4 minute read

RAMUS 2021

from Výroční zpráva / RAMUS 2021

Šuškalo se, že covidová pandemie jen tak neskončí, a byla to pravda, čekal nás ještě druhý rok s omezeními. V zimě jsme experimentovali v online prostoru a mimo setkávání jsme našim asistentům nabízeli i vzdělávání, konkrétně na téma sexualita lidí s postižením. Hodně jsme se těšili na léto. Odstartovali jsme ho oblíbeným Graffiti Jamem na Těšnově, kde dohromady tvoří lidé různých subkultur a věkových kategorií. Tábůrek byl letos ve znamení loučení s bazárkem a velké tábory plné radosti, písní a veselení. Na podzim se nám povedlo uspořadat ještě tři víkendovky, že by se blýskalo na lepší časy?

Provozní skupina Ramusu je parta lidí, která se pravidelně schází na poradách a řeší aktivity Ramusu. Provozní skupinku v roce 2020 tvořili tito lidé: ředitelka: Marta Píchová byrokratka: Zuzana Říšská

PR: Jakub Štefek -> Katka Kozáková koordinátorka klientů: Anna Šrubařová koordinátorka asistentů: Alžběta Remešová -> Kateřina Antošová drsné akce: Petra Dobešová a Jakub Kácha jemné akce: Barbora Nosková fundraising: Lenka Markvartová humr: Anna Mahdalová

Letos na podzim se nám po více než roce podařilo udat pozice humristky a organizátorky jemých akcí. Další personální obměnou prošly pozice koordinátorky asistentů a PR. Vsechny nové členky provozní skupinky jsou ostřílené ramusí asistentky.

Téměř do léta jsme se vlivem pandemie nemohli potkávat, a tak jsme se vídali alespoň přes internet. Drsňáci pořádali online hospodská setkání, legendová neboli jemná parta se potkávala před webkamerami třeba s kytárkama a zpěvníkama. Společně jsme taky cvičili jógu pod vedením našeho asistenta Tibora nebo si předčítali ze svých oblíbených knih.

Na louce v lese poblíž Borové u Poličky jsme trávili letos už páté léto.

Drsný tábor vedli opět Péťa s Ratlíkem. Táborové putování tento rok vedlo až do Pusté Rybné, kde zrovna hrálo ochotnické divadlo. Zlatým hřebem tábora byla velká houpačka ze slackline natažená v lese, na které se zhoupli snad úplně všichni asistenti i klienti.

Jemný tábor měl tentokrát legendu na téma živly. Zkoumali jsme jednotlivé známé elementy a snažili jsme se zjistit, jestli je nějaký další. Velkou inspirací nám byl vynálezce Jakub Hron Metanovský a jeho vynálezy jako blátoměrné boty, buňát nepřekotitelný nebo kulstínměr. Tábor vedli, po čtyřech letech naposledy, Káťa s Vojtou.

Nedaleko Domažlic letos úspěšně proběhl i tábůrek, komornější a kratší pobyt pro ty, kteří se z různých důvodů nemohli účastnit táborů velkých.

Před prázdninami se rozvolnila protipandemická opatření, a tak jsme mohli v červnu vyrazit na první drsnou víkendovku, na chalupu u Blatné.

Druhá a zároveň poslední drsná víkendovka byla vánoční. Batikovaly se ponožky, kterými se pak všichni navzájem podarovali, celý den se smažily řízky, otužovalo se v rybníce a večer se ve slavnostním oblečení zasedlo ke společné tabuli.

Jemné víkendovky letos proběhly dvě, obě na podzim. První byla v Kladně a téma bylo chobotničky. Vyráběly se chapadlaté útvary z přírodnin, vyšel se nezdolatelný kopec a společnými silami se předaboval dokument o chobotnici.

Druhá byla v Rovensku pod Troskami, kde hned po příjezdu nasněžilo, ačkoliv legenda byla o afrických domorodých kmenech.

S podzimem a novou organizátorkou HUMRů (menších akcí na jedno odpoledne většinou v Praze) Aničkou se to pořádně rozjelo.

V říjnu jsme se s HUMRem vypravili prozkoumat a zdokumentovat, kdo všechno žije ve městě. Kromě lidí jsme objevili i spoustu psů, labutí, hmyzu a ptáčků. V listopadu jsme navštívili ve Zdibech naše ramusí kolegyně Lucku a Báru, sešlo se nás skoro třicet, zahráli jsme na kytaru, opekli chleba na ohni a ochutnali místní pivo. Rok 2021 jsme zakončili prosincovou procházkou v Kunratickém lese, brzy se stmívalo, ale i za tmy jsme překonali nástrahy lesa a dorazili všichni zpátky do města.

V říjnu jsme po loňském roce bez drsnýho roadtripu vyrazili do Budapešti, a abychom to dohnali, vyrazili jsme rovnou ve dvou dodávkách! Dojeli jsme do hostelu s kulečníkem, na kterém někteří rovnou usnuli. Celý další den jsme trávili v termálních lázích Széchenyi, koupali se ve smradlavých bazénkách se sírou a nebo střídali horké a ledové koupele. Následující den jsme absolvovali komentovanou prohlídku centra, návštěvu parlamentu a dalších památek jsme završili v kultovní hospodě Szimpla Kert. Dali jsme si langoše a jeli zase domů.

Pro Ramus je důležité fungovat bez grantů a dotací, proto je pro nás fundraising zcela zásadní. Všem dárcům moc děkujeme! A co přinesl rok 2021 ve Fundraisingu?

TICHÁ AUKCE: Pátý ročník aukce fotek proběhl online a s rouškami i offline.

Čistý výnos se vyšplhal na 53 tis. Kč.

GIFT MATCHING: V rámci projektu na podporu neziskovek přispěla UniCredit

Bank tentokrát 82 tis. Kč, a to díky darům jejích zaměstnanců z předešlého roku.

Dalších 51 tis. Kč přispěli sami zaměstnanci tento rok.

SHOĎKILO: Individuální dárci Ramus podrželi částkou 121 tis. Kč, z toho 79 tis. Kč skrze kampaň Shodkilo na stránkách www.shodkilo.cz. Potěšila nás narozeninová výzva pana Jindřicha Traugotta, která vynesla celkem 19 tis. Kč.

Tento rok se konal poslední benefiční bazárek s oblečením v Luženickách, kde jsme za žádnou cenu nemohli chybět. A tak jsme obvolali veškeré ubytování v okolí a nakonec uspořádali ve stejný termín několikadenní tábůrek v přírodní školce v nedalekých Mašovicích. V předchozích letech jsme vypomáhali se závozem oblečení pro bazárek a zpříjemňovali lidem nakupování ramusím stánkem “Rambarem” a jeho nápojovým menu. Za 10 let organizace bazárků jsme od Míši Grimm a jejího týmu dostali neuvěřitelných 754 tis. Kč, a to jsme byli jen jedna z podporovaných neziskovek. Proto jsme se rozhodli, že poslední ročník podpoříme nejen Rambarem, ale i návštěvou s klienty a organizační tým jsme pobavili módní přehlídkou z prodávaných kousků oblečení. Bylo to srandovní a dojemné a Míše Grimm jsme tak mohli přede všemi ještě jednou poděkovat. Díky!