SNNB - ukazka 2

Já Každý po mně chce, abych jiný byl, každý po mně chce, abych měl odlišný cíl.

Každý po mně chce, abych to nebyl já, každý po mně chce, aby má životní cesta mou nebyla.

Proč nepřejí mi, aby svět byl i můj?

Proč chtějí, abych se změnil stůj co stůj?

Proč bojí se, že ukážu, co ve mně je?

Proč jsem někdo, kdo se za sebe nebije?

Mým věrným přítelem je už roky strach.

Byl to on, kdo mnohokrát změnil mé naděje v prach.

A stále se mnou kráčí dál a dál.

Protože ví, že jsem ten, kdo bude se bát, bojí se a vždy se bál.

Strach je mým velkým protivníkem i oddaným přítelem.

Věrně mě provází každým rokem, měsícem i dnem.

Někdy se snažím, abych na něj zapomněl.

A tuším, že kvůli svému štěstí bych to udělat měl.

Ale těžko se mění, kým skutečně jsem.

Zbavit se ho může být jen pomíjivým snem.

Sám sebe se ptám, zda udělat bych to vůbec měl.

Sám sebe se ptám, jestli bych to opravdu chtěl.

Byl by život snazší? To jisté je.

Pro život plný obav mé srdce nebije.

Ale on je se mnou skoro od počátku, i když vím, že kvůli němu mám kolem krku oprátku.

Jsem to ale já a on je mnou.

Strach už mnohokrát ovládl mou duši kdysi nevinnou.

A já ho přijal, i když s ním bojuji neustále.

Zajímá mě, zda bez něj můžu životem kráčet dále.

Co vlastně děsí mě, čeho se tolik bojím?

Toho, že ostatní si myslí, že za nic nestojím.

Chtějí, abych si stále na někoho jiného hrál.

Jenže nyní končí období, kdy sám sebe jsem se bál.

Ty Vždy jsem měl pocit, že svět hlasitě křičí jednu věc.

Varuje, že žít bez tebe je jako obývat zlatou klec.

Všichni říkají, že jen JÁ není dost, musíme být já a ty.

Když jsem jen já, pak přežívám, nežiji, a to bez debaty.

Vyšší moc si prý nepřeje, aby někdo žil v osamění.

To podle mnohých přirozené není.

Mám se rozhlédnout, abych rychle pochopil, že pokud bych byl jen já, trpící duší bych jistě byl.

Když jsem jen já, vyzvídá někdo neustále, jestli jsme bývali ty a já a ty jsi mi dala vale.

Nemůžu být přece jen já, musím být součástí páru.

Tvrzení, že můžu být šťastný sám, dostává některé do varu.

Není přijatelné, abych stárnul sám, jen já, stárnout nemůže jen jeden, musejí být dva.

Musíme být já a ty a ty a já, to má být podle všeho možnost jediná.

Ne, netrvám na tom, abych byl navždy sám.

Jsem připraven na to, že někomu víc než přátelství dám.

Ale nejde o něco, za co bych se stydět měl, pokud bych jen já a pouze já být chtěl.

Když budu jen já, nemám snad právo na štěstí?

Znamená to, že samota nikdy nic dobrého nevěstí?

Já a ty, to snad jediná možnost je?

Ne, není, protože možnosti jsou vždy nejméně dvě.

Láska Slyšel jsem, že se bez tebe nedá žít.

Byl jsem přesvědčován, že tě musím mít.

Bez tebe prý smysl nemá bytí.

Bez tebe prý světlo na konci tunelu nesvítí.

Někdo tvrdí, že jsi smyslem života.

Někdo tvrdí, že bez tebe je život jen děsivá nicota.

Někdo tvrdí, že bez tebe je vše zbytečností.

Někdo tvrdí, že existence bez tebe nic dobrého nevěstí.

Opěvována jsi už celá tisíciletí.

Jsi tím, pro co jsou lidé ochotni učinit mnoho obětí.

Duše je díky tobě naplněná.

Jsi měkoučká jako dečka vlněná.

Málokdo o tobě špatné věci tvrdí.

Mnozí lidé jsou na lásku hrdí.

Básní o tobě bez přestání.

Když mohou, až k zemi se ti klaní.

Ale jsi opravdu tak skvělá?

Skutečně bys v životě každého být měla?

Jsi tak skvostná, jak se říká?

Nebudu lhát, výstraha mi v hlavě bliká.

Věřím tomu, že láska krásná umí být.

Nerozporuji, že s tebou to bezvadné může být.

Ale přesto dovolím si nabídnout jedno tvrzení.

Nic nezraní tě víc než nenaplněná láska, a to nic nezmění.

Jinakost Často nás svět nutí, abychom běžnými byli.

Chce, abychom ve vodách průměrnosti hnili.

Sklonili hlavu a s proudem splynuli.

Jakékoliv jinakosti se obloukem vyhnuli.

Dělali to, co ostatní očekávají.

Nezkoušeli nic, co jiní za podivné mají.

Nevyčnívali příliš z davu, spíše se v něm skryli.

Prostě a jednoduše obyčejní byli.

Pokud vám to vyhovuje, pak dělat byste to měli.

Ale co ve chvíli, kdy byste jinými být chtěli?

Cítíte, že odlišnost je vaší přirozeností.

Je to něco, co automaticky špatnou budoucnost věstí?

Najde se dost těch, kteří se na vás budou skrze prsty koukat.

Možná i těch, kteří na vás nadávky budou na ulici houkat.

Někdy vám to dokonce život zkomplikuje.

Ale pro někoho to přijatelná cena je.

Když být výjimečným ho těší, pak ji rád zaplatí.

Ten, kdo je jiný, totiž jednu věc ví, skrývat se jen proto, že ostatní se jinakosti bojí, to za to mnohdy nestojí.

Pokud jste rádi jiní a nikomu to neubližuje, pak jaký důvod k tomu skrývat to vlastně je?

Co myslí si o tom ostatní, by vám ukradené mělo být a svou jinakost byste ve svou silnou stránku měli proměnit.