Hranice - Žádovice | 2016

Ž Á D O V I C E

A T 4 P

E

T

R

H

R

A

H

A N O L

I C Í

E

K O V Á

O

B

ŽÁDOVICE KONCEPT KULTURNÍ DŮM OBECNÍ ÚŘAD OBCHOD U POTOKA KOSTEL

S

A

H

5 9 15 25 35 45 55

1 267 449

377 028 771

4

Ž

Á

D

O

V

I

C

E

V této obci nacházející se na Jižní Moravě byla aplikována metoda pojmenování hranic a jejich následného řešení. Nejdůležitějšími lokalitami se staly předprostory budov s občanskou vybaveností. Právě na těchto místech je nejzřejmější vhodnost a nevhodnost hranice.

Po zanalyzování míst byly navrženy obecné postupy, jak s lokalitami pracovat, aby byl zpět podtržen jejich význam. Důraz byl kladen na „pobytovost“ prostorů. Drobným zatraktivněním přinášejí místa lepší podmínky k běžnému pobytu.

“MÉNĚ JE VÍCE“ 1

_______________________________________________________________________________________ 1 | Ludwig Mies van der Rohe: aforismus (1886 - 1969)

5

6

BUDOVY OBČANSKÉ VYBAVENOSTI KOSTEL OBECNÍ ÚŘAD

OBCHOD

KULTURNÍ DŮM

ROZDÍLNÝ CHARAKTER CEST RUŠNÁ STŘEDNĚ RUŠNÁ KLIDNÁ

7

8

K

O

N

C

E

P

T

Hlavním cílem této studie je demonstrovat důležitost HRANICE prostoru na konkrétní obci konkrétním způsobem.

Důležitost hranice jako oddělení dvou a více prostorů je pro člověka zásadní, jak tvrdí i český politolog Karel B. Müller: „...odlišování je pravděpodobně neodstranitelný rys lidské identity...“ 2 Cílem není stanovit dobré a špatné, a tím definovat problém, ale spíše přinést otázku o nevyužití potenciálu místa a s ní i upozornit na to, že velmi často stačí malý zásah a potenciál se může projevit.

_______________________________________________________________________________________ 2 | Karel B. Müller: Aktivní hranice a europeizace (2014)

9

Forma hranice j e různá.

J e tv ořena např. zelení , terénem, pov rchem pl och, mobi l i ářem, u r b a n i s t i c k ý m us pořádáním ul i ce . . .

10

K

A

T

E

G

O

R

I

E

Pro lepší přehled jsou jednotlivě zkoumaná území zařazena do čtyř kategorií. Ty by měly mimo jiné pomoci rychlejšímu vyhodnocení situace a jednoduššímu určení důležitosti řešení.

1| H R A N I C E J E A M Á B Ý T 2| H R A N I C E J E A N E M Á B Ý T 3| H R A N I C E N E N Í A M Á B Ý T 4| H R A N I C E N E N Í A N E M Á B Ý T

Jako nejpalčivější se předpokládají kategorie 2 a 3, kde by se s hranicí mělo pracovat – oproti kategorii 1 a 4, kde se jedná o pouhý popis situace a přijetí existence nebo neexistence hranice.

11

12

1|

H R A N I C E J E A M Á B Ý T

2|

H R A N I C E J E A N E M Á B Ý T

Jedná se o hranici „chtěnou“. Má na konkrétním místě své důvody a funkce. Oddělením od okolního prostoru vymezuje specifický vnitřní prostor. Hranice je zpravidla jasně definovaná, ale ne vždy svou formou odpovídá tomu, co by obec jako celek potřebovala. Časté jsou případy, kdy svým umístěním nebo materiálem ochuzuje místo o využití potenciálu, který je tímto potlačen, ale kterého lze lehce zpět dosáhnout. Typickým příkladem je předprostor u KULTURNÍHO DOMU.

Hranice se může chovat jako bariéra. Rozděluje prostor zbytečně a násilně vytváří z jednoho celku dva s rozdílnou funkcí. Často se jedná o místa, kde probíhá změna vlastnických poměrů a kde buď není jasně definované, kdo za prostor přebírá zodpovědnost, nebo způsob braní odpovědnosti neodpovídá dobrému rozvoji obce. V případech, kdy je vlastníkem obec, je často pouze zapomenuto na potenciál míst např. veřejných prostranství nebo příjezdových komunikací. Typickým příkladem je předprostor u OBECNÍHO ÚŘADU.

3 | H R A N I C E N E N Í A M Á B Ý T

4 | H R A N I C E N E N Í A N E M Á B Ý T

Často se jedná o prostory občanské vybavenosti nebo prostory určené v územním plánu pro zeleň. Lokalitám chybí určité vydefinování začátku a konce, vymezení od jiného (např. dopravního) provozu. Jemnými úpravami je možné dosáhnout zlepšení kvality těchto malých území. Častý případ předběžného návrhu je doplnění povrchů, zeleně nebo drobného mobiliáře, čímž je prostor zobytněn a nepůsobí „pustoprázdně“. Typickým příkladem je prostor u POTOKA.

Ne všechna veřejná prostranství nutně vyžadují jasně definovanou hranici. Umělým vytvořením hranic v místech, kde doteď hranice nevznikla, může dojít k nerespektujícímu zavedení určitého městského trendu, který je ve velkých sídlech nutný, ale v obci s menším počtem obyvatel je téměř nedůležitý. Hranice by zde byla zbytečnou bariérou, což by místu neprospělo - spíše naopak - hranice by uzavřela prostor do sebe a tím by přestal být snadno přístupný všem. Typickým příkladem je prostor před KOSTELEM.

13

14

K U L T U R N Í H R A N I C E

J E

A

D U M

M Á

B Ý T

15

A N A L Ý Z A HRANICI TVOŘÍ SPOLU S PÁSY ZELENÉHO TRÁVNÍKU TAKÉ STROMY, KTERÉ PŘIROZENĚ ODDĚLUJÍ PROVOZ KOMUNIKACE A PROVOZ NA „DVORKU“ PŘED KULTURNÍM DOMEM. JE TAK VYMEZEN PROSTOR PŘÍJEMNÝ KE SCHÁZENÍ. PŘI NÁVRHU JE PODTRŽN PŘIROZENÝ POTENCIÁL A CHARAKTER MÍSTA. 16

17

C Í L E M ÚVAH NENÍ PŘESNĚ DEFINOVAT ROZMÍSTĚNÍ ZELENĚ, MOBILIÁŘE A ÚPRAVY TERÉNU, ALE ARTIKULOVAT PROBLÉMY A JEJICH ŘEŠENÍ - ČEHO CHCE NÁVRH DOSÁHNOUT, CO PODPOŘIT, CO VYMEZIT.

18

PODPOŘENÍ HRANICE

PROPUSTNOST HRANICE

PODOBNÝ CHARAKTER

NOVÉ POVRCHOVÉ ÚPRAVY

VYMEZENÍ SMĚRU

„ZÁDA“ BUDOVY

19

ÚPRAVA TRASY CHODNÍKU

ASFALT

DLAŽBA

PODSVÍCENÍ PROSTORU SOUČÁSTÍ MOBILIÁŘE

NOVÉ VYDLÁŽDĚNÍ

PODPOŘENÍ HRANICE - NOVÉ STROMY

VYMEZENÍ (OHRANIČENÍ) ZADNÍ OBSLUŽNÉ CESTY

NOVÉ PŘECHODY PRO CHODCE

ZMĚNA POVRCHU VOZOVKY

ZPOMALOVACÍ PRUH

ZPOMALOVACÍ PRUH

N Á V R H VPŘÍPADECH, KDY HRANICE JE A MÁ BÝT, NENÍ TŘEBA VELKÝCH ZÁSAHŮ. POUZE LZE KVALITY HRANICE

20

DOUPRAVIT. NAPŘÍKLAD UMOŽNIT VĚTŠÍ PROPUSTNOST POMOCÍ PŘEDEFINOVÁNÍ TRASY CHODNÍKU NEBO NOPAK SNÍŽIT PROPUSTNOST - PODPOŘENÍM VZROSTLÉ ZELENĚ. OSTATNÍ ÚPRAVY JSOU RENOVAČNÍHO CHARAKTERU...

21

DY PŘÍ MO

UC EST

OU

DO H

OS PO

POTKÁVÁM SOUSEDA

22

U STOLU POKLÁBOSÍME

V LESÍKU DĚTI VYVÁDÍ

AUTA TU JEZDÍ POMALEJI DO VESNICE VJÍŽDÍ CYKLISTI

23

24

O B E C N Í

H R A N I C E

J E

A

Ú Rˇ A D

N E M Á

B Ý T

25

A N A L Ý Z A HRANICI TVOŘÍ SILNICE MEZI „OSTRŮVKEM“ ZELENĚ A VSTUPNÍM PROSTOREM DO ÚŘA-

DU. Z MÍSTA TAK VYTVÁŘÍ PROSTOR PRO DOPRAVU APARKOVÁNÍ, KTERÉ TÍM NESPRÁVNĚ UPŘEDNOSTŇUJE.

26

27

C Í L E M ÚVAH NENÍ PŘESNĚ DEFINOVAT ROZMÍSTĚNÍ ZELENĚ, MOBILIÁŘE A ÚPRAVY TERÉNU, ALE ARTIKULOVAT PROBLÉMY A JEJICH ŘEŠENÍ - ČEHO CHCE NÁVRH DOSÁHNOUT, CO PODPOŘIT, CO VYMEZIT.

28

ODSTRANĚNÍ HRANICE

ODKLONĚNÍ PARKOVÁNÍ

SJEDNOCENÍ PROSTORU

PODPORA NOVÉ HRANICE

VYMEZENÍ SMĚRU

ZATRAKTIVNĚNÍ PROSTORU

29

JEDNOTNÝ DESIGN MOBILIÁŘE

OSVĚTLENÍ ŘEŠENO PODSVÍCENÍM MOBILIÍŘE DĚTSKÉ HŘIŠTĚ VODNÍ PRVEK

MOBILIÁŘ JAKO MÍSTO K ODPOČINKU

NOVÉ VYDLÁŽDĚNÍ STROMY POSKYTUJÍ STÍN

N Á V R H ODKLONĚNÍM CESTY AROZMÍSTĚNÍM NOVÉ ZELENĚ VZNIKNE UZAVŘENÝ PROSTOR. NOVÝM VYMEZE-

NÍM TOHOTO VEŘEJNÉHO PROSTRANSTVÍ A NÁSLEDNĚ JEHO ZATRAKTIVNĚNÍM VZNIKÁ MÍSTO PRO POBÝVÁNÍ.

30

31

DÁV KY Í DO ÍŽD ROJ MP KOL E

JDU DO STÍNU NA CHVÍLI SE POSADÍM

32

POTKÁM SE S JOŽKOU PROHODÍME PÁR SLOV ODLOŽÍM KOLO A JDU DOVNITŘ

ODNÁŠÍM DOPIS NA POŠTU

MEZITÍM SI DĚTI HRAJÍ

33

34

O B

H R A N I C E

C

J E

H

A

O D

N E M Á

B Ý T

35

A N A L Ý Z A EXISTENCE ZELENÉHO PÁSU S TRÁVNÍKEM FUNGUJE POUZE JAKO BARIÉRA. PLÁCEK PŘED OBCHODEM NENÍ VYBAVENÝ. PROSTORU CHYBÍ STÍN, LAVIČKA, VYMEZENÍ ZAČÁTKU A KONCE. V TĚSNÉ BLÍZKOSTI PROCHÁZÍ MÍSTNÍ KOMUNIKACE. DROBNÉ KVĚTINÁČE JSOU NEDOSTATEČNÉ AŽ NEVHODNÉ. POVRCHY JSOU RŮZNORODÉ A NESJEDNOCENÉ.

36

37

C Í L E M ÚVAH NENÍ PŘESNĚ DEFINOVAT ROZMÍSTĚNÍ ZELENĚ, MOBILIÁŘE A ÚPRAVY TERÉNU, ALE ARTIKULOVAT PROBLÉMY A JEJICH ŘEŠENÍ - ČEHO CHCE NÁVRH DOSÁHNOUT, CO PODPOŘIT, CO VYMEZIT.

38

ODSTRANĚNÍ HRANICE

VYMEZENÍ ZAČÁTKU A KONCE

PROPOJENÍ S „PARKEM“

ZPOMALENÍ DOPRAVY

VYMEZENÍ SMĚRU

ZATRAKTIVNĚNÍ PŘEDPROSTORU

39

POSEZENÍ VE STÍNU DĚTSKÁ PROLÉZAČKA

ČÁSTEČNĚ KRYTÉ POSEZENÍ

NOVÝ POVRCH VYDLÁŽDĚNÍ

PŮVODNÍ POVRCH ASFALT

PERGOLA NA LETNÍ OBDOBÍ NOVÉ VYDLÁŽDĚNÍ

ZPOMALOVACÍ PRUHY

NOVÉ OSVĚTLENÍ PŘECHODY PRO CHODCE

N Á V R H DROBNÝM PŘEDLÁŽDĚNÍM, ROZMÍSTĚNÍM NOVÉ ZELENĚ A NOVÉHO MOBILIÁŘE SE STÁVÁ PROSTOR MÍSTEM K 40

PŘIROZENĚJŠÍMU ZASTAVENÍ SE. RYCHLÝ PROVOZ NA KOMUNIKACI JE ŘEŠEN ZPOMLOVACÍMI PRUHY A NOVÝMI PŘECHODY. MOŽNOSTÍ SE STÁVÁ NOVÁ PERGOLA - NAPŘ. PRO BUDOUCÍ KAVÁRNU NEBO JINÉ OBČERSTVENÍ V DRUHÉ ČÁSTI BUDOVY.

41

AU

TA

TU

JEZ

DÍ

PO

MA

LEJ

I

POD STROMEM BUDE NOVÁ LAVIČKA

OPODÁL SI DĚTI HRAJÍ

42

PŘIJDEME NOVÝM STROMOŘADÍM

Z OBCHODU ROVNOU DO PARKU

ODLOŽÍM SI NÁKUP

PŘIVÁŽU PSA A JDU NAKOUPIT

43

44

U

P

H R A N I C E

O N E N Í

T

O K A A

M Á

B Ý T

45

A N A L Ý Z A HRANICE ZDE SICE JE, ALE NE ZCELA JASNÁ, TUDÍŽ NEFUNKČNÍ. JE JÍ SILNICE, KTERÁ ODDĚLUJE ÚZEMÍ KOLEM POTOKA OD BUDOV NA DRUHÉ STRANĚ KOMUNIKACE. V PROSTORU U POTOKA SE NENACHÁZÍ ŽÁDNÝ MOBILIÁŘ SLOUŽÍCÍ K RELAXACI, ODPOČINKU, SPORTOVÁNÍ, POBÝVÁNÍ. I DÍKY TOMU NENÍ MÍSTO NAPLNO VYUŽÍVÁNO. 46

47

C Í L E M ÚVAH NENÍ PŘESNĚ DEFINOVAT ROZMÍSTĚNÍ ZELENĚ, MOBILIÁŘE A ÚPRAVY TERÉNU, ALE ARTIKULOVAT PROBLÉMY A JEJICH ŘEŠENÍ - ČEHO CHCE NÁVRH DOSÁHNOUT, CO PODPOŘIT, CO VYMEZIT.

48

VYTVOŘENÍ HRANICE

VAZBA NA OV

VYMEZENÍ SMĚRU

ZATRAKTIVNĚNÍ PROSTORU

49

PROPOJENÍ PROSTORU U POTOKA S KULTURNÍM DOMEM

INFORMAČNÍ TABULE

STROMOŘADÍ ODDĚLUJÍCÍ KOMUNIKACI OD „PARKU“

PŮVODNÍ ZELEŇ DROBNÝ MŮSTEK

UPRAVENÝ PŘÍSTUP K VODĚ

PROPOJENÍ PROSTORU U POTOKA S OBCHODEM

DĚTSKÉ HŘIŠTĚ MOBILIÁŘ JAKO MÍSTO K ODPOČIKU

TERASOVÉ STUPNĚ

N Á V R H DROBNÝMI I MÉNĚ DROBNÝMI ZÁSAHY JE UMOŽNĚNO VÍCE VYUŽÍT POTENCIÁL PROSTO50

RU UPOTOKA. NOVĚ VZNIKLÁ HRANICE MÁ PODOBU STROMOŘADÍ A JE ČÁSTEČNĚ PROPUSTNÁ - A TO V MÍSTECH, KDY PROSTOR PŘÍMO REAGUJE NA BLÍZKOST OBČANSKÉ VYBAVENOSTI.

51

CE

HÁZÍ PO PĚŠIN

LIDÉ SE PROC

ZAJDU SI OPODÁL DO OBCHODU

52

DĚTI TU MAJÍ SVOJE HŘIŠTĚ

NA CHVÍLI SE POSADÍM

ČASEM SI POSTAVÍME LÁVKU

E, CHC ODĚ O KD E K V SEJD

PĚŠINKA BUDE PROPOJOVAT BŘEHY

53

54

K

O

H R A N I C E

S

T

E

L

N E N Í

A

N E M Á

B Ý T

55

A N A L Ý Z A A N Á V R H

PROSTRANSTVÍ PŘED KOSTELEM A VEDLE NĚJ NEVYŽADUJE JASNĚ DEFINOVANOU HRANICI. BYLA

BY ZDE ZBYTEČNOU BARIÉROU. PROSTOR PLNÍ SVOU FUNKCI VOLNĚ PŘÍSTUPNÉHO MÍSTA.

56

57

© 2016