Zákon, kterým se mění občanský zákoník (10/2020 ZRM)

ZÁKONÍK REPUBLIKY MORAVSKOSLEZSKÉ Ročník 2020 Vyhlášeno: 17. 3. 2020 Obsah dokumentu je právně závazný.

10 ZÁKON ze dne 17. března 2020, kterým se mění občanský zákoník Sněm Moravskoslezské republiky se usnesl na tomto zákoně: I. § 1 až § 8 občanského zákoníku se mění na znění: „§ 1 Vymezení působnosti občanského zákoníku (1) Občanský zákoník upravuje vzájemné osobnostní, osobní a majetková práva a povinnosti osob soukromoprávní povahy, pokud tato práva a povinnosti neupravují jiné právní předpisy.

(2) Pokud zvláštní zákony upravující vzájemné práva a povinnosti soukromoprávní povahy neupravují některé otázky týkající se těchto práv a povinností, platí úprava obsažená v občanském zákoníku. §2 Úprava vzájemných práv a povinností soukromoprávní povahy vychází z úpravy základních lidských práv a svobod obsažených v Ústavě Moravskoslezské republiky, zejména z úprav o ochraně života, nedotknutelnosti osoby a soukromí, lidská důstojnost, osobní cti a dobré pověsti a z práva vlastnit majetek. §3 (1) Občanskoprávní vztahy vznikají z právních úkonů nebo z jiných skutečností, s nimiž zákon vznik těchto vztahů spojuje.

(2) V občanskoprávních vztazích mají účastníci rovné postavení.

(3) Pokud to zákon nezakazuje, nebo pokud z povahy ustanovení zákona nevyplývá, že se od něj nelze odchýlit, je přípustné, aby si osoby vzájemná práva a povinnosti upravili odlišně od zákona. §4 V občanskoprávních vztazích se předpokládá, že každý je schopen uvažovat a cítit jako průměrně způsobilá lidská bytost.

§5 (1) Nikdo nesmí zneužívat svá práva v rozporu s veřejným zájmem, v rozporu se zájmem jiných osob a v rozporu s dobrými mravy. Jednání, kterým dochází ke zneužití práva, je sankcionováno, pokud konkrétní právní norma sankci předvídá.

(2) Fyzické a právnické osoby, státní orgány a orgány místní samosprávy dbají na to, aby nedocházelo k ohrožování a porušování práv z občanskoprávních vztahů a aby případné rozpory mezi účastníky byly odstraněny především jejich dohodou. §6 Proti tomu, kdo právo ohrozí nebo poruší, lze se domáhat ochrany u orgánu, který je k tomu povolán. Pokud není v zákoně stanoveno něco jiného, je tímto orgánem soud. §7 Pokud došlo ke zřejmému zásahu do pokojného stavu, lze se domáhat ochrany na obci. Obec může předběžně zásah zakázat nebo uložit, aby byl obnoven předešlý stav. Tím není dotčeno právo domáhat se ochrany u soudu. §8 Pokud hrozí neoprávněný zásah do práva bezprostředně, může ten, kdo je takto ohrožen, přiměřeným způsobem zásah sám odvrátit. § 8a Pokud při používání právního předpisu soukromého práva není o některém případu ustanovení a není ani ustanovení o příbuzném případu, je třeba se snažit se stálým ohledem na ducha a celý smysl právního řádu i se stálým ohledem na základní zásady Ústavy a na obecné právní zásady, které jsou vyjádřeny v tomto zákoně, o spravedlivé rozhodnutí.

(1) (2) (3) (4)

§ 8b Každý má právo na ochranu svého života, zdraví i cti a důstojnosti a soukromí.

Daný slib zavazuje a smlouvy mají být splněny.

Vlastnické právo požívá ochrany a jen zákon může stanovit, jak vlastnictví vzniká nebo zaniká.

Nikomu nelze odepřít, co mu náleží podle zákona.

§ 8c Každé ustanovení občanského zákoníku je možné uplatňovat a vykládat pouze v souladu s těmito zásadami a se stálým ohledem na hodnoty, které tyto zásady chrání. § 8d Podnikání (1) Podnikáním se rozumí soustavná činnost prováděná samostatně podnikatelem vlastním jménem a na vlastní odpovědnost za účelem dosažení zisku nebo za účelem dosažení měřitelného pozitivního sociálního dopadu, pokud jde o hospodářskou činnost registrovaného sociálního podniku podle zvláštního předpisu.

(2) Podnikatelem je: a) osoba zapsaná v podnikovém rejstříku, b) osoba, která podniká na základě živnostenského oprávnění, c) osoba, která podniká na základě jiného než živnostenského oprávnění podle zvláštních předpisů, fyzická osoba, která provozuje zemědělskou výrobu a je zapsána do evidence podle zvláštního předpisu.“

II. § 24 až § 48 občanského zákoníku se mění na znění: „ODDÍL I Obecná ustanovení ODDÍL PRVNÍ Obecná ustanovení § 24 (1) Způsobilost mít práva a povinnosti mají i právnické osoby.

(2) Právnickými osobami jsou a) sdružení fyzických nebo právnických osob, b) účelová sdružení majetku, c) jednotky územní samosprávy, d) jiné subjekty, o kterých to stanoví zákon. § 25 (1) Ke zřízení právnické osoby je potřebná písemná smlouva nebo zakládací listina, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak.

(2) Právnické osoby vznikají dnem, ke kterému jsou zapsány do podnikového nebo do jiného zákonem určeného rejstříku, pokud zvláštní zákon nestanoví jejich vznik jinak. § 26 (1) Způsobilost právnické osoby nabývat práva a povinnosti může být omezena jen zákonem.

(2) Právnické osoby, které se zapisují do podnikového nebo do jiného zákonem určeného rejstříku, mohou nabývat práva a povinnosti ode dne účinnosti zápisu do tohoto rejstříku, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak. § 27 (1) Právnické osoby mají svůj název, který musí být určen při jejich zřízení.

(2) Při neoprávněném použití názvu právnické osoby je možné se domáhat u soudu, aby se neoprávněný uživatel zdržel jeho užívání a odstranil závadný stav; možná se také domáhat přiměřeného zadostiučinění, které může být požadováno i v penězích.

(3) Odstavec 2 platí přiměřeně i pro neoprávněný zásah do dobré pověsti právnické osoby. § 28 Sídlo právnické osoby musí být určeno při jejím vzniku. § 29 (1) Právní úkony právnické osoby ve všech věcech činí ti, kteří k tomu jsou oprávněni smlouvou o zřízení právnické osoby, zakládací listinou nebo zákonem (statutární orgány).

(2) Za právnickou osobu mohou činit právní úkony i jiní její pracovníci nebo členové, pokud je to určeno ve vnitřních předpisech právnické osoby nebo je to vzhledem k jejich pracovní zařazení obvyklé. Pokud tyto osoby překročí své oprávnění, vznikají práva a povinnosti právnické osobě jen pokud se právní úkon týká předmětu činnosti právnické osoby a jen tehdy, jde-li o překročení, o kterém druhý účastník nemohl vědět. § 29a (1) Právnická osoba se zrušuje dohodou, uplynutím doby nebo splněním účelu, pro který byla zřízena, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak.

(2) Právnická osoba zapsaná v podnikovém rejstříku nebo v jiném zákonem určeném rejstříku zaniká dnem výmazu z tohoto rejstříku, pokud zvláštní zákony nestanoví jinak.

(3) Před zánikem právnické osoby se vyžaduje její likvidace, pokud celé její jmění nenabývá právní nástupce nebo zvláštní zákon nestanoví jinak.

(4) Ustanovení obchodního zákoníku o likvidaci obchodních společností se přiměřeně použijí i pro likvidaci jiné právnické osoby, pokud z ustanovení upravujících tyto právnické osoby nevyplývá něco jiného.

Zájmová sdružení právnických osob § 29b K ochraně svých zájmů nebo k dosažení jiného účelu mohou právnické osoby vytvářet zájmová sdružení právnických osob (dále jen "sdružení"). § 29c K založení sdružení se vyžaduje písemná zakladatelská smlouva uzavřená zakladateli nebo schválení založení sdružení na ustavující členské schůzi. O založení sdružení na této schůzi se sepíše zápis obsahující seznam zakládajících členů sdružení s uvedením jejich jména (názvu) a bydliště (sídla) a podpisy členů. Ke smlouvě nebo zápisu o ustavující členské schůzi musí být přiloženy stanovy a určení osob oprávněných jednat jménem sdružení, jež schválí zakladatelé nebo ustavující schůze. § 29d (1) Stanovy sdružení určí název, sídlo a předmět činnosti sdružení, úpravu majetkových poměrů, vznik a zánik členství, práva a povinnosti členů, orgány sdružení a vymezení jejich působnosti, způsob zrušení sdružení a naložení s jeho likvidačním zůstatkem. Členství ve sdružení lze vázat na určitý členský příspěvek.

(2) Stanovy schvalují zakladatelé nebo ustavující členská schůze. Stanovy určí způsob, kterým se stanovy mění. § 29e (1) Sdružení je právnickou osobou, jež odpovídá svým majetkem za nesplnění svých povinností.

(2) Sdružení nabývá právní způsobilosti zápisem do registru sdružení vedeného u okresního národního výboru v sídle kraje příslušného podle sídla sdružení. Do registru se zapisuje název a sídlo sdružení, předmět jeho činnosti, orgány, kterými sdružení jedná, a jména osob vykonávajících jejich působnost, jakož i údaje o nezahlazených trestech uložených sdružení v trestním řízení a neprovedených trestech postihujících právní nástupce sdružení.

(3) K návrhu na zápis se přikládá zakladatelská smlouva nebo zápis o ustavující členské schůzi spolu se stanovami. Návrh podává osoba zmocněná zakladateli nebo ustavující členskou schůzí. § 29f (1) Před zánikem sdružení se vyžaduje likvidace, jestliže jmění sdružení nepřechází na právního nástupce.

(2) Sdružení zaniká výmazem z registru. § 29g Pokud je účastníkem občanskoprávních vztahů stát, je právnickou osobou.

ODDÍL II Podnikový rejstřík § 30 Podnikový rejstřík je veřejný seznam zákonem stanovených údajů (dále jen "zapsané údaje"), jehož součástí je sbírka zákonem stanovených listin (dále jen "sbírka listin"). § 31 Do podnikového rejstříku se zapisují a) obchodní společnosti, družstva, jiné právnické osoby, o nichž to stanoví zvláštní zákon, podniky a organizační složky podniků zahraničních osob, b) odštěpné závody a jiné organizační složky podniků stanoví-li tak zvláštní zákon, c) fyzické osoby s trvalým pobytem na území Moravskoslezské republiky, které jsou podnikateli podle tohoto zákona a které se do podnikového rejstříku zapisují na vlastní žádost, nebo pokud tak stanoví zvláštní zákon (dále jen "zapsaná osoba"). § 32 Zapsané údaje jsou účinné vůči třetím osobám ode dne jejich zveřejnění. Obsah listin, jejichž zveřejnění zákon stanoví, je účinný vůči třetím osobám ode dne, kdy bylo zveřejněno oznámení o uložení listin do sbírky listin. To neplatí, pokud zapsaná osoba prokáže, že třetí osoba o těchto údajích nebo o obsahu listin věděla. Zapsaná osoba však nemůže na tyto údaje nebo obsah listin odvolávat vůči třetím osobám do 15 dnů ode dne jejich zveřejnění, pokud třetí osoby prokáží, že o nich nemohly vědět. § 33 Jestliže je nesoulad mezi zapsanými a zveřejněnými údaji nebo uloženými a zveřejněnými listinami, nelze vůči třetím osobám namítat zveřejněné znění. Třetí osoby se mohou odvolávat na zveřejněné znění, pokud zapsaná osoba neprokáže, že třetím osobám byly známy zapsané údaje nebo obsah listin uložených ve sbírce listin. § 34 Třetí osoby se vždy mohou dovolávat obsahu listin nebo údajů, které ještě nebyly zapsány do podnikového rejstříku nebo uložené do sbírky listin, kromě případů, kdy jejich účinky nastanou až zápisem do podnikového rejstříku. § 35 Od zveřejnění zápisu statutárního orgánu nebo jeho členů do podnikového rejstříku se zapsaná osoba nemůže vůči třetím osobám domáhat porušení právních předpisů, společenské smlouvy nebo stanov při volbě nebo jmenování statutárních orgánů nebo jejich členů, kromě případu, že se prokáže, že třetí osoba o jejich porušení věděla. § 36 Jestliže je nesoulad mezi údaji a listinami zveřejněnými o zapsaném podniku zahraniční osoby nebo o zapsané organizační složce podniku zahraniční osoby v Moravskoslezské republice a údaji a listinami zveřejněnými o zahraniční osobě ve státě, ve kterém má sídlo, pro obchodní styk s podnikem zahraniční osoby nebo s jeho organizační složkou jsou rozhodující údaje a listiny zveřejněné o podniku zahraniční osoby nebo o organizační složce podniku zahraniční osoby v Moravskoslezské republice. § 37

Pokud je při listinách uložených do sbírky listin nesoulad mezi zněním listiny ve státním jazyce a zněním listiny v jiném než státním jazyce, nelze vůči třetím osobám namítat znění listiny v jiném než státním jazyce. Třetí osoby se mohou odvolávat na znění listiny v jiném než státním jazyce, pokud zapsaná osoba neprokáže, že třetím osobám bylo známo znění listiny ve státním jazyce.

ODDÍL III Sdružování občanů § 38 (1) Občané mají právo se svobodně sdružovat.

(2) Na výkon tohoto práva není třeba povolení státního orgánu.

(3) Tento zákon se nevztahuje na sdružování občanů a) v politických stranách, b) k výdělečné činnosti nebo k zajištění řádného výkonu určitých povolání, c) v církvích a náboženských společnostech, d) na výkon práva myslivosti.

(4) Občané mohou zakládat spolky, společnosti, svazy, hnutí, kluby a jiná občanská sdružení, jakož i odborové organizace (dále jen "sdružení") a sdružovat se v nich.

(5) Členy sdružení mohou být i právnické osoby.

(6) Sdružení jsou právnickými osobami. Do jejich postavení a činnosti mohou státní orgány zasahovat jen v mezích zákona.

(7) Vojáci v činné službě nemohou vytvářet odborové organizace a sdružovat se v nich. Rozsah oprávnění odborových organizací sdružujících příslušníky Sboru národní bezpečnosti a sborů nápravné výchovy při uplatňování a ochraně jejich sociálních zájmů stanoví zvláštní zákon.

(8) Nejsou dovolena sdružení a) jejichž cílem je popírat nebo omezovat osobní, politická nebo jiná práva občanů pro jejich národnost, pohlaví, rasu, původ, politické nebo jiné smýšlení, náboženské vyznání a sociální postavení, rozněcovat nenávist a nesnášenlivost z těchto důvodů, podporovat násilí nebo jinak porušovat ústavu a zákony; b) která sledují dosahování svých cílů způsoby, které jsou v rozporu s ústavou a zákony; c) ozbrojená nebo s ozbrojenými složkami; za takové se nepovažují sdružení, jejichž členové drží nebo používají střelné zbraně pro sportovní účely.

(9) Sdružení nesmějí vykonávat funkci státních orgánů, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak.

Nesmějí řídit státní orgány a ukládat povinnosti občanům, kteří nejsou jejich členy. § 39 (1) Nikdo nesmí být nucen ke sdružování, k členství ve sdruženích ani k účasti na jejich činnosti. Ze sdružení může každý svobodně vystoupit.

(2) Nikomu nesmí být občansky na újmu, že se sdružuje, že je členem sdružení, že se účastní jeho činnosti nebo jej podporuje, anebo že stojí mimo něj.

(3) Práva a povinnosti člena sdružení upravují stanovy sdružení. § 40 (1) Sdružení vzniká registrací.

(2) Návrh na registraci mohou podávat nejméně tři občané, z nichž alespoň jeden musí být starší 16 let (dále jen "přípravný výbor"). Návrh podepíší členové přípravného výboru a uvedou svoje jména a příjmení, rodná čísla a bydliště. Dále uvedou, kdo z členů starších 16 let je zmocněncem oprávněným jednat jejich jménem. Návrh na registraci musí obsahovat údaje o povinném orgánu sdružení nebo členech statutárního orgánu sdružení v rozsahu jméno,

příjmení, adresa trvalého pobytu, datum narození a rodné číslo. K návrhu připojí stanovy ve dvojím vyhotovení, v nichž musí být uvedeny: a) název sdružení, b) sídlo, c) cíl jeho činnosti, d) orgány sdružení, způsob jejich ustavování, určení orgánů a funkcionářů oprávněných jednat jménem sdružení, e) ustanovení o organizačních jednotkách, pokud budou zřízeny a pokud budou jednat svým jménem, f) zásady hospodaření.

(3) Do zápisu prvního statutárního orgánu do rejstříku nevládních neziskových organizací jedná jménem sdružení zmocněnec přípravného výboru, který musí mít trvalý pobyt nebo přechodný pobyt na území Moravskoslezské republiky.

(4) Název sdružení nesmí být hanlivý, urážlivý nebo zaměnitelný s názvem orgánu veřejné moci nebo s názvem právnické osoby, která již vyvíjí činnost na území Moravskoslezské republiky.

(1) (2) (3) (4)

(5)

§ 41 Návrh na registraci se podává ministerstvu vnitra Moravskoslezské republiky (dále jen "ministerstvo").

Jestliže návrh nemá náležitosti podle § 40 odst. 2 až 4 (nebo pokud jsou údaje v něm neúplné nebo nepřesné), ministerstvo na to přípravný výbor do 15 dnů od doručení návrhu, upozorní s tím, že dokud tyto vady nebudou odstraněny, řízení o registraci nezačne. Řízení o registraci je zahájeno dnem, kdy ministerstvu došel návrh, který nemá vady uvedené v odstavci 2. O dni zahájení ministerstvo bezodkladně vyrozumí zmocněnce přípravného výboru.

Ministerstvo registraci odmítne, jestliže z předložených stanov sdružení vyplývá, že a) jde o organizaci uvedenou v § 38 odst. 3, b) stanovy nejsou v souladu s § 39 odst. 1 a 2, c) jde o sdružení nedovolené, d) cíle sdružení jsou v rozporu s požadavky uvedenými v § 38 odst. 9.

O odmítnutí registrace rozhodne ministerstvo do 15 dnů ode dne zahájení řízení. Rozhodnutí doručí zmocněnci přípravného výboru. Proti rozhodnutí o odmítnutí registrace nelze podat rozklad.

§ 42 (1) Pokud ministerstvo nezjistí důvod k odmítnutí registrace, provede do 15 dnů od zahájení řízení registraci a v této lhůtě zašle zmocněnci přípravného výboru jedno vyhotovení stanov, na němž vyznačí den registrace, kterým je den odeslání. O registraci nevydává rozhodnutí ve správním řízení.

(2) Poskytování údajů do rejstříku právnických osob, podnikatelů a orgánů veřejné moci a přidělení identifikačního čísla organizace sdružení a jeho organizační jednotce upravuje zvláštní předpis. § 43 (1) Odborová organizace a organizace zaměstnavatelů se stává právnickou osobou dnem následujícím poté, kdy příslušnému ministerstvu byl doručen návrh na její evidenci.

(2) Pro evidenci odborové organizace a organizace zaměstnavatelů platí obdobně ustanovení § 40 odst. 2, § 41 odst. 1 a § 42 odst. 2; ustanovení § 40 odst. 1, § 41 odst. 2 až 5 a § 42 odst. 1 se na odborové organizace a organizace zaměstnavatelů nevztahují. § 44

(1) Pokud dojde ke schválení změny stanov sdružení, sdružení je povinné ministerstvu písemně zaslat oznámení o změně stanov do 15 dnů od jejího schválení; k oznámení připojí ve dvou vyhotoveních znění dodatku k stanovám. Sdružení při změně údajů o povinném orgánu nebo členovi statutárního orgánu předloží ministerstvu dokumenty osvědčující skutečnosti pro zápis údajů o povinném orgánu nebo členu statutárního orgánu. Oznámení o změně údajů o povinném orgánu nebo členovi statutárního orgánu musí být podepsáno statutárním orgánem nebo takovým počtem členů statutárního orgánu, jaký je potřebný podle registrovaných stanov, a nově zvoleným statutárním orgánem nebo nově zvolenými členy statutárního orgánu; pravost podpisů musí být úředně osvědčená. Podpis statutárního orgánu nebo člena statutárního orgánu zapsaného v rejstříku, který zemřel nebo byl prohlášen za mrtvého, se nevyžaduje. Pokud statutární orgán nebo člen statutárního orgánu zapsán v rejstříku odmítne podepsat oznámení a usnesení sdružení o změně statutárního orgánu nebo člena statutárního orgánu, jeho podpis lze nahradit prohlášením tří členů sdružení, jejich podpisy musí být úředně osvědčené a nahrazují podpis statutárního orgánu nebo člena statutárního orgánu.

(2) Jestliže změna stanov není v souladu s ustanoveními § 40 odst. 2 a 4 nebo pokud jsou uvedené údaje neúplné nebo nepřesné nebo pokud jsou důvody k odmítnutí registrace podle § 41 odst. 4, ministerstvo na to sdružení bezodkladně upozorní. Sdružení je povinno tyto závady odstranit do 60 dnů ode dne doručení tohoto upozornění a ve lhůtě dalších 10 dnů o tom ministerstvo vyrozumět. Pokud tak neučiní, ministerstvo sdružení rozpustí; proti rozhodnutí ministerstva nelze podat rozklad.

(3) Pokud není důvod k postupu podle odstavce 2, zašle ministerstvo sdružení do 15 dnů od doručení tohoto oznámení podle odstavce 1 jedno vyhotovení změny stanov, na němž vyznačí, že bere změnu na vědomí. § 45 (1) Statutární orgán sdružení je povinen do 15 dnů oznámit ministerstvu zřízení organizační jednotky sdružení, která jedná svým jménem, a změnu údajů o organizační jednotce, která jedná svým jménem. Oznámení o zřízení organizační jednotky sdružení musí obsahovat název, adresu sídla, identifikační číslo organizace, pokud je přiděleno, cíl činnosti, jméno, příjmení, adresu trvalého pobytu, datum narození a rodné číslo fyzické osoby oprávněné jednat jménem organizační jednotky. Statutární orgán sdružení je povinen do 15 dnů oznámit ministerstvu zánik organizační jednotky sdružení a důvod jejího zániku. K oznámení podle věty první a třetí věty musí být připojeny dokumenty osvědčující skutečnosti pro zápis těchto údajů.

(2) Údaje o organizační jednotce občanského sdružení, která jedná svým jménem, se zapisují do rejstříku nevládních neziskových organizací podle zvláštního předpisu. Organizační jednotka sdružení, která jedná svým jménem, kromě organizační jednotky odborové organizace, vzniká dnem zápisu do rejstříku nevládních neziskových organizací. Odstavec 1 se vztahuje také na organizační jednotky odborových organizací a organizací zaměstnavatelů, které jsou registrována nebo podle tohoto zákona, jestliže podle jejich stanov jednají svým jménem; o těchto jednotkách se zapisují ve veřejné části registru nevládních neziskových organizací pouze název, sídlo, identifikační číslo organizace, datum jejich zápisu do rejstříku, jméno, příjmení a datum narození fyzické osoby oprávněné jednat jménem organizační jednotky. § 46 (1) Sdružení zaniká a) dobrovolným rozpuštěním nebo sloučením s jiným sdružením, b) pravomocným rozhodnutím ministerstva o jeho rozpuštění, c) pravomocným rozhodnutím soudu v trestním řízení.

(2) Pokud stanovy sdružení neurčují způsob dobrovolného rozpuštění nebo sloučení s jiným sdružením, rozhoduje o něm jeho nejvyšší orgán. Tento orgán oznámí zánik sdružení do 15 dnů příslušnému ministerstvu.

(3) Zjistí-li ministerstvo, že sdružení vyvíjí činnost, a) která je vyhrazena politickým stranám a politickým hnutím anebo organizacím sdružujícím občany k výdělečné činnosti nebo k vykonávání náboženství nebo víry v církvích a náboženských společnostech; b) která porušuje zásady uvedené v § 39 odst. 1 a 2; c) která je v rozporu s § 38 odst. 8 nebo 9; d) neprodleně ho na to upozorní a vyzve ho, aby od takové činnosti upustilo. Pokud sdružení v této činnosti pokračuje, ministerstvo jej rozpustí. Proti tomuto rozhodnutí nelze podat rozklad.

(4) Zjistí-li ministerstvo, že způsobem uvedeným v odst. 3 jedná organizační jednotka sdružení, která je oprávněna jednat svým jménem, postupuje obdobně způsobem tam uvedeným.

(5) Při zániku sdružení se provede majetkové vypořádání.

(6) Při zániku sdružení podle odst. 1 písm. b) nebo písm. c) provede jeho majetkové vypořádání likvidátor určený ministerstvem.

(7) Způsobem uvedeným v odstavci 7 se postupuje též při zániku sdružení podle odst. 1 písm. a), pokud není jeho orgánu, který by majetkové vypořádání provedl.

(1) (2)

(3) (4)

§ 47 Sdružení mohou mezi sebou uzavírat smlouvy o součinnosti k dosažení určitého cíle, popřípadě k uplatňování jiného společného zájmu. K platnosti smlouvy je třeba písemnou formu.

Smlouvou o součinnosti se vymezí účel součinnosti, způsob jejího provádění, práva a povinnosti zúčastněných sdružení a prostředky, kterými k součinnosti přispívají. Pro svaz, svaz odborových organizací nebo svaz zaměstnavatelů platí obdobně ustanovení tohoto zákona.

Smlouvou o součinnosti může být vytvořen svaz zúčastněných sdružení, který je právnickou osobou. Pro svaz platí obdobně ustanovení tohoto zákona.

Ve smlouvě o součinnosti může stanovit, že smlouva pozbude účinnosti dohodou zúčastněných sdružení, dosažením cíle, pro který byla uzavřena, nebo jinou skutečností ve smlouvě uvedenou.

§ 48 (1) Jsou-li schůze nebo jiná shromáždění sdružení přístupná veřejnosti, mají přítomní občané povinnosti účastníků shromáždění. Nesmějí zasahovat do jednání, pokud předsedající nerozhodne jinak.

(2) Sdružení je povinné v úředním styku, ve smluvních vztazích a na svém webovém sídle, pokud jej má zřízeno, uveden název, označení právní formy, pokud není součástí názvu, adresu sídla a identifikační číslo organizace. Organizační jednotka sdružení je povinna v úředním styku, ve smluvních vztazích a na svém webovém sídle, pokud jej má zřízeny, uveden název, označení, že jde o organizační jednotku sdružení, pokud není součástí názvu, adresu sídla a identifikační číslo organizace.

V souladu s cíli své činnosti mají sdružení právo obracet se na státní orgány s peticemi.“ III. § 886 občanského zákoníka se mění na znění: „§ 886 (1) Zůstavitel může vydědit potomka, jestliže a) v rozporu s dobrými mravy neposkytl zůstaviteli potřebnou pomoc v nemoci, ve stáří nebo v jiných závažných případech,

b) o zůstavitele trvale neprojevuje opravdový zájem, který by jako potomek projevovat měl, c) byl odsouzen pro úmyslný trestný čin k trestu odnětí svobody v trvání nejméně jednoho roku, d) trvale vede nezřízený život.

(2) Pokud to zůstavitel v listině o vydědění výslovně určí, vztahují se důsledky vydědění i na osoby uvedené v § 890 odst. 2.

(3) O náležitostech listiny o vydědění a o jejím zrušení platí obdobně ustanovení § 893 a 897; v listině však musí být uveden důvod vydědění.“ IV. Ruší se zákon č. 5/2019 ZRM, o právnických osobách a zákon č. 31/2019 ZRM, o sdružování občanů.

V. Zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Šťasten v. r.