Issuu

ŠKOLNÍK Časopis pro studenty Gymnázia Mladá Boleslav

Téma: AFRIKA

Ročník devátý

Listopad - Prosinec 2017 NEPRODEJNÉ

skolnik-casopis.g6.cz | g8mb.cz

Foto: Martin Vedral

Foto: Marek Hofman

EDITORIAL

O NÁS...

Milí čtenáři Školníka,

Časopis Školník je školní dvouměsíčník psaný a graficky upravovaný studenty napříč všemi ročníky. Zabývá se primárně školními akcemi a aktivitami, ale i kontroverzními či aktuálními tématy. Nechybí ani rozhovory, recenze a vlastní názory. Redakce časopisu Školník se schází pravidelně, každé pondělí od 9:40 v učebně jazyků č. 14. Pokud máte jakékoliv nápady, inovace, nebo se chcete stát součástí redakce, rádi vás zde uvidíme!

dovolte mi představit další číslo našeho časopisu. Tentokrát poputujeme na třetí největší světadíl na světě, do Afriky. Je to opravdu krásná země, ale má i několik stinných zákoutí, na která se naši redaktoři také zaměřili. Posvítili jsme si na stěžejní problémy tohoto kontinentu, ale i na ta nejkrásnější místa, která nikde jinde nespatříte. Teplé počasí, malebný podzim a plné koše hub střídá zima s vločkami sněhu a mráz, ano přesně tak! Jsou tu Vánoce! A náš časopis se rozhodně tomuto tématu nemohl vyhnout. Mikuláš? Vánoční cukroví? Pohádky? Jako každý rok se o těchto pojmech dozvídáte na stránkách našeho časopisu něco nového. Ale nejen o Vánocích nebo Africe si počtete v našem novém „Školníkovi.“Doufám, že vás osloví i pravidelné rubriky, jako je například rozhovor s novou tváří pedagogického sboru nebo jako jsou naše recenze. Věřím, že si na stránkách našeho časopisu vyberete a že Vám alespoň o trochu zpestříme krátké dny nebo dokonce i dlouhé noci zimního období. Na závěr bych Vám všem chtěla popřát příjemné čtení, krásně strávené svátky a hlavně - ŠŤASTNÝ A VESELÝ NOVÝ ROK!

skolnik-casopis.g6.cz facebook.com/skolnik.casopis

OBSAH

Šéfredaktorka Natálie Spielmannová

VÍTE, ŽE...

• jsme v prosinci pomohli mnohým potřebným? • Češi pomáhají v Africe zachraňovat vzácné antilopy? • v Zimbabwe je největší vánoční pochoutkou chléb s marmeládou?

Pokud plánujete na rok, zasejte kukuřici. Pokud plánujete na desetiletí, zasaďte stromy. Pokud plánujete na celý život, vzdělávejte lidi.

čínské přísloví: Guanzi, 645 př. n.l.

ŠÉFREDAKTOR

Natálie Spiemannová

REDAKCE

KONZULTACE

Mgr. Lenka Vedralová

GRAFICKÝ DESIGN

Tomáš Bajer Tomáš Brůžek

REDAKTOŘI

Tereza Nitschová Michaela Nemetzová Filip Janeček Vojtěch Šamárek Nela Šípková Tobiáš Rejmon Eva Kovářová Anna Malá

4 6 9 10 12 14 16 19 20 21 22 24 26

Vánoce Rozhovor Téma: Afrika Objevování Politický vývoj Nejzajímavější místa Vánoce v Africe Zvyky dospívajících Sbírka UNICEF Recenze Dopisy z cest Úspěchy Události

FOTOGRAFIE

Tomáš Brůžek Marek Hofman MUDr. Martin Vedral

ILUSTRACE

Nikola Pizúrová Eva Kovářová

PŘISPĚVATELÉ

Mgr.Jakub Vaněk Mgr. Václav Hojka Miroslav Landa

Vánoce

Mikuláši, děkujeme,

že jsi na nás nezapomněl, že jsi nás pobavil, že jsi přivedl i krásné anděly, no a na ty z nás, kteří nejsme zrovna dokonalí, jsi musel přivést i ty čerty, což chápeme. Slibujeme, že se polepšíme - učit se budeme, domácí úkoly psát budeme, budeme slušní, nebudeme odhazovat odpadky na zem, budeme krásně mazat tabuli, nebudeme se ulejvat z těláku, my učitelé budeme chodit včas do hodin, nebudeme dávat ubohým studentům více než jednu velkou písemku denně, budeme jim více vysvětlovat učivo, budeme psát na tabuli čitelně a pomalu, budeme nebohé studenty více chválit, aby měli taky nějakou radost,do práce dáme více nadšení a méně stresových faktorů... To ti tedy, Mikuláši, slibujeme. LV

vánoční sbírka

PODĚKOVÁNÍ VŠEM, KTEŘÍ PŘISPĚLI

Dobrý den,

me studentům mnohokrát děkuje dání vánoční řá Vaší školy za uspo ientky Azyo kl sbírky ošacení pr ladé Boleslav lového domu v M y mladých snah Velmi si vážíme kám a dětem, in lidí pomoci mam které zde žijí. krásné VánoPřejeme jim i Vám štěstí, stejně i a ce, mnoho zdraví ních úspěchů v školních a pracov roce 2018. R-Mosty z.s., tým zaměstnanců

Dobrý

den,

chci t vat z outo cest o a kům městnan u poděko c sbírk Vašeho gy ům a žá u pro N ošacení, mnázia z a k A t ero DĚ jejíž výtěž JI uspořá u jste li dne ek jsm dali a to ro 8. prosin e převza č poptá ním obdo ce. V tom v potře ky po obl bí je mír a bným ečení dar p řispě i zvýšená mezi l dobr a é věc Váš i. Děku j vím i za podpo r BC. T ADE

u a z dra-

ÁŠ H RABO VSKÝ UCÍ P OBOČ KY

VEDO

Vánoce

Ilustrace - Vánoční mír (Christmas truce) - A. C. Michael - London News, January 9, 1915 - wikipedia.org

Vánoce

V ZÁKOPECH

Vánoční příměří 1914 7. prosince 1914 navrhl papež Benedikt XV. dočasné příměří k oslavení vánočních svátků. Obě dvě válčící strany návrh oficiálně zamítly, ale vojáci obou stran deklarovali neoficiální pauzu, aby tak mohli oslavit Vánoc. Už brzy ráno mnoho německých i britských jednotek začalo zpívat koledy a vojáci Dohody dokonce zaslechli německé koledy doprovázené dechovými kapelami. Když němečtí vojáci uviděli na obloze první hvězdu, někteří vylezli ze zákopů a přiblížili se k nepřátelským zákopům přes Zemi nikoho. Volali „Veselé Vánoce!“ v jazyku nepřátel, ale vojáci Dohody se

zprvu domnívali, že jde o válečnou lest. Když si však povšimli, že vojáci jsou neozbrojení, rozhodli se i oni opustit zákopy, potřásli si rukama a obdarovali se skromnými dárky (většinou cigaretami nebo švestkovým nákypem). Došlo zde dokonce i k dobře dokumentovanému případu, kdy si společně zahráli fotbal. Někteří vojáci využili krátkého příměří pro poněkud smutnější úkol – získání druhů, kteří padli v Zemi nikoho, a proto nebyli pohřbeni. Takzvané Vánoční příměří 1914 (Christmas Truce of 1914) se událo teprve pět měsíců po začátku války v Evropě a bylo jednou z posledních ukázek zastaralého pojmu: rytířského chování vůči nepřátelům. Nikdy vánoční příměří

už nebylo během 1. světové války opakováno – budoucí pokusy ztroskotaly na hrozbách disciplinárního jednání. Přesto nám tato krátká událost dokazuje, že i pod hrozbou smrti si vojáci dokázali uchovat svou lidskost. Po vypuknutí I. světové války vojáci Dohody neočekávali, že oslaví Vánoce na bitevním poli, ale ani válečné události nedokázaly tehdy zničit atmosféru Vánoc . Doporučuji zhlédnout reklamu od Sainsbury´s (obchodní řetězec ve Velké Británii): youtube.com/watch?v=NWF2JBb1bvM

Filip Janeček /5.B/ Zdroj: history.com thesun.co.uk/news/2441831/ - upraveno

Mgr.

ROZHOVOR

KAREL VLČEK

Jak byste sám sebe charakterizoval? Těžko Co jste vystudoval? Pedagogickou fakultu UK, Učitelství vvp pro ZŠ a SŠ – BIO + TV Jaké máte koníčky? Bojová umění a sporty, literatura, deskové hry, turistika, hudba Oblíbené jídlo: čerstvý pstruh na másle Oblíbený film: Zelená míle, Poslední skaut Oblíbená kniha: Bílý tesák, Na plechárně, Zaklínač Oblíbené zvíře: vlk Oblíbená barva: zelená, hnědá Oblíbený hudební styl: Rock, Hard-Rock Rodinný stav a děti: svobodný + 0 Datum narození: 8. 5. 1990 Cizí jazyky: anglický, německý káva/čaj moře/hory kniha/film Máte domácího mazlíčka?

ANO

Kouříte?

Bojíte se lékařů?

Jste věřící?

Sportujete?

ANO

Rozhovor Máte očividně rád bojové sporty, jaký máte nejraději a proč? Největší vztah mám ke karate, to dělám nejdéle. Jinak spíše než bojové sporty mám raději bojová umění Jaký je mezi tím rozdíl? Bojové sporty mají závodní formu a řídí se nějakými pravidly. Pokud se jedná o bojové umění, je to to, z čeho bojové sporty vznikly. Jedno vlastně vychází z druhého. Proč více právě to umění? Je to zvláštní, ačkoliv jsem tělocvikář, tak nemám úplně soutěživého ducha a nemusím nad někým nutně za každou cenu vyhrát v zápase. Proč jste si vybral povolání učitele? Věděl jste už na střední škole, že jím budete? Ne, to jsem rozhodně nevěděl. Hlásil jsem se na vícero oborů, jak je obvykle zvykem. Ale já se spíš než na učitele hlásil na obory, které mi byly nějakým způsobem blízké. Tedy sportovní obory. A vždy jsem měl kladný vztah k přírodě, takže k tomu obor obsahující biologii. Na přírodovědě jako takové bych o sport přišel, ale v učitelství jsem si mohl vybrat kombinaci v jednom oboru. Druhou volbou byla fyzioterapie, ta mi na konec poměrně těsně nedopadla. Nakonec to možná bylo i lepší. Také jsem se hlásil na humanitní obory, kam jsem se i dostal, ale k nim jsem takový vztah neměl, nechtěl jsem se jimi v budoucnosti zabývat. Píšete, že máte doma zvířátko, jaké? Pejska a rybičky. Ty ještě nevyhynuly. Měla na Váš výběr nějaký vliv výuka nebo učitelé u nás na škole? Vzhledem k tomu, že z biologie jsem první čtyři roky tady neměl úplně nejlepší průměr, tak asi úplně ne. Spíš dětství a podobně. Sport byla záležitost zhruba od 1516 let, kdy jsem se mu začal více věnovat. Do té doby jsem vypadal jinak, spousta lidí si mě tak pamatuje.(smích)

Píšete, že máte rád turistiku, kde jste všude byl? Nikde moc. Mám prochozenou spíš Českou republiku. Měli jsme tu výborného třídního, pana profesora Roubíčka, díky kterému jsme se podívali téměř po celé České republice a do některých okolních zemí. Jako malý jsem jezdil často do Itálie, podíval jsem se také do Dánska. Naposledy jsem navštívil Slovensko a Norsko. Neměl jsem zatím moc času cestovat kvůli škole, s přáteli to vše doháníme až teď, kdy se vždy domluvíme jako parta lidí a vyrážíme společně. V budoucnu je toho ještě hodně, kam bych se chtěl podívat. Nejvíc mě láká Irsko, Skotsko, Nový Zéland a Aljaška. Určitě ale plánuji ještě jednu návštěvu Norska, protože je to nádherná a obrovská země. Tam to bylo zatím nejlepší. Kde se vám líp učí? Mezi mladšími, nebo staršími studenty? Ptá se na to spousta lidí. To nejde úplně říci, obojí je trošičku jiné. Nevidím ani tak rozdíl mezi velkými a malým dětmi, jako mezi druhy škol. Každá škola/6.ZŠ a osmileté Gymnázium MB/ upřednostňuje něco jiného. Na každé také letos učím jiný předmět, takže to nemám ani jak porovnat. Chodil jste k nám na školu jako student, jak jste zapadl do našeho učitelského sboru? Zhruba polovina lidí mě zná a pamatuje si mě. Tehdy jsem vyloženě válečný stav s nikým neměl, takže vše proběhlo poklidně a přátelsky. Nemůžu si stěžovat. Rozpomenout se komu tykat a vykat je trošičku složitější, chce to čas na zažití, ale to je asi všude. Při čem si nejvíce odpočinete? Když už ne u sportu, tak třeba při deskových hrách, které hrajeme s přáteli. Pravidelně se scházíme, takže si občas sedneme a něco si zahrajeme. Rád se také podívám na dobrý film, ale na to musí být nálada. Nemám vyhraněný nějaký žánr, koukám na vše, co mě zaujme. O prázdninách se také občas dostanu ke knížkám. Rád jsem se

věnoval i muzice, ale čas na ni od vysoké školy nemám. Maximálně si sem tam něco poslechnu, ale také už to není jako dřív. Poslouchám skoro všechno napříč žánry. Například z rocku poslouchám kapely od starších AC/DC až třeba po modernější Black Stone Cherry. Trávíte tedy dost času s přáteli? No, nejde říci, že moc. Toho volného času není zase tolik. Když teď pracuji na dvou školách, času je méně a méně. Jsme rádi, že se sejdeme jednou za dva měsíce. Člověk si v této profesi bere i hodně práce domů, takže času je skoro vždycky málo. Jakou vlastnost nemáte rád? Velmi těžce snáším neupřímnost. Ať už je pravda sebeméně příjemná, mám rád, když se věci řeší narovinu. Člověk to snese lépe, lidé vědí, na čem jsou, a nějakým způsobem se s tím poté dá pracovat. Mám ještě dost nerad nerozhodnost, když trvá dlouho, než se člověk k něčemu dokope nebo neustále mění plány. S tím ale zápolím i na své straně. (smích) V dotazníku píšete, že sám sebe charakterizujete těžko, co to znamená? Seděl jsem tu asi čtvrt hodiny, přemýšlel, a na nic jsem nepřišel. Nějak jsem se naučil se sebou za ta léta žít a brát se jaký jsem. Dřív jsem byl hodně vzteklý, až výbušně, ale právě díky bojovému umění jsem se naučil sám sebe více kontrolovat. V rámci tréninku vztek stejně s ničím nepomůže, je k ničemu. Teď už je to mnohem lepší než dřív. Není čas na to se vztekat. Ale třeba ještě někdy bude. A na konec, co je pro Vás v životě nejdůležitější? Asi naučit se žít s tím člověkem, se kterým je každý nejdéle, žije se s ním nejhůře, a to sám se sebou. To je asi prvotní věc. Potom, aby člověku zůstali ti lidé, na kterých mu záleží. Ať už to jsou lidé, které potkáme jednou za život, nebo rodina. Dobře, to je vše, moc děkuji za rozhovor :) T. Nitschová

Vánoce

SKVĚLÝ RECEPT NA vánoční perníčky Mám tento recept ozkoušený už druhým rokem a pokaždé se perníčky opravdu povedly. Snad budou chutnat i Vám. Zdobím je klasickou bílkovou polevou, nebo polevou z moučkového cukru a citronové šťávy (ta ale není taky hezky bílá). Těsto vystačí určitě alespoň na 3 plechy. Ať se povedou :)

Přísady

- 500g hladké mouky - 250g moučkového cukru - 2 ks vajec - 2 lžíce medu - 50g Hery - 1 lžička jedlé sody - 1 lžíce perníkového koření

Matematické

VÁNOCE Nejen v hodinách hudební výchovy, češtiny nebo výtvarky a jazyků jsou Vánoce lehce představitelné, ale jak se zdá, ani matematika nemusí být stranou předvánočních vyučovacích hodin. O tom vás mohou přesvědčit i snímky, jež pořídila paní prof. Iva Bímová v 1.A. Na nich vidíte, jak se prváci zhostili domácího úkolu - měli zhotovit vánoční kvádr. LV

Veškeré přísady smícháme dohromady a hotové těsto dáme uležet do chladničky. Po 1-2 dnech těsto vytáhneme a vyválíme na cca půl cm silný plát, vykrájíme perníčky. Plech vymažeme tukem (určitě stačí jen pečící papír), troubu rozpálíme na 220 stupňů, poté stáhneme na 180 (když perníčky potřete ještě před vložením do trouby vajíčkem, hezky se poté lesknou). Pečeme perníčky do růžova a dozdobíme :) Tereza Nitschová

Téma

AFRIKA

Foto: MUDr. Martin Vedral • Třetí největší kontinent s celkovou rozlohou přes 30 mil. km2. Rozkládá se převážně na východní polokouli jižně i severně od rovníku. V Africe je nyní 55 států a v nich žije přes 1,25 miliardy obyvatel. V Africe žije nejvíce mladých lidí ve srovnání s ostatními kontinenty. Střední věk v Africe je 19,7. Kdežto celosvětový průměrný věk obyvatel je 30,4. • Čeští egyptologové v roce 2017 odkryli v Abúsíru chrám slavného faraona Ramesse II., který byl schovaný 3300 let pod horkým pískem Afriky.

Objev byl učiněn již před pěti lety na území české koncese, jež má rozlohu dva krát jeden kilometr. Expedice pod vedením Miroslava Bárty se však rozhodla nejdříve dokončit jiné rozpracované nálezy. V současné době je naleziště opět pod vrstvou písku, kde je mu nejlépe. To je obvyklý osud egyptských památek. Popsané, nafocené a prozkoumané jsou chráněny před sluncem a větrem zahrabány v poušti. • Dá se říci, že všichni jsme z Afriky. Tento světadíl, přesněji střední vý-

chod Afriky, je považován za kolébku lidstva. Zde byly nalezeny pozůstatky nejranějších předků člověka ( Sahelanthropus tchadensis) staré 7 milionů let. • Dnes již víme, díky pokrokům v analýze DNA, že moderní člověk (Homo sapiens) se vyvinul právě v Africe a odtud se vydal do Asie a Evropy, a to podle nejnovějších zjištění již před 80 000 lety. Takže dnešní exodus nentí opravdu nic nového!! LV

Téma

Objevování

AFRIKY Když si Evropané rozebrali veškerá území na svém kontinentu, chtěli získat nová teritoria i jinde. Když Kryštof Kolumbus objevil v roce 1492 Ameriku, začali se tam usidlovat noví osadníci, kteří tento kontinent často násilně přebírali do svých rukou. A co Afrika? Kromě států na severním pobřeží Afriky, které vzkvétaly již ve starověku, se toho o tomto kontinentu moc nevědělo. Nepříznivé klima, pouště v centrální Africe a spousta nebezpečných kmenů – to pro cestování nebylo zrovna lákavé. Co sem však kolonizátory přivedlo, byla možnost levné pracovní síly a bohaté přírodní zdroje. Na konci 19. století si Afriku rozdělily evropské velmoci a právě v této době sem touha po poznání nových krajů zavedla mnohé cestovatele. Kromě Britů Davida Livingstona a Henryho Mortona Stanleyho a jiných zahraničních dobrodruhů zde své stopy zanechali i Češi.

Emil Holub - decko.ceskatelevize.cz

Emil Holub (1847-1902) nejprve působil jako lékař v jižní Africe. Touha po poznání ho ale zavedla dál do vnitrozemí mezi domorodé kmeny. Po návratu domů začal s podporou veřejnosti plánovat druhou cestu, na které ho kromě manželky doprovázelo ještě šest dalších pomocníků. Roku 1883 se vydali z Kapského města na sever. Afrika si ale vybrala svou

Zikmund a Hanzelka - mojezeme.cz

daň, když dva společníci zemřeli na malárii, dalšího poranil levhart a jeden člen expedice byl zabit Mašukulumby. I přes tyto nepříjemnosti, se kterými se na cestách potýkal, shromáždil Emil Holub nejen mnoho cenných poznatků, ale také mimořádnou sbírku afrických artefaktů. Také jako první zpracoval podrobnou mapu oblasti Viktoriiných vodopádů. Holubem to však neskončilo. Vaši prarodiče si jistě vzpomínají na africké putování M. Zikmunda a J. Hanzelky, kteří v letech 1942 -1950 projížděli Afrikou s vozem Tatra 87 a zažili spoustu zajímavých dobrodružství, která popsali ve svých knihách. V Habeši je například přepadli lupiči, či dokonce přespali na vrcholku Cheopsovy pyramidy. V současné době jste možná zaznamenali cestu Dana Přibáně, který Afriku projel se svými společníky ve žlutém trabantu.

Jestli máš i ty chuť se na tento kontinent někdy vypravit, musíš počítat s tím, že doprava v Africe se nerovná dopravě v Evropě. Mnoho letišť nemá s Evropou přímé spojení a ceny zpátečních letenek do vzdálenějších afrických zemí se většinou pohybují mezi 10-15 000 Kč na osobu. Po delším letu byste uvítali rychlou místní dopravu, ale opak je pravdou. Rozsáhlejší železniční síť mají pouze severoafrické státy (Maroko, Alžírsko, Tunisko a Egypt), Jihoafrická republika, Etiopie a státy v Guinejském zálivu. V Čadu (čtyřikrát rozlehlejším než Německo) bychom zatím hledali osobní vlak marně. Když se zrovna někam nepovezete vlakem, můžete využít i pravděpodobně zpožděné minibusy nebo si stopnout kamion. Ti odvážnější si případně mohou osedlat nějaké zvíře. V místech, kde nevyschly, vám mohou posloužit i řeky nebo se můžete jako v románu Julese Verna vznášet v balonu. Bude jistě zajímavé sledovat, jak se bude Afrika dále rozvíjet a jak bude vypadat třeba za 50 let. Každopádně jí přejme štěstí, bude ho potřebovat! Tobiáš Rejmon

Dan Přibáně - dk.ub.cz

fauna

Téma

AFRIKY

DEŠTNÉ PRALESY

TRAVNATÉ SAVANY

POUŠTĚ

• Souš - okapi pruhovaná, komba ušatá, gorily, šimpanzy, atd.

• Souš - antilopy, buvoli, zebry, žirafy, sloni, pakoně, pštrosy, nosorožci, lvi, levharti, hyeny, gepardi, marabu

• Souš - velbloud, mravenci, pouštní lišky, šakali, zmije útočné

• Řeky a jezera - hroši, krokodýl nilský, plameňáci

• Řeky a jezera – vrubozubí ptáci, ryby, hroši

Eva Kovářová

ČEŠI ZACHRAŇUJÍ ANTILOPY Derbyho

Pavel Brandl, Zoo Praha

Senegal – nejzápadnější stát Afriky, který mnozí Češi znají jen díky Dakaru – hlavnímu městu stejnojmenného regionu a bývalého cíle slavného automobilového závodu „Paříž – Dakar“. Málokdo však ví, že se v této zemi již několik let pokoušejí vědci z České zemědělské univerzity a členové spolku Derbianus Conservation zachránit vzácné sudokopytníky s výrazný-

mi, obvykle patnácti bílými pruhy na bocích a černobílým lalokem. V současnosti jich žije volně asi 160 kusů v národním parku Niokolo – Koba. Dalších 100 chovají naši vědci ve dvou senegalských rezervacích. Do jedné z nich přivezli před 17 lety z přírody 6 kusů, mezi nimi velmi úspěšného samce Niokolu, a ten má dnes přesně 100 potomků, včetně vnuků a pravnuků. Dnes je tedy celkový počet těchto nádherných zvířat na počtu 260, což ovšem nestačí k záchraně tohoto poddruhu antilop. K tomu je potřeba minimálně 500 jedinců. Současná stáda jsou ovšem i přes velkou péči a početnou ostrahu stále v nebezpečí. Hlavním

nepřítelem jsou pytláci a jejich nevzdělanost. Proto naši vědci ve spolupráci se senegalským ministerstvem školství založili organizaci Přátelé antilop Derbyho, která propaguje program na záchranu těchto zvířat na školách. Od počátku letošního roku /2018/ uvádějí v život nový projekt Back Home. Do parku Niokolo- Koba vypustí chovné stádo z rezervace a naopak do rezervace odchytí samce z NP, aby v rezervacích obohatili geneticky populaci těchto antilop. Držme jim palce. Proč antilopa Derbyho? Podle třináctého hraběte z Derby, který finančně podpořil v 1. polovině 19. století převoz těchto antilop do Velké Británie. LV

Téma

Afrika - STOLETÍ... Afrika. Nádherná příroda, kolébka lidského vývoje, koloniální území, kontinent budoucnosti ?

politice kolonii Německo, dalšími kolonisty jsou Belgičané, Holanďané, Španělé aj.

Abychom pochopili současnou situaci na africkém kontinentu, je potřeba se podívat o několik let zpět, no, o několik desítek let. Afrika na začátku minulého století. Koloniální centrum s nezáviděníhodnou budoucností a budoucí dějiště nejničivějšího světového konfliktu historie je rozděleno do několika sfér vlivu světových mocností. Západ a sever jsou převážně v moci dvou evropských impérií, Francie a Velké Británie, která spravuje i nejjižnější výběžek světadílu. Na středo-východě má díky své brilantní zahraniční

Primárním problémem Afriky, a kolonií obecně, je její parcelace na základě výměry, moci a vzájemných dohod koloniálních mocností a nikoliv na základě etnické, kmenové, historické a kulturní příslušnosti podrobených obyvatel. Tento způsob dělení se může zdát poměrně efektivní a spravedlivý z hlediska významu daných států v regionu, nicméně násilné přidružení jedné kultury k druhé, vnucování jim pro ně nepřirozených zvyků a neuvážlivá administrativa způsobila faktický rozvrat Afriky, což se projevuje dodnes a,

AFRIKA - 1913 Francie Británie Portugalsko Německo Belgie Španělsko Itálie Nezávislé území podklad: odstohell.blogspot.cz, upraveno

bohužel, se z toho asi jen tak lehce Afrika nedostane. Z dřívějších menších kmenových celků najednou vznikají velké správní celky kontrolované jednou z evropských mocností, které zavádějí na ovládaných územích své zvyky, měnu, jazyk a hierarchii. Své kolonie jako první začala opouštět Velká Británie, která tak činila poměrně poklidnou formou v první polovině 20. století. Zbylé africké státy začaly bojovat o svou nezávislost po druhé světové válce, kdy vycítily oslabenost kolonialistů a vzestup boje za lidská práva. Spousta těchto bojů o nezávislost přerostla v regulérní války. Z utlačovaných států zvyklých na otroctví a často nelidské zacházení se najednou měly stát státy svobodné a nezávislé. Dlouhodobý útlak a dekulturalizace ze stran kolonialistů se staly živnou půdou pro africký nacionalismus ve všech afrických státech, což otevřelo dveře spoustě despotickým diktátorům, kteří vzhledem k negativním zkušenostem se západními zeměmi určili svou roli v bipolárním světě směrem k SSSR. Nicméně po rozpadu Sovětského svazu se mnohdy ti stejní diktátoři byli nuceni přeorientovat na západ. Jak však vypadal tenhle přerod? Od kmenů k samostatným státům. Po sjednocení Afriky Araby nastala postupná kolonizace, jež vyvrcholila Závodem o Afriku v 80. a 90. letech, kdy bylo 90 % Afriky zabráno a rozděleno velmi nevybíravým způsobem, nastala doba drsné vlády koloniálních místodržících. Zotročování, dehumanizace, vykořisťování, zesměšňování a další negativní přístup k původnímu obyvatelstvu postupně zhoršoval vzájemné vztahy a rozdmýchával doutnající uhlíky v podobě afrických revolucionářů

Téma

SVĚT - 1945 Británie Francie Portugalsko Španělsko Nizozemí Belgie Spojené státy Nezávislé území podklad: odstohell.blogspot.cz, upraveno

a nacionalistů. I když byla země dekolonizována mírovou cestou, málokdy tam opravdu zavládl klid. Nedlouho po odchodu evropské správy se většinou moci ujal nacionalistický diktátor s vazbami na komunistickou část světa, ostatně i proto má spousta afrických států dodnes ve státním znaku či přímo na vlajce komunistický symbol (kupříkladu Angola). Do těchto diktátorů většina lidí zpočátku vkládala ohromné naděje, které se však v drtivé většině případů ukázaly jako liché. Nová státní správa totiž byla mnohdy horší než ta předchozí, kolonialistická. Často docházelo ke zhoršení životní úrovně, rozpadu infrastruktury a státní správy, ohromné centralizaci moci a k vzrůstu černého obchodu. Chudí lidé se měli ještě hůř, bohatí byli nuceni buď utéct, nebo byli povražděni a majetek jim byl zkonfiskován ve jménu „očištění se od vykořisťovatelského jha kolonialistů“. Tyto pogromy byly důsledkem fanatického nacionalismu a neefektivního a zmatečného opuštění země koloniální garniturou, kdy se ukřivděná část společnosti chtěla pomstít za léta útlaku. Častokrát vypukly občanské války a vládnoucí diktátoři se měnili jeden za druhým, než se částečně situace stabilizovala. Některé země nebyly stabilní déle než pár let a dodnes jsou v jistém konfliktu. Nicméně jistá stabilizace nastala v 80. letech minulého století, kdy byla většina zemí v relativním klidu pod jedním dlouhodobě vládnoucím diktátorem, obzvláště sever Afriky. V 90. letech se odehrál

asi nejznámější a jeden z nejhrůznějších aktů afrických bojů za nezávislost. Rwandská genocida. Při této hrůzné události byli málem vyvražděni všichni Tutsiové, kterým Hutuové, jejich spoluobčané a „bratři“, vyčítali kolaborantsví s předchozí belgickou správou a dávali jim za vinu neutěšenou situaci v zemi. Tato genocida je zářným příkladem nezdravého zásahu do demografického rozložení kolonií. Do příchodu Belgičanů žila tato dvě etnika jako jeden národ bez rozdílu. Až na počátku 20. století Belgičané zavedli občanské průkazy, kde byla uvedena příslušnost k dané skupině obyvatelstva. Byly rovněž zavedeny fyzické parametry, dle nichž se příslušnost určovala (výška postavy, lebka, nos...). To a fakt, že Belgičané při odchodu předali moc do rukou Hutuů, přičemž dříve byli částí vlády Tutsiové, mělo za následek ohromnou krizi společnosti. Přeliv obyvatel z okolních zemí tam a zpět se jakžtakž dařilo udržet. Nicméně po smrti prezidenta Habyarimany, který byl Hutu a byl silně protitutsijský, začala genocida mířená proti Tutsiům a umírněným Hutuům. Počítá se, že zemřelo na milion obětí, což je pětina Rwandské populace. Po bojích se vlády ujali Tutsiové, ale situace byla destabilizovaná až do roku 2003. Dnes je ve Rwandě situace klidnější, nicméně na hranicích s Konžskou demokratickou republikou je stále klid zbraní dost relativní. Tento příklad konfliktu byl viditelný s obdobnými znaky i v dalších zemích (Súdán, DR Kongo aj.).

Mluvíme-li o stabilní Africe, je to pojem samozřejmě krajně relativní, jelikož neustále existovaly menší či větší bojůvky v rámci jednotlivých států i mezi nimi. Nicméně tato křehká stabilita vydržela až do Arabského jara, které vypuklo v roce 2010. Tímto pojmem je označována řada protestů, revolucí, demonstrací a převratů zejména v severní Africe a na Blízkém Východě. Dalo by se říct, že tyto protesty jsou důsledkem předchozích událostí, tedy dlouhodobé, ne zrovna přívětivé nadvlády kolonialistů a pozdějšího zklamání z výměny zdánlivé svobody za dalšího diktátora. Tyto protesty byly vyjádřením touhy obyvatel těchto zemí po demokracii, lidských právech a základních svobodách. Nicméně po svržení diktátorů nastal zmatek, nejednotnost opozice a nejistota, co vlastně bude dál. Současná situace dosti připomíná stav po odchodu kolonialistů, kdy jeden vládce střídal dalšího. Kam bude směřovat Afrika dále? Budeme ji stále brát jako exotickou destinaci a naleziště nerostných surovin? Budeme stále tvrdit, že nejsme jakožto evropská civilizace zodpovědní za současnou situaci v Africe? Nebo konečně připustíme podíl viny a pokusíme se napravit napáchané škody? Bude Afrika opravdu budoucím kontinentem mocností, jak jí je predikováno? To vše leží i na nás – mladé generaci... Vojtěch Šamárek

Téma

AFRIKA - Top TEN

1) VIKTORIINY VODOPÁDY

Jedny z nejznámějších a nejkrásnějších vodopádů na světě leží na hranicích mezi Zambií a Zimbabwe na řece Zambezi. Nejsou sice nejvyššími vodopády na světě, ale co se týče celkových rozměrů, řadí se k těm největším. Objevil je anglický cestovatel David Livingstone, který je pojmenoval podle tehdejší královny Viktorie. Do historie těchto vodopádů se zapsal také Emil Holub, který je prozkoumal po jejich objevení a vytvořil první mapu této oblasti.

DoctorJoeE - wikimedia.org

2)MADAGASKAR

Největší ostrov u východního pobřeží Afriky dnes znají i ty nejmenší děti díky animovanému filmu Madagaskar. Tento ostrov se po desítky milionů let vyvíjel samostatně, proto se zde nachází zcela unikátní fauna, která přitahuje pozornost turistů. Madagaskar je celkem výjimečný v tom, že se návštěvníci nemusí obávat setkání s nějakým jedovatým ha-

dem, ale je nutné si dávat pozor na krokodýly nilské. Tím úplně největším a jedinečným zvířecím symbolem jsou lemuři, kterých zde žije až 20 druhů.

Rudé moře - Jay Aremac - wikimedia.org

Madagaskar - Romazur - wikimedia.org

4) PLETTENBERG

BAY, JIHOAFRICKÁ REPUBLIKA

Plettenberg Bay se stejně jako Kapské Město nachází v provincii Západní Kapsko, ale na opačné straně. Toto město je navštěvováno hlavně kvůli pěkné pláži, která je považována za jednu z nejlepších v celé Africe. U pobřeží je možné zahlédnout delfíny nebo třeba velryby. Nedaleko je také možno navštívit park se slony a přírodní rezervaci podél řeky Keurbooms.

RUDÉ MOŘE, EGYPT Když se řekne Egypt, každému se vybaví pyramidy, ale Egypt má co nabídnout i nadšencům pro potápění a šnorchlování, jelikož pobřeží Rudého moře se řadí mezi ta nejlepší místa pro tyto aktivity. Potápěči si to zde mohou skutečně užít. Za návštěvu určitě stojí také Suezský záliv spolu se Suezským průplavem.

Pobřeží Plettenberg Bay - Bernard Gagnon - wikimedia.org

5) ZAMBEZI

Čtvrtá nejdelší řeka v Africe nabízí mnoho možností, proč prozkoumat její povodí. Na hranici mezi Zambií a Zimbabwe vytváří zmiňované Viktoriiny vodopády. I v této oblasti se nacházejí safari, protože jako u každé řeky, tak i zde se zdržuje velký počet zvířat. Určitě nejlepší místo pro neruše-

Téma

né sledování slonů, hrochů nebo krokodýlů. Dolní tok Zambezi je vyhlášen národním parkem.

Satelitní fotografie toku řeky ZambeziNASA - wikimedia.org

Marrákeš - nationalgeographic.com Pavliha, getty images

6) GORILLA FO-

8) MASAI MARA,

REST CAMP, UGANDA

V Ugandě se nacházejí místa, kde je možné se dostat do bezprostřední blízkosti goril horských. V národním parku Bwindi se dokonce nabízí možnost ubytování, díky čemuž se gorilám přiblížíte na dosah ruky. Gorilla Forest Camp tak poskytuje jedinečný zážitek, který každoročně prožije omezený počet lidí, jelikož vláda reguluje počty návštěvníků této oblasti.

KEŇA

Rezervace Masai Mara, která se nachází v těsné blízkosti známého národního parku Serengeti určitě při návštěvě tohoto města nevynechejte! Název oblasti vychází z pojmenování původních obyvatel Masajů a také tudy protéká řeka Mara. Spousta lvů, levhartů a gepardů přitahuje nespočet turistů! Tato rezervace je každoročně od června do října místem, přes které probíhá velká migrace zeber, gazel a pakoní. Pro návštěvníky jsou nachystány příjemné chaty a také stanové tábory.

africa-adventure.com

7) MARRÁKEŠ,

ketsafaris.com

Čtvrté největší marocké město se řadí mezi kulturní a hospodářská centra země. Nejdůležitější je zde turistický ruch a není se čemu divit, jelikož je zde skutečně mnoho zachovalých historických staveb. Návštěvníci jezdí za velkou mešitou Koutoubia nebo saadskými hrobkami.. Pořádají se zde také různé společenské a sportovní akce mezinárodního významu.

TO, JIHOAFRICKÁ REPUBLIKA

MAROKO

9) KAPSKÉ MĚSDruhé největší město Jihoafrické republiky je považováno za jedno z nejkrásnějších měst světa a také se řadí k těm turisticky nejnavštěvovanějším místům v Africe. Nedaleko se nachází mys Dobré naděje, dalšími ideálními výletními místy jsou Stolová hora nebo také

Robben Island, kde byl vězněn Nelson Mandela. Kapské Město patří mezi vyhlášená surfařská centra a v moři lze také pozorovat velryby a delfíny.

Letecký pohled na město - capetown-airport.co.za

10) SEYCHELY

Seychely se řadí k těm turisticky nejzajímavějším a také nejznámějším místům v Africe. Seychely zahrnují celkem 115 ostrovů, z toho je obydleno 33, ale drtivá většina obyvatel žije na největším ostrově Mahé, kde nalezneme i hlavní město Victoria. Díky své poloze kousek od rovníku, je zde celoročně slunečné počasí. Seychelské ostrovy jsou bezpochyby jedno z nejlepších míst na světě pro všechny milovníky pláží, šnorchlování a potápění.

Resort - Seychely - telegraph.co.uk

Natálie Spielmannová /6.B/

Téma

VÁNOCE V AFRICE

Kolonizace v minulosti zanechala ve velké části afrického kontinentu výraznou stopu. Nejinak je tomu v případě oslav Vánoc. Většina zdejších států stále dodržuje tradice po vzoru těch evropských. Probíhají dlouhé přípravy během adventu, svátky vrcholí 25. prosin-

ce ráno na Boží hod a v oslavách se pokračuje nezřídka až do 6. ledna. Někdy jsou ale tyto evropské tradice doplněny o tradice původní, africké, což vytváří nenapodobitelnou atmosféru nejkrásnějšího času v roce. Nejchudší kontinent světa, navzdory tomu, že jej trá-

pí konflikty, státní převraty či zákeřné nemoci, si nejvýznamnější křesťanský svátek umí doopravdy užít. V následujících řádcích se dočtete o některých zajímavostech afrických Vánoc.

tradiční fufu - ghanaweb.com

pokrm bacalao - wikipeia.org

EGYPT

Egyptští křesťané dodržují během svátků půst, tak jako křesťané v Evropě. Ten trvá v Africe od 25. prosince až do 6. ledna. Povolena je pouze jakási veganská strava, tudíž lehká konzumace všech neživočišných produktů. Otci Vánoc, kterému se zde neřekne jinak než Baba Noël, nechávají děti jako poděkování malé sladké pečivo zvané kahk.

BURKINA FASO

Zdejší děti si na ulicích staví vlastnoručně vyrobené betlémy. Ze smíchaného jílu, slámy a vody tak vytvářejí kolébky nebo dekorace. Výrobky vydrží až do Velikonoc, kdy je smetou první přívaly dešťů.

pečivo kahk - wanderingspice.com

GAMBIE

Vánoce v Gambii jsou důkazem, že rozdílná vyznání mohou na jednom území žít docela dobře spolu ve shodě. V zemi žije 90% muslimů a každoroční vánoční tradicí všech obyvatel této země bez rozdílu vyznání je finanční sbírka, která se použije na novoroční oslavy zvané Agugu a zbytek financí se následně rozdá chudým.

GHANA

K tradičnímu menu obohacenému o původní africké pochoutky se v západní Africe navíc servíruje francouzská piškotová roláda, poděděná z období kolonizace. Ghanskou vánoční zajímavostí je jisté uctívání porodních asistentek. Tato tradice vznikla na základě místní legendy o dívce Anně, která měla pomáhat při narození Ježíše v Betlémě. Tento příběh se každoročně vypráví u slavnostní tabule, na které samozřejmě nesmí chybět tradiční ghanský pokrm fufu a okrová polévka či exotické ovoce.

betlémy - blog.compassion.com

GUINEA A GUINEA-BISSAU

Pro zdejší křesťany jsou Vánoce spíše časem zaslouženého odpočinku a zábavy. V Guineji-Bissau, jako bývalé portugalské kolonii, se na Vánoce servíruje tzv. bacalao, tedy sušená treska dovezená ze Skandinávie.

oslava Agugu - gambia.co.uk

LIBÉRIE

O svátcích zde naděluje Old man Bayka, místní ďábel. V dětech sice nezřídka vzbuzuje strach, ale jeho cílem není postrašit. Bývá to vysoký, hubený mladík, který prochází

Téma ulicemi na chůdách, nosí barevnou masku a prosí přihlížející o dary. Na oplátku předvádí zajímavé kreace na chůdách, často za doprovodu několika bubeníků, což celou oslavu ještě podtrhuje.

Old man Bayka - tlcafrica.com

DEMOKRATICKÁ REPUBLIKA KONGO

Často se tu lidé ani neobdarovávají, hlavně z finančních důvodů. Hlavním zvykem jsou zde především návštěvy kostelů, při kterých se až několik hodin neúnavně zpívají koledy a písně doprovázené výjevy z Bible, počínaje stvořením světa až po vraždění neviňátek Herodem.

KEŇA

Keňští křesťané si o Vánocích dopřávají svůj tradiční keňský čaj, který se dolévá mlékem. Ten je považován za jeden z vůbec nejlahodnějších, a to možná i proto, že je právě tato africká země největším vývozcem čaje na světě.

Sběrači čaje v Keni - teforia.com

UGANDA

Ugandské Vánoce se jmenují Sekukkulu a jsou to doslova „banánové svátky“. Coby banánová velmoc nemá Uganda o toto ovoce nouzi a banány se používají skoro ve všem. Během Sekukkulu jimi domorodci zdobí domy, a především se z nich vaří tradiční pokrm luwombo.

Luwombo - diningforwomen.org

ZAMBIE

K radosti z pomoci a štědrosti vychovávají děti v Zambii od útlých let. Je místním zvykem, že děti donesou do kostela jeden z dárků, který obdržely ráno na Boží hod, a věnují ho dětem z některé z místních nemocnic či sirotčinců. Zambijské děti povětšinou dostávají pouze drobnosti, zejména ručně vyráběné hračky ze zbytků plastu či větví. Nejcennějším darem je však nové oblečení.

ETIOPIE

Vánoce zde připadají až na 7. ledna, protože tu stále ještě používají juliánský kalendář. Místní se oblékají do bílého plátna, které je po krajích zdobené barevnými ornamenty. Hlavní tradicí je zde tzv. Ganna, tedy sportovní utkání připomínající hokejový zápas. Hraje se s míčem a hokejkami vyrobenými z větví. Tento zvyk odráží starou legendu, podle níž oslavili pastýři zvěst o narození Ježíše. Ale ani po oslavách Ganny Vánoce v Etiopii nekončí. Po dvanácti dnech na ně navazuje svátek Timkatu, který má připomínat křest Ježíše. Po celé svátky se jí tzv. wat, tedy maso, omáčka a zelenina, které se servírují v chlebu injera. Ten slouží jako talíř a příbor zároveň.

Ganna - hockeygods.com

NAMIBIE

Bývalá německá kolonie slaví Vánoce i nadále v německém duchu, a tak není divu, že tradiční pochoutkou jsou německé klobásy, afrikánsky též braai, které se podávají ke klasickému bramborovému salátu. Vánoční atmosféru podtrhují i v poušti ozdobené akácie.

JIHOAFRICKÁ REPUBLIKA

Věří tady v Santu Clause, který se v afrikánštině řekne Sinterklaas či Kersvader. Servíruje se krocan a vánoční puding, krby jsou vyzdobené vánočními punčochami a 26. prosince se slaví tzv. Boxing day, tedy obdarovávání chudých. Snad jediným místním specifikem na rozdíl od Británie je to, že se zdejší Vánoce neslaví na sněhu, nýbrž při 30°C u nazdobených palem.

místní Santa Claus - hughpaxton.com/

ZIMBABWE

Vánoce jsou zde svátkem pospolitosti, a tak se i ženy, které připravují sváteční menu, střídají, aby se mohly zúčastnit ranní bohoslužby. Kupodivu je zde hlavní vánoční pochutinou obyčejný chléb s marmeládou. Tereza Nitschová

Téma

Drogy, šátky...

AFRIKA

Pětihvězdičkový hotel, horké slunce, moře a odpočinek s all inclusive, safari, zvířata, milí lidé - to je Afrika. Tedy její lepší stránka. Pokud se podíváme hlouběji, a někdy ani to nemusíme, zjistíme, že tento krásný svět plný tepla je i dost temným místem. Opomeňme pro tuto chvíli problémy, které si s Afrikou spojí každý, jako je chudoba, hladomor, špatné zdravotnictví, nedostatek vody nebo války. Neříkám, že tyto problémy nejsou dost vážné na to, aby se jim nikdo nevěnoval, ale jsou dost známé na to, aby o nich každý věděl. To, že lidé žijí často prakticky pod stromem, umírají na různé nemoci nebo hlady, to je realita každodenního života. Ale co ty problémy, které se zametají pod stůl?

Bílí černoši

Říkáte si, co je to za hloupost? I v Africe se nacházejí lidé, kteří trpí albinismem (porucha ovlivňující pigmenty kůže). Mají extrémně světlou pleť, vlasy a chlupy. V evropském světě takováto odlišnost nepředstavuje žádný velký problém, albínům v Africe však hrozí denně smrt. V některých afrických zemích totiž věří, že když zabijí albína a jeho kosti uvaří a sní nebo si z nich zhotoví amulety či přívěsky, tak se dočkají štěstí a úspěchu. Hrozné, že? Pro albíny to znamená každodenní odsouzení, urážky a strach ze smrti, která může přijít kdykoli. Jak je to ve 21. století možné? Mnozí lidé apelují na politiky, aby s tím něco udělali, ale zatím se nic neděje. Hloupost zatím dál vítězí .

Bude to bo let

Někteří lidé si myslí, že obřízka je věc již zapomenutá a praktikují ji pouze židi – ano, ale ti jen u mužů, kde je to bezpečné. V Africe je však stále prováděna ženská obřízka. Od židovské mužské obřízky se ale zásadně liší. Zapomeňte na sterilní prostředí, perfektní jak předoperační, tak pooperační péči nebo na prášky na bolest. Při těchto afrických zákrocích, které jsou nepředstavitelně bolestivé, dochází často k nenávratnému poškození zdraví. Výkon je prováděn ostrým nožem nebo nůžkami na obřízku, ovšem jen když má žena štěstí. V jiném případě je prováděn i ostrou žiletkou. Je znám příběh dívky, která z důvodu ochrany neudala své jméno. Byla donucena rodiči k obřízce ještě v dětském věku. Svěřuje se, že bolest větší než byla tato, v životě ještě necítila. Po zákroku nesterilizovanou žiletkou ji nechali ležet v domku porodní báby na zemi v její vlastní krvi a čekali, až se z toho sama dostane. I přestože ženská obřízka je brána jako porušení práv a svobod, stejně se dál provádí. Jak zabránit něčemu, co se i přes zákazy a kampaně děje ilegálně dál a dál? Nepomohlo by tady lepší vzdělání?

Děti a drogy

Jedete po keňské Nairobi v malém a přeplněném taxi. Díváte se z okénka a pozorujete okolí. Taxi zastaví v koloně u parku a vy pozorujete život v něm. Všimnete si, jak uprostřed parku sedí skupinka dětí, které si něco předávají. Na první pohled idyla dětského života. Kdybyste se ale mohli dostat k nim a zjistili jste, co vlastně drží v ruce, zděsili byste se. V dětských rukou můžete totiž často na ulicích spatřit nejen cigarety a alkohol, ale hlavně drogy, jako je kata jedlá, kokain nebo opium. Často se ale jedná o děti bez domova, které žijí na ulici a jejich jedinou rodinou jsou jiné děti z gangu. Vydělávají si peníze žebráním a krádežemi, a ty pak utrácejí za ne-

kvalitní drogy, jelikož jídlo je moc „drahé“ a můžete ho přeci najít i u popelnic. S drogami souvisejí právě i zmiňované krádeže, násilí a jiné nezákonné činnosti.

A co když jsem žena?

Jak víte, ženy mají v Africe, a to hlavně v arabském světě, naprosto jinou úlohu a postavení, než jak jsme zvyklí. Názory na život Arabů, a to konkrétně muslimů, se velmi liší. Co je ale nezvratné, to jsou fakta, a to hlavně o tom, co si žena „smí“ a „nesmí“ dovolit. Že se žena musí zahalovat a své vlasy a křivky může ukázat pouze svému muži, to je známá věc. Muslimská žena je v domácnosti, stará se o rodinu. To by chtěla každá druhá z nás, ale jíst v jiné místnosti než muži, modlit se v jiné a mnohem menší místnosti v mešitě, nemít právo na vlastní názor nebo na vlastní živobytí, to už asi ne. A svatba? Pro většinu našich žen jeden z nejhezčích okamžiků života, ale co když je vám čtrnáct let, máte domluvenou svatbu s mužem o třicet let starším a je vaší povinností s ním prožít svatební noc. A to ještě není to nejhorší, často muslimské rodiny silně založené na tradicích stojí při svatební noci za dveřmi, a jelikož dívka pro svatbu musí být čistá, tak po aktu musí novomanžel vhodit mezi čekající prostěradlo s krví dívky jako důkaz, že byla opravdu pannou. Muslimský svět má spousty odchylek od toho našeho, i když s postupujícími přívaly turismu se často mladí lidé začínají pomalu od tradic odklánět. Afrika má jistě spousty světlých i temných odstínů. Je ale nutné vidět je všechny a řešit je, ne je jen odsuzovat. Jak ale ovlivnit svět, který žije vlastním životem a tradicemi ? A měli bychom vůbec do jejich životů zasahovat? Každá společnost musela a musí projít dlouhým a mnohdy složitým vývojem. Vždyť i my Evropané nemůžeme být hrdí na všechny zvyky našich dávných předků. Michaela Nemetzová /7.B/

Téma

Nejpodivuhodnější ZVYKY D SPÍVAJÍCÍCH V AFRICE Tady u nás chodím e na dušičky na hřbitovy, k 18. narozeninám dostáváme au ta máme konečně mož a řidičáky, no pit láhev alkoholu st si kou... V Afice mají ale trochu jin é priority, a to především chlapc i. by to v dnešní do Kdo z vás bě zvládnul, pánové? Opravdu a upřímně ...au, au.

Jinoši z afrického nomádského kmene Fulba se scházejí spolu s příslušníky jiných klanů a vzájemně se šlehají proutěnými biči až do krve. Nesmějí přitom dát najevo strach ani bolest. Dav starších příslušníků pak rozhoduje, kteří z nich byli nejstatečnější a mají tak právo stát se v rámci kmene opravdovými muži. Ty ostatní čeká zase za rok další kolo.

Chlapci z horských kmenů žijících v Zambii odcházejí před dovršením dospělosti do tzv. mužských domů. Tam žijí deset let pouze s mužskými příslušníky kmene a postupně se propracovávají v hierarchii, mimo jiné podstupováním sebedestruktivních a znetvořujících zákroků. A taky orálním sexem s jinými obyvateli ‚domu‘. Jsou nejprve pouhými ‚akceptory‘, postupně se z nich ale stávají ‚donoři‘. Když nakonec dospějí, ožení se a nadále provozují již jen heterosexuální ‚hrátky‘.

Chlapci patřící ke kmeni keňských Okieků jsou nejprve obřezáni a poté zcela separováni od dospělých. Pomazávají se jílem, přičemž je dle legendy pronásleduje mytická příšera. Dospělými se stanou v momentě, kdy dokážou napodobit její řev.

Masajové, žijící kromě dalších zemí hlavně v Tanzanii a Keni, obměňují každých šest až deset let řady svých válečníků. Ty nové rekrutují z davů dospívajících, které nejprve rituálně obřežou a pak odvedou do loveckého tábora, odkud se vydávají na lov. Aby byl celý přijímací rituál dokončen, musí každý nový adept ulovit lva – což ovšem vlády afrických zemí, kde Masajové žijí, v současné době kvůli ochraně divoce žijící fauny nevidí rády a brání tomu, pokud to přímo nezakazují zákonem.

Ženské příslušnice nomádských Fulbů (pohybujících se přes území mnoha severoafrických států) se mohou stát ženami teprve poté, co jsou jejich tváře ‚zkrášleny‘ tradičním tetováním.

Xhósové, černošský kmen čítající na osm miliónů příslušníků žijících na jihovýchodě Jihoafrické republiky, má pro své chlapce, kteří se mají stát muži, adrenalinový zážitek. Když nastane správná doba, odejdou společně do hor, kde vyčkají příchodu speciálního šamana/chirurga. Ten je pak přímo v terénu obřeže a chlapci se vracejí zpátky do nížiny už jako muži poté, co se jim to zahojí.

Mezi zajímavé kmeny patří kmeny Masajů a Samburů. Masajové jsou relativně dost bohatí (mají například 400 krav). Jednou za čas jdou pěšky do Nairobi a část krav tam prodají, koupí jídlo a jdou zpátky. Také jsou schopní jinému kmeni krávy ukrást. Samburské ženy mají vytahané ušní boltce a kolem krků spoustu zdobených kruhů, velké uši a dlouhé šíje jsou pro Sambury totiž symbolem krásy.

I když si občas stěžujeme na to, jak špatně se máme, tohle je oproti našim zvyklostem rozhodně bolestivější. Pravidlo, že přežije nejsilnější v Africe asi skutečně funguje. Snad se vám neudělalo moc špatně Terka N.

Téma

JAK SI UŽÍT VÁNOCE

aneb

A už jsou tady další Vánoce! Opět se roztáčí ruleta vánočního maratonu. Skoro se divím, že to ostatní baví – napéct cukroví, ozdobit jedli, vykuchat kapra, povečeřet, rozbalit dárky, rozejít se… A za rok začne vše znova – napéct cukroví, ozdobit jedli, vykuchat… Tak jsem opět sháněl nějaké ty minidárky pro přátele, kteří mi dali viditelné znamení „Čekáme dárky od tvého Ježíška.“. Proto jsem se jednou nalezl utahaný v obchodním centru. Oči zaměstnávalo tisíce druhů barevných světel, zatímco se uprostřed mísila vánoční hudba ze všech těch obchodů. Celková má finanční ztráta se zvýšila někde až na osminásobek původně odhadované částky. Za většinou útrat však nestáli ostatní lidé, ale mí zvířecí kamarádi. Byl to krásný pocit – vědět, že pomáhám někomu, kdo mi za to bude vděčný.

UNICEF VS. PSÍ GRANULE S JAHODOVOU PŘÍCHUTÍ

Několik dní na to jsem byl osloven a jemně požádán o podporu občanů méně vyspělých zemí. Reklama mě sice odradila, avšak později mi to nedalo a nad celou situací jsem začal přemýšlet. Vždyť ono se, koneckonců, nejednalo o nějaké astronomické částky – 1118 Kč za 130 lidských životů? Směšné, že ano? A přece je to podle dostupných zdrojů pravda. Očkování, tablety očišťující vodu či dokonce tzv. Škola v krabici, kde jsou v jednom balíčku zahrnuty pomůcky, které vystačí celé škole, a cena je asi 3500 Kč. Myslím, že je to krásný pocit – vědět, že pomáhám někomu, kdo mi za to bude vděčný. Vyvstává zde otázka, jestli spíše nepřispět lidem v tísni než dobročinným organizacím, které nabízejí „ Nákup svetříků pro kočičky a pejsky“. Ať tak či onak, jednou z hlavních hodnot Vánoc (si myslím, že) by pravděpodobně nemělo být

pouze shromažďování dárků od ostatních a pojídání cukroví, ale taktéž darování. Je pěkné obdržet dárek a jíst cukroví. K Vánocům to rozhodně patří a kdo tak nečiní, dopouští se, dle mého názoru, velké chyby. Když však usínám po unavujícím štědrovečerním rozbalování, probleskne mi hlavou myšlenka, zdali nejsem jen taková houba u tabule – pouze životodárnou tekutinu nasávající a naopak vydávající pouze, když se někdo jiný rozhodne mě donutit „mazat tabuli“ (tedy pomáhat ostatním až tehdy, když mi nic jiného nezbývá). Závěrem bych chtěl podotknout, že ačkoli zachraňovat ostatní je pěkné, nezáleží pouze na obnosu peněz. Je něco zcela jiného, když přispěje ropný magnát určitou částkou a když se na stejnou částku složí celé město – každý částí ze svých skrovnějších příjmů. Filip Janeček /5.B/

V K STCE Viník: 5.B Částka: 980 Kč Druh daru: tablety na čištění vody (10 000 tablet, každá na 5 l vody, tzn. 50 000 litrů vody) Cena daru: 1106 Kč Počet trpících: 4000 dětí denně ( tolik jich umírá na nemoci způsobené závadnou vodou). To je téměř 1,5 milionu dětí každý rok!) Minimální výše příhozu: není stanovena, každá koruna zachraňuje! Inicioval/a: paní prof. Rešlová

Recenze

Literatura

A.J. FINN - ŽENA V OKNĚ

Co je pravda? Co je lež? A záleží na tom vůbec. Anna Foxová je dětská psycholožka, která miluje svou dceru a svého muže. Jednoho dne se ale stane ženou v okně. Flaška vína střídá další flašku, jeden černobílý film střídá druhý. Je sama.

databazeknih.cz

Anna trpí úzkostnou chorobou – agorafobií. Kvůli ní nevychází z domu ani na krok, a když už se o to pokusí, má záchvaty paniky a i její fyzický stav se zhorší. Vzdává to. Jejími jedinými přáteli jsou jí lahve vína značky Merlot, staré filmy a její fotoaparát Nikon. Její jediné spojení se světem mimo její dům je internetová stránka pro agorafobiky a pozorování sousedů. Co se ze začátku jeví jako nevinná zábava, se ale zvrtne ve chvíli, kdy se do domu naproti přes park nastěhují noví sousedé. Anna je šťastná, že má nové objekty k pozorování, a postupně se

po návštěvě chlapce Ethana začnou sbližovat. Vše se ale naprosto zvrtne v den po návštěvě té „nové ženy od naproti“, kdy Anna uvidí něco, co jí změní až do konce života. Jak ale pomoci, když nedokážete odejít z domu? Jak je to vlastně s rodinou Anny? Co je vlastně ta nová rodina zač a jaké skrývá tajemství? A co Annin nájemník David, je i ten v něčem zapletený? Jak tohle všechno dopadne? Odpovědi na tyto otázky nechávám otevřené. Autor vytvořil knihu tak, že se od ní neodtrhnete ani na minutu. Temnou tematikou, skvělými a neobvyklými zápletkami vás naprosto pohltí. A Anna? To je žena, která vás někdy dojme, jindy naprosto rozčílí, ale co si budeme povídat, tu sklenku vína bychom si s ní dali. Michaela Nemetzová /7.B/

Film

THOR – RAGNAROK

dendy.com

A je to tu, další očekávané pokračování Thora, již třetí, na které jsem se opravdu těšila. Thor patří spolu s Iron Manem k mým nejoblíbenějším Marvelovkám. Takže jsem neváhala a šla na to s bratrem do kina, hned jak jsem měla možnost, a vůbec jsem nelitovala, jak jinak. V tomto dílu si dokonce zahraje aspoň na malou chvíli jeden z tvůrců původního komiksu Stan Lee – ostříhá totiž Thorovi vlasy. Thor je uvězněn na druhém konci světa bez svého kladiva a snaží se uprchnout, aby se do svého domova vrátil včas a zastavil Ragnarok – zkázu svého domova a asgardské civilizace. Ragnarok se snaží rozpoutat nový nepřítel, Heda, která se zjevila po smrti otce Thora, o níž Thor ani nevěděl, že existuje. Bohužel nepřijde včas, a to ještě bez svého kladiva. Společně s Lokim jsou na cestě Hedou zastaveni a ocitnou se pro ně na neznámém místě. Tam se Loki sice

spřátelí s jejich vůdcem, ale Thor se musí v gladiátorské aréně utkat se svým bývalým spojencem z řad Avengers, Hulkem. Podaří se mu uniknout a zastavit tak Ragnarok, největší zkázu všech dob? Za mě naprosto super, ještě víc, než jsem očekávala. Hlavně to spojení s Avengers se mi moc líbilo. Film nebyl nudný, přestože to byl už třetí díl. Občas se mi ale některé scény zdály až přehnaně „vtipné“, podle mě se tvůrci snažili zbytečně dát vtip i tam, kde to vtipné ani samo o sobě nebylo. Nebránila bych se vidět tento film znovu a třeba i víckrát. Líbí se mi, že děj opravdu vypadá a je vyprávěn jako komiks. Pro většinu diváků je Thor - Ragnarok nejsilnějším dílem, pro mě je srovnatelný s dílem prvním, takže palec nahoru. Nela Šípková /7. B/

Dopisy z cest

láska JAK

SE ŘÍKÁ,

PROCHÁZÍ ŽALUDKEM

a myslím, že ti kdo mě znají, mohou potvrdit, že to pro mě platí dvojnásobek. Co se snažím říci je to, že během posledního měsíce jsem se dostal do kulinářské říše divů. To znamená, že ačkoliv jsem se na některé pokrmy díval skrze prsty, nakonec se ukázalo, že soudit jídlo jen podle toho, jak se připravuje, může být velká chyba. Na začátek bych řekl, že největším překvapením byl sendvič Monte Christo. Chtěl bych předem varovat, že dokud ho neochutnáte, tak se vám pravděpodobně protočí zorničky a budete se tázat, kdo něco takového mohl vymyslet. Ale výsledek je vskutku překvapující. Ale dost řečí. Představte si sendvič s krůtí šunkou a sýrem. Pak ho osmažíte ve fritéze, a když je to hotovo, tak to posypete cukrem a podáváte s marmeládou. Podivné, že? Každopádně to bylo velmi milé překvapení. Další překvápko, které tu na mě čekalo, byla taco polévka. A znovu, kdo by narval taco do polévky? Každopádně výsledek znovu překvapil. A hody ještě nekončí. Zítra tu oficiálně máme díkuvzdání, a pokud pověsti nelhaly, tak se budu muset do svého pokoje dokutálet, z čehož upřímně nemám úplně radost, neboť mi tu začal wrestling (řeckořímský zápas) a mám shodit 5 kilo. Ale co na to mám říci? Krocan je krocan. A nemohu vynechat jeden z nejvíce tematických svátků, které existují, to jest Halloween. Takže navzdory tomu, že jsem téměř sedmnáctiletý puberťák, byl jsem částečně donucen chodit od domu

k domu a prosit o sladkosti. To by nebyl až takový problém. Ale legrace byla, že jsem chodil s mladším bratrem, jelikož orientační smysl nepatří mezi mé skvělé dovednosti, které bych si tu nějak zlepšil, tak bych se taky nemusel vrátit domů. A tak když jsme zaklepali na dveře a obyvatelé onoho domu viděli malého chlapce a vedle něj dlou-

A Vánoce na sebe taky nenechávají čekat. Spousta domů je nazdobená a dokonce jsem tu viděl ten největší domovní vánoční ,,stromeček “, jaký jsem kdy mohl vidět. hána v kostýmu Lukea Skywalkera, dívali se poněkud zvláštně. Taky jsem krom jiného zjistil, jak proměnlivé počasí tu je. Když máte napadáno 10 cm sněhu, tak samozřejmě nečekáte, že hned roztaje, ale ejhle, opak je pravdou. Takže teď tu máme znovu období dešťů a bohužel to nevypadá, že by mělo brzo skončit.

To je asi tak vše, co bych vám mohl pro teď vypovědět. Přeji všem krásné Vánoce a úspěšné završení prvního pololetí.

Zpoza velké louže posílá pozdrav M. J. Landa

Inzerce

INZERCE

SPLŇ SI SVŮJ SEN a studuj v zahraničí

Svůj výměnný pobyt bych zhodnotil jedním slovem a to NEZAPOMENUTELNÝ! Systém ve škole a prostředí jsou sice úplně jiné než u nás, ale jsem rád, že jsem se rozhodl splnit si svůj americký sen. Žiju ve Fort Wayne ve státě Indiana a jsem v rodině, která už měla několik výměnných studentů, ale tento rok je první, kdy nás mají dva najednou. Se mnou je v rodině ještě Gréta (Itálie). Někdo se může děsit, být s dalším výměnným studentem v jedné rodině, já si ale myslím, že to je fajn a můžeme spolu sdílet naše nové zážitky a zkušenosti. Rodinu si nemůžu vynachválit, lépe jsem snad dopadnout nemohl. Můj host-brácha hraje taky rugby, za což jsem strašně vděčný (vím, jak těžké asi muselo být najít v USA ragbyovou rodinu). S host-tátou chodím do posilovny a celkově si se všema rozumím. Protože můj host-brácha se chystá na univerzitu, hodně cestujeme a navštěvujeme všechny možné státy a už jsem byl na spoustě úžasných míst. Indiana je pěkné místo, v mnoha věcech mi to připomíná českou přírodu a zvykl jsem si tu velice rychle. Skoro každý, kdo byl ve státech trochu delší čas, Vám poví, že všichni lidé tu jsou strašně milí a dobrosrdečný a ani u mě to není výjimkou.

Chodím do obrovské školy, která má okolo 2500 lidí, což je ve státech docela normální střední škola. První den jsem byl v šoku, když jsem dostal asi 100 stránkový katalog jenom s předměty, které jsem si mohl vybrat. Opravdu tady můžete studovat vše, od cizích jazyků po asi 10 druhů matiky ale i hudbu, keramiku, vaření, všechny vědy a například já mám strenght and condition (normální posilka během školy). Ze začátku samozřejmě byla škola úplně jiná, člověk moc nerozuměl, nevěděl, jak se všechno dělá na počítači (ano skoro vše je na laptopech, jsem asi jediný, kdo si dělá nějaké zápisky rukou), ale brzy jsem si na vše zvyknul, angličtina se zlepšuje každým týdnem a už to není tak těžké. Učitelé jsou milí a se vším mi pomohou, když potřebuju. Jsem věkem „senior“ (poslední ročník), ale moje škola všechny výměnné studenty dává o rok níže, takže jsem „junior“. Vlastně to nemá zas takový význam, mám většinu předmětů dohromady se seniory, jenom nebudu mít na konci roku s nimi graduation. Určitě mezi veliké zážitky patří domácí utkání amerického fotbalu, homecoming a příští týden mě čeká semi-formal night.

Je určitě veliká výhoda, když můžete ve škole dělat nějaký sport a určitě bych to všem doporučil, když budete mít tu možnost. Na středních školách to tady sportem žije. Díky rugby jsem poznal spoustu kamarádu a trávím s nimi většinu času. Navíc jsme na konci podzimní sezóny obsadili 2. místo na state championship, což je super úspěch. Na naší škole může člověk hrát téměř cokoliv od klasických sportů jako hokej, fotbal, americký fotbal, baseball basket, nebo i bowling a volejbal a cross-country běhání.

Mám spoustu zážitků, které ani teoreticky nemohu popsat v jedné zprávě. Doufám, že jste pochopili, že si to tu opravdu užívám. Poznal jsem spoustu lidí a kamarádů, spoustu ostatních exchange studentů a spoustu nových kultur a zvyků. Otevřelo mi to oči, že máme spoustu možností a zaleží jen na nás, jak s nimi naložíme. Nezáleží na tom, jestli jsme z Česka nebo z Brazílie či z Číny, všichni se spolu dorozumíme anglicky a můžeme spolu trávit čas, bavit se a být kamarádi, i když jsme z jiných koutů světa, a to je něco úžasného. Když jsem seděl v kanceláři v COOLAGENTU, nebyl jsem si jistý, co dělám, ale věděl jsem, že bych litoval nevyužité šance. Můžu Vám ale slíbit, že rozhodně nebudete litovat, když uděláte ten první krok ze své komfortní zóny a vydáte se třeba taky do USA nebo třeba někam jinam.

COOLAGENT Divadelní 4, 602 00 Brno Pošli SMS (cena běžné SMS) na číslo 777 124 368 s textem HS a Tvojí adresou a my Ti pošleme katalog k programu Střední škola v USA! coolagent.cz

Úspěchy

„ŠKOLNÍK“ OPĚT VE finále I letos postoupil náš „Školník“ do celostátního finále soutěže „Školní časopis roku“, a tak se zástupci redakce vypravili 9. listopadu do Brna, kde pak strávili příjemné dva dny. První věnovali procházce v historickém centru Brna, které se má opravdu čím chlubit. Nám. Svobody nebo Zelný trh a přilehlé ulice s opravenými domy a útulnými kavárnami, cukrárnami a malými i většími obchůdky vytvářejí spolu s mnoha kostely a chrámy příjemnou atmosféru. A k tomu přidejte nesmírně milé a veselé Moraváky a zjistíte, že v Brně je skvěle.

pracovní. Po snídani v jedné cukrárně jsme se vypravili na Fakultu sociálních studií Masarykovy univerzity, kde jsme absolvovali několik workshopů, zúčastnili se debat a setkali se se zástupci významných českých médií. Celý den probíhal zároveň v atriu fakulty Mediální jarmark. Odpoledne pak byly vyhlášeny výsledky soutěže školních časopisů. „Školník“ tentokrát nestanul na stupních vítězů, ale 6. místo v republice v nejvíce obsazené kategorii středoškolských časopisů není špatné, že? Pro nás, tvůrce Školníka“ je však důležitější to, zdali se náš časopis líbí vám, našim spolužákům a učitelům.

Druhý den našeho pobytu v této moravské metropoli byl již zcela

NAŠI STOLNÍ TENISTÉ

se neztratili ani v krajském kole, které se konalo 2. listopadu v Mladé Boleslavi. Do tohoto výběru nejlepších týmů z okresních kol postoupili nejen naši chlapci, ale i děvčata měla možnost bojovat o postup do kvalifikace na mistrovství světa v Malajsii. To se sice našim tenistům nepovedlo, ale dru-

hé místo dívčího týmu ve složení Nela Šípková, Tereza Brůchová a Magdaléna Hájková je příslibem do příštího roku.

Marek Kóňa, Mirek Oplt a Viktor Gajdoš , při neúčasti Jana Botky, který byl vyřazen z reprezentace školy z důvodu kázeňského pře-

stupku, srdnatě bojovali ve velmi kvalitní soutěži a skončili nakonec na čtvrtém místě. Všem studentům děkujeme za vzornou reprezentaci školy a přejeme hodně úspěchů v dalších bojích u zeleného/modrého stolu. Mgr. Václav Hojka

Úspěchy

FLORBAL CUP 2017 Jak si vedli naši florbalisté v okresním kole? V listopadu probíhaly pod záštitou Asociace školních sportovních klubů zápasy okresního kola ve florbale a naši mladší i starší žáci i žákyně si nevedli vůbec špatně. Mladší žačky Děvčata byla nalosována do těžké skupiny, a proto nakonec hrála až o výsledné 9. místo (vítězství 6:1). Žádné ostudné výsledky se však nekonaly. Brankářka Nela z 1. ročníku pochytala snad 40 střel a i díky jejímu výkonu měla většina zápasů náboj až do konce. Starší žačky Z loňského týmu chybělo 5 děvčat a zbylé bojovnice odehrály celý turnaj s jedinou možností střídat. Bronzová příčka tak byla zasloužená. Děvčata se rvala, ale na ško-

ly, jako je např. 6. ZŠ, to nestačilo. Ke konci turnaje už zjevně našim děvčatům docházely síly. Mladší žáci Ambiciózní tým, který měl po dlouhé době šanci alespoň trochu podkopat sebevědomí 6.ZŠ, nakonec narazil až ve finále. Kluci se turnajem spíše probojovali, často prohrávali hned zpočátku, ale nakonec do boje o postup na kraj prošli (čtvrtfinále 2:1, semifinále 2:1).

šťastný, a tak skončili ve skupině se 6. ZŠ. To znamenalo 2.příčku a postup pouze do bojů o 5.- 8. místo. Tady už naši neprohráli a 5.místo je tím nejlepším umístěním, kterého mohli nakonec dosáhnout. Kluci ukázali, že z jiné skupiny by asi šli do bojů o medaile.

Finále bylo velmi vyrovnané, gól 6 vteřin před koncem však zmrazil jejich veškeré naděje navítězství.

Na okrese vládne ve florbale 6. ZŠ, stejně jako za mého dětství vládla 7.ZŠ ve fotbale. Šance skrz tuto nadvládu prorazit je jednou za čas a musí se sejít všechny okolnosti - tým, štěstí, pohoda i zdraví. A já věřím, že se to jednou stane a že se toho dočkám i osobně. Pokud tu

Tenhle tým bude mít ještě jednu šanci ve starších žácích, ale tam to bude zase o stupeň těžší.

smůlu tedy nenosím já . Díky všem za reprezentaci školy a zase příště.

Starší žáci

text: Mgr. Jakub Vaněk

Velmi silně obsazená kategorie (16 škol). Ani tady se naši kluci neztratili. Los opět nebyl

foto: Marek Hofman

VÝSLEDKY PŘEDVÁNOČNÍHO ŠKOLNÍHO TURNAJE VE FLORBALU POHÁR PŘÁTEL ŠKOLY 2017 Mladší studenti / 1. - 4. ročníky/:

Starší studenti /5. - 8. ročníky/:

1. místo 4.B 2. místo 3.A 3. místo 3.B Finále: 4.B - 3.A 3:2

1. místo 5.A 2. místo 8.A 3. místo 8.B Finále: 8.A - 5.A 4:8 Vítězům blahopřejeme - byli skvělí a zvláště finálové zápasy byly opravdu napínavé!!!

Tomáš Brůžek

Události

POPRVÉ NA PRKNECH,

která znamenají svět Úterý 19. prosince večer – padá sníh, cesta k Domu dětí Za Májem je lemována plamínky svíček. V zrcadlovém sále vrcholí generálka vánočního vystoupení studentů 2.B. Napětí by se dalo krájet, nervozita a zdánlivý i reálný zmatek uchvátily téměř všechny vystupující, jen kantoři neztrácejí klid, alespoň se to tak jeví. V pět hodin se sál zaplňuje do posledního místečka, světla zhasínají a vánoční písně i koledy společně s divadelními scénkami v angličtině začínají utvářet slavnostní náladu, jež je však chvílemi prostoupena veselými momenty – to když vlk žere hloupá a líná prasátka nebo se jeho kamarád vrhá na neposlušná kůzlátka. A následují i další zábavné scénky, které rodiče, prarodiče i sourozenci herců odměňují potleskem. Hodinové představení je zakončeno opět zpěvem vánočních písní a pak již jen rozloučení s diváky a - pohádky je konec! LV

Foto: Mgr. Dana Jágrová

Události

Potraviny

POMÁHAJÍ

11. listopad – ne, nebudu psát o konci první světové války v roce 1918, ani o Dnu válečných veteránů, který připadá právě na toto datum, ale mám radost, že mohu zmínit jinou záležitost. Opět se našli na naší škole dobrovolníci, tentokrát chlapci z 5.B, kteří se zapojili do Národní potravinové sbírky a byli ochotni věnovat svůj volný čas této nanejvýš užitečné akci. A jak se k nám do redakce doneslo, vedli si skvěle – také díky nim se letos podařilo v mladoboleslavském Tescu vybrat rekordní množství potravin, jež putují k těm, kterým se jich nedostává, tedy k lidem v azylových domech, k seniorům, hendikepovaným, matkám samoživitelkám

SBĚR papíru

KOMIKS

a k rodinám v tísni. Část potravin také skončí ve skladech české potravinové banky. Je dobré vědět, že jsou mezi námi mladí lidé, kteří nejsou lhostejní a jsou ochotni pomáhat. Za to jim patří velké poděkování. LV

Chcete si vzít Školníka domů? Vezměte si jeho e-podobu a tohoto nechte ležet na chodbě na parapetu, ať si ho může přečíst i někdo další. Děkujeme! © Školník, 2018

Děkujeme firmě CopyCentrum za ochotnou pomoc při tisku tohoto časopisu. Foto: Tomáš Brůžek