SNOW 18 - leden-únor 2005

SNOW ČASOPIS PRO ZIMNÍ ČAS / ČÍSLO 18 /  SNOWKITING • LYŽAŘSKÉ BRÝLE • ZÁCHRANA Z LAVINY • AUSTRÁLIE • VÖLKL SNOWRIDE NO. 4 • LEUKERBAD

13.1.2005 20:14:09

OBÁLKA 18 COMPLET.indd 1

3

STOPY

STOPY

003-STOPY 18.indd 3

Sníh jest… Ano, nyní bychom mohli naplnit celé tlusté svazky vážnou vědou a lyžaři by také zcela dobře slušelo, aby věděl všechno o vzniku, existenci a zániku svého živlu.

Není však mnohem krásnější, razíme-li si zcela bezstarostně stopu bílým polem a jen tiše nasloucháme zpěvu lyží ve třpytivém prašanu.

Luis Trenker, Hory a sníh, 1942

ČÍSLO 18 / 2005  SNOW

Foto: © Schweiz Tourismus

Na počátku všech radostí a všeho vědění o lyžích byl sníh. Možná, že vody země prýštěly nejprve z jeho krystalů, když z par a chladu ve vesmíru se utvořila první šesticípá sněhová hvězdička. Jsou to rozhodně živelní síly, které vyrábějí živel pro nás důležitý, a uprostřed sněhových spoust lyžařského ráje jsme těmto silám zcela blízko. Tuto zvláštní blízkost přírody nesmíme podceňovati. I když mluví k nám většinou jen prostřednictvím našeho podvědomí, přece jen její paprsek či její tón má rozhodující vliv na naše city, z nichž vyvěrá lyžařské nadšení.

13.1.2005 21:07:34

OBSAH

skialp: Jungfrau Po dvou náročných výstupech musíme drobátko orazit. A tak se šineme spojeni lanem jako lokomotiva a čtyři vagónky po Ewigschneefäldu, tedy věčném sněhu. V dlouhých obloucích se náš vláček dokolíbá do místa pod skálou, kde odkládáme lyže a vychutnáváme si snadný výstup na vyhlídkový kopec.

Vítr spí, a tak se v teple sluníčka těšíme na sjezd. Konečně to přišlo, fantastické lyžování ve skalní kulise. A když se sníh postupně změní ze zmrzlého na měkčí, nemá naše štěstí hranic.

Na sluníčku si dáváme pauzu a po chvilce dopijeme do dna pohár rozkošného lyžařského orgasmu.

Foto: © Michal Bulička

34

Památkou UNESCO na lyžích

3 6 8

Stopy Komix Z redakce

SNOW  ČÍSLO 18 / 2005

SNOWMix 10 13 14 18 20 21 22 26

Tip: Nekonečné sjezdy Pod lupou GPS: Herlíkovice Equipment: nejdražší lyže Kateřina Neumannová jako sjezdařka Lyžování jako šoubyznys IV Píše se rok 1988 – 17 let na našich horách Equipment: Brýle nad lyže – přehled trhu Lyžaři jako ostříži

SNOWStyle 30

004-OBSAH 18.indd 4

Völkl SNOWride – La Plagne, Lötschental

34

Skialp na Jungfrau

67

Freeride, skialp

SNOWOrbis Pictus

SNOWGuide

38

70 72 74

Nejslavnější lyžařské pohlednice

SNOWFocus 42

Na lyžích do nebe - snowkiting

SNOWAtlas 48 52 54 60 61 63 65

Poliklinika, fotoporadna Univerzita: Jak široká stopa?

Jak pracovat s lavinovým vyhledavačem

Snow in America: Kalifornie III Tajné tipy Švýcarska Lyžování na střeše Austrálie – Thredbo Čtenářská soutěž Leukerbad Žacléř-Prkenný Důl Bouřňák

SNOWMarket 78 82

Lyže v servisu Fashion story

86 87 89 90

SNOWcard – přehled slev Adresář prodejců Zelené stránky aktivního lyžaře Flash

13.1.2005 21:10:42

��������

�����������������

�����������������

���������������������������

��� � � � � � ��� ������ � � � � � ����� ���������� �

�������������������������������������������������������������� �������������������������������������������������������� ��������������������������������������������������������

���� ����� ����� ��������� �����

�������������������������������� ������������������������������������������ ������������������������������������� ��������������������������������������� ���������������������������������������

������������������ ��������������������������������������

��������������� ������������������������������������������������������ ��������������������������

������������������������������������

����������� 004-OBSAH 18.indd 5

13.1.2005 21:10:44

SNOW  ČÍSLO 18/ 2005

6

006-KOMIX.indd 6

13.1.2005 21:12:59

NOVÁ AKCE SNOW

ZÍSKEJ VESTU

ZDARMA!

PRO KAŽDÉHO ZNAČKOVÁ POLAR-FLEECE VESTA ZDARMA! • Jste předplatitel? Sežeňte dalšího předplatitele (třeba kamaráda lyžaře), uhraďte mu předplatné za 330 Kč a dostanete značkovou vestu v prodejní ceně 990 Kč zdarma! Časopis bude chodit jemu, vesta přijde vám!

• Nejste předplatitel? Předplaťte si a vesta je vaše!

Vestu pošleme za každou novou předplatitelskou adresu. Když uhradíte předplatné pro deset nových předplatitelů, obdržíte deset vest, za sto předplatitelů získáte sto vest. Počet je neomezen! Pouze zásoby vest některých konkrétních barev mohou být vyčerpány (dodržení zvolené barvy je bez záruky), proto objednávejte nejlépe ihned!

Jedinou podmínkou je sehnat předplatitele, který doposud nefiguroval v naší předplatitelské databázi! Předplaťte si, vyberte svou velikost a barvu a odešlete objednávku. Do deseti dnů od zaplacení vám přijde vesta na udanou adresu.

Objednávkový kupón naleznete na konci SNOW. On-line objednávky na www.snow.cz

Vyhlášení výherců v soutěži Lavina dárků!

Dne 15. prosince 2004 v 15 hodin jsme seřadili všechny předplatitele podle abecedy a ti šťastní na pozicích 1 000; 10 a 2 000; 500, 1 500 a 2 500 získali hlavní ceny! Lyžařský zájezd pro dva do Francie vyhrála Tereza Karnetová z Plzně; lyžařské hodinky Suunto S6 získali Zdeňka Adámková z Děčína a Ivo Sádek z Prahy; výherci lyží Sporten AHV 05 určilo pořadí Petra Fouska z Jihlavy, Mariana Mikulce z Rakovníka a Jindřicha Tvrdíka z Bohumína. Padesát tisícikorunových poukázek do sítě prodejen HSH Sport se rozdělilo předplatitelům na pozicích 700–749. Jejich jména jsou uveřejněna na www.snow.cz. Všichni tito výherci byli kontaktováni poštou. Všichni výherci sta čepic Kama a sta dámských triček Alpine Pro byli obesláni svou výhrou společně s prosincovým vydáním SNOW. Gratulujeme!!!

007-Vesty Envy a vyhlášení 18.indd 1

14.1.2005 11:20:41

ČÍSLO 18, ROČNÍK III

8

REDAKCE šéfredaktor:

Petr Socha

Zima zahřívá své motory v boxech a my, dychtiví fanoušci, čekáme na její velkou exhibici v napětí, které se den ode dne stupňuje. Čekáme na ten velký start, který odpálí první ohromný sněhopád a zima kalendářní se díky němu změní v zimu skutečnou. Letos si dává trochu na čas.

Snad už v těchto chvílích, kdy pročítáte první SNOW roku 2005, je vše jiné a embrya květinek se i v nižších polohách konečně mohou schoulit ke spánku do tmy a tepla bílého bříška, aby je po pár měsících přivedlo k novému životu pod sluncem až jaro.

Každoroční vstup do lyžařské sezony tvoří – alespoň pro jednu skupinu lyžařů – Jizerská padesátka. Mnohdy jen s několika tréninkovými dny vyráží davy na svou pravidelnou pouť, složit poctu a přinést oběť svému lyžařskému bohu. I já jsem se dostal mezi ty, kteří jednou zkusili, aby poté nenašli sílu řetěz přerušit. Po prvním doběhu jsem si říkal „no to už nemusím“, ale za týden jsem už koketoval s další účastí. Od té doby rok co rok kladu na váhy sílu „jizerky“ a svou přirozenou lenost, která vždy najde ty nejsofistikovanější argumenty, proč zůstat v posteli. Zatím jsem odolal, i když nezbývalo mnoho – zničené tělo, rozhozený metabolismus z ionťáků a energetických potravin… Určitě nic zdravého, uvažoval jsem. A letos jsem zkusil změnit přístup. „Raději pomalu než zbytečně rychle. Dopřej si čas na kochání. Jeď uvolněně. Hodně foť.

Chovej se galantně, ambiciózním ustupuj. Hlídej si úsměv. Tvým cílem je cesta. Užívej si to!“ A skutečně. Kouzelná mantra zabrala. Na start jsem sice přišel trochu pozdě, ujely mi již dvě vlny, ale to mě nerozhodilo. Vyrazil jsem s úsměvem, snad bych to nazval až otevřeným srdcem, nikam se necpal a sledoval jen radost. Objevil jsem potůčky proudící pod sněhem, přečetl a očima pohladil okolní kopce, zdravil osamělé stromy… S lahodou přijímal do plic horský vzduch a sluneční paprsky na tvář, radoval se z odrazu i skluzu, mazlil se s protivětrem při dlouhých sjezdech rychlou přimrzlou stopou. Vyfotil dva filmy, abych si tu radost uchoval i jinak.

Závodní křeč nepřišla. Žádné píchání v břiše a křeče. Nepotřeboval jsem litry ionťáků jako obvykle, stačilo se občerstvovat střídmě. Neodečítal jsem zběsile kilometry upnut k cílové pásce. Dokonce jsem přijel téměř nezpocen – oproti minulým časům, kdy jsem byl pravidelně propocen od hlavy k patě. A ani únava nebyla nijak hrozná…

Proč vám to píšu? Napadá mně, že tak to může fungovat i jinde. Při každém lyžování nebo prostě kdekoli v životě. V cíli je nakonec jedno, jestli jsem to projel za 3 nebo 4 hodiny. Důležité je posbírat co nejvíce radostných okamžiků. Duše si přičte 4 hodiny radosti, místo aby musela odečíst 3 hodiny zbytečného stresu.

Nechť nám tedy letošní zima přináší jen samá kladná čísla. Snad tomu pomůže i tento SNOW. Užívejte si to!

SNOW  ČÍSLO 18 / 2005

Radek Holub radek.holub@snow.cz art director:

Eva Macháčková eva.machackova@snow.cz obchodní ředitel:

Ing. Petr Havelka petr.havelka@snow.cz distribuce:

Radek Holub radek.holub@snow.cz

Tomáš Peslar

tomas.peslar@snow.cz

STÁLÍ SPOLUPRACOVNÍCI Tom Řepík Ing. Miloš Vrba Ing. Roman Gric Pavel Zelenka Vítek Ludvík Zdeněk Klučka Ondra Tůma Filip Růžička Karel Hampl Tomáš Macek Jana Vlková Michal Kreuter ADRESA REDAKCE: Husitská 90 130 00 Praha 3 – Žižkov redakce@snow.cz 

222 780 286

VYDÁVÁ: SLIM media, s. r. o.

Husitská 90 130 00 Praha 3 – Žižkov redakce@snow.cz Příspěvky, fotografie a názory zasílejte na adresu redakce. © SLIM media, s. r. o. 2005 Všechna práva vyhrazena.

SNOW je ochrannou známkou.

Podávání novinových zásilek povoleno Českou poštou, s.p., odštěpný závod Přeprava Cena výtisku: 69 Kč (99 Sk) MK ČR: E13878 ISSN: 1214-0007 Vychází 6x ročně, toto číslo vyšlo 20. ledna 2005, další číslo vyjde v březnu 2005 Rozšiřuje: PNS a.s., Mediaprint & Kapa Pressegrosso, s.r.o.

REDAKTOŘI Ivan Sosna alpské lyžování, materiál

Honza Schauer

freeskiing, materiál

Petr Novotný telemarking

Michal Roba ilustrace a fotomodeling

Michal Bulička

skialpinismus, skitouring

Ing. Kristian Hanko cestování ad.

jazyková korektura:

Jiří Havelka Ivan Sosna

distribuce: Chcete-li prodávat SNOW ve své prodejně, volejte 603 182 661 nebo pište na tomas.peslar@snow.cz inzerce: zajišťuje SLIM media, s. r. o.

Husitská 90, 130 00 Praha 3 obchodní oddělení  775 610 757 inzerce@snow.cz předplatné: Objednávejte na www.snow.cz nebo  775 MYSNOW (775 697 669) předplatné na Slovensku:  +421 2 444 588 21 nebo 444 427 73 SLIM media, s. r. o.

Husitská 90, 130 00 Praha 3  222 780 286 fax: 222 782 493 www.snow.cz celoroční předplatné 330 Kč

Nepodepsané články v rubrice Market a články označené PR jsou placené reklamní články.

Foto na titulní straně: pohlednice z archivu Aleše Suka

ODBORNÍ PARTNEŘI :

Petr Socha ŠÉFREDAKTOR

petr.socha@snow.cz zástupce šéfredaktora:

SNOW

www.rakousko.com

www.apul.cz

www.lyze-francie.com

A UZÁVĚRKU PRODLUŽUJE RED BULL exkluzivní partneři

REDAKCI OBLÉKÁ

010-Z REDAKCE S18.indd 8

NÁKLAD NOSÍ

PO SVĚTĚ NOSÍ

14.1.2005 12:12:22

Nejdříve vyjeďte na kopec – jen Vy a řidiči roleb; naberte rychlost. A teď to rozjeďte!

Per fektně upravený manšestr – srdce máte až v krku a v očích slzy. Ještě několik jízd než dorazí „coffee drinkers“.

Výhradní dovozce a distributor značky Salomon: adidas ČR s.r.o., Pekařská 10, 150 00 Praha 5, e-mail: salomon@adidas.cz

Salomon_Snow.indd

1

26.9.2004, 23:01

lyže Streetracer

EuroRSCG cie - Portrait + Action: C. Margot

www.salomonsports.com

10

Text: Radek Holub, Petr Socha Foto: Petr Socha, Radek Holub

Nekonečné

sjezdy

Kitzbühel má trať pro nejtěžší sjezd Světového poháru, Chamonix nejvyšší evropskou horu, Tři Údolí největší síť lyžařských tratí. Jednou vlastností jsou však tato top střediska převýšena jinými, často i mnohem méně známými – v převýšení, které je možno překonat na lyžích po značených sjezdovkách. Jen málo alpských zimních center se může chlubit tím, že si v nich sjedete více než tisíc pět set výškových metrů. Vyžaduje to vrcholy alespoň třítisícové, dojezd do údolí zhruba v tisíci metrech a mezi tím vhodný lyžařský terén... Zveme vás na sjezd kopců, který nesfouknete za pár minut a při němž vám pořádně zalehne v uších!

SNOW  ČÍSLO 18 / 2005

Alpe d’Huez

Alpe d’Huez je jedno z mnoha velkých francouzských středisek, kam míří i mnoho českých lyžařských autobusů. Je položeno na náhorní plošině v oblasti Isere čili na jižním výběžku francouzských Alp. Nemusí být ani ještě sezóna u konce, dole v údolí již vrcholí jaro a esprit poklidné jižní Francie, zatímco nahoře se vesele lyžuje. Úplně nahoře se může dokonce odehrávat nejedno lidské vnitřní drama! Přestože Alpe d’Huez je středisko z velké části poklidné, tratě z jeho nejvyššího vrcholu Pic Blanc (3 300 m) čpí ďábelským ohněm. Dolů vás totiž sveze jen některá ze dvou černých tratí – proslulý Tunnel, kdy se musí projít napříč masívem hory asi 200metrovým tunelem, a dlouhatánská Sarenne. Ta drží pomyslné první místo co do délky mezi všemi černými tratěmi v Alpách! 16 kilometrů nejnáročnější pisty – to je oficiální udávaná míra. A vskutku je o co stát. Přestože udávaná míra je značně polemická, i proto, že se trať zhruba ve své půli mění v zelenou cestu, kde si při pomalejším sněhu člověk i zapíchá, horní část stojí za to a jí podobné abyste pohledali. Začíná na ledovci Glacier de Sarenne a padá často přes obří muldy pokryté ledovými plotnami dolů do neviditelné dálky. Stehna si naříkají již po prvních metrech, a to

010-MIX TIP.indd 10

vás čeká celkem 1 820 metrů převýšení. Při jejím sjezdu nechť i nejrychlejší počítají alespoň s půlhodinou, pomalejší jí mohou použít – ve spojení s dalším lyžováním v jejím okolí – klidně jako osu svého půldenního výletu. Každopádně, jste-li v Alpe d’Huez, rozhodně na Sarenne nezapomeňte!

Bormio

Hora Cima Bianca, jíž leží u nohou starobylé město Bormio, má všechny předpoklady k tomu, aby mohla být považována za lyžařskou lahůdku – vrchol ve výšce 3 012 m, převýšení 1 800 m a celkem ostře sklopený severozápadní svah. Ruka lidská a srdce lyžařské ji k tomu ztvárnily v pestře laděné středisko, snadno prostupné dlouhými lanovkami. Letos podruhé v historii pohostí mistrovství světa v alpských disciplinách, což je pro Bormio vyseknutou poklonou.

Hlavní osou střediska je rychlá a moderní 8kabinka z okraje Bormia (1 225 m), na niž v hotelové stanici Bormio 2 000 navazuje již starší visutá kabina. Souběžně vede několik dalších sedačkových lanovek, které se vzájemně přesahují a umožňují tak lyžování v určitém patru lyžařského areálu. Díky „mistráku“ se dočkaly modernizace dvě klíčové lanovky, které spolu s údolní kabinkou zcela pokryjí lyžařské terény odshora až dolů.

Z vrcholu se svažuje po mírném hřebínku modrá sjezdovka, z níž se rychle oddělují i ostřejší varianty. Někdy se větve tratí znovu potkají, někdy zamíří do údolí jinudy nadobro.

Zhruba ve výšce 2 600 m se hlavní svah sklopí strměji a přijde i na „černá“ místa, ačkoliv lyžařský plánek značí tratě většinou uniformně (a velkoryse) červenou barvou. Krajní modré větve spletence sjezdovek vedou dolů mírumilovněji. Na hranici lesa sklon trochu poleví, přestože právě zde startují muži ke sjezdu při „svěťáku“. Trať Stelvio je dostatečně široká a přehledná, aby si užil i milovník obřích oblouků. Na mezistanici Ciuk (1 650 m) většina lyžařů otáčí a stoupá lanovkami opět vzhůru, dolů při-

tom stále pokračuje prvotřídní závodní trať. Hned zkraje naděluje stometrový padáček a po krátké rovince se klopí a ve velké šíři a středně prudkém sklonu padá do náruče města.

Sjezd z „bílé hory“ Cima Bianca si můžete namixovat jak sportovně, tak oddychově a pomalu klesat k zemi. Kouzlo Bormia tkví právě v tom, že pestrost kombinací je bezmála nekonečná...

Engelberg

Ledovcová hora Titlis je magickým bodem na mapě Švýcarska, neboť podle legendy leží přesně ve středu této země. Díky otáčivé lanovce na vrchol dnes přitahuje zástupy návštěvníků z Evropy, Ameriky i Asie. Pro lyžaře je přitažlivá pro svou třítisícovou výšku a úctyhodně převýšený svah, končící o více než dva kilometry níž. Vrcholová čepice je přitom z věčného sněhu.

Od vrcholové stanice Rotairu se kousek traverzuje po střeše Titlisu, než se přijede na příjemně prudkou ledovcovou dálnici. Ta se brzy změní v boulovatý, zhruba kilometrový kuloár, kterým se opustí ledovec. Od mezistanice Stand (2 428 m) přibude prostoru a trať se rozdělí v několik racecarvingových větví, pestře členitých, jimiž se klesne až do 1 800 m (Trübsee).

Zde je sjezd přerušen sedačkovou lanovkou, která překonává zamrzlé jezero. Poté se lehce svažitou cestou zanoříme do lesa, kde se trať (naposledy) stane plnohodnotnou sjezdovkou a do samotného Engelbergu se svine jako úvozová cesta v četných serpentinách. V této části sjezdu dominují nádherné výhledy na město s klášterem a jeho horské okolí nad zážitkem lyžařským.

Velký potenciál zdejšího převýšení mohou bohatě využít freerideři, a to především v horních patrech, kterými stéká ledovec. Díky strategické poloze střediska v samotném středu Alp málokdy trpívá nedostatkem sněhu, ba naopak. Největší sněhové úhrny jsou pravidelně zaznamenávány právě v této oblasti.

14.1.2005 12:07:57

11

Alpe d´Huez

Bormio

Značené sjezdovky s největším převýšením v Evropě středisko stát Breuil-Cervinia I Zermatt CH Jungfrau / Schilthorn CH Davos-Klosters CH Engelberg/Titlis CH Les 2 Alpes F Verbier CH Alpe d´Huez F Marmolada I Sölden (Ötztal) A Aletsch / Belalp CH Saas-Fee CH Hintertuxer Gletscher A Flaine F Alpenarena CH CH Les Diablerets Disentis CH Schruns/Hochjoch A Flumserberg CH Saas-Grund CH Andermatt CH Savognin CH Crans-Montana CH Scuol CH zdroj: Skiresort Service International, ADAC

převýšení 2 296 m 2 200 m 2 170 m 2 034 m 1 978 m 1 918 m 1 830 m 1 820 m 1 820 m 1 820 m 1 778 m 1 778 m 1 750 m 1 730 m 1 720 m 1 700 m 1 688 m 1 680 m 1 557 m 1 550 m 1 519 m 1 513 m 1 500 m 1 500 m

trať Valtournenche Klein Matterhorn - Zermatt Schilthorn - Lauterbrunnen Weissfluh - Küblis Titlis – Engelberg Glacier de la Girose – Les 2 Alpes Mont Fort - Verbier Sarenne Marmolada – Malga Ciapela Gletscher - Sölden Hohstock - Blatten Mittelallalin – Saas-Fee Gefrorene Wand - Hintertux Les Grandes Platiéres - Sixt La Siala - Flims Gletscher - Reusch Piz Ault - Disentis/Mustér Hochjoch – Schruns Terza Hohsaas – Saas-Grund Gemsstock – Andermatt Piz Cartas - Savognin Plaine Morte – CMA Traumpiste

středisko

Alpe d´Huez

Bormio

trať

Sarenne

Bimbi al sole, Stelvio

Engelberg Titlis – Stand – Trübsee

vzdálenost z Prahy

1 185 km

660 km

780 km

km sjezdovek

235 km

50 km

82 km

nadmořská výška

1 250 – 3 300 m

1 225 – 3 020 m

1 050 – 3 020 m

profil nejdelšího sjezdu

Zpočátku velmi široká trať s posázenými boulemi se později sváží do užšího kuloáru, aby nakonec vyústila do údolí a už coby téměř vodorovná cesta přibruslila k civilizaci. Nejprudší je horní úsek, kde se často nevyplatí spadnout – jen těžko jde zastavit.

Z vrcholu Cima Bianca se větví několik sjezdovek, které v průběhu cesty mění sklon či se potkávají s dalšími tratěmi – je si tak možno vybrat sled strmých úseků i celou horu sjet po mírných tratích.

V nejspodnějším patře vede jen (červená) závodní pista Stelvio, za dobrých sněhových podmínek s modrou alternativní tratí.

Nejvrchnější ledovcový úsek je středně prudký s několika variantami a poměrně členitý. Úsek k mezistanici Stand je nutné zdolat boulovatou černou, asi kilometrovou tratí. Poté se trať větví v několik příjemných racecarvingových tratí. Až na dno údolí vede poměrně mírná lesní cesta s množstvím serpentin.

rychlost výjezdu lanovkami

Z centra střediska je potřeba se dostat kabinkou na Lac Blanc, odkud vyváží na vrchol Pic Blanc velká kabina. Vzhledem k možným frontám – Pic Blanc je cílem velmi atraktivním a kapacita kabiny omezená – může výjezd trvat od jedné do jedné a půl hodiny.

Až na vrchol se lze dostat na dva tahy – 8kabinkou a navazující visutou kabinou, či alternativně údolní kabinkou a dvěma expresními sedačkami. Cesta netrvá déle než půl hodiny.

Čtyřpatrový areál Engelbergu se překlene dvěma sekcemi kabinek z údolí, poté visutou kabinou či sedačkou a na vrchol otáčivou lanovkou Rotair. Počítejte alespoň s třičtvrtěhodinou času.

sněhová jistota

Horní partie leží na ledovci, kde se sněhem není problém nikdy, dolní část může být sjízdná podle podmínek i v dubnu.

Severozápadní svahy udrží sníh dlouho do jara, problém by mohl být spíš v začátku sezony. Dojezd do Bormia je uměle zasněžován.

Horní partie vedou po ledovci a i pod jeho hranou až k mezistanici Trübsee nebude se sněhem problém. Trať do Engelbergu (1 050 m) nebude sjízdná dlouho do jara.

skipas 1 den / 6 dní

35,20 euro / 182 euro

30,50 euro / 159 euro

52 CHF / 950 CHF

ČÍSLO 18 / 2005  SNOW

010-MIX TIP.indd 11

délka 25,0 km 17,0 km 19,8 km 12,0 km 12,0 km n/a n/a 16,0 km 12,0 km 14,0 km 12,0 km 14,0 km 12,0 km 14,0 km 12,0 km 17,0 km 12,0 km 12,0 km 10,0 km 11,0 km 14,0 km 11,5 km 12,0 km 12,0 km

14.1.2005 12:08:14

KAŽDÝ PŘEDPLATITEL ZÍSKÁVÁ PĚKNÝ DÁREK!

?!

navostro

OUTDOROVÁ Inovace jdou nezadržitelně dopředu a jak vidno, postupně zasahují téměř všechny členy naší společnosti.

Kdo by si před pár lety pomyslel, že dnes bude člověk bez mobilního telefonu velkou raritou. Stejně tak jde dopředu i průmysl oděvní a textilní, kdy různé parametry technických tkanin a materiálů zvysoka překonávají vlastnosti materiálů přírodních. Mnoho z nás si již jen těžko dokáže představit svůj outdoorový život bez kvalitního funkčního prádla, bez membránového oblečení s vodním sloupcem 20 000 mm...

Rozsáhlá marketingová studie objednaná nejvýznamnějšími světovými značkami na trhu prokázala, že jim v současné době unikají miliardy dolarů ročně jen proto, že opomněli jeden velmi silný segment trhu.

V odlehlých vesničkách po celém světě se ukrývají statisíce starších lidí, kteří v drsných podmínkách upotřebí moderní materiály více než kdo jiný. Předpokládalo se, že skupina těchto zákazníků je velmi chudá, ale průzkum prokázal, že jejich polštáře často praskají ve švech, a že vhodnou reklamní politikou je snadné je nadchnout pro kvalitní oblečení.

Měsíčník pro milovníky jachtingu.

NOVĚ JAKO DVOUMĚSÍČNÍK

SNOW 

Magazín o cestování, obytných automobilech a přívěsech.

Více na tel.: +420 244 460 104.

Vyžádejte si ukázkový výtisk ZDARMA na tel.: +420 244 466 682-4 nebo na emailu: yacht@yacht-magazine.cz

BABIČKA

Dvouměsíčník pro milovníky cestování pod vodní hladinu

Tvrdě ovšem narazili se současnými módními kreacemi. „Tohle si žádná babička ani dědeček nekoupí, protože by se jim ve vesnici smáli“, prozradil nám Petr Nekoranec z agentury Muž a smrt, která rozsáhlý průzkum prováděla. Proto již foto: © Muž a smrt - agentura opravdového muže nyní světové firmy pracují na nových modelech svých produktů, které bychom mohli na poli designu zařadit do kategorie „retro“, ovšem s použitím nejmodernějších materiálů. Agentura Muž a smrt nám poskytla náhled katalogového listu s názvem „česká babička“ z připravované nabídky jaro/léto.

Posuďte sami, naši venkovští senioři se mají na co těšit! ph

publikace

PŘÍRUČKA PRO RODIČE MALÝCH LYŽAŘŮ

Děti se učí lyžovat snadněji než dospělí, zato jsou mnohem rozmanitější individuality. To vyžaduje při výuce jiný, hravější přístup. Kniha Lyžování dětí, vycházející v nakladatelství Grada, úročí třicetileté zkušenosti autora Josefa Tremla s výukou dětí na šumavském Špičáku a jednoduchou formou shrnuje kdy, kde a hlavně jak malé lyžaře učit. Kniha může být průvodcem rodičů, učitelů na lyžařských kurzech i profesionálů v lyžařských školách. Věnuje se i vhodné výstroji a výbavě dětí. Cvičení postupují od jednoduchého pluhu až ke carvingovému oblouku a jsou doplněna hrami, které udrží dětskou pozornost.

Josef Treml: Lyžování dětí, 124 stran vč. barevných příloh, GRADA Praha 2004, cena 119 Kč rh

www.yacht-magazine.cz 014-MIX 18.indd 12

14.1.2005 12:33:29

���

autor: Kristian Hanko, foto: Filip Švrček

Krkonoše Herlíkovice Grafický model 1:3 realističtěji zachycuje prostorové vnímání sklonu sjezdové tratě a je citlivější na změny v průběhu křivky. Neodpovídá ale skutečnosti. Té odpovídá grafický model 1:1.

Krkonoše – Herlíkovice Obecné info o středisku

Info o měřené trati GPS přístrojem

nadmořská výška

540–1 018 m

lokalita

Žalý – Herlíkovice

počet funkčních vleků / lanovek

8/1

trať

č. 2, černá

délka značených tratí celkem

11,3 km

šikmá délka

1 570 m 586–1 018 m

délka tratí celkem

11,3 km

nadmořská výška

pravidelně upravované tratě

11,3 km

převýšení

432 m

umělý sníh / osvětlení

10,1 km / 2,8 km

průměrný sklon

28,8 % / 16,1°

servis / půjčovna

ano / ano

maximální sklon

54,2 % / 28,5°

13

Měřeno přístrojem Garmin GPSmap 76S, nepřesnost ± 10%

1:3

1:1

Ski areál Herlíkovice-Bubákov patřil podle jména spíše do druhé řady lyžařských středisek v Krkonoších. Přesto jeho nabídka nebyla daleko od top center a co víc, v areálu se udály v posledních letech mnohé změny, které nastartovaly rychlý pohyb vzhůru. Dnes již nejen vybavením, ale i službami patří Herlíkovice mezi současnou špičku v Čechách. Kvalitní lyžařské zázemí by se pro mnohá konkurenční střediska mohlo stát vzorem.

Naleznete zde přes 11 km pravidelně upravovaných a zasněžovaných tratí, od nenáročných až po ryze závodní. Ti, kteří se rozhodnou lyžovat večer, se mohou těšit na bezkonkurenční 3hodinové lyžování na 2,8 km dlouhých svazích střední náročnosti. Na své si zde přijdou i snowboardisté, pro které je postavena speciálně upravená 200 metrů dlouhá technická trať. Také běžkaři si nemohou

stěžovat na nedostatek upravovaných tratí. O lyžaře je tak v Herlíkovicích velmi dobře postaráno. Patrně i to je jeden z důvodů, proč jich sem jezdí stále více. U lanové dráhy se pak mohou vytvořit i nepříjemně dlouhé fronty. Které ostatně známe z drtivé většiny tuzemských areálů... Černá sjezdovka, kterou jsme změřili GPSkou, sice nepatří k těm nejprudším, nicméně svoji členitostí je velmi přitažlivá a nemálo podobná těm alpským. Z vrcholu Žalý (1 019 m), kam se dostaneme pouze sedačkovou lanovkou, nás nejdříve čeká nenáročný lesní traverz, kterým se dostaneme na samotnou sjezdovku. Odtud již ostře směrem dolů zdoláme nejprudší část celé tratě. Po malém zvlnění

následuje rozdvojené esíčko okolo Starokolínské boudy.

Za ním znovu zvlněným, ale již víceméně mírným svahem dosáhneme dna údolí, které nás dovede k nástupní stanici sedačkové lanovky (586 m). Na 1 570 metrů dlouhé trati s převýšením 432 m se nemusíte obávat žádných neočekávaných záludností nebo extrémů. Celá trať je navíc upravovaná a zasněžovaná. Největší překážkou se tak asi pro většinu lyžařů stane právě její délka a na jeden zátah ji zdolá jen trénovaný borec. Ne nadarmo je značená černě.

Na opravdu náročné pak čeká ve středisku speciálně pro ně neupravovaný 200 metrový černě značený úsek Severní sjezdovky, kde se mohou do sytosti vyjezdit v boulích. 

�������������������������������������������

�����

���� � �������� �� � ������� �����������������������������������������

������� ������������� ���������� ������ ������������� �������������������� ��������������������������������

��������������������������������������� ���������������������������������������������� �������������������������������������������������������������� 014-MIX 18.indd 13 �����������������

������������������������������������

��������������������������������������������������������������������� ��������������������������������������������������������

�����������������

14.1.2005 12:33:38 �������������������

text: Ivan Sosna, text: Ivan Petr Socha Sosna

14

Nejdražší lyže

aneb jak mu poděkovali, že zničil lyže za 200 000 dolarů Není tomu tak dávno, co pár lyží u nás zlomil magickou cenovou hranici 20 000 korun. V současnosti už před sendvičovými speciálkami (Rossignol RPM 100, Dynastar Course Comp) v setu neobstála ani hranice třicetitisícová.

SNOW  ČÍSLO 18 / 2005

TROCHU DRAHÉ – BOGNER, KNEISSL CRYSTAL Novou kapitolu tématu „nejdražší lyže“ pak letos na podzim napsaly Bognerovy „bambusové lyže“, jichž se předsezónně nadržená média s chutí chytla. Superluxusní set s deskou a vázáním VIST a dodávanými doplňky (hole, futrál, zámek), vyrobený v malé sérii 2 000 kusů a prodávaný za 2250 eur, chutě zpopularizovala.

Své přidal i Kneissl s podobně načasovaným a jen o maličko „levnějším“ modelem Crystal, vyzdobeným křišťály z dílny Swarowski.

Zčásti komické informace o bambuskách, papouškující oficiální Bognerův píár (jádro z bambusu, bambusem zesílené hole!) ovšem neprozradily, kde byly tyto lyže vyrobené. Má je na svědomí náš starý známý Roland Voigt ze saského Tannenbergstalu, pár kilometrů od našich hranic. Ano, výrobce značky Snowrider, VR a svého času i Trnkových závodních Sliverů. A také luxusních lyží Indigo (kromě bambusu shodných s bognerovkami) nebo podobně drahé značky Wally.

V Bognerově řadě Carving je radikální slalomka (např. 12066-106/165 cm/R 11,5 m), tak i crosska (např. 112-67-92/185

cm) s expertním radiusem 21 metrů. Dále sem patří 70mm allmountainy a 80mm bigmountainy. Lyže získaly prestižní cenu – zlato IF 2004 za design.

V Mnichově prý šly na odbyt velice dobře. Ostatně si myslím, že mít Bogner stánek o vánočním týdnu ve Špindlu, taky by žádné nevezl zpět...

Jenže dva tisíce je pořád ještě cena skoro žebrácká.

Ve světě, kde se točí těžké miliony, tak nepřekvapí, že se v tutéž dobu objevily lyže za patnáct tisíc – samozřejmě taky eur. Neoficiální informace byly trochu nejednotné. Např. na internetu se jistý Slava pochlubil, že se tyto lyže – prý Lacroix s diamanty a platinou – jeho kamarád snaží prodat v Moskvě. Jiná informace hovořila o čtyřech párech vyrobených pro Putina.

LACROIX S DIAMANTY Modelová řada Lacroix Ultima totiž ani není řada, ale možná několik ručně vyráběných kusů přesně podle objednávky zákazníka. Může to být slalomka, obřačka, vše, co si budete přát. Vždy ale spíše klenot, který navíc splňuje i funkci lyže. „Nejnovější technologie ve službách radosti“,

D

iamanty, platina, africké dřevo. Tvar, vlastnosti i design na objednávku. Chcete-li mít tyto unikátní lyže z dílny Lacroix, připravte si 130 tisíc korun.

Ovšem, zdálo-li by se vám to málo, můžete se dohodnout i na nadstandardní výzdobě.

Do lyží tak můžete klidně uložit třeba půlmilion. Jak se ovšem tento šperk vejde do sejfu v bance, výrobce neřeší...

�������������������������������������� � ������ � ��������������������

014-MIX 18.indd 14

�������������

����������

������

����������������� ���������������������������������������

������������������������������������������������ �������������������������������������� �������������������

14.1.2005 12:33:40

equipment

L

evnější Bognerova varianta Indigo. Vyrábí se ve shodné ognerovy lyže s Bambusem. továrně jako například nedávno Také ne úplně levná záležitost. V setu s designovou Slivery Milana Trnky či Snowridery deskou a vázáním VIST, navíc s ho- - u Rolanda Voigta v Sasku. lemi, futrálem a zámkem se nabízejí za 2 250 eur.

B

tak zní krédo lyží, které jsou vytvořeny z afrického dřeva, konkrétně speciálních odrůd mahagonu nebo javoru. Estetickým středobodem je pak nadstandardní a vždy jedinečná výzdoba z drahých kovů (platina) a ještě dražších kamenů. Taková lyže pak začíná na 42 tisících euro (cca 130 tis. Kč), ale může být podle přání a specifikace klenotnické práce i několikrát dražší!

Naopak, pro chudší je k dispozici varianta bez drahých doplňků za 15 tisíc euro.

Tam, kde je hodně chudoby, vždy bylo současně i hodně bohatství. Je známo, že v Moskvě se prodá nejvíce drahých Mercedesů. Proč tedy ne takové lyže? Tím spíš, když tam nadšený lyžař Putin udělal z lyžování módní záležitost. Když mohou ti nejbohatší kupovat slavné anglické fotbalové kluby, proč by některý jejich chudý kolega nemohl mít lyže za mizerného necelého „půlmelouna“?

Z AMERICKÝCH ZDROJŮ Na největším americkém lyžařském fóru jsem vypsal kvíz na „nejdražší lyže všech dob“. Popravdě řečeno jsem ale ani nečekal, že by Amíci ve své „splendid isolation“ o putinovkách vůbec věděli.

Vzpomněli na lyže Pure Gold, prodávané prý někdy před 15–20 lety za 1 000 dolarů (a to byly hodně velké peníze!),

a dozvěděl jsem se dokonce o nedávné limited series obřaček Dynastar, prodávaných za 3 200 dolarů kanadských i s právem zalyžovat si osobně s firemním jezdcem Světového poháru.

Věděli i o Putinovi. A nejenom to: dokonce jsem získal navrch story, jež všechny zmíněné lyže trumfuje. V tisku má zcela určitě světovou premiéru. „Před lety, když jsem pracoval v Park City, půjčil mi chlapík od firmy Hexcel jejich prototyp lyží na vyzkoušení. Byl to nádherný jarní den po ne moc dobré zimě a sněhu už bylo místy málo. Proto se mi podařilo udělat do jedné lyže pod botou o kámen pořádnou díru.

Lyže jsem vracel plný obav a čekal, že na mě budou pořádně naštvaní. K mému úžasu se chlápek rozzářil. Přesně na něco takového prý čekali, aby mohli lyži rozkuchat a podumat, jak ji udělat pevnější. Spadl mi kámen ze srdce.

Jen tak mimochodem jsem se ho zeptal, kolik ta lyže asi stojí. Je to jediný existující prototyp a při započtení veškerých nákladů na výzkum a vývoj asi tak dvě stě tisíc dolarů, on na to nevzrušeně.

Tu lyži pak dopiplali a úspěšně se prodávala pod názvem Hexcel Sundance.“ Jistě, tato lyže je jaksi mimo kategorie. Následný prodej pak uváděnou částku zrelativizoval. Uznejte ale, že příběh lyžaře s nickem „dsafety“ – muže, jemuž poděkovali za zničení lyží za 200 000 dolarů – si své místo v análech zaslouží.

(Firma Hexcel sice už dávno lyže ani boty nevyrábí, jako dodavatel hi-tech materiálů ale patří k nejprestižnějším značkám. Bývala průkopníkem originální plástvové „honeycomb“ konstrukce, velmi lehké a pevné.)

014-MIX 18.indd 15

14.1.2005 12:33:41

16

«

Nebyla tou, jež ve dvaceti vyhrávala závody Světového poháru.

Ve věku, kdy dnešní mladé hvězdičky začínají zabírat stupně vítězů, se totiž Vreni Schneider po smrti matky musela starat o domácnost a sourozence. Dlouho lyžovala spíše volně a do švýcarského áčka, tou dobou suverénně nejsilnějšího světového týmu, se dostala až relativně pozdě. Přesto stačila třikrát vyhrát velký globus a stát se jednou z největších jezdkyň technických disciplin.

Po skončení kariéry začala jezdit ve švýcarském demotýmu, žila neokázala v rodném Elmu a mezinárodně bylo ticho po pěšině. K introvertce Vreni to ostatně sedělo.

Půl roku před svými čtyřicátinami (26. 11.) se jí narodil (12. 4.) syn Florian. Ani toho neupospíchala, ale určitě si ho bude jako typická starší matka o to víc vychutnávat :-))) is

AMERIČANKY VE SVÉM

«

Začali to Miller se Schlopym, když si před třemi lety pronajímali hodně prostý domek v zapadlém tyrolském údolí, kde jim prý občas do „obýváku“ vlezla koza. Bode se poté jako správný Američan rozhodl pro „mobile home“ a své soukromí si vozí stále s s sebou. Také Američanky uznaly, že neustálé kočování po hotelech je oproti domácím horalkám přílišným hendikepem.

Prakticky každá z týmu bydlí někde v Salcbursku nebo Tyrolsku.

Nejjednodušší to měla mladá Resi Stiegler, dcera slavného rakouského závodníka. Druhá nejlepší slalomářka ročníku 1985 (první je samozřejmě Šárka :-)) bydlí ve Stieglerovic starém domě v Lienzu. is

SNOW  ČÍSLO 18 / 2005

ODEŠLI, ALE ZŮSTALI

«

Rakušákům se to závodí. Když opravdu uspějí, zaštítí svým jménem lyžařskou školu, postaví penzion nebo hotýlek, navíc jim třeba ještě běží smlouva s bývalým sponzorem. Mají vystaráno.

Když uspějí o něco méně, ale stále ještě slušně, najdou místo v některé lyžařské firmě. Ty mají potřebu lidí okolo závodění, kteří znají všechno a každého. Máme pár příkladů z letoška.

Heinz Schilchegger, „gumový muž“ a svělý jezdec technických disciplin, se stal závodním ředitelem u Atomicu pro ženský tým.

Florian Seer, který se vždy dotahoval do rakouského áčka, ale nikdy se v něm pořádně neusadil, získal místo kondičního trenéra u skupiny WC3.

Peter Rzehak, muž opakovaných návratů a zranění, pracuje pro Schröcksnadelův Sitour v Innsbrucku.

Christian Greber, poněkud pozdní člen týmu, také ve stínu největších, vede od jara testovací tým Headu.

Další nedávný jezdec Patrick Wirth je hlavním testérem Nordiky. is

CO JE NORMÁLNÍ?

«

„Normální lyžařův den je přece ryzí skiercross,“ praví produktmanažer jedné přední firmy. Chce tím říct, že se setkáváme s překážejícími spolulyžníky, boulemi a ledovými plotnami.

Kdo někdy viděl skutečný závod ve skicrossu, bude jistě doufat, že se lyžařův den v takový souboj s vysokými polety vzduchem proboha nezmění. Lépe bude uvědomit si, že „prodávat“ tyto lyže s asociací na atraktivní neokoukanou disciplinu je zřejmě pořád lákavé... is

014-MIX 18.indd 16

ALPSKÝ SP 2005 Alles Atomic – oder was?

Ti, kdo aspoň občas kouknou na německou televizi, určitě znají tento vemlouvavý slogan jogurtů Müller („samý Müller...").

Samej Atomic, dalo by se říct. 1., 3., 4., 5., 6. i 7. muž loňského SP jsou na Atomikách. Navíc druhý Eberharter skončil. Jestli se tomuhle neříká skoro monopol, tak nevím.

Opravdu se už objevily obavy ze zákulisních rozhodnutí, známých z formule 1. Chtěli byste jako šéf firmy, aby velký globus získala nová modla Miller, ovlivňující nejenom velký americký trh, nebo jakýsi Palander, kterého zná jen pár evropských fanoušků, zato ale Fin ze země vlastníka firmy? Miller nebo Raich, pro svět jen další z nekonečné řady vítězících rakouských horalů, současně ale taky „domácí“? Jak to ovlivní přidělování rychlých sjezdových lyží a prominentních servismanů? Může dojít ke střetu názoru akcionářského a exekutivního?

(Proslýchá se, že právě odstavení od nejlepšího materiálu vedlo Lasse Kjuse k loňskému přechodu k Dynastaru. Pro letošek ho následuje i nezmar Kjetil-Andre Aamodt. Dvojka sice ne nejmladší, ale pořád kvalitní...)

Větší klid u Atomicu jistě bude mít dosavadní inventář Blizzardu, Michaela Dorfmeister. Vždy dosti tvrdé Atomicy nebývaly lyží ženám zaslíbenou, ale Michi je „velká baba“, jež utáhne i lyži opravdu bytelnou. (Když jednou na ISPO vystavovali její nefalšovanou obřačku, byla to tlouštkou horního titanalu i celkově ve špičce fošna jak pro chlapa...)

O tom, jak to vlastně chodí v závodnickém zákulisí firmy s největším závodním rozpočtem, připravujeme do budoucna samostatný článek.

Souboj generací Dvacítky proti třicítkám. Tak by šel charakterizovat ženský generační souboj ve SP. Ostřílené třicátnice Renate Götschl (loni 2.), Hilde Gerg (4.), Michaela Dorfmeister (6.), Martina Ertl (7.), Alexandra Meissnitzer (8.), Carole Montillet (5.) či Sonja Nef už loni neodolaly náporu mládí. Maria Riesch (3.), Nicole Hosp (12., ale zraněná), ale nakonec i velmi nedávno dvacetileté Anja Parson (23, 1.) a Janica Kostelič (22, loni 0, vítězka 2001 a 2003) se už nyní jeví jako lepší. Veteránky budou zřejmě končit na ZOH 2006, mnoho času na poslední triumfy už tedy nemají.

Dědci proti mazákům Třicátníci se perou i v mužích. Logicky ne s holobrádky o deset let mladšími (tak to v mužském závodění nefunguje), nýbrž s konkurenty už zkušenými, byť o pár let mladšími. Maier (31, loni 1.), Rahlves (31, 5.), Kjus (33, 8.), Knauss (33, 9.), Cuche (30, 13.) a zraněný Aamodt (33) si to rozdávají se střední generací v podobě Raicha (26, 3.), Millera (27, 4.), Palandera (27, 6.). V jednotlivých disciplinách promlouvají do dění i další.

Letošní klání M-R-M (Maier-Raich-Miller) bez jednoznačného favorita může být opravdu zajímavé.

«

VRENI SI DÁVÁ NA ČAS

GARMONT ADRENALIN

PRO SJEZDOVKU I SKIALP

Proč mít ve skříni dvoje boty, ve sklepě dvoje lyže, když by mohly stačit jedny?

To, že mnozí již dnes používají jedny společné lyže pro sjezdování i skalp, je poměrně známé. Proč ne? Mnohé sjezdovky nejsou o mnoho těžší než skipové speciály a na trati se chovají velmi slušně, moderní skialpová vázání jako Fritschi Diamir, Silvretta Easy Go či Naxo také z velké části obslouží obě potřeby – stoupat i bezpečně sjíždět. Totožnou filozofii už začali sledovat i výrobci obuvi, konkrétně značka Garmont, když přivedla na trh botu Adrenalin. Snadnou výměnou komponentů ji lze změnit ze sjezdové na skialpovou.

Vnější část bot je vyrobena z vybraných polymerů, které zaručují lehkost, pevnost a volnost pohybu. Na nejvíce namáhaných místech jsou vyztuženy karbonovými vlákny. Tato konstrukce by měla zaručit optimální poměr lehkost/tuhost.

Anatomické tvarování vnější části – a.d.d. – poskytuje více prostoru pro palec, zmírňuje tlak na přední část nártu, zachovává teplo, citlivost a pohodlí. Speciální široký jazyk je vyrobený ze dvou vysoce kvalitních polymerů o nestejné hustotě. Měkčí a ohebnější plast zaručuje dostatečnou a komfortní flexi kotníku. Druhý, tuhý a odolný plast přímo pod přezkami, rozptyluje tlak přezek do širšího okolí a zabraňuje tak nepříjemným otlakům holeně a nártu. Adrenaliny jsou k dostání s tradiční vložkou Pad-lock, která je kombinací opory, správného a bezpečného držení kotníků a pohodlí pro prsty. Andrenalin G-fit 2 bylo nově vylepšeno o G-fit 2 „custom-thermoform-able“, kdy se vnitřek boty tepelně vytvaruje podle nohy. Oba modely mají zateplené, vyztužené lůžko boty.

Na rozdíl od ostatních skialpových bot jsou Andrenaliny kompatibilní s každým nášlapným sjezdovým vázáním, tak i vázáním skialpinistickým. Díky důmyslné podešvi, speciálně designované jak pro chůzi a lezení, tak – po výměně na „alpine DIN“ – pro běžná sjezdová vázání. Každý pár Adrenalinů proto zahrnuje 2 sady snadno vyměnitelných podešví – gumové podešve pro skialp (kvalitní přilnavost, kompatibilita s mačkami, snadná chůze a lezení; a plastové, které odpovídají normám „ISO alpine“ a jsou kompatibilní se všemi typy sjezdových vázání.

ps

14.1.2005 12:33:46



17

www.snow.cz

Red Bull Snowthrill se vrací!

Slavný extrémní závod, nevyhlášené mistrovství světa freeriderů – Red Bull Snowthrill – se vrací! Opět se sejdou ti nejlepší a nejostřejší jezdci z celého světa, aby předvedli ukázky vrcholného lyžování v extrémních podmínkách na nejprestižnější akci sezony. Místo setkání se pro tentokrát i pro příští rok přesunulo ze Chamonix do Gressoney v Itálii. Závodit se bude na ledových svazích jedné z nejvyšších evropských hor, Monte Rosy v nadmořská výšce 3 000

New School na postupu přímo symbolem tohoto nového lyžařského hnutí.

V této situaci mi připadá trochu komické, že naši teoretici se NYNÍ bouřlivě zabývají fenoménem funcarvingu a otázkami integrace jeho prvků do výuky lyžování.

Toto téma mělo totiž být na pořadu dne koncem 90. let. Dnes už by se měli prokousávat „ňúskúlem“ a hledat nějakého rozumného freestylistu, který by vše zpracoval. (Dokonce i vodítko by bylo: když dostali prostor Honza Schauer s Karolínou Šedovou, vznikla krásná kniha Freeskiing...)

Mimochodem, české oko pošimrá i potěší, když si přečte, že dva přední němečtí rideři jsou Thomas Hlawitschka a Nico Zacek. is

Jasnadrenalin 2005

25. až 26. února 2005 se uskuteční již třetí freeride závody Jasnadrenalin 2005 v Jasné. A jelikož se závod letos jede jako kvalifikace na znovuoživené Red Bull Snowthrill Monte Rosa 2006 v Itálii, předpokládá se účast i zahraničních jezdců, zastoupeny budou pravděpodobně Slovensko, ČR, Polsko a Rakousko. V pátek 25. se pojede kvalifikace, v sobotu 26. pak finále. ps

Víkend Freestyle ve Zlíně Na zlínském umělém svahu proběhne víkend zasvěcený free disciplínám.

V sobotu 5. února se sejdou snowboardisté na druhém ročníku otevřeného snowboardového bigair závodu Session City Air Contest, kterého se zúčastní nejlepší jezdci předních světových značek. Ti i všichni diváci rozhodnou o tom, kdo postoupí do odpoledního „velkého finále“, kde navíc uvidíte i freestylovou lyžařskou exhibici v podání Akrobat týmu Štíty. Na akci nebude chybět hudební doprovod v podání DJ MIRA a po ní se můžete těšit na skvělou afterparty v klubu GOLEM, navíc s promítáním nejlepších záběrů právě proběhlého závodu.

V neděli 6. února se pak setkají vyznavači prkýnek dvou na Rossignol freeskiing BigAiru.

K vidění budou světová jména, jako například Nico Zacek! ph

foto: ©archiv CAC

foto: ©Zoom Production

Ať se nám to líbí ne bo ne, získává new school neboli freestyle stále na popularitě. Zčásti je to sice realita uměle vytvářená firmami, ale současně už existují statistiky z Alp, podle kterých je někde a někdy poměr snowboardistů a lyžařů v parcích vyrovnaný.

P & P, park and pipe, se už pro provozovatele větších středisek staly povinností. V sázce je podchycení teenagerské generace a tím vytvoření budoucí klientely. Odhlédneme-li od omezeného množství mládeže závodící převážně v tradičních alpských disciplinách, je obyčejné sjíždění pro mladou „gamesovou“ generaci, prožívající svůj rajc u joysticků, nedostatečně atraktivní.

Doba přeje adrenalinové a „šikovnostní“ zábavě. Rampa, airy, triky a jibbing tomuto duchu doby odpovídají nejpřesněji.

Zdá se, že twintip už není jen tvarovým řešením patky lyže, ale

metrů i výše. Kdo chce být svědkem celé akce, nechť se dostaví na místo dění poslední lednový víkend! ps

ČÍSLO 18 / 2005  SNOW

014-MIX 18.indd 17

14.1.2005 12:33:49

text: Petr Socha, text:foto: PetrBolider Socha

18

Kateřina Neumannová

jako sjezdařka

SNOW  ČÍSLO 18 / 2005

Kateřina Neumannová je i přes současné úspěchy našich dalších reprezentantů první autoritou českého lyžování. Že to je lyžařka nejvyšší třídy, není tedy pochyb.

Snad každý si dodnes vybavuje její famózní olympijské úspěchy a cestu k nim na jejích tenoučkých prkýnkách. Při pohledu na Kateřinu člověk až zapomíná na to, že existuje sport na prkýnkách širších a vůbec všelijak jiných – alpské lyžování. A zeptat se, co Kateřina a sjezdové lyžování, ještě mnoho lidí nenapadlo. SNOW ano. „Sjezdové lyžování mě moc baví, do kategorie starších žákyň jsem za Písek závodila v krajských závodech. Pak jsem začala běhat a už nebylo moc času“, vzpomíná Kateřina na své sjezdové mládí. Ale ani dnes, v době jejího pobytu na běžkařské špici, Katka sjezdově nestagnuje. „Sjezdovky sice neměním tak často jako běžky, ale carvingové lyže se už dostaly i ke mně. V současné době jsem už druhý rok moc spokojená s lyžemi Völkl P60 GC Racing o rádiusu 17,2 m.“ Když je řeč o rádiusech, nedá to nezeptat se na to, jak se Kateřina v moderních sjezdovkách orientuje. „Úplný přehled samozřejmě nemám, ale rámcově se docela orientuju. P60 GC Racing jsem si vybrala proto, že mám ráda zejména střední a delší oblouk – a opravdu, moc mi vyhovují.“

dobře běhá. „Na běžky bych doporučovala vyjet někam, kde je jistota upravených stop a výběr různě těžkých okruhů. Pro Čechy je snadno dostupné např. Ramsau, kde často trénuji, a proto ho mohu všem vřele doporučit.“ A která střediska by Katka ráda olyžovala se sjezdovkami na nohou, co je její tajný sen? „Na zimní dovolenou bych ráda jela do už zmiňovaného St.Mortiz. Nebo někam do Rakouska, tam je vždy skvělá atmosféra na lyžování. Mé další plány jsou ale – jak už jsem naznačila – spojené s Francií. A ten tajný sen? Jak vždy říkám, můj sen je vyhrát mistrovství světa nebo olympiádu, ale to není tajné. Jedním z nevyřčených snů je ale také třeba týden lyžovat podle chuti a nálady, pro radost, nemuset měřit  čas.“

����������������������������� �������������������������������

014-MIX 18.indd 18

A co třeba lyžování mimo tratě, freeride? „K tomu jsem se zatím moc nedostala, takže mám raději upravené sjezdovky.

Ale časem, kdo ví…“ Má vůbec Kateřina při tak nabitém zimním programu čas na lyžování? „Na zimní dovolenou zatím čas nemám, maximálně koncem března po skončení Světového poháru. Už se ale těším, až po skončení kariéry strávím dovču třeba ve Francii nebo ve Švýcarsku. Mám ráda i Rakousko a Itálii, ale s Francií zatím nemám moc zkušeností, což je myslím škoda a určitá výzva.

Právě kvůli nedostatku času jsem v poslední době moc sjezdových středisek nenavštívila, znám je většinou z léta, v některých střediscích trénujeme. A když se někam dostanu v zimě, je to zase většinou s běžkami… Vloni jsem sjezdovala třeba ve Špindlerově Mlýně a když jsem čekala Lucku, tak v Pampeagu v Itálii. Ve slavném středisku St. Moritz, kde často pobýváme na letních soustředěních, znám několik sjezdovek docela důvěrně. St. Moritz je nádherné místo, avšak mé vzpomínky na tamní sjezdové tratě nijak úchvatné nejsou – pohybuji se na nich totiž opačným směrem než ostatní návštěvníci, vybíhám je zespoda nahoru…“ Zatímco běžná lyžařská veřejnost zná z Alp zejména sjezdové resorty, Kateřina může naopak dát tip na místa, kde se

������������������ ��������� ���������������������������� ���������

������� ��������

����������������������������� ����������������������

14.1.2005 12:33:56

VZPOMÍNKA NA PETRA KINTZLA

Bylo 21. ledna 1979. Závod ve sjezdu na Červené sjezdovce ve špindlerovském Sv. Petru. Na trati závodník s č. 87. Po absolvování horního „generálšusu“, na jehož konci se běžně jezdilo přes 100 km/h, najel na tzv. Václaváku horní branku příliš u tyče. V další se mu zařízla lyže a následoval záklon. Pak více než 50 metrů bez šance brzdit a na kraji sjezdovky pád. Těsně pod koncem bezpečnostních sítí vylétl do lesa a bokem narazil na strom. Bylo skoro půl čtvrté. Závod byl přerušen a nikdy dokončen. Neodjel se ani další den nato.

Mladého závodníka Petra Kintzla ze šumavského Špičáku odvezli při vědomí do vrchlabské nemocnice, večer toho dne v ní ale zemřel. Po Janu Seilerovi, jenž se na téže sjezdovce smrtelně zranil v tréninku šest let předtím, to byla druhá zdejší oběť té dekády.

Jezdecká chyba? Špatně umístěné sítě a tedy nedostatečná bezpečnostní opatření? Složitá kauza. Trať byla v pořádku homologovaná, vše posvěcené technickým delegátem. Byla to ovšem ještě „stará červená“ před pozdějším zásadním rozšířením do podoby, již známe nyní. Dnes takové relikty minulosti jako tehdejší „Dřevařská cesta“ najdeme ještě v některých pasážích klasických tratí (Hahnenkamm, Lauberhorn), zde ovšem lemované pružnými mantinely, které závodníkovi neumožní vyjet mimo trať.

Objektivně bezpečná moc nebyla, i když na ní před tímto závodem proběhlo 236 tréninkových jízd bez úrazu. Můžeme proto kvitovat s povděkem, že se pro letošek právě tato trať dočkala trvalých bezpečnostních sítí i pro běžný provoz. Mimochodem, regulérní sjezdy se v Česku už dlouhé roky nejezdí a nemáme v této disciplině ani mistry. Výjimkou je „lidová“ Modrá Open.

Kauza Petra Kintzla se dostala dokonce i do knihy Václava Paciny a renomovaného sportovního psychologa profesora Vaňka Sport bez svatozáře (MF 1983).

Dostanete-li se někdy na šumavský Špičák, najděte si dole na dojezdu sjezdovek na kraji lesa nenápadný pomníček Petrovi věnovaný.

Věnujte mu prosím krátkou vzpomínku. Lyžování miloval, měl velkou šanci pokračovat v něm i na brzké vojně v Dukle, a tak snad i kvůli ní v onom závodě tak moc chtěl.

Jako účastník onoho smutného nedokončeného závodu jsem si proto pokládal za velkou čest, když jsem loni, pětadvacet let po tragické události, mohl na župních závodech právě na Špičáku u Petrova pomníčku toto výročí a Petra samotného připomenout. is Lušťovky ve Světovém poháru Ano, lyže Lusti bodují. V jedinečném skicrossu, kde vyhrál Tomáš Kraus před Stanleym Hayerem, dojel ještě Zdeněk Šafář právě na lyžích Lusti jako osmý. Četli jste si o Sportenech v našem listopadovém testu Lyže jako ženy? is A pořád ještě si myslíte, že u nás neumíme udělat dobré lyže?



Tonda Jurica

Druhý mladý muž našich tabulek, prvním rokem mezi juniory, byl zařazen do olympijských nadějí. Tonda je velký kluk, zatím samozřejmě šlachovitě hubený, pohybově šikovný, fyzicky vyspělý. U nás ve své věkové kategorii nejlepší v super-G, druhý v obřáku a slalomu. Od prosince 2002 trénuje pod Luďkem Čeřovským, který ho vede k všestrannosti. I proto je právě v opomíjeném super-G u nás nejlepší. Zažil jsem ho dokonce jeden den trénovat s rakouskými reprezentantkami a po ohledávací první jízdě s opatrnějšími skoky se mezi nimi vůbec nemusel stydět.

Tonda není žádný tichošlápek. Syn vlivného krušnohorského podnikatele a jeden ze sedmi dětí je sebevědomý, ba „soběstředný až arogantní“, jak říká Čeřovský. Zatím si prý ještě neuvědomil, že všechno dělá jen pro sebe. „Může být dobrej, ale zatím na to ještě nemá hlavu,“ nešetří ho trenér. Neboli klasika: šikovný, s předpoklady, s budoucností záležící jenom na něm.

Do ní by hned od začátku sezony měly patřit FIS závody tak, aby do prvního meziaranžmá už měl ve svých třech disciplinách body. Ne právě skromným cílem je pak už v této sezoně start na juniorském MS.

Antonín Jurica, nar. 22/3/1989.

• Zajímá ho: kromě lyží kolo, cyklistika, „baby“. (Musím ještě prozradit, že společně s tréninkovým partnerem a soupeřem Martinem Mňukem vytvářejí na notebooku z fotek a videosekvencí přímo krátké ozvučené filmy. Vážně šikovní kluci!)

• Cílem je: start na OH • Vzor: po troše váhání jmenuje Eberhartera • Výzbroj: lyže Head (obřačka 190 cm, slalomka 166 cm), boty Nordica, vázání Tyrolia, hole Leki

014-MIX 18.indd 19

14.1.2005 12:34:02

text: Ivan Sosna

20

ČÁST ČTVRTÁ:

DO ŽHAVÉ SOUČASNOSTI ANEB HERMINÁTOR, POPELKA DRUHÁ, ATYPICKÝ REBEL

NEZDOLNÝ HERMINÁTOR

SNOW  ČÍSLO 18 / 2005

Tomba, který už měl vyhrané vše, co mohl, končil, vynechával většinu závodů a nebylo jisté, zda ještě vůbec na vrcholné akce přijede. Co bude potom? děsili se reklamní a marketingoví stratégové, jimž se ve zmíněné mizérii 90. let nerýsoval žádný slibný nástupce. Ukázalo se ale, že lidský potenciál je nevyčerpatelný a že se, tak jako zatím pokaždé v minulosti, vždy objeví někdo nový a neotřelý. Způsob, jímž tak učinil idol konce tisíciletí, ale překonal všechna očekávání. To, že se v době vědeckého řízení sportu a nákladných realizačních týmů objeví soukromník-outsider, který během necelých dvou sezon učiní ze zbytku lyžařského světa statisty, by si netroufl navrhnout ani ten nejpodřadnější scénárista. Chcete nádhernější příběh než tenhle kýč o neperspektivním chasníkovi, který se v zimě musí živit jako učitel lyžování a v létě jako zedník, pak se zničehonic postaví jako předjezdec na start, napráská světové elitě a zanedlouho nato vyhraje Světový pohár? V téhle pravdivé pohádce si každý z nás může najít svou naději. Milujeme tyto nepravděpodobné a přece skutečné příběhy o to více, čím jsou vzácnější. Milujeme i jejich aktéry, o to více, čím méně bychom sami dokázali totéž. A ani přitom nevadí, že ten příběh je už trochu stylizovaný, že na ten slavný předjezd si neodskočil od klientů ani ze stavby, protože zimu trávil po FIS závodech... Tahle story o vesnickém Honzovi, který to všem ukáže, příběh „z chudáka milionářem“ čili „rags-to-riches-story“, toto ztělesnění takzvaně amerického (ve skutečnosti ale nadčasového a univerzálního) snu, je archetypem neselhávajícím. O to silnějším, že v moderním alpském lyžování dosud nepoužitým.

Fyzická nezdolnost přinesla Maierovi obdivnou přezdívku Herminátor, připomínající „terminátorství“ jeho světoznámého krajana Arnolda Schwarzeneggera. Časem se sice objevily názna-

ky snahy tento ne úplně pozitivní image zjemnit, ovšem neuspěly.

Hermann se svého terminátorství zbavit nedokázal a některými svými reakcemi na adresu soupeřů si mnoho sympatií nezískal.

Stal se sice modlou, ale zůstal nedosažitelným a nepřístupným.

Těžko mu to ale vyčítat: proti až hysterickému uctívání a dotěrnému tlaku nenasytných médií bylo nutné vystavět bariéru. Maier se stal mašinou na vítězství, ale za cenu toho, že s ním vřelost, kamarádství a lidskost mnoho nespojujeme. Tombova aura, jeho sice fanfarónské, ale nefalešné člověčenství s lidskými slabůstkami, se tomuto perfektně fungujícímu stroji zdá být cizí.

Kdo ovšem dneska ví, zda je skutečně takový, nebo zda ho takto zformovali a prodávají mediální experti a imagemakeři? Šoubyznys prodává i emoce a ty kladné vždy bodovaly – to byla podstata onoho „získala srdce“. Když někdo takový srdcový typ prostě není, může být právě sázka na hromotlucké terminátorství tou správnou strategií.

Rakousko v Maierovi po další dvacetiletce (Sailer 1956, Klammer 1976) získalo nového národního hrdinu. V lednu 1999 ho anketa časopisu News označila za druhého nejvýznamnějšího Rakušana hned po šéfovi Volkswagenu Piechovi a před kancléřem Klimou. Nějaký Schwarzenegger za velkou louží se krčil až na 17. místě...

POPELKA Z DIVOKÉHO VÝCHODU Generace vítězů z chudých poměrů, jimž lyžování dopomohlo k blahobytu, jsou už v alpských zemích minulostí a dnešní šampioni pocházejí přinejmenším z pěkného penzionu. Věčná škoda, že proto musíme pohřbít neselhávající příběh o chudákovi či chudince, kteří vlastní přičinlivostí ke štěstí přišli.

Omyl, vážení, nemusíme. Naštěstí je tu totiž Chorvatka Janica Kostelič a s ní i story, jež jako by odpadla z pera kýčařského hollywoodského scénáristy. Strašně mladá, chudá, ze země nelyžařské, bez trenéra-odborníka se připravuje tak, jak to známe z prvního Rockyho: primitivně, bez peněz, ale tvrdě a srdcem.

Noclehy v autě nebo dokonce pod širákem, otec přivydělávající na lyžování svých dětí v kasinu a v létě rybolovem – jaké nádherné příběhy pro novináře! V patnácti je nejlepší ve své věkové kategorii, v osmnácti už mezi dospělými, pak si takřka fatálně poničí koleno, ale už v devatenácti vyhrává Světový pohár a ve dvaceti to, co dosud nikdo před ní: tři zlata a navíc stříbro na olympiádě.

Znovu kariéra jak z filmu.

Až mužatkovitě robustní Janica sice není zrovna typ, kvůli kterému by plály mužské vášně, svou story, neokoukaností i výbornou angličtinou spolehlivě zabírá. Opravdu těžko nezjihnout.

Uprostřed naprogramovaného sportovního světa se zničeho nic objeví atypická hrdinka a připomene, že v něm rozhodují nejenom věda a peníze. Že stále má i svůj lidský rozměr. Že vůlí a zarputilostí můžeme dosáhnout i na ty nejvyšší cíle.

Kdo z nás to čas od času nepotřebuje slyšet?

ATYPICKÝ REBEL Vážně zraněný Herminátor nezávodí. Jeho věčný rival Stefan Eberharter je sice zarputilý sympaťák a jeho sportovní comeback

014-MIX 18.indd 20

z propadliště je taky na scénář, tento introvertní horal ale svou mediální použitelností připomíná spíše Thoeniho a Stenmarka.

Kostelička je bezvadná, ale ze zdravotních důvodů taky pauzíruje. Málo platné, chce to přece jenom chlapa!

A jako dosud vždy se i ten zase našel. Figurou pořádný a zase úplně jiný než ti předtím.

Bode Miller není produktem zavedené rakouské nebo švýcarské líhně. Není ze specializovaného chovu gymnázia ve Stamsu a nedopiplali ho na tréninkové základně Obertauern s podporou rakouských univerzit. Jeho technika není učesaná podle jednotného mustru a proti tomu, co platí za ideál, často rebelsky hřeší. Je samorost jako hrom, jdoucí svou cestou. Jeho riskantní bojovná jízda, jakoby na hranici pádu, mnohdy ale nejrychlejší, fascinuje. Hlavně zpočátku jezdí hop nebo trop: vyhrává, ale taky hodně nedojíždí. Jet na vítězství i s rizikem, že nedojedu – to je filozofie, již lidé milují a oceňují.

Obdiv budí i jeho všestrannost. A tak je tu po dvaceti letech změna: po velkém globu sahá Američan... Proti alpské přesile vlastně outsider – a těm se přece vždycky přálo. V tomto smyslu je v něm něco z Girardelliho, Maiera i Kosteličových. A nakonec si i v Rakousku malí kluci začínají hrát na Millera. Dovedete si to představit? Jako kdyby se u nás za pukem nehonili malí Jágrové, nýbrž uctívači nějakého Švéda nebo Rusa...

LIDÉ, NEBO OBRAZY? Zdá se, že příběhů je nevyčerpatelné množství. A když zdroj zadrhne, média mu určitě pomohou. Dá se totiž předpovědět, že potřeba hvězd a silných příběhů bude stále silnější. Můžeme si myslet, že tady už všechno bylo, a s úspěchem vystopovat některé typy a jejich příběhy třeba až k Bibli a pohádkám. Obměn těch několika základních principů je ale velké množství a šikovní mediální stratégové se vyznají. Život ve světovém lyžování je i životem v šoubyznysu. A ten neprodává „výstupy“, tedy písničky, cédéčka nebo sportovní výkony, ba dokonce ani jejich lidské nositele, nýbrž jejich mediální obrazy jako značky. Se vším, co k nim patří.

K šoubyznysu neoddělitelně patří i princip vytváření události.

Dlouhodobě a multimediálně vytvářený propletenec informací, zajímavostí, senzací, profilů osobností, výroků a všeho možného, co zaujme a udrží pozornost, přetaví i pouhou jednorázovou akci – premiéru filmu, koncert, sportovní utkání, ba i uvedení knihy na trh – v mega-událost, jejíž ignorování je skoro nemožné. Konzument sportu, nasycený olympiádou a fotbalovými šampionáty, bude potřebovat stále silnější podněty. Před třemi lety jsem v této pasáži napsal, že i lyžování se bude muset naučit vytvářet ze závodů a z celého Světového poháru UDÁLOSTI. Dnes už v tomto smyslu v nejnovějším zářijovém interview hovoří i prezident FIS. Pravda a příběh, realita pravá a virtuální se prolínají stále těsněji. A tak, ač toho dotěrná média vědí a publikují stále více, máme stále méně jistoty, jací ti sportovní VIPové skutečně jsou.

Vadí to ale skutečně? Stojíme vůbec o Tombu? Nechceme spíš Bombu? Chceme Maiera nebo Herminátora?



14.1.2005 12:34:06

text: Ivan Sosna, foto: Jaroslav Holub

Píše se rok 1988 aneb sedmnáct let na našich horách Listopad byl příležitostí ke vzpomínání na dobu, kdy se lámaly naše nejnovější dějiny. Zkusme se tedy ohlédnout i my a připomenout si konec socialismu na českých horách. Všechno se samozřejmě odvíjí od tzv. společenského vlastnictví, aplikace zásady „hory patří pracujícím“ a života za železnou oponou.

Nacházíme spoustu podnikových chat, státní či družstevní hotely, všudypřítomné odborářské zotavovny ROH (Revoluční odborové hnutí) a plno chalup. Prakticky ale žádné soukromé penziony, i když uvolnění 80. let umožňuje na tzv. povolení národního výboru skromné soukromé podnikání a pronajímání.

Někteří šikulové už ale i tehdy pronajímají v poměrně velkém – bohužel pololegálně.

Na pozemcích nezatížených soukromým vlastnictvím se točí převážně staré kotvové vleky Transporta a novější talířové „kulotrhy“ Tatrapoma. Patří ČSTV, „komunálům“, tělovýchovným jednotám. U nich často nemotivovaní a doslova nasraní zaměstnanci, kteří nám, mizernejm lufťákům, dávají sežrat, že kvůli nám musejí mrznout. Na spočítání sedačkových lanovek mnoho prstů nepotřebujeme. Vrcholem pokroku je dvousedačka, jaká se dodnes točí na Černé ve Špindlerově Mlýně. Také flotila sněžných vozidel je dosud skromná, i když najdeme i nové Kassbohrery. Tratě užší, některé ještě spíše na úrovni pouhých průseků. Boule, ledové plotny, občas kameny.

Jejich kvalita, i při snaze o úpravu, odpovídá možnostem techniky a přírodního sněhu. Fronty pod kopcem zase tehdejším vlekům. Hodinová není výjimkou. Kdo může předbíhá. Kdo může, má protekci a přednost.

Zasněžování veškeré žádné. Právě přelom 80. a 90. let zasahuje světové lyžování nevydařenými zimami a podepisuje se i na poklesu jeho popularity. Dokud nenapadne, musíme čekat. Od konce března už zase útočí slunce a jaro. Jsou dobré sezony, jsou špatné. Poručit sněhu ale šanci nemáme.

Zato máme lyže, jež nám dnes připadají spíše jako běžky. Zoufale úzké, nevykrojené. dlouhé. Dva metry základní míra. Jízda po

hraně říká něco jen hrstce závodníků a pár nejlepším, kterým se za dobrých okolností čas od času nějaký ten „řezaný“ oblouk povede.

Většinou to ale bez spíše většího než menšího smýkání nejde.

Na způsob, jakým se kvalitní výbava „z káesu“ (KS, kapitalistické státy neboli „západ“) shání, radši ani nevzpomínat. Skuteční fajnšmekři si dobré lyže nakonec vždycky nějak seženou, ale s kupováním v dnešním slova smyslu to nemá mnoho společného. Že vám někdo nabízí celý světový sortiment a doslova vnucuje loňské lyže se slevou? Sci-fi. Musíte naopak s flaškou za vedoucím ve sportu, aby vám ty rossignolky nechal takzvaně pod pultem. Snad jen elanky od polosocialistických bratří Jugošů jsou slušně k mání.

V botách kralují ty jedno- a dvoupřezkové se zadním nástupem. Jen vázání nejsou zase tak odlišná od těch dnešních. Československý lyžař (ano, Tatry jsou dosud doma) je ale nadšený lyžař. Nezná dosud zajímavou televizi, počítače, jen málokdo má video. Cestovat může jen velmi omezeně, volně jen po pár státech bývalého „socialistického tábora“ (pozor: bez Sovětského svazu, tam jen tak každý nesmí!). Má tedy o hodně víc času než dnes a nesrovnatelně míň možností seberealizace.

Mnohý má podnikovou chatu, kde lze bydlet za cenu skutečně symbolickou. Není to sice už ta pětikoruna za noc jako kdysi, ale pořád ještě je to láce. A jezdit pravidelně na hory patří k činnostem, při nichž na člověka nedotírá šéf ani kádrovák, aby se „společensky angažoval“. Ba co víc, když se to dobře navlíkne,

ripcurl.com

lze takové odborářsky organizované lyžování s dětmi jako tu požadovanou činnost pro blaho socialiastického státu vykazovat.

A když už si „komanč“ relativní poslušnost člověka tou lacinou rekreací za netržní ceny kupuje, byli bychom blbí toho nevyužít.

Co taky jiného. Na cestu do Alp můžeme jet s některou z pár povolených cestovek (nejspíše Sportturist, Čedok, případně Rekrea), nebo můžeme podstoupit potupný proces zažádání o „devizový příslib“ (milostivé a nenárokové přidělení nedostatkové zahraniční tvrdé měny, bez něhož cestovat nelze). Budeme-li z neznámé moci úřední shledáni hodnými takové pocty, musíme si vyřídit další formality (výjezdní doložku, vízum), sehnat u veksláka další tajně prováženou tvrdou měnu, nakoupit proviant a můžeme podstoupit dvojí ponížení na hranicích v podobě buzerace všemocným celníkem. Ne že by nás cesta autobusem s oficiálním zájezdem této celní lahůdky zbavovala. Zejména když se někdo vycestovavší nevracel (a tedy emigroval – v 70. letech běžné, koncem 80. let už řidší), je dobrá šance, že to za toho hajzla protisocialistickýho odskáčeme my poslušně se vracející.

Patříte k těm, kdo nadávají jak na naše hory, tak i na poměry obecně?

Zkuste si tedy promítnout, co všechno je za pouhých patnáct let jinak. Co máme, co můžeme, co nemusíme.

Myslím, že takové srovnání skutečně nepotřebuje komentář. 

It’s closer than19° 32’ 44’’N closer

think

you think

19° 32’ 44’’N

014-MIX 18.indd 21

14.1.2005 12:34:08

Brýle nad lyže!

Pokaždé, když za sebou zabouchnu dveře a mířím plný očekávání někam vzhůru do hor, přemýšlím, co jsem to zase zapomněl. A často až pozdě si vzpomenu na sluneční, případně lyžařské brýle. Žijí v mém podvědomí jako něco ne nezbytného, jako módní doplněk. Ovšem rozum ví, že je to veliký omyl. Brýle by měly být hned v první množině lyžařských ochranných pomůcek. Jako je sůl nad zlato, mohou být i brýle nad lyže.

Sluneční brýle: sklo, nebo plast?

Zatímco u klasických slunečních brýlí jsou zorníky často vyráběny z optického skla (křehké a těžké, ale opticky přesné a tvrdé – odolnější proti odření), u sportovních převažují speciálně vyvinuté plasty (lehké, pružné, bezpečnější, ale měkčí a méně opticky přesné). Technologie plastových zorníků se dnes ale stále posunuje a plast se sklu a jeho pozitivům stále přibližuje – alespoň u dražších a důvěryhodnějších firem.

Například Oakley tvrdí, i laboratorně dokazuje, že lze vyrobit

plastový zorník v optické přesnosti srovnatelný se speciálním sklem, či dokonce ještě lepší. Pro lyžování tedy není prostor k váhání, více argumentů mluví rozhodně pro plast.

Pozor! Alpské lyžování je podle výzkumů po hokeji sportem, který klade hned druhé nejvyšší nároky na přesnost vidění. Nepodceňujte proto svou oční vadu! Vždy noste čočky, případně dioptrické brýle!

Když nechcete čočky A co když potřebuji sluneční a zároveň optické brýle? V první řadě vyzkoušejte kontaktní čočky. Přes ně samozřejmě obvyklé sluneční brýle. Pokud tato varianta nevyhovuje, další možností jsou zabarvená dioptrická skla. Ne vždy ovšem splňují sportovní požadavky – tvar, pevnost uchycení, houževnatost zorníku, stupeň a tón zabarvení... Vyrábějí se proto i sluneční a lyžařské brýle takových tvarů, aby se mohly použít přes brýle dioptrické (tzv. OTG brýle z anglické over the glass). Některé speciální sluneční brýle pak také umožňují uchytit za ochranný zorník i dioptrickou vložku.

© ilustrace: Rudy Project

text: Petr Socha

22

No a snad poslední možností jsou pak přicvakávací zbarvené zorníky – ovšem proč si nepřiznat, že jsou mírně out…

Lyžařské brýle Opravdový lyžař či snowboardista však nedokáže žít bez lyžařských brýlí. Už samotná mechanická ochrana před proudícím vzduchem či padajícím sněhem je podmínkou k plnohodnotnému sportovnímu zážitku. V momentu jízdy je totiž oko nejdůležitějším receptorem.

 Proti čemu se bráníme?

Nejvíce nebezpečné lidskému oku je ultrafialové záření – elektromagnetické záření o malých vlnových délkách (do 400 nm), člověku neviditelné. Je příčinou například „sněžné slepoty“ a prý snad i vede k rozvoji šedého zákalu.

Ultrafialové neboli UV (z anglického Ultra Violet) záření rozdělujeme podle vlnové délky na UVA, UVB a UVC, z nichž UVC má vlnovou délku nejkratší, a je tedy nejvíce nebezpečné. UVA záření bylo ještě donedávna považováno za neškodné, až nejnovější vědecké poznatky ho zasadily do kategorie škodlivých. Moderní sluneční brýle by proto neměly propustit UV záření do vlnové délky 400 nm (většinou nesou označení UV 400). Respektive by měly absorbovat 65 %, v extrémních podmínkách až 95 % slunečního světla.

Dalším činitelem ohrožujícím náš zrak je ostré viditelné světlo (vlnové délky 400 až 800 nm). Oko se proti němu automaticky brání: zornice se stahují a oční víčka se přivírají. Následkem toho dochází k únavě očí a – ženy pozor! – návazně i ke vzniku vrásek.

SNOW  ČÍSLO 18 / 2005

 Rozhoduje prostředí

022-MIX bryle.indd 22

© foto: Briko

Stav ozónové vrstvy, zeměpisná poloha vzhledem k poloze ozónové díry, nadmořská výška, čistota vzduchu a především světelná reflexe – to jsou aspekty, které ovlivňují intenzitu světla.

Světelná reflexe čili odraz paprsků od prostředí dosahuje nejvyšších hodnot právě v horách pokrytých sněhem či ledem a se vzrůstající nadmořskou výškou dále stoupá. Prakticky nenalezneme pro naše oči rizikovější prostředí než vysoké zasněžené hory. Lyžaři a podobný národe – pozor! Brýle nechť máte nejen při ruce, ale raději stále na očích!

Dalšími typickými prostředími se zvýšenou světelnou reflexí jsou mořská hladina či vzdušný prostor vysoko nad zemí. Brýle, byť čiré, ale pomáhají například i řidičům při jízdě v noci.

14.1.2005 12:42:28

Jedny z top lyžařských brýlí, čtyřvrstvý zorník zajišťuje: 100% ochranu před UVA, -B a -C zářením do 400 nm, dokonalé větrání: systém TURBO, vrstva FOGSTOP proti zamlžení, TERMOVRSTVA a TERMOBLOK ochraňují obličej proti prochladnutí, diamantová vrstva POLA SYSTEM zabezpečuje vysoký kontrast.

Cena: 2 700 Kč

Anon Figment

Pravověrné snowboardové brýle Anon (vyrábí Burton).

Rám inspirovaný zkušenostmi z motocyklistického odvětví, zorníky odolné proti poškrábání, 100% ochrana proti škodlivým UV paprskům, jsou vhodné i na helmu, dobrá cirkulace vzduchu, protimlžící úprava.

Cena: od 2 090 Kč

�����������

přehled Alpina Remtitan Qauttriflex-Hicon

�����������

equipment

Axe 960 WPD

Technický model, dvojitý zorník, 50% polarizační filtr (Pola Neoview), anti-fog, díky osičkám na pásku perfektně sedí i při použití přilby, pásek s přezkou, ventilační systém, samozřejmostí je 100% UV filtr.

Cena: 2 090 Kč

���������

Stěžejní model značky, dvojitý pokovený zorník, anti-fog, pásek s přezkou, ventilační systém, samozřejmostí je 100% UV filtr.

Cena: 2 450 Kč

Axon Optical

Model dodáván s 3 skly (čirým, žlutým a kouřovým), dioptrickou obrubou a textilním obalem s možností nahradit nožičky gumovým páskem.

Cena : 590 Kč

Blitz & Flitz

Jednoduché brýle, úprava anti-fog, vnitřní pěnová ochrana obrouček, dvě barevná provedení , lakované obroučky. Vhodné na lyže, snowboard, ale i kolo a ostatní sporty, zorníky oranžové, bílé a tmavé.

Cena: 390 kč

���������������

Mutant 2007 WMD

Briko ICARUS

Top model kolekce BRIKO. Cirkulaci vzduchu zabezpečují větrací otvory horní, spodní a boční . Přesně kalibrované filtry pokrývající větrací otvory propouštějí dostatečné množství vzduchu a zamezují tím zamlžení brýlí. Specifické techniky zabarvení rámečku dodávají brýlím agresívní „zrcadlový“ efekt, 100% UV filtr. Dvojitá přezka umožňuje přesnou a pohodlnou regulaci, možnost použití sférického zorníku. Zajímavý systém upínacího pásku umožňující „přepnutí“ pásku do požadované polohy „s přilbou“ nebo „bez přilby“.

Cena: od 2 310 do 2 565 Kč (dle varianty)

Bollé SCREAM Snow Camo Vermillon Gun

Francouzské lyžařské brýle vhodné i na snowboard, pro jasné počasí, přímé slunce. Potažené antireflexní kovovou vrstvou, odstraní nepříjemný efekt difuzního světla. 100% UV ochrana a protimlžící úprava je samozřejmostí.

Cena: 3 400 Kč

�������

Závodní lyžařské brýle se speciální ventilací dvojitého zorníku, vhodné do helmy, červená, stříbrná a modrá metalíza.

Cena: 999 Kč

������

Blizzard Racing 969 DAFV

�������������������������������������������� ��������������������������������������

���������

www.mecon.cz 022-MIX bryle.indd 23

������������������� ��������������� ��������������������� ��������������������������� ������������ 14.1.2005 12:42:35

24

Drahé, nebo levné?

Odhlédněme od faktu, že nám záleží na tom, jak vypadáme.

Jsou drahé brýle opravdu o tolik lepší, funkčně lepší, než brýle středně drahé či levné?

Mnozí i znalí lyžaři volí levnější verze. Splňují totiž 90 % požadavků. A to ostatní jsou už trochu nadstavby, které někoho osloví, někoho ne. Lepší vidění v mlze, speciální anti-fog opatření a další vychytávky. Proto důležitější než cena je vhodnost pro toho kterého lyžaře, podle podmínek, ve kterých chceme lyžovat, a podle požadavků, které jsou z našeho hlediska zásadní. Konkrétně běžný lyžař, který při slunečném počasí často sahá po brýlích slunečních, jež jsou v mnohém pohodlnější – člověk se například přiměřeněji opálí, nebude potřebovat lyžařské brýle pro extrémní světelné podmínky. Naopak si vystačí s brýlemi pro zhoršenou viditelnost – při sněžení, v mlze či rozptýleném světle.

(Velmi oblíbené jsou v poslední době odstíny růžové. Jsou vhodné do širokého množství světelných podmínek, podobně jako odstíny žluto-šedé až okrové.) Závodníci zase často preferují zorníky čiré, aby minimalizovali zkreslení reality.

Když ovšem nahlédneme na lyžařské brýle také jako na módní doplněk, který hlásá něco o tom, kdo jsem, je vše jiné. Každý chceme být nějaký, někdo nenápadný, někdo osobitý. Pak se možná i strašidelná cena ztratí v koktejlu osobních argumentů. Ani ty nejdražší brýle ale nepřemluví difúzní světlo, aby se ztratilo za kopec. 

Cebe POWDER

přehled

Polyuretanový rám, který je ohebný i při velmi nízkých teplotách, odolný nárazům a tvrdému zacházení.

Protialergická pěna na rámu je příjemná na nošení.

Speciální ventilační systém zabraňuje mlžení. Výborná periferní viditelnost díky tvaru sférických skel, které jsou pokryty vrstvou proti poškrábání. Filtr zadržuje 100 % škodlivých UV paprsků.

Cena: 2 050 Kč (dvojité zrcadlové sklo), 1 850 Kč (dvojité sklo)

Dainese D-RACE

Dvojitý zorník, polarizovaný, s ventilačním systémem, protimlžící úprava, 100 % UVA, UVB filtr. Barevné varianty – černá, stříbrná.

Cena: 2 750 Kč

Electric EG 1 (chrome )

Dvojitá skla s protizamlžovací úpravou a UV filtrem.

K dispozici i zmenšený model EG 5, vhodný pro děti, ženy nebo menší obličeje. K oběma modelům je možno dokoupit náhradní skla v průhledné, žluté, růžové a oranžové barvě anebo v těchto barvách s chromovou úpravou.

Cena: 2 390 Kč (brýle + náhradní sklo)

Swans RUSH-PDH

Dvojitý flexibilní zorník s jedinečnou technologií TRI AMBER VISION. Peripheral Vision, anti-fog (protizamlžovací úprava), UV filtr, tvrzená vnější vrstva zorníku, APA systém, ventilace v celém rámečku, kompatibilní s helmou, upínací pásek opatřen funkční přezkou. Vodoodpudivá úprava upínacího pásku.

Cena: 2 490 Kč



Co dělat, zapomenu-li sluneční brýle

Například takovým způsobem si chránili zrak naši předkové...

Nabídka platí do 31. 1. 2005. Volné minuty lze čerpat prvních 6 měsíců.

Cena SMS a malé Nadupané sady je bez DPH 19 %.

SNOW  ČÍSLO 18 / 2005

Lze si vzít příklad od našich předků: ve vysoce světelném prostředí doporučovali prohlížet skrz škvíru nějakého předmětu, například dřívko se štěrbinou – uvidíte relativně slušně a oko alespoň minimálně ochráníte. K tomu si lze pomazat okolí očí něčím tmavým – blátem, uhlím apod. Tak se zamezí odrazu světla od kůže (jak známo, světlá barva světlo odráží) a k očím se dostane světlo v menší intenzitě.

© foto: Petr Socha

     ������������������������������������� ��������������������� ������������������������������� ������������������� �������������������� ������������������������������������

022-MIX bryle.indd 24

���������������������

14.1.2005 12:42:42

25

equipment Gabel Freeride

přehled

Smith Anthem

Keramická vrstva proti oděru, anti-fog technologie, dvojitá pěna pro vynikající pohodlí a komfort, větrání k odvodu vlhkosti, speciální pevná konstrukce pro helmy a maximální viditelnost, systém pro rychlé uvolnění, UV ochrana.

Cena: 750 Kč

Spy Targa

Keen

Patentovaný Scoop ventilační system, 100% UV filtr, dvojité sklo s protimlžící úpravou, ochrana proti poškrábání. Lze používat s helmou, nastavitelný pásek s protiskluzovou silikonovou vrstvou. Tepelně tvarovaná pěna pro perfektní pohodlí. Flexibilní polyuretanovy rám. 13 druhů výměnných skel. 8 barevných variant rámů.

Cena: 1 490 Kč

Dvojité sklo, anti-fog, AVS (Air Ventilation System), barvy skel – žlutá, růžová, jantarová. Ochrana UV 400.

Oakley Wisdom

Top model Oakley. Zorníky z materiálu Plutonite, excelentní optická kvalita, výjimečně odolné proti poškození (zajišťuje výbornou ochranu očí), 100% odbourání všech složek škodlivého UV záření. Trojvrstvá pěna na rámu. Duální čočky s otvory proti zamlžení. Výborné periferní vidění. Zorníky řady Iridium jsou pokryty tenko iridiovou (kovovou) vrstvou.

Cena: 3 560 Kč (varianta Persimmon) 4 880 Kč (varianta Iridium)

Top France – new line R 75

Flexibilní rámeček s air systémem, flexibilní zorník se 100% UV filtrem, úprava zorníku proti zamlžení, přídavná antialergická pruženka.

Uvex Apache

Relax –RODEO 5900C POLARIZED

Dvojitý zorník s různými barevnými kombinacemi.

Nejdůležitější vlastnosti tohoto typu zorníku:úprava pro zvýšenou odolnost proti nárazu (zaručující netříštivost), zesílená úprava proti zamlžování – super anti-fog. 100% pohlcování UV záření, rovněž ale i absorpce infračeveného záření. U rámečků brýlí v obličejové části používá Uvex antialergické materiály.

Cena: 1 964 Kč

Rám z recyklovatelného polyuretanu, anti-fog system, double sides system – dvojitá cylindrická čočka, air ventilation systém, materiál čočky Acetate, barva hnědá s polarizací. Brýle jsou nárazuvzdorné s antialergickou měkčenou pěnou pro komfort nošení. Přezka na gumě pro snadné nasazení brýlí na hlavu. Ochranné samočisticí mikrovláknové pouzdro. K dispozici v různých barvách rámů i čoček. Kategorie slunečního filtru: 3.

Cena: 999 Kč

Dragon DXS Beer fade ion

Rám z odlehčeného polyuretanu, protimlžící ventilační systém, vlhkost odvádějící pěna, popruh s oboustranným nastavením, protimlžící úprava zorníků, 100% UV filtr.

Cena: 1 990 Kč

Rudy Project KLONYX

Klonyx snow hladce spojuje pokročilou designérskou technologii, vědu o materiálech a špičkovou ergonomii s maximálním periferním viděním.

Odnímatelná ochrana nosu NOSE PROTECTOR, dvojité protizamlžovací skla, vyjímatelná optická vložka (vložku možno kombinovat s modelem PERCEPTION a RB3). 100% UV ochrana. Devět barevných kombinací.

Cena: 2 999 Kč

Von-Zipper Bushwick

Kompatibilní s helmou, dobrá cirkulace vzduchu – protimlžící úprava, dobré periferní vidění, tvarovaná pěna na rámu o trojí hustotě, rám ze 100% termoplastického polyuretanu. Zorníky se 100% UV filtrem.

Cena: 2 150 Kč

Salice 900DAO

Pánské lyžařské brýle, dvojitý zorník, vhodné do helmy a na optické brýle.

Cena 739 Kč

Weps SHELTER

Francouzské lyžařské brýle z dílny Franka Bollé vhodné i pro nejnáročnější lyžařky. Poměrně nová značka brýlí na českém trhu , prošly úspěšně všemi testy. Výrazný a moderní design. Ideální skla pro jasné i mlžné dny, zajistí maximální kontrast.

Cena 2 200 Kč

Scott ICON UNIQUE

   

přehled

Sférické zorníky Carbonic-X s větším vnitřním objemem, výjimečnou čirostí a odolností proti poškrábání. Úchyt popruhu sedí výborně i na helmu. Protimlžící úprava Fog-X, 100% UV filtr.

Cena: 2 300 Kč

Materiál obruby –odlehčený polyflex, bez PVC. Dvojitý zorník. Provzdušnění – air control systém. 3vrstvá doteková pěna na obrubě, polyamidový pásek.

Cena: 1 850 Kč  

velká Nadupaná sada

1577,-

telefon Siemens A57 kapesní rádio 60 volných minut SMS za 1 Kč

malá Nadupaná sada bez telefonu

250,Kč

UDĚLÁM VÁM druhé vánoce.

Oskarův Ježíšek naděluje Nadupanou sadu i v lednu.

Nesplnil vám Ježíšek všechna přání? Dostali jste špatné dárky, nebo jen peníze, či vůbec nic? Řekněte si u Oskara buď o Nadupanou sadu se Siemensem A57 za 1577 Kč, nebo o malou Nadupanou sadu bez telefonu za pouhých 250 Kč. Obě se spoustou dárků a bez písemné smlouvy.

Více informací na www.oskar.cz.

Volejte 800 777 777 022-MIX bryle.indd 25

ČÍSLO 15 / 2004  SNOW

Nabídka platí do 31. 1. 2005. Volné minuty lze čerpat prvních 6 měsíců.

Cena SMS a malé Nadupané sady je bez DPH 19 %.

Kč

Stačí říct.

14.1.2005 12:42:50

text: Radek Holub, foto: Lexum

26

Text: Radek Holub Foto: Lexum

Lyžaři jako ostříži

SNOW  ČÍSLO 18 / 2005

Pohodlí prolíná čím dál více lyžařský život. Upravené sjezdovky, příjemné posezení v lanovce, bezkontaktní skipasy. Jedním stále rozšířenějším „pohodlím“ je lékařský zákrok, který člověku vrací ostrý zrak. Většinu lidí tak zbaví nadobro a natrvalo brýlí. Je velmi bezpečný a přijde asi na tolik, jako když se nově vybavíte na lyže.

026-OÈI PR.indd 26

Dioptrické brýle mohou být elegantním doplňkem módním, ale na lyžích málo praktickým. Nechrání oči proti větru a sněhu a v kombinaci s lyžařskými brýlemi přinášejí další potíže (např. mlžení), vejdou-li se vůbec do sebe.

Praktickým řešením jsou kontaktní čočky, trvalým pak oční laserová operace. Stojí zhruba tolik jako kompletní lyžařská výbava, ale většinou už zůstane na celý život. Nejmodernější lékařská věda ji umí provést prakticky bez rizika.

Na operaci může jít kdokoliv, komu bylo 18 let a jeho oční vada se nezhoršuje. Výjimečně může provedení zákroku zabránit vážné onemocnění, což posoudí lékař během předoperačního vyšetření. Při něm také doporučí laserovou metodu, kterou se „obrousí“ rohovka tak, aby se pacientovi vrátil ostrý zrak. Pro krátkozraké přichází v úvahu pře-

devším metody PRK a LASIK. Při zákroku metodou PRK se rohovka „brousí“ na povrchu, při LASIK pod povrchem.

Ani miliony spokojených pacientů však nevyvrátí podvědomé obavy z nepodařené operace a ztráty zraku.

Nejlepším receptem je seznámit se s průběhem zákroku.

Ten by vám měl být schopen vysvětlit lékař na oční klinice.

Neuškodí vyhledat si základní informace i jinde, např. na internetu. Při laserové operaci se lékař „nehrabe“ v oku, ztenčení rohovky provádí postupně laserový paprsek. Během 10 minut v ambulanci je operace hotova. „Lékař spíš kontroluje celý proces, než že by manuálně něco prováděl,“ vyvrací obavy MUDr. Hycl z oční kliniky Lexum. Aby dopadl laserový paprsek vždy tam, kam je třeba, monitoruje přístroj až 4 000krát za vteřinu pohyb oka. V opačném případě by se vada oka nemusela spravit podle očekávání, v nejhorším případě by se mohla i zhoršit.

Na internetu lze nalézt případy „nepovedených“ operací – ať už v důsledku nedbalosti lékaře, nezodpovědnosti pacienta nebo obojího. Potenciálním rizikem „jednoduchosti“ laserového zákroku je fakt, že ji zvládne i operatér bez patřičných zkušeností. Bohatá praxe oční kliniky a lékaře je jedním z klíčů k bezstarostné (a spolehlivé) operaci. „Před deseti lety jsme operovali každé oko zvlášť, teď si můžeme dovolit obě najednou,“ říká Hycl.

Nejlépe předpověditelný výsledek operace mohou očekávat ti, kdo mají méně než osm dioptrií. Ti se mohou s brýlemi rozloučit nadobro. Zákrok LASIK vás nevyřadí z pracovního procesu na více než jeden den, při PRK si kvůli hojení rohovky pobudete tři čtyři dny v klidu doma. Na lyže se kvůli případnému zranění oka raději týden nepostavíte, několik týdnů si odpustíte bazén. Po operaci metodou PRK je však třeba rok se důsledně chránit proti UV záření, jehož je na horách hojnost. Neuposlechnutí by mohlo zhoršit hojení rohovky a způsobit přechodně mlhavé vidění. Na další možné (a vzácné) komplikace by vás opět měl lékař upozornit. Skoro vždy jsou však léčitelné a zrak neohrožují.

JAK LÉČIT NEOSTRÝ ZRAK Nejčastější oční vadou je krátkozrakost, jíž trpí až 30 % obyvatel. Dalšími jsou dalekozrakost, astigmatismus (neschopnost vidět ostře na jakoukoliv vzdálenost) či vetchozrakost (obtíže se čtením, postihuje všechny nad 45 let). Příčinou je vždy fakt, že se paprsky světla nesbíhají v místě nejostřejšího vidění – na sítnici. Řešením jsou brýle, čočky nebo oční operace. V prvních dvou případech jsou paprsky do sítnice usměrněny přídavnou čočkou, v případě operace změnou zakřivení rohovky.

Kromě těchto vad mají na kvalitu vidění vliv tzv. aberace vyššího řádu neboli zjednodušeně nepravidelnosti oka.

Pro dokonalé vidění by každý bod oka potřeboval své „samostatné“ brýle. Tyto vady se proto nedají korigovat brýlemi ani čočkami, které jsou předepisovány na jednu konkrétní dioptrickou hodnotu, přitom se mohou na špatném vidění podepsat až z poloviny. Aberace vyššího řádu je možné odstranit díky nejmodernějším přístrojům, které měří a popisují optiku oka v několika stovkách bodů (tzv. wavefront). Technologie byla poprvé použita při opravě Hubbleova vesmírného teleskopu a podařilo se jí výrazně zvýšit jeho rozlišení.

JAK PROBÍHÁ OPERACE Zákrok se provádí ambulantně a netrvá déle než 10 minut.

Povrch oka je znecitlivěn kapkami, pod víčka je umístěn malý rozvěrač zabraňující mrkání. Při metodě PRK lékař pomocí laseru postupně odstraňuje mikroskopické části povrchu rohovky, čímž se mění optika oka tak, aby se paprsky světla opět sbíhaly na sítnici. Při zákroku metodou LASIK se přístrojem zvaným mikrokeratom utvoří na povrchu rohovky tenká lamela, kterou lékař „odklopí“ a zaměří laser na vnitřek rohovky. Laserem se potřebná část rohovky odstraní. Díky tomu, že se operuje „uvnitř“ rohovky,

13.1.2005 21:15:34

27 Orientační ceny zákroků (1 oko) PRK 11 – 14 tis. Kč LASIK 17 – 18 tis. Kč Známé osobnosti pod laserem Štěpánka Duchková – moderátorka Robert Změlík – atlet Janek Ledecký – zpěvák Monika Žídková – Miss ČR 1995 Jiří Menzel – režisér Jan Vidím – politik Oční kliniky v ČR Lexum Praha www.lexum.cz

Refrakční centrum Praha www.refrakcnicentrum.cz

FN Královské Vinohrady

www.fnkv.cz

Ofta Plzeň

www.ofta.cz

Lexum Hradeck Králové www.lexum.cz

Oční klinika Hradec Králové www.excim.cz

Baťova nemocnice Zlín www.lasik.cz

Zlínské oční centrum www.klinikazlin.cz

Lexum Ostrava

www.lexum.cz

Videat Ostrava www.videat.cz

Meral Brno

www.meral.cz

FN Brno

operační sál pro laserové zákroky

www.fnbrno.cz

026-OÈI PR.indd 27

hojí se oko při LASIKu rychleji než při metodě PRK. Ani při jedné z metod není třeba oko zašívat – povrch se zhojí (PRK) a lamela rohovky „přilne“ (LASIK).

V prvních dnech po operaci může oko bolet či pálit. Alespoň rok je třeba se důsledně chránit před UV zářením – na horách kvalitními brýlemi.

JAK RYCHLE SE OKO ZAHOJÍ

JAKÉ MÁ ZÁKROK RIZIKA

Pokud jste operováni metodou LASIK, už druhý den vidíte ostře a bezbolestně. Několik dní si kapete do oka antibiotika a zvlhčující kapky. Lyžování je dobré si odpustit zhruba týden kvůli potenciálnímu úrazu oka, při němž by se lamela mohla posunout a snížit tak účinek operace. Do bazénu se nedoporučuje chodit tři týdny (kvůli infekci).

Po zákroku PRK vidíte tři až čtyři dny zamlženě, poté se povrchová vrstva rohovky zahojí a je možné normálně žít.

S kvalitním přístrojovým vybavením a zkušeným lékařem jsou rizika laserové operace velmi malá. Základem je pečlivé předoperační vyšetření. Lékař by vám měl být schopen odpovědět na všetečné otázky a upozornit vás na případná rizika. Laserová operace není možná jen ve vzácných případech (opakovaný opar na oku, suché oko atd.). Nevhodná je také v případech, kdy se oční vada ještě nestabilizovala (zpravidla do 18 let) nebo je příliš velká (více než 12 dioptrií).

Úspěšnost operace závisí na přesnosti, s níž je laser „namířen“ na určenou plochu rohovky. Moderní laserové přístroje monitorují během zákroku až 4 000krát za vteřinu případný pohyb oka a podle toho usměrňují laserový paprsek. Výsledek operace bez laserového „radaru“ je, co se přesnosti týče, méně spolehlivý.

Pooperační komplikace se dostaví zřídka a téměř vždy jsou řešitelné léčbou nebo další operací. Nejčastěji jde o pocit suchých očí, který se po určitou dobu léčí kapkami.

U větších očních vad (více než 8 dioptrií) se může stát, že se ani po operaci neobejdete zcela bez brýlí. PRK i LASIK je ovšem možné „doladit“. Renomované kliniky mají 95%  úspěšnost v přesnosti dioptrické korekce.

13.1.2005 21:15:36

ŠPIČKOVÁ KVALITA

OAKLEY

SNOW

market

28

SNOW  ČÍSLO 18 / 2005

Sjezdové brýle Oakley prošly dlouholetým vývojem a charakterizuje je nejen neobvyklý progresivní design a špičková optická kvalita, ale především nadstandardní vlastnosti chránící oko před případným poškozením. Vývoj je směřován na ochranu oka před slunečním zářením a před mechanickým poškozením.

U většiny brýlí ochrana proti UV záření znamená pouze blokování UVA záření, které má delší vlnovou délku a je oku nejméně škodlivé.

Brýle Oakley, ať již sluneční nebo sjezdové, chrání oko proti 100 % veškerého UV záření.

Oslepnout totiž můžete hlavně z toho, co nevidíte. Silné UV záření je neviditelné. Skla brýlí Oakley jsou vyrobena ze speciálního a patentovaného materiálu nazývaného Plutonite, který již v surovém stavu a bez jakýchkoli přísad blokuje 100 % UVA, UVB, UVC a škodlivého modrého záření, čímž se výrazně liší od běžných konvenčních brýlí. Plutonite nechá prostoupit delší, neškodlivé, vlnové délky skrze čočku, zatímco krátké, škodlivé, jsou pohlceny.

Vstřebané záření se v materiálu Plutonite rozptýlí ve formě tepla, které je ovšem pouhým dotykem nevnímatelné. Ochrana oka je přímo zakomponována do materiálu Plutonite. Není jako u většiny slunečních brýlí nanesena pouze na povrch čočky, která po poškrábání zanechává oko bez ochrany.

Sjezdové brýle jsou nabízeny v široké škále barevných odstínů čoček, které jsou vhodné pro všechny typy přírodních podmínek a dají se u brýlí snadno vyměňovat – rozjasňovací čočky a čočky s různě vysokými stupni ochrany před světlem a sluncem.

Barevné řady odstínů jsou vytvořeny k přesnému přenosu, pohlcení nebo odrazu světla,

Oakley WISDOM

Robin Kaleta: „Brýle Oakley mají nadčasový design a kvalitní dobře odvětraná skla, díky čemuž se mi zamlží jen málokdy. Při jízdě na switch člověk, hlavně u Wisdomů, ocení parádní periferní vidění.

Jedinou menší nevýhodou je nerozepínatelná guma.“

Oakley A FRAME

pro doslova každý typ počasí. Tato skla pohlcují od 7 % do 96 % světla. Rozdílnou prostupnost světla zajišťuje kromě zabarvení čočky i tenká iridiová vrstva (kovová látka) nanesená na brýle v různých barevných odstínech.

Před případným mechanickým poškozením je oko rovněž chráněno díky materiálu skla Plutonite. Vlastnosti tohoto materiálu jsou prověřovány prostřednictvím simulovaných testů zátěže, jsou prováděny Americkým národním úřadem pro standardy (AINSI Z87.1) a měří objektivní metodou míru ochrany lidského zraku. Nejdůležitější test je pro nás test odolnosti proti dopadu velkého tělesa. Tento test posuzuje chování skla brýlí při střetu s relativně těžkým předmětem letícím nízkou rychlostí. V reálném životě je to např. náraz hůlkou od projíždějícího lyžaře. Test probíhá tak, že z výšky 130 cm je na sklo brýlí puštěno kuželovité závaží o hmotnosti 0,5 kg. Aby brýle splnily tento test, nesmí se od skla oddělit žádná částečka, která by mohla oko poškodit.

Oakley brýle test splnily.

Druhým nejdůležitějším testem je test odolnosti proti dopadu malého tělesa ve vysoké rychlosti, např. dopad malého kamínku na brýle při jízdě na motocyklu, nebo pád na lyžích nebo z kola ve větších rychlostech. Prakticky tento test probíhá tak, že je vystřelen na čočku brýle ocelový kulovitý projektil rychlostí 170 km/h, ze třech různých výšek a sedmi úhlů. Aby brýle splnily tento test, nesmí dojít ke kontaktu mezi okem a sklem. Brýle Oakley test splnily.

Pro letošní zimní sezónu firma Oakley představila i řadu sjezdových brýlí s polarizací. Polarizační skla jsou navržena tak, aby při zachování unikátní polarizační technologie (eliminování odlesků slunce od sněhu) nezkreslovala pohled skrz čočku, barvy a zvyšovala kontrast.

Nejrozšířenějšími a nejnovějšími modely sjezdových brýlí Oakley jsou modely WISDOM a A FRAME, mezi modely v základní řadě je nejúspěšnější model O FRAME. Při nepřízni počasí ocení každý lyžař či snowboardista duální čočky s otvory proti zamlžení skel, které zajišťují dobré vidění nejen v mlze.

Jejich další předností je bezesporu rozšířené periferní vidění.

Důkazem kvality výrobků Oakley jsou špičkoví sportovci z celého světa, kteří si sluneční nebo sjezdové brýle Oakley vybrali jako součást svého sportovního vybavení.

Ze světových sportovců je to například lyžař Daron Rahlves, či závodník Formule 1 Juan Pablo Montoya. Z našich sportovců lze jmenovat za letní sporty Tomáše Dvořáka a olympijskou beach volejbalovou dvojici Eva Celbová-Ryšavá a Soňa Nováková. V zimních sportech lze zmínit Kateřinu Neumannovou, Lukáše Bauera, freestylového lyžaře Robina Kaletu, nebo snowboardisty Petra Brůžka a Michala Novotného.

www.oakley.cz

PR

028-PR OAKLEY.indd 28

13.1.2005 21:18:34

Rick Marchant and Jon Morgan on the Breithorn, Swiss Alps. Photo: John Norris

SPOLU SILNĚJŠÍ Značka Lowe Alpine spojila svůj nezaměnitelný design s nejlepší outdoorovou membránou na světě - GORE-TEX®.

Již od svého založení v roce 1967 se firma Lowe Alpine zabývá vytvářením kvalitního outdoorového vybavení. Jedná se o produkty, používané i do těch nejextrémnějších podmínek, kde je jakékoliv selhání vyloučeno. Lze to nejkvalitnější ještě zlepšit? V Lowe Alpine toho dosáhli tím, že začali používat gore-texovou membránu.

Lowe Alpine a GORE-TEX® - nepřekonatelná kombinace skvělého designu a maximální ochrany s doživotní zárukou.

30

SNOW

style

Text: Tereza Pašťálková Tomáš Matwikow

No. 5 Lötschental

No. 2 St. Anton, SNOW 16

No. 3 St. Foy, SNOW 17

No. 4 La Plagne

STYLE  STRANA 1 ze 4

Völkl SNOWride No. 4

La Plagne (Francie) Lötschental, Wallis (Švýcarsko) Nikdy jsem si nemyslela, že k naprostému štěstí mi bude stačit teplá sprcha alespoň jednou za tři dny a v noci teplota vzduchu nad 5 stupňů Celsia. I poté, co se z naší sprchy vyklubala skříň na všechny tašky a batohy, jsem stále ještě věřila, že se budeme určitě chodit koupat do bazénu každý den, nebo alespoň ob den. Ve středisku St. Foy jsem pomalu přestávala doufat, až se nakonec všechny mé iluze ztratily a já byla šťastná za trošku teplé vody, byť jen na zuby. Je opravdu potupa přiznat, že po tom týdnu jsem smrděla, ano smrděla, i já. Všechny pokusy o sprchu voňavkou vyšly naprázdno…

La Plagne

SNOW  ČÍSLO 18 / 2005

No. 1 Wallis, SNOW 15

Völkl SNOWride se chystá na svou poslední čtvrtinu. Ze St. Foy se přesouváme jen nějakou desítku kilometrů do La Plagne, kde se nám stává domovem příjemný kemp v nejpůvodnější vesničce střediska, v Montchavin. Tři dny žijeme pohodlně s veškerým zázemím, snídáme čerstvé bagety a lyžujeme na neobvyklých místech obřího areálu. Více řekne první část z pera Terky. Přesouváme se do Švýcarska a po zasněženém pobytu na závodech v Zinalu přejíždíme do naopak méně známé oblasti švýcarského Wallisu – Lötschentalu. Ten dále popisuje MATiO.

O oblasti La Plagne jsem slýchávala dosti, od prvního dne až do dospělosti. Je tvořena deseti nezávislými středisky na ploše přes 10 000 hektarů, které jsou rozděleny do dvou částí. Téměř všude jsou nespočetné možnosti freeridingu, ve středisku je samozřejmě i snowpark. A když se náhodou nebe vzbouří a začne sněžit, můžete navštívit zdarma bazén, je totiž v ceně skipasu. Není tedy divu, že jsem se opravdu těšila, až vše opěvované opravdu spatřím na vlastní oči. Moje radost se ještě zdvojnásobila, když jsme se ubytovali v kempu Montchavin. Zřejmě si říkáte, že to

030-SNOWRIDE 18.indd 30

není nic zajímavého, ale tento kemp měl teplou sprchu! A záchod! A sušárnu! Dokonce i společenskou místnost a umývárnu nádobí!

Konečně pohodlí, večeře na čistých talířích a v noci teplo.

První den jsme tedy šli na kopec trochu později – počasí nebylo nic moc – a jen tak jsme si prozkoumávali terén a hledali nerozježděný prašan, což bylo fakt těžký, i když by to člověk v tak velkém středisku možná nečekal.

Robin si hned našel nějaké převisy, Honza si šel zasurfovat do zapomenutého koutu s prašanem, a tak se Petr s MATiEM dali do práce.

Večer po vydatném jídle a dlouhé horké sprše

I poté, co se z naší sprchy vyklubala skříň na všechny tašky a batohy, jsem stále ještě věřila, že se budeme určitě chodit koupat každý den. Nakonec jsem byla šťastná za trošku teplé vody, byť jen na zuby. Je to opravdu potupa přiznat, že po tom týdnu jsem smrděla, ano smrděla, i já. jsme si všichni nechali zdát krásné sny plné zažitků. To hlavní z La Plagne mělo přijít zítra – den se zkušeným rodilým guidem.

Vesnička Montchavin je opravdu malebné místo. Zdálo se, jako by se tu zastavil čas. Vůně koní, roubené domky se spoustou květin, nezaměnitelná vůně pečiva.. Potom, co jsme se tedy dosyta nadlábli, razíme na sraz s našim guidem. Vlek jen pár kroků od kempu, ale ani to nám nezabránilo přijít pozdě... Guide byl pán v nejlepších letech, který vlastnil v Montchavinu krámek se sportovním zbožím a měl krásného zlatého retrívra. A vůbec se s náma nemazlil! Na rozcvičku nás protáhl celkem

14.1.2005 11:02:47

31

Top shot of Völkl SNOWride

Robin Kaleta, frontflip, Lötschental. Mimochodem skok čistě provedený včetně harmonického odjezdu. Skála, z níž Robin skákal, měla – pohlíženo z půdorysu – tři zuby, z kterých se odrážel jeden po druhém ke každému skoku. Čekám dole pod prvním zubem, aparát u oka, připraven exponovat.

Vysílačkami se domlouváme, že Robin startuje. Čekám. Stále nic. Až najednou podivný zvuk, strašidelné zahučení. Ohlížím se. Robin dopadl metr dva vedle mě. Popletl si zuby a jentaktak, že mi nepřistál na hlavě…

����������������

030-SNOWRIDE 18.indd 31

ČÍSLO 18 / 2005  SNOW

foto: Petr Socha/Völkl SNOWride, rider: Robin Kaleta, resort:Lötschberg

Lavina očima Robina: „Vybral jsem si hezkou linii na dost exponovaném a lavinézním svahu. Několik zatáček na vyfoukané hrance, skok cca 6 m na plošinku a z ní další šestimetrový skok do kuloáru. Nebylo moc prostoru na chyby, protože sjet z linie by znamenalo rozbít se o velké skály. Šel jsem do toho s největším respektem a v uších mi zněl popěvek „keep it real“. První hranka byla ok, když jsem ale seskočil na plošinu, utrhla se se mnou celá deska. Namířil jsem akorát špičky dolů a už jsem nic neviděl. Seskok poslepu z plošiny do kuloáru nebyl s metrákem sněhu na zádech nic příjemného. Naštěstí se mi podařilo i po druhém dopadu udržet na lyžích.

Lavina je zajímavá věc. Jet v ní je zvláštní. Neustále vám podráží nohy. Je to jako jet a vlastně nejet, protože vůči lavině se nepohybujete. Chová se trochu asi jako pohyblivý písek. Je potřeba být aktivní a snažit se dostat lyže nad sníh. Je to těžké, ale jde to. Tak nějak jsem to dělal, najednou lavina začala zastavovat a já z ní krásně vyjel. Myslím že tehdy moc nechybělo, aby si kluci vyzkoušeli, jak umí pracovat s pípákem.“

STRANA 2 ze 4  STYLE

Lavina číslo jedna Robin si vyhlédl dvojskok z příhodně poskládaných skalisek. Tedy skok vysoký cca pět metrů, dopad na nepřístupný skalní balkon, poté jeden oblouk, stočit asi 60 stupňů doprava a další asi šest metrů vysoký skok. MATiO fotí z boku, já zpředu teleobjektivem. Robin se rozjíždí a skáče, rutinně jako vždy. Při dopadu ovšem narušuje nestabilní sníh a celá sněhová deska pokrývající skalní balkon se dává do pohybu. Sníh se zvedá a stéká přesně k místu, kde měl Robin naplánovaný druhý skok. Robin mizí ve sněhovém mraku. Oblak zvířeného sněhu padá z oněch šesti metrů dolů do žlebu a lavina se valí dál dolů do údolí. Tam někde uvnitř je i Robin. Balím urychleně foťák. „A je to tady, teď jde o život“, říkám si a doufám, že kus Robinova těla bude vidět, až se prach usadí. Sněhový mrak mezitím doráží dolů na konec žlebu a zpomaluje. A z něj vyjíždí… Robin! Ječí štěstím jako blázen! Po celou dobu v lavině se udržel na nohou, včetně toho skoku! Lavina si ponechala jako suvenýr jen jeho brýle…

14.1.2005 11:03:02

STYLE  STRANA 3 ze 4

SNOW

style

32

strmým a úzkým kuloárem, aniž by věděl, jací jsme lyžaři. A pak jsme se vydali množstvím lanovek na dlouhou cestu k nejvyššímu cípu Plání, 3 416 m vysokému Dome de Bellecote. Čekal nás sjezd slavné severní stěny – North face of Bellecote!

Začala jsem se děsit, že bude následovat nějaký strašný výstup, ale kupodivu tomu tak nebylo. Jen jsme se přehoupli na severní stranu této hory a asi deset minut jen ohromeně zírali na tu krásu. Já osobně jsem nikdy nic takového neviděla. Myslím tím takový neskutečný masív bez jediné stopy v prašanu, kterého tam byla spousta! A tak jsme se vydali dolů. Stěna byla ve stínu, na což kluci nadávali, že nemohou fotit, ale já si myslím, že na druhou stranu byli rádi, že si ji mohli na sto procent vychutnat. Byl to opravdu zážitek, nemám slov, to prostě chce, aby si to každý sjel.

Ale nezapomínejte na nebezpečí, které číhá na každé vločce! Guide nám musel říkat, kudy je to bezpečné a kudy ne, protože jsme stěnu neviděli ze zdola a tím pádem jsme netušili, kde na nás číhají i několik desítek metrů vysoké skály! Sama jsem si strach okusila, když se mi řízla lyže v prašanu a zastavila jsem se až kousek před srázem.

Další extrém v podobě lavin nás tady naštěstí nepřekvapil, ale to neznamená, že tu bývá vždy bezpečno. Pod stěnou v údolí a v protisvahu bývala vesnička, kterou před pár lety zasypala veliká lavina, a i když naštěstí nebylo obětí, dnes je pro jistotu v zimě neobydlená… Dole jsme si potom vše dostatečně vychutnali u skleničky limonády (zvrhlíci spolu s guidem si dali pivo), takže nám jen tak tak neujel skibus do Pessey Valandry a odtud „popelnicemi“ vzhůru k obří Paradaski lanovce. (Přesný popis určitě přinese některé ze SNOW).

Pak už jen dolů lesíkem připomínající špindlerovské trasy a hurá do kempu na grilování! Samozřejmě po dlouhé horké sprše. Že tento den byl opravdu výjimečný, dal najevo i Honza, který si na své tváří vyrobil zbrusu nový sestřih.

SNOW  ČÍSLO 18 / 2005

Lötschental slovy MaTia

Tak už jsme na cestě téměř měsíc a SNOWride se blíží ke svému konci. Většina z nás vypadá už celkem unaveně – snad s výjimkou Robina, který jakoby stále neukojil svou touhu po adrenalinu, sněhu a extrémních kouscích. Terka už se asi těší na trochu svého soukromí, přece jen trávit dva týdny ve společnosti čtyř chlapů asi taky nebude žádné terno. No a já se domů sice taky těším, ale představa jít do práce mně docela deptá a nutí vymýšlet nejrůznější nesmyslné důvody, abychom se nemuseli vracet. A v takovémto rozpoložení přijíždíme pozdě večer do Lötschentalu.

030-SNOWRIDE 18.indd 32

foto: Petr Socha/Völkl SNOWride, rider: Robin Kaleta, resort: La Plagne foto: Petr Socha/Völkl SNOWride, rider: Robin Kaleta, resort: La Plagne

Toto malé velké středisko jsme na našich cestách navštívili jako poslední. Nachází se v oblasti Wallis a patří mezi nejvyšší střediska Švýcarska. Nově postavená kabinka zde vede do úctyhodných 3 111 m, čímž se Lötschental rázem řadí na páté místo v nabitém švýcarském žebříčku. Bydlíme na parkovišti vedle lanovky za závorou. Žádný komfort, ale už jsme zvyklí.

Počasí však bylo to, co nás hned první den překvapilo. Nemile. Sněžilo a nebylo vidět ani na krok. My i přesto vyjíždíme nahoru. Moc dlouho to ale nejde a volíme plán B – termální lázně v Leukerbadu. Několik různě teplých bazénů pod širým nebem, jedná horká jeskyně, tobogán… Vydržíme tam snad čtyři hodiny. A zatím sněží, čím výše, tím více. Do druhého dne napadlo tolik nového prašanu, že Honza konečně vybalil Sanouky, felkle do extra hlubokého prašanu. Další den se počasí umo(u)dřuje a nás čekají možná nejkrásnější dny celé tour. I já, poučen nezdarem předchozího dne, si tentokráte půjčuji širší Gotamy a musím říct, že dělám dobře – jezdí se nádherně!

Místa znalý guide je nejapatičtější ze všech, jež jsme dosud měli. Co navrhneme, to provádíme, on jen přihlíží. Snad jedině dohlíží,

14.1.2005 11:03:29

Obří lanovka Jenom jízda v obří dvoupatrové lanovce mezi středisky Les Arc a La Plagne byla nezapomenutelný zážitek, nemohu popřít, že jsem se uprostřed nad údolím opravdu trochu bála. Právě z lan někde uprostřed trasy, vyprávěl nám guide, skočili nějací blázni BASE jump. Robin nastražil uši, my jsme jen nechápavě kroutili hlavou… Po tlustých nosných lanech lanovky doputovali pěšky nad střed údolí a s padákem na zádech se vrhli do 380metrové hloubky.

Po úspěšném skoku však hoši skončili v policejním antonu…

Terka

abychom nepronikli za hranice střediska, lavinové nebezpečí je na trojce a to je dost. Což ostatně poznáváme i na vlastní kůži.

Guide je klidný, i když Terka ošklivě padá po dopadu na skrytou ledovou cestu. Jen lakonicky radí, kdeže bydlí lékař. Terka naštěstí nemá nic zlomené, je ale dost otřesená a máme podezření na nějaké vnitřní zranění.

Tak pěkný den a tak smutně končí… Terka je ale žena hrdinka a sjíždí za lékařem do údolí sama. My pokračujeme.

Nejdříve vpravo, později vlevo od páteře střediska vytvořené z navazujících lanovek.

Už jsme zvyklí, že Robin tipuje skály a žleby a ostatní jako dobře fungující tým zaujímáme své pozice – já s Petrem u hledáčků, Honza podle potřeby.

Lötschental je neobjevený freeridový ráj.

Velice malinko lidí a ohromné možnosti sjezdů a skoků. Neveselá lavinová prognóza nám neumožnila opustit pomyslné hranice střediska, kde jsou další nekonečné stráně včetně všemožných skialpových cest. Přesto hltáme nové a nové prašanové porce a o panenská místa není vůbec nouze. Jsou všude. O jedné se blíže rozepisujeme na kartě dále v tomto  SNOW.

030-SNOWRIDE 18.indd 33

Lavina číslo 2 slovy Matia Ačkoli je to otřepané klišé, pravé boční údolí nelze označit jinak než jako prašanový ráj. I my jsme si jej začali užívat, vykrajovali jsme krásné dlouhé oblouky do ničím nenarušeného čerstvě napadaného prašanu, skákali jsme ze skal (tedy já ne – já to jenom fotil) – no prostě jsme si to užívali.

No a při jednom takovém užívání se to stalo. Zastavil jsem se pod takovou menší skalkou, abych udělal snímek Honzy Schauera letícího vzduchem.

Pode mnou se rozprostírala nádherná sněhová planinka se sklonem pod 30 °. Vytáhnul jsem si fotoaparát, sundal rukavice a zaujal polohu fotícího střelce. Honza se rozjel.

Skočil. Cvak. Dopad. Z krásné hladké planiny se najednou začala vytvářet zvlněná vodní hladina, která se pomalu začala sunout směrem dolů z kopce. Uprostřed se pomalu začala ztrácet Honzova hlava. Celý rozpohybovaný živel mi začal požírat moje lyže a celou svojí silou je táhnul do svých útrob. Byla to síla. Začal jsem zuby nehty (no spíše nehty než zuby) brzdit tento nezastavitelný pohyb.

Co na tom, že jsem neměl rukavice a v jedné ruce jsem držel dosti drahý digitální fotoaparát.

Naštěstí se po několika metrech pohyb laviny zastavil – byli jsme zachráněni! Ruce jsem měl sice podřené od brzdění a z foťáku byla jedna velká sněhová koule, ale zastavilo se to. Ze středu laviny se vynořila i vysmátá Honzova hlava. Uf – oddechnul jsem si podruhé.

MODEL

��������� ČLENSTVÍ OD

���������� PRODUKT

FUNKCE / PŘEDNOSTI

���������������������������������������� �������������������������������������� ������������������������������������ ���������������������������������������� ����������������������������������� ������������������������������� � ����� ��������������������� ��� ���� ���������������������������� ������������������������������������������ ����������������������������������������� ���������� DOPORUČENO

PRO VÍCE INFORMACÍ

������������������ ������������������������� �����������������������������

14.1.2005 11:03:44

34

Text a foto: Michal Bulička

Skialp na

Jungfrau

Památkou UNESCO na lyžích

Asi každému připadne na první pohled podtitulek směšný.

Pravdou však je, že region Jungfrau-Aletsch-Bietschhorn byl jako první ve švýcarských Alpách zařazen do světového přírodního dědictví pod záštitou UNESCO. Že jde o primát zasloužený, je jasné z následujících faktů.

Jedinečnost regionu

Ze stanice Kleine Scheidegg vede do sedla Jungfraujoch unikátní železnice. Devět kilometrů dlouhý úsek prochází celých 7 km tunelem, vytesaným v masivu hory Eiger. Na horolezecká dobrodružství v severní stěně nechá vzpomenout výhled okny ze stanic Eigerwand a Eismeer. Vlak končí ve výšce 3 454 m, a to znamená jediné – nejvýše položené nádraží v Evropě. Komplex orlího hnízda doplňují restaurace, poštovní úřad (samozřejmě nejvyšší v Evropě), labyrint chladných chodeb v ledovci s křišťálově průhlednými sochami, a především observatoř Sphinx s vyhlídkovou terasou.

Druhou krásou je 24 km dlouhý ledovcový had Aletschgletscher. Vzniká „soutokem“ pěti pramenů, ledovců Jungfraufirn, Ewigschneefäld, Grüneggfirn, Kranzbergfirn a Grosseraletschfirn. Místo průsečíku této pětice se nazývá Konkordiaplatz, nad nímž ční na 150 m vysoké skalní polici Konkordiahütte. Třetí krásou je unikátní alpská flóra na úpatí hory Bietschhorn.

Jak cestovat? Vlakem!

Protože jsem předchozí dny trávil ve Wallis-

SNOW  ČÍSLO 18 / 2005

Mystery Park

Pokud vám zbyde chvilka času v Interlakenu je tady rada jak ji využít. Já musím čekat na skialpinistické přátele, kteří přijedou autem z Česka, a tak mám celé odpoledne volno. Neváhám a sedám do shuttlebusu, který vozí zdarma od nádraží Interlaken Ost zájemce o světové záhady do areálu, jehož kmotrem není nikdo jiný než slavný Erich von Däniken. Právě v duchu jeho myšlenek se prostřednictvím multimediálních show můžete přenést do světa Mayů, starých Egypťanů, Stonehenge, nebo třeba peruánské Nazcy. Pro deštivé dny v Bernských Alpách je to dobrý tip na půl nebo i celodenní výlet.

kých Alpách, stál jsem před problémem přesunu ze Saas-Fee do Lauterbrunnenu. Volba byla jednoznačná – vlakem. Jízda po kolejích je v zemi helvétského kříže nevšedním zážitkem. Všudypřítomná čistota, pohodlí i pohoda spolucestujících je opravdovým pohlazením.

Příjemná i promyšlená návaznost spojů.

Good Morning Ticket

Toto sousloví je pro každého českého sportovce zaklínadlem. Výrazná sleva na jednu z nejdražších jízdenek přinutí každého natáhnout budíka na dřív než obvykle. Vyjet do Top of the Europe zrána je pro horolezce a skialpinisty naprosto běžné. Brzké vstávání ke skialpu prostě patří, čím víc na západ, tím dříve.

Můžeme si vybrat mezi prvními dvěma ranními spoji. Setkáváme se v kempu v Lauterbrunnenu, rychle dobalujeme bágly. Stíhám zaparkovat dodávku na kraji městečka v kempu a první vlak je náš. Na nádraží Kleine Scheidegg si dáváme hodinovou pauzu mezi vlaky, které se zde potkávají ze dvou směrů – od Lauterbrunnenu a Grindelwaldu. Poté co přesedací frmol ukončí odjezd první soupravy na Jungfraujoch, ocitáme se jako mávnutím kouzelného proutku v říši naprostého klidu.

Lyžařské vleky už mají po sezóně, hotely teprve čekají na letní hosty, obchody se suvenýry se teprve těší na každodenní příval japonských turistů. Užíváme si snídani, na sluníčku se cpeme řízky z domova a sledujeme dosud zastíněnou severní stěnu Eigeru. Ne nadarmo se jí přezdívá Mordwand namísto Nordwand.

Vlakem do hor

Jen málokde v Alpách vedou do takové výše

lanovky. Natož vlak. Zubačka na Jungfrau nás vyveze pohodlně do výšky 3,5 km. Pokocháme se kruhovým výhledem, projdeme chodbami v ledovci a už se těšíme na sníh. Hned za tunelem nalepujeme pásy a míříme k nedaleké chatě Mönchsjochhütte. Pohodlná urolbovaná dvoukilometrová cesta k chatě nikoho neunaví. Cestou dokonce potkáváme Japonce v kožených polobotkách, a když na pokoji znovicírované chaty najdeme pytlíky podobné těm, které známe z letadla pro případ nevolnosti, smějeme se a dáváme to do souvislosti s Japoncem v polobotkách. V tu chvíli ještě nikdo netuší, že jde o smích předčasný.

Mönch 4 107 m

Vystoupit na Mnicha je jasným cílem. Je na dosah, převýšení 500 m je rozumné, zkrátka tutový aklimatizační kopec. Sjedeme kousek pod chatu, pod skalní ostruhou zaparkujeme lyže, na nohy mačky, do ruky cepín a jde se nahoru.

��������������������������������������������������� �������������������������������������������������������������������������

�������������������������������������������

034-jungfrau.indd 34

13.1.2005 18:45:23

35

Nikam se neženeme, trasa je vyšlapaná, tedy žádná práce navíc. Občas exponovaný hřebínek, občas pár kroků v nenáročném mixovém terénu. Normální cesta jižním hřebenem je na jaře prostě v pohodě. Dýchací pauzy využíváme k focení a po závěrečném sněhovém hřebínku s převějí dojdeme na vrchol. Vidíme dolů do Wengenu, jako z letedla na Jungfraujoch, vedle nás Eiger a Jungfrau, spolu s Mnichem tzv. Svatá trojice Bernských Alp. Cestou dolů si prohlížíme ledovcové moře, v němž se ztrácí Berglihütte. Panuje dobrá nálada. Po sestoupení k depu s lyžemi začíná Kamila bolet hlava, Michal a Tomáš taky nejsou ve své kůži.

Dojdeme k chatě, kluci se uvelebí na lože, bolí je hlava a žádají mě o pytlíky na zvracení... Večerní pohoda se tedy nekoná. Žádné vítězné pivo a dobrá večeře v prostorné dřevem vonící jídelně. Tedy – já a Eva si užíváme a snažíme se sníst to, o čem se kamarádům jenom zdá.

Dřevem vonící Mönchsjochhütte

Další den bude naším cílem druhý ze slovutných kopců. Ranní režim na chatě je tradičně západoalpský. Snídaně se objednává večer, buď v 5:30 nebo 7:30. Pokud se vám nechce vstávat, přikvačí v 5:31 kuchař a „vyžene“ vás ke stolu. Skoro všichni si volí brzkou variantu, předpověď počasí je totiž stejná jako předchozího dne, tedy skvělá. Mönchsjochhütte leží ve výšce 3 627 m a jde o nejvýše položenou obývanou chatu v Alpách, nacházející se v pásmu věčného sněhu. Protože na úpatí Mnicha není po vodě ani památky, je zde odpadové a vodní hospodářství vážným problémem. Vodu přiváží rolba ze stanice Jungfraujoch, kam je dopravována z Kleine Scheidegg vlakem. O její drahotě tedy nemůže být pochyb. Pitnou vodu si lze samozřejmě koupit, kdo chce ušetřit, může si udělat zásoby na toaletách Jungfraujochu.

Samozřejmostí jsou suché záchody a v „koupelně“ je každý rád, když do hrníčku nasbírá vodu na vyčištění zubů. Více zde pro hygienu udělat nelze. Tvorba ochranné slupky špíny má prostě na této chatě logické důvody.

Jungfrau 4 158 m

034-jungfrau.indd 35

ČÍSLO 18 / 2005  SNOW

Na druhý kopec v pořadí vyrážíme po předešlé „bitvě u Lipan“ pouze tři. Za oranžového ranního přísvitu sjíždíme na Jungfraujoch, doplníme vodu a po ledovci Jungfraufirn svištíme ke skalnímu ostrohu. Zde se navazujeme do lanového družstva. Trhliny působí natolik monumentálním dojmem, že nikdo neprotestuje. Při pohledu z terasy Sphinx jsem si myslel, že Jungfrau je choďák zadarmo. V reálu se

13.1.2005 18:45:26

36

přesvědčuji, že jsem se hluboce mýlil. Prošli jsme mezi trhlinami a nastalo prudké stoupání. Ani nasazení „haršajsen“ nepomohlo. Lyže musí na batoh, na nohy mačky a po 150 m výšvihu přicházíme na příjemný plochý hřeben.

Stoupavost se úměrně zrychluje a až do sedla Rottalsattel je cesta příjemná. Koukáme na Mnicha, Finsteraarhorn, daleký Konkordiaplatz. V sedle začíná silně foukat. Ranní idylka končí. Trochu čaje, pořádně zakotvit lyže do sněhu a s cepínem a v mačkách musíme zvládnout 280 výškových metrů na vrchol. Jsem rád, že mám windstopperovou kuklu, vichr do nás pere jak o život. Lezení vzhůru není exponovaným terénem, ale 4000 m jsou i po předchozí aklimatizaci docela cítit. Fascinující je zaledněná severovýchodní stěna Gletscherhornu, to by bylo polezeníčko se zbraněmi… Konečně na vrcholku. Jestliže z Mnicha byl výhled parádní, z jeho nedaleké sestry je ještě lepší. Krásně rozeznávám Mont Blanc, Grand Combin a další vrcholy na Haute Route. Jasný je Matterhorn a Monte Rosa. K tomu všechny nejvyšší kopce Bernských Alp. Prostě euforie. Co na tom, že sjezd byl kvůli sněhu nic moc a šlo spíš o přesun. Výstup po ledovci k chatě se nekonečně vlekl, ale přece jenom měl svůj cíl.

SNOW  ČÍSLO 18 / 2005

Trugberg 3 880 m

Ideálním a relaxačním kopcem zároveň je bezmála čtyřtisícový Trugberg. Po dvou náročných výstupech musíme drobátko orazit.

A tak se šineme spojeni lanem jako lokomotiva a čtyři vagónky po Ewigschneefäldu, tedy věčném sněhu. Podle precizní švýcarské mapy je radost chodit, a tak s orientací nemáme žádný problém. V dlouhých obloucích se náš vláček dokolíbá do místa pod skálou, kde odkládáme lyže a vychutnáváme si snadný výstup na vyhlídkový kopec. Po dřině předchozích dní ani vidu ani slechu.

Vítr spí, a tak se v teple sluníčka těšíme na sjezd. Konečně to přišlo, fantastické lyžování ve skalní kulise. A když se sníh postupně změní ze zmrzlého na měkčí, nemá naše štěs-

034-jungfrau.indd 36

tí hranic. Na sluníčku si dáváme pauzu a po chvilce dopijeme do dna pohár rozkošného lyžařského orgasmu.

Konkordiahütte

Po soutoku pěti ledovcových splazů dokloužeme přímo pod známou chajdu Konkordiahütte. Máme dost času, potrénujeme vyhledávání pípákem a do lyžárny pod širým nebem zaparkujeme naše prkýnka. Chata totiž leží na skalní polici o 150 m výše a tak se nikomu nechce tahat lyže hore. Původně byla chata jen 50 m nad ledovcem, masivní odtávání ledu však posouvá bydlení stále výš. Staré dřevěné schody a žebříky vystřídalo nové ocelové, naprosto bezpečné schodiště. Po brzkém ranním lomozu přejde život na chatě do poklidných dopoledních kolejí. Centrem „potúrového“ odpoledního života je terasa s posezením. Její kosmopolitní ruch se nenápadně přemístí do velké jídelny, kde to vesele žije i chvíli po večeři. Pak už každý usíná s naplánovanou túrou na příští den.

Mlha, nuda a GPS

Z chaty se vydáváme na túru v pomalu padající mlze. Náším cílem je Kranzberg. Sotva ale přejdeme rovinu Konkordiaplatzu, hned při stoupání se dostáváme do houstnoucí mlhy.

Vyšlápneme ještě asi 300 m, a když je mlha už nebezpečně difúzní, volíme návrat na chatu.

Tam visí aktuální předpověď počasí, která nevěstí na příští 3 dny nic moc dobrého. To je důvodem ke zvedání kotvy. Balíme se, něco sníme a vyrážíme na 8km pochod mírně do kopce na Jungfraujoch. Poslední vlak nám jede v 17 hodin, a tak máme dost času. Kvůli ledovci, mlze ale i discíplině v družstvu se vážeme na lano, zapínám GPS a startujeme. Postupem času se nudný pochod v mlze mění v peklo. Jednak je to víc do kopce, a navíc začíná foukat, sněžit a mlha houstne. Dokonalá bílá tma. Já jdu první a dělá mi problému vůbec udržet rovnováhu, vůbec totiž nevidím rozhraní sněhu a vzduchu. Ti za mnou se už můžou orientovat

alespoň podle postavy před sebou. GPS nám ukazuje směr pochodu a je to příjemná jistota.

Těsně před sedlem se k nám připojuje skupinka asi deseti Italů, která se dohaduje kudy kam.

Uvěří naší GPS, a tak dojdeme společně k jednomu ze vchodů do nádraží.

Vítá nás japonské „bravo“

Zbičováni větrem a ojínění přimrzlými vločkami sněhu se odepínáme z lyží a docela prokřehlí spěcháme do závětří. V tu chvíli se proti nám vyvalí dav japonských paniček. Hned jak první z nich vystrčí nos do vánice, s pištěním a ječením se obrací proti davu. Zarostlí omrzlí chlapi se prodírají mezi Japonkami a zvláště ty, které nakoukly do bílého pekla křičí „bravo, bravo!“ Ostatní se ve stylu typické východní stádnosti a poslušnosti přidávají. Připadáme si jako slavní sportovci vystupující z letadla po olympijském triumfu.

Sotva japonské šílenství opadne a na nás roztaje jinovatka, uděláme si pár fotek a už si to mašírujeme do vyhřátého vlaku. Lyže a batohy odkládáme, jak je tady zvykem, do předního nákladního vagónu a pak jsme průvodčím odvedení do kupé, z něhož nebudeme obtěžovat svým zjevem a pachem bohaté japonské osazenstvo.

Za kopcem bylo jaro

Jaké je naše překvápko, když po vyjetí z tunelu spatříme slunce a modrou oblohu. Hradba Eigeru, Mönchu a Jungfrau zadržuje jižní proudění, a tak vidíme vichřici jenom na hřebenu.

Na Kleine Scheidegg svítí sluníčko a ve Wengenu a Interlakenu se už krásně svěže zelená tráva. Noční návrat domů a pohádce o čtyřtisí covkách Bernských Alp je konec.

13.1.2005 18:45:32

ORBIS PICTUS  STRANA 1 ze 4

SNOW

orbis pictus

38

Text: Aleš Suk Pohlednice pocházejí ze sbírek autora

Nejslavnější lyžařské

POHLEDNICE S

tokem času zrají staré pohlednice ve stále výmluvnější a kurióznější dokumenty své doby. Ty, které žánrově zobrazují zimní sporty, patří svým výrazem k nejpůvabnějším. Lyžování jako zábava a sport má za sebou zhruba stošedesátiletou historii. Vyobrazení vyznavačů lyžaření a motivy zimních sportů na pohlednicích jsou o pouhých pár desetiletí mladší. Přesto měly své předchůdce v jiných technikách; obrázky lyžících lovců, vojáků, stěhujících se severských tlup registrujeme na nástěnných malbách, na středověkém ručním tisku, na leptech, mědirytinách, litografiích, akvarelech, temperách a olejích.

Historie vzniku pohlednic

SNOW  ČÍSLO 18 / 2005

Historie vzniku pohlednic předbíhá ty s motivy lyžařskými zhruba o čtvrtstoletí. V prvopočátcích vydávání pohlednic šlo vlastně o vylepšení korespondenčních lístků, na které se pro ozvláštnění začaly vlepovat a též dotiskovat obrázky na adresní stranu lístku poprvé v roce 1869 ve Vídni. Takovým

pohlednicím se mezi odborníky říká přítiskové. První taková pohlednice z našeho území, dnes mezi sběrateli registrovaná, nese symbolicky obrázek vrcholu Sněžky s budovami a několika málo postavičkami. Jde o jednobarevný, litografický přítisk

poměrně malých rozměrů. Není rozhodující, zda šlo o rok 1873, či zda je průkazné razítko z l5. července l874. Přítiskové pohlednice byly odeslány z poštovní pobočky stanice německé císařské pošty, zřízené na Sněžce v roce 1872.

Dnešní podobu, jednoznačně k vyobrazením používané rubové strany pohlednic, se v historii poprvé podařilo dokumentovat opět na dopisnici, odeslané ze Sněžky 6. srpna 1878. Tehdy bylo k reprodukci použito techniky dřevorytu.

Za období expanze pohlednic jsou považována devadesátá léta 19. století a přelom do století 20. Tyto roky kopírovaly rozmach turistiky, tudíž i lyžařských a sáňkařských výletů a dalších zimních sportovních radovánek. S tímto úsekem prvních organizovaných krůčků zimních sportů jde ruku v ruce i tisk prvních žánrových pohlednic s lyžařskými motivy. Zpočátku bylo čistých fotografických technik jako šafránu.

Zachytit lyžaře v pohybu bylo kvůli pomalosti fotografických spouští obtížné. Ateliérovým fotografům se zase s objemnými apará-

Pětadvacítka borců se startovními čísly nádherně zrcadlí atmosféru a mentalitu doby, netradičně pózujíc fotografovi na závodech u Webrovy boudy v Javořím dole v Krkonoších. Ohromný zájem diváctva vykresluje kolorit lyžařských klání z pionýrských časů prvních soutěží.

038-ORBIS PICTUS.indd 38

13.1.2005 18:41:24

39

Konstatováním, že historie táhne a inspiruje, je retro pohlednice norské provenience, svědčící o severských středověkých ságách. Dnešní podoba Birkenbeiner Rennen – jednoho z dálkových běhů světové série, který se na sklonku sezony běhá v blízkosti Lillehameru se zátěží, vychází z podstaty konkrétních norských královských dějin.

Pochopitelně ski zde sehrály hlavní roli.

STRANA 2 ze 4  ORBIS PICTUS

Velice vzácný snímek něžného pohlaví na lyžích, dokumentující v té době (1905) stále ještě nerozřešený technický prvek jízdy na ski.

Obliba užívání tu jedné, tu dvou holí trvala asi od roku l899 do roku 1910, kdy se vyznavači 2 holí definitivně ocitli v drtivé většině. Zde jsou obě bezvadně strojené dámy vyfotografovány v poloze vyznavaček původního i progresivního způsobu používání holí. Momentka je ozvláštněna krátkým sdělením : „Tak jsme jezdily na sv. Josefa při svitu slunce.“

Shora dolů: Na neostré pohlednici ze závodů ve Vysokém v roce 1906 vidíme Hanče, přijíždějícího do cíle. Odesílatel v textové zprávě píše: „Závodníci jsou rozmazáni, jelikož v prudké jízdě ani momentka nestačila. Mejwald druhý o 2/5 vteřiny. Lidí bylo přes 4 000–5 000“.

Srovnáme-li dobově první celoplošně ilustrovanou kartku Srba Manojloviče s vlasteneckými motivy, jejíž jediný exemplář pochází z počátku osmdesátých let 19. století, s tuzemskými pohlednicemi lyžařskými, dělí je pouhá jedna lidská generace – dvacet let. Je docela možné, že zobrazená jilemnická pohlednice je prvním sportovním lyžařským ilustrovaným koresponďákem na světě.

Doposud byly objeveny tři barevné mutace tohoto kousku – modrá, šedá a hnědá.

Kuriozita od protinožců, z australské Klandry, zachycuje před hotelovým sněhovým tunelem na lyžích s netradičně tvarovanými špicemi a v Evropě nepoužívané vázání, kopírující botu s půlením. Patentním šroubením, jakousi křídlovou matkou se vázání těsně dotahovalo k obuvi skijáka. Datováno 1905.

Reklamní momentka, publikující návrh plakátu k tzv. Randezvous FIS závodům, pozdějšímu MS, na Štrbském plese 1935.

Je zvláštní, že jde o návrh plakátu, který v soutěži nezvítězil a oficiální plakát byl zcela odlišný.

ty a stativy do horské nepohody moc nechtělo.

Zbývaly dvě možnosti – exponovat lyžaře z velké dálky, nebo se uchýlit k víceméně kombinovaným technikám – kolážím, montážím a stafážím. Právě modelové, statické zobrazení lyžek a lyžců je pro přelom staletí typické. Zachycením sportujících v pohybu byly reprodukce lito-

038-ORBIS PICTUS.indd 39

grafií – kamenorytin, tehdy módní a velikou barevností se vyznačující grafické techniky.

Svět pohlednic ovládl byznys, vydavatelů se vyrojily stovky. 

ČÍSLO 18 / 2005  SNOW

Samostatnou kategorií jsou lyžařskými a zimními sportovními radovánkami naplněné novoročenky, přání k Vánocům a Velikonocům. Tu a tam došlo i k takovýmto kýčovitým kuriozitám.

Nahý, otužilý lyžařský elév výrazně předběhl dobu, když jsme si na nahé divadelníky na lyžích museli počkat do 3. tisíciletí ve vystoupeních brněnského Bílého divadla.

13.1.2005 18:41:36

ORBIS PICTUS  STRANA 3 ze 4

SNOW

orbis pictus

40

Dělená pohlednice datovaná 1912, zobrazuje v silně zidealizované podobě zimní sportování na stráních Javorníku. Obří sud sice v roce 1974 vyhořel, přesto dnes tyto prostory evokují vzpomínky na čilý zimní sportovní ruch v místech, kam organizátoři MS 2009 z Liberce situují jednu z pravděpodobných variant klasických běžeckých tratí (sedlo Dlouhé Mosty a Ještědský hřeben).

Atrakce, exhibice. To přeci ke sportu patří. A k adrenalinovému lyžařskému skoku obzvlášť. V minulosti bývalo dobrým vkusem po skončení skokanských soutěží přidávat dvojskoky a trojskoky. Tady je hned čtyřskok v podání norských skokanů po závodech německého lyžařského spolku v Hořejším Vrchlabí 16. února 1902.

Legendární Hanč. Mnoho pohlednic s jeho portrétem neexistuje. Toto je jeden z nich.

Zarámován do vítězných vavřínových věnců pózuje Bohumil v horní polovině v postoji s jednou holí. Dole je v popředí vpravo domek, který postavil a odkud se vydal přes nesouhlas své ženy Slávky v březnu 1913 na svůj poslední, tragický závod…

038-ORBIS PICTUS.indd 40

13.1.2005 18:41:49

41

038-ORBIS PICTUS.indd 41

Hlavu malého lyžaře zdobí přilba německého wehrmachtu! Bylo by jistě interesantní znát dnes pohnutku tvůrce této kuriózní pohlednice, kdy dětské zimní radovánky přizdobil součástí válečné výstroje. Že by předchůdce ochranných sjezdařských přileb?

Rodiče by určitě takto proti mrazu nechránili svoji ratolest!

Pohlednicový výtvarný artefakt ze Sklářské Poreby.

Allroundsportsman Joe Gruss (lyžař, hokejista…), zdraví slečnu Skrbkovou z mezinárodních závodů v jízdě na bobech. Zaujme technika projíždění zatáček, pětičlenný tým i zdravotník, ošetřující palec jezdce modré posádky.

Z doby pozdně secesní připomínáme malované portréty lyžařů v nádherných róbách, pro lyžařský sport však z praktického hlediska naprosto nevhodných.

Jednou z technik byla i produkce na zakázku malovaných pohlednic. První lyžařský svaz na světě – Svaz lyžařů v království českém, nebyl v tomto směru výjimkou. S cílem získat finance na činnost zadal akademickému malíři Františku Karlu Hronovi zhotovení série pohlednic se sportovními zimními motivy. Hron, který byl vynikajícím lyžařským závodníkem a vítězil již v roce 1896, proslul mezi skiisty tím, že jako jeden z prvních užíval při jízdě dvou holí. V roce 1911 tak vydal Svaz lyžařů, nevíme v jakém nákladu, sérii 6 zimních pohlednic se sáňkujícími a lyžujícími sportsmeny. Hron se autorství edice zhostil mistrně, svou lazurovou barevností jsou všechny kusy série ještě dnes, po téměř stu letech, ozdobou každé sbírky. Na první pohlednici není vyloučen autoportrét mistrův z doby, kdy jako dlouholetý člen ČSK Praha ještě v roce 1909 vyhrál klubové mistrovství.

STRANA 4 ze 4  ORBIS PICTUS

Často používaným pohlednicovým syžetem, provázejícím prakticky celou historii vydávání, je humor.

Téměř vždy šlo o situační komedii, zkopírovanou ze zkušeností lyžařových. Málokdy se podařilo reprodukovat momentku z přirozeného pádu či reálné sportovní komiky. Pohleďme na téměř sto let staré lyžařské karikatury, v té době s oblibou zasílané z túr a horských chat přátelům a známým do kraje.

Vůbec, zimních pohlednic je v poměru k těm beze sněhu velice nepatrný díl. Na přelomu 19. a 20. století stál před fotografem problém transportu velkých aparátů na hřebeny a málo citlivé emulze na fotodeskách nebyly zanedbatelným činitelem… Poměr tištěných letních a zimních pohlednic vychází tak třicet ku jedné. A protože jízda na lyžích a na saních už tehdy byla dynamická a pro možnosti expozice před 1. válkou technicky nesnadná, je akčních pohledů ze začátků závodění pomálu.

13.1.2005 18:42:07

Text: Lenka Žurková Foto:Flysurfer, Naish Kiteboarding, archiv Harakiri Kiteboarding

na lyžích

SNOW  ČÍSLO 18 / 2005

FOCUS  STRANA 1 ze 6

SNOW

focus

42

042-FOCUS SNOWKITING.indd 42

do

nebe Mistrovství světa Již třetího mistrovství světa se letos dočkají mistři sněžného draka – sejdou se na něm jen ti nejlepší, což zaručí loňské výsledky, případně aktuální letošní kvalifikace. Závodit se bude v disciplínách race a freestyle. Chcete-li být při tom, musíte být v rakouském Obertauernu od 14. do 20. února tohoto roku.

Více na www.kiteboarding.org

13.1.2005 18:52:56

43

O co vlastně jde? O ježdění, možná až takový freeride, kde ale hnací síla není gravitace ani člověk sám. Není potřeba ani vlek, ba dokonce ani kopec! Naopak, nezbytná je velká přehledná plocha, třeba zamrzlé a zasněžené jezero nebo horská planina. A co je onou hnací

042-FOCUS SNOWKITING.indd 43

silou? Vítr! Ten unáší draka a drak pak zase člověka – ať už na lyžích, nebo na prkně.

Každý si asi dokáže domyslet, kde má tato aktivita původ. Jistěže, netrpěliví surfaři to byli, aby si zajistili odpovídající zábavu a přísun nezbytného napětí i pro zimní ob-

dobí. Kiting totiž se sněhem vůbec nemusí souviset.

Lze jej provozovat v létě na vodě, ale i na souši. Kiteboarding, kitesurfing, landkiting, snowkiting, powerkiting... Všude však hraje hlavní roli drak – „kite“. Od toho, co má každý jezdec na nohách, tedy kiteboard na vodu, mountainboard, buginu, inline brusle na pevné povrchy a v případě sněhu snowboard či lyže, se pak odvíjí název daného sportu. Můžeme tedy o kitingu říct, že je to sport všech ročních období. „Drak“ je něco jako padák nebo miniaturní paraglide, jehož účelem je člověka táhnout, popř. vynést do výšky. Je ukotven na čtyřech 20- až 30metrových lankách, ovládá se pomocí ráhna či táhel. Aby celý tah draka nebyl pouze

ČÍSLO 18 / 2005  SNOW

Vydřené sjezdovky, spousta lidí ve frontách a prolézání placených turniketů na lanovku či vlek. Říká vám to něco?

Mně už ne! Už nějaký ten pátek kašlu na masové akce na horách a užívám si volnosti zasněžených plání, kde stopa, kterou do sněhu vyryji, je mojem a třeba i první! Každý si takovému sportu může říkat jak chce, ale tenhle článek vypráví o snowkitingu.

STRANA 2 ze 6  FOCUS

snowkiting

13.1.2005 18:52:59

FOCUS  STRANA 3 ze 6

SNOW

focus

foto: ©Redbull/Pasi Salminen:

44

KITEWING

SNOW  ČÍSLO 18 / 2005

Nedaleko od snowkitingu je disciplína kitewing – jak je z fotografií patrné, draka nahrazuje křídlo velmi podobné plachtě používané pro windsurfing. Disciplína vznikla ve Finsku a její podstata je totožná se snowkitem – jízda po sněhových či ledových pláních v zápřahu větrného oře.

Ovšem kreativita a odvaha aktérů došla tak daleko, že se křídlo používá k dlouhým skokům – označitelným až za létání! A začaly vznikat rekordy. Před loňskou zimou absolvoval nejdelší skok Fin Patric Bloom – úctyhodných 291,5 m.

Loni v březnu se sešli nejlepší světoví borci ve finském Ylläs – účelem jejich setkání bylo posunout starý rekord.

A vskutku, přehlídka rekordů odstartovala. První překonal rekordní hranici Slovák Patrik Pollak letem dlouhým 333 m, zanedlouho se však Bloom vrátil na pozici rekordmana letem 342 m. Přehlídku však završil další Fin Andres Laureat, když za křídlem překonal vzdálenost delší než půl kilometru – 505,2 m!

Pokud se chcete podívat, jak taková kitewing session vypadá, stačí vyrazit do Jasné na Chopok 12. až 19. února. Koná se tam akce Redbull King of Kitewing, což je neoficiální mistrovství Evropy ve slalomu, vedle toho i soutěže v dalších disciplínách včetně pokusů o světové rekordy v rychlosti jízdy za snowkite a v délce letu. Sejdou se tam top jezdci z celé Evropy, takže kvalitní podívaná je zaručena!

042-FOCUS SNOWKITING.indd 44

ps

na rukou, pomůže tzv. trapéz, což je vyztužený pás kolem beder s hákem pro zavěšení. Na nohy pak každý podle vlastního vkusu obuje snowboard nebo lyže.

Kdo tedy chce zažít hardcore v podobě rychlosti, volnosti jízdy a megajumpů, je tu správně.

Jak začít

ných poryvů. Poryvový vítr se pozná svou nepravidelností a různou intenzitou. Posledním důležitým faktorem pro snowkiting je dobrý sněhový podklad. Nejedná se tady o metry sněhu, proto, aby si snowkiter dobře zajezdil, stačí tak 20 čísel se zmrzlým podkladem.

Kde přesně snowkiting provozovat, si už musí každý dobře zvážit.

Každý začátečník si musí uvědomit, že kiting všeobecně není sport, při kterém se člověk nudou škrábe na zádech. Taky finančně není za kačku, takže si milí nadšenci nejdříve sežeňte co nejvíce informací o tomto adrenalinovém sportu. Ujasněte si představu, do jaké hloubky ho chcete provozovat. Nekupujte prvního draka, na kterého narazíte a popřemýšlejte o nějaké škole, kde vám ukážou, jak s takovou hračkou zacházet, co si pořídit, kam jezdit, čeho se vyvarovat, a hlavně si sami vyzkoušíte před vlastní investicí, zda je to sport, co vás chytne za pačesy.

Které faktory ovlivňují výběr revíru: - prostor - vítr - sněhové podmínky V případě Čech si kiteboarďáci hledají místo pro snowkiting na letištích, loukách a pastvinách, zamrzlých vodních plochách a náhorních plošinách.

Snowkiterů není pět a půl, takže když si začátečník bude hledat revír pro svůj nový koníček, nejrychlejší a čerstvé info na dané téma sežene na kiteboardových portálech s pokecem, kde se právě jezdí.

Kde se dá snowkiting provozovat

Best tip pro Moraváky

Obecně místa pro kitování jsou prostorné plochy bez zbytečných stromů, elektrických drátů, budov, a taky lidí. Podmínkou jsou samozřejmě dobré povětrnostní podmínky, tzn. stálý vítr od 3 m/s, bez zbytečných a taky nebezpeč-

Ve výšce 557 m n. m., 45 km od Ostravy, Opavy, Frýdku-Místku, 50 km od Olomouce, Přerova, 100 km od Vyškova a Uherského Hradiště…, otevřená náhorní plošina Oderských vrchů se spoustou sněhu a větru – to je moravský

13.1.2005 18:53:03

foto: Michael Bretz foto: Max Kiefhaber

snowkitingový ráj: Veselský kopec. Je jen málo míst, jako je Veselský kopec v Oderských vrších u města Odry. Je to kopec s plochým nezalesněným vrcholem, který díky své nadmořské výšce umožňuje sněhu přestát cyklická oteplení.

Zatímco v okolí není během těchto oteplení po sněhu ani památky, na Veselském kopci se udrží alespoň tenká vrstva, která při další nadílce čerstvého sněhu vytvoří pro snowkiting tak důležitý podklad. Nadmořská výška a mírný svah, který vítr zintenzivňuje, zaručují také dostatek větru.

Za svou mimořádnost ale tento snowkitingový ráj vděčí také své rozloze, na níž se dá zimní kiteboarding provozovat. Kopec je téměř ze všech stran otevřený a není odstíněn hustými lesy nebo zástavbou. Problémem nejsou ani tříkilometrové snowkitové výlety. Jedinou překážkou je malá vesnice Veselí, která však rozsáhlé okolní stráně nijak neomezuje.

Vzhledem k otevřenosti se na Veselském kopci dá jezdit prakticky na jakýkoliv vítr, je pouze potřeba si vybrat místo s větrem foukajícím do kopce. Kvalita větru bývá velice dobrá, při silném větru se dají očekávat mírné poryvy.

Flysurfer Snowkiting Fest 05 Množství informací o snowkitingu i možnost si tento krásný sport vyzkoušet na vlastní kůži přináší každoroční akce Flysurfer Snowkiting Fest 05, kterou ve spolupráci se SNOW, Radegastem a dalšími partnery pořádá Harakiri Kiteboarding Team.

Všem zájemcům se tak nabízí možnost si vyzkoušet zdarma řízení cvičného draka, zkušeným snowkiterům otestovat si kity Flysurfer, Naish a Pegas, shlédnout exhibici Harakiri Teamu a pobavit se na večerní párty za projekce snowkitingových videí.

Akce byla plánována na měsíc leden, ale vzhledem k vrtkavosti povětrnostních podmínek bude přesný termín stanoven na internetových stránkách www.harakirikiteboarding.cz.

Vybavení snowkitera

Snowkiting, odvažuji se říct, je pro lyžaře a snowboarďáky poměrně dostupný. Pro lidi se zimním vybavením odpadá nákup snowoblečků s vysokým vodním sloupcem,

042-FOCUS SNOWKITING.indd 45

13.1.2005 18:53:12

SNOW

focus

46

Není kite jako kite snowbrýlí, čepice, rukavic, snowboardového či lyžařského vercajku. Také dostupnost snowkitových revírů šetří čas a peníze – oproti třeba letnímu kiteboardingu není nutná migrace do zahraničí za příznivými podmínkami.

Nemine vás ale porozhlédnout se po nějakém tom drakovi v kompletu a trapézu. Ze zkušenosti snowkiterů se doporučují k výbavě i bezpečnostní prvky jako jsou chrániče na lokty a kolena, přilba a protinárazová vesta, popř. levnější variantou může být vystlaný batoh na záda.

aneb jaké známe typy draků Komorový drak – typ draka určeného převážně na snowkiting. Říkám převážně, protože „komoráře“ ještě před pitvou do detailů můžeme rozdělit na draky s uzavřenou a otevřenou hlavní náběžnou hranou.

Pro orientaci drak s otevřenou hlavní náběžkou je určený čistě pro snowkiting či landkiting, vypadá obdobně jako paraglidový drak, jen o mnoho menší.

Draci s uzavřenou náběžnou hranou se dají použít navíc i na vodu. Uzavřená hlavní náběžka zabraňuje zatopení jednotlivých komor vodou. Náběžná hrana je na obrázku ta černá a pro proudění vzduchu slouží několik průduchů. Přesto se samozřejmě do draka nějaká ta tekutina dostane. Tento problém řeší drenážní systém, sloužící pro odtok vody z draka ven.

- nižší cenové relace (zejména ve variantě komorového draka s otevřenou náběžkou) - nízká amortizace materiálu (při pádu komorového draka na zem je menší pravděpodobnost poškození či zničení ) - jednoduchost nastrojení (žádné nafukování draka pumpičkou v minus 10 stupních)

FOCUS  STRANA 5 ze 6

Snowkiting není v plenkách

Toho, že se snowkiting ve světě nějaký ten pátek provozuje, jsou dokladem už několikátým rokem uspořádané závody .

Tento ročník nebude žádnou výjimkou a akci zvanou Kitestyle European Chaampionships 2005 – Freestyle & Race Švýcarsko – konanou v termínu 28. února – 6. března si přívrženci snowkitingu určitě nenechají ujít.

Musíme ale také připomenout, že ani Česká republika v této věci nespí a určitě si budete moci zazávodit i v českých podmínkách. Podrobnější informace o lokalitě, podmínkách, termínech závodu a doprovodných akcí najdete od prosince na stránkách www.haraki rikiteboarding.cz.

042-FOCUS SNOWKITING.indd 46

- samostatnost kitera (není třeba žádného pomocníka pro start a přistání) - létá od cca 2m/s - malý objem vercajku Nafukovací drak – drak určen převážně na vodu. Jezdci, kteří dávají přednost letnímu kiteboardingu, si ale s tímto typem draka v zimě přijdou také na své, aniž by museli kupovat speciální snowkite. Jediné, co je třeba mít navíc, je tzv. pátá šňůra, pomocí které se dá kite lehce na sněhu odstartovat i bez pomocníka.

- celoroční využití (na sucho i do vody) s prioritou vodního kiteboardingu - komfort jízdy a stabilita draka - dobrá startovatelnost z vody - možnost startovat draka na sněhu bez pomocníka pomocí páté šňůry - vyšší cenové relace - vyšší amortizace materiálu - létá od cca 4,5 m/s Bližší informace (jak navázat pátou šňůru a názorné video ukázky startu) hledejte na www.harkirikiteboarding.cz.

www.harakirikiteboarding.cz



Fotky, videa, informace o testovacích akcích, možnostech koupě, nebo zapůjčení křídel k vyzkoušení v CARVING SHOPU Brno najdete na www.carv.cz, stejně jako důležité linky.

13.1.2005 18:53:15

v

inz

w w w. s p o r t e n . c z

Pr vní na stupních

vítězů!

Spor ten a.s.

U Pohledce 1347 Nové Město na Moravě 592 31

inzerat220x263_1.indd 1 042-FOCUS SNOWKITING.indd 47

15.9.2004, 13:59:5118:53:17 13.1.2005

Text: Tom Řepík

foto: Mammoth Mountain

foto: Mammoth Mountain

foto: Nathan Kendall

SNOW IN AMERICA  STRANA 1 ze 4

48

SNOW  ČÍSLO 18 / 2005

Zlatý stát dnes naposled:

Jižní Kalifornie Upřímně, člověk by mohl snadno strávit půl svého lyžařského života pouze a jen v Kalifornii, aniž by se nudil. Výčet kalifornského lyžování by nebyl úplný, pokud by neobsahoval reportáž z jednoho z nejvýznamnějších ski resortů celé Ameriky - 430 km západně od San Francisca situované Mammoth Mountain.

048-KALIFORNIE.indd 48

13.1.2005 18:57:03

49

everní Amerika.

Kalifornie

foto: Mammoth Mountain

Mamutí hora...

048-KALIFORNIE.indd 49

Pod kopcem se čile staví

Ještě donedávna platilo za nejbližší možnost bydlení u resortu již zmíněné Mammoth Lakes s asi 50 restauracemi, množstvím hotelů a pendlujícím bezplatným skibusem.

V loňské sezóně však kanadský vlastník In-

ném městečku Mammoth Lakes fungovat malé regionální letiště, přijímající chartery z Rena, San Francisca i L.A. Mimochodem, z 274 km (!) vzdáleného Rena jezdí každé ráno k Mamutu bezplatný skibus.

(Ne)značené tratě

Hora samotná nabízí ve své nejvyšší, neporostlé části výhradně strmý, "diamantový” terén se spoustou prašanového lyžování, mnohdy však též s vyfoukanými, ledovými svahy. Tato vrchní oblast bývá nezřídka kvůli silnému větru uzavřena a značení sjezdovek zde prakticky neexistuje – vzhledem ke členitosti hory zde lze za špatné viditelnosti snadno zabloudit a ne vždy platí, že pořád dolů z kopce nakonec znamená přijet k nějaké lanovce. Za ten-

ČÍSLO 18 17 / 2005 2004  SNOW

či zkráceně Mamut, nabízí díky své vysoké poloze (2 425-3 370 m) lyžování od října až do července. Jde o rozlehlý resort dostávající svému jménu, jenž momentálně nabízí 150 oficiálních tratí (vesměs severně orientovaných) a o další se postupně rozrůstá. Resort je tak velký, že si v něm dovolili jednu anomálii: před pár lety tu snížili počet lanovek z 32 na současných 27, aniž by to jakkoli ovlivnilo efektivitu zdejšího dopravního systému. V oblasti ročně napadne 10 metrů sněhu, slunce tu údajně svítí 300 dní v roce.

Mamut leží ve východní části pohoří Sierra Nevada poblíž světoznámé Yosemitské rezervace, s ostatní civilizací spojen severojižní panoramatickou silnicí č. 395. Nejbližší mezinárodní letiště je buďto na severu v Renu, Nevada (poblíž Lake Tahoe – viz předchozí díly seriálu), anebo na jihu v L.A. Z obou lze přijet k Mamutu právě po silnici 395 – z Rena za 3 hodiny, z L.A. za pět, při špatném počasí i za víc. Loni začalo v 6 km od resortu vzdále-

STRANA 2 ze 4  SNOW IN AMERICA

to deficit ve značení tratí bývá Mamut často kritizován; v takto rozlehlém a členitém otevřeném terénu jde ale o těžko řešitelný úkol.

Skimapa v kapse pranic nepomáhá – i na ní je v horní části znázorněna pouze bílá pláň.

V nižších, o poznání mírnějších, a hlavně zalesněných partiích již tento problém neexistuje.

Na Mamutu si hýčkají snowboardisty.

Krom množství prudkého terénu v horních partiích resort nabízí 3 bohatě vybavené a přepečlivě udržované snowparky s vlastními sedačkovými lanovkami, a místní chloubou, 183 m dlouhou a 7 m hlubokou Super-Duper Pipe. V nejbližším okolí hory žije spousta profesionálních snowboardistů – zcela jistě ne náhodou.

13.1.2005 18:57:07

foto: Mammoth Mountain

SNOW IN AMERICA  STRANA 3 ze 4 SNOW  ČÍSLO 18 / 2005

50

Mamut při západu slunce

KALIFORNIE A BĚŽKY trawest (provozující mimo jiné i Squaw Valley či olympijský Whistler) otevřel první fázi mohutného projektu účelově vyprojektované alpské vesnice přímo na úpatí hory s ubytovacími lůžky, restauracemi a obchody, s nejbližšími sjezdovkami propojené gondolou (a mírnou účelově prokácenou sjezdovkou pro návrat zpět).

Přímo ze sjezdovek lze zajet do asi 15 místních restaurací, vyhlášené jsou Parallax s mořskou kuchyní, Mill Café a Talons, vždy plná lidí pak Main Lodge Sundeck BBQ – hlavní restaurace u jednoho ze tří centrálních nástupů lanovek v západní části hory, kam lze zajet autem po okružní silnici kolem Mamutu (či se dopravit stále pendlujícími skibusy). Pozoruhodným místem je sousedící Yodler – horská chata údajně rozmontovaná a přivezená ze Švýcarska – se skvělým jídlem, pitím a muzikou, otevřená do pozdní noci. Většina lidí se občerstvuje v restauracích u spodních nástupů lanovek, ty bývají zejména o víkendech plné lidí.

Pro běžkaře je zlatý stát podobným eldorádem jako pro milovníky sjezdovek. Až na výjimky nabízí každý zdejší skiareál své (obvykle uměle vyprojektované) běžkařské tratě, za jejichž použití se (v Americe typicky) platí – okolo $15 za den pro dospělého, méně pro seniory a dorostence. Mnohdy jde o vstupné do velké míry dobrovolně placené, na tratích vám vstupenku většinou nikdo nekontroluje.

Avšak stejně jako (pro mnohé našince nepochopitelně) zdejší lidé obvykle nezamykají své domy ani auta, podobně je hromadně nenapadá, že by mohli na tratě proklouznout bez placení. Zdejší běžkaři vědí, že ani úprava jejich tratí není zadarmo – a dlužno dodat, že za své

peníze dostávají nejvyšší myslitelnou kvalitu: každý den vzorně vypreparované stopy pro klasiku i čerstvý manšestr pro bruslení, s obvykle mírným, příjemným profilem, v délkách řady desítek kilometrů.

V posledních letech v Americe pálivý problém (mnohdy fatálních) kolizí běžkařů s řidiči sněžných skůtrů (v Americe velmi hojně používaných) zde začali velmi radikálně řešit striktním oddělováním tratí, což dříve ne vždy platilo. Nelegálně po vyhrazených běžkařských tratích se pohybující řidič skútru putuje ihned do rukou nekompromisní policie a klidně ještě tentýž den před soud. Hovořil

Tajný tip: June Mountain

Místní skipas ($60 na den či $278 na týden) zahrnuje též lyžování na June Mountain, dceřiném ski resortu vzdáleném slabou půlhodinku cesty po 395. silnici severním směrem zpět na Reno/Lake Tahoe. Kompaktní zalesněný areál ve výšce 2 300–3 089 m nabízí 35 sjezdovek se 7 sedačkami a terénním parkem, a zejména – totální absenci lyžařů!

Místní tratě jsou svým značením (v porovná-

048-KALIFORNIE.indd 50

13.1.2005 18:57:13

51

everní Amerika.

ní s Mamutem) nadhodnocené, co je černé, zdá se být modré atd. Zdejší návštěva však rozhodně stojí za to – nabízí skvělé lyžování na sjezdovkách, které máte jen pro sebe (často i lanovka bude jezdit pouze pro vás).

Resorty na internetu: www.mammoth-mtn.com www.junemountain.com

Cestou do města andělů

jsem s šéfem běžeckých tratí jednoho zdejšího resortu o problémech, jaké mívá policie či správa oblasti s řidiči skútrů u nás. Přišly mu neuvěřitelné – v Americe by prý takovému provinilci zbývalo nanejvýš několik hodin do jistého dopadení a hodně tvrdého postihu.

foto: Ryan Daffurn

Lake Tahoe

V životní velikosti vyvedený maskot resortu “Woolly”

Nejhojněji je běžeckými tratěmi protkána oblast okolo jezera Lake Tahoe. Mimochodem, již několik let právě zde žije a trénuje naše lyžařská a bikerská obojživelnice Katka Hanušová, a nedá na zdejší terény dopustit. Nejpopulárnější místní oblasti: Truckee (1 800 m nadm. výšky, 18 km tratí, $13 denní jízdenka); Squaw Valley (1 900 m, 10 km, $12); Northstar (2 100 m, 65 km, $19); Kirkwood (2 400 m, 80 km, $15); Spooner Lake (2 200 m, 65 km, $15); Diamond Peak (2 500 m, 40 km, $14); Camp Richardson (1 900 m, 35 km, $10); Soda Springs (2 200 m, 12 m, $15); Donner Pass (2 100 m, 15 km, $60 za sezonní pas); Boreal Ridge (2 000 m, 100 km, $17).

foto: Mammoth Mountain

048-KALIFORNIE.indd 51

Nejvýznamnějšími běžkařskými resorty mimo Tahoe oblast jsou: Mount Shasta na severu Kalifornie (1 600 m, 31 km, $16); Eagle Mountain u Nevada City (1 800 m, 86 km, $17); Bear Valley na severu Yosemitské rezervace (2 200 m, 65 km, $16); Badger Pass na jejím jihu (2 000 m, 40 km, $15); Tamarack u dnes navštíveného Mamuta (2 600 m, 40 km, $16) a Kings Canyon na západě kouzelného Sekvojového parku (2 000 m, 60 km, $12).

Resort na internetu: www.bigbear.com V příštím čísle okusíme lyžování v dalším okouzlujícím státě západního pobřeží Pacifiku – Oregonu, a stihneme i přesun do sousedního státu Idaho, kde již bude čekat hradba legendárních Skalistých hor, neboli jak je zde nazývají – Rockies. Nashledanou za měsíc!

ČÍSLO 18 / 2005  SNOW

Zbytek Kalifornie

Většina zámořských návštěvníků Kalifornie bude přilétat a odlétat z Los Angeles – a tak i naše cesta od Lake Tahoe a Mamutu povede logicky po naší 395. silnici dál na jih, směrem na L.A. (či jak se poprávu této věčným smogem postižené metropoli přezdívá – “Smell A”). Jakkoli sem cesta trvá pět hodin a déle, nudit se při řízení rozhodně nebudete: silnici lemují pohlednicové vrcholky bílých hor pod věčně azurovou oblohou, a budete muset odolávat takovým lákadlům k odbočení a exkurzi, jako jsou světoznámý Sekvojový park, či kus před L.A. Mojavská poušť s největším parkovištěm tryskáčů na světě.

Vyšetříte-li si pro L.A. oblast dva dny před odletem, vřele doporučuji jeden celý den na lyže zapomenout a strávit jej v neuvěřitelné rezervaci Joshua Tree, noc strávit v Yucca Valley a následující ráno popojet 50 km do San Bernardina, což je dnes již jakési východní předměstí L.A. Ve zdejších 2 500 m vysokých horách leží řada ski areálů, sloužících zejména statisícům sportujících obyvatel L.A. Osobně za nejpozoruhodnější považuji místní Big Bear se 75 sjezdovkami, 20 vleky, 7 snowparky a fantastickými výhledy na jezero Big Bear Lake, jakoby zmenšenou kopie Lake Tahoe. 

STRANA 4 ze 4  SNOW IN AMERICA

Scenérie resortu Big Bear nápadně připomínají lyžování u Lake Tahoe

foto: Mammoth Mountain

Kalifornie

13.1.2005 18:57:18

SNOW

atlas

52

Text: Radek Holub Foto: Leukerbad Tourismus

L

etovisko Leukerbad je vtěsnáno mezi skaliska severně nad údolím Rhony a lyžaře hostí 60 kilometry sjezdovek. Nás do něj přilákalo především slůvko Bad, které má v názvu, neboť slibuje odpočinek v termálních koupelích.

Horká lázeň uleví ulyžovaným svalům a vůbec prospěje organismu.

Horská silnice do Leukerbadu (1 357 m) vede z širokého rhonského údolí divokou skalní krajinou, kde by člověk nic přívětivého nehledal. Teplé prameny na konci údolíčka tak musely být pro příchozí rajskou oázou. Blahodárné účinky pramenů poznali už staří Římané. Není divu, že se zdejší uzounký průsmyk Gemmipass stal na dlouhé časy jednou z hlavních transalpských cest.

Lyžařská pohoda

Samotný Leukerbad dnes působí trochu ospale, přestože je jedním z nejznámějších lázeňských míst v celém Švýcarsku. Komorní atmosféru navozuje kromě blízkosti ohromných skal i fakt, že většina hostů jsou rentiéři. Klid vládne i na hlavním náměstíčku a nebýt prýštění vody z termální kašny, bylo by tu nejspíš úplné ticho. Lyže na našich ramenou působí mezi lázeňskými budovami trochu zvláštně, ačkoliv jen 300 metrů odtud

SNOW  ČÍSLO 18 / 2005

Leukerbad - největší lázně je stanice visuté kabiny. Lyžařský areál je v Leukerbadu očividně jen jednou z možností, kam vyrazit, když se člověk nekoupe.

Vleky se táhnou po západním svahu hory Torrent v jednom širokém „pruhu“, takže si brzy uděláte přehled. Tratí je něco přes tucet a klidně je za den sjedete všechny. Kromě visuté kabiny z centra Leukerbadu vede do areálu ještě moderní kabinka a čtyřsedačka z periferie střediska. Od konečných stanic kabin pak pokračují vzhůru už jen vleky, a to až do výše 2 700 metrů. Navzdory černým křivkám v lyžařském plánku je hlavní

052-TAJNÉ TIPY ŠVÝCARSKO.indd 52

proud tratí vesměs středně obtížný. A carvingově prostorný. Opravdovým „prďákem“ je pouze nejvýše položený vlek s černou tratí a dobrými freeridovými možnostmi a také hang na černé trati č. 10 k mezistanici. Lyžařskou lahůdkou jsou pro svou délku i sklon návraty do údolí podél malé kabinky. Závodní „fiska“ před lety dokonce do Leukerbadu přilákala Světový pohár. Tyto tratě bývají většinou sjízdné do Velikonoc, ovšem špatná zima je může předčasně „odepsat“. Torrentský svah totiž nemá žádný zdroj studené vody pro umělé zasněžování.

Za freeridovým voláním je rovněž kam vyrazit. Pláně a žleby v nejvyšších partiích střediska touhu ukojí a za dobrých sněhových podmínek se dá sjet prašanem přes osm set výškových metrů až k mezistanici. Neúnavné březnové slunce nám však kypré bílé potěšení brzy roztavilo a pár slibných svahů, od sjezdovek co by kamenem dohodil, tak zůstalo tentokrát neposkvrněno.

Palác termálních koupelí

Termální eldorádo obstarávají desítky pramenů o teplotě až 51 °C. Největší veřejné

13.1.2005 19:00:18

tajné tipy Švýcars

ka

Proč - jedno z předních lázeňských středisek v Alpách - uvolňující koupele je možné rozšířit o léčebné kúry a wellness Pro koho - všestranný a nenáročný lyžař - mládež (hotel Torrenthorn poskytuje levné přenocování ve stylu mládežnické ubytovny přímo v centru sjezdového areálu) - lyžař-cestovatel (je možné navštívit blízká okolní známá centra jako Saas-Fee nebo Crans-Montana na regionální skipas Wallis Ski Card) Ceny - skipas + termální lázně 62 CHF / den - lanovka Gemmipass (běžky, sáňky) + termální lázně 38 CHF / den - děti do 8 let mají ski&spa pass zdarma

SNOWatlas

44

53

www.leukerbad.ch

Daubensee: na běžkách unikátní krajinou

tip

Do průsmyku Gemmipass kdysi těžce stoupali poutníci, aby pokračovali náhorní planinou s jezerem Daubensee na sever Alp. Dnešní výstup usnadňuje lanovka, která zároveň zpřístupňuje běžecký areál v okolí Daubensee. Jedinečné panorama ve výši 2 000 metrů by bylo pro každého, kdo se rád vydá stopou, hříchem vynechat.

v Alpách

052-TAJNÉ TIPY ŠVÝCARSKO.indd 53

třídou, takže se cestou z bazénu můžete stavit i na kávu.

Ačkoliv jsou leukerbadské lázně cítit jistou dávkou luxusu, dýchají ještě přirozeně, snad

i trochu vesnicky. Zřejmě proto, že okázalost kořeny v místních obyvatelích nezapustila.

Možná že v létě byste vlekaře potkali na pastvině s krávami. 

ČÍSLO 18 / 2005  SNOW

koupaliště se jmenuje Burgerbad (v překladu městské lázně) a můžete se tu ráchat, klouzat tobogánem nebo nechat masírovat vodním proudem. Ještě komfortnější jsou hotelové lázně Alpentherme, do nichž můžete přijít v županu rovnou z pokoje. Vodomilcům slouží kromě venkovního termálu také sportovní 25m bazén s „obyčejnou“ vodou. Součástí komplexu je i wellness centrum, kde se pod lékařským dohledem provádějí koupele, masáže či exotické procedury jako třeba ayurveda nebo scen tao. Vše je s hotelem propojeno zastřešenou obchodní

13.1.2005 19:00:21

SNOW

atlas

54

Lyžování na střeše

SNOW  ČÍSLO 18 / 2005

ení mnoho Evropanů, kteří by se vydali za sněhem do Austrálie.

Na zasněžených svazích australských hor přesto spoustu Evropanů potkáte, ani ne tak turisty jako ty, kteří se sem na kratší či delší dobu přestěhovali. Nicméně lyžování je mezi samotnými Australany velmi populární.

V horkém australském létě létají ti zámožnější za sněhem hlavně do Kanady, zatímco v zimě se davy hrnou do několika domácích středisek. Lidé cestující z Canberry, Sydney a dalších míst Nového Jižního Walesu a Queenslandu využívají především střediska Perisher a Thredbo na severovýchodní straně hor, nazývaných Snowy Mountains.

Thredbo patří k největším australským střediskům s 480 hektary, 7 sedačkovými lanovkami a 5 kotvami. Jeden z vleků končí ve výšce 2 037 m n. m. (nejvýše položený v Austrálii), hodinu chůze od australské nejvyšší hory Mt.Kosciuszko (2 228 m). Tuto horu (a následně celý národní park) pojmenoval po polském bojovníkovi za svobodu Tadeuszi Kosciuszkovi v roce 1840 polský badatel Paul Strzelecki .

Thredbo založil v roce 1955 Čech Antonín Šponar. Ten byl ve čtyřicátých letech učitelem lyžování v St. Antonu v Rakousku a Thredbo seznal jako ideální místo pro vybudování střediska po vzoru těch rakouských. Čechů, lyžařů, kteří se zde usadili a měli vliv na rozvoj střediska, bylo v jeho počátcích víc: František Příhoda, jeho sestra Saša a její manžel Karel Nekvapil byli jedni z prvních majitelů domu v Thredbo.

Dnes vlastní celé středisko včetně pozemků společnost Kosciusco Thredbo Limited, což umožňuje výbornou spolupráci mezi lyžařskou školou, vleky, ski patrolami a restauracemi. Se skipasem tak lze výhodně zakoupit i výuku lyžování všech úrovní. Popularita lyžování především mezi střední a vyšší třídou způsobila, že ceny jsou položené relativně vysoko. Denní skipas přijde na 83 australských dolarů, týdenní stojí 500.

054-AUSTRÁLIE.indd 54

13.1.2005 19:02:31

Austrálie

55

Austrálie Text: Zuzana Vanýsková Foto: Thredbo

Cesta do Thredbo ze Sydney přes města Canberra a Cooma trvá 6 hodin autem, 7 linkovým autobusem. Poslední městečko Jindabyne je od Thredbo vzdáleno 35 km. Jindabyne leží na úpatí hor, cesta Alpine Way z Jindabyne do Thredbo je široká a dobře udržovaná, nicméně se nesype solí, a tak se může stát, že na silnici bude místy led a sníh. V tomto případě může být nařízeno (pro auta s pohonem dvou kol) jet určité úseky s řetězy, které se dají zapůjčit v každé půjčovně lyží. Člověka zvyklého na české silnice v zimě by nasazovat řetězy ani nenapadlo, ale Australané za prvé nemají zimní pneumatiky (místní jezdí v terénních autech), za druhé většina z nich na sněhu nikdy v životě neřídila, nemluvě o tom, že někteří z nich ani sníh nikdy v životě nevi-

Vzhůru mezi stromy a vombaty

Prudkostí a délkou sjezdovek nabízí Thredbo nejlepší podmínky pro pokročilé lyžaře, zvlášť při srovnání s ostatními australskými středisky (největší převýšení) a vyrovná se i mnohým novozélandským.

Lyžovat se může v rámci střediska kdekoli, za hranice se člověk lehce nedostane, všude jsou natažené provazy a označení „out of bounce“. Níže položené sjezdovky jsou ráno ledovaté, odpoledne plné rozbředlého sněhu, zatímco nahoře (především na kotvách

 SNOW

054-AUSTRÁLIE.indd 55

Kudy a jak na to?

ČÍSLO 18 / 2005

Představa australské zimy jako hodně slabého odvaru té české je mylná. Srovnání deštivých dnů ve Špindlerově Mlýně a v Thredbo by vyšlo nastejno. Naopak, poslední sezóna byla velmi dobrá, sněhu všude víc než dostatek, žádné kameny a tráva a podle starousedlíků to nebyla výjimka. Navíc jsou v Thredbo všechny hlavní sjezdovky intenzivně technicky zasněžovány. Větším problémem zůstává častý silný vítr, který odfoukává všechen prašan, mění sjezdovky v ledové plotny a dokonce je pokrývá větvemi a listím. Ovšem zima a sněhové mraky tu končí na úpatí hor, kde vládne spíš podzim, sněží zřídkakdy a slunce svítí téměř každý den. A kdo má zimy dost, tomu stačí sednout do auta a za tři hodiny je z Thredbo na pobřeží, kde se dá i v zimě surfovat, ležet na pláži či pozorovat velryby.

děli. V místním rádiu Snow FM proto uslyšíte rady, co si počít s autem na sněhu. Spíš by ale měli lidem radit, co s klokany, kteří s oblibou skáčou do cesty, především po setmění. Ani ve dne není výjimkou spatřit blízko silnice kromě klokanů i pštrosa, vombata nebo ptáka ježuru, v řece plave ptakopysk.

Ubytování v Thredbo nepatří k nejlevnějším. Klasické hotely známé z alpských středisek se tu téměř nevyskytují, nahrazují je přepychově zařízené apartmány. Ceny se v hlavní sezóně (červenec – srpen) pohybují kolem 3 000 – 5 000 dolarů za týden v apartmánu s dvěma ložnicemi. Mnohem levnější možností je pronajmutí apartmánu v Jindabyne (žádné skibusy ale mezi Thredbo a Jindabyne nejezdí) a úplně zdarma lze přespat na místě určeném k táboření zhruba 5 km od Thredbo.

13.1.2005 19:02:34

SNOW  ČÍSLO 18 / 2005

SNOW

atlas

56

Basin, Anton’s a Sponar’s) zůstává prašan celý den.

Nejprudší svahy jsou na části nazvané Crackenback, začínající uprostřed vesnice. Prudké a krátké černé sjezdovky nazvané Bluff spadají kolmo dolů z horní stanice lanovky Kosciuszko Express. Milovníci upravených prudších svahů uvítají 4 km dlouhý Crackenback Supertrail. Ti nejlepší se dostatečně vyřádí na Golf Course Bowl a Funnel Web, které jsou většinu zimy plné velkých boulí (les kolem se jen zvolna vzpamatovává z loňského požáru, ohořelé pahýly jsou všude), v horních částech můžete při troše štěstí udělat pár oblouků v hlubokém sněhu. Australskou specialitou je lyžování mezi „snowgums“, zvláštními stromy rostoucími v horách, podobnými eukalyptům s listím zeleným i v zimě. Jehličnaté stromy tu rozhodně nečekejte. Lyžování mezi těmito „snowgums“ stromy patří k místní specialitě, středně vysoko položená část střediska ho nabízí nespočet (dole je les moc hustý a nahoře les není vůbec). Nejlepší terény jsou v oblasti lanovky Snowgums, jen pozor, náraz do stromu bolí!

054-AUSTRÁLIE.indd 56

Pro úplné začátečníky je určena oblast Friday Flat. Kromě krátké čtyřsedačky je na ní další australská specialita, jezdící koberec. Gumový, podobný tomu na ruzyňském letišti, stačí se na něj s lyžemi na nohou postavit, což zvládne i nejméně nadaný začátečník a každé tříleté dítě. Vystoupit lze na třech místech, podle toho, jestli dotyčný už umí zatáčet. I tak jsou tu k vidění zajímavé pády, zvláště díky asijským turistům. Nejvíc se na Friday Flat vyřádí malé děti, pro které je tu Wombat World, ohraničená oblast plná molitanových tunelů, kuželů a malých skoků.

Mimochodem, vombati tu občas pobíhají přímo pod lanovkou nebo na sjezdovce. Jsou to zvláštní zvířátka podobná malým prasátkům, lidí se nebojí a nereagují ani na pohlazení, ani na houf dětí kolem sebe.

Místní lyžařská škola nabízí množství programů, tří- až šestileté děti se učí zvlášť v Thredbolandu, pro starší děti je tu Junior Workshop. Raritou je výuka dětí na snowboardu už od tří let. Pro dospělé jsou připraveny kurzy všech pokročilostí začínající třikrát denně, pro dobré lyžařky program WHIP (Women´s High Intensity Program), SLAP (Ski Like A Professional) pro muže a tréninky jízdy v brankách.

Snowboardisti a freestyleři ocení hned tři plně vybavené a skvěle udržované funparky s u-rampou, nejrůznějšími skoky, raily a místní specialitou – plastovými dlouhými krabicemi s kovovými okraji, a dvě boardercrossové tratě.

Závody

V Thredbo se pořádají závody všeho druhu: dětské školní, freestylové závody, Sprite Sessions pro snowboardisty (big air, boarder cross), australské Masters (pro veřejnost nad 30 let).

Tradiční je závod Top to Bottom (z vrcholku až na dno údolí) – 5km sjezd z nejvýše polo-

ženého místa až do vesnice. Zúčastnit se může každý, kdo má odvahu. Start je hromadný (jen zvlášť pro muže, ženy a snowboardisty), nejprve se běží s lyžemi 100 metrů do kopce, na označeném místě se nazují lyže a pak hurá dolů. Po cestě je několik kontrolních branek, trasa se točí po nejstrmějších částech sjezdovky, v dolní části vede kolmo dolů, předjíždět je samozřejmě dovoleno!

A do hospůdky

Pro ty, kdo potřebují odpočinek a občerstvení, je na svazích roztroušeno několik restaurací nejrůznějšího ražení. Od obyčejné samoobsluhy Merrits Bistro po Eagles Nest (Orlí Hnízdo) umístěné na samém vrcholku hory a Kareela Hütte (německá jména tu jsou v oblibě, zajímavá je jejich výslovnost), útulné rádoby bavorské chaty plné kulinářských specialit, německého piva a schnappsu. Aprés-ski rakouského ražení tu nečekejte, za zážitek ale určitě stojí sobotní „flare run“ – jízda na lyžích potmě s loučemi, ohňostroj a následné večerní lyžování. Každý čtvrtek po setmění je něco podobného připraveno pro děti na Friday Flat.

A co s načatým večerem? Komu pohyb nestačil, může využít místního sportovního centra, většina lidí ale asi dá přednost večeři v jedné z mnoha místních restaurací, případně výletu do nočních podniků Schuss Bar a Keller. Jen opatrně, z každého baru nemilosrdně vyhodí každého, o kom si usmyslí, že je opilý.

Na závěr jedna kuriozita. Vánoce slaví Australané uprostřed parného léta, za okna stříkají pěnu připomínající sníh a závidí nám ze severní polokoule, že máme zimu. Hloubaví lidé v Thredbo vymysleli, že udělají Vánoce o půl roku dřív, na konci června. Po sjezdovkách jezdí Santa Klaus na telemarku, rozdává dětem sladkosti a restaurace nabízí štědrove černí večeři. Není to trochu zvrhlé?

13.1.2005 19:02:41

57

Letní tréninkový camp Nový Zéland 2005 Kde lyžovat v létě? Pojeďte na camp do jednoho z největších novozélandských lyžařských středisek – Mt. Hutt!

Nový Zéland je jednou z mála zemí jižní polokoule nabízejících možnost kvalitní přípravy na sněhu v době, kdy na severní polokouli je léto, a asi jedinou zemí skýtající zároveň zázemí a bezpečnost vyspělé západní civilizace.

Zimní sezóna zde trvá obvykle od poloviny června do poloviny října, hlavní sezóna je obvykle od poloviny července do poloviny září.

Téměř všechna zimní střediska se nacházejí na jižním ostrově v pohoří Jižních Alp, většina středisek je velmi malých, pro trénink alpských disciplín je vhodných jen asi 5–6 největších.

Vzhledem k tréninkovým možnostem jižní polokoule a pohostinnosti Nového Zélandu se zde pravidelně scházejí nejlepší lyžařské a snowboardové týmy a závodníci z celého světa, v loňském roce např. kompletní US SKI TEAM, což je také důvodem značné nákladnosti tréninkového prostoru. Podnebí je vzhledem k přímořskému klimatu mírné, v nadmořských výškách kolem 300 m, kde se většinou bydlí, se teploty celou „zimu“ pohybují nad nulou, výjimkou není ani 15–20 stupňů. Ve výšce kolem 2 000 m, kde se trénuje, se teploty pohybují kolem -5 stupňů, obvykle je jasno, problémem je někdy vítr.

Methven

Mt. Hutt

Středisko Mt. Hutt se rozkládá ve výšce 1 403 až 2 075 m n. m. Do střediska jezdí z Methvenu skibusy. Podmínky provozování střediska dané vládou, která horu společnosti Nzski pronajímá, nedovolují na hoře žádné ubytování.

My budeme nahoru každý den jezdit našimi pronajatými auty. Středisko je vybaveno jednou čtyřsedačkovou a jednou trojsedačkovou

CENY Standardní trénink – 90 000 Kč

lanovkou a pěti kotvovými vleky. Ostatní zázemí je na standardní úrovni: velká restaurace, lyžařská škola a půjčovna, ordinace horského doktora, budova místního ski klubu, velké parkoviště s přistávací plochou pro helikoptéry, a dokonce i bungee-jump. Středisko je technicky zasněžované.

Program campu

Po příjezdu do Methvenu bude následovat relaxace kvůli vyrovnání se s časovým posunem.

Pro aklimatizaci je potřeba obvykle 12–72 hodin, časový posun je SEČ + deset hodin. Potom bude zahájen trénink: pět dní tréninku plus dva dny odpočinek, jeden z odpočinkových dnů bude den výletní. Trénink je rozdělen do dvou částí, dopolední a odpolední. Dopolední část bude od devíti do dvou hodin na kopci.

V průměru třikrát týdně slalom, dvakrát obří slalom, super–G budeme trénovat v synchronizaci s ostatními týmy podle sněhových podmínek na hoře. Odpolední příprava bude na „suchu“. Kombinace posilovny, plavání a doplňkových sportů (golf, kolečkové brusle, squash, fotbal, softball). Při regeneraci je možné využít japonských lázní nebo sauny; v Methvenu je i možnost masáží, které nejsou zahrnuty v ceně campu. Nabízíme také možnost organizačně zajistit účast na NZ FIS nebo „national points“ závodech. Do programu bu-

Trénink na sněhu 5 dnů v týdnu, většina tréninku v branách v závislosti na sněhových a povětrnostních podmínkách. Jeden den v týdnu bude tréninkové volno, jeden den celodenní výlet.

O 7- až 15členný tým závodníků se bude starat trenér a asistent trenéra, k dispozici budou mít též kameru.

Kromě tréninku na kopci bude 3 x týdně trénink na suchu, z toho 1–2x posilovna a 2x týdně regenerace.

Dále je v ceně: letenka + cargo max. 10 kg, ubytování, doprava, permanentka, jednodenní výlety, okruh jižním ostrovem, australské transitní vízum

VIP trénink – 130 000 Kč

Trénink na sněhu 5 dnů v týdnu, většina tréninku v branách v závislosti na sněhových a povětrnostních podmínkách. Počítáme se 3- až 5členným týmem závodníků, kteří budou mít vlastního trenéra. Tento tým bude mít většinu času k dispozici vlastní tréninkovou dráhu, je však třeba se přizpůsobit požadavkům závodního oddělení Mt. Hutt, které podle počtu týmů tréninkový prostor rozděluje. Jeden den v týdnu tréninkové volno, jeden den výlet. 3 x týdně posilovna, 2 x týdně regenerace.

Dále je v ceně: letenka + cargo max. 20 kg, ubytování, doprava, tým bude mít k dispozici vlastní auto, permanentka, výlety, okruh jižním ostrovem, australské transitní vízum

Doprovod – 70 000 Kč

V ceně: letenka, ubytování, permanentka, doprava, výlety, okruh jižním ostrovem, australské transitní vízum Vzhledem k rezervaci tréninkového prostoru je potřeba závazně se přihlásit nejpozději do konce února 2005. Záloha ve výši 50 % z ceny zájezdu bude uhrazena při podpisu smlouvy.

Pro více info pište na tomas.peslar@snow.

ČÍSLO 18 / 2005  SNOW

Na Novém Zélandu vás čeká kompletně zajištěný program. Trenérem je Jirka Matějů, jako asistenti týmu budou pracovat Katka Vojtěchová a Tomáš Peslar. Automobily vás spolu s celým týmem převezou na základnu v Methvenu – poklidné podhorské vesničce na Canterburské planině ve výšce cca 300 m n. m., kde je kromě pošty a dvou supermarketů ragbyové, fotbalové a golfové hřiště (výbavu s sebou).

Dále zde je plavecký bazén (25 m), posilovna, squash, japonské lázně a v neposlední řadě také spousta možností k rybaření.

dou dle aktuálních podmínek začleněny jednodenní výlety a pětidenní okružní cesta jižním ostrovem.

PR

054-AUSTRÁLIE.indd 57

13.1.2005 19:02:43

SNOW

atlas

58

Hoher Bogen:

rodinné lyžování na německé Šumavě

P

říjemné rodinné středisko obývá tisícimetrový vrchol Hoher Bogen na německé straně Šumavy.

Kvalitní profil sjezdovek a přijatelné ceny jsou jeho hlavním lákadlem. Mimoto je z vrchu dobrý výhled na šumavské hvozdy a za jasného počasí lze zahlédnout i bavorské Alpy.

SNOW  ČÍSLO 18 / 2005

Kousek nad vískou Neukirchen bei Heiligen Blut (680 m) startuje dvousedačková lanovka k vrcholu ve výšce 1 050 m, kde začínají dvě červené sjezdovky. Cestou se tratě větví a prolínají, což skýtá mnoho různých sjezdových kombinací. Jediná sjezdovka je černá (neupravovaná), zato dvě červené jsou homologované pro závody FIS – slalom i obří slalom. Obě jsou slušně široké, členité a 2 km dlouhé. Ve spodních partiích jsou tratě uměle zasněžované. Nedaleko parkoviště je cvičná louka s vlekem i pro děti, stejně jako dětská lyžařská škola.

V lyžařském areálu potěší také hospůdky. Na vrcholu Hoher Bogen stojí útulná restaurace Berghaus, kde můžete ochutnat místní speciality přímo z pece. Další možností, kde se občerstvit, je restaurace v chatě Schönblick, ležící na začátku svahu černé sjezdovky, nebo restaurace a aprés-ski bar u spodní stanice dvousedačky. Nevšedním zážitkem může být také 700 m dlouhá sáňkařská dráha, vedoucí z mezistanice lanovky do údolí.

Středisko leží asi 20 km od Nýrska, a je proto z Česka nejsnáze přístupné přes hraniční přechod Svatá Kateřina. 

Hoher Bogen

Šumava - Neukirchen bei Hl. Blut výška: 680 – 1 050 m n. m. sezóna: polovina prosince – konec března orientace tratí: severovýchod 1 sedačka, 2 vleky (celkem 2 000 os./h) 6 km sjezdovek  2,5 km  2,5 km  1 km nejdelší sjezdovka: Standardstrecke – délka 2 km – převýšení 390 m noční lyžování po, st, pá 18,30 – 22,00 h (Brünnlhang) parkoviště: u dolní stanice lanovky (zdarma) info v češtině: www.hoher-bogen.de

PR

058-PR hoher bogen.indd 58

13.1.2005 19:05:38

59

JASNÉ MOŽNOSTI V JASNEJ Ten, kto mal príležitosť prelyžovať zjazdovky či už na severe alebo juhu tretej najvyššej hory Nízkych Tatier – 2 024m vysokého Chopku, vie že rozsahom a kvalitou nenájde v širokom okolí nič lepšie. 21 km zjazdoviek na severe a 8 km na juhu Chopku je zárukou, že každý si príde na svoje. Vleky a lanovky stúpajú od nadmorskej výšky 1050 m až do 1830 m na severe, na juhu vyvezie vlek lyžiarov až do takmer 2000 m.

11 km tratí je pokrytých zasnežovacím systémom a dve zjazdovky umožňujú večerné lyžovanie od 18:00 do 21:00 hod. Celková prepravná kapacita stredísk na severe sa výrazne posilnila v roku 2003 výstavbou modernej šesťsedačky „s bublinou“ a dosahuje dnes 16500 osôb za hodinu.

Vysoko nad pásmom lesa sú výzvou pre vyznavačov freeridingu alebo skialpinizmu severné žľaby masívov Chopok a Dereše. Jasná sa aj vďaka pretekom JASNÁ ADRENALÍN dostáva do povedomia freeridovej verejnosti ako stredisko so skvelými možnosťami pre tento atraktívny šport.

Aj tento rok budú mať návštevníci k dispozícii služby rezortnej školy SNOW SPORTS SCHOOL JASNA, ktorá ako jediná poskytuje klientom prednostné právo na lanovky a vleky.

THULE-snow04_197x119 Pre snowboardistov bude22.11.2004 postavených 12 11:45 prekážok a stredne veľký skok, v snowparku na zjazdovke Vrbická

Aj v nastávajúcej sezóne prebehne na svahoch Jasnej niekoľko atraktívnych podujatí pre lyžiarov, snowboardistov, free riderov a skialpinistov. Okrem už spomínaného preteku JASNAADRENALIN, závody v ski a boardercrosse JASNÁ VÝZVA, King of The Wing – kolo Európskeho pohára v Kite Wingu, Becherovka Ski Show a v závere se-

Stránka 1

zóny predposledné kolo svetového pohára v Skialpinizme.

Na 18. decembra je pripravené otvorenie lyžiarskej sezóny s bohatým programom pre lyžiarksu verejnosť, ochutnávky na svahu, živá hudba a nesporným lákadlom bude aj cena denného skipassu 250,- Sk. Jasná svojimi službami a možnosťami je aj tento rok pripravená uspokojiť aj tých najnáročnejších lyžiarov a presvedčiť ich že prívlastok najlepšie stredisko na Slovensku si naozaj plne zaslúži. Zima v Jasnej už koncom novembra ukázala svoju plnú silu a nádielky snehu sú na dennom poriadku, táto zima v Jasnej bude zas o niečo lepšia.

PR

Thule Spirit – nov˘ High Tech stfie‰ní box.

Aerodynamick˘ a exkluzivní design, kter˘ dokonale ladí s moderním vzhledem vozidel.

Vyhrajte stfie‰ní box Thule Spirit a dal‰í zajímavé ceny v zimní cestovatelské SMS hfie Thule.

Pfiihlaste se sms ve tvaru „thule“ na ãíslo 9002206, obratem obdrÏíte kvizovou otázku. Odpovûzte odesláním sms zprávy ve tvaru „thule“ a písmeno správné odpovûdi (napfi. thule a) na ãíslo 9002206. Pfiíchozí zprávou budete informováni, zda je odpovûì správná a jaké je Va‰e pofiadí mezi ostatními hráãi. Rozhoduje správnost a rychlost odeslání odpovûdi. Cena SMS je 6 Kã vãetnû DPH. Podmínky soutûÏe najdete na www.thule.cz.

REGIONÁLNÍ PARTNE¤I THULE: Autosport Petrovick˘, Dûãín, tel.: 412 528 861 � Elit s.r.o., Praha 5, tel.: 271 022 222 � Omnipuls s.r.o., Hradec Králové, tel.: 495 511 516 � Omnipuls s.r.o., Praha 10, tel.: 234 065 703 � Partspoint k.s., Areál ALP, Stfiedokluky, tel.: 233 029 526 � Partspoint Shop, H Park Hostivafi, Praha 10, tel.: 272 660 767 � Petr Vachta – EZO – Autosport, PlzeÀ, tel.: 377 536 828 � 4ski.cz, Ostrava - Mariánské Hory, tel.: 596 622 901

Discover our world. www.thule.cz

058-PR hoher bogen.indd 59

13.1.2005 19:05:46

SNOWTOUR čtenářskáSOUTĚŽ

60

V

Poznej středisko

a jeď tam za lyžovačkou zdarma!

zemi alpské k Česku nejbližší, v kraji nejvíce zaledněném a pod vrcholy čnějícími do výše bezmála třiapůltisícové leží toto středisko. Údolí se táhne v délce 40 km jihozápadním směrem a je lemováno horskými velikány, z nichž jeden dal jméno lyžařskému vázání pro skialp, další opalovacímu krému. Hledané středisko není hlavním magnetem údolí – tím je rozlehlá lyžařská houpačka sahající přes hranice, zato však nabídne klid, nižší ceny a sympatickou sjezdařskou nabídku.

Lyžařský areál obsahuje 40 km sjezdovek vedoucích mezi 1 175 a 2 690 m. Kabinková lanovka vyráží přímo od údolní silnice a míjí samotné středisko, ležící o něco výše a roztroušené i do mnoha osad na jižních svazích hor. Přímo na horní stanici je ideální terén pro začátečníky, pokročilejší vyráží k sedačce Alblittkopf, již lemuje několik variant prudších tratí. Z její vrcholové stanice se jedna trať vydává také opačným směrem – nedotčenou krajinou bez vleků.

Milovníky sáňkařských drah jistě potěší 6km trasa, osvětlená v celé délce pro večerní jízdy.

Jméno střediska pošlete prostřednictvím SMS ve tvaru

PRSMS SNOW středisko na číslo 900 09 06!

Cena jedné SMS je 6 Kč vč. DPH. Jeden soutěžící může poslat libovolný počet SMS. Za správnou odpověď budou uznána všechna jednoznačná jména střediska.

Uzávěrka soutěže je 28. února 2005 Vyhrává 333. správná odpověď! Výherce získá lyžařský pobyt (ubytování, polopenze a skipas) na prodloužený víkend pro dva v tomto lyžařském ráji. Redakce SNOW bude výherce kontaktovat na telefonním čísle, z něhož byla SMS zaslána.

vyhlášení vítězů minulých soutěží: V prosincovém SNOW 17 jste měli uhodnout

údolí Stubaital

Počet správných odpovědí opět překonal tisícovku! Překonán i rekord v počtu odeslaných smsek jedním odesílatelem - přesně 101 smsek!

V údolí naleznete čtyři lyžařská centra – tři menší (Schlick 2000, Elfer a Serles) v jeho spodní části a na jeho konci čtvrté, největší a ledovcové – se 105 km značených tratí.

Sestává z pěti jednotlivých ledovců, obklopujících horu Schaufelspitze (3 333 m). Všechny jsou vzájemně propojeny lanovkami a vleky. Převažují široké a mírněji skloněné sjezdové dálnice, ideální pro rodinnou lyžovačku. Po stránce infrastruktury je ledovec Stubai lídrem mezi alpskými středisky – postavena tu byla první sedačka s podpěrami

060-SNOWTOUR.indd 60

v ledovci. Výjezd z údolí zajišťují dvě souběžné kapacitní kabinky, nahoře se pohybujete napůl sedačkami, napůl kotvami. Velmi oblíbený je upravovaný sjezd do údolí, v jehož okolí se nabaží i pokročilejší freerider.

Ubytovat se můžete v hotelích, pensionech či (nejčastěji) v prostorných apartmánech. Téměř vždy jde o menší rodinný podnik, s typickou atmosférou „gemütlichkeit“. Údolí se odděluje nedaleko od Innsbrucku z hlavního tahu na Brennerský průsmyk, a je tak mezi ledovcovými jedním z nejpřístupnějších.

Více info: Tourismusverband Stubai, Bahnstrasse 17, A-6166 Fulpmes, www.stubai.at, info@stubai.at Výhercem čtyřdenního lyžařského pobytu v hotelu se skipasem pro dva je Jiřina Malá z Olomouce. Výhercem soutěže ze SNOW 16 je Karel Hejda z Mladé Boleslavi. Gratulujeme!

13.1.2005 19:09:00

Leukerbad www.leukerbad.ch listopad prosinec leden sezóna:

únor

březen

duben

�����

lyžařská střediska

květen

44

SNOWatlas

Luzern Bern Lausanne

1 289

2 700 1 411 m n.m.

m

Lanovky a vleky

6

2

12 000 os./h

3

2

Sjezdovky 16 % sjezdovky celkem s umělým sněhem běžecké tratě noční lyžování

60 %

Sjezdovky

24 %

50 km 7 km 25 km –

�

Svah Torrenthornu je převážně rodinný, i když výjimky se najdou. Široké a přehledné sjezdovky, kde lze zakrojit i velký oblouk, vedou podél vleků v horním

Wallis Švýcarsko

přepravní kapacita

patře areálu až k mezistanici kabinky. Jednou z nich je i černě značená FIS trať.

Velmi náročná je černá sjezdovka Torrentstafel.

Freeride

Největší lázně, příjemné lyžování Lázně, nebo lyžařské středisko? U Leukerbadu si můžete vybrat. Kdo chce lyžovat, přijede do příjemného lyžařského centra s mimořádným relaxačním zázemím. Kdo si zvolí léčebný pobyt, přijede do plnohodnotných lázní, kde si navíc může výborně zalyžovat. náměstí – nemusí to být nutně exhibicionista...).

Ve městě ale najdeme i železniční nádraží, dnes už jen coby památník na staré časy, než silnice koleje pohltila.

Lyžování v Leukerbadu obnáší na 50 km tratí pestré náročnosti, vybere si každý. Běžkaři mohou vyrazit lanovkou na Gemmipass. Veřejné lázně – Burgerbad – obsahují několik bazénů s termální vodou včetně parní komory s horkým bazénem, bazény pro plavání či tobogán. Časově neomezený vstup vyjde na několik set korun, může být zahrnut i ve skipasu.

lové stanice vleku se lze spustit příjemně prudkým svahem a zanedlouho dojet na sjezdovku č. 9 nebo odtraverzovat dále a užít si prudších sjezdů v nižších partiích svahu.

Snowparky

�

Rozsáhlejší funpark s u-rampou (délka 80 m) a skoky se rozkládá v okolí hotelu Torrenthorn v horním patře areálu.

Rodiny s dětmi

�

Terény na Torrentu jsou velmi přívětivé, hendikepem však mohou být převažující vleky. Cvičné louky s lyžařskou školkou jsou také přímo na periferii Leukerbadu.

Nelyžařské vyžití zajistí termální lázně, kde si vyhrají i děti.

Sněhová jistota

�

Sezona trvá na západně orientovaném svahu, dosahujícím do 2 700 m, hluboko do dubna. Převážně se tu však spoléhá na přírodní sníh, neboť možnosti umělého zasněžování jsou (kvůli nedostatku chladné vody) značně omezené.

Komfort

�

Spodní patro torrentského areálu obsluhují kabinky či sedačky, nahoře jsou ovšem pouze vleky. Areál je přehledný a dobře dostupný po horské silnici (autem, busem) z údolí Rhony.

Sjezdová turistika

�

V blízkém okolí leží věhlasná lyžařská centra jako Crans-Montana, Zermatt a Saas-Fee – vše kolem hodiny cesty. Většina zdejších středisek je zahrnuta ve společném skipasu Wallis Ski Card.



Termální prameny byly tím, co proslavilo místo jako první. Bylo zjištěno, že voda ze sněhu a deště se ztrácí v zemi, aby po více než třech desítkách let vytryskla již se svou léčivou mocí.

Ta právě nechala vesnici ožít návštěvnickým ruchem a dnes stojí vklíněno mezi horami hned několik sanatorií. Vedle toho samozřejmě množství hotelů, samozřejmě často s komplexem vodních atrakcí, které jsou porůznu propojené podzemními chodbami, aby návštěvníci mohli opustit hotelový pokoj jen v županu. (Pozor, nelekněte se, když uvidíte osobu v županu na

�

Nejvíce terénů je (při pohledu zdola) napravo od hlavní větve vleků. Od vrcho-

061-ATLAS LEUKERBAD.indd 61

13.1.2005 19:11:54

Leukerbad

44

5 7 3

4

6 1

1 Leukerbad – lázeňské středisko se dvěma komplexy termálů. Tři přibližovací lanovky – z okrajů i centra městečka – vedou do areálu Zázemí Ubytování: hotely, apartmány, horské chaty – rezervace on-line na www.leukerbad.ch Lyžařská škola a školka Parkoviště: u dolní stanice 6kabinky i visuté kabiny, další v centru Leukerbadu Občerstvení restaurace Rindnerhütte s terasou (horní stanice kabiny), Torrenthorn, Briand a Alpengruss (mezistanice kabinky), Weidstübli (mezistanice sedačky) a další v oblasti Gemipass Aprés-ski termální lázně: Alpentherme, Burgerbad, wellness kúry, zimní vycházky (40 km cest), bruslení, curling, tenis, squash Doprava čas jízdy odkud – kam vzdálenost Praha – Leukerbad 980 km 11:20 Brno – Leukerbad 1 185 km 13:25 Ostrava – Leukerbad 1 345 km 15:55 Cesta je kalkulována pro trasu přes Curych a Bern. Časově výhodnější je použití autovlaku projíždějícího tunelem z Kanderstegu do Goppensteinu, za cestu je však nutné zaplatit 25 CHF/auto. Nejkratší cesta přes Andermatt je v zimě neprůjezdná.

2

Torrent. Nedaleko lanovky na Gemipass jsou dětské lyžařské loučky.

2 FIS trať – závodní černá sjezdovka Waldpiste je jednou z nejkvalitnějších zdejších tratí, před pár lety hostila i „svěťák“.

3 Torrenthorn – horská ubytovna pro mládež ležící přímo na svahu. V jejím okolí převládají příjemné a široké carvingové tratě, obsluhované vleky.

4 žlab, jímž prochází atraktivní červená trať Lingelen. O něco níže přechází ve velmi prudkou černou sjezdovku Torrentstafel. V okolí je slyšet volání freeridu.

5 vrchol (2 700 m), na nějž vede starší a pomaloučký vlek. Dolů se lze dostat jen (neupravovanou) černou tratí nebo vlastními stopami v prašanu.

6 Feuillerette – relativně odlehlá 4sedačka, s kvalitním a středně prudkým lesním průsekem.

7 Gemipass – visutá lanovka zpřístupňuje romantické běžecké tratě v okolí jezera Daubensee. Je tu i zázemí v podobě celkem tří restaurací.

SNOWskipas skipas dospělí (1 den - 3 dny - 6 dní): 44 - 125 - 223 CHF děti (1 den - 3 dny - 6 dní): 26 - 75 - 134 CHF mládež a senioři (1 den - 3 dny - 6 dní): 35 - 100 - 178 CHF skipas + termální lázně dospělí (1 den - 3 dny - 6 dní): 62 - 176 - 314 CHF děti (1 den - 3 dny - 6 dní): 34 - 97 - 173 CHF mládež (1 den - 3 dny - 6 dní): 50 - 141 - 251 CHF Děti do 8 let lyžují zdarma, dětský tarif platí do 16 let. Mládež do 20 let, senioři od 63 let.

SNOWnej

nejdelší a nejtěžší sjezdovka: Torrenthorn - Leukerbad • celková délka 11 400 m, převýšení 1 289 m

info: www.leukerbad.ch

������������������������������������������������������������������� ������������������������������������������������������������������� �������������������������������������������������������������������������������������������������������������

061-ATLAS LEUKERBAD.indd 62

13.1.2005 19:11:58

Žacléř-Prkenný Důl www.arrakis-zacler.com listopad prosinec leden sezóna:

únor

březen

duben

�����

lyžařská střediska

květen

45

SNOWatlas Vrchlabí Praha

850 m n.m 580 m n.m

270 m Lanovky a vleky

2 700 os./h

Česko

přepravní kapacita

4

Sjezdovky

Sjezdovky

8% 8% 5,9 km 4 km 12 km –

�

Všechny tratě se nacházejí na severovýchodním, mírném a širokém svahu. Svým profilem je ideální pro carving nebo vyžití méně zdatných lyžařů. Na dojezdu k vlekům spadají dva půlkilometrové „rukávy“ – červený a černý. K lyžařské

V panenském kraji Krkonoš Nejvýchodnější údolí Krkonoš je jednou z nejklidnějších částí tohoto pohoří, a člověk se tu za krásnou nedotčenou přírodou nemusí nořit do hlubokých lesů. Sjezdovky pozvolna klesají po širokém svahu do Prkenného dolu a zřídkakdy praskají ve švech. zbytky tzv. bukového lesa, zakrslými a bizarními stromky s větvemi porostlými mechem, a okolo se rýsují hřebeny východních Krkonoš, jimž dominuje Sněžka. Ve stopě se dá pokračovat podél česko-polské hranice až do Malé Úpy. Žacléř vznikl už ve středověkých dobách na tehdejší Slezské stezce do Wroclawi.

V rakouském mocnářství byl významným uhelným dolem, fungovala tu textilka i pivovar. Jedinou dodnes fungující továrnou je porcelánka. Typické jsou pro zdejší kraj dřevěné domky – roubenky, ve své původní podobě však zachovány už jen zřídka.

ruchu.

Běžky

�

Hlavním běžeckým terénem je hřeben Rýchor, dostupný buď ze Žacléře, nebo snadněji od vršku vleků. Krajina Rýchorského pralesa je jednou z nejzachovalejších částí Krkonoš. Další běžecké možnosti jsou na polské straně hor.

Rodiny s dětmi

�

Ideální začátečnické svahy o délce do jednoho kilometru, klidná atmosféra a možnost ubytování 50 m od vleků jsou optimální pro rodinnou dovolenou.

Sněhová jistota

�

Lyžařský areál nedosahuje do vyšších poloh hor, čili je více ohrožen nepříznivými zimami či silnými oblevami. Hlavní svahy jsou však pojištěny technickým zasněžováním.

Komfort

�

Žádná sedačka, jen vleky. Areál je dobře přístupný po horské silnici a parkuje se přímo u vleků. Veškeré zázemí (restaurace, škola, servis...) je do 50 m odtud.

Sjezdová turistika

�

Máte-li auto, lyžování v Prkenném dole je možné kombinovat s dalšími středisky východních Krkonoš (Malá Úpa, Pec pod Sněžkou, Janské Lázně...). Společný skipas pro celou oblast zatím chybí.



Severovýchodní svahy lyžařského areálu nenadchnou náročného sjezdaře, ale pro hravého carvera nebo rodinku s dětmi mohou být idylkou. Široká prostorná stráň je upravena po obou stranách vleků, které vyjíždějí od parkoviště pod vrchol Kámen. Nahoře plochý terén se v poslední třetině své délky propadá prudčeji, díky čemuž areál nabízí i červenou a černou trať. O kus stranou se na tomtéž svahu točí ještě jeden vlek s modrou sjezdovkou.

Na romantickou túru se mohou ze Žacléře vypravit běžkaři, nejlépe od konečné stanice vleků na hřeben Rýchor. Cestou k Rýchorské boudě se putuje chráněným územím se

idylce přispívá i skutečnost, že středisko leží stranou hlavního krkonošského

Krkonoše

84 % sjezdovky celkem s umělým sněhem běžecké tratě noční lyžování

063-ATLAS ŽACLÉØ.indd 63

13.1.2005 19:16:04

Žacléř-Prkenný Důl

45

www.holidayinfo.cz

Zázemí Ubytování: Prkenný Důl – pension Zelený Mlýn (dvou- a třílůžkové pokoje, apartmány): 380 – 530 Kč / noc se snídaní, 480 – 630 Kč / noc s polopenzí, slevy pro děti Žacléř – hotely, pensiony a chalupy Parkoviště: u dolní stanice vleků – kapacita 120 míst (zdarma) Skibus: Horní Albeřice – Prkenný Důl: dvakrát denně od 25.12. do 14.3. (zdarma) Lyžařská škola, školka, servis a půjčovna Občerstvení restaurace Zelený Mlýn – 50 m od parkoviště Aprés-ski projížďky na saních tažených koňmi, bowling, sauna, fitness centrum, solárium, diskotéky Doprava čas jízdy odkud – kam vzdálenost Praha – Žacléř 155 km 2:00 Hradec Králové – Žacléř 55 km 0:50 Brno – Žacléř 205 km 2:40 Ostrava – Žacléř 285 km 3:40

SNOWskipas

vlek Dopík Pomík Bobík Lyžařská škola

A B C D sjezdovka I II III IV V VI VII VII

délka

kapacita

1 100 m

1 200 os./h

1 100 m

900 os./h

500 m 80 m

600 os./h

převýšení 80 m 80 m 260 m 260 m 100 m 100 m 150 m 150 m

hlavní sezóna 25. 12. 2004 – 20. 3. 2005 1 den (dospělí / děti): 350 / 270 Kč 1/2 dne – do 12,30 h (dospělí / děti): 240 / 180 Kč 1/2 dne – od 11 h (dospělí / děti): 320 / 230 Kč 2 dny (dospělí / děti): 660 / 490 Kč 3 dny (dospělí / děti): 950 / 680 Kč 6 dní (dospělí / děti): 1 650 / 1 200 Kč sezóna (dospělí / děti): 5 500 / 4 200 Kč vedlejší sezóna do 24. 12. 2004 a od 21. 3. 2005 1 den (dospělí / děti): 300 / 240 Kč 1/2 dne – do 12,30 h (dospělí / děti): 200 / 160 Kč 1/2 dne – od 11 h (dospělí / děti): 270 / 200 Kč 2 dny (dospělí / děti): 570 / 420 Kč 3 dny (dospělí / děti): 800 / 580 Kč 6 dní (dospělí / děti): 1 400 / 1 040 Kč

–

délka 600 m 700 m 1 200 m 1 400 m 500 m 500 m 500 m 500 m

SNOWnej

nejdelší sjezdovka: IV • celková délka 1 400 m, převýšení 260 m nejtěžší sjezdovka: VII • celková délka 500 m, převýšení 150 m

info:

www.arrakis-zacler.com

skipas do areálu Žacléř–Prkenný Důl ZDARMA najdete na konci tohoto SNOW.

063-ATLAS ŽACLÉØ.indd 64

13.1.2005 19:16:17

Bouřňák www.scbournak.cz listopad prosinec leden sezóna:

únor

březen

duben

�����

lyžařská střediska

květen

46

SNOWatlas Teplice Praha

280 m

869 m n.m 589 m n.m

Lanovky a vleky 2 940 os./h

5

Sjezdovky 41 % sjezdovky celkem s umělým sněhem běžecké tratě noční lyžování (Slalomový svah)

49 %

Sjezdovky

10 % 5,7 km 0,7 km 59 km 0,7 km

�

Bouřňák má svižný sklon. Hlavní sjezdovou tratí, uměle zasněžovanou a osvětlenou, je slalomák. Z dlouhé modré sjezdové cesty z vrcholu odbočují další dvě, tentokrát červené tratě. Podobně skloněná je rovněž červená sjezdovka na

Kopec pro sportovní jízdu

jižní straně Bouřňáku směrem k osadě Hrob. Bouřňák tak uspokojí především

Krušnohorský Bouřňák je domovským kopcem Teplic, ale rychle dostupný je díky své poloze na vstupu do hor také z Prahy. Sjezdovky stékají z vrcholu severovýchodním a jižním směrem a překvapí svým solidním sklonem. V jeho okolí se rozléhá nedoceněný běžecký ráj.

V blízkosti nádraží v Novém Městě je běžecký stadion se zázemím (bufet, ohří-

Život lyžařského areálu v obci Mikulov je spojen s teplickým lyžařským oddílem Lokomotiva, jehož kořeny vedou až do 19. století, kdy se v Krušných horách objevily první lyže. Až do padesátých let vládly aktivity běžecké, poté se oddíl angažoval v závodním lyžování sjezdovém a vznikly první tratě na Bouřnáku. Sportovní duch sjezdovek převažuje i dnes – hlavní tratí je třičtvrtěkilometrový černý slalomák, lesním průsekem vedou souběžně dvě červené. Na jižní straně Bouřňáku se vine další – zhruba kilometrová – červená, která nese jméno Hrobská. Nikoliv podle svých parametrů, ale podle jména obce v údolí. Mírnou modrou je dlouhá (2,5kilo-

Pro začátečníky je vyhrazeno Údolíčko – mírná a široká louka s dětským

Běžky

�

várna) pro běžkaře-turisty i závodníky. Na stadionu začínají závodní běžecké tratě na 1, 2, 3, 4, 5, 7 a 7,5 km, stejně tak turistické na 2, 5 a 10 km. Ty vedou po Krušnohorské magistrále opět zalesněnou krajinou až na Komáří vížku.

Rodiny s dětmi

�

vlekem nedaleko spodního parkoviště. Působí zde dvě lyžařské školy.

Sněhová jistota

�

Sjezdovky leží ve středních polohách Krušných hor. Slalomový svah je kompletně zajištěn umělým sněhem, ostatní sjezdovky zatím musí spoléhat na přírodu. Na jejich travnatém povrchu většinou postačí 30 cm sněhu.

Komfort

�

Na Bouřňák vedou z obou stran pouze vleky – kotvy a pomy. Jejich relativně nižší kapacita je však vyvážena větším prostorem na sjezdovkách. Mikulov je snadno přístupný po silnici, pár ostřejšími zatáčkami jsou zpestřeny až poslední dva kilometry cesty. Z Prahy trvá cesta za dobrých podmínek zhruba hodinu a půl.

Sjezdová turistika

�

V blízkosti Bouřňáku není žádné další lyžařské středisko.



metrová!) sjezdová cesta vedoucí po úbočí z vrcholu do Mikulova a ještě kratší dětský vlek poblíž parkoviště (Údolíčko).

Bouřňák je jedním ze středisek, které se dosud brání sedačkovým lanovkám, a proto oba svahy křižují jen vleky – kotvy a pomy.

Ve špičkách sezony mohou být fronty, ale sjezdovky díky tomu zůstanou volné.

Běžecké tratě se koncentrují kolem Nového Města v Krušných horách, kde je start okruhů závodních (homologovaných) i turistických.

Po nově zbudované Krušnohorské magistrále je možné doběhnout romantickou krajinou přes Cínovec až na Komáří vížku.

náročnější lyžaře.

Krušné hory

Česko

přepravní kapacita

065-ATLAS BOUØÒÁK.indd 65

13.1.2005 19:20:01

Bouřňák

46

www.holidayinfo.cz

Zázemí Ubytování: Mikulov – chata Karlštejn (170 Kč / noc, 22 lůžek) Parkoviště: - u dolní stanice vleků v obci Mikulov (60 Kč / den) - na vrcholu Bouřňáku u hotelu Bouřňák (zdarma) Provoz vleků: denně 8 – 16 h, večerní lyžování v út, st a čt 18 – 20 h Skibus: Teplice (Benešovo nám.) – Mikulov: odjezd 17,15 (pouze na večerní lyžování – zdarma) Lyžařská škola Občerstvení bufet a restaurace – přímo u vleků Doprava Z Prahy se jede do Teplic a na Dubí, kde se odbočí doleva směrem na Osek. Po pěti kilometrech doprava na Mikulov a dále dva kilometry s několika serpentinami do centra obce, kde leží hlavní parkoviště – přímo u vleků. Vzdálenost 100 km lze ujet zhruba za hodinu a půl.

Mikulov i Nové Město (Moldava) jsou zároveň dobře přístupné horskou železnicí jedoucí po trase Most – Osek – Dubí – Moldava.

A B C D E

vlek kotva Bouřňák poma Bouřňák kotva Bouřňák - jih poma Bouřňák - jih poma Údolíčko

sjezdovka Slalomový svah Stará sjezdovka Nová sjezdovka Pařezovka Turistická sjezdovka Hrobská sjezdovka Údolíčko

délka

kapacita

769 m

260 os./h

890 m

900 os./h

975 m 553 m 380 m

680 os./h

převýšení 256 m 258 m 261 m 166 m 283 m 192 m –

500 os./h 600 os./h

délka 700 m 880 m 930 m 520 m 2570 m 930 m 400 m

Stará sjezdovka je v současnosti mimo provoz.

SNOWnews 04/05

Novinkou letošní zimy je skibus zdarma na večerní lyžování odjíždí z Teplic (Benešovo nám.) v 17,15 h a po skončení lyžování se vrací ve 20,30 h zpátky do Teplic.

SNOWnej

nejdelší sjezdovka: Turistická sjezdovka • celková délka 2 570 m, převýšení 283 m nejtěžší sjezdovka: Slalomový svah • celková délka 700 m, převýšení 256 m

SNOWskipas 1 den (dospělí / děti): 330 / 170 Kč 1/2 dne (dospělí / děti): 180 / 120 Kč večerní lyžování: 160 Kč 6 dní (dospělí / děti): 1 200 / 700 Kč sezóna: 4 000 Kč

info:

www.scbournak.cz

jednodenní skipas do areálu Bouřňák ZDARMA najdete na konci tohoto SNOW.

065-ATLAS BOUØÒÁK.indd 66

13.1.2005 19:20:16

freeride

47

SNOWatlas

Ženeva

3 111 1 968 m n.m.

1 143 m

 Lötschental – z Hockenhornu pravou stranou

Foto: Petr Socha/Völkl SNOWride

Celý jihovýchodní masív nad údolím Lötschental je jedno velké freeridové hřiště. Nekonečné svahy jakoby tesal snad sám freeridový bůh, okořenil je skalkami a žleby, aby nabídl tu nejlepší prašanovou manu. A když před dvěma lety vyrostla nad vesničkou Wiler lanovka vedoucí až na samý vrchol hřebene, zařadila se tato oblast mezi skiturovou a freeridovou elitu. Od horní stanice lanovky se dá vyrazit na obě strany a dokonce i přes hřeben třeba

do Leukerbadu za termálními koupelemi. My se ale vydáme za prašanovými orgiemi nikterak daleko od opatrovaného areálu, abychom mohli využívat komfort lanovkového parku.

Vyvezeme se na horu Hockenhorngrat a odtud, z výšky 3111 metrů se spustíme nejprve modrou sjezdovkou, z níž po pár set metrech odbočíme doprava na vyhlídku. Na ní obvykle vede rolbou upravená cesta, aby tam mohli lyžaři a pěší snadno

Místo:

Lötschental (Wiler), Wallis/Švýcarsko

Nástupní místo:

konečná lanovky pod Hockenhornem

Převýšení:

1 143 m

Orientace:

jihovýchod

Obtížnost:

S3 – středně náročné

Časová náročnost:

Vhodná doba sjezdu:

Bernské Alpy – Jungfrau (4 158 m), Mönch (4 107 m) a Trugberg (3 880 m) www.wengen–muerren.ch

Jungfrau (4 158 m)  Převýšení: nahoru 900 m, dolů 350 m (výstup), dolů 350 m, nahoru 900 m (návrat) Celkový čas túry: 7–9 hod (výstup 4–5 hod, návrat 3 hod) Výstup: Túra vypadá na první pohled jako krátká a jednoduchá. Opak je pravdou. Od chaty Mönchsjochhütte mírným sjezdem k nádraží Jungfraujoch.

Odtud stále sjezdem jižně po ledovci Jungfraufirn a pomalu se stáčet na západ k levé straně vybíhajícího hřebene. Kolem skal až k vysněženému svahu a po něm prudce stoupat. Nutné haršajsny nebo dokonce mačky (lyže na batoh). Po širokém plochém hřebenu stoupat do sedla Rottalsattel. Pozor na trhlinu pod sedlem! V sedle pečlivě zakotvit lyže a hole (bývá větrno) a pěšky spoupat po jasném hřebenu necelých 300 vm na vrchol. Cepín a mačky jsou nutné. Cesta k vrcholu je občas značena tyčemi. Výhled je z kategorie snů – Mont Blanc, celé Bernské i Walliské Alpy.

Sestup a sjezd: obojí shodné s trasou výstupu.

Mönch (4 107 m)  Převýšení: výstup 500 m, sestup 500 m Celkový čas túry: 3–4 hod (výstup 2 hod, sestup 1–2 hod) Výstup: Mönch nelze považovat za ideální vrchol pro skitouring. Praktický

Foto: Michal Bulička

ATLAS FREERIDE SKIALP BEZKY.indd 67

Vymezení oblasti: Bernské Alpy – oblast Jungfrau Výchozí místo: Lauterbrunnen či Grindelwald, dále nádraží Jungfraujoch Dostupnost: Doprava autem z ČR: • z Brna – St. Pölten – Linz – Salzburg – München – Memmingen – Lindau – Bregenz – Feldkirch – Luzern – Sarnen – Interlaken – Lauterbrunnen • z Prahy – Plzeň – Rozvadov – Amberg – Nürnberg – A6 – A5 – Basel – Bern – Thun – Interlaken – Lauterbrunnen Vlakem na Jungfraujoch: • Autem dorazíte do města Interlakenu a horským údolím do Lauterbrunnenu. Odtud ranním vlakem v 7:00 a 8:00 vyjedete do stanice Kleine Scheidegg a po přestupu na Jungfraujoch. Good Morning Ticket stojí 126 CHF (jaro 2004) a umožňuje navíc libovolný návrat.

Více na www.jungfraubahn.ch, jb@jungfrau.ch.

Do oblasti se dá dostat i od jihu vlastními silami, není to ale hodné doporučení z důvodu velmi dlouhých nástupů, které v jarních měsících (tedy hlavní sezóně) ztěžují i počáteční úseky bez sněhu. Jde sice o úspornější verzi, ale ztrácíte dost cenný čas i síly.

Navíc vlak na Jungfraujoch patří k silným zážitkům.

Veřejná doprava ve Švýcarsku: www.jungfraubahn.ch, www.sbb.ch, www.postauto.ch, www.seilbahnen.org Vhodné roční období: od poloviny března do konce května Chaty: • Mönchsjochhütte, 3 657 m, soukromá, tel. + 41(0)33 / 971 34 72, info@moenchsjoch.ch, www.moenchsjoch.ch, otevřeno 15.III. – V., VII - IX. • Konkordiahütte, 2 850 m, SAC, tel. +41(0)33 8551394, info@konkordiahuette.ch, www.konkordiahuette.ch, otevřeno 15.III. – V., VII - IX. • Finsteraarhornhütte, 3 048 m, SAC, tel. +41(0)33 8552955, info@finsteraarhornhuette.ch, www.finsteraarhornhuette.ch, otevřeno 15.III. – 15.VI., 15.VII - IX. • Hollandia Hütte, 3 238 m, tel. +41(0)33 8551394, info@hollandiahuette. ch, www.hollandiahuette.ch, otevřeno 15.III. – V., 15.VII – 15.IX. Pro členy alpských klubů stojí nocleh s polopenzí 55 – 60 CHF. Mapy, průvodci: mapa č. 284 S „Jungfrau“ mit Skitouren, 1:50.000, průvodce v němčině „Westalpen Skitouren, Bergverlag Rother, “Alpine Skirouten – Band 3“, vydal SAC Verlag

1 hodina

Lavinové nebezpečí: v horních partiích sklony přes 35 stupňů! celou sezónu

48

skialp

SNOWatlas

Ženeva

max. 900 m

Lötschental/Wallis Švýcarsko

www.loetschental.ch

4 158 3 258 m n.m.

Informační kancelář: • Lauterbrunnental, tel. +41 (0)33 8551414, www.wengen-muerren.ch • Interlaken, mail@interlakentourism.ch, www. interlakentourism.ch Další zajímavé informace na internetu: www.svycarsko.idnes.cz, www.transalp.cz, www.snow.cz Doporučené vybavení: kompletní vybavení na lyžařskou ledovcovou túru (lyže se stoupacími hřebeny, lano 1 nebo ½, úvazek, cepín, mačky, 3 karabiny (1xHMS), plochá smyce, 2x prusík). Kvalitní funkční oblečení odpovídající výškám přes 4 000 m.

Charakter túry, zvláštnosti: Relativně jednoduše schůdný ledovcový terén, závěr výstupů na vrcholy Jungfrau i Mönchu se podnikají bez lyží, v mačkách a s cepínem. Převážná část túr vede po ledovcích s nemnoha trhlinami. Jen za dobré viditelnosti. Nutností je aklimatizace. Předpokladem jsou určité zkušenosti z vysokohorských ledovcových túr.

Berner Oberland Švýcarasko

Lötschental - prašanem k Hockenalpu

14.1.2005 13:15:33

Lötschental Foto: Petr Socha/Völkl SNOWride

Hockenhorn 3293 m

Balmhorn 3709 m

Hockenhorngrat 3111 m

47

Gandegg 2720 m

Märwig 2400 m naplňovat své hladové oči báječným výhledem. Po pokochání sundáme lyže a čeká nás nedlouhý výšlap, zhruba takových 50 metrů. Musíme nadejít skály, která nám při pohledu dolů padají po pravé ruce. Poté se spustíme prudkým úvozem ke dni žlebu – pozor, zde je jedno z lavinově nejvíce rizikových míst našeho výletu. Tedy s rozumem! Obvykle sem míří freerideři docela často, takže stopa dolů bývá vyjetá. Přesto se ale nemusíte bát, že by vás níže čekalo něco jiného než panenský prašan.

Dostanete-li se totiž na začátek žlebu, otevírá se celá paleta možností kudy dolů. Lze traverzovat do stran, vyjíždět na postranní skalní výčnělky, vše, co se člověku zamane. Lze to také napálit ohromnou rychlostí dolů v obřích obloucích – terén je přehledný a není třeba se mírnit ve své extázi.

Jen pozor, abyste se nevzdálili příliš od střediska a nemuseli poté sjet až na dno údolí. To by se výlet časově poněkud protáhl. Pokud však máte mapy a lépe živého průvodce, můžete klidně pokračovat někam dále dolů, znamenat to bude ale návrat po silnici, kde se dá počítat skoro s hodinovým šlapáním (cca 4 km). Námi popisovaná trasa dá na sjezdu asi půlhodinku se vším všudy s pohodlným návratem k lanovce bez nutnosti udělat krok.

Začne-li se svah mírnit, je potřeba uvažovat o návratu a stáčet se nazpět směrem doleva. I tam bývají často patrné stopy vracejících se dobrodruhů. Jen co překonáte oblý hřbet na levém boku, objeví se tratě a stavby střediska. Jsme nazpět v civilizaci.

Lauchernalp 2100 m

Hockenalp 2050 m

Holz 1970 m

Wiler 1419 m

Kippel 1376 m

Obtížnost: (mezinárodní skialpinistická stupnice) S1 – rovinatý terén S2 – terén se sklonem do 20 stupňů bez strmých úseků S3 – otevřené široké svahy se sklonem do 35 stupňů, možné i kratší prudší úseky S4 – svahy se sklonem do 45 stupňů, nízká expozice* S5 – svahy a žlaby se sklonem od 45 do 55 stupňů, při velké expozici* od 35 do 45°.

S6 – exponované* svahy nad 50°, jinak se sklonem nad 55°. S7 – skoky přes skalní pásy a ledovcové zlomy na velmi strmých svazích. * - Expozice znamená míru nebezpečí při pádu. Tj.: je-li dojezd mírný či strmý úsek pod lyžařem krátký, expozice je malá; je-li svah pod lyžařem strmý a dlouhý, expozice je velká.

vyhlídka 3020 m

lavinové info: osobně – na konečné lanovek a u pokladen (visí tam lavinové zprávy), www.slf.ch SNOW Důsledně dodržujte zásady bezpečného pohybu v horách, informujte se na aktuální lavinové nebezpečí! Zvažte své schopnosti,

SOS

 112

túru podnikejte jen se spolehlivými společníky (minimálně ve třech) a se základním bezpečtnostním vybavením (vyhledávající lavinový přístroj, Recco, mobilní telefon, lopata, sonda).

Jungfrau, Mönch a Trugberg Mönchsjochhütte

celý výstup se provádí bez lyží. Z nádraží Jungfraujoch, nebo od chaty Mönchsjochhütte se dojde na lyžích k úpatí hory. Zde odložíme lyže a hůlky, nazujeme mačky a vezmeme cepín. Po jasně zřetelném hřebenu stoupáme severním směrem chodeckým terénem. Většinou je stopa k vrcholu vyšlapaná. Při závěrečném výšvihu je nutné dávat pozor na převěj vrcholového hřebínku – nechodit blízko kraje. Z vrcholu skvělý výhled.

Sestup: Po trase výstupu.

Jungfraujoch Trugberg

48

Jungfrau Rottalhorn

Trugberg (3 880 m)  Převýšení: výstup 600 m, sestup 1 300 m Celkový čas túry: 7 hod (výstup 5 hod, sestup 2 hod) Gletscherhorn

Výstup: Z chaty Mönchsjochhütte mírný sjezd po ledovci Ewigschneefäld.

Z vrstevnice 3400 m začít stoupat doprava (J–JZ) jasným a nekomplikovaným terénem. Pod jednoduchým skalním hřebenem odložit lyže a podle podmímek s mačkami a cepínem nebo jen v botách s hůlkami dojdeme na vrchol.

Sestup: sjezd na Konkordiaplatz patří k tomu nejlépšímu, co lze v oblasti zažít. Z hlediska lavinového nebezpečí je trochu obtížný hned první svah, kterým se sjede na jižní stranu hory. V případě pocitu nebezpečí je variantou sjezd po ledovci Ewigschneefäld. Pakliže sjedeme na jižní svah čeká nás fantastický sjezd přehledným terénem. Z Konkordiaplatzu je to buď kousek do chaty Konkordiahütte nebo nekonečných 8 km mírně vzhůru po ledovci na Jungfraujoch na vlak.

lavinové info: osobně – na Jungfraujochu a na chatě, www.slf.ch SNOW Důsledně dodržujte zásady bezpečného pohybu v horách, informujte se na aktuální lavinové nebezpečí! Zvažte své schopnosti,

Konkordiahütte

SOS

 112

túru podnikejte jen se spolehlivými společníky (minimálně ve třech) a se základním bezpečtnostním vybavením (vyhledávající lavinový přístroj, Recco, mobilní telefon, lopata, sonda).

Obtížnost: (mezinárodní skialpinistická stupnice) S1 – rovinatý terén S2 – terén se sklonem do 20 stupňů bez strmých úseků S3 – otevřené široké svahy se sklonem do 35 stupňů, možné i kratší prudší úseky S4 – svahy se sklonem do 45 stupňů, nízká expozice* S5 – svahy a žlaby se sklonem od 45 do 55 stupňů, při velké expozici* od 35 do 45°.

S6 – exponované* svahy nad 50°, jinak se sklonem nad 55°. S7 – skoky přes skalní pásy a ledovcové zlomy na velmi strmých svazích. * - Expozice znamená míru nebezpečí při pádu. Tj.: je-li dojezd mírný či strmý úsek pod lyžařem krátký, expozice je malá; je-li svah pod lyžařem strmý a dlouhý, expozice je velká.

Mönch

Foto: Michal Bulička

ATLAS FREERIDE SKIALP BEZKY.indd 68

14.1.2005 13:15:40

IDEA ARTWORK KLP IT PHOTO -ARIO 2EGGIANI

-OD &REE 2IDE !$2 % .!,) . WWW GARMONT COM 4 & !$2%.!,). 4HE ONLY SKI BOOT COMPATIBLE WITH ALL STEP IN BINDINGS SKI MOUNTAINEERING OR ALPINE 4HE HIGH PERFORMANCE BOOT FOR SKI MOUNTAINEERING AND FREERIDE ALPINE

guide

70

POLIKLINIKA »» ORDINACE SNOWBOARDINGU, SNOWdr. LUBOŠ SUŠILA: Nedaří se mi vyjet čistý carvový oblouk po hraně, prkno se mi pořád smýká a hrana se mi stále smeká ze svahu dolů. Kde je hlavní chyba?

Jeroným Oblý, Česká Třebová

SNOW

Toto je hodně široká otázka, chyby mohou být samozřejmě různé a tady není místo uvést všechny. Může to být vázání – špatně nastavené nebo nevhodné, špatný postoj (tyto nedostatky spolu často souvisí) nebo styl – hodně lidí mívá základní problém s protirotací.

Zaměř se tedy zejména na tyto problémy: Příliš na kolmo postavená patka vázání neumožňuje při správném postoji dostatečné ovládání prkna na backsidové hraně. Řešením je zvětšit náklon patky. Nejlépe postupně, po menších krocích, aby sis našel vyhovující sklon. Zároveň platí, že čím vyšší je patka, tím přesnější je přenos sil z boty na desku. Větší sklon patek zároveň pomáhá řešit problém s postojem – konkrétně nedostatečně pokrčená kolena. Další možnost, jak prkno při průjezdu obloukem zklidnit, je jezdit pokrčený v kolenou (to je samozřejmost – snižuje to těžiště, tlumí rázy a vibrace) a současně tlačit kolena od sebe, což zároveň přitlačí špičku a patku snowboardu k podkladu a hrana má možnost se lépe zaříznout. Bavíme li se o jízdě na freestylovém prkně, ke správnému postoji s pokrčenými koleny od sebe může pomoci také takzvaný „kačer“ – nastavení vázání pro zadní nohu v minusovém úhlu.

Co se týká problému s postojem, přenášením váhy při jízdě nebo stylu jízdy obecně, doporučil bych vyhledat pomoc v některé snowboardové škole nebo aspoň u kamarádů, kterým carving nedělá problémy.

Příčinou však může být i nedostatečně ostrá hrana (zvlášť na umrzlém sněhu) nebo příliš krátké prkno.

Jednoduchá a stručná rada na takto obecnou otázku neexistuje, protože od smýkaného oblouku ti může chybět ke carvingu málo, ale také k němu můžeš mít ještě pěkně daleko.

snowboarding Luboš Sušila instruktor snowboardingu

»» ORDINACE SKIALPINISMU, SNOWdr. MICHAL BULIČKA: Při plánování lyžařské túry hraje jednu z klíčových rolí lavinová prognóza. Rád bych proto věděl, jak ji v praxi využít.

Milan Vodička, Liberec

Nejdůležitější je samozřejmě stupeň nebezpečí (1 – 5, podrobněji viz Snow 15, 17 / 2004). Stupeň 3 není dobrý jako ve škole, ale nebezpečí je značné – tedy nic dobrého. Jinak stupeň nebezpečí nám říká, na jak prudkých svazích se můžeme pohybovat. Viz strategie Stop or Go, Snow 16, 17 / 2004. Lavinová prognóza neplatí pro všechny svahy, je jakýmsi průměrem pro oblast, každý svah musíme posuzovat zvlášť (expozice, vítr atd.).

GUIDE  STRANA 1 z 8

Vždy bývá uváděn směr větru. Strany návětrné (Luv) jsou bezpečnější než závětrné (Lee), protože na nich se hromadí navátý (lavinový) sníh. Navátý sníh znamená nejvyšší nebezpečí, a proto je mu věnována největší pozornost a co nejpřesněji jsou popsána místa, kde je očekáván, např. žleby na západních svazích. Dále se dočtete, jaká je struktura sněhu a jak probíhá jeho sesedání, přesněji překrystalizace. Důležitou informací je stabilita a nosnost staré vrstvy sněhu a její soudržnost s nově napadlým sněhem.

Shrnuta bývají nebezpečná místa, např. „strmé svahy SZ – Z expozice nad 1 800 m“. Pravidlem je i odhad vývoje situace počasí i nebezpečí na další dny.

V některém z příštích čísel SNOW se budeme věnovat práci s lavinovou předpovědí podrobněji.

Otázky a fotografie posílejte elektronicky na

skialpinismus Michal Bulička instruktor skialpinismu a ledovcových túr OEAV, www.transalp.cz, dvorní skialpinistický autor SNOW

poliklinika@snow.cz

www.progresscycle.cz

When it‘s you vs. you. Fuse

znáte nás z cyklistiky . . .

070-POLIKLINIKA (S17-75).indd 70

14.1.2005 13:04:39

Jaké chyby při jízdě děláme? Co s nimi?

Tentokrát jsme oku instruktora předložili fotku Aleše Valenty. „Hodnotit styl jízdy olympijského vítěze v lyžování, který traverzuje v hlubokém sněhu na lyžích vyrobených na skoky, je horší než slohová práce na téma Čeho si nejvíc vážím na paní učitelce, posteskl si nasa-

71

foto zený odborník Dan Krajčíř, instruktor Carv klubu Jihlava, spoluautor www.carv.cz , filmu Carving – návod k použití carvingových lyží.

Dan je zastánce radikálního pojetí výuky carvingu, nevycházejícího z klasické techniky, proto se nedivme, vyvolá-li jeho komentář něja-

kou polemiku. Jako druhé odborné oko jsme poprosili Ing. Marcelu Poláškovou, asistentku katedry Sportů v přírodě FTVS UK.

Klient

Na první pohled vidíme silný záklon, kterým jezdec předchází zaboření špiček do sněhu. Díky tomu je výrazně zatížena spodní lyže. Neprojetý sníh není hluboký a asi ani čerstvý, jinak by záklon musel být ještě silnější, pokud by vůbec bylo možné na skočkách tímto stylem zatočit. Vykrojenější lyže by potrestaly záklon na hranách katapultem do oblouku.

Pažemi Aleš výrazně rotuje do oblouku, trup je naopak odkloněn. Odklon je nezbytný u lyží s téměř nulovým vykrojením, tady vklonění těla (pánve) do oblouku nedrží odstředivá síla oblouku (protože to oblouk již téměř není). Silný sklon svahu vyžaduje (a opticky zvýrazňuje) příklon pánve ke svahu. Vše komplikuje měkký podklad. Široce roztažené hole optimálně stabilizují pozici jezdce. V této fázi je oblouk prakticky ukončen a Aleš jede rovně. V příští chvíli může navázat nový oblouk.

Přejetí spádnice bylo jistě doprovázeno výrazným smykem (odletující sníh), což na prudkém svahu s rádiusem lyží 25 m je jediný způsob, jak zatočit a zůstat naživu.

Většina z vás pochopila, že se nejedná o momentku z Valentovy dovolené, ale reklamní snímek. Fotka ukazuje určitě lyžařské maximum, jaké se dalo z podobné situace vytěžit. Valenta o sobě tvrdí, že nikdy nebyl dobrým klasickým lyžařem, ale cit pro lyže mu jistě nechybí.

Co poradit pro zlepšení stylu? Aleši, příště si vezmi áhávéčka (lyže Sporten AHV – pozn. redakce). Ale ve vzduchu, ... docela dobrý!

Aleš Valenta

akrobatický lyžař Pedagog Dan Krajčír

IRČA Podle záběru na fotografii Irču lyžování baví, je to vyježděná lyžařka, která se na oblouky i usmívá! Nebo to bylo na fotografa? Podle mého názoru je zachycena na počátku vedení oblouku, krátce po jeho zahájení.

Pro zlepšení prožitku jízdy po hranách bych, ze svého pohledu, doporučovala tyto korekce: Při zahájení a vedení oblouku si hlídej vklonění pánve, nikoli však jejím stočením dovnitř oblouku (jako bys chtěla usednout), ale proveď pouze vklonění v bočním směru společně s koleny obou nohou, nemělo by dominovat vklonění kolene vnější nohy nad vnitřní.

Tato korekce je spojena též s předozadní polohou těžiště (tedy pánve).

Správný pohyb kolen v plném rozsahu lze totiž provést jen tehdy, je-li pánev posunuta poněkud vpřed a kolena protlačena dopředu přibližně nad špičky vázání.

Pomocné cvičení pro vklonění vnitřního kolena – za jízdy v obloucích bez holí, vnější rukou vkláníme vnitřní koleno při zahájení i vedení oblouku dovnitř tak, aby byly obě holeně téměř rovnoběžné, je to ve chvíli, kdy vnitřní noha je jakoby postavena na malíkové hraně. Vnitřní ruka je mírně šikmo vpřed směrem ke špičkám lyží. Tím se umožní stejnoměrné hranění obou lyží. Tak hodně štěstí a dál se na kopci usmívej!

070-POLIKLINIKA (S17-75).indd 71

Klient

Irča

Pedagog Ing. Marcela Polášková

Klient

Honza

Redakční známka –

Pedagog Ing. Marcela Polášková Redakční známka –

2

1

Své fotografie posílejte i nadále na poliklinika@snow.cz! Děkujeme!

ČÍSLO 18 / 2005  SNOW

HONZA Fotografie zachycuje, podle mého názoru, mladého sportovního lyžaře ve vyvážném postoji krátce po zahájení řezaného oblouku.

Poloha hlavy, ramen, pánve i kolen je celkem ve shodě se směrem jízdy lyží, v pořádku je, podle mě, i boční posun těžiště a kolen a z něho vyplývající zahranění obou lyží. Z fotografie nelze dobře posoudit předozadní rovnováhu, ale celkový postoj lyžaře a paralelní postavení lyží napovídá, že je zřejmě také poměrně správně.

Jestli přidat drobnou radu, tak si hlídat polohu paží poněkud víc vpřed a jen mírně zúžit stopu pro rovnoměrné hranění obou lyží. Jinak hodně krásných zážitků na vykrojených lyžích!

1

STRANA 2 z 8  GUIDE

Redakční známka –

14.1.2005 13:04:44

SNOW  ČÍSLO 18 / 2005

GUIDE  STRANA 3 z 8

SNOW

guide

72

U N I V E R Z I TA

Text: Ivan Sosna Foto: Völkl

100

95

univerzita 4:

75

Jak široká stopa?

Jednou ze známých zásad je, že na carvingových lyžích se má jezdit v takzvaném otevřeném postoji s nohama „od sebe“. Zejména u méně zdatných lyžařů a u starších ale stále široká stopa svádí boj s klasickým pojetím stopy úzké coby symbolu stylové dokonalosti. I v Alpách ještě uvidíme řadu učitelů lyžování vyznávajících a vyučujících značně úzkou eleganci. Naopak nejmladší generaci odkojené lyžemi krátkými a twintipovými už nohy u sebe neříkají nic. Tedy pokud od někoho stylem „od starého vola učí se mladý orati“ jeho úzkou stopu neodkouká nebo se nenaučí...

Proč zeširoka

Nejde ale o estetiku či módu, ani o nápodobu závodníků. Podstatou současné širší stopy je funkčnost. Napomáhá tzv. nezávislé práci nohou (např. jednu napínám, druhou pokrčuji), díky širší podstavě poskytuje větší rovnováhu včetně rezervy v ní a umožňuje hranění lyží ve větším rozsahu. Souvisí s využitím obou lyží v oblouku a se zatížením a zahraněním vnitřní lyže. Optimální šířka stopy je daná jednak anatomickými poměry – šířkou pánve a příslušnými pákami, snad i mírou vytočení chodidel vně (duckstance), jednak je v oblouku variabilní.

Mění se v závislosti na rychlosti jízdy, náklonu lyžaře, úhlu hranění i frekvenci oblouků. Samozřemě i podle terénu a sněhu, zde se ale zabývám jen jízdou na upravené trati. Závodník v obřáku jede jinak, než když se proplétá slalomovou vlásenkou, a jinak než rekreant. U jezdců s automatizovanou technikou hraje roli i návyk.

Už dlouho se vhodné šířce stopy říká „přirozená“. Ovšem: ještě nedávno se pod toto označení vešlo „lyže 10–15 cm od sebe“, dnes i dvakrát tolik. Takové vágní vodítko je nanic.

Napasovat jakousi civilní „přirozenou“ šířku postoje na tak nepřirozený pohyb, jakým je pro člověka sjíždění, totiž spolehlivě nelze.

Vyskytuje se přitom příliš mnoho proměnných, jež zabraňují zformulovat pevnou zásadu. Na bigfootech nebo metrových šortkách jedeme automaticky naširoko, neboť jejich omezená stabilita si sama řekne o zvětšení jezdcovy podstavy. Jinak pojedeme na mírném svahu, jinak na prudkém. Pomalu není totéž jako velmi rychle. Kroužení po radiusu znamená něco jiného než rychlé překlápění z oblouku do oblouku. Je snad dost jasné, které z nadhozených situací si řeknou o stopu širší. Řadě rekreačních i sportovních jezdců by neuškodilo, kdyby svou stopu o něco rozšířili. Ne kvůli šířce samé. Ta není cílem, nýbrž prostředkem k optimálnímu využití vykrojených lyží. Pokud se lyžař pouze zeširoka rozkročí a zůstane na svých často „štajfových“ nohách, octne se vlastně ve stoji rozkročném. Bude přitom zatěžovat obě vnitřní (palcové) hrany a v oblouku nebude moci správně hranit.

Čím šíře, tím níže

Tohle totiž snad všechny mně známé návody, knihy a časopisy nevyjímaje, notoricky opomíjejí. Není-li rozšíření stopy doprovázeno

25

5

0

Pro účely tohoto článku jsme pominuli podmínky jízdy mimo upravené tratě, kdy rozhoduje i terén (boule) a sníh (prašan). Tuto problematiku ponecháme na případnou kapitolu freeridovou. Stejně tak si odpustíme definici pojmu šířka stopy coby a) vzdálenost podélných os chodidel či b) vzdálenost rýh od hran nebo c) vzdálenost mezi bližšími hranami lyží.

snížením postoje, tedy především větším ohnutím v kolenou s odpovídajícím přizpůsobením v kotnících a kyčlích, nevede k žádoucímu úspěchu. Čím širší stopa, tím níže – až do polohy se stehnem vnitřní nohy rovnoběžným se svahem – lyžař musí být! Všimněte si závodníků ve sjezdu. Nejširší stopu mají v rovných rychlostních úsecích, kde jedou „monopost“ s hrudníkem doslova vtlačeným mezi stehna.

Samotná široká stopa ale ještě neznamená správné karvování. Nejobludnější formou oblouku v široké stopě je tzv. klamršvunk, jetý na extrémně pokrčené vnitřní noze s odlehčenou vnější. Pro kolena je to zábava přímo likvidační.

I v širší stopě je také možné tzv. áčko nebo stříška, kdy se vnější koleno až tiskne k lýtku či botě nohy vnitřní. Znamená to, že lyžař dobře nehraní a nevyužívá obě lyže, často i nevýhodné rozložení váhy.

Optickým důkazem dobře prováděné jízdy v oblouku s moderní širší stopou je viditelná separace obou dolních končetin. Výborně je vidět na záběrech závodníků alpských disciplin. Je daná - vnější nohou, jejíž koleno už se „neprolamuje“ pohybem v kyčli a rotací stehenní kosti dovnitř (neplatí absolutně, ale takto slouží spíše jako doprovodný regulátor) - vnitřním kolenem aktivně přikláněným ke svahu.

Tato kombinace pak vytváří onen dnes tak typický efekt obou lyží zahraněných pod stejným úhlem a obou rovnoběžných bérců (holení).

Zase se zužuje?

Někteří začínající závodníci napodobují své weltcupové vzory i v tom, že jezdí stále jen přehnanou šířku bez ohledu na to, že neodpovídá jejich postoji ani silovým možnostem. Občasné hlasy „stopa se zase zužuje“ jsou ale spíše důkazem opouštění extrémů a návratu k optimu. Tedy takové šířce, jež odpovídá jak osobě jezdce, tak i podmínkám a okolnostem jeho jízdy. Šířce, při níž dokáže optimálně zahranit obě lyže.

Pokud chcete pracovat na svém „race looku“, rozšířit stopu a odstranit kontakt obou nohou, zkuste třeba toto: 1. Hlavně zpočátku mírný svah! Běžně na takovém cvičí i špičkoví závodníci.

2. Nespoléhejte na pocit. Klame. Bude se vám zdát, že „jste širší“ než ve skutečnosti. Prohlédněte koleje svých lyží, nechte se natočit na video.

3. Ctěte zásadu „čím šíře, tím níže“.

 Ještě ke smýkání Skutečnost, že současné obří slalomy nelze projíždět samými oblouky po hraně (viz Smýkající Bode, SNOW 17/2004), se už odrazila i v konstrukci příslušných lyží.

Fischer sice u svých (závodních, nekatalogových) obřaček 2004/2005 ponechal rozměry 104-65-89,5, mírně však rozšířil přední část lyže (pozor, ne nejširší místo v tzv. ohbí špičky) a změkčil její střední část. Změny odůvodňuje potřebou driftu lyže v první fázi oblouku s následným „zaseknutím“ a přechodem na hranu. Tedy přesně to, co popisuje i Bode Miller, mimochodem do loňska právě jezdec Fischeru.

V rubrice Univerzita dosud vyšlo: Racecarving (SNOW 15, říjen 2004) Jezdíte ekonomicky? (SNOW 16, listopad 2004) Linie a timing/Smýkající Bode (SNOW 17, prosinec 2004) Jak široká stopa (SNOW 18, leden 2005)

4. Pro vytvoření „prostoru mezi nohama“ si mezi nimi při nácviku na mírném svahu držte obě pěsti. Nebo naopak: spojte je pružnou gumou, která nespadne, jen když je budete mít dostatečně od sebe.

5. Klasikou v nácviku jsou oblouky s rukou tlačící vnitřní koleno dovnitř, podobně s každou rukou na svém kolenu.

6. Výborná je jízda v širším sjezdovém postoji „vejci“ nebo zvýšené „raketě“. Pozor přitom na častou, avšak nežádoucí protirotaci!

7. Nadirigujte snožného stylistu do náročnějších branek a nejpozději ve druhé na nohy u sebe zapomene.

8. Šířka stopy je jen jedním z prvků, ne univerzálním všelékem na správnou jízdu.

Lyžař, který pohodově krouží po plochém manžestru, potřebuje stopu jen tak širokou, aby ovládal obě nohy samostatně. Potřeba větší šířky se projeví až s nárůstem rychlosti, náklonů, působících sil a frekvence střídání oblouků. Vrchol můžeme vidět v přenosech ze Světového poháru, případně v některých extrémních funcarvingových obloucích. Našim cílem by mělo být najít si optimum pro sebe.

Ne proto, abychom vypadali in, nýbrž abychom své moderní lyže co nejlépe využili.

Když trať diktuje

Tyče, stromy nebo předjezdec ale nejsou to jediné, co nám dokáže vnutit linii a timing. Krásně nás k tomu donutí také oblouky na omezené šířce trati. V praxi je ovšem dost obtížné najít vhodný (úzký, ale ne příliš prudký) bezpečný svah. Pokud jsou rozeznatelné, můžeme se někdy přinutit držet v jednom či dvou pruzích po rolbě. Když tak jedeme se znatelným zkracováním radiusu lyží, provozujeme skutečnou sportovní jízdu, ne carvingové loučkaření, o němž jsme se zmiňovali už dříve.

Můžeme si ji případně ztížit nízkým sjezdovým postojem, známým „vejcem“ nebo snadnější poněkud zvýšenou „raketou“.

Ve skleníkových podmínkách bezpečného manžestrového hřiště krouží na dnešních lyžích kdekdo. Skutečně dobrého lyžaře poznáme teprve pod tlakem. Zařaďte takové situace i do svého lyžování!

100

95

75



25

5

0

070-POLIKLINIKA (S17-75).indd 72

14.1.2005 13:04:53

SNO D:\

10

95

75

25

5

0

10

95

75

25

5

0

1 SNOW inzerÆt.prn 070-POLIKLINIKA (S17-75).indd 73 D:\1 PRACE\9998 Alpine Pro - plakÆt\plakÆt - tisk\SNOW inzerÆt.cdr

14.1.2005 13:04:58

GUIDE  STRANA 5 z 8

SNOW

guide

74

partner rubriky www.hudy.cz

Sestavil: Michal Bulička (podle Michaela Larchera) Foto: Michael Larcher, OEAV

lavinovým 1.díl vyhledávačem

JAK PRACOVAT S

Osobní lavinové pomůcky (safety set)

• lavinový vyhledávací přístroj (pieps, beeper, pípák, LVS, vyhledávač…)

• sněhová lopata • lavinová sonda Samozřejmost a povinnost na každé túře. Jenom pokud bezvadně svůj vyhledávač ovládáte, můžete ve stresu někoho najít. Před každou túrou je povinná vzájemná kontrola vyhledávačů (vysílání i příjmu).

■ Neúprosná statistika

■ Analogový nebo digitální?

Výsledek: přežít zasypání lavinou je náhoda, máš naději necelých 50 %.

■ Způsoby nošení vyhledávače

• celková úmrtnost všech účastníků lavinového neštěstí: 13 % • ze všech zcela zasypaných (celé tělo pod sněhem): • 6 % se vyprostilo samo • 45 % bylo vyproštěno nezasypanými kamarády ze skupiny s výsledkem: • 71 % přežilo • 29 % nepřežilo • 49 % bylo vyproštěno záchranářskými týmy s výsledkem: • 18 % přežilo • 82 % nepřežilo • celková bilance zcela zasypaných: • 47 % přežilo • 53 % nepřežilo

■ Jak dlouho přežije zasypaný v lavině ?

1. Fáze přežití: trvá jen 15 min. po zasypání. Pravděpodobnost přežití je cca 93 %.

2. Fáze dušení: mezi 15 a 35 min. S dobou zasypání prudce klesá pravděpodobnost přežití kvůli udušení, z 93 % na 26 %.

3. Latentní fáze: začíná po 35 min. a trvá až do okamžiku vyproštění. Šance na přežití klesá z 26 % na 3 %.

• Vyhledávače se dělí na analogové (Ortovox f1) a digitální (Stubai Pieps, BCA Tracker, Ortovox x1, Arva). Kombinaci analogového a digitálního vyhledávače ztělesňuje Ortovox m2. Pouze vyhledávače Mammut Barryvox a Arva ADvanced umožňují volitelně přepínat mezi analogovým a digitálním režimem.

• Vyhledávače pracující čistě digitálně udávají informace vždy jen o jednom zasypaném, tj. vysílajícím vyhledávači. Zachránce, který se neustále pohybuje po lavinovém poli, může tedy jen těžko vyhodnotit celkovou situaci, protože nikdy nemá k dispozici všechny informace současně.

• U analogových přístrojů má záchrance k dispozici v průměru každou sekundu kompletní soubor aktuálně platných informací vztažený k jeho momentálnímu stanovišti.

• „připevněný“ na těle (pípák by měl být vždy překryt alespoň jednou vrstvou oblečení) • „zajištěný v kapse“ (kapsa se musí dát zapnout na zip a nemá se po celou dobu túry otvírat) • oba způsoby jsou rovnocenné, pokud se použijí správně • metoda „připevněný“ se velmi často nepoužívá správně, proto je vhodné dát přednost metodě „zajištěný v kapse“

■ Vždy jen kompletní safety set

vyhledávač & lopata & lavinová sonda • Pípák + lopata + sonda – výčet nemá žádné priority • Pokus přesvědčivě ukázal, jak moc přispívá k úspoře času nejen lopata, ale i sonda.

osa x: doba vyproštění (min.), osa y: použité záchranné prostředky

074-JAK VYHLEDAVAT (S18-77).indd 74

pravděpodobnost přežití (%)

SNOW  ČÍSLO 18 / 2005

Pokus: hloubka zasypání 1 m, 60 pokusů o vyproštění provedl Dominique Stumpert

Ramenní popruh

doba zasypání (min.)

Zapnout opasek!!!

14.1.2005 11:41:28

75

Základní kontrola - vedoucí skupiny se posune 5–10 m od své skupiny - vedoucí přepne vyhledávač na příjem, ostatní mají přístroje ve výchozí poloze, tedy v režimu vysílání - účastníci túry se přibližují po jednom k vedoucímu, který kontroluje, zda jeho přijímající vyhledávač signalizuje maximum ve chvíli, kdy ho míjí kontrolovaný člověk (vysílající vyhledávač) - základní kontrolu provádíme vždy, před každou túrou - přístroj vypínáme až v cíli túry (chata, parkoviště) nezávisle na subjektivním pocitu nebezpečí Rozšířená kontrola - výchozí stav: každý má na těle nebo v uzavřené kapse vysílající přístroj, vedoucí stojí 2 m před skupinou - každý člen skupiny přepne vyhledávač na příjem, vedoucí vysílá - vedoucí tak zjistí, zda každý umí přepnout přístroj z režimu vysílání na příjem, a každý ve skupině si ověří, zda jeho přístroj ukazuje směrem k vedoucímu a zda odpovídá vzdálenost udávaná na displeji - rozšířenou kontrolu provádíme, pokud máme ve skupině nováčky, jejichž kvality neznáme nebo pokud máme pochybnosti o některém z členů skupiny

■ Co ruší vyhledávač

Schopnost správně určovat polohu i výdrž baterií vyhledávače může negativně ovlivňovat bezprostřední přítomnost jiných elektronických přístrojů (mobil, vysílačka, GPS) i kovových předmětů (kapesní nůž).

■ Hledání zasypaných probíhá ve třech krocích

- primární fáze hledání (1) Jde o to, co nejrychleji zachytit signál. Proto se někdy nazývá i „fáze hledání prvého signálu“.

074-JAK VYHLEDAVAT (S18-77).indd 75

(1) Primární fáze hledání • dosah vyhledávačů závisí na vzájemné poloze antén vysílače a přijímače • dosah systému vysílač–přijímač musí zachránce optimalizovat neustálým nakláněním vyhledávače všemi třemi směry Sekundární fáze hledání (2) Rychlé hledání Technika rychlé sondáže závisí na technologii použitých vyhledávačů. Podle typu přístroje se postupuje: a) v pravoúhlém souřadnicovém systému, b) tangenciálním systémem, c) systémem hledání po siločárách

Základní zásady: • maximální tón - v přímce hledat nejsilnější signál • redukce - stáhnout hlasitost signálu až na „ještě zřetelně slyšitelný tón“ • hledání pod pravým úhlem od dosavadního směru Zapamatujte si: • vyhledávač je nutno držet ve vodorovné poloze • hledat rychle, hlasitost měnit jen za pohybu • hledat v naprostém tichu – jen tak lze slyšet změny v hlasitosti tónu

(3) Přesné dohledání • provádí se „metodou křížení“ (pravoúhlý souřadnicový systém hledání) • důležité je držet přístroj důsledně ve stále stejné poloze co nejblíže nad povrchem sněhu • během podrobného dohledání bychom si již neměli ukazatele směru všímat

Metody vyhledávání a) Hledání systémem pravoúhlých průsečíků „metoda křížení“ v pravoúhlém souřadnicovém systému • používáme pro vyhledávače s jednou anténou bez optické diagnostiky • delší cesta než se systémem po siločárách, ale vždy velmi spolehlivá V podstatě je i s těmito přístroji možno hledat tangenciálním systémem. Pravoúhlý souřadnicový systém se však osvědčil jako jednodušší a spolehlivější.

ČÍSLO 18 / 2005  SNOW

U rušivých prvků je potřeba respektovat následující pravidla: • v módu vysílání nenosit vyhledávač a elektroniku ve stejné kapse, resp. v bezprostřední blízkosti místa, kde je vyhledávač připevněn (např. vysílačka!)

• máte-li zapnutý mobil do 50 cm od vyhledávače, hrozí rušení vyhledávače

- sekundární fáze hledání, která se dělí na „rychlé hledání“ (2) „přesné dohledání“ (3)

STRANA 6 z 8  GUIDE

■ Kontrola vyhledávačů před každou túrou

14.1.2005 11:41:34

guide

76

partner rubriky www.hudy.cz

SNOW

otáčení

GUIDE  STRANA 7 z 8

c) Postup hledání po siločárách • používáme pro vyhledávače se dvěma (třemi) anténami Vyhledávač: • informuje o vzdálenosti k zasypanému • udává přímý údaj o směru k zasypanému • uživatel postupuje po siločáře směrem, který mu ukazuje údaj o směru vypočtený přístrojem • přístroje se dvěma anténami mají nejkomfortnější obsluhu a vyžadují kratší instruktáž b) Tangenciální systém hledání • používáme pro přístroje s jednou anténou a bez optické diagnostiky • Uživatel otáčí přístrojem v horizontální poloze pomalu v jedné rovině a pátrá po směru hledání. Pak se pohybuje rovně nalezeným směrem po tečně siločáry do té doby, než mu přístroj ukáže nový směr.

Základní zásady: • držet přístroj vodorovně před sebou • jít směrem, který udává šipka • údaj o vzdálenosti se přitom musí zmenšovat, jinak je potřeba obrátit směr hledání o 180°

■ Vzájemný poměr rychlosti hledání a přesnosti určení polohy

přesnost lokalizace

V každé fázi hledání stanovíme jednu prioritu, protože nelze být současně nejrychlejší i nejpřesnější • primární fáze: jednoznačnou prioritou je rychlost hledání - čím blíže k zasypanému, tím méně důležitá je rychlost hledání a na významu nabývá přesnost určení polohy • přesné dohledání: raději pomaleji a přesněji než naopak

rychlost hledání

■ „Metoda přistávacího manévru“

„Přistávacím manévrem“ si lze analogicky s přistáváním letadla názorně představit všechny důležité zásady sekundární fáze hledání.

Tento model se hodí i pro hru typu otázka–odpověď, která upevňuje poznatky.

«

přesné dohledání

«

rychlé hledání

«

primární fáze hledání

sekundární fáze hledání

074-JAK VYHLEDAVAT (S18-77).indd 76

• letadlo je ještě daleko od letiště

» velká rychlost

• přistávací plocha v dohledu letadla

» rychlost se zmenšuje » přistávací koridor se zužuje (roste přesnost)

• letadlo krátce před přistáním

» malá rychlost

• letadlo těsně nad zemí

» moment dosednutí = co nejpřesnější poloha

• co letadlo nikdy neudělá?

» náhlé změny kurzu

��������������

��������������

SNOW  ČÍSLO 18 / 2005

■ Nácvik hrou typu otázka–odpověď, která výrazně zlepšuje efekt zapamatování:

14.1.2005 11:41:38

C

M

Y

CM

Základní přehled lavinových vyhledávacích přístojů

MY

CY

CMY

K

typ

režim

hmotnost

baterie

antény

Mammut Barryvox

digitální / analogový (volba)

256 g

3 AAA

2

Malý a lehký přístroj, volba mezi analogovým a digitálním režimem, signalizace vícenásobného zasypání. Vynikající přístroj.

Stubai Pieps

digitální

266 g

3 AAA

3

Tři antény (jediný), skenovací funkce (signalizace počtu zasypaných do počtu 4), s výškoměrem a kompasem, přehledný displej.

Ortovox M2

digitální / analogový

313 g

2 AA

2

oblíbená kombinace analogového vyhledávání doplněná digitální indikací směru a vzdálenosti. Perfektní pro zkušenější skialpinisty.

Ortovox X1

digitální

243 g

2 AA

2

317 g

3 AAA

2

Výborný přístroj pro začátečníky freeridu a lyžařských túr.

BCA Tracker

digitální

Osvědčený vyhledávač, i pro začátečníky, originální metoda hledání více zasypaných vyžaduje cvik.

Arva Evolution

digitální

260 g

4 AAA

1

260 g

4 AAA

2

Nejjednodušší obsluha, vyborný pro příležitostné turisty.

Arva ADvanced

digitální / analogový (volba)

Nový výborný model od Arvy s obdobnými funkcemi jako Mammut Barryvox. Volba mezi analogovým a digitálním režimem, signalizace vícenásobného zasypání.

074-JAK VYHLEDAVAT (S18-77).indd 77

14.1.2005 11:41:42

text: Ivan Sosna

SNOW

market

78

LYŽE V SERVISU Teoreticky si lze takřka všechno na lyžích udělat svépomocně.

U některých úkonů ale sebešikovnější ručičky nedokážou nahradit několikamiliónovou moderní mašinu. Co ještě náleží naší domácí dílně a co už odbornému a vybavenému servisu?

I moderní ruční stroje mají programy na různé druhy struktury a inteligentně regulují přítlak nástroje.

Struktura

V první řadě je účelné dát si udělat strukturu skluznice, kterou nic jiného než brusný kámen na přesném speciálním stroji vytvořit nedokáže. S tím souvisí i zbroušení hran zespodu.

Větší oprava skluznice

Podobně i rozsáhlejší rýhy ve skluznici je vhodné svěřit servisu. Použije speciální pistoli nebo přímo extrudér, jímž šetrněji – bez hoření - nanese vrstvu taveného polyetylénu. Ten pak zbrousí do roviny a po případné strukturaci skluznice je původně poškozené místo nepoznatelné.

Takto nanesený nový materiál není poničený vysokou teplotou plamene a uchovává si tak schopnost přijímat do svých amorfních zón zažehlovaný vosk.

Ještě více záhodno je zadat servisu opravu skluznice poničené přímo u hrany. Zakapání polyetylénem tam totiž nedrží a někdy odpadne už po první jízdě. Teoreticky je sice možné pořídit si vybavení na vyříznutí skluznice a vlepení nového dílu, pro soukromníka je to ale nesmysl. Zde sice už okraje vloženého dílu poznáme, hmatově ale musí být vše naprosto hladké.

SNOW  ČÍSLO 18 / 2005

Bočnice

Vhodným úkonem pro servis by mohlo být stržení bočnice pro následné podbroušení hran. Speciální nástroj je dosti drahý (přes 1 000 Kč) a potřebujeme ho jen zřídka.

Opravy

Servisu podle rozumného uvážení dáváme i další opravy.

V každém případě vázání, neboť stejně musíme – máme-

078-výzbroj a výstroj SKISERVISY.indd 78

-li jen trochu pudu sebezáchovy – každé vázání nechat přeměřit a posoudit jeho funkčnost.

Specialisté umějí i různá kouzla na hodně poničené lyži, i ohnuté či rozlepené. Pokud ale nejde o akutní opravu, nechte jim na takovou větší práci čas mimo hlavní sezonu.

U některých starých lyží se oprava ani nemusí vyplatit a je lépe věnovat čas okouknutí slev a výprodejů.

Montáž a seřízení

Zase teoreticky lze i desku a vázání namontovat svépomocně. Práce bez šablon a vrtáku se zarážkou je ovšem stresem se značným rizikem chyby, a tak opět platí: servis. Tím spíše, že namontované vázání stejně dáme (máme přece rádi své nohy a tělo) zkontrolovat a nastavit podle tabulek.

Servis hran a skluznice

Základní úvahou by mělo být, na jaké úrovni poskytnutý servis chci mít. Profesionální servisy nabízejí jak základní servis na brusném pásu, tak i malý a velký závodní servis v ceně až přes 500 korun.

Pro začátečníka a lyžaře vysloveně příležitostného asi nepotřebujeme lyže udělané na precizních linkách. I jim ale

dopřejme lyži nabroušenou a namazanou. Brusný pás sice neumožní úplně ostrý (nezakulacený) vrchol hrany a naprosto ideální rovinu, na skluznici bude po pásu primitivní lineární struktura, takovému lyžaři to ale nevadí.

Pro náročnějšího lyžaře je „povinností“ servis na stroji s brusným kamenem. Umožní rovinnost skluznice, pravidelné odklonění hran a struktury podle volby. Skluznice je po kameni tzv. nechlupatá, tedy jednak rychlá, jednak opracovaná tak, že dobře přijímá vosk.

Po špičkovém servisu by struktura měla být ve své hloubce pravidelná po celé skluznici. Hrana, u níž po základním zbroušení je patrná struktura po opracování, by po tzv. závodním servisu měla být vyleštěná odspodu i z boku. Hrana se strukturou je někdy k vidění i u nových lyží v obchodě, nejčastěji levných, avšak nejenom u nich. I tady se ale úroveň zvyšuje. Nyní např. brousí všechny své lyže na moderní brusce s kamenem i náš Sporten.

14.1.2005 14:45:18

79

Dokonce skupiny klientů cestovek, běhají v Alpách do servisu, aby jim něco udělal s nově nabroušenými lyžemi, na nichž „nejde zatočit“. Je-li po servisním zásahu lyže najednou úplně jiná, asi nebylo vše v pořádku.

Mnoho pěkně zpracovaných informací o servisních úkonech a o strojním tuningu lyží najdete na adrese www.montana-skiservis.cz

Automatickou linku již neobsluhuje člověk, vše řídí počítač – druh struktury (lineární, kombinovaná, variální), přítlak brusného kamene, dokáže ladit hranu zespodu a úhlovat z boku mezi 86 a 89 stupni…

Zbroušení a úhlování

Pozor na servisy, které dodneška srážejí ostří hrany ve špičce a patce. U závodního servisu to není téma, ale jindy se vyplatí výslovně si vymínit, že nechcete (nebo naopak chcete) mírné sražení, a dohodnout se případně na rozsahu.

Stejně tak si zkontrolovat, je-li hrana skutečně až k přednímu kontaktnímu bodu ostrá.

Samozřejmostí je dohoda o úhlech broušení. Pokud si ladíte lyže sami, zdá se mi vhodnější říci si o odklonění (neboli úhel ze strany skluznice) menší a dodělat ručně. Udělal jsem totiž několik zkušeností, že požadované úhly – rovina nebo 0,5º – byly nakonec větší. Věřím ale, že dnešní „tovární linky“, kde se příslušné hodnoty navolí a stroj už lyži opracovává bez zásahu lidské ruky, dodávají práci přesnou.

Který servis?

Zlaté ruce

Dodejme ale, že existují i servisáčtí borci bez milionových strojů, kteří s hranami kouzlí. Nejčastěji bývalí závodníci, leckdy rodiče závodících dětí. U nich ale ještě více než u velkých servisů platí „včas“. A určitě se neurazí, když si strukturu necháte udělat jinde na kameni a je požádáte jen o ostrou hranu.

Jak často?

Kdy je třeba brousit a mazat? Obecná odpověď „vždy, když je třeba“ skrývá rozmezí od „každý den“ po „aspoň jednou týdně“. Slyšel jsem ale vyprávět o Kästlích, jež jejich majitel prý nemazal skoro třicet let...

■

U broušení – při cenách v servisu tam asi nebudete chodit každý den, ale dobře zvažujte, jaké jsou podmínky a jak moc pořádně ostrou hranu potřebujete. Někdy je to rozdíl pádu na tvrdém, zranění svého nebo nedejbože někoho jiného se všemi nepříjemnými důsledky.

Pozor na rychlomazání, při němž uhoněný servis lyže víceméně jen přejede přes voskovací válec. To je dobré pro půjčovnu, fajnšmekr ale potřebuje vosk ve skluznici, ne na ní. Dobrý servis umí i to včetně strojního vyleštění, zase si ale nechte čas. Když do rána napadne vlhký sníh a vy budete v devět chtít „rychle namazat a honem na kopec“, pořádně to nedokáže nikdo.

Jak říkají sami servisáci, uvědomění lidu lyžařského roste. Je to jedině logické. Stejně jako k autu, patří i k lyžím pravidelná péče. Nepíšu to zdaleka poprvé, ale rozdíl mezi „servis ano, či ne“ je obrovský. Bezpečnost, výkonnost, požitek – to všechno dokáže v nemalé míře ovlivnit právě servis. 

A co udělat naopak svépomocně?

Vedle broušení a mazání je běžnou drobnou opravou zakapání malých poškození skluznice speciální polyetylénovou tyčinkou s následným odstraněním přečnívajícího materiálu a ručním přebroušením opraveného místa. Stejně tak – máme-li na to zkušenosti a výbavu – se dá pohrát si s finálním doladěním hran, jejich úhlováním a leštěním. Většinu úkonů jsme podrobně popisovali v loňském seriálu.

■

Netradiční seznámení

Jedním z výdobytků moderní doby je horkovzdušná komora. Do ní se umisťují nové lyže, aby lépe „natáhly“ vosk a založily tak na perfektní skluz a rychlost. Zařízení za několik tisíc dolarů není právě levné, a tak jsme při diskusi na americkém internetu hledali alternativní řešení. Napadla mě sauna, v níž lze spojit příjemné s užitečným: s lyžemi se tam vejde i přítelkyně. „Už vidím nejnovější seznamovací hit v Aspenu,“ komentoval to pak kdosi. „Nechcete mi pomoct namazat lyže?“

����������������������������� �������������������������������

078-výzbroj a výstroj SKISERVISY.indd 79

������������������ ��������� ���������������������������� ���������

������� ��������

ČÍSLO 18 / 2005  SNOW

Tam, kde preciznost výsledku závisí na lidském faktoru, se vyplatí hledat a najít si servis skutečně kvalitní. Velmi dobře funguje „mundpropaganda“, tedy ústní reference důvěryhodných lidí.

Tento moment nepodceňte. Setkávám se často s informacemi, jak ten či onen, dokonce skupiny klientů cestovek, běhají v Alpách do servisu, aby jim něco udělal s nově nabroušenými lyžemi, na nichž „nejde zatočit“. Je-li takových případů více a je-li po servisním zásahu lyže najednou úplně jiná, asi nebylo vše v pořádku.

(Kvůli serióznosti je třeba upozornit, že původně zanedbaná a nově udělaná lyže může být pro méně zkušeného lyžaře, navíc třeba na tupém „zařezávacím“ sněhu, zprvu malým šokem.)

Ukazuje se, že nejčastěji se jedná o nedostatečné nebo případně nedůsledné odklonění hran, možná vzniklé nepravidelně působícím přítlakem v široké špičce lyže. Mnohdy

by peníze za drahý re-servis v zahraničí ušetřil pilník, jímž by se opatrně odklonění hran zvětšilo. Jenže tohle by měl mít lyžař už vyzkoušené, aby tak neexperimentoval s jedinými lyžemi na drahé dovolené. Nejlepší je právě profesionální servis: pětistovka za velký servis je oproti ceně dovolené v Alpách pakatel.

����������������������������� ����������������������

14.1.2005 14:45:19

text: Jana Brabencová

SNOW

market

80

JAK PŘIPRAVUJE LYŽE ONDRA BANK? Tato otázka padla jen pár dní poté, takové lyže poprvé vůbec dostanou na sníh, namazat a stáh- že mu před závodem či při normální běžné přípravě lyží zanout nejméně 8krát. Potom, co jsou lyže takhle připravené, voláme, řekneme mu „jsou tady takové a takové podmínky“ co po 21 letech půstu přivezl pro by se měly dále mazat vhodným voskem, a to ideálně po a on nám vždy řekne, co na ty lyže namazat. No a nakonec každých zajetých 2 jízdách. Bohužel problémem ale je, že mi se servisem ještě pomáhá občas i Jirka Král ze Ski Centra Českou republiku body ze Svě- celá tahle procedura zabere strašně moc času a toho je čas- Odry. Nebýt těchto lidí, tak by to bylo vše ještě těžší a navíc to fakticky málo. mnohem finančně náročnější. tového poháru v obřím slalomu Kdo připravuje lyže pro Ondru To jsme skončili u základu lyží, jak to Banka? vypadá dále? v italské Alta Badii.

Cílem přípravy lyží je udělat je co nejrychlejší. Jak tedy vypadá příprava lyží Ondry Banka?

Příprava lyží se skládá z několika fází, a ty se pak ještě liší podle toho, o jaké lyže se jedná – jestli o sjezdové, obřačky nebo slalomky. Obecně, když z Elanu přijdou lyže, tak se na nich musí v první řadě upravit skluznice. Udělá se na nich struktura, což jsou takové drážky, díky kterým pak skluznice lépe odvádí vodu, lyže jsou ovladatelnější a rychlejší. Pak je důležité skluznici pořádně promazat a stáhnout, a vytvořit tak nutný základ. Nejdůležitější je to samozřejmě u sjezdových lyží, u kterých by se skluznice měla, před tím než se

To je skvělá otázka. Když se podíváš třeba na tým takového Bodeho, tak ten má spoustu servisáků, kteří se mu starají o přípravu lyží a vůbec o všechno. Tady u nás to takhle bohužel vůbec nefunguje. Tady si každý dělá lyže, jak umí.

Já osobně si dělám hrany a brácha se mi kompletně stará o mazání. Kromě toho mám ve svém okolí ještě pár lidí, kteří mi hodně pomáhají. Co se týče té prvotní přípravy – struktury na skluznici, tak to vždy lyže pošlu do Vsetína k Mariánu Andělovi, který se mi o tyhle základní věci vždy postará. Strašně moc mi také pomáhá pan Bohumil Mazák, což je moc zkušený pán, se kterým s bráchou poslední 2 roky konzultujeme vše okolo mazání. V reálu to vypadá tak,

Když máš lyže pořádně promazané a stažené, tak teprve pak se na to nanáší další vosky, které používáš podle toho, jaký je sníh, jeho teplota, vlhkost atd. Tohle je strašná alchymie, vybrat to nejlepší, aby to fakt jelo. Hlavně u těch sjezdovek, tam je celá procedura mazání a rozjetí nejdůležitější, u obřaček to také hraje důležitou roli a u slalomek se tomu věnuje asi nejmíň času a pozornosti.

A co hrany?

Dobře nabroušené hrany jsou důležité hlavně u obřaček a slalomek. Je důležité, zda je brousíš pod správným úhlem.

Na to máš takový speciální úhelník, kterým si to odměříš. Já osobně brousím obřačky pod úhlem 87 stupňů a slalomky pod úhlem 86 stupňů. Není na to ale nějaké univerzální pravidlo, někteří „extrémisti“ si je například brousí pod úhlem 85 stupňů. Každý to tedy dělá jinak.

SNOW  ČÍSLO 18 / 2005

Takže hrany si brousíš ty sám?

078-výzbroj a výstroj SKISERVISY.indd 80

Jo, jo. Hrany si dělám sám. Vždy jsem myslel, že to mám relativně zmáknuté, ale teď naposledy, když jsem byl na Světovém poháru ve Flachau, mě jeden servisák Slovinců vyvedl docela z míry, když mě pozoroval při broušení. Po chvíli to nevydržel a začal mi ukazovat jak na to. To už jsem pak jen slyšel: „Tohle máš špatně, tohle je také špatně, tohle vůbec nedělej, na tohle musíš takhle…“ Tak jsem si říkal, jestli je vůbec možné, abych ty lyže někdy vůbec připravil alespoň z poloviny tak dobře, jako člověk, který to dělá profesionálně.

Kde se ti správné broušení projevilo nejvíce?

Například teď, jak jsem jel obřák ve Flachau. Tam bylo kolem minus 20 stupňů a sjezdovka byla totální ledárna. ������������������������� ��������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������� �����������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������������

14.1.2005 14:45:24

Chcete-li si tedy zachovat své lyže dlouho dobře fungující, tak aby i váš požitek z jízdy byl báječný, věnujte jim servis hned, jak to budou potřebovat. Odvděčí se vám za to bohatě.

Ondřej Bank (v červeném) se stará o hrany svých lyží… …jeho bratr pak o skluznici.

Tady se potom projeví to, jak máš nabroušené hrany úplně nejvíc. Pokud jsou nabroušené špatně, tak ty lyže neudržíš a nedokážeš pořádně postavit na hrany. A to tě pak může stát postup.

Kolik času ti broušení zabere?

Na to nedovedu popravdě odpovědět. Někdy mi to zabere třeba jen 15 minut, někdy více než půl hodiny. Někdy to prostě jde skoro samo a někdy brousíš a brousíš a furt máš pocit, že nejsou dost ostré. To se například stalo Trejbalovi, že brousil a brousil, měl pocit, že to ještě chce a najednou zjistil, že už nemá co brousit, protože už nemá žádné hrany…

Když je broušení tak důležité, jak to děláš například mezi dvěmi koly závodů? Například v Alta Badii, kdy jsi zajel 17. místo? Měl jsi na každé kolo jiné lyže, nebo jsi je mezi koly brousil?

Nikdy mě moc nenapadlo přemýšlet nad tím, že bych měl mít na závod dvoje lyže. Až v Alta Badii mě překvapilo, že když mě na druhé kolo obouvali do lyží, tak se mě ptali, kde mám druhé lyže. Takže to je asi docela normální, že spousta předních lyžařů má na každé kolo jiný pár lyží. Ono je fakt, že když je sjezdovka ledová, tak stačí někdy jen jedna jízda a ty hrany se docela ztupí, a to se pak může při druhém kole hodně projevit. Jenže to je to, co jsem říkal už na začátku – příprava páru lyží je časově dost náročná, a já tak používám jen jeden pár.

Kolik párů lyží vůbec máš?

No to je různé. Na každou disciplínu mám tak 4 – 5 párů.

K tomuhle mám jednu perličku. Když jel brácha teď na posledním závodě na vleku se servisákem Bodeho Millera, tak se bavili právě o přípravě lyží a on bráchovi říkal, že Bode má 80 párů lyží jen na sjezd. Ani si nedovedu představit, kdo všechno se mu o ty lyže musí starat. Já měl na sjezd vždy 3 páry, teď mám čtvery. A i tak je ta příprava poměrně dost náročná. 

■

Chcete nadstandard?

AZ Sport, Lidická 7, tel.: 257 315 054 – velký výběr přípravků na broušení lyží, lepení zlomených běžek, tvarování skeletů lyžařských bot, tepelná úprava vnitřních botiček, oprava přezek, opravy a broušení lyží…

078-výzbroj a výstroj SKISERVISY.indd 81

14.1.2005 14:45:33

SNOW FASHION STORY  STRANA 1 ze 4

fashion

fashion

82

NA LYŽE

Pánská lyžařská bunda Envy® BIDENS z kolekce SUPER SPORT. Bunda je vyrobena z materiálu XCS-10 s parametry prodyšnosti a voděodolnosti 10 000 mm; 10 000 g /m2/24 h.

Aktuální cena: 3 990 Kč

SNOW  ČÍSLO 18 / 2005

Dámská lyžařská bunda Envy® Poppy z kolekce SUPER SPORT. Bunda je vyrobena z materiálu XCS-10 s parametry prodyšnosti a voděodolnosti 10 000 mm; 10 000 g /m2/24 h.

082-envyFASHIONSTORY.indd 82

Aktuální cena: 4 290 Kč www.envy-sport.com Lyže NORDICA® SUV 10. Allround lyže s celodřevěným jádrem. Určené pro zkušené lyžaře vyhledávající všechny typy lyžařských svahů.

Cena za komplet s vázáním: 15 490 Kč Dámské lyže NORDICA® SUV 8 SLE s celodřevěným jádrem. Opět pro lyžařky vyhledávající všechny typy lyžařských svahů.

Cena za komplet s vázáním: 14 290 Kč www.nordica.cz

14.1.2005 13:08:51

83

ČÍSLO 18 / 2005  SNOW

Pánská flísová mikina s kapucí Envy® ORAGA z kolekce TECHNICAL. Mikina je vyrobena z materiálu POLARTEC® 200.

STRANA 2 ze 4  FASHION STORY

story PRO VOLNÝ ČAS

Aktuální cena: 1 749 Kč www.envy-sport.com

082-envyFASHIONSTORY.indd 83

14.1.2005 13:08:54

SNOW FASHION STORY  STRANA 3 ze 4

fashion

fashion

84

SNOW  ČÍSLO 18 / 2005

NA PRKNO

Dámská snowboardová bunda Envy® NISI z kolekce SUPER SPORT. Bunda je vyrobena z materiálu XCS-10 s parametry prodyšnosti a voděodolnosti 10 000 mm; 10 000 g /m2/24 h.

Technologie: plně podlepené švy, voděodolné zipy, protisněhové manžety v pase a rukávech, elastické vsadky a mnoho dalších technických lahůdek.

Aktuální cena: 4 290 Kč www.envy-sport.com

082-envyFASHIONSTORY.indd 84

14.1.2005 13:09:00

082-envyFASHIONSTORY.indd 85

14.1.2005 13:09:02

card slevová karta pro předplatitele

SNOW

Seznam slev

SNOWcard

Chcete poskytovat slevy pro držitele SNOWcard? Pište na snowcard@snow.cz, případně volejte redakci!

10 0 %

3 hodiny zapůjčení lyží na SNOWcard ZDARMA v Testcentru SNOW & Levnelyze.cz v Harrachově na Rýžovišti! www.levnelyze.cz

9% sleva ve všech prodejnách sítě Alpinus www.alpinus.cz

7%

sleva ve všech prodejnách sítě ENVY (nesčítá se s jinými slevami) www.envy.cz

5%

38 %

Za kurz licence APUL C zaplatíteo 3 100 Kč méně.

Původní cena: 8 100 Kč, cena pro držitele SNOWcard: 5 000 Kč www.apul.cz

10 %

sleva u specializované botařské firmy Leitner 150 let praxe ladění sjezdových bot.

Využívají závodníci: Kjus, Aamodt, Schifferer, Sonja Nef, Petr Kronberger či Niki Hosp!

Schuhhaus Leitner j.leitner@eunet.at tel. +43 5674 5306 fax +43 5674 5578 (po–pá 9–12 a 14–18, so 9–12) www.schuhsport-leitner.at

50 % sleva ve všech prodejnáchsítě Hudy sport www.hudy.cz

sleva na veškeré služby testcentra EFA Špindlerův Mlýn www.efa.cz

30 %

sleva na skipas v lyžařském areálu Lipno – Kramolín (platí do 17. prosince, dále 1.–31. ledna a od 14. března 2005 do konce sezony!) www.lipno.info

5%

sleva - K+K Ski School Janské Lázně www.ski-school.cz info@ski-school.cz, tel.: 608 356 616

4 % sleva na zahraniční zájezdy

s CK Kudrna (max. 500 Kč, nesčítá se s jinými slevami) tel. 542 120 137, 604 592 971 e-mail: michal@kudrna.cz www.kudrna.cz

travel 5 % (nesčítáCK seSMART s jinými slevami) Blatenská 111 430 03 Chomutov www.smarttravel.cz

sleva na zájezdy s CK Petr's www.petrs.cz

3%

z ceny na zájezdy 10 % prosleva jednotlivce (bez skipasu) CK SPORT Václavík, U Hřiště 1325, 755 01 Vsetín, tel./fax: 571 419 916 e-mail:cksport.vaclavik@iol.cz www.cksport-vaclavik.cz

5% 5%

sleva na služby CK WORLD TRAVEL tel. 377 328 917 www.worldtravel.cz sleva na skipas v lyžařském areálu Ještěd www.jested-ski.cz

Kiwi svět map a průvodců – sleva na veškeré zboží kromě přístrojů GPS Jungmanova 23, Praha 1 www.kiwick.cz

7%

MIMO BĚŽNOU DISTRIBUČNÍ SÍŤ NA STÁNCÍCH KOUPÍTE SNOW V TĚCHTO PRODEJNÁCH: Praha CK CONTI Jindřišská 30, 11000 Praha 1 tel.: 224230120, www.ckconti.cz KIWI-svět map a průvodců Jungmannova 23, 11000 Praha 1 tel.: 224948455, www.kiwick.cz, mapy@kiwick.cz Outdoor Centrum Alpinus Martinská 2 (Na Perštýně) 11000 Praha 1 PINOCCHIO VIAGGI Vodičkova 30, pasáž divadla ABC, 11000 Praha 1 tel.: 224162365, www.pinocchio.cz, info@pinocchio.cz ENVY STORE PRAHA 1, VÁCLAVSKÉ NÁMĚSTÍ Alpinus Bělehradská 98 12000 Praha 2 DODOSPORT Na Zderaze 5, 12000 Praha 2 tel.: 272769387, www.dodosport.cz, info@dodosport.cz SKI SURF SPORT SERVIS V Tůních 11, 12000 Praha 2 tel.: 224942007, skisurf@info.cz POMISKICENTRUM Slavojova 10, 12800 Praha 2 tel.: 224936442, www.pomi.cz, pomi@pomi.cz DRAPA SPORT - OC Palác Flóra Vinohradská 149, 13000 Praha 3 HAPPY SPORT - Pankrác prodejna a servisní centrum Na Pankráci, 14000 Praha 4 tel.: 241403943, www.happysport.cz SKOL-Slavoj Vyšehrad nám. Hrdinů 16, 14000 Praha 4 tel.: 261218737, www.skifrance.cz, skol@skifrance.cz SPORTCENTRUM Křesomyslova 19, 14000 Praha 4 tel.: 241404444, sport_centrum@volny.cz

HOFFI SURF SHOP Podolské nábřeží-Žluté lázně, 14700 Praha 4 tel.: 244466841, hoffi@czn.cz Alpinus Nuselská 13 14000 Praha 4 HUDY SPORT Lidická 43, 15000 Praha 5 tel.: 257315964, www.hudy.cz, praha.lidicka@hudy.cz A-Z sport Lidická 7, 15000 Praha 5 tel.: 257315054, www.azsport.cz, azsport@azsport.cz DRAPA SPORT - Centrum Nový Smíchov Plzeňská 8, 15000 Praha 5 Mapis Štefánikova 63, 150 00 Praha 5 SkiCentrum Radotín Topasová 5/747, 15300 Praha 5 - Radotín tel.: 257913063, www.skiservis.cz, ski@skiservis.cz HAPPY SPORT - Kulaťák prodejna a servisní centrum Nár. obrany 16, 16000 Praha 6 tel.: 224325560, www.happysport.cz BIL-SPORT - SKICENTRUM Veleslavín lyžařský servis, půjčovna, testování lyží Pod Dvorem 13, 16000 Praha 6 tel.: 235366524, www.skiveleslavin.cz Sportovní potřeby SPORT+BAZAR+SKI SERVIS, nově PŮJČOVNA prodej - nové i použité, sportovní oblečení půjčovna - lyže, snowboardy, aj. servis - lyže, snowboardy, broušení bruslí Fr. Křížka 12, 17000 Praha 7 tel.: 220571215, www.skiservispraha.cz, info@skiservispraha.cz Namche Heydukova 6, 180 00 Praha 8 www.namche.cz

Alpinus, OC Nový Smíchov Plzeňská 8 15000 Praha 5 – Smíchov DRAPA SPORT - OC Tesco Letňany Veselská 663, 18000 Praha 9 HAPPY SPORT - Letňany prodejna a servisní centrum Beranových 127, 19900 Praha 9 tel.: 286920112, www.happysport.cz HARFA SPORT Českomoravská 41, 19000 Praha 9 tel.: 284811212, www.harfasport.cz, harfasport@harfasport.cz Alpinus, OC Tesco Veselská 663 19000 Praha 9 - Letňany DRAPA SPORT - Spektrum Průhonice Obchodní 113, 25170 Čestlice SPORT KUBÁŇ Kubánské nám.1, 10000 Praha 10 tel.: 274782623 INTERSPORT-PEKSPORT Vršovická 466, 10100 Praha 10 tel.: 271720893, www.peksport.cz, peksport@peksport.cz DAMA Vršovické nám. 4 10100 Praha 10 ENVY STORE EUROPARK ŠTĚRBOHOLY POINTS Tiskařská 10, 10200 Praha 10 tel.: 234054258, www.points.cz HERVIS SPORT Europark-Nákupní ulice 389/2, 10200 Praha 10 tel.: 234672264, www.hervis.cz

Karlovarský kraj SKI SERVIS-SPORT Moskevská 40, 36001 Karlovy Vary tel.: 353225604 HUDY SPORT Karlovy Vary Západní 11, 36001 Karlovy Vary tel.: 353222360, www.hudy.cz, karlovyvary@hudy.cz

Středočeský kraj Kladno KOHOUT SPORT J. Vrby 563, 27201 Kladno tel.: 312682950, kohoutsport@atlas.cz

Jihočeský kraj České Budějovice SPORT BP Sokolský ostrov 1, 37001 České Budějovice tel.: 387318439, www.sportbp.cz

Kolín SPORT SERVIS MONTANA Kmochova 406, 28000 Kolín II tel.: 321 728 718 Čáslav SPORT SERVIS Žižkovo náměstí 164, 28601 Čáslav tel.: 327316932 Plzeňský kraj Plzeň SUNBOW Nám. republiky 22, 30100 Plzeň tel.: 377222324, www.sunbow.cz, sunbow@sunbow.cz HANNAH Americká 54, 30100 Plzeň tel.: 379200111, www.hannah.cz EUROSKI.CZ Resslova 3, 30135 Plzeň tel.: 377330300, www.euroski.cz, info@euroski.cz Servis Sport Červenka Habrmannovo nám. 2, 31200 Plzeň Železná Ruda Cykloservis Javorská 24, 34004 Železná Ruda tel.: 376397002, www.cykloservis.sumava.net

Za kurz licence APUL C zaplatíte o 3 100 Kč méně. Původní cena: 8 100 Kč, cena pro držitele SNOWcard: 5 000 Kč

38 %

110-snowcard + adresar snow.indd 86

14.1.2005 13:23:04

Akce

SNOW

SNOW*CLUB: SKI YOUR IQ! Naše nabídka pro dobré lyžařky a lyžaře, kteří chtějí • jezdit co nejlépe • nefixovat si chyby • zbavit se zbytečných návyků a • naučit se něco nového • a přitom nebýt žáčkem ve škole SKI COACHING je nenásilná metoda spontánního workshopu • v malých skupinkách (group-coaching) nebo dvojicích (pair-coaching) • pod nenásilným dohledem zkušených „šéfkoučů“ si vzájemně sledujete jízdu a pracujete na své technice

Tábor Ski-centrum Jirák Bechyňská 398, 39001 Tábor tel.: 381251369, skicentrum.tabor@tiscali.cz Písek INTERSPORT Písek Alšovo nám. 16, 39701 Písek www.intersport.cz Ústecký kraj Ústí nad Labem V+K SPORT Vaníčkova 1, 40001 Ústí nad Labem tel.: 475200210 Litoměřice CYKLO & HOBBY Michalská 1, 41201 Litoměřice tel.: 416734877, www.cyklohobby.cz, cyklohobby@iol.cz Chomutov Kola Dvořák Karoliny Světlé 1934, 43001 Chomutov tel.: 474625555, www.kola-dvorak.cz, info@kola-dvorak.cz SPORT-S Blatenská 113, 43003 Chomutov, www.sport-s.cz SMART travel Blatenská 111, 43003 Chomutov tel.: 474650882, www.smarttravel.cz Most MARATHON SPORT Fr. Halase 1200, 43401 Most tel.: 476705182, marathonsport@volny.cz Liberecký kraj Liberec KH SPORT Pražská 376/36a, 46001 Liberec tel.: 485105732 Lesskol Frýdlantská 209, 46001 Liberec lesskol@seznam.cz DRAPA SPORT- NISA center České mládeže 456, 46301 Liberec www.drapasport.cz Alpinus OC Hypernova Nisa 46003 Liberec - Doubí Free Sport Pražská 13/19, 46001 Liberec Staré splavy SPORT PAUDERA Krále Václava 120, 47163 Staré splavy tel.: 487873275 Jablonec nad Nisou Sport Bronec Prosečská , 468 04 Jablonec nad Nisou Rokytnice nad Jizerou SKI SPORT Dolní náměstí 3, 51244 Rokytnice nad Jizerou tel.: 481522402, skisport@rokytnice.com Harrachov CLASSIC SKI SCHOOL Harrachov 535, 51246 Harrachov tel.: 481529629, www.levnelyze.cz, obchod@levnelyze.cz SPORT ČERMÁK Harrachov 622, 51246 Harrachov tel.: 481529827 Královéhradecký kraj Hradec Králové DRAPA SPORT- OC FUTURUM Brněnská 23a, 50001 Hradec Králové SKI SPORT DRAHORÁD Habrmanova 166, 50002 Hradec Králové tel.: 495534695, skidrahorad@worlonline.cz Alpinus - OC Futurum Brněnská 1825/23a 50002 Hradec Králové

• tipy na nejmodernější self-coaching, tedy postup, jak se cíleně zdokonalit moderní metodou zpětné vazby Dopřejte si lyžování ve skupině lidí se společným zájmem, podobně naladěných Dopřejte si informace, jež se do „běžné distribuce“ nedostanou Dopřejte si možnosti vyzkoušet perfektně připravené lyže řady značek Inteligentní lyžař dneška jezdí tak, jak mu to moderní lyže umožňují O svém lyžování přemýšlí Jste-li takoví a máte-li SNOWcard, jsme my zase to, co by se vám mohlo líbit

SNOW Akce

Testujte & carvujte!

s časopisem

SNOW, www.levnelyze.cz, www.cz-sport.cz

16. ledna Turnov - lyžařský areál Struhy, 22. ledna Albrechtice v Jiz. Horách, 29. ledna Telnice - Krušné hory, 5. února Mladé Buky – Krkonoše, 12. února

Testování a carvingová škola – každý víkend v někte-

Rejdice - Jizerské hory, 19. února Bedřichov - Jizerské

rém z českých lyžařských středisek (registrační popla-

hory, 26. února Deštné - Orlické hory, 5. března Stu-

tek 250,–Kč/ osoba a den, pro držitele SNOWcard

pava – Chřiby, 19. března Kralický Sněžník - Hrubý

50% sleva)! Termíny: 8. ledna Klínovec - Krušné hory,

Jeseník

Škola skialpinismu 2005: Pořádají Snow & Michal Bulička & Alpinus

Walliské Alpy – Saas-Fee, Britannia Hütte: 16.–20. 3. 2005 Více info na www.transalp.cz

Více průběžně na www.snow.cz

Vše o skialpinismu na ledovci i mimo něj.

Termíny: Vysoké Taury –Rudolfshütte: 11.–14. 2. 2005 a 4.–7. 3. 2005

FUN SPORT HK Šafaříkova 581, 50002 Hradec Králové tel.: 495514037, www.funsport.cz, funsport@funsport.cz KB SPORT HK Pospíšilova 281, 50003 Hradec Králové tel.: 495760302, www.kbsport.cz, kbsport@kbsport.cz Jičín CZ SPORT Hradecká, 50601 Jičín tel.: 493520054, www.cz-sport.cz, obchod@cz-sport.cz Stará Paka Ski sport Horka 51234 Horka u St. Paky tel. 481 595 009 Salomon-specialista, bazar Rychnov nad Kněžnou FUN SPORT HK Javornická 1581, 516 01 Rychnov nad Kněžnou tel.: 494321120 Dobruška RM SPORT Kostelní 7, 51801 Dobruška tel.: 494621652, rmsport@mybox.cz Pec pod Sněžkou Happy Hill Skischool Pec pod Sněžkou 244, 54221 Pec pod Sněžkou lyžařská asnowboardová škola, půjčovna, servis, obchod, celoroční programy tel./fax: 499 736 432, mobil: 777 801050 ski@happyhill.cz, www.happyhill.cz Janské Lázně Lyžařská škola K+K Janské Lázně 164, 54225 Janské Lázně tel.: 499775010, www.ski-school.cz Vrchlabí Tomáš Kunčík-SKI VELKOOBCHOD Nádražní 472, 54301 Vrchlabí Špindlerův Mlýn Ski Sport Horka Špindlerův Mlýn – centrum, tel. 499 422 11 test centrum Salomon, Atomic, Nordica Ski Sport Horka Fashion (od prosince 04) Špindlerův Mlýn – centrum ski móda, Colmar, Phoenix, Salomon, Scott Hronov KT SPORT T.G.Masaryka 24, 54931 Hronov tel.: 491481155, ktsport@hronov.cz Pardubický kraj Pardubice DRAPA SPORT - HYPERNOVA Pardubice Palackého třída 2748, 53000 Pardubice FUN SPORT HK Havlíčkova 1000, 530 02 Pardubice tel.: 466512003 Choceň SKIMEN 2 s.r.o.

T.G.M. 265, 56501 Choceň tel.: 465473375 Litomyšl Cyklo-Stratílek-Sport Litomyšl Smetanovo nám. 91, 57001 Litomyšl tel.: 461615766, www.stratilek.cz, sport@stratilek.cz PEAK SPORT Šmilovského 197, 57001 Litomyšl tel.: 461619655 Vysočina SPORT centrum K2 Havlíčkova 3305, 58001 Havlíčkův Brod tel.: 569425245, sportcentrumk2@tiscali.cz Jihomoravský kraj Brno HELIA TRADE Úvoz 59/61, 60100 Brno tel.: 541241291

DRAPA SPORT-OC Olympia U dálnice 777, 60100 Brno-Modřice FREYTAG-BERNDT-prodejna GEOKART Vachova 8, 60200 Brno tel.: 542216561, www.freytagberndt.cz ENVY STORE BRNO, CARREFOUR-KRÁLOVO POLE SPORT CENTRUM Vel. Špalíček – Mečova 2, Brno , tel.: 543 237 191 Alpinus Panská 2/4 60200 Brno CK Tušla nám. Svobody 10, 60200 Brno tel.: 542219331, www.tusla.cz, ck@tusla.cz GEMMA Pekařská 25, 60200 Brno www.gemmasport.cz ENVY STORE – BRNO FUTURUM CARREFOUR MM SKICENTRUM Brechtova 7, 63800 Brno tel.: 548522422 Carving shop Sporten Pisárecká 11 (areál MZLU), 60300 Brno www.carv.cz Vyškov SPORT Růžička Dukelská 8, 68201 Vyškov SPORT Růžička Sušilovo nám. 2, 68303 Rousínov tel.: 517371707 Hodonín MATES SPORT Národní tř. 15, 69501 Hodonín tel.: 518611837, mates.sport@quick.cz Kyjov MATES SPORT Dobrovského 621, 69701 Kyjov tel.: 518611837 Moravskoslezský kraj Ostrava 4SKI CENTRUM Daliborova 3, 70200 Ostrava-Mariánské hory tel.: 596622901, www.4ski.cz, info@4ski.cz Alpinus, OC Futurum Novinářská 6A/3178 702 00 Ostrava 1 DRAPA SPORT- OC FUTURUM Novinářská 3178/6a, 70200 Ostrava Alpinus Poštovní 8 (Kuří Rynek) 702 00 Ostrava 1 ENVY STORE OSTRAVA SHOPING PARK HELIA TRADE Porubská 708, 70800 Ostrava tel.: 596920226 SKI centrum ul. 28. října 227, 70900 Ostrava-Mariánské hory tel.: 595626322, www.ski-centrum.cz Český Těšín SPORT CENTRUM Nádražní 17, Český Těšín, tel.: 558 712 147 Karviná DRAPA SPORT - OC HYPERNOVA Nádražní 1932, 73301 Karviná SPORT CENTRUM nám. T.G.M. 67, Karviná, tel.: 596 345 352 Třinec GAMI SPORT Koperníkova 1160, 73961 Třinec 6 tel.: 558326246 SPORT CENTRUM nám. Svobody 528, 73961 Třinec tel.: 558323013

Příbor ALPI SPORT CENTRUM Jičínská 15, 74258 Příbor www.alpisport.cz Zlínský kraj Zlín DRAPA SPORT-Centro Zlín 3. května 1170, 76001 Zlín- Malenovice Vsetín INTERSPORT Anděl Žerotínova 1321, 75501 Vsetín tel.: 571415368, www.intersport.cz, sportandel@intersport.cz Valašské Meziříčí SONUS SPORT SERVIS Sokolská 1267, 75701 Valašské Meziříčí tel.: 571611799, sonus.sport@centrum.cz Kroměříž OD Štrof Vodní 52, 76701 Kroměříž tel.: 573334295 SKISPORT Jabloňova 4244, 767 01 Kroměříž Uherské Hradiště Senza Sport Na Splávku 182, 686 01 Uherské Hradiště Ostrožská Nová Ves Gavala Sport Na Rolách 413, 68722 Ostrožská Nová Ves Olomoucký kraj Titty Twister - snowboard shop Denisova 28, 77100 Olomouc tel.: 585226701, www.skateshop.cz, info@skateshop.cz Alpinus OC Olympia 777 77 Olomouc 7 SPORT OTO - Oto Kaděrka Palackého 9, 77200 OLOMOUC tel.: 602531690, www.otosport.cz HERVIS SPORT Centrum Olympia – Olomoucká 90, 78372 Velký Týnec, www.hervis.cz SPORT CENTRUM Horní nám. 21, Olomouc, tel.: 585 221 203 Dagmar Jochcová - HORTEZ 8. května 16, 77200 Olomouc tel.: 585226065, www.hortez.cz, hortez@hortez.cz GM sport - Gabriela Gronichová Lazecká 115, 77200 Olomouc tel.: 585220897 MADER SPORT Denisova 20, 77200 Olomouc tel.: 585225340 HELIA TRADE I.P. Pavlova 116, 77900 Olomouc tel.: 585438651, www.heliasport.cz, heliasport@heliasport.cz Šumperk ENVY STORE ŠUMPERK

SLOVENSKO ENVY STORE - BRATISLAVA - OC AUPARK ENVY STORE - BRATISLAVA, OC AVION ENVY STORE - TRNAVA, OC MAXX ENVY STORE - ŽILINA, OC DUBEŇ ENVY STORE - VYSOKÉ TATRY, STARÝ SMOKOVEC

Chcete prodávat SNOW? Pište na distribuce@snow.cz

����������������������������������������������� �������������€ �����������������������������������

�������������������������������������������������������������������������������������������������

���������������������������������������������

110-snowcard + adresar snow.indd 87

14.1.2005 13:23:06

Adresář prodejců cestovní kanceláře DAMA s.r.o.

Vršovické nám. 4, 10100 Praha 10 info@ckdama.cz, tel.: 271742610, fax: 271742669 ESO travel Kodaňská 32, 10100 Praha 10 eso.kodanska@tiscali.cz, tel.: 271733817, fax: 271 733 817 Campanatour Vodičkova 39, 11000 Praha 1 tel.: 224946829, fax: 224946829 Campanatour Masná 9, 11000 Praha 1 praha2@campana.cz, tel.: 224819219, fax: 22320605 NEMO Panská 3, 11000 Praha 1 zajezdy@nemo.cz, tel.: 224211666, fax: 224213311 PRAGA MAGICA Masná 9, 11000 Praha 1 info@pragamagica.cz, tel.: 224819218 Euroagentur Praha, s.r.o.

Vodičkova 34, 11000 Praha 1 ck@euroagentur.cz PINOCCHIO Vodičkova 30, 11000 Praha 1 info@pinocchio.cz, tel.: 224162365, fax: 224162389 QUICKTOUR Dlouhá 39, 11000 Praha 1 info-praha@quicktour.cz, tel.: 224827100, fax: 224827100 Cestovní kancelář FISCHER a.s.

Provaznická 13, 11000 Praha 1 silvie.kubasakova@fischer.cz, tel.: 221636221, fax: 221 636 481 HELIOS VIA s.r.o.

Dlážděná 5, 11000 Praha 1 heliosvia@heliosvia.cz, tel.: 224238173, fax: 222 246 348 AFFY Truhlářská 12, 11000 Praha 1 info@affy.cz, tel.: 222322120, fax: 222322124 SARDEGNA TRAVEL Na Poříčí 1933/36, 11000 Praha 1 info@sardegnatrave.cz, tel.: 222320120, fax: 222320126 CK VESTA Wilsonovo nádraží, 12000 Praha 2 ck.vesta@volny.cz, tel.: 224641934, fax: 224225769 JIHOSPOL TOURS s.r.o.

Vinohradská 97, 12000 Praha 2 jihospol_tours@iol.cz, tel.: 222722216, fax: 222722214 TIPATOUR a.s.

Rubešova 5, 12000 Praha 2 tipatourpraha@tipatour.cz, tel.: 224236599, fax: 222 241 165 TRIP CA Londýnská 61, 12000 Praha praha@ck-trip.cz, tel.: 222521623 CK VESTA Slezská 29, 13000 Praha 3 ckvesta@quick.cz, tel.: 224254455, fax: 224254455 Cestovní agentura PERMON Olbrachtova 1946/64, 14000 Praha 4 agentura.permon@worldonline.cz, tel.: 222102233, fax: 222102233 CICALA Na Dolinách 26/109, 14700 Praha 4 info@cicala.cz, tel.: 241434444, fax: 241434350 Amiranty Travel s.r.o.

Opatovská 1753, 14900 Praha 4 amiranty@amiranty.cz, tel.: 267915096, fax: 267 915 097 DAMA Centrum nový Smíchov, Plzeňská 8, 15000 Praha 5 andel@ckdama.cz, tel.: 251512173, fax: 251512173 TALPA s.r.o.

Na Hřebenkách 15a, 15000 Praha 5 talpa@czn.cz, tel.: 257310901, fax: 257 310 902 AFFY V lesíčku 4/623, 15000 Praha 5 info@affy.cz, tel.: 222322122, fax: 222 322 124 ABA PRAGUE TRAVEL Archeologická 2256/1, 15500 Praha 5 Lužiny info@abaprague.net, tel.: 235510162, fax: 251615626 EUROTIME PRAHA s.r.o.

Národní obrany 35, 16000 Praha 6 dir@volny.cz, tel.: 224313806, fax: 224313806 ESO travel s.r.o.

Korunovační 22, 17000 Praha 7 esokodanska@tiscali.cz, tel.: 233377711, fax: 233 377 716 GEOS - NOVA Letohradská 58, 17000 Praha 7 ckgeos@ckgeos.cz, tel.: 222623440, fax: 222 623 450 KONFIN Gabčíkova 6/1225, 18000 Praha 8 Libeň info@busprodej.cz, tel.: 465420288, fax: 465420288

088-adresáø nevdama + moduly.indd 88

Ing. Miroslava Luprichová Klapkova 53, 18200 Praha 8 lucie@pensionlucie.cz, tel.: 284686243, fax: 284 689 440 Campanatour Sokolovská 103, 18800 Praha 8 praha8@campana.cz CAORLE TOUR spol. s r.o.

Kučerova 799, 19800 Praha 9 caorletour@komerce.cz, tel.: 281912801, fax: 281912801 Centrum zájezdů s.r.o.

Chlumecká 765/6, 19800 Praha 9 info@centrumzajezdu.cz, tel.: 281917273, fax: 281910515 Cestovní agentura Silvie Lacinová Nám. Arnošta z Pardubic 95, 25082 Úvaly tel.: 281983257, fax: 321 672 893 UNISMA Masarykova 25, 25169 Velké Popovice unisma@mbox.vol.cz, tel.: 323665236, fax: 323 665 305 Agentura 97 s.r.o.

Masarykovo nám. 15, 25401 Jílové u Prahy info@agentura97.cz, tel.: 241951214, fax: 241 951 215 Kateřina Bartošová Vlašimská 1785, 25601 Benešov aat-re@seznam.cz, tel.: 317728030, fax: 317728030 YVETTA Riegrova ul., 25801 Vlašim tel.: 847132, fax: 847132 CK IRÍNY TOURS s.r.o.

Střelecká 100, 26101 Příbram II info@iriny-tours.cz, tel.: 318624814, fax: 318 624 814 CK INFO TRAVEL Havlíčkova 5, 26601 Beroun ck@infotravel.cz, tel.: 311611611, fax: 311611911 ABA PRAGUE TRAVEL V uličce 76, 26716 Vysoký Újezd info@abaprague.net, tel.: 235510162, fax: 251615626 Cestovní agentura Věra Nekovářová - NEKORELAX Na Magistrále 704, 28002 Kolín nekorelax@post.cz, tel.: 327516033, fax: 327 516 033 GEMA PLUS s.r.o.

28129 Žiželice 310 gemaplus.s.r.o@tiscali.cz.cz, tel.: 495485764, fax: 495485764 Silvie Lacinová Hradešín 96, 28201 Hradešín agentura.nelly@centrum.cz, tel.: 281983257, fax: 321672893 Šárka Hochmanová - CA PLANET Havlíčkova 882, 29301 Mladá Boleslav caplanet@seznam.cz, tel.: 326727791, fax: 326 727 791 Šárka Hochmanová - CA - PLANET nám. Míru 52, 29301 Mladá Boleslav caplanet@atlas.cz, tel.: 326727791, fax: 326 727 791 CA POHODA - PROBAY TGM 1076, 29301 Mladá Boleslav ck.pohoda@probay.cz, tel.: 326333900, fax: 326 333 900 HCC TRAVEL v.o.s.

Palackého nám. 24, 30117 Plzeň hcc@mbox.vol.cz, tel.: 377320754, fax: 377 320 754 LAGUNA - Zuzana Ládrová Jagellonská 5, 30136 Plzeň ck.mz@worldonline.cz, tel.: 377223686, fax: 377223685 CA Jadran Prvomájová 90, 32200 Plzeň cksakic@raz-dva.cz, tel.: 377422622, fax: 377 422 622 CA Jadran Klatovská 172, 32200 Plzeň tel.: 377422622, fax: 377422622 Campanatour Plánická 3/1, 33901 Klatovy klatovy@campana.cz, tel.: 376315913, fax: 376315913 Campanatour Kostelní 90, 34001 Domažlice domazlice@campana.cz, tel.: 379725503, fax: 379725503 Campanatour v.o.s.

Náměstí 131, 34506 Kdyně kdyne@campana.cz, tel.: 379734272, fax: 379 731 072 TOUR CENTRUM nám. Republiky 116, 34701 Tachov tachov@tourcentrum.cz, tel.: 374725630, fax: 374725631 Ašská cestovní agentura s.r.o.

Hlavní 2747, 35201 Aš asskaca@quick.cz, tel.: 354526980, fax: 354 526 980 TOUR CENTRUM budova hlavní pošty P.O.B 21, 35301 Mariánské Lázne marlazne@tourcentrum.cz, tel.: 354622405, fax: 354622405

Jaroslav Jílek J a G Touristik Staroměstská 28, 35735 Chodov info@jgtouristik.cz, tel.: 352665159, fax: 352 666 738 CK Clara T. G. Masaryka 2048/3a, 36001 Karlovy Vary info@clara.cz, tel.: 353230840, fax: 353 230 841 CK MÁJ Česká 44, 37001 České Budějovice ckmaj@ckmaj.cz, tel.: 387318420, fax: 387318420 QUICKTOUR Biskupská 12, 37001 České Budějovice info@quicktour.cz, tel.: 386350220, fax: 387311225 REKREA Č. Budějovice – Eva Morongová Široká 12, 37001 České Budějovice rekreacb@seznam.cz, tel.: 387368828, fax: 387312291 MARYTRAVEL C.A. Senovážné nám. 2, 37001 České Budějovice ca.mary@seznam.cz, tel.: 386106210, fax: 386106113 Luděk Salčák - Sally tours Klavíkova 14, 37004 České Budějovice sally@sallytours.cz, tel.: 387318990, fax: 387 318 151 CK MÁJ V. Volfa 19, 37005 České Budějovice ckmaj@ckmaj.cz, tel.: 385514488, fax: 385514488 GEOTOURIST Žižkova 12, 37100 České Budějovice geotourist@cbox.cz, tel.: 387718503, fax: 387 718 503 Šárka Čuchalová-Autoturist Dopravní 35, 38611 Strakonice tel.: 383321114, fax: 383 311 049 Miloslav Mikeska - EUROPE TRAVEL Fügnerova 822, 39002 Tábor europe.travel@volny.cz, tel.: 381251161, fax: 381251161 Ing. Alena Svobodová CK Alena Tour Říčanského 817, 39301 Pelhřimov info@ckalenatour.cz, tel.: 565321832, fax: 565 321 832 CA MARKÉTA BORISOVÁ Nová Buková 45, 39301 Pelhřimov marketa.borisova@razdva.cz, tel.: 565396535, fax: 565 396 535 CA ATLANTIS - Eva Michailidisová Chelčického 52, 39701 Písek michailidi@atla.cz, tel.: 382224048, fax: 382 224 048 Eva Michailidisová ATLANTIS Chelčického 52, 39701 Písek michailidi@atla.cz, tel.: 382224048, fax: 382 224 048 Cestovní kancelář Talgo, v.o.s.

Hradiště 22, 40001 Ústí nad Labem info@cktalgo.cz, tel.: 475209864, fax: 475 209 864 Centrum prodeje zájezdů Okružní 3368/7, 40001 Ústí n. Labem tel.: 5208810 Mgr. Helga Hradecká, CK Speciál Vaníčkova 922/7, 40001 Ústí nad Labem usti@ckspecial.cz, tel.: 475210438, fax: 475 210 438 UNION TOUR V Jirchářích 60/6, 40001 Ústí nad Labem uniontour@quick.cz, tel.: 475600426, fax: 475 600 426 UNION TOUR Masarykova 655/366, 40010 Ústí nad Labem uniontour@quick.cz, tel.: 475600426, fax: 475 600 426 CA HAPPY TOUR s.r.o.

Palackého 1225/17, 40502 Děčín IV ckhappytour@volny.cz, tel.: 412531842, fax: 412 531 842 Medea Corp.

Tržní nám. 970/2, 41501 Teplice teplice@medeacorp.net, tel.: 417538978, fax: 417 538 978 C. K. TEP TOUR s.r.o.

Masarykova 644/9, 41501 Teplice teptour@teptour.cz, tel.: 417577738, fax: 417 577 704 Gasttour Mírové nám. 2950, 41501 Teplice tel.: 417534175, fax: 417 534 175 TULIP Mánesova 4757, 43001 Chomutov catuliptravel@seznam.cz, tel.: 474651956, fax: 474 651 956 ARTEMIS - TOUR s.r.o. nám. Velké mostecké stávky 4, 43401 Most artemis@iol.cz, tel.: 476107072, fax: 476 107 087 DAMA Nisa center, P.O.BOX 13, 46001 Liberec - Doubí liberec@ckdama.cz, tel.: 485133838, fax: 485133838 Campanatour Pražská 40, 46001 Liberec liberec@campana.cz, tel.: 485105060, fax: 485103215

Campanatour Dolní náměstí 14, 46601 Jablonec nad Nisou jbc@campana.cz, tel.: 483310972, fax: 483310972 LUPINO TOUR Liberecká 1, 46601 Jablonec nad Nisou lupino@telecom.cz, tel.: 483315731, fax: 483 710 450 TRIP CA Pasířská 27, 46601 Jablonec nad Nisou ck@ck-trip.cz, tel.: 483312276, fax: 483 312 276 TRIP CA Pasířská 27, 46601 Jablonec nad Nisou praha@ck-trip.cz, tel.: 222521623 CAORLE TOUR Jindřich z Lípé 2662, 47001 Česká Lípa tel.: 794527, fax: 794527 Mgr. Helga Hradecká, CK Speciál nám. Republiky 212, 47201 Doksy doksy@ckspecial.cz, tel.: 487872538, fax: 487 872 538 DAMA obchodní centrum Futurum - Brněnská 23a, 50009 Hradec Králové hradec@ckdama.cz, tel.: 495266291, fax: 495266291 CONSULTOUR s.r.o. Žižkovo nám. 6, 50601 Jičín info@consultour.cz, tel.: 493522015, fax: 493533281 Alena Toholová Dr. A. Hejny 133, 54232 Úpice ck.toma@worldonline.cz, tel.: 499932329, fax: 499 882 329 VS TOURS Kollárova 1045, 56501 Choceň vs.tours@worldonline.cz, tel.: 465471588, fax: 465 471 588 KONFIN Tyršovo nám. 49/I, 56601 Vysoké Mýto CA Štefi Tour Krále Jana 259, 58301 Chotěboř info@stefi-tour.cz, tel.: 569641008, fax: 569 641 008 TIPATOUR a.s.

Masarykovo nám. 9, 58601 Jihlava jihlava@tipatour.cz, tel.: 567311650, fax: 567 311 650 Vlastimil Krejčí - MAGNA MORAVIA Blažíčkova 839, 59231 Nové Město na Moravě moravia.magna@iol.cz, tel.: 566618635, fax: 566 618 635 FOR-LINE TOUR s.r.o.

Joštova 4, 60200 Brno tour@forline.cz, tel.: 542215131 CK TOUR SPORT s.r.o.

Josefská 21, 60200 Brno info@toursport.cz, tel.: 542218081, fax: 542 218 047 HOLIDAY BRNO Poštovská 8c, 60200 Brno info@holiday-brno.cz, tel.: 542210687, fax: 542 210 687 BRENNA s.r.o.

Jakubské nám. 6, 60200 Brno brenna@brenna.cz, tel.: 542210389, fax: 542 210 389 CÍGLER SOFTWARE, a.s., divize Cestovní agentura Rostislavovo nám. 12, 61200 Brno martin.cigler@csw.cz, tel.: 549522511, fax: 549522512 Eurocrux spol. s r.o.

Mikulovská 2, 62800 Brno eurocrux@eurocrux.cz, tel.: 544214110, fax: 544219825 DAMA obchodní centrum Olympia - U dálnice 777, 66442 Brno - Modřice brno@ckdama.cz, tel.: 547216338, fax: 547216338 TIPATOUR a.s.

Obroková 8, 66902 Znojmo znojmo@tipatour.cz, tel.: 515261444, fax: 515 261 444 TIPATOUR a.s.

Karlovo nám. 22, 67401 Třebíč trebic@tipatour.cz, tel.: 568840463, fax: 568 840 463 TIPATOUR a.s.

Hasskova 9, 67401 Třebíč tipatourtrebic@tipatour.cz, tel.: 568840463, fax: 568 840 462 S-TOUR Blansko s.r.o.

Seifertova 6, 67801 Blansko s-tour@iol.cz, tel.: 516417035, fax: 516 417 035 U ZELENÉHO STROMU s.r.o.

Mariánské nám. 123, 68601 Uherské Hradiště donamo@donamo.cz, tel.: 572540355, fax: 572 540 355 HB TOUR Komenského 67, 68801 Uherský Brod hbtour@atlas.cz, tel.: 572632015, fax: 572632015 CA Jumbo - Dagmar Vašíčková Masarykovo nám. 102, 68801 Uherský Brod ca.jumbo@tiscali.cz, tel.: 572635833, fax: 572 635 833

www.nev-dama.cz

TIPATOUR a.s.

17.listoopadu 2, 69002 Břeclav tipatourbreclav@tipatour.cz, tel.: 519326108, fax: 519 326 108 Ing. Tomáš Leskovjan CA MERLIN Kostelní nám. 2, 69201 Mikulov na Moravě ckmerlin@iol.cz, tel.: 519512368, fax: 519510388 NEMO Svatopluka Čecha 3608, 69554 Hodonín hodonin@nemo.cz, tel.: 518353882, fax: 518353502 CK RYWAL s.r.o.

Norberta Frýda 8/157, 70030 Ostrava-Dubina rywal@rywal.cz, tel.: 596122048, fax: 596 122 048 PAN' EUROP s.r.o.

Masarykovo nám. 14, 70100 Ostrava 1 paneurop@raz-dva.cz, tel.: 596121662, fax: 596 121 655 DAMA Obchodní centrum Futurum, Novinářská 3178, 70200 Ostrava ostrava@ckdama.cz, tel.: 596617323, fax: 596617323 Cestovní kancelář BOŠ s.r.o. Čs.legií 16, 70200 Ostrava 1 ckbos@ckbos.cz, tel.: 596114295, fax: 596 114 295 Ing. Bohumil Kachlíř- CA BOBEŠ TOUR Zámecká 854/13, 70200 Moravská Ostrava cabobestour@seznam.cz, tel.: 596121886, fax: 596 121 886 Eva Kusová - FAVORIT Nádražní 33, 70200 Ostrava prodej@favorit.as, tel.: 596122814, fax: 596 126 822 CK RYWAL s.r.o.

Zahradní 4, 70200 Moravská Ostrava tel.: 6116034, fax: 6122048 K plus K cestovní agentura spol. s r.o.

Lesní 1971/40, 70200 Karviná Mizerov cakplusk@seznam.cz, tel.: 596311808, fax: 596311808 Juhász Zámecká 8, 70200 Ostrava 1 rezervace@juhasz.cz, tel.: 595163142, fax: 596 122 618 BAX LINE K. Sliwky 20/60, 73301 Karviná ckbaxline@volny.cz, tel.: 596323993, fax: 596 323 993 Juhász a.s.

Masarykova třída 752, 73514 Orlová-Lutyně info@juhasz.cz, tel.: 596511280, fax: 596 514 546 CK Original Hlavní třída 49, 73601 Havířov karla@ckoriginal.cz, tel.: 596815299 CK RAPOTOUR Mgr. Šárka Polochová Malé nám. 99, 73801 Frýdek-Místek ckrapotour@razdva.cz, tel.: 558432742 NEMO Náměstí 8, 73944 Brušperk Brusperk@nemo.cz, tel.: 558666538, fax: 558666538 Šárka Polochová Rychaltice 16, 73946 Hukvaldy ckrapotour@razdva.cz, tel.: 558432742, fax: 558 432 742 Věra Kratzlová - CK DIK-TOUR Závodí 1168, 74401 Frenštát pod Radhoštěm diktour@cmail.cz, tel.: 556835607, fax: 556835607 HOLIDAY BRNO Dolní nám. 20-21, 74601 Opava tel.: 553638115, fax: 553 638 115 Hana Malátková - DUHA Jiráskova 7, 75000 Přerov caduha@medialine.cz, tel.: 581217749, fax: 581 217 749 VSACAN TOUR Smetanova 900, 75501 Vsetín ck@vsacantour.cz, tel.: 571423424, fax: 571 423 425 DAMA Zarámí 4077, 76001 Zlín zlin@ckdama.cz, tel.: 577615330, fax: 577615332 MAXIM Zlín s.r.o.

Dlouhá 5136, 76001 Zlín ckmaxim@ckmaxim.cz, tel.: 577430572, fax: 577 211 836 Frčíme Vodní 53, 76701 Kroměříš tel.: 573344844, fax: 573344804 DAMA 28. Října 13, 77200 Olomouc olomouc@ckdama.cz, tel.: 585203387 SUPER SKI Župné nám. 7, 81103 Bratislava superski@superski.sk, tel.: 254436049, fax: 254413421 Miloslav Mikeska - EUROPE TRAVEL Strachovská 1902, 39301 europe.travel@wo.cz, tel.: 327405, fax: 327 405 OSKAR TOUR Nám.3.května 1605, Otrokovice oskar.tour@volny.cz, tel.: 577921792, fax: 577921792

www.SnowAtlas.net 14.1.2005 12:53:19

zelené stránky

aktivního lyžaře

���������������� ��������� ������������������ ������������ ����������������� ���������������� ��������������� ������������� �������������������������������� ��������������������� ��������������������������� � ����������������������� ��������������������� ������������������������������ ��

������������������ � ����������� ������������

����������������

����������������������������������� ��������������������������������������� ���������������������������������� �

������������������������������������������������������������������������ �������������������������������������������������������������������������� ������������������������������������������

����������������������������������������������������������������� ���������������������������������������������������������������

�����������������������������������������������������

�����������������������������������������

ZIMA 2004/05 s CK HOLIDAY BRNO Lyžařské zájezdy do italských Dolomit a francouzských Savojských Alp za bezkonkurenční ceny od 6.390 Kč včetně dopravy a skipasu.

Katalog zájezdů zašleme zdarma!

Pasáž Alfa, Poštovská 8c, 602 00 Brno, tel./fax: 542 210 687, info@holiday-brno.cz OD Kotva, Nám. Republiky 8, 113 80 Praha, tel./fax: 224 217 521, praha@holiday-brno.cz Dolní náměstí 20-21, 746 01 Opava, tel./fax: 553 638 115, opava@holiday-brno.cz

www.holiday-brno.cz

�������������������� LYŽAØSKÉ ZÁJEZDY DO ITALSKÝCH DOLOMIT

Katalog zašleme ZDARMA

������������������������������������������������������� ������������������������������������������������� �������������������������������������� ����������������������������������������������������� ������������������������������������������������ ������������������� �������������� ���������������

��������������������������� ������������������ ��������������������������

������������������ Jeruzalémská 3 110 00 Praha 1 Tel.: 224 242 340, 224 242 350 www.fede.cz www.fede@fede.cz

�������������� ����������������� ����������

������������������� ���������������������������������������������������� ���������������������������������������� ����������������������� ������������������������������������������� ������������������������������������������������������������ ��������������������������������������������������

��������������

088-adresáø nevdama + moduly.indd 89

14.1.2005 12:53:26

Foto: ©Redbull/Francois Portmann

SNOW, ročník III., číslo 18. SNOW – časopis pro zimní čas (MK ČR: E13878 ISSN: 1214-0007) vychází v měsících říjen (2x), listopad, prosinec, leden a březen. Vydává SLIM media s.r.o., Husitská 90, 130 00 Praha 3.

Cena jednoho výtisku: 69 Kč (99 Sk). Celoroční předplatné (6 čísel) 330 Kč. Objednávejte na www.snow.cz, tel.: 775 MYSNOW (775 697 669), e-mailem na predplatne@snow.cz.

90

Sníh inspiruje nejen lyžaře, ale i ostatní dobrodružné typy. Třeba bikery či lépe freebikery. (To free prostě leze všude.)

Fotka ukazuje, jak vypadá moderní zimní pojetí cyklistiky, jakýsi cyklistický protiklad lyžařského freeskiingu (konkrétně se jedná o akci Red Bull Freezride v Big Mountain). I na kolech se totiž řádí ve SNOW parcích, ale i třeba sjíždí co největší rychlostí na speciálních tratích pro lyžařský letmý kilometr. Kolo má ale jednu malou výhodu, není totiž na sněhu závislé jako lyže či prkno. Proto třeba některá střediska, když jim uplave sníh, přehodí výhybku a orientují se na cyklisty. I v Evropě existují střediska, kde lze strávit v soukolí lanovek a sjezdovek dobrodružný týden na kole. Více o spojení kola, sněhu a hor se dočtete v příštím SNOW 19.

příště: Kola, sníh, hory… – o kolech na sněhu a bikerech v alpských střediscích, Světový pohár v číslech aneb rekordy SP, jak je neznáme, Carvující moderátorka Marcela Augustová, Lavinová nehoda očima oběti a zachránce… a dále: Völkl SNOWride – the best shots aneb to vůbec nejlepší, Tajné tipy Švýcarska – poklidné lyžování kolem Ženevského jezera, SNOW in America, Top ten - hodinky pro lyžaře a dobrodruhy a mnoho dalšího.

Pozn. redakce: Omlouváme se, že jsme některé sliby z předchozích čísel nedokázali dodržet. Časopis je živý organismus a jeho rozpínání je omezené. Vše slíbené naleznete ještě v tomto ročníku SNOW. Děkujeme za pochopení.

A hlavně opět něco podobné skipasu zdarma!!!

www.snow.cz

SNOW  ČÍSLO 18 / 2005

flash

Chcete-li mít jistotu SNOW, volejte 775 MYSNOW (775 697 669)!

90-flash 18.indd 90

14.1.2005 13:00:38

1-1 Dakine 18.indd 1

14.1.2005 14:25:17