NORDIC 43 - listopad 2017

Seraina Bonerová

znovuzrození bývalé královny?

www.nordicmag.cz

Radek Jaroš z běžek až na vrchol osmitisícovek

VELKÝ TEST HOLÍ NEJLEPŠÍ MÍSTA PRO PODZIMNÍ LYŽOVÁNÍ

Cena: 59 Kč | 2,49 €

NORDICmag 43 listopad 2017

PRAVDA O PROTEINECH

FUTURE AT PL AY Běžecké lyžování vždy vyzývá k překonávání dalších sportovních hranic. Díky intenzivní spolupráci techniků od Salomonu a sportovců ze světového poháru byla kolekce S/LAB rozšířena o karbonovou lyži, botu a klasické vázání se systémem Prolink.

NOVINKY!

Výhradní dovozce a distributor pro ČR a SR: AMER SPORTS Czech Republic s. r. o.

Seznamte se s novými přístroji Suunto Spartan Trainer Wrist.

Seznam autorizovaných prodejců najdete na www.suunto.cz

OBSAH 3

NORDICELITE 6 ZNOVUZROZENÍ BÝVALÉ KRÁLOVNY? Rozhovor s dálkovou běžkyní na lyžích Serainou Bonerovou 10 Z BĚŽEK AŽ NA VRCHOL OSMITISÍCOVEK Povídání s horolezcem Radkem Jarošem nejen o běžkách 14 OHLÉDNUTÍ ZA SVĚTOVÝM POHÁREM 2016/17 Přehled událostí v běhu na lyžích a biatlonu 16 OHLÉDNUTÍ ZA SEZÓNOU 2016/17 V DÁLKOVÝCH BĚZÍCH Přehled událostí ve Visma Ski Classics 18 CO NÁS ČEKÁ A NEMINE? Závodní kalendáře Světového poháru v běhu na lyžích, biatlonu a dálkových běhů v sezóně 2017/18 20 ZÁVODY NA KRÁTKÉ TRATĚ PRO VŠECHNY? BUDOU! Závody legendární VŠ ligy

NORDICUNIVERZITA 22 TRÉNOVÁNÍ SILOVÉ PŘIPRAVENOSTI I. Pár tipů, jak posilovat 26 VZTAH TRENÉRA A SVĚŘENCE Individuální osobní přístup v tréninku v Norsku 28 KINEZIOTAPING Barevný zázrak nejen pro sportovce 30 PRAVDA O PROTEINECH Kupujte kvalitu, pomůžete svému zdraví a ještě ušetříte 34 ZDRAVOTNÍ RIZIKA MAZÁNÍ VOSKŮ Co jsou flourové prášky a proč si na ně dát pozor?

36 CO JE SNÍH? Jak a za jakých podmínek vzniká přírodní a umělý sníh

NORDICMAG 38 VELKÝ TEST HOLÍ Srovnání modelů různých značek s různým podílem karbonu 48 PODZIMNÍ BĚŽKOVÁNÍ Stýská se vám po běžkařské stopě a nevíte kam vyrazit?

52 RAMSAU AM DACHSTEIN Místo pro každého?

54 SLAVNÁ TRADICE JIZERSKÉ 50 ZAČALA HÁDKOU O českém legendárním závodu 58 JÍZDA NA KOLEČKÁCH MÁ TAKÉ SVOU HISTORII Kolečkové lyže a jejich vývoj

FOTO: RED BULL

62 NA SLEDGI BEZ ZÁBRAN Honza Tománek zdolal nejen Jizerskou 50, ale i Vasův běh

FOTO: ROSSIGNOL

4

REDAKCE

Loňský NORDIC byl pro mě velkou výzvou – skočit do role šéfredaktorky běžkařského časopisu není samosebou. Už tehdy jsem si říkala, že na další rok, až bude maličko času, by to chtělo něco originálního a praktického, nejlépe nějaký test lyžařského materiálu. Ale jak přes léto testovat lyže? A tak padla volba na hůlky. Jenže to jsem nevěděla, že se opět pouštím do stejného neznáma.

K otázkám metodiky, co, kde a jak měřit, se ještě přidala obava z toho, že distributoři holí nebudou svolní své produkty poskytnout. Naštěstí opak byl pravdou a k mému nadšení se do testu přihlásilo 11 značek s celkem 37 páry holí. Nadšení naopak opouštělo naši rodinu, když neustále přijížděly nové a nové balíky a z našeho útulného bytu se stávalo skladiště.

Pak přišel čas velkého vážení jednotlivých dílů hůlek, což znamenalo sundat z 37 holí košíček, madlo a poutko a udělat v tom systém, aby se nic nezaměnilo. Po této zkušenosti bych se mohla v klidu ucházet o místo reprezentačního servismana (holí). Následovala další měření a neustálá přeprava všech modelů z místa na místo. Zejména v horkých letních měsících působilo dost bizarně, když se na kolečkovou dráhu vykulila žena v osmém měsíci těhotenství (to jako tehdy já) a z auta si nanosila ohromné balíky běžkařských holí osazené zimními košíčky.

Někteří si mysleli, že vedle testcentra kol se zde otevírá i nové testovací centrum hůlek a zvědavě nakukovali. Svůj zájem projevilo i pár trenérů trénujících své svěřence a zkoušeli, co by bylo vhodné pro jejich miláčky a splňovalo dobrý poměr cena/výkon.

Nejen byt si asi po dvou měsících oddychl, jakmile jsem sbalila 10 krabic a odvezla je na poštu. Tam se však přitížilo paní poštmistrové, která zírala na další a další balíky. Z nervózně přešlapujících zákazníků za mnou se nakonec přitížilo i mně. Přestože paní za přepážkou makala jako o život, bylo to nekonečné. Korunu všemu nasadila paní poštmistrová, když mě odbavila a čekajícím oznámila, že přepážku zavírá. Vzala jsem raději rychle nohy na ramena.

REDAKCE ŠÉFREDAKTORKA Adéla Boudíková ZÁSTUPCI ŠÉFREDAKTORKY Petr Socha, Tomáš Gnad GRAFIKA Petr Antoníček Markéta Antoníčková Michal Šindler INZERCE Petr Havelka Veronika Bezpalcová DISTRIBUCE Andrea Rosenbaumová Lenka Jarošová INTERNET Adéla Boudíková, Petr Havelka, Tomáš Roba REDAKTOŘI závodní lyžování Tomáš Gnad Martina Chrástková Petr Jakl Tomáš Kálal Jakub Opočenský Marek Pazderský Aleš Suk Libor Vítek

To vše byla ovšem jen krátká epizoda dlouhého filmu, následovalo zdlouha-

Příspěvky, fotografie a názory zasílejte na adresu redakce:

vé přepisování a zpracovávání výsledků, které zabralo daleko více času než

nordic@snow.cz

VYDAVATEL SLIM media s.r.o., Husitská 344/63, Praha 3 IČ: 27175511

ADRESA REDAKCE SNOW Husitská 344/63 130 00 Praha 3 – Žižkov redakce@snow.cz ( 222 780 286 JAZYKOVÁ KOREKTURA Kamila Knopová INZERCE inzerce@snow.cz PŘEDPLATNÉ objednávky na www.nordicmag.cz nebo na predplatne@snow.cz Vychází 4x ročně.

Toto číslo vyšlo 26. října 2017, další vyjde 30. listopadu 2017.

MK ČR: E17201, ISSN: 1802-2979 Rozšiřuje PNS a.s. a síť sportovních prodejen. Články označené tímto logem jsou komerční prezentací.

OFICIÁLNÍ PARTNER

samotný test. Nebudu si stěžovat, byl to můj nápad – tak doufám, že to, milí čtenáři, aspoň trochu oceníte!

Obálkové foto: Foto: archiv Atomic

Doufám, že i vaše jaro a léto byly podobně dobrodružné (mimochodem se mi ještě stihla narodit Eliška) a hlavně přeplněné myšlenkami na běžecké lyžování. Už se nám to blíží!

SKOL Adéla

Cena: 59 Kč / 2,49 EUR

PARTNEŘI Šumavský skimaraton Stopa pro život Skitour

Výhradním dovozcem a distributorem pro Čr je firma bretton s.r.o., www.bretton.cz

Foto © agence ZooM

#anotherbestday

Martin Fourcade

x-iuM preMiuM carbon skate

www.rossignol.cz www.bretton.cz

race pro skate turnaMic

x-iuM skating preMiuM

(FRA)

6

Seraina na loňském podzimním soustředění na ledovci Dachstein

ELITE

Seraina Bonerová Narozena: 11. dubna 1982 v Klosters ve Švýcarsku O Seraině: V letech 2002–2009 byla členkou Švýcarské národní reprezentace a účastnila se světových pohárů, mistrovství světa a zimní olympiády. Na podzim 2010 se zaměřila na dálkové běhy Ski Classics, kde dosáhla skvělých výsledků. Následně působila pět let ve švédském týmu Coop a před loňskou sezónou přestoupila do týmu Gel Rossignol.

TEXT: ADÉLA BOUDÍKOVÁ FOTO: ARCHIV SERAINY BONEROVÉ

ZNOVUZROZENÍ bývalé královny?

Jméno Serainy Bonerové je pojmem v dálkových bězích na lyžích stejně jako třeba Anders Aukland nebo Stanislav Řezáč, ale oba zmíněné a všechny ostatní trumfla počtem vítězství v celé historii seriálu Ski Classics. Přátelská a skromná Švýcarka, která jen tak něco nevzdá a umí své konkurentky hodně potrápit, se trápila loňskou sezónu hlavně sama se sebou.

J

si výborná dálková běžkyně a také se občas účastníš závodů Světového poháru. Kdy ses rozhodla soustředit zejména na dálkové běhy?

To byl tak trochu šťastný tah. Po dvou náročných sezónách 2009 a 2010 jsem se nekvalifikovala na zimní olympijské hry do Vancouveru (2010). Dala jsem tomu všechno, ale neuspěla jsem. Potom mě kontaktovali pořadatelé Engadin Skimarathonu, jestli bych nechtěla být součástí jejich týmu na dálkové běhy a pomáhat jim s propagací dálkových běhů na lyžích po celém světě. Moc dlouho jsem nad tím nerozmýšlela a souhlasila.

Zkusit si tak úžasné závody jako Marcialonga nebo Vasaloppet bylo další výzvou. Jediný dálkový běh, který jsem předtím absolvovala, byl právě Engadin Skimarathon a dalším měla být Jizer-

ská 50. Doufala jsem, že 50 km závod zvládnu v solidním tempu a nakonec jsem skončila na 2. místě. Další výzvou byla Marcialonga, kterou jsem vyhrála v rekordním čase. Také jsem celkově vyhrála Ski Classics, takže jsem zjistila, že mi asi dálkové běhy sedí a byla jsem ráda, že mohu pokračovat v závodní kariéře.

Tvůj přítel, Tony Livers, je velmi úspěšným závodníkem a také kombinuje světové poháry s dálkovými běhy. Trénujete někdy dohromady?

Tony je členem švýcarského národního týmu a soustředí se hlavně na Světový pohár, ale miluje laufy, takže když se mu to hodí do kalendáře, tak nějaký absolvuje. Trénuje především s členy reprezentace v Davosu, kde mají hodně společ-

Výsledky: V historii Ski Classics je nejúspěšnějším závodníkem, dosáhla nejvíce vítězství v celkovém hodnocení seriálu (celkem 3) a nejvíce prvních míst v jednotlivých závodech (15).

Pyšnit se může i skvělými výsledky například ze zimní olympiády v Soči.

Celková umístění ve Ski Classics: 1. místo (rok 2011, 2013 a 2014) 2. místo (2015, 2016), 3. místo (2012) 1. místa v závodech Ski Classics: Marcialonga, Birkebeinerrennet, Norefjällrennet (2011) irkebeinerrennet, Vålådalen (2012), B Marcialonga, König Ludwig Lauf irkebeinerrennet, Årefjällsloppet B (2013), La Diagonela a Diagonela, König Ludwig Lauf L (2014) La Sgambeda, Årefjällsloppet (2015) aiser Maximilian Lauf, Årefjällsloppet K (2016)

Další výsledky: imní olympijské hry: 7. místo – tým Z sprint klasicky, 9. místo – 30 km volně (Soči, 2014) istrovství světa: 7. místo – tým sprint M volně, 9. místo – 10 km volně (Falun, 2015) větový pohár: 11. místo – 10 km S klasicky (Sklarzska Poreba, 2014), 15. místo – 10 km klasicky (Toblach, 2015) a 15 km volně (Davos, 2015)

Seraina trénuje v okolí Davosu, kde jsou ideální terény nejen pro běh

7 ných tréninků. Někdy spolu na trénink vyrazíme, ale když musím držet jeho tempo, tak jsem potom úplně hotová. Jedině na kole se mohu za něj schovat a vydržet s ním celý trénink, nebo také spolu chodíme do posilovny. Ale je perfektní, že jsme pár, který má stejný životní styl a můžeme se navzájem motivovat.

Myslíš, že je nutné rozlišovat přípravu na dálkové běhy a Světový pohár?

Nemyslím si, že tréninková příprava se zásadně liší. Samozřejmě u dálkových běhů se musím víc soustředit na soupaž, ale to může pomoci i v „tradičním“ lyžování. Také jsem se díky tomu zlepšila v bruslení, protože mám silnější horní část těla. Takže podle mě je tréninkový základ stejný a potom je zde několik specifických tréninků, podle toho, na co se soustředíte. Nejdůležitější je být v dobré formě a když ji máte, tak můžete být silný na všech „frontách“. Žiješ v Davosu, ve vyšší nadmořské výšce. Je to pro tebe výhoda?

Nepřemýšlím o nadmořské výšce. Je to jen místo, na které se adaptuješ. Možná zde člověk nemusí tak tvrdě trénovat jako v nízkých nadmořských výškách, a přesto dosahuje dobrých krevních parametrů. Pro mě je velmi důležité mít různé stimuly, takže si radši vyberu soustředění, které bude na úrovni moře, abych dosáhla jiného adaptačního stresu pro své tělo. Nežiji v Davosu kvůli vyšší nadmořské výšce, ale kvůli krásným horám a také brzké možnosti lyžování, kdy mohu nasadit lyže za dveřmi a vyjet do stopy, to je obrovská výhoda.

Seraině nezáleží na tom, jakou závodí technikou, zda se jedná o bruslení, klasiku nebo soupaž

Jaké máte v Davosu tréninkové možnosti?

V okolí Davosu jsou krásné hory, ideální pro běh, a také terény pro kolečkové lyže v údolích.

Jediné, co je těžké najít, je trasa pro kolečkové lyže jednoduchého profilu, kde bychom mohli jet několikahodinový soupažový trénink. Tento rok otevřela Švýcarská lyžařská federace nové centrum s posilovnou a lyžařským trenažerem.

Na konci října je zde připravené 5km kolečko se sněhem a díky vyšší nadmořské výšce tu máme skvělé lyžařské podmínky prakticky celou zimu.

Takže pro mě jako profesionálního běžkaře je Davos ideálním místem k bydlení. Miluji cestování a poznávání nových míst, ale vždy, když se vrátím, tak zjišťuji, jaké štěstí mám, že tu bydlím.

na a Billa Impoly. Skandinávci se opravdu rodí s lyžemi na nohou a jejich vnímání samotného lyžování je úplně odlišné. Je to jejich životní styl, což je velmi krásné a dalo mi to novou perspektivu, která mi také pomohla dosahovat lepších výsledků.

Vloni skončil švédský tým Coop (dříve Exspirit), v kterém jsi působila několik let. Jak na to vzpomínáš a co ti dalo být v severském týmu?

Samozřejmě to byly skvělé roky, kdy jsem se zpočátku učila od úžasných lyžařů jako Oskara Svärda nebo Jenny Hanssonové, později zase od Mortena Eideho Pedersena, Jimmieho Johnsso-

Tvůj tým se soustředí hlavně na seriál Worldloppetu, kde se jezdí většina závodů bruslením, a pár závodů seriálu Visma Ski Classics, kde se závodí pouze klasicky. Jsi ráda, že můžeš střídat lyžařské techniky?

A naopak není ti líto, že nemůžeš absolvovat celou Visma Ski Classics, kterou jsi několikrát vyhrála?

Loni v létě jsi začala závodit za Gel Rossignol team. Jak jsi tam spokojená?

Dálkové běhy jsou opravdu skandinávskou dominancí, takže mým cílem bylo vždy přinést lásku ke sportu domů, do střední Evropy. Být součástí týmu se švýcarskými a francouzskými závodníky je zábava a myslím, že mají velký potenciál a doufám, že to ukážou i v zimě.

Seraina se občas kromě dálkových běhů účastní i závodů Světového poháru

8

ELITE

ho trenéra a žije v Davosu, takže když jsme obě doma, tak občas trénujeme spolu. Ale přestože žijeme na stejném místě, tak je těžké se dohodnout na společný trénink, který by v danou chvíli sedl do tréninkového plánu oběma.

Plánuješ účast na zimní olympiádě? Na kterou disciplínu by ses případně zaměřila?

Olympiáda je vždy něco speciálního, takže pokud se dostanu na dobrou výkonnostní úroveň, tak bych chtěla zkusit nominaci na některém ze světových pohárů na začátku sezóny. Jeden nominační je v Davosu a druhý v Lenzerheide. Bylo by úžasné být součástí švýcarské štafety a mým snem je také individuální start na 30 km. Ale je potřeba toho ještě hodně odtrénovat, takže se uvidí.

Obecně mi sedí profilově náročnější závody.

Pokud se jedná o kopcovité terény a nabízí se možnost použít nohy a stoupací vosk, tak toho využívám.

Miluji závody Ski Classics, ale loňský kalendář byl na můj vkus hodně náročný, takže jsem se rozhodla nejet všechny závody. Snad příští sezónu se to povede, ale záleží, na co se tým zaměří.

Samozřejmě je krásné navštěvovat nová místa a nové závody a také závodit volnou technikou, ale neupřednostňuji žádnou techniku, je mi jedno, zda je to soupaž, klasika nebo bruslení.

Jsi skvělá klasička. Jak vnímáš soupaž?

Obecně mi sedí profilově náročnější závody.

Pokud se jedná o kopcovité terény a nabízí se možnost použít nohy a stoupací vosk, tak toho využívám. Myslím, že v kategorii žen je to v kopcích stále rychlejší varianta, než jet pouze rukama, ale samozřejmě záleží na podmínkách.

Vývoj lyžování, tedy soupaže, je zajímavý a jsem ráda, že u toho mohu být. Den před závodem se vždycky trochu děsím, jak 70 nebo 90 km soupaží zvládnu, ale je to výzva.

Loni jsi změnila nejen tým, ale také značku lyží. Většinou to je velmi těžké první rok získat přehled o svých závodních lyžích a často to je na úkor výsledků, protože závodník své lyže tak dobře nezná. Jak ses s tím poprala?

Změna je vždycky těžká a bere to hodně času, než člověk zjistí, jaké lyže kdy použít. Ale mám skvělou podporu od týmu, takže je to snadné s nimi pracovat a myslím, že tuto sezonu už bu-

Chtěla bys pokračovat v lyžařské kariéře i další roky? A jakou profesi bys chtěla dělat potom?

Několik let zpátky jsem začala řešit sezónu od sezóny, takže vůbec netuším, jak dlouho ještě budu lyžovat. Pro mě je hlavním lákadlem být profesionální sportovec, ale stojí to hodně práce a také musí fungovat tělo. Myslím, že konec mé kariéry je blízko, ale nikdy nestanovuji konečné datum. Potom bych chtěla být učitelkou tělocviku, už jsem se této profesi věnovala na částečný úvazek několik let a mám opravdu ráda sportovní vědu, takže pokud najdu práci v tomto oboru, tak to bude perfektní.

du mít své páry lyží dobře „osahané“. Vloni jsem spíš než s lyžemi bojovala se zdravím a určitým druhem únavy, takže jsem jaro pojala velmi odpočinkově, snažila se dát dohromady a začala trénovat od úplné nuly. Nyní se cítím dobře, ale stále musím poslouchat signály svého těla a být opatrná zejména v regeneraci. Je to stále dlouhá cesta, ale jsem velmi motivovaná a doufám, že budu mít letos šanci závodit s kvalitními lyžemi a dobrou formou.

Máš svého trenéra nebo si řídíš trénink sama?

Jsem si vlastním trenérem, ale jsem ráda, že mám kolem sebe lidi, s kterými mohu vše konzultovat. Hodně vše řeším s Tonim, protože oba už máme za ty roky dost zkušeností. Během tréninků jsem se svým klubem, kde máme švédského trenéra. Příležitostně také spolupracuji s trenérem švýcarského národního týmu, který mi pomáhá s technikou. Tato komplexní spolupráce mi nyní opravdu vyhovuje.

Ve Švýcarsku máte novou generaci kvalitních lyžařek – Nathalie von Siebenthalová, Nadine Faendrichová, Laurien van den Graaffová. Trénujete někdy spolu?

Ano, v loňské sezóně prokazovaly holky skvělou formu. V červnu jsem byla na soustředění se švýcarským týmem v Německu, kde jsem trénovala s Nathalie a Nadine. Laurien má svého vlastní-

Jizerská 50 (rok 2011) byla pro Serainu prvním maratonem klasickou technikou a hned v něm obsadila 2. místo. Tato fotografie je však z roku 2013, kdy v napínavém boji vyhrála Valentina Shevchenková (uprostřed) a třetí dojela Aino-Kaisa Saarinenová (vpravo)

SIN C E 19 7 7

UNIVERZÁLNÍ FUNKČNÍ PRÁDLO NEEXISTUJE...

CRAFT WARM INTENSITY ZCELA NOVÁ ŘADA TEPLÉHO FUNKČNÍHO PRÁDLA PRO POHYB V PÁSMU STŘEDNÍ INTENZITY VE VELMI CHLADNÝCH PODMÍNKÁCH. VYSOCE FUNKČNÍ PROPOJENÍ POŽADAVKŮ NA TERMOIZOLACI A ZÁROVEŇ ÚČINNÝ ODVOD POTU A PŘEBYTEČNÉHO TEPLA. PROZKOUMEJTE NOVOU KOLEKCI CRAFT NA WWW.CRAFT.CZ

UDRŽUJE V TEPLE

VYSOCE RYCHLE MINIMUM FUNKČNÍ SCHNOUCÍ ŠVŮ

10 ELITE

Vrchol jedné z himálajských osmitisícovek Gašerbrumu II z roku 2010. V pozadí je vidět vrchol K2, který Radek zdolal v roce 2014, a další osmitisícovka Broad Peak (dobytí vrcholu 2003). Deset dnů poté dosáhl i vrcholu Gašerbrumu I

Lyže jsou tvým zimním tréninkovým prostředkem, proč jsou dobré zrovna běžky?

Do 18 let jsem hrál volejbal a žil po tělocvičnách.

Také basket a fotbálek. A s tím samozřejmě přišla zranění a problémy s koleny. Když jsem jel roku 1998 na Everest, šel jsem na operaci s meniskem dva měsíce před expedicí a do konce tisíciletí ještě 3x. Obě kolena. Potom jsem udělal důležité rozhodnutí, haly vynechal, a tím vyblokoval všechny nebezpečné sporty. Začal jsem plavat, jezdit na kole, v zimě chodil do posilovny a jezdil na běžkách. Tahal jsem těžké batohy na velké kopce a, musím zaklepat, od té doby jsem zdravý.

TEXT: ADÉLA BOUDÍKOVÁ FOTO: ARCHIV RADKA JAROŠE

Z běžek až na vrchol

Vlastně Jizerská 50 byla původně závodem horolezců, horolezeckých běžkařských závodů je u nás celá řada. Zajedeš si také nějaký závod?

Jeden čas, právě na konci minulého tisíciletí, jsem jezdil sem tam nějaký maraton. Jel jsem i Marcialongu. Ale už nejsem ten závodní typ, osmitisícovky mě zbrzdily. Rozpětí minimální a maximální tepové frekvence je v extrémních výškách malé. Neumím se už zmáčknout.

A už taky nejsem nejmladší. Jizerskou 50 jsem jel letos poprvé. Nebaví mě ty zácpy na startu.

To potom není závod, ale šomtání. Tak jsem letos využil své VIP startovní pozice a kupodivu to šlo, zácpa nebyla tak strašná. Užil jsem si, krásné to bylo.

OSMITISÍCOVEK Není elitním lyžařem, ale je profesionál a sníh je jeho denním chlebem. Přestože se narodil v kolébce běžeckého lyžování, patří Radek Jaroš mezi nejslavnější české horolezce.

Je jediným Čechem, který zdolal všech 14 osmitisícovek bez použití kyslíku a služeb nosičů, takže je držitelem tzv. Koruny Himálaje, jako teprve 15. člověk na světě.

J

akého dobytého vrcholu si ceníš nejvíc?

Všech. Každý byl něčím výjimečný. První osmistisícovka, poprvé malý tým, poprvé ve dvou, poprvé sám, poprvé alpský styl, celá expedice na antibioticích… krásné to bylo.

Pocházíš z Nového Města na Moravě, takže máš určitě blízko k běžkám. Jak ses ale dostal k horolezectví, které na Vysočině až takovou tradici nemá?

Na běžkách jsem stál od mala. Jedna z mých prv-

ních fotografií v albu je na stupních vítězů – na tom nejvyšším, a to když jsem vyhrál „párkové závody“ na 50 m. Takže za mlada jsem byl vlastně lyžař a ještě k tomu sprinter. Ale už jako dítěti mně imponovaly hory. Nakonec ve 13 letech jsem byl historicky nejmladším účastníkem přechodu Jeseníky – Orlické hory. Denně 50 km s batohem na zádech – a pozor – na běžkách! Četl a snil jsem o horách a horolezcích, až jsem se s jedněma opil na plese. Říkali, že jdou druhý den lézt. „Jdu taky!“ řekl jsem a zrodil se horolezec.

Jezdíš raději klasicky nebo bruslením a proč?

Poslední roky jsem výhradně bruslil. Naučil jsem se bruslit kvůli tomu, že jsem neuměl namazat.

Navíc jsem měl děvčata z Liberce a tam se krásně bruslí. V Jizerkách udržují stopy jak na klasiku, tak na skate, a tak jsem se z klasika z Vysočiny stal bruslařem. Navíc po omrzlinách prstů na nohách a následných amputacích jsem nemohl klasicky lyžovat a při bruslení mě odval přes prsty tolik nezatěžoval. Ale už jsem si na klasiku letos také troufl, jde to a těším se na další zimu.

Loni jsi trénoval v norském Sjusjøenu, ráji běžeckého lyžování. Jak se ti tam líbilo a co tě zaujalo? Pojedeš tam ještě někdy?

100% lyžařský ráj na zemi. Nikdy jsem nezažil tak kvalitní stopy a od toho se odvíjela i kvalita tréninku. Každé ráno, ať projelo stopou 10 a nebo 300 lidí, bylo nově protaženo. Doslova keramická

11

Radek Jaroš Radek Jaroš se letos zúčastnil nejen hlavního závodu Jizerské 50, ale také některých doprovodných závodů

stopa na klasiku. Deset dnů po sobě jsme dali pokaždé 50 km. Stovky kilometrů takových stop. Neskutečné. Asi jsme chytli i výjimečné počasí, bylo slunečno a teploty až k –17 °C, prašan jako peří.

Běh na lyžích je bezpečný sport v porovnání s horolezectvím. Které okamžiky byly pro tebe na horách nejhorší?

Jako začínající horolezec jsem jezdil po Vánocích minimálně pět let po sobě na salaš na Vysoké Fatře. Z polské strany jsme na běžkách jezdili každý den na výlety po hřebenech. Taky se stalo, že jsme se vrátili až po půlnoci. Jízdy bez světel z vrcholů nebyly moc bezpečné, tehdy ani čelovky nebyly. A na horolezeckých akcích jsou samozřejmě největším problémem laviny a trhliny v ledovcích. Z těch mám respekt.

Jsi jediným profesionálním horolezcem u nás?

Určitě ne. Minimálně Adam Ondra je ještě větší profík. Ale je stejně starý jako moje dcera, vlastně mladší. Asi jsem byl první. A je pár lidí, kteří si na ně hrají a nebo by chtěli být.

Kolik zhruba tě stála jedna expedice do Himalájí?

Od 300 000 po milion korun. Ta suma dokáže být nekonečná. Je velký rozdíl v tom, jak se připraví sportovec, pokud peníze nemá, a jak se dá kvalitně připravit, pokud je má a může si dovolit cestovat pohodlně, věnovat se regeneraci, odpočinku, kvalitní stravě atd.

Mám pocit, že naši horolezci se moc systematickému tréninku nevěnují a že poctivě se připravuješ jen ty. Jak to je?

To si nemyslím. Určitě je jich hodně, kteří se tomu věnují víc než já, ale pro mě je horolezectví jeden z mnoha sportů, které jsem dělal. Ale ty mi nešly a tady jsem uspěl.

Jaké další sporty či tréninkové prostředky využíváš?

V mládí jsem byl skalkař a můžu říct, že kvalitní, když se podívám třeba na skalní výstupy v Labských pískovcích nebo v NDR. Měl jsem už před 30 lety doma v podkroví umělou lezeckou stěnu.

Dnes jsem „běžec na dlouhé tratě“. Himálaje jsou

Narozen: 29. dubna 1964 v Novém Městě na Moravě O Radkovi: Český horolezec, který zdolal jako 15. člověk na světě Korunu Himálaje bez použití kyslíkového přístroje. Až na Šiša Pangmu prostoupenou alpským stylem, což bylo oceněno Českým horolezeckým svazem jako výstup roku, se jednalo vždy o výstupy klasických cest expedičním stylem bez použití výškových nosičů.

Největším oříškem byla pro Radka osmitisícovka K2, kde výstup v roce 2001 zhatilo špatné počasí. Neúspěšně se na ni pokoušel vystoupit ještě v letech 2003 a 2005. Měl v plánu se pokusit o výstup ještě v roce 2007, ale kvůli zranění musel expedici ukončit.

1998 – Mount Everest...................8 848 m 2002 – Kančendženga..................8 586 m 2003 – Broad Peak........................8 051 m 2004 – Čo Oju.................................8 201 m 2004 – Šiša Pangma.....................8 027 m 2005 – Nanga Parbat....................8 126 m 2008 – Dhaulágirí..........................8 167 m 2008 – Makalu................................8 485 m 2009 – Mansálu.............................8 163 m 2010 – Gašerbrum II.....................8 035 m 2010 – Gašerbrum I......................8 080 m 2011 – Lhoce..................................8 516 m 2012 – Annapurna.........................8 091 m 2014 – K2........................................8 611 m V současnosti je jeho cílem zkompletovat Korunu planety, tedy všechny nejvyšší hory kontinentů. Zatím má zdolán Mount Everest (1998), Denali (2016) a Elbrus (2016).

Kromě horolezectví se věnuje i fotografování a psaní knih (Dobývání nebe; Hory shora; Hory, má panenko; K2, poslední klenot mé Koruny Himálaje) Web: www.radekjaros.cz

Běžky jsou pro Radka výborným tréninkovým prostředkem

12 ELITE

Mekka skalního pískovcového lezení Adršpach, která je proslulá především spárovým lezením a lezením na tření – tzv. rajbáky. Za mlada tu Radek trávil spoustu času. Jak sám tvrdí, pokud nebyl „morál“, bylo lepší se oblasti vyhnout

S kolika kg tělesné váhy vyrážíš běžně na expedici a s kolika se vracíš? Jaký byl největší váhový úbytek během expedice?

Nejvíc jsem zhubnul 11 kg a běžně asi 5 kg váhy.

Bohužel ale nejde o tukové vrstvy, ale o svalovou hmotu, kterou člověk spaluje v extrémní zátěži při nedostatku kyslíku, tělo jede na vlastní zásoby a odbourává bílkoviny, což je základní stavební složka svalů. A hodně ztracených kil je také z důvodu dehydratace.

o vytrvalosti a schopnosti se kousnout, takže jde o vytrvalostní trénink. Do toho občas na podzim dva až tři měsíce posilovny a důležitá je také všestrannost. Kolo silniční, horské, divoká voda, mořský kajak, běh, běžky, snowboard, prkno na vlnách oceánu, volejbal. Dvakrát jsem šel ze srandy desetiboj na stadionu Slávie Praha. Miluju sport a všestrannost.

Zachránil jsi život nejednomu horolezci, někdy ses kvůli tomu musel vzdát i dobytí vrcholu. O koho se jednalo a v jaké to bylo situaci?

Nejvíc se to nakumulovalo při expedici na Dhaulágirí. Tam jsem prvně s výškovou nemocí stahoval jednoho Poláka a kvůli tomu jsme museli oželet výstup východní stěnou. Po vy-

Po vylezení na vrchol jsem spouštěl celý den z výšky 7 300 m španělského horolezce. Jeho parťák se mi na lano už nevešel, a protože měl víc sil, musel sám. Nakonec se zřítil přesně v okamžiku, kdy nám přišla v 6 600 m pomoc.

Vylézt na 8 000 m vysokou horu vyžaduje velké strádání – zima, únava, málo spánku, nedostatek jídla a pití… Co ti vadí nejvíce a jak dlouho jsi schopný v těchto těžkých podmínkách fungovat?

Nevím. V podstatě jsem díky kvalitní přípravě neměl nikdy výrazný problém. Jsem horský model a jako bych tam patřil přirozeně.

Musíš se během výstupu soustředit pouze na výkon, nebo můžeš myslet i na něco jiného? Případně na co?

Třeba na sex. Anebo na další krásné věci. Ale samozřejmě že nejdůležitější je být v souznění s horou a ve střehu nad tím, co okolo číhá. Kde se ukrývají trhliny, odkud můžou padat laviny, kameny nebo ledovcové seraky. A důležité je mít v hlavě, že cílem není vrchol, ale návrat. Na hoře jsi v polovině cesty, to není jako když běžkař projede cílem padesátky. Konec je až dole v základním táboře!

V roce 2012 ti omrzly prsty na nohou a přišel jsi o 11 článků. V čem tě to omezuje?

Měl jsi ve výšce ještě nějaké další zdravotní komplikace jako třeba otok plic?

V roce 2007 jsem si ihned po příchodu a stavbě základního tábora u K2 rozdrtil prst na ruce kamenem a bylo po expedici. Výšková nemoc se mě naštěstí nikdy netýkala, asi mám dispozice k tomu, abych vyšší nadmořskou výšku zvládal bez problémů, a taky se umím dobře aklimatizovat. Po výstupu na Everest mi slezly kompletně všechny nehty na nohách a po výstupu na Šiša Pangmu mi zase hnisala lůžka pod palci. Sám jsem si je doma odoperovával, to bylo peklo.

Omrzliny přišly na mojí předposlední expedici.

Sešlo se moc špatných věcí najednou.

Proč tě tak lákají nebezpečné výstupy, není lepší si v klidu jezdit na běžkách po Vysočině?

Nevím, rozumná odpověď asi neexistuje. Člověk jako tvor existuje statisíce let a po celý svůj vývoj bojoval o přežití, až posledních ani ne 100 let si žijeme tak jako nikdy v dějinách lidstva. A možná v některých je hlouběji zakořeněný boj a souboj. Nemyslím jenom horolezce, kteří jdou na hranu bytí a žití. Výzva…?

lezení na vrchol jsem spouštěl celý den z výšky 7 300 m španělského horolezce. Jeho parťák se mi na lano už nevešel, a protože měl víc sil, musel sám. Nakonec se zřítil přesně v okamžiku, kdy nám přišla v 6 600 m pomoc.

Těžko na cvičišti, lehko na bojišti. Vysoké Tatry, kde Radek „vyrostl a maturoval“ ze zimního lezení.

Tvrdí, že jsou to nejmenší velehory světa, ale na přípravu jsou zde skvělé terény

2018 SERIÁL Ů D O V Á Z ÍCH Ž Y L A N U H Ě B V U O K O R PRO ŠI T S O N J E VEŘ

Dětské závody Závody pro dospělé volně a klasicky Nesoutěžní open jízda pro radost Profesionální služby a zázemí 20. 1. 2018 ČUS Stopa pro život Prolog Vysočina Arena

24.–25. 2. 2018 Šumavský skimaraton Kvilda

27.–28. 1. 2018 Jilemnická 50 Jilemnice

3. 3. 2018 Krkonošská 70 areál Svatý Petr ve Špindlerově Mlýně

10.–11. 2. 2018 Karlův běh Boží Dar v Krušných horách

www.stopaprozivot.cz

14 ELITE

2016/17 ZA SVĚTOVÝM POHÁREM TEXT: ADÉLA BOUDÍKOVÁ

Start skiatlonu mužů, třetího závodu Tour de Ski 2017

FOTO: SVAZ LYŽAŘŮ ČR

Ohlédnutí

16. leden 2017

Změna na pozici trenéra mužů

Trenérská rada úseku běhu na lyžích vyměnila v průběhu sezóny hlavního trenéra mužů Lukáše Krejčího za bývalého úspěšného lyžaře Martina Koukala.

Jakš bodoval

Nejlepšího letošního výsledku dosáhl Martin Jakš 13. místem na 15 km volně na SP v Ulricehamn. Dojel se ztrátou 41 s na vítěze Alexe Harveyho.

21. leden 2017

Byl nejstarším členem a významným funkcionářem Svazu lyžařů ČR. Od roku 1953 pracoval v různých funkcích, nejdříve jako trenér, později jako funkcionář trenérské rady závodu sdruženého. Poté přešel k běhu na lyžích, kde se stal prvním předsedou trenérské rady ČSTV. Ve Svazu lyžařů pracoval nepřetržitě až do roku 1983.

Úžasní diváci v Novém Městě 18. prosinec na Moravě 2016

Na domácím Světovém poháru (SP) v biatlonu byla neskutečná atmosféra. Celková divácká návštěvnost činila 123 500 lidí. Zahraniční závodníci i média oceňovali silnou atmosféru, kterou diváci vytvořili. Česká televize zaznamenala rekordní průměrnou sledovanost závodu. Vše umocnilo vítězství Gabriely Koukalové. Úspěchem bylo i 4. místo Ondřeje Moravce.

Ruští hříšníci

Patřili k ruským hrdinům zimních olympijských her v Soči (2014), kde získali celkem 5 medailí.

Kvůli nesrovnalostem v biologickém pasu mají Alexandr Legkov a Maxim Vylegžanin pozastavenou činnost.

27. prosinec 2016

Začíná Tour de Ski

Úvodní závod Tour de Ski, sprint volnou technikou ve Švýcarsku, vyhráli Rus Sergej Usťugov a Stina Nilssonová ze Švédska. Skvělý výsledek zaznamenal v kvalifikaci sprintu Jan Bartoň, když dojel na 15. místě.

31. prosinec 2016

6. leden 2017

Po 4. etapě Tour de Ski odjíždí naši reprezentanti domů

„Mužská i ženská část reprezentace jsou v aktuální sezóně výsledkově za očekáváním. Proto jsme se rozhodli, že raději než pokračovat v těchto výkonech na Tour de Ski a v podnicích Světového poháru, bude lepší pokusit se výkonnostně zvednout k hlavnímu cíli této sezóny. Tím je jednoznačně mistrovství světa v Lahti a tomu chceme podřídit vše,“ řekl sportovní ředitel Úseku běžeckých disciplín SLČR Lukáš Sacher.

Dvě Češky na pódiu

Obrovskou euforii prožil český biatlon v závodě s hromadným startem žen Světového poháru v Oberhofu, kde zvítězila Gabriela Koukalová a na 3. místě nečekaně skončila Eva Puskarčíková. Obě české reprezentantky střílely jako jediné z celého startovního pole bezchybně.

Oberhof přinesl našim i další pódiová umístění, a to 1. místo Koukalová (sprint), 2. místo Šlesingr (sprint) a 2. místo Koukalová (stíhací závod).

8. leden 2017

8. leden 2017

Vítězství v Tour de Ski pro Wengovou a Usťugova

Závěrečnou etapu a celou Tour zvládla nejlépe Norka Heidi Wengová a na sjezdovku Alpe Cermis vyjela v nejrychlejší čase. Druhá dojela Finka Krista Pärmäkoskiová a o 3. místo musela bojovat Švédka Stina Nilssonová, která před touto poslední etapou vezla dres vedoucí závodnice.

Pro vítězství v mužské kategorii si zaslouženě dojel Rus Sergej Usťugov. Druhé místo udržel Nor Martin Johnsrud Sundby před třetím Švýcarem Dariem Colognou.

1. únor 2017

Dorostenka Barbora Havlíčková se zúčastnila MS juniorů v Soldier Hollow, kde na 5 km volně dojela na 9. místě. Patřila mezi nejmladší dvě závodnice a juniorského šampionátu se ještě může v budoucnu zúčastnit 3x.

Bronz z univerziády

České kvarteto mužů, ve složení 6. únor J. Antoš, M. Rypl, J. Pšenička a J. 2017 Gräf, získalo na zimní univerziádě běžců na lyžích v Almaty bronzové medaile. Finišmanu Gräfovi se podařilo vytáhnout tým z 6. místa až na stupně vítězů.

10. únor 2017

Koukalová je mistryní světa!

Gabriela se stala poprvé v kariéře mistryní světa v biatlonu, a to v rakouském Hochfilzenu, kde vyhrála sprint na 7,5 km o čtyři vteřiny před Gabriela Koukalová se stala mistryní světa ve sprintu v rakouském Hochfilzenu

FOTO: ARCHIV FISCHER

16. říjen 2016

Odešel Václav Mečíř ve věku 92 let

Skvělý výsledek pro Havlíčkovou

15

V tureckém Erzurumu se jel závod na 5 km klasickou technikou v rámci EYOF (Olympiáda dětí a mládeže). Nejlépe se z našich umístila Zuzana Holíková ze Skuhrova nad Bělou, která dojela na 5. místě.

Zemřel Josef Lánský

27. duben 2017

Nor Sundby byl hlavním favoritem na zisk medailí, ale Rus Usťugov byl nakonec úspěšnější

Našim závodníkům se nejvíce dařilo na 50 km volně, kde Martin Jakš zajel nejlepší výsledek celé české výpravy, a to 14. místo. Mladíci Petr Knop a Michal Novák si vyjeli nejlepší umístění na MS, a to 33. a 36. místo. V ženách se letos poprvé do nejlepší třicítky dostala Kateřina Beroušková, která vybojovala v Lahti 28. a 2x 27. místo.

FOTO: SVAZ LYŽAŘŮ ČR

Po 87. narozeninách náhle zemřel ve svém pražském bytě. Od dětství běhal na lyžích, ale jeho hlavní disciplínou se stal závod sdružený. Kvůli zranění musel předčasně ukončit sportovní dráhu. Později se stal funkcionářem Úseku severské kombinace SLČR.

20. únor 2017

22. únor – 5. březen 2017

Mistrovství světa v Lahti

Největší hvězdou šampionátu měl být Martin Johnsrud Sundby, ale nakonec nezískal žádnou individuální zlatou medaili. Nejúspěšnějším byl Sergej Usťugov, který byl silný jak ve sprintech, tak v distančních závodech. Z pěti závodů, do nichž nastoupil, získal dvě zlaté (skiatlon, sprint dvojic) a tři stříbrné medaile (sprint, štafeta, 50 km volně). Sundby s Usťugovem spolu sváděli největší souboj ve skiatlonu, kde ujeli celému pelotonu a v cílovém kopci si Sundby vlastní chybou ukopl hůlku, takže si dojel „pouze“ pro stříbro. O pády nebyla nouze. Ve sprintu žen agresivně najela švédská favoritka Stina Nilssonová do své konkurentky a přišla o možnost postupu do finále a boj o medaili. Ve sprintu dvojic sjížděl na stadion do cílové rovinky Nor Iversen, když ho zezadu dojel Fin Niskanen. Oba zvolili stejnou stopu a mysleli, že druhý závodník uskočí, místo toho oba upadli a pro vítězství si dojeli Rusové (Kriukov, Usťugov), pro 2. místo senzačně Italové (Nöckler, Pellegrino) a rychleji se zvedl Niskanen, takže 3. místo získali Finové. Pozitivní na šampionátu byla také výsledková pestrost závodníků z různých zemí. Kromě Rusů a Norů získali tituly mistrů světa Ital Pellegrino, a to ve sprintu, Fin Livo Niskanen na 15 km klasicky a Kanaďan Alex Harvey na 50 km volně.

V ženské kategorii to bylo jiné. Marit Bjørgenová měla sice loni roční mateřskou pauzu, ale do Lahti přijela s takovou formou, že jí nikdo nemohl konkurovat. Zlato si odvezla z 10 km klasicky, skiatlonu, štafety a 30 km volně.

vestments, který se specializuje na dálkové běhy. „Prioritou je zajištění týmu, a když to půjde, chci závodit,“ řekl dvojnásobný šampion Tour de Ski.

České běžecké lyžování povede v nadcházejících letech v pozici šéftrenéra reprezentace Fin Ilkka Jarva. Zkušený šestatřicetiletý trenér dříve působil u finského B-týmu a v běžeckém sportovním centru ve Vuokatti. Realizační tým prochází razantnější obměnou, Jarva bude šéftrenérem, Zbyněk Valoušek bude trénovat muže a Jan Franc ženy.

6. červen 2017

19. březen 2017

Dva glóby pro Koukalovou

Gabriela Koukalová po 4. místu z SP na Holmenkollenu ve sprintu a propadu Laury Dahlmeierové do 3. desítky získala nečekaně křišťálový glóbus za hodnocení disciplíny. V sobotní stíhačce také zabojovala a dojela si pro stříbrnou medaili. V nedělním závodu s hromadným startem dojela na 2. místě a Veronika Vítková na 4. místě, čímž si spravila chuť na konci ne moc vydařené sezóny. Gabriela navíc získala malý křišťálový glóbus za závody s hromadným startem a celkově skončila 2. v hodnocení SP.

13. duben 2017

Lukáš Bauer potvrdil konec v reprezentaci, chce se věnovat rodině a laufům

Důvody, proč už nebude reprezentovat Českou republiku ve Světovém poháru, na olympiádě a na mistrovství světa přitom nejsou čistě jen výkonnostního charakteru. „Myslím, že na příští olympiádě bych mohl závodit docela se ctí, ale jde zejména o rodinu. Byla hodně bita mojí kariérou a už nechci, aby strádali kvůli plnění mých vzdušných cílů,“ vysvětlil Bauer. Hlavní pozornost by chtěl zaměřit na svůj tým Pioneer In-

SP v běhu na lyžích v Novém Městě na Moravě byl zrušen

Svaz lyžařů ČR se vzhledem k aktuální situaci financování sportu od Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy rozhodl vzdát se pořádání plánovaného Světového poháru v běžeckých disciplínách, který se měl uskutečnit v lednu 2018 v Novém Městě na Moravě. Světový pohár se do ČR vrátí v roce 2020 a následně by měl pokračovat v dvouletém cyklu podle dlouhodobé dohody s Mezinárodní lyžařskou federací.

25. srpna 2017

Z našich žen se na MS nejvíce dařilo Kateřině Berouškové

Šéftrenérem reprezentace bude Fin Ilkka Jarva

Hříšnice Johaugová musí vynechat i olympiádu

Vloni v září byla norská závodnice Therese Johaugová pozitivně testována na zakázaný steroid Clostebol.

Dopingový trest jí měl vypršet tak, aby se mohla zúčastnit zimní olympiády, ale byl prodloužen a bude ji muset vynechat.

4. října 2017

Tréninkový výpadek Koukalové a Moravce

Gabrielu Koukalovou brzdí v olympijské přípravě bolesti lýtek a tréninkový plán řeší ze dne na den. Problémy nastaly už v létě a doktoři nemohou přijít na příčinu. S tréninkovým mankem je na tom podobně i Ondřej Moravec, který se léčil s infekčním onemocněním jater. Trenér Rybář však nehází flintu do žita a doufá, že se přesto dokáží připravit na vrchol sezóny. Je možné, že úvodní závody Světového poháru oba vynechají.

Ondřej Moravec bojoval během letní přípravy s infekčním onemocněním jater

FOTO: PETR SKŘIVÁNEK

13. únor 2017

Páté místo pro Holíkovou

FOTO: ARCHIV FISCHER

Němkou Dahlmeierovou. Gabriela přijela na MS s výbornou střeleckou a běžeckou formou, ale ve stíhacím závodě měla komplikace s náboji, což ji stálo 30 s zdržení na střelnici a zřejmě i nezasažení jednoho z terčů. Přesto zahájila neuvěřitelnou stíhací jízdu a i přes tři trestné okruhy vybojovala bronzovou medaili. Ondřej Moravec si vedl také skvěle. Dvakrát vybojoval 5. místo a díky výborné střelbě ve vytrvalostním závodě se zdálo, že bude mistrem světa, když ho z první pozice o 3 vteřiny odsunul na stříbrnou Američan Lowell Bailey.

16 ELITE

2016/17 ZA SEZÓNOU DÁLKOVÝCH BĚHŮ TEXT: ADÉLA BOUDÍKOVÁ

13. listopad 2016

Výborná zpráva pro české lyžaře

Na českých horách se dalo o víkendu kvalitně lyžovat.

Boj proti dopingu

Do seriálu dálkových běhů Visma Ski Classics se přihlásilo 28 týmů.

Pro čistotu sportu si tato instituce najmula německou firmu PWC, která bude na každém ze 13 závodů provádět dopingové testy nejméně 3 mužů a 3 žen.

Všechny profesionální týmy, které se registrovaly ve Visma Ski Classics, musí podepsat s každým svým lyžařem deklaraci o čistotě sportu.

22. listopad 2016

27. listopad 2016

Prolog Visma Ski Classics

Závod žen na 8 km klasicky vyhrála Kateřina Smutná z týmu Santander, kdy o vítězství musela bojovat do posledních metrů. Do nejlepší desítky se vešla i Adéla Boudíková na 6. místě (Atlas Craft team) a Klára Moravcová na 8. místě (Silvini Madshus team). Závod mužů ovládl Petter Eliassen z týmu LeasePlan.

La Sgambeda

Člen týmu Santander Tord Asle Gjerdalen ukázal, že mu to v Itálii svědčí. Dvakrát vyhrál Marcialongu v letech 2015 a 2016, jednou Toblach-Cortina 2016 a prosincovou La Sgambedu. Kateřina Smutná byla blízko obhajobě vítězství z minulého roku a také blízko udržení žlutého trikotu vedoucí závodnice, ale ve spurtu byla rychlejší Britta Johansson Norgrenová (Lager 157).

4. prosinec 2016

4. leden 2017

Čínský Vasák poprvé a naposled

Poprvé byl do seriálu dálkových běhů zařazen čínský Vasův běh.

Organizátoři však neměli s tak velkou akcí zkušenost a nezvládli nejen TV přenos, ale ani organizaci, a zřejmě proto již tuto sezónu nebude závod zařazen. Na trati dlouhé 50 km klasickou technikou si připsal první vítězství ve Visma Ski Classics Andreas Nygaard v mužích a Olga Rotchevová v ženách. Nejlépe z Čechů dojel na 17. místě Daniel Máka z Atlas Craft teamu a celkově obsadil v čínské Tour de Ski 3. místo.

14. leden 2017

Sněhová kalamita v Seefeldu

Náročný závod Kaiser Maximilian lauf v rakouském Seeleldu ovládla Kateřina Smutná a překvapivě i po cestě z Číny Andreas Nygaard (oba tým Santander), který se poprvé v kariéře oblékl do žlutého trikotu. Z našich byl nejlepší Petr Novák z Atlas Craft teamu na 7. místě. V rakouské chumelenici, při níž se závodníci v některých místech brodili až 30 cm nového sněhu, nebyl kvůli hustému sněžení zprostředkován TV přenos. Jediný krátký záznam ze závodu pocházel z mobilního telefonu spolujezdce na skútru.

před vítězstvím, stejně jako Rusa Ilju Černousova jezdícího v týmu Lukáše Bauera Pioneer Investments.

24. leden 2017

Norský historický film Poslední král vstupuje do českých kin

Píše se rok 1206 a Norsko je rozervané občanskou válkou. Ve víru intrik umírá král a těsně před svou smrtí odhaluje, že má nemanželského syna – Håkona Håkonsona, dědice trůnu. Začíná zuřivý souboj o život malého dítěte. Loajální služebníci trůnu Skjervald a Torstein se snaží svého budoucího krále udržet naživu ze všech sil. Stojí proti nim neúprosná příroda i dánští nájezdníci, kteří neznají slitování. Film připomíná slavnou historii nejznámějšího norského závodu Birkebeinerrennetu.

Prestižní Marcialonga

Nikoho nenechal na pochybách a T. A. Gjerdalen si zde dojel pro 3. vítězství. Triumf si z roku 2015 zopakovala i Kateřina Smutná.

Z našich závodníků obsadil solidní 17. místo Petr Novák.

29. leden 2017

Toblach-Cortina

Nor Gjerdalen má Itálii opravdu rád, připsal si další vítězství stejně jako suverénní Kateřina Smutná. Nejlepším z našich závodníků byl Stanislav Řezáč ze Silvini Madshus teamu na 20. místě.

11. únor 2017

Půl století Jizerské 50 20. únor 2017

Kateřina Smutná si formu udržela a vyhrála v domácím prostředí jubilejní ročník. Morten Eide PeFOTO: TOMÁŠ HEJZLAR

Ani krásné sochy ze sněhu v prostoru startu a cíle neoblomily organizátory Visma Ski Classics, aby byl další ročník čínského Vasova běhu zařazen do seriálu

FOTO: ADÉLA BOUDÍKOVÁ

Ohlédnutí

Mrazivá La Diagonela

Závodníci se ve švýcarském údolí postavili na start ve velmi nízkých teplotách klesajících až k –20°C. Někteří elitní lyžaři dokonce vytáhli ze svého šatníku speciální běžkařské kraťasy, aby jim nenamrzla nejen stehna.

Chladné počasí nezastavilo Kateřinu Smutnou

21. leden 2017

Kateřina Smutná ovládla 50. ročník Jizerské 50

17

Březen 2017

Odpadky na Vasově běhu

Vasaloppet přichází s přísnějším opatřením proti odhazování odpadků během závodu. Pokud se zjistí, že závodník odhazuje odpadky, dostane časovou penalizaci 15 min.

5. březen 2017

Vasův běh a 60 000 startujících

5. březen 2017

Nestárnoucí Anders Aukland

Kateřina Smutná se po zdravotních problémech vrací na stupně vítězů, na švédském Aarefjällsloppetu nestačila pouze Švédce Norgrenové.

Kvalitního výsledku dosáhla Klára Moravcová na 12. místě. V mužské kategorii se brzy po startu odpoutal Morten Eide Pedersen, který si vytvořil více než minutový náskok, jenže v neprojeté trati byl asi na 30. km sjet. O vysoké tempo se postaral opět Petter Eliassen a celé pole závodníků roztrhal. Síly mu však v závěrečném výjezdu chyběly a pro vítězství si ve fotofiniši dojel 45letý Anders Aukland. Nejlepším z Čechů byl na 21. místě Petr Novák.

1. duben 2017

Klasický styl a 1 500 výškových metrů

Neobvyklý obrázek se divákům naskytl po startu mužů Reistadløpetu, kdy většina elitních závodníků jela na namazaných lyžích. Těžký profil závodu a čerstvý prašan je přiměl, aby opět sáhli po rozbroušených lyžích na klasickou techniku. Eliassen všem ukázal, že klasickou techniku rozhodně nezapomněl, když na 10. km všem ujel a s přehledem si dojel pro vítězství před nestárnoucím Andersem Auklandem. Na výborném 4. místě skončil Lukáš Bauer a skvělého výsledku dosáhl také Martin Jakš, který se dlouho pohyboval kolem 6. místa a nakonec dojel na 11. místě. V ženách vyhrála s přehledem Justyna Kowalczyková a Kateřina Smutná dojela na 5. místě.

FOTO: ARCHIV VASALOPPET

Během celého závodního týdne zaznamenali organizátoři okolo 60 000 přihlášek do hlavního, ale také vedlejších závodů Vasova běhu. Kateřině Smutné závod tentokrát nesedl a v půlce trati ho vzdala kvůli bolavému zápěstí. Domácí B. J. Norgrenová tak měla jednodušší situaci a po třech 2. místech na Vasově běhu poprvé vyhrála. V mužích se utvořila ve vedení velká skupina závodníků, která čítala asi 45 nejlepších. Tempo udával po většinu závodu Petter Eliassen, který byl těsně před závodem nemocný, a v poslední třetině začali závodníci odpadat. Do cíle přijela skupina 15 závodníků a ve spurtu byl nejrychlejším John Kristian Dahl z United Bakeries, před druhým Andreasem Nygaardem a třetím Stianem Hoelgaardem (Team LeasePlan). Životní výsledek zajel Petr Novák, když vybojoval 9. místo. Stanislav Řezáč dojel na 23. místě.

(Pioneer Investments team). V ženách se o tempo postarala Japonka Masako Ishidaová a Polka Justyna Kowalczyková, která měla víc sil a dojela si s více než 4min. náskokem pro zasloužené vítězství. Kateřina Smutná skončila na 9. místě.

8. duben 2017

Malmen Høst, Kjetil Dammen, Andrew Musgrave, Torgeir Skare Thygesen a Lina Korsgrenová tak budou muset hledat jiný tým. Hvězda dálkových běhů Eliassen odchází do lyžařského důchodu a bude se věnovat rodině, Hoelgaard bude zřejmě angažován do týmu United Bakeries, Høst do týmu Serneke a další jsou v jednání.

2. květen 2017

I v květnu se u nás dá lyžovat

V Jeseníkách byla upravena trasa z chaty Ovčárny na Švýcárnu. V Krkonoších na svážnici na Medvědín jsou stále kvalitní lyžařské podmínky.

Na příjezdové cestě ke krkonošské Výrovce je dokonce pětimetrová metrová vrstva sněhu, frézař ji musel odklízet osm hodin. Letošní zima se u nás opravdu vydařila.

30. červen 2017

Smutná členkou českého týmu

Kateřina Smutná končí u norského týmu Santander, který chce mít ve svém složení pouze Nory, a bude v nadcházející sezóně dálkových běhů hájit barvy týmu Lukáše Bauera Pioneer Investments.

FOTO: MARTIN ŠUPICH

dersen z týmu BN Bank ukázal všem, že v Jizerských horách mu to svědčí. Z našich závodníků dojel nejlépe na 13. místě Stanislav Řezáč. Do nejlepší třicítky se z domácích vešel i na 21. místě Jiří Ročárek (Atlas Craft team), 22. Lukáš Bauer (Pioneer Investments team), 26. Pavel Ondrášek a 27. Radek Šretr (oba Atlas Craft team).

Zakončení ve Finsku

Posledním závodem Visma Ski Classics v Ylläs-Levi si Kateřina Smutná spravila chuť, když ve fotofiniši porazila Norgrenovou a vyhrála. Mužské pole bylo vyrovnanější.

Pohromadě jelo asi 20 závodníků, ale Těsný dojezd do cíle 90km Vasova běhu vyhrál jako loni John kvůli vysokému tempu se vedoucí Kristian Dahl (úplně vpravo) skupinka postupně zmenšovala. Asi 12 km před cílem využil P. Eliassen Slavný posledního stoupání, kde všem ujel a dojel si pro Birkebeinerrennet vítězství. Našim závodníkům se moc nedařilo, nej18. březen V mužích se o roztrhání pelolepším byl Petr Novák na 30. místě.

2017 tonu a vysoké tempo postaral Konec týmu Martin Johnsrud Sundby, který LeasePlan si zaslouženě dojel s více než půlminutovým ná22. duben Tým vedený legendárním skokem pro 1. vítězství v dálkových bězích. Z na2017 norským lyžařem Thomasem šich si skvěle vedl Stanislav Řezáč, který dojel na Alsgaardem nenašel na další se13. místě. Při své premiéře v dálkových bězích se zónu nového sponzora. Stian Hoelgaard, Anders v dobrém světle ukázal i Martin Jakš na 26. místě

U Výrovky byla ještě v květnu pětimetrová vrstva sněhu

28. srpen 2017

Alliansloppet ovládl Nygaard, Smutná třetí

Nejznámější maraton na kolečkových lyžích na světě Alliansloppet měl letos neuvěřitelně těsný finiš. Během 6 sekund projelo cílem téměř 25 závodníků. Nejšťastnějším z nich byl A. Nygaard, druhý dojel T. Thygesen a třetí K. J. Westberg. V hlavní skupině dojela i další slavná jména jako M. E. Pedersen (4. místo), I. Černousov (7. místo), A. Aukland (9. místo) a další.

Northug se v čelní skupině neudržel a s mírným odstupem dojel 26., těsně před naším závodníkem Šrailem. V ženách opět zabodovala Smutná, která dojela na třetím místě za dvěma Švédkami Dahlquistovou a Nordströmovou.

FOTO: SVAZ LYŽAŘŮ ČR

18 ELITE

CO NÁS ČEKÁ A NEMINE? Už se těšíte, až si v zimě sednete do křesla nebo lehnete na gauč, vezmete do ruky hrnek s teplou kávou a budete v pohodlí svého domova napjatě sledovat výkony nejen našich závodníků? Abyste měli přehled, kdy a co sledovat, přinášíme vám kalendář Světového poháru v běžeckém lyžování a biatlonu a dálkových běhů Visma Ski Classics.

Kalendář Světového poháru v běžeckém lyžování 2017/18 24.–26. 11. 2017 Ruka (Finsko) 2.–3. 12. 2017 Lillehammer (Norsko) 9.–10. 12. 2017 Davos (Švédsko) 16.–17. 12. 2017 Toblach (Itálie) Tour de Ski: Lenzerheide (Švýcarsko), Oberstdorf 30. 12. 2017–7. 1. 2018 (Německo), Val di Fiemme (Itálie) 13.–14. 1. 2018 Drážďany (Německo) 20.–21. 1. 2018 Planica (Slovinsko) 27.–28. 1. 2018 Seefeld (Rakousko) 10.–25. 2. 2018 Zimní olympijské hry: Pchjongčchang (Jižní Korea) 3.–4. 3. 2018 Lahti (Finsko) 7. 3. 2018 Drammen (Norsko) 10.–11. 3. 2018 Oslo (Norsko) 16.–18. 3. 2018 Falun (Švédsko)

Kalendář 8. ročníku Visma Ski Classics 2017/18 26. 11. 2017 Prolog Pro Team Tempo: Pontresina, Švýcarsko (10 km) 2. 12. 2017 La Sgambeda: Livigno, Itálie (35 km) 13. 1. 2018 Kaiser Maximilian Lauf: Seefeld, Rakousko (60 km) 20. 1. 2018 La Diagonela: Sv. Mořic, Švýcarsko (65 km) 28. 1. 2018 Marcialonga: Trentino, Itálie (70 km) 3. 2. 2018 Toblach-Cortina: Itálie (50 km) 18. 2. 2018 Jizerská padesátka: Bedřichov, Česká republika (50 km) 4. 3. 2018 Vasaloppet: Mora, Švédsko (90 km) 17. 3. 2018 Birkebeinerrennet: Rena, Norsko (54 km) 7. 4. 2018 Reistadløpet: Bardufoss, Norsko (50 km) 14. 4. 2018 Ylläs-Levi, Finsko (67 km)

Gabriela KouKalovÁ (CZE)

A JEJÍ KOMPLETNÍ SBÍRKA MEDAILÍ V CELKOVÉM HODNOCENÍ SVĚTOVÉHO POHÁRU V BIATLONU HOCHFILZEN 2017 FOTO: ARCHIV VASALOPPET

FOTO: PETR SKŘIVÁNEK

Photo © nordicfocus.com

Kalendář Světového poháru v biatlonu 2017/18 24. 11.–3. 12. 2017 Oestersund (Švédsko) 5.–10. 12. 2017 Hochfilzen (Rakousko) 12.–17. 12. 2017 Annecy – Le Grand Bornand (Francie) 2.–7. 1. 2018 Oberhof (Německo) 9.–14. 1. 2018 Ruhpolding (Německo) 16.–21. 1. 2018 Antholz – Anterselva (Itálie) Zimní olympijské hry: Pchjongčchang 9.–25. 2. 2018 (Jižní Korea) 6.–11. 3. 2018 Kontiolahti (Finsko) 13.–18. 3. 2018 Oslo – Holmenkollen (Norsko) 20.–25. 3. 2018 Tyumen (Rusko)

ZLATO SPRINT STŘÍBRO INDIVIDUÁLNÍ ZÁVOD BRONZ STÍHACÍ ZÁVOD

WWW.LEKI.CZ

20 ELITE

Ekonom Praha pravidelně organizuje v jabloneckých Břízkách skiatlon a sprinty dvojic. O víkendu se tam vloni vystřídalo 100 mužů a 40 žen. Závod přilákal i několik místňáků a místňaček

Závody na krátké tratě pro všechny?

BUDOU!

TEXT: TOMÁŠ KÁLAL FOTO: ARCHIV AUTORA

Poslední lyžařská sezóna byla k běžkařům velmi štědrá.

I když jsme ještě 29. 12. 2016 v Čechách drhli skluznice o šutry, těsně po Novém roce přišla sněhová nadílka, kterou nepamatujeme. Dětem v Praze museli rodiče znovu vysvětlovat, co že je to bílé svinstvo zač. Ti šikovnější si z něj i udělali sněhuláka. Pražští přeborníci dokonce vzali staré práskačky a naskočili do vyšlapané stopy na Ladronce a v dalších parcích. No a tím pádem jsme my z centra republiky mohli najíždět kilometry také v týdnu.

Š

tědrá byla také nabídka závodů. Na rozdíl od let 2015/16 se totiž nerušil téměř žádný. A bylo z čeho vybírat. Rozjel se seriál republikových a župních závodů, po republice se rozprostřela termínovka dálkových běhů a pokračovala tradiční VŠ liga. V rámci ní se také podařilo zorganizovat všechno naplánované. Odjeli jsme tak závodní víkendy a Akademické mistrovství v Novém Městě na

Moravě. A bylo se na co dívat. Ještě v prosinci se ujali tradičního závodu organizátoři SK Rover. Ti kvůli nedostatku sněhu spojili svůj závod s puškoběžci na Fichtelbergu. Víte, jaký je to skvělý pocit, když vám ujede závodník a vy mu to vrátíte, jakmile jde v půlce trasy střílet a najíždět trestná kola? Po novém roce a nové sněhové nadílce už nebylo co řešit. V původním termínu Jizerské 50 se podařilo nalákat organi-

zátorům z FELu (Fakulta elektrotechnická) více chlapů a žen než na dospělou republiku. Aby taky ne, když si reprezentace přijela zazávodit na naše krátké tratě. Vítězkou byla v ženské kategorii Klára Moravcová. Ten lednový víkend mi málem zamrznula rtuť v teploměru a po letech bylo jedinou starostí najít ten zaházený zelený tuháč v kufru a nanést ho v dostatečně tenké vrstvě.

Pak přišla první novinka. Zhruba po deseti letech jsme se vrátili na Hraběnku do Jilemnice. Sníh už nebyl kam odhazovat, a tak se dalo jezdit i na tamních tratích. Na tomto motokrosu jsme jeli 30 km klasicky (resp. 15 km v kategorii žen) a pěkně „na férovku“ s hromadným startem.

A já si to pamatuji dodneška. Nejely mi lyže, takže jsem si to užil o hoooodně déle, než jsem měl v plánu. V neděli si navíc každý mohl vyzkoušet smíšené štafety. A všechno se to sčítalo a násobilo a přepočítávalo, abychom se mohli hecovat, kdo že to bude celkovým vítězem seriálu.

O víkendech nám počet závodníků rostl, horší byl snad jen pohled na prořídlé pole závodníků na Akademickém mistrovství ČR. Bohužel se ochota vysokoškoláků sportovat snižuje, ale my je do té stopy naženeme. I kdyby to mělo stát

21

Ať už jsi student, závodník, profesionální závodník, triatlonista, nebo milovník alkoholu (popřípadě všechno v jednom), tenhle seriál závodů je ti šitý na míru. nějaké prize money a nabídku práce. Mistrem ČR je pro rok 2017 Jonáš Bešťák a mezi ženami Kateřina Beroušková. Doneslo se mi, že studenti lyžaři nadále nepodceňují večírkovou část přípravy. Na čtvrteční dlouhé tratě tak nastupovalo mnoho závodníků po náročné pivní štafetě a tanečních kreacích.

Ekonom Praha pak převzal štafetu závěru sezóny a druhý víkend v březnu zorganizoval v jabloneckých Břízkách již tradiční skiatlon a sprinty dvojic. O víkendu se tam vystřídalo sto mužů a čtyřicet žen. Závod přilákal i pár místňáků a místňaček. Na kolečku byla zase pořádná závodní atmosféra a nezanedbali jsme ani vyhlášení na závěrečném „galavečeru“. Celkovým mistrem VŠ ligy se v sezóně 2016/17 stal Matěj Kubina a v kategorii krásných slečen a žen Tereza Hnátková. A pozor, nezapomínejme ani na týmy.

Týmovou soutěž vyhrála s přehledem (počtem

Obyčejný smrtelník má málo možností si vyzkoušet skiatlon na vlastní kůži, ale v jabloneckých Břízkách to není problém

i kvalitou) VSK Humanita Praha. A tohle všechno jsme pořádně oslavili a doplnili potřebné iontové nápoje v restauraci Rybářská bašta. Legendární byla pivní štafeta ve složení 8 mužů a 2 ženy, kterou vyhrál o parník (takže na fotofinish) oddíl Žižkovský tygři.

Takže ať už jsi student, závodník, profesionální závodník, triatlonista, nebo milovník alkoholu (popřípadě všechno v jednom), tenhle seriál závodů je ti šitý na míru. Přijď si vyhrát svou kategorii!

Na přesný harmonogram se mě ještě neptejte, venku je třicet nad nulou, usrkuji vychlazenou Plzeň a jen vím, že příští rok se nám zase podaří uspořádat pár závodů pro studenty a širokou veřejnost. Tratě zůstanou opět atraktivní, olympijské, které si jen tak někde závodník bez licence nevyzkouší. V seriálu bude závod na 30 km i krátký sprint. Velkým příslibem je pro tuto sezónu spolupráce s novými partnery. Nechci prozradit vše, ale budeme součástí závodů v novém kabátě. Studenti a čerství absolventi, pro které byly a jsou tyto závody od prapůvodu organizovány, si třeba najdou kvalitního zaměstnavatele a nové kamarády. Všichni ostatní, již zaměstnaní, se třeba podívají na tratě na Mísečkách. Organizátoři přemýšlí nad přejmenováním názvu seriálu. Něco jako „Super Ultra Top Iron Ski Competition Racing Pro“ by mohlo na závody a hlavně závěrečný večírek přilákat davy. A sakra, už se zase těším na zimu…

Tomáš Kálal Závodník Ekonomu Praha, oddílu, který je v dálkových bězích známý pod jménem Žižkovský tygři Závod mužů ve skiatlonu, kdy první část se jede klasickou technikou a druhá polovina volnou technikou

22 UNIVERZITA TEXT: MARTINA CHRÁSTKOVÁ

Trénování

SILOVÉ PŘIPRAVENOSTI I. Běh na lyžích je cyklický, silově vytrvalostní sport. Cyklický znamená, že se jednotlivé kroky (cykly) neustále opakují, občas modifikují. Vytrvalostní složka výkonu je jednoznačná.

I sprint, který na lyžích trvá okolo 3 min., je z fyziologického hlediska vytrvalostním výkonem, a to nemluvíme o faktu, že závodníci jedou sprintový okruh 4x během jednoho půldne. A silová? V současném pojetí běhu na lyžích se síla dostává stále více do popředí, a je zapotřebí se jí věnovat.

Klik – výdrž v kliku (podobně je dnes velmi populární tzv. plank = podpor na předloktích)

S

íla je pohybová schopnost, kterou lze částečně suplovat nedostatečnou rychlost. Ta je geneticky daná (poměrem tzv. rychlých a pomalých svalových vláken), a tudíž i nejhůře trénovatelná. Naopak síla se získává relativně snadno a velmi rychle se obnovuje (např. po zranění nebo tréninkovém výpadku). Ale při nedostatečném tréninku zase rychle opadá.

Trénink síly lze samozřejmě dělit mnoha způsoby, nejzákladnější dělení je síla obecná a speciální. Speciální silou je myšleno takové cvičení, které je prováděno ve stejných pohybových vzorcích jako výsledný pohyb. Pro běh na lyžích je to tedy soupaž (příp. střídavá práce paží bez doprovodu nohou) na lyžích, kolečkových lyžích či trenažéru (např. „větráky“, Ercolina), jízda bez holí na lyžích či kolečkových lyžích. Za speciální silové cvičení se dají považovat i napodobivá cvičení. Avšak trénink speciální síly bez dostatečné všeobecné přípravy organismu je velmi krátkozraký. Účinných cviků pro všeobecnou sílu není nikdy dost.

V současné době, kdy obrovskou popularitu zažívá tzv. workout a závody typu Spartanman nebo Army run, jsou obchody se sportovním zbožím prošpikované různými fitness pomůckami. Není tedy žádný problém opatřit si pár pomůcek vlastních (pokud nechcete chodit do posilovny).

Následující cviky jsou pojaty komplexně, některé pouze s vlastní vahou těla, jiné za použití pomůcek.

Pokud zjišťujete, že pouhá vlastní váha těla je pro vaše svaly nedostačující, můžete si vzít zátěžovou vestu a svoji hmotnost tak zvýšit. Stejně jako je na každém, jak těžký kettelbell či medicine ball si zvolí.

Klik – přesunout tělo na jednu stranu (paži) a druhou stranu Důležité momenty: zpevnit celý trup, stažené půlky, stažené břicho, lokty u těla, hlava v prodloužení trupu vytažená dopředu, neprohýbat záda. Pro méně zkušené je pro začátek vhodná varianta tzv. dámského kliku = kolena opřít o podložku. Při výdrži lze zařadit „pohoupání“ – hmitání nahoru a dolů. Přesuny ze strany na stranu: frekvence podobná jako při klikování, jen se tělo nezvedá nahoru, ale je stále v nízké pozici a přesunuje se z jedné strany na druhou.

Jednoruč – to samé jako obou ruč, jen kettelbell je držen jen jednou rukou. Výměna rukou probíhá v nejvyšší úvrati (ve výši očí).

Všeoběžeckémlyžování

Swing – obouruč; mírný stoj rozkročný, mírný podřep, mírný předklon, záda rovná (záda se nesmí kulatit, aby nebyly přetěžované meziobratlové ploténky), stažený zadek (napomáhá udržet stažený příčný břišní sval – transversus, který patří ke stabilizátorům trupu): podřep a kettelbell nechte spustit dolů až za paty a celým tělem (od špiček chodidel) švihnout kettelbellem do výše očí a poté jej brzdit v pohybu dolů) až opět za paty. Paže jsou stále natažené.

24

Leh – sed: konečky prstů posunout od kotníků k prstům chodidla. Lopatky se nedotýkají podložky. Chodidla jsou celou plochou na podložce.

Lze také hmitat jen v krajních pozicích.

Dřepy: mírní stoj rozkročný; kolena tlačit od sebe, zůstat na plných chodidlech, paže do předpažení

Stejně jako na lyžích, i při posilování je potřeba dbát na techniku provedení cviku. Pokud nebude vaše technika při běhu na lyžích dokonalá, budete zřejmě jen pomalejší, nicméně při cvicích síly si můžete poměrně snadno ublížit. Proto nejprve cvičte s lehčími zátěžemi, v lehčích variantách, a klidně si vezměte nějakého parťáka, s nímž se budete navzájem opravovat (jeden cvičí, druhý odpočívá a opravuje, a pak se vyměníte, takže poměr cvičení a pauzy je de facto 1 : 1). Až když budete cvičení opravdu dobře zvládat s nízkou zátěží, přejděte k těžším variantám.

Některé cviky se mohou na první pohled zdát jako jednoduché, ale když jich uděláte větší množství, zjistíte, jaké všechny svaly máte. Zajímavý režim cvičení je ve dvojici: jeden cvičí, druhý odpočívá. Například první udělá 2 dřepy, druhý udělá 2 dřepy, 1. udělá 4 dřepy, 2. udělá 4 dřepy a takto pokračují do 20 dřepů a pak stejným způsobem zpět. Na závěr si každý dá 20 dřepů. Stejně tak můžete cvičit každý cvik (klik ze začátku přidávat po 1 do 10). Takto můžete skupinu cvičenců rozpůlit. Výdrže se zábavně cvičí v kruhu, kdy cvičící postupně (jako mexickou vlnou) zaujímají požadovanou pozici a poté se z ní postupně zvedají – trochu i záleží na tom, jak kdo chce ty další potrápit – jeden si může vzpomenout, že se mu ještě zvedat nechce, a tak zůstane v pozici a všichni, kteří jsou za ním, musí zůstat také… Kolik bude maximum vaší pyramidy anebo kolik dáte sérií je také čistě na vás.

Martina Chrástková Bývalá reprezentantka v běhu na lyžích, v současnosti instruktorka outdoorových sportů a lektorka na Katedře sportů v přírodě na UK FTVS Těžší varianta – na bosu (labilní podložka aktivuje vnitřní stabilizační systém, tzv. core), jinak stejně jako na pevné podložce – kolena od sebe, stát na plných chodidlech.

Webové stránky: www.wok-outdoor.cz; www.machr-consulting.cz E-mail: martan.chr@seznam.cz

ATOMIC využijte rychlosti Redster lyží Vytvářet nové kvalitní závodní lyže znamená neustálé testování. Díky tomu, že firma Atomic sídlí přímo v srdci Alp, má k tomu ideální podmínky hned „za dveřmi“. S pomocí nejlepších světových běžců na lyžích Atomic vyvinul nový model Redster S9 Carbon. Navíc zavádí nové technologie, které patří mezi nejlepší v oblasti Skintec lyží, včetně posledních Redster C9 Skintec, které jsou vyvinuté k závodním účelům.

Redster S9 Carbon: Nepřekonatelná rychlost a stabilita

L

yže Redster byly, jsou a budou o rychlosti a stabilitě – dvou faktorech, které jsou zásadní pro dobrý pocit z jízdy při volné technice. V současnosti se tyto dvě vlastnosti promítají i v novém Redster S9 Carbon, stejně jako tomu bylo v minulých letech u modelu určeného pro klasickou techniku – Redster Carbon Classic. Tato série lyží přichází se 100% závodní karbonovou konstrukcí, která je neuvěřitelně lehká a pevná. To zajišťuje přímý přenos odrazu a vyvinutí vyšší okamžité rychlosti včetně dynamického skluzu. Závodní profil lyže a je-

jí krojení do písmene V umožňuje jednoduše kontrolovat směr jízdy a dosáhnout explozivního zrychlení v každém terénu a za jakýchkoliv sněhových podmínek. Výsledkem je velmi rychlá a univerzální lyže, kterou si vybral například vítěz Světového poháru – sprinter Sondre Fossli a celý závodní tým Atomicu.

Další modely Redster určené na volnou techniku běhu na lyžích, S9 a S7, dosahují stejně vysoké kvality konstrukce lyže jako ty určené pro Světový pohár. Opět nabízejí perfektní přenos pohybu a rychlosti, nemají ale tak vysokou tvrdost a jsou tím pádem shovívavější k výkonnostním a hobby závodníkům.

50th Engadin Skimarathon Sunday, 11 March 2018

Maloja – S-chanf (42 km)

–2

Maloja – Pontresina (21 km)

69 01

Sunday, 11 March 2018

19

11th Half Marathon

8

2nd Engadin Night Race Thursday, 8 March 2018

Sils – Pontresina (17 km)

19th Women‘s Race Sunday, 4 March 2018

Samedan – S-chanf (17 km)

Online-registration: www.engadin-skimarathon.ch

Presenting Sponsor

Main Sponsors

25

Základem tréninku u dětí je herní pojetí tréninku a zábava

26 UNIVERZITA

TEXT: JAKUB OPOČENSKÝ FOTO: ARCHIV AUTORA

VZTAH TRENÉRA A SVĚŘENCE individuální osobní přístup v tréninku v Norsku „V praxi to znamená, že jako trenér mohu ovlivnit vlastní filozofií tréninkový proces, ve který věří sám sportovec.“ V Norsku je daleko větší tendence vychovávat samostatně myslící sportovce, kteří vedou s trenérem dialog. Jako trenér máte velkou odpovědnost a velmi důležitý úkol. Na sportovce je třeba vždy nahlížet nejen jako na závodníky, kdy jim pomáháte dosáhnout jejich cílů, ale je třeba jim porozumět i v běžném životě. Každá věková kategorie sportovců má svá specifika, avšak skvělý trenér vidí celý tréninkový proces a ne jen výsledná čísla.

S

tát se trenérem je poměrně snadné. Trenérská činnost se zdá mnoha lidem jako zajímavá a jednoduchá, ale velké rozdíly pozorujeme i v kvalitě. V Norsku jsou desítky trenérů a tisíce lyžařů v malých i velkých klubech.

Někteří mají výborné vzdělání, zatímco jiní mají pouze důvěru ve vlastní zkušenosti z přechozí kariéry v běžeckém sportu nebo mají bohaté zkušenosti díky dlouhodobé trenérské praxi. Bez ohledu na motiv pro výkon trenérské praxe je nutné nejen dokonale znát své svěřence, ale též sám sebe. Trenér by měl být schopen sebereflexe a operativně řešit neočekávané situace. Alfou a omegou je vzájemná důvěra, kdy si sportovec definuje cíl, kterého se pak společnými silami snaží s trenérem dosáhnout.

Osobnost trenéra

Trenér by měl mít určité předpoklady jako je pozitivní vztah k lidem a řadu specifických schopností a dovedností uplatňovaných ve styku s nimi. Být v každém ohledu příkladem a vzorem pro své svěřence splňuje skutečně jen velmi málo trenérů. Musí být opravdovou autoritou, dokonalým odborníkem a měl by umět své poznatky a činnosti předávat. Dále by měl být schopen objektivně posuzovat veškeré jejich projevy chování a chápat jejich problémy.

Osobnost sportovce

Všeobecně se předpokládá, že sportovec svým působením na sportovním poli vyrůstá v poctivého, skromného člověka, který se často stává

vzorem pro řadu lidí. Sport má vliv také na vývoj morálně volních vlastností, které jedinci jistě ocení později. Proto je nutné, aby se trenéři nesoustředili jen na výkonnost, ale zároveň výchovně působili na svěřence. Ti by neměli selhávat v morálních oblastech, což se mnohdy stává. Pokud je prioritou jen výkonnost, vše ostatní jde stranou. Jestliže chce sportovec něčeho dosáhnout, musí mít i dostatek sebedůvěry, aby byl schopen zvládnout tlak, který sportování a hlavně závodění přináší.

Vzájemný vztah se svěřenci

Do určitého věku je v Norsku kladen velký důraz především na zábavu a herní pojetí tréninku.

Dále je důležité, aby měli všichni v tréninkové skupině dobré vazby a fungovali jako tým. Při malém počtu dívek ve skupině se navazuje spolupráce se sousedními oddíly. Starší sportovci od 17 let mají vždy své zástupce ve výboru, kam jsou nominováni na základě hlasování závodníků. V Norsku zejména u mládežnických potažmo i juniorských kategorií hodně dbají na působení trenérek u týmů. Navázat spolupráci se sportovci zvyklými na odlišný model přípravy bývá někdy opravdu výzva, obzvláště pokud si dříve řídili trénink sami. V těchto paradoxních situacích je třeba trpělivosti a víry v nalezení určité formy spolupráce. Poměrně překvapivá je také fluktuace závodníků mezi jednotlivými oddíly. Závodníci často přechází z oddílu do oddílu jednak kvůli

27

kamarádství nebo sparingu. Vzhledem k poměrně velkému počtu svěřenců na trénincích mají sportovci od 15 let možnost mít „osobního“ trenéra. Toho využívají zejména ti, kteří se pravidelně účastní závodů a rádi by dosáhli určitého výkonnostního cíle.

Rutina individuálního přístupu v tréninku: Sezónní plán Měsíční plán

Individuální přístup

Týdenní plán

Ambice sportovců se často rozcházejí s reálnými možnostmi. Sportovci kolem 16. roku většinou již vědí, čeho chtějí ve sportu dosáhnout, a trenéři by jim v tomto ohledu měli pomoci. Navázání úzké spolupráce je klíčem k úspěchu.

Sledování sportovce

Podstatou práce trenéra je sledování svěřenců jak na jednotlivých trénincích, tak v průběhu delšího časového úseku, i v rámci testů. Trenér by měl sledovat reakce sportovce při tréninku, a to jak po stránce fyzické, technické, psychické, tak i v kontextu závodů taktické. Bývá dobrým zvykem, že trenér na konci týdne zhodnotí jeho průběh a provede případné změny do týdne následujícího. Při absenci trenéra na závodech je vhodná např. telefonická konzultace, kdy trenér dostane potřebné informace, a navíc tím podpoří svěřence nehledě na úspěch v závodě. Už pouze telefonát vyvolává pocit zájmu.

Jako trenér chcete během týdne absolvovat co nejvíce kvalitních tréninků ať už zaměřených na rozvoj kondice, nebo techniky. Nicméně tréninky je třeba plánovat v širším kontextu práce/brigády, školy, přátel a dalších zálib tak, aby byl tréninkový efekt co největší. Všichni lyžaři, mladší nebo starší mohou být čas od času unaveni pouze „lyžařským“ tréninkem a dalšími specifickými tréninky. Změny v tréninkové rutině by proto měly být po nějaké době vítaným zpestřením. Nelze opomenout individuální rozdíly sportovců. Každý má jiné cíle, touhy, motivaci a všichni nemohou

Měsíční vyhodnocování a plánování ýdenní kontrola tréninkového deníku T s komentáři Pravidelné rozbory techniky Spolupráce 24/7 – telefon, FB

být ti nejlepší. Nicméně je možné pracovat na osobních cílech sportovce, rozvíjet jeho silné stránky a eliminovat slabé. Vrátíme-li se zpátky k důležitosti důvěry, trenér i sportovec by měli chápat stejně to, co je nezbytně důležité k dosažení cílů. Trenér může vytvořit sebelepší plán, ale pokud se s ním svěřenec neztotožní a nebude mu věřit, na konci nebudou ani požadované výsledky. Dialog se svěřenci je velice důležitý, jelikož trenér nemůže vědět, jak trénink na svěřence zapůsobí, jaké má pocity apod. Navíc na rozvoj techniky mají vlastně zásadní vliv sami sportovci.

Trenér i svěřenec musí odvádět práci na 100 % a vzájemně se motivovat. Trenér by měl naučit sportovce dělat správná rozhodnutí ve

Když se v Norsku netrénuje, tak se diskutuje

Bez ohledu na motiv trenérské praxe je nutné znát dokonale nejen své svěřence, ale též sám sebe. Trenér by měl být schopen sebereflexe a operativně řešit neočekávané situace.

Na trénincích je třeba rozdávat radost, smích a dřinu

správný čas. Především mladší svěřenci mají tendenci s blížícím se důležitým závodem trénovat čím dál tím více. Pokud se tak stane, je třeba to se sportovcem rozebrat, aby se už podobná situace neopakovala. Naopak čím jsou sportovci na vyšší úrovni, tím mají vyšší nároky na rady a informace důležité pro vlastní tréninkový proces.

Jakub Opočenský V norském klubu IL Jardar Langrenn zastavá funkci vedoucího trenéra mládeže věkové kategorie 13–16 let a v Teamu Vestmarka je hlavním trenérem juniorů.

FOTO: DEPOSITPHOTOS

28 UNIVERZITA

KINEZIOTAPING TEXT: TEREZA KALOŠOVÁ

barevný zázrak nejen pro sportovce S kineziotapingem jste se již určitě setkali. Jde o barevné elastické pásky, vyrobené většinou z bavlněných vláken, které se nalepují na různé části těla a mají mnoho terapeutických účinků. Metoda kineziotapingu vznikla v Japonsku, odkud se rychle rozšířila do dalších částí světa včetně ČR a v současnosti ji s chutí využívají nejen sportovci.

K

romě oblasti sportu se kineziotaping používá i v oblasti lékařství, rehabilitace a regenerace, například pro zlepšení hojení jizev nebo rychlejší vstřebávání velkých hlubokých podlitin po operativním zákroku nebo po úrazech. Velmi oblíbená je tato metoda pro snížení bolestivosti svalů, zvýšení stability kloubů a korekci jejich postavení, pro zapojení nebo naopak vyřazení svalových skupin do/z pohybu, dále pro rychlejší zmenšení otoků a již zmíněných modřin. Po správné aplikaci se zvýší průtok krve postiženým místem (využíváme hlavně při zatuhlých svalech – vyšší prokrvení znamená zahřátí svalu a následnou úlevu), zmenší se tlak na místo otoku, uleví se svalům a šlachám v jejich tahu.

Jak se kineziotape používá?

Ideální je nejdříve místo, kde budeme aplikovat, co nejvíce odmastit, například lihem. Na mokré nebo mastné kůži kineziotape držet nebude, nebo se hodně rychle odlepí. Pokud je daná část těla ochlupená, je vhodné ji oholit, jinak budeme tahat za chlupy a účinnost na kůži se sníží,

nemluvě o značném nepohodlí při strhávání.

Pod kineziotape se může nastříkat i lepidlo, které přilnavost zvýší a je to také varianta, pokud oblast aplikace oholit prostě nejde. Dále musíme vědět, proč kineziotape lepíme a jakou úlohu bude plnit. Následně se páska lepí buď úplně bez tahu (i tak je ale vyráběna s určitým napětím), nebo ji natahujeme podle potřeby. Pro představu – kineziotape, který slouží jako stabilizace kloubu, bude natažený, a tudíž pevnější než kineziotape na lepší průtok lymfy. Pásky je možné nastřihávat do tvarů Y, V, vytvářet mřížky, apod.

Záleží na představivosti terapeuta, který kineziotape lepí a ze všeho nejvíc na jeho zkušenostech a znalostech problematiky. Hodně klientů se ptá, jestli si budou schopni aplikovat další kineziotape po slepení prvního sami doma. Ano, budou, ale jen ten konkrétní a po instruktáži, jak na něj.

Sice to vypadá na první pohled jednoduše, ale nesprávným použitím si lze vytvořit obtíže větší, než měl člověk doposud, a tak doporučuji svěřit se do rukou masérů a fyzioterapeutů kineziotapů znalých.

Záleží na barvě?

Jedna z nejčastějších otázek většiny klientů. Barva pásky na její účinek vliv nemá, je to jen otázka estetiky a přání. Kineziotapy se liší podle výrobců v jejich pevnosti, typu lepidla nebo šířky, ale neplatí, že například černý bude pevnější než růžový. Barva může ovlivňovat ze všeho nejvíc psychiku. Když se klientovi bude zamlouvat vzhledově, bude ho raději nosit a psychika, jak je známo, je mocná čarodějka.

V jakém případě není aplikace vhodná?

I přes to, že je kineziotaping neinvazivní metoda a mohlo by se zdát, že je použitelný za jakýchkoliv podmínek, musíme v některých případech od aplikace ustoupit. Za nejzávažnější kontraindikace se považují jednak celkové horečnaté stavy organismu, žilní trombóza, křečové žíly, dále místa na kůži, kde došlo ke krvácivým poraněním, mokvající místa a zcela nezahojené jizvy. Dále ani

29

místa kožních nemocí nebo ekzematických projevů nejsou nejvhodnější, protože může dojít k místnímu zhoršení. Osobně bych nedoporučila pouštět se do kineziotapování míst s nejasnými potížemi bez diagnózy stanovené buď lékařem, nebo terapeutem.

S kineziotapy je možné se normálně mýt i koupat.

Při sušení je lepší ručník jen přikládat a netřít, protože by se tím mohla páska poškodit a odlepit. Ani sušení fénem není nejlepší postup, raději necháme kineziotape volně oschnout. Doba, po jakou necháme kineziotape nalepený, je diskutabilní, já zastávám názor, že maximálně 3–4 dny. Člověk se pod ním potí a při delší aplikaci se může vytvořit

nepříjemná vyrážka. S prodlužující se dobou se také snižuje pevnost kineziotapu, a tím i jeho terapeutický účinek.

Za největší výhodu kineziotapů můžeme považovat to, že ač s nimi lze různé části těla zpevnit, na rozdíl od tapů pevných nebo obvazů, zároveň nebrání pohybu. Pokud se končetina vůbec nehýbe, dochází rychle k zatuhnutí svalů a kloubů a potom je nutná delší rehabilitace. S kineziotapy můžeme cvičit, protahovat a masírovat v podstatě hned. Za důležité považuji možnost vybrat si ze široké škály pásek tu, která bude klientovi sedět šířkou, délkou, barvou i použitým lepidlem, protože pohodlnost při nošení je na prvním místě.

Kineziotape na hlubokou podlitinu po pádu na kole

Kineziotape pro stabilizaci ramene

Tereza Kalošová Masérka a expertka na tejpování a regeneraci FB: @masazetk E-mail: masazeTK@seznam.cz

FOTO: ARCHIV AUTORKY

Hygiena

Kineziotape pro trapézy a lopatky při akutní bolesti

Kineziotape pro stabilizaci kotníku s výronem

Kineziotape při bolesti epikondylu

Kineziotape při bolesti kolene

Pravda o proteinech – kupujte kvalitu, pomůžete svému zdraví a ještě ušetříte

FOTO: DEPOSITPHOTOS

30 UNIVERZITA

TEXT: PETR JEŽ

PRAVDA O PROTEINECH

kupujte kvalitu, pomůžete svému zdraví a ušetříte Proteiny jsou moderním doplňkem stravy – pomáhají při redukci váhy, přibírání svalové hmoty a v podobě koktejlů mohou být například i součástí svačiny, nebo její náhradou.

Kvalita proteinových přípravků je však velmi rozdílná.

N

echci zde polemizovat o tom, zdali a komu jsou proteinové přípravky určeny.

Celá problematika je složitější, než se na první pohled jeví. Následující text by vám měl pomoci k základní orientaci v oblasti syrovátkových proteinů. Ty jsou dnes hojně používány nejen při sportovních činnostech, ale i v rámci rozličných stravovacích režimů, jejichž cílem je snížení či zvýšení tělesné hmotnosti.

O tom, že existují proteinové nápoje, má dnes již kromě sportovců povědomí i široká nesportující veřejnost. Hektická doba nás nutí přemýšlet o tom, jak ušetřit čas při přípravě pokrmů a přitom dát svému tělu potřebné výživné látky.

Kvalitní doplněk stravy tak může být významným pomocníkem. V daném případě je varianta použití proteinového nápoje zajímavou možností. A nabídka trhu je obrovská. Problém je však v tom, že se při jejich výběru spíše ztrácíme. Ve většině případů nám v orientaci bohužel nepomohou ani prodejci. Nakonec se spokojíme s informací: „Berte ten, který má alespoň 80 % syrovátky a dobrou cenu.“

Co je syrovátka?

Syrovátka je v podstatě vedlejší produkt, žlutozelená tekutina, která zůstane po sražení mléka.

Je to mléčné sérum, které získáme po odstranění

kaseinu z mléka. Kasein je vlastně tvaroh. Syrovátka obsahuje např. vitamíny B1, B2, B3, B5, B6, B9, B12, C, E, hořčík, vápník, draslík, zinek, fosfor, sodík, ale i laktózu, tedy mléčný cukr. Na ten by si měli dát pozor zejména alergici a lidé trpící nesnášenlivostí mléčného cukru. Pro všechny tyto jedince platí, že by neměli konzumovat běžně sušenou syrovátku, a proto by měli i pečlivě vybírat z nabídky syrovátkových proteinů.

Syrovátka prospívá zdraví

Obecně vzato ale platí, že syrovátka může být lidskému organizmu prospěšná, a to jak vnitřně, tak i při vnějším použití. Bílkoviny syrovátky jsou velmi dobře a lehce stravitelné a na rozdíl od mléka je můžeme pít i ve větším množství. Syrovátka pomáhá odvádět toxické látky z těla, podporuje činnost ledvin, zlepšuje látkovou výměnu, napomáhá ke snižování hladiny cholesterolu, působí protizánětlivě v žaludku a střevech, dodává tělu důležité vitamíny a minerální látky. Syrovátka je tak díky svým specifickým vlastnostem vhodným doplňkem stravy pro sportovce nebo pro jedince, kteří chtějí zhubnout, či pro ženy v těhotenství apod.

Díky svým protizánětlivým účinkům je při vnější aplikaci vhodná zejména pro citlivou pleť, a tudíž je použitelná pro denní mytí při problémech s akné, navíc prokrvuje a vyhlazuje pokožku.

Recept na domácí tvaroh, lučinu a syrovátku Pokud vám někdy zkyslo mléko, nevylévejte ho. Příroda už udělala kus práce za vás a výborný zdroj proteinů v podobě tvarohu a syrovátky máte na dosah!

Mléko stačí zahřát na 40 °C, případně přidat ještě pár kapek citronu pro lepší srážení (můj děda dával kůrku chleba). Necháme chvíli chladnout a poté přelijeme přes jemnou a čistou tkaninu (plenu nebo utěrku umístěnou v sítku) a necháme vykapat do mísy.

V míse se nám bude hromadit syrovátka a v sítku zůstane tvaroh. Látku v sítku můžete postupně zaškrcovat popř. zatížit, abyste uspíšili odstranění syrovátky z tvarohu. Syrovátku nevylévejte. Můžete ji použít třeba místo mléka při vaření/pečení nebo ji jen tak vypít samotnou či přidat do smoothie (doporučuji vychladit).

Podobným způsobem můžete vytvořit sýr podobný lučině z bílého (nejlépe domácího) jogurtu. Říká se mu Labneh (Laban). V tomto případě do sítka s látkou pouze dáte jogurt a necháte odkapat syrovátku. To samé můžete udělat i s kefírem.

Jana Štychová

31

Rozdíl mezi sušenou syrovátkou a syrovátkovým proteinem

UŠENÁ SYROVÁTKA obsahuje 11–14 % bílS kovin, 66–74% laktózy (mléčného cukru), 10 % minerálních látek, 2–9 % kyselin a 1 % tuku.

YROVÁTKOVÝ PROTEIN se získává tak, že S ze sušené syrovátky se složitou výrobní cestou (většinou ultrafiltrací) vytvoří syrovátkový proteinový produkt – koncentrát tzv. WPC (Whey Protein Concentrate). Rozdíl mezi WPC a sušenou syrovátkou spočívá v poměru laktózy (mléčného cukru) a proteinu (bílkovin). Sušená syrovátka má v průměru 70 % mléčného cukru (laktózy) a jen 13 % bílkovin. WPC má v průměru minimálně 65 % bílkovin a 11 % laktózy (mléčného cukru), tedy sacharidů, což pro osoby, které trpí intolerancí mléčného cukru může být stále ještě nepřekonatelný problém při stravitelnosti. Výroba WPC přijde zhruba 4–5x dráž než výroba syrovátky a od toho je také odvislá jeho cena.

Jaký zvolit protein?

Stačí se orientovat dle informace, která je uvedena na obalu výrobku a uvádí mimo jiné složení jednotlivých zdrojů proteinů, zdali jde o směs nebo o čistý syrovátkový protein.

Petr Jež Odborník na sportovní výživu a zdravý životní styl Web: www.faktorplus.cz

FOTO: DEPOSITPHOTOS

FB: Fit.and.Happy.CZ

WPC – syrovátkový koncentrát Je v současnosti základní složkou proteinových koncentrátů, obsahuje 65–80 % bílkovin a malé množství sacharidů a tuku. Dané množství laktózy, kterou řadíme mezi sacharidy, může být problém pro jedince s její intolerancí, jak je uvedeno v předešlém textu.

WPI (Whey Protein Isolate) – syrovátkový izolát Má nižší obsah laktózy a tuku než WPC. Je tak čistější formou proteinu oproti WPC, protože prochází delším filtrováním a procesem tzv. iontové chromatografie. Obsahuje okolo 90 % bílkovin a minimum sacharidů a tuku. Je rychleji stravitelný než WPC. W PH – hydrolyzovaný protein Vyrábí se tak, že WPI a WPC prochází dalším zpracováním, čímž se enzymaticky naštěpí aminokyselinové vazby. Vyznačuje se extrémně rychlou vstřebatelností. Má lehce nahořklou chuť a je považován za nejvhodnější formu

bílkoviny k užití bezprostředně po tréninku či jiném fyzickém výkonu. Někdy je označován jako tzv. přednatrávený protein.

CFM (Cross Flow Microfiltration) Syrovátka připravená technologií křížové mikrofiltrace – obsah laktózy je asi 2–3 % a téměř bez tuku, tuto variantu bych volil jako ideální tzv. obecně použitelný kompromis.

IOX – ion exchange Doposud nejmodernější forma výroby proteinu. Připravuje se tzv. iontovou výměnou, prakticky neobsahuje laktózu ani tuk a koncentrace proteinů dosahuje téměř 99 %. Nejvyšší stupeň pro „fajnšmekry“.

Srovnání kvality proteinových tyčinek můžete najít na internetovém odkazu: www.dtest.cz/clanek-5911/neprijemnapravda-o-proteinovych-tycinkach

Konec mýtů o vejcích!

Přirozeným a významným zdrojem proteinů v našem jídelníčku jsou vajíčka. I když žijeme v 21. století, můžeme přes veškeré seriózní výzkumy často slyšet, že jsou vejce nezdravou potravinou. Tato teorie se opírá o nepodložené tvrzení, že vaječný žloutek zvyšuje hladinu cholesterolu, a tím poškozuje naše zdraví. Pravdou však je, že naše zdraví prioritně poškozuje nezdravý životní styl, tedy nedostatek pohybu, nezřízená konzumace všeho, co se dá sníst a vypít, potažmo nadměrný příjem tuků.

Cholesterol obecně je látkou pro člověka životně důležitou a je přítomen v každém savčím organizmu, tedy nejen v lidském. Nachází se v každé buňce, protože je základním stavebním kamenem buněčné membrány a bez jeho přítomnosti by buňka nemohla žít, což znamená, že bez cholesterolu bychom neexistovali. Cholesterol je mimo jiné i součástí molekul steroidních hormonů nadledvinek, základem žlučových kyselin atd. Lidské tělo denně vyrobí několikrát více cholesterolu, než přijme potravou.

Navíc potravní cholesterol obsažený ve vejcích má jen velmi málo společného s cholesterolem v našem těle, a proto nijak významně nezvyšuje množství cholesterolu kolujícího v krevním oběhu. U zdravých jedinců nebyla prokázána spojitost mezi konzumací vajec a rizikem srdečních onemocnění. Vaječný žloutek totiž kromě cholesterolu obsahuje lecitin, který pozitivním způsobem ovlivňuje metabolizmus (látkovou přeměnu) cholesterolu a podporuje jeho odbourávání z cévních stěn.

Pokud jsou tedy vejce kvalitní a čerstvá, patří neodmyslitelně do našeho jídelníčku, protože obsahují mnoho významných živin a biologicky aktivních látek. Jsou „nabitá“ vitamíny A, D, E, K, B, C, najdeme v nich jód, selen, cholin a také velké množství vápníku (až 50 mg v jednom vejci). Např. díky vitamínu A lépe funguje náš imunitní systém a nedostatkem vitamínu D trpí většina populace. Vejce jsou zdrojem nejhodnotnějších bílkovin, spektrum látek obsažených ve vejci napomáhá snižovat riziko srdečních onemocnění a zlepšovat paměť. Vejce obsahují také síru, která pozitivně ovlivňuje kvalitu vlasů a nehtů, a díky své výživové hodnotě velmi dobře ovlivňují redukci hmotnosti.

Jak poznat, zda je vejce čerstvé? Vezměte si misku s vodou a vejce do ní vložte. Pokud je čerstvé, tak se potopí. Zkažené nebo staré se udrží na hladině a plave. To způsobují hnilobné plyny. Každé vejce má také na širší straně vzduchový prostor, který se stářím zvětšuje, a ten ho nadnáší. Druhou metodou, jak zjistit kvalitu vejce, je jeho rozklepnutí na talířek. Pokud žloutek nikam „neuteče“ a drží pohromadě, přičemž jej obklopuje pevný kruh bílku, je vejce čerstvé.

32

LEKI FIN VARIO

a růžové hole pro všechny

Chcete mít ve stopě vše perfektní a nepodcenit žádný detail? Každý z vás určitě zná ten pocit, kdy sjedete z krásné tvrdé stopy v lese na sluníčko, kde na vás čeká měkká, ne-li úplně rozbředlá stopa a okolní sníh, v němž se hole propadají, a vy byste dali cokoliv za pořádný košíček. Nemluvě o tom, když během toho, co si vychutnáváte oběd, najednou napadne 15 cm prašanu.

N

ejvětší světový výrobce holí, německá firma LEKI, představila pro letošní sezónu novinku, která tento problém velmi jednoduše řeší. FIN VARIO, jak se jmenuje nový systém vyměnitelných terčů, vás této starosti jednoduše zbaví. Jakmile zakoupíte hole s tímto systémem, dostáváte k nim základní košíček velikosti S/M, můžete si k nim ale dokoupit tři další různé vyměnitelné typy: 1) Hroty pro tvrdou stopu a bruslení – jsou v dodávce s holemi, mají terče velikosti S/M a jsou variantou, kterou využijete na vašich výletech nejspíš nejčastěji. Pokud je počasí příznivé a stopa stabilní.

2) Hroty pro měkčí stopu nesou terče o něco širší, mají velikost M/L a určitě si je rádi nasadíte, pokud stopa změkne a vám se při každém odrazu hůl zaboří hluboko do sněhu.

Po chvilce to bývá silně frustrující a hlavně vyčerpávající.

LEKI Trigger Shark 2.0 – pomocník k nezaplacení

Zkuste LEKI i vy a zakousněte se do stopy s nově vylepšeným systémem Trigger Shark 2.0. Ten přináší optimální spojení hole s rukavicí a maximální přenos síly v pohybu. Zároveň zajišťuje naprosto komfortní připnutí a odepnutí hole. Prostá poutka jsou nahrazena návlekem na ruku se stahováním na suchý zip, který se upevní přes rukavici, a malé očko se nasadí na trn u madla hole. Nekomfortnějšího užívání lze dosáhnout s kompletem holí a rukavic LEKI, protože u rukavic je očko již přímo všité dovnitř konstrukce rukavice.

RŮŽOVÉ HOLE PRO VŠECHNY

Rádi byste se cítili při vašich výletech jako Gábina Koukalová nebo další závodníci světové špičky? Právě pro vás letos firma LEKI vyrobila další model v růžové barvě: Genius carbon lady – za skvělou cenu 2 740 Kč

Racing Design a trubka ze 75% uhlíkového kompozitu jsou skvěle doplněny inovativním systémem Trigger Shark 2.0, jehož poutka – návleky se prakticky a optimálně zcela přizpůsobí podle rukou, takže je zaručen přímý přenos síly.

Maximálního výkonu dosáhnete například s rukavicemi Nordic Cruise Shark s integrovaným systémem Shark a Nordic Comfort Fit, ve sportovním provedení pro všechny ambiciózní víkendové běžkaře a začátečníky. Úchop „Powerframe“ je přesně přizpůsoben pro každou velikost rukavic a zaručuje nejlepší přenos síly.

3) Hroty pro rozbředlou stopu a hluboký sníh nesou terče ještě o něco širší, mají velikost L/XL a jsou vhodné i do hlubokého sněhu.

4) Hroty pro letní bruslení jsou nejužší a nejlehčí hroty určené pro letní použití s bruslemi nebo kolečkovými lyžemi. Nemusíte si tedy na léto pořizovat další hole, pouze vyměníte hrot a můžete se plně soustředit na váš výkon i během letních měsíců.

Všechny varianty vám umožní právě koncovka hole LEKI FIN VARIO, díky níž můžete hrot včetně adekvátního terče pohodlně vyměnit bez jakéhokoliv nářadí během několika sekund. Vše, co s sebou potřebujete při změně stylu nebo počasí, jsou tedy právě jen výměnné hroty LEKI FIN VARIO.

Kompletní výběr holí i rukavic najdete na

www.leki.cz

51. ČEZ JIZERSKÁ 50 16.–18. ÚNOR 2018

UTNÁ M S A IN KATEŘ

Í N B O S O J D MŮ O V Á Z hlavní institucionální partneři

hlavní partneři

mediální partner

generální mediální partner

hlavní mediální partner

marketingový partner

institucionální partner

partneři

hlavní partneři

Bedřichovský NLM

Kašperská 30

Orlický maraton

ČEZ Jizerská 50

5.–6. 1. 2018 3.–4. 2. 2018

20.–21. 1. 2018 16.–18. 2. 2018

Karlovská 50 26.–27. 1. 2018

JeLyMan

24.–25. 2. 2018 generální mediální partner

mediální partner

marketingový partner

Rozjeď zimu na běžkách

www.ski-tour.cz

TEXT: LIBOR VÍTEK

Zdravotní rizika

MAZÁNÍ VOSKŮ O zdravotních rizicích profesionálních servismanů špičkových lyžařů se hovoří již léta. První publikovaná studie se objevila ještě v éře před masivním nástupem fluorovaných vosků již v roce 1992.

T

ato studie analyzovala u pěti švédských servismanů expozici výparům ze spálených uhlovodíků vznikajících při zažehlování parafinů. Bylo zjištěno, že bezpečná koncentrace těchto výparů je překročena již po 5 minutách zažehlování. Alarmujícím bylo zjištění, že ventilační funkce u těchto servismanů poklesly během 36 hodin intenzivního mazání lyží (celkem 20 hodin mazání) na 75 % výchozích hodnot. Ještě závažnější jsou však data z poslední doby. Ty potvrzují fakt, že potenciálně toxické látky dostávající se do zevního prostředí během zažehlování parafinů opravdu ohrožují zdraví člověka. Pronikají do organismu a skutečně je lze detekovat v krvi servismanů.

z takových látek je kyselina perfluorooktanová (PFOA), která se dostává do lidského těla i z jiných zdrojů, např. přípravou jídla na teflonových pánvích nebo přípravou popcornu v mikrovlnných troubách v obalech obsahujících tyto uhlovodí-

O jakých látkách hovoříme?

ky. Takže tuto kyselinu nacházíme v krvi i u běžné populace. Jak však bylo publikováno v roce 2010, koncentrace kyseliny perfluorooktanové jsou v krvi profesionálních mazačů 20x vyšší než

Jedná se o tzv. alifatické uhlovodíky, v případě fluorovaných vosků o perfluoroalkany nebo polyfluorované alkany (souhrnně PFC). Jednou

v běžné populaci. V jiné studii z Norska a Švédska byly tyto koncentrace dokonce 45x vyšší. Překvapivý je na tom hlavně fakt, že tato kyselina nevzniká zahříváním parafinů. Bylo zjištěno, že na vině je jiná látka, 2-perfluorooktylethanol, z níž se po inhalaci ona kyselina perfluorooktanová vytváří, a to průběžně, ještě mnoho týdnů po expozici výparům ze zažehlených vosků.

Co to vše může znamenat?

Perfluorované uhlovodíky jsou obviňované z rozvoje nemocí srdce a cév, poškození jater, hormonálních dysbalancí i rozvoje nádorových onemocnění. Jasné důkazy zatím chybí, stejně tak nevíme nic o tom, jaké budou dlouhodobé důsledky expozice těmto látkám. Ty však nepochybně nějaké budou, vzhledem k faktu, že perfluorované uhlovodíky jsou prakticky nezničitelné. Určité vodítko pro obavy ze zdravotních rizik těchto látek dávají studie lidí žijících v blízkosti továren vyrábějících tyto uhlovodíky.

V jedné takové studii provedené na 4 000 lidech byl zjištěn vztah mezi nemocemi štítné žlázy a koncentracemi těchto uhlovodíků v krvi.

Kromě potenciální hrozby spočívající v expozici fluorovaným uhlovodíkům představuje zdravotní riziko i inhalace pevných částic (tedy vlastních prášků), které mohou významně po-

S rozvojem běžeckého lyžování mažou vysoce fluorované vosky i běžní hobíci, kteří na rozdíl od profesionálů prakticky vůbec nedbají na ochranu svého zdraví. škodit plicní funkce. Je znám dokonce případ plicního otoku servismana-kuřáka, který byl s největší pravděpodobností způsoben tímto mechanismem.

FOTO: BESOCIAL

Nejvíce jsou nežádoucím účinkům prášků vystaveni servismani, kteří pravidelně používají fluorové prášky a nechrání se respirátorem

34 UNIVERZITA

FOTO: BESOCIAL

35

V čem se PFOA vyskytuje a bude úplně zakázána?

Na konci března letošního roku zasedala Evropská komise a rozhodovala o úplném zákazu výroby a prodeje výrobků obsahujících perfluorovaný surfaktant PFOA. Tato zdraví škodlivá chemická sloučenina byla díky svým unikátním vlastnostem až donedávna běžně používaná při výrobě mnoha výrobků, včetně outdoorového oblečení, impregnačních přípravků, nádobí a potravinových obalů.

Nepadlo však žádné zásadní rozhodnutí o zákazu výroby této látky.

Klady a zápory PFC? Při zažehlování fluorového prášku vdechujeme tzv. 2-perfluorooktylethanol, z něhož se po inhalaci do plic vytváří kyselina perfluorooktanová, a to průběžně, ještě mnoho týdnů po expozici výparům ze zažehlených vosků

FOTO: ARCHIV VASALOPPETU

Ohroženi však nejsou jen zdaleka profesionální servismani. S rozvojem běžeckého lyžování mažou vysoce fluorované vosky i běžní hobíci, kteří na rozdíl od profesionálů prakticky vůbec nedbají na ochranu svého zdraví. Zásadou by vždy mělo být mazat lyže v dobře větrané místnosti, zažehlovat parafiny s respirátorem, používat ochranné rukavice a rozhodně u práškování nejíst.

Co říci závěrem? Fluorované vosky jsou sice ve stopě skvělé, ale představují velká rizika. Kromě těch, která jsou uvedena v článku, je určitě nutné zmínit i obavy ekologů z veliké zátěže životního prostředí fluorovanými uhlovodíky dostávajícími se do přírody ze skluznic lyží namazaných fluorovanými vosky, stejně jako z odpadu, kde končí

seškrabané fluorované vosky z namazaných lyží.

Existují i seriózní obavy odborníků na životní prostředí z ekologické zátěže, kterou tento lyžařský průmysl představuje.

Libor Vítek Profesor lékařské chemie a biochemie na 1. lékařské fakultě UK Výživový poradce Web: www.sportvital.cz

Perfluorované surfaktanty jsou organické sloučeniny, vlastnostmi podobné saponátům, v jejichž uhlovodíkových řetězcích byly všechny atomy vodíku během výroby nahrazeny atomy fluoru.

Tyto látky se v přírodě přirozeně nenachází. Jejich jediným výrobcem je člověk. Díky své struktuře, která se skládá z dlouhého hydrofobního (vodu odpuzujícího) fluorovaného řetězce a hydrofilního (vodu přitahujícího) konce, jsou tyto sloučeniny schopny velmi účinně snižovat povrchové napětí vody. Díky snížení povrchového napětí pak na povrchy nepřilne voda, ale ani olej nebo nečistoty. Oproti běžným uhlovodíkům jsou fluorované surfaktanty schopny kromě vody odpuzovat i nečistoty podobné tukům, z čehož vyplývá jejich uplatnění při výrobě odolných textilních tkanin, ochranných vosků, impregnačních přípravků, obalů na potraviny nebo dentálních nití. Jejich hlavní ekonomický význam však donedávna představovala především výroba fluorovaných polymerů (např. teflonu) pomocí takzvané emulzní polymerace.

Díky velké pevnosti vazby fluor–uhlík jsou fluorované surfaktanty nehořlavé a mimořádně odolné vůči rozkladu, a to i za náročných chemických podmínek.

Stejná vlastnost však na druhou stranu způsobuje, že se při neplánovaném úniku do přírody nedokážou samy rozkládat a zatěžují tak naše životní prostředí dlouhé desítky let.

Další informace o problematice a zákazu výroby fluorovaných látek se dočtete na internetových stránkách: http://technet.idnes.cz/ dupont-3m-goretex-teflon-08j-/veda. aspx?c=A170324_132253_mob_tech_ mla

V současnosti mnoho závodníků používá fluorové prášky, které zatěžují životní prostředí

Sníh vzniká ve chvíli, kdy dojde k podchlazení vody v oblacích, nebo se také může jednat o přímou sublimaci vodní páry na malé krystalky

FOTO: DEPOSITPHOTOS

36 UNIVERZITA

TEXT: ROMAN CHARVÁT

CO JE SNÍH? Nazujeme lyže ve stopě a jedeme. Kocháme se přírodou, nebo se honíme za výkony, ale málokdo z nás se zamýšlí nad tím, jakými procesy přírodní sníh vzniká, natož co obnáší výroba sněhu technického. zmrznutím vodní páry a technický sníh zmrznutím vodních kapiček. To má významný vliv na to, jak se každý sníh následně chová. Hustota přírodního sněhu je asi 100 kg/m3, převedeno do

FOTO: ARCHIV AUTORA

D

říve, než si odpovíme na otázku, jak vzniká technický sníh, je třeba se podívat na to, jak se tvoří sníh přírodní. Pokud si odkaz „sníh“ zadáte do vyhledávače na internetu, zjistíte, že se jedná o pevné skupenství vody, kdy jsou jednotlivé sněhové vločky složeny z krystalků zmrzlé vody. Krystaly mají nejčastěji podobu šestiramenných hvězdiček. Tyto sněhové útvary se nazývají sněhové vločky.

Sníh vzniká ve chvíli, kdy dojde k podchlazení vody v oblacích, nebo se také může jednat o přímou sublimaci vodní páry na malé krystalky. Předpokladem pro vznik sněhu jsou specifické podmínky vznikající v atmosféře, svoji roli při vzniku sněhu hraje teplota, tlak a vlhkost. Sníh – to nemusí být jen bílé vločky. Může se objevit také ve formě jinovatky, kdy dojde při velmi nízkých teplotách k desublimaci, tj. „zmrznutí“ vzdušné vlhkosti. Jinovatka se pak objevuje ve formě bílé vrstvy, která pokrývá trávu, stromy a další povrchy.

mluvy meteorologů, tedy 1 cm sněhu odpovídá přibližně 1 mm srážek. Takže pěkná chumelenice spojená se sněhovou kalamitou, kdy za den napadne 40 cm sněhu, co do množství vody ve sněhu obsažené znamená pěknou intenzivní letní bouřku, kdy oněch zmíněných 40 mm umí spadnout i za hodinu. Čerstvě vyrobený technický sníh má hustotu asi 500 kg/m3, to znamená, že centimetrová pokrývka tohoto sněhu odpovídá asi 5 cm přírodního sněhu. Obvykle se tratě připravují s vrstvou 50 cm technického sněhu, takže množství zmrzlé vody ve sněhu odpovídá asi 2,5 m napadaného sněhu. Hustota technického sněhu je vy-

Liší se struktura přírodního a technického sněhu?

Struktura technického a přírodního sněhu se liší velmi dramaticky. Největší rozdíl je způsoben tím, že, zjednodušeně řečeno, přírodní sníh vzniká

Hustota technického sněhu je vysvětlením pro to, proč technický sníh vydrží výrazně lépe vzdorovat dešťům a oblevám než sníh přírodní

37

světlením toho, proč technický sníh výrazně lépe vzdoruje dešťům a oblevám. Jen tak pro zajímavost z tratí ve Vrchlabí: tratě pouze na přírodním sněhu jsme kvůli jeho nedostatečné vrstvě přestali v minulé zimě upravovat 18. 2. 2017, na technický sníh jsme vyjeli naposledy 16. 3. 2017.

Během měsíce, po který dokázala původně půlmetrová vrstva technického sněhu vzdorovat jarnímu počasí, nastaly jen dva dny, kdy v osm hodin večer byla teplota slabě pod nulou. Jinak bylo nad nulou nejenom celé dni, ale i noci.

Při jaké teplotě se může technický sníh vyrábět Technický sníh lze vyrábět při teplotách kolem –2,5 °C a nižších. Množství sněhu, které lze vyrobit, a od jaké teploty lze sníh vyrábět,

+2 stupních a vlhkosti 10 % je mokrá teplota –4,3 °C). Toto může platit třeba v Livignu, kde je obecně vlhkost vzduchu nižší než u nás, kde se převážnou část zimy blíží ke 100 %.

Optimální podmínky pro výrobu

Obecně lze říci, že čím větší zima, tím lépe.

Význam mokré teploty je především u teplot blížících se nule. Například při –10 °C činí rozdíl mezi mokrou a suchou teplotou při 100% vlhkosti a při 10% vlhkosti 3 stupně (při 10 % vlhkosti je mokrá teplota –13 stupňů), při teplotě nula je tento rozdíl skoro 6 stupňů (při 10% vlhkosti je mokrá teplota při nule –5,6 stupně).

Ale nakonec všeho s mírou. Pokud je větší mráz než –15 stupňů, rukavice, které máte při zasněžování stále mokré, přimrzají ke všemu kovové-

Předpokladem pro vznik sněhu jsou specifické podmínky vznikající v atmosféře, svoji roli hraje teplota, tlak a vlhkost. mu, při manipulaci s dělem a odpojení hadice s vodou voda v hadici rychle mrzne. Takže jako optimální podmínky bych viděl jasno, bezvětří, teplota –10 až –15 °C.

Výroba technického sněhu z hlediska ekologie

Lyžování na technickém sněhu není ani levné, ani ekologické. Ale kdybychom se chovali jenom ekologicky, pak bychom nejezdili auty na výlety, nelétali na dovolené a žili tak, jak se žilo na konci 18. století. A protože žijeme ve století jedenadvacátém, zimy bez technického sněhu už si asi umíme jen těžko představit.

FOTO: ARCHIV ADÉLY BOUDÍKOVÉ

je závislé na venkovní teplotě a při teplotách blížících se nule zejména na vlhkosti vzduchu.

O všem rozhoduje takzvaná „mokrá“ teplota, což je teplota, kterou ukáže rtuťový nebo lihový teploměr, když jeho baňku s kapalinou obalíte mokrým hadrem. Při nule a 100% vlhkosti (klasické sychravé zimní počasí) ukáže zase nulu. Pokud byste ten samý pokus ale zopakovali například za slunečného rána, kdy okolní vlhkost může být jen 10 %, teploměr by vám ukázal skoro –6 °C! A to je přesně ten okamžik, kdy se téměř všichni výrobci zasněžovacích zařízení chlubí tím, že jejich děla vyrábí sníh od –1 °C, někdy i při teplotách nad nulou (při

Velmi pěkně, ale spíše pro fyzikální fajnšmekry, je vznik sněhu popsán zde: www.audry.cz/editor/filestore/File/ chlazeni.pdf Pro nefajnšmekry vyberu z onoho článku to nejdůležitější: „Voda se dostane do skupenství pevného dvěma způsoby. Buď ochlazováním kapaliny (potom vzniká led) nebo ochlazováním vodní páry (vzniká sníh). Během ochlazování dochází nejprve ke snižování teploty vody až k teplotě tuhnutí. Až poté, pokud i nadále odvádíme teplo, může dojít ke změně skupenství.“ A dále pokračuji v citaci, částečně doplněné: „Sněžná děla jsou zpravidla vybavena několika okruhy trysek, do kterých je vháněna voda o tlaku minimálně 8 barů, lépe však do 30 barů (to odpovídá 80–300 m vodního sloupce a pro ilustraci, v běžném vodovodním řadu se tlak pohybuje maximálně do 4 barů). První, tzv. nukleační okruh se poněkud liší od ostatních okruhů trysek.

Rozdíl spočívá nejen v počtu a nasměrování trysek, ale hlavně v tom, že zatímco do ostatních okruhů je vháněna pouze voda, nukleační okruh rozstřikuje směs vody a tlakového vzduchu. Díky tomuto provzdušnění se voda rozptyluje na velmi jemné kapky, které i při relativně vysokých teplotách rychle mrznou.

V případě současného použití několika okruhů pak tyto zmrzlé kapky slouží jako jeden ze zdrojů krystalizačních jader pro vodu vyletující z trysek ostatních okruhů.

Kvalita vyrobeného sněhu závisí na tom, jak důkladně kapky vody promrznou během svého letu od okamžiku opuštění trysky až po okamžik dopadu na zem.

Po dopadu na zem je sníh ještě částečně mokrý a po určitou dobu musí probíhat jeho zrání.“ Pokud se o pravdivosti tohoto tvrzení budete chtít přesvědčit, stačí si při teplotě pod –5 °C pustit tlakovou myčku.

Ačkoliv to, co uvidíte, se bude výrazně blížit tomu, co vídáte u sněžného děla, na dlažbě před garáží budete mít hladkou ledovou vrstvu a nikoli sníh, který byste chtěli očekávat.

Roman Charvát

V posledních letech častý obrázek nejen italského závodu Marcialonga, který by se bez technického sněhu neobešel

Stavební inženýr, který dozoruje např. výstavbu skiareálu na Hraběnce v Jilemnici. K veškerým zkušenostem v oblasti zasněžování a úprav tratí přišel jako samouk. Manažer vrchlabského „stříkacího výboru“, po večerech také upravuje tratě.

FOTO: ARCHIV AUTORKY

38 MAG

Bojíte se karbonu?

VELKÝ TEST běžeckých holí 2017/2018 TEXT: ADÉLA BOUDÍKOVÁ

Letos jsme pro vás exkluzivně otestovali velké množství párů holí od nejvyšších závodních modelů přes sportovní až po téměř turistické hole s velmi nízkým podílem karbonu.

D

o testu bylo zařazeno celkem 37 modelů, které byly rozděleny do čtyř skupin, a to na top hole (obsahující 100 % karbonu; nejvyšší závodní modely), 100% karbonové hole (druhé nejvyšší modely, které obsahují 100 % karbonu), kompozitové hole s 60–90% podílem karbonu a kompozitové hole s podílem karbonu 50 % a méně. První skupina zahrnovala 11 párů holí, druhá 9, třetí 8 a čtvrtá 9. Součástí testu bylo měření technických parametrů a subjektivní testování holí v terénu.

Měření technických parametrů Co jsme měřili

Délka hole: vzdálenost hrot – konec madla (porovnání délky udávané výrobcem na potisku hole a skutečné délky)

Délka hole od hrotu po uchycení poutka do madla (důležitá míra, kterou je vhodné se řídit při pořizování/zkracování holí – každé madlo je na vrcholku jinak dlouhé a může zkreslit délku hole, kterou právě potřebujete).

Těžiště hole – vzdálenost těžiště byla měřena od madla k těžišti a vztažena k celkové délce hole, takže je umístění těžiště vyjádřeno v procentech. Čím je tedy udaná procentuální hodnota nižší, tím blíže je posunuté těžiště k madlu, a tím je dosaženo efektivnějšího rozložení hmoty hole. Těžiště jsme nezahrnovali do celkového hodnocení hole jako hmotnost a tuhost, nebrali jsme ho jako příliš důležitý parametr, ale svou váhu při výběru holí také má. Částečně se tento parametr promítne i v subjektivním hodnocení testérů.

Tuhost – síla potřebná k průhybu hole o 2,5 cm (osazená hůl byla v podélném směru podložena dvěma 2,5 cm podložkami ve vzdálenosti 120 cm od užšího konce tubusu a siloměrem stlačena k nulové úrovni). Tuhost byla tedy měřena v horizontálním (kolmém) směru na hůl, nikoliv vertikálním.

Hodně zákazníků by si rádo pořídilo závodní model karbonových holí, ale odradí je cena. Mají strach, že hůl zlomí a utracené peníze přijdou vniveč.

Na řadě míst v ČR vznikají opravny karbonu, kde vám hůl spraví přibližně za 400 Kč, což nebolí tolik jako nákup nového modelu. Odborník, který má v opravování karbonu praxi, ujišťuje, že se nemusíte bát, že by se bez vašeho zavinění hůl opět zlomila ve stejném místě. S opravenou holí můžete klidně i závodit.

Na kvalitní opravy holí se specializují například ve Vysokém nad Jizerou (www.skinedomlel.cz, tel.: 481 593 685) nebo ve Žďáru nad Sázavou (www.sportenservis.cz, tel.: 566 627 455).

Co jsme vážili

Pro ty, co řeší každý gram, chtějí si hmotnosti porovnat nebo by si chtěli sestavit hůl podle svého gusta, aby byla co nejlehčí, jsme jednotlivé komponenty, z kterých se modely skládají, zvážili. celá hůl poutko madlo košíček tubus

Bodovací hodnocení hmotnosti a tuhosti

Vytvořili jsme bodovací tabulky, kde jsme k určitým hodnotám hmotnosti a tuhosti přiřadili body, které mezi sebou můžete porovnávat napříč všemi kategoriemi testovaných hůlek.

Hmotnost hole (g) 140 a méně 141–145 146–150 151–155 156–160 161–165 166–170 171–175 176–180 181–185 186–190 191–195 196–200 201–205 206–210 211–215 216–220 221–225 226–230 231–235 236 a více

Body 20 19 18 17 16 15 14 13 12 11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1 0

Tuhost hole (Newtony) 120 a více 115–119 110–114 105–109 100–104 95–99 90–94 85–89 80–84 75–79 70–74 65–69 60–64 55–59 50–54 45–49 40–44

Body 20 19 18 17 16 15 14 13 12 11 10 9 8 7 6 5 4

FOTO: ARCHIV AUTORKY

FOTO: ARCHIV AUTORKY

39

Subjektivní hodnocení Čtyři zkušení lyžaři se podíleli na subjektivním hodnocení holí. Každý nezávisle otestoval daný pár a hodnotil celkový pocit z holí při jízdě u každé kategorie zvlášť (tuhost, lehkost hole, apod.) a dále, jak mu padne poutko, případně madlo, což je u každého lyžaře hodně individuální.

Výsledky, ohodnocené školními známkami, jsou porovnatelné pouze v rámci určité kategorie.

Testéři testovali a hodnotili hůlky nezávisle na sobě a nebyli předem seznámeni s výsledky testování technických parametrů.

Legenda Doporučená cena – doporučená maloobchodní cena Celkový počet bodů – udělené body za technické parametry (součet bodů za tuhost a hmotnost modelu; čím více bodů, tím kvalitnější hůl)

Dušan Augustiňák

Aleš Razým

Vladislav Razým

Jiří Ročárek

– bývalý člen juniorské reprezentace a B reprezentačního týmu, v současnosti trenér běhu na lyžích

– český reprezentant v běhu na lyžích; 1. místo na mistrovství světa U23 ve sprintu (2009), 6. místo na MS ve sprintu v Liberci (2009)

Subjektivní hodnocení celkové – subjektivní hodnocení testéry školními známkami Délka hole – skutečná délka hole při délce 160 cm od hrotu košíčku po konec madla Délka od košíčku k poutku – délka od košíčku po místo upnutí poutka do madla při délce hole 160 cm Celková hmotnost – hmotnost celé hole při délce 160 cm (čím více bodů, tím lehčí) Hmotnost poutka Hmotnost madla Hmotnost košíčku Hmotnost tubusu – při délce hole 160 cm Umístění těžiště – umístění těžiště tubusu (čím více %, tím blíže posunuté těžiště k madlu, tím lepší rozložení hmotnosti) Tuhost – síla v newtonech (čím vyšší hodnota, tím lepší)

– bývalý člen juniorské reprezentace, v současnosti trenér běhu na lyžích

– bývalý člen juniorské reprezentace, v současnosti dálkový běžec na lyžích

40 MAG

1. KATEGORIE: top hole (100 % karbon)

V

této skupině představujeme nejvyšší modely závodních holí, s nimiž závodí nejlepší závodníci – běžci na lyžích, biatlonisté a sdruženáři. Vyznačují se 100% složením karbonu, který umožňuje dosáhnout nízké hmotnosti a vysoké tuhosti hole. Celokarbonové hole se však nechovají stejně jako hliníkové nebo kompozitové, jsou křehčí na boční nárazy, takže při kontaktu s kolemjedoucími závodníky nebo zapáčením hole například v zledovatělé díře může hůl snadno prasknout. To je však určité riziko, které závodníci nemohou řešit. Přestože jsou modely drahé a je u nich určitá pravděpodobnost zlomení, nejlepší závodníci potřebují nejlepší materiál, jinak ztrácí cenné sekundy a minuty.

ATOMIC REDSTER CARBON ULTRA DOPORUČENÁ CENA

5 990 KČ

SUBJEKTIVNÍ HODNOCENÍ CELKOVÉ:

2-

Délka hole:........................................... 159,5 cm Hmotnost poutka:....................................... 24 g Hmotnost tubusu:.....................................103 g Délka od košíčku k poutku:..........156,5 cm Hmotnost madla:......................................... 29 g Umístění těžiště:.................................. 44,92 % Celková hmotnost:....................................167 g Hmotnost košíčku:.......................................11 g Tuhost:...........................................................123 N

CELKOVÝ POČET BODŮ

34

HMOTNOST: 14 | TUHOST: 20

Při subjektivním testování tento model příliš nevyčníval, ale hůl překvapila zejména při měření tuhosti. V kombinaci s nízkou hmotností a cenou patří mezi velmi zajímavé modely na trhu. Poutko je v madlu upevněno klínkem a v průměru bylo oznámkováno za 2-. Madlo není v dlaňové části oblé, ale do trojúhelníku a někomu může do dlaně tlačit. Pokud budete potřebovat vyměnit košíček, bude to velký problém, protože je pevně přilepený.

EXEL ULTRA OLE EINAR BJOERNDALEN DOPORUČENÁ CENA

6 260 KČ

SUBJEKTIVNÍ HODNOCENÍ CELKOVÉ:

Délka hole:...........................................160,5 cm Hmotnost poutka:....................................... 28 g Hmotnost tubusu:........................................91 g Délka od košíčku k poutku:...............157 cm Hmotnost madla:..........................................35 g Umístění těžiště:..................................40,84 % Celková hmotnost:....................................163 g Hmotnost košíčku:......................................... 9 g Tuhost:...........................................................102 N Hole, na jejichž vývoji se podílel legendární Ole Einar Bjoerndalen. Pocitově patří tento model mezi jedny z nejlepších, dobré technické parametry, výrazný design a nízká cena nikoho nezklamou.

Poutko je v madlu upevněno klínkem a v průměru bylo oznámkováno za 2-.

FISCHER SPEEDMAX DOPORUČENÁ CENA

7 490 KČ

2+

CELKOVÝ POČET BODŮ

31

HMOTNOST: 15 | TUHOST: 16

SUBJEKTIVNÍ HODNOCENÍ CELKOVÉ:

3+

Délka hole:........................................... 159,5 cm Hmotnost poutka:....................................... 22 g Hmotnost tubusu:....................................... 95 g Délka od košíčku k poutku:...............156 cm Hmotnost madla:..........................................33 g Umístění těžiště:...................................44,15 % Celková hmotnost:....................................161 g Hmotnost košíčku:.......................................11 g Tuhost:...........................................................108 N

CELKOVÝ POČET BODŮ

32

HMOTNOST: 15 | TUHOST: 17

Značka, která má svou tradici. Hůl má elegantní vzhled a kvalitní technické parametry. Poutko je v madlu upevněno klínkem a v průměru bylo oznámkováno za 2-. Madlo je v horní části zahnuté směrem k dlani, což může být pro někoho nepřirozené.

KOMPERDELL NATIONAL TEAM DOPORUČENÁ CENA

5 290 KČ

SUBJEKTIVNÍ HODNOCENÍ CELKOVÉ:

4

Délka hole:...........................................165,5 cm Hmotnost poutka:........................................17 g Hmotnost tubusu:........................................75 g Délka od košíčku k poutku:...............162 cm Hmotnost madla:......................................... 36 g Umístění těžiště:.................................. 40,87 % Celková hmotnost:....................................137 g Hmotnost košíčku:......................................... 9 g Tuhost:..............................................................67 N

CELKOVÝ POČET BODŮ

29

HMOTNOST: 20 | TUHOST: 9

Dobře umístěné těžiště hole a výrazně nejlehčí top model na trhu, ale na úkor tuhosti, proto bychom je doporučili menším závodníkům, kteří řeší hmotnost a mohou mít kratší tubus, který bude pevnější, ale velmi lehký.

Poutko je v madlu upevněno klínkem a v průměru bylo oznámkováno za 4. Není propracované a je potřeba si ho dobře upravit na svou ruku.

KV+ TORNADO

SUBJEKTIVNÍ HODNOCENÍ CELKOVÉ:

2

DOPORUČENÁ CENA Délka hole:...........................................163,5 cm Hmotnost poutka:....................................... 32 g Hmotnost tubusu:.....................................105 g Délka od košíčku k poutku:...............160 cm Hmotnost madla:......................................... 24 g Umístění těžiště:.................................. 42,24 % Celková hmotnost:....................................170 g Hmotnost košíčku:......................................... 9 g Tuhost:...........................................................123 N

10 990 KČ

Profesionál mezi výrobci holí. Kvalitní tuhost hole a velmi dobrý pocit při jízdě, kterou ocení každý lyžař.

Systém poutka je nacvakávací a v průměru bylo poutko oznámkováno za 2-. Madlo je úzké, takže je spíš vhodné pro menší ruku.

CELKOVÝ POČET BODŮ

34

HMOTNOST: 14 | TUHOST: 20

41

LEKI PRIMUS SHARK DOPORUČENÁ CENA

8 140 KČ

SUBJEKTIVNÍ HODNOCENÍ CELKOVÉ:

3

Délka hole:................................................160 cm Hmotnost poutka:........................................33 g Hmotnost tubusu:....................................... 90 g Délka od košíčku k poutku:.......... 155,5 cm Hmotnost madla:......................................... 32 g Umístění těžiště:..........................................44 % Celková hmotnost:....................................167 g Hmotnost košíčku:.......................................12 g Tuhost:...........................................................104 N

CELKOVÝ POČET BODŮ

30

HMOTNOST: 14 | TUHOST: 16 Dlouholetý výrobce, který se specializuje pouze na výrobu holí a stále se snaží o další inovace svých modelů. Příkladem je praktická a jednoduchá výměna košíčků a bodců nebo snadné nacvakávání poutka do madla. Systém poutka je nacvakávací a v průměru bylo poutko oznámkováno za 3+.

Pokud budete hůlky zkracovat, buďte opatrní při zahřívání madla.

ONE-WAY PREMIO 10 SLG FUTURE DOPORUČENÁ CENA

8 299 KČ

SUBJEKTIVNÍ HODNOCENÍ CELKOVÉ:

3+

Délka hole:........................................... 159,5 cm Hmotnost poutka:....................................... 30 g Hmotnost tubusu:.................................... 100 g Délka od košíčku k poutku:...............157 cm Hmotnost madla:......................................... 29 g Umístění těžiště:..................................44,89 % Celková hmotnost:....................................170 g Hmotnost košíčku:.......................................11 g Tuhost:......................................................... 93,5 N

CELKOVÝ POČET BODŮ

28

HMOTNOST: 14 | TUHOST: 14 Tradiční výrobce holí s krásným designem, který nikoho nezklame.

Poutko je v madlu upevněno klínkem a v průměru bylo oznámkováno za 3+. Madlo je tlustší, vhodné pro větší ruku.

ROSSIGNOL AIR FORCE WCS DOPORUČENÁ CENA

6 990 KČ

SUBJEKTIVNÍ HODNOCENÍ CELKOVÉ:

Délka hole:................................................160 cm Hmotnost poutka:....................................... 24 g Hmotnost tubusu:........................................91 g Délka od košíčku k poutku:...............156 cm Hmotnost madla:......................................... 34 g Umístění těžiště:.................................. 42,09 % Celková hmotnost:....................................158 g Hmotnost košíčku:......................................... 9 g Tuhost:..............................................................89 N Technickými parametry tento model nevyčnívá, ale při jízdě patří pocitově mezi nejlepší, slušná cena je dalším bonusem.

Poutko je v madlu upevněno klínkem a v průměru bylo oznámkováno za 2-. Madlo je v horní části zúžené.

SKI-GO RACE CLASSIC DOPORUČENÁ CENA

4 900 KČ

2+

CELKOVÝ POČET BODŮ

29

HMOTNOST: 16 | TUHOST: 13

SUBJEKTIVNÍ HODNOCENÍ CELKOVÉ:

3+

Délka hole:...........................................160,5 cm Hmotnost poutka:....................................... 32 g Hmotnost tubusu:....................................... 99 g Délka od košíčku k poutku:...............157 cm Hmotnost madla:......................................... 34 g Umístění těžiště:.................................. 39,80 % Celková hmotnost:....................................175 g Hmotnost košíčku:.......................................10 g Tuhost:..............................................................95 N

CELKOVÝ POČET BODŮ

28

HMOTNOST: 13 | TUHOST: 15 Nejlevnější top model holí na trhu, s decentním vzhledem, může být sympatický pro celou řadu lyžařů. Mezi technickými parametry vyčnívá nejlepším umístěním těžiště. Poutko je v madlu upevněno klínkem a v průměru bylo oznámkováno za 3+. Madlo je tlustší, vhodné pro běžkaře s mohutnější dlaní.

SKI-GO RACE SPRINT 2.0 DOPORUČENÁ CENA

4 990 KČ

SUBJEKTIVNÍ HODNOCENÍ CELKOVÉ:

3+

Délka hole:...........................................160,5 cm Hmotnost poutka:....................................... 32 g Hmotnost tubusu:..................................... 111 g Délka od košíčku k poutku:...............157 cm Hmotnost madla:......................................... 44 g Umístění těžiště:.................................. 40,35 % Celková hmotnost:....................................197 g Hmotnost košíčku:.......................................10 g Tuhost:...........................................................108 N

CELKOVÝ POČET BODŮ

25

HMOTNOST: 8 | TUHOST: 17 Sprintová varianta holí, s níž se nemusíte bát zabrat, protože se vyznačuje vyšší tuhostí než sesterský model Ski-go Race Classic a opět kvalitním rozložením hmoty v rámci hole. Poutko je v madlu upevněno klínkem a v průměru bylo oznámkováno za 3+. Madlo je tlustší, vhodné pro větší ruku.

SWIX TRIAC 3.0

SUBJEKTIVNÍ HODNOCENÍ CELKOVÉ:

1

DOPORUČENÁ CENA Délka hole:............................................157,5 cm Hmotnost poutka:....................................... 25 g Hmotnost tubusu:....................................... 85 g Délka od košíčku k poutku:...............157 cm Hmotnost madla:......................................... 26 g Umístění těžiště:.................................. 42,77 % Celková hmotnost:....................................147 g Hmotnost košíčku:.......................................11 g Tuhost:........................................................... 118 N

10 990 KČ

CELKOVÝ POČET BODŮ

37

HMOTNOST: 18 | TUHOST: 19 Výborné technické parametry a pocit z hole při jízdě jsou hlavními doménami tohoto modelu. Poutko je v madlu upevněno klínkem a v průměru bylo oznámkováno za 1. Madlo je velmi krátké, upínání poutka do hůlky je prakticky na vrcholu madla, při vypouštění může působit nepřirozeně, ale zřejmě jde o zvyk.

Poznámky: Při zkracování holí se madlo hůře sundává a můžete poškodit korek – opatrně, ale dobře nahřejte horkovzdušnou pistolí.

42 MAG

2. KATEGORIE: ostatní 100% karbonové modely

D

alší skupina celokarbonových modelů holí, které jsou řazeny do sekce závodních, ale jedná se kvalitativně o druhé nejvyšší modely, u nichž jsou vrstvy karbonu poskládány jiným způsobem a většinou nedosahují takové pevnosti a nízké hmotnosti jako u nejlepších modelů. Cenově jsou však daleko přijatelnější a pro výkonnostní lyžaře – závodníky, kteří nepotřebují mít za každou cenu ten nejlepší materiál, jsou optimální.

ATOMIC REDSTER CARBON DOPORUČENÁ CENA

2 690 KČ

SUBJEKTIVNÍ HODNOCENÍ CELKOVÉ:

4

CELKOVÝ POČET BODŮ

18

Délka hole:........................................... 159,5 cm Hmotnost poutka:....................................... 24 g Hmotnost tubusu:.....................................118 g Délka od košíčku k poutku:...............157 cm Hmotnost madla:......................................... 29 g Umístění těžiště:.................................. 49,09 % Celková hmotnost:....................................186 g Hmotnost košíčku:.......................................15 g Tuhost:..............................................................63 N

HMOTNOST: 10 | TUHOST: 8

Tento model holí sice nedosahuje technickými parametry na sesterské hole Atomic Redster Carbon Ultra, zato je dostupný za velmi příznivou cenu. Poutko je v madlu upevněno klínkem a v průměru bylo oznámkováno za 2-. Madlo je na dlaňové straně do trojúhelníku a může tlačit do ruky.

Poznámky: Velmi špatně se sundává košíček.

EXEL FORMULA DOPORUČENÁ CENA

2 990 KČ

SUBJEKTIVNÍ HODNOCENÍ CELKOVÉ:

FISCHER RCS AIR CARBON

4 190 KČ

CELKOVÝ POČET BODŮ

19

Délka hole:...........................................160,5 cm Hmotnost poutka:....................................... 28 g Hmotnost tubusu:.....................................117 g Délka od košíčku k poutku:...............157 cm Hmotnost madla:..........................................35 g Umístění těžiště:.................................. 43,09 % Celková hmotnost:....................................189 g Hmotnost košíčku:......................................... 9 g Tuhost:..........................................................67,5 N

HMOTNOST: 10 | TUHOST: 9

Model opět zaujme výrazným designem. Technickým parametrům nejvyšších holí od O. E. Bjoerndalena se nepřibližují, ale cena za 100% karbonové hole je velmi zajímavá.

Poutko je v madlu upevněno klínkem a v průměru bylo oznámkováno za 2.

DOPORUČENÁ CENA

3+

SUBJEKTIVNÍ HODNOCENÍ CELKOVÉ:

2

CELKOVÝ POČET BODŮ

27

Délka hole:................................................160 cm Hmotnost poutka:....................................... 22 g Hmotnost tubusu:....................................... 99 g Délka od košíčku k poutku:...............156 cm Hmotnost madla:..........................................33 g Umístění těžiště:.................................. 46,94 % Celková hmotnost:....................................170 g Hmotnost košíčku:.......................................16 g Tuhost:..............................................................89 N

HMOTNOST: 14 | TUHOST: 13

Model, který by mohl téměř soupeřit s holemi nejvyšší kategorie, a to díky kvalitním technickým parametrům, které na pocit ocenili i testéři v terénu. Poutko je v madlu upevněno klínkem a v průměru bylo oznámkováno za 2. Madlo je v horní části ohnuté a někomu nemusí vyhovovat.

KOMPERDELL NORDIC TEAM CARBON DOPORUČENÁ CENA

2 590 KČ

SUBJEKTIVNÍ HODNOCENÍ CELKOVÉ:

3+

CELKOVÝ POČET BODŮ

23

Délka hole:...........................................165,5 cm Hmotnost poutka:........................................17 g Hmotnost tubusu:.....................................110 g Délka od košíčku k poutku:...............162 cm Hmotnost madla:......................................... 36 g Umístění těžiště:.................................. 43,68 % Celková hmotnost:....................................175 g Hmotnost košíčku:.......................................12 g Tuhost:......................................................... 70,5 N

HMOTNOST: 13 | TUHOST: 10 Testéři se shodli, že tubus je na pocit tužší než u nejvyššího modelu stejné značky, což odpovídá i naměřeným technickým parametrům. V kombinaci s velmi příznivou cenou mohou být hole zajímavé pro celou řadu lyžařů. Poutko je v madlu upevněno provizorním klínkem a v průměru bylo oznámkováno za 4. Je sice lehké, ale obyčejné.

KV+ BORA DOPORUČENÁ CENA

5 490 KČ

SUBJEKTIVNÍ HODNOCENÍ CELKOVÉ:

2

Délka hole:...........................................160,5 cm Hmotnost poutka:....................................... 29 g Hmotnost tubusu:.....................................117 g Délka od košíčku k poutku:...............157 cm Hmotnost madla:..........................................31 g Umístění těžiště:...................................41,74 % Celková hmotnost:....................................186 g Hmotnost košíčku:......................................... 9 g Tuhost:..............................................................97 N Kvalita hole se projevila jak v technických parametrech, zejména tuhosti a umístění těžiště, tak v subjektivním hodnocení testérů. Systém poutka je nacvakávací a v průměru bylo poutko oznámkováno za 2.

Poznámky: Při případném zkracování holí je madlo potřeba zahřívat opatrně, ale dostatečně.

CELKOVÝ POČET BODŮ

25

HMOTNOST: 10 | TUHOST: 15

43

ROSSIGNOL AIR FORCE DOPORUČENÁ CENA

6 590 KČ

SUBJEKTIVNÍ HODNOCENÍ CELKOVÉ:

Délka hole:...........................................160,5 cm Hmotnost poutka:....................................... 24 g Hmotnost tubusu:.....................................122 g Délka od košíčku k poutku:...............156 cm Hmotnost madla:......................................... 34 g Umístění těžiště:...................................43,10 % Celková hmotnost:....................................193 g Hmotnost košíčku:......................................... 9 g Tuhost:..............................................................95 N

SALOMON EQUIPE R CLICK

3 790 KČ

SUBJEKTIVNÍ HODNOCENÍ CELKOVÉ:

2 990 KČ

24

CELKOVÝ POČET BODŮ

22

HMOTNOST: 10 | TUHOST: 12

Hole s decentním vzhledem se vyznačují zajímavým kompromisem mezi technickými parametry a cenou.

Systém poutka je nacvakávací a v průměru bylo poutko oznámkováno za 2-.

Poznámky: Velmi špatně se sundává košíček.

DOPORUČENÁ CENA

3-

Délka hole:................................................160 cm Hmotnost poutka:....................................... 20 g Hmotnost tubusu:..................................... 111 g Délka od košíčku k poutku:...............156 cm Hmotnost madla:..........................................41 g Umístění těžiště:..................................44,84 % Celková hmotnost:....................................187 g Hmotnost košíčku:.......................................15 g Tuhost:..............................................................83 N

SKI-GO RACE ELIT

CELKOVÝ POČET BODŮ

HMOTNOST: 9 | TUHOST: 15

Jednoznačně nejlepší hole v subjektivním hodnocení z této kategorie nezklamaly ani v technických parametrech, zejména v tuhosti.

Poutko je v madlu upevněno klínkem a v průměru bylo oznámkováno za 2. Madlo je v horní části zúžené.

DOPORUČENÁ CENA

1-

SUBJEKTIVNÍ HODNOCENÍ CELKOVÉ:

3+

Délka hole:................................................160 cm Hmotnost poutka:........................................35 g Hmotnost tubusu:.....................................126 g Délka od košíčku k poutku:...............157 cm Hmotnost madla:......................................... 46 g Umístění těžiště:.................................. 40,94 % Celková hmotnost:....................................217 g Hmotnost košíčku:.......................................10 g Tuhost:......................................................... 99,5 N

CELKOVÝ POČET BODŮ

20

HMOTNOST: 4 | TUHOST: 16 Váhově sice nepatří mezi nejlehčí, ale dosahují nejlepší tuhosti a rozložením hmoty hole v rámci kategorie, takže ani silnější lyžaři se nemusejí bát pořádně do holí opřít. V kombinaci s velmi příznivou cenou mohou být zajímavé pro celou řadu běžkařů.

Poutko je v madlu upevněno klínkem a v průměru bylo oznámkováno za 3+. Madlo je tlustší, vhodnější pro větší ruku.

SWIX CT2 TBS PREMIUM DOPORUČENÁ CENA

5 490 KČ

SUBJEKTIVNÍ HODNOCENÍ CELKOVÉ:

2+

Délka hole:...........................................160,5 cm Hmotnost poutka:....................................... 24 g Hmotnost tubusu:.....................................105 g Délka od košíčku k poutku:..........156,5 cm Hmotnost madla:......................................... 34 g Umístění těžiště:.................................. 42,26 % Celková hmotnost:....................................174 g Hmotnost košíčku:.......................................11 g Tuhost:......................................................... 73,5 N

CELKOVÝ POČET BODŮ

23

HMOTNOST: 13 | TUHOST: 10

Hůl, která padne každému, a to díky kvalitnímu poutku a výbornému subjektivnímu pocitu. Řada lyžařů ocení také praktický, rychle vyměnitelný košíček. Poutko je v madlu upevněno klínkem a v průměru bylo oznámkováno za 1-.

Poznámky: Pokud budete chtít zkracovat hole, je madlo potřeba při sundávání zahřívat velmi opatrně, hrozí likvidace korku.

TOKO EXPRESS RACING RUB-ON 40G Tvrdý, vysoce fluorový rub-on vosk pro všechny teploty a druhy sněhu teplotní rozsah 0 °C / –30 °C bezkonkurenční skluzné vlastnosti používá se v závodních podmínkách jako poslední vrstva zaleštění pomocí TOKO Thermo Cork nebo pomocí korku na zadní straně obalu CENA

380 Kč

www.tokowax.cz

TOKO EXPRESS RACING PASTE 50G Vosk ve formě pasty s vysokým obsahem fluoru pro všechny teploty a druhy sněhu. t eplotní rozsah 0 °C / –30 °C b ezkonkurenční skluzné vlastnosti aplikuje se pomocí přiložené houbičky, poté se vyleští pomocí TOKO Thermo Cork, nebo TOKO Dual Pad může být použit jako ochrana skluznice přes léto nebo jako ochrana hran sjezdových lyží a snowboardů

www.tokowax.cz

TOKO EXPRESS RACING SPRAY 125ML Závodní sprej s vysokým obsahem fluoru pro všechny teploty a druhy sněhu. teplotní rozsah 0°C / –30 °C bezkonkurenční skluzné vlastnosti ideální pro ambiciózní milovníky zimních sportů stačí nastříkat a zakorkovat pomocí TOKO Thermo Cork

CENA

CENA

750 Kč

www.tokowax.cz

510 Kč

44 MAG

3. KATEGORIE: modely s 60–90% podílem karbonu

D

alší skupinou modelů jsou kompozitové hole, které obsahují nižší podíl karbonu, ale stále je jeho zastoupení dominantní. Často se jedná o modely, které se svými vlastnostmi mohou přiblížit i 100% karbonovým holím z druhé kategorie, mohou být tedy vhodné i pro amatérské závodníky, kteří chtějí nějakou korunu ušetřit, a přesto závodit s kvalitním materiálem. Někteří si zase chtějí závodní celokarbonový model pošetřit pouze na závody, takže tyto modely mohou být dobrým tréninkovým doplňkem za přívětivou cenu. Tyto modely jsou také vhodné pro sportovní lyžaře, kteří se neradi tahají s těžkými a nepohodlnými hůlkami a rádi si užijí dobrý pocit z jízdy.

EXEL SPECTRA DOPORUČENÁ CENA

2 190 KČ

PODÍL KARBONU: 70 %

SUBJEKTIVNÍ HODNOCENÍ CELKOVÉ:

2-

Délka hole:................................................160 cm Hmotnost poutka:........................................27 g Hmotnost tubusu:.....................................125 g Délka od košíčku k poutku:...............157 cm Hmotnost madla:......................................... 40 g Umístění těžiště:...................................41,80 % Celková hmotnost:................................... 204 g Hmotnost košíčku:.......................................12 g Tuhost:..............................................................70 N

CELKOVÝ POČET BODŮ

17

HMOTNOST: 7 | TUHOST: 10 Technickými parametry srovnatelný model se sesterským Exel Formula z 2. kategorie. Přestože má Exel Spectra pouze 70% podíl karbonu, mohl by kvalitou soupeřit i s modely s vyšším podílem karbonu. Ideální hůl pro ty, kteří nepotřebují za každou cenu 100% karbonovou hůl, ale stačí jim kompozitová. Opět výborná cena a výrazný vzhled, který v bílém terénu hezky vynikne.

Poutko je v madlu upevněno zaklapávacím klínkem a v průměru bylo oznámkováno za 2-.

FISCHER RC9 QF DOPORUČENÁ CENA

3 290 KČ

PODÍL KARBONU: 60 %

SUBJEKTIVNÍ HODNOCENÍ CELKOVÉ:

2

Délka hole:................................................160 cm Hmotnost poutka:........................................27 g Hmotnost tubusu:.....................................122 g Délka od košíčku k poutku:...........157,5 cm Hmotnost madla:......................................... 39 g Umístění těžiště:................................... 57,19 % Celková hmotnost:....................................198 g Hmotnost košíčku:.......................................10 g Tuhost:..............................................................84 N

CELKOVÝ POČET BODŮ

20

HMOTNOST: 8 | TUHOST: 12 Výrobce sice podíl karbonu neuvádí, ale jedná se o hůl, u které dříve udával 60 % karbonu. Předpokládáme, že se složení tubusu zásadně nezměnilo. Každopádně se znovu jedná o zajímavý model, subjektivně výborně ohodnocený a také z pohledu technických parametrů konkurenceschopný celé řadě modelů vyšší kategorie.

Poutko je v madlu upevněno klínkem a bylo oznámkováno za 2-. Madlo je oproti vyšším modelům Fischer rovné, takže sedí přirozeně v dlani.

KV+ TEMPESTA DOPORUČENÁ CENA

2 590 KČ

PODÍL KARBONU: 90 %

SUBJEKTIVNÍ HODNOCENÍ CELKOVÉ:

2

Délka hole:...........................................160,5 cm Hmotnost poutka:........................................27 g Hmotnost tubusu:.....................................118 g Délka od košíčku k poutku:...............157 cm Hmotnost madla:......................................... 40 g Umístění těžiště:..........................................41 % Celková hmotnost:....................................195 g Hmotnost košíčku:.......................................10 g Tuhost:..............................................................72 N

CELKOVÝ POČET BODŮ

19

HMOTNOST: 9 | TUHOST: 10 Na jízdu velmi příjemná hůl od firmy KV+, poutko a madlo padne snad každému. Jedná se o model s kvalitními technickými parametry a vysokým podílem karbonu za velmi přívětivou cenu. Systém poutka je nacvakávací a poutko bylo v průměru oznámkováno za 1-. Madlo je tlustší, takže vhodnější pro větší dlaň. Košíčky jsou měkčí, pozor na ledovém podkladu. Pokud chcete hole zkracovat, madlo se sundává velmi špatně.

LEKI GENIUS CARBON DOPORUČENÁ CENA

2 990 KČ

PODÍL KARBONU: 75 %

SUBJEKTIVNÍ HODNOCENÍ CELKOVÉ:

3

Délka hole:................................................160 cm Hmotnost poutka:........................................21 g Hmotnost tubusu:.....................................153 g Délka od košíčku k poutku:...............156 cm Hmotnost madla:......................................... 30 g Umístění těžiště:...................................47,22 % Celková hmotnost:....................................217 g Hmotnost košíčku:.......................................13 g Tuhost:..............................................................78 N

CELKOVÝ POČET BODŮ

15

HMOTNOST: 4 | TUHOST: 11 Model, který je vzhledově velmi podobný top modelu Leki, ale koupíte ho za daleko příznivější cenu. Hmotnost hole je sice vyšší, ale to je dáno nižším zastoupením karbonu a také tím, že u holí určených amatérským lyžařům je kladen důraz na vyšší tuhost. Systém poutka je nacvakávací a poutko bylo v průměru oznámkováno za 3+.

LEKI SPEED CARBON DOPORUČENÁ CENA

3 840 KČ

PODÍL KARBONU: 85 %

SUBJEKTIVNÍ HODNOCENÍ CELKOVÉ:

2+

Délka hole:................................................160 cm Hmotnost poutka:........................................18 g Hmotnost tubusu:.....................................108 g Délka od košíčku k poutku:...............156 cm Hmotnost madla:..........................................31 g Umístění těžiště:.................................. 45,28 % Celková hmotnost:....................................171 g Hmotnost košíčku:.......................................14 g Tuhost:..............................................................73 N

CELKOVÝ POČET BODŮ

23

HMOTNOST: 13 | TUHOST: 10 Přestože tento model obsahuje pouze 85 % karbonu, může směle konkurovat holím z vyšší kategorie. Výborná hmotnost, tuhost a pocit při jízdě potěší každého lyžaře. Pro fajnšmekry závodníky je lepší zvolit top model, ale na trénink lze tuto hůl bez problému využít.

Systém poutka je nacvakávací a poutko bylo v průměru oznámkováno za 3+.

45

ONE-WAY PREMIO SLG 6 DOPORUČENÁ CENA

2 149 KČ

PODÍL KARBONU: 60 %

SUBJEKTIVNÍ HODNOCENÍ CELKOVÉ:

4

Délka hole:................................................160 cm Hmotnost poutka:........................................31 g Hmotnost tubusu:.....................................157 g Délka od košíčku k poutku:...............157 cm Hmotnost madla:......................................... 29 g Umístění těžiště:...................................46,15 % Celková hmotnost:................................... 228 g Hmotnost košíčku:.......................................11 g Tuhost:.........................................................68,5 N

CELKOVÝ POČET BODŮ

11

HMOTNOST: 2 | TUHOST: 9 Jeden z mnoha modelů, který upřednostňuje tuhost hole na úkor jeho hmotnosti. Při 60% podílu karbonu už ani nemůžeme čekat tak nízkou hmotnosti. Hole bychom doporučili amatérským lyžařům, kteří hledají levnou variantu, nepotřebují ultralehké závodní hole a zároveň se nemusí bát, že hole při první vyjížďce zlomí.

Poutko je v madlu upevněno klínkem a v průměru bylo oznámkováno za 2+. Madlo je tlustší, vhodné pro větší ruku.

ROSSIGNOL CARBON 70 DOPORUČENÁ CENA

2 990 KČ

PODÍL KARBONU: 70 %

SUBJEKTIVNÍ HODNOCENÍ CELKOVÉ:

2-

Délka hole:...........................................160,5 cm Hmotnost poutka:........................................27 g Hmotnost tubusu:.....................................137 g Délka od košíčku k poutku:...............156 cm Hmotnost madla:..........................................33 g Umístění těžiště:.................................. 44,51 % Celková hmotnost:................................... 207 g Hmotnost košíčku:.......................................10 g Tuhost:..............................................................89 N

CELKOVÝ POČET BODŮ

19

HMOTNOST: 6 | TUHOST: 13

Kvalitní hole od firmy Rossignol, které se vyznačují 70% podílem karbonu, a přesto se mohou pyšnit vysokou tuhostí a dobrým pocitem při jízdě. Poutko je v madlu upevněno klínkem a v průměru bylo oznámkováno za 2. Madlo je v horní části do trojúhelníku a může tlačit do dlaně.

SWIX RC302 DOPORUČENÁ CENA

2 990 KČ

PODÍL KARBONU: 80 %

SUBJEKTIVNÍ HODNOCENÍ CELKOVÉ:

2-

Délka hole:...........................................160,5 cm Hmotnost poutka:....................................... 22 g Hmotnost tubusu:.....................................121 g Délka od košíčku k poutku:..........156,5 cm Hmotnost madla:......................................... 46 g Umístění těžiště:...................................42,74 % Celková hmotnost:................................... 202 g Hmotnost košíčku:.......................................13 g Tuhost:......................................................... 76,5 N

CELKOVÝ POČET BODŮ

18

HMOTNOST: 7 | TUHOST: 11

Hole jsou dobrým kompromisem technických parametrů, ceny a subjektivního pocitu z jízdy. V kombinaci s kvalitním poutkem a madlem nezklamou žádného amatérského lyžaře. Poutko je v madlu upevněno klínkem a v průměru bylo oznámkováno za 1-. Madlo je pohodlné.

TO NEJVÍC

Nová série lyží Salomon vyvinutá speciálně pro Světový pohár

S/Lab a S/Race – produkty vytvořené na základě zpětné vazby nejlepších běžců na lyžích

Vynalézavost a kreativnost Designového centra v Annecy ve francouzských Alpách je založena na spolupráci celé řady inženýrů, designérů a produktových expertů, kteří jsou schopni vytvářet nové prototypy lyží, bot a vázání, a to v jedné budově. Právě zde se zrodila nová kolekce Salomonu pro následující sezónu.

K

anaďan Alex Harvey, číslo jedna mezi kanadskými lyžaři, stejně jako nastupující mladá italská hvězda Francesco de Fabiani, patří mezi nové tváře Salomonu. Přidali se tak k početné rodině dal-

ších světových závodníků, kteří používají to nejkvalitnější vybavení od Salomonu. Všichni zároveň pomáhají tyto produkty testovat a společně s designéry vytvářejí novou vlnu produktů určených pro běžecké lyžování.

Novinek pro zimní sezónu 2017/18 je hned několik. S/LAB Carbon Set – nejvýkonnější set lyží a bot, nové závodní lyže s mohérem S/Race Skin, závodní klasické lyže S/Race Classics a boty určené pro volnou techniku. Součástí sérií S/LAB a S/Race od Salomonu budou lyže, boty a další vybavení, které jsou testovány závodníky Světového poháru. Kupující si tedy může vybrat u svého lokálního obchodníka totožný produkt, na kterém jezdí i ti nejlepší.

S/LAB Carbon Skate Set:

Set zahrnuje lyže a boty vyrobené z velmi lehkého materiálu, který efektivně převádí vynaloženou sílu závodníka a zajišťuje vysokou míru stability a kontroly pohybu. Toho je docíleno díky karbonové konstrukci bot, vázání a lyží, která zajišťuje optimální přímý přenos energie z nohou pro maximálně možnou rychlou a efektivní jízdu. Set patří mezi nejlehčí, který kdy Salomon vytvořil. Díky nízké hmotnosti lyžařského vybavení nemusíte jet s takovým úsilím a dosáhnete tak lepších akceleračních schopností. Optimalizace poměru mezi torzí a ohybem ve spoji boty a vázání vede k jednodušší kontrole nad lyžemi.

46 MAG

4. KATEGORIE: modely s maximálně 50% podílem karbonu

V

rámci poslední skupiny holí vám představíme modely, které obsahují 50 % karbonu a méně. Jedná se o hole pro amatérské lyžaře, ale najdou se i velmi slušné kusy, které ocení také zdatnější lyžaři během tréninku nebo sportovní lyžaři, kteří si chtějí jízdu užít. Dokonce i některé kluby objednávají tyto modely holí pro žáky a mladší dorostence, a to zejména kvůli častému lámání holí a přijatelné ceně.

Dokud se nevypracují k lepším výsledkům ve vyšších kategoriích, zkušenostem a často i zodpovědnějšímu zacházení s materiálem, nepotřebují nejvyšší a nejdražší modely.

EXEL CETRA DOPORUČENÁ CENA

1 840 KČ

PODÍL KARBONU: 45 %

SUBJEKTIVNÍ HODNOCENÍ CELKOVÉ:

2+

Délka hole:................................................161 cm Hmotnost poutka:....................................... 20 g Hmotnost tubusu:.....................................131 g Délka od košíčku k poutku:...............157 cm Hmotnost madla:......................................... 40 g Umístění těžiště:...................................41,90 % Celková hmotnost:................................... 203 g Hmotnost košíčku:.......................................12 g Tuhost:......................................................... 65,5 N

CELKOVÝ POČET BODŮ

16

HMOTNOST: 7 | TUHOST: 9

Pocitově výborná hůl, která by v technických parametrech porazila i některé o třídu vyšší modely. Vhodná například pro závodníky-dorostence, kteří nepotřebují 100% karbonovou hůl a za dobrou cenu pořídí kvalitní model, s nímž si solidně zatrénují i zazávodí.

Poutko je v madlu upevněno klínkem a v průměru bylo oznámkováno za 2-.

FISCHER RC8 DOPORUČENÁ CENA

2 490 KČ

PODÍL KARBONU: 40 %

SUBJEKTIVNÍ HODNOCENÍ CELKOVÉ:

2

Délka hole:................................................160 cm Hmotnost poutka:........................................27 g Hmotnost tubusu:.....................................128 g Délka od košíčku k poutku:...............157 cm Hmotnost madla:......................................... 38 g Umístění těžiště:.................................. 45,80 % Celková hmotnost:................................... 208 g Hmotnost košíčku:.......................................15 g Tuhost:..........................................................67,5 N

CELKOVÝ POČET BODŮ

15

HMOTNOST: 6 | TUHOST: 9 Výrobce neudává procentuální zastoupení karbonu, ale podle shodného modelu z předcházejících sezón by mělo být zhruba 40 %. Jedná se pocitově o velmi dobrou hůl, která svými technickými parametry potěší každého amatérského lyžaře. Na trénink se ji nemusí bát vzít i závodníci. Hůl je svým téměř k nerozeznání od nejvyššího závodního modelu, ale cenově je daleko přijatelnější. Poutko je v madlu upevněno klínkem a v průměru bylo oznámkováno za 2-.

KV+ ADVANCE DOPORUČENÁ CENA

1 990 KČ

PODÍL KARBONU: 50 %

SUBJEKTIVNÍ HODNOCENÍ CELKOVÉ:

2-

Délka hole:................................................161 cm Hmotnost poutka:....................................... 26 g Hmotnost tubusu:.....................................140 g Délka od košíčku k poutku:...............157 cm Hmotnost madla:......................................... 40 g Umístění těžiště:.................................. 42,24 % Celková hmotnost:....................................216 g Hmotnost košíčku:.......................................10 g Tuhost:..............................................................66 N

CELKOVÝ POČET BODŮ

13

HMOTNOST: 4 | TUHOST: 9 Model se slušnou tuhostí, solidní cenou a dobře padnoucím nacvakávacím poutkem je dobrým kompromisem pro každého amatérského lyžaře. Systém upínání poutka je nacvakávací, v průměru bylo oznámkováno za 1-. Madlo je tlustší, vhodné pro větší ruku. Košíčky jsou měkčí, pozor na ledovatém podkladu.

Pokud budete chtít hole zkracovat, korkové madlo se velmi špatně sundává, raději předejte do rukou odborníků.

LEKI CC 2.6 CARBON DOPORUČENÁ CENA

1 640 KČ

PODÍL KARBONU: 30 %

SUBJEKTIVNÍ HODNOCENÍ CELKOVÉ:

3

Délka hole:................................................160 cm Hmotnost poutka:....................................... 26 g Hmotnost tubusu:.....................................146 g Délka od košíčku k poutku:...............156 cm Hmotnost madla:......................................... 32 g Umístění těžiště:....................................47,13 % Celková hmotnost:................................... 220 g Hmotnost košíčku:.......................................16 g Tuhost:..............................................................60 N

CELKOVÝ POČET BODŮ

12

HMOTNOST: 4 | TUHOST: 8 U 30% zastoupení karbonu nemůžeme čekat žádné zázraky v technických parametrech, ani subjektivním hodnocení, přesto hůl dosahuje solidní tuhosti a zajímavá cena může nalákat celou řadu lyžařů-nadšenců. Kvalitní poutko a jeho nacvakávací systém je pohodlný při jízdě i při každém zastavení, kdy je potřeba rychle uvolnit ruku a vytáhnout třeba svačinu. Systém upínání poutka je nacvakávací, v průměru bylo oznámkováno za 2.

ONE-WAY DIAMOND 740 DOPORUČENÁ CENA

999 KČ

PODÍL KARBONU: 40 %

SUBJEKTIVNÍ HODNOCENÍ CELKOVÉ:

4-

Délka hole:................................................159 cm Hmotnost poutka:........................................31 g Hmotnost tubusu:.....................................144 g Délka od košíčku k poutku:..........156,5 cm Hmotnost madla:......................................... 42 g Umístění těžiště:.................................. 42,82 % Celková hmotnost:................................... 230 g Hmotnost košíčku:.......................................13 g Tuhost:..............................................................43 N

CELKOVÝ POČET BODŮ

6

Jedná se o velmi měkkou hůl, proto bychom ji doporučili spíše menším lyžařům, kteří nepotřebují takovou délku tubusu, HMOTNOST: 2 | TUHOST: 4 nebo turistům, již ocení velmi nízkou cenu a originální upínání poutka nacvakávacím systémem pomocí kovové kuličky, kterou lze jednoduše kdykoliv odepnout.

Systém upínání poutka je nacvakávací, v průměru bylo oznámkováno za 2.

47

ONE-WAY DIAMOND 950 DOPORUČENÁ CENA

1 999 KČ

PODÍL KARBONU: 50 %

SUBJEKTIVNÍ HODNOCENÍ CELKOVÉ:

2-

Délka hole:...........................................160,5 cm Hmotnost poutka:....................................... 28 g Hmotnost tubusu:.....................................159 g Délka od košíčku k poutku:...............157 cm Hmotnost madla:..........................................31 g Umístění těžiště:.................................. 45,29 % Celková hmotnost:....................................231 g Hmotnost košíčku:.......................................13 g Tuhost:..........................................................71,5 N

CELKOVÝ POČET BODŮ

11

HMOTNOST: 1 | TUHOST: 10

Velmi dobrá tuhost hole a solidní cena za 50% podíl karbonu je doménou tohoto modelu. Tvar korkového madla a poutka je stejný jako u vyšších modelů této značky a obě komponenty většinou dobře padnou a vyhovují každému lyžaři.

Poutko je v madlu upevněno klínkem a v průměru bylo oznámkováno za 2.

ROSSIGNOL CARBON 50 DOPORUČENÁ CENA

2 590 KČ

PODÍL KARBONU: 50 %

SUBJEKTIVNÍ HODNOCENÍ CELKOVÉ:

2

Délka hole:................................................160 cm Hmotnost poutka:....................................... 24 g Hmotnost tubusu:.....................................140 g Délka od košíčku k poutku:..........156,5 cm Hmotnost madla:..........................................33 g Umístění těžiště:.................................. 44,33 % Celková hmotnost:................................... 207 g Hmotnost košíčku:.......................................10 g Tuhost:......................................................... 78,5 N

CELKOVÝ POČET BODŮ

17

Velmi kvalitní model v subjektivním hodnocení při jízdě se vyznačuje poměrně vysokou tuhostí, přestože má pouze 50% HMOTNOST: 6 | TUHOST: 11 zastoupení karbonu. Model by mohl v tuhosti soupeřit s některými modely vyšší kategorie. Stejně jako u Exel Centra můžeme tuto hůl doporučit výkonnostním lyžařům na trénink a závodníkům-dorostencům.

Poutko je v madlu upevněno klínkem a v průměru bylo oznámkováno za 2. Madlo je v horní části zúžené.

SKI-GO VASA DOPORUČENÁ CENA

1 690 KČ

PODÍL KARBONU: 50 %

SUBJEKTIVNÍ HODNOCENÍ CELKOVÉ:

2

Délka hole:................................................160 cm Hmotnost poutka:....................................... 28 g Hmotnost tubusu:.....................................141 g Délka od košíčku k poutku:...............157 cm Hmotnost madla:......................................... 43 g Umístění těžiště:.................................. 42,66 % Celková hmotnost:................................... 224 g Hmotnost košíčku:.......................................12 g Tuhost:..............................................................91 N

CELKOVÝ POČET BODŮ

17

HMOTNOST: 3 | TUHOST: 14 Vyšší hmotnost, ale o to lepší tuhost. Tento model by v tuhosti porazil i všechny hole vyšší kategorie, proto se jich nemusí bát ani silnější lyžaři. Velmi dobrý pocit při jízdě a výborná cena jsou velkým lákadlem pro každého lyžaře, který nepotřebuje nejvyšší model. Opět lze doporučit závodícím dorostencům a na trénink výkonnostních lyžařů. Poutko je v madlu upevněno klínkem a v průměru bylo oznámkováno za 3-. Madlo je tlustší, vhodné pro větší ruku.

SWIX RC 610 PRO DOPORUČENÁ CENA

1 290 KČ

PODÍL KARBONU: 50 %

SUBJEKTIVNÍ HODNOCENÍ CELKOVÉ:

3

Délka hole:................................................160 cm Hmotnost poutka:....................................... 26 g Hmotnost tubusu:.....................................159 g Délka od košíčku k poutku:...............156 cm Hmotnost madla:......................................... 49 g Umístění těžiště:.................................. 43,72 % Celková hmotnost:....................................247 g Hmotnost košíčku:.......................................13 g Tuhost:......................................................... 60,5 N

CELKOVÝ POČET BODŮ

8

HMOTNOST: 0 | TUHOST: 8

Tento model je určený amatérským lyžařům a turistům, proto neřeší hmotnost. Spíš bychom ho doporučili menším lyžařům – dětem nebo ženám, u jejichž holí bude tubus v kratší délce pevnější. Velmi rozumná cena za 50% podíl karbonu.

Poutko je v madlu upevněno klínkem a v průměru bylo oznámkováno za 1-. Madlo je plastové, což nemusí každému lyžaři vyhovovat.

VAUHTI MAZACÍ STOLICE

VAUHTI VOSK LF RACE

VAUHTI VOSK UF

Lehká a stabilní voskovací stolice včetně nohou. Rychlé nastavení hrazdičky pro úchyt vázání pomocí rychloupínáku.

Pro lyže od 150 do 210 cm Hmotnost 5 kg

Fluorizované vosky Vauhti LF Race mají vyladěnější recepturu než standardní LF vosky a osvědčily se jako tréninkové vosky pro závodníky.

Vosky jsou vhodné pro všechny typy sněhu a povětrnostní podmínky.

Dostupné v baleních 45, 90, 180 a 540 g Balení 90 g

Je vám HF vosk málo? Vyzkoušejte UF. Ultrafluorizované vosky mají optimalizované složení, kterému předcházejí laboratorní analýzy a systematické testování.

Vosky Vauhti UF využijete pro všechny typy sněhu.

Balení 45 g

CENA

2 990 Kč

www.abcsport.cz

www.abcsport.cz

CENA

690 Kč

CENA

www.abcsport.cz

1 390 Kč

Nejen francouzští lyžaři využívají k tréninku ledovec Tignes v Savojských Alpách

48 MAG

TEXT: ONDREJ TUKA

Podzimní běžkování Přemýšlíte, kde strávíte závěrečnou přípravu na sněhu před novou sezónou, nebo se jen nemůžete dočkat, až znovu vytáhnete běžky? V následujícím článku najdete několik tipů, kde si zalyžujete už na podzim.

P

rvní možností svezení na lyžích mimo sezónu představují lyžařské tunely. Kvůli délce okruhu, kterou tunely nabízí, je ideální trénink na lyžích zkombinovat s přípravou „na suchu“ (kolečkové lyže, běh, posilování). Nevýhodou lyžování v tu-

nelu je zátěž na psychiku během lyžování na krátkých okruzích. Nejvíce lyžařských tunelů je postaveno ve Finsku. Pro české lyžaře je nejdostupnější lyžařský tunel v německém Oberhofu, kde je pro ně mimo jiné k dispozici i kolečková dráha a dobré terény pro běh.

Tunel v Oberhofu je dlouhý přibližně 1,7 km a je oteFOTO: ARCHIV DKB SKISPORT HALLE

Tunely

vřený celoročně. Součástí tunelu je i krytá střelnice pro biatlonisty. Kromě tunelu v Oberhofu se ve střední Evropě nachází ještě jeden, a to ve slovinské Planici, který otevřeli v červnu minulého roku a je součástí nově postaveného střediska Planica Nordic Centre. V Planici je okruh dlouhý jen 950 m a nachází se v třípodlažní garáži. Lyžaři ze severských zemí využívají na přípravu především tunely ve švédském Torsby a finském Vuokatti. Novinkou je hala Mid Sweden 365 v Oestersundu nebo Nordic Wellness Skidome v jihošvédském městě Göteborg. Lyžařská hala nabízí 1,2 km běžkařských tratí a je otevřena celoročně.

Nejbližší lyžařský tunel pro české lyžaře je v německém Oberhofu

FOTO: ARCHIV SALOMON

Střediska s garancí sněhu

Ledovce

FOTO: ARCHIV DKB SKISPORT HALLE

FOTO: JAKUB OPOČENSKÝ

V případě, že chcete lyžovat na podzim, ale tunel vás neláká, můžete si vybrat z nabídky alpských ledovců. Negativem je nadmořská výška, v níž jsou ledovce položené, proto jsou tréninky v těchto podmínkách zaměřené na lyžování v nízkých intenzitách zatížení. Pro české lyžaře je nejznámější a nejnavštěvovanější ledovec Dachstein, ležící ve výšce kolem 3 000 m n. m. a nacházející se nedaleko známého lyžařského střediska Schladming v rakouském Štýrsku. Pro lyžaře jsou zde připraveny tratě v celkové délce 18 km. Dalšími ledovci v rakouské části Alp, kde je možné využít upravované tratě na předsezónní přípravu, je Kitzsteinhorn nedaleko Zell am See, Pitztal nebo Kaunertal. V italské části Alp je nejznámější ledovec nacházející se nad údolím Val Senales ve výšce kolem 3 100 m n. m.

Lyžaři v severní Evropě mají díky zeměpisné poloze výhodu brzkého sněhu. Přesto se střediska snaží zlepšovat sněhové podmínky především prostřednictvím výroby technického sněhu a nejnověji i vytvářením skladišť sněhu. V následující části představujeme nejznámější střediska v severní Evropě, kam se můžete vydat za prvním sněhem.

Norsko jako kolébka lyžování má výborné podmínky na předsezónní přípravu. Výhodnou polohu střediska využívají k tomu, aby sněhové podmínky pro lyžaře byly kvalitní co nejdříve.

Jedním z míst, kde si jistě zalyžujete už začátkem října, je lyžařská základna Sjusjøen. Středisko se nachází asi 20 km východně od Lillehammeru a pro nadšence běžeckého lyžování je k dispozici až 350 km strojově upravených tratí. V Sjusjøenu se nachází dvě lyžařské arény, které jsou náročnějšího profilu a jsou vhodné zejména pro závodníky – Sjusjøen Langrennsarena a Sjusjøen-Natrudstilen Langrennsarena. Kvalitní podmínky pro předsezónní přípravu zde využívají především národní biatlonové týmy, protože v první polovině listopadu se tu konají úvodní závody sezóny, které jsou zároveň nominačním závodem na Světový pohár.

Dalším střediskem, které vám zaručí kvalitní podmínky pro přípravu, je Beitostølen. Každoročně zde při zahájení zimní sezóny kromě domácích závodníků bojují o místa do Světového poháru i závodníci zahraničních týmů.

Středisko otevírá koncem října díky uskladněným zásobám sněhu z předchozí sezóny. Pro závodníky je zpočátku připraven 5 km dlouhý okruh. V případě dostatku přírodního sněhu je

expert na běžecké lyžování

Tento ledovec využívá v předsezónní přípravě reprezentace Norska, Švédska či domácí Itálie.

Nevýhodou lyžování na ledovcích je ubytování v údolí, takže lyžaři stráví mnoho času dojížděním. Další ledovec, který využívají domácí závodníci na přípravu, se nachází nad známým průsmykem Stelvio ve východní části Alp ve výšce 2 800 m n. m., kde je připraven 5 km dlouhý okruh. Francouzští lyžaři využívají k tréninku ledovec Tignes v Savojských Alpách.

www.xcsport.cz Pokud je dostatek přírodního sněhu, je v norském Sjusjøenu k dispozici téměř 350 km strojově upravených tratí. Technické zasněžování je samozřejmostí

FOTO: ADÉLA BOUDÍKOVÁ

FOTO: HANA ROSTOVÁ

50 MAG

Pořídit fotky ve finském Muoniu není jednoduché, v listopadu je zde světlo jen mezi 10. a 14. hodinou

Nabídka lyžařských středisek otevírajících běžkařské tratě od října či listopadu je široká. Už jste se rozhodli, kam vycestujete za sněhem tento podzim vy?

Ondrej Tuka Slovenský závodník v běhu na lyžích

Vzdálenost z Prahy (km)

Vzdálenost z Brna (km)

Čeští lyžaři dávají v posledních letech přednost italskému středisku Livigno před dlouhou cestou na sever

Oberhof (GER)

359

568

Planica (SLO)

600

511

Torsby (SWE)

1402

1607

Vuokatti (FIN)

2311

2203

TUNELY

Vzdálenosti jednotlivých destinací z Prahy a Brna

LEDOVCE

týmů pro předsezónní přípravu. V polovině listopadu se zde konají FIS závody.

I střediska v alpských zemích se snaží připravit vhodné podmínky pro závodníky a turisty.

Negativem tratí ležících v alpských zemích je jejich vysoká nadmořská výška. Pro běžkaře je asi nejznámějším alpským střediskem, které nabízí možnost lyžování od října, italské Livigno.

V posledních letech otevírá tratě koncem října, a to zejména díky velkému skladišti sněhu, které leží na louce ve městě. Zpočátku je otevřený okruh o délce 2 km. Po napadání dostatečného množství přírodního sněhu je každý den upravených 30 km tratí. Novinkou ve středisku je nově vybudovaná střelnice pro biatlonisty. Livigno je oblíbeným místem českých běžkařů, kteří tuto oblast využívají pro předsezónní přípravu na sněhu.

O údolí dále, nedaleko známého střediska Bormio, leží Santa Caterina Valfurva. Středisko se nachází v podobné nadmořské výšce jako Livigno, avšak není zdaleka tak vyhledávané. Pro běžkaře jsou od poloviny listopadu připraveny 2 okruhy různé náročnosti o celkové délce 5 km.

Poslední listopadový víkend se zde koná první kolo italského poháru v běhu na lyžích.

V Rakousku je jednou z možností lyžování v listopadu náhorní plošina Tauplitzalm ležící ve Štýrsku. Problematické může být množství sněhu, který sice začátkem listopadu často napadne, ovšem nezřídka se stane, že zase brzy roztaje. Tratě jsou náročné a nacházejí se ve vysoké nadmořské výšce.

STŘEDISKA

běžkařům k dispozici téměř 320 km strojově upravených tratí.

Domácí juniorská reprezentace využívá možnost soustředění na sněhu ve východonorském městě Trysil nedaleko švédských hranic. Pro běžkaře je v Trysil-Knut Areně od října upravený okruh v celkové délce 2,7 km. V případě příznivého mrazivého počasí jsou místní údržbáři tratí schopni připravit technický sníh a trasu během pár dní prodloužit na 9 km. Oblast Trysilfjellete nabízí po dostatečné nadílce přírodního sněhu přes 100 km strojově upravených tratí.

Ani ve Švédsku nezaostávají za svými sousedy a lyžařům nabízejí kvalitní podmínky už v průběhu října. Švédská národní reprezentace v běhu na lyžích navštěvuje každoročně během závěrečné přípravy středisko Bruksvallarna. Místní tratě zde prošly před 3 lety rozsáhlou rekonstrukcí, v rámci níž bylo vybudováno skladiště sněhu, a tak si běžkaři mohou zalyžovat již v polovině října. Ve středisku plánují otevřít 6 km dlouhý okruh, který se postupně rozšíří. Pokud napadne dostatek přírodního sněhu, upravuje se pro lyžaře v Bruksvallarně a okolí kolem 300 km tratí.

Dalším střediskem s kvalitními podmínkami pro přípravu je Idre Fjäll, které se nachází 100 km jižně od Bruksvallarny. Lyžařskou sezónu otevírají každoročně v polovině října, kdy je připraven 3 km dlouhý okruh. Délka okruhu se postupně zvyšuje a po nadílce přírodního sněhu je lyžařům k dispozici zhruba 110 km tratí. Díky střelnici navštěvují středisko kromě běžkařů i biatlonisté. Östersund je město ležící na břehu jezera Storsjön, kde se každoročně koná první kolo Světového poháru v biatlonu. Ve středisku mají velký zásobník sněhu, díky němuž je možné lyžovat na 4 a 8 km dlouhých okruzích už začátkem listopadu. Postupně se délka okruhů zvyšuje.

Finské Muonio leží za polárním kruhem nedaleko hranic se Švédskem. Každoročně se zde tratě otevírají v druhé polovině října. Ze začátku je připraven 2,5 km dlouhý okruh, který se postupně prodlužuje. Celková délka tratí, která může být pro lyžaře k dispozici, když napadne přírodní sníh, činí téměř 200 km. Středisko je oblíbeným místem několika reprezentačních

Göteborg (SWE)

1087

1291

Dachstein (AUT)

411

420

Kitzsteinhorn (AUT)

494

507

Kaunertal (AUT)

564

670

Pitzal (AUT)

571

676

Schnalstal (ITA)

649

752

Stelvio (ITA)

640

746

Tignes (FRA)

1065

1255

Sjusjøen (NOR)

1552

1757

Beitostølen (NOR)

1619

1824

Trysil (NOR)

1580

1785

Bruksvallarna (SWE)

1804

2009

Idre fjäll (SWE)

1708

1913

Östersund (SWE)

1837

2042

Muonio (FIN)

2638

2619

Livingo (ITA)

653

760

Santa Caterina Valfurva (ITA)

667

773

Tauplitzalm (AUT)

393

402

Piccolo Hotel Sciliar

Seiser Alm / Alpe di Siusi, Jižní Tyrolsko, Itálie Tradice, rodinná atmosféra a kuchyně s bohatým menu v srdci Dolomit s panoramatickým výhledem.

Příjemná restaurace, bar, dětský sál, slunečná terasa, velké parkoviště pro hosty Krytý bazén s denním světlem, vířivka, infrasauna

80 kmých k s ř a k ž ě B TRATÍ RODINY S DĚTMI VÍTÁNY!

www.piccolohotelsciliar.it

Oblast Ramsau am Dachstein čítá 220 km upravených stop, včetně těch na ledovci

52 MAG

TEXT A FOTO: PETR HAVELKA

RAMSAU AM DACHSTEIN Místo pro každého?

Je možné najít jedno místo, které uspokojí sportovně naladěné běžce na lyžích, jejich pomalejší drahé polovičky, k tomu děti, babičky a dědečky, i když někdo z nich běžkám třeba neholduje?

R

amsau am Dachstein leží ve Štýrsku ve velmi dobré dojezdové vzdálenosti z Čech i Moravy. Nachází se u hypermoderního lyžařského střediska Schladming, ale oproti němu si zachovává jistou dávku komornosti a poklidu. Prostorná náhorní plošina s nadmořskou výškou přesahující 1 100 m n. m. je orientována na jih, což je příjemné nejen při mrazivých ránech, když se začne slunce drát nad okolní kopce. Z Ramsau se nabízí pěkné výhledy směrem na sever k masivu Dachsteinu a jižní pohledy se upírají na kopce Hochwurzen, Planai či Hauser Kaibling se sjezdovkami nad Schladmingem. Místo si vychutnáte nejen zrakem, ale i dalšími smysly. Při pohybu v bílé stopě vás dostihne „vesnická“ vůně stodol, krav, koní, což umocňuje domáckou alpskou atmosféru. Tu si také užijete čichem i chuťovými pohárky ve velmi stylových horských chalupách u některého z tradičních chodů. O tom ale později.

Sněhová jistota

Zpět na tratě. Zásadní je dostatek sněhové pokrývky, do které mohou rolbaři zaříznout stopy pro klasiku a vyhladit pruh pro skate. Velkou jistotu v tomto směru poskytuje ledovec Dachstein, který bývá v plném provozu pro běžecké lyžování zhruba od půli listopadu, a který je i dí-

ky nadmořské výšce tratí kolem 2 700 m velmi oblíben mezi výkonnostními sportovci, kteří ladí formu před sezónou.

Ani níže položené a dostupnější Ramsau ale neponechává nic náhodě, a přestože průběh začátku zimy a prvních sněhových srážek není v posledních letech stabilní, je středisko schopno vždy na začátku prosince zahájit sezónu. Je totiž jedním z průkopníků skladování sněhu přes léto. V průběhu předchozí zimní sezóny do „letního“ skladiště bílého zlata, které je umístěno na stinném místě poblíž skokanských můstků, vyrobí technici Ramsau 35 až 40 tisíc metrů krychlových sněhu. Tím je vytvořen dobrý základ, který umožní připravit tratě na stadionu a jeho okolí již v prosinci, a to i když nespadne ani jedna přírodní vločka.

Středisko má i dlouhodobé plány ve spojení s vývojem klimatu. Bude postupně budovat další tratě umístěné ve vyšších nadmořských výškách, čímž se bude zvedat pravděpodobnost přírodní sněhové pokrývky a také snižovat finanční náročnost na výrobu technického sněhu v případě, že ten přírodní nebude stačit.

Při pohledu na mapu tratí vyčtete, že celá oblast Ramsau am Dachstein nabízí 220 km upravených stop, včetně těch na ledovci. Na 13 okruzích je 150 kilometrů upraveno pro klasi-

ku, 70 kilometrů pro skate. I když z toho vyplývá, že na 70 kilometrech tratí vede klasická stopa souběžně s pásem na skate, je to celkově nádherná porce tratí různých profilů, které osloví rekreační lyžaře a také aktivní sportovce a závodníky. Lyžaři se na nich pohybují v nadmořských výškách od 1 100 do 2 700 metrů nad mořem.

Okruh u stadionu v centru Ramsau je každý den osvětlen až do 21 hodin, což poskytuje další možnosti tréninku nebo umožňuje večerní projížďku v bílé stopě těm, kdo přes den sjížděli kopce ve Schladmingu a stále nemají dost.

Cena jednodenní vstupenky na tratě startuje na 12,50 eurech, což je na české poměry docela dost. Takto se ovšem napřímo sbírají peníze na úpravu tratí, která pak není životně závislá na dalších komunálních rozpočtech, což je z dlouhodobé perspektivy udržitelný model, který se možná časem zažije i v našich končinách. Cena na den se snižuje při koupi dvou- a vícedenní karty, další slevu získává každý, kdo je v místě ubytován a má platnou WinterCard. Ubytování v Ramsau má samozřejmě i tu výhodu, že jste zpravidla v bezprostřední blízkosti tratí, které se vinou celou náhorní plání. Stačí za domem nacvaknout lyže a jet.

Nejen běžky

Ale zpět k otázce z úvodu článku. Ačkoliv je Ramsau hlavně „na běžky” a náruživí běžkaři samozřejmě nejvíce ocení ohromný rozsah a perfektní úpravu tratí a ve stopě stráví značnou část dne, příjemné vyžití tu najdou aktivní i rekreační sportovci, rodiny s dětmi, výletníci… Na hory se nejezdí jen za sportem, ale čím dál více i za zážitky nejrůznějšího druhu. Ramsau je toho typickou ukázkou a nabízí docela pestrý mix aktivit spojených s horami.

53

Bez cíle není výletu Snowbike Snowbike neboli fatbike je kolo s velmi širokými plášti (průměr 3,5 palce a více), které umožňuje jízdu na písku či na sněhu. První prototypy těchto kol se objevily přibližně před 30 lety, ale až v poslední dekádě se začaly masově vyrábět a dostaly se do širšího povědomí. V Ramsau si takový bicykl můžete zapůjčit ve verzi s plně lidským pohonem nebo s elektrickou asistencí. Tu využijete při výletech po prudkých úzkých pěšinkách vytvořených ve volném terénu pěšími turisty, nebo ji ocení méně zdatné drahé polovičky. Jakožto rekreační nadšený biker jsem byl zvědav, jak se kolo bude chovat. Ve srovnání s jízdou po singletrailech nenabízí takové jízdní zážitky, člověk nesmí vést kolo na sněhu v zatáčkách moc agresivně.

Největší výzva byla jízda po úzkých pěšinkách od sněžnic. Stačilo trochu uhnout ze středu cestičky a člověk se koupal v měkké prašanové peřině.

Například na rakouské poměry komorní lyžařský areál, rozprostřený kolem hory Rittisberg, je s celkem 25 km sjezdovek ve srovnání s tepajícím Schladmingem klidným zákoutím, které ocení právě rodiny nebo ti, kterým je prostor na sjezdovce cennější než výběr desítek kilometrů tratí. Takže když se například maminka vydá po klasické stopě s číslem 17 okolo hory Rittisberg, zbylá část rodiny může brázdit sjezdovky na stejném kopci. V okolí Ramsau je dále několik menších cvičných luk, kde mohou své první lyžařské si můžete s rodinou nebo kamarády vyzkoušet oblouky okusit i ti nejmenší. odlehčenou verzi biatlonu s laserovou nebo Značné možnosti rozličné náročnosti nabívzduchovou puškou. zí oblast turistům, kteří neholdují lyžím. ČasOkolní kopce masivu Dachstein dávají další to souběžně s tratěmi se vinou další cesty bez možnosti pro skitouring a skialpinismus, na své automobilového provozu pokryté utemovaným si přijdou i freerideři na lyžích a snowboardu. sněhem, na kterých se potkávají turisté, cyklisté na fatbiku či velké sáně tažené koňmi (odtud ta krásná přírodní vůně). Turisté se nedrží jen na těchto cestách, vybaveni sněžnicemi se postupně přidávají na další cestičky rozprostřené po okolních svazích.

Po těch se pak mohou prohánět i cyklisté na snowbiku, a když je pěšina směrem vzhůru už hodně prudká, sáhnou po elektrifikované verzi fatbiku, který si mohou půjčit poblíž Ramsau nabízí kvalitní běžkařské tratě, Schladming zase sjezdovky všech obtížností (v pozadí Planai) stadionu. A přímo tam

7.–10. 12. 2017: Zahájení běžkařské sezóny – „Ramsauer Langlauf Opening“ Pro ubytované v balíčku bezplatně trénink techniky, testování vybavení, video analýza, workshopy na téma servis lyží, trénink apod.

15.–17. 12. 2017: FIS Světový pohár v severské kombinaci Ramsau am Dachstein je od roku 1999 pevným místem v kalendáři severské kombinace 12.–14. 1. 2018: Tour de Ramsau

Putování od hospody ke kiosku a další hospodě má u nás značnou tradici, české hory jsou na takovou turistiku jako dělané. V Ramsau je to víc než podobné, občerstvit se u tratí můžete údajně v 80 chatách a restauracích. Má to své výhody, například když jste s dětmi a potřebujete rychlou záchranu v podobě horké polévky. A k dispozici tak máte i spoustu lákavých cílů, kam si můžete naplánovat příjemné mezipřistání při své túře, ať už kroužíte kolem kopce Kulmberg, nebo směřujete na západ, jižně od hory Rittisberg. Když dojedete až k Sonnenalmu, potrápí vám tam mozkové závity zásobou hlavolamů, při zapadajícím sluníčku možná zahraje syn majitele na tahací harmoniku a k tomu si pochutnáte na tradiční alpské kuchyni. Rozhodně nesmíte vynechat císařské trhance, které zde takřka všude flambují…

Večerní Halseralm Na večerní výlet můžete vyrazit s čelovkou směr Halseralm, sběratelé zážitků mohou zvolit koňské spřežení (v tom případě se opravdu pořádně oblečte!).

Uvnitř velmi malé a lampami spoře osvětlené hospůdky stojí v rohu kamna, na nichž majitelé přímo před vámi připravují všemožné dobroty. „Kaiserschmarrn“ vám oflambují rovnou na stole, což je v přítmí pěkná podívaná, a ta vůně… Když si k němu dáte čaj s rumem (láhev Stroh postaví doprostřed stolu), nebude se vám chtít zpátky.

Troufám si tvrdit, že Ramsau, nejlepší oblast pro běžecké lyžování v oblasti Schladming Dachstein, má co nabídnout každému, kdo má rád hory. A co pak v létě, když jste vybaveni místní „Sommer“ kartou, to by ale bylo na dlouhé povídání…

54 MAG

Slavná tradice

JIZERSKÉ začala 50 hádkou FOTO: ARCHIV WWW.JIZ50.CZ

Zrození málokteré legendy bývá tak jasně osvětleno jako vznik Jizerské padesátky.

V únoru ji čeká 51. ročník. Na jejím počátku byla hádka. Kdyby se totiž v šatně liberecké Lokomotivy nepřeli chlapi o to, kdo má dostatečnou výkonnost na blížící se závod krkonošské sedmdesátky, nikdy by Gusta Ginzel, cestovatel, recesista a majitel legendárního Hnojového domu, který se nadchl pro kdejakou blbinu, neprošlapal trasu přes bažiny, kde by v létě zapadl a kde předtím nikdy nikdo nejel. Tak vznikl okruh z Bedřichova na Jizerku a zpátky.

hoře, jejíž náhlý běs pronikl v podobě neblednoucí vzpomínky do DNA závodu stejně jako proměnlivost počasí.

Jeho magnetismus zafungoval nečekaně brzy.

Hned druhý den se vítězové, poražení a další zvědavci, strženi profilem, který budou po letech obdivovat běžci z celého světa, vypravili na Jizerku znova. A slíbili si, že se za rok opět sejdou. zoval ze sjezdovky nejen vosk, ale i žlábek.“ Účet premiéry? Vzdalo pouhých šest závodníků, za Ve startovním poli byl i Vladimír Míka. Skončil čistý zisk koupil pořadatel krepový papír a kroniku, desátý. Jistě tehdy netušil, že jede poprvé, ale nikoli která měla zachytit historii prvního ročníku Jizerské naposled. Že mu osud dopřeje účast na všech papadesátky. Kronika se nedochovala, závod ano.

TAKOVÝCH PADESÁT KILOMETRŮ Na první ročník závodu vzpomíná Gusta Ginzel (narozen: 28. 2. 1931; horolezec, cestovatel, zakladatel Jizerské 50, u Jizerské 50 od roku 1968)

T

a stopa měla zjednat spravedlnost. Kdo je nejrychlejší? „Tak se ukažte!“ vyhecoval své svěřence Karel Trousílek. Pozvali se kamarádi z oddílů z Frýdlantu, Hrádku, Jablonce, Jičína, České Lípy, Děčína, Turnova, Mnichova Hradiště i Mladé Boleslavi.

20. ledna roku 1968 vyrazilo dvaapadesát chlapů do stopy jako honicí psi. Zaplatili pět korun, dostali dvě tatranky, horký čaj a právo vyrazit do lesa na dřevěných kosyginkách, které když nasákly vodou, vážily snad metrák. Dneska nemyslitelné!

Tehdy se ale běželo za sluníčka, na firnu a třech centimetrech nového sněhu. Vyhrál horolezec a lyžař Josef Driml, který ustavil čas 3:39:00 hodiny. Za ním dojel Jiří Slíva, který později v knížce Jiřího Langera „Jizerská 50“, považované za bibli závodu, vzpomínal na první velkou „bedřichovskou“ chybu: „Měl jsem dobře namazáno. Pepa Driml se celou dobu vezl, ještě na Malé Jizerské louce jsem ho nakrmil, protože mu došlo jídlo, ale to už mi lyže přestávaly jet. V posledním sjezdu z Královky mě předjel a já v cíli zjistil, že jsem ofré-

Vzdalo pouhých šest závodníků, za čistý zisk koupil pořadatel krepový papír a kroniku, která měla zachytit historii prvního ročníku Jizerské padesátky. Kronika se nedochovala, závod ano. desáti ročnících závodu. Jako jedinému. Nikdo tehdy netušil ani to, že si kromě vítězů a rekordmanů budeme zpětně připomínat i sedmé, deváté a čtyřiadvacáté místo. Skončili na nich Zdeněk Novotný, Milan Náhlovský a Jiří Jech. Tři horolezci, kteří o dva roky později zahynuli na peruánském Huascaránu,

52, 126, 245, 797, 2 010, 2 562, 4 234 – tato číselná řada je něčím větším než jen počty přihlášených účastníků Padesátky na prvních sedmi ročnících.

Lapidárně vyjadřuje narůstající lavinu zájmu. Tato ovšem neměla zkázonosný dopad. Naopak, zrodila tradici, která trvá už padesát let.

55

PREMIÉRA NA DŘEVĚNÝCH LYŽÍCH Na své účasti na Jizerské 50 vzpomíná Josef Rakoncaj (narozen: 6. 4. 1951; horolezec, poprvé absolvoval Jizerskou 50 v roce 1971, pak ještě 11x, nejlepší čas 3:40:38)

S

náznakem nostalgie ve tváři si Josef Rakoncaj, jeden z nejlepších českých horolezců historie, docela přesně vzpomíná na svoji první Jizerskou padesátku v roce 1969.

Při jejím teprve druhém ročníku, v sedmnácti letech, dojel v kategorii horolezců na 21. místě – na dřevěných „favoritkách“, které se musely nejprve celé namazat skarem, aby skluznice nenacucla vodu.

Mezi běžkaři se sám řadí spíše do jakéhosi průměru, asi i proto, že tenkým prkýnkům nikdy euforicky nepropadl. Lyžování ve stopě bral spíše jako součást přípravy na lezení po skalách a zasněžených ledových stěnách. „Na startu jsem se objevil asi osmkrát, a když se ohlídnu zpátky, vybavím si třeba, jak byly silnice z Jablonce a Liberce nahoru do Bedřichova v neděli ráno totálně zacpané,“ vzpomíná. „A tak jsme radši přespávali u kámošů někde poblíž startu, abychom závod vůbec stihli. Při prvních ročnících se taky ještě dost řešilo, jestli tenhle závod nemají jezdit jen sami horolezci. Nakonec ale i naše kategorie v roce 1976 skončila.“ Přestože si Rakoncaj nikdy nedělal reálné šance na stupně vítězů, před každým startem ho svíral zvláštní neklid. „Byl jsem fakt docela nerváček,“ přiznává. „Člověk přeci jen hned po startu musel jet poměrně rychle, lidi kolem totiž dokázali vytvořit jakousi davovou psychózu a navíc, nahoře na Hrabětický louce to po startovním výstřelu rachotilo teda hodně slušně…“

Motivaci hledal tak trochu i při různých sázkách s horolezeckými parťáky… „Hlavně s Mirkem Šmídem nebo třeba Honzou Krchem, tedy s kluky z horolezeckýho mančaftu, jsme se sázeli třeba o šampus nebo podobný debilárny,“ baví se pětašedesátiletý chlapík, co stanul jako první muž na světě dvakrát na vrcholu obávané osmitisícovky K2. „Nejhůř mi při závodě bývalo většinou v kopci nad Smědavou, kdy už se trať zvolna otáčí zpátky. Na ten prudkej hang jsem většinou lezl už v jakémsi deliriu… Navíc, tehdy se jezdilo až k Pytláckým kamenům, takže tahle padesátka měřila někdy dobrých 65 kiláků…“ Právě na Smědavě mu kdysi kamarád pomohl s úpravou skluznice a zastavil tak Rakoncajovo trápení. „Sníh mi začal namrzat na skluznice a já nemohl vůbec jet. Jeden kámoš stál právě na Smědavě u tratě, a když mě viděl, jak se tam dřu, houkl na mě, ať zastavím. Sundal jsem běžky, on vytáhl nějaký vosky, mázu jsme předělali a pak už bylo všechno až do cíle v cajku.“ Začátkem 80. let si Rakoncaj startovní číslo v Bedřichově připevňovat přestal. Začal totiž ve vysokých horách lézt už skutečně velkolepé věci a závodní běžkování šlo proto trochu stranou. „Skoro každý tři týdny jsme navíc mířili do Vysokých Tater na soustředění, takže na běžky najednou chyběl čas,“ vysvětluje. O ná-

Nejhůř mi při závodě bývalo většinou v kopci nad Smědavou, kdy už se trať zvolna otáčí zpátky. Na ten prudkej hang jsem většinou lezl už v jakémsi deliriu… vratu do závodní stopy už ani neuvažuje. Ani o jubilejním, 50. ročníku vážně nepřemýšlel. „Vždyť já bych tu padesátku už ani neujel,“ rozesměje se. „Na tuhle trať musíte mít přeci jen ve stopě něco naklouzanýho… I když je zase pravda, že v letech, kdy se na sníh toužebně čekalo, jsem se na start postavil třeba i s pouhými padesáti naježděnými kiláky. Teď se ale radši svezu někde ve stopě u Turnova. Máme ji kousek od baráku, a tak, když je pěkně, vyrážím.“

56 MAG

Tradice pokračuje, Jizerská 50 a seriál SkiTour v roce 2018 Bedřichovský Night Light Marathon – Závod s magickou atmosférou letos nabídne i klasický noční závod, takže si na své přijde opravdu každý.

Závody: 17,5 km a 35 km volně, 17,5 km a 35 km klasicky, Mini Night Light Marathon pro děti Datum: 5.–6. 1. 2018, Bedřichov, Liberecký Kraj

Orlický Maraton – Klasický maraton už 40 let zkouší zdatnost lyžařů na trati s náročným členitým profilem.

Závody: 20 km volně, 10 km, 20 km a 39 km klasicky, Mini Orlický Maraton pro děti Datum: 3.–4. 2. 2018, Deštné v Orlických horách, Královéhradecký kraj

vedoucí šumavskými lesy a pláněmi mohou lyžaři absolvovat jak klasicky, tak volně.

Závody: 30 km volně, 10 km a 30 km klasicky, Mini Kašperská pro děti Datum: 20.–21. 1. 2018, LA Zadov, Jihočeský kraj

Jizerská 50 – Tradiční laufařský závod s více než padesátiletou tradicí nabízí i úplným amatérům možnost postavit se na start s profesionálními lyžaři z celého světa.

Závody: Sprint, 30 km volně, 10 km, 25 km a 50 km klasicky, Mini Jizerská pro děti Datum: 16.–18. 2. 2018, Bedřichov, Liberecký Kraj

Karlovská 50 – „Valašská Marcialonga“ je

JeLyMan – Jesenický lyžařský maraton na

závodem s výjimečnou atmosférou, rozlehlými pláněmi a trasou vedoucí přes malebné valašské vesničky.

Závody: 10 km, 25 km a 50 km klasicky, Mini Karlovská pro děti Datum: 26.–27. 1. 2018, Velké Karlovice, Zlínský kraj

pomezí Králického Sněžníku, Rychlebských hor a Hrubého Jeseníku uzavírá seriál Skitour.

Závody: 20 km volně; 10 km, 20 km a 40 km klasicky, Mini JeLyMan pro děti Datum: 24.–25. 2. 2018, Staré Město pod Sněžníkem, Olomoucký kraj

Kašperská 30 – Třicetikilometrovou trať

Na závody SkiTour se registrujte za on-line zvýhodněnou cenu na www.ski-tour.cz, a to vždy do neděle před závodem. Na Jizerskou 50 se lze registrovat do 31. ledna 2018 na www.jiz50.cz, zvýhodněné startovné končí 31. 12. 2017.

Slovník běžkaře aneb jak se dorozumět na Jizerce Bakule, bačkory nebo jede na chůdách – špatně namazal a na skluznici se mu lepí sníh a pod chodidlem se mu na lyžích vytvářejí bakule sněhu Být na gumě – když někdo zuby nehty visí na konci skupinky. Chvíli ztrácí kontakt, pak se do ní pracně zase dostane, zkrátka na chvostu poletuje jako na gumě Dýchá mu na záda – když se závodník přibližuje komusi před sebou Extrovka / modrej extráč – oblíbený tuhý stoupací vosk určený pro teploty těsně pod bodem mrazu a čerstvý sníh Firn – starý, přemrzlý sníh Guma nebo grundvosk – základový vosk, který se používá jako podklad pro stoupací vosky Hančovina – příšerné počasí Hovna s hákem, sračky – výraz hovna s hákem s oblibou užíval zejména trenér Neumannové Frühauf. Nazývá se tak těžký mokrý sníh, na nějž se složitě maže, a závodníkům na něm lyže moc nejedou Jede v háku nebo přísavka – jede těsně za jiným lyžařem, který mu rozráží vzduch.

Z druhého místa se i lépe finišuje Kameňačky – lyže, jež už mají nejlepší léta za sebou a používají se při nepříznivých sněhových podmínkách Kartáčovat – základní příprava lyží, kdy se po naparafínování lyže vosk strhává a následně pomocí k tomu určených kartáčů kartáčuje

Klása – klasický styl Lepí mu – lyžař jede evidentně v pohodě, odsýpá mu to, má dobře namazáno Máza – obecný pojem pro přípravu lyží stoupacími i skluzovými vosky

Tutovka – lyže namazané stoupacími vosky na velmi dobrý, jistý odraz Tupé lyže, popř. máza – špatně připravené lyže, jež nejsou skluzné Vata – čerstvě napadaný, „lepivý“ sníh

Prášit – speciální příprava lyží pomocí fluorového prášku urychlujícího skluz

Zrcátka – stav, kdy stopa pro klasické lyžování začne tát a ujezdí se

Rupnul, je vyšitej, skleněnej, došlo mu, je ruplej jako vidle – výrazy pro situaci, kdy lyžaři totálně došly síly

Žaket nebo hlaďák – když se lyžař náležitě neobčerství a sevře ho krutý hlad či žízeň. Pak je vyřízeno, zpravidla zastaví, a když nemá možnost se najíst, končí

Sádlo – červený skluzový vosk na rozbředlý sníh při plusových teplotách Sklenice či mejdlo – umydlená lesklá stopa, na kterou se obtížně maže Skol – lyžařský pozdrav Sluneční hodiny – trenéři obvykle hlásí závodníkům mezičasy, když ještě jde o dobré umístění. Když někdo ztrácí na nejlepší hodně, mezičasy mu už nikdo zpravidla neříká, protože mu na měření mezičasů stačí v tu chvíli i tzv. sluneční hodiny Smekat – stav, kdy se kvůli špatné máze nelze z lyže pořádně odrazit

Je v laufu nebo chutná mu – když je vidět, že lyžař závodí s chutí, daří se mu, zkrátka potkal svůj den se vším všudy Stopa nebo hej či hop – zvolání na závodníka, kterého lyžař dojíždí, apel, aby uvolnil stopu. Když se nekřikne, závodník vepředu není povinen stopu uvolnit Závodky – obvykle nejlepší pár lyží určený pro závody

Další příběhy najdete v nové knize Jizerská 50 – závod plný příběhů, který popisuje historii Šumavák – když je člověk totálně vyřízený legendárního závodu. a jede způsobem krok sun krok Autoři knihy jsou: Tekutý – klistr, stoupací vosk používající se na Milan Tesař, Václav zmrzlý nebo mokrý sníh při plusových teplotách Cibula, Jiří Fejgl, Tuhý – široká škála stoupacích vosků pro Kateřina Kadlecová různorodé sněhové podmínky a Petr Volf.

Stromeček – styl, který se používá do prudkého kopce při klasické technice

Foto: SAM/Helmuth Rier, F-Tech / Komma Graphik

Alpe di Siusi

A paradisiac mountain plateau in the middle of the UNESCO Dolomites

www.seiseralm.it

175 km sjezdovek / 80 moderních lanovek a vleků / 80 km běžkařských tratí / 23 km sáňkařských drah / 3 Funparky pro děti 60 km zimních cest pro turistiku / 50 km cest pro sněžnice / nejlepší italský snowpark 2016 Alpe di Siusi / Seiser Alm, Tel. +39 0471 709 600, info@seiseralm.it, seiseralm.it

Alpe di Siusi / Seiser Alm: Z Prahy pouze 650 km

Bolzano Bozen

Od sezóny 1985/86, kdy byl oficiálně povolen volný způsob běhu na lyžích, se začaly vyrábět i kolečkové lyže pro volný styl. Byly velice podobné těm současným, které můžete vidět na obrázku

FOTO: PAVLA KINCLOVÁ

58 MAG

TEXT: DANIEL MÁKA

JÍZDA NA KOLEČKÁCH má také svou historii Kolečkové lyže jsou již několik desítek let nepostradatelný letní tréninkový prostředek pro běžce na lyžích ze všech lyžařských i nelyžařských zemí světa. Slouží nejen závodním běžcům na lyžích, ale také milovníkům lyžování.

P

rvní zmínky o kolečkových lyžích spadají do 30. a 40. let minulého století, a to na území Itálie, Německa a severní Evropy.

Lyže byly podobné spíše bruslím nebo upraveným koloběžkám a jezdilo se pouze z kopce dolů.

Později se začaly objevovat lyže, které už měly brzdné systémy a možnost odrazu vpřed. Používaly se převážně k zábavě a turistickým jízdám.

V sezóně 1985/86 byla upravena pravidla běžeckého lyžování a byla oddělena klasická technika a volná technika běhu na lyžích. Díky tomu se začaly vyrábět kolečkové lyže také pro volný styl, které byly velice podobné těm dnešním.

používaly totožné jako v zimě na lyžích. Firma měla veliký úspěch nejen v Německu, ale lyže se prodávaly také ve Finsku, Švédsku, Norsku, Rusku, Spojených státech, Rakousku, Itálii, Švýcarsku, ad. Z celého světa dostával Oskar Rösch děkovné dopisy. Například norský sdruženář Gunder Gundersen získal díky kolečkovým lyžím z Německa stříbrnou medaili na mistrovství světa v roce 1954 a v roce 1958 bronz. Také on děkoval dopisem. První závody se uskutečnily v roce 1956 v Böblingenu, kde se závodilo na kolečkových lyžích s nafukovacími koly především na loukách, pěšinách a silnicích. Na lyžích

se dalo jezdit rychlostí až 60 km/h a oblíbili si je také alpští lyžaři.

Kolečkové lyže se postupně dostávaly do povědomí běžců na lyžích jako výborný tréninkový prostředek. V 70. letech vznikly lyže ,,Grimmer rollers“. Měly hliníkový krátký rám asi 48 cm dlouhý a 12 cm široký. Dvě velká gumová kolečka vpředu a dvě malá plastová vzadu. Lyže byly pojmenovány po vynikajícím běžci na lyžích Gerhardu Grimmerovi. Německá lyžařská federace kolečkových lyžích (DRSV) byla založena v roce 1986. Stejného roku byl první mezinárodní šampionát pořádaný v Bodenmaisu. První německými šampiony byli Martina Schröderová a Franz Kroiß.

Rakousko

V roce 1927 se začaly prodávat kolečkové lyže na prodejně Sport Hummel v Innsbrucku. O lyže byl veliký zájem, ale rakouský výrobce z toho žádný nevzešel.

Německý technik a distributor firmy Volkswagen Oskar Rösch z Pforzheimu si začátkem šedesátých let založil svoji firmu na kolečkové lyže. V roce 1952 nechal své lyže s nafukovacími koly a třmenovou brzdou na lanko patentovat.

Lyže měly vpředu jedno a vzadu dvě vysoká nafukovací kolečka a v průměru měřila 22 cm.

V předním kole bylo zabudované ozubené kolečko s blokovací páčkou, která zabraňovala rotaci kolečka směrem vzad a umožňovala tak lyžaři odraz směrem vpřed. Vázání i boty se

FOTO: ARCHIV SKI MUZEA HOLMENKOLLEN

Německo

Německé lyže značky Oskar Rösch, které zavedl na trh stejnojmenný autor roku 1952

59 Kutilové Češi se neztratí aneb jak se vyráběly první české kolečkové lyže s koňským lejnem a kolečky z pojízdných nosítek sanitek

Na snímku Kamily Antošové představujeme unikátní kousek, kterému bude příští rok pětapadesát. Mladí běžci si na něm zas tolik nezadováděli; v tréninkovém roce kolísal objem odjetých km mezi 500 a 1000, hmotnost páru – 6,5 kg – byla znát hlavně z pohledu techniky jízdy. Ale byly na světě a evidentně budou jednou z perel expozice Historie bílého sportu v Podkrkonoší, připravované obecním úřadem v Dolní Branné

Česká republika

Ve 40. letech minulého století byly vyrobeny kolečkové lyže v Novém Městě na Moravě. Byly to lyže celodřevěné, ale jednalo se spíše o jakousi recesi. Po 2. světové válce se začaly objevovat kolečkové lyže s železnou konstrukcí a s kolečky z bantamu.

První mistrovství světa na kolečkových lyžích na našem území bylo uspořádáno v Praze roku 1998.

Norsko

FOTO: ARCHIV SKI MUZEA HOLMENKOLLEN

V roce 1946 byly vyrobeny dřevěné 94 cm dlouhé kolečkové lyže. Na koncích dřevěného profilu byly kovové nástavby pro kolečka, které byly vyrobeny z pryže a kovových ráfků. Norové se pokoušeli tyto lyže patentovat, ale neúspěšně, protože někdo ze Švýcarska již podobný výrobek patentoval dříve.

se zkrátila z 90 cm na 70 cm. Kolečka se začala vyrábět z kaučuku a polyuretanu a jejich průměr byl zmenšen na 12,5 cm. Hliníkový profil byl v polovině rozdělen na dvě části pomocí kloubu, který běžci napomáhal při odrazu. V roce 1973 Crestani založil firmu se značkou Ski Skett, která figuruje ve výrobě a prodeji kolečkových lyží dodnes.

V průběhu 50.–60. let se běh na kolečkových lyžích stal v některých zemích důležitým doplňkem letní přípravy běžců klasiků. Velká popularizace proběhla po testu dvou italských družstev běžců na lyžích, které od roku 1958 kolečkové lyže zahrnuly do letní přípravy. Lyže vážily 9 kg a měly pneumatická kolečka. Přesně taková, jaká se používala v té době k invalidním vozíkům nebo ke kočárkům. V roce 1966 na mistrovství světa v Oslu získalo italské družstvo mužů bronzové

Norské lyže z roku 1946

Itálie

První model železných kolečkových lyží se vyrobil v Itálii ve 40. letech 20. století a jeho tvůrcem byl Fabio Crestani, řemeslník ze Sandriga (Vicenza). Nazývaly se ,,SKI SKETT”. Lyže měly tři pneumatická kola pro jeden kovový rám (jedno vpředu a dvě vzadu). Kolečka o průměru 28 cm byla ukotvena v železném profilu. Další model o několik let později s názvem ,,SKI SKETT F” byl vylepšený a lehčí. Železná konstrukce byla vyměněna za hliníkovou lehkou slitinu a délka

medaile ze štafety (De Florian, Nones, Stella, Manfroi) a zlatou medaili získal o dva roky později Nones v závodě na 30 km na olympiádě v Grenoblu.

Z velké části za tyto výsledky mohly právě kolečkové lyže. První závody byly organizovány v Itálii v roce 1975 v provincii Vicenza. Byl u toho opět Fabio Crestani. O tři roky později založil italský šampionát na kolečkových lyžích a v roce 1979 také Italskou federaci kolečkových lyží (FISR).

V polovině 80. let začaly vznikat tzv. trojkolky.

Ty byly tvořeny z hliníkového profilu asi 80 cm

Frajkumšt učně Rudy Špicara (1947) představuje pár kolečkových lyží, jeden z prvních u nás vůbec. Psal se rok 1963 a do učňovského střediska AZNP Vrchlabí přinesl trenér vrchlabských lyžařů Ilja Matouš nápad, jak zpestřit a oživit letní přípravu. V cizině okoukl tehdejší mustr kolečkových lyží, skicnul technický výkres a projednal s tehdejšími mistry odborného výcviku Bořivojem Johánkem a Zdeňkem Kociánem zhotovení dvou párů. Mistrova volba padla na dovedného šikulu, dorosteneckého běžce, připravujícího se v učebním oboru na dráhu nástrojaře, Rudolfa Špicara.

Panenko skákavá, jak se ten Ruda uměl poprat s originálním zadáním. Všechno poprvé, včetně odlévání hliníkové slitiny na náboje koleček. Hnedle provětrat vyřazený motor, napadrť roztlouct aluminiové díly, rozpálit tavicí tyglík, do staré zaslepené trubky nalít rozžhavený hliník, nechat zchladnout. Následuje dolování kovového roubíku z trubky a … nastalo brumlání nelichotivé, odlitý materiál byl místy perforován skoro jako perník, bublinka na bublince. To truhlář Pičman si později uměl poradit – bez okolků nařídil vhodit do roztaveného hliníku koňské lejno – a odlitek zničehonic kvalitní, poréznost nulová, náležitě vhodný k opracování.

Budoucí nástrojař nepatřil k hudlařům a zalykaje se pýchou nad svěřenou zakázkou hledal, šťáral a nalézal. Pryžová kolečka? Nijaká lapálie, hodila se kolečka z pojízdných nosítek sanitek Š 1202, tehdy nosného programu automobilky ve Vrchlabí. Stáčení a práce s kolečky vyžadovala vyrobit extra ostrý soustružnický nůž; ten musel čistě přefiknout volně visící list papíru. Běžel týden po týdnu, výroba železných kolečkáčů dala Rudovi náležitou kupu zkušeností, pracovních návyků a postupů. Z nicotných začátků a za častého hartusení se kolečkové ski dočkaly prvního testu. Ještě upravit cvrček, aby ozubení necvakalo po asfaltu, a s patřičnou kuráží šup před fabriku na silnici, která v 60. letech procházela středem firmy. Za výrobcem se k první jízdě vydala okounět celá nástrojárna.

Pár prvních kroků, bác, a lyžař se válí na zádech uprostřed vozovky. Přijíždějící autobus houkaje, stačil dobrzdit, konfinování se nekonalo a první kolečkové lyže ve Vrchlabí jely a jely a křest to byl náramný.

Aleš Suk

dlouhého, s jedním předním kolem a dvěma zadními. Kola o průměru od 80 do 100 mm byla vyrobena z pryže nebo plastového materiálu a opatřena zpětným zařízením, které umožňovalo rotaci lyže pouze dopředu.

Francie

Pravděpodobně ve Francii byla zaznamenána první kolečka, která se dala označovat za předchůdce kolečkových lyží nebo kolečkových bruslí. Jezdci využívali běžkařských holí pro lepší stabilitu při jízdě.

FOTO: ARCHIV AUTORA ČLÁNKU

Od počátku 80. let využívali členoVideo můžete shlédnout na: vé francouzského reprezentačního bezky.net/video/966 družstva kolečkové lyže v letním přípravném období. V roce 1980 odstartovala každoroční série závodů „Le Rollerski Tour“ v nejrůznějších městech ve Francii.

Švédské lyže SwedSki Turbo

Švédsko

Historické kolečkové lyže s brzdou

nicí kolečkových lyžích ve Švédsku a také jedna z prvních, která testovala německé lyže Oskara Rösche v roce 1955.

Arne Eriksson byl prvním výrobcem a velkoprodejcem ve Švédsku, a to od roku 1977.

Překvapivě byla kolébkou kolečkových lyží vedle severských zemí hlavně Itálie. Zřejmě to bylo dáno touhou italských lyžařů si i v létě připoFOTO: ARCHIV SKI MUZEA HOLMENKOLLEN

Než se začaly vyrábět kvalitní lyže ve Skandinávii, nakoupil v 60. letech švédský svaz lyžařů pro své reprezentanty 20 párů kolečkových lyží ze střední Evropy. Používali je převážně v zimě při nedostatku sněhu jako náhradu za běžecké lyže.

Až později zahrnuli kolečkové lyže do neméně důležité letní přípravy.

Inga Löwdin, vynikající lyžařka, zastávala po své lyžařské kariéře různé vedoucí pozice na švédském svazu lyžařů. Právě ona byla průkop-

menout běh na lyžích, který mohli praktikovat omezeně jen několik měsíců oproti seveřanům.

Kolečkové lyže využívá velké množství lyžařů jako doplněk, ale také se z tohoto sportovního odvětví vyvinula vlastní disciplína, uznaná v roce 1993 Mezinárodní lyžařskou federací. První mistrovství Evropy bylo uspořádáno v Nizozemsku v roce 1988.

Daniel Máka Bývalý člen juniorské a U23 reprezentace, který se v současnosti věnuje dálkovým běhům na lyžích

FOTO: ARCHIV WIKIPEDIE

První zmínky o kolečkových lyžích spadají do 30. a 40. let minulého století, a to na území Itálie, Německa a severní Evropy

60 MAG

sníh

led

adrenalin V říjnu a listopadu ve 200 českých a slovenských městech. Čtyři hodiny

špičkových filmů.

Extrémní lyžování, freeride, zimní expedice, skialpinismus a další zimní šílenosti.

FESTIVAL PODPOŘILI:

www.SnowFilm.cz

62 MAG

TEXT: TOMÁŠ GNAD FOTO: ARCHIV JANA TOMÁNKA

NA SLEDGI bez zábran Honza Tománek je jedním z těch, kteří si nenechají nikým změnit svoje cíle a jdou si za nimi.

Když se mu stal v jeho 15 letech v roce 2002 vážný úraz páteře, rázem se mu změnil život.

D

iagnóza byla nelichotivá: už nebude moci chodit. Od té doby mu nohy nahrazuje na tvrdém povrchu vozík na kolečkách, na sněhu zase sledge na lyžích.

Nejlepší výsledky Honzy Tománka v triatlonu 2013 70.3 Ironman Lanzarote 2014 70.3 Ironman Zeel am See 2015 70.3 Ironman Pula 2016 70.3 Ironman Bahrain 2017 70.3 Ironman Worldchampionship

O tom, že se s tímto handicapem dokázal vypořádat, svědčí jeho letní mnohačetné účasti v triatlonech po celé Evropě, v zimě zase prokazuje svoji výkonnost a vůli na dálkových

7:01 hod 6:46 hod 5:35 hod 5:31 hod 6:08 hod

3. místo kat. PC/HC 2. místo kat. PC 1. místo kat. PC 1. místo kat. PC 1. místo kat. PC/HC

Legenda: závod 70.3 Ironman je triatlon s délkami tratí: 1,9 km plavání – 90 km cyklistika – 21,1 km běh

bězích na sněhu. V letošním roce zdolal nejen Jizerskou 50, ale také věhlasný Vasův běh, kde byl prvním hendikepovaným sportovcem, který tento závod dojel do cíle na sledgi vsedě (pozn. autora: všichni ostatní jeli vkleče, což je z hlediska záběru paží a břišních svalů úplně něco jiného).

Honza má sportovní srdce, rád a zároveň velmi dobře závodí v letním triatlonu ve své kategorii na nejvyšší úrovni. Obrovskou motivací je pro něj plavání ve vodě jen se speciální ortézou pro fixaci nohou, jízda na handbiku (cyklistika) a pak jízda na běžecké formuli (speciálním vozíku).

Honza uhání vstříc cíli vysněného Vasáku

63

Technické parametry sledge Hmotnost: 7 kg (bez lyží) Výška: 20 cm (měřen nejnižší bod nad sněhem) Šířka: 38 cm Systém odpružení: žádný Systém brzdění: žádný, brzdí se vrchním koncem lyžařských holí Způsob řízení: žádný, řídí se otočením celé sledge rotací trupu Délka lyží: 190 cm – lyže na skate Madshus Redline (mají lepší kontakt s terénem) Náklon opěrky zad: měnitelný podle náklonu trupu Délka lyžařských holí: 112,5 cm kompletně zakryté nohy. Do sledge nelezu v botách, jen v neoprenových návlecích a celé nohy jsou zakrytované karbonovou skořápkou. Jsem tak v suchu, chráněn proti zimě i nepříznivým podmínkám zvenku.

Můžeš nám popsat, jak se na sledgi vůbec jezdí a jak se ovládá?

Pro mne je prvním důležitým momentem úhel sedu, to znamená výška kolen versus výška zadku, samozřejmě měřeno od země. Na sledgi jsem na tom hůř než ostatní. Čím méně svalů mi funguje, tím je ten úhel posedu větší a musím mít kolena výrazně výše než zadek. V případě záběru jsem schopen si lehnout na stehna, zabrat pažemi a svalstvem trupu, nebo aspoň jejich částí, se zvednout. To je pro mě strašně důležité. U samotné jízdy je rozdíl, jestli jedu ve stopě nebo mimo stopu. Ve stopě je to samozřejmě snazší, stopa mě vede a je to opravdu jen ta snadná, v uvozovkách snadná, soupaž, kde stopa vede směr jízdy za mě. V okamžiku, kdy jedu beze stopy, probíhá zatáčení na rovině tak, že si sledge trochu pohybem spodní části zad natáčím, dostanu se do bočního skluzu a zatočím. Nebo se také jednou holí na jedné straně více odpíchnu. Když pak jedu ve sjezdu rychleji, beze stopy a chci zatočit, tak si lehnu na kolena a konce obou holí, držátka, zabořím do sněhu.

Tím si přibrzdím. Pak zatočím tak, že se trochu nakloním do směru zatáčení a zabořím do sněhu jen jednu část hole. Ve sjezdu se vždycky vyplatí si nalehnout na kolena, snížit těžiště a ruce mít připraveny nad sněhem. Obtížné je ale vyjíždění ze stopy. Také proto jsem v současné době přešel na bruslařské lyže, které vlivem větší tvrdosti lépe drží směr jízdy.

Vzhledem k tomu, že mám málo vyvinuté stabilizační svaly, tak jsem ke sledgi napevno fixován. Nohy mám fixovány přes kotníky, přes kolena a přes boky. Zároveň jsem fixován přes břicho k zádové opěrce. Ta nemá fixní úhel, ale kopíruje to, jak se trupem pohybuji já do předklonu. Jen má omezení směrem dozadu, abych se nedostal do extrémního záklonu, které si ale mohu při změně polohy při jízdě přenastavit.

Sledge se skládá z hliníkového rámu, dole je karbonová skořepina, v níž sedím, a shora mám

Polohu posedu si často měníš?

Lidí, co se na sledgi na sněhu pohybují, moc není, spíše ve Skandinávii. Většinou to jsou amputáři, kteří mají plně funkční břišní svaly, nebo jezdí vkleče. Kdežto já jako paraplegik mám jenom částečnou funkci trupových svalů a pozici mám jinou. Vycházel jsem z takového kompromisu, co jsem viděl na nějakých fotkách. Udělali jsme prototyp a ten postupně upravujeme. Začínal jsem s extrémně dlouhými holemi a nataženýma nohama. Při zahájení odpichu jsem se nejdříve předklonil až na kolena, což bylo maximálně neefektivní, takže jsem začal hole zkracovat, abych se dostal více do předklonu a využil více sílu paží, hlavně pro jízdu do kopců. Pro mě by bylo výhodné, kdybych měl při jízdě do kopce nohy natažené a dostal se více do předklonu, na rovině pak zase pokrčené. Pokud se nedostanu do předklonu, přetěžuji ramenní svaly.

Kolik hodin nebo kilometrů strávíš v zimě na sledgi na sněhu?

Poslední dobou odjedu na sněhu okolo 700 až 1 000 km. Pro mě je z důvodu velkého zatížení ramen obtížné se připravit na několikahodinový závod. Na padesátku ještě ano, ale na Vasák už ne. Letos jsem měl třeba nejdelší trénink tři hodiny, jinak jsem musel vycházet z toho, co jsem získal po několika letech vytrvalostního tréninku na triatlon.

Současné závody klasickou technikou se vyznačují především soupažným odpichem bez odrazu nohou, což by mohlo trochu smazat tvůj handicap. Kde je u tebe nejkritičtější místo v provedení soupažného odpichu při jízdě na sledgi?

Na rovině bych celkem nehledal v mém provedení soupaže problém, ale horší je to do kopce.

Musím se vypořádat hlavně s tím, že nemohu použít při odpichu břišní svalstvo. Také jsem limitován předklonem trupu, a pokud je prudké stoupání, mám krátký skluz a nestíhám se dostatečně rychle dostat pažemi zase dopředu. Kratší hole ale znamenají i kratší odpich.

Letos jsi měl v zimě dva cíle: nejdříve absolvovat Jizerskou 50 v celé své délce a pak se pokusit zdolat Vasův běh. Jaká byla letošní Jizerská 50 z tvého pohledu?

Já jsem se na ni chystal už třikrát. Jednou byla zrušena a startovat jsem nemohl, podruhé jsem kvůli počasí zvolil jen pětadvacítku, potřetí, to bylo vloni, byla zase zkrácená a na okruhu. Až letos se mi podařilo ji absolvovat celou a bral jsem ji zároveň jako přípravu na Vasák. Jak už to při Jizerské 50 bývá, opět těsně před závodem přišla obleva. Když jsem odstartoval, stopa už byla rozježděná a pro odpich měkký sníh. Což je pro mě to nejhorší, co může být. Klíčový moment přišel někde na 22. km, kdy přede mnou upadl běžkař. Já nestačil zareagovat a zlomil jsem vázání. Můj sparing měl sice lyže se stejným vázáním, ale namazané na klasiku, což bylo pro mě nemyslitelné na nich jet. Tak jsme z nich jen přendali vázání a já pokračoval dále.

Vyjel jsem ze Smědavy nahoru a radoval jsem se, že už je to dobré. Když jsem byl následně v tom nejprudším klesání, cítil jsem, že je něco s lyží nebo vázáním. Byla to prasklá destička pod vázáním.

Najednou mi lyže odjela a já skončil v kotrmelcích.

Davy lidí kolem mě projížděly a já se snažil skoro 20 minut zmrzlýma rukama vázání do destičky provizorně přidělat. To se nakonec povedlo, ale zbytek závodu jsem absolvoval ve strachu, kdy se vázání opět porouchá. Nakonec to vydrželo.

Asi největším strašákem Jizerské 50 je nejnáročnější stoupání ze Smědavy ke Knajpě.

Jak jsi toto stoupání zvládl?

Mně v zásadě stoupání ze Smědavy nedělalo problémy, i když je nepříjemné a dlouhé a všichni baťůžkáři mě předjížděli. Nemohu ale říci, že bych si tam hrábl úplně na dno. Pro mě bylo mnohem horší třeba přejet Vlašský hřeben, kde je asi 50 metrů tratě s daleko větším sklonem, což je pro mě výrazně náročnější.

Poslední kilometry jsou víceméně z kopce, ale asi to také není pasáž tratě, kde by sis užíval v rozježděné stopě závěr závodu?

Kdyby nebyla vůbec žádná stopa a hladký tvrdý povrch, tak to pro mě není problém. Nejhorší je, když napadne nový sníh, je měkký podklad a je to rozorané. Stabilita je mizerná a záběr paží je pak nesymetrický. Sledge na nerovném povrchu nejede rovně, a tak ji musím neustále změnou síly jedné ruky korigovat, což pak ruku vysiluje.

Startu se Honza obával zbytečně

64 MAG

velký chumel lidí, ale přece má člověk před sebou trochu místa. Když to srovnám s hromadnými starty v triatlonu, který je ve vodě, tak tam je to maso. Nepříjemné bylo úvodní tříkilometrové stoupání, kdy se chvíli stálo, chvíli jelo, v některých pasážích byl zase nepříjemný boční sklon, kde jsem trochu bojoval. Jen jsem si dával pozor na hlavu a oči, aby mne nepíchnul závodník přede mnou, když jsem tak nízko.

Vasův běh je fenomenální mezi všemi dálkovými běhy. Jak na tebe zpočátku zapůsobila atmosféra závodu?

Jednoznačně to byla největší sportovní událost, kterou jsem kdy absolvoval. Týden předem jsem trénoval a pomalu vstřebával předzávodní atmosféru. Bydleli jsme v Moře, cílovém městě, kde jsem měl pocit, že každý tamní strom vypráví o Vasáku. Celé město tím závodem žilo a atmosféra závodu tam byla snad v každé sněhové vločce. Už předem jsem si říkal, ať to klapne

znavených tváří. Právě teď dojížděli hrdinové, kteří nemají čas se na tento závod dostatečně připravit, ale chtějí to dokázat.

Blížila se cílová rovinka s množstvím diváků kolem, co ti proběhlo hlavou, když jsi viděl známý kostelíček vedle cílové rovinky?

Kostelíček jsem neviděl. Když jsme přijížděli, byla už tma. Tím, že jsme bydleli týden v Moře, posledních 15 km jsme výborně znali. Od organizátorů jsme dostali na posledním kontrolním bodě čelovky a to bylo úplně úžasné. Ještě kilometr před cílem jsem raději nemyslel na to, že bych nemusel dojet. I tady stačí nějaké zaváhání, které by v té únavě mohlo být fatální. Takže i ty poslední kilometry jsem si moc neužil, až teprve v cílové rovince, kde všechno svítilo a člověk konečně přestával cítit bolest. Únava v cíli pak byla enormní, ani jsem nebyl schopen se dostat na vozík a odjet na něm. Tak jsem musel přejet štěrkovou silnici na lyžích. Toho jsem litoval až druhý

Samotný závod byl pro mě nejemotivnější, co jsem kdy absolvoval. Zažil jsem slzy bolesti, protože někteří bolestí a vysílením brečeli, včetně mě. Viděl jsem slzy dojetí v cíli, včetně mých. Zároveň jsem viděl smutek v očích těch, kteří nedokázali splnit časový limit a museli ze závodu odstoupit.

Jak vypadala poslední příprava před legendárním Vasovým během?

Měl jsem obrovskou psychickou výhodu, protože jsem absolvoval celou Jizerskou 50. Nemusel jsem nikomu nic dokazovat a odjíždět na Vasák sbírat zkušenosti, ale chtěl jsem si ho hlavně užít.

První týden po Jizerce jsem více odpočíval, chodil do bazénu, párkrát se projel na cyklistickém trenažéru a snažil se dostat z aktuální únavy.

Moc času nezbývalo, protože jsem odjížděl na Vasák již týden předem a teprve až tam jsem znovu stál na lyžích. Dal jsem si tři tréninky, poslední docela dynamický. Sníh byl pořád perfektní, tvrdý podklad. Až den před závodem napadl nový sníh a všechno bylo zase jinak. Bylo přesně to, čeho jsem se obával. Podklad měkký, stopa nebyla skoro žádná.

Pro spoustu lidí je téměř nepřekonatelnou překážkou hromadný start několika tisíc lidí současně. Jak ses s tím vypořádal ty?

Startoval jsem na konci 3. vlny a start byl docela v pohodě. Ze záběrů z vrtulníku to vypadá jako

nebo ne, prostě na Vasák se chci znovu vrátit. Samotný závod byl pro mě nejemotivnější, co jsem kdy absolvoval. Zažil jsem slzy bolesti, protože někteří bolestí a vysílením brečeli, včetně mě. Viděl jsem slzy dojetí, v cíli, včetně mých. Zároveň jsem viděl smutek v očích těch, kteří nedokázali splnit časový limit v průběhu závodu a museli odstoupit. Zpočátku jsem si říkal, že limit se mě netýká, že je pro batůžkáře. Jak byl ale těžký sníh, tak jsem si na jedné občerstvovačce prodloužil pauzu a najedl se. Na další jsem již začal trochu pociťovat bolest v ramenou, a tak jsem si odpočinul a došel na záchod. Najednou však vidím, jak přede mnou natahují provaz a žádají mě o čip. Trvalo to chvíli vysvětlování, že jsem zde byl více jak deset minut a limit splnil. Naštěstí to vyšlo a pustili mě. Rázem ale začala honba za splněním dalšího limitu, který byl 20 km před cílem. I ten jsem splnil, byl jsem tam o rovných 10 sekund před limitem. Ale bylo to nahnuté! Šíleně mě už bolela ramena, ale najednou se moje slzy bolesti rázem proměnily v slzy absolutní radosti, že mohu pokračovat dál. Poslední úsek už byl docela dobrý. Kolem sebe jsem viděl spoustu

den při pohledu na skluznici. Nakonec jsem dvě noci z důvodu bolesti v ramenou nespal.

Určitě máš do budoucna vymyšlené zase další výzvy k překonání. Jak vypadají tvoje plány?

Příští zimu si dávám od Vasáku volno, budu se věnovat kratším závodům. Rád bych absolvoval La Diagonelu, snad je placatější, samozřejmě Jizerku a možná přidám Engadin. Do budoucna mě ale Vasák opět láká, pokusil bych se stlačit čas někam pod 9 hodin. Což si myslím, že by mohlo být za příznivějších sněhových podmínek reálné.

Tomáš Gnad Vysokoškolský pedagog na Fakultě tělesné výchovy a sportu, Katedra sportů v přírodě a běžkařský nadšenec

!

U M É TN A L P D RÁDOVI...

E Ř P

K KČ AMA M K E A ONŮ/ B Ě Č W B I O N LATNÉ SO 0 SN Á R ) : 1 20 /KČ 0 H 4 P 1 C ETÉ PŘED NŮ 22 A S VEL. 1 SNOWBO A ( A T T L S : 1 600 KÁ VE VESDNEJTE DVOUE! OW! N DĚTS ĚLÁ VESTA S I S DOSP VAŠ AŤTE OBJE L E J P D A EST . PŘE s i O p N ... A V O o Í s a NEN c / O z T c U . w NĚH o n s .

BEZ S www

66 CO SE DOČTETE V PŘÍŠTÍM ČÍSLE NORDICU

ELITE

V

FOTO: ARCHIV ATOMIC

dalším čísle NORDICu se můžete těšit na rozhovor s jediným českým mistrem světa v běhu na lyžích Martinem Koukalem, který se dal na trenérskou dráhu a nyní chce pomáhat ke kvalitním výsledkům svým mladým svěřencům. Také jsme vyvzpovídali biatlonistku Lucii Charvátovou, bývalou běžkyni na lyžích, která se učila střelbu „na stará kolena“ a nyní musí čelit psychologickému tlaku ze strany diváků.

UNIVERZITA

V

FOTO: ARCHIV ROMANA CHARVÁTA

itamín D si umí vytvořit náš organismus sám, stačí jen chodit na sluníčko. Je to pravda a jaký má vliv tento vitamín na výkonnost? Opět vám dáme pár tipů, jak posilovat a regenerovat. Také zabrousíme do psychologie, tentokrát se budeme věnovat běžkám jako terapii a poradíme, jak si v přírodě a pohybem psychicky odpočinout.

MAG

M

arcialonga. Proč je italský závod vyprodán během pěti minut? V příštím čísle také představíme malé francouzské středisko Le Grand Bornand.

Není náhodou, že tam zavítala nejen slavná Tour de France, ale letos premiérově i Světový pohár v biatlonu.

Jaké nové produkty vhodné pro běžce na lyžích ocenilo letošní ISPO a jaké inovace umí vymyslet české hlavy?

Předplaťte si NORDIC! Předplatné je nejlevnější a nejpohodlnější cesta, jak se pravidelně dostat k časopisu NORDIC. Každý nový NORDIC vám dorazí domů bez časové prodlevy, a máte tak jistotu, že o žádný nepřijdete. Navíc v hodnotě předplatného získáte bonusové SNOWbony, které si můžete střádat nebo rovnou utratit v e-shopu SNOW.cz.

Kolekce SNOW, z níž mohou držitelé SNOWbonů vybírat, čítá přes 50 tematických položek od literatury přes funkční prádlo a lyžařské hole až třeba po sjezdové lyže. nordicmag.cz NORDIC vychází čtyřikrát za sezónu (od října do února) a roční předplatné vyjde na pouhých 190 Kč!

ELEKTRONICKÉ ČASOPISY:

REDSTER C9 SKINTEC THE SKIN SKI THAT’S READY TO RACE

ULTRALIGHT Maximální odlehčení lyže, díky použití ultralehkého jádra Nomex Core, stejného jako používáme u naší nejnovější top lyže „Redster Carbon Classic“.

VYZKOUŠENÁ TECHNOLOGIE „SKINTEC“ Neztrácejte čas voskováním. 100% mohérový pás (jednoduše vyměnitelný) zaručí dokonalý odraz a rychlý skluz ve všech sněhových podmínkách a při všech teplotách.

PŘÍMÝ PŘENOS SÍLY Nízká a plochá odrazová zóna společně s naší unikátní SDS technologií zajistí, že se energie od lyžaře přenáší do odrazu přímo a s maximální účinností.

MAXIMÁLNÍ RYCHLOST Lyže je velmi rovná s flexibilní špičkou a závodní skluznicí. Vše je vyvinuto za jediným účelem, dosažení maximální rychlosti.

Výhradní dovozce a distributor pro ČR a SR: AMER SPORTS Czech Republic s. r. o.