prague astronomical clock

prague astronomical clock

EN

prague

Guide to the oldest working astronomical clock in the world

prague.eu

B

prague astronomical clock

significance of the astronomical clock The Prague Astronomical Clock is a unique medieval monument.

It was built during the last breaths of the cultural boom in the Bohemian lands that began under the reign of Charles IV, Bohemian king and Holy Roman Emperor, who transformed Prague into a European centre of learning, culture and power. The Old Town Astronomical Clock was built as one of the last medieval archaic astronomical clocks. These served a different purpose and were of a different character than the modern astronomical clocks that emerged in Europe with the onset of the Renaissance. Its main dials — astrolabes — were not designed to work like accurate astronomical instruments, but were to be used above all for astrological purposes. Their design is also fundamentally opposite to the construction of astronomical astrolabes.

Unlike most astronomical clocks of the time, which were made particularly for the interior of churches, the Prague Astronomical Clock was built in between the buttresses of the Old Town Hall tower with great sensitivity. It faced the outer area of the square in order to become a part of life in the centre of Prague. Prague is often called the “heart of Europe”, as with some exaggeration it can be said that the astronomical clock is located in the very centre of Europe.

The Old Town Astronomical Clock is a complicated and multilayered work. The richly sculptured ornamentation and painted pictorial calendar plate enhance the central motif of the astronomical clock which is its top dial — astrolabe. The astrolabe of the medieval clock is a rotating image of the heavens — the heavens showing the movement of the Sun, Moon and stars, as well as the heavens that are the seat of the God. To the medieval man, the astronomical clock seemed like a true miracle. He admired the fact that its creator had managed not only to understand the movement of the Sun and Moon across the sky, but also to imitate it. Everyone could read the details from its astrolabe — the actual time, day in the year or how favourable the constellation of the heavens with the stars, Sun and Moon is in the life of the individual.

The astronomical clock also indicates the astrological signs. Astrology and the faith that earthly things were ruled by the heavens were very important and commonplace for life at the time. It was not only used to predict the future or determine the right moments for making binding decisions, but also for correctly timing the performance of medical treatment.

Guardian angel The statue of the stone angel is one of the oldest parts of the astronomical clock’s stone ornamentation — it probably comes from Petr Parléř’s workshop. The photograph from the Prague City Archives shows how it looked before World War Two. After the fire of the Old Town Hall in 1945, it was replaced by a copy and the original statue, which was considerably damaged, is missing to this day. prague astronomical clock

1

2

prague astronomical clock

Astronomical clock on the Old Town Hall Image from the Prague City Archives depicts the Old Town Hall in its form from the beginning of the 20th century.

Prague Astronomical Clock however, has been an integral part of the town hall since the Middle Ages. It was established on the south façade of its tower — a special stone annex was built here into which the whole clockwork mechanism was installed.

Together with the town hall chapel architecture, the astronomical clock belongs to the most ornate and the most valuable elements of the building exterior.

A remarkable work to this day attracts every passerby's attention.

prague astronomical clock

3

co pukazuje astroláb

This guidebook has 32 pages of fascinating facts and photos...

Pohyb nebeských těles Deska astrolábu orloje představuje pohled na nebe jižním směrem. Ve spodní části je vyznačen zlatou linkou oblouk obzoru a nad ním modré nebe, po kterém se pohybuje, stejně jako v přírodě, zleva doprava Slunce, Měsíc a hvězdy. Ty jsou představované souhvězdími vyznačenými na excentrickém kruhu.

Stejně jako se Slunce pohybuje koncem jara a počátkem léta vysoko na obloze, na astrolábu obíhá podobně velkým obloukem zleva doprava po jeho obvodu. V zimě je tomu opačně — dráha Slunce je na nebi i na desce astrolábu velmi nízká.

Hvězdná obloha je zobrazena pouze zčásti — jsou zde vyznačena souhvězdí zvěrokruhu (zodiaku), přes která se během roku postupně pohybuje Slunce a Měsíc. Slunce oběhne celý obvod zodiaku stejně jako na nebi během jednoho roku, Měsíc pak za necelých 27,5 dní.

Slunce i Měsíc se zároveň velmi pomalu pohybují po kruhovém zodiaku proti směru pohybu hodinových ruček, Zodiak se pak společně se Sluncem a Měsícem otočí po astrolábu každý den o jednu otáčku ve směru hodinových ruček.

Ve spodní části astrolábu je pod linií obzoru zobrazen zemský povrch kolem nás. Červená barva pod obzorem znázorňuje červánky — barvu nebe před východem Slunce a po jeho západu. Toto zbarvení pak přechází do temné noci, zobrazené černým kruhem. Čtyři druhy času Astrolábový ciferník orloje vždy ilustroval nejen pohyby Slunce, Měsíce a hvězd po obloze, ale zobrazoval také čas. V době denní, tj. od východu do západu Slunce, ukazuje zlatý symbol Slunce spolu se zlatou ručičkou během svého pohybu po astrolábu čas nerovnými, tzv. planetními hodinami. Po celý den i noc pak zlatá ručička ukazuje také staročeskou 4

prague astronomical clock

hodinu počítanou od chvíle, kdy Slunce zapadlo. Je vyznačena na otočném kruhu zcela na obvodu astrolábu zlatými gotickými číslicemi 1—24. Tento zvláštní čas, který má dvacet čtyři stejně dlouhých hodin, k nám přinesl z Itálie půl století před postavením orloje císař Karel IV. Toto přirozené dělení dne, původně nazývané čas italský, u nás později též staročeský, orloj dříve ukazoval nejen sluneční rafijí, ale počet těchto hodin oznamoval každou celou hodinu také údery na cimbál. Do ulic Starého Města pražského tak šířil zprávu o tom, kolik hodin právě je.

Staročeský čas ukazuje orloj dodnes. Až do požáru orloje v květnu roku 1945 počet staročeských hodin také odbíjel. Podle něj spouštěl každou staročeskou hodinu až do západu Slunce také průvod apoštolů. Dnes průvod apoštolů přechází za otevřenými okénky v celou hodinu běžného, občanského času, času středoevropského, a podle tohoto času také bicí stroj odbíjí počet hodin. Jelikož jej pak odbíjí původním bicím strojem staročeského času, je dnes staroměstský orloj jedinými venkovními hodinami v Praze, které odbíjejí o půlnoci namísto dvanáctkrát rovnou čtyřiadvacetkrát.

To již ale apoštolové za okénky nechodí, jejich poslední vystoupení probíhá v jedenáct hodin večer a poté zaslouženě odpočívají až do deváté hodiny ranní.

Kromě času staročeského, počítaného od Slunce západu, ukazuje symbol Slunce také již zmíněný čas počítaný od Slunce východu po okamžik jeho západu. Takových hodin je dvanáct. Jsou vyznačeny černými arabskými ciframi od 1 do 12 a rozdělují tak světlý den na dvanáct stejných dílů. Říká se jim hodiny planetní, temporální, babylonské nebo židovské, ale také nestejné nebo nerovné.

Nerovné proto, že světlý den je jinak dlouhý v zimě a jinak dlouhý v létě. V zimě, v době okolo slunovratu, vychází Slunce přibližně v dnešních osm hodin středoevropského času