Jan Karas
Tajemství noci
Až jednou Až jednou na pradávné pláni vyklíčí petrklíč A všechno špatné půjde pryč Pak budu zde rád Život bude můj dobrý kamarád Až jednou vyroste krásná kopretina A nebude už problém, že není wifina Nebudu muset bojovat s žádnými strastmi Pak budu opravdu šťastný Až jednou uvidím tam vřes V tu chvíli odpluje všechen můj stres V tu chvíli život si budu jen užívat Avšak myšlenkou na tebe se budu stále užírat Až jednou potkám tam tebe V ten moment našel bych sebe Pak bych byl šťasten navždy Tak, jak by měl být člověk každý
2
Tak málo Tak málo stačí k lehké duši Tak málo stačí k radosti Život je prostě jednodušší Když odhodíme starosti Tak blízko mám ten pocit štěstí Tak blízko mě se třepotá A slýchávám já jisté zvěsti Že přednější je dobrota Tak moc jsem prahl po nemožném Tak moc jsem chtěl milovat Život je možná o přání zbožném... Za štěstí budu bojovat!
3
Do veršů smutek vkládám Do veršů smutek vkládám, věřím snad, že zmizí? Ne. Chci se jen vypsat z bolesti, cítím krizi Sdílím ten splín. Zdá se být menší snad? Bohužel není, musím se tomu smát Smích je prý lék, pro všechny strasti Tak proč pořád pocit mám, že stále jsem v pasti? Bez dveří, bez oken, bez možnosti útěku Už i smích přechází, přechází do breku...
4
Napsat bych ti chtěl Strašně moc bych ti napsat chtěl Můj mozek však strachem oněměl Nic na světě si momentálně nepřeju víc Než zařvat mé city k tobě z plných plic Napsat ti pár zpráv bych vážně moc rád Jen si myslím, že se mi budeš jen smát Jen si myslím, že tě budu otravovat Že o mě nemáš zájem Ale třeba se mýlím a milujeme se navzájem
5
Falešní přátelé Falešných přátel plný je váš svět Všichni je bohužel mají Pravé kamarády ze sebe dělají Avšak zničí vám váš rozkvetlý květ Kudly do zad vám vráží Zničit váš život se snaží Zničí všechnu vaši radost Naplní ve vás jen zlost Než zjistíte jejich pravé barvy Za ty špatné budete právě jen vy Když zjistíte, jací doopravdy jsou Když ukáží vám barvu svou Už moc pozdě je Zmizí ve vás veškerá naděje
6
Smutná realita Nikoho nezajímá tvoje bolest Jen se tomu smějí Všichni vymýšlejí nějakou lest Navzájem se kryjí Až jednou umřu, tak jen vězte Že člověkem dobrým, hodným, šlechetným snažil jsem se být Něco pěkného mi nad hrob zavěste A můžete v klidu svůj život dál žít
7
Osamělá loď ka Osamělá loďka u moře stála Svést se na vlnách si přála Byl to její velký sen Byl by to její nejkrásnější den Avšak nenašel se nikdo, kdo by loďku do vln vzal Z loď ky se proto ztrouchnivělý vrak stal A tak končí příběh loďky života Života, který si vzala pod svá křídla temnota
8
Řezná rána Řezná rána, srdce buší Boj s myšlenkami a duší Strach ze života, strach ze smrti To všechno neustále na paměti Srdce stále buší Řezná rána, krev teče Vzpamatuj se už, člověče Kapka za kapkou, skvrna za skvrnou Pomalu se loučíš se svou rodinou Srdce stále buší Řezná rána, ležíš na zemi Už se to asi nezmění Sebral sis svůj život Mělo to svůj důvod Srdce právě dobušilo
9
Stýská se mi, lásko moje Stýská se mi, lásko moje Nedokážu býti sám Bez tebe jsem jako Praha bez Orloje Zkrátka poloviční si připadám Pomalu čas utíká Minuty se strašně vlečou Jenže i kdybych se stavěl na hlavu Tak prostě rychleji neutečou Já chtěl bych býti pořád s tebou A šeptat ti do ouška, jak moc rád tě mám A ne být zavřený ve škole Sice mezi lidmi, ale přesto sám
10