2 minute read

TIP KAM V LÉTĚ ZA UMĚNÍM?

EXTENDED PRESENT – TRANSIENT REALITIES LUDWIG MUSEUM BUDAPEST 08 04 – 04 09 2022

Advertisement

Budapešťské Ludwig Museum otevřelo na začátku dubna výstavu věnovanou „přechodovým stavům“ – v jednom z nich podle kurátorů v tuto chvíli totiž žijeme. Opírají se přitom o slavný výrok ještě slavnějšího italského marxisty Antonia Gramsciho: „Krize spočívá v tom, že staré umírá a nové se ještě nemůže narodit. V tomto interregnu se objevují nejrůznější chorobné příznaky.“ Právě jejich prostřednictvím se kurátoři pokoušejí uchopit stav trvalé pomíjivosti. Podobně jako si svou pozicí nejsme jisti my, nemá ji pevně danou ani doba, ve které žijeme. Nazývají ji proto „epochou bez stylu“. Ukazuje se však, že bezvýchodnost – sdílená a prožívaná společně – je pro umění skutečně výjimečným impulzem. Jak je pro Ludwig Museum typické, výstava zahrnuje autory středoevropské i ty působící v globálním kontextu (Tsuyoshi Anzai, Jeannette Christensen, David Claerbout, Nathalie Djurberg & Hans Berg, Felsmann István, Oto Hudec, Cornelia Parker, Nika Radić, Mika Rottenberg, SUPERFLUX, Andrea Zittel ad.).

ULOUPENÉ MISTROVSKÉ DÍLO: OBRAZY JAKO STROJE ČASU GEMÄLDEGALERIE DER AKADEMIE DER BILDENDEN KÜNSTE VIENNA 08 04 – 30 10 2022

Během uplynulého roku se novou ředitelkou uměleckých sbírek vídeňské Akademie výtvarných umění stala Sabine Folie – a vzápětí připravila výstavu, která prochází napříč jak fondem instituce, od malby až po sádrovou plastiku, tak dějinami evropských umění. Vedle Rembrandtových raných tisků zde lze obdivovat práce belgického „vizuálního básníka“ Marcela Broodthaerse nebo Valie Export. Podobně jako je vizuálně přebohatý oltářní triptych zachycující Poslední soud od Hieronyma van Bosche (okolo 1505), který galerie vlastní, je taková také výstava – pohrává si nejen s odkazem Edgara Allana Poea, ale také Honoré de Balzaca. Zatímco ten první ji svádí na scestí imaginativní detektivky, ten druhý z ní činí sociální drama. Proč umění vytváříme a proč se o ně zajímáme? To jsou jen dvě z nekonečného počtu otázek, které si lze klást.

Olomoucké Muzeum umění už jste navštívili a teď přemýšlíte, kam zamířit za nevšedními výstavami během letní dovolené? Kurátoři Středoevropského fóra Olomouc (SEFO) pro vás vybrali čtveřici toho nejpodstatnějšího, co nabízí v následujících dnech a týdnech střední Evropa!

ABAKANOWICZ. TOTAL MUZEUM NARODOWE WE WROCŁAWIU 19 12 2021 – 28 08 2022 DAYANITA SINGH: DANCING WITH MY CAMERA MARTIN GROPIUS BAU BERLIN 18 03 – 07 08 2022

V Paláci čtyř kopulí je až do konce letních prázdnin k vidění výjimečně rozsáhlá výstava Magdaleny Abakanowicz, jedné z klíčových osobností středoevropského umění 2. poloviny 20. století (je zastoupena také ve sbírkách MUO). Přehlídku, zahrnující prostorové instalace: Záda, Dav, Embryologie, Válečné hry i slavné Abakany, doprovází podrobná dokumentace a archivní prameny. Jejich monumentalita je tak přirozeně vyvážena křehkostí osobní zkušenosti či vnitřní nejistotou umělecké intence. Navíc, stejně zajímavá je také stálá sbírka muzea, v níž jsou zařazeni mj. českým návštěvníkům dobře známi Leon Chwistek, Alina Szapocnikow či Mirosław Bałka. Indická fotografka Dayanita Singh je skutečnou průkopnicí žánrového přístupu k fotografii. Berlínská výstava představuje průřez její tvorbou počínaje 80. lety 20. století, přičemž staví na prostorových instalacích, do kterých je autorka zvyklá své snímky zasazovat. Fotografie sama je vlastně jen hrubým materiálem – teprve v instalaci, prostorovém usazení, dostává význam, stává se popředím či pozadím konkrétního, tělesně prožívaného děje. Její způsob reflexe osobních zón je nakonec součástí olomoucké výstavy Domov a svět – právě Singh totiž „dokumentovala“ ateliér Mirosława Bałky v Otwocku, a nabídla tak vnější pohled na „vnitřní“ problém středoevropského domova.