkurenčně. Jejich místo je na cvičné louce a mírném svahu. Jeví se jako bezpečné, neboť se na nich navzdory výše řečenému nejezdí až tak rychle a svou krát-

kostí nevytvářejí při pádu žádnou velkou páku. Jenže při jízdě „nad poměry“ snadno následuje pád, jehož mechanismem jsou ohroženy paže, ramena i hlava. A to rozhodně nejsou pády z rodu těch, jež se na zmíněném CD jako průpravný prvek cíleně procvičují. Kraťásky jsou vlastně výborným sluhou, jenž se vinou svého jezdce může stát hodně zlým pánem.

Gorila s podběrákem A v souvislosti s nácvikem hrany ještě jedno už mockrát vzpomenuté upozornění. Nebuďte gorila a nedělejte podběrák. To jsou totiž jedny z názvů pro komické ohýbání dovnitř oblouku, vedené zoufalou snahou

sáhnout si na sníh. Stokrát se napsalo, že případný dotyk sněhu má vyplynout až z celkového náklonu, ale zarputilé gorily existují stále. Kromě toho, že to nevypadá mazácky, nýbrž směšně, si takový adept ﬁxuje naprosto špatný pohyb. Pokud by se shlédl ve funcarvingu, měl by cvičit náklon celého těla. Pokud bude jezdit techniku „běžnou“, naklání se trup přesně opačně, tedy oproti nohám a pánvi vlastně odklání (to vidíte na skoro každém záběru závodníka). Při nácviku jízdy po hraně je nejlépe sníh ignorovat a soustředit se na projetí oblouku. Náklon přijde časem – ale jako výsledek správné techniky, ne gorilího podběráku.

Nevzdávejte se svých každodenních radostí!

SNOW ČÍSLO 25 / 2006

Bolesti kloubů dokáží život velice znepříjemnit, a to nejen osobám vyššího věku, stále více totiž postihují i mladší věkovou kategorii. Zejména při některých sportovních činnostech se kolena či jiné klouby velmi často ozývají. Nechcete přijít o své oblíbené lyžování, fotbálek, squash či tenis? Chraňte své klouby dříve, než vás ve vašich aktivitách (a nejen sportovních) opravdu deﬁnitivně omezí! Osteoartróza, jakožto jedno z nejčastějších onemocnění pohybového systému, postihuje zhruba 12 % celkové lidské populace. Mezinárodní skupina odborníků na problematiku artrózy pod záštitou Evropské ligy proti revmatismu (EULAR) vypracovala na základě více než sedmi set klinických studií doporučení, jak efektivně léčit artrózu. Jedním z významných faktorů je tzv. skupina léků SYSADOA (symptomaticky pomalu působící léky při osteoartróze), dříve označované jako „chondroprotektiva“. Právě tyto látky tvoří nedílnou součást složení např. produktů Proenzi. Mezi nejúčinnější a nejvyužívanější látky SYSADOA patří glukosamin a chondroitin sulfát. Glukosamin sulfát slouží jako základní stavební složka

kloubní chrupavky. Efektivně působí proti potencionálnímu zánětu a ve složení většiny kloubních přípravků je již samozřejmostí. Rozdíl mezi kloubními přípravky pak můžeme hledat především v obsahu chondroitin sulfátu, u něhož je v mnohých studiích prokázán účinek na zlepšení funkčnosti kloubů a snížení jejich bolestivosti. Chondroitin je základní stavební látkou mezibuněčné hmoty chrupavky a jeho zvýšený přísun vede ke zlepšení jejích mechanických a elastických vlastností. Obě látky (glukosamin i chondroitin) se po vstřebání přímo vestavují do poškozené kloubní chrupavky, kde pozitivně působí. Velmi důležité je, že u glukosamin sulfátu i chondroitin sulfátu se nově prokázalo, že jsou schop-

ny zpomalit, ne-li zcela zastavit postup degenerativních změn postihujících chrupavku. Na obsahu těchto dvou látek je založena právě účinnost přípravku Proenzi 3, který je navíc obohacen o silně protizánětlivou látku MSM v originální kvalitě LignisulTM. Ta je důležitá pro správné utváření chrupavčité a kostní tkáně a také např. pomáhá odstraňovat otoky. Ověřte si, zda i Vámi užívaný preparát obsahuje zejména glukosamin a chondroitin sulfát, tedy látky zahrnuté do skupiny SYSADOA, v dostatečném množství. Posílíte tak svoji šanci na opravdu bezbolestný pohyb a nebudete se muset vzdát svých každodenních radostí! PR

044-45 Skola.indd 44

22.2.2006 21:09:30

044-45 Skola.indd 45

23.2.2006 14:37:07

SNOW

carving

radĂ Ivan Sosna

FOTOporadna SamĂŠ pÄ›knĂŠ oblouky ÄŒasto naĹ™ĂkĂĄme, Ĺže vÄ›tĹĄina lyĹžaĹ™ĹŻ stejnÄ› poĹ™ĂĄd jen smĂ˝kĂĄ. Pravda to je i nenĂ. Oni totiĹž i ti smĂ˝kaÄ?i jedou mnohdy uĹž jinak neĹž kdysi. DneĹĄnĂ vykrojenĂŠ lyĹže zatĂĄÄ?enĂ skuteÄ?nÄ› citelnÄ› podporujĂ. Oblouky jsou i pĹ™i uchovĂĄnĂ smyku â€“ spĂĹĄe tzv. driftovĂĄnĂ â€“ kulatÄ›jĹĄĂ a plynulejĹĄĂ. Vedle toho ale na horĂĄch uĹž zejmĂŠna po rĂĄnu vĂdĂĄme stĂĄle vĂce lyĹžaĹ™ĹŻ po hranÄ› jezdĂcĂch opravdu pÄ›knÄ›. DĹŻkazem jsou nakonec i fotograďŹ e, jeĹž nĂĄm pĹ™ichĂĄzejĂ sem do rubriky.

PodĂvejte se na naĹĄi dneĹĄnĂ galerii. Jak stĂĄle zdĹŻrazĹˆujeme, nelze ze statickĂŠ jednotlivĂŠ fotky vyvozovat pĹ™ĂliĹĄ mnoho. Na upravenĂŠ pistÄ› je nakonec nejdĹŻleĹžitÄ›jĹĄĂ oblouk. JednoduĹĄe Ĺ™eÄ?eno (teoretici prominou), je-li hezky vyjetĂ˝ a neprovozuje-li jezdec nic vyloĹženÄ› kontraproduktivnĂho, berme a akceptujme. â€žKdyĹž analyzuju techniku, nikdy se nedĂvĂĄm vĂ˝ĹĄe neĹž na zĂĄvodnĂkova kolena. NestarĂĄm se o to, co dÄ›lajĂ s Ä?ĂĄstmi tÄ›la od kolen vĂ˝ĹĄe. ÄŒĂm nĂĹže od kolen jdeme, tĂm vĂc se pĹ™ibliĹžujeme tajemstvĂ ĂşspÄ›chuâ€Ś,â€œ Ĺ™ekl

nejmenovanĂ˝ americkĂ˝ trenĂŠr, jenĹž pĹ™ipravoval Bode Millera v super-G pĹ™ed loĹˆskou vĂtÄ›znou sezĂłnou. JistÄ›, vrcholovĂ˝ zĂĄvodnĂk v tzv. fĂĄzi tvoĹ™ivĂŠho uplatnÄ›nĂ techniky je uĹž jinde neĹž bÄ›ĹžnĂ˝ smrtelnĂk, urÄ?itÄ› ale nenĂ marnĂŠ nÄ›co takovĂŠho slyĹĄet. Zkuste se protentokrĂĄt s malou nĂĄpovÄ›dou sami vĹžĂt do role analytikĹŻ. PĹ™i pouĹžitĂ bÄ›ĹžnĂ˝ch â€žlidskĂ˝châ€œ mÄ›Ĺ™Ătek toho ale aĹž tak moc ke skuteÄ?nÄ› relevantnĂmu pitvĂĄnĂ nenĂ. Na vÄ›tĹĄĂm formĂĄtu obrĂĄzkĹŻ je kromÄ› toho vidÄ›t, Ĺže vÄ›tĹĄinou nebyla pista zdaleka ideĂĄlnĂ.

â€“ vnitĹ™nĂ paĹže â€“ vnÄ›jĹĄĂ lyĹže

SNOW ÂŽ ÄŒĂ?SLO 25 / 2006

â€“ trup?

â€“ vnÄ›jĹĄĂ paĹže â€“ snĂh u vnÄ›jĹĄĂ lyĹže

NaĹĄĂ dneĹĄnĂ celebritou je znĂĄmĂĄ â€žrosniÄ?kaâ€œ Alena ZĂĄrybnickĂĄ. O tom, Ĺže rĂĄda lyĹžuje, se vĂ, nynĂ tedy mĹŻĹžeme vidÄ›t, Ĺže lyĹžuje i dobĹ™e. TroufĂĄm si dokonce tvrdit, Ĺže se v poslednĂch letech opravdu zlepĹĄila. JezdĂ totiĹž uĹž roky v kategorii hostĹŻ na tradiÄ?nĂ Skilift Cup, tedy pĹ™ebory naĹĄich vlekaĹ™ĹŻ a lanovkĂĄĹ™ĹŻ. Podle starĹĄĂch vĂ˝sledkĹŻ nic moc, ale na tĂŠto fotce uĹž vypadĂĄ opravdu dobĹ™e. Snad i proto, Ĺže vedle takto jezdĂcĂho synĂĄtora si pĹ™ece nemĹŻĹže dÄ›lat ostudu. VypadĂĄ to, Ĺže mladĂ˝ ji vĂ˝konnostnÄ› tĂĄhne nahoru. A to jsou urÄ?itÄ› krĂĄsnĂŠ vzpomĂnky na celĂ˝ Ĺživot.

â€“ vnÄ›jĹĄĂ koleno â€“ oba bĂŠrce

(jĂĄ vĂm, i Bode je mĂĄ nÄ›kdy taky takâ€Ś)

-&5Â&#x;"/: "ERANOVĂ˘CHÂŹ ÂŹ0RAHAÂŹ TEL ÂŹ ÂŹ ÂŹ ÂŹPÄŤJÄŽOVNAÂŹTEL ÂŹ ÂŹ ÂŹ .AÂŹ0ANKRĂ‰CI ÂŹ0RAHAÂŹ ÂŹ 1"/,3Âż$ TEL ÂŹ ÂŹ ÂŹ ÂŹPÄŤJÄŽOVNAÂŹTEL ÂŹ ÂŹ ÂŹ ,6-"Ă€Âż, .Ă‰RODNĂ“ÂŹOBRANYÂŹ ÂŹ0RAHAÂŹ ÂŹ TEL ÂŹ ÂŹ ÂŹ ÂŹPÄŤJÄŽOVNAÂŹTEL ÂŹ ÂŹ ÂŹ 0ODÂŹĂ ANCEMIÂŹ ÂŹ0RAHAÂŹ WWW MOJETISKARNA CZ

â€“ vnitĹ™nĂ paĹže?

(jistÄ›, s citĂĄtem vĂ˝ĹĄe si skoro protiĹ™eÄ?Ăm...)

â€“ natoÄ?enĂ trupu â€“ bĂŠrce, zahranÄ›nĂ lyĹžĂ

%3Â‘HJGÂ‘NÂŽK (9Ă‚=Â‘" **3Â‘ EFÂ’, ÂŽFÂ¸E Â‘DQ Â¸E 0 Â‘KÂ‘=PLJÂ´ G9J<Ă‰GN :GÂ‘:GLQ F= QÂ‘ O: FG

Â‘K Ă‰= ):9DQÂ‘F9Â‘DQ

radí Ivan Sosna

Trénink

Tak se ukaž, holoubku!

Pod dojmem důmyslných kondičních metod a fitnessových strojů bychom neměli zapomínat na způsoby přirozené. Také proto, že jsou mnohdy krásně komplexní a účinné, navíc jednodušší a levnější.

Pěšky do kopce Přišli jsme na to loni na podzim. Mladá závodnice takřka nebyla schopná vyjít pěšky prudký závěr tréninkového svahu. Pravda, bylo to na ledovci ve 3 000 metrech, ale bez lyží a s holemi by to přece neměl být problém. „Anja Pärson takhle občas šlape i vedle celého tréninkového obřáku,“ snažil se ji motivovat trenér, „a jakou má fyzičku!“ Svatá pravda. Kdysi dávno, když u zoufale pomalých kotev bývaly skutečně dlouhé fronty, jsme tréninkové slalomy šlapali taky. Nejúčelnější a rychlejší bylo nechat si někým vyvézt lyže a vyjít pěšky. Jistě, byla to nouzovka a zoufalost, stálo to čas i síly, ale zase právě tu sílu – byť ne zrovna rychlou – to kvalitně rozvíjelo. S holemi se zapojovaly i paže a pracovalo tak celé tělo. Podobně se šlapávalo na jaře na lavinových polích i při letním lyžování v Tatrách ve Velké zmrzlé dolině. Čtyři sta ostrých výškových metrů ke sněhu a tam hezky po svých nahoru a dolů. Já vím, historky starého zbrojnoše. Jak ale ukazuje Anja, jež by mohla mít na trénink snad i helikoptéru, není tato přirozená metoda úplně odepsáníhodná. Začal jsem to na stará kolena v mezích možností provozovat taky. Je to občas problematické: po sjezdovce bychom se neměli pohybovat bez lyží, musíme si to zařídit s lyžemi. Nicméně kdo chce, najde si řešení, kdo ne, důvod, proč to nejde. Doporučuju kopec spíše prudký. Zátěž je intenzivnější, žádná turistika, a v lyžácích se přitom jde lépe. A že vypadáte jako cvoci? To už je na vás, jak se s tím vyrovnáte.

Blahodárná stoupání Kolikrát jsme si už na horách zanadávali, že k vleku či lanovce je to kus trochu do kopečka. Pruda? Naopak! Šance na kondiční vložku! Řada „špatně“ skloněných přejezdů umožňuje, abychom je vybruslili. Předpokládá to vysoce intenzivní

práci paží, mohutné odpichy, hluboké dýchání a vůli vydržet. Někdy lze přejet bez bruslení jen mohutnými soupažnými odpichy. V prudších pasážích můžeme nasadit klasický „stromeček“ a opět za podpory paží bruslení alespoň naznačovat. Je to dřina, je to makačka! Paže a ramena bolí, plíce jen se rozskočit. Ale to je přesně ono! Uprostřed pohodlného sjezdování zapojit i svaly vršku těla, jež jsou jinak spíše ztuhlé a potřebnou práci nemají. Přimět se k hlubokému dýchání, rozpumpovat oběhový systém. Je to kompenzace jednostranného sjíždění, maličké přiblížení tomu, co dělá pohyb na běžeckých nebo turistických lyžích tak skvělou všestrannou aktivitou. Nikam za ním nemusíme, nestojí nás čas navíc, nepotřebujeme žádné stroje – prostě tu je a stačí jen se přinutit. Metoda je to výborná, ale opatrně. Svátečnímu lyžaři dává zabrat už samo nezvyklé lyžování. Takový potřebuje silami spíše šetřit. Zato sportovní jezdec, jezdící pravidelně, by této možnosti měl – samozřejmě s rozumem – určitě využívat. Čím výše, tím větší námaha. Nahoře na ledovci se pak ukáže, co v kom je.

Strečink a inlajny A na konec si nechám něco na dlouhé období do příští sezóny. K přípravě na lyžování patří i pružné uvolněné svalstvo a dobré kloubní rozsahy. Hodně z toho máte ve vlastní moci díky strečinku. Ten už vůbec není vázaný jen na lyžování, ale i při něm je hodně důležitý. Protahovat by se mělo průběžně, a tak strečování neošiďte ani v létě. Spíše naopak, neboť teplo je pro ně blahodárné. A úplně na závěr: dokládat, že jízda na inlajnech je jak výtečnou nápodobou lyžování, tak i další přirozenou kondiční aktivitou, je snad zbytečné. Nejste profíci a nemusíte se kdovíjak dřít. Myslete ale na to, že za pár měsíců tu máme další zimu. A ona opět položí onu otřepanou otázku: tak se ukaž, cos dělal v létě...

ÁNÍ V ALPÁCH JARNÍ LYŽOV až do června

ÚPLNÉ ZATMĚNÍ SLUNCE již 29.3.2006 - Egypt

Sport-S • Cesty za poznáním • Pobyty s vlastní dopravou v Alpách, u moře i v Česku • Raftingové a vodácké akce • Na kole a inlinech • Sportovní programy • Akce pro firmy Katalog rádi zašleme Blatenská 113, Chomutov tel: 474 624 088 Václavské nám.48, Praha 1 tel: 296 301 680 info@sport-s.cz

www.sport-s.cz

SNOW

carving

univerzita

Text: Ivan Sosna

Co vám chybí r Bez práce nejsou koláče Když se objevily carvingové lyže, jejich průkopníci zaplesali. Konečně jde zatáčení snadněji! Lyže se stává učitelem i spolutvůrcem oblouku. Naklopte na hranu a nedělejte nic jiného. Zapomeňte na námahu se starými lyžemi, teď už je to hračka. Fun, fun, fun! Lyžování se v posledních letech cíleně snaží o image wellness, pohodovosti, zábavy „snadno a rychle“. Když jogurt light, tak taky ski light. Cílovou skupinou je především lyžař většinový, tedy začínající a méně zdatný. Chceme-li ho pro lyžování získat, musíme na něj opatrně a lákavě. My nadšenci si ale nebudeme nic namlouvat. Skutečně kvalitní sjíždění takto „levné“ není a být nemůže. Každá dovednost předpokládá a vyžaduje nácvik a určitou píli. Základy může pohybově šikovný a fyzicky přiměřeně vybavený člověk zvládnout poměrně rychle a snadno. Na úroveň pokročilé sportovní jízdy, tedy této naší univerzity, se už ale jen občasným bezmyšlenkovitým hoblováním sjezdovek dostat nelze. Tady už musí nastoupit cílené cvičení. Vím, že některým teď zním jako učitel nebo rodič omílající své „uč se“. Jako když dělám ze zábavy práci.

SNOW ČÍSLO 25 / 2006

Příjemná ﬁxace Samozřejmě si dopřávejte i jízdy čistě požitkové, kdy si jen vychutnáváte rychlost a skluz. Jestli to ale se svým lyžováním myslíte vážně – což nemusíte, je to jenom na vás –, co nejvíce se snažte, abyste promyšleně zkoušeli a nacvičovali vybrané prvky. Lze se přece vyjezdit, namítnete. I bez násilí tak získám cit pro sníh a lyže i zkušenosti. Ano, zkušenosti je opravdu třeba získat ježděním. Dodejme, že ježděním v nejrůznějších podmínkách, nejenom kroužením na manšestru, takže na tomto místě apeluju na všechny „studenty“, aby rozumným způsobem cvičili i mimo uválcovanou tvrdou pistu. Získaná variabilita je jednou z hlavních ctností a trumfů lyžaře skutečně dobrého. Jenže pouhé ježdění „jen tak“ je vlastně jen tisícinásobným opakováním toho, co už umíte. Toho, co vám je nejpříjemnější a jde nejlépe. Fixováním oblíbeného včetně chyb. Cožpak neznáte dost lyžařů, kteří každý rok najedou několik set kilometrů v Alpách, udělají přitom desetitisíce oblouků, ale vlastně jezdí plus minus pořád stejně? Po přechodu na carvingové lyže sice začali díky nim produkovat „lepší“ jízdu, jenom proto se ale nestali lyžaři celkově lepšími.

048_Univerzita.indd 48

Co z techniky nenacvičíš na placce, na prudkém se nenaučíš! Foto: Tereza Zíslerová

Na mírném Nepíšu to poprvé a určitě ani naposledy. Plno lyžařů opájejících se sjetím „pořádné“ sjezdovky bych vyhnal na cvičný svah a na turistickou sjezdovku. Co z techniky nenacvičíš na placce, na prudkém se nenaučíš! Jakmile musíte myslet na regulaci rychlosti, je svah příliš prudký! Vaše jízda nesmí být PASIVNÍ v tom smyslu, že neustále sledujete, abyste nejeli příliš rychle, a že zatáčíte především proto, abyste regulovali rychlost. Naopak: musí být AKTIVNÍ v tom, že chcete jet rychle, neztratit v oblouku tempo! Chcete-li opravdu něco nacvičit nebo zdokonalit, něco se (od)naučit, prchněte na cvičnou louku, placatou modrou sjezdovku a na svážnice! Oddělte „zalyžování si“ od „nácviku“. Ráno si zajezděte na volnějších upravených tratích a přes poledne nebo odpoledne si najděte své cvičiště. Placky nebývají rozryté smýkači a umožňují cvičit i odpoledne.

Bez holí Paže prodloužené o hole jsou velmi významnou pomůckou při udržování rovnováhy. Jezděte proto občas cvičně tak, že jejich efekt omezíte až eliminujete. Úplně nejlepší by bylo jezdit s rukama v kapsách kalhot, kvůli bezpečnosti to ale není příliš vhodné. Zkusit můžete různé: tradiční ruce na boky, což je současně ideální způsob vedení pánve do oblouku tak, aby vnější bok nezaostával a lyžař byl kolmo na lyže. Nebo překřížit na prsou, čímž je naprosto vyřadíte. Klidně si vymyslete i jiné. S holemi. Oblíbeným cvikem jsou hole za tělem zaklesnuté za ohnuté paže. I zde můžete položit dlaně na boky. Variantou je jedna hůl za tělem, druhá držená před tělem – paže jako když nemáte. Hole držené ve spuštěných pažích za tělem. Hole držené na ramenou, spojené před tělem jako řídítka a mnohé další. Skvělým cvičením je i jízda ve sjezdovém postoji, známém „vejci“, s holemi v podpaždí. Jako „sjezd“, kdy se jen pohodově vezete s překlápěním a vyjížděním po rádiusu, docela snadné. Teprve když přitvrdíte, oblouky zkrátíte a začnete naprosto plynule navazovat (viz minulé díly), zjistíte, jak mnoho nám paže s holemi pomáhají.

Právě cíleně používaná průpravná cvičení jsou jedním z důvodů, proč závodníci jezdí lépe než „civilové“. Přesně podle klasické zásady „těžko na cvičišti…“ Ztěžujte si proto čas od času vlastní sjíždění i vy.

Rovnováha Jednou z nejzanedbávanějších lyžařských dovedností je rovnováha. Zdánlivě to není až tak horké: máme dvě nohy i lyže a jedeme po obou. Pro nenáročné pomalé kroužení na loučce v široké stopě skutečně až tak moc rovnováhy nepotřebujeme. Na úrovni, o níž se zde bavíme, už je ale dynamická rovnováha v permanentně se měnících podmínkách, s proměnlivými poloměry oblouků, jiným sklonem svahu, povrchem tratě, sněhem, apod., nesmírně důležitá. Znamená rovněž ekonomiku pohybovou, neboť nemusíte nasazovat dlouhé páky těla a např. divoce mávat pažemi. A stejně tak silovou, protože nemusíte mobilizovat velké svalové skupiny a zapojovat málo koordinovanou hrubou sílu. Východiskem je jízda rovně a šikmo svahem po jedné. Ideálně by měl být lyžař schopný zajet oblouk po obou i po kterékoliv jedné lyži. Zejména po vnitřní je to dost „proti srsti“, a tudíž i velmi cenný tréninkový prvek. Výborný, také pro rovnováhu předozadní, je ale i zdánlivě snadný oblouk jen po vnější. Také jako „Schweizer Kreuz“, kdy zvednutou vnitřní lyži překřížíte ve vzduchu před botou přes vnější. Vynikající je jízda v hlubokém prachovém sněhu. Tím, že lyže „plave“, mizí i běžná předozadní opora a pohybujeme se v celkově mnohem labilnějších podmínkách než na tvrdé pistě. Kromě hlubočáku se pro všechny průpravné cviky na rovnováhu hodí krátké lyže a nenáročný svah. Je to ideální způsob, jak se nenudit v podmínkách, jež by jinak byly „pod úroveň“ náročného lyžaře. Jaro je pro nácvik techniky ideálním obdobím a vodivý ﬁrn tím nejskvělejším sněhem. Lyžařsky už býváme poměrně uspokojení a jsme rozježdění. Svahy bývají volnější. Právě teď nastává období, kdy toho pro svá „univerzitní studia“ můžete udělat nejvíce. Nezaváhejte! A nashledanou na podzim.

22.2.2006 21:11:09

SNB fotoškola d Dnes si řekneme pár slov o správném rozložení váhy mezi přední a zadní nohu a podíváme se na chyby, které se v souvislosti s předozadním pohybem vyskytují, přičemž zkusíme na konkrétních příkladech odhalit jejich příčiny. Z prvního dílu fotoškoly, kde jsem se krátce zmínil o základním postoji, jeden z podstatných atributů je váha na přední noze. Uvádí se poměr 60 % váhy na přední a 40 % na zadní noze. Trup a hlavu však držíme vzpřímeně – posun těžiště zajišťují pokrčené nohy. Také jsme si řekli, že snowboard následuje pohyb horní části. To si jednoduše ověříte tak, že při sesouvání s prknem napříč svahem (rovnoběžně s vrstevnicí) zatížíte jednu nohu víc. Snowboard se vydá právě na tu stranu, kterou jste zatížili. Posun těžiště je tedy další z principů, který si přiblížíme. Jsme na začátku fotoškoly, a tak zatím zůstaneme i u základů jízdy a budeme uvažovat smýkaný oblouk. Ne že by pro carving platily jiné zákonitosti, ale dostaneme se k němu později. Při vstávání na svahu položte desku rovnoběžně s vrstevnicí, aby neujížděla. Pak potřebujete nasměrovat snowboard dolů z kopce. Jednoduše tedy přeneste váhu na přední nohu a špička snowboardu se vám začne sklápět ze svahu. Teď je důležité zachovat klid a nezaleknout se. Strach má často za následek podvědomé stažení se na zadní nohu. Proto je dobré zkoušet oblouky na mírném kopci při rychlosti, ve které se cítíte jistě a bezpečně, aby vám strach neznemožnil uvědomovat si to, co děláte. S váhou na přední noze projedete zahajovací část oblouku i přehranění. Teprve potom, v poslední fázi oblouku posouváte váhu zpět a oblouk ukončujete vyjetím do vrstevnice s váhou rovnoměrně rozloženou na obě nohy. Jestliže necháte váhu na přední noze v poslední fázi oblouku, má snowboard tendenci mířit stále dolů z kopce a nedá Vám šanci ukončit oblouk a zpomalit, abyste získali čas. To je důležité zejména pro začátečníky. Pokud to naopak přeženete s přesouváním váhy dozadu, pokračuje patka prkna v rotaci a vy se přetočíte do pozice zadní nohou dolů ze svahu. S ukončením oblouku nespěchejte, pokračujte jízdou napříč svahem, uvědomte si svou pozici, srovnejte se, je-li to potřeba, a teprve potom začněte nový oblouk tím, že přenesete váhu dopředu.

049 SNB skola.indd 49

těžiště – předozadní pohyb ve větší rychlosti. Pozor však na pády. Následky mohou být daleko vážnější než v případě pádu s oběma nohama zapnutýma do vázání, páka působcí na nohu je zde daleko větší. • „Kovbojský“ postoj s koleny od sebe Vám poskytne větší stabilitu a umožní větší rozsah pohybů a nebude tak snadné dostat vás na zadní nohu. • Jedním z předpokladů (a zároveň znaků) správně umístěné váhy jsou dostatečně pokrčená kolena. K tomu vám mohou pomoct patky vázání dostatečně naklopené dopředu. • Jestliže se učíte jezdit sami, počítejte s tím, že vám to půjde pomaleji než pod dohledem instruktora, který rozpozná případné chyby a určitě bude znát nějaký fígl, jak vás jich zbavit. Pokud však nechcete jít do snowboardové školy, poproste alespoň kamaráda, aby vám řekl, co a jak děláte. Neumí-li jezdit, neporadí, co děláte špatně, ale pomůže vám uvědomit si, jak vaše jízda vypadá. Mnohdy to je totiž úplně jinak, než si myslíte. Stejně poslouží i video, případně fotky.

Dostatečně pokrčené nohy a kolena od sebe zajišťují stabilní postoj, který je základem pro správné rozložení váhy.

Váha na zadní pokrčené noze je důsledkem výrazného vytočení trupu čelem do směru jízdy. Pokrčit přední nohu a přenést na ni váhu je v takovém postoji téměř nemožné (zkoušel jsem to :-). Koleno zadní nohy svého majitele také nepochválí, veškerá zátěž spojená s tlumením nárazů je přenášena na něj, přičemž je páčeno v nepřirozeném úhlu. Tento postoj je daleko výhodnější a také přirozenější, nicméně váha na zadní noze je pořád patrná. Kolena stlačená k sobě a holeně do „A“ poskytují tělu poměně úzkou základnu. Pro přesunutí váhy dopředu by mohlo pomoci tlačit kolena od sebe (nohy do „O“), tím zvýšit stabilitu a zároveň umožnit lepší rozsah pohybů kolen a pánve. Takovému „kovbojskému“ postoji může pomoct nastavení vázání „na kačera“ – přední noha v plusovém a zadní v (mírně) mínusovém úhlu.

fota čtenářů

Když jsem viděl Karlovu fotku, nalistoval jsem si fotoškolu v minulém čísle a snažil se najít rozdíly. Abych se přiznal, nebyl jsem moc úspěšný – stejná fáze oblouku, opět ramena a trup „jedou“ jiným směrem než prkno. Za trup držený zpříma a nezlomený v pase dávám oproti příkladu z minula bod k dobru. Karlovi bych doporučil znova si prostudovat minulý díl fotoškoly věnovaný protirotaci a zvlášť se zaměřit na práci trupu a ramen – zkoušet na mírném svahu v pomalé rychlosti vést oblouk rotací ramen ve směru zatáčky a nesnažit se uvést snowboard do smyku švihnutím těla do opačného směru. Ve frontsidovém oblouku dost pomůže, když bude tlačit zadní rameno (v jeho případě pravé) dozadu jakoby za sebe. Aby si to lépe uvědomil, může rozpažit ruce, případně se zadní rukou chytit kalhot, aby „neutíkala“ přes frontsidovou hranu. Doporučuju jezdit zpočátku delší zavřenější oblouky. Tedy nespěchat a hlavně vyjíždět až do vrstevnice, přičemž čím delší bude jízda po vrstevnici, tím lépe – získá tím dostatek času, aby si mohl promyslet další jízdu. Klidně může brázdit sjezdovku z jednoho kraje k druhému, pozor však na přímo dolů svištící střely v podobě jiných uživatelů svahu. Pokud má možnost, může si přizvat pomocníka, který bude hlídat jeho ramena, půjde nebo poběží vedle něj a v případě potřeby nasměruje jeho zadní ruku do správné polohy. Např. lehké zatlačení do ramene ve správnou chvíli a jezdec si daleko víc uvědomí jeho pozici. Nakonec se může znovu vyfotit a poslat nám fotky k dalšímu posouzení. Víc fotek Karel v různých fázích oblouku nám dovolí lépe posoudit přednosti a chyby jeho stylu.

ČÍSLO 25/ 2006 SNOW

Tady jsou tipy, jak se s váhou na zadní noze poprat: • Pro trénink správného zatížení přední nohy můžete využit jízdu s jednou nohou ve vázání na mírném kopci, který končí rovinou nebo protisvahem. Volná zadní noha, přenesete-li na ni váhu, neposkytuje tělu dostatečnou oporu a po překročení určité meze spadnete. To je jasný signál (jestliže jste neudělali ještě nějakou jinou chybu), že potřebujete posunout těžiště víc dopředu. Postupně můžete zvyšovat nájezd a pilovat rovnováhu

Text: Lubomír Sušila

22.2.2006 21:11:43

Text: Karel Hampl Foto: archiv autora, Šimon Mastný

SNOW

carving

Nové šance seniorů Soutěže sjezdařů majících zenit své mladické výkonnosti a odvahy dávno za sebou, si zaslouží zápis do novodobé historie českého lyžování. Závody na přiměřeně obtížných tratích za účasti stovek pánů a dam s mnoha křížky na krku, pořádané v horských lokalitách několika kontinentů neušly pozornosti funkcionářů FIS. Dle zaběhnuté praxe byla v bohatě rozvětvené mezinárodní instituci ustavena komise (Committee for Masters Racing), která se snaží dát závodům seniorů jednotný řád. FIS vznikla v roce 1924 s přispěním mimořádné iniciativy českého lyžujícího funkcionáře Rösslera-Ořovského. Po více jak 80 letech nechybí ve zmíněné komisi aktivní zástupce českých závodních veteránů. Ing. Šimon Mastný se velkou měrou zasloužil o přijetí progresivních tendencí v soutěžích seniorů pořádaných v posledních letech na našich horách.

SNOW ČÍSLO 25 / 2006

Světový pohár Masters Hlavní pozornost FIS je věnována sérii 23 mezinárodních závodů pořádaných nejvíce v Evropě, v Kanadě (4 závody) i v Jižní Americe (2). V závodech mohou startovat v podstatě bez omezení třicetiletí a starší závodníci, kteří oﬁciálně ukončili své aktivity v soutěžích řízených FIS a národními svazy. V soutěžích Masters jsou zařazeni do kategorií v pětiletém intervalu. Celkový počet startujících v jednom ročníku dnes dosahuje úctyhodného čísla okolo 5 000. V březnu proběhne, tak jako každý rok, Mistrovství světa Masters, tentokrát ve francouzském Alpe d‘Huez. V sezóně 2005/06 je do série soutěží SP Masters zařazeno 22 závodů pořádaných v Evropě a 5 v Kanadě. V Čechách měl premiéru jeden z takovýchto

závodů v prosinci 2001, kdy prověřily seniory z několika zemí náročné tratě ve Špindlerově Mlýně. Do Čech se SP Masters vrátil loni v březnu, kdy se na Ještědu utkali závodníci ze 7 zemí s našimi nejlepšími. Z nich se na nejvyšší stupeň probojovali Pažout (ročník 1948) a Mastný (1966) ve slalomu a liberecký Mikuška (1923) v obřím slalomu. Slaběji obsazené kategorii seniorek dominovaly v obou disciplínách Pirochtová (ročník 1964) a Havlínová (1973). Dalo by se říci, že Česká republika měla také podíl na vítězství Hajného (1948) a Riesové (1956) v obřím slalomu, neboť oba závodnící svoji kariéru začínali v Československu a nyní reprezentují Německo, resp. Rakousko. SP FIS Masters bude mít nad Libercem reprízu letos 11.-12. března. Oba závody proběhnou na nově vyproﬁlovaném svahu pod trasou kabinové lanovky.

Mistrovství ČR Masters Dalším významným počinem Komise Masters, ustavené při Svazu lyžařů ČR, byl podnět k uspořádání prvního oﬁcinálního Mistrovství ČR seniorů. Díky mimořádné obětavosti ředitele závodu ing. Žemličky, hlavního rozhodčího Vl. Koška a nezbytných „pracantů“ ze Sokola Malá Skála, TJ Sokol Frýdštejn a KL

družstvo pro chemickou výrobu a služby Služeb 3, 100 31 Praha 10 - Strašnice Tel.: +420 296 814 111, 296 814 415 Fax: +420 296 814 417 e-mail: prodej@druchema.cz http://www.druchema.cz

050-51 MASTERS SENIOR TOUR.indd 50

Zásada byl v komorním prostředí smržovského areálu Filip položen solidní základ ke sportovnímu klání, které by si zasloužilo trvalou pozornost a podporu ze strany lyžařského svazu. Ve Smržovce bojovalo v jednotlivých kategoriích daných reglementem FIS o tituly Mistrů republiky v obřím slalomu 110 mužů a žen. Nositelé mistrovského titulu z let dávno minulých Vokatá-Mereudová, Mrklasová, Pittl, Pitucha a z mladší generace J. Čermák na Filipu rozšířili svoji obdivuhodnou bilanci. Naopak řada dalších, zejména s vyšším ročníkem narození, zde dosáhla mety, o jaké se jim v „produkčním lyžařském věku“ ani nesnilo. Z příležitosti získat „na stará kolena“ gloriolu lyžařského Mistra republiky lze odvodit, že zájem o start v dalších ročnících MČR Masters bude stoupat. Doufejme, že letos se podaří II. ročník MČR Masters zorganizovat a naváže se tak na úspešnou akci z loňské sozóny. Dotazy v této záležitosti, přihlášky na FIS Masters Cup na Ještědu, případě na MČR Masters, zasílejte prosím na adresu simon.mastny@czech-ski.cz. Zajímavou historii má za sebou i speciﬁcký seriál závodů Pro Senior Tour. Jim se budeme věnovat někdy příště. Ç

SKIVO PARAFÍN UNIVERZÁL - pasta Univerzální skluzný vosk pro všechny druhy sněhu. Přípravek k voskování lyží a snowboardů za všech sněhových podmínek za studena na celou plochu skluznice. Zlepšuje skluz a chrání skluznici.

22.2.2006 21:12:25

PRO SENIOR TOUR

Veterániáda 1979: Vpravo doc. Čtvrtečka, vlevo jeho svěřenkyně z konce 40. let Malu Reinwartová, uprostřed MuDr. Mach, obětavý léčitel mnoha polámaných lyžařů

Když se před lety narodila myšlenka uspořádat seriál lyžařských závodů pro starší generaci, nikdo netušil, zda se uchytí. Letošní 14. ročník s bezmála stovkou přihlášených závodníků a závodnic prakticky z celé republiky nás však přesvědčil, že náš nápad byl více než životaschopný. V průběhu ledna, února a března tak proběhne 7 závodů ve 3 disciplínách – slalomu, obřím slalomu a sjezdu. A samozřejmě opominuta nezůstane ani společenská stránka. Zahájení a zakončení sezóny a vyhlašování výsledků jednotlivých klání je hojně navštěvováno nejenom závodníky, ale i řadou dalších lyžařských fandů a kamarádů. Zpočátku jsme preferovali točivé disciplíny a zejména paralelní slalomy. Pak jsme pro zpestření zařadili i letmý 50metr. Na Černé sjezdovce ve Špindlu byla nejvyšší dosažená rychlost měřená na 50metrovém úseku přes 124 km/h. Teď už čtvrtou sezónu zkoušíme sjezd ve Špindlu na Modré, dříve turistické sjezdovce. A průměrná rychlost vítěze těsně pod 90 km/h dává tušit, že s turistikou to opravdu nemá nic společného. A aby bylo adrenalinu trošku víc, zařadili jsme i závod čtyřčlenných družstev se společným startem. Více informací můžete získat na www.czech-ski.com – alpské disciplíny/masters nebo na sjski@volny.cz. Michal Kárník

Ohlédnutí… Z Malé Skály přes Frýdštejn do Smržovky Myšlenka pořádat závody pro vysloužilé lyžaře vznikla na Malé Skále už v roce 1975. Málokdo ví, že mnozí členové poválečného národního mužstva v době 2. světové války občas trénovali právě na Maloskalsku: na Hamštejně, na Malé Skále, na Frýdštejně. První závod se uskutečnil 21. února 1976 na Mandlové hoře na Frýdštejně. Zúčastnilo se ho 47 závodníků, a to v kategoriích po 10 letech, počínaje věkem 40 let. Nad 80 tehdy ještě nebyl nikdo. Mandlová hora byla pro tento závod ideální: svah otočený k jihu s neopakovatelným výhledem na hrad Frýdštejn a maloskalskou kotlinu, celé panorama Českého ráje s troskami v pozadí jen umocňovalo atmosféru. Další ročníky se konaly na Mandlové hoře pravidelně – ovšem s výjimkou těch zim, kdy nám

050-51 MASTERS SENIOR TOUR.indd 51

nepřálo počasí (muselo být odřeknuto celkem 6 závodů).

Jak se kdysi závodilo První ročníky si závodníci, jak bývalo dříve zvykem, upravovali trať mezi brankami při výstupu sami takzvaným šlapáním. Původní pevné dřevěné tyče z lísek se postupně zaměnily v umělohmotné až po kloubové. Kdysi se startovalo pomocí mávnutí praporku, případně se využívalo komunikace prostřednictvím vojenského telefonu.

Něco čísel Na 1. ročník se přihlásilo celkem 47 závodníků, v roce 1983 přišlo 80 přihlášek, v roce 2002 již 90 a rekordních 123 přihlášených závodníků bylo v roce 2003. Ing. Jan Žemlička

22.2.2006 21:12:28

SNOW

tour

Text a foto: Michal Bulička

Stoupací pásy

Stoupací pásy musí splňovat dvě základní vlastnosti: při výstupu držet a neprokluzovat, při krátkých sjezdech naopak klouzat dobře. Měly by mít dlouhou životnost a za žádných okolností by se neměly během stoupání z lyží uvolňovat (odlepovat).

Jak a proč pásy stoupají Stoupací pásy mají na skluzové straně vlákna uložená jako šindele na střeše, směrem zepředu dozadu. Jednotlivá vlákna se při odrazu na sněhu vzpříčí a zabrání tím zpětnému proklouznutí lyže. Při tření o sníh se vlákna pásů chovají podobně jako srst zvířat, při sjezdu vlákna hladíme po srsti (nekladou odpor, kloužou), při stoupání jako bychom hladili proti srsti (naježí se a neuklouznou). Při krátkých sjezdech, kdy se nevyplatí pásy sundávat, je žádoucí, aby pásy dobře jely. Klouzavost je ale mnohem méně důležitá než stoupavost, ta je pro příjemné užívání rozhodující.

Pásy se lepí na skluznici Dřívější nešikovný systém řemínků vystřídalo před více než třiceti lety neschnoucí lepidlo. Na trh jej uvedla ﬁrma Colltex. Pokud pásy přestanou lepit a „chlup“ je stále dobrý, stačí opětovně potřít plochu lepidlem z tuby a nechat zaschnout 8 hodin při pokojové teplotě. Pokud tímto způsobem na začátku sezóny vrstvu obnovíte, zpravidla dostatečně lepí po celou zimu.

Když se pás na túře odlepuje Pokud nám pásy přestanou lepit během túry, není to nic příjemného. Stává se tak většinou za větrného počasí, kdy vítr převívá malé ostré krystalky sněhu, které se zachytí na lepivé straně pásu. Obnovit lepivost na větrném svahu za nízké teploty není jednoduché. Pokud ale máte stále ještě dostatečně lepivou vrstvu, většinou stačí sníh z pásu pečlivě očistit, případně jej chvíli zahřát na těle pod bundou a znovu nalepit. Pokud je pás už za sucha spíše nelepící, pomůže v prekérní situaci lepidlo ve spreji, např. Quick Spray. Po jeho nastříkání musí ovšem následovat 15minutová doba zasychání.

Obnova lepicí vrstvy

SNOW ČÍSLO 25 / 2006

Celkovou opravu lepicí vrstvy provádíme pomocí lepidla na

Uchycení ocelovým lankem s bužírkou od BD, pružný konec je na patce

Vykrojené pásy pokrývají celou plochu skluznice

Vyměnte prodej, montáže, servis a kurzy skialpinismu

052-53 Pasy.indd 52

přenosné fólii. Pás položíme na stůl lepicí stranou nahoru a zaﬁxujeme jeho polohu. Vrstvu starého lepidla nejlépe odstraníme horkovzdušnou pistolí a stěrkou, popřípadě hranou rozehřáté žehličky. Použití benzínu nebo ředidla se nedoporučuje. Na očištěnou plochu natáhneme fólii (lepidlo na spodní straně) a přežehlíme důkladně žehličkou zahřátou na 150–160 °C. Fólii odstraníme, až když je lepidlo studené, jinak hrozí odtrhnutí lepicí vrstvy! Fólii ale klidně odstraňte až před nasazením pásu na lyže před začátkem túry.

Zapletení vláken Odlehčené pásy s nižší hustotou vláken se zaplétají ve tvaru písmene V: výhodou je malá hmotnost, nevýhodou nižší životnost. Vlákna lze zaplést i dvojitě, do tvaru písmene W. Zde je výhodou velká pevnost zapletení vláken, a tím i celková životnost. Vhodné pro ty, kteří upřednostňují dlouhou životnost.

Tvar a šířka pásů Rovné pásy se hodí na starší, méně vykrojené lyže. Jejich jedinou výhodou je díky menší spotřebě materiálu nižší cena. S nadvládou ostře vykrojených lyží ustoupily však rovné pásy daleko do ústraní. Na současné lyže je nutné kupovat pásy, kopírující tvar lyže. Výrazný rozdíl v šířce lyže ve středu a na krajích způsobuje, že na krajích lyže je velká plocha skluznice nepokrytá pásem. To citelně vadí při stoupání v traverzech, tedy na všech svazích strmějších než 28 º. Lyže je nestabilní a hrozí podsmeknutí a pád. Mít na vykrojené lyži vykrojený pás je tedy mnohem bezpečnější. Pás by měl být o 2–5 mm užší než lyže, a to po celé délce. Výhodným řešením je nákup pásů s ořezávací soupravou. Pás nalepíte na lyži a oříznete přesně podle tvaru lyže. Pás mírně přelepíte s přesahem a totéž zopakujete na straně druhé. Výsledkem je pás na míru. Instruktážní video s návodem, jak ořezávat pásy, najdete na internetu (viz www.bdel.com, postupně klikněte na Gear – Skins – Ascension Clipﬁx – Tech Video).

Pružné zakončení BD

Pružné zakončení BD – elastický popruh přinýtovaný k pásu. 10 otvorů zajišťuje rychlou změnu délky v rozsahu 20 cm

Rozdělení pásů podle použitého materiálu: Mohér. První lepicí pásy měly vlas z mohéru („Mohair“ – zkratka „Mountain Hair“), z chlupů africké horské kozy. Dodnes se používá při výrobě většiny pásů. Narozdíl od syntetických vláken zůstává přírodní vlas i při velkém chladu jemný a hladký. Největší výhodou je, že vlastnosti jsou skoro stejné při různých typech sněhu a různých teplotách. Syntetika. Syntetické pásy se vyrábějí z nylonových vláken. V porovnání s mohérem je umělé vlákno o něco odolnější, a také levnější. Nevýhodou je vliv teploty na vlastnosti pásů. Při nízkých teplotách jednotlivá vlákna tvrdnou a pás tuhne, nemá optimální přilnavost a často prokluzuje zpět. Při velkém chladu je pak problém pásy znovu nasadit. V chladných oblastech jsou proto výhodnější pásy mohérové. Mix. Název napovídá, že jde o směs vláken mohérových a syntetických, jedná se tedy o kompromis vlastností obou materiálů. Tato vlákna jsou odolnější než mohérová a lépe drží ve stoupání oproti syntetickým.

Ořezávání podle tvaru lyže

Pás má být 2–5 mm od vnější hrany lyže

STAROU ZA NOVOU

NAMCHE - Outdoor, Travel&Climbing Center, s.r.o. Heydukova 6, Praha 8 Tel.: 266312945, Mobil: 603 843404 Email: obchod@namche.cz

Výkup starého vybavení vždy záleží na vzájemné dohodě.

www.namche.cz

Vaši starou skialpovou výbavu vykoupíme na protiúčet za novou.

22.2.2006 21:13:08

53 Přehled stoupacích pásů značka BLACK DIAMOND

CONTOUR

COLLTEX

DYNAFIT

KOHLA

POMOCA SALEWA SILVRETTA

model Glide Lite–Mix–Standard–Skins Ascension - Nylon - Clipfix Combi TOUR Contour C64 Contour C66 Contour C68 Contour C70 Contour C72 Combi SPECIAL Combi SYNTETIC Combi Extreme MIX polotovar-pro ořez Dynafit Race Dynafit ST Dynafit FT COMBI COMBI CLASSIC Crosscountry COMBI CARVE COMBI MULTIFIT 100 MOHAIR CARVE MOHAIR MULTIFIT 120 Nyl Mix Twin Race Salewa Silvretta

dodávaná délka (cm) 205 cm 205 cm 190 cm 160, 170, 180, 190 cm 160, 170, 180, 190 cm 160, 170, 180, 190 cm 160, 170, 180, 190 cm 160, 170, 180, 190 cm 190 cm 190 cm 190 cm 180, 190, 200 cm 150, 160, 170 cm 150, 160, 170, 180, 190 cm 170, 180, 190, 200 cm 170 , 180, 190 cm 210, 220 cm 150 -180 cm 150, 160, 170 , 180, 190 cm 160–190 cm 160–190 cm od 170 cm od 170 cm od 170 cm od 170 cm 150, 160, 170, 180, 190 cm 150, 160, 170, 180, 190 cm

šířka (mm) 110 110 60–68 95–64–85 95–66–85 95–68–85 95–70–85 95–72–85 60–68 60–68 60–68 110 60 dle radiusu 110/120 65 40 90–68–85 100 110–86–95 120 od 90 od 90 od 90 od 90 65–68 65–110

způsob uchycení STS ocelové očko + nastavitelný pružný háček CLIPFIX ocelové lanko + háček guma + háček guma + háček guma + háček guma + háček guma + háček guma + háček guma + háček guma + háček guma + háček guma + háček Dynafit systém (gumový blok v drážce) Dynafit systém (gumový blok v drážce) Dynafit systém (gumový blok v drážce) háček na patce, guma pro napínaní na špici přinýtované očko bez napínací gumy háček na patce, guma pro napínaní na špici háček na patce, guma pro napínaní na špici háček na patce, guma pro napínaní na špici háček na patce, guma pro napínaní na špici guma + háček guma + háček guma + háček guma + háček guma-napínák/hrazda guma-napínák/hrazda

možnost volitelného ořezu ano ano ano ano ano ano ano ano ne ano ano ano ne ano ano ne ne ne ano ne ano ne ne ne ne ano ano

Uchycení pásů

Balení pásů

Velmi důrazně doporučuji mít uchycen pás na obou koncích lyže! Na jednom konci pevně a na druhém pružně. Rozhodně se vyvarujte ukončení pásu ve spodní části skluznice pouhým přilepením na skluznici. Pokud se začne pás na konci odlepovat, odchlípnutý konec zvlhne a zmrzne, může se stát z túry neradostná štrapáce. U pásů Colltex je obvyklý přinýtovaný háček, který zachycujeme za patku lyže. Na špičku lyže upevňujeme pás gumovou sponou. Vzhledem k různým šířkám lyží se také spona dodává v odpovídajících šířkách, ale i tvarech. Vynikající je nový systém uchycení pásů Black Diamond. Háček je řešen hrazdičkou s ocelovým lankem. Pružné napnutí pásu zabezpečí plastový elastický pruh přinýtovaný ke konci pásu, jenž je dlouhý asi 20 cm a na každém centimetru délky je otvor, do něhož snadno vsuneme ocelový háček. Tento systém umožňuje snadné a rychlé přizpůsobení různým délkám lyže.

Rovné pásy: Není-li pás na lyži, přeloží se uprostřed a lepicí plochy se přiloží na sebe. Jinak by se lepidlo znečistilo nebo vyschlo. Po každé túře by se pásy měly usušit při pokojové teplotě, nikoliv na topení nebo přímém slunci – mohlo by tak dojít k poškození lepidla. Vykrojené pásy: Nelepíme k sobě jako rovné, neboť jsou asymetrické. Zásadně používáme fólii, kterou vkládáme mezi pásy. Protože je výrazně širší, nemusíme lepit pásy přesně proti sobě. Fólii doporučuji rozpůlit. Za větrného počasí nalepíme rozpůlenou fólii na polovinu jednoho pásu a jeho zbytek přehneme a nalepíme na druhou stranu fólie. Současná lepidla drží tak silně, že pokud bychom pásy slepili lepicími plochami k sobě, bude jejich rozlepení velkou dřinou. Při rozlepování navíc hrozí poškození lepicí vrstvy.

Péče o pásy

Snažte se během túry co nejdéle zachovat pásy suché. Pokud přecházíte zasněžený potok, vyvarujte se propadnutí lyže do proudící vody. Mokrý pás a zmrzlý sníh se k sobě v mžiku přilepí a túra se promění v drilové cvičení seškrabávání sněhu z pásu. Podobný případ může nastat, když napadne čerstvý lepivý sníh. Aby se sníh na pás nelepil, lehce ho (nalepený na lyži) potřeme měkkým parafínem, např. červeným sjezdařským voskem – stejně jako když nouzově přimazáváme skluznici. Navoskovaný pás tak mnohem méně nasákne vodu a nebude se na něj sníh lepit. Když je pás suchý, klidně jej navoskujte ještě v suchém stavu. Existují i speciální impregnace.

Pásy jsou nejchoulostivější součástí výzbroje a tomu musí odpovídat péče o ně! Pečlivě je sušíme, ošetřujeme lepicí vrstvu a při chůzi se vyhýbáme kořenům, kamenům, ledu nebo hlíně. Pásy můžeme docela snadno natrhnout nebo úplně přetnout o ostré hrany. Pásy pokud možno nepůjčujte, nikdo jiný se k nim nebude chovat tak zodpovědně jako vy, jejich majitel. Myslete na to, že funkční pás je základem úspěšné túry.

Ochrana proti vlhku a mrazu Pokud je pás vlhký a studený (zmrzlý), drží na lyži mnohem hůř než suchý a teplý. Po túře vždy pás odlepíme ze skluznice a dáme sušit. Pokud není na chatě sušárna, vybereme jiné, co nejteplejší a nejsušší místo. Zejména na jarních túrách bývá často rozbředlý sníh a pás je po túře úplně mokrý. Nemáte-li jistotu, že v daných podmínkách přes noc uschne, nezbude, než pásy sušit na vlastním břiše pod tričkem. Jedině suchý pás bude další den ráno fungovat.

Mokrý lepivý sníh

Náhradní pásy Každá skupina by měla mít na túře k dispozici náhradní pár pásů, a to snadno nastavitelný na různé délky lyže. Poslouží v případě neopravitelné poruchy pásu nebo při přílišném naÇ močení pásu.

materiál 65% Mohair, 35% nylon neuvedeno 75% mohair, 25% syntetika 75% mohair, 25% syntetika 75% mohair, 25% syntetika 75% mohair, 25% syntetika 75% mohair, 25% syntetika 75% mohair, 25% syntetika 100% Mohair V 100% Syntetika W 100% Mohair W 70% Mohair, 30% Synt. PU-laminat 100%mohair 100%mohair 70% mohair, 30% nylon 70% mohair, 30% nylon 70% mohair, 30% nylon 70% mohair, 30% nylon 100% mohair 100% mohair 100% nylon 70% mohair, 30% nylon 70% mohair, 30% nylon 100% mohair 70% mohair, 30% syntetika 70% mohair, 30% syntetika

internet www.bdel.com www.contourskins.com

www.colltex.com

www.dynaﬁt.de

www.kohla.at

www.pomoca.com

www.salewa.de www.silvretta.de

dop. cena (Kč) 3 990, 3 990, od 2 550, 3 290, 3 290, 3 290, 3 290, 3 290, od 2 390, od 2 390, od 2 990, od 3 490, 2 690, od 2 900, od 3 000, 2 490, 1 790, 3 290, 3 390, 3 790, 3 990, od 2 990, od 3 390, od 3 690, od 3 590, od 2 140, od 2 890, -

Zásady správné techniky stoupání • co největší plocha pásu v kontaktu se sněhem • co nejvíce lyži a potažmo pás zatěžovat • čím strmější svah, tím víc přenést váhu na lyže/pásy (neopírat se o hole) • nezvedat lyže, jen odlehčit a posouvat po sněhu • při stoupání zmrzlým zledovatělým svahem použijte stoupací hřebeny (tzv. haršajsny) • naučte se správně stoupací otočku – viz videoklip na www.transalp.cz nebo čtěte SNOW č. 22

SNOWtip – Jak sbalit pásy ve vichřici 1. Lyži zapíchneme do sněhu tou stranou, na níž je pás ukotven háčkem. 2. Vyhákneme pružnou sponu a odlepíme polovinu pásu (polovina pásu je stále nalepena). 3. Na obnaženou lepicí plochu pásu nalepíme fólii. 4. Odlepíme zbytek pásu z lyže. 5. Přehneme a nalepíme na fólii z druhé strany

SNOWtip – Nastavení správné délky nových pásů uchycení guma + háček 1. Z pásů neodlepujeme ochranou fólii. 2. Zahákneme háček, natáhneme pás směrem ke špičce. 3. Nasadíme gumu na špičku, pás přehneme zpět ve vzdálenosti 1 cm od nenatažené gumy. 4. Ohyb poznamenáme, přidáme na délku 5 až 6 cm a ustřihneme. 5. Odstraníme fólii na krajních dvaceti centimetrech od ustřiženého konce a nasadíme gumu na místo ohybu. 6. Pás přeložíme lepicí vrstvou k sobě, slepíme a kontrolujeme napnutí pásu – doporučujeme max. 1cm předpětí. 7. Pokud jsme se nestreﬁli, odlepíme pás a nastavení opakujeme do úspěšného konce. 8. Pokud je všechno OK, odlepíme zbytek fólie a složíme pás na polovinu lepidlem k sobě, takhle je pás připraven v transportní poloze.

Zásady péče o pásy

Otázky při výběru pásů

Pružná spona Colltex

052-53 Pasy.indd 53

Pružná spona Colltex zajišťuje optimální napnutí pásu

Přinýtovaný háček Colltex

Voskování pásu měkkým voskem (při mokrém sněhu)

• Jaká je minimální a maximální šířka lyže? • Jaká je délka lyže? • Je důležitější životnost, nebo hmotnost pásů? • Potřebuji pásy pro alpské, nebo polární podmínky? • Z jakého materiálu je stoupací strana pásu? • Budu je používat pro jedny, nebo více lyží? • Je součástí kupovaných pásů uchycení guma + háček? • Je u carvových pásů součástí setu i ořezávací nůž?

ČÍSLO 25 / 2006 SNOW

• Pásy po každé túře sušíme. • Pásy nikdy nesušíme nalepené na lyži. • Pásy nikdy nenecháváme na lyži přes noc venku. • Pásy pečlivě nalepujeme na fólii po každém sundání z lyže. • Občas zkontrolujeme lepivost pásů, případně obnovíme lepicí vrstvu. • Před túrou nalepujeme pásy v teple chaty, budou pak lépe držet.

22.2.2006 21:13:20

SNOW

tour

partner rubriky

Nejkrásnější skialpové oblasti světa

ednou z těch relativně bližších vysoko položených horských chat je pro našince Rudolfshütte. Leží na území Salcburska, ale hranice s Tyrolskem a Korutany jsou nedaleko. Okolní třítisícovky, blízkost

hlavního alpského hřebenu a národního parku Hohe Tauern, to jsou záruky parádního horského prostředí. Obrovská chata, donedávna ve správě Alpenvereinu, dnes horský hotel, má od roku 2004 nové-

SNOW ČÍSLO 25 / 2006

ho majitele a polovinu názvu. Berghotel Rudolfshütte má nyní nižší ceny a vylepšený interiér.

054-55 Rudolfshütte.indd 54

22.2.2006 21:14:03

Rudolfshütte Text a foto: Michal Bulička, Petr Socha

v obležení třítisícovek

nejbližší pořádný skialp aneb na dohled od Grossglockneru Skitouring a freeride

V zimním období se stává chata vyhledávaným cílem lyžařských turistů a freeriderů. Okolní vrcholy nabízí celou řadu možností. Na rozehřátí a rozkoukání, případně túru do špatného počasí, je ideálním cílem vrchol Medelzkopfu nad průsmykem Kalser Tauern. Nejnáročnějšími kopci jsou východně položené Johannisberg a Hohe Rifﬂer. Zdaleka nejoblíbenější je hřeben západně od chaty. Vrcholy Hoch Fürlegg, Stubacher Sonnblick a Granatspitze nabízí parádní výhledy a několik variant sjezdů až na hladinu Weißsee. „Rudolfka“ je taky cílem čtvrté etapy známého a náročného lyžařského přechodu Skiroute Hochtirol.

Rodinné lyžování i skialp

054-55 Rudolfshütte.indd 55

Ať už zvolíme jakoukoli lyžařskou túru, vždy musíme po jednoduché sjezdovce od chaty po prosluněném jižním svahu a pak zahnout doprava a jednoduchým terénem sjet na zamrzlou hladinu přehrady. V mrazivém stínu nalepujeme pásy a před očima máme široké panorama 800 metrů vysokého svahu, který pokrývá stále ještě mohutný ledovec Sonnblickkees. Během posledních horkých letních období došlo k výraznému odtávání ledovce a před dvěma lety se právě vlivem tepla odlomil obrovský sérak. Glaciologie má na Rudolfshütte svou tradici. Salcburská univerzita zde má dokonce pracovnu, kterou nejčastěji využívá glaciologická kapacita Heinz Slupetzky. Vraťme se ale zpět na hladinu jezera. Přímo z vody, či spíše ledu vystupuje široká stěna Kristallwand. V její kolmé, místy dokonce převislé skále se vine jedna z nejtěžších zajištěných cest Alp. Tato dvouhodinová via ferrata začíná v létě podél potoka a po silově náročných traverzech končí na skalní plošině nedaleko ledovce.

Hoch Fürlegg

Už několik sezón pořádám na Rudolfshütte skialpinistické víkendové kurzy. Zdejší terény ve spojení se zázemím chaty jsou ideálním prostředím pro skialpinisty, freeridery i snowboardisty, kteří stoupají k vrcholům se sněžnicemi na nohou. Po Medelzkopfu je vrchol Hoch Fürlegg jediným, kdy se nám do

cesty nepostaví vždy zrádný ledovec. Bezmála třítisícový kopec je ideální zahajovací túrou. Sklon svahu je jen místy 30°, ledovec se obchází a výhled z vrcholu je rovnocenný s okolními horami. Co na tom, že do „magické“ třítisícovky chybí 57 m. Ideální je tato hora pro výstup na sněžnicích, protože pod vrcholem není žádný prudký výšvih.

Stubacher Sonnblick

Výše zmíněný svah opancéřovaný ledovcem přitahuje lyžaře jako magnet. Vlastně i snowboardisty. Pro ty je příjemnou variantou na sněžnicích výstup po trase, která je do výšky 2 700 m shodná s Fürleggem. Závěrečných 150 výškových metrů mezi ledovcem a vrcholem tvoří kamenná pyramida. Pokud jsou dobré sněhové podmínky, dá se vystoupat na lyžích až k vrcholovému kříži. Často ale vítr způsobí nedostatek sněhu a na kopec musíme stoupat po vyfoukaném tvrdém sněhu v mačkách a s cepínem v ruce. Z vrcholu je krásný výhled k západu na dominantní rozložitý masiv Grossvenedigeru. Jihovýchodnímu směru jasně kraluje nejvyšší rakouská hora – Grossglockner. Sjezd pravidelně vyvolává v milovnících vratkých desek pocity napjatého očekávání. O kvalitě prožitku většinou nerozhoduje lyžařské umění, ale trojice pracantů. Slunce, vítr a mráz dokáží připravit pestré menu. Od nadýchaného prašanu po ledovou krustu. Nejméně to řeší snowborďáci. Prkno totiž dobře nese, a tak si kladné zážitky dovezou dolů na jezero téměř za každého sněhu.

ČÍSLO 25 / 2006 SNOW

Horský hotel Rudolfshütte leží uprostřed lyžařského střediska Gletscherwelt Weißsee. Kromě nejvýše položené sjezdovky z Medelzkopfu jde o tratě středně náročné a lehké, ideální právě pro děti. Přímo u dveří chaty mohou rodiče obout do lyží malé caparty a bez složitého přemisťování lyžovat pod okny chaty na ideální výukové trati. Pokud děti lyžování unaví, je to do vyhřátého pokoje kousek. Děti do 12 let v doprovodu rodičů bydlí zdarma, a proto stojí výlet s dětmi na „Rudolfku“ určitě za zvážení. Dobrá je kombinace skialpinismu a lyžování s dětmi. Když se domluví více horsky laděných rodinek, může část rodičovstva na túru a část se promění v učitele lyžování.

Túra začíná na jezeře

22.2.2006 21:14:11

SNOW

tour

Granatspitz

Kanonenrohr

Zřejmě nejnáročnější freeridovou variantou je sjezd od Granatspitzsattelu v bezprostřední blízkosti skalnatého hřebenu. V létě se tudy vine cesta jménem St. Pöltener Ostweg, v zimě slušně prudký sjezd po ledovci. Průjezdný koridor se stále zužuje až do několikametrového průvlaku s příznačným jménem Kanonenrohr. Zúžení nás vyplivne na miniledovec Weißseekees

a prudký sjezd pokračuje dál, tentokrát po trati s honosným názvem Olympiahang až na hladinu zamrzlého jezera.

Lezení v ledu po túře

Voda z přehrady Weißsee je potrubím dopravována na hráz a rozstřikována na její severně orientovanou stěnu. Vzniká tak 100 m široká a 25 m vysoká ledová aréna, díky mírnému sklonu vhodná hlavně pro začátečníky. Ty potěší také možnost horního jištění, které umožňuje zábradlí na hrázi. Pokročilí ledaři si přijdou na své především na nedalekých vodopádech nad Grünsee.

SNOW ČÍSLO 25 / 2006

Granatspitz je méně často navštěvovaný vrchol než sousední Sonnblick. Oba ale vypadají jako dvojčata a rozděluje je jen sedlo Granatspitzscharte. Lyžaři rádi stoupají spíše do jiného sedla, blízkého Granatspitzsattel. To odděluje dva ledovce, dříve zmiňovaný Sonnblickkees od Kalser Tauernkees. Právě tímto ledovcovým karem vede sjezd s převýšením 700 m. V místě zvaném Unterer Schöber se musí na půl hodiny nalepit pásy a vystoupat do plochého sedla Kalser Tauern. Túru lze zakončit sešupem po trati

sjezdovky nebo volným terénem severními svahy pod Tauernkogelem.

054-55 Rudolfshütte.indd 56

22.2.2006 21:14:19

fashion & function Biathlon Canada

Partneři

Lezecká stěna

Jestliže nám v provozování horských sportů zabrání nevlídné počasí, o náhradní program nebude nouze. Skvělým povyražením je 14 m vysoká lezecká stěna. Na ploše 300 m2 se to hemží cestami různých obtížností a výborně se tu nacvičují záchranné techniky na ledovci, např. kladkostroje apod. Pokud máte ztuhlé svaly, je k dispozici na uvolnění sauna. Kdo má pohybu po túře málo, může si zaskotačit ještě při ping-pongu nebo utužit svaly v posilovně.

Přepychová kuchyně

Rudolfshütte by se dala označit i jako nejdokonalejší výkrmna mezi horskými chatami. Bohatý výběr ranního švédského stolu, od slaného po sladké, uspokojí každého. Kdo se ale pěkně přecpe večer, vydatnou snídani až tak moc nepotřebuje. Večeře, to je totiž zlatý hřeb celého dne. Lahodné papáníčko o čtyřech chodech, vybírat si můžete hned z kvarteta hlavních jídel, z nichž aspoň jedno šmakuje i vegetariánům. Dobrou chuť! Ç

SVAZ LYŽAŘŮ ČESKÉ REPUBLIKY CANADIAN NATIONAL BIATHLON TEAM ROYAL SPANISH FEDERATION OF WINTER SPORTS Alpine World Cup FIS Špindlerův mlýn

Největší výběr čepic a doplňků pro zimní sporty na českém trhu. Stylové vlněné svetry s větruodolnými podšívkami WINDSTOPPER ®

Berghotel Rudolfshütte Poloha: UTM x: 5222830, UTM y: 319933 (WGS 84) Otevřeno: od Vánoc do konce dubna a od konce června do začátku října Kontakt: telefon +43 6563 8221, internet: www.alpinzentrum-rudolfshuette.at, e-mail: info@rudolfshuette.at Adresa: Berghotel Rudolshütte, A–5723 Uttendorf / Weißsee, Österreich Kapacita: 200 postelí ve dvou-, tří- a čtyřlůžkových pokojích, dále 53 lůžek ve třech společných noclehárnách Ceny 2006 (€): • Ubytování v pokojích 2-, 3- a 4lůžkových: cena s polopenzí 40, 45, nebo 51 (podle sezóny) • Nabídka pro rodiny: při zaplacení dvou dospělých jsou děti do 12 let zdarma • Společná noclehárna (tzv. Matrazenlager): cena s polopenzí 25, 28, nebo 31 (podle sezóny) • Při objednání noclehu v pokojích je v ceně sauna, bazén, stolní tenis a parkování u lanovky. • Zdarma lezení na umělé stěně. • Aktuální ceník i zvýhodněné nabídky sledujte na internetu! Doprava na chatu: Ze Salcburku po dálnici směrem na Graz, Villach, za Bischofshofenem odbočit na státní silnici směrem na Zell am See. Možná je i varianta přes Lofer. Dále na západ údolím Salzachu do Uttendorfu. Zde odbočit do údolí Stubachtal a serpentinami dojet na parkoviště Enzingerboden (1 480 m). Z Enzingerbodenu lanovkou 12,50 jednosměrná jízda, 17 tam i zpět. V provozu denně od 9 do 16 hodin. Přeprava zavazadel lanovkou bez problémů. Vrcholy – lyžařské túry: • Granatspitze 3 086 m • Stubacher Sonnblick 3 088 m • Johannisberg 3 453 m • Hohe Rifﬂ 3 338 m • Hoch Fürlegg 2 943 m

Mapy: • OEAV, 1:25 000, list č. 39 Granatspitzgruppe • Kompass, 1:50 000, list č. 39 Glocknergruppe • Freytag & Berndt, 1:50 000, list č. WK 122 Oberpinzgau Historické milníky Rudolfshütte: • Pojmenována podle syna císaře Franze Josefa – Rudolfa (spáchal sebevraždu) • 1872 – zrod myšlenky, usnadnění přechodu sedla Kalser Tauern • 1874–1875 – výstavba malé chaty na ploše 38 m2 • 1880 – prvním chatařem se stal Alois Däubl z Uttendorfu • 1883 – přibyla druhá ložnice s 9 postelemi a 12 lůžek v podkroví • 1892 – stálá obsluha chaty horským vůdcem Josefem Griesenauerem • 1894 – bylo zaznamenáno 2 296 navštěvníků • 1898 – další rozšíření Rudolfshütte na 60 lůžek • Během 1. světové války sloužila chata k lyžařskému výcviku vojáků • 1926 – postavena silnice z Uttendorfu na Enzingerboden • 1933 – ukončení výstavby elektrárny na Enzingerboden • 1940–44 – ubytovna pro válečné zajatce a dělníky pracující na blízkých přehradách • 1952 – postavena lanovka k jezeru Weißsee • 1950–53 – stavba přehradní hráze Weißsee • 1953 – kvůli přehradě bylo rozhodnuto o přemístění chaty do vyšší polohy. Sekcí OEAV Austria Wien byl vypracován projekt na novou chatu. Zároveň byla postavena lanovka k chatě. • 1959 – ukončena výstavba nové chaty ve výši 2 315 m n.m. • 1977–79 rozšíření chaty do dnešní podoby na moderní vzdělávací středisko v lůnu hor s kapacitou 253 lůžek • 2004 – chatu kupuje pan Holleis, hoteliér z Zell am See. Nový název zní Berghotel Rudolfshütte. • 2005 – vybudování bazénu, rekonstrukce sauny

WINDSTOPPER® is registered trademark of W.L. Gore & Associates GmbH

054-55 Rudolfshütte.indd 57

22.2.2006 21:14:27

Švýcarsko – na vrcholy zážitků.

Jarní a letní lyžování ve Švýcarsku Švýcarsko je pro jarní a letní lyžování ideální už pro své geograﬁcké parametry – najdete tady celkem 47 čtyřtisícovek, nejdelší evropský ledovec, největší oblast pro letní lyžování...

SNOW ČÍSLO 25 / 2006

V létě se lyžuje v Zermattu a v Saas-Fee. Oblast letního lyžování v Zermattu je dokonce největší oblastí pro letní lyžování v Evropě vůbec. Je tu ještě několik dalších ledovců, které se v létě využívají pro trénink běžkařů – Crans-Montana a Les Diablerets. Přístupný je pro radovánky ve sněhu také vrchol Titlisu v Engelbergu, tady se lyžuje do 28. května, pak je tu snowpark pro freestylisty, nikoli však tratě pro sjezdové lyžování.

Saas-Fee

Kam na jarní a letní lyžování

Saas-Fee nabízí ledovec menší, ale zato velmi příjemně prudký, takže zde potkáte i mnohé lyžařské reprezentanty. Je rovněž snadněji přístupný – dvěma sekcemi kabinky Alpin Express a dále metrem. Dopravním prostředkem jsou tu výhradně vleky. Zpestřením lyžařského dne může být posezení v otáčivé restauraci, kde při hodinovém obědě z okna zhlédnete 360° panorama walliských hor. Tou nejpůsobivější je bezpochyby Allalinhorn (4 029 m), na jejímž úpatí Saas-Fee leží. Jako tečku na konec pak můžete navštívit jeskynní labyrint, uměle vyhloubený v ledovci. Více na www.saas-fee.ch.

Pro lepší orientaci uvádíme přehled středisek, kde se letos bude lyžovat až do přelomu dubna a května (v závorce nadmořská výška, v níž se lyžuje). V tomto období můžete očekávat kromě příjemných teplot i velice příznivé ceny a nejrůznější speciální nabídky. Výjimkou je velikonoční týden, který bývá plně obsazen a ceny bývají stejné jako v nejvyšší sezóně: 4 Vallées 30. 4. 1 100–3 330 m Adelboden 1. 5. 1 353–2 400 m Aletsch 23. 4. 1 950–2 335 m Andermatt 1. 5. 1 444–2 963 m Arosa 23. 4. 1 800–2 653 m Engadin/St. Moritz 1. 5. 1 730–3 303 m Les Portes du Soleil 23. 4. 1 050–2 250 m Crans Montana 23. 4. 1 500–3 000 m Davos/Klosters 23. 4. 1 560–2 844 m Disentis 23. 4. 1 150–2 833 m Engelberg 28. 5. 1 050–3 020 m Flumserberg 24. 4. 1 320–2 222 m Lenzerheide-Valbella 23. 4. 1 230–2 865 m Les Diablerets 30. 4. 1 545–3 000 m Mürren-Schilthorn 23. 4. 1 650–2 970 m Saas-Fee 1. 5. 1 800–3 600 m Samnaun 1. 5. 1 840–2 872 m Val d´Anniviers 23. 4. 1 650–3 000 m Zermatt 1. 5. 1 620–3 883 m

Zermatt Letní ledovcový areál v Zermattu se rozprostírá mezi vrcholem Klein Matterhorn (3 820 m), kam se po několika přestupech dostanete z okraje Zermattu, a mezistanicí Trockener Stegg (2 939 m). Náročnosti vládne pohodová modrá až lehčí červená, vše v prostorném carvingovém provedení. A s exkluzivní vyhlídkou na nejslavnější horu světa – (velký) Matterhorn. Po ledovci se pohybujete většinou pomocí vleků, jdoucích až do 3 889 m n. m., případně přibližovací kabinou. Celá trať až ke stanici Trockener Stegg je sjízdná jen od podzimu do jara, neboť ledovec již ustoupil o několik desítek metrů výše. Velkým lákadlem je Zermatt díky Gravity Parku s obří u-rampou pro freestylové nadšence. Více na www.zermatt.ch.

Aktuální informaci o počasí a také o stavu sněhu najdete na www.MojeSvycarsko.com, a to po celý rok (odkaz hned z úvodní strany vpravo dole).

Tip pro milovníky kontrastů Švýcarsko je zemí, která nabízí na nejmenší ploše největší rozmanitost, a tak tady můžete během 3 hodin přejet od sněhu k palmám. Na jaře vás tahle proměna opravdu potěší. Stačí se v březnu vydat ze Sv. Mořice dolů do Ticina, kde vás přivítají růžové květy kamélií a zlaté mimózy. Nekrčí se někde v květináči za výlohou, jsou to vzrostlé stromy a keře v parku na promenádě. Podobný efekt vás oslní při příjezdu z Les Diablerets k Ženevskému jezeru nebo z Engelbergu k jezeru Vierwaldstättersee. V Ticinu je tento kontrast ale určitě nejvýraznější. Pokud se vám nechce řídit, využijte nabídku Palm Express (St. Moritz-Lugano), více na www.palmexpress.ch.

www.MojeSvycarsko.com Inspiraci pro svou zimní dovolenou najdete na www.MojeSvycarsko.com a v našich brožurách, které vám budou zaslány zdarma: • Vítejte ve Švýcarsku • Aktivní dovolená ve Švýcarsku – zima/léto • Poznejte Švýcarsko z oken vlaků Objednejte si je přes www.MojeSvycarsko.com nebo na alena.koukalova@switzerland.com.

Ü¤äØàã± àåÝæ·ÚÜÝéðêçæéë¥Úñ îîî¥ÚÜÝéðêçæéë¥Úñ

ÊÂÀ º¼ÅËÉÌÄ º¼½ÉÐÊÇÆÉË ÃàÛàÚâ[ ª° °§ §© ¹H¼ºÃ¸Í ëÜã¥ ¢ «©§ ¬¨° ª®« ¬ ¸Ñ ą Êçæéë£ê¥é¥æ¥ ÊãÜñêâ[ ¨© ¨©§ §§ ÇÉ¸¿¸ © ëÜã¥ ¢ «©§ ©©« ©¬ª ¬« Í¸ÅºÃ êçæéë ¿ØíãodâæíØ ª® ¬«ª §¨ ÍÉº¿Ã¸¹2 ëÜã¥ ¢ «©§ «°° «©ª ®¨ Á¼Ë ÊÇÆÉË º¿¸ÀÉÄ¸Å£ê¥é¥æ¥ Ä¥ É¥ KëÜÝ[åàâØ ¨¨¦« §¨® §¨ ÇÆÍ YÊÂ ¹ÐÊËÉÀº¸ ëÜã¥ ¢ «©¨ °§ª ¯© ª©«

ÊÂÀ º¼ÅËÉÌÄ º¼½ÉÐÊÇÆÉË ¹éØëàêãØíêâ[ «¯¦¬§ §© §§ ¹ÉÅÆ ëÜã¥ ¢ «©§ ¬«¬ ©«§ ¯¯§

¸Ñ ¤ Êçæéë£ ê¥é¥æ¥ ÃàÛàÚâ[ ® ¨¬§ §§ ÇÉ¸¿¸ ¬ ëÜã¥ ¢ «©§ ©¬® ª¨¬ §¬«

ºÑ ą Êçæéë ÁÀ&2Å ¿éØÛÜÚâ[ ¯¨ ¬§ §¨ ÁÀ&2Å ëÜã¥ ¢ «©§ «°ª ¬©§ §¬«

¿¸ÉËÄ¸ÅÊÇÆÉË£ ê¥é¥æ ÇæìçgëæíØ « ®®© §§ ÆÃÆÄÆÌº ëÜã¥ ¢ «©§ ¬¯¬ «©« §°¬

Í¸ÅºÃ êçæéë ¿æéêâ[ ¨¨® ¬«ª §¨ ÍÉº¿Ã¸¹2 ëÜã¥ ¢ «©§ «°° «©ª ®¨

Ñ¸ÅÑÆ ÊÂÀ ÊÇÆÉË ÄØéà[åêâ[ ¯¨¨ § ¹É¸ËÀÊÃ¸Í¸ ëÜã¥ ¢ «©¨ ©¬© °¬ §¬

Text: Petr Socha Foto: TO Nendaz

SNOW

atlas

Nendaz

V těžišti Čtyř údolí

SNOW ČÍSLO 25 / 2006

Švýcarská lyžařská střediska jsou většinou proslulá původní alpskou atmosférou, která se projevuje na úkor všemožných modernizací a rozšiřování středisek. Obzvlášť v kantonu Wallis lze najít bezpočet neobjevených komorních středisek s příjemně pokulhávajícím turistickým ruchem. Z této množiny však jednoznačně vystupuje oblast Čtyři údolí, kterou lze označit za největší lyžařskou továrnu Švýcarska. Kompaktní oblast disponuje 412 km tratí všeho druhu, ubytování je ale celkem vkusně rozředěno do několika městeček, které se tak nemusejí přetvařovat a zapomínat na svou architektonickou minulost. Českému návštěvníkovi vyhledávajícímu ubytování apartmánového typu se nabízí zejména Veysonnaz a Nendaz.

060-61 Nendaz.indd 60

Není to tak dávno, co se na loukách pod mohutným alpským pásem pouze pásly krávy a alphornisté si přes opuštěná údolí předávali novinky pomocí zvukových kódů ze svých dlouhatánských trub. Kolem dvacátého roku minulého století vznikaly první rekreační domky, které zde stavěli obyvatelé údolního Sionu. První náznak zatím čistě letní turistiky. Vypuklo to až v roce 1958 – to se postavila první lanovka a osady a salaše se začínaly postupně rozrůstat o hotýlky a turistické ubytovny. I dnes jsou stopy historie nepřehlédnutelné, stavby drží původní tvary a člověk si může být jist, že ho Nendaz přijme vřele. V Nendaz je jenom jediný hotel, ostatní ubytování obstarávají zejména apartmánové byty. Ubytování, to nejskromnější, lze sehnat

22.2.2006 21:16:30

už od osmi euro. Zato zde ale naleznete třicet restaurací, deset barů a tři diskotéky – noční život Nendaz rozhodně nemusí být nudný. Jen aby se ráno podařilo vstát včas na lyže…

Okolo Mont Fortu Kdo by si nechtěl zalyžovat okolo slavného Mont Fortu, vrcholu, jež tvoří centrální a nejvyšší strážní věž oblasti! 3 330 metrů vysoká špice nese možná trochu nadnesenou aureolu extrémně náročného vrcholu, resp. sjezdu dolů, ale boulovatou černou obvykle zdolá bez problémů i průměrný lyžař. Za odvahu vyjet nahoru dostane jako odměnu výhled na to nejlepší z Alp včetně Mont Blanku, celkem prý lze spatřit padesát čtyřtisícovek. Z Mont Fortu se dá jet i na opačnou stranu dobrodružným freeridem – ten už si pět černých hvězdiček zaslouží za náročnost i potenciální riziko. Je nutné přesně znát kdy a kam, orientace tam není vůbec jednoduchá a lavinové nebezpečí nemalé. Zrovna při naší poslední návštěvě letos v lednu tam lavina pohřbila tamního mladého lyžaře… Lyžařská oblast 4 údolí je jinak velmi pestrou směsicí sestavená z různého lyžařského menu – z divoké části (například z vrcholu Mont Gelé se jezdí známý závod Extrem Verbier) lze snadno dojet na sportovní tratě s preparovaným povrchem (nad Veysonnaz se zastavuje alpský SP) nebo do klidných rodinných partií. Zrovna Nendaz má jako ubytovací místo velikou výhodu v tom, že leží zhruba uprostřed celé oblasti, takže je poměrně snadné dosáhnout kteréhokoli lyžařského zákoutí. Celá oblast je velmi vyhledávána vyznavači freeridu, prostoru mimo tratě je tam skutečně mnoho. Už na lyžařské mapě lze na první pohled spatřit tolik tzv. skiroute – neupravovaných lyžařských sjezdů, v podstatě značených

freeride –, kolik jinde nenajdete. Některé mohou být velmi zajímavé, ale problém bývá, že ve své panensko-prašanové formě obvykle nevydrží dlouho. Kdybychom tedy měli poměřit plochu freeride-prostorů s výší návštěvnosti, asi nám moc příhodný koeﬁcient zalidnění neLetní tipy Kdo nestihnete oblast navštívit ještě v době, kdy sníh je hlavním středobodem dění, vězte, že i v létě je v tomto koutu Alp co dělat. Část lanovek funguje coby přepravní zařízení pro bikery s koly (kola zdarma) a snadno se tak můžete posunout k trase slavného závodu Cristalp. Třeba. Turistům slouží 250 km tras, z nichž je potřeba vypíchnout osm značených výletů kolem historických zavlažovacích kanálů – ty tečou velmi zvolna po vrstevnici a romantické cesty vedle zurčící ledovcové vody poskytují velmi příjemné a nenáročné procházky. Vybrat si můžeme délky tras od 5 do 32 kilometrů.

vyjde: Čtyři údolí patří mezi ta střediska, která si již vybudovala silné freeridové povědomí a v tomto ohledu se dá označit za téměř přelidněné. Renomé oblasti tam možná přitahuje i ty, kdo se jen chtějí pouze začlenit do free komunity. Ç Tipy pro milovníky kultury a tradice: Alphorn: zmiňovaný hudební nástroj a dřívější „bezdrátový“ telefon je v Nendaz doma, jednak se tady vyrábí – stále tejnou tradiční technologií – a jednak se tu každoročně koná festival alphornistů a také letní kurzy pro zájemce o hru na tento nástroj. Více na www.nendaz.cz Tradiční místní produkty můžete zakoupit v obchodě pana Régise Metraillera Produit de Nendaz. Že tady najdete místní vína a sýry, vás asi už nepřekvapí. Méně už tady ale očekáváte produkty z malin, jejichž je Nendaz díky optimální poloze hlavním pěstitelem ve Švýcarsku, a z meruněk. Místní klima oběma plodinám velmi svědčí. Tip pro ápres-ski:

060-61 Nendaz.indd 61

ČÍSLO 25 / 2006 SNOW

Zatoužíte-li během vašeho pobytu po městské atmosféře, není nic jednoduššího než sjet 15 km do údolí, kde vás přivítá Sion – nejstarší švýcarské město a dnes hlavní město kantonu Wallis s jedinečnou kulisou dvou hradů a nezbytných vinic. Můžete tady projít historickým centrem, nakupovat nebo posedět v některé příjemné hospůdce a ochutnat místní vína. A samozřejmě zdolat alespoň jeden z hradů. Odměnou vám bude nádherný výhled na město a okolní vinice s pozadím zasněžených hor. www.sion.ch Pokud chcete nechat odpočinout vaše vylyžované tělo, zajeďte do nedalekých termálních lázní do Saillonu, z Nendaz je to pouhých 17 km. www.saillon.ch A jestli nemáte pohybu na sněhu dost ani večer, vyzkoušejte trochu adrenalinový sjezd na sáňkách z místních sjezdovek. Kdo se na místních plastových sáňkách udrží po celou dobu sjezdu, patří už mezi opravdu zdatné sáňkaře. Sáňky vám půjčí u spodní stanice kabinky a nahoru vás vyvezou lanovkou. www.nendaz.cz

22.2.2006 21:16:35

Text: Alena Koukalová Foto: STS

Nejromantičtější vlaky Wallisu Mont Blanc Express a St. Bernard Express mají mnoho společného – oba vyjíždějí z walliského města Martigny a jejich trasy patří k tomu nejromantičtějšímu, co mohou švýcarské panoramatické vlaky nabídnout. Oba jezdí celoročně a oba provozuje stejná společnost. Mont Blanc Express

Mont Blanc Express zahajuje svou trasu v úrodném údolí ve městě Martigny, hned za ním ale začne jeho trať prudce stoupat, za sebou zanechá vinice a meruňkové sady a blíží se k divoké soutěsce Trientschlucht, kterou podél hučících vod a hlubokých horských rozsedlin šplhá do ohromujících výšek. Strhující cesta vede nedotčenou vysokohorskou krajinou, skrze husté lesy, ale i malebné vesničky. Vychutnát si můžete nádherný pohled na rozsáhlé ledovce Mont Blanku, nejvyšší hory Evropy. V cíli této cesty, ve francouzském Chamonix, si lze prohlédnout městečko nebo se vydat na výlet do okolí „bílé hory“ a také – samozřejmě – lyžovat. Ale to už je jiná kapitola. Trasa: Martigny – Châtelard Frontière – Chamonix TOP TIP pro milovníky (letních) vláčků: SNOW ČÍSLO 25 / 2006

Parc d´Attractions du Châtelard Vystoupíte na vlakové stanici Châtelard a kousek za nádražím najdete dolní stanici neiprudší dvoukabinové zubačky na světě – místy stoupání dosahuje 87 %! Jedná se otevřený vagónek, který vás doveze k muzeu věnovanému výstavbě přehradní nádrže Lac d´Emosson a parním vláčkům. Odtud dále pojedete malým vyhlídkovým vláčkem po vrstevnici k dolní stanici ještě menší kabinky, která vás zaveze až k přehradě. Cestou čekají nádherné výhledy, okruh trvá asi 1,5 hodiny. Doporučujeme ale nechat si času více a výlet proložit procházkou ve vrcholových partiích. www.chatelard.net

062-63_Nejromantictejsi_vlaky1.indd 62

St-Bernard Express

Stejně tak St-Bernard Express startuje z Martigny, zamíří ale do údolí Val de Dranse do Orsières, které je v zimě výhodným výchozím bodem pro nejeden skialpinistický výlet. V okolí jsou i méně známé areály pro sjezdaře, například St. Pierre. V létě pak lze dále a výše pokračovat autobusem, ten jede do Champex-Lac, La Fouly nebo – od poloviny června do konce září – do průsmyku Velký St.Bernard, kde dodnes mniši provozují hospic, „záchranný“ hotel pro zbloudilé či unavené. Může tu ale přenocovat každý turista, který průsmyku dosáhl vlastními silami, tedy na kole, na lyžích nebo pěšky. Pro motorizované slouží pak hotel v sousedství. Okouzlující horskou krajinu můžete poznávat po stopách bernardýna Barryho, legendárního psího záchranáře, jehož plemeno se zrodilo právě tady. Trasa: Martigny – Orsières (Grand St. Bernard)

Kde stojí za to se cestou zastavit:

Martigny Město, které bylo římskou osadou Octodurus, nabízí rozsáhlé vykopávky z římské doby a také jedinečnou nabídku pro milovníky výtvarného umění – areál Nadace Pierre Gianadda, kde najdete vždy výstavu děl z některých předních světových galerií, sbírku starých automobilů, zahradu, kde se můžete osvěžit, zapřemýšlet kdekoli na trávníku a kochat se výhledem na okolní hory a vystavená sochařská díla, v létě se lze také ponořit do výstavy neuvěřitelných vynálezů Leonarda da Vinci. Pokud sem přijedete začátkem října, nenechte si ujít tradiční souboje krav a volbu královny krávy v místním amﬁteátru. V každé roční době byste měli ochutnat zdejší vína a také williamsku, pálenku z hrušek nebo meruněk. www.martigny.ch

Trientschlucht Propast, kolem které pojedete na začátku cesty, lze projít i pěšky, resp. jen její relativně malou část. Mohutnost soutěsky je ale působivá. Přístupná jen v létě. www.gorgesdutrient.ch

Koupaliště v Les Marécottes V létě pak můžete využít i jedinečné přírodní koupaliště v Les Marécottes. Je to neobvyklé koupaliště ve skále dlouhé 70 m s nádherně modrozelenou vodou. Voda je vyhřívaná! Otevřeno je od června do 15. září.

Praktické informace: Na celou trasu (i francouzskou část) platí jízdenky Švýcarského dopravního systému. Oba vlaky jezdí celoročně, několik spojení denně. Informační kancelář TMRSA najdete hned naproti nádraží. Mont Blanc Express – zpáteční pro dospělého indiv. 33,60 CHF, 27,00 CHF pro skupinu dosp., 13,60 CHF Martigny-Chamonix pro skupinu dětí St. Bernard Express – zpáteční pro dospělého 19,60 CHF ve 2. tř., 15,80 CHF pro skupinu dosp., 8 CHF Martigny-Orsieres pro skupinu dětí (tento vlak nabízí i první třídu) Rezervace míst není možná. Podrobné informace: www.tmrsa.ch – jízdní řády a informace k oběma vlakovým trasám. E-mail: info@tmrsa.ch. Cesta Mont Blanc Express (v jednom směru) trvá 1,5 hodiny, cesta St.Bernard Express včetně návazného spojení do průsmyku St. Bernard rovněž 1,5 hodiny.

22.2.2006 21:17:39

Objevte s námi Švýcarsko!

Letecká společnost SWISS nabízí denně několik letů z Prahy do Curychu a odtud i do Ženevy, Lugana a Basileje. Kromě Švýcarska létáme do dalších 63 destinací celého světa s pohodlným přestupem na zmodernizovaném curyšském letišti. Rezervujte on-line na swiss.com/czech anebo volejte 221 990 444.

062-63_Nejromantictejsi_vlaky1.indd 63

22.2.2006 21:17:46

Text a foto: Martin Novák

SNOW

atlas

SNOW ČÍSLO 25 / 2006

Jediný Afričan Je doba, kdy se blíží ke konci lyžařská sezóna, a asi nejsem sám, komu je líto, že lyže opět na celé léto ukládá. Ale jsou místa, kde se dá i v létě lyžovat – a nemám na mysli ledovce, nýbrž poněkud exotičtější kouty světa, kde zima začíná tehdy, když u nás končí. Jedno takové místo se jmenuje Tifﬁndell. Pokud ho budete hledat na mapě, pak hledejte v Jižních Dračích horách, na jižní hranici Lesotha a Jihoafrické republiky. Na světové poměry je to mini resort, ovšem Jihoafričané o něm hovoří v superlativech. Není divu, široko daleko je jediný, a to doslova, další nejbližší středisko v Maroku je totiž vzdáleno 8 000 km!

064-65 Tiffindell.indd 64

pod rovníkem Tifﬁndellský areál leží na úpatí hory Ben MacDhui – 3 001 m n. m., přičemž samotné středisko je ve výšce 2 700 m. Pro zdejší bar to znamená, že je nejvýše položeným v Jihoafrické republice, což bývá častým důvodem k oslavě. Celý resort tvoří dvě sjezdovky v délce 500 m, a dvě cvičné loučky asi tak 40 m dlouhé – celkem tedy zhruba jeden kilometr občas upravených sjezdových tratí. Oproti evropským střediskům jsou sjezdovky mnohem kratší a dost jednotvárné, cvičné loučky jsou poměrně prudké. Každé místo určené k zastavení a cvičné loučky jsou obehnány sítěmi. Druhá nejdůležitější dovednost instruktora je tedy vyplétání lidí ze sítí. Jak v Tifﬁndellu vypadá běžný den? Je potřeba si uvědomit, že v celé zemi, která má rozlohu více než milion čtverečních kilometrů, je to jediná možnost, kde si zalyžovat. Jen pár vyvolených má své vlastní lyžařské vybavení.

22.2.2006 21:18:40

Celková ubytovací kapacita resortu je asi 140 lidí. Pokud však nejste ubytováni přímo tam, musíte sem dojíždět minimálně hodinu po prašné cestě. Jakmile se dohrabete autem až do střediska, projedete vrátnicí, kde dostanete kartu s číslem. Toto číslo hlásíte místo placení, což je až do odjezdu poměrně příjemné. Poté zajdete do půjčovny a dostanete vybavení. Pokud máte předchozí zkušenosti na lyžích, můžete ihned na sjezdovku. Je-li to však vaše „poprvé“ na lyžích, musíte projít lekcí začátečníků – ta trvá dvakrát 2 hodiny a za tuto dobu jsou začínající lyžaři většinou schopni sjet jednu ze cvičných louček. Jízda je obvykle prokládána zcela neúmyslnými a nekontrolovatelnými gymnastickými prvky. Touto výukou prochází asi tak 70–80 % hostů resortu. Není výjimkou, že někteří hosté vidí sníh vůbec poprvé! Za služby se tu platí více než v jiných oblastech Jihoafrické republiky, zato už na vleku nemusíte kupovat lísky. A tak si bezstarostně užíváte lyžování, občas i nočního. Bydlíte-li přímo v Tiffindellu, čeká vás ještě večerní program. První večer se představí manažeři jednotlivých služeb střediska, jako jsou restau-

Pokud přežijete druhý den lyžování, čeká vás kabaret. Pracovníci resortu mají asi osm nacvičených scének, které různě prostřídávají, a za večer předvedou čtyři nebo pět. Po kabaretu můžete zkusit tzv. upside downers, neboli lyže přidělané na stropě, do nichž vás ochotný personál upne, a v poloze hlavou dolů se pokoušíte zlomit rekord v pití alkoholu. Ten je úctyhodných 50 (malých) panáků! Pokud by se vám podařilo rekord zlomit, musíte ještě hodinu zůstat v baru, aby byl zapsán. Poslední show spočívá v rituálu pálení lyží. Instruktoři se dohodnou na oblečení, oblíbený bývá plážový styl, miminka nebo třeba muži v sukních. Takto pak sjíždějí k baru s pochodněmi. Když přijedou před bar k ohništi, proběhne oběť několika lyží za nízkou teplotu, krotký vítr, … no a sníh. Když jsou lyže upáleny, jedou instruktoři na lyžích do baru po krátkých schodech, a pokud to podmínky dovolují, sjede do baru i sněžný skútr. V baru se rozdělí ceny pro klienty, za nejlepší pád do sítí, za kreace na sjezdovce, odměněny jsou také výkony v baru. Pak už se jen bujaře oslavuje. Ráno hosté omdlívají při placení učtu za celý pobyt a personál se zotavuje a chystá na další turnus. Ç

ČÍSLO 25 / 2006 SNOW

064-65 Tiffindell.indd 65

race, ubytovna, půjčovna a lyžařská škola, po čemž přijde na řadu zábavný program. Ten má podobu módní přehlídky, při které členové personálu předvádějí, co si můžete koupit v obchůdku.

22.2.2006 21:18:46

SNOW

atlas

partner rubriky

Srbsko a Černá Freeridové hory Hora Text a foto: Jimmy Peterson Překlad: Jiří Havelka

SNOW ČÍSLO 25 / 2006

za babku

Během posledních let se hranice v Evropské unii staly čímsi, co ani nestojí za řeč. V zemích bývalé Jugoslávie tomu tak ale není. Vlastně skoro nic z toho, co jsem zažil společně s Raﬁm a Jeanem Michelem, nebylo něčím, co by nestálo za řeč.

Srbsko a Čern á Hora

haly velké jako hangár se zjeví Ernst Blofeld nebo jiný zloduch a zvolá: „Tentokrát mi neunikneš, Bonde!“ Evidentně jsme někde špatně odbočili, ale špatné odbočení vás málokdy zavede na tak bizarní místo. Jak se nám podařilo tak jednoduše dostat do útrob elektrárny, to pro mě navždy zůstane záhadou. Nikde nebylo ani živáčka, tak jsme se z té strašidelné budovy hleděli co nejrychleji dostat ven. Na konci soutěsky se nad námi do výšky tak 200 metrů tyčila pořádná hráz.

ČÍSLO 25/ 2006 SNOW

Na hranicích Černé Hory zvědaví celníci bedlivě zkoumali útroby našeho vozu a velmi se divili, k čemu že potřebují tři lyžaři pět párů špičkových lyží a snowboard. Nadbytek kvalitního vybavení se zdál nezvratně svědčit o existenci pašerácké stezky s kradenými lyžemi. Jsem zkušený cestovatel, domluvím se čtyřmi jazyky, vyznám se v mapě a vím, jaké hygienické potřeby si nezapomenout zabalit na cestu. Nikdy jsem si při cestách nezapomněl pas, kreditní kartu, hotovost nebo cokoli jiného nezbytně nepostradatelného. Ale doklady o tom, že svých věcí jsem nabyl řádně, s sebou většinou nevozím. Měli jsme kliku, že Jean Michel, jazykově nejvybavenější borec z naší skupiny, se dohovoří kromě své rodné francouzštiny ještě ang-

licky, německy, španělsky a rusky. Jeho ruština a diplomatické nadání dokázaly hraniční hlídku přesvědčit, že rozsah našeho vybavení není mezi zhýralými zápaďáky zas až tak neobvyklý. Po dosti zdlouhavém dohadování nám bylo dovoleno pokračovat do Černé Hory. Rafi, můj druhý společník na této výpravě, je jedním z nejlepších a nejodvážnějších lyžařů, jaké znám. Na světě není žleb ani skok, kterého by se zalekl. Vůbec se nerozmýšlí a rovnou jde na to. A auto řídí zrovna tak. Cesta do Durmitoru, našeho prvního cíle v Černé Hoře, byla sama o sobě dlouhá, a navíc jsme ztratili spoustu času během naší vynucené zastávky na hranicích. V horách na silnicích ležel sníh a kvůli obrovskému množství odhrnutého sněhu na krajnicích se protijedoucí auta sotva vyhnula. Rafi se přesto snažil dohnat ztracený čas. Serpentinami uháněl jako muž vezoucí svoji ženu do porodnice. Jean Michel seděl jako přibitý a navigoval, já jsem ležel vzadu v dodávce a snažil se najít způsob, jak mít zapnutý bezpečnostní pás a přitom zaujmout pohodlnou polohu vleže, což se bohužel ukázalo být neproveditelným. Už už jsem podřimoval, ale ze spánku mě vždycky po pár minutách vytrhla nějaká záludnost na silnici. Nakonec jsem přece jen usnul. Nemám tušení, jak dlouho jsem byl mimo, ale tentokrát mě probudilo prudké světlo a salva smíchu mých kamarádů. Otevřel jsem oči a co nevidím: projíždíme kolem turbín jakési velikánské elektrárny. Připadal jsem si jako ve scéně z filmu o Jamesi Bondovi, až na to, že Rafiho volkswagen se stěží mohl rovnat obvyklé Bondově motoristické výbavě. Měl jsem neodbytný pocit, že na lávce u stropu

SNOW

atlas

SNOW ČÍSLO 25 / 2006

Rafi byl otrávený, ale přitom pořád ještě nevybitý. Podél silnice u Žabljaku ležel kvalitní prašan a tento Švýcar nerad vidí, když přichází nazmar, přestože leží zcela horizontálně. Ke své dodávce uvázal deset metrů lezeckého lana, a než se úplně setmělo, hodinu jsme si dopřávali skvělého prachového sněhu. Zanedlouho jsme byli opět na cestě a já jsem usnul, jako by to všechno byl jenom zlý sen. Probudil mě až Rafiho výlet do sněhové závěje, když pár kilometrů před Žabljakem nezvládl prudkou zatáčku. Žabljak je malebná vesnice ležící pod nejvyššími horami Černé Hory. V celé lyžařské oblasti Durmitor není víc než pět vleků, nejvýše položená sedačka je však jednou z nejprudších na světě a stoupá mezi vápencovými útesy připomínajícími Dolomity. Neupravovaná černá sjezdovka spadá do údolí pod skalními stěnami, několikrát jsme ji sjeli a užili si při tom pár oblouků v prašanu. Ten pravý freeride nás však čekal asi čtvrt hodiny chůze nad vlekem. Museli jsme obejít několik srázů, abychom se dostali k široké východní stěně, nabízející 800 výškových metrů dolů do střediska. Sníh byl bohužel příliš vyfoukaný, takže při sjezdu nám moc plynulého lyžování dopřáno nebylo. Ke konci dne jsme se vypravili nad nejvýše stoupající vlek na vrchol Savin Kuk (2 313 m n. m.). Už při prvním sjezdu jsme si všimli obřího dolu na severní straně, navíc nám místní snowboarďák řekl, že se do něho dá dostat jedním žlebem. Rafi se pevně rozhodl ho najít. Šli jsme podél sněhové převěje, ale všude pod námi byl sráz spadající 400 výškových metrů dolů. Konečně v půl páté, když už slunce bylo za obzorem, na nás Rafi zavolal, že vstup našel … ale na tak odvážný podnik už bylo bohužel pozdě. „No co, sníh je tady stejně strašně vyfoukaný,“ prohlásil Jean Michel odevzdaně s mírným nádechem zatrpklosti v hlase. Buď jak buď, zadní strana Savin Kuku na nás musí počkat do přístě. Rafi byl otrávený, ale přitom pořád ještě nevybitý. Podél silnice u Žabljaku ležel kvalitní prašan a tento Švýcar nerad vidí, když při-

každé seli po u m e dězdu jsm že jsme sjíž Při sje to cestou it, pro líčka a zastav o p á rom t plot. li souk li překonáva use jsme m

chází nazmar, přestože leží zcela horizontálně. Ke své dodávce uvázal deset metrů lezeckého lana, a než se úplně setmělo, hodinu jsme si dopřávali skvělého prachového sněhu. Ráno jsme se sbalili a vyrazili směrem k vesničce Kolašin a středisku Bjelasica. Na sněhem pokrytých svazích se zasněženými kupkami sena a políčky byly roztroušené chaloupky. Sníh se v ranním slunci třpytil a mně došlo, že bychom si mohli dát pár „sjezdů podél silnice“. Už několikrát se mi poštěstilo pořádně si zajezdit podél silnice – sjezdy se 40stupňovým sklonem z výhodného výchozího bodu až k autu zaparkovanému o 600 až 900 výškových metrů níž. Tady o nic takového nešlo. Sklon svahu určitě nebyl větší než 15 stupňů a moje hodinky Suunto ukazovaly převýšení kolem 120 metrů. Při sjezdu jsme museli pokaždé zastavit, protože jsme sjížděli soukromá políčka a cestou jsme museli překonávat plot. Byli jsme na severním svahu, rtuť teploměru se ještě nestihla vyšplhat nad -15 °C a jízda únorovým prašanem byla naprostá idylka. Střídali jsme se, dva z nás sjížděli kolem značně překvapeného, ale přesto přátelsky se tvářícího majitele políček, třetí řídil auto. Když jsem sjížděl naposledy, byl u volantu Jean Michel. Otevřel dveře u Rafaelovy upra-

vené dodávky, abychom i my slyšeli hudební produkci, a když jsme s Raﬁm začali zvesela sjíždět loukami, pustil mou oblíbenou píseň od Simona a Garfunkela I Am a Rock. Silná ledová krusta pod mými lyžemi šustila „ššššš, ššššš“, úplně jako perkusionista třoucí metličkami činely, navíc přesně do rytmu se skvěle sladěnými hlasy Simona a Garfunkela.

„A winter’s da-a-ay, In a deep and dark December, I am alo-o-o-one, Gazing from my window, To the streets below, On a freshly fallen shroud of powder snow.“ I když se v písni zpívá o prosinci a teď byl únor a ani jsem nebyl úplně sám, bylo to hodně liduprázdné ráno, a text Paula Simona se k němu tak jako tak dobře hodil. Sto dvacet výškových metrů mi stačilo k šedesáti obloukům. Nebyl to sice prvosjezd srovnatelný se sjezdem v horách Chugach na Aljašce, ale stejně to asi byl prvosjezd. Každý jsme si svah sjeli dvakrát a za hodinku jsme byli zase na cestě. Nebylo ani deset dopoledne a my jsme si už skvěle zajezdili. Nemusí to vždycky být prudké, abyste si užili, ani exponované nebo extrémně dlouhé, aby vám to utkvělo v paměti.

Kromě čekání ve frontách js me zvládli sjet i n ěkolik prudkýc h sešupů mezi st romy…

střediska nám dal permanentky zdarma a postavil nás na začátek celé nedělní fronty. Přítomnost zahraničního lyžařského novináře není v Bjelasici evidentně úplně běžná, kolem poledne už jsem poskytoval interview pro večerní zprávy. Odpoledne jsme se vydali za prašanem. Několik místních se sice už mimo bezpečí upravené sjezdovky vydalo, ale pořád nebyl problém najít si neprojetou stopu. Sníh v lese byl ještě kvalitnější, a přitom nikde ani jedna projetá stopa – za chviličku tam ale byly tři, pak šest – no a pak už jsme byli zase na cestě. Rafi, Michel a já jsme se probíjeli dopředu ve frontách, seč jsme mohli. Sem tam jsme se procpali i do fronty pro lyžařskou školu. Kromě čekání ve frontách jsme zvládli sjet i několik prudkých sešupů mezi stromy, ale špatná viditelnost a nedostatek sněhu mimo sjezdovku nás donutil většinu dne zůstávat na značených tratích. Jeden místní lyžař nám doporučil, že za prudšími svahy bychom se měli vypravit do Brezovice v Kosovu. „Od války se bojím do Kosova jezdit,“ řekl nám, „ale předtím jsem tam byl mockrát – je to skvělá oblast pro dobré lyžaře.“ Kapaonik byl hmatatelným důkazem faktu, že větší nemusí nutně znamenat lepší, a tak jsme se vydali dál na jih. Hraniční přechod do Kosova vypadal o dost jinak než ty, které jsme přecházeli předtím. Byla tam nízká pozorovatelna chráněná pytli s pískem, kilometry ostnatého drátu a spousta vojenských vozidel. Zatímco jsme podstupovali obvyklé formality, řidič auta před námi z něho odšrouboval srbskou poznávací značku a místo ní přišrouboval kosovskou, kterou vytáhl z kufru. Strach a nedůvěra tady z běžného života rozhodně ještě nevymizely. Kosovo je zemí, která se pořád ještě úplně nevzpamatovala z ukrutností roku 1999. Oficiálně je pořád součástí Srbska, ale má samostatnou vládu, kterou do značné míry spravují, řídí a financují společně úředníci z Evropské unie, NATO, Spojených národů a Spojených států amerických. Brezovica byla svého času podle mnohých místních nejlepším lyžařským střediskem v Jugoslávii, a pro nás nebylo těžké tomu

ČÍSLO 25/ 2006 SNOW

Z Černé Hory jsme vyrazili do Kapaoniku v Srbsku, což je s 20 vleky zdaleka největší středisko v zemi. Je to ráj pro začátečníky. V Durmitoru je jeden z nejstrmějších vleků na světě, v Kapaoniku je zas několik Hraniční přec hod do sedaček, které můžou Kosova vypada l o dost soupeřit o prvenství mezi jinak než ty, kt nejpovlovnějšími na svěeré jsme přecházeli př tě. Například vlek Karaedtím. man Greben nastoupá při Klikatící se silnička délce 1,5 kilometru sotva vedla kaňonem Morači, po obou stranách se vypínaly vápencové stěny. postřehnutelných 165 metrů, spousta dalších oplývá obdobnými charakteristikami. Po dlouhotrvajících mrazech pralo sluníčko Pokud se s tímto střediskem chcete aspoň troa sníh taktak se držící na okolních skalách začínal těžknout. Raﬁ byl nervózní a jel rychle, chu seznámit, rozhodně si neberte nabízený letáček s mapkou a údaji o středisku. Uvádí totiž pořád sledoval svahy nad námi. Dobře totiž 521 metrů převýšení místo správných 821 metví, že laviny nehrozí jenom na sjezdovkách a že silničáři v Černé Hoře se na toto nebezpe- rů, délku nejdelší sjezdovky 35 kilometrů místo 3,5 kilometru, a v orientaci návštěvníkovi taky čí asi až tak moc nezaměřují. moc nepomůže. Leták totiž hrdě tvrdí, že vlek Pouhých pár kilometrů před cílem se asi sto Krcmar vede až do 2 017 m n. m., což by měl být metrů před námi předvídané nebezpečí stalo nejvyšší bod, kam vedou vleky. Pravda je však skutečností. Úzkou roklinou sjela prachová lavina a přehradila nám cestu. Za naší do- bohužel taková, že tento vlek zavřeli koncem dávkou se začala tvořit řada, a tak jsme Raﬁ, minulého století kvůli pozemním minám. Soboty a neděle nejsou v těchto lyžařských Jean Michel a já vytáhli svoje lavinové lopaty končinách nic moc, protože kapacita vleků na a začali jsme ze silnice odklízet sníh. Hodně místních se k nám přidalo a pomáhalo nám víkendové zástupy nestačí. Byla právě neděle, a navíc byly dvě třetiny vleků zavřené kvůli při odhazování. Když už jsme průjezd skoro silnému větru nebo neschopnému vedení – to úplně vyčistili, přijel sněžný pluh a práci za podle toho, čí verzi věříte. Omluvte můj skeptinás dodělal, takže jsme mohli pokračovat do cismus, ale těžko hledám pochopení pro to, že Bjelasice. jeden vlek je v provozu, zatímco druhý stoupaBjelasica je další malé lyžařské středisko pro místní, nabízející 500 výškových metrů, jící do téže výšky o pár set metrů dál musí být zavřený kvůli silnému větru. z toho asi půlku nad hranicí lesa. Vedoucí

SNOW

atlas

SNOW ČÍSLO 25 / 2006

… nejvýše po ložená sedačk a je však jedno u z nejprudší ch na světě a sto upá mezi vápe ncovými útesy připomínajícím i Dolomity. uvěřit. Na krásném kopci se rozprostírá devět vleků, nabízejících 800 metrů převýšení. Má všechno, co má lyžařské středisko mít – svahy vhodné pro všechny úrovně lyžařských schopností, a navíc širokou nabídku freeridových terénů. Brezovica ale bohužel taky má spoustu charakteristik, které lyžařské středisko mít nemá – státní vlastnictví, neschopné vedení a značně zchátralé vleky. „Infrastruktura“ má v srbštině asi trochu posunutý význam. Středisko je ve stavu odpovídajícím stavu celého Kosova. Během vlády Slobodana Miloševiće se středisko podvodně dostalo do vlastnictví Miloševićova švagra. Pořád se čeká na rozhodnutí soudu o zákonnosti oné transakce. Srbové z blízkého okolí, kteří tu bývali častými návštěvníky, se sem od války bojí jezdit, a středisko proto moc nevydělává. Ubytovali jsme se v hotelu Sara u paty jednoho z vleků. Hotel má 110 lůžek, a my jsme byli tři ze sedmi hostů. Ubytování bylo levné, personál přátelský a nápomocný, voda studená a pokoje ještě studenější. Snídaně byla chutná, ale museli jsme při ní na sobě mít kompletní lyžařskou výbavu. Ale to nebyl žádný problém – nečekali jsme přece, že Brezovica bude něco jako Gstaad. V noci sněžilo a Raﬁ, Jean Michel ani já jsme se nemohli dočkat, až se ráno dostaneme na svah. V této části světa je však velkou ctností

trpělivost. Vleky měly jezdit od devíti a my, stejně jako spousta dalších, jsme byli připraveni – obsluha vleků však nikoliv. Asi po hodině se pomalu rozhýbal vlek pro začátečníky. Takže ještě zbývalo spustit zbývajících osm. Vyptávali jsme se u pokladny a dostalo se nám neurčitých poznámek o větru. Chtěl jsem mluvit s vedoucím, ale v deset dopoledne bylo moc brzo na to obtěžovat šéfa. Stejně ještě ani nedorazil. Ve tři čtvrtě na dvanáct konečně pustili jednu dvousedačku. Podle těch, kdo věděli, jak to tady chodí, jsme v takovéto ospalé pondělí nemohli čekat víc, a ještě bychom měli být vděční – což jsme taky byli. V Kosovu vůbec nikdo nejezdí mimo vyznačenou trať, a mají pro to dobrý důvod. Podle toho, co jsme viděli z vleku, mají místní lyžaři co dělat i na upravené sjezdovce. Dle mého názoru jsou tu však sjezdovky nejspíš

nebezpečnější než jízda volným terénem, zvlášť kvůli výskytu místních kamikaze. My jsme ale byli opravdu rádi, že máme soukromé prašanové hřiště. Celý den jsme se ke sjezdovce ani nepřiblížili. Většinu času jsme strávili v prudkém prašanovém útočišti Lavlia Vrata (Lví brána). Dá se do něj dostat buď několika žleby, nebo prudkým otevřeným svahem. Terén nabízí menší útesy a roztroušený les. Pozdě odpoledne jsme se spustili severním svahem do údolí Durlov Potok, které vede až k silnici několik set metrů pod střediskem. Bylo to tam ještě lepší než v Gstaadu – a taky prudší. Na konci dne jsme byli více než spokojeni. Lyžování zdaleka předčilo naše očekávání, a to jsme si jenom mohli představovat, co dalšího by středisko lyžařům mohlo nabídnout, kdyby fungovaly i zbývající vleky. Ty by totiž přidaly dalších 300 výškových metrů a spoustu akrů lyžařských terénů. Pídili jsme se po důvodech, a taky jsme se jich spoustu dozvěděli. Části některých vleků kdosi během války ukradl, takže ani nemůžou fungovat, říkal jeden místní lyžař. Nejvýše položený vlek používali i v nejlep-

partner rubriky

Celý den jsme se ke sjezdovc e ani nepřiblížili. V ětšinu času jsme strávili v pru dkém prašano vém útočišti Lavl ia Vrata (Lví br ána).

ČÍSLO 25/ 2006 SNOW

ších letech jenom pro závody FIS, vyprávěl další stálý návštěvník střediska. Podle třetího vysvětlení byly všechny vleky kromě dvou, které jsme používali, shledány neschopnými provozu nedávnou rakouskou inspekcí. Většina se však shodovala, že hlavním viníkem je krátkozrakost vedení, podle kterého nestojí za to kvůli hrstce lyžařů pouštět další vleky. K zahnání hladu jsme si mohli vybrat z několika malých útulných restaurací. Ve všech praskal krb a v nabídce byla nějaká místní specialita. Během noci sněžení zhoustlo a rozeskučel se vítr. Když jsme se v sedm ráno probudili, parkoviště a silnice byly zasypané půl metrem nového sněhu. Zdá se, že v této části Evropy jsou zvyklí slýchat a bez podivení přijímat odpověď „nevím“. To byla taky jediná odpověď, které se nám dostalo na dotaz, kdy bychom tak asi mohli odjet. V devět po silnici vystoupala skupinka zaměstnanců střediska, ale po sněžném pluhu ani vidu, ani slechu. Jsou asi i horší místa, kde můžete skončit úplně zasypaní sněhem, než je Brezovica – zrovna mě ale žádné nenapadá. Vleky zůstaly nakonec mimo provoz celý den, přitom nic moc jiného než lyžovat se tady dělat nedá. Jednu pozitivní stránku naší situace jsem nicméně přece jen objevil. Zaměstnanci i hosté hotelu začali od devíti popíjet čistou vodku, a mě pozvali taky. Vodka po ránu vám hlavu pročistí až k jasnozřivosti. Začal jsem si představovat zářnou budoucnost Brezovice: Najde se investor, který z ní dokáže vytvořit středisko, jaké si zdejší hory zaslouží. Opraví staré a postaví nové vleky a bude se snažit, aby byly pořád všechny v provozu. Zázemí a kvalita ubytování se zlepší, ale ne za cenu toho, že by se místní podnikatelé už nemohli uplatnit. Malé hospůdky nezmizí a z Brezovice se nestane neslaný nemastný produkt nadnárodního kapitálu na způsob Vail East. Kopl jsme do sebe dalšího panáka. Co víc by bylo ještě potřeba k hollywoodskému happyendu? Už to mám! Postupem času odplyne nevraživost a obavy z návštěvy Kosova a Srbové se sem vrátí společně s mezinárodní komunitou lyžařů, pro kterou bude středisko úplným zjevením. Po chvíli přemítání mě napadla ještě jedna věc… propagace bude zaměřená na rodiny, sjezdovkové loučkaře a ﬂamendry jdoucí po levném alkoholu. Freerideři a vyznavači prašanu se o Brezovici prostě vůbec nedozvědí. Po pár letech se sem ve stejné sestavě vrátíme, ubytujeme se ve vytopeném pokoji u nejlepšího freeridového kopce v bývalé Jugoslávii a na svazích si v prašanu budeme užívat stejné osamělosti jako teď. To by teprve byl happyend! Bylo kolem poledne a pluh začal pomalu odklízet sníh z parkoviště… tož ještě jednoho panáka – „nazdravlje“! Ç

SNOW

atlas

Text: Tom Řepík Foto: Killington Resort

Špetka historie Nová Anglie (New England) je název oblasti zahrnující několik států na severovýchodě USA – Maine, Vermont, New Hampshire, Massachusetts, Connecticut a Rhode Island. Historicky byla Nová Anglie severní částí původní Virginie, která se kdysi rozprostírala po celém východním pobřeží Států. Název tomuto území daroval vládce tehdejší Virginie kapitán John Smith (1580–1631), který v letech 1614–1616 mapoval východoamerické pobřeží. Nová Anglie plná červených cukrových javorů a viktoriánské architektury se vždy na první pohled lišila od zbytku Spojených států a svůj starobylý ráz si úzkostlivě snaží uchovat dodnes. Na jejím území se nachází na americké poměry velké množství historických staveb. Severní část území má venkovský charakter, kdežto její jižní část je poměrně urbanizovaná.

Vermontské Green Mountains se příliš neliší od naší Šumavy či Jeseníků

Ze dvou stovek killingtonských sjezdovek jich zhruba polovinu každodenně vzorně preparují

Pozor na omrzliny Charakterem terénu je oblast Nové Anglie ne nepodobná našim středoevropským horám. Klimatické podmínky zde však umí být výrazně drsnější – zejména zkraje sezóny nejsou ničím neobvyklým teploty pod -20°C, které v silném ledovém větru vnímáte jako výrazně nižší. V tomto období zde znalci místního klimatu běžně lyžují v kuklách a rouškách chránících obličej před omrzlinami.

Mrazivé podnebí tu však v žádném případě nebývá konzistentní; blízkost Atlantického oceánu se stará o dramatické změny v počasí doslova na denní bázi. Což vám místní s šibalským úsměvem potvrdí: „Pokud tady u nás nejste spokojeni s počasím, zkuste dvě tři minutky počkat…“. Celá oblast Nové Anglie je v porovnání s vysokohorskými státy Skalistých hor výrazně

hustěji osídlena. Místní lyžařské resorty, jichž jsou tu včetně těch nejmenších stovky, slouží zejména obyvatelům na břehu Atlantiku ležících metropolí jako New York, Boston, Portland, ale i nedalekého kanadského Montrealu. A tak jako téměř všude poblíž hustě osídlených aglomerací, víkendové lyžování tu znamená davy lidí, ve všední dny však až překvapivý klid a prázdné sjezdovky.

SNOW ČÍSLO 25 / 2006

Ve starém světě Nové Anglie Východní pobřeží Spojených států zůstává tradičně pro většinu cizinců lyžařsky nikdy nepoznanou oblastí. Upřímně řečeno, není se příliš čemu divit. Když už se nějaký Evropan, Japonec či Australan uvolí cestovat za sněhem přes půl světa, je logické, že zamíří do Skalistých hor za prašanem, vysokohorskými terény a sluncem, anebo do Kalifornie, kde nalezne totéž, ale za poloviční ceny. Severovýchod Států – či jak se zde říká Nová Anglie – mu na první pohled nenabízí nic než vrcholky kopců končící ve 1 200m výšce, nestálé počasí a betonový umělý sníh.

072-74 USA_S25.indd 72

22.2.2006 21:24:57

everní Amerika.

Samotná jízda autem do Killingtonu trvá něco přes 3 hodiny a vede na severozápad po dálnici 89 přes stát New Hampshire (domovinu Bodeho Millera) do vnitrozemí Vermontu. Název Vermont mimochodem pochází z francouzštiny a znamená „zelená hora“. Vlastní ski resort tvoří sedm hustě zalesněných kopců hřebene Green Mountains (v anglickém originále opět „zelené hory“) – pohoří, které se svým vzhledem ani nadmořskou výškou příliš neliší od naší Šumavy či Jeseníků. Nenaleznete zde žádnou vesnicí tvořenou základBabí léto tu v zimu pomáhá proměňovat na 1 850 sněhonu – naprostá většina ubytovacích vých děl a aprés–ski kapacit se nalézá v okolí 8 km dlouhé Killington Road, kterou lemují hotely, restaurace či bary jeden za druhým. The Big K Pokud zavítá kdokoli z velké dálky na lyžařskou návštěvu Nové Anglie, dělá nejlepší Průkopnický snow farming smysl zamířit do největšího, nejvyššího a nej- Killington nabízí lyžování na 200 sjezdovkách, proslulejšího resortu amerického Východu všech kompletně ukrytých v hustém lesním – do vermontského Killingtonu. Ten se doká- porostu, a vzájemně velmi hustě propojených. že postarat o rozmanitou lyžařskou zábavu Skimapa Killingtonu je jednou z největších klidně na celý týden. Ostatní v okolí ležící ski (rozměrem i obsaženými informacemi), jakou areály jsou víceméně jeho menšími replikami; jsem kdy držel v rukou. Nejenže se s ní obtížKillington tomuto článku coby reprezentativní ně manipuluje, je též umění (mnohdy spíš utovzorek východoamerického lyžování poslouží pie) bez zádrhelů dojet tam, kam jste původně naprosto ideálně. chtěli. Obtížnost tratí je klasifikována zhruba Svou americkou cestu do Killingtonu – pře- na třetiny mezi černou, modrou a zelenou; je zdívanému The Big K – začnete zřejmě příle- však všeobecně známo, že tento (marketingotem do Bostonu ve státě Massachusetts a hned vě žádoucí) poměr dosahuje většina resortů na letišti si pronajmete auto, v Americe nezbyt- nezávisle na typu terénu, který mají k disponé (cestovat autem tu vychází mnohem levněji zici – jednoduše modifikují své klasifikační než veřejnou dopravou). Pokud se rozhodnete parametry tak, aby resort v konečném součtu strávit alespoň jeden den prohlídkou samotné nabízel stejně pro lyžaře každého dovednostnímetropole, půjde o moudrý nápad. Bean Town, ho stupně. Konkrétně zde v Killingtonu by nejak zde Bostonu říkají, je jedním z nejzajímavěj- málo zdejších černých tratí sneslo lépe modrou, ších amerických měst – dle názoru nejen mého u nás v Evropě červenou barvu. turisticky atraktivnějším než třeba New York Některé prudší sjezdovky zde nechávanebo L.A. jí boulovaté, jiné upravují podélně napůl

Killington, Vermont

(manšestr s pásem boulí při kraji), a asi polovina je vzorně žehlena nahladko. Narozdíl od jiných amerických resortů, kde se běžně lyžuje v rámci hranic areálu všude mezi sjezdovkami, v Killingtonu mají pro off–piste lyžování vyhrazeno pouze několik málo řidčeji porostlých oblastí, které jsou v mapě označeny jako Fusion Zones. Nová Anglie všeobecně, a Killington speciﬁcky, je průkopníkem umělého zasněžování v Americe (a zřejmě i na světě). Preston Smith, který v roce 1958 resort otevřel s tehdy 7 sjezdovkami a dvěma Poma vleky, již v roce 1963 začal naprosto průkopnicky uměle zasněžovat (čemuž zde říkají „snow farming“), dlouhé roky před prvními konkurenčními resorty. Dnes se Killington chlubí nejmohutnějším sysČÍSLO 25 / 2006 SNOW

Killington je nejrozlehlejším a nejvyšším skiareálem amerického Východu

072-74 USA_S25.indd 73

22.2.2006 21:25:07

SNOW

atlas

témem umělého zasněžování na světě – na 700 akrech plochy začíná každý podzim pracovat přes 1850 sněhových děl. Díky nim (a též díky častým říjnovým mrazům, které ve zdejších horách panují) Killington pravidelně otevírá již v půli října mezi prvními resorty v Americe, a běžně se tu vleky točí ještě po celý květen. Killington se též chlubí velmi efektivním systémem 33 lanovek (včetně dvou 8místných, rychlých a vyhřívaných gondol), díky nimž se ani při víkendových či svátečních návalech netvoří příliš dlouhé fronty u nástupních stanic – zato však bývá nepříjemně husto na samotných svazích. To je však v Killingtonu obrázek pouze víkendový – ve všední dny zde bývá kouzelně liduprázdno. Standardním příslušenstvím nejen Killingtonu, ale každého významnějšího amerického ski areálu je několik separátně ozvučených, osvětlených a vlastními vleky obsluhovaných terénních parků se vším, co do nich patří, včetně dlouhé super–pipe a skicrossové tratě. Resort je od roku 1997 ve vlastnickém portfoliu na burze veřejně obchodované skupiny American Skiing Company z Park City v Utahu, která provozuje vedle Killingtonu dalších sedm středisek, mimo jiné i Steamboat a The Canyons ve Skalistých horách.

Perfect Turn Každý ski areál na světě má nějakou svou nejslavnější, kultovní trať. V Killingtonu je jí příkrý mogulový svah pod hlavní sedačkovou lanovkou zvaný Outer Limits – na který je z terasy restaurace pod ní pohled jako na plátno obřího kina. Srovnatelnou proslulost si ale vydobývají killingtonské naprosto ideální začátečnické terény, a zejména pak úroveň

místní lyžařské výuky. Úroveň lyžařských škol je v Americe obecně velmi kvalitní (říká se, že nejlepší na světě), ta killingtonská, zvaná „Perfect Turn“, pak rozhodně jedna z nejlepších v Americe. Zdejší instruktoři (mimochodem všichni jdoucí příkladem – vyučující v helmách) se nedrží Typická americká jídelna na stanicích lanovek nějakých rigidních výukových osnov, které by se snažili aplikovat na každého klienta. Nesoustředí třeba 5–6 stolů, do nichž se musíte předem objedse na jeho chyby, nýbrž vycházejí z jeho individu- nat, a jejichž majitelé, obvykle starší manželské álních silných stránek, na kterých dále staví. Kli- páry hledající zde v horách jednodušší a klidnější enti zažívají rychlé a hmatatelné pokroky, a jsou život, si rádi přisednou a popovídají si. nadšeni a motivováni do další práce. Lyžařská Hotelů a motelů byste napočítali schovaných škola tu má neuvěřitelně luxusní zázemí ve vlast- mezi vysokými stromy podél příjezdové silnice ní budově s půjčovnou, video analýzou, pohov- zhruba stovku, v žádném z těch větších nechykami a zdarma podávanou kávou. Další zvláštní bí bazény, sauny, a typické americké venkovní budova tu slouží jako dětské centrum – hlídají tu horké výřivky. Není problémem vejít se tu se děti již od půlročního věku do šesti let, a ihned slušným noclehem kdykoliv do 70 $ za noc, repřede dveřmi centra je rozlehlé a velkoryse vyba- sort nabízí zpočátku sezóny balíček s noclehem vené sněhové hřiště pro nejmenší, včetně magic- a skipasem už od $60. Některé z hotelů neakkého koberce a nejjednodušších dětských vleků. ceptují malé děti – někdy pod 6 let věku, jindy pod 12 let. Po celé trase Killington Rd pendluje frekventovaně bezplatný skibus. Aprés–ski V blízkosti úpatí kopce je dostupná celá řada Víceméně na každé nástupní stanici lanovky je obvykle samoobslužná restaurace typického vedlejších rekreačních aktivit jako venkovní amerického stylu, s širokým sortimentem toho, bruslení, sáňkování, snowtubing, snowmoco tyto bufety nabízí i kdekoli ve městech, včet- biling, jízdy na saních za psím spřežením, ně vegetariánských jídel. Zcela jiný charakter a samozřejmě ﬁtness centra a lázně. K mání a atmosféru stravování nabízí spousta malých a doslova na dračku jdou bezplatní lyžující restaurací vinoucí se podél pětimílové Killington průvodci resortem. Za bezvadně upravovanýRoad. Mnohdy jde o zcela malé podniky čítající mi běžkařskými tratěmi (celkem přes 50 km) je nutno popojet několik mil po hlavní silnici do Chittendenu nebo Mountain Meadows.

KILLINGTON, VERMONT

Resort na internetu:

www.killington.com

SNOW ČÍSLO 25 / 2006

Resort v kostce:

072-74 USA_S25.indd 74

200 sjezdovek (140 km) na 1 200 akrech plochy, 33 rychlých lanovek nadmořská výška 325 – 1 293 m n. m., 6 m sněhových srážek za sezónu, která zde trvá běžně přes 7 měsíců v roce 70 % terénu pod umělým zasněžováním, nejdelší sjezd 10 km denní skipas 64 $, týdenní 300 $

V této Evropou silně historicky ovlivněné části severní Ameriky zůstaneme ještě v příštím, podzimním díle. Bude to však již na kanadském území, pár set kilometrů severně od Killingtonu, ve francouzsky mluvící provincii Quèbec.

22.2.2006 21:25:23

Alpe d´Huez www.alpedhuez.com listopad prosinec leden sezóna:

únor

březen

duben

lyžařská střediska

květen

SNOWatlas Paříž

FRA

Lyon Bordeaux Marseille

3 330 1 120 m n. m.

2 210 m Lanovky a vleky přepravní kapacita

Sjezdovky

Jeden z jižněji položených lyžařských obrů Francie ovládá třiapůltisícový masiv Grandes Rousses. Jeho sjezdové údy měří 240 km a objímají „sídlištní“ středisko Alpe d´Huez, moderní a klidné Vaujany, retrostylové Villard Reculas nebo Oz či Auris. Ve vrcholových partiích Pic Blanc se tratě vesměs prosoukávají skalnatým terénem, níže se rozeběhnou po širokých pláních, než se některé opět zanoří do stinných strží. o slunečnou lázeň není nouze ani ve vrcholu zimy. (Slogan střediska tvrdí, že když tu nesvítí slunce, tak je noc.) Proto nepřekvapí ani značně rozšířené umělé zasněžování – pokrývá zhruba čtvrtinu všech tratí. Sjezdařskou pověst Alpe d´Huez vyzvedly dvě tratě – černá Tunnel a „černá“ Sarenne. Ta první dá na nedlouhém, ale dost prudkém a bohatě boulovatém svahu opravdu zabrat, ta druhá je až na strmou první třetinu spíš vyhlídkovou a posléze bruslicí cestou. Oficiální míry jí přisuzují délku 16 km, což Sarenně zajišťuje „nej“ mezi evropskými černými konkurentkami. V horním, skalnatém patře střediska se to koneckonců jen černá, pohodovější svahy přijdou až v bezprostředním sousedství Alpe d´Huez – slalomáky a rovnoměrně skloněné ranveje na vršcích Signal a Signal de l´ Homme nebo cvičné louky hned nad střediskem. Nároční terénáři anebo rodiny s dětmi jsou tak nejvhodnějšími adepty pro návštěvu, úměrně méně prostoru zbývá na milovníky dlouhých carvingových dálnic. rh

13 % 245 km 62 km 50 km 1,25 km

Kdo se rád potrápí ve strmém, neupravovaném terénu, bude určitě zcela spokojen – hřeben Pic Blanc je v tomto ohledu bezednou studnou. Velký vějíř středně dlouhých tratí okolo Alpe d´Huez zase osloví méně náročné jezdce či děti. Ty vezmou zavděk i milovníci carvingu na vyžehlených letištích.

Freeride

Jedno z nejpříhodnějších středisek v Alpách, mnohem známější konkurencí mu však je sousedící La Grave. Obě skýtají více než dvoutisícové převýšení! Kromě černých tratí a divokých kuloárů z podlouhlého hřebene Pic Blanc je co najít také pod Dome des Rousses. Není každý rok posvícení se sněhem, ale pokud se sype přímo od západu, dostává středisko luxusní příděl. Investice do znalého místního guida se při sjezdu zcela stranou lanovek jistě oplatí.

Snowparky

Rodiny s dětmi

Sněhová jistota

Komfort

- 2 snowparky: u-rampa, boardercross, skoky, překážky

Ač je málo pravděpodobné, že by někdo jel učit své ratolesti lyžovat takovou dálku, zázemí je v Alpe d´Huez ideální – hned od „domu“ vybíhají vleky i vlíčky s pozvolnou a širokánskou cvičnou loukou, příhodně slunečně orientovanou. Masiv leží na západním návětří Alp, čili nejvíce sněhu získává, pokud mračna přicházejí čistě od západu. Mohutné výstupné proudy dané výškou hor se pak postarají o náležitě vydatný příděl. Celkově však patří spíš mezi slunečná centra, čtvrtina sjezdovek je pokryta umělým sněhem. Celý lyžařský komplex je zcela propojen, a to většinou visutými kabinami nebo kabinkami. Vleky se točí hlavně na kratších svazích, čili na nich není nutné trávit mnoho času. Alpe d´Huez i Oz jsou střediska s „lyžováním až do domu“. Dopravně dostupná je oblast z Grenoblu horským údolím a ke konci obvyklými serpentinami do jednotlivých středisek.

Sjezdová turistika

240 km tratí a čtyři „periferní“ střediska v údolí, z nichž do každého vede přinejmenším jedna sjezdovka. Cestování mezi jednotlivými zákoutími je díky páteřním kabinovým lanovkám relativně rychlé a sjezdy poměrně dlouhé – jedna z mála evropských oblastí s převýšením okolo 2 000 m.

✂

Za své místo pobytu zde volí čeští hosté většinou automaticky Alpe d´Huez – středobod lyžařské arény, v němž je (nejen na francouzské poměry) hojně co dělat i po lyžování. Bazén, kluziště, sportovní hala nebo muzeum jsou v ceně skipasu Visalp, nebo aspoň se slevou. Komu rekreační velkoměsta nevoní, může se usadit v komornějších střediscích na okraji areálu. O mnoho se z nich nezkomplikuje ani cesta za hlavními sjezdařskými terény – z Villard Reculas i Oz se jedinou lanovkou dostanete nad Alpe d´Huez a z Vaujany je to dvěma sekcemi obří 160místné kabiny (ve své době největší na světě) přímo na úpatí hřebene Pic Blanc. V posledně jmenovaném středisku nemusíte oželet ani bazén či vířivku, méně impozantní budou jen výhledy z okna apartmánu. Výhledy jsou jinak díky konfiguraci areálu, připomínající sedlovou střechu, špičkové – směrem na jih vévodí „královna“ La Meije, severně lze vytušit Mont Blanc a za jasného počasí je prý vidět pětina Francie. Velká většina sjezdovek stéká jižním až západním směrem, takže

Sjezdovky

25 %

Isére

Solárium pro fajnšmekry

33 % 29 % sjezdovky celkem s umělým sněhem běžecké tratě noční lyžování (trať Signal – út, čt)

Francie

101 000 os./h

075-76 ATLAS Huez.indd 75

23.2.2006 0:58:01

Alpe d´Huez

2 70

8 5

7 4

1 Alpe d´Huez – ubytovací sídliště s bohatými aprés-ski možnostmi (bazén, sportovní centrum, obchody...), které je obklopeno ideálními terény pro výuku dětí anebo trénink carvingu 2 Pic Blanc – magnet střediska: z jeho vrcholu spadá pověstný „tunel“ (asi 1 000m prudký boulový Středisko

Alpe d´Huez

Lůžková kapacita: 32 000 Ubytování: hotely, apartmány, chalety Ubytování – rezervace: www.alpedhuez.com Půjčovny, lyžařské školy, sportovní obchody, servisy Parkoviště: 682 krytých parkovacích míst (Alpe d´Huez) Aprés-ski - sportovní centrum: lezecká stěna, aerobik, squash, tenis, bazén, fitness, badminton, ping-pong, tělocvična ad. (vstup zdarma se skipasem Visalp) - kino, koncert (1x týdně), muzeum - vyhlídkové lety (Henri Giraud Altiport): 77 euro / 20 min. - bruslení, curling, škola smyku Doprava odkud – kam

vzdálenost

čas jízdy

Praha – Alpe d´Huez

1 175 km

12:30

Brno – Alpe d´Huez

1 380 km

14:30

Ostrava – Alpe d´Huez

1 555 km

16:30 zdroj: Via Michelin

svah) a nejdelší černá trať Sarenne s ostřejším vrškem (ustoupivší ledovec) a předlouhým dojezdem v divoké krajině. Pic Blanc je také dokonalý rozhledový bod, z něhož lze prý spatřit pětinu Francie – nejkrásnější pohled je na horu La Meije, sledovat se odtud dají terény v sousedním Les 2 Alpes. 3 Vaujany – středisko zbohatlé v 70. letech ze stavby vodní elektrárny na dně údolí, pýchy místních obyvatel. Díky tomu postavili největší visutou lanovku své doby – 160místnou kabinu, spojující malou ubytovací vesničku s Alpe d´Huez. 4 Villard Reculas – jediná obec v údolí, která nijak neprofitovala z ohromné vodní elektrárny. Ještě začátkem 80. let měla jen 6 obyvatel, dnes ji živí starobylé domy a turismus v tradičním stylu. Z vrcholu Signal sem spadají velmi pěkné, středně prudké a přehledné tratě. 5 Signal de l´Homme – carvingové srdce střediska. Přehledný a dosti svižný svah s několika variacemi na červené sjezdovky obsluhují tři sedačkové lanovky s převýšením do 500 m. 6 Les Rousses – dlouhá červená sjezdovka střídající prudší pasáže a téměř rovinky 7 Fontbelle – „černý“ návrat do Vaujany prochází strmým zalesněným svahem, a je zasněžován a (narozdíl od mnoha jiných černých) upravován. Z jeho cíle se do střediska cestuje ještě krátkou, ale svéráznou kabinkou. 8 Největší koncentrace lyžařů vládne v tomto prostoru s mnoha modrými a červenými tratěmi,

vedoucími často mělkými žleby a vzájemně se křižujícími. Na vrchol Pic Blanc si totiž netroufne každý a dole na „loučkách“ je to zase příliš jednotvárné. 9 Nevelké, ale milé zákoutí areálu s pár svižnými tratěmi. Díky periferní poloze tu umí být velmi klidno až komorně. SNOWskipas dospělí (1 den – 3 dny – 6 dní): 36,2 – 102,5 – 187 euro děti a senioři (1 den – 3 dny – 6 dní): 24,7 – 72,5 – 133 euro Děti do 16 let a senioři nad 60 let. Děti do 5 let a senioři nad 72 let zdarma. Vícedenní skipasy obsahují Visalp, zahrnující mj. vstup zdarma do sportovního centra.

SNOWinfo - všeobecné informace: www.alpedhuez.com - otevřené sjezdovky: www.skiplan.com - předpověď počasí: www.meteo.fr

SNOWnej nejdelší sjezdovka: Sarenne • celková délka 16 000 m, převýšení 1 820 m nejtěžší sjezdovka: Tunnel • celková délka 3 300 m, převýšení 790 m

info:

www.alpedhuez.com

To nejlepší z Francie a Andorry Slovanská třída 5, 326 00 PLZEŇ Tel.: 377 246 995, 377 431 337 Fax: 377 449 631, 377 431 338 ck@intertrans.cz www.intertrans.cz

075-76 ATLAS Huez.indd 76

23.2.2006 0:58:04

Liptovská Teplička www.tldtatry.sk listopad prosinec sezóna:

leden

únor

březen

duben

lyžařská střediska

květen

SNOWatlas

Banská Bystrica Bratislava

EN LOV

SKÁ

310 m

U REP

BLI Košice

950

1 260 m n. m.

Lanovky a vleky 1 500 os./h

Sjezdovky 35 % sjezdovky celkem s umělým sněhem běžecké tratě noční lyžování

65 %

Sjezdovky

Lyžařské středisko Liptovská Teplička leží za stejnojmennou obcí na okraji Teplické kotliny na severovýchodních svazích Nízkých Tater. Skýtá nejen příznivé sněhové podmínky, ale také překvapivě kvalitní terény a překrásné scenérie Vysokých Tater – při jasném počasí jsou z Liptovské Tepličky jako na dlani. Dosavadní rozloha a lyžařská infrastruktura (žádná lanovka, jen vleky) řadí středisko mezi ty „malé“, a je tak vhodné spíš pro nerozmazlené lyžaře-objevovatele, kteří netouží po davech lyžařů a spokojí se i s malým, ale milým překvapením. a místní folklór jsou lákadlem pro milovníky doposud nepoznaného. Nový snowpark s řadou technických prvků obohacuje Liptovskou Tepličku o freeskiingové možnosti. Při větším množství sněhové nadílky se vám dovolená může nečekaně protáhnout. Jedinou přístupovou cestou je totiž úzká a klikatá silnice třetí třídy, jako vystřižená z pohádky, pokud leží pod metrovými závějemi… Dříve se dalo do Liptovské Tepličky dostat také lesní úzkokolejnou železničkou až z Liptovského Hrádku, bohužel tato trať byla již zrušena. kh

Nenaleznete zde sice žádnou černou trať, přesto parametry hlavní – červené sjezdovky – dávají tušit náročnější svah (délka 1000 m, převýšení 280 m). Modré svahy jsou přístupné dvěma vleky Tatrapoma.

Freeride

Freeridové možnosti střediska se soustředí na svazích v okolí upravovaných červených tratí. Celá část hřbetů Pánské hole i údolí Čierneho Váhu a Ždiarskeho potoka jsou použitelné pro skialpinisty. Extrémnější lyžaři mohou navštívit nedalekou Kráľovu hoľu nebo Tatranskou Lomnici ve Vysokých Tatrách.

Snowparky

- nový ridepark, včetně slopestylové tratě, skoky, raily

Rodiny s dětmi

Pro nejmenší i jejich ochránce jsou určeny dva vleky a dva cvičné svahy. Jsou vhodné jak pro úplné začátečníky, tak pro lehce pokročilé. Delší svah je uměle osvětlen.

Sněhová jistota

Liptovská Teplička leží na severovýchodních svazích Nízkých Tater na okraji Teplické kotliny, kde se sníh drží do pozdních jarních měsíců. Vše je navíc pojištěno technickým zasněžováním pěti hlavních sjezdových tratí.

Komfort

Středisko je přístupné po silnicích třetí třídy, dopravu po svahu obstarávají pouze vleky. Vše podstatné je dostupné v místě, jen s nadstandardními službami raději nepočítejte.

Sjezdová turistika

Za rozsáhlejšími lyžařskými terény je nutno vyrazit do nedalekých tatranských středisek.

✂

Svérázná horská obec leží nedaleko města Poprad, za hranicí Národního parku Nízké Tatry na horním toku řeky Čierny Váh mimo veškeré hlavní silniční komunikace. Svou polohou je jednou z mála slovenských obcí, které začínají být teprve objevovány turisty – a také lyžaři. Koneckonců vizitkou lyžařského střediska je, že o něj pečují Tatranské lanové dráhy, které spravují mimo jiné největší vysokotatranské středisko – Tatranskou Lomnici. Příznivé ceny, krásné horské scenérie, ale především kvalitně upravené a prostorné sjezdové svahy, bohaté turistické možnosti

Liptovská Teplička nabízí svahy převážně pro středně pokročilé sjezdaře.

Nízké Tatry

Stále zapomenutý kraj

3,55 km 1,85 km 20–30 km 0,5 km

Slovensko

přepravní kapacita

077-78 ATLAS Teplicka.indd 77

23.2.2006 0:59:41

Liptovská Teplička

parkoviště pokladna

bufet dětský koutek

restaurace

lyžařský vlek technické zasněžování umělé osvětlení

Liptovská Teplička

běžecká trať lyžařská školka

parkoviště pokladna

Středisko Ubytování: v soukromých apartmánech a horských chatách, penzion Dolinka, penzion Váh a další Půjčovna, lyžařská škola, skiservis, Horská služba Parkoviště: u lyžařských vleků – zdarma Skibus: z Popradu každou sobotu a neděli v 8.15 Provozní doba: 9.00–15.30 h, Večerní lyžování: pá, so 17.30–20.30 h Občerstvení na sjezdovce - stylový bufet přímo u hlavního lyžařského vleku Aprés-ski paragliding, koně, zimní vycházky, aquapark AquaCity Poprad (35 km) Doprava odkud – kam vzdálenost čas jízdy Praha – Liptovská Teplička 550 km 7:30 Brno – Liptovská Teplička 350 km 5:30 Ostrava – Liptovská Teplička 250 km 4:00 Z Prahy a Brna přes hraniční přechod Makov do města Bytča a dále přes Žilinu, Martin, Ružomberok, Liptovský Mikuláš do Štrby. Odtud buď dále do Popradu a přes Hranovnicu a Vikartovce, nebo ze Štrby přes Šuňavu přímo do Liptovské Tepličky. Doporučujeme s sebou sněhové řetězy. Cesta od hlavních silničních tahů je úzká, klikatá a bývá pravidelně pod sněhem. Možná je také cesta vlakem nebo letadlem z Prahy do Popradu.

sjezdovka

1 hlavní vlek – o délce 1 000 m, vedle něhož spadá nejdelší a zároveň nejnáročnější lyžařský svah (uměle zasněžován) 2 ridepark – nový ridepark zahrnuje slopestylovou dráhu, 2m, 3m, 6m, 10m a 15m skoky, streetrail 6 m, streetbox 6 m, double kink box 10 m, kink box 10 m, funny box 4 m, funny rail 3 m, butter box 4 m (vstup zdarma) 3 dětský koutek – dětský koutek spolu s lyžařskou školou je ideální pro začínající lyžaře 4 freeride – volné terény se naskýtají všude mimo upravované a značené tratě (všechny terény se nacházejí na území Národního parku Nízké Tatry) 5 běžecké lyžování a skialpinismus – neznačené tratě okolo Čierneho Váhu a Ždiarskeho potoka směrem k hlavní dominantě východní části Nízkých Tater a zároveň šestému nejvyššímu vrcholu tohoto pohoří – Kráľova hoľa (1 946 m). Na turistické výpravy v této oblasti raději nevyrážejte sami, neboť výjimkou prý není ani zatoulaná smečka hladových vlků.

půjčovna lyží

SNOWskipas lyžařská sezóna: 25. prosince – 18. dubna

dospělí (1 den – 3 dny – 5 dní): 390 – 1 050 – 1 560 Sk děti (1 den – 3 dny – 5 dní): 230 – 630 – 940 Sk večerní lyžování (dospělí / děti): 190 Sk / 110 Sk jednodenní rodinný lístek (2+1 / 2+2 n. 3): 860 – 1 060 Sk Děti narozené od 1. 1. 1994 do 31. 12. 1999, děti narozené po 1. 1. 2000 lyžují zdarma. Rodinný lístek platí pro rodiny s dětmi do 15 let. Senioři narození do r. 1945 a dále držitelé karet Euro6, ISIC, ITIC mají slevu 15%.

SNOWnews 05/06 - ridepark se slopestylovou dráhou, skoky 2–15 m, raily

SNOWinfo - sněhové zprávy: www.tldtatry.sk - veškeré informace: www.holidayinfo.sk

SNOWnej nejdelší a nejtěžší sjezdovka: červená A • celková délka 1 000 m, převýšení 280 m

info:

www.tldtatry.sk

skipas do areálu Liptovská Teplička za 1 Sk* najdete na konci tohoto SNOW!

077-78 ATLAS Teplicka.indd 78

* podmínky naleznete na vytrhávacím kupónu

23.2.2006 0:59:45

Garanceí nejnižš ceny!

ANTIVIBRAČNÍ SYSTÉM

ATOMIC Puls s vázáním ATOMIC Device 310

10 99 990 , -

• lyže typu allroundcarver • Beta proﬁl • graﬁtová skluznice • radius 14–16 m

5990,výhodný p r o d ej y na splátk

Nabízíme Vám další služby: více informací na

PŮJČOVNA

SERVIS

www.drapasport.cz

PRAHA Obchodní centrum TESCO LETŇANY Veselská 663, Praha 9, tel.: 284 052 176 • CENTRUM ČERNÝ MOST Chlumecká 765, Praha 9, tel.: 281 916 917 • OC PALÁC FLORA Vinohradská Radlická 117, Praha 5, tel.: 234 141 401 • SHOPPING CENTRUM SPEKTRUM 149, Praha 3, tel.: 255 742 147 • KOC NOVÝ SMÍCHOV Plzeňská 8, Praha 5, tel.: 251 512 171 • GALERIE BUTOVICE Skandinávská 2, tel.: 543 250 565 • ZLÍN Obchodní centrum CENTRO 3. května 1170, Zlín–Malenovice, PRŮHONICE Obchodní 113, Čestlice, tel.: 272 183 217 • BRNO AVION SHOPPING PARK Novinářská 3178/6a, tel.: 596 612 852 • KARVINÁ OBCHODNÍ CENTRUM Nádražní 1932, tel.: 596 311 699 • LIBEREC NISA CENTER LIBEREC České tel.: 577 104 207 • OSTRAVA OC FUTURUM Mládeže 456, tel.: 482 739 013 • HRADEC KRÁLOVÉ OC FUTURUM Brněnská 1825/23a, tel.: 495 273 863 • PARDUBICE HYPERNOVA Palackého tř. 2748, tel.: 466 536 786 • PLZEŇ Obchodní Písecká 1, tel.: 377 458 096, INTERSPORT DRAPA Rokycanská 1385/130, Plzeň-Doubravka, tel.: 377 260 444 centrum OLYMPIA Ceny platné do vyprodání zásob. Chyby tisku vyhrazeny. Barevné odstíny se v tisku mohou lišit.

SNOW

atlas

Sextenské Dolomity (Helm)

Tre Cime před západem slunce

www.suedtirol.info

Jižní Tyrolsko

SNOW ČÍSLO 25 / 2006

Alto Adige neboli Südtirol, česky Jižní Tyrolsko, je známo hlavně jako horská oblast a domov Dolomit. Nejsevernější italská provincie se rozkládá na území mezi rakouským Tyrolskem a italským Trentinem o rozloze 7 400 km2, které je na 88 % své plochy vyšší než 1 000 m n. m. Z necelého půl milionu obyvatel Jižního Tyrolska udávají dvě třetiny němčinu jako svoji mateřštinu, jen každý třetí je Ital. Tato skutečnost má historický podtext, neboť do roku 1919 bylo Jižní Tyrolsko

Panorama Zillertálských Alp z vrcholu Sonnklar (Speikboden)

Text: Martin Krejsa Foto: Radek Holub, TVB Hochpustertal

součástí rakouské monarchie. A právě proto se zde tak zvláštním způsobem mísí středomořská a tyrolská kultura, což se odráží v lidových zvycích, architektuře i jídle. Přeloženo do češtiny – místní lidé v sobě mají pohodu Italů a německou pořádkumilovnost. Prostě správně namíchaná nátura. Celé území Jižního Tyrolska je předurčeno k veškerým horským radovánkám po celý rok. Hlavní devizou je zde hlavně pověstných 300 slunečných dnů v roce, které zároveň předesílají

méně srážek – špatné počasí se často zastaví o hlavní alpský hřeben. Že je na tom něco pravdy, přesvědčuje jihotyrolské městečko Glurns v údolí Vinschgau, jež je jedním z nejsušších míst ve východních Alpách s téměř stejným průměrným množstvím srážek za rok jako na Sicílii. Bez umělého zasněžování by to tady opravdu nešlo. Ale žádný strach – úpravu sjezdovek umí v Jižním Tyrolsku skvěle: každé ráno se pyšní perfektním manšestrem.

360° panorama z podstavce obřího zvonu (Kronplatz)

ČÍSLO 25 / 2006 SNOW

pod lupou GPS

SNOW

GPS

atlas

Text a foto: Kristian Hanko

Rakousko

Šumava – Hochﬁcht Obecné info o středisku

Šumava – Hochficht

Info o měřené trati GPS přístrojem

nadmořská výška

800–1 338 m n. m.

lokalita

počet funkčních vleků / lanovek

6/3

trať

Zwieselberg FIS, č. 7a

délka značených tratí celkem

21 km

šikmá délka

1 611 m

délka tratí celkem

21 km

nadmořská výška

854–1 163 m

pravidelně upravované tratě

21 km

převýšení

309 m

umělý sníh / osvětlení

16 km / 0 km

průměrný sklon

19,6 % / 11,1 °

servis / půjčovna

ano / ano

maximální sklon

48,0 % / 25,6 °

ubytování / občerstvení

ano / ano

082 GPS.indd 82

Graﬁcký model 1:3 realističtěji zachycuje prostorové vnímání sklonu sjezdové tratě a je citlivější na změny v průběhu křivky. Neodpovídá ale skutečnosti. Té odpovídá graﬁcký model 1:1

Měřeno přístrojem Garmin GPSmap 76S, nepřesnost ± 10%

SNOW ČÍSLO 25 / 2006

koviště o víkendech téměř vždy plně obsazena. Na Hochficht se nalézá na rakouské straně Šumavy tratích, ani na vlecích nebo lanovkách se to ale výnad Lipenskou přehradou, v těsné blízkosti státních razně neprojeví a čekací doba není nijak odrazující. hranic Německa, Rakouska a Česka. Právě proto Snowpark stejně jako široké možnosti pro běžkaře reklamní slogan Hochfichtu zní „zima na třetí“. Na jsou samozřejmostí. Cena celodenního skipasu 27 € české poměry toto středisko patří mezi ta větší a na území celé Šumavy větší ani nenaleznete. V porov- je poněkud vyšší, ale adekvátní vybavení a službám nání se Špičákem, který je největším na české straně, areálu. Měřili jsme nejprudší trať střediska, která je znapůsobí skoro gigantickým dojmem. V plánech je načená černě ve své spodní části. Délkou 1,6 kilomevíc ještě rozšíření sjezdových tratí na českou stranu tru a členitostí uspokojí i náročnější lyžaře. Jedná Hochfichtu. Cesta do střediska přes hraniční přechod se o FIS trať (v terénu značena číslem 7a) pro obří Zadní Zvonková je téměř jako z pohádky, ale řidičům slalom a slalom, vyzkoušenou i Evropským pohárem. bez zimní výbavy bude nedosažitelnou. Na české části Šumavy nejsou totiž silnice z důvodu ochrany Z horní stanice sedačkové lanovky na Zwieselberpřírody udržovány chemicky, ale pouze mechanicky. gu se vydáme úplně vpravo, jakoby zpět ve směru Pokud máte opotřebované zimní pneumatiky, dopo- sedačkové lanovky. Po nenáročném rozjezdu nás ručujeme delší cestu přes přechod Strážný po silni- čeká červený sjezd třemi výraznými terénními vlnacích vyšších tříd. Samotné středisko má téměř ide- mi za stálého výhledu na protější vrcholy Hochficht a Reischlberg. Poté se přiblížíme k terénnímu zlomu, ální polohu a kvalitní lyžařský arsenál. Tři sedačkové lanovky a 6 lyžařských vleků (kapacita 10 914 os./h) ze kterého je pravá část tratě značena černě a lespolečně s 11 sjezdovými tratěmi vzájemně propo- vá červeně. Ani černá část však není nijak náročná jují tři vrcholy: Hochficht (1 338 m), Reischlberg (1 – jde sice o prudký, ale zároveň velmi krátký sjezd. 281 m) a Zwieselberg (1 163 m). Projet všechny tratě Abyste dojeli k údolní stanici lanovky, musíte z jeho poloviny jet svahem šusem dolů – pokud nechcete (20,8 km) Hochfichtu je celkem náročné – ani ne tak dobruslovat. Převýšení tratě je na její délku stanfyzicky, jako časově. Sněhové podmínky jsou zde pro relativně vysokou nadmořskou výšku velmi příznivé, dardní – 309 m, průměrný sklon 19,6 % je také průa když je sušší zima, je k dispozici 80 % zasněžo- měrný. Stručně řečeno: hochfichtská černá je velmi vání tratí. Všechny tratě jsou pravidelně a kvalitně sexy a přitom vhodná i pro méně náročné lyžaře strojově upravovány. Možná právě proto bývají par- s vyššími ambicemi.

22.2.2006 21:31:34

SNOW

atlas

Text: Kristian Hanko Ilustrace: TLD

Tatranská Lomnica Lomnica za za oponou času!

SNOW ČÍSLO 25 / 2006

Těm SNOWmaniakům, kteří jsou věrni lyžování u našich východních sousedů, se opět blýská na lepší časy. Slovenské Vysoké Tatry jsou známé jak zimním, tak i letním turistům. Skalnaté vrcholy, strmé žlaby a málo travnatých ploch jsou však příčinou, že na zimní sporty, jmenovitě sjezdové lyžování, jsou Vysoké Tatry přitažlivé mnohem méně než Nízké Tatry nebo třeba Malá Fatra. Kromě Štrbského Plesa, Hrebienku, Tatranské Lomnice a Ždiaru zde nenaleznete významnější lyžařskou arénu. A ruku na srdce, kromě Štrbského Plesa a vysokohorských partií Tatranské Lomnice ani jedno z výše uvedených středisek lyžaře moc nehýčká.

Blýská se na lepší časy!

Jak se ale zdá, během šesti následujících let je pro milovníky tatranské přírody připraven plán, který ze střediska Tatranská Lomnica vytvoří středisko konkurenceschopné i těm největším slovenským areálům – Chopku, Vrátné či Veľké Rače. Ač by se zdálo, že všemu napomohla loňská kalamita, která v oblasti Tatranské Lomnice odstranila lesní porosty do výšky 1 400 m n. m., není to tak zcela pravda. Plány na projekt a potřebné studie EIA existovaly o rok dříve a dalo by se říci, že vichřice spíše otevřela oči lidem v regionu, samosprávě, ale i lidem v TANAPu. Terénní práce si možná vyžádají menší zásah než před vichřicí, ale projekt ani investiční plány spo-

084-85 Lomnice-vize.indd 84

22.2.2006 21:32:28

084-85 Lomnice-vize.indd 85

ČÍSLO 25 / 2006 SNOW

lečnosti J&T GLOBAL, v zastoupení Tatranských lanových drah, které provozují vleky a lanovky v Tatranské Lomnici a nedalekém Starém Smokovci, se nemění. Projekt zahrnuje rekonstrukci a dostavbu střediska, jehož cílem je vybudování víceúčelové lyžařské arény podle mezinárodních standardů, které by návštěvníkům sloužilo na plné obrátky také v letních měsících. Po jeho dokončení by měla vzniknout řada nových dopravních a obslužných zařízení včetně infrastruktur (celkem 3 kabinkové lanovky, 7 sedačkových lanovek, stravovací a ubytovací kapacity a komplexní lyžařské zázemí). V místech staré lanovky bude vybudovaná moderní kabinková lanovka s 16místnými kabinkami na úseku T. Lomnica – Štart, odkud bude pokračovat lanovka funitel, odolávající větru do rychlosti 140 km/h! Místo současné kabinkové lanovky Girak, která začíná nad hotelem Sasanka, vyrostou čtyři na sebe navazující sedačkové lanovky s bublinami a vyhřívanými sedačkami. První úsek povede v trase prvního úseku původní kabinky do mezistanice Štart. Druhý vyroste na Čučoriedkách vedle Skalnatého Plesa, na který naváže třetí úsek obsluhující nejtěžší část sjezdovky ze Skalnatého Plesa. Zde bude navazovat poslední, čtvrtý úsek, který lyžaře vyveze až do Lomnického sedla ve výšce 2 190 m n. m., a nahradí tak současnou dvojsedačku Poma. Mezi Grandhotelem a prvním úsekem sedaček bude vybudované parkoviště a přímo u něj vyroste další sedačka určená především pro rodiny s dětmi. Ve středisku Jamy budou vybudovány další dvě sedačkové lanovky. První bude kratší a povede v trase současného vleku na Jamách a delší, s mezistanicí, bude navazovat na lanovky vedoucí směrem k Lomnickému sedlu. Všechna zařízení budou schopna provozu i během extrémních klimatických podmínek. Dopravní úseky jsou plánované tak, aby sjezdové tratě s odlišnou náročností obsluhovala samostatná dopravní zařízení, a poskytla tak lyžařům různých úrovní dokonalé sportovní vyžití. Změn se dočká také nejdelší sjezdová trať na Slovensku z Lomnického sedla do Tatranské Lomnice (5 100 m, převýšení téměř 1 300 m), která by měla splňovat parametry FIS, a umožňovat tak pořádat sportovní akce mezinárodního významu, a to na úrovni Světového poháru. Harmonogram všech stavebních prací je řešen tak, aby byla minimalizována omezení na současných dopravních zařízeních. Terénní úpravy tratí a systém umělého zasněžování jsou rozplánovány na období 3–4 let. S výstavbou by se oﬁciálně mělo začít po skončení zimní sezóny 2006/07. Již teď se ale analyzují legislativní otázky, hodnotí se vliv na životní prostředí, probíhá analýza klimatických a hydrologických poměrů, ale i plánované kapacity střediska. Ç

22.2.2006 21:32:31

SNOW

atlas

Text: Aleš Kučera Foto: autor, Czech Tourism

Vlakem na lyže!

Cestování vlakem na hory má své jedinečné kouzlo a atmosféru – a díky nim i mnoho příznivců. I po rozdělení Československa stále mnoho našich lyžařů a turistů volí pro cestu do slovenských hor bezkonkurenčně nejpohodlnější způsob dopravy nočními lůžkovými spoji. Do českých a moravských hor se dá některými vlaky dojet přímo až ke sjezdovkám, mnoho zastávek je výhodným výchozím místem pro běžecké túry…

SNOW ČÍSLO 25 / 2006

Lyžařské vlaky již před 70 lety

086-89 Na_lyze_vlakem+Zelezna_Ruda.indd 86

Již před 70 lety existovaly sportovní vlaky z Prahy-Wilsonova nádraží do našich hor, nemluvě o již tehdy populárních turistických vlacích na Štrbu ve Vysokých Tatrách nebo na Podkarpatskou Rus do Jasini. Z koncových vlakových stanic mohli lyžaři pokračovat navazujícími autobusovými spoji ČSD do lyžařských areálů. Stačí se podívat na uvedené výstřižky. Ty pocházejí z Cestovní příručky ČSD z roku 1935/36, tedy vyšly přesně před 70 lety! V roce 2006 zavedly ČD ve spolupráci s areálem Ski Pec zkušební provoz skivlaků s návazným skibusem.

Vlakem až do Pece

A tuto sezonu lze, řečeno s nadsázkou, vlakem dojet až do areálu Ski Pec v Krkonoších. V rámci pilotního projektu ČD byl zahájen kombinovaný způsob dopravy lyžařů od vybraných vlaků skibusem až přímo pod sjezdovky na Javoru. Především díky stále komplikované dostupnosti východních Krkonoš z Prahy (nedostavěná dálnice D 11 přes Hradec Králové

23.2.2006 0:19:21

a přetížená a často kvůli nehodám neprůjezdná silnice od Poděbrad dále) lze zvolit pro cestu do zimních hor alternativní a velmi výhodný způsob dopravy vlakem. Z Prahy-hlavního nádraží lze jedním z přímých vlaků do Trutnova (odpolední Ex 561 a sobotní R 961) pohodlně dojet již za tři hodiny a návazným skibusem (vždy v pátek a sobotu až do 1. dubna) od železničního nádraží v Trutnově pokračovat bezplatně přímo pod sjezdovky v Peci. Z Prahy do Pece pod Sněžkou až k vleku Javor trvá cesta 3,5 hodiny. Podmínkou bezplatné přepravy návazným skibusem je jízdenka ČD do Trutnova a návštěva areálu Ski Pec – skibus zastavuje pro výstup pouze ve Velké Úpě, Peci pod Sněžkou a samozřejmě na Javoru. Cena jízdenky ČD při využití zpáteční slevy nebo skupinové slevy, kterou lze uplatnit již od dvou spolucestujících, nepřekročí 135 Kč v jednom směru. Za zavazadla, jako jsou lyže, snowboardy, boby a sáňky, se ve vlacích narozdíl od autobusů další poplatky neúčtují. V porovnání s individuální automobilovou dopravou řidič kromě nervů na silnici směrem do Krkonoš ušetří i za parkování v lyžařském areálu. Zpět odjíždí skibus k vlakům ČD každou neděli (naposledy 2. dubna) už přímo od dolní stanice vleků na Javoru v 15.30 hod. jako přípoj k vlaku ČD do Trutnova, odkud v 16.36 hod. pohodlně pokračuje spěšný vlak Sp 1789 do Hradce Králové a dále bez přestupu až do Prahy jako rychlík 658!

Ramzová, nejvýše položená rychlíková stanice ČD

v 1 103 m n. m., druhým jednosedačkovým úsekem lanovky lze vyjet až na Šerák (1 351 m n. m.). Běžkaři jistě ocení možnost dostat se sedačkou až na hřeben a zde absolvovat túru na Keprník – Vřesová Studánka – Červenohorské sedlo nebo se z Ramzové vydat opačným směrem přes Petříkov na Paprsek. Lyžařské areály Branná, Petříkov a Ostružná ve výšce 700–950 metrů patří dohromady s Ramzovou k těm nejznámějším a nejlépe dostupným vlakem. Všechna střediska se nacházejí zhruba do 4 km od Ramzové. Zvláště Branná a Ostružná se stávají skutečnými centry rodinného lyžování v Jeseníkách. Oproti tomu Petříkov má co nabídnout spíše náročnějším lyžařům v poklidném prostředí. Oba lyžařské areály jsou také vyhledávanými místy pro běžkaře jako výchozí místa túr, dobře dosažitelná vlakem. Nejdelší běžkařská sezóna v Olomouckém kraji bývá právě na hřebenech Jeseníků od prosince až do května.

086-89 Na_lyze_vlakem+Zelezna_Ruda.indd 87

Do lyžařského areálu Pec pod Sněžkou je možné v pátek v podvečer a v sobotu ráno (až do 2. dubna 2006) dojet z Trutnova přímo od vlaku ČD a v neděli zpět k odpolednímu vlaku do Prahy navazujícím skibusem areálu Ski Pec. Cena za dopravu do areálu je zdarma na základě předložení platné jízdenky ČD a zakoupení minimálně denní jízdenky areálu Ski Pec (více informace na www.skipec.com nebo www.cd.cz/skivlaky). V pátek lze expresem 561 Krakonoš z Prahy-hl. n., odjíždějícím ve 14.46 h s příjezdem do Trutnova v 17.40 h, a s návazným přípojem z Trutnova do areálu Ski Pec ještě ten den stihnout večerní lyžování na sjezdovce Javor. V sobotu je skibus přistavován před nádraží ČD v Trutnově k rychlíku 961 Úpa z Prahy (odjezd v 6.10 h) a Hradce Králové (odjezd v 8.04 h), který přijíždí do Trutnova v 9.29 h. Cestující z vlaku tak mohou být již v 10.15 h na sjezdovce. Pro cestu zpět je v neděli v 15.30 h vypravován od dolní stanice vleků Javor skibus, na nějž navazuje spěšný vlak 1789, který odjíždí z Trutnova v 16.36 h. Vlak veze přímé vozy (bez přestupu!) do Prahy s příjezdem 19.57 h. Bližší informace o provozu skibusu získáte na telefonním čísle 777 210 207, o odjezdech vlaků ČD z Trutnova do Hradce Králové a Prahy najdete na www.cd.cz/skivlaky nebo na vývěskách u pokladny na Javoru nebo v hotelu a restauraci Hvězda v Peci pod Sněžkou u autobusové stanice. Pohodlné spojení s Trutnovem ve dvouhodinovém intervalu má Hradec Králové A to díky „pražským“ rychlíkům (v 8.04 a 16.15 h) a několika spěšným vlakům (z Hradce Králové odjíždějí v 10.04, 12.02, 14.03, 18.04 nebo 20.02 h) s jízdní dobou do Trutnova okolo 1,5 hodiny. K návratu z hor lze využít některý ze spěšných spojů s odjezdy z Trutnova v 8.27, 14.30, 16.36 a 18.30 h nebo rychlíky do Prahy v 6.39, 10.32,14.30 a 16.36 h.

ČÍSLO 25/ 2006 SNOW

Lyžařský areál Ramzová leží na severozápadním okraji Hrubého Jeseníku a může se pochlubit nejvýše položenou rychlíkovou stanicí v republice – ve výši 760 metrů nad mořem. Snadná dostupnost vlakem je tedy jednou z mnoha výhod tohoto lyžařského střediska Sjezdovky 200 metrů od vlaku ležícího v nadmořské výšce 782–1351 m n. m. Nejvýznamnějším lyžařským střediskem PlPo vystoupení z vlaku přejdeme pár met- zeňského kraje je bezesporu oblast Šumavy rů k dolní stanici sedačkové lanovky, prv- – Železnorudsko. V zimním období je špatně ní dvousedačkový úsek končí na Čerňavě přístupná silniční dopravou, a proto se přímo nabízí využít vlakových spojů vyjíždějících až na Špičák a do Železné Rudy. Lyžařský areál Špičák se nachází 200 metrů od stejnojmenné stanice ČD. V blízkosti železniční zastávky a stanice Železná Ruda lze lyžovat na sjezdových tratích Nádraží (u zastávky Železná Ruda-město), Belveder a v areálu Samoty. Oblast Špičáku a Železné Rudy lze doporučit i vyznavačům bílé stopy.

Návazné skibusy od vlaků ČD z Trutnova

23.2.2006 0:19:30

SNOW

atlas

Text a foto: Tereza Zíslerová

Sjezdovka nad

opravdovým nádražím

SNOW ČÍSLO 25 / 2006

V železnorudském areálu Nad nádražím nenajdete tak prudké sjezdovky, jako jsou v Alpe d‘ Huez, ani tak divoké jako v Chamonix a už vůbec jich není tolik jako ve Třech údolích. Přesto má areál Nad nádražím své osobité kouzlo a spoustu příznivců nejen z řad lyžařů-sjezdařů. Jste-li příznivci klidného lyžování a máte-li rádi jízdu na mírném svahu, kdy zapomenete na všechny strasti a starosti, neměli byste areál v Železné Rudě opomenout. Tento šumavský – troufám si říci kopec – je nejvhodnější pro rodiny s dětmi, pro začátečníky či prostě jen pro klidné ježdění v krásné přírodě. Potkat můžete i zkušené snowboardisty, kteří zkoušejí své triky třeba na zábradlí. A co víc: areál je opravdu nad nádražím. Proto si nemusíte dělat hlavu se sjízdností cest na hory či kde a za kolik zaparkujete. Stačí jen ráno naskočit do vláčku a přímo u sjezdovky z něho vyskočit. Areál se nachází v centru šumavského lyžování – v Že-

SKIPAS ZDARMA* do areálu Nad nádražím v Žel. Rudě najdete na konci tohoto SNOW!

086-89 Na_lyze_vlakem+Zelezna_Ruda.indd 88

*podmínky naleznete na vytrhávacím kupónu

23.2.2006 0:19:36

lezné Rudě, ve výšce 896 m n. m. Nedostatku sněhu se nemusíte obávat, protože celá sjezdovka je uměle zasněžována. Tudíž můžete na kopci o délce necelého kilometru skotačit i v jarních dnech a dosyta si užít lyžování při krásném slunečném počasí. Na vrchol, odkud je nádherný výhled na železnorudské údolí a protější vrchol Velký Javor, který se tyčí na německé straně Šumavy a je nejvyšším bodem v širokém okolí, vyjíždí kotva. Dolů pak samozřejmě posvištíte sami. Ani ti nejmenší nemusí zoufat, že by si nezalyžovali. Pro děti je tu krátký lanový vlíček, a pokud ještě lyžovat neumí, přispěchá na pomoc

zdejší lyžařská škola se speciálně vybavenou školičkou a zkušenými instruktory. Jestliže se začnete na sjezdovce nudit, můžete si přejet na druhou stranu kopce, kde se rozkládá areál Belveder. Na stejnou permanentku můžete jezdit i tam. Přes poledne se nabízí nějaká (vynikající) specialita v bufíku pod sjezdovkou s příjemným posezením. Pro milovníky horského sluníčka je přímo na svahu (v půli sjezdovky) ještě skibar, kde jsou podávané horké i studené nápoje a připravena lehátka na opalování. Vlek se spouští v 9 hodin ráno a jezdí nepřetržitě až do 16 hodin odpoledne. Za jednu hodinu je schopen vyvézt 1 050 osob. Pro ty

náročnější, kterým celodenní ježdění nestačí, je tu večerní lyžování od 18.00 do 21.00 h. Celá sjezdovka je dobře uměle osvětlena, a tak se nemusíte obávat, že se ztratíte v lese. Až do konce sezóny jezdí každý čtvrtek speciální autobus z Plzně, jenž vás doveze přímo ke sjezdovce a po večerním lyžování odveze zas zpět domů. Sjezdovka je pravidelně rolbou upravována – přesněji tedy dvakrát denně, a tak si zajezdíte na čerstvém manšestru i večer. Můžete si i zazávodit. Lyžařská škola pořádá každý pátek za podpory střediska závody pro klienty i širokou veřejnost. Do Železné Rudy vlakem Z Plzně odjíždí každou sobotu a neděli v 7.02 spěšný vlak 1960 – s příjezdem na Špičák 9.02 h a do Železné Rudy v 9.16 h (denně lze dojet do Železné Rudy osobním vlakem 7504 s odjezdem z Plzně v 8.10 h, příjezd v 10.31 h). K návratu z hor je možné použít o sobotách a nedělích spěšný vlak 1963, odjíždějící ze Železné Rudy v 16.40 h, ze Špičáku v 16.58 h, s návratem do Plzně 4 minuty před 19. hodinou (denně osobním vlakem 7505 ze Žel. Rudy v 15.17 h, s příjezdem do Plzně v 17.48 h). Cena jízdného jedním směrem je přibližně 65 Kč podle zvoleného druhu jízdenky a slevy.

Lyžařská škola Areál Nad nádražím již několik let spolupracuje s lyžařskou školou JPK. Ta má v České republice dlouholetou tradici, a je to na Šumavě jediná členská škola Asociace profesionálních učitelů lyžování (APUL). Ve dnech 6. – 15. 1. 2006 se proto uskutečnil instruktorský kurz „C“ pro výuku sjezdového lyžování právě zde. Tento kurz se pravidelně pořádá začátkem prosince v Harrachově, v Peci pod Sněžkou a ve Špindlerově mlýně. Na Železnorudsku měl sice premiéru, přesto přispěl k tomu, že se letos všech kurzů APUL zúčastnilo téměř 300 zájemců o práci profesionálních učitelů lyžování. Všichni budoucí instruktoři byli školeni podle rakouské metodiky, kdy kurz „C“ obsahuje výuku od úplných základů, tedy přivyknutí na výstroj a výzbroj, přes výuku jízdy v pluhu, oblouku s přívratem až po elegantní paralelní oblouk. Instruktoři byli

připravováni jak na svahu, tak i na přednáškách teorie. Postupně byli poučeni Horskou službou o základech poskytnutí první pomoci na svahu, zkušenými instruktory o speciální výuce v dětské školičce, či pronikli do tajů historie sjezdového lyžování i správné přípravy lyží. Celodenní trénink na svahu tedy střídaly večerní (zajímavé) přednášky a pravidelné procvičování metodiky ve třech cizích jazycích – anglicky, německy a francouzsky. K velkému úspěchu kurzu přispělo i krásné slunné počasí, perfektně připravená pista a výborná spolupráce areálu. Díky ideálním podmínkám se mohla lyžařská škola JPK rozšířit do rozvíjejících se areálů na západě Čech, a to konkrétně v Aši a v Mariánských lázních, a tak pomoci ke zkvalitňování lyžařského povědomí v Česku.

ČÍSLO 25/ 2006 SNOW

086-89 Na_lyze_vlakem+Zelezna_Ruda.indd 89

23.2.2006 0:19:40

APUL NEWS

SNOW ČÍSLO 25 / 2006

Úvodník prezidenta

APULNEWS

Milé kolegyně a kolegové, milí přátelé lyžování! Srdečně vás zdravím na začátku března, pro lyžaře nejhezčího měsíce v roce. Doufám, že jste si užili lyžování a máte ještě v plánu pár dnů až týdnů vychutnávat ideální sněhové podmínky této zimy. APUL má za sebou výjimečnou sezónu. Nejenže se opět rozšířila nabídka našich akcí a zvýšily se počty účastníků, ale realizovali jsme navíc dvě „megaakce“ – natočili jsme výukové CD (se SNOW získal každý předplatitel) a zúčastnili jsme se Mistrovství světa učitelů lyžování. O obou se dočtete také dále v tomto SNOW. Těší nás i stále rostoucí zájem o naše kurzy, což se projevilo uspořádáním kurzu C poprvé v lednu, a mimo Krkonoše – v Železné Rudě na Šumavě. Dařilo se nám i na poli mezinárodní spolupráce, kde se díky naší vyjednávací aktivitě, ale především díky struktuře a kvalitě našeho vzdělávání, stále více přibližujeme mezinárodní úrovni. Naši kolegové nejen v Rakousku, ale také ve Francii a Švýcarsku pozorně sledují úroveň našich kurzů a daří se nám získávat v tomto ohledu jasné kladné body. Jsem rád, že neustále roste i kvalita našeho lektorského sboru. Možná jste si na stránkách APUL všimli vypsaného výběrového řízení na členy nového lektorského sboru, protože stávajícímu sboru skončila tříletá smlouva. Nově vybraní členové budou lektorovat po dobu 2 let, v sezónách 2006/07 a 2007/08. Rozšířit náš lektorský sbor a podílet se na financování jeho dalšího vzdělávání by nebylo možné bez našich partnerů. Až do roku 2005 to byla především firma Bretton s. r. o. (Dynastar, Lange, Look), které bych chtěl i touto cestou ještě jednou poděkovat za dlouhodobou kvalitní spolupráci. Od roku 2006, jak jste byli informováni dopisem z února t. r., se naším hlavním partnerem stává firma Ski Charvátová s. r. o., dovozce značky Rossignol. Značka Rossignol byla už u natáčení našeho výukového CD a na Mistrovství světa učitelů lyžování. Mezi naše další partnery patří především firmy Kama, Husky, Devold a samozřejmě také časopis SNOW. Na natáčení CD se podíleli ještě další partneři: HUDY Sport, Novato, Happy Sport, Kitzsteinhorn Gletscherbahnen a Europa Sportregion. Všem uvedeným firmám bych chtěl vyjádřit velké poděkování. Doufám, že i v dalším období se nám bude dařit, že o naše vzdělávání bude zájem nejen na kopci, ale i díky prodeji našeho výukového CD a že budeme moci ještě více času a úsilí věnovat servisu pro jednotlivé členy. Jak bychom mohli zlepšit naši práci samozřejmě víme – od dalšího zkvalitnění našeho webu, přes informace pro členy až po rozšíření nabídky materiálů a doprovodných akcí. Jenže je to práce jako každá jiná a objem dobrovolné činnosti ve výkonném výboru má své hranice. I proto chci opět poděkovat za práci členům VV, sekretáři a sekretářce a všem dalším, kdo přiložili ruku k dílu. Libor Knot

Mistrovství světa učitelů lyžování Foto: APUL

Levi, Finsko 2005

Mistrovství světa učitelů lyžování, které pořádá Mezinárodní asociace profesionálních učitelů lyžování (ISIA), se koná jednou za 4 roky. Po nezdařené kandidatuře České republiky se MS pro rok 2005 konalo ve ﬁnském středisku Levi ve dnech 30. 11. – 4. 12. 2005. Zimní středisko Levi je samo o sobě velmi zajímavé, protože je v zemi, kde hory téměř nemají, a protože leží řádný kus severně od polárního kruhu. Je to v podstatě jedna velká hora uprostřed tundry, kolem které objíždí skibus a rozváží lidi na jednotlivé vleky, které jsou po obvodu celého kopce. Jedna ze sjezdovek je dokonce tak velká, že splňuje parametry na pořádání Světového poháru mužů v obřím slalomu. Bohužel je zde v tomto ročním období světlo jen asi hodinu, a to se ještě slunce neobjeví zcela, ale zůstane 2 stupně pod obzorem. Takže jsme obdivo-

vali místní, kteří třeba už v půl osmé ráno vyráželi na běžky, protože dobře ví, že se slunce stejně nedočkají… Uvážíme-li teploty pod -20 stupňů, můžeme místní obyvatele obdivovat. Výpravu reprezentace APUL tvořilo 9 účastníků. Šest členů demoteamu s jedním náhradníkem (Jirka Matějů, Silva Schild, Lucie Erlebachová, Tonda Volk, Zdeněk Nestrojil, Štěpán Koudela a Kateřina Vojtěchová), dále pro snowboardové závody Michal Novotný (člen Asociace českého snowboardingu) a Libor Knot – prezident APUL.

Závodů se zúčastnilo přes 200 závodníků z rekordních 25 států z celého světa. Ve středu 30. listopadu proběhlo slavnostní zahájení a v následujících třech dnech se soutěžilo ve čtyřech disciplínách – štafetě čtveřic, snowboardcrossu, obřím slalomu a synchrojízdách demoteamů. Ve štafetě čtveřic (Carving dual rallye) se jedná o vyřazovací závod v paralelním slalomu, kde každé z družstev je tvořeno třemi lyžaři a jedním snowboardistou, přičemž minimálně jeden ze závodníků musí být žena. Postavili jsme dva týmy a lepší dosáhl velmi slušného umístění. Skončil na 5.–8. místě s tím, že ve vyřazovacím pavouku jsme vypadli s pozdějšími vítězi ze Švýcarska. Snowboardcross se stal naší nejúspěšnější disciplínou. Michal Novotný, který byl nominován naší sesterskou Asociací českého snowboardingu, dojel na stříbrné pozici! Závod byl velmi vyrovnaný a měl podle znalců úroveň světového závodu. V obřím slalomu je tradičně obrovská konkurence, protože jednotlivé výpravy berou tuto disciplínu velmi prestižně. Objevili se zde opět závodníci, kteří ještě v loňské sezóně jezdili Světový pohár, a bylo se na co dívat. Nepodařilo se nám sice dosáhnout na přední umístění, jako tomu bylo na minulém MS, kde Lucka Erlebachová získala bronz, ale výsledky byly slušné – Lucie Erlebachová dojela na 10. místě a Jirka Matějů na 15. místě.

Vrcholnou disciplínou – soutěží demoteamů – program MS v sobotu 3. prosince končil. Šestičlenné demoteamy jely vždy dvě jízdy – obě sestavy byly tentokrát volné, takže jednotlivé choreografie i doprovodné efekty byly divácky opravdu velmi atraktivní. Prolínání jezdců v plné rychlosti, kombinace různých druhů oblouků, skoky, všemožné kostýmy, nebo i záměrné pády byly hodnoceny pětičlennou komisí známkami od 1 do 10. Ačkoliv český demoteam předváděl v tréninku jedny z nejlepších jízd, došlo bohužel v samotném závěru naší první jízdy ke kolizi a následovala bodová ztráta, kterou již ani slušné sedmé místo ve druhé jízdě nemohlo zvrátit v lepší výsledek, než bylo konečné 12. místo. Celkově lze vystoupení výpravy APUL hodnotit velmi kladně. Kromě druhého místa ve snowboardcrossu jsme sice žádný pronikavý sportovní výsledek nezískali, ale celkové vystupování teamu a účast na dalších doprovodných akcích, včetně např. generálního shromáždění ISIA, byla velmi pozitivní. Vyspělé lyžařské státy se mohly přesvědčit o tom, že v Česku existuje silná organizace učitelů lyžování a snowboardingu a že je to partner, se kterým lze i v budoucnu počítat pro vzájemnou spolupráci. Členové reprezentace APUL

Kitzsteinhorn – 3000 m nad věcí

Eldorádo pro lyžaře, freestylisty a snowboardery Nejvyšší hora salcburského regionu se nyní představuje ze své slunečné stránky. Na ledovci práší prašan, sněhové krystaly se třpytí ve slunci o závod, aprés-ski nálada na barech – to je potěšení ze života. Ale teprve funpark, nový snowpark a rokliny tomu dodají tu pravou šťávu.

info: Kitzsteinhorn-Gletscherbahnen Kaprun AG, Austria, 5710 Kaprun, Telefon +43 6547 8700, e-mail: ofﬁce@kitzsteinhorn.at, www.kitzsteinhorn.at

V jediném ledovcovém lyžařském areálu Salzburgerlandu opět tepe zimní zábava. Ledovcové svahy nabízejí téměř nekonečnou nabídku pro každého. K funparku na ledovcové plošině přibyl nově také snowpark v prostřední části areálu. Na sérii za sebou postavených kicků na chvilku pozastavíte zemskou přitažlivost, oproti tomu na lehké skicrossové dráze (easyline) na vlastní kůži vyzkoušíte odstředivou sílu. Obtížnost je značena, stejně jako u sjezdovek – modře, červeně nebo černě. Začátečníci najdou zábavu v modré oblasti, odvážnější hledají povyražení na červeně značených místech

a profíci ze sebe vydají všechno na černých skocích. Neupravované rokliny v nejspodnější části areálu už dlouho nejsou žádným tajemstvím. 15. a 16. dubna se zde bude opět konat X-Over-Ride – neuvěřitelný freeridový závod, který rozhodně stojí za to vidět. Konec zimy a jarní náladu odstartuje 29. dubna až 1. května Firn + Fun Happening – oslava jara tak, jak to jde jen na ledovci. Stále ještě na perfektním sněhu otestujete nejnovější lyže a snowboardy pro sezónu 2006/07, v restauracích a barech bude hrát živá muzika a samozřejmě nebude chybět mnoho zábavy a výborná nálada.

ČÍSLO 25 / 2006 SNOW

Foto: Leo Himsl

APUL NEWS

Text a foto: Zbyněk Koláček

Pohlednice z Chile V místě mého zimního evropského působiště, tedy v Andoře, jsem se před pěti lety dostal k nabídce pracovat v Chile. Mezi mými kolegy bylo a pořád je pár Chilanů a jeden z nich pak ředitel „escuela d´esqui Termas de Chillan“. Stiskem ruky jsem jeho nabídku s nadšením přijal, doma vyřídil nezbytné lékařské prohlídky (i test HIV), zaplatil pracovní vízum (65 dolarů) a 20. června na letišti v Santiagu oblíkal spoďáry, čepku a tak. Santiago Po dlouhém letu na prohlídku této metropole náladu nemám. Město je většinou zahaleno do kovově-stříbrné celodenní mlhy jakožto důsledku jeho nešťastné polohy a šílené dopravy. Město samotné totiž obkli-

Pohled na základnu všeho dění Las Termas de Chilan 1 500 m n. m. V popředí apartmány k pronájmu, krytý a vyhřívaný tenis, vzadu je vidět dlouhou a širokou pistu pro novice a děti, základnu pro heliski, skútry a psí spřežení.

odjeté kilometry. Je úplně jedno, jestli autobus uhání prázdný nebo plný. Důležité je ﬁčet, a některé zastávky proto jen projíždí, v lepším případě přibrzdí. Dálkový autobus je to samé, a navíc se v něm může stěhovat cokoliv, co se do něj vleze. Asi šestihodi-

Asi šestihodinovou cestu na jih do Chilan jsem v duchu brzdil a řídil. Ještě teď se mi rosí čelo. novou cestu na jih do Chillan jsem v duchu brzdil a řídil. Ještě teď se mi rosí čelo. Doporučuji proto vlak – sedadla jako dědovo křeslo, steward s kávou, pivkem a sendviči, prostě klid a bezpečí. Cenový rozdíl přitom bezvýznamný.

SNOW ČÍSLO 25 / 2006

čují vysoké bílé štíty, a tedy vše živé se dusí a stresuje v tomto přírodním kotli. Prostě rychle pryč! Jen ne na autobus. Jednou jedinkrát jsem z neznalosti použil Santiágskou městskou hromadnou dopravu, žlutý autobus. Šoféři jsou dle mého soudu placeni za

Vlek El Fresco a vzdálený El Nevado. Se skialpy je tu mnoho možností.

Termas Chillan – město v našich očích chudé, ale zato velmi čisté a lidé vstřícní. Jedině tudy vede cesta do Termas. Termas jsou vlastně termální prameny, okolo nichž vyrostly ubytovací jednotky (apartmány), Gran Hotel a golfové hřiště. A nad tím vším jsou prudce se zvedající svahy a jako dva krtince mistrně vyvýšené do 3 200 m n. m. ještě dvě sopky – El Voldán Viejo (starý) a Jovén (mladý, stále si čudící). Dá se ubytovat dole v podhradí ve vesnici Las Trancas, kde je velmi živo, neboť zde potkáte s nástupem července vyznavače čehokoli, co jezdí po sněhu. Kdo šetří, má za tři. Ubytování je mnohem levnější než v Termas, a navíc se tam lidé většinou znají, takže si pronajímají cabany (chaty) společně. Pravda, někdy se na svah ani nedostanou. To třeba když koupí berana a pečou a pijou a veselí se. V Termas je to pro bohatší klientelu – Brazilci, Argentinci, Chilané, Amíci, sem tam nějaký Evropan... Z lyžařské základny, tedy z 1 500 m se dá soustavou sedaček a vleků dostat do 2 800 m. A pokud jsou k dispozici skialpy, tak až na vulkány. Z nejvyšší možné stanice je doslova vřezána do lávovitých, jakoby svislých vrstevnic 12km sjezdová trať Las tres Marías. Každoročně tudy vede sjezdový závod dvojic s hromadným „sado-maso“ startem a 8minutovou jízdou ve vajíčku. Dvousedačková lanovka dlouhá 2,5 km je historický skvost. Opravdu jsem si na první dojem myslel, že je to něco jako muzeum na svahu. Stojí tam prý od roku 1950. Vůbec jsem tomu nevěřil – dřevěné sedačky, tenké sloupy, jež se třepou při každém průjezdu. Faktem je, že ji perfektně udržují. Od tohoto veterána vedou do údolí dvě černé – El Kondor I a II. Dlouhé, upravené, většinou tvrdé a taky prázdné. Termas je rájem pro freeride, který je možno pod-

pro členy APUL

nabídka lyžařského materiálu za vynikající ceny!!!! Přes noc si ufoukl El Jovén (pohled z vrcholu Nevado, stanice je vpravo dole). Vlek El Fresco vytáhne lyžaře až k úpatí této sopky. Nalevo dolů do hlubokého ůdolí to má sjeto jen málo čertů...

niknout v podstatě všude. Skialpinisti se až k vulkánům dostanou ze základny během dne, sﬁčí na opačnou stranu sopky a zpět se vrací s čelovkou. Existuje i možnost heliski. Stranou od vulkánů je prý ledovec, nesoucí jméno El Nevado (zasněžený). Asi to bude spíš ledovčík. K němu lze jít buď se skialpy, nebo na sněžnicích – právě tato místa využívají týmy z Kanady, USA, Španělska, Francie a Itálie. Většinou se tam sjedou počátkem srpna, mají k dispozici tři řidiče s mašinami a pokynem vytvořit jim trať pro jakoukoli disciplínu. Nejčastěji trénují super-G a sjezd. Loni si vedle mne při snídani sedl nějaký turista v kárované košili a cpal se müsli a banány. Zanedlouho se tam přiřítil rozpálený šedovlasý trenér a tomu „turistovi“ řekl, že za dvacet minut si má jít vybrat lyže. No jo, člověče nešťastná, on to byl Bode Miller!

Výuka Kolektivní výuka neexistuje, jen kurzy rodinného typu. Privátní hodina stojí asi 34 000 peso (1 euro=730 peso, tedy celkem asi 46 euro) a o práci není nouze. Klidně přijede brazilská 4členná rodina a koupí balík hodin za 1 600 000 peso, a k tomu pla-

tí oběd a pití na svahu. Lyžuje se i v dešti, protože běžně prší tři dny v kuse, a to jsme na svahu 6–8 hodin! Žůžo. Na závěr takové fronty tvoří obvykle chladná la cola (ocas), a to se pak tři i více dnů sype sníh. Vzpomínám, že jednou nejvýš položený vlek El Fresco zapadl sněhem tak, že byly vidět jen kladky. Ani se s tím nevyhrabávali. Lyžařská škola má striktní pravidla. Žádné výstřelky, co se vzhledu týče, prohýřelé noci se musí lstivě maskovat. Tabák a alkohol na svahu je hazard. Každý den je setkání, kde se všichni dozví, co kdo provedl (toleruje se opravdu málo) a co je nového. Ředitel nabízí ubytování v apartmánech po šesti zdarma, účtuje se pouze za topení, elektriku a úklid. Snídaně a večeře taktéž zdarma (a to opravdu velmi bohaté), lze si vybrat. Během dne na svahu může každý projíst na účet školy v restauraci Mirador 5 000 peso. Běžně se stává, že večer je chuť na chilské vínečko, které má instruktor se 40% slevou, nealko se slevou 60%. To se dá, ne? Opravdu bez připomínek! Sezóna končí dvacátého září velkým rautem. Na druhý den se každý rozletí tam, kam skutečně patří.

Kurzy v sezóně 2005/06

www.apul.cz, info@apul.cz Staňte se členy APUL!

MISTROVSTVÍ UČITELŮ LYŽOVÁNÍ ČR

11/03/06

*DEŠTNÉ V ORLICKÝCH HORÁCH* *PROGRAM* 10/03/06 17:00–18:30 prezentace, ubytování, startovné – kancelář LŠ 19:00–21:30 porada vedoucích družstev, losování... 11/03/06 SJEZDOVKA MARTA I 08:00 – prohlídka trati obřího slalomu 09:00 – start obřího slalomu SJEZDOVKA MARTA II 13:00 – rozježdění 14:00 – start soutěže demoteamů CHATA PANORAMA 19:00 – vyhlášení výsledků, raut

POŘADATEL: SKI a SNOWBOARD ŠKOLA, DEŠTNÉ V ORLICKÝCH HORÁCH ŘEDITEL ZAVODU: JIŘÍ DAŘÍLEK PŘIHLÁŠKY: SKISKOLA@SPORTPROFI.CZ DO 01/03/06

Noví zájemci se mohou informovat na info@apul.cz. Přejeme všem úspěšnou sezónu! Výkoný výbor APUL

STARTOVNÉ: 150 KČ (nečlenové APUL 200 Kč); permanentka, raut: 400 KČ UBYTOVÁNÍ: 300 KČ/NOC – nutno objednat současně s přihláškou

ČÍSLO 25 / 2006 SNOW

V letošní sezóně APUL zatím úspěšně zorganizoval několik kurzů, jak pro nové zájemce o práci profesionálních lyžařských instruktorů (kurzy „C“), tak pro učitele, kteří si chtějí své vzdělání rozšířit a pokračovat v lyžařské kariéře (kurz „B“). Jednotlivé kurzy byly uspořádány v několika destinacích jako v minulých letech – tzv. céčka ve Špindlerově Mlýně, Harrachově, Peci pod Sněžkou a nově v Železné Rudě s celkovým počtem 290 účastníků. Zdokonalující kurz, tzv. béčko, byl organizován v Obergurglu v Rakousku s počtem 40 osob. Všichni jeho úspěšní absolventi již působí v lyžařských školách nejen v České republice, ale i v Evropě a nezřídka i v USA. Letos se dále připravuje tradiční lavinový a slalomový kurz a také kurz mistrovské třídy „A“.

Objednávejte rychle! Platí jen do 20. 3. 06

Seznam slev

SNOWcard sportovní prodejny

testovací centra a servisy

12 %

10 %

sleva na veškeré zboží CZ SPORT Hradecká 816, Jičín, tel.: 493 520 054 www.cz-sport.cz

prodejny SENSOR FRIENDSHIP STORE Slezská 125 (za Flórou), Praha 3, tel.: 272730531 Moskevská 27, Liberec 1, tel.: 48271061 Nerudova 616, Mladá Boleslav, tel.: 326723384 Brněnská 24, Svitavy, tel.: 461530614 www.ceskyraj.com, www.sensor.cz

Heydukova 6, Praha 8, tel.: 266 312 945 sleva 10 % na skialpové a lavinové kurzy www.namche.cz

sleva ve všech prodejnách sítě ENVY (nesčítá se s jinými slevami) www.envy.cz

sleva ve všech prodejnách sítě Hudy sport www.hudy.cz

NIVO SPORT Jihlavská 617, Praha 4, tel.: 261 261 236 www.nivosport.cz

10 %

CABALLERO SHOP Panská 5, Praha 1, tel.: 296827560

(zn. Bafﬁn, Burton, Canada Goose, Fundango, Klar Ullfrotté...)

CEBA SHOP V Jámě 1, Praha 1, tel.: 224162112 (zn. Bafﬁn, Canada Goose, Fundango, Klar Ullfrotté...)

www.s2as.cz

testování lyží ZDARMA 1 hodinu v Test centru Elan (Špindlerův Mlýn) www.skiveleslavin.cz

50 %

sleva na veškeré služby testcentra EFA Špindlerův Mlýn www.efa.cz

20 %

Skisport Semily Nádražní 164, Semily tel.: 777 145 212

10 %

zapůjčení lyží ZDARMA na 3 hodiny v Testcentru SNOW & Levnelyze.cz (Harrachov-Rýžoviště) www.levnelyze.cz

10 0 %

Kiwi svět map a průvodců Jungmanova 23, Praha 1 (sleva na vše kromě přístrojů GPS) www.kiwick.cz

10 %

sleva ve všech prodejnách sítě Rock Point www.rockpoint.cz

10 0 %

Prodejna sportovních potřeb Dvořákova 6/8, Brno tel.: 542 211 498

Mujsport Revoluční 22, Praha 1 Kobližná 5, Brno www.mujsport.cz

sleva na servis lyží a dále sleva 7 % na nákup BIL-SPORT Pod Dvorem 13, Praha 6 www.skiveleslavin.cz

sleva u specializované botařské ﬁrmy Leitner Schuhhaus Leitner j.leitner@eunet.at tel.: +43 5674 5306 (po–pá 9–12 a 14–18, so 9–12) www.schuhsport-leitner.at

10 %

lyžařská střediska – skipasy

50 %

1x sleva na skipas v lyžařském areálu Černá hora – Janské Lázně (do 24. 12. 2005 a od 20. 3. 2006)

při nákupu v hlavní pokladně v dolní stanici lanovky a předání řádně vyplněné SNOWcard 05/06 k záznamu slevy

www.cerna-hora.cz sleva na skipas v lyžařském areálu Lipno-Kramolín (platí do 16. prosince 2005, dále 1.–31. ledna 2006 a od 23. března do konce sezóny) www.lipno.info

30 %

15 %

sleva na hodinky Suunto (více info v inzerátu uvnitř časopisu) www.suunto.cz

18 %

sleva na skipas v lyžařském areálu Vítkovice v Krkonoších (od 20. března do konce sezóny) www.vitkovicevkrk.cz

BRAVA SPORT BLIZZARD 10 % nám. 1. máje 4, Chomutov

tel.: 474 331 745, 776 709 854 www.brava.cz

nová prodejna Praha - Hostivice značky Atomic, Salomon, Dynastar, Lange, Toko, Giro Snow, Helly Hansen, Sensor, F.lli Campagnolo, SH+, Leki a Swans servis lyží na strojích Wintersteiger

• Karlovarská výpadovka

• 300 m dálniční okruh

• bezproblémové parkování

školy a kuzry jedna zdokonalovací lekce na 2 hodiny ZDARMA! (nutná konzultace termínu) a dále sleva 10 % na všechny služby Lyžařská škola Potok Pec pod Sněžkou tel. 603 809 365 www.potok.cz

10 0 %

35 %

Za kurz licence APUL C zaplatíte o 3100 Kč méně! Původní cena: 8 790 Kč, cena pro držitele SNOWcard: 5 690 Kč www.apul.cz

15 % sleva na jeden jednodenní

snowboardový kurz nejen pro děti e-mail: snowride@centrum.cz www.snowride.info

sleva v K+K Ski School Janské Lázně tel.: 608 356 616 e-mail: info@ski-school.cz www.ski-school.cz

cestovní kanceláře z ceny zájezdu 10 % (bezsleva skipasu) pro jednotlivce

CK SPORT Václavík U Hřiště 1325, 755 01 Vsetín tel./fax: 571 419 916, cksport.vaclavik@iol.cz www.cksport-vaclavik.cz

sleva na zahraniční zájezdy s CK Kudrna (max. 400 Kč, nesčítá se s jinými slevami) tel.: 542 120 137, 604 592 971 e-mail: michal@kudrna.cz www.kudrna.cz

5% 3%

CK SMART travel Blatenská 111, Chomutov (nesčítá se s jinými slevami) www.smarttravel.cz CK Petr's sleva na lyžařské zájezdy Kateřinská 13, Praha 2 www.petrs.cz

Hostivice - Palouky č. p. 1371, 253 01 Hostivice t) 235 311 888 f) 244 401 575 e) prodejna.hostivice@progresscycle.cz Po - Pá 10:00 - 18:00 Čt 10:00 - 19:00 So 8:30 - 13:00 www.progresscycle.cz

Adresář prodejců cestovní kanceláře CA DAMA s.r.o. Praha 10 Vršovické nám. 4, 101 00 Praha 10 tel.: 271 742 695, 271 742 610 fax: 271 742 669, e-mail: praha10@ckdama.cz ESO travel Kodaňská 32, 10100 Praha 10 eso.kodanska@tiscali.cz, tel.: 271733817, fax: 271 733 817 Campanatour Vodičkova 39, 11000 Praha 1 tel.: 224946829, fax: 224946829 Campanatour Masná 9, 11000 Praha 1 praha2@campana.cz, tel.: 224819219, fax: 22320605 CA DAMA Praha 1 Panská 3, 111 21 Praha 1, tel.: 224 210 900, 224 211 666, 224 219 139, tel./fax: 224 213 311, e-mail: praha1@ckdama.cz PRAGA MAGICA Masná 9, 11000 Praha 1 info@pragamagica.cz, tel.: 224819218 Euroagentur Praha, s.r.o. Vodičkova 34, 11000 Praha 1 ck@euroagentur.cz PINOCCHIO Vodičkova 30, 11000 Praha 1 info@pinocchio.cz, tel.: 224162365, fax: 224162389 QUICKTOUR Dlouhá 39, 11000 Praha 1 info-praha@quicktour.cz, tel.: 224827100, fax: 224827100 Cestovní kancelář FISCHER a.s. Provaznická 13, 11000 Praha 1 silvie.kubasakova@ﬁscher.cz, tel.: 221636221, fax: 221 636 481 HELIOS VIA s.r.o. Dlážděná 5, 11000 Praha 1 heliosvia@heliosvia.cz, tel.: 224238173, fax: 222 246 348 AFFY Truhlářská 12, 11000 Praha 1 info@affy.cz, tel.: 222322120, fax: 222322124 SARDEGNA TRAVEL Na Poříčí 1933/36, 11000 Praha 1 info@sardegnatrave.cz, tel.: 222320120, fax: 222320126 CK VESTA Wilsonovo nádraží, 12000 Praha 2 ck.vesta@volny.cz, tel.: 224641934, fax: 224225769 JIHOSPOL TOURS s.r.o. Vinohradská 97, 12000 Praha 2 jihospol_tours@iol.cz, tel.: 222722216, fax: 222722214 TIPATOUR a.s. Rubešova 5, 12000 Praha 2 tipatourpraha@tipatour.cz, tel.: 224236599, fax: 222 241 165 TRIP CA Londýnská 61, 12000 Praha praha@ck-trip.cz, tel.: 222521623 CA DAMA Praha Slezská 29, 130 00 Praha 3 tel./fax: 224 254 455 e-mail: praha3@ckdama.cz Cestovní agentura PERMON Olbrachtova 1946/64, 14000 Praha 4 agentura.permon@worldonline.cz, tel.: 222102233, fax: 222102233 CICALA Na Dolinách 26/109, 14700 Praha 4 info@cicala.cz, tel.: 241434444, fax: 241434350 Amiranty Travel s.r.o. Opatovská 1753, 14900 Praha 4 amiranty@amiranty.cz, tel.: 267915096, fax: 267 915 097 CA DAMA Praha 5 Nový Smíchov - Drapa Sport Plzeňská 8, 150 00 Praha 5 tel./fax: 257 328 060 e-mail: praha5@ckdama.cz TALPA s.r.o. Na Hřebenkách 15a, 15000 Praha 5 talpa@czn.cz, tel.: 257310901, fax: 257 310 902 AFFY V lesíčku 4/623, 15000 Praha 5, info@affy.cz, tel.: 222322122, fax: 222322124 ABA PRAGUE TRAVEL Archeologická 2256/1, 15500 Praha 5 Lužiny info@abaprague.net, tel.: 235510162, fax: 251615626 EUROTIME PRAHA s.r.o. Národní obrany 35, 16000 Praha 6 dir@volny.cz, tel.: 224313806, fax: 224313806 ESO travel s.r.o. Korunovační 22, 17000 Praha 7 esokodanska@tiscali.cz, tel.: 233377711, fax: 233 377 716 GEOS - NOVA Letohradská 58, 17000 Praha 7 ckgeos@ckgeos.cz, tel.: 222623440, fax: 222 623 450 KONFIN Gabčíkova 6/1225, 18000 Praha 8 Libeň info@busprodej.cz, tel.: 465420288, fax: 465420288

Ing. Miroslava Luprichová Klapkova 53, 18200 Praha 8 lucie@pensionlucie.cz, tel.: 284686243, fax: 284 689 440 Campanatour Sokolovská 103, 18800 Praha 8 praha8@campana.cz CAORLE TOUR spol. s r.o. Kučerova 799, 19800 Praha 9 caorletour@komerce.cz, tel.: 281912801, fax: 281912801 Centrum zájezdů s.r.o. Chlumecká 765/6, 19800 Praha 9 info@centrumzajezdu.cz, tel.: 281917273, fax: 281910515 Cestovní agentura Silvie Lacinová Nám. Arnošta z Pardubic 95, 25082 Úvaly tel.: 281983257, fax: 321 672 893 UNISMA Masarykova 25, 25169 Velké Popovice unisma@mbox.vol.cz, tel.: 323665236, fax: 323 665 305 Agentura 97 s.r.o. Masarykovo nám. 15, 25401 Jílové u Prahy info@agentura97.cz, tel.: 241951214, fax: 241 951 215 Kateřina Bartošová Vlašimská 1785, 25601 Benešov aat-re@seznam.cz, tel.: 317728030, fax: 317728030 YVETTA Riegrova ul., 25801 Vlašim tel.: 847132, fax: 847132 CK IRÍNY TOURS s.r.o. Střelecká 100, 26101 Příbram II info@iriny-tours.cz, tel.: 318624814, fax: 318 624 814 CK INFO TRAVEL Havlíčkova 5, 26601 Beroun ck@infotravel.cz, tel.: 311611611, fax: 311611911 ABA PRAGUE TRAVEL V uličce 76, 26716 Vysoký Újezd info@abaprague.net, tel.: 235510162, fax: 251615626 Cestovní agentura Věra Nekovářová - NEKORELAX Na Magistrále 704, 28002 Kolín nekorelax@post.cz, tel.: 327516033, fax: 327 516 033 GEMA PLUS s.r.o. 28129 Žiželice 310 gemaplus.s.r.o@tiscali.cz.cz, tel.: 495485764, fax: 495485764 Silvie Lacinová Hradešín 96, 28201 Hradešín agentura.nelly@centrum.cz, tel.: 281983257, fax: 321672893 Šárka Hochmanová - CA PLANET Havlíčkova 882, 29301 Mladá Boleslav caplanet@seznam.cz, tel.: 326727791, fax: 326 727 791 Šárka Hochmanová - CA - PLANET nám. Míru 52, 29301 Mladá Boleslav caplanet@atlas.cz, tel.: 326727791, fax: 326 727 791 CA POHODA - PROBAY TGM 1076, 29301 Mladá Boleslav ck.pohoda@probay.cz, tel.: 326333900, fax: 326 333 900 HCC TRAVEL v.o.s. Palackého nám. 24, 30117 Plzeň hcc@mbox.vol.cz, tel.: 377320754, fax: 377 320 754 LAGUNA - Zuzana Ládrová Jagellonská 5, 30136 Plzeň ck.mz@worldonline.cz, tel.: 377223686, fax: 377223685 CA Jadran Prvomájová 90, 32200 Plzeň cksakic@raz-dva.cz, tel.: 377422622, fax: 377 422 622 CA Jadran Klatovská 172, 32200 Plzeň tel.: 377422622, fax: 377422622 Campanatour Plánická 3/1, 33901 Klatovy klatovy@campana.cz, tel.: 376315913, fax: 376315913 Campanatour Kostelní 90, 34001 Domažlice domazlice@campana.cz, tel.: 379725503, fax: 379725503 Campanatour v.o.s. Náměstí 131, 34506 Kdyně kdyne@campana.cz, tel.: 379734272, fax: 379 731 072 TOUR CENTRUM nám. Republiky 116, 34701 Tachov tachov@tourcentrum.cz, tel.: 374725630, fax: 374725631 Ašská cestovní agentura s.r.o. Hlavní 2747, 35201 Aš asskaca@quick.cz, tel.: 354526980, fax: 354 526 980 TOUR CENTRUM budova hlavní pošty P.O.B 21, 35301 Mariánské Lázne marlazne@tourcentrum.cz, tel.: 354622405, fax: 354622405

Jaroslav Jílek J a G Touristik Staroměstská 28, 35735 Chodov info@jgtouristik.cz, tel.: 352665159, fax: 352 666 738 CK Clara T. G. Masaryka 2048/3a, 36001 Karlovy Vary info@clara.cz, tel.: 353230840, fax: 353 230 841 CK MÁJ Česká 44, 37001 České Budějovice ckmaj@ckmaj.cz, tel.: 387318420, fax: 387318420 QUICKTOUR Biskupská 12, 37001 České Budějovice info@quicktour.cz, tel.: 386350220, fax: 387311225 REKREA Č. Budějovice – Eva Morongová Široká 12, 37001 České Budějovice rekreacb@seznam.cz, tel.: 387368828, fax: 387312291 MARYTRAVEL C.A. Senovážné nám. 2, 37001 České Budějovice ca.mary@seznam.cz, tel.: 386106210, fax: 386106113 Luděk Salčák - Sally tours Klavíkova 14, 37004 České Budějovice sally@sallytours.cz, tel.: 387318990, fax: 387 318 151 CK MÁJ V. Volfa 19, 37005 České Budějovice ckmaj@ckmaj.cz, tel.: 385514488, fax: 385514488 GEOTOURIST Žižkova 12, 37100 České Budějovice geotourist@cbox.cz, tel.: 387718503, fax: 387 718 503 Šárka Čuchalová-Autoturist Dopravní 35, 38611 Strakonice tel.: 383321114, fax: 383 311 049 Miloslav Mikeska - EUROPE TRAVEL Fügnerova 822, 39002 Tábor europe.travel@volny.cz, tel.: 381251161, fax: 381251161 Ing. Alena Svobodová CK Alena Tour Říčanského 817, 39301 Pelhřimov info@ckalenatour.cz, tel.: 565321832, fax: 565 321 832 CA MARKÉTA BORISOVÁ Nová Buková 45, 39301 Pelhřimov marketa.borisova@razdva.cz, tel.: 565396535, fax: 565 396 535 CA ATLANTIS - Eva Michailidisová Chelčického 52, 39701 Písek michailidi@atla.cz, tel.: 382224048, fax: 382 224 048 Eva Michailidisová ATLANTIS Chelčického 52, 39701 Písek michailidi@atla.cz, tel.: 382224048, fax: 382 224 048 Cestovní kancelář Talgo, v.o.s. Hradiště 22, 40001 Ústí nad Labem info@cktalgo.cz, tel.: 475209864, fax: 475 209 864 Centrum prodeje zájezdů Okružní 3368/7, 40001 Ústí n. Labem tel.: 5208810 Mgr. Helga Hradecká, CK Speciál Vaníčkova 922/7, 40001 Ústí nad Labem usti@ckspecial.cz, tel.: 475210438, fax: 475 210 438 UNION TOUR V Jirchářích 60/6, 40001 Ústí nad Labem uniontour@quick.cz, tel.: 475600426, fax: 475 600 426 UNION TOUR Masarykova 655/366, 40010 Ústí nad Labem uniontour@quick.cz, tel.: 475600426, fax: 475 600 426 CA HAPPY TOUR s.r.o. Palackého 1225/17, 40502 Děčín IV ckhappytour@volny.cz, tel.: 412531842, fax: 412 531 842 Medea Corp. Tržní nám. 970/2, 41501 Teplice teplice@medeacorp.net, tel.: 417538978, fax: 417 538 978 C. K. TEP TOUR s.r.o. Masarykova 644/9, 41501 Teplice teptour@teptour.cz, tel.: 417577738, fax: 417 577 704 Gasttour Mírové nám. 2950, 41501 Teplice tel.: 417534175, fax: 417 534 175 TULIP Mánesova 4757, 43001 Chomutov catuliptravel@seznam.cz, tel.: 474651956, fax: 474 651 956 ARTEMIS - TOUR s.r.o. nám. Velké mostecké stávky 4, 43401 Most artemis@iol.cz, tel.: 476107072, fax: 476 107 087 CA DAMA Liberec Nisa center-Drapa Sport, České mládeže 456, 460 03 Liberec - Doubí, tel./fax: 485133838, e-mail: liberec@ckdama.cz Campanatour Pražská 40, 46001 Liberec liberec@campana.cz, tel.: 485105060, fax: 485103215

Campanatour Dolní náměstí 14, 46601 Jablonec nad Nisou jbc@campana.cz, tel.: 483310972, fax: 483310972 LUPINO TOUR Liberecká 1, 46601 Jablonec nad Nisou lupino@telecom.cz, tel.: 483315731, fax: 483 710 450 TRIP CA Pasířská 27, 46601 Jablonec nad Nisou ck@ck-trip.cz, tel.: 483312276, fax: 483 312 276 TRIP CA Pasířská 27, 46601 Jablonec nad Nisou praha@ck-trip.cz, tel.: 222521623 CAORLE TOUR Jindřich z Lípé 2662, 47001 Česká Lípa tel.: 794527, fax: 794527 Mgr. Helga Hradecká, CK Speciál nám. Republiky 212, 47201 Doksy doksy@ckspecial.cz, tel.: 487872538, fax: 487 872 538 CA DAMA Hradec Králové OC Futurum - Drapa Sport Brněnská 23a, 500 09 Hradec Králové tel./fax: 495 266 291 e-mail: hradec@ckdama.cz CONSULTOUR s.r.o. Žižkovo nám. 6, 50601 Jičín info@consultour.cz, tel.: 493522015, fax: 493533281 Alena Toholová Dr. A. Hejny 133, 54232 Úpice ck.toma@worldonline.cz, tel.: 499932329, fax: 499 882 329 VS TOURS Kollárova 1045, 56501 Choceň vs.tours@worldonline.cz, tel.: 465471588, fax: 465 471 588 KONFIN Tyršovo nám. 49/I, 56601 Vysoké Mýto CA Šteﬁ Tour Krále Jana 259, 58301 Chotěboř info@stefi-tour.cz, tel.: 569641008, fax: 569 641 008 TIPATOUR a.s. Masarykovo nám. 9, 58601 Jihlava jihlava@tipatour.cz, tel.: 567311650, fax: 567 311 650 Vlastimil Krejčí - MAGNA MORAVIA Blažíčkova 839, 59231 Nové Město na Moravě moravia.magna@iol.cz, tel.: 566618635, fax: 566 618 635 FOR-LINE TOUR s.r.o. Joštova 4, 60200 Brno tour@forline.cz, tel.: 542215131 CK TOUR SPORT s.r.o. Josefská 21, 60200 Brno info@toursport.cz, tel.: 542218081, fax: 542 218 047 HOLIDAY BRNO Poštovská 8c, 60200 Brno info@holiday-brno.cz, tel.: 542210687, fax: 542 210 687 BRENNA s.r.o. Jakubské nám. 6, 60200 Brno brenna@brenna.cz, tel.: 542210389, fax: 542 210 389 CÍGLER SOFTWARE, a.s., divize Cestovní agentura Rostislavovo nám. 12, 61200 Brno martin.cigler@csw.cz, tel.: 549522511, fax: 549522512 Eurocrux spol. s r.o. Mikulovská 2, 62800 Brno eurocrux@eurocrux.cz, tel.: 544214110, fax: 544219825 CA DAMA Brno Avion Shopping Park - Drapa Sport Skandinávská 2, 619 00 Brno tel./fax: 547 210 756 e-mail: brno@ckdama.cz TIPATOUR a.s. Obroková 8, 66902 Znojmo znojmo@tipatour.cz, tel.: 515261444, fax: 515 261 444 TIPATOUR a.s. Karlovo nám. 22, 67401 Třebíč trebic@tipatour.cz, tel.: 568840463, fax: 568 840 463 TIPATOUR a.s. Hasskova 9, 67401 Třebíč tipatourtrebic@tipatour.cz, tel.: 568840463, fax: 568 840 462 S-TOUR Blansko s.r.o. Seifertova 6, 67801 Blansko s-tour@iol.cz, tel.: 516417035, fax: 516 417 035 U ZELENÉHO STROMU s.r.o. Mariánské nám. 123, 68601 Uherské Hradiště donamo@donamo.cz, tel.: 572540355, fax: 572 540 355 HB TOUR Komenského 67, 68801 Uherský Brod hbtour@atlas.cz, tel.: 572632015, fax: 572632015 CA Jumbo - Dagmar Vašíčková Masarykovo nám. 102, 68801 Uh. Brod ca.jumbo@tiscali.cz, tel.: 572635833, fax: 572 635 833

www.nev-dama.cz

TIPATOUR a.s. 17.listoopadu 2, 69002 Břeclav tipatourbreclav@tipatour.cz, tel.: 519326108, fax: 519 326 108 Ing. Tomáš Leskovjan CA MERLIN Kostelní nám. 2, 69201 Mikulov na Moravě ckmerlin@iol.cz, tel.: 519512368, fax: 519510388 NEMO Svatopluka Čecha 3608, 69554 Hodonín hodonin@nemo.cz, tel.: 518353882, fax: 518353502 CK RYWAL s.r.o. Norberta Frýda 8/157, 70030 Ostrava-Dubina rywal@rywal.cz, tel.: 596122048, fax: 596 122 048 PAN' EUROP s.r.o. Masarykovo nám. 14, 70100 Ostrava 1 paneurop@raz-dva.cz, tel.: 596121662, fax: 596 121 655 CA DAMA Ostrava OC Futurum - Drapa Sport Novinářská 3178, 702 00 Ostrava tel./fax: 596 617 323, e-mail: ostrava@ckdama.cz Cestovní kancelář BOŠ s.r.o. Čs.legií 16, 70200 Ostrava 1 ckbos@ckbos.cz, tel.: 596114295, fax: 596 114 295 Ing. Bohumil Kachlíř- CA BOBEŠ TOUR Zámecká 854/13, 70200 Moravská Ostrava cabobestour@seznam.cz, tel.: 596121886, fax: 596 121 886 Eva Kusová - FAVORIT Nádražní 33, 70200 Ostrava prodej@favorit.as, tel.: 596122814, fax: 596 126 822 CK RYWAL s.r.o. Zahradní 4, 70200 Moravská Ostrava tel.: 6116034, fax: 6122048 K plus K cestovní agentura spol. s r.o. Lesní 1971/40, 70200 Karviná Mizerov cakplusk@seznam.cz, tel.: 596311808, fax: 596311808 Juhász Zámecká 8, 70200 Ostrava 1 rezervace@juhasz.cz, tel.: 595163142, fax: 596 122 618 BAX LINE K. Sliwky 20/60, 73301 Karviná ckbaxline@volny.cz, tel.: 596323993, fax: 596 323 993 Juhász a.s. Masarykova třída 752, 73514 Orlová-Lutyně info@juhasz.cz, tel.: 596511280, fax: 596 514 546 CK Original Hlavní třída 49, 73601 Havířov karla@ckoriginal.cz, tel.: 596815299 CK RAPOTOUR Mgr. Šárka Polochová Malé nám. 99, 73801 Frýdek-Místek ckrapotour@razdva.cz, tel.: 558432742 NEMO Náměstí 8, 73944 Brušperk Brusperk@nemo.cz, tel.: 558666538, fax: 558666538 Šárka Polochová Rychaltice 16, 73946 Hukvaldy ckrapotour@razdva.cz, tel.: 558432742, fax: 558 432 742 Věra Kratzlová - CK DIK-TOUR Závodí 1168, 74401 Frenštát pod Radhoštěm diktour@cmail.cz, tel.: 556835607, fax: 556835607 HOLIDAY BRNO Dolní nám. 20-21, 74601 Opava tel.: 553638115, fax: 553 638 115 Hana Malátková - DUHA Jiráskova 7, 75000 Přerov caduha@medialine.cz, tel.: 581217749, fax: 581 217 749 VSACAN TOUR Smetanova 900, 75501 Vsetín ck@vsacantour.cz, tel.: 571423424, fax: 571 423 425 CA DAMA Zlín Zarámí 4077, 760 01 Zlín, tel.: 577 615 330, 577 615 338, fax: 577 615 332 e-mail: zlin@ckdama.cz MAXIM Zlín s.r.o. Dlouhá 5136, 76001 Zlín ckmaxim@ckmaxim.cz, tel.: 577430572, fax: 577 211 836 Frčíme Vodní 53, 76701 Kroměříš tel.: 573344844, fax: 573344804 CA DAMA Olomouc 228. října 13, 779 00 Olomouc tel./fax: 585 202 204 e-mail: olomouc@ckdama.cz SUPER SKI Župné nám. 7, 81103 Bratislava superski@superski.sk, tel.: 254436049, fax: 254413421 Miloslav Mikeska - EUROPE TRAVEL Strachovská 1902, 39301 europe.travel@wo.cz, tel.: 327405, fax: 327 405 OSKAR TOUR Nám.3.května 1605, Otrokovice oskar.tour@volny.cz, tel.: 577921792, fax: 577921792

www.SnowAtlas.net

Seznam slev

SNOWcard sportovní prodejny

testovací centra a servisy

12 %

10 %

sleva na veškeré zboží CZ SPORT Hradecká 816, Jičín, tel.: 493 520 054 www.cz-sport.cz

Heydukova 6, Praha 8, tel.: 266 312 945 sleva 10 % na skialpové a lavinové kurzy www.namche.cz

sleva ve všech prodejnách sítě ENVY (nesčítá se s jinými slevami) www.envy.cz

NIVO SPORT Jihlavská 617, Praha 4, tel.: 261 261 236 www.nivosport.cz

10 %

CABALLERO SHOP Panská 5, Praha 1, tel.: 296827560

(zn. Bafﬁn, Canada Goose, Fundango, Klar Ullfrotté...)

www.s2as.cz

20 %

Prodejna sportovních potřeb Dvořákova 6/8, Brno tel.: 542 211 498

sleva na servis lyží a dále sleva 7 % na nákup BIL-SPORT Pod Dvorem 13, Praha 6 www.skiveleslavin.cz

sleva u specializované botařské ﬁrmy Leitner Schuhhaus Leitner j.leitner@eunet.at tel.: +43 5674 5306 (po–pá 9–12 a 14–18, so 9–12) www.schuhsport-leitner.at

10 %

lyžařská střediska – skipasy 1x sleva na skipas v lyžařském areálu Černá hora – Janské Lázně (do 24. 12. 2005 a od 20. 3. 2006)

50 % 5%

CEBA SHOP V Jámě 1, Praha 1, tel.: 224162112

sleva na veškeré služby testcentra EFA Špindlerův Mlýn www.efa.cz

5% sleva ve všech prodejnách sítě Hudy sport www.hudy.cz

(zn. Bafﬁn, Burton, Canada Goose, Fundango, Klar Ullfrotté...)

testování lyží ZDARMA 1 hodinu v Test centru Elan (Špindlerův Mlýn) www.skiveleslavin.cz

50 %

Skisport Semily Nádražní 164, Semily tel.: 777 145 212

10 %

zapůjčení lyží ZDARMA na 3 hodiny v Testcentru SNOW & Levnelyze.cz (Harrachov-Rýžoviště) www.levnelyze.cz

10 0 %

Kiwi svět map a průvodců Jungmanova 23, Praha 1 (sleva na vše kromě přístrojů GPS) www.kiwick.cz

10 %

sleva ve všech prodejnách sítě Rock Point www.rockpoint.cz

10 0 %

Mujsport Revoluční 22, Praha 1 Kobližná 5, Brno www.mujsport.cz

při nákupu v hlavní pokladně v dolní stanici lanovky a předání řádně vyplněné SNOWcard 05/06 k záznamu slevy

www.cerna-hora.cz sleva na skipas v lyžařském areálu Lipno-Kramolín (platí do 16. prosince 2005, dále 1.–31. ledna 2006 a od 23. března do konce sezóny) www.lipno.info

30 %

15 %

sleva na hodinky Suunto (více info v inzerátu uvnitř časopisu) www.suunto.cz

sleva na skipas v lyžařském areálu Vítkovice v Krkonoších (od 20. března do konce sezóny) www.vitkovicevkrk.cz

18 %

10 %

BRAVA SPORT BLIZZARD nám. 1. máje 4, Chomutov tel.: 474 331 745, 776 709 854 www.brava.cz

nová prodejna Praha - Hostivice značky Atomic, Salomon, Dynastar, Lange, Toko, Giro Snow, Helly Hansen, Sensor, F.lli Campagnolo, SH+, Leki a Swans servis lyží na strojích Wintersteiger

096-97snowcard + adresar Nev dama S25.indd 96

• Karlovarská výpadovka

• 300 m dálniční okruh

• bezproblémové parkování

10 0 %

35 %

Za kurz licence APUL C zaplatíte o 3100 Kč méně! Původní cena: 8 790 Kč, cena pro držitele SNOWcard: 5 690 Kč www.apul.cz

15 % sleva na jeden jednodenní

snowboardový kurz nejen pro děti e-mail: snowride@centrum.cz www.snowride.info

sleva v K+K Ski School Janské Lázně tel.: 608 356 616 e-mail: info@ski-school.cz www.ski-school.cz

cestovní kanceláře z ceny zájezdu 10 % (bezsleva skipasu) pro jednotlivce

CK SPORT Václavík U Hřiště 1325, 755 01 Vsetín tel./fax: 571 419 916, cksport.vaclavik@iol.cz www.cksport-vaclavik.cz sleva na zahraniční zájezdy s CK Kudrna (max. 400 Kč, nesčítá se s jinými slevami) tel.: 542 120 137, 604 592 971 e-mail: michal@kudrna.cz www.kudrna.cz

CK SMART travel Blatenská 111, Chomutov (nesčítá se s jinými slevami) www.smarttravel.cz

CK Petr's sleva na lyžařské zájezdy Kateřinská 13, Praha 2 www.petrs.cz

Hostivice - Palouky č. p. 1371, 253 01 Hostivice t) 235 311 888 f) 244 401 575 e) prodejna.hostivice@progresscycle.cz Po - Pá 10:00 - 18:00 Čt 10:00 - 19:00 So 8:30 - 13:00 www.progresscycle.cz

23.2.2006 1:06:19

096-97snowcard + adresar Nev dama S25.indd 97

www.nev-dama.cz

www.SnowAtlas.net 23.2.2006 1:06:21

SNOW, ročník IV, číslo 25. SNOW – časopis pro lyže a snowboard (MK ČR: E13878, ISSN: 1214-0007) vychází v měsících říjen (2x), listopad, prosinec, leden a březen. Vydává SLIM media s.r.o., Husitská 90, 130 00 Praha 3. Cena jednoho výtisku: 69 Kč (99 Sk). Celoroční předplatné (6 čísel) 330 Kč. Objednávejte na www.snow.cz, tel.: 775 My SNOW (775 697 669), e-mailem na predplatne@snow.cz.

Jezdec: Petr Grochal – Harakirikiteboarding.cz

ﬂash

Zima ještě neskončila! Ještě je čas vyzkoušet si něco nového. Pokud vás nebaví fronty, dlouhé cesty za velkými kopci či prostě jen potřebujete změnu, doporučujeme SNOWkiting. Na této straně, která obvykle věští budoucnost SNOW, si tentokrát dovolujeme hlásat velkou budoucnost tomuto sportu. Měli jsme díky Harakiri týmu možnost malinko se do tajů tohoto sportu ponořit, a byli

jsme uchváceni. Za pouhé dva dny jsme lítali za drakem v endorﬁnové zálivce. A nejen my, dokonce i něžná děvčata bez větších sportovních ambic našla ke drakovi pozitivní vztah překvapivě rychle. Jak to zhruba funguje? Prostě pouštíte velkého draka, ke kterému jste připoutáni. A ten vás táhne tam, kam mu jednoduchým pohybem ráhna určíte. Efektní! ps

Příští SNOW 26 vychází v říjnu 2006! Sledujte www.snow.cz! Pro další rok pro vás již nyní připravujeme opět lepší SNOW. Chcete se inovací účastnit? Zapojte se naší ankety na vytrhávací kartě nebo na www.snow.cz! Vedle konstruktivního vkladu do SNOW máte možnost vyhrát hodnotné ceny, lyže Atomic a oblečení Hannah!

A akce SKIPAS ZDARMA samozřejmě pokračuje! ®

Chcete-li mít jistotu SNOW, volejte 775 MySNOW (775 697 669)!

098 Flash_S25.indd 98

www.snow.cz

SNOW ČÍSLO 25 / 2006

SNOWkiting – nová výzva

22.2.2006 21:33:25

3-strana_obalky_SNOW25.indd 1

23.2.2006 13:40:34

Völkl Cup

Generální partner: AuTec Group a.s.

11. 3. 2006 sjezdový závod pro nejširší lyžařskou veřejnost

prize money 200 000 Kč Špindlerův Mlýn – Svatý Petr Večerní překvapení, po celý den zdarma testování lyží Völkl modelové řady 2006/2007. Koncert skupin Více podrobností na www.voelkl.cz

Olympic a Abraxas.

AuTec Group a.s., Váš prodejce vozů BMW Jeremiášova 5, Praha 5-Stodůlky, tel.: 257 117 222, fax: 251 619 232, www.bmwautec.cz Výhradní dovozce sjezdových lyží, snowboardů, lyžařského oblečení a doplňků VÖLKL pro ČR a SR. Výhradní dovozce lyžařské a sportovní obuvi TECNICA pro ČR. Výhradní dovozce lyžařského oblečení a doplňků DESCENTE pro ČR a SR. Výhradní dovozce lyžařských helem a brýlí MARKER pro ČR

3. PRINCOVA a.s., Pecháčkova 7, 150 00 Praha 5, tel.: 257 327 467, www.voelkl.cz, info@voelkl.cz

vybavujeme Horskou službu ČR AuTec Group a.s.

4-strana_obalky_SNOW25.indd 2

23.2.2006 13:10:24