SNOW 08 SPECIÁL DOVOLENÁ - listopad 2003

Stránka 1 22.10.2003 14:41 OBÁLKA 8 COMPLET

SNOW ČASOPIS PRO LYŽE & SNOWBOARD / SEZÓNA 2003 / ČÍSLO 8 /

SPECIÁL ZIMNÍ DOVOLENÁ

•

PORTRÉTY LYÎA¤SK¯CH ZEMÍ

•

15 NEJ ZÁJEZDÒ

0000-2str obalky ALPINEPRO

21.10.2003 18:26

Strรกnka 1

21.10.2003 15:23

Stránka 3

speciál: dovolená

OBSAH

003-OBSAH

Portréty lyžařských zemí

26

Snad kaÏd˘ lyÏafi má nûjaké to své stfiedisko, které nosí v srdci a ãas od ãasu se tam vrací. Vedle citov˘ch existují ale racionální pohnutky, kam proã jet. Ty se právû snaÏíme zmapovat.

28 Rakousko nejbliωí, pfiíjemné, útulné... Zblízka Zürs - Lech, Spital am Pyhrn, Obergurgl - Hochgurgl, Alpbach

32 Itálie temperamentní, pestrá, krásná... Zblízka Val Senales, Sestriére, Valdidentro, Arabba

36 ·v˘carsko tradiãní, spolehlivé, úchvatné... Zblízka Andermatt, Samnaun, âtyfii údolí, Ovronnaz

40 Francie rozlehlá, veselá, divoká... Zblízka La Plagne, Chamonix, Les 2 Alpes, Puy St. Vincent

46 Slovensko blízké, pohostinné, mladé... Zblízka Chopok, Západní Tatry, O‰ãadnica - Velká Raãa

ČÍSLO 8 / 2003 SNOW

004-Z REDAKCE

21.10.2003 15:58

Stránka 4

ČÍSLO 8, ROČNÍK II

4

REDAKCE editor:

Daniel Winkler dan.winkler@snowmag.cz ‰éfredaktor:

Petr Socha petr.socha@snowmag.cz art director:

Eva Macháčková eva.machackova@snowmag.cz zástupce ‰éfredaktora:

Radek Holub

T

ož jak sa u nás na Valašsku praví: „Vitajte, ogaři a cérky!“ Tak nevím, jestli opravdu čučíte, jak Vám šéfredaktor sliboval v čísle sedm, ale v každém případě je to tu, ono avizované číslo dovolenkové, ba přímo Speciál dovolenkový! Je na čase sbalit saky aj paky, nabrousit hrany a vyhnat moly z lyžáků.

Vyrážíme.

Kam? No přeci do zákrutů, záhybů, zápletek a point následujících stránek nového čísla SNOW. To vám totiž tentokrát nabízí ucelený souhrn rad a návrhů, jak že to nejlépe prožít zimní, přímo lyžarskou dovolenou. No, popravdě řečeno, nejlepší by to bylo na sněhu, to už aj staříček věděl, že bez toho sa lyžovat nedá! A ani moderní doba to doposud nevyřešila, a tak vám ten snow (SNOW) pěkně na podnose přinášíme až do domu, až ke kamnům, krbu či jinému sálavému, teplo vytvářejícímu zařízení. Venku totiž začínají sloty, psí počasí a různé vlhké padající věci, a to je nejlépe doma v teple SNOW vychutnat a důkladně promyslet ty letošní brzké dlouhé oblouky do bílé krásy vykrojené. A aj se na ně důkladně připravit po té stránce teoretické, neboť to ještě nikoho nezabilo a aj užitečné to byť može!

Takže, abychom nechodili stále okolo horké kaše! Máte v ruce nové číslo SNOW a není ledajaké. Je to číslo 8, a to je přeci sněhulák, to je jasné! A sněhulák, to už je předzvěst zimy, co předzvěst, to je přímo atak! Uplácali jsme ho pro vás a věřte nebo ne, je plný dárečků v podobě rad, návodů, doporučení a taky nápadů a takových těch věcí, co vás mohou nakopnout tím správným směrem, pomohou vám se rozhodnout či rozkývat či pohnout se z místa někam ku sněhovému opojení. Stačí, když tomu sněhuláčkovi rozpáráte bříško, vykucháte a pozorně prostudujete obsah. Určitě to bude stát za to!

Tož s chutí do toho, nebojte sa nic!

radek.holub@snowmag.cz grafici:

Petr Havelka Josef Mikeš STÁLÍ SPOLUPRACOVNÍCI Ing. Miloš Vrba Ing. Roman Gric Mgr. Pavel Vinklát Pavel Zelenka Vítek Ludvík Michal Roba Ondra Tůma Filip Růžička Karel Hampl Tomáš Macek Karolína Pilařová Jana Vlková Michal Kreuter ADRESA REDAKCE: Husitská 90 130 00 Praha 3 – Žižkov redakce@snowmag.cz

SNOW ČÍSLO 8/ 2003

Honza Schauer freeskiing, materiál

Petr Novotný telemarking, skitouring

Zdeněk Klučka sport

Martin Večerka snowboarding

Michal Bulička sport, dobrodružství

DTP STUDIO Jasenická 1106 755 01 Vsetín 571411164 jazyková korektura:

POBOČNÁ REDAKCE: Jasenická 1106 755 01 Vsetín snow@altituda.cz

571411164

VYDÁVÁ: Snow Press s.r.o.

Jasenická 1106 755 01 Vsetín snow@snowmag.cz Příspěvky, fotografie a názory zasílejte na adresu pražské redakce. © 2003 Snow Press s.r.o. © 2003 Altituda s.r.o.

Všechna práva vyhrazena.

Snow a Snow revue jsou ochrannou známkou.

Podávání novinových zásilek povoleno Českou poštou, s.p., odštěpný závod Přeprava Cena výtisku: 69 Kč (99 Sk) MK ČR: E13878 ISSN: 1214-0007 Vychází 6x ročně toto číslo vychází v září 2003 další číslo vyjde v říjnu 2003

Foto na titulní straně: Schweiz Tourismus

PARTNEŘI:

Eva Macháãková KAMARÁDKA ŠÉFREDAKTORA

alpské lyžování, materiál

222780286

Rozšiřuje: PNS a.s., Mediaprint & Kapa Pressegrosso, s.r.o.

Hore zdar a tej sněhovej obzvláště!

REDAKTOŘI Ivan Sosna

Petr Socha vedoucí v˘roby a distribuce:

Robert Bednařík robert.bednarik@snowmag.cz distribuce: Chcete-li prodávat SNOW ve své prodejně, volejte 571411164 nebo pište na distribuce@snowmag.cz inzerce: zajišťuje Altituda s.r.o.

Jasenická 1106, 755 01 Vsetín obchodní oddělení 571411164, 222780286 inzerce@snowmag.cz vedoucí inzerce:

ing. Jaroslav Mihal jaroslav.mihal@altituda.cz 777610757 produkãní inzerce:

Edita Procházková edita.prochazkova@altituda.cz 571422281 sekretariát vydavatelství

Martina Winklerová pfiedplatné: Předplatné objednávejte na adrese: Altituda - Snow Jasenická 1106, budova VaK 755 01 Vsetín : 571411164 fax: 571411164 predplatne@snowmag.cz www.snowmag.cz Ve vsetínské redakci provedeme změnu doručovací adresy, vyřídíme objednávky starších čísel a veškeré dotazy.

SNOW www.rakousko.com www.lyze-francie.com

Nepodepsané články v rubrice Market a články označené PR jsou placené reklamní články. autoři projektu: Daniel Winkler a Petr Socha

www.apul.cz

UZÁVĚRKU PRODLUŽUJE REDBULL

www.czech-ski.com

obléká redakci

005-AUDRY

21.10.2003 16:31

Strรกnka 5

006-MIX

21.10.2003 16:06

Stránka 6

6

TEXT: RADEK HOLUB FOTO: REDBULL, PETR SOCHA, RADEK HOLUB

STOLETÁ PROMĚNA

STŘEDISEK J

en co lyžaři vstřebali carvingovou revoluci, která zatratila jejich původní náčiní a vnukla jim „snowboardový” styl jízdy, prosazují se další trendy, jež někdejší rivaly sbližují. Méně záleží na jakém náčiní jezdí, více však na tom, jak jezdí. Sjezdovky už nejsou jediným polem, kde se dá na lyžích či prkně pohybovat! Místo toho míří jezdci z obou líhní mimo ně – do snowparků nebo do volného terénu. I když by bylo příliš odvážné rozmach freeskiingu nazvat revolucí, tvář středisek třetího tisíciletí poznamenal přinejmenším tak jako carving.

SNOW ČÍSLO 8 / 2003

fenomén č.1

J

carving

eho vpád vzbudil na širém lyžařském poli rozruch, pro který se vžilo dramatické označení carvingová revoluce. Ta

proměnila nejen tvar lyží a techniku jízdy, ale i nabídku lyžařských středisek.

Co je pro jedny dávno známou skutečností, jiní teprve objevují. V každém případě se lyžaři plíživě, ale zjevně zajímají více o mírnější tratě. Renesanci zájmu o své služby prožívají menší areálky, neboť právě tam bývají mírněji skloněné a široké svahy. Rovněž „zalidnění“ lyžaři je o poznání řidší v malých než ve velkých centrech, což představuje ideální carvingovou konstelaci.

I kdyby se obec carverů rozrostla jednoho krásného lyžařského dne tak, že by řezaný oblouk ovládali všichni, rozhodně nelze očekávat, že by se střediska pro-

měnila v carvingová letiště. Klikaté sjezdovky s pěknou vyhlídkou nebo adrenalinové sjezdy ve strmých skaliscích budou vždy přitahovat.

fenomén č.2

U

freestyle

držované parky s u-rampou, skoky a překážkami se staly „povinným” inventářem areálů. Bez snowparku jako by středisko ani nebylo. Vesměs se parkem rozumí vyhrazená část sjezdovky, v níž rolby nahrnuly sníh do podoby překážek a skoček, u-rampy, speciálních „railů“ ap. Freestylista na nich ve vzduchu předvádí nejrůznější polety a rotace – zkrátka triky. Nejde o metry ani počet otoček, ale o to, zvládnout čistě co největší sortiment triků.

pokračování na straně 8

006-MIX

21.10.2003 16:06

Strรกnka 7

006-MIX

21.10.2003 16:07

Stránka 8

8

fenomén č.3

freeride

tradičních lyžařů a mnohá střediska jim vycházejí vstříc – lavinovým zabezpečením svahů, zanesením tras do plánků, popisem v průvodcích nebo dokonce jejich vyznačením přímo v terénu.

fenomén č.4

„houpačky“

M

otivem lyžařských a snowboardových stylů inspirovaných volností a svobodou je únik ze světa masové rekreace.

Jejich nejplnějším vyjádřením je jízda po nedotčených svazích čili freeride. Kam nesahají spáry civilizace, tam je domov freeriderů. Obliba této adrenalinové disciplíny však přitahuje i odvážnější z řad

K

onkurence velkého počtu středisek jejich provozovatele nutí poskytovat svým hostům co nejvíce – a to jak v kva-

litě, tak v kvantitě. Expanzi sjezdové plochy do zatím nezpřístupněných území hor brání tuhý odpor ochránců přírody. Zato se dobře daří propojením dosavadních blízkých lyžařských středisek přes kopec, sedlo či údolí. Z malých center lokálního významu se tak rázem stanou arény s desítkami kilometrů sjezdovek, které úspěšně konkurují tradičním velkým střediskům. Ne vždy se však spojují jen malí. Nejnovějším realizovaným dokladem je propojení francouzských gigantů Les Arcs a La Plagne do arény Paradiski.

006-MIX

21.10.2003 16:07

Stránka 9

9

CESTOVKY

SÁZÍ NA JISTOTU Prolistování zimních katalogů cestovních kanceláří ukazuje, že celý tento byznys už víceméně poklidně běží v zaběhaných kolejích. Opět dominují osvědčené destinace v Rakousku, Francii a Itálii, mírně přibývá i Švýcarsko.

Zdá se, že český zákazník je silně konzervativní a tvrdě vyžaduje střediska známá jménem i z vlastní zkušenosti.

Klientela cestovek se podle všeho už značně stabilizovala a spokojený klient si za své jistoty rád zaplatí. Analýza by

zřejmě ukázala nárůst dražších nabídek s ubytováním v kvalitních hotelích, otázkou ale je, kolik takového ubytování se skutečně prodá. Neznalého šokují tradiční bomby v podobě 8 dnů lyžování ve Francii i s cestou už od 4 900,-, jiného naopak týdenní ubytování v Courchevelu za více než 80.000,-.

Vysloveně levná jsou i některá místa v Itálii, samozřejmě především v okrajových částech sezóny. Jinak ale vesměs platí, že zimní dovolená je dost drahý

špás – ať už v tuzemsku nebo v Alpách.

Internet a možnost snadnějšího objednání pobytu hlavně v nejbližším Rakousku znamená posílení individuálních cest, vypsané autobusové zájezdy ale o nějakém podstatném poklesu zájmu nesvědčí.

Klid a jistota je i pro tuto branži cennou devizou. Doufejme jen, že ji nenaruší žádná tragická velkohavárie (patrového, spacího ani jakéhokoliv jiného) autobusu. is

006-MIX

21.10.2003 16:07

Stránka 10

10

TEXT: IVAN SOSNA FOTO: FREDDY PLANINSCHEK

TÝDENNÍ HORY: ŠETŘTE

SÍLY

ícedenní lyžování představuje pro naprostou většinu lyžařů velký nápor. Svou daň si vybere zanedbaná kondice, nezvyklý druh pohybu, nadmořská výška i nepohodlí dané počasím. Vydržet intenzivně jezdit celých běžných 6 dnů opravdu není jednoduché. Každý, kdo není lyžařský profík, by měl proto myslet na hospodaření se silami.

V

Kolik dnů?

Občas je dobré uvážit, zda není vhodnější jet na kratší dobu než plný týden. Čtyři dny sice neposkytnou pocit a efekt týdenní dovolené, lyžařsky ale mohou být tak akorát. Hlavně na ledovcích je šest dnů v kuse pořádný záběr. Tolik na

jeden zátah tam většinou netrénují ani špičkoví závodníci.

Skipas Stále více se rozšiřuje nabídka volitelných skipasů s jedním nebo dvěma dny „volna”. Úspora sice není příliš velká, vy-

nechání mlhavého dne ale může být větším dobrodiním než ušetřené peníze.

Někde by dokonce nemuselo být marné uvažovat o jednotlivých půldenních jízdenkách, především dopoledních. Za 3-4 hodiny platnosti toho lze mnohdy najezdit skutečně akorát. Odpoledne pak už lze jen s pocitem dobře odvedeného lyžování líně sledovat mumraj kolem, případně pro změnu přidat lehce běžky.

Sjezdovky Ježdění na dobře upravené trati s drživým sněhem, přehledné a nezaplněné lidmi, je mnohem méně namáhavé než boj na rozježděném oraništi, po ledových plotnách, ve střídavém sněhu a v obtíž-

006-MIX

21.10.2003 16:07

Stránka 11

11

další tipy Zkoušet „něco nového” ... třeba krátké a telemarské lyže, snowboard nebo sněžnice může být riskatní! Jsou to jiné pohyby, jinak zapojované svalové skupiny, vyčerpávající a ne vždy úspěšné odvracení pádů. To se hodí spíše na levnější víkend v Česku.

Nejhorší první den Navzdory tradovanému není kritickým dnem ten třetí, nýbrž hned první! Platí to zejména při lyžování po dlouhé pauze (často od minulé sezóny). Nutné pohybové stereotypy se vytratily, chybí odhad situace, je třeba si znovu zvyknout. Nepříznivé podmínky a předchozí noční cesta vše ještě zhoršují.

ných podmínkách vůbec. Vhodným výběrem trati a doby, kdy po ní jezdím, se lze mnohému vyhnout. Občas to předpokládá dost zkušeností a místní znalost, šikovná strategie se ale vyplatí.

Chceme-li prozkoumat rozsáhlé středisko s mnoha tratěmi, může být výhodné odjezdit si ty nejlepší sportovní jízdy ráno a odpoledne už se pak věnovat jen poznávací turistice bez velkých sjezdařských ambicí.

Časové plánování Ráno je samozřejmě nejvděčnější a leckdy si v půl jedenácté, kdy se svahy definitivně zaplňují, můžete říct „v podstatě mám dneska odježdíno”. Vyplatí se také počkat na poledne, kdy se svahy uvolňují (rodiny s dětmi, začátečníci,

Hlídejte si tepelný komfort!

Velkým pojídačem našich sil jsou dlouhé talířové vleky. Na druhou stranu nejen na lanovce může čekat odpočinek – vlek ukrytý v závětří může být paradoxně méně vyčerpávající než sedačka, na níž nepříjemně fučí.

školní kursy). Naopak odpolední lyžování se už mnohdy nevyplatí. Když se někdo už necítí, ale nechá se odpoledne přemluvit ještě k „jedné jízdě”, zbytečně se okrádá o síly, jež by mnohem lépe využil další den dopoledne.

Jedním z největších zoufalství pak bývají závěrečné sjezdy do údolí. Hlavně na jaře už nejsou lyžováním, nýbrž pouhým nepohodlným přemístěním, zbytečně ždímajícím zbytek lyžařových sil.

Rozumný lyžař sjede lanovkou, cestou dolů si lebedí a jen vrtí hlavou nad nešťastníky, trápícími se na úzkém dojezdu, mezi boulemi a ostatními zoufalci.

Ten, kdo si umí síly rozvrhnout a nasadí je účelně, si lyžování, především vícedenní, dokáže maximálně užít.

Ne kvantitu, nýbrž kvalitu!

Průměrný rekreant stráví o své dovolené na lyžích mnohem více času než špičkově trénovaný závodník při soustředění. Važte poměr kvality a kvantity!

Drobné finty

❄

• Občas se přezout z lyžáků do pohodlné sportovní boty (oběd, odpoledne...).

• Při postávání se co nejčastěji opírejte o hole!

• Když se s někým zakecáte, vystupte z lyží, zapřete se do holí, podupávejte, „stepujte”, měňte postavení nohou a polohu těla.

Ještě lepší je sednout si, nejlépe s plně opřenými zády.

• Kdo pije, ten jede – dbejte na kvalitní jídlo a dostatek pití, především v teple a ve výškách (jaro, ledovce!).

• Regenerujte (bazén, strečink, sauna...) a dopřejte si dost spánku!

• Pozor na noční život! – Těžko být v noci lvem salonu a ráno králem sjezdovky!

• Sledujte předpověď počasí. Má-li se zítra zkazit, mohu si dnes přidat.

kde lyžují hvězdy?

❄❆❆

Pavel Anděl

Dr. Ondřej Trojan

Oskar Petr

Martin Kraus

herec, zpěvák, moderátor Lyžuji nejčastěji s divadlem Ypsilon. Jezdíme do Deštného v Orlických horách. Lábus tam má od vlekařů speciálně pro něj upravenou sjezdovku „Lábusovku”, na kterou rolbama nahrnuli sníh, aby nebyla tak prudká...

moderátor pořadu Noc s Andělem Lyžovat jezdím na šumavský Špičák nebo do Malé Úpy, protože tam mám zvědy a rychle se dovím, že se dá lyžovat, mám tam kde přespat.

Nejsou tam šílené fronty a v několika hospůdkách jsem prožil nejednu noc. Obě místa jsou magická z restauračního zařízení i ze svahu, snaží se pořád něco vylepšovat a vymýšlet a vůbec to tam mám rád.

sexuolog Nejraději jezdím sjezdovat do Francie, jsou tam skvělé francouzské Alpy, francouzské víno a miluju francouzské milování.

Ale na sjezdovce to poslední neprovozuju. A na běžky zas od dětství nedám dopustit na Krkonoše. Jenže když tam byly lesy, tak se mi líbily víc...

stálice české (poctivé) hudební scény, jeho aktuálně vydané autorské album Fabrica Atomica napovídá, že k lyžování nemá daleko (návštěvu altenmarktské továrny i jakoukoli jinou souvislost se značkou Atomic však popřel) Já jsem začal lyžovat jako dítě, dokonce jsem i závodil! Jezdili jsme tehdy do Pece, lyžovali na Bramberku a bydlívali nahoře nad Zahrádkama. Tam to bylo nejlepší, protože jsme tam mohli vařit. Vařili jsem zejména kolu s jamajským rumem. Lyžoval jsem i v Americe, kde to taky nebylo špatný. Líbí se mi i švýcarský Lungern, tam hlavně jsou krásné výhledy. Nejraději ale jezdím lyžovat na Kleine Scheidegg (Jungfrau, Švýcarsko – pozn. red.), je tam totiž vysoká kvalita sněhu...

frontman skupiny Krausberry No dnes už nelyžuju, protože nemůžu – teď jsem roker, a rokeři nelyžujou, protože kalej. Ale když jsem ještě nebyl, tak jsem lyžoval, dokonce jsem byl instruktor! Jezdil jsem nejradši na Lysou do Rokytnice, kde jsou nejdelší sjezdovky.

A jak se podle Martina balej na lyžích holky?

Nejdřív si jí vyhlídneš na vleku, pak to proti ní pořádně napálíš, až to vypadá, že ji srazíš, ale pak na poslední chvíli zatočíš a jenom jí vohodíš. Můžeš jí i srazit, ale to jenom když se ti moc líbí...

ČÍSLO 8 / 2003 SNOW

❆❄ Marek Eben

006-MIX

21.10.2003 16:07

Stránka 12

12

TEXT: IVAN SOSNA FOTO: PETR SOCHA

KDY JSOU HORY

NARVANÉ

Jen zoufalec lyžuje v hlavní sezóně!

Tvrzení poněkud nadsazené, přiznávám.

Kdy jindy jet na lyže než v zimě a tudíž v sezóně? Hlavně proto, že vyráží na hory každý včetně lyžařů svátečních. Zimní střediska jsou dimenzována tak, aby v krátké době hlavního náporu obsloužila najednou co nejvíc návštěvníků. Na sjezdovkách je pak pěkně husto. Typické je to pro české hory, ale ani do Alp nelze přijet kdykoli a očekávat liduprázdné svahy. Také tam je exponovaná hlavní sezóna, svátky a prázdniny, i tam jsou blízká velká města. I tam jsou střediska, kde je hlava na hlavě. Je tedy třeba přemýšlet nejenom o místě, nýbrž také o době pobytu. Zkušenosti opravdu dokazují, že nejlepší lyžování lze mnohdy zažít mimo sezónu a její špičky. Kdy je tedy vhodné nejezdit a když už, tak kam?

SNOW ČÍSLO 8 / 2003

1.

Vyplatí se vyhnout dnům nejvyššího zájmu – svátkům, Silvestru, Velikonocím, masopustu (Fasching) a prázdninám. Kdo se v takových termínech diví davům, je naivka. Místně u nás i v cizině hrají roli prázdniny – Polsko

kalendář

v lednu, Německo a Rakousko únor, ale Německo také Velikonoce, Francie březen a Bavorsko začátek listopadu.

ale přece jen ještě omezené.

2.

Pozor na rozložené německé podzimní prázdniny! Na většině ledovců začínají maximální ceny. Posledním víkendem startuje Světový pohár a začíná být opravdu husto (navazují bavorské dušičkové prázdniny).

Na podzim a o svátcích i na jaře jsou ledovce hodně plné.

Září: Po prvním sněhu na ledovci může být už lyžování dobré, Říjen: Naprosto převládají závodníci, odpoledne je volněji.

Listopad: Sezóna ledovců vrcholí, objevují se skiopeningy

3.

V exponované dny se musím rozhodnout, chci-li především lyžovat, nebo si pospat a ráno nikam nepospíchat.

Ve druhém případě se ocitám v davu. Řešení: buďto být u lanovky s předstihem před zahájením provozu, nebo jet do klidnějšího místa.

4.

Lépe než své lyžování zvládnout o víkendech a ve svátky je obětovat mu třeba kus dovolené.

5.

Nebojte se do svých úvah zahrnout i méně typické termíny! Racionální lyžař totiž nepovažuje lyžování za něco, co se musí absolvovat přesně v době, kdy tak činí i většina jeho souvěrců.

s předváděčkami lyží a zejména víkendy jsou plné (17/11!).

Prosinec: Začínají „nížinná” střediska, běží skiopeningy, někde jsou zvýhodněné dny a téměř všude do Vánoc předsezónní ceny.

Velmi vděčné a nedoceněné – jak v Alpách, tak i u nás.

Leden: Už nebývá tak volno jako kdysi. Do 6. ledna je v Alpách hlavní sezóna, pak jsou vesměs 3 – 4 týdny vedlejší. U nás je do cca 10. ledna relativně hodně Rusů, koncem měsíce Poláků (prázdniny) a v jihovýchodních Alpách Chorvatů či Slovinců.

Únor: Vrchol sezóny, prázdniny, dovolené... Pozor na pohyblivý masopust! Jde o extrémně vytížený prodloužený víkend, místně i celý týden.

Březen: Od půlky až konce měsíce už je často vedlejší sezóna, lyžování je zčásti znehodnocované sluncem a táním sněhu, ale postupně ubývá lidí. V Alpách převládají různé formy slev (rodinné apod.). Vděčné jsou severní svahy tuzemských hor.

Duben: S výjimkou Velikonoc je volněji. Probíhá postupný přesun na ledovce, málo lyžařů zůstává mimo ně, kde končí sezóna obvykle 1 – 2 týdny po Velikonocích. Podle počasí pěkné ranní až dopolední ježdění na firnu, mnohdy výborné a nedoceňované i u nás, kde je jen velmi málo lidí. Občas razantnější slevy.

Květen a později: viz Sezóna bez konce – SNOW 5

006-MIX

21.10.2003 16:07

Stránka 13

Kterým termínům se vyhnout 28. říjen náš svátek, ale 26. také rakouský 1. listopadu a celý další dušičkový týden prázdniny včetně dalšího víkendu 17. listopadu když už, zkuste neděli až úterý víkend s 8. prosincem svátek v Itálii i Rakousku!

Vánoce, Silvestr až do Tří králů (6. ledna) začátek února až cca půlka března – hlavní sezóna masopust (Fasching) – pohyblivý svátek Velikonoce víkend s 1. květnem

trocha strategie Nejeden lyžař vyráží do Alp dost bezmyšlenkovitě. Utratí hromadu peněz za víkendovou boxovačku na 28. října, 17. listopadu nebo Velikonoce a 1. máje (nemluvě o Silvestru a hlavní sezóně), ale za stejné peníze by si ve dvou třech všedních dnech mohl pořídit ohromný lyžařský zážitek. Rozdíl mezi vhodně a nevhodně zvoleným termínem může být nebetyčný.

Chcete-li být dokonalí, zjistěte si termíny rakouských (tři týdny v únoru rozdělené podle spolkových zemí) a německých školních prázdnin.

Z nejrůznějších důvodů se člověk lyžařský nezmění a své hobby bude i nadále provozovat především v pár nejexponovanějších dnech a týdnech. Ten, kdo chce od lyžování získat více než jen skutečnost, že taky byl na horách, by se ale měl nad tím, kdy jet, vážně zamýšlet.

kde lyžují hvězdy?

❆

❆❄ Alena Zárybnická

Martin Dejdar herec, zpěvák, moderátor Moc rád jezdím lyžovat, nejraději do Deštné v Orlických horách, protože kousek odtud pocházím. A taky jsem tam dotáhl kluky z Ypsilonky. Taky rád jezdím třeba do Rakouska a byl jsem lyžovat i v Kanadě.

Veselá příhoda: Jeli jsme s Ypsilonkou na prvního máje na ledovec na Kaprun (Rakousko – pozn. red.) a jel tam s náma i Jirka Lábus, který naposled lyžoval před 25 – 30 lety. A když jsme jeli nahoru lanovkou, tak se tam Lábus zasekl, nějak nepochopil, jak tam má nalézt a totálně zablokoval celou lanovku.. Ten vlekař z toho byl tak vykulenej, že tu lanovku ani nevypnul – zkrátka scéna jak z Mr. Beana…..

❄

televizní rosnička Každou zimu opakuji stále hodně podobný cyklus výletů do hor. Začínám už v listopadu na nějakém blízkém ledovci, abych nasála atmosféru, v prosinci těsně před nájezdem vánočních lyžařů Harrachov, abych nepodlehla předvánočnímu šílenství a úklidům. Pak v lednu únoru podle času ukradnu několikrát za sebou jeden dva tři volné dny a mířím opět do Harrachova, abych vypadla z pracovního šílenství, a v březnu týden v Alpách. Místa střídám, vybírají je kamarádi, kteří umějí a vědí kam, abych pochopila, že se mám pořád od nich „ve stěně” ještě hodně co učit. Končím v březnu nebo na začátku dubna transportem svých rodičů a mého syna do Špindlu a po týdnu zase ze Špindlu, abych spadla na zem a začala si vážit dnů, kdy ještě na té černé v boulích pod lanovkou svému sedmiletému synovi stačím. Do toho jednou, maximálně dvakrát proložím zimní trápení v Praze návštěvou Tater, abych nepromarnila další pokus vysvětlit svému kamarádovi, který odtud pochází, mimochodem trenérovi naší akrobatické reprezentace, že skialpinista ze mne fakt nikdy nebude. I když šnečím tempem vyšplhat někam hodně vysoko a sjet si dolů, začíná se mi to líbit... Je fakt hodně pěkných míst, a to nejoblíbenější z nejoblíbenějších – Harrachov – je „za rohem” a především mám pocit, že jsem v dobrých rukou. Nikoli prince Miroslava, leč páně Gočových – profesionální péče o sjezdovky je znát na první pohled! Díky, Milane!

006-MIX

21.10.2003 16:07

Stránka 14

14

TEXT: RADEK HOLUB

NA VLASTNÍ

PĚST? oba oprýskaných karos a jednodenních zájezdů na ledovec je ta tam, čeští lyžaři už vyhledávají pohodlí a kvalitu. Často si zimní dovolenou ani nekupují, ale zařídí si ji na vlastní pěst, protože se tak zcela stanou pány svého pobytu. Jednoduchá odpověd na to, zda se lyžování bez cestovky vyplatí, ovšem neexistuje. Oba druhy cestování mají výhody, jež skrývají i jistý rub.

D

SNOW ČÍSLO 8 / 2003

Bez cestovky levněji?

Ne vždy!

Cenová úspora láká mnohé lyžaře natolik, že si svou dovolenou zařizují sami. Jak radí selský rozum, služby cestovky je třeba zaplatit, a „hotová” dovolená od ní proto stojí více. Není však výjimkou, když tato jednoduchá úvaha o ceně neplatí! Některé cestovní kanceláře totiž disponují zbraní v podobě velkého množství klientů, na které slyší majitelé hotelů a pensionů, ale i provozovatelé lyžařských areálů. Ti pak rádi sleví z cen pro běžné návštěvníky někdy i desítky procent.

Pohodlí auta Kdo vyjede za lyžovačkou vlastním autem, dorazí do cíle nejspíš rychleji a po-

hodlněji než ti, kdo cestují zájezdovým autobusem. Ti si zase ušetří mnoho sil, protože o cestu se postará někdo jiný.

Zároveň se nemusí omezovat, když si dopřejí skleničku nečeho ostřejšího.

Nejčastěji však rozhoduje vzdálenost do vybraného střediska. Do míst, která jsou blízká a dosažitelná „na jeden zátah”, volí obvykle lyžaři dopravu vlastní, která jim zajistí naprostou volnost, naopak ve francouzských střediscích je auto s českou poznávací značkou spíš raritou.

A když víc, tak za příplatek. Budete chtít lyže brousit a mazat? Často nebude kde.

Čas jsou také peníze Cestovní kancelář je ve své podstatě obrovský sklad informací, které klienti potřebují vědět. Mnohé z těchto vědomostí se dají nalézt na internetu, získat od známých nebo z vlastní zkušenosti.

Vše ale stojí čas, který si klienti cestovek šetří pro vznešenější činnosti než organizaci své dovolené. S cestovní kanceláří jezdí hlavně lidé, kteří se starat nechtějí anebo to nestíhají. Lyžařský zájezd je službou a na každém zbývá posouzení, zda se mu ji vyplatí koupit či nikoliv.

TEST – Vyplatí se vám koupit zájezd?

Kolik vás dohromady pojede na hory? a. jen já

b. fie‰í stíÏnosti +1 b

b. jsme dva

0b

c. 3-5

-1 b

d. 6-8 e. více neÏ 8

0b +1 b

+1 b

d. zpûtná vazba k cestovce

+1 b

e. obejdu se bez tûchto sluÏeb

-1 b

Víte, kam chcete jet lyÏovat? a. rád si nechám doporuãit osvûdãené stfiedisko

Dorozumíte se fieãí, kterou se mluví v zemi va‰í dovolené? a. ano, s pfiehledem b. trochu c. vÛbec ne

+1 b

c. pomÛÏe v nesnázích

+1 b

b. jezdím stále na stejné místo

0b

c. umím si dobfie vybrat sám

-1 b

-1 b 0b +1 b

Vozíte s sebou víc neÏ jen lyÏe? a. ne

+1b

b. rád si vezmu lyÏe i snowboard

Poznáváte o dovolené rádi nové tváfie?

Náročný klient

a. ne, chci naprosté soukromí

Velkou měrou se na rozhodování podílí i fakt, jak člověka cestovka omezí.

Chcete si do Alp vzít obřačky, slalomky a ještě třeba freeridy nebo snowboard?

V autobusu smíte mít jen jeden pár!

c. rád poznávám lidi

nebo krátké lyÏe

0b

c. urãitû, navíc si chci lyÏe -1 b

i mazat, brousit atd.

b. nejsem proti, ale nevyhledávám je 0 b +1 b

Vyhodnocení: 7 aÏ 9 b. - urãitû s CK

Jak˘ v˘znam má pro vás prÛvodce ãi delegát? (je moÏné vybrat i více odpovûdí)

3 aÏ 6 b. - lépe s CK

a. doporuãí vhodn˘ program

-5 aÏ -6 b. - urãitû na vlastní pûst

+1 b

-2 aÏ 2 b. - pÛl na pÛl -2 aÏ -4 b. - lépe na vlastní pûst

-1 b

006-MIX

21.10.2003 16:07

Stránka 15

LYŽOVÁNÍ V RAKOUSKU

ZDARMA? Ano, i to je s cestovní kanceláří Conti možné. Právě nyní, kdy se nám lyžařům již „zapalují” lýtka, nervózně vyhlížíme sněhové mraky, kontrolujeme a doplňujeme výbavu, je čas na výběr místa zimní dovolené. Trendem posledních let je strávit na horách spíše několik prodloužených víkendů než celý týden.

Naprosto ideální k poznání nového střediska jsou speciální akce, se kterými se setkáme po celou sezónu, na jaře, někdy i v lednu, ale nejčastěji na podzim – tzv. skiopeningy. Milovníky hor je třeba přilákat něčím originálním již v období od října do Vánoc. Běžnou praxí jsou ceny permanentek oproti sezóně nižší o 5-20 %.

Týdenní permanentka zdarma, bezplatný kurs v lyžařské škole, volný vstup do bazénu, diskotéka přímo na svahu a zábavní doprovodné akce jsou dalším účinným magnetem. Začátkem prosince ušetříte na ceně skipasu dokonce 25 % v rakouském středisku Saalbach – Hinterglemm a od 20. března zde děti do 15 let v doprovodu rodičů lyžují zcela zdarma.

Velmi výhodnou cenou skipasu laká také salcburský Obertauern. Lyžařská houpačka Fiss-Ladis-Serfaus v prosinci obdaruje od 3 noclehů každého lyžaře dokonce skipasem zdarma. O 50 % méně zaplatíte za skipas také v dějišti MS v alpském lyžování v roce 2001 – v tyrolském Arlbergu.

Rakušané se tedy nespoléhají jen na svou typickou pohostinnost a nezaměnitelnou domácí atmosféru penzionů a hotelů. Lákaji zákazníky na množství slev a nezapomínají ani na rodiny s dětmi. Skipas zdarma pro rodiče a ubytování se stravou i skipasem zdarma pro

děti dostanete v akčním lednovém týdnu v Kössenu. Středisko Alpbachtal přichystalo skipas zdarma pro děti do 14 let a až do 17 let mají junioři velké slevy. Velkou úsporu peněz z rodinného rozpočtu umožňuje využití „balíčků” služeb vesničky Lofer. Dokonce dvě děti až do 13 let dostanou ubytování, stravování i skipas zdarma. Navíc Lofer leží pouhých 420 km od Prahy a areál s 46 km lyžařských tratí a funparkem pro snowboardisty je v každém ohledu přizpůsoben dětem. V mnoha případech si mohou děti užít sněhové radovánky a dospělí si dobře zalyžovat za nižší ceny než v českých horách.

Ať si svou dovolenou zajistíte u naší cestovní kanceláře, která se na skiopeningy specializuje, či vyrazíte na vlastní pěst, rozhodně doporučujeme se v předstihu informovat na podmínky, za kterých můžete čerpat slevy a také na podmínky sněhové. U skiopeningů bývá počet tratí omezen, ale i tak se především ve vyšších polohách jedná o kvalitní lyžování. Slevy mohou být v některých případech vázány na pobyt v dané lokalitě v určitém období a určitý počet noclehů, nebo se mohou čerpat jen u vybraných ubytovacích kapacit.

V některých případech mohou mít vazbu na objednávku prostřednictvím cestovní kanceláře Conti. V neposlední řadě je většina akcí vázána na dostatek sněhové pokrývky a z tohoto důvodu může být termín i těsně před akcí pozměněn. Aktuální informace získáte nejlépe na našich internetových stránkách www.ckconti.cz, případně v informačních materiálech středisek.

PR

006-MIX

21.10.2003 16:07

Stránka 16

16

15 NEJ TIPŮ

NA LYŽAŘSKÝ ZÁJEZD

Rádi byste za lyžovačkou do neznámých končin? Chcete vědět, kde si pořídíte nejvýhodnější dovolenou? Hledáte nevšední zážitky? Zkrátka – zajímá vás zájezd „nej”? Oslovili jsme nejvýznamnější lyžařské cestovky a z jejich tipů na nejlepší zájezd pro vás vybíráme.

La Norma

3

za „pětku“

BETA-TOUR, www.betatour.cz Francie – La Norma 12. 12. 03 – 18. 4. 04 cena: od 4.900 Kč

(zájezdy jsou řazeny abecedně podle názvu cestovní kanceláře, která jej pořádá)

Bansko

moderní letovisko do 2.500 m n.m.

1

ALEXANDRIA, www.alexandria.cz Bulharsko – Bansko týdenní zájezdy leden – duben cena: 13.000 Kč

v ceně: doprava letadlem vč. poplatků, ubytování se snídaní, transfery, 6denní skipas, jeden fakultativní výlet, pojištění.

Proč je nej: do lyžařského areálu Bansko se velmi investovalo – jsou zde nové vleky a sjezdovky, kabinka vede přímo z města. Sněhu je ve zdejších horách alpského charakteru dostatek. V Bansku je velmi levno, takže si tu po večerech i super užijete dobrého jídla a vína.

Laponsko

SNOW ČÍSLO 8 / 2003

2

na běžkách

ALPIN-TOUR www.ckalpin.cz Finsko – Olos 20.3.-27.3.04- letecky, 18.3.-29.3.04- autobusem cena: 19.000, resp. 13.900 Kč

v ceně: doprava letadlem (resp. busem), 2x ubytování v bungalovech, 6x ve srubech, průvodce, mapy Proč je nej: nádherné lyžování na upravených tratích, nevšední zážitek z nedotčené přírody

v ceně: doprava (i lehátkovým busem), 7x apartmán nebo studio, 8denní skipas Proč je nej: nízká cena, klidné a pestré středisko, možnost výletu do Val Thorens a dalších středisek

Ischgl

4

lyžování bez hranic

CK CONTI, www.ckconti.cz Rakousko – Ischgl 14.–20. 2. 04, 28.2.–7. 3. 04, 6. 3.–12. 3. 04 cena: 6.890 Kč/penzion, 5.390 Kč/ apartmán + 5denní skipas 170,50 euro

v ceně: doprava autokarem, 5x nocleh v penzionu se snídaní nebo v apartmánu s kuchyňkou (vč. ložního prádla a závěrečného úklidu), delegát Proč je nej: lyžování bez hranic mezi rakouským Ischglem a švýcarským bezcelním pásmem Samnaun – 200 km propojených a denně dokonale upravovaných sjezdových tratí (90% z nich ve výškách 2.000-2.872 m), velmi příznivé ceny ubytování

Proč je nej: vynikající středisko za vynikající cenu, bazén v ceně skipasu, jeden z nejlepších snowparků, za příplatek test snowboardů Nitro

Risoul

slunečné francouzské Alpy

6

v ceně: doprava autokarem, 7x apartmán, 6denní skipas Risoul-Vars Proč je nej: 180 km značených tratí, poměrně stálé počasí, možná sleva až 3.100 Kč/app.

Kurzras / Val Senales

hotel ve výšce 3.200 m na ledovci

7

Saas-Fee

v prašanu a na slunci

pozvánka do Les 2 Alpes

5

v ceně: doprava, 7x apartmán (4 os.), 6denní skipas Galaxie, pojištění Standard, delegát.

FIRO-TOUR, www.firotour.cz Itálie – Kurzras/Val Senales 4. 10. 03–1. 05. 04 cena: od 13.190 Kč

v ceně: 7x nocleh v hotelu, 7x polopenze, 6denní skipas, využívání bazénu, sauny, páry a fitness, delegát Proč je nej: celoroční lyžování na ledovci, hotel s nejvýše položeným bazénem v Evropě, nejdelší urampa v jižním Tyrolsku

Les 2 Alpes

EUROSKI, www.euroski.cz Francie – Les 2 Alpes 9. 1.–18. 1. 04 cena: 8.630 Kč

F.F.TOUR, www.fftour.cz Francie – Risoul 9.–18. 1. 04, 16.–25. 1. 04 cena: od 7.500 Kč

8

CK INEX, www.ckinex.cz Švýcarsko – Saas-Fee 13.–20. 3. 04, 20.–27. 3. 04 cena: 14.490 Kč

v ceně: doprava lux. busem, 5x hotel** s polopenzí, 5denní skipas, průvodce, kompl. pojištění

006-MIX

21.10.2003 16:07

Stránka 17

TESTY LYŽÍ MODELOVÉHO ROČNÍKU 2004/05 Sport-S, www.sport-s.cz (společně se SNOW a centrálou Schweiz Tourismus) Švýcarsko – Sass Fee termín: 17.4. až 24.4. cena: 12.653 Kč v ceně: doprava, 5x ubytování s polopenzí, 5denní skipas Region Saas, sdružené cestovní pojištění, vedoucí zájezdu Navíc: zdarma možnost testování lyží modelového ročníku 2004/05!

První lyžařský zájezd s testováním lyží! 5 dní na ledovci s těmi nejlepšími lyžemi! Garantem akce jsou časopis SNOW, cestovní kancelář Sport-S a centrála cestovního ruchu Schweiz Tourismus. Pozor – početně limitovaná nabídka!

Proč je nej: nádherné lyžování v prašanu a slunci ve druhé polovině března je umožněno mimořádnou kombinací nadmořské výšky renomovaného střediska (1800-3700 m), severní orientací všech sjezdovek a polohou ve slunné jižní části Alp.

Mőlltal

Ledovec Mölltal v „české“ chatě

12

v ceně: doprava busem, 3x nocleh s polopenzí, 4denní skipas, průvodce Proč je nej: nejpříznivější kombinace ceny a služeb (polopenze), jistota sněhových podmínek (ledovec), chata ve vlastní režii CK, ve vybrané termíny skipas do 17 let pro školy gratis

Lungau

Passo Tonale

týden lyžování zdarma

9 10

ORIANA TOURS, www.oriana.cz Itálie – Passo Tonale 14.–21. 12. 03 cena: od 9.700 Kč 6denní skipas je zcela zdarma

v ceně: 7xhotel*** s plnou penzí, 6denní skipas Proč je nej: 6denní skipas je zcela zdarma

13

Schladming

kritérium prvního sněhu

v ceně: doprava, ubytování v apartmánech, 6denní skipas, pojištění Proč je nej: předsezónní lyžování za dobrou cenu ve skvělém středisku s atmosférou Kritéria prvního sněhu

s ubytováním na svahu

14

v ceně: doprava, 5x ubytování v Chalet im Rohr, 5x polopenze, 5denní skipas First–Kleine Scheidegg-Mänlichen, kompletní cestovní pojištění, vedoucí zájezdu Proč je nej: jedno z největších a nejslavnějších středisek nejen Švýcarska, ale celé Evropy, jedinečná horská scenérie, velice výhodná cena

22. 1.–25. 1. 04 a další v prosinci, únoru a březnu

cena: 5.999 Kč

Sestriére

lyžování pod Eigerem

11

TUŠLA, www.tusla.cz Rakousko – Schladming

v ceně: doprava, 2x ubytování, 2x polopenze, skipas na 3 dny a komplexní cestovní pojištění Proč je nej: středisko světové úrovně, ubytování přímo u sjezdovky

Jungfrau

SPORT-S, www.sport-s.cz Švýcarsko – Jungfrau 8. 2.–15. 2. 04, 29. 2.–7. 3. 04, 5. 3.–12. 3. 04 cena: od 11.985 Kč

týden v Lungau

TEMPO TOURS, www.tempo-tours.cz Rakousko – Lungau 20. 12. 03–12. 4. 04 cena: od 12.250 Kč

v ceně: 7x penzion s bazénem, saunou a parní lázní, polopenze, 6denní skipas Proč je nej: z Čech až na místo po dálnici, 130 km sjezdovek

Val d’Isére

SKOL-SLAVOJ VYŠEHRAD, www.skifrance.cz Francie – Val d’Isére, 12. 12.–21. 12. 03 cena: 9.090 Kč

SPORT VÁCLAVÍK, www.cksport-vaclavik.cz Rakousko – Mőlltal po celou sezónu vč. předvánočního lyžování cena: 3.800 Kč + skipas 95 euro

5 dnů ve středisku OH 2006 - Sestriére

15

CK VÍKEND, www.ck-vikend.cz Itálie – Sestriére (Mléčná dráha) 5. 2.–11. 2. 2004 a další v průběhu sezóny cena: 4.800 Kč + skipas 110 euro

v ceně: doprava busem, 4x ubytování v apartmánech (vč. veškeré spotřeby), průvodce Proč je nej: budoucí olympijské středisko se 400 km propojených sjezdovek, skibus 200 m od domu (5 min do Sestriére)

006-MIX

21.10.2003 16:08

Stránka 18

18

TEXT: PETR SOCHA FOTO: SCHWEIZ TOURISMUS

NA LYŽE

VLAKEM

SNOW ČÍSLO 8 / 2003

J

e mnoho způsobů, jak se dopravit do hor. Silniční dopravní prostředky však získaly v posledních desetiletí nadvládu a i díky nim se cestování stalo nutným zlem, bolavým časem, jak přečkat dobu nutnou k přemístění se z bodu A do bodu B. Ale nezapomínejme, existují alternativy! Taková cesta na hory vlakem…

Nádraží Fr. Josefa, únor 1894, sobota před půl dvanáctou v noci. Pražští skijáci se nakládají po celodenní šichtě (v sobotu se běžně pracuje) do nočního rychlíku

směr Krkonoše. Vzbuzují údiv i posměch u všímavých cestujících, zápasí s lyžemi, které jako by se vlaku bály a dělají vše proto, aby zůstaly venku. Dobrodružství

však stále bobtná uvnitř jejich dětsky objevovatelských srdcí – první lyžařský výlet do opravdových hor, do Krkonoš...

Pára roztáčí kola ocelového oře, který se neohrabaně rozbíhá do tmy. Spánek se dnes moc konat nebude, napětí a očekávání jsou proti. V šest ráno se vystupuje v Martinicích, odtud se pokračuje již lyžmo na snídani do Modré hvězdy, jilemnického hotelu.

Pražské hlavní nádraží, únor 2003, pátek vpodvečer. Hemží se to tu spěchajícími, každý zahleděn do své vize, každý hlavou už v cíli své cesty. Zavazadla trochu tíží, lyže kloužou s ramene, ale na peron je to naštěstí jen pár set metrů.

Vlak je připraven a s nadhledem a klidem neživých tvorů přijímá pasažéry.

Usadit se, urovnat zavazadla… Dobrodružství začíná! Vlak pomalu a potichu opouští nádrží a všední realitu všech, co jsou uvnitř. Začíná plodná doba cesty, doba vyprávění, spolužití, her, společného spánku a rána, soužití. Doba, která se usadí do srdcí a vzpomínek účastníků.

Skončí až probuzením a výstupem v novém světě, kde se všichni jako zázrakem objeví čerství a fit, jakoby cesta byla jen záležitostí virtuální.

Ano, jde to i v naší době. Neexistují sice již lyžařské expresy, ale lyžařských míst, kam se lze pohodlně dopravit vlakem, je stále dost. Aby měla cesta smysl,

006-MIX

21.10.2003 16:08

Stránka 19

Některé zajímavé lyžařsky využitelné spoje: Praha - Engelberg: Praha hl.n.

Zürich HB Luzern Engelberg 14 hod 55 min, 973 km Praha - Ga-Pa Praha hl.n.

München-Pasing Garmisch-Partenkirchen 10 hod 12 min, 631 km

příjezd 6:27 7:26 9:12

6:17 7:57

odjezd 18:17 6:35 8:14

21:45 6:46

„Lyžařské” vlaky po Česku pro jednodenní výlety Praha – Harrachov Praha hl.n.

Tanvald Harrachov

9:46 10:20

7:01 9:51

Spoj zajímavý spíše pro lyžaře turisty a běžkaře, kteří mohou vystoupit již třeba ve Velkých Hamrech, případně se dostat k dosahu jizerské běžecké pavučiny (Dolní Polubný 10:00).

Plzeň hl.n. – Železná Ruda Plzeň hl.n Železná Ruda

6:18 8:26

aby do sebe vměstnala celou noc i s pohodlným nástupem, probuzením a časem potřebným na dostatečné „prožití” cesty, musí být cíl vhodně časově (resp. fakticky) vzdálený. Efektivní vzdálenost pro cestování přes noc je řekněme 8 až 12 hodin, což podle rychlosti železničního koridoru bude činit 400 až 800 km.

Pokusme se zapíchnout kružítko do evropské mapy v bodě Praha a opsat kružnici o poloměru 500 km. Jaké horské oblasti nalezneme v okolí? V první řadě je to Slovensko, země, kam doposud a tradičně lyžaři cestují vlakem v masovém měřítku. Poté protne z horsky významných lokalit Slovinsko, naopak pro domácí lyžaře zemi téměř zapomenutou. Pásmo rakouských Alp zůstává uvnitř kružnice – hory jsou pro cestu vlakem zbytečně blízko. Takže ze Slovinska šup rovnou do Itálie, jejíž horská pásma jsou pro využití železnice vzdálena ve vhodném intervalu snad všechna. A nakonec následuje Švýcarsko, země vlakům zaslíbená. Koleje tam propojují snad všechna zákoutí a vůbec tvoří opěrnou osu snad světově nejdokonalejšího dopravního systému.

Francouzské Alpy jsou už mimo dosah naší kružnice, ale i ony jsou velmi vhodným potenciálním cílem pro jízdu vlakem – jen pojedete trochu déle.

006-MIX

21.10.2003 16:08

Stránka 20

20

„“

Železniční mapa lyžařských zemí

Slovensko

ma

Železniční doprava na Slovensko funguje pravidelně a často, takže není problém, když si člověk navečer vzpomene sednout po setmění do vlaku a vystoupit ráno v některém uzlovém městě. Slovensko má navíc pro lyžaře a turisty využívající vlak snad objednanou konfiguraci terénu.

Nejatraktivnější masivy leží jako hradby hlavního železničního koridoru jak ze severu, tak z jihu, od západní hranice až ke Košicím.

Již z první významné železniční stanice – Povážské Bystrice – lze během krátkého autobusového přesunu dosáhnout lyžařských středisek v Javornících. Další zastávka, Žilina, je vstupní branou do zejména severní části Malé Fatry

s Vrátnou dolinou. Přímo nad Martinem leží Martinské hoľe, nad Ružomberkem Ski areál Ružomberok… Žádné větší město jsme doposud nevynechali. A následuje Liptovský Mikuláš se Západními Tatrami na severu a nejvýznamnějším slovenským střediskem Jasnou na jihu. Další nádraží je v Popradu, přímo z něho navazuje „električka” do Vysokých Tater (dříve Starý Smokovec) a dalších zimovisk – Štrbského Plesa či Tatranské Lomnice. Poté vlaky opouští nejhezčí horské kulisy, nicméně lyžaře mohou zavést i třeba do Krompach s lyžařským střediskem Plejsy. Železnice na Slovensku je prostě tepnou, kterou koluje ze západu na východ a zpět i množství lyžařské krve.

Itálie a Francie

Obě zbylé alpské země již trochu přesahují naši „efektivní” vzdálenost, podobně se zatím neprovozují přímé vlaky, které by cestování po železnici motivovaly. Využívají se tak zejména dva hlavní „přesnoční” spoje, ten na Innsbruck (dále na Curych) a ten Mnichovský.

Přesto i ony mají s vláčky ledaskdy pozitivní vztahy. Třeba Francouzi mohou na hory cestovat svými rychlovlaky TGV, jejich zastávky jsou na konci vesměch všech větších údolí Savojských Alp, třeba v Bourg St. Moritz alias téměř v Les Arcs, v údolí Maurienne neboli například La Norma, v St. Gervais nedaleko Megeve či Les Contamines...

Auto

je při všech sporných důsledcích jednou z nejvíce fascinujících svobod, jež dvacáté století přineslo. Pro ty, kdo potřebují či chtějí být při lyžování nebo snowboardingu maximálně operativní, je vlastně nepostradatelné.

SNOW ČÍSLO 8 / 2003

Švýcarsko

Jelikož hory jsou doma ve Švýcarsku, jako historicky nejvýhodnější dopravní systém se v daných podmínkách ukázala železnice. A přestože jí silniční doprava konkuruje jako jinde ve světě, vlaky si udržují dominantní pozici i v myslích Švýcarů – vlak je chápán jako moderní, rychlý a spolehlivý prostředek a mnoho švýcarských manažerů – ale i ostatních lidí – vlak ke svým cestám upřednostňuje. Ve švýcarských vlacích totiž nenarazíte na neduhy, které my doma s cestováním vlakem nedílně spojujeme – nespolehlivost, omezené pohodlí, nečistota… Ve Švýcarsku odpadá čekání, jednotlivé vlaky, ale i další spoje – „poštovní” autobusy a lodě (!) na sebe navazují bez jakýchkoliv zbytečných prodlev. A navíc – vlaky vás dopraví i do nejodlehlejších horských koutů, do sedel, kam se po silnici v zimě nedostanete, i do středu turistických lokalit. Často tak lze vlak využít i k samotnému lyžování – místo vleku či lanovky. Švýcarské pojetí železnice je holt o několik pater výše, než je lety budovaná tvář a účel železnice domácí. Nikdo nepozná Švýcarsko, aniž by viděl Matterhorn a neprojel se vlakem. I při vašich zájezdech za

Co je třeba vědět, aby i v zimě bylo spolehlivým sluhou?

lyžařskými místy Švýcarska myslete na to, že projížďka po některé z horských železnic může být příjemným obohacením nákupu vašich zážitků.

Vraťme se ale k cestě vlakem jako ke způsobu, jak dosáhnout z Česka vzdálených hor. I na toto Švýcaři myslí. Od letošní zimy začalo fungovat první pravidelné spojení mezi Prahou a Curychem. V Praze nasednete po šesté večer, za dvanáct hodin jste ve švýcarské metropoli. A tam už jen přesednout na spoj jedoucí do konkrétní horské končiny.

Vůbec nejbližším dosažitelným lyžařským místem je Engelberg, kam přípoj dorazí těsně po deváté. Čeká vás tak celý den plnohodnotného lyžování...

Zimní pneumatiky. Nic, naprosto nic není tak důležité jako dobré zimní obutí. Řetězy patří do kufru pro situace, kdy to bez nich už opravdu nejde, ale pneumatiky jsou nenahraditelným základem!

Vybavení vozu. Nic extra speciál, ale... Člověk žasne, kolik lyžařů smetává sníh z auta rukávem a sklo oškrabuje kreditkou. Šrabka, smetáček, sluneční brýle, případně menší lopata by neměly chybět. Samozřejmostí je lano, kvalitní obuv na řízení, předsezónní prohlídka a zimní náplně.

Vlastní jízda. Lehká noha na plynu, co nejméně brzdění na kluzkém, předvídavost, něco grifů získaných zimní praxí. Žádné závodění s domorodci, kteří to mají doma najeté a na sněhu jsou i několik měsíců v roce! Zejména ten, kdo toho na sněhu moc nenajezdil, ocení předsezónní školu smyků na kluzké fólii.

Rozumný transport věcí. Lyžím je nejlépe uvnitř (před del-

006-MIX

21.10.2003 16:08

Stránka 21

Jsou lyžařská místa, kam vás nedoveze autobus, vlak ani auto, ale – loď! Nevěříte? Věřte!

Lyžařské středisko Klewenalp rozložilo kresbu svých tratí nad městečkem Breckenried, jež je omýváno vodami jezera Vierwaldstettersee. Spodní stanice lanovky není od lodního mola vůbec daleko, a tak není divu, že mnozí návštěvníci přijíždějí třeba z nedalekého Lucernu právě po vodě. A to i v zimě – jezero totiž nezamrzá. Nic tak nebrání tomu v jeden den zkombinovat výhody pevného i tekutého skupenství vodního živlu a povozit se na vodě i na sněhu.

Areál poskytuje 40 kilometrů tratí a od jezera stoupá až do výšky 1600 metrů. Není to tedy žádný drobek. Dokonce o sobě tvrdí, že má v nabídce i plnohodnotné prašanové lyžování! Když k tomu přičteme mimořádné výhledy na jezerní modř v údolí, asi nezbyde, než středisko zařadit do svého cestovatelského plánu...

! ?

info: www.klewenalp.ch, www.lakeluzern.ch

Parníkem

Proč ne

sněhu váží až tunu a odolá mu snad jedině tank. Nejlépe zaparkuje ten, kdo přijede o něco dříve než většina.

Poplašné zprávy. Média často v dobré snaze zbytečně a nadsazeně plaší. Pár centimetrů nového sněhu ve velkoměstě způsobí kalamitu, na horách je i mnohem více normální. Než se zpráva o „kritické” situaci dostane k příjemcům, často už je na silnicích v horách vše v pohodě. Problémových bývá jen nemnoho notoricky známých úseků. Leckdy bývá hůře dole v nížině, kde na sníh nejsou zařízení. Také mediální výzvy k použití řetězů je dobré při dobrých zimních pneumatikách brát s jistou rezervou.

Kdy jet. V exponovaných dnech mimo běžnou cestovní dobu, tedy ne tam s příjezdem po deváté a domů se všemi po čtvrté.

Do Alp podle úvahy a při střídání řidičů i přes noc. Komu moc nevadí nevyspání (pozor při následném lyžování!), zažije úlevně volné silnice a ušetří třeba i dvě hodiny času.

?

Co takhle vozem

Objízdné trasy. Jezdíme-li častěji, neuškodí cvičně si najít ší cestou osušit, aby hrany nechytily rez!), dobře ve skiboxu, a projet méně frekventovanou trasu, při zácpě se může něslušně ve futrálu, bídně bez obalu jen tak na střeše. Boty po- kdy hodit. kud možno uchovejte v teple.

Parkování. Nepřekážet provozu, hlídat si, zda mi nemůže za- Ivan Sosna hradit výjezd sníh nahrnutý pluhem nebo rolbou. A hlavně (Autor najede v sezóně za lyžováním přes 15 000 km do Alp a přes 5 000 km do pozor na střechy se sněhem a rampouchy. Kubík mokrého Krkonoš.)

006-MIX

21.10.2003 16:08

Stránka 22

22

TEXT: PETR SOCHA FOTO: CK ALEXANDRIA

DO BULHARSKA NEJEN

K MOŘI

ulharsko je u českých cestovatelů zapsáno zejména coby země mořských letovisek. Ti, kteří vhlédli pod povrch jeho nabídky, vědí, že je z více než poloviny poseto horami, a to ne jen tak ledajakými. Pro svůj charakter lákaly v totalitních dobách množství českých po velehorách hladových turistů! A od velehorské turistiky k lyžování už jen krůček...

SNOW ČÍSLO 8 / 2003

B

Trvalým cílem českých cestovních kanceláří a potažmo českých turistů je zejména pohoří Pirin s nejvyšším vrcholem Vichren (2.914 metrů). Ten je vůbec třetí nejvyšší bulharskou horou a na vítěznou Musalu (pohoří Rila) ztrácí pouhých 11 metrů! Vichren je trvalým svědkem lyžařského počínaní v jediném významném středisku na Pirinu, v areálu Šiligarnika nad městečkem Banskem.

Lyžování jako na Slovensku Lyžuje se pod vrcholem Todorka (2746 m), a to do výše 2560 metrů, kde se již nevyskytuje les. Pročež se otevírají výhledy na hlavní pirinský hřeben (který mimochodem není nijak obrovský, v létě se dá přejít za čtyři pět dní), vidět ale

lze i bájný Olymp v odtud nedalekém Řecku! Krajinné a kulturní souvislosti, stejně jako zajímavé možnosti lyžování (o freeridu v Bulharsku se ve SNOW ještě určitě dočtete!) vytváří alternativu zimní dovolené opravdu zajímavou.

Slonním krokem vstříc lyžařům z Evropy bude otevření kabinové lanovky z Banska do samotného lyžarského areálu Šiligarnika, kam se doposud muselo dojíždět 11 kilometrů po klikaté horské silnici. Přehlédnout tuto vzdálenost z okénka kabinky bude jistě výrazně příjemnější. Vedle toho přibudou další tři nové vleky, takže nový háv střediska se stane zajímavým i pro ty, kteří jej už jednou poznali.

Svými lyžařskými rozměry areál Šiligarnika odpovídá některému z větších slovenských středisek. Třináct sjezdo-

vek, z nich pouze čtyři modré, osatní červené, odpovídají třeba Jasné. Sněhové podmínky jsou však v Bulharsku o poznání lepší, blízkost moře zajistí dostatečný sněhový přísun (v průměru od ledna do dubna dva a půl metru). A pozor – bulharský sníh je svou strukturou jiný než ten evropský! Například jízda v prašanu je v Bulharsku podle mnohých názorů výrazně snažší!

Tradice a civilizace...

Bude zajímavé sledovat, jak se bude kloubit potřeba dostát evropským požadavkům na služby v cestovním ruchu a balkánská mentalita zaměstnanců areálu. V dobách jedné lanovky se dalo všemožně improvizovat (dokonce kdysi sloužilo pravidelně jedno odpoledne v týdnu údržbě lanovky, lyžaři se vyvezli nahoru a poté již nemohli lanovku využívat...), moderní komplex však již bude vyžadovat plnou profesionalitu.

Naopak doufejme, že západoevropský vliv nezasáhne obyvatelstvo Banska. To totiž tvoří jednu z největších atrakcí lyžařské dovolené v Bulharsku, respektive ani ne tak ono samo, jako služby a atmosféra, kterou vytváří. Bansko je z velké části architektonicky původní

006-MIX

21.10.2003 16:08

Stránka 23

23

info Doprava: pravidelné linky ČSA Praha – Sofie – Praha, možno autobusem a vlakem

Nejvyšší je pohoří Rila (nejvyšší hora Musala 2.925 m) Rozloha: 111 000 km2 Počet obyvatel: 8 000 000 Hlavní město: Sofia (1 200 000 obyvatel) Jazyk: úředním jazykem je bulharština, lze se domluvit rusky, anglicky a německy.

Měna: bulharskou měnou jsou leva, v našich bankách

městečko posazené hned u paty pirinského masivu. V útrobách kamenné zástavby se skrývá nespočet (v číslech přes 400!) soukromých vináren a sklípků, (tzv. mechan), kde domorodí obyvatelé dávají průchod své pohostinnosti. Vedle velmi dobrých vín jsou na jidelním lístku i třeba žabí stehýnka. K tomu všemu často hraje živá folklórní muzika, která

celou iluzi návratu ke kořenům civilizace završí. Možná by stálo za to začlenit město i jeho původní obyvatele do ochranného rámce, který jako Národní park pokrývá okolní hory. Aby se s příchodem „bílého člověka” neztratilo nic z toho, co je tomuto koutu světa vlastní a čím on oplodňuje svět okolní.

nelze běžně zakoupit. Doporučujeme koupit USD nebo EUR v našich bankách a na místě vyměnit za leva (1,96 Lv = 1 EUR), protože kurz koruny stále není tak výhodný.

Kreditní karty: ve vybraných hotelech a bankách lze platit běžnými kreditními kartami jako např. Eurocard/Mastercard, VISA, American express apod. Jejich využívání však není běžné.

Ceny: ceny jsou v Bulharsku v průměru o 10 –20 % nižší než u nás. Platí však, že ve vyhlášených letoviscích jsou ceny služeb a zboží vyšší (stále však mnohem nižší, než v alpských lyžařských střediscích)

víte, že? Šopký salát pochází právě z nížin pod Banskem?

Nejednalo se tehdy o nelevnou delikatesu, ale o chudé jídlo tamních rolníků. Na vyprahlých polích se totiž dařilo rajským, paprikám a okurkám, když se přidal balkánský sýr, vznikl dnes tolik oblíbený šopák.

024-GALERIE

21.10.2003 16:30

Stránka 24

SNOW ČÍSLO 8 / 2003

GALERIE

24

N

a slunné náhorní plošině vysoko nad údolím leží středisko s komfortem lyžařské arény, ale srdcem venkova. Díky citlivé architektuře a vstřícnosti místních si Fiss uchovalo atmosféru, kterou Tyrolští označují jako Gemütlichkeit. Vše moderní se snoubí s tradicí. Rodí se – jak praví slogan – nová dimenze lyžování.

Bez nadsázky lze tvrdit, že Fiss je jednou z nejmladší generace lyžařských stanic. Lyžařský prostor s parametry

53 vleků a lanovek a 160 km tratí je dostatečný na to, aby se zařadil mezi ty nejurostlejší v Alpách, a možnosti alter-

nativního vyžití jako sáňkování, snowtubing či jízda na miniskútru činí ze střediska ideální místo pro všestrannou dovolenou na sněhu.

Trendem doby je komfort a kvalitní služby – a ty čekají lyžaře ve Fiss téměř na každém kroku. K ranní lanovce se netrmácí v přezkáčích a s lyžemi na ramenou, protože si je vyzvednou přímo ve stanici – ať už z půjčovny nebo vlastní z vyhřívané úschovny. Intenzivně jsou modernizována přepravní zařízení, čímž se celá oblast dostává v kvalitě

024-GALERIE

21.10.2003 16:30

Stránka 25

25

Tourismusverband Fiss, A-6533 Fiss, tel.: +43 54766441, email: info@fiss.at, www.fiss.at

Fiss

nová dimenze lyžování ČÍSLO 8 / 2003 SNOW

lyžařské infrastruktury mezi alpskou špičku.

Velkorysé zázemí čeká ve Fiss i jeho nejmenší hosty. Na ploše 10 tisíc metrů čtverečních tzv. Kinderlandu si děti vyhrají v pohádkové vesnici, na lezecké stěně, v nafukovacích kolech či na závodní dráze. Na oběd si mohou zajít do speciální dětské restaurace.

Tyrolská houpačka Serfaus-Fiss-Ladis otevírá sezónu již 5. prosince a jako vždy u toho bude bohatý program s živou hudbou, testy lyží gratis a akcemi pro děti.

PR

026-PORTRÉTY ÚVOD

Stránka 26

>>

VE TŘETÍM TÍSICILETÍ

LYŽAŘSKÉ VELMOCI

SNOW ČÍSLO 8 / 2003

26

21.10.2003 12:42

>>

>> ŠVÝCARSKO Schweiz Tourismus

Záhřebská 33 120 00 Praha 2 www.MySwitzerland.com www.svycarsko.idnes.cz Na obou adresách lze i rezervovat ubytování a kontaktovat jednotlivé regiony.

>> ITÁLIE

www.provinz.bz.it – Jižní Tyrolsko www.provincia.tn.it – Trentino www.dolomitisuperski.com – Dolomiti Superski www.skirama.it – Adamello Brenta www.regione.lombardia.it – Lombardie www.regione.vda.it – Val d'Aosta

>> RAKOUSKO Österreich Werbung

info@rakousko.com, www.rakousko.com tel.: 222 211 282 fax: 222 210 256 Na vyžádání zasílají brožury o střediscích zdarma.

>> FRANCIE Ski in France

Náměstí Hrdinů 16 1400 00 Praha 4 tel.: 261 218 737 skol@skifrance.cz www.lyze-francie.com Zasílání informačních materiálů na vyžádání zdarma.

>> SLOVENSKO

Slovenská agentúra pre cestovný ruch Jungmannova 4 110 00 Praha 1 tel.: 224 946 082 sacrpraha@seznam.cz

026-PORTRÉTY ÚVOD

21.10.2003 12:43

Stránka 27

27

ČÍSLO 8 / 2003 SNOW

028-PORTRÉTY RAKOUSKO

28

>>

21.10.2003 14:16

Stránka 28

RAKOUSKO

RAKOUSKO TEXT: RADEK HOLUB, MICHAL KREUTER, PETR SOCHA FOTO: ÖSTERREICH WERBUNG/FANKHAUSER, M. KREUTER alebné horské vísky s útulnými pensiony a čistými opečovanými kravíny jsou pastvou pro oči i duši. Rakousko splňuje představy o alpské pohádce do puntíku. Navíc nejbližší alpské vrcholy jsou jen pár hodin cesty od rakouských hranic. Češi si proto zemi našich jižních sousedů oblíbili hlavně pro kratší a příležitostné lyžařské pobyty.

DOVOLENÁ STRANA 3 z 27

M

>>Nejbližší Alpy Čeští lyžaři však za rakouským sněhem míří i z jiných důvodů: při kombinaci blízkého a malého střediska lze oproti plnotučnému lyžování v Alpách značně ušetřit. Jednodenní zájezdy na kaprunský ledovec nebo víkendy v Hinterstoderu s ubytováním v jižních Čechách jsou stále žádané, i když většina lyžařů volí alespoň prodloužené víkendy v některém z rozsáhlejších středisek.

Už kolem Salzburgu, kde se Alpy zdvihají do dvoutisícových výšek, je z čeho vybírat. Velké lyžařské arény jako Amadé či Saalbach se svým rozměrem

info>> SNOW ČÍSLO 8 / 2003

Svátky: 1. listopadu, 8. prosince, 25.-26. prosince, 1. ledna, 6. ledna Prázdniny: 24. prosince – 6. ledna, 2. února – 21. února, 3. dubna – 13.dubna Velvyslanectví České republiky v Rakousku Penzingerstrasse 11-13, A-1140 Wien Tel: 0043/1/8943741

dokonce vyrovnají známým francouzským destinacím. Hustě koncetrována jsou velká střediska také na pomezí s Tyrolskem, kde leží světoznámý Kitzbühel nebo údolí plné sjezdovek – Brixental.

>>Hlavní cíl: Tyrolsko Za vyššími hřebeny je nutno putovat poněkud dále. Dvouapůltisícovou hranici sněhové jistoty prolamují olyžované vrcholy teprve až u tyrolské metropole Innsbrucku v ledovcových údolích od Zillertalu na východě až po Kaunertal na západě. Této výškové mety dosahuje

RAKOUSKÁ REPUBLIKA • EURO • ☎ +43 Lyžařské info celkem km sjezdovek / zdroj: 6.500 / ADAC SkiGuide Alpen nadmořská výška, v níž se lyžuje: 600 - 3.440m ledovce s letním provozem: Kitzsteinhorn, Hintertux, Stubai, Ötztal, Pitztal, Kaunertal, Dachstein, Mölltal sněhové zpravodajství: www.rakousko.com sněhové podmínky, resp. klima: Severní návětří Alp zajišťuje Rakousku častý přísun sněhu, devizou je i osm ledovců. Problém se sněhem může spíš než sucho způsobit případná nízká poloha střediska. Příjemné slunečné počasí je nejtypičtější pro podzim na ledovcích a rovněž jaro. Oblasti na jihu Rakouska mají klimatické podmínky podobné Itálii.

vyhlášené sjezdovky: Streif (Kitzbühel) – SP ve sjezdu mužů Madloch (Zürs-Lech) Schattberg Nord (Salbach-Hinterglemm, černá) freeridové možnosti: Jednoznačně „nej” centrem je dějiště MS v alpském lyžování v roce 2001 – Arlberg. Pro jízdu ve vysokohorském prašanu je vyznačeno 180 kilometrů tratí.

Dobré podmínky nabízejí i všechna střediska, kde se lyžuje nad 2.500 m. časová dostupnost: Vzdálenosti se pohybují mezi 300 a 650 kilometry tj. zhruba 4-8 hodin jízdy. Z Čech je díky německé dálnici velmi dobře přístupné Tyrolsko (cca 500 km), z Moravy je zase nejdostupnější Salcbursko. ubytování: Příslovečné je pro Rakousko kvalita a pohostinnost

028-PORTRÉTY RAKOUSKO

21.10.2003 14:17

Stránka 29

29

MÝTY

>> V Rakousku bývá nestabilní počasí (?)

Většina známých středisek leží na severní návětrné straně Alp, díky níž se těší velkému přídělu sněhu, někdy však i zatažené obloze. Rozhodně tu ale panuje mnoho slunečných dní, a přitom v hlubokých údolích a nížinách může zrovna ležet mlha.

Slunečnější klima skýtají střediska v jižnějších částech Rakouska – z těch větších jmenujme třeba Nassfeld-Hermagor, Bad Kleinkirchheim či oblast Lungau.

>> Rakouská střediska jsou většinou malá (?)

Původní horské vesničky a městečka, z nichž vznikla lyžařská střediska, si zachovávají svůj klidný ráz a nad mnohými z nich jsou skutečně menší rodinná střediska. Díky lanovkovému propojení původně malých areálů však z některých středisek vznikly arény s desítkami či dokonce stovkami kilometrů sjezdovek – například v Ischglu, v údolí Zillertal nebo v okolí Kitzbühelu.

STRANA 4 z 27 DOVOLENÁ

Mýty vyvracel Jan Hrnčiřík (Österreich Werbung Praha)

>>Střediska rostou

Info pro motoristy rychlost obec / mimo / dálnice: 50 – 100 – 130 poplatky na silnicích: - dálniční známka pro osobní auto za cca 8 euro/10 dní - placené jsou rovněž některé tunely (Tauern, Arlberg...) a průsmyky (Brenner)

>>Vděčné ledovce

>>Vlhké zimy

Rakouské ledovce – především Kaprun a velká tyrolská „pětka” (Tux, Stubai, Ötztal, Pitztal a Kaunertal) – lákají lyžaře s českým pasem pro svou snadnou dostupnost a solidní terénní nabídku od pozdního podzimu až do léta. Zejména v listopadové předsezóně praskají i díky českým víkendovým nájezdníkům ve švech.

Necháme-li stranou skicentra v jižních spolkových zemích, Rakousko přílišnými suchy v zimě netrpí. Vlhké klima zabezpečuje pravidelný přísun sněhu, nejistou může být v tomto ohledu jen nízká nadmořská výška některých středisek. Kde se lyžuje alespoň nad dvěma tisíci, tam problém se sněhem v zimních měsících nejspíš nebude.

ČÍSLO 8 / 2003 SNOW

všech kategorií ubytování od penzionů až po luxusní hotely. Češi nejvíce využívají domácí a útulnou atmosféru privátních penzionů s dvoulůžkovými pokoji. lyžařská deviza (proč je lyžařskou velmocí): • 8 ledovců s celoročním provozem • propojování středisek • modernizace lanovek • après-ski

ještě rakouská lyžařská mekka – Arlberg a tyrolský „tygr” Ischgl, expandující v turismem dosud nedotčených končinách.

V posledních letech v Rakousku houfně vyrůstají obří lyžařské „houpačky”. Ne však na zelené louce, ale lanovým propojením stávajících středisek nebo olyžováním nových území. Mezi ledovými krami ekologů propluly projekty spojení tyrolských trojčat Serfaus-Fiss-Ladis nebo původně samostatných středisek v údolí Zillertal, očekávat lze i další.

Mnohá rakouská střediska tedy dokáží uspokojit touhu lyžařů po velkém prostoru, aniž by na jejích svazích vyrůstaly betonová ubytovací monstra. Kapacitní expanzi vstřebají původní malebné vesničky.

028-PORTRÉTY RAKOUSKO

30

>>

21.10.2003 14:17

Stránka 30

RAKOUSKO

RAKOUSKO

SNOW ČÍSLO 8 / 2003

DOVOLENÁ STRANA 5 z 27

tipy na výjimečná střediska

>>freeride Zürs - Lech V Lechu jako v pe – lechu. Nejen, že se to pěkně rýmuje, ale je to i pravda. Pohodlí a komfort, to jsou první aspekty, které vývojáři této lyžařské oblasti sledují.

Návštěvník to pozná už třeba na lanovkách, snad všechny mají plexi kryty, některé jsou v kůži... Tratě jsou luxusně upraveny a vymezeny, početné atrakce v provozu. A mezi nimi i řízené freeridy, o kterých speciálně chceme nyní psát.

Nejsou až tak úplně free, jelikož jsou označeny a v mapách zaneseny pod označením ski route čárkovanou čarou.

Právě proto jsou ale dostupnější a bezpečnější – například v případě lavinového nebezpečí jsou prostě uzavřeny. A za jistých podmínek mohou být i patřičně úchvatné! Člověk, který se chová obezřetně a nemá zkušenosti s pohybem ve vysokorském terénu, tak může poprvé okusit poezii prašanové seance. Nemusí se bát vzít na dobrodružný výlet svou dceru či manželku, nemusí mít nastudovanou mapu, aby se dostal bezpečně dolů a vůbec trefil zpět do civilizace... Na druhou stranu, tratě nejsou hlídány, takže ve skupině a určitě s lavinovým přístrojem či alespoň Recco reflektorem!

Podobně značených cest je v obou vorarlbergských střediscích nespočet, tak-

1

též jsou označeny i v St. Christophu a St. Antonu, které jsou dostupné na společnou permanentku, ačkoli již spadají pod územní správu Tyrolska (dosažitelné pouze po silnici). K nejzajímavějším patří sjezd ze sedla Madloch (2438 m) – jediná lyžařská cesta z Zürsu do Lechu, jenž dá přes tisíc metrů převýšení zapomenutou krajinou. Pěkně výživné jsou černé trasy z Rüfikopfu (2362), Trittkopfu (2423) a sjezd údolím Weisele, krajinářsky lákavý je žlab Zuger Tobel...

Lyžařští geografové však mysleli i na top lyžaře a vyznačili v mapách i nejnáročnější sjezdy (čerchované a výhradně černé), z nichž některé lze absolvovat jen s pomocí helikoptéry nebo dlouhého výstupu. Ty už pochopitelně nejsou značeny v terénu, takže tam je radno chodit raději bez manželky a – někdy je vůbec nejlepší poslat tam za sebe tchýni.

>>nejbližší

2

Spital am Pyhrn

Horské středisko Spital am Pyhrn zůstává zcela nezaslouženě ve stínu popularity oblíbeného poutního místa českých lyžařů Hinterstoderu. Přestože jsou obě

tato hornorakouská střediska od sebe vzdálena jen pár kilometrů, většina lyžařů uhne z hlavní silnice na Hinterstoder, i když o kus dál čeká na hranici přírodního parku výběr lehkých i středně těžkých sjezdovek s krásnými výhledy. Středisko nevyniká nadmořskou výškou, množstvím sjezdovek nebo jejich vysokou obtížností. Pro mnoho lidí je spíše lákavá jejich délka a rozmanitost, kdy se stužky jednotlivých cest vinou dolů po svazích a nechávají lyžaře ve volném tempu vychutnávat jízdu i nádherné okolí. Rodiny s dětmi určitě přiláká i dětský park, lehčí svahy, jednoduchá doprava kabinovou lanovkou a příjemné restaurace.

028-PORTRÉTY RAKOUSKO

21.10.2003 14:17

Stránka 31

31

POHLEDNICE

>> Nazdar Lindo,

STRANA 6 z 27 DOVOLENÁ

píšu ti pohled z hor, aby si věděla, jak se tu máme krásně. Nevím, jestli tě to ale spíš nenaštve, protože tady na Stubai to nemá chybu!

Loni nám prosněžily tři dny a ty další tři zas byla děsná zima, ale letos – už skoro ani nevím, jak vypadá mrak. Napadlo asi 40 cm prašanu, když jsme přijeli a od té doby už je obloha jen modrá. Co modrá, skoro černá. Bydlíme v ohromným bejváku asi 20 km od ledovce, ale zase to máme blízko do bazénu, který je v ceně permice.

Ta platí i pro nějaká malá střediska v údolí, ale na Gletscher to nemá. Ráno je to pěkný mumraj – když to nestihnem do půl devátý, tak už zaparkujem tak půl kiláku od lanovek a musíme to dojet skibusem. Fakt! Tady jezdí skibus i po parkovišti. Nahoře jsou to samé moderní sedačky, jejichž sloupy dokázali zatlouct přímo do ledovce. No, abych nekecal, je tu i pár kotev, ale na nich toho moc nenajezdíme. Ráno, jak je všechno upravený, tak krájíš oblouky v udusaným prašanu – ani o tom nevíš. Je super, že jsem si koupil ty carvingový lyže, protože se starejma jasankama se to nedá srovnat. No, už se mi toho víc nevejde, tak se měj Láďa

>>nejmalebnější Alpbach

>>nejdelší sezóna Obergurgl-Hochgurgl

3

ČÍSLO 8 / 2003 SNOW

Není tu ledovec, a přesto se na upravených sjezdovkách můžete svézt už v polovině listopadu. Unikátní sněhové podmínky činí z lyžařských dvojčat Obergurgl-Hochgurgl středisko s nejdelší „neledovcovou” sezónou. Ta se totiž uzavírá až na přelomu dubna a května. Na svazích pod Wurmkoglem (3.082 m) a Festkogelem mezitím pulsuje lyžařský život, a to zejména sportovnější. Srdcem střediska jsou v tomto ohledu stráně nad Obergurglem, jimiž

spadají široké a dlouhé slalomové dálnice. Vysoká rychlost a kapacita lanovek může způsobit, že zatoužíte po oddechu. Široké louky s propletencem modrých sjezdovek nad hotelovým střediskem Hochgurgl, které je s Obergurglem spojeno expresní kabinkou přes údolí Ferwalltal, jsou pro to ideálním místem. Komu by naopak uválcované tratě byly málo, může si odskočit do prašanu – ať už po značených tratích nebo na zcela volné svahy.

Lyžařské středisko, kde je možné lyžovat z „pokoje“, je cenově nad průměrem, perfektní infrastrukturou a vynikajícími sněhovými podmínkami pak na špičce.

4

Tyrolská vesnička Alpbach v malém údolí nad řekou Inn se nemůže chlubit lyžařskou houpačkou ani nejmodernějšími lanovkami, zato však svou atmosférou.

Zapovězeny jsou totiž vícepatrové stavby a jiný stavební základ než dřevo. Díky tomu je Alpbach útulnou vískou s prý nejkrásnější tváří v Tyrolsku. Lyžařský areál pod horou Wiedersberger Horn zaujme svou kompaktností a pestrou nabídkou obtížností sjezdovek. Ač je koncipován jako rodinný, mnoho tratí vede kupodivu svižně s kopce. Mezi nimi se skví dokonce FIS slalomová trať. Vysloveně nenáročné sjezdovky najdete především v malém středisku Reitherkogel a na dně údolí v Inneralpbachu. Díky severní orientaci většiny svahů se v Alpbachu drží sníh jako klíště a jeho kvalita je s ohledem na nadmořskou výšku – nejvíce 2.025 m – i na jaře velmi dobrá.

032-PORTRÉT ITÁLIE

32

>>

21.10.2003 14:56

Stránka 32

ŠVÝCARSKO

ITÁLIE TEXT A FOTO: RADEK HOLUB eklama by mohla znít: divukrásné hory, perfektně vyžehlené sjezdovky a slunce na modrém nebi od úsvitu do soumraku… Lyžařský sen, který si můžete splnit. Budete-li mít aspoň trochu štěstí a vyrazíte-li na hory do Itálie. A jak je to doopravdy?

DOVOLENÁ STRANA 7 z 27

R

>>Pestrá horská paleta

Čeští lyžaři již dávno objevili, že země na Apeninském poloostrově nemá jen písečné pláže a starobylá města. Itálie je obdařena skoro celým jižním obloukem Alp, kde jsou čtyřtisícové špice, oblá předhůří i rozsáhlé ledovce. A hlavně nejroztodivnější horská skupina na světě – Dolomity. Ty se staly, a nejen u nás, ale třeba v Německu či Holandsku, synonymem pro lyžování v Itálii vůbec.

>>Sníh na 100 %

Sjezdovky pod rozeklanými věžemi Dolomit jen zřídka překračují dvouapůltisícovou hranici, přesto nedostatkem sněhu netrpí. O jejich bílý potah se v případě nouze postará artilerie sněžných děl, kte-

info>> SNOW ČÍSLO 8 / 2003

svátky a prázdniny v zimní sezóně: 8. prosince, 24. prosince – 6. ledna, 8. – 13. dubna Velvyslanectví České republiky v Itálii Ambasciata della Repubblica Ceca Via dei Gracchi 322, Roma 00192 tel. 0039/06/3244459–63

Lyžařské info celkem km sjezdovek / zdroj: 3.300 / ADAC SkiGuide Alpen nadmořská výška, v niž se lyžuje: 770 – 3.488 m n. m. ledovce s letním provozem: Plateau Rosa (Cervinia), Tonale, Marmolada, Stelvio, Val Senales sněhové zpravodajství:

rá lemuje tisíc kilometrů sjezdovek (tedy asi 90%). Sněhovou jistotu si pořídili ze všech nejdříve právě v Dolomitech.

Technický sníh čas od času zachraňuje sezónu i v Lombardii, kde nejznámějšími lyžařskými místy jsou Bormio a Livigno.

V západnějších regionech při hranicích s Francií (Aosta) bývá garancí sněhu „spíš” vyšší nadmořská výška a v suchých letech pak především ledovec.

>>Mistři sjezdovek

Stavitelé italských sjezdovek nezapřou zálibu v rychlé jízdě, neboť na svazích často narazíte doslova na „dálnice”. Typická sjezdovka je totiž dlouhá, široká a přehledná – a hlavně dokonale upravená. Hlavní sjezdy se obvykle neomezují

ITALSKÁ REPUBLIKA • EURO • ☎ +39 www.dolomitisuperski.com, www.skirama.it, www.regione.lombardia.it, www.regione.vda.it sněhové podmínky, resp. klima: Všechna italská střediska leží v jižním oblouku Alp a díky tomu platí za velmi slunečná. Sněhové srážky přicházejí nejvíce ze Středomoří, protože ty od severu nepřekonají vysokou hradbu Alp. Sněhovou jistotu garantují téměř všudypřítomná sněžná děla. vyhlášené sjezdovky: • Saslong (černá, Val Gardena) - SP ve sjezdu mužů • Gran Risa (černá, Alta Badia) - SP v obřím slalomu mužů • Paradiso (černá, Passo Tonale) Všechny tyto tratě se každodenně upravují. freeridové možnosti: Za dobrých sněhových podmínek se nabízejí vynikající sjezdy v centrálních Dolomitech (ovšem vhodné

spíš pro skialpinisty). Značené trasy vedou z ledovce na Tonale. Nejlepší podmínky však panují na severozápadě země – Cervinia, Aosta atd. Zde je i nejvyhlášenější italské freeridové centrum Gressoney. časová dostupnost: Nejvíce navštěvovaná střediska Dolomit jsou vzdálena 650 – 800 km z Prahy (7 – 9 h), cesta vede z největší části po dálnicích. Při cestě do míst na západě Itálie (Sestriére, Aosta) je třeba počítat s 900 – 1200 km (12 – 15 h), opět z větší části po dálnicích. ubytování: Nejoblíbenější ubytovací kapacitou jsou prostorné a dobře zařízené apartmány. Vesničky a městečka respektují původní styl, najdou se ovšem i kapacitní betonová střediska vzniklá na „zelené louce” – Marilleva-Folgarida, Bormio 2000 či Sestriére. lyžařská deviza - proč je lyžařská velmoc:

032-PORTRÉT ITÁLIE

21.10.2003 14:56

Stránka 33

33

>> V Itálii nebývá sníh (?)

MÝTY

Italská střediska mají oproti jiným slunečnější klima, ale nikoliv nutně málo sněhových srážek. Ty jsou častější v rané zimě, ovšem dostatek sněhu obvykle padá i během sezóny – sněží však vydatně v kratších obdobích, díky čemuž následně panuje více slunečných dní. Velká většina sjezdovek může být v suchých letech navíc rychle pokryta umělým sněhem, na nějž postupně přibývá sníh přírodní.

>> Z ubytování se musí ke sjezdovkám dojíždět (?)

I v Itálii můžete narazit na střediska, kde si nazouváte lyže přímo před domem. Nejznámějším příkladem je Marilleva-Folgarida ve známém údolí Val di Sole, existují však i další. A nemusí vždy jít ani o „panelákové” vesnice, jak dokládá rozsáhlé středisko Livigno na pomezí Itálie a Švýcarska.

STRANA 8 z 27 DOVOLENÁ

Info pro motoristy rychlost obec / mimo / dálnice: 50/90 – 110/130 – 150 alkohol v krvi: 0,5 promile poplatky na silnicích: mýtné na dálnici (3–4 Euro/100 km)

>>Jedno středisko?

Nuda!

Za lyžováním se z místa ubytování

>>Lyžaři v bezpečí

Zapomeňte na hazard italských řidičů!

Na sjezdovkách si totiž na bezpečnost náležitě potrpí. Sloupy lanovek a sněžná děla, které by mohly stát v cestě, jsou vždy(!) vybaveny „polštářovým” nárazníkem chránícím lyžaře při srážce. O bezpečí na sjezdovkách je však postaráno i jinak. Nehody mezi lyžaři v mnoha střediscích vyšetřují carabinieri, kteří na místo dorazí skútrem během okamžiku.

ČÍSLO 8 / 2003 SNOW

• dokonale upravené sjezdovky • slunečné klima • pohostinnost místních obyvatel • nižší ceny

na druhá patra středisek, naopak se vinou z vrcholu až do údolí, jak hojně dokládá italská sjezdovková klenotnice.

Porost končívá někdy až ve dvoutisícové výši, a to předurčuje, že většina tratí prochází lesním průsekem. Ty nejlepší kousky přitom mohou čekat právě až v údolním patře, což podtrhuje zdejší zásadu: sněžit, sněžit a sněžit!

Každé ráno musí být celá sjezdovka precizně upravená, a italští rolbaři to umí – v současnosti jsou alpskou špičkou.

většinou dojíždí, i když jsou četné výjimky. Hlavně to ale nikomu nevadí, ba možná naopak. Italským zvykem je během týdne vystřídat několik lyžařských areálů (tzv. lyžařská promiskuita), jež jsou v dosahu, a tomu pobyt mimo střediska nahrává. V jihotyrolské Itálii, do níž náleží především půl Dolomit, převládají stylové pensiony, jinde většinou vedou apartmány či hotely. Některá střediska jako Marilleva nebo Tonale kdysi podlehla módě velkých ubytovacích komplexů, ale v takové míře jako ve Francii beton nikde nezvítězil. Naštěstí.

032-PORTRÉT ITÁLIE

34

>>

21.10.2003 14:56

Stránka 34

RAKOUSKO

ITÁLIE

SNOW ČÍSLO 8 / 2003

DOVOLENÁ STRANA 9 z 27

tipy na výjimečná střediska

>>ledovec Val Senales

Italské ledovce nepatří mezi alpské obry a i jejich lyžařská nabídka bývá skromnější. U nás málo známé ledovcové Val Senales však dokáže uspokojit i velmi náročné lyžaře. Jeho základnou je hotelové středisko Kurzras (2.011 m), z něhož vzlétá kabinová lanovka přímo k nejvyššímu bodu – na vrchol Grawand (3.211 m). Pod ním se ledovcový svah ohromné šíře propadá prudce i krotce a svádí na sebe i většinu návštěvníků. Tím ovšem nabídka střediska zdaleka nekončí. Nejatraktivnější sjezdovky se totiž vinou po dvou protilehlých svazích. Z vrcholů Hintereis a Teufelsegg se dolů řítí červenočerné tratě dvoukilometrových délek, jež jsou adrenalinovou injekcí každého „bojovně” laděného lyžaře. Sjezdové menu ledovcového střediska šikovně doplňuje dvouapůltisícovka Lazaun, z níž se zpět do Kurzrasu spouští lesem dvě středně obtížné tratě. Za větrného počasí může být tento jinak opomíjený svah malou oázou.

1

>>největší Sestriére

2

Známé savojské středisko Sestriére, které ve třicátých letech vybudoval automo-

bilový magnát Agnelli, je srdcem největší lyžařské houpačky v Itálii. Chapadla sjezdovek se roztahují po vrcholcích Monte Sises (2.600 m), Motta (2.823 m), Fraiteve (2.701 m) a Colle Bercia (2.290 m) a svými konečky zasahují dokonce až na francouzské území. Lyžařská oblast čítající 400 km sjezdovek byla pro svou obří rozlohu pokřtěna Mléčná dráha (Via Lattea). Směle tak konkuruje francouzským velikánům, aniž by byla chudší o typicky italské devizy – nižší ceny, kvalitní gastronomii a péči o sjezdovky.

Vysoké procento prudších červených sjezdovek osloví především zdatnější lyžaře, své oázy tu ovšem najdou i rekreační jezdci. Pestrá škála ubytovacích středisek zahrnuje prominentní městské Sestriére, rodinné Sauze d'Oulx, hotelové Sansicario či klidnější Cesanu. Za kvalitu zdejší infrastruktury hovoří fakt, že Sestriére bude hostitelem lyžařských disciplín OH 2006.

dovek, stranou hlavního zájmu lyžařů se proměnilo v ghetto svých náhodných příznivců. Je-li vaším snem vidět na sjezdovkách jen vlastní stopy, ve Valdidentru se vám může splnit. Z vesničky Isolaccia se vzhůru šplhá postarší sedačka a dále několik vleků, opačnou stranu kopce obsluhují o poznání modernější lanovky. Perfektně upravené a široké tratě mírné i strmé jsou však doma na obou stráních.

Nevýhodou střediska je větší množství vleků a možná i fakt, že se tu budete sami trochu bát...

>>nejzapomenutější

>>nejprudší

Valdidentro

Arabba

3

Lyžařské děcko Valdidentro leží ukryto mezi dospělými středisky Bormio a Livigno, což určilo jeho osud. I když není úplným drobečkem, nabízí 23 km sjez-

4

Malé středisko v centru Dolomit ukrývá velkou perlu. Lyžaři-experti považují Arabbu za nejlepší místo pro lyžování v Dolomitech. Ze skalní rozsedliny

032-PORTRÉT ITÁLIE

21.10.2003 14:56

Stránka 35

35

>>

POHLEDNICE

Slunečný pozdrav ze zimní Itálie posílá Jakub

Porta Vescovo (2.478 m) totiž do Arabby proudí sjezdovky, jaké v lyžaři probouzejí adrenalin už pohledem při cestě lanovkou. První zkouškou dovedností je uvítací hang, za nímž se sjezdovky větví do několika prudkých či prudších variant. Na této křižovatce je také poslední

možnost zachránit se mírným „obchvatem”, jež nakonec také dospěje do Arabby. Všechny ostatní cesty se začnou brzy propadat, jen v různém sledu, a každá se liší i tím, na kolik dovolí své-

mu pokořiteli chvílemi vydechnout.

Nejprudší stěnou je trať Fodoma, která se zalomí jen dvakrát – ale pokaždé na několik set perných metrů. Severní orientace svahu zaručuje výbornou kvalitu sněhu do jara a bezproblémovou sezónu až do Velikonoc.

STRANA 10 z 27 DOVOLENÁ

P.S. Kronplatz vypadá z dálky jako bábovka, ale je to žrádlo!

Pod kopcem není žádné velké středisko, takže každý den dojíždíme z nějaké vísky... ani nevím, jak se jmenuje, ale pension je jako z cukru a hned vedle je kravín. Na Kronplatz jezdí denně tisíce lyžařů. Naštěstí se všichni nahoře nějak rozptýlí, protože sjezdovky tu jsou široký jako dálnice a vedou kolem dokola celýho kopce. Akorát ráno si to chce přivstat, přijíždíme už po osmé, protože kolem devátý se na přibližovacích lanovkách udělá fronta. Občas vznikne i nahoře, ale když člověk ví, kam kdy nejezdit... Trochu mě štve, že ty nejlepší černý sjezdovky vedou do údolí a odpoledne vypadají jako zorané pole, holt jaro.

Zato ráno je to carvingová nirvána!

Nejdřív jsem myslel, že už nikdy netrefím dolů, protože sjezdovky vedou do třech údolí a na vrcholu končí osm lanovek.

Ale nakonec to dobře dopadlo a teď už jsem tu jako doma.

Hospod je tu jak naseto! Od fast foodů až po útulné tyrolské boudy s místními specialitami. Dneska jsem si dal paniciu, je to taková polívka starých domorodců. Večer ještě zapaříme v údolí u barového „hříbku”, dáme pár bombardin, ale pak to tu usíná. Teda vlastně ne tak docela: až do půlnoci se po kopci prohání rolby a do rána fučí umělý sníh.

036-PORTRÉT ŠVÝCARSKO

36

>>

21.10.2003 16:23

Stránka 36

ŠVÝCARSKO

ŠVÝCARSKO

DOVOLENÁ STRANA 11 z 27

TEXT: PETR SOCHA, RADEK HOLUB FOTO: SCHWEIZ TOURISMUS výcarsko je oproti ostatním alpským zemím co se týče celkové rozlohy trpaslíkem.

Přesto – pozorujeme-li lyžařské dění – Švýcarsko jím sálá možná více, než vůbec tušíme. Hory totiž zasahují většinu území země. Navíc charakter tamních Alp je mnohem více vrásčitý a členitější, než jak to známe například z Rakouska. Není divu, že se v takto konfigurovaném terénu najde i mnoho míst k potěšení srdcí lyžařů a snowboardistů. Ovšem nejen jich – snad každý příchozí musí obdivovat přírodní unikáty jako Eiger či proslulý Matterhorn.

Š

Švýcarům lze mnohé závidět – bezpečí, ekonomickou jistotu, někdy až do extrémů vyhnanou demokracii... A krásné hory. Do jejich kulturně-historického kontextu patří i geneze turistických míst, z nichž některá svou slávu a lesk vyšperkovala až na vrchol.

>>Kolébka turistiky

SNOW ČÍSLO 8 / 2003

info>> svátky a prázdniny v zimní sezóně: 25. – 26.prosince, 1. ledna, 9. dubna, 12. dubna České velvyslanectví ve Śvýcarsku Muristrasse 53, 3006 Bern, T. 0041/31/3523645, Fax 0041/31/3527502 turistické informace o zemi: www.MySwitzerland.com, www.Svycarsko.idnes.cz

Lyžařské info celkem km sjezdovek / zdroj: 5.400 / ADAC SkiGuide Alpen nadmořská výška, v níž se lyžuje: 268 – 3.820 m ledovce s letním provozem: Saas Fee, Zermatt, Les Diablerets, Crans-Montana, Engelberg sněhové zpravodajství: www.MySwitzerland.com

Švýcaři byli jedněmi z prvních, kteří začali chudobu nedostupných horských osad proměňovat za zlato zbohatlých cizinců. Přesto rozvoj turistického ruchu nedosáhl takové dynamiky, aby převálcoval tradiční vzhled krajiny či posunul architektonické statuty. Ve Švýcarsku tak dnes turisté přijíždějí nikoli do lyžařských středisek, ale spíše do původních

ŠVÝCARSKÁ KONFEDERACE • CHF • ☎ +41 sněhové podmínky, resp. klima: Švýcarsko je klimaticky nejrozmanitější alpskou zemí – mezi regiony panují značné rozdíly. Jeho nejvýznamnější lyžařská střediska leží v pásu nejvyšších Alp, čemuž odpovídají i sněhové podmínky. Přírodní sníh je poměrně spolehlivý, a Švýcarsko tak paradoxně trochu pokulhává co do počtu sněžných děl. vyhlášené sjezdovky: • Lauberhorn (Wengen) – slavný sjezd SP mužů • Inferno Rennen (Schilthorn – Lauterbrunen) • Corviglia (St. Moritz) – „kolmá“ trať MS 2003 Mnoho dalších tratí je mimořádných svou délkou i převýšením – zejména ve střediscích Les Diablerets, Zermatt, Verbier a Andermatt. freeridové možnosti: Švýcarsko skýtá mnoho unikátních možností freeridu, často na ledovci či jeho okolí. Nejznámějšími oblastmi

jsou Andermatt, Zermatt, Engelberg, Saas-Fee, Čtyři Údolí či Les Diablerets. časová dostupnost: Švýcarsko je z Česka ne úplně blízko. Jen do Curychu je to asi 700 kilometrů, většina středisek leží ale ještě dál. Znamená to obvykle minimálně 8 hodin v autě.

Možnou alternativou je vlak, existují i výhodné letecké spoje. ubytování: Nejčastější formou ubytování jsou hotely různých cenových kategorií. Podobně a stále častěji se nabízejí i apartmánové byty (např. Interhome) a výjimkou nejsou ani turistické ubytovny. lyžařská deviza (proč je lyžařskou velmocí): • velká převýšení • mnoho možností volného lyžování • působivé přírodní kulisy

036-PORTRÉT ŠVÝCARSKO

21.10.2003 16:23

Stránka 37

37

>> Švýcarsko je drahá země (?)

MÝTY

Švýcarsko je drahá země pro lyžování podobně jako Rakousko nebo Francie – ceny permanentek a ubytování jsou rozhodně srovnatelné s ostatními alpskými zeměmi. Švýcarsko nemusí být drahé, ale je vždy luxusní – luxusní svou přírodou, původní architekturou, čistotou i výborně fungující infrastrukturou. Pokud hledáte úsporné řešení, doporučuji ubytování v prázdninovém bytě nebo apartmánu. Jestliže cestujete s rodinou, prostudujte si nabídky permanentek pro rodiny a slevy pro děti. I tady lze hodně ušetřit.

>> Ve Švýcarsku jsou hlavně snobská střediska (?)

A co naopak platí

>> Ve Švýcarsku si podle vlaku můžete řídit hodinky.

Mýty vyvracela Alena Koukalová (Schweiz Tourismus)

• většinou původní atmosféra • dobré sněhové podmínky (délka sezóny)

rychlost obec / mimo / dálnice: 50/80/120 alkohol v krvi: 0,8 promile poplatky na silnicích: Dálniční známka platná i pro průjezd tunely – celoroční (14 měsíců 1.12.03-31.1.05 stojí CHF 40,- (výjimkou jsou hraniční tunely Mont Blanc – 25,60 Euro a Gran San Bernardo 18,20 Euro)

>>Hory strmé, hory krásné

Ve Švýcarsku vyrůstají Alpy strmě vzhůru od modravých průzračných jezer až po věčně bílé čepičky ledovců. Hradbu nedalekých hor lze pozorovat i z mnohých měst, takže Švýcar – kdykoli ho popadne ta správná nálada – může vyrazit místo do práce na lyže. A aby to měl ještě jednodušší, vláček ho doveze až tam,

ČÍSLO 8 / 2003 SNOW

Info pro motoristy

horských městeček, kolem kterých postupně vyrostly labyrinty sjezdovek a lanovek. Za původnost a atmosféru se platí malá daň – nutnost dopravit se k nejbližší lanovce.

kam si vybere. Konfigurace terénu donutila dopravní stavitele volit vskutku odvážné metody – tunely a smělými mosty se to v horských kantonech Švýcarska jen hemží. I návštěvník může (či měl by) okusit kouzlo horské železniční dopravy – osm klasických panoramatických tras se dnes provozuje vedle dopravní cesty i jako turistická atrakce. Jmenujme například Bernina Express, Mont Blanc Express nebo nejznámější Glacier Express, který spojuje proslulá střediska Zermatt a St. Moritz, cesta trvá 7,5 hodiny a je to nejpomalejší expres, jakým můžete jet. Ovšem i do lyžování zasahují švýcarská terénní specifika velmi intenzivně – umožnila totiž výstavbu jedinečných sjezdovek s neobvykle velkým převýšením. Vzpomeňme třeba Inferno Rennen ze Schilthornu do Lauterbrunnenu, kde se koná vůbec nejdelší závod ve sjezdu, slavnou wengenskou trať, loni mistrovskou pistu ve Svatém Mořici či dámský sjezd v Lenzerheide. I další a méně známá lyžařská střediska ve Švýcarsku poskytují neobvyklé převýšení, například Engelberg či Andermatt…

Není divu, že se tam pak odehrává

STRANA 12 z 27 DOVOLENÁ

Tzv. snobská střediska známe z magazínů, knih a společenských rubrik – myslíme-li St. Moritz, Crans-Montanu, Zermatt nebo Davos. Ta ostatní jsou u nás stále ještě málo známá, ale je jich tu dostatek a často s vynikající infrastrukturou pro lyžaře – třeba Saas-Fee, Portes du Soleil, Les 4 Vallées či Engelberg z těch velkých – a pak spousta malých rodinných středisek, kde si dobře zalyžujete a budete se cítit jako doma a norkový kožich tu nepotkáte za celý týden. Zato v údolní stanici uslyšíte bučení krav a s vaším ubytovatelem a majitelem lanovky v jedné osobě si budete už ve středu tykat. Takový je například Lungern-Schönbüel.

036-PORTRÉT ŠVÝCARSKO

38

>>

21.10.2003 16:24

Stránka 38

RAKOUSKO

ŠVÝCARSKO

tipy na výjimečná střediska

i mnoho freeridových orgií, vrcholící třeba tou nejextrémnější – Redbull Verbier.

DOVOLENÁ STRANA 13 z 27

>>Cena, ach ta cena Švýcarsko a drahota jako by byla synonyma. Tamní preciznost a úspěch, ekonomická výše a životní úroveň vytváří iluzi, že našinec ve Švýcarsku nic nepořídí.

Tyto paralely se však rýsují dost často jen v našich myslích. Vykoukneme-li ven do réalu, zjistíme, že to tak vůbec nemusí být. Například benzín je ve Švýcarsku na naší domácí úrovni. Jistě, existují střediska, která jsou mimořádná svou poptávkou, proto i cenou. Mnoho dalších ale je v týchž souřadnicích spravedlivého trhu jako třeba střediska rakouská, jejich ceny tedy nemají kam vybočit.

A možná také ne všude ve Švýcarsku jsou ubytovací možnosti na úrovni, která umožní nasadit cenovou laťku tak nízko, jako ostatní alpská konkurence. Hotel se snídaní je jistě dražší než strohý apartmán.

Ti, kdo zjistí, že objevování přírodních a lyžařských krás stojí za víc než pravidelný pobyt v jednom levném středisku, zařadí Švýcarsko mezi své přinejmenším občasné cíle.

>>freeride

SNOW ČÍSLO 8 / 2003

Andermatt Máte-li rádi prašanové vzrušení a chuť sněhu – jak z občasných pádů, tak z víření sněhového prachu – zkuste Andermatt! Leží v centrálním Švýcarsku jen chvilku cesty z dálnice k sedlu Svatý Gotthard a uvítá vás překvapivě klidnou atmosférou.

Lyžařské svátky si můžete dopřát především na hoře obtěžkané hned několika ledovci – Gemsstocku. Ke třem tisícům metrům mu chybí jen drobek, a už to je první zárukou všeobecné lyžařské kvali-

1

ty. Další desítkou v rukou rozhodčích je jeho orientace – nikoli sexuální, nýbrž geografická. Je nekompromisně severní! Uvedené už stačí k tomu, aby se Andermatt zařadil mezi poutní místa všech fundamentálních freeriderů. Uvažujete-li vykonat svou pouť do Andermattu i vy, ve SNOW 9 naleznete o volném ježdění na Gemsstocku a v okolí detailní informace včetně karty popisující jednu z milých prašanovosjezdovo-turistických cest!

>>největší Čtyři Údolí Největší lyžařská houpačka země helvétského kříže roztáhla svá chapadla vskutku velkoryse. Jejích více než 400 km značených tratí je rozprostřeno ve čtyřech údolích a propojeno kabinami, sedačkami či vleky. Srdcem této lyžařské chobotnice je ostrý ledovcový vrchol Mont Fort (3.330 m), jenž rozhání krev hlavně v tělech freeriderů. Jedny z vůbec nejlepších alpských volných terénů vedou totiž právě po zdejších svazích.

Obrovitost oblasti přímo vybízí k poznávací lyžařské turistice. Lyžař však musí být dosti obezřetný, aby se stihl vždy do večera vrátit do svého výchozího místa.

Urazit vzdálenost mezi krajními body střediska, i kvůli zánovnějšímu lanovkovému parku, totiž zabere bezmála celý den. Ubytovacím zázemím arény je šest různorodých středisek – od mondénního Verbieru až po cenově dostupné Veysonnaz.

2

>>nejmodernější Samnaun

centrem, ale v posledních letech vyrostla možná i díky spojení s rakouských Ischglem coby jedna z nejlepších arén v Alpách. Od příjezdu do střediska až po večerní sjezd k parkovišti se nelze ubránit pocitu dokonalé továrny na plnění lyžařských snů – kam oko dohlédne, tam hypermoderní lanovky, široké, možná až trochu monotónní červené sjezdovky a nad nimi ostré hřebínky a zasněžené žlaby. Atmosféra je však pohodově rodinná, neboť středisko tvoří jen stylová architektura ze dřeva a kamene.

Silvretta Arena, jak se eldorádo mezi Samnaun a Ischglem oficiálně jmenuje, se přitom nespokojí se současnými

3

Švýcarská bezcelní zóna spatřila první lyžaře až počátkem šedesátých let a dlouho zůstávala spíš druhořadým

036-PORTRÉT ŠVÝCARSKO

21.10.2003 16:24

Stránka 39

39

>>

POHLEDNICE

>>rodinné Ovronnaz

4

Ovronnaz je z těch středisek, které nepatří právě mezi obry. Naopak je malinké, s čímž se pojí všechny minusy, ale i plusy! Respektive, jediným záporem je omezený rozsah lyžařských možností, což neznamená, že si tu člověk nazalyžuje dobře. Dokonce jeden slavný světový snb rider prozradil, že Ovronnaz je jeho jednička! Klady jsou také nasnadě – klid, příjemná cena...

Sjíždět je v tamním areálu možné ze 2500 do nějakých 1400 metrů, což jasně hovoří o tom, že to nebude žádné šmrd-

ČÍSLO 8 / 2003 SNOW

200 km tratí a dále expanduje – a to jak zvyšováním kapacity přepravní a ubytovací, tak stavbou nových sjezdovek. Vše harmonicky tak, že se poměr mezi nimi drží na přijatelné úrovni. Horské terény nad Samnaun a především nad Ischglem byly bezpochyby vyvrásněny podle lyžařské předlohy. Málokde jinde lze bez nadsázky tvrdit, že na své si přijdou všichni od začátečníků až po freeridové fajnšmekry. Za samostatnou zmínku určitě stojí i tamní lanovkový park. Pohodlné šesti- i osmisedačky jsou běžným inventářem a středisko zdobí především jedna z mála dvoupatrových lanovek na světě.

lání. Dvě černé, deset červených a několik modrých úseků se koncentrují zejména ve vyšších partiích, v případě nepřízně počasí či větru se ale lze schovat i v lesních průsecích. Již z prvního pohledu na lyžařskou mapu navíc zaplesá i srdce prašanového samotáře.

Posedlí objevovatelé a cestovatelé mohou vyrazit na lyžařský výlet do nedalekých maxistředisek Crans-Montany či Verbier.

Poslední (předposlední – ale to je ještě tajné) libůstku si necháme na konec.

Ovronnaz není pouze lyžařským střediskem, hlavní slávu mu nosí termální lázně, za kterými se sem lidé sjíždějí nehledě na roční období. Nabízí patrně všechny existující formy terapie – a hlavně teplé koupele! Naložit se po lyžování do hřejivé a léčivé vody ve venkovním bazénu s výhledem na největší alpské kousky, to je snad ta nejlepší forma après-ski, co si lze představit...

A poslední překvápko – cena, v níž je 7 nocí v apartmánu přímo v lázeňském centru, 6denní skipas a vstup do bazénu, začíná již na 480 CHF!

STRANA 14 z 27 DOVOLENÁ

Ahoj koloušku, moc se mi po Tobě stýská, víš? No ale těšit se domů, promiň, to v těchhle horách nejde. Poslouchej, jak tu žiju (za rok snad už nebudeš kafrat a pojedeš se mnou).

Ráno snídaně – ovocíčko, džusíček, kávička, pečivečko... Mňam.

Mám trochu strach, abych se nepřecpal, ale zvládám to. Trochu mi slehne, než dojdu na skibus nebo na vlak. Vlak je super, jezdí tady všude podobně jako vleky, dokonce výše! Je to fakt romantika, na jedný straně sjezdovky, na druhý obří hory. Snad zítra odpoledne se vyvezeme na Jungfraujoch, to je nejvyšší nádraží v Evropě s výhledem na největší alpský ledovec jménem Aletsch.

Kleine Scheidegg, kde potom začínáme lyžovat, je taky takový horský nádraží, všude kolem je jen sníh, vlaky, lidé na lyžích(!) a zároveň ruch jak na masaryčce.

Lyžujeme, co to dá. Celý areál není tak velký, aby ho člověk za den neprocestoval. Lyžujeme tu již třetí den, ale je za prvé stále co objevovat a za druhé pak mám již objevená místa, kde si troufnu na nějakou libůstku – skok, pěkně zakrojenej oblouk a tak. Poslední sjezd jezdíme tradičně seshora až dolů do Grundu - tahle dlouhatánská červená je naší každodenní lyžařskou rozlučkou. Skibusem jsme za čtvrt hodiny v hotelu. To už se všichni těšíme na večeři. Je to přesně vypočítaný – sprcha, převléknout se a už jen se přesunout o pár pater níže na jídlo. Má několik chodů, salát, předkrm, polévku, hlavní jídlo a desert!

Takže hlady fakt netrpíme. Večer pak je možný zajít do města, pivo stojí asi čtyři eura, takže radši moc nikam nevyrážím (bez Tebe mě to ani neba).

Pa, Tvůj jelen zlatoroh!

040-PORTRÉT FRANCIE

40

>>

21.10.2003 16:11

Stránka 40

ŠVÝCARSKO

FRANCIE TEXT: JANA VLKOVÁ, PETR SOCHA, RADEK HOLUB FOTO: PETR SOCHA rancie – země zaslíbená lyžařům – je zejména ta, která se rozkládá v Severních Alpách.

Savojské a Dauphiéeské Alpy, tvořené krystalickými i břidličnatými horninami nabízejí vpravdě ideální geografické podmínky – vrcholy dosahují kolem 3000 m n. m. a vysoko položená údolí mají bohatou sněhovou nadílku.

DOVOLENÁ STRANA 15 z 27

F

>>Lyžařský „komunismus”

Pro vývoj francouzského rekreačního lyžování byly určující politické podmínky.

Mnoho středisek bylo založeno v době, kdy si Francie horoucně přála mít lyžařský „komunismus” a kdy jí ještě v budovatelském nadšení neházeli klacky pod nohy ekologové. Mezi rokem 1945 a 1962 vznikala „moderní” střediska jako je např. Courchevel, Méribel, Les Menuires, Flaine, Avoriaz, Les Arc, La Plagne či Tignes. A právě po Tignes se v roce 1962 kolonizace hor zastavila, to když si zelení vynutili zákaz dalších staveb v sousedním Národním parku Vanoise.

info>> SNOW ČÍSLO 8 / 2003

svátky a prázdniny v zimní sezóně: zimní prázdniny – únor, Velikonoce Velvyslanectví České republiky ve Francii tel.: +33 4 78622324 turistické informace o zemi: www.franceguide.com

Lyžařské info celkem km sjezdovek / zdroj: 5.500 / ADAC SkiGuide Alpen nadmořská výška, v niž se lyžuje: 600 – 3.840 m n. m. ledovce s letním provozem: Tignes, Val d'Isére, Les 2 Alpes, Alpe d’Huez sněhové zpravodajství: www.lyze-francie.com www.skifrance.fr

Dnes s sebou většina výše jmenovaných i dalších středisek nese poněkud obtížné dědictví ze svých počátků, což jsou nevzhledné paneláky s trpasličími ubikacemi. Při své návštěvě je však klidně můžete vynechat, protože každé středisko dnes nabízí i ubytování od „střední” třídy po rozmařilý luxus.

>>Na lyže z postele Nejdůležitější komoditou, za níž se do Francie jezdí, jsou především rozsáhlé areály, které se podařilo založit, vybudovat a dodnes vylepšovat. Naprosto všechna střediska, která byla založena tzv. na zelené louce, se označují i jako „stře-

FRANCOUZSKÁ REPUBLIKA • EURO • ☎ +33 sněhové podmínky, resp. klima: Francouzské Severní Alpy jsou první velkou překážkou pro oblačnost přicházející od Atlantiku a v kombinaci s vysokou polohou většiny lyžařských „stanic” skýtají ideální sněhové podmínky. Ve střediscích jako Val Thorens či Tignes trvá sezóna od listopadu do května. Síť umělého zasněžování se nadále rozrůstá.

Níže položená střediska mají často travnaté sjezdovky, a vystačí si tak s tenčí sněhovou pokrývkou. vyhlášené sjezdovky: • Grande Motte (Tignes) – sezóna až do května • OK (Val d'Isére) – Kritérium prvního sněhu • Sarenne (Alpe d'Huez) – nejdelší černá, prozatím se upravuje částečně freeridové možnosti: Dokonalá nabídka od jednoduchých a bezpečných sjezdů v Severních i v Jižních Alpách po pětihvězdič-

kové terény, jako je např. La Grave nebo Vallée Blanche, jež jsou celosvětově vyhledávánými sjezdy.

Průvodci volnými terény vyšly knižně zatím v několika svazcích v angličtině a francouzštině. časová dostupnost: Nejvíce navštěvovaná oblast Tarentaise je vzdálena 1000 až 1200 km z Prahy, cesta je dlouhá i časově.

Z Jižních Alp jsou navštěvovány většinou jen severní střediska. Vzhledem k náročnosti cestování se Francie „nevyplatí” na kratší než týdenní pobyty. ubytování: Nejrozšířenější ubytovací kapacitou jsou apartmány všech standardů – od „úsporných kotců” ze 60. let po luxusní pohodlné byty s několika ložnicemi, které jsou stavěny v současné době. Z původních vesnic stojí za návštěvu především Chamonix, jinde jsou omezenější lyžařské možnosti, čímž se snižuje atraktivita místa.

040-PORTRÉT FRANCIE

21.10.2003 16:11

Stránka 41

41

MÝTY

>> Francouzská střediska jsou plná paneláků (?)

Francouzská střediska, která vznikla ze stávajících turisticky proslavených městeček a vesnic, jsou u nás téměř neznámá.

Snad nejtypičtějším jejich zástupcem je Bonneval-sur-Arc na konci údolí Maurienne s terény ve výšce 1.800 – 3.000 m n. m., které je uchováváno ve stavu jakéhosi skanzenu lyžování. Naprostá většina dnešních lyžařů však dává přednost velkým lyžařským komplexům a právě cenově výhodným „panelákovým” střediskům.

Příkladem šarmantního střediska v srdci velké, dokonce největší lyžařské oblasti na světě je třeba Méribel ve Třech údolích.

>> Lyžování ve Francii je jen pro dobré lyžaře (?)

Mýty vyracel Jan Linhart (Ski in France)

Info pro motoristy rychlost obec / mimo / dálnice: 50/90/130 km/hod alkohol v krvi: 0,05 % poplatky na silnicích: cca 6 EUR/100 km

>>Největší trumf: rozloha

Pro nejvyhledávanější lyžařské areály, zejména v regionu Tarentaise (Espace Killy, Les Trois Vallées a letos nový Paradiski), je pak charakteristická jejich monumentální rozlehlost. Jen těm nej-

ČÍSLO 8 / 2003 SNOW

lyžařská deviza (proč je lyžařskou velmocí): • nekonečné freeridové možnosti • rozlehlost lyžařských areálů • příjemné klima

diska s lyžemi na nohou”. V praxi to opravdu znamená, že se na lyžích vyjíždí z lyžárny a večer se do ní zase z druhé stany přijíždí. Pokud bydlíte v přízemí, tak rovnou z obýváku! Níže položená střediska vzniknuvší z původních vesnic samozřejmě znají i pár kroků pěšky k lanovce nebo dokonce skibusy.

systematičtějším návštěvníkům se podaří projet za týden všechny sjezdovky areálu, jako jsou Tři údolí. Jedna lyžařská oblast na týden plně uspokojí dost náročné konzumenty lyžování a snowboardingu. Měřeno ukazatelem cena/výkon vychází lyžařská dovolená ve Francii právě díky vysokým počtům vleků a sjezdovek značně rentabilně, a je proto vyhledávána lačnými a zdatnými lyžaři.

Nepočitatelné a neměřitelné jsou svahy, na nichž se dá provozovat freeride.

Majitelé vleků, když se chtějí bránit nařčení z ničení přírody, říkají, že se lyžuje max. na deseti procentech svahů. To neznamená, že na zbylé ploše Alp se může volně jezdit. Některé svahy jsou nesjízdné, jiné jsou chráněny. I tady se vám může stát, že pod božským „off-roadem” na vás bude čekat ďábelský „zelený šerif” s pokutovým blokem a sdělením, že jste vyplašili sněžné králíky.

Rytmus života ve střediscích má zřetelný týdenní cyklus. Možná dědictví epochy „lyžování všem” způsobuje, že každou sobotu se provoz středisek mění v apokalyp-

STRANA 16 z 27 DOVOLENÁ

Žádné ze středisek nemůže žít pouze z lyžařských expertů nebo pouze z lyžařských začátečníků – ani ve Francii. Pro nekonečné hektary volných terénů, kde je jediným limitem vaše lyžařské umění a odvaha, je však Francie zemí zaslíbenou dobrým lyžařům. Stejně si myslím, že to je mýtus uměle vytvořený proto, aby taťka – hlava rodiny – mohl do Francie jezdit sám, nikým neodstrašován, nenapomínán a neomezován.

040-PORTRÉT FRANCIE

42

>>

21.10.2003 16:11

Stránka 42

RAKOUSKO

FRANCIE

tipy

tický mumraj s frontami u přepážek, dopravními zácpami atd. Může se dostavit i prchavý pocit, že tohle vám za to fakt nestojí. S tím je třeba se smířit. Turnusový systém platí i v nejdražších hotelích.

>>Nejen lyžováním DOVOLENÁ STRANA 17 z 27

živ je...

A ještě kulinářství, jak se vznešeně říká francouzské až obsedantní vášni pro jídlo. Typickými specialitami zdejšího regionu jsou bohaté saláty (zelené listy se špekem, ořechy, sýrem…, výtečné ovocné koláče (maliny, borůvky) a svařené víno (jinde považované za barbarství).

Pokud budete chtít rezonovat s místními stravovacími zvyklostmi, vězte, že je to tu poněkud nohama vzhůru. Francouzská snídaně je dost nevydatná a nikoli chutná – bageta máčená v bílé kávě.

Oběd musí být dost brzy. Na lyžích spíš redukovaný, aby neztěžkly nohy. Večeře jsou rušné společenské bakchanálie, po nichž sotva vstáváte od stolu.

>>freeride

SNOW ČÍSLO 8 / 2003

Chamonix Volné lyžování všeho druhu s přídomkem „nej”, který možná přesahuje oblast Alp či Evropy, čeká každou zimu v okolí krále evropských hor – Mont Blancu. Přičemž základnou nemusí být jen Chamonix, ale i Argentiére či některé další vesnice téhož údolí. Vysoká nadmořská výška, množství ledovců (mezi nimi i ty s „lidskou tváří”), dostatek sněhu a zejména lanovky na těch pravých místech jsou pilíři faktu, že freeriding nad Chamonix nemá v Alpách mnoho konkurentů.

Prvním místem, kam každý lyžař prostě musí, chce-li po skončení svého času

1

na zemi v klidu spočinout, je Augiulle du Midi (3.842 m). Jedno z nejvýše lanovkou dostupných míst uchvátí jenom silou své existence, připočteme-li úchvatné výhledy na tuto exkluzivní v ledu zalitou část Alp a hlavně možnost sjet odtud na lyžích, návnadě nelze odolat! Sjezd slavným a úžasným údolím Vallée Blanche imponuje i svými tělesnými mírami – délka 20 km, převýšení 2800 metrů! Obě čísla jsou pro našince sotva představitelná, neboť pro dosažení onoho převýšení v našich podmínkách bychom museli sjet z vrcholu Sněžky a pokračovat ještě 1200 metrů pod hladinu moře...

Vallée Blanche alias Bílé údolí je otevřeno i rekreačním lyžařům, základní trasa není – a to je důležité – za ideálních podmínek! – nijak technicky náročná. Ne pro každého však bude příjemné zdolávání potrhané ledovcové hrany a na nezkušeného může dolehnout i vysoká nadmořská výška – občas lze v prostorech stanice zahlédnout obsahy cizích žaludků... Mís-

ta znalý průvodce se důrazně doporučuje. Základní sjezdová trasa však nabízí jen místa vysoko na tribuně. Chcete-li se zanořit do hlubin a tajů ledovce Mér de glace, ledového moře, je třeba trochu vybočit. Zde už průvodce bude nezbytný.

Info@cieguides-chamonix.com, aigmb@guides-dumontblanc.com.

>>carving Les 2 Alpes Dvě Alpy alias Les 2 (Deux) Alpes je zdánlivě „jen” další ze středisek „továrního” stylu, avšak ve svém nabídkovém katalogu skrývá i cosi navíc. Vedle nadstandardní a široké kolekce freeridů naleznete na vrcholu střediska, i – pro někoho určitě – vrchol nabídky. Ano, ledovec! Funguje v každém ročním období, a ty nejlepší podmínky zaručuje až do pozdního jara (a jistěže ne výjimečně ani v létě). Sníh na těle ledovce je zárukou

2

040-PORTRÉT FRANCIE

21.10.2003 16:11

Stránka 43

polyžování na rychlém a vodivém podkladu. Předpoklady pro jízdu na hraně završuje konfigurace terénu – široký, pravidelně a tak akorát skloněný, přehledný a nepřelidněný. Svah, který doslova nutí ke carvingu, nejvíce pak k tomu s předponou race, tedy rychlé jízdě v dlouhých obloucích.

>>safari La Plagne Savojská lyžařská aréna La Plagne, přezdívaná familiérně a prostě Pláně, dosud stála ve stínu známějších středisek, ačkoliv vždy patřila mezi ta největší. Nová dvoupatrová lanovka mezi La Plagne a Les Arcs to pravděpodobně změní.

I samotné Pláně však měly a mají co originálního nabídnout z lyžařského soudku. Tvoří je totiž rozsáhlá a neobvykle členitá vysokohorská pahorkatina, jež vystupuje až do špičatého vrcholu Bellecotte s lyžovatelným ledovcem. Právě terénní členitost ještě násobí rozlehlost oblasti, která je tak příhodným místem pro objevné výlety na lyžích a lanovkách. Průzkum Plání bohatě spotřebuje celý týden. Velké množství modrých sjezdovek předurčuje, že toto středisko bude velmi vyhovovat hlavně rodinám s dětmi. Ani pokročilejší jezdci se však nemusí nudit. Pestrý terén skrývá nesčetné množství žlábků, kaňonů a plání pro bezpečné lyžování mimo sjezdovky.

Freeridovou peckou pro méně zkušené je prostor pod Grande Rochette, experti pak pokoušejí především partie pod ledovcem Bellecotte. Volných svahů nejširší škály obtížnosti je však dostatek v celé aréně.

3

>>rodinné Puy St. Vincent

4

Francie nejsou jen obří oblasti, které rozprostírají pařáty svých sjezdovek přes několik hřbetů a které na svém kilometrovém kontě mají čísla v zásadě trojcifer-

>>

POHLEDNICE

Milý tatínku, posílám Ti pozdrav ze sladké Francie, jak ty ji vždycky říkáš.

Myslím, že bys dost koukal, jak je to tu jiné oproti Luční boudě, kde jsi mne v minulém století učil první přívratné obloučky. Rezidence by se ti asi moc nelíbily, jsi dost konzervativní. Tady je to většinou grandiózní moderna 60 let. Letos tu otvírají takovou pseudovesnici, to by ti asi zase připadalo kýčovité. Ale taková je tu většina středisek.

Sjezdovice tu jsou ale krásné nejkrásnější. Nahoře dost drsně fučí. Nejvyšší kopec, jmenuje se Červená jehla, má 3226.

Popsat to všechno nejde, je toho moc. 200 kilometrů, a to je takové střední středisko. Zítra se jedeme podívat k PeiseyVallandry, tam se jezdí v lese. Mimochodem tam mají na sjezdovkách semafory, které ti ukazují, kam máš jet, abys nestál ani minutu fronty. Je to stejně jen taková hračka, protože fronty tu nejsou nikdy nikde. Vlekaři a vlekařky, aby vykazovali nějakou jinou činnost než usmívání, občas žádají permici, za což pak uctivě děkují. A v tom Peisey-Vallandry je stanice nové spojovací lanovky do La Plagne.

Dvoupatrová, rychlá, super hyper. Asi si to ale odpustím...

Jede se 450 m nad údolím! Raději si dám někde na kopci svařák, z toho mám závratě menší a příjemnější.

Pusu Jana

ná. Stále více a více se i na našem trhu prosazují střediska komornější, která sice nechají lyžovat s jistými omezeními, ale za to jsou přívětivější svou atmosférou a zejména cenou. Jedním z takových je i Puy St. Vincent, které se včetně standardních služeb (doprava, skipas, ubytování za týden) prodávalo pod magických pět tisích.

Všechno lyžování je sdruženo pod vrcholem jediné hory, 2750 merů vysoké Le Pendine. Z ní se rozjíždí jednotlivá barevná vlákna sjezdovek, aby se pak zase spojila v ubytovacím centru Station 1600 nebo 1400 (pojmenované podle nadmořská výšky, kde jednotlivá střediska leží). Není jich ale vůbec málo, v součtu mají 60 kilometrů a maximální převýšení dá zhruba 1300 metrů. Pro porovnání – asi deset Harrachovů, sedm Pecí pod Sněžkou či tři Špindly. Připočítáme-li k tomu možnosti (ne špatného) freeridu, je logické, že si tato nabídka našla poměrně nemalou skupinu zájemců.

044-PORTRÉT SLOVENSKO

44

>>

21.10.2003 18:14

Stránka 44

ŠVÝCARSKO

SLOVENSKO TEXT A FOTO: PETR SOCHA

DOVOLENÁ STRANA 19 z 27

J

eště donedávna jediné dostupné velehory byly pro naše lyžaře ty slovenské. Revoluce poměry změnila – naštěstí, a tak se ze slovenské lyžařské nabídky stala jen jedna z mnoha lyžařských možností, které se v okolí nově zrozené republiky nacházely. Jejich výhody zapadly v euforické vidině alpské lyžovačky a vynořovat se začaly až po odeznění prvotní hysterie. Mezitím vznikla prodleva pro obnovu zastaralého „vozového parku”, avšak ne každé středisko ji dokázalo využít. Přesto se na Slovensko Češi vrací. Je to proto, že mají za čím.

>>Na Slovensku jako doma!

Slovensko má pro české a moravské lyžaře hned několik unikátních výhod – kulturní, jazykovou a ekonomickou blízkost. Totiž nezapomínejme: Slovensko téměř rovná se Česko! Návštěvníci z Česka tak mají všechny důvody cítit se na Slovesnku jako doma. Po lyžování mohou zajít do hospůdky či koliby bez obav, že za jednu večeři zaplatí tolik co doma za

info>> SNOW ČÍSLO 8 / 2003

svátky a prázdniny v zimní sezóně: 24. – 26. 12., 1. 1., 6. 1. školní prázdniny v zimní sezóně: 23. – 27. 2. 2004 / Košický a Prešovský kraj 1. – 5. 3. 2004 / Banskobystrický, Trenčiansky a Žilinský kraj 8. – 12. 3. 2004 / Bratislavský, Nitriansky a Trnavský kraj Generálny konzulát Českej republiky Rázusova 13, P.O. BOX E-10, 042 40 Košice Slovenská republika Tel.: 00421/55/623 18 01 turistické informace o zemi: www.slovakiatourism.sk

Lyžařské info celkem km sjezdovek: cca. 700 km

pět. Někdy dokonce – ač v turistických střediscích – mohou být ceny výhodnější než u nás. Nikdo se navíc nemusí obávat jazykové bariéry, která třeba v Alpách hrozí na každém kroku.

>>Postkomunistická lyžovačka

Slovenská lyžařská střediska byla silně zasažena privatizační érou a nástupem reálného kapitalismu. Někde se zběsile

SLOVENSKÁ REPUBLIKA • SK • ☎ +421 nadmořská výška, v níž se lyžuje: 300 – 2.200 m n. m. sněhové zpravodajství: www.holidayinfo.sk sněhové podmínky, resp. klima: Slovensko leží v podobném klimatickém pásu jako Česká republika, jeho výhodou jsou vyšší hory. Přesto ne vždy umožní přírodní sníh lyžování i v sezóně. Horní partie mohou být často sfoukány větry, větší sněhová jistota je proto v předjaří. Sněhová děla se množí, ale doposud mnohde nejsou s to zajistit plnohodnotné lyžování. vyhlášené sjezdovky: • Skalnaté pleso (jedna z nejprudších tratí v SR) • Čertovica • Jasná – homologovaná závodní trať • závodní trať ve Vrátné (letos SP)

freeridové možnosti: Chopok, resp. jeho okolí poskytuje nejlepší freeridové možnosti široko daleko. V Malé Fatře (Chleb) je další mimořádná možnost ježdění mimo tratě s využitím lanovky. Velmi dobré podmínky pro skialpinismus jsou i v Západních Tatrách (Salatínský žleb, Žiarská dolina) a Vysokých Tatrách. časová dostupnost: Slovensko je velmi dobře dostupné, zejména pro obyvatele Slezska. Autem z Prahy do Popradu je to cca 550 km, což činí zhruba pět a půl hodiny jízdy. Lze využít výhodných vlakových spojů, zejména nočních (Praha – Poprad 9 až 10 hodin jízdy). ubytování: Ubytování se na Slovensku poskytuje zejména v komplexech hotelového typu, jež plynule navázaly na někdejší rekreační střediska ROH. V některých místech

044-PORTRÉT SLOVENSKO

21.10.2003 18:14

Stránka 45

45

MÝTY

>> Úprava sjezdovek a infrastruktura zaostala na úrovni

osmdesátých let – špatná úprava tratí, málo technického sněhu, stará přepravní zařízení (?) Úroveň lyžiarskych stredísk na Slovensku sa z roka na rok zlepšuje, o čom svedčí rastúci počet moderných sedačkových lanoviek, lyžiarskych vlekov a zvyšujúca sa plocha zasnežovaných tratí. Využívajú sa při tom moderné technológie. V prípade Jasenskej doliny je zasnežovaných vyše 70% lyžiarskych tratí.

Udržiavané sú modernými pásovými strojmi Kassbohrer.

Lyžiarske trate sú vyznačené, osvetlené a ozvučené. K infraštruktúre patria aj občerstvovacie zariadenia – samoobslužná jedáleň a bufety. Prístup do strediska je bezproblémový – upravená zjazdná cesta vedie přiamo pod vleky, kde je veľkokapacitné parkovisko.

>> Neprofesionální a občas nespolehlivá obsluha (?)

Mýty vyvracela Andrea Orelová, Slovenská agentura pre cestovný ruch

Info pro motoristy rychlost obec / mimo / dálnice: 60/90/130 km/h alkohol v krvi: 0% poplatky na silnicích: roční dálniční nálepka 600,- Sk 10 denníí 100,- nebo 200,- Sk (dle váhy auta)

investovalo, jinde naopak vše zatuhlo až k rozpadu. Typickým příkladem je slavný Chopok, kde severní strana zrála a rostla a jižní div že lyžařsky neskonala – a to přesto, že obě jednotky byly v rukou téže společnosti a navíc celé středisko zdědilo nezanedbatelnou infrastrukturu z dob socialismu.

Našly se ale i výjimky, například nenápadná Velká Rača – Oščadnica či Skiareál Ružomberok. Velký posun postihl Plejsy, Vrátnou dolinu, naopak až do loňska se moc neměnilo na slavném Štrbském Plese či v Tatranské Lomnici.

Lyžařsky by se dalo Slovensko zařadit někam mezi Česko a Alpy. Tedy napří-

ČÍSLO 8 / 2003 SNOW

převažuje ubytování v soukromí.

Ceny ubytování jsou většinou výhodné (i méně než 200 Sk za osobu a noc). lyžařská deviza (proč je lyžařskou velmocí): • kulturní blízkost • možnosti volného lyžování • snadná dostupnost • přijatelné ceny služeb

klad oproti Francii, kde je „mimolyžařská” motivace návštěvníků minimální, na Slovensku má slovo silnější. Není důvod se po lyžování zavřít v apartmánu – hospůdky volají! Na druhou stranu se nedá jednoznačně říci, že si lépe zalyžujete ve Francii, ale paleta lyžařských radostí je tam rozhodně barevnější. Což neznamená, že Slovensko lyžařské ambice a touhy neukojí – jen nechtít nemožné a vědět co, kde a jak.

Zlí (nebo moudří?) jazykové tvrdí, že všechna velká lyžařská střediska Slovenska ovládají neviditelná chapadla mafiánských skupin. Podle nelogičnosti investic a majetkových zapletenců by se jim mnohdy chtělo dát za pravdu. Nicméně slovenské časy se snad mění k lepšímu a věřme, že i Evropská unie prosvítí podnikatelské prostředí a přispěje ke zdravému rozvoji lyžařského Slovenska.

Slovenští hostitelé se již dávno zbavili nacionálních brýlí a na českého hosta hledí střízlivě a profesionálně. Stal se prostředkem prosperity. Půjde-li to dál tak, jak má, stane se a zůstane Slovensko pro Čechy, a zejména Moravany, tou nejpřirozenější rekreační lokalitou.

STRANA 20 z 27 DOVOLENÁ

Napr. v stredisku Jasenská dolina pracuje počas lyžiarskej sezóny 50 pracovníkov, ktorí zabezpečujú obsluhu lyžiarskych vlekov, úpravu tratí, zasnežovanie tratí, skiservis, úschovu batožín, pokladne informačnú kanceláriu a lyžiarsku službu.

Prevádzku bufetov zabezpečuje ďalších 15 pracovníkov. Na kvalitu obsluhy sme nezaznamenali žiadne reklamácie. Výchove personálu venujeme neustálu pozoronosť a okrem odborných prednášok absolvujú aj školenie Komunikácia so zákazníkom.

044-PORTRÉT SLOVENSKO

46

>>

21.10.2003 18:14

Stránka 46

RAKOUSKO

SLOVENSKO

tipy na výjimečná střediska

>>freeride

SNOW ČÍSLO 8 / 2003

DOVOLENÁ STRANA 21 z 27

Chopok

Slovensko schovává na svém území středisko, které je takovým nenapádným freeridovým rájem. Či spíše bylo, jelikož po zrušení lanovek na vrchol oné lyžařsky skvostné hory trochu chybí něco, co by dopravovalo jezdce zpět nahoru.

Ano, hádáte správně, je to Chopok.

Jak jižní, tak zejména severní žlaby nejvyšší části hřebene Nízkých Tater poskytují adrenalinová pole, která v ostatním středo- a východoevropském prostoru nenajdete. Není divu, že o Chopok měli zájem i francoužští lyžařští investoři, kteří mají své standardy postaveny dost někde jinde.

Tím nej (nejnavštěvovanějším, nejdostupnějším, možná i největším a nejdrsnějším) je velký žleb severně od Kamenné chaty. Během půlkilometru se propadne o nějakých čtyři sta pět set metrů, což dá na průměrný sklon 45° alias 100 %! Pro nerozježděné je tedy lepší začít někde na mírnějších svazích, třeba v Májové dolině, nad kterou vás už vyveze lanovka. Májovka je žlebík vpravo od zastávky Luková (při pohledu dolu) a i ona dokáže být nebezpečná. Už je to lavinézní svah, nejvíce obětí si ale vybírá v období „ledovém” (zmrzlý firn) a spíše na sáňkařích a turistech – nejeden již skončil po tragickém sjezdu pod ledopádem na propojovacím traverzu...

Maximalistické lyžování se nabízí i na jižních svazích. Dobrodružné duše zachytí sjezdovka z Děreší, která zarůstá nálety a umožňuje tak pěkný obřák v přírodní trati. Jižní strana Chopoku je také unikátní z hlediska jarního lyžování. Mnohdy třeba o Velikonocích tečou pod masami firnu potoky z jarního sněhu, zatímco nahoře na klidně dvoumetrové vrstvě se lyžuje třeba v plavkách.

1

>>skialpinismus Západní Tatry

Přestože slovenské hory jsou dost často pro skialpinismus tvarově ideální, ne všude je tam tato forma lyžování akceptována. Pomalinku však začínají vznikat místa ke skialpu vyhrazená. Jedním ze skialpinicky nejzajímavějších horstev jsou Západní Tatry. Žiarská dolina a svahy nad Žiarskou chatou byla po dlouhou dobu jedinou legálně dostupnou oblastí. Nedávno byl povolen i přístup do doliny Salatínské, kam velmi citelně

2

přibližuje loni nová lanovka lyžařského areálu Spálená. Otevírá tak svahy a žleby velmi oblíbeného Salatína. Proslulý je jeho centrální žleb, ale ti odvážnější často zabrousí pro svou dávku adrenalinu do některého z užších a příkřejších žlebů bočních.

>>rodinné

3

Velká Rača-Oščadnica

Příjemné lyžařské středisko, které poskytne náplň pro celou lyžařsky různo-

044-PORTRÉT SLOVENSKO

21.10.2003 18:14

Stránka 47

POHLEDNICE

>> Čau šéfiku,

tak jak jsem říkal, že si v Jasný dáme do těla, ale i do nosu, tak je to opravdu tak. Zpočátku jen byla trochu potíž odvyknout si od pocitu, že jsme na rekreaci ROH – hotely jsou tu dimenzovány fakt velkoryse. Naštěstí, poslední kapka, kulturní referent s povinným programem, již není na seznamu doby (mám tý buzerace dost už od tebe...).

Z hotelu je to na vlek kousíček, stačí odbruslit něco přes sto metrů a jsme na sjezdovce. Začínáme vždy stejně – lanovkou na Zahrádky, až tam se rozmýšlíme, kam dál. Přesně, jak to známe ze společných cest. Ve všední den to s frontama jakž takž jde, o víkendu to bude určitě horší.

Sjezdovky jsou fajn, celkem dobře upravené, ale jejich šířka už dnes moc nepostačuje, moderní lyže – a moderní lyžaři, cha cha – si holt žádají své. Těžce mne ale hlodá pocit, že nemůžeme olyžovat Chopok celý jako za starých časů. Nutno říct, že by to bylo fakt o něčem jiným. Takže jsme si jenom jednou vyšlápli až na vrchol a dali si oběd v Kamenné chatě. Na jih jsme ale nejeli, protože není jak nazpět nahoru. Uvažujeme, že promeškáme jednu hotelovou večeři a strávíme na Kamenné chatě i večer. Máme dvě čelovky, takže bychom to potom dolu za tmy snad zvládli. No, ještě uvidíme.

Dnes plánujeme na večer saunu. Jinak večery máme pěkně živé, nejraději chodíme na víno či pivo do nedaleké koliby, ale ne vždy se nám podaří chytit volné místo. Naštestí i v hotelu je co dělat, hotelová vinárna je sice trochu dražší, ale výjimečně jsme si tam dali i druhou večeři. Po lyžování vytráví.

rodou rodinu, je Velká Rača – Oščadnica a její areál SNOW Paradise. Oblíbené je zejména ve Slezsku – z hraničního přechodu Mosty u Jablunkova je to jen nějakých 20 kilometrů jízdy.

Středisko nabízí od loňské sezóny dvě sedačkové lanovky, které společně s dalšími vleky obhospodařují tratě s maximálním převýšením 420 metrů, nejdelší trať se táhne na délce 2350 metrů. Dva nedlouhé úseky pro šikovné tatínky (maminky) jsou černé, jinak převažují červené tratě. Z velké části jsou dostatečně široké a dnes již povinně denně uparvované. Modré tratě pro maminky

(tatínky) s dětmi však také zcela obstojí co do počtu a zejména plochy. Jsou samostatně zakomponovány do krajiny, takže začínající lyžaři mají pro své první obloučky relativní klid. Přímo v dosahu sjezdovek v části Dědovka je pak hned několik chat, kam se lze uchýlit za účelem doplnění tělesných i duševních sil. Celá přirozená „architektura” místa vytváří velmi příjemnou atmosféru se silným přírodním prvkem (lokalita přiléhá k přírodní rezervaci Zóna ticha). Pěkným doplňkem dne může být procházka po hřebeni na vrchol Velké Rači, hraniční hory mezi Slovenskem a Polskem.

048-PORTRÉT ČESKO

48

>>

21.10.2003 16:01

Stránka 48

ŠVÝCARSKO

ČESKO vs ALPY >> >> >>

DOVOLENÁ STRANA 23 z 27

TEXT: IVAN SOSNA FOTO: RADEK HOLUB

J

e zcela namístě, když se tímto dilematem zabývá každý jednotlivý lyžař a hledá si pro sebe tu „lepší” variantu. Zobecnění a paušální závěr zde ale nefungují.

Jinak se totiž na věc dívá běžkař, jinak snowboardista vyžívající se hlavně v rampě, zase jinak freerider. Závodníkovi mnohdy stačí jeden kvalitní tréninkový svah, naproti tomu nenasytný sjezdový turista, zhýčkaný Francií, vyžaduje na týden i stovky kilometrů sjezdovek. Jinak hodnotí Liberečák s horami za humny, jinak člověk s chalupou na horách, jinak Pražák s nutným velkým dojížděním. Na týdenní dovolenou coby vrchol sezóny klademe jiné požadavky než na den nebo víkend, kvůli nimž nepojedeme do švýcarských Alp. Pak se třeba stane, že novinář, vesele objíždějící české hory, prohlásí „do Česka bych lyžovat nikdy nejel”. Myslí tím zjevně lyžařskou dovolenou, vyzní to ale úplně jinak.

>>Kouzelný vzorec

SNOW ČÍSLO 8 / 2003

neexistuje

Především ale jde o snahu srovnávat a poměřovat něco, co objektivně změřit nejde. Rozhodnutí „co je lepší” je vysoce individuální záležitostí každého lyžaře.

Komická byla svého času představa, že lze vytvořit vzorec, do něhož se dosadí exaktní údaje (sjezdovky, kapacity, ceny apod.) a výsledné „člověkokilometry za korunu” dilema vyřeší.

Plně to nedokáže ani nejnovější odborné zjištění „užitné hodnoty” českých středisek dle SPLV. Lze tak stanovit hod-

notu teoretickou, nepřihlížející k tomu, že na horách sněží, svítí slunce, fouká, prší, je mlha, sněhu i lidí je málo nebo hodně... Praktická, aktuální užitná hodnota kolísá právě podle těchto panujících podmínek. Když fouká a nejezdí se, je na nule, při difuzi je bídná, podobně při dešti a nedostatku sněhu. V praxi to všichni známe až příliš dobře.

>>Kde je draho?

Podobně bláhové je hodnotit, jestli je lyžování v tuzemsku drahé či dokonce příliš drahé. Podstatné je, zda se rozhodnu službu nakoupit. Vyplatí se mi jet o prázdninách do Krkonoš, kde budu stát frontu a plácat se na přeplněné sjezdovce? Nebo do Alp, které jsou mnohem dál a skoro všechno je tam absolutně dražší? Na to jednotná odpověď neexistuje. Úkolem médií je poskytnout k tomu patřičné informace, ne předžvýkané zjednodušené rady a zavádějící závěry.

>>fronty Hlavním problémem u nás už nejsou donekonečna omílané „fronty”. Je jím historicky vzniklý a naprosto zoufalý

nepoměr mezi možnostmi sjíždění, kapacitou lanovek a vleků a kapacitou lůžkovou, v Alpách naprosto nemyslitelný. Špindl má na 25 km sjezdovek kapacitu 18 000 os./hod. (zahrnuje to i některé málo používané tratě a vleky) a 10 000 oficiálních lůžek, rakouský St. Anton na 120 km tratí (nepočítaje v to až 180 km legendárních sjezdů v terénu a dalších připojených 110 km sjezdovek) kapacitu 55 000 a necelých 8 000 lůžek! Špindl má za zimní sezónu přes 6 milionů průchodů turnikety – více, než mnohá známá střediska v Alpách. Hory jako ty naše v alpských zemích slouží jako regionální doplněk „velkých” Alp, zde ale kvůli

048-PORTRÉT ČESKO

21.10.2003 16:01

Stránka 49

49

TÉMA VĚČNÉ I ZBYTEČNÉ

>> Proč NE:

Jsou malé, nízké, střediska mají jen pár kilometrů tratí („elitní” Pec 8 km) s nevelkým převýšením, neexistuje sjíždění ve volném terénu, služby mnohde stále zaostávají. Zejména v hlavní sezóně jsou přeplněná. Ubytování a stravování už leckde nijak levné není. Využití lůžek není kromě hlavní sezóny nijak slavné. Zejména mládež do 15 let má někde dražší skipasy než v Alpách. Zdražení by postihlo nejvíce děti a mládež, tedy budoucí klienty.

STRANA 24 z 27 DOVOLENÁ

>> Měly by naše hory zdražit (?)

>> Proč ANO:

V tržních podmínkách je cena čistě věcí poptávky a nabídky. Je-li poptávka vysoká, cena logicky roste. V hlavní sezóně je zájem o nejznámější střediska tak velký, že by kvalitě lyžování prospělo počet návštěvníků omezit. To nejlépe zvládne cena. Při dražších skipasech by bylo méně lidí na sjezdovkách a podmínky na nich by byly podstatně lepší. Lyžování a snowboarding jsou celkově výběrová a nelevná záležitost.

Tématu se budeme věnovat i v dalších SNOW

ČÍSLO 8 / 2003 SNOW

železné oponě musely suplovat právě jejich roli. Střediska s pár kilometry sjezdovek tam jsou vesničkami s lokálním významem, u nás se ale stala celostátními lyžařskými metropolemi. Plní tak dodnes roli, na niž nemohou stačit, navíc rozpolcenou. Jsou už slušně vybavená, považují se za „velká” a chtěla by i příslušně „velké” ceny, kvantitativní nabídka tratí (např. Harrachov 7 km) ale odpovídá právě jen těm vesničkám s cenami v zahraničí „malými”. I to je zdrojem pnutí.

050-LEVNÉ SNĚHY

50

>>

21.10.2003 18:18

Stránka 50

ŠVÝCARSKO

KDEŽE LEVNÉ SNĚHY JSOU?

DOVOLENÁ STRANA 25 z 27

TEXT A FOTO: RADEK HOLUB

eští lyžaři mají vcelku utkvělou představu, která z lyžařských velmocí je levná, která drahá a která nejdražší, již z doby před jednotným eurem. Jeho zavedení však nastavilo alpským zemím přehledný cenový barometr, který případné předsudky snadno odhalí. Přímé porovnání cen je díky němu každému na očích. Výjimkou z tohoto přehledného tržiště je země uprostřed hor – Švýcarsko, i tam se ale člověk „euroceny” díky šikovnému kursu (3:2) snadno dopočítá. A kde je tedy nejlevněji?

Č

SNOW ČÍSLO 8 / 2003

To zjišťoval redakční test, jemuž byla podrobena dvě lyžařská střediska – jedno známé a jedno „obyčejné” – z každé alpské velmoci a ze Slovenska. Mezi ni-

mi jsme porovnávali ceny ubytování, stravování, skipasů a služeb půjčoven a lyžařských škol. Ne vždy bylo ovšem možné srovnávat zcela totožnou kvali-

tu. Jinak vypadá apartmán ve francouzském „panelákovém” středisku, jinak v luxusním švýcarském letovisku. Ani hotelové hvězdičky nezaručují tentýž

050-LEVNÉ SNĚHY

21.10.2003 18:18

Stránka 51

51

• Slovensko je nejlevnější lyžařskou velmocí.

• Při pobytu v Alpách více než na zemi záleží na vyhlášenosti střediska.

• Nejlevněji se bydlí v soukromí v Itálii, nejdráže ve Švýcarsku.

• Skipas pořídíte nejlevněji v „bezejmenných” střediscích Švýcarska a Francie, levná jsou také průměrná italská střediska.

• Na slevy pro děti myslí nejvíce ve Švýcarsku a Rakousku.

• Nejlevnější hospody mají italská střediska, výjimkou je několik prominentních středisek.

• Lyžařský instruktor přijde na nejméně peněz v Itálii.

• Půjčit si lyže se vyplatí v Itálii, naopak drahé půjčovny má Švýcarsko.

• Ceny podle sezóny se nejméně odlišují ve Švýcarsku.

• Díky silné koruně pro nás lyžování v Alpách příliš nezdražilo.

ží u provinčního městečka nebo na dohled Matterhornu.

ČÍSLO 8 / 2003 SNOW

VYSVĚTLIVKY K TABULCE: Údaje poskytly informační turistické kanceláře jednotlivých středisek a jsou bez záruky.

>> Co také zjistil redakční test (?)

STRANA 26 z 27 DOVOLENÁ

standard. Uváděné cenové rozpětí rovněž nic neříká o „běžné” ceně, která je prakticky neměřitelná. Značné výkyvy v cenách způsobuje i sezóna – Vánoce

mohou být značně předražené, naopak prosincová předsezóna velmi levná.

Z těchto důvodů je třeba brát uváděné údaje s rezervou.

Přechod na euro s cenami lyžování příliš nezamával, jen se někde zaokrouhlovalo více a jinde méně. Svou roli sehrává i silná česká koruna, díky níž platíme za dovolenou v Alpách přibližně stejně jako před lety. Čeští lyžaři jsou na tom paradoxně lépe než Němci, kteří byli přechodem na euro spíš poškozeni.

Ukázalo se však, že mnohem více než na zemi pobytu, vyjma Slovenska, záleží na konkrétním středisku. Za jméno se platí jak ve Švýcarsku, tak kdekoliv jinde a pobyt ve vyhlášeném centru přijde vždy na velké peníze. A naopak – „bezejmenná” lokalita poskytne srovnatelné služby laciněji bez ohledu na to, zda le-

052-FOTBAL+NOVARTIS

SNOW ČÍSLO 8 / 2003

DOVOLENÁ STRANA 27 z 27

52

>>

21.10.2003 18:43

Stránka 52

052-FOTBAL+NOVARTIS

21.10.2003 18:43

Strรกnka 53

054-PR INTERHOME,HERVIS

SNOWMARKET

54

PR

21.10.2003 17:52

Stránka 54

cestování

dovolená, která stojí za to a přitom moc nestojí!

I

NTERHOME, největší zprostředkovatel rekreačního ubytování v domech a bytech – 20 000 objektů v 15 zemích Evropy a v USA na Floridě celoročně – je pro každého, který má rád individuální turistiku.

AÈ uÏ si chcete oddychnout od kaÏdodenní drahoty v laciné garsoniéfie, nebo si dopfiát nûco víc v luxusní vile nebo tfieba zámku, INTERHOME, pro âeskou republiku a Slovensko se sídlem v Brnû, rád vyhoví v‰em Va‰im pfiáním. Staãí vytoãit telefonní ãíslo: 542 218 421 nebo zaslat poÏadavek na fax: 542 218 426 nebo na e-mail: info@interhome.cz.

V‰ech 20 000 objektÛ mÛÏe zákazník nav‰tívit on line 24 hodin dennû na adrese www.interhome.cz a sám si je on-line rezervovat.

Nadnárodní spoleãnost INTERHOME roãnû uspokojí nejenom 500 000 zákazníkÛ cestujících po vlastní ose, ale i 12 000 majitelÛ domÛ a bytÛ.

Pro ZIMU 2004 nabízí INTERHOME 5 400 objektÛ v nejatraktivnûj‰ích oblastech 9 zemí

Evropy – v Rakousku, ·v˘carsku, Francii, Itálii, Nûmecku, âeské republice, Slovensku, Polsku a ·panûlsku. S rezervací domu nebo bytu ve Francii a ·v˘carsku mÛÏe zákazník objednat i SKIPAS, bez fronty a v ãesk˘ch korunách – v místû rekreace ho bude ãekat spoleãnû s klíãem od objektu.

Vycestovat levnûji mÛÏete s INTERHOME celoroãnû. Napfi. u Last-minute nabídky u‰etfiíte 26% – 33% z ceny nájmu, musíte se v‰ak rozhodnout rychle, 7 dnÛ a ménû pfied nástupem.

Velká ãást objektÛ nabízí slevy v podobû 7:5, 14:10, 21:14 atd.

Vûrnostní slevy platí pro ty, ktefií cestují s INTERHOME více neÏ 3x.

CD-ROM-KATALOG INTERHOME s 20 000 objekty vyjde pfied leto‰ími Vánocemi. Nahradí 8 druhÛ katalogÛ a dostane jej zdarma kaÏd˘, kdo si ho objedná.

Dal‰í krok k zákazníkovi a na‰í pfiírodû.

054-PR INTERHOME,HERVIS

21.10.2003 17:52

Stránka 55

55

SNOWMARKET

Hervis

get movin’ start livin’

·piãková forma s Hervisem

Hervis je velmi aktivním i na poli sportovních akcí. Jako sponzor je u akcí s mezinárodním v˘znamem – jmenujme jen ty nejvût‰í: VídeÀsk˘ City maraton, PraÏsk˘ mezinárodní maraton, je hlavním organizátorem Happening Gastein ãi Outdoor Event na Rudolfshütte pro milovníky vysokohorsk˘ch sportÛ. S Hervisem spolupracují hvûzdy sportovního nebe jako napfi.: Armin Assinger, olympijsk˘ vítûz Christoph Sieber, A. Stadlober a mistr svûta v bûhu na lyÏích Markus Gandler.

Sport a obchod obchodní fieditel Hervis Mag. Alfred Eichblatt Na zaãátku devadesát˘ch let jsme byli v tûÏké situaci: zimy chudé na sníh, strach obcí investovat obrovské ãástky do snûhov˘ch dûl a v neposlední fiadû stagnující v˘voj lyÏí bez nov˘ch v˘znamnûj‰ích vylep‰ení. V‰echny tyto faktory braly konzumentÛm chuÈ na dovolenou na lyÏích a nákup sportovní v˘zbroje a v˘stroje.

Mnozí dali pfiednost dovolené u mofie bez sportovních aktivit.

Dnes zaÏíváme opravdu obrovsk˘ boom prodeje lyÏí jak pro lyÏafiské túry, tak u nov˘ch generací carvingov˘ch lyÏí. Umûlé zasnûÏení svahÛ je samozfiejmostí, a tak jsou i zimní ubytovací kapacity jiÏ pfied sezonou vyprodány. Co je pro nás stále dÛleÏité: jsme závislí na vnûj‰ích faktorech, na nov˘ch technologiích, na vrtkav˘ch náladách spotfiebitelÛ, mÛÏeme jen odhadovat, co spoleãnost bude v sezonû povaÏovat v danou chvíli více a co ménû za trend.

Toto dokonale platí i pro letní sezonu. Pfied dvaceti lety byla hvûzdou prodeje tenisová raketa. Dnes prodané inlinové brusle pfievy‰ují poãtem mnoÏství prodan˘ch tenisov˘ch raket v pomûru 60.000 : 300.000 ks. Rotoped je dnes zatlaãen ergometrem, mûfiiã pulzu, bûÏecké boty a horská kola jsou rychoobrátkov˘m zboÏím. Îije jen ten, kdo se h˘be – get movin start livin – to je na‰e heslo. Hervis je zde pro kaÏdého, kdo je pfiipraven zlep‰it kvalitu svého Ïivota a své zdraví sportem.

ČÍSLO 8 / 2003 SNOW

Hervis je druh˘ nejvût‰í fietezec obchodÛ se sportovním vybavením v Rakousku. Za posledních 10 let ztrojnásobil svÛj obrat a expandoval na slovinsk˘, maìarsk˘ a v roce 2002 i na ãesk˘ trh.

Hervis je sesterskou firmou Intersparu a stále v˘znamnû posiluje. V posledních 10 letech stoupl obrat z 88 miliónÛ EURO na dne‰ních 300 miliónÛ, poãet zamûstnancÛ se zv˘‰il z 570 na 1500 a síÈ prodejen se rozrostla ze 44 na 81.

Tento stál˘ rÛst fietûzce Hervis zásadnû ovlivÀuje trh sportovních potfieb v Rakousku a umoÏÀuje expanzi do Slovinska, ke má Hervis nyní 10 prodejen, a Maìarska, kde jen v Budape‰ti jsou tfii. V tûchto zemích je Hervis nejvût‰ím prodejcem na trhu. V âeské republice je zatím první prodejna, ale stejnû jako v Rakousku, Maìarsku i Slovinsku obchodní síÈ Hervis v âeské republice nadále poroste. Hervis je i velmi siln˘m logem – v Rakousku je v cílové skupinû znalost znaãky 97 procent.

Filozofie Hervisu – silné svaly, tvrdé soutûÏení a sláva jsou jen jednou stranou kaÏdé medaile.

Na její druhé stranû je pfiedev‰ím radost z pohybu a zvy‰ování kvality Ïivota. Hervis je pfiipraven slouÏit obûma stranám. Jako nejvût‰í úkol cítí Hervis povinnost pomoci kaÏdému, pro kterého není sport jedinou a hlavní náplní Ïivota, umoÏnit mu pfiístup ke v‰em sportovním aktivitám.

Marketingov˘ fieditel Hervis Sports Gerhard Bradler fiíká: „Hlavnû nám jde o to umoÏnit sportovat a zv˘‰it tak kvalitu Ïivota kaÏdému. Îivotní styl se sportem kombinuje voln˘ ãas a zábavu.

Nበslogan je: Jen kdyÏ se h˘be‰, Ïije‰.”

V‰echny prodejny Hervis nabízejí ‰irok˘ v˘bûr nejlep‰ích svûtov˘ch znaãek ve v‰ech kategoriích zboÏí. To platí pro sportovní módu, obuv, obleãení pro voln˘ ãas a sporty, tenisové vybavení, jízdní kola, inline brusle, lyÏe a fitness.

Díky vysok˘m nákupním objemÛm a dlouhodobému obchodnímu partnerství s v˘robci mÛÏe Hervis zaruãit nejniωí dosaÏitelné ceny. Stále ‰kolení prodavaãi, ktefií jsou sami ãasto aktivními sportovci, jsou pfiipraveni podat detailní vysvûtlení o v‰ech pfiednostech prodávaného zboÏí a odbornû poradit. Hervis je siln˘m a fundovan˘m obchodem s nabídkou ve‰kerého vybavení pro voln˘ ãas a je vÏdy pfiipraven nabídnout i ty nejnovûj‰í trendy.

PR

056-MODULY+ADRESAR 8

21.10.2003 18:08

Stránka 56

zelené stránky aktivního lyžaře

talpa@czn.cz, www.talpa.cz, tel.: 257310901 Na Hfiebenkách 15a, Praha 5

mountain ADVENTURE dobrodružství nejen v horách Objednávky: 571 411 164 predplatne@altituda.cz Altituda, Jasenická 1106 75501 Vsetín

ALPINZENTRUM – „RUDOLFKA“ Oáza skialpinismu, horolezectví a turistiky pokoje se sprchou a WC • turistická noclehárna (53 míst) • lezecká stěna, bouldrovací hala a fitcentrum • vybavené přednáškové sály a učebny • sauna a solárium, restaurace • ideální pro kurzy a školení

www.alpinzentrum.at AlpinZentrum – Rudolsfhütte (2.315 m n. m.), A-5723 Uttendorf/Weißsee, tet.: +43-6563-8221, fax: +43-6563-8221-59, rudolfshuette@alpenverein.at

www.altituda.cz

SLIEZSKY DOM 1.670 m.n.m.

NEJVÝŠE POLOŽENÝ HOTEL S CELOROČNÍM PROVOZEM VE VYSOKÝCH TATRÁCH

ZDARMA ukázkové číslo

MIMO BùÎNOU DISTRIBUâNÍ SÍË NA STÁNCÍCH KOUPÍTE

Místo, kde se setkávají stovky milovníků hor, turistiky a horolezectví. Východisko k výstupům na Gerlachovský štít. tel.: +421/52/442 52 61, fax: +421/52/442 52 02 e-mail: sliezskydom@nextra.sk

www.hotelsliezskydom.sk

SNOW V TùCHTO PRODEJNÁCH:

BEROUN: JAN ·ÍRER-KOLA, V PLZE≈SKÉ BRÁNù 1, 311621355 ■ BOHUMÍN: MODEX SPORT, ·UNYCHELSKÁ 1159, 596014045 ■ BRNO: GEMMA, MENDLOVO NÁMùSTÍ 15A, 543216893 ■ SPORTCENTRUM, VELK¯ ·PALÍâEK-MEâOVÁ 2, 543237191, WWW.SPORTCENTRUM.ORG ■ HELIA TRADE BRNO, ÚVOZ 59/61, 541241291 ■ FREYTAG-BERNDT-PRODEJNA GEOKART, VACHOVA 8, 542216561 ■ SKICENTRUM, JANA BABÁKA 9, 541245853 ■ MM SKICENTRUM, BRECHTOVA 7, 548 522 422 ■ ZDENùK TU·LA, NÁM. SVOBODY 10, 542 219 331 ■ âÁSLAV: BRAIER LUBO· SPORT-SERVIS, ÎIÎKOVO NÁMùSTÍ 164, 327316932 ■ âESKÉ BUDùJOVICE: SPORT BP S.R.O., SOKOLSK¯ OSTROV 1, 387318439, WWW.SPORTBP.CZ ■ âESK¯ Tù·ÍN: SPORTCENTRUM, NÁDRAÎNÍ 17, 558712147, WWW.SPORTCENTRUM.ORG ■ DOBRU·KA: RM SPORT, KOSTELNÍ 7, 494621652, WWW.RM-SPORT.CZ ■ HARRACHOV: SPORT âERMÁK, SPOL. S R.O., HARRACHOV 622, 401 529 827 ■ HAVLÍâKÒV BROD: SPORT CENTRUM K2, HAVLÍâKOVA 3305, 569425245 ■ HORKA U STARÉ PAKY: SKI SPORT HORKA, HORKA 3, 481595009 ■ HOSTIVICE: ZDENùK STANùK - SPORTSERVIS, 17. LISTOPADU 807, 220981252 ■ HRADEC KRÁLOVÉ: ALPINUS- OBCHODNÍ CENTRUM FUTURUM, BRNùNSKÁ 1825/23A, 495271445 ■ FUN SPORT HK S.R.O., MASARYKOVO NÁM. 581, 495514037 ■ KB SPORT HK, POSPÍ·ILOVA 281, 495760302, WWW.KBSPORT.CZ ■ RM SPORT, GOâÁROVA 504, 495533030, WWW.RM-SPORT.CZ ■ SKI SPORT DRAHORÁD, HABRMANOVA 166, 603247789 ■ HRONOV: KT SPORT, T.G.MASARYKA 24, 491481155 ■ CHOCE≈: SKIMEN 2 S.R.O., T.G.M. 265, 465473375 ■ CHOMUTOV: KOLA DVO¤ÁK, UL. KAROLINY SVùTLÉ 1934, 474625555, WWW.KOLA-DVORAK.CZ ■ JAROMù¤: ACTIVE SPORT, MAëARSKÁ 656, 491815170 ■ JIâÍN: MAXI-SPORT JIâÍN, ROBOUSY 149, 602742256 ■ JILEMNICE: INTERSPORT, DOLENÍ 54, 481541253 ■ KARLOVY VARY: SKI SERVIS-SPORT, MOSKEVSKÁ 40, 353225604 ■ HUDY SPORT KARLOVY VARY, ZÁPADNÍ 11, 353222360 ■ KARVINÁ: SPORTCENTRUM, NÁM. T.G.MASARYKA 67, 596315352, WWW.SPORTCENTRUM.ORG ■ KLADNO: KOHOUT SPORT, J. VRBY 563, 312682950 ■ KLATOVY: CYKLOSPORT OK, KPT. JARO·E 43, 376310531 ■ KOLÍN: SPORT SERVIS MONTANA, JAROMÍR VYSKOâIL, KMOCHOVA 406, 321728718 ■ KRNOV: BIVAK SPORT, HLAVNÍ NÁM. 14, 554615912 ■ LIBEREC: KH SPORT, PRAÎSKÁ 376/36A, 485105732 ■ DRAPA SPORT NISA CENTER, UL. â. MLÁDEÎE 456, 482739013 ■ LESSKOL S.R.O., FR¯DLANTSKÁ 209 ■ SPORT CENTRUM DRAPA, UL. âES. MLÁDEÎE 456, NISA CENTER, ■ LITOMù¤ICE, CYKLO & HOBBY S.R.O., MICHALSKÁ 1, 416734285 ■ LITOMY·L: DÒM SPORTU STRATÍLEK, SMETANOVO NÁM.91, 461615766 ■ PEAK SPORT, ·MILOVSKÉHO 197 ■ MARIÁNSKÉ LÁZNù: SPORT SHOP, SKALNÍKOVA 471, 354621555 ■ MOST: MARATHON SPORT, FR. HALASE 1200, 476705182 ■ APOLLO SPORT- MARCEL STRYCH, RUDOLTICKÁ 1706 (TESCO), 476444557, WWW.APOLLOSPORT.CZ ■ OLOMOUC: SPORTCENTRUM, HORNÍ NÁMùSTÍ 13, 585221203, WWW.SPORTCENTRUM.ORG ■ TITTY TWISTER, DENISOVA 28, 585226701, WWW.TITTYTWISTER.CZ ■ BOARDSHOP HOBA, DOBROVSKÉHO 33, 585229723 ■ GM SPORT, LAZECKÁ 115, 585220897 ■ HELIA TRADE OLOMOUC, I.P. PAVLOVA 116, 585438651 ■ DAGMAR JOCHCOVÁ - HORTEZ, 8. KVùTNA 16, 585226065 ■ OSTRAVA: HELIA TRADE, PORUBSKÁ 708, 596920226 ■ ING. PETR MADEJA - SKI CENTRUM, 28. ¤ÍJNA 227, 595626322 ■ OSTROÎSKÁ NOVÁ VES: MILO· GAVALA SPORT, NA ROLÁCH 413, 572598598, WWW.GAVALASPORT.CZ ■ PÍSEK: INTERSPORT PÍSEK, AL·OVO NÁM.16, 382213781 ■ PLZE≈: SUNBOW, NÁM. REPUBLIKY 22, 377222324 ■ PLZE≈: HANNAH CZECH, A.S., AMERICKÁ 54, P.O.BOX 321, 379200111, WWW.HANNAH.CZ ■ PRAHA 1: INTERBIKE PRAHA, RYBNÁ 14/682, 221844388, WWW.INTERBIKE.CZ ■ PINOCCHIO VIAGGI S.R.O., VODIâKOVA 30, PASÁÎ DIVADLA ABC, 224162365 ■ CK CONTI, JIND¤I·SKÁ 30, 224230120, WWW.CKCONTI.CZ ■ HUDY SPORT, NA PER·T¯Nù 14, 224218600 ■ KIWI SVùT MAP A PRÒVODCÒ, JUNGMANNOVA 23, 224948455, WWW.KIWICK.CZ ■ PRAHA 2: ZDENùK DOLEÎAL-DODOSPORT, NA ZDERAZE 5, 272769387, WWW.SKIKOMPLEX.CZ ■ SKI SURF SPORT SERVIS, V TÒNÍCH 11, 224942007 ■ PRAHA 3: CYKLOPRAG PRAHA S.R.O., ¤ÍPSKÁ 27, 222522490 ■ PRAHA 4: HOFFI SURF SHOP, PODOLSKÉ NÁB¤EÎÍ-ÎLUTÉ LÁZNù, 244 466 841, WWW.HOFFI.CZ ■ SKOL SLAVOJ VY·EHRAD, NÁM. HRDINÒ 16, 261218737, WWW.SKIFRANCE.CZ ■ SPORTCENTRUM, K¤ESOMYSLOVA 19, 241404444 ■ HAPPY SPORT, KOTORSKÁ 1598, 241 403 943, WWW.HAPPYSPORT.CZ ■ PRAHA 5: JÍZDNÍ KOLA "U ANDùLA", NA BùLIDLE 31, 257315125 ■ SPORT U ANDùLA, NÁDRAÎNÍ 116, 257326166 ■ A-Z SPORT, LIDICKÁ 7, 257315054 ■ PRAHA 5 - RADOTÍN: SKISERVIS RADOTÍN, TOPASOVÁ 5/747, 257913063, WWW.SKISERVIS.CZ ■ PRAHA 6: HAPPY SPORT, NÁRODNÍ OBRANY 16, 224 325 560, WWW.HAPPYSPORT.CZ ■ BIL-SPORT,SKICENTRUM VELESLAVÍN, POD DVOREM 13, 235366524 ■ PRAHA 7: TOMÁ· HEYROVSK¯-SKISERVIS, FR. K¤ÍÎKA 12, 220571215 ■ PRAHA 9: SKI & CYKLO SPORT "NA HARFù", âESKOMORAVSKÁ 41, 284811212, WWW.SPORTNAHARFE.CZ ■ HAPPY SPORT, BERANOV¯CH 125, 286 920 112, WWW.HAPPYSPORT.CZ ■ PRAHA 10: PEKSPORT, VR·OVICKÁ 466, 271720893 ■ PRAHA 10·TùRBOHOLY: SPORT A MÓDA S.R.O. (HERVIS SPORT), EUROPARK-NÁKUPNÍ ULICE 389/2, 234672264 ■ P¤EROV: MAJÁK TOP TRAVEL AGENCY, KRATOCHVÍLOVA 17, 581219912, WWW.MAJAKTOP.CZ ■ ROKYTNICE NAD JIZEROU: SKI SPORT-J. NECHANICK¯, V. SVAT¯, â.P. 3, 481522402 ■ ROÎNOV POD RADHO·TùM: PEMI OUTDOOR SPORT, PALACKÉHO 2191, 571655154 ■ STARÉ SPLAVY: SPORT PAUDERA, KRÁLE VÁCLAVA 120, 487873275 ■ ·PINDLERÒV ML¯N: M-SPORT, MIRKA DUNKOVÁ, ·PINDLERÒV ML¯N 159, 499523153 ■ SKI SPORT HORKA, BED¤ICHOV 119, 499422111 ■ TÁBOR: SKI CENTRUM TÁBOR, JAN JIRÁK, BECHY≈SKÁ 398, 381251369 ■ T¤INEC: SPORT CENTRUM, NÁM. SVOBODY 528, 685221203, WWW.SPORTCENTRUM.ORG ■ GAMI SPORT, KOPERNÍKOVA 1160, 558326246 ■ UHERSKÉ HRADI·Tù: JAMI SPORT, S.R.O., FRANTI·KÁNSKÁ 1240, 572540846 ■ ÚSTÍ NAD LABEM: V+K SPORT SKI&BIKE, VANÍâKOVA 1, 475200210 ■ APOLLO SPORT, REVOLUâNÍ 10, 475211894, WWW.APOLLOSPORT.CZ ■ ÚSTÍ N. ORLICÍ: RM SPORT, T. G. MASARYKOVA 113, 465527900, WWW.RM-SPORT.CZ ■ VALA·SKÉ MEZI¤ÍâÍ: SONUS SPORT SERVIS, SOKOLSKÁ 1267, 571611799 ■ VRCHLABÍ: TOMÁ· KUNâÍK-SKI VELKOOBCHOD, NÁDRAÎNÍ 472, 499 402 343 ■ ZEMAN A SPOL. S R.O.-·PINDL SPORT, KRKONO·SKÁ 32, 499421224 ■ VSETÍN: INTERSPORT ANDùL, ÎEROTÍNOVA 1321, 571 415 368 ■ ZLÍN: ORLITA S.R.O., P¤ÍLUKY 131, 577214066 ■ ÎAMBERK: SKI-ZÁMEâNÍK S.R.O., DLOUHO≈OVICE 51, 465612072, WWW.SKI-ZAMECNIK.CZ

056-MODULY+ADRESAR 8

21.10.2003 18:08

Stránka 57

zelené stránky aktivního lyžaře Penzion Farma GEJDÁK zimní sportovní vyÏití, agroturistiku, ubytování, stravování, slovenské speciality MoÏnosti lyÏování jsou ve známém lyÏafiském centru Malinô Brdo (SKIPARK RuÏomberok), v blízk˘ch Donovalech, Jasnej a Kubínskej holi. Relaxovat lze v termálních koupali‰tích v Be‰eÀovej.

Kapacita ubytování je 50 osob ve dvou a tfiílÛÏkov˘ch pokojích apartmánového typu s vlastní koupelnou a WC. Hosté mají k dispozici saunu a fitness.

Orientaãn˘ ceník: ubytování – 350 Sk osoba/noc, polopenze – 150 Sk plná penze – 220 Sk, lyÏafisk˘ vlek, pÛldenní lístek – 40 Sk

Cesta na Vlkolínec, 034 01 Ružomberok, Slovensko tel.: +421 / 44 / 432 0297, fax.: +421 / 44 / 432 0297

e-mail: gejdak@nextra.sk, www.liptov.sk/gejdak

CESTOVNÍ KANCELÁ¤ âD - ZIMA 2004

PESTRÁ PALETA ZIMNÍHO LYÎOVÁNÍ V RAKOUSKU, ITÁLII, ·V¯CARSKU, NA SLOVENSKU I V TUZEMSKU. ✔ Busem do Rakouska na otevření sněhu

(testování lyží Atomic), ✔ Silvestrovský zájezd, víkendy, Velikonoce.

Hotely***, polopenze, permanentka ... ✔ Individuální pobyty v hotelích, penzionech

a apartmánech za líbezné ceny !

Cestovní kanceláfi âD Centrální poboãka v Praze 1, V celnici 6, 224 239 464 Rezervaãní odd. 224 235 626 ... a ve v‰ech poboãkách CK âD, katalogy k dispozici !

zima 2003 / 2004 Itálie • Rakousko • Francie • Švýcarsko více než 60 lyžařských středisek a téměř 400 ubytovacích kapacit na 204 stranách katalogu cestovní agentura DAMA Praha 10, Vršovické náměstí 4 • tel.: 271 742 695, 271 742 610, fax: 271 742 669, mobil: 608 747 413 Praha 5, OC Nový Smíchov - Drapa Sport • tel./fax: 257 328 060, mobil: 777 877 442 Hradec Králové, OC Futurum - Drapa Sport • tel./fax: 495 266 291, mobil: 777 800 669 Liberec - Doubí, OC Nisa center - Drapa Sport • tel./fax: 485 133 838, mobil: 608 241 974 Zlín, Zarámí 4077 • tel.: 577 615 330, 577 615 338, fax: 577 615 332, mobil: 608 241 977 Brno - Modřice, OC Olympia - Drapa Sport • tel./fax: 547 210 756, mobil: 777 864 601 Olomouc, 28. října 13 • tel./fax: 585 203 387, mobil: 608 241 978 Ostrava, OC Futurum - Drapa Sport • tel./fax: 596 617 323, mobil: 608 241 975

cestovní kancelář NEMO Praha 1, Panská 3 • tel.: 224 211 666, fax.: 224 213 311 Brušperk, Náměstí 8 • tel./fax: 558 666 538 Hodonín, hala AN, Svatopluka Čecha 3608 • tel./fax: 518 353 882

cestovní agentura VESTA Praha 3, Wilsonovo nádraží • tel./fax: 224 225 769 Praha 3, Slezská 29 • tel./fax: 224 254 455

kompletní nabídka zájezdů i prodejních míst na www.nev-dama.cz nebo volejte bezplatnou skilinku 800 100 234

SPECIALISTA NA FRANCII P¤IPRAVIL PRO ZIMNÍ SEZONU LYÎOVÁNÍ V NEJLEP·ÍCH ALPSK¯CH ST¤EDISCÍCH ❄ Francie – ledovcová údolí, špičkové terény - cena již od 5200 Kč vč. skipassů/8 dní ❄ Rakousko – ledovce Hintertux, Stubaital - cena již od 390 Kč/noc ❄ Švýcarsko – ledovec Les Diablerets - cena již od 990 Kč/noc ❄ Slovenko – Nízké i Vysoké Tatry - cena již od 490 Kč/noc

Lyžařské zájezdy do Itálie DOLOMITI SUPERSKI • VAL DI SOLE • ORTLERSKÉ ALPY ALTA VALTELLINA • SAVOJSKÉ ALPY-SESTRIÉRE penziony s polopenzí – 2-lůžkové pokoje – apartmány slevy na skipasy 5–40%, záloha 2000 Kč/os vše jednoduše a spolehlivě – vyberte si zájezd a zavolejte nám

Pro skupiny moÏnost zaji‰tûní dopravy pohodln˘m lehátkov˘m autokarem luxusní v˘roby. Pro ‰kolní kolektivy a skupiny v˘razné slevy!

Ubytování v horsk˘ch penzionech i v hotelích s bazény! LyÏafiskou sezónu zahajujeme lyÏováním na rakouském ledovci HINTERTUX od 3990 Kã. 5.-10.12. 3 noci, 5 dní lyÏování, ubytování pfiímo v luxusním Mayrhofenu, doprava lux. busem.

tel. 311 510 136, 311 510 140, fax 311 514 496 CK Víkend, ing. Josef Seidl, Valdecká 84, 268 01 Hořovice

www.ck-vikend.cz

Informace: tel: 224239481, e-mail: doltour@doltour.cz, Karolíny Svûtlé 12, Praha l.

Dolomity Tre Valli hotel SUSSY 1.900 m n.m.

ZIMA2003/04 s CK HOLIDAY BRNO

Ubytování pfiímo na svahu, 170 km sjezdov˘ch tratí v‰ech obtíÏností, lyÏování od prosince 2003 do dubna 2004. Solidnû vybaven˘ apartmánov˘ hotel (klubovny, fitcentrum, sauny, vodní masáÏe, moÏnost levné polopenze).

Informace: Cestovní kanceláfi PROPAGO, spol. s r.o.

Jilemnického 2, 695 03 Hodonín, tel. 518-351178

Lyžařské zájezdy do Italských Dolomit a Francouzských Savojských Alp za bezkonkurenční ceny od 6.390,- Kč včetně dopravy a skipasu.

Katalog zájezdÛ za‰leme zdarma!

PasáÏ Alfa, Po‰tovská 8c, 602 00 Brno, tel./fax: 542 210 687, info@holiday-brno.cz OD Kotva, Nám. Republiky 8, 113 80 Praha, tel./fax: 224 217 521, praha@holiday-brno.cz Dolní námûstí 20-21, 746 01 Opava, tel./fax: 553 638 115, opava@holiday-brno.cz

www.holiday-brno.cz

LYŽOVÁNÍ VE FRANCOUZSKÝCH ALPÁCH ZA SUPER CENY 8denní skipass a lehátkový bus již v základní ceně od 4900,-, odjezdy z celé ČR La Norma, Aussois od 4.900,-

lehátkový bus, 7x ubytování, 8denní skipass, taxy, delegát

Les 2 Alpes, Tignes od 7900,-

CESTOVNÍ KANCELÁŘ

ITÁLIE - VIALATTEA - SESTRIERE, PRAGELATO středisko budoucích XX. ZOH v roce 2006 za super ceny celou zimu !!!!!

lehátkový bus, 7x ubytování, 6denní skipass, taxy, delegát

Puy san Vincent od 5700,-

lehátkový bus, 7x ubytování, 8denní skipass, taxy, delegát

BETA TOUR

Nabídka Itálie, Francie, Švýcarska, Rakouska i pobytů v ČR v centru Prahy!!!!!

Na Můstku 8, P1, tel.: 224 214 403, 777 292 524 Argentínská 17, P7, tel.: 266 712 300-2, betatour@betatour.cz

CK Pinocchio Vodičkova 28, Praha 1 (pasáž div.ABC) tel./fax : 224 162 365, 224 162 389 WWW.PINOCCHIO.CZ, e-mail: info@pinocchio.cz

www.beta-tour.cz

...malí, ale šikovní...

PENZION ZA MLYNOM Klidný přístav pro Vaši lyžařskou dovolenou Alpská kvalita za slovenské ceny Lyžování: Atmosféra: Ubytování: Jídlo: Za kolik:

Skipark Ružomberok a Skiareál Donovaly stylové komorní prostředí s rodinnou obsluhou pokoje vybavené moderním dřevěným nábytkem a TV domácí jídla, velké porce, nekuřácká hospůdka s pecí ceny od 390 Sk/noc

www.penzionzamlynom.frage.sk Mlynská 389, 034 83 Liptovská Teplá, Tel.: +421-444-392-100

058-FLASH

21.10.2003 14:31

Stránka 58

Foto: Schweiz Tourismus C. Sonderegger

SNOW, roãník II., ãíslo 8. SNOW – magazín pro lyÏe a snowboard (MK âR: E13878 ISSN: 1214-0007) vychází v mûsících záfií (2 x), fiíjen (2x), listopad, prosinec, únor a duben. Vydává Altituda s.r.o., Jasenická 1106, 755 01 Vsetín. Cena jednoho v˘tisku 69 Kã (109 Sk, 4 EUR), Extra ãísla 79 Kã. Normální celoroãní pfiedplatné (6 ãísel) 299 Kã. Objednávejte na 571411164, e-mailem na predplatne@snowmag.cz.

58

FLASH Lyžování – a co dále?

Snad každé středisko řeší, jak přilákat další a další návštěvníky, čím přebít ostatní konkurenci a vybudovat si pokud možno natrvalo vlastní klientelu. Lídrem v tomto ohledu je švýcarský St. Moritz. Sází na majetnější část populace a jí na míru připravuje i après ski možnosti. Na

tamním zamrzlém jezeře tak můžete zakusit třeba jedinečný zimní golf. Specialitkou místa je pak nabídka celé palety sportů, v nichž hraje hlavní roli kůň. Znaveni z lyžování tak můžete relaxovat při návštěvě zimních dostihů, zápasu v polu či klání ve skijöringu. ps

www.skiengadin.ch

SNOW ČÍSLO 8 / 2003

FLASH

0000-3str obalky S-SPORT

21.10.2003 18:27

Strรกnka 1

0000-4str obalky 3PRINC

21.10.2003 18:28

Strรกnka 1