Návrh unijní smlouvy mezi RČ a MR

UNIJNÍ SMLOUVA mezi Republikou českou a Moravskou republikou Čl. 1 (1) Republika česká a Moravská republika jako svrchované státy tvoří dobrovolně svazek dvou rovnoprávných států – unii.

(2) Unie je suverénním a demokratickým státním útvarem založeným na úctě k svobodám a právům občana. Základní práva a svobody občanů a záruky jejich uskutečňování jsou stejné v celé unii. Čl. 2 (1) Základním zákonem unie je její ústava, kterou přijímá zákonodárný orgán. Ústava bude vycházet z této smlouvy a ve své předmluvě k ní odkáže.

(2) Zákonodárný orgán se skládá z přímo volených poslanců v republikách.

(3) Ústava unie přijatá jeho zákonodárným orgánem nabývá platnost po jejím schválení zákonodárnými orgány republik. Zákonodárné orgány republik vysloví svůj souhlas ústavním zákonem.

(4) Vstup unie do mezinárodních integračních uskupení podléhá ratifikaci zákonodárných orgánů republik ústavním zákonem. Čl. 3 (1) Území unie tvoří území Republiky české a území Moravské republiky. Hranice Republiky české nebo Moravské republiky mohou být změněny pouze se souhlasem této republiky.

(2) Státní občan každé z obou republik je zároveň občanem unie. Občan jedné republiky má na území druhé republiky stejná práva a stejné povinnosti jako občan této republiky. Státního občanství nemůže být nikdo zbavený proti své vůli. Čl. 4 (1) Republika česká a Moravská republika se z vlastního rozhodnutí a ve vlastním zájmu dohodly, že orgánům unie svěřují následující působnosti: a. vykonávání funkce hlavy unie prezidiem; b. obrana Republiky české a Moravské republiky a udržování bezpečnosti unie spojenými silami obou republik; c. koordinace zahraniční politiky, zastupování unie v dohodnutých mezinárodních svazcích a organizacích a diplomatické zastupování unie; d. společná měna a společná měnová politika; e. rozpočet unie; f. koordinace společné celní politiky (celní unie); g. daň (příspěvek republik) do rozpočtu unie a daňová harmonizace; h. všeobecná technická normalizace.

(2) Ve věcech svěřených do působnosti unie odst. 1 písm. a-h vykonává jeho zákonodárný orgán zákonodárnou působnost.

(3) Zákonodárný orgán unie i jeho výkonné orgány jsou povinny ve své působnosti zachovávat ústavu Republiky české a Moravské republiky. Čl. 5 (1) Na vykonávání působnosti unie se vytvoří následující výkonné orgány: a. Prezidium unie b. Ministerstvo obrany

c. Ministerstvo zahraničních věcí d. Ministerstvo financí e. Rada pro měnovou a emisní politiku f. Výbor pro celní politiku g. Výbor pro technickou normalizaci (2) Vládu unie představují předseda a místopředseda vlády, ministr obrany, ministr zahraničních věcí a ministr financí.

(3) Na ministerstvech obrany, zahraničních věcí a financí se ústavou zakotví funkce státního tajemníka v postavení člena vlády a uplatní se zásada zastávání této funkce příslušníkem té republiky, která není držitelkou křesla ministerstva. Tato zásada se uplatní i u nositelů funkcí předsedy a místopředsedy vlády v tom smyslu, že pokud bude předseda vlády občanem Republiky české, bude místopředseda občanem Moravské republiky a naopak.

(4) Ve složení rad a výborů jako orgánů unie se zásadně uplatňuje princip parity zastoupení Republiky české a Moravské republiky. V čele rad a výborů jsou předsedové, které zastupují místopředsedové, přičemž v obsazení těchto funkcí se uplatňuje princip alternování podle občanské příslušnosti. Předsedy a místopředsedy jmenují vlády Moravské republiky a Republiky české na základě dohody. Čl. 6 (1) Na dohodování a koordinování těchto věcí společného zájmu republik a zájmů unie, které nepatří do působnosti unie podle článku 4 odst. 1 písm. a-h, vytvářejí vlády republik případně jejich státní orgány společné koordinační, resp. odborové pracovní výbory ve své působnosti a v případě potřeby v dohodě s vládou unie. Koordinační, resp. odborné pracovní výbory mají zásadně paritní složení zástupců obou republik a ve své činnosti postupují podle direktiv dohodnutých zakladateli.

(2) Koordinační, resp. odborné pracovní výbory mají na čele předsedu, kterého zastupuje místopředseda, při uplatnění alternace republikové příležitosti. Oba jmenují zakladatelé na základě dohody. Čl. 7 (1) Právní předpisy vydávané orgány společného státu jsou v Republice české a Moravské republice bezprostředně platné.

(2) Unie zaniká vystoupením Republiky české nebo Moravské republiky, nebo jejím zrušením. Unii je možné zrušit jen na základě lidového hlasování na jejím celém území a na návrh jeho zákonodárného orgánu, v kterém se za zrušení vysloví občané Republiky české, nebo občané Moravské republiky. V obou případech jsou následníky unie obě republiky. Čl. 8 (1) Tato smlouva nabývá platnost po jejím schválení zákonodárným sborem Republiky české a Moravskou národní radou způsobem vyžadovaným na přijetí ústavního zákona podle ústavy dané republiky.

(2) Změnu v působnosti společného státu je možné uskutečnit jen změnou nebo doplňkem unijní smlouvy, a to způsobem vyžadovaným na přijetí ústavního zákona republiky.