Šach mat, lásko! Narcistické zNeužíváNí a cesta ke svobodě Mgr. Lucie Bártová
Pr
ů
d vo
c
d ea
e
i ník
nc
n ide
tů
PROBUZENÍ 1. ÚVOD Možná si nejste jistí, proč tuto knihu držíte v rukou. Možná jen cítíte, že něco ve vašem vztahu není v pořádku. Neumíte to přesně pojmenovat. Navenek může všechno působit normálně. Fungujete. Pracujete. Staráte se o rodinu. Plníte své role. A přesto jste unavení způsobem, který nedokáže spravit ani spánek. Možná jste si už několikrát řekli, že přeháníte. Že jste příliš citliví. Že byste měli být vděčnější. Možná jste se omluvili za něco, u čeho jste si ještě před chvílí byli jistí, že to nebyla vaše chyba. Možná jste začali pochybovat o své paměti. O svém úsudku. O své hodnotě. Tento stav má své jméno. A má své vzorce. Narcistické zneužívání není vždy hlasité. Často přichází tiše. Svůj vnitřní hlas neposloucháte, jako by tam vůbec nebyl. Hledáte vysvětlení, omluvy, logiku, ale vaše tělo křičí o pomoc. Začnete se bát obyčejných rozhovorů. Jednoduchých otázek. Přestáváte si úplně věřit, a to ve všem. Čím více se snažíte být „dost dobří“, tím víc se ztrácíte. Jako byste pomalu mizeli ze svého vlastního života. Možná ještě neznáte slova jako toxický člověk, psychopat, narcista, manipulátor a netušíte, že systematické zpochybňování reality dokáže člověka dovést až k tomu, že přestane věřit vlastním pocitům, vzpomínkám i intuici. Možná se cítíte strašně vyčerpaní a zmatení a máte zvláštní vnitřní povinnost vydržet. Když se pokusíte odejít – ze začátku alespoň v myšlenkách – přijde strach. Můžete se potom cítit bezcitně nebo nevděčně. Ten největší rozpor je mezi hlavou a tělem. Hlava vysvětluje, racionalizuje, hledá chybu v sobě. Tělo mezitím vysílá jasné signály: napětí, vyčerpání, úzkosti, deprese. Tělo ví pravdu dřív, než si ji dovolíte připustit. Tato kniha není o obviňování. Není ani o pomstě. Je o pojmenování neviditelného násilí. O cestě ze zmatku ke srozumitelnosti. A o návratu k sobě. Pokud se v těchto řádcích poznáváte, chci, abyste věděli jednu věc: nejste slabí. Nejste přecitlivělí. A nejste v tom sami. Nejsou to vaše chyby a existuje cesta ven. A právě v tu chvíli, kdy si to dovolíte přiznat, se všechno změní. Co vás čeká ve chvíli, kdy si připustíte pravdu? Když si konečně dovolíte vyslovit nahlas, že žijete vedle toxického člověka, manipulátora, nebo člověka s výraznými narcistickými rysy? Budu k vám upřímná hned od začátku. Nečeká vás jednoduchá cesta. Spíš jízda na horské dráze – plná prudkých pádů, nečekaných zatáček a okamžiků, kdy budete mít pocit, že tohle už nezvládnete. Budou chvíle, kdy si budete přát všechno vzdát. Kdy budete opět pochybovat o sobě, o svém úsudku, o své síle. Ale nezlomí vás to. I když to tak někdy bude působit. I když budete mít pocit, že platíte příliš vysokou cenu. Zvládnete to. Stejně jako to zvládly tisíce lidí před vámi.
PROBUZENÍ Ráda bych vás touto knihou provedla cestou, která je trnitá, ale osvobozující. Cestou, které se po prozření už nelze vyhnout. Samozřejmě máte možnost zůstat. Můžete se rozhodnout dál věřit, dál omlouvat, dál doufat, že se něco změní. Je velmi pravděpodobné, že se o to pokusíte. Budete chtít věřit jejich slovům. Budete chtít věřit slibům. Budete chtít věřit tomu obrazu, který vám byl tak dlouho předkládán. Možná tomu ještě nějaký čas opravdu věřit budete. Ale dřív či později pochopíte, že mnohé bylo jen pečlivě sehrané divadlo. Že realita byla jiná, než vám byla prezentována. A že z tohoto vztahu bude třeba odejít – pokud si chcete znovu najít cestu k sobě. Ke své důstojnosti. Ke svobodě. Nic jiného vám totiž nezbude. A já vám z celého srdce přeji, abyste tu odvahu našli. Tuto knihu jsem začala psát ve chvíli, kdy jsem po několika letech opustila bývalého partnera a sama se vydala na cestu uzdravování. Nebylo to náhlé rozhodnutí. Byla to pomalá, bolestivá, ale nevyhnutelná proměna. Každý den jsem se vzdělávala o toxických vztazích, četla české i zahraniční autory, kteří se dané problematice věnují, a postupně si skládala střípky pravdy o tom, co se v mém životě vlastně odehrálo. Čím víc jsem rozuměla, tím víc jsem si uvědomovala, že kdybych tyto informace měla dříve, mohla jsem si ušetřit roky trápení. Možná. A možná také ne. Protože některé věci si musíme prožít, abychom jim skutečně porozuměli. A možná právě proto teď držíte tuto knihu v rukou vy.
Skutečná manipulace je šachová partie, kde protihráč hraje nefér a zná vaše slabiny dřív, než si je stihnete uvědomit vy sami. Ale z každé, i té nejtemnější hry se dá odejít. A já vám v následujících kapitolách ukážu, jak jsem to udělala já a jak to dokážete i vy. Protože vaše cesta ke svobodě začíná právě teď.
PROBUZENÍ 2. JAK POZNAT, ŽE NEJDE O BĚŽNÝ KONFLIKT V každém zdravém vztahu se lidé občas pohádají. Konflikty jsou přirozené. Jsou to chvíle, kdy se střetnou dva odlišné názory a vyplavou na povrch emoce. Cílem obou partnerů však zůstává najít společné řešení, vyčistit vzduch a jít dál. Když ale žijete v nezdravém vztahu, slovo „konflikt“ získává úplně jiný rozměr. Tady nejde o běžnou výměnu názorů. Prožíváte skrytý boj o moc, kontrolu a vaše totální psychické zhroucení. Zde jsou klíčové rozdíly, podle kterých spolehlivě poznáte, že stojíte proti manipulátorovi: Záminka vs. skutečný cíl Běžný konflikt reaguje na reálný problém. Může to být špatně zaplacená složenka, pozdní příchod nebo únava po těžkém dni v práci. Vždy se řeší konkrétní situace. U manipulativního útoku bývá záminka naprosto absurdní. Stačí špatný tón hlasu, jiný pohled nebo to, že jste se zasmáli vtipu někoho jiného. Skutečným cílem přitom není vyřešit danou drobnost. Cílem je srazit vaše sebevědomí, vyvolat ve vás pocit viny a upevnit partnerovu dominanci. Vývoj hádky a „slovní salát“ Běžný konflikt se striktně drží tématu. Když se hádáte o nepořádek v kuchyni, mluvíte o kuchyni. Partner vás poslouchá a vy posloucháte jeho. Při manipulativním útoku se téma změní během prvních třiceti vteřin. Nastupuje takzvaný slovní salát (word salad). Manipulátor začne vytahovat domnělé křivdy z hluboké minulosti, překrucuje vaše slova a skáče z jednoho obvinění na druhé. Diskuse s ním je jako běh v labyrintu plném zrcadel. Na konci hádky už vůbec netušíte, o čem byla na začátku. Jste jen k smrti unavení. Past zrcadlení Abyste tyto útoky psychicky vůbec dokázali přežít, musíte pochopit jednu zásadní věc. V těch nejbrutálnějších hádkách jde především o zrcadlení partnerových vlastních pocitů. Manipulátor nedokáže unést své vlastní vnitřní selhání, a proto ho jako toxický odpad přehazuje na vás. Když vám křičí do obličeje, že jste neschopný člověk, ve skutečnosti se hluboko uvnitř cítí neschopně on sám. Pokud tvrdí, že v životě nemáte žádné výsledky a bez něj byste nebyli nic, popisuje tím svůj vlastní největší vnitřní strach. Když řekne, že myslíte jen na sebe, je v reálu sobcem on. Kolikrát nad tím, co o vás vypustí z pusy, zůstane rozum úplně stát. Jako o laskavém, milujícím člověku, který by se pro druhé rozdal, o vás někdo s chladnou tváří prohlásí, že máte srdce z kamene. Panebože, v tu chvíli si v duchu říkáte, jestli už opravdu nepřicházíte o rozum. Jakmile si toto uvědomíte a připustíte, že se to takhle skutečně děje, strašně moc se vám uleví. Ty jedovaté šípy, které po vás hází, najednou přestanou patřit vám. Patří jemu. Vy jste jen plátno, na které promítá své vlastní vnitřní nastavení. Jsou to jeho pocity, jeho prázdnota, ne vaše realita.
Cíl konfliktu: Kompromis vs. totální destrukce Běžný konflikt přirozeně směřuje k úlevě a dohodě. Po bouřce přichází objetí. Cítíte se sice unavení, ale v bezpečí a stále milovaní. Manipulativní útok kompromis nezná. On potřebuje vyhrát. A jeho výhra znamená, že vy musíte totálně prohrát. Konflikt končí až v momentě, kdy jste psychicky na absolutním dně, pláčete, prosíte o klid a odevzdaně souhlasíte se vším, co říká. Následky: Trest tichem Když běžná hádka skončí, život jde dál. Manipulátor ale konflikt používá jako odrazový můstek pro další rafinovaný trest: Silent treatment neboli trest tichem. Dokáže s vámi dny, týdny nebo i měsíce nepromluvit jediné slovo. Chodí kolem vás, jako byste byli vzduch. Tímto extrémně krutým způsobem vás trestá a drtí. Nutí vás, abyste přišli s prosíkem, zlomili svou hrdost a udělali cokoliv, jen aby to tíživé, ledové ticho konečně skončilo. Trvalo mi roky, než jsem pochopila, že ty nekonečné noční diskuse, které končily mým pláčem ve dvě ráno, nebyly projev „italského manželství“. Byla to systematická demontáž mého rozumu. Odcházela jsem z nich s pocitem, že jsem ten nejhorší, nejhysteričtější a nejneschopnější člověk na světě. Pokud po hádkách se svým partnerem necítíte úlevu, ale jen naprosté emocionální vyčerpání, strach a pochybnosti o vlastní příčetnosti, nezbláznili jste se. Nejste v běžném konfliktu. Jste na bitevním poli s člověkem, který vás potřebuje zlomit, aby měl pocit, že vyhrál. A pamatujte si, že cokoliv o vás v tu chvíli říká, je především odrazem jeho vlastního nitra.
PROSTOR PRO POZNÁMKY
________________________________________________________________ ________________________________________________________________ ________________________________________________________________ ________________________________________________________________ ________________________________________________________________ ________________________________________________________________ ________________________________________________________________ ________________________________________________________________ ________________________________________________________________ ________________________________________________________________ ________________________________________________________________ ________________________________________________________________ ________________________________________________________________ Teď se na chvíli zastavte. Jak vypadá většina vašich konfliktů? Vedou k většímu porozumění, nebo vás pokaždé připraví o další kousek sebevědomí?