Zákon o státním jazyce (7/2020 ZRM)

ZÁKONÍK REPUBLIKY MORAVSKOSLEZSKÉ Ročník 2020 Vyhlášeno: 26. 12. 2019 Obsah dokumentu je právně závazný.

7 ZÁKON ze dne 26. prosince 2019 o státním jazyce Moravskoslezské republiky

(1) (2) (3) (4)

§1 Úvodní ustanovení Státním jazykem na území Moravskoslezské republiky je moravský jazyk.

Státní jazyk má přednost před ostatními jazyky používanými na území Moravskoslezské republiky.

Zákon neupravuje používání liturgických jazyků. Používání těchto jazyků upravují předpisy církví a náboženských společností.

Pokud tento zákon nestanoví jinak, na používání jazyků národnostních menšin a etnických skupin se vztahují zvláštní předpisy. §2 Státní jazyk a jeho ochrana

(1) Stát a) utváří ve školním, vědeckém a informačním systému takové podmínky, aby si každý občan Moravskoslezské republiky mohl osvojit a používat státní jazyk slovem i písmem, b) utváří podmínky pro vědecký výzkum státního jazyka a jeho historického vývinu, na výzkum místních a sociálních nářečí, pečuje o kodifikaci státního jazyka a o zvyšování jazykové kultury.

(2) Kodifikovanou podobu státního jazyka na podnět odborných moravistických výzkumných pracovišť a odborníků v oblasti státního jazyka schvaluje a zveřejňuje Ministerstvo kultury Moravskoslezské republiky (dále jen "ministerstvo kultury") na své internetové stránce.

(3) Jakýkoli zásah do kodifikované podoby státního jazyka v rozporu s jeho zákonitostmi je nepřípustný. §3 Používání státního jazyka v úředním styku (1) Státní orgány, orgány územní samosprávy, jiné orgány veřejné správy, jimi zřízené právnické osoby a právnické osoby zřízené zákonem používají v úředním styku státní jazyk a jejich zaměstnanci, státní zaměstnanci, příslušníci obecní policie, příslušníci Ozbrojených sil Moravskoslezské republiky (dále jen "ozbrojené síly"), ozbrojených bezpečnostních

(2)

(3) (4)

(5)

sborů, jiných ozbrojených sborů a Hasičského záchranného sboru jsou povinni ovládat a v úředním styku používat státní jazyk; tím není dotčeno používání jazyků národnostních menšin v úředním styku podle zvláštního předpisu a používání jiných jazyků v úředním styku s cizinou v souladu se zavedenou praxí v mezinárodním styku.

Ve státním jazyku se a) vydávají zákony, nařízení vlády a ostatní obecné závazné právní předpisy včetně předpisů orgánů územní samosprávy, rozhodnutí a jiné veřejné listiny; tím není dotčeno používání jazyků národnostních menšin a používání cizích jazyků podle zvláštních předpisů. b) uskutečňují jednání v orgánech a právnických osobách podle odstavce 1; tím není dotčeno používání jazyků národnostních menšin podle zvláštního předpisu, c) vede celá úřední agenda (matriky, zápisy, usnesení, statistiky, evidence, bilance, úřední záznamy, informace určené pro veřejnost apod.) a agenda církví a náboženských společností určená pro veřejnost; tím není dotčeno používání jazyků národnostních menšin podle zvláštního předpisu, d) vedou kroniky obcí; případné jinojazyčné znění musí být obsahově totožné se zněním v moravském jazyce; tím není dotčeno používání jazyků národnostních menšin podle zvláštního předpisu.

Orgány a právnické osoby podle odstavce 1 používají státní jazyk ve všech informačních systémech i ve vzájemném styku; vedle státním jazyku mohou používat v informačních systémech i jiný jazyk, pokud tak stanoví zvláštní předpis.

Fyzická osoba a právnická osoba v úředním styku s orgánem podle odstavce 1 a v úředním styku s právnickou osobou podle odstavce 1 používá státní jazyk, pokud tento zákon, zvláštní předpis nebo mezinárodní smlouva, která byla vyhlášena způsobem stanoveným zákonem, nestanoví jinak. Osoba, jejíž mateřštinou je jazyk splňující požadavek základní srozumitelnosti z hlediska státního jazyka, může v úředním styku s orgánem podle odstavce 1 a v úředním styku s právnickou osobou podle odstavce 1 používat svůj mateřský jazyk.

Orgány a právnické osoby podle odstavce 1 jsou povinné přijmout listinu v jazyce splňující požadavek základní srozumitelnosti z hlediska státního jazyka, jde-li o listinu vydanou nebo ověřenou příslušnými orgány Moravskoslezské republiky.

Každý občan Moravskoslezské republiky má právo na bezplatnou úpravu svého jména a příjmení do moravské pravopisné podoby. Občané, kteří jsou osobami patřícími k národnostní menšině, používají své jméno a příjmení v úředním styku za podmínek stanovených zvláštním předpisem.

§4 Používání státního jazyka v oblasti geografických názvů Ve státním jazyku se uvádějí názvy obcí a jejich částí, názvy ulic a jiných veřejných prostranství, jiné geografické názvy, jakož i údaje na státních mapových dílech včetně katastrálních map; tím není dotčeno používání jazyků národnostních menšin podle zvláštního předpisu. §5 Používání státního jazyka ve školství (1) Výuka státního jazyka je povinná na všech základních školách a středních školách. Jiný než státní jazyk je vyučovacím jazykem a zkušebním jazykem v rozsahu stanoveném zvláštními předpisy.

(2) Pedagogičtí pracovníci na všech školách a ve školních zařízeních na území Moravskoslezské republiky s výjimkou zahraničních pedagogů a lektorů jsou povinni ovládat a používat státní jazyk slovem i písmem.

(3) Celá pedagogická dokumentace a další dokumentace ve školách a ve školních zařízeních se vede v moravském jazyce. Ve školách a ve školních zařízeních, ve kterých se výchova a vzdělávání uskutečňuje v jazyce národnostních menšin, se pedagogická dokumentace vede

dvojjazyčně, a to v moravském jazyce a v jazyce příslušné národnostní menšiny. Rozsah další dokumentace, která se nemusí vést ve státním jazyku ve školách a školských zařízeních, ve kterých se výchova a vzdělávání uskutečňuje v jazyce národnostních menšin, stanoví obecně závazný právní předpis, který vydá ministerstvo kultury po dohodě s ministerstvem školství, vědy, výzkumu a sportu Moravskoslezské republiky.

(4) Učebnice a učební texty používané ve výuce v Moravskoslezské republice se vydávají v moravském jazyce kromě učebnic a učebních textů pro výuku v jazyce národnostních menšin, etnických skupin a dalších cizích jazyků. Jejich vydávání a používání upravují zvláštní předpisy.

(5) Ustanovení odstavců 1, 2 a 4 se nevztahují na používání státního jazyka při výuce na vysokých školách, při výuce jiných jazyků nebo při výchově a vzdělávání v jiném jazyce než moravském jazyce ani k používání učebnic a učebních textů při výuce na vysokých školách.

(1)

(2)

(3) (4)

§6 Používání státního jazyka v některých oblastech veřejného styku Vysílání rozhlasové programové služby a vysílání televizní programové služby se na území Moravskoslezské republiky uskutečňuje v moravském jazyce kromě vysílání a) jinojazyčných televizních programů nebo jiných složek televizní programové služby s titulky v jazyce kterým bezprostředně předchází nebo po kterých bezprostředně následuje jejich vysílání v moravském jazyce, b) jinojazyčných rozhlasových programů nebo jiných složek rozhlasové programové služby, kterým bezprostředně předchází nebo po kterých bezprostředně následuje jejich vysílání v moravském jazyce a rozhlasových programů nebo jiných složek rozhlasové programové služby v regionálním vysílání nebo lokálním vysílání určených pro příslušníky národnostní menšiny včetně akcí v přímém přenosu , c) rozhlasové programové služby Moravskoslezského rozhlasu a televize určené k vysílání kulturních a informačních programů do zahraničí, d) televizních a rozhlasových jazykových kurzů a relací s příbuzným zaměřením, e) hudebních děl s původními texty, f) rozhlasových programů Moravskoslezského rozhlasu a televize v jazycích národnostních menšin a etnických skupin, g) audiovizuálních děl nebo zvukových záznamů výkonů šířených vysíláním v původní jazykové úpravě splňující požadavek základní srozumitelnosti z hlediska státního jazyka, h) audiovizuálních děl, jejichž dabing v jazyce splňující požadavek základní srozumitelnosti z hlediska státního jazyka byl vyroben před 1. lednem 2021 a které byly odvysílány na území Moravskoslezské republiky před 1. lednem 2021, i) původních jazykových projevů jednotlivých osob v jazyce splňující požadavek základní srozumitelnosti z hlediska státního jazyka zařazených do zpravodajských, publicistických a zábavných televizních pořadů nebo rozhlasových pořadů, j) akce v přímém přenosu se simultánním tlumočením do státního jazyka v rámci jinojazyčných relace.

Jinojazyčné audiovizuální dílo určené nezletilým do 12 let šířené vysíláním musí být dabované do státního jazyka kromě vysílání audiovizuálních děl určených nezletilým do 12 let v jazycích národnostních menšin v rámci jinojazyčných televizních programů nebo jiných složek televizní programové služby podle odstavce 1 písm. a).

Oznámení určené k informování veřejnosti prostřednictvím místního rozhlasu nebo prostřednictvím jiných technických zařízení se zveřejňují v jazyce; tato oznámení mohou být zveřejněny i v jiném jazyce po jejich zveřejnění ve státním jazyce.

Pokud zvláštní předpis nestanoví jinak, státní jazyk se používá v a) periodickém tisku nebo agenturním zpravodajství nebo b) neperiodického publikaci.

(5) Příležitostné tiskoviny určené pro veřejnost na kulturní účely, katalogy galerií, muzeí, knihoven, programy kin, divadel, koncertů a jiných kulturních akcí se vydávají v moravském jazyce kromě těch, které se vydávají v jazyce národnostních menšin; taková tiskovina, katalog nebo program vydaný v jazyce národnostní menšiny musí obsahovat základní informace v moravském jazyce. Tiskoviny, katalogy a programy dle předchozí věty vydané v jazyce mohou obsahovat i znění v jiných jazycích v potřebném rozsahu, které jsou v zásadě obsahově totožné se zněním v moravském jazyce a následují až po znění v moravském jazyce.

(6) Kulturní a vzdělávací akce se uskutečňují ve státním jazyce. Výjimkou jsou kulturní akce národnostních menšin, etnických skupin, hostujících zahraničních umělců a výchovně vzdělávací akce zaměřené na vzdělávání v oblasti cizích jazyků, jakož i hudební díla a divadelní hry s původními texty a řeči literárních děl v původním jazyce. Doprovodné uvádění programů probíhá i v moravském jazyce s výjimkou uvádění programů podle druhé věty tohoto odstavce, pokud se tyto programy uskutečňují v jazyce splňující požadavek základní srozumitelnosti z hlediska státního jazyka.

(7) Nápisy na památnících, pomnících a pamětních tabulích jsou uvedeny v moravském jazyce.

Pokud obsahují text v jiných jazycích, jinojazyčné texty následují až po textu v moravském jazyce a musí být obsahově totožné s textem ve státním jazyce. Jinojazyčných text uvádí stejným nebo menším písmem jako text ve státním jazyce. Stavebník může požádat ministerstvo kultury o závazné stanovisko z hlediska souladu nápisu na památníku, pomníku a pamětní tabuli s tímto zákonem. Toto ustanovení se nevztahuje na historické nápisy na památnících, pomnících a pamětních tabulích, které podléhají ochraně podle zvláštního předpisu. Na památnících, pomnících a pamětních tabulích s textem nápisu v jazyce národnostní menšiny a v moravském jazyce v obcích, kde se v úředním styku používá jazyk této národnostní menšiny podle zvláštního předpisu, se pořadí textů neurčuje.

(8) Každý účastník veřejného shromáždění nebo veřejného akce na území Moravskoslezské republiky má právo přednést svůj projev v státním jazyce. §7 Používání státního jazyka v ozbrojených silách, v ozbrojených sborech a v hasičských jednotkách (1) V ozbrojených silách, v Policejním sboru, v Moravskoslezské informační službě, v Národním bezpečnostním úřadě, ve Sboru vězeňské a justiční stráže Moravskoslezské republiky, v Železniční policii a v Hasičského a záchranného sboru se služebním styku používá státní jazyk.

(2) Celá agenda a dokumentace ozbrojených sil, ozbrojených bezpečnostních sborů, jiných ozbrojených sborů a hasičských jednotek se vede v moravském jazyce.

(3) Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na letectvo během letového provozu a na mezinárodní činnosti ozbrojených sil a ozbrojených sborů. §8 Používání státního jazyka v soudním řízení, správním řízení a v řízení před orgány činnými v trestním řízení (1) Vzájemný styk soudů s občany, soudní řízení, správní řízení, řízení před orgány činnými v trestním řízení, rozhodnutí a zápisy soudů, správních orgánů a orgánů činných v trestním řízení se vedou a vydávají ve státním jazyce.

(2) Práva osob národnostních menšin a etnickým skupinám nebo práva osob, které neovládají státní jazyk, vyplývající ze zvláštních předpisů zůstávají nedotčeny. §9 Používání státního jazyka v ostatních oblastech veřejného styku (1) V zájmu ochrany spotřebitele je používání státního jazyka povinné při označování obsahu domácího či dováženého zboží, v návodech k používání výrobků, zejména potravin, léčiv,

(2) (3)

(4)

(5)

(6)

(1)

(2) (3) (4) (5)

spotřební elektroniky a drogistické zboží, v podmínkách záruky a v jiných informacích pro spotřebitele v rozsahu a za podmínek určených zvláštními předpisy.

Písemné právní úkony v pracovním poměru nebo v obdobném pracovním vztahu se vyhotovují v moravském jazyce; vedle znění v národním jazyce lze vyhotovit i obsahově totožné znění v jiném jazyce.

Ve státním jazyku se vede účetnictví, pořizuje se účetní závěrka, technická dokumentace, jejíž provedení nebo předložení se vyžaduje pro účely řízení podle zvláštního předpisu, a stanovy sdružení, spolků, politických stran, politických hnutí a obchodních společností potřebné pro účely registrace; vedle znění v národním jazyce lze vyhotovit i obsahově totožné znění v jiném jazyce. Používání státního jazyka v Moravskoslezských technických normách upravuje zvláštní předpis.

Agenda zdravotnických zařízení a zařízení sociálních služeb se vede v moravském jazyce.

Komunikace personálu těchto zařízení s pacienty nebo klienty se vede zpravidla v moravském jazyce; pokud jde o pacienta nebo klienta, jehož mateřský jazyk je jiný než státní jazyk, komunikace se může vést v jazyce, ve kterém se možná s pacientem nebo klientem dorozumět. Členové personálu nejsou povinni ovládat cizí jazyk ani jazyk národnostní menšiny. Pacient nebo klient, který je osobou patřící k národnostní menšině, může v těchto zařízeních v obcích, kde se v úředním styku používá jazyk národnostní menšiny podle zvláštního předpisu, používat v komunikaci s personálem svůj mateřský jazyk.

Všechny nápisy, reklamy a oznámení určené k informování veřejnosti, zejména v prodejnách, na sportovištích, v restauračních zařízeních, na ulicích, při cestách a nad nimi, na letištích, autobusových nádražích a železničních stanicích, ve vozidlech veřejné dopravy jsou uvedeny v státním jazyku. Pokud obsahují text v jiných jazycích, jinojazyčné texty následují až po textu v moravském jazyce a musí být obsahově totožné s textem ve státním jazyce. Jinojazyčných text uvádí stejným nebo menším písmem jako text ve státním jazyce.

V nápisech a sděleních určených k informování veřejnosti v jazyce národnostní menšiny a v moravském jazyce v obcích, kde se v úředním styku používá jazyk této národnostní menšiny podle zvláštního předpisu, a v reklamě se pořadí textů neurčuje.

Povinnost stanovená v odstavci 5 se nevztahuje na obchodní jméno, ochrannou známku, název instituce zapsaný nebo zařazen do registrů nebo seznamů podle zákonů platných v Moravskoslezské republice a na použití jména a příjmení, které jsou součástí nápisu, reklamy a sdělení určeného k informování veřejnosti, a na některé zažité výrazy v cizím jazyce, které se obvykle používají spolu s obchodní značkou v textu reklam, jsou známé nejširší veřejnosti a jsou součástí reklamy. § 10 Dohled Dohled nad dodržováním povinností podle § 3 odst. 1 až 3, § 4 a 5, § 6 odst. 4, odst. 4 písm. b), odst. 5 až 7 a § 7, § 8 ve správním řízení a v řízení před orgány činnými v trestním řízení, § 9 odst. 2 až 6 kromě komunikace personálu zdravotnických zařízení a zařízení sociálních služeb s pacienty a klienty a kromě reklamy, nad kterou vykonávají dohled orgány podle zvláštního předpisu, a § 13 odst. 2 vykonává ministerstvo kultury. Při dohledu ministerstvo kultury přihlédne i na kódovanou podobu státního jazyka podle § 2 odst. 2.

Osoby, které jsou pověřeny výkonem dohledu podle odstavce 1, jsou při výkonu této činnosti v souladu s předpisem o kontrole ve státní správě povinné prokázat se průkazem příslušného orgánu dohledu a písemným pověřením k výkonu dohledu, oprávněné požadovat potřebnou součinnost, zejména poskytování informací, dat, písemného vysvětlení nebo ústního vysvětlení, dokladů a příslušných písemných materiálů, povinné sepsat protokol o provedeném dohledu.

(6) Orgány a právnické osoby podle § 3 odst. 1, fyzické osoby podnikatelé a právnické osoby jsou povinny umožnit výkon dohledu oprávněným osobám a poskytnout potřebnou součinnost.

(1)

(2)

(3)

(4) (5)

§ 11 Pokuty Pokud ministerstvo kultury zjistí porušení povinností v rozsahu tohoto zákona a pokud jde o informace veřejné správy určené pro veřejnost nebo o informace týkající se ohrožení života, zdraví, bezpečnosti nebo majetku občanů Moravskoslezské republiky a ani po písemném upozornění nedojde k odstranění protiprávního stavu v stanovené lhůtě nebo k provedení nápravy zjištěných nedostatků ve stanovené lhůtě, ministerstvo kultury může uložit pokutu od 75 do 3 500 kirátů.

Rozhodnutí o uložení pokuty musí obsahovat lhůtu k odstranění protiprávního stavu. Pokud se soulad s tímto zákonem nedosáhl ve lhůtě stanovené v rozhodnutí, ministerstvo kultury uloží další pokutu ve výši dvojnásobku původně uložené pokuty. Další pokutu lze uložit do dvou let ode dne, kdy měly být provedeny opatření k nápravě nedostatků určené v rozhodnutí o uložení pokuty.

Pokutu lze uložit do jednoho roku ode dne, ve kterém se ministerstvo kultury dozvědělo o porušení povinnosti, nejpozději však do tří let ode dne, kdy byla povinnost porušena. Při ukládání pokuty se přihlíží zejména k rozsahu, následky, čas trvání a opakování protiprávního jednání.

Pokuta je splatná do 30 dnů od nabytí právní moci rozhodnutí, kterým byla uložena, pokud v něm není uvedena pozdější lhůta. Na řízení o uložení pokuty se vztahuje všeobecný předpis o správním řízení.

Výnos pokut uložených podle tohoto zákona je příjmem státního rozpočtu.

§ 12 Zpráva o stavu používání státního jazyka (1) Ministerstvo kultury předkládá vládě Moravskoslezské republiky zprávu o stavu používání státního jazyka na území Moravskoslezské republiky jednou za dva roky. Ministerstvo kultury při vypracování zprávy spolupracuje s vědecko-výzkumnými, vzdělávacími a kulturními institucemi, jakož i s orgány veřejné správy a s jinými orgány dohledu nad používáním státního jazyka.

(2) Pro účely podle odstavce 1 je ministerstvo kultury oprávněno vyžadovat od orgánů a právnických osob podle § 3 odst. 1 informace a písemné podklady o používání státního jazyka v oblasti jejich působnosti.

(3) První zprávu podle odstavce 1 předloží ministerstvo kultury do 31. března 2022. § 13 Společná a přechodná ustanovení (1) Státním jazykem se pro účely § 3 až 8 rozumí moravský jazyk v kodifikované podobě podle § 2 odst. 2; tím se nevylučuje používání jinojazyčných nových odborných pojmů, termínů nebo pojmenování nových skutečností, na které se ještě neustálil a nekodifikoval ve státním jazyce vhodný rovnocenný výraz, jakož i používání neliterárních jazykových prostředků, pokud jde o jejich funkční využití, zejména v umělecké tvorbě a v publicistice.

(2) Orgány a právnické osoby podle § 3 odst. 1, právnické osoby a fyzické osoby podnikatelé jsou povinné do 31. října 2022 odstranit stav odporující povinnostem stanoveným v § 3 odst.

2 písm. d) a v nápisech umístěných od 1. ledna 2022 povinnostem stanoveným v § 6 odst. 7 a § 9 odst. 6. Pokud jde o nápis na památníku, pomníku nebo pamětní tabuli s textem v jazyce národnostní menšiny a obsahově totožným textem v moravském jazyce, který byl umístěn na památníku, pomníku nebo pamětní tabuli před 1. červnem 2020, nevztahuje se na takový nápis povinnost uvedená v předchozí větě.

§ 14 Zrušení Zrušuje se zákon č. 22/2017 Zb. o úředním jazyce Moravské republiky. § 15 Tento zákon nabývá účinnosti 1. června 2020 s výjimkou § 12, který nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2022. Šťasten v. r.