
11 minute read
Střízlivá elegance
from CHOICE 25
ČAS NA UMĚNÍ Solitéry z kolekce IKEA Art Event nabízejí možnost, jak si do domovů vnést závan jedinečnosti. Jde o nápad, který oživuje realizace z výstavních síní tím, že je přenáší do každodenního života.
CIT PRO ANTRACIT S čím kombinovat odstíny hnědé? Třeba s černou! Matně antracitová dvířka T.Wood od firmy Trachea přitáhnou pozornost, ale nestáhnou ji jen na sebe. TVÁŘÍ V TVÁŘ U křesla Nemo Armchair je zvlášť důležitá ona zadní část, jež se obvykle nevystavuje. Až ve chvíli, kdy tělo vyplní obliny polyetylenové skořepiny ve tvaru lidského obličeje, ožijí i jeho oči...
Advertisement
JE NAČASE PŘIPOMENOUT VÝROK TVŮRCE ÝROK TVŮRCE TUGENDHATOVY VILY V BRNĚ, MIESE VAN DER MIESE VAN DER ROHEHO: „MÉNĚ JE VÍCE." V DESIGNU VELMI DESIGNU VELMI UŽITEČNÉ PRAVIDLO.
PEVNĚ NA STOLE Těžká i vzdušná je váza z materiálu, jejž zná důvěrně generace Husákových dětí ze sídlišť, kde vyrůstala. Studio Concrete Design dokázalo s nostalgií chytře zacházet. DĚLAT VĚCI JINAK Umí ve společnosti M&T. Madlo typu Maximal z masivní mosazi s desénem dřevěné dýhy zdobí dveře s kováním Magnetic. Chybí mu zámek s obvyklým „jazýčkem“– dveře se přivírají a následně drží díky přitažlivosti silných magnetů.




pražské stavby v kostce
NE, NECHCEME PŘEDSTAVIT VE ZKRATCE VŠECHNY STAVBY HLAVNÍHO MĚSTA. ZMÍNĚNÁ KOSTKA, NAVÍC NATOČENÁ V CELÉ ŘADĚ ÚHLŮ, JE SYMBOLEM PRO JEDINEČNÝ STAVEBNÍ SLOH KUBISMUS, KTERÝM JSME PROSLULÍ PO CELÉM SVĚTĚ. NIKDE JINDE NENAJDETE DOMY – A NEJEN TY – ZOSOBŇUJÍCÍ VÝTVARNÝ STYL, KTERÝ BYL SPÍŠE DOMÉNOU MALÍŘŮ NEŽ ARCHITEKTŮ.

Svelkým rozběhem přeskočte čas až na počátek minulého století, kdy se objevovaly netradiční směry otevírající unikátní pohledy na okolní realitu. Nesly se v duchu jistého vzdoru, který záměrně a programově popíral líbivý realismus, akademismus i romantismus. Mezi těmi „-ismy“ má své osobité místo fascinující kubismus. Pohlíží na objekty z celé řady úhlů a zároveň je rozkládá až na nejjednodušší geometrické tvary. Snaží se i o nové pojetí perspektivy, ostatně koncepce kubismu jako by balancovala na hraně s Einsteinovou teorií relativity ohledně čtvrté dimenze, která zcela změnila do té doby „pouze“ trojrozměrné chápání světa.
TEXT PÍSNĚ NAPOVÍ Samotné DNA kubismu minimálně ve výtvarném umění dokonale vystihl grafik a básník Jiří Suchý v textu písně Kubistický portrét. V něm malíř maluje „silně neposednou dívku“ a je tak zahleděn do jejího těla, že neví, co ona sama dělá. „Maloval ji odpředu, namaloval záda, při tom ale myslel stále, zdali ho má ráda. Velesladce se mu snilo o té její kráse, tu však zjistil, že to dílo jí nepodobá se. To už malíř pochopil, že se dívka vrtí, tupý předmět uchopil, umlátil ji k smrti. A tím skončil nenadále jeden osud lidskej, narodil se současně obraz kubistickej. Na něm dívka dává v plen zepředu své vnady, při tom ale zároveň, obrací se zády…“ Podobně jako například u fauvismu (z le fauve – šelma) dostal kubismus název od francouzského kritika umění Louise Vauxcellese v roce 1908, kdy bylo použití slova „cubiques“, tedy krychle, míněno hanlivě. Ve Francii i jinde ve světě tak tento styl neměl dlouhého trvání a omezil se hlavně a částečně na literaturu (kde hlavní roli hrála především grafická úprava textu), zato u nás – v zemích českých – tomu bylo jinak.
ARCHITEKTURA ROVNOCENNÁ OBRAZŮM Počátky kubismu u nás lze datovat do let 1907 až 1910, kdy díla malířů Emila Filly či Bohumila Kubišty, sochaře Otto Gutfreunda a především architektů Pavla Janáka a Josefa Gočára řešila otázky, které před ně stavěly obrazy Pabla Picassa a Georgese Braqua. Roku 1911 založili umělci, hlásící se k tomuto směru, Skupinu umělců výtvarných a zároveň začali vydávat časopis Umělecký měsíčník. Mezi členy skupiny se počítali i spisovatelé (například Karel Čapek) a historici umění namátkou V. V. Štech či Antonín Matějček. S teoretickými ideami přispěl k udání nového směru i absolvent vídeňské školy dějin umění a autor prvního uměnovědného díla o kubismu Vincenc Kramář. A nejen proto, že byl sám nadšeným sběratelem abstraktních maleb Pabla Picassa. Z pláten se kubismus nenápadně posunul i do architektury, kde se například ve stavbách Pavla Janáka proměňuje ve výtvarné dílo hodnotově rovnocenné obrazu či skulptuře.


Napadlo vás někdy, jak úžasné tvary dokážou vykreslit na podlaze stíny žebroví kubistických oken? Tahle náleží k jedinečnému „trojdomu“ na Rašínově nábřeží.
POD BAŠTAMI VYŠEHRADU Pátrání po kubistické architektuře v Praze začneme zcela logicky na památném místě českých dějin, či spíše pod ním, pod Vyšehradem. Už při pohledu z dálky z protějšího břehu Vltavy každého zaujme trojdům na Rašínově nábřeží, který projektoval architekt Josef Chochol pro advokáta Jana Bayera a zbudovala ho ve dvou etapách v letech 1912–1913 firma stavitele Antonína Belady. Stavba je reprezentativního charakteru a svým členěním, například

Hodkův činžovní dům od architekta Josefa Chochola najdete v příkré Neklanově ulici pod Vyšehradem. Určitě zaujme především originálně prolamovanou fasádou i tvary oken.
Předválečná hvězda kubistické architektury, Josef Chochol, vždy dbal na sebemenší detail. To se týká i plotu podél Kovařovicovy vily.
vystoupením (rizalitem) střední části nebo mansardovou střechou, připomíná až barokní paláce. Byl to zřejmě i Chocholův záměr, protože obhajoval zachování opevnění vyšehradské citadely, kterou dostal mimořádně citlivě do kontextu s kubistickou architekturou. A s propojením barokní a kubistické architektury se setkáme ještě vícekrát...
REMINISCENCE BAROKA Po proudu Vltavy směrem k centru města si nelze nepovšimnout Kovařovicovy vily. Je to vrcholné dílo jak pro český kubismus, tak pro architekta Josefa Chochola. Dům doplňuje ve stejném stylu navržená zahrada, která už svým oplocením vytváří jednotnou a čistou abstraktní formu. A do toho Chochol dokázal znovu připomenout baroko – tvar hlavního vchodu z ulice připomíná vstup do kostela postaveného v tomto stylu. Interiér vily, také v kubistickém slohu, bohužel zanikl při několika necitlivých stavebních úpravách.

Dům U Černé Matky Boží v Celetné ulici, kubistický klenot, který nesmí opomenout žádný průvodce Prahou, to „dotáhl“ dokonce až na poštovní známku.


Jen o kousek dál, budete-li stoupat Neklanovou ulicí k Vyšehradu, najdete kubistický Hodkův činžovní dům, pětipatrovou stavbu z dílny stejného architekta. Projekt schválil stavební úřad s poznámkou, že „kubistické tvary hlavní římsy nebudou vyloženy v míře přílišné“. Nájemný dům si objednal stavitel a podnikatel František Hodek. A jak to dopadlo, lze vidět zvenčí. Avšak pouze uvnitř byste našli lapidárium typické pětibokým půdorysem reprezentativnějších místností, obytných pokojů i balkonů.
LAMPA – SVĚTOVÝ UNIKÁT Na cestě do centra Prahy, tedy pokud se vydáte Myslíkovou ulicí, narazíte v křížení ulic Spálené a Lazarské na činžovní kubistický palác Diamant. Pochází z let 1912–1913, kdy stavbu podle návrhu architekta Emila Králíčka realizovala firma Matěje Blechy. Majitelem domu byl později slavný malíř, spisovatel i politik Adolf Hoffmeister. Původní návrh architekta Ohmanna měl dát domu výraz ve stylu klasicizující secese, ale sám Emil Králíček jej změnil na kubistický včetně interiérových prvků, jako jsou schodišťové zábradlí, tělesa osvětlení, dveře i jejich leptaná skla. Ovšem za nejzajímavějším prvkem je třeba se vydat do Spálené ulice, kde stojí barokní kostel Nejsvětější Trojice od Kiliána Ignáce Dientzenhofera. S bokem paláce Diamant ho spojuje jakási kaplička či edikula v kubistickém slohu, která se klene nad barokní sochou sv. Jana Nepomuckého z roku 1717. Tento prvek, který ve své době divoce rozvášnil členy Klubu Za starou Prahu, znovu dokládá soulad mezi barokem a kubismem. Architekt Králíček je také autorem lampy veřejného osvětlení v koutku nedalekého Jungmannova náměstí. Toto solitérní dílko je zmiňováno snad ve všech turistických průvodcích či učebnicích architektury, ale sami Pražané o něm moc nevědí. Spíše ho znají návštěvníci restaurace U Pinkasů. Lampa je součástí řešení zadní části budovy Adamovy lékárny na Václavském náměstí a také tam kubistický prvek harmonicky propojuje starou zeď s portálem gotického chrámu Panny Marie Sněžné.
K DOMU U ČERNÉ MATKY BOŽÍ Co by kamenem dohodil je od tohoto zákoutí Jungmannova náměstí i pozdně kubistický palác architekta Pavla Janáka, který byl postaven na objednávku Škodových závodů v letech 1925–1926 v první etapě a 1937–1938 v etapě druhé, kdy byl rozšířen o křídlo v Charvátově ulici. Celý objekt se pyšní dochovanými původními konstrukcemi a je doplněn řadou dobových detailů, jako jsou původní dveře s klikami či brána vjezdu do dvora. Pokud nebudete ještě dostatečně unaveni chůzí a dojmy, lze odtamtud zamířit přes Staroměstské náměstí opět k Vltavě. Tam, nedaleko hotelu Intercontinental v ulici Bílkově a Elišky Krásnohorské, stojí takzvané Učitelské domy architekta Otakara Novotného. Pocházejí z doby v závěru pražské asanace kolem roku 1919 a reprezentují styl pozdějšího kubismu, který se na rozdíl od toho raného vyznačuje bohatší barevností. To dokládá kombinace šedé a hnědé barvy omítky a načervenalého nátěru oken či výkladců. Kubistický sloh prozrazují římsy s diamantovým vzorem i řada dekorativních prvků diamantového tvaru a vějířů. Na závěr putování si necháváme dům U Černé Matky Boží, první pražskou kubistickou stavbu z roku 1912. Najdeme ji v blízké Celetné ulici a pochází od architekta Josef Gočára, u kterého si ji objednal stavitel Josef Herbst. Příslušnost ke kubistickému směru je zřejmá na první pohled – dokládají ji kované mříže vstupu a balkonového zábradlí, vstupní portál samotný i tvar střešních vikýřů. Gočár navrhl i interiér kavárny včetně barového pultu. A opět i zde najdete barokní prvek – socha Černé Matky Boží, která dala stavbě jméno, pochází z původní zástavby a byla začleněna do severovýchodního nároží domu. Patra nad kavárnou má v nájmu Uměleckoprůmyslové museum v Praze, které tam mimo jiné umístilo stálou expozici Český kubismus.

KAPLE, MOST I HŘBITOV Inspirováni touto výstavou se můžete vydat na další výpravu, byť už ne za paláci, domy či vilami. Snad nejméně známou kubistickou stavbou je dobře ukrytá Betlémská kaple ve dvorním traktu domů v Prokopově ulici na Žižkově a vede k ní vchod číslem 216/4. Byla postavena v letech 1913–1914 firmou Matěje Blechy a navrhl ji zřejmě architekt Emil Králíček, jenž pro ni v té době pracoval. Kaple má pohnutou historii – za II. světové války tam měli mít úkryt parašutisté ze skupiny Antropoid, ale objekt byl příliš na očích. O mnoho let později měla být kaple i zbořena a nejen proto, že v ní hrávala skupina The Plastic People of the Universe… Jen díky tehdejšímu faráři Františku Potměšilovi se stalo nakonec to, že byla v roce 1975 prohlášena za kulturní památku. Dnes patří sboru Českobratrské církve evangelické. Mnohem viditelnější stavbou je Libeňský most, který od roku 1928 spojuje Libeň s Holešovicemi. Architekt Pavel Janák mu vtiskl některé kubistické prvky, ale nese i znaky nastupujícího funkcionalismu. A tak jako se diskutuje, zda ho opravovat, nebo raději postavit nový, vede se debata o tom, kam vlastně most zařadit. Naše poslední zastavení je v jistém slova smyslu opravdu tím posledním. Jedná se totiž o Ďáblický hřbitov, který je po Olšanech druhý největší v Praze. Jeho stavební prvky navrhoval jeden z nejvýznamnějších architektů období kubismu Vlastislav Hofman a tento styl je na první pohled rozpoznatelný zejména na obvodové zdi a také na vstupní bráně se dvěma kiosky či kapli, které vznikaly mezi lety 1912–1913. To pro pražské kubistické vademecum musí postačit. Historie lidí, jejichž ostatky v Ďáblicích spočívají, je sama o sobě nesmírně pohnutá – tedy pokud je známa – a my se tedy omezíme jen na tuto informaci v kostce. Jak symbolické.
Kubistická lampa Emila Králíčka přirozeně propojuje gotiku, neoklasicismus i modernu a zadní trakt Jungmanova náměstí zdobí tak přirozeně, jako by tam stála odjakživa.

POSTELOVÝ KUBISMUS Povlečení Satén Design kombinuje luxusní materiál z nejjemnějších přízí dlouhovlákné česané bavlny s elegantními vzory evokujícími slavnou dobu. Oceníte na něm i nízkou mačkavost a to, že při sušení v závěsu nevyžaduje žehlení. Viz: www.scanquilt.cz
ZELENÁ SE NEJEN TRÁVA Smaragd, fluorit, jadeit, malachit a turmalín připomíná jemný sprchový gel Louka od Manufaktury, GRN Gentlemen’s Organic krém na obličej s Q10, omamně vonící olivové mýdlo Lush, krém na ruce od Manufaktury i přírodní liftingové sérum z opuncie Whamisa od Pure District.

ŠVÉDSKÁ POMÁDA ŠVÉ Pořádnou vlnu a styling Pořá účesu pomůúčes že udržet v pozoru modelačv poz ní pasta Människan s dlouhodoMänn bým pam bým ěťovým účinkem. Stačí ji promnout v dlaních Stač a nanést, víte kam. a nan Viz: www.vivianne.cz Viz: w
přirozeně přírodní
MARKETÉŘI SLOVO PŘÍRODA MILUJÍ. OD POUHÉ NÁLEPKY KE SKUTEČNĚ PŘÍRODNÍMU PRODUKTU SPLŇUJÍCÍMU PŘÍSNÁ KRITÉRIA JE VŠAK DLOUHÁ CESTA. S NÁMI SE SAMOZŘEJMĚ NESPLETETE.
VŮNĚ PŘÍBĚHŮ Parfuméři z Lush přistupují k tvorbě vůní z esenciálních olejů jako k umění, které dokáže vyvolat emoce. Ať je í v parfému ukryta regenerativní tonka z Amazonie či absolue z růží ze zahrad v Pákistánu, poslední ingrediencí každého z nich je vaše pokožka. To ona představuje malířské plátno. Viz: www.lush.cz POSKOKY VPŘEDPOSKOKY VPŘED Být hbitý jako kamzík vám pomůže Být hbitý jako kamzík vám pomůže kloubní přípravek Cemio Kamzík, který kloubní přípravek Cemio Kamzík, který obsahuje kombinaci dvou přirozených obsahujekombinacidvoupřirozených kolagenů a doplňuje je vitamínem C. Přípravek je bez cukru, bez laktózy, bez lepku a doporučuje se kapsle denně. Viz: www.cemio.cz
