SNOW 10 - prosinec 2003

Stránka 1 7.11.2003 11:48 OBÁLKA 10 COMPLET

SNOW ČASOPIS PRO LYŽE & SNOWBOARD / PROSINEC 2003 / ČÍSLO 10 /

100 LET LYÎOVÁNÍ

•

SNOWTEST LYÎÍ

•

SAMNAUN

•

KO¤ENOV

•

000-2 str obalky

7.11.2003 16:22

Strรกnka 7

003-STOPY

7.11.2003 10:02

Stránka 3

3

STOPY

STOPY

V tûchto trapn˘ch okamÏicích svého mládí vynofiila se v pamûti mé vzpomínka na Payerovu v˘pravu k severní toãnû, Nordenskjólda a jiná cestopisná díla o oblasti vûãného snûhu, která jsem jako student rád ãítával.

Dle pfiedstav, které obrázky EskymákÛ na lyÏích v mysli mé zanechaly, dal jsem zhotoviti své prvé lyÏe. Mûl jsem je rád, neboÈ otevfiely mi opût cestu do svûta; zajíÏdûl jsem na nich do sousední obce, kde byla po‰ta i hostinec „v pofiádku” pro du‰evní a tûlesné osvûÏení a zÛstal jsem od té doby horliv˘m stoupencem lyÏafiství.

A. Podrou‰ek Jízda na lyÏích, 1910

ČÍSLO 10 / 2003 SNOW

Foto: © Superstock

V roce 1894, tedy pfied 15 lety, dal jsem si ve Vilémovicích, kam mne osud tehdá zavál, zhotoviti své prvé lyÏe. Zima byla toho roku velmi krutá a dlouhá, snûhu napadlo na 4 m vysoko. Na‰e osada na vysoãinû Drahanské (patfií do této dobfie známá propast Macocha) byla po mnoho t˘dnÛ od civilisovaného svûta úplnû odfiíznuta a já, uvykl˘ ru‰nému velkomûstskému Ïivotu, rychlé dopravû, zpravodajství, telefonu atd., proÏíval jsem osud vypovûzence na ostrovû Sv. Heleny.

Po‰tovní spojení bylo pfieru‰eno, noviny nemohly b˘ti doruãovány, a kdyÏ v obou hostincích zásoba Gambrinova moku do‰la a nebylo v obci nikoho, jenÏ by riskoval konû a zdraví své pfii dojíÏìce pro „ãerstvé”, octli jsme se v situaci, jaké bych ani svému nepfiíteli nepfiál.

004-ADIDAS

7.11.2003 13:02

Strรกnka 4

7.11.2003 10:00

34

Stránka 5

téma: 100 let lyžování

OBSAH

005-OBSAH

100 let lyžování v českých zemích

Právû pfied sto lety, v listopadu 1903, byl zaloÏen Svaz lyÏafiÛ v Království ãeském. Mimo Skandinávii to byl první národní svaz – âe‰i v ãele s fenoménem Rösslerem-Ofiovsk˘m se tak chopili historické ‰ance a zapsali do kroniky dûjin evropského lyÏování. Ne Ïe by sepsání a podepsání jednoho lejstra bylo ãinem, na kterém tehdy bující lyÏování nûjak záviselo. Urãitû je to ale jeden z milníkÛ, k jehoÏ kulatému v˘roãí si stojí za to pfiipomenout, jak to tu s lyÏováním pfied sto lety vlastnû bylo.

54 SNOW test lyÏí

62 LyÏafiství

St. Caterina – ve stínu Bormia Horní Rakousko v obrazech St. Moritz – nejlep‰í adresa Kofienov-Rejdice – velk˘ trpaslík

Informací k nákupu správn˘ch lyÏí není nikdy dost. Proto i SNOW se pustil do vlastního testování. Vybrali jsme ty nejzajímavûj‰í modely – vlajkové lodû jednotliv˘ch kolekcí. Jak dopadly?

Petr Záhrobsk˘ st. – trenér desetiletí Slavné sjezdy - Val d’Is`ere

ČÍSLO 10 / 2003 SNOW

26 SNOW atlas

006-KOMIX

7.11.2003 9:59

SNOW ČÍSLO 10 / 2003

6

Stránka 6

007-ASPEN

7.11.2003 13:08

Strรกnka 7

008-Z REDAKCE

7.11.2003 12:58

Stránka 8

ČÍSLO 10, ROČNÍK II

8

REDAKCE editor:

Daniel Winkler dan.winkler@snowmag.cz ‰éfredaktor:

Petr Socha petr.socha@snowmag.cz art director:

Eva Macháčková eva.machackova@snowmag.cz zástupce ‰éfredaktora:

Radek Holub

Milí lyÏníci!

radek.holub@snowmag.cz grafici:

Petr Havelka Josef Mikeš

e to právě sto let, co se (oficiálně) narodilo české lyžování. Jistěže, počítáme-li jeho prenatální léta, je mu již mnohem více. Do občanky se však pobyt v matčině lůně nepočítá a jediné, co platí, je razítko na rodném listu. Razítko na rodném listu českého lyžování nese datum 21. listopadu 1903.

J

Mnoho se toho za těch sto let stalo. Nikdo již dnes nesepíše přesnou kroniku či seznam, kolik osudů lyžování zasáhlo, kolik mu bylo obětováno a kolik toho naopak dalo. Někdejší rozpačité dětské batolení nabíralo rok co rok, desetiletí co desetiletí na síle a dnes roztáčí tanec, v jehož kole se radují statisíce či možná milióny tanečníků. Jejich dech by měl rozhodně stačit na sfouknutí sta svíček na narozeninovém dortu.

A jak to už na takovýchto oslavách bývá, nejde to, aniž by se vzpomínky neubraly zpět do mládí a do dětství. Každá etapa života má své, ale spontánnost dětství, tápání a objevování světa je čas jistojistě nejvíce kouzelný. A jelikož život lyžování se odečítá na mnohem větších hodinách, než jsou ty lidské, paměť dnešních lyžařů dnes už na první lyžařské krůčky nedohlédne.

Nedohlédne-li paměť, dohlédne SNOW. Přinášíme vám tak alespoň některé dílky z mozaiky, kterou lyžování za oněch sto let vystavělo. Přestože to mohou být jen neucelené střípky, věříme, že alespoň navodí atmosféru doby.

Doby, kdy lyže byly nástrojem tajemným, stejně jako zimní hory se všemi strašidly a Krakonoši.

Tak vzhůru do SNOW!

STÁLÍ SPOLUPRACOVNÍCI Ing. Miloš Vrba Ing. Roman Gric Mgr. Pavel Vinklát Pavel Zelenka Vítek Ludvík Michal Roba Ondra Tůma Filip Růžička Karel Hampl Tomáš Macek Karolína Pilařová Jana Vlková Michal Kreuter ADRESA REDAKCE: Husitská 90 130 00 Praha 3 – Žižkov redakce@snowmag.cz

Honza Schauer freeskiing, materiál

Petr Novotný telemarking, skitouring

Zdeněk Klučka sport

Martin Večerka snowboarding

Michal Bulička sport, dobrodružství

DTP STUDIO Jasenická 1106 755 01 Vsetín 571411164 jazyková korektura:

POBOČNÁ REDAKCE: Jasenická 1106 755 01 Vsetín snow@altituda.cz

571411164

VYDÁVÁ: Snow Press s. r. o.

Jasenická 1106 755 01 Vsetín snow@snowmag.cz Příspěvky, fotografie a názory zasílejte na adresu pražské redakce. © 2003 Snow Press s.r.o. © 2003 Altituda s.r.o.

Všechna práva vyhrazena.

Snow a Snow revue jsou ochrannou známkou.

Podávání novinových zásilek povoleno Českou poštou, s.p., odštěpný závod Přeprava

Vychází 6x ročně, toto číslo vyšlo v listopadu 2003, další vyjde v prosinci 2003 Rozšiřuje: PNS a.s., Mediaprint & Kapa Pressegrosso, s.r.o.

Foto na titulní straně: Profimedia.cz

SNOW ČÍSLO 10/ 2003

alpské lyžování, materiál

222780286

Cena výtisku: 69 Kč (99 Sk) MK ČR: E13878 ISSN: 1214-0007

Petr Socha ŠÉFREDAKTOR SNOW

REDAKTOŘI Ivan Sosna

PARTNEŘI:

www.rakousko.com www.lyze-francie.com www.apul.cz

Radek Holub vedoucí v˘roby a distribuce:

Robert Bednařík robert.bednarik@snowmag.cz distribuce: Chcete-li prodávat SNOW ve své prodejně, volejte 571411164 nebo pište na distribuce@snowmag.cz inzerce: zajišťuje Altituda s.r.o.

Jasenická 1106, 755 01 Vsetín obchodní oddělení 571411164, 222780286 inzerce@snowmag.cz vedoucí inzerce:

ing. Jaroslav Mihal jaroslav.mihal@altituda.cz 777610757 produkãní inzerce:

Edita Procházková edita.prochazkova@altituda.cz 571422281 sekretariát vydavatelství

Martina Winklerová pfiedplatné: Předplatné objednávejte na adrese: Altituda - Snow Jasenická 1106, budova VaK 755 01 Vsetín : 571411164 fax: 571411164 predplatne@snowmag.cz www.snowmag.cz celoroční přeplatné 299 Kč, pro členy SLČR, APUL a AČS za 250 Kč.

Ve vsetínské redakci provedeme změnu doručovací adresy, vyřídíme objednávky starších čísel a veškeré dotazy.

Nepodepsané články v rubrice Market a články označené PR jsou placené reklamní články. autoři projektu: Daniel Winkler a Petr Socha

www.czech-ski.com

UZÁVĚRKU PRODLUŽUJE RED BULL

www.sunski.cz

obléká redakci

009-ALPINEPRO

7.11.2003 13:28

Strรกnka 9

010-MIX 2

7.11.2003 13:52

Stránka 10

tip

10

TEXT: RADEK HOLUB, PETR SOCHA FOTO: RADEK HOLUB

Zapomenutá střediska

J

SNOW ČÍSLO 10 / 2003

sou lyžařská střediska veselá, pestrá, živá, barevná, chladná, halasná, komorní a vůbec všelijaká.

Stejně jako vrána k vráně sedá, tak i lyžaři vybírají místo, kam vyrazí lyžovat, často podle svého vnitřního ladění. Tentokráte přinášíme několik tipů na střediska zapomenutá. Jsou to ta, která nevyčuhují, stojí v ústraní, někdy až zbytečně skromně. Jejich „psychologická” konstelace totiž často připraví podmínky, které jinde jsou vzácné – volné tratě, klid, dlouho neolyžované terény kolem, nulové fronty, volné bufety...

Ponte di Legno – Itálie

Sillian – Rakousko

Les Contamines – Francie

Klidné horské městečko Ponte di Legno sice tvoří společnou lyžařskou oblast s oblíbeným střediskem Tonale, avšak leží v závětří jeho lyžařského ruchu. Zdejší hosté často odjíždějí za výše položenými sjezdovkami na Tonale, a tak sjezdovky pod Corne d'Aola nezřídka zejí prázdnotou. Osamělé sedačky starší lanovky se otáčejí v údolní stanici a budí dojem, že nahoru to ani nemá cenu zkoušet. Opak je však pravdou a fajnšmekr si na liduprázdných, a přesto perfektně upravených sjezdovkách ujezdí nohy. Sklon tratí na škále obtížnosti nejlépe vystihuje červená barva, místy snad i černá. Pravidelným hostem je místní lyžařský klub, neznámou událostí nejsou ani mezinárodní závody.

Netoužíte-li po moderních lanovkách, ale rádi se svezete na sportovních tratích, kde nikdo nepřekáží, Ponte di Legno zařadíte do své lyžařské klenotnice.

Málo známé lyžařské středisko na jihu Rakouska vítá své návštěvníky jen skromně. Budova kabinkové lanovky s parkovištěm při hlavní silnici směřující z Lienzu k italským hranicím je jediným znamením, že se tu pravděpodobně lyžuje. Kdo se nechá zlákat, tomu se nejspíš splní představa o lyžovačce v zapomenutém středisku.

Hlavní část areálu se nachází až v jeho druhém patře nad hranicí lesa. Tou vede několik mírných a středně prudkých carvingových sjezdovek o délce jednoho až dvou kilometrů. Milovnící dlouhých sjezdů si mohou dopřát při cestě po červené sjezdovce do údolní vísky Ausservillgraten anebo po „nekonečně” klikaté a občas i pěkně prudké trati zpět do Sillianu. Při tom zdolají 11 km a převýšení 1.400 m. Až na výjimky, jako jsou Vánoce či Silvestr, s vámi bude sjezdovky sdílet jen hrstka dalších lyžařů.

Až na samém konci zapomenutého údolí severně od St. Gervais leží v bezlesých horách opuštěné středisko Les Contamines – Montjoie. Proč opuštěné? Údolí s centrální lanovkou je uzavřeno hradbou hor, okolní zbytky civilizace disponují jen nízkou ubytovací kapacitou. K životu se údolí probouzí až s prvními autobusy přivážejícími lyžaře ze St. Gervais a dalších turistických městeček v okolí. Přímo na parkovišti se po autobusu ujímá přepravní role kabinka, která stoupá do členité lyžařské arény s prominentním výhledem na Mont Blanc. Přestože je Les Contamines lyžařské dítko zdánlivě odstrčené, čísla ukazují, že rozhodně není podvyživené: 44 km sjezdovek, převýšení 1300 m (1.164–2.500 m n. m.). Vedle upravovaných tratí (převažují těžší) je na dosah i široký sortiment volných sjezdů. Les Contamines má na to zastínit svou nabídkou i mnohá zvučnější centra.

010-MIX 2

7.11.2003 13:52

Strรกnka 11

010-MIX 2

7.11.2003 13:53

Stránka 12

12

Snowúchyl aneb žijí mezi námi...

moje úchylka Musím se Vám k něčemu přiznat. Jsem úchyl. Jenže moje úchylka nespočívá v tom, že bych přepadával slečny po večerech v parku, ale mojí doživotní úchylkou jsou dvě naprosto fantastická prkýnka – lyže.

Jakmile se na horách vyskytne aspon troška sněhu, cítím takové to zvláštní nutkání, kradu rodičům klíčky od auta a s bandou podobně postižených kamarádů vyrážíme. Nejde o to, kolik sněhu je, stačí nám málo. Třeba na dva oblouky. Na Sněžce jsme na konci října platili pokutu za jízdu v Národním parku.

No jízdu. Nazuli jsme lyže a po čtyřech obloucích v několika centimetrech sněhu jsme museli z lásky k lyžím přestat. Stálo nás to každého pětikilo, ale zaručeně jsme byli první, kdo lyžoval na českých horách – takže to stálo za to. Někdo je zkrátka závislej na marijánce, pervitinu nebo heráku, já na lyžích, sněhu a horách.

Nejhorší je to v létě. Zkoušel jsem travní lyžování, ale nějak to není ono, a tak, abych byl co nejblíž sjezdovkám, pohybuju se v létě na bajku po sjezdovkách na Ještědu, protože tam berou bikery na lanovku a je to skoro jako řítit se tam na lyžích a nemusím pokaždý vyšlapat celej Ještěd. Navíc lístky tam vypadaj jako skipasy a člověk se hned cítí líp, když se na něm bimbá skipas. Jen pády o něco víc bolej.

Blíží se podzim, čas kdy se dá za rozumnější ceny vyrazit do Alp a šílenství začíná pomalu vrcholit.

Moje přítelkyně už si taky pomalu zvykla na to, že spím v přezkáčích a někdy v noci si na ní odložím hůlky pevně utažené přes rukavice a sem tam odejdu do garáže zkontrolovat lyže, jestli se jim dobře spí na jejich ustlané postýlce v povlečení se sněhovými vločkami. Zkoušel jsem je tajně propašovat do postele, ale přítelkyně si jich všimla, když si rozřízla lýtko, a tak jsem je musel uložit v garáži.

Pak příjde zima. Jako dítě jsem chtěl založit lyžařskou stranu pro zrušení školní docházky, ale nějak mi to nevyšlo, je nás úchyláků pořád moc málo.

A tak každý víkend od prosince do dubna lítám po sjezdovkách, mimo ně a po snowparcích. Peněz není tolik, a tak už jsem vystřídal snad všechny brigády, rodičům za zaplacení hor slíbil už všechno, co se dalo, a uvažoval i o ozbrojeném přepadení naší místní spořitelny. V podstatě profil drogově závislého člověka nebo maniaka.

Vždycky, když se blíží konec lyžování v zahraničí, předstírám, že se mi někam ztratil pas a že si ho půjdu vyřídit na ambasádu. Naši už vědí, že to je pra-

SJEZDOVKY POD LUPOU GPS

vý čas nasadit mi svěrací kazajku a zavřít mě do kufru auta.

Lyže a sníh jsou zkrátka mou doživotní závislostí, mým koníčkem, mojí láskou, mým prokletím a mojí spásou.

Ty víš jaké to je, když vzduch kolem pádí, Ty víš jaké to je, být svobodný a volný, Ty víš jaké to je, letět svahem dolů tam, kde svoboda a volnost, nejsou sen a klam, Ty víš jaké to je, stát na vrcholku kopce, a snít jaké to bude, äž stopa pokreslí svah.

Ty to prostě víš, přestože už dávno nejsi ze dřeva, ty si to pamatuješ, mohla bys vyprávět...

Jiří Martínek, Praha 4

píše Kristian Hanko

GPS Nízké Tatry – Chopok jih

SNOW ČÍSLO 10 / 2003

Chopok je synonymem kvalitního lyžování od uvedení sedačkové lanovky do provozu v letech 1949–1953. Je znám především díky severní straně – Jasné, která je největším, nejlépe vybaveným a nejznámějším střediskem na Slovensku.

Jižní je v zapomnění od doby nefungování hotelů Srdiečko, Kosodrevina a samotné sedačky od Kosodreviny na vrchol.

Vleky a spodní lanovka fungují nepravidelně, tratě se neupravují, zasněžuje se nepravidelně jen 0,5 km a je tak hlavně na přírodě, jak je štědrá k lyžařům fanatikům. Jiní už na jižní stranu Chopku snad ani nejezdí. Jistým lákadlem může být pro váhavé a nerozhodné velmi lidová cena celodenní permanentky 290,- Sk. Když funguje Chopok jih, má se především na mysli, že tahá vlek Predné De-

reše, lanovka ze Srdiečka na Kosodrevinu a vlek Krupová – Srdiečko. I jen tato tři přibližovadla mohou zajistit lyžování na 10 km značených tratí z výšky 2005 m do 920 m. Většina lyžařů ale nesjíždí hluboko do údolí (celá cesta nahoru trvá více než 1 hodinu), nýbrž jezdí na vleku Predné Dereše.

Právě tuto trať jsme měřili GPS přístrojem. Nebylo snadné vybrat referenční trať, jelikož sjezdovkou je otevřený pás široký téměř 2 km od Derešů až po Konské, ale při menší sněhové pokrývce je většina lyžařů soustředěna ve žlabu mezi sedačkovou lanovkou a vlekem nebo v bezprostřední blízkosti vleku. Právě tato trať se podrobila měření GPS přístrojem. Svojí délkou nijak neohromí (910 m), ale svým téměř konstantním průměrným

Nízké Tatry – Chopok jih Obecné info o stfiedisku nadmofiská v˘‰ka

Info o mûfiené trati GPS pfiístrojem 920-2.005 m

poãet funkãních vlekÛ / lanovek 4 / 1

traÈ

délka znaãen˘ch tratí celkem délka tratí celkem pravidelnû upravované tratû umûl˘ sníh / osvûtlení

‰ikmá délka nadmofiská v˘‰ka pfiev˘‰ení prÛmûrn˘ sklon

Predné Dere‰e – Chopok Majstrovská, ã.3 (horní ãást) 910 m 1.605–1.963 m 358 m 43,1% / 23,3°

maximální sklon

77,5% / 37,8°

servis / pÛjãovna

10 km 15 km 0,5 km 0,5 km / 0 km -/-

ubytování / obãerstvení

ano / ano

lokalita

Mûfieno pfiístrojem Garmin GPSmap 76S, nepfiesnost: 10% Grafick˘ model 1:3 realistiãtûji zachycuje prostorové vnímání sklonu sjezdové tratû a je citlivûj‰í na zmûny v prÛbûhu kfiivky.

Neodpovídá ale skuteãnosti. Té odpovídá grafick˘ model 1:1.

sklonem 43% dává předzvěst, že není určena lyžařům začátečníkům. Vezmeme-li v úvahu ještě neupravovanou trať s boulemi, jarním, ráno zmrzlým, v poledne již těžkým a rozbředlým sněhem, stává se tvrdým oříškem i pro velmi zkušené a zdatné lyžaře. Kdo se rozhodne strávit zde týden lyžování, věřte, že pokud mu počasí bude přát a vleky budou „premávať”, sáhne si až na samé dno svých sil.

A rada na závěr: V začátcích zimy se na Chopok nevyplatí jezdit, kameny obřích rozměrů mizí pod přibývajícím sněhem jen velmi pomalu, a tak zpravidla až začátek března začíná být vhodný k úvahám o návštěvě jižní strany Chopku.

I tehdy je ale nutné počítat s nástrahami skrytých kamenů pod sněhem.

010-MIX 2

7.11.2003 13:53

Strรกnka 13

010-MIX 2

7.11.2003 13:53

Stránka 14

14

TEXT: IVAN SOSNA

jedině PRD a MRD! Uplatnit se na nabitém trhu lyžařské výzbroje není vůbec snadné. S obyčejnou holou lyží máte šanci asi jako s žebřiňákem v autoprodejně. Lyže i boty dnes musejí oslňovat spoustou rafinovaných vymožeností. Důležitější než jejich funkčnost je přitom správné pojmenování.

Projděme se tedy touto džunglí lyžařské hi-tech terminologie. Nikoho přitom nesmí překvapit, že jde přímo o orgie angličtiny.

Při jízdě pochopitelně vznikají a působí různé síly. Základním slovem dneška je tedy power. Elementárním krokem je označit výztuhu, prolis, šroubek nebo jiné hejblátko jako power distributor (rozdělovač), transmitter (přenašeč), enhancer (zesilovač), booster (podporovač). Je-li to o něco složitější, zní lépe module, případně platform. Propojímeli hejblátko ještě s něčím dalším, máme možnost vytvořit přímo konkrétní system či abstraktní concept.

Stejně dobře jako power poslouží i energy. Mezi další vhodné magické přísady patří control (ovládání, řízení), adapter, stabilizer, regulator.

K lyži patří nejenom power a energy, nýbrž i vibration. A tím pádem jejich reduction, dále absorber, protector, shock (náraz).

K výše uvedeným se výtečně hodí i response (reakce), rebound (zpětná reakce) a impulse.

K úspěchu neopominutelně patří výstižná adjektiva. Skoro všechno může být dynamic, mnohé integrated či flexible. Nic nezkazíme sice prázdnými, nicméně efektními super, extra, extreme, special, optimal, full (úplný, komplexní), ultimate („nej-”). K nim přistupují další šikovná flexible (pružný), direct (přímý), adjustable (stavitelný, polohovatelný), stiff (tuhý), hard (tvrdý), soft (měkký), comfort, easy (snadný), light/lite (lehký, snadný), compact, fast (rychlý) a některá speciální lyžařská, např. racing (závodní), performance (vysoce výkonný). Aktuálně se dokonce začínají objevovat i smart (chytrý) a intelligent.

Do kotlíku můžeme přihodit ještě třeba Race, Carve, (Free)ride, z jiného soudku frame (rám), torsion, flex (ohyb), profile, spoiler, device (zařízení), design (konstrukce), chassis (základna, šasi), technology. Taky samozřejmě plate (deska) a lifter. Frčí vše s titaniem, také v podobě titanal a Ti. Vždy dobře poslouží protection (ochrana).

A zapomenout rozhodně nesmíme na geniální –anti.

Jenom naprostý ťulpas by z takového bohatého portfolia nedokázal poskládat názvy, jež jako by vypadly z nejmodernějšího bojového letounu. Výsledek by ovšem měl alespoň trochu dávat smysl těm, kdo umějí anglicky. A poslední zásada: nejlépe zní spojení tří takových slov.

Takže: vložíte-li pod plastovou podložku proužek gumy, vytvořili jste ASM: anti-shock module.

PRA, PRB, PRC, PRS, PRT? Žádná věda. K PR čili Power Response si přidejte podle potřeby Adapter, Booster, Concept či Control, System, Transfer. Ke každému z těchto názvů najdete při troše snahy na lyžích nebo botách něco, k čemu budou pasovat. DEBIL? Dynamic Energy Booster & Intelligent Lifter. Je třeba pokračovat? Jaká krásná jazyková hra!

Kdybych barbarsky zatloukl do lyže hřebík tak, že jeho špička proleze skluznicí, co vytvořím? Třeba DBD: Direct Braking Device, přímé brzdicí zařízení.

Lyže tak může klidně obsahovat PRD (power response design nebo device) a bota MRD (mechanical rebound distributor).

Co s tím? Nenechat se oslnit PRSy a lyže raději pořádně vyzkoušet a porovnat.

010-MIX 2

7.11.2003 13:53

Stránka 15

TEXT: IVAN SOSNA

Kneissl

stále rakouský

Ke dni 1. září 2003 převzala firmu Kneissl & friends GmbH skupina domácích tyrolských investorů. Podle prohlášení jim záleží na uchování firmy a výroby v Kufsteinu. Věří, že značka dokáže navázat na svou slavnou minulost a že se na trhu dokáže nově profilovat.

Pro „nového” Kneissla mají být příznačné dva slogany: „Klein aber fein”, tedy značka malá, avšak „fajnová”, a „Handmade at Kneissl/Tirol”. Měla by se prosadit technologicky vysoce hodnotnými lyžemi, vznikajícími v malosériovém množství asi 15 000 párů v Kufsteinu. Levnější modely by se měly vyrábět u jiných rakouských výrobců.

Firemní prohlášení neskrývá ani sportovní ambice: navázat na úspěchy nejslavnějších dob a pomocí mladých jezdců se vrátit do extraligy závodního lyžování.

Kneissl se nyní bude soustřeďovat především na své hlavní trhy ve střední Evropě – Rakousko, Německo, Švýcarsko a Itálii.

Kneissl Revival Díky tomu, že se přes půl roku jednalo o převzetí firmy naším Sportenem, je nám tato záležitost trochu bližší, a tak si neodpustíme krátký subjektivní komentář.

Bude nesporně zajímavé sledovat, jak vše dopadne. Koncentrace v lyžařské branži sice nepokračuje tak rychle, jak řada odborníků před pár lety předvídala, ale v dnešní situaci to firma parametrů a stavu Kneisslu nebude mít vůbec snadné. Hranice rentability leží někde u 300 000 párů ročně a výrazně pod ni se dostávají jen výjimky. Z těch „velkých” s plným sortimentem jen zcela specifický švýcarský Stöckli a podobně atypický Dynamic, vlastně dvojče kolosu Atomic.

Další „malí” už mají jen menší kolekce s omezeným počtem modelů. Zcela jinde pak stojí okrajové exotické značky, dnes produkující především pro freeridery, a takové, jež si pod svým jménem lyže nechávají jen vyrábět.

Vyrobit lyže dnes není absolutně žádný problém. Umějí to všechny přední firmy a špičkovou nezávodní lyži lze vytvořit i skoro na kolenou. Pokud by si naftový magnát Komárek usmyslel, že si místo ovládnutí Fischera pořídí vlastní značku lyží, vyrobí mu třeba právě rakouský jmenovec Fischer lyže jako víno.

A tak i Kneissl lyže stále umí. Kupříkladu jeho nová obřačka a slalomka jsou skutečně výtečné.

Tak jako všude v byznysu jde především o cenu a o prodej. A zde to Kneissl nebude mít lehké. Těžko říci, kolik zákazníků si udržel. Jako malý nebude mít na masivní mediální kampaň. Rozhodně nemá na zaplacení závodnických hvězd.

Když si vychová někoho mladého, přeplatí ho někdo z velkých.

Jelikož ale neznáme pozadí a ani ekonomickou sílu a obratnost pěti statečných zachránců, jsou to všechno jen obecné úvahy.

Lyžaři mohou být rádi, že další slavná značka nemizí. A pokud to Kneissl se závoděním opravdu myslí vážně, třeba na tom vydělá i pár našich talentů, jež by mohl v rámci svého závodnického comebacku materiálově podpořit.

010-MIX 2

7.11.2003 15:46

Stránka 16

16

a patenty pocházejícími z kosmického a vojenského průmyslu? Nechceme vám brát nadšení, protože je v nich opravdu leccos zajímavého. Když ale zjistíte, že pod horní slupkou bočnice u jedněch takových je vrstva docela obyčejného molitanu, začnete brát rétoriku výrobců poněkud s rezervou.

U kterých lyží jsme to náhodou objevili, neprozradíme. Třeba nejsou jediné. Ale buďte klidní, jezdí opravdu pěkně...

LyÏe Lusti vyrobená v Krkono‰ích se dostala i do na‰eho testu „vlajkov˘ch lodí“ (viz strana 54). JelikoÏ se v‰ak jednalo o prototyp, její v˘sledné hodnocení tam neobjevíte.

Foto: Michal Kreuter (na snímku uprostfied s lyÏemi Lusti)

HANDMADE BY LUSTI

Zdá se skoro jisté, že tajná zbraň z východních Krkonoš se začne objevovat více a více. O lyžích Lusti žacléřského výrobce Milana Luštince, zastoupených i na Mistrovství ČR a ve skicrossech, jsme referovali už na jaře. Kromě pozměněné slalomky s mírami inspirovanými špičkovými zahraničními modely se počítá i se sportovní lyží, moderně asociovanou se skicrossem. Hlavními odběrateli zatím stále omezeného množství by se měli stát zá-

MOLITANOVÉ LYŽE

Taky si myslíte, že dnešní drahé lyže jsou schránkou nadupanou hi-tech materiály

čtenářská SOUTùÎ

Ve SNOW 9 bylo zobrazeno večerní Val d’Isère, respektive jeho historická část.

Poznej středisko

SNOWTOUR

a vyhraj tam lyžovačku pro dva!

V každé hře rozhoduje o vítězi náhoda i jeho um. Pro účast v soutěži časopisu Snow o lyžařský pobyt pro dva stačí jen trocha znalostí zeměpisu, samozřejmě lyžařského. Hraje se o středisko, které zobrazuje fotografie.

Odhalte jej a pošlete nám jeho jméno spolu se soutěžním kupónem.

Mnohé vám napoví jeho krátké představení. Vylosovaný šťastný vítěz získá čtyřdenní pobyt s permanentkou pro 2 osoby v tomto lyžařském ráji!

Nejznámější lyžařská oblast francouzských Jižních Alp je vlastně dvojstřediskem, jenž je lanovkami a sjezdovkami spojeno v jediný celek pokřtený Foret Blanche (Bílý les). Jedno z dvojčat se může chlubit jednou z nejprudších, i když méně známou tratí pro letmý kilometr z vrcholu Chabriéres. Dohromady jejich sjezdovky měří 180 km a obsluhovány jsou 56 lanovkami a (především) vleky.

soutûÏní kupón

(zasílejte nejpozdûji do 10. prosince 2003 na adresu praÏské redakce)

SNOWTOUR č.10 jméno a pfiíjmení:

Výherce týdenního lyžařského pobytu pro dvě osoby do předvánočního Val d'Isère budeme kontaktovat (v době uzávěrky SNOW 10 ještě nebyl znám). Čtyřdenní lyžařský pobyt v Gasteinu (SNOW Tour 7) získala Klára Petříková z Hostivic.

SNÍH SLIBNÝ I HROZÍCÍ

Neplatí to sice vždy, prý se ale většinou roční srážková bilance vyrovná. Pro nás lyžaře by to znamenalo šanci na spousty sněhu hned na začátku sezony. Po sněhově chudé minulé zimě a velmi suchém létě už k tomu zbývá stále menší kus kalendářního roku. Čím později, tím větší naděje, že opožděná kompenzace přijde

vyhlášení Val d’Isère je jedno z nemnoha francouzských středisek, kde se snoubí historie a moderní lyžařská infrastruktura.

Na tamní trati OK se každoročně koná Kritérium prvního sněhu – rozsáhlý článek o něm se objeví v jednom z nejbližších SNOW. SNOW ČÍSLO 10 / 2003

vodící žáci, ale také někteří borci kategorie Masters. Na druhém pólu pak ti, kdo chtějí proniknout do tajů jízdy po hraně.

Ačkoliv jsou tyto lyže vyráběné ze zahraničních materiálů, je jejich silnou stránkou cena. O tom, zda a kde budou už v průběhu nadcházející zimy k vyzkoušení, budeme referovat. is

BULDOZER

V hlavách nadšených freeriderů se zrodila myšlenka na nejširší lyže na trhu.

V současné době jimi jsou K2 Kahuna s maximálními rozměry 143-108-131.

Překonat by je měl model s pracovním názvem Bulldozer (do prašanu jméno tak pěkné, že by podle našeho názoru mělo zůstat), který v případě úspěšného jednání vznikne v továrně jednoho z českých výrobců! is

PSâ:

NÁZEV ST¤EDISKA: ulice, ãíslo:

mûsto:

e-mail:

tel.:

010-MIX 2

7.11.2003 15:46

Stránka 17

ve formě sněhu. Že by se navzdory chmurným oteplovacím prognozám mohla opakovat nadílka úvodu divoké předloňské zimy?

Pořadatelé špindlerovského závodu SP žen (SL a OSL 13. a 14. prosince) tak asi jsou ve dvojím stresu. Bude dost sněhu či alespoň mrazu? A nebude pak sněhu najednou příliš? is - PRVNÍ BEZBARIÉROVÉ LYŽAŘSKÉ STŘEDISKO

BOTY REXXAM KONEČNĚ S MEDAILÍ

„Normální” zdravý člověk si sotvakdy uvědomí, kolik překážek denodenně překonává a co všechno by nemohl, byl-li by vozíčkářem.

Společnost se i v této oblasti rozhýbává velice pomalu, a to dokonce přes to, že jí k ohledu na postižené nutí zákonné normy. Ještě o notný kus zpět jsou sportovní zařízení – koho by dříve napadlo brát ohled na pohybově omezené při stavbě třeba sjezdovky, kde se schází ta „zdravější” část společnosti...

První vlaštovka v tomto směru se objevila i v Česku, v nenápadném středisku pod Jizerkami, v Zásadě nedaleko Velkých Hamrů.

To možná i proto, že budovatelské plány vyšly z iniciativy Jana Verla, který se lyžováním postižených zabývá již přes 15 let a například letos organizuje jeden ze závodů série Evropského poháru tělesně postižených v Harrachově.

Vedle úrovňového parkoviště, bezbariérových přístupů do bufetu, z parkoviště na vlek či odpočinkových břeven na horní a dolní stanici a na vyhlídce zhruba upostřed sjezdovky, je

Několik let se pozoruhodné japonské boty Rexxam snažily o průnik do vrcholového lyžování. Uzavřený svět poolových společenství jim ale přístup k nejlepším jezdcům, vázaným smlouvami, neumožňoval. Když už se zdálo, že zájem Japonců polevuje (malá firma se neodvažovala bojovat na velkém a vzdáleném evropském trhu), dostaly se Rexxamy konečně i k medaili. Zasloužila se o ni mladá Rakušanka Nicol Hosp, na MS 2003 ve Sv. Mořici stříbrná v kombinaci a bronzová ve slalomu.

Rexxamy jsou drahé a nelehko k sehnání.

(Nejlépe u Johanna Leitnera v Bichlbachu a Herberta Auera ve Steinachu, držitelů několika patentů, jimiž především jsou boty pozoruhodné.) Případní zájemci by měli mít radost ze skutečnosti, že nové boty Fischer jsou dílem právě obou zmíněných rakouských botařů. is

ZÁSADA

pro postižené připraven i servis tamní lyžařské školy 3D feedback carving school. „Jsme schopní a ochotní se o postižené lyžaře postarat a tito jsou u nás vždy vítáni, nehledě na druh postižení,” shrnuje Jan Verl. Vážnost jeho slov dokazuje třeba i častá přítomnost na zásadské trati naší asi nejznámější handicapované sjezdařky, Kateřiny Teplé. ps

SNOWSTŘÍPEK

PISTENBULLY

300 – PARK BULLY

Pod tímto označením se skrývá nejnovější Kässbohrer, speciálně vybavený pro přípravu a úpravu snowparků a U-ramp. Kromě čelního tvarovače U-ramp má díky úpravě předního a zadního závěsného rámu zvýšený rozsah pohybu radlice a frézy. Díky tomu snáze vytváří terénní vlny a nerovnosti. Může být vybaven i radlicovým nakladačem na přemísťování až 2 m3 sněhu.

Vedle již zavedeného modelu 300W s navijákem je tak Park Bully druhou modifikací klasické třístovky – nejsilnějšího Kässbohreru.

Poté, co se konkurenční Prinoth spojil s Leitnerem a podchytil i kanadský Bombardier, se konkurenční boj mezi výrobci sněžných vozidel zostřuje. Kässbohrer je ovšem u nás bezkonkurenčně nejčastější a také ve světovém měřítku je jedničkou. is

010-MIX 2

7.11.2003 15:46

Stránka 18

18

TEXT: ZDENĚK RAK, ČAF FOTO: MATIO, WWW.FREESKIING.CZ

Veřejné závody 2003/2004 pod „čafem“ Listuji knihou o freeskiingu a jediné, na co myslím, je zima. Zasněžený kopec, ranní mlha, křupavý pudr a nikdo nikde. Popouštím uzdu fantazie a dávám si ten kopec po kolena ponořen do bělostného prašanu, sám s pocitem naprostého souznění s přírodou… Super!

Jo jo, kdyby tak někdo tam nahoře zařídil, aby napadalo a byla pořádná zima...

Raději teď necháme snění a napíšeme vám, co se plánuje na nadcházející zimu – ať už bude prašan nebo ne.

Skicross Série Skicross open 2004 se oproti loňské zimě rozroste na 6 závodů. Závodníci se mohou těšit nejen na nová střediska, ale hlavně na hodnotnější ceny a vyšší prize money. Trošku vás ještě budeme napínat a bližší informace prozradíme až před samotnou zimou.

Kidcross Pro ty nejmenší připravujeme sérii Kidcross open 2004, která se pojede ve stejném středisku a stejný termín jako „dospělé” skicrossy. Trať bude samozřejmě speciálně přizpůsobena mladým na-

dějím, soupeřit se bude ne po čtyřech, ale po dvojicích. Proto s sebou vezměte své potomky nebo mladší kámoše do 15 let. Naše lyžařská omladina si to rozdá zatím jen o věcné ceny, jistě ale neuniknou oku sponzorskému a rodičovské pochvale.

Big air Z loňského závodu Sun Helmet Big Air se letos zrodí série tří závodů v big airu, která oproti loňské sezóně naroste také o baculaté prize money. Riders party po závodě je také něco, s čím počítáme – i kdyby na chleba nebylo.

ČAF camp Pro ty, kteří nechtějí jen závodit, ale chtějí také trénovat, se uskuteční 1. ČAF freestyle & skicross camp, bydlet se bude přímo na sjezdovce, součástí kempu budou přednášky o mazání lyží a vhodném tréninku, videocoaching, závěrečná kalbička a závod pro kempery.

Jasnadrenalin 2004 V březnu 2004 se uskuteční druhý ročník Jasnadrenalinu neboli Mistrovství Česko-

slovenska ve freeridingu na slovenském Chopku. Tento skutečný freeridový závod loni otestovali naši nejlepší freeskieři a ani letos na ní ČAF a jeho členové rozhodně nebudou chybět.

Pokud vás blížící se zima nenechá spát a „ono” pořád nechce nasněžit, mrkněte na čafácký web www.freeskiing.cz. Tam se dočtete o všech závodech, akcích, akcičkách a plánech. Zájemci si tam také mohou objednat novou knihu o freeskiingu nebo freeskiingové video Every Color of Ski, a to za zvýhodněnou cenu.

RIDE ON

010-MIX 2

7.11.2003 15:46

Stránka 19

19

Hospůdky

SNOW

- Baronův most Leopoldov/Novohradské hory

Možná jste to již také zažili.

Nekončící vichřice, všude kolem bílo, ledové vločky štípají do tváří. Zima.

Vkrádá se pod oděv jako ruka zlodějova.

A obírá o poslední zbytek tepla a sil. Stále dokola monotónní cyklus pohybů: skluz, odpich, skluz… A cíl v nedohlednu.

Běloba kolem začíná šednout, blíží se večer. Co teď? Dušička v těle chřadne a poklesá. A je to tady – ze tmy náhle vystoupí světýlko. Podobně jako v té pohádce o perníkové chaloupce. Jsme zachráněni! Není to ale perníková chaloupka, avšak jiná kouzelná budova – hospůdka. Nezpochybnitelně zázračná.

Z krbu sálá teplo, dřevo voní, lahodný mok nejprve klesá do nohou, aby posléze vystoupal do hlavy. Padající bílé ticho za okny… Neexistuje silnější důkaz pro zbourání materialistických podstat.

Zázraky existují!

Není mnoho takových hospůdek, které lyžařům rozdávají lásku až mateřskou. A abychom je v našem krátkém lyžařském životě nemíjeli, občas nějakou prostřednictvím SNOW představíme.

BARONŮV MOST

Usedlost Baronův most leží na samém konci světa, tedy přesněji toho českého.

Dále už poutník žádné místo, kde by jej přijali, nenajde. Jen trosky kdysi slavného Pohoří na Šumavě, husté lesy a pralesy a česko-rakouskou hranici.

Lyžař může dospět k Baronovu mostu buď po některé z cyklostezek či lesních cest, nebo přímo po silnici z nejbližší vísky Leopoldova. Silnice je v časech sněhového přídělu většinou výborně sjízdná – myšleno tedy na lyžích. Někdejší hospodářské stavení bylo po dlouhá desetiletí odříznuto železnou oponou, aby se po revoluci začalo pozvolna měnit ve vkusnou rekreační usedlost. Čítá dvě tradičně koncipované budovy, z nichž jedna slouží jako restaurace a druhá sdružuje uby-

tovací apartmány. Jak exteriér, tak i vnitřní prostory zachovávají ráz minulosti a nenásilně předávají její poselství. Vůbec není jednoduché se odtrhnout od svého plzeňského – byť dopitého - a odejít.

Myšlenka „hodím vše za hlavu a zůstanu" je silná jako snad nikde, speciálně pak, halí-li okolí sněhová peřina.

Baronův most je posledním do přírody vysunutým satelitem pohostinnosti. Dal bych v sázku boty, že široko daleko nenajdete místo opuštěnější a romantičtější.

Tip: Novohradské hory jsou unikátní pro milovníky pohybu na sněžnicích.

Týden s nimi na Baronově mostu může být právě tou nejdůkladnější duševní hygienou. ps

010-MIX 2

7.11.2003 15:46

Stránka 20

20

TEXT: MARTIN VEČERKA FOTO: DAVID SCH BLAŽEK

Arctic 2003 The Challenge

K

dyž se řekne „vyvrcholení sezóny“, většině sportovců naskočí slova jako „Olympijské hry“, „Mistrovství světa“ nebo „Světový pohár“. Ve snowboardingu jsou taky taková „vyvrcholení“, přestože závody nehrají zdaleka tak velkou roli jako v jiných sportech. Což také souvisí s tím, že nejvyhlášenější akcí není ta, do které se nacpe nejvíc peněz, nebo ta, kterou navštíví největší počet platících diváků. Závod, o kterém se nejvíce mluví, je (naštěstí) ten, který se nejvíce přiblížil původní myšlence snowboardingu. Co nejvíce volnosti, co nejméně pravidel. Motto „by riders for riders“ během sezóny postupně procházelo všemi závody série Ticket To Ride (TTR) a k dokonalosti ho dovedli organizátoři při The Arctic Challenge 2003 (TAC).

010-MIX 2

7.11.2003 15:46

Stránka 21

21

Trysilfjellet

Letošní TAC se měl konat na místě hodném názvu akce – u městečka Stamsund na souostroví Lofoten v severním Norsku. Kvůli přírodní anabázi (několik týdnů v kuse na Lofotech pršelo) byli organizátoři bohužel nuceni vybrat jiné místo. Nakonec dospěli k názoru, že bude nejlepší variantou středisko Trysilfjellet, nacházející se něco přes 200 kilometrů severně od hlavního města země Osla.

Okolní hory vypadají jako Jizerky a středisko je přibližně stejně velké jako Špindl. Na každém kroku je ale vidět typická norská harmonie člověka s přírodou, což se odráží zejména v architektuře.

V podstatě všechny budovy jsou postaveny ze dřeva a celé městečko tak působí hodně pohostinně – dalo by se říct, že se tu každý cítí jako doma. Prostě radost sem zajet na dovolenou. Nemluvě o podmínkách poskytovaných na místních svazích. Sjezdovky nejsou nijak prudké, ale vždy dokonale upravené a na vleky nečekáte ani vteřinu. Co nás ale zaujalo nejvíce, byl místní dokonalý snowpark, který zabíral celou jednu dlouhatánskou sjez-

dovku a byly v něm k dispozici překážky snad všech možných tvarů a velikostí.

Pak se divme, že se ve Skandinávii rodí tolik snowboardových talentů…

The Arctic Challenge

Ale zpět k TACu. Celá akce byla jako v minulých letech a stejně jako letos celá TTR zaštítěna samotným Terje Haakonsenem, legendou snowboardingu a norským národním hrdinou. Cílem organizátorů bylo dostat do Trysilu nejlepší jezdce světa, aby si mohli po dobu jednoho týdne zajezdit na nejznámější akci světa za nejlepších možných podmínek. Nakonec se z různých koutů světa do Trysilu sjelo celkem 27 jezdců, z toho 16 kvalifikovaných z předcházejících závodů TTR a 11 borců, kteří podle výkonů podávaných během sezóny obdaroval samotný velký Terje divokými kartami.

Dostavily se i čtyři odvážné ženy a dva „maskoti” – mladí nadějní kluci, kteří si vybojovali účast v trysilském kvalifikačním závodě.

Současná snowboardová „špička” je neuvěřitelně vyrovnaná. Proto nejde

010-MIX 2

7.11.2003 15:46

Stránka 22

22

s čistým svědomím říct, že se v Trysilu setkali opravdu všichni nejlepší. Za to ale můžu odpřísáhnout, že tolik diktátorů pohromadě se v sezóně 02/03 nikde neobjevilo, což samo o sobě znamená víc než dost. To, co se ale na svazích hory Trysilfjellet (která má mimochodem celých 1132 nadmořských metrů…) během týdne zasvěceného TACu dělo, by se dalo popsat jako to nejlepší, co současná scéna freestyle snowboardingu může nabídnout.

Quiksilver Slopestyle

Jako první byl na programu slopestyle.

Na jedné z trysilských sjezdovek vyrostla rozsáhlá trať, na které jsme mohli napočítat něco kolem dvaceti překážek od skoků přes raily všech velikostí, délek a tvarů až po piknik stůl či kmen stromu.

Za jednu jízdu se dalo využít sedm nebo osm z nich, což bylo pro jezdce nesmírně vyčerpávající, ale zároveň neuvěřitelně zábavné, stejně tak jako pro diváky.

Každý měl dostatek prostoru k tomu, aby předvedl své umění v plné kráse a síle. A tak se taky stalo…

Úroveň většiny jízd byla neuvěřitelně vysoká a jen málokdy se stalo, že by někdo třeba pokazil dopad. Přeci jen tu ale byl někdo, kdo všechny ostatní o něco převyšoval. Naprosto bezchybné jízdy, krásně plynulé rotace, zvířecí mrštnost a na setinu sekundy načasované dopady – taková byla podívaná na hrdinu dne, kouzelné dítě snowboardingu, teprve šestnáctiletého Američana Shauna Whitea.

Halfpipe sessions

Jako další byla v plánu u-rampa. Hodně času spolklo čekání na lepší počasí, bylo marné, takže nakonec se všichni dohodli, že se nepojede klasický závod, ale jen exhibice formou jam-session čili volné jízdy v libovolném pořadí a počtu. Zároveň byly stanoveny čtyři kategorie, které se budou hodnotit: highest air (nejvyšší polet nad hranou rampy), best trick (nejlepší trik), best run (nejlepší jízda) a best entry (nejlepší trik na úvodním „hipu” do rampy). I přes nepříznivé povětrnostní podmínky se jezdci dokázali vyburcovat k obdivuhodným výkonům a halfpipe session byla nakonec i velice pestrá.

010-MIX 2

7.11.2003 15:46

Stránka 23

23

Davidoff Quarterpipe Xpression Session

Poslední disciplínou a zároveň krásným vyvrcholením celé TAC a zároveň symbolicky celé snowboardové sezóny se stal závod na obrovské, devět metrů vysoké quarterpipe, jejíž konstrukce vyrostla pod vrcholem hory Trysilfjellet. Jezdci se rozjížděli na dvě stě metrů dlouhém nájezdu a ti nejrychlejší nabírali na rovince před stěnou kvótru rychlost až osmdesát kilometrů za hodinu. Stěna quarterpipe byla přes dvacet metrů široká, takže na ní mohli v klidu najíždět i dva či tři jezdci najednou. Na kopci se sešlo na čtyři tisíce diváků a finále dokonce přenášela přímým přenosem (!) norská veřejnoprávní televize. Na těch několik desítek minut se v Trysilu rozhostila atmosféra, na kterou nikdo ze zúčastněných nezapomene.

Jezdci létali stále výš a výš a diváci hnaní dopředu výborným spíkrem fandili jako o život. Při „kosmických výstupech” pánů Terjeho Haakonsena a Ingemara Backmana všem běhal mráz po zádech a tajil se dech. Právě tito dva, ještě spolu s Gianem Simmenem, dosahovali nad

kvótrem největších výšek. Nejvýše nakonec vystoupal samotný Terje Haakonsen – do úctyhodných 8,5 metru nad kopingem kvótru.

Martin Černík

V průběhu celé týdenní akce byly všude (v reklamních brožurách, v informačních materiálech, v proslovech spíkra…) připomínány novinky letošní TAC. Jednou z nejdůležitějších bylo i úspěšné rozšíření počtu národností jednotlivých jezdců, a to především o zástupce doposud nepříliš snowboardových oblastí. Mezi nimi byl největším překvapením úplně první zástupce z východní Evropy na Arctic Challenge, český jezdec Martin Černík. Martin si účast na TAC vyjel ve francouzském Les Arcs při jednom ze závodů TTR Quiksilver Slopestyle Pro, kde skončil druhý za Finem Markku Koskim. Samotná možnost být mezi vybranými pro tuto exkluzivní akci byla pro Martina obrovským úspěchem, což ale neznamenalo, že by nepomýšlel na nějakou tu vyšší příčku. Nejvíce si věřil na jeho nejlepší disciplínu – slopestyle.

Bohužel Martinovi ale nebylo přáno a den TAC slopestylu byl pro něj dnem smolným. Během kvalifikace totiž na railech zlomil dvě prkna a nestihl poslední kolo kvalifikace. Na quarteru pak předváděl slušně vysoké airy, které však na finále nestačily. Účast Martina Černíka na vrcholné akci sezóny je i tak obrovským úspěchem a jméno českého snowboardingu bylo díky Martinovi opět posunuto kousek dál.

The Arctic Challenge 2003 honosně zakončil loňskou sezonu. Ta poměrně jasně ukázala, jak může vypadat budoucnost snowboardingu. Letošní akce typu TAC opět dokázaly, že snowboarding prostě není o bodech, vteřinách, metrech, žebříčkách, či členských příspěvcích, ale zejména o momentálním prožitku z ježdění pramenícím z volnosti zproštěné jakýchkoliv svazujících pravidel či časových harmonogramů. Fakt je, že čím dál více jezdců, organizátorů, sponzorů a médií tohle začíná chápat.

Uvidíme, jak to bude probíhat v sezóně právě nadcházející…

024-SHOEFFEL

7.11.2003 13:38

Strรกnka 24

024-SHOEFFEL

7.11.2003 13:38

Strรกnka 25

026-GALERIE St.CATARINA

7.11.2003 13:39

Stránka 26

SNOW ČÍSLO 10 / 2003

GALERIE

26

TEXT: RADEK HOLUB FOTO: PETR SOCHA, RADEK HOLUB

V

sousedství světoznámého lyžařského střediska se jen těžko vystupuje ze stínu jeho slávy, a to dokonce i když jsou osudy obou v mnohém provázané. Santa Caterina bude vždy mladší sestřičkou, ačkoliv vede stejně dospělý lyžařský život jako nedaleké, proslulejší Bormio. Za rok a půl společně pohostí světový šampionát v alpském lyžování.

Santa Caterina je klidnou vesničkou položenou až na konci údolí Valfurva, které neúnavně stoupá ze starobylého

města Bormia. Poklidné ubytovací středisko na úpatí stinného severního svahu Monte Sobretty leží až v 1.740

metrech, tedy ve výši, kterou sníh pokrývá obvykle po celou sezonu. Od toho se odvíjí i poměry na sjezdových tratích, jež vedou z vrcholku Cresta Sobretta (2.725 m) po jeho severním úbočí až do centra Cateriny - kvalitní sněhová vrstva se tu drží od podzimu až dlouho do jara. Přičte-li se osamělost střediska a sportovní profil tratí, získává lyžařský obraz Santa Cateriny obrysy eldoráda fajnšmekrů.

Z vesničky pomalu šplhá starší dvousedačka, aby za několik minut přistála na hranci lesa, kde se otevírá pohled na

026-GALERIE St.CATARINA

7.11.2003 13:39

Stránka 27

27

www.skiatlas.net

Santa Caterina cíl fajnšmekrů dačka dovolovala oddych unaveným nohou! Spásou je právě dokončovaná stavba kabinkové lanovky, která vytvoří novou páteř areálu a následně bude protažena až pod vrchol, kde ji doplní moderní 4sedačka. A mistrovství světa se postará ještě o jednu novinku: svah protne nová závodní sjezdovka, která určí budoucí lyžařskou šampionku.

ČÍSLO 10 / 2003 SNOW

druhé patro areálu - širokou a strmou pláň pod Sobrettou. Z vrcholu dostupného vlekem spadají jen dvě tratě - červená a černá - a velmi podobné je to s náročností i při návratu do střediska.

Není pochyb, kde zdejší rodačka Deborah Compagnoniová sbírala zkušenosti k olympijskému vítězství. Mezi sjezdovkami totiž vládnou ty z obtížnějšího spektra, modré jsou jen dvě kratší tratě v mezipatře areálu.

Pihou na kráse perfektně obdařeného střediska je jeho technická vybavenost, přesně řečeno ta dosavadní. Jediná se-

PR

028-STYLE FREERIDE

7.11.2003 14:29

Stránka 28

SNOW ČÍSLO 10 / 2003

FREERIDE STRANA 1 ze 2

SNOWSTYLE

28

TEXT: VOJTĚCH KOŘÍNEK, RADEK HOLUB FOTO: TVB SAMNAUN

freeride

Ischgl tisíc a jeden freeride ypermoderní lyžařská aréna Silvretta nad rakouským Ischglem hýčká své návštěvníky dvěma sty kilometry sjezdovek a lanovkami s koženým potahem. Ovšem nejde jen o luxus, jak potvrzují zdejší terény. Bezmála třítisícové vrcholky dobře zásobené sněhem jsou bezednou studnou freeridu.

H

Volné ježdění v Ischglu je výjimečné tím, že se tu sešlo několik nadmíru příhodných faktorů. V prvé řadě je to množství a pestrost freeridových svahů, které zahrnují jak terény pro jezdce začínající, tak i pro ostřílené freeridery. Při mnoha zdejších sjezdech se v extrémně skloněném svahu lyže doslova propadají a je třeba značných zkušeností jezdce, aby dobře posoudil lavinové riziko toho kterého svahu. Na druhou stranu jsou tyto hardcorové sjezdy ušetřeny nebezpečí převislých skal a jejich nejnáročnější pasáže bývají poměrně přehledné. Trasu si je díky tomu možné (a nutné!) odpozorovat z přilehlých sjezdovek a okolních lanovek. Ty vedou téměř na všechna nástupní místa. Svou roli hraje i značná jistota sněhu, jehož tučnou vrstvu zabezpečuje poloha v hlavním hřebeni Alp a její trvanlivost pak vysoká nadmořská výška a častá severní orientace svahů. Drtivá většina freeridů mezi Ischglem a Samnaun se odehrává ve výšce nad 2.000 metrů.

Sedm ostrých žlabů

Z hlavní křižovatky lanovek na Idalpu vede 6sedačka s modrou sjezdovkou do sedla Velill, kde na opačnou stranu klesá červená trať stejnojmenným údolím (Velilltal). Už její horní pasáž je možné nahradit prostorem celé pláně a vykreslit do hlubokého sněhu prvních pár freeri-

SNOW radí:

noste pfiilby!

028-STYLE FREERIDE

7.11.2003 14:29

Stránka 29

Lyžařské parametry Silvretta Areny: nadmořská výška 1.400 – 2.900 m n. m.

200 km sjezdovek sezóna: začátek prosince – začátek května

dových oblouků. Po dojezdu zpět na sjezdovku č. 7 se po levé straně vztyčí skalnatý vrchol Pardatschgrat (2.624 m), z něhož do této kotliny padá sedm pěkně prudkých žlabů. Jejich sklon prakticky nepolevuje pod 50 st. a šíře o mnoho nepřesahuje deset metrů, v některých z nich jsou dokonce ještě extrémnější místa. Sjezdu by se měli zúčastnit jen zkušení freerideři schopní důkladné prohlídky terénu ve žlabech ze zmíněné tratě.

V případě velkého množství sněhu, které v Ischglu není výjimkou, je možné rozproudit adrenalin i na opačné straně Pardatschgratu, již zdobí sněhové zábrany. Přes ně je pak možné skákat až k mezistanici lanovky z Ischglu.

Freeridové lavory

Neméně atraktivní freeridové hody čekají na centrálním vrcholu Greitspitz (2.872 m), kam vyjíždí podél hranice se Švýcarskem krátká kotva. Kolem černé sjezdovky se jede nejprve prudkým svahem, mine se výrazné skalisko s vrcholovým křížem, až se konečně přistane v údolí Höllenkar. Odtud se vrací 8sedačka na Idalp, další lanovky míří i jinými směry. Od výstupu z kotvy na Greitspitz je rovněž možné vydat se rovnou kotlem Höllenkar, přičemž se cestou postupně otevírá široká freeridová louka o sklonu černé sjezdovky. Po nenáročném, ale svižném sjezdu přistanete opět u spodních stanic lanovek pod Idalpem.

Z horních partií Höllenkaru je snadné vystoupat sedačkovou lanovkou na Palinkopf (2.864 m), druhý nejvyšší bod celé Silvretta Areny. Z něj se směrem do údolí Vesil svažuje velký terénní lavor s náznakem žlábků, které mohou být tečkou za prvním freeridovým dnem.

Lavinové a sněhové info: web – www.lawine.at/tirol, tel. – +43 (5444) 5266 11 Důsledně dodržujte zásady bezpečného pohybu v horách, informujte se na aktuální lavinové nebezpečí!

Zvažte své schopnosti, túru podnikejte jen se spolehlivými osobami minimálně ve tříčlenných družstvech a se základním bezpečnostním vybavením (vyhledávací lavinový přístroj, Recco, mobilní telefon, lopatka, sonda)!

030-ATLAS ST MORITZ

7.11.2003 14:41

Stránka 30

ATLAS STRANA 1 ze 2

SNOWATLAS

30

TEXT: RADEK HOLUB FOTO: VERKEHRSVEREIN ST. MORITZ

St. Moritz nejlepší švýcarská adresa do se ukazuje ve Svatém Mořici, patrně nebude na obyčejné dovolené. Středisko pro horních deset tisíc přitahuje vlivné osobnosti jako magnet a nejedna celebrita tu dokonce vlastní svou residenci. Být zde viděn znamená prestiž. V luxusním letovisku můžete nakoupit značkovou módu, hrát golf na sněhu nebo být lvem vyhlášených salonů. A samozřejmě – můžete lyžovat!

SNOW ČÍSLO 10 / 2003

K

www.stmoritz.ch

030-ATLAS ST MORITZ

7.11.2003 14:41

Stránka 31

31

hodnocení SNOW celkem sjezdovek 350 km 53 lanovek a vleků

SNOWATLAS

17

lyžařská střediska

St. Moritz očima malé závodnice

Takže Moritz. Je to moc hezké místo. Do St. Moritze jezdím moc ráda, dobře se tam trénuje a jsou tam všechny druhy kopců. To co natrénuji, tak zkouším potom na závodech ve Špindlerově Mlýně a na jiných českých horách, ale v St. Moritzi se jezdí opravdu dobře. Tenhle rok tam jedu počtvrté. No prostě se mi tam líbí. Zatím jsem v St. Moritzi lyžovala na Corviglii a na Diavolezze a také tam, kde se to nazývá Corvatsch. A také je tam moc hezké ubytování. Už se moc těším na příští návštěvu.

Veronika Rudolfová (10 let, od narození každou zimu tráví ve Špindlerově Mlýně, v 5 letech začala lyžovat ve zdejším skiklubu, od 7 let závodí.)

ČÍSLO 10 / 2003 SNOW

Lyžařská aréna Engadin, jak se oblasti kolem Svatého Mořice jako celek označují, zahrnuje 350 km sjezdovek v nadmořské výšce až 3.300 metrů. Setkání s hereckou hvězdou ani s královskou rodinou na lyžích tu však příliš nehrozí, neboť klientelou sjezdového areálu jsou především fajnšmekři, kteří se mořického života neúčastní. Zasněžené svahy žijí vlastním životem.

Ačkoliv některým zdejším tratím už brzy bude sto let, stařeckými bolestmi středisko netrpí. Jeho duch je naopak velmi mladý – široké sjezdovky znají

carving snad odjakživa a pohodlné lanovky jsou samozřejmostí.

Domovská hora Piz Nair se tyčí jako zkosený jehlan do třítisícové výše nad městem a jeho jihovýchodní svahy spadají velmi svižně. Těsně pod vrcholem začíná závodní trať z nedávného mistrovství světa, která své pokořitele vítá sklonem 45 st. a ani poté je nenechá příliš vydechnout.

Ještě ve vyšších patrech se lyžuje v areálu Corvatsch nad obcí Silvaplana, pár kilometrů od Mořice. Visutá kabina končí ve výši 3.303 metrů, odkud vedou spletité nitky tratí nejprve po úbočí, pak skalním náručím a nakonec lesem až do údolí. V obtížnostech převládá podobně jako na Piz Nairu červená, ovšem o poznání krotší. Výjimkou je neupravovaná černá sjezdovka, která areál Corvatsch opouští a ústí na okraji Svatého Mořice.

Atraktivní sjezd čeká dobrodružné povahy i na průsmyku Bernina. Visutá kabina je vynese na horu Diavolezza, a místo aby se spustili po sjezdovkách zpět, vydají se na 10km sjezd volným terénem po ledovcovém splazu Morteratsch.

STRANA 2 ze 2 ATLAS

■

✱✱✱✱

SNOWATLAS

SNOWinfo

032-ATLAS KOŘENOV REJDICE

7.11.2003 15:00

Stránka 32

ATLAS STRANA 1 ze 2

SNOWATLAS

32

TEXT: RADEK HOLUB FOTO: SKIAREÁL REJDICE

Kořenov Rejdice

Popelka s oříšky v kapse

SNOW ČÍSLO 10 / 2003

P

řed pěti lety byl rejdický areál typickým outsiderem. Půlkilometrovou sjezdovku na okraji horské vísky brázdili jen hosté zdejší chaty, kteří v zákoutí Jizerských hor trávili klidnou dovolenou. Za rok přibyl umělý sníh a večerní osvětlení, a svah se dostal na úroveň, jíž svůj rozvoj většina minicenter završí. Ne však Rejdice, které tak započaly pouť mezi elitu.

www.rejdice.cz

032-ATLAS KOŘENOV REJDICE

7.11.2003 15:00

Stránka 33

33

hodnocení SNOW celkem sjezdovek 1.500 m 1 lanovka a 2 vleky

SNOWATLAS

18

lyžařská střediska

Jak vzniká budoucí česká mekka snowboardingu?

Nápad vybudovat „pořádný” snowpark se zrodil v hlavě majitele rejdického areálu Martina Martínka v létě a po několika týdnech už bylo jasné, že vzniká největší freestylový park v Česku. U jeho zrodu totiž stály nejen ambiciozní záměr, ale i pomoc těch, kteří ho budou užívat především – profesionálních snowboardistů.

Ke konci října 2003 už byla do terénu vyhloubena obří u-rampa a z hlíny vyrostl velký skok s dopadem.

Brzy se na svahu objeví 15 překážek, z nichž mnohé budou mít v České republice premiéru.

Vloni překvapily Rejdice stavbou první „malé” dvousedačky v Čechách a ani letos pionýrské pole nevyklidí.

Blýsknou se dokonce malou senzací, když zavedou bezkontaktní skipasy, neboť budou prvním českým střediskem, kde pohodlné čipy nebudou fungovat souběžně s „píchacími” permanentkami.

Chata na úpatí vleků je přirozeným zázemím hostů – nejen těch, kteří se tu zdrží déle, ale i těch, co přijedou jen naskok. Rychlý bufet občerství, útulná restaurace bohatě nasytí, půjčovna a servis zajistí vše s lyžemi související. Neobvyklou službou je pro takto malé středisko i skibus, který jezdí denně – považte – až z Prahy! Rejdické centrum je prototypem střediska nové generace, která v našich horách pomalu vznikají – malá, ale s vysokou úrovní.

Hledejte na konci SNOW!

Skipas do Rejdic pro každého

zdarma!

ČÍSLO 10 / 2003 SNOW

Sedačková lanovka, která vyrostla na svahu pod rozhlednou Štěpánka, zbořila zažitý mýtus, že lanovky se v malých střediscích nestaví. Sjezdařská plocha se tím rázem rozrostla o více než kilometrovou trať. Ta rozdrtila další předsudek o českých sjezdovkách, neboť její až osmdesátimetrová šíře pohodlně spolyká kapacitu lanovky, i když si lyžaři dopřejí carvingový rozlet. Poslední investice v areálu jej však posunují ještě dál.

Letos budovaný snowpark, do jehož stavby promluvily špičky snowboardové reprezentace, má ambice areál proměnit v českou freestylovou mekku. Svými obřími parametry nebude mít v Česku obdoby a navíc je vlastně děckem našich nejlepších freestylerů. Exhibice, foto sessions a možná vrcholné mezinárodní závody – to vše na sebe jistě nenechá dlouho čekat.

STRANA 2 ze 2 ATLAS

■

✱✱✱

SNOWATLAS

SNOWinfo

034-HISTORIE

SNOW ČÍSLO 10 / 2003

100 LET LYŽOVÁNÍ STRANA 1 Z 18

34

7.11.2003 11:55

Stránka 34

HISTORIE RAKOUSKO

100

LET

P

HISTORIE JINAK...

LYŽOVÁNÍ

odíváme-li se na počátky lyžování u nás pohledem zbaveným zarytého nacionalismu, typického pro naše průkopníky, může se nám leccos jevit jinak. Historie počátků lyžování patří k národním pokladům našeho sportu. Je hezky dostupná a kanonizovaná v učebnicích a příručkách, snad každý lyžař o ní už někdy někde četl, novináři ji vždy při nějakém kulatém výročí s gustem oživí, studenti tělovýchovy z ní dělají zkoušky. Rössler-Ořovský, hrabě Harrach, řídicí Buchar – nebojte se, nebudu pokračovat. Je tu sto let od založení národního lyžařského svazu, a to už by mohl být důvod k tomu podívat se na celou věc nezaujatě a kriticky či jen vyslovit něco kacířských podezření a pochybností.

ČESKÁ LYŽAŘSKÁ HISTORIE POD SVĚTLEM KRITIKY. TEXT: IVAN SOSNA

FOTO: TYRŠOVO MUZEUM TĚLESNÉ VÝCHOVY A SPORTU, ARCHIV KARLA HAMPLA, SNOW, ZLATÁ KNIHA LYŽOVÁNÍ, VLASTIVĚDNÉ MUZEUM VE VYSOKÉM N. J.

034-HISTORIE

7.11.2003 11:55

Stránka 35

35

STRANA 2 Z 18 100 LET LYŽOVÁNÍ

E . ČÍSLO 10 / 2003 SNOW

Lyžování nebylo jen sport, ale i zábava.

Snímek nepotřebující komentáře pochází z období kolem roku 1920.

034-HISTORIE

36

7.11.2003 11:55

Stránka 36

HISTORIE RAKOUSKO

Nejstarší dochovaná fotografie českých lyžařů. Horní Branná, 1893

100 LET LYŽOVÁNÍ STRANA 3 Z 18

Situace Dějiny lyžování v zemích Koruny české totiž nejsou a ani nemohou být pouze historií pár nadšenců z prvních tří českých lyžařských klubů (Praha, Jilemnice, Vysoké nad Jizerou). Uvážíme-li, že z více než dvou milionů „našich” Němců jich naprostá většina žila v pohraničních horách, že Krušné hory, Šumava, Jeseníky i většina Krkonoš byly německou doménou, je jasné, že do NEnacionalisticky pojatých dějin tato ohromná masa lyžařů a jejich aktivity rozhodně patří.

Nesporné je, že Němci se s lyžemi seznámili dříve než Češi. Již v roce 1771 opěvuje významný básník Klopstock lyžování (!), průkopník Guts Muths už na přelomu 18. a 19. století sám lyžuje a o lyžování i píše. To, že od 70. let existoval ve střední Evropě „čilý lyžařský ruch” přiznává i Zlatá kniha lyžování, první Čech se ale na lyže postavil až v lednu 1887.

Němců tedy v 90. letech lyžovalo nesrovnatelně více a mnohem více bylo jejich klubů, spolků a svazů, a to nejenom v Krkonoších (též Krušné hory, Jeseníky, Beskydy, a dokonce i Tatry). První německý lyžařský časopis Der Schneeschuh vyšel v Mnichově už v listopadu 1893! Proti této dobře organizované mase stál až do roku 1903 hlouček českých průkopníků v pouhých dvou klubech

MILNÍKY Jak šel čas...

SNOW ČÍSLO 10 / 2003

aneb milníky historie lyžování v Čechách 2. pol. 19. stol. Ve Skandinávii se staly lyže jednak prostředkem usnadňujícím pohyb v zasněženém terénu, jednak náčiním využívaným k turistickým a sportovním účelům.

Střední Evropu, oblast tou dobou z lyžařského hlediska zcela negramotnou, „probudily” překvapivě pozdě až náhodné okolnosti (ku příkladu první lyže dovezené do Prahy J. R. – Ořovskému v r. 1887), nebo snaha majitelů rozsáhlých lesů o jejich zpřístupnění pro lesní personál v zimních měsících (hrabě Harrach, Desfoursové a další okolo r. 1890). Rozho-

(Praha, Jilemnice). Německý klub vrchlabský začínal 1896 se 62 členy, janskolázeňský s rovnou stovkou! V roce 1904 se staly zakládajícími členy rakouského lyžařského svazu a Quido Rotter z Hohenelbe (Vrchlabí) dokonce jeho prvním prezidentem!

Skupinka okolo Pražáka RössleraOřovského a Krkonošáka Buchara je ovšem u nás obalená slávou díky tomu, že hned roku 1887 vyhlásil Rössler lyžařský kroužek při Bruslařském závodním

klubu. Časem mu sice začal říkat „Skiklub”, ale oficiálně se ČSK, Českým Ski klubem, stal až roku 1894 a jeho stanovy byly úředně schváleny dokonce až 1896.

Celkem snadno podchytil onu lyžující hrstku Čechů a podobně snadno se tato skupinka stala i oficiálním symbolem a vykladačem historie. Oficiálně tradované dějiny českého lyžování se její zásluhou staly dějinami lyžování Čechů, ne však v Čechách, dějinami pojatými silně ba výlučně nacionalisticky. Vše to ovšem

dujícím impulsem s širší odezvou byla pak publicita, které se těšila odvážná výprava Nora F. Nansena (r. 1888). Novinové články, ale především německé vydání knihy „Na lyžích napříč Grónskem” (r. 1891) způsobily m.j. to, že se skandinávská lyžařská výzbroj stala předmětem zájmu a současně významným exportním artiklem. V podhorských oblastech Čech a Moravy se následně ve velice krátké době objevily první lyže vyrobené podle ze severu dovezených vzorů nebo podle instrukcí uvedených v Nansenově knize. Dostatek vhodného dřeva, šikovné ruce mistrů kolářů a stolařů a zájem veřejnosti o nové a dostupné sportovní náčiní zde přispěly k vítanému rozšíření sortimentu.

1889 Kořenovský stolař Rösler byl pravděpodobně prvním výrobcem lyží v zemích Koruny české.

1890 Na pile v Josefově Dolu byly vyrobeny lyže podle norského vzoru pro lesníky zaměstnané na panství Desfoursů. Kolařský mistr Morche zahájil výrobu lyží v Jablonci n. Nisou a hajný Paleczek vyrobil několik párů lyží na své há-

jovně Huťský Dvůr nedaleko obce Horní Zvonková na Šumavě.

1891 Truhlář Baudisch zahájil tovární výrobu lyží v Mladých Bukách u Trutnova.

1893 Kolář Soukup vyrobil v Horní Branné lyže pro personál jilemnického panství hraběte Harracha. Následně se výroba stabilizovala na pile v Dolních Štěpanicích pod vedením sekerníka Vondráka. V Praze vyráběl lyže loďařský mistr Kunze. V Jilemnici započal s výrobou lyží V. Lorenc, H. Mečíř následoval v r. 1894. Lyže z domácí produkce i z dovozu byly převážně vybaveny vázáním, jehož základem byl prut z mořského rákosu ohnutý v páře, později zpevněný pouzdrem ze slabé kůže.

1896 Truhlář A. Slonek začal vyrábět lyže v Rokytně u Nového Města n. M. Vzorem mu byly lyže dovezené revírníkem R. Gubessamem pro lesní personál ze Skandinávie.

1897 Německý šlechtic von Dieskau na závodech v Dol. Štěpanovicích představil vázání vlastní konstrukce. Výroba

034-HISTORIE

7.11.2003 11:55

Stránka 37

bylo zcela v duchu doby, kdy se češství jazykové prolínalo s novými hospodářskými, společenskými, politickými, kulturními a – jak vidíme – dokonce i sportovními tužbami čerstvě uvědomělých Čechů.

„Český” není jen „tschechisch” Na tomto místě je nutné předeslat to, co si mnoho lidí vůbec neuvědomuje, neboť čeština svým univerzálním „český” tento rozdíl nedokáže pregnantně vyjádřit. Čechy jako geografická oblast jsou Böhmen a v tomto smyslu se „český” týká přináležitosti k tomto území: „böhmisch”. Naproti tomu „český” ve smyslu národnostním je „tschechisch”. Zjevné tedy je, že zdaleka ne všechno „böhmisch” bylo současně „tschechisch”, především kvůli oněm skoro 2 milionům, které byly taky „české = böhmisch”, ale přitom národnostně a jazykově německé.

A podobně ne všichni „Moravané” (ačkoliv existuje jen univerzální „mährisch”) byli Slované – především severní Morava byla silně německá. Také ti nejznámější stateční Moravané, o jejichž hrdinném odporu a smrti v bitvě na Bílé hoře jsme se všichni učili ve škole, byli němečtí luteráni. A z jihlavského jazykového ostrova od Třebíče zase pocházel otec alpského lyžování Mathias Zdarsky.

takového vázání, jehož základem je silný popruh nasycený dehtem, se rychle rozšířila zejména v Podkrkonoší. Tzv. Krkonošské či Balatové vázání si později nechal patentovat výrobce lyží Lorenc.

1900 – 1910 Na počátku 20.století měli již zájemci o zakoupení lyžařské výzbroje z čeho vybírat. K prvním výrobcům v Čechách se postupně připojily moravské firmy, např. V. Jadrníček ve Fryštáku u Holešova. Ten vyráběl a montoval na své lyže tzv. Lutterovo vázání, což byla zdokonalená verze Krkonošského vázání.

Krkonošské (Balatové) vázání se tešilo velké oblibě, umožňovalo totiž jízdu v jakýchkoliv botách.

Tento historicko-národopisný exkurs je pro pochopení dalšího textu důležitý.

Kdo byl nesnášenlivý a militantní?

Sjednocené Německo konce 19. století si nesporně začínalo být vědomo své síly a možností, jež síla přináší, netroufám si ale posuzovat, nakolik se toto vědomí mohlo projevovat v hlavách a skutcích horalů žijících svými každodenními problémy a v tvrdých horských podmínkách obhajujících nelehkou existenci. Podle dostupných českých pramenů a vylíčení našich oslavovaných pamětníků byly česko-německé vztahy na horách a později i v počínající mezinárodní sportovní diplomacii značně vyhrocené až silně nesnášenlivé, vina je vesměs kladena straně německé. Jak tomu bylo skutečně, by mělo odhalit až nestranné zkoumání, osobně se domnívám, že jednostranně černobílému rozdělení na hodné a zlé nelze tak úplně věřit.

Doba se ovšem nesla v duchu (jistě, pochopitelného) vybičovaného češství a antigermánství, jež si pěstovala už od dob obrození. Nosilo se přísné oddělení všeho českého a německého, podle některých pramenů počaté Josefem Jungmannem a živené snad i urputnou snahou zapomenout, že ještě Palacký mluvil doma se ženou a dětmi německy

21.listopadu 1903 zakládá Český Ski klub Praha, Český krkonošský spolek Ski v Jilemnici a Český Ski klub Vysoké nad Jizerou Svaz českých lyžařů jako protiváhu nedávno založené německé Lyžařské jednoty.

1905 Truhlář Antonín Bartoň zahájil na radu J. Rösslera – Ořovského výrobu lyží ve Vysokém n. J. Byl tak zakladatelem rodinné firmy, která přestála dvě světové války a ukončila výrobu až ve druhé půli 50. let, kdy byla vyvlastněna. Koncem tohoto desetiletí došlo k první diferenciaci v konstrukci lyží, určených pro jízdu v terénu (požadována nízká váha a pružnost) a pro soutěže ve skoku (váha minimálně 5kg, větší šířka a tvrdost). Jedním z prvních, kdo takovéto odlišnosti respektoval u svých výrobků, byl právě Antonín Bartoň.

1906 Císařské a královské místodržitelství v Praze schvaluje 15. 12. 1906 stanovy Svazu českých lyžařů se změněným názvem na Svaz lyžařů v Království českém.

1907 Na významném mezinárodním závodě v německé části Krušných hor v Annabergu vítězí 7. 2. 1907 s velkým ná-

1903

034-HISTORIE

100 LET LYŽOVÁNÍ STRANA 5 Z 18

38

7.11.2003 11:56

Stránka 38

HISTORIE RAKOUSKO

a že ještě nedlouho předtím se Herren Friedrich Emanuel Tirsch a Heinrich Fuegner, zakladatelé Sokola, domlouvali německy, protože jejich elementární čeština na odborný hovor nestačila (a taky ještě neměla tělocvičnou terminologii, vytvořenou až posléze).

Ostatně také Národní muzeum, svými zakladateli koncipované jako muzeum „zemské”, tedy všeho, co se zemí Koruny české týká, se v této atmosféře stalo muzeem pouze národa českého. Čeští lyžařští průkopníci byli vesměs horliví a silně protiněmecky a protirakousky zaměření vlastenci. Skutečnost, že naprostá většina Krkonoš byla ještě na přelomu 19. a 20. století ryze německá, nesli velice těžce a boj proti tomuto stavu považovali málem za svatou válku.

Silně militantní postoj Čechů lze doložit řadou příkladů z běžně dostupných pramenů. Pamětníci – především Rössler a Pavlousek – ve svých pamětech sugestivně hovoří o „neurvalém tlaku německého obyvatelstva”, „neurvalém tlaku Germánů”, o „záchraně Benecka před germanisací” či před „zněmčením”. Tito ctihodní sportsmani usilují o „dobytí Krkonoš” a ukují „plán, jak systematicky převésti všechny krkonošské boudy do rukou českých nájemců”. Tato „osídlovací činnost”, kterou lze moderně nazvat „Čechy Čechům”, použila tvrdého lob-

SNOW ČÍSLO 10 / 2003

MILNÍKY skokem před ostatními závodníky nejlepší český lyžař B. Hanč.

1908 J. Rössler-Ořovský na Olympijských hrách v Londýně 1908 svolává první poradu mezinárodní organizace pro lyžování za účasti Velké Británie, Švédska, Švýcarska a sportovních novinářů.

Rössler se svou první ženou ve Špindlerově Mlýně (cca 1905)

bování u hraběte Harracha („muže vzácného charakteru a upřímného Čecha”) a dohodla s ním program pozitivní diskriminace: preferenci českých zájemců o pronájem horských bud. Ti se do té doby o něco takového nezajímali a do tehdejších „výběrových řízení” vůbec nehlásili! Těžko dnes říci, kolik tlaku a možná i intrik bylo potřebných, když tento proces trvá ještě na začátku 20. let v už samostatném Československu. Z tehdejších formulací „důvěrná akce v Krkonoších, aby veškeré Harrachovské boudy byly pronajaty pouze českým nájemcům” a „všemi možnými prostředky sledoval obsazení bud krkonošských českými nájemci” můžeme mít pocit značně smíšený. Bylo to asi zákonité a logické, byla to ale vstřícná národnostní

politika? Asi ale v duchu první republiky, která nebyla – a v té době snad ještě ani nemohla být – plně demokratickým mnohonárodnostním státem.

Tento „export češství” šel tak daleko, že se v té době čeští lyžaři snaží organizovat výpravy do Tater „pro zachování českého rázu Tater”! Ano, „českého”!

Z takových „Čehúnů” museli být Slováci skutečně nadšení...

Všichni jsme se učili, jak roztahovační a zejména za Hitlera vysloveně nepřátelští „naši” Němci byli. Až na výjimky několika závodníků jsou tak dávno před Hitlerem podáváni i Němci krkonošští.

Jak ale hodnotit kauzu chaty, která vyhořela těsně předtím, než ji čeští lyžaři chtěli koupit? Pachatel sice neznámý, ale „že nebyl z tábora českého, je nabíledni”.

1909 V r. 1909 je v Liberci založen Hlavní svaz německých spolků pro zimní sporty – Hauptverband deutscher Wintersportvereine (HDW), který bude v r. 1929 v ČSR sdružovat 162 spolků s 15000 členy.

1910 V Oslu se 18. 2. 1910 schází první mezinárodní lyžařský kongres, kterého se účastní také zástupci českého svazu. Deset přítomných národních svazů zakládá Mezinárodní lyžařskou komisi, pozdější FIS. 1911 – 1914 Lze předpokládat, že existovali domácí výrobci kovového vázání systém Bilgeri a některé z verzí Huitfeldova vázání. Jakékoliv informace v dostupných pramenech chybí.

1913 Na velikonoční pondělí dne 24. března 1913 pořádá svaz 8. mezinárodní mistrovství v běhu na 50 km, při němž

zahyne nejlepší tehdejší český závodník Bohumil Hanč a za nevyjasněných okolností také jeho přítel Václav Vrbata. Svaz má v té době 61 klubů s 7483 členy.

1914 Svaz vydává první oficiální seznam lyžařských soudců (rozhodčích), rozdělených do dvou specializací: pro závody v běhu na lyžích a pro závody ve skoku a krasojízdu.

Dospělí závodníci se dělí na seniory a juniory.

1916 Předsednictvo svazu na své poradě dne 19. 11. 1916 odmítne požadavek na vstup českého svazu do DeutschÖsterreichischer Skiverbandu, který sledoval centristické tendence v Rakousko-Uhersku.

• V důsledku probíhající 1.světové války přestává vycházet Věstník Svazu lyžařů v Královtsví českém, což má dopad na vědomí vzájemné pospolitosti mezi kluby a centrem.

1918 Na valné hromadě Svazu lyžařů v Království českém dne 18. 12. 1918 přijímá svaz slavnostně nový název Svaz lyžařů Republiky Československé (SL RČS) a chystá se rozšířit svou působnost na Slovensko a Podkarpatskou Rus.

Žena lyžařka není výjimkou ani na závodišti

034-HISTORIE

7.11.2003 11:56

Stránka 39

Můžu být o tom přesvědčen, ale napsat to do oficiálního sborníku? (Ale kdoví, co se psalo ve sbornících německých...)

Pravdou ovšem je, že za první republiky startovali někteří čeští Němci pod hlavičkou HDW za ČSR. A možná symbolickým paradoxem je, že naším prvním lyžařským mistrem světa se ve 20. letech stal Němec Franz Donth, podle všech možných hodnocení dodnes náš nejúspěšnější běžec. A aby paradoxů nebylo dost, současně s ním vyhrával i především skokan a sdruženář jménem Otakar Německý.

Navzdory všem antipatiím a obstrukcím ze strany Němců ale také najednou čteme (1906/7), že české lyžařské „členstvo získalo u Němců obliby a vážnosti”.

Tak jak to vlastně bylo?

Politika a sport Rössler na mezinárodní půdě zdůrazňuje, že „nepěstujeme politiku, ale sport”, a to, že ji do sportu zatahují, se dlouhodobě předhazuje právě Němcům. Je to ovšem demagogie jako hrom. „Národní zdůvodnění sportu”, „služba členů ČSK na úseku národnostní politiky” a „nepsané, ale vždy sledované heslo ČSK Praha: ... sportem k samostatnosti národní i státní” jsou autentické citáty, které ve spojení se zmiňovanými akcemi v Krkonoších nesvědčí o apolitičnosti, nýbrž naopak.

1920 Podle norského vzoru vyrobila v ČSR jako první vysocká firma A. Bartoně neobvykle úzké a lehké lyže určené pro soutěže v běhu. Použili je i čs. reprezentanti na 1. ZOH v Chamonix (1924). Jejich lyže měly tehdy šířkové proporce 6,5 – 5,5 – 6,0 cm při délce 235 cm. Naopak skokani si jezdili do Vysokého pro široké bytelné lyže se dvěma i třemi žlábky ve skluznici.

• V říjnu 1920 se předsedou svazu stává dr.Jan Synáček, velmi obětavý dosavadní jednatel svazu. Je velmi ambiciozní a dostává se často do sporů s J. Rösslerem-Ořovským.

Organizace českých lyžařů byla od počátku silně národnostně a politicky zaměřená a nijak se tím netajila.

Představa, že by takto orientovaná organizace mohla spojovat všechny lyžaře v českých zemích, je pochopitelně absurdní a není divu, že zde existovaly dvě paralelní struktury – česká s ČSK a později pod hlavičkou Svazu, a německá, posléze pod svým HDW (Hauptverband deutscher Wintersportvereine). Nevím, zda lze vůbec stanovit, kdo z nich měl větší podíl na této dvoukolejnosti, a zda lze ještě dnes posoudit míru vzájemné vstřícnosti a nesnášenlivosti.

Kdy vlastně vznikl Svaz lyžařů?

Své asi přidaly i určité podivuhodnosti okolo vzniku lyžařského svazu Čechů.

Němci vybudovali na začátku století své struktury tak, že si v reakci na to i Češi pospíšili se založením třetího klubu (Vysoké n. J.), který potřebovali k vytvoření svého lyžařského Svazu. Jeho vznik se klade (a oslavuje) do roku 1903, přesně na 21. listopad 1903, jenže na této ustavující schůzce nebyl ani svolávající Rössler, ani nikdo z pražského klubu fyzicky přítomen („z Prahy nebyl žádný”, stojí v zápisu)! Všichni tři zakládající se sešli až 1904 a stanovy byly úředně schválené dokonce až 15. prosince 1903.

To je však spíše okrajová záležitost.

Sedmý a poslední kongres Mezinárodní lyžařské komise se koná v Praze od 5. února do 6. února 1923. J. Rössler-Ořovský je zvolen předsedou kongresu a členem vedení komise. Mezinárodní lyžařské závody, pořádané při této příležitosti v Harrachově – Novém světě mají veliký úspěch.

Poprvé jsou na kongresu Američané.

• Hančův memoriál, závod v běhu na trati 50 km, byl založen v r. 1923 na památku tragicky zemřelého závodníka.

1924 Na týdnu zimních sportů v Chamonix se ve dnech 25. 1. až 4. 2. 1924 (I. ZOH) schází 8. Mezinárodní lyžařský kongres a zakládá Mezinárodní lyžařskou federaci (FIS).

Návrh podávají a zdůvodňují Čech J. Rössler-Ořovský a Švéd Ivar Holmquist. Do devítičlenného předsednictva je zvolen předseda SL RČS dr. Jan Synáček.

1923

– Jedna verze lankového vázání s bildsteinovým perem umožňující vrchní tah (pro turistiku) a spodní tah (pro sjezd) vyráběná firmou Salcher v Bílovci ve 2. pol. 30 let.

034-HISTORIE

7.11.2003 11:57

Stránka 40

HISTORIE RAKOUSKO

40

100 LET LYŽOVÁNÍ STRANA 7 Z 18

Vánoce na klubové chatě na Benecku. Vedení ČSK Praha se zde scházelo celá desetiletí.

Podstatnější je, že se původně měl jmenovat „Svaz českých lyžařů”, to ale úřady neschválily a vznikl „Svaz lyžařů v Království českém”, podle názvu tedy svaz univerzální pro všechny. Zdá se ale, že pro všechny nebyl – od počátku byl buďto jen pro Čechy, a tedy uzavřený a nacionalistický, nebo sice možná Nečechy nevylučoval, ale svým prosazovaným názvem („českých”) pro ně byl nepřijatelný. Nový Svaz byl pro svůj pragocentrismus těžko stravitelný i pro lyžaře krkonošské. „Předseda, tajemník a pokladník musí míti své bydliště v Praze neb pražských předměstích,” stojí v rukopisu stanov.

Kdo koho reprezentoval Lze se za těchto okolností divit, že se řevnivost obou lyžařských táborů přenesla i na pole mezinárodní? Nemohu si pomoci, ale z tohoto hlediska je protest německých klubů (1914) proti uzurpaci zastupování všech lyžařů v Čechách pochopitelný a logický. SL KČ nebyl a kvůli své vyhraněné nacionální povaze nemohl a možná ani nechtěl být reprezentantem všech lyžařů v zemích Koruny české. Čeští (jilemničtí) lyžaři účast v „celostátních” strukturách („Rakouská jednota skijácká”) odmítli už 1896: „ze stanoviska národního” s odůvodněním „chceme být nezávislí na Němce...”. Vlastenci, nebo si dobře spočítali, že už by nebyli lídry, ale jedněmi

MILNÍKY Vedení svazu se ujímá v listopadu 1925 dr. Josef Scheiner, neboť dosavadní předseda dr. Synáček nečekaně umírá na otravu krve po banálním zranění. Scheiner je dlouholetý předseda technického sboru a náčelník Svazu.

1925 Osmý olympijský kongres, konaný v Praze v r. 1925, přijímá návrh Josefa Rösslera-Ořovského a prohlašuje týden zimních sportů 1924 v Chamonix za první zimní olympijské hry.

• V Janských lázních se koná v r. 1925 Mistrovství světa v klasických disciplínách.

Na kongresu FIS v Lahti je členem předsednictva FIS zvolen předseda SL RČS dr. Josef Scheiner.

1926 C. Černý – zaměstnanec firmy Rott v Praze nechává patentovat umělé hrany, které se pak nalepovaly na lyže.

1928 Na II. ZOH získává pro Československo jeho občan německé národnosti čtyřiadvacetiletý Rudolf Purkert (někdy

SNOW ČÍSLO 10 / 2003

1925

Vánoce na klubové chat. na Benecku. Vedení ČSK Praha se zde scházelo celá desetiletí.

z mnoha? Místo velkých ryb v malém rybníčku jen mřenkami ve velkém?

Ve sporu o to, zda mají být Češi tímto svým svazem zastoupeni v mezinárodních lyžařských strukturách jako samostatný národ, nebo zda se mají organizovat na státoprávním principu v rámci příslušného svazu rakouskouherského, nepostrádaly oba názory svou logiku. Prvý, prosazovaný a prosazený Rösslerem, argumentoval tehdejší praxí jiných sportů, jak ale víme, druhý nakonec historicky zvítězil (s výjimkou anomálií u fotbalu a Velké Británie).

Domnívám se, že trochu kritického zkoumání by snesla i samotná postava Rösslerova. Svatozáři, kterou má už

přes sto let nasazenou, totiž taky není radno slepě věřit. Jednak není jasné, jak mohl stíhat vše, co se mu připisuje, jednak se z běžně dostupných pramenů může jevit i jako mazaný šíbr, jednající podle zásady „účel světí prostředky”.

Zdatný diplomat, dalo by se ovšem také říci. Jeho kolega Pavlousek vzpomíná, jak dokázal oportunisticky měnit názory podle osoby, s níž jednal a kterou potřeboval získat na svou stranu, rovněž jeho argumentace na kongresu 1908, s níž dokazoval samostatnost Čechů, nebyla moc férová („štěstí pro nás, že to nepřišlo do protokolu,” přiznává Pavlousek).

Rössler tvrdí, že (1903) „svolal” kluby k založení českého svazu a že tehdy „jsme založili”, opomíjí však již zmíně-

též Burkert), člen HDW, mistr ČSR 1927, bronzovou medaili ve skoku na lyžích.

1929 Na podzim 1929 střídá dr.Scheinera v předsednictví svazu starosta města Hradec Králové Josef. V. B. Pilnáček, který byl se svazem spojen již od jeho začátků.

1930 – 1934 Kromě univerzálních turistických lyží zařadili přední výrobci do svého programu stabilně speciální lyže pro skok dlouhé okolo 240 cm, široké 10 cm i více.

Dále úzké a lehké běžecké lyže a první lyže pro nové disciplíny sjezd a slalom s kovovými hranami.

1930 Na kongresu FIS v Oslo je členem předsednictva FIS zvolen místopředseda SL RČS dr. Jaroslav Moser, který v této funkci působí 23 let, v době 1938 – 1946 je 2. vicepresidentem FIS. 1931 Český krkonošský spolek Ski v Jilemnici uspořádal Mistrovství republiky 1931 na rekonstruovaném můstku, umožňující skoky až 50 m. Závod byl vůbec prvním závodem v Československu, komentovaným přímým rozhlasovým přenosem; reportérem byl Josef Laufer.

1932 Na podzim 1932 rezignuje na předsednictví svazu J. V. B. Pilnáček a na dlouhou dobu se funkce ujímá ing.

Antonín Jauris, všestranný sportovec a činovník Pražské lyžařské župy.

1934 V r. 1934 zakládá ing. Josef Jílek, jednatel svazu, tradiční – původně sdružený – závod, který nazývá Zlatá lyže Českomoravské vysočiny a věnuje závodu 10 zlatých rakouských dukátů, z nichž je zhotovena zmenšená zlatá lyže jako putovní cena.

1935 V Bílovci zahájila akciová společnost Mat. Salcher a synové výrobu vázání s „Bildsteinovým napinačem”, kopie lankového sjezdového vázání Kandahar-Masag a pravděpodobně i první kopie norského běžeckého vázání Greswig – Loipe. Do II. svět. války přibývaly postupně na čs. trhu lepené lyže všech kategorií.

• SL RČS pořádá ve Vysokých Tatrách 12. Mistrovství světa v klasických disciplinách, kterého se účastní 153 osob v 13 representačních družstvech.

Svatozář

034-HISTORIE

7.11.2003 11:57

Stránka 41

nou maličkost, že se této zakládací schůzky vůbec nezúčastnil (viz výše).

V souvislosti s jeho osobou jsou zajímavé rovněž „šachy” okolo vzniku ČOV: „... z důvodů taktických bylo třeba učinit ČOV starobylejší než Rakouský olympijský výbor, a tvrdit, že vznikl již na podzim roku 1896. A později již bylo nemožné měnit názor,” píše o tom olympijský historik Jiří Kössl. Z hlediska národnostního boje jistě fikané, co ale serioznost?

Podle některých svědectví objevil spolu s Bucharem na Petrovce lyže, dovezené ze Skandinávie přes Prusko, na kterých se tam německý personál prý pokoušel jezdit už v roce 1880. Je velkou spekulací, že tenhle primát se tehdy do oficiální historie silně nehodil a byl zamlčen? A když už jsme u tohoto prvenství, podle dalších zdrojů prý dovezl vůbec první lyže do Čech už v roce 1874 známý kartograf oblasti Ortleru a polární badatel Julius Payer, rodák z teplického Šanova a důstojník c. a k. armády.

Nasazeny prý byly u Schwar-zenbergů a možná i Harrachů. Že by se ani „Sudeťák” Payer a jeho lyže nehodili?

Zásluhy o rozvoj a mezinárodní postavení českého lyžování Rösslerovi brát

nechci. Nakolik byl ovšem produktem své doby a činil tak v duchu tehdejší atmosféry pro blaho Čechů a nakolik pro svou osobní ctižádost a pro své ego, si posoudit netroufám. Napadá mě ale, že při svém vyhraněném nacionalismu a oportunismu mohla být jeho osoba těžko akceptovatelná u ostatních českých lyžařů – Nečechů i u německých a rakousko-uherských funkcionářů.

Nelze tedy vyloučit, že se Rössler sice zasloužil o české lyžování, ale také o špatné vztahy s německy mluvícími lyžaři u nás i v mezinárodním hnutí.

Využijeme šanci?

Závěrem chci zdůraznit, že toto zamyšlení není jedním z módních pokusů sypat si popel na hlavu za každé křivé slovo na německou adresu ani snahou o zalíbení silnému sousedovi, nýbrž výzvou k jisté sebereflexi a k tomu, aby se fundovaní odborníci podívali na tuto částečku našich dějin pohledem oprostěným od schémat a klišé, tradovaných a opisovaných už skoro sto let. Při příležitosti výročí 100 let lyžařského svazu je na to nejvyšší čas.

Předsedové Svazu lyžařů Jméno Buchar Jan Rössler-Ořovský Josef Schwarz Jaroš Synáček Jan, Dr. Scheiner Josef, Dr. Pilnáček Josef.V.B. Jauris Antonín, Ing. Duffek Miloš Štěpán Jakub Smola Karel Jedlička Miroslav, Ing., CSc Mráz Ján Fiala Miloš, Ing Smola Karel Pilař Jiří Prokop Mirko Klapuš Pavel, Pae.Dr Jirásek Milan, MUDr Jedlička Miroslav, Ing., CSc Potměšil Jaroslav, PhDr.,CSc. Jurečka Jaroslav, Ing. Hálek Miroslav, Ing Pěnička Stanislav, Mgr. Honzl Petr Kumpošt Roman, Ing.

Období Soudobý název svazu 1903 – 1907 Svaz českých lyžařů 1907 – 1913 Svaz lyžařů v Království českém 1913 – 1920 Svaz lyžařů v Království českém a Svaz lyžařů Republiky československé 1920 – 1925 Svaz lyžařů Republiky československé 1925 – 1929 Svaz lyžařů Republiky československé 1929 – 1932 Svaz lyžařů Republiky československé 1932 – 1948 Svaz lyžařů Republiky československé 1949 – 1949 Ústředí lyžařů Československé obce sokolské 1949 – 1954 Ústředí lyžařů Československé obce sokolské 1955 – 1969 Lyžařská sekce Státního výboru pro tělesnou výchovu a sport 1969 – 1970 Svaz lyžařů České socialistické republiky 1969 – 1973 Svaz lyžování Československého svazu tělesné výchovy 1971 – 1978 Svaz lyžování Českého ústředního výboru ČSTV 1973 – 1985 Svaz lyžování Československého svazu tělesné výchovy 1978 – 1984 Svaz lyžování Českého ústředního výboru ČSTV 1984 – 1989 Svaz lyžování Českého ústředního výboru ČSTV 1985 – 1989 Svaz lyžování Československého svazu tělesné výchovy 1989 – 1990 Svaz lyžování Československého svazu tělesné výchovy 1990 – 1994 Svaz lyžařů České republiky 1990 – 1992 Československý svaz lyžařů 1994 – 1997 Svaz lyžařů České republiky 1997 – 1998 Svaz lyžařů České republiky 1998 – 1998 Svaz lyžařů České republiky 1998 – 2001 Svaz lyžařů České republiky 2001 – Svaz lyžařů České republiky

034-HISTORIE

100 LET LYŽOVÁNÍ STRANA 9 Z 18

42

7.11.2003 12:00

Stránka 42

HISTORIE RAKOUSKO

Skok byl od počátku lyžování královskou disciplínou. Můstky se stavěly, jak se dalo, nejčastěji ze sněhu. Až později se začaly objevovat speciální konstrukce, nejslavnějším můstkem je ten holmenkollenský, který byl postavený již v roce 1892.

MILNÍKY Na 4. ZOH 1936 v Garmisch-Partenkirchenu bylo československé družstvo závodníků v severské kombinaci třetí nejúspěšnější družstvo po Norech a Finech.

1940 Svaz dokončuje stavbu lanovky v Beskydech z Velké Ráztoky na hřeben k hotelu Tanečnice.

1941 Mistrovství Protektorátu Čechy a Morava se v r. 1941 koná ve skoku v Senohrabech, v běhu na 18 km v Praze na Barrandově, na 50 km v Novém Městě na Moravě a ve sjezdových disciplinách v Beskydech na Radhošti.

1946 – 48 Většina z výrobců navázala na své předválečné aktivity. Vyjdeme-li z inzertních stránek lyžařského svazového měsíčníku Zimní sport, zabývalo a uživilo se v té době výrobou lyží 16 samostatných firem. Mezi největší patřily Mečíř a spol. – Jilemnice, Bartoň – Vysoké n./J., Bratři Slonkové – N. Město n. M., Císař – Lomnice n. P. a Kynčil – Mrklov. Vázání rozmanitých typů nabízelo 6 výrobců.

1947 Dne 10. května 1947 byla uvedena do provozu jednosedačková lanovka severním svahem Pláně ze Svatého Petra v délce 1055 m a převýšením 330 m.

1948 Dva dny po komunistickém puči, dne 27. 2. 1948 byly všechny tělovýchovné a sportovní organizace včetně SL RČS začleněny do Sokola. Ve všech byly vytvořeny tzv. akční výbory, v SL RČS jej vedl dosavadní předseda ing. A. Jauris.

1949 Kromě sjezdových lyží s velmi dobrým renomé vyrobila mrklovská firma Kynčil první běžky, v jejichž jádru byly duté kanály. Nízká váha zde nebyla na úkor pevnosti.

SNOW ČÍSLO 10 / 2003

1936

Toho dokonale využil i mnohonásobný Mistr ČSR Jaroslav Cardal.

• Dne 28. 6. 1949 bylo ustanoveno Ústředí lyžařů Československé obce sokolské (ČOS), jehož předsedou byl zvolen Miloš Duffek, ale zakrátko ho vystřídal reprezentant dělnické třídy Jakub Štěpán. V lyžařském hnutí se objevuje důležitá postava – Jiří Pilař jako tzv. referent ústředí, který začal řídit svaz v intencích Komunistické strany.

• Ve Špindlerově Mlýně se v r. 1949 konají Zimní světové akademické hry (pozdější univerziády), na nichž získávají českoslovenští akademici 15 medailí.

1950 Jednoduché, ale funkční běžecké vázání uvedl na trh družstevní kombinát v Dražicích n. Jiz. pod typovým označením Jenka. Výroba byla později přesunuta do Police n. M. Podnět k inovaci tohoto vázání dal čs. reprezentant St. Henych. Firma Rus – Syrovátka zahájila v Praze – Podolí výrobu kvalitních sjezdových lyží s pertinaxovou skluznicí, stejně jako moravský výrobce Hájek v Tišnově (zn. Hatiš).

Dalším výrobcem s velkou kapacitou byl národní podnik

Vázání Kandahar představila firma Salcher a synové již v roce 1935.

Masově se začal používat až po 2. světové válce.

Moravskoslezské pily, produkující lyže pod značkou Axa, z kterých se staly slavné „alexovky”. Jednoduché, ale funkční běžecké vázání dodávala na trh firma Jenka Mladá Boleslav.

Její výroba se později přesunula do Police n. M. a zde pokračovala až do r. 1968, kdy provozovatelé odešli do exilu.

Většina lyžařských firem byla znárodněna a násilně včleněna pod pražský Sport n.p. Odtud bylo direktivně řízeno 6 závodů a 11 živnostníků.

1951 První školení dobrovolných trenérů lyžování se uskutečnilo 1. 4. 1951 v Roháčích. Přednášejí Bohuslav Tvrzník (běh), Antonín Lenemayer (skok), Milan Špaček (sjezdové disciplíny) a Bohuslav Sýkora zvaný Kanár, později prorektor Univerzity Karlovy.

1952 V dubnu 1952 je zvolen do předsednictva Ústředí lyžařů Vladimír Pácl, vedle J. Pilaře druhá významná osobnost, ovlivňující vrcholný lyžařský orgán až do r. 1970.

1953 V r. 1953 vznikly okresní a krajské výbory pro tělesnou výchovu a sport a Státní výbor pro tělesnou výchovu a sport (SVTVS) jako orgány státní správy. Tyto výbory měly své sportovní sekce – předsedou lyžařské sekce SVTVS se stal dosavadní předseda Ústředí lyžařů ČOS Jakub Štěpán.

• Je zřízen Institut tělesné výchovy a sportu a po jeho absolvování se Miloslav Bělonožník stává v r. 1954 prvním lyžařským profesionálním trenérem.

1954 Po smrti Jakuba Štěpána se v r. 1955 stává na dlouhou dobu 14 let předsedou ústřední lyžařské sekce Karel Smola, politicko-výchovný pracovník obvodní lyžařské sekce v Praze 8, později generální ředitel automobilového průmyslu.

034-HISTORIE

7.11.2003 12:00

Stránka 43

Lyžaři z okolí Rösslera-Ořovského na horách v roce 1906. Ořovský je ten uprostřed ve vzorovaném kulichu.

1955 Miloslav Bělonožník byl prvním českým skokanem, který překonal hranici 100 m. Dne 25. 2. 1955 skočil v Oberstdorfu 102 m.

• V r. 1955 byl založen dálkový běh desetičlenných družstev mužů na 70 km a pětičlenných družstev žen na 25 km Po hřebenech Krkonoš.

1956 Na ZOH 1956 v Cortině d’Ampezzo vyjíždí krušnohorský lyžař od Chomutova Kurt Hennrich 7. nejlepší čas ve sjezdu. Takového úspěchu ve sjezdových disciplínách dosáhly až po 28 letech československé reprezentantky O. Charvátová a J. Gantnerová.

• Začátkem září 1956 se v Harrachově koná první český závod ve skoku na umělé hmotě.

1957 K 1. 1. 1957 vzniká Československý svaz tělesné výchovy (ČSTV) se svými okresními a krajskými výbory a spor-

První ročník závodu hlídek Po hřebenech Krkonoš proběhl v r. 1955

tovními sekcemi na všech úrovních. Předsedou Ústřední sekce lyžování ČSTV je opět Karel Smola.

1960 Výrobní družstvo Drukov Brno zahájilo v sublicenci výrobu prvního účinného bezpečnostního vázání pro sjezdaře. Bylo zkonstruováno na principu systému Marker Simplex (SRN) s otočnou patou. Brněnské vázání bylo masově využíváno více jak 10 let.

• Funkcí státního trenéra skokanů je v r. 1960 pověřen Zdeněk Remza, který vytváří slavnou éru českých skokanů konce šedesátých let.

1962 Závod Botana ve Skutči se zaměřil na výrobu sportovní obuvi. Pod značkou Botas vyráběl kožené boty pro všechny lyžařské discipliny.

1963 Veřejným závodem žactva ve sjezdových disciplínách je v Říčkách v Orlických horách v r. 1963 založen mezinárodní závod žactva Ski-Interkriterium.

1964 Závod Sport N. Město n. M. zahájil výrobu skokanských lyží Sokol, v jejichž konstrukci byly spolu s dřevem poprvé využity plátky skelného laminátu. Na těchto lyžích doletěl v r. 1969 liberecký Doležal na hranici 162 m (Planica) a v r. 1975 na nich získal Kodejška titul Mistra světa v letech. V Bedřichově u Lysic byly vyrobeny první lyže zn. Clear. Vysoký podíl skelného laminátu v originální, progresivní konstrukci jim dodal mimořádné kvality. Ve slalomu dostávaly přednost před závodními modely dovezenými z alpských zemí.

• V r. 1964 se stal Dalibor Motejlek světovým rekordmanem v délce skoku výkonem 142 m a Josef Matouš se zařazuje na ZOH v Insbrucku na 4. místo ve skoku.

034-HISTORIE

44

7.11.2003 12:00

Stránka 44

HISTORIE RAKOUSKO

TEXT: ING. MIROSLAV JEDLIČKA

ALEŠ-LYŽEC 100 LET LYŽOVÁNÍ STRANA 11 Z 18

LYŽAŘSKÝ BUDITEL Když se koncem předminulého století objevilo v českých zemích lyžování, Aleš mu beznadějně propadl. Lyže prý získal od jednoho ze svých přátel, jakéhosi úředníka, který si je sehnal v Praze a při svých lyžařských experimentech si na nich natloukl tak, že je raději věnoval Alešovi.

Tomu pohyb na dvou dřevěných prknech připadal pro potulky zimní přírodou nejpříhodnější. Údajně však k lyžařským dovednostem přišel při používání lyží pro pašování cukru a naftalínu z Horních Rakous. Když se na zasněžených píseckých pozemcích učil pilně lyžovat, neměli z toho místní radní pražádnou radost. Stopy, které za ním zůstávaly, považovali radní za orbu městských pozemků. Protože Aleš za „orbu” nezaplatil, potrestali ho pokutou. Na druhé straně však zahodili přípis rakouských celníků, kteří požadovali, aby Alešovi jako trest za pašování byly lyže spáleny...

Aleš jako lyžec Aleš se nakonec naučil tehdy moderní lilienfeldskou techniku jízdy s kopce tak

MILNÍKY Sjezdař Radim Koloušek dosahuje v r. 1965 na závodě Kilometro lanciato rychlosti 171,591 km/hod.

1967 Na 28. kongresu FIS v Bejrútu dostává arch.Karel Jarolímek diplom FIS za zásluhy o rozvoj skoku v mezinárodním měřítku.

1968 Na ZOH v Grenoblu v r. 1968 získává Jiří Raška ve skoku na lyžích první zlatou a první stříbrnou lyžařskou olympijskou medaili pro Československo.

• V rámci tzv. Pražského jara se scházejí aktivy lyžařů v Harrachově, v Praze a v Olomouci, které požadují změnu práce ústřední sekce lyžování ČSTV spojenou s personálními změnami a zřízení nového Československého svazu lyžařů na federativním principu.

• V říjnu 1968 byl na aktivu lyžařů z Čech, Moravy a Slezska zvolen Prozatímní výbor Svazu lyžařů České socialistické republiky (SL ČSR) jako nové specifické české národní lyžař-

SNOW ČÍSLO 10 / 2003

1965

perfektně, že ji mohl vyučovat. Opojen lyžováním připojuje natrvalo ke svému jménu přídomek Lyžec a jako Aleš-Lyžec podepisuje všechny své publikace.

kde i dnes prostý dřevorubec je pyšný nadčlověk vůči Čechu” a že „Krakonoš je zřejmě víc Němec než Čech”.

Aleš jako spisovatel

Alšova všímavost při toulkách horskou přírodou ho přivedla k soukromému studiu botaniky a mineralogie a v těchto oborech se stává velkým znalcem Krkonoš. Krkonošskou floru poznává do poslední travičky a s pouhým dalekohledem a tlakoměrem měří, mapuje, kreslí a píše o geologickém složení Krkonoš.

Využívá k tomu i svůj kreslířský talent – průvodní jev rodiny Alšů. Nepíše do vědeckých časopisů, ale nejčastěji pro obyčejné čtenáře do Času. S láskou a nadšením popisuje „všudeřvoucí důkazy diluviálního zlednění hor”, na severních úbočích v okolí Sněžných jam zkoumá „velké valy obrovitých balvanů – poslů z dávných dob” , kreslí náčrtky krkonošské krajiny z časů, kdy „hory se jeví jako úžasná symfonie, zkamenělá báseň časů, v nichž i Krkonoše měly vzezření Alp a norských fjordů”.

Několikrát za zimu psával do Času, tehdejších renomovaných novin, jak že právě je na Krkonoších, že „sněží a fukéří”, že smrky jsou „zasněhulačené”, že „zbarvění sněhu i oblohy rozplývá se nad absolutní sličností výsostí horských”.

Krásnou až básnickou češtinou napsal svou knihu Obrazy horské zimní krásy, která vyšla v r. 1909. Smyslem knihy, jejíž titulní stránku ilustroval strýc Mikuláš, bylo přiblížit návštěvníkům estetické hodnoty zimních Krkonoš. Chodí i do jiných hor – na Ještěd i na Šumavu, kterou považuje za tišší a zasněnou, a líbí se mu, že je tam více Čechů. Rád se ovšem vrací do Krkonoš, kde jsou „skalnaté, divočejší hlubiny a strmé, drsné, ale veselejší květné výšiny, kam je jeho srdce osudem vrženo”, a to přesto, že se tam potkává „se zbujnělou náturou osadníků německých,

ské organizace, navazující na Svaz lyžařů v Království českém. Předsedou byl zvolen ing. Miroslav Jedlička, CSc., t.č. předseda Oblastní soutěžní komise Praha.

• V r. 1968 byl založen veřejný běžecký závod s masovou účastí Jizerská padesátka.

1969 Zakládající konference Svazu lyžařů ČSR se sešla 18. 5. 1969 v Praze a poprvé po 20 letech opět tajnou volbou zvolila výbor a předsedu M. Jedličku a přijala organizační řád svazu.

• V září 1969 byl založen Československý svaz lyžařů, jehož předsedou byl zvolen Slovák Jano Mráz, místopředsedou předseda českého svazu Miroslav Jedlička a druhým místopředsedou předseda slovenského svazu Ivan Schelling.

1970 Německá firma Marker a výrobní podnik Filmový průmysl podepsaly licenční smlouvu, kterou byl na domácím trhu

V roce 1968 získává Jiří Raška zlato na ZOH v Grenoblu

Aleš jako přírodovědec

zajištěn dostatečný počet cenově dostupných a neustále inovovaných bezpečnostních vázání vysoké kvality a spolehlivosti.

• Filmový průmysl Barrandov uzavírá v r. 1970 licenční smlouvu na výrobu bezpečnostního sjezdařského vázání Marker.

• V r. 1970 se ve Špindlerově Mlýně koná 1. ročník oblíbeného mezinárodního závodu ve sjezdových disciplínách pro mládež Juniorkriterium.

034-HISTORIE

7.11.2003 12:00

Stránka 45

Aleš-Lyžec Mezi průkopníky českého lyžování vyniká Josef Šimon Aleš-Lyžec jako výjimečná a svérázná osobnost. Narodil se 28.10.1862 v Písku v rodině místního ševce. Otec byl bratrancem slavného českého malíře Mikoláše Alše, ke kterému se Josef celý život choval jako ke strýci, psával si s ním, přednášel a psal o něm.

V Písku Aleš vystudoval reálku a po maturitě se rozhodl stát se učitelem.

Učiteloval 35 let, většinou v podřízeném postavení a nikdy neusiloval o významnější učitelský post. S prvními zkušenostmi učitelskými získával i milostné: s chodskou selskou dcerkou se v Milavči na Chodsku v r. 1884 postaral o narození nemanželského syna Pepy. Z toho vyrostl známý grafik, malíř a spisovatel Josef Váchal. Aleš se nikdy neoženil, syna mu vychovávali jeho rodiče v Písku. Ale staral se o něho a stýkal se s ním. Po odchodu do penze r. 1917 žil trvale v oblasti Krkonoš, napřed v Bratrouchově, pak na Dolních Mísečkách a ve Františkově u Rokytnice nad Jizerou. Posledních deset let života se jen toulal po horách, zajel si na ně i na Slovensko. Ze zdravotních důvodů odešel v roce 1925 do Bosně u Mnichova Hradiště, kde předtím také učiteloval. Zemřel tam 27.9.1927 a je tam i pochován.

Aleš jako filozof Aleš-Lyžec byl filosof – samouk, inklinoval k mysticismu a věřil v osud. Také tak se díval na tragédii Hanče a Vrbaty: „..je třeba pozastavit se nejen nad úžasným osudem Hančovým, ale i nad přirozeností závodníků nestudovaných, prostých lidí, abychom porozuměli, proč Hanč takřka byl puzen smrti v náruč. Ta nátura prostých lidí z osmdesáti procent nedbá hygieny ani hospodárnosti s energií, je zvyklá všude a ve všem dřít do úpadu, do krajních možností. Zřejmo každému, že historie konce těch dvou mladých lidí (zahalena rouškou tajemství navždy) je asi karmického zapříčinění faktů a že je hodna paměti lidské, paměti šetrně uctivé.” Aleš totiž potkal nedostatečně oblečeného Hanče a ostatní závodníky při prvním kole osudného závodu někde mezi Labskou a Martinovkou a jako vý-

tečný znalec krkonošské přírody si uvědomil, že příliš velké teplo musí vést k prudké a náhlé změně počasí.

Ať již Aleš-Lyžec přišel k lyžím jakkoliv, byl u nás jedním z prvních lyžařů a výborně lyžovat naučil velmi mnoho lidí.

Byl typickým zjevem – lyžoval často v zimníku a klobouku a s jednou holí.

V březnu 2002 si v Písku připomněli 140 let od jeho narození a odhalili jemu a jeho synovi J. Váchalovi společnou pamětní desku na domě v Budějovické ulici, který je spjat s jejich životy.

Lyžař? Nikoli, Lyžec!

I v době, kdy již byla lyžařská terminologie ustálená a nelišila se od dnešní, bránil se Aleš umíněně pojmu lyžař a tvrdohlavě až do smrti trval na lyžci, později byl ochoten přijmout lyžáka nebo lyžouna, ale lyžaře nikdy. On totiž lyžař měl být ten, kdo lyže vyráběl, podobně jako truhly vyrábí truhlář nebo kola kolář. Aleš nelyžoval ale zásadně lyžil, putoval „lyžmo”, ba i „lyžebně rejdil”.

Lyžující žena byla lyžka, lyžování byla lyžba.

dvorana slávy-osobnosti Aleš-Lyžec Josef 1862 až 1927 Průkopník lyžování, zejména školy M. Žďárského, autor první české knihy o zimních Krkonoších Bělonožník Miloslav nar. 1918 Závodník, trenér, rozhodčí, významný pracovník FIS v oblasti skoku, člen nejvyšších svazových orgánů, nositel mnoha tělovýchovných vyznamnenání Čtvrtečka Jaroslav, PhDr,doc. 1906 až 2001 Vysokoškolský pedagog v oblasti lyžování, trenér reprezentace, instruktor lyžařských cvičitelů, člen nejvyšších svazových orgánů, člen předsednictva Interski Duffek Miloš 1909 až 1975 Místonáčelník SL RČS, první předseda Ústředí lyžařů ČOS, místopředseda ústřední sekce lyžování ČSTV, předseda svazové trenérské rady, významný sportovně technický pracovník svazu, rozhodčí FIS Houdek Igor 1917 až 1996 Vedoucí osobnost v oboru výuky lyžování veřejnosti prostřednictvím lyžařských klubů, zakladatel lyžařských škol, člen vrcholných svazových orgánů, autor knihy Vysokohorské lyžování a spoluautor knihy Zimní nebezpečí v horách Husák Antonín 1911 až 2001 Závodník, trenér, rozhodčí, významný sportovně-technický pracovník a rozhodčí, dlouholetý ředitel závodu Juniorkriterium, generální sekretář svazu, nositel mnoha tělovýchovných vyznamnenání Chovanec Felix, PhDr,CSc nar. 1926 Vysokoškolský pedagog v oblasti lyžování, předseda svazové běžecké komise, trenér, spoluautor 2 vysokoškolských učebnic lyžování, člen redakční rady časopisu Lyžařství Jarolímek Karel, arch. 1988 až 1970 Průkopník závodního lyžování, jednatel a náčelník Svazu lyžařů RČS, pětinásobný vedoucí reprezentačního teamu na ZOH, projektant mnoha můstků, člen skokanské komise FIS a komise FIS pro stavbu můstků, autor knihy Stavby lyžařských můstků, nositel čestného diplomu FIS Jelínek Jiří, PhDr.,doc. 1910 až 1973 Vysokoškolský tělovýchovný pedagog, náčelník SL RČS, předseda učebně metodické komise, člen vrcholných svazových orgánů, zasloužilý lyžařský cvičitel, rozhodčí FIS Jílek Josef, Ing. 1886 až 1966 Jednatel SL RČS, zástupce svazu v ČSOV, editor časopisu Zimní sport, zakladatel závodu Zlatá lyže Českomoravské vysočiny, cvičitel a rozhodčí Krňoul Rudolf 1896 až 1970 Průkopník závodního lyžování, tajemník a hospodář svazu, autor mnoha sjezdových tratí, iniciátor stavby lanovek a vleků a různých lyžařských zařízení Kulhánek Otto, JUDr. nar. 1908 Předseda svazové mezinárodní komise a komise rozhod-

čích, autor knihy Zlatá kniha lyžování, vedoucí kolektivu autorů Malé encyklopedie lyžování, publicista v časopise Lyžařství a člen jeho redakční rady, spoluautor Pravidel lyžařských závodů, zkušební komisař lyžařských rozhodčích Lelková Květa 1908 až 1986 závodnice a trenérka, členka ženské běžecké komise FIS Mach František, MUDr 1912 až 1987 Závodník, cvičitel, rozhodčí, předseda svazové zdravotní komise, člen redakční rady časopisu Lyžařství, nositel mnoha tělovýchovných vyznamenání Mečíř Václav nar. 1923 Předseda svazového běžeckého úseku, předseda svazové trenérsko metodické komise, trenér reprezentace v severské kombinaci, organizátor rozvoje lyžování na Jilemnicku Moser Jaroslav, Dr. 1895 až 1973 Místopřeseda SL RČS, člen předsednictva FIS, zástupce svazu na kongresech FIS, nositel čestného titulu FIS za zásluhy o rozvoj mezinárodního lyžování Němeček Zdeněk, Ing. nar. 1912 Předseda svazové komise rozhodčích, člen předsednictva svazu, spoluautor Pravidel lyžařských závodů, rozhodčí FIS, nositel mnoha tělovýchovných vyznamenání Pácl Vladimír Člen předsednictva FIS Procházka Miloš 1904 až 1979 jednatel a člen předsednictva SL RČS, předseda ústřední komise rozhodčích, mezinárodní rozhodčí FIS, spoluautor Pravidel lyžařských závodů Příbramský Miloš,PhDr nar. 1937 Vysokoškolský pedagog v oblasti lyžování, trenér reprezentace, instruktor lyžařských cvičitelů, člen nejvyšších svazových orgánů,spoluautor knihy Sjezdové lyžování Raban Václav nar. 1909 Předseda pražského svazu, významný sportovně technický pracovník, rozhodčí a technický delegát, jeden z iniciátorů založení Ligy dálkových běhů, nositel mnoha tělovýchovných vyznamenání Remza Zdeněk nar. 1928 Závodník ve skoku, trenér reprezentace, ústřední svazový trenér, trenér skokanů Jugoslávie, nositel vyznamenání FIS Tvrzník Bohuslav 1913 až 1980 Závodník v běhu, ústřední svazový trenér, organizátor trenérských kurzů, člen redakční rady časopisu Lyžařství Vedral Jan, PaeDr. 1934 až 2003 Trenér reprezentace, generální sekretář svazu Miroslav Jedlička

034-HISTORIE

46

7.11.2003 12:01

Stránka 46

HISTORIE RAKOUSKO Anna Hanušová, jedna z nejlepších lyžařek své doby. V roce 1909 se dokonce zúčastnila závodu v běhu na 50 km.

100 LET LYŽOVÁNÍ STRANA 13 Z 18

Jan Hanč, rodák z Benecka, který se smutně zapsal do historických kronik při 8. mezinárodním závodě na 50 km. Zatímco ostatní vzdali, on navzdory počasí a nedostatečnému oděvu pokračoval. Zahynul ve vichřici. S ním i jeho přítel Václav Vrbata.

MILNÍKY Ve Vysokých Tatrách se koná v únoru 1970 Mistrovství světa v severských disciplínách: Mistrem světa ve sdruženém závodě (severské kombinaci) se poprvé stává Čech Ladislav Rygl, když Tomáš Kučera, všeobecně na mistra světa předpovídaný, nešťastně padá při skoku v husté mlze.

SNOW ČÍSLO 10 / 2003

•

1971 Na přelomu let 1970/71 je v důsledku postupující normalizace v ČSSR donucen k resignaci předseda SL ČSR a místopředseda ČSSL M. Jedlička a předsedou českého svazu se stává ing. Miloš Fiala.

1972 Závod Sport v N. Městě n. M. vyrobil jako první na světě ověřovací sérii běžek s umělou skluznicí s konstrukčním využitím skelného laminátu. Lyže označené Sapporo byly vyráběny v turistické a závodní verzi. V sedmdesátých letech měly s ohledem na dlouhou životnost a cenovou dostupnost významný podíl na masovém rozvoji běhu na lyžích v ČSSR. Zároveň závod Botana zahájil jako první na světě výrobu kožených běžeckých bot s podrážkou z plastů.

• Na ZOH 1972 v Sapporu získává Helena Šikolová bronzovou medaili v běžeckém závodě 5 km.

První přezková kožená bota vyrobená firmou Botas ve druhé polovině 60 let. Pod vnějším koženým pláštěm byla bota výrazně vyztužena plastem. vpravo: první laminátová běžka na světě, Artis Sapporo

V r.1972 zahajuje svaz zřizování veřejných lyžařských škol pro výuku lyžování neorganizované veřejnosti.

1974 Na Mistrovství světa ve Falunu získávají stříbrné medaile Blanka Paulů v běhu na 5 km a Stanislav Henych v běhu na 50 km, bronzovou medaili Rudolf Höhnl ve skoku a na sjezdařském mistrovství světa ve Svatém Mořici byl v trojkombinaci čtvrtý Miloslav Sochor.

1975 Karel Kodejška se stává v r. 1975 mistrem světa v letech na lyžích, a to na lyžích české výroby z Nového Města na Moravě.

• Od r. 1975 pořádá pražský lyžařský svaz soutěž o Pražskou vločku, které se bude v budoucnu účastnit kolem 25 tisíc dětí ročně.

1976 V Liberci se koná 9. Mistrovství Evropy juniorů v severských disciplínách 1976.

• Na Mandlové Hoře u Frydštejna se v r. 1976 narodil populární závod sjezdařů-veteránů v obřím slalomu.

• Na národním klasifikačním závodě ve slalomu, konaném

•

034-HISTORIE

7.11.2003 12:01

Stránka 47

dvorana slávy-závodníci Jméno Německý Otakar Burkert Rudolf Raška Jiří

Rygl Ladislav st. Šikolová Helena Henych Stanislav Höhnl Rudolf Paulů Blanka Jeriová Květa

Ploc Pavel

Parma Jiří Malec Jiří Sakala Jaroslav

Neumannová Kateřina

Rygl Ladislav ml..

Koukal Martin Kodejška Karel Charvátová Olga Valenta Aleš Mačát Michal Němec Jan Lipčíková Sylva

Umístění 1 1 1 1 2 2 3 1 3 2 3 2 3 3 3 3 3 3 2 3 3 2 2 1 3 3 2 1 3 3 2 3 3 2 3 3 3 1 3 1 3 1 1 1 1 1

Závod MS 1925 Jánské Lázně MS 1925 Jánské Lázně MS1927 Cortina d_Ampezzo ZOH Grenoble 1968 ZOH Grenoble 1968 MS Vysoké Tatry 1970 MS Planica MS Vysoké Tatry 1970 ZOH Sapporo MS Falun 1974 MS Falun 1974 MS Falun 1974 ZOH Lake Placid 1980 Světový pohár 1981/82 MS Oslo 1982 Světový pohár 1982/83 ZOH Sarajevo 1984 ZOH Sarajevo 1984 MS Harrachov 1983 Světový pohár 1983/84 MS Planica 1985 Světový pohár 1987/88 ZOH Calgary 1988 MS Oberstdorf 1987 ZOH Calgary 1988 MS Falun 1993 MS Falun 1993 MS Planica 1994 MS Trondheim 1997 Světový pohár 1996/97 ZOH Nagano 1998 ZOH Nagano 1998 MS Ramsau 1999 ZOH Salt Lake City 2002 ZOH Salt Lake City 2002 Světový pohár 1998/99 Světový pohár 1999/2000 MS 2003 Val di Fiemme MS Oberstdorf 1973 MS Kulm 1975 ZOH Sarajevo 1984 ZOH Salt Lake City 2002 MS 1997 MS 2001 MS 2001 MS 2001

na jaře 1976 na Vysokém kole v Krkonoších, tragicky zahynul mladý závodník David Rys. • Novoměstský Sport n.p. představil dvě verze (bruslařskou a klasickou) závodních běžeckých lyží Bohemia, srovnatelných se světovou konkurencí.

1980 Na 13. ZOH v Lake Placid 1980 vybojovala Květa Jeriová bronzovou medaili v běhu na 10 km.

• Krušnohorská padesátka, masový dálkový běh na lyžích po hřebenech Krušných hor, vznikl v r. 1980.

1981 Po vzoru Pražské vločky jsou od r. 1981 organizovány podobné soutěže: Šumavská vločka, Krkonošská, Orlická, Východočeská, Severočeská atd., kterých se ročně účastní přes 100.000 dětí.

1982 Na Mistrovství světa v severských disciplínách v Oslu 1982 získává Květa Jeriová bronzovou medaili v běhu na 10 km.

Ve Světovém poháru běhu ročníku 1981/1982 končí na 3. místě.

1983 V r. 1983 dosahuje počet veřejných lyžařských škol svazu čísla 100.

Disciplina běh 18 km severská kombinace severská kombinace skok P 70 skok P 90 skok P 90 lety severská kombinace běh 5 km běh 50 km skok P 90 běh 5 km běh 5 km běh běh 10 km běh běh 5 km skok P 90 lety skoky lety skoky skok P 70 skok P 70 skok P 70 skok P 90 skok P 125 lety běh 15 km běh běh 5 km běh 5 + 10 km běh 5 km běh 15 km běh 5+5 km severská kombinace severská kombinace běh 50 km lety lety sjezd akrobatický skok super G na trávě slalom na trávě kombinace na trávě obří slalom na trávě

Výkon 1:43:38 35,816 17,947 216,5 229,4 212,3 379 410,52 17:07,3 21:33,5 217,1 32:02,4 15:23,4 113 30:15,8 126 17:18,3 198,5 1045,5 148 545 187,3 212,1 224,4 211,8 228,2 239,1 351,3 36:42,0 525 17:42,7 46:19,2 13:07 40:01,3 25:10,0 1085 1274 1:54:25 410 512,5 01:13,5 257,02

V Harrachově se koná Mistrovství světa 1983 v letech na lyžích. Pavel Ploc zde vytvořil světový rekord skokem o délce 181 m a získal stříbrnou medaili.

• Květa Jeriová je třetí v hodnocení Světového poháru běžkyň v ročníku 1982/1983. Hned za ní na 4. místě je Blanka Paulů.

1984 Dlouhodobá soutěž pro běžce Liga dálkových běhů je založena v r. 1984. V témže roce se běží první ročník Šumavské padesátky.

• NA ZOH 1984 v Sarajevu získává Olga Charvátová bronzovou medaili ve sjezdu, Květa Jeriová v běhu na 5 km a Pavel Ploc ve skoku na velkém můstku. Štafeta ve složení Dagmar Švubová, Blanka Paulů, Gabriela Svobodová a Květa Jeriová získala stříbrnou medaili.

• V létě 1984 umírá předseda českého svazu Jiří Pilař a v prosinci se této funkce ujímá Mirko Prokop.

Pavel Ploc se umísťuje na 3. místě v konečném hodnocení Světového poháru skokanů 1983/1984.

•

034-HISTORIE

48

7.11.2003 12:01

Stránka 48

HISTORIE RAKOUSKO

TEXT: KAREL DANĚK

JAK TO PROPUKLO 100 LET LYŽOVÁNÍ STRANA 15 Z 18

NA VYSOČINĚ

V

ysočina přišla ke svému jménu v téže lesníci, lékaři, si to mohli v „druhém jazyce” přečíst a poučit se náledobě, kdy na ni proniklo i lyžování: to zemském žitě… bylo v 80. letech 19. století. Jenže je to oblast vpravdě plebejská, takřka Po- Kdy to začalo? Roku 1886 zaznamenal pelka mezi lyžařskými kraji, a tak řada Kdy recesistický novoměstský časopis Ozvětěch, kteří tu začínali s lyžováním, z větší části unikla na z Ochoze (Ochoza sluje les, jímž probíhají tratě Zlaté lyže), že místní pozornosti.

Jak to začalo?

Asi první zmínka o „bruslení na dřevěných lyžích po sněhu” tu vyšla v knížce Dr. Augustina Krejčího Nauka o bruslení.

Obě její vydání (1881 a 1887) vyšla nákladem Vysočinského (žďárského) lesnického nakladatele J. Doležala. Byla to ale jen okrajová zmínečka. V obecně informativních časopisech (hlavně německém „Ausland”) však bylo možno se dočíst o úspěších lyžařů při polárních výpra-

MILNÍKY Závodů o Spartakiádní vločku se v r. 1985 účastní hodně přes 100.000 závodníků z mládežnických kategorií.

• Na masovém běžeckém závodě Jizerská padesátka dochází k úmrtí závodníka J. Andrejka.

• Na Mistrovství světa v letech na lyžích v Planici 1985 získává Pavel Ploc bronzovou medaili.

1986 Svaz zařazuje v r. 1986 akrobatické lyžování jako svou řádnou závodní disciplínu a zavazuje se k jejímu všestrannému podporování.

SNOW ČÍSLO 10 / 2003

1985

1984 – pro Československo mimořádně úspěšná olympiáda v Sarajevu – tři bronzy a jedno stříbro.

vách – zejména při Nordenskiöldově výpravě do nitra Grónska z jeho západního pobřeží r. 1884; po návratu do Švédska Nordenskiöld zorganizoval v Laponsku kontrolní závod v běhu na lyžích na 200 km, aby si ověřil, jestli lyže opravdu mohou umožnit tak skvělé výkony, jaké plynuly z grónských pozorování. Potvrdilo se to! Následovaly senzační zprávy o Nansenově cestě na lyžích napříč Grónskem (nevyšly ale česky). Učitelé,

• Na začátku roku 1986 je v českých lyžařských klubech organizováno 55.963 členů, v celém Československu 80.046 členů, z nich 4695 bylo nositeli některé závodnické výkonnostní třídy.

• V Tišnově na Moravě se koná v létě 1986 1. Mistrovství ČSSR v lyžování na trávě, disciplíně dosud do Svazu oficiálně nezařazené.

• Ve Světovém poháru alpských disciplín 1985/1986 končí Olga Charvátová na 4. místě.

1987 V Harrachově se pořádají v r. 1987 velkolepé oslavy 100 let organizovaného lyžování v Čechách za účasti předsedy FIS Marca Hodlera.

• V nakladatelství Olympia Praha a Šport Bratislava vychází Malá encyklopedie lyžování, která obsahuje vyčerpávající množství hesel ze všech oblastí českého i zahraničního lyžování včetně biografických údajů o významných osobnostech. Kniha má 483 stran a sestavil ji kolektiv autorů M. Bělonožník, P. Borský, I. Houdek, O. Jarolímek, M. Jedlička,

bruslařský klub bude muset usilovat o změnu jména, anžto vzhledem k počasí se promění v klub pro zachraňování tonoucích – míněno ve sněhové břečce; onen časopis vycházel totiž jen na Silvestra. Z roku 1892 pocházejí v něm sarkasmy žďárského obvodního lékaře Dr. B. Drože, že „klub bruslařů příští doby / bez obtíží najde hned / místo, kde by byla voda, / jež by mohla zmrznout v led.” Tento klub tu tedy existoval jako „volné sdružení”, podle zá-

V. Podešva, J. Potměšil, J. Seidl, J. Soukup, J. Treml, J. Trousil, F. Vaverka a P. Zelenka pod vedením O. Kulhánka.

1988 Mezi svazové závodní disciplíny se v r. 1988 dostává také lyžování na trávě.

• Na ZOH 1988 v Calgary mají čeští lyžaři úspěchy: ve skoku vybojuje Jiří Parma stříbrnou medaili a Jiří Malec bronzovou na můstku P 70. Bronzovou dostane i štafeta 4 x 10 km volně ve složení R. Nyč, V. Korunka, P. Benc a L. Švanda. Na 5. místě končí Lenka Kebrlová v alpské kombinaci.

1989 V r. 1989 vychází stěžejní dílo z dějin českého a československého i světového lyžařství Zlatá kniha lyžování, jejíž autorem je Otto Kulhánek.

1990 Konference ČSSL zvolila 17. listopadu 1990 předsedou československého svazu doc. dr. Jaroslava Potměšila, CSc. • Konference Svazu lyžařů České republiky (SLČR) 27.10.1990 konstituovala svaz jako organizaci s právní subjektivitou podle zákona 83/90Sb. Tím se po 42 letech svaz

034-HISTORIE

7.11.2003 12:01

Stránka 49

49

„No co je na tem divnýho, chodit po sněhu na prknech, ale chytrý to je, nohy se člojeku nepropadaj!” kona nepodléhající registraci za předpokladu, že před c.k. úřady neutajoval svou činnost, nicméně v roce 1895 ředitel nového gymnázia jako ukázněný intelektuál přece jen prosadil oficiální zaregistrování klubu. Ten se začátkem 20. stol. změnil ve „Sportovní klub” a bruslení už ustoupilo mnohem masovějšímu lyžování.

Kdo a proč?

Zlatá kniha lyžování je patrně největším českým lyžařsko-literárním počinem

V roce 1985 nebo 6 byl Houdek pověřen, aby kromě základního vyučování v Moravských Křižánkách vzal na sebe i vyučování evangelického náboženství v Moravské Svratce. Docházet v létě přes les mohl snadno – nějaké 3 kilometry! Ale v zimě? To byl asi důvod, proč Houdek začal lyžovat. Jezdil tak řadu zim, ale někdy v půli 90. let 19. stol. dostal tuberkulózu (jejímž semeništěm byly právě ty „horácké chaloupky”, při jejichž spatření srdce etnografa zaplesá) a nechal toho. Ale lyžováním (naneštěstí možná i tou tuberkulózou) se od něho nakazil Rudolf Gabessam, fryšavský „lesů pán”; s Houdkem a jedním dalším se vzájemně přes hřeben Malinské skály navštěvovali, ale když pak jejich společné tréninky častěji končívaly v některé místní „tekutinové po-

1992 Na 38. Kongresu FIS v Budapešti Harrachov marně kandiduje na pořadatele Mistrovství světa v severských disciplínách. Ze 103 hlasů dostává pouze 3 hlasy – hlasy přítomných československých delegátů.

• V sídle FIS ve Švýcarsku dochází koncem r. 1992 k úspěšnému jednání o přijetí SLČR do Mezinárodní lyžařské federace od 1. 1. 1993.

• 31. prosince 1992 končí existence Československého svazu lyžařů.

• Na ZOH 1992 v Albertville má bronz družstvo skokanů ve složení T. Goder, F. Jež, J. Sakala a J. Parma.

1993 Na přelomu roku 1992 a 1993 se čeští skokani na lyžích na turné čtyř můstků stávají prvními sportovními reprezentanty nové České republiky.

• V lednu 1993 se SLČR stává majitelem téměř 40 % akcií v nově utvořených akciových společnostech pro provoz lanovek, vleků a sjezdových tratí v Krkonoších a Jeseníkách.

• V červnu 1993 byla za účasti SLČR založena organizace

Rudolf Gabessam Gabessam lyžoval od r. 1892 asi do r.

1907. Zpopularizoval lyžování na Novoměstsku rychle a důkladně, takže už roku 1893 lyžovali i důstojní občané Nového Města. Po nich se nákaza lyžováním rozšířila do škol a tam zakotvila.

Nebralo se to ale zpočátku závodně.

Vždyť co je pro radost, nemusí vést ke zbytečnému těla kvaltování a honění.

První závody se v Novém Městě konaly až roku 1910, ale pak už pravidelně a každosezónně. Zlatá lyže, závod Světového poháru, je plynulým následováním jejich dlouhé řady!

Bruno Kučera Čtvrtý uchazeč o medaili za lyžování na Vysočině je MUC. Bruno Kučera, později dlouholetý ředitel nemocnice. V roce 1888 navštívil Švédsko, poučil se tam o lyžích a doporučil je velkomeziříčským cyklistům jako formu zimního tréninku. Cyklistický klub byl ve Velkém Meziříčí založen až 1889, nejstarší zpráva o jeho zimní činnosti zahrnuje pouze bruslení (a péči o ledové kluziště – o „dřevěné brusle” tedy nešlo), a je tedy možné, že se ve Valmezu začalo lyžovat až poté, když v Cyklistovi v roce 1892

INTERSKI ČR. V témže roce dochází k neúspěšnému pokusu o zařazení snowboardingu do SLČR. • Na mistrovství světa 1993 ve Falunu získává Jaroslav Sakala stříbrnou a bronzovou medaili ve skoku a v závodě skokanských družstev kombinované české a slovenské družstvo stříbro.

• Ve dnech 19. až 21. listopadu 1993 se na Fakultě tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy konalo symposium Lyžování při příležitosti 90. výročí založení českého svazu.

Sborník přednášek obsahuje víc než 30 příspěvků nejrůznějších oblastí lyžování.

1994 Výkonný výbor SLČR pověřuje region LiberecJablonec nad Nisou přípravou kandidatury na pořádání Mistrovství světa v severských disciplínách v r. 2003.

• První česká účast na ZOH 1994 v Lillehameru nebyla příliš úspěšná. Nejlepším výsledkem bylo 5. místo družstev v severské kombinaci (Z. Pánek, M. Kučera, F. Máka), 6. umístění K. Neumannové v běžecké kombinaci 5 a 10 km a 7. místo J. Sakaly ve skoku na můstku K 120.

ČÍSLO 10 / 2003 SNOW

opět stal svéprávným a samostatným spolkem a přestal být jednou z převodových pák komunistické strany. Předsedou svazu zvolila Miroslava Jedličku, který byl předsedou již v letech 1968 – 1970.

1991 V květnu 1961 se v Krkonoších scházejí předsednictva SLČR a Slovenského lyžiarského zväzu k projednání společných postojů k federálnímu ČSSL a společnému postupu k omezení nepřiměřeného vlivu ochránců přírody v oblasti lyžařských terénů.

• Koncem r. 1991 se SLČR stává zakládajícím členem Sdružení pro výuku lyžování INTERSKI ČSFR.

František Houdek

silovně”, rázně tomu učinila konec Houdkova manželka…

STRANA 16 Z 18 100 LET LYŽOVÁNÍ

Prokazatelně nejstarší lyže, vyrobené někdy mezi roky 1882 – 1884, vlastnil vojtěchovský lesník Vincenc Werner.

Nepochybně je potřeboval k dohledu v lese, ten nad Vojtěchovem je populární i tím, že je v něm jeden z nejstarších smírčích křížů – trestný kříž za zastřelení pytlačícího „nepříslušného” jedince.

K pronásledování a vyhledávání pytláků ve svém náramném polesí kolem Míchovské hory mohl Werner lyže skutečně bohatě potřebovat. Jsou ostatně hodně ojeté a mohly by vyprávět.

Lyžoval-li už v druhé půli 80. let, nelze datově potvrdit. Nějaký nový dopravní prostředek místního lesníka, bydlícího kilometr za dědinou, mohlo to vůbec kronikáře – byl-li jaký – zajímat? Spíš jen ty pytláky...

Druhé nejstarší lyže v Horáckém muzeu mají délku skoro 3 metry. Jsou náramně šavlovitě „hozené”, takže ma-

šírovat na nich „furt vpřed” takové tři kilometry po rovině a v mlze by člověka s překvapením přivedlo zpátky na jeho vlastní stopu. Lyže nesou monogram „fh” a vypálené ornamenty, odpovídající těm, které dělali tesaři na štítech dřevěných chalup na Poličsku (dnes je jedna z nich ve skanzenu Vysočina u Hlinska).

Podle všeho to byly lyže křižáneckého učitele Františka Houdka, pocházejícího z Telecího u Poličky.

034-HISTORIE

50

7.11.2003 12:01

Stránka 50

HISTORIE RAKOUSKO

vyšel článek na toto téma. V zimě 1892 však lyžovali i brněnští cyklisté na své tréninkové dráze – bylo-li to ve „Šrajbecu” u „Riviéry” či jinde, to se už dnes zjistit patrně nedá.

100 LET LYŽOVÁNÍ STRANA 17 Z 18

Čeněk Ježdík Pátý pionýr vysočinského lyžování, resp. pouze české části Vysočiny, konkrétně Hlinska, byl obvodní lékař Dr. Čeněk Ježdík. Ten okolo r. 1896 začal na lyžích navštěvovat pacienty v „kotárech” na svazích Vortovského vrchu, u Chlumětína a Kameniček. Ona totiž ta tamější zima s jakž takž prošlapanou cestou, patrnou na Kavánových obrazech, byla na spatření lákavější než na pěší chození… Ježdík se snad mohl octnout v kontaktu i s Houdkem – přebíral totiž léčení mnoha tuberkulózních pacientů, a to snad z obou stran zemské hranice. Jisté je, že nejen Houdkův a Gabessamův, i Ježdíkův život byl tuberkulózou poznamenán: Houdek se vyléčil, Gabessam brzo zemřel, a Ježdík se pak stal spoluzakladatelem Masarykovy ligy proti tuberkulóze.

Mathias Zdarsky Z téhož roku 1896 pochází i další vysočinská osobnost. Moravan (mluvící v mládí česky, později německy – jazyk

MILNÍKY Na svazové konferenci na podzim 1994 odchází z funkce předsedy svazu po pěti letech Miroslav Jedlička a na jeho místo nastupuje ing. Jaroslav Jurečka.

1995 Milan Kučera je čtvrtý v severské kombinaci na mistrovství světa 1995 v Thunder Bay. 1996 Na konferenci svazu 1996 rezignuje na funkci předsedy svazu Jaroslav Jurečka a jeho nástupcem se stává ing.

Miroslav Hálek.

1997 Předseda svazu Miroslav Hálek je odvolán z funkce předsedy svazu a jeho nástupcem se stává Stanislav Pěnička.

• Na Mistrovství světa v severských disciplínách v Oberstdorfu 1987 získává Jiří Parma titul mistra světa ve skoku na můstku P 70.

• Na mistrovství světa 1997 v Trondheimu dosahuje Kateřina Neumannová na bronzovou medaili v závodě v běhu na 15 km volně. Ve Světovém poháru běžkyň 1996/1997 končí na 3. místě.

SNOW ČÍSLO 10 / 2003

1994

Lyžování se vehementně učilo i na beskydských Pustevnách.

byl fuk, vždyť Morava byla oficiálně dvojjazyčná) Mathias Zdarsky z Kožichovic u Třebíče. Tam sice nelyžoval, ale později, když si koupil usedlost u Lilienfeldu v Alpách, se o lyžování začal zajímat o to intenzivněji. Zjistil, že na prudkých svazích to s lyžemi s volnou patou nejde – a založil tak koncem 19. stol. sjezdařinu s lyžemi s upevněnou patou a s futrály, v nichž si sjezdař lyže (těžko použitelné pro chůzi) vynášel nahoru. To osobní vynášení lyží bylo jeho velkou zásluhou a nedílnou součástí tehdejší sjezdařiny. Na to se však v r. 1911, když byl zkonstruován první elektrický vlek, jaksi zapomnělo.

Žďárský nebo Zdarsky?

Michal Mačát se stává mistrem světa 1997 v disciplíně superobří slalom lyžování na trávě.

1998 Na konferenci svazu 1997 je předsedou svazu zvolen Petr Honzl.

• ZOH Nagano 1998: Kateřina Neumannová má stříbro ze závodu v běhu na 5 km klasicky a bronz z kombinačního závodu 5 km klasicky a 10 km volně.

1999 Štafeta 4 x 10 km ve složení L. Švanda, M. Petrásek, R. Nyč a V. Korunka dostává bronzovou medaili na mist-

rovství světa v Lahti. Stejnou medaili tam vybojuje i družstvo skokanů ve složení J. Parma, M. Švagerko, L. Dluhoš a P. Ploc.

• Kateřina Neumannová je třetí v běžeckém závodě na 5 km klasicky na mistrovství světa v Ramsau 1999.

2001 Na červnové konferenci svazu 2001 končí ve funkci předsedy Petr Honzl a prezidentem svazu je zvolen ing.

Roman Kumpošt.

• Velké úspěchy má české lyžování na trávě v r. 2001: Jan Němec je mistrem světa ve slalomu a kombinaci a Sylva Lipčíková mistryní světa v obřím slalomu.

2002 ZOH 2002 v Salt Lake City: Aleš Valenta získává zlatou medaili v akrobatických skocích a Kateřina Neumannová stříbrnou v běhu na 15 km volně s hromadným startem a bronz v kombinačním běhu 5 km klasicky a 5 km volně.

2003 Na Mistrovství světa v severských disciplínách 2003 ve Val di Fiemme se Martin Koukal stává mistrem světa v běhu na 50 km.

•

Kateřina Neumannová – největší importér drahých lyžařských kovů do ČR posledního desetiletí.

Byl otcem alpského lyžování moravský rodák Matyáš Žďárský nebo Mathias Zdarsky? Mám za to, že jedině správnou variantou jména je ta, již používal jmenovaný.

Byl občanem rakousko-uherské monarchie, nebyl etnickým Čechem ani Moravákem, jeho mateřštinou byla němčina a neexistuje jediný důvod, proč by své jméno psal počeštěně. Lze pochopit, že lyžařsky slavného krajana si chceme co nejvíce přivlastnit. Proto, že se narodil v německé jazykové oblasti Moravy v okolí Třebíče, se ale nestal „našincem” o nic víc než skoro tři miliony předválečných sudetských Němců. Z Mathiase prostě Matěje neuděláme. Naproti tomu vaku „žďáráku” tak klidně říkejme i nadále.

is

034-HISTORIE

7.11.2003 12:02

Stránka 51

Spotovní hry s lyžemi nabývaly různých forem. V Praze na Letné si například (asi) v roce 1925 dali dostaveníčko vyznavači skijöringu.

SKOL! Lyžařský pozdrav?

Když jsem uviděl slovo skol i na internetové adrese jedné naší cestovní kanceláře prodávající zájezdy do francouzských Alp, připadalo mi to neuvěřitelné: tak ono se to stále veřejnosti podává jako lyžařský pozdrav...

Pamatuji se, že jsem začal s lyžováním v době, kdy jsem také začal nabírat rozum a učil se číst a psát. Bylo to před válkou (tou poslední) a tou dobou mě také začalo bavit luštění křížovek. Tam jsem poprvé zjistil, že lyžařský pozdrav je skol a že pochází z Norska. Do té doby jsem to nevěděl, protože jsme se tak na lyžích nezdravili. Třeba to ale bylo tím, že jsme byli vesničtí kluci.

Když jsem však bezprostředně po válce přišel mezi vznešenější lyžaře a do Krkonoš, ani tam jsme se tak nezdravili. Zato mě tak příležitostně pozdravili někteří lidé, kteří věděli o mé afinitě k lyžování a sami lyžovali zřídkakdy. Nejspíše je lyžařsky zdravit naučili také křížovky. Začalo mi vrtat hlavou, jak to s tím pozdravem vlastně je.

Příležitost k experimentálnímu průzkumu se naskytla poslední den mistrovství světa v severských disciplinách koncem února 1982 v Norsku. Na pořadu byl závod na můstku 90 m, ve stadionu Holmenkollen bylo přes 100.000 návštěvníků – především Norů, a kromě nich tam byla tak hustá mlha, že bylo vidět tak na tři čtyři metry. Dodnes jsem přesvědčen o tom, že závod neměl regulární podmínky. Ale konal se. Nikdo zřejmě neměl odvahu poslat domů to obrovské množství norských návštěvníků, většinou již notně posílených Akvavitem a podobnými vhodnými tekutinami. Všichni se přišli podívat, jak Nor O. Hansson porazí Fina Matti Nykanena. Neporazil. Diváci mohli slyšet leda z rozhlasu, že závodník odstartoval, ti, co stáli v blízkosti doskočiště, uslyšeli buchnutí při dopadu a ti, co byli nejblíže dojezdu, viděli dojíždějícího skokana jako šmouhu. Přesto byla nálada v hledišti výborná. Protože jsem nic neviděl, rozhodl jsem se zahájit průzkum. Otočil jsem se ke svému sousedu a pravím: „Skol!”. Norská

tvář se přátelsky rozzářila, norská ruka zajela do kapsy větrovky a vytáhla láhev, norská ústa zařvala „skol” a nabídla mi norský doušek. Tak přece jen je to pozdrav, řekl jsem si. A my v Česku se tak nezdravíme!

Na marketinkovém semináři Mezinárodního olympijského výboru v polské Spale o mnoho let později jsem shodou okolností dostal místo vedle norského delegáta. „Skol”, slušně ho po norsku pozdravím. Ptá se mě (anglicky, to umí v Norsku skoro každý), co to jako má znamenat? Vysvětluji, že jsem svým zaměřením lyžař, vím, jaký má Norsko pro lyžování význam, a proto „skol”. On mi zase vysvětluje, že skol (psáno skaal) v norštině znamená to, co v angličtině „cheers” nebo v němčině „prosit”, a kdo že mi, proboha, řekl, že je to lyžařský pozdrav. Řekl jsem mu, že my Češi to víme od nepaměti. Velmi se divil.

Divil se tomu již v r. 1926 T.T. Hanssen, který v Čechách tenkrát působil jako norský lyžařský instruktor a v r. 1927 napsal v rámci osvěty českého lidu lyžařského do 7. čísla časopisu Zimní sport o pozdravu skol článek, který končil větou: „Nepozdravujte se nikdy slovem skol!” Ten by se asi dnes zase divil…

Tak přátelé, „skol” patří spíše k lahvince než k lyžím. Ledaže by se (nedejbože) někdy stalo, že by oboje bylo pohromadě.

Miroslav Jedlička

„šnapsová píseň” Tentokráte švédská, zakončená slavným skol alias skal. Je to tedy spíše pokřik než píseň, který předchází zvednutí sklenek. Pít se začíná po posledním „fa-de-ral-lan-lej” (nezmamená švédsky vůbec nic!).

Helan går, sjung hopp, fa-de-ral-lan-lal-lan lej!

Helan går, sjung hopp, fa-de-ral-lan lej!

Och den som inte halvan tar, han heller inte helan får.

Helan går!

Sjung hopp, fa-de-ral-lan-lej!

SKAL!

Pozn. k Milníkům: Informace o historii výroby lyžařské výzbroje vyvolávají řadu otázek. Jsme si vědomi toho, že nejsou zdaleka úplné (chybí např. základní údaje o výrobcích prvních lyžařských bot) a mnohdy asi nepřesné. Za doplnění a upřesnění zaslané do naší redakce budeme pamětníkům vděčni a budeme hledat prostor pro jejich publikaci.

Text: Miroslav Jedlička (události), Karel Hampl (materiál) Foto: Archiv Karla Hampla, SNOW, Vlastivědné muzeum ve Vysokém nad Jizerou

052-GALERIE RAKOUSKO

7.11.2003 12:02

Stránka 52

GALERIE

52

SNOW ČÍSLO 10 / 2003

Horní Rakousko

V

lyžařském povědomí mnohých jsou Horní Rakousy jen mlhavým pojmem, od něhož příliš neočekávají. Řekneli se však Hochficht nebo Hinterstoder, málokdo zaváhá. Tato dobře známá střediska jsou přitom jen dvěma střípky celé lyžařské tabule, na kterou se můžete v Horním Rakousku pozvat. Její nabídkou jsou především menší rodinná centra, jejichž velkou devizou je dobrá dostupnost – jsou to z Čech nejbližší střediska v zahraničí.

Hochficht

V šumavském trojúhelníku Rakouska, Česka a Německa se tyčí vrchol Hochficht, který dal tomuto příhraničnímu

středisku jméno. Na jeho svazích se odehrává i hlavní lyžařský provoz, směřující po červených tratích zpět k nástupní stanici expresní 4sedačky.

V posledních letech areál expanduje stavbou nových vleků i sjezdovek na přilehlém Zwieselbergu, který podstatně zpestřil možnosti lyžařského vyžití.

Nad projektem lanovky z české strany, jež by umožnila opravdové lyžování bez hranic, se však vznáší stále větší otazník.

Dachstein-West

V srdci Solné komory se prostírá lyžařská oblast, již ohraničují rodinná střediska Gosau, Russbach a Annaberg. Spojením jejich 140 km sjezdovek vznikla lyžařská houpačka a největší hornorakouský areál.

052-GALERIE RAKOUSKO

7.11.2003 12:02

Stránka 53

53

info@oberoesterreich.at, www.oberoesterreich.at Oberösterreich Tourismus: Postfach 8000, A-4010 Linz, tel.: +43/732/221022

Krippenstein

Kasberg

Idylické údolí Almtal v Solné komoře je příhodným místem pro dovolenou rodin s malými dětmi. Široké sjezdovky s klidným provozem jsou pro první krůčky na lyžích ideální.

Feuerkogel

Vysoko nad jezerem Traunsee ční vrchol Feuerkogel, v jehož náručí trůní rodinný lyžařský areál. Kabinková lanovka vynáší lyžaře na náhorní plató s pestrou škálou sjezdovek a velkolepým výhledem na jezero v údolí.

Hinterstoder

Bezesporu nejznámější lyžařské centrum Horních Rakous je vděčným víkendovým cílem českých lyžařů. Sjezdovky spadají z vrcholu Hutterer Höss (1.858 m) všemi možnými obtížnostmi, včetně těch freeri-

dových. O rychlou dopravu se stará kabinka z údolí a moderní 6sedačka na vrchol. Zdejší tratě už pohostily i Světový pohár.

Wurzeralm

Nejrychlejší pozemní lanovka na světě zpřístupňuje lyžařský areál nad městečkem Spital am Pyhrn. Několik středně těžkých sjezdovek prochází lesním průsekem z vrcholu Frauenkar (1.868 m) až do údolí, v okolí mezistanice jsou terény mírnější a vhodné pro výuku.

ČÍSLO 10 / 2003 SNOW

Kdo by čekal, že nižší alpské vrcholky nemohou uspokojit chutě freeriderů, ten se mýlí. Jedenáctikilometrový sjezd z vrcholu Krippenstein do údolního městečka Obertraun skýtá nespočet variant, jež vedou nedotčeným sněhem.

PR

054-SNOWTEST ÚVOD

7.11.2003 15:23

Stránka 54

SNOWTEST

54

Vlajkové lodě

Top modely lyží v redakčním testu

SNOWTEST STRANA 1 z 6

K

aždý výrobce lyží má pár modelů, jež jsou pro něj na určitém trhu stěžejní.

Chloubou značky je většinou výkonná sportovní lyže s odpovídajícím image, konstrukčně a materiálově na vysoké úrovni a často opatřená zajímavou story. Jindy to může být model, jenž se hlásí k novému vznikajícímu trendu. Naopak stěžejní z hlediska obchodního jsou většinou lyže levnější, jichž se prodá větší množství. „Vyberte model, na kterém vám z jakéhokoliv důvodu obzvláště záleží,” tak znělo zadání pro oslovené firmy. Tušili jsme, že se sejde společnost nových crossek, několika sportovních slalomek, snad i pár univerzálek a nějaký racecarver. Stalo se. Pole ovládly crossky, loni největší hit – slalomka – byla zastoupena jen třikrát. Všechny tyto lyže, nejlépe v požadovaných dvou délkách, jsme pak nechali vyzkoušet poměrně pestré sestavě lyžařů – širšímu autorskému okruhu SNOW a členům lyžařského oddílu SKOL Slavoj Vyšehrad.

SNOW ČÍSLO 10 / 2003

Testéři – upřímní a nezaujatí

Nebyli typickými testéry „na povel”, kterým je možno v průběhu testu vynadat, že toho napsali málo nebo že některou lyži vynechali. Nebylo ani reálné očekávat od nich tak podrobné závěry, jaké plodí někteří zkušení testérští kozáci v renomovaných testech. Ocenit ale musíme jejich nepředpojatost, s níž neváhali chválit naprosto neznámé lyže, a ochotu nejenom chválit, nýbrž i kritizovat. (Jako pracovní pomůcku jsme chtěli i výslednou „školní" známku pro každou lyži a objevila se i nejhorší pětka...)

Naším cílem nebylo hrát si na „velký” test a tomuto hrdému, ale až příliš často zneužívanému označení jsme se záměrně vyhýbali. Šlo nám především o doporučení modelů pro konkrétní typy lyžařů a o popis chování lyží. Neznámkovali jsme, nýbrž hledali především slovy vyjádřené dojmy.

Profíci versus laici

Odvěkým problémem testů lyží jsou osoby testérů. Dokáže se testér, většinou výtečný lyžař, ba profík (učitel lyžování, pracovník lyžařské firmy, bývalý závodník, často vše v jedné osobě) vžít do role, potřeb a pocitů řadového uživatele?

Udělat ze sebe průměrného lyžaře se všemi nejistotami a technickými nedostatky přece při vší snaze nejde.

A naopak: průměrný lyžař má dost práce sám se sebou a s lyžemi, nedokáže tedy zkoušet a zjišťovat, co lyže ještě snesou a co už ne, co potřebují, co promíjejí, co umějí a co už ne. Dokáže ale sdělit své dojmy. Stačí to?

Zdá se tedy, že nejlepší by bylo spojit závěry profíků s pocity laiků. Do určité míry to testy dělají a většina z nich má svou amatérskou „kontrolní skupinu”.

Cenní jsou ale především lyžaři testováním nepoznamenaní a „nezkažení”, kteří dosud nepodlehli úzu všechny lyže

Jedna z testérských skupin u kamenného okna, poutního místa lyžařské arény nad Tignes

chválit a dávat jim jen dobré známky.

Myslíme, že jsme takové našli. U řady lyží tak můžete porovnat jejich zjištění s tím, co se tvrdí v testech oficiálních.

054-SNOWTEST ÚVOD

7.11.2003 15:23

Stránka 55

55

Jaká lyže je právě pro vás?

Následující tabulka definuje vhodnost té které lyÏe pro urãit˘ model lyÏafie dan˘ kritérii I. a II. I. Vhodnost lyÏe pro lyÏafie podle jeho lyÏafiské zdatnosti: • expert, amatérsk˘ závodník • sportovní jezdec • pokroãil˘ rekreaãní • nenároãn˘ rekreaãní • zaãáteãník II. Vhodnost lyÏe podle zpÛsobu jízdy a rychlosti • agresivní, rychlá • stylová-technická, stfiední aÏ rychlej‰í • opatrn˘, spí‰e pomalá

Pár perel z per a tuÏek na‰ich testérek a testérÛ

TESTY LYŽÍ MODELOVÉHO ROČNÍKU 2004/05

expert

sport

pokroãil˘

nenároãn˘

zaãáteãník

agresivní

stylová

opatrn˘

ZABÍT DOBROU LYŽI

Pozorní čtenáři našeho seriálu o přípravě lyží vědí, že to není ani nemožné, ani zvlášť obtížné. Bohužel se nám to potvrdilo i při této akci. Jedny lyže šly dokonce do testu s hranami, jež snad brousil úhlovou bruskou opilec nebo sabotér. Tak doslova zmršené hrany se totiž opravdu nevidí. Naši testéři si špatného tuningu zpočátku nepovšimli, vystihl to až zkušený Jan Linhart: „... jen se zdá, že je blbě nabroušená – na ledu moc nedrží... měl jsem ji před měsícem a byla na ledu více než senzační”. I některé další lyže nakonec ukázaly, že není chyba v nich, nýbrž v servismanovi, který je měl pod rukama naposledy.

Mohli jsme je nechat a konstatovat, že u našich testérů propadly. Naším cílem ale nebylo zkoušet práci servismanů, nýbrž konkrétní lyže. „Osolit” je za špatnou přípravu by věci neposloužilo. Udělali jsme tedy to, co nedávno v jednom testu i firma Fischer: lyže jsme přezkoumali a přebrousili. Doslova několikahodinová ruční práce ovšem přinesla úplně jiné lyže. Najednou jsme o dotehdy nepříliš populárních modelech zaslechli i to, že jsou „snad nejlepší”.

Kdybychom chtěli ilustraci toho, co jsme v serálu o servisování lyží popisovali teoreticky, nevymysleli bychom lepší příklad.

ČÍSLO 10 / 2003 SNOW

JAK

délka 160 170 178 170 180 170 178 168 176 170 160 170 174 181 170 160 164 175 185 165 160 175 168 175

• Do stfiedních rychlostí je‰tû vût‰í kurviãka neÏ 176 cm.

• Velmi tolerantní, nechá se sebou dûlat úplnû v‰echno – jako dûvka na E55.

• Je to mrcha, která nerada zahajuje – nutno pfiemlouvat, ale pak to jde (jako baba co s tím dûlá fóry a pak se do toho dá s chutí).

• V boulích a v bfieãce je to jak jízda na lopatû.

• Vázání je pruda – spojení lyÏí brzdiãkami a vyzouvání lyÏí – soudruzi z NDR by se mûli zamyslet.

• Moje láska (a srdíãko u toho: chudák manÏel nebo pfiítel!).

• !miláãci! dûlala jen to, co jsem chtûla (hmm, to Ïádnej muÏskej nikdy nebude...).

SNOWTEST STRANA 2 z 6

Sport-S, www.sport-s.cz (společně se SNOW a centrálou Schweiz Tourismus) Švýcarsko – Sass Fee termín: 17.4. až 24.4. cena: 12.653 Kč v ceně: doprava, 5x ubytování s polopenzí, 5denní skipas Region Saas, sdružené cestovní pojištění, vedoucí zájezdu Navíc: zdarma možnost testování lyží modelového ročníku 2004/05!

První lyžařský zájezd s testováním lyží! 5 dní na ledovci s těmi nejlepšími lyžemi! Garantem akce jsou časopis SNOW, cestovní kancelář Sport-S a centrála cestovního ruchu Schweiz Tourismus. Pozor – početně limitovaná nabídka!

Slovní komentáfi u jednotliv˘ch modelÛ – záchytná kritéria: • stabilita vãetnû drÏení • ovladatelnost • tolerantnost • univerzálnost • prÛbûh oblouku • celkov˘ dojem vã. ‰kolní známky

Atomic SX-11 Atomic SX-11 Blizzard Sigma X Cross Ti Dynamic VR 27 Geant Dynamic VR 27 Geant Dynastar Ski Cross 10 Dynastar Ski Cross 10 Elan S8 Fusion Elan S8 Fusion Fischer Sceneo 500 FTi Head Cyber i.C. 300 Chip Head Cyber i.C. 300 Chip K2 Mach XR Comp K2 Mach XR Comp Kneissl Rail S3 Nordica S.U.V. 8X Rossignol 9S Salomon Crossmax 10 Pilot Salomon Crossmax 10 Pilot Scott Speedster XTS Sporten AHV Black Thunder (Vist) SL Völkl Supersport***** Völkl Supersport*****

SNOWTEST

SNOWtest

056-SNOWTEST

7.11.2003 15:01

Stránka 56

SNOWTEST

56

Atomic SX-11 160 a 170 cm Tato zelená „crosska” byla ãásteãnû k mání uÏ minulou zimu a staãila si tak vybudovat skvûlou povûst.

Soudû podle ohlasÛ na‰ich testérÛ, oprávnûnû.

Podle nich je vhodná pro experty, sportovní i pokroãilé rekreaãní jezdce, dobfie pouÏitelná i pro nenároãného rekreanta. Ménû vhodná, byÈ je‰tû pouÏitelná je aÏ pro zaãáteãníka. V pouÏitelnosti neshledali mezi obûma délkami vût‰í rozdíly. + Nûkteré názory testérÛ: „perfektnû drÏí”, „dokonale sedí, toãí, slalomí”. Umí krátk˘ i del‰í oblouk, dobfie se

chová i v rozjeÏdûném mokrém snûhu. Zajímavá je opakovanû uvádûná kombinace pfiíjemnosti a snadné ovladatelnosti („velmi tolerantní”, „velmi pfiíjemná a poslu‰ná”) se sportovností a agresivitou („tûÏká, tvrdá, stabilní”): „dává pocit obfiaãky, pfiitom je snadno ovladatelná”, „perfektní agresivní lyÏe”, „rychlá, jistá, agresivní, pfiesná, pfiesto tolerantní aÏ pohodová”.

Garance SNOW: Nároãn˘ sportovní lyÏafi vãetnû experta, vyÏadující pfiedev‰ím stfiední aÏ del‰í oblouk a pfiitom vysokou univerzálnost, se prakticky nemÛÏe splést.

- U krat‰í délky a pfii vy‰‰í rychlosti jen „trochu neklidná, nejede jako po kolejích”.

SNOWTEST STRANA 3 z 6

Blizzard 178 cm Blizzard sice tuhle lyÏi je‰tû nemá v základním katalogu, ale crossov˘ vlak si ujet nenechal. Novinka zaujala zejména sv˘m líbiv˘m designem. Podle testérÛ je nejvhodnûj‰í pro experta a sportovního jezdce. Pro vyloÏenû agresivního jezdce aÏ tak jednoznaãná není.

+ Spokojenost panovala s vedením obouku: „na rovném umí krásnû krojen˘ oblouk”, „dobfie toãivá, dobfie drÏela v oblouku”, „dlouh˘ oblouk se jezdí v pohodû”.

- hor‰í ovladatelnost v neupraveném terénu

Garance SNOW:

ce”). Krat‰í verze vychází jako jednoznaãnû ‰irokopásmovûj‰í.

Garance SNOW:

LyÏe pfiedev‰ím pro sportovního jezdce, vhodná zejména pro oblouk na hranû na upraveném svahu. Nejlépe vyhoví tomu, kdo není lín˘ se pfii jízdû trochu namáhat.

Dynamic VR 27 Geant 170 a 180 cm Oba Ïlutoãerné páry – novinka na sezonu 03/04 – patfiily k nejlépe hodnocen˘m lyÏím. Jednoznaãnû jsou to lyÏe pro experty a sportovní jezdce, del‰í verze uÏ je ale nad síly nenároãného rekreanta a samozfiejmû zaãáteãníka („úmûrnû rychlej‰í a stabilnûj‰í, naopak ménû Ïivá a ovladatelná s vût‰ím úsilím”) UÏijí si agresivní lyÏafi i stylista, ne v‰ak jezdec pasivní a opatrn˘ („vyÏaduje úmûrného jezd-

+ „bez v˘hrad”, „skvûlé kdekoliv pro v‰echny”, „pln˘ kontakt se snûhem, pfiitom pocit jistoty a bezpeãí, ale pfiitom krásnû dravá...” „agresivní, rychlá” „drÏí a je i toãivá”, „vyváÏená a rychle reagující” - hor‰í jízdní vlastnosti v neupraveném terénu

Sportovní lyÏafi s preferencí racecarvingové jízdy a s obãasnou potfiebou krat‰ího oblouku získá lyÏi, jeÏ naprosto pfiesnû odpovídá dané kategorii.

Dynastar Ski Cross 10

SNOW ČÍSLO 10 / 2003

170 a 178 cm LyÏe s moderní skicrossovou nálepkou a vysoce sportovním charakterem se postupnû zafiadily aÏ mezi nejlep‰í. Del‰í verzi shledali testéfii mírnû nároãnûj‰í a pro nenároãného rekreanta a opatrného jezdce uÏ pfiíli‰.

Jevila se jim i agresivnûj‰í.

LyÏe je mezi crosskami atypická svou ‰ífikou blíÏící se 70 mm. Díky ní a pomûrnû znaãnému pfiizvednutí ‰piãky i patky (men‰í kontaktní délka, lyÏe je efektivnû

krat‰í neÏ nominálnû) bude z celé této nové kategorie asi nejpouÏitelnûj‰í i mimo tratû. + Testéfii oceÀovali pfiedev‰ím stabilitu v rychlosti, vedení oblouku, drÏivost („jde s ní skoro v‰echno, pfiitom v˘bornû drÏí”, „spolehlivá, rychlá, dobfie vede”, „dobfie pouÏitelná do v‰ech podmínek”, „v˘borná ve vysok˘ch rychlostech, moc pfiíjemná... je to fajn cadillac”).

- ObtíÏnûji jde do krátkého oblouku ze smyku.

Garance SNOW: Sportovní lyÏafi, jenÏ jezdí pfieváÏnû po sjezdovce, ale kvÛli obãasnému terénu nechce tahat dvoje lyÏe, získá vydafien˘ v˘sledek kfiíÏení obfiaãky a all-mountain lyÏe.

056-SNOWTEST

7.11.2003 15:01

Stránka 57

57

168 a 176 cm Novinkou je jak fiada S, tak systém Fusion s integrovanou deskou a pfiíslu‰n˘m vázáním Marker. Model S8 byl navíc tak trochu v˘jimkou: není to ani módní crosska, ani nepatfií k nejdraωím a dokonce je to ve své fiadû model nejniωí (po S12 a ve verzi Fusion po S10). Pro mnoho testérÛ se stal pfiíjemn˘m pfiekvapením. Na to, Ïe jde o univerzálku „stfiední tfiídy”, obstála na v˘bornou.

Nejvhodnûj‰í pro pokroãilého rekreanta, stylistu a sportovního jezdce, pfiiãemÏ pouÏitelná by mûla b˘t i pro experta a nenároãného rekreanta. Del‰í verze

slu‰nû pouÏitelná i pro agresivního jezdce.

Garance SNOW:

+ Jezdci oceÀovali snadnou ovladatelnost, stabilitu, pfiíjemnost a univerzálnost: „taková hraãiãka, v˘bornû toãí, je pfiedvídatelná”, „pûknû drÏí i ve vy‰‰ích rychlostech”, „pfiíjemné pojeÏdûní i ve vût‰í rychlosti”, „jednodu‰e se jede, ‰iroce univerzální”, „pfiíjemná a poslu‰ná, vyváÏená... Vhodná pro carvingov˘ oblouk stfiední a krat‰í”.

- Neãetné v˘hrady se t˘kaly stability ve vy‰‰í rychlosti.

Za slu‰n˘ peníz hodnû kvalitní univerzální muziky v trendovém systémovém balení pro znaãnû ‰irokou ‰kálu jezdcÛ.

v˘raznû vynikala na úkor jiné vlastnosti.

Garance SNOW:

+ Stabilní, drÏí, dobfie ovladatelná: „pfiíjemná pfiítulná lyÏe”, „velmi dobfie pouÏitelná i do hor‰ího snûhu”. „Velmi torznû tuhá a stabilní”, „dobré zrychlení”.

Sportovní jezdec, kter˘ se nebojí trochy práce a nechce se jen vozit, získá stabilní a drÏivou lyÏi pfiedev‰ím pro stfiední a del‰í oblouk, stabilní aÏ do vysoké rychlosti.

SNOWTEST

Elan S8 Fusion

Fischer Sceneo 500 FTi Nejdraωí univerzálka a nejvy‰‰í model fiady Sceneo vy‰la jako lyÏe nejvhodnûj‰í pro pokroãilého rekreanta a tûsnû za ním i sportovce. PouÏitelná by zato mûla b˘t je‰tû i pro zaãáteãníka. Nejlépe by si s ní mûl rozumût stylista, ale dobfie i agresivní jezdec a slu‰nû i opatrn˘.

Pomûrnû stfiízlivû formulovaná chvála spolu s minimem kritiky by mohla nasvûdãovat tomu, Ïe tato lyÏe velmi vyrovnanû umí v‰echno dobfie, aniÏ by v nûãem

- Jediná v˘hrada - „v konci oblouku se jakoby zarazí a pfiestane toãit, trochu bez energie”.

SNOWTEST STRANA 4 z 6

170 cm

Head Cyber i.C. 300 Chip 160 a 170 cm LoÀská novinka s vestavûn˘m mikroãipem pfiesvûdãila svou vhodností pro rÛzné kategorie lyÏafiÛ a styly jízdy.

Krat‰í verze by jako jedna z nemnoha ve v‰ech ukazatelích mûla vyhovût v‰em. Jejím ideálním lyÏafiem je sportovní stylista a jezdec sportovnû agresivní.

Na tuto lyÏi byly mezi testéry pfieváÏnû pozitivní ohlasy. + PfievaÏovala chvála na v‰e moÏné, ãím lyÏe disponuje – pfiedev‰ím na pfiesnost, drÏivost, stabilitu. Nûkter˘m je ovladatelná dobfie a snadno („snad

nejposlu‰nûj‰í lyÏe z testovan˘ch... nûÏná spolupráce” - to dokonce o 170 cm), jiní – podle oãekávání zejména u del‰í verze – zdÛrazÀují její v˘konnost, která si ale Ïádá dobrého jezdce (aÏ „je z ní ãlovûk unaven – nároãná... vhodná pro fyzicky zdatné”, „pro sportovnû nároãn˘ lidi”, „nároãná, ale umí se krásnû odmûnit za vloÏenou energii”, „spí‰ obfiaãka”). Lapidárnû na to jde jedna z testérek: „Má láska”.

- „Nedá se moc slalomovat, jde do obfiaãky” (o 170 cm – coÏ v podstatû není kritická v˘tka).

Garance SNOW:

poslu‰ná”, „umoÏní elegantní jízdu... s oblouãkama se na K2 ãlovûk jenom mazlí”.

- Jin˘m naopak del‰í verze pfiipadala, Ïe tak snadná není: „na ovládání této lyÏe je nutné vynaloÏit více úsilí”, „do smyku jde více ztuha”, „moc dlouhé a tûÏko ovladatelné” (181 cm).

Garance SNOW:

Velmi v˘konná a vyváÏená univerzálka i pro technicky vytfiíbeného a v˘raznû sportovnû zamûfieného jezdce. V krat‰í délce pouÏitelná i pro ménû zdatné lyÏafie.

K2 Mach XR Comp 174 a 181 cm

Vhodná pro univerzální sportovní jízdu, krat‰í délky pak vyhoví zejména lyÏafii „pohodáfii”.

ČÍSLO 10 / 2003 SNOW

Americká odpovûì na skicrossovou módu se projevila jako znaãnû ‰irokopásmová lyÏe, která není moc vhodná jen pro zaãáteãníka. Názory na její vhodnost pro expertní a sportovní jízdu se ponûkud rozcházely. + Mnozí oceÀovali její pohodovost a snadnou ovladatelnost: „pfiizpÛsobivá lyÏe, univerzální pohodovka,

056-SNOWTEST

7.11.2003 15:01

Stránka 58

SNOWTEST

58

Kneissl Rail S3 170 cm Tato lyÏe je po nové slalomce a obfiaãce nejvy‰‰ím modelem v kolekci. Pfiesto se ukázalo, Ïe je vhodná i pro zaãáteãníky a pomalou jízdu. Sportovní lyÏafii ji hodnotili jako dobrou zejména v niωích a stfiedních rychlostech. + Pochvalu dostává, pokud se pohybuje v pomalém jízdním reÏimu: „velice snadno ovladatelná... v‰echno

dûlá sama... oblouk pomal˘ OK”, „pro zaãínající lyÏafie, snadné zahájení i vedení oblouku”, „snadno ovladatelná”, „pûknû toãivá”, „v mûkkém snûhu celkem poslu‰ná a reaktivní” a také mimo traÈ: „v hlubokém snûhu... jsem byla spokojena, krásnû plavala...”.

Garance SNOW: LyÏe oslovující pfiedev‰ím sportovnû-rekreaãní jezdce preferující spí‰e stfiední neÏ vy‰‰í rychlosti.

- ve vy‰‰í rychlosti ne tak jistá

Nordica S.U.V. 8X SNOWTEST STRANA 5 z 6

160 cm Tato úplnû nová lyÏe je v taktéÏ nové all-mountain fiadû S.U.V. leto‰ní kolekce Nordicy aÏ tfietím modelem.

Tomu by logicky odpovídalo nejvhodnûj‰í urãení pokroãilému rekreantovi pfied sportovním jezdcem. Sami jsme ale byli pfiekvapeni, Ïe na‰i testéfii model jednoznaãnû pfiifiadili jezdci zku‰enému a agresivnímu. + Vyznívá jako dobfie ovladatelná a stabilní lyÏe jak na

trati, tak mimo: „velmi pfiíjemná lyÏe... dobfie ovladatelná v dlouhém i krátkém oblouku”, „v˘borná ve v‰ech typech snûhu”, „v˘borné toãivé lyÏe, stabilní”, „tolerantní”. Urãení pfiedev‰ím pro agresivního lyÏafie vysvûtluje zfiejmû upozornûní, Ïe je „tvrdá, tûÏká, stabilní”, „tvrd‰í”.

- Na tvrdé pistû neodpou‰tí chyby.

Garance SNOW: AÏ pfiekvapivû v˘konná lyÏe sportovního charakteru, jeÏ ocení zejména technicky zral˘ jezdec.

Rossignol 9S 164 cm Souãasné modely 9X a 9S s integrovanou deskou (Power Pulsion System) a s pfiídomkem Oversize uÏ na rozdíl od minulosti nejsou lyÏemi vyloÏenû „závodními”. Testéfii shledali novou 9S Oversize znaãnû ‰irokopásmovou sportovní lyÏí vhodnou i pro rekreaãní lyÏafie a nejlépe pro stylistu.

+ Pochvalu dostává jejich toãivost („velice pfiíjemná lyÏe, toãí krásnû”, „dobfie toãila, drÏela v oblouku”, „krátk˘ oblouk umí”) a najde se i lyÏafika, která chválí absolutnû: „vynikající v krátkém i dlouhém oblouku, pfiizpÛsobivá terénu, lehce ovladatelná”.

- Na závodní slalomku by mohla b˘t více agresivní.

Garance SNOW: Tento nov˘ model uspokojí ‰irokou skupinu rekreaãních aÏ sportovních lyÏafiÛ, pfiedev‰ím „pohodáfiÛ”.

SNOW ČÍSLO 10 / 2003

Salomon Crossmax 10 Pilot 175 a 185 cm I tyto zcela nové salomony nenechaly nikoho na pochybách a ukázaly, co se pod jejich atraktivním designem skr˘vá. Jak krat‰í, tak del‰í verze byla v‰estrannû v˘bornou, hodnû sportovní lyÏí, krat‰í pak univerzálnûj‰í a snaωí, co se ovládání t˘ãe. + Kladné body dostává stabilita a drÏení v dlouhém oblouku: „spí‰e obfiákové oblouky”, „chová se jako obfiaãka”, „tûÏká lyÏe pro rychlou jízdu a klidn˘ ob-

louk”, „lep‰í pro del‰í oblouky” – v‰e pro 185 cm).

Univerzálnûj‰í délka (175 cm) pfii odmûklém firnu dokonce „v˘borná v‰ude”, „pfiíjemná lyÏe, univerzální” a v mûkkém „tvrd‰í, pomûrnû stabilní, dobfie ovladatelná”. Také „pfii carvingu perfektnû drÏí... pro agresivního carvera super lyÏe”.

- VyÏaduje více energie a sportovnûj‰í pojetí jízdy.

Garance SNOW: V˘konná sportovní lyÏe pfiedev‰ím na upravenou traÈ, v del‰ích verzích lehce obfiákového charakteru, v krat‰ích univerzální.

056-SNOWTEST

7.11.2003 15:01

Stránka 59

59

165 cm Scott ‰el „do boje” se svou nejtûωí artilerií – a vyplatilo se mu to. Vsadil na jistotu a slalomovou novinku si nechal vyrobit u Fischera. Ten neexperimentoval a postavil klasickou sendviãovku s velmi v˘razn˘m krojením, jeÏ se velice líbila. Zaujala i svou ‰irokopásmovostí s vhodností resp. pouÏitelností pro kaÏdého a pro v‰echny zpÛsoby jízdy.

+ Její komplexnost dokládají lapidární shrnutí: „v‰e v pofiádku” ãi „umûjí úplnû v‰echno”. Konkrétnû testéfii cení stabilitu („stabilní a jistá po cel˘ prÛbûh oblouku”, „pfii dobré technické kvalitû jezdce je velmi stabilní”), jistotu, vedení a drÏení („krásnû se vede”, „drÏí jako pfiibité”), ovladatelnost („absolutní”, „toãí v˘bornû”). Zjevnû není jen pro agresivní bijce: „s touto lyÏí jsem si hezky pohrála”.

Garance SNOW: Velmi v˘konná sportovní slalomka pro ‰irokou ‰kálu lyÏafiÛ od experta po rekreaãního jezdce, pro krátk˘ aÏ stfiední oblouk, pouÏitelná i pro funcarving.

SNOWTEST

Scott Speedster XTS

- ménû jistá pfii dlouhém oblouku

Sporten AHV 160 cm Ïe b˘t srovnatelnû zdatná v mûkkém snûhu, jenÏ dominoval právû pfii této akci. V nûm se ponûkud „ztrácí”, zatímco na tvrdém je pfiekvapivû dobrá. („Mimo soutûÏ” byl k dispozici i prototyp s titanalem, kter˘ uÏ je v˘raznû tuωí a sportovnûj‰í.)

Zajímavostí tûchto lyÏí byla Skibo Edge neboli „zvlnûná” hrana na principu noÏe na chleba, o níÏ jsme referovali na jafie. V mûkkém jarním snûhu se ale v podstatû nemohla projevit. + I taková lyÏe si najde svého jezdce: „krásné krojení oblouku jak krátkého, tak dlouhého, dobfie drÏí stopu

Garance SNOW: Pomûrnû mûkká lyÏe pro rekreaãní a na nohou lehãího jezdce aÏ mírnû sportovní jízdu. Velmi obstojná na tvrdé trati, ménû dobrá v problémovém mûkkém snûhu. i pfii vût‰í rychlosti”. Najdeme pochvalu ovladatelnosti („velmi dobrá”) i konstatování dobré stability.

- hor‰í chování v mûkkém mokrém snûhu

SNOWTEST STRANA 6 z 6

Je to aÏ kruté pfiedhodit rekreaãní lyÏi v cenû pod 6500 korun tûm, kdo cel˘ t˘den krouÏí na lyÏích aÏ tfiikrát draωích. Jsou to prostû jiné „váhové kategorie” a v Ïádném seriózním testu by se navzájem srovnávat nemohly. To jsme sice neãinili ani my, ale jak si jednou zvyknete na ‰piãkové lyÏe svûtov˘ch firem, jen tûÏko se najednou pfieorientujete na lyÏi pro zcela jiné jezdce. Budete-li t˘den testovat vozy u BMW, jak se vám pojede domÛ ve vlastní fabii?

Tato lyÏe bez sofistikovan˘ch materiálÛ má i men‰í hmotu ve ‰piãce a pfii nutné mûkkosti v ohybu nemÛ-

Black Thunder (Vist) SL 166 cm LyÏe, o jejíÏ existenci do té doby vût‰ina testérÛ snad ani nevûdûla, ‰la do akce jako nenápadn˘ nepopsan˘ list papíru a vracela se s úspûchem. Bodovala ‰irokopásmovostí, vhodností skoro pro kaÏdého a skoro Ïádn˘m rozdílem v pouÏitelnosti u agresivního a opatrného lyÏafie.

Ukázalo se, Ïe testéfii nezatíÏení firemními a obchodními zájmy berou i „no-name” lyÏi, pokud je opravdu dobrá. Citujme jednoho: „Nic nedbejte na design. Je to pro mû moc pfiíjemné pfiekvapení.”

+ Podle nûkter˘ch je „pohodová, tolerantní, jednodu‰e ovladatelná”, „velmi pfiíjemná univerzální lyÏe”, „veselá a hravá lyÏe”, jin˘m pfiipadá spí‰e jako vysoce sportovní slalomka: „v˘borná slalomka... co do ní dám, to mi vrátí i s úroky”, „slalomka, kterou ocení spí‰e dobfií jezdci... vyÏaduje dynamick˘ a aktivní pfiístup”, „kdyÏ se do ní opfiu, vím, Ïe mû podrÏí”, „asi pûkná do branek”. Nûktefií vyzdvihují schopnost obého: „lyÏe, na které se mÛÏe svézt kaÏd˘”.

- ne úplnû jistá ve smyku

Garance SNOW: Velmi univerzální lyÏe pro krat‰í aÏ stfiední oblouk, s níÏ lze jezdit jak pohodovû, tak ostfie sportovnû.

Völkl Supersport***** 168 a 175 cm zmûna radiusu) a pouÏitelnost: „vhodná snad pro kaÏdého”, „dobrá jak pro pokroãilé, tak pro zaãáteãníky”, „vhodné lyÏe pro Ïeny, protoÏe jsou krásnû ovladatelné”, souãasnû ale i její sportovní charakter: „velice rychlá, sportovnû ladûná, velmi nabu‰ená lyÏe”. Neboli „dá se na ní jet agresivnû i se jen tak vozit”, „zvládající agresivní i relaxaãní jízdu”. Kombinaci v‰eho vystihují „pfiíjemná, toãivá, agresivní”, „nejvût‰í univerzálka” a sugestivní „lyÏe snÛ” ãi „!miláãci!”.

Garance SNOW: Vysoce univerzální lyÏe spojující dosud neobvykl˘m zpÛsobem tolerantnost a pohodovost se sportovním charakterem. Teoretickému ideálu se blíÏící „lyÏe pro v‰echno”.

- ne snad jen pro úplného zaãáteãníka

ČÍSLO 10 / 2003 SNOW

Tato loÀská novinka má bofiit hranice mezi kategoriemi a zdá se, Ïe tak ãiní velmi vydafien˘m zpÛsobem.

Podle testérÛ se na obou délkách sveze skoro kaÏd˘, nejlépe sportovní jezdec, ale i expert a pokroãil˘ rekreant, aniÏ by se trápil zaãáteãník. UÏije si jak stylista, tak jezdec agresivní, konstatují testéfii. + LyÏe vychází jako v‰eumûlka prakticky bez slabin.

Pochvala se t˘ká v‰ech podstatn˘ch vlastností, zdÛrazÀuje se v‰estrannost (jak dlouh˘, tak i krátk˘ oblouk,

060-UČITELÉ

7.11.2003 12:04

Stránka 60

60

TEXT: MICHAL ROBA, DANA PSOTOVÁ FOTO: FREDDY PLANINSCHEK

ZAMĚSTNÁNÍ:

UČITEL LYŽOVÁNÍ Z

SNOW ČÍSLO 10 / 2003

kuste si to představit.

Celý den na svahu s lyžemi, permanentka zdarma a ještě k tomu běžící plat... Jako by mávnutím kouzelného proutku proměnit lyžování, kterému věnujeme spoustu volných chvilek, nespočet myšlenek a „no comment” peněz, v činnost, která nám šrajtofli přestane zužovat, ale právě naopak…Není to pro mnohé z nás naplněním snů (snow) o „zaměstnání koníčkem” (nebo spíš „koněm”)?

Nic není nemožné. V České republice máme více nikoli složitých možností, jak se učitelem lyžování stát. Zajímá vás, jak na to? Pak pokračujte ve čtení.

Každým rokem pořádají různé organizace kurzy pro lyžařské instruktory, po jejichž absolvování obdržíte certifikát o získané kvalifikaci. Jsou to zejména APUL – Asociace profesionálních učitelů lyžování a Český svaz lyžařských škol, učitelskou licenci můžete získat i prostřednictvím Svazu lyžařů či některé z vysokých škol.

APUL – pro lidi s opravdovým zájmem

S Apulem se učitelem můžete stát již po absolvování devítidenního kurzu. Není to tedy žádný relax – celý den na svahu,

navečer přednášky, večer semináře v cizím jazyce a ráno zase na svah. Investovaná energie se však vrací. Navíc jsou licence Apulu uznávané jako jediné z těch českých po celém světě – nesou totiž obsahovou náplň, kterou vyžaduje Mezinárodní asociace profesionálních učitelů lyžování (ISIA). APUL je členem ISIA od roku 1994. Ročně projde jeho vzdělávacími kurzy okolo 300 učitelů, kteří najdou uplatnění v komerčních školách. Právě ty jim nabídnou zdaleka největší množství práce („učitelodnů”).

Asociace profesionálních učitelů lyžování v České republice spolupracuje

s Rakouským svazem profesionálních učitelů a od toho se odvíjí i používaná metodika a systém výuky v komerčních školách sdružených v APUL. Vychází tedy z metodiky rakouské, ta je uceleným metodickým systémem obsahujícím výuku sjezdového lyžování od úplného začátku (používání výzbroje, základní lyžařské dovednosti...) až po sportovní jízdu v hlubokém sněhu, v boulích a také jízdu v neupraveném terénu a závodní lyžování.

Obdobou Apulu je také APLŠ čili Asociace profesionálních lyžařských škol, která působí na Moravě.

060-UČITELÉ

7.11.2003 12:04

Stránka 61

61

Svaz lyžařů a vysoké školy

Licence na výuku lyžování se dá získat i studiem na vysoké škole či prostřednictvím kurzů pod Svazem lyžařů.

Jak studenti, tak absolventi kurzu musí splnit teoretickou a praktickou část výuky (technika a metodika sjíždění a běhu na lyžích, pedagogika, historie lyžování, technologie, lyžování ve školní TV, právní předpisy) a praktickou část výuky (sjezdová a běžecká část).

Licence udělované v rámci těchto školicích zařízení jsou navzájem prostupné a celostátně platné, nikoli však mimo ČR.

Řídí se motem „Kvalitní prožitková výuka – spokojený žák”, jeho hlavní devizou je spolupráce se vzdělávacími institucemi v Rakousku a Německu (PINÖ – Pedagogische Institut Niederösterreich) a některými známými odborníky jako třeba Walterem Kuchlerem – není proto divu, že ohniskem jeho výuky je carving a jeho „hravější” podoby. Podobně ale třeba i telemark.

Po absolvování pětidenního kurzu můžete vyučovat v členských školách

ČSLŠ, kde není vyžadována licence MŠMT. Všichni úspěšní absolventi se mohou zúčastnit rozšiřujících programů v zahraničí.

Interski International disponuje třemi subkomisemi. Podobného stavu se však zatím v ČR nepodařilo dosáhnout.

APUL je od roku 1994 členem mezinárodní organizace ISIA (International Ski Instructors Association), která stanovuje svým členům konkrétní podmínky, rozsah i obsah vzdělávacího systému učitelů lyžování.

Interski International

ČSLŠ

Český svaz lyžařských škol je další organizací, která se pořádáním lyžařských kurzů zabývá. Toto sdružení však nedisponuje možností udělovat učitelské oprávnění licencované Ministerstvem školství.

APUL

Info: www.apul.cz Hierarchie licencí (kvalifikací) udělovaných subjekty akreditovanými MŠMT: 1 – Instruktor lyžování (nebo instruktor školního lyžování) Tato amatérská kvalifikace opravňuje jejího držitele k výuce lyžování široké veřejnosti v lyžařské škole, dětí na lyžařských kursech základních a středních škol.

Znalosti: teorie a praxe, česká metodika – základní oblouky na sjezdovkách a základní způsoby běhu na běžkách (známka min. 3).

2 – Cvičitel lyžování – Je to nejnižší profesionální licence a její držitel může kromě vlastní výuky také školit nové instruktory (školního) lyžo-

komise amatérských učitelů lyžování ISVA (sportovní kluby...)

vání v rámci akreditovaného zařízení. Může také zažádat o vydání živnostenského listu na výuku lyžování.

Znalosti: 2 roky praxe instruktora, širší spektrum dovedností a lepší provedení (známka min. 2) 3 – Učitel lyžování – Její držitel může školit nejen instruktory, ale i cvičitele lyžování, a může zažádat o akreditaci pro vlastní školicí zařízení.

Znalosti: 2 roky praxe cvičitele, znalost celé etapy základního lyžování (sjezd i běh, známka 1) 4 – Diplomovaný učitel lyžování – Její držitel může školit všechny dostupné kvalifikace.

Znalosti: tříleté studium specializace základní lyžování zakončené státní zkouškou a obhájením diplomové práce – možno pouze na FTVS UK Praha a FTK UP Olomouc.

Délka školení na získání prvních třech licencí je jeden týden, její platnost je 5 let. Poté je nutné absolvovat doškolení v délce 3 dny. Cena týdenního školení se pohybuje okolo 5.000,- Kč a zahrnuje ubytování, stravu, školné a učební texty, nezahrnuje dopravu do místa školení a skipas. FTVS UK Praha pořádá školení vždy v prosinci, letos 15.–21.12.2003 v Peci pod Sněžkou.

Info: pankova@ftvs.cuni.cz Hlas MŠMT Náplní lyžařského vzdělání pod Ministerstvem školství jsou i běžky. „Mnoho učitelů lyžování ze soukromých lyžařských škol brojí proti systému a obsahu školení nutnému pro akreditaci subjektu, kde odsuzují zejména zařazení výcviku na běžeckých lyžích do osnov školení všech úrovní kvalifikací. Mohlo by se zdát, že běžecké lyže jsou okrajovou záležitostí. Nicméně nesmíme zapomínat na lyžařské kursy základních a středních škol, kde je výcvik na běžeckých lyžích součástí osnov, a také na širokou lyžařskou veřejnost, kde mnoho „skalních” sjezdařů přechází na běžecké lyže (a důvody mohou být různé: zdravotní, finanční, či jen nechuť stát dlouhé fronty u vleků). Také těmto lidem by měl zkušený (a kvalifikovaný) lyžařský pedagog být schopen nabídnout kvalitní výuku.”

Čím můžete být?

1 – profesionálním učitelem – budete učit z velké míry zahraniční turisty v komerční lyžařské škole. Strávíte patrně hodně dní s klienty na sněhu, může to být až 120 dnů v sezóně. Výuka probíhá v závislosti na dané škole a podle požadavků klientů, obvykle to bývají dvě hodiny dopoledne a dvě hodiny odpoledne, ale může být až 7 hodin denně 7 dní v týdnu.

Méně zkušení učitelé vyučují většinou začátečníky, s narůstající do-

komise profesionálních učitelů lyžování (ISIA)

vedností klienta narůstá i potřebná kvalifikovanost učitele, podobně individuální a speciální klienty dostávají na starost většinou ti zkušenější. Fajnšmekra hledajícího volné terény v Rakousku pak „vyfasuje” zajisté pouze držitel licence A. Na druhou stranu, v nabitých termínech může někdy učit v komerčních školách i brigádník, který obvykle předtím absolvuje kratší metodický kurz. Pozor – výše vzdělání je však měřítkem učitelovy mzdy!

2 – Učit děti na základních a středních školách – nebo si založit vlastní lyžařskou školu. To mohou ti, kteří mají kvalifikaci od zařízení akreditovaného MŠMT. Pro její získání musíte buď: vystudovat vysokou školu s oborovým zaměřením tělesná výchova (v ČR je to 10 fakult: FTVS UK Praha, FTK UP Olomouc a dále pedagogické fakulty v Praze, Plzni, Českých Budějovicích, Ústí nad Labem, Liberci, Hradci Králové, Brně a Ostravě) anebo absolvovat „komerční kurz”, které pořádá zařízení s akreditací MŠMT, což jsou třeba Svaz lyžařů ČR, vysoké školy, pedagogická centra, APUL (je třeba absolvovat kurz B + jeden další kurz – běžky nebo snowboard), APLŠ.

Kolik si kdo vydělá?

Mzda profesionálních učitelů v komerčních lyžařských školách začíná na 80 Kč/hod. u držitelů C až po 220 Kč za hodinu u učitelů A. Jak vidno, vzdělání se v oboru výuka lyžování cení.

Pochopitelně se mzda liší v závislosti na konkrétní škole.

Kdo může dostat živnostenský list?

Výuka lyžování je od března 2002 činností vázanou. Může ji dostat držitel „titulu” Cvičitel lyžování. K tomu vedou cesty jak komerční, tak prostřednictvím vysokých škol.

Kurz Carving pro každého 14.12. – 19.12. 2003 – Harrachov-Rýžoviště Cena kurzu: 3 600,- Kč Cena zahrnuje: ubytování, stavování formou polopenze, školné + učební texty, nezahrnuje skipas a dopravu info: info@classicskischool.cz ČSLŠ s lyžařskou školou SKI-MAX pořádá také podobné kurzy carvingu v rakouských Alpách, jsou otevřeny jak instruktorům lyžařských škol, tak zájemcům z řad lyžařské veřejnosti bez ohledu na lyžařskou úroveň a věk. Osm kurzů v průběhu celé zimy probíhá na Hochkaru nebo v Lackenhofu, jsou koncipovány jako bohaté sportovní pobyty s množstvím možných aktivit.

Více na www.csls.cz.

ČÍSLO 10 / 2003 SNOW

Celé vzdělání APUL obsahuje tyto stupně. Kurz C, B, A, lavinový kurz, snowboardový kurz a slalomový kurz.

Základní kurz licence C – je pořádán několikrát ročně: na začátku prosince a na konci března v některém z českých lyžařských středisek.

Kurz licence B – je pořádán 1x ročně v listopadu před zahájením zimní sezóny většinou na ledovci v Rakousku.

Kurz licence A – je pořádán jedenkrát za 2 roky (nebo dle zájmu i ročně) ve druhé polovině dubna po skončení zimní sezóny na ledovci v Rakousku. Jedná se o 14denní velmi náročný kurz vyžadující velmi dobré lyžařské dovednosti, fyzickou a psychickou odolnost a teoretické vědomosti. Výstupní požadavky jsou shodné s rakouskými.

Témata teoretické přípravy: 1. První pomoc, 2. Historie, 3. Didaktika, 4.

Výuka dětí, 5. Bezpečnost na sjezdovkách, 6. Biomechanika, 7. Výzbroj a výstroj, 8. Nauka o povolání, 9. Sníh a Laviny,10. Nové trendy v oblasti lyžování Ceny kurzů: Kurz C – 7 850 Kč/9 dní (pokud se zavážete odpracovat pro některou lyžařskou školu, která je členem APUL, 100 hodin, dotace smluvní školy sníží částku na výsledných 4750 Kč) Ceny kurzů C zahrnují ubytování, školné a skripta, nezahrnují skipas, stravu, dopravu Kurzy se absolvují pouze v pořadí C, B, A. Po absolvování kurzu B a kurzu snowboard nebo běžky získáte licenci Cvičitel lyžování, na základě které jste v ČR oprávněni získat živnostenský list. Úspěšný absolvent kurzu A dostane známku ISIA, na kterou lze získat práci téměř kdekoli na světě.

Termíny kurzů typu C – APUL: 28.11. – 7. 12. 2003 – Pec pod Sněžkou, 28.11. – 7. 12. 2003 – Špindlerův Mlýn, 5.12. – 14. 12. 2003 – Harrachov, 14.12. – 23. 12. 2003 – Petříkov

školská komise pro výuku lyžování (univerzity)

062-LYŽAŘSTVÍ

7.11.2003 13:42

Stránka 62

62

příloha Svazu lyžařů ČR

TEXT: TOMÁŠ MACEK (MF DNES) FOTO: KAMIL JÍŠA, INTERTRANS

uvítací výbor

KOSTELIČOVÁ

JAK V SÖLDENU STARTOVAL SVĚTOVÝ POHÁR

N

SNOW ČÍSLO 10 / 2003

ic mě nebolí. Jen ne- Po 1091 dnech Spoléhá na trio rutinérek, bažících po můžu lyžovat,” po- Kdo usedne na uvolněný trůn? „Anja druhém velkém glóbu v kariéře: DorfPärsonová. Má největší sílu ze všech, vět- meisterovou, Götschlovou a Meissnivídá Janica Koste- ší než Janica. A taky skvělou psychiku,” tzerovou. ličová. Na söldenském le- soudí český trenér Petr Záhrobský. Jeho dovci zaujala strategickou kandidátka jede druhé kolo obřího slalo- Šok a úleva mu vabank, málem vypadne, přesto kon- Další Mandlově svěřence Nicole Hospozici u dvířek, kudy lyžař- čí druhá. „Vidíte? I s hrubkou se dostane pové patří neslavný primát. Je první lyky vycházely ze stadionu. na bednu,” upozorňuje Záhrobský. žařkou v právě narozeném pohárovém ročníku, kterou helikoptéra odváží do Jen „Turbo-Martina” Ertlová je o dvacet „Ahoj Sonjo, jak se vede?” setin rychlejší. Hned v premiérovém zá- nemocnice. objímá Švýcarku Nefovou. vodě seriálu tak plní plán, který si vytyči- Vloni byla v Söldenu jednou ze tří vítě„Skvělá jízda, Anjo,” gratu- la na celou sezonu: opět jednou vyhrát zek. „Tehdy se mnou chtěl před závodem luje po prvním kole Švédce závod Světového poháru. Naposledy se mluvit jediný novinář. A po něm jsem se rovněž v Söldenu, na kalendáři rázem stala hvězdou,” vzpomínala. LePärsonové. Skoro každému radovala byl říjen 2000. Pak? 1091 dnů čekání, bě- tos byla nejžádanější aktérkou tiskové potřese rukou. hem nichž sestoupila na žebříčku obřího konference firmy Völkl, ovšem cílem neHraje si na uvítací výbor. Zdánlivě se baví. Všechny její kolegyně však jsou šťastnější. Smí závodit. Kosteličová si jen odskočila ze Schrunsu, kde rehabilituje po čtvrté operaci kolene v tomto roce! „Vlastně jsem tu na dovolené,” prohlašuje.

Světový pohár sjezdařek vyráží ze Söldenu na pětiměsíční pouť zimou, která jej letos poprvé zavede i na český sníh.

Chorvatka se údajně vrátí až před Silvestrem v Lienzi. Příliš pozdě, aby mohla usilovat o obhajobu velkého křišťálového glóbu. Přijde o jedenáct závodů.

slalomu až k sedmdesáté příčce. „Musím to nejdřív vydýchat. S takovým výsledkem jsem nepočítala,” říká.

Teploměr ukazuje minus deset, nad hlavou jí září modrá obloha. Místní hoteliéři si mnou ruce: vítězství Ertlové naláká do Söldenu další německé turisty, pokoje se zaplní.

Sebevědomí rakouských lyžařek je naopak řádně pošramocené: 8. Meissnitzerová, 13. Görglová, 15. Götschlová, toť mizerná bilance světové velmoci na domácím hřišti. „Na první pohled katastrofa. Ale zase tak špatný tým nemáme,” briskně ujišťuje šéftrenér Herbert Mandl.

projela. Koleno zavadilo o branku, ztráta rovnováhy, salto, tvrdý dopad na záda.

Kosteličová se u cíle zděšeně chytla za pusu, divákům tuhla krev, Hospová se nehýbala. Z nemocnice v Innsbrucku naštěstí telefonuje lékař Christian Hoser uklidňující zvěst: jen spousta pohmožděnin, Nicoliny kosti a vazy vydržely. Den si poleží a pustí ji domů.

Prstýnek z moduritu

Česká slalomářka Eva Kurfürstová už tou dobou pospíchá domů do Karviné.

Teprve v pondělí před závodem se dozvěděla, že může zaskočit za Záhrob-

062-LYŽAŘSTVÍ

7.11.2003 13:42

Stránka 63

nahoře: Tři nejrychlejší ženy z obřího slalomu. Zleva: druhá Pärsonová, vítězná Ertlová a největší překvapení, Španělka Riendová. dole: Janica Kosteličová přijela jen jako divák. Kdy se vrátí? Možná před Silvestrem.

skou. Z Hintertuxu přijela do Söldenu bez vosků a se zlomeným palcem na pravé ruce! „Udělala jsem si na něj prstýnek z moduritu, přelepený páskou. Je pevný, sáhněte si,” nabádala.

Dvaačtyřicáté místo Kurfürstová neoslavovala, ani nezatracovala. Ve třech tisících metrů nad mořem spíš popadala dech. „Extrémně těžká, tvrdá trať. V ledu jsou takové malinké schody, za chvíli je člověk grogy. Od poloviny svahu jsem vlála,” líčila. Bodovat chce letos za každou cenu. „Proto to dělám. Jinak bych už na kopci dávno nebyla. Pak by asi bylo rozumnější doplnit si vzdělání.” Šárka Záhrobská právě to dělá. Než doléčí natažené kolenní vazy, usilovně v Praze studuje. Lyžařské záležitosti za ni oběhává otec. V Söldenu vyzvedává pro dceru vosky od Swixu, troje další lyže od

Headu i propagační pohlednice od Dietera Bartsche, závodního šéfa Headu.

Večer klesá teplota k minus dvaceti. „Jak u nás v Tärnaby,” porovnává Anja Pärsonová rakouský mráz se svým rodištěm. I proto od loňska bydlí v Monte Carlu. Největší rozdíl? „Znaménko.

Když je ve Švédsku minus dvacet, je v Monaku plus dvacet.”

V posilovně hotelu Tyroler Hof sedí na rotopedu, ale nešlape, jen klábosí s kolegyněmi. Téma velký glóbus? „Měla jsem ho v plánu až po olympiádě v Turínu,” namítá, ale nabízenou příležitost šmahem nezavrhuje. „Uvidíme, jak si budu stát v únoru. Jestli bude pořadí těsné, možná zkusím i pár sjezdů.”

Mezitím přijede do Špindlerova Mlýna. „Těším se. Ještě nikdy jsem v Čechách nebyla,” prozrazuje.

062-LYŽAŘSTVÍ

7.11.2003 13:42

Stránka 64

64

příloha Svazu lyžařů ČR

TEXT: IVAN SOSNA FOTO: HEAD, KAMIL JÍŠA

za tajemstvím

FENOMÉNU ZÁHROBSKÝCH II e třeba mít se hodně na pozoru, aby z článku o trenérském úspěchu Petra Záhrobského staršího nevznikla jednostranná óda.

Nic totiž nebylo jednoduché. Záhrobští sice zatím uspěli, ale zázračný recept na úspěch naší sjezdařiny stejně nemáme.

SNOW ČÍSLO 10 / 2003

J

Inteligenci potřebuje nejenom závodník, ale i trenér. Zpracovat a vyhodnotit množství poznatků a vyvodit z nich správné závěry není vlastně ničím jiným než prací s informacemi. Jejich role v době „carvingových” změn ještě vzrostla.

Bylo nutné opustit či modifikovat některé tradiční pravdy a přijmout nové.

V tom měl Záhrobský výhodu i hendikep. Jeho nelyžařská minulost se paradoxně stala obojím, z dnešního pohledu se ale zdá, že více výhodou. Nebyl totiž zatížený tradičními technickými a trenérskými moudry a o to snáze se mohl bez této zátěže otevřít tomu novému, co kolem sebe viděl na svazích. V éře videotechniky se nic neukryje a častý trénink vedle výborných lyžařů a poté i s nimi přináší další efekt. Jako trenér-odborník se sice nemohl měřit s nejlepšími, nic si ale nenamlouval, učil se a pracoval na sobě. Neměl to lehké, mnozí naši sjezdařští pardálové ho nebrali a viděli

v něm laika, cpoucího se do světa vyhraženého zasvěcencům. Navíc si věci dělal po svém a tvrdě hájil svou vlastní cestu.

Skoro jako profesor Higgins svou Lízu v My Fair Lady si sám vypiplal Šárku.

(Správně měl svým dětem, když byly ještě maličké, utírat nosy, mohl je vozit po závodech, při tréninku podávat tyče a hlavně dávat peníze. Do „procesu” vedeného zkušenými profesionály ale kecat neměl.) „K úspěchu může vést více cest – nechte nás jít tou naší” – tak znělo jeho motto. Vždy šel tvrdě za svým cílem, jako jeden z prvých u nás pochopil, že má-li být úspěšný, musí se stát někdy až nesympatickým sobcem. Ani to mu mnoho kamarádů nepřineslo. A když tenhle lyžařský nýmand především Šárčinými výsledky mezi dospělými skutečně césarovsky přišel, viděl, zvítězil, nenesli takové „pokoření” někteří právě snadno. Šárčiny výsledky jsou však bez ohledu na cestu k nim a zásluhy těch či oněch především ohromnou pomocí naší sjezdařině.

Nemusíme mít svérázného „Záhroba” rádi (je snad náhodou, že vyhlášeným samorostem byl i legendární papá Girardelli a originálem je i Ante Kostelič), ale za to, co už nyní dokázali, bychom ho měli přinejmenším uznávat.

Pod jeho velením Záhrobští nastavili zrcadlo, ukázali jednu z možných cest a dali kus naděje.

Je to snad po letech sjezdařského úhoru málo?

TRENÉR Ošklivý a sobecký

Často oslavovaná cesta na sportovní vrchol je současně také ošklivá. Představuje nejenom churchillovské „krev, pot a slzy" a s oblibou skloňované odříkání.

Obsahuje v sobě i spoustu sobectví a necitlivosti. Kdo se nesoustředí jen na svůj úspěch a není připraven jít za ním s občas hnusnou bezohledností – k sobě i druhým – zůstává jako pěšák na cestě.

Vrcholový sport je sobecký. Reprezentační kolega už není parťákem, nýbrž konkurencí. Zkuste vykládat Eberharterovi, Maierovi nebo Trinklovi o kamarádech, táhnoucích za jeden provaz pod praporem jednoho lyžařského svazu!

Jeden za všechny, všichni za jednoho? K smíchu! To přenechte Dumasovi a jeho mušketýrům. Tady platí tvrdé každý za sebe.

Vyhrál jsi? Smůla, nevyhrál jsem tedy já. Máš lepší body?

Smůla, jedeš na závody a já sedím doma. Jsi lepší? Máš lepší sponzory, lepší smlouvu, lepšího manažera, víc prostoru v médiích, víc peněz. Přesně tohle chci ale já taky. Takže je to kdo z koho. Kamarádi? Snad výjimečně. Jinak kolegové, když je to třeba. Ale hlavně konkurenti.

Skutečně úspěšný sportovec jde tvrdě za svým cílem a nemůže se ohlížet na to, jestli je fajn kluk nebo holka.

Stejně tvrdý musí být i jeho trenér a manažer. Pohybují se v džungli, kde jeden čeká na slabou chvilku druhého.

V džungli, která není o ničem jiném než o soutěži, kdo je lepší. Pár nejlepších bere skoro vše, slabé koušou přísloveční psi.

Bezohledný, arogantní a jaký ještě Záhrobský si podle všeho přesně uvědomuje, že jeho prací je být právě takový.

Když bude milý, slušný a decentní chlápek, konkurence ho sežere a zválcuje. Není jiné cesty k úspěchu než být posedlý, tvrdý a nesmlouvavý. Pracovat více a lépe než ostatní. Vybojovat si pro to podmínky. Nezřídka to jde jen na úkor někoho jiného.

Je to tak: úspěch má i svou ošklivou stránku.

062-LYŽAŘSTVÍ

7.11.2003 13:43

Stránka 65

65

ČÍSLO 10 / 2003 SNOW

Petr Záhrobsk˘ mlad‰í patfií do první svûtové stovky v obfiáku. Mezi muÏi to rozhodnû neznamená málo.

062-LYŽAŘSTVÍ

7.11.2003 13:43

Stránka 66

příloha Svazu lyžařů ČR

66

TEXT: TOMÁŠ MACEK (MF DNES) FOTO: HEAD, PETER LEENEN

SLAVNÉ SJEZDY

KANDAHAR GaPa

ledový tobogán

SNOW ČÍSLO 10 / 2003

29. ledna 1994 – Černý den Kandaharu „Celý život je riziko. Osudu se nevyhnete,” tolikrát připomínala Ulrike Maierová. Jakoby tušila, co ji čeká...

Dvojnásobná mistryně světa a matka čtyřleté Melanie ohlašuje v roce 1994 svoji poslední sezonu. Závodí s jediným cílem: dobýt velký křišťálový glóbus. Proto začíná jezdit i sjezdy, proto startuje také v Garmischi. Pouze zde absolvují ženy nejrychlejší disciplínu Světového poháru na mužské sjezdovce. Na Kandaharu. „Trať je příliš zledovatělá,” upozorňuje na startu. Pravdu však má jen částečně. Na povrchu sjezdovky leží podivný podklad z ledu, umělého sněhu a poprašku přírodního sněhu. Někde ušlapaný, jinde méně. Nevyzpytatelná kombinace.

V rychlosti 105 km/h přijíždí rakouská sjezdařka na osmdesátimetrovou rovinku. Ujede po ní pouhých dvacet metrů, když se její pravá lyže zasekne do hlubokého sněhu. Nohy Maierové se rozjíždějí, tělo nekontrolovaně rotuje. Dopadá na zařízení měřící průměrnou rychlost – a naráží do něj hlavou.

Již v této chvíli je prakticky mrtvá. Diagnóza: zlomený vaz.

Bezvládné tělo se ještě chvíli smýká po svahu, než zůstane ležet. Na sněhu se rozlévá rudá skvrna. Doma v Raurisu dcera Melanie hledí na televizi a nabádá tátu: „Řekni mámě, že nechci, aby jí z hlavy tekla krev.”

Helikoptéra převáží sjezdařku na úrazovou nemocnici do Murnau. Je však pozdě. „Ulrike Maierová neměla šanci přežít,” říká dr. Günther Hofmann. „Její hlava se doslova oddělila od krku. Žádný chirurgický zákrok nemohl pomoci. Obrovský tým lidí se ji pokoušel udržet naživu, ale naděje byla prakticky nulová.”

Hubert Schweighofer, otec Melanie a přítel lyžařky, pokládá druhý den na místo tragédie květiny. Později žaluje funkcionáře FIS, že nevhodným umístěním měřiče rychlosti zavinili smrtelnou nehodu. Déle než rok trvající při Schweighofer vyhrává. FIS poukazuje na fond Ulriky Maierové 600 tisíc švýcarských franků. Závodní ředitelé Kurt Hoch a Jan Tischhauser platí pokutu 10 tisíc SFR. Ale život již vrátit nedokáží.

Podruhé se zde sjezdaři představili v roce 1959 a závod byl poznamenán tragédií – smrtelným úrazem mladého Kanaďana Johna Semmelincka. Již tehdy byla trať zmrzlá na kost a místy se podobala spíš ledovému toboganu. Do cíle dojelo jen 38 z 89 startujících.

Po vzniku Světového poháru význam série Kandahar upadl, v GarmischPartenkirchenu se však závod téhož jména pořádá dodnes. V únoru 1978 hostila slavná sjezdovka i světový šampionát.

Titul ve sjezdu získal Rakušan Sepp Walcher, zatímco olympijský šampion Bernhard Russi obsadil až 14. místo – a následujícího dne oznámil ukončení závodní kariéry.

Start ze hřebenu

V roce 1988 se Garmisch stal členem společenství Big Five, později přejmenovaného na Club Five. Sdružuje organizátory pěti nejslavnějších sjezdů světa: Val d'Isère, Val Gardenu, Wengen, Kitzbühel a Garmisch-Partenkirchen. „Garmisch je rozhodně težší sjezd než Val d'Isère a Val Gardena. Dokonce bych řekl, že je na úrovni Hahnenkammu,” porovnává Borek Zakouřil, v posledním desetiletí jediný Čech, který na Kandaharu absolvoval závod Světového poháru.

Již na startu není o co stát. „Vyrážíme prakticky z hřebenu hory. Do prvních dvou zatáček vjíždíme ve značné rychlosti,” popisuje Zakouřil pasáž Seele.

START 1800m

1700 m n.m.

1600m 1400m 1200m 1000m 800m

Start:

600m

Cíl:

400m

CÍL

740 m n.m.

Pfiev˘‰ení:

200m 740 m n.m.

1.700 m n.m.

960 m

Délka trati: 3.455 m

0m 0m

500m

1000m

1500m

2000m

2500m

3000m

3500m

062-LYŽAŘSTVÍ

7.11.2003 13:43

Stránka 67

67

Již v roce 1959 byl závod poznamenán tragédií – smrtelným úrazem Kanaďana Johna Semmelincka... trať zmrzlá na kost a místy se podobala spíš ledovému toboganu. Do cíle dojelo jen 38 z 89 startujících.

Fis-schneise

Po krátkém traverzu se sjezdaři blíží k místu příznačně nazvanému Hölle

22. února 2003 – Nejtěžší sjezd sezony Je to první sjezd Světového poháru po skončení mistrovství světa ve Svatém Mořici. Příležitost k odvetě i zkouška odvahy zároveň. „Jen pro pořádné chlapy,” říká Američan Daron Rahlves, vítěz tří tréninků. „Těžší sjezd jsem nikdy nejel. Světový šampionát byl desetkrát lehčí,” tvrdí Rakušan Stephan Eberharter. Trať Kandahar, prolitá vodou – to je tentokrát stoprocentní led.

Střídající pasáže světla a stínu útočí na oční sítnici. A zatáčka FIS-Schneise se stává děsivou hrozbou.

Padají zde Kröll, Sullivan, Dalcin, Rauffer, Ghedina i Grünenfelder – vše muži z elitní světové třicítky. Ba co víc: selže tu i úřadující mistr světa Michael Walchhofer. Jeho střemhlavý let zachytí až bezpečnostní sítě, do nichž se zamotá. Chvíli leží v bezvědomí. Když se probere, oznámí: „Bolí mě krk, bolí mě kyčel.” Vážného zranění naštěstí zůstává ušetřen.

Eberharter projíždí FIS-Schneise jako po kolejnici. Na jediný okamžik nezaváhá. V cíli dominuje o 1,07 sekundy před druhým Švýcarem Cuchem. „Dnes jste potřebovali silné nervy, abyste dokázali být agresivní,” říká a dlouze zhluboka oddechuje. Hans Pum, ředitel rakouských sjezdařů, označí Eberharterův výkon za jízdu snů. „Jsem na sebe hrdý,” svěřuje se třiatřicetiletý lyžař. „Ale především jsem rád, že jsem zdravý v cíli.”

Třetí Rahlves se drží za břicho, otřesy na trati mu zvedly žaludek až do krku. „To byl boj o přežití,” povídá. Další Američan Bode Miller ztratil více než čtyři sekundy! „Samá chyba. Jsem úplně vyždímaný,” prohodí jen.

Eberharter únorovým triumfem na Kandaharu zkompletoval sbírku. Nejméně jednou za kariéru vyhrál každý ze sjezdů, zařazených do elitní společnosti Club Five. „Nyní je pro mě Steff definitivně jedním z největších sjezdařů všech dob,” spontánně prohlašuje Franz Klammer.

ČÍSLO 10 / 2003 SNOW

Následuje nejprudší svah Tröglhang, který přivádí lyžaře do střední části sjezdovky – do míst, kde startuje Super G a na Eishang. Název Ledový svah bychom klidně mohli přiřadit celé trati, protože „led tu bývá skoro všude a téměř vždy.” Jinak je však střední část Kandaharu nadechnutím před velkolepým finále. „Hrozí tu jen tři boule,” upozorňuje Zakouřil. Přesto právě v těchto místech přišla o život Ulrike Maierová.

062-LYŽAŘSTVÍ

7.11.2003 13:43

Stránka 68

příloha Svazu lyžařů ČR

68

(Peklo) a nejdelší skok Kandaharu je přivádí k FIS-Schneise. „Po minutě a 45 sekundách vás už nohy bolí a síly odcházejí na ledu rychleji než v měkčím sněhu.

Navíc je v těchto místech špatně vidět, protože slunce se schovává za špičku hory. V kompresi před FIS-Schneise jsou dvě

VÍTĚZOVÉ Z KANDAHARU

SNOW ČÍSLO 10 / 2003

Výsledky 2003 pořadí 1 2 3 4 5 6 7 8 9 9 11

závodník EBERHARTER Stephan CUCHE Didier RAHLVES Daron RZEHAK Peter GRUBER Christoph SPAROVEC Gregor SCHIFFERER Andreas STROBL Fritz KERNEN Bruno STROBL Josef MEILLEUR Cedric

stát Rak.

Švýc.

USA Rak. Rak. Slovin.

Rak. Rak.

Švýc.

Rak. Fr.

čas 1:55.68 1:56.75 1:56.98 1:57.24 1:57.28 1:57.46 1:57.51 1:57.82 1:57.98 1:57.98 1:58.06

Vítězové sjezdu Světového poháru mužů na trati Kandahar: 3x Roland Collombin (Švýc.)

Steve Podborski (Kan.) 2x Franz Klammer (Rak.) Daniel Mahrer (Švýc.)

1x Karl Schranz (Rak.) Peter Wirnsberger (Rak.) Andreas Schifferer (Rak.) Helmut Höflehner (Rak.) Pirmin Zurbriggen (Švýc.)

Markus Wasmeier (Něm.)

Franz Heinzer (Švýc.)

Luc Alphand (Fr.) Hermann Maier (Rak.) Fritz Strobl (Rak.) Stephan Eberharter (Rak.)

díry. Koho ta první rozbalí, ve druhé většinou vyletí z trati,” popisuje Zakouřil.

Zde bývá pohřebiště favoritů.

Pád=síť

Závěrecný cílový svah už je prost nástrah. „Na rovné pasáži na vás útočí jen únava z dlouhého, dvouminutového sjezdu,” podotýká Zakouřil.

Většina trati vede lesem, což má své klady i zápory. „Les napomáhá orientaci, která je na Kandaharu snazší než na holé pláni, jaká byla například při světovém šampionátu ve Svatém Mořici,” říká český reprezentant. „Horší je to s psychikou. Kandahar je nepříjemně úzký, po většině trati ohraničený bezpečnostními sítěmi. Řítíte se dolů rychlostí 100 km/h a víte, že když spadnete, téměř najisto skončíte v síti. Únikové zóny tu prakticky nejsou.”

Zakouřil naposledy absolvoval Kandahar v roce 2001. „Loni jsem se sem původně chystal také. Ale po tom, co jsem viděl v televizi, jsem byl nakonec rád, že jsem se rozhodl nestartovat,” přiznává.

062-LYŽAŘSTVÍ

7.11.2003 13:43

Stránka 69

69

TEXT A FOTO: RENATA BALAŠOVÁ

ŽIVOTNÍ BALET Pavla Landy

Jak vypadá normální den trenéra, popisuje Pavel velice jednoduše: „Když jsme s Aldou v létě ve Štítech, vstáváme kolem osmé, lehce posnídáme, nechybí samozřejmě černá káva a vyrazíme ze Šumperka do Acrobat Parku ve Štítech.”

Tento areál je vybaven jedněmi z nejlepších můstků pro akrobatické skoky na lyžích do vody. Nacházejí se 20 km od

rodného města Aleše Valenty. „Někdy závodíme na čas, máme rekord 9 min, to je s Aldovou Toyotou RAV, ale myslím, že rekord překonáme příští léto, máme teď oba rychlé motorky,” se šibalským úsměvem dodává Pavel. Trénink se skládá ze dvou dvouhodinových bloků, dopolední a odpolední, pak ještě posilovna nebo kolo. „Já i Aleš jsme velkými nadšenci tenisu, vždycky to prožíváme, jako kdyby to byl turnaj.”

S Alešem Valentou teď po úspěšné světové premiéře nového skoku Ledový dech do vody připravují přechod na sníh. Jak to dopadne ukáže trénink ve Špindlerově Mlýně na konci prosince: „Uvidíme, jestli bude dostatek času dotáhnout důležité detaily a Aleš skočí Ledový dech. A když ne, taky se nic neděje, stále je jediným na světě, kdo umí trojité salto s pěti vruty. Není důvod pospíchat a riskovat zranění.”

Jako trenér se také věnuje novým talentům akrobatického lyžování v rámci Winterfresh Campu: „Myslím, že jsme na dobré cestě najít dalšího olympionika, chvíli to potrvá, ale pracujeme na tom.”

Díky svému povolání je málo doma, a tak manželka Petra a jedenáctiletá dcera Tina tráví často víkendy sportem a někdy se přidá i vždy optimisticky naladěný táta.

Pavel Landa oslavil 17. října své pětatřicáté narozeniny, všechno nejlepší a hodně dalších osobních i sportovních úspěchů přejí všichni lyžaři.

ČÍSLO 10 / 2003 SNOW

Trenér je člověk, který stojí při sportovci v těch nejdůležitějších momentech kariéry, ať už jde o vrcholy nebo pády.

Měl by být sportovci oporou, rádcem, psychologem, někdy masérem, řidičem, servismanem a v neposlední řadě kamarádem. Vždyť trenér a vrcholový sportovec jsou jako spojité nádoby, když je jeden v pohodě, druhý také. Problémy řeší společně tak, aby se nijak nedotkly přípravy a psychické rovnováhy sportovce během závodů. Z úspěchů je radost o to větší, když jsou na oslavy dva.

Tím vším je Pavel Landa olympijskému vítězi ze Salt Lake City Aleši Valentovi. Jejich první setkání nebylo nijak zvláštní a ani jeden si nepamatuje, že by to byl osudový okamžik. „S Pavlem se známe asi 12 let, na začátku jsme se spíš navzájem ve svých sportovních kariérách sledovali a věděli o sobě,” dodává Aleš. Oběma je společná stále ještě trochu neobvyklá lyžařská disciplína, a to akrobatické lyžování. Pavel se věnoval baletu na lyžích, největší úspěchy zaznamenal na konci sportovní kariéry v roce 1997, bronzová medaile ze Světového poháru ve francouzském Tignes a 7. místo v celkovém hodnocení SP, 4. místo na mistrovství Evropy.

Zúčastnil se také Olympijských her v Albertville 1992.

Po skončení své závodní dráhy se vydal na dráhu trenérskou. Pavel se věnuje přípravě Aleše Valenty a je zároveň reprezentačním trenérem České republiky.

062-LYŽAŘSTVÍ

7.11.2003 13:43

Stránka 70

70

příloha Svazu lyžařů ČR

TEXT A FOTO: ZDENĚK KLUČKA

SP V BĚHU

SNOW ČÍSLO 10 / 2003

PLNÝ OČEKÁVÁNÍ Poslední říjnový víkend zahájily úvodní závody na městském okruhu v německém Düsseldorfu nový ročník Světového poháru v běhu na lyžích.

Sezóna 2003/2004 postrádající vrchol v podobě mistrovství světa či olympijských her se hned na svém začátku nese v duchu velkého očekávání, ke kterému rozhodně přispěl i první úspěch našich barev. Pryč jsou doby, kdy světovou špičku tvořilo jen několik málo jmen.

Současné vrcholné běžecké lyžování je nadmíru vyrovnané a dramatické souboje v bílé stopě přitahují po letech „stereotypu” vlny diváků k běžeckým tratím.

Celkem devatenáct míst bude mít tu čest hostit v letošní sezóně závody Světového poháru. Nechybí tradiční severská střediska, jako jsou Lahti a Oslo, opět se bude o světové body bojovat v nevyzpytatelném Davosu a běžecký kolotoč zavítá k potěše českého fanouška znovu do Nového Města na Moravě. Naproti tomu z kalendáře vypadlo ruské Kavgolovo a finanční těžkosti zapříčinily zrušení závodu v Linzi. Nové tratě si běžci otestují ve švédké Umě a především v olympijském regionu – italském Pragelatu, které bude v roce 2006 hlavním střediskem běžců v rámci Olympijských her v Turíně. Perličkou sezóny 03/04 je bezesporu zařazení nesmírně populárního dálkového běhu Marcialonga do kalendáře Světového poháru.

Z hlediska potenciálních favoritů seriálu je situace pro diváky vskutku atraktiv-

ní. Pomýšlet na prvenství může celá škála zvučných jmen. Začneme-li u kategorie žen, je v prvé řadě třeba zmínit ukončení kariéry fenomenální norské klasičky Bente Skariové, jejíž osobnost bude bílé stopě určitě citelně chybět. Do role světové jedničky zdá se dozrává Estonka Kristina Smigunová, které však budou na paty šlapat nejen Norky a Italky, ale hlavně výkonnostně velmi vyrovnané německé trio Sachenbacherová, Henkelová a Künzelová. S velkým napětím se očeká-

vá návrat Rusky Julije Tchepalovové, jejíž letní výsledky o velké formě příliš nesvědčily, a rovněž naší Kateřiny Neumannové, která se však na startu závodu SP objeví až v závěru sezóny. Český tým tak bude stavět především na zkušené Kamile Rajdlové a výkonnostně rostoucí Heleně Balatkové. V záloze však máme mladé běžkyně Petru Markelovou a Ivu Janečkovou, které si brousí zuby na cenné kovy z únorového mistrovství světa juniorů 2004 v norském Strynu.

062-LYŽAŘSTVÍ

7.11.2003 13:43

Stránka 71

71

Zlatá lyže má našlápnuto mezi elitu

Jmenovat favority v kategorii mužů je nadmíru obtížné, neboť po odchodu Dähliho, Alsgaarda a dopingovém skandálu Myllyläho, se špička rozrostla na dobrých patnáct dvacet závodníků.

Celkové prvenství v seriálu bude obhajovat Švéd Mathias Fredriksson, jenž může těžit z obrovského výkonnostního boomu, který švédské běžecké lyžování v posledních sezónách zažívá. Stejně jako u žen i mezi muži sklízí plody systémově výborně propracované přípravy Němci.

Naopak dech ztráceli vloni Italové, Norové a za očekáváním skončily také výsledky Estonců. Na závěr si nechme dvě jména – Lukáš Bauer a Martin Koukal. Dvojice diametrálně odlišných českých reprezentantů se po letech tréninkové dřiny propracovala mezi světovou extratřídu a vše nasvědčuje tomu, že

Ostrou konkurenci a vzájemnou rivalitu zřejmě vnese mezi pořadatele závodů Světového poháru v běhu na lyžích člen vedení běžeckého úseku Mezinárodní lyžařské federace FIS Jürg Capol. Německý funkcionář neskrývá svou vizi snížit do budoucna počet resortů pořádajících Světový pohár. „Vždyť pro nadcházející sezónu je v kalendáři dvacet různých míst. To je opravdu hodně,” řekl Capol.

Jako vzorový příklad uvádí jiný lyžařský sport – biatlon, jehož vrcholný seriál se odehrává pouze na deseti místech. Je samozřejmě pravda, že v posledních sezónách počet míst u běhu na lyžích narůstá o nová střediska. Jde především o nové tratě vzniknuvší kvůli velkým podnikům typu mistrovství světa a olympijských her. Do finančně zajímavého běžeckého kolotoče se však snaží protlačit také řada dalších, jmenujme například slovenské Štrbské Pleso.

Pro nás může být potěšitelné, že na svém tradičním předsezónním kolečku po dějištích závodů SP se Capol 10. – 11. září zastavil také v Novém Městě na Moravě – a odjížděl nadmíru spokojen. Člen FIS se na vlastní oči přesvědčil, jak pokračuje příprava závodních tratí pro Zlatou lyži.

Uznale kvitoval rozšiřování tratí pro závody s hromadným startem a neskrýval svou celkovou spokojenost s prací novoměstských organizátorů. „Odjíždím od vás velmi spokojen. Nové Město by se mohlo stát jedním z členů úzké skupiny tradičních resortů pro závody Světového poháru,” uvedl Capol.

Ohromnou devizou, vedle tradičně bohaté divácké kulisy, je schopnost novoměstských organizátorů vypořádat se s nepřízní počasí. Zatímco světoznámá lyžařská střediska rušila vloni kvůli nedostatku sněhu jeden závod za druhým, v Novém Městě se sněžilo nonstop a nákladní vozy rozvážely uprostřed noci sníh po trati. Úsilí a profesionalitu organizátorů poté ocenila i bývalá běžkyně Barbara Bayerová (lyžníkům známá spíše pod svým dívčím jménem Petzoldová), nyní nekompromisní technická delegátka FIS. „Kvalita novoměstských tratí mě skutečně ohromila. Práce zdejších pořadatelů si zaslouží absolutorium,” řekla Bayerová.

i letos budou naši borci svým soupeřům v bílé stopě pořádně přitápět. Respektive už přitopili, stříbro Martina Koukala v úvodním sprintu netřeba komentovat.

Příslibem kvalitních výsledků budiž rovněž skvělé výkony Jiřího Magála a Petra Michla na loňském světovém šampioná-

tu ve Val di Fiemme. Posilu může český tým nalézt ve specialistovi na dálkové běhy Stanislavu Řezáčovi, který patří na absolutní vrchol laufařského světa a jenž usiluje o návrat do reprezentace s vyhlídkou na MS v Oberstdorfu 2005 a především olympiádu 2006 v Turíně.

062-LYŽAŘSTVÍ

7.11.2003 13:43

Stránka 72

příloha Svazu lyžařů ČR

72

Partner rubriky

HRANY – LYŽAŘOVO A I Z

BROUŠENÍ

lyžařský doktor II.

SNOW ČÍSLO 10 / 2003

POCHYBNOSTI A FAQ Náš seriál o broušení hran dospěl k závěru. Nebyl až příliš podrobný? Není vliv půlek stupňů jen fikcí, jíž lyžařští nadšenci podléhají ve snaze mít lyže co nejlepší? Hraje vůbec broušení takovou roli?

Pro statisticky převládajícího „desetidenního” lyžaře (týden dovolené plus jeden až dva víkendy za sezonu) je nejpodstatnější, aby si lyže vůbec dal nabrousit. To samo způsobí většinou skutečně znatelnou změnu.

Kdesi na zahraničním webu jsem četl diskusi o tom, zda lze vůbec rozlišit 87, 88 a 89° z boku nebo půl stupně od skluznice. Pochybovači tam dokázali exaktně spočítat, jak nepatrný tento rozdíl ve výsledku je.

Znalci vesměs odpověděli tak, jak bych na základě zkušeností reagoval taky. K jejich názorům ale ještě něco málo přidám.

Záleží na sněhu, ale také na lyži a na jezdci. Měkký sníh rozdíly stírá, projevují se především na tvrdém.

Patrnější jsou na lyži torzně hodně tvrdé. Záleží i na tom, zda a jak technicky dokonale lyžař jede po hraně.

Odlišit jeden stupeň rozdílu z boku lyže je skutečně dost obtížně možné. Dva stupně už ale velmi dobrý lyžař s vyvinutým citem pozná. Přitom jde ale vždycky o úhel výsledný, tedy kombinaci odklonění a podbroušení (viz předchozí články).

Mnohem výraznější je situace u úhlů z roviny skluznice. Mezi 1 a 1,5° už asi moc rozdíl není, ale i jen malinké odklonění oproti 0° je skutečně cítit. A to nemluvím o situacích „korýtka” s propadlou skluznicí a hranami nežádoucně vyvýšenými. Někdy i jen pár tahů pilníkem v oblasti kontaktních bodů znamená citelnou změnu. Zkušenost opravdu velí: když lyže najednou nechce zatáčet, zkontroluj napřed rovinnost skluznice. Většinou je problém zde.

Lyžování je pocitová záležitost Důležitá je ale ještě jedna věc. Nepatrný rozdíl v úhlu hran bych možná podle matematiky a „zdravého rozumu” neměl cítit. Jenže lyžování není jen fyzické přemisťování neživého nástroje (lyže) po podložce určitých

Firma Swix dodává dokonce několik uživatelsky jednoduchých nástrojů, které dokáží nabrousit hrany podle požadovaného úhlu. Na obrázku model Xactor II.

vlastností (sněhu). Je to do značné míry i pocitová záležitost. Souhra nástroje a jeho uživatele. Zdánlivě nelogicky, metafyzicky tak můžeme cítit i nuance laikovi nepochopitelné.

Jak velký je rozdíl mezi ostrostí nabroušené hrany netknuté a po dvou hodinách či dnu ježdění? Vyčíslitelně jistě směšně nepatrný. A přesto jej poznáme. I druhý den je hrana stále ostrá, ale už to prostě není ta „břitva” co na začátku.

Další věcí je kvalita finiše. Nejde jen o úhly, ale i o přesnost a o dokonalé vyleštění. Svého času enfant terrible české trenéřiny Milan Trnka (před emigrací vyučený soustružník, tedy v tomto směru odborník) cíleně sledoval, jak své nože brousí rychlobruslaři.

Konstatoval tehdy, jak moc lyžaři zaostávají. Tím se ale už dostáváme k těm nejjemnějším finesám, pro nezávodníka už opravdu skoro zbytečným.

Na závěr zvládnete i náš znalostní testík. V říjnu ho přinesl jeden z hypermarketových propagačních letáků, když o jedněch lyžích mj. píše: „malý úhel nastavení hran umožňuje dokonalé zatáčení ve sněhu”.

(Ještěže ne v trávě nebo ve vodě)...

A kontrolní podotázka: jak tomu asi bude rozumět „obyčejný” člověk nakupující lyže v hypermarketu?

Ivan Sosna

Zeptejte se lyžařského doktora!

Lyžařská ordinace a poradna pro lyžaře, kteří chtějí „zdravě” lyžovat.

Předozadní rovnováha Dostávám se často do záklonu.

Co to způsobuje a jak se to dá odstranit?

Matěj Jirků, Náchod Záklon patří mezi „oblíbené” chyby nejen začínajících, ale i středně pokročilých lyžařů. Původcem je často strach z prudkosti svahu, se kterým se musí vyrovnat každý začátečník. Instinkt nám velí zůstat co nejblíže zemi, a to je za zadní částí našeho chvějícího se těla. Avšak proto, abychom mohli lyže během jízdy bezpečně ovládat, je nutné překonat tuto zábranu a jít, či spíše jet čelem vpřed.

Pokud totiž tuto chybu neodstraníme, zvykneme si lyžovat na patách a připravíme se tak o možnost využít přední část lyže, která napomáhá snadnému zahájení oblouku a klidnému vedení lyží. Známky toho, že lyžujeme v záklonu, jsou: nadměrná únava stehenních svalů, křížení špiček lyží, smýkané oblouky, ztráta kontroly na prudkém svahu, lyže ujíždějící zpod těla, paže vzadu nebo příliš vysoko. Nápravou je nalezení vyváženého postoje. Předtím než se rozjedete, snižte těžiště těla rovnoměrným pokrčením dolních končetin v kotnících, kolenou a kyčelních kloubech, horní část těla nakloňte mírně dopředu a paže mějte lehce pokrčené v loktech, trochu stranou a před tělem. V tomto postoji zavřete oči a nakloňte celé tělo několikrát vpřed a vzad a soustřeďte se na změnu tlaku na vašich chodidlech. Nakonec nalezněte středovou, vyváženou polohu tak, že budete cítit rovnoměrný tlak na celých plochách chodidel a lehký tlak holenních kostí na jazyku lyžařských bot. V tomto „lyžařském postoji” se pak nejprve na mírném svahu odpíchněte (oči už raději otevřete) a nedovolte lyžím, aby „lyžovaly před vámi”. Pro kontrolu správného postoje si na další jízdu rozepněte přezky bot a zkuste jízdu „na cit”. Nezapomeňte na správnou polohu paží. Pokud je během jízdy necháte klesnout k bokům, tělo se zpravidla posune dozadu. Když jsou paže před tělem, tělo je automaticky následuje a zůstává ve vyváženém postoji. neutrální (středová) poloha poloha těžiště posunutá vzad

poloha těžiště posunutá vpřed

SNOWdoktor připravuje Zdeněk Černík, člen metodické komise APUL

www.apul.cz Máte problém? Otázku?

Pište nám na redakce@snowmag.cz

073-MORAVIA ENVY

7.11.2003 15:10

Stránka 73

73

novou zimní kolekci

P

ro lyžaře, snowboardisty a všechny ostatní příznivce sportovního stylu oblékání připravila firma ENVY na sezónu 2003/2004 opravdovou lahůdku v podobě mimořádně technicky propracované SUPER SPORT COLLECTION. Pozornost upoutá její mimořádně vydařený design, špičkové materiály a technické zpracování.

Bunda Ernest zaujme i nároãné „Rolls-Roycem” mezi bundami kolekce Envy Super Sport Collection je model Ernest, která vás uÏ pfii prvním kontaktu upoutá neobyãejnû lehk˘m, mûkk˘m a poddajn˘m materiálem, pfiíjemn˘m vzhledem, ale zejména celou fiadou dÛmyslnû promy‰len˘ch detailÛ. Vnûj‰í materiál je velmi jemn˘ a zároveÀ elastick˘, schopn˘ dokonale respektovat v‰echny va‰e pohyby. Jeho funkãní parametr vodonepropustnosti je 10.000 mm/cm2 a prody‰nosti 10.000 g/m2/24 hod. Elastick˘ materiál na ramenou a v podpaÏí zvy‰uje odolnost v˘robku i komfort uÏivatele. Vynikající vlastnosti vykazuje i vnitfiní termodistribuãní materiál. V˘jimeãn˘ absorbãní mechanismus tohoto materiálu zaji‰Èuje rovnomûrnou distribuci nadmûrného tûlesného tepla a zabraÀuje tak hromadûní tepla v nejzatûÏovanûj‰ích partiích. PodpaÏní ventilaãní otvory tyto vlastnosti je‰tû znásobují. Pro 100% ochranu proti promoãení, je na bundû pouÏita technologie zataven˘ch ‰vÛ. V rukávech je navíc v‰itá elastická vnitfiní manÏeta z Lycry® s otvorem na prst a stejnû tak dobfie bude chránit proti snûhu i vnitfiní manÏeta (snow locker) v pase s vloÏkou z Lycry® s vodûodolnou ãástí.

Pro zapínání jsou pouÏity zipy znaãky YKK® a vodûodolné YKK Waterproof®, pfiiãemÏ dvojsmûrn˘ hlavní zip je opatfien dvojit˘m pfiekrytím a krytkou proti odûru brady. Aby ‰irok˘ límec dobfie chránil nejen proti snûhu, ale i proti nepfiíjemnému vûtru, je opatfien dvojit˘m stahováním a pfiíjemn˘m soft neck protektorem. Neménû dÛkladnû propracovaná je také ergonomicky tvarovaná odepínatelná kapuce s elastickou vloÏkou, k‰iltem a dvojit˘m systémem horizontálního a vertikálního

uchycení kolem hlavy. Za zmínku stojí také systém kapes. Designéfii nezapomnûli napfiíklad na kapsu na rukavice vãetnû D-ringu pro jejich uchycení, na 3D kapsu na mobilní telefon, na vnitfiní kapsu na br˘le a ani kapsu na rukávu s látkou na ãi‰tûní br˘lí. Na bundû najdete rovnûÏ kapsu na permanentku, vnitfiní kapsu na drobnosti a pro pfiíznivce hudby také v˘vod na sluchátka.

3M SCOTCHLITE™ reflektivní piping pak uÏ jen doplÀuje v˘ãet pfiedností, kter˘mi se model Ernest od znaãky Envy vyznaãuje. V koneãném souãtu bunda celkem obsahuje více neÏ 30 „vychytávek“. Neuvûfiitelné!

dme002ernest

SNOWMARKET

Envy představuje

dme005bruce

Kalhoty Bruce bundu dobfie doplní Bundu Ernest skvûle doplní lyÏafiské kalhoty Bruce.

Stejnû jako bunda jsou vyrobeny z velmi kvalitního vnûj‰ího materiálu s parametry vodonepropustnosti 10.000 mm/cm2 a prody‰nosti 10.000 g/m2/24 hod. s pouÏitím elastického materiálu na kolenou, v prodlouÏené bederní ãásti a také na zadním dílu kalhot.

Materiál pouÏit˘ na nejzatûÏovanûj‰ích partiích je Cordura Dupont™. RovnûÏ vnitfiní strana kalhot je stejnû jako bunda u‰itá z termodistribuãního materiálu s vynikajícími vlastnostmi. Pro vysok˘ komfort uÏivatele je pamatováno na odvûtrávání po stranách nohavic. Chránit proti snûhu a vlhku bude vnitfiní manÏeta z nepromokavého materiálu, lepené ‰vy, a také kvalitní zipy YKK® a YKK Waterproof®. Pro zv˘‰ení bezpeãnosti je také na kalhotách na‰it˘ 3M SCOTCHLITE™ reflektivní piping. Pásek na staÏení a odepínací ‰le jsou uÏ jen samozfiejm˘mi souãástmi zvy‰ujícími pohodlí uÏivatele.

ČÍSLO 10 / 2003 SNOW

Pfiipravili jsme pro vás skvûl˘ vánoãní dárek.

Firma Envy pro vás, ãtenáfie magazínu SNOW, letos pfiipravila speciální vánoãní dárek. Je jím klubová karta ENVY CLUB CARD, se kterou od nás získáváte trvalou 7% slevu pfii nákupu zboÏí v rozsáhlé síti prodejen Envy Store. Pro v‰echny majitele této limitované edice karet navíc máme je‰tû jedno skvûlé pfiekvapení: pfii nákupu nad 2500 korun v prodejnách Envy Store od nás jako pozornost pro VIP zákazníky navíc mÛÏete dostat zdarma roãní pfiedplatné magazínu SNOW. Prodejny sítû Envy Store najdete v Praze, Brnû, Ostravû, ·umperku, Bratislavû, Îilinû, Popradu a ve Starém Smokovci. Pfiijìte k nám vyzkou‰et pocit skuteãného poÏitku z perfektního obleãení!

PR

074-PR SHOEFFEL

SNOWMARKET

74

7.11.2003 9:56

Stránka 74

vybavení

TEXT: MICHAL BULIČKA FOTO: PETR SOCHA A SCHÖFFEL

jak se šije u Schöffelů

F

SNOW ČÍSLO 10 / 2003

irma Schöffel, jeden z evropsky nejvýznamnějších výrobců lyžařských oděvů, právě vstupuje na náš trh.

Za redakci SNOW jsme přijali pozvánku do bavorského Schwabmünchenu, kde dodnes rodinná firma s dvousetletou tradicí sídlí. Ujal se nás sám Peter Schöffel a po úvodním seznámení procházíme stejným kolečkem jako každá bunda.

Jak vzniká lyÏafiská bunda To nejdÛleÏitûj‰í se odehrává v prostorné místnosti trefnû pojmenované „ãerná skfiíÀka”, kde se shromaÏìují vstupní informace. Ty pocházejí zejména od denních uÏivatelÛ, napfiíklad horsk˘ch vÛdcÛ a uãitelÛ lyÏování ap., ale i tfieba od obchodníkÛ. Zde se pfietavují v koneãn˘ produkt. Inovace je nezbytná, proto zároveÀ nastupují do akce módní návrháfii a odborníci na materiál. Máme moÏnost vidût tu nekoneãnou ‰kálu látek v‰emoÏné tlou‰Èky, pruÏnosti, odûruvzdornosti a „tisíce” dal‰ích vlastností. Volba barev b˘vá vÏdy alfou a omegou oblíbenosti u zákazníka. Zvolit dobrou barvu není jen tak a dosáhnout toho, aby barva nanesená na látku odpovídala tvÛrcovû pfiedstavû, to je pfiímo alchymie. Po v˘bûru odstínu ze ‰kály Pantone se nechá v továrnû subdodavatele látek vyrobit vzorek. U SchöffelÛ jej porovnají se sv˘mi pfiedstavami, provedou korekturu a aÏ po pfiesném odladûní se mÛÏe zaãít s v˘robou finální textilie.

KaÏd˘ rok Schöffel vyrábí 250 modelÛ ve v‰ech velikostech vãetnû abnormálních.

Z toho je 150 modelÛ úplnû nov˘ch a od rozhodnutí do vyrobení bundy uplyne 17 mûsícÛ.

Bunda – to je vûda Dal‰ím oddûlením je kanceláfi, která by se dala smûle nazvat jako „konstrukce”. Zde se díky poãítaãov˘m programÛm podobn˘m AutoCadu pfietavuje ve skuteãnost kreativita návrháfiÛ. Poãítaã umí pfiipravit bundu v 50 rÛzn˘ch velikostech a zároveÀ pfiizpÛsobuje velikost stfiihu pro ‰ití.

NejsloÏitûj‰í v˘robky se skládají z více neÏ 200 dílÛ. PC umí jednotlivé stfiihy poskládat do nejekonomiãtûj‰ího rozloÏení na zadané plo‰e látky. Zku‰en˘ stfiihaã to pr˘ ale umí udûlat je‰tû lépe neÏ computer...

Kontrola materiálu Kvalita materiálu je nezbytn˘m pilífiem kvalitního v˘robku. Okukujeme „svûteln˘ box”, kter˘ simuluje ãtyfii moÏnosti osvûtlení – denní svûtlo, ostré slunce, interiérové osvûtlení a svûtlo typické pro halu supermarketu. V téhle „krabici” zkoumají kvalitáfii barevnou pfiesnost

a stálost a hledají pfiípadné poruchy homogenity látek. ¤ada testÛ se provádí v certifikovan˘ch laboratofiích. Sledujeme vzorky po stokrát opakovaném praní, látky testované na Ïmolkování nebo zapou‰tûní barev. Ten, kter˘ vykáÏe jakékoli riziko pro pouÏití v praxi, je z portfolia pouÏívan˘ch materiálÛ okamÏitû vyfiazen.

Plotr, stfiiÏna, ‰icí dílna Dal‰ím zastavením je místnost, v níÏ nepfietrÏitû pracuje plotr. Na papír podobn˘ pauzáku se automaticky vykreslují jednotlivé díly, které budou „naporcovány” v sousední stfiiÏnû. V Nûmecku, kde se vyrábûjí pouze vzorky, se stfiíhá ruãnû ãi ■ âím se mÛÏe Schöffel pochlubit • Vyrábí obleãení pro nej‰ir‰í vrstvu lidí. Z jeho nabídky si vybere 90% vyznavaãÛ pohybu v pfiírodû.

• V˘hodn˘ pomûr kvalita/cena.

• Servisní oddûlení firmy opraví zdarma vady vzniklé v záruãní dobû, za poplatek udûlají rÛzná vylep‰ení podle pfiání zákazníka.

• Schöffel nabízí extrémní mnoÏství velikostí XS – XXXL, abnormální roz‰ífiení ãi prodlouÏení podle pfiání.

• Optimální spojení funkãnosti, módního stfiihu a barev

074-PR SHOEFFEL

7.11.2003 9:56

Stránka 75

75

Top materiály Jedním z kofienÛ souãasn˘ch úspûchÛ firmy, která je leadrem nûmeckého trhu, je partnerství s firmou Gore. Schöffel zahájil v roce 1980 jako první v Evropû v˘robu bund s membránou Gore-Tex. Dnes se ‰ije z fiady látek Gore-Tex® (XCR, Paclite, Air Avantage, Windstopper) a z vlastní membrány Venturi® a Windbreak®.

Velmi v˘znamn˘ podíl tkanin má proslul˘ ‰v˘carsk˘ Schoeller, americk˘ Malden Mills a fiada dal‰ích zvuãn˘ch jmen.

1

■ Sortiment firmy Schöffel • LyÏafiské obleãení z materiálu Gore-Tex® a Venturi® • Obleãení do hor z materiálu Gore-Tex® a Venturi® • Letní obleãení z materiálu AFC MTS (nemusí se Ïehlit) • Streãové turistické obleãení (moderní a praktické zároveÀ)

1 Bez poãítaãe se dnes nechytá ani nejlep‰í krejãí...

2 Textílií v‰eho druhu je nepfieberné mnoÏství. O koneãném v˘bûru rozhoduje úãelnost (funkãnost), kvalita, barevnost i cena.

3 V‰echny ‰vy u membránov˘ch odûvÛ se zatavují ruãnû na podobn˘ch strojích.

5

2

3

4

4 Takhle zatavuje taviã Michal Buliãka, ‰éfredaktor Adventure.

5 Zkou‰ka vodotûsnosti zataven˘ch ‰vÛ – pod tlakem odpovídajícím nûkolikametrovému vodnímu sloupci musí vydrÏet a nepropustit ani kapiãku kaÏd˘ ‰ev.

■ Jak byl leto‰ní konec léta skoup˘ k houbafiÛm, sportovcÛm naopak pfiál a prodejen nadûlil jako hub po de‰ti Tou nejvût‰í lyÏafiskou je bezpochyby specializovan˘ plzeÀsk˘ „tfiípatrák” Hannah, kter˘ disponuje více neÏ 1000 m2 prodejní plochy! Celkem má tedy budova, která se usadila na jedné z nejru‰nûj‰ích plzeÀsk˘ch ulic, Americké tfiídû, 9 pater a skr˘vá v sobû v‰echny Ïivotnû nutné orgány firmy Hannah. Sv˘m rozsahem i ‰ífií nabízeného sortimentu je jednou z nejvût‰ích prodejen tohoto druhu u nás – tfieba co se t˘ãe zn. Schöffel, jeho nej‰ir‰í sortiment naleznete právû tam. V jednotliv˘ch specializovan˘ch ãástech pak objevíte sjezdové a bûÏecké lyÏování, outdoor, ale i v‰emoÏné dal‰í sporty. V podzemním podlaÏí je pak profesionální servisní oddûlení s nov˘mi stroji Wintersteiger.

Se sv˘m do ml˘na pfii‰el i Alpinus – ten otevfiel svá tfii patra v Praze Na Per‰t˘nû. LyÏafii tam najdou spí‰ doplÀky a obleãení, pro lyÏe ale mohou skoãit do nedalekého a také zcela nového obchÛdku DodoSPORT (Na Zderaze 5), kde vedle prodeje lyÏafiské v˘zbroje a v˘stroje mÛÏete vyuÏít sluÏby ski servisu a pÛãovny – ale hlavnû testovacího centra zn. Dynastar.

S nov˘m elánem se vrhl do sezóny i Scott, kter˘ vsadil na ultramoderní technologie a vybudoval nov˘ interaktivní systém, online informaãní pfiemostûní mezi malo- a velkoprodejcem. Pro cílového zájemce bude více zajímav˘ internetov˘ obchod, kter˘ poskytne i to, co ve „svém” kamenném obchodû nenajdete. ps

ČÍSLO 10 / 2003 SNOW

Workshop Po praktickém testu odûvÛ Schöffel (a bot Lowa, která je obchodním partnerem Schöffela), procházce lesem (a dobrém obûdû), nás ãeká workshop. Za úkol máme vymyslet model dámsk˘ch lyÏafisk˘ch kalhot. Definujeme vlastnosti, které musí kalhoty splÀovat, jaké prvky by nemûly b˘t opomenuty a urãujeme odpovídající materiály pro rÛzné díly. Pro novináfie a obchodníky je to docela zábavná ãinnost. KdyÏ jsme se sjednotili na jakémsi v˘sledku, pfiicházi designérka a – po pou-

h˘ch patnácti minutách tvorby pfiiná‰í namalované kalhoty.

Zajímav˘ den u firmy, která bude mít za rok dvousté narozeniny, je u konce.

SNOWMARKET

pfiesnûji fieãeno, ruãnû fiízené je vedení fiezu (stfiihu). V asijsk˘ch velkoprovozech je samozfiejmû v‰e automatické.

Na ‰ití vzorkÛ se posléze podílí 22 ‰vadlen, tfii uãnice a jedenáct pracovníkÛ servisu.

Speciální zastávkou je stroj na pfielepování ‰vÛ vodûvzdornou páskou. Zatímco mistrová dílny se potí pfii projevu v angliãtinû, vstává od ma‰iny bodrá Ïena a ãesky zahlásí, Ïe nám v‰e vysvûtlí a ukáÏe...

A tak si v matefi‰tinû vyslechneme, Ïe páska dodávaná v nûkolika ‰ífikách je nahfiívaná hork˘m vzduchem (385°C) a navádûna k látce kladkami pÛsobícími na látku i pásku vysok˘m tlakem. KaÏd˘ z nás si zkou‰í na malém vaku z Paclitu, jak chutná chleba lepiãky ‰vÛ.

076-MARKETY+PR NIKE

SNOWMARKET

76

7.11.2003 16:33

Stránka 76

vybavení

RECCO

povinná lavinová prevence

KaÏd˘ rok zemfie v Alpách pod lavinou ke stovce lyÏafiÛ, z nichÏ naprostá vût‰ina jsou lyÏafii a snowboardisté jezdící ve voln˘ch terénech mimo upravené tratû.

92 % z nich Ïije je‰tû 15 minut po zasypání. Po 45 minutách z nich Ïije v‰ak jiÏ pouhá ãtvrtina. Rychlost záchrany rozhoduje o Ïivotû a smrti.

Systém Recco® je zaloÏen na zdvojování frekvence vysílaného signálu.Záchrann˘ t˘m je vybaven˘ Recco® detectory, které vysílají signál, jehoÏ frekvenci destiãka Recco® zdvojnásobí a odrazí nazpût. Tak se podafií zasypanou obûÈ velmi rychle lokalizovat. Systém Recco® je tak velmi v˘znamn˘m prvkem prevence pfii pohybu v nebezpeãn˘ch horsk˘ch terénech.

V˘hody Hlavní v˘hodou oproti ostatním systémÛm je jeho jednoduchost. Reflektor je velmi mal˘ a lehk˘ (rozmûry 2,4 x 6,6 x 0,1 cm), je to v podstatû tenk˘ ti‰tûn˘ spoj pfiekryt˘ plastem a opatfien˘ lepicí vrstvou, která slouÏí k aplikaci na skelet lyÏafiské boty.

Funguje bez jakéhokoli energetického zdroje a je prakticky nezniãiteln˘. Stejnû tak i jeho cena (499 Kã, nákup po Internetu 10% sleva) je oproti lavinov˘m pfiístrojÛm pracujících na bázi vysílaã/pfiijímaã (pfiíp. pouze vysílaã) minimální.

Nejlep‰í vánoãní dárek pro v‰echny lyÏafie!

Systém Recco® je ideální pro lyÏafie, ktefií se pohybují ve voln˘ch terénech pfiilehl˘ch k lyÏafisk˘m stfiediskÛm (k tragédiím dochází ãasto i v tûsn˘ch blízkostech upravovan˘ch sjezdovek!) a pro skialpinisty ãi horolezce pohybující se v dosahu vybaven˘ch oblastí. Seznam stfiedisek pouÏívajících záchrann˘ systém Recco® naleznete www.recco.cz.

DÒLEÎITÉ: nepouÏívejte reflektory jinak, neÏ je doporuãeno, jinak jejich efekt mÛÏe b˘t omezen. Napfiíklad vloÏíte-li samolepící reflektor do kapsy odûvu, bude jeho funkce kvÛli vysokému obsahu vody v lidském tûle velmi omezena. Pro v‰ívání do odûvÛ se pouÏívají speciální reflektory odli‰né konstrukce. Navíc pfii pfiípadném zasypání hrozí jeho ztráta, coÏ mÛÏe mít fatální následky: záchranáfii naleznou samostatnou destiãku (reflektor) a nikoli tûlo obûti.

LyÏafi nebo snowboardista by mûl b˘t vybaven vÏdy dvûma reflektory, na kaÏdé stranû tûla jedním (na obou botách nebo jeden v kalhotech a druh˘ v bundû lyÏafiského obleãení). Tak je zaji‰tûn optimální efekt systému.

Samolepicí reflektory RECCO jiÏ od 449 Kã/pár. Objednávejte na www.recco.cz.

SNOW ČÍSLO 10 / 2003

MINOLTA DIMAGE Z1

PR

Struãn˘ popis nejzajímavûj‰ích funkcí: DiMAGE Z1 je první digitální fotoaparát Minolta, kter˘ je vybaven nov˘m objektivem s 10násobn˘m optick˘m zoomem. Ohniskové vzdálenosti jsou ekvivalentní ohniskov˘m vzdálenostem 38 aÏ 380 mm objektivu pro 35mm kinofilm. V kombinaci s ‰irokoúhl˘m adaptérem lze dosáhnout ekvivalentních ohniskov˘ch vzdáleností uÏ od 28mm.

Systém Rapid AF pouÏívá snímaã pasivního automatického zaostfiování pro neustálé urãování vzdálenosti fotografovaného objektu a snímaã CCD fotoaparátu pro urãení pfiesného zaostfiovacího bodu a jemné doostfiení. Objektiv zaostfiuje rychle a plynule díky rychlému pohonnému mechanismu. Proto je zaostfiování sviÏné a pfiesné.

Fotoaparát DiMAGE Z1 je vybaven jedineãn˘m– Switch Finder. Tento unikátní systém umoÏÀuje prohlíÏet obraz na zobrazovaãi LCD buì pfiímo nebo v hledáãku. ProtoÏe je obraz v hledáãku a na zobrazovaãi LCD stejn˘, nemusíte se starat o rozdíly v barvû, kontrastu a rozli‰ení v oddûlen˘ch obrazech hledáãku a zobrazovaãe LCD. Obraz v hledáãku je díky velkému zdánlivému zornému úhlu velk˘ a ãist˘.

Progresivní snímání (Progressive Capture) je nov˘ reÏim snímání vyvinut˘ spoleãností Minolta. Po stisknutí a pfiidrÏení tlaãítka spou‰tû závûrky se v reÏimu Progresivní snímání zaãnou ukládat snímky do vyrovnávací pamûti. Prostû staãí sledovat akci, a aÏ skonãí, uvolnit spou‰È závûrky. Snímky se z vyrovnávací pamûti zaãnou ukládat na pamûÈovou kartu. V normálním reÏimu série snímkÛ se uloÏí 6 a v reÏimu UHS aÏ 10 posledních snímkÛ. V reÏimu standardní série snímkÛ se zaznamenávají snímky rychlostí 1,5 snímkÛ za sekundu v reÏimu UHS zaznamenáte 10 snímkÛ s rozli‰ením 1,2 megapixelÛ.

Zdokonalená funkce Automatického v˘bûru digitálního kreativního programu analyzuje scénu a pfiepíná

podle ní mezi pûti kreativními programy a programovou automatickou expozicí. Dosahuje tím optimální expozice snímku, správného vyváÏení bílé i optimálních hodnot fiídicích parametrÛ zpracování obrazu. Pût kreativních programÛ (Portrét, Sportovní akce, Krajina, Západ slunce a Noãní portrét) zahrnuje bûÏné i speciální scény a lze je také volit manuálnû.

Charakteristické vlastnosti: • 10x optick˘ ZOOM • Rozli‰ení 3,2 milionu obrazov˘ch bodÛ • Rapid AF • Série snímkÛ – Progresivní snímání • Videosekvence s rozli‰ením 640x480 snímková frekvence 30 snímkÛ za vtefiinu • Pfiepínací hledáãek Switch Finder • SáÀky pro externí blesky • Automatick˘ i plnû manuální reÏim • ·irokoúhl˘ adaptér • USB rozhraní, video v˘stup Cena 15.990,-

www.akceminolta.cz Základní technické parametry: Rozli‰ení: 3,2 milionu obrazov˘ch bodÛ (2048x1536) Optick˘ ZOOM: 10x ekvivalentní 38-380 mm Digitální ZOOM: 4x Svûtelnost: f:2,8 aÏ f:3,5 Min. zaostfiitelná 4 cm od objektivu v reÏimu Super Makro, vzdálenost: 10 cm od objektivu v reÏimu Standardní Makro Hledáãek: Pfiepínací hledáãek (Systém Switch Finder umoÏÀuje obraz z LCD displeje sledovat pfiímo nebo v hledáãku) Systém Rapid AF: kombinace snímaãe pasivního automatického automatického zaostfiování a systému Video AF zaostfiování: Expoziãní ãasy: 1/1000–15 sekund PamûÈové karty: SD a MMC Formáty souborÛ: JPEG, Motion JPEG (Mov) Napájení: âtyfii napájecí ãlánky AA: Alkalické, NiMH Rozmûry: 109,5 (‰) _ 77,5 (v) _ 80 (h) mm Hmotnost: 305 g bez baterií a pamûÈové karty

076-MARKETY+PR NIKE

7.11.2003 16:33

Stránka 77

77

function and fashion

A

si nejznámější značka sportovního oblečení na světě je v Čechách na poli „opravdového outdooru“ vidět až v posledních letech. Pozornost si ale určitě zaslouží nejen díky špičkovým materiálům a inteligentním střihům, ale přináší s sebou do této kategorie oblékání i něco, co někteří postrádají – spojení funkčnosti a dokonalého moderního vzhledu.

Pro tepelnû izolaãní vrstvu byl vytvofien materiál THERMA-FIT z mikrovláken, kter˘ tûlu poskytne lehkou tepelnou izolaci, udrÏí jej v suchu a umoÏní mu d˘chat. Jemnou metodou tkaní mikroskopick˘ch vláken vzniká vícevrstvá struktura s malink˘mi izolaãními mezírkami, která nedovoluje chladu ani vûtru proniknout dovnitfi, pára z potu ov‰em snadno uniká ven. Materiál je velice lehk˘ a díky pruÏnosti mikrovláken není objemn˘, má v˘borné tepelnû izolaãní vlastnosti bez pocitu „nabalenosti”.

Takov˘m esem v rukávu je materiál CLIMA-FIT, sloÏen˘ ze speciálních vrstev mikrovláken a dá se fiíct, Ïe ustavuje nov˘ standard pro vodovzdorné a zároveÀ prody‰né tkaniny. Velice jemná mikrovlákna jsou tûsnû vmûstnána do tkané struktury. Mezi nimi jsou ponechány minimální mezery, pfiíli‰ malé na to, aby jimi pro‰la voda ve formû kapek ãi snûhu, ov‰em dostateãnû velké, aby jimi mohl unikat pot ve formû vodní páry. Díky této mikrovláknité struktufie je materiál velice lehk˘, vodovzdorn˘, neomezuje pohyb a je vysoce prody‰n˘.

Pro nejposlednûj‰í vrstvu, tedy na lyÏafiské ãi snowboardové bundy a kalhoty,

byl vyvinut materiál STORM-FIT Je z mikrovláken s velmi vysokou vodotûsností a zachováním prody‰nosti. Díky vícevrstvené mikrovláknové struktufie ochrání tento materiál pfied extrémními povûtrnostními podmínkami. Navíc je tich˘ (ne‰ustí) a velice lehk˘. Je pouÏit napfi. na pánskou zimní sportovní bundu NEW POWDER SHELL nebo dámskou SNOW TECH JACKET, obû v˘bornû ergonomicky i esteticky zpracované se v‰emi nezbytn˘mi „vychytávkami”, nepromokav˘mi zipy, odepínateln˘mi kapucemi a s moÏností vepnutí hfiejivé „Therma-fitové” bundiãky.

A nesmíme opomenout Gore Tex® XCR™ se stejn˘mi hodnotami nepromokavosti jako klasick˘ Gore Tex®, ale navíc je‰tû o 25% prody‰nûj‰í. Ten je pak opravdovou „tfie‰niãkou na outdoortu” Nike.

Urãitû je to dostatek argumentÛ, aby se kolekce NIKE ACG mohla smûle a s úspûchem proplétat pomysln˘mi slalomov˘mi brankami „svûtového poháru konstruktérÛ zimního obleãení”.

ČÍSLO 10 / 2003 SNOW

Zimní kolekce NIKE ACG se nesoustfiedí pouze na svrchní obleãení, je to kompletní program zahrnující také spodní prádlo. Pro kaÏdou z vrstev byl vyvinut materiál s co nejoptimálnûj‰ími parametry pro svou funkci.

Prvním z fiady materiálÛ, pojmenované NIKE FIT (functional inovative technology) je exkluzivní materiál DRI-FIT, uzpÛsoben˘ pro odvádûní vlhkosti od tûla. K tomu vyuÏívá jedineãné kombinace vodu odpuzujících a pfiitahujících vrstev, kde jedna funguje jako jakési ãerpadlo - odvádí vlhkost od tûla – a následující druhá ji rozprostírá po velké plo‰e, aby se snáze odpafiila. Obleãení je buì ze 100% polyesteru nebo v kombinaci s bavlnou (69 % pes, 31 % ba), která si ponechává pouze své pozitivní vlastnosti. Kromû v˘born˘ch vlastností pfii odvádûní vlhkosti se rovnûÏ vyznaãuje odolností vÛãi vûtru, pruÏností a stálostí. Materiál Dri-FIT. se vyrábí také s UV filtrem s ochrann˘m faktorem 30, coÏ je v podstatû 100% ochrana proti sluneãnímu záfiení. Komfort pfii no‰ení umocÀují ergonomicky propracované stfiihy a ploché ‰vy.

SNOWMARKET

NIKE ACG

PR

078-PR BRETTON + HEAD

SNOWMARKET

78

7.11.2003 15:17

Stránka 78

vybavení

Vázání

2003/2004

LOOK kvalita a bezpečnost

SNOW ČÍSLO 10 / 2003

Vázání fiady Nova – Nova Plus Exclusive

PR

Funkãnost ve spojení s lyÏemi Tradiãní v˘robce lyÏafiského vázání Look pfiedstavuje pro lyÏafiskou sezonu 2003/2004 ucelenou kolekci vázání, která klade dÛraz pfiedev‰ím na kvalitu, vysokou bezpeãnost a funkãnost vázání Look. Naprostá vût‰ina vázání se dnes ve svûtû prodává v setech s lyÏemi. Toto spojení pfiiná‰í známé v˘hody: funkãní i estetické sladûní, odpadá vrtání a pfievrtávání, finanãní úsporu. Pfiib˘vá také prav˘ch systémÛ, kdy lyÏe + deska + vázání tvofií jeden nedûliteln˘ funkãní celek. Tato koncepce má v˘hody podobné jako u setÛ a patfií jí budoucnost, v souãasné situaci ale zatím pfiiná‰í i znaãné nev˘hody (napfi. lyÏe Salomon Pilot lze pouÏít jen s vázáním Pilot, vázání Pilot nelze pouÏít na jin˘ch lyÏích).

Spojení s Dynastarem a univerzálnost Vázání Look jsou jak známo dokonale sladûna s lyÏemi Dynastar. Tato stoprocentní harmonizace znamená nejen sladûní po stránce estetické, ale pfiedev‰ím funkãní, kdy desky u lyÏí Dynastar jsou konstrukãnû fie‰eny tak, aby plnû podporovaly 100%ní funkãnost vázání Look. Navíc u Dynastarem pouÏívané konstrukce systému je moÏné zvolit jak ‰piãkové

Vázání fiady Pivot – P 12 Titanium

vázání Look fiady Pivot, tak i cenovû v˘hodnûj‰í modely fiady Nova. Vázání fiady Nova jsou pak i nadále pouÏitelné s jak˘mikoliv jin˘mi lyÏemi libovolné znaãky. Vázání Look jsou tedy v˘robkem, jenÏ neslouÏí pouze v rámci jednoho daného systému, n˘brÏ souãasnû i univerzálnû. V dosavadním technologickém stádiu lyÏí, desek, vázání a nakonec i bot je to nespornou v˘hodou.

Inovace s titaniem Ve prospûch vázání Look platí v‰echny tradiãní argumenty, pouÏívané v posledních letech.

ZdÛraznûme v‰ak pfiedev‰ím koncepci patního talífie Pivot s krat‰í montáÏní délkou a patou, která vypíná i do strany.

Krat‰í montáÏní délka je velmi v˘hodnou u krátk˘ch carvingov˘ch lyÏí a u dámsk˘ch modelÛ, neboÈ umoÏÀuje pouÏití krat‰í desky a pfiispívá tak k co nejmen‰ímu ovlivnûní pfiirozené ohybové kfiivky lyÏe. Úplnou novinkou kolekce jsou modely s pouÏitím titania (slitina hliníku

a titanu) – odlehãené modely P 12 Ti a P 10 Ti poskytují úsporu 150 gramÛ (skoro 10% oproti ostatním modelÛm Pivot). Modely Nova Exclusive Plus Lifter (DIN 3-10) a Nova Exclusive Lifter (DIN 2,5-9) jsou nejlehãí vázání své tfiídy (890 a 850 g/pÛlpár), designem ladící s lyÏemi stejnojmenné dámské fiady.

078-PR BRETTON + HEAD

7.11.2003 15:17

Stránka 79

79

SNOWMARKET

špičkové detaily

HEADU

E.C.T. – Extra Comfort Technology pro optimální snadnost nazouvání a efektivní pfienos energie Beze zmûn pro sezonu 2003/2004 zÛstává u HEADu technologie E.C.T. – Extra Comfort Technology. Mezi pozoruhodné charakteristiky tûchto lyÏafisk˘ch bot patfií snadné nazouvání a vyzouvání, ‰piãkové pohodlí a technická fie‰ení propracovaná do posledního detailu. Jedná se napfiíklad o speciální skelet, vnitfiní botiãku s materiálem DRI LEX a snadno zapínatelné pfiezky Double Power.

Technologie E.C.T. byla vyvinuta pro optimální pfienos energie na lyÏe, ale zaji‰Èuje také snadné nazouvání, a zároveÀ aby bota na noze dobfie drÏela.

PoÏadovan˘ tvar, kter˘ umoÏÀuje pohodlné nazouvání, zaji‰Èuje i to, Ïe bota na noze dobfie drÏí a umoÏÀuje vynikající ovládání lyÏe. Za tyto vlastnosti vdûãí skeletu vyrobenému za pouÏití formy E.C.T. 105.

Tento skelet byl optimalizován za pomoci poãítaãe, aby umoÏÀoval efektivní pfienos energie a zaji‰Èoval pevné usazení boty na noze. Zvlá‰tní dÛraz byl kladen na to, aby se boty daly snadnûji nazouvat a vyzouvat.

Díky systému se tfiemi pfiezkami a pûti upínacími body je zaji‰tûné snadné nazouvání a perfektní obepnutí nohy. Pfiezky se dají zapínat i rozepínat velmi snadno.

Také vnitfiní botiãka se vyznaãuje technickou inovací, která znaãnû zvy‰uje pohodlnost boty: vloÏka DRI LEX (DRI LEX = SU··Í & TEPLEJ·Í). Speciální materiál je sloÏen ze dvou rÛzn˘ch, navzájem protkan˘ch vláken.

Vnitfiní vrstva – která je v kontaktu s nohou – je vodoodpudivá; druhá, vnûj‰í vrstva je naopak nasákavá.

Materiál tak absorbuje vlhkost a odvádí ji ven.

PrÛduchy v botiãce pak odvádûjí vlhkost do vnûj‰í vrstvy smûrem ke skeletu boty. Pfii oh˘bání boty dochází k pohybÛm, jejichÏ úãinek by se dal pfiirovnat k úãinkÛm pumpy a které podporují proudûní vzduchu a za-

Head ECT 9

LyÏafiská obuv HEAD Worldcup a Freeride – ‰piãková technická fie‰ení aÏ do posledního detailu LyÏafiská obuv fiady Worldcup a Freeride od firmy HEAD si jiÏ na‰la mnoho spokojen˘ch uÏivatelÛ díky snadnému nazouvání a vyzouvání, tvaru skvûle padnoucímu na nohu a excelentní v˘konnosti. Tyto jejich mimofiádné vlastnosti byly jednoznaãnû potvrzeny fiadou v˘born˘ch v˘sledkÛ v rÛzn˘ch nezávisl˘ch zkou‰kách provádûn˘ch v nûkolika zemích. Zvlá‰È oceÀována je skuteãnost, Ïe firma se snaÏí, aby v‰echny modely obou fiad mûly co moÏná nejlep‰í technické charakteristiky, a to aÏ do posledního detailu.

Mezi technická fie‰ení pouÏitá u lyÏafiské obuvi fiady Worldcup a Freeride mimo jiné patfií napfiíklad komínek typu R-EVOLUTION, coÏ je horní ãást skeletu vyrobená technologií vstfiikování dvou rÛzn˘ch plastick˘ch hmot do formy, takÏe v˘sledn˘ skelet umoÏÀuje snadné nazouvání a zároveÀ nabízí i lep‰í upnutí nohy v botû. Tyto boty, které jsou k dostání ve dvou rÛzn˘ch verzích, M103R a N97, zaruãují ‰piãkovou v˘konnost a optimální ovládání lyÏe aÈ uÏ na závodní trati, nebo pfii jízdû ve volném terénu. Dal‰ím ‰piãkov˘m rysem této boty je pode‰ev X-Frame pro zlep‰en˘ pfienos energie na lyÏi.

Vnitfiní botiãka SuperHeat3 nabízí vysokou funkãnost a komfort v kombinaci s velmi dlouhou Ïivotností.

Nov˘ materiál obepíná nohu anatomicky tvarovan˘m polstrováním. PfiizpÛsobení podle konkrétního tvaru nohy trvá pouh˘ch pût minut.

Pfiezky Dynamic-Response zaji‰Èují perfektní upnutí nohy v botû. PruÏina, která je souãástí pfiezky, dynamicky reaguje na pÛsobící síly a pfiizpÛsobuje jim délku pfiezek, ãímÏ kompenzují deformace skeletu boty a tak zaji‰Èují stále stejné utaÏení. Závodní varianta pfiezky (Race Double Power) s v˘klopn˘m raménkem zvût‰ujícím délku pfiezky sniÏuje sílu potfiebnou k zapnutí aÏ o 50 %. ·piãkov˘ model série Worldcup, boty Worldcup ti 97, se vyrábûjí ve dvou verzích: buì s vnitfiní botiãkou SuperHeat3, nebo s pûnovou vnitfiní botiãkou (Foam).

Díky své úzké konstrukci zaji‰Èuje nejlep‰í moÏn˘ pfienos energie na lyÏi, a je tudíÏ modelem, na kter˘ ãekali ‰piãkoví závodníci na okruhu Svûtového poháru. Boty TR HeatFit se vyrábûjí také v dámské variantû pro ambiciózní lyÏafiky a aktivní závodnice.

Vnitfiní botiãka SuperHeat3

Head Worldcup ti 97

Pfiezky Dynamic-Response

Nov˘ ‰piãkov˘ model fiady Freeride je XRC SuperHeat s nov˘m polyuretanov˘m komínkem v závodním designu, vyrábûn˘ technologií Mono-injection (vstfiikování jedné plastické hmoty); tato lyÏafiská obuv pomáhá nejlep‰ím freeridov˘m lyÏafiÛm zdolat i témûfi nemoÏn˘ terén. KaÏd˘ prvek, poãínaje tvrdostí skeletu a konãe cantingem, lze nastavit tak, aby plnû dokázal vysokou úroveÀ funkãnosti tûchto bot.

HEAD nabízí model FR 9.5 Heatfit, vyrábûn˘ s pouÏitím formy N97, kter˘ je urãen pro muÏe s uωími chodidly a vyrábí se také ve speciální dámské verzi.

ČÍSLO 10 / 2003 SNOW

VloÏka DRI LEX

braÀují tak sráÏení vlhkosti. V˘sledkem je su‰‰í a teplej‰í botiãka, del‰í Ïivotnost materiálu a zlep‰ená úroveÀ hygieny.

Cílová skupina fiady E.C.T. se odli‰uje od cílové skupiny fiady E-Fit, zejména co se t˘ãe v˘konnosti a lyÏafisk˘ch vlastností. Tato skupina poÏaduje spí‰e tuωí botu, která je‰tû lépe padne na nohu.

Head XRC SuperHeat

PR

080-PR THULE

SNOWMARKET

80

7.11.2003 14:05

Stránka 80

vybavení

nová řada střešních boxů

Thule Ocean

pro nová dobrodružství

C

hystáte se na zimní dovolenou a přemýšlíte, jak bezpečně přepravit lyže, snowboardy a další nezbytné vybavení? Nabízíme vám praktické řešení.

Nová fiada stfie‰ních boxÛ Thule Ocean obsahuje celkem ‰est rÛzn˘ch velikostí.

Tfii dlouhé a objemné stfie‰ní boxy Thule Ocean 500, 600 a 700 jsou vhodné zejména pro pfiepravu lyÏí a snowboardÛ.

Stfie‰ní box Thule Ocean 600 byl speciálnû navrÏen pro pfiepravu carvingov˘ch lyÏí a snowboardÛ. V krat‰ích boxech Thule Ocean 80, 100 a 200 pfiepravíte va‰e zavazadla, dûtské koãárky a dal‰í nezbytné vybavení pro va‰i dovolenou.

SNOW ČÍSLO 10 / 2003

Stfie‰ní boxy Ocean se vyznaãují tûmito vlastnostmi: • Boxy jsou vyrobeny z rozmûrovû stabilní, lehké a recyklovatelné plastické hmoty.

PR

• Speciální UV ochrana a odolnost.

• Spodní díl stfie‰ních boxÛ má sníÏen˘ design a díky tomu se dobfie pfiizpÛsobí tvaru vozidla.

• Nov˘ patentní rychloupínací systém Easy-Snap usnadÀuje montáÏ a sejmutí boxu ze v‰ech typÛ stfie‰ních nosiãÛ zavazadel. K montáÏi nepotfiebujete náfiadí.

• Systém boãního otvírání z pravé strany boxu u modelÛ 100, 200, 500, 600 a 700.

Model 80 je vybaven zadním otvíráním.

• Víko stfie‰ního boxu se lehce otvírá a zavírá díky speciálnímu patentovanému závûsu Dual Force.

• Stfie‰ní boxy jsou vybaveny centrálním zámkem, kter˘ zamkne v‰echny uzamy-

kací body stfie‰ního boxu jedním klíãem.

Klíã mÛÏe b˘t ze zámku vyjmut pouze, kdyÏ jsou v‰echny body uzamãeny.

• LoÏná kapacita 50 kg.

• Spodní díl je v barvû antracitové a víko ‰edé.

• Na v‰echny stfie‰ní boxy Thule se vztahuje pûtiletá záruãní lhÛta.

Nov˘ patentní rychloupínací systém Easy-Snap.

081-MODULY+ADRESAR 10

7.11.2003 12:50

Stránka 81

zelené stránky aktivního lyžaře LYŽOVÁNÍ VE FRANCOUZSKÝCH ALPÁCH ZA SUPER CENY

MIMO BùÎNOU DISTRIBUâNÍ SÍË NA STÁNCÍCH KOUPÍTE SNOW V TùCHTO PRODEJNÁCH: BEROUN: JAN ·ÍRER-KOLA, V PLZE≈SKÉ BRÁNù 1, 311621355 ■ BOHUMÍN: MODEX SPORT, ·UNYCHELSKÁ 1159, 596014045 ■ BRNO: GEMMA, MENDLOVO NÁMùSTÍ 15A, 543216893 ■ SPORTCENTRUM, VELK¯ ·PALÍâEK-MEâOVÁ 2, 543237191, WWW.SPORTCENTRUM.ORG ■ HELIA TRADE BRNO, ÚVOZ 59/61, 541241291 ■ FREYTAG-BERNDT-PRODEJNA GEOKART, VACHOVA 8, 542216561 ■ SKICENTRUM, JANA BABÁKA 9, 541245853 ■ MM SKICENTRUM, BRECHTOVA 7, 548 522 422 ■ ZDENùK TU·LA, NÁM. SVOBODY 10, 542 219 331 ■ BUâOVICE: MICHAL âASTULÍK - CYKLOSPORT, LEGIONÁ¤SKÁ 130, 517380752 ■ âÁSLAV: BRAIER LUBO· SPORT-SERVIS, ÎIÎKOVO NÁMùSTÍ 164, 327316932 ■ âESKÉ BUDùJOVICE: SPORT BP S.R.O., SOKOLSK¯ OSTROV 1, 387318439, WWW.SPORTBP.CZ ■ âESK¯ Tù·ÍN: SPORTCENTRUM, NÁDRAÎNÍ 17, 558712147, WWW.SPORTCENTRUM.ORG ■ DOBRU·KA: RM SPORT, KOSTELNÍ 7, 494621652, WWW.RM-SPORT.CZ ■ HARRACHOV: SPORT âERMÁK, SPOL. S R.O., HARRACHOV 622, 401 529 827 ■ HAVLÍâKÒV BROD: SPORT CENTRUM K2, HAVLÍâKOVA 3305, 569425245 ■ HODONÍN: MATES SPORT, NÁRODNÍ T¤. 15, 518343933 ■ HORKA U STARÉ PAKY: SKI SPORT HORKA, HORKA 3, 481595009 ■ HOSTIVICE: ZDENùK STANùK - SPORTSERVIS, 17. LISTOPADU 807, 220981252 ■ HRADEC KRÁLOVÉ: ALPINUSOBCHODNÍ CENTRUM FUTURUM, BRNùNSKÁ 1825/23A, 495271445 ■ FUN SPORT HK S.R.O., MASARYKOVO NÁM. 581, 495514037 ■ KB SPORT HK, POSPÍ·ILOVA 281, 495760302, WWW.KBSPORT.CZ ■ RM SPORT, GOâÁROVA 504, 495533030, WWW.RM-SPORT.CZ ■ SKI SPORT DRAHORÁD, HABRMANOVA 166, 603247789 ■ UNIVERZITA H. K. - UNIVERZITNÍ KNIHOVNA, VÍTA NEJEDLÉHO 573 ■ HRONOV: KT SPORT, T.G.MASARYKA 24, 491481155 ■ CHOCE≈: SKIMEN 2 S.R.O., T.G.M. 265, 465473375 ■ CHOMUTOV: KOLA DVO¤ÁK, UL. KAROLINY SVùTLÉ 1934, 474625555, WWW.KOLA-DVORAK.CZ ■ JAROMù¤: ACTIVE SPORT, MAëARSKÁ 656, 491815170 ■ JIâÍN: MAXI-SPORT JIâÍN, ROBOUSY 149, 602742256 ■ JILEMNICE: INTERSPORT, DOLENÍ 54, 481541253 ■ KARLOVY VARY: SKI SERVIS-SPORT, MOSKEVSKÁ 40, 353225604 ■ HUDY SPORT KARLOVY VARY, ZÁPADNÍ 11, 353222360 ■ KARVINÁ: SPORTCENTRUM, NÁM. T.G.MASARYKA 67, 596315352, WWW.SPORTCENTRUM.ORG ■ KLADNO: KOHOUT SPORT, J. VRBY 563, 312682950 ■ KLATOVY: CYKLOSPORT OK, KPT. JARO·E 43, 376310531 ■ KOLÍN: SPORT SERVIS MONTANA, JAROMÍR VYSKOâIL, KMOCHOVA 406, 321728718 ■ KRNOV: BIVAK SPORT, HLAVNÍ NÁM. 14, 554615912 ■ KYJOV: MATES SPORT, DOBROVSKÉHO 621, 518611837 ■ MICHAL âASTULÍK - CYKLOSPORT, SVATOBORSKÁ 19, 518613624 ■ LIBEREC: KH SPORT, PRAÎSKÁ 376/36A, 485105732 ■ DRAPA SPORT NISA CENTER, UL. â. MLÁDEÎE 456, 482739013 ■ LESSKOL S.R.O., FR¯DLANTSKÁ 209 ■ LITOMù¤ICE, CYKLO & HOBBY S.R.O., MICHALSKÁ 1, 416734285 ■ LITOMY·L: DÒM SPORTU STRATÍLEK, SMETANOVO NÁM.91, 461615766 ■ PEAK SPORT, ·MILOVSKÉHO 197 ■ MARIÁNSKÉ LÁZNù: SPORT SHOP, SKALNÍKOVA 471, 354621555 ■ MOST: MARATHON SPORT, FR. HALASE 1200, 476705182 ■ APOLLO SPORT- MARCEL STRYCH, RUDOLTICKÁ 1706 (TESCO), 476444557, WWW.APOLLOSPORT.CZ ■ OLOMOUC: SPORTCENTRUM, HORNÍ NÁMùSTÍ 13, 585221203, WWW.SPORTCENTRUM.ORG ■ TITTY TWISTER, DENISOVA 28, 585226701, WWW.TITTYTWISTER.CZ ■ BOARDSHOP HOBA, DOBROVSKÉHO 33, 585229723 ■ GM SPORT, LAZECKÁ 115, 585220897 ■ HELIA TRADE OLOMOUC, I.P. PAVLOVA 116, 585438651 ■ DAGMAR JOCHCOVÁ - HORTEZ, 8. KVùTNA 16, 585226065 ■ OSTRAVA: HELIA TRADE, PORUBSKÁ 708, 596920226 ■ ING. PETR MADEJA - SKI CENTRUM, 28. ¤ÍJNA 227, 595626322 ■ OSTROÎSKÁ NOVÁ VES: MILO· GAVALA SPORT, NA ROLÁCH 413, 572598598, WWW.GAVALASPORT.CZ ■ PÍSEK: INTERSPORT PÍSEK, AL·OVO NÁM.16, 382213781 ■ PLZE≈: SERVIS SPORT âervenka, Habrmannovo nám. 2, 377264990 ■ SUNBOW, NÁM. REPUBLIKY 22, 377222324 ■ HANNAH CZECH, A.S., AMERICKÁ 54, P.O.BOX 321, 379200111, WWW.HANNAH.CZ ■ PRAHA 1: INTERBIKE PRAHA, RYBNÁ 14/682, 221844388, WWW.INTERBIKE.CZ ■ PINOCCHIO VIAGGI S.R.O., VODIâKOVA 30, PASÁÎ DIVADLA ABC, 224162365 ■ CK CONTI, JIND¤I·SKÁ 30, 224230120, WWW.CKCONTI.CZ ■ SPORT-S, VÁCLAVSKÉ NÁM. 48, 296301695 ■ HUDY SPORT, NA PER·T¯Nù 14, 224218600 ■ KIWI SVùT MAP A PRÒVODCÒ, JUNGMANNOVA 23, 224948455, WWW.KIWICK.CZ ■ PRAHA 2: ZDENùK DOLEÎAL-DODOSPORT, NA ZDERAZE 5, 272769387, WWW.SKIKOMPLEX.CZ ■ SKI SURF SPORT SERVIS, V TÒNÍCH 11, 224942007 ■ PRAHA 3: CYKLOPRAG PRAHA S.R.O., ¤ÍPSKÁ 27, 222522490 ■ PRAHA 4: HOFFI SURF SHOP, PODOLSKÉ NÁB¤EÎÍ-ÎLUTÉ LÁZNù, 244 466 841, WWW.HOFFI.CZ ■ SKOL SLAVOJ VY·EHRAD, NÁM. HRDINÒ 16, 261218737, WWW.SKIFRANCE.CZ ■ SPORTCENTRUM, K¤ESOMYSLOVA 19, 241404444 ■ HAPPY SPORT, KOTORSKÁ 1598, 241 403 943, WWW.HAPPYSPORT.CZ ■ PRAHA 5: JÍZDNÍ KOLA "U ANDùLA", NA BùLIDLE 31, 257315125 ■ SPORT U ANDùLA, NÁDRAÎNÍ 116, 257326166 ■ A-Z SPORT, LIDICKÁ 7, 257315054 ■ PRAHA 5 - RADOTÍN: SKISERVIS RADOTÍN, TOPASOVÁ 5/747, 257913063, WWW.SKISERVIS.CZ ■ PRAHA 6: HAPPY SPORT, NÁRODNÍ OBRANY 16, 224 325 560, WWW.HAPPYSPORT.CZ ■ BILSPORT, SKICENTRUM VELESLAVÍN, POD DVOREM 13, 235366524 ■ PRAHA 7: TOMÁ· HEYROVSK¯-SKISERVIS, FR. K¤ÍÎKA 12, 220571215 ■ PRAHA 9: SKI & CYKLO SPORT "NA HARFù", âESKOMORAVSKÁ 41, 284811212, WWW.SPORTNAHARFE.CZ ■ HAPPY SPORT, BERANOV¯CH 125, 286 920 112, WWW.HAPPYSPORT.CZ ■ PRAHA 10: PEKSPORT, VR·OVICKÁ 466, 271720893 ■ PRAHA 10·TùRBOHOLY: SPORT A MÓDA S.R.O. (HERVIS SPORT), EUROPARK-NÁKUPNÍ ULICE 389/2, 234672264 ■ P¤EROV: MAJÁK TOP TRAVEL AGENCY, KRATOCHVÍLOVA 17, 581219912, WWW.MAJAKTOP.CZ ■ ROKYTNICE NAD JIZEROU: SKI SPORT-J. NECHANICK¯, V. SVAT¯, â.P. 3, 481522402 ■ ROÎNOV POD RADHO·TùM: PEMI OUTDOOR SPORT, PALACKÉHO 2191, 571655154 ■STARÉ SPLAVY: SPORT PAUDERA, KRÁLE VÁCLAVA 120, 487873275 ■ ·PINDLERÒV ML¯N: SKI SPORT HORKA, BED¤ICHOV 119, 499422111 ■ ·UMPERK: HAS BIKE V.O.S., LIDICKÁ 51, 583217182 ■ TÁBOR: SKI CENTRUM TÁBOR, JAN JIRÁK, BECHY≈SKÁ 398, 381251369 ■ T¤INEC: SPORT CENTRUM, NÁM. SVOBODY 528, 685221203, WWW.SPORTCENTRUM.ORG ■ GAMI SPORT, KOPERNÍKOVA 1160, 558326246 ■ UHERSKÉ HRADI·Tù: JAMI SPORT, S.R.O., FRANTI·KÁNSKÁ 1240, 572540846 ■ ÚSTÍ NAD LABEM: V+K SPORT SKI&BIKE, VANÍâKOVA 1, 475200210 ■ APOLLO SPORT, REVOLUâNÍ 10, 475211894, WWW.APOLLOSPORT.CZ ■ ÚSTÍ N. ORLICÍ: RM SPORT, T. G. MASARYKOVA 113, 465527900, WWW.RM-SPORT.CZ ■ VALA·SKÉ MEZI¤ÍâÍ: SONUS SPORT SERVIS, SOKOLSKÁ 1267, 571611799 ■ VRCHLABÍ: TOMÁ· KUNâÍKSKI VELKOOBCHOD, NÁDRAÎNÍ 472, 499 402 343 ■ ZEMAN A SPOL. S R.O.-·PINDL SPORT, KRKONO·SKÁ 32, 499421224 ■ VSETÍN: INTERSPORT ANDùL, ÎEROTÍNOVA 1321, 571 415 368 ■ ZLÍN: ORLITA S.R.O., P¤ÍLUKY 131, 577214066 ■ ÎAMBERK: SKI-ZÁMEâNÍK S.R.O., DLOUHO≈OVICE 51, 465612072, WWW.SKI-ZAMECNIK.CZ ■ ÎëÁR N. SÁZAVOU: K3 SPORT, HORNÍ 6, 566630333

8denní skipass a lehátkový bus již v základní ceně od 4900,-, odjezdy z celé ČR La Norma, Aussois od 4.900,-

lehátkový bus, 7x ubytování, 8denní skipass, taxy, delegát

Les 2 Alpes, Tignes od 7900,-

lehátkový bus, 7x ubytování, 6denní skipass, taxy, delegát

Puy san Vincent od 5700,-

lehátkový bus, 7x ubytování, 8denní skipass, taxy, delegát

BETA TOUR Na Můstku 8, P1, tel.: 224 214 403, 777 292 524 Argentínská 17, P7, tel.: 266 712 300-2, betatour@betatour.cz

www.beta-tour.cz

Lyžování se Sport-S • 36 středisek Francie, Itálie, Švýcarska a Rakouska • pobyty s vlastní dopravou i autobusem • Silvestr ve Švýcarsku Sport-S, Blatenská 113, 430 03 Chomutov, tel.: 474 624 088, 296 301 680 chomutov@sport-s.cz, praha@sport-s.cz

www.sport-s.cz

SLIEZSKY DOM 1.670 m.n.m.

NEJVÝŠE POLOŽENÝ HOTEL S CELOROČNÍM PROVOZEM VE VYSOKÝCH TATRÁCH Místo, kde se setkávají stovky milovníků hor, turistiky a horolezectví. Východisko k výstupům na Gerlachovský štít. tel.: +421/52/442 52 61, fax: +421/52/442 52 02 e-mail: sliezskydom@nextra.sk

www.hotelsliezskydom.sk

Lyžařské zájezdy do Itálie

DOLOMITI SUPERSKI • VAL DI SOLE • ORTLERSKÉ ALPY ALTA VALTELLINA • SAVOJSKÉ ALPY-SESTRIÉRE penziony s polopenzí – 2-lůžkové pokoje – apartmány slevy na skipasy 5–40%, záloha 2000 Kč/os vše jednoduše a spolehlivě – vyberte si zájezd a zavolejte nám

tel. 311 510 136, 311 510 140, fax 311 514 496 CK Víkend, ing. Josef Seidl, Valdecká 84, 268 01 Hořovice

www.ck-vikend.cz

082-FLASH

7.11.2003 11:39

Stránka 82

Foto: Red Bull Bernhard Spöttel

SNOW, roãník II., ãíslo 10. SNOW – magazín pro lyÏe a snowboard (MK âR: E13878 ISSN: 1214-0007) vychází v mûsících záfií (2 x), fiíjen (2x), listopad, prosinec, únor a jaro. Vydává Snow press s.r.o., Jasenická 1106, 755 01 Vsetín. Cena jednoho v˘tisku 69 Kã (99 Sk, 4 EUR), Extra ãísla 79 Kã. Normální celoroãní pfiedplatné (6 ãísel) 299 Kã. Objednávejte na 571411164, e-mailem na predplatne@snowmag.cz.

82

FLASH Aleš Valenta pod lavinou!

Dost strašidelně vypadá tento obrázek Aleše Valenty. Naštěstí ho lavina nezavalila celého, pomyslíme při pohledu na něj. O lavinu se ale nejedná. Vypátrali jsme, že šlo o prozaičtější záležitost. I když... Posuďte sami. Aleš vznik této momentky vysvětluje takto: „Bylo to focení pro Redbull na ledovci v Söldenu. Měl jsem skočit jednoduché salto, ale špat-

ně jsem odhadl nájezdovou rychlost. Dopadl jsem na hlavu, naštěstí díky tomu, že byl prašan, se mi nic nestalo... Fotka vznikla ihned poté, co jsem dopadl.”

No, být akrobatickým lyžařem není úplně bezpečné povolání... ps

www.alesvalenta.cz

SNOW ČÍSLO 10 / 2003

FLASH

11/7/03 3:09 PM

atlas

SNOW

ST. MORITZ / ENGADIN

Sjezdovky

*****

Engadinské tratě splňují snad vše, co od nich lyžař může očekávat - pestrý výběr, velké převýšení i pečlivou upravenost. Nejznámější sjezdovka oblasti – Corviglia – již několikrát ve své historii hostila mistrovství světa.

Freeride

****

Diavolezza - Morteratsch, Furtschellas, Hahnensee, Alp Laret (vše značené tratě)

Snowparky

*****

Corvatsch-Furtschellas: snowpark s překážkami Corviglia: snowboardcross, u-rampa (120 m) Diavolezza: přírodní u-rampa další funparky v Marguns (pro děti) a Zuoz

www.stmoritz.ch

Lanovky a vleky kapacita: zubačka: kabina: vajíčko: sedačka krytá: sedačka expres: sedačka: vlek:

SNOWATLAS Lyžařská střediska

17

St. Moritz / Engadin Graubünden

67.500 os./h 3 7 1 12 1 2 27

Tratě

Rodiny s dětmi

****

Sněhová jistota

****

Komfort

****

Ve všech střediscích jsou cvičné sjezdovky a dětské vleky, v celé oblasti působí 400 lyžařských instruktorů.

Vysoká nadmořská výška umožňuje otevírat sezónu již koncem listopadu a na stinných svazích bezproblémově lyžovat až do května (Corvatsch, Diavolezza).

Areály Corviglia a Corvatsch-Furtschellas jsou pohodlně dostupné po silnici, Diavolezza a Lagalb rovněž vlakem. Převládají moderní kabinové a sedačkové lanovky s plexisklovým krytem.

Sjezdová turistika

1.768–3.303 m n. m.

Sezóna: polovina prosince - polovina března

SNOWrating

Stránka 1

***

Jednotlivá střediska nejsou lyžařsky propojena a žádné z nich není rozsáhlou lyžařskou houpačkou.

údolí široká červená sjezdovka, která je v celé délce osvětlena pro večerní lyžování.

Několika vleky s nepříliš prudkými sjezdovkami se lze přenést do sousedního areálu Furtschellas.

4 Furtschellas – spletité a velice členité sjezdovky křižují svah pod páteřní 4sedačkou.

Velice pěkná červená trať vede lesem až do údolí, odkud vás na svah vrátí kabina.

5 Diavolezza – lyžařská hora s výhledem na PIz Bernina (4.049 m), jedinou čtyřtisícovku východních Alp. Jediná kabina a v nejvyšších partiích ještě 4sedačka obhospodařují několik výtečných - jak sněhově, tak profilem - sjez-

350 km 70 km 180 km

sjezdovky: umělý sníh: běžecké tratě:

◆

◆

◆

70 km

245 km

35 km

Švýcarsko

KARTY(ST. MORITZ+REJDICE)

Údaje se vztahují na lyžařskou oblast Engadin.

SNOWnej nejtěžší sjezdovka: Lagalb - Minor délka 3,2 km, převýšení 859 m nejdelší trať: Diavolezza - Morteratsch (skiroute) délka 10 km, převýšení 1.083 m

dovek. Lahůdkou pro dobrodružnější lyžaře je desetikilometrový sjezd ledovcovým údolím Morteratsch. Trasa je značena, ale neupravována. Po dojezdu je nutné se k lanovce vrátit vlakem.

6 Lagalb – „bílá hora“. Tento lyžařský vrch je obdobou protější Diavolezzy, pod visutou kabinou spadá několik velmi strmých sjezdovek.

Jediným rozdílem je slunečnější západní orientace svahu.

7 Zuoz – malé středisko s pár strmějšími sjezdovkami je známé především tím, že na zdejším liceu studují děti zámožných rodičů.

Radek Holub

Noční lyžování Corvatsch – délka 5 km (převýšení 1.500 m) – každý pátek 19–22 h

atlas

KOŘENOV-REJDICE

SNOW

SNOWrating Sjezdovky

710–850 m n. m.

Sezóna: prosinec–březen

***

Široké sjezdovky - v podstatě jeden velký svah - mají na české poměry ojedinělé carvingové parametry.

Sklon kolísá na hranici mezi modrou a červenou.

Snowparky

*****

Rodiny s dětmi

*****

www.rejdice.cz

Lanovky a vleky kapacita: sedačka: vlek:

SNOWATLAS Lyžařská střediska

18

Kořenov-Rejdice Jizerské hory

1.750 os./h 1 2

největší u-rampa v Česku, obří skok a 15 freestylových překážek - od sezóny 2003/04 nejbohatší snowpark u nás mírnější svahy včetně „školní“ sjezdovky, k dispozici sedačková lanovka i dětský vlek, veškeré zázemí přímo na kopci

Sněhová jistota

Celý areál je kompletně uměle zasněžován.

Komfort

****

Tratě sjezdovky: umělý sníh: běžky:

1.500 m 1.500 m 40 km

◆

◆

850 m

650 m

***

SNOWnej Název tratě Sjezdovka č. 1 Sjezdovka č. 2 Sjezdovka č. 3

Délka (m)

◆ 650 ◆ 750 ◆ 950

Převýšení (m) 120 120 140

Umělý sníh ano ano ano

Sjezdovka č. 2 a 3 jsou ve spodní pasáži totožné.

nejtěžší sjezdovka: Sjezdovka č. 1 (červená) délka 650 m, převýšení 120 m nejdelší sjezdovka: Sjezdovka č. 3 (modrá) délka 950 m, převýšení 140 m

SNOWnews Česká mekka freestylu očima Jana Zajíce: Pro nově připravovaný snowpark luxusních rozměrů je v Rejdicích vyčleněna zhruba polovina hlavní sjezdovky (850x200 m). Na ní už stojí z hlíny zhotovená half-pipe o rozměrech 120x5x18 m, pro jejíž úpravu bude sloužit speciální stroj pipe dragon. Dále je zbudována terénní nerovnost připomínající plošinu, která poskytne bezproblémové zhotovení dvou skoků - jeden big air 12-16 m a druhý menší cca 6-8 m. Pro začínající freestylové jezdce bude připravena easy line, která začíná boardercrossovými boulemi, pokračuje malými skoky o délkách plošin od dvou až do šesti metrů, na nichž se ze začátečníků budou stávat opravdoví freestylisti.

Easy line obohatí rovněž "raily" (zábradlí) od malé bedny, 30 cm široké trubky, přes malou dvoutrubku až po 1,5 m vysoký a 6 m dlouhý rainbow. Z easy line se bude dát zajet buď do half-pipe nebo pokračovat na pro line, kde najdete bednový king rail, c-rail, double king rail, dva dvojité skoky cca 6-8 m a double big air. Po projetí parkem si na vás ještě počká wall ride, vysoké dvoumetrové zábradlí, rovné dlouhé šestimetrové zábradlí a malý corner.

Jan Zajíc je spolutvůrce snowparku a český snb reprezentant.

Noční lyžování v celém areálu - celková délka tratí 1.500 m - denně 19-21 h

Česká republika

Do areálu vede udržovaná silnice nižší třídy, parkoviště je přímo pod sjezdovkami. Dvousedačka i na kilometrovém svahu ušetří oproti vleku dost sil.

KARTY(ST. MORITZ+REJDICE)

7.11.2003 15:09

Stránka 2

1 Svatý Mořic – luxusní letovisko leží v nadmořské výšce 1.800 m na břehu stejnojmenného jezera, které v zimě zamrzá. Stává se místem konání mnoha nevšedních sportovních akcí - třeba závodů koňských spřežení nebo kriketu na sněhu. V městečku se můžete bavit ve všudypřítomných klubech, nakupovat v buticích i hrát v kasinu. To vše vám ale náležitě provětrá peněženku.

2 Corviglia – domovský lyžařský areál Svatého Mořice. Přímo z centra do něj šplhá zubačka, z okrajové čtvrti Bad visutá kabina, u níž je navíc parkování zdarma. Corviglia je klasickým dvoupatrovým střediskem, v němž se prakticky veškerý ruch odehrává v patře horním, do údolí se klikatí jen úzké přejezdové cesty. Srdcem areálu je závodní trať Corviglia, kterou obklopuje několik dalších podobně laděných sjezdů. Mírnější svah spadá do kotliny Marguns, v její vrchní pasáži jsou tratě opět náročnější (ne všechny černé se vždy upravují).

3 Corvatsch – nejvyšší bod celé oblasti. Od horní stanice kabiny (3.303 m) vede členitá červená sjezdovka s několika variantami do terénního lavoru, odkud se vlekem dostanete zpět na mezistanici Murtel (2.702 m). Od ní spadá až téměř do

7 2 1 4 3 5

SNOWinfo

6

• web: www.stmoritz.ch, www.bergbahnenengadin.ch • provoz vleků: www.bergbehnenengadin.ch • sněhový telefon: +41 081 837 33 33 • ubytování a rezervace: www.stmoritz.ch • rezervace po telefonu: +41 081 837 33 99

SNOW plus pestrý výběr sjezdovek moderní lanovky a vleky vysoká nadmořská výška velmi dlouhá sezóna

mínus

jednotlivé areály nejsou propojené vyšší ceny

Doprava odkud - kam Praha - St. Moritz

vzdálenost 660 km

doba jízdy 7:50

(přes Mnichov, Landeck a Zernez)

Brno - St. Moritz

805 km

8:35

(přes Vídeň, Salzburg, Innsbruck, Landeck a Zernez)

Ostrava - St. Moritz

980 km

10:10

ZÁZEMÍ - ST. MORITZ

APRÉS-SKI

Ubytovací kapacita: 12.500 lůžek Další ubytovací centra: Celerina, Maloja, Pontresina, Sils, Silvaplana, Zuoz Pakoviště: St. Moritz Bad - Signalbahn - zdarma St. Moritz Dorf - 1 CHF/hod. u lanovek v ostatních areálech zdarma Skibus: St. Moritz Dorf - Bad (3 CHF) Lyžařské školy: 2 Půjčovny vybavení: 6

• bazén • sauna • ledová plocha (St. Moritz Bad) • sáňkařská dráha (délka 2,6 km) • vyhlášené restauranty a bary • během sezóny desítky sportovních i společenských (módní přehlídky atd.) akcí

(přes Brno, Vídeň, Salzburg, Innsbruck, Landeck a Zernez)

1 Chata Panorama leží přímo pod sjezdovkou a nabízí ubytování jak ve vícelůžkových pokojích se sprchou na chodbě, tak i dobře zařízeném apartmánu. Hosté si mohou dopřávat plnou penzi.

2 Hospoda a bufet u sedačkové lanovky. Hladoví lyžaři se mohou nasytit v klidném prostředí restaurace i „narychlo" párkem v malém bufetu.

3 Dvousedačková lanovka tvořící osu rejdického svahu byla přivezena z harrachovského „Čerťáku" a repasována. K její modernizaci v novém působišti patří i možnost zpomaleného nástupu pro malé děti.

4 Velký snowpark. Největší centrum snowboardistů vzniká v celém prostoru po levé straně sedačky a tvoří jej u-rampa, dva skoky a 15 překážek.

5 Parkoviště přímo pod stanicemi vleku a lanovky je k dispozici zdarma.

6 Běžecké tratě. Okruhy kolem vrcholu Štěpánka jsou upravovány v celkové délce 40 km. Za návštěvu při pěkném počasí jistě stojí i zdejší rozhledna.

7 Široká červená sjezdovka je nejprudším svahem v Rejdicích. Stejně jako obě ostatní modré je uměle zasněžována a osvětlena pro noční lyžování.

6

7

4 3

Radek Holub

SNOWnews Novinky 03/04: - největší český snowpark se 120m u-rampou, dvěma skoky a 15 překážkami - bezkontaktní („handsfree“) čipové skipasy

2

SNOWinfo • web: www.rejdice.cz • sněhové zprávy: www.rejdice.cz, www.holidayinfo.cz • sněhový telefon: 483 399 267 • teletext ČT: str. 191 • ubytování a rezervace: recepce@panorama-rejdice.cz, tel. 602 377 428, fax 483 399 390

5 ZÁZEMÍ

SNOW

Doprava

plus

odkud - kam Praha - chata Panorama

největší snowpark v České republice šíře sjezdovek kompletní zasněžování a osvětlení areálu

mínus

malé převýšení tratí

vzdálenost 120 km

(přes Mladá Boleslav, Turnov, Železný Brod, Desná, Příchovice)

Liberec - chata Panorama

30 km

(přes Jablonec nad Nisou, Desná, Příchovice)

Hradec Králové - chata Panorama (přes Jičín, Turnov, Desná, Příchovice)

100 km

1

Lůžková kapacita: 105 lůžek (chata Panorama) Pakoviště: zdarma pod sjezdovkami Skibus: Praha - chata Panorama (info tel. 603 473 779) severní Čechy - chata Panorama (info tel. 602 465 895) Restaurace na sjezdovkách: hospoda, bufet Lyžařská škola: u sedačkové lanovky (vyučuje i telemark!)

Půjčovna vybavení: v místě

CENY VE STŘEDISKU Ubytování: plná penze 440 Kč/den, polopenze 380 Kč/den Skipas: dospělí 1 den – 330 Kč děti 1 den (do 140 cm) – 270 Kč dospělí 3 dny – 858 Kč děti 3 dny (do 140 cm) – 702 Kč Individuální podmínky pro skupiny a hromadné akce.

www.knihyohorach.cz

VYTRHAVACI KARTY SNOW10

7.11.2003 15:31

Stránka 1

Dárek pro čtenáře skipas Rejdice

SNOW >>

ZDARMA

Lyžujte se SNOW zdarma!!!

Skipas i v dalších číslech!

10% SLEVA NA VŠECHNY KNIHY

BÍLÉ PEKLO: příběhy z Everestu a K2 Clint Willis

V ZÓNĚ SMRTI Peter Potterfield

Výběr nejlepších pasáží, kapitol a příběhů o zlézání Everestu a K2.

Dramatický popis boje s přírodou, kdy živly mají často navrch.

352 stran, pevná vazba s přebalem, čb fotografie, formát 125 x 200 mm objednací kód SH-01 běžná cena 295 Kč,

Příběhy z vysokých hor, kdy aktéři – autoři – přežili svou vlastní smrt a dostali se z téměř bezvýchodných situací.

308 stran, pevná vazba s přebalem, čb.fotografie, formát 125 x 200 mm objednací kód SH-02 běžná cena 295 Kč,

Vaše cena 266 Kč

Vaše cena 266 Kč

edice světové horolezectví

RISKANTNÍ DOBRODRUŽSTVÍ Jim Haberl

SLAVNÉ VÝSTUPY I + II Chris Bonington a Audrey Salkeld

Jeden z nejlepších kanadských horolezců přibližuje svoji životní pouť po nejvyšších horách světa. Jedna z kapitol je věnována výstupu na nejvyšší vrchol Afriky, který podnikl s Miroslavem Šmídem.

204 stran, pevná vazba s přebalem, bar. fotografie, formát 125 x 200 mm objednací kód SH-03 běžná cena 275 Kč,

Historie světového horolezectví v kostce. Přes čtyřicet autentických a napínavých příběhů velikánů světového horolezectví.

248 a 288 stran, pevná vazba s přebalem, barevné fotografie, formát 125 x 200 mm objednací kód SH-05 + SH-06, běžná cena 295 Kč,

Vaše cena 266 Kč za svazek

EVEREST: těžká cesta Chris Bonington

ANNAPURNA: Jižní stěna Chris Bonington

Britský triumf na Jihozápadní stěně Everestu byl úspěšným završením řady pokusů o její zlezení. Výstup je dodnes považován za jeden z nejtěžších výkonů v himálajském horolezectví 256 stran, pevná vazba s přebalem, bar. fotografie, formát 125 x 200 mm objednací kód SH-07 běžná cena 275 Kč,

Prvovýstup Jižní stěnou Annapurny patří dodnes mezi největší himálajské výstupy…

304 stran, pevná vazba s přebalem, fotografie, formát 125 x 200 mm objednací kód SH-04 běžná cena 249 Kč,

Vaše cena 220 Kč

Vaše cena 248 Kč

DESET VELKÝCH STĚN Radovan Kuchař R. Kuchař byl prvním, komu se z „nealpského" Československa podařilo přelézt vyhlášené alpské stěny. Jeho kniha se stala kultovní záležitostí, která ovlivnila nejednoho horolezce.

320 stran, pevná vazba s přebalem, čb. fotografie, formát 125 x 200 mm objednací kód SH-08 běžná cena 245 Kč,

Vaše cena 220 Kč

Vaše cena 248 Kč

SKALNÍ AKTY 2004

mountain Adventure

exkluzivní nástěnný kalendář SKALNÍ AKTY

2004 13 velkoformátových jedinečných fotografíí amerického fotografa Deana Fidelmana.

křídový papír, formát 304 x 316 mm běžná cena 299 Kč Vaše cena za 269 Kč

NOVINKA mountain ADVENTURE časopis o dobrodružství v horách Určen je všem příznivcům horských sportů s důrazem na horolezectví, turistiku, mtb, skialpinismus. Partnerem mountain ADVENTURE je Metodická komise ČHS. Na základě spolupráce s rakouským Alpenvereinem si začerstva přečtete články předních odborníků v oboru alpinismus...

64+ stran, exklusivní matný křídový papír, formát 220 x 263 mm, běžná cena 79 Kč , půlroční předplatné (4 čísla) za 300 Kč

edice zaostřeno

V LAVINÁCH A VÁNICÍCH

cesty na 20 nejznámějších štítů

Miloš Vrba

Obrazový průvodce francouzských autorů mapuje výstupy na 20 nejznámějších alpských vrcholů. Čtivé texty seznamují s historií výstupů. Praktická část popisuje nejpěknější výstupovou trasu. Vše je doplněno přehlednými nákresy. Ideální inspirace na horskou dovolenou!

168 stran, pevná vazba s přebalem, barevné fotografie, křídový papír, formát 190 x 248 mm objednací kód KN-10, běžná cena 395 Kč,

Vaše cena 356 Kč

ZDARMA napište si o bezplatná ukázková čísla našich časopisů ZDARMA

NOVINKA

NOVINKA NEJKRÁSNĚJŠÍ ALPSKÉ VRCHOLY

Pravdivé příběhy z dramatických záchraných akcí nejen horské služby očima renomovaného odborníka na problematiku lavin 220 stran, brožovaná vazba, fotografie formát 125 x 190 mm objednací kód KN-11, běžná cena 199 Kč,

Vaše cena 179 Kč

KNIHYO HORÁCH

VYTRHAVACI KARTY SNOW10

7.11.2003 15:31

Stránka 2

skipas Rejdice

Za tento kupón obdržíte v pokladně skiareálu Rejdice ZDARMA jednodenní permanentku.

Platí pro sezónu 2003/2004.

Jméno

Pfiíjmení

Ulice a ãíslo PSâ / Mûsto E-mail:

Super pfiedplatné s exkluzivním kalendáfiem ZDARMA!!! U‰etfiíte aÏ 424 Kã.

ANO, mám zájem o SUPER pfiedplatné ãasopisu SNOW:

10 ãísel, exkluzivní kalendáfi SKALNÍ AKTY

6 ãísel, cena 299 Kã

odpovûdní zásilka

po‰tovné hradí pfiíjemce

zdarma jako bonus, cena 699 Kã

ADRESA: Jméno

Pfiíjmení

Spoleãnost:

DIâ:

SNOW

Ulice a ãíslo

BONUS ZDARMA Objednejte 10 ãísel SNOW a obdrÏíte navíc exkluzivní nástûnn˘ kalendáfi SKALNÍ AKTY 2004 – 13 velkoformátov˘ch jedineãn˘ch fotografíí amerického fotografa Deana Fidelmana – úplnû ZDARMA.

PSâ / Mûsto E-mail predplatne@altituda.cz www.snowmag.cz

Altituda s.r.o. oddělení předplatného Jasenická 1106

755 01 Vsetín

Pfiedplatné v âechách: po obdrÏení objednávky pfiedplatného Vám za‰leme sloÏenku. Po zaplacení Vám za‰leme nejbliωí vydávan˘ v˘tisk. Pfiedplatné na Slovensku: platbu provedete ve slovensk˘ch korunách, po‰tovní poukázku Vám za‰leme. Po zaplacení Vám za‰leme nejbliωí vydávan˘ v˘tisk.

Bonus zdarma: po obdrÏení platby za‰leme do 3 t˘dnÛ.

TATO NABÍDKA PLATÍ DO 30.12.2003

velk˘ v˘bûr knih o horách * ãasopis mountain ADVENTURE – dobrodruÏství v horách * SNOW – ãasopis pro lyÏe a snowboard

VYBERTE SI KNIHU PODLE SVÉHO GUSTA: NÁZEV

A AUTOR

BùÎNÁ CENA

VA·E

Bílé peklo, Clint Willis

295 Kã

266 Kã

V zónû smrti, Peter Potterfield

295 Kã

266 Kã

Riskantní dobrodruÏství, Jim Haberl

275 Kã

248 Kã

Slavné v˘stupy I, Ch.Bonington a A.Salkeld

295 Kã

266 Kã

Slavné v˘stupy II, Ch.Bonington a A.Salkeld

295 Kã

266 Kã

Everest: tûÏká cesta, Chris Bonington

275 Kã

248 Kã

Annapurna: JiÏní stûna, Chris Bonington

275 Kã

248 Kã

Droga zvaná v˘‰ka, Zuzana Jelenová

495 Kã

446 Kã

Deset velk˘ch stûn, Radovan Kuchafi

245 Kã

220 Kã

Nejkrásnûj‰í alpské vrcholy,

395 Kã

356 Kã

V lavinách a vánicích, Milo‰ Vrba

199 Kã

179 Kã

SKALNÍ AKTY 2004, kalendáfi

299 Kã

269 Kã

P.Tanguy a P. Sombardier

CENA

odpovûdní zásilka

po‰tovné hradí pfiíjemce

mountainADVENTURE NA UKÁZKU ZDARMA:

objednávám bezplatné zaslání ukázkového ãísla objednávám pfiedplatné (4 ãísla) za 299 Kã

ADRESA: Jméno Spoleãnost: Ulice a ãíslo

Pfiíjmení DIâ:

ALTITUDA Dal‰í informace: Po obdrÏení objednávky Vám budou knihy zaslány na dobírku do 10 pracovních dnÛ.

Uvedené ceny jiÏ obsahují slevu ve v˘‰i 10% oproti bûÏné prodejní cenû. Po‰tovné 70 Kã. Pro aktuální nabídku nav‰tivte www.altituda.cz. Ukázkové ãíslo magazínu mountain ADVENTURE nebo SNOW vám za‰leme zdarma. K úhradû pfiedplatného vám bude zaslána sloÏenka.

PSâ / Mûsto E-mail

www.altituda.cz – 571 411 164

nakladatelství Jasenická 1106 budova VaK

755 01 Vsetín

www.knihyohorach.cz

ZDARMA

Pro získání skipasu zdarma prosím vyplňte:

000-3str oblk ATOMIC v pondeli

7.11.2003 16:11

Strรกnka 1

000-4 str obalky

7.11.2003 16:23

Strรกnka 7