Issuu

2 0 1 8 K a r l o va r s k é m i n e r á l n í v o d y M a g i s t r át m ě s ta O s t r av a T h e C i t y H a l l o f O s t r avaV e lv y slanectvíčeskérepublikyv Akk ř e E m b a s s y o f t h e C z e c h R e p u b l i c i n Acc r a K a n c e l á ř v e ř e j n é h o o c h r á n c e p r áv v B r něOfficePročbyne?ofthePub l i cD e f e n d e r o f R i g h t s i n B r n o MINISTERSTVOZDRAVOTN I C TVÍ č e s k é r e p u b l i k y M i n i s t ryofHealthoftheCzechRep u b l i cIBMP r a g u e d i r e c t p o j i š ťovnamicrosoftpragueT ýmprojektuPročByNe?Why Not?teamViptourevropo uviptouracrosseurope2019

Projekt Pročbyne? Projekt motivačních stáží PročByNe? nabízí od roku 2015 zajímavé příležitosti pro mladé lidi ve věku od 18 do 25 let. Dvoutýdenní exkluzivní stáže dávají studentům nahlédnout přímo pod ruce jejich profesním vzorům, ministrům, podnikatelům, mistrům řemesla či vysoce postaveným manažerům. Patronkou projektu je poslankyně Evropského parlamentu Martina Dlabajová (ANO/ALDE). Projekt navazuje na její práci ve Výboru pro zaměstnanost a sociální věci a řadu jejích dalších aktivit v oblasti podpory podnikání, řemesel a moderního trhu práce v Evropě. Projekt PročByNe? se za čtyři roky rozrostl z České republiky i do dalších zemí, včetně exotické Ghany, italského vinařství nebo do kanceláře prezidenta Evropského parlamentu. Absolventi stáží získali díky jedinečné zkušenosti řadu zajímavých pracovních nabídek, ujasnili si své priority nebo dokonce změnili obor studia. Projekt staví na myšlence, že stáží nic nekončí, ale teprve vše začíná. Proto se snaží sledovat a propojovat stážisty na pravidelných setkáních a pomáhat jim i v dalším životě.

Project Whynot? Project of motivational traineeships WhyNot? offers since 2015 interesting work experiences for young people aged from 18 to 25. Exclusive two-week traineeships provide students a direct insight into the work of their professional idols, ministers, entrepreneurs, craft masters, or senior managers. MEP Martina Dlabajová (ANO/ALDE) is the Ambassador of the project. It represents a continuation of her work in the Committee on Employment and Social Affairs in the European Parliament and a number of her other activities in support of entrepreneurship, crafts and the modern labour market in Europe. In four years of its existence, the project has spread from the Czech Republic to other countries, including exotic Ghana, the Italian winery, or the office of the President of the European Parliament. Thanks to their unique experience, the graduates of the traineeships got many interesting job offers, they clarified their priorities or even changed the field of study. The project builds on the idea that nothing ends with a traineeship, but it is just the beginning. That is why it tries to follow and connect trainees at regular meetings and help them in their next steps.

Vážení přátelé, jako dnes vidím poradu týmu na konci roku 2014, kdy jsme připravovali první prezentaci projektu PročByNe? na veletrhu v Brně. Chtělo to dost velkou odvahu. Představovali jsme stovkám studentů projekt, který byl zatím jen virtuální. I když jsme ho milovali a věřili v něj, zatím neexistoval. Podobu mu dali časem až sami stážisté a jejich příběhy. Projekt nám rostl pod rukama a dostával pevné obrysy. Přidávali se další skvělí partneři a mentoři i další skvělí finalisté, kteří posouvali úroveň uchazečů výš a výš. Když se dnes ohlédnu, připadá mi až neskutečné, co všechno jsme za ty čtyři roky dokázali. Našimi stážemi prošlo skoro 70 mladých lidí. Pár jich po stáži zmizelo ve vlastním světě, ale většina z nich, většina z vás, se připojila do naší rodinné firmy PROČBYNE?. Zažili jsme společně tři neuvěřitelné DREAM PARTY v Bruselu plné adrenalinu, trémy i nadšení po jejím překonání. Vyprávět svůj příběh anglicky před sálem plným cizích lidí, to chce hodně odhodlání. Nikdo z vás to ale nikdy nevzdal, na stáži ani při veřejném vystoupení, a to je pro mne osobně největší zadostiučinění. Projekt mi dal důvěru v novou generaci mladých lidí. Máte své sny a představy a spoustu možností, jak svého cíle dosáhnout. Pokud jsme mohli být malou součástí vašeho osobního příběhu, projekt splnil své poslání. Děkuji všem, kteří se na této čtyřleté jízdě podíleli, a těším se na další pokračování. PročByNe?

Dear friends, It feels like it was today when we had a team meeting at the end of 2014 and we were preparing the first presentation of WhyNot? project at the fair in Brno. A lot of courage was needed. We presented a project, that was so far only virtual, to hundreds of students. Although we loved it and believed in it, it did not exist yet. The trainees themselves and their stories have shaped it over time. The project grew under our hands and got solid outlines. More great partners and mentors joined, as well as other great finalists who pushed the level of candidates higher and higher. Looking back today, it seems unreal to me what we have achieved in four years. Almost 70 young people have gone through our traineeships. A few have disappeared into their own world after the traineeship, but most of them, most of you, have joined our family company WhyNot?. Together, we have experienced three incredible DREAM PARTIES in Brussels full of adrenaline, nervousness and enthusiasm for overcoming it. To tell your story in English in front of a room full of strangers, it requires a lot of determination. But none of the trainees ever gave up on it, on a traineeship nor on a public presentation, and that is the greatest satisfaction for me personally. The project gave me confidence in a new generation of young people. They have their dreams and ideas and plenty of ways to achieve their goal. If we could be a small part of their personal story, the project has accomplished its mission. I would like to thank everyone who participated in this four-year ride and look forward to its next continuation. WhyNot?

Martina Dlabajovรก Ambasadorka projektu Project Ambassador

Obsah / Table of contents

Tomáš Vik

Lucie Horáčková

Paul Válka

David Škvařil

Tereza Janíková

Barbora Miturová

Beata Králiková

Karolína Sedláčková

Karlovarské minerální vody, a. s. (KMV) Stínování Alessandra Pasqualeho, CEO Karlovarské minerální vody, a. s. (KMV) Shadowing Alessandro Pasquale, CEO

VIP Tour Evropou – stínování eurokomisařky Věry Jourové a europoslankyně Martiny Dlabajové v Bruselu VIP Tour across Europe – Shadowing the Commissioner Věra Jourová and MEP Martina Dlabajová in Brussels

Stínování Pavla Řeháka, generálního ředitele pojišťovny Direct Shadowing Pavel Řehák, the CEO of Direct Insurance

Magistrát města Ostrava Stínování ostravského primátora Tomáše Macury The City Hall of Ostrava Shadowing the Mayor of Ostrava Tomáš Macura

IBM Česká republika Koučování chatbota v IBM IBM Czech Republic Chatbot Coaching at IBM

Jakub Švejkovský

Stínování české velvyslankyně v Ghaně Margity Fuchsové Shadowing The Czech Ambassador to Ghana, H. E. Margita Fuchsová

Matěj Haša

Ľuboš Repka

MICROSOFT PRAHA MAKRO STÁŽ V MICROSOFTU MICROSOFT PRAGUE MACRO TRAINEESHIP AT MICROSOFT

Rosťa Kubín

Zdeněk Jindříšek

Ivana Havelková

Sára Wranová

Nikola Jahnová

MINISTERSTVO ZDRAVOTNICTVÍ ČR STÍNOVÁNÍ MINISTRA ADAMA VOJTĚCHA MINISTRY OF HEALTH OF THE CZECH REPUBLIC SHADOWING THE MINISTER ADAM VOJTĚCH

Stínování ombudsmanky Anny Šabatové v Kanceláři veřejného ochránce práv v Brně Shadowing the Ombudsman Anna Šabatová in the Office of The Public Defender of Rights in Brno

Stáž v týmu PročByNe? WhyNot? team trainee

Tomáš Vik

Student / Student

Vysoká škola ekonomická v Praze University of Economics, Prague

Březen / march 2018

Karlovarské minerální vody, a. s. (KMV) Stínování Alessandra Pasqualeho, CEO Mnoho lidí pondělí nevítá zrovna s nadšením, jelikož musí po víkendu vstávat do práce. Že by tomu tak bylo i v mém případě? Samá voda! Doslova! Já se svého pondělí nemohl dočkat. Pondělí pro mě znamená začátek dvoutýdenní stáže v Karlovarských minerálních vodách po boku CEO Alessandra Pasqualeho. Očekávání jsou vysoká, ale vlastně ani nevím, co očekávat. Chci se dozvědět vše, ale je mi jasné, že se vše dozvědět nemohu. Pokud si představujete CEO jako někoho, kdo má nabitý program plný jednání, při telefonování zvládá procházet štosy materiálů, třídit emaily a přemýšlet tři kroky dopředu, nejste daleko od pravdy. Alessandro u toho všeho navíc stíhá vypadat dost v klidu, a tak není důvod, abych v klidu nebyl i já. Jestli jsou dvě věci jasné, tak že tyto dva týdny budou časově velmi pestré, a také žízní zde určitě trpět nebudu, je kolem mě přece samá voda, dobrá voda, ta nejlepší! Na programu byl interní meeting s holdingovým CFO a HR ředitelem, kde se řešily kroky spojené s integrací s PepsiCo. Schůzka byla zajímavá nejen svým obsahem, ale měl jsem možnost vidět, jak Alessandro funguje jako leader, jak motivuje vedoucí pracovníky a jak jim dodává sebedůvěru na základě výsledků jejich práce. Bylo mi jasné, že akvizice PepsiCo je velká věc, ale každý den poznávám, že je to ještě větší, než jsem si dokázal představit. Dotýká se to celé společnosti, proto se nepřestávám vyptávat na jednotlivé podrobnosti. Velmi důležitá část této akvizice je komunikace, aby všichni zaměstnanci, ale i další stakeholdeři věděli, co tento krok obnáší, aby byli všichni v jistotě a na stejné lodi.

Následovalo to nejdůležitější, natáčení s Českou televizí, kterou zaujal příběh o studentovi, který se na chvíli stal CEO. Hlavní role pro pořad Byznys ČT24 připadla na mě, takže jsem byl obklopen štábem, který mi vysvětlil svou představu o dalším průběhu. Párkrát jsem se prošel před kamerou, otevřít dveře, zavřít dveře, vyjít schody a zase sejít dolů, podat ruku, otevřít lahev, napít se, to vše jsou velmi důležité záběry, které budou podkreslovat můj příběh. Samotný rozhovor s reportérkou trval snad kratší dobu než zbytek celého natáčení. To, že štáb dorazil právě dnes, není žádná náhoda. KMV získaly nového obchodního partnera a já asistoval u podpisu smlouvy. Velká událost, připadal jsem si, jak kdybych ji snad podepisoval já sám a nesl plnou odpovědnost. Nutno podotknout, že můj podíl na podpisu se přece jen našel, na dané listy jsem dal razítko, připsal dnešní datum a podal právníkovi, takže beze mě by to prostě nešlo a televizní kamera je tomu svědkem. Poslední den stáže jsem strávil jako obchodní zástupce. Nejdřív s kolegyní, co má na starost moderní prodejny, potom jsem šel s jinou kolegyní do prodejen tradičních, takže většinou menší obchůdky a večerky. Dohromady jsme jich objeli asi sedm. Vůbec jsem netušil, v čem přesně spočívá práce obchodního zástupce, a nedokázal jsem si představit, že bych někdy vybaloval zboží do regálů, doplňoval cenovky, kontroloval zásoby a chodil dozadu do zázemí supermarketů. A to vše jsem si vyzkoušel v pátek. Byla to tak další zkušenost, kterou jsem si připsal díky této stáži, a jsem rád, že jsem získal pohled na fungování společnosti od výroby až po prodej či financování. Je to zkušenost, ze které budu v budoucnu určitě čerpat.

Karlovarské minerální vody, a. s. (KMV) Shadowing Alessandro Pasquale, CEO Many people are not very excited about Mondays because they have to get up to work after the weekend. Was it my case too? Not at all! I couldn’t wait for my Monday. For me Monday sets

the beginning of a two-week traineeship at Karlovarské minerální vody alongside the CEO Alessandro Pasquale. Expectations are high, but I don’t even know what to expect. I want to know everything, but I know that I can’t learn everything. If you imagine a CEO as someone who has a busy agenda full of meetings, who can go through stacks of papers while having a call, sort emails and think three steps ahead, you are not far from the truth. In addition to this, Alessandro manages to look calm, so there is no reason for me not to be calm as well. Two things are clear. First one is that these two weeks will be timely very demanding, and second, that I will certainly not suffer from thirst there, as there is water everywhere around me. A good one, yet the best! We proceeded to the most important point, filming with the Czech Television, which was captivated by the story of a student who became CEO for a while. The main role for CT24’s broadcast ‘Byznys’ was assigned to me, so I was surrounded by a crew who was explaining their idea of the course. I walked in front of the camera a few times, opening the door, closing the door, going up the stairs and going down again, shaking my hand, opening the bottle, drinking it; all of these are very important shots that will underscore my story. The interview with the reporter itself took perhaps less time than the rest of the filming. The fact that the crew arrived today is no coincidence. KMV acquired a new business partner and I assisted in signing the contract. A great event, I felt as if I had signed it myself and carried full responsibility. It should be noted that my share of the signature was found after all, I put the stamp on the papers, wrote the date and handed it to the lawyer, so without me it would not be possible and the TV camera witnessed it all. I spent the last day of my traineeship as a sales representative. First, I started with a colleague who is in charge of modern stores, then I went with another colleague to the traditional shops, therefore mostly smaller shops and convenience sto-

res. Altogether, we visited around seven of them. I had no idea what the sales representative’s job exactly was, and I couldn’t ever imagine unpacking goods on shelves, adding price tags, checking supplies, and going back to the supermarket facilities. And I tried it all on Friday. It was another experience that I gained thanks to this traineeship, and I am glad that I have gained insights into how the company works from production to sales or financing. It is an experience that I will certainly draw on in the future.

republikyMinist r y o f H e a l t h o f t h e C z e chR e p u b l i cIB M P r a g u e jišťovnamicrosoftpragu eTýmprojektuPročByNe?W t e a mV i p t o u r e v r o pouviptouracrosseurope

Lucie Horáčková

Studentka / Student

Univerzita Karlova v Praze Charles University in Prague

Paul Válka

Student / Student

Západočeská univerzita v Plzni University of West Bohemia in Pilsen

duben / april 2018

VIP Tour Evropou – stínování eurokomisařky Věry Jourové a europoslankyně Martiny Dlabajové v Bruselu – – – – –

No já mám dost, co ty? Já mám víc než dost. Chtělo by to kafe. Aspoň tři! Ale zase nemůžeme říct, že bychom se nudili, co? To rozhodně ne, ani na minutu!

První den v Evropské komisi byl vážně fofr. Ani bychom nevěřili, kolik se toho dá za jeden den stihnout. Hned u vstupu procházíme důkladnou, téměř letištní kontrolou a Marek, člen kabinetu Věry Jourové, nás vede do 12. patra, kde celý tým sídlí. ”Máte to opravdu VIP, nad námi je už jen jedno patro, které obývá předseda Juncker,“ říká nám. Ale my se rádi spokojíme i s tím dvanáctým. Kancelář s takovým výhledem na město nás nijak nepohoršuje. Po příjemném seznámení se s celým týmem se potkáváme i s paní eurokomisařkou a už zase jedeme výtahem do přízemí. Je deset hodin a ona má před sebou nahrávání videa pro Women Political Leaders Global Forum Summit 2018 ve Vilniusu. Všechno šlape jako hodinky, paní komisařka je bezchybná. Je vidět, že to nedělá poprvé. Ostatně, na víc pokusů ani není čas.

Zpátky do labyrintu berlaymontského kolosu. Již klepeme na dveře Kevina O’Connella, dalšího člena kabinetu, který se zabývá zejména trestním právem, což ovšem nijak nezužuje okruh našich otázek. Zajímavou debatu náhle přerušuje zvonící telefon, který nám připomíná zahájení tradiční polední tiskové konference, tentokrát na téma právě zveřejněné směrnice týkající se whistleblowingu, žhavého tématu posledních dní.. Jedním z opravdu VIP zážitků je účast na jednání s vrcholnými představiteli Googlu. V jednacím sále se opět debatuje o ochraně dat internetových uživatelů a otázkách umělé inteligence vůbec, tedy oblasti, na které kabinet paní Jourové klade značný důraz. Je fascinující pozorovat, jak může diskuse i o takto kontroverzních tématech, ve kterých jde oběma stranám o hodně, proběhnout s vzájemnou úctou a pokorou. – Počkej, počkej, ještě jsem neviděla to hlavní! – Tobě to jako nestačilo?! Co by sis ještě jako představovala?! – Já chci vidět Junckera, bez toho odsud neodejdu! Asi nám to neuvěříte, ale i tohle přání nám PročByNe? splnilo. Míříme do slavného 13. patra Evropské komise, abychom si udělali představu o tom, kde pracují ti úplně nejvyšší. Neuvěřitelnou shodou okolností jsme byli na místě zrovna v okamžiku, kdy se pan předseda Juncker s delegací ubíral do své kanceláře. Dokonce nám zamával. Viděli jsme tedy opravdu všechno. Naše dva dny v Evropské komisi byly vyčerpávající, ale opravdu nezapomenutelné a krásné. Narychlo se loučíme a běžíme do Parlamentu. Chceme totiž stihnout zahájení výstavy filmových klapek, kterou hrdě organizuje europoslankyně Martina Dlabajová, se kterou strávíme následující dva dny. A moc se na to těšíme! Středeční ráno probíhá podobně jako ta předchozí. Nelítostný budík hlásí sedmou ranní, úplné probuzení přichází až s rychlou sprchou, snídaně za chodu, jak už to ”pracující“ mívají, a již běžíme na autobus. Ten má však klasicky zpoždění, město je ucpané. Kravaťáci z celého města se totiž hromadně sjíždějí do evropských institucí. A my mezi nimi. Kontroverzní směrnice o vysílání pracovníků či silniční balíček rozdělují politické frakce Evropského parlamentu na dva nesmiřitelné tábory. O to víc jsme na tu show zvědavi. Kdo by čekal, že vše probíhá v poklidu a spořádaně, byl

by překvapen. Tak třeba: poslanci se několikrát dohadují i o způsobu hlasování, koalice se mění na poslední chvíli, paní předsedající také není bezchybná a třešničkou na dortu jsou vzpurní odboráři, kteří neváhají každý dílčí úspěch hlasitě oslavit. Po odchodu z tzv. hemicycle jsme učinili asi nejodvážnější rozhodnutí. Můžete nás mít za blázny, ale my se vážně vydali zpět do naší kanceláře na vlastní pěst. Představte si něco jako moderní Bradavice. Nespočet nejrůznějších chodeb, několik druhů výtahů, do toho nějaké ty schody a člověk se vlastně ani nemůže divit, že jsme skončili před sídlem pana předsedy Tajaniho. Ochrance je naše neohlášená návštěva (z námi nepochopitelného důvodu) hned podezřelá a posílá nás zpátky, odkud jsme přišli. Humans of the EU znáte, že jo? Ne? Humans of New York? Taky ne? Tak to koukejte honem napravit a na Instagramu si tyhle blogy najděte. V nejbližší době by se totiž na prvně jmenovaném měl objevit i životní příběh naší milé Martiny Dlabajové. A my, všudypřítomné stíny, jsme samozřejmě u toho.

Možná si říkáte, že tady pořád jen jíme. Tentokrát je to ale kvůli práci. Fakt! V jedné z parlamentních jídelen (snad si nemyslíte, že se všech 751 poslanců vejde do jedné), se scházíme se zástupci Vinyl Plus, tedy lidmi z plastikářského průmyslu. Paní europoslankyně se totiž rozhodla podpořit jejich snahu o efektivnější recyklaci plastů, a my máme to štěstí, že nás přizvali k jednání. Ač byla VIP Tour Evropou historicky tou nejkratší stáží, zažili jsme toho pravdu spoustu. Sice nám za 4 hodiny zvoní budík, ale spát můžeme v letadle. Noční Brusel jsme ještě neviděli. Tak čaaaau!!!

VIP Tour across Europe – Shadowing the Commissioner Věra Jourová and MEP Martina Dlabajová in Brussels – – – – –

Well, I have enough, what about you? I have more than enough. I need a coffee. At least three! But on the other hand, we can’t say we’re bored, huh? No, not for a minute!

The first day in the European Commission was totally a rush. We wouldn’t even believe how much you could make in one day. Right at the entrance we go through a thorough, almost airport check, and Marek, a member of Věra Jourová’s cabinet, leads us to the 12th floor where the whole team is based. ‘You really are a VIP, there is only one floor above us, occupied by President Juncker,’ he tells us. But we are definitely content with the twelfth. The office with such a view of the city doesn’t bother us. After a nice meeting with the whole team, we meet with the Euro Commissioner and we are going back to the ground floor. It’s ten o’clock and she has a video recording for Women Political Leaders Global Forum Summit 2018 in Vilnius. Everything runs like clockwork, the Commissioner is flawless. You can see it’s not her first time doing it. After all, there is no time for more attempts.

Back to the labyrinth of the Berlaymont colossus. We are already knocking on the door to Kevin O’Connell, another member of the Cabinet, who deals mainly with criminal law, which does not, however, narrow down our series of questions. An interesting debate is suddenly interrupted by the ringing telephone that reminds us of the opening of a traditional lunch press conference, this time on the newly published whistleblowing directive, the hot topic of recent days.

One of the truly VIP experiences is attending meetings with top Google representatives. In the meeting room, the protection of Internet users’ data and issues of artificial intelligence in general, the area where the Jourová’s cabinet places great emphasis on, is again being discussed. It is fascinating to see how the discussion, even about such controversial topics, in which both parties are concerned, can be held with respect and humility. – Wait, wait, I haven’t seen the main one yet! – Wasn’t it enough for you ?! What else would you demand?! – I want to see Juncker, I’m not leaving without it! You probably won’t believe us, but even this wish was fulfilled by PročByNe?. We are hea-

ding to the famous 13th floor of the European Commission to get an idea of where the most senior officials work. Incredibly coincidentally, we were on the spot just at the moment when President Juncker and his delegation headed to his office. He even waved to us. So we really did see everything. Our two days in the European Commission were exhausting, but really unforgettable and beautiful. We say goodbye and run to the Parliament. We want to catch up with the opening of an exhibition of film clapperboards, which is proudly organized by MEP Martina Dlabajová, with whom we will spend the next two days. And we are so much looking forward to it! Wednesday morning is similar to the previous one. The ruthless alarm clock reports seven o’clock in the morning, a full awakening comes only with a quick shower, a breakfast in a rush, as ‘workers’ are already used to, and we’re already on the way to catch the bus. But it has a classic delay, the city is jammed. White collars from all over the city come to the European institutions in bulk. And us between them.

The controversial directive on posting of workers or the road package divides the European Parliament’s political groups into two irreconcilable camps. We are all the more curious about the show. Who would expect everything is going on in a quiet and orderly way, would be surprised. For example, MEPs are also arguing about the voting process, coalitions are changing at the last minute, Madam President is not flawless either, and the rebellious trade unionists, who do not hesitate to celebrate every intermediate success, are the icing on the cake. After leaving the so-called hemicycle, we have probably made the bravest decision. You can consider us to be crazy, but we really went back to our office on our own. Imagine something like modern Hogwarts. Countless different corridors, several kinds of elevators, plus some stairs, and no one can actually even wonder that we ended up in front of Mr. Tajani’s office. Our unannounced visit (for an incomprehensible reason) has become immediately suspicious to the security and they send us back to where we came from. Do you know the Humans of the EU? You don’t? Humans of New York? Also not? So look for it right now and find these blogs on Instagram.

In the near future, the life story of our dear Martina Dlabajová should appear on the first above mentioned. And of course, we as the omnipresent shadows, were there. Maybe you think we’re just eating here. But this time it’s because of work. Seriously! In one of the parliamentary canteens (hopefully you don’t think all 751 MEPs fit in one), we meet with Vinyl Plus representatives, the people of the plastics industry. The MEP has decided to support their efforts to more efficiently recycle plastics, and we are lucky to be invited to their meeting. Although the VIP Tour across Europe has historically been the shortest traineeship, in fact we have experienced a lot. Even though the alarm clock is ringing in 4 hours, we can sleep on the plane. We haven’t seen Brussels in the night yet. So byeeee!!

microsoftpragu eTýmprojektuPročByNe?W hyNot?teamViptour pouviptouracrosseurope

David Škvařil

Student / Student

České vysoké učení technické v Praze Czech Technical University in Prague

duben / april 2018

Stínování Pavla Řeháka, generálního ředitele pojišťovny Direct ”Tak a je to tady, dneska je ten den D,“ říkám si v duchu, když okolo deváté ráno mířím do pražského sídla pojišťovny Direct. Dnes totiž mně (a také Terce) začíná stínování Pavla Řeháka, generálního ředitele pojišťovny Direct a bývalého generálního ředitele České pojišťovny. Hned u dveří se s Pavlem shodou okolností potkávám. Pouští mě dovnitř, jelikož teprve dnes dostaneme já i Terka své bezpečnostní karty pro vstup do budovy. Společně jdeme na ranní ”stand-up“. Jedná se o meeting, na kterém je přítomna velká část zaměstnanců a řeší spolu úkoly a problémy, jež se naskytly například při vývoji nějakého produktu. Po stand-upu si nás bere stranou Jitka a povídá nám o tom, co přesně se bude dít během následujících dvou týdnů. ”Žádné dva dny nebudou stejné,“ říká nám s úsměvem na tváři. Na další povídání už ale není čas, musíme totiž na další meeting. Tady už je to více o strategii a komplexnějších problémech. Za stolem sedí 12 klíčových lidí Directu a probírají spolu například úspěšnost některých projektů. Následně se přesouvají k problematice GDPR nebo k cenotvorbě a slevách na jednotlivých produktech. Ačkoliv Pavel většinu času přenechává slovo ostatním, tak právě u posledního ze zmíněných témat se v jednu chvíli zvedá, bere si ”slovo“ a mlčky kráčí k flipchartu v rohu místnosti. Poté, co na něj nakreslí výjev z filmu Rozmarné léto společně s nejznámějším citátem Vladislava Vančury, začne mluvit o tom, že se už zhruba posledních 20 minut celá debata točí v kruhu. Svým humorným a osobitým způsobem řeší komunikační problém, který ve skupině nastal, a během chvíle usedá zpět na své místo, aby se tým mohl posunout k dalšímu problému. Krize je zažehnána a můžeme pokračovat hned dál…

Lidé v Directu chtějí dělat věci, které jim v životě dávají smysl a které jsou jejich vášní. Upřímně pro mě (jelikož jsem místy naivní idealista) bylo hrozně příjemné sledovat, jak se lidi nespokojí jen s penězi a flexibilní pracovní dobou, ale hledají za svou prací hlubší význam. To pro mě ode dneška bude symbolizovat Direct.

Shadowing Pavel Řehák, the CEO of Direct Insurance ‘Here we go, today is the day,’ I told myself, while heading to Prague headquarters of Direct. Today, the shadowing of Pavel Řehák, CEO of Direct and the former CEO of Česká

pojišťovna, starts for me (and also for Terka). I happened to meet Paul at the door right away. He let me in, because Terka and I would get our security cards to enter the building only today. Together we go to the morning stand-up. It is a meeting where a large part of the staff is present and works together to solve tasks and problems that arise, for example, when developing a product. After the stand-up, Jitka takes us aside and tells us exactly what will happen in the next two weeks. ‘No two days will be the same,’ she says with a smile on her face. But there is no time for another talk, because we have to go to another meeting. Here it is already more about strategy and more complex issues. There are twelve key Direct people sitting at the table and discussing the success of some projects together. Subsequently, they move on to GDPR or to pricing and discounts on individual products. Although Pavel lets others speak for most of the time, during the last mentioned topic he stands up at one point, takes the “word” and walks silently towards the flipchart in the corner of the room. After drawing a scene from the film Capricious Summer together with Vladislav Vančura’s most famous quotation, he begins by saying that the whole debate has been running in circles in the past 20 mins. In a humorous and distinctive way, he solves the group’s communication problem that arose and, in a moment, sits back to direct the team to the next problem. The crisis is over and we can go on… People at Direct want to do things that make sense in their lives and which are their passions. To be honest with myself (since I am sometimes a naive idealist), it was very nice to see people not just simply be content with their wage and flexible working hours, but looking for a deeper meaning behind their work. This will represent Direct for me from today on.

Tereza Janíková

Studentka / Student

Mendelova univerzita v Brně Mendel University in Brno

Stínování Pavla Řeháka, generálního ředitele pojišťovny Direct Mobilní technik? Zatím jsem měla jen teoretickou představu o tom, co tato práce obnáší. Dnes jsem ale dostala možnost stát se na jeden den mobilním technikem – pomocníkem v pojišťovně Direct, a moc se na to těším. Naším prvním případem dne se stává kamínek ve předním skle. Kolega Dan je velmi příjemný a klientovi vše s klidem vysvětluje. Při tom se snaží do práce zasvětit i mě a každý svůj krok mi pečlivě popisuje. Po pár minutách opouštíme spokojeného klienta a vyrážíme za dalším. Při každém dalším případu mi Dan přenechává nějakou část práce, abych si vše mohla osobně vyzkoušet. ”Pokusím se ti udělat zážitkový den se vším všudy,“ říká mi s úsměvem. A taky, že se tak stalo. Naučila jsem se zapisovat nového klienta do systému, nafotit auto podle vlastní aplikace ”Nafoť a jeď“, zapisovat škodu, fotit škodu. Učila jsem se, jak komunikovat s klienty a jak si organizovat čas, jelikož některé schůzky se během dne klienti rušili a nové postupně přibývaly a Dan se musel rychle dané situaci přizpůsobovat. Po dlouhém dnu na cestách napříč celou Prahou jsme se vrátili na firmu, kde jsme museli ještě všechny fotky ze škod upravit a odeslat, abychom mohli případy uzavřít a mohli se jimi zabývat likvidátoři. Během dne jsme se dozvěděli další skvělou zprávu. Všichni zaměstnanci sbírali měsíce víčka od PET lahví, aby pomohli Kačence, která se narodila sice jako zdravé dítě, ale postupem času se u ní začalo zjišťovat opoždění vývoje. V tuto chvíli bohužel trpí spoustou nemocí a je odkázána na 24hodinovou péči. A my jsme dnes společně s Jitkou jeli tato víčka předat Kačence a její mamince. Díky tomu jsme měli možnost se s rodinou osobně setkat. Maminka si po pár minutách získala náš velký obdiv, jelikož i přes veškeré problémy, kterými si musela projít, byla neskutečně pozitivní a veselá. ”Nakreslete Kačence slepičku,“ odpověděla bez váhání, když se jí Jitka ptala, co by Kačenka ještě potřebovala. V našich očích se objevilo zděšení, protože já ani David nevynikáme výtvarným talentem, ale kvůli Kačence, která tato zvířátka nadevše miluje, se pokusíme toto přání splnit. S Kačenkou i její maminkou jsme se později rozloučili a vyrazili zpátky. A tady náš dnešní den v pojišťovně Direct skončil, protože zítra vyrážíme brzo ráno do Brna…

Shadowing Pavel Řehák, the CEO of Direct Insurance Mobile technician? So far, I have only had a theoretical idea of what this work entails. But today I was given the opportunity to become a mobile technician – assistant in the Direct insurance company for one day and I was looking forward to it. Our first case of the day is a pebble in the windshield. Colleague Dan is very nice and explains everything to the client with ease. In doing so, he tries to let me in on his work as well, and carefully describes every step he does. After few minutes we were leaving the satisfied client and heading out to the next one. In all the following cases, Dan lets me try out some parts of the work personally. “I’ll try to make you a day full of experience,” he says with a smile. And that’s exactly what has happened. I learnt to put a new client into the system, take pictures of a car according to my own application, “Shoot and Ride”, note down the damage, take photos of the damage. I learnt how to communicate with clients and how to organize time, as some meetings were cancelled during the day, and new ones gradually appeared and Dan had to adapt quickly to the situation. After a long day on the road across the whole of Prague, we returned to the company where we had to edit and send all the photos of damages so that we could close the cases in order to advance them to liquidators. During the day we learned another great news. All employees collected PET bottle caps for months to help Kačenka, who was born as a healthy child, but over time a development retardation was discovered. Unfortunately, at the moment, she suffers from a lot of illnesses and is dependent on 24-hour care. And today, together with Jitka, we went to hand over these bottle caps to Kačenka and her mum. Thanks to this, we had the opportunity to meet her family in person. After few minutes, we have got the greatest admiration for her mum, because despite all the problems she had to go through, she was incredibly positive and cheerful. “Draw a hen to Kačenka,” she replied without hesitation as Jitka asked her what Kačenka is still in need of. In our eyes, we have been dismayed because neither David nor I excel in visual talent, but because of Kačenka, who loves these animals, we tried to fulfil this wish. Later on, we said goodbye to Kačenka and her mum and went back. And this was the end of our day at Direct, because we’re going to Brno tomorrow morning…

Barbora Miturová Studentka / Student

Masarykova univerzita v Brně Masaryk University in Brno

červen / june 2018

Magistrát města Ostrava Stínování ostravského primátora Tomáše Macury Nikdy jsem nic nepsala, žádný deník, básničky, povídky ani hry, maximálně články o výletech za lezením anebo povinné slohovky. Často jsem nedodržela správný slohový útvar a sklouzla do citového popisu. Tenhle blog je něco mezi. Na první pohled se může zdát, že jsem na jednom dlouhém výletě, jenže v domovském městě a žiju jím naprosto jinak. Dneska poprvé bylo chladněji a trochu pršelo. Z praktického hlediska jsem byla ráda nejen za sebe, ale i za každého muže v obleku, kterých na radnici denně střetávám hodně, například dneska na Radě města Ostrava. RADA, každé úterý vždy dopoledne jedná… RÁDA! Lehce po poledni nás čekala tisková konference k zítřejšímu zahájení Zlaté tretry. Na tiskovce primátor Tomáš Macura a hejtman Moravskoslezského kraje Ivo Vondrák a ředitel závodu Jan Železný předávali startovní čísla významným sportovcům. Proč se tomu ale říká stále číslo, když je na tom napsané celé příjmení? Zítra začíná 57. Zlatá tretra. A co počasí, prý ”deštivo“, rosničky už hlásí. Tak… ale kdo si to vezme na svá bedra? Hned další na našem programu bylo 24. setkání podnikatelů v Ostravě na polském

konzulátu. Kolem vily, kde konzulát sídlí, jsem často chodívala a obdivovala její architekturu. Vila se nachází 100 metrů od radnice, ale její zahrada je tak zelená, že nejde poznat, že jste v centru. Během zahradní oslavy bylo proneseno přání, aby Česko, Polsko a Slovensko spolu nadále spolupracovaly. Ve 3 hodiny jsme už seděli v sále Leoše Janáčka na nedaleké konzervatoři a sledovali soutěž Pro Bohemia Ostrava 2018. Varhany, klavír, zpěv či saxofon. Kdo dostane mikrofon? Nebo ocenění? Nebyl to jen Janáček, stále máme talenty a nouze o ně není! Odpoledne už nepršelo, svítilo slunce a obloha byla modrá. Cestou domů, do Krásného Pole, jsem jela směrem od Opavy. V jednom momentu se vám naskytne úžasný pohled na velké město a za ním celé pohoří Beskyd. Ostrava je kráska. Tedy pokud nejsi škarohlíd. No jo, ty sis ji jen neprohlíd! Nejlehčí rým je snad jen… LÁSKA.

The City Hall of Ostrava Shadowing the Mayor of Ostrava Tomáš Macura I have never written anything, no diary, poems, stories or games, just some articles about climbing trips or compulsory essays at most. I often did not follow the correct styling and slip into the emotional description. This blog is somewhere in between. At first glance, it may seem that I am on a long trip, but in my home town and living in a completely different way. Today it was colder for the first time and it rained a bit. From a practical point of view, I was happy not only for myself, but also for every man in a suit that I encounter a lot at the city hall every day, for example today at the City Council of Ostrava. COUNCIL MEMBERS, every Tuesday morning hold talks… HAPPILY ALTOGETHERS!

Slightly after noon, the press conference for tomorrow’s Golden Spike was awaiting us. The Mayor Tomáš Macura and the Governor of the Moravian-Silesian Region, Ivo Vondrák, and Jan Železný, the race director, handed the start numbers to important athletes on the press conference. But why is it still called a number when the full surname is written on it? The 57th Golden Spikestarts tomorrow. And what about the weather forecast, apparently ‘rainy’, the weather girls already cast. So… but who’s gonna be in charge of it morrow?

Next item on our agenda was the 24th meeting of businessmen in Ostrava at the Polish Consulate. I used to walk around and was admiring the architecture of the villa where the consulate is located. The villa is located 100 meters from the city hall, but its garden is so green that it is impossible to recognize that you are in the center. During the garden party, the wish was made that the Czech Republic, Poland and Slovakia continue working together. At 3 o’clock we were already sitting in the Leoš Janáček Hall at the nearby conservatory and watched the competition Pro Bohemia Ostrava 2018. Organ, piano, singing or saxophone, Who’s gonna get a microphone? Or an award? It wasn’t just Janáček, we still do have talents, that cannot be ignored! It was no longer raining in the afternoon, the sun was shining and the sky was blue. On the way home to Krásná Pole, I came from the direction of Opava, where at one point you get an amazing view of the big city and beyond the entire Beskydy mountains. Ostrava is a beauty. Well, if you’re not a grouch. Oh, you just haven’t explored it much! The easiest rhyme is just… CUTIE.

minerálnív o d y M a g i s t r át m ě s ta O s t r av a Th e C i t y H a l l o f O s t r a v a V e lv y slanectvíčeskérepublikyv Em b a s s y o f t h e C z e ch R e p u b l i c i n Acc r a v e ř e j n é h o o ch r á n c e p r á v v B r n ě O f f i c e o f t h e P u b l i cD e f e n d e r o f R i g h t s i n B r M INISTERSTVOZDRAVOTN I C TVÍ č e s k é r e p u b l i k y M i n i s t r y o f H e a l t h o f t h e C z e chR e p u b l i cIB M P r a g u e d i r e c t p o jišťovnamicrosoft TýmprojektuPročByNe?W h y N o t ? t e a mV i p t o u r e v r o touracrosseurope

Beata Králiková

Studentka / Student

České vysoké učení technické v Praze Czech Technical University in Prague

červen / june 2018

IBM Česká republika Koučování chatbota v IBM Prvý deň v International Business Machines, a k môjmu prekvapeniu samí ľudia. A akí príjemní, ochotní zodpovedať každý dotaz laika ako som ja. A to je dôvod, prečo som tu, učiť sa a nasávať múdra najväčších hláv IBM. Očividne sa aj študent prvého ročníka fyzioterapie môže priložiť ruku k dielu a vytvoriť si svojho ”chatbota“. Náplňou prvého dňa bolo rozprávať sa s chatbotom vyvíjaným pre Ergoaktiv, ktorý bude pomáhať osobám s cievnou mozgovou príhodou a ich rodinám. Chatbot je len vo fázi vývoja, preto bola väčšina jeho poznámok nelogická, ba až vtipná. Roboty niesu žiadne futuristické mašinky servírujúce vám obed, ale programy schované v priečinkoch počítača. To naše dnešné vzdelávanie spočívalo v pokusoch o spustenie vlastného chatbota. Téma, ktorou sa chatbot zaoberal, bola volitelná. Ten môj vám mal pôvodne vypnúť svetlá auta, avšak nakoniec som sa uspokojila, ked sa opýtal, ako sa mám, prípadne ma poľutoval. Je to len druhý deň, hovorím sama sebe a spomínam ako Tomáš hovorí, že naše programovanie nie je žiadna ”Rocket Sience“. Dnes sme boli s Karolínou vyslané na stretnutie so zástupcami Ergoaktiv so zámerom skonzultovať momentálny stav projektu. V akých oblastiach má chatbot ešte nedostatok informácií, kedy odpovedá nerozumne a ako vyladiť ”ľudskosť robota“. Následne nám ukázali samotné

centrum, pre mňa nič nové, osoby s cievnej mozgovej príhode som už rehabilitovala – žinenky, rebriny a rôzne nástroje k precvičovaniu jemnej motoriky, logiky, priestorovej orientácie. Následoval energetický obed – energetický zdôraznujem, energia bola potrebná na prednášku Honzy – šéfa a borca Watson Prague R&D Al Lab. Od vzniku IBM, T.J. Watsona až po našu prítomnosť v Pražskom Labe. Myslím že príbeh podaný počas intenzívnych 30 minút budem spracovávať ešte budúcu sobotu. Honza vyzeral veľmi nadšene už vo finálovom kole stáže, teraz prvý dojem potvrdil. Ako taký chatbot vyzerá? Nie je to žiadna veda, môžete vytvoriť vlastného pomocou platformy Watson Assistant. Je fajn vedieť, k čomu by váš chatbot mal slúžiť – ako napríklad ten náš poskytuje informácie ohľadom cievnej mozgovej príhody a možnostiach rehabilitácie. Sú chatboty, tie základné, ktoré nemajú schopnosť učiť sa – odpovedajú na jednoduché otázky priradenými odpoveďami, a potom sú chatboty schopné ”Machine learning“ – to je proces, za ktorým stoja zložité neurónové siete a algoritmy. K samotnému učeniu je potrebné množstvo dát a uplynulých konverzácii, aby sa bolo z čoho učiť. Okrem týchto pubertálnych výkyvov chatbota, s ktorými sa v procese dozrievania ráta, je už takmer ako živý – u nás to znamená, že vie poslať link a odpovedať v odrážkach. Jupí.

IBM Czech Republic Chatbot Coaching at IBM The first day at International Business Machines, and to my surprise only people were around. And moreover, all so pleasant and willing to answer every question a layman like me asks. And that’s why I’m here, to learn and imbibe the wisdom of IBM’s greatest heads. Obviously, even a first-year student of physiotherapy can also pull his weight and create his “chatbot”. The mission of the first day was to talk to a chatbot developed for Ergoaktiv, which will be helping people with stroke and their families. Chatbot is only in the development phase, so most of his comments were illogical, even funny. The robots are not any futuristic machines serving you lunch, but programs hidden in computer folders.

Our training today was to try to launch our own chatbot. The topic that chatbot dealt with was optional. Mine was originally supposed to turn off the lights of your cars, but I was finally satisfied when he asked me how I was, or regretted me. It’s just the second day, I’m talking to myself and remembering Tomáš saying our programming is no “Rocket Science”. Today, Karolína and I were sent to a meeting with Ergoaktiv representatives to discuss the current status of the project. In what areas chatbot still has a lack of information, when it answers unreasonably and how to tune the “humanity of the robot”. Afterwards, they showed us the center itself, nothing new to me as I have already rehabilitated people with stroke – mats, ribs and various tools to practice fine motor skills, logic, spatial orientation. The energetic lunch followed – I stress the word energy as energy was needed for a lecture by Honza – the chief from Watson Prague R&D Al Lab: Since the inception of IBM, T.J. Watson to our presence at the Prague Lab. I think I will be processing the 30 minutes intensive lecture until next Saturday. Honza already looked very enthusiastic already in the final round of the traineeship, now he met my expectations. How does such chatbot look like? It’s not that difficult science, you can create your own using a Watson Assistant platform. It’s good to know what your chatbot should serve for – such as ours providing information on stroke and rehabilitation options. There are chatbots, the basic ones, that don’t have the ability to learn – they answer simple questions with assigned answers, and then there are chatbots capable of “Machine learning” – it is a process behind which complex neural networks and algorithms stand. The learning itself requires a lot of data and past conversations to learn from. In addition to some immature fluctuations of chatbot, which are expected in the ripening process, he is almost alive – in our case that means he can send a link and reply in bullets. Yippee!

Karolína Sedláčková Studentka / Student

Technická univerzita v Liberci Technical University in Liberec

IBM Česká republika Koučování chatbota v IBM Finále: V první části naší prezentace na testfestu jsme představili trialog mezi dvěma roboty a jedním člověkem, ten pak všechny plynně přenesl do naší prezentace, kde jsme publiku popsaly naší práci. Poté jsme dostaly od kluků z IBM dřevěné medaile/podtácky na čaj, které pro nás navrhovalo skoro celé oddělení. Pak i dárek od paní europoslankyně Martiny Dlabajové a od zakladatele ErgoAktivu pana Königa. Potom přišlo na řadu samotné testování chatbota. Když k němu zasedla Bára z PročByNe?, snad na každou otázku, na kterou se ptala, chatbot neuměl odpovědět. Což je vlastně super, protože to odhalilo otázky a odpovědi, které nikoho z nás vůbec nenapadly. Já: Karolína, studentka optoelektroniky – které oči permanentně pláčou z klimatizace – která umí programovat naprosto jednoduché věci – která pociťuje výhody a nevýhody open space kanceláří. Zase díky obrovskému množství hodných a chytrých lidí kolem se můžu hodně věcí dozvědět a přiučit. – která je frustrována tím, že dva roky studuje něco, co ji asi úplně nebaví. A posouvá limity své komfortní zóny. A u prezentování gestikuluje jak rosnička při svém prvním televizním přenosu. – která by chtěla poděkovat všem, kteří mi umožnili se zúčastnit této stáže, která mi otevřela oči, ukázala nové obzory a dovedla k uvědomění si svých nedostatků. Člověk v IBM: Člověk, který je hrozně milý, snaží se všechno hezky vysvětlit úplným začátečníkům i mírně pokročilým. Září z něj pozitivní energie a nadšení pro to, co dělá. Člověk, který je hrozně milý, občas se jde cestou z oběda projít, aby celý den neseděl v práci.

Člověk, který nosí celému oddělení třešně, člověk, co poradí, když jsme v koncích. Zkrátka člověk, se kterým je radost pracovat! Člověk, který je schopný popsat tabuli fixou ve dvou vrstvách. Člověk, co s nadšením vypráví o všem, co se ve firmě dělá. Člověk, co rád vypichuje úspěchy bývalých stážistů. Tedy milý a přátelský člověk. Člověk v IBM není ”divný ajťák“. Je to Tomáš ze Žižkova, komu přijdete říct problém v programu, a nakonec s ním propovídáte hodinu a půl. Je to Terka z Moravy, která kupuje melouny a nosí ovoce pro všechny. Je to člověk, který přiveze celému oddělení ochutnávku z Paříže, je to hybrid, co není hybrid, je to Ota, jehož jméno není palindrom. Je to super člověk, se kterým vám pracovní doba uteče jako nic. Člověk, který skvěle umí prezentovat svou práci. Člověk, který vede firmu, a působí dojmem, že je to vlastně úplně easy. A taky člověk, co se snaží posouvat své hranice na branickém masivu, a to tak moc, že si nevezme na své první slaňování kyblík. Člověk, který Vás nenechá na holičkách, člověk, který se třikrát zeptá, jestli opravdu jdete s někým na oběd, abyste nejedli sami, člověk, který se jde podívat na vaši prezentaci, ať pro něj může být sebevíc nezajímavá, člověk, co se stará, abyste měli vše k dispozici, člověk, který dokáže svou lásku ke kávě přenést na celé oddělení, člověk, co má nejstylovější ponožky v budově, člověk, který vás naučí ťukat pivem jako správný FELák, člověk, který je v práci kvůli vám i 10 hodin… Prostě člověk, kterým chcete jednou být.

IBM Czech Republic Chatbot Coaching at IBM Final: In the first part of our testfest presentation, we introduced a trialogue between two robots and one person, who then carried them all to our presentation where we described our work to the audience. Then we got wooden medals / tea mats from the guys from IBM, which were designed by almost the entire department. Then a gift from MEP Martina Dlabajová and founder of ErgoActiv Mr. König. Then it came to testing the chatbot itself. When Bára from WhyNot? tried to ask our chatbot some questions, he couldn’t answer nearly any of them. Which is actually cool because it revealed questions and answers that none of us ever thought of. Me: Karolína, student inoptoelectronics – whose eyes constantly cry because of air conditioning

– who can program absolutely simple things – who feel the advantages and disadvantages of open space offices. Because, thanks to the huge number of nice and clever people around, she can learn a lot. – who is frustrated by the fact that she has been studying something for about two years that she actually doesn’t like that much. And shifts the limits of her comfort zone. And during presentation, she gestures as a weather girl on her first television broadcast. – who would like to thank all those who allowed her to take part in this traineeship, which opened her eyes, showed new horizons and and made her aware of her shortcomings. IBM person: A person who is very nice, tries to explain everything to the beginners and the intermediates. Who shines with positive energy and enthusiasm for what he does. A person who is very nice, sometimes goes on a walk from lunch in order not to sit all day long at work. A person who brings cherries to the whole department, a person who advises those who get stuck. In short, a person with whom you want to work with! A person who is able to write all over the board with a marker in two layers. A person who enthusiastically talks about everything he does in the company. A person who likes to point out the achievements of former trainees. Therefore nice and friendly person. An IBM person is not an “IT freak”. It is Tomáš from Žižkov to whom you come to tell there is a problem in the program and with whom you end up chatting with for an hour and a half. It’s Terka from Moravia who buys melons and brings fruit for everyone. It is a person who brings a tasting from Paris to the whole department, it’s a hybrid that is not a hybrid, it’s Ota, whose name is not a palindrome. He is a great man with whom working time flies too quickly. A person who is great at presenting his work. A person who leads the company and gives the impression that it is actually quite easy. And also a person trying to push his boundaries on the Braník massif so much that he does not take a bucket on his first rappelling. A person who will not let you down, a person who asks three times if you really have someone to go with for lunch, not to let you eat alone, a person who goes to see your presentation, no matter how boring it is for him, a person who cares whether you have everything you might need at your disposal, a person who can pass his love for coffee the the whole department, a person who has the most stylish socks in the building, a person who teaches you to tap beer as the right FELlow (Faculty of ELectrical Engineering), a person who spends 10 hours at work because of you… Simply the person you want to become once.

Jakub Švejkovský Student / Student

Univerzita Karlova v Praze Charles University in Prague

červenec / july 2018

Stínování české velvyslankyně v Ghaně MarGity Fuchsové Velvyslanectví v Akkře sídlí v trochu starší budově, její genius loci je díky tomu silný a nezaměnitelný. V útrobách jsem se setkal i s milou paní velvyslankyní Margitou Fuchsovou a dalšími zaměstnanci. Pracuje zde celkem šest Čechů, dvakrát tolik místních a o bezpečnost se tu stará pes Bublina a velká želva, kterou jsem zatím bohužel neměl tu čest potkat. Česká velvyslanectví v Africe (a taky například v Asii a Austrálii) se pak ještě oproti těm evropským úřadům liší v tom, že často pokrývají i několik vedlejších zemí. Výjimkou není ani Ghana, pod zdejší ambasádu spadá sousední Burkina Faso, Pobřeží slonoviny, Togo a dále ještě Libérie, Sierra Leone a Guinea-Bissau. Do minulého roku to pak byly ještě Guinea a Gambie. Ghana je zemí výrazných rozdílů. V pondělí večer jsem procházel chudinským slumem, kde lidé bydlí v chatrčích, jejichž zdi tvoří prkna a okna pak ručníky. Obyvatelé tam po mně sice nechtěli peníze, zároveň jsem ale na tomto místě během půl hodiny nezahlédl jediný úsměv. Lidem tam obživu obstarává rybolov, tudíž si tak nějak vystačí. V jeden moment jsem dokonce pro mě překvapivě zahlédl poměrně korpulentní Ghaňanku sklánějící se a míchající sytě oranžovou polévku. Naštěstí se i zde v rybářské vesnici dostává dětem vzdělání – školní docházka je v Ghaně povinná, a na-

víc se od loňského roku po splněném slibu prezidenta ani na střední neplatí školné. Celý tento výjev prudce kontrastuje s tím, když jsem přesně o den později seděl ve 25. patře nejvyšší budovy ve městě a na všechny problémy Akkry shlížel z patřičné výšky luxusního Sky baru. V úterý jsem skutečně poznal diplomatickou rozmanitost v celé její kráse. Prožil jsem takový osobní diplomatický minidebut, kdy jsem byl vyslaný do kanceláře Delegace Evropské unie v Akkře. Místní vláda slíbila uspořádat referendum kvůli teritoriálnímu uspořádání, k čemuž se ale najednou příliš nemá a v září příštího roku jej pravděpodobně už nestihne. Proti tomu je právě Delegace EU a formou dialogů se členy parlamentu se alespoň trochu snaží dát věci do pohybu. Jestli to vyjde, měl bych se i já v příštím týdnu tohoto jednání zúčastnit. Aby byl diplomatický úterní ”desetiboj“ úspěšně dokončen, nesměla chybět závěrečná recepce, tentokrát v egyptské režii. Na tu jsme s paní velvyslankyní a Jardou ale málem vůbec nedorazili, těsně před námi na velké křižovatce vlétla motorka do boku křižujícího osobáku. Nakonec jsme ale stihli i onu recepci pořádanou egyptským velvyslancem, kam oproti té francouzské přišli výhradně diplomaté. Mezi hosty byla navíc i dcera prvního prezidenta země Kwame Nkrumaha, která v minulosti neúspěšně kandidovala na hlavu státu. Když už formální akce začínala svou divokou světelnou show připomínat více diskotéku, odebrali jsme se do srdce večerní Akkry. I když s tím srdcem je to tady problematické. Na ghanské metropoli je pozoruhodné, že nemá přirozené centrum. Není tu žádný meeting point typu ”pod ocasem“, my se tak alespoň vydali na zmíněnou nejvyšší budovu ve městě, do Sky baru, kde byl dovršen ghanský sociální kontrast. Za 24 hodin jsem si vyzkoušel diplomacii v několika formách a rovinách a vedle toho poznal jak tu nablýskanou, tak tu nejvíce umazanou Akkru. Na jeden den, soudím, slušný počin.

Shadowing The Czech Ambassador to Ghana, H. E. Margita Fuchsová The Accra Embassy is located in a slightly older building, making its genius loci strong and unmistakable. In the bowels, I also met my dear Ambassador Margita Fuchsová and other employees. Six Czechs work here altogether, twice as many locals, one dog called ‘Bubble’ guarding the building and a big turtle, which I unfortunately did not have the honour to meet yet. The Czech embassies in Africa (as well as in Asia and Australia, for example) are different from the European authorities in that they often cover several neighbouring countries. Ghana is no exception, the neighbouring Burkina Faso, Côte d’Ivoire, Togo and Liberia, Sierra Leone and Guinea-Bissau belong to the local embassy. Until last year it was also Guinea and Gambia. Ghana is a country of significant differences. On Monday evening I was walking through a poor slum where people live in shacks whose walls are planks and windows are towels. Although the residents did not want money from me, I did not see a single smile in this place within half an hour. People get their livelihoods from fishing there, so they can manage. At one point, to my surprise, I even saw a rather corpulent Ghanaian bending down and stirring deeply orange soup. Fortunately, there is education for children in this fishing village – schooling is compulsory in Ghana, and there is no tuition paid since last year’s promise of the president, nor at high school. This whole scene contrasts sharply with the moment when I was sitting on the 25th floor of the tallest building in the city the next day, looking down at all the Accra problems from the appropriate height of the luxurious Sky Bar. On Tuesday, I truly discovered diplomatic diversity in all its glory. I experienced such a personal diplomatic minidebut when I was sent to the European Union Delegation office in Accra. The local government has promised to hold a referendum because of its territorial structure, but it has done nothing for it yet and is likely to miss it in September next year. The EU Delegation is against and in the form of dialogues with parliamentarians, it tries to move things forward at least a bit. If it works out, I should also attend this meeting next week. In order to complete the diplomatic Tuesday’s “decathlon”, the final reception, this time in Egyptian di-

rection, was not to be missed. But we almost did not arrive there with Mrs. Ambassador and Jarda, as just in front of us at the big crossroads, a motorbike flew into the side of a crossing car. In the end, we managed to arrive at the reception organized by the Egyptian ambassador, where compared to the French one, only diplomats came. In addition, the daughter of Kwame Nkrumah, the first president of the country, who had been unsuccessful in the past in the presidential election, was also among guests. When the formal event began to resemble a more disco with its wild light show, we went back to the heart of the evening Accra. Even though it is problematic here with the heart. It is remarkable for the Ghanaian capital to have no natural city centre. There is no “under the tail” meeting point, so we went to the city’s tallest building, the Sky Bar, where Ghana’s social contrast was completed. During 24 hours, I tried diplomacy in several forms and levels, and besides that, I discovered both the shiniest and the dirtiest parts of Accra. For a day, I guess, quite a decent achievement.

microsoftpragu eTýmprojektuPročByNe?W h y N o t ? t e a mV i p t o u r viptouracrosseurope

DREAM PARTY VOL. 3 BRUSEL DREAM PARTY, tradiční prezentace příběhů našich stážistů v Bruselu, měla v říjnu 2018 podtitul Final Reflections, protože rekapitulovala 4 roky našeho projektu motivačních stáží PročByNe? Stážisté se na půdě Stálého zastoupení ČR při EU představili ve čtyřech skupinách a celý večer moderovala naše patronka Martina Dlabajová. Nejprve přišli PODNIKAVCI, kteří absolvovali stáže ve firmách. Následovaly POLITICKÉ STÍNY, protože oblíbenou částí projektu je stínování politiků. Naši stážisté se v průběhu let postupně rozlétli i do světa. O zážitcích v Bruselu, Lucemburku, Itálii nebo Ghaně vyprávěli naši SVĚTOBĚŽNÍCI! Jako poslední se představili mladí lidé, kteří absolvovali stáž v prvních letech projektu. MLADÍ A ZKUŠENÍ. Ti se v životě posunuli nejdál a byli velkou inspirací pro nás pro všechny.

DREAM PARTY VOL. 3 BRUSSELS DREAM PARTY, the traditional presentation of our trainees’ stories in Brussels, had the subtitle ‘Final Reflections’ in October 2018, because it recapitulated 4 years of our project of motivational traineeships WhyNot? The trainees presented themselves in four groups at the Czech Permanent Representation to the EU and our Ambassador, Martina Dlabajová, hosted the whole evening.

First, we started with ENTREPRENEURIAL TRAINEES who completed their traineeship in companies. POLITICAL SHADOWS followed, as shadowing politicians is the project’s popular part. Over the years, our trainees have gradually run into the world. Our GLOBETROTTERS presented their experiences from Brussels, Luxembourg, Italy or Ghana! The last group to be introduced was the group of young people who took part in the first years of the project. YOUNG AND RECKLESS. They moved the farthest in life and have been a great inspiration for all of us.

microsoftpragu eTýmprojektuPročByNe?W hyNot?teamViptour pouviptouracrosseurope

Matěj Haša

Student / Student

VŠB – Technická univerzita Ostrava VŠB – Technical University of Ostrava

Únor / February 2019

MICROSOFT PRAHA MAKRO STÁŽ V MICROSOFTU Je krátce po šesté hodině ráno a já vyrážím z Moravy vlakem do Prahy – přesněji do sídla firmy Microsoft. Mám se zde potkat s Rosťou, Ľubou a Luckou, která nás má na starosti po celých 14 dní naší stáže. Jelikož Rosťa je v denním styku s vědeckým týmem v oboru jaderné fyziky a Ľuboš má jako lektor anatomie k vědě také blízko, diskutovali jsme převážně o situaci vědy v naší zemi a jejího vztahu k nejmodernějším technologiím. Odcházeli jsme se zadaným úkolem a rozšířenými obzory. Po výtečném jídle nás už čekala Tu Anh, která nás provedla téměř celým komplexem. Mohli jsme tedy vidět vše od střechy, na které se v létě pořádají pravidelné barbeque, přes sportovní patro s kulečníkovým a ping-pongovým stolem, šipkami až po garáž s kytarami, bicíma a vším, co správná kapela potřebuje. Jestli se ptáte proč, tak je to právě proto, že firma Microsoft v garáži vznikla. Na Eshopistu (projekt pro vzájemné obohacování leaderů e-shopů osobními zkušenostmi z online businessu) jsem se těšil. To byl náš odpolední plán. Nikdy jsem na podobném programu nebyl a osobně mě zajímalo, co se na takové akci bude probírat, do jakých detailů a jací lidé přijdou. Průběh mě rozhodně nezklamal. Vystoupily osobnosti s reálnými zkušenostmi s tvorbou webu či vedení online businessu. Po každé přednášce byla možnost poslat své otázky přes internet a získat na ně odpovědi přímo od prezentujících, což pro mě osobně mělo velkou přidanou hodnotu. Nechyběla ani bloková diskuze pěti účastníků, kteří měli za úkol odpovídat na dotazy moderátorů na předem určené téma i na dotazy od diváků. Dozvěděl jsem

se plno nových informací, které bych zřejmě na internetu jen tak nevyhledal, za což jsem vděčný. S úsměvem na rtech jsme odcházeli v 7 hodin večer domů. Tohle byl skvělý den!

MICROSOFT PRAGUE MACRO TRAINEESHIP AT MICROSOFT It is shortly after 6 am and I leave Moravia by train to Prague – more precisely to Microsoft’s headquarters. I’m supposed to meet Rosťa, Luba and Lucka, who is in charge of the whole 14 days of our traineeship. Since Rosťa is in daily contact with a scientific team in the field of nuclear physics and Luboš is also close to science as an anatomy lecturer, we have discussed mainly the situation of science in our country and its relation to the latest technologies. We left with an assignment and broadened horizons. After an excellent meal, Tu Anh was waiting for us and took us through almost the entire complex. So we could see everything from the roof, where traditional barbecue is held in summer, through the sports floor with billiard and ping-pong table, darts to the garage with guitars, drums and everything a good band might need. If you ask why, that’s because Microsoft was actually founded in a garage. I was looking forward to the Eshopist (a project for mutual enrichment of e-shop leaders with personal experience from online business). That was our afternoon plan. I have never been to a similar program and I personally wondered what will be going on at such an event, into what details we will go and what people will come. The course didn’t disappoint me. There were personalities with real experience in creating a website or conducting an online business. After each lecture, it was possible to send your questions via Internet and get answers directly from the panellists, which was of great added value to me. There was also a block discussion of five participants who were asked to answer moderators’ questions on a predetermined topic and questions from the audience. I learned a lot of new information, which I would not be normally looking for on the Internet, and for which I am grateful. With a smile on our lips we left for home at 7 pm. This was a great day!

Ľuboš Repka

Student / Student

Univerzita Karlova v Praze Charles University in Prague

MICROSOFT PRAHA MAKRO STÁŽ V MICROSOFTU Hackathon je akcia, pri ktorej programátori, grafici a poprípade aj web dizajnéri intenzívne pracujú na softvérovom projekte. V Microsofte dnes jeden prebiehal, takže sme sa ho neváhali zúčastniť. Jeho téma bola chatbot v súvislosti s hotelom. Niekoľko prvých hodín sme iba inštalovali softvér, ktorý bol potrebný pre vývoj. Už toto bolo celkom náročné a polovica vecí nám nefungovala. Začínalo to trochu pripomínať vtip – medik, jadrový fyzik a analytik prídu na Hackathon plný developerov. Nakoniec sme ale rozbehli viac ako polovicu a mohli sme začať. Ako prvé sme si ucelili obraz o našej aplikácii. Ako bude vyzerať, ako sa bude ovládať a kto ju bude používať. S posledným krokom sme zároveň začali tvoriť marketingový plán. Aké sú výhody pre hosťov a aký prínos to bude mať pre samotný hotel. No a konečne sme začali. Rozdelili sme sa na marketingový a developerský tím. Ja osobne som spadal pod marketing – navrhol som teda logo a snažil sa prepracovať prezentáciu produktu pomocou predchádzajúceho brainstormingu. Medzi časom sa priam zázračne začínala črtať aplikácia, ktorá nakoniec bola (v rámci našich časových možností) celkom použiteľná na ukážku. Doladili sme posledné detaily a vyčerpaní sme sa vrátili do hlavného sálu, pripravení na prezentáciu výsledku.

Prezentácia mala úspech! Ja som prezentoval náš marketingový plán a Matěj ukazoval a komentoval live ukážku našej aplikácie. S napätím sme sa posadili naspäť do publika a čakali sme na výsledok. Po chvíli sa komisia vrátila a začala oznamovať výsledky. Prvá cena bola predaná, nasledovalo odovzdanie druhej. Zrazu zaznelo meno nášho tímu a na našich tvárach sa rozžiaril úsmev. Podarilo sa to. Skončili sme druhí. Smiali sme sa celú cestu do 8. poschodia, pri opúšťaní Microsoftu (už druhý krát neskoro večer), pri lúčení na zastávke a ja osobne až do večera, pokým som nezaspal. Bol to pre nás naozaj úspech.

MICROSOFT PRAGUE MACRO TRAINEESHIP AT MICROSOFT Hackathon is an event where programmers, graphic designers or web designers work intensively on a software project. One was happening today at Microsoft, so we didn’t hesitate to participate. Its topic was chatbot related to a hotel. During the first few hours, we only installed the software that was needed for the development. This was quite challenging and half of the things didn’t work for us. It started to look like a beginning of a joke – a medic, a nuclear physicist, and an analyst come to Hackathon full of developers. But finally, we were able to make more than half of the software working and then we could start :D. First of all, we drafted a complete picture of our application. How it will look like, how it will be controlled and who will use it. At the same time, we started to create a marketing plan with the last step. What are the benefits for guests and what benefits it will have for the hotel itself. And finally, we started. We split into a marketing and development team. I personally took part in the marketing team – so I designed the logo and tried to rework the product presentation based on a preceding brainstorming. Meanwhile, an application that was quite usable for demonstration (within our time frame) has miraculously begun to shape up. We have fine-tuned the last details, and we returned exhausted to the main hall, ready to present the result.

The presentation was a success! I presented our marketing plan and Matěj showed and commented on a live demonstration of our app. We sat back in the audience and waited for the result. After a while, the commission returned and began to report the results. The first prize was handed out, followed by the handing over of the second one. Suddenly the name of our team was pronounced, and a smile grew on our faces. We managed it. We finished on a second place. We laughed all the way to the 8th floor, leaving Microsoft (the second time late in the evening), continued at the stop and I personally laughed until I fell asleep. It was really a success for us.

Rosťa Kubín

Student / Student

České vysoké učení technické v Praze Czech Technical University in Prague

MICROSOFT PRAHA MAKRO STÁŽ V MICROSOFTU Ráno jsme přišli na náš poslední den ve společnosti Microsoft. Tento den měl být podle programu takový rozkouskovaný, ale věděli jsme, že tam je schůzka s generálním ředitelem české a slovenské pobočky Microsoftu Rudolfem Urbánkem, na kterou jsme se velmi těšili. Super byla i prohlídka patra, kde sedí vývojáři Skype. Mají velmi zajímavé prostředí, místo je vybavené jako opravdová garáž, kam mohou zaměstnanci chodit a tvořit své vlastní projekty. K dispozici byla třeba 3D tiskárna a zaujal nás taktéž semafor. Byl tam postavený na stole a fungoval. Všichni jsme byli překvapeni, jak je veliký. Nakonec nás tam stolek, kolem kterého jsme seděli a diskutovali, protože to byl surface table. To je prostě úžasné, tento konkrétní kus byl asi 13 let starý. Závěr dne patřil tradičnímu setkání s Reném, který se o nás staral po celou dobu stáže a dával nám spoustu skvělých rad. Myslím, že mluvím za nás tři, když řeknu, že stáž byla něco úžasného, že nám hodně dala a naučila nás spoustu věcí. Určitě se zase někdy na jaře sejdeme a s odstupem času probereme, co jsme spolu v Microsoftu zažili.

MICROSOFT PRAGUE MACRO TRAINEESHIP AT MICROSOFT In the morning, we came to our last day at Microsoft. According to the agenda, thursday was supposed to be fragmented, but we knew there was a meeting with the CEO of the Czech and Slovak Microsoft subsidiaries, Rudolf Urbánek, that we were so much looking forward to. What we enjoyed as well was a tour of the floor where Skype developers sit. They have a very interesting work environment, the place is equipped as a real garage, where employees can go and create their own projects. A 3D printer is at their disposal here and the traffic light also captivated us. It was there on the table and working. We were all surprised how big it was. Finally there was a table that we were sitting at and discussing because it was a surface table. This is just amazing, this particular piece was about 13 years old. The end of the day belonged to a traditional meeting with René, who took care of us all the time during the traineeship and gave us a lot of great advice. I think I’m talking on behalf of the three of us when I say that the traineeship was something amazing, that it gave us a lot and we learnt a lot of things. Certainly, we will meet again in the spring and discuss what we have experienced together at Microsoft in time.

projektuPročByNe?Wh yNot?teamViptour ouviptouracrosseurope

Zdeněk Jindříšek

Záchranář / Paramedic

Záchranář v Krajské nemocnici Liberec Paramedic in Regional Hospital in Liberec

únor / february 2019

MINISTERSTVO ZDRAVOTNICTVÍ ČR STÍNOVÁNÍ MINISTRA ADAMA VOJTĚCHA Náš čtvrtý den na stáži jsme začali v sedm ráno na Úřadu vlády ČR schůzkou pana premiéra Babiše a ”našeho“ pana ministra Vojtěcha se zástupci královéhradeckých nemocnic. Jako vždy při takto důležitých schůzkách jsme se posadili tak, abychom jednání nerušili a zpovzdálí ho sledovali, nicméně pan premiér trval na tom, abychom se posadili ke stejnému stolu. Z Úřadu vlády jsme nasedli do auta a vyrazili. Dnešní den jsme podle týdenního rozvrhu pana ministra měli strávit na výjezdním zasedání v Ústeckém kraji, konkrétně v Mostu. Protože se k nám nedostal program zasedání, nevěděli jsme co čekat. Protože jsme měli zpoždění, uháněli jsme směrem na Most s majáčkem. Pán ministr ještě stihl nastudovat podklady k celému dni a už jsme byli na místě. V první části nás čekala prohlídka bytů v Chánově. Jak jsme procházeli chánovským sídlištěm, zmerčil jsem známou tvář. A nebyl to nikdo menší než Jožo ze seriálu Most! Jako správná celebrita svolil se selfíčkem se svým fanouškem. Z Mostu jsme odjížděli unavení, ale plni zážitků, které se už asi nikdy nezopakují. Kdo by si myslel, že tím ministrův den končí, byl by na omylu. Ihned po nasednutí do auta podával rozhovor po telefonu a další dlouhý televizní rozhovor ho čekal na ministerstvu. I přesto, že měl pan ministr ještě nějakou práci, my jsme už vyrazili vstříc našim postelím, abychom nabrali síly na další náročný den. Velmi zajímavá byla schůzka se zástupcem Mladých psychiatrů, se kterým jsme diskutovali situaci v mladé generaci psychiatrů i plánované evropské fórum, které se bude ko-

nat tento rok v Praze. Na zbytek dopoledne bylo naplánováno focení pana ministra na různých místech v Praze, takže jsme si mohli užít i trochu té památkové turistiky, na kterou bychom jinak v nabitém programu neměli čas. I když celé focení probíhalo v časovém presu, první jarní sluníčko nám to vynahradilo. Po focení jsme měli malou chvíli, abychom do sebe hodili oběd a už se jelo na společné zasedání Výboru pro zdravotnictví PSP, Výboru pro sociální politiku PSP a Výboru pro zdravotnictví a sociální politiku Senátu PČR. Téměř tři hodiny dlouhé jednání prolínalo několik projevů zúčastněných poslanců, hostů a hlasování. Od konce stáže přemýšlím nad tím, co mi stáž vlastně dala a můžu vám říct, že opravdu není jednoduché si odpovědět. Vlastně ještě teď to nevím. Bylo to celkem náročných 14 dní a každý den byl úplně jiný. Myslím si, že to bylo skvělé, jedinečné a rozhodně motivační. Pokud jsem si před stáží myslel, že každý den pracuji na 100 %, tak to jsem se mýlil. Pan ministr nám každý den ukazoval, co to doopravdy znamená. Jsem rád, že jsem mohl vidět a zažít, jak pan ministr pracuje, jak se vyjadřuje a na co si musí dávat pozor. Stejně tak si vážím možnosti poznat ministerstvo a některé jeho pracovníky.

MINISTRY OF HEALTH OF THE CZECH REPUBLIC SHADOWING THE MINISTER ADAM VOJTĚCH We started our fourth day of traineeship at 7 a.m. at the Office of the Government of the Czech Republic with a meeting of Prime Minister Babiš and “our” Minister Vojtěch with representatives of the Hradec Králové hospitals. As always at such important meetings, we sat down in a way not to disturb the negotiations and watched him from a distance, but the Prime Minister insisted that we sit at the same table. We got into the car of the Office of the Government and headed off. According to the Minister’s weekly schedule, we should have spent today at an external meeting in the Ústí Region, specifically in Most. As we didn’t get any agenda of the meeting, we didn’t know what to expect. Because we were late, we headed to Most with a flashing blue light. The Minister has still been studying materials

for the day and suddenly we were at our destination. In the first part we had a tour of apartments in Chanov. As we walked through the Chanov housing estate, I spotted a familiar face. And it was noone less than Jožo from Most! As a true celebrity, he agreed to a selfie with his fan. We were leaving Most tired but full of experiences, which will probably never happen again. Who would have thought that the Minister’s day was over, would be wrong. Immediately after getting in the car, he was talking on the phone and another long TV interview was waiting for him at the Ministry. Despite the fact that the Minister had some work to do, we had already set out to our beds to gain strength for the next difficult day. The meeting with a representative of Young Psychiatrists, with whom we discussed the situation in the young generation of psychiatrists and the planned European forum to be held this year in Prague, was very interesting. For the rest of the morning a photo shoot of the Minister was planned in various places in Prague, so we could also enjoy a bit of monument tourism, which we would not otherwise have time for in a busy schedule. Although the whole photo shoot took place in hurry, the first spring sun made it up to us. After the photo shoot, we had a little time to grab lunch and then we went to a joint meeting of the Committee on Health Care and the Social Policy Committee of the Chamber of Deputies and the Committee on Health and Social Policy of the Senate of the Parliament of the Czech Republic. Almost three hours of long talks were interweaved by several speeches from participating Members, guests and by votes. Since the end of my traineeship I have been thinking about what the traineeship actually gave me and I can tell you that it is not easy to answer. Actually, I don’t know it yet. It was a total of 14 quite demanding days and every day was completely different. I think it was great, unique and definitely motivating. If I thought I worked 100% every day before the traineeship, I was wrong. Mr. Minister showed us every day what it really means. I am glad that I could see and experience how the Minister works, how he expresses himself and what he must be careful of. Likewise, I appreciate the opportunity to get to know the Ministry and some of its staff.

Ivana Havelková

Studentka / Student

Masarykova univerzita v Brně Masaryk University in Brno

MINISTERSTVO ZDRAVOTNICTVÍ ČR STÍNOVÁNÍ MINISTRA ADAMA VOJTĚCHA Tak a je tu pátek. Poslední den prvního týdne naší stáže. Na rychlé tempo už jsme si už zvykli a délka pracovního dne už se nám taky tak nějak vžila. Myslím, že úlohu stínů už po týdnu zvládáme vcelku dobře, jsme tam, kde máme být, nejsme tam, kde nemáme být a snažíme se držet s panem ministrem krok. Jenže jak už to tak bývá, i mistr tesař se někdy utne, no a tak jsme po slavnostním zahájení kongresu nějakým zázrakem pana ministra ztratili. Naštěstí nás všechny napadla spásná myšlenka, že se potkáme v autě a tak jsme se nemuseli nahánět v obrovském hotelu (i když je to vtipná představa, jak se vystavovatelů a účastníků ptáme: ”Neprošel tudy náhodou ministr zdravotnictví?“). Po shledání jsme se přesunuli na další bod programu – kulatý stůl v senátu na téma e-health, kde jsme vyslechli, jaký je současný stav a plány na elektronizaci zdravotnické dokumentace. Zároveň jsme se dostali do další významné a krásné budovy, kterou jsme měli na našem bucket listu. Mohlo by se zdát, že už den nepojme více hodin a že už nás čeká jen něco k snědku a pohodlná postel. Opak je pravdou. Z Teplic odjíždíme na ministerstvo a pak hned na Kavčí hory do studia České televize, kde nás všechny tři čeká natáčení pořadu Máte slovo. My dva v publiku a pan ministr za řečnickým pultem. Debatovalo se na téma ”Alkohol“ a nevyhlo se to ani obvyklým vyostřeným emocím, které tento pořad většinou provázejí. Úplně utahaní jsme se v jedenáct hodin dostali na hotel a museli se sbalit, protože zítra nás čeká už poslední den naší stáže.

Absolvovala jsem dvoutýdenní intenzivní kurz ”Jak stínovat ministra zdravotnictví aneb únava se nepřipouští“. Zažili jsme toho neskutečně moc, od malých setkání po tiskové konference, od referentů po velvyslance. V naší společnosti panují velmi zkreslené představy o práci ministrů nebo i ministerstev samotných. Jsem hrozně ráda, že jsem mohla nahlédnout ”pod pokličku“ a mohu se snažit ukázat známým, rodině, komukoliv, kdo o to bude stát, že ne vše je černobílé a ne vše je tak, jak média uvádí. Spousta procesů, které se ve výsledku dotýkají například nás, budoucích či současných lékařů, není tak jednoduchá, jak je nám prezentováno. Není to rozhodnutí jednoho člověka a vše se musí pečlivě vybalancovat společně se zástupci odborných společností apod. Stáž mi v mnohém otevřela oči a dokonce i některé dveře, které by mi byly jinak nedostupné. Název motivační stáž je určitě zasloužený. Namotivovala mě a nasměrovala trochu za hranice lékařského povolání, kterého se nevzdávám, jen ho chci trochu rozšířit. A začala jsem tím, že jsem si v pátek večer ve vlaku podala přihlášku na dálkové studium Managementu ve zdravotnictví.

MINISTRY OF HEALTH OF THE CZECH REPUBLIC SHADOWING THE MINISTER ADAM VOJTĚCH So Friday is here. The last day of the first week of our traineeship. We have already got used to the fast work pace and we also somehow got used to the length of our working day. I think we can handle the role of shadows quite well after a week, we are where we are supposed to be, we are not where we should not be and we are trying to keep up with the Minister. But as it happens, we all make mistakes, so for some reason,after the congress opening ceremony,we mysteriously managed to lose the minister. Fortunately, we’ve got a good idea to meet in the car, so we did not have to chase each other in a huge hotel (although it is a comical idea to imagine how we ask exhibitors and participants: “Didn’t the Minister of Health pass by?”).

After we met, we moved on to the next item on the agenda – a round table in the Senate on e-health, where we heard what the state of play and plans are to computerize medical records. At the same time, we saw another important and beautiful building we had on our bucket list. It might seem like there is no more time in the day and that just a bite to eat and a comfortable bed awaits us. The opposite is true. We continue from Teplice to the Ministry and then right to the Czech Television studio at Kavčí hory, where all three of us are waiting for a show called ‘Have a Word’. The two of us in the audience and the Minister in front of the speaker. The topic of “Alcohol” was debated, and the usual exaggerated emotions that mostly accompany the program were not avoided. Completely tired we finally got to the hotel at eleven p.m. and had to pack our bags, because tomorrow is the last day of our traineeship. I went through a two-week intensive course “How to Shadow the Minister of Health aka Fatigue Is Not Allowed”. We have experienced so many things, from small meetings to press conferences, from officers to ambassadors. In our society, there are very distorted ideas about the work of ministers or even the ministries themselves. I am very glad that I could get a ‘sneak peek’ into this and I can now try to explain to my friends, family, or whoever will care, that not everything is black and white and not everything is as the media states. Many of the processes that in actual fact relate to us, for example, to future or current doctors, are not as simple as they are being presented. It is not the decision of one person and everything must be carefully balanced together with professional representatives, etc. The traineeship opened my eyes in many aspects and even some doors that would otherwise have not been available to me. The name ‘motivational traineeship’ is definitely deserved. It motivated me and directed me a little beyond the medical profession that I won’t give up, but just want to expand it a little. And I started by filling an application for a distance study programme of Management in Health during my trip in train on Friday night.

Sára Wranová

Studentka / Student

Masarykova univerzita v Brně Masaryk University in Brno

Březen / march 2019

Stínování ombudsmanky Anny Šabatové v Kanceláři veřejného ochránce práv v Brně Dneska ráno jsem se probudila s pocitem, že si příští tři dny musím užít, protože to hrozně letí a pátek bude můj poslední den. Dnešek byl taky prvním dnem mého stínovaní, kdy jsem přišla do Kanceláře dříve než paní ochránkyně. Většinou přicházím později a odcházím dřív než ona, a i tak večer usínám úplně vyčerpaná. Ještě jsem za tu dobu, co jsem tady, nepochopila, kde všechnu tu energii bere. Jelikož se jedná o veřejnou správu, je tady každý den podobný rytmus, na který jsem si už, myslím, zvykla. Když se zrovna nekoná nějaká konference nebo jednání s někým zvenčí, má každý den stejné schéma. Ráno se začíná poštou a hrnkem čaje se sklenicí vody pro paní ombudsmanku. Vzájemně se sděluje, co přišlo – e-maily, pozvánky, dneska třeba nějaká knížka. Každému zaměstnanci přichází tzv. monitoring, co všechno se v posledním dnu o veřejném ochránci napsalo. Pak si jde většinou každý dělat svou práci a na programu jsou po celý den konzultace. Ty si domlouvá buď paní Šabatová sama, když chce s někým mluvit ona, nebo někdo jiný, když potřebuje radu od ní. Vše funguje jako hodinky, celý program je přesně naplánován. Když končí jedna schůzka, hned začíná druhá. Právníci občas říkají, že mají

paní ombudsmanku ”objednanou“ na celou půlhodinku, takže se zeptají ještě na něco. Pokud ale odchází dřív a objeví se třeba desetiminutová pauza, studuje si paní ochránkyně podklady, které ke každé problematice, schůzce nebo jednání dostává, nebo vyplní mezeru schůzkou někým jiným. Do větších než desetiminutových mezer se taky snaží vejít asistentky ze sekretariátu, které studují spisy, potom je konzultují s ochránkyní a ta je buď podepíše, nebo nechá přepracovat. Každá z nich přináší každý den na stůl v pracovně plné ruce spisů. Je tady super kolektiv a super lidi, což se nejvíce projevuje kolem poledne, kdy se jde na oběd (protože do té doby všichni pilně pracují!) a socializuje se (teda hlavně já). A pak taky po obědě, kdy si většinou jdeme udělat kávu a občas proběhne i nějaká společná debata (to je někdy nejlepší část dne!). Dneska byl tento prostor plně využit sledováním živého vysílání z Poslanecké sněmovny, kde probíhalo druhé kolo volby zástupce ombudsmana. A tím tady celý barák žije už několik dní. Pokud si to chcete představit, přirovnala bych to k olympijským hrám, když soutěží Česko. Všichni sedí u obrazovek, povzbuzují a pak o tom horlivě debatují. Dneska bohužel teda nikdo zlato nevyhrál…

Shadowing the Ombudsman Anna Šabatová in the Office of The Public Defender of Rights in Brno This morning, I woke up with a feeling like I have to enjoy the next three days because time flies too fast and Friday will be my last day. Today was also the first day of my shadowing when I came to the office earlier than the Ombudsman. Usually I come later and leave before her, and even so, I fall asleep completely exhausted in the evening. During the time spent here, I haven’t understood yet, where she takes all the energy. Since it is a public administration, there is a similar rhythm every day that I have already become accustomed to, I think. When there is no conference or meeting with someone from outside, she has the same scheme every day.

Mornings start with mail and a cup of tea with a glass of water for the Ombudsman. They tell each other what has come – e-mails, invitations, today for example a book. Every employee receives the so-called monitoring of what was written on the day before about the Public Defender. Then usually everyone goes to do his work and consultations are on the agenda for the rest of the day. They are arranged either by Mrs. Šabatová herself, if she wants to talk to someone or by someone else when they need advice from her.

Everything runs like clockwork; the whole agenda is precisely planned. When one meeting ends, the second begins immediately. Lawyers sometimes say they have ‘ordered’ the Ombudsman for half an hour, so they keep asking for something else. But if they leave earlier and a ten-minute pause appear, for example, the Defender studies the materials she receives for each issue, meeting or she receives at the meeting, or fills the gap with someone else. Greater than ten-minute gaps are also being filled by secretary assistants who study writings, then consult them with the Defender, who either signs them or lets them revise. Each of them puts every day full hands of papers on the table in her office. There is a super team and great people here, which is most evident around noon, when they go to lunch (because until then everyone works hard!) and socializing (i.e. mainly me). And then also after lunch, when we usually go to make coffee and sometimes there is some common debate going on (that’s sometimes the best part of the day!). Today, this space was fully used for watching live broadcasts from the Chamber of Deputies, where the second round of the Ombudsman’s representative election was held. And the whole house has been living by that for several days. If you want to imagine it, I would compare it to the Olympics when the Czech Republic is competing. Everyone is sitting in front of the TV, cheering up and frequently discussing what is happening.

K a r l o va r s k é o d y M a g i s t r át m ě s ta O s t r av a Th e C i t y H a l l o f O s t r a v a V e lv y slanectvíčeskérepublikyv Em b a s s y o f t h e C z e ch R e p u b l i c i n Acc r a K a n c e l á ř v e ř e j n é h o o ch r á n c e p r á v v B r n ě O f f i c e o f t h e P u b l i cD e f e n d e r o f R i g h t s i n B r n o M INISTERSTVO I C TVÍ č e s k é r e p u b l i k y M i n i s t f H e a l t h o f t h e C z e chR e p u b l i cIB M P r a g u e d i r e c t p o jišťovnamicrosoft eTýmprojektuPročByNe?W h y N o t ? t e a mV i p t o u r e v r o touracrosseurope

Nikola Jahnová

Studentka / Student

Univerzita Palackého v Olomouci Palacký University Olomouc

ÚNOR–DUBEN FEBRUARY–APRIL 2019

Stáž v týmu PročByNe? Stáž v poslanecké kanceláři. Příležitost, které se musíte chopit, jelikož víte, že není standardem nabízet ji každý den. A přesně to byla myšlenka, která mne donutila říct si ”Proč by ne?“ a odeslat těsně před ukončením výběrového řízení životopis spolu s motivačním dopisem. Když se na to dívám zpětně, byla to ta nejlepší věc, co jsem pro sebe mohla udělat. Byla jsem vybrána a najednou jsem byla součástí chodu celé kanceláře ve Zlíně. Zapojená téměř v každé věci, které jsem se mohla účastnit a nějakým způsobem k ní přispět. Za tu krátkou chvíli jsem si stihla udělat obrázek o tom, jak těžké je zkoordinovat rozvrh paní poslankyně, či o tom, jak pracuje nejen její tým, ale také ona. Viděla jsem, jak je každý člověk důležitý, jelikož každá práce navazuje na práci někoho předchozího. Podílela jsem se na chodu různých stáží projektu ”PROČBYNE?“. Přečetla jsem spoustu motivačních dopisů, životopisů, sestavila velké množství excelovských tabulek, ale také se v Brně potkala s paní ombudsmankou Annou Šabatovou a s dalšími skvělými studenty, kteří se o její stínování na týden ucházeli. Momentálně se blíží volby do Evropského parlamentu a já se moc těším, co vše si v kanceláři s týmem, se kterým se cítím, jako bych do něj patřila snad odvždy, odnesu za zkušenosti.

WhyNot? team trainee Traineeship in MEP’s office. An opportunity you have to grasp because you know it is not the standard offer it every day. And that was precisely the idea that made me say “Why not?” and send a CV together with a cover letter just before closing the selection process. Looking back now, it was the best thing I could have done for myself. I was chosen and suddenly I became part of the whole office in Zlín. Involved in almost everything I could participate in and contribute to in some way. In a short while, for example, I could look into how difficult it is to coordinate the agenda of the MEP, or how not only her team works, but also how she does. I have seen how important each person is because every work is closely connected to the work of someone else. I participated in the running of various traineeships of the project “WhyNot?”. I have read a lot of cover letters, CVs, compiled a large number of Excel tables, but also met with the Ombudsman Anna Šabatová in Brno and with other great students who applied for her one week long shadowing. The European Parliament elections are approaching at the moment and I am very much looking forward to seeing what experiences I will gain in the office with the team that I feel as if I belonged to forever.

Seznam stáží projektu Pročbyne?

2015

Stínování ministra financí Andreje Babiše (Karel) Příprava novely zákona o audiovizi na Státním fondu kinematografie (Tereza) Tajemnice mezinárodní poroty 55. ročníku ZLÍN FILM FESTIVALU (Táňa) Asistent produkce při natáčení seriálu BBC Tři mušketýři (Vojta) Asistentky ELLE BEAUTY LOUNGE při MFF Karlovy Vary (Michaela, Johanka, Bára) Stínování redakce časopisu ELLE (Junior dream team složený ze 14 mladých lidí) Stáž v rodinném vinařství Guerra v Itálii (Albert) Stáž ve firmě Nestlé od výroby po prodej (Iveta, Jakub) Stáž v kanceláři Martiny Dlabajové v Evropském parlamentu (Martina, Jakub) Stážisté v týmu PročByNe? (Bětka, Honza)

2016

Stínování ministra spravedlnosti Roberta Pelikána (Lami) Stáž u kadeřníka hvězd Martina Tyla v salonu NEW YOU (Jura) Stáž v designovém start-upu Czevitrum (Nikola) Stínování ministra životního prostředí Richarda Brabce (Anna, Jan) Stáž u michelinského šéfkuchaře Romana Pauluse v hotelu Alcron (Laco, Jiří) Stínování uměleckého štukatéra Olivera Brauna (Valérie, Petr) Stínování člena Evropského účetního dvora A. Brenninkmeijera v Lucemburku (Filip) Stínování starosty Valašského Meziříčí Roberta Stržínka (Kvido) Stáž v projektu PročByNe? (Claire, Tera) Setkání s kytaristou skupiny Wohnout Janem Homolou (Patrik)

2017

Stáž v managementu firmy Nestlé Česko s. r. o. (Romana) Stínování českého velvyslance Jaroslava Zajíčka v Bruselu (Jan) Stínování brněnského primátora Petra Vokřála (Fanny, Vladislav) Stínování ministryně pro místní rozvoj Karly Šlechtové (Radka, Jiří) Stínování hejtmanky Karlovarského kraje Jany Vildumetzové (Kateřina) Stínování ministra dopravy Dana Ťoka (Petra, Martin) Stáž v hotelu Thermal při MFF Karlovy Vary (Daniel) Stínování předsedy Evropského parlamentu Antonia Tajaniho (Zuzana) Navrhovala produkt pro společnost ETA, a. s. (Kateřina) Stáž v týmu PročByNe? (Hana)

2018

Stínování Alessandra Pasqualeho, CEO Karlovarské minerální vody (Tomáš) VIP Tour Evropou – stínování eurokomisařky Věry Jourové a europoslankyně Martiny Dlabajové (Paul, Lucie) Stínování CEO pojišťovny Direct Pavla Řeháka (Tereza, David) Stínování primátora Ostravy Tomáše Macury (Bára) Koučování robota v IBM (Karolína, Beata) Stínování české velvyslankyně Margity Fuchsové v Ghaně (Jakub)

2019

Makro stáž v Microsoftu (ľuboš, Matěj, Rosťa) Stínování ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (Ivana, Zdeněk) Stínování ombudsmanky Anny Šabatové (Sára) Stáž v týmu PročByNe? (Nikola)

LIST OF WHYNOT? TRAINEESHIPS

2015

Shadowing Andrej Babiš, Minister of Finance of the Czech Republic (Karel) Drafting a new piece of legislation on audiovision (Tereza) Secretary of the international jury at the 55th Zlín Film Festival (Táňa) Assistant Director’s Trainee for BBC’s Musketeers serie (Vojta) Assistant at ELLE BEAUTY LOUNGE at the International Film Festival in Karlovy Vary (Michaela, Johanka, Bára) Shadow editors of the ELLE magazine (14 persons) Traineeship in a Dario Guerra’s family winery in Italia (Albert) The journey of Czech Nestlé sweets from production to counter (Iveta, Jakub) Trainee at Martina Dlabajova’s office at the European Parliament (Martina, Jakub) WhyNot? team trainee (Honza, Bětka)

2016

Shadowing Robert Pelikán, Minister of Justice of the Czech Republic (Lami) Shadowing Martin Tyl New You Hair Salon in Prague (Jura) Shadowing CEO of Czevitrum design start-up (Nikola) Shadowing Richard Brabec, Minister of the Enviroment of the Czech Republic (Anna, Jan) Shadowing Roman Paulus, Michelin-star chef in Alcron hotel Prague (Laco, Jirka) Shadowing Oliver Braun, Art stucco in Prague (Valérie, Petr) Shadowing Alex Brenninkmeijer, Member of the European Court of Auditors in Luxembourg (Filip) Shadowing Robert Stržínek, Mayor of Valašské Meziříčí (Kvido) WhyNot? team trainee (Klára, Tera) Shadowing Jan Homola, the guitarist in Wohnout Band (Patrik)

2017

Shadowing business managers at Nestlé company in Prague (Romana) Shadowing the Czech Ambassador to the EU, Jaroslav Zajíček (Jan) Shadowing the Brno Mayor Petr Vokřál (Fanny, Vladislav) Shadowing the Minister of Regional Development Karla Šlechtová (Radka, Jiří) Shadowing the Governor of the Karlovy Vary region, Jana Vildumetzová (Kateřina) Shadowing the Minister of Transport Dan Ťok (Petra, Martin) Observing the transformation of the Thermal Hotel into a film festival centre (Daniel) Shadowing the President of the European Parliament Antonio Tajani and his cabinet (Zuzana) Designing a product for ETA company (Kateřina) WhyNot? team trainee (Hana)

2018

Shadowing Alessandro Pasquale, CEO of Karlovarské minerální vody (Tomáš) VIP Tour across Europe – Shadowing the Commissioner Věra Jourová and MEP Martina Dlabajová (Paul, Lucie) Shadowing Pavel Řehák, the CEO of Direct Insurance (Tereza, David) Shadowing the Mayor of Ostrava Tomáš Macura (Bára) Robot Coaching at IBM (Karolína, Beata) Shadowing The Czech Ambassador to Ghana, H. E. Margita Fuchsová(Jakub)

2019

Macro traineeship at Microsoft (Ľuboš, Matěj, Rostislav) Shadowing the Minister of Health Adam Vojtěch (Ivana, Zdeněk) Shadowing the Ombudsman Anna Šabatová (Sára) WhyNot? team trainee (Nikola)

Děkujeme Alde Group za podporu projektu PročByNe? ve všech uplynulých letech. We would like to thank ALDE Group for the support of the WhyNot? project throughout all the past years.

Kontakt / contact

Kancelář poslankyně evropského parlamentu Martiny Dlabajové Vila T. Bati Gahurova 292 760 01 Zlín E: procbyne@dlabajova.eu T: (+420) 777 719 991 procbyne.cz facebook.com/projektProcByNe instagram.com/ProcByNe Youtube: Projekt PročByNe?

TEXTY UVNITŘ KATALOGU JSOU VYBRÁNY Z BLOGŮ STÁŽISTŮ NA WWW.PROCBYNE.CZ

The stories in this catalogue were selected from trainees’ blog posts on www.procbyne.cz