2. generace: Jan David
* 1867, † 1931
Jana David v mladším věku, foto z archivu rodiny Dokoupilů z Vrbátek
Johann (dále Jan) David se narodil 25. února 1867 v Písařově čp. 20 jako nemanželské dítě matce Terezii Davidové (* 1845).
Jan se oženil s Žofií, rozenou Krobotovou (* 6. dubna 1872), která byla dcerou Vincence Krobota, domkáře v Písařově čp. 103 a Terezie, rozené Bittnerové. Terezie byla dcerou Tobiáše Bittnera, zahradníka v Písařově čp. 16.
Teta Jana o své prababičce Terezii píše:
Musela to být osoba zajímavá, neboť se na ni v rodině často vzpomínalo. Zejména děti, kterým vyprávěla pohádky. Byly prý tak dlouhé, že jí jeden večer na dovyprávění nestačil. Musela mít obdivuhodnou fantazii a paměť. Četla z kancionálů psaných švabachem. Modlila se ke svatým Třem Králům a v den jejich svátku také zemřela (7. ledna 1904).
Dochovala se fotografie, na které má být Žofie, rozená Krobotová se svými rodiči. Ta je na fotografii označena křížkem.
Podle tohoto předpokladu její maminka Terezie drží v náručí zhruba roční dítě, což by byla vnučka Krobotů, první dítě rodiny Davidovy, dcera Žofie. Tuto domněnku však můžeme vyvrátit – Žofie se narodila v roce 1892, v témže roce v lednu Vincenc Krobot zemřel. Nemohl se tedy fotit s prvním dítětem Jana a Žofie Davidových.
Nabízí se teorie, že na fotografii je označena křížkem Terezie, rozená Davidová se svými rodiči, Engelbertem Davidem a Josefou, rozenou Vicencovou. Dítě na klíně by pak byl nemanželský syn Terezie a pokračovatel rodu Davidů, Jan David (* 1867). Fotografie by byla datována asi v roce 1868, kdy už podle zdroje Umělecký sborník31 v Králíkách působil fotograf F. Grifkowski, který tuto tzv. kabinetku vytvořil.
Sedící rodiče Terezie jsou v tomto případě lidé, kteří se narodili už před 200 lety (Engelbert a Josefa Davidovi).
Pořízení fotografie v této době bylo jistě velmi nákladné. Je otázkou, proč Terezie drží v ruce nějakou knížečku nebo listinu. Když si dovolím trochu spekulovat, napadá mě, že prarodiče chtěli svému vnoučkovi zanechat rodinnou fotografii v této podobě, když otec chyběl. Zůstane tajemstvím, kdo jím byl, ale třeba byl movitý a přispěl na výchovu svého syna, kterého z různých důvodů nemohl nebo nechtěl vychovávat.
Podle vzpomínek mé tety Jany Rábkové, rozené Bílé (dále v textu teta Jana), které sepsala do knihy vzpomínek Babičko, vyprávěj!32 má být otcem Jana Davida nějaký Němec, který obchodoval s dobytkem v obci Podlesí. Obec Podlesí neleží daleko od Písařova a v době, kde se nacházíme byla převážná většina obyvatel Němci.
Jak dále teta píše:
„Jan David byl obdivuhodný člověk, jeho matka se o něj nestarala, do školy nechodil. Jako chlapec pásl u sedláků dobytek.
31 SEDLÁŘ, Jaroslav. Uměleckohistorický sborník. Brno: Blok, 1985, s. 48.
32 Mgr. Jana Rábková: Babičko, vyprávěj!, s. 11.
Až v dospělém věku si koupil Slabikář a naučil se číst a psát. Hrával také na tahací harmoniku, kterou si půjčoval. Za celý život se na vlastní nezmohl. O svatbách pro něho chodili, aby měli svatebčané možnost si při harmonice zatancovat. Hrával divadla.
Dovedl využít svých schopností a vypracoval se. Byl to pokrokový člověk.
Část života pracoval v továrně na marmeládu v Tangermünde v Německu jako topič. V Německu se zajímal o sociálně demokratické hnutí. Poznatky přivezl do rodné obce Písařov. Po válce se zde stal prvním radním a staral se o blaho obce
Na základě udání byl propuštěn z továrny v Tangermünde. Měl říci jednomu hospodskému v Písařově, že by ten vývěsný štít už mohl mít také český.
Jako padesátiletý musel narukovat do 1. světové války, ačkoliv ve vesnici bylo více mladších odvedenců, kteří zůstávali pěkně v teple. Byli to hlavně majetní lidé, kteří na to měli. Jan sloužil u dragounů v Radomi (Polsko).
Bohudík se nedostal do bojových válečných akcí.
Vlastnil kousek pole, chalupu a krávu, které vyženil Úrodu svážel na trakači do malé stodoly, mlátilo se v zimě cepy. Kráva sice byla, ale postroje a zemědělská zařízení už ne. Tažnou sílu obstarávala početná rodina.
Myšlenkami se snažil žít. Když část obce postavila vodovod, byl mezi prvními také on. Byl spoluzakladatelem družstva pro zřízení elektrického osvětlení v obci “
Jako zdroj těchto informací teta uvádí svého bratrance Zdeňka Janků (syn Žofie Janků, bude uvedeno dále), který žil v Postřelmově, a který tyto vzpomínky zaznamenal.
V Tangermünde byl cukrovar (viz obr.)33, při němž v letech 1903–1904 vznikly Obstkonservenfabrik (na konzerované ovoce – zde Jan pracoval) a Schokoladenfabrik (továrna na čokoládu) jako jeho pobočky. Pohled zachycuje cukrovar kolem roku 1910.
33 33 Zucker-Meyer – Tangermünde [online]. Tangermünde: tangermuende.info, dostupné online.
Jan zde jistě pracoval v roce 1904 – zachovala se psaní, která zasílal domů. Z nich je znát, že práce byla namáhavá a dost vyčerpávající, a že Jan těžko hledal prostor a klid pro to, aby mohl domů napsat. Na předchozí straně část dopisu domů. Je zřejmé, že v továrně pracovalo více obyvatel Písařova. A v levé části je doklad o kontaktu s Františkem Krobotem, který byl v Americe, jak bude uvedeno později:
Ale to už předbíháme, nejprve se vrátíme do doby, kdy se Jan oženil.
Svatba Jana a Žofie se konala v Písařově 30. ledna 1894. Rodina žila v čp. 83, ve kterém se narodila nevěsta Žofie, rozená Krobotová. Tento dům se nachází poblíž hřbitova a kostela v centru obce Písařov.
Chaloupka čp. 83, před domem stojí Jana Rábková, rozená Bílá se svým bratrancem Původní podoba dnes už rekonstruovaného domku, foto kolem roku 1947.
Jan David vykonával různé profese. Pracoval jako soustružník, topič, byl domkář, tesař i dřevkař (kartáčnictví).
V chaloupce se manželům narodilo celkem devět dětí:
• Žofie Davidová (* 12. prosince 1892, † 30. ledna 1981)
• Terezie Davidová (* 17. dubna 1895, † 19. října 1970)
• Jan David (* 19. května 1897, † 4. června 1917)
• Jaroslav David (* 4. února 1899, † 14. srpna 1974)
• Josef David (* 28. listopadu 1900, † 1937)
• Adolf David (* 14. června 1903, † 24. dubna 1904)
• Adolf Gustav David (* 16. prosince 1906, † 1933)
• Zdenka Olga Davidová (* 10. dubna 1909, † 4. února 1983)
• Anežka Ludmila Davidová (* 15. května 1912, † 26. března 1987) – manželka Karla Bílého, představitelka 1. generace rodu
O životě rodiny nám leccos napoví sčítací operáty.
Představíme si dva – první je z roku 1910.34
V tomto období je u domu čp. 83 poznamenán majitelem Jan David. Zajímavé údaje jsou ohledně jeho povolání. V operátu z roku 1910 je uveden jako jeho obor hlavního povolání kartáčnictví. V kolonce postavení v hlavním povolání je komorník a pracoviště Firma Klein, Bílá Voda. Operát však uvádí tato data i z roku 1907:
• Obor hlavního povolání: olejnictví
• Postavení v hlavním povolání: tovární dělník
• Vedlejší výdělek: polní hospodářství – majitel pozemků a nádeník – povolání vykonává současně
Janova žena Žofie má už v roce 1910 uvedeno, že je ztížena nemocí. Údaj je bez bližší specifikace, nevíme tedy konkrétně, jak na tom fyzicky či psychicky byla. Je však jisté, že jí nemoc znemožňovala pracovat – nemá uvedeno vůbec žádné povolání – ani domácí práce, které se tehdy také považovaly za pracovní výkon. Stejné údaje jsou u ní i pro rok 1907. To znamená, že byla dlouhodobě nemocná už nejméně od svých 35 let. V roce 1910 jí bylo 38 let a za dva roky (1912) se jí v jejích čtyřiceti letech narodila ještě moje babičkaAnežka.
34 SOkAŠumperk. Sčítací operát 1910, Písařov (okres Zábřeh, soudní okres Štíty), čísla popisná 1–79, 81–91, 94–100. Opava: Zemský archiv v Opavě, Státní okresní archiv Šumperk, scan 262, dostupné online.