tvořivá kniha o zoubcích pro děti i dospělé
Zubovník nasazuje zoubkům
baťůžky a do nich každému z nich vkládá láhev čerstvého kravského mléka. Už už chtějí vyrazit, když Zubovník křikne: „Stát! Ještě pořadí, musíte jít ve správném pořadí!“
„Ahá, to jóó, jóó, to jóó,“ souhlasně přikyvují zoubky a čekají.
„Abyste si to dobře zapamatovaly, naučím vás básničku. A když budete šikovné, zazpíváte si ji i jako písničku. Vše vysvětlím.
Nejdřív půjdou řezáky – ty mají jako symbol nůž, kterým se řeže potrava. Potom půjdou stoličky –jejich symbolem je dřevěná stolička, kterou se drtí potrava.
A nakonec půjdou špičáky – ty mají symbol hory, ano, opravdu připomínají špičatou horu.
A teď opakujte po mně:
Sejdeme se pospolu všichni tady u stolu.
Vytáhneme z kapsy nůž, jaký mívá každý muž.
Nařežeme, řezy řezy, tenké plátky na hovězí.
Pak oddychnem na chviličku, sedneme si na stoličku.
Stolička je ze dřeva, brzy přijde návštěva.
Návštěva je tady hned, půjdeme s ní na výlet.
Tam na horu špičatou, tu, co máme za chatou.
Zoubky si básničku celou cestu opakují.
A kam že to vlastně došly? To víte, cestou se rozdělily, to už se stává. Bylo jich dvacet a udržet tak velkou skupinu pohromadě bývá těžké. Některé došly do Francie, kde malá myška La Petit sbírá mléčné zoubky zpod polštářů a nechává tam za ně dětem odměny.
Jiné došly do Řecka, kde děti házejí
mléčné zoubky na střechu.
Přináší to totiž štěstí.
ZUBOVNÍK SE PŘEDSTAVUJE
Ahoj, človíčku. Jsem Zubovník.
Vyrostl jsem u kmene stromu a stejně jako strom mám i já kořeny.
I zoubky v tvé puse mají kořeny, a proto ti tam drží.
Nebo nedrží? Ukaž.
U děravé stoličky, zapomněl jsem se představit celým jménem!
Jsem Zubovník Šupinatý.
Jmenuji se podle byliny podbílku šupinatého.
Všimni si tvaru jejich listů.
Co připomínají?
Víš, proč jsem tu?
Chci se dozvědět, co mám společného se zuby.
Jsem na to vyzbrojen zubní zvídavostí.
Pomůžeš mi? Tak pojď, podíváme se zoubkům na zoubek a vše si poznačíme sem.
Podepiš si tento Zubatý deník a hned poté mne, prosím, oblékni.
VÝTVARNÝ ÚKOL
Hloubáme před tvořením
Prozkoumej obrázek podbílku šupinatého.
Jakou má barvu? Co ti připomíná?
Jakou máš oblíbenou barvu?
Jaké je tvé oblíbené oblečení?
Podívej se, jak je ušité tvoje tričko nebo šaty, které máš na sobě. Vzniklo tvé oblečení z jednoho kusu látky, nebo z více kusů? Jak jsou tyto kusy spojené?
Pojď navrhnout oblečení pro Zubovníka!
Materiál na tvoření
pastelky | odstřižky látek nebo filcu | lepidlo | vodové barvy
Tvoření
Vyber si barvy a vyrob Zubovníkovi oblečení. Maluj nejdříve pastelkami. Oblečení můžeš vytvořit také z odstřižků látek nebo filcu, do kterých lze na závěr vpíjet vodové barvy.
Pozoruj, jak látka při vpíjení vodovek mění barvu.
Děti mohou svým výtvorem zasahovat i do tištěného obrázku.
PRASE PEČENÉ V JÁMĚ
Zubovník má i svou oblíbenou pochoutku. Jezdí na ni až do Hongkongu v Číně! Je to prase pečené v jámě. Už pravěcí lidé pekli prase v jámě. Ale co prasečí zuby?
Ty by Zubovník jíst mohl, co myslíš?
Pojďme to prozkoumat.
VÝTVARNÝ ÚKOL
Hloubáme před tvořením
Zkus si ťuknout do zubů prstem.
Několikrát zuby secvakni a zahraj na ně melodii.
Jaký zvuk vydávají? Co ti to připomíná?
Myslíš, že tvé zuby rozkoušou všechno?
Co by tvé zuby nerozkousaly? Kámen?
Myslíš, že kámen hoří? A co zuby, hoří zuby? Zubní sklovina je tvrdá jako kámen, je to nejtvrdší tkáň ve tvém těle.
Materiál na tvoření
voskovka teplé barvy | červená a žlutá tempera | alobal | zub nebo kamínek (pokud ti ještě nevypadl vlastní zub) | lepidlo
Tvoření
Namalujeme si oheň. Jaké má oheň vlastnosti a jaké barvy v jeho žáru můžeme spatřit? Jak vypadá plamen a jak se pohybuje?
Voskovkou si na list nakresli tvar plamene (voskovka nenasakuje vodu, efekt bude zajímavější, než kdybychom použili např. pastelku).
Pak na papír kápni trošku červené a žluté tempery a prsty namočenými do vody roztírej barvy do tvaru plamene. Přitom pozoruj, jak se tempera při kontaktu s vodou mění – vypadá najednou jako opravdový plamen!
Výtvor nech uschnout.
Zkus, zda hoří zub. Vezmi si alobal, umísti ho na bezpečnou, nehořlavou podložku, např. talíř. Na alobal polož zub (pokud nemáš zub, tak kamínek), popros někoho dospělého a společně zkuste zub zapálit. Sleduj výsledek. Hoří?
Na závěr vezmi alobal (i se zubem či kamínkem uvnitř) a přilep ho doprostřed našeho výtvarně zpracovaného plamene.