Hranice - Šatov | 2015

H

R

A

P E T R A H O L Í K O V Á

N

I

C

E

K

O

N

C

E

P

T

Hlavním cílem této studie je demonstrovat důležitost HRANICE prostoru na konkrétní obci konkrétním způsobem. Důležitost hranice jako oddělení dvou a více prostorů je pro člověka zásadně důležitá, jak tvrdí český filosof a politolog Karel B. Müller: „...odlišování je pravděpodobně neodstranitelný rys lidské identity...“ 1 Cílem není stanovit dobré a špatné, a tím definovat problém, ale spíše přinést otázku o nevyužití potenciálu místa a s ní i upozornění na to, že velmi často stačí malý zásah a potenciál se může projevit.

V drtivé většině případů se hranice prostorů odehrává na území změny vlastnických poměrů – nejčastěji je to změna ze soukromého vlastnictví (jednotlivec) na veřejné (obec). Svoji obrovskou důležitost hraje odpovědnost. Už ze samotné definice soukromého a veřejného prostoru je evidentní, že pokud chceme, aby se o prostor někdo staral, musí být jasně definované, komu patří a kdo o něm může rozhodovat: „…soukromý prostor je prostor, o jehož přístupnosti rozhoduje jednotlivec, odpovědnost za jeho údržbu má on, veřejný prostor je vždy přístupný všem, odpovědnost za jeho údržbu je kolektivní…“ 2

_______________________________________________________________________________________ | Karel B. Müller: Aktivní hranice a europeizace (2014) | Herman Hertzberger: Přednášky pro studenty architektury (2012) 1

2

K

A

T

E

G

O

R

I

E

Pro lepší přehled jsou jednotlivá zkoumaná území zařazena do čtyř kategorií. Ty by měly mimo jiné pomoci rychlejšímu vyhodnocení situace a jednoduššímu určení důležitosti řešení problémů.

1) 2) 3) 4)

hranice hranice hranice hranice

je je není není

a

a a

a

má nemá má nemá

být být být být

Jako nejpalčivější se předpokládají kategorie 2) a 3), kde by se s hranicí mělo pracovat – oproti kategorii 1) a 4), kde se jedná o pouhý popis situace a přijetí existence nebo neexistence hranice.

1

|

HRANICE

JE

A

MÁ

BÝT

2

|

HRANICE

JE

A

NEMÁ

BÝT

Ve většině případů se jedná o hranici, která je jasně definovaná, ale která ne vždy svou formou odpovídá tomu, co by vesnice jako celek potřebovala. Svým umístěním nebo materiálem často ochuzuje místo o využití potenciálu, který je tímto potlačen, ale kterého lze lehce zpět dosáhnout. Mimo jiné se jedná o místa, kde probíhá změna vlastnických poměrů a kde buď není jasně definované, kdo za prostor přebírá zodpovědnost, nebo způsob braní odpovědnosti neodpovídá dobrému rozvoji obce.

Zpravidla se jedná o místa, kde probíhá změna vlastnických poměrů a kde je sice jasně definované, kdo za prostor přebírá zodpovědnost, ale zvolení existence hranice – nebo její nerespektující formy – je nevhodné. Časté jsou případy nových městských trendů, které nepřistupují k místu pokorně, ale které vymezují až příliš jasně území „moje“ a „cizí“. V případech, kdy je vlastníkem obec, je zřejmé, že je zapomenuto využít potenciál nejen veřejných prostranství, ale také příjezdových komunikací.

3

4

|

HRANICE

NENÍ

A

MÁ

BÝT

Za většinu zařazených příkladů odpovídá obec, jelikož se zpravidla jedná o stavby občanské vybavenosti nebo o prostory v jejich těsné blízkosti. Vytipovaným lokalitám chybí určité vydefinování prostorů pro scházení a pobývání. Jemnými úpravami by bylo možné dosáhnout zlepšení kvality těchto malých území. Častý případ předběžného návrhu je doplnění povrchů nebo drobného mobiliáře.

|

HRANICE

NENÍ

A

NEMÁ

BÝT

Ne všechna veřejná prostranství nutné vyžadují jasně definovanou hranici, zvláště pak na venkově, jehož krása stojí často na přirozeně rostlé zástavbě. Umělým vytvořením hranic v místech, kde doteď hranice nevznikla, může dojít k nerespektujícímu zavedení určitého městského trendu, který je ve velkých sídlech nutný, ale v obci s menším počtem obyvatel je téměř nedůležitý.

1

A

L

E

J

Dvojité stromořadí vytváří nový prostor, který je ohraničen právě těmito dvěma řadami.

Za daných okolností se prostor stává prostorem bezpečné chůzi, potažmo k pobývání. Kvalita tohoto „meziprostoru“ by se bez těchto okolností nevyskytla.

Proto je hranice naznačená zelení vhodným prvkem, kterým by se mohly jiná míst a v obci inspirovat.

2

B

R

Á

N

A

Prvek samostatné konstrukce nad silnicí je dalším pokračováním aleje – nabízí tedy průhled na kostelní věž, jakožto dominantu města. Svým tvarem tvoří tato konstrukce určitou hranici, skrze kterou lze volně projíždět a procházet, ale která svou existencí odděluje – ač nenápadně – prostor na „uvnitř“ a „vně“ vesnice.

Studie by dále mohla urbanisticky zanalyzovat, zda je konstrukce na svém správném místě a zda se vesnice již natolik nerozrostla, že by přišlo vhod ji přemístit.

3

D

Ž

U

N

G

L

E

V těsné blízkosti hlavní cesty vedoucí do centra vesnice se nachází prostor zarostlý neupravovanou zelení dlouhý asi 100 m a široký 10 m, který je z pohledu ze silnice ohraničen nízkou zídkou. Ta celému prostoru dává novou kvalitu a uzavírá prostor před okolní krajinou.

4

P

Rˇ

E

D

Z

Á

H

R

Á

D

K

Y

Vesnice obsahuje celou škálu různých předprostorů, z nichž si na sebe každý z nich bere jinou podobu. Některý je zcela otevřen pohledu kolemjdoucího pozorovatele, některý zcela naopak – brání své soukromí vizuální bariérou. Vzhledem k celkovému rázu vesnice by místu prospělo celkové sjednocení a proto by i minimální regulace pomohla navrátit možná zapomenutý potenciál.

Vesnice sama sobě nabízí referenční příklady toho, jakou podobu by mohly předzahrádky mít. Jsou to především příklady polootevřených předzahrádek, které si stále „pamatují“ svou původní tvář.

5

S

T

R

O

M

Y

Svým objemem jsou stromy hranicí oddělující rušnou hlavní komunikaci od soukromého prostoru šatovské vinařské společnosti. Nejen že tak budovu chrání od hluku, ale také jí vizuálně pomáhají vymezit její soukromý prostor dvoru, který by byl bez přítomnosti stromů vymezen pouze krajním traktem budovy. Jedná se tedy o posílení hranice pomocí zeleně.

6

Š

A

T

O

V

K

Y

Typickým rysem pro Šatov a jeho okolí je jeho dlažba tvořená dlaždicemi vypálenými v místní továrně. Povrch nejen hlavních cest je těmito tvarovkami vydlážděn buď celý, nebo je omezen na ohraničení cest. Paradoxem zůstává, proč na některých místech šatovky vymizely. Jedním z příkladů je změna vozovky na asfaltovou při vjezdu do zastavěné části obce. Často se tak také děje při změně vlastnických poměrů, kdy na komunikaci k soukromému prostoru dlažba přejímá podobu jiného materiálu.

7

U

L

I

Cˇ

K

A

V české rostlé vesnici se vyskytují takové prostory, které by dnes před normami neobstály. Ale právě tyto příklady neoddělitelně patří k prostorům, které vesnici dodávají její až téměř poetické kouzlo.

Takovou ukázkou je ulička mezi dvěma budovami, které svírají úzký prostor schodiště. Změněné majetkové poměry ani nová výstavba na stejném místě tomuto malému prostoru neublížila, ale zachovala si jej.

8

V

E

R

T

I

K

Á

L

A

Orientace mostku směřuje chodce do úzké uličky vedoucí ke kostelu. Kvalita prostoru určitým způsobem stoupá, čím více je prostor definovaný. Na louce před vstupem na mostek je prostranství zcela neurčené, směr a tvar zábradlí již přidává prostoru konkrétní rozměr a první zídky blížících se domů jasněji určují nástup do zmiňované uličky. Další vertikální ohraničení uličky v podobě fasád domů jasně demonstrují fakt, že s větším vertikálním určením se prostor lépe definuje a tím v tomto případě kvalitativně vzroste, jelikož se vyskytne potenciál malých rostlých prostorů vesnice.

9

P

R

O

P

U

S

T

N

O

S

T

Oplocení na hranici soukromé parcely lze pojmout několik způsoby. Na příkladu hranice zahrady a obecní cesty se odehrává zajímavý obraz - z malé nevýznamné branky soukromníka se stává velkolepá brána, která umocňuje pohled na vesnici. Tento propustný a dekorativní typ hranice vyzdvihuje malou vedutu obce. Nebylo by tomu tak, kdyby byla zvolena zcela hmotná podoba, jejímž úmyslem by bylo tvrdě vymezit soukromou parcelu.

10

L

E

M

U

J

Í

C

Í

_

Z

E

L

E

Nˇ

V těsné blízkosti jedné z hlavních příjezdových cest do centra obce se nachází rozlehlý areál vinařské společnosti, jakožto soukromé firmy.

Její vymezení pomocí oplocení jasně odděluje provoz soukromého podniku od provozu veřejné komunikace. Nejasným ovšem zůstává prostorové odskočení hranice od silnice, které je navíc umocněno okamžitým ukončením „křovořadí“. Vzniká tak nedefinovaný pruh zeleně (zeleného trávníku), který si na sebe v určitém úseku bere funkci ochrannou a podporuje přirozenější sousedství dvou různých prostorů (dopravního a výrobního provozu) a v úseku dalším tuto funkci postrádá.

11

Ž

E

L

E

Z

N

I

C

E

Při příjezdu do obce po asfaltové komunikaci vedoucí mezi poli se tento technický prvek – železniční trať - chová jako práh. Odděluje totiž vnitřek a vnějšek vesnice. Na pomezí železnice lze jasně definovat rozdíl dvou prostředí - kolem jedné strany železnice tečou nekonečné prostory krajiny – pole a louky – oproti tomu na druhé straně trati pomalu vyrůstá zástavba. Proto při příjezdu do obce a následném překonání tohoto vizuálního prahu se člověk dostává do jasně daného intravilánu vesnice a nechává za sebou ničím neomezený extravilán.

12

S O C H Y _ S L O U P Y Pro krajinu jižní Moravy je typická bohatá síť malých sakrálních upomínek jak ve volné přírodě, tak v obci. Jejich podoba se sice často zásadně liší, což je dáno historií každého z objektů, ale význam mají a měly téměř stejný.

Dnešní většinová zkušenost je taková, že neslouží svému původnímu účelu, ale spíše dokladují povahu a kulturu zpravidla novověkého člověka. Při analýze jednotlivých Božích muk a památníků lze zjistit, že lze s předprostory zacházet naprosto odlišně. V okolí Šatova se vyskytuje různá míra možnosti dostat se do těsné blízkosti soch.

Seřazeno od nejméně přístupných k Odlišnost tohoto zacházení s předprostory je tím, co památkám nepřidává na hodnotě. Jejich sjednocení by mohlo pomoci navrácení důležitosti a vyzdvihnutí jejich potenciálu.

13

F

O

T

B

A

L

Oddělení fotbalového hřiště od hlavní komunikace je čistě transparentní a je hned trojí. První tvoří provázková síť, která funkčně chrání prostor určený pro sport, druhou je nepravidelná řada zeleně – malých stromků, které svým jehličnatým typem nepatří do krajiny tohoto kraje. Třetí jsou patníky spojené drátovou sítí. Vzhledem k tomu, že v tomto místě není toto trojí posílení třeba, jeví se jako vhodná varianta odstranit nepřirozeně umístěné stromořadí, popřípadě ho nahradit jinou, této krajině patřící, zelení

14

M

Eˇ

S

T

S

K

O

S

T

Současná zástavba má přiměřeně jednotný charakter, výjmkou ale zůstávají budovy postavené později než okolní domy. Nejen svou formou a architekturou nerespektují svoje sousedské vztahy, ale v tomto případě především předzahrádkou. Ta se zcela vymezuje oproti svému okolí. Formou a zůsobem oplocení určuje prostor mezi ulicí a samotnou budovou jako svůj vlastní a tím se stává solitérem a určitou tvrzí – v kontrastu se sousedními domy, kde jsou prostory před domy stejně veliké, ale svým neukončením dostávají jiný charakter.

15

N

O

V

Í

_

S

O

L

I

T

É

Rˇ

I

Výstavba nových satelitů na kraji již mnoha let stojící obce je pokračováním přejímání současných trendů městkosti do vesnice. Přichází zde nová parcelace a tím vzniká špatná hranice kolem celé obce. Nejen, že jsou domy sobě navzájem ve špatném vztahu – místo aby byly v těsné blízkosti, uchovávají si kolem sebe prstenec „svého“ soukromého prostoru, ale především svou silou jako celku tvoří novou vrstvu zástavby na okraji obce, která by se mohla stát hranicí obkličující vesnici a znemožňující původním obyvatelům snadný přístup do okolní přírody. Proto je nutné dávat velkou důležitost tomu, aby byla tato nově vznikající vrstva hranicí prostupnou, nikoli odděující.

16

P

Á

S

Y

_

K

O

H

O

S

I

Celou obcí probíhají kolem hlavní komunikace pruhy čehosi, kterým je přiřazen různá funkce. Jednou jsou to chodníky, podruhé příkop, potřetí pás trávníku. Neucelenost tohoto jevu ještě více smazává pochopení toho, čí prostor kolem komunikace je, kdo se o něj má starat a kdo rozhoduje o tom, čím bude zaplněn. Ve většině případů patří tyto pásy obci, pro kterou pravděpodobně nepředstavují tyto prostory žádný benefit – proto je na místě otázka přehodnocení vlastnických vztahů. Poté by nemusely vznikat malé terénní zlomy, jak dokladují obrázky.

17

V

E

Rˇ

E

J

N

Á

_

Z

E

L

E

Nˇ

Prostory kolem Úřadu městyse Šatov jsou definované jako „veřejné prostranství“. V současnosti jsou zaplněny zelení, ale s jedinou výjimkou jim není věnována další pozornost. Jakékoli sjednocení těchto komunikacemi oddělených prostranství by mohlo přispět k výrazně efektivnějšímu využívání těchto míst. Smazání nebo jasné vymezení rozdílů kvalit jednotlivých malých výseků pomůže hranici potlačit v místech, kde být nemá, nebo vyzdvihnout tam, kde být má.

18

K O L E M _ C E S T Krajina kolem vesnice je převážně rovinatého charakteru, proto jsou kolem komunikací osázeny prvky zeleně, které je chrání před povětrnostními vilvy. Stromy a keře lemující příjezdové cesty do městyse jsou dvojího charakteru.

Buď jsou plánované, a tedy úmyslně vysázené, nebo je to zeleň náletová (např. pajasan žláznatý a trnovník akát). S tou je potřeba pracovat – v určitých místech zachovat, aby nadále ohraničovala komunikaci, a v jiných zvážit její nutnost a důležitost.

19

B

Y

T

O

V

É

_

D

O

M

Y

Součástí obytného souboru by měly být prostory svým charakterem odpovídající prostorům soukromým, polosoukromým, poloveřejným a veřejným. V tomto případě zásadně chybí dvě prostřední kategorie.

Jedinou čitelnou hranicí jsou v tomto celku objemy panelových domů. Prostřednictvím účelného zónování, doplnění mobiliáře a řádnou péčí o zeleň, by bylo vhodné vytvořit prostory k odpočinku, sportu a parkovacímu stání s ohledem na potřeby obyvatel.

20

O

D

S

A

Z

E

N

Í

Při pozorování jedné z hlavních ulic je zřejmý kontrast mezi zástavbami - na jedné straně městský trend, na druhé historický. Starší budovy historického trendu se vyznačují pouze malým prostorem mezi budouvami a ulicí. Zatímco stavebně mladší budovy již reagují zvýšeným odstupem od komunikace na rušnější provoz a s tím spojený hluk a znečištění.

Tyto mladší stavby kromě odstupu navíc nerespektují ráz původní zástavby, která dodržuje společné sousedské zdi, a orientují se šikmo ke komunikaci. Možné řešení lze nalézt v regulaci budoucí nové zástavby na podobná místa - ponechání odstupu od komunikace, ale natočení kolmo na ni. „Nesousedství“ spojené s velkorysou parcelací je v tomto případě až druhotné.

21

O

B

C

H

O

D

Oblasti před obchodem lze vytknout chybějící prostor k pobývání. Přednost je dána asfaltovému povrchu patřícímu autům před dlažbou pro chodce.

I přes významnou koncentraci pohybu obyvatel zde není žádný mobiliář ani zeleň a s ní spojený stín.

Vydefinování hranice prostřednictvím rozšíření vydlážděného pásu kolem budovy a umístění zeleně a mobiláře by zvýšilo kvalitu tohoto místa.

22

M

A

L

Ý

_

O

B

C

H

O

D

Stejně jako v oblasti před obchodem i zde chybí prostor k pobývání. Mobiliářové vybavení je nefunkčně odděleno ústící komunikací. Řešení lze spatřovat v celková reorganizaci prostrotu, kde by došlo k přesnutí stojanu na kolo a odpadního koše blíže k obchodu, v rozšíření prostoru před obchůdkem a v úpravě zeleně.

23

P

O

Š

T

A

Spolu s předchozími řešenými prostory má i tento vysokou koncetraci osob, avšak i zde chybí mésto k pobývání.

Nedostatečně je též definovaný prostor přidružený k poště a poloha parkovacího místa, kdy v případě stojícího auta brání pohodlnému přístupu. Jako řešení se nabízí umístění mobiliáře, úprava terénu a funkční definice prostor spočívající ve vydláždění pruhu pro chodce i parkování. Zásadní je též celková poloha pošty - v tomto případě by bylo vhodné zvážit její přesunutí blíže k centru.

24

P

A

R

K

Park je obklopen cestami s rozdínými charaktery, které ho definují. Na jedné straně se nachází silnice vedoucí kolem staré továrny, která je hlavním spojením výrobního a skladovacího prostoru a obce a na které dochází k rušnému provozu. Na straně druhé je silnice vedoucí kolem rodinných domů, která je pouze klidnou obecní cestou. Ke zvýšení kvality prostoru praku by bylo vhodné vizuální odříznutí od rušné komunikace a vytvoření klidové zóny otevřené směrem k rodinným domům.

25

P

O

T

O

K

Vodní tok, jako historicky významný vesnický prvek, protéká vesnicí tzv. „bez povšimnutí“. Hranice je definována pouze proměnlivě a bez jasného záměru – někde zarostlá - nedefinovaná, jinde určená hmotami keřů a zadními zídkami domů. Tento prostor skýtá velký odpočikový potenciál, avšak není uzpůsoben k pobývání, je tedy opuštěný a bez života. Koryto potoka se často zahýbá a vytvořené zákruty tedy nabízí využití nebo případné zobytnění dílčích částí. Jasná definice potoka s vytvořením vhodných míst by mohla vést k jeho oživení a vytvoření útulného vesnického prostředí.

26

P

O

V

R

C

H

Povrchy obecně nabízejí jednoduchý způsobů jak vymezit prostor.

V některých případech je vhodné, když komunikace volně navazuje na okolí, vetšinou je však vhodné ji jasně vymezit. Referenčním příkladem si je obec sama. Vydláždění krajů cest – místo pásu štěrku a nezpevněných okrajů - povede jak k lepšímu využití prostoru, tak ke zvýšení bezpečnosti pro chodce. Bylo by vhodné též najít nový způsobu dlaždění. Šatovky, ač výrazný a tomuto místu vlastní prvek, jsou v současné době z technického pohledu již minulostí.

27

C

E

S

T

I

Cˇ

K

A

Stezka kolem domu téměř nemá hranici, která by ji oddělovala od proluky, avšak není ji třeba větším zásahem zvýrazňovat, jelikož se jedná o případ přirozeně vzniklé cestičky, která sice není zaznačena v mapách, ale která k vesnici neoddělitelně patří. Upravením by dostala formálnost, kterou nevyžaduje.

28

MALÉ_SAKRÁLNÍ_OBJEKTY Boží muka jsou významným historicko-venkovským prvkem.

Byla umisťována z několika důvodů.

Jedním z příkladů je jako vzpomínka na významné události, které se udály na jejich místě, dalším jako prostředek vzdání vděčnosti a úcty k Bohu. Kromě náboženským účelům sloužila také jako orientační body a měla svou úlohu i při obřadech.

Byly tedy elementární součástí života na venkově a jejich případným oplocování či jiným vytvářením hranice je tato jednota narušována.

29

M

E

Z

E

R

A

Ve Sklepní ulici se nachází několik vinných sklípků, které svými fasádami tvoří ulici. Jejich objemy by tvořily neprostupnou hranici, avšak mezi domy jsou mezery, které umožňují nenápadný průchod do volné přírody. Vyplněním mezer by jednak znemožnilo využívané průchody, ale také narušilo vesnický ráz sklípků.

- vydlážděný pruh kolem budovy je omezen na šířku na 1 m - chybějící předprostor před obchodem - přednost je dána dopravě - hlavním materiálem je asfalt - absence zeleně

N

30

Á

V

R

H

V drtivé většině analyzovaných situací stačí malý zásah pro zlepšení kvalit míst. Předprostoru obchodu scházelo příjemné místo k pobývání, které je součástí tohoto návrhu.

- umístění dominantní zeleně a nového mobiliáře

- regulace šířky asfaltové vozovky

- zásadní rozšíření vydlážděného pásu pro chodce - nové lavičky nabízející místo k odpočinku