Pes, který chtěl pokousat bouřku

Pes, který chtěl pokousat bouřku Leona Burianová

Ten druhý Jak je šum křídel pláčem překřičený, tak je (mrtvý) pocit (mrtvé) dívky nevyřčený.

Jak je okenní rám mrazem popraskaný, tak je ryzí cit (mezi lidmi) nevídaný.

Někdo zažil, jiný možná nevěří, i když ses tak moc snažil zbyly jen slzy, padlé stromy, bezvětří.

Ať už to byl hurikán, nebo nebe plné duhy, teď tu stojíš dočista sám, jsi jenom ten druhý.

2

Letní sen Přichází jaro, Ty mi voníš létem, koho by to nedojalo, Zimě už copy pletem.

Vůně letního vánku a horkého asfaltu, sladký útěk do spánku, povoluješ kravatu.

Tvůj pohled je něžný a hřejivý, v bytě vonné svíčky, vyzouvám střevíčky...

3

Nádech nebo nic Zatuchlý pokoj, na zdech stíny, kaluže krve, pavučiny.

Rozbitá kytara, rezavé struny, na jejím krku trpaslíků runy.

Rozbité desky, starý gramofon, na stole u dveří zvoní telefon.

Pod nohou křuplo trsátko, zatajil se dech, zvedám sluchátko, stíny lezou po špinavých zdech. "Ženo..."

"Drahý?"

Rozklepaný hlas, před očima temno.

"Mrzí mě to, už to nezvládám..."

Dech a myšlenky sotva ovládám.

"O čem to mluvíš?"

"Moc to bolí..."

Pláč už mluvit nedovolí, jen: "Kde jsi?!"

"Promiň, odpusť mi..."

Pak už jen ticho, žádné odpovědi.

4

Spustil se gramofon, hraje stará deska, o černým sedle a jak sladká je cesta.

Sluchátko na drátu k zemi padá, hrozně se mi motá hlava, uprostřed pokoje náhle stojí plechová vana.

Mělký dech, mravenčení prstů, ztuhlá krev žílami hledá si cestu.

Lahve alkoholu, taky jeho pach, ve vzduchu visí zoufalství a na naději sedá prach.

Ve vaně někdo je.

Ve vaně leží muž, mého srdce půl, v ruce ještě svírá nůž, kterým žíly tnul.

Kalné oči dokořán, blažený výraz, obličej vlhký, život, který vytekl z ran, jak palác ze skla křehký.

Z jinak plné vany kapka se zvedá, netrvá dlouho, následuje druhá.

Prší, ale směrem nahoru,

5

kapky postupně mizí někde u stropu.

Vody ubývá, čas běží pozpátku a já naděje plná vzpomínám na tu pohádku.

Nad vanou se skláním, nedýchám, čekám. Čekám, nevím, co se stane, až pršet přestane...

6

Pán s kytarou Pán s kytarou Sedí na nádraží Slzy neudrží Nad svojí kytarou Je čerstvé poledne Ale oběd je daleko Cesta vede někam daleko V tohle poledne Cesta poslední Usrkává pivo Studené pivo Poslední

7