muzea a vystavy
r e c e n z e
A R CIDIE CÉ ZNÍ MUZ EUM
2 O L O M O U C
9/11 M E M OR IA L&MUSEUM
4 N E W
Y O R K
M E TR OPOLITA N MUSEUM
6 N E W
Y O R K
M US E U M OF M ODERN ART
8 N E W
Y O R K
G U G G E NH E IM MUSEUM
10 N E W
Y O R K
G A LE RIE LÁZ NĚ
12 L I B E R E C
S OCH A PA N NY MARIE
14 A S S I S S I
TH E NE R VOUS TREES
16 P R A H A
A
R
C
I
Z Á K L A D N Í
D
I
E
C
É
Z
O
L
O
M
I N F O
ARCIDIECÉZNÍ MUZEUM OLOMOUC ve spolupráci s Arcibiskupstvím olomouckým bylo založeno v roce 1998 jako první muzeum v České republice orientované k duchovní kultuře. Jeho součástí se stal románský palác moravských biskupů u baziliky sv. Václava na olomouckém Přemyslovském hradě. Od roku 1999 byla pro potřeby Arcidiecézního muzea rekonstruována severní část národní kulturní památky – někdejšího hradu – objekt kapitulního děkanství a jeho hospodářský dvůr. Součástí projektu rekonstrukce pražského ateliéru HŠH architekti byla kromě zbudování kancelářského zázemí, depozitářů, fotoateliéru a konzervátorské dílny i rekonstrukce budovy kapitulního děkanství a její funkční propojení s románským biskupským palácem. HŠH architekti jsou současně autory návrhu architektonická podoby stálé expozice Arcidiecézního muzea. Areál byl veřejnosti zpřístupněn 1. června 2006.
N
Í
O
M U
U
Z
E
U
M
C
O C E Ň U J I :: rekonstrukci muzea jako stavby :: úžasné skloubení starého a nového :: použití současného stavebního materiálu (beton+sklo) :: že nová hmota nepřekrývá starou, ale doplňuje ji :: vytvoření nové tvarové formy – místnost v místnosti (nižší světlá výška) :: moderní / designový rámec expozice (vitríny / černé stěny / skleněná podlaha) :: dosvětlení interiéru nepřímým světlem (LED pásky u hran místností) :: sjednocený grafický design celého areálu (cedule, nápisy, směrovky, letáky, tabule,…)
9
/
1
1
M
E
M N
Z Á K L A D N Í
E
O W
R
I Y
I N F O
Památník a muzeum věnovaný obětem teroristického útoku 11. září 2001 v New Yorku je unikátní svým umístěním, jelikož se nachází přímo v místech bývalého světového obchodního centra – dvojčat. Muzeum je z převážné části pod zemí. Prostor muzea je rozčleněn do 4 základních částí. První částí je nadzemní Pavilon, který slouží jako vstup do muzea a ve kterém návštěvníka zaujmou vysoké sloupy, které byly fasádními prvky původních dvojčat. Návštěvník dále sestupuje po pomalu klesající rampě do hlavního prostoru. Postupně se otvírá pohled na velikost základů původních dvojčat a návštěvník si uvědomuje šokující měřítko celé scény. Sestup po rampě je doprovázen řadou multimediálních instalací mimo jiné fotografií svědků událostí a letáků pozůstalých, kteří na místě pohřešovali své blízké. Následně návštěvník sestoupí do ohromného hlavního prostoru Foundation Hall. V tomto prostoru zaujmou návštěvníka zdi betonové vany, která brání rozlití řeky. Jsou zde různé zajímavé artefakty. Poté návštěvník pokračuje do Memorial Hall, ve které je ústředním prvkem stěna složená z 2983 jednotlivých modrých maleb, které mají symbolizovat barvu oblohy 11. září. Uprostřed modré plochy je citát Vergilia: „Žádný den tě nevymaže z paměti času.“
A
L
O
& R
M
U
S
E
U
M
K
O C E Ň U J I :: obsah expozice, která je připomínkou na události z minulosti :: umístění – výborné, že na stejném místě :: odhalení konstrukce – základy, opěrná zeď, pilíře :: ponechány autentické důkazy o tragédii (ohořelý ocelový pilíř, osobní věci) :: celkovou pietní atmosféru – zároveň muzeum, zároveň památník :: prostor bez denního světla – dodává na vážnosti a úzkosti
M
E
T
R
O
P
O N
Z Á K L A D N Í
L E
I W
I N F O
Metropolitní muzeum umění v New Yorku je nejstarší a největší muzeum v USA. Leží na východním okraji Central Parku. Založeno bylo roku 1870. Ve stálé sbírce má nejméně 2 miliony uměleckých prací. Mueum je umístěno v historické budově, jedná se tedy především o standardní galerijní prostory s tlumeným světlem. Velikosti místností jsou přizpůsobeny velikosti vystavovaných děl.
T
A Y
N O
M R
U
S
E
U
M
K
O C E Ň U J I :: typický příklad klasicky vystavovaného umění :: rozsáhlost sbírek :: snadnou orientaci ve vystavovaných dílech :: rozdělení chronologicky dle dějin světa :: že, si každý přijde na své :: např. já šla hned k Impresionistům
M
U
S
E
U
M N
Z Á K L A D N Í
O
F
M
O
D
E
E
W
Y
O
R
K
I N F O
Muzeum moderního umění v New Yorku (anglicky The Museum of Modern Art, zkratkou MoMA) je soukromá muzejní instituce založená v roce 1929. Obsahuje 1200 obrazů od 500 umělců z 39 zemí. Muzeum hraje důležitou roli při rozvoji a shromažďování modernistického umění a je často označováno jako jedno z nejvlivnějších muzeí moderního umění na světě. Obsahuje díla z oblasti sochařství, grafiky, fotografie, architektury, průmyslového návrhářství a filmu, designu, kresby, malby, sítotisků, ilustrovaných knih, uměleckých knih, filmu a elektronických médií. Tomu jsou přizpůsobovány výstavní prostory od malých místností po prostory přes několik podlaží.
R
N
A
R
T
O C E Ň U J I :: moderní stavbu samu o sobě :: světovou úroveň vystavování – vzácné exponáty :: že je zde originál mého oblíbeného obrazu: Jackson Pollock: Autumn Rhythm (Number 30) :: překvapivé okamžiky – po delší době divák spatří oknem průhled na pršlavý New York – a to je obraz sám o sobě – skoro lepší, než exponáty :: prostory od malých místností přes prostory přes několik podlaží
G
U
G
G
E
N N
H E
E
W
I
M Y
O
M R
U
S
E
U
M
K
ON KARAWA :: SILENCE Z Á K L A D N Í
I N F O
Guggenheimovo muzeum čili The Solomon R. Guggenheim Museum v New Yorku je jedna z nejznámějších galerií moderního umění. Stojí na rohu Páté Avenue a 89. Street, mezi Central Park a East River v horním Manhattanu. Budovu muzea navrhl architekt Frank Llloyd Wright. Nápadná a provokativní, i když poměrně malá spirálovitá budova je v ostrém kontrastu k obřím pravoúhlým krabicím ve svém okolí a vyvolala zprvu kritiku. Galerie je i uvnitř uspořádána do spirály bez oken a sluneční světlo prosvěcuje pouze skleněnou kopulí. Galerii to ovšem nevadí, pro obrazy je vhodnější jemné, zčásti umělé světlo. V době mé návštěvy byla v muzeu k vidění výstava On Kawara—Silence. Tato výstava se skládá ze všech druhů Kawarových děl. Díla Kawary jsou více či méně spojeny s plynutím času. Především série dat, kdy umělec každý den vytvořil obraz s datem daného dne, skvěle zapadá do spirálovitého tvaru budovy, kdy spirála naznačuje plynutí času ale zároveň jeho relativní nekonečnost.
O C E Ň U J I :: jak stavba sama tvoří nepřetržitý exhibiční prostor – rampa = spirála :: aktuální expozici On Kawary – na první pohled banální, po stráveném čase velmi zajímavá :: moderní chápaní umění – znásilnění něčeho tak normálního jako je datum nebo čas buzení do umění :: jedinečnost skrytou v šílenosti :: zpracování: brilantní (výtvarná kvalita díla – nadaný umělec, ač švihnutý)
G
A
Z Á K L A D N Í
L
E
R
L
I
I
E
B
E
I N F O
Budova městských lázní se nachází na křižovatce libereckých ulic Masarykovy a Vítězné. Spolu s protilehlými budovami Severočeského muzea a bývalé Obchodní a živnostenské komory představují zajímavou ukázku architektury přelomu 19. a 20. století, kdy se na stavbách současně uplatňovaly prvky nastupující secese a dosud převažujícího historismu. Lázně svému účelu sloužily až do roku 1990, kdy byly navráceny v restituci České spořitelně. Lázně poté několikrát změnily majitele, což však vedlo k jejich postupnému chátrání. V roce 2005 lázně koupilo město Liberec. Od té doby budova lázní prochází postupnou rekonstrukcí. Projekt revitalizace městských lázní pro galerijní účely zpracoval liberecký ateliér Sial pod vedením hlavního architekta Jiřího Bučka. Budova je celá bezbariérová a návštěvníkům nabízí příjemné prostředí a pohodlí moderního výstavního provozu. V lázních se prezentují tři okruhy: umění v Českých zemích, Liebiegova sbírka a nizozemské malířství. Samostatný prostor je vyčleněn pro dílo měsíce. Jak stálé tak přechodné expozice se rozkládají ve všech 4 patrech - dvou nadzemních a dvou podzemních.
R
L
Á
E
C
Z
N
Ě
O C E Ň U J I :: mimořádný příklad revitalizace – přestavení bývalých lázní velmi přirozeně na muzeum :: novou stavbu depozitáře - svým objemem mimo nekonkuruje, jen doplňuje :: ponechání některých autentických odkazů na to, že to byly lázně (nápisy „zákaz bez plavek“) :: očištění původní formy a obnovení klíčových tvarů – hlavní sál obohacen pouze o skleněnou podlahu, která nahrazuje původní hladinu vody :: že stavba tvoří nádherné pozadí pro výstavy – ale asi ne pro každou – je třeba hledat a zvolit :: vynikající interaktivní prostředí pro děti
S
O
C
H
A
P
A
N
N
Y
M
A
R
I
E
GUIDO DETTONI A S S I S S I Z Á K L A D N Í
I N F O
Prostorově skromná zato však velmi působivá výstava se nachází v nenápadném kostele Santa Maria delle Rose v Assisi, Itálie. Ústřední postavou výstavy je Panna Maria, resp. její soška vytvořená umělcem Guido Dettoni della Grazia. Uprostřed kostela se nachází na zemi písmeno omega naplněné hlínou, z něj vystupuje 33 skleněných válců, ve kterých je stejná soška Panny Marie ale vždy z jiného dřeva. Skleněné válce pak přecházejí výše do písmena alfa. Celá scéna je vhodně nasvícena, v podkresu hraje jemná hudba.
O C E Ň U J I :: samotnou sošku jako umělecké dílo :: netradiční myšlenka spojení haptického vjemu a symboliky :: v expozici čitelná jasná symbolika: :: 33 různých dřev sochy PM = 33 let Ježíše Krista :: skleněné válce s vystavovanými exponáty vychází ze země / z půdy = prostota :: nahoře je expozice ukončená do písmene Alfa, dole do písmene Omega (= Počátek a Konec)
K
R
Y
Š
T
O
F
K
I
N
T
E
R
A
THE NERVOUS TREES P R A H A Z Á K L A D N Í
I N F O
Galerie Rudolfinum na podzim roku 2017 otevřela 100. výstavu od svého založení v roce 1994. K tomuto výročí připravila galerie rozsáhlý projekt Krištofa Kintery, který shrnuje posledních pět let autorovy tvůrčí práce a představí na dvě desítky soch, instalací a interaktivních objektů. Název výstavy Nervous Trees odkazuje ke stejnojmenným objektům, které se nervózně pohybují v hlavním výstavním sále; v dalším se návštěvník prodírá mezi sokly z polystyrenu, důvěrně známého zateplovacího materiálu, byť jeho fragmenty poletující galerií evokují spíše nepříjemnou vánici. Důležitou součástí expozice je tzv. laboratoř, kde návštěvník vstupuje do průběhu vzniku Kinterovy aktuálně realizované instalace Postnaturalia, přibližně sto metrů čtverečních pokrytých umělou krajinou ze součástek elektronických zařízení, poetickou a drastickou zároveň. Krajinnými elementy jsou vzorky umělých květin, pořadače s herbáři a rozsáhlá video-dokumentace vzniku jednotlivých objektů. Malý výstavní sál je věnován intimnější poloze Kinterovy práce, a to v podobě desítek kreseb. Naopak velké sály vyplňují projekty jako
Nervous Trees (2013), pilíř z pytlů malty Knauf Do It Yourself (After Brancusi)(2007), muflon vzpínající se k nebi jako nějaké bájné stvoření Electrons Seeking Spirit (2016) a další skulptury. Výstava akcentuje důležité procesy spolupráce, zdánlivě velmi banální, ale ve své podstatě esenciální pro fungování a rozvoj jakéhokoliv složitějšího systému. O C E Ň U J I :: bláznivost, ale v mezích vtipu :: zmatení návštěvníka, zda rozbitý lustr na zemi je zde úmyslně, nebo je to nehoda :: tvorbu obrazů na základě dětských asociací (např. brýlemi dodáme předmětu tvář – viz koště) :: obrovskou horu z praček – ty střídavě v provozu – a tedy i v pohybu :: domovní zvonky (cedulky) se jmény obyvatelů bytů: Ješitný, Churavý, Hloupý, Rovná, Černí, Lakomý, Nenechavý, Nechutný, Studená, Prudil, Pilná, Statečná,…
P E T R A
K L U M P A R O V Á
1. ROČ. MSP
ZS 2017/2018