SNOW 20 - říjen 2005

®§¨³ħħħ& ®¨«¢®ħ«­¨ħ¥µY ħ¹ħ®§¨³ ¨ ­ ħĦħ&2®¥¨ħİĺħĦħħħħ Ǹ¿¸À´Å¾ Ć GÉR¶´ÅƾR Ê´¿¿¼Æ Ć µ´ÁÆ¾Â Ć ÆÁÂÊż·¸ Ć Æ¾¼´¿Ã Ƽ¿ÉŸÇÇ´ Ć Æ¾¼Ã´ÆÌ Í·´ÅÀ´

zahlédnu špičky lyží a přecházím do nového oblouku. Jemně hladím povrch prašanu a pomalu chytám rytmus. Opět padám dolů a bořím se. Uvnitř slyším ten hlas: „Vydrž ještě!“ Zůstávám v pokleku a natahuji oblouk. Výdech. První kapky adrenalinu se rozptylují po těle. Zautomatizované pohyby velí dokonalému stroji a hlava si vychutnává svou „dávku“.

Poklek a výměna, výdech a nádech. Stále dokola. To mě dostává na jinou planetu. Ještě jeden oblouk, ještě jeden a další. Nemůžu přestat. Nakonec zastavuji.

Nádhera. Opírám se o hůlky a snažím se popadnout

dech. Adrenalin mě hladí na duši a stopa po lyžích se za mnou vine po svahu jako zvlněná stužka.

Ohlížím se nahoru. Za mnou se chystá další. Hrana, odraz a oblouk. Nádech a výdech, poklek a výměna v dokonalé harmonii. Dýchám spolu s ním a opět „to“ cítím. Závidím mu, že je ještě nahoře. Hledá si svou stopu a vykresluje nádherné táhlé oblouky. Najednou zaplétá svou stužku do mojí. Je to náš podpis na svahu. Souznění pohybů a pocitů. Lyžování s volnou patou je lyžování s volnou myslí.

Je to klouzání duše.

Peter Kollár, telemark.sk

ČÍSLO 20 / 2005 SNOW

Foto: Hagan

SOUL SLIDE – KLOUZÁNÍ DUŠE

Stojím nahoře a chystám se spustit. V noci napadl prašan. Právě jsem absolvoval tvrdý výstup a před chvílí mi málem omrzly ruce, jak jsem sundával pásy. Teď je to za mnou a jsem připraven. Na svahu se třpytí milión diamantů a mé nitro nahlodává ten neodbytný hlas: „Jeď, jdi do toho!“. Odrážím se a špičky lyží na hraně sněhové návěje na chvilku vykouknou ven. Nádech. Tělo se překlápí přes hranu a padá dolů. Lyže se boří do prašanu. Výdech. Někde v hloubce nacházím pevný sníh. Odraz. Vyplouvám na povrch a střídám nohy. Nádech. Na chvíli znovu

26

Telemark je sport, který ač stár, na svazích je vidět spíš výjimečně a stále pro mnohé platí za kuriozitu. Kdo však sněžné sporty skutečně miluje, neměl by na něj zapomínat! Nejenže dokáže přivést do lyžařské duše čerstvou krev, ale zároveň oplodní i lyžařské pohybové dovednosti o nové potřebné návyky. Telemark je cestou, jak se stát skutečně dobrým univerzálním lyžařem.

Ale v první řadě – je to prostě pohoda!

SNOWredakce

SNOWcarving

3 4 6 8 10 12

36 38 40 44 46 47 48 49 50

Stopy Obsah Komix Z redakce Mix Aleš Valenta – čekání na další zlato

SNOWfreeride SNOW ČÍSLO 20 / 2005

Volná pata – volná mysl!

16 20 22

Fotogalerie Majo Ligda – freeskier trochu jinak Völkl SNOWride – Jasná

52

Královny bílých svahů míří do Špindlu Mix Jak fungují systémy? – test setů Černý blesk z Kitzbühelu – Toni Sailer Univerzita – pro vyspělé lyžaře Škola – pro středně pokročilé Poradna – v čem chybujete právě vy?

Kondice – zanedbávané tělesné partie Historie – všestranná Růžena Beinhauerová-Dostálová Sbohem hory! – vzpomínka na Miloše Vrbu

SNOWfocus 26 27 28 32 33 34

Volná pata – volná mysl!

Něco na tom telemarku je…

Historie – nejen telemarku Telemarková výbava Telefestivaly a akce Co je závodní telemark?

68 70 72

Domov prašanu Skitouring v srdci Alp A co po lyžování?

SNOWatlas 74 76 78 84 88 90 91 93

Glacier Express – nejpomalejší rychlík Samnaun Go East! – bulharské Bansko Je libo vyhřívané záchodové prkénko?

– Salt Lake City Srdce areálu Grand Massif – Flaine Sjezdovky pod lupou GPS Mitterfirmiansreut Adamello Ski

96

APUL news

SNOWtour 54 55

V domově legendy – Silvretta Skialpová škola: otočka

SNOWsuperatlas 58

Z vrcholu na vrchol – Wallis

102 Adresář prodejců 105 Zelené stránky aktivního lyžaře 106 Flash

Foto: Alexander Rochau – www.alexanderochau.com

OBSAH

focus: telemark

SNOW ČÍSLO 20 / 2005

6

³çÖÛ º½Ç ÇßÝ ËãæàØ ·éä îîî¥êçàåÛã¥ëàêÚØãà¥Úñ

ÅÜáãÜçãÜç o êígëæíf ãð Ø âð íÜ KçàåÛãÜéæíg Äã åg

Èëeéäë åäÝYç ë Öáåèà ØÝ ÙÞèØÞåámãYØÝ

&Üêâ[ éÜçìÙãàâØ

KçàåÛãÜé í Äã å

©¨¥ ¤ ©©¥ ¨©¥ ©§§ÃÔåçáØ Ü ÆÞÜ ÞßèÕè GãÜá×ß ãåâ×èÞÖØ

éÚç ¤ ÉêÚèÙÖî ¢ §¥£ ¦§£ §¥¥ª ¦­¯¥¥ Ý ¢ ÈáÖëãäèéãm ïÖÝYßÚãm Ö ëÚ Úßãd áäèäëYãm ÄÈ Ûäçâäê èÝäì

ÆçÜåàåÞ ÚÜéÜäæåð ØåÛ çìÙãàÚ ÛéØî Ýæé ëßÜ ÞàØåë êãØãæä îàëß Ø êßæî KçàåÛãÜé í Äã å£ å[ägêëo

èé ÚÙÖ ¤ ÌÚÙãÚèÙÖî ¢ §¦£ ¦§£ §¥¥ª ¥®¯¨¥ Ý ¢ Ä× m èáÖáäâ ¤ ¼ÞÖãé ÈáÖáäâ

ÀØ×ÜWßák ãÔåçáØ Ü­

ÊâàØéÜ[ã KçàåÛãÜé í Äã å£ ÊíØë ÇÜëé Çã[åg£ &Üéå[ êáÜñÛæí[ ëéØ

¦­¯¥¥ Ý ¢ ËîÝáY Úãm ë èáÚÙà ÄÈ Ö ëÚ Úßãd áäèäëYãm ÈÁ Ûäçâäê èÝäì

ÈÕìçâéÔÖk ãÔåçáØ Ü­

¸ååæìåÚÜäÜåë æÝ ëßÜ éÜêìãëê æÝ ëßÜ ÞàØåë êãØãæä ØåÛ çìÙãàÚ ÛéØî Ýæé ëßÜ êãØãæä îàëß Ø êßæî KçàåÛãÜé í Äã å£ å[ägêëo

béëçéÚà ¤ ÉÝêçèÙÖî ¢ §§£ ¦§£ §¥¥ª îîî¥ßæëÜãæåãàåÜ¥Úñ

¥®¯¨¥ Ý ¢ ÈáÖáäâ

ÊâàØéÜ[ã KçàåÛãÜé í Äã å£ ÊíØë ÇÜëé Çã[åg£ &Üéå[ êáÜñÛæí[ ëéØ

ČÍSLO 20, ROČNÍK IV

8

REDAKCE šéfredaktor:

Petr Socha petr.socha@snow.cz zástupce šéfredaktora:

Radek Holub radek.holub@snow.cz grafika:

Petr Antoníček petr.antonicek@snow.cz

Eva Macháčková eva.machackova@snow.cz obchodní ředitel:

Ing. Petr Havelka petr.havelka@snow.cz distribuce:

Milí přátelé!

Radek Holub radek.holub@snow.cz

Tomáš Peslar

V

ítáme vás po letní pauze na stránkách SNOW. Věříme, že jste ono mezidobí vyplnili plodně a radostně a že jste plni chuti a síly do té části roku, kterou uvozuje slovo SNOW. My jsme

také plni chuti a síly a náš první plod právě držíte v ruce. Doufáme, že vám zachutná.

Přes léto jsme opět koumali a koumali, co pro vás připravit, aby SNOW byl pro vás tištěný přítel číslo jedna. Vykoumali jsme malinko nové členění stran, a vznikly tak tři bloky: CARVING, který dnes znamená vlastně jízdu po sjezdovce (jen někteří aktéři nejsou tak znalí, aby jízdu po hraně praktikovali), a proto bude psát o všem, co se týká upravených tratí. Druhým je FREERIDE, kde se budeme nořit do prašanu, ať na prkně jednom, nebo dvou.

A posledním je TOUR, tedy vše co se sněžného putování týče, na běžkách, skialpech i splitu, dělitelném snowboardu. A pak tu máme už jen tradiční atlas, který promlouvá o lyžařských střediscích světa, radí kam a kdy a proč…

tomas.peslar@snow.cz

STÁLÍ SPOLUPRACOVNÍCI Tom Řepík, Karel Hampl, Ondra Tůma, Roman Gric, Kristian Hanko, Vítek Ludvík, Filip Růžička, Jana Vlková, Honza Schauer, Karolína Pilařová, Olda Vondrášek, Tomáš Macek, Petr Novotný, Tomáš Matwikow, Petr Buček ADRESA REDAKCE: Husitská 90 130 00 Praha 3 – Žižkov

SNOW ČÍSLO 20/ 2005

Dost agitace. Přejeme vám příjemné čtení a brzký sníh na kopcích!

Petr Socha ŠÉFREDAKTOR SNOW

alpské lyžování, materiál

Robin Kaleta freeskiing

Michal Bulička skialpinismus, skitouring

Michal Roba ilustrace a fotomodeling

jazyková korektura:

Jiří Havelka Ivan Sosna

redakce@snow.cz

222 780 286

VYDÁVÁ: SLIM media s. r. o.

Husitská 117/90 130 00 Praha 3 redakce@snow.cz Příspěvky, fotografie a názory zasílejte na adresu redakce.

Nebyl by to SNOW, kdyby nepřinášel něco navíc. Určitě už vám visí na rtech otázka, jak to bude letos se skipasem zdarma. Skipasy budou, respektive jsou!

Již na konci tohoto čísla naleznete skipas do střediska, které sice nese krkolomné jméno, ale lyžování nabízí výtečné. Mitterfirmiansreut leží sotva dvacet minut jízdy od Strážného, šumavského hraničního přechodu, a poskytuje českou atmosféru a služby na úrovni Evropské unie. Stojí za návštěvu! I další skipasy – a nebude jich málo, často i dva na číslo! – vás pozvou na návštěvu do skutečných top center i menších středisek v Česku i v zahraničí.

Nejenom skipasy však budou zhodnocovat vaše investice do časopisu.

Každý předplatitel od nás získá jeden velký dárek podle svého výběru a další řadu menších, jako filmová CD či DVD, atlasy lyžařských oblastí... To hlavní obdržíte v balíčku na začátku prosince jako předzvěst lyžařského ježíška.

Zaručujeme vám, že investice do předplatného se vám vrátí přinejmenším trojnásobně!

REDAKTOŘI Ivan Sosna

© SLIM media s. r. o. 2005 Všechna práva vyhrazena.

SNOW je ochrannou známkou.

Podávání novinových zásilek povoleno Českou poštou, s.p., odštěpný závod Přeprava Cena výtisku: 69 Kč (99 Sk) MK ČR: E13878 ISSN: 1214-0007

distribuce: Chcete-li prodávat SNOW ve své prodejně, volejte 603 182 661 nebo pište na tomas.peslar@snow.cz inzerce: 775 610 757 inzerce@snow.cz předplatné: objednávky na www.snow.cz nebo 775 MY SNOW (775 697 669) predplatne@snow.cz předplatné na Slovensku: +421 244 458 821 Nepodepsané články v rubrice Market a články označené PR jsou placené reklamní články.

Foto na titulní straně: Petr Socha Rider: Robin Kaleta

Vychází 6x ročně, toto číslo vyšlo 3. října 2005, další vyjde v polovině října 2005 Rozšiřuje: PNS a.s., Mediaprint & Kapa Pressegrosso s.r.o., PressMedia s.r.o. a síť sportovních prodejen

ODBORNÍ PARTNEŘI :

www.rakousko.com www.lyze-francie.com www.apul.cz

A UZÁVĚRKU PRODLUŽUJE RED BULL exkluzivní partneři

REDAKCI OBLÉKÁ

NÁKLAD NOSÍ

PO SVĚTĚ NOSÍ

p

p

Na předplatném SNOW každý vydělá!

matematika

Předplatné položka utratí za časopis až* dárek až samolepka SNOW – vstupenka do finále skipas zdarma pro předplatitele slevy SNOWcard další dárky atlas českých lyžařských středisek

běžný čtenář 828 Kč 695 Kč nevyčísletelné nevyčísletelné nevyčísletelné nevyčísletelné nevyčísletelné

předplatitel 600 Kč - Kč

celkem zisk

rozdíl 228 Kč 695 Kč

923 Kč

* při dvouletém předplatném

Investice do p vrátí minimá ředplatného se ln Ušetříte až 1 ě 3x!

000 Kč! le ající předplatite v á st i é v o n ro p

OW dárkový koš SN

funkční triko s dlouhým rukávem Jitex, orientační cena 500 Kč (zastoupení v koši – 18 %)

Akce platí pro všechny předplatitele – na každou novou objednávku či její prodloužení!

Instrukce k objednání dárků - noví předplatitelé: Vyberte si dárek a vyplňte objednací kartu na konci časopisu (případně formulář na www.snow.cz)!

- stávající předplatitelé: Až vyprší stávající předplatné, dostanete složenku s instrukcemi! Pokud nevydržíte čekat a objednáte si „nové“ předplatné, automaticky vám prodloužíme to stávající.

Dárky budou zaslány do 30 dnů od obdržení platby. Jelikož může nastat situace, že se právě ten vámi objednaný dárek vyčerpá (zásoby dárků nejsou bezedné), vyplňte i kolonku rezervní dárek. Obsazenost jednotlivých dárků v koši je uvedena v procentech – čím vyšší procento, tím větší pravděpodobnost, že se na vás dárek dostane.

Dárky jsou vícehodnota k časopisu SNOW. Prosím, pochopte, že redakce nemůže brát zřetel na Vaše specifické požadavky, realizovat výměny dárků apod. Pakliže Vám bude dárek malý nebo velký, prosím obdarujte jím své blízké, není v silách redakce Vaše nadstandardní požadavky vyřídit. Děkujeme za pochopení!

Tato předplatitelská akce platí pouze na území České republiky, a to do 31. 12. 2005.

sjezdové rukavice Stelvio, orientační cena 600 Kč (zastoupení v koši – 50 %) poukázka do prodejen H.S.H. sport, cena 500 Kč (zastoupení v koši – 8 %) atlas českých středisek TOP 40 – získává každý! samolepka SNOW – získává každý!

Prvních tisíc objednávek automaticky dostává atlas slovenských lyžařských středisek Ski Contact!

čepice Kama (vhodná pod přilbu), orientační cena 400 Kč (zastoupení v koši – 12 %)

vysoušeč bot Teplo Uš, orientační cena 695 Kč (zastoupení v koši – 2 %)

poukázka do prodejny Nivosport (Halti-Eisbär), cena 500 Kč (zastoupení v koši – 10 %)

Dárkové koše budeme průběžně doplňovat, sledujte další SNOW! A navíc samolepka SNOW slouží jako vstupenka do velkého finále, kde se bude hrát o závratné ceny!

Každý předplatitel samolepku obdrží společně se SNOW 22 v listopadu. Tam se také doví, jak ve finále vyhrát.

Přehled slev na SNOWcard hledejte na straně 102!

dplatné ře p T U M M A M & W Akce SNO 0 Kč! ušetříte dalších 100

Akce SNOW & MAMMUT – 8900 Kč položka utratí za časopis Mammut Barryvox dárek až samolepka SNOW – vstupenka do finále skipas zdarma pro předplatitele slevy SNOWcard další dárky atlas českých lyžařských středisek

celkem zisk

běžný čtenář 828 Kč 9 300 Kč 695 Kč nevyčísletelné nevyčísletelné nevyčísletelné nevyčísletelné nevyčísletelné

předplatitel 600 Kč 8 300 Kč - Kč

rozdíl 228 Kč 1 000 Kč 695 Kč

Předplatné SNOW & MAMMUT v ceně 8 900 Kč zahrnuje: předplatné SNOW na 2 roky (600 Kč) a vyhledávací přístroj Barryvox (9 300 Kč)

Mamut Barryvox – nejmenší a „nejpřítulnější“ z nabídky vyhledávacích přístrojů, pracuje jak na digitálním, tak na analogovém principu dle volby uživatele. Signalizuje vícenásobné zasypání, součástí dodávky je neoprenové pouzdro a výukové CD. Objednávejte na www.snow.cz nebo vyplňte a odešlete objednávkový kupón na konci časopisu nebo volejte 775MySNOW (775 697 669)!

1 923 Kč

ww www.snow.cz

10

navostro

nej

NEJSTARŠÍ LYŽE NA SVĚTĚ

Pralyže jsou dlouhé 204 cm a široké 15,5 cm. Hůlky vypadající jako vesla měří 156 cm.

Vhodná volba drogy je základem sportovního prožitku!* Klasický lyžař si myslí, že drogy a omamné látky na kopec nepatří. Ovšem mladý člověk se již dnes bez své drogy neobejde a na mínění starších nebere zřetel. V Americe, kde jsou jak známo ve všem o nějaký rok vpředu, si nechala některá lyžařská střediska vytvořit nezávislý průzkum vhodnosti drog pro tu kterou aktivitu, aby alespoň mohla svým mladším klientům doporučit, kterou konkrétní drogu zvolit, a zachovala si tak pozitivní image při snížení počtu úrazů vlivem nevhodných drog.

Nejužívanější z lehkých drog, marihuana, byla obecně doporučena zejména pro lyžování ve střediscích s vysokou úrovní infrastruktury, zejména s dostatečným počtem stravovacích zařízení.

Jak známo, způsobuje pocit hladu, proto Sebevražda? Nikoli, po vhodné dávce výtažku z kořene durmanu se budete z podobných nebyla naopak doporučena skialpinisskalisek vrhat i vy. Mýtus o freeskierech jako odvážných chlapech je tak deėnitivně zbořen. tům, kteří si, dle studie, mají do batohu přibalit ke svačině raději perník. V přelidněných střediscích (možná by se mohla inspirovat i nějaká česká) je vhodné užít nějakou tu tabletku extáze – snižuje agresivitu, takže místo věčných rvaček ve frontách by mohly vzniknout spřízněné diskuzní skupiny. Pro extrémní freeridery je vhodným doplňkem stravy durman, který, dle předpokladu studie, by mohl motivovat ke skokům ze skal (na základě zaznamenaných případů, především skoků z oken nemocničních pokojů). Pro lyžování v neznámém terénu se zase doporučují houbičky lysohlávky, které nechají porozumět zvířecí řeči. O nejvhodnější cestě se pak můžete domluvit třeba s místní horskou kafkou.

A nakonec, klasický lyžař slalomář si nejvíce porozumí s klasickou drogou, alkoholem. Jak praví studie, „po alkoholu slalomujete, aniž by vás nutily branky“. * Text a foto: ps

Přijďte na filmy o sněhu Třetí ročník Mezinárodního festivalu outdoorových filmů, který odstartuje 14. října v Ostravě a poté bude dva měsíce putovat po třinácti městech ČR, letos přinese i lyžařské a snowboardové filmy. Diváci budou moci zhlédnout například snímky vzniklé při závodech Red Bull Hike & Ride (o tomto závodu budeme v budoucnu referovat i ve SNOW) či snímek Tranzit, film našeho spolupracovníka Ludvíka Vítka, který vznikl s Karolínovou Salavcovou a Janou Šeďovou v opuštěných žlebech bulharského pohoří Pirin. Další ze zimních filmů je například

Aoraki Ski Mountaineering, napínavý dokument z prvního lyžařského sjezdu z jižního vrcholku hory Mt. Cook. K vidění budou i filmy s běžeckou či skialpovou tématikou.

Více o festivalu najdete na www.mfof.cz.

SNOW je jeho mediálním partnerem, takže všichni jste zváni!

PRO SNĚŽNÉ SPORTY

Když navštívíte muzeum Gamila v severošvédském městě Umeå, nikdo od vás nebude žádat vstupné. Uprostřed vestibulu je prosklená urna, u které Švédové dobrovolně vytahují peněženky.

V muzeu je možno shlédnout stovky lyží – od nejstarších na světě až po ty, na kterých jezdili slavný Stenmark a jeho následovníci.

Nejvzácnější lyže pamatují neuvěřitelných 5 200 roků a pokládají se za nejstarší na světě. Byly objeveny v roce 1924 v osadě Kalvträsk v oblasti Västerbotten. Lyže i „hůlky“ jsou vyrobeny z borovice a nesou stopy po opracování kamennými nástroji. Před deseti tisíci lety, kdy byl sever Skandinávie pokrytý ledovcem, se na jihu tohoto poloostrova objevily první osady. S ustupujícím ledovcem domorodci postupně pronikali dál na sever a zakládali další osady. Tak se zachovaly i právě tyto „pralyže“.

Historie lyží nese známky postupného vývoje života obyvatel severu. Do konce 19. století je lidé používali zejména na překonávání vzdáleností nebo při zabezpečování obživy na lovech. Od začátku 20. století začali tato „užitečná prkna“ používat i na zábavu a sport. Přišla poptávka po sportovních lyžích a nastoupila sériová výroba.

Text a foto: Robert Kiss

DROGY

SNOWRETRO

NEKÁZEŇ NA SVAZÍCH Nekázeň sjíždějících, ale i vystupujících po lyžařských drahách, zaviňuje řadu úrazů. V cizině je dokonce uvažováno o zavedení určitého dozoru ve dnech, kdy je největší provoz ve známých střediscích lyžařství, aby byla dosažena bezpečnost na sjezdových tratích. Zvláště je nebezpečím sáňkující mládež, která s oblibou vyhledává lyžařské tratě.

Konečně je řada hazardérů, kteří přes zkušenosti a proti zákazům vystupují na strmé srázy, kde je možnost zřícení nebo lavin, pohybují se na zledovatělých okrajích propastí apod.

Lyžařství, ročník I., 1948

* Rubrika navostro?! má za úkol pobavit, nikoli informovat. Nemá doporučující charakter, proto redakce nepřijímá odpovědnost za případné následky. Každý jev na světě – i my sami – se zhodnocuje tím, když způsobí úsměv na rtech druhých.

SNOW

?!

12

FAVORITÉ PŘED ZOH

Text: Karolína Pilařová, Foto: Evenconcept

Skokan na dobu

neurčitou Při zimních olympijských hrách v Salt Lake City 2002 ohromil akrobat Aleš Valenta celý lyžařský svět. Titulky světových novin na něj a jeho premiéru trojitého salta s pěti vruty pěly ódy, doma se stal sportovním hrdinou, neboť zachránil chudou medailovou bilanci Českého olympijského týmu. Na Hrad místo Dominika Haška z ničeho nic lifrovaly davy fanoušků právě jeho. A co na to hrdina? S úsměvem na tváři si sám na sebe ušil bič proslulou větou: „Dejte mi facku, jestli se změním.”

Facku nedostal, za to negativních ohlasů přehršel. Často nespokojeným kverulatům odpovídal a obhajoval se. „Tak rok po olympiádě to ustalo. Pak už mi jen trenér připomenul, že bych se měl více věnovat přátelům a známým. Což se mi, myslím, daří,” říká.

I bez premiéry se chce zapsat do historie

SNOW ČÍSLO 20 / 2005

Po zlaté olympiádě se Alešův život převrátil naruby. Ocitl se mezi celebritami ve víru společenských povinností krále sportovců, propadal se výsledkovými listinami

závodů dolů a zase se škrábal zpět na výsluní. Otevřel vysněné tréninkové centrum Akrobat Park, oženil se a manželka Elen mu porodila dvě děti – syna Denise a dcerku Amélii. Chvílemi otvíral snad častěji dveře do ordinací než do svého vlastního domu.

Ale na akrobatické lyžování nezanevřel… Vymyslel si nové salto, kterým mohl opět šokovat odbornou veřejnost – Ledový dech. Znovu se jednalo o trojité salto s pěti vruty, s nímž dosáhl až na vytouženou zlatou olympijskou medaili, ovšem tentokrát v jiném – obtížnějším – pořadí. V prvním saltu musí sko-

kan vykroužit jeden vrut, v druhém v rychlém sledu tři a v závěrečném saltu před dopadem se opět otočí jedenkrát kolem své osy. Než ho ovšem stačil skočit na sněhu, premiéru mu na letošním mistrovství světa vyfoukl Američan Jeret Peterson. „To, že ho takhle skočil, mě docela překvapilo. Přeci jenom s jeho stylem...” přemýšlel tehdy Aleš a záhy dodal: „Nevím, jestli ho provedl čistě. Rád se na něj podívám na videu.”

I přesto, že primát u nového skoku už získat nemůže, Valenta nic neslevuje na svém snu, předvést poprvé v historii lyžařských závodů dva pětivrutové skoky. Kdy? Scénář zůstává stále stejný jako v Salt Lake City – kombinací vítězného skoku ze ZOH 2002 a Ledového dechu přepsat kroniku sportu právě ve finále zimních olympijských her.

Mistr světa v sekání trávy Jenže zlatá olympijská medaile vyžaduje kromě tréninku a štěstí i vynikající zdraví. A právě toho se Alešovi v po-

13

Při dvouměsíční nucené pauze si Valenta užíval téměř neznámého pocitu lenošení. Podobný pokldiný stav, podle vlastních slov, nepoznal již od svých sedmi let. „Alespoň jsem měl více času na rodinu. S Denisem a Amélií jsme si docela zablbli.” Z prací okolo rodinného domu se nejvíce sžil se sekáním trávy. „Stal se ze mě mistr světa,” směje se dvaatřicetiletý lyžař.

Ve volných chvílích relaxoval, zhlédl velké množství filmů a také četl. „Přečetl jsem tři knížky, což je rozhodně můj nadprůměr,” vzpomíná Valenta.

Profesionál každým coulem

Reality show na „Hlaváku“

Co o Alešovi (ne)víte?

Seděl na pražském Hlavním nádraží a čekal na vlak do Štítů.

Jemné sluneční paprsky večera babího léta a na zádech úhledně sedící batůžek podkreslovaly ideální cestovatelskou náladu. Olympijský vítěz v akrobatických skocích na lyžích Aleš Valenta, který se zimu co zimu nacestuje až hrůza, si přesto spokojeně užíval. „Tady na Hlaváku je to lepší než v televizi, tady je to totiž opravdová reality show,“ smál se.

… kdysi nosil dlouhé vlasy a náušnici … účinkoval ve velmi populární soutěži Hry bez hranic … nesl českou vlajku při zahájení i zakončení ZOH, to se ještě žádnému Čechovi před ním nepodařilo … na dveře svého olympijského pokoje si pověsil cedulku s nápisem ,,Profesionální lenoch“ … po vítězství v Salt Lake City slavil celých 42 hodin v kuse, čímž si vytvořil osobní rekord … na pokyn Václava Klause povstala celá sněmovna ČR, aby zatleskala novému olympijskému vítězi … po svém vítězství na ZOH dostal od fanoušků 46 000 e-mailů a na všechny odpovídal sám … na počest Alešova vítězství si trenér Pavel Landa nechal na hlavě vyholit jedničku … na jedné lyži má napsáno „Denis“ a na druhé „Amélie“ … má doma kolem třiceti párů slunečních brýlí, deset na normální nošení, dvacet na sportování

Je hezký večer. Kde byste teď nejraději byl?

Nejraději trávím letní večery s rodinou a přáteli. Na terase grilujeme a otevřeme si láhev dobrého vína.

Grilujete? Jaký je Váš nejoblíbenější recept?

Vepřové nebo kuřecí maso. Naložené v olejovém kořeněném nálevu. K němu se ale ideálně hodí pivečko a dobrá nálada.

Co když nastane opravdové léto a je parno k neudýchání?

To pak nejraději zalézám do stínu. Nejvíce si libuji v pohodové teplotě kolem třiceti stupňů.

Zalézáte do stínu i před tréninkem?

Ne, skáču za každého počasí. Těžce na cvičišti, lehce na bojišti, jak se říká. Trénink vypustím, jen když moc fouká, pak je skákání nebezpečné.

Nepodepisuje se na Vás potom počasí?

Ale jistě. Jakmile je hezky, hned mám větší chuť do tréninku, než když je pochmurno nebo prší.

Jste vyhlášený spáč. V kolik v létě vstáváte?

Záleží na okolnostech, ale většinou kolem osmé.

Kde přes léto trávíte nejvíce času?

V Akrobat Parku ve Štítech, protože tam trénuji.

Za jakou dovolenou byste Akrobat Park vyměnil?

Za Panenské ostrovy. Tam se mi hrozně líbilo.

Aleš Valenta Sport: akrobatické skoky na lyžích Narozen: 6. února 1973 v Šumperku Trenér: Pavel Landa Největší úspěchy: 1. na ZOH 2002, 4. na ZOH 1998, 3. v celkovém hodnocení Světového poháru 2001/02, 5. na MS 1999, držitel světového rekordu v počtu získaných bodů za dva skoky, první akrobat na světě, který skočil (a ustál) trojité salto s pěti vruty Stav: ženatý, syn Denis (2 roky), dcera Amélie (1 rok) Záliby: tenis, film, windsurfing, hudba Zajímavosti: začínal se sportovní gymnastikou, po sedmi letech se vrhnul na skok o tyči

ČÍSLO 20 / 2005 SNOW

sledních měsících příliš nedostávalo. Při tréninku před světovým šampionátem ve finské Ruce dopadl po trojitém saltu na rovinu těsně za můstek. Vyvázl sice bez zlomeniny, ale silně si pohmoždil bedra.

Při následném vyšetření lékaři zjistili, že má nebezpečný výrůstek na krční páteři. „Zúžený páteřní kanál v krční páteři, a to kostním nárůstkem,” upřesňuje přední český specialista na operace páteře, neurochirurg Jiří Chrobok.

Na začátku dubna šel proto Aleš v pražské Nemocnici Na Homolce pod kudlu, aby mu lékaři výrůstek, který tlačil na míchu, odstranili a pomocí titanového plátu k sobě zafixovali dva krční obratle. „Mám na krku třícentimetrovou jizvu. Ale můžu být alespoň rád, že titan při bezpečnostních prohlídkách na letišti nepípá,” vtipkuje vítěz tří závodů Světového poháru.

Před prvním letním skokem byl v pohodě. „Jsem profesionál. Tohle dělám už dvacet let a jsem si jistý, že i v padesáti si budu moct jít jen tak skočit. Budu se ploužit na můstku podobně jako staří tenisté na kurtu. I takový Lance Armstrong bude za dvacet let šlapat na kole, i když bude pomalejší než letos na Tour. Skákání se totiž stejně jako cyklistika nezapomíná,” směje se Valenta.

Jelikož se přes léto potýkal s mizernou fyzickou kondicí, rozhodl se vynechat zářijový start Světového poháru. Tradiční Austrálie, kde se mu v minulých letech dařilo, tak dostala vale. „Musel jsem, při skocích se mi rozjížděly nohy, jak byly slabé. Ale alespoň mám další motivaci do tréninku,” prohlašuje.

V srpnovém letním Světovém poháru ve Štítech všechny soupeře rozdrtil. Opět zažil opojný pocit vítězství, i když tentokrát bez oslavných ód a salv. Ty budou náležet až novému olympijskému vítězi.

Vlastně snad staronovému... 

NIKOLA SUDOVA / CESKA REPUBLIKA / NIKE ALL CONDITIONS GEAR TEAM / JEZDI: CLIMA FIT 3 IN 1 JACKET & SUGAR SLOPE 2 PANT & SO SWEET BEANIE / PODPIS: D SPIN X /

PODPIS.......................................

SNOW ČÍSLO 20 / 2005

SNOW

freeride

16

foto: Martin Soderqvist, rider: Martin Webrant, resort: Disentis – Švýcarsko

17

foto: Vítek Ludvík, rider: Tommy Brunner, resort: Haines – Aljaška

ČÍSLO 20 / 2005 SNOW

SNOW ČÍSLO 20 / 2005

SNOW

freeride

18

foto: Red Bull/Myriam Lang-Willar, rider: Philippe Meier, resort: New Zealand

19

foto: Red Bull/Myriam Lang-Willar, rider: Andrea Binning, resort: Aspen – USA

ČÍSLO 20 / 2005 SNOW

Ligda

SNOW

freeride

20

Marián Rozhovor vedl: Robin Kaleta Foto: Brano Molnár, Pedro

Osobnost známá snad všem slovenským i českým freeskierům, jeden z tahounů freeskiingu vůbec, skvělý kamarád a špičkový závodník s výbornými výsledky i na mezinárodní scéně. Bohužel, jak už to v tomto sportu občas bývá, utrpěl při jednom skoku poranění páteře, které ho, doufejme jen dočasně, upoutalo na invalidní vozík.

SNOW ČÍSLO 20 / 2005

foto: Brano Molnár, rider: Marián Ligda, location: Bansko

Majko, pamatuji si, jak jsme se poprvé potkali na Jasnadrenalinu 2003. Všem jsi tehdy svým ježděním vytřel zrak. Co ti freeskiing přinesl?

Spoznal som prekrásne freeridové lokality a zaujímavých ľudí. Mnoho sme nafotili s Braňom Molnárom, podarili sa zajazdiť nejaké zaujímavé výsledky. Okrem Jasnadrenalinu 2003 (3. miesto, big mountain), to bola Jasná výzva 2004 (2. miesto, skicross), Red Bull Snowthrill Qualiffication on Kanin, (2. miesto, big mountain, Slovinsko), The Mad Goat Ride Bansko (11. miesto, big mountain, Bulharsko). Nominoval som sa do finále Red Bull Snowthrill Monterosa v Taliansku, pridalo sa ešte pár freestylových exhibícií. Ľuďom z brandže sa to páčilo, prišli aj sponzori a črtal sa aj nejaký ten team, forma gradovala, jazdenie ma bavilo.

A co ta loňská sezóna?

Ešte pred sezónou sme obišli niekoľko ľadovcov, potom napadlo veľa snehu u nás doma, takže Jasná sa stala mojim domovom na ďalšie dva mesiace. Celý január som strávil freeridom a organizáciou eventov, napríklad i Red Bull Snowthrill Qualiffication on Jasná.

Skvele som si zajazdil aj na Šumave u Jirku Lauseckera, má tam krásny park. Určite to bol

– Bulharsko

najlepší začiatok sezony v kariére, skvele som sa zabával. Ale bolo to aj fyzicky a časovo veľmi náročné, na regeneráciu minimum času, takže sa mi nevyhli ani zdravotné problémi.

Zápal šliach ma vyradil na niekoľko dní z tréningu.

Plánoval jsom množstvo závodov, Red Bull Snowthrill Qualiffication on Jasna, Whiterush Krippenstein, Red Bull Snowthrill on Jasna, The Mad Goat Ride Bansko, nejaké freestyli na Slovensku, Čechách a Fínsku, a na leto som bol pozvaný na freeridy na Nový Zealand.

Co tvoje zranění, jak se to stalo?

Chcel som si spraviť voľnejší víkend, tak som sa vybral do Kořenova pri Liberci. Ako býva u nás zvykom, miesto oddychu sme si vzali lyže a šli jazdiť. Našli sme pekné miesto na poletík zo strechy, dopad do prachu, samotný polet mi však nevyšiel. Zlomená chrbtica, poškodená miecha, diagnoza paraplégia.

Dva a pol mesiaca som sa dával dokopy v Liberci a tri mesiace na Slovensku v Kováčovej.

Fyzicky som na tom dobre, pekne priberám, cvičím 4 až 5 hodín denne, posilujem, s dlahami o barlách prejdem 30 metrov. Čas ukáže, čo bude ďalej.

Změnil se nějak tvůj postoj k lyžování?

Nie, stále je to pre mňa srdcová záležitosť a šport číslo jedna. Snažím sa čo to poradiť mladým a angažujem sa aj v akciách. Určite sa ďalšiu zimu stretneme na svahu, chcem skúsiť monoski. Ak sa bude dariť, budú aj freeridy, a mám v pláne zorganizovať zaujímavé akcie. Treba však nejaké financie, aby sa to dalo uskutočniť, chcem znova osloviť sponzorov, sám som zvedavý, ako to dopadne.

A tvé plány? Zpátky k profi freeridingu, nebo trošku zvolníš a budeš si jen tak jezdit?

Určite skúsim freeride aj na monoski, dôležité je dostať sa znova do hôr a byť znova medzi kamarátmi. Pri takto vážnych zraneniach je to ťažké, len teraz spoznávam skutočných priateľov, no najväčšou oporou je mi rodina a priateľka Janka. Chcem sa poďakovať všetkým, ktorý mi pomohli a pomáhajú, a ak bude priať šťastie, tak sa za pár rokov ukážem znova na vlastných nohách a spoločne si zajazdíme.

Dík moc za rozhovor a hodně štěstí, držíme ti všichni palce!

Pozdravujem všetkých, pre ktorých sú hory domovom. 

7+( 75,**(5 ² &/,&. $1' *2

Hermann Maier

(;./8=,91Ì /(., 3$7(17 352 9đ7äÌ %(=3(ÿ1267 $ 32+2'/Ì 9( 6-(='29e0 /<æ29É1Ì

Iniciátoři příští revoluce v lyžování: alpin trigger

foto: Brano Molnár

foto: Brano Molnár

foto: Brano Molnár

foto: Pedro

9<%(57( 6, 3287.2 75,**(5 32:(5 675$3 =É92'1Ì 3287.2 9 5$&( 75,**(5 675$3 58.$9,&( 6 75,**(5 6<67(0(0 foto: Brano Molnár

Ptejte se a vyzkoušejte ve Vašem sportovním obchodě. prosíme pomozte Náš kamarád Marian Ligda utrpěl při freeskiingu těžký úraz páteře, po kterém zatím zůstal uvězněný na invalidním vozíku. Cílem je přispět Marianovi na léčbu a léčebné pomůcky, které jsou velmi nákladné, aby se co nejrychleji mohl vrátit tam, kam patří – DO HOR, NA SVAH! Děkujeme všem! č. účtu: 1741138183/0800

info@sportkoncept.cz

www.sportkoncept.cz

SNOW

freeride

22

#1

Text: Petr Socha, rozhovor vedl Robin Kaleta Foto: MaTio, Ludvík Vítek, Mexico

Völkl SNOWride STRANA 1 ze 4

getting started

Vítězná jízda Sníh a vůbec podmínky na Chopku byly mimořádné.

Padalo mnoho dní, přesto nebylo třeba se obávat lavinového nebezpečí a Horská služba povolila konání již včerejšího tréninku. Takže bylo k vidění mnoho zajímavých jízd – nás zajímal zejména Robin, který volil neobvyklou elegantní trasu čistým terénem s několika středními skoky. Potěšil nás i porotu, která ho obodovala nejvyšším součtem bodů. foto: MaTio, rider: Robin Kaleta

l Völk

uk

Sano

lka eciá á sp v o n ša – pra

Ja J ak to to jedn je dnou ou čl člov ověk ěk zkus zk usí, í, ne nedo doká káže že už už be bez to toho ho bý být. t. Ko Kone nečn čně do d o zr z r ál ál ča čas sb sbal alit it ši širo roké ké ly lyže že a vy vyda dat se se tam, ta m, kd kde js jsou ou do doma ma – za za pr praš ašan anem em.

Letošní Völkl SNOWride opět zamíří do neobjevených resortů, kde se skrývají prašanové hody. Velkými sousty bude Chopok, jehož význam je zatím možná nedoceněný, italská oblast Freeride Paradise of Alagna, švýcarské Portes du Soleil, Verbier, okolí průsmyku Velkého svatého Bernarda a komorní středisko Arolla. Z Francie pak Les Arcs, Tignes… A na řadu přijde i helikoptéra.

K prasknutí nacpaná „ix trojka“, pohodové BMW do nepohody, nabralo nejprve směr východ. Cílem bylo Slovensko, respektive Jasná, a na řadě byl hned první závod naší štace.

Shodou okolností určitě nejvýznamnější setkání freeriderů, které se kdy na územích Česka a Slovenska konalo – Red Bull Snowthrill Qualification on Jasná.

Noční seznámení s autem proběhlo velmi pozitivně – s výjimkou jedné pokuty pro neoblomné slovenské policisty – a ještě před půlnocí jsme v cíli. V Tatralandii u Liptovského Mikuláše se sešli snad všichni, kdo se jen trochu zajímají o freeride. Hlavně lyžaři, ale i mnoho snowboardistů, ostatně i my jsme měli v boxu dvě prkna. Takže bylo skutečně nelehké jít ukázněně spát a nezapařit. Dopadlo to malinko kompromisně…

SNOW ČÍSLO 20 / 2005

2nd editio i n

nímky dva s Tyto vícemély vznik dnom je ně v i k u . ž m a ok til zachy MaTio Robina i c k v a lyžích u na Kalet dvíka se u L a a Vítk nem. kanó svým

foto: Ludvík Vítek, rider: Robin Kaleta

23

Red Bull Snowthrill qualification on Jasn á

Další závody Völkl SNOWride The North Face Freeride Les Arcs Závody ze série World Tour se ve Francii konaly den po těch na Chopku. Nažhavený Robin trochu zchladl dlouhou přesnoční cestou, kdy jsme to hnali ze Slovenska, co to dá, abychom stihli ranní registraci. Bylo to o minuty, ale stihli jsme to! Robin dostal číslo a šel rovnou na kopec, my ostatní jsme bloumali pro probdělé noci a sotva stáli.

A ani Robin z toho nakonec na zledovatělém závodním svahu ze sebe nevymáčkl tolik, aby to stačilo na finále.

Nahoře sice skočil asi vůbec nejvyšší skok dne, ale neustál ho dobře a zbytek jízdy nenašel rytmus. Tak jsme alespoň věnovali další den focení.

STRANA 2 ze 4 Völkl SNOWride

Verbier Ride Byli jsme na místě, byl to asi největší závod naší cesty.

Avšak to už zlobilo Robinovo koleno. Startovat nedovolilo.

ČÍSLO 20 / 2005 SNOW

Šokoval Nor Even Ofstad, rozjel se na skálu, která se podle ostatních nedala skočit. Ovšem on neváhal a pustil se nějakých dvacet či více metrů dolů sebevražedným letem, dole přistál na kameny a rozbil se ke zděšení všech napjatých diváků. Vypadalo to skutečně na smrťák a všichni už tuhli společně s domnělou mrtvolou, ta naštěstí za chvilku zamávala rukou a po několika minutách dokonce vstala, vyšplhala se pro lyže a dojela do cíle… Nakonec ale odvážný Nor stejně potřeboval helikoptéru – byla z toho zlomená lýtková kost. Rozhodně i tak může hovořit o obrovském štěstí…

foto: Peter Charaf, rider: Daisuke Sasaki foto: MaTio, rider: Even Ofstad

VĂślkl SNOWride Â&#x17D; STRANA 3 ze 4

SNOW

freeride

24

Afterpartyâ&#x20AC;Ś Freeride je sport euforickĂ˝, kterĂ˝ zpĹŻsobuje potĹ&#x2122;ebu nĂĄslednĂŠho sdĂ­lenĂ­ zĂĄĹžitkĹŻ a intenzivnĂ­ komunikaci mezi zainteresovanĂ˝miâ&#x20AC;Ś Psycholog by to tedy asi vysvÄ&#x203A;tlil lĂŠpe, ale prostÄ&#x203A; potĹ&#x2122;eba zajĂ­t vĹĄichni dohromady nÄ&#x203A;kam a poĹ&#x2122;ĂĄdnÄ&#x203A; to vĹĄechno oslavit patĹ&#x2122;Ă­ k lyĹžovĂĄnĂ­ a snowboardovĂĄnĂ­ podobnÄ&#x203A; nebo jeĹĄtÄ&#x203A; vĂ­ce jako k jinĂ˝m sportĹŻm. Freeride je vlastnÄ&#x203A; takovĂ˝ dvojboj, pĹ&#x2122;es den na kopci, veÄ?er na baru :-).

Z denĂ­ku VĂślkl SNOWride: FinĂĄle bylo pĹ&#x2122;eloĹženo na nedÄ&#x203A;li. Z Ä?ehoĹž jsme radost nemÄ&#x203A;li, Ä?ekala nĂĄs dlouhĂĄ cesta. Ani Robin nebyl moc rĂĄd: â&#x20AC;&#x17E;To se veÄ?er asi nebudu moct poĹ&#x2122;ĂĄdnÄ&#x203A; zkalit,â&#x20AC;&#x153; uvaĹžovalâ&#x20AC;Ś OvĹĄem nakonec bral nejvĂ­c bodĹŻ i na veÄ?ernĂ­ paĹ&#x2122;bÄ&#x203A; v klubu VulkĂĄn, kde se pĹ&#x2122;eruÄ?koval po zavÄ&#x203A;ĹĄenĂŠ konstrukci na svÄ&#x203A;tlomety z jednoho balkonu na druhĂ˝. VyhazovaÄ?e zmĂĄtl tĂ­m, Ĺže si pĹ&#x2122;evlĂ­kl triko, takĹže ten Robina nepoznal a jen tupÄ&#x203A; tĂĄpal, kde Ĺže by provinilec asi mohl bĂ˝t zaĹĄitĂ˝. Nezjistil to uĹž nikdyâ&#x20AC;Ś

SNOW & SUN LetoĹĄnĂ­ SNOWride taktika byla vystavÄ&#x203A;na trochu jinak neĹž loni. ProtoĹže praĹĄan bez slunce nedĂĄvĂĄ aĹž tak moc smysl, obrĂĄtili jsme se na slavnou rosniÄ?ku Alenu ZĂĄrybnickou, kterĂĄ se zĂĄhy stala dispeÄ?erem akce â&#x20AC;&#x201C; radila kam kdy jet, abychom kýŞenou dvojkombinaci objevili. Ne Ĺže by se dalo nĂĄstrahĂĄm poÄ?asĂ­ zcela uniknout, ale rozhodnÄ&#x203A; bylo velmi praktickĂŠ znĂĄt to, co nĂĄs kde oÄ?ekĂĄvĂĄ.

DÄ&#x203A;kujeme, Aleno!

foto: Robin Trnka

Robin zvĂ­tÄ&#x203A;zil. VĂślkl SNOWride zaÄ?ala nejlĂ­p, jak jsme si mohli pĹ&#x2122;ĂĄt. V konkurenci lyĹžaĹ&#x2122;ĹŻ z nÄ&#x203A;kolika zemĂ­ vÄ?etnÄ&#x203A; Ĺ vĂŠdska, Norska a Rakouska zvĂ­tÄ&#x203A;zil Ä?len naĹĄĂ­ VĂślkl SNOWride. Vedle radosti z vĂ­tÄ&#x203A;zstvĂ­ nĂĄm na palubÄ&#x203A; BMW pĹ&#x2122;ibyl i ĹĄek na pÄ&#x203A;knĂŠ prize moneyâ&#x20AC;Ś

foto: MaTio, rider: Tommy Sundstrom

FreeridovĂ˝ rozh

SNOW Â&#x17D; Ä&#x152;Ă?SLO 20 / 2005

Freeride vÄ&#x203A;tĹĄina lidĂ­ znĂĄ coby jĂ­zdu mimo sjezdovky, nejlĂŠpe v praĹĄanu, na nekoneÄ?nĂ˝ch plĂĄnĂ­ch, kde omezenĂ­m je pouze tvar terĂŠnu a snÄ&#x203A;hovĂŠ podmĂ­nky, pouze to, co pĹ&#x2122;ipravila pĹ&#x2122;Ă­roda. Freeride neboli â&#x20AC;&#x17E;volnĂĄ jĂ­zdaâ&#x20AC;&#x153; je tĂ­m nejsvobodnÄ&#x203A;jĹĄĂ­m, co mĹŻĹže lyĹžaĹ&#x2122; nebo snowboarÄ?ĂĄk zakusit. PĹ&#x2122;esto ale je zĂĄroveĹ&#x2C6; i soutÄ&#x203A;ĹžnĂ­ disciplĂ­nou. O vĂ­tÄ&#x203A;zi a poraĹženĂŠm zde rozhodujĂ­ jen a pouze rozhodÄ?Ă­. PonoĹ&#x2122;me se hloubÄ&#x203A;ji do duĹĄe tohoto mladĂŠho druhu lyĹžaĹ&#x2122;skĂŠho rozhodÄ?Ă­ho. KonkrĂŠtnÄ&#x203A; do duĹĄe Honzy Schauera, kterĂ˝ se jeĹĄtÄ&#x203A; loni ĂşÄ?astnil Jasnadrenalinu coby zĂĄvodnĂ­k.

Nebylo ti troĹĄku lĂ­to, Ĺže nemĹŻĹžeĹĄ ukĂĄzat porotcĹŻm tu svou ideĂĄlnĂ­ â&#x20AC;&#x17E;lajnuâ&#x20AC;&#x153;, kdyĹž jsi vidÄ&#x203A;l, jak pÄ&#x203A;knĂŠ jsou podmĂ­nky?

Jo, tohle byly jedny z nejlepĹĄĂ­ch podmĂ­nek na jeĹždÄ&#x203A;nĂ­ vĹŻbec, jakĂ˝ jsem na horĂĄch kdy zaĹžil. Lehce sedlej Ä?erstvej snĂ­h s obrovskou vrstvou podkladu. Dalo se v tom jezdit maximĂĄlnÄ&#x203A; rychle, skvÄ&#x203A;lej snĂ­h na dopadĂĄnĂ­ a ustĂĄtĂ­ skokĹŻ

odÄ?Ă­â&#x20AC;Ś

tam. MyslĂ­m, Ĺže rozhodÄ?Ă­, aby byli skuteÄ?nÄ&#x203A; objektivnĂ­, tak musĂ­ bĂ˝t sami dobĹ&#x2122;Ă­ jezdci.

a slunĂ­Ä?ko. DĂ­ky tomu se ten kopec stal vlastnÄ&#x203A; mnohem jednoduĹĄĹĄĂ­m, neĹž je obvykle. V takovejch podmĂ­nkĂĄch je jeĹždÄ&#x203A;nĂ­ skuteÄ?nou zĂĄbavou, a tak mÄ&#x203A; to docela mrzelo. Ale snaĹžil jsem se to dohnat ve volnĂŠm Ä?ase. Na druhou stranu jsem celĂŠ dÄ&#x203A;nĂ­ vidÄ&#x203A;l z nejlepĹĄĂ­ho vĂ˝hledu, jakĂ˝ tam byl. CoĹž taky nenĂ­ ĹĄpatnĂ˝.

Pravda, mÄ&#x203A;l jsi to vĹĄechno pÄ&#x203A;knÄ&#x203A; jako na talĂ­Ĺ&#x2122;i, narozdĂ­l od zĂĄvodnĂ­kĹŻâ&#x20AC;Ś Jak je sloĹžitĂŠ jĂ­zdu ohodnotit?

NÄ&#x203A;kdy je fakt docela tÄ&#x203A;ĹžkĂ˝ posoudit, Ä?Ă­m je kterĂĄ jĂ­zda lepĹĄĂ­ nebo obtĂ­ĹžnÄ&#x203A;jĹĄĂ­, neĹž jĂ­zda jinĂĄ. MyslĂ­m, Ĺže by to ani objektivnÄ&#x203A; neĹĄlo, kdybych ten kopec dobĹ&#x2122;e neznal. To je myslĂ­m zĂĄkladnĂ­ pĹ&#x2122;edpoklad, sĂĄm si to projezdit, aby Ä?lovÄ&#x203A;k vÄ&#x203A;dÄ&#x203A;l co kde jakâ&#x20AC;Ś ProtoĹže je jasnĂ˝, Ĺže ten jezdec to vidĂ­ dost jinak, neĹž se to zdĂĄ tÄ&#x203A;m, co na to koukaj. Ale jde o to to skloubit.

Pohled z dĂĄlky a to, jak to vypadĂĄ, kdyĹž jsi

,%4Ăš!.9 ÂŹ"ERANOVâCHÂŹ ÂŹTEL ÂŹ ÂŹ ÂŹ +5,!Ä&#x201A;­+ ÂŹ.Ă&#x2030;RODNĂ&#x201C;ÂŹOBRANYÂŹ ÂŹTEL ÂŹ ÂŹ ÂŹ 0!.+2­# ÂŹ.AÂŹ0ANKRĂ&#x2030;CI ÂŹTEL ÂŹ ÂŹ ÂŹ 0ODÂŹĂ ANCEMIÂŹ ÂŹ0RAHAÂŹ WWW MOJETISKARNA CZ

A obecnÄ&#x203A;, jak se ti jĂ­zdy lĂ­bily?

Byly to takovĂ˝ klasickĂ˝ evropskĂ˝ freeridovĂ˝ zĂĄvody, na kterĂ˝ch se sejde parta takovĂ˝ch tÄ&#x203A;ch poloprofĂ­kĹŻ, kteĹ&#x2122;Ă­ trĂĄvĂ­ na horĂĄch celou zimu a objĂ­ĹždĂ­ vĹĄechny podobnĂŠ akce, a prolne se s lokĂĄlnĂ­mi jezdci. TakĹže samĂ­ pohodovĂ­ lidi, kteĹ&#x2122;Ă­ umĂ­ velmi dobĹ&#x2122;e lyĹžovat, nÄ&#x203A;kteĹ&#x2122;Ă­ jeĹĄtÄ&#x203A; lĂŠpe, coĹž ukazuje nakonec vĂ˝sledovka, a Ĺžijou tĂ­m naplno. Sice to nenĂ­ svÄ&#x203A;tovĂĄ ĹĄpiÄ?ka, profesionĂĄlovĂŠ, ale ti by na takovĂ˝ zĂĄvod pĹ&#x2122;ijeli, jen kdyby jim to nÄ&#x203A;kdo velmi dobĹ&#x2122;e zaplatil. Jsou to lidĂŠ, kteĹ&#x2122;Ă­ tÄ&#x203A;m profĂ­kĹŻm velmi zdatnÄ&#x203A; ĹĄlapou na paty! No a lokĂĄlovĂŠ. MyslĂ­m tĂ­m slovenskou partiÄ?ku, ale i naĹĄi Ä?eskou. Rok od roku jsou lepĹĄĂ­ a lepĹĄĂ­! RozhodnÄ&#x203A; nedÄ&#x203A;lal nikdo ostudu a jĂ­zdy byly velmi pÄ&#x203A;knĂŠ. Rozhodovala vÄ&#x203A;tĹĄĂ­ vyjeĹždÄ&#x203A;nost a zkuĹĄenost, tak jak to mĂĄ bĂ˝t.

KonkrĂŠtnÄ&#x203A;, kdo nejvĂ­c tÄ&#x203A; zaujal?

NejvĂ˝raznÄ&#x203A;ji se urÄ?itÄ&#x203A; pĹ&#x2122;edvedl norskĂ˝ jezdec Even Ofstad, kterĂ˝ pĹ&#x2122;edvedl megaskok

ÂŽB=F9 (GNÂŽÂ&#x2018;RAEF¸Â&#x2018;KÂ&#x2018;O=ROO½F @9H9Â&#x2018;HQR9KH@GJL ;R

Â&#x2018;Â&#x2018;Â&#x2018;

Â&#x2018;Â&#x2018;Â&#x2018;Â&#x2018;Â&#x2018;Â&#x2018;Â&#x2018;Â&#x2018;Â&#x2018;(GNAFCQÂ&#x2018;F9

Proč právě BMW X3?

z asi třicetimetrové skály. Bohužel dopadl na kámen a při tom nárazu mu o botu praskla zadní lýtková kost. Myslím, že většina přihlížejících takový kousek viděla poprvé, a zapsal se všem natrvalo do paměti. Nicméně Even se posbíral, a dojel do cíle! Respekt veliký! Ale i z ostatních jízd bylo docela hodně pěkných. Robin Kaleta si vybral naprosto dokonale neposkvrněnou a navíc špičkově sluncem nasvícenou lajnu. To bylo jak z nějakého videa! Líbili se mi oba Švédové, jeli jistě a agresivně. Hodně mě zaujal třeba Ivo Kocián, který dole smolně spadl, když dopadl po skoku na kámen. A jeden z polských jezdců, který bravurně sjel docela velkou skálu pouze po kamenech.

Jak jezdili Češi a Slováci oproti třeba Švédům, Švýcarům nebo Rakušanům?

Je hodně vidět, že zahraniční závodníci strávili na podobných kopcích mnohem víc času než kluci od nás. Jsou tam jako doma, víc si dovolují, jedou s jistotou, bez nervozity, každý dobře zná své hranice. Většina lidí od nás stráví v takovýchhle podmínkách jen pár dnů do roka, a to je problém. Ale každopádně jsou i u nás nadějní jezdci a jezdkyně!

Jen musejí do toho šlápnout a věnovat se tomu naplno.

Co říkáš na holky?

Holky jezdí na první pohled mnohem opatrněji než kluci. Srovnávat nějak šest holek, které nastoupily, je těžký. Byly mezi nimi rozdíly mnohem menší než mezi klukama. Vlastně jen dvě z nich byly zkušené matadorky, které jezdí freeride aktivně. Nakonec skončily na prvních dvou místech, i když pro mě trochu překvapivě. Mojí favoritkou po zhlédnutí všech jízd byla Sabina Kaletová, jela ze všech určitě nejagresivněji a nejplynuleji. Každopádně mezi holkama je velmi malá konkurence a málokterá se ježdění opravdu naplno věnuje. Myslím, že je relativně velmi snadné proniknout pro nějakou nadějnou lyžařku, která by to vzala vážně, do světové špičky.

Tak holky, do toho! 

BMW X3 přesně zapadl do našich představ – zvládá bezpečně zasněžený terén a zároveň vysoké rychlosti na dálnicích, aniž by se snížil jízdní komfort. Má dostatek místa pro bagáž (měli jsme toho opravdu hodně a vždy se nějak narvali…) a zároveň je to auto s mladým a sportovním duchem, takže – proč to nepřiznat – jsme si jím trošičku přikrášlili vlastní image.

Otestovali jsme jej skutečně důkladně a v široké škále podmínek, od zasněžených horských parkovišť coby testovacích drah po noční šichty na nekonečných dálnících. Věděli jsme, že inteligentní pohon xDrive společně s automatickou převodovkou BMW Steptronic patří k tomu nejlepšímu, co moderní automobilové technologie nabízejí. Člověk se mohl myslí vznést až někam k vrcholkům hor a auto řešilo všechny praktické věci za něj – i na sněhu a ledu stačilo jen šlapat na plyn, točit volantem a brzdit. Žádný smyk, žádný prokluz. Jen když jsme si chtěli trochu zaskotačit, inteligentímu systému xDrive jsme dali krátký odpočinek…

Itálie Ubytování na 7 nocí a skipas na 6 dnů.

Lavinové vybavení equipment Vzhledem k tomu, že jsme se pohybovali nejvíce na neupravených svazích, mysleli jsme i na bezpečnost. Loni jsme ve SNOW publikovali ucelený blok o lavinové problematice, takže jsme neváhali, pořádně jsme se vybavili a taky náležitě trénovali.

Lavinové vybavení jsme měli značky Nic-Impex. U nikoho v batohu nechyběla lopata a sonda, na těle jsme měli novou Arvu Advanced, která kombinuje jak digitální, tak analogový způsob vyhledávání. Pracuje se s ní velmi dobře, ale i tak je potřeba pravidelně a opakovaně trénovat, protože zejména přesné dohledání zasypaného není žádná hračka.

Pokud nevěříte, vyzkoušejte si to sami!

AuTec Group

Foppolo Passo Tonale/Ponte di Legno Aprica Monte Bondone Santa Caterina Madesimo Bormio Val di Fiemme

od 1 990 Kč od 2 690 Kč od 2 990 Kč od 3 090 Kč od 3 590 Kč od 3 690 Kč od 3 990 Kč od 4 840 Kč

Francie Ubytování na 7 nocí a skipas na 6 dnů.

Réallon Puy St. Vincent Orci`eres Les Orres Risoul - Vars Val Cenis

od 2 690 Kč od 3 640 Kč od 3 740 Kč od 3 890 Kč od 4 060 Kč od 4 220 Kč

Rakousko Ubytování se snídaní na 1 noc.

Nassfeld Kaprun/Zell am See Saalbach - Hinterglemm Zillertal Hochkar

od 650 Kč od 790 Kč od 790 Kč od 750 Kč od 750 Kč

Ceny jsou platné v době tisku.

Rezervace a informace: 844 140 140, rezervace@gtsint.cz Nejsnadnější online rezervace: www.gtsint.cz

www.ski-alp.cz

videotechnika

lavinové vybavení

v Alpách!

Ukaž co umíš na sněhu!

Völkl SNOWride 05 materiálně podpořili: vozový park

Předveď se

navigace GPS

skialpové vázání

oblečení

®§¨³ħ &2®¥¨ħİĺħĦħİĺĺä

mysl! volná pata

² Ñķħ¾IJeħIJĴĀvýÙý óħôÙeħô· Ñ ħĉÙýo ¤Ùeħġ ħĞĀĹĩĞ·ġÙýo ¯ķħ¾IJeħIJĴĀvýÙý ħ ®IJĉÙĞħIJĴĀvýÙý &õĀĴÙô·ħĩĀħĹøÙýo ®[øħġÙ¾·ħġòħÈÙýo ¤ĩĀħóÙħIJĴĀvýÙý ċ õ[ýČħ

Volná ¯ÙõÙø·Ğôħ óÙħ ġĉĀĞĩÎħ ôĩÙĞ Îħ ·dħ ġĩ[ĞÎħý·ħġĴ·ĹoÈðħóÙħĴòÑgĩħġĉo ħ Ĵ óòøÙdýgħ ·ħ ġĩ[õÙħ ĉĞĀħ øýĀñ ðfħ ĉõ·ĩoħ Ĺ·ħ ôIJĞòĀĹòĩIJĎħ ¤ÑĀħ Ĵ ·ôħ ġýg ýfħ ġĉĀĞĩķħ ġôIJĩÙdñ ýgħ øòõIJóÙÎħ ýÙøgõħ ¾ķħ ý·ħ ýgóħ Ĺ·ĉĀøoý·ĩàħ §ÙóÙý Ùħ ÑĀô[ñ Ùħ ĉ òĴfġĩħ ÑĀħ õķ · ġôfħ ÑIJ Ùħ dÙĞġĩĴĀIJħ ôĞÙĴÎħ ·õÙħ Ĺ[ĞĀĴÙyħ ĀĉõĀÑýoħòħõķ · ġôfħĉĀðķ¾ĀĴfħ ÑĀĴÙÑýĀġĩòħĀħýĀĴfħĉĀĩ Ù¾ýfħ ý[ĴķôķĎħ ¯ÙõÙø·Ğôħ óÙħ ÈÙġĩĀIJÎħ ó·ôħġÙħġĩ[ĩħġôIJĩÙdýgħÑĀ¾Ğ øħ IJýòĴÙĞĹ[õýoøħõķ · ÙøĎ õÙħĴħĉĞĴýoħ ·ÑgħÝħóÙħĩĀħĉĞĀñ ġĩgħĉĀðĀÑ·à

½æëæ± ¸ãÜïØåÛÜé ÉæÚßØì ą îîî¥ØãÜïØåÛÜéæÚßØì¥Úæä

¨ ±®ħ ħ ®¯­ § ħĂħĹÙħĥ

®§¨³

ÝæÚìê

İĥ

è â ì

Ø Ø å ¹

× á Ü à

å è â ì

Ø Ø å å ÛØØß Ù

revival

telemark

İĤ

½æëæ± ÇÜëÜé Âæãã[é

®¯­ § ħİħĹħĂĺħ ħ ¨ ±®

Text: Arno Klien – jedna z nejvýznamnějších osobností světového telemarku, neúnavný propagátor a učitel. Exkluzivně pro SNOW!

"kà àbác ÝæÜ ÿëâéWá éWíWákà çkà ékÖØ æéâÕâ×ì Ökçk

Něco na tom telemarku je…

&2®¥¨ħİĺħĦħİĺĺäħ ®§¨³

ÅØ Ùìé[ÚÜáoÚoä çæãà ãð Ø êâ Úß êçæéë ä ÜëÜ ñؤ êãÜÚßåæìë ågÚæ æ áØâfäêà Ûéìßì åæífßæ çæßðÙì± ãð Ø à ê íæãå äà çØëØäà ìß[ågáoÚo Ûæã çæ êáÜñÛæí¤ â[Úߣ íæãå ä ëÜéfåÜä í çéØ Øåì£ ñíã[ÛØáoÚo ÛæâæåÚÜ à ÙæìãÜď ËØâ Ü Úæ êÜ ç àßæÛàãæ¶ ÃàÛf ñåìÛgåo åæéä[ãåoä ãð¤ æí[åoä dà êåæîÙæØéÛàåÞÜä ßãÜÛØãà ågáØâæì åæíæì í ñíì± doä äfåg áêà ăïæí[å í[ñ[åoä£ ëoä íoÚÜ êíæÙæÛð Úoëo ÊØäæñ Üáäg çæë ÜÙìáÜ íoÚÜ ÝðñàÚâf âæåÛàÚÜ£ íoÚÜ éæíåæí[ßð£ íoÚÜ æÛíØßð£ íoÚÜ ßæì ÜíåØëæêëàď ØãÜ åØ Ûéìßf êëéØåg êÜ ëà ÛæêëØåÜ æßéæäåfßæ çæÚàëì åÜêçæì¤ ëØåæêëà¥

Çéæd ÛæâæåÚÜ à Øãç ëo ñ[íæÛåoÚà íðì oíØáo ëÜãÜäØéâ í ëéfåàåâæíf ç oçéØíg¶ ÁÜÛåoä ñ çéíåoÚß Ùðã ÊëÜåäØé⣠âÛð êÜ áØâæ äØã âãìâ çéæß[ågã çæ êíØñoÚß ê íæãå äà çØëØäà åØ Ùg â[Úߥ Çéí¤ åoä ñå[ä ä ñ[íæÛåoâÜä Ùðã çæçìã[éåo ÄØéâìê ÎØê¤ äÜàÜé£ âëÜé å[êãÜÛåg â ëÜãÜäØéâì ç Ü Ü㥠¸ëãÜ ÊâØØéÛØ㣠ÃØêêÜ Âáìê Ø ÂáÜëàã ¸åÛéÜ ¸ØäæÛë áêæì êÚßæçåà íoëgñàë ÛæâæåÚÜ í âØ Ûf Øãçêâf ñ[íæÛåo ÛàêÚàçãoåg¥ ËÜãÜäØéâ áØâæ êæìd[êë äæÛÜéåoßæ ëéfåàåâì çéæ íéÚßæãæíf êáÜñÛØ Ü çæì oí[ ÛåÜê êçg å[ éØâæìêâ[ êâìçàåØ Îº« âæãÜä ¿ÜéäØååØ ÄØàÜéØ£ âëÜé êÜ ê[ä ëñí¥ ÝéÜÜßÜÜã ãð æí[åo ígåìáÜ áà ¬ ãÜë¥ ÁÜßæ ëéÜåfé ¸åÛð ¼íÜéê ÛæÙ Ü ío çéæd± ČÄ ÜëÜ êåØÛågáà åØáoë ågâëÜé[ êí[ êãØÙ[ äoêëØ£ åØç oâãØÛ ãØëÜéØãàëØ Ø àåÜéíØÚÜ Ø ñؤ çæáÜåo êíØã ÛæãåoÚß âæådÜëàå áêæì åÜçØëéåg éæñÛoãåf

Ø Û éØñågá o åÜ æÙíðâãÜ¥ Ñ[éæíÜy ëéfåìáÜëÜ éæíåæí[¤ ßì£ Úæ ä Ü Ù ë íoÚ åÜ ì àëÜdåf í ÜïëéfäåoÚß êàëìؤ ÚoÚß ÙgßÜä ñ[íæÛì¥ Çéæ êçÜÚà[ãåo âææéÛàåØÚà ÜïàêëìáÜ ØÛØ ëéfåàåâæí Úß ëÜÚßåàâ ÛæâæåÚÜ à åØ êågßì Ø åÜçæ¤ ë ÜÙìáÜëÜ ßãÜÛØë ågÚæ ċåæífßæ×¥ÿ &ãÜåð êâìçàåð κ« áêæì íÜãäà ñå[äo ñ[íæÛåoÚà áØâæ ÄàÚßØÜã ÎØãÚßßæÝÜé£ ¹Üååà ÉØàÚß Ø ëæßæ dØêì åæí[d¤ âÜä ëØâf ÄØéàæ ÄØëë¥ ËÜåëæ éæ⣠íãØêëåg åØ ñØd[ëâì åæíf ñ[íæÛåo êÜñ|åð âæåÜÚ âígëåØ £ áêÜä çæëâØã åØ ãÜÛæíÚà ÂØìåÜéëØã ñ[¤ íæÛåo ë äð ñÜ Kí ÚØéêâØ£ ÅgäÜÚâØ£ ÃàÚßëÜå ëÜáåêâØ£ ÉØâæìêâØ Ø ÇæãêâØ ëéfåìáoÚo ëÜãÜäØéâ ñ í Ü ñäàyæíؤ å Úß Û íæÛ ¥ ËéíØãæ ågâæãàâ ãÜë£ åÜ ñ[íæÛåo ë äð í Øãçêâfä ãð æ¤ í[åo ñØdØãð çæì oíØë ëÜåëæ Ûéìß ëéfåàåâì£ åÜ çæÚßæ¤ çàãð ëæ£ æ dÜä áêÜä í ÛðÚâð äãìíàã Ø Úæ áêÜä ìdàã ì Û[íåæ ç ÜÛëoäď



Text: Peter Kollár Foto: archiv Michaely Žitkové

¨ ±®ħ ħ ®¯­ § ħīħĹħĂĺ

®§¨³

ÝæÚìê

İÚ

ķõĀħýÙ¾ķõĀÎħĹ·ħĴÙõô øħøĀñ Ùøħ·ħĴķġĀô øòħðĀĞ·øòÎħĉ·ñ Ñ[Ĵ·õĀħ ðĀÑýgħ ġýgðIJĎħ ¥òÑfħ Ĺħ ĩfĩĀħ ĴĹÑ[õÙýfħ ĹÙøgħ ĉĀñ ôķĴĀĴ·õòħ ðõ·Ĵ·øòħ ·ħ ðõÙÑ·õòħ Ĺĉ ġĀ¾Îħó·ôħġÙħĴħĩĀøĩĀħýÙd·ñ ġÙħ ÑĀġĩ·ĩħ óÙÑÙýħ ôħ ÑĞIJðføIJħ ·ħó·ôħĴķIJ oĩħĩĀÎħdoøħøĀIJÑĞ[ħ ĉ oĞĀÑ·ħ Ā¾Ñ· òõ·ħ óÙóòÈðħ ôĞ·óĎħ gõĀIJdô ħøgôô ħġýoðĎħ ħĩ·ôħ ġòħ ôĞĀøgħ ġýg ýòÈħ ġÙġĩĞĀóòõòħ óÙ ĩgħ Ñ·õ oħ ĉĞĀġĩ ÙÑÙôÎħ ôĩÙĞ ħ ý[ĹĴÙøħġôòħĉĀóøÙýĀĴ·õòĎ

n e j e n e i r Histo

õĀIJðĀIJħ ÑĀ¾IJħ ¾ķõķħ ġôòħ ĴķIJ oĴ[ýķħ ó·ôĀħ òñ ĴĀĩýgħ Ñ õÙ òĩ ħ ÑĀĉĞ·Ĵýoħ ĉĞĀġĩ ÙÑÙôħ ·ħ Ĺħ ÑĀñ ġĩIJĉý ÈðħĉĞ·øÙý ħĴoøÙÎħ ÙħĩĀøIJħĩ·ôħ¾ķõĀħóò ħ ĉ ÙÑħĴoÈÙħýÙ ħçħĺĺĺħõÙĩķĎħ®·øĀĩý ħý[ĹÙĴħėġôòĘħ ĉĀÈð[ĹoħĹÙħġĩ·ĞfðĀħýĀĞġôfðĀħġõĀĴ·ħėġôòÑĘÎħÈĀ ħ Ĺý·øÙý[ħėĞĀĹ ĩoĉýIJĩfħÑõĀIJðfħÑ ÙĴĀĘĎ

Lķ Ùħó·ôĀħġĉĀĞĩ

®§¨³ħ &2®¥¨ħİĺħĦħİĺĺä

rku

²ÙħÑĞIJðfħĉĀõĀĴòýgħĂþĎħġĩĀõÙĩoħÑĀÈð[ĹoħôħĴÙõô øħ Ĺøgý[øħ ĴÙħ ġĉĀõÙdýĀġĩòĎħ ¦õIJĴoøÙħ Āħ ġĩĀõÙĩoħ ĉ[Ğķħ·ħĉĞ øķġõĀĴ[ħĞÙĴĀõIJÈÙħĉĞĀýòô[ħÑĀħĴ ÙÈðħ ·ġĉÙôĩ ħ òĴĀĩ·ħõòÑoĎħ¦ýĀĹoħġòħĴ ·ôħý·óÑĀIJħĴĀõý ħ d·ġÎħ·¾ķħIJĩIJ ĀĴ·õòħĩgõĀħòħÑIJÈð·ħýĀĴĀIJħĉ·ýġôĀIJħ ôĞ·ĩĀÈðĴoõoħ Ýħ ġĉĀĞĩÙøĎħ ¨¾õ·ġĩħ ġħ ý[ĹĴÙøħ ¯ÙõÙñ ø·ĞôħĴħóò ýoħd[ġĩòħÑýÙ ýoðĀħ§ĀĞġô·ħ¾ķõ·ħóÙÑýoøħ Ĺħ øoġĩÎħ ôÑÙħ Ĺ·d·õĀħ ¾ ĩħ ĞÙôĞÙ·dýoħ õķ ĀĴ[ýoħ ĴÙõñ øòħĉĀĉIJõ[ĞýoĎħ¶ÑÙÎħĴħøgġĩÙdôIJħ¦ĀĞÑÙé·õÎħ òõĀħ ġĉĀõÙdÙýġĩĴoħ Ĵ[ ýòĴ Èðħ õķ · Îħ ôĩÙ oħ ġÙħ ĉĞ·ñ ĴòÑÙõýgħĴħýÙÑgõòħġÈð[ĹÙõòħý·ħĀôĀõýoÈðħôĀĉÈoÈðħ ·ħ¾·ĴòõòħġÙħóoĹÑĀIJħý·ħġôòĎħ¨ħĹĞIJdýfħ ÙøÙġõýoôķħ ýÙ¾ķõ·ħøÙĹòħõòÑøòħýĀIJĹÙÎħ·ħĩ·ôħÑĀÈð[ĹÙõĀħôħĉĀñ ġĩIJĉýføIJħ ĹÑĀôĀý·õĀĴ[ýoħ Ĵ ¾·ĴķÎħ ÈĀ ħ øgõĀħ ġ·øĀĹ ÙóøgħĴõòĴħý·ħĩÙÈðýòôIJħóoĹÑķĎ

SĀýÑĞÙħ§ĀĞðÙòøħÝħĀĩÙÈħ õķ ĀĴ[ýo ¯·ôħó·ôĀħôýòðķħø·óoħġĴfðĀħ IJĩĩÙý¾ÙĞé·ÎħâķĹòô·ħ §ÙĵĩĀý·ħ·ħõfĩ[ýoħ¾Ğ·ĩĞķħ³ĞòéðĩĀĴķÎħĩ·ôħòħõķ Āñ Ĵ[ýoħø[ħġĴfðĀħėÑgÑÙdô·ĘĎħ§·ÑħĴ ÙøòħĉòĀý Ğķħ

õķ ĀĴ[ýoħĴķýòô·õħâ·Ğø[ ħĹħ¦ĀĞÑÙé·õIJÎħ óòġĩ ħ ®ĀýÑĞÙħ §ĀĞðÙòøÎħ ĉĞĀħ ôĩÙĞfðĀħ ġÙħ óoĹÑ·ħý·ħġôòħġĩ·õ·ħĴ[ ýoĎħ± ħĴħĞĀÈÙħĂÚĥĥħ ĴķðĞ[Ĵ[ħ ĉĞĴýoħ ðòġĩĀĞòÈôķħ ÑĀõĀ Ùýfħ Ĺ[ĴĀÑķħ ĴÙħ ġôĀÈoÈðħ ý·ħ õķ oÈðĎħ ²ħ ĞĀÈÙħ ĂÚĥÚħ óÙħ IJ ħ Ĺý[ø øħ õķ · Ùøħ ·ħ ġĴ øħ ġĩķõÙøħIJÈðĴ·ÈIJóÙħĴ ÙÈðýķħĹ d·ġĩýgýfħ ý·ħ ĉĞĴýoÈðħ øÙĹòý[ĞĀÑýoÈðħ õķ · ġô øħ Ĺ[ĴĀÑÙÈðħ ĴÙħ øgġĩgħ ðĞòġĩò·ýò·Îħ ôĩÙĞfħ ÑýÙġħ ýÙġÙħý[ĹÙĴħ¨ġõĀĎħ¶ħ¦ĀĞéÙÑ·õIJħÑĀħ¨ġõ·ħĉ òóÙõħ ý·ħõķ oÈðħġÙħÑĴgø·ħĉ [ĩÙõòĎħ²ĹÑ[õÙýĀġĩħİĺĺħôøħ ĹÑĀõ·õòħ Ĺ·ħ īħ ÑýķĎħ ®ĀýÑĞÙħ Ĺ[ĴĀÑķħ ĴķðĞ[õĎħ «Āñ ĉĞĴfħ øòøĀħ Ā¾õ·ġĩħ ¯ÙõÙø·ĞôIJħ ¾ķõħ ĉ ÙÑĴÙÑÙýħ Ā¾õĀIJôħ Ĵħ ĉĀôõÙôIJÎħ ôĩÙĞ ħ ¾ķõħ ĉĀÑõÙħ ĩĀðĀĩĀħ ôĞ·óÙħ ĉĀóøÙýĀĴ[ýĎħ ¾ķħ ĩĀðĀħ ýÙ¾ķõĀħ ø[õĀÎħ ®ĀýÑĞÙħĉ ÙÑĴÙÑõħòħÑĞIJð ħĩķĉħĀ¾õĀIJôIJħÝħġýĀ ñ ý Ďħ«ĞĀħýgóħġÙħôĀõÙøħĞĀôIJħĂþĺĂħĹ·d·õħĉĀIJ oĴ·ĩħ ý[ĹÙĴħėôĞòġĩò[ýô·ĘÎħĀĉgĩħĉĀÑõÙħøoġĩ·ÎħôÑÙħ¾ķõħ ĉ ÙÑĴÙÑÙýĎħ ¨¾·ħ ĩķĩĀħ Ā¾õĀIJôķħ Ýħ ĩÙõÙø·ĞôĀĴ ħ òħġýĀ ý ħÝħø·óoħĴÙħġĴføħĞĀÑýføħõòġĩgħĹ·ĉġ·ýfħ øoġĩĀħĉ ĴĀÑIJħ¯ÙõÙø·ĞôĎ §ĀĞðÙòøħ ġÙħ Ñ[õÙħ d·ġĩýòõħ Ğ Ĺý Èðħ Ĺ[ĴĀÑ ħ ·ħ ĉ ÙÑĴ[ÑgÈoÈðħ ·ôÈoħ ·ħ Ĵħ ¦ĀĞéÙÑ·õIJħ IJdòõħ Ñgĩòħ ĉĞĀýòô·ĩħÑĀħĩ·ó ħĩĀðĀĩĀħġĉĀĞĩIJĎħ ¾ķħøĀðõħý·ĉõñ ýĀħĴķIJ oĴ·ĩħĩÙÈðýòôIJħĩÙõÙø·ĞôĀĴ ÈðħĀ¾õĀIJô Îħ ĉĀIJ oĴ·õħĴķôĞĀóÙýfħõķ ÙĎħ ýÙġħġÙħóòøħ oô[ħėÈ·Ğñ ĴòýéĀĴfĘĎħ²ħĞĀÈÙħĂÚÚçħġÙħòħġħĞĀÑòýĀIJħĀÑġĩgðĀñ Ĵ·õħÑĀħ®ĉĀóÙý Èðħġĩ[ĩ ÎħôÑÙħĴħĞĀÈÙħĂÚþĤħĹÙø ÙõĎħ ²ħ óÙðĀħ ĞĀÑýføħ ôĞ·óòħ Ĵ ·ôħ óò ħ õķ ĀĴ[ýoħ øgõĀħ

ġĴĀIJħĉĀĉIJõ·ĞòĩIJħòħøýĀðĀħý[ġõÙÑĀĴýoô ħ·ħÑoôķħ ÈÙġĩĀĴýoøIJħĞIJÈðIJħġÙħõķ ÙħÑĀġĩ[Ĵ·õķħÑĀħġĴgĩ·Ďħ «ĀġĩIJĉÙøħ d·ġIJħ Ĺoġô[Ĵ·óoħ ġĴĀIJħ ĉĀĉIJõ·ĞòĩIJħ ý·ħ ġĩĞø Èðħ ġĴ·ĹoÈðħ õĉÎħ ôÑÙħ ĉĀðĀÑĀĴ ħ ĩÙõÙø·Ğñ ôĀĴ ħ Ā¾õĀIJôħ IJġĩIJĉIJóÙħ ·éĞÙġòĴýgó oøħ ôĞòġĩò[ýñ ô[øĎħ ¯ÙõÙø·Ğôħ óÙħ ÑĀôĀýÈÙħ Ĵħ ýgôĩÙĞ Èðħ õķ · ñ ġô Èðħ ġĴ·ĹÙÈðħ Ĺ·ô[Ĺ[ýħ ·ħ Ĵ IJô·ħ ĩĀðĀĩĀħ ġĩķõIJħ ø Ùħ ¾ ĩħ Ñ ĴĀÑÙøħ ĉĞĀħ ĴķõĀIJdÙýoħ ĹÙħ ġĴ·ĹIJħ ċġĩ·õĀħ ġÙħ Ğ·ôĀIJġôføIJħ ¾g ÙÈôføIJħ ·øĉò|ýĀĴòħ ĴħäĺĎħõÙĩÙÈðČĎ

UĴĀõýgý ²ħ ĤĺĎħ õÙĩÙÈðħ ġÙħ ÑĀħ ĉĀĹĀĞýĀġĩòħ ĉĀø·õIJħ ÑĀġĩ[ñ Ĵ[ħ ĹýĀĴIJĀ¾óÙĴÙý Îħ ĩføg ħ Ĺ·ĉĀøÙýIJĩ ħ ġĩķõÎħ ĉ Ù oĴ·óoÈoħ ġý·Ñħ óÙýħ IJħ ġôĀô ħ ý·ħ õķ oÈðÎħ ôÑÙħ ÑĀġôĀôħ ÑĀħ ĩÙõÙø·ĞôĀĴfðĀħ ĉĀôõÙôIJħ ø[ħ ġĩ[ñ õÙħ ĴķġĀôfħ ¾ĀÑĀĴfħ ðĀÑýĀÈÙýoħ ·ħ óÙħ ýÙÑoõýĀIJħ ġĀIJd[ġĩoħÈÙõfħÑòġÈòĉõoýķĎħ£ÙÑýĀIJħĹħðķ¾ý Èðħġòõħ ĩĀðĀĩĀħĀ¾ĞĀĹÙýoħġÙħġĩ[Ĵ[ħĴoĩgĹħĹòøýoÈðħĀõķøñ ĉòóġô ÈðħðÙĞħĴħĞĀÈÙħĂþäİħĴħ¨ġõIJħÝħ®ĩÙòýħ Ğòôñ ġÙýĎħ«ĀħðĞ[ÈðħġÙħ ĞòôġÙýħĀÑġĩgðĀĴ·õħÑĀħ±® Îħ ôÑÙħĹ·õĀ òõħõķ · ġôIJħ ôĀõIJħ·ħġĴĀóòħĉĀĉIJõ·ĞòĩIJħ

İÿ

ĴķIJ òõħ ó·ôĀħ õķ · ġô ħ òýġĩĞIJôĩĀĞĎħ ²Ùħ ġĴfħ ôýòĹÙħ «ĀóeĩÙħ ġÙħ øýĀIJħ õķ ĀĴ·ĩħ Ñoôķħ âĀĩô[øħ ġĴfðĀħ ĀĩÈÙħ ¦·ĞòIJġ·ħ ĉĀĉIJõ·ĞòĹIJóÙħ ĩ·ôfħ ĩÙõÙø·ĞôĀĴ ħ ġĩķõĎħ¯ĀõòôħĹħýĀĞġô ÈðħĉĞ·øÙý Ďħ¶ħ·øÙĞòÈôfðĀħ ôĀýĩòýÙýĩIJħø[øÙħĩIJĩĀħĴÙĞĹòÍ §·ħ ôĀýÈòħ ĤĺĎħ õÙĩħ ġòħ ġôIJĉòý·ħ øõ·Ñ Èðħ ·øÙñ ĞòÈô Èðħ õķ · ħ Ĵħ ĩÙõÙĴòĹòħ Ĵ òøõ·ħ ýĀĞġôfðĀħ ġôĀô·ý·Îħ ôĩÙĞ ħ ý·ħ ôĀýÈòħ ÑĀġôĀdò ĩgħ Ĺ·¾ĞĹÑòõħ Ĵħėĩ·ôĀĴføħÑòĴýføħĉĀôõÙôIJĘÎħôĩÙĞ ħĴķĉ·Ñ·õħ ó·ôĀħĀ¾õĀIJôĎħ¶ôIJġòõòħĩ·ôĩĀħõķ ĀĴ·ĩħ·ħĹýĀĴIJý·ñ ĞĀĹÙý ħĩÙõÙø·Ğôħ¾ķõħý·ħġĴgĩgĎħ¶¾ķĩÙôħĉ·ĩ oħÑĀħ

øòýIJõĀġĩòĎħ²ķ¾ÙĞĩÙħġòħġ·øòÎħ·õÙħøĀ ý[ħĀ¾għĴÙĞñ ĹÙħø·óoħĴħĩÙõÙø·ĞôĀĴfħðòġĩĀĞòòħġĴfħøoġĩĀÛ ®ĩ·ĞĀýĀĴ ħ ġĩķõħ ġòħ Ĺoġô[Ĵ[ħ ġĴfħ ĉ oĹýòĴÈÙħ ·ħĴħýĀĴfħġoõÙħġÙħĴĞ·ÈoħĹĉgĩħÑĀħ ĴĞĀĉķÎħĀÑôIJÑħ ĴĹÙ ÙõĎħ¨¾óÙĴIJóoħġÙħýĀĴ[ħóøfý·ħÝħ«·IJõħ«·ĞôÙĞÎħ £Āðýħ ·õôòýÙĞÎħ ¥IJÈ·ħ ·ġĉ·ĞòýòÎħ ĞýĀħ ¤õòÙýħ ·ħÑ·õ oĎħ¢ħôÑķ ħĩÙõÙø·ĞôħýÙýoħýĀĴòýôĀIJÎħøIJġoħ ġòħĩòĩĀħýĀĴĀÑĀ¾oħõķ · ĩoħĉòĀý òħĀÑÑ oĩħĴ ÙÈðñ ýĀħĹýĀĴ·ħÝħý·óoĩħĴðĀÑýfħĩÙĞfýķÎħĉ òóoĩħý·ħĀĉĩòñ ø[õýoħĩÙÈðýòôIJÎħġÙðý·ĩħĉĀĩ Ù¾ýĀIJħĴ ġĩĞĀóĎ ² ¾·Ĵ·ħ óÙħ ó·ôĀħ IJħ Ĵ ÙÈðħ Ĺ·d[ĩô ħ ġôĞĀøý[Ďħ «ĞĀĩĀ ÙħġÙħóÙÑý[ħĀħĩĹĴĎħýĀĞÑòÈħġĩķõÙÎħ ĴķIJ oĴ[ħ ġÙħ ĉ ÙÑýĀġĩýgħ IJĉĞ·ĴÙý[ħ

¾g ÙÈô[ħ Ĵ ¾·Ĵ·Ďħ g ÙÈôfħ õķ Ùħ ġÙħ øoĞýgħ ĞĀĹñ o òõķħ·ħĀĉ·ĩ òõķħðĞ·ý·øòĎħ¯ĞĀóĉòýĀĴfħ¾g ÙÈôfħ Ĵ[Ĺ[ýoħ ĉ ÙÑgõ·ýfħ ÑĀħ ĞĀ¾IJġĩýgó oħ ĴÙĞĹÙħ ÑĀĉõñ yIJóoħ ĉÙĴýfħ ôĀ Ùýfħ õķ [ôķħ ĉ Ùĩ· Ùýfħ ĩķĉòÈñ ô øòħ ý[ĴõÙôķĎħ ¤ħ ĩĀøIJħ ġĉĞ[Ĵý ħ ĴĹðõÙÑħ ÙĶĀĩ·ħ ĀÑõò IJóoÈoðĀħ ġÙħ ĀÑħ Āġĩ·ĩýoÈðÎħ ġøgġħ ÑĞĹĀġĩòħ ·ħ ġøgĴIJħ·ħġħðÙġõÙøħ ĞÙÙħķĀIJĞħðÙÙõÎħâĞÙÙħķĀIJĞħ øòýÑàħ ĩIJħ ý·óÙÑýĀIJħ ø[ĩÙħ ôĀøIJýòĩIJħ ġĉĞ[Ĵýgħ IJĴĀõýgý ÈðĎ

NÙĵħġÈðĀĀõ ²ħ ĉĞĴýoħ ĉĀõĀĴòýgħ þĺĎħ õÙĩħ øòýIJõfðĀħ ġĩĀõÙĩoħ óÙħ ĩÙõÙø·Ğôħý·ħĴĹÙġĩIJĉIJĎħ®ĩ[õÙħóÙħĴ ·ôħÑĀøfýĀIJħ

®¯­ § ħħçħĹħĂĺħ ħ ¨ ±®

¨ ±®ħ ħ ®¯­ § ħäħĹħĂĺ

®§¨³

ÝæÚìê

īĺ

ĉ ÙÑÙĴ oøħ ÑĀ¾Ğ Èðħ õķ · Îħ ôĩÙ oħ ø·óoħ øfýgħ ĉĞĀ¾õfø ħ ġħ øoĞýĀIJħ ýÙġĩ·¾òõòĩĀIJħ Ñoôķħ ĴĀõý øħ ĉ·ĩ[øĎħ Āħ ðĞķħ Ĵ ·ôħ ĴġĩIJĉIJóÙħ ĉõ·ġĩħ ·ħ ĉĀħ ýÙñ ôĀýÙdý ÈðħĉĀôIJġÙÈðħĴĹýòô·óoħĴÙħãĞøg ®È·Ğĉ· óÙÑýķħĹħĉĞĴýoÈðħÈĀõĀĉõ·ġĩĀĴ ÈðħĩÙõÙø·ĞôĀĴ Èðħ õķ [ô ħ Ýħ õÙéÙýÑ[Ğýoħ ¯ĂĎħ §[ġõÙÑIJóÙħ ·ĞøĀýĩħ ġĀIJd·ġýgħġħ Ğòġĉòħ·ħ¾ĀĀøħóÙħý·ħġĴgĩgĎħ«õ·ġĩĀĴfħ õķ [ôķħø·óoħõÙĉ oħġĩ·¾òõòĩIJħ·ħĉĀôĞĀôħĴħIJdÙýoħóÙħ ĞķÈðõÙó oÎħ ÈĀ ħ ĹõĀøoħ òħ ĩķħ ĉĀġõÙÑýoħ Ĵ[ð·óoÈoħ Ĺ[ñ óÙøÈÙĎħ®ħý[ĹĴÙøħĩÙõÙø·ĞôħġÙħÑĀħĉĀĴgÑĀøoħÑĀñ ġĩ[Ĵ[ħòħÑĞIJðfħĀĹý·dÙýoħĩĀðĀĩĀħġĩķõIJħÝħâĞÙÙħðÙÙõħ ġôòòýéħÝħõķ ĀĴ[ýoħġħĴĀõýĀIJħĉ·ĩĀIJĎħ ·ĩħġôòħ òĞĀôfħ ĉĀÑħĉ·ĩĀIJħ· ħþäħøøÎħĴķġĀôfħõķ [ôķħ·ħġĩ·¾òõýoħ Ĵ[Ĺ[ýoħĉĀġIJýIJóoħĉĀðĀÑĀĴ ħġĩķõħÑĀħġâfĞķħ·éĞÙñ ġòĴýgó oħóoĹÑķħ·ħ¾òéħøĀIJýĩ·òýħâĞÙÙĞòÑIJĎħ «ĞĀħ øýĀðfħ ġÙħ ĩÙõÙø·Ğôħ ġĩ[Ĵ[ħ Ñ·õ oħ Ĵ ĹĴĀIJħ Ĵħ óÙóòÈðħ õķ · ġôføħ Ĵ ĴĀóòħ ·ħ IJøĀ yIJóÙħ Ĺ· oĩħ ýĀĴĀIJħÑòøÙýĹòħĴħóoĹÑgħý·ħõķ oÈðĎħ£òýfħôħĩĀøIJħ ĉ òĴÙÑĀIJħ ô·ø·Ğ[Ñòħ ýÙ¾Āħ óÙħ Ĺõ[ô[ħ ġĉÙÈòãÈôf ĉĞĀġĩ ÙÑoħ ôĀøIJýòĩķħ ĩÙõÙø·ĞôÙĞ Ďħ «Ğ· ·ýĀñ Ĵfħĉõ[ýgÎħġĩĞøfħġĴ·ðķħýÙ¾Āħ¾g ýfħġóÙĹÑĀĴôķħ Ýħ ýòÈħ óòøħ ýÙýoħ ġĴ·ĩfĎħ ¤ÑÙôĀõòĴħ óÙħ Ĺ·ðõfÑýÙĩÙÎħ ĴgĹĩÙÎħ ÙħĉĀĩô[ĩÙħĴÙġÙõfħõòÑòÎħĀÈðĀĩýfħġÙħġħĴ[øòħ ĉĀ¾·ĴòĩĎħ¥òÑòÎħôĩÙ oħóġĀIJħĉĞĀġĩgħIJĴĀõýgýoĎ ħ ħ ħħħħħ ħħħħħ ħħħħ

¾ãØäÜãÞéä ă ÉäéÖá ÉÚáÚâÖçà ¾Ë í[ê íë[ßåÜ Ûæ äoêë ê ëgäà åÜáãÜç oäà ăãäæí äà ãæíâð ą åØ ¸ãáØ âì£ Ûæ ÅæéêâØ£ &oåð£ ÉìêâØ Ø ÊÜíÜéåo ¸äÜéàâð¥ ÀåÚæÞåàëæ æÛßØãìáÜ ñ[çØã åÜáãÜç oÚß êígëæí Úß ÙæéÚ £ âëÜ o ñæêæÙyìáo êígë ëÜãÜäØéâæífßæ ãð æí[åo¥ ¹ìÛÜëÜ ìÚßí[ÚÜå࣠áØâ æíã[ÛØáo çéØ Øå£ êëéäf êëgåð£ êâ[ãð£ éØàãð£ çØéâ à ñ[íæÛgåo¥ ììì£éäêÜÝÜêîåçäÙêØéÞäãè£Øäâ ÉÝÚ Áäèé ÈÚÖèäã áÜ æÛãà å Ûéìß ãð Ø êâfßæ ăãäì êëíæ Üå é ñåæéæÛæì êâìçàåæì ëgÚß åÜáãÜç oÚß ãð Ø ê íæ㤠åæì çØëæì¥ ÊãÜÛìáëÜ Üêë ëÜãÜäØéâÜé åØ ÚÜêëg áÜáàÚß ñâæì Üâ Ø êçgÚß çæ¤ êãÜÛåoÚß Ûíæì ñàä¥ ÊâéñÜ áÜáàÚß ëØãÜåë£

ã[êâì â ñàäg Ø ñØç[ãÜåo çéæ ëÜãÜäØéâ ìÚoëoëÜ æÙéæíêâf åØÛ Üåo ñÜ àíæëØ£ âëÜéf í[ê ìÚßí[ëo ą Ø íð äæ å[ çæÚßæçoëÜ¥ ììì£êååçäÙêØéÞäãè£Øäâ Èäêá ÈáÞÙÚ íðêëàßìáÜ ÜêÜåÚà äæÛÜéåoßæ ëÜãÜäØéâæífßæ ãð æí[åo¥ ÍÜñäÜ í[ê åØ äÜÛàëØdåo çæì ê åÜáãÜç oäà êígëæí äà ëÜãÜäØéâÜéð¥ ììì£êååçäÙêØéÞäãè£Øäâ ä

Telemark, Česko a Slovensko ÅÜíðßéØñìáà êà çé[íæ äoë í ëæäëæ dã[åâì áÜÛåæñåØd¤ åæì çéØíÛì¥ ÁØâæ dãæíg⣠âëÜé ñØÚßðëàã å[êëìç íæãåf çØëð í åØ àÚß âæådàå[Úߣ í[ä áÜå çæço ࣠Úæ áêÜä ñØ àã Ø Úæ íoä¥ ÆêëØëåo êà çéæêoä ÛæçãyëÜ êØäॠ¹ìÛì é[Û£ âÛð êÜ äà æñíÜëÜ Ø êçæãì çØâ ÛæçãåoäÜ ëì åØ o äØãæì ëÜãÜäØéâæíæì êâã[ÛØdâì¥

®§¨³ħ &2®¥¨ħİĺħĦħİĺĺä

Nejlepší telefilmy

ÅØ ÊãæíÜåêâì ëæ ñåæíì ñØdØãæ çéØíÛgçæÛæÙåg í éæÚÜ ¨°°¯¥ ¹æéàê Äã[ÛÜâ ñ ¹éØëàêãØíð çæ àäçìãêì æÛ ¸åÛéܤ [ Ü ÊñØéâæñðßæ ñ ¹ìÛØçÜ ëà ñâæì o êíf çéíåo æÙãæìâð Ø ÛØ o êÜ äì¥ Ëæì ÛæÙæì ì åØÛ ÜåÚà ñ ¸ãçßØêçæéëì í Yàãàåg ą KëÜÝØå ÂìÚß[é Ø ½éØåëà Üâ ÇéÚoå äØáo íÜ êíf çéæÛÜáåg ågâæãàâ íñæéâ ëÜãÜäØéâæíf í êëéæáÜ Ø çæ¤ äØãì ñØdoåØáo çéæåàâØë Ûæ ëØá ČâãØêàÚâfßæÿ êëðãì¥ Çæd[ëâÜä éæâì ¨°°° ñØ âæãìáÜ ¹¥ Äã[ÛÜâ ÇÜëéØ Âæãã[¤ éØ£ âëÜé ñÙðëÜâ êÜñ|åð ìêàãæíåg ëéfåìáÜ¥ ÄØãf âæ Üåf ãð [âð£ êëØ àdâf Ìàåëð Ø ëéæáçàåæíf í[ñ[åo äìêo êëØdàë¥ ÅÜÛ[ êÜ åàÚ ÛgãØë£ äìêo êÜ ëæ ç Ü oë¥ Í Ù Üñåì ¨°°° ç àíÜñã ¸ãçßØêçæéë çéíåo âæãÜâÚà ëÜãÜäØéâæíf í êëéæáÜ æÛ ăéÜä ¾Øéäæåë Ø ÉæëëÜÝÜããØ êçæãì ê çæñí[åâæì åØ ëÜãÜäØéâæí ÝÜêëàíØã Ûæ Àë[ãàÜ¥ Êçæãì ëÜÛð åØ ñØd[ëâì ÛìÙåØ æÛáo Ûgáo Ûæ ÃàíàÞåØ£ âÛÜ êÜ êÜëâ[åo âæå[¥ ÑÛÜ çæëâ[íØáo âØäØé[Ûð ñ &ÜÚߣ çéæ âëÜéf áÜ ëæ ëØâf çéíåo Čìíæãågå[ÿ êÜñ|åØ¥ Êí[ Ø ¸åëæ ñ ÎØéäçÜØÚÜ£ Íã[eØ Â ØçâØ ñÜ ÊàåÞàåÞéæÚâì êÜ êí äà éæÛàåØäà Ø ñå[ä ¤ äà ìêàãæíåg çàãìáo êëðã Ø í àÚßåà êÜ êçæãÜdåg êÜñåØäìáo ê ÚÜã ä Ûgåoä æâæãæ¥ Ë ÛÜå âæåÝéæåëØÚÜ ê ëÜãÜäØéâÜä åØ êígëæíf éæíåà Ø ê ãàÛäà âæãÜä ågá åØ í ÜÚßåð íÜ㤠äà ñØç êæÙàã Ø åØêëæãàã êçæìêëð æë[ñÜ⥠ÊÜñ|åØ ¨°°°¦©§§§ êÜ ëÜÛð åÜêãØ íÜ ñåØäÜåo ßãܤ Û[åo æÛçæígÛo åØ ëðëæ æë[ñâ𥠠ÝæéäìáoÚo êÜ êâìçàåg ëÜãÜäØéâÜé êÜ ç àÛ[íØáo åØÛ ÜåÚà ñ ¹éØëàêãØíð£ âëÜ o êà

çéíåo æÙãæìâð ñâæì Üãà áà åØ áØ Ü ¨°°° ą ÄØëÜá Åæê[v£ ÄØéëàå ČÄØé Øåÿ Kë é£ Ã[Ûàâ Ø ÄàãØå KëéìçãæíॠÄæëàíæí[å àëØãêâ ä ËÜïë Ø Ýæëæ± ÇÜëÜé Âæãã[é ÝÜêëàíØãÜä£ ¸ãçßØêçæéë æéÞØåठñìáÜ çéíåo êÜëâ[åo ç oñåàíÚ ëÜãÜäØéâì í åØ àÚß âæådठå[Úß ą ËÜãÜäØéâ ÇØéëð íÜ ÍÜãâf ÉØdॠÆÙáÜíìáo êÜ ÇÜëé Č¾[åÛßoÿ Åæíæëå £ ÁØâìÙ ¿ØíÜ㥠ÎØéäçÜØÚÜ í ÇéØñÜ£ ÊØÞàëØ í Áàdoåg£ ¸ãçßØêçæéë í Yàãàåg Ø ÐØâ ÐÜëà í ¹éØëठêãØíg éæñ à ìáo åØÙoÛâì í êëéæáÜ Ø çæêëìçåg êÜ ç àÛ[íØáo ÛØã o ë࣠âæßæ ČâãØêàÚâ ÿ æÙãæìâ æâæìñãàã¥ Í çé Ùgßì êܤ ñ|åð êÜ ÝæéäìáÜ á[Ûéæ êãæíÜåêâfßæ ëÜãÜäØéâì¥ ËéæáàÚÜ ¼¥ Yàãàåêâ[£ »¥ ÊãÜñ[â Ø Ç¥ Âæãã[é åØ êí Úß í áÜñÛÜÚß ñØ oíØáo ågâæãàâ êâígã Úß ÛæÙéæÛéì êëío í ÄØãf ½Øë Ü£ Úæ çæñÛgáà íÜÛÜ â ñØãæ Üåo ËÜãÜäØéâ ÂãìÙì ÊãæíÜåêâæ¥ ÇØéëØ ñ ¹éؤ ëàêãØíð ëf åÜñØß[ão Ø ßãØíåg í Åoñâ Úß ËØëé[Úß çæÚëàíg ñÛæâæåØãìáÜ êí á êëð㥠ÆÙáÜíìáo êÜ çéíåo çæâìêð æ ãð æí[¤ åo í åØ àÚß ßæé[Úß ą ¹ðêëé[£ ¹ØéØåÜÚ£ ¿éìÙ[ ÂæçØ£ Êàí ÍéÚß í Ñ[çØÛåoÚß ËØëé[Úߣ 'ìäÙàÜé Ø ºßæçæâ í Åoñâ Úß ËØëé[Úߣ êÜÛãæ çæÛ ¹ÜéØåoäà Éæßð íÜ Íðêæâ Úß ËØëé[Úߥ Oêçg å éæâ ©§§§ çæÛëéßìáÜ í çéæêàåÚà æăÚà[ãåo íñåàâ ñäàyæíØåfßæ ËÜãÜäØéâ ÂãìÙì ÊãæíÜåêâæ¥ Í ëf ÛæÙg áÜ ì å[ ëÜãÜäØéâæí íãØâ ÚÜãâÜä êãì åg éæñáÜë ¥ Åæí[ êÜñ|åØ ©§§§¦§¨ êÜ åØçãåæ éæñÙoß[ í ãÜÛ¤ åì£ Ø ëæ æçgë åØ ÍÜãâf ÉØdà åØ ËÜãÜäØéâ ÇØéëð¥ Çæd[ëâÜä åæéØ áÜ ñçéæíæñågåØ æăÚà[ãåo àåëÜéåÜëæí[ êëé[åâØ êãæ¤ íÜåêâfßæ ëÜãÜäØéâì ą îîî¥ëÜãÜäØéâ¥êâ¥ Í Ù Üñåì ËÜãܤ äØéâ ÂãìÙ ÊãæíÜåêâæ êçæåñæéæí[å ăéäæì ÎØéäçÜØÚÜ Ø ê çæäæÚo ¿æéêâfßæ ÀåëÜéåÜëæífßæ ÂãìÙì æéÞØåàñìáÜ í ÙÜÚ çéíåo ñ[íæÛð í ëÜãÜäØéâæífä ãð æí[åo ą ÎØéä¤ çÜØÚÜ ËÜãÜäØéâ ÉØããðÜ¥ Ëðëæ ñ[íæÛð ëðçì Úéæêê áêæì Ûæ¤ çãågåð æ êæìëg í çé[Úà ê ãØíàåæí äà ç oêëéæáà¥

Í çé Ùgßì êÜñ|åð ç àÙ íØáo ÛØã o åØÛ ÜåÚॠÁÜ ëg âf íðáäÜåæíØë áÜ£ ØãÜ ñØ í ÜÚßåð ØãÜêçæy ÃoÛØ Ø ÇØëéàâ ÄØðÜéæí࣠ÄØáæ ¿æãâæ£ ÁìéØá ÂØâ|Ûð£ ÅæíØê£ ÙéØë à Êàâæí࣠áoâ ÂÜãëåÜé£ ¹Üå ÂÜåÛoâ ØëÛ¥ Çæëâ[í[äÜ êÜ çæçéíf í &ÜÚß[Úß åØ ÊÜëâ[åo í ÉæâðëåàÚà Ø êÜñ|åØ æçgë íéÚßæão ë ÛÜååoä ÝÜêëàíØãÜä ÃØ ÊâàÜÛØ í àëØãêâfä ÃàíàÞåì¥ ÂæåÜÚ êÜñ|åð êà íðÚßìëå[í[äÜ å[ÛßÜéå ä áØéåoä ãð æí[åoä êÜ êâígã äà çæÛäoåâØäॠ»Ø o êÜ à ñØáoäØíf Ø Üïëéfäåo ëÜãÜäØéâæíf çéíæêáÜñÛð£ ØãÜ çæÛêëØëæì ëÜãÜäØéâì áÜ í Ûð ÛæÙ Ü êà ñØáÜñÛàë ą Ø ì áÜ ãð Ø çæâéædàã dà çé[íg ñØdoå[¥ Í çé Ùgßì ÛØã oÚß êÜñ|å êÜ ñåæíì ßæÛåg ãð ìáÜ£ êÜëâ[í[äÜ êÜ åØ ÇØéëð à í ÉæâðëåàÚ࣠áÜñÛoäÜ Ûæ ËØëÜé Ø Ûæ ¸ãç¥ »æíoÛ[äÜ êÜ æ ÛØã oÚß ãàÛÜÚߣ âëÜ o âæâÜëìáo ê ëÜãÜäØéâÜä ą í ÆãæäæìÚà ê ÇØíãÜä KëØåÚãÜä£ ÂØäठãÜä »æêë[ãÜä£ Äo æì Yàëâæíæì ØÛ¥ ÇæäØãì íñåàâ[ íÜêÜãf Ø Ûéì åf êçæãÜdÜåêëío âؤ äØé[Û £ âëÜ o êÜ é[Ûà çæëâØáo£ ñØãð ìáo êà Ø ì àáo êà ČÞææÛ ëàäÜêÿ¥ ½éÜÜ ðæìé ßÜÜ㣠ÝéÜÜ ðæìé äàåÛ¥ Íæãåg êÜ Û[ ßÜêãæ ç Üãæ àë áØâæ ČæÛÜçåà êà çØëð Ø æêíæÙæe êÜÿ¥ Äåæño êÜ äæ å[ çéæëà ç Üêåæêëà ç ÜâãØÛì æßéØÛo£ ØãÜ í ëæä ëæ çé[íg áÜ¥ ÌíæãågëÜ êÜ Ø åÜÙÜéëÜ êÜ ëØâ í[ åg¥ &Üêâ Ø êãæíÜåêâ ëÜãÜäØéâæí íãØâ áÜÛÜ åØ çãåf æÙé[ëâð¥ Êë[ãÜ ä[ í Øâ ñØêë[íâð Ø âÛæâæãàí ä Ü åؤ êëæìçàë¥ ÁoñÛåf áÜ Úßì Ø êäðêã çéæ ßìäæé Ø ëéæ âì ëf ËÜèìàããð ¥

-'$+ *! 0 '$ *+&= (' / 0-'$+ *! )' &0!

% & !# % ' $ & % ' ! ' ! $ &

)'"&1*' &1 *4$ )' &0!

1$&4 #'% !& +94 62!&&= $1+ # & 0 /+&= ()' : #$', / 1),# $', ' ' 3 ' 62!&#, $,#'* %!& *,$ 1+ !/( $% ( " ( / ! ( ! " # " * 1 ( % ( ! $% * ! % ( ! - . $ (

'& )'!+!& *,$ 1+

$% ( " ( % ! $ ! *& ' # ! " # $"3. 3 -( ! " $ . ( ( 3 3 " ( ! &!*,$ " ( -( ( % $ " % $ 3 3 " ! $ # "%$ ' ( # / 1 / % " ! ! %" ' ! "%- ( ! "& ' ( % * % "3 $ * $% * "3 )& % % , " # -79+ *! 0 ! 1%! ,;4- &= () ( )1+ ' * ," $,#'* %!& ! '& )'+!& *,$ 1+ + / $1+#/ 0 )&,+3 ' *#,(!&/ +0-

*/%(+'% +! #/ ('% $, (<*' 4 4 $3#/ (9! '*+ ' )+)50 - '*+ + 2&3% %&';*+-4 '*4$4+ + # *-'"! : & ! & '() - , 0 '$ *+&= (' /

* "#

0 '$ *+&= (' / +' " )' &0!

! &!*,$ $( %"% $ 3 3 "

0& ' % # )' &0! % ( $ " $ "' ! ( ! " #

" !

! # $ ( $ !. ( $ %

... ()' &0! 0

¨ ±®ħ ħ ®¯­ § ħĤħĹħĂĺ

®§¨³

ÝæÚìê

īİ

Co potřebujeme na lyžování s volnou patou ¨ ·ÄÉÎ »åÜ åo ëÜãÜäØéâæíf Ùæëð íðÛé o íoÚÜ åÜ äàãà|å æßðÙ ÙÜñ çæ âæñÜåo¥ ¸ í íæá çæêëìçìáÜ Û[ãÜ¥ ÅØ çéíåo çæßãÜÛ ëÜãÜäØéâæíf Ùæëð íðçØÛØáo çæÛæÙåg áØâæ âãØêàÚâf ãð Ø ¤ êâf£ çæìñÜ äØáo æÛãà å ëíØé çàdâð Ø å[éë£ âÛÜ ÛæÚß[ño â æßðÙì Ùæë¥ Ígë àåØ Ùæë áÜ íðÙØíÜåØ çæÛé[ âæì ñ ÍठÙéØäì¥ ÍÜ í éæÙåoä êçÜâëéì áêæì ñØêëæìçÜåð ñ[íæÛåo äæÛÜãð çéæ ØÞéÜêàíåo áoñÛì£ Ùæëð çéæ äfåg å[éædåf ñ[¤ âØñåoâð£ Ø åÜÚßðÙo ëì Øåà Û[äêâf äæÛÜã𥠩 Ë Ï Ã0 ÂæåêëéìâÚÜ ìäæ yìáÜ íoÚÜ íØéàØåë£ âëÜéf ä ÜäÜ éæñ¤ Ûgãàë Ûæ ë o ñ[âãØÛåoÚß êâìçàå± ëßéÜܤçàå£ ÚØÙãÜ ãØåâæ¤ íf Ø çãØëÜ ÛÜêâæíf ¥ ËßéÜܤçàå í[ñ[åo áÜ çæÛæÙåf êëØé oäì£ ì å[ê åæëæ¤ éàÚâð ñå[äfäì Ùg ÜÚâfäì í[ñ[åo Č®¬ÿ¥ Çæì oí[ êÜ êço Ü çéæ ë éð í åÜå[éædåfä ëÜéfåì¥ ºØÙãÜ ãØåâæíf í[ñ[åo áÜ çéæ êíf ìåàíÜéñ[ãåo çæì àëo åÜáéæñ o Üågá o¥ KçàdâØ Ùæëð áÜ ìÚßðÚÜåØ í dÜãàêëÜÚߣ âæíæífä çæìñÛ Ü ê ßéØñÛàdâæì£ åÜÙæ ą ì êëØé oÚß dà äfåg çÜíå Úß í[ñ[åo ą ÙÜñ åo¥ Çæ êëéØå[Úß âæãÜä Ùæëð íÜÛæì ãØåâØ åÜÙæ çÜíåf Ûé[ëð ñ âìãØëàåð ìÚßð¤ ÚÜåf í âæíæí Úß dÜãàêëÜÚߥ ÅØ Ûé[ëÜÚߣ âëÜéf áêæì ñØâæådÜåð éðÚßãæìçoå[âÜä£ áêæì ìÚßðÚÜåð çéì àåð dà ÚØéëéàÞÜ¥ ÇãØëÜ ÛÜêâæíf í[ñ[åo áÜ çéæ êíæì ígë o ßäæëåæêë éæñ o Üåæ äfåg£ ØãÜ ä[ à êí[ çæñàëàíØ Ø âæåêëéìâdåo ñØáoäØíæêëà¥ Í ßæÛæì áÜ ãÜç o Ùædåo ëìßæêë¥ Ç Üí[ åg áÛÜ æ éæÙìêëåo í[ñ[åo£ ÚÜãæâæíæíf åÜÙæ âæäÙàåæíØåf ê ígë oä do äÜå oä çæÛoãÜä çãØêëæí Úß Ûoã ¥ ¹æëØ áÜ ìÚßðÚÜåØ Ûæ çÜíåfßæ é[äì ê âãæìÙÜä¥ ¹ÜñçÜdåæêëåo ëÜãÜäØéâæíf í[ñ[åo£ âëÜéf ä[ ØëÜêë ågäÜÚâfßæ »ÀÅ£ áÜ åØç ¥ ®ËÄ¥

ª ÅĹÁÄWÀÎ åäÙ ëYïYãm ÊëÜáåg áØâæ ì êáÜñÛæífßæ í[ñ[åo êÜ à ì ëÜãÜäØéâì çæì o¤ íØáo çæÛãæ âð¥ ÄØáo çæÛæÙåæì ÝìåâÚ࣠ëæ ñåØäÜå[ ñíÜÛ¤ åæìë Ùæëì åØÛ ãð à ëØ⣠ØÙð åÜÛæÚß[ñÜãæ â Ûæëðâì Ùæëð êÜ êågßÜä¥ ÁÜáàÚß í âØ êÜ çæßðÙìáÜ æÛ ¨§ ää Ø çæ «¬ ää¥ ÅgâëÜéf äæÛÜãð äØáo í çØëåo d[êëà ñØÙìÛæíØåf ßéØñÛàdâð í çæÛæÙg âãoåì ìêåØÛyìáoÚo Úß ñà Ûæ âæçÚÜ£ êëÜáåg áØâæ ì êâàØãçàåàêëàÚâfßæ í[ñ[åo¥

¹ÜñçÜdåæêëåo í[ñ[åo ®ëä ÇæîÜé

« Èθ½Ç ÀÎ ÊðÚßé[âð£ ì ëÜãÜäØéâì ÛæêìÛ àí[ éÜâíàñàëØ£ ñØäÜñìáo ñëé[ëg ãð Ü çæ íðçåìëo Ùæëð ñ í[ñ[åo£ Ø ì ç à ç[Ûì åÜÙæ çæ âæñÜåo í[ñ[åo¥ ¬ ÁÎWº Çéæ ëÜãÜäØéâ ÝìåÞìáo êãØãæäâð à æÙ Ødâð£ àéæâf ÝéÜÜéठÛæíf ãð Ü à ÝéÜÜêëðãð¥ ÅØ ëéßì áêæì êØäæñ Üáäg à êçÜÚà[ãåo ëÜãÜäØéâæíf ãð Ü£ íÜêägê àé o Ø ê áàåØâ åØãØÛgåæì ĄÜïo£ éæñÛoã ä Ü Ù ë à í ëg à ëà ãð Ü¥ ÊØäæñ Üáäg áÜ çæë ÜÙØ í Ùgé ãð Ü çæÛ oÛàë Ûéìßì Øâëàíàëð£ âëÜé íðßãÜÛ[í[ëÜ åÜádØêëgáà ą ÙØÚâ Úæìåëéð£ ÝéÜÜéàÛÜ£ ÚØéíàåÞď

ÉæëëÜÝÜããØ ºæÙéØ É¯

ÄØéÜâ ÄØÚß[dÜâ »ÜêâØ ÉæëëÜÝÜããØ ºØéíÜ ¹ãØÚâ

ëÜ

Çàê

æéãÛ Â© Î

« ÊÚØéçØ Ë©Ï ÊðÚßé[âð

¨

®§¨³ħ &2®¥¨ħİĺħĦħİĺĺä

ª

Ĵķ¾·ĴÙýo

© ¬

īī

Kultovní telemarková setkání ÇæâìÛ áêëÜ ČÝéÜÜßÜÜãàêëØÿ ëgãÜä à Ûì o£ åÜä ÜëÜ íðåÜÚßØë Ûíg åÜáí ñåØäågá o êÜëâ[åo åØ çæãà åÜáܤ åæä Üíéæçêâfä£ ØãÜ ÛæâæåÚÜ êígëæífä¥ ÇéØíÛæì áÜ£ Ü ëðëæ ØâÚÜ áêæì æçéæëà æêëØëåoä ÝÜêëàíØã ä£ âëÜéf äØáo âæäæéåo ÚßØéØâëÜé£ ČäØêæíâØäàÿ£ ØãÜ ÛæêëØåÜ êÜ í[ä ëæßæ åÜáãÜç oßæ£ Úæ íÜ êígëg ëÜãÜäØéâì çé[íg Ýédo¥ Æ dÜä Ü áÜ Üd¶ ÊëìÙØàÜé ËÜãÜäØéâ ½ÜêëàíØã Ø ÃठíÜ ½éÜÜ ¿ÜÜã ½Üêë Û oíÜ ñå[ä áØâæ ÃØ ÊâàÜÛØ ¥

»æêë Ûãæìß ëÜïë£ Úæ ê ëo䶣 åÜåo äoêëæ çéæ ÝæëØ

ÁÞëÚ »çÚÚ ½ÚÚá »Úèé£ Û oíÜ ñå[ä áØâæ ÁÖ ÈàÞ¢ ÚÙÖ£ ä[ âØ Ûæéædåg ÝØä|ñåo dØêë íoÚÜ åÜ ëàêoÚæíâð ç oñåàíÚ ëÜãÜäØéâì£ âëÜ o ç àáo Ûgáo ñ ÚÜãfßæ êígëØ¥ Ä[ ëØâ çìåÚ êígëæíg åÜáígë o ëÜãÜäØéâæíf ìÛ[ãæêëॠ»Øëìä âæå[åo í Ûð çæd[ëâÜä ÛìÙåØ ç ÜÛêëØíìáÜ ìédàëg íéÚßæã ñàäåo êÜñ|åð£ ç o ëo áà ¨©¥ éædåoâ ç àçØÛ[ åØ ¨¥ą¯¥ ÛìÙÜå¥ ÃàíàÞåæ êçæãì ê ÃàíÜ ½éÜÜ ¿ÜÜã ½ÜêëÜä áÜ ëoä çéØí ä äoêëÜä çéæ âæå[åo í êëØíð ñíØåf ËÜãÜ ¼ïçæ£ ñØäg ܤ åf åØ ëÜãÜäØéâæíæì í ÙØíì£ âÛÜ áêæì ç ÜÛêëØíæí[åð íÜ âÜéf åæíàåâð Ø àåæíØÚÜ¥ Ãæyêâ éæâ Ùðã í ëfëæ æÙ¤ ãØêëà íÜãäà êçg å £ çéæëæ æéÞØåàñ[ëæ à í dÜãÜ ê ÃìÚæì ¾ØêçØéàåàä£ ãÜÞÜåÛ[éåoä Ø êâígã ä ëÜãÜäØéâÜéÜä£ æçgë çæñíØãà êçæãÜdåæêëà ñØäg Üåf êíæáo í éæÙæì çé[¤ íg åØ ëÜãÜäØéâ Ø çæßðÙ íÜ íæãåfä ëÜéfåì¥ ÊÜ ãØ êÜ áàÚß íoÚÜ åÜ ÛíØÚoëâØ¥ ºÜã ë ÛÜå áÜ ÛæêãæíØ åØÙàë ØâÚÜä࣠âØ Û ä[ äæ åæêë åØáoë êà ëæ Čêífÿ¥ Ç Üê ÛÜå ä ÜëÜ

ÇØåàkáì áØÝßØã kÖÛ çØßØàÔåÞâé ÖÛ ÔÞÖk ãYïÚë ÊëìÙØàÜé ËÜãÜäØéâ ½ÜêëàíØã ËÜêëàíØã ¦ÝÜêëàíØã¢ëÜêë¦ ËÜêëàíØã ¦ÝÜêëàíØã¢ëÜêë¦ ¸ìêëéàØå ½éÜÜ ¿ÜÜã ¾ØäÜê ËÜãÜäØéâ ÇØéëð ½ÜêëàíØã£ÄØêëÜéê ÈìØãà ¦ëÜãÜÚéæêê¦ ¹ØðÜéàêÚßÜ ÄÜàêëÜéêÚßØÝë ÊÜÚæåÛ ¹éÜØëß ËÜãÜäØéâØéåàíØã »ÜìëêÚßÜ ÄÜàêëÜéêÚßØÝë ÊÚìÝæåÜÛر ËÜãÜäØéâ ½éÜÜéàÛÜ ÎÜÜâ ½àåØã ½éÜÜßÜÜã ÄØêëÜéê ¦ëÜãÜÚéæêê¦ ÃàíÜ ½éÜÜ ¿ÜÜã ½Üêë

âmèéä ÊëìÙØà ÃÜÚߦÑìéê ÊÚßÜÝÝØì¦ÎÜêëÜåÛæéÝ ÄæåëØÝæå ą ¾ØéÞÜããÜå ÄØéëàåêâf ¿æãÜ ¾ØéäàêÚߤÇØéÜëÜåâàéÚßÜå ÉìßçæãÛàåÞ ÂØìâØñ ¸ãØÞåØ ÍØãêÜÚàØ ÂãÜàåîØãêÜéëØã ÄæÜåØ ą ËéÜÍØããà ÀêÚßÞã ÃàíàÞåæ

ºæ oÚà ñ[ígéÜäď ÁÜå ëæ£ Ü çæâìÛ ä[ëÜ áÜå ëéæ âì Úßì êà ëÜåëæ êëØéæåæí êëðã íðñâæì Üë£ åÜí[ßÜáëÜ Ø ê âãàÛÜä êÜ íðÛÜáëÜ åØ ÊëìÙØà dà Ûæ ÃàíàÞåØ ØåÜÙæ åØ áàå ÝÜêëo⣠í ìÛÜ êÜ í[ä ÛæêëØåÜ äàãfßæ Ø åØÛ Üåfßæ ç àáÜëo£ Ø ëæ ÙÜñ æßãÜÛì åØ íg⥠Äæëëæ ëÜãÜäØéâì ëæëà ñåo± ½éÜÜ ¿ÜÜãê£ Êæìã ØåÛ ÄàåÛ ÄàÚßØÜãØ Yàëâæí[

ïÚâe ÉØâæìêâæ ÉØâæìêâæ ÉØâæìêâæ ÉØâæìêâæ ÊãæíÜåêâæ ÅgäÜÚâæ ÅgäÜÚâæ Éìêâæ Àë[ãàÜ ÅgäÜÚâæ Àë[ãàÜ ÉØâæìêâæ Àë[ãàÜ

ìÚ× ßëë籦¦îîî¥êëìÙØàÜé¤ëÜãÜäéØâ¤ÝÜêëàíØã¥Úæä¦ ßëëç±îîî¥ëÜãÜäØéâîæéâê¥Úæä ßëëç±îîî¥ëÜãÜäØéâîæéâê¥Úæä ßëë籦¦îîî¥æìëØåÛÞæ¥Úæä¦ ßëë籦¦îîî¥ëÜãÜäØéâ¥ê⦠ßëëç±îîî¥ëÜãÜäØéâîæéâê¥Úæä ßëëç±îîî¥ëÜãÜäØéâîæéâê¥Úæä ßëë籦¦îîî¥éìêëÜãÜäØéâ¥éì ëÜãÜäØéâØéåàíØã·ëÜãÜäØéâ¥àë ßëëç±îîî¥ëÜãÜäØéâîæéâê¥Úæä ßëë籦¦îîî¥êÚìÝæåê¥Úæä¦ ßëëç±îîî¥ëÜãÜäØéâîæéâê¥Úæä ßëë籦¦îîî¥ãàíàÞåæÝéÜÜßÜÜã¥àë¦

&2®¥¨ħİĺħĦħİĺĺäħ ®§¨³

ÙÖéêâ ¨¯¥ą©§¥ ¨¨¥ §©¥ą«¥ ¨©¥ §«¥ą¯¥ ¨¥ §­ ©§¥ą©©¥ ¨¥ §­ ª¥ą¬¥ ©¥ §­ ¨«¥ą¨¬¥ ©¥ §­ ¨¯¥ą¨°¥ ©¥ §­ ¨¥ ©¥ §­ «¥ą¬¥ ª¥ §­ ¨¬¥ą¨°¥ ª¥ §­ ¨¨¥ą¨°¥ ª¥ §­ ©¬¥ą©­¥ ª¥ §­ ¨¥ą¯¥ «¥ §­

çéæåàâØë Ûæ ñ[âãØÛåoÚß ëØá çæâãÜâì dà êà ñÛæâæåØãàë êíæáà ëÜÚßåàâì ì çæíæãØå Úß àåêëéìâëæé ¥ ÂÛæ ìç ÜÛ¤ åæêëyìáÜ ÙØÚâÚæìåëéð£ ä Ü íðéØñàë ČßàâæíØëÿ çæ æâæãåoÚß âæçÚoÚß ê ëgäà åÜáãÜç oäà Øãçêâ äà çé íæÛ¤ Úà Ø íðÙéØë êà êëìçÜy æÙëo åæêëà ÜïâìéñÜ¥ ¸ãÜ ëæ åÜåo ñÛØãÜâØ í Ü£ Úæ áÜ ëì çéæ í[ê ç àçéؤ íÜåæ¥ Âéæäg ÝéÜÜéàÛæífßæ ñ[íæÛì áêæì ëì é ñåf ñØáoäØíf ç ÜÛå[ âð£ çéÜñÜåëØÚÜ åÜáåæígá oÚß ëÜãÜ ăãä £ ìâ[ñâð ÝéÜÜêëðãì ê íæãåæì çØëæì Ø äåæßæ ÛØã oßæ¥ ÃàíÜ ½éÜÜ ¿ÜÜã ½Üêë åÜåÜÚß[ åàâæßæ íðÛÜÚߤ åæìë£ Ø çæâìÛ êà äðêãoëÜ£ Ü êæìäéØâ áÜ àäçìãêÜä âÜ êç[åâì£ ä ãoëÜ êÜ ÂØ Û íÜdÜé áÜ ç[éëð í ågáØâfä ñ äoêëåoÚß âãìÙ £ ÙØéÙÜÚìÜ çæÛ àé ä åÜÙÜä åÜÙæ ë ÜÙØ íÜdÜ Ü åØ íéÚßæãì ßæéð¥ ÅØ ãØçØå ë ÛÜå£ âÛð êÜ êåØ oëÜ åÜÚßðÙgë åØ [Ûåf ØâÚ࣠ê í[äà ìÛgã[ êíf¥ »Øã o ë ÛÜå ÙìÛÜëÜ åìëåg çæë ܤ ÙæíØë í ñåØäåg éÜãØïæíØë¥ Æçgë áÜ ëì äæ åæêë ñØâæìçÜåo íoÚÜ åÜ í ßæÛåf ØâéÜÛàëØÚÜ ñØßéåìáoÚo çÜéäàÚ࣠íêëì¤ çð£ ÝéÜÜ Ûéàåâð£ ìçæäoåâæíf Û[éâð£ ñØç ádÜåo í ÙØíð ñÛØéäØ£ ÙØéÙÜÚìÜ ØëÛ¥

®¯­ § ħÚħĹħĂĺħ ħ ¨ ±®

Èéê×ÖÞÚç ÉÚáÚâÖçà »ÚèéÞëÖá Ù í[ åØ êâãæåâì ãàê¤ ëæçØÛì£ ëÜÛð í Ùæéåg åØdØêæí[å åØ ñØd[ëÜâ Ûãæì¤ ßæ ædÜâ[íØåf ñàäåo êÜñ|åð¥ ËÜå ãÜëæ åo ç àçØÛ[ åØ ¨¯¥ą©§¥ ãàêëæçØÛ¥ ºæ í ÜÚßåæ å[ä åØÙoño¶ ËØâ ç ÜÛ¤ åg êÜëâ[åo ê åØ àäà âØäØé[Ûð¤íæãåæçØëØ à åÜáÜå ñÜ ñÜäo Üíéæçêâ Úߣ ØãÜ à ñ âæådàå íñÛ[ãÜågá oÚߥ Ä[ëÜ äæ åæêë åÜÚßØë êÜ ñØêígëàë Ûæ åæíàåÜ⣠íoÚÜ åÜ ©§ íðêëØíæíØëÜã ç ÜÛêëØíìáÜ êíf çéæÛìâëð£ âëܤ éf ãñÜ çæígë àåæì à íðñâæì Üë¥ Åæ åÜÙÜéëÜ ëæ Íñßãܤ ÛÜä â ëæäì£ Ü ëðëæ äæ åæêëà áêæì í åØ àÚß çæÛ¤ äoåâ[Úß ñåØdåg æäÜñÜåf ÛæìÝÜáäÜ áÜå Ûæ dØêì £ í ÜãÜ í[ä Ûæçæéìdìáì ëfëæ ç oãÜ àëæêëà íðì oë¥ Ç[ëÜdåo íÜdÜé áÜ ígåæí[å ëgä åÜáãÜç oä ăãä ä ê ČÝéÜÜßÜÜãÿ ëfäØëàâæì£ êæÙæë¤ åo çØâ áØâ áàåØâ åÜ ç[éëð ¸ãÜ ëØ íãØêëåg çéæÙoß[ ÚÜã íoâÜåÛ¥ Í êæÙæëì áà ëéØÛàdåg çéæÙgßåÜ ñ[íæÛ í ëÜãÜÚéæêêì¥ Í åÜÛgãà êÜ çØâ çæâæÚß[äÜ çæßãÜÛÜä åØ ìägåo ÛæíÜñÜåf ñÜ Êë[ë £ âëÜéf ç ÜÛíÜÛæì í ¹àÞ ¸àé Êßæî ßígñ¤ Ûð ëÜãÜäØéâæí Úß ăãäoâ áØâæ Êæìã ÊãàÛÜ£ ÀåÚæÞåàëæ£ ËßÜ Ãæêë ÊÜØêæåď Íg ëÜ£ ÙìÛÜ åØ Úæ êÜ âæìâØë Ä[ëÜ äæ åæêë êà ñØâæìçàë é ñåf Ûéìßð ÙØãodâ £ âëÜéf ñØßéåìáo çÜéäàÚà åØ ÛíØ Ø ç ã ÛåÜ£ íÜdÜ Ü£ íêëìçð åØ ØâÚÜ£ º» ê ÝÜêëàíØãæí äà ÝæëâØäà ½æëæ± ÇÜëé ÊæÚßØ Ø ăãäÜä£ ëÜêëæí[åo ñÛØéäØ£

ëÜãÜäØéâæí îæéâêßæç åÜÙæãà âìéê¥ ¸ åÜë ÜÙØ êÜ ñäàyæíØë£ Ü çæägé ÚÜåئí âæå áÜ íoÚÜ åÜ ç oñåàí ¥ ÅØ áà ¬¥ éædåoâ ñíÜ çæ ØÛØëÜã Ø ßãØíåo æéÞØåàñ[ëæé í áÜÛåf æêæÙg£ ÉàÚßØéÛ ÊÚßìÜéÝ¥

¨ ±®ħ ħ ®¯­ § ħþħĹħĂĺ

®§¨³

ÝæÚìê

īç

Text: Michaela Žitková, naše první naděje v telemarkovém cirkusu Světového poháru, editorka části o telemarku v tomto SNOW

Co je závodní

telemark?

¦ýĀðĀħ õòÑoħ IJħ ý[ġħ ĩ[ĉÙħ ý·Ñħ Ĵ Ĺý·øÙøħ ġõĀĴ·ħ ĩÙõÙø·ĞôÎħ ĩòħ ġĩ·Ğ oħ ġòħ ĴĹĉĀøÙýĀIJÎħ Ùħ Ĺ·ħ ġĴfðĀħ øõ[Ñoħ ġÙħ ĩoøĩĀħ ÙõÙé·ýĩñ ýoøħġĩķõÙøħġĉĀIJ ĩgõòħĹÙħġĴ·ðIJħÑĀõ Îħ·õÙħĴgĩ òý·ħġĩ ÙÑýoħéÙñ ýÙĞ·ÈÙÎħ ·ħ ĉ ÙÑÙĴ oøħ ĩfħ øõ·Ñ oħ ċ· ħ ý·ħ ĉ[Ğħ Ĵ óòøÙôħ ĩĀøIJĩĀħ oõÙýġĩĴoħĉĞĀĉ·ÑýIJĴ oÈðČÎħġÙħĉĀIJĹÙħĹÑg ÙýgħĀĉĩ[ÎħÈĀħ ÙħĩĀħóÙĎħ ¶øoýoøñõòħġÙħĀħĹ[ĴĀÑýoøħĩÙõÙø·ĞôIJÎħýÙĴoħIJ ħġôIJĩÙdýgħġý·Ñħ ýòôÑĀÎħ ÙħýgÈĀħĩ·ôĀĴfðĀħĴ ¾ÙÈħÙĶòġĩIJóÙĎħ¨ôĀõýĀġĩòħĩĀøIJħý·ñ ðĞ[õķħ ·ħ ó[ħ ġÙħ ġĩ·õ·ħ ĉĞĴýoħ &Ù ôĀIJÎħ ·ħ Ĵ ¾ÙÈħ &ÙÈðÙøÎħ ôÑĀħ ġÙħ ôÑķħĹ d·ġĩýòõħ®ĴgĩĀĴfðĀħĉĀð[ĞIJħĴħĩÙõÙø·ĞôIJĎ §Ù ħĴķÎħôĀĴ·ýoħĩÙõÙø·ĞôòġĩfÎħ ø·ðÙøħĹðĀÑýĀñ ĩoĩÙħdĩÙýoħý[ġõÙÑIJóoÈoÈðħ [Ñô ħó·ôĀħĹĩĞ[ĩIJħd·ġIJÎħ ĉĞĀĩĀ Ùħ ĩÙõÙø·Ğôħ ·ħ ¾Ğ[ýķħ ýÙóÑĀIJħ ÑĀðĞĀø·ÑķÎħ ĴgĹĩÙħĉĞĀġoøÎħ ÙħĴgĩ òý·ħĩgÈðĩĀħĹ[ĴĀÑýoô ÎħóġĀIJħ ¾ÙĹĴ·ħõòÑòÎħôĩÙ oħĴgÑoÎħĀħdÙøħĩÙõÙø·ĞôħóÙÎħ·ħôĩÙ oħ Ĺ·ó[ġ·óoÎħôÑķ ħóòøħý·ĉ·ÑýÙħøÙĩĞħĉĞ· ·ýIJÎħĹ·ðĀñ ÑoħġĴĀóÙħĀ¾ ·dôķÎħĴķøgýoħóÙħĹ·ħėâ·ĩħġôòġĘħ·ħĉõý ñ øòħÑĀIJ ôķħĴķÈðIJĩý[Ĵ·óoħâĞÙÙĞòÑĀĴfħĉĀóÙ ÑgýoĎħ ¢ħó[ħġÙħý·ħĹ·d[ĩôIJÎħýÙ ħóġÙøħĴġĩĀIJĉòõ·ħÑĀħĩĀðĀĩĀħ Ĺ[ĴĀÑýoðĀħ ôĀõĀĩĀdÙÎħ ĉĩ·õ·ħ ġ·ø·ħ ġÙ¾ÙÎħ óÙġĩõòħ ġÙħ ¾ĀIJÈð[ýoøħ ÑĀħ ĩķdoħ ýÙĉĞĀĴòýoøħ Ĵ dòħ ãõĀġĀãò ĩÙõÙø·ĞôIJħó·ôĀħĩ·ôĀĴfĎħ ýÙġħø IJħ oÈĩÎħ ÙħýÙĎħ ¤· ÑĀĉ[Ñýgħ ĉ oýĀġÙøħ óġĀIJħ Ĺ[ òĩôķħ ·ħ ĹôIJ Ùñ ýĀġĩòħ ġĉĀóÙýfħ ġħ ÈÙġĩĀĴ[ýoøħ ĉĀħ ġĴgĩgÎħ ·ħ ĩ·ôfÎħ ÑĀIJâ[øÎħĹõÙĉ ÙýoħóoĹÑýoħĩÙÈðýòôķĎħ

Kõ·ġòô·ħóÙħôĞ[õĀĴġôĀIJħ ĩÙõÙø·ĞôĀĴĀIJħÑòġÈòĉõoýĀIJ

²ħ ý·ÑÈð[ĹÙóoÈoħ Ĺòøýoħ ġÙĹ|ýgħ ĴķĞ·Ĺoħ ĉĞĴýoħ dÙġô ħ ĞÙĉĞÙĹÙýĩ·dýoħ ĩ øħ Ĵħ ĩÙõÙø·ĞôIJħ Ā¾óÙĩħ Ĺ[ĴĀÑķħ®ĴgĩĀĴfðĀħĉĀð[ĞIJħ·ħIJĞĴ·ĩħÈĀħýÙóõÙĉ oħ IJøoġĩgýoĎħ Āħ ĩ øIJħ ĉ ò¾ķõòħ dĩķ òħ ôõIJÈòÎħ ĩ·ô Ùħ ý[øħ ÑĞ ĩÙħ ĉ·õÈÙÎħ · ħ ġÙħ ø[øÙħ ý·ħ ôĀýÈòħ Ĺòøķħ doøħÈðõIJ¾òĩà

®§¨³ħ &2®¥¨ħİĺħĦħİĺĺä

O¾ [ôħ ġħĩ òÈÙĩòøÙĩĞĀĴ øħġôĀôÙø «ĀóeøÙħ ġÙħ ĉĀÑoĴ·ĩħ Ĺ¾õoĹô·ħ ý·ħ Ĺ[ĴĀÑýoħ ĩÙõÙñ ø·Ğôħ ·ħ ®ĴgĩĀĴ ħ ĉĀð[Ğàħ ¶[ĴĀÑoħ ġÙħ ÈÙõôÙøħ ĴÙħ ĩ ÙÈðħÑòġÈòĉõoý[ÈðÎħ·ħĩĀħĴħĀ¾ oøħġõ·õĀøIJÎħôõ·ġòñ ÈÙħ·ħġĉĞòýĩħôõ·ġòÈÙĎħ ¨¾ [ôħ óÙħ Ā¾ [ôÙøÎħ ĩ·ôħ ó·ôħ ðĀħ Ĺý[øÙħ Ĺħ ·õĉñ ġô ÈðħÑòġÈòĉõoýÎħóÙýħø[ħóÙÑýIJħõ·ð ÑôIJħý·ĴoÈħÝħ

Ğ[ÑħÑĀdô[ħýgó·ôfðĀħĩĀðĀħĉ[ÑIJĎħ£ÙħýIJĩýfÎħ·¾ķħ ġÙħ Ĺ[ĴĀÑýoôħ ÑĀġĩ·ĩÙdýgħ ĀÑĞ·ĹòõÎħ ·ħ ĉ ÙġôĀdòõħ ĉ ÙÑÙøħġĩ·ýĀĴÙýĀIJħĴĹÑ[õÙýĀġĩÎħôĩÙĞ[ħóÙħĀĹý·ñ dÙý·ħ dÙĞĴÙýĀIJħ õòýòoĎħ §·ÑĩĀħ øIJġoħ ÑĀĉ·ÑýĀIJĩħ ĹĉgĩħÑĀħĩÙõÙø·ĞôĀĴfħĉĀĹòÈÙĎħ§ÙýoħĩĀħÑĴ·ôĞ[ĩħ óÙÑýĀÑIJÈðfÎħÈĀ ħøĀðIJħĉĀĩĴĞÑòĩħĹħĴõ·ġĩýoħĹôIJñ ÙýĀġĩòħÝħø óħĉĞĴýoħġôĀôħĉ òĉĀøoý·õħĹôĀIJ ôIJħ éĞ·Ĵòĩ·ÈÙħ ġħ ĉĀĹòĩòĴýoøħ Ĵ ġõÙÑôÙøħ ·ħ Āħ ĩÙõÙñ ø·ĞôĀĴføħ ÑĀĉ·ÑIJħ ġÙħ øòħ óÙýħ ĹÑ[õĀĎħ ¶ôĞ[ĩô·ħ ðĀĞĀĞÎħôĩÙĞ ħøòħĴħÈÙõôĀĴføħðĀÑýĀÈÙýoħĴķýÙġõħ ýgó·ôfħė¾ĀýIJġĀĴfĘħĴĩÙ òýķħý·ĴoÈĎħ«ĀôIJÑħĩĀĩò ħ ġôĀôħýÙýoħÑĀġĩ·ĩÙdýgħÑõĀIJð Îħĉ ò¾IJÑĀIJħĴÙħĴ ñ ġõÙÑýføħ d·ġÙħ İħ ĴĩÙ òýķÎħ ·ħ ĉĀôIJÑħ ġÙħ ýÙĹ·Ñ· oħ ÑĀġôĀdòĩħÑĀħĩÙõÙø·ĞôIJÎħý·Ñoõô·ħóÙħĂħė¾IJÈðĩ·ĘĎħ ²ħôõ·ġòÈÙħóÙħôõ·ġòãô·ÈÙ ġôĀôIJ ġõĀ òĩgó o · ĴÙ ãñ ý[õÙħġòħø ÙĩÙħėĴķÑgõ·ĩĘħ· ħĥħĴĩÙ òýÙôħý·ĴĞÈðÎħ ÈĀ ħ ýÙĉ oóÙøýgħ ĀĴõòĴýoħ Ĵ· Ùħ ÈÙõôĀĴfħ ĉĀ ·ÑoÎħ ·dôĀõòħ óòý·ôħ óÙÑÙĩÙħ ó·ôħ ðĎħ «Ğ[Ĵgħ ĉĞĀĩĀħ óÙħ IJħĩÙõÙø·ĞôĀĴ ÈðħĹ[ĴĀÑýoô ħôõ·ÑÙýħÑ Ğ·Ĺħý·ħ Ĵ ÙġĩĞ·ýýĀġĩĎħ

·ħĩĀIJħóÙħġôĀôĎħ§ÙýoħõÙÑ·ó·ô ÎħóÙħĩ Ù¾·ħĀÑĞ·ĹIJħý·ħ ġĩÙóýføħĉĞòýÈòĉIJħó·ôĀħIJħġôĀô·ý ÎħóÙýħġÙħýÙõoĩ[ħ ġħ õķ Ùøòħ ÑĀħ Ĵfdô·Ďħ £Ùýħ ĉĞĀħ ĉ ÙÑġĩ·ĴIJÎħ Ĵ ô·ħ ġôĀôIJħø Ùħ¾ ĩħ· ħĂÎäħøÙĩĞIJħ·ħÑfõô·ħIJħøIJ ħ ÑĀġ·ðIJóÙħ · ħ İäħ øÙĩĞ ħ ċĴħ ôõ·ġòÈÙħ ÑĀôĀýÈÙħ īĺħ øÙĩĞ Čàħ¯·ĩĀħd[ġĩħĹ[ĴĀÑIJħ¾ Ĵ[ħÑòĴ[ÈôķħĴÙõøòħ ·ĩĞ·ôĩòĴýoÎħ ĉĞĀĩĀ Ùħ ôĀÑĀõò¾ ħ ĉĀĹĀĞĀĴ·ĩÙõħ ġÙħ

£ÙÑÙħ ġÙħ Āĉgĩħ Ā¾ oħ ġõ·õĀøÎħ ·Ĵ ·ôħ øýĀðÙøħ ÑÙõ oÎħĀĉgĩħġÙħġô[dÙÎħ·ħý·ĴoÈħġÙħòħ¾ĞIJġõoħ·ħĉĞĀñ óo Ñoħ ôõĀĉÙý[ħ Ĺ·ĩ[dô·ħ Āħ īĥĺħ ġĩIJĉýoÈðĎħ ĞĀġġħ ÈĀIJýĩĞķħ ĉ·ġ[ Ùħ ¾ Ĵ·óoħ Ĵgĩ òýĀIJħ ·õÙġĉĀyħ ÑĴgÎħ ġĩÙóýgħ ó·ôĀħ õĀĀĉķħ ċėĩ òġĩ· ÙÑÙġ[ĩôķĘČĎħ ĞIJġõoħ ġÙħÑĀħøoĞýfðĀħôĀĉÈÙÎħ·ħóÙýĀøħÑoôķħøĀðIJĩýfħ ĉĀÑĉĀ ÙħĴ ÙÈðħĹ d·ġĩýgý ÈðħġÙħġòõĀIJħĴ õÙħÑĀñ ĩõ·doĩÙħÑĀħÈoõÙÎħĀÑôIJÑħĴ[ġħĴ· òħô[øĀ òħġĉĀõIJñ Ĺ[ĴĀÑýoÈòÎħ ôĩÙ oħ ġÙħ óò ħ d[ġĩÙdýgħ ĞÙĴòĩ·õòĹĀĴ·õòÎħ ĀÑýÙġĀIJħ ·ħ ý[ġõÙÑýgħ ĴĹô oġoĎħ ² òÈðýòħ ġòħ ġôIJñ ĩÙdýgħġ[ðýĀIJħ· ħý·ħÑýĀħġĴ ÈðħġòõĎħ¯·ĩĀħÑòġÈòñ ĉõoý·ħġÙħóÙĹÑoħóÙýħóÙÑýĀôĀõĀĴgħ·ħĴ ġõÙÑýfħd·ġķħ øĀðĀIJħ ÑĀġ·ðĀĴ·ĩħ · ħ ýÙIJĴg òĩÙõý Èðħ çħ ·ħ ĉ õħ øòýIJĩķĎħ ¶·óoø·ĴĀġĩoħ ĩ·ôfħ óÙÎħ Ùħ ĴĹðõÙÑÙøħ ôÙħ ėġôÙóĩĀĴ[ýoĘħ øIJġoħ Ĺ[ĴĀÑýoÈòħ ·¾ġĀõĴĀĴ·ĩħ ĩĞ· ħ ġħ¾g ÙÈô øòħðĀõÙøòĎ ®ĉĞòýĩħôõ·ġòô·ħóÙħĴÙħġĞĀĴý[ýoħġħôõ·ġòôĀIJħĉĀðĀñ ÑĀĴ[ÎħóÙħóÙóoħó·ôĀIJġòħĹôĞ[ÈÙýĀIJħĴÙĞĹoÎħĀ¾ġ·ðIJóÙħ Ā¾ [ôÎħóÙÑýIJħÈĞĀġġħÈĀIJýĩĞķħĉ·ġ[ ÎħġôĀôħ·ħõĀĀĉĎħ £ÙÑÙħġÙħý·ħÑĴgħôĀõ·ħ·ħĀĉgĩħġÙħĉĀIJ oĴ·óoħ¾g ÙÈñ ôfħðĀõÙĎ

īä

1 /

.,-,! (2&+3,(6 2$,0 # , , "# 4 5,#$",* !3 %#"$ &), ! , 0 % 1 , &$ ' &) " (1, ( !2!1, %( &$ ), %, (2&$'" " !6 , #" +3( , .

®¯­ § ħĥħĹħİĤħ ħ ¨ ±®

®ĀIJĩg ħ ®ĴgĩĀĴfðĀħ ĉĀð[ĞIJħ óÙħ ĞĀĹÑgõÙý·ħ ÑĀħ ĩ oħ ĀôĞIJð Íħ ĴĞĀĉ·Îħ±® ħġħ¤·ý·ÑĀIJħ·ħ®ô·ýÑòý[ñ ĴòÙĎħ²ħõÙÑýIJħġÙħĀ¾ĴķôõÙħ ·¾ġĀõĴIJóoħĹ[ĴĀÑķħĉĀħ ĴĞĀĉgÎħ¤·ý·Ñ·ħ·ħ±® ħðĀġĩoħĹ[ĴĀÑķħĴħ ýĀĞIJħ ·ħ¾ ÙĹýIJħ·ħĹ[ĴĀÑýoħôĀõĀĩĀdħIJĹ·ĴoĞ[ħ®ô·ýÑòý[ñ ĴòÙÎħôÑÙħġÙħĩ·ĩĀħġĉĀĞĩĀĴýoħôõ[ýoħôĀý·óoħý·ħĉ Ùñ õĀøIJħ¾ ÙĹý·ħ·ħÑIJ¾ý·Ďħ

Sõ·õĀøħĉĀIJĹÙħĴħ øÙĞòÈÙ «ÙĞõòdôĀIJħ óÙÎħ Ùħ øÙĞòd·ýfħ ġòħ ĉĀĩĞĉoħ òħ ý·ħ ĩÙõÙñ ø·ĞôĀĴ ħ ġõ·õĀøÎħ ĴÙħ ôĩÙĞføħ Ĺ[ĴĀÑoħ ħ ý·ħ ġĴ Èðħ ±Ď®Ďħ§·ĩòĀý·õġħýÙ¾Āõòħ¦òġĩĞĀĴġĩĴoħ±® Ďħ²Ùħ®ĩ[ñ ĩÙÈðħóÙħĩÙõÙø·ĞôħĴÙõøòħĉĀĉIJõ[Ğýoħ·ħÑĀġĩ[Ĵ[ħġÙħ ÑĀħĉĀĹòÈÙħóÙÑýĀðĀħĹħýÙóĞķÈðõÙóòħġÙħĞĀĹĴoóÙóoÈoÈðħ ĹòøýoÈðħġĉĀĞĩ Ďħ§Ùø[ħ [Ñý ħý[ÑÙÈðħýĀġĩ·õéòÙÎħ ý·Āĉ·ôħ óÙħ ĩĀħ ĉĞĀéĞÙġòĴýoħ ĩÙÈðýòô·ħ ĉ òý[ ÙóoÈoħ ÙIJâĀĞòòĎħ ¤· Ñ ħ ĞĀôħ ĉ òÈð[ĹÙóoħ ýĀĴoħ õòÑfÎħ ýÙóÙýħ ÑĀġĉgõoÎħ·õÙħòħÑgĩòÎħôĩÙ oħġÙħĩĀħÈðĩgóoħý·IJdòĩĎħ£ġĀIJħ òħĩ·Èoħġô·õýoħĩÙõÙø·ĞôòġĩfÎħôĩÙ oħĀÑħÑgĩġĩĴoħóÙĹÑoħ óÙýĀøħĩÙõÙø·Ğôħ·ħýÙóġĀIJħĀÑôĀóÙýòħ·õĉġô øħõķñ ĀĴ[ýoøħ dòħ ġýĀĵ¾Ā·ĞÑòýéÙøĎħ ė øoÈòĘÎħ ôĩÙ oħ ø·óoħô· ÑĀĞĀdýgħýÙóĴ Ĺý·øýgó oħĉĀÑoõħý·ħĉĞĀñ ÑIJôĀĴ[ýoħâĞÙÙðÙÙõĀĴ Èðħãõøoô Î ġ ĩÙõÙø·ĞôÙø ĀġoÑõòõòħòħġýĀĵĉ·ĞôķÎħôÑÙħġòħýÙĹ·Ñ·óoħġħâĞÙÙġĩķõòġñ ĩķħġħãĶĀĴ·ýĀIJ ĉ·ĩĀIJĎ ¨ÑĩIJÑ ĩĞòôķ ĉ Ùý[ Ùóo ÑĀ ĴĀõýfðĀħĩÙĞfýIJÎħĉĞĀĩĀħĴoÈħýÙ ħĴ ÙõÙħÑĀĉĀĞIJdIJóIJħ ô· ÑføIJÎħôÑĀħĉĀÈðķ¾IJóÙÎħġðõfÑýĀIJĩħýgó·ôfħĩĀħ

½æëæ± ÊÚØéçØ

ĴòÑÙĀħ ·ħ ĉ ÙġĴgÑdòĩħ ġÙÎħ Ùħ ĩÙõÙø·Ğôħ óÙħ õķ ĀĴ[ñ ýoøħ¾ÙĹħĀøÙĹÙýoħ·ħðĞ·ýòÈĎħ ýÙġħġÙħĴħ øÙĞòÈÙħ Ĺ[ĴĀÑoħĴħÑòġÈòĉõoý[Èðħó·ôĀħð·õâĉòĉÙÎħġõĀĉÙġĩķõÙÎħ ĩÙõÙÈĞĀġġħċĩÙýħġÙħóÙĹÑoħòħĴħ ĴĞĀĉgČÎħ¾òéħ·òĞÎħ·ħġ·ñ øĀĹ ÙóøgħĴħ¾òéħøĀIJýĩ·òýĀĴ ÈðħĹ[ĴĀÑÙÈðĎ

SôòÈĞĀġġħġħĴĀõýĀIJħĉ·ĩĀIJ £·ôħóġÙøħġÙħĹøoýòõ·ÎħóÙÑÙħġÙħĉ[ĞħĹ[ĴĀÑ ħĴħĩÙõÙñ ÈĞĀġġIJħ òħ Ĵħ ĴĞĀĉgÎħ ÈĀ ħ óÙħ ĩÙõÙø·ĞôĀĴ[ħ Ĵ·Ğò·ýĩ·ħ ÑýÙġħ ĴÙõøòħ ĉĀĉIJõ[ĞýoðĀħ ġôòÈĞĀġġIJĎħ ¦gõ·ħ óġÙøħ øĀ ýĀġĩħġòħĩIJðõÙħÑòġÈòĉõoýIJħĴķĹôĀIJ Ùĩħ·ħ ÙôýIJħ Ĵ[øÎħóÙħĩĀħÑĞġý[ħĹ[¾·Ĵ·ÎħôÑķ ħø[ĩÙħĴĀõýĀIJħĉ·ĩIJÎħ ÈĀ ħóÙħġ·øĀħĀħġĀ¾għý[ĞĀdýfħý·ħ¾·õ·ýÈÎħ·ħóÙ ĩgħġÙħ ġħýgô øħėġĩĞô[ĩÙĘħý·ħĩĞ·ĩòÎħ·õÙħÑĀġĩ·ýÙħġÙħĴ[øħ ÙIJâĀĞòÙħÑĴ·ôĞ[ĩħĴgĩ oħÝħĹ[ĴĀÑħóÙħý·¾òĩ ħĩÙĞfýýoøòħ ĉ Ùô[ ô·øòÎħôõĀĉÙýô·øòÎħġôĀôķÛħħħħħħħħħħħħħħħħħħ

ËÜéäoåð Êígëæífßæ çæß[éì ©§§­ ¹Öéêâ ¨«¥ą¨¬¥ ¨¥ §­ ¨°¥ą©©¥ ¨¥ §­ ©«¥ą©¬¥ ¨¥ §­ ©®¥ą©°¥ ¨¥ §­ ¬¥ą®¥ ª¥ §­ ¨§¥ą¨©¥ª¥§­ ììì£āè¢èàÞ£Øäâ

Âmèéä ½àêê¤ÃØÛàê ÄÜàéàåÞÜå ÄæåëÜÞÜåfíéÜ ÂéØåáêâØ ¾æéØ ÂàäÙÜéãÜð ÊÚßîÜàëñÜé Äëå ÉÜêæéë

ÏÚâe ÉØâæìêâæ Kí ÚØéêâæ ½éØåÚàÜ Êãæíàåêâæ ÂØåØÛØ Ìʸ

&àåo å[ä çæëg Üåo£ Ü Øåà äð &Ü à í ëæäëæ êägéì åÜñ êë[í[äÜ çæñØÛì ñØ êígëæí ä ãð æí[åoä£ æÛ ãÜëæ åo êÜñ|åð êÜ ÙìÛÜ çéæß[ågë ê íæãå äà çؤ ëØäà çæ êíØñoÚߣ êØäæñ Üáäg í é[äÚà ëéfåàåâæíf ç oçéØíð Ø åØ ÛæçæéìdÜåo êífßæ âæìdÜ£ ëØâf å[ çéØíÛgçæÛæÙåg åÜáãÜç o Øãçêâ êáÜñÛØ ÆåÛéØ ¹Øå⥠ÅgÚæ åØ ëæä ëÜãÜäØéâì áÜď ä

½æëæ± ¸ãÜïØåÛÜé ÉæÚßØì ą îîî¥ØãÜïØåÛÜéæÚßØì¥Úæä

., %,$ %& $ ,&$ $ , " ,, "$ , , %%" & %,

SNOW

carving

36 TEXT: DANIEL TICHÝ FOTO: TOMÁŠ PESLAR

Královny bílých svahů míří do Špindlerova Mlýna

SNOW ČÍSLO 20 / 2005

+eští pìíznivci alpského lyžování dostanou v nadcházející sezón» dárek, na jaký ²ekali dlouhé roky.

Prezent to bude takìka váno²ní, neboõ t»sn» pìed Št»drým dnem budou mít ve Špindlerov» Mlýn» možnost shlédnout na vlastní o²i elitu ženského sjezdového lyžování. Kosteli²ová, Pärsonová, Poutiainenová, Záhrobská a spol. se ve Svatém Petru pìedstaví v obìím slalomu a slalomu. Že to budou závody v rámci Sv»tového poháru, jist» není tìeba dodávat.

Poìádající Ski klub Špindl je oním subjektem, jehož zásluhou se poprvé pojede „sv»õák“ v jedné ze zemí bývalého komunistického bloku. Premiérové východní dostavení²ko „bílého cirkusu“ se m»lo v Krkonoších odehrát již pìedloni, jenže v ten ²as ud»lalo organizátorþm ²áru pìes rozpo²et po²así. Po sérii nezvykle teplých dnþ musely být na za²átku prosince závody zrušeny. „Skute²nost, že jsme museli Sv»tový pohár odvolat, nás samozìejm» velmi mrzela. Je si však tìeba uv»domit, že po²así tenkrát nepìálo sjezdaìským závodþm na celém kontinentu, nikde v Evrop» se nedalo ve výšce do 1 500 metrþ zasn»žovat,“ vzpomíná šéf organiza²ního výboru Bohumír Zeman, bývalý špi²kový sjezdaì. Díky jeho výborným kontaktþm na mezinárodním lyžaìském fóru se pìedstavitele FIS podaìilo pìesv»d²it, aby Sv»tový pohár pìid»lili do Krkonoš podruhé.

Pìíležitost s poìadovým ²íslem dv» je naplánována na 21. a 22. prosince letošního roku. „Pìedloni jsme FIS ukázali, že jsme schopni pìipravit podnik Sv»tového poháru na špi²kové úrovni. I to hrálo velmi dþležitou roli v tom, že jsme dostali takìíkajíc druhou šanci,“ vysv»tluje Aleš Krýzl, místopìedseda organiza²ního výboru, další klí²ová postava celého projektu. Spolu se Zemanem a dalšími lidmi ze Ski klubu Špindl se po roce 1989 ujali organizace ìady domácích i mezinárodních klání (mistrovství republiky, FIS závody, Evropské poháry). V nich získané zkušenosti a renomé

Šéf dámského svěťáku, ještě nedávno aktivní závodník Atle Skaardal, si stav před závodem pochvaloval jim pak umožnily ucházet se o nejprestižn»jší podnik svého druhu. „Dá se ìíci, že veškeré naše patnáctileté snažení sm»ìovalo k jedinému horizontu, a tím byl práv» Sv»tový pohár,“ souhlasí Zeman.

Poìadatelskému týmu nezlomila vaz ani ęnan²ní ztráta ve výši milión a pþl korun, zpþsobená zrušením pìedloÜského závodu SP. Dostat se z ²ervených ²ísel vyžadovalo nicmén» zna²né úsilí. „Poslední dv» sezóny jsme vyd»lávali na ten dluh. Nyní je každopádn» vše srovnané a my jdeme do sv»õáku znovu a s plnou vervou. A také s tím, že si vþbec nepìipouštíme, že by se zase neuskute²nil,“ v»ìí Krýzl a dodává na adresu t»sn» pìedváno²ního termínu: „Je nejideáln»jším, jakého jsme mohli dosáhnout z hlediska toho, kdy je velká šance na sníh. Za druhé je rovn»ž atraktivním z toho dþvodu, že je v olympħské sezón», takže se dá o²ekávat pìíjezd kompletní sv»tové špi²ky (pro n»které týmy bude mít samotné klání na +erné sjezdovce charakter nomina²ních závodþ). A za tìetí, je skv»lé poìádat Sv»tový

pohár v +eské republice v dob», kdy se našim závodnicím, pìedevším Šárce Záhrobské, daìí a existuje tedy velká šance, že budou ve Špindlu schopné úto²it na pìední umíst»ní.“ Pìípravy lyžaìského svátku jsou dávno v plném proudu. V ²ervnu si jejich aktuální stav pìijel osobn» zkontrolovat nový ìeditel Sv»tového poháru sjezdaìek Atle Skaardal. Dvojnásobný mistr sv»ta v super-G a bývalý trenér norské reprezentace mohl po vykonání inspekce konstatovat, že neexistují závažné nedostatky, které by krkonošskému stìedisku bránily pìivítat na sklonku roku výkv»t ženského alpského lyžování. „Vid»li jsme ve Špindlerov» Mlýn» silnou motivaci na stran» organizátorþ, což je dobrý pìedpoklad pro to, aby se tu v prosinci uskute²nil úsp»šný závod. Jeho poìadatele ale samozìejm» ²eká ješt» spousta práce,“ vyjádìil se Skaardal, jenž si v pìípad» Špindlu naplánoval ješt» jednu kontrolní návšt»vu. Odehrát by se m»la s nejv»tší pravd»podobností v prþb»hu listopadu.

Prosincový Sv»tový pohár v Krakonošov» hájemství bude nejrozsáhlejší lyžaìskou podívanou, jaká kdy byla doposud na ²eském území realizovaná. „Myslím si, že si málokdo dovede pìedstavit, o jak obrovskou akci se bude jednat. I proto jsme coby organiza²ní výbor rádi, že se mþžeme spolehnout na práci spolupoìadatelþ – Skiareálu Špindlerþv Mlýn, M»sta Špindlerþv Mlýn a Svazu lyžaìþ +eské republiky,“ uzavírá Aleš Krýzl.

Přehled dalších významných akcí Ski klubu Špindl v sezóně 2005/06 30. 12. 05

Předsilvestrovská show Špindl Modrá Open – závod pro veřejnost (DH)

21. – 26. 1. 06

Hry II. Zimních olympijských her dětí a mládeže (SG, GS, SL) Špindl SKITOUR 2006 – závod pro veřejnost (noční GS)

21. – 25. 3. 06

Mezinárodní mistrovství České republiky (2xSG, GS, SL)

25. 3. 06

Špindl SKITOUR 2006 – závod pro veřejnost (noční GS)

22. 4. 06

Špindl SKITOUR 2006 – závod pro veřejnost (finále)

SNOW

carving

38

mix

X Konec

zčernalých prstů

Ještě loni si bylo možno přečíst, jak špičkoví závodníci-masochisti (stejně tak dámy-masochistky) úpí v nepředstavitelně malých a tlačících lyžácích. Ve dvou článcích na toto téma jsme se pokusili toto sugestivní drama poněkud zrelativizovat. Bylo totiž kromě jiného zřejmé, že éra supertvrdých a supermučivých závodních bot je minulostí. Noha v botě musí pracovat, především prsty a vnitřní kotník. Dovolím si ocitovat aktuální zdroj od pramene: „Byli byste překvapení, oč méně než dříve jsou nejlepší závodníci namačkaní do supermalých bot“. Bode Miller je prý zpátky ve větší velikosti č. 9, a dokonce prý má na nejtvrdším spodku skeletu středně tuhý komín. A to Atomic přidal do polyéteru skeletů více elastomeru a nová hmota je o trochu měkčí a „citlivější“. I skutečné závodní boty postihl trend rozšiřování přední části skeletu. is

X Meditativní

lyžování?

Nezničitelný Walter Kuchler komentuje novou lyži Head Supershape (120-65-105, věrní funcarveři se rozplývají nad návratem široké „plácačky“ do programu): „Snad nás racecarvery a slalomky odnaučily rozvážné, měkké, pomalé jízdě. Se Supershapy se z nás zase mohou stát meditativní jezdci.“ Zajímavá úvaha. Trend k soft-sportování pro požitek a bez honění a „makání“ je nesporný. Lyže jsou stále měkčí. I hodně vykrojené a široké mají dobrou torzi a výborně drží. Měkký radikální „komfortcarver“ na nohou meditativního požitkáře? Docela inspirativní. is

X Milování

se sponzorem

Novou kapitolku do seznamu obligátních lyžařských doplňků napsal Marker. K tradičním čepicím, taškám, ledvinkám, tričkům a propisovačkám přidal kondom.

Je to pěkný nápad. Pokud se přidají i další výrobci, mohli by si lyžující párečky vybírat podle sympatií ke značkám. A určitě vás v této souvislosti napadne spousta dalšího. is

X Svěřte

SNOW ČÍSLO 20 / 2005

to svému mentálnímu guruovi

Tak takhle jste nové lyže určitě ještě nevybírali. Rakouský sjezdař Andreas Schifferer, introvertní hippie, nedávno silně rozhádaný s lyžařským svazem, se neobyčejně silně upnul na svého mentálního gurua Martina Webera. Tento 60letý bývalý strojní zámečník u VOEST a posléze dloholetý zaměstnanec Carrery se po ztrátě zaměstnání v roce 1997 rekvalifikoval na „nápomoc k dosahování tělesné resp. energetické rovnováhy“ a nyní mezi jeho klienty patřilo nebo patří plno nejlepších lyžařů. Schiffimu pomáhal podle energetických hledisek vybrat správné páry lyží a desky: „Martin mi u každé kombinace ukázal, jak na ní budu stát a jezdit.“ Jak přitom postupoval – doteky, virgule, či jinak – zatím nevím. is

Pozor v půjčovnách!

Půjčování lyží je na vzestupu. U nás sice zdaleka nemá takový význam jako třeba ve Francii nebo USA, ale i zde roste. Tradiční je u lyží dětských.

Nepříliš potěšující zjištění přineslo celosezónní zkoumání provedené v sezóně 2003/04 v Německu.

Neuváděný počet setů z celkem 88 půjčoven (40 na horách, 40 ve spádových oblastech, 8 ve vnitrozemí) vykázal značné nedostatky.

Více než čtvrtina vázání byla buďto vadná nebo špatně nastavená (špatný přítlak nebo více než povolený 30% rozdíl mezi nastavenou a skutečnou hodnotou, to především u vázání dětských).

Jiná studie sledovala boty v půjčovnách. Ze 61 vzorků nabraných ve 14 německých a rakouských půjčovnách jich 28 vykázalo plísně a bakterie ohrožující nohy a nehty. Němečtí perfekcionisté proto doporučují neoprénové potápěčské ponožky (to není vtip!).

Protože jsou ale nepropustné a noha se v nich silně potí, měla by pod nimi být ještě dostatečně savá ponožka normální... Jak víme, bacily jsou všude a většinou to s nimi není až tak žhavé. Dítko by ale určitě zasloužilo hned po lyžování nohy pořádně omýt a osušit, a dospělý by měl mít boty svoje. To nakonec není nic nového. is

BS Takhle se anglicky hovorově označují české „kecy“.

Smutné je, že na člověka útočí i při pročítání více či méně odborných (lépe snad „odborných“) časopisů. „Jak top-, tak i performance-slalomky dokážou při troše cvičení z každého udělat krále oblouků,“ píše se v jednom loňském SkiMagazinu. „Jste rozený závodník, sníte o vítězství ve svěťáku a jezdíte nadoraz – vždycky a všude.“ To není posudek psychologa na adresu borce ze světové špičky, nýbrž kategorizace, pomocí které se řadový čtenář má sám zařadit do jedné z pěti kolonek od

začátečníků po „race“ (Planet Snow). „V popředí stojí především radost ze sportu, neboť značka xy jasně vidí, že ne všechny ženy mají ctižádost vystoupit jako olympijské bohyně na stupně vítězů.“ (Sport und Mode). No to je objev!

Formulace jak z upachtěného bulváru. A takovýmto balastem se člověk musí prokousat. Ne aby se něco konkrétního dozvěděl – to se od těchto kvaziodborných zdrojů čekat nedá, nýbrž jen aby byl v obraze, jaké a jak formulované informace se dostávají na veřejnost. is

Nic nového pod sluncem Kdo si myslí, že lyže, vázání a boty pod jednou značkou jsou výdobytkem moderní doby lyžařské, je zcela na omylu. Všeobecně se má za to, že taková sestava se objevila, teprve když Salomon před 15 lety vyrobil své první lyže, následován Tyrolií a Rossignolem.

Už před 30 lety existovala trojkombinace Lange (na lyže si pamětníci vzpomenou, byly značně populární i u nás, vázání se ale nedováželo). Jenže i to je úplné nic. Vůbec první byla zřejmě nabídka kapitána Bilgeriho, známého c. a k. armádního lyžařského metodika, z doby už před rokem 1910! Lyže, jako ostatně všechny v začátcích tohoto sportu, byly sety s vázáním, podle zvyku i hole, a k tomu byly prý výborné boty.

Princip vázání mimochodem ukradl legendárnímu Zdarskemu a nakonec s ním projel i vůbec první patentový soud lyžařských dějin. Bylo zaděláno dokonce na první skutečný souboj, k němu ale nakonec nedošlo. Od té doby se lyžaři hádají bez výhrůžek bambitkami, avšak mnohdy zákeřněji a ošklivěji, než co obnášela férovka za ranního kuropění. is

39

X Jak

Carving na in-line bruslích Jízda na in-line bruslích v závodních brankách již není jen tréninkovou metodou sněžných lyžařů, ale i svébytná soutěžní disciplína. Česká republika má svou reprezentaci a dokonce se letos poprvé dočkala závodů Evropského poháru v Mostě. I diváci si přijdou na své – jezdci se totiž řítí rychlostí až 50 km v hodině, což při nevelké předo-zadní stabilitě sportovce na bruslích je činnost značně dramatická až adrenalinová. Fotka je z třetího ročníku Mistrovství republiky v in-line slalomu v Kralupech nad Vltavou, kde se sešlo 92 závodníků. ps

zmizel žlábek

Pro mladé: lyže dříve mívaly uprostřed skluznice skutečný žlábek ve tvaru hodně otevřeného mělkého U, později už jen velice mělkou, necelý centimetr širokou rýhu. Jeho smyslem bylo udržovat směrovou stabilitu.

Vypráví se, že před 30 lety dodala jedna firma (prý Hart?) závodníkovi omylem lyže bez žlábku. A světe div se, zjistilo se, že absence do té doby prakticky „povinného“ žlábku nevadí. Přidali se další výrobci a žlábky postupně zmizely. is

X Počátky

Motto měsíce: Opravdový lyžař

„Jsi opravdový lyžař, když tvoje výzbroj má větší hodnotu než tvé auto.“ (Zásada některých amerických hardcore ski-bums.)

První carvingové slalomky Před sedmi lety, přesně 4. září 1997, přišla českému zastoupení Salomonu faxová nabídka prototypových slalomek. Odvolávala se na úspěšné testy z předchozí zimy a výborné výsledky juniorských závodníků.

Obsahovala dva modely nazvané Proto Slalom: 176 s rozměry 97-63-91 a 168 vykazující 106-65-92. Jak se ukázalo, kratší model se stal základem úspěšné slalomky, na níž posléze Florence Masnada získala v kombinaci na MS 1999 bronz a již poté proslavili Janica Kostelič, Mario Matt a další.

Takřka kuriozitou je, že Salomon má dodnes v nabídce „starou“ slalomku 3S s rozměry stále skoro stejnými (105-64-95). Další zajímavostí je pohled na

FIS-konformní obřačku Rossignol 9X WC, jež má v délce 175 cm 97-66-91 při 21,6 m. Možná si ještě pamatujete, jak rychle radikalizace slalomek před pár lety postupovala. Atomic připravil na 1999/00 jako hlavní model 9:34, a vedle něj radikálnější 9:24. Prvý ale mezitím zastaral a vykrojenější druhý se nakonec stal lyží hlavní. Jako takový šel i do sezóny 2000/01, tu mu ale sebrala zase radikálnější „dvojka“ 9:16.

Pravdou je, že podobně jako Salomon experimentovali i další. Francouzi ale nesporně byli na špici. Pro zajímavost ještě porovnejme současnost. Komerční slalomka má 112-65-100 ve 155 i 165 cm. Závodní LAB 155 cm: 117,5-64-99/11 m, 165 cm: 117-63,5-98,5/12,7 m. is

botiček s pěnou

Mnohého jistě překvapí, že vypěňování, dnes fajnšmekrovská záležitost u vybraných nejdražších bot, se používalo už před 30 lety. Jakkoli i dnes zákazníka upozorňují, že „to bude trochu tlačit“, nelze to s tehdejší dobou vůbec srovnávat. Bývalá rakouská reprezentantka Nicola Spiess vzpomíná: „V roce 1965 jsem měla kožené přezkáče od vyhlášeného ševce Rogga z Mnichova. Pak už přišly vypěňované Strolze z pogumované kůže. V nich jsem jezdila svoje první FISové závody. Ze začátku strašně tlačily.

Vypěňovaly se kompresorem a pod takovým tlakem, že mi to jednou při plnění botu úplně roztrhlo. Bolest přitom by se skoro dala srovnat s porodem.“ Ještě jednou Nicola z téže doby, ale z jiného soudku: „Jednou mě poslali z letního soustředění domů, protože jsem na slalomové soutředění dorazila jako hippie-girl: džíny, kšandy, kamaše, šátek a brýle lenonky.“ Divme se. Jen nějakých šest sedm let předtím cestovala na své první reprezentační soustředění mladičká Annemarie Moser hezky po tyrolsku v dirndlu... is

X Pratlouštíci

Myslíte si, že široké prašanovky jsou relativní novinkou konce 20. století? Ano i ne. Ano tím, že byly vyšlechtěné speciálně do hlubokého sněhu. Ne proto, že lyže se středem 120 mm, jímž se dnes chlubí ty nejširší, jsou popsané už v 17. století ve Slovinsku! is

SNOW

carving

40 Text: Ivan Sosna

` Test systémů vázání

Jak fungují systémy?

Známe to z prospektů. Systémy lyže s integrovanou deskou a vázáním jsou nejvyšším stupněm zatím dosažené technologie. Neovlivněný volný průhyb, ideální přenos sil, prostě nonplusultra. Tak praví výrobci.

Mají pravdu? Jak se systémy chovají doopravdy, přinejmenším v exaktních laboratorních podmínkách? Test sedmi vybraných systémů provedli před loňskou sezónou na zakázku německého SkiMagazinu odborníci z Technické univerzity Mnichov pod vedením profesora Veita Sennera.

Jeho výsledky jsou nanejvýš zajímavé.

musel připustit, že „neovlivněný průhyb“ nemusí být je učiní tužšími a omezí průhyb, a na ni pak nasazuvždy cílem, především u výkonných lyží. (Neboli to, co jeme sofistikované vázání s funkcí prokluzu (jednojsme psali ve SNOW EXTRA už loni, viz str. 37, a co je strannou na špičce či patě, případně oboustrannou), známé už delší dobu.) jež lyži navrátí průhyb, Výrobci se svými který by měla bez desNelze se divit, že v závodním lyžování kralují buďto obligátními slogany si ky. Tyto prokluzy ale dvoudílná šroubovaná vázání na odpovídající desce tím ale naběhli. Snad současně zhoršují tlu(Marker, Rossignol, Salomon, Look) nebo tradiční jedse časem polepší micí schopnosti systénoduché jednostranné prokluzy v patě (Atomic, Tyrof Test č. n: Průhyb a začnou hovořit spíše mu. Celkový výsledek lia, Fischer). Nebo že současná sláva na lyžích Šárky Měření podle příslušné normy DIN ISO 5902 jednak o „optimalizaci průhyje pak plus minus Záhrobské jsou dva obyčejné špalíky VIST (modifikace s předepsanými 325 N, jednak navíc s 525 N (hodnota bu“. To sice neříká nic stejný u systému i neWorldcup Duo) s tradiční freeflexovou Tyrolií. v nezávodní praxi nedosahovaná) v kontrastu s prů- konkrétního, ale díky -systému. hybem holé lyže bez vázání. Výsledkem měření byla tomu ani ničemu neCo na to časopis? křivka a index vyztužení udávající odlišnost ohybové protiřečí. Navíc to i docela dobře zní...

Neměl to lehké, zjištěné skutečnosti musel v zájmu křivky v obou režimech, tedy lyže bez vázání a s váTohle nachytání na švestkách je ale dost levné. Za- svých dobrých vztahů s lyžařskými firmami servírovat záním. jímavější je zjištění, že obyčejné dvoudílné nášlapné nadmíru kulantně. „Výrobci splnili požadavky kladeNejmenší a takřka shodné ovlivnění vykázaly tři vázání „napevno“ v tomto ohledu vůbec není tak né na harmonii ohybu dobře až velmi dobře,“ snaží se systémy: Salomon Pilot na Equipe 10 SC, Atomic Neox špatné, jak by se podle zavedené rétoriky zdálo. Což ústy redaktora profesor Senner. (Však je také novým 614 na slalomce SL:11m a Rossignol Axial 100 na 9S nakonec potvrzuje i freeride a freestyle, kde se jezdí šéfem SuperTestu a s firemními vlky bude muset vyOversize. Hned za nimi se ale objevuje referenční kla- bez desek a systémů. cházet.) „Pokud jde o vliv na tlumení, jsou systémy sický dvoudílný Salomon (model neupřesněný) na lyži ovšem rozdílně účinné. Celkově lze říci, že firmy jsou Crossmax 700! Zbývající systémy v pořadí IBX Piston f Test č. o: Dynamická kompenzace se svou systémovou myšlenkou již hodně daleko, ještě na slalomce K2 Mach SL Race, Elan F11 na Fusion Pod tímto kritériem se skrývá zkoumání toho, jak ale ne stoprocentně v cíli.“ S08, Elan ELD12 na Fusion Pro SX a Nordica (neuve- špička a pata vázání délkově kompenzuje průhyb lyže dené, zřejmě N 0312 Ti nebo N 0514 Ti) na slalomce (stejná norma, 225 N). Když se prohnutá lyže uvolní, Dobermann SL XBS. (Testované systémy byly poněkud rozkmitá se. Porovnáním vibrací lyže holé a osazené nejednotné, ovšem jednotná a závazná definice „sys- (včetně podešve simulující upnutou botu) se získal index tlumení. Čím nižší hodnota, tím větší tlumení: tému“ neexistuje.)

Test to sice nekomentuje, ale připomeňme, že: • Atomic 0,36 • Pilot je svým originálním principem uchycení ob- • K2 a referenční Salomon 0,49 zvláště „průhybový“ • Rossignol 0,59 • Neox je propojené fullflexové vázání a dále v pořadí Nordica, Elan SX, Elan S08, Salomon • Axial 100 je klasický patní talíř Pilot.

Neboli všechny tyto tři systémy se skutečně měly Opět okomentujme, že by bylo smutné, kdyby systém umístit na špici. Použité lyže jsou kromě toho nestej- u K2 nebyl vepředu, když má na tlumení u vázání ně tuhé v ohybu, což rovněž jistě hraje roli v tom, jak IBX vestavěný hydraulický píst, stejně jako to, že reagují na průhyb pod zátěží. nepřekvapuje malé tlumení u Pilotu, který díky své Samotná skutečnost, že některý systém ovlivňuje konstrukci nemá srovnatelnou komunikaci mezi konci desky a lyží (a také průhyb lyže podstatně více než jiný, ještě se nikdy nepoužíval Uvažujme logicky: jestliže do těla lyže integrujeu nejvýkonnějších lyží neznamená, že je to me desku, vznikne tím ve středu lyže masivní nosník špatné. Nakonec i test řady Race). Zároveň o tloušťce blížící se až 30 mm. Tuhost v ohybu takoopět nemusí u všech vého složeného nosníku je funkcí jeho délky, tloušťky lyží platit, že právě vya elasticity použitých materiálů. Ani lyže pod botou, soké utlumení je cílem. kde působí největší tlaky, ani silně namáhaný nosič Opět zaujme vysoká vázání nemohou být kdovíjak měkké. schopnost tlumení u referenčního vázání. f Závěr To se nemůže pochlubit žádnou sofistikovanou meto- Asi takto: systémy mají své výhody i nevýhody. Z hledou kluzně uložené špičky, paty či obou. „Výsledek lze diska jízdních vlastností se zatím nezdají být lepší než vysvětlit tím, že průhyb není ovlivněný deskou,“ píše klasické montované sestavy. Vyzdvihování systémů se časopis. No jo, jenže pořád se nám přece opakuje, že jeví především jako záležitost marketingová. Pro praxi právě desky způsobují neovlivněný průhyb! Tak jak to ale tato zjištění příliš velkou roli nehrají, protože neje? Jak to je, dávno víme a připomínáme o pár řádek systémové holé lyže s možností volby se už vyskytují výše. Lze tedy dovodit, že lyže vybavujeme deskou, jež jen minimálně.

SNOW ČÍSLO 20 / 2005

*

*

SNOW

carving

42

Konečně

spravedlnost

Při všem šílení okolo lyží pro ženy patří opožděný dík Elanu. Už na loňskou sezónu totiž vytvořil sérii prvních lyží výhradně pro pány. Když mohou být pánské kluby a časopisy, proč ne lyže?

Allmountainy M 666 opatřil vyzývavým sexistickým designem s klasickým motivem spoře oblečené děvy na vysokých kramflecích. Lyže dostaly přiléhavý název Big Boy, limitované množství 666 párů a stylovou, byť snad až zbytečně skromnou cenu 666 Euro.

Je přímo s podivem, že to už dříve nenapadlo i jiné.

Proč mají mít ženy své specializované lyže a muži jen nevyhraněné unisexové? A proč ne boty? Jak to, že běžná obuv se odedávna dělí na pánskou a dámskou, ale pánské lyžáky neexistují – zatímco dámské ano?

Doveďme diferenciaci do důsledků. Co takhle lyže pro muže těžké a lehké? Není snad mezi stokilovým pořízkem a šedesátikilovým sušinkou taky pořádný rozdíl? A nejsou lyže jednotně pro ženy hrubým přehlížením toho, že i mezi nesportovní buchtou a nadšenou fitnesačkou je rozdíl jako hrom? „Pokud jde o zadek: výrobci si mezitím všimli, že ženy mají těžiště více vzadu, mají zkrátka dámský zadeček, a to je pak těžší nedostat se do záklonu,“ objevuje SkiMagazin to, co věděl už prehistorický

tvůrce Věstonické Venuše (a čeho si „výrobci“ určitě všimli o hodně dřív než „mezitím“, nejpozději na počátku puberty). „Muže s pivním pupkem to táhne spíš dopředu,“ perlí redaktorka. V článku přilepeném k testu dámských lyží neváhá citovat i herečku Franku Potente (ano, Lola běží o život): „Ženská prdel prostě takhle vypadá.“ (Sorry, mravokárci, „Arsch“ v originálu i v časopisu.)

Když se prdelkám posunuje montážní bod dopředu, proč se pupkáčům naopak neordinuje dozadu? Takovou lyži jsem ještě neviděl. Zkrátka a dobře, jsou tu velké dluhy. Elan ukázal cestu. Pochlapí se i ostatní?

A ještě dodatek. Pozadím Jennifer Lopez se operuje i v textu k SuperTestu dámských lyží. Pod ním je na prvním místě podepsán Walter Kuchler. Právě tenhle kousek textu zcela jistě nepsal on, to se ale formálně nepozná, a tak se nabízí lehce tragikomický paradox: bývalý vystudovaný farář končí svou kariéru ve SkiMagazinu mezi bláboly o ženských prdelkách...

Ivan Sosna

CZ / 241 771 181-2 / info@progresscycle.cz / www.progresscycle.cz SK / 048/414 36 23-4 / info@progresscycle.sk

giro.com © Giro 2005 jezdec: Daron Rahlves 1 390 Kč 1 999 Sk

2 190 Kč 2 999 Sk

3 390 Kč 4 699 Sk

SNOW ČÍSLO 20 / 2005

JE TO ZÁVOD Z KOPCE NA VRCHOL.

znáte nás z cyklistiky . . .

43 Text: Ivan Sosna

Montana se zabydluje Znalce netřeba přesvědčovat o důležitosti kvalitně připravených lyží. Neznalcům pak stačí, aby kopec pořádně ztvrdl, a už hledají servis. Jejich zaměstnanci už přesně odhadnou, kdy budou mít volněji (napadlo nebo je obleva) a kdy se nedostanou za celý den na jídlo (po oblevě nebo na jaře umrzlo). a především živě zkoušelo a brousilo. Hlavní technik a vývojář Montany Kaspar Keiser byl využitý naplno.

Zajímavé bylo i představení software Sports Rental z úst dalšího švýcarského odborníka, Pera Marzingera. Doslova vymakaný systém propojující při půjčování všechny činnosti a stanoviště do neskutečně racionálního a rychlého procesu sice v našem omezenějším půjčování není takovou bombou jako tam, kde už dokázal ve špičkách zlikvidovat až hodinové fronty, ale už jenom vyslechnout si, co všechno umí, stálo za to. Včetně propojení na testovačku vázání Wälzholz-Huber.

Ĺ ÆÖÛzÙÙØß ā ÅâÕØåç µzæÖÛ

Potěšující je, že počet servisů, kde se lyžím dostane profesionální péče na moderních strojích, neustále vzrůstá. Velkou zásluhu na tom má i agilní vrchlabský Vanclsport. Koncem května uspořádal v podkrkonošském Hostinném třídenní takřka monumentální předváděčku pro odborníky. Dva velké stany pokryly ve sportovním areálu Techtexu plochu, jež je v zimě kluzištěm, v létě tenisovým kurtem. Přes sto profíků z branže se ve třech celodenních blocích seznámilo nejenom s nabídkou servisních strojů. Ty samozřejmě dominovaly a odpoledne se v praktických ukázkách v malých skupinách horlivě diskutovalo, dotazovalo

·ÚïàäâåçäâÞèãm áî Ö èàd éÚØÝãÞØàd ä×áÚbÚãm îîî¥êÚßæÜÝÝÜã¥Úæä£ îîî¥êçæéëâæåÚÜçë¥Úñ

Cenným obohacením byla účast jednoho z reprezentačních trenérů Ondřeje Pešata, jenž s nenásilným humorem přidal zkušenosti a poznatky z vrcholového sjezdování.

Atmosféru doplňovala venku umístěná děla LENKO. Jarní slunce, zelená travička a příjemné prostředí areálu završily společenský úspěch akce, jež svým rozsahem nemá u nás obdoby.

Nakolik se odrazí v nárůstu servisů s neopominutelným „švýcarským“ logem, ukáže zima.

Z hlediska těch, kdo se snaží zvýšit úroveň znalostí o přípravě lyží a vědomí důležitosti odborného servisu, tyto aktivity samozřejmě vítáme a podporujeme.

SNOW

carving

44 Text: Ivan Sosna

+erný blesk z Kitzbühelu Povále²né Rakousko, dlouhých deset let obsazené vít»znými mocnostmi, nebylo nħak zvlášõ pìíjemnou zemí k životu. Rudá vlajka nad Vídní, chléb vezdejší tvrdý, her pomálu. Jen hory, t»ch bylo vždycky dost, a sníh, a pár šikovných chlapcþ, kterým to na lyžích náramn» šlo.

Christian Pravda, Anderl Molterer, Ernst Hinterseer, Josl Rieder a nejmladší z nich, Toni. Sailer. „Toni, máš pas?“ „Jo, mám. Pro²?“ Tak n»jak asi za²ala jednoho dne konverzace mezi dv»ma kitzbühelskými lyžaìi.

Pas v okupovaném Rakousku nem»l zdaleka každý – ovšem sedmnáctiletý klempíìský u²edník Toni, který nosil místní kutálce bubny, práv» díky tomu ano. Díky tomu mohl využít pozvání na kvalięka²ní závody ve Francii a na lyžích své sestry Hildy je vyhrát. A díky tomu za²ali mnozí tušit, že se narodil výjime²ný Pan Lyžaì.

SNOW ČÍSLO 20 / 2005

Toni dal národu hrdost Wengen 1955: první velké vít»zství na slavném Lauberhornu. Vyhraje tam ješt» dvakrát, 1957 a 1958.

Kitzbühel 1956: poprvé vyhrává doma nejslavn»jší sjezd sv»ta. Od té doby to ve své krátké kariéìe zopakuje pokaždé.

Cortina 1956, olympiáda, takìe²ená Sailerova: deklasuje veškerou konkurenci, vít»zí o celé vteìiny a neohrožen» vyhrává jako prvý všechny tìi disciplíny. Stává se symbolem her, idolem, „Blitz von Kitz“, bleskem z Kitzbühelu a první skute²nou superhv»zdou bílého sportu.

Pateticky, avšak prý nepìehnan» ìe²eno mu celé Rakousko leží u nohou: mladému, krásnému, ²istému Tonimu, symbolu a pìíslibu lepší budoucnosti, jenž jak bájný pták Fénix vstal z popela vále²né hany a povále²né bídy a dodal celému poníženému národu velikost a novou hrdost... Rakousko takového hrdinu zoufale potìebovalo a dostalo. VzpomeÜme, jakým idolem se pro +eskoslovensko jen pár let pìedtím stal Emil Zátopek. I ten medailový haĴrick mají spole²ný. A tak jako Zátopek hromadil sv»tové rekordy, sbíral Sailer tituly mistrþ sv»ta. Olympiáda byla sou²asn» i mis-

trovstvím sv»ta a s vít»zstvím ve vyhodnocované kombinaci se stal rovn»ž ²tyìnásobným sv»tovým šampionem. Dva roky nato pìidal ješt» další tìi tituly a sou²asn» dvakrát šokoval lyžaìský sv»t: ve slalomu byl až druhý a po šampionátu 1958 ve tìiadvaceti letech skon²il.

Tolik tedy krásná story o jedné krátké, le² závratné kariéìe.

Jak je to možné? +ím byl Toni tak výjime²ný? Ur²it» se v n»m sešel cit pro skluz a lyže, fyzické dispozice (nebyl žádné lamželezo, ale dodnes pþsobí sportovn», zdrav» a pružn», rozhodn» ne na svých 70 let), jezdecká inteligence, tedy onen pìíslove²ný t»žko deęnovatelný talent. Jenže to hlavní, co z n»j ud»lalo velkého vít»ze, byla jeho hlava. „Toni byl mentáln» siln»jší než všichni ostatní,“ konstatoval tehdejší rakouský šéĞrenér Rössner. V tehdejší ješt» spíše intuitivní dob», kdy se v»ci d»laly tak, jak bylo zvykem, se inspiroval Ameri²any k poìádnému rozcvi²ení. Vypozoroval, že t»žká, na mase a uzeninách založená strava škodí výkonnosti, a stal se mezi lyžaìi prþkopníkem toho, co dnes nazýváme sportovní výživou. V tréninku na suchu i na sn»hu zkrátka um»l pìemýšlet.

Jak se ìíkává, pìedb»hl svou dobu.

Pro² zrovna on? Kde se to v prostém horalovi vzalo? Jednou – doufejme, že tehdy, až sám Toni bude chtít – se veìejnost dozví jedno jeho velké tajemství, jež toho jist» hodn» objasní.

Slavný na cest» ke sláv» Pìedstavte si, že takový mladí²ek najednou zjistí, že lyžaìsky dosáhl úpln» všeho. Další výzva už neexistovala. Všechno mohl už jenom zopakovat. Lákalo by vás v pozici chudého

chasníka z hor hromadit amatérské medaile, poháry a diplomy v situaci, kdy se vám sklání k nohám skute²n» velký sv»t bohatství? Pìedstavte si Jaromíra Jágra, který by místo v NHL dlouhé roky hrál za pár šupþ n»jakou amatérskou ligu a hlavní odm»nou by mu byly medaile a diplom z MS. Lyžování bylo pìísn» amatérským sportem a závod»ním se nedalo ani živit, natož se trochu zajistit. „V lyžování už nevid»l žádný cíl. Cht»l k ęlmu, kone²n» vyd»lávat,“ potvrzuje i o tìi roky mladší Karl Schranz.

Tyrolský chasník se ve sv»t» šoubyznysu snažil, ale velké uznání ani št»stí tam nenalezl.

Sice po n»m zþstalo 25 ęlmþ a seriálþ, dvacet nazpívaných desek a pár divadelních rolí, ale také konstatování lidí z branže, že „jako herec byl žalostný“.

Paradoxn» se ale jeho +erný blesk z Kitzbühelu stal kultovním ęlmem v Japonsku a on v této zemi skoro bohem. M»l lví podíl na popularizaci lyžování v zemi vycházejícího slunce a na vytvoìení ohromného trhu, jenž v nejlepším období po²átkem 90. let polykal nepìedstavitelných 1,5 milionu páru lyží ro²n» – tìetinu toho, co se celosv»tov» prodá dnes.

Brzy po ukon²ení kariéry se Toni st»huje do Berlína a vede tam pestrý bohémský život.

Po osobních problémech se ale na za²átku 70. let vrací domþ a pìes soukromé kou²ování mladšího bratra Rudiho se v roce 1972 stává šéĞrenérem rakouských sjezdaìþ. A²koliv to bylo období silného týmu, kdy za²al vyhrávat mladý Franz Klammer, kralovala Annemarie Pröll a jezdili další skv»lí závodníci, nebyly ani toto šõastné roky. „Nejhorší doba mého

45 života,“ okomentoval je dokonce zp»tn». Pìemýšlivý Toni nebyl tím správným stìelcem, který by tvrdou rukou srovnal všechna pnutí v týmu hv»zd. S šedou eminencí Annemarie, sobeckou jednoduchou hv»zdou, to nem»l lehké ani on, ani zbytek týmu. Vše dokonal únik k oblíbenému ventilu bývalých sportovcþ – alkoholu. Po ²tyìech letech odchází.

Osobní happyend Tou dobou se pìi svém milovaném golfu seznamuje s n»meckou golęstkou Gabi, svou sou²asnou manželkou. de²eno lapidárn», ženská a sport ho srovnaly. Nakonec se stal i velice vlivnou osobou alpského lyžování.

Jako pìedseda komise alpského lyžování FIS je vlastn» tím, kdo má velké slovo v prosazování regulí závodþ i výzbroje.

Konzervativec Knižní happyend božského mlád»te s pestrými osudy? Ne tak docela. Sailer sice není žádná zarputilá „konzerva“ s omezeným pohledem jednoduchého horala, jeho opatrnost a tradicionalismus ale se v carvingové éìe dostávají trochu do rozporu s pìekotným vývojem. Funcarving si neoblíbil: „Tenhle sport provozovat nechci. Chci lyžovat,“ odmítl ho v roce 2000 v jednom rozhovoru. Podobn» zavrhl pìímou metodu jízdy po hran» a obhajoval napìed klasickou výuku. Tím si popudil spoustu radikálþ. Na jméno mu nemohou pìijít vyznava²i carvingových závodþ. Pro n» je tím hlavním, kdo je ve FIS „odstìelil“.

Podobn» se diskutuje o tom, jak šõastné bylo prosazení minimálních délek a radiusþ u závodních lyží. To už je ale problematika na úpln» jiný ²lánek.

Máme-li pìed sebou Toniho 70. narozeniny (považte, ausgerechnet na „našeho“ 17. listopadu) a zanedlouho 50. výro²í jeho jedine²ného olympħského triumfu, m»li bychom zakon²it n»²ím pozitivním. Jak si pamatuju, je pìíjemný a pìátelský. Žádné hv»zdné manýry.

Vždy na m» d»lal dojem slušného pìemýšlivého ²lov»ka. Plno trenérských hv»zdi²ek natìásajících se v pestrých oble²cích vedle n»ho vypadá jako, pánové prominou, liboví frajeìi.

Toni Sailer není ²ítankovým hrdinou, je však legendou. Pro mnohé tou vþbec nejv»tší. Jak to bývá, po n»m pìišli další výborní a v»hlasní. Kvþli nim a už pþlstoletí od slávy by ale Toni nem»l být zapomenut. A proto je tu i náš ²lánek.

Anton Sailer - nar. 17. listopadu 1935 - 3x vítěz Hahnenkammu a Lauberhornu (19551958) - 3x olympijský vítěz (1956) - 7x mistr světa (1956, 1958) - Sportovec roku (1958) - držitel Olympijského řádu (1985)

Lyže Začínal na lyžích Schlechter a Ober. Pak podepsal smlouvu jak Franzu Kneisslovi, tak Antonu Kästlovi.

Poměry byly tak předpotopní, že si na ZOH mohl dovolit jet sjezd na Kneisslech a točivé disciplíny na Kästlích. Dnes používá K2.

Módní značka Jméno Toni Sailer má stále svůj zvuk. Dokazuje to i nová značka kvalitního oblečení (bundy, kalhoty, svetry) s padesáti položkami hned na začátku. Do budoucna se počítá i s doplňky, přilbami, rukavicemi a brýlemi. Výrobcem je firma Fashion Pool GmbH, šije se v Portugalsku, Itálii a Číně.

Lyže Toni Sailer Byly kupodivu americké. Jistý Fred Langendorf pracoval mimo lyžařský průmysl se skelnými vlákny a v roce 1959 si čistě pro sebe zkusil udělat pár kousků lyží. Konstruktérovi známí byli tak nadšení, že ho přesvědčili, aby je začal vyrábět. Staly se jedněmi z prvních vyráběných „fiberglass“ lyží, populárních v 60. a 70. letech.

SNOW

carving

46

univerzita

Text: Ivan Sosna

Co vám chybí n

Gratuluju. Jste dobří. Jezdíte po hraně. Na kopci patříte k nejlepším lyžařům. Mezi svými známými platíte za lyžařského znalce. Protože ale nikdo není dokonalý, i vy máte co zlepšovat. Nakonec, kdo nemá. Platí to i pro borce ze Světového poháru. Zkusme se podívat na pár věcí, které možná vašemu lyžování chybí a na kterých byste nejspíš měli zapracovat.

Upozorňuji předem, že vše následující je podáno z hlediska moderní „klasické“ techniky. Nejde tedy o bezhůlkový funcarving, jaký se objevil loni zde v časopisu i na přiloženém CD. Zde nyní najdete „race“ techniku, jež se v podání dobrého sportovního lyžaře více či méně blíží jízdě závodníků.   Dopředu!

Sjíždění je dynamický a výrazně dopředu orientovaný aktivní pohyb. Směřujte dopředu! Začíná to už myšlenkově: pokud zrovna nevyjíždíte carvingově do vrstevnice nebo dokonce protisvahu, myslete kupředu, do dalších oblouků, ze svahu dolů.

SNOW ČÍSLO 20 / 2005

I když úhel záběru zkresluje, je tento jezdec znatelně vepředu

Odedávna bylo jedním z největších problémů většiny lyžařů nedostatečné zatížení přední části lyží. Zdá se, že carvingové lyže, především nyní běžné kratší délky s výrazným krojením, tento problém odstranily.

Jejich autokinetičnost je tak vysoká, že oblouk vyjedou i bez tlaku do špiček, dokonce i navzdory slabému „záklonu“.

Jenže! Takhle poslušné jsou, když je jejich jezdec vyvážený. Nebo když je na zatáčku dost místa i času, když není svah příliš prudký. Vaší ambicí ale musí být nakrojit a vyjet pěkný oblouk po hraně i na větším sklonu. I tam, kde není jedno, jestli začnete zatáčet o pět metrů dál. Jet tak, abyste po pěti obloucích nemuseli začít brzdit, protože jste nechtěně nabrali přílišnou rychlost.

Zkuste v zahájení oblouku víc zatížit přední část lyží. Tak, aby jej aktivně nakrojily už od špiček. Platí to hlavně na prudkém svahu: máte-li na něm předozadní rovnováhu „jen tak tak“, zaděláváte si na „záklon“. Naopak budete-li si myslet na „hodně dopředu“, vyjde výsledek tak akorát. Jste-li příliš vzadu, lyže se v přední části pořádně nezakousne a neprohne. Už od zahájení nejste pánem oblouku. Nejedete oblouk, nýbrž lyže jede vás. Vrtěti psem, chcete-li.

Bode Miller vyvažuje pánev těsně u sněhu pažemi vpřed

Typická ukázka: nedostatečně zatížené špičky lyží, jezdkyně se na prudším svahu neodvažuje jít dopředu. Levá paže ji spíš strhává dozadu, než aby jí pomáhala dopředu

  Pánev dopředu Zkuste na dobře upraveném prudším svahu jít opravdu hodně dopředu. Nicméně pozor: neznamená to tlačit dopředu jen kolena a snažit se o co největší náklek.

Přehnaný náklek totiž naopak plodí kompenzační vzpřímení až zaklánění trupu. Správné je, když vám dopředu jde pánev a pomyslné těžiště. Při hodně sníženém postoji i v přechodu mezi oblouky je to dost obtížné a budete muset vyvažovat nízkou polohu pánve pažemi vpřed. Vzpomeňte si přitom na závodníka v nízkém sjezdovém postoji! Také slalomáře můžete někdy vidět, jak v zahájení oblouku nejenom natahují dopředu obě paže, nýbrž tam i vykmitnou obě hůlky.

Myslete na to, abyste především v přechodu mezi oblouky měli pánev vepředu, nad botami. Samozřejmě zkoušejte napřed na mírnějším svahu.

hem a současně poměrně vzadu (což jinak ani nejde), musíte se vyvažovat právě pažemi dopředu a přiměřeně ohnutým trupem. Je to vlastně trochu méně radikální obdoba jízdy v nízkém sjezdovém postoji, „vejci“.

Pozor ale na to, aby vám natažením paží neztuhl vršek těla – ramena a šíje! Taková ztrnulost se totiž promítne do celkového postoje.

Pro jistotu připomenu, že vše je třeba nejprve trpělivě zkoušet a zažívat na svahu nepříliš prudkém. Odstraňovat „záklon“ na černé můžu až poté, co ho nebudu dělat na modré a červené.   Dál od těla Důležitým prvkem moderního oblouku je hodně natažená vnější noha opřená o patřičně zatíženou vnější lyži. Zkuste nechat tuto lyži ještě o něco dál od těla, než jak jezdíte dosud. Uvidíte, že na drživém sněhu a s dobře nabroušenou lyží ji dokážete „nechat odjet od těla“ klidně o deset i více centimetrů dále než dosud.

Vnější daleko od těla, krásná orientace do oblouku

Všimněte si, jak je Michaela Dorfmeister vepředu (to není jen úhlem záběru) nad vnitřním stehnem!

  Paže dopředu I některým dobrým jezdcům se stává, že jim paže poklesávají a vnější se někdy dostává až za tělo. Hlídejte si paže dostatečně vepředu a mírně do stran. Pojedete-li oblouk, nejspíše střední až delší, s pánví nízko nad sně-

Dále od těla bude možná spíše znamenat, že jste dostali těžiště dále dovnitř oblouku – aniž byste se cíleně snažili o větší náklon. Výsledkem bude větší rozdíl v dráze těžiště a lyží, větší úhel zahranění lyží, tedy jejich lepší prohnutí a možnost většího zkrácení radiusu lyží. Zejména při úspěšném pohlídání výše zmíněného zatížení lyží od špičky zjistíte, oč méně prostoru pro navazované oblouky potřebujete.

Pozor ale, abyste jeli dostatečně po vnější a neskončili v „kozáčku“ neboli klamršvungem, tedy přisedáním na zatíženou vnitřní lyži s odlehčenou až nezatíženou vnější. Ta pak typicky odjíždí po tečně z oblouku ven.

Klamršvung je nejčastějším laciným řešením (fun)carvingových noviců, kteří se chtějí kvůli sáhnutí co nejvíc přiblížit ke sněhu.

Kupte si lyže na www.EsoSport.cz a máte: široký výbċr, doruĉení zdarma, nižší ceny!

Škola c Hlava i pata

Máme-li Univerzitu, měli bychom mít i Školu. Tedy tipy a rady na nižší, základnější úrovni.

Jednáme o tom, že by od příštího čísla tato rubrika byla zpracovávaná profesionální švýcarskou učitelkou lyžování – pokud se podaří, máme se na co těšit.

Podívejte se na dvojici lyžařek. Co vám na nich nejvíce nesedí?

Na první pohled upoutá hlava té nalevo. Jezdkyně sice zatáčí doprava, ale její pohled do tohoto směru vůbec nesměřuje. Všimněte se i jejího trupu. I ten je orientovaný tak, jako kdyby mířila asi tak na pravou paži spodní lyžařky. Lyže ovšem prozrazují, kam má namířeno.

Naopak její kolegyně je natočená tam, kam jede.

I hlava jede. Nejenom že se z čistě praktických důvodů musíme dívat tam, kam míříme, ale natočení hlavy do nového směru je i prvotním impulsem k orientaci trupu. Existuje pro to i termín Kopfsteuerung – „řízení“ oblouku hlavou. Známý rakouský metodik Hans Zehetmayer dokonce říká, že nejjednodušší návod k zatáčení na lyžích obsahuje jen jedinou větu: podívat se tam, kam chci zatočit.

Směřujte svůj trup vždy do směru, do něhož zatáčíte.

A ze všeho nejdříve se tam podívejte. Hlava za sebou „přivede“ i trup. Neplatí to jen v navazovaných skutečně krátkých obloucích, kdy se díváme stále ze svahu dolů.

(Ještě k obrázku: je pravděpodobné, že lyžařka se dívá na kolegyni proto, aby nekolidovaly, aby jí nenajela na hůlku. Její nedotočení do žádoucího směru je nejspíše ovlivněné tím, že jedou dvě těsně vedle sebe.)

Podívejte se také na Fotoporadnu, kde najdete podrobněji popsaný jiný příklad „nedotočeného“ lyžaře.

Jasná orientace do nového oblouku.

Všimněte si hlavy!

Achillovou patou mnohých lyžařů je přenesení váhy příliš dozadu, na paty. Obvykle říkáme, že jsou či jedou v záklonu. To je vzhledem ke konstrukci lidského těla (ještě hůře než člověk je na tom snad jenom pštros) a způsobu, jímž se na lyžích zatáčí, velice nešikovné. Lyžař tak riskuje, že mu lyže v oblouku, hlavně na prudším svahu, pod tělem podjedou. V lepším případě jsou lyže stále jakoby před jezdcem a on je stále jen dohání. Za mnoho v takovém případě nestojí ani oblouk, protože se přední část lyží pořádně nazakousne a nezačne krájet. Lyžař je zklamaný, že mu lyže nezatáčí tak, jak všichni básní, a začne ji nutit. To dnešní vykrojená lyže nemá ráda a odmění se třeba nechtěným smýkáním.

Abychom na lyžích stáli i v oblouku vyváženě, mysleme na to, že pánev (a tedy i naše těžiště) by v předozadním směru měla být nad botami.

Pozor, nezaměňovat za to, že budu tlačit dopředu jenom kolena. To může naopak vyvolat kompenzaci v podobě příliš vzpřímeného trupu na principu, jenž názorně funguje u telemarkistů.

Všimněte si, jak Doris evidentně směřuje dopředu. U ní opravdu nelze hovořit o „záklonu“.

ÆǸ¿É¼Â ÈU Á¸»¿¸·¸½Ç¸ ÃÂÈ͸ É ·Â¿ÂÀ¼Ç¸¶»¡¡¡



Nejnovějším hitem rakouských sjezdařů je sledování toho, kam se lyžař při jízdě dívá. Souvisí to s linií, s anticipací („předjímáním“) oblouku a jeho přesným zahájením. V tréninku proto používají kameru na helmě, která skrz speciální brýle natáčí, kam se jezdec dívá. Jde o to, aby jízda byla včasnou útočnou akcí, ne jenom reakcí na proměnlivou situaci.

Před osmi lety se tématu „hlava a pohled“ šéftrenér Giger smál, dnes nutí závodníky do nepohodlného vybavení včetně batůžku na zádech. Zjevně tomu přikládá velkou váhu.

·êãÙî ă éÚØÝãÞØàd ÙÖßÚ¯ ÍæÛåo êãæìçÜÚ ¯§§§ ää¦ä© ÇØéæçéæçìêëåæêë ¯§§§Þ ¦ ä© ¦ ©«ßæÛ¥ ÇæÛãÜçÜåf íð£ Рñàçð ßãØíåo ñðç ê Ûíæáàë ä áÜñÛÚÜä £ íæÛæëgêåf ñàçð£ Ûíæáàë[ ãfÞØ ßãØíåoßæ ñàçì£ íåàë åo âØç¤ êð åØ äæÙà㣠ãð Ø êâf Ùé ãÜ£ ÛàêÚäØå ¢ çé ÚßæÛâØ åØ êãìÚß[ëâØ£ å[çéêåo âØçêØ£ ©ą« íågá o âØçêð ¢ âØçêØ çæÛ ãfÞæì åÜäìêoëÜ êÜ éæñÜçoåØë £ âØçêØ åØ êâà çØê çæÛãÜ ëðçì £ êëØßæí[åo Ùìå¤ Ûð áÜÛåæì éìâæì£ æÛÜçàåØëÜãå[ âØçìÚÜ ê ª» êëØßæí[åoä Ø äæ åæêëà ìãæ Üåo Ûæ ãàäÚÜ£ æÛÜçoåØÚo çéæëàêåg å ç[ê£ êìÚßf ñàçð åæíf ÞÜåÜéØÚÜ ñØäÜñìáo çæ âæñܤ åo ëÜÚßåàÚâfßæ çé[ÛãØ £ æÛígëé[í[åo

̼輦

·ÄúÉɺ

 

Á¾Ë¾¼ÃÄ

ÀÖáÝäéî ă éÚØÝãÞØàÚ ÙÖßÚ¯ ÍæÛåo êãæìçÜÚ ¯§§§ää ¦ ä© ÇØéæçéæçìêëåæêë ¯§§§Þ ¦ 䩦 ©«ßæÛ¥ ÇæÛãÜçÜåf íð£ ØåØëæäàÚâf ëíØéæíØåo£ ñí Üåð çØê£ ÜãØêëàÚâf£ åØêëØíàëÜãåf Ø æÛÜçoåØÚo ãÜ£ æÛígëé[í[åo åæßØíàÚ ÛãÜ ëðçì £ éæñÜçàåØëÜãåf åæßØíàÚÜ£ çéæëàêågßæí[ äØå ÜëØ£ êìÚßf ñàçð åæíf ÞÜåÜéØÚÜ ñØäÜñìáÜ çæ âæñÜåo ëÜÚßåàÚ¤ âfßæ çé[ÛãØ £ êëØßæí[åo í çØêÜ ÞìäØ ą ç[êÜ⣠âØçêð ê íæÛæëgêå äà ñàçð

·ºÇöǹ¾ÃÄ



îîî¥êëÜãíàæ¥Úñ ÉÚᣯ ©§¥ ¬¬¬ ¥ª ®« ©§ º¢âÖÞᯠèéÚáëÞäµèéÚáëÞä£Øï

FOTOporadna



Vojta

  Vojta se nebojí naklonit dovnitř oblouku. Má krásný úhel zahranění vnitřní lyže a vnitřní koleno hezky vkloněné do oblouku. Bérce obou nohou jsou až vzorově rovnoběžné. Velmi výrazný je také odklon trupu („zalomení“).

Tyto pěkné prvky mu z hlediska moderní techniky bohužel kazí zejména dva momenty: 1. Oblouk vyjíždí dominantně po vnitřní lyži a vnější mu odjíždí z oblouku ven, aniž by v něm vedla a pomáhala vnější lyži vyrovnávat se se silami, jež v oblouku působí.

2. Není natočený do směru projížděného oblouku.

Počínaje pánví je celá horní část těla ve značné

Vojta se může rozhodnout: 1. pro oblouk převážně po vnitřní podle filozofie funcarvingu. Potom by měl respektovat rady z našeho loňského CD a především se utkat s protirotací.

Právě důsledná snaha o orientaci trupu ve směru do tvořeného oblouku by mohla relativně rychle odstranit současnou protirotaci, zejména jestliže ji má z nějakého důvodu zažitou. Také vyžadovaný důraz na „dopředu“ by mohl být prospěšný. (Další specifické rady už nejsou předmětem tohoto textu.)

2. pro klasickou racecarvovou jízdu po obou s dominancí vnější lyže. V tom případě se musí soustředit na nácvik dominantního zatěžování vnější lyže, klidně počínaje „závodním“ pluhem, včetně jízdy jen po vnější. Rozhodně by bylo vhodné hlídat si nepředbíhání vnitřní lyže. Nutné by byly průpravné cviky na odstranění protirotace:  s holemi drženými před tělem různým způsobem tak, aby signalizovaly, směřují-li trup a paže nad lyžemi do směru jízdy  s výrazným dotahováním vnější paže dopředu  bez holí s rukama na bocích a kontrolou, že i pánev je kolmo nad lyžemi, nikoli v protirotačním postavení.  vhodné je i ježdění za kvalitním předjezdcem v jeho stopě (je třeba orientovat se na něj, v protirotaci nemožné)



protirotaci, kdy do oblouku vedou vnitřní bok a rameno. Také hlava je natočena na fotografa, nikoliv tam, kam Vojtěch směřuje.

Oblouk vypadá spíše jako vynucený odšlap.

Na jezdcovu obranu dodejme, že obrázek působí dojmem špatně naaranžovaného focení, kdy lyžař jednak nemá dostatečnou rychlost (a o to více usiluje o „pěkný“ oblouk, jenž se ale bez tempa nedaří), jednak se snaží sledovat fotografa. Pro další ale uvažujme (možná špatně), že vystihuje jeho typickou techniku.

SNOW

carving

48

Robin

  K druhému obrázku Robina Kalety není moc co dodávat. Je vidět, že umí nejenom ve vzduchu, ale i na sněhu. Technicky pěkný oblouk po hraně nebývá silnou stránkou freeskierů, mnozí sice sjedou a skočí skoro všechno, ale hrana jim moc neříká.

Dokonce i o americké legendě Glenu Plakeovi (to je ten s barevným čírem) říká jeden renomovaný učitel a trenér: „Neviděl jsem ho zajet jediný čistý oblouk po hraně“.

Robin, pokud to lze rozpoznat, má tedy v tomto nad věhlasným Američanem navrch. radil Ivan Sosna

Vaše svaly, klouby, záda objevily kamaráda!

Působí lokálně v místě bolesti Léčí zánět a otok

Voltaren Emulgel účinně a šetrně ulevuje od bolesti.

Má výrazný analgetický a protizánětlivý účinek, a tak zlepšuje pohyblivost a zkracuje proces hojení. Díky unikátní kombinaci emulze a gelu se snadno vtírá do pokožky bolestivého místa a velmi dobře se vstřebává.

Osvědčený Voltaren Emulgel zakoupíte ve své lékárně i bez lékařského předpisu.

Snadno se roztírá a vstřebává

www.voltaren.cz Pečlivě čtěte příbalový leták. Voltaren® Emulgel® obsahuje Diclofenacum diethylaminum. Lék k zevnímu použití – kožní podání.

49

KOndice

Co potřebuje lyžař aneb zanedbávané tělesné partie

Sjížděče dnes skoro všude vyvážejí lanovky a vleky. V dobře propojených areálech nemusíte udělat skoro ani krok. Vykrojené lyže zatáčejí na upravené trati skoro samy. Trochu fyzičky pro pořádné využití lyžařského pobytu ale přece jenom stále potřebujeme. Nezvyklý druh pohybu a námahy v kombinaci s chladem a nadmořskou výškou si svou malou daň bere.

U freeridu, zejména v boulích, dokonce pořádnou.

Základem všeho je samozřejmě slušná obecná kondice. Pravidelně sportující by takový základ mít měli. Ne každé sportování je ale dostatečně vydatné. Zejména rekreační podoba některých her je záležitostí spíše společenskou.  Nohy ano, ale...

První asociací každého lyžaře jsou nohy, přesněji stehna. Logicky. Tuto notorickou nutnost proto zde na papíře ponechme stranou. Stehno totiž není zdaleka tím jediným, co dostává při sjíždění příslušně zabrat.   Střed těla Plno lidí dnes běhá a jezdí na kole a hezky tím posiluje nohy. Naprostá většina nezávodních lyžařů ale nedoceňuje význam svalstva středu těla: břišního, zádového, hyžďového. Chyba: tvoří svalovou hmotu středu těla, která ovládá polohy lyžaře při náklonech v oblouku a výrazně se podílí na udržování rovnováhy. Čím sportovnější jízda, tím větší jsou síly, s nimiž se musíme vyrovnat. Nejde přitom jen o kvalitu vlastní jízdy, nýbrž i o zdraví. S „hexnšusem“ neudělá pořádný oblouk ani Miller. Drahá dovolená v Alpách zkažená bolestmi zad je na vztek.

Právě svalový korset břicha a zad jsou klíčem k pevnému a odolnému středu těla, nejenom při lyžování tak důležitému. Představíme-li si, jakým silám, tlakům a otřesům je lidské tělo při sjíždění

na lyžích vystaveno, musíme občas až žasnout, co vše páteř současného civilizací zhýčkaného nezávodníka vlastně snese (a občas taky nesnese).

Kresba: Michal Roba Cviků na břicho jsou Doporučený cvik: plné časopisy i noviny.

Na přístroji s oporou o lokty s opřenými zády stehna vodorovně Nedostatek informací se zemí, bérce volně visí, a vytáčím se doleva-doprava. Trup je nehrozí. V rámci lyžařské mezi lokty fixovaný a zabírají skutečně šikmé břišní svaly. Série průpravy zdůrazněte cvido únavy, lze i na čas jako simulaci jízdy. Lze ztížit navázáním na ky s rotací, které zapojí bezprostředně předcházející sérii zvedání nohou-kolen co neji šikmé břišní svaly. Mísvýše. Po dvaceti přednožení a následné minutě vytáčení funíte to úmorných velkosérií jak lokomotiva. sedů-lehů či zkracovaček, důležitých pro „val Carvingem proti břichu? chu“, si zvolte cviků raději více. Střídejte zvedání Kamarád trenér kdysi v začátcích carvingových trupu se zvedáním nohou a pánve a rotací (leh, lyží po zimě zjistil, že mu jsou delší dobu nenovis, podpora na loktech, přístroj), přidejte i met- šené kalhoty v pase velké. Žádná dieta, žádné ronomy a cvičení na boku. Existují i lyžařsky zají- speciální cviky, ale jízda na vykrojených lyžích mavé cviky vestoje na jedné noze. Cvičit lze také s jejími nároky na svaly středu těla. Je to neizometricky „zatnutím“ s výdrží. Nezapomeňte nápadné, ale logické: udržovat na lyžích s výna závěrečné vyvěšení a protažení. razným „tahem“ předozadně vyvážený postoj Pokud je už nemáte, vykašlete se na různé do- a pohybovat se v bočních náklonech si skutečně mácí „zázračné“ pomůcky, ony abflexy, abroc- nárokuje vydatné zapojení břišních svalů (a také kery a podobné, jež vždy ve vlnách proběhnou zádových a hyžďových). telešopingem. Žádná nová zázračná mašinka se Ivan Sosna superrychlými výsledky po superminimální námaTakže příště: záda ze neexistuje.

fff

50

S

SNOW ČÍSLO 20 / 2005

bohem, hory!

VZPOMÍNKA

Začátkem dubna roku 1963 nastalo v Krkonoších skutečné jaro. Na slunných místech zůstaly už jen ostrovy zasněžení, ale na hřebenech hor a na stinných svazích se nalezly ještě velké souvislé plochy sněhu. Byl to ten nejnádhernější hrubozrnný firn, jaký se vyskytne jen jednou za pár let, poněvadž proměnlivé počasí ve středohorských Krkonoších dovolí jen málokdy, aby firn dozrál do takové vynikající formy.

Už řadu dní dennodenně svítilo slunce na bezmračné obloze, a ti, co se nedali odradit zelenajícími se loukami, kvetoucími bledulemi, krokusy, petrklíči a sasankami, běhali za firnem až na hřebeny hor. Pokud nebyli zmalováni silnou vrstvou opalovacího krému, měli obličeje samou skvrnu od sloupaných spálenin. Na slunce se nemohli už ani podívat. Boudy a hotely byly ještě otevřené, poněvadž Velikonoce měly nastat až za pár dní.

I večer a na začátku noci panovalo nahoře na horách takové příjemné jarní vlaho, že se ještě po večeři chodívalo bez lyží na procházku třeba až na vrchol Liščí hory. Měsíc v úplňku a v kraji desítky a stovky světýlek daleko, daleko viditelných. Velká města, jako Hradec Králové, Pardubice, Jičín, se prozrazovala na obloze září z odražených městských světel.

Někteří tvrdili, že je k rozeznání dokonce i zář až nad Prahou.

Jednou, v takový krásný večer, asi v 10 hodin, zazněla do ticha hor jasně slyšitelná siréna ze Špindlerova Mlýna. Poplach pro Horskou službu. Vzápětí zazvonil telefon z ústředí HS. Máme s Honzou zahájit hledačku přes Výrovku a kapličku na Obří boudu. Postrádají se dvě staré ženy ze Špindlerova Mlýna, které byly odpoledne viděny na Sněžce, ale do svého ubytovacího místa se nevrátily. Šly prý ze Sněžky pěšky k Obří boudě, ale tam se na telefonu nikdo nehlásí.

Na Luční boudě ani na Výrovce je nikdo neviděl. Takže jsme měli zjistit, co je s telefonem na Obří boudě, a zda tam náhodou obě staré paní nezůstaly přes noc. Máme podat ihned zprávu na ústředí HS, protože nedošly-li na Obří boudu, musela by se uvědomit polská horská záchranná služba. Mohly na strmé cestě uklouznout a spadnout do Polska.

Vyjeli jsme s Honzou na běžkách do nádherné noci. Vlažný větřík přinášel odněkud z polské nížiny vůni jara. Měsíc nám svítil na cestu jako zářivka. Vlastní světla jsme vůbec nepotřebovali. Shora od kapličky jsme přehlédli celou Bílou louku. Viditelnost byla tak úžasná, že bychom na celé té rozsáhlé náhorní plošině nemohli přehlédnout ani človíčka.

Jak může někdo v takové noci zabloudit?

Od kapličky jsme sjížděli po úbočí Studniční hory šikmým traverzem k Obří boudě. Firn se jen strouhal a bezvadně klouzal. Na vrcholu Sněžky zářilo světlo z meteorologické stanice. Ale Obří bouda – sice krásně viditelná – bez jediného osvětleného okna stála jako černá kulisa blízko hrany Obřího dolu.

Zato v pohraničních kasárnách na Slezském domě, za česko-polskou hranicí, svítila snad všechna okna.

Obří bouda byla nejen neosvětlená, ale také zavřená. Bouchali jsme na dveře, volali, obcházeli dokola a klepali na okna. Nic. Jen Poláci nás se zájmem pozorovali zpoza hranice. Přece to nevzdáme! Jedno okno – ale ono jich bylo určitě víc na té už tehdy značně sešlé Obří boudě – celkem bez velkého násilí povolilo, otevřelo se, a my vlezli dovnitř.

Abychom nevypadali jako zloději, rozsvítili jsme hned několik žárovek. Asi jsme také způsobili dost hluku, protože k našemu překvapení se náhle objevil rozespalý správce v noční košili. Hned nám vynadal.

Přiznal, že telefon funguje, protože když už ležel v posteli, slyšel několikrát zvonění.

K telefonu nešel úmyslně. Po Velikonocích končí, odchází z hor, tak proč by si měl na poslední chvíli přidělávat ještě nějaké starosti. Jó, nějaké dvě báby šly prý odpoledne nebo už kvečeru okolo, braly za kliku, ale už bylo zavřeno. Neotevřel jim. Stejně by otravovaly jen s čajem. Na takové kšefty není prý zvědavý.

Pomysleli jsme si s Honzou své o kvalitách takového druhu budařů. Je dobře, když zmizí z hor. Takových se najde tisíc do tuctu. Zatelefonovali jsme o tom na ústředí HS. Řekli nám, že už se můžeme vrátit na Dvorskou boudu, akce že je skončená. Obě postrádané ženy nalezla hlídka HS ze Špindlerova Mlýna v Dlou-

hém dole, a před chvílí je dopravili do jejich ubytovny. Chudinky babky zastihla v Dlouhém dole tma, kterou skrze hustý les neprosvítil ani měsíc. Jen rozvodněný Dolský potok stále silněji hučel a vzbudil ve zbloudilých strach, že při nejbližším kroku spadnou do nějakého vodopádu. Proto se křečovitě chytily stromů a asi dvě hodiny v hrůze čekaly, až je někdo najde a zachrání. Skutečně se dočkaly a kromě prožitého strachu se jim nic nestalo.

51

MILOŠ VRBA Miloš Vrba, průkopník výzkumu sněhu a lavin, osobnost honěná osudem i režimem, se letos zjara naposledy rozloučil se všemi horami i nížinami naší Země. Ve svých 83 letech nám tu zanechal na 50 vlastních publikací, nespočet poznatků zaznamenaných v článcích i v zápiscích posluchačů jeho přednášek v mnoha zemích světa.

I čtenáři SNOW si možná vzpomenou na články o vůbec prvních pokusech o vyfotografování sněhového krystalu či dramatické vyprávění o největší slovenské lavině. Jako čestný člen Mezinárodní glaciologické společnosti získal nesrovnatelně většího uznání v zahraničí nežli doma.

Miloši, přejeme Vám ve Vašem novém působišti více štěstí na režimy než tady na Zemi a věříme, že i něco tak pěkného jako hory se tam nahoře najde!

Za redakci SNOW Petr Socha

S Honzou jsme vyjeli z Obří boudy kolem půlnoci, ještě do vlahého horského vzduchu.

Ani jsme se spolu nedohadovali a oba jsme s naprostou samozřejmostí rozbruslili běžky směrem k Luční boudě. Prostě se nám nechtělo domů. Dobře jsme udělali. Už zdálky jsme viděli na Luční boudě světlo. Špindlerováci,

hledající v Bílém Labi, dostali také zprávu o ukončení akce a už seděli v jídelně. Takže stará dobrá parta se sešla. Popil se čaj, snědly se párky s hořčicí, k nim znamenité v tamější pekárně upečené rohlíky, a hlavně se donekonečna povídalo a vzpomínalo jako vždycky, když nás náhoda svedla dohromady.

ČÍSLO 20 / 2005 SNOW

Asi v půl páté ráno jsem si uvědomil, jak rychle letí čas, když se za okny objevil první náznak svítání. Správce Luční boudy nám nabídl volnou noclehárnu, abychom si trochu zdřímli. Dobrý nápad, kluci ho hned s díky přijali, ale já na spánek neměl ani pomyšlení.

Svítání mě vytáhlo ven. Čerstvý ranní vánek mi příjemně ochladil hlavu. Obloha, Sněžka, Studniční a Luční hora zářily stříbrně před východem slunce a já, oslněný tím v horách už mnohokrát prožitým krásnem, jsem ve slavnostní pohodě zvolna stoupal na běžkách vzhůru ke kapličce.

Někdy před půl šestou jsem dojel na hřeben Studniční hory. Dole v kraji, pod lehkým mlžným oparem, ještě svítila světla ve vesnicích a městečkách, ale tady nahoře už nastal den. Nad kulisou Orlických hor – nebo snad tam v dálce ten další hřeben patřil už k Jeseníkům – se začalo rodit slunce. Pomalu, pomaloučku vycházelo nad obzor a přetavovalo stříbro ve zlato. Obloha i hory zezlátly, jen Kotel daleko za mými zády znachověl. Těch pár prchavých okamžiků zrození nového dne by žádný umělec nenamaloval. Vznikl by jen kýč, skutečnou krásu dovede vytvořit pouze příroda.

Počkal jsem, až se nad obzor vyhoupl celý sluneční kotouč. Nemohl jsem se od té krásy odtrhnout. Teprve odraz slunečních paprsků v okně tehdejší kantýny na Výrovce, které zazářilo, jako by tam začalo hořet, mi připamatoval, že musím jet právě tím směrem.

Zvolna jsem se rozjel horním okrajem amfiteátru jižního svahu Studniční hory, těsně nad lavinovým polem. Taková spanilá jízda se dá uskutečnit v těch místech zřídkakdy, jen když se v Krkonoších v časném jaru objeví pevný hrubozrnný firn. Za nesoudržného sněhu by to byl riskantní hazard. Dlouhým obloukem jsem dojel až k Výrovce, a za chvíli potom už jsem byl doma na Dvorské boudě.

Zbývalo mi už jen pár dní před definitivním návratem do Prahy, po několika letech strávených v Krkonoších. Ty dvě zbloudilé babky mi vlastně daly možnost zúčastnit se posledního zásahu s Horskou službou. Ačkoliv jsem nikterak nepřispěl a ani nemohl přispět k úspěšnému zakončení záchranné akce, byl jsem a i po letech jsem stále vděčný těm dvěma starým paním, že mě tenkrát vytáhly do jarní noci. Protože tou nezapomenutelnou nocí a kouzelným východem slunce se hory rozloučily se mnou a já s nimi.

Miloš Vrba

Osobnosti ²eského lyžování první poloviny 20. století

52

historie

TEXT: KAREL HAMPL FOTO: ARCHÍV AUTORA

Rþžena Beinhauerová-Dostálová

Všestranná

Rþženka

Ješt» n»kolik let po druhé sv»tové válce, o mezivále²né dob» nemluv», si zìejm» trenéìi, lékaìi ani ambiciózní rodi²e pìíliš nelámali hlavu nad problémem rané sportovní specializace. Talentované d»ti, které zkoušely vše, co jim bylo dostupné, vyrostly v ìad» pìípadþ v ²eskoslovenské reprezentanty v n»kolika odv»tvích, mnozí se prosadili i na mezinárodní úrovni, ²asto v protichþdných disciplínách. Patìila mezi n» i univerzální lyžaìka, basketbalistka a nakonec i veslaìka Rþžena Beinhauerová-Dostálová. Sudi²ky jí zìejm» pìiìkly ideální kombinaci pohybového multitalentu, silné vþle a pìirozené inteligence.

Dívka pocházející z Ostravy (nar. roku 1912) vyrþstala spolu s p»ti sourozenci v rodin», pro kterou již tehdy nebyl sport cizím pojmem. Jako osmiletá se seznamovala v zimních m»sících se základy bruslení, pozd»ji následovaly výlety do zasn»žených Beskyd a první lyžaìské lekce. Pom»rn» pozd», až v roce 1926, se postavila poprvé na start závodu v b»hu na lyžích. Jako dvacetiletá studentka brn»nské univerzity uplatnila své b»žecké dispozice na M+SR v Harrachov», kde obsadila v b»hu na 8 km ne²ekané 2. místo za K. Lelkovou. (Ženy tehdy startovaly na republikových mistrovstvích jakoby „mimo sout»ž“. Oęciální mistrovské tituly svaz ud»loval pouze mužþm. Diskriminace, dnes nepìedstavitelná, trvala až do roku 1936!) Dobrou formou pak potvrdila jako akademická Pìebornice +SR v b»hu na téže trati.

v kombinaci). Postupn» získávané zkušenosti v mezinárodních sout»žích pìinesly své ovoce ve form» 9. místa ve slalomu na MS v Engelbergu (1938) a 5. místa v kombinaci na akademickém MS v Llilehammeru. Takto slibn» „rozjeté“ m»ìení sil nejlepší ²eské lyžaìky se zahrani²ní konkurencí však zastavila válka.

Boj s pìedsudky i s muži

SNOW ČÍSLO 20 / 2005

Sjezdovky dostaly pìednost Snad to byla rostoucí popularita nové lyžaìské aktivity, snad vliv n»kterého z univerzitních kantorþ, co zpþsobilo u R. Dostálové náhlou zm»nu její dosavadní lyžaìské orientace.

V roce 1934 se poprvé objevila ve výsledkových listinách závodþ v alpských disciplínách, aby v následující sezón», již jako provdaná Beinhauerová, suverénn» vít»zila v domácích sout»žích. V lednu roku 1935 poráží navzdory zán»tu okostice všechny soupeìky v t»žkém sjezdu ze Studni²ní hory i v následném slalomu v Modrém dolu. Stejn» dominuje i v únoru ve Velké sjezdové cen» +SR v Tatranské Lomnici, dále v historicky prvním slalomu uspoìádaném v Beskydech (Pustevny) a na záv»r sezony ve Svazovém sjezdu do Kotelných jam (zajela 4. ²as v sout»ži mužþ) a ve sjezdové Cen» Popradského plesa (7. ²as mezi muži).

Vyúst»ním rychlé kariéry R. Beinhauerové byla nominace na ZOH v Ga-Pa (1936). První konfrontace s trat»mi alpských dimenzí a s velkým sv»tem rozjížd»jícího se sjezdaìského cirkusu nedopadla dobìe. Velké ²asové ztráty v obou disciplinách a 22. místo v kombinaci byly rozhodn» zklamáním.

Brn»nskou ambiciózní lyžaìku tento neúsp»ch však nezlomil. Vít»zila dál v celé ìad» domácích závodþ a v roce 1937 se stala historicky první Mistryní +SR v alpské kombinaci. V témže roce došlo k její druhé zkoušce na alpských tratích, a to v Chamomix (11. místo

P»tadvacetiletá za²ínající t»locvikáìka se nebála vystoupit na stránkách oficiálního svazového m»sí²níku Zimní sport jako zkušená rádkyn» a bojovnice s pìedsudky: „Snad každý lékaì vám vylí²í ìadu nemocí, které si mþžete pìivodit závodním b»háním na lyžích…A pìece se závodní plavání ²i tenis považuje pro ženy za samozìejmý.

Jen závod»ní žen na lyžích nenalézá milosti v o²ích „odborníkþ“… Dnes však daleko v»tší oblib» se t»ší v lyžaìském sv»t» závod ve sjezdu a slalomu. Zvlášt» závod ve slalomu je pìímo stvoìen pro ženu… Sjezdové závody jsou také ojedin»lou pìíležitostí, kde žena mþže se dobìe m»ìiti s muži.“ K tomu dr. Bìeský, emeritní profesor na univerzit» v Calgary, v úryvku ze vzpomínek zaslaných naší redakci: „Když jsem v roce 1937 poprvé vid»l tuto profesorku t»locviku v brankách slalomu, její technika, sebejistota a dravá rychlost otìásly mou mladistvou sebedþv»rou… Paní Beinhauerová se míhala v brankách stylov»ji a se stejnou vervou jako nejlepší muži… Její ²asy v obou kolech nebyly o moc vyšší než ²asy kanonþ Edáka Hromádky, razantního Ziky Aschera a Jarky +tvrte²ky… A tak jsem si v duchu ìíkal – Nikdy nebudu jezdit jako tahle ženská!“

Sport-S > LYŽOVÁNÍ > SNOWBOARDING > ZIMA V TEPLE

Válka, basketbal, veslování Neblahé události postihující +SR od roku 1938 se samozìejm» nevyhnuly ani ²eskému lyžaìskému d»ní. Pohrani²ní hory byly tabu, poslední závody bylo možné poìádat jen ve vnitrozemí. Beinhauerová byla i tehdy aktivní až do jejich úplného zákazu (22. 11. 1942).

Tituly Mistryn» +SR v alpské kombinaci získala v jedné sérii od roku 1937 do roku 1941, v letech 1938 a 1940 pìipomn»la soupeìkám svoji pþvodní lyžaìskou „kvaliękaci“ a zvít»zila na M+SR i v b»hu na 8 km. Vále²né období strávila pod basketbalovými koši, a ani zde nehrála druhé housle. V reprezenta²ním družstvu Moravy se podílela na dvojnásobné porážce družstva +ech.

Košíkáìská epizoda našt»stí netrvala dlouho. V první povále²né sezón» se Beinhauerová vrací mezi lyžaìe a v roce 1946, ve v»ku 35 let, získává na M+SR v Banské Bystrici další mistrovský titul ve sjezdu. Její v»k nebyl na pìekážku ani v kvalięka²ních závodech, které absolvovala širší ²s. reprezentace v lednu roku 1948 ve Sv. Antonu. Byla nominována spolu s Moserovou, Nekvapilovou a Reinvartovou na ZOH ve Sv. Moìici. Osud však nepìál druhému olympħskému startu po dvanáctileté pìestávce. Zlomený bérec na pìedolympħských závodech v Arose znamenal konec ambic ve vrcholovém lyžování, ale nikoliv konec intenzivn» provozovaných sportovních aktivit.

Patìilo sem tehdy pìedevším veslování, ale ani na sjezdové lyžování Beinhauerová nezanevìela. Startovala doma i v zahrani²í, a ješt»

v roce 1950 dokázala obsadit 2. místo ve slalomu na M+SR a 4. místo ve sjezdu na Tatranském poháru.

Vohromná holka Ve druhé polovin» 40. let byla však nejv»tším pìínosem pro ²s. lyžování její ²innost pedagogická. Na pþd» Pedagogické fakulty a klubu Vysokoškolský sport Brno vychovala celou ìadu sjezdaìþ, kteìí se výrazn» prosazovali v domácích i zahrani²ních sout»žích.

Tito zkušení lyžaìi po skon²ení aktivní ²innosti v rolích trenérþ a pozd»ji vedoucích funkcionáìþ svazového úseku alpských disciplin významn» pìisp»li k mimoìádným úsp»chþm ²eskoslovenských reprezentantþ v 70. a 80. letech. Patìili mezi n» pìedevším prof. J. Bogdálek, doc. D. Charvát a dr. V. Pod»šva, kteìí tak plnili odkaz své všestranné kantorky a trenérky. Ta pìed²asné zesnula v kv»tnu roku 1968. Že neupadla v zapomn»ní, dokládá dr. Bìeský ve svém obsáhlém textu: „Za války nikdo z nás neomládl a ke všemu naše nejvýkonn»jší závodnická léta uplynula v ²ekání na mírový život… Naše kamarádství z vále²ných let pokra²ovalo až do mého odchodu do exilu. Za mých pozd»jších lyžaìských dobrodružství v Alpách, v Kanad» a ve Státech jsem ²asto na Rþženu vzpomínal.

Nejen proto, že byla ve své dob» ²s. sportovkyn» ². 1, ale hlavn» proto, že byla vždycky jedním slovem ´vohromná holka´!“ 

( ALPY ZA CENU KR KONOŠ 1.990 kč ) 2 x ubytová ní zí + 2den ní skipas

s polopen

Í ČT YŘI ÚDOL ( ŠV ÝCARSKO 4.990 kč ) 5x ubytování

as

+ 5denní skip

( MATTE RHORN V 8.990 kč AKCI 7x ubyto ) vá ní + 6de

nní skip

Více než 40 středisek Rakouska, Švýcarska, Itálie a Francie Sleva První moment až 8 % při úhradě zálohy do 31.10.2005.

Katalog rádi zašleme Blatenská 113, Chomutov tel: 474 624 088 Václavské nám.48, Praha 1 tel: 296 301 680 info@sport-s.cz

www.sport-s.cz

as

SNOW

tour

54

partner rubriky

SNOW ČÍSLO 20 / 2005

TOUR STRANA 1 ze 4

Nejkrásnější skialpové oblasti světa

S

e slovem „Silvretta“ se setká skoro každý, kdo chce ve svém lyžařském životě pokročit o kousek dál, tedy zkusit skialpinismus. Na počátku shánění výzbroje zajdete do lyžařského bazaru a na otázku: „máte nějaké skialpové lyže a vázání?“, dostanete skoro vždy odpověď: „Máme tady nějakou starou Silvrettu čtyřstovku nebo čtyřistačtverku“. Donedávna, ještě než Dynafit a Fritschi odstartovaly revoluční změny ve vývoji skitouringového vázaní, platily modely Silvretta díky své jednoduché a pevné konstrukci za skoro jediné a zároveň nezničitelné. Jejich název samozřejmě není samoúčelný.

Takže vyrazit do hor, podle nichž je ono legendární vázání pojmenováno, je možná taková skoro povinnost každého milovníka skitouringu.

55

<<Lyžařskou horou snů je Hintere Jamjochspitze. Dlouhý sjezd směrem k Tuoi je nirvánou a není problém jej zvládnout v rámci celodenní túry...>>

Text a foto: Michal Bulička

Zimní Silvretta

Kudy do hor

Zmiňovaná absence ledovcových trhlin nás ale nesmí ukolébat. Hodně záleží na aktuálních sněhových podmínkách, a proto je nutné konzultovat situaci na ledovcích s chataři či s přítomnými horskými vůdci. Lano, sedací úvazek, karabiny, blokanty a prusíky rozhodně nenechávejte doma v komoře.

Více chat je na rakouské straně. Trojice Wiesbadener Hütte, Jamtalhütte a Heidelberger Hütte je od března do května naplněna vyznavači tuleních pásů, a proto je nutná včasná rezervace ubytování. Na těchto chatách je nevýhodný jedině nástup. Šlapání táhlými dolinami jen mírně vzhůru je nekonečné, a pokud nenapadne čerstvý sníh, člověk se často nesveze ani při návratu dolů. Ze švýcarské strany je to trochu jiné. Nejznámější chata na jižní straně Silvretty, Chamanna Tuoi, je pro skitouring ideálním místem. Z parkoviště ve vesnici Guarda stačí překonat během necelých tří hodin 600 výškových metrů pozvolným stoupáním údolím Val Tuoi.

Tuoi vs. Wiesbadener

Možná bude řešit někdo z vás dilema, zda si vybrat rakouskou nebo švýcarskou stranu.

Výhodou Tuoi jsou fantastické sjezdy při návratu na chatu ze všech stran a nástup z Guardy je kratší, než dostupnost na rakouské straně. Další plus je určitě jižní strana, což hlavně na jaře přináší častý firn, tedy sníh snů. Malou nevýhodou jsou prudší stoupání při většině túr, ráno bývají haršajsny nenahraditelné.

Rakouská strana nabízí mírnější stoupání při túrách na většinu vrcholů a monumentálnější ledovcové prostředí. Nevýhodou jsou dlouhé nástupy k chatám, a v případě např.

Jamtalhütte i na túry. Výhodou je ale možnost podnikat túry v lavinově bezpečnějším prostředí poté, co napadne větší množství sněhu.

V jarních měsících uzraje firn i na severních svazích a lyžování je pak skvělé i na rakouské straně.

TIP

Sjezdařské povyražení Když vyjde počasí a všechny plánované vrcholy jsou zdolané, zbude možná čas na lyžařské povyražení. Pro požitkáře, kteří to na lyžích umí, se nabízí hlavně výše popisovaný žlab ze sedla Buinlücke. Jeho sjízdnost je však podmíněna pevným homogenním firnem, jinak zde akutně hrozí laviny. Druhou podmínkou nebo spíš doporučením je nesjíždět tento svah, pokud je ve stínu. Vrchní úsek je ve zmrzlém stavu nebezpečný a v mírnější pasáži většinou komplikuje sjezd krusta.

Kdo má rád extrémně prudké svahy, může odbočit cestou do Vermuntpassu doprava k SV na horu Piz Jeramias. Fantastický sjezdový terén pro každého, pro extrémisty je za ideálního tvrdého sněhu určena padesátistupňová „střecha“.

V nejprudší pasáži však může pád znamenat velký průšvih a naprostá jistota jízdy je tady doslova životně důležitá.

ČÍSLO 20 / 2005 SNOW

Silvretta se nachází na hranici Rakouska se Švýcarskem a nabízí skialpinistům skutečně bohaté vyžití. Výrazně zaledněné hory, jejichž nejvyšší hřebeny strmě trčí z ledovcového příkrovu, uvádějí do extáze fajnšmekry i začátečníky. Místní ledovce se vyznačují tím, že jsou spíše ploché, a tedy i minimálně rozbrázděné trhlinami. Menší nebezpečí je tedy jedním z důvodů oblíbenosti regionu.

Dalším příznivým faktorem jsou nepříliš strmé svahy, a tím menší riziko uvolnění lavin.

Vše pozitivní pak završují většinou přijatelně prudké sjezdařské terény. To platí hlavně pro západní a centrální část hor. Na východě s ubývajícím zaledněním strmějších hangů přibývá a laviny hrozí hlavně v nejvyšších partiích jednotlivých vrcholů. Právě závěry výstupů se kvůli častému výskytu skal a exponovanému terénu odehrávají bez lyží, téměř vždy v mačkách a s cepínem.

STRANA 2 ze 4 TOUR

Silvretta v domově legendy

SNOW

tour

56

Piz Buin a další TOUR STRANA 3 ze 4

Švýcarská část Silvretty leží v kantonu Graubünden, rakouská na území dvou spolkových republik, Tyrolska a Vorarlbergu. Vrchol hory, která tvoří trojmezí těchto zemí, se jmenuje Dreiländerspitze. Zajímavý je hlavně závěrečný úsek na vrchol, s případným jištěním.

Jak je Silvretta známá díky vázání, tak je Piz Buin (3 312 m) proslulý díky populárním malým hnědým tubám s opalovacím krémem. Piz Buin je ovšem hlavně parádní

Popisy túr z Wiesbadener Hütte, resp. Tuoi Hütte Piz Buin Od Wiesbadener Hütte se stoupá na homoli Grüne Kuppe, z níž následuje krátký sjezd k ledovci Ochsentaler Gletscher.

Zde je nutné navázat se na lano. Dále se postupuje pod monumentálně rozvrásněným ledovcem do sedla Buinlücke, kde se sundají lyže, nasadí mačky a s cepínem se vyráží k vrcholu. Cestou mezi skalkami narazíme na jediné místo, kde je třeba použít rukou, dále už snadno dojdeme na vrchol.

SNOW ČÍSLO 20 / 2005

Dreiländerspitze Hranice těchto tří zemí se stýká ve výšce 3 197 m na hoře Dreiländerspitze, která je přístupná z rakouské i švýcarské strany.

Od chaty Wiesbadener Hütte, i od Tuoi přes Vermuntpass, se stoupá po ledovci do sedla Obere Ochsenscharte (2 913 m).

Tam je třeba odložit lyže, nasadit mačky, cepín, případně se navázat na lano a po krátkém exponovaném skalnatém hřebínku vylézt až na vrchol. Za ideální viditelnosti je z vrcholu výhled na nekonečno hor do všech světových stran.

Signalhorn Začátek je shodný s túrou na Piz Buin. Z ledovce Ochsentaler se odbočí doprava k sedlu Fuorcla dal Cunfin. Dále se traverzuje po ledovci La Cudera a za skalnatým hřebenem se dá ještě docela dlouho stoupat na lyžích. Na příjemné plošince pak necháme lyže a s cepínem stoupáme na vrcholový hřeben. Výhled z vrcholu je parádní, vyniká hlavně fantastická pyramida Piz Linard. Perfektní sjezd nabízí především závěrečný zlom Ochsentálského ledovce. Na čistě severním svahu se udrží prašan i za slunečných dnů docela dlouho a jeho sjíždění je vyvrcholením túry.

a vysoký kopec. Tvoří ozdobu centrální Silvretty, jak při pohledu z jihu, tak i od severu.

Dobytí vrcholu vyžaduje jistý pohyb v mixovém terénu. Výzvou pro dobré lyžaře je žlab Buinlücke.

Lyžařskou horou snů je Hintere Jamjochspitze. Dlouhý sjezd směrem k Tuoi je nirvánou a není problém jej zvládnout v rámci celodenní túry i z Wiesbadener Hütte.

Výstup na dvojici kopců Silvrettahorn a Signalhorn je díky sérakům rozervaného ledovce Ochsentaler Gletscher velmi poutavé dobrodružství.

Silvrettahorn Trasa z Wiesbadener Hütte je shodná jako na Signalhorn, navíc je nutné přejet celý ledovec Cudera a přes ploché sedlo Silvrettapass na shodně pojmenovaný ledovec. Za skalami Silvretta Egghornu se stočíme k západnímu svahu hory a následně po hřebenu se dostaneme na vrchol. Návrat je opět shodný s výstupem.

Rauherkopf (Totenfeld Scharte) Méně často se z Wiesbadener Hütte chodí východním směrem. O to menší ruch tu však vládne. Z chaty se jde snadno na lyžích po rychle mizejícím ledovci Rauhkopfgletscher do stejnojmenného sedla. Jednoduché mixové a skalní lezení nás za hodinu dovede až na vrchol. Po zlezení existuje kromě návratu po trase výstupu varianta do údolí Bieltal (2. st. UIAA). Vyplatí se vyjít dlouhým traverzem do skalního průsmyku Totenfeld Scharte. Následuje fantastický sjezd do Bieltalu, přičemž úvodních 300 výškových metrů má sportovní charakter. Dále k přehradě Bielerhöhe je to už spíš přesun. Je dobré domluvit s chatařem vyvezení skútrem na laně s lyžemi na nohou. Jinak není sjezd k Bielerhöhe rozumným řešením. e-mail info: guarda@tiscalinet.ch • gemeinde@galtuer.gv.at • info@ischgl.com

Informace Internet: www.galtuer.gv.at • www.ischgl.com www.engadin-start.ch/guarda • www.bergbahnen-galtuer.at www.bergfex.ch/samnaun • www.transalp.cz

Východním směrem od Wiesbadener lze vylézt na málo známé vrcholy Rauherkopf a Tiroler Kopf. Oba slibují skvělé výhledy do údolí Jamtal a parádní lyžování. Vyplatí se přidat i výšlap do sedla Totenfeld Scharte, a to hlavně když je období čerstvého prašanu.

Silvretta je rájem skialpinistů s vlídnými i náročnými terény. Vyrazte do hor dobře vybaveni s předem naplánovanými túrami – určitě se to vyplatí, a je to základ bezpečného a klidného návratu. 

Mapy a průvodci Mapy • Alpenverein č. 26 Silvretta mit Skirouten, 1:25 000 • Tarasp, Landeskarte der Schweiz mit Skirouten, list 249 S, 1:50 000 • Kompass č. 41 Silvretta – Verwall (mit Skirouten) 1:50 000 Průvodci • Ch. Schneeweiß: Skiberge in Österreich, Bruckmann-Verlag München • Weiss, Schall, Seibert: Genuß-Schitorenatlas – Österreich West, Schall-Verlag Wien • D. Seibert: Ostalpen Band 3 – Allgäu bis Engadin, Bergverlag Rother Ottobrunn

Potřebné vybavení Samozřejmostí je základní skialpinistické vybavení a oblečení, nezapomeňte na lavinovou trojici: lavinový vyhledávač (pípák), lopata a sonda!!!

Nezbytně nutné je vybavení pro pohyb po ledovci, bez něj se neobejdete. Tedy sedací úvazek, 2x karabina HMS, 1x zámková karabina, 2x karabina bez pojistky, nejlépe shodného tvaru, 1x šroub do ledu, 1x sešitá plochá smyčka, prusíky o průměru 5–6 mm v délkách 1, 3 a 5 m, blokant Tibloc. Pro skupinu lano, místy je potřeba.

Při výstupy na řadu vrcholů se v závěru leze bez lyží, proto je nutný cepín a mačky s protisněhovými podložkami (zabraňují nalepování sněhu).

. . . N e k o n e c n ý p r o s t o r. . .

Skialpinistické přechody Silvretty

VORTEX TRICLIMATE JACKET

Dlouhá verze 1. den: Samnaun (Ischgl, Galtür) – Heidelberger Hütte 2. den: Larainferner Spitze – Zahnjoch – Jamtalhütte 3. den: Jamtalferner – Obere Ochsenscharte – Dreiländerspitze – Wiesbadener Hütte 4. den: Vermuntgletscher – Jamjoch – Jamjochspitze – Tuoi Hütte (možnost ukončení, snadný transport do Samnaun) 5. den: a) Fuorcla dal Cunfin – Piz Buin – Ochsentaler Gletscher – Wiesbadener Hütte b) Fuorcla dal Cunfin – Piz Buin – Tuoi Hütte (možnost ukončení, snadný transport do Samnaun) 6. den: Ochsentaler Gletscher – Silvrettahorn – Silvretta Gletscher – Silvrretta Hütte 7. den: Rote Furka – Klosterspass – Winterlücke – Sonntag Spitze – Saarbrücker Hütte 8. den: Sattel Kopf – Klostertal – Bieler Höhe Kratší verze 1. den: Galtür – Jamtalhütte 2. den: Jamtalferner – Dreiländerspitze – Obere Ochsenscharte – Wiesbadener Hütte 3. den: Ochsentaler Gletscher – Piz Buin – Wiesbadener Hütte 4. den: Ochsentaler Gletscher – Silvrettahorn / Signalhorn – Wiesbadener Hütte 5. den: Tiroler Scharte – Ochsenkopf – Jamtal – Galtür

Horské chaty

Nocleh s polopenzí pro členy alpských klubů 50 CHF nebo cca 35 euro (rezervace předem velmi vhodná).

Doprava Rakouská strana: po dálnici A12 z Innsbrucku západně až ke sjezdu Paznauntal, dále údolím do Ischglu nebo Galtüru. Od června je průjezdná silnice Silvretta Hochalpenstrasse přes sedlo Bieler Höhe. Pro dosažení Wiesbadener Hütte musíte ale dojet přes Arlberský tunel (mýto 8 euro) do Partenenu k lanovce Vermuntbahn. Za 20,50 euro (3/2004) se vyjede lanovkou a po přesednutí na malý autobus s vlekem na bagáž se sérií mnoha tunelů dojede na parkoviště Bielerhöhe k hrázi přehrady Silvrettastausee. Odtud je to na lyžích na chatu 2–3 hod. Po předchozí dohodě lze nechat odvézt batoh skútrem na chatu. Švýcarská strana: po dálnici z Innsbrucku do Landecku, dále proti proudu Innu přes hraniční přechod Martina do údolí Unterengadin, z něhož se odbočí na sever do některého z údolí. Např. na Tuoihütte z vesnice Guarda, nástup trvá asi 3 hodiny.

www.hudy.cz

• Wiesbadener Hütte (2 443 m), DAV, tel. +43/0/5558 4233, wiesbadener@gmx.net, www.wiesbadener-huette.com, otevřeno 15. II.–IV. a VII.–IX., 200 lůžek, Winterraum pro 16 osob. Vrcholy: Rauher Kopf, Ochsenkopf, Dreiländerspitze, Piz Buin, Signalhorn, Silvretta Egghorn, Silvrettahorn, Schneeglocke.

• Tuoi Hütte (Chamanna Tuoi – 2 250 m), SAC, tel. + 41/0/81 8622322, otevřeno 26. XII.–6. I., II.–V., VII.–X., 95 postelí, Winterraum pro 30 osob.

• Silvrettahütte (2 341 m), SAC, tel. + 41/0/081 4221306, silvrettahuette@bluewin.ch, www.sac-stgallen.ch, otevřeno 15. III.–15.V., VII.–15. IX., 80 postelí, Winterraum pro 22 osob.

• Jamtalhütte (2 164 m), DAV, tel. +43/5443/40814, info@jamtalhuette.at, www.jamtalhuette.at, otevřeno 15. II.–IV. a VII.–IX., 207 postelí, Winterraum pro 12 osob. Vrcholy: Gemsspitze, Hintere a Vordere Jamspitze, Dreiländerspitze, Haaggspitze, Bischofspitze, Grenzeckkopf, Augstenberg.

• Heidelberger Hütte (2 264 m), DAV, tel. +43/5443/5418, otevřeno od poloviny prosince do poloviny května a od začátku července do začátku října. 156 lůžek, Winterraum pro 8 osob. Vrcholy: Piz Mottana, Piz Davo Lais, Piz Tasna, Heidelberger Spitze.

• Saarbrücker Hütte (2 538 m), DAV, tel. +43/0/ 05558 4235, otevřeno 15. III.–Velikonoce, VII.–IX., 87 postelí, Winterraum pro 12 osob. Vrcholy: Verhupfspitz, Sonntagsspitz, Winterberg, Großes Seehorn, Kleines Seehorn, Westliche Kormerspitz, Plattenspitz.

Bunda vyvinutá speciálně pro zimní sporty. Vepnutou větruvzdornou a teplou vložku lze nosit i samostatně. Odepínací kapuce, vnitřní kapsa na cennosti, kapsa na lyžařské brýle s hadříkem na ošetření skel, sněhový límec, odvětrávání na přední straně.

Izolační materiál: Heatseeker 100 g mini rip TriClimate™ Materiál: HyVent™ dvouvrstvý Velikost: S - XXL

7270Kč

... pro vase moznosti...

NEJVĚTŠÍ SÍŤ SPECIALIZOVANÝCH PRODEJEN S VYBAVENÍM PRO OUTDOOROVÉ AKTIVITY

58

Wallis z vrcholu na vrchol Švýcarský kanton Wallis vás uvězní mezi

nejkrásnějšími vrcholky Alp. Nikdy Vás nepustí...

59

60

Informace na cestu Cestování do Wallisu (Švýcarsko) Autem: • Silnice 1. třídy a dálnice podléhají poplatkům. Za motorová vozidla do celkové váhy 3,5 t se platí 40 CHF. Dálniční známka je platná vždy od 1. 12. až do 31. 1. přespříštího roku. Známku lze zakoupit v ČR v Autoturistu nebo přímo na švýcarských hranicích. Za průjezd tunely se již další poplatky neplatí. Výjimkou jsou hraniční tunely: Mont Blanc 25,60 euro (31,90 zpáteční) a Grand San Bernardo 18,20 euro (25,60 zpáteční).

• Autem se do Švýcarska nejlépe dopravíte přes Německo, podle toho odkud vyjíždíte a kam směřujete.

Obecně lze ale doporučit trasu Praha – Plzeň – Rozvadov – Norimberk – Stuttgart – Karlsruhe – Basel – Bern – Martigny. Zejména v zimních měsících je pro cestu do Wallisu zajímavé využití tunelu pro autovlaky Lötschberg. Vlak jezdí každých 15 minut a cena za auto včetně posádky činí 25 CHF. • Při plánování cesty v zimě, ale i na jaře, je třeba počítat s tím, že následující horské průsmyky jsou uzavřeny: Albula, Croix, Flüela, Furka, Gr. S. Bernardo,

Grimsel, Klausen, Lukmanier, Nufenen, Oberalp, San Bernardino, St. Gotthard, Splügen, Susten, Umbrail. Aktuální stav průjezdnosti pasů najdete na www.strasseninfo.ch.

pro tyto oblasti: Arosa, Crans-Montana, Engelberg-Titlis, Saas-Fee, St. Moritz, Verbier, Zermatt. www.sbb.ch/sts – jízdní řády Švýcarského dopravního systému www.seilbahnen.org – informace o lanovkách

Vlakem: • Z Prahy do Curychu existuje několik vlakových spojení denně v různých kategoriích – denní, noční, lehátkové, od prosince i lůžkové vagony.

• Jízdenky na Švýcarský dopravní systém (STS) lze v ČR zakoupit u všech poboček níže uvedených cestovních kanceláří. Při nákupu v ČR navíc obdržíte slevu 15 %. Jízdenky jsou různého typu, tak aby nejlépe uspokojily vaše cestovatelské požadavky. Opravňují k využívání celé sítě dopravního systému – tedy dopravy vlakové, autobusové, lodní, a dále jsou platné pro městskou dopravu v 37 městech.

Letadlem: Nejvíce denních spojů z Prahy do Švýcarska nabízí společnost SWISS International Air Lines (Curych, Ženeva, Lugano, Basilej a Sion) – www.swiss.com. Dále pravidelné lety do Švýcarska nabízí: • ČSA – www.csa.cz • Smart Wings – www.smartwings.net • Fly Baboo – www.flybaboo.com Autobusem: Pravidelné autobusové spoje zajišťují tyto společnosti: • Sodeli CZ – www. eurolines.cz • Tourbus – www.tourbus.cz • ČSAD Tišnov – www.csad-tisnov.cz • Student Agency – www.studentagency.cz

ČEDOK – www.cedok.cz, FIRO TOUR – www.firotour.cz, CK ČD – www.cdtravel.cz, SWISS Travel – www.swisstravel.cz.

SWISS Travel rovněž vystavuje jízdenky na celou železniční síť ve Švýcarsku, na lanovky a dále skipasy

MONTREUX

Mönch Jungfrau

Finteraarhorn

Lötschental

Leukerbad

Goms Crans-Montana Chablais Portes du Soleil

Aletsch Dents du Midi

SIERRE

Ovronnaz

VISP

Rum um Visp

SION

BRIG

Kraj Sion

Val d´Anniviers

MARTIGNY Les Marécottes

Grächen 4 Údolí Saas-Fee Dent Blanche

Matterhorn

Zermatt

Breithom

Dufoutrspitze

Obecně o Švýcarsku Cestovní doklady: Pro cesty do Švýcarska a Lichtenštejnska stačí českým občanům starším 18 let občanský průkaz. Musí se však jednat o občanský průkazu s údaji čitelnými strojem. Ostatní osoby do věku 18 let musí mít platný cestovní pas.

Celní předpisy: Informace naleznete na www.MojeSvycarsko.com a na www.zoll.admin.ch.

Elektrický proud: Doporučuje se vzít si s sebou tzv. síťový adapter, protože české zástrčky se nehodí do švýcarských zásuvek. Problémy nejsou s nabíječkami telefonů.

Svátky: • 1. 1. Nový rok • Velký pátek velikonoční

• • • • • •

Pondělí velikonoční Nanebevstoupení Páně Svatodušní pondělí 1. 8. státní svátek 25. a 26.12. Vánoční svátky Ve Švýcarsku je mimo to řada svátků regionálních, které slaví většina kantonů, např. 2. 1., 1. 5. nebo 22. 6.

Důležité adresy: • Switzerland Tourism c/o Obchodní komora Švýcarsko-Česká republika, Husitská 90, 130 00 Praha 3, tel.: +420222521125, fax: +420222513685, alena.koukalova@switzerland.com, www.MojeSvycarsko.com

• Velvyslanectví ČR ve Švýcarsku Muristrasse 53, CH-3006 Bern, tel.: +41313504070, fax: +41313504098 • Velvyslanectví SR ve Švýcarsku Thunstrasse 99, CH-3006 Bern, tel.: +41313563930, fax: +41313563933 Důležitá telefonní čísla: Policie 117, Hasiči 118, Záchranná služba 144, Nehodová služba 140, Švýcarská záchranná letecká služba 1414 Důležité internetové adresy: www.MojeSvycarsko.com – turistické informace o Švýcarsku v češtině, předpověď počasí, stav sněhu a rezervace ubytování www.swissrent.com – půjčovny lyží a sportovního vybavení www.slf.ch – informace o lavinách Ubytování: Nabídky ubytování naleznete přímo pod jednotlivými regiony na www.MojeSvycarsko.com

61

Aletsch

900 – 3 100 m n. m.

www.aletsch.ch 71 km

105 km

48 km

sjezdovky celkem:

224 km

s umělým sněhem:

55 km

běžecké tratě:

20 km

sezóna:

začátek prosince – konec dubna

přepravní kapacita:

7

38

ALETSCH

skipas 1 den (Bettmer-, Rieder- a Fiescheralp): 54 CHF

-

40 000 os./h

7

5

-

Hlavní lyžaìské tepny v této oblasti vedou nad sousedícími stìedisky Riederalp, BeĴmeralp a Fiescheralp, posazenými jako velkolepý vyhlídkový balkón tisíc metrþ nad údolím. Spojení s údolím místo aut zajišõují kabinové lanovky, které se šplhají pìímo od silnice lemující tok ìeky Rhôny. Po jižním úbo²í BeĴmerhornu (2 872 m) a Eggishornu (2 926 m) stoupají další, vesm»s pohodlné lanovky, zpìístupÜující hlavn» rodinné ²ervené sjezdovky. Prostorného freeridového terénu

se ovšem také n»co najde. Kuriozitkou je ²erná sjezdovka za²ínající tunelem pod vrcholem BeĴmerhorn. Lyžuje se od dvou tisíc metrþ výše, a tedy celosezónn» s relativní jistotou sn»hu, byõ s ²ast»jším výskytem ęrnu. Od zdejší pavu²iny tratí je špi²kou jazyku Aletschského ledovce odd»leno o n»co sportovn»jší stìedisko s pìevahou vlekþ – Belalp. Z jeho tìítisícové stìechy Hohstocku se dolþ vrhají výhradn» ²erné sjezdovky, které se teprve ve spodn»jších partiích v»tví i v ²ervené a modré trat».

Odtud i z prvn» jmenovaného areálu se naskýtá pohled na nejdelší ledovcový splaz v Alpách – Aletsch, který je ohromující a je t»žko jej popsat. Zvrásn»ný ledový obr je prvním alpským zástupcem na seznamu Sv»tového pìírodního d»dictví Unesco, zìejm» i proto, že každým rokem z jeho délky ubyde n»kolik metrþ.

K lyžaìskému regionu patìí ješt» malí „sourozenci“ – Tunetschalp a Rosswald – na opa²né stran» údolí s n»kolika vleky a dobrými možnostmi pro paragliding.

Goms

1 080 – 2 870 m n. m.

www.goms.ch 24 km

28 km

3 km

sjezdovky celkem:

55 km

s umělým sněhem:

8 km

běžecké tratě:

100 km

skipas 1 den (Bellwald): sezóna:

49 CHF konec listopadu – duben

10

3

-

GOMS

přepravní kapacita:

15 820 os./h

-

-

-

Oblast Goms je vstupní brankou do Wallisu pìi cest» z východu – pìes prþsmyk Furkapass kolem pramene ìeky Rhôny, která pak SNOWtip

Novinka 2005/06 V nadcházející sezóně bude v okolí města Fiesch vybudováno 12 nových tras pro výlety na sněžnicích.

Akce sezóny O víkendu 10.–11. prosince 2005 se lyžuje ve středisku Erner Galen za cenu dětského skipasu (26 CHF/den).

napájí celý kanton. V zim» je však vysokohorská silnice uzavìena, a Goms se naopak ocitá na konci slepého údolí. Seversky klidnou krajinou prochází stovka kilometrþ upravených stop rþzného stupn» obtížnosti, zna²ené stezky pro zimní turistiku, sáÜkaìské a pìírodní ledové dráhy. Kdo hledá pìírodu nenarušenou zrychleným pulsem klasických zimních stìedisek, ten bude spokojen.

Sjezdaìi a snowboarµáci se pravd»podobn» vydají po proudu Rhôny do nedalekých

aletschských letovisek – Fiescheralp, BeĴmeralp ²i Riederalp, které disponují velmi slušnou baterií sjezdovek (100 km). Dopravním prostìedkem mþže být romantický vlak. V samotném Gomsu jsou další tìi menší lyžaìská centra – Bellwald, Erner Galen a Oberwald, jdoucí až do výše 2 870 m n. m.

Krom» zimního odpo²inku se mþžete v Gomsu oddat i kulináìským radostem – gomským a walliským specialitám. Ve vlasti Cäsara Ritze jist» stojí za to tomuto pokušení neodolat.

62

GRÄCHEN/ST. NIKLAUS

Grächen/St. Niklaus

1 619 – 2 868 m n. m.

www.matterhornvalley.ch 26 km

12 km

2 km

sjezdovky celkem:

40 km

s umělým sněhem:

32 km

běžecké tratě:

3,5 km

skipas 1 den:

48 CHF

sezóna:

začátek prosince – konec dubna

přepravní kapacita:

2

8

Grächen (1 619 m) je tradi²ní walliská vesnice vystav»ná na úbo²í masivu nad údolím Mattertal. Jen pár desítek minut jízdy odtud se nacházejí stìediska sv»tového formátu jako ZermaĴ a Saas-Fee, které je možné zakombinovat do skipasu.

Díky krotkému terénu se na Grächen zam»ìuje zejména rodinná klientela. Mohou zde pohodov» lyžovat na tratích prþm»rné a nižší obtížnosti, pìi²emž po pavu²in» sjezdovek se dá už i trochu pocestovat. Všudypìítomný

klid a slušné ceny mohou pìilákat i ty, kdo pak podnikají lyžaìské výlety do jinak hþìe dosažitelných a exkluzivních stìedisek – ZermaĴu a Saas-Fee. Sjezdovky vedou v»tšinou po západních svazích až do výšky 2 868 m. Kolem Hannigalpu je koncentrováno rodinné lyžování s pìíjemnými zákoutími v modìínovém lese, sportovní lyžaìi ocení spíše trat» pod Seetalhornem – nejvyšším dosažitelným bodem – mezi obìími suõovisky a chladnou atmosférou.

1

13 500 os./h

2

-

-

Stìedisko se považuje za švýcarského rekordmana co do po²tu slune²ných dní. I když kandidátþ by bylo jist» více, poloha v záv»tìí okolních velevrcholþ k pìív»tiv»jší tváìi po²así pomáhá.

SNOWtip

Gastronomický bonbónek Na nejvyšším bodě střediska – Seetalhornu – si můžete dopřát kulinářské hody v lyžařské hospodě, kam si i místní obyvatelé lanovkou rádi vyjedou na nedělní oběd.

Rund um Visp

1 220 – 2 540 m n. m.

www.rund-um-visp.ch

RUND UM VISP

35 km

30 km

25 km

sjezdovky celkem:

90 km

s umělým sněhem:

18 km

běžecké tratě:

60 km

skipas 1 den:

37 CHF

sezóna:

prosinec – březen

přepravní kapacita:

20

Malé m»ste²ko Visp je hospodáìským centrem horního Wallisu a srdcem oblasti s lakonickým názvem Okolí Vispu neboli Rund um Visp. Práv» tady je východisko do nejznám»jších walliských údolí MaĴertal a Saastal. Nad jejich soutokem se ve výšce 1 200 m rozkládá náhorní plošina s dalšími lyžaìskými i nelyžaìskými možnostmi.

Celkem p»t stìedisek zastìešilo své rodinné areály jediným skipasem, který obsahuje 24 vlekþ a lanovek do výše 2 540 m. Hlavní-

4

-

14 150 os./h

-

4

-

mi centry jsou Bürchen a Unterbäch, na n»ž mnohde i na sn»žnicích. Pro milovníky rychjsou sjezdovkami napojena stìediska Törbel lejšího pohybu poslouží upravené sáÜkaìské a Eischoll. Všechna jsou pak vzájemn» pro- dráhy.

Svou nabídkou jsou tato stìediska ur²epojena skibusem. K oblasti náleží ješt» stìedisko Visperterminen s vlastní dvacetikilo- na t»m, kteìí hledají pìedevším odpo²inek v klidné zimní atmosféìe v menších areálech metrovou nabídkou tratí.

Dá se vyrazit i na b»žky. Idylický výlet a také nižší ceny. Pobyt si lze zpestìit výledobìe doplní zastávka v horské chat», kde se tem do n»kterého z vyhlášených stìedisek podává víno ze zdejších – nejvyšších evrop- – nejspíše do ZermaĴu nebo Saas-Fee, vzdáských – vinic. Jednotlivá stìediska lze navíc lených hodinu jízdy autem. prokrá²et po udržovaných zimních stezkách,

63

Saas-Fee/Saastal

1 470 – 3 600 m n. m.

web: 39 km

75 km

31 km

sjezdovky celkem:

145 km

s umělým sněhem:

10 km

běžecké tratě:

36 km

skipas 1 den (Saastal): sezóna:

65 CHF

červenec – začátek května

přepravní kapacita:

3

22

-

37 660 os./h

6

4

1

Na svazích údolí Saastal leží tìi lyžaìská, vesni²ková stìediska: Saas-Grund, Saas-Almagell a „perla“ – Saas-Fee. Pìestože jejich vzdálenost od magického MaĴerhornu (4 478 m) je vzduchem pouhých pár kilometrþ, z žádného vlekem dostupného místa jej neuvidíte. I tak „zbude“ fantastická podívaná na mohutné ²tyìtisícovky pod ledovcovým pìíkrovem, mezi nimiž je i druhá nejvyšší hora ve Švýcarsku – Dom (4 545 m).

Nejprestižn»jším a nejvýše položeným stìediskem je Saas-Fee (1 800 m), obývající travnaté pla-

web:

tó, které pìipomíná mušli. Tìpytící se ledovcové Dopravní osou stìediska je kabinka Alpin Exsplazy, z nichž jeden ješt» ve 30. letech olizoval press a navazující ledovcové metro. V Saas-Fee vesnici, pak daly vzniknout pìezdívce stìediska nepotkáte auta, jen tiché elektromobily.

Rodinné lyžaìské areály vybudované nad Saascoby perly Alp. Sjezdovky se rozprostírají pìevážn» na „v»²ném“ sn»hu – z úpatí Allalinhornu -Grund (1 560 m) a Almagell (1 670 m) mohou být vedou z 3 600 m n. m. široké a pìíjemn» prudké pìíjemným zpestìením zvlášt» v mrazivém po²así. carvingové ranveje, sloužící i k letnímu lyžování.

SNOWtip Pod mezistanicí Felskinn (3 000 m) vládnou op»t Novinka 2005/06 široké, morénové, a tentokrát pom»rn» mírné - krytá 4sedačka Spielboden–Längfluf (Fee) - 8místná kabinka Kreuzboden–Hohsaas svahy, pozd»ji se sklon svahu op»t zvyšuje a ke stìedisku spadají výživné ²ervené sjezdovky.

Zermatt

1 620 – 3 889 m n. m.

www.zermatt.ch

69 km

188 km

18 km

sjezdovky celkem vč. skiroute:

313 km

s umělým sněhem:

55 km

běžecké tratě:

9 km

sezóna:

75 CHF

ZERMATT

skipas 1 den (Zermatt – Cervinia):

celoročně

přepravní kapacita:

16

SAAS-FEE/SAASTAL

www.saas-fee.ch

3

4

75 180 os./h

3

9

2

ZermaĴ vd»²í za svþj v»hlas bezesporu mohutnému skalnímu rohu, nejfotografovan»jší hoìe sv»ta – MaĴerhornu. Ani desítky luxusních hotelþ, zna²kových butikþ a sportovních SNOWtip

Novinka 2005/06 - nová hi-tech kombinovaná lanovka (kabinkovo-sedačková) Sunnega–Blauherd Ledovcová jeskyně na Klein Matterhornu - vstup zdarma

obchodþ však nezbavily m»ste²ko, v n»mž se žovat po mnoho dní, neboõ zermaĴská pavuvšichni obyvatelé vzájemn» znají, pohodové ²ina je napojena pìes hranici s Itálií do Cerviatmosféry. A to i díky tomu, že auta do Zer- nie a dohromady m»ìí 313 km. Krom» toho maĴu nesm»jí – zþstanou ²ekat ve velkokapa- je tu nespo²et freeridových pìíležitostí – zejména ze Schwarzsee, Stockhornu a Rothornu. citních garážích sousední obce Täsch.

Velkorysý lyžaìský prostor lze rozd»lit na Vyznava²i snowboardu tu naleznou dobìe tìi ²ásti – Rothorn, pìístupný alpským metrem, vybavený freestylový snowpark Gravity Park.

Gornergrat, kam se z nám»stí vine zuba²ka, V ZermaĴu je možné lyžovat po celý rok a nakonec hlavní areál na úpatí MaĴerhornu, – bez pìestávky. Jeho ledovcový areál je nejkam proudí z okraje m»sta moderní kabinky. v»tší v Evrop» s pìevýšením bezmála kilomeJen sjezdovek se tu bude náro²ný lyžaì naba- tr (i v lét» více než 600 m).

64

Lötschental

1 400 – 3 111 m n. m.

www.loetschental.ch 5 km

20 km

5 km

LÖTSCHENTAL

sjezdovky celkem vč. skiroute:

35 km

s umělým sněhem:

2 km

běžecké tratě:

90 km

skipas 1 den: sezóna:

45 CHF konec listopadu – konec dubna

přepravní kapacita:

2

2

Na jižních svazích kantonu Wallis leží v»tšinou je páté nejvyšší místo ve Švýcarsku. Formát lystìediska slunného charakteru, kde návšt»vní- žaìského areálu zapadá do mustru švýcarských ka vítají místo zasn»žených smrkþ haluze vin- „jednoosých“ stìedisek, kdy první zìídkakdy né révy. Ob²as jsou však pìerušeny mocnými slyžovatelné patro obstarává velká kyvadlobo²ními údolími, která své svahy dokáží pìed vá kabina a až výše se odvíjí lyžaìská plocha silným sluncem schovat a vytvoìit severské s centrální v»tví lanovek a vlekþ. V Lötschentalu mikroklima, kde se prašanu daìí jako v mra- navazuje talíìová poma s paralelní dvojseda²kou, záku. Takové je práv» lyžování nad údolím trojseda²ka a nakonec moderní kabinka. Proudy sjezdovek stékají po každé stran», opticky doLötschental.

Nejvyšší traõ se svažuje z úctyhodných minují ²erné a ²ervené sjezdovky, a stìedisko tak 3 111 metrþ zpod vrcholu Hockenhorngrat, což dýchá vysoce sportovním duchem. Hodnotný

-

6 800 os./h

1

1

-

freeridový poklad (s více než 1 500metrovým pìevýšením!) lze objevit hned za hranicemi areálu. Údolí Lötschental je také domovem proslulých staršidelných masek tschäggäĴä, jejichž pþsobivý prþvod mþžete vid»t vždy o masopustu.

SNOWtip

Nejhezčím upravovaným sjezdem v oblasti je trať jdoucí z Hockenhorngratu zcela vlevo – střídavě po černých a červených sjezdovkách (č. 14–11–5).

Leukerbad

1 411 – 2 700 m n. m.

www.leukerbad.ch 8 km

30 km

12 km

sjezdovky celkem:

50 km

LEUKERBAD

s umělým sněhem:

3 km

běžecké tratě:

25 km

skipas 1 den: sezóna:

44 CHF

polovina prosince – konec dubna

přepravní kapacita:

9

Nejv»tší termální lázn» v Alpách s padesátkou termálních pramenþ lákají nejen hosty pìħížd»jící za odpo²inkem, ale také lyžaìe.

Západní svah hory Torrent je lyžovatelný z výšky 2 700 m až do Leukerbadu (1 411 m).

Hlavní proud sjezdovek je spleten z carvingov» stav»ných ²ervených tratí a obsluhuje jej kabinka a vleky. Pìímo z m»sta pak lyžaìþm slouží visutá kabina, míìící do centra areálu k restauraci RindnerhüĴe. A²koliv areál pþsobí jako oáza pro rodinné lyžová-

ní, nudit se nemusí ani sportovn»jší jezdci.

Jedna ze tìí tratí, které se svažují do údolí, má závodní parametry a pìed lety pìivítala Sv»tový pohár. Krom» pravov»rných sjezdaìþ si mohou vedle sjezdovek zakreslit stopu do prašanu i nenáro²ní freerideìi – hlavn» ve výrazném žlabu v horním patìe stìediska.

A zimní romantika ²eká na b»žkaìe, kteìí vyrazí lanovkou do sedla Gemmipass, za nímž je na náhorní plošin» ve 2 000 m n. m. upravovaný okruh.

2

-

12 000 os./h

2

2

-

Unavené t»lo osv»ží termální koupel, jak poznali už dímané. Ve veìejných lázních Burgerbad si mþžete dopìávat v n»kolika bazénech a vodních atrakcích (vstup mþže být zahrnut v cen» skipasu).

SNOWtip

Novinka 2005/06 Nejdelší švýcarská dráha pro snowtubing vede vysokohorským terénem z Gemmipassu směrem k jezeru Daubensee (délka 1,5 km).

65

Crans-Montana

1 500 – 3 000 m n. m.

web: www.crans-montana.ch 80 km

20 km

160 km

s umělým sněhem:

17 km

běžecké tratě:

70 km

skipas 1 den: sezóna:

56 CHF začátek prosince – konec dubna

přepravní kapacita:

8

13

-

38 600 os./h

5

1

1

Crans-Montana je pon»kud snobské stìedisko m»stského typu, které obývá slunné náhorní plató v nadmoìské výšce 1 500 m nad m»stem SNOWtip

Akce sezóny Ve dnech 3.–12. března 2006 se podruhé uskuteční pod širým nebem hudební festival Caprices. Loni vystoupili Deep Purple, Morcheeba a další. Tančilo se až do 4 h do rána...

Nad jezerem Etang-Long se budou 4.–6. února vznášet balóny při tradičním mezinárodním festivalu.

web:

Sierre. Lyžaìský reliéf rozpínající se až do tìí tisíc metrþ k malému plochému ledovci je dostate²n» pestrý a také jeho rozloha velmi slušná. Lanovky vyjížd»jí ze tìech stìedisek – Crans, Montany a pozd»ji napojené Aminony (zkrácen» CMA) – a na jižním úbo²í Plaine Morte splétají síõ spolu se 160 km sjezdovek, které lze procestovat bez sundání lyží. Jako bonus se po jižním horizontu táhne panorama hìebene s nejvyššími alpskými vrcholy – od Mont Blancu až po MaĴerhorn. Nejhez-

²ím sjezdem je 12kilometrová, pov»tšinou carvingová a stìedn» náro²ná trasa z ledovce do Montany, pìekonávající pìevýšení 1 500 m.

Má ìadu variant, v horní ²ásti sjezdu také t»ch prašanových. Rozsáhlý snowpark s u-rampou je vybudován pod vrcholem Petit Bonvin (2 400 m) ve východní ²ásti nad obcí Aminona. Jednou ze specialit CMA jsou lety v horkovzdušném balónu. Vznášet se v tichosti uprostìed alpského nebe s vrcholy u nohou je bezesporu zážitek na celý život.

Val d´Anniviers

1 340 – 3 025 m n. m.

www.sierre-anniviers.ch 120 km

40 km

230 km

s umělým sněhem:

18 km

běžecké tratě:

50 km

skipas 1 den: sezóna:

VAL D´ANNIVIERS

70 km

sjezdovky celkem:

45 CHF

polovina prosince – polovina dubna

přepravní kapacita:

37

CRANS-MONTANA

60 km

sjezdovky celkem:

3

-

31 200 os./h

2

1

1

Na jih od m»sta Sierre se do mohutného masivu zaìezává dlouhé údolí Anniviers, kde se – alespoÜ zdánliv» – zastavil ²as na za²átku 20. století. Stovky let staré dìev»né chalupy jsou zìejm» nejzachovalejším živým skanzenem Švýcarska. Údolí uzavírá p»tice ²tyìtiSNOWtip

Novinka 2005/06 Starou dvojsedačku Remointze ve středisku Chandolin nahradí pro nastávající zimu expresní 4sedačka.

sícovek v²etn» MaĴerhornu, oto²eného však zády.

Nejv»tší areál tvoìí menší labyrint lanovek a tratí nad obcemi Chandolin a St. Luc, kde na lyžích dosáhnete nejvyšší mety v celém údolí – 3 025 m n. m. Svahy poskytnou jak carvingovou pohodu, tak ostìejší sjezd v boulích. Ješt» hloub»ji v údolí leží hotelová vesni²ka Zinal a starobylý Grimentz, nad nimiž jsou další klubka sjezdovek. V Zinalu mají široký prostor milovníci volných sjezdþ,

aõ už ve vyhrazené zón» nebo mimo ni. Jednosm»rn» ze Zinalu do Grimentzu jsou areály propojeny dlouhou ²ernou sjezdovkou, opa²n» je nutné použít skibus. Ten ostatn» funguje v rámci celého údolí.

Zpestìením lyžaìského dne mþže být návšt»va hv»zdárny a planetária nad obcí St. Luc nebo procházka p»ší zónou Grimentzu, který je díky stylové pþvodní architektuìe jednou z nejkrásn»jších obcí ve Švýcarsku.

66

4 Údolí

821 – 3 330 m n. m.

www.4vallees.ch 116 km

182 km

33 km

sjezdovky celkem vč. skiroute:

412 km

s umělým sněhem:

118 km

běžecké tratě:

21 km

4 ÚDOLÍ

skipas 1 den:

62 CHF

sezóna:

konec listopadu – konec dubna

přepravní kapacita:

34

40

Nejv»tší kompletn» propojený švýcarský areál Les Quatre Vallées je stvoìený pro lyžaìské turisty, pokro²ilé a extrémní freeridery, ale i pro pohodáìe, kteìí si vysta²í s menší porcí sjezdovek. +lenitá a rozložitá oblast má n»co pro každého. N»která klidn»jší zákoutí rozsáhlého olyžovaného prostoru vyhoví rodinám s d»tmi – tìeba Veysonnaz ²i Nendaz.

Mezi trat»mi tu pìevažují modré a ²ervené, veškeré zázemí pro lyžaìské i nelyžaìské vyžití je pìi ruce. Lahþdkou je ²ervená závodní

sjezdovka – širokánská Piste de l´Ours nad Veysonnaz.

M»stský a luxusní Verbier naproti tomu pìiláká spíš náro²n»jší klientelu. Také lanovky a sjezdovky jsou tu kapacitn»jší a rušn»jší. Velkou výhodou je pìímé spojení na stìechu oblasti a nejlepší rozhledový vrchol – Mont Fort (3 333 m). Na jeho odvráceném úpatí stojí pár panelákþ hotelové vesnice Siviez, která je šikovnou základnou pro podnikání volných sjezdþ – nejen z Mont Fort, ale i z Chassoure (2 740 m) a Mont Gelé (3 023 m).

-

75 000 os./h

12

5

-

SNOWtip

Novinky 2005/06 Kombinovaná lanovka (sedačky i kabinky) La Chaux Express se rozjede ve Verbier.

Pokračuje rozsáhlá výstavba umělého zasněžování, v příštích letech má být již v začátku sezóny pokryto 60 % verbierských sjezdovek.

Ve Veysonnaz bude letos nahrazena přestárlá kabinková lanovka do Thyonu moderní 8místnou kabinkou.

Okolí Sionu

1 407 – 3 000 m n. m.

www.sion-region.ch 62 km

84 km

18 km

OKOLÍ SIONU

sjezdovky celkem:

164 km

s umělým sněhem:

10 km

běžecké tratě:

63 km

skipas 1 den (Anzére): sezóna:

45 CHF

polovina prosince – polovina dubna

přepravní kapacita:

26

Dovolená v kraji mezi MaĴerhornem a Mont Blankem nemusí nutn» znamenat nadm»rnou zát»ž pro pen»ženku ani konzumní styl dovolené. Sta²í se spokojit se skromn»jšími parametry lyžaìské infrastruktury a zavítat do menšíchch stìedisek. Nax ²i Evoléne poskytnou s n»kolika vleky vyžití jen t»m nejmén» náro²ným lyžaìþm, ale Anzére už se 40 km tratí osloví tìeba rodinu s d»tmi. Kapitolou sama pro sebe je opušt»ná Arolla, kde pár vlekþ vysta²í na celý kopec s tisícimet-

rovým pìevýšením. Spokojen odtud mþže odjížd»t nenáro²ný lyžaì, ale pìedevším vášnivý freerider, který na svazích v Arolle nemusí sdílet své prašanové stopy s davem podobných nadšencþ.

Zimní nabídka v t»chto místech nemusí být jen o lyžování. Mþžete se vydat na romantickou procházku po udržovaných stezkách, svišt»t zatá²kami v sáÜkaìských drahách nebo zapomenout na civilizaci pìi výletu na sn»žnicích.

5

-

23 175 os./h

1

-

-

Pokud zatoužíte po v»tších stìediscích, i v t»ch nejmenších centrech jste stále uprostìed „ráje“ s pìibližn» 600 km sjezdovek – 4 Údolí ²i Crans-Montana jsou vzdálena okolo pþl hodinky jízdy autem.

SNOWtip

Cenový hit Za skipas v Arolle se platí lidová cena po celou sezónu (31 CHF), navíc v období 8. ledna – 4. února se zlevňuje ještě o 50 %.

67

Chablais-Portes du Soleil

950 – 2 277 m n. m.

CHABLAIS-PORTES DU SOLEIL

www.chablais.info 170 km

380 km

100 km

sjezdovky celkem:

650 km

s umělým sněhem:

80 km

běžecké tratě:

243 km

skipas 1 den:

55 CHF

sezóna:

polovina prosince – polovina dubna

přepravní kapacita:

78

114

-

242 000 os./h

10

4

-

Oblast Portes du Soleil, v pìekladu Brány ke slunci, drží primát coby nejv»tší mezinárodní lyžaìské arény se 650 km sjezdovek. Z v»tší SNOWtip

Vydáte-li se na lyžích po 6km sjezdovce Grand Paradis do údolního střediska Champéry, narazíte kromě neobvyklého klidu na jednu kuriozitu. Již téměř v údolí přijedete k moderní polstrované 6sedačce, k níž vede tato jediná a málo frekventovaná trať. Tento komfort si prý vyžádal ředitel nejmenované společnosti, mající nedaleko odtud svou rezidenci.

19 km

23 km

OBLAST MARTIGNY

www.martignytourism.ch 8 km

sjezdovky celkem:

50 km

s umělým sněhem:

3 km

běžecké tratě:

39 km

skipas 1 den (Ovronnaz): sezóna:

41 CHF prosinec – duben

přepravní kapacita:

9

jezdce. Nadšeni tu budou lyžaìi-cestovatelé, kteìí se pìehoupáváním oblých i ostìejších hìebínkþ mohou tém»ì bez sundání lyží dostat z úpatí výrazného skalního bloku Dent du Midi (3 257 m) na dohled Ženevského jezera a pìes Francii okruhem zpátky.

V Les Crossets je vybudován rozsáhlý freestylový Superpark se vším, co si mþže snowboardista pìát – skoky (od malých až po XXL), zábradlí, quarter a samozìejm» u-rampa.

Oblast Martigny

1 400 – 2 500 m n. m.

web:

²ásti leží na francouzské stran» hranice, n»kolik stìedisek tvoìí vstupní branku ze Švýcarska – kapacitní hotelová stanice Torgon, klidné Morgins a malebné Champéry. Tato ²ást hìebene je díky orientaci svahþ proslun»n»jší a celkovým charakterem pohodová – rodinný výb»r sjezdovek, stylová architektura a pìív»tiví obyvatelé. Výjime²nou je v tomto ohledu traõ zvaná St»na, podle místních prý nejprudší ve Švýcarsku, která pìi sklonu okolo 45 st. a hlavn» megaboulemi zadýchá i zkušeného

3

-

10 500 os./h

1

-

-

Malebné m»ste²ko Martigny na dn» údolí Rhôny je už z t»ch, kde zìídka leží sníh.

V okolí je pìesto n»kolik dobrých možností pro zimní sporty. Jen 15 minut odtud leží Le Chable – vstup do jedine²né lyžaìské oblasti 4 Údolí, která se svými 412 km patìí k nejSNOWtip

Aprés-ski Přímo v lázeňském komplexu Thermalp v centru Ovronnaz se můžete výhodně ubytovat v rámci tzv. balíčků i se skipasem.

v»tším v Evrop». Z t»ch menších, zato pþvodn»jších a klidn»jších míst stojí za zmínku údolí²ko Vallée du Trient se stìediskem Les MarécoĴes, a pìedevším Ovronnaz. Termální lázn» s výhledem do údolí Rhôny z výšky 1 300 m n. m., pod nimiž se táhnou ìádky vinic, uspokojí lyžaìe a pot»ší i milovníky koupání.

Menší lyžaìský areál d»lí obìí balvany na n»kolik ²ástí. Rychlé ²tyìseda²ky obstarají výjezd po hlavní ose sjezdovek, ostatní trat» pak

zvládnou vleky. Z nejvyššího bodu ve 2 500 m n. m. se v nepravidelném sklonu svažuje sn»hov» nejspolehliv»jší sjezdovka Ovronnaz, jako vymodelovaná pro carvingovou jízdu.

Na své si pìħdou i hraví freerideìi, neboõ v ²lenitém terénu najdou dostatek pìíležitostí rozvinout svoji vynalézavost.

Pobyt v Ovronnaz zpìíjemÜuje fakt, že do skipasu je možné zahrnout i každodenní vstup do termálu za cenu, která je jinde obvyklá „jen“ za permanentku.

foto: Honza Schauer

68

Domov prašanu Wallis je místem, kde si daly setkání všechny švýcarské ²tyìtisícovky krom» jediné.

Není proto divu, že magnetizuje všechny, kteìí jsou závislí na sn»hu ve své prášivé form». Zþstává jediná otázka – které konkrétní místo z mnoha si pro své spády vybrat.

Dá se totiž s ²istým sv»domím ìíci, že kamkoli ve Wallisu ²lov»k pìħede, tam si své prašanové vyžití s jistotou najde. Pokusme se pìesto z truhlice plné pokladþ vybrat ty nejkrásn»jší kusy.

Za²n»me jižní ²ástí Wallisu, tedy oblastí, kterou se táhne nejvyšší alpský výb»žek s t»mi nejimpozantn»jšími velehorami okrášlenými b»lostnými šaty ledovcþ, které sklání své svahy sm»rem na sever, ²ímž chrání svþj sn»hový šat v»²n» ²erstvý. A p»kn» po proudu Rhôny coby osy, kolem které se to²í celý walliský život.

Sotva se stane dosp»lou ìekou, za m»ste²kem Visp, odbo²íme doleva sm»rem na slavný ZermaĴ. Surfovat v prašanu pod Matterhornem nepochybn» stojí za to každému kovanému freeriderovi. Cílem mþže být také stìedisko Saas-Fee, jehož ledové království se nabízí zejména pro svou vysokou nadmoìskou výšku – kóta 3 600 metrþ nad moìem nepotìebuje další komentáì. Kam oko dohlédne, jen samý sníh a led a jejich pitoreskní kombinace. Mimoìádn» úchvatnou krajinou je však tìeba se pohybovat mimo ledovcové

splazy. Zde a také v sousedním ZermaĴu je totiž jízda po ledovci, pìedevším kvþli desítkám zhynulých nešõastníkþ ro²n», pìísn» zakázána.

PosuÜme se však dále po proudu a prokli²kujme se vzhþru zašmodrchanými serpentinami až na samý konec údolí Val d’Anniviers.

Cílovou stanicí civilizace a mnoha znalých freeriderþ je zapomenutá vesni²ka Zinal s n»kolika málo hotely, zato však s nekone²ným pìíd»lem svahþ pro prašanomilce. Nejen jim je pak k dispozici i cvi²né automatické

foto: Petr Socha

69

laviništ», kde si každý mþže na vlastní kþži vyzkoušet, co vše obnáší hledání zavaleného kamaráda.

Další štací je op»t vesni²ka na kone²né, tentokráte údolí Val d’Herens. Arolla je pro oby²ejné lyžaìe ministìedisko, milovník volného lyžování však vidí jeho t»lesné proporce jaksi naopak.

Dv» pomy mu bohat» sta²í, aby ho pìiblížily na dosah královských sjezdþ, pod kþži skute²ných alpských velehor. Mnozí se dopravují do okolních st»n a sout»sek i na lyžích – na dosah vede jedna z v»tví slavné skialpinistické cesty Haute Route – ²i tìeba helikoptérou – okolí Arolly patìí mezi top oblasti evropského heliskiingu.

Až u Martigny, místa, kde se Rhôna stá²í k severu, aby si odpo²ala v Ženevském jezeìe, stoupá silnice opa²ným sm»rem vzhþru ke slavnému Verbier. Není ani potìeba vyzdvihovat jeho v»hlas, sílu návšt»vníkþ s tlustými lyžemi nelze pìehlédnout. Ti míìí jak na slavný Mont Fort, tak tìeba na Mont Gelé, kde m»ìí síly i ti nejlepší z nich. Verbier však coby sou²ást multiareálu 4 Údolí poskytuje k freeridingu každý volný kout – a že jich je!

Pìekonejme však Rhônu a poohlédn»me se na severní stran» Wallisu, kde se nad vinicemi rozkládají vesm»s slunná stìediska s mén» dramatickou t»lesnou kompozicí. +lov»k by od

nich poprávu ²ekal pohodové lyžování, když ale zalovíme hloub»ji, najdeme tam i netušené možnosti freeridu.

Jedním z nenápadných, ale mezi freeridery ²asto skloÜovaných center, je Ovronnaz.

Pìehledné a ladn» tvarované svahy volají po pokreslení déle než jinde, jelikož hustota dobrodružných lyžaìþ je zde výrazn» nižší než ve stìediscích s obecným v»hlasem. Ovronnaz je místo znalcþ, tajný tip, který se dostane ne ke každému nastavenému uchu. Po prašanovém dni se navíc mþžete ponoìit do jednoho z termálních bazénþ relaxa²ního areálu, který pìíjemné a nevelké vesni²ce Ovronnaz dominuje.

Posledním z perel walliského freeridového náhrdelníku je stìedisko Lötschental. Jsme tak op»t nedaleko Vispu, pìesn»ji pak jen pár kilometrþ od frekventované železni²ní stanice Goppenstein, odkud pronikají skrze alpský masiv tisíce návšt»vníkþ ve svých vozech na plošinách nákladních vlakþ do Kanderstegu, na Bern a dále na sever do stìedu Evropy.

Lötschental je zapomenutý ráj. Vesnice se otevìela sv»tu až ve století dvacátém a doposud si uchovává své tradi²ní prvky. Vedle nich pak provozuje moderní lyžaìský areál v terénu, jehož konęgurace poskytuje freeriderþm asi tolik prostoru, co moìe moìeplavcþm. Hektary

zasn»žené a ideáln» sklon»né plochy se táhnou na ob» strany lyžaìského stìediska, které dosahuje páté nejvyšší kóty mezi všemi švýcarskými resorty, a to 3 111 metrþ! Mþžete jet kamkoli, nazp»t k vlekþm, nebo tìeba až dolþ do údolí a p»šky nebo busem nazp»t. Jist»že je potìeba sledovat aktuální informace o lavinovém nebezpe²í, obeznámit se s mapou a terénem ²i nejlépe využít služeb profesionálního horského prþvodce. To už ale platí o každé zastávce, kterou na své prašanové pouti ud»láte.

Petr Socha

Top freeride resorty Wallisu Zermatt Saas-Fee Zinal, Grimentz (Val d’Anniviers) Verbier (4 Údolí)

Tajné tipy SNOW Evolène Bourg St-Pierre (Grand St. Bernard) Arolla (Val d’Hérens) Ovronnaz Lötschental

70

Text a foto: Michal Bulička T»žko budete hledat na celém sv»t» oblast s lepšími podmínkami pro lyžaìské túry. Jižní ²ást kantonu, tvoìená hlavním alpským hìebenem, je poseta zaledn»nými ²tyìtisícovkami a rozbrázd»na krásnými dolinami.

Severní polovina Wallisu nad jeho tepnou, ìekou Rhônou, nadchne ty, kteìí si rádi užívají lyžování na slunných svazích a kochají se zmiÜovanými velikány na druhé stran» ìeky z bezpe²né vzdálenosti.

Díky dokonalému dopravnímu systému se kombinací vlaku, autobusu, lyžaìských vlekþ

Skitouring v srdci Alp a lanovek pìiblížíme na dosah vrcholþm. Základnou nám budou horské chaty, z nichž se za rozbìesku vyráží tichou monumentální krajinou k výšinám, kde poznáme ryzí horskou krásu i sebe sama.

V»hlas této tváìe Wallisu tvoìí hned tìi ideální oblasti. Za²áte²níci vysokohorského skialpinismu by m»li navštívit Sass-Fee, pìesn»ji

… Chatu Dix hodnotíme velmi vysoko – milý personál, krajový aperitiv na uvítanou pìed ve²eìí, výborné jídlo. Chataìi, pìátelští manželé Pierre-Antoine a Beatrice, bleskurychle reagují na skute²nost, že náš kamarád Eda má narozeniny a s grácií „spíchnou“ b»hem chvilky dort i se sví²kami. Celou jídelnou zní Happy Birthday… A taky je to jediná chata na Haute Route, kde se dá platit kreditní kartou…

chatu Britannia. Pokud nebudou podmínky na túry, dá se výborn» lyžovat na sjezdovkách.

Zkušen»jší borci si mohou dát legendární vícedenní pìechod Haute Route z Chamonix, resp. z Verbier do ZermaĴu, pìípadn» až do Saas-Fee. Naprostou špi²kou je pak odlehlá chata OberaletschhüĴe s p»ticí krásných, ale náro²ných túr nedaleko nejv»tšího alpského ledovce Aletsch.

Základní informace o skitouringu a skialpinismu O co jde? Zjednodušeně řečeno je to horská turistika na lyžích. Díky stoupacím pásům, nalepeným na lyže, stoupáme pohodlně do kopce a po odlepení pásu vychutnáváme často panenský sníh při sjezdech. Místy je potřeba jištění lanem, zejména na ledovcích.

Potřebné vybavení: lyže se speciálním vázýním + skialpinistické lyžáky + stoupací pásy + stoupací hřebeny, teleskopické hole, přiměřené oblečení, batoh 30 – 50 l. Podle charakteru túry vybavení na ledovec – cepín, mačky atd.

Nutné dovednosti: nadprůměrná lyžařská zdatnost (sjezd), dobrá fyzička, orientace, znalost problematiky lavin, ovládání lavinového vyhledávače, plánování túry. Velmi doporučujeme využít služeb horského vůdce.

Obtížnost: existuje švýcarská stupnice obtížnosti o sedmi stupních. Podrobnosti na www.transalp.cz (sekce skialpinismus).

Co zažijete: fantastické výhledy, osamělost v rozlehlých horách, výstupy na vrcholy, neobyčejné sjezdy na lyžích (často v panenském sněhu), pocit sportování v drsné zimní (jarní) přírodě a jistě řadu dalších zážitků.

71

Top 5 regionů ve Wallisu

Saas-Fee – Britanniahütte: „lehčí“ čtyřtisícovky (Alallinhorn, Strahlhorn) Oberwallis – Oberaletschhütte: parádní túry pro zkušené (královský Aletschhorn) Cabane Dix: vrcholy Pigna Arolla, Mont Blanc de Cheillon, Rosa Blanche Cabane Panossiére: Grand Combin a okolní vrcholy Haute Route Chamonix – Zermatt – Saas-Fee (fantazie)

Walliské chaty s nejširšími možnostmi túr: 1. Cabane du Trient 2. Cabane du Vélan 3. Cabane de Valsorey 4. Cabane Panossiére 5. Cabane de Chanrion 6. Cabane des Dix 7. Cabane des Vignettes 8. Monte-Rosa-Hütte 9. Capanna Gnifetti 10. Täschhütte 11. Britanniahütte

Nejlepší vrcholové túry

nejvyšší v Alpách: Signalkuppe (Monte-Rosa-Hütte) – nejvyšší vrchol dosažitelný na lyžích nejlehčí čtyřtisícovka: Alallinhorn (Saas-Fee, Britanniahütte) – s podporou lanovky a metra nejlepší výhled: Aletschhorn (Oberaletschhütte) – výhled na Bernské i Walliské Alpy zlatý střed: Strahlhorn (Britanniahütte) jen pro skialpinisty a helikoptéru: Monte Rosa (Monte-Rosa-Hütte), Pigna Arolla (Cab. Dix), Rosa Blanche (Cab. Dix, Cab. Mont Fort) nejimpozantnější: Grand Combin (Cab. Valsorey, Cab. Panossiére) tajný tip: Sattelhorn (Oberaletschhütte)

Tipy na Haute Route ve Walliských Alpách:

Chamonix – Verbier – Zermatt – Saas-Fee Saas-Fee – Zermatt – Cab. Dix – Verbier Arolla – Cab. Dix – Cab. Chanrion – Cab. Valsorey – Cab. Bagnoud – Bourg Saint Pierre

Les Haudéres – Zinal – Grächen – Saas-Balen – Nideralp

Haute Route Chamonix – Zermatt: Nejslavnější a nejkrásnější lyžařská „vysoká cesta“ v Alpách od chaty k chatě s výstupy na vrcholy.

1. den: Argentiére – Lognan – Refuge d´Argentiére.

2. den: Refuge d´Argentiére – Col Chardonnet – Fenêtre de Saleina – Plateau Trient – Cabane Trient.

3. den: Cabane Trient – Val d´Arpette – Champex – autobusem a vlakem do Verbier – lanovkou do stanice Les Atteles – Cabane du Mont Fort.

4. den: Cabane du Mont Fort – Col de la Chaux – Col de Momin – Rosa Blanche – Cabane de Prafleuri 5. den: Cabane de Prafleuri – Col des Roux – Lac des Dix – Cabane des Dix 6. den: Cabane des Dix – Pigna Arolla – Cabane des Vignettes 7. den: Cabane des Vignettes – Col de Chermottane – Col d´Eveque – Col du Bulé – Col de Valpelline – Staffealp – Furi – Zermatt

Literatura

Scanavino, Ganser, Auf der Maur: Schönsten Skitouren der Schweiz (něm./fr.), výběr 800 nejlepších túr z průvodců SAC, 2003 (jednoznačně nejlepší průvodce) SAC Skiführer Oberwallis (německy), SAC Skiführer Bas Valais / Unterwallis (francouzsky), SAC Verlag, více na www.sac-cas.ch R. Klappert: Westalpen Skitouren – Frankreich, Italien, Schweiz (německy), Bergverlag Rother 2001 O´Connor: Alpine Ski Mountaneering – Western Alps (anglicky), Cicerone 2002 P. Cliff : The Haute Route (anglicky), Cordee 1993

Počasí a laviny:

tel. 162 – předpověď počasí na 3 dny tel. 187 – lavinová prognóza na další den, po 17. hod. aktualizovaná tel. 163 – stav sjízdnosti silnic a průjezdnosti alpských průsmyků Radio DRS1 – lavinová prognóza v 16.55 na další den.

Teletext str.187 – informace o lavinovém nebezpečí

Internet: www.slf.ch (lavinová předpověď) www.gipfelbuch.ch (aktuální info o túrách) www. transalp.cz (důležitá metodika – česky) www.hudy.cz (vybavení, metodika info@hudy)

… na chat» VigneĴes je ²ilý ruch už odpoledne, b»da však tomu, kdo si dá nadmíru piv a koìalky. Cesta ke dv»ma kadibudkám není rozhodn» ur²ena t»m, kdo mají nestabilní chþzi.

Výkaly totiž padají do hluboké propasti a nad ní vede i cesta na WC…

72

A co po lyžování?

Termální lázn» Sportovcþm uvolní a rozehìejí namožené svaly, ostatním pìipraví pìíjemné chvíle s jedine²ným výhledem na okolní panorama hor. Návšt»va je nejpþsobiv»jší ve²er po lyžování, kdy se pìíjemn» unavené t»lo nechá hý²kat termální vodou a o²i a duši pot»ší pohled na okolní horské štíty.

Nejromanti²t»jší jsou termální lázn» vysoko v horách – známý Leukerbad nebo komorn»jší Ovronnaz. V údolí Rhôny, nedaleko Sionu, hlavního m»sta kantonu, leží pak lázn» Saillon. Všude se krom» bazénþ

M»sta s termální vodou nabízí celá paleta masáží a speciálních kúr. Mimoìádným zážitkem je pak noc pìi úplÜku, kterou láká Leukerbad.

Do bazénu dostanete i skleni²ku šampaÜského. V Leukerbadu i v Ovronnaz je možné zakoupit skipas kombinovaný se vstupem do lázní. Zatímco tato dv» lázeÜská místa jsou zároveÜ lyžaìskými stìedisky, do Saillonu je nutné zajet – nejlépe po lyžování v Nendaz, Veysonnaz ²i Verbier, hlavních stìedisek lyžaìské oblasti 4 Údolí. Nejbližší Nendaz je vzdáleno pouhých 17 km.

Možná nebudete chtít lyžovat každý den nebo dostanete chuõ poznat ve²erní atmosféru m»st v údolí. Vynechat byste pak nem»li Sion s charakteristickou siluetou dvou hradþ a vinicemi v pozadí. Nedaleké Sierre dýchá intimní atmosférou a skrývá jedine²nou vinotéku v Chateaux de Ville. Milovníkþm um»ní by nem»lo uniknout m»ste²ko Martigny s galerií Nadace Pierra Giannada. Brig – železni²ní uzel kantonu – má pìíjemnou p»ší zónu a starý hrad.

73

Gastronomie

Tradice a zvyky v zimním období

Každý cestovatel ví, že návšt»va cizí zem» bez místních specialit není úplná. V zim» je nejlépe okusit n»které z typických sýrových jídel – fondue nebo racleĴe. Ob» jídla jsou tradi²ní, sytá a jejich konzumace je spole²enskou záležitostí.

Pìi fondue si namá²íte kousky bílého nebo tmavého chleba napíchnuté na speciální vidli²ce do roztavené sýrové hmoty. Obvykle se jedná o sm»s ²tyì druhþ sýra, bílého vína a trochy pálenky. Caquelon, jak se ìíká nádob», ve které se roztavený sýr podává, bývá ješt» vytìen ²esnekem. Z jedné nádoby jí vždy n»kolik osob u stolu.

RacleĴe je také roztavený speciální druh sýra, jehož natavená ²ást se stírá nožem na vaìené brambory. Porce jsou malé, zato je jich vždy n»kolik, aby sýr nevychladl. Jako pìíloha se podávají malé kyselé okurky cornichons a cibulky. Sýr se dochucuje ²erstv» mletým pepìem. Jako pìedkrm si mþžete dát salát nebo sušené maso, které je rovn»ž místní specialitou. Pro lepší trávení na záv»r se doporu²uje n»která z pálenek – ve Wallisu nejlépe meruÜkovice nebo hruškovice (proslulá williamska). Vynikající je i Kirsch, pálenka z tìešní. K jídlu neodmysliteln» patìí místní víno. Vinice v údolí uvidíte ve Wallisu všude. Z bílých vín je patrn» nejznám»jší Fendant, z ²ervených Dole. Ve Wallisu také leží nejvýše položená vinice v Evrop» – Visperterminen, kde se p»stuje odrþda Heida. Jako dezert vyzkoušejte oìechový dort (Nusstorte) nebo Meringue – tradi²ní pe²ivo z bílku, které se konzumuje se záplavou šleha²ky. Nebo n»který ze sorbetþ.

Ve Wallisu jsou tradi²ní zvyky dodnes živé.

V zimní sezón» se patrn» setkáte s masopustem (Fasnacht) a jeho typickou hudbou – Guggenmusik. Práv» tahle tradice je ve Švýcarsku velmi živá a m»sta i m»ste²ka a jejich obyvatelé v dob» Fasnachtu žħí nonstop. Všechny sklepy se alespoÜ do²asn» prom»ní ve vý²epy a tém»ì všichni Wallisané pak hrají v n»které kapele Guggenmusik. Každá má svþj vlastní projekt, nový pro každý rok, nové kostýmy, nové skladby. Vznikají tak spolky, které se scházejí po celý rok a jejichž ²leny jsou všechny v»kové kategorie. V údolí Lötschental má masopust velmi specięckou podobu a nazývá se TschäggäĴa. Údolím ve²er prochází prþvod maskovaných mužþ s obrovskými hlavami vyìezanými ze dìeva a oble²ených do kožešin. Prþvod pþsobí velmi strašideln» a jeho ú²astníkþm není radno se pìiplést do cesty na ulici ani v restauraci, kde to v den TschäggäĴy žħe až dlouho do rána.

Alena Koukalová

74

Text: Petr Ferro

Glacier Express

SNOW ČÍSLO 20 / 2005

Sotva na sv»t» jezdí vlak, spojující v»hlasn»jší zimní ráje, než je švýcarský Ledovcový expres. Cestou ze Svatého Moìice ²i Davosu na východ» do ZermaĴu na západ» Švýcarska, pìekoná dvoutisícový prþsmyk, pìi²emž start i cíl tìísetkilometrové pouti leží výš než vrchol nejvyšší ²eské hory Sn»žky. A tak podél trati není o sníh nouze ani v pozdním jaru, ne-li za²átkem léta, natožpak v zim».

Výchozím bodem panoramatického „rychlíku“ je Svatý Moìic, který svým okolím poutá lyžaìe do pavu²iny celkem 350 km sjezdovek.

Komu bude atmosféra kosmopolitního m»ste²ka pìíliš snobská a bude chtít popojet za lyžováním jinam, sotva bude hledat mezi zimními stìedisky na jižních svazích švýcarských Alp lepší zpþsob dopravy než vlak. Vydatné pìíd»ly sn»hu na mnoha místech jinou dopravu spolehliv» eliminují.

Za²íná to už krátce po startu za Svatým Moìicem, jakmile souprava za²ne klesat Albulskou dráhou z Predy do Bergünu. Zatímco v lét» traõ kìižuje silnici, v zim» patìí tatáž cesta sáÜkaìþm. Místní se rádi chlubí, že jsou „hlavním m»stem sáÜkování“ v celém Švýcarsku. Není ani dþvod jejich názor zpochybÜovat. Na trase slouží sáÜkaìþm nejen po²etná konkurence sáÜkaìských pþj²oven, jež drží ceny na pìħatelné úrovni, ale také tìeba osv»tlení pro no²ní jízdy až do pþlnoci. Nechybí ani nouzové SOS hlási²e podél trasy pro pìípad nehody. „Jízdné“ na saních je pìitom zdarma, zaplatíte pouze za jízdenku na vlak, který je další specialitou této lokality. Krom» Ledovcového expresu tu jezdí v zim» každou pþlhodinu takzvaný SchliĴelzug ²ili nízkopodlažní sáÜkaìský vlak.

Zimní centra leží takìka po celé trase. Další známá stìediska najdete blízko údolí Rýna:

Laax ²i Flims. Nevedou tam sice pìímo koleje, ale dostanete se do nich žlutým poštovním autobusem ze stanice Chur.

Od divokého Rýna pak souprava pomalu stoupá až k nejvyššímu bodu trati, do prþsmyku Oberalp ve výšce 2 033 m n. m. Když cestou vystoupíte, zejména po pravé stran» trati najdete sjezdovky takìka všude. Po levé obvykle leží b»žkaìské trasy. Mohou to být zapomenuté zem»d»lské vísky, a pìece budou mít v zim» bez výjimky vždy perfektn» upravené lyžaìské terény. Na to se mþžete ve Švýcarsku spolehnout.

Brzy za prþsmykem minete freeridovou mekku – stìedisko AndermaĴ, nad nímž se ty²í tém»ì tìítisícový Gemsstock s mohutným severním žlabem plným prašanu. Ledovcový expres pokra²uje z AndermaĴu nad údolím jiného veletoku, Rhony, až do Vispu v kantonu Wallis.

Op»t po pravé stran», v alpských stráních nad tratí, najdete lyžaìská centra Aletsch, k nimž vedou lanovky ze zastávek Fiesch, BeĴen a Mörel.

Za Vispem se vlak znovu zakousne do hor: údolím ìí²ky MaĴervispy šplhá k ZermaĴu, do cíle ve výšce 1 620 metrþ nad moìem, a jeho lyžaìského ráje, který sahá od úpatí Matterhornu až do takìka 4 000 m n. m.

P.S. Pokud se vám zdá ZermaĴ pìíliš noblesní ²i usedlý, zkuste ve Staldenu pìesednout na žlutý poštovní autobus a dojet sousedním údolím do Saas-Fee, kam se rádi sjížd»jí nejen za zimními sporty, ale i za zábavou mladí lidé z celého Švýcarska.

Trasa: Svatý Mořic – Filisur (přestup z Davosu) – Reichenau – Disentis – Oberalppass – Andermatt – Brig – Zermatt Nejnižší bod: Reichenau-Tamins (585 m) Nejvyšší bod: průsmyk Oberalp (2 033 m) Top lyžařské oblasti po cestě: Svatý Mořic, Davos, Alpenarena (Flims–Laax– Falera), Andermatt, Aletsch, Zermatt

Orientační ceny Svatý Mořic – Zermatt (1 cesta / zpáteční – 2. tř.)

129 CHF / 258 CHF

Svatý Mořic – Zermatt (1 cesta / zpáteční – 1. tř.)

215 CHF / 430 CHF

+ povinná rezervace 9-12 CHF / os. (dle termínu) Nejvýhodnější jízdenkou je ovšem Swiss Pass, který platí 4 dny pro cestování na území celého Švýcarska. Cena 209 CHF, při koupi aspoň dvou pasů současně jen 177 CHF. (Nezahrnuje povinnou rezervaci.)

Objevte s námi Švýcarsko!

SWISS nabízí denně několik letů z Prahy do Curychu a odtud do Ženevy, Lugana, Basileje a v zimě i do lyžařské destinace Sionu.

Kromě Švýcarska létáme do dalších 63 destinací celého světa s pohodlným přestupem na zmodernizovaném curyšském letišti.

Rezervujte on-line na swiss.com/czech anebo volejte 221 990 444.

SNOW

atlas

76

Samnaun

Lyžaìská továrna nové generace

SNOW ČÍSLO 20 / 2005

Lyžaìská vizitka informuje: 200 km sjezdovek – 42 lanovek a vlekþ – nadmoìská výška do 2 900 m – sezóna od za²átku prosince do za²átku kv»tna. Takové parametry jsme zvyklí hledat v západních, nejspíš Savojských Alpách, kde je hustota lyžaìských gigantþ nejv»tší. SilvreĴa Arena je jedním z t»ch, za nímž se nemusíte dopravovat tisíc kilometrþ – posta²í cesta k rakousko-švýcarským hranicím. Jak si stojí v konkurenci?

Jak už to bývá, kdysi chudá horská vesni²ka honásobn» se od té doby rozrostly (a stále Samnaun m»la zázra²ný recept, díky n»muž rostou!) i pþvodní vesni²ky – Samnaun-Dorf, je rázem pohlednou a prosperující hv»zdi²kou -Ravaisch, -Plan, -Laret a -Compatsch. Na na lyžaìském trhu. Leží na území Švýcarska, pohled ale spíš budí dojem, že domy tu stojí ale pevné sevìení hor ji neumožÜovalo jiné odjakživa, neboõ stavební normy nedovolují spojení s okolním sv»tem než cípem sousední- vybo²it z klasického alpského stylu. ho Rakouska. Vysoká cla, která museli tehdejší obyvatelé pìi prþjezdu odvád»t, vyrovnal stát Doprava daÜovým privilegiem – statutem bezcelní zóny. Samnaun je pro našince jedním z nejbližších Samnaun si jej uchovalo až dodnes, kdy mu již velkých stìedisek. Po trase Rozvadov – Mnipìináší zna²nou ekonomickou výhodu. A sa- chov – Landeck jej lze dosáhnout za 6-7 homozìejm» z toho t»ží i turisté, kteìí si mohou din, pìi²emž jen deset posledních kilometrþ nakoupit alkohol, kosmetiku, tabák a hlavn» je pom»rn» „kroutivou“ a prudce stoupající pohonné hmoty za „bezcelní“ ceny. horskou silnicí. Odm»na je však sladká – benPotenciál vísky uv»zn»né mezi velehorami zín i naĞa pìħdou v bezcelním Samnaun ješt» snad ani nešlo vyt»žit lépe než projektem ly- o n»jakou tu korunku levn»ji než doma. Po žaìské arény. Zatímco ješt» za²átkem 60. let se stìedisku se lze nejsnáze pohybovat bezplatv Samnaun skromn» to²í dva vleky, o dvacet ným skibusem. let pozd»ji je vlekem a sjezdovkami slavnostn» propojeno s rakouským sousedem – Ischglem. Ubytování V 90. letech pak na obou stranách hranice ma- Je možné vybírat z hotelþ, pensionþ a apartsivn» investují do moderních lanovek, výkon- mánþ – vše v pe²livých rodinných rukou, ných rolb a sn»žných d»l, ²ímž aréna zaujímá což v této ²ásti Alp jist» nepìekvapí. Cenov» absolutní špici co se infrastruktury tý²e. Mno- se neliší od jiných stylových stìedisek v oko-

lí. Vyspat se mþžete už za 30 CHF, ale ²ast»ji nabídky za²ínají o tìetinu výše a za hotel s polopenzí dáte ješt» nejmén» dvojnásobek.

Oproti m»stskému Ischglu je Samnaun klidnou oázou. Na sjezdovky je – bohužel (to je však asi jediný minus) – v»tšinou nutné krátce dojet skibusem, nebydlíte-li pìímo ve ²tvrti Ravaisch, odkud se vznáší dvoupatrová kabina. Ve výhledu je stavba pìibližovací lanovky z Laretu, ale horizont realizace je nejasný.

200 km a freeridový nášup Co se tý²e sjezdových terénþ, je vše na nejvyšší úrovni, jaká je v Alpách pìedstavitelná.

Lyžaìský komplex se rozléhá v prostorných terénních mísách i na vrcholových hìebenech, z nichž nejvíce vy²nívají Greitspitz (2 872 m) a Palinkopf (2 864 m). Ty jsou zároveÜ státní hranicí, pìi²emž bohatší lyžaìské vyžití skýtají jejich severní alias rakouské svahy. Celkov» vzato je rakouská strana arény sportovn»jší, zatímco švýcarská rodinn»jší a – díky orientaci svahþ – hlavn» v nejkratších zimních dnech také proslun»n»jší.

77

Jen výjime²n» n»která traõ zamíìí pod hranici 2 000 m n. m. (návraty do Ischglu a Samnaun), takže ani o sníh nebývá nouze. (Údolí Paznauntal, kde Ischgl leží, bylo v lavinovém roce 1999 na ²as odìíznuto od sv»ta.) Pro všechny pìípady je tìetina areálu pod dohledem sn»žných d»l. Zpravidla tak již pìi otevìení sezóny funguje více než polovina sjezdovek a na konci sezóny bývá procento sjízdnosti ješt» vyšší. Všechny sjezdovky jsou spleteny do jediné sít», takže – ²ist» teoreticky – si mþžete „dát“ 200 km v jednom tahu.

Velmi (c)hutnou pastvinou je SilvreĴa Arena také pro freeridery – ve východních Alpách ojedin»lou jak terénními, tak sn»hovými možnostmi. Jako vodítko mohou posloužit zna²ené itineráìe (ski-route), ale pokro²ilý jezdec se jimi pìíliš spoutat nenechá (viz SNOW 10, Ischgl: Tisíc a jeden freeride). Pomyslným centrem s velkou kìižovatkou sjezdovek, hospodami, zázemím a nejv»tší koncentrací lidí je na švýcarské stran» Alp Trida (2 263 m), na rakouské pak Idalp (2 320 m). Ten je pravidelným hostitelem open air koncertþ sv»tových skupin: v záv»re²ný den sezóny už zpíval Bob Dylan, Sting a naposledy, pìed 16 tisíci divákþ, Alanis MorisseĴe. Další eso sv»tového showbyznysu je na poìadu 30. dubna 2006.

Ale zp»t na trat»: aréna je nabitá „²ervenými“ vyžehlenými dálnicemi, které zejména v okolí prþsmyku Idjoch (2 760 m) doplÜují

Silvretta Arena • 1 400 – 2 872 m n. m.

• sezóna: začátek prosince – začátek května • sjezdovky: 200 km sjezdovek, z toho 65 km uměle zasněžovaných, 30 km modrých, 130 km červených, 40 km černých sjezdovek, 31 výkonných rolb • snowparky: Boarder´s Paradise – jeden z největších v Evropě (Idalp), Obstacle Park (Alp Trida Eck) • lanovky a vleky: celková kapacita: 78 500 os./h 2 visuté kabiny 1 funitel 2 kabinky 2 osmisedačky 11 šestisedaček 9 čtyřsedaček 1 dvousedačka 14 vleků • gastronomie: 25 restaurací 4 pizzerie 7 barů 1 disco

mírn»jší modré. +erné trat» sbíhají nejvíce z Greitspitzu a Palinkopfu, ale sportovního jezdce uspokojí i prudký sjezd z Pardatschgratu nebo Idalpu do rakouského Ischglu (zna²eno ²erven»). Dv» dlouhé ²ervené trat» do údolí vedou také na samnaunské stran» – do Laretu a Dorfu.

Lanovky a vleky Nejmodern»jší výkìiky techniky jako funitel (expresní v»truodolná kabinka), dvoupatrová lanovka nebo osmiseda²ka jsou tu jako doma.

Nejde však jen o image. Kamkoliv se vydáte, tam se povezete pohodlnou kabinkou nebo seda²kou, a to v»tšinou rychlou a s plexisklovým krytem (bublinou). Všechny lanovky a vleky dohromady by za hodinu sta²ily vyvézt úctyhodných 80 tisíc lyžaìþ.

Lyžaìský komplex je navíc chytìe prolinkován, takže cesta kìížem krážem s návšt»vou

Víte, že…

• v posledních 5 letech investovali do lyžařského areálu

dospělí

53,50 / 60,50 CHF

děti

35 CHF

umělý sníh?

• restaurace kupují suroviny od místních farmářů?

• většina sjezdovek je v létě využívána jako louky a pastviny?

• v sezóně 2004/05 lanovky a vleky vyvezly více než 22 mil. osob?

• v zimě v areálu pracuje přes 600 zaměstnanců?

149 – 270 CHF

děti (3 dny – 6 dní)

90 – 162 CHF

SilvreĴa Arena boduje na poli lyžaìské infrastruktury a v žebìí²ích kvality obvykle sbírá nejvíce bodþ (napì. test stìedisek Skiresort Service International). Pìekvapí prostorností sjezdovek i možnostmi jízdy mimo n». Z 90 % se lyžuje nad dvoutisícovou hranicí, jen malá ²ást sjezdovek zajíždí do pásma lesa. Ceny odpovídají nabídce služeb, pìi²emž na skipasu ušetìí ti, co se ubytují pìímo ve stìedisku, a z ²ásti dokáže náklady snížit také bezcelní nákup.

A²koliv tyto parametry dávají tušit „továrenskou“ lyžaìskou atmosféru, samotné Samnaun je klidné a uvoln»né. Mohutný lyžaìský komplex v pìíjemn» rodinném balení je n»co, co by m»l zakusit každý vyznava² velestìedisek.

Radek Holub

Samnaun • Poloha: Engadin (Švýcarsko) • Obce: Samnaun-Compatsch, -Laret, -Plan, -Ravaisch, -Dorf (1 699 – 1 840 m n. m.)

• Počet obyvatel: 800 • Lůžková kapacita: 2500 (1/2 v hotelech) – 31 hotelů a pensionů, 108 apartmánů a privátů

ČÍSLO 20 / 2005 SNOW

• 4,50 euro z každého skipasu spolknou náklady na

dospělí (3 dny – 6 dní)

Resumé

120 mil. eur?

Skipas jednodenní (pro ubytované / pro ostatní)

Skipas vícedenní (pro ubytované v Samnaun a Spiss)

uzlových bodþ areálu se dá zvládnout i za jediný den. Mþžete tak nabýt dojmu, že aréna není zas tak velká. Na skute²né prozkoumání sjezdovek si ale vyhraµte nejmén» tìi dny!

SNOW

atlas

78

partner rubriky

Text a foto: Petr Socha

B

ulharsko nepatří mezi země, které se vybavují při slově lyžování. Snad jen ti zanícení tuší, že se v Bulharsku jakž takž lyžuje, a z nemnoha publikovaných článků si tvoří představy, jak že asi vypadá lyžařský Balkán. Pokusíme přispět do skladu materiálu vašich představ i tímto článkem. Pozor, připravte se ale na to, že se nebude jednat o bahno a slámu, ale o ty nejmodernější materiály, který stavařský svět zná. Jedeme do Banska, městečka u paty pohoří Pirin.

SNOW ČÍSLO 20 / 2005

Přílet do Sofie. Není to úplně obvyklé cestovat na hory letecky. Zážitek navíc. Alespoň pro nás, pro něž je samotný let jakýmsi malým svátkem. Sofijské letiště není nijak extra veliké, ale ani se pořádně nerozkoukáme a už sedíme v autobuse západního typu, abychom se posunuli nějakých 160 kilometrů na jih k Pirinu. Zatímco projíždíme nehostinnými periferiemi bulharské metropole, průvodkyně Helena nám vypráví o Sofii coby historickém centru vzdělanosti. V rámu nepořádku kolem to zní trochu nevěrohodně. Po slepovaných silnicích až dálnicích jsme v Bansku za více než tři hodiny.

Bansko je historické město, které opticky doposud žije pomalým a těžkým zemědělským životem. Středoevropan by životní podmínky tamních obyvatel označil za nevalné.

Fragmenty nezralé civilizace se zjevují velmi často, neomítnutým stavením, rozpadlým plotem, všudypřítomnou rzí, skladištěm všeho představitelného na dvorcích… Pochybuji ovšem, že se sami banští obyvatelé považují za chudé. Jsou neobvykle otevření a pohostinní – což mám ověřeno i ze své předchozí návštěvy v roce 1994. Žebrající chlapec je výjimkou a spíše produktem čerstvě vniknuvšího skutečného turistického ruchu a možnostmi řádově bohatších turistů než skutečné nouze. Skupiny toulavých psů jsou neškodným a v Bulharsku běžným folklórem.

Bansko je ale jiné než Bulharsko. Banští mluví silným dialektem a díky svým obchodním a možná diplomatickým dovednostem nikdy nepadli pod vliv Turků. Nit prosperity přetrhl až komunistický režim.Vznik města se udává mezi 15. a 16. stoletím, ale místo bylo osídleno již dávno před tím. Není divu, nachází se v širokánském údolí v nadmořské výšce 930 metrů nad mořem nedaleko hradby

Bansko Motto: Jsou informace, které jsou tak cenné, že si je člověk raději nechává pro sebe, případně je řekne jen zasvěceným, lidem, kterým plně důvěřuje. Když někomu takovému poradíte tajné místo, nestane se, že tam příště objevíte davy pohanů, kteří jej připraví o všechna kouzla.

Typický příklad takového místa je Bansko. Nejraději bych si ho nechal jen pro sebe. Je zde ale předpoklad, že se tak či onak velmi brzy stane evropskou lyžařskou top lokalitou a počty jeho zahraničních návštěvníků půjdou strmě vzhůru. Proč bychom mezi nimi neměli být i my, Češi, Moravané, Slováci?

Bulharsko

79

dokonalá proměna je v přezkáčích jen sotva sto metrů. V pokladně si bereme mapku střediska a bez jakéhokoli čekání procházíme bezkontaktními turnikety, nasedáme a započínáme téměř půlhodinovou cestu poklidně bručící lanovkou. Jako na vyzrálém Západě.

hor plné bezpečných úkrytů, je zde dostatek vláhy i tepla, plochy k obdělání… Krásné místo pro život. I dnes.

Pirin je co do rozlohy nevelký, co do výše vysoký, konkrétně jeho nejvyšší vrchol Vichren, častý letní turistický cíl, měří 2914 metrů.

Je tedy jen o 11 metrů nižší než nejvyšší hora

Druhý den ráno. Přijíždíme mikrobusem cestovky ke komplexu nových budov, z nich určitě tou nejdůležitější je dolní stanice kabinkové lanovky.

Je to možná trochu přehnaná péče, pěšky to máme z hotelu asi čtvrthodinku, navíc není potřeba tahat lyže a boty, které se celý týden uskladní v ultramoderním objektu půjčovny lyží, odkud to pak

Stoupáme moderní sedačkou od konečné kabinky. První jízda na rozehřátí, další lanovka, dolu a zase nahoru. Byl jsem sice upozorněn na to, že to v Bansku nepoznám, ale bral jsem to s nadsázkou. A přestože jsem tu před lety strávil týden lyžování, dnes, kdyby mě sem vysadili mimozemšťané a zeptali se mě, kde jsme, nevěděl bych.

Tipoval bych nějaké Alpy, nějaké větší a vyhlášené středisko. Pavučina sjezdovek je tak hustá, že se nestačím z počátku orientovat. Lyžařskou mapu jsem sice studoval již někdy loni, ale nevěřil jsem, že v tom nebude nějaký fígl. Lanovky jenom na mapě, sjezdovky uzoučké… Realita je skutečně vysoko nad očekáváním. Všechny tratě jsou navíc krásně široké a zalidněné asi jako Sahara! Nikde ani živáčka!

ČÍSLO 20 / 2005 SNOW

Ubytováváme se v soukromém penzionu či hotýlku. Leží kousíček od historického centra a nic mu nechybí. Efektivně dimenzovaný pokojík zaujme jen zvláštně koncipovanou koupenou, kde sprchový kout není nijak oddělen a při sprchování automaticky zároveň umyjete záchod (případně i na něm sedící osobu). Později zjišťujeme, že to je v Bulharsku i v dobrých sofijských hotelech. Jinak evropský standard, dvojlůžko, televize… A krásný výhled na obří pocukrovanou bábovku jménem Pirin.

Bulharska i Balkánského poloostrova, Musala, která roste v sousedním pohoří Rila. Minimálně jedno nej ale Pirin určitě třímá. A možná to vůbec nejdůležitější – je z bulharských hor nejkrásnější. Což přeneseno do praxe znamená, že je chráněn nejenom statutem národního parku, ale zároveň dominuje i na seznamech Unesco. Pirin, to je 27 tisích hektarů divoké přírody (medvědy nevyjímaje), 82 vrcholů vyšších než 2500 m, na sto šedesát horských ples. A člověk může být u toho. V tom.

Kde jsou ty časy, kdy se muselo k lanovce Šiligarnika dojíždět jedenáct mnohdy dobrodružných kilometrů autobusem. Dnes tu je od toho nová lanovka, kabinka značky Doppelmayer pro osm lidí. Hlavní část v korunách téměř miliardové investice, která proměnila zapadlé ministředisko v nejmodernější lyžařský resort. Vyváží všechny z jarního Banska do zasněžených hor. Tam potom lyžaře a prknaře polykají další nové lanovky, vesměs čtyřsedačky, ta v horní pasáži pak s ochranným krytem. Celkem je tu vedle gondoly ještě sedm lanovek a sedm vleků. Bilance přepravních zařízení se tedy změnila z 0-1-1 na 1-7-7 za pouhé dva roky!

SNOW

atlas

80

Tratí je dnes pod vrcholem Todorka celkem 65 kilometrů. Jsou to skutečně poctivé až nejpoctivější sjezdovky. Horní plató nese dvě modré široké jako letiště, které by samy zaměstnaly zapáleného carvera na plný úvazek. Trať Balkaniada, babička mezi sjezdovkami, je dodnes úchvatná obřáková červená, podobně ale i další. Modré tratě, snad všechny v horních partiích, nejsou žádné placaté housenky, ale pěkně a mnohdy až červeně skloněné široké pisty. Celkové převýšení od nejvyšší lanovky (2560 m) po spodní stanici transportní lanovky (990 m) činí pěkných 1570 m. Nutno ale dodat, že hlavní lyžování se odehrává v oblasti od 1635 m vzhůru, níže je pak jen odjezdová dlouhatánská modrá, ve skutečnosti spíše zelená. Díky ní můžete absolvovat nonstop sjezd v délce 16 kilometrů!

Díky masivnímu systému technického zasněžování je trať sjízdná po celou sezonu a táhne se jako bílý had skrz sluncem vysušené lesy a louky pěkně zpátky do Banska. Mimochodem velmi pěkná vyhlídková až výletní jízda či mírná pista pro učení – sama měří při převýšení 645 metrů dobrých 11 kilometrů.

Bansko ale neznamená pouze lyžování na sjezdovkách. Pomalu ale jistě proniká do hledáčku freeriderů a už pravidelně se tam koná jeden ze závodů série Redbull v extrémním lyžování. Úspěchy v nich posbírali i naši, Jiří Lausecker tam byl loni druhý a Karolína Salavcová předloni dokonce vyhrála!

samozřejmě táhne i mimo tratě. Začínáme pod Platem. Letos byl v Bulharsku podobně jako u nás sněhově rekordní rok, takže nám Bobi ukazuje, kde spadla jaká lavina. Jedna dvacetiletá (ta, co padá jednou za dvacet let) spadnuvší z protějšího masívu, dokonce vystrašila personál natolik, že zavřel sjezdovky v okolí včetně černé tratě Tomba, kterou tu slavnostně otevřel sám slavný Alberto. Dnes je ale přimrzlo a můžeme být z tohoto pohledu klidní. Snažíme se hledat měkčí místa či žlábky s navátým sněhem, je ale zima a přimrzlý firn skřípe pod hranami, takže prašanová extáze se nedostaví.

Obrázek o její potenciální velikosti si ale dokážeme udělat snadno. Je monstrózní.

Bobi, náš průvodce, coby člen bulharského národního freeride teamu – těžko tedy odhadnout, nakolik je nápis na jeho bundě míněn vážně – nás

Pod Platem je pestrý a velmi přehledný terén s různými stupni obtížnosti, lze si vybrat z převějí a prudších spádů po relativně přívě-

Vyzkoušetejte heliskiing v Tchien Šanu!

Chcete se podívat do východních hor? Stát se účastníky týdenní expedice do Tchien Šanu. Toužíte podívat se na svět z výšky několika tisíc metrů nad mořem? Láká vás heliskiing ve svém extrémním pojetí?

Máte šanci! Stačí v období od 1. října do 16. prosince 2005 zajít do obchodu, koupit některý z produktů s logem Hannah a správně odpovědět na soutěžní otázku.

foto: Red Bull/Stefan Aufschnaiter

Čtyřicet zájemců postoupí do přípravného kempu v Krkonoších, kde bude třeba prokázat své schopnosti a obstát

v náročných zkouškách. Pod vedením horských instruktorů nejprve projdou základním lavinovým výcvikem. Čeká je i skialpová túra, jež bude čítat dohromady dvacet kilometrů s převýšením více než 1600 metrů. Na konci víkendu bude vybráno patnáct nejlepších. Porota bude složena ze specialistů na extrémní sporty (např. Josef Šimůnek, Soňa Boštíková či Milan Vlasák).

Druhé kvalifikační kolo se uskuteční v Alpách, tedy konečně v prašanu, mimo jiné v něm budete i bivakovat. Na konci tohoto kempu porota rozhodne o finálové sedmičce, která v březnu – už ve fungl nových oděvech od Hannahu – odjede na týden do Tchien Šanu v Uzbekistánu.

Více info v obchodech a na www.hannah.cz.

81

tivě skloněné žleby. Lze volit mezi čistou plochou, kosodřevinou, stromky až stromy. Kdyby měl člověk vysnít freeridový park uvnitř lyžařského areálu, nevypadal by jinak.

Hlavní freeridové dění se ale odehrává na západních svazích Todorky, která je poseta žleby všech možných tvarů a forem v počtu neuvěřitelném. Po asi 750 výškových metrech sjedete stabilně strmým svahem na údolní cestu vedoucí ke dvěma tamním horským chatám Vichren a Banderica, která člověka dovede bez potřeby píchat nazpět do areálu.

A nakonec extrémní závody se konají na severní stěně Todorky a v okolí. Tam je ale potřeba stoupat po svých.

Sjíždíme dolů a jdeme na oběd na křižovatce lanovek a tratí Šiligarnika. Dříve tam stála právě ta

jediná postarší lanovka, kolem byl rozlehlý relaxační prostor zarámovaný stánky se vším možným jídlem a pitím. Podobné je to i nyní, jen lanovek přibylo. Spousta stolků, stany i kamenné restaurace, široká nabídka všeho možného. Bob nám radí venkovní stánek, dáváme si fazolovou polévku a pečené kuřecí na jehle. Maso dostáváme na prkénko, které můžeme libovolně dovyplnit saláty, jak se nám zachce. Počítám misky se saláty - je jich čtrnáct! Za hlavní jídlo platíme v českých ani ne stovku.

Kulinářské zázemí je v lyžařském areálu vysoce nadstandardní. Nenajdete tu žádné hamburgery z polotovarů a obdoby fast food, ale jen a jen poctivá jídla. Maso je vystavené a peče či smaží se před vašimi zraky, v nabídce jsou alespoň tři polévky, už zmíněný nespočet všelijakých salátů, x druhů mas na x různých

levně Velmi stě na mí

četně Cena v opravy d letecké 90 Kč od 76

Bansko Borovec

t: Kontak

způsobů. A ceny? Rozhodně ne vyšší než v Česku. Nejde to až tak objektivně porovnat, jelikož v Česku na nabídku podobných hodů asi sotva narazíme. Pivo stojí 2 leva čili 30 korun a není vůbec špatné.

První lyžařský den je za námi, paměť naplněná zážitky a milými překvapeními jako pátrací balón.

Meditativní nálada z příjemně unaveného těla a veškeré té lyžařské a horské fascinace, jarní mírně prašné Bansko s obchůdky plnými překvapení za podivuhodné ceny, občas kolem prokráčí kravka táhnoucí dřevěný vozík, který spatřil světlo světa určitě dříve než první kapka benzínu. Stařenky sedící na židlích před svými poskládanými domky spřádají jakási vlákna neschopny vnímat rychlý svět kolem, podezřele nevtíraví pouliční prodavači… Sprcha a čeká nás večeře.

Pojeìte s námi do Bulharska v zimû 2006

ýdně y 3x t r Odlet n , ú o leden n b ře z e

• alpské terény tratí • vynikající podmínky pro extremní lyžování

ALEXANDRIA, cestovní kancelář Španělská 2, 120 00 Praha 2, Tel.: 222 251 600, Fax: 222 251 602, E-mail: rezervace@alexandria.cz Pekařská 18, 602 00 Brno, Tel.: 543 215 203, Tel./Fax: 543 216 304, E-mail: brno@alexandria.cz Nádražní 15, 702 00 Ostrava, Tel.: 596 127 346, Fax: 596 127 344, E-mail: sezona@volny.cz

www.alexandria.cz • www.bansko.cz

SNOW ČÍSLO 20 / 2005

SNOW

atlas

82

má vzniknout i nová transportní kabinka, která bude mít za úkol rozptýlit ranní nápor lyžařů z Banska. Investiční boom bude i nadále pokračovat.

Co můžeme čekat? Ze zapomenutého Banska se začne stávat turistický ráj. Za iluzi komfortu a bezpečí tu člověk bude platit nejen penězi, ale třeba i úbytkem původní atmosféry či možnými bezpečnostními omezeními (freeride apod.). Bude to sice ještě nějaký rok trvat, než si Bansko vybuduje jméno a strhne důvěru klientů (zejména anglických), ale již nyní lze doporučit: čím dříve tam vyrazíte, tím více toho stihnete.

Bansko skrývá své možná největší bohatství ve svých sklepích a za kamennými zdmi starých domů. Mechana. Azbukou MEXAHA. Mechana je tajemný prostor, který návštěvníka opojí pohostinností a zalepí i poslední skulinky hladu a žízně. Mechana je cosi jako koliba, místní stylová vinárna, vinný sklep…

Snad každý starý dům jednu mechanu někde v sobě skrývá. Nikdo dnes neví přesně, kolik jich v Bansku je. Před deseti lety se říkalo čtyři sta, dnes 250 až 300. Kdo ví. Ať tak či onak, stejně by je člověk neprozkoumal za dobu své dovolené, ani kdyby jich bylo deset za sebou.

džbánku s lahodou splachuje paletu všebarevných zážitků, které nám dnešní den namíchal. Platíme patnáct levů za dva, což je asi stovka na jednoho, a procházíme skrz kouřem provonělým Banskem do naší hotelové postele. Ostatním mechanám, které s něhou hypnotizují kolemjdoucí, odoláváme – je pravděpodobné, že by nás ve svých útrobách udržely přes noc a až ráno vyplivly naši bezobsažnou kůži jako had zbytky kořisti.

A to my nechceme, jelikož nás čekají další dny skvostného lyžování, relaxu, kulinaření, pohody…

Prostě přesně všeho toho, proč se v zimě vydáváme za sněhem do hor.

Zpočátku se hůře orientujeme v obsáhlém menu, přestože každá položka je zde uvedena i v angličtině. White cheese, bulharsky „sireně“ je bílý sýr balkánského typu, zralý sýr podobný eidamu je yellow cheese neboli kaškaval. Nezbytný šopský salát, obvyklé zde jídlo od dob dávných, kdy příroda kolem poskytovala právě nejvíce okurky, rajská a papriky. Lidé kolem mají na stolech různé pánve a podobná zařízení vyložená všelijakými maso-zeleninovými kombinacemi, které provoňují okolní atmosféru a společně s vonícím dřevem z krbu míchají vonné rotzoky, které se v paměti navěky uloží pod heslem mechana. Červené v keramickém

Závěr: Každé středisko má svou zlatou dobu. Chvíli, kdy ve své historii září víc něž ostatní hvězdy kolem, aby se postupně ztrácelo ve svitu dalších nově explodujících sousedů. Bansko je právě nyní ve vrcholu exploze. Ultramoderní lyžařský areál, až směšně volné sjezdovky, skvělé neomezené freeridy, nízké ceny, kus původní atmosféry… To jsou momenty, které se již nemusí opakovat.

Vedle městečka vzniká nová hotelová rezervace, která se již zasadí o to, aby turistů přibylo. Podle posledních kuloárových informací

FAQ Kdo jezdí do Bulharska nejvíce lyžovat? Jsou to mimo Bulharů zejména Angličané, kterým je prakticky jedno, kam do Evropy za sněhem poletí. Vedle nich tam míří i Holanďané, významnou skupinu návštěvníků tvoří od roku 1991 i Češi. V poslední době se tam objevují i seveřané, Norové a Švédové, kteří tam jezdí zejména za prašanem a skvělým freeridingem.

Jak dlouho se v Bansku lyžuje? Většinou do konce dubna, kdy se už ale jedná o čistě jarní lyžování se všemi speciėky. Areál je vybaven systémem technického zasněžování, takže začít lze v listopadu prosinci při prvních mrazech.

Jaká jsou další lyžařská střediska v Bulharsku? Vedle Banska jsou známá i další tři střediska – Borovec, Vitoša a Pamparovo. O prvních dvou jmenovaných přineseme reportáže ještě v tomto ročníku SNOW. Ceny: Velké pivo se dá sehnat v restauraci od 1,50 leva čili cca 22 korun v závislosti na kurzu lev – euro – koruna.

Hlavní jídlo vyjde na 3 až 8 leva (45–120 Kč), polévka na 1,50 až 3 leva (22–45 Kč). Půllitrový džbánek vína stojí od 2 leva (30 Kč), láhev kvalitního značkového bulharského vína pak 10 až 30 leva (150–450 Kč).

středisko

pohoří

nadmořská výška

počet km sjezdovek

převýšení

nejdelší sjezd

freeride

sezóna

občesrstvení v areálu

aprésski

ceny dosp. skipasu 1den/6 dní

ceny ostatní

článek ve SNOW

Bansko

Pirin

990–2560 m

65 km

1570 m

16 km

*****

*****

******

48/240 leva

*****

20

Borovec

Rila

1328–2461 m

40 km

1046 m

5,8 km

***

****

****

50 leva na den

***

22

Vitoša

Vitoša

1505–2280 m

17 km

785 m

4,5 km

**

****

*****

od cca 14 leva na den

*****

24

Pamparovo

Rodopy

1456–1925 m

16,4 km

425 m

3,8 km

-

prosinec až počátek května prosinec až počátek dubna prosinec až počátek dubna prosinec až březen

-

-

-

-

-

To nejlepší z Francie a Andorry Slovanská třída 5, 326 00 PLZEŇ Tel.: 377 246 995, 377 431 337 Fax: 377 449 631, 377 431 338 ck@intertrans.cz www.intertrans.cz

Nikdo nemá takovou nabídku švýcarských zimních stĜedisek

www.smarttravel.cz SMART travel, s.r.o., Blatenská 111, 430 03 Chomutov tel./fax: 474 650 882, 474 650 883 mobil: 775 263 423 e-mail: smarttravel@smarttravel.cz

Adelboden – Aletsch – Anzére – Crans-Montana Diablerets – Jungfrau – Lenzerheide – Leukerbad Scuol – St. Moritz – Veysonnaz – Zermatt

SNOW IN AMERICA STRANA 1 ze 3

84

Luxus?

TEXT: TOM ŘEPÍK FOTO: SNOWBASIN RESORT

SNOW ČÍSLO 20 / 2005

Americký standard Uslyší-li v»tšina Ameri²anþ „Utah“, vybaví se jim ký²ovit» ²ervené skalní homole ve sluncem vyprahlé poušti, možná též po²átek dechberoucího, stovky mil dlouhého kaÜonu, pokra²ujícího do sousední Arizony jako sv»toznámý Grand Canyon. Paradoxn» málokomu vyvstane na mysli sníh – jakkoli naprostá v»tšina utahských registra²ních zna²ek aut vozí slogan „nejskv»lejší sníh na Zemi“ – a nikoli bezdþvodn».

Na severu státu Utah leží vklíněno mezi třítisícovkové svahy Wasatchského hřebene Skalistých hor a mezi dvě obrovská vysokohorská jezera hlavní město Salt Lake City (1 300 m n. m.). Velkoměsto se svéráznou mormonskou architekturou, typicky americky rozlezlou – všechno tu je široké a dlouhé. Přesto, když do něj přilétáte, mrazí vás při pohledu z okénka stroje v zádech: příkré svahy mohutných hor

se zdají vyrůstat z obou stran tak blízko města, až vás udiví, že piloti zvládnou přistát, aniž by zavadili o skalnaté vrcholky křídly či ocasem letadla.

Naprostá většina zahraničních, ale i vzdálenějších amerických lyžařů, přilétá do SLC na týden či dva. Zcela logicky si zvolí možnost lyžovat každý den v nějakém jiném středisku a ochutnat tak z každého pouze to nejzajíma-

vější. Místní i mezinárodní touroperátoři a letecké společnosti běžně nabízí výhodný balíček sestávající z letenek, noclehu (nejvýhodněji přímo v SLC či Park City), společného skipasu do všech okolních resortů a často i pronájmu auta čekajícího hned na letišti, bez kterého se zde stěží obejdete. Spát se zde dá od $100 a lyžovat od $50 za den, v ceně balíčku vychází vše ještě levněji.

85

everní Amerika.

Salt Lake City – Utah

Chodníky vedoucí od parkovišť k restauracím a lanovkám jsou vyhřívané, suché, beze sněhu.

Například v Deer Valley, kde uměle limitují počet prodávaných jízdenek (maximálně 6 500 lyžařů denně na 1 750 akrů terénu), udávají firemní statistiky jednoho zaměstnance resortu na každé tři jeho návštěvníky...

Přestože vynikající služby, rozmanitý terén a hojnou sněhovou pokrývku (obvykle suchého prašanu) lze čekat v každém z místních areálů bez výjimky, zdaleka neplatí, že jsou si podobné k nerozeznání; každý z nich má cosi svého, unikátního. Park City je starobylým,

ČÍSLO 20 / 2005 SNOW

V horách okolo města, hostitele poslední zimní olympiády, je rozeseto množství lyžařských resortů a nejméně tucet v pohodlné hodinové dojezdové vzdálenosti. Jejich jména jsou světovými pojmy té nejvyšší ligy: Park City, Deer Valley, Alta, Snowbird, Snowbasin, Brighton, Solitude či The Canyons – rok co rok hostí alespoň jedno z nich nějaké světové lyžařské klání.

Resorty jsou i na americké poměry rozlehlé, a každý z nich má všechno, po čem může běžný lyžař toužit: desítky sjezdovek libovolné obtížnosti, strojově upravovaných na způsob manšestru i boulí, hektary řídce porostlého terénu k volnému sjíždění či kilometry běžkařských tratí po místních golfových hřištích, 13 metrů sněhových srážek za sezónu. Supervýkonné lanovky, v jejichž kabinách operátor oznamuje aktuální stav počasí a sjízdnost tratí, v dosahu lanovek množství restaurací, žádné fronty tam ani tam.

Cedule u vrcholových chat lyžařských patrol zvoucí návštěvníky s jakoukoli otázkou dovnitř. Standardní popis pasující na kterýkoliv místní areál.

Co mě v Americe spolehlivě zas a znovu dostane, je úroveň tamních služeb. Areály v okolí SLC nemohou být výjimkou – zvláště po dolarových stamiliónech napumpovaných do zdejšího okolí díky Olympiádě v roce 2002 (třeba do vyhřívaných toalet v zeleném mramoru a zlatě v Needles Lodge, Snowbasin).

Někde jsem četl, že místní resorty (většina

STRANA 2 ze 3 SNOW IN AMERICA

z nich vlastněných formou veřejných akcií) by typicky potřebovaly nalákat trojnásobek návštěníků, než se jim daří, aby se jim nainvestované prostředky začaly vracet. Výsledkem je boj o doslova každého zákazníka, nikde ve světě nemající obdoby: sotva zaparkujete, už je u vás usměvavý uniformovaný hostitel se skimapou v ruce s otázkou, zda jste tu už někdy byli, a zda vám může odnést vaše lyže do připravených vyhřívaných šaten, ve kterých si je mimochodem můžete bezplatně nechat přes noc a nevláčet se s nimi do hotelu – za extra $5 je příští den najdete ve své skříňce čerstvě navoskované. Nevyplatí se vám vláčet lyže letadlem a chcete je poslat domů FedExem? Běžně to tu v resortech pro své návštěvníky zařizují.

SNOW IN AMERICA STRANA 3 ze 4

86

vysoko položeným, vzorně udržovaným městečkem, nad kterým vyrůstají prudké sjezdovky na řídce porostlých jedlových a osikových svazích, a v nejednom místě narazíte při okraji sjezdovky na zchátralé zbytky prastarých těžebních věží důlních šachet, vždy bezpečně zajištěných a označených tabulí s popisem jejich historie. V Deer Valley lemuje okraje sjezdovek obrovské množství privátních zimních domů, neprakticky velkých a většinu zimy liduprázdných. Alta nabízí nejstrmější terén a největší množství prašanového lyžování, z velké části obsluhované snowcaty, podobně jako Snowbasin, Mineral Basin či Powder Mountain, kde sněhové kočky obsluhují více terénu než všechny vleky resortu dohromady. Nemálo

SNOWBIRD

místních areálů zakazuje snowboardistům přístup na své sjezdovky, mají však pro ně vyčleněno řadu výkonně ozvučených snowparků, akceptuje je též většina snowcat operátorů. Již dnes největší utahský resort, 6 500akrový The Canyons rozprostírající se na 8 kopcích, údajně plánuje v blízkých letech až zdvojnásobit svou plochu a stát se tak bezkonkurenčně největším resortem amerického kontinentu.

Některé resorty jsou tak blízko sebe, že z vrcholků jednoho sledujete dění na sjezdovkách jiného. Mnohdy by stačilo podlézt hraniční lano areálu a s jistotou sjet k sousedům. Některé areály se již záměrně propojily, nejnověji Alta a Snowbird. Údajně existují plány jednoho dne prolinkovat všechny utahské areály

v jediný. Jak nelehké to bude realizovat možná dokumentuje záměrně zbudovaný plot na vrcholku kopce mezi výstupními stanicemi lanovek areálů Deer Valley a Park City. Plot, který jediný brání tomu, aby se oba areály (provozované rozdílnými vlastníky se zjevně odlišnou strategií), oba navíc pod společným skipasem, pro lyžaře propojily. Otázkou zůstává, zda má takovéto často nákladné propojování vůbec smysl – v situaci, kdy za celý den nestihnete férově prolyžovat jednotlivý areál. A kdy vybrat si nové ráno opět podle své momentální chuti a nálady je tak snadné…

Rezervační centrála: www.skiutah.com Park City: www.parkcitymountain.com Deer Valley: www.deervalley.com The Canyons: www.thecanyons.com Alta: www.alta.com Snowbird: www.snowbird.com

SNOW ČÍSLO 20 / 2005

DEER VALLEY

ÉÈÓÄ× č läòê õ ñîáâä åôíêlíwçî ïñcãëà ïèlêîõ âç ïàñàìäóñ Åôíêlíw ïñcãëî ù êîëäêâw Áîãø Âîìåîñó ¥ ÁÎÂÎ éä õøñcáoíî ù ïñîċëîõàí âç ïîëøïñîïøëäíîõ âç õëcêäí­ Ãwêø óîìô õ áîñío óñàíòïîñóôéä õëçêîòó òìoñäì îã ïîêî êø õäí ãî ãàë wâç õñòóäõ îãoõô­ Ïîêî êà ù òócõc òócëä òôâçc­ Óîóî ïñcãëî âçñcíw ï äã õíoé w óäïëîóîô« õ ënóo âçëàãw« õ ùèìo ç äéä­

Óo wìä òä íà Õà è ícõ óoõô íà äçî òócíêô íà õäëäóñçô Òïîñó Ëèåä õ Áñío­ ÉÈÓÄ× à­ ò­« Ô Õîãcñíø °´¯µ« ²¸¶ ¯° Ïwòäê Óäë­¹ ²·± ¶·± °°°« åà÷¹ ²·± ±°´ ·¸µ Áëè w èíåîñìàâä ïñî ï wïàãí ícêôï îáãñ wóä íà óäë­ ²·± ¶·± ²¶± lè ä¬ìàèëô òäóôíòêà­ê¿éèóä÷­âù

ÈÃÎÊ ¶¯¶ ÓÄ× ÁÈÁÈÒ ¶¯È ÓÄ×

ÈÃÀË ¶¯´ ÓÈ×

ÁÀÇÔÍ ¶¯° ÓÄ×

ÈÃÀÒÀ ·¯° ÃÄÒ

ÈÒÈË ¶¯¶ ÓÄ×

ĔÎáëäläíw ò êëèìàóèùàâwć

Êîìïëäóíw íàáwãêô« õläóío íäéñ ùíoé wâç áàñäõí âç ïñîõäãäíwâç« ïñîãäéíw ìwòóà õ .Ñ íàëäùíäóä íà ööö­éèóä÷­âù­ Ùáî w ëùä ùàêîôïèó ïñîòó äãíèâóõwì èíóäñíäóô õ òäêâè Ĭòçîï­

ööö­éèóä÷­âù 9990,– S vázáním Marker 1000 C

9990,– S vázáním Marker Motion

VÖLKL

Kupón na slevu z akční ceny lyží Völkl Energy

Energy

univerzální lyže typu alroundcarver kompozitové jádro lyže titanový vrchní plát

500 Kč

Ceny platné do vyprodání zásob.

Obrázky jsou pouze ilustrační.

Platí do 30. 11. 2005 nebo do vyprodání zásob.

Slevy se nedají sčítat.

Nabízíme Vám další služby:

PŮJČOVNA

SERVIS, více informací na

www.drapasport.cz

PRAHA Obchodní centrum TESCO LETŇANY Veselská 663, Praha 9, tel.: 284 052 176 • CENTRUM ČERNÝ MOST Chlumecká 765, Praha 9, tel.: 281 916 917 • OC PALÁC FLORA Vinohradská 149, Praha 3, tel.: 255 742 147 • KOC NOVÝ Plzeňská 8, Praha 5, tel.: 251 512 171 • GALERIE BUTOVICE Radlická 117, Praha 5, tel.: 234 141 401 SMÍCHOV • SHOPPING CENTRUM SPEKTRUM PRŮHONICE Obchodní 113, Čestlice, te l.: 272 183 217 • BRNO AVION SHOPPING Skandinávská 2, tel.: 543 250 565 • ZLÍN Obchodní centrum CENTRO 3. května 1170, Zlín – Malenovice, tel.: PARK Novinářská 3178/6a, tel.: 596 612 852 • KARVINÁ OBCHODNÍ CENTRUM 577 104 207 • OSTRAVA OC FUTURUM Nádražní 1932, tel.: 596 311 699 • LIBEREC NISA CENTER LIBEREC České Mládeže 456, tel.: 482 739 013 • HRADEC KRÁLOVÉ OC FUTURUM Brněnská 23a, tel.: 495 273 863 • PARDUBICE HYPERNOVA Palackého tř. 2748, tel.: 466 536 786 Písecká 1, tel.: 377 458 096 • PLZEŇ Obchodní centrum OLYMPIA

Foto: Office de Tourisme de Flaine

SNOW

atlas

88

Flaine

Text: Jana Vlková

Srdce areálu Grand Massif Lyžaìská oblast Grand Massif nabízí kulisy jako pro Chytrou horákyni: moderní stìedisko i starodávné vesnice, v»trem ošlehané horské štíty i husté smrkové lesy, divoké sjezdy neposkvrn»nými svahy i perfektn» upravené sjezdovky, nejmodern»jší vymoženosti pro snowboarding i vycházky na sn»žnicích v retro stylu.

SNOW ČÍSLO 20 / 2005

Extravagantní stavby Flaine je nejdþležit»jším místem rozlehlého lyžaìského areálu s pìiléhavým názvem Grand Massif. Na svou dobu hypermoderní stìedisko vzniklo v rozsáhlém pìírodním kotli, kde si podle starodávné pov»sti na své pouti lehl obr Gargantua, aby si oddechnul. Jeho mohutné t»lo, spo²inuvší na hromadách prachového sn»hu, vytla²ilo uprostìed horského masivu údolí. A protože zdejší dialekt míval pro ozna²ení polštáìku slovo Ěainoz, je jasné, kde jsou koìeny názvu tohoto místa.

V dob» tém»ì sou²asné – v roce 1959 – zde pohledem spo²inuli manželé Boissonnasovi.

Tentokrát to bylo jejich mohutné konto, co ur²ilo další osud údolí. Investoìi Sylvie a Eric se vrátili z dlouhodobého pobytu v USA s ambiciózními projekty. Horské kulisy se jim zdály

ideálním místem pro jejich realizaci. Možná v touze po originalit», možná z citových dþvodþ, oslovili architekta maµarského pþvodu Marcela Breuera, s nímž se seznámili v americkém Connecticutu. Ten býval pìed válkou pilným studentem Bauhausu a na za²átku 50. let získal v»hlas svého ateliéru pìi stavb» sídla UNESCO v Paìíži.

Jedna z historek spojených se zakládáním stìediska, dnes spíš také patìící do kategorie pov»stí, vypráví, jak architekt pìi letecké prohlídce b»lostných plání údolí údajn» vzdychnul: „Jaké krásné místo, jen ho nezpackat!“ V»ti²ka, která dnes na tváìích odpþrcþ ryzího betonového stylu vyvolává pìezíravý úsm»v.

Marcel Breuer byl trochu excentrik a rozhodn» nepocházel z hor.

Pan D. Chiquet, který se stará o kulturní ochranu stìediska, vidí stavby jako estetické objekty : „Pro Breuera jsou fasády rezidencí a hotelþ jako vybroušené diamanty, na nichž se láme slune²ní sv»tlo.“ Je tìeba podotknout, že stavitel m»l velký smysl pro detail a „vyhrál“ si i s interiéry. Kreslil do hotelþ i krby a návrhy nábytku.

Sylvie Boissonnasová získala pozd»ji pro nám»stí²ko stìediska díla n»kterých výtvarných um»lcþ. Pod ²epicemi sn»hu zde mþžete spatìit to, co nikde a jinde, a sice výtvory Vasarelyho, Dubuěeta a Picassa.

Dnes jsou budovy Le Flaine a Betelgeuse zapsány v seznamu kulturních památek a ve stìedisku je zakázána nová výstavba, aby se nenarušila jeho stylová celistvost.

Foto: Office de Tourisme de Flaine

89

Nádherné terény Obr Gargantua zajistil pro stìedisko Flaine skute²n» ideální lyžaìské podmínky. Podle statistik zde mþže ro²n» napadnout až 6 metrþ sn»hu. Uzavìený prostor terénního kotle vytváìí zvláštní mikroklima, které drží sn»hovou nadílku jako v ledni²ce. Nemusíte se sem tudíž bát ani v pozdním jaru.

Celý lyžaìský areál Grand Massif nabízí celkem 133 sjezdovek, z ²ehož ve Flaine jich je 52, dosahují celkové délky 265 km a obsluhuje je celkem 74 lanovek a vlekþ. Úctyhodná porce na týdenní pobyt! Rozložení tratí je nemén» pìíjemné. V t»sné blízkosti stìediska jsou do pìehledného v»jíìe rozloženy velmi kvalitní dlouhé sjezdovky, zatímco pìipojené vesnice lákají k „lyžaìské turistice“.

Dominantou a nejvyšším vrcholem stìediska i celé oblasti je Les Grandes Platières (2 480 m n. m.). Sem vede jediná kabinová lanovka a na její kone²né stanici je výborná restaurace s terasou. Všem návšt»vníkþm francouzských Alp je dobìe známo, že pomalu z každého zdejšího kopce je vid»t Mont Blanc.

Tento je ovšem hoden zvláštní pozornosti. Patìí k t»m nejkrásn»jším. Mohutná hora se zdá velmi blízko a ²asto bývá zahalena závojí²kem koketního oparu.

Ale zp»t na sjezdovky! N»které z nich mají µábelská jména, ale všechny jsou velmi pìíjemné. Diamant Noir (²erný diamant) má pìevýšení skoro 900 metrþ, nádherné ²ervené Méphisto, Lucifer, Faust jsou daleko pìív»ti-

v»jší než jejich názvy. Modré zde jsou pojmenovány po drahých kamenech – Tourmaline, Cristal, Rubis (rubín) atd.

Za zmínku stojí dv» dosti nestandardní sjezdovky, které si mþžete podle chuti dopìát buµ jako prostý sportovní zážitek nebo v zajímavém kulináìském koktejlu. Jedná se o Cascades a Styx. Prvn» jmenovaná je modrá a je 16 km dlouhá. Pot»šením z jejího sjezdu jsou pìedevším krásná pìíroda a liduprázdnost.

Její opušt»nost je dvojse²ná. Sjezdovka kon²í ve vesnici Sixt a návrat do Flaine je možný pouze autobusem. Jeho jízdní ìád bývá voln» k dispozici v pokladnách. V polovin» cesty se ovšem mþžete zastavit a pìivolat si elektrickým zvonkem skútr, který vás vytáhne do nedaleké restaurace Lac du Gers. Osam»lá chalupa má výborné menu a ješt» lepší výhled na okolní strán», po nichž se ²asto procházejí kamzíci a které jsou zároveÜ vyhlášenými Ěainskými freeridy. Sjet se sem dá i po t»chto svazích nebo po výše jmenované Styx, což je ²erná neupravovaná sjezdovka.

Flaine je i oblíbeným stìediskem snowboardistþ. Ve snowparku na sjezdovce Diaboltin ²ekají pro milovníky freestylu každý rok novinky. Pravideln» tu najdou u–rampu a boardercross. Menší snowparky jsou poblíž Morillonu a nad vesni²kou Samoëns.

Každý, kdo Grand Massif jednou navštívil, se sem bude chtít vracet, protože je tu toho tolik, že se to nedá za jeden pobyt všechno ochutnat.

Doprava Autem: Rozvadov – Karlsruhe – Basilej – Ženeva a odtud po A40 (Cluses), N 205, CD 106 Vlakem: do Cluses a odtud linkovým autobusem (asi 45 minut) Letadlem: Ženeva a odtud pravidelnou linkou Statobus Alpes (rezervace nutná)

Ceny skipasů 6denní permanentka Le Grand Massif na celou oblast: Dospělí

173,5

Děti (5–11 let)

127

Děti (12–15 let)

148

Senioři (60–75 let)

148

Zdarma děti do 5 let a senioři nad 75 let

ČÍSLO 20 / 2005 SNOW

Grand Massif v číslech • 700 m n. m. až 2 500 m n. m.

(Flaine 1 600 m n. m.)

• 265 km sjezdovek (705 ha) • 133 sjezdovek: 15 zelených, 52 modrých, 52 červených, 14 černých, 3 snowparky • 74 lanovek a vleků: 1 kabinová lanovka, 4 kabinkové lanovky, 28 sedačkových lanovek, 38 vleků, 1 otevřená kabina, 5 dětských vleků a 2 výtahy • Umělé zasněžování – 25 % oblasti • Sezóna: prosinec – duben

pod lupou GPS

GPS

SNOW

atlas

90

Krkonoše

Rokytnice nad Jizerou zařazena v systému Krkonoše-lyžařský běžecký ráj, který propojuje všechna horská střediska více jak 500 km upravených tratí.

GPS přístrojem jsme změřili černě značenou trať.

Jelikož je ale sjezd z vrcholu Lysé hory jedinečným zážitkem, změřili jsme také červeně značený úsek od vrcholové stanice 4sedačky k začátku černé a poté i modrý dojezd od černé k lanovce. Dostali jsme tak velmi atraktivní, členitý a celkově výborný (délka 2 395 m) sjezd z výšky 1 315 m do 719 m. Trať podobných parametrů budete v Čechách hledat opravdu stěží. Od stanice lanovky se vydáme vpravo. Za stálého výhledu na okolní krajinu sjedeme několikanásobným esíčkem k lesnímu traverzu (po 600 metrech) spojující červenou a černou sjezdovku. Napoprvé si musíte dávat pozor, abyste jej nepřejeli. Traverz nás dovede ke konci Tatrapomy, která kopíruje trasu černě značeného svahu a pro opravdu náročné tak bude asi jediným dopravním prostředkem ve středisku. Odtud se již po černé a velmi úzké trati, která v lesní pasáži působí vcelku nebezpečně (pomohly by ochranné sítě), dostaneme přes luční, přesto ostře skloněný dojezd k úzkému mostíku při bufetu U Zalomenýho. Zde máme na výběr: buď se necháme vytáhnout pomou znovu na černou nebo pokračujeme mírným, velmi rekreačním dojezdem až k údolní stanici sedačky. Pro náročné existuje varianta sjezdu černé sjezdovky přímo pod sedačkovou lanovkou, která je ale velmi nebezpečná v tom, že hrozí srážka se sedačkami lanovky, které se pohybují dost nízko nad zemí…

Krkonoše – Rokytnice nad Jizerou Obecné info o středisku

Info o měřené trati GPS přístrojem

nadmořská výška

680 - 1 344 m n. m.

lokalita

počet funkčních vleků / lanovek

6/1

trať

Horní Domky černá (E), červená (D)

délka značených tratí celkem

8,7 km

šikmá délka

2 395 m

délka tratí celkem

8,7 km

nadmořská výška

719 –1 315 m n. m.

pravidelně upravované tratě

8,7 km

převýšení

596 m

umělý sníh / osvětlení

7,0 km / 0 km

průměrný sklon

25,9 % / 14,5 °

servis / půjčovna

ano / ano

maximální sklon

51,7 % / 27,3 °

ubytování / občerstvení

ano / ano

GPS

Rokytnice nad Jizerou patří mezi špičková střediska nejenom v Krkonoších, ale v Čechách vůbec. Poslední dobou se mohlo zdát, že pospává na vavřínech a že okolní mnohem menší střediska získávají větší renomé právě na úkor Rokytnice. Ve skutečnosti pomalu, ale jistě došlo ke kompletní restrukturalizaci, která dává naději velkým plánům na dobytí pozice srovnatelné s hlavním konkurentem ve Špindlerově Mlýně. Neměli bychom zapomínat, že Rokytnice je už také „pětihvězdičková“, že je třetím největším lyžařským střediskem u nás a že má ohromný přírodní potenciál. Celé údolí Jizery zahrnuje celkem 6 samostatných, ale postupně integrovaných lokalit: Horní Domky, Studenov, Pařez, Modrá hvězda-Bahýnka, Sachrovka a Paseky nad Jizerou. Náročnější milovníci zimních sportů navštěvují nejvíce Horní Domky, kterým dominuje Lysá hora (1 344 m). Ta na svých jižních svazích nabízí 8,7 km sjezdovek všech náročností. Naleznete zde jak mírné tratě pro začátečníky, tak dlouhé (přes 2 km) a prudké padáky pro experty. Téměř všude jsou tratě neobyčejně široké (místy i přes 100 m) a všechny již přímo ukázkově upravované. Dočasným minusem je přístup k hlavní 4sedačkové lanovce, kde se tvoří dlouhé fronty nedočkavých lyžařů. Vše ale bude jinak! Chystá se výstavba nové přibližovací sedačky, zpřístupnění Lysé hory pro snowboardisty, zavedení letního provozu lanovky, ale i 100% zasněžování tratí. Skibus mezi dílčími středisky, snowboardpark a nový odbavovací systém s jednotným skipasem v celém údolí Jizery již funguje. Pro běžkaře jsou zde prakticky neomezené možnosti. Rokytnice je

SNOW ČÍSLO 20 / 2005

Partner rubriky

Statistiky varují: úmrtnost při poranění hlavy je pětkrát vyšší než u ostatních zranění!

ÄàëëÜéÝàéäàØåêéÜìë ððð§ìäâóÞçíëîæ¦æâííÞëÝèëߧÝÞ

ãàêëæçØÛ çéæêàåÜÚ ãÜÛÜå åæé êÜñ|åر

Ù ÜñÜå

ÛìÙÜå

ãð Ø êâ[ êë ÜÛàêâØ

âígëÜå

ª§

®§¨³ÚíåÚì

©°° ä

¨ ¨ª°

¯«§

ä å¥ ä¥

ÅÚçèïäò Ú ïåÞäò

¬

¨

­ °§§ æꥦß

ÌãÞóÝèïäò ª® ¬§ êáÜñÛæíâð ÚÜãâÜä ê ìägã ä êågßÜä Ùg ÜÚâf ëéØëg

åædåo ãð æí[åo êë ÜÛØ£ ç[ëÜâ ¨°ą©© ß

ÊáÜñÛæíâð

ÂæçÜÚ çéæ ÚÜãæì éæÛàåì ÆÙãàÙØ éæÛàåå Úß êë ÜÛàêÜâ ą ëÜÛð ëgÚߣ âëÜéf áêæì íßæÛåf çéæ Ûgë࣠ØãÜ ñؤ ìáäæì à ñÛØëågá o ãð Ø Ü¤éæÛàdÜ ą éæêëÜ áØâæ íØãoÚo êÜ êågßæí[ âæìãÜ¥ Ä[ãæâëÜéf ãð Ø êâf äoêëæ ÛåÜê íê[ño åØ áàåæì Úoãæíæì êâìçàåì£ Ø çéæëæ êÜ ä ÜäÜ ëg àë ñÜ êë[ãÜ ígë oßæ çæßæÛão¥ ¹Øíæéêâæì çæÛæÙæì êë ÜÛàêâØ£ âëÜéf åØÙoño í Ü åØ áÜÛ¤ åæä âæçÚà Ø â ëæäì êçÜÚà[ãåo éæÛàååf ëØéàÝð£ áÜ ìäØíêâ ÄàëëÜéÝàéäàØåêéÜìë¥ §gøÙÈô[ħġĩĞ·ý·ħKIJø·ĴķħÝħ ·ĴĀĞġô ħõÙġħÝħóÙħ ĉĀøgĞýgħ¾Āð·ĩ[ħý·ħøÙý oħõķ · ġô[ħġĩ ÙÑòġô·Îħ ôĩÙĞ[ħ ¾ķõ·ħ óò ħ Ĵħ øòýIJõĀġĩòħ ÑĀ¾ Ùħ Ĵķ¾·ĴÙý·ħ òýâĞ·ġĩĞIJôĩIJĞĀIJħ ·ħ ÑýÙġħ ġòħ ĩIJĩĀħ ĞĀĴÙyħ óÙ ĩgħ ġĩIJĉoýÙôħ ĉĀħ ġĩIJĉoýôIJħ ĴķõÙĉ IJóoĎħ £ÙÑýoøħ Ĺħ ĩ·ñ ôĀĴ Èðħ óÙħ ĞĀÑòýý ħ ôĀĉÙÈħ õø¾ÙĞéħ ċĂħ Ăīþħ øČÎħ ÑĀġ· òĩÙõý ħóÙýħĉ[ĞħôòõĀøÙĩĞķħóoĹÑķħĹ·ħýgøÙÈñ ôĀIJħðĞ·ýòÈòĎ ¶·Ā¾õÙý[ħ ôĞ·óòý·ħ ðIJġĩ Èðħ õÙġ ħ ĉ ġĀ¾oħ ó·ôĀħ ĉ òĞĀĹÙý ħ IJôõòÑyIJóoÈoħ ĉĞĀġĩ ÙÑÙôÎħ ·ħ óÙħ ĉĞĀĩĀħ ĴðĀÑý[ħĉĞĀħĩĞ[ĴÙýoħÑĀĴĀõÙýfħġħÈÙõĀIJħĞĀÑòýĀIJĎħ

®ĩ ÙÑòġôĀħ óÙħ ôħ ĩĀøIJħ ĉ oðĀÑýgħ Ĵķ¾·ĴÙýĀħ ýgñ ôĀõòô·ħ ĉĞĀġĩĀĞý øòħ ġóÙĹÑĀĴô·øòħ ·ħ ÑgĩġôĀIJħ õĀIJôĀIJħĉĞĀħýÙóøÙý oĎħ§·ħĞĀÑòýķħġøg IJóÙħòħÈÙñ ýĀĴ[ħý·¾oÑô·ħġôòĉ·ġ ÍħÑĴ·ħÑĀġĉgõoħġÙħÑĴgø·ħ ÑgĩøòħĹ·ĉõ·ĩoħĹ·ħóÙÑýĀÑÙýýoħõoġĩÙôħÑĀðĞĀø·Ñķħ çĺħÙIJĞĀĎħ ¨ħĩ ÙĩòýIJħĴ ðĀÑýgóòħġòħĹ·õķ IJóoħĀÑħĂĺĎħõÙÑý·ħ ô· ÑĀIJħ ġĩ ÙÑIJħ ĩ·ôfħ Ùýķħ ·ħ Ĵħ ĉ[ĩÙôħ ġÙýòĀ òĎħ ®ôòĉ·ġķħ ĉ òĩĀøħ ø·óoħ ýÙóøĀÑÙĞýgó oħ dòĉĀĴĀIJħ âĀĞøIJħ ċð·ýÑġñâĞÙÙČÎħ ÈĀ ħ ĴÙħ ġĩ ÙÑĀÙĴĞĀĉġô Èðħ ĉĀøgĞÙÈðħġ·øĀĹ ÙóøĀġĩoħóÙ ĩgħýÙýoĎ

êâàçØê Ûæ ØéÜ[ãì ÄàëëÜéăéäàØåêéÜìë Ñ»¸Éĸ åØáÛÜëÜ åØ âæåÚà ëæßæëæ ÊÅÆÎ É ã k çkà `kæßØ æÞÜãÔæ ×â ¾åÞâáâ

¨ª « âä © âä ª© âä ¨£­ âä

Ê

Ñ íéÚßæãì ¸ãäÙÜéÞ ãñÜ êáo Ûgë Ûæ ë o êígëæí Úß êëéØå¥ ÊÜíÜéæ¤ Ø áàßæí ÚßæÛåg æéàÜåëæíØåf ëéØëg êÜ êëæäÜëéæí ä ç Üí Üåoä êÜ ßæÛo åÜáãfçÜ çéæ ígdåf ñØd[¤ ëÜdåoâð Ø åÜå[éædåf ãð Ø Ü£ ç àdÜä o âØ ëéØëo ñã[â[ à ßéØíf ÚØéíÜéð¥ ÊáÜñÛæíâØ åØ áàßæñ[çØÛåoä Ùædo ñØãÜêågåf ßæéð Ûæíæão åØ ë à êëØ í âæí Úß äÜëéÜÚß êãì å êáÜñÛ à çæâéædàã ä áÜñÛÚ ä¥ »gëêâ êíØß ê íÜdÜéåoä æêígëãÜåoä áÜ êàëìæí[å åÜÛØãÜâæ å[êëìçåoßæ íãÜâì í ÄàëëÜéÝàéäàØåêéÜìëì¥ ÑÚÜãØ êëéØåæì ãÜ o dÜéå[ êãØãæäæí[ êáÜñÛæíâØ ê íãÜâÜä¥

½éÜÜéàÛÜ

Ê

Êë ÜÛàêâæ ãÜ o åØ ñØãÜêågåfä íéÚßæãì í å[éæÛåoä çØéâì£ ëÜÛð ÙÜñ æÝݤçàêëÜ äæ åæêëo¥

ÊåæîçØéâð

Ê

ÇæÛfã íãÜâì ¸ãäîàÜêÜå áÜ êåæîçØéâ ê Úéæêêæíæì Ûé[ßæì¥

ÉæÛàåð ê Ûgëäà

Ê

Äoéå[ ãæìâØ Ûæêëìçå[ ç oäæ ñ ägêëÜdâØ Ø æÛÛgãÜå[ æÛ ßãØíåo d[êëà ØéÜ[ãì áÜ ç oáÜäå ä Ø ÙÜñçÜdå ä äoêëÜä çéæ äØãf Ø ñØdoåØáoÚo ãð Ø Ü¥ Êãæì o ëì áÜÛÜå Ûgëêâ Ø áÜÛÜå ÛØã o íãÜâ¥ Ç oígëàíf áêæì à æêëØëåo êáÜñÛæíâð åØ ¸ãäÙÜéÞì¥

Êågßæí[ áàêëæëØ

Ê

ÅØ êë ÜÛæÜíéæçêâf çæägéð íð o åØÛäæ êâ[ í âØ ñØáà ìáÜ ÛæÙéf êågßæíf çæÛäoåâð£ çæáà ëgåf åØ Ûíæì ßãØíåoÚß êáÜñÛæíâ[Úß êåg å äà Ûgã𥠿ÜåÛàâÜçÜä áÜ áÜå áàßæñ[çØÛåo æéàÜåëØÚÜ åÜáÛÜã o ëéØëg¥ Í ãæyêâf êÜñ|åg Ùðãæ êë ÜÛàêâæ í çéæíæñì éÜâæéÛåoÚß ¨ª¬ Ûåo¥

ÂæäÝæéë

Ê

Êë ÜÛàêâæ áÜ êåØÛåæ ç oêëìçåf ßåÜÛ ñØ ßéØåàdåoä ç ÜÚßæÛÜä íÜ Êëé[ åfä ą ñ ågäÜÚâfßæ ÇßàãàççêéÜìëì áÜå ¬ âä¥ ÅÜáÛÜã o êáÜñÛæíâì æÙêãìßìáÜ ÛíæìêÜÛØd¤ âØ£ æêëØëåo ëéØëg çØâ íãÜâð¥ ÆÙdÜéêëíÜåo áÜ ç oäæ ì å[êëìçåoßæ íãÜâì£ êëÜáåg ëØâ ÛØã o Ûíg ßæêç Ûâð í ØéÜ[ãì¥

ÊáÜñÛæí[ ëìéàêëàâØ

Ê

Êë ÜÛàêâæ ê ågâæãàâØ âéØë oäà Ø áÜÛàåæì ÛÜã o ëéØëo çæêâðëìáÜ ãð Ø êâ ä Čëì¤ éàêë äÿ áÜå êâéæäåf íð àëo¥ Í åÜÛØãÜâfä æâæão áÜ ågâæãàâ ÛØã oÚß æÙÛæÙå Úß êë ÜÛàêÜâ¥

¹ØðÜéàêÚßÜé ÎØãÛ ÇiæÞÜäè

ç ÜçéØíåo âØçØÚàëØ

ÄàëëÜéÝàéäàØåêéÜìë

ª§

© ª «

¨ ­

¬

Èé ÚÙÞèàä ÄàëëÜéÝàéäàØåêéÜìë£ ÇßàãàççêéÜìë à âæí[ âØçØÚàëر °ª§ ÌÙðëæí[åo± ßæëÜãð ÙØñfå£ êØìåØ£ äØê[ Ü £ çÜåêàæåð£ ØçØéë¤ ä[åð£ çæâæáÜ í çéàí[ëì£ äã[ÛÜ åàÚâ[ ìÙðëæíåØ ÌÙðëæí[åo ą éÜñÜéíØÚÜ í dÜ ëàåg± ìÙðëæíØåà¥äéØíÜåàêëÜ¥Úñ¦êâàñÜåëéìääàëëÜéÝàéäàØåêéÜìë © ãð Ø êâf Ø êåæîÙæØéÛæíf âæãð£ ç ádæíåØ íðÙØíÜåo ì å[êëìçåoßæ íãÜâì ÇØéâæíà ëg± ÄàëëÜéÝàéäàØåêéÜìë ­¬§ Øìë£ ¨© Ùìê ą ñÛØéäØ ÊâàÙìê± ÎØãêÜéÙìê ą í ÚÜãfä Ûæão «§ âä ą ñÛØéäØ ¶åçdè¢èàÞ

ÙØñfå í çÜåêàæåì ÎØãÛÜÚ⣠Û[ãÜ í æÙÚoÚß ¿ØàÛä ßãÜ£ ½éÜðìåÞ£ ÎØãÛâàéÚßÜå Ø ¾éØÝÜåØì £ äØê[ Ü ÇßàãàççêéÜìë £ ê[yâØ êâ[ Ûé[ßØ£ ñàäåo íðÚß[ñâð ¹äåçÖëÖ

æÛâìÛ ą âØä

íñÛ[ãÜåæêë

dØê áoñÛð

ÇéØßØ ą ½àéäàØåêéÜìë

¨®§ âä

©±¬§

ÇãñÜy ą ½àéäàØåêéÜìë

¨¬§ âä

¨±«¬

&¥ ¹ìÛgáæíàÚÜ ą ½àéäàØåêéÜìë

°§ âä

©±ª¬

ÑØ ßéØåàdåoä ç ÜÚßæÛÜä íÜ Êëé[ åfä êÜ í æÙÚà ÇßàãàççêéÜìë æÛÙædo íçéØíæ£ æÛâìÛ áÜ Ûæ ½àéäàØåêéÜìëì çæìß Úß ¬ âä¥

¦ ÂÞééÚçÛÞçâÞÖãèçÚêé ą ç oáÜäå[ íÜêåàdâØ ê ëàêo¤ Úæíâæì ã Üâ ãÜ o ç oäæ åØ çØëo ãð Ø êâfßæ ØéÜ[ãì¥ ÍÜãâf çØéâæíà ëg£ âØêØ à ãð Ø êâf âæãð áêæì ì Ûæãåo êëØåàÚÜ ç àÙãà æíØÚoßæ íãÜâì¥ § ÀáÚÞãÚç ¶áâ×ÚçÜ ą ç àÙãà æíØÚo íãÜâ ê âé[ëâæì£ ØãÜ àéæâæì êáÜñÛæíâæì£ íßæÛåæì à çéæ ç[é ÚØéíàÞ¤ åæí Úß æÙãæìdâ ¥ ÊíØß áÜ ñØêåg æí[å Ø æéàÜåëæí[å ç oßæÛåg â êÜíÜéæí ÚßæÛì¥ ¨ ¶áâìÞÚèÚ ą ç ÜßãÜÛå[ Ø íÜãäà äoéå[ ãæìâØ çéæ ñØd[ëÜdåoâð Ø æçØëéåf ãð Ø Ü © ¼çäèèÚç ¶áâ×ÚçÜ ą ßãØíåo êáÜñÛæíâØ ê åÜáíð oä ç Üí Üåoä Ø êë ÜÛåg çéìÛâ ä êâãæåÜä¥ Í áÜñÛ ñØáà ìáÜ ÛíæìêÜÛØdâØ£ áàßæñ[çØÛåg æëædÜå êíØß áÜ íðÙØíÜå êåg å äà Ûgã𥠪 ÀÞèèáÞãÜÚç ą çgâå êë ÜÛåg çéìÛâ êãØãæä[⣠íðì oíØå çéæ ëéfåàåâð ñ[íæÛåoâ « Ùeéèà ÖçÚYá ą ÛíØ íãÜâð æÙêëØé[íØáo êëéØåæì ãܤ oÚo äoéåæì ãæìdâì£ àÛÜ[ãåo çéæ í ìâì¥ »íØâé[ë ë Ûåg êÜ ñÛÜ ãð ìáÜ ç à íÜdÜéåoä æêígëãÜåo¥

®§¨³èàÞåÖè

ßØåÛê¤ÝéÜÜ Ûæêçgão ¨ ÛÜå ¤ ª Ûåð ¤ ­ Ûåo ± ¨­ ¤ ©¯ ¤ «« Üìéæ Ûgëà ¨ ÛÜå ¤ ª Ûåð ¤ ­ Ûåo ± ¨¨ ¤ ¨¯ ¤ ©° Üìéæ êëìÛÜåëà ¨ ÛÜå ¤ ª Ûåð ¤ ­ Ûåo ± ¨¬ ¤ ©­ ¤ «¨ Üìéæ éæÛàåØ © Ûæêçgão ¢ © Ûgëà ± «§ Üìéæ¦ÛÜå ÁÜÛåæì ë Ûåg æÛ ¨§¥ ãÜÛåØ ÃØÛðëØÞ Ø ÊÜåàæéÜåëØÞ ą êâàçØê çéæ Üåð êë ÜÛØ Ø êÜåàæéð ç[ëÜâ ñØ Ûgëêâæì ÚÜåì¥ »gëà Ûæ ¨¬ ãÜë£ êëìÛÜåëà æÛ ¨­ Ûæ ©® ãÜë£ êÜåàæ à æÛ ­§ ãÜë Üåð Ø æÛ ­ª ãÜë äì à ¥ ®§¨³ãÚìè ¥ª¤¥« ¤ åæí çØíàãæå ê àåÝæéäØdåoä êë ÜÛàêâÜä£ çæâãØÛåØä࣠êæÚà[ãåoä ñØ oñÜåoä Ø íðß oíØåæì äoêëåæêëo çéæ «§ æêæÙ ¤ éæñ o Üåo êáÜñÛæíâð ¾éæêêÜé ¸ãäÙÜéÞ ¤ åæí[ éæãÙØ

®§¨³ÞãÛä ¤ êågßæíf ñçé[íð Ø âØäÜéر îîî¥êâàñÜåëéìä¤äàëëÜéÛæéÝ¥ÛÜ

®§¨³ãÚß åÜáÛÜã o êáÜñÛæíâر ¸ãäÙÜéÞą¹^éåÙØÚßâãØìêÜ Ċ ÚÜãâæí[ ÛfãâØ © §§§ ä£ ç Üí Üåo ©°­ ä åÜáëg o êáÜñÛæíâر ÂàêêãàåÞÜé Ċ ÚÜãâæí[ ÛfãâØ ¬§¬ ä£ ç Üí Üåo ¨«¬ ä

âçßè³ îîî¥êâàñÜåëéìä¤äàëëÜéÛæéÝ¥ÛÜ

¸ÛØäÜããæ Êâà ððð§ÚÝÚæÞååèìäâ§Üèæ

ãàêëæçØÛ çéæêàåÜÚ ãÜÛÜå êÜñ|åر

åæé

Ù ÜñÜå

ÛìÙÜå

ãð Ø êâ[ êë ÜÛàêâØ

âígëÜå

ª¨

®§¨³ÚíåÚì

ª §¨­ ¨ ¨©¨ ä å¥ ä¥

¨ ¯°¬ ä ÅÚçèïäò Ú ïåÞäò

¨§

°

¨

Âí]åâÞ

®

«¬ ­§§ æꥦß

ÌãÞóÝèïäò ª§ êáÜñÛæíâð ÚÜãâÜä ê ìägã ä êågßÜä Ùg ÜÚâf ëéØëg åædåo ãð æí[åo

¬¬

ÊáÜñÛæíâð

Êçãågå êÜå ÇØêêæ ËæåØãÜ Çé êäðâ ê ÛÜêoëâØäà ßæëÜã £ ç ÜßãÜÛå ä áà åoä êíØßÜä Ø çgâå ä äØã ä ãÜÛæíÚÜä áÜ àëØãêâæì âãØêàâæì¥ Áà ãÜëæê êÜ áÜßæ äÜå o ÙéØë odÜâ ą ÇæåëÜ Ûà ÃÜÞåæ ą éæñ o o æ êíØßð åØÛ êë ÜÛàêâÜä ËÜä Ø çæëf£ Úæ áÜá ñØ éæâ êçæáo ê Ëæ¤ åØãÜ ãØåæíâØ£ ñéÜØãàñìáÜ êí á íÜãâ êÜå£ áÜå ßæ çØêìáÜ åØ áÜÛåæ ñ ågáígë oÚß çéæçæáÜå Úß êë ÜÛàêÜâ í Àë[ãàà¥

£ÙÑýĀħĹħø[õ·ħòĩ·õġô ÈðħėõÙÑĀĴÈĀĴ ÈðĘħġĩ Ùñ ÑòġÙôħ ĴÑgdoħ Ĺ·ħ ġĴĀIJħ ĴÙõôĀIJħ Ā¾õò¾IJħ ĉĞ[Ĵgħ ĉ oñ ĩĀøýĀġĩòħĴgdýfðĀħġýgðIJĎħ²gĩ oħd[ġĩħõķ · ġôfðĀħ ·ĞÙ[õIJħ ýòÈøfýgħ ĉĀôĞ Ĵ[ħ ĉĞĀĩòõÙðõ Îħ óò ýoħ ġĴ·ðħ ý·ÑħĉĞ ġøķôÙøħ¯Āý·õÙħċĂħÚÚīħøČħġħĉ ÙðõÙÑý ñ øòħ ·ħ · ħ ý·ħ ĉ[Ğħ Ĵ óòøÙôħ ĩĞĀÈðIJħ øĀýĀĩ|ýýoøòħ ġóÙĹÑĀĴô·øòĎħ §·ħ ó· Ùħ ¾ Ĵ·óoħ ġýgðĀĴgħ ĉĞĀ¾õÙñ ø·ĩòÈôfÎħ·ħĩ·ôħĴgĩ òý·ħõķ · ħĀôIJĉIJóÙħõÙÑĀĴÙÈĎħ ² ¾ĀĞýfħ ġÙĴÙĞýoħ ĩĞ·ĩgħ ýo Ùħ ĉĀõĀ ÙýfðĀħ ġĩ Ùñ Ñòġô·ħ «ĀýĩÙħ Ñòħ ¥ÙéýĀħ ċĂħ İäĤħ øČÎħ ý·ħ ýg ħ ĉõ·ĩoħ ġĩÙóý ħġôòĉ·ġÎħĉĞĀħġĴĀIJħĀÑõÙðõĀġĩħÑĀġIJÑħĉ oõò ħ ýÙõ[ô·õķĎħ&·ġķħġÙħĴ ·ôħøgýoĎ

®Ĵ·ðħ Ĵħ «ĀýĩÙħ õÙĩĀġħ Ā òóÙħ dĩķ øòħ ýĀĴ øòħ õ·ýĀĴô·øòÎħ ôĩÙĞfħ ġĉĀóoħ ĴĞÈðĀõħ ®Ďħ òIJõò·ħ ċĂħ Úĥĺħ øČħġħĀ¾Èoħ¯Ùø Ďħ«ĀÑõÙħĩÙĞfýýoðĀħĉĞĀâòõIJħġĴ·ðIJħ ġÙħÑ[ħĀdÙô[Ĵ·ĩÎħ ÙħýĀĴgħĹ¾IJÑĀĴ·ýfħġóÙĹÑĀĴôķħ ĀġõĀĴoħĉ ÙÑÙĴ oøħġĉĀĞĩĀĴýgħĀĞòÙýĩĀĴ·ýfħõķ ·ñ ÙĎħ [ħ ġÙħ dÙô·ĩÎħ Ùħ ý·ĉ ÙġĞĀôħ Ýħ ĉĀħ ÑĀôĀýdÙýoħ ô·¾òýôĀĴfħ õ·ýĀĴôķħ ġĉĀóIJóoÈoħ ĩÙýĩĀħ ·ĞÙ[õħ ġħ ¯Āñ ý·õÙħÝħġÙħġĩ·ýĀIJħĴķðõÙÑ[Ĵ·ýĀIJħ·ĩĞ·ôÈoĎ ²ĹĞĀġĩÙħĩ·ôħòħ·ĩĞ·ôĩòĴòĩ·ħĀ¾ĀIJħ ÑĀõýoÈðħøgġñ ĩÙdÙôħ Ýħ «ĀýĩÙħ ·ħ ¯Ùø Îħ ýÙ¾Ā ħ ĴÙÑõÙħ ėÑĀ¾ĞfðĀħ ôĀĉÈÙĘħ ý·¾oÑýĀIJħ ĴÙħ ġĞĀĴý[ýoħ ġħ dòġĩgħ ðĀĩÙõĀñ Ĵ øħ¯Āý·õÙħòħĉ òĞĀĹÙýgó oħ·ĩøĀġâfĞIJĎ

¨¨§§ âä °¬ âä «§ âä ¤

Ê

¤ í Ùæéå ÚØéíàåÞæí êíØß çéìÛ oßæ êâãæåì åØ ãÜÛæíÚà ÇéÜêÜåØ ¤ çàdâæí[ dÜéå[ êáÜñÛæíâØ ÇØéØÛàêæ ñ ãÜÛæíÚÜ åØ ËæåØãÜ áÜÛåØ ñ åÜáãÜç oÚß í Àë[ãàà ¤ äoéåf Ø çéæêëæéåf ãæìâð åØ áà åoä êíØßì ËæåØãÜ ¤ âíØãàëåo Ø Ûãæìßf dÜéíÜåf êáÜñÛæíâð í æâæão ÊÜéæÛàåÜ Ø ºæåëéØÙÙØåÛàÜéà ¤ êçæéëæíåo Ø ÛæêìÛ dØêëæ ãàÛìçé[ñÛåf ëéØëg åØ ñØãÜêågåfä êÜíÜéåoä êíØßì í ÇæåëÜ Ûà ÃÜÞåæ ¤ åæíf êáÜñÛæíâð íÜãäà êãàÙåfßæ çéæÝàãì åØÛ êë ÜÛàêâÜä ËÜä

½éÜÜéàÛÜ

Ê

Ñ ãÜÛæíÚÜ ÇéÜêÜåØ íÜÛÜ çæêëéØååoä êÜíÜéåoä ãØÙÜä êë ÜÛåg å[éædå êáÜñÛ ê ç Üí Üåoä ç Üê ¨ ¨§§ ä Ø Ûæ çé êäðâì£ ç àdÜä ñçÜêë Üåoä áÜ çg o çé ÚßæÛ ëìåÜãÜä¥ ÅØ ëìëæ ëéØêì êÜ ãñÜ åØçæáàë ëØâf çéìÛ oä êíØßÜä ç oäæ æÛ êëØåàÚÜ âØÙàåâæíf ãØåæíâð ÇØéØÛàêæ¥ ÅÜáÛÜã oä çæÛåàâÜä áÜ ëéØêØ ñ ãÜÛæíÚÜ Ûæãoä ÄØéÚØåÜãæ£ âëÜé íð ê ìáÜ Ø í ÇæåëÜ Ûà ÃÜÞåæ çæêãÜÛåo áÜ êÜâ áÜ í Øâ Ûæêëà çãæÚß ¥

ÊåæîçØéâð

Ê

¤ ç à êÜÛØdâæíf ãØåæíÚÜ ËæåØãܤÍØãÜåØ ËæåØãܤáàß ¤ ç à êÜÛØdâæíf ãØåæíÚÜ ÊÜéæÛàåÜ ËæåØãܤáàß

ÉæÛàåð ê Ûgëäà

Ê

Çéæêãìågåf ãìdåØëf ëÜéfåð ç oäæ ñØ ßæëÜãæí ä ägêëÜdâÜä ËæåØãÜ áêæì àÛÜ[ãåoä äoêëÜä çéæ Ûgëà ą âéØ æìdâf à ÛÜã o äæÛéf êáÜñÛæíâð£ Ûgëêâ íãÜ⣠ãð Ø êâ[ âæãØ Ø âæãâØ£ ß à ëg ídÜëåg ßãoÛ[åo Ûgëo £ ê[yâæí[åo¥¥¥

Êågßæí[ áàêëæëØ

Ê

ÊâìëÜdåæì áàêëæëæì áÜ ç ÜÛÜí oä ãÜÛæíÜÚ ÇéÜêÜåØ£ âÛÜ êÜ ãð ìáÜ áà æÛ oáåØ¥ &Øêëæ áà í ãàêëæçØÛì ñØdoå[ êÜñ|åØ à åØ áà åoÚß êíØñoÚß ËæåØãÜ£ í áØéåoÚß ägêoÚoÚß í Øâ Ùéñð ägâåæì¥ ÊÜñ|åì Ûæ âæåÚÜ ÛìÙåØ ñØáà ìáÜ äåæ êëío Ûg㥠ÊëÜáåg áêæì Čçæáà ëgåðÿ í ÜÚßåð ç Üí[ åg êÜíÜéåo êíØßð í ÇæåëÜ Ûà ÃÜÞåæ Ø ËÜä ¥

ÂæäÝæéë

Ê

¤ íÜãâ[ âæåÚÜåëéØÚÜ äæÛÜéåoÚß êÜÛØdâæí Úß ãØåæíÜâ ¤ âíØãàëåo çéØíØ êáÜñÛæíÜâ ídÜëåg ñØêåg æí[åo

ÊáÜñÛæí[ ëìéàêëàâØ

Ê

Áà ãÜëæê áÜ áÜÛåæêägéåg çéæçæáÜåæ ËæåØãÜ ê ÇæåëÜ Ûà ÃÜÞåæ åæíæì êáÜñÛæíâæì£ çæ ÛæâæådÜåo âØÙàåâð í êÜñ|åg ©§§­¦§® ç áÛÜ æ âæäçãÜëåg çéæçæáÜå ØéÜ[ã êÜ ¨§§ âä êáÜñÛæíÜâ¥

ËéÜåëàåæ¦ÃæäÙØéÛàÜ

ç ÜçéØíåo âØçØÚàëØ

¸ÛØäÜããæ Êâà

ª¨

¨

©

ª «

°

® ¯ ­

¬

Èé ÚÙÞèàä

ËæåØãÜ£ ÇæåëÜ Ûà ÃÜÞåæ

à âæí[ âØçØÚàëر ©© §§§ ÌÙðëæí[åo± ßæëÜãð Ø ØçØéëä[åð Ãð Ø êâf Ø êåÙ âæãð Ø âæãâð£ ç ádæíåð ãð ¥ íðÙØíÜåo ÇØéâæíà ëg± í Ùãoñâæêëà å[êëìçåoÚß êëØåàÚ ãØåæíÜâ ą ñÛØéäØ ÊâàÙìê± ÇæåëÜ Ûà ÃÜÞåæ ą ËæåØãÜ Ä×bÚçèéëÚãm ãÖ èßÚïÙäëØÚ

ºØçØååØ ÇéÜêÜåØ£ ¹ØàëØ ½ØàëØ£ ÄØãÞØ ÍØãÙàæãæ£ ºØçØååØ ¹ãÜàê£ ÅÜÞéàëÜããØ í Ü ËæåØãÜ £ ÇÜëàë¤ÇàÜééÜ£ ÍØãÙàæåÜ ÇæåëÜ ¶åçdè¢èàÞ

íÜ Üáå ÙØñfå ÇæåëÜ ą íêëìç êÜ êâàçØêÜä ñÛØéäØ £ ÙéìêãÜåo ËæåØãÜ£ ÇæåëÜ £ çØéØÞãàÛàåÞ£ áoñÛØ åØ êâ ëéì£ ê[yâæí[åo ¹äåçÖëÖ

æÛâìÛ ą âØä

íñÛ[ãÜåæêë

ÇéØßØ ą ËæåØãÜ

®­¬ âä

dØê áoñÛ𠯱¬¬

¹éåæ ą ËæåØãÜ

¯©§ âä

¨§±§§

ÆêëéØíØ ą ËæåØãÜ

¨§§¬ âä

¨©±©¬

Ñ ÇéØßð ç Üê ÄåàÚßæí åØ ¹éÜååÜéçØêê£ ñ ÆêëéØíð Ø ¹éåØ ç Üê ÍoÛÜy ëØäëf ¥ ÆÛ êáÜñÛì ÄÜññæÚæéæåØ ñ Û[ãåàÚÜ ¸©© êÜ çæâéØdìáÜ Ûæãoä ÍØã Ûà Åæå ÊÊ «ª Ø çæñÛgáà ÍØã Ûà ÊæãÜ ÊÊ «© Ø åØ çé êäðâ ËæåØãÜ åØ çæêãÜÛåoÚß ¨¬ âàãæäÜëéÜÚß áÛÜ æ ÛæÙ Ü ìÛé æíØåæì£ åàÚäfåg ßæéêâæì êàãåàÚà ¥ ÇæåëÜ Ûà ÃÜÞåæ áÜ ÛØã oÚß ¨§ âä ñØ çé êäðâÜä í Ûæão ºØäæåàÚØ¥

¦ áÚÙäëÚØ ÅçÚèÚãÖ ą ÛæêìÛ ßãØíåo äØÞåÜë ØéÜ[ãì¥ ÁÜ áÜÛåoä ñ åÜáäÜå oÚß í ¸ãç[Úߣ ñØëæ ØãÜ íÜãäà âíØãàëåoä¥ Kàéæâ êíØß áÜ ÛíæáàÚo âæëíæí Úß íãÜâ éæñÛgãÜå åØ ì o dÜéåæì Ø àéæâ[åêâæì£ ÛæÙ Ü êâãæ¤ çÜåæì dÜéíÜåæì êáÜñÛæíâì¥ À í áØéåoÚß ägêoÚoÚß êÜ áÜñÛo åØ çéØ Øåì£ áØâ êÜ í æâæão ì êæëíØ åØêâðëåÜ¥ ÅØçéØíæ æÛ ßãØíåoßæ êíØßì êÜ ëædo ÛíØ íãÜâð çæ âé[ëâ Úß äæÛé Úß êáÜñÛæíâ[Úߥ ¿æ Üá o ñ åàÚß áÜ ñ[éæíÜy å[êëìçÜä çéæ åÜáÛÜã o£ êço Ü êâàØãçàåàêëàÚâ êáÜñÛ ą ÇàêÞØåØ¥ Å[íéØë ñ ãÜÛæíÚÜ çæÛfã êÜÛØdâð çæ ñâf Ø äoéåf ÚÜêëg áÜ áÜå ä[ãæ ã[âØí ¥ § ËÖá ÅçÚèÚãÖ ą âæëãàåØ íÜÛæìÚo êëéØåæì ñ ãÜÛæíÚÜ áÜ é[áÜä íæãå Úߣ ç Üí[ åg êë ÜÛåg ëg â Úß êáÜñÛ ¥ Ñçgë åØ ËæåØãÜ æÛëìÛ íÜÛÜ êâØãåo ëìåÜã Ø ñâ[ êëÜñ¤ âØ í âæêæÛ Üíàåg¥ ¨ ÅÖçÖÙÞèä ą ñÜ êÜÛãØ ÇØéØÛàêæ © ¬¯¬ ä êçØÛ[ êëÜáåæáäÜåå[ dÜéå[ êáÜñÛæíâØ áÜå í ågâæãàâØ ñؤ ë[dâ[Úß Ø åØ çé êäð⥠ÊÜíÜéåo êíØß ê âíØãàëåoä êågßÜä£ çÜdãàí[ âØ ÛæÛÜååo çéØíØ Ø æêëé êâãæå áà çØêìáo åØ áÜÛåì ñ åÜáßÜñdoÚß Øãçêâ Úß êáÜñÛæíÜ⥠ÅØßæéì íðí[ o äæÛÜéåo ¨¬äoêëå[ âØÙàåâØ¥ © ßÞ ãm èëÖÝî ÉäãÖáÚ ą ëæí[éåØ åØ ãð æí[åo í àëØ㤠êâfä âØÙ[ëg¥ Äoéåf Ø ç ÜßãÜÛåf ČÛ[ãåàÚÜÿ£ ñ åàÚß áÜå Ûíg ë à íðÙædìáo Ûfãâæì Ø êãØãæäæígá oä êâãæåÜä ñ áÜÛåæëåfßæ çé ägéì¥ ÇéØí ãð Ø êâ çæ àëÜâ åؤ Ûgãìáo áà åo êíØßð ËæåØãÜ ßãØíåg í ñàäåoÚß ägêoÚoÚߣ ê ç àÙ íØáoÚo êàãæì Ù Üñåæífßæ êãìåÚÜ êåoß ñ[ßð æÛçæãÜÛåÜ ägâåÜ¥ ª ¸äãéçÖ××ÖãÙÞÚçÞ ą íðêæâ[ åØÛäæ êâ[ í âØ Ø ČêígëãÜÿ dÜéíÜå[ ëéØ êçæãì ê äæÛÜéåo «êÜÛØdâæì ç àëØßìáo ãð Ø Ü Ûæ êÜÛãØ ºæåëéØÙÙØåÛàÜéà © ­¯¨ ä ¥ ÁÜ ëg âíØãàëågá o êåoß ä[ Ûoâð æéàÜåëØÚà êíØßì êæìêÜÛåo êëé[y ê çæÛæÙåg ëíØéæíØåæì êáÜñÛæíâæì¥ Í æâæão áÜ à ågâæãàâ äæ åæêëo çéæ âéØë o íæãåf êáÜñ¤ Û𥠫 ¶áåÞãä ą âé[êåg dãÜåàë[ Ø ñ[éæíÜy åÜáÛÜã o êáÜñ¤ ÛæíâØ¥ ÇéæÙoß[ ñØ ß ÜÙÜåÜä äàäæ ßãØíåo êíØßð£ Ûoâð dÜäì ä[ ìíæãågågá o ØëäæêÝféì åÜ æêëØëåo ëéØëg áà åoßæ êíØßì¥ ÅÜáãÜç oä êÜâÜä áÜ áÜáo çéæ¤

êë ÜÛåo d[êë£ åo Ü êÜ í êÜéçÜåëàå[Úß êÙoß[ ñçgë â ëéØêÜ ãØåæíâ𥠬 ÅäãéÚ ÙÞ ÁÚÜãä ą dÜéå â y æÙãØêëॠÅæí[ dëð ¤ êÜÛØdâØ ñ Ûæão Ø Ûíg êëØé o ãØåæíâð í Ü ç àíÜñæì ñÙãæìÛàãf ãð Ø Ü åØ çÜéÝÜâëåg íðêåg æíØåf ëéØëg âíØãàëåoÚß çØéØäÜëé ¥ ¿ ÜÙoåÜâ íçéØíæ çéæëoåØáo ñ[¤ íæÛåo dÜéå[ Ø dÜéíÜå[£ ëÜå íãÜíæ çØâ dÜéå[ êáÜñÛæí¤ âØ ê ågâæãàâØ äoéågá oäà à ì oäà êÜâð¥ ÇæßæÛæí ÚØéíàåÞ ãñÜ çéæíæñæíØë çæÛfã íãÜâì ¸åÞÜãæ£ âëÜé ÛæêØßìáÜ åÜáíð oßæ ÙæÛì êë ÜÛàêâØ © ¨©§ ä ¥ Æ åàÚ êãØÙ o åÜåo Øåà å[íéØë Ûæ Ûæão ą çãåæëìdå[ dÜéíÜå[ ê ÛæêëØëâÜä çéæêëæéì çéæ êçæéëæíåo æÙãæì⥠­ èåäßÚãm ÅäãéÚ ă ÉäãÖáÚ ą åæí[ êáÜñÛæíâØ áà ãÜëæê ìäæ åo êáÜë ñ ËæåØãÜ Ûæ ÇæåëÜ£ í æçØdåfä êägéì çØâ ç àÙìÛÜ æÛ ©§§­¦§® âØÙàåâæí[ ãØåæíâØ Ûæ ëf ÛæÙð êâàÙìê ¥ ® ÉÚâ ą åæíg ñéÜâæåêëéìæíØå ØéÜ[ã ê äæÛÜéåoäà «êÜÛØdâØäà Ø âíØãàëåoäà ëéØëgäà çæÛæÙåfßæ éØ Üåo áØâæ ÇæåëÜ¥ ®§¨³èàÞåÖè ÇØêêæ ËæåØãÜ ą ÇæåëÜ Ûà ÃÜÞåæ ą ËÜä ßãØíåo êÜñ|åØ ©«¥ çéæêàåÚÜ ą ¯¥ ãÜÛåØ£ ©°¥ ãÜÛåØ ą ¨¯¥ Ù ÜñåØ

Ûæêçgão ¨ ÛÜå ¤ ª Ûåð ¤ ­ Ûåo ± ª§ ¤ ¯© ¤ ¨«¬ Üìéæ Ûgëà Ø êÜåàæ à ¨ ÛÜå ¤ ª Ûåð ¤ ­ Ûåo ± ©« ¤ ­­ ¤ ¨¨« Üìéæ »gëà åØéæñÜåf çæ ª§¥ ¨¨¥ ¨°¯° Ø êÜåàæ à åØé¥ ç ÜÛ ª§¥ ¨¨¥ ¨°«§¥ »gëà Ûæ ¯ ãÜë åØéæñÜåf çæ ª§¥ ¨¨¥ ¨°°® ãð¤ ìáo ñÛØéäØ ç à âæìçà äàå¥ ªÛÜååoßæ Ûæêçgãfßæ êâàçØêì ¥

®§¨³ãÚìè ¥ª¤¥« ¤ åæíg ñç oêëìçågå ØéÜ[ã ËÜä ± «ï åæí[ «êÜÛØdâØ ñ ëæßæ Ûíg ÜïçéÜêåo £ ­ åæí Úß êáÜñÛæíÜâ Ø © êçæáæíØÚo ÚÜêëð ¤ êçæáæíØÚo êáÜñÛæíâØ ÇØêêæ ËæåØãÜ ą ÇæåëÜ Ûà ÃÜÞåæ ¤ «êÜÛØdâØ ËæåØãÜ ÆÚÚàÛÜåëØãÜ äoêëæ êëØéf ©êÜÛØdâð

®§¨³ÞãÛä ¤ êågßæíf ñçé[íð Ø âØäÜéر îîî¥ØÛØäÜããæêâà¥Úæä

®§¨³ãÚß åÜáÛÜã o êáÜñÛæíâر ¸ãçàåæ ËæåØãܤáàß Ċ ÚÜãâæí[ ÛfãâØ « ¬§§ ä£ ç Üí Üåo ®°¬ ä åÜáëg o êáÜñÛæíâر ÇØéØÛàêæ ãÜÛæíÜÚ ÇéÜêÜåØ Ċ ÚÜãâæí[ ÛfãâØ © ®§§ ä£ ç Üí Üåo ®¨§ ä

âçßè³

îîî¥ØÛØäÜããæêâà¥Úæä

êâàçØê Ûæ êë ÜÛàêâØ ¸ÛØäÜããæ êâà Ñ»¸Éĸ åØáÛÜëÜ åØ âæåÚà ëæßæëæ ÊÅÆÎ É ã k çkà `kæßØ æÞÜãÔæ ×â ¾åÞâáâ

«±¥ħ§ ³®

ÿĥ

Úvodník prezidenta

«±¥§ ³®

Milé učitelky a učitelé lyžování, milí čtenáři,

®§¨³ħ &2®¥¨ħİĺħĦħİĺĺä

ať už jste si toto číslo časopisu SNOW právě zakoupili (asi se už nemůžete dočkat zimy), nebo jste členové APUL, a výtisk jste obdrželi poštou, myslím, že si všichni rádi s končícím létem přečtete pár zimních informací.

Někdy nás asi v létě napadne, že toho horka je až dost, a velebíme svoje rodiče, že žijeme v zeměpisném pásu, kde se střídá čtvero ročních období. Jen si představte tu nudu na rovníku – východ i západ slunce téměř pořád v 6 hodin, a jediné vzrůšo mimo veder je období dešťů. My se můžeme těšit na podzim, a hlavně na zimu a sníh, a v zimě si to pořádně užít!

Takže studenti: pořádně se učte, abyste v zimě měli čas na hory. A nestudenti: pomalu věšte svá dosavadní povolání na hřebík, respektive odmítejte nabídky úřadu práce, abyste si mohli užít téměř čtyři měsíce na horách!

APUL se vám stále snaží vytvořit pro práci na horách optimální podmínky – nejen podporou v materiální rovině zprostředkováním lyžařského materiálu, ale především zabezpečením kvalitního lyžařského vzdělání a koordinací podmínek nutných pro výkon tohoto povolání v rovině platných předpisů a norem. I v souvislosti s členstvím naší země v EU jsou tyto otázky stále aktuálnější.

Všech těchto témat se týkají i další články v APUL news, věnované mimo jiné představení a práci lektorského sboru a jednáním, která vede APUL s orgány EU, ISIA a MŠMT ČR. Kromě těchto „vznešených cílů“ pořádá APUL samozřejmě i letos řadu akcí určených především k zábavě a setkávání učitelů lyžování – věnujte tedy pozornost termínové listině akcí APUL, která je uvedena dále (členové povinně, ostatní ve vlastním zájmu).

Věnujte prosím pozornost i našim internetovým stránkám (www.apul.cz), které jsou přepracované do nové podoby – budeme se snažit o co nejvíce aktuálních sdělení a zpravodajství a můžete zde najít i další zajímavé články a komentáře.

Přeji nám všem hromady sněhu a těším se na setkání na kopci i pod kopcem.

Libor Knot

Švýcarské

mistrovství učitelů lyžování Podobně jako APUL pořádá i švýcarský svaz učitelů lyžování (SSSV) na konci sezóny setkání svých členů spojené se závoděním. V polovině dubna 2005 se tohoto Swiss Snow Happeningu zúčastnil ve Svatém Mořici demoteam lyžařské školy SKOL MAX Špindlerův Mlýn.

Místo setkání se stejně jako u nás každý rok mění. Zajímavé je, že o středisku, v němž se má závod uskutečnit v dalším roce, rozhodují ze tří kandidátů dotazníkovou formou sami účastníci. Princip setkání je stejný jako u nás – jedná se samozřejmě o závodění, ale možná ještě důležitější je možnost setkání učitelů lyžování. Tedy nejen lyžování, Švýcaři důsledně používají výraz Snow Sport a jejich učitelé vyučují všechny „snow“ disciplíny – kromě lyží i snowboard, běžky, telemark atd. Švýcarské mistrovství se od našeho liší především ve velikosti, což je vzhledem k potenciálu této alpské země dost očekávatelné. Snow Happening trval čtyři dny a zúčastnilo se ho přes 1000 závodníků, v soutěži demoteamů pak přes 50 družstev. Přijely dva teamy z USA (Beaver Creak a Vail), a také již zmíněná výprava ze Špindlu. Nutno říci, že k hostům se domácí závodníci chovali velmi vstřícně a účast tří demoteamů z ciziny byla pro ně vítaným zpestřením, a také možností porovnání výkonnosti.

Pořadatelé byli téměř dokonalí (což aNi není nic divného, protože na sobě měli ještě bundy Staff z mistrovství

světa, které ve Svatém Mořici před nedávnem pořádali).

Například závod v obřím slalomu měl přes 600 závodníků, přičemž ve 12.30 h už bylo po všem a mohl začít další program. Zajímavé bylo, že samostatný obřák postavili pro kategorii učitelů se základní licencí (obdoba našeho C).

Hlavní kategorie stála za to, jména prvních tří závodníků určitě znáte: 1. Didie Defago, 2. Steve Locher, 3. Michael Von Grünigen.

Kromě slalomu se závodilo ve snowboardcrossu, v běžeckém sprintu a v soutěži demoteamů. Ta byla podobná jako u nás – první jízda povinná, druhá volná. Z 54 družstev postupovalo prvních 10 do závěrečného finále. Náš team se v konkurenci neztratil a předvedl jízdy na úrovni první desítky.

Celková atmosféra závodů byla vynikající – na svahu skvělé ozvučení, hudba, spíkr, možnost testování lyží, prken i telemarku od několika firem. Ve městě byl přímo na náměstí každý den odpoledne vyhrazen prostor pro aprés-ski, které bylo pravidelně velmi živé. O závěrečné „šlusovce“ ve stanu pro 1000 osob ani nemluvě.

Je jasné, že rozsahem a podmínkami Švýcarům konkurovat nemůžeme, ale rozhodně máme inspiraci, kterou můžeme použít na našem mistrovství, které by mělo proběhnout v březnu 2006 v Deštném.

Libor Knot

ÿĤ

Lyžařskou instruktorkou ve španělské Andalusii ¹âçâ­ êêê¡Ü×ØÔßæãÔÜá¡Öâà

Španělsko sice není lyžařskou velmocí, ale přeci jen se může pochlubit jedním lyžařským prvenstvím, a to nejjižněji položeným střediskem v Evropě – Sierrou Nevadou.

Sierra Nevada je jediným střediskem ve stejnojmenném pohoří a leží na úpatí druhé nejvyšší hory Pyrenejského poloostrova – Velety (3 468 m n. m.), asi 20 km severovýchodně od španělské metropole Granady. I přes svoji jižní polohu si Sierra Nevada nikterak nezadá s alpskými lyžařskými středisky a nabízí i něco navíc, Costa del Sol je vzdálená pouhých 80 km a z Velety je vidět přes moře až na marocké Rief Moutains.

Sierra Nevada nabízí 79 sjezdovek s převýšením až 1 200 m.

Z toho je 8 krátkých zelených v zóně pro začátečníky, 33 modrých, 34 červených (nejdelší Aguila má téměř 6 km), a 4 černé, které jsou pro opravdu zkušené lyžaře. Nejprudší sjezdovka je Fuente de Tesoro s převýšením 290 m na délce 848 m.

Kapacita všech vleků a lanovek je 45 000 lyžařů za hodinu.

Celková délka sjezdovek dělá 84 km, 31 km je uměle zasněžovaných. K dispozici je také snow park. Na své si přijdou i milovníci lyžovaní ve volném terénu, které sice není oficiálně povoleno, nicméně se toleruje. Sezóna v Sierra Nevadě trvá od půlky listopadu do konce dubna. Sněhové podmínky jsou obvykle velmi dobré, přestože prý 90 % dnů je slunečných.

Jednou až dvakrát do měsíce sněží, to pak může napadnout

až metr prašanu. Ovšem ne všechny sezóny jsou stejně vydařené. Například před několika lety byl kvůli nedostatku sněhu zrušen Světový pohár. Co se týče teplot, bývá prosinec a leden mrazivý, kolem -15 °C přes den, koncem února už teploty vystoupají nad nulu, a v březnu a dubnu bývá tak teplo, že se dá lyžovat i v tričku s krátkým rukávem.

&2®¥¨ħİĺħĦħİĺĺäħ ®§¨³

Kapacita všech vleků a lanovek je 45 000 lyžařů za hodinu

Â&#x2DC;¹¼ħ§Â?³Ž

ĂżĂ&#x161; V Sierra NevadÄ&#x203A; jsou tĹ&#x2122;i velkĂŠ lyĹžaĹ&#x2122;skĂŠ ĹĄkoly, kterĂŠ provozuje majitel stĹ&#x2122;ediska. Dohromady zamÄ&#x203A;stnĂĄvajĂ­ okolo 270 instruktorĹŻ a nabĂ­zejĂ­ vĂ˝uku alpskĂŠho lyĹžovanĂ­, snowboardingu, carvingu, bÄ&#x203A;ĹžeckĂŠho lyĹžovĂĄnĂ­, telemarku, skialpinismu,

v krvi spĂ­ĹĄ flamengo neĹž lyĹžovĂĄnĂ­, je vyuŞívĂĄnĂ­ sluĹžeb lyĹžaĹ&#x2122;skĂ˝ch ĹĄkol velmi vyhledĂĄvanĂŠ a oblĂ­benĂŠ, a proto zde ani pÄ&#x203A;t set instruktorĹŻ nemĂĄ nouzi o prĂĄci. Klienti jsou z vÄ&#x203A;tĹĄĂ­ Ä?ĂĄsti Ĺ panÄ&#x203A;lĂŠ, a tak se zde bez znalosti ĹĄpanÄ&#x203A;lĹĄtiny neobejdete.

ProtoĹže Ĺ panÄ&#x203A;lĂŠ majĂ­ v krvi spĂ­ĹĄ flamengo neĹž lyĹžovĂĄnĂ­, je vyuŞívĂĄnĂ­ sluĹžeb lyĹžaĹ&#x2122;skĂ˝ch ĹĄkol velmi vyhledĂĄvanĂŠ a oblĂ­benĂŠ, proto zde ani pÄ&#x203A;t set instruktorĹŻ nemĂĄ nouzi o prĂĄci. akrobatickĂŠho a extremnĂ­ho lyĹžovanĂ­ a v neposlednĂ­ Ĺ&#x2122;adÄ&#x203A; i vĂ˝uku tÄ&#x203A;lesnÄ&#x203A; postiĹženĂ˝ch lyĹžaĹ&#x2122;ĹŻ. DĂĄle ve stĹ&#x2122;edisku pĹŻsobĂ­ okolo 8 menĹĄĂ­ch soukromĂ˝ch ĹĄkol (cca 25 instruktorĹŻ) a i nÄ&#x203A;kterĂŠ pĹŻjÄ?ovny majĂ­ svĂŠ uÄ?itele. ProtoĹže Ĺ panÄ&#x203A;lĂŠ majĂ­

Zbytek klientĹŻ je pĹ&#x2122;evĂĄĹžnÄ&#x203A; z anglicky mluvĂ­cĂ­ch zemĂ­. Tomu odpovĂ­dĂĄ i skladba instruktorĹŻ, kterĂ˝mi jsou pĹ&#x2122;evĂĄĹžnÄ&#x203A; Ĺ panÄ&#x203A;lĂŠ, Argentinci a AngliÄ?anĂŠ. Ă&#x161;roveĹ&#x2C6; jejich lyĹžovĂĄnĂ­ je rĹŻznĂĄ, nicmĂŠnÄ&#x203A; pro vĂ˝uku zaÄ?ĂĄteÄ?nĂ­kĹŻ dostaÄ?ujĂ­cĂ­. Z vĂ˝chodnĂ­

Evropy sem jezdĂ­ uÄ?it jen velmi mĂĄlo lidĂ­. HlavnĂ­m dĹŻvodem je sloĹžitĂŠ a zdlouhavĂŠ vyĹ&#x2122;Ă­zenĂ­ pracovnĂ­ho povolenĂ­. DalĹĄĂ­m problĂŠmem je â&#x20AC;&#x17E;vstupnĂ­ kapitĂĄlâ&#x20AC;?. Jen tĹ&#x2122;i nejvÄ&#x203A;tĹĄĂ­ ĹĄkoly hradĂ­ svĂ˝m instruktorĹŻm skipas, v ostatnĂ­ch si ho musĂ­te koupit sami, tj. asi 665 euro na celou sezĂłnu. UbytovĂĄnĂ­ a stravu si vĹĄude platĂ­te sami. Byt pro 2 osoby na sezĂłnu stojĂ­ kolem 3 200 euro, pĹ&#x2122;iÄ?emĹž výťe platu se v zĂĄvislosti na licenci, zkuĹĄenostech a ĹĄkole pohybuje od 10 do 20 euro za oduÄ?enou hodinu. Pracovat celou sezĂłnu jako lyĹžaĹ&#x2122;skĂ˝ instruktor ve Ĺ panÄ&#x203A;lsku nenĂ­ tedy ŞådnĂ˝ zlatĂ˝ dĹŻl, ale je to pĹ&#x2122;Ă­leĹžitost, jak si procviÄ?it ĹĄpanÄ&#x203A;lĹĄtinu, poznat novĂŠ lidi z rĹŻznĂ˝ch koutĹŻ svÄ&#x203A;ta Ä?i si uŞít lyĹžovĂĄnĂ­ a ĹĄpanÄ&#x203A;lskĂŠ pohostinnosti.

Lucie LakvovĂĄ

Co novÊho v diplomacii výuky lyŞovåní?

Ž§¨³ħ Â&#x17D; &2Ž¼¨ħİĺħČħİĺĺä

Abyste se po lĂŠtÄ&#x203A; dozvÄ&#x203A;dÄ&#x203A;li ty nejÄ?erstvÄ&#x203A;jĹĄĂ­ informace z vysokĂŠ politiky v oblasti uÄ?enĂ­ lyĹžovĂĄnĂ­ na Ä?eskĂŠ i zahraniÄ?nĂ­ scĂŠnÄ&#x203A;, vyzpovĂ­dali jsme Ä?lovÄ&#x203A;ka u nĂĄs nejpovolanÄ&#x203A;jĹĄĂ­ho, jednoho ze zakladatelĹŻ Asociace profesionĂĄlnĂ­ch uÄ?itelĹŻ lyĹžovĂĄnĂ­ v Ä&#x152;eskĂŠ republice a zĂĄstupce Ä&#x152;R v MezinĂĄrodnĂ­ organizaci profesionĂĄlnĂ­ch uÄ?itelĹŻ lyĹžovĂĄnĂ­ (ISIA), JiĹ&#x2122;Ă­ho KotaĹĄku.

V roce 1995 vystoupil APUL a nÄ&#x203A;kolik dalĹĄĂ­ch vĂ˝znamnĂ˝ch subjektĹŻ z organizace Interski Ä&#x152;R. DĹŻvodem bylo nedemokratickĂŠ vedenĂ­ a nerespektovĂĄnĂ­ zĂĄkladnĂ­ch principĹŻ fungovĂĄnĂ­ ze strany Interski Ä&#x152;R. Od tĂŠ doby se APUL aktivnÄ&#x203A; snaŞí ve vypjatĂŠ atmosfĂŠĹ&#x2122;e Ä?eskĂŠ lyĹžaĹ&#x2122;skĂŠ scĂŠny vyjednat, aby byly jasnÄ&#x203A; vymezeny tĹ&#x2122;i zĂĄkladnĂ­ pracovnĂ­ okruhy v rĂĄmci Interski Ä&#x152;R, tj. uÄ?itelĂŠ lyĹžovĂĄnĂ­ pĹŻsobĂ­cĂ­ ve ĹĄkolstvĂ­ (IVSS), uÄ?itelĂŠ lyĹžovĂĄnĂ­ z povolĂĄnĂ­ (ISIA) a lyĹžaĹ&#x2122;ĹĄtĂ­ instruktoĹ&#x2122;i pĹŻsobĂ­cĂ­ v zĂĄjmovĂ˝ch sportovnĂ­ch klubech a tÄ&#x203A;lovĂ˝chovnĂ˝ch jednotĂĄch (IVSI), jak je to standardnĂ­ ve vĹĄech lyĹžaĹ&#x2122;sky vyspÄ&#x203A;lĂ˝ch zemĂ­ch. +JSLP TMZĂ&#x2DC;FM KTFN Ă&#x;F TF W *OUFSTLJ Ć&#x20AC;3 IOVMZ MFEZ B WĂ&#x17D;US [BEVM EP QMBDIFU To je pravda, na konci zimy jsem se seĹĄel na neformĂĄlnĂ­ schĹŻzce se Ĺ imonem MastnĂ˝m (Ä?len vĂ˝konnĂŠho vĂ˝boru Interski Ä&#x152;R), kterĂ˝ je zplnomocnÄ&#x203A;n Ĺ&#x2122;eĹĄit dalĹĄĂ­ fungovĂĄnĂ­ a spoluprĂĄci jednotlivĂ˝ch subjektĹŻ na Ăşrovni Interski Ä&#x152;R. Se Ĺ imonem se nĂĄm podaĹ&#x2122;ilo svolat oficiĂĄlnĂ­ schĹŻzi zĂĄstupcĹŻ Interski, APUL a SLÄ&#x152;R a po dlouhĂŠ dobÄ&#x203A; se snad rĂ˝suje spoleÄ?nĂĄ cesta, kterĂĄ by mohla za podpory Mi-

nisterstva ĹĄkolstvĂ­, mlĂĄdeĹže a tÄ&#x203A;lovĂ˝chovy, vysokĂ˝ch ĹĄkol a Svazu pro vĂ˝uku lyĹžovĂĄnĂ­ (SVL) vĂŠst k vytvoĹ&#x2122;enĂ­ standardnÄ&#x203A; fungujĂ­cĂ­ho Interski Ä&#x152;R. /B Ç FTLĂ&#x160;N QPMJ UFEZ TOBE LPOFÇ OÇ&#x2021; EPKEF LF TIPEÇ&#x2021; LUFSPV TJ WĂ&#x2DC;JDIOJ BOHBĂ&#x;PWBOĂ&#x17D; VĂ&#x; OÇ&#x2021;LPMJL MFU QÇĽFKĂ&#x17D; ƤFLOJ OĂ&#x192;N KBL TF WÇ&#x2021;DJ NBKĂ&#x17D; W [BISBOJÇ Ă&#x17D; V EU se vyvĂ­jĂ­ novĂ˝, velkĂ˝ pracovnĂ­ trh. TĂ˝kĂĄ se to vĹĄech odvÄ&#x203A;tvĂ­, tedy i naĹĄĂ­ profese â&#x20AC;&#x201C; uÄ?itele lyĹžovĂĄnĂ­ z povolĂĄnĂ­. Situace nenĂ­ zatĂ­m zcela vyjasnÄ&#x203A;nĂĄ, kaĹždĂĄ silnÄ&#x203A;jĹĄĂ­ zemÄ&#x203A; se snaŞí v tomto ohledu chrĂĄnit svĹŻj lokĂĄlnĂ­ pracovnĂ­ trh. V lednu uspoĹ&#x2122;ĂĄdalo francouzskĂŠ Ministerstvo sportu a Ministerstvo financĂ­ a obchodu spolu s francouzskĂ˝m Svazem uÄ?itelĹŻ lyĹžovĂĄnĂ­ v PaĹ&#x2122;Ă­Ĺži mezinĂĄrodnĂ­ pracovnĂ­ setkĂĄnĂ­. I pĹ&#x2122;es to, Ĺže hlavnĂ­m tĂŠmatem konference byla bezpeÄ?nost na sjezdovkĂĄch, bylo jasnĂŠ, Ĺže Francie mĂĄ obavy hlavnÄ&#x203A; z neregulovanĂŠho pohybu zahraniÄ?nĂ­ch instruktorĹŻ na francouzskĂ˝ch horĂĄch. (Francie uvedla, Ĺže hovoĹ&#x2122;Ă­ i za Rakousko a ItĂĄlii.)

Ze zasedĂĄnĂ­ vyplynulo, Ĺže Francie hodlĂĄ podat do Bruselu nĂĄvrh, aby byl uzĂĄkonÄ&#x203A;n Eurotest â&#x20AC;&#x201C; zkouĹĄka z jĂ­zdy v brankĂĄch za pomÄ&#x203A;rnÄ&#x203A; pĹ&#x2122;Ă­snĂ˝ch podmĂ­nek â&#x20AC;&#x201C; a kurz â&#x20AC;&#x17E;bezpeÄ?nosti lyĹžovĂĄnĂ­â&#x20AC;&#x153; jako podmĂ­nka pro pohyb instruktorĹŻ po EvropskĂŠ unii. S Ä?Ă­mĹž ne vĹĄechny zemÄ&#x203A; souhlasĂ­.

5BLĂ&#x;F W &WSPQÇ&#x2021; UP QP SP[Ă&#x2DC;Ă&#x17D;ÇĽFOĂ&#x17D; P Ç Ă&#x192;TU WĂ?DIPEOĂ&#x17D; IP CMPLV WÇĽF $P OB UP *4*" Na zasedĂĄnĂ­ ISIA v bĹ&#x2122;eznu v Innsbrucku jsme odsouhlasili, Ĺže budeme aktivnÄ&#x203A; komunikovat s Bruselem jako poradnĂ­ orgĂĄn, z titulu zastupovĂĄnĂ­ zĂĄjmĹŻ vĹĄech uÄ?itelĹŻ lyĹžovĂĄnĂ­ z povolĂĄnĂ­. To souvisĂ­ prĂĄvÄ&#x203A; se snahou vytvoĹ&#x2122;it podmĂ­nky pro naĹĄe povolĂĄnĂ­ v EvropskĂŠ unii. Ve finĂĄle totiĹž vytvĂĄĹ&#x2122;ejĂ­ pĹ&#x2122;edpisy a podklady pro zĂĄkony Ä?asto ĂşĹ&#x2122;ednĂ­ci, kteĹ&#x2122;Ă­ nemajĂ­ o naĹĄĂ­ profesi ani pĹ&#x2122;edstavu, a proto je potĹ&#x2122;eba i z naĹĄĂ­ strany k tomuto pĹ&#x2122;istupovat aktivnÄ&#x203A;. I dnes je totiĹž moĹžnĂŠ, Ĺže najdete ve francouzskĂŠm vÄ&#x203A;zenĂ­ tĹ&#x2122;eba anglickĂŠho uÄ?itele lyĹžovĂĄnĂ­, protoĹže ve Francii pracoval a nemÄ&#x203A;l vĹĄechna pĹ&#x2122;Ă­sluĹĄnĂĄ povolenĂ­â&#x20AC;Ś Toto je i terÄ?em kritiky mnoha evropskĂ˝ch zemĂ­.

A toto tĂŠma bude nutnĂŠ jeĹĄtÄ&#x203A; velmi citlivÄ&#x203A; doĹ&#x2122;eĹĄit pĹ&#x2122;ed pĹ&#x2122;Ă­pravou souvisejĂ­cĂ­ch evropskĂ˝ch pĹ&#x2122;edpisĹŻ. Jsem rĂĄd, Ĺže i jĂĄ mohu z pozice Ä?lena presidia ISIA aktivnÄ&#x203A; spoluvytvĂĄĹ&#x2122;et budoucnost naĹĄĂ­ profese.

DÄ&#x203A;kuji za odpovÄ&#x203A;di a pĹ&#x2122;eji, aĹĽ se vĹĄe podaĹ&#x2122;Ă­!

TomĂĄĹĄ Peslar sekretĂĄĹ&#x2122; APUL

ÿÿ

Osobnosti

APUL

V tomto vydání APUL news začínáme s představením jednotlivých členů lektorského sboru, demoteamu a metodické komise APUL. Opravdu jen ti nejlepší jsou nominováni do těchto týmů na základě úspěšnosti při zkouškách apulových kurzů, lyžařské výkonnosti, výsledků závodů v obřím slalomu, schopností vykonávat lektorskou činnost a dalších kritérií.

Mnoho našich lektorů má obrovské zkušenosti s výukou lyžování v České republice i v zahraničí. Rozhodli jsme se začít těmi, kdo prošli celým vzděláním u nás, ale zároveň dosáhli toho nejvyššího vzdělání v Rakousku, kde se prosadili a stále působí. Zároveň jsou našimi aktivními členy: Silvie Schild a Zdeněk Nestrojil.

Silvie Schild Silvie působila v lyžařském oddílu TJ Bohemians a hned po revoluci zahájila instruktorskou činnost – v období, kdy neexistovala žádná metodika a člověk si ji musel vymyslet sám. Postupně prošla všemi kurzy APUL – C, B, A – a v roce 2000 byla přijata do rakouské lyžařské školy v Maria Alm. Pokračovala ve vzdělávání v Rakousku a úspěšně absolvovala alpin kurz, Snowboard Anwärter, Staatlich a Schiführer. Chtěla by absolvovat ještě trenéra alpských disciplín pro mladistvé v Rakousku. V současnosti lektoruje pro APUL, Horské vůdce, učí pro lyžařskou školu Outdoorteam Geisler a chystá na příští sezónu něco pro ty, co jezdí rádi mimo sjezdovky (více se na podzim dozvíte na www.offpiste.cz).

Zdeněk Nestrojil Zdeněk (Zdeny) je svobodný a velmi zajímavý mladý muž ve věku 28 let. Bydlí v Lukách nad Jihlavou a je absolventem FTVS UK obor tělocvik – biologie. Také on začínal s výukou lyžování krátce po roce 1990 a teprve poté absolvoval kurzy APUL C, B a A. V roce 2000 byl přijat do rakouské lyžařské školy v Maria Alm, kde působil do roku 2004. V létě 2003–2005 si odskočil na zimní sezónu do australského Mt. Buller, protože je o něho zájem, tak si na evropské léto ještě počká.

V Rakousku úspěšně absolvoval alpin kurz, Snowboard Anwärter, Staatlich, Schiführer a nyní působí v prestižní lyžařské škole v Oberlechu. Je členem lektorského sboru APUL s poradním hlasem v metodické komisi.

Nejdůležitější momenty v mé kariéře: úspěšné absolvování A kurzu, alpin kurz v rámci Landes, přijímačky na Staatlich Nejlepší kurz, co jsem kdy absolvovala: Schiführer Největší zážitek: sjezd Valuga Nord Arlberg, když napadlo 40 cm prašanu Co mě nejvíc baví: momentálně volný terén a skialpy

Nejdůležitější momenty v mé kariéře: úspěšné absolvování A kurzu a přijímačky na Staatlich Nejlepší kurz, co jsem kdy absolvoval: Schiführer Největší zážitek: týdenní přechod Ötztalu v rámci Schiführera Co mě nejvíc baví: volný terén, skialpy, telemark Současná činnost: v zimě učím v Oberlechu a v létě v Mt. Buller

Členové lektorského sboru: Teo Bohinský, Zdeněk Černík, Klára Eliášová, Lucie Erlebachová, Sylvie Faltová, Tomáš Gatnar, Roland Janičina, František Káčer, Libor Knot, Simona Kodrlová, Štěpán Koudela, Jiří Kotaška, Kamila Kubová, Simon Lauriola, Aleš Mach, Jiří Matějů, Zdeněk Nestrojil, Ondřej Novák, Tomáš Peslar, Silvie Schild, Kateřina Vojtěchová, Antonín Volk, Robert Záboj, Robert Žalio Metodická komise Jednou z hlavních činností APUL je vzdělávací činnost, především kurzy lyžování. Veškeré poznatky ze seminářů s našimi partnery z Rakouska, školení, kongresů ISIA (International Ski Instructors Association) a akcí Interski zpracovává pro potřeby výuky na lyžích metodická komise APUL, kterou tvoří Zdeněk Černík, Libor Knot, František Káčer, Jiří Matějů, Silvie Schild a Robert Záboj.

Pozvánka na valnou hromadu APUL Zveme Tě na valnou hromadu Asociace profesionálních učitelů lyžování, která se uskuteční v sobotu 5. 11. 2005 od 12.00 hod. v přednáškovém sále VŠE, nám. Winstona Churchilla 1938/4, Praha 3.

PROGRAM

12.00 1. Prezentace 13.00 2 Zahájení VH, program jednání (2.1 volba komisí; 2.2 úvodní projevy; 2.3 zpráva o hospodaření; 2.4 zpráva o činnosti APUL v uplynulém období; 2.5 demoteam APUL; 2.6 organizace kurzů C, B, A a dalších akcí APUL v sezóně 2005/2006; 2.7 různé, diskuse) 3. Prezentace sponzorů APUL 4. Výdej objednaného materiálu /Dynastar, Lange, Look, Kama, Husky/ 5. Krátké setkání členů jednotlivých LŠ 6. Přihlášky a informace o kurzu B a dalších akcích 17.00 Konec • všichni zájemci o kurz B a kurz běžeckého lyžování – obraťte se ihned na sekretariát APUL (nejlépe na e-mail: sekretar@apul.cz), odkud obdržíte propozice a přihlášky na kurz • informace, propozice a přihlášky na všechny kurzy budou k dispozici i na www.apul.cz • k vyzvednutí objednaného lyžařského materiálu bude potřeba předložit průkaz totožnosti!

Těšíme se na Tvoji účast! Libor Knot, prezident APUL

Termínová listina APUL Akce Letní akce APUL Valná hromada APUL Lektorský seminář Prolongační kurz A + B Kurz licence B MS učitelů lyžování LEVI Kurz licence C Kurz licence C Kurz licence C Běžecký kurz Prolongační kurz C Cvičitelský kurz C Opravné zkoušky C Snowbardový kurz Seminář Dětská školka Paralelní slalom Ski Cross Mezinárodní misrovství ČR Mistrovství Slovenska SAPUL Obří slalom – open Kurz licence C Opravné zkoušky C + B Telemarkový seminář Lavinový kurz Slalomový kurz Snowbardový kurz Kurz licence A

Místo Zámek Bishofstein VŠE Praha Rakousko Rakousko Rakousko Finsko Špindlerův Mlýn Harrachov Pec pod Sněžkou Horní Mísečky Pec pod Sněžkou Pec pod Sněžkou Pec pod Sněžkou Špindlerův Mlýn Bude upřesněno Pec pod Sněžkou Pec pod Sněžkou Deštné v Orlických horách Bude upřesněno Pec pod Sněžkou Špindlerův Mlýn Špindlerův Mlýn Bude upřesněno Bude upřesněno Bude upřesněno Bude upřesněno Rakousko

&2®¥¨ħİĺħĦħİĺĺäħ ®§¨³

Datum 9.-11.9.2005 5.11.2005 Listopad 2005 Listopad 2005 26.11.-5.12.2005 30.11.-4.12.2005 2.12.-11.12.2005 9.12.-18.12.2005 9.12.-18.12.2005 9.12.-11.12.2005 9.12.-11.12.2005 14.12.-18.12.2005 17.12.-18.12.2005 9.12.-10.12.2005 14.1.2006 22.1.2006 19.2.2006 10.3.-11.3.2006 Březen 2006 20.3.2006 17.3.-26.3.2006 24.3.-26.3.2006 Březen Duben Duben Duben Duben

SNOW

market

100

BLIZZARD INOVACE IQ/IX SYSTÉM

SNOW ČÍSLO 20 / 2005

Přestože se snižuje celosvětový objem výroby lyží, zvyšuje společnost Blizzard v posledních letech každoročně svůj podíl na světovém trhu. V České republice je již nejúspěšnější mezi dovozci lyžařského vybavení a její podíl na trhu každým rokem stoupá.

Za úspǣchy znaǹky v ǵeské republice se skrývá tvrdá a systematická spolupráce se sítí odborných prodejen, prŚzkum trhu reagující na požadavky spotžebitele, kvalitní produkty, a podpora prodeje formou agresivní cenové politiky v podobǣ ǹtyž akǹních modelŚ.

Pro tuto zimní kolekci pžipravila spoleǹnost Blizzard mnoho novinek v konstrukcích lyží a systémech vázání. Budoucnost vývoje sjezdového lyžování je jednoznaǹnǣ v systémech.

Tento trend potvrzují i marketingové prŚzkumy a vývoj prodeje na svǣtových trzích.

BLIZZARD, jeden ze svǣtovǣ nejznámǣjších rakouských výrobcŚ lyží, pžedstavil revoluǹní systémovou novinku nazvanou IQ. BLIZZARD vždy vyrábǣl legendární lyže, ale tentokrát se

jedná opravdu o technický prŚlom. Na tom se shodují i lyžažští odborníci. IQ systém je historicky první technické žešení, které skuteǹnǣ spojuje lyži s vázáním do jednoho dynamického a interaktivního celku. IQ je technologicky nároǹné žešení, které BLIZZARD zavádí po více než 18 mǣsících vývoje a testŚ do sériové výroby u závodních lyží a nejvyšší žady CROSS modelŚ.

Víme, že pro vás není jednoduché se orientovat ve správném výbǣru nových lyží.

Blizzard spolupracuje výhradnǣ s prodejci, kteží jsou odbornǣ zaškoleni a poradí vám pži výbǣru vhodného modelu. Odborné školení Blizzard partnerŚ na letošní modelovou žadu probǣhlo 4. a 5. záží pod vedením šéfa vývojového oddǣlení, který pžijel z rakouského Mittersillu, kde ėrma všechny své modely lyží vyrábí.

Jelikož je v zájmu Blizzardu zvýšit prodej setŚ s vázáním, pžipravili jsme pro

vás již na zaǹátek zimní sezóny limitovanou sérii ǹtyž lyžažských setŚ, které jsou nabízené prostžednictvím autorizovaných prodejcŚ.

O tom se mŚžete pžesvǣdǹit na www.blizzard. cz. Pokusíme se vám alespoƙ ty nejprodávanǣjší modely ve zkratce pžedstavit.

V závodní žadǣ Race Carve nabízí Blizzard závodní slalomku Sigma SLR IQ a obžaǹku Sigma GSR IQ urǹené pro závodníky a špiǹkové výkonnostnǣ orientované lyžaže. Obǣ konstrukce mají v sobǣ všechny konstrukǹní novinky Blizzard – novou sendviǹovou konstrukci s dževǣným jádrem, dvojitou titanovou vrstvou v torzním boxu a magnesiovým zesílením, IQ Systém a nové 3D torzní zesílení. Odladǣná slalomka Sigma SLR a obžaǹka Sigma GSR urǹené pro výkonnostnǣ orientované lyžaže a sportovní lyžaže mají sendviǹovou konstrukci s dževǣným jádrem, dvojitou laminátovou vrstvou v torzním boxu a carbonovým zesílením.

101

IQ. Průlom v Dynamice Poprvé se pženášejí impulzy lyžaže na hrany bez zpoždǣní. Pžirozená dynamika lyží neovlivƙována vázáním zŚstává zachována a zaruǹuje jedineǹné jízdní vlastnosti. Ještǣ nikdy nebylo jednodušší lyže žídit!

IQ. Průlom v efektivitě Lyžaž pženáší sílu na lyže a hrany pžímo a beze ztrát s nejvyšší možnou efektivitou. Rušivé vibrace jsou cílenǣ a úǹinnǣ eliminovány. Ještǣ nikdy nebylo možné lyžovat s tak malým vynaložením sil!

IQ. Průlom ve funkčnosti a designu Funkce a design jsou v pžípadǣ IQ perfektnǣ sladǣné, všechny prvky tvoží dohromady estetický plnǣ funkǹní celek. Ještǣ nikdy nebylo tak vzrušující svézt se na krásných lyžích!

Cross Carve modely jsou urǹeny na upravenou a neupravenou sjezdovku a vyhovují nejširší skupinǣ sportovních lyžažŚ. Vǣtšina špiǹkových lyžažŚ dává pžednost nejvyšším modelŚm z žady Cross Carve – Sigma X-Cross Pro IQ a X-Cross 11 IQ. Vyšší sportovní modely jsou Sigma X-Cross 10 a X-Cross 9.

Pro sportovní lyžaže je vhodný model Sigma X-Cross 8. Żada Allround nabízí model Firebird XO 5 pro všestranné sportovní lyžaže a XO 3 pro rekreaǹní a mírnǣ pokroǹilé lyžaže, kteží preferují nižší až stžední rychlost a snadné ovládání. Oba modely mají velmi dobrou stabilitu na hranách, jsou toǹivé a tlumí nežádoucí vibrace v nižších a stžedních rychlostech.

Nǣkteží z autorizovaných prodejcŚ nabízejí možnost zapŚjǹení vybraného modelu pžed zakoupením. Podrobné informace najdete na www.blizzard.cz.

IQ. Průlom v bezpečnosti Vázání BLIZZARD, které je integrovanou souǹástí IQ Systému, nabízí ochranu pži všech typech pádŚ. ZajišŦuje stálou pevnou ėxaci boty s konstantní vypínací silou i pži zvýšeném tžení. Kromǣ toho inteligentní „ėltry“ zabraƙují samovolnému vypnutí, což je dŚležité zejména pži sportovní jízdǣ. Všechna vázání BLIZZARD mají atest TÜV a odpovídají mezinárodním normám.

Ještǣ nikdy nebylo lyžování tak bezpeǹné!

ČÍSLO 20 / 2005 SNOW

Celou kolekci uzavírá designovǣ vyvážená žada Women vyvinutá speciálnǣ pro dámy.

Modely X-Sprit 3, X-Sprit 5, Passion a Sigma X-Sprit Cross jsou konstruovány tak, aby vyhovovaly požadavkŚm všech lyžažek. Použitím speciálních materiálŚ a posunutím montážního bodu o 2 cm dopžedu se dosáhlo snížení hmotnosti o 20 % a optimální toǹivosti a ovladatelnosti.

IQ. Průlom v technologii BLIZZARDu se podažilo šroubovanou systémovou kolejnici propojit s lyží bez použití mechanických prvkŚ. IQ Systémová deska je plnǣ integrovanou souǹástí lyže a odstranǣním mechanických prvkŚ se podažilo eliminovat všechny negativní vlivy takového spojení. Lyže tvoží s vázáním jeden celek. Ještǣ nikdy jste nemohli poznat pocit, kdy jste s lyží doslova „srostlí“!

www.blizzard.cz PR

Seznam slev

SNOWcard

Chcete poskytovat slevy pro držitele SNOWcard? Pište na snowcard@snow.cz, případně volejte redakci!

10 0 %

20 %

10 0 %

50 %

zapůjčení lyží ZDARMA na 3 hodiny v Testcentru SNOW & Levnelyze.cz (Harrachov-Rýžoviště) www.levnelyze.cz

testování lyží ZDARMA 1 hodinu v Test centru Elan (Špindlerův Mlýn) www.skiveleslavin.cz

9% sleva ve všech prodejnách sítě Rock Point www.rockpoint.cz

sleva na servis lyží a dále sleva 7 % na nákup BIL-SPORT Pod Dvorem 13, Praha 6 www.skiveleslavin.cz

sleva na veškeré služby testcentra EFA Špindlerův Mlýn www.efa.cz

Za kurz licence APUL C 38 % zaplatíte o 3 100 Kč méně!

Původní cena: 8 100 Kč, cena pro držitele SNOWcard: 5 000 Kč www.apul.cz sleva

10 % u specializované botařské

7% sleva ve všech prodejnách sítě ENVY (nesčítá se s jinými slevami) www.envy.cz

5% sleva ve všech prodejnách sítě Hudy sport www.hudy.cz

10 %

NIVO SPORT Jihlavská 617, Praha 4, tel. 261261236 www.nivosport.cz

firmy Leitner 150 let praxe ladění sjezdových bot.

Využívají závodníci: Kjus, Aamodt, Schifferer, Sonja Nef, Petr Kronberger či Niki Hosp!

Schuhhaus Leitner j.leitner@eunet.at tel. +43 5674 5306 fax +43 5674 5578 (po–pá 9–12 a 14–18, so 9–12) www.schuhsport-leitner.at

5%

jedna zdokonalovací lekce na 2 hodiny ZDARMA! (nutná konzultace termínu) a dále sleva 10 % na všechny služby Lyžařská škola Potok Pec pod Sněžkou tel. 603 809 365 www.potok.cz

10 0 %

sleva na zahraniční zájezdy s CK Kudrna (max. 400 Kč, nesčítá se s jinými slevami) tel. 542 120 137, 604 592 971 e-mail: michal@kudrna.cz www.kudrna.cz

5% 5%

CK SMART travel Blatenská 111, Chomutov (nesčítá se s jinými slevami) www.smarttravel.cz

3%

CK Petr's lyžování v Alpách Kateřinská 13, Praha 2 www.petrs.cz

30 %

sleva na skipas v lyžařském areálu Lipno-Kramolín (platí do 16. prosince 2005, dále 1.–31. ledna 2006 a od 23. března do konce sezóny) www.lipno.info

sleva v K+K Ski School Janské Lázně tel.: 608 356 616 e-mail: info@ski-school.cz www.ski-school.cz

5%

Prodejna sportovních potřeb Dvořákova 6/8, Brno tel.: 542 211 498

10 %

CK SPORT Václavík sleva z ceny zájezdu (bez skipasu) pro jednotlivce U Hřiště 1325, 755 01 Vsetín tel./fax: 571 419 916 e-mail:cksport.vaclavik@iol.cz www.cksport-vaclavik.cz

7%

Kiwi svět map a průvodců Jungmanova 23, Praha 1 (sleva na vše kromě přístrojů GPS) www.kiwick.cz

10 % zboží SENSOR v prodejnách SENSOR FRIENDSHIP STORE Slezská 125 (za Flórou), Praha 3, tel.: 272730531 Moskevská 27, Liberec 1, tel.: 48271061 Nerudova 616, Mladá Boleslav, tel.: 326723384 Brněnská 24, Svitavy, tel.: 461530614 www.ceskyraj.com, www.sensor.cz

10 %

S2 SHOP

CABALLERO SHOP Panská 5, Praha 1, tel.: 296827560 (zn. Baffin, Burton, Canada Goose, Fundango, Klar Ullfrotté...)

CEBA SHOP V Jámě 1, Praha 1, tel.: 224162112 (zn. Baffin, Canada Goose, Fundango, Klar Ullfrotté...)

www.s2as.cz

MIMO BĚŽNOU SÍŤ NOVINOVÝCH STÁNKŮ KOUPÍTE SNOW V TĚCHTO PRODEJNÁCH: Praha CK CONTI Jindřišská 30, 11000 Praha 1 tel.: 224230120, www.ckconti.cz CK Fede Jeruzalémská 3, 11000 Praha 1 tel.: 224142340, www.fede.cz KIWI svět map a průvodců Jungmannova 23, 11000 Praha 1 tel.: 224948455, www.kiwick.cz, mapy@kiwick.cz Rock Point Martinská 2 (Na Perštýně), 11000 Praha 1 www.rockpoint.cz Rock Point Bělehradská 98, 12000 Praha 2 www.rockpoint.cz DODOSPORT Na Zderaze 5, 12000 Praha 2 tel.: 272769387, www.dodosport.cz, info@dodosport.cz SKI SURF SPORT SERVIS V Tůních 11, 12000 Praha 2 tel.: 224942007, skisurf@info.cz POMISKICENTRUM Slavojova 10, 12800 Praha 2 tel.: 224936442, www.pomi.cz, pomi@pomi.cz DRAPA SPORT - OC Palác Flóra Vinohradská 149, 13000 Praha 3 www.drapasport.cz

HAPPY SPORT - Pankrác prodejna a servisní centrum Na Pankráci, 14000 Praha 4 tel.: 241403943, www.happysport.cz CK SKOL nám. Hrdinů 16, 14000 Praha 4 tel.: 261218737, www.skifrance.cz SPORTCENTRUM Křesomyslova 19, 14000 Praha 4 tel.: 241404444 HOFFI SURF SHOP lyže, brusle, snowboardy – nové i komisní, půjčovna Modřanská 120, 14700 Praha 4 tel.: 244466841, www.hoffi.cz, hoffi.sport@volny.cz Rock Point Nuselská 13,14000 Praha 4 www.rockpoint.cz HUDY SPORT Lidická 43, 15000 Praha 5 tel.: 257315964, www.hudy.cz, praha.lidicka@hudy.cz A-Z sport Lidická 7, 15000 Praha 5 tel.: 257315054, www.azsport.cz, azsport@azsport.cz DRAPA SPORT - Centrum Nový Smíchov Plzeňská 8, 15000 Praha 5 www.drapasport.cz Mapis Štefánikova 63, 150 00 Praha 5

SkiCentrum Radotín Topasová 5/747, 15300 Praha 5 - Radotín tel.: 257913063, www.skiservis.cz, ski@skiservis.cz DRAPA SPORT - Butovice Radlická 117, 15800 Praha 5 www.drapasport.cz HAPPY SPORT - Kulaťák prodejna a servisní centrum Nár. obrany 16, 16000 Praha 6 tel.: 224325560, www.happysport.cz BIL-SPORT - SKICENTRUM Veleslavín lyžařský servis, půjčovna, testování lyží Pod Dvorem 13, 16000 Praha 6 tel.: 235366524, www.skiveleslavin.cz Sportovní potřeby sport, bazar, skiservis, půjčovna Fr. Křížka 12, 17000 Praha 7, tel.: 220571215 www.skiservispraha.cz, info@skiservispraha.cz CZE Sport Dělnická 42, 17000 Praha 7 tel.: 283872004 LBS Sport Na Maninách 50, 17000 Praha 7 Rock Point - Nový Smíchov Plzeňská 8, 15000 Praha 5 – Smíchov www.rockpoint.cz DRAPA SPORT - Tesco Letňany Veselská 663, 18000 Praha 9 www.drapasport.cz

HAPPY SPORT - Letňany prodejna a servisní centrum Beranových 127, 19900 Praha 9 tel.: 286920112, www.happysport.cz DRAPA SPORT - CČM Chlumecká 765, 19800 Praha 9 www.drapasport.cz HARFA SPORT Českomoravská 41, 19000 Praha 9 tel.: 284811212, www.harfasport.cz, harfasport@harfasport.cz Rock Point - Tesco Letňany Veselská 663, 19000 Praha 9 - Letňany www.rockpoint.cz DRAPA SPORT - Průhonice Obchodní 113, 25170 Čestlice www.drapasport.cz SPORT KUBÁŇ Kubánské nám. 1, 10000 Praha 10, tel.: 274782623 PEKSPORT Vršovická 446, 10100 Praha 10 tel.: 271720893, www.peksport.cz, peksport@peksport.cz POINTS Tiskařská 10, 10200 Praha 10 tel.: 234054258, www.points.cz HERVIS SPORT - Europark Nákupní ulice 389/2, 10200 Praha 10 tel.: 234672264, www.hervis.cz

Středočeský kraj Beroun Miroslav Kadeřábek Karlova 546, 26601 Beroun Kladno KOHOUT SPORT J. Vrby 563, 27201 Kladno tel.: 312682950, kohoutsport@atlas.cz Kolín SPORT SERVIS MONTANA Kmochova 406, 28000 Kolín II tel.: 321 728 718 Čáslav SPORT SERVIS Žižkovo náměstí 164, 28601 Čáslav tel.: 327316932 Plzeňský kraj Plzeň SUNBOW Nám. republiky 22, 30100 Plzeň tel.: 377222324, www.sunbow.cz, sunbow@sunbow.cz HANNAH Americká 54, 30100 Plzeň tel.: 379200111, www.hannah.cz EUROSKI.CZ Resslova 3, 30135 Plzeň tel.: 377330300, www.euroski.cz, info@euroski.cz Intersport DRAPA Plzeň Rokycanská 1385/130, 31216 Plzeň-Doubravka www.drapasport.cz Servis Sport Červenka Habrmannovo nám. 2, 31200 Plzeň DRAPA SPORT Plzeň-Černice Písecká 1, 32600 Plzeň www.drapasport.cz Železná Ruda Cykloservis Javorská 24, 34004 Železná Ruda tel.: 376397002, www.cykloservis.sumava.net Karlovarský kraj SKI SERVIS-SPORT Moskevská 40, 36001 Karlovy Vary tel.: 353225604 HUDY SPORT Karlovy Vary Západní 11, 36001 Karlovy Vary tel.: 353222360, www.hudy.cz, karlovyvary@hudy.cz Jihočeský kraj České Budějovice SPORT BP Sokolský ostrov 1, 37001 České Budějovice tel.: 387318439, www.sportbp.cz Tábor Ski-centrum Jirák Bechyňská 398, 39001 Tábor tel.: 381251369, skicentrum.tabor@tiscali.cz Ústecký kraj Ústí nad Labem V+K SPORT Vaníčkova 1, 40001 Ústí nad Labem, tel.: 475200210 Litoměřice CYKLO & HOBBY Michalská 1, 41201 Litoměřice tel.: 416734877, www.cyklohobby.cz, cyklohobby@iol.cz Chomutov Kola-lyže Dvořák Karolíny Světlé 1934, 43001 Chomutov tel.: 474625555, www.kola-dvorak.cz, info@kola-dvorak.cz SMART travel Blatenská 111, 43003 Chomutov tel.: 474650882, www.smarttravel.cz BRAVA SPORT BLIZZARD – OD KAUFLAND Ve Výstavbě 260, 43101 Chomutov tel.: 776 709 854 Liberecký kraj Liberec KH SPORT Pražská 376/36a, 46001 Liberec, tel.: 485105732 Lesskol Frýdlantská 209, 46001 Liberec DRAPA SPORT- NISA center České mládeže 456, 46301 Liberec www.drapasport.cz Rock Point - OC Hypernova Nisa 46003 Liberec-Doubí Free Sport Pražská 13/19, 46001 Liberec Jablonec nad Nisou Sport Bronec Prosečská , 468 04 Jablonec nad Nisou Staré splavy SPORT PAUDERA Krále Václava 120, 47163 Staré splavy, tel.: 487873275

Semily Skisport Semily Nádražní 164, 51301 Semily Jilemnice INTERSPORT Dolní 54, 51401 Jilemnice, tel. 481541253 Rokytnice nad Jizerou SKI SPORT Dolní nám. 3, 51244 Rokytnice nad Jizerou, tel.: 481522402 Harrachov CLASSIC SKI SCHOOL Harrachov 535, 51246 Harrachov tel.: 481529629, www.levnelyze.cz, obchod@levnelyze.cz Královéhradecký kraj Hradec Králové DRAPA SPORT - OC Futurum Brněnská 23a, 50009 Hradec Králové www.drapasport.cz Rock Point - OC Futurum Brněnská 1825/23a, 50009 Hradec Králové www.rockpoint.cz SKI SPORT DRAHORÁD Habrmanova 166, 50002 Hradec Králové tel.: 495534695 Skicentrum Horova 1290, 50002 Hradec Králové tel. 495532373 FUN SPORT HK Šafaříkova 581, 50002 Hradec Králové tel.: 495514037, www.funsport.cz, funsport@funsport.cz KB SPORT HK Pospíšilova 281, 50003 Hradec Králové tel.: 495760302, www.kbsport.cz, kbsport@kbsport.cz Jičín CZ SPORT Hradecká, 50601 Jičín tel.: 493520054, www.cz-sport.cz, obchod@cz-sport.cz Stará Paka Ski sport Horka Salomon-specialista, bazar 51234 Horka u St. Paky tel.: 481 595 009 Rychnov nad Kněžnou FUN SPORT HK Javornická 1581, 516 01 Rychnov nad Kněžnou tel.: 494321120 Pec pod Sněžkou Happy Hill Skischool lyžařská a snb škola, půjčovna, servis, obchod Pec pod Sněžkou 244, 54221 Pec pod Sněžkou tel./fax: 499 736 432, mobil: 777 801050 ski@happyhill.cz, www.happyhill.cz Vrchlabí Tomáš Kunčík-SKI VELKOOBCHOD Nádražní 472, 54301 Vrchlabí Špindlerův Mlýn Ski Sport Horka test centrum Salomon, Atomic, Nordica Špindlerův Mlýn – centrum tel.: 499 422 11 Ski Sport Horka Fashion ski móda, Colmar, Phoenix, Salomon, Scott Špindlerův Mlýn – centrum Hronov KT SPORT T.G.Masaryka 24, 54931 Hronov tel.: 491481155 Pardubický kraj Pardubice DRAPA SPORT - Hypernova Palackého třída 2748, 53000 Pardubice www.drapasport.cz FUN SPORT HK Havlíčkova 1000, 530 02 Pardubice tel.: 466512003 Choceň SKIMEN 2 T.G.M. 265, 56501 Choceň tel.: 465473375 Litomyšl Cyklo-Stratílek-Sport Litomyšl Smetanovo nám. 91, 57001 Litomyšl tel.: 461615766, www.stratilek.cz, sport@stratilek.cz Vysočina Havlíčkův Brod SPORT centrum K2 lyže, snowboardy, outdoor – servis, půjčovna Havlíčkova 3305, 58001 Havlíčkův Brod tel.: 569425245, 775317603 Žďár nad Sázavou SPORT centrum K2 lyže, snowboardy, jízdní kola – servis, půjčovna Palachova 2285/39, 59101 Žďár nad Sázavou tel.: 566620260, 775140573

Nové Město na Moravě SPORT centrum K2 jízdní kola, lyže, snowboardy – servis Vratislavovo nám. 98, Nové Město na Moravě tel.: 566615068, 777179650 Třebíč Choc Technology Koželužská 1012, 67401 Třebíč tel.: 568851500 Jihomoravský kraj Brno Helia Sport Úvoz 59/61, 60100 Brno tel.: 541241291 DRAPA SPORT - Avion Skandinávská 2, 61900 Brno www.drapasport.cz FREYTAG-BERNDT prodejna GEOKART Vachova 8, 60200 Brno tel.: 542216561, www.freytagberndt.cz Pasko Dvořákova 6/a, 60200 Brno tel.: 542214259, www.pasko.cz Rock Point Panská 2/4, 60200 Brno www.rockpoint.cz CK Tušla nám. Svobody 10, 60200 Brno tel.: 542219331, www.tusla.cz, ck@tusla.cz GEMMA Pekařská 25, 60200 Brno www.gemmasport.cz BARNEX Bratislavská 7, 60200 Brno tel.: 545243963 MM SKICENTRUM Brechtova 7, 63800 Brno tel.: 548522422 Sporten Carving shop budova InfoTel, Novolíšeňská 18, 60200 Brno tel.: 775251510, www.carvingshop.cz Vyškov SPORT Růžička Dukelská 8, 68201 Vyškov SPORT Růžička Sušilovo nám. 2, 68303 Rousínov, tel.: 517371707 Hodonín MATES SPORT Národní tř. 15, 69501 Hodonín tel.: 518611837, mates.sport@quick.cz Kyjov MATES SPORT Dobrovského 621, 69701 Kyjov tel.: 518611837 Moravskoslezský kraj Ostrava 4SKI CENTRUM Daliborova 3, 70200 Ostrava-Mariánské hory tel.: 596622901, www.4ski.cz, info@4ski.cz Rock Point - Futurum Novinářská 3178/6a, 70200 Ostrava 1 www.rockpoint.cz DRAPA SPORT - Futurum Novinářská 3178/6a, 70200 Ostrava www.drapasport.cz Rock Point Poštovní 8 (Kuří Rynek), 70200 Ostrava 1 www.rockpoint.cz Helia Sport Porubská 708, 70800 Ostrava tel.: 596920226 SKI centrum ul. 28. října 227, 70900 Ostrava-Mariánské hory tel.: 595626322, www.ski-centrum.cz Nový Jičín Sport House B. Martinů 1/1884, 74101 Nový Jičín Karviná DRAPA SPORT - Hypernova Nádražní 1932, 73301 Karviná www.drapasport.cz Třinec GAMI SPORT Koperníkova 1160, 73961 Třinec 6 tel.: 558326246 K SPORT Jablunkovská 410, 73961 Třinec 6 tel.: 558339178 SPORT CENTRUM nám. Svobody 528, 73961 Třinec tel.: 558323013 Příbor ALPI SPORT CENTRUM Jičínská 15, 74258 Příbor www.alpisport.cz

Bruntál Helia Sport Krátká 2, 79201 Bruntál Zlínský kraj Zlín DRAPA SPORT-Centro Zlín 3. května 1170, 76001 Zlín- Malenovice www.drapasport.cz Vsetín INTERSPORT Anděl Žerotínova 1321, 75501 Vsetín tel.: 571415368, www.intersport.cz, sportandel@intersport.cz Valašské Meziříčí SONUS SPORT SERVIS Sokolská 1267, 75701 Valašské Meziříčí tel.: 571611799, sonus.sport@centrum.cz Kroměříž Sport na Sladovnách Jabloňova 4244, 767 01 Kroměříž SKISPORT Jabloňova 4244, 767 01 Kroměříž Uherské Hradiště Senza Sport Na Splávku 182, 686 01 Uherské Hradiště Ostrožská Nová Ves Gavala Sport Na Rolách 413, 68722 Ostrožská Nová Ves Olomoucký kraj Olomouc Titty Twister - snowboard shop Denisova 28, 77100 Olomouc tel.: 585226701, www.skateshop.cz, info@skateshop.cz Rock Point - OC Olympia 777 77 Olomouc 7 SPORT OTO - Oto Kaděrka Palackého 9, 77200 OLOMOUC tel.: 602531690, www.otosport.cz HERVIS SPORT - Centrum Olympia Olomoucká 90, 78372 Velký Týnec www.hervis.cz SPORT CENTRUM Horní nám. 21, Olomouc tel.: 585 221 203 GM sport - Gabriela Gronichová Lazecká 115, 77200 Olomouc tel.: 585220897 MADER SPORT Denisova 20, 77200 Olomouc tel.: 585225340 Helia Sport I.P. Pavlova 116, 77900 Olomouc tel.: 585438651, www.heliasport.cz Přerov Helia Sport Žerotínovo nám. 24, 75000 Přerov

SLOVENSKO Bratislava YAK STEAM Outdoor Zahradnická 93, 82108 Bratislava tel.: 255577223 Outdoor sport fashion Einsteinova 18, 85101 Bratislava tel.: 263530034 Liptovský Mikuláš Mountain Sport Garbiarská pri Bílé, Liptovský Mikuláš Banská Bystrica Sportcentrum Lavina Skuteckého 1, 97401 Banská Bystrica tel.: 484123419 Brezová Sport Robi Brezová 123, 02801 Brezová tel.: 905740914 Poprad Sport Rysy nám. Sv. Egidia 77, 05801 Poprad tel.: 527723252

Chcete prodávat SNOW? Pište na distribuce@snow.cz nebo volejte číslo 603 182 661!

C@5391<9J?F1>r @B?45:>I <IÙØ C:5J4 2 8 GGG 81B61C@?BD 3J @B?45:

@B?69 C5BF9C

@ß:x?F>1

21J1B

81B61 C@?BD @B181 dU\ * "($ (! !" !"

81B61 C@?BD =<14Õ 2?<5C<1F dU\ * #"& ## $$ $$ 81B61 C@?BD Ï@9>4< dU\ * $)) $## $ #

¸ÛéÜê[ çéæÛÜáÚ ÚÜêëæíåo âØåÚÜã[ Ü º¸ »¸Ä¸ ê¥é¥æ¥ ÇéØßØ ¨§ Ëç äëÞØàd ãY⣠©¡ ¦¥¦ ¥¥ ÅçÖÝÖ ¦¥ éÚᣯ §¬¦ ¬©§ «®ª¡ §¬¦ ¬©§ «¦¥ ÛÖí¯ §¬¦ ¬©§ ««®¡ Ú¢âÖÞᯠåçÖÝÖ¦¥µØàÙÖâÖ£Øï ¼ÊÆ ëéØíÜã ÀäÙÖwèàY ¨§¡ ¦¥¦¥¥ ÅçÖÝÖ ¦¥ Úèä£àäÙÖãèàÖµéÞèØÖáÞ£Øï¡ éÚᣯ §¬¦¬¨¨­¦¬¡ ÛÖí¯ §¬¦ ¬¨¨ ­¦ºØäçØåØëæìé ËäÙÞbàäëÖ ¨®¡ ¦¦¥¥¥ ÅçÖÝÖ ¦ éÚᣯ §§©®©«­§®¡ ÛÖí¯ §§©®©«­§® ºØäçØåØëæìé ÂÖèãY ®¡ ¦¦¥¥¥ ÅçÖÝÖ ¦ åçÖÝÖ§µØÖâåÖãÖ£Øï¡ éÚᣯ §§©­¦®§¦®¡ ÛÖí¯ §§¨§¥«¥ª º¸ »¸Ä¸ ÇéØßØ ¨ ÅÖãèàY ¨¡ ¦¦¦ §¦ ÅçÖÝÖ ¦¡ éÚᣯ §§© §¦¥ ®¥¥¡ §§© §¦¦ «««¡ §§© §¦® ¦¨®¡ éÚᣤÛÖí¯ §§© §¦¨ ¨¦¦¡ Ú¢âÖÞᯠåçÖÝÖ¦µØàÙÖâÖ£Øï Çɸ¾¸ ĸ¾Àº¸ ÂÖèãY ®¡ ¦¦¥¥¥ ÅçÖÝÖ ¦ ÞãÛäµåçÖÜÖâÖÜÞØÖ£Øï¡ éÚᣯ §§©­¦®§¦­ ¼ìéæØÞÜåëìé ÇéØßØ£ ê¥é¥æ¥ ËäÙÞbàäëÖ ¨©¡ ¦¦¥¥¥ ÅçÖÝÖ ¦ ØàµÚêçäÖÜÚãéêç£Øï ÇÀÅƺº¿ÀÆ ËäÙÞbàäëÖ ¨¥¡ ¦¦¥¥¥ ÅçÖÝÖ ¦ ÞãÛäµåÞãäØØÝÞä£Øï¡ éÚᣯ §§©¦«§¨«ª¡ ÛÖí¯ §§©¦«§¨­® ÈÌÀºÂËÆÌÉ ¹áäêÝY ¨®¡ ¦¦¥¥¥ ÅçÖÝÖ ¦ ÞãÛä¢åçÖÝÖµæêÞØàéäêç£Øï¡ éÚᣯ §§©­§¬¦¥¥¡ ÛÖí¯ §§©­§¬¦¥¥ ºÜêëæíåo âØåÚÜã[ ½Àʺ¿¼É Ø¥ê¥ ÅçäëÖïãÞØàY ¦¨¡ ¦¦¥¥¥ ÅçÖÝÖ ¦ èÞáëÞÚ£àê×ÖèÖàäëÖµāèØÝÚç£Øï¡ éÚᣯ §§¦«¨«§§¦¡ ÛÖí¯ §§¦ «¨« ©­¦ ¿¼ÃÀÆÊ ÍÀ¸ ê¥é¥æ¥ ¹áY ÙeãY ª¡ ¦¦¥¥¥ ÅçÖÝÖ ¦ ÝÚáÞäèëÞÖµÝÚáÞäèëÞÖ£Øï¡ éÚᣯ §§©§¨­¦¬¨¡ ÛÖí¯ §§§ §©« ¨©­ ¸½½Ð ÉçêÝáY èàY ¦§¡ ¦¦¥¥¥ ÅçÖÝÖ ¦ ÞãÛäµÖÛÛî£Øï¡ éÚᣯ §§§¨§§¦§¥¡ ÛÖí¯ §§§¨§§¦§© ʸɻ¼¾Å¸ Ëɸͼà ÃÖ Åä mbm ¦®¨¨¤¨«¡ ¦¦¥¥¥ ÅçÖÝÖ ¦ ÞãÛäµèÖçÙÚÜãÖéçÖëÚ£Øï¡ éÚᣯ §§§¨§¥¦§¥¡ ÛÖí¯ §§§¨§¥¦§« ºÂ ͼÊ˸ ÌÞáèäãäëä ãYÙçÖ m¡ ¦§¥¥¥ ÅçÖÝÖ § Øà£ëÚèéÖµëäáãî£Øï¡ éÚᣯ §§©«©¦®¨©¡ ÛÖí¯ §§©§§ª¬«® ÁÀ¿ÆÊÇÆà ËÆÌÉÊ ê¥é¥æ¥ ËÞãäÝçÖÙèàY ®¬¡ ¦§¥¥¥ ÅçÖÝÖ § ßÞÝäèåäáÔéäêçèµÞäá£Øï¡ éÚᣯ §§§¬§§§¦«¡ ÛÖí¯ §§§¬§§§¦© ËÀǸËÆÌÉ Ø¥ê¥ Çê×Ú äëÖ ª¡ ¦§¥¥¥ ÅçÖÝÖ § éÞåÖéäêçåçÖÝÖµéÞåÖéäêç£Øï¡ éÚᣯ §§©§¨«ª®®¡ ÛÖí¯ §§§ §©¦ ¦«ª ËÉÀÇ º¸ ÁäãÙ ãèàY «¦¡ ¦§¥¥¥ ÅçÖÝÖ åçÖÝÖµØà¢éçÞå£Øï¡ éÚᣯ §§§ª§¦«§¨ º¸ »¸Ä¸ ÇéØßØ ÈáÚïèàY §®¡ ¦¨¥ ¥¥ ÅçÖÝÖ ¨ éÚᣤÛÖí¯ §§© §ª© ©ªª Ú¢âÖÞᯠåçÖÝÖ¨µØàÙÖâÖ£Øï ºÜêëæíåo ØÞÜåëìéØ Ç¼ÉÄÆÅ Äá×çÖØÝéäëÖ ¦®©«¤«©¡ ¦©¥¥¥ ÅçÖÝÖ © ÖÜÚãéêçÖ£åÚçâäãµìäçáÙäãáÞãÚ£Øï¡ éÚᣯ §§§¦¥§§¨¨¡ ÛÖí¯ §§§¦¥§§¨¨ ºÀº¸Ã¸ ÃÖ ¹äáÞãYØÝ §«¤¦¥®¡ ¦©¬¥¥ ÅçÖÝÖ © ÞãÛäµØÞØÖáÖ£Øï¡ éÚᣯ §©¦©¨©©©©¡ ÛÖí¯ §©¦©¨©¨ª¥ ¸äàéØåëð ËéØíÜã ê¥é¥æ¥ ÄåÖéäëèàY ¦¬ª¨¡ ¦©®¥¥ ÅçÖÝÖ © ÖâÞçÖãéîµÖâÞçÖãéî£Øï¡ éÚᣯ §«¬®¦ª¥®«¡ ÛÖí¯ §«¬ ®¦ª ¥®º¸ »¸Ä¸ ÇéØßØ Ãäë ÈâmØÝäë ¢ ¹çÖåÖ Èåäçé ÅáïÚwèàY ­¡ ¦ª¥ ¥¥ ÅçÖÝÖ ª éÚᣤÛÖí¯ §ª¬ ¨§­ ¥«¥ Ú¢âÖÞᯠåçÖÝÖªµØàÙÖâÖ£Øï ˸ÃǸ ê¥é¥æ¥ ÃÖ ½ Ú×ÚãàYØÝ ¦ªÖ¡ ¦ª¥¥¥ ÅçÖÝÖ ª éÖáåÖµØïã£Øï¡ éÚᣯ §ª¬¨¦¥®¥¦¡ ÛÖí¯ §ª¬ ¨¦¥ ®¥§ ¸½½Ð Ë áÚèmbàê ©¤«§¨¡ ¦ª¥¥¥ ÅçÖÝÖ ª¡ ÞãÛäµÖÛÛî£Øï¡ éÚᣯ §§§¨§§¦§§¡ ÛÖí¯ §§§¨§§¦§© ¸¹¸ Çɸ¾Ì¼ Ëɸͼà ¶çØÝÚäáäÜÞØàY §§ª«¤¦¡ ¦ªª¥¥ ÅçÖÝÖ ª Áê Þãî ÞãÛäµÖ×ÖåçÖÜêÚ£ãÚé¡ éÚᣯ §¨ªª¦¥¦«§¡ ÛÖí¯ §ª¦«¦ª«§« ¼ÌÉÆËÀļ Çɸ¿¸ ê¥é¥æ¥ ÃYçäÙãm ä×çÖãî ¨ª¡ ¦«¥¥¥ ÅçÖÝÖ « ÙÞçµëäáãî£Øï¡ éÚᣯ §§©¨¦¨­¥«¡ ÛÖí¯ §§©¨¦¨­¥« ¼ÊÆ ëéØíÜã ê¥é¥æ¥ ÀäçêãäëÖbãm §§¡ ¦¬¥¥¥ ÅçÖÝÖ ÚèäàäÙÖãèàÖµéÞèØÖáÞ£Øï¡ éÚᣯ §¨¨¨¬¬¬¦¦¡ ÛÖí¯ §¨¨ ¨¬¬ ¬¦« ¾¼ÆÊ ¤ ÅÆ͸ ÁÚéäÝçÖÙèàY ª­¡ ¦¬¥¥¥ ÅçÖÝÖ ØàÜÚäèµØàÜÚäè£Øï¡ éÚᣯ §§§«§¨©©¥¡ ÛÖí¯ §§§ «§¨ ©ª¥ ÂÆŽÀÅ ¼Ö×bmàäëÖ «¤¦§§ª¡ ¦­¥¥¥ ÅçÖÝÖ ­ ÁÞ×Úw ÞãÛäµ×êèåçäÙÚߣØï¡ éÚᣯ ©«ª©§¥§­­¡ ÛÖí¯ ©«ª©§¥§­­

ÀåÞ¥ ÄàéæêãØíØ ÃìçéàÚßæí[ ÀáÖåàäëÖ ª¨¡ ¦­§¥¥ ÅçÖÝÖ ­ áêØÞÚµåÚãèÞäãáêØÞÚ£Øï¡ éÚᣯ §­©«­«§©¨¡ ÛÖí¯ §­© «­® ©©¥ ºØäçØåØëæìé ÈäàäáäëèàY ¦¥¨¡ ¦­­¥¥ ÅçÖÝÖ ­ åçÖÝÖ­µØÖâåÖãÖ£Øï º¸ÆÉü ËÆÌÉ êçæ㥠ê é¥æ¥ ÀêbÚçäëÖ ¬®®¡ ¦®­¥¥ ÅçÖÝÖ ® ØÖäçáÚéäêçµàäâÚçØÚ£Øï¡ éÚᣯ §­¦®¦§­¥¦¡ ÛÖí¯ §­¦®¦§­¥¦ ºÜåëéìä ñ[áÜñÛ ê¥é¥æ¥ ¸ÝáêâÚØàY ¬«ª¤«¡ ¦®­¥¥ ÅçÖÝÖ ® ÞãÛäµØÚãéçêâïÖßÚïÙê£Øï¡ éÚᣯ §­¦®¦¬§¬¨¡ ÛÖí¯ §­¦®¦¥ª¦ª ºÜêëæíåo ØÞÜåëìéØ ÊàãíàÜ ÃØÚàåæí[ ÃY⣠¶çãä éÖ ï ÅÖçÙê×ÞØ ®ª¡ §ª¥­§ MëÖáî éÚᣯ §­¦®­¨§ª¬¡ ÛÖí¯ ¨§¦ «¬§ ­®¨ ÌÅÀÊĸ ÂÖèÖçîàäëÖ §ª¡ §ª¦«® ËÚáàd ÅäåäëÞØÚ êãÞèâÖµâ×äí£ëäá£Øï¡ éÚᣯ ¨§¨««ª§¨«¡ ÛÖí¯ ¨§¨ ««ª ¨¥ª ¸ÞÜåëìéØ °® ê¥é¥æ¥ ÂÖèÖçîàäëä ãY⣠¦ª¡ §ª©¥¦ ¿máäëd ê ÅçÖÝî ÞãÛäµÖÜÚãéêçÖ®¬£Øï¡ éÚᣯ §©¦®ª¦§¦©¡ ÛÖí¯ §©¦ ®ª¦ §¦ª ÂØëÜ àåØ ¹Øéëæ æí[ ËáÖ ÞâèàY ¦¬­ª¡ §ª«¥¦ ·ÚãÚ äë ÖÖé¢çÚµèÚïãÖâ£Øï¡ éÚᣯ ¨¦¬¬§­¥¨¥¡ ÛÖí¯ ¨¦¬¬§­¥¨¥ ÐͼË˸ ÇÞÚÜçäëÖ êᣡ §ª­¥¦ ËáÖ Þâ éÚᣯ ­©¬¦¨§¡ ÛÖí¯ ­©¬¦¨§ ºÂ ÀÉ2ÅÐ ËÆÌÉÊ ê¥é¥æ¥ Èé ÚáÚØàY ¦¥¥¡ §«¦¥¦ Å m×çÖâ ¾¾ ÞãÛäµÞçÞãî¢éäêçè£Øï¡ éÚᣯ ¨¦­«§©­¦©¡ ÛÖí¯ ¨¦­ «§© ­¦© ºÂ ÀÅ½Æ Ëɸͼà ½ÖëámbàäëÖ ª¡ §««¥¦ ·Úçäêã ØàµÞãÛäéçÖëÚá£Øï¡ éÚᣯ ¨¦¦«¦¦«¦¦¡ ÛÖí¯ ¨¦¦«¦¦®¦¦ ¸¹¸ Çɸ¾Ì¼ ËÉ¸Í¼Ã Ë êáÞbØÚ ¬«¡ §«¬¦« Ëîèäà MßÚïÙ ÞãÛäµÖ×ÖåçÖÜêÚ£ãÚé¡ éÚᣯ §¨ªª¦¥¦«§¡ ÛÖí¯ §ª¦«¦ª«§« ºÜêëæíåo ØÞÜåëìéØ ÍgéØ ÅÜâæí[ æí[ ¤ żÂÆÉ¼Ã¸Ï ÃÖ ÂÖÜÞèéçYáÚ ¬¥©¡ §­¥¥§ Àäámã ãÚàäçÚáÖíµåäèé£Øï¡ éÚᣯ ¨§¬ª¦«¥¨¨¡ ÛÖí¯ ¨§¬ ª¦« ¥¨¨ ¾¼Ä¸ ÇÃÌÊ ê¥é¥æ¥ §­¦§® WÞ ÚáÞØÚ ¨¦¥ ÜÚâÖåáêè£è£ç£äµéÞèØÖáÞ£Øï£Øï¡ éÚᣯ ©®ª©­ª¬«©¡ ÛÖí¯ ©®ª©­ª¬«© ÊàãíàÜ ÃØÚàåæí[ ½çÖÙÚ mã ®«¡ §­§¥¦ ½çÖÙÚ mã ÖÜÚãéêçÖ£ãÚááîµØÚãéçêâ£Øï¡ éÚᣯ §­¦®­¨§ª¬¡ ÛÖí¯ ¨§¦«¬§­®¨ K[éâØ ¿æÚßäØåæí[ ¤ º¸ ÇÃ¸Å¼Ë ½ÖëámbàäëÖ ­­§¡ §®¨¥¦ ÂáÖÙY ·äáÚèáÖë ØÖåáÖãÚéµèÚïãÖâ£Øï¡ éÚᣯ ¨§«¬§¬¬®¦¡ ÛÖí¯ ¨§« ¬§¬ ¬®¦ K[éâØ ¿æÚßäØåæí[ ¤ º¸ ¤ ÇÃ¸Å¼Ë ãY⣠Âmçê ª§¡ §®¨¥¦ ÂáÖÙY ·äáÚèáÖë ØÖåáÖãÚéµÖéáÖè£Øï¡ éÚᣯ ¨§«¬§¬¬®¦¡ ÛÖí¯ ¨§« ¬§¬ ¬®¦ º¸ ÇÆ¿Æ»¸ ¤ ÇÉƹ¸Ð ɼ ¦¥¬«¡ §®¨¥¦ ÂáÖÙY ·äáÚèáÖë Øà£åäÝäÙÖµåçä×Öî£Øï¡ éÚᣯ ¨§«¨¨¨®¥¥¡ ÛÖí¯ ¨§« ¨¨¨ ®¥¥ ¿ºº Ëɸͼà í¥æ¥ê¥ ÅÖáÖØàdÝä ãY⣠§©¡ ¨¥¦¦¬ ÅáïÚw ÝØصâ×äí£ëäá£Øï¡ éÚᣯ ¨¬¬¨§¥¬ª©¡ ÛÖí¯ ¨¬¬ ¨§¥ ¬ª© ø¾ÌŸ ¤ ÑìñØåØ Ã[Ûéæí[ ¿ÖÜÚááäãèàY ª¡ ¨¥¦¨« ÅáïÚw Øà£âïµìäçáÙäãáÞãÚ£Øï¡ éÚᣯ ¨¬¬§§¨«­«¡ ÛÖí¯ ¨¬¬§§¨«­ª º¸ ÁØÛéØå ÅçëäâYßäëY ®¥¡ ¨§§¥¥ ÅáïÚw ØàèÖàÞصçÖï¢ÙëÖ£Øï¡ éÚᣯ ¨¬¬©§§«§§¡ ÛÖí¯ ¨¬¬ ©§§ «§§ º¸ ÁØÛéØå ÀáÖéäëèàY ¦¬§¡ ¨§§¥¥ ÅáïÚw éÚᣯ ¨¬¬©§§«§§¡ ÛÖí¯ ¨¬¬©§§«§§ ºØäçØåØëæìé ÅáYãÞØàY ¨¤¦¡ ¨¨®¥¦ ÀáÖéäëî àáÖéäëîµØÖâåÖãÖ£Øï¡ éÚᣯ ¨¬«¨¦ª®¦¨¡ ÛÖí¯ ¨¬«¨¦ª®¦¨ ºØäçØåØëæìé ÀäèéÚáãm ®¥¡ ¨©¥¥¦ ¹äâÖ áÞØÚ ÙäâÖïáÞØÚµØÖâåÖãÖ£Øï¡ éÚᣯ ¨¬®¬§ªª¥¨¡ ÛÖí¯ ¨¬®¬§ªª¥¨ ºØäçØåØëæìé í¥æ¥ê¥ ÃYâeèém ¦¨¦¡ ¨©ª¥« ÀÙîãe àÙîãÚµØÖâåÖãÖ£Øï¡ éÚᣯ ¨¬®¬¨©§¬§¡ ÛÖí¯ ¨¬® ¬¨¦ ¥¬§ ËÆÌÉ º¼ÅËÉÌÄ ãY⣠ÇÚåê×áÞàî ¦¦«¡ ¨©¬¥¦ ÉÖØÝäë éÖØÝäëµéäêçØÚãéçêâ£Øï¡ éÚᣯ ¨¬©¬§ª«¨¥¡ ÛÖí¯ ¨¬©¬§ª«¨¦ ¸ êâ[ ÚÜêëæíåo ØÞÜåëìéØ ê¥é¥æ¥ ½áÖëãm §¬©¬¡ ¨ª§¥¦ ¶ ÖèèàÖØÖµæêÞØà£Øï¡ éÚᣯ ¨ª©ª§«®­¥¡ ÛÖí¯ ¨ª© ª§« ®­¥ ËÆÌÉ º¼ÅËÉÌÄ ×êÙäëÖ ÝáÖëãm åä éî ţģ· §¦¡ ¨ª¨¥¦ ÂÖçÞYãèàd ÁYïãÚ âÖçáÖïãÚµéäêçØÚãéçêâ£Øï¡ éÚᣯ ¨ª©«§§©¥ª¡ ÛÖí¯ ¨ª©«§§©¥ª

ÁØéæêãØí ÁoãÜâ Á Ø ¾ Ëæìéàêëàâ ÈéÖçäâeèéèàY §­¡ ¨ª¬¨ª ¸ÝäÙäë ÞãÛäµßÜéäêçÞèéÞà£Øï¡ éÚᣯ ¨ª§««ª¦ª®¡ ÛÖí¯ ¨ª§ ««« ¬¨­ ºÂ ºãØéØ É£ ¼£ ÂÖèÖçîàÖ §¥©­¤¨Ö¡ ¨«¥¥¦ ÀÖçáäëî ËÖçî ÞãÛäµØáÖçÖ£Øï¡ éÚᣯ ¨ª¨§¨¥­©¥¡ ÛÖí¯ ¨ª¨ §¨¥ ­©¦ ºÂ Ä Á $ÚèàY ©©¡ ¨¬¥¥¦ $Úèàd ·êÙeßäëÞØÚ ØàâÖßµØàâÖߣØï¡ éÚᣯ ¨­¬¨¦­©§¥¡ ÛÖí¯ ¨­¬¨¦­©§¥ ÈÌÀºÂËÆÌÉ ·ÞèàêåèàY ¦§¡ ¨¬¥¥¦ $Úèàd ·êÙeßäëÞØÚ ÞãÛäµæêÞØàéäêç£Øï¡ éÚᣯ ¨­«¨ª¥§§¥¡ ÛÖí¯ ¨­¬¨¦¦§§ª ɼÂɼ¸ &¥ ¹ìÛgáæíàÚÜ ą ¼íØ ÄæéæåÞæí[ IÞçäàY ¦§¡ ¨¬¥¥¦ $Úèàd ·êÙeßäëÞØÚ çÚàçÚÖØ×µèÚïãÖâ£Øï¡ éÚᣯ ¨­¬¨«­­§­¡ ÛÖí¯ ¨­¬¨¦§§®¦ ĸÉÐËɸͼà º¥¸¥ ÈÚãäëY ãd ãY⣠§¡ ¨¬¥¥¦ $Úèàd ·êÙeßäëÞØÚ ØÖ£âÖçîµèÚïãÖâ£Øï¡ éÚᣯ ¨­«¦¥«§¦¥¡ ÛÖí¯ ¨­«¦¥«¦¦¨ ÃìÛgâ ÊØãd[â ¤ ÊØããð ëæìéê ÀáÖëmàäëÖ ¦©¡ ¨¬¥¥© $Úèàd ·êÙeßäëÞØÚ èÖááîµèÖááîéäêçè£Øï¡ éÚᣯ ¨­¬¨¦­®®¥¡ ÛÖí¯ ¨­¬ ¨¦­ ¦ª¦ ºÂ Ä Á Ë£ ËäáÛÖ ¦®¡ ¨¬¥¥ª $Úèàd ·êÙeßäëÞØÚ ØàâÖßµØàâÖߣØï¡ éÚᣯ ¨­ªª¦©©­­¡ ÛÖí¯ ¨­ªª¦©©­­ ¾¼ÆËÆÌÉÀÊË WÞ àäëÖ ¦§¡ ¨¬¦¥¥ $Úèàd ·êÙeßäëÞØÚ ÜÚäéäêçÞèéµØ×äí£Øï¡ éÚᣯ ¨­¬¬¦­ª¥¨¡ ÛÖí¯ ¨­¬ ¬¦­ ª¥¨ K[éâØ &ìÚßØãæí[¤¸ìëæëìéàêë ¹äåçÖëãm ¨ª¡ ¨­«¦¦ ÈéçÖàäãÞØÚ éÚᣯ ¨­¨¨§¦¦¦©¡ ÛÖí¯ ¨­¨ ¨¦¦ ¥©® ÄàãæêãØí ÄàâÜêâØ ¤ ¼ÌÉÆǼ Ëɸͼà » ÜãÚçäëÖ ­§§¡ ¨®¥¥§ ÉY×äç ÚêçäåÚ£éçÖëÚáµëäáãî£Øï¡ éÚᣯ ¨­¦§ª¦¦«¦¡ ÛÖí¯ ¨­¦§ª¦¦«¦ ÀåÞ¥ ¸ãÜåØ ÊíæÙæÛæí[ ºÂ ¸ãÜåØ Ëæìé FmbÖãèàdÝä ­¦¬¡ ¨®¨¥¦ ÅÚáÝ Þâäë ÞãÛäµØàÖáÚãÖéäêç£Øï¡ éÚᣯ ª«ª¨§¦­¨§¡ ÛÖí¯ ª«ª ¨§¦ ­¨§ º¸ ĸÉÂ)˸ ¹ÆÉÀÊÆÍ ÃäëY ·êàäëY ©ª¡ ¨®¨¥¦ ÅÚáÝ Þâäë âÖçàÚéÖ£×äçÞèäëÖµçÖïÙëÖ£Øï¡ éÚᣯ ª«ª¨®«ª¨ª¡ ÛÖí¯ ª«ª ¨®« ª¨ª º¸ ¸ËøÅËÀÊ ¤ ¼íØ ÄàÚßØàãàÛàêæí[ ¸ÝÚábÞØàdÝä ª§¡ ¨®¬¥¦ ÅmèÚà âÞØÝÖÞáÞÙÞµÖéáÖ£Øï¡ éÚᣯ ¨­§§§©¥©­¡ ÛÖí¯ ¨­§ §§© ¥©­ ¼íØ ÄàÚßØàãàÛàêæí[ ¸ËøÅËÀÊ ¸ÝÚábÞØàdÝä ª§¡ ¨®¬¥¦ ÅmèÚà âÞØÝÖÞáÞÙÞµÖéáÖ£Øï¡ éÚᣯ ¨­§§§©¥©­¡ ÛÖí¯ ¨­§ §§© ¥©­ ºÜêëæíåo âØåÚÜã[ ËØãÞæ£ í¥æ¥ê¥ ½çÖÙÞ ée §§¡ ©¥¥¥¦ Mèém ãÖÙ ÁÖ×Úâ ÞãÛäµØàéÖáÜä£Øï¡ éÚᣯ ©¬ª§¥®­«©¡ ÛÖí¯ ©¬ª §¥® ­«© ºÜåëéìä çéæÛÜáÜ ñ[áÜñÛ Äàçê ãm ¨¨«­¤¬¡ ©¥¥¥¦ Mèém 㣠ÁÖ×Úâ éÚᣯ ª§¥­­¦¥ ÄÞé¥ ¿ÜãÞØ ¿éØÛÜÚâ[£ ºÂ ÊçÜÚà[ã ËÖãmbàäëÖ ®§§¤¬¡ ©¥¥¥¦ Mèém ãÖÙ ÁÖ×Úâ êèéÞµØàèåÚØÞÖá£Øï¡ éÚᣯ ©¬ª§¦¥©¨­¡ ÛÖí¯ ©¬ª §¦¥ ©¨­ ÌÅÀÆÅ ËÆÌÉ Ë ¿ÞçØÝY mØÝ «¥¤«¡ ©¥¥¥¦ Mèém ãÖÙ ÁÖ×Úâ êãÞäãéäêçµæêÞØà£Øï¡ éÚᣯ ©¬ª«¥¥©§«¡ ÛÖí¯ ©¬ª «¥¥ ©§« ÌÅÀÆÅ ËÆÌÉ ÂÖèÖçîàäëÖ «ªª¤¨««¡ ©¥¥¦¥ Mèém ãÖÙ ÁÖ×Úâ êãÞäãéäêçµæêÞØà£Øï¡ éÚᣯ ©¬ª«¥¥©§«¡ ÛÖí¯ ©¬ª «¥¥ ©§« º¸ ¿¸ÇÇÐ ËÆÌÉ ê¥é¥æ¥ ÅÖáÖØàdÝä ¦§§ª¤¦¬¡ ©¥ª¥§ ¹ebmã ¾Ë ØàÝÖååîéäêçµëäáãî£Øï¡ éÚᣯ ©¦§ª¨¦­©§¡ ÛÖí¯ ©¦§ ª¨¦ ­©§ ÄÜÛÜØ ºæéç¥ Éç ãm ãY⣠®¬¥¤§¡ ©¦ª¥¦ ÉÚåáÞØÚ éÚåáÞØÚµâÚÙÚÖØäçå£ãÚé¡ éÚᣯ ©¦¬ª¨­®¬­¡ ÛÖí¯ ©¦¬ ª¨­ ®¬­ º¥ Â¥ Ë¼Ç ËÆÌÉ ê¥é¥æ¥ ÂÖèÖçîàäëÖ «©©¤®¡ ©¦ª¥¦ ÉÚåáÞØÚ éÚåéäêçµéÚåéäêç£Øï¡ éÚᣯ ©¦¬ª¬¬¬¨­¡ ÛÖí¯ ©¦¬ ª¬¬ ¬¥© ¾Øêëëæìé Âmçäëd ãY⣠§®ª¥¡ ©¦ª¥¦ ÉÚåáÞØÚ éÚᣯ ©¦¬ª¨©¦¬ª¡ ÛÖí¯ ©¦¬ ª¨© ¦¬ª ËÌÃÀÇ ÂYãÚèäëÖ ©¬ª¬¡ ©¨¥¥¦ ¸Ýäâêéäë ØÖéêáÞåéçÖëÚáµèÚïãÖâ£Øï¡ éÚᣯ ©¬©«ª¦®ª«¡ ÛÖí¯ ©¬© «ª¦ ®ª« ¸É˼ÄÀÊ ¤ ËÆÌÉ ê¥é¥æ¥ ãY⣠ËÚáàd âäèéÚØàd èéYëàî ©¡ ©¨©¥¦ Âäèé ÖçéÚâÞèµÞäá£Øï¡ éÚᣯ ©¬«¦¥¬¥¬§¡ ÛÖí¯ ©¬« ¦¥¬ ¥­º¸ »¸Ä¸ ÃàÙÜéÜÚ ÃÞèÖ ØÚãéÚ碹çÖåÖ Èåäçé¡ $Úèàd âáYÙÚ Ú ©ª«¡ ©«¥ ¥¨ ÁÞ×ÚçÚØ ¢ ¹äê×m¡ éÚᣤÛÖí¯ ©­ª¦¨¨­¨­¡ Ú¢âÖÞᯠáÞ×ÚçÚصØàÙÖâÖ£Øï ºØäçØåØëæìé ÅçÖ èàY ©¥¡ ©«¥¥¦ ÁÞ×ÚçÚØ áÞ×ÚçÚصØÖâåÖãÖ£Øï¡ éÚᣯ ©­ª¦¥ª¥«¥¡ ÛÖí¯ ©­ª¦¥¨§¦ª

ºØäçØåØëæìé ¹äáãm ãYâeèém ¦©¡ ©««¥¦ ¿Ö×áäãÚØ ãÖÙ ÃÞèäê ß×صØÖâåÖãÖ£Øï¡ éÚᣯ ©­¨¨¦¥®¬§¡ ÛÖí¯ ©­¨¨¦¥®¬§ ÃÌÇÀÅÆ ËÆÌÉ ÁÞ×ÚçÚØàY ¦¡ ©««¥¦ ¿Ö×áäãÚØ ãÖÙ ÃÞèäê áêåÞãäµéÚáÚØäâ£Øï¡ éÚᣯ ©­¨¨¦ª¬¨¦¡ ÛÖí¯ ©­¨ ¬¦¥ ©ª¥ ËÉÀÇ º¸ ÅÖèm èàY §¬¡ ©««¥¦ ¿Ö×áäãÚØ ãÖÙ ÃÞèäê ØàµØà¢éçÞå£Øï¡ éÚᣯ ©­¨¨¦§§¬«¡ ÛÖí¯ ©­¨ ¨¦§ §¬« ËÉÀÇ º¸ ÅÖèm èàY §¬¡ ©««¥¦ ¿Ö×áäãÚØ ãÖÙ ÃÞèäê åçÖÝÖµØà¢éçÞå£Øï¡ éÚᣯ §§§ª§¦«§¨ º¸ÆÉü ËÆÌÉ ¿ÞãÙ ÞØÝ ï Ámåd §««§¡ ©¬¥¥¦ $ÚèàY ÁmåÖ éÚᣯ ¬®©ª§¬¡ ÛÖí¯ ¬®©ª§ÄÞé¥ ¿ÜãÞØ ¿éØÛÜÚâ[£ ºÂ ÊçÜÚà[ã ãY⣠ÇÚåê×áÞàî §¦§¡ ©¬§¥¦ ¹äàèî ÙäàèîµØàèåÚØÞÖá£Øï¡ éÚᣯ ©­¬­¬§ª¨­¡ ÛÖí¯ ©­¬ ­¬§ ª¨­ º¸ »¸Ä¸ ¿éØÛÜÚ Âé[ãæíf ĸ »êéêçêâ ¢ ¹çÖåÖ Èåäçé ·çãeãèàY §¨Ö¡ ª¥¥ ¥® ½çÖÙÚØ ÀçYáäëd éÚᣤÛÖí¯ ©®ª §«« §®¦ Ú¢âÖÞᯠÝçÖÙÚصØàÙÖâÖ£Øï ºÆÅÊÌÃËÆÌÉ ê¥é¥æ¥ WÞ àäëä ãY⣠«¡ ª¥«¥¦ ¿Þbmã ÞãÛäµØäãèêáéäêç£Øï¡ éÚᣯ ©®¨ª§§¥¦ª¡ ÛÖí¯ ©®¨ª¨¨§­¦ ¸ãÜåØ Ëæßæãæí[ ¹ç£ ¶£ ½Úßãî ¦¨¨¡ ª©§¨§ MåÞØÚ Øà£éäâÖµìäçáÙäãáÞãÚ£Øï¡ éÚᣯ ©®®®¨§¨§®¡ ÛÖí¯ ©®® ­­§ ¨§® ÍÊ ËÆÌÉÊ ÀäááYçäëÖ ¦¥©ª¡ ª«ª¥¦ ¸ÝäØÚw ëè£éäêçèµìäçáÙäãáÞãÚ£Øï¡ éÚᣯ ©«ª©¬¦ª­­¡ ÛÖí¯ ©«ª ©¬¦ ª­­ ÂÆŽÀÅ Éîç äëä ãY⣠©®¤¾¡ ª««¥¦ Ëîèäàd  éä º¸ KëÜă Ëæìé ÀçYáÚ ¿ÖãÖ §ª®¡ ª­¨¥¦ ¸Ýäée×ä ÞãÛäµèéÚÛÞ¢éäêç£Øï¡ éÚᣯ ª«®«©¦¥¥­¡ ÛÖí¯ ª«® «©¦ ¥¥­ ËÀǸËÆÌÉ Ø¥ê¥ ÂÖèÖçîàäëä ãY⣠®¡ ª­«¥¦ ¿ÞÝáÖëÖ ßÞÝáÖëÖµéÞåÖéäêç£Øï¡ éÚᣯ ª«¬¨¦¦«ª¥¡ ÛÖí¯ ª«¬ ¨¦¦ «ª¥ ÍãØêëàäàã ÂéÜádo ¤ ĸ¾Å¸ ÄÆɸÍÀ¸ ·áÖ mbàäëÖ ­¨®¡ ª®§¨¦ Ãäëd Âeèéä ãÖ ÂäçÖëe âäçÖëÞÖ£âÖÜãÖµÞäá£Øï¡ éÚᣯ ª«««¦­«¨ª¡ ÛÖí¯ ª«« «¦­ «¨ª ½ÆɤÃÀż ËÆÌÉ ê¥é¥æ¥ ¿ä éäëÖ ©¡ «¥§¥¥ ·çãä éäêçµÛäçáÞãÚ£Øï¡ éÚᣯ ª©§§¦ª¦¨¦ ºÂ ËÆÌÉ ÊÇÆÉË ê¥é¥æ¥ ¿äèÚÛèàY §¦¡ «¥§¥¥ ·çãä ÞãÛäµéäêçèåäçé£Øï¡ éÚᣯ ª©§§¦­¥­¦¡ ÛÖí¯ ª©§ §¦­ ¥©¿ÆÃÀ»¸Ð ¹ÉÅÆ Åä éäëèàY ­Ø¡ «¥§¥¥ ·çãä ÞãÛäµÝäáÞÙÖî¢×çãä£Øï¡ éÚᣯ ª©§§¦¥«­¬¡ ÛÖí¯ ª©§ §¦¥ «­¹É¼ÅŸ ê¥é¥æ¥ ¿Öàê×èàd ãY⣠«¡ «¥§¥¥ ·çãä ×çÚããÖµ×çÚããÖ£Øï¡ éÚᣯ ª©§§¦¥¨­®¡ ÛÖí¯ ª©§ §¦¥ ¨­® º2¾Ã¼É ÊƽËθɼ£ إꥣ ÛàíàñÜ ºÜêëæíåo ØÞÜåëìéØ ÇäèéÞèáÖëäëä ãY⣠¦§¡ «¦§¥¥ ·çãä âÖçéÞã£ØÞÜáÚçµØèì£Øï¡ éÚᣯ ª©®ª§§ª¦¦¡ ÛÖí¯ ª©®ª§§ª¦§ ¼ìéæÚéìï êçæ㥠ê é¥æ¥ ÂÞàêáäëèàY §¡ «§­¥¥ ·çãä ÚêçäØçêíµÚêçäØçêí£Øï¡ éÚᣯ ª©©§¦©¦¦¥¡ ÛÖí¯ ª©©§¦®­§ª º¸ »¸Ä¸ ¹éåæ ¶ëÞäã ÈÝäååÞãÜ ÅÖçà ¢ ¹çÖåÖ Èåäçé ÈàÖãÙÞãYëèàY §¡ «¦® ¥¥ ·çãä éÚᣤÛÖí¯ ª©¬ §¦¥ ¬ª« Ú¢âÖÞᯠ×çãäµØàÙÖâÖ£Øï ËÀǸËÆÌÉ Ø¥ê¥ Ä×çäàäëY ­¡ ««®¥§ Ïãäßâä ïãäßâäµéÞåÖéäêç£Øï¡ éÚᣯ ª¦ª§«¦©©©¡ ÛÖí¯ ª¦ª §«¦ ©©© ËÀǸËÆÌÉ Ø¥ê¥ ÀÖçáäëä ãY⣠§§¡ «¬©¥¦ É Ú×mb éçÚ×ÞصéÞåÖéäêç£Øï¡ éÚᣯ ª«­­©¥©«¨¡ ÛÖí¯ ª«­ ­©¥ ©«¨ ËÀǸËÆÌÉ Ø¥ê¥ ½ÖèèàäëÖ ®¡ «¬©¥¦ É Ú×mb éÞåÖéäêçéçÚ×ÞصéÞåÖéäêç£Øï¡ éÚᣯ ª«­­©¥©«¨¡ ÛÖí¯ ª«­ ­©¥ ©«§ ʤËÆÌÉ ¹ãØåêâæ ê¥é¥æ¥ ÈÚÞÛÚçéäëÖ «¡ «¬­¥¦ ·áÖãèàä è¢éäêçµÞäá£Øï¡ éÚᣯ ª¦«©¦¬¥¨ª¡ ÛÖí¯ ª¦« ©¦¬ ¥¨ª Ì Ñ¼Ã¼Å)¿Æ ÊËÉÆÄÌ ê¥é¥æ¥ ÂÖçÞYãèàd ãY⣠¦§¨¡ «­«¥¦ ÊÝÚçèàd ½çÖÙÞ ée ÙäãÖâäµÙäãÖâä£Øï¡ éÚᣯ ª¬§ª©¥¨ªª¡ ÛÖí¯ ª¬§ ª©¥ ¨ªª ¿¹ ËÆÌÉ ÀäâÚãèàdÝä «¬¡ «­­¥¦ ÊÝÚçèà ·çäÙ Ý×éäêçµÖéáÖè£Øï¡ éÚᣯ ª¬§«¨§¥¦ª¡ ÛÖí¯ ª¬§«¨§¥¦ª º¸ ÁìäÙæ ¤ »ØÞäØé ÍØ odâæí[ ÂÖèÖçîàäëä ãY⣠¦¥§¡ «­­¥¦ ÊÝ£ ·çäÙ ØÖ£ßêâ×äµéÞèØÖáÞ£Øï¡ éÚᣯ ª¬§«¨ª­¨¨¡ ÛÖí¯ ª¬§ «¨ª ­¨¨

ËÀǸËÆÌÉ Ø¥ê¥ ¦¬£áÞèéääåÖÙê §¡ «®¥¥§ · ÚØáÖë éÞåÖéäêç×çÚØáÖëµéÞåÖéäêç£Øï¡ éÚᣯ ª¦®¨§«¦¥­¡ ÛÖí¯ ª¦® ¨§« ¦¥­ ÀåÞ¥ Ëæä[ ÃÜêâæíáØå º¸ ļÉÃÀÅ ÀäèéÚáãm ãY⣠§¡ «®§¥¦ ÂÞàêáäë ãÖ ÂäçÖëe ØàâÚçáÞãµÞäá£Øï¡ éÚᣯ ª¦®ª¦§¨«­¡ ÛÖí¯ ª¦®ª¦¥¨­­ żÄÆ ÈëÖéäåáêàÖ $ÚØÝÖ ¨«¥­¡ «®ªª© ½äÙäãmã ÝäÙäãÞãµãÚâä£Øï¡ éÚᣯ ª¦­¨ª¨­­§¡ ÛÖí¯ ª¦­¨ª¨ª¥§ ºÂ ÉÐθà ê¥é¥æ¥ Ãäç×ÚçéÖ »ç ÙÖ ­¤¦ª¬¡ ¬¥¥¨¥ ÄèéçÖëÖ¢¹ê×ÞãÖ çîìÖáµçîìÖá£Øï¡ éÚᣯ ª®«¦§§¥©­¡ ÛÖí¯ ª®« ¦§§ ¥©­ ǸÅþ ¼ÌÉÆÇ ê¥é¥æ¥ ÂÖèÖçîàäëä ãY⣠¦©¡ ¬¥¦¥¥ ÄèéçÖëÖ ¦ åÖãÚêçäåµçÖï¢ÙëÖ£Øï¡ éÚᣯ ª®«¦§¦««§¡ ÛÖí¯ ª®« ¦§¦ «ªª º¸ »¸Ä¸ ÆêëéØíØ Ä¸ »êéêçêâ ¢ ¹çÖåÖ Èåäçé ÃäëÞãY èàY ¨¦¬­¡ ¬¥§ ¥¥ ÄèéçÖëÖ éÚᣤÛÖí¯ ª®« «¦¬ ¨§¨¡ Ú¢âÖÞᯠäèéçÖëÖµØàÙÖâÖ£Øï ºÜêëæíåo âØåÚÜã[ ¹ÆK ê¥é¥æ¥ $è£áÚÜÞm ¦«¡ ¬¥§¥¥ ÄèéçÖëÖ ¦ Øà×äèµØà×äè£Øï¡ éÚᣯ ª®«¦¦©§®ª¡ ÛÖí¯ ª®« ¦¦© §®ª ÀåÞ¥ ¹æßìäàã ÂØÚßão ¤ º¸ ¹Æ¹¼K ËÆÌÉ ÏYâÚØàY ­ª©¤¦¨¡ ¬¥§¥¥ ÂäçÖëèàY ÄèéçÖëÖ ØÖ×ä×ÚèéäêçµèÚïãÖâ£Øï¡ éÚᣯ ª®«¦§¦­­«¡ ÛÖí¯ ª®« ¦§¦ ­­« ¼íØ Âìêæí[ ¤ ½¸ÍÆÉÀË ÃYÙçÖ ãm ¨¨¡ ¬¥§¥¥ ÄèéçÖëÖ åçäÙÚßµÛÖëäçÞé£Öè¡ éÚᣯ ª®«¦§§­¦©¡ ÛÖí¯ ª®« ¦§« ­§§ ºÂ ÉÐθà ê¥é¥æ¥ ÏÖÝçÖÙãm ©¡ ¬¥§¥¥ ÂäçÖëèàY ÄèéçÖëÖ éÚᣯ «¦¦«¥¨©¡ ÛÖí¯ «¦§§¥©­  çãìê  ÚÜêëæíåo ØÞÜåëìéØ êçæ㥠ê é¥æ¥ ÁÚèãm ¦®¬¦¤©¥¡ ¬¥§¥¥ ÀÖçëÞãY ÂÞïÚçäë ØÖàåáêèàµèÚïãÖâ£Øï¡ éÚᣯ ª®«¨¦¦­¥­¡ ÛÖí¯ ª®«¨¦¦­¥­ Áìß[êñ ÏYâÚØàY ­¡ ¬¥§¥¥ ÄèéçÖëÖ ¦ çÚïÚçëÖØÚµßêÝÖèï£Øï¡ éÚᣯ ª®ª¦«¨¦©§¡ ÛÖí¯ ª®« ¦§§ «¦­ ¹¸Ï ÃÀż À£ ÈáÞìàî §¥¤«¥¡ ¬¨¨¥¦ ÀÖçëÞãY Øà×ÖíáÞãÚµëäáãî£Øï¡ éÚᣯ ª®«¨§¨®®¨¡ ÛÖí¯ ª®« ¨§¨ ®®¨ Áìß[êñ Ø¥ê¥ ÂÖèÖçîàäëÖ é mÙÖ ¬ª§¡ ¬¨ª¦© ÄçáäëY¢Áêéîãe ÞãÛäµßêÝÖèï£Øï¡ éÚᣯ ª®«ª¦¦§­¥¡ ÛÖí¯ ª®« ª¦© ª©« ºÂ ÆéàÞàåØã ½áÖëãm é mÙÖ ©®¡ ¬¨«¥¦ ½Öëm äë àÖçáÖµØàäçÞÜÞãÖá£Øï¡ éÚᣯ ª®«­¦ª§®® ºÂ ɸÇÆËÆÌÉ ÄÞé¥ K[éâØ ÇæãæÚßæí[ ÂÖád ãY⣠®®¡ ¬¨­¥¦ »ç ÙÚà¢ÂmèéÚà ØàçÖåäéäêçµçÖïÙëÖ£Øï¡ éÚᣯ ªª­©¨§¬©§ żÄÆ ÃYâeèém ­¡ ¬¨®©© ·çê åÚçà ·çêèåÚçàµãÚâä£Øï¡ éÚᣯ ªª­«««ª¨­¡ ÛÖí¯ ªª­«««ª¨­ K[éâØ ÇæãæÚßæí[ ÇîØÝÖáéÞØÚ ¦«¡ ¬¨®©« ½êàëÖáÙî ØàçÖåäéäêçµçÖïÙëÖ£Øï¡ éÚᣯ ªª­©¨§¬©§¡ ÛÖí¯ ªª­ ©¨§ ¬©§ ÍgéØ ÂéØëñãæí[ ¤ ºÂ »À¤ËÆÌÉ ÏYëäÙm ¦¦«­¡ ¬©©¥¦ »çÚã éYé åäÙ ÇÖÙÝä éeâ ÙÞàéäêçµØâÖÞá£Øï¡ éÚᣯ ªª«­¨ª«¥¬¡ ÛÖí¯ ªª«­¨ª«¥¿ÆÃÀ»¸Ð ¹ÉÅÆ ¹äáãm ãY⣠§¥¢§¦¡ ¬©«¥¦ ÄåÖëÖ éÚᣯ ªª¨«¨­¦¦ª¡ ÛÖí¯ ªª¨ «¨­ ¦¦ª ¿ØåØ ÄØã[ëâæí[ ¤ »Ì¿¸ ¿ÞçYèàäëÖ ¬¡ ¬ª¥¥¥ Å Úçäë ØÖÙêÝÖµâÚÙÞÖáÞãÚ£Øï¡ éÚᣯ ª­¦§¦¬¬©®¡ ÛÖí¯ ª­¦ §¦¬ ¬©® Íʸº¸Å ËÆÌÉ ÈâÚéÖãäëÖ ®¥¥¡ ¬ªª¥¦ ËèÚémã ØàµëèÖØÖãéäêç£Øï¡ éÚᣯ ª¬¦©§¨©§©¡ ÛÖí¯ ª¬¦ ©§¨ ©§ª º¸ »¸Ä¸ Ñãoå ÏÖçYâm ©¥¬¬¡ ¬«¥ ¥¦ Ïámã¡ éÚᣯ ª¬¬ «¦ª ¨¨¥¡ ª¬¬ «¦ª ¨¨­¡ ÛÖí¯ ª¬¬ «¦ª ¨¨§ Ú¢âÖÞᯠïáÞãµØàÙÖâÖ£Øï ĸÏÀÄ Ñãoå ê¥é¥æ¥ ¹áäêÝY ª¦¨«¡ ¬«¥¥¦ Ïámã ØàâÖíÞâµØàâÖíÞâ£Øï¡ éÚᣯ ª¬¬©¨¥ª¬§¡ ÛÖí¯ ª¬¬ §¦¦ ­¨« ½édoäÜ ËäÙãm ª¨¡ ¬«¬¥¦ Àçäâe m éÚᣯ ª¬¨¨©©­©©¡ ÛÖí¯ ª¬¨¨©©­¥© º¸ »¸Ä¸ ÆãæäæìÚ §§­£ mßãÖ ¦¨¡ ¬¬® ¥¥ ÄáäâäêØ éÚᣤÛÖí¯ ª­ª §¥§ §¥© Ú¢âÖÞᯠäáäâäêصØàÙÖâÖ£Øï ÊÌÇ¼É ÊÂÀ Wêåãd ãY⣠¬¡ ­¦¦¥¨ ·çÖéÞèáÖëÖ èêåÚçèàÞµèêåÚçèàÞ£èà¡ éÚᣯ §ª©©¨«¥©®¡ ÛÖí¯ §ª©©¦¨©§¦ ÄàãæêãØí ÄàâÜêâØ ¤ ¼ÌÉÆǼ Ëɸͼà ÈéçÖØÝäëèàY ¦®¥§¡ ¨®¨¥¦ ÚêçäåÚ£éçÖëÚáµìä£Øï¡ éÚᣯ ¨§¬©¥ª¡ ÛÖí¯ ¨§¬ ©¥ª ÆÊÂ¸É ËÆÌÉ ÃY⣨£àëeéãÖ ¦«¥ª¡ ÄéçäàäëÞØÚ äèàÖç£éäêçµëäáãî£Øï¡ éÚᣯ ª¬¬®§¦¬®§¡ ÛÖí¯ ª¬¬®§¦¬®§

îîî¥åÜí¤ÛØäØ¥Úñ îîî¥Êåæî¸ëãØê¥åÜë

ñÜãÜåf êëé[åâð ·ôĩòĴýoðĀħ ãð Ø Ü

% & '

" ' "

#( (& + *,)$ *% -! # *( $ ! +! -! +$ '! ( + $ *%3 ! ). *$*+ $ $ *-!+4 &(5 "

!

"

0

111 0 / 2

ZIMA 2006

Nikdo nemá takovou nabídku alpských středisek

$

!

Rakousko-Švýcarsko-Itálie-Francie

www.smarttravel.cz SMART travel, s.r.o.

Blatenská 111, 430 03 Chomutov tel./fax: 474 650 882, 474 650 883 mobil: 775 263 423 e-mail: smarttravel@smarttravel.cz

Auto b záje usové zd již o y d SUP 4.590 ER C ,ENY

/ $2'% $4 +6() + "% 4 +% $4 (&%')5

/ $2'% $4 +6() + ! ' + $5 % .)$6 *)%#% "5

### % CK FEDE s.r.o.

Jeruzalémská 3 110 00 Praha 1

Tel.: 00420 224 142 340, 350 Fax: 00420 224 142 341 www.fede.cz

ÃÐY¸HÀ£ ÊÅÆιƸÉ' ºÀ

Ÿ¹2Ñ2ļ Í Ä ÇÉ ºÀ

$ ' $

* " ) ( ˼Ê˺¼ÅËÉÌÄ &¸ÊÆÇÀÊÌ ÊÅÆÎ ¿¸Éɸº¿ÆÍ

" )' . '$% (

Ì ãØåæíâð åØ É æíà ëà í ç ádæíåg ãð Ø êâf âæãð ºãØêêàÚ ·eÝÚâ ØÚád ïÞâãm èÚïzãî Ùeããe äÙ ­£¥¥ Ùä ¦¬£¥¥£ À ïÖå ßbÚãm èåäçéäëãm Ö ïYëäÙãm áî Ú ïãÖbÚà ¶éäâÞØ¡ ·áÞïïÖçÙ¡ ¹îãÖâÞØ¡ ¹îãÖèéÖç¡ ºáÖã¡ »ÞèØÝÚç¡ ½ÚÖÙ¡ À§¡ ÇäèèÞÜãäá¡ ÈÖáäâäã¡ ÈåäçéÚã Ö Ë|áàá£

Åæíg éæñ o ìáÜäÜ êæéëàäÜåë ãð o æ ñåØdâð ÑØÞ Ø ÃìêëॠÂìç|å åØ êãÜíì ¨© åØ âæìçà åæí Úß ãð o åØãÜñåÜëÜ íÜ ÊÅÆÎ ¼ïëéØ Çéæ Ûé àëÜãÜ ÊÅÆÎÚØéÛ ª ßæÛ¥ ç ádÜåo ãð o ñÛØéäØ

ÉÚᯠ©­¦ ª§® «§®¡ »Öí¯ ©­¦ ª§® «§®¡ ÞãÛäµáÚëãÚáîïÚ£Øï

îîî¥ÚãØêêàÚêâàêÚßææã¥Úñ£ îîî¥ãÜíåÜãðñÜ¥Úñ

¼ÁÆÅȾÇÂÅ´ é ßì Ô æÞb ÞâßØ ×â ãâÕâ`ØÞ ½Ã¾ ãâ ÖØßb "Å¡ É Ûâ×áb ãßÔçâéb ãâ×àkáÞì áèçáW íáÔßâæç ÔÝ áØÕâ áÝ¡ Çc k æØ áÔ ÉWæ ãåÜàÔ ãÔåçÔ

îîî¥áçâ¥Úñ

6() + 1)3 0

'$% "

-

# " (&%') " ++ / ,,, (&%') " /

Aerodynamický tunel stále aktuální

nenechte si ujít:

SNOW Extra 2005/06 – přehled alpského „hardware“ obsahuje: všechny sjezdové lyže na trhu včetně podrobných specifikací a cen všechny sjezdové boty na trhu včetně podrobných specifikací a cen veškeré systémy vázání a desek včetně nabídky na trhu přilby pro sjezdové lyžování a snowboarding – průvodce nákupem, rady a tipy lyžařské brýle a hole pro sjezdové lyžování – průvodce nákupem

A hlavně v každém čísle skipasy a další služby zdarma!!!

Chcete-li mít jistotu SNOW, volejte 775 MYSNOW (775 697 669)!

www.snow.cz

SNOW ČÍSLO 20 / 2005

flash

Aerodynamické testy jsou stále nedílnou součástí přípravy špičkových lyžařských borců. Rakouskému lyžařskému týmu poskytla vysoce moderní aero-akustický vzduchový tunel automobilka BMW, jak je ostatně patrné z obrázku. „Již od roku 1998 patří tyto testy v jednom z nejmodernějších vzduchových kanálů k přípravnému programu našeho lyžařského týmu. Testován je především materiál a ideální sjezdová pozice. „Testy u BMW jsou pro nás jedinečnou možností, jak najít v nejrůznějších rychlostních oblastech optimální pozici“, sdělil nám Hans Pum z Rakouského lyžařského svazu. „A samozřejmě i získat jistotu, že používáme dobrý materiál.“ 43 metrů dlouhý a 15 metrů vysoký tunel je nabitý špičkovou technologií a ti nejlepší jako Hermann Maier v něm společně s proudovými specialisty z BMW ladí nejen držení, ale i význam celé výstroje – od bot až po brýle.

U našich top borců se podobné pokusy objevují bohužel zatím pouze ojediněle. Aktivitu v tomto směru rozvířila skupina českých rychlostních lyžařů, kteří testovali v letecké továrně Letov. A SNOW byl u toho! Více se dočtete v dalším řádném, listopadovém SNOW 22!

Foto: ©BMW

SNOW, ročník IV, číslo 20. SNOW – časopis pro lyže a snowboard (MK ČR: E13878 ISSN: 1214-0007) vychází v měsících říjen (2x), listopad, prosinec, leden a březen. Vydává SLIM media s.r.o., Husitská 90, 130 00 Praha 3.

Cena jednoho výtisku: 69 Kč (99 Sk). Celoroční předplatné (6 čísel) 330 Kč. Objednávejte na www.snow.cz, tel.: 775 MySNOW (775 697 669), e-mailem na predplatne@snow.cz.

106