7

ruská avantgarda

NAPÍNAVÁ A DO POSLEDNÍ CHVÍLE NEJISTÁ BYLA CESTA VZÁCNÝCH OBRAZŮ Z RUSKÉHO JEKATĚRINBURGU DO ALŠOVY JIHOČESKÉ GALERIE V HLUBOKÉ NAD VLTAVOU. KOLEKCE, KTERÁ PŘEDSTAVUJE DĚJINY RUSKÉ AVANTGARDY, TAM BUDE VYSTAVENÁ OD KVĚTNA DO ZAČÁTKU SRPNA. JE TO MIMOŘÁDNÁ ŠANCE SPATŘIT V ČESKÉ REPUBLICE UCELENOU A VELMI PESTROU SBÍRKU 36 OBRAZŮ, KTERÉ BYLY V EVROPĚ TAKTO POHROMADĚ K VIDĚNÍ POUZE JEDNOU.

Alexander Rodčenko, Non-Objective Composition, 1919, Muzeum umění Jekatěrinburg Ruskou avantgardu označují znalci jako velký dar dějinám světového umění. Obrazy pocházející z Ruska v období 1910 až 1920 mají totiž nyní vysokou hodnotu a na aukcích výtvarného umění se prodávají za desítky milionů dolarů. Například Suprematistickou kompozici od Kazimira Maleviče, průkopníka geometrických forem a vůdčí osobnosti ruské avantgardy, vydražila aukční síň Christie's v roce 2018 za 85,8 milionu dolarů, což je v přepočtu asi 1,8 miliardy korun. Ovšem v době, kdy díla vznikala, se jejich autorům o takové slávě ani nesnilo. Rusko zažívalo dramatické historické události a ty se podepsaly i na osudech umělců. Nejprve nový režim silnou avantgardní linii podporoval jako oficiální komunistický výtvarný styl, avšak za pár let úplně otočil a označil ji za „buržoazní úchylku“. Malíři za svou originalitu nesli následky – někteří museli uprchnout do emigrace, jiní byli nuceni přizpůsobit se socialistickému realismu. Nicméně s odstupem století se jejich abstraktní umění dočkalo velkého uznání, dokonce bývají označováni jako aktéři největší revoluce v malířství od dob renesance. Do České republiky se takto ucelená sbírka podobných obrazů dostává poprvé.

TERMÍN NA DRUHÝ POKUS Výstava v Alšově jihočeské galerii představuje téměř kompletní kolekci z Muzea krásných umění v Jekatěrinburgu. Jako celek ji muzeum zapůjčilo pouze jedinkrát, a to při své rekonstrukci v roce 2016. Tehdy putovala do Budapešti, kde sklidila velký úspěch. Jihočeši o možnost zapůjčení stejných děl vyjednávali tři roky, avšak před termínem vernisáže plánované na loňský duben zastavila celý svět pandemie onemocnění covid-19. „Bylo to pro nás velké zklamání, ale stále jsme věřili, že nakonec budeme moci tuto unikátní podívanou nabídnout. Všechno už jsme měli připravené a nechtěli jsme to vzdát. Jednání o novém termínu byla znovu velmi náročná, protože tato zápůjčka je opravdu výjimečná. Ve všech těch souvislostech ji proto nyní vnímáme téměř jako zázrak,“ líčí ředitel AJG Aleš Seifert.

Kazimir Malevič, Suprematismus,1915, Muzeum umění Jekatěrinburg

Michail Larionov, Židovská Venuše, 1912, Muzeum umění Jekatěrinburg Směr avantgardy neboří staré, ale natahuje se k budoucnosti kombinací protikladů – něžného a elegantního s výrazným až dominujícím.

Alšova jihočeská galerie

Pátá největší galerie v ČR vznikla v roce 1951, hlavním sídlem je neogotická jízdárna zámku Hluboká. Celkem má AJG ve sbírkách cca 27 000 artefaktů. Stěžejní jsou sbírky mapující gotiku, vlámské a holandské malířství i kolekce keramiky, surrealismus 30. let a umění 60. let 20. století. MALOVALI V BOUŘLIVÉ DOBĚ Kolekce zahrnuje díla, která vytvořili Kazimir Malevič, Vasilij Kandinskij, Alexander Rodčenko, Natalia Gončarovová, Michail Larionov a další. Autoři tyto obrazy sami vybrali pro Státní umělecký fond a označili je za svá ikonická díla. Přes pozdější snahy tuto sbírku zničit nebo rozprodat se podařilo ji ukrýt a zachovat bez újmy jako působivý celek. I v tom tkví její hodnota. Současně je vlastně takovou pokladnicí příběhů, protože ukazuje vývoj umělců, kteří žili v divoké době – někdy lze zaznamenat až fatální změny v jejich malířském projevu. Do osudů se jim promítla I. světová válka, Říjnová revoluce v Rusku i další dějinné obraty, které je nutily hledat své místo, pochybovat a znovu začínat od počátku. Například nyní velmi uznávaný Vasilij Kandinskij se nejprve podobně jako jeho kolegové s nadšením dal do služeb nového bolševického režimu, ale pro názorové neshody už na konci roku 1921 Rusko natrvalo opustil. Stal se učitelem ve slavné německé škole designu Bauhaus a po jejím uzavření nacisty přesídlil do Paříže, kde zemřel za II. světové války. Jeho díla dnes zdobí Guggenheimovo muzeum v New Yorku a v Benátkách, Ermitáž a další prestižní galerie.  Více na www.ajg.cz

Matúš Púll (45)

V České spořitelně není žádným nováčkem, v korporátním bankovnictví působí od roku 2007. Jeho nová role jde ruku v ruce s Memorandem pro udržitelné finance, které spořitelna podepsala s dalšími devíti bankami na půdě České bankovní asociace. Jednotlivé banky se shodly na tom, že se nechtějí jen dívat a čekat, co se stane, ale chtějí hrát v procesu transformace aktivní roli. Aby se začalo více mluvit o problémech životního prostředí a cílech, které si jako společnost chceme nastavit.