Issuu

ŠKOLNÍK Časopis pro studenty Gymnázia Mladá Boleslav

Ročník osmý

Květen - Červen 2017 NEPRODEJNÉ

skolnik-casopis.g6.cz | g8mb.cz

EDITORIAL

O NÁS...

A je to tady!

Do konce školního roku odpočítáváme poslední dny, známky jsou uzavřené a už se nám konečně blíží letní prázdniny. Máme za sebou nespočet testů, zkoušení, různých seminárních pracích, ale především občas nekončící hodiny v lavicích. Já doufám, že v těchto dnech už má většina z vás dobojováno a že jste úspěšně zakončili školní rok pěknými známkami. S koncem roku přichází i poslední číslo tohoto časopisu. Doufám, že si v něm každý najdete to své a bude se líbit. Můžete se zde dozvědět, jak dopadli naši maturanti, nebo se vrátíme v čase a připomeneme si poslední zvonění. Nechybí ani spousta výletů a našich pravidelných rozhovorů, recenzí a pestrá dávka sloupků. No a nakonec bych chtěla poděkovat celé naši redakci, která se za tento rok opravdu rozrostla, za skvěle odvedenou práci a zodpovědný přístup. Jsem si jistá, že nám to vydrží i do dalších let! Přeji vám všem příjemné zakončení školního roku a jsem si jistá, že náš časopis Vám alespoň trochu zkrátí to nekonečné čekání na ten osudný den, kdy půjdete domů s vysvědčením v deskách a nakročíte létu naproti! Tak krásné prázdniny!

Šéfredaktorka Naty Spielmannová

VÍTE, ŽE... • z 50 našich letošních maturantů mělo 28 vyznamenání? Více na str.5 • nejoblíbenějším hudebním žánrem našich studentů je pop? Viz graf na str.8 • se Napoleon pokoušel utéct do USA? A kdo mu to překazil? Odpověď na str.15 • na našem gymplu existule “Křesťanská skupinka mládeže”? Čtěte na str. 25 • “Školník” opět vyhrál krajské kolo? Čtěte na str.26

Dokonalosti se dosahuje maličkostmi, ale dokonalost není maličkost.

Michalengelo Buonarroti ŠÉFREDAKTOŘI

REDAKCE

Bořek Nachtmann Natálie Spielmannová

KONZULTACE

Mgr. Lenka Vedralová

GRAFICKÝ DESIGN Tomáš Bajer

REDAKTOŘI

Tereza Nitschová Michaela Nemetzová Nela Šípková Vojtěch Vyskočil Markéta Slivoňová Hana Horáková

Časopis Školník je školní dvouměsíčník psaný a graficky upravovaný studenty napříč všemi ročníky. Zabývá se primárně školními akcemi a aktivitami, ale i kontroverzními či aktuálními tématy. Nechybí ani rozhovory, recenze a vlastní názory. Redakce časopisu Školník se schází pravidelně, každé pondělí od 9:40 v učebně jazyků č. 14. Pokud máte jakékoliv nápady, inovace, nebo se chcete stát součástí redakce, rádi vás zde uvidíme!

skolnik-casopis.g6.cz facebook.com/skolnik.casopis

OBSAH 4 5 6 8 9 12 13 14 16 18 20 22 24 27

Poslední zvonění Maturity Rýchory Umění Učitelé vs. umění Skupina Wotazník Hudba English Corner Recenze Sloupky Něco k diskuzi Dopisy z cest Výstava Vzkazník

Anna Malá Eva Zachařová

FOTOGRAFIE

Tomáš Brůžek Vojtěch Vyskočil Eliška Vejsová Mgr. Lenka Vedralová

PŘISPĚVATELÉ Eliška Málková Anna Koucká Eliška Vejsová Daniel Ráček

ILUSTRACE

Nikola Pizúrová

Událost

POSLEDNÍ ZVONĚNÍ 2017 Poslední den, který strávíte na škole, kam jste chodili den co den, se vám zaryje do paměti. Pro mě tento den nastal 28. dubna, kdy se na našem gymnáziu konalo naše poslední zvonění. Této události předcházelo mnoho příprav, protože už minimálně týden dopředu jsme ve třídě neustále řešili výběr a nákup kostýmů, kdo nakoupí kolik octa a vzájemně jsme se trumfovali , kdo přinese nejsmradlavější voňavku. A poté přišel den D. Všichni natěšení maturanti, kteří si tohle mučení na vlastní kůži zažili už sedmkrát, od časného rána číhali před školou vyzbrojeni octovými děly , lihovkami , píš-

ťalkami a především odhodláním nenechat ani jednoho jediného člověka proklouznout. Mít kamarády v osmáku se nevyplácí, a to obzvlášť při posledním zvonění, a proto jako všechny předchozí roky byla v ten den škola provoněná octem a všude byli k vidění maturanti v převlecích či současní studenti s počmáranými obličeji. A kdo alespoň trošku nepřispěl do klobouků, odskákal to o to víc. Poté co odbila osmá a všichni octem promáčení studenti usedli do lavic, začala další část posledního zvonění, a to tradiční obcházení tříd, rozhazování sladkostí a zpívání upravené verze známé písnič-

ky, která shrnula naše školní léta strávená za zdmi budovy gymnázia. I když zpívání jedné písničky minimálně patnáctkrát dokola bylo velmi únavné, při posledním opakování před všemi spolužáky z našeho gymplu na dvoře, kde se předávala symbolická štafeta studentům sedmého ročníku, se stejně každého dotklo, že jsou to mimo maturity poslední chvíle, které trávíme u nás na gymplu. Ale co vám budu povídat, bylo to parádní zakončení parádních osmi let ! Text: Anička Koucká /8.B/ Fotografie: Tomáš Brůžek

Událost

VYŘAZENÍ MATURANTŮ Ve čtvrtek 25. 5. jsme se jako školní pěvecký sbor sešli před kostelem sv. Havla, kde později měli dostat své maturitní vysvědčení naši osmáci. Během zkoušek sboru se začali objevovat první hrdí rodičové, prarodičové, sourozenci a někteří kantoři, aby se podívali na to, jak jejich dítka s úspěchem ukončila středoškolské vzdělání. Po našem zahájení dvěma krátkými písněmi a školní hymnou začal pan učitel Kotlaba postupně vyvolávat studenty, kteří

si chodili pro svá vysvědčení. Překvapilo mne, kolik studentů mělo výborný prospěch. Také se zde představil Michael Housa, jehož houslové vystoupení se všem velice líbilo. Někteří ze sboru (stejně tak i já) ale odešli dřív, takže jsme jeho Bacha neslyšeli, což nás pak hodně mrzelo.

na našem gymplu míří na vysoké školy a my jim můžeme jen popřát hodně úspěchů, silné nervy a také trochu toho nezbytného štěstí. Sama se trochu bojím, že za chvilku budu stát na jejich místě. Jestli to bude utíkat neustále tak rychle, tak se také mohu zítra probudit a budu se třást před maturitní komisí. Ale mít taky tak výborný proVyřazením maturantů jsme se spěch jako letošní osmáci, nezlobivlastně rozloučili s našimi letoš- la bych se. ními absolventy. Ti po osmi letech Terka Nitschová /5.B/

A JAK DOPADLY LETOŠNÍ MATURITY NA NAŠEM GYMNÁZIU???

8.A 10 studentů s vyznamenáním /2 st. se samými výbornými/ 12 studentů prospělo

8.B 18 studentů s vyznamenáním /6st. se samými výbornými/ 9 studentů prospělo 1 student neprospěl

Blahopřejeme a přejeme hodně úspěchů u přijímacích zkoušek na VŠ. Vyhodnocení a fotografie: Mgr. Lenka Vedralová

Událost

EXKURZE 4. A – RÝCHORY

Na Rýchory jsme odjížděli v sobotu ráno s velkým očekáváním. Od ostatních tříd jsme se dozvěděli, že se na tomto pobytu má třídní kolektiv neuvěřitelně stmelit. Já osobně jsem tomu nevěřila, říkala jsem si, že NAŠE třída prostě nedokáže navzájem spolupracovat. Když jsme vyjeli z Boleslavi, náš řidič se zeptal: „A kam že to vlastně jedeme?“, což nás značně znepokojilo. Nejspíš chápete proč. Jakmile jsme ale začali hrát první hry, ukázalo se, že spolupráce a netradičně složené týmy budou na denním pořádku. Hráli jsme několik her na spolupráci a na získání peněz. Každý program byl zaměřený na dané téma, např. globální problémy nebo vymírání rostlin a živočichů. Také nás v pondělí čekal celodenní výšlap na Sněžku. Ještě jednou se omlouvám svým spolužákům, že na mě na každé zastávce museli 15 minut čekat,

ale kvalitní fotky si žádají dost času :) . Sněžku jsme tedy všichni úspěšně zdolali a myslím, že nikdo nezapomene jedinečnou hlášku od jedinečného spolužáka: „Jdeš na Sněžku, jdeš do kopce, jdeš ze Sněžky, jdeš do kopce.“ Bohužel, čtete správně. Jeden úsek na zpáteční cestě do Pece p. Sněžkou byl totiž do kopce. Pondělní večer, hned po našem zdárném výšlapu, patřil našemu suprovému táboráku, který si většina z nás velmi užila. Zazpívali jsme si a skvěle se při tom bavili. Nejlépe samozřejmě zpíval náš už známý člen skupiny Wotazník, Ludvík Hušek. Samozřejmě nesmím opomenout úžasnou diskotéku na závěr našeho pobytu. V deset večer za námi přišla paní prof. Rygerová, protože už jsme měli mít večerku, ale když viděla, jak se bavíme a taky jsme jí zahráli její oblíbenou písničku, tak nám ji o půl hodiny prodloužila. Ještě

nám ale řekla, že když naši kluci udělají takové malé noční překvapení, tak nám ji prodlouží o další půl hodinu. Kluci se do toho pustili s takovou vervou, jakou neprokázali ani na Dni jazyků. Na tohle vystoupení nejspíš nikdo z nás nezapomene. Díky, kluci. Na závěr našeho pobytu jsme se sešli v klubovně, kde jsme zhodnotili náš pobyt na Rýchorách, a to jak program, tak stravování a ubytování. Vyměnili jsme si své dojmy a pocity a shodli jsme se, že tento výlet se opravdu povedl. Na to, jak jsem byla pesimistická k novému pohledu na naši třídu, musím říct, že naše vztahy jsou stoprocentně lepší, než byly, když jsme jeli na Rýchory. Bylo to zároveň i takové hezké rozloučení s těmi, kteří nás tenhle rok opouštějí. Myslím, že mohu mluvit za celou třídu, když řeknu, že jsme si to maximálně užili a neváhali bychom jet znovu. Text a fotografie: Eliška Vejsová /4.A/

UMĚNÍ???

Plechovku zinscenoval: Ludvík Hušek

Umění

UMĚNÍ JE??? - umělecký artefakt (samotné dílo) - působení díla (konzumace uměleckého díla) • Též krásné umění – specifická tvůrčí činnost člověka zaměřená Člení se na základech: na zobrazení vnější a vnitřní reali- použitého materiálu ty z hlediska estetického působení. - podle smyslu, k němuž se Tvoří jednotu tří prvků: obrací - umělecký proces (tvorba - podle utváření obrazu (př. uměleckého díla) prostorové, časové, slovní)

- podle stavu k jevové skutečnosti - i podle vztahu k praktickým funkcím Každá klasifikace umění je vždy jen přibližná a nedokonalá. Počátky sahají do pravěku a pravděpodobně nejstarší jsou tance a pravěké malby.

Takto nám umění popisuje naše známá Wikipedie. Pro laika je tento popis a rozdělení zřejmě nic neříkající. Chtěla bych vám ukázat, jak se na něj dívám já, i když na umění jako takové se díváme každý jinak. Každý ho vidíme v něčem jiném.

okamžik sdílet. Ať už je to trsání do rytmu na koncertě, poslouchání písniček na netu nebo vás prostě zaujme oblečení náhodného kolemjdoucího a vy si řeknete, že ho chcete taky, i když víte, že by vám to třeba tak neslušelo.

• Obecně vysoký stupeň tvůrčích schopností a dovedností v jakémkoliv oboru lidské činnosti

Pro mě je umění způsobem života. Svět najednou vidíte úplně jinak. Je plný světla, barev, tvarů a okamžiků, které si přejete zachytit na plátno nebo papír, tak aby si ostatní všimli, jak se na svět koukáte vy. Aby ho viděli vašima očima nebo slyšeli z melodií, ze situací, které můžete zkusit vytvořit, aby si je ostatní uvědomili a přemýšleli o nich. Umění totiž neznamená jen malování nebo kreslení. Je ve všem. V tom, jak se ráno rozhodnete ob-

PTALI JSME SE: „Co posloucháte?“

léknout, v tom, jak se chcete ráno namalovat do školy (vy holky, to je jasné). Cítíte ho, když posloucháte nebo sledujete pouliční umělce nebo obdivujete ladné křivky nádherného automobilu. A to je na tom všem úžasné. Každý můžeme vidět umění v něčem jiném a nějak jinak. Dojem z onoho subjektu je totiž jen náš, nikdo nám ho nemůže vzít. Chápu, že ne všem se musí líbit C. Monet, nebo že všichni poslouchají Beatles. Umění je originální a jedinečné. Mě vždycky potěší, když svůj svět můžu ukázat někomu skrze svoje obrazy nebo malby a on se usměje a pochopí. Hrozně se mi líbí ta představa, že lidé si sdělují své emoce skrze umění jen pro potěšení toho druhého. Pro to zaujetí, které spolu můžete v daný

Trap 10% Dubstep 9%

Reggae 2%

House 6% Country 2% Jazz 3% Vážná hudba 2%

Ilustrace: Nikola Pizúrová /1.A/

Swing 1%

Zkrátka, ať je to cokoliv, nikdy mě nepřestane bavit se na svět dívat takhle. Mohla bych něco tvořit pořád, nebo jen sledovat jak tvoří ostatní. Ať už jde o muziku, kreslení, malování, film, architekturu nebo oblékání. Cokoliv. Je skvělé tento pocit šířit dál a sledovat ostatní a jejich reakce na umění. Uměním je totiž i umění kolem nás vidět. Tak se dívejte a radujte se. Tereza Nitschová /5.B/

Rock 14%

Pop 23%

Metal 7% Punk 2%

Rap/hiphop 19%

Anketu zpracoval Vojtěch Vyskočil

Rozhovor

HUDBA X Mgr. Lenka Chladová PROČ JSTE SE ROZHODLA STUDOVAT HUDBU? Hudbě se věnuji od malička a vždycky mě bavila a naplňovala. Přijde mi totiž naprosto úžasná, protože dokáže rozplakat, rozesmát, někdy i vystrašit nebo třeba jen něžně pohladit. To na ní miluji :)

JAKÝ HUDEBNÍ ŽÁNR MÁTE NEJRADĚJI? Nepreferuji konkrétní hudební žánr. Jediným kritériem je pro mě kvalita. Té si cením. Miluji romantickou hudbu – Chopinův klavír, geniálního Čajkovského, mám ráda klasicistní hudbu – skvělého Mozarta, Beethovenovy symfonie. Asi nejvíce poslouchám hudbu jazzovou a všechnu populární hudbu jí „nasáklou“. Miluji totiž skladby, které mají pestrou a uchu lahodící harmonii. Neoslovují mě písničky, co zahrajete na dva, tři akordy. To je mi málo :(

NA JAKÝ HUDEBNÍ NÁSTROJ UMÍTE HRÁT? Otázku bych upravila takto: „Na jaké hudební nástroje hrajete nebo se o to pokoušíte?“ Pak bych odpověděla: „Nejdéle hraji na klavír, a tudíž ho považuji za svůj hlavní hudební nástroj. Měla jsem výbornou a také velmi přísnou kantorku, která mě učila být precizní, pracovitá a hledat a oceňovat kvalitu. Sama jsem se pak naučila hrát na kytaru a zobcovou sopránovou flétnu, později i altovou. Dost mě zajímají rytmické hudební nástroje, jako je např. cajón, shaker apod. Rytmus je prostě základ hudby :)

KTERÉHO HUDEBNÍKA MÁTE NEJRADĚJI A PROČ? Nejraději mám vokální vícehlasou hudbu a mou nejoblíbenější hudební skupinou je černošský

vokální sextet TAKE 6. Jsou to Američani, kteří se potkali na alabamské univerzitě a zpívají spolu už skoro čtyřicet let. Začínali ve čtyřech a jejich oblíbené místo na zkoušení byla školní koupelna, kde je zaslechl další dnešní člen a přidal se k nim. Po nějakém čase kvintet doplnil jejich kamarád, a tím se skupina stala kompletní. Proč si jich vážím? Jsou neuvěřitelně skromní, milí, hudebně nadaní, naladění na stejnou strunu jako já :), mají úžasné nápady, skvělé vokální aranže, které si sami píší, nejsou komerční a naživo dokáží zazpívat stejně jako na nahrávce. Měla jsem tu čest slyšet je v pražské Lucerně na podzim roku 2014 a musím přiznat, že to byl můj doposud nejsilnější hudební zážitek. Všem milovníkům vícehlasu doporučuji. :) Natálie Spielmannová /5.B/

VÝTVARNÁ VÝCHOVA X Mgr. Eva Vaňková PROČ JSTE SI VYBRALA KROMĚ ČESKÉHO JAZYKA VÝTVARNOU VÝCHOVU?

JE VE ŠKOLNÍ VÝUCE VÝTVARNÁ VÝCHOVA PODLE VÁS DŮLEŽITÁ?

Výtvarný projev byl pro mne od dětských let to, co je pro jiné děti pohyb, sport a hra. Není tedy nic zvláštního, že jsem se chtěla dál v tomto oboru vzdělávat.Umění jazyka a literaury se s výtvarným uměním doplňují a vytváří se tak jakýsi koncept.

Je důležitá ve výuce každého jedince. V hodinách výtvarné výchovy se student může svobodně rozhodnout, hledat vlastní cestu a zodpovědnost. Může si vyzkoušet řemeslo a své pracovní dovednosti. Může pochopit harmonii a kompozici prostoru.

CO SI MYSLÍTE O DNEŠNÍM ZÁJMU LIDÍ O UMĚNÍ?

MÁTE NĚJAKÉHO OBLÍBENÉHO UMĚLCE A PROČ PRÁVĚ JEHO?

Myslím si, že určitě každý se o nějakou formu umění zajímá, neboť je to určitá nadstavba kulturního vzdělaného člověka a obohacuje náš všední život.

V průběhu let jsem jich měla několik,ale v současné době mě nejvíce oslovuje dílo V. Boštíka a jeho vyznání, že se mu líbí obrazy na kterých v podstatě nic

není, mám ráda minimalismus.

JAKÁ VÝTVARNÁ TECHNIKA VÁM JE NEJBLIŽŠÍ? Každý výtvarník by měl vystřídat co nejvíce různých výtvarných a řemeslných technik, aby získal rozhled i dovednost. Prošla jsem od malby, sochařiny,keramiky,ilustrace až k současnému oděvnímu designu a fusingu, což je sklářská technologie. Na výtvarné technice tolik nezáleží jako na samotné chuti vůbec něco tvořit, cestu k dané technologii při současné informovanosti si může každý vybrat, nastudovat a tvořit třeba jen pro vlastní radost a seberealizaci. Eva Zachařová a Anna Malá

Rozhovor

VÝTVARNÁ VÝCHOVA vs. Mgr. Karolína Včelišová CO VÁS VEDLO K POVOLÁNÍ KANTORA A ZROVNA KANTORA VÝTVARNÉ VÝCHOVY?

Po absolvování úzce profilové umělecké střední školy jsem zvažovala pracovní možnosti v umělecké sféře. Spolužačka se hlásila na učitelství VYV na UJEP a překvapilo mě, že tam mají aprobaci jednooborové VYV. Cesta tedy byla od umění přes workshopy ke kantořině.

ČEHO SI NEJVÍCE CENÍTE NA STUDENTECH NAŠÍ ŠKOLY A NAOPAK JE NĚCO, CO VÁS DOKÁŽE TAKZVANĚ NAMÍCHNOUT?

To je záludné.(smích) Cením si snahy pracovat a rozvíjet se, podle toho hodnotím. Namíchne mě pravý opak, tedy lenost,

drzost a nedocenění předmětu jako takového, ač rozvíjí dovednosti, různé kompetence a různé náhledy na uměleckou a výtvarnou sféru.

V ČEM SE PODLE VÁS LIŠÍ VÝTVARNÁ VÝCHOVA OD JINÝCH VÝCHOV (KROMĚ TOHO, ŽE SE ZDE KRESLÍ) A CO JE VAŠÍM „CÍLEM“ V TĚCHTO HODINÁCH?

Náročností na držení kroku s dobou. Kdybychom byli konkrétní – média. Ale k počítačové grafice se nedostaneme. Co je mým cílem? Vážit si práce, která je poctivě dělaná rukama. Vzbudit v žácích zájem o vlastní rozvoj své výtvarné stránky. Objektivnější kritické smýšlení o současné kultuře (u starších ročníků).

TVARNOU VÝCHOVU, CO VÁS SAMOTNOU BAVÍ NA UMĚNÍ?

Všechno. (smích)

MÁTE NĚJAKÉHO OBLÍBENÉHO UMĚLCE NEBO DÍLO A PROČ ZROVNA TOTO?

Mám, ale ne jednoho. Cením si sebedestruktivní urputnosti Michelangela Buonarrotiho, síly výpovědi staveb Daniela Libeskinda , Franka O’Gehry a Rafaela. Líbí se mi mnoho děl ze současné scény naší i zahraniční, je toho moc. Nela Šípková /6. B/ Michaela Nemetzová /6. B/

KDYŽ TEDY UČÍTE VÝ-

JAK BYSTE SAMA SEBE POPSALA? To mi spíš řekni ty. (smích) CO JSTE VYSTUDOVALA?

SPŠKS – Střední průmyslová škola stavebnická a sochařská – kamenosochař – restauratér, jednoobor VYV na UJEP ( Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem)

JAKÉ MÁTE KONÍČKY?

Četba a filmový klub.

CO VÁS NEJVÍCE DĚSÍ?

Lidská blbost, arogance a pavouci.

KDO JE VAŠÍM VZOREM?

To si nechám pro sebe.

SPORTUJETE?

Kdyby měl den 30 hodin, tak ano. (smích)

OBLÍBENÁ HUDBA: OBLÍBENÁ KNIHA:

Antonín Dvořák, Ennio Morricone, Nirvana, Jenise Chaplin, … Ještě jsem na ni neměla čas, zatím jen studijní literatura. (smích)

Událost

LOUČÍME SE S HUDEBNÍ VÝCHOVOU VE STYLU HIPPIES

Fotografie: Miroslava Rešlová

Na den dětí 1.6. jsme se rozloučili s hodinami hudební výchovy. Septima je tak náročná, že se už nenajde čas si odpočinout na hodinách“ hudebky“ s vždy energickou a pozitivně naladěnou paní profesorkou Rešlovou. Naše přípravy na poslední dvě hodiny započaly již o velké přestávce. Každý se převlékl do svého pečlivě připraveného oblečení. Nechyběly barevné šátky, batikovaná trička, korálky, náramky ani lenonky. Zvolili jsme si všichni do vlasů stejnou květinu, abychom tak symbolicky ukázali, že i my jsme jedna velká parta, která vždy drží pospolu a společně tak bojuje například proti bačkorám. Hodinu začala Adélka se svou

zábavnou prezentací o historii Hippies a paní profesorka s foťákem, aby si nás všechny zdokumentovala již ve třídě. Po prezentaci jsme se vydali na Výstaviště ukázat se světu a pořídit další společné fotky. Cestou nás doprovázela hudba z Pavlova přenosného kazeťáku. V ten den se nám poštěstilo. Venku bylo nádherně. Věřím tomu, že i to počasí bylo díky paní profesorce, protože nikdo by tam nahoře nechtěl, aby se zrovna ona mračila. Když jsem se dívala po spolužácích, tak jsem viděla ty jejich krásné úsměvy a rozzářené oči. Společně jsme dokázali vytvořit opravdu úžasnou atmosféru. Bylo to báječné.

Těmito pár slovy bychom Vám, paní profesorko, chtěli poděkovat za nezapomenutelné chvíle strávené na hodinách hudební výchovy. Za Vaši vždy dobrou náladu, krásný úsměv a příjemný hlas, kterým jste nás doprovázela při zpěvu, když jsme nebyli schopni udržet rytmus. Kdybych byla muž, tak bych smekla klobouk, protože jste nás dokázala něco naučit. Dokázala jste v nás probudit lásku k vážné hudbě a mimochodem, všechny jste nás přesvědčila, že Vás opravdu není možné vidět ve stejném modelu za celých těch šest let. Děkujeme za hezké chvíle s vámi, Vaše 6.A Hana Horáková /6.A/

Rozhovor

SKUPINA WOTAZNÍK ALIAS: LUDVÍK HUŠEK, VOJTĚCH VYSKOČIL, ONDŘEJ KUBELKA A DAVID HYBLER

Do jakého žánru byste se zařadili? Těžká otázka, snažíme se hrát progresivní rock, stále to ovšem padá do toho punk-rocku. Najdete zde ale i prvky metalu... Přesněji bych naši skupinu definoval jako „Symphonická melodic death metal boy band dechovka bez dechových nástrojů‘‘. Co je pro vás zdrojem inspirace? Jestli myslíš jako hudební inspiraci, tak v první řadě asi skupiny jako Krucipüsk, Pražský výběr a Visací zámek. Každý z nás ale hledá Inspiraci někde jinde. A jestli to myslíš tak, jako proč to vůbec děláme, tak asi hlavně proto, že nás to strašně baví a nikdo nám do toho nekecá, není to organizované a nemáme žádného trenéra nebo tak něco. Jak jste se dali dohromady? Podle mě to byla jenom souhra náhod. Celé to začalo tak, že jsem potkal Ludvíka a začal se s ním bavit. On se mi potom zmínil o tom, že zakládá skupinu a hned na to o

Fotografie: Tomáš Ježek

tom, že hledá basáka a bubeníka. Na to jsem mu řekl, že můžu být bubeník já, i když jsem na bicí nikdy v životě nehrál. O pár dnů později jsme je spolu jeli koupit do Prahy. Takže jsme byli dva, to je málo. Začali jsme se ptát po škole na basáka a kytaristu. Bylo to ve druháku, ptali jsme se v nižším ročníku, kde jsme taky našli Ondru, který hrál na basu. Ondra ten samý den dotáhnul do skupiny Davida. Celé se to odehrálo během dvaceti minut. Další týden jsme začali zkoušet u nás doma, v posilovně mého táty. Já ještě neuměl hrát pořádně na bicí, zvuk ve zkušebně byl strašný a nikdo snad pořádně, až na Ludvíka, nevěděl, co dělá. Nyní však máme svoji vlastní zkušebnu, kterou máme jen pro sebe. Máme tu vše, co potřebujeme, ale hlavně jsme si ji navrhli sami. Která skupina má v dnešní době růžovou zkušebnu?

Na čem teď pracujete? Už opravdu dlouho dobu pracujeme na novém díle nazvaném „Iluminát číslo 14“. Bude to rocková opera/album obsahující něco kolem 30 songů, takže to bude něco opravdu velkolepého. Pokud vše půjde tak, jak by mělo, mohlo by dílo být hotové kolem roku 2019. To ovšem neznamená, že se alba od nás nedočkáte už dřív! Zrovna nahráváme ve studiu zkrácenou „LITE“ verzi „Ilumináta číslo 14.“, která se bude jmenovat „IČ14“. Ta bude obsahovat 9 songů a dočkáte se jí snad už v srpenu! Na desce s námi pracuje i orchestr a hosté, jako jsou Anna Komi a Anet C. Jak probíhá psaní nového materiálu? Kdo se na tom nejvíce podílí? Celé to vlastně začalo tak, že se zrodila myšlenka epického díla, to se napsalo a teď se jenom cvičí atd. Ovšem vznikají i songy, které se netýkají našeho alba. Většinou tedy píše Ludvík (zpěvák) a Ondra (basák), zbytek dodělává Hoblo (bubeník) a Dave (kytarista).

Rozhovor Jak se to všechno dá se školou? U většiny z nás průměr klesnul o stupeň a víc. Až na Davida, ten je stále vzorný student! Snažíme se školou projít bez úrazu a doufáme, že se nic horšího už nestane. Jak na vás reaguje veřejnost? Spolužáci nebo hudebníci, se kterými se potkáváte... Jste přeci jen dost mladí. Těžká otázka. Názory našich vrstevníků a spolužáků byly různé. Nemůžu říct, že bychom podporu nedostávali, té jsme, dle mého názoru, měli docela dost. Záporných ohlasů bylo ale taky hodně. Některé záporné názory nás naučily určité věci ignorovat. Názory hudebníku jsou také různé, ale vždy nám pomohly šplhat výš! Díky společným koncertům s několika skupinami jsme se naučili různé techniky a způsoby. Být

mladší má své výhody, ale taky své nevýhody. Vyhráli jste soutěž Boleslavsko hledá talent. Jaké byly reakce lidí, když jste vyhráli? Ještě tu noc potom, co jsme vyhráli, nás zaplavila vlna pozitivních i negativních zpráv a komentářů. Některé názory nás opravdu hodně potěšily a jsou nám až doteď oporou při nahrávání alba. Jiné, negativní názory, nám jsou oporou taky, protože víme, co příště dělat a co ne. Je jasné, že každému se člověk nezavděčí. Kde vás můžeme vidět? Máte naplánované koncerty? V blízké době nic naplánovaného nemáme, přece jenom nahráváme a potřebujeme více času zkoušet a soustředit se na práci. Jako každý rok i tento však pořádáme WotazníCON, což je, když to řeknu

zjednodušeně, oslava založení naší skupiny (založena v září roku 2014). Tento rok se bude konat 16.září v Bělé pod Bezdězem pod názvem Rock of Bělá. Budete se tu moc podívat na skupiny, jako jsou RoXoR, Razz, Piranha a samozřejmě na nás! Jinak pokud by to někoho zajímalo, může nás sledovat na Facebooku nebo Bandzone, kam se snažíme psát vše, co víme. A taky pracujeme na nových webovkách, kde budete mít detailní přehled o tom, kde, co, kdy, proč a za jakou cenu! Za Wotazník odpovídal Vojta Vyskočil. Bořek Nachtmann

Hudba

THE

B E AT L E S 50 LET OD VYDÁNÍ SGT. PEPPER’S LONELY HEARTS CLUB BAND

Je tomu již půl století od vydání jednoho z nejvýznamnějších alb v historii. Jedná se o v pořadí osmé studiové album kapely The Beatles. Patří mezi 20 nejprodávanějších alb vůbec a podle časopisu Rolling Stone je to nejlepší album v dějinách rockové hudby. Získalo také 4 ceny Grammy. Nálada v kapele v době nahrávání nebyla tehdy nejlepší, narůstala nechuť členů k veřejným vystoupením a i vydavatel na skupinu dost tlačil. Paul McCartney se tehdy rozhodl, že by mohlo být zajímavé stvořit fiktivní hudebníky a právě nahrávané album aranžovat jako jejich vystoupení. Kvůli tomuto konceptu si nechali členové narůst dlouhé vlasy a vousy a oblékali se do pestrobarevných uniforem. S deskou je spjatý i slavný obal. Na přední straně můžeme kromě kapely vidět různé známé osobnosti jako Edgara Alana Poea, Boba Dylana nebo Karla Marxe. Mezi přehršlí obličejů se měli původně vyskytovat i Ježíš a Hitler, ti se tam nakonec ale nedostali. Mimochodem jednalo se vůbec o první desku, která měla na zadní straně vytištěné texty všech skladeb. V rámci výročí vychází i nová reedice s novým mixem původních 13 skladeb. K tomu navíc dvě písně, Strawberry Fields Forever a Penny Lane, které se do původní verze nedostaly, ačkoli vyšly jako singly. Bořek Nachtmann

thebeatles.com

tvrdšího alba, nahráli své nejpopovější album. Minule spolupracovali s Daronem Malakianem ze System of a Down, nyní s Kiiarou. Konkrétně stojí za písní Heavy, prvním singlem alba. Píseň sama o sobě fanoušky šokovala, vždyť už jen název je mírně zavádějící, nicméně je to jedna z těch lepších písních na desce. Doufejme, že příště, až se kapela pustí do experimentování, bude to alespoň vypadat trochu věrohodně a ne jen jako snaha získat nové fanoušky.

MARKETING

LINKIN PARK

ANEB ONE MORE LIGHT Nové album Linkin Park, One More Light, si těsně po vydání nevede zrovna nejlépe. Kritika ho naprosto strhala a i ze strany fanoušků se kapele dostává pomálu příznivých reakcí. Nutno zmínit, že jde spíše o pravověrné fanoušky, kteří neustále opěvují Hybrid Theory – první desku kapely. Nejnovější album se naprosto vymyká dosavadní tvorbě kapely, jde čistě o popovou záležitost. To by však nemuselo tolik vadit, i v minulosti totiž Linkin Park několikrát experimentovali. Vždy se však vyhnuli těžkému mainstreamu a popovým klišé, a právě v těchto věcech tkví jádro problému s One More Light. Ačkoli se Mike Shinoda i Chester Bennington, zpěváci a přední osobnosti kapely, snaží všechny vehementně přesvědčit, že za novým materiálem nestojí jen snaha zavděčit se co nejširšímu publiku, skalní fanoušci v ně ztratili důvěru, a nejen ti. Během výměny názorů mezi posluchači a kapelou už došlo i na výhružky: Chester Bennigton řekl, že pokud ho ještě jednou někdo nazve sell-outem, už ho asi bude muset zabít. Těžko se můžeme divit, proč je tolik fanoušků nespokojených s novou deskou. Počínání kapely chápe asi málokdo. Nyní, jen 3 roky po vydání jejich vůbec nej-

linkinpark.com

Bořek Nachtmann

ZEMŘEL

CHRIS CORNELL

Americký rocker, držitel dvou cen Grammy a mnoha dalších ocenění, zpěvák s rozsahem čtyř oktáv a jeden z hlavních představitelů hudebního žánru grunge spáchal v noci ze 17. na 18. května sebevraždu, a to jen pár hodin po koncertu se svou kapelou Soundgarden. Cornell, vlastním jménem Christopher John Boyle, se narodil v roce 1964. O 20 let později založil kapelu Soundgarden, která patří spolu s Nirvanou a Pearl Jam mezi nejvýznamnější kapely stylu grunge. Přelomem ve tvorbě Soungarden bylo jejich v pořadí čtvrté album Superunknown, z něhož pochází hity Spoonman a Black Hole Sun, oba oceněny Grammy. O dva roky později se ovšem kapela rozpadla a Chris natočil první sólové album, Euphoria Morning, které se dočkalo velmi kladných hodnocení a jeho první píseň Can’t Change Me získala nominaci na Grammy. Následovala spolupráce s bývalými členy metalové kapely Rage Against the Machine. V roce 2001 tedy vzniklo nové uskupení

English Corner – Audioslave. To fungovalo až do roku 2007, kdy Cornell z kapely kvůli personálním konfliktům odešel. Nicméně během zmiňovaných šesti let fungování Audioslave nahráli tři alba a získali celkem tři nominace na Grammy. Carry On, druhá sólová deska, představuje návrat k jemnějšímu rocku. Její poslední skladba You Know My Name byla vybrána jako titulní píseň k bondovce Casino Royale. Ta mimochodem tomuto rockovému zpěvákovi opět přinesla nominaci na Grammy a dalších několik ocenění. Třetí sólový počin se, co se žánru týče, poněkud odklonil od zpěvákovy dosavadní tvorby. Ve spolupráci s americkým rapperem Timbalandem nahrál Chris Cornell popovou desku Scream, kterou kritika notně strhala. O tři roky později si však opět vydobyl ztracenou přízeň. Po více než dekádě se totiž členové Soundgarden udobřili a nahráli nový materiál - LP nesoucí název King Animal. Ale ani po jeho úspěchu, během spolupráce s obnovenou kapelou, nepřestal Cornell nahrávat sólo. Jeho poslední studiové album Higher Truth vyšlo v roce 2015. Úplně poslední nahrávkou tohoto jedinečného hudebníka je jen několika měsíců stará skladba The Promise, která zazněla ve stejnojmenném filmu.

FUN FACTS FROM ENGLISH SPEAKING WORLD The father of U.K. Prime Minister John Major was a trapeze artist.

Oliwer Cromwell was hanged and decapitated in 1661, but he died in1658.

George Washington, „Father of the USA“ had no children at all.

In 1893, New Zealand was the first country to let women vote in national elections.

Weighing 332 pounds (150 kg), U.S. President William Howard Taft once trapped himself in a bathtub.

Henry VIII is credited with writing the beautiful song Greensleeves. Australian Prime Minister vanished while swimming at Cheviot Beach in Australia in 1967. He was never found.

U.S. President John Quincy Adams had a pet alligator.

Patron Saint of Ireland St. Patrick was not Irish. He was a Brit kidnapped by Irish pirates.

In England in the 1700s, you could be executed for cheating at playing cards.

After Waterloo, Napoleon tried to escape to the U.S., but was captured by a British warship.

READ OUT: Betty Botter Bought Some Better Butter But she said the butter´s bitter, „If I put it in my batter, It will make my batter bitter, But a bit of better butter Will make my batter better.“ So she bought some better butter. Better than the bitter butter, And she put it in her batter – And her batter was not bitter, So´t was better Betty Botter Bought a bit of better butter.

Bořek Nachtmann

Be happy while y´er leevin, For y´er a lang time deid. Buď šťasten, dokud žiješ, neboť budeš dlouho mrtev

Scottish Motto

HAVE FUN AND ENJOY YOUR HOLIDAY !!! Text: Lenka Vedralová Ilustrace: Nikola Pizúrová /1.A/

Recenze

RECENZE KNIHA: NICHOLAS SPARKS - TO NEJLEPŠÍ Z NÁS Nikdy v životě by mě nenapadlo, že já, holka, co miluje fantasy, bude číst takovou knížku, jako je tato. Zcela úplný opak fantasy literatury. Ale jelikož jsem se jednoho dne doma nudila a byla jsem tak moc líná si třeba jít koupit novou knížku nebo vůbec jen jít ven, tak jsem se pohrabala v knihovně u nás doma a narazila na obyčejnou knížku s neobyčejným obsahem.

databazeknih.cz

Dawson, obyčejný kluk odsouzený už předem k nešťastnému životu jen kvůli pověsti své zločinecké rodiny se zamiluje do své spolužačky Amandy, která je úplně z jiné vrstvy. Ale i tak jim nic nebrání, aby se do sebe zamilovali. Nepřízeň okolí i nešťastná nehoda však způsobily, že se jejich cesty na dlouhou dobu rozešly. Po téměř čtvrtstoletí se opět setkávají na pohřbu společného známého, aby tak splnili jeho poslední přání. Ani jeden z nich není šťastný. Dawson je sám a Amanda nešťastně vdaná. Jediné, co ji drží v manželství, jsou její děti. Společné vzpomínky a zážitky způsobí, že se staré city vracejí s novou silou. Čeho všeho ale budou ochotni se vzdát, bude-li to potřeba? Jak jsem psala, není to vůbec můj žánr, tuto knížku bych si za normálních okolností asi nepřečetla, ale co by to bylo za život bez náhod. A nakonec se mi opravdu líbila. Nejvíce proto, že člověk si při její četbě uvědomí, co je na světě nejdůležitější. Název knihy je opravdu výstižný. Myslím, že kluky by tato knížka zřejmě nebavila, a já bych se ani nedivila. Ale stojí určitě za přečtení! Nela Šípková /6.B/

FILM: PIRÁTI Z KARIBIKU: SALAZAROVA POMSTA Konečně jsme se dočkali dalšího dílu Pirátů z Karibiku. Stejně jako u předešlých dílů je i tento plný napětí a zároveň vtípků Jacka Sparrowa. Původní podtitul nesl jméno ,,Mrtví muži nemluví“. Nakonec se do kin dostal název ,,Salazarova pomsta“. Název vystihuje celý děj tohoto dílu. Salazar, vůdce pirátských duchů, se snaží připravit o život každého piráta, především Jacka. Jackovou jedinou šancí na přežití je bájný Poseidonův trojzubec, který zatím nikdo nenašel. Proto se Jack snaží dát dohromady posádku, která mu pomůže přežít a nalézt trojzubec. Následuje několik nečekaných situací, které se postupně, i když ne jednoduše, vyřeší. falcon.cz

Tento díl mě velice bavil. Jediné, co bych vytkla, je zbytečně zdlouhavý konec. Salazarovu pomstu však velmi doporučuji. Markéta Slivoňová

Recenze

HODNOCENÍ

electropiknik.cz

HUDBA: PRAGO UNION: SMRT ŽIJE Skupina Prago Union v roce 2016 vydala nové album zaměřené na téma život a smrt! Album se jmenuje Smrt žije a obsahuje 18 tracků včetně dvou samostatných beatů vytvořených Marem, Djem Prago Union. Při poslouchání tohoto díla mě nadchla umělecká atmosféra, kterou dle mého názoru těžko najdete někde jinde. Kato, hlava uskupení Prago Union, umí dokonale používat slovní hříčky a metafory v tu správnou chvíli. Díky tomu se při poslouchání tohoto alba opravdu nebudete nudit! Spíš naopak! Za zmínku také stojí fakt, že Kato nahrál celou desku bez zubů, o které přišel kvůli problémům se štítnou žlázou. Díky tomu má opravdu nezvyklý hlas, který se k jeho stylu rapu dokonale hodí. Desce bych snad vytknul jen trochu nižší kvalitu, která vznikla při nahrávání desky. 8/10 Vojtěch Vyskočil

ČTENÍ NA PRÁZDNINY

ceskenovinky.eu

Zoo Praha vydalo v dubnu pěkné čtení k vodě, a to pro ty čtenáře, kteří milují detektivní příběhy a k tomu mají rádi prostředí ZOO Praha. „Osamělý mrtvý muž“ od Václava Erbena je vskutku napínavá detektivka. Příběh z pražské zoologické zahrady se objevil poprvé v roce 1972 na stránkách tehdejší Mladé fronty a vycházel tam na pokračování pod názvem „Kopyty osla kiang“. Jako kniha byl Osamělý mrtvý muž poprvé vydán v roce 1975. ZOO Praha tuto Erbenovu detektivku přináší ve speciální úpravě s dobovou fotografickou přílohou a s doslovem, který popisuje i tehdejší úspěchy pražské zoo. Děj Erbenovy knihy zavádí čtenáře do pražské zoologické zahrady na přelomu 60. a 70. let minulého století. Některá místa z detektivky již v zahradě nenajdete, jiná se změnila k nepoznání. Divoké osly kiangy tam však můžete vidět i dnes. Jejich výběh se nachází v blízkosti Gočárových domů. Tehdejší ředitel ZOO Praha dr. Zdeněk Veselovský byl vzorem pro románového ředitele zahrady dr. Zbyňka Velenínského. Oba kouřili lulku a zajímali se o housata hus kuřích (scéna, kdy se v knize poprvé potkává Zbyněk V. s kapitánem Exnerem, se odehrává právě u hus kuřích). Knihu „Osamělý mrtvý muž“ můžete zakoupit v e-shopu ZOO Praha a mají tam pro vás připraveny i dva cenově zvýhodněné retro balíčky odkazující na úspěšná 70. léta pražské zoo. Můžete si pořídit detektivku se čtyřmi záložkami s obrázky zvířat od Jany Rožánkové nebo při čtení knihy upíjet kávu z velmi povedeného retro šálku s logem koně Převalského. L. Vedralová / převzato z internet. stránek ZOO Praha/

Sloupky

SLOUPKY LÉTO JE TU Stejně jako se otepluje a zkracují se kraťasy a sukně, odbíjí dvanáct i tomu vysvědčení. Tak, jak jste na tom? Upřímně, já jsem pořád někde v prosinci a vůbec mi nějak nedochází, že už je tu konec školního roku. Těch pět posledních měsíců mi záhadně proteklo mezi prsty. S těmi opravami známek už to taky pomalu ale jistě vzdávám. Ale věřte, že čím jste starší, tím vám to začíná být víc a víc ukradené (nebo se prostě smíříte s tím, jak jste se zas zhoršili). I když na nás starší spíš přichází lenost, co si budeme povídat, léto už buší na dveře, tak kdo by chtěl ještě vytahovat známky? V tomhle počasí se každý vidí někde u vody, šťastnější u moře, nebo jako my, ti méně šťastnější, někde na brigádě. Ale i tak, ta povinnost k učení zase na pár týdnů zmizí. Ještě že tak. Nahoďte úsměv a utečte ven. Tyhle poslední dny si nenechte tím jedním „papírem“ na konci roku zkazit, zas o tolik nejde. Terka Nitschová /5.B/

CO MÁ VÁHU? Položíme-li si tuto otázku, po chvilce přemýšlení dojdeme k názoru, že svou váhu má vlastně všechno. Uveďme si příklad: mám před sebou hrnek čaje. Každý ví, že takový čaj má svou váhu. Fyzikální bude celková váha (tíha) složená z čajových lístků, vody a hrnku. Estetická váha bude zaměřena pravděpodobně na hrnek. Gurmán ale vyhledá chuť čaje a té také přiřkne určitou váhu. Vidíte? Každý hledá svoji váhu někde jinde, ale přesto ji nakonec přiznáváme všemu. Váhu má i slovo, slib, úsměv, gesto – nebo snad ne? Daniel Ráček /5.A/

NÁŠ ŠKOLNÍ ROK 2016 - 2017 Po dlouhých prázdninách jsme se všichni opět sešli a začal nový školní rok. Abychom si ho hned na začátku trochu zpříjemnili, odjeli někteří z nás na devět dní do Itálie, kde se nám moc a moc líbilo. Když jsme se vrátili, tak už jsme se museli opravdu začít učit. Čas přímo letěl a najednou tu byly Vánoce. Rozdali jsme si dárky a hned po vánočních prázdninách jsme si museli začít opravovat vše, co jsme si před Vánoci zkazili, aby vysvědčení za 1. pololetí dopadlo alespoň trochu dobře. Ale už jsme se zase měli na co těšit - na lyžák. Všichni jsme měli již sbalené věci, lyže ve futrálu a už jsme se téměř viděli v autobuse, ale co se nestalo. Tři dny před odjezdem nám paní profesorka třídní oznámila, že na lyžařský kurz nemůžeme odjet,

protože na chatě, kde jsme měli být ubytováni, se objevila epidemie. Byli jsme zklamaní, smutní a naštvaní. Náhradní termín byl až za dva měsíce. Co se dalo dělat, čekání bylo dlouhé, sníh začínal tát, ale epidemie z naší chaty nemizela. Už jsme si mysleli, že na lyžák nepojedeme. Ale stal se zázrak, našla se náhradní chata. Všichni jsme tedy odjeli a lyžařský kurz jsme si moc užili. Teď už nás čeká jen závěrečné vysvědčení a hlavně - letní prázdniny. Ty určitě rychle utečou, a než se stačíme rozkoukat, tak se zase společně sejdeme 1. září ve škole. Tak si ty prázdniny všichni krásně užijte. Eliška Málková /2.B/

FIDGET SPINNER Hračka, která pobláznila miliony dětí i dospělých. Na první pohled hloupost - kolečko s ložiskem uprostřed, s nímž si můžete pohrávat, točit anebo jednoduše jen tak žmoulat v ruce. A přesto se jich prodávají desítky milionů po celém světě, šílí po nich Japonci, Američané, ale i malí Češi. Jsou nedostatkovým zbožím, přestože ještě nedávno spinner sloužil jen jako antistresová pomůcka těm, kteří trpěli hyperkinetickou poruchou ADHD nebo různými úzkostmi a neschopností se soustředit. Řeknete si, že to je přesně to, co by se hodilo do škol – nechat si děti hrát, pak by se krásně soustředily na výklad nové látky nebo na jiné aktivity, ale opak je pravdou. Spinnery jsou hračkou, s níž je třeba si někde zalézt, na nic nemyslet a jen tak prostě ji roztáčet – jednoduše relaxovat. Ve třídě tato věcička párkrát za hodinu spadne, dráždí hravé spolužáky, koluje po

třídě tak dlouho, až někde zmizí, dotyční majitelé se předhánějí, čí „vrtítko“ je krásnější, nápaditější a zajímavější a učitel – ten nemá šanci, i kdyby se při výkladu učiva stavěl na hlavu a mával při tom ušima. Proto se spinnery musíme ve školách zacházet jako s mobily – jejich místo je v tašce, v kapse bundy v šatně na věšáku nebo nejlépe doma u postele – pěkná hračka na dobrou noc místo večerníčka. Fidget spinnery se vyrábějí v různých tvarech, v různých barvách i z různých materiálů. Můžete narazit na svítící nebo i hrací exempláře, na levnější / kolem 100 Kč/ i šestkrát dražší. Jak se s nimi zachází? To vám prozradí video na www.idnes. cz/ spinner. L.Vedralová

Událost

VÍTE, CO JE TO SČSPKS? Někteří naši prváci by vám mohli napovědět – je to Společnost českých a slovenských pěstitelů kaktusů a sukulentů. Tato společnost sdružuje desítky klubů kaktusářů v ČR a na Slovensku. Je zaměřena na studium, pěstování a ochranu kaktusů a jiných sukulentních rostlin a zároveň podporuje všechny své kluby ve snaze popularizovat pěstování těchto nenáročných, zajímavých a nádherně kvetoucích rostlin. Česká

republika je považována za kaktusářskou velmoc, nikde v Evropě není tolik sběratelů a pěstitelů kaktusů jako u nás. Mladoboleslavský klub kaktusářů slaví letos 45. výročí, což je samozřejmě také důvod k uspořádání výstavy / i když se tak děje každý rok v červnu na boleslavském hradě/. Letošní výstava je ale přece jenom trochu jiná – kromě velkého množství trnitých krasavců z celého světa se na ní setkáte i se

spoustou fotografií a s dokumenty mapujícími dlouholetou úspěšnou činnost místního spolku. No a samozřejmě si můžete zakoupit a odnést za zcela lidové ceny / od 5,- Kč / první své exempláře domů i s krásným návodem, jak se o ně starat. Tak to udělali i naši prváčci a že je výstava zaujala, o tom svědčí i naše snímky. Text a foto: L.Vedralová

AHOJ,... Pozdrav je nejjednodušším a nejkratším vyjádřením úcty k druhému člověku. Pozdrav je slušnost a odpověď na něj je povinností. I pro pozdrav existuje mnoho pravidel. Pojďme si je alespoň částečně ukázat, vždyť v dnešní době je dodržuje jen málokdo. Mne třeba děti už ani nezdraví tak jako dřív a co si budeme nalhávat, slovíčko děkuji už z jejich úst také neslýchám tak často. Začněme tedy u sebe doma. Když bydlíme například v domě s více nájemníky, měli bychom zdravit každého z nich. Tedy určitě v našem věku, u menších dětí to lze ještě prominout. Zdravení totiž není jen naše vizitka, ale je i vizitkou našich rodičů. Při pozdravu se dívejte druhému do očí. Platí pravidlo, že mladší zdraví staršího a muž zdraví ženu. Při pozdravu se neukláníme, jen nakloníme hlavu. Na pozdrav nezapomínáme odpovědět. Pokud potkáme na ulici někoho známého, i zdvořilejší fráze jako,,s prominutím,, a ,,prosím vás,, by měli přijít až po

tom nejzdvořilejším způsobu jak upoutat pozornost - po pozdravu. Pokud pozdraví někoho na ulici náš přítel, pozdravíme také, ale nevtíráme se a po jeho odchodu nevyzvídáme, o koho šlo - pokud přítel chce, řekne nám to sám. Pokud jsme v daný den již onoho člověka zdravili, pozdrav neopakujeme, jen kývneme hlavou, případně se usmějeme. Pokud nevíme, jestli nás dotyčný vidí, raději pozdravíme, i když se nemusíme dočkat odpovědi, poněvadž nejsme viděni. Potkáme-li na ulici známého a není sám, po pozdravu se spolu nezastavujeme, pokud k tomu nejsme vyzváni. Čím důvěrněji se s danou osobou známe, tím by měl být pozdrav vřelejší, neměl by působit odměřeně. Výraz tváře i způsob pozdravu bychom měli přizpůsobit osobě, kterou zdravíme. Neměli bychom zdravit z příliš velké dálky, dotyčná osoba by měla poznat, že pozdrav je cílený právě na ni. U sousedů se na pozdrav nečeká, zdraví ten, kdo k tomu má rychlejší příležitost. Vejdeme-li do místnosti, zdravíme nahlas, ne jen kývnutím hlavy. Zdravíme i neznáme osoby, se kterými hodláme pobýt v místnosti delší dobu.

Odcházíme-li, zdravíme osoby, s nimiž jsme byli po dobu pobytu, a osobu, která reprezentuje danou společnost. Jsme-li na vesnici, jedná se o zvláštní případ. I když zde nežijeme, je zdvořilé pozdravit lidi, kteří jsou zde domácími. Je slušností pozdravit i osobu za plotem, která nás vidí. Pokud jdeme ve skupince, nezdravíme tuto osobu všichni, ale jen osoba, která je společensky nejvýše postavená, nebo nejstarší. Zdraví vždy nejdříve muž, ženy ne. Toto zdravení není pravidlem, rozhodujeme se vždy podle situace. Účelem je vždy projev úcty nejen k danému člověku, ale i k prostředí, ve kterém se nacházíme. Vždy ale nakonec záleží na posouzení a taktu. Jsou i výjimky. Například jsou podřízení, kteří jsou o hodně starší, než výše postavené a mladší ženy. Je taktnější pozdrav od výše postaveného. Tato nepsaná pravidla budou ale dodržovaná, pouze pokud budeme všichni dbát na dobré vychování. Teď už tedy záleží jen na vás. Zkuste to – být slušní. Terka Nitschová /5.B/

VAŽME SI NAŠEHO ZDRAVÍ! Zdraví je to nejdůležitější, co máme, a také proto je velmi důležité nepodceňovat jakékoli příznaky nemocí. Jste neustále unavení? Z ničeho nic hubnete? Něco vás bolí? Začněte to řešit! Neignorujte vaše tělo, když se vám snaží sdělit, že mu něco schází nebo vadí. Většinou jde o příznaky, u kterých se intenzita stupňuje velmi

pomalu. Projevují se v různých stádiích a my je většinou snadno přehlídneme. Zhoršování různých příznaků maskujeme tak, že si lupneme prášek a bolest přejde. Tím pádem oddalujeme návštěvu lékaře. Sepsala jsem pro vás typické příznaky některých vážných onemocnění. Važte si vašeho zdraví, a pokud máte pocit, že s vámi není něco v pořádku, zajděte si k lékaři a dejte všem bacilům a bolestem sbohem.

ZÁPAL PLIC dušnost, rychlé dýchání, vysoké teploty přes 38°C, nechutenství, bolest kloubů, svalů a hlavy

ZÁNĚT PRŮDUŠEK

chrapot, bolest v krku, pálivá bolest za hrudní kostí při hlubokém nádechu, suchý kašel a později vykašlávání bílého hlenu

21 MONONUKLEÓZA

bolest v krku podobná angíně, vysoké teploty, zvětšení lymfatických uzlin (krčních, podčelistních, podpažních a tříselných)

ZÁCHVAT MRTVICE, PŘÍPADNĚ NÁDOR NA MOZKU

brnění jedné strany těla, případně doprovázené ochrnutím paže nebo nohy, problémy s viděním a pocit zmatenosti

SALMONELÓZA horečka (až 39°C), nevolnost, zvracení, křečovité bolesti břicha, průjem

CUKROVKA časté močení, abnormální žízeň, zvracení, hubnutí a neobvykle silný pocit hladu, z úst je cítit zápach po acetonu

ALZHEIMEROVA NEMOC výpadky krátkodobé paměti (člověk si vzpomene na událost z dávné historie, ale nevzpomene si, co měl k obědu), vyptávání

na banální věci a jejich stálé opakování, poruchy orientace v čase a prostoru, poruchy řeči

NÍZKÝ KREVNÍ TLAK únava, spavost, zimomřivost, motání hlavy

VYSOKÝ KREVNÍ TLAK zhoršené vidění, bolesti hlavy, únava, pocit horka Naty Spielmannová /5.B/

SPOLEČNOST A SEXUÁLNÍ VÝCHOVA VE ŠKOLÁCH Je neuvěřitelné, že přestože žijeo životě svého dítěte? Až po 16. přednáška byla pouze pro dívky. me ve 21. století, je konverzace na roku se smí dívka rozhodnout, Proč? Proč je toto prezentováno téma sex stále tabu. Společnost zdali podstoupí interrupci, nebo hlavně mladým dospívajícím toleruje, že sexuálně žít začínají si své dítě ponechá. ženám a chlapcům ne? Těchto i děti pod zákonem povolenou přednášek by se měli zúčastňovat hranicí 15 let, a nikdo si i oni, protože např. o peneuvědomuje možná riziWe live in this world where riodě by měli být inforka. Nahota a sex v podobě mováni. Tato věc patří loosing our phones are more k životu a kvůli jejich nepornografie je všude kolem dramatic than loosing our znalosti jsou často dívky nás, tak proč je problémem o tomto tématu mluvit? Megan Fox virginity. terčem posměchu. I starDělá se mi zle, když na uliší muži si občas neodcích potkávám malé slečpustí hloupou připomínny, které vyzývavě ukazují světu ku, která akorát vypovídá o jejich Když tedy víme, že sexuálně žít svou ještě dětskou postavu. „vysoké“ inteligenci. začínají i děti, proč není řádná Osobně si myslím, že zákonem výuka ve školách? Pár hodin bioProč se chlapci udržují v nevěstanovená hranice je ta nejnižlogie, že muž má v kalhotách toto domosti, když právě kvůli chyší možná, protože v 15 letech je a žena pod sukní něco jiného. Obbě či neznalosti mohou způsobit nám ze zákona přidělen občančanská nauka na tom není o moc nechtěné těhotenství? Spousta ský průkaz, opouštíme základní lépe. Dozvěděla jsem se, že sexumladých lidí bere sex a věci okoškolu a pomyslně vstupujeme do álním stykem může vzniknout lo něj na lehkou váhu. Když ne světa dospělých. Sex by měl být nový život a že si musím dávat doma, tak alespoň ve škole by se projev lásky a důvěry, že s někým pozor na HIV, toť vše, co si pamaměl dávat větší důraz na osvětu. sdílíte něco tak intimního. Proto tuji z hodin nauky ohledně sexu. Mluvit by se mělo jak o rizicích, by měl každý začít sexuálně žít až Pár hodin teorie a ještě ve věku, tak i o tom hezkém, ale i o zodtehdy, kdy je schopen nejen fyzickdy mi bylo toto téma naprosto povědnosti a povinnostech, které ky, ale i psychicky nést následky cizí. Poté se po takovém tématu jsou s tím spojené, ale i o hlubším svého sexuálního počínání. Víte, na pár let naprosto slehla zem významu této věci. že pokud dívka otěhotní, nemá až do doby, kdy byla připravena Hana Horáková /6.A/ do svých 16 let právo rozhodnout přednáška o sexu a periodě. Tato

Dopisy z cest

ZANZIBARSKÉ DENÍKY /ČÁST III./

ŠTĚDRÝ večer nastal

Štědrý večer nastal… Vím, že psát uprostřed léta o Vánocích je poněkud nepatřičné, ale … 8:00 Když jsem se ráno probudila, tento den se zdál být jako každý jiný, tedy až na to, že jsem nebyla ve svém pokoji, ale v apartmánu na Zanzibaru. Ráno probíhalo jako každé jiné – obléknout se, snídaně, převléknout se do plavek, namazat opalovacím krémem a jít.

11:00 Čas, kdy se na pláži před vesnicí kousek od našeho hotelu schází nejvíce lidí různých generací, aby si poklábosili a hlavně zahráli fotbal. Jak jsem již psala, před pár dny jsem byla nakupovat v hlavním městě. Den předtím jsme se byli s Amosem projít na pláži a zahlédli skupinky kluků/ mužů, jak hrají fotbal pouze se svázaným tričkem místo míče. Můj táta je trenér fotbalu, a tak ho to velice oslovilo a začal hrát s nimi. O chvíli později se u nás

objevil asi sedmiletý klučík, který byl opravdu moc šikovný (kam se hrabe nějaký Řepka, že jo) a tátovi se moc zalíbil. Když jsme byli v hlavním městě, rozhodli jsme se, že těm dětem koupíme pořádný fotbalový míč a předáme jim ho přímo na Štědrý den. A tak jsme šli po pláži, až jsme došli k té sku-

pince. Musím říct, že jsem nikdy neviděla nikoho mít z nějakého daru takovou radost, jakou měli ti kluci, když jsme jim ten balon předali. Plakali, smáli se, jásali, děkovali. Tento zážitek byl jedním z nejsilnějších v mém životě a vždy, když si na to vzpomenu, naplní mě to ohromným pocitem štěstí. 11:45 Vracíme se zpět na hotel, ale po cestě mě zastaví Daniel (jeden z místních masajů, kteří hlídají hotel a mají venku vedle hotelu své stánky), vede mě k sobě do krámku, že je Štědrý den a že má pro mě dárek. To jsem opravdu nečekala. Dostala jsem ručně vyrobený náramek na nohu a hned jsem ho musela na sobě mít (nosila jsem ho až do konce pobytu a těším se, až ho teď v létě začnu znovu nosit).

12:30 Čas na vodní aerobik a oběd, poté už mě z lehátka a od knihy nikdo nedostane. 17:00 Můj čas na to, abych odešla na pokoj, dala si sprchu a připravila se na večer. 19:00 Začíná slavnostní večeře. Všichni jsou krásně nastrojení,

Dopisy z cest sedíme u stolů, které jsou rozprostřené kolem podsvíceného bazénu. Myslím na přátele, kteří teď mají sice krásnou vánoční atmosféru doma, ale já tu mám 30 stupňů. Na mostu přes bazén je z listů palmy a květin udělaná jakási „cedule,“ na níž jenapsáno Happy Christmas. Celé to má skvělou atmosféru. Z reproduktorů začne hrát známá zanzibarská píseň JamboJambo a my se přesouváme k plážovému baru, kde jsou na stolcích pro každého připravené kokosy a v nich místní alkohol na slavnostní přípitek. Slavnostní řeč je trochu zklamáním, protože náš hotel je spíše italský, takže ji majitel hotelu pronáší v italštině.

Teď je na řadě moje milované jídlo. U stolu je nás hojný počet – já, rodiče, pán, který je vdovec a nechce trávit dovolené sám doma, tak rok co rok jezdí do Afriky (táta je přátelský a seděl vedle něj v letadle, takže je to náš nový přítel č. 1), paní, která je na tom stejně, akorát že není vdova a je tak

o 30let mladší (přítelkyně č.2) a moje dvě nové kamarádky s maminkou (Jana, Lucka a maminka, když řeknu kamarádky, představíte si asi puberťačky, ale obě už by mohly mít střední 2x za sebou). Atmosféra je úžasná a jídlo, to jídlo, to je slast. Máme humra, krevety, lososa, tuňáka, chobotnice (které já miluji) a spoustu ovoce. 22:00 Jsme po večeři, naši se se svými přáteli přesouvají na drink na recepci a já, Lucka a Jana se přesouváme o kousek dál, na bar na pláži, kde je vánoční party. Je to vlastně přístřešek s barem, který vede majitelův syn a můj kamarád Christiano, a parket je v písku. Je to mírně nepraktické na tanec, ale po pár drincích je vám to vlastně úplně jedno. Často se nám tu stává, že vypadne proud. Když se tak stalo, prostě jsme si všichni sedli buďto na lehátka nebo na zem a pozorovali jsme hvězdy, které tady jsou neskutečně krásné a dobře viditelné. Od této chvíle nechci zabíhat do detailů, řeknu jen, že místní drinky jsou moc dobré, tancovalo se mi v přítomnosti přítelkyň a kamarádů, jak už místních z personalu, nebo mých italských přátel skvěle a že na tento večer nikdy nezapomenu. Text a foto: Míša Nemetzová

Umění

ADOLF

BORN

JEDINEČNÝ SVĚT

Umění Adolfa Borna/1930 -2016/ se stalo nedílnou součástí české kultury. Svou sdělností, svým laskavým humorem a svou fantazií propojuje již několik generací. Milují ho celé rodiny – od babiček až po vnoučata. Stačí jen zmínit jeho knižní ilustrace / Robinson Crusoe, Mach a Šebestová, básně Christiana Morgensterna, Tři mušketýři, Boříkovy lapálie…/, jeho animované filmy, jako jsou např. Imago, Co kdyby?, Mindrák, Mach a Šebestová a kouzelné sluchátko nebo vždy vtipná Žofka. Bornovy animace doprovázejí a ozvláštňují i oblíbenou filmovou sérii o básnících. Mimochodem, Adolf Born se výtvarně, scénograficky, ale i režijně podílel na 62 filmech. Velká výstava Adolfa Borna v Museu Kampa, jež probíhá od 29/4 do 30/7 2017, je mimořádná způsobem, jakým prezentuje celoživotní dílo tohoto výjimečného umělce.

Poprvé jako celek jsou vystaveny Bornovy litografie z 60. let plné symbolů, působivé svou dekorativností. Následují pastely a akvarely, v nichž díky bornovskému humoru poznáváme autora vtipných ilustrací i animací. Co mne zaujalo nejvíce – to byly kresby tuší, kresby z Bornových cest po světě, plné typických detailů i humoru, jež neuvěřitelně věrně zachycují atmosféru známých míst, jako jsou Paříž, Řím, Benátky, Istanbul, středomořské přístavy apod. Oku diváka neuniknou ani originály ilustrací knih včetně Macha a Šebestové. A chce-li si velectěný návštěvník výstavy odpočinout, může se natáhnout na polštáře v projekčním sále a bavit se s hrdiny Bornových animovaných filmů.

A UNIQUE WORLD Má na rozdíl od ostatních děl posmutnělou atmosféru, v centru děje je sedící alchymista, jemuž z karafy upíjejí jeho lektvar – nebo snad poslední síly, gryf - strážce zlatého pokladu a létající ryba, která se ho chystá doprovodit ke hvězdám. Lenka Vedralová

Na závěr výstavy na vás čeká jeden zvláštní obraz. Nezvaní hosté k poslední večeři – tak jej autor nazval a dokončil jej den před svou smrtí.

Umělečtí kováři a sochaři opět v Mladé Boleslavi Areál Střední průmyslové školy hostil ve dnech 8.6.- 12.6. 2017 umělecké kováře a sochaře z šesti zemí a naši studenti byli u toho. Setkali se s tvůrci soch při jejich práci a mohli obdivovat nejen je-

jich zručnost, ale i sílu. Práce s kovem je fyzicky náročná a vyžaduje od umělců nejen osobitou fantazii, ale také notnou dávku trpělivosti i odvahy. Až se setkáme s hotovými skulpturami v ulicích a parcích

našeho města, budeme si jich určitě vážit jak pro jejich uměleckou hodnotu, tak i s vědomím, jak náročným řemeslem je umělecké kovářství. Text a fotografie: L.V.

Informace

Věřte, nevěřte… Víra. Něco, co ovlivňuje chod světa už od pradávna. Ať už je člověk křesťan, muslim, jiného vyznání nebo prostě věří jen sám v sebe, někdy se dostane do bodu, kdy prostě v něco věří. Nechci ale zabíhat do věcí filozofických nebo do věcí světových problémů, ale k věcem, které se mohou týkat i vás. Co byste řekli na to, kdybyste se mohli o náboženství dozvědět něco více a do hloubky, anebo jste měli možnost se ve víře najít. A co kdyby to bylo rovnou v pohodlí vaší školy. Věděli jste, že u nás existuje možnost vyučovat náboženství ve školách jako nepovinný předmět ? Měli byste zájem? Podle mého vlastního průzkumu o této možnosti mnoho studentů naší školy nemá ani ponětí. Stačí jen, aby se vás sešlo z celé školy minimálně sedm. Výuku by nevedl žádný z vašich známých kantorů, ale někdo touto funkcí

pověřený, někdy i dokonce sám pan farář. Na to, jestli je výuka náboženství (i když nepovinná) třeba, nebo ne, na to ať si každý udělá názor sám. Já osobně si ale myslím, že v dnešní situaci je to docela zajímavé a celkem záživné a důležité téma. Otázkou je ale to, jestli by se učilo pouze o křesťanství nebo i o jiných náboženstvích. Sice jsou různá náboženství představována v rámci výuky ZSV, ale na to brát je nějak do hloubky, jako by nabízel tento předmět, čas není. Kdyby se ale našli studenti naší školy, které toto téma zajímá a rádi by se o něm dozvěděli něco nového nebo se již s náboženstvím v životě potkali, máme tu pro vás jednu možnost, kterou by vám rády představily vaše spolužačky : KŘESŤANSKÁ SKUPINKA – NOVÁ GENERACE

Kdy se scházíme? V pondělí a v pátek od 7:25 do 7:50. Kde se scházíme? V učebně č. 9 vedle hudebny. Proč se scházíme? Povídáme si o všedních i nevšedních zážitcích s Bohem, zázracích, které jsme prožili, diskutujeme o různých tématech, modlíme se za školu, pořádáme různé akce. Kdo jsme? Jsme lidé jako vy, kteří však mají společnou víru a naději a tu bychom chtěli předávat dál. Scházíme se od začátku tohoto roku, většinou o šesti lidech. Kontakty : Marie Zavadilová a Sára Trnková, 4.A Nebojte se přijít a zeptat se na cokoliv… Bůh není starý a přísný páprda. M. Nemetzová

Ilustrace: Nikola Pizúrová /1.A/

Informace

CO SE VÁM POVEDLO!!! ZEMĚPISNÁ OLYMPIÁDA:

Jan Svoboda, Ondřej Svoboda a Martin Švejk – postup do krajského kola /nezúčastnili se – lyžařský kurz/

FYZIKÁLNÍ OLYMPIÁDA OKRESNÍ KOLO:

Kategorie F : 2. místo: Anežka Hendrychová 4. – 5. Magdalena Janebová, Vít Gregora

CHEMICKÁ OLYMPIÁDA OKRESNÍ KOLO:

Kategorie D : 4. místo: Anežka Hendrychová 5. místo: Jan Pospíšil 6. místo: Filip Špáda

MATEMATICKÁ OLYMPIÁDA – OKRESNÍ KOLO:

Kategorie Z8 : 4. místo: Anežka Hendrychová 5. místo: Jiří Krouský

MATEMATICKÁ OLYMPIÁDA – KRAJSKÉ KOLO:

Kategorie Z9 : 17. místo: Jan Pospíšil

PYTHAGORIÁDA OKRESNÍ KOLO:

6. ročník tj. primy OG: 1.místo – Tomáš Kurka 3.-7. místo – D. Bačák, M. Řípa 7. ročník tj. sekunda OG: 2. místo – Martin Švejk

SPORTOVNÍ SOUTĚŽE:

Šachy - postup do finále ČR: Martin Švejk, Jiří Maronczak, Jakub Šulc, Matěj Špryngr

Kategorie Z6 : 1.- 2. místo: Mariana Durrová, Daniel Janeček 5. místo: Michal Rais

Stolní tenis – krajské kolo:

Kategorie Z7 : 6. místo: Martin Švejk 8. místo: Veronika Kabátová

6. místo - Leona Kozderková 10.místo - Natálie Masarčíková

2. místo - družstvo dívek SŠ In- line brusle – krajské kolo:

ODZNAK VŠESTRANNOSTI OLYMPIJSKÝCH VÍTĚZŮ – KRAJSKÉ KOLO:

2. místo - Anežka Hendrycová 4. místo – družstvo dívek a chlapců : A. Hendrychová,Z. Horáková, L. Jirásková, E. Fiedlerová, A. Vaněk, F. Kareš, V. Řehoř, D. Sluka

PLAVECKO-BĚŽECKÝ ZÁVOD - OKRESNÍ KOLO: 1. místo - Karolína Šímová 1. místo - Marek Tišer 2. místo - Petr Motl

SILOVÝ ČTYŘBOJ – OKRESNÍ KOLO SŠ: 1. místo - družstvo dívek 1. místo - Alžběta Vocelová Všem uvedeným studentům děkujeme za skvělou reprezentaci školy a blahopřejeme !!! Zapsala L. Vedralová

ŠKOLNÍK OPĚT NEJLEPŠÍ ŠKOLNÍ ČASOPIS V KRAJI

Fotografie: Tomáš Brůžek

Nenuťte nás tančit mazurku nebo polku. Pro p. profesorku Rešlovou, 1.B.

Nejde mi biologie, ale to neznamená, že jsem hloupá.

Líbí se mi šaty p. profesorky Rygerové.

Více hodin tělocviku. (Lucka a Míša, 1.B.)

P. profesorka Rychtaříková je úžasná, hodná, ochotná a trpělivá.

Dávejte nám, prosíme, dříve opravené písemky. (1.B)

Dodržujte školní řád!

Platěj dobře?

P. Holane, mohl byste nám dávat méně testů a více jedniček? Žáci 1.B.

P. profesore Matějů, změňte Váš přístup ke studentům, bojíme se :(

Hudební výchova chceme víc tančit.

Vzkazník

Promiňte, jestli se někdy dost neodvděčujeme a nejsme aktivní. Jsme moc

Prosíme o školního mazlíčka. Děkujeme, 2.B.

Miluju, když se p. profesorka Knížková směje :)

P. profesorka Rygerová má skvělé a vtipné hodiny.

na Chceme roněmčinu p. p afesorku Hanib lovou. (1.B)

Chceme stěrače na tabuli.

Mám ráda Rygerovou.

rádi, že Vás na FRJ máme. Miluju p. profesorku Bímovou a její hodiny. <3

Vaněk je super.

Nedávejte tolik písemek!! A přejeme si více zábavy.

Roubíček for president

P. profesorko Žaludová, zkuste být více spravedlivá a méně náladová, dáváte pak známky, co si děti nezaslouží a my opravdu nemůžeme za to, že zrovna nemáte náladu. A prosíme, míň zkoušejte!

Nemohla by p. profesorka Chladová trochu zpomalit? Nestíhame!

Zbožňuji výuku p. Kárové.

Prosíme méně testů!

Moc děkujeme p. profesorce Obrázkové a Hanibalové za to, jak učí. (Áďa + Áďa)

Mírnější známkování od p. Svobodové.

Prosíme p. profesora Holana, aby nám více vysvětloval látku, kterou se učíme. Děkuje

1.B.

Miluju Kozáka <3

P. profesorka Obrázková a Hanibalová jsou nejlepší a je s nimi zábava, děkujeme!

Chcete si vzít Školníka domů? Vezměte si jeho e-podobu a tohoto nechte ležet na chodbě na parapetu, ať si ho může přečíst i někdo další. Děkujeme! © Školník, 2017

Děkujeme firmě CopyCentrum za ochotnou pomoc při tisku tohoto časopisu.