^

Když bylo křesťanství zavedeno jako náboženství státní, stala se již zatím běžnou řečí všech západoevropských zemí pokažená latina. Bohoslužby a překlad bible, který se četl v kostelích, byly proto rovněž v této pokažené latině, tj. v řeči, kterou se v zemi obecně mluvilo. Po vpádu barbarských kmenů, které vyvrátily Římskou říši, latina jako řeč mluvená ve všech evropských zemích časem vymizela. Zavedené náboženské obřady zachovává však lid z úcty zcela přirozeně v jejich původní podobě ještě dlouho poté, kdy okolnosti, za kterých byly původně zavedeny jako něco zcela srozumitelného, již dávno pominuly. Ačkoli tedy většina lidí latině již nikde nerozuměla, v kostelích se konaly celé bohoslužby i nadále latinsky. A tak, podobně jako kdysi ve starém Egyptě, ustálily se v Evropě dva rozdílné jazyky: jazyk kněží a jazyk lidu, jazyk posvátný a jazyk světský, jazyk učený a jazyk neučený. Bylo však nutné, aby kněží onomu posvátnému a učenému jazyku, ve kterém měli konat bohoslužby, také trochu rozuměli; a proto základní složkou univerzitního vzdělání bylo již od samého počátku studium latiny...

Se studiem řečtiny i hebrejštiny bylo tomu poněkud jinak. Neomylná autorita církve prohlásila, že latinský překlad bible, všeobecně nazývaný Vulgáta, byl rovněž diktován božským vnuknutím, a že je proto stejně autentický jako řecký a hebrejský originál. Poněvadž se z tohoto důvodu znalost oněch dvou řečí u duchovenstva nevyžadovala, nebylo po dlouhou dobu jejich studium ani nutnou složkou běžného univerzitního vzdělání ... První náboženští reformátoři shledali, že řecký text Nového zákona a dokonce i hebrejský text Starého zákona svědčí pro jejich výklad Písma spíše než překlad ve Vulgátě, který již sám byl, jak se dalo očekávat, postupně přizpůsoben tak, aby podporoval učení katolické církve. Začali proto poukazovat na to množství omylů v onom překladu, a římskokatolické duchovenstvo bylo tak nuceno tyto omyly hájit a vysvětlovat.

Book V. Chapter I. Of the Expenses of the Sovereign or Commonwealth

Section: Of the public Works and Institution which are necessary for facilitating particular Branches of Commerce.

PART III. Of the Expense of public Works and public Institutions. An Inquiry into the Nature and the Causes of the Wealth of Nations, Adam Smith, 1776

Tato stránka je záměrně prázdná