Průvodce historickými interiéry
prague.eu
praha
Staroměstská radnice
CZ
Úvod
1. kapitola
Staroměstská radnice byla nejstarší institucí svého druhu na českém území a v domácích dějinách má své nezastupitelné místo. Zažila slavná i temná období historie. Prvním návštěvníkům byla zpřístupněna již v polovině 19. století a náleží tak k nejstarším turisticky přístupným památkovým objektům v Praze.
Úvod 3
Celý areál se pyšní titulem národní kulturní památka a je zcela právem zahrnut do památkové zóny chráněné organizací UNESCO.
Staroměstská radnice na fotografii z konce 19. století Dnešní podoba objektu je pouhým torzem někdejšího stavu – nedílnou součástí Staroměstské radnice býval i její severovýchodní trakt. Hlavní průčelí památky pak bylo nepřehlédnutelnou dominantou Staroměstského náměstí. Jeho původní podobu nahradila v polovině 19. století působivá palácová architektura (na snímku). Byla dílem architektů Petra Nobileho a Pavla Sprengera. Stavba, která byla nejvýraznějším počinem novogotické architektury v Praze, vydržela na náměstí pouhých 100 let – vlivem událostí Pražského povstání na konci druhé světové války byla poničena a posléze stržena. V současnosti se na jejím místě nachází parková úprava. Foto: Archiv hlavního města Prahy 4 Úvod
Historie radnice Staroměstská radnice byla založena na základě povolení českého krále Jana Lucemburského v roce 1338 jako objekt samosprávy Starého Města pražského. Nevznikla novostavbou, jejím sídlem se stal jeden z domů na Staroměstském rynku – nárožní stavení s věží, tehdy majetek kupce Wolflina od Kamene, bylo od soukromého vlastníka městskou radou vykoupeno a došlo k jeho přizpůsobení pro potřeby úřadu. Jako sídlo nově vzniklé instituce v sobě objekt kombinoval několik funkcí – jako prostor pro zasedání městské rady, soudu i budoucích městských úřadů plnil funkci správní a soudní, při návštěvách panovníka a městských slavnostech byl symbolem reprezentace, duchovním účelům sloužila jeho kaple a naopak tržní funkci představovaly přízemní prostory, které byly využívány jako místo k prodeji zboží a výrobků. Původní Wolflinův dům, jehož průčelí dnes nese slavný orloj, nemohl takovým nárokům dlouho dostačovat. Byl proto brzy značně přestavěn a rozšířen o celý soubor dalších objektů v sousedství, se kterými byl vnitřně propojen v jeden komplex. Zatímco ve svých počátcích byla Staroměstská radnice úředním domem jediného města, později se její působnost notně rozšířila. Došlo k tomu především za vlády císaře Josefa II. roku 1784 – čtyři dosud samostatná pražská města (Staré Město pražské, Nové Město pražské, Malá Strana a Hradčany) se tenkrát spojila v jeden správní celek a jejich sloučením vzniklo královské hlavní město Praha. Se svými 76 000 obyvateli se tehdejší Praha stala druhým největším městem Habsburské monarchie. V čele nového města stanula právě Staroměstská radnice, do které byl soustředěn veškerý úřad – nově označovaný jako magistrát. Aby byl středověký komplex domů Staroměstské radnice schopen 6 Úvod
pojmout znásobený úřednický aparát, byly již koncem 18. století podniknuty první velké úpravy areálu s cílem správní budovu rozšířit. Tyto přestavby vyústily až ve zboření celého původního severovýchodního traktu Staroměstské radnice směrem do náměstí, kde v letech 1838–1848 vznikla monumentální novostavba ve stylu novogotiky. Do pozoruhodného vývoje pražské radnice zasáhly události 20. století. Poslední den druhé světové války – 8. května 1945 – došlo k intenzivnímu útoku nacistů proti Staroměstské radnici. Byla zapálena střecha věže a pobořen arkýř radniční kaple, požár vypukl v mechanismu orloje i v některých síních jižního křídla budovy a neustále byl ostřelován novogotický trakt objektu, kde plamenům podlehl i cenný městský archiv, jenž zde sídlil. Pro nepřetržitou palbu nebylo možné požár hasit, takže po ukončení bojů stála památná budova v troskách. Severovýchodní trakt Staroměstské radnice byl po válce zbořen a na jeho místě vzniklo prostranství se stromy. V průběhu druhé poloviny 20. století byla vypsána celá řada architektonických soutěží na jeho dostavbu, výsledek žádné z nich však nebyl realizován a parková úprava zůstává na náměstí doposud. Po válce byla obnovena pouze nejstarší část Staroměstské radnice – jižní křídlo, tvořené pěti historickými domy. Jejich interiéry dnes slouží reprezentačním účelům pražského primátora. Novým sídlem správy Prahy se po poškození Staroměstské radnice stala tzv. Nová radnice na nedalekém Mariánském náměstí.
1 kaple Panny Marie 2 Obecní síň 3 Stará radní síň 4 předsálí zasedacího sálu 5 Brožíkův zasedací sál 6 Jiříkova síň 7 románské podzemí 8 gotické podzemí 9 hlavní vestibul 10 radniční věž 11 svatební síně 12 historická kanalizace 13 stroj orloje
6
10
5 4
1
3 13
2 11 9
7
8
12
p Celkem má brožura 64 stran plných zajímavostí a unikátních fotografií, které stojí za to poznat.